Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2022/C 432/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 424, 7.11.2022

Dřívější publikace

Úř. věst. C 418, 31.10.2022

Úř. věst. C 408, 24.10.2022

Úř. věst. C 398, 17.10.2022

Úř. věst. C 389, 10.10.2022

Úř. věst. C 380, 3.10.2022

Úř. věst. C 368, 26.9.2022

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 29. září 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – Polskie Linie Lotnicze „LOT“ SA v. Budapest Főváros Kormányhivatala

(Věc C-597/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 16 - Náhrada a pomoc cestujícím - Vnitrostátní subjekt odpovědný za prosazování uvedeného nařízení - Vnitrostátní právní úprava svěřující tomuto subjektu pravomoc uložit leteckému dopravci zaplacení náhrady dlužné cestujícímu - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na soudní přezkum“)

(2022/C 432/02)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Polskie Linie Lotnicze „LOT“ SA

Žalovaný: Budapest Főváros Kormányhivatala

Výrok

Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91,

musí být vykládán v tom smyslu, že

členské státy mají možnost oprávnit vnitrostátní subjekt odpovědný za prosazování tohoto nařízení k tomu, aby leteckému dopravci uložil povinnost zaplatit náhradu ve smyslu článku 7 uvedeného nařízení dlužnou cestujícím na základě téhož nařízení, pokud je tomuto vnitrostátnímu subjektu podána individuální stížnost cestujícího za předpokladu, že je tomuto cestujícímu a uvedenému leteckému dopravci poskytnuta možnost soudního přezkumu.

---

(1)  Úř. věst. C 28, 25.1.2021.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 29. září 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband e.V. v. TC Medical Air Ambulance Agency GmbH

(Věc C-633/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Svoboda usazování a volný pohyb služeb - Jednotný pojistný trh - Směrnice 2002/92/ES - Pojem ‚zprostředkovatel pojištění‘ - Činnost ‚zprostředkování pojištění‘ - Směrnice (EU) 2016/97 - Činnost ‚distribuce pojištění‘ - Rozsah působnosti těchto směrnic - Účast na skupinovém pojištění - Postoupení práv vyplývajících z pojistné smlouvy - Pojistná plnění v případě onemocnění nebo úrazu v zahraničí - Odměna zaplacená přistupujícím členem jako protiplnění za získané pojistné krytí - Ochrana spotřebitele - Rovné zacházení se zprostředkovateli pojištění“)

(2022/C 432/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband e.V.

Žalovaná: TC Medical Air Ambulance Agency GmbH

Výrok

Článek 2 body 3 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014, jakož i čl. 2 odst. 1 body 1, 3 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/411 ze dne 14. března 2018,

musí být vykládány v tom smyslu, že

pod pojem „zprostředkovatel pojištění“, a tudíž i pod pojem „distributor pojištění“ ve smyslu těchto ustanovení spadá právnická osoba, jejíž činnost spočívá v tom, že svým zákazníkům nabízí, aby se za odměnu, kterou od nich obdrží, dobrovolně účastnili skupinového pojištění, které předem uzavřela s pojišťovnou, přičemž tato účast zakládá na straně zákazníků nárok na pojistná plnění zejména v případě onemocnění nebo úrazu v zahraničí.

---

(1)  Úř. věst. C 62, 22.2.2021.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 29. září 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court – Irsko) – FS v. Chief Appeals Officer, The Social Welfare Appeals Office, The Minister for Employment Affairs, The Minister for Social Protection

(Věc C-3/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Koordinace systémů sociálního zabezpečení - Rodinné přídavky - Zpětná výplata - Přestěhování příjemce do jiného členského státu - Článek 81 - Pojem ‚žádost‘ - Článek 76 odst. 4 - Vzájemná informační povinnost a spolupráce - Nesplnění - Dvanáctiměsíční promlčecí lhůta - Zásada efektivity“)

(2022/C 432/04)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: FS

Žalovaní: Chief Appeals Officer, The Social Welfare Appeals Office, The Minister for Employment Affairs, The Minister for Social Protection

Výrok

1)

Článek 81 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „žádost“ ve smyslu tohoto článku se vztahuje pouze na žádost podanou osobou, která využila svého práva na volný pohyb, u orgánů členského státu, který není příslušný podle kolizních norem stanovených tímto nařízením. Tento pojem tedy nezahrnuje ani původní žádost podanou podle právních předpisů členského státu osobou, která dosud nevyužila svého práva na volný pohyb, ani pravidelnou výplatu dávky orgány tohoto členského státu, která je v okamžiku této výplaty obvykle dlužná jiným členským státem.

2)

Unijní právo, a konkrétně zásada efektivity, nebrání použití vnitrostátní právní úpravy, která podmiňuje zpětný účinek žádosti o rodinné přídavky dvanáctiměsíční promlčecí lhůtou, pokud tato lhůta dotyčným migrujícím pracovníkům v praxi neznemožňuje nebo nadměrně neztěžuje výkon práv přiznaných nařízením č. 883/2004.

---

(1)  Úř. věst. C 138, 19.4.2021.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 29. září 2022 – ABLV Bank AS, v likvidaci v. Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB), Evropská komise

(Věc C-202/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská a měnová politika - Bankovní unie - Nařízení (EU) č. 806/2014 - Jednotný mechanismus pro řešení krizí úvěrových institucí a některých investičních podniků - Jednotný fond pro řešení krizí - Roční příspěvky - Likvidace úvěrové instituce - Vrácení zaplacených příspěvků - Pro rata temporis“)

(2022/C 432/05)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ABLV Bank AS, v likvidaci (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) (zástupci: C. J. Flynn a J. Kerlin, zmocněnci, ve spolupráci s S. Ianc, T. Klupschem, B. Meyringem a S. Schelem, Rechtsanwälte), Evropská komise (zástupci: A. Nijenhuis, A. Steiblytė a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zčásti odmítá a zčásti zamítá.

2)	Společnost ABLV Bank AS, v likvidaci, ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB) a Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 217, 7.6.2021.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 29. září 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče – Slovinsko) – Raiffeisen Leasing, trgovina in leasing d.o.o. v. Republika Slovenija

(Věc C-235/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 203 - Smlouva o zpětném pronájmu - Osoba povinná k zaplacení DPH - Možnost považovat písemnou smlouvu za fakturu“)

(2022/C 432/06)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Vrhovno sodišče

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Raiffeisen Leasing, trgovina in leasing d.o.o.

Žalovaná: Republika Slovenija

Výrok

Článek 203 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

musí být vykládán v tom smyslu, že

smlouva o zpětném pronájmu, po jejímž uzavření nebyla vystavena faktura, může být považována za fakturu ve smyslu tohoto ustanovení, pokud tato smlouva obsahuje veškeré informace nezbytné k tomu, aby správce daně členského státu mohl určit, zda jsou v daném případě splněny věcné podmínky nároku na odpočet daně z přidané hodnoty, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 217, 7.6.2021.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 29. září 2022 – Health Information Management (HIM) v. Evropská komise

(Věc C-500/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Rozhodčí doložka - Grantové dohody uzavřené v rámci programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (IKT) - Zpráva o auditu - Výzvy k úhradě vystavené Komisí při vymáhání určitých částek - Žaloba na neplatnost - Vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) - Vzájemná žaloba - Úplné vrácení dotčených grantů - Právo na obhajobu - Zásada řádné správy - Nestrannost - Zásada proporcionality - Povinnost odůvodnění“)

(2022/C 432/07)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Health Information Management (HIM) (zástupce: P. Zeegers, avocat)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J. Estrada de Solà a M. Ilkova, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Health Information Management (HIM) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 391, 27.9.2021.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 11. července 2022 – DIGI Távközlési és Szolgáltató Kft. v. Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság

(Věc C-460/22)

(2022/C 432/08)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: DIGI Távközlési és Szolgáltató Kft.

Žalovaný: Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság

Předběžná otázka

Musí být podnik, který poskytuje služby elektronických komunikací na dotčeném trhu, ale se neúčastnil určité dražby (dále jen „dražba“), protože nesplnil podmínky účasti stanovené v zadávací dokumentaci obsahující podrobná pravidla dražby (dále jen „zadávací dokumentace“), a z tohoto důvodu rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu, kterým se stanoví výsledek dražby, neobsahuje žádné ustanovení týkající se tohoto podniku, považován za podnik dotčený rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (1), a má tedy právo uplatnit proti tomuto rozhodnutí právo na účinnou právní ochranu podle článku 47 [Listiny základních práv Evropské unie]?

