—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice (1),

—

s ohledem na Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2) (dále jen „dohoda o vystoupení“) a na politické prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, a které je připojeno k dohodě o vystoupení (3) (dále jen „politické prohlášení“),

—

s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (4) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“), a zejména na část druhou díl pátý této dohody týkající se rybolovu,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1026/2012 ze dne 25. října 2012 o některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva (6),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2021/1203 ze dne 19. července 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2020/1706, pokud jde o zahrnutí autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu (7),,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (8), a na stanovisko Výboru pro rybolov ze dne 11. května 2021 (A9-0178/2021),

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (9),

—

s ohledem na Dohodu OSN o provedení ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, která byla podepsána v New Yorku dne 4. srpna 1995 (10),,

—

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na Smlouvu o souostroví Špicberků (Svalbardská smlouva), která byla podepsána v Paříži dne 9. února 1920,

—

s ohledem na Úmluvu o rybolovu v severovýchodním Atlantiku (11),

—

s ohledem na Dohodu o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu, která vstoupila v platnost dne 25. června 2021 (12),

—

s ohledem na Dohodu o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů (13),

—

s ohledem na Dohodu o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (14),

—

s ohledem na Dohodu o rybolovu a mořském prostředí mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (15),

—

s ohledem na Dohodu o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi Evropskou unií a vládou Grónska a vládou Dánska (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2020 o návrhu mandátu pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (17),

—

s ohledem na své doporučení ze dne 18. června 2020 k jednáním o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (18) a na stanovisko Výboru pro rybolov ze dne 26. května 2020 (A9-0117/2020),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2021 o výsledku jednání mezi EU a Spojeným královstvím (19) a na stanovisko Výboru pro rybolov ve formě dopisu ze dne 4. února 2021 k uzavření dohody o obchodu a spolupráci (A9-0128/2021),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (20),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 13. října 2021 s názvem „Větší angažovanost EU ve prospěch mírové, udržitelné a prosperující Arktidy“ (JOIN(2021)0027),

—

s ohledem na první prohlášení ze Santiaga de Compostela ze dne 25. října 2017 a na druhé prohlášení ze Santiaga de Compostela ze dne 20. června 2020 o budoucnosti odvětví rybolovu v Evropě po brexitu, která přijaly evropské rybářské komunity,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0042/2022),

A.

vzhledem k tomu, že dohoda o vystoupení stanoví podmínky oficiálního vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, politické prohlášení stanoví rámec pro budoucí vztahy mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím a výsledná dohoda o obchodu a spolupráci stanoví základ pro obecný vztah v oblasti prosperity a dobrých sousedských vztahů, který se vyznačuje úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci a respektujícími nezávislost a suverenitu stran dohody;

B.

vzhledem k tomu, že se uznává, že je důležité zachovat a udržitelně řídit biologické mořské zdroje a mořské ekosystémy na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství a podporovat odpovědnou a udržitelnou akvakulturu, stejně jako je uznávána klíčová úloha, kterou při dosahování těchto cílů bude hrát obchod, a to zejména prostřednictvím soudržných opatření, která jsou v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami Organizace OSN pro výživu a zemědělství a s Úmluvou OSN o mořském právu, včetně úsilí o předcházení nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a jeho ukončení a vyloučení uvádění rybolovných produktů pocházejících z této škodlivé činnosti na trh;

C.

vzhledem k tomu, že společná rybářská politika (SRP) ukládá Evropské unii povinnost podporovat cíle této politiky na mezinárodní úrovni, zajistit, aby rybolovné činnosti EU prováděné mimo její vody byly založeny na stejných zásadách, a zajistit rovné podmínky pro provozovatele z EU a ze třetích zemí a spolupracovat se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi s cílem zlepšit dodržování souladu s mezinárodními opatřeními, včetně opatření pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků;

D.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů udržitelného rozvoje OSN je ochrana mořského života (cíl č. 14);

E.

vzhledem k tomu, že v minulých letech byly populace ryb, které řídila výhradně EU, řízeny udržitelněji než sdílené populace; vzhledem k tomu, že řada populací, které v minulosti řídila výhradně EU, bude nyní sdílena se Spojeným královstvím;

F.

vzhledem k tomu, že SRP stanoví, že vzhledem k měnícímu se biologickému stavu populace by poměrná stabilita rybolovné činnosti měla chránit specifické potřeby regionů, kde jsou místní komunity obzvláště závislé na rybolovu a souvisejících činnostech;

G.

vzhledem k tomu, že se strany dohodly, že budou spolupracovat na zachování rybích populací a na politikách a opatřeních v oblasti rybolovu a akvakultury souvisejících s obchodem, mimo jiné v rámci Světové obchodní organizace a regionálních organizací pro řízení rybolovu a případně i jiných vícestranných orgánů, s cílem podporovat udržitelné postupy v oblasti rybolovu a akvakultury a obchod s produkty rybolovu z udržitelně řízených operací rybolovu a akvakultury;

H.

vzhledem k tomu, že strany mají společný cíl využívat sdílené populace v míře, která umožňuje zachovat a postupně obnovit populace lovených druhů na úrovních biomasy nebo nad nimi, které podporují maximální udržitelný výnos;

I.

vzhledem k tomu, že dohoda o obchodu a spolupráci stanoví zásady řízení rybolovu a dlouhodobé environmentální, sociální a hospodářské udržitelnosti v zájmu optimálního využívání sdílených populací, a to na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků, zejména těch, které poskytuje Mezinárodní rada pro průzkum moří;

J.

vzhledem k tomu, že rybolov hrál velmi významnou úlohu v rámci kampaně před referendem o členství Spojeného království v EU v roce 2016; vzhledem k tomu, že otázky související s rybolovem byly poslední velkou překážkou v jednáních o dohodě mezi Spojeným královstvím a EU, a vzhledem k tomu, že nebyl splněn cíl do 1. července 2020 uzavřít a ratifikovat dohodu o rybolovu, který byl stanoven v politickém prohlášení;

K.

vzhledem k tomu, že přesun podílů na kvótách z EU do Spojeného království během přechodného období, který byl sjednán v dohodě o obchodu a spolupráci, bude mít na rybáře v EU závažné negativní hospodářské dopady; vzhledem k tomu, že omezení negativních hospodářských dopadů budoucích dohod se Spojeným královstvím se považuje za důležité;

L.

vzhledem k tomu, že v souladu s dohodou o obchodu a spolupráci byl zřízen specializovaný výbor pro rybolov; vzhledem k tomu, že tento výbor bude vypracovávat víceleté strategie pro zachování a řízení zdrojů, které budou základem pro stanovování celkových přípustných odlovů a jiných řídicích opatření, a to i pro populace nepodléhající kvótám, vymezí shromažďování vědeckých údajů pro účely řízení rybolovu a bude sdílet tyto údaje s vědeckými orgány s cílem zajistit co nejlepší vědecké poradenství;

M.

vzhledem k tomu, že protokol o přístupu do vod, který tvoří přílohu 38 dohody o obchodu a spolupráci, stanoví „adaptační období“ od 1. ledna 2021 do 30. června 2026, během kterého strany poskytnou plavidlům druhé strany plný přístup do svých vod za účelem rybolovu druhů uvedených v protokolu;

N.

