Stažení oznámení o spojení podniků

(Věc M.10561 – CINTRA / ABERTIS / ITINERE / BIP & DRIVE)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 421/01)

Evropská komise dne 7. října 2022 obdržela oznámení (1) o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) („nařízení o spojování“).

Oznamující strany dne 26. října 2022 Komisi sdělily, že své oznámení stahují.

---

(1)  Úř. věst. C 395, 14.10.2022, s. 12.

(2)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Informace poskytnuté Komisí v souladu s čl. 8 druhým pododstavcem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (1)

Statistické údaje o technických předpisech oznámených v roce 2021 v rámci oznamovacího postupu podle směrnice 2015/1535

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 421/02)

---

(1)  Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1. Dále jen „směrnice“.

(2)  Čl. 5 odst. 2 směrnice.

(3)  Čl. 6 odst. 2 směrnice.

(4)  Rozhodnutí smíšeného výboru EHP č. 75/2019 ze dne 29. března 2019, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) a příloha XI (Elektronické komunikace, audiovizuální služby a informační společnost) začleňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti do Dohody o EHP. Země ESVO, které jsou smluvními stranami této dohody, proto mohou vydávat připomínky týkající návrhů oznámených členskými státy Evropské unie. Švýcarsko je rovněž oprávněno vznášet tyto připomínky na základě neformální dohody o výměně informací v oblasti technických předpisů.

(5)  Oznamovací postup podle směrnice byl rozšířen na Turecko v rámci dohody o přidružení uzavřené s tímto státem (Dohoda o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem (Úř. věst. P 217, 1964, s. 3687) a rozhodnutí Rady přidružení ES–Turecko č. 1/95 a č. 2/97).

(6)  Čl. 6 odst. 3 směrnice, který vyžaduje, aby členské státy odložily přijetí oznámeného návrhu (s výjimkou návrhů předpisů týkajících se služeb informační společnosti) o dvanáct měsíců od jeho doručení Komisi, jestliže Komise ohlásí svůj záměr navrhnout nebo přijmout v dané věci směrnici, nařízení nebo rozhodnutí.

(7)  Čl. 6 odst. 4 směrnice, který vyžaduje, aby členské státy odložily přijetí oznámeného návrhu o dvanáct měsíců od jeho doručení Komisí, jestliže Komise oznámí své zjištění, že se návrh týká záležitosti, na kterou se vztahuje návrh směrnice, nařízení nebo rozhodnutí předložený Evropskému parlamentu a Radě.

(8)  Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (viz poznámka pod čarou č. 4), stanoví zemím ESVO, které jsou smluvními stranami této dohody, povinnost oznamovat návrhy technických předpisů Komisi.

(9)  Na základě neformální dohody o výměně informací v oblasti technických předpisů (viz poznámka pod čarou č. 4) uvádí své návrhy technických předpisů Komisi rovněž Švýcarsko.

(10)  Jediným typem reakce, kterou umožňuje Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (viz poznámky pod čarou č. 4 a 8), je možnost, že Evropská unie vznese připomínky. Reakci stejného typu lze učinit s ohledem na oznámení ze strany Švýcarska na základě neformální dohody mezi EU a tímto státem (viz poznámky pod čarou č. 4 a 9).

OZNÁMENÍ KOMISE

Synergie mezi programem Horizont Evropa a programy EFRR

(2022/C 421/03)

Obsah

ÚVOD

8

TYPY SYNERGIÍ

9

1.

Pečeť excelence

9

2.

Převody

14

3.

Kumulativní financování

18

4.

Evropská partnerství

23

5.

Kombinované financování (Teaming)

32

6.

Synergie předcházejících/navazujících činností

33

PŘÍLOHA 1

36

PŘÍLOHA 2

39

PŘÍLOHA 3

41

ÚVOD

Regulační rámec na období 2021–2027 upravující fondy politiky soudržnosti ve sdíleném řízení a finanční prostředky z fondů podléhajících přímému řízení umožňuje posílit synergie mezi těmito dvěma typy financování EU (1).

Mezi příslušné mechanismy patří pečeti excelence, převody, kumulativní financování (které lze použít rovněž na podporu spolufinancovaných a institucionalizovaných evropských partnerství v rámci programu Horizont Evropa) a podpora na akce „Teaming“. Tyto pokyny se zabývají těmito mechanismy a „synergiemi předcházejících/navazujících činností“.

Účelem tohoto dokumentu je nastínit nové příležitosti, které mají k dispozici řídící orgány programů politiky soudržnosti, národní kontaktní místa programu Horizont Evropa a předkladatelé/navrhovatelé projektů programu Horizont Evropa. Cílem tohoto dokumentu je rovněž usnadnit používání příslušných mechanismů uvedených v předchozím odstavci. Zaměřuje se na synergie mezi programem Horizont Evropa a programy Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) (2).

Stejně důležitý je operativní rozměr synergií, u něhož bylo dosaženo značného pokroku v právních předpisech na období 2021–2027 a který doplňuje strategický rozměr. Pravidelná výměna názorů na synergie mezi orgány členských států zapojených do programů politiky soudržnosti a do provádění programu Horizont Evropa by pomohla zvýšit povědomí o možnostech, které synergie v členských státech nabízejí.

Strategické souvislosti na úrovni EU

Prioritou politiky EU je podporovat inovativní, inteligentní a udržitelnou hospodářskou transformaci, pěstovat excelenci v oblasti výzkumu a inovací a zároveň zmírňovat a překonávat přetrvávající rozdíly v oblasti inovací (rozdíly mezi inovační schopností soukromého a veřejného sektoru členských států). Horizont Evropa a EFRR představují klíčové nástroje EU pro dosažení výsledků v těchto vzájemně propojených cílech.

Horizont Evropa se zaměřuje na podporu excelence v oblasti výzkumu a inovací v souladu s článkem 179 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Cílem politiky soudržnosti je podporovat a prosazovat harmonický vývoj členských států a jejich regionů v souladu s článkem 174 SFEU, zejména snižováním regionálních rozdílů. Níže uvedený obrázek ilustruje hlavní strukturální prvky programu Horizont Evropa a podpory politiky soudržnosti v oblasti výzkumu a inovací.

Pro Komisi je proto v posledních letech důležitou prioritou větší sbližování politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, zejména při přípravě na období 2021–2027. Cílem je posílit dopad obou politik vytvořením doplňkovosti, zejména v méně rozvinutých a okrajových regionech. Podpora integrovaného přístupu a posilování synergií mezi těmito klíčovými nástroji EU (a jejich příslušnými pilíři a politickými cíli) může nabídnout nové oboustranně výhodné situace, které budou přínosem pro všechny. Lze například podpořit udržitelný a inteligentní regionální hospodářský rozvoj a zároveň celkově posílit inovační ekosystém EU a zlepšit jeho reakci na klíčové společenské výzvy a rozvoj klíčových strategických hodnotových řetězců.

Tento přístup vytváří nové příležitosti, které pomáhají podporovat inovace ve všech regionech a lépe integrovat méně rozvinuté a okrajové regiony do Evropského výzkumného prostoru (EVP) a do evropského inovačního ekosystému.

Důležitý krok při vytváření EVP představovalo sdělení Komise o novém EVP pro výzkum a inovace (3). Cílem EVP je vybudovat excelenci a přeshraniční spolupráci mezi výzkumnými pracovníky a vytvářet kritické množství v klíčových strategických oblastech a příležitosti pro výzkumné pracovníky, aby se přemísťovali a nakonec vytvořili otevřený jednotný trh výzkumu a inovací. Nový výhledový plán uvedený ve zmíněném sdělení obsahuje ambiciózní soubor čtyř politických cílů – stanovení priorit v oblasti investic a reforem; zlepšení přístupu k excelenci a posílení systémů výzkumu a inovací napříč celou EU; zlepšení převodu nového výzkumu a inovací do oblasti podnikání a prohloubení integrace vnitrostátních politik.

Kromě toho Komise dne 16. července 2021 přijala návrh doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě (4). Toto doporučení stanoví řadu prioritních oblastí pro společná opatření na podporu EVP. Mezi ty patří mimo jiné spolupráce při reakci na výzvy digitální a ekologické transformace (například v oblasti provádění misí a evropských partnerství v rámci programu Horizont Evropa).

Synergie jsou založeny na tom, že se řídící orgány programů relevantních pro výzkum a inovace navzájem znají a znají i své programy. Jsou založeny rovněž na tom, že vnitrostátní zástupci z oblasti výzkumu a inovací znají priority a akce programu Horizont Evropa (jako jsou například nové mise a partnerství) a priority regionální inteligentní specializace. Tyto priority a akce jsou excelentním referenčním bodem pro rozvoj doplňkovosti. Synergie mezi rámcem pro výzkum a inovace a programy soudržnosti mohou maximalizovat výši, kvalitu a dopad investic do výzkumu a inovací na základě návrhů strategických plánů, které se vzájemně doplňují, a využívání různých zdrojů financování (v souladu se specifickými cíli každého programu/fondu).

Zásadní význam pro synergie s nástroji souvisejícími s inteligentním růstem na úrovni EU (zejména s programem Horizont Evropa) mají strategie pro inteligentní specializaci (S3). Stanovení priorit S3 zdola nahoru by mělo usnadnit hledání partnerů v jiných členských státech s cílem spolupracovat na souvisejících tématech a hodnotových řetězcích.

Pokud jde o EFRR, čl. 11 odst. 1 písm. b) bod iii) nařízení o společných ustanoveních (5) vyžaduje, aby členské státy ve svých dohodách o strategickém partnerství upřesnily: „doplňkovost a synergie mezi fondy zahrnutými v dohodě o partnerství […] a jinými nástroji Unie, včetně […] případně projektů financovaných z Horizontu Evropa“. Obdobně čl. 22 odst. 3 písm. a) bod iii) nařízení o společných ustanoveních vyžaduje pro každý program politiky soudržnosti souhrn hlavních úkolů s přihlédnutím k „investičním potřebám a doplňkovosti a synergiím s jinými formami podpory“.

Rozhodnutí o tom, zda budou mechanismy synergie využity či nikoli, přísluší v každém případě řídícím orgánům.

TYPY SYNERGIÍ

1.   Pečeť excelence

Pečeť excelence je značka kvality, kterou Komise uděluje návrhu předloženému v rámci soutěžní výzvy k podávání návrhů v rámci některého z nástrojů EU, který podle posouzení vyhovuje minimálním požadavkům daného nástroje EU na kvalitu, avšak nemohl být financován z důvodu rozpočtových omezení. Pečeť excelence znamená, že projekt může být vhodným kandidátem na získání podpory z jiných unijních nebo vnitrostátních zdrojů financování.

Pečeť excelence v rámci programu Horizont Evropa uznává hodnotu daného návrhu a pomáhá ostatním financujícím subjektům využít proces hodnocení programu Horizont Evropa. Může být udělena například návrhům předloženým v rámci nástroje Evropské rady pro inovace (ERI) Accelerator (bývalého nástroje pro malé a střední podniky) v rámci programu Horizont Evropa, nástroje ERI „Transition“, akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a „Teaming“ a programu Evropské rady pro výzkum (ERV) na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept).

Řídící orgány pro politiku soudržnosti v členských státech mohou při rozhodování o financování operací s pečetí excelence (6) z programů EFRR využít zjednodušené výběrové řízení. Tyto operace musí splňovat tři kritéria:

—	Zaprvé musí být v souladu s daným programem (a s příslušnými strategiemi, z nichž tento program vychází), a musí účinně přispívat k dosažení specifických cílů tohoto programu.

—	Zadruhé v případě, že spadají do působnosti základní podmínky, musí být v souladu s příslušnými strategiemi a plánovacími dokumenty za účelem splnění dané základní podmínky.