---

(1)  Úř. věst. 2002, L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 4. srpna 2022 – MAX7 Design Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-519/22)

(2022/C 432/09)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: MAX7 Design Kft.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžné otázky

1)

Je s ohledem na článek 273 [směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty] (1) a zásadu proporcionality stanovenou v čl. 52 odst. 1 [Listiny základních práv Evropské unie] taková právní úprava členského státu, která stanoví, že daňové identifikační číslo společnosti nebo její identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty může být odňato v důsledku nesložení záruky za zaplacení daně, která je této společnosti uložena také v případě, že společníci nejsou přímo informováni o tom, že tato záruka byla této společnosti uložena, ani o skutečnosti, že uložení záruky za zaplacení daně této společnosti je odůvodněno tím, že jednatel této společnosti je nebo byl jednatelem v jiné právnické osobě s dosud neuhrazeným daňovým dluhem nebo působí nebo působil ve vedoucí funkci této právnické osoby, v souladu se svobodou podnikání zakotvenou v článku 16 Listiny?

2)

Je s ohledem na zásadu nezbytnosti podle článku 273 směrnice [2006/112] a zásadu proporcionality podle čl. 52 odst. 1 Listiny taková právní úprava členského státu, které stanoví, že daňové identifikační číslo společnosti nebo její identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty může být odňato v důsledku nesložení záruky za zaplacení daně, která byla uložena této společnosti, a to i v případě, že minimální lhůta vyžadovaná obecnými ustanoveními právní úpravy členského státu ohledně řádného svolání rozhodovacího orgánu společnosti neumožňuje tomuto orgánu odvolat, před nabytím právní moci rozhodnutí daňového orgánu, kterým byla výše uvedená záruka uložena, jednatele, u něhož existuje překážka, která vedla k uložení takové záruky, a tedy odstranit tuto překážku ve lhůtě, která by způsobila zánik povinnosti složit záruku, což by umožnilo vyhnout se odnětí daňového identifikačního čísla, v souladu se svobodou podnikání zakotvenou v článku 16 Listiny a právem na prostředek nápravy podle článku 47 Listiny?

3)

Je se svobodou podnikání zakotvenou v článku 16 Listiny, s jejím nezbytným omezením podle článku 273 směrnice [2006/112] a přiměřeným omezením podle čl. 52 odst. 1 Listiny a s právem na účinnou právní ochranu podle článku 47 Listiny slučitelné, aby právní předpisy členského státu kogentně stanovily, aniž by orgánům odpovědným za uplatňování práva ponechaly prostor pro uvážení, že a) odstranění překážky, která vedla k uložení záruky za zaplacení daně, společností jako daňovým poplatníkem po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této záruky, nemá vliv na povinnost složit záruku za zaplacení daně, a tedy na možnost odejmout daňové identifikační číslo, a to ani tehdy, když byla tato překážka odstraněna sice po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení záruky, ale ve lhůtě stanovené pro složení uvedené záruky? b) v případě, že nebyla složena záruka za zaplacení daně, nemůže společnost jako daňový poplatník po uplynutí lhůty pro složení této záruky napravit právní důsledky odnětí jejího daňového identifikačního čísla, i když odstranila překážku, která vedla k uložení této záruky, po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato záruka uložena, avšak ve lhůtě stanovené pro složení této záruky?

---

(1)  Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Ravensburg (Německo) dne 10. srpna 2022 – MW, CY v. VR Bank Ravensburg-Weingarten eG

(Věc C-536/22)

(2022/C 432/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Ravensburg

Účastníci původního řízení

Žalobci: MW, CY

Žalovaná: VR Bank Ravensburg-Weingarten eG

Předběžné otázky

1.

Musí být pojem „spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru“ uvedený v čl. 25 odst. 3 směrnice 2014/17/EU (1) vykládán v tom smyslu, že odškodnění zahrnuje i ušlý zisk věřitele, zejména budoucí platby úroků, o které přijde v důsledku předčasného splacení?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku: Obsahuje unijní právo a konkrétně čl. 25 odst. 3 směrnice 2014/17/EU pokyny pro výpočet příjmů věřitele z opětovného investování předčasně splaceného spotřebitelského úvěru na nemovitost, které je třeba zohlednit u ušlého zisku, a popřípadě jaké? Zejména: a) Musí vnitrostátní právní úprava výpočtu vycházet ze způsobu, jakým věřitel skutečně použije předčasně splacenou částku? b) Může vnitrostátní právní úprava věřiteli umožnit, aby odškodnění za předčasné splacení vypočítal na základě fiktivní opětovné investice do bezpečných nástrojů kapitálového trhu se shodnou dobou splatnosti (tzv. aktivně-pasivní metoda)?

3.	Spadá do oblasti působnosti článku 25 směrnice 2014/17/EU i případ, kdy spotřebitel před tím, než věřiteli předčasně splatí úvěr, nejprve na základě práva na vypovězení úvěru stanoveného vnitrostátním zákonodárcem vypoví smlouvu o spotřebitelském úvěru na nemovitost?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28. 2. 2014, s. 34).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 11. srpna 2022 – Global Ink Trade Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-537/22)

(2022/C 432/11)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Global Ink Trade Kft.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžné otázky

1)

Je porušením zásady přednosti unijního a práva na účinnou právní ochranu zaručeného článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, pokud soud členského státu rozhodující v posledním stupni vyloží rozhodnutí Soudního dvora (vydané ve formě usnesení v reakci na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, jejímž předmětem byla právě judikatura téhož soudu rozhodujícího v posledním stupni) v tom smyslu, že neobsahuje žádnou novou skutečnost, která by měla nebo mohla mít za následek odchýlení se od předchozích rozhodnutí Soudního dvora nebo změnu předchozí vnitrostátní judikatury soudu rozhodujícího v posledním stupni?

2)

Musí být zásada přednosti unijního práva a právo na účinnou právní ochranu zaručené článkem 47 Listiny vykládány v tom smyslu, že zásada přednosti rozhodnutí Soudního dvora se uplatní i v případě, kdy se soud členského státu rozhodující v posledním stupni dovolává jako precedentu i jeho předchozích rozhodnutí? Může být s ohledem na článek 99 jednacího řádu Soudního dvora odpověď jiná, pokud má rozhodnutí Soudního dvora formu usnesení?

3)

Je možné v rámci obecné ověřovací povinnosti plátce daně bez ohledu na provedení a povahu hospodářského plnění, které je uvedeno na fakturách, a s ohledem na článek 167, čl. 168 písm. a) a čl. 178 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), jakož i na zásady právní jistoty a daňové neutrality, požadovat po plátci daně, aby jako podmínku nároku na odpočet DPH – pokud v tomto ohledu neexistuje v členském státě žádné právní ustanovení – udržoval osobní kontakt s vystavitelem faktury nebo aby kontaktoval svého dodavatele pouze na oficiálně oznámenou e-mailovou adresu? Lze mít za to, že tyto okolnosti svědčí o objektivně prokázaném porušení náležité péče, kterou lze od plátce daně očekávat, s ohledem na to, že tyto okolnosti ještě neexistovaly v době, kdy plátce daně prováděl příslušná ověření před zahájením obchodního vztahu, ale jsou to prvky existujícího obchodního vztahu mezi stranami?

4)

Jsou právní výklad a praxe, které se vyvinuly v jednom členském státě, podle kterých je osobě povinné k dani, která má fakturu, jež je v souladu se směrnicí o DPH, odepřen nárok na odpočet DPH s odůvodněním, že v rámci obchodního styku nejednala s náležitou péčí, neboť neprokázala jednání, které by umožnilo určit, že její činnost nebyla omezena pouze na přijímání faktur, které splňují požadované formální náležitosti, přestože osoba povinná k dani přiložila všechny doklady týkající se předmětných plnění a daňový orgán odmítl jiné důkazní návrhy, které předložila v průběhu daňového řízení, v souladu s výše uvedenými články směrnice o DPH a se zásadou daňové neutrality, ale především s judikaturou Soudního dvora, která v rámci výkladu těchto ustanovení klade důkazní břemeno na daňový orgán?