vzhledem k tomu, že rybáři utrpěli škody z důvodu průtahů a nejistoty při vydávání licencí pro přístup do vod;

O.

vzhledem k tomu, že stále nejsou vyřešeny otázky týkající se přístupu plavidel EU do vod obklopujících neobydlené ostrovy v severním Atlantiku, jako je Rockall, což způsobuje nejistotu a riziko pro rybáře;

P.

vzhledem k tomu, že dohoda o obchodu a spolupráci stanoví bezcelní a bezkvótový přístup pro produkty rybolovu pocházející z britských vod, ačkoli britská zámořská území již nejsou přidružena k EU a nevztahují se na ně celní výjimky pro vývoz produktů rybolovu do EU, neboť nespadají do oblasti působnosti dohody;

Q.

vzhledem k tomu, že Norsko přijalo dne 18. listopadu 2020 jednostranné a diskriminační rozhodnutí snížit kvótu EU pro tresku obecnou v oblasti Špicberků na rok 2021; vzhledem k tomu, že dne 28. května 2021 Norsko opět jednostranně a navzdory vědeckému doporučení rozhodlo zvýšit svou kvótu pro sdílenou populaci makrely obecné o 55 %; vzhledem k tomu, že Faerské ostrovy a Island rovněž jednostranně zvýšily své kvóty pro makrelu obecnou;

R.

vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU způsobilo významné narušení dodavatelského řetězce na ostrově Irsko a přerušilo dlouhodobé spojení mezi ostrovem Irsko a kontinentální Evropou;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 3 odst. 3 této smlouvy,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména na její článek 24,

—

s ohledem na článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

—

s ohledem na obecnou připomínku č. 24 (2019) o právech dětí v systému soudnictví ve věcech mládeže, kterou vydal Výbor OSN pro práva dítěte,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte“ (COM(2021)0142),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (1) (nařízení Brusel IIa),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (2) (nařízení o výživném),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Program Spravedlnost (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty (5),

—

s ohledem na srovnávací přehled EU o soudnictví,

—

s ohledem na pokyny Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. listopadu 2010 o justici vstřícné k dětem,

—

s ohledem na rezoluci Rady Evropy 2079 ze dne 2. října 2015 o rovnosti a sdílené rodičovské zodpovědnosti: úloha otců,

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-490/20 (6),

—

s ohledem na Haagskou úmluvu ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí,

—

s ohledem na Haagskou úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení ze dne 29. května 1993,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 obsahující doporučení Komisi o přeshraničních aspektech osvojení (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2021 o dopadu partnerského násilí a práv péče o dítě na ženy a děti (9),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Petičního výboru,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0033/2022),

A.

vzhledem ke stále častějším kontaktům dětí a dospívajících se soudním systémem na poli občanského, správního a rodinného práva, což je dáno především rostoucím počtem rozvodů a odluk a adopcí; vzhledem k tomu, že při takových řízeních by měly mít všechny děti zaručen nediskriminační přístup ke spravedlnosti, a to zejména přístup k soudům a alternativním metodám řešení sporů;

B.

vzhledem k tomu, že EU je odhodlána zajistit, aby byla práva každého dítěte respektována, chráněna a uplatňována s cílem vybudovat zdravější, odolnější, rovnější a spravedlivější společnost pro všechny;

C.

vzhledem k tomu, že děti mají právo na účast při jakémkoli řízení týkajícím se jejich blaha a uspořádání jejich budoucího života a právo být při něm vyslyšeni a vyjádřit své názory, a to podle svého věku, zralosti a jazykových schopností; vzhledem k tomu, že názory dětí by měly být náležitě zohledněny bez ohledu na to, zda řízení vede soud nebo jiný příslušný orgán;

D.

vzhledem k tomu, že účast na soudních a správních řízeních by měla probíhat v příjemném a vstřícném prostředí, aby dítěti nezpůsobovala další trauma či stres a aby se minimalizoval psychologický a emoční dopad těchto situací, zejména u nejzranitelnějších dětí, jako jsou děti se zdravotním postižením nebo děti z rodin migrantů;

E.

vzhledem k tomu, že účast dětí při těchto řízeních by měla být podporována multidisciplinárním přístupem ze strany příslušných orgánů;

F.

vzhledem k tomu, že členské státy jsou povinny stanovit pro slyšení dítěte procesní záruky a pravidla; vzhledem k tomu, že se tato ustanovení v jednotlivých členských státech značně liší;

G.

vzhledem k tomu, že jsou-li rodiče ve sporu, mohou být děti v domácím a rodinném prostředí svědky násilí, a to v důsledku jakéhokoli špatného zacházení, k němuž dochází prostřednictvím fyzického, slovního, psychického, sexuálního nebo ekonomického násilí vůči referenčním osobám nebo jiným citově významným osobám; vzhledem k tomu, že takové násilí má velmi závažné důsledky pro psychický a emocionální vývoj dítěte; vzhledem k tomu, že pokud je slyšení s dítětem vedeno v rámci řízení rodinného práva, je nezbytné věnovat této záležitosti náležitou pozornost a prvořadě zajistit jeho nejlepší zájem;

H.

vzhledem k tomu, že děti mají právo být řádně informovány, a to způsobem, který je přiměřený jejich věku, zralosti a jazykovým schopnostem a kterému rozumí, a to v každé fázi soudního a správního řízení, které se jich týká;

I.

vzhledem k tomu, že v řízeních občanského, správního a rodinného práva, zejména v přeshraničních případech, mají děti omezené možnosti nechat se zastupovat právníkem či právním zástupcem;

J.

vzhledem k tomu, že zkušenosti z některých případů ukázaly (10) prospěšnost toho, podporuje-li dítě specializovaná a nezávislá důvěrná osoba, která jej doprovází v průběhu celého soudního řízení, a to i v případech mediace;

K.

vzhledem k tomu, že soudy, správní orgány a instituce sociální péče by při přijímání jakéhokoli rozhodnutí týkajícího se dítěte měly dbát především na jeho nejlepší zájem; vzhledem k tomu, že tato rozhodnutí by měla být přijímána na individuálním základě s ohledem na věk, potřeby a zvláštní situaci dítěte a jeho rodiny;

L.

vzhledem k tomu, že nejlepší zájem dítěte a přístup všech dětí ke spravedlnosti nelze zajistit, pokud jejich účast v řízeních občanského, správního a rodinného práva a využívání doprovodných podpůrných služeb závisí na finančních možnostech jejich rodičů, mimo jiné kvůli potenciálně velmi vysokým nákladům na tato řízení a služby;

M.

vzhledem k tomu, že EU a členské státy mají povinnost prosazovat práva dítěte, mimo jiné prostřednictvím justice vstřícné k dětem, při provádění všech opatření v rámci programu Spravedlnost;

N.

vzhledem k tomu, že zvýšená mobilita přináší i větší pravděpodobnost zvyšování počtu dětí narozených v rodinách s mezinárodním aspektem;

O.

vzhledem k tomu, že ačkoli hmotné občanské a rodinné právo zůstává v pravomoci členských států, mohou být na úrovni EU pro přeshraniční občanské a rodinné právo stanovena harmonizovaná pravidla;

P.