—

Zatřetí musí spadat do působnosti příslušného fondu a musí být přiřazeny určitému typu intervence (7). Příslušné právní předpisy Nařízení o společných ustanoveních Ustanovení čl. 2 bodu 45 a čl. 73 odst. 4 a 61. bod odůvodnění Nařízení o programu Horizont Evropa Ustanovení čl. 2 bodu 23, čl. 15 odst. 2, čl. 24 odst. 4 a čl. 48 odst. 7 Související právní předpisy Obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER) Články 25a a 25b (Státní podpora)

Politické úvahy

Pečeť excelence je značka kvality udělovaná návrhům projektů předloženým v rámci programu Horizont Evropa (program EU pro financování výzkumu a inovací do roku 2027) a jeho předchůdce, programu Horizont 2020. Pečeť excelence potvrzuje, že tyto návrhy jsou excelentní, a zvyšuje jejich prestiž v očích potenciálních financujících subjektů (soukromých nebo veřejných, vnitrostátních nebo regionálních, včetně řídících orgánů fondů politiky soudržnosti), které mají zájem investovat do slibných projektů v oblasti výzkumu a inovací. Pečeť excelence tak těmto návrhům pomáhá nalézt alternativní financování.

Financující subjekty mohou k podpoře územního rozvoje využít rovněž dobře zavedený a vysoce kvalitní proces hodnocení v rámci programu Horizont Evropa. To umožňuje členským státům a regionům, aby na svém území identifikovaly řadu excelentních návrhů projektů v oblasti výzkumu a inovací, které by zlepšily jejich výkonnost a kapacitu v oblasti výzkumu a inovací, a aby z nich měly prospěch.

Projektoví žadatelé, kteří obdrží kladné hodnocení v některé z výzev programu Horizont Evropa a pečeť excelence, mohou požádat o případné financování z EFRR, pokud je projekt v souladu s prioritami programů politiky soudržnosti členského státu nebo regionu předkladatelů projektu.

Osvědčení „pečeť excelence“ obsahuje všechny základní informace o návrhu nezbytné pro financující subjekt, který chce tento návrh identifikovat a porozumět jeho klíčovým rysům a hodnotě (název návrhu, odkaz na výzvu/téma a název a adresu právního subjektu navrhovatele). Je digitálně zapečetěno proti podvodům, stejně jako návrh projektu a souhrnná hodnotící zpráva (což je v těchto dokumentech uvedeno). A v neposlední řadě podpisy komisaře pro soudržnost a reformy a komisaře pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež dokládají jejich politické odhodlání mobilizovat alternativní financování těchto projektů.

Pečeť excelence je vhodná obzvláště pro složky programu Horizont Evropa s jediným příjemcem (jako jsou nástroje ERI Accelerator a ERI Transition, akce „Marie Curie-Skłodowska“, program ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept) a Teaming). Přestože v budoucnu by mohla připadat v úvahu i pečeť excelence pro více příjemců, současným záměrem je udělovat během první fáze programu Horizont Evropa pečeť excelence pouze složkám s jedním příjemcem. Tuto podmínku bude nutno v příslušné výzvě specifikovat. Složky udělující pečeť excelence budou uvedeny v příslušném pracovním programu.

Komise může udělovat pečeti excelence rovněž návrhům projektů ze zemí mimo EU (zejména ze zemí přidružených k programu Horizont Evropa), jež mohou využívat jiné zdroje financování, které nejsou spojeny s politikou soudržnosti.

Podpora financování projektu s pečetí excelence z některého z programů EFRR je dobrovolná v závislosti na rozhodnutí řídícího orgánu a v souladu s daným programem. Toto osvědčení tedy nezakládá automatické právo na získání alternativního financování. Jedná se o možnost, kterou se členský stát nebo region mohou rozhodnout prozkoumat, konečné rozhodnutí však i nadále závisí na příslušném řídícím orgánu.

Následující zjednodušení byla provedena s cílem zabránit zbytečnému zdvojování práce příjemců a řídících orgánů při předkládání, hodnocení a výběru operací pro podporu z EFRR.

—	Členské státy, regiony a příjemci mohou uplatňovat kategorie programu Horizont Evropa, jeho maximální částky a způsoby výpočtu způsobilých nákladů, které využívají zjednodušení platných pravidel EU pro státní podporu (obecné nařízení o blokových výjimkách).

—

Technické/obsahové hodnocení programu Horizont Evropa je považováno za platné. To znamená, že řídící orgán programu EFRR je nemusí provádět znovu. Před tím, než řídící orgány podepíší s příjemcem dokument, který stanoví podmínky podpory, musí zkontrolovat, zda uvedené projekty splňují zvláštní požadavky nařízení o společných ustanoveních a EFRR, na něž se hodnocení programu Horizont Evropa nevztahuje. Je tomu tak proto, že tyto projekty musí být formálně vybrány v souladu s nařízením o společných ustanoveních – tj. zvláštní způsobilost (malé a střední podniky v obtížích), příspěvek k cílům programu v oblasti alternativního financování, použitelné základní podmínky a působnost daného fondu (viz čl. 73 odst. 2 písm. a), b) a g) nařízení o společných ustanoveních).

Hlavní kroky procesu

Příprava/programování	— Výzvy, pro které mohou být uděleny pečeti excelence, jsou specifikovány v ročních nebo pololetních pracovních programech Horizontu Evropa. Tyto pracovní programy Horizontu Evropa jsou k dispozici k nahlédnutí a ke stažení na portálu pro financování a nabídková řízení. (https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/programmes/horizon) — Členské státy a regiony by měly Komisi informovat, zda jsou či nejsou ochotny umožnit, aby programy EFRR poskytovaly podporu projektům s pečetí excelence v rámci programu Horizont Evropa. Členské státy nebo regiony mohou tyto informace zahrnout do oddílu příslušné dohody o partnerství upravujícího doplňkovost a synergie a do popisu specifického cíle v příslušném programu EFRR. Řídící orgán se může rozhodnout, že podpoří návrhy projektů s pečetí excelence i v případě, že nejsou v dané dohodě o partnerství nebo v programu výslovně uvedeny. Řídící orgán musí v každém případě zajistit, aby byly vybrané projekty v souladu programem.
Udělování pečetí excelence Komisí	— Osvědčení „pečeť excelence“ se uděluje způsobilým návrhům a předává se společně s dopisem, který navrhovatele informuje o výsledcích hodnocení. Více podrobností o podmínkách a postupu získání pečeti excelence lze nalézt v pracovních programech Horizontu Evropa.
Přidělování podpory	— Držitel pečeti excelence podává žádost přímo danému programu EFRR. — Projekty s pečetí excelence nemusí procházet řádným procesem výběru projektů EFRR. Musí však absolvovat alespoň zjednodušené posouzení podle výběrových kritérií schválených monitorovacím výborem (soulad s platnými základními podmínkami, působností fondu a cíli programu společně s platnými pravidly EU pro státní podporu), aby bylo zajištěno, že dané operace splňují požadavky stanovené v čl. 73 odst. 2 písm. a), b) a g) nařízení o společných ustanoveních, jak je stanoveno v čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních. — Posuzování projektů s pečetí excelence pro účely financování z EFRR by mělo mít formu zjednodušeného posouzení (kontroly souladu), avšak vnitrostátní postupy se mohou vzájemně lišit. Řídící orgány mohou zvolit možnost, kterou považují za nejlepší (vyhlášení otevřené výzvy; zásadu „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ atd.; nebo přímý výběr projektů, pokud to daný program umožňuje, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady transparentnosti a nediskriminace). — Pro podporu v rámci politiky soudržnosti mohou řídící orgány na základě výběrových kritérií stanovit prahové hodnoty, které jsou vyšší než minimální bodová hodnocení požadovaná pro financování z programu Horizont Evropa. — Řadu příkladů lze najít na webové stránce pečeti excelence. (https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/funding/funding-opportunities/seal-excellence_en#how) — Doporučuje se, aby program EFRR o své podpoře projektů s pečetí excelence informoval GŘ REGIO (příslušné zeměpisné oddělení) a specializovanou komunitu pro sdílení praktických postupů ve vztahu k pečeti excelence (RTD-SEAL-OF-EXCELLENCE@ec.europa.eu).
Provádění, monitorování a kontrola	— Příjemci provádějí projekty v souladu s pravidly a postupy politiky soudržnosti. Návrhy s pečetí excelence jsou spolufinancovány v souladu s pravidly nařízení o společných ustanoveních a se zvláštními pravidly EFRR. Pokud je to v souladu s pravidly programu, může řídící orgán uplatňovat některé kategorie pravidel programu Horizont Evropa (například na kategorie, maximální částky a způsoby výpočtu způsobilých nákladů). Řídící orgán musí tyto prvky uvést v dokumentu, který stanoví podmínky podpory. — Použitá míra spolufinancování uplatněná na celkové veřejné financování projektu nesmí překročit míru financování podle pravidel programu Horizont Evropa, pokud je podpora poskytnuta ve formě státní podpory podle článků 25a nebo 25b obecného nařízení o blokových výjimkách (viz oddíl o státní podpoře níže). — Pro monitorování a kontrolu platí stejná pravidla jako pro ostatní operace v rámci příslušného programu EFRR. — Veřejný přehled programu Horizont Evropa poskytuje agregované údaje o pečeti excelence s vizualizací pečeti podle zemí a regionů.

Co je důležité vědět

Jak se to vztahuje k pravidlům EU pro státní podporu?

Na financování z programů EFRR se mohou vztahovat pravidla EU pro státní podporu, pokud jsou jeho příjemci podniky. V takových případech musí být financování slučitelné s vnitřním trhem na základě platných pravidel EU pro státní podporu. U projektů, které obdržely pečeť excelence, mají členské státy možnost zajistit slučitelnost s vnitřním trhem podle článků 25a a 25b obecného nařízení o blokových výjimkách (8). Obecné nařízení o blokových výjimkách navíc stanoví řadu obecných podmínek, které musí splňovat všechna opatření podpory prováděná podle obecného nařízení o blokových výjimkách bez ohledu na jejich cíl. Zvláštní podmínky stanovené v článcích 25a a 25b obecného nařízení o blokových výjimkách umožňují financování projektů, které obdržely pečeť excelence, z EFRR – se stejnou mírou financování a se stejnými způsobilými náklady jako podle pravidel programu Horizont Evropa – bez předchozího formálního oznámení Komisi a bez nutnosti provádět další technické hodnocení. Orgán, který podporu poskytuje, je při jejím poskytování povinen dodržovat platné obecné i zvláštní podmínky obecného nařízení o blokových výjimkách. Držitel pečeti excelence musí kromě své původní žádosti v rámci programu Horizont Evropa splňovat výběrová kritéria platná pro projekty s pečetí excelence stanovená řídícím orgánem a musí rovněž zajistit, aby dodržoval platná pravidla státní podpory.

Jak můžeme být jako řídící orgán / jiný financující subjekt průběžně informováni o vývoji a osvědčených postupech při podpoře návrhů s pečetí excelence?

Specializovaná komunita pro sdílení praktických postupů týkajících se pečeti excelence bude i nadále umožňovat zainteresovaným řídícím orgánům EFRR a dalším financujícím subjektům, aby si vyměňovaly osvědčené postupy o způsobech podpory návrhů s pečetí excelence, udržovaly krok s nejnovějším vývojem a měly přístup ke všem relevantním informacím a údajům o návrzích s pečetí excelence ve svých regionech (počet, požadované financování atd.). To by mělo usnadnit plánování alternativních režimů financování.

Jak můžeme být jako řídící orgán / jiný financující subjekt průběžně informováni o návrzích v naší zemi / regionu, které obdržely pečeť excelence?

Držitelé pečeti excelence jsou žádáni o udělení souhlasu s omezeným souborem informací (tj. kontaktních údajů, jako je název společnosti, adresa společnosti a e-mail kontaktní osoby, shrnutí návrhu, výše požadované finanční podpory a použitá klíčová slova), které budou sdíleny s řídícími orgány pro politiku soudržnosti a dalšími veřejnými nebo soukromými subjekty, jež mají potenciální zájem o financování nebo podporu jejich společnosti. Řídící orgány budou mít k těmto informacím přístup a budou moci držitele pečeti excelence kontaktovat. Na zvláštních internetových stránkách věnovaných pečeti excelence jsou uvedeny další informace o tom, jak pečeť excelence používat a jak najít kontaktní údaje řídících orgánů pro jednotlivé země.

Za jakých podmínek mohou řídící orgány financovat projekty, které podaly žádost v rámci programu Horizont Evropa, ale nebyly vybrány pro financování z programu Horizont Evropa a nezískaly pečeť excelence?