5)

Lze s ohledem na výše uvedené články směrnice o DPH a základní zásadu právní jistoty považovat zjištění, učiněné v souvislosti s náležitou péčí, že vystavitel faktury nevykonával žádnou ekonomickou činnost, za objektivní skutečnost, pokud má daňový orgán za to, že nebylo prokázáno skutečné uskutečnění (tedy skutečná existence) hospodářského plnění – které bylo doloženo fakturami, smlouvami a jinými účetními doklady, jakož i korespondencí, a které bylo potvrzeno výpověďmi skladovatele, jednatele a zaměstnance plátce daně – a daňový orgán se opírá pouze o výpověď jednatele dodavatele, který existenci takového plnění popírá, aniž by zohlednil okolnosti, za nichž byla tato výpověď učiněna, zájmy osoby podávající výpověď nebo skutečnost, že podle dokladů založených ve spise založila společnost právě osoba podávající výpověď a podle dostupných informací za společnost jednal zmocněnec?

6)

Musí být ustanovení směrnice o DPH týkající se odpočtu DPH vykládána v tom smyslu, že v případě, že daňový orgán v průběhu daňového řízení zjistí, že zboží uvedené na fakturách pochází ze Společenství a že plátce daně je druhým členem řetězce [dodávek], je vytvoření tohoto modelu – s ohledem na to, že zboží pocházející ze Společenství je osvobozeno od DPH, takže první maďarský kupující nemá nárok na odpočet DPH, ale má ho pouze druhý člen řetězce – objektivní skutečností samou o sobě dostačující k prokázání daňového podvodu, nebo musí daňový orgán rovněž v tomto případě objektivními skutečnostmi prokázat, který člen nebo členové řetězce se dopustili daňového podvodu, jaký byl jejich modus operandi a zda o něm plátce daně věděl nebo mohl vědět při vynaložení náležité péče?

---

(1)  Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 11. srpna 2022 – SB v. Agrárminiszter

(Věc C-538/22)

(2022/C 432/12)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SB

Žalovaný: Agrárminiszter

Předběžné otázky

1)

Je s čl. 30 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost, (1) s ohledem na jeho body 28 a 31 odůvodnění a čl. 2 odst. 1 body 16 a 18 a čl. 31 odst. 1 až 3, slučitelná praxe členského státu, podle které musí být žádost o vyplacení podpory vázané na produkci na krávu bez tržní produkce mléka, pokud je podle kritéria stanoveného členským státem pro nárok na podporu dosažená míra otelení ve vztahu k počtu ohlášených zvířat nižší než míra požadovaná a stanovená pro ohlášená zvířata, zamítnuta v plném rozsahu, i když je požadované míry otelení dosaženo v menší skupině, než je počet ohlášených zvířat, neboť nižší míra otelení, než je požadována vnitrostátními právními předpisy, znamená, že žádné z ohlášených zvířat není způsobilé pro podporu?

2)

V případě záporné odpovědi na předchozí předběžnou otázku, musí být v projednávané věci počet zvířat způsobilých pro podporu ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 a čl. 30 odst. 3 tohoto nařízení, s ohledem na požadavky odstupňování a proporcionality uvedené v bodech 28 a 31 odůvodnění tohoto nařízení a v článcích unijního práva uvedených v první předběžné otázce, pokud je dosažená míra otelení nižší, než vyžaduje vnitrostátní právní úprava, stanoven tak, že: a) se mezi zvířata způsobilá pro podporu započítají výhradně ta zvířata, která se otelila, anebo b) se mezi zvířata způsobilá pro podporu započítají ta zvířata, která v rámci ohlášených zvířat tvoří skupinu, v níž je dosaženo míry otelení stanovené vnitrostátní právní úpravou?

3)

Musí být článek 31 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 s ohledem na jeho čl. 30 odst. 3 a čl. 31 odst. 1 a 2 a požadavek proporcionality uvedený v bodě 31 odůvodnění tohoto nařízení vykládán v tom smyslu, že pro stanovení základu sankce je třeba zjistit buď poměr zvířat, která nejsou v souladu s požadavky, a zvířat, která jsou v souladu s požadavky, nebo poměr ohlášených zvířat a zvířat, která jsou v souladu s požadavky, a navíc takto získaný podíl ještě vynásobit 100 pro procentuální výpočet?

---

(1)  Úř. věst. 2014, L 181, s. 48.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Okresným súdom Bratislava II (Slovensko) dne 17. srpna 2022 – INGSTEEL spol. s. r. o. v. Úrad pre verejné obstarávanie

(Věc C-547/22)

(2022/C 432/13)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Okresný súd Bratislava II

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: INGSTEEL spol. s. r. o.

Žalovaný: Úrad pre verejné obstarávanie

Předběžné otázky

1.

Je postup vnitrostátního soudu, který rozhoduje o nároku na náhradu škody způsobené uchazeči nezákonně vyloučenému ze zadávacího řízení a který odmítá přiznat nárok na náhradu škody z titulu zmařené šance (loss of opportunity), v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 2 odst. 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES (1) ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek?

2.

Je postup vnitrostátního soudu, který rozhoduje o nároku na náhradu škody způsobené uchazeči nezákonně vyloučenému ze zadávacího řízení a který za součást nároku na náhradu škody nepovažuje nárok na ušlý zisk způsobený zmařením šance zúčastnit se zadávacího řízení, v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 2 odst. 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES?

---

(1)  Úř. věst. 2007, L 335, s. 31.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšší soudem (Česká republika) dne 26. srpna 2022 – Inkreal s. r. o. v. Dúha reality s. r. o.

(Věc C-566/22)

(2022/C 432/14)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší soud

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Inkreal s. r. o.

Žalovaná: Dúha reality s. r. o.

Předběžná otázka

Je působnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (1) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech z hlediska existence mezinárodního prvku, který je nezbytný pro použitelnost uvedeného nařízení, založena pouze tím, že si dvě strany s bydlištěm ve stejném členském státě sjednají příslušnost soudů jiného členského státu EU?“

---

(1)  Úř. věst. 2012, L 351, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. září 2022 Illumina, Inc. proti rozsudku Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) vydanému dne 13. července 2022 ve věci T-227/12, Ilumina v. Komise

(Věc C-611/22 P)

(2022/C 432/15)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Illumina, Inc. (zástupci: D. Beard, BL, J. Holmes, Barrister, P. Chappatte, advokát, E. Wright, advokátka, F. González Díaz, abogado, M. Siragusa, avvocato)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Grail LLC, Řecká republika, Francouzská republika, Nizozemské království, EFTA Surveillance Authority

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—

zrušil rozhodnutí Komise C(2021) 2847 final ze dne 19. dubna 2021 o vyhovění žádosti Autorité de la concurrence française (francouzský orgán pro hospodářskou soutěž) o přezkum spojení podniků směřujícího k tomu, že společnost Illumina, Inc. získá výlučnou kontrolu nad společností Grail, Inc. (věc COMP/M.10188 – Illumina/Grail), rozhodnutí Komise C(2021) 2848 final, C(2021) 2849 final, C(2021) 2851 final, C(2021) 2854 final a C(2021) 2855 final ze dne 19. dubna 2021 o vyhovění žádostem orgánů pro hospodářskou soutěž Řecka, Belgie, Norska, Islandu a Nizozemska připojit se k této žádosti o postoupení případu a rozhodnutí Komise ze dne 11. března 2021 informující společnost Illumina, že nesmí spojení uskutečnit podle článku 7 nařízení o spojování (1);

—	uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení (o žalobě k Tribunálu a řízení o kasačním opravném prostředku).

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Zaprvé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když vyložil čl. 22 odst. 1 nařízení o spojování tak, že opravňuje členský stát s vnitrostátními předpisy o kontrole spojování podniků, aby požádal o postoupení Komisi v případě spojení, které nepodléhá kontrole podle jeho předpisů o kontrole spojování podniků.

Zadruhé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když zamítl výtku společnosti Illumina, že žádost o postoupení byla učiněna opožděně, tím, že vyložil nesprávně výraz „dáno na vědomí“ uvedený v článku 22 nařízení o spojování. Učinil nesprávný závěr, že lhůta pro žádost členského státu o postoupení případu Komisi začíná běžet, až když účastníci spojení specificky sdělí orgánům členského státu dostatečné informace, aby mohly provést předběžné posouzení, zda spojením může být postoupeno.

Tribunál, který konstatoval, že prodlení Komise při odeslání výzvy bylo nepřiměřené a porušilo zásadu právní jistoty, povinnost jednat v přiměřené lhůtě a zásadu řádné správy, (i) se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že Illumina musela v projednávaném případě prokázat porušení svého práva na obhajobu; nebo (ii) se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že k takovému porušení nedošlo.