vzhledem k tomu, že členské státy jako smluvní strany Úmluvy OSN o právech dítěte musí u všech veřejných opatření, včetně řešení přeshraničních rodinných sporů, dbát především na nejlepší zájem dítěte; vzhledem k tomu, že v rodinných sporech s mezinárodním aspektem vykládají příslušné orgány v některých členských státech ochranu nejlepšího zájmu dítěte často tak, že musí zůstat na území daného státu, a to i v případech, kdy bylo nahlášeno zneužívání a domácí násilí rodiče s bydlištěm v tomto státě;

Q.

vzhledem k tomu, že zásada vzájemného uznávání, která spočívá na vzájemné důvěře, ukládá členským státům povinnost přijmout opatření vyplývající z rozsudku nebo rozhodnutí vydaných v jiném členském státě;

R.

vzhledem k tomu, že přeshraniční řízení jsou z právního hlediska složitější, a proto jsou obvykle časově náročnější a nákladnější;

S.

vzhledem k tomu, že neexistence účinných postupů pro výkon rozhodnutí týkajících se rodičovské zodpovědnosti, práva na styk s dítětem, únosů dětí ze strany rodičů nebo vyživovacích povinností v přeshraničních případech poškozuje nejlepší zájem dítěte;

T.

vzhledem k tomu, že děti figurující v přeshraničních občanskoprávních a rodinných sporech by měly požívat stejných práv, stejné úrovně ochrany, procesních záruk a minimálních standardů ve všech členských státech, bez ohledu na státní příslušnost jejich rodičů;

U.

vzhledem k tomu, že každé dítě má právo znát své rodiče, kteří by o něj měli pečovat; vzhledem k tomu, že v případě rozchodu rodičů má každé dítě právo udržovat pravidelně osobní vztahy a přímý kontakt s oběma rodiči, a pokud rodiče k dispozici nejsou, pak s jeho příbuznými, a není-li ani toto možné, pak s osobou podle své volby; vzhledem k tomu, že osobní vztahy a přímé kontakty dítěte s rodiči mohou být omezeny pouze za účelem ochrany jeho nejlepších zájmů;

V.

vzhledem k tomu, že Haagská úmluva z roku 1980 zavádí systém mezinárodní spolupráce mezi zeměmi s cílem rychle řešit případy mezinárodních únosů dětí; vzhledem k tomu, že tuto úmluvu dosud ratifikovalo 101 zemí, včetně všech členských států EU;

W.

vzhledem k tomu, že navzdory dosavadnímu úsilí nemá EU dostatečné údaje o soudních řízeních týkajících se dětí ani specializované soudy, které se jimi zabývají;

X.

vzhledem k tomu, že neexistence společných pravidel EU pro uznávání rozhodnutí o rodičovství, zejména v případech týkajících se rodičů stejného pohlaví, může vést ke ztrátě rodičovských práv, může narušit právo dítěte na výchovu a na to, aby udržovalo vztahy s oběma rodiči, i práva vyplývající z rodičovství (jako je výživné nebo dědění) a může rovněž podpořit spekulativní výběr soudní příslušnosti v případě přeshraničních rodinných sporů; vzhledem k tomu, že by budoucí legislativní návrh v této oblasti měl pomoci počet správních a soudních řízení snížit;

Y.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr nedávno ve věci C-490/20 rozhodl takto: v případě dítěte, které je občanem Unie a v jehož rodném listě vydaném příslušnými orgány hostitelského členského státu jsou jako jeho rodiče označeny dvě osoby stejného pohlaví, je členský stát, jehož je toto dítě státním příslušníkem, povinen vydat tomuto dítěti průkaz totožnosti nebo cestovní pas, přičemž nemůže požadovat, aby jeho vnitrostátní orgány předtím vystavily rodný list, a dále je povinen – stejně jako všechny ostatní členské státy – uznat doklad z hostitelského členského státu, který uvedenému dítěti umožňuje výkon práva svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s každou z těchto dvou osob;

Z.

vzhledem k tomu, že v mnoha případech se rodinná mediace při řešení sporu ukázala jako rychlejší, levnější a vstřícnější k dětem než soudní řízení, a že tento postup tak může pomoci zabránit budoucím únosům dětí rodiči;

AA.

vzhledem k tomu, že využívání alternativního řešení sporů by mělo být podporováno, pokud to není v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, zejména v případě domácího násilí nebo sexuálního zneužívání;

AB.

vzhledem k tomu, že počet domácích a přeshraničních rodinných sporů řešených mediací zůstává nízký;

AC.

vzhledem k tomu, že ve většině členských států není pro účely mediace rodičům s omezenými finančními prostředky k dispozici žádná právní pomoc, ačkoli by mohli mít nárok na právní pomoc v rámci soudního řízení;

AD.

vzhledem k tomu, že pro rodiče může být obtížné získat náležité a ověřené informace o možnosti zahájit mediaci ještě před zahájením soudního řízení;

AE.

vzhledem k tomu, že komerční mediace se podstatně liší od rodinné mediace;

AF.

vzhledem k tomu, že přeshraniční rodinná mediace může usnadnit dohody mezi rodiči na podporu nejlepšího zájmu dítěte, čímž se sníží emocionální a finanční zátěž i právní složitost soudních řízení;

AG.

vzhledem k tomu, že z právního a logistického hlediska je přeshraniční rodinná mediace složitější než mediace v domácích rodinných sporech a vyžaduje od mediátora další znalosti a jazykové dovednosti;

AH.

vzhledem k tomu, že jak soudci, tak právní zástupci by měli být proškoleni a získat ohledně přeshraniční rodinné mediace více informací;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

—

s ohledem na petice č. 0751/16, 1025/16, 0793/17, 0819/17, 0482/20, 0490/20, 0491/20, 0499/20, 0535/20, 0095/21 a 0862/21,

—

s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, články 4 a 191 a čl. 192 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 35 a 37 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (1) (dále jen „směrnice o dusičnanech“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (2) (dále jen „rámcová směrnice o vodě“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (3) (dále jen „směrnice o vodách ke koupání“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (4) (dále jen „směrnice o podzemních vodách“),

—

s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (5) (dále jen „rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (6) (dále jen „směrnice o pitné vodě“),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020„Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2021„Strategie EU pro půdu do roku 2030 – Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“ (COM(2021)0699),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020„Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021„Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: ‚Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy‘“ (COM(2021)0400),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. října 2021 o provádění směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů na základě zpráv členských států za období 2016–2019 (COM(2021)1000),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o provádění vodohospodářských právních předpisů EU (7),

—

s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel několik petic, které vyjadřují obavy ze znečištění vodních útvarů dusičnany a upozorňují na porušování příslušných právních předpisů EU v oblasti životního prostředí; vzhledem k tomu, že rovněž obdržel petice týkající se problémů souvisejících s různými systémy měření dusičnanů v členských státech a obtíží se správným měřením množství dusičnanů v evropských vodách a při získávání celkového přehledu o situaci v EU;

B.

vzhledem k tomu, že stav mnoha vodních útvarů v EU se zhoršil v důsledku nadměrného využívání a znečištění nebo dosud nesplňuje požadavky stanovené v článku 4 rámcové směrnice o vodě;

C.

vzhledem k tomu, že v EU existují regiony, které jsou vzhledem ke svým zeměpisným rysům a dopadům změny klimatu tomuto druhu znečištění obzvláště vystaveny;

D.

vzhledem k tomu, že nadbytek dusičnanů je jedním z hlavních faktorů, které způsobují škodlivé znečištění vody v EU v důsledku hromadění dusíku a fosforu ze statkových hnojiv a anorganických hnojiv;