Aby politika soudržnosti mohla podpořit projekt, který není držitelem pečeti excelence, musí tento projekt projít standardním úplným posouzením požadovaným v rámci programu politiky soudržnosti (zjednodušené posouzení se vztahuje pouze na projekty s pečetí excelence a na operace vybrané v rámci programu spolufinancovaného programem Horizont Evropa).

Praktický příklad

Projekt s pečetí excelence získanou v rámci nástroje „ERI Accelerator“ programu Horizont Evropa (pracovní program ERI na rok 2022, s. 74, včetně poznámek pod čarou 63 a 64):

Malý a střední podnik podá v reakci na výzvu programu Horizont Evropa žádost a projde kroky předběžného hodnocení před hodnocením porotou („GO“) dle ročního pracovního programu ERI. Navzdory vysoké kvalitě návrhu projektu porota ERI konstatuje, že jej nelze financovat z důvodu nedostatku dostupných finančních prostředků. Malý a střední podnik by za obvyklých okolností obdržel pečeť excelence (s výjimkou zvláštních případů stanovených v pracovním programu ERI – například pokud malý a střední podnik nesouhlasí se sdílením informací o svém návrhu).

Malý a střední podnik, který je držitelem pečeti excelence, se pak může obrátit na jiné financující subjekty – například na řídící orgány programů politiky soudržnosti. Komise může na základě předchozího povolení žadatele rovněž sdílet základní informace, zejména kontaktní údaje, týkající se úspěšné žádosti. Pokud jde o výsledky hodnocení a další citlivé údaje, jejich sdělení zainteresovaným finančním orgánům je podmíněno uzavřením zvláštních dohod o mlčenlivosti. Komise může navíc se souhlasem žadatele sdílet informace s dalšími organizacemi, které mohou daný malý a střední podnik podpořit, například se sítí Enterprise Europe Network. Síť Enterprise Europe Network může poskytovat individuální podpůrné služby malým a středním podnikům, které jsou držiteli pečeti excelence, s cílem pomoci jim s identifikací relevantních alternativních zdrojů financování (včetně programů financovaných z fondu EFRR) a s případným procesem podávání žádostí (včetně potenciální úpravy návrhu projektu), s budováním kapacit pro procesy podávání žádostí a s prezentačními dovednostmi a poskytnout jim vazby na další příslušné podpůrné služby, jako je například navazování kontaktů a identifikace vhodných obchodních partnerů. Služby sítě Enterprise Europe Network, uzpůsobené na míru potřebám každého jednotlivého držitele pečeti excelence, mají podobu tří- až pětidenních balíčků služeb, které jsou dotčenému malému a střednímu podniku poskytovány zdarma.

Řídící orgány mohou na podporu projektů s pečetí excelence rozhodnout, že kategorie, maximální částky a způsoby výpočtu způsobilých nákladů se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa za předpokladu, že budou splněny podmínky slučitelnosti státní podpory stanovené v článku 25a a v kapitole 1 obecného nařízení o blokových výjimkách. V takovém případě mohou uplatnit pravidla nástroje Accelerator stanovená v rámcovém programu Horizont („složka podpory v rámci nástroje Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci“ – čl. 48 odst. 9 nařízení o rámcovém programu Horizont) (9). Kromě toho, jak je vysvětleno ve zvláštním programu Horizont (bod 1.1.2), „kombinace a objem financování“ v rámci nástroje Accelerator „se přizpůsobí potřebám společnosti, její velikosti a fázi, povaze dané technologie či inovace a délce inovačního cyklu“ (10).

Pokud se to v pracovním programu předpokládá, mohou držitelé pečeti excelence ERI programu Horizont Evropa využívat akcí pro navazování kontaktů pořádaných službami ERI napomáhajícími zakládání a rozvoji podniků s cílem propojit komunitu inovátorů ERI – včetně těch, kteří jsou držiteli pečeti excelence – s investory, partnery a zadavateli veřejných zakázek. Služby ERI napomáhající zakládání a rozvoji podniků poskytují také širokou škálu služeb coachingu a mentorování a umožňují inovátorům přístup k mezinárodním sítím potenciálních partnerů, včetně potenciálních partnerů z průmyslu, s cílem doplnit hodnotový řetězec, rozvinout tržní příležitosti a/nebo vyhledat investory či další soukromé nebo podnikové zdroje financí (11).

Návrhy s pečetí excelence v rámci nástroje ERI Accelerator jsou propagovány nejen směrem k řídícím orgánům EFRR, ale také k soukromým zdrojům financování (např. prostřednictvím konkrétních akcí tzv. e-pitchingu a akcí zaměřených na navazování kontaktů pořádaných specializovanými sítěmi a komunitami pečeti excelence a označením pečeti excelence na portálu InvestEU).

2.   Převody z EFRR do programu Horizont Evropa

Podle ustanovení čl. 26 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních mohou členské státy požádat o převod ve výši až 5 % svých zdrojů ve sdíleném řízení do jakéhokoli jiného fondu (fondů) nebo nástroje (nástrojů) EU v přímém nebo nepřímém řízení. Tento 5 % limit se vztahuje na původní vnitrostátní příděl z daného fondu, a nikoli na konkrétní program nebo region (kategorii regionu). Převáděné zdroje lze použít pouze na budoucí rozpočtové závazky (tj. na následující roky). Tyto zdroje musí být použity ve prospěch dotčeného členského státu (12).

Takto převedené částky se nezohledňují pro účely tematického zaměření EFRR.

Program Horizont Evropa umožňuje všem svým částem přijímat převody zdrojů z programů sdíleného řízení.

Příslušné právní předpisy	Nařízení o společných ustanoveních	Článek 26 nařízení o společných ustanoveních „Převod zdrojů“ a 19. bod odůvodnění
	Nařízení o programu Horizont Evropa	Čl. 15 odst. 5 a 6
Související právní předpisy	Nařízení o společných ustanoveních	Článek 24 (Změna programů)

Politické úvahy

Řídící orgány mohou využít převody k tomu, aby umožnily excelentním návrhům v rámci programu Horizont Evropa ze svého státu/regionu účast v programu Horizont Evropa v případech, kdy by jinak v důsledku rozpočtových omezení nemohly být pro podporu z programu Horizont Evropa vybrány.

Převody mohou vytvořit přidanou hodnotu, pokud jsou zaměřeny na oblasti výzkumu a inovací, které byly identifikovány jako priority vnitrostátních a / nebo regionálních S3 a u nichž poptávka obvykle silně převyšuje kapacitu výzev programu Horizont Evropa. Není však zákonným požadavkem, aby investice, na něž se převáděné prostředky vztahují, odpovídaly prioritám inteligentní specializace.

Převody poskytují příležitosti mimo jiné v oblasti:

—	posilování účasti v programu Horizont Evropa ze strany příjemců z regionů / členských států s tradičně nízkou účastí a úspěšností v tomto programu,

—	podpory projektů v oblastech, které byly na základě inteligentní specializace identifikovány jako prioritní,

—

zachování správní kapacity na vnitrostátní/regionální úrovni při výběru a sledování projektů v oblasti výzkumu a inovací, protože je nebude provádět řídící orgán podle pravidel nařízení o společných ustanoveních, ale příslušná agentura podle pravidel programu Horizont Evropa (zejména pokud není dostatek excelentních projektů, který by odůvodňoval úplnou výzvu na vnitrostátní/regionální úrovni v rámci programu nařízení o společných ustanoveních, pokud existuje v rámci programu Horizont Evropa velký počet těchto excelentních návrhů nebo pokud má řídící orgán programu v rámci nařízení o společných ustanoveních v úmyslu svůj typ podpory diverzifikovat).

Převody jsou vhodné obzvláště pro složky s jedním příjemcem. První fáze programu Horizont Evropa umožní převod pouze u těchto složek.

Převedené zdroje musí být použity ve prospěch dotčeného členského státu. Členský stát může omezit územní rozsah převodu na konkrétní region (tj. zejména na region, na který se vztahuje program politiky soudržnosti, z něhož jsou zdroje převáděny).

Převody mohou členským státům nebo regionům s nízkou mírou účasti na programu Horizont Evropa umožnit, aby si vybudovaly vlastní kapacity v oblasti výzkumu a inovací zvýšením účasti svých vlastních právních subjektů v programu Horizont Evropa. Je tomu tak proto, že z převodu mohou mít prospěch pouze příjemci z daného členského státu / regionu.

Převod na program Horizont Evropa může rovněž poskytnout vzdělávací příležitosti předkladatelům projektů, jako jsou malé a střední podniky nebo univerzity, protože budou moci vstoupit do procesu programu Horizont Evropa díky dodatečným zdrojům, které budou programu Horizont Evropa zpřístupněny na základě převodu od jejich členského státu nebo regionu. Projekt vstoupí do procesu přípravy grantu a bude plně podléhat pravidlům programu Horizont Evropa včetně míry financování. Příslušná agentura Komise bude projekt monitorovat po celou dobu jeho trvání.

Hlavní kroky procesu

Příprava	— Převody musí být výslovně specifikovány v dohodě o partnerství (nebo v žádosti o změnu programu, pokud to odsouhlasí monitorovací výbor) (13). Nejsou-li převody uvedeny v dohodě o partnerství již od počátku, lze si je vyžádat i kdykoli později prostřednictvím žádosti o změnu daného programu sdíleného řízení (včetně jeho finančního plánu). — K převodům prostřednictvím změny programu je nezbytný předchozí souhlas monitorovacího výboru. Navíc platí, že „[p]okud se žádost týká změny programu, mohou být převedeny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.“ Více podrobností o těchto požadavcích viz článek 24 a 26 nařízení o společných ustanoveních. — Při žádosti o převod musí členský stát / řídící orgán vysvětlit, jak by daný převod prospěl převádějícímu členskému státu nebo (v případě regionálního programu) konkrétním regionům, a jak by pomohl dosáhnout cílů přijímajícího nástroje. Aby se usnadnilo provádění, mohla by žádost specifikovat složku programu Horizont Evropa (např. ERI Accelerator), na kterou je daný převod zaměřen. — Pro účely stanovení dané složky a částky, která má být převedena, mohou útvary Komise poskytnout odhad částky, která bude pravděpodobně absorbována v daném období, a to na základě výsledků daného členského státu / regionu ve zvolené složce.
Posuzování žádostí Komisí	— Komise musí proti žádosti o převod vznést námitku, pokud by ohrozila dosažení cílů programu, z něhož by byly zdroje převáděny. — Pokud Komise převod schválí, je to oficiálně potvrzeno v rozhodnutí o schválení dohody o partnerství nebo změny programu. — Časová osa schvalování žádosti o převod je uvedena pod touto tabulkou.
Přidělení podpory	— Jakmile je převod schválen, je k dispozici pro program Horizont Evropa v následujícím kalendářním roce pro výzvy daného roku. Od uvedeného okamžiku pak může být převod použit ve prospěch dotčeného členského státu / regionu. Může podpořit návrhy, které se nacházejí v převádějících regionech / převádějící zemi a byly pozitivně vyhodnoceny nezávislými odborníky, ale nemohly být přijaty kvůli rozpočtovým omezením. Převod doplňuje – spíše než nahrazuje – podporu z původního rozpočtu programu Horizont Evropa. — Projekty jsou vybírány na základě pořadníku vyplývajícího z hodnocení programu Horizont Evropa nebo ze zvláštních pravidel (při respektování vnitrostátního/regionálního účelového vázání převedené částky). V případě nástroje ERI Accelerator bude převedený rozpočet přidělován podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ v souladu s plánováním uzávěrky (výběrová řízení se zahajují každé 3 měsíce), dokud nebude vyčerpán. — Pravidla programu Horizont Evropa se vztahují na převáděné částky, které podléhají stejným podmínkám provádění projektu jako jakýkoli jiný projekt v rámci programu Horizont Evropa. — K definici regionu bude použita úroveň kódu NUTS2. Údaje o financovaných projektech (analyzované podle regionů) jsou veřejně dostupné v rámci přehledu programu Horizont Evropa. V tomto přehledu bude uvedeno, že projekt byl podpořen převedenými penězi.
Provádění, monitorování a kontrola	— Provádění po převodu (včetně monitorování) je výhradně úkolem Komise podle pravidel programu Horizont Evropa, nikoli řídících orgánů programů sdíleného řízení. Řídící orgány však hrají určitou úlohu v případě převodů zpět do politiky soudržnosti a předložení změny programu. — Převod nemá žádné přímé důsledky pro předkladatele projektů ani příjemce, kteří se řídí pravidly a postupy programu Horizont Evropa.