Zatřetí, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl tvrzení společnosti Illumina, že oprávněně očekávala, že praxe Komise se před vydáním pokynů nezmění nebo že aktivní podpora členských států, aby požádaly o postoupení, ze strany Komise je v rozporu se zásadou právní jistoty: (i) učiněním závěru, že oprávněné očekávání může vzniknout pouze tehdy, pokud se ujištění, na kterém bylo založeno, týkalo specificky dotčeného spojení; (ii) nesprávným vymezením rozsahu oprávněného očekávání; (iii) učiněním závěru, že podrobně analyzovaný proslov výkonné místopředsedkyně Komise odpovědné za hospodářskou soutěž nevycházel z unijní administrativy; nebo (iv) učiněním závěru, že ujištění ze strany výkonné místopředsedkyně, že Komise bude pokračovat ve své praxi odrazování členských států od žádání o postoupení (do vydání pokynů), bylo konzistentní s tím, že Komise podporuje žádosti o postoupení.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. 2004, L 24, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. září 2022 RT France proti rozsudku Tribunálu (velkého senátu) vydanému dne 27. července 2022 ve věci T-125/22, RT France v. Rada

(Věc C-620/22 P)

(2022/C 432/16)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: RT France (zástupce: E. Piwnica, avocat)

Další účastnici řízení: Rada Evropské unie, Belgické království, Estonská republika, Francouzská republika, Litevská republika, Lotyšská republika, Polská republika, Evropská komise a Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 27. července 2022 ve věci T-125/22, RT France v. Rada,

—	uložil Radě Evropské unie náhradu veškerých nákladů řízení,

se všemi právními důsledky, které jsou s tím spojeny.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Podle navrhovatelky Tribunál porušil ustanovení čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, když při závěru, že nedošlo k porušení práva společnosti RT France být vyslechnuta, konstatoval, že z důvodu zcela výjimečných okolností, za nichž byly napadené akty přijaty, jakož i cíle sledovaného Radou nebyly unijní orgány povinny navrhovatelku před jejím prvotním zařazením na dotčené seznamy vyslechnout.

Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil ustanovení čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv a zkreslil předložené důkazy, když tvrdil, že žádný navrhovatelkou uplatněný argument neumožňuje prokázat, že řízení mohlo vést k jinému výsledku, pokud by byla před přijetím dotčených opatření vyslechnuta nebo kdyby jí byly předem sděleny důvody jejich přijetí.

Mimoto navrhovatelka uplatňuje porušení článku 11 Listiny základních práv a tvrdí, že Tribunál zkreslil důkazy, které mu byly předloženy, když měl za to, že omezení svobody projevu navrhovatelky byla přípustná, jelikož dotčené omezující opatření bylo nezbytné, vhodné a přiměřené cílům, které sledovalo.

Podle navrhovatelky Tribunál porušil rovněž ustanovení článku 16 Listiny základních práv, když při konstatování, že sporné omezující opatření nebylo nepřiměřené, vycházel z přechodné povahy navrhovatelce uložených omezení a z absence důkazů o její finanční životaschopnosti.

Nakonec se navrhovatelka dovolává porušení článku 21 Listiny základních práv a zkreslení předložených důkazů při závěru, že navrhovatelka nebyla nijak diskriminována.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Google a Alphabet v. Komise (Google Android)

(Věc T-604/18) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Inteligentní mobilní zařízení - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP - Pojmy ‚mnohostranná platforma‘ a ‚mnohostranný trh‘ (‚ekosystém‘) - Operační systém (Google Android) - Obchod s aplikacemi (Play Store) - Aplikace pro vyhledávání a prohlížení (Google Search a Chrome) - Dohody s výrobci zařízení a operátory mobilních sítí - Jediné a trvající protiprávní jednání - Pojmy ‚celkový plán‘ a ‚chování v rámci téhož protiprávního jednání‘ (spojené prodeje výrobků, platby za výlučný odběr a antifragmentační závazky) - Účinky vyloučení z trhu - Právo na obhajobu - Pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci“)

(2022/C 432/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Google LLC (Mountain View, Kalifornie, Spojené státy) a Alphabet Inc. (Mountain View) (zástupci: N. Levy, J. Schindler, A. Lamadrid de Pablo, J. Killick, A. Komninos, G. Forwood, advokáti, P. Stuart, D. Gregory, H. Mostyn, barristers a M. Pickford, QC)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: N. Khan, A. Dawes, C. Urraca Caviedes a F. Castillo de la Torre, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyně: Application Developers Alliance (Washington, D.C., Spojené státy) (zástupci: A. Parr, S. Vaz, solicitors a R. Baena Zapatero, advokát), Computer & Communications Industry Association (Washington, DC) (zástupci: E. Batchelor, T. Selwyn Sharpe, solicitors a G. de Vasconcelos Lopes, advokát), Gigaset Communications GmbH (Bocholt, Německo) (zástupce: J.-F. Bellis, advokát), HMD global Oy (Helsinky, Finsko) (zástupci: M. Glader a M. Johansson, advokáti), Opera Norway AS, dříve Opera Software AS (Oslo, Norsko) (zástupci: M. Glader a M. Johansson, advokáti)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: BDZV – Bundesverband Digitalpublisher und Zeitungsverleger eV, dříve Bundesverband Deutscher Zeitungsverleger eV (Berlín, Německo) (zástupci: T. Höppner, profesor a P. Westerhoff, advokát), Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) (Brusel, Belgie) (zástupkyně: A. Fratini, advokátka), FairSearch AISBL (Brusel) (zástupci: T. Vinje, D. Paemen a K. Missenden, advokáti), Qwant (Paříž, Francie) (zástupci: T. Höppner, profesor a P. Westerhoff, advokát), Seznam.cz, a.s. (Praha, Česká republika) (zástupci: M. Felgr, T. Vinje, D. Paemen, J. Dobrý a P. Chytil, advokáti), Verband Deutscher Zeitschriftenverleger eV (Berlín) (zástupci: M. Höppner, profesor a P. Westerhoff, advokát)

Předmět věci

Žalobkyně se žalobou podanou na základě článku 263 SFEU domáhají zrušení rozhodnutí Komise C(2018) 4761 final ze dne 18. července 2018 v řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (Věc AT.40099 – Google Android) nebo podpůrně zrušení či snížení pokuty, která jim byla v uvedeném rozhodnutí uložena.

Výrok rozsudku

1)

Články 1, 3 a 4 rozhodnutí Evropské komise C(2018) 4761 final ze dne 18. července 2018 v řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (Věc AT.40099 – Google Android) se zrušují v rozsahu, v němž se týkají čtvrtého zneužití v rámci jediného a trvajícího protiprávního jednání spočívajícího v podmiňování uzavření dohod o rozdělení výnosů s některými výrobci původního zařízení a operátory mobilních sítí tím, že na předem definovaném portfoliu zařízení mělo dojít k výlučnému předinstalování Google Search.

2)

Výše pokuty uložená společnosti Google LLC v článku 2 rozhodnutí C(2018) 4761 final se za jediné protiprávní jednání, kterého se dopustila tak, jak plyne z bodu 1 výše, stanoví na částku 4 125 000 000 eur, za jejíž zaplacení společně a nerozdílně odpovídá společnost Alphabet, Inc. do výše 1 520 605 895 eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Společnosti Google a Alphabet ponesou vlastní náklady řízení.

5)	Komise ponese vlastní náklady řízení.

6)

Application Developers Alliance, BDZV – Bundesverband Digitalpublisher und Zeitungsverleger eV, Evropská organizace spotřebitelů (BEUC), Computer & Communications Industry Association, FairSearch AISBL, Gigaset Communications GmbH, HMD global Oy, Opera Norway AS, Qwant, Seznam.cz, a.s., a Verband Deutscher Zeitschriftenverleger eV ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 445, 10.12.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Helsingin kaupunki v. Komise

(Věc T-597/19) (1)

(„Státní podpory - Autobusová doprava - Úvěr na vybavení a provozní úvěry poskytnuté městem Helsinky - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem a protiprávní a ukládá její navrácení - Existující podpora - Výhoda - Použití kritéria soukromého věřitele v tržním hospodářství - Veřejný status dlužníka - Zohlednění existujícího režimu podpor - Použití kritéria soukromého investora v tržním hospodářství - Ekonomická kontinuita - Procesní práva zúčastněných stran - Článek 108 odst. 2 SFEU - Povinnost uvést odůvodnění - Obecné zásady unijního práva“)

(2022/C 432/18)

Jednací jazyk: finština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Helsingin kaupunki (Helsinky, Finsko) (zástupci: I. Aalto-Setälä a H. Koivuniemi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: M. Huttunen a F. Tomat, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Finská republika (zástupci: J. Heliskoski a H. Leppo, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Nobina Oy (Espoo, Finsko), Nobina AB (Solna, Švédsko) (zástupci: J. Åkermarck a T. Kalliokoski, advokáti)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2020/1814 ze dne 28. června 2019 o státní podpoře SA.33846 – (2015/C) (ex 2014/NN) (ex 2011/CP) poskytnuté Finskem ve prospěch společnosti Helsingin Bussiliikenne Oy (Úř. věst. 2020, L 404, s. 10).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Helsingin kaupunki ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření, jakož i náklady řízení vynaložené společnostmi Nobina Oy a Nobina AB.