E.

vzhledem k tomu, že dusík je nepostradatelnou živinou pro růst rostlin a plodin; vzhledem k tomu, že jeho vysoké koncentrace ve vodě jsou škodlivé pro lidi i přírodu; vzhledem k tomu, že dusičnany způsobují úbytek kyslíku a eutrofizaci, a ohrožují tak lidské zdraví i ekosystémy; vzhledem k tomu, že mají významné ekonomické dopady na úpravu vody pro lidskou spotřebu, dopravu sladké vody pro postižené komunity a hospodářská odvětví, která jsou na znečištěných vodách závislá;

F.

vzhledem k tomu, že v letech 2016 až 2019 byl u 14,1 % podzemních vod v členských státech stále překračován limit koncentrace dusičnanů stanovený pro pitnou vodu; vzhledem k tomu, že v EU je jako eutrofní označeno 81 % mořských vod, 31 % pobřežních vod, 36 % řek a 32 % jezer; vzhledem k tomu, že mezi obdobími 2012–2015 a 2016–2019 se celková plocha oblastí ohrožených znečištěním dusičnany (včetně členských států, které uplatňují přístup vztahující se na celé území) zvětšila o 14,4 %; vzhledem k tomu, že Komise zaznamenala, že eutrofizace je problém, který není při vymezování oblastí kontaminovaných dusičnany dostatečně zohledňován;

G.

vzhledem k tomu, že 30 let po přijetí směrnice o dusičnanech údaje o kvalitě vody ukazují, že míra jejího provádění a prosazování stále není dostatečná k dosažení jejích cílů a odpovídajících cílů rámcové směrnice o vodě;

H.

vzhledem k tomu, že mnoho členských států stále zaznamenává špatnou kvalitu vody na celém svém území a má systémové problémy se zvládáním ztrát živit ze zemědělství, zatímco v některých jiných členských státech existují kritické oblasti, kde se znečištění dostatečně neřeší;

I.

vzhledem k tomu, že navzdory přijatým opatřením je pokrok v celé EU od roku 2012 pomalý; vzhledem k tomu, že porušování směrnice o dusičnanech ze strany členských států nejčastěji souvisí s nedostatky ve stabilitě monitorovací sítě, vymezení ohrožených oblastí a provádění akčních programů;

J.

vzhledem k tomu, že systémy měření dusičnanů a související normy se v jednotlivých členských státech liší; vzhledem k tomu, že to znamená, že výsledky měření dusičnanů nelze snadno porovnávat, což může vést k problémům v oblasti hospodářské soutěže v zemědělském odvětví EU a následnému narušování vnitřního trhu;

K.

vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu stanoví 50 % snížení ztrát živin do roku 2030;

L.

vzhledem k tomu, že v souladu se směrnicí o dusičnanech musí členské státy určit a správně vymezit oblasti ohrožené znečištěním dusičnany, aby na svém území zajistily účinná opatření pro boj proti znečištění dusičnany;

M.

vzhledem k tomu, že eutrofizace způsobuje znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti a v některých případech i obtížně napravitelné ekologické katastrofy v ekosystémech, které mají vysokou hodnotu z hlediska životního prostředí;

N.

vzhledem k tomu, že rozsah problémů souvisejících se znečištěním vody způsobených nesprávným používáním dusičnanů v zemědělství a dusičnany pocházejícími z komunálních zdrojů, jako jsou čistírny odpadních vod, ohrožuje přežití některých evropských ekosystémů;

O.

vzhledem k tomu, že mnoho komunálních čistíren odpadních vod nesplňuje současné požadavky;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021„Globální přístup k výzkumu a inovacím: Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě“ (COM(2021)0252),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020„Nový EVP pro výzkum a inovace“ (COM(2020)0628),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (1),

—

s ohledem na otázku Komisi o globálním přístupu k výzkumu a inovacím: Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě (O-000013/2022 – B9-0011/2022),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

A.

vzhledem k tomu, že strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě uznává, že současné geopolitické přesuny moci představují výzvu pro lidská práva, hodnoty a akademickou svobodu;

B.

vzhledem k tomu, že cílem této strategie je prosazovat pravidla založená na multilateralismu, vzájemné otevřenosti, rovných podmínkách a ekologických, digitálních, zdravotních, sociálních a řešeních založených na inovacích ve spolupráci s třetími zeměmi a současně zajišťovat dodržování základních práv a společných hodnot;

C.

vzhledem k tomu, že tato strategie bude prováděna prostřednictvím iniciativ po vzoru přístupu „tým Evropa“;

D.

vzhledem k tomu, že program Horizont Evropa zůstane otevřený světu a vzhledem k tomu, že Unie bude usilovat o společné chápání a uplatňování zásad, jako jsou etika a integrita výzkumu, genderová rovnost, rozmanitost a inkluzivnost, otevřená data a otevřená věda, akademická svoboda, standardy a tvorba politik založená na důkazech;

E.

vzhledem k tomu, že cílem této strategie je mobilizovat vědu, technologie a inovace tak, aby se urychlil udržitelný a inkluzivní přechod ke znalostním společnostem a ekonomikám v zemích s nízkými a středními příjmy;

F.

vzhledem k tomu, že provádění programu pro vědeckou diplomacii by posílilo partnerství Unie s třetími zeměmi a pomohlo by podpořit diplomatické cíle;

G.

vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je nedílnou součástí Evropského výzkumného prostoru;

H.

vzhledem k tomu, že Evropská rada pro inovace a Evropský inovační a technologický institut budou hrát důležitou úlohu při podpoře nově založených inovativních podniků v rámci iniciativ spolupráce s třetími zeměmi;

I.

vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací uplatňovaná v souladu s cíli OSN pro udržitelný rozvoj, Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu je nepostradatelná a nutná pro posílení celosvětového zdraví a vývoj inovativních řešení pro spravedlivou, ekologickou a digitální transformaci a zároveň zajištění toho, aby bylo nalezeno dlouhodobé řešení těchto výzev;

J.

vzhledem k tomu, že EU by měla jít příkladem tím, že bude chránit normy EU v oblasti duševního vlastnictví a bojovat proti zahraničnímu vměšování;

K.

vzhledem k tomu, že mezinárodní výzkum a inovace by mohly významně přispívat ke strategii EU pro vodík;

L.

vzhledem k tomu, že tato strategie podporuje spolupráci s průmyslově vyspělými třetími zeměmi;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její články 4, 162, 174–178 a 349,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (nařízení o společných ustanoveních) (1),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. února 2022 nazvané „Osmá zpráva o soudržnosti: Soudržnost v Evropě do roku 2050“ (COM(2022)0034),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE) (COM(2022)0109),

—

s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci provádění politiky soudržnosti v období 2021–2027 (O-000002/2022 – B9-0006/2022),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti s rozpočtem 392 miliard EUR do roku 2027 nadále představuje hlavní celounijní investiční politiku a politiku solidarity pro sociální rovnost a spravedlivou transformaci a je osvědčenou hnací silou růstu a vytváření pracovních míst, hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU a dosažení cílů EU v oblasti klimatu, Zelené dohody pro Evropu a cílů udržitelného rozvoje;

B.