Časová osa žádostí o převod

Fáze 1: Žádost o převod finančních prostředků z nástroje politiky soudržnosti

1.1   Žádost o převod prostřednictvím dohody o partnerství

1.2   Žádost o převod je zahrnuta do změny programu

Fáze 2: Vynakládání převedených finančních prostředků prostřednictvím programu Horizont Evropa

Co je důležité vědět

Mohou být převedené zdroje převedeny zpět do původního fondu?

Pokud Komise nepřijala právní závazek týkající se převedených finančních prostředků v rámci programu Horizont Evropa do 31. srpna roku n+1, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje převedeny zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny. Poté mohou být na žádost členského státu znovu přiděleny na jeden nebo více programů (čl. 26 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních, čl. 15 odst. 6 nařízení o programu Horizont Evropa).

Použije se stejný postup žádosti o změnu programu (článek 24 nařízení o společných ustanoveních) a žádost musí být předložena Komisi nejméně 4 měsíce před uplynutím lhůty pro (finanční) závazky (tj. do 31. srpna roku n+1).

Zdroje, které byly převedeny zpět, budou poté znovu přiděleny do přijímajícího programu (programů) a budou podléhat pravidlům nařízení o společných ustanoveních.

Pokud by Komise potřebovala získat zpět finanční prostředky od příjemců programu Horizont Evropa, kteří obdrželi převod z EFRR, byly by tyto prostředky vráceny do programu EFRR?

Ne. Tyto prostředky by se nevrátily do původní rozpočtové položky (EFRR), ale zůstaly by v příslušném programu. V tomto konkrétním případě by zůstaly v programu Horizont Evropa (do kterého byly převedeny z EFRR).

Praktický příklad:

Členský stát se rozhodne převést část zdrojů daného programu EFRR na budoucí kalendářní roky do programu Horizont Evropa (14) na základě změny programu v souladu s článkem 24 nařízení o společných ustanoveních.

Komise souhlasí s tím, že tento převod byl řádně odůvodněn a že je v souladu s cíli programu, z něhož budou zdroje převedeny. Komise schválí změnu programu poté, co s ní vysloví souhlas monitorovací výbor. Členské státy a Komise projednají rovněž zeměpisný rozsah (určený územím převádějícího programu), zamýšlené využití převáděných zdrojů v rámci programu Horizont Evropa (na úrovni dané složky programu Horizont Evropa) a částku, která má být převedena na základě odhadované „absorpční kapacity“ (například s použitím historických statistik o účasti na podobných výzvách dané země/regionu).

Členský stát má v úmyslu použít převáděné zdroje k financování návrhů malých a středních podniků v rámci výzvy nástroje ERI Accelerator programu Horizont Evropa. Hodlá tak učinit prostřednictvím grantových dohod, které mají být uzavřeny nejpozději do konce roku n+1 (tj. do roku následujícího po roce, v němž jsou zdroje převedeny na program Horizont Evropa).

Zdroje se použijí k financování návrhů malých a středních podniků předložených v rámci nástroje ERI Accelerator, které byly vyhodnoceny po rozhodnutí členského státu o převedení těchto finančních prostředků.

Program Horizont Evropa (v současné době) pokrývá veškeré dodatečné administrativní náklady na provedení převodu. Posouzení toho, zda lze tento přístup zachovat, bude provedeno v rámci přezkumu daného programu v polovině období.

Členský stát může požádat o převod nepřidělených zdrojů zpět do EFRR do 4 měsíců před koncem roku n+1 (tj. do 31. srpna). Učiní tak na základě žádosti o změnu programu (programů), do něhož (do nichž) budou tyto zdroje zahrnuty. Tato žádost podléhá schválení Komisí. Pravidlo o zrušení přidělení prostředků na závazek se začne používat od roku, v němž byly přijaty odpovídající rozpočtové závazky.

3.   Kumulativní financování

Kumulativní financování znamená, že operace/projekt obdrží podporu z více než jednoho fondu, programu nebo nástroje (včetně fondů se sdíleným řízením i přímo řízených fondů) na tutéž položku nákladů/výdajů. Stejně jako v případě ostatních mechanismů pro synergii není kumulativní financování automatické. Jedná se spíše o možnost, kterou mohou řídící orgány pro politiku soudržnosti a orgán poskytující podporu v případě přímo řízených programů EU prozkoumat. Kumulativní financování lze uplatnit pouze se souhlasem všech zúčastněných stran (tj. řídících orgánů a orgánu poskytujícího podporu v případě přímo řízených programů EU).

Příslušné právní předpisy	Nařízení o společných ustanoveních	Ustanovení čl. 63 odst. 9
	Nařízení o programu Horizont Evropa	Ustanovení čl. 15 odst. 4
Související právní předpisy	Program Digitální Evropa	Ustanovení čl. 23 odst. 1 (15)

Politické úvahy / potenciální přínosy

Kumulativní financování umožňuje rozložit finanční zátěž dané operace a řešit potenciální rozpočtová omezení (např. ta, která vyplývají z nižší míry financování daného nástroje), protože může umožnit financování až 100 % projektu v oblasti synergie z rozpočtu EU, pokud jsou dodržena příslušná pravidla státní podpory. Umožňuje také podporovat příspěvky členských států, zejména v méně rozvinutých členských státech a regionech.

Kumulativní financování může rovněž sdružovat zdroje z různých nástrojů EU v rámci přímého i sdíleného řízení, a umožňuje 100 % financování ze zdrojů EU. Kumulativní financování tedy poskytuje příležitost k posílení vazeb mezi doplňkovými prioritami výzev programu Horizont Evropa v oblasti výzkumu a inovací a programy EFRR (a souvisejícími strategiemi S3).

Hlavní kroky procesu

Příprava/programování	— Kumulativní financování mezi přímým a sdíleným řízením je možné v případě stejných výdajů na danou operaci za předpokladu, že jsou přijata zvláštní opatření k zajištění souladu s čl. 63 odst. 9 nařízení o společných ustanoveních a s čl. 191 odst. 3 finančního nařízení. Programové orgány by měly věnovat obzvláštní pozornost následujícímu výkladu čl. 63 odst. 9 nařízení o společných ustanoveních a čl. 191 odst. 3 finančního nařízení a provádět kumulativní financování v souladu s níže uvedenými praktickými kroky. — Ustanovení čl. 63 odst. 9 prvního pododstavce nařízení o společných ustanoveních obsahuje zákaz dvojího vykazování výdajů podle nařízení o společných ustanoveních, přičemž uvádí, že stejnou výdajovou položku lze uhradit pouze v rámci jediného nástroje financování Unie a že se stejnou výdajovou položkou nemůže být spojeno dvojí financování Unie. Tento zákaz dvojího vykazování platí ve vztahu k výdajům vykázaným v žádosti o platbu, kterou předkládá řídící orgán Komisi, nikoli ve vztahu k žádosti o platbu, kterou předkládá příjemce vnitrostátním orgánům pro konkrétní operaci. — Toto ustanovení odpovídá čl. 191 odst. 3 finančního nařízení. Finanční nařízení však umožňuje kumulativní udělování grantů z rozpočtu EU, pokud to povolují základní právní akty. Pokud jde o VFR na období 2021–2027, většina základních aktů včetně nařízení o programu Horizont Evropa kumulaci grantů umožňuje za předpokladu, že neuhradí více než 100 % způsobilých nákladů. — Řídící orgán může v programu politiky soudržnosti uvést svůj záměr umožnit kumulativní financování a oblasti, ve kterých by takové financování přineslo výhody. I v případě, že program na tento mechanismus neodkazuje, lze kumulativní financování i přesto použít, pokud jsou dané operace v souladu s prioritami programu. — Řídící orgány a útvary Komise / orgán poskytující podporu (pro daný přímo řízený program EU) se pak mohou dohodnout na zahájení koordinovaných výzev. Tyto výzvy by měly: — být koordinovány mezi řídícími orgány a útvary Komise / orgánem poskytujícím podporu, a v ideálním případě by měly být zahájeny současně, — uvádět, že pokud se žadatel rozhodne přihlásit do výzev obou nástrojů a pokud budou obě žádosti přijaty, může projekt získat kumulativní financování (tj. podporu z obou nástrojů), — výslovně uvádět, že u každého grantu musí být dodrženy příslušné postupy a pravidla způsobilosti, — definovat míry financování a podmínky, které se použijí v těchto třech scénářích: i) pokud se žadatel rozhodne přihlásit do výzev obou nástrojů a obě žádosti budou přijaty; ii) pokud se žadatel rozhodne přihlásit do výzev obou nástrojů, ale přijata bude jen jedna ze žádostí; iii) pokud se žadatel rozhodne přihlásit pouze do jedné z výzev v rámci obou nástrojů. Kromě toho by výzvy měly uvádět: — pravidla způsobilosti (v závislosti na zdroji financování mohou existovat dva samostatné soubory pravidel způsobilosti), období způsobilosti nákladů, dobu trvání projektu, vykazovaná období, lhůty pro schválení obou grantů (příslušné řídící orgány a orgán poskytující podporu v případě přímo řízeného programu EU by měly tyto lhůty předem zkoordinovat), — míry financování, které budou uplatněny v rámci obou nástrojů (podle příslušných právních předpisů). Kombinované míry financování nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů a musí být v souladu s pravidly státní podpory, — obsah, který by žadatelé měli předložit ve svých návrzích (více informací je uvedeno níže v části „přidělování podpory“).
Přidělování podpory	— Návrhy by měly zahrnovat všechny prvky, které bude řídící orgán a orgán poskytující podporu v případě přímo řízeného programu EU vyhodnocovat ve svých příslušných výběrových řízeních. — Výběr a hodnocení návrhů budou prováděny pro každou výzvu samostatně podle mechanismů a pravidel každého z nástrojů. — Výběr v rámci jedné výzvy není zárukou výběru v rámci druhé z výzev. — V návrzích musí být uvedeno, zda bude žadatel podávat žádost v reakci na výzvu druhého z nástrojů, či nikoli. V případě kladné odpovědi vyžaduje potřeba účinné koordinace nástrojů financování, aby v žádosti bylo rovněž uvedeno, zda žadatel zamýšlí pokračovat v potenciálně spolufinancovaném projektu, pokud bude projekt vybrán i) pouze řídícím orgánem nebo ii) pouze orgánem poskytujícím podporu v rámci přímo řízeného programu EU, či nikoli. — Bude-li úspěšná pouze jedna ze žádostí, uzavře příslušný orgán (řídící orgán nebo orgán poskytující podporu v rámci přímého řízení) s příjemcem grantovou dohodu v souladu s pravidly příslušného fondu/nástroje. Pokud je například dohoda uzavírána s řídícím orgánem (ohledně podpory v rámci programu politiky soudržnosti), použijí se pravidla uvedená v nařízení o společných ustanoveních a pravidla EU pro státní podporu a je vydán dokument, který stanoví podmínky podpory. — V případě podání žádosti a výběru v rámci obou výzev by měl příjemce uzavřít dvě samostatné grantové dohody – jednu s řídícím orgánem, tzv. dokument, který stanoví podmínky podpory, a druhou s orgánem poskytujícím podporu v případě přímo řízeného programu EU. Každá grantová dohoda by měla uvádět i) použitelná pravidla příslušného fondu/nástroje a ii) vazbu na druhý grant. Grantová dohoda v rámci přímo řízeného programu EU je v datovém listu označena jako „synergická akce“ (buď během přípravy grantu, nebo během změny grantu) a budou aktivována odpovídající nepovinná ustanovení. — Příslušné orgány (řídící orgány a orgány poskytující podporu v případě přímo řízených programů) musí zajistit, aby kombinované míry financování uplatňované na úrovni operace nepřekročily 100 % způsobilých nákladů. — V rámci sdíleného řízení se míra financování uplatňovaná na úrovni operace a míra spolufinancování na úrovni příslušné priority mohou lišit. V rámci synergických akcí je třeba zohlednit míru spolufinancování na úrovni priority, ale v konečném důsledku bude pro účely sladění se sazbou financování v přímo řízeném programu a zajištění toho, aby z rozpočtu Unie nebylo pokryto více než 100 %, použita míra financování na úrovni operace uvedená v dokumentu, který stanoví podmínky podpory.
Provádění, monitorování a kontrola	Provádění — Aby bylo možné poskytnout 100 % financování z rozpočtu Unie v souladu se záměrem synergických akcí, měl by být Komisi předložen jednotný výkaz výdajů na daný synergický projekt. Toto jednotné prohlášení orgánů sdíleného řízení by mělo být předloženo Komisi v žádosti o platbu (a mělo by zahrnovat způsobilé náklady vykázané příjemcem řídícímu orgánu, které by řídící orgán do této žádosti o platbu podávané Komisi doplnil jako dodatečné informace). Tímto způsobem nebude pro účely plateb v rámci sdíleného řízení porušen zákaz dvojího vykazování výdajů Komisi podle čl. 63 odst. 9 nařízení o společných ustanoveních. — Příjemce proto musí nejprve vykázat všechny způsobilé výdaje řídícímu orgánu v souladu s podmínkami grantu. — Řídící orgán informuje příjemce v okamžiku, kdy jsou tyto výdaje zahrnuty do žádosti o platbu předložené Komisi v rámci sdíleného řízení. To platí pro všechny žádosti o platbu podané v souladu s článkem 91 nařízení o společných ustanoveních: v případě programů EFRR předloží členský stát maximálně šest žádostí o platbu na jeden program, jeden fond a jeden účetní rok. Každý rok může být jedna žádost o platbu předložena kdykoli v každém období mezi těmito daty: 28. února, 31. května, 31. července, 31. října, 30. listopadu a 31. prosince. — K žádosti o platbu, kterou příjemce vloží na portál eGrants, bude poté jako podpůrný doklad přiložena kopie prohlášení příjemce předloženého řídícímu orgánu (společně s kopií informací řídícího orgánu pro příjemce potvrzující, že dané výdaje byly zahrnuty do žádosti o platbu podané Komisi). — Náklady by neměly být za žádných okolností zahrnuty nejprve do žádosti o platbu v rámci přímo řízeného grantu, neboť by se tak staly nezpůsobilými pro sdílené řízení. — Ve vztahu k žádosti o platbu, kterou řídící orgán předkládá Komisi, se příspěvek z EFRR řídí pravidly týkajícími se míry spolufinancování a maximální podpory z fondů pro každou z priorit stanovenými v článku 112 nařízení o společných ustanoveních (spolufinancování na prioritní úrovni). Příspěvek z přímo řízeného programu se do této míry spolufinancování nezapočítává a předkládá se jako vnitrostátní příspěvek (příspěvek z veřejných zdrojů). — Je třeba poznamenat, že žádosti o platby v rámci sdíleného řízení se podávají na úrovni priorit, a nikoli podle jednotlivých operací. Řídící orgán by měl u každé žádosti o platbu uvést částky související s projekty v oblasti synergií v rámci každé priority. — Jakmile je daný výdaj zahrnut do žádosti o platbu, kterou řídící orgán předkládá Komisi, nahraje příjemce/koordinátor na portál eGrants kopii prohlášení předloženého řídícímu orgánu (společně s kopií informací řídícího orgánu příjemci potvrzující, že daný výdaj byl zahrnut do žádosti o platbu předložené Komisi) a uvede informace o míře spolufinancování, která byla/bude uplatněna řídícím orgánem na úrovni operace a na úrovni prioritní osy, a současně uvede i veškeré informace o provádění dané akce, jak to vyžadují pravidla daného přímo řízeného programu (s využitím portálu pro financování a nabídková řízení pro elektronickou správu grantů EU). — To znamená, že příjemci nebude moci být vyplacena platba v rámci přímého řízení, dokud nebude předložena tato kopie prohlášení podaného řídícímu orgánu, což znamená čekání v maximální délce 2 měsíců. — Oba orgány poskytující podporu by měly mít dostatečné informace a důkazy o dalším stávajícím nebo plánovaném financování EU, aby se zabránilo dvojímu financování během celého životního cyklu synergické akce. Dokud budou příspěvky omezeny na určitou částku na základě koordinovaného procentního podílu způsobilých nákladů, nepřekročí celková kombinovaná podpora EU celkové náklady. — Odpovědnost za zajištění souladu s pravidly státní podpory se ověřuje. — Provádění tohoto přístupu nebude vyžadovat, aby programové orgány v rámci sdíleného řízení přijímaly jakákoli další opatření kromě toho, že příjemce informují o datu, kdy jsou příslušné výdaje vykázány Komisi. Monitorování — Pro kumulativní financování není pro účely podávání zpráv v souvislosti s EFRR stanovena žádná výjimka z pravidel. Je třeba vyplnit přílohu VII nařízení o společných ustanoveních a zohlednit příspěvky z EFRR. — Pro účely žádostí o platbu v souladu s přílohou XXIII nařízení o společných ustanoveních jsou příspěvky z EFRR klasifikovány jako financování EU. Naproti tomu příspěvky z přímo řízených nástrojů se předkládají v rámci záložky týkající se veřejných (vnitrostátních) zdrojů. — Řídící orgán a orgán poskytující podporu v rámci přímého řízení stanoví lhůty pro podávání zpráv a platby podle platných pravidel, aby umožnily výše popsaný postupný přístup (tj. nejprve prohlášení poskytnuté řídícímu orgánu (které řídící orgán poskytne Komisi) a poté kopie pro přímo řízený nástroj). — Příjemci musí dodržovat pravidla pro provádění, monitorování a kontrolu všech dotčených nástrojů/fondů. Pokud orgán poskytující podporu v rámci přímo řízeného programu/fondu požaduje osvědčení o finančních výkazech u přímo řízeného grantu, může auditor osvědčení o finančních výkazech vycházet rovněž z osvědčení o auditu výdajů v rámci sdíleného řízení (pokud zahrnují stejné náklady a stejné podmínky způsobilosti). — Projekty mohou obdržet předběžné financování nebo zálohové platby v souladu s platnými právními předpisy a s předem dohodnutou mírou financování.