3)	Finská republika ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 363, 28. 10. 2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Helsingin Bussiliikenne v. Komise

(Věc T-603/19) (1)

(„Státní podpory - Autobusová doprava - Úvěr na vybavení a kapitálové úvěry poskytnuté městem Helsinki - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem a ukládá její navrácení - Ekonomická kontinuita - Procesní práva zúčastněných stran - Článek 6 odst. 1 nařízení (EU) 2015/1589 - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2022/C 432/19)

Jednací jazyk: finština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Helsingin Bussiliikenne Oy (Helsinky, Finsko) (zástupci: O. Hyvönen a N. Rosenlund, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: M. Huttunen a F. Tomat, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Finská republika (zástupci: J. Heliskoski a H. Leppo, zmocněnci)

Vedlejší účastníce podporující žalovanou: Nobina Oy (Espoo, Finsko), Nobina AB (Solna, Švédsko) (zástupci: J. Åkermarck a T. Kalliokoski, advokáti)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2020/1814 ze dne 28. června 2019 o státní podpoře SA.33846 – (2015/C) (ex 2014/NN) (ex 2011/CP) poskytnuté Finskem ve prospěch společnosti Helsingin Bussiliikenne Oy (Úř. věst. 2020, L 404, s. 10)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Helsingin Bussiliikenne Oy ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření, jakož i náklady řízení vynaložené společnostmi Nobina Oy a Nobina AB.

3)	Finská republika ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 383, 11.11.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Methanol Holdings (Trinidad) v. Komise

(Věc T-744/19) (1)

(„Dumping - Dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických - Prováděcí nařízení (EU) 2019/1688 - Článek 3 odst. 1 až 3 a odst. 5 až 8 nařízení (EU) 2016/1036 - Prodeje uskutečněné prostřednictvím společností ve spojení - Početní zjištění vývozní ceny - Újma výrobnímu odvětví Unie - Výpočet rozsahu cenového podbízení - Příčinná souvislost - Článek 9 odst. 4 nařízení 2016/1036 - Výpočet rozpětí újmy - Odstranění újmy“)

(2022/C 432/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci

Žalobkyně: Methanol Holdings (Trinidad) Ltd (Couva, Trinidad a Tobago) (zástupci: B. Servais a V. Crochet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Luengo a P. Němečková, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Achema AB (Jonava, Litva) (zástupci: B. O’Connor a M. Hommé, advokáti), Grupa Azoty S.A. (Tarnów, Polsko), Grupa Azoty Zakłady Azotowe Puławy S.A. (Puławy, Polsko) (zástupci: B. O’Connor a M. Hommé, advokáti)

Předmět věci

Žalobou založenou na článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1688 ze dne 8. října 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických (Úř. věst. 2019, L 258, s. 21).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Methanol Holdings (Trinidad) Ltd ponese vlastní náklady řízení a uhradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, společností Achema AB, jakož i společnostmi Grupa Azoty S. A. a Grupa Azoty Zakłady Azotowe Puławy S. A.

---

(1)  Úř. věst. C 10, 13.1.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Nevinnomysskij Azot a NAK „Azot“ v. Komise

(Věc T-865/19) (1)

(„Dumping - Dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických - Prováděcí nařízení (EU) 2019/1688 - Konečné antidumpingové clo - Dumpingové rozpětí - Stanovení běžné hodnoty - Úpravy - Početní zjištění vývozní ceny - Spravedlivé srovnání - Újma výrobnímu odvětví Unie - Výpočet cenového podbízení - Prodej mezi propojenými společnostmi - Příčinná souvislost - Výpočet rozpětí újmy - Odstranění újmy - Pravidlo nižšího cla - Použití dostupných údajů“)

(2022/C 432/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: AO Nevinnomysskij Azot (Nevinnomyssk, Rusko) a AO Novomaskovskaja Akcioněrnaja Kampanija NAK „Azot“ (Novomoskovsk, Rusko) (zástupci: P. Vander Schueren a T. Martin-Brieu, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Luengo a P. Němečková, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Fertilizers Europe (Brusel, Belgie) (zástupci: B. O’Connor a M. Hommé, advokáti)

Předmět

Žalobou založenou na článku 263 SFEU se žalobkyně domáhají zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1688 ze dne 8. října 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických (Úř. věst. 2019, L 258, s. 21).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	AO Nevinnomysskij Azot (Nevinnomyssk, Rusko) a AO Novomaskovskaja Akcioněrnaja Kampanija NAK „Azot“ ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a sdružením Fertilizers Europe.

---

(1)  Úř. věst. C 61, 24.2.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Pollinis France v. Komise

(Společné věci T-371/20 a T-544/20) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva - Pokyny EFSA k hodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin týkajících se včel - Individuální stanoviska členských států - Odepření přístupu - Článek 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 - Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu“)

(2022/C 432/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pollinis France (Paříž, Francie) (zástupci: C. Lepage a T. Bégel, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: S. Delaude, C. Ehrbar a G. Gattinara, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 4231 final ze dne 19. června 2020 a rozhodnutí Komise C(2020) 5120 final ze dne 21. července 2020, kterými jí Komise odepřela přístup k některým dokumentům týkajícím se pokynů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k posuzování rizik přípravků na ochranu rostlin týkajících se včel, přijatých úřadem EFSA dne 27. června 2013, původně zveřejněných dne 4. července 2013 a poté znovu zveřejněných dne 4. července 2014, a poskytla jí částečný přístup k některým dalším dokumentům vztahujícím se k pokynům týkajícím se včel z roku 2013.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Evropské komise C(2020) 4231 final ze dne 19. června 2020 a rozhodnutí Evropské komise C(2020) 5120 final ze dne 21. července 2020 se zrušují v rozsahu, v němž odepírají přístup k požadovaným dokumentům na základě čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 297, 7.9.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – SŽ – Tovorni promet v. Komise

(Věc T-575/20) (1)

(„Směrnice 2014/25/EU - Postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb - Prováděcí rozhodnutí o použitelnosti článku 34 směrnice 2014/25 na železniční nákladní dopravu ve Slovinsku - Přímé vystavení hospodářské soutěži - Definice výrobkového trhu - Vymezení zeměpisného trhu - Hodnocení přímého vystavení hospodářské soutěži - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2022/C 432/23)

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: SŽ – Tovorni promet d.o.o. (Lublaň, Slovinsko) (zástupkyně: V. Cukrov, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Talabér-Ritz, L. Wildpanner a P. Ondrůšek, zmocněnci, ve spolupráci s M. Menard, advokátkou)

Předmět věci

Svou žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2020/1025 ze dne 13. července 2020 o použitelnosti článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU na železniční nákladní dopravu ve Slovinsku (JO 2020, L 226, p. 5).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost SŽ – Tovorni promet d.o.o. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 433, 14.12.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – PB v. Komise

(Věc T-775/20) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Poskytování služeb technické pomoci Vrchní justiční radě a ukrajinským orgánům - Nesrovnalosti v zadávacích řízeních - Vymáhání bezdůvodně vyplacených částek - Výzva k úhradě - Člen statutárního orgánu společnosti - Právní základ - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2022/C 432/24)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: PB (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz, J. Estrada de Solà a A. Katsimerou, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: E. Rebasti a I. Demoulin, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobce se svou žalobou domáhá zaprvé na základě článku 263 SFEU zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 7151 final ze dne 22. října 2020, kterým bylo přijato správní opatření proti členovi statutárního orgánu společnosti [důvěrné] k vrácení bezdůvodně obdržených částek na základě smluv s referenčními čísly TACIS/2006/101-510 a CARDS/2008/166-429, a zadruhé na základě článku 340 druhého pododstavce SFEU vrácení všech částek, které Evropská komise případně získá zpět na základě tohoto rozhodnutí, jakož i zaplacení 10 000 eur jako náhrady škody, a to s výhradou upřesnění.