vzhledem k tomu, že pandemie byla hlavní příčinou zpoždění jednání o politice soudržnosti, což následně zpozdilo přijetí legislativního rámce pro období financování 2021–2027; vzhledem k tomu, že většina členských států nedokázala urychlit přípravu plánování programů;

C.

vzhledem k tomu, že k tomuto zpoždění neplánovaně přispělo upřednostnění přípravy plánů pro oživení a odolnost a výdajů na REACT-EU, ačkoli bylo v souvislosti s pandemií COVID-19 nezbytné;

D.

vzhledem k tomu, že financování politiky soudržnosti by mělo být v souladu s Listinou základních práv, právním státem a evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci;

E.

vzhledem k tomu, že jak vyplývá z nejnovějších dostupných informací, dohody o partnerství a programy partnerství představují v členských státech a regionech strategický nástroj pro řízení investic, avšak dosud jich bylo předloženo pouze několik, přičemž přijat byl pouze jeden z těchto programů, konkrétně v Řecku;

F.

vzhledem k tomu, že v důsledku toho bylo využito pouze 0,2 % prostředků na závazky plánovaných na rok 2021 v rámci okruhu 2.1: „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, což je ve srovnání s rokem 2014 (4,22 %) výrazně méně, a to i kvůli tomu, že prioritu dostaly nové fondy a iniciativy, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, React-EU a Fond pro spravedlivou transformaci;

G.

vzhledem k tomu, že komisař pro rozpočet a správu oficiálně uvedl, že očekává, že téměř celý příděl rozpočtových prostředků na rok 2021 bude muset být na základě nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (6) přeprogramován do dalších let;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

—

s ohledem na článek 2 a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na články 9 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“,

—

s ohledem na cíle Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 4 (Kvalitní vzdělání) a na cíl č. 4.7;

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGTBIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání (2),

—

s ohledem na referenční rámec Rady Evropy týkající se kompetencí pro demokratickou kulturu;

—

s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o podpoře demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě (3);

—

s ohledem na Chartu Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (COM(2021)0102),

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený a podepsaný Radou EU, Evropským parlamentem a Komisí dne 17. listopadu 2017,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 s názvem „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury – Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu“ (COM(2017)0673),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. června 2016 nazvané „Podpora prevence radikalizace vedoucí k násilnému extremismu“ (COM(2016)0379),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624),

—

s ohledem na strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020), zejména na jeho cíl podporovat spravedlnost, sociální soudržnost a aktivní občanství,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (COM(2020)0625),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (4),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (5),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 19. února 2021 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (6),

—

s ohledem na návrh závěrů Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 17. května 2021 o posilování víceúrovňové správy v rámci podpory účasti mladých lidí v rozhodovacích procesech (7),

—

s ohledem na prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání (pařížské prohlášení) z roku 2015 podepsané dne 17. března 2015 v Paříži ve Francii,

—

s ohledem na 1. evropskou panelovou diskusi občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy s názvem „Silnější hospodářství, sociální spravedlnost a zaměstnanost / Vzdělávání, kultura, mládež a sport / Digitální transformace“,

—

s ohledem na zprávu z Evropského setkání mládeže 2021 s názvem „Zpráva o námětech mladých lidí pro Konferenci o budoucnosti Evropy“,

—

s ohledem zprávu Eurydice zveřejněnou Komisí dne 7. listopadu 2017 s názvem „Školní vzdělávání k občanství v Evropě“ z roku 2017,

—

s ohledem na usnesení Unie evropských federalistů (UEF) o systematickém přístupu k výchově k evropskému občanství přijaté dne 4. července 2021 na XXVII. evropském kongresu UEF ve Valencii,

—

s ohledem na brífink výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2021 o Evropském vzdělávacím prostoru a strategickém rámci pro vzdělávání a odbornou přípravu do roku 2030,

—

s ohledem zprávu Eurydice zveřejněnou Komisí dne 19. října 2020 s názvem „Rovnost ve školním vzdělávání v Evropě – struktury, politiky a výkony studentů“,

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2021 s názvem „Zpráva o občanství EU pro rok 2020: Posílení postavení občanů a ochrana jejich práv“ (COM(2020)0730),

—

s ohledem na Akční plán pro evropskou demokracii představený Komisí dne 3. prosince 2020,

—

s ohledem na shrnutí zjištění a diskusí na Fóru o budoucnosti vzdělávání v roce 2019 zveřejněné evropským panelem odborníků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy Komise dne 7. prosince 2019,

—

s ohledem na zprávu Komise z června 2020 s názvem „Občanství a demokracie Evropské unie“,

—

s ohledem na pokyny sítě Jean Monnet z roku 2017 pro vzdělavatele učitelů týkající se identity dětí a občanství v Evropě,

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. března 2015 s názvem „Podpora občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace prostřednictvím vzdělávání – přehled vývoje vzdělávací politiky v Evropě v návaznosti na pařížské prohlášení ze dne 17. března 2015“,

—

s ohledem na Monitor vzdělávání a odborné přípravy z let 2018 a 2020,

—

s ohledem na informační dokument evropského panelu odborníků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy o začleňování a občanství,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o Evropském prostoru vzdělávání: sdílený holistický přístup (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 o zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o dialogu s občany a zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU (12),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0060/2022),

A.

vzhledem k tomu, že vzdělání je základní právo a veřejný statek, který by měl být stejnou měrou dostupný všem zdarma; vzhledem k tomu, že pilíř sociálních práv stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní celoživotní vzdělání a odbornou přípravu, aby se mohl plně a smysluplně účastnit na životě společnosti; vzhledem k tomu, že vzdělávání a učení by neměly být vnímány pouze jako nástroj sloužící trhu práce;

B.

vzhledem k tomu, že nové systémové změny, které mají místní regionální a globální dopad, jako je například klimatická krize, digitální transformace, sociální a územní rozdíly, nebo vlastní nadnárodní politická integrace, vyžadují odpovídající přizpůsobení vzdělávacích systémů včetně výchovy k občanství; vzhledem k tomu, že zelená transformace Zelená dohoda vyzývají k rozšíření výchovy k občanství s cílem zahrnout do ní nezbytnost postupovat odpovědně nejen v rámci dané komunity nebo společnosti, ale vůči celé planetě; vzhledem k tomu, že digitální transformace a digitální agenda nejen otevírají nové příležitosti pro aktivní občanství a demokratickou účast online, ale zahrnují také rizika a hrozby vyplývající ze zavádějících informací a dezinformací; vzhledem k tomu, že aktivní digitální občanství by mělo zohlednit a řešit digitální propast mezi generacemi; vzhledem k tomu, že zapojení místních, vnitrostátních a evropských sdělovacích prostředků do popularizace evropské kultury a dějin je důležitou součástí veřejné diskuse a zapojení občanů;

C.

vzhledem k tomu, že výchova k občanství musí být chápána jako víceúrovňová výchova zahrnující místní, regionální, vnitrostátní, evropské a světové rozměr občanství; vzhledem k tomu, že pokračující proces globalizace a evropské integrace bude vyžadovat, aby se nová generace Evropanů stále více politicky angažovala na různých úrovních, aby mohla žít a pracovat na mezinárodní úrovni a zahrnout odlišnost do svého každodenního života; vzhledem k tomu, že kritické myšlení, interpersonální dovednosti a občanské schopnosti jsou na trhu práce a ve společenském životě stále důležitější; vzhledem k tomu, že společnost je stále různorodější, respektuje rozmanitost kultury a původu a že v Evropě je stále důležitější odmítání jakékoli diskriminace vůči ženám, osobám LGTBIQ či menšinám;