Co je důležité vědět

Jak se to vztahuje k pravidlům EU pro státní podporu?

Pravidla EU pro státní podporu se vztahují na část projektu financovanou z EFRR. Musí být rovněž ověřena a správně uplatňována pravidla týkající se kumulace veřejného financování stanovená v pravidlech EU pro státní podporu, která stanoví celkové veřejné financování, jež je možno na daný projekt/činnost poskytnout.

Mají v případě kumulativního financování vnitrostátní financující subjekt nebo příjemci i nadále povinnost přispět částí finančních prostředků?

To závisí na míře financování stanovené na úrovni projektu pro oba zdroje financování. V případě EFRR se použijí pravidla státní podpory, která určují maximální přípustnou míru financování na úrovni operace. Pro ověření souladu s maximální přípustnou mírou financování je nutno zohlednit veškeré veřejné financování na úrovni projektu včetně podpory obdržené například z EFRR, z programu Horizont Evropa a v jakékoli jiné formě.

4.   Evropská partnerství

Využití EFRR jako vnitrostátního příspěvku pro účely spolufinancovaných a institucionalizovaných evropských partnerství

„Evropským partnerstvím“ se rozumí iniciativa, v jejímž rámci se EU a soukromí a/nebo veřejní partneři (například průmysl, veřejné subjekty nebo nadace) zavazují ke společné podpoře rozvoje a provádění programu výzkumných a inovačních činností. Základem každého evropského partnerství je strategický program pro výzkum a inovace, který všichni partneři sdílejí a k němuž se zavazují. Tato dlouhodobá vize se promítá do konkrétních činností prostřednictvím ročních pracovních programů. Evropská partnerství musí uvést své konkrétní cíle a úkoly spolu se souborem odpovídajících klíčových ukazatelů výkonnosti.

Řídící orgány se v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních mohou rozhodnout, že udělí podporu z EFRR operacím vybraným v rámci programu spolufinancovaného z Horizontu Evropa (např. spolufinancovanému nebo institucionalizovanému evropskému partnerství) přímo.

Ustanovení čl. 15 odst. 3 nařízení o programu Horizont Evropa uvádí, že finanční příspěvky z programů EFRR (16) mohou být považovány za příspěvek zúčastněného členského státu pro účely spolufinancovaného nebo institucionalizovaného evropského partnerství za předpokladu, že je to v souladu s pravidly nařízení o společných ustanoveních. Subjekty provádějící programy spolufinancované z Horizontu Evropa musí být určeny jako zprostředkující subjekty příslušného programu EFRR (čl. 71 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních). To usnadňuje koordinaci a synchronizaci programu Horizont Evropa, příslušného programu EFRR a vnitrostátní podpory. Programy EFRR mohou pokrývat (část) vnitrostátního příspěvku na účast v těchto evropských partnerstvích. Rozhodnutí přispět k partnerství musí vzejít z výběrového řízení, které je v souladu s pravidly politiky soudržnosti.

Rovněž platí, že obdobně jako v případě pečeti excelence mohou řídící orgány takový příspěvek poskytnout přímo (bez nutnosti soutěžní výzvy a samostatného výběrového řízení) na operace, které byly vybrány v rámci programu spolufinancovaného z Horizontu Evropa v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních. Stejně jako v případě pečeti excelence by však řídící orgány měly i nadále provádět zjednodušené posouzení a kontrolovat, zda jsou tyto projekty v souladu s čl. 73 odst. 2 písm. a), b) a g) nařízení o společných ustanoveních. Tyto operace musí i) být v souladu s programem včetně příslušných strategií, z nichž program vychází, a účinně přispívat k dosažení specifických cílů programu; ii) spadat do působnosti základní podmínky a být v souladu s příslušnými strategiemi a plánovacími dokumenty vytvořenými za účelem splnění dané základní podmínky, a iii) spadat do působnosti příslušného fondu a být přiřazeny určitému typu intervence.

Řídící orgány mohou na tyto operace obdobně uplatnit kategorie, maximální částky a způsoby výpočtu způsobilých nákladů stanovené v rámci programu Horizont Evropa.

Soulad s pravidly státní podpory lze zajistit dodržováním podmínek slučitelnosti uvedených v článku 25c obecného nařízení o blokových výjimkách, který poskytuje možnost uplatnit způsobilé náklady a míry financování z programu Horizont Evropa na výzkumné a vývojové projekty vybrané v rámci programu spolufinancovaného z programu Horizont, které splňují podmínky stanovené v tomto článku.

Příspěvky z programu EFRR na evropská partnerství musí být v souladu s pravidly o zákazu dvojího vykazování výdajů stanovenými v čl. 63 odst. 9 nařízení o společných ustanoveních. Tytéž náklady nesmí být Komisi vykázány dvakrát. Pro provádění čl. 15 odst. 3 nařízení o programu Horizont Evropa jsou relevantní dva typy evropských partnerství.

—

Spolufinancovaná evropská partnerství (podporovaná prostřednictvím „akce na spolufinancování programů“) jsou založena na grantové dohodě mezi Komisí a konsorciem partnerů (obvykle vnitrostátních ministerstev nebo agentur pro financování výzkumu a inovací). Partneři se zavazují k finančním a věcným příspěvkům. Jedná se o partnerství zahrnující země EU s vnitrostátními/regionálními subjekty financujícími výzkum a další veřejné orgány, které tvoří jádro tohoto konsorcia. EU poskytuje spolufinancování programu prováděného subjekty, které řídí a financují výzkumné a inovační činnosti. Mezi hlavní činnosti vyvíjené spolufinancovanými evropskými partnerstvími patří společné výzvy, jejichž prostřednictvím jsou financovány nadnárodní projekty výzkumu a inovací a v nichž každý partner poskytuje rozpočet svým subjektům účastnícím se těchto projektů, přičemž EU poskytuje doplňkové financování.

—

Institucionalizovaná evropská partnerství jsou programy v oblasti výzkumu a inovací. Mohou být prováděna i) několika členskými státy (na základě rozhodnutí Rady a Evropského parlamentu v souladu s článkem 185 SFEU), ii) subjekty zřízenými rozhodnutím Rady podle článku 187 SFEU (například společnými podniky) nebo iii) znalostními a inovačními společenstvími Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) v souladu s nařízením o EIT a se strategickým programem inovací EIT. Očekává se, že budou mít dlouhodobou perspektivu a budou zahrnovat určitou integraci.