Výrok

1)	Rozhodnutí Komise C(2020) 7151 final ze dne 22. října 2020, kterým bylo přijato správní opatření proti členovi statutárního orgánu společnosti [důvěrné] k vrácení bezdůvodně obdržených částek na základě smluv s referenčními čísly TACIS/2006/101-510 a CARDS/2008/166-429 se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	PB, Evropská komise a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 1.3.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – QN v. Komise

(Věc T-179/21) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Hodnotící zpráva - Hodnotící období roku 2019 - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost řádné péče - Odpovědnost“)

(2022/C 432/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: QN (zástupkyně: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: M. Brauhoff a L. Hohenecker, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 270 SFEU se žalobce domáhá zrušení jeho hodnotící zprávy za rok 2019 a podle potřeby rozhodnutí Evropské komise ze dne 22. prosince 2020 o zamítnutí jeho stížnosti, a dále náhrady nemajetkové újmy, která mu vznikla z důvodu této zprávy.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	QN se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 206, 31.5.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Sushi&Food Factor v. EUIPO (READY 4YOU)

(Společné věci T-367/21 a T-432/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihlášky obrazových ochranných známek Evropské unie READY 4YOU - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 432/26)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sushi&Food Factor sp. z o.o. sp.k. (Robakowo, Polsko) (zástupkyně: J. Gwiazdowska, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: D. Walicka a M. Chylińska, zmocněnkyně)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 20. dubna 2021 (věc R 2273/2020-5) a ze dne 13. května 2021 (věc R 2321/2020-5).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Sushi&Food Factor sp. z o.o. sp.k. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 329, 16.8.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Itinerant Show Room v. EUIPO – Save the Duck (ITINERANT)

(Věc T-416/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ITINERANT - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie zobrazující zpívající kachnu v kruhu - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001 - Podobnost - Dobrá pověst - Souvislost - Protiprávní těžení - Neexistence řádného důvodu - Článek 95 odst. 2 nařízení 2017/1001 - Článek 27 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 - Dokument poprvé předložen před odvolacím senátem - Nepřípustnost“)

(2022/C 432/27)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Itinerant Show Room Srl (San Giorgio in Bosco, Itálie) (zástupce: E. Montelione, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Save the Duck Spa (Milán, Itálie) (zástupkyně: M. De Vietro, advokátka)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého senátu odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 6. května 2021 (věc R 997/2020-5) týkajícího se námitkového řízení mezi žalobkyní a vedlejší účastnicí.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Itinerant Show Room Srl ponese vlastní náklady řízení, jakož i nahradí náklady vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společností Save the Duck SpA.

---

(1)  Úř. věst. C 357, 6.9.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Itinerant Show Room v. EUIPO – Save the Duck (ITINERANT)

(Věc T-417/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ITINERANT - Starší obrazová ochranná známka zobrazující zpívající kachnu v kruhu - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001 - Podobnost - Dobrá pověst - Souvislost - Protiprávní těžení - Neexistence řádného důvodu - Článek 95 odst. 2 nařízení 2017/1001 - Článek 27 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 - Dokument předložený poprvé před odvolacím senátem - Nepřípustnost“)

(2022/C 432/28)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Itinerant Show Room Srl (San Giorgio in Bosco, Itálie) (zástupce: E. Montelione, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Save the Duck SpA (Milán, Itálie) (zástupkyně: M. De Vietro, advokátka)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého senátu odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 12. května 2021 (věc R 1017/2020-5) týkajícího se námitkového řízení mezi vedlejším účastníkem a žalobkyní.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Itinerant Show Room Srl ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společností Save the Duck SpA.

---

(1)  Úř. věst. C 357, 6.9.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Gioioso v. EUIPO – Maxi Di (MARE GIOIOSO di Sebastiano IMPORT EXPORT)

(Věc T-423/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MARE GIOIOSO di Sebastiano IMPORT EXPORT - Starší národní obrazová ochranná známka GIOIA DI MARE - Relativní důvody pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 432/29)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Sebastiano Gioioso (Fasano, Itálie) (zástupce: F. Amati, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: R. Raponi a J. Crespo Carrillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Maxi Di Srl (Bellefleur, Itálie)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 10. května 2021 (věc R 1650/20201).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Sebastianu Gioiosovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 357, 6.9.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Lotion v. EUIPO (BLACK IRISH)

(Věc T-498/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie BLACK IRISH - Absolutní důvody pro zamítnutí - Absence rozlišovací způsobilost - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001 - Rovné zacházení - Povinnost odůvodnění - Článek 94 odst. 1 nařízení 2017/1001“)

(2022/C 432/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lotion LLC (Woodland Hills, Kalifornie, Spojené státy americké) (zástupce: A. Deutsch, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: T. Klee a D. Hanf, zmocněnci)

Předmět

Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 7. června 2021 (věc R 199/2021-5).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Lotion LLC se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 391, 27.9.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Blueroots Technology v. EUIPO – Christof Rezk-Salama, Linda Breitlauch

(Věc T-607/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie SKILLTREE STUDIOS - Absolutní důvody pro zamítnutí - Neexistence popisného charakteru - Rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 432/31)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Blueroots Technology (Graz, Rakousko) (zástupce: A. Huber-Erlenwein, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Eberl a D. Hanf, zmocněnci)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Christof Rezk-Salama, Linda Breitlauch (Trevír, Německo) (zástupkyně: F. Weber, advokátka)

Předmět věci

Žalobou zakládající se na článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení a změny rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 28. července 2021 (věc R 2218/2020-4).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Blueroots Technology GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 462, 15.11.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Privatbrauerei Eichbaum v. EUIPO – Anchor Brewing Company (STEAM)

(Věc T-609/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie STEAM - Řádné užívání ochranné známky - Povaha užívání - Článek 18 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001 - Povinnost uvést odůvodnění - Právo být vyslechnut - Článek 94 odst. 1 nařízení 2017/1001“)

(2022/C 432/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Privatbrauerei Eichbaum GmbH & Co. KG (Mannheim, Německo) (zástupci: M. Schmidhuber a E. Levenson, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: G. Sakalaitė Orlovskienė a J. Ivanauskas, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Anchor Brewing Company LLC (San Francisco, Kalifornie, Spojené státy) (zástupci: I. Kuschel a W. von der Osten Sacken, advokáti)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá částečného zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 14. července 2021 (věc R 780/2020-2) týkajícího se řízení o zrušení mezi žalobkyní a vedlejší účastnicí řízení.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Privatbrauerei Eichbaum GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 471, 22.11.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Task Food v. EUIPO – Foodtastic (ENERGY CAKE)

(Věc T-686/21) (1)

(„Slovní ochranná známka Evropská unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie ENERGY CAKE - Prohlášení neplatnosti - Absolutní důvody neplatnosti - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001] - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001]“)

(2022/C 432/33)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Task Food s.r.o. (Bratislava, Slovensko), které bylo povoleno, aby vstoupila do řízení na místo společnosti energy cake GmbH (zástupce: A. Bernegger, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: T. Klee a D. Hanf, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Foodtastic GmbH (Dortmund, Německo)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 11. srpna 2021 (věc R 2324/2020-5).

Výrok

1)	Společnosti Task Food s.r.o. se povoluje, aby vstoupila do řízení na místo společnosti energy cake GmbH jakožto žalobkyně.

2)	Žaloba se zamítá.

3)	Společnosti Task Food se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 513, 20.12.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Balaban v. EUIPO (Stahlwerk)

(Věc T-705/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie STAHLWERK - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Článek 7 odstavec 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 432/34)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Okan Balaban (Bornheim, Německo) (zástupce: T. Schaaf, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Nicolás Gómez a M. Eberl, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení a změny rozhodnutí průzkumové referentky ze dne 18. listopadu 2020 a rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 2. září 2021 (věc R 77/2021-1).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Okanu Balabanovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 37, 24.1.2022.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Balaban v. EUIPO (Stahlwerkstatt)

(Věc T-706/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Stahlwerkstatt - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Článek 7 odstavec 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 432/35)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Okan Balaban (Bornheim, Německo) (zástupce: T. Schaaf, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Nicolás Gómez a M. Eberl, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá částečného zrušení a změny rozhodnutí průzkumové referentky ze dne 27. srpna 2020 a rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 2. září 2021 (věc R 1987/2021-1).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Okanu Balabanovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 37, 24.1.2022.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Refractory Intellectual Property v. EUIPO (e-tech)

(Věc T-737/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie e-tech - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 432/36)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Refractory Intellectual Property GmbH & Co. KG (Vídeň, Rakousko) (zástupce: J. Schmidt, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: E. Markakis, zmocněnec)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 9. září 2021 (věc R 548/2021-4).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Refractory Intellectual Property GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 37, 24.1.2022.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Protectoplus v. EUIPO (Li-SAFE)

(Věc T-795/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Li-SAFE - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001 - Absence rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 - Omezení výrobků, které jsou uvedeny v přihlášce ochranné známky“)

(2022/C 432/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Protectoplus GmbH (Rendsburg, Německo) (zástupce: W. Riegger, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: T. Klee a E. Markakis, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou zakládající se na článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 6. října 2021 (věc R 845/2021-1).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Protectoplus GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 73, 14.2.2022.