D.

vzhledem k tomu, že občanská výchova těží z meziodvětvového přístupu a vzájemné spolupráce mezi formálním, neformálním a informálním vzděláváním; vzhledem k tomu, že výchova k občanství umožňuje vyučujícím a studentům objevit a vytvářet hodnoty, postoje, dovednosti a znalosti a chápat svět společně s využitím participativní pedagogiky;

E.

vzhledem k tomu, že společensko-politické změny probíhající v členských státech, od polarizace společnosti a nízké důvěry v instituce k úpadku demokracie, rozkladu právního státu, diskriminujícímu nacionalismu a využití euroskepticismu k politickým účelům až po nárůst extremistických hnutí, znovu se objevujícím projevům rasismu a xenofobie ve všech svých podobách, autoritářství a zavádějící informace a dezinformace, mohou představovat vážnou hrozbu pro evropské demokracie a destabilizovat EU jako celek; vzhledem k tomu, že posílení výchovy k občanství ve formálních, neformálních, informálních podmínkách prostřednictvím celoživotního vzdělávání by mohlo hrát důležitou úlohu v boji proti tomuto trendu i při vyvolání otevřenějšího politického diskurzu a při úspěšném zapojení občanů do politických a legislativních procesů na vnitrostátní a evropské úrovni;

F.

vzhledem k tomu, že politická podpora Unie se často vyjadřuje spíše v podobě pocitů, postojů a hodnot než v konkrétním dopadu na každodenní život občanů; vzhledem k tomu, že jasně chybí blízkost k občanům a pochopení demokratických procesů a mechanismů Unie mezi občany, zejména mladými lidmi; vzhledem k tomu, že obnovený evropský impuls pro výchovu k občanství může být způsobem, jak povzbudit mladé lidi k účasti ve volbách, čímž se omezí atraktivita extremistických a populistických diskurzů, a tím se rovněž posílí sociální soudržnost;

G.

vzhledem k tomu, že vzniku dynamického evropského občanství bránila znalostní a emocionální propast, a také nedostatek mechanismů umožňujících účast občanů a dialog s nimi; vzhledem k tomu, že evropská identita doplňuje vícenásobné místní, celostátní, zeměpisné, kulturní i další identity, které může člověk mít; vzhledem k tomu, že nedostatečné znalosti nebo neznalosti o EU a nedostatečné chápání jejího fungování a přidané hodnoty může přispět k vnímání demokratického deficitu a může vést k občanské neangažovanosti a euroskepticismu v členských státech;

H.

vzhledem k tomu, že v usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole Evropský parlament vyzval Komisi, aby poskytla společný rámec a sestavila pokyny pro výuku o EU, které by doplnila o konkrétní příklady, s cílem posílit objektivní a kritické myšlení o tom, jaké výhody Evropská unie svým občanům přináší;

I.

vzhledem k tomu, že zpráva Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2021 o Evropském prostoru vzdělávání vyzývá k tomu, aby Evropský prostor vzdělávání umožnil větší pohyb účastníků vzdělávání, učitelů a znalostí, posílil pocit evropské sounáležitosti a občanské povědomí, zaručil práva a hodnoty, poskytl spravedlivé a rovné příležitosti a zlepšil sociální soudržnost;

J.

vzhledem k tomu, že Komise nevyvinula v této strategické oblasti žádnou zásadní iniciativu systémové povahy; vzhledem k tomu, že stávající programy EU, například Erasmus+ nebo Evropský sbor solidarity, stále mají značný volný potenciál k tomu, aby zlepšily provádění výchovy k občanství se strategičtějším přístupem k formálním, neformálním a informálním prvkům učení v těchto programech a s lepší koordinací zdrojů; vzhledem k tomu, že by Komise a členské státy měly dělat více, pokud jde o zlepšování a posilování informačních toků o Evropské unii a o konkrétních právech a povinnostech;

K.

vzhledem k tomu, že některé členské státy rozvinuly programy dobrovolnictví na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že zavedení a rozvoj těchto programů je důležité pro podporu praktické výchovy k občanství, posílení sociální soudržnosti, umožnění mobilizace důvodů obecného zájmu, zejména pro osoby s omezenými příležitostmi, a pro přispění k osobnímu a profesnímu rozvoji účastníků; vzhledem k tomu, že větší evropská občanská mobilita může přispět ke zvýšení pocitu sounáležitosti mladých lidí k evropskému společenství a posílit vznik Evropy občanů; vzhledem k tomu, že celostátní dobrovolnické programy mají potenciál být přirozenou branou k evropské mobilitě pro mladé lidi, zvláště pro ty, kteří mají méně příležitostí;

L.

vzhledem k tomu, že Evropský sbor solidarity, který byl zahájen v roce 2018 jako nástupce Evropské dobrovolné služby zřízené v roce 1996, je obecným evropským programem mobility pro dobrovolnictví, má však na období 2021–2027 omezený rozpočet; vzhledem k tomu, že by měla být rozvíjena větší součinnost a spolupráce mezi Evropským sborem solidarity a vnitrostátními dobrovolnickými systémy, jakož i mezi stávajícími vnitrostátními dobrovolnickými systémy prostřednictvím Evropského sboru solidarity;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87769 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. března 2022 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 17. září 2015, které bylo zveřejněno dne 8. října 2015 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že dne 27. července 2010 společnost Monsanto Europe S.A./N.V., která sídlí v Belgii, předložila jménem společnosti Monsanto Company se sídlem ve Spojených státech žádost (dále jen „žádost“) o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87769 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „geneticky modifikovaná sója“), v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 8. října 2015 úřad EFSA vydal stanovisko v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 (5); vzhledem k tomu, že úřad EFSA nedokázal dospět k závěru o bezpečnosti geneticky modifikované sóji kvůli chybějícím údajům o dietární expozici rafinovanému, bělenému a dezodorizovanému oleji vyrobenému z geneticky modifikované sóji, což má za následek neúplné nutriční hodnocení; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že geneticky modifikovaná sója pravděpodobně nemá negativní účinky na životní prostředí v kontextu žádosti;

C.

vzhledem k tomu, že dne 12. května 2021 vydal úřad EFSA prohlášení doplňující jeho vědecké stanovisko (6), v němž zohlednil revidované posouzení dietární expozice předložené žadatelem pro účely humánního nutričního hodnocení rafinovaného, běleného a dezodorizovaného oleje vyrobeného z geneticky modifikované sóji; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že konzumace geneticky modifikované sóji a z ní odvozených produktů, zejména rafinovaného, běleného a dezodorizovaného oleje, nepředstavuje nutriční riziko pro lidi;

D.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója byla vyvinuta tak, aby vytvářela kyselinu stearidonovou (SDA) a byla tolerantní vůči herbicidům na bázi glyfosátu (7);

E.

vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (8) vyžaduje posouzení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto posouzení obzvláště důležité pro rostliny tolerantní vůči herbicidům;

F.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (9); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná sója bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám herbicidů na bázi glyfosátu, a tak může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí a produktů rozkladu (metabolitů);

G.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně;

H.