Obrázek 1 níže uvádí přehled všech spolufinancovaných, spoluprogramovaných a institucionalizovaných evropských partnerství v rámci prvního strategického plánu programu Horizont Evropa na období 2019–2024. Pro uplatňování čl. 15 odst. 3 nařízení o programu Horizont Evropa je relevantních 20 spolufinancovaných a institucionalizovaných evropských partnerství s účastí členských států.

Obrázek č. 1.

Přehled čtyř klastrů evropských partnerství

Co je dobré vědět Spoluprogramovaná evropská partnerství jsou založena na memorandu o porozumění uzavřeném mezi Komisí a jinými partnery než EU. Tato partnerství nejsou způsobilá k použití EFRR jako vnitrostátního příspěvku, protože neexistuje možnost kombinovat financování (je možné pouze paralelní nebo postupné financování). U těchto typů partnerství je možné použít EFRR jako vnitrostátní příspěvek k dodatečným činnostem partnerství, pokud jsou tyto činnosti uvedeny v plánu dodatečných činností. V současné době je jediným spoluprogramovaným evropským partnerstvím s účastí členských států Evropský cloud pro otevřenou vědu.

Příslušné právní předpisy	Nařízení o společných ustanoveních	Ustanovení čl. 63 odst. 9, čl. 71 odst. 5, čl. 73 odst. 4 a 61. bod odůvodnění
	Nařízení o programu Horizont Evropa	Čl. 15 odst. 3
Související právní předpisy	Obecné nařízení o blokových výjimkách	Články 25c a 25d (Státní podpora)

Politické úvahy / potenciální přínosy

Evropská partnerství jsou zřizována s cílem plnit priority EU. Díky spojení s veřejným i soukromým sektorem umožňují řešit globální výzvy, které vyžadují kritické množství a dlouhodobou vizi, na které se partneři dohodnou a zaváží se k ní. Partnerství nejen vyhlašují společné výzvy, ale provádějí rovněž celou řadu dalších činností na podporu společenského, tržního a regulačního využívání výsledků výzkumu a inovací.

Evropská partnerství jsou klíčovou hnací silou synergií, protože umožňují sdružovat a koordinovat využívání zdrojů dostupných z různých nástrojů, programů a fondů EU i jednotlivých států. Pomáhají rovněž posilovat EVP tím, že podněcují přeshraniční spolupráci, slaďují plány výzkumu a inovací, zlepšují dovednosti a zvyšují absorpční kapacitu evropských podniků. Konkrétním cílem evropského partnerství s účastí členských států je dosáhnout vědecké, manažerské a finanční integrace vnitrostátních výzkumných programů v dané oblasti. Účast členských států „rozšiřování účasti“ na partnerstvích EU v oblasti výzkumu a inovací byla v minulosti omezená z důvodu nedostatku zkušeností nebo dostupných finančních prostředků na nadnárodní spolupráci. Cílem evropských partnerství je řešit priority EU, a proto je důležité posílit účast nedostatečně zastoupených zemí, posílit doplňkovost v celé EU a sdílet výsledné přínosy. To je důležité obzvláště proto, že některé priority programu Horizont Evropa jsou řešeny pouze v rámci evropských partnerství. To znamená, že členské státy se musí zapojit, aby se jejich subjekty mohly účastnit výzev a dalších činností zahájených uvedenými partnerstvími.

Možnost uznávání příspěvků z programů EFRR jako vnitrostátních příspěvků v partnerstvích programu Horizont Evropa představuje významnou pobídku pro nadnárodní spolupráci. Zvyšuje to rovněž dopad investic do výzkumu a inovací z různých fondů EU na základě slaďování investic se společnými prioritami EU.

Nová pravidla usnadňují sdružování finančních prostředků z EFRR a z programu Horizont Evropa ve spolufinancovaných partnerstvích v rámci programu Horizont, čímž vytvářejí příležitosti k tomu, aby se regiony mohly spojit s dalšími zeměmi a regiony EU a řešit související priority v oblasti inteligentní specializace. Hlavním přínosem je možnost zvýšit účast méně rozvinutých regionů a členských států na nadnárodní spolupráci v rámci těchto partnerství.

Spolufinancování poskytované ze strany EU prostřednictvím partnerství proto může být zdrojem obzvláštní přidané hodnoty, pokud si priority stanovené v rámci programu Horizont Evropa a strategií S3 navzájem odpovídají nebo se doplňují.

Hlavní kroky procesu – spolufinancovaná evropská partnerství

Příprava/programování

— Vnitrostátní orgány / zúčastněné strany by měly zahájit dialog se svým řídícím orgánem v dostatečném předstihu před formálním jednáním o programu s Komisí. — Řídící orgán a vnitrostátní/regionální zúčastněné strany by měly určit priority výzkumu a inovací v programech v souladu s prioritami S3, naplánovat vhodná opatření fondu politiky soudržnosti a zahájit dialog s koordinátory / kontaktními místy daného spolufinancovaného evropského partnerství s cílem porozumět typům činností a zdrojů, které je třeba naplánovat. — U spolufinancovaných evropských partnerství je vše dohodnuto v rámci grantové dohody – včetně sazby EU pro úhrady způsobilých nákladů a celkového rozpočtu na celou dobu trvání partnerství. Činnosti partnerství popisuje roční pracovní plán, který musí schválit Komise. Konsorcium samo rozhoduje o tom, jak přidělit finanční prostředky EU v souladu s pravidly stanovenými v dokumentu, který stanoví podmínky podpory. — Celkový příspěvek EU se vypočítá jako procento z celkových způsobilých nákladů. Míra financování spolufinancovaných evropských partnerství v rámci programu Horizont Evropa činí zpravidla 30 % (ve výjimečných případech 50 %). Konsorcium má při rozhodování o způsobu rozdělení příspěvku EU na plánované partnerství mezi příjemce, kteří jsou stranami grantové dohody programu Horizont Evropa, naprostou volnost, což může vést k vyšší nebo nižší míře financování konkrétních činností a/nebo příjemců. Pokud program EFRR poskytuje v souladu se svými cíli podporu z fondu EFRR programu spolufinancovanému z programu Horizont Evropa, měly by být subjekty provádějící činnosti vyplývající z programu spolufinancovaného z programu Horizont Evropa (např. vnitrostátní financující subjekty) určeny jako zprostředkující subjekty v rámci příslušných programů. V souladu s čl. 71 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních se ujednání mezi řídícím orgánem a zprostředkujícím subjektem (zprostředkujícími subjekty) zaznamenají písemně. — Příspěvek z programu EFRR bude určen na konkrétní projekt financovaný na vnitrostátní nebo regionální úrovni a příjemcem tohoto příspěvku bude příjemce tohoto projektu (v kontextu politiky soudržnosti se používá termín „operace“). — Plány, které mají přispět na projekty vybrané v rámci evropských partnerství s určitým vnitrostátním příspěvkem, by měly být uvedeny v programu EFRR s příslušným vysvětlením. — Příspěvek evropskému partnerství z programu EFRR musí spadat do oblasti působnosti použitelné základní podmínky (tj. S3) a musí být v souladu s odpovídajícími cíli a oblastí působnosti specifickými pro daný program. Příspěvek evropskému partnerství lze rovněž identifikovat v rané fázi v příslušné strategii S3 jako opatření k posílení spolupráce v prioritních oblastech s partnery mimo daný členský stát.

Přidělování podpory

— U operací vybraných v rámci programu činností spolufinancovaného z Horizontu Evropa může řídící orgán rozhodnout o poskytnutí podpory z programu EFRR přímo za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních (týkající se souladu s cíli programu, působnosti fondu a použitelných základních podmínek). Řídící orgány mohou rovněž použít kategorie, maximální částky a způsoby výpočtu způsobilých nákladů stanovené v rámci programu Horizont Evropa (ty musí být stanoveny v dokumentu, který stanoví podmínky podpory). — Finanční řízení spolufinancovaného evropského partnerství je stejné jako u jakéhokoli jiného projektu v rámci programu Horizont Evropa (tj. příjemci grantové dohody provádějí činnosti a vykazují své náklady Komisi). — Vykázané náklady musí být v souladu s pravidly způsobilosti nákladů programu Horizont Evropa a se zvláštními pravidly pro akce na spolufinancování programu definovanými ve vzorové grantové dohodě (je například třeba dodržovat pravidla pro výběr nadnárodních projektů). Přípustné jsou věcné i finanční příspěvky za předpokladu, že jsou způsobilé v rámci fondů politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa. — V případě programu Horizont Evropa jsou způsobilé náklady propláceny v souladu s příslušnou mírou financování (obvykle se jedná o 30 % celkové částky získané konsorciem, která může zahrnovat v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení o programu Horizont Evropa „finanční příspěvky z programů spolufinancovaných z EFRR“). — Příspěvek z programu Horizont Evropa se prostřednictvím koordinátora převádí na vnitrostátní financující subjekt a používá se jako dodatečné financování programu činností. — Konsorcium provádějící spolufinancované akce programu řídí příspěvek EU autonomně a rozhoduje (například ve své dohodě o konsorciu), jak přidělit finanční prostředky a rozdělit je mezi jednotlivé činnosti a příjemce. Příjemci spolufinancované akce programu (vnitrostátní financující subjekty) podávají zprávu o svých způsobilých nákladech řídícímu orgánu. Kopie tohoto prohlášení je poskytnuta orgánu poskytujícímu podporu v rámci programu Horizont Evropa. — Stejný postup jako v případě kumulativního financování se použije v případě, kdy je příspěvek poskytován z programu EFRR (viz výše).

Praktický příklad

—	Členský stát nebo region se účastní konsorcia vnitrostátních financujících subjektů v rámci spolufinancovaného evropského partnerství.

—	Daný členský stát nebo region má v úmyslu využít program EFRR k pokrytí části vnitrostátního příspěvku na toto spolufinancované evropské partnerství.

—

Vnitrostátní financující subjekt (tj. zprostředkující subjekt programu EFRR) podá programu Horizont Evropa zprávu, že svým příjemcům poskytuje finanční podporu / financování v hodnotě 100 milionů EUR. Vnitrostátní financující subjekt obdrží od programu Horizont Evropa náhradu ve výši 30 % (30 milionů EUR).

—	Zbývajících 70 milionů EUR může být spolufinancováno z programu EFRR (např. s 50 % mírou spolufinancování; musí být dodržena míra spolufinancování dané programové priority – viz článek 112 nařízení o společných ustanoveních).

—	Celkové náklady ve výši 100 milionů EUR by tedy byly pokryty následovně: 30 milionů EUR z programu Horizont Evropa, 35 milionů EUR z EFRR a 35 milionů EUR ze státního rozpočtu.

—	Výdaje a náklady by měly být vykázány a předloženy v souladu s výše uvedenými pravidly pro kumulativní financování.

Obrázek 2

Jak funguje spolufinancované evropské partnerství?