Žaloba podaná dne 18. srpna 2022 – Sberbank Europe v. Rada a další

(Věc T-523/22)

(2022/C 432/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sberbank Europe AG (Vídeň, Rakousko) (zástupce: O. Behrends, advokát)

Žalovaní: Rada Evropské unie, Evropská komise, Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	na základě článku 264 SFEU rozhodl, že napadené rozhodnutí (1) je neplatné, a

—	uložil SRB, Komisi a Radě náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že SRB překročil meze své pravomoci, když vůči žalobkyni přijal rozhodnutí.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že SRB porušil ve vztahu k žalobkyni podstatné formální náležitosti.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo několika věcnými vadami.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že SRB náležitě neposoudil alternativní opatření podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (2).

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že SRB nezvolil v rámci přijímání opatření k řešení krize vůči žalobkyni tu nejméně zatěžující variantu.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že SRB porušil hmotněprávní a procesněprávní normy upravující nástroj převodu činnosti, a to včetně článku 20 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

7.	Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že SRB porušil zásadu proporcionality a dopustil se zjevně nesprávného posouzení případných alternativních řešení.

8.	Osmý žalobní důvod vychází z toho, že SRB nekontaktoval v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí vedení žalobkyně ani Sberbank Slovenia.

9.	Devátý žalobní důvod vychází z toho, že SRB bez jakéhokoliv přijatelného odůvodnění nepostupoval v souladu s plánem řešení krize.

---

(1)  Žalobkyně v tomto případě napadá rozhodnutí SRB ze dne 1. března 2022 (SRB/EES/2022/20) týkající se slovinské dceřiné společnosti žalobkyně (Sberbank banka d.d.) a případně i rozhodnutí, kterým Komise či Rada rozhodnutí SRB schválily.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

Žaloba podaná dne 19. srpna 2022 – Sberbank Europe v. Rada a další

(Věc T-524/22)

(2022/C 432/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sberbank Europe AG (Vídeň, Rakousko) (zástupce: O. Behrends, advokát)

Žalovaní: Rada Evropské unie, Evropská komise, Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	na základě článku 264 SFEU rozhodl, že napadené rozhodnutí a případně i rozhodnutí, kterým Komise a Rada napadené rozhodnutí schválily (1), je neplatné, a

—	uložil SRB, Komisi a Radě náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že SRB překročil meze své pravomoci. — Žalobkyně tvrdí, že se v napadeném rozhodnutí předpokládá schopnost SRB činit závazné závěry ohledně platební neschopnosti mateřského subjektu. Tento aspekt mohou řešit pouze příslušné vnitrostátní soudy.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že SRB porušil ve vztahu k žalobkyni podstatné formální náležitosti. — Žalobkyně mimo jiné tvrdí, že jí napadené rozhodnutí nebylo řádně doručeno coby skutečnému adresátovi.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo několika věcnými vadami. Mezi tyto vady patří i nesplnění podmínek článku 18 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (2).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že SRB náležitě neposoudil alternativní opatření podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že SRB nezvolil v rámci přijímání opatření k řešení krize vůči žalobkyni tu nejméně zatěžující variantu.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že SRB porušil hmotněprávní a procesněprávní normy upravující nástroj převodu činnosti, a to včetně článku 20 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

7.	Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že SRB porušil zásadu proporcionality a dopustil se zjevně nesprávného posouzení případných alternativních řešení.

8.	Osmý žalobní důvod vychází z toho, že SRB nekontaktoval v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí vedení žalobkyně ani Sberbank Croatia.

9.	Devátý žalobní důvod vychází z toho, že SRB bez jakéhokoliv přijatelného odůvodnění nepostupoval v souladu s plánem řešení krize.

---

(1)  Žalobkyně v tomto případě napadá rozhodnutí SRB ze dne 1. března 2022 (SRB/EES/2022/21) týkající se její chorvatské dceřiné společnosti (Sberbank banka d.d.).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

Žaloba podaná dne 23. září 2022 – Kypr v. EUIPO – Kolios (HALLOUMAKI)

(Věc T-594/22)

(2022/C 432/40)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kyperská republika (zástupce: S. Malynicz, Barrister-at-Law)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Kolios AE Elliniki Viomichania Galaktos (Kilkis, Řecko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie HALLOUMAKI – Přihláška č. 18 126 405

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. června 2022, ve věci R 19/2022-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	rozhodl, že EUIPO a další účastnice řízení před EUIPO ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Dovolávané žalobní důvody

—	Odvolací senát porušil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 tím, že nesprávně vyložil služby, na něž se vztahuje sporná ochranná známka;

—	Odvolací senát porušil čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 tím, že nekonstatoval, že si spotřebitelé a odborná veřejnost mohou vytvořit spojit mezi vymezenými službami a vymezeným zbožím.

Žaloba podaná dne 27. září 2022 – Veritas v. Komise

(Věc T-602/22)

(2022/C 432/41)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Veneziana Energia Risorse Idriche Territorio Ambiente Servizi SpA (Veritas) (Benátky, Itálie) (zástupce: A. Pasqualin, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

v rámci organizačních procesních opatření, — nařídil předložení dokumentu, jehož zveřejnění bylo odepřeno (dopis zaslaný dne 17. října 2019 italskými orgány v řízení EU Pilot 9456/19/TAXUD); — vyžádal si odpověď a příslušné přílohy od italských orgánů uvedené na stránkách 2 až 3 napadeného rozhodnutí; — nařídil předložení jakéhokoli jiného důkazního prostředku, který bude považovat za užitečný.

—	ve věci samé, — zrušil rozhodnutí Generálního tajemníka Evropské komise ze dne 15. července 2022, kterým byl společnosti Veritas S.p.A. odepřen přístup k dopisu zaslanému italskými orgány dne 17. října 2019 v řízení EU Pilot 9456/19/TAXUD a umožnil žalobkyni požadovaný přístup.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a nedostatku odůvodnění ve vztahu k procesním ustanovením čl. 4. odst. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (1) ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Rozporuplnost. — Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že napadený akt zakládá odepření přístupu na tezi, která neodůvodněně odporuje tezi o původní odpovědi orgánu ohledně okolnosti, že italské orgány vykonaly právo stanovené v čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001. — Napadený akt je stižen nesprávným právním posouzením, nedostatkem odůvodnění a rozporností procesních dokumentů, což brání ověření legitimity jeho přijetí, pokud jde o použitá ustanovení a uskutečněná posouzení, čímž je odepření přístupu zbaveno srozumitelného odůvodnění.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a zneužití pravomoci ve vztahu k nedostatku/nedostatečnému odůvodnění a nedostatečnému šetření. — Napadené rozhodnutí odepírá přístup na základě výjimky podle čl. 4 odst. 2 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1049/2001, avšak v daném případě je odůvodnění pouze zdánlivé. — V rozporu s právem byl odepřen přístup k požadovanému dokumentu bez vysvětlení, jak by tento dokument mohl konkrétně a skutečně porušit ochranu soudního řízení, a není ani prokázáno, že riziko porušení je důvodně předvídatelné, a nikoli pouze hypotetické, jelikož není specifikováno, k jakému vnitrostátnímu soudnímu řízení se rozhodnutí vztahuje. — Není vysvětleno, v čem by zaslání dokumentu společnosti Veritas ohrozilo zásadu rovnosti zbraní v neupřesněném soudním řízení, v němž společnost Veritas není ani uvedena jako účastník řízení. — Rozhodnutí trpí nedostatkem adekvátního ověření existence „řádně odůvodněné“ námitky členského státu, který je proti zveřejnění dokumentu, a skutečné existence potřeby ochrany podle čl. 4 odst. 2 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1049/2001.