vzhledem k tomu, že nedávný odborně recenzovaný přezkum popisuje dopady expozice glyfosátu nebo herbicidů na bázi glyfosátu na osu hypotalamus – hypofýza – gonády u samců a samic, pokud jde o endokrinní disrupci, životaschopnost buněk a rozmnožování; vzhledem k tomu, že v tomto přezkumu bylo zjištěno, že herbicidy na bázi glyfosátu mohou vyvolat změny ve všech reprodukčních ústrojích u samců i samic, že změny mohou být přenášeny na další generace prostřednictvím epigenetických účinků, a plodnost potomků tak není chráněna před negativními účinky herbicidů na bázi glyfosátu, a že přezkum odhalil, že herbicidy na bázi glyfosátu jsou škodlivější než samotný glyfosát, což nepochybně souvisí s přítomností formulačních přísad, jako je polyethoxylovaného tallowaminu-takový amin (10);

I.

vzhledem k tomu, že potenciálně karcinogenní účinky glyfosátu byly potvrzeny v řadě jiných nejnovějších odborně recenzovaných vědeckých studií (11);

J.

vzhledem k tomu, že v jednom ze dvou hodnocení v terénních podmínkách použitých pro srovnávací analýzu nebylo zahrnuto ošetření geneticky modifikované sóji herbicidy na bázi glyfosátu, které by umožnilo posoudit účinky těchto herbicidů (12);

K.

vzhledem k tomu, že se má za to, že posuzování reziduí herbicidů a metabolitů nalezených v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a není proto v rámci postupu povolování geneticky modifikovaných organismů prováděno; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť samotná genetická modifikace může ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu metabolitů (13);

L.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (14); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky obsahují připomínku, že nejsou splněny základní požadavky úřadu EFSA na design hodnocení pro posouzení rizika potravin a krmiv z geneticky modifikovaných rostlin tolerantních vůči herbicidům, že plán monitorování nespojuje monitorovací činnosti s příslušnými cíli ochrany, že poskytnuté údaje a analýzy údajů o fenotypovém hodnocení, složení a toxikologii nejsou dostačující, že závěry o rovnocennosti geneticky modifikované sóji a konvenční sóji a bezpečnosti potravin a krmiv založené na těchto informacích jsou předčasné a že analýza složení nezahrnovala ani rezidua doplňkového herbicidu ani jeho metabolitů, což je důležité, neboť odolnost vůči herbicidům vzniklá genetickou modifikací umožňuje intenzivnější používání doplňkového herbicidu; vzhledem k tomu, že byly předloženy připomínky, které zpochybňovaly nutriční přínosy zvýšených hladin SDA, a příslušné orgány některých členských států požadovaly zavedení maximální úrovně transmastných kyselin pro olej vyrobený z této geneticky modifikované sóji bohaté na SDA;

M.

vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny z roku 2017 dospěla k závěru, že zejména v rozvojových zemích mají nebezpečné pesticidy katastrofické dopady na zdraví (15); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (16); vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované bavlny by zvýšilo poptávku po této plodině, která byla ošetřena glyfosátem, čímž by se zvýšila expozice pracovníků a životního prostředí ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků a životního prostředí je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

N.

vzhledem k tomu, že podle odborně recenzované studie vydané v roce 2020 může Roundup, jeden z celosvětově nejvíce používaných herbicidů na bázi glyfosátu, způsobit ztrátu biologické rozmanitosti a učinit ekosystémy citlivějšími vůči znečištění a změně klimatu (17);

O.

vzhledem k tomu, že odlesňování je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využití půdy zejména v souvislosti s odlesňováním jsou po spalování fosilních paliv druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu (18); vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje OSN č. 15 zahrnuje záměr zastavit odlesňování do roku 2020 (19); vzhledem k tomu, že lesy plní mnoho funkcí, které přispívají k dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje OSN (20);

P.

vzhledem k tomu, že produkce sóji je hlavní příčinou odlesňování v Amazonii, v oblasti Cerrado a Gran Chaco v Jižní Americe; vzhledem k tomu, že 97 % a 100 % sóji vypěstované v Brazílii a Argentině je geneticky modifikovaná sója (21); vzhledem k tomu, že naprostá většina geneticky modifikované sóji povolené k pěstování v Brazílii a Argentině je povolena i pro dovoz do Unie;

Q.

vzhledem k tomu, že Unie, jako smluvní strana Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, je odpovědná za zajištění toho, aby činnosti v její jurisdikci nebo pod její kontrolou nepoškozovaly životní prostředí jiných států (22);

R.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že by tyto opodstatněné faktory měly zahrnovat povinnosti Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

S.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. března 2022, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

T.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou

U.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že v devátém volebním období přijal Parlament již 26 námitek proti uvádění GMO na trh; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že důvody, proč členské státy nepodporují povolení, zahrnují nedodržení zásady předběžné opatrnosti v povolovacím postupu a odborné obavy týkající se hodnocení rizik;

V.

vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na vlastní uznání nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

W.

vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost GMO nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (23);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 11).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 15).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 20).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 2).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 7).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 12).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 208, 1.6.2021, s. 18).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 323, 11.8.2021, s. 7).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 2).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 8).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 15).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 36).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 43).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 49).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 56).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 63).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × T304-40 × GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 66).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZIR098 (SYN-ØØØ98-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 74).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-81419-2, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 45).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-81419-2 × DAS–44406–6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 52).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × MIR162 × MON810 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, MIR162, MON810 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 59).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt 11 (SYN-BTØ11-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 66).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju GMB151 (BCS-GM151-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0024),

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 (BCS-GHØØ2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0025),

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB811 (BCS-GH811-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0062),

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejku 73496 (DP-Ø73496-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2022)0063).

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a na dodatkové protokoly k této úmluvě,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—

s ohledem na článek 24 Listiny základních práv EU,

—

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 o strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o evropské záruce pro děti (2),

—

s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

—

s ohledem na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (3),

—

s ohledem na globální studii OSN o dětech zbavených osobní svobody z července 2019,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o omezení případů bezdomovectví ze dne 30. srpna 1961,

—

s ohledem na globální pakt OSN o uprchlících z roku 2018,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o ochraně migrujících dětí (4),

—

s ohledem na obecné doporučení č. 38 Výboru pro odstranění diskriminace žen ze dne 6. listopadu 2020 ohledně obchodování s ženami a dívkami v souvislosti s celosvětovou migrací,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 s názvem „Přijímání osob prchajících před válkou na Ukrajině: příprava Evropy na naplnění potřeb“ (COM(2022)0131),

—

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v důsledku invaze Ruské federace na Ukrajinu a útoků na ukrajinské obyvatelstvo prchá z Ukrajiny velký počet jednotlivců a rodin, což má mimořádně nepříznivý dopad na toto obyvatelstvo, zejména pak na děti a mladé lidi v širším regionu;

B.

vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy organizace UNICEF (6) ze dne 25. března 2022 uprchlo z Ukrajiny od začátku války více než 3,7 milionu lidí; vzhledem k tomu, že se očekává, že tento počet se bude v příštích týdnech nadále zvyšovat; vzhledem k tomu, že podle dalších odhadů OSN bylo od počátku války vnitřně vysídleno téměř 6,5 milionu osob a dalších 12,65 milionu lidí tento konflikt přímo zasáhl;