Praktické příklady nadnárodní společné výzvy – příjemce byl vybrán na vnitrostátní úrovni vnitrostátní agenturou pro financování Následující příklady jsou pouze hypotetické. Konečné rozhodnutí závisí na příslušném členském státě. Jednotlivé členské státy zapojené do spolufinancovaného evropského partnerství obvykle poskytují svým účastníkům na vnitrostátní úrovni finanční prostředky na základě svých vlastních vnitrostátních postupů a podle svých vlastních vnitrostátních pravidel. Z hlediska vzorové grantové dohody v rámci spolufinancovaného partnerství programu Horizont Evropa to bude považováno za příjemce „finanční podpory třetí straně“. Z vnitrostátního hlediska může být tento vnitrostátní příjemce v některé z následujících situací: 1. Plně financován z programu spolufinancovaného z fondu EFRR. — Vnitrostátní příjemce podepíše s vnitrostátní agenturou pro financování pouze jednu vnitrostátní grantovou dohodu. Ta stanoví podmínky, za nichž bude daná vnitrostátní agentura pro financování vyplácet finanční prostředky z fondu EFRR. — Tato vnitrostátní agentura pro financování je považována za zprostředkující subjekt (z hlediska nařízení o společných ustanoveních) a své náklady (tj. finanční prostředky z fondu EFRR, které poskytla danému vnitrostátnímu příjemci) vykazuje orgánu poskytujícímu podporu v rámci programu Horizont Evropa[1] i svému příslušnému řídícímu orgánu. Ty pak oba podávají následně zprávu Komisi. 2. Spolufinancován z fondu EFRR a z jiného vnitrostátního zdroje (zdrojů) spravovaných stejnou vnitrostátní agenturou pro financování. — Vnitrostátní příjemce podepíše jednu vnitrostátní grantovou dohodu, která stanoví podmínky, za nichž bude daná vnitrostátní agentura pro financování vyplácet finanční prostředky z EFRR. Vnitrostátní příjemce poté podepíše další vnitrostátní grantovou dohodu, která stanoví podmínky, za nichž vnitrostátní agentura pro financování vyplatí zbylou částku finančních prostředků z vnitrostátních zdrojů. — Vnitrostátní agentura pro financování je považována za zprostředkující subjekt (z hlediska nařízení o společných ustanoveních) a vykazuje jak: — náklady na poskytnutí finančních prostředků z EFRR vnitrostátnímu příjemci (které vykazuje příslušnému řídícímu orgánu), — tak i souhrnné náklady[2] na poskytování jak finančních prostředků z EFRR, tak zbývajících vnitrostátních finančních prostředků, které daná vnitrostátní agentura pro financování poskytla danému vnitrostátnímu příjemci (podává o tom zprávu orgánu poskytujícímu podporu v rámci programu Horizont Evropa[3]). V obou výše uvedených případech musí vnitrostátní agentura pro financování dodržet postup pro kumulativní financování (viz oddíl 3 výše o kumulativním financování) a nahrát na portál eGrants kopii prohlášení příjemce určeného řídícímu orgánu (společně s kopií informací řídícího orgánu příjemci potvrzující, že dané výdaje byly zahrnuty do žádosti o platbu předložené Komisi) jako podpůrný doklad k podané žádosti o platbu. [1] V kategorii nákladů „finanční podpora třetí straně“ vzorové grantové dohody v rámci partnerství spolufinancovaného z programu Horizont Evropa. [2] V kategorii nákladů „finanční podpora třetí straně“ vzorové grantové dohody v rámci partnerství spolufinancovaného z programu Horizont Evropa. [3] V kategorii nákladů „finanční podpora třetí straně“ vzorové grantové dohody v rámci partnerství spolufinancovaného z programu Horizont Evropa.

Co je důležité vědět

Jak jsou prováděny příspěvky a závazky z programu Horizont Evropa?

Závazky a příspěvky pro spolufinancovaná evropská partnerství se provádějí v pěti fázích:

1.	orientační počáteční závazek;

2.	celkový závazek při podpisu grantové dohody;

3.	roční závazek při stanovování ročního pracovního programu (např. stanovení příspěvku z rozpočtu na danou výzvu);

4.	konečný závazek při odsouhlasení seznamu uvádějícího pořadí/výběr a podepsání grantových dohod;

5.	příspěvek (tj. výplata finančních prostředků).

Pokud se partnerství stane zprostředkujícím subjektem v programu EFRR v souladu s čl. 71 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních, musí písemné ujednání (partnerství) mezi řídícím orgánem a tímto zprostředkujícím subjektem jasně uvádět odpovědnost každé strany týkající se plnění úkolů, které řídící orgán na tento zprostředkující subjekt přenesl.

Hlavní kroky procesu – institucionalizovaná evropská partnerství (články 185 a 187 SFEU)

Příprava/programování

— Příspěvky a činnosti jsou vymezeny v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (článek 185 SFEU) nebo v nařízení Rady (článek 187 SFEU). Příspěvek od jiných partnerů než EU musí přinejmenším odpovídat příspěvku EU. — Pokud program EFRR v souladu se svými cíli poskytuje podporu partnerství, které je spolufinancováno rovněž z programu Horizont Evropa, určí řídící orgán příslušného programu společný podnik (článek 187 SFEU) nebo decentralizovanou prováděcí strukturu (článek 185 SFEU) (17) jako zprostředkující subjekt v souladu s čl. 71 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních. Ustanovení čl. 71 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních vyžaduje, aby bylo ujednání mezi řídícím orgánem a zprostředkujícím subjektem (zprostředkujícími subjekty) zaznamenáno písemně. — Příspěvek z programu EFRR je poskytován na konkrétní projekt. Příjemce takového příspěvku z EFRR je příjemcem projektu (projekt je v kontextu politiky soudržnosti označován jako operace). — Příspěvek k institucionalizovanému evropskému partnerství by měl být společně s odůvodněním uveden v oddíle o synergiích a doplňkovosti programu. — Příspěvek k institucionalizovanému evropskému partnerství musí splňovat kritéria použitelné základní podmínky (tj. S3) a musí být v souladu s odpovídajícím cílem a působností programu podle čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních. Příspěvek k institucionalizovanému evropskému partnerství lze rovněž identifikovat již v rané fázi v rámci příslušné strategie S3 jako opatření k posílení spolupráce v prioritních oblastech s partnery mimo daný členský stát. Odpovědnost za plnění těchto úkolů by měla být jasně stanovena v písemném ujednání mezi řídícím orgánem a zprostředkujícím subjektem (partnerstvím).

Přidělování podpory

— Řídící orgán může rozhodnout o poskytnutí podpory z programu EFRR přímo, pokud je to v souladu s požadavky stanovenými v čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních. Řídící orgány mohou rovněž použít kategorie, maximální částky a způsoby výpočtu způsobilých nákladů stanovené v rámci programu Horizont Evropa (které budou uvedeny v dokumentu, kterým se stanoví podmínky podpory). — Finanční prostředky, které zúčastněné státy poskytují svým vnitrostátním subjektům v projektech společných podniků, jsou považovány za finanční příspěvek danému společnému podniku. V souladu s příslušnými pravidly správy příspěvků zúčastněných států (18) musí zúčastněné státy do 31. ledna každého roku podat správní radě zprávu o orientačních finančních příspěvcích, které mají být poskytnuty v daném rozpočtovém roce. Zúčastněné státy by přitom měly specifikovat, jaký podíl těchto příspěvků pochází z fondů politiky soudržnosti. — V případě centrálního řízení finančních příspěvků (kdy příjemce podepíše jedinou grantovou dohodu se společným podnikem, který provádí příspěvky EU a vnitrostátní příspěvky) jsou zdroje z programu EFRR vyplaceny prováděcí struktuře poté, co byly vybrány návrhy a byly určeny vnitrostátní/regionální příspěvky. V tomto případě platí výhradně pravidla programu Horizont Evropa, a to jak ve fázi hodnocení výzvy a výběru, tak ve fázi platby. — V případě koordinace plateb vnitrostátní orgán nepřevádí finanční prostředky prováděcí struktuře, ale proplácí je přímo příjemcům na základě vnitrostátní grantové dohody. Vnitrostátní pravidla financování nebo pravidla financování z EFRR se vztahují na celý vnitrostátní příspěvek. Samotná výzva, hodnocení a výběr však podléhají výhradně pravidlům programu Horizont Evropa. Bez ohledu na druh provádění příspěvku mohou být v rámci téže výzvy financovány akce z prostředků EFRR a současně z prostředků z programu Horizont Evropa nebo z programu Digitální Evropa.

Hlavní kroky procesu – platí jak pro spolufinancovaná, tak pro institucionalizovaná evropská partnerství (článek 185 nebo 187 SFEU)

Příprava/programování

— Nová evropská partnerství jsou identifikována jako součást strategického plánování programu Horizont Evropa a souvisejícího procesu strategické koordinace. Členské státy jsou plně zapojeny v souladu s čl. 6 odst. 5 zvláštního programu Horizont Evropa.

Provádění, monitorování a kontrola

— Partnerství musí zřídit systém monitorování v souladu s požadavky stanovenými v článku 45, příloze III a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa. Ten by měl sloužit jako podklad pro stejnou databázi jako ostatní složky programu Horizont Evropa. Souhrnné údaje týkající se návrhů a projektů financovaných v rámci evropských partnerství tak budou dostupné prostřednictvím databáze eCORDA a přehledu programu Horizont. Vedle klíčových způsobů dosahování dopadů programu Horizont Evropa byl vypracován soubor společných ukazatelů pro evropská partnerství s cílem monitorovat jejich výkonnost podle kritérií stanovených v právním základu, jako je doplňkovost, otevřenost a synergie. Monitorování by mělo umožnit posouzení dosažených výsledků a pokroku vzhledem k dopadům v průběhu času a identifikaci potenciálních potřeb nápravných opatření. Výsledky tohoto monitorování se promítnou do dvouletého monitorování všech evropských partnerství a cyklů hodnocení programu Horizont Evropa. — Řídící orgán v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních shromažďuje údaje o operacích včetně podpůrných projektů vybraných partnerstvími.

Co je důležité vědět

Jakou část vnitrostátních příspěvků lze pokrýt z programu EFRR?

Příspěvek z programu EFRR může pokrývat příspěvky členských států v souladu s pravidly spolufinancování a s maximální výší podpory z fondů pro každou prioritu stanovenou v článku 112 nařízení o společných ustanoveních a článku 190 finančního nařízení za předpokladu, že jsou splněny požadavky čl. 63 odst. 9 nařízení o společných ustanoveních.

Článek 25c obecného nařízení o blokových výjimkách stanoví podmínky slučitelnosti státní podpory pro uplatnění nákladů a míry financování způsobilých z hlediska programu Horizont Evropa na výzkumné a vývojové projekty podporované prostřednictvím evropského partnerství.

Může program EFRR pokrýt všechny vnitrostátní příspěvky na projekt vzhledem k tomu, že programujeme vnitrostátní spolufinancování podle priorit spíše než podle projektů?

Ano. Příspěvek pochází z příslušného programu, který sám o sobě podléhá pravidlům spolufinancování. Vzhledem k tomu, že spolufinancování je stanoveno na úrovni priority, a nikoli na úrovni operace, může rozpočet EU pokrýt všechny vnitrostátní příspěvky na konkrétní operaci.

Je možné využít programy EFRR nikoli k financování projektů, ale spíše k poskytnutí „věcného“ příspěvku?

Programy EFRR lze použít k pokrytí vnitrostátních příspěvků členských států účastnících se evropských partnerství. Nezáleží na tom, zda se jedná o příspěvky finanční nebo věcné. V případě institucionalizovaných evropských partnerství neposkytují zúčastněné členské státy žádné věcné příspěvky.

Jak může řídící orgán programu EFRR zajistit, aby spolufinancovaná operace přispívala k ukazatelům stanoveným v programu?

Projekty vybrané evropskými partnerstvími mohou být podporovány, pokud splňují požadavky stanovené v čl. 73 odst. 2 písm. a), b) a g) nařízení o společných ustanoveních. Musí proto přispívat k dosažení ukazatelů programu.

Pokud nejsou dané prostředky vynaloženy na financování projektů partnerství, lze je použít na jiné účely?

Tyto příspěvky by byly po vyhodnocení a výběru správní radou daného evropského partnerství poskytnuty určeným projektům. Nebylo by tedy možné je vrátit.

Jak se to vztahuje k pravidlům EU pro státní podporu?

Pravidla státní podpory se uplatní v případě, je-li příjemcem veřejného financování poskytnutého ze zdrojů členského státu, včetně EFRR, podnik (a pokud jsou splněny všechny ostatní kumulativní podmínky pro existenci státní podpory uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU). Za podmínek uvedených v článku 25c obecného nařízení o blokových výjimkách mohou spolufinancované výzkumné a vývojové projekty využívat způsobilé náklady a míry financování programu Horizont Evropa. To platí rovněž pro výzvy zahájené partnerstvími na základě článku 185 nebo článku 187 SFEU nebo pro výzvy zahájené v rámci akcí na spolufinancování programu. Projekty musí být projekty nadnárodními (provádějí je nejméně tři členské státy, nebo případně dva členské státy a nejméně jedna přidružená země) a musí být výsledkem centrálně organizovaných výzev k podávání návrhů, na které se vztahují pravidla financování programu Horizont Evropa (čl. 25c odst. 3 obecného nařízení o blokových výjimkách týkající se kategorií, maximálních částek a způsobů výpočtu způsobilých nákladů). Pokud jsou splněny všechny příslušné podmínky stanovené obecným nařízením o blokových výjimkách, nemusí orgán poskytující podporu provádět samostatné posouzení státní podpory ani nemusí podporu oznamovat Komisi. Pokud financování podléhá pravidlům státní podpory a není v souladu se všemi podmínkami stanovenými v článku 25c obecného nařízení o blokových výjimkách, nelze na tyto projekty uplatnit zjednodušený postup podle pravidel státní podpory.