---

(1)  Úř. věst. 2001, L 145, s. 43.

Žaloba podaná dne 27. září 2022 – Société du Tour de France v. EUIPO – FitX (TOUR DE X)

(Věc T-604/22)

(2022/C 432/42)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Société du Tour de France (Boulogne-Billancourt, Francie) (zástupci: T. de Haan a S. Vandezande, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: FitX Beteiligungs GmbH (Essen, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie TOUR DE X – Přihláška č. 16 701 039

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. července 2022, ve věci R 1136/2019-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a vedlejší účastnici řízení náhradu nákladů řízení, včetně těch, které žalobkyně vynaložila v řízení před druhým odvolacím senátem Úřadu.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení článku 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 30. září 2022 – Kozicyn v. Rada

(Věc T-607/22)

(2022/C 432/43)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Andrej Anatoljevič Kozicyn (Věrchňaja Pyšma, Rusko) (zástupce: J. Grand d’Esnon, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil:

rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1272 ze dne 21. července 2022 (1) v rozsahu, v němž se ho týká,

prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1270 ze dne 21. července 2022 (2) v rozsahu, v němž se ho týká,

rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022 (3),

a nařízení Rady (EU) č. 2022/330 ze dne 25. února 2022 (4),

—

podpůrně, zrušil: rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1272 ze dne 21. července 2022 v rozsahu, v němž se ho týká, prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1270 ze dne 21. července 2022 v rozsahu, v němž se ho týká, čl. 1 bod 2 písm. g) rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022, a čl. 1 bod 1 písm. g) nařízení Rady (EU) 2022/330 ze dne 25. února 2022,

—	v každém případě, uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení podle čl. 140 písm. b) jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce dva důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-234/22, Ismailová v. Rada.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1272 ze dne 21. července 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 193, s. 219).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1270 ze dne 21. července 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 193, s. 133).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1270 ze dne 21. července 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 50, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (EU) 2022/330 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 51, s. 1).

Žaloba podaná dne 1. října 2022 – Primicerj v. Komise

(Věc T-612/22)

(2022/C 432/44)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Paola Primicerj (Řím, Itálie) (zástupce: E. Iorio, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 2. srpna 2022 (EMPL.C.1/BPM/kt (2022)5785472), kterým se zamítá žádost o přístup (GestDem č. 2022/4090) k doplňující výzvě dopisem ze dne 15. července 2022, kterou Evropská komise zaslala Italské republice v řízení o porušení 2016/4081 ohledně slučitelnosti vnitrostátních právních předpisů, které upravují službu vykonávanou honorárními soudci, s unijním právem;

—	nařídil Evropské komisi, aby žalobkyni zpřístupnila doplňující výzvu dopisem ze dne 15. července 2022, kterou Evropská komise zaslala Italské republice v řízení o porušení 2016/4081;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z přípustnosti žaloby. — Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že jedná v rámci výkonu obecného práva občana Unie na transparentnost jednání orgánů, aby získala nezbytné informace v souladu s právem přiznaným všem občanům Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (1) ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. — Mimoto seznámení se s výzvou dopisem by žalobkyni umožnilo konkrétně vykonat své právo na informace, jelikož by se po více než šesti letech dozvěděla důvody, proč Komise ještě nevydala žádné odůvodněné stanovisko.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásad v oblasti přístupu k dokumentům unijních orgánů zakotvených v čl. 1 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii, článku 42 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i v článku 1 a čl. 4 odst. 2 třetí odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001 – existence obecného zájmu na přístup k doplňující výzvě dopisem ze dne 15. července 2022. — Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že existuje převažující veřejný zájem na informace, čili na seznámení se s jednáním Komise a Italské republiky v oblasti nezávislosti soudů, jež je základní podmínkou právního státu s tím důsledkem, že pravidla vyloučení z práva na přístup musí být vykládána restriktivně. — V rozsudcích ze dne 16. července 2020 a 7. dubna 2022 Soudní dvůr již poukázal na zcela nepřiměřenou povahu systému pravidel, kterými se v Itálii řídí honorární soudnictví, a zejména honorární smírčí soudci, v rozporu se zásadou podmíněnosti. — Je v rozporu s pravidly v oblasti transparentnosti a zveřejňování dokumentů unijních orgánů popírat existenci převažujícího veřejného zájmu na seznámení se s nikoliv důvěrnými dokumenty a korespondencí mezi Italskou republikou a Komisí, nýbrž s výtkami uvedenými ve výzvě dopisem ze dne 15. července 2022, na kterou upozornil národní tisk a která byla předmětem souhrnného sdělení vydaného samotnou Evropskou komisí.

3.

Třetí důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění aktů unijních orgánů. — Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že prostudování odůvodnění aktů umožňuje všem dotyčným osobám seznámit se se způsobem, jakým orgány provádějí Smlouvu a porozumět mu, jelikož povinnost uvést odůvodnění má funkci kontroly a zároveň funkci účasti, neboť tím, že tato povinnost umožňuje jasně porozumět posouzením, na jejichž základě orgány přijímají své akty, přispívá ke snížení demokratického deficitu, který je často vytýkán Unii. — Komise porušila zásady v oblasti odůvodnění, jelikož se omezila na formulování zcela obecných a stereotypních údajů ohledně důvodů, proč by zveřejnění doplňující výzvy dopisem ze dne 15. července 2022 porušilo výše zmíněnou „atmosféru důvěry“, když odpověděla prostřednictvím formuláře, který obsahoval jen velmi málo údajů, které by umožnily žalobkyni a Tribunálu vykonat skutečnou kontrolu nad oprávněností důvodů odepření, které je nedostatečně odůvodněno, především pokud jde o důvody, které brání alespoň částečnému zpřístupnění aktu, jenž byl již do určité míry zveřejněn v rámci balíčku týkajícího se porušování právních předpisů ze dne 15. července 2022, ačkoliv nikoli natolik, aby bylo umožněno porozumění obsahu a důvodům pro další výhrady formulované vůči Itálii. — Napadené odepření přístupu jasně neuvádí důvody, na jakých je založeno, jejich právní základ, skutkové okolnosti, ani způsob, jakým byly jednotlivé relevantní zájmy zohledněny, přičemž toto odepření má dopad na výkon práv zakotvených v článcích 17 a 47 Listiny základních práv Evropské unie s tím důsledkem, že jelikož tento akt ukládá omezení práva přiznaného žalobkyni Smlouvou, spočívající v omezení tohoto práva, odůvodnění musí být striktnější, přesnější a důkladnější, aby učiněná rozhodnutí byla jasně srozumitelná.

---

(1)  Úř. věst. 2001, L 145, s. 43.

Žaloba podaná dne 30. září 2022 – Kypr v. EUIPO – Cemet (Halime)

(Věc T-615/22)

(2022/C 432/45)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kyperská republika (zástupci: S. Malynicz, barrister-at-law a C. Milbradt, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Cemet Oy (Helsinky, Finsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: obrazová ochranná známka Evropské unie Halime – přihláška č. 18 241 593

Řízení před EUIPO: námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. června 2022 ve věci R 121/2022-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí,

—	rozhodl, že EUIPO a další účastnice řízení před EUIPO (v případě, že by vstoupila do tohoto řízení) ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Dovolávané žalobní důvody

—

Odvolací senát porušil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a článek 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (1) tím, že nezohlednil, že starší ochranné známky byly certifikační, a nikoliv individuální ochranné známky.

—	Odvolací senát porušil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 a článek 27 směrnice 2015/2436 v rámci své analýzy nebezpečí záměny.

—	Odvolací senát se dopustil pochybení v souvislosti s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 při své analýze rozlišovací způsobilosti starších certifikačních ochranných známek.

—	Odvolací senát se dopustil pochybení v souvislosti s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 tím, že provedl chybné srovnání dotčených výrobků a služeb.

---

(1)  Úř. věst. 2015, L 336, s. 1.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Synthomer v. Komise

(Věc T-457/19) (1)

(2022/C 432/46)

Jednací jazyk: angličtina

Předsedkyně druhého senátu rozhodla o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 312, 16.9.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. září 2022 – Hikma Pharmaceuticals a Hikma Pharmaceuticals International v. Komise

(Věc T-712/19) (1)

(2022/C 432/47)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda druhého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 10, 13.1.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. září 2022 – The Weir Group a další v. Komise

(Věc T-718/19) (1)

(2022/C 432/48)

Jednací jazyk: angličtina

Předsedkyně druhého senátu rozhodla o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 10, 13.1.2020.