C.

vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy organizace UNICEF (7) tvoří 90 % všech uprchlíků odcházejících z Ukrajiny ženy a děti; vzhledem k tomu, že téměř polovina uprchlíků z Ukrajiny je ve školním věku (8); vzhledem k tomu, že UNICEF také odhaduje, že od propuknutí konfliktu došlo k vnitřnímu vysídlení více než 2,5 milionu dětí;

D.

vzhledem k tomu, že k 25. březnu 2022 se sousední země potýkaly s obrovským přílivem uprchlíků z Ukrajiny s tím, že více než 2,2 milionu jich odešlo do Polska, více než 579 000 do Rumunska, více než 379 000 do Moldavska, téměř 343 000 do Maďarska a více než 545 000 do dalších zemí (9);

E.

vzhledem k tomu, že při tak vysokých počtech hrozí dětem, zejména jsou-li bez doprovodu, větší riziko násilí, zneužití a vykořisťování a existuje větší riziko případů, kdy se děti pohřešují a stávají se obětí obchodování s lidmi, zejména pokud přecházejí z jednoho státu do jiného;

F.

vzhledem k tomu, že více než 100 000 dětí, z nichž polovina jsou děti se zdravotním postižením, žije na Ukrajině v ústavní péči a v internátních školách (10) a že více než 90 % těchto dětí má rodiče; vzhledem k tomu, že podle oficiálních údajů se na Ukrajině mezi 24. únorem a začátkem března narodilo 4 311 dětí a že podle odhadů bylo v této zemi na začátku krize 265 000 těhotných žen, z nichž má přibližně 80 000 porodit v příštích třech měsících;

G.

vzhledem k tomu, že podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo na Ukrajině v roce 2021 přinejmenším 35 875 osob bez státní příslušnosti a s nevymezenou státní příslušností; vzhledem k tomu, že přibližně 10 až 20 % Romů žijících na Ukrajině, jejichž počet se odhaduje na 400 000, je bez státní příslušnosti nebo jim hrozí absence státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že 55 % dětí narozených v Doněcku a Luhansku a 88 % dětí narozených na Krymu údajně nemá ukrajinský rodný list nebo osobní doklad, takže jim hrozí, že nebudou mít žádnou státní příslušnost (11); vzhledem k tomu, že dětem, které jsou nuceny migrovat, hrozí větší riziko absence státní příslušnosti v důsledku potíží souvisejících s překážkami, které brání registraci jejich narození v zemi původu nebo během vysídlení, a v důsledku neuznání státní příslušnosti jejich rodičů; vzhledem k tomu, že kvůli překážkám znemožňujícím přístup k dokladům a k registraci, včetně chybějícího dokladu o rodinných vazbách, je toto riziko ještě vyšší u dětí bez doprovodu;

H.

vzhledem k tomu, že evropská záruka pro děti je nástroj EU, jehož cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti těmto jevům tím, že potřebným dětem bude zaručen bezplatný a účinný přístup ke klíčovým službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity, zdravotní péče a alespoň jedno zdravé jídlo denně ve škole, jakož i účinný přístup všech těchto dětí ke zdravé výživě a přiměřenému bydlení; vzhledem k tomu, že cíle záruky pro děti by se měly vztahovat na všechny děti v Unii;

I.

vzhledem k tomu, že děti migrantů a uprchlíků se často ocitají v situacích, na které nepamatují vnitrostátní právní předpisy, a děti jsou v důsledku toho opomíjeny, což může prohloubit nedostatky v jejich společenském rozvoji a vést k nejistotě a k větší pravděpodobnosti, že budou marginalizovány, bude s nimi špatně zacházeno nebo budou zneužívány;

J.

vzhledem k tomu, že u dětí vyrůstajících s omezenými zdroji a v nejistých rodinných podmínkách existuje větší pravděpodobnost, že pocítí chudobu a sociální vyloučení, jež budou mít dalekosáhlé dopady na jejich rozvoj a pozdější život v dospělosti, což posiluje začarovaný kruh mezigenerační chudoby; vzhledem k tomu, že problém chudoby a sociálního vyloučení se nejlépe řeší komplexními politikami, jejichž uplatňování je úzce zacílené, ovšem oblast působnosti široká a jež se týkají jak dětí, tak i jejich rodin a komunit, a dále přednostním investováním do nových příležitostí a řešení; vzhledem k tomu, že do řešení těchto problémů musí být zapojeny všechny části společnosti, od místních, regionálních, vnitrostátních a evropských orgánů až po občanskou společnost;

K.

vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace označily dětskou chudobu za potenciální příčinu i důsledek porušování práv dětí, a to kvůli dopadu, který tento jev má na schopnost dětí uplatňovat práva, a kvůli nedodržování těchto práv;

L.

vzhledem k tomu, že ruským ostřelováním bylo doposud na Ukrajině zničeno 378 středoškolských a vysokoškolských institucí (12);

M.

vzhledem k tomu, že zajištění integrace dětí a mladých lidí do pečovatelských a vzdělávacích struktur by mělo být pro EU a její členské státy nadále prioritou;

N.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s konfliktem dochází k závažnému porušování práv dětí, včetně dětí zadržovaných; vzhledem k tomu, že krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý dopad ozbrojených konfliktů na děti je třeba účinně a komplexně řešit s využitím různých nástrojů, které má EU k dispozici, včetně nových a posílených pokynů EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů;

O.

vzhledem k tomu, že během humanitární krize a krize spojené s vysídlením jsou obzvláště ohroženy dívky, neboť ty se i nadále neúměrně často stávají obětí diskriminace na základě genderových norem a genderově podmíněného násilí;

P.

vzhledem k tomu, že v Moldavsku tvoří děti polovinu uprchlíků přicházejících z Ukrajiny;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 16. prosince 2021 o situaci na ukrajinských hranicích a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny (1) a ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině (2),

—

s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů Evropského parlamentu o Ukrajině ze dnů 16. a 24. února 2022,

—

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU ze dne 24. února 2022 o invazi ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajinu,

—

s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady a předsedkyně Komise ze dne 24. února 2022 k bezprecedentní a nevyprovokované vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině,

—

s ohledem na Versailleské prohlášení ze dne 11. března 2022,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2022,

—

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU ze dne 4. dubna 2022 o brutálních činech spáchaných Ruskem v Buče a v dalších ukrajinských městech,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady o sankcích a omezujících opatřeních namířených proti Rusku, jež zahrnují diplomatická opatření, individuální omezující opatření, jako je zmrazení majetku a cestovní omezení, omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem a s Doněckou a Luhanskou oblastí, které nejsou kontrolovány vládou, hospodářské sankce, omezení sdělovacích prostředků a omezení hospodářské spolupráce,

—

s ohledem na norimberské zásady vypracované Komisí OSN pro mezinárodní právo, které stanoví, co je válečným zločinem,

—

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

—

s ohledem na Chartu Organizace spojených národů (dále jen „Charta OSN“),

—

s ohledem na Ženevskou úmluvu a její dodatkové protokoly,

—

s ohledem na Helsinský závěrečný akt a navazující dokumenty,

—

s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 2. března 2022 o agresi vůči Ukrajině a ze dne 24. března 2022 o humanitárních důsledcích agrese vůči Ukrajině,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia,

—

s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 16. března 2022,