Co znamená právo veta v institucionalizovaných evropských partnerstvích?

V souladu s čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení o programu Horizont Evropa musí být příspěvky od jednoho zúčastněného členského státu použity na financování účasti subjektů usazených v tomto zúčastněném členském státě. Zúčastněné členské státy si tedy ponechávají kontrolu nad svými vnitrostátními příspěvky, protože mohou vetovat přidělení vnitrostátních finančních prostředků konkrétnímu příjemci (ve výjimečných případech a z řádně opodstatněných důvodů), aniž by to mělo jakýkoli dopad na způsobilost daného návrhu pro financování ze strany EU.

Mohou programy EFRR podporovat členství v jiných orgánech nebo sítích EU (např. v partnerstvích EIT) nebo poplatky za účast v nich?

Operace spolufinancovaná z fondu EFRR musí spadat do oblasti působnosti nařízení o EFRR. Ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. f) nařízení o EFRR umožňuje, aby EFRR podporoval vytváření sítí, spolupráci, výměnu zkušeností a činnosti zahrnující inovační klastry (včetně těch, které sdružují podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány). Tuto spolupráci lze podporovat prostřednictvím mezinárodní organizace.

V souladu s čl. 63 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních lze celou operaci nebo její část provádět mimo členský stát, a to i mimo EU, za předpokladu, že operace přispívá k cílům programu.

Členské příspěvky mezinárodních organizací tedy nesplňují výše uvedené podmínky a nejsou způsobilé pro podporu z EFRR, protože cíle mezinárodních organizací jsou zpravidla příliš široké na to, aby odpovídaly konkrétní operaci, která sleduje cíle programu financování.

Poplatky za účast naproti tomu zpravidla odpovídají specifičtějším a konkrétnějším činnostem, a mohou být proto způsobilé pro podporu z EFRR – pokud odpovídají konkrétní akci prováděné mezinárodní organizací, která spadá do oblasti působnosti nařízení o EFRR a přispívá k dosažení cíle (cílů) programu financování.

5.   Kombinované financování (Teaming)

Je důležité optimalizovat a maximalizovat přínosy, které mohou výzkum a inovace přinést společnosti, životnímu prostředí a širšímu hospodářství, i jejich přispění k dosažení cílů EU. Financování z EU proto musí být soudržné a využívat potenciální synergie. To platí zejména v případě akce „Teaming“, která podporuje vytvoření nebo modernizaci centra excelence v zemi rozšiřování účasti tím, že jej propojí s přední výzkumnou institucí (vyspělým partnerem) v jiné zemi. To vyžaduje doplňkové financování z vnitrostátních, regionálních, unijních nebo soukromých zdrojů. Taková akce je proto v pracovním programu Horizontu Evropa označena jako „synergická“ akce. Akce „Teaming“ se dle předpokladu stanou vlivným a smysluplným mostem propojujícím zejména S3 a excelenci v oblasti výzkumu a inovací, což posílí EVP.

Související právní předpisy

Obecné nařízení o blokových výjimkách, článek 25d (Státní podpora)

Hlavní kroky procesu

Příprava/programování	Pracovní program Horizontu Evropa označuje akce „Teaming“ jako „synergické“ akce. Programy politiky soudržnosti mohou poskytnout doplňkové financování projektu „Teaming“ na soubor způsobilých nákladů, které jsou oddělené od nákladů hrazených z programu Horizont Evropa, pokud jsou splněny požadavky čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.
Přidělování podpory	Jsou otevřeny dvě samostatné výzvy (EFRR a Horizont Evropa). Návrh v rámci programu Horizont Evropa musí obsahovat jasný popis doplňkového projektu podporovaného z EFRR nebo jiných zdrojů financování. Je-li to relevantní, měl by tento popis zahrnovat kategorie nákladů, specifikace technické infrastruktury, předběžné plánování týkající se budov a zařízení, analýzu nákladů a přínosů atd. Tento popis bude rovněž předmětem hodnocení provedeného nezávislými odborníky podle pravidel a kritérií výběru programu Horizont Evropa.
Provádění	Program EFRR podporuje výzkumné a vývojové projekty, které doplňují program Horizont Evropa, i když s jiným souborem způsobilých nákladů. Pozměněný článek 25d obecného nařízení o blokových výjimkách stanoví podmínky slučitelnosti pro poskytování státní podpory (včetně podpory ze zdrojů EFRR) na spolufinancované výzkumné a vývojové projekty, které doplňují akce „Teaming“ (v takových případech se uplatňují náklady a míry financování způsobilé z hlediska programu Horizont Evropa). Pozměněný článek 25d obecného nařízení o blokových výjimkách navíc umožňuje, aby veřejná investiční podpora pokrývala až 70 % investic do infrastruktury uskutečněných v rámci akce „Teaming“ (rovněž za určitých podmínek). Návrh projektu prochází jediným hodnocením, které zahrnuje obě části projektu (tj. část týkající se programu Horizont Evropa i část týkající se vybraného doplňkového zdroje financování, např. programu politiky soudržnosti). To je nezbytným předpokladem k tomu, aby bylo možné použít pozměněný článek 25d obecného nařízení o blokových výjimkách, který správcům doplňkového zdroje financování umožňuje uplatnit na danou operaci kategorie, maximální částky a způsoby výpočtu způsobilých nákladů stanovené v rámci programu Horizont Evropa.

6.   Synergie předcházejících/navazujících činností

Synergie předcházejících a navazujících činností vznikají v případě, kdy podpora EU poskytuje (především prostřednictvím programů v rámci Horizontu Evropa a EFRR) koordinovaný a bezproblémový rámec pro všechny kroky inovačního procesu v oblasti výzkumu a inovací (od budování kapacit a základního výzkumu až po komercializaci a zavádění inovativních řešení soukromými podniky). Tyto synergie poskytují obzvláštní přidanou hodnotu v případě, že se objevují v oblastech souvisejících s klíčovými politickými cíli EU a nabízejí vyhlídky na podstatné zlepšení širší ekonomiky.

Rozvoj těchto synergií vyžaduje úzkou spolupráci mezi příslušnými aktéry – zejména mezi EU a vnitrostátními orgány zapojenými do programování a provádění podpory v rámci programu Horizont Evropa a EFRR.

Mise programu Horizont Evropa (19) například poskytují nové způsoby řešení výzev identifikovaných v příslušných misích, jakož i transformativní řešení, která mohou pomoci urychlit zavádění nejlepších dostupných technologií. Praktické příklady možných synergií všech pěti misí EU s EFRR jsou uvedeny v příloze této poznámky.

Za účelem posílení tohoto využívání bude nová strategie šíření a využívání výsledků programu Horizont podporovat integrovaný přístup vytvářením a udržováním portfolií výsledků misí a jejich kombinováním s integrovaným ekosystémem služeb (např. Platforma pro výsledky programu Horizont (Horizon Results Platform) a Podpora výsledků programu Horizont (Horizon Results Booster)) a iniciativ (např. akce a semináře). To zřetelně upozorní vnitrostátní i regionální investory a tvůrce politik na soubory výsledků výzkumu a inovací. Nová strategie šíření a využívání výsledků programu Horizont rovněž klade důraz na témata pracovního programu Horizont Evropa, takže žadatelé o výzvu zváží, zda mohou využít potenciální synergie s dalšími programy EU.

Při rozhodování o tom, jak využít výsledky programu Horizont Evropa v oblasti výzkumu a inovací na základě programů iniciativy Interreg (jako další způsob, jak zvýšit přístup regionů k vysoce kvalitním výsledkům výzkumu a inovací), budou zohledněny poznatky získané v rámci čtvrté výzvy programu Interreg Central Europe ohledně využívání výsledků stávajících projektů v rámci programu Horizont 2020 (a dalších programů EU). Budoucí úsilí v tomto směru bude těžit z poznatků a zkušeností získaných z iniciativ v oblasti navazování kontaktů (například nový nástroj pro mapování synergií programu Horizont a iniciativy Interreg, který kombinuje tematické a regionální informace s cílem identifikovat potenciální synergie mezi těmito dvěma zdroji financování).

Tyto přístupy a řešení mohou rovněž pomoci orgánům veřejné správy rozvíjet nové schopnosti a poskytovat nové služby. To je důležité obzvláště pro méně rozvinuté a okrajové regiony, které mají menší schopnost absorbovat nové technologie a řídit systémovou transformaci.

Celá řada těchto regionů proto může rozšířit demonstrační projekty, inovace a opatření pro přenos technologií s využitím zdrojů politiky soudržnosti, které pomohou dosáhnout cílů programu. Regiony, které identifikují priority strategií týkajících se konkrétní oblasti pro mise, mohou rozvíjet synergie s danou misí (20) na podporu rozvoje a/nebo navazujícího zavádění nových přístupů k rozvoji transformativních cest. Například mise programu Horizont Evropa mohou poskytnout zaměření; podpořit regionální rozvoj; podporovat mezioborové a víceúrovňové řízení; zapojit širokou veřejnost a místní/regionální zúčastněné strany a informovat o investicích do politiky soudržnosti a o přístupu k novým sítím, platformám vzdělávání v oblasti politik a nástrojům financování.

Regiony hrají důležitou úlohu při zavádění vodíkového hospodářství, zejména prostřednictvím vodíkových údolí (21). Ta zajišťují výrobu, přepravu, skladování a používání vodíku na regionální nebo místní úrovni a mají klíčový význam pro plnění cílů plánu REPowerEU (22). Společný podnik pro čistý vodík má dlouholeté zkušenosti s podporou zřizování vodíkových údolí v EU. Další zavádění tohoto úspěšného konceptu ve všech členských státech bude vyžadovat významné sdružování zdrojů.

Vodík z obnovitelných zdrojů bude mít klíčový význam například pro nahrazení zemního plynu, uhlí a ropy v odvětvích, která lze obtížně dekarbonizovat, a rovněž v dopravě. Plán REPowerEU stanoví do roku 2030 cíl 10 milionů tun domácí výroby vodíku z obnovitelných zdrojů a 10 milionů tun importovaného vodíku z obnovitelných zdrojů. Regiony hrají důležitou úlohu při zavádění vodíkového hospodářství v EU, zejména prostřednictvím vodíkových údolí. Vodíková údolí zajišťují výrobu, přepravu, skladování a využití vodíku na regionální nebo místní úrovni a jsou klíčem ke splnění cílů plánu REPowerEU. Společný podnik pro čistý vodík a jeho předchůdci mají dlouholeté zkušenosti s podporou zřizování vodíkových údolí v EU. V současné době se v EU nachází 23 vodíkových údolí v deseti členských státech. Další zavádění tohoto úspěšného konceptu ve všech členských státech bude vyžadovat významné sdružování zdrojů.

Příklad: Synergie v kontextu nového Evropského programu inovací

Synergie mohou podpořit provádění nového Evropského programu inovací, a zejména stěžejní iniciativy č. 3, jejímž cílem je posílit a propojit regionální inovační ekosystémy a zmenšit rozdíly v oblasti inovací.

---

(1)  To se může vztahovat i na nepřímo řízené fondy EU.

(2)  S ohledem na sladění ustanovení přímo řízených programů Unie, např. Horizontu Evropa, programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy, v oblasti synergií s programy ve sdíleném řízení lze prvky tohoto dokumentu považovat za vodítko pro uvádění synergií mezi těmito přímo řízenými programy Unie a programy EFRR do praxe, přičemž je třeba pečlivě zvážit specifika každého použitelného právního základu a politické úvahy specifické pro každý takový program.

(3)  COM(2020) 628 final ze dne 30. září 2020.

(4)  COM(2021) 407 final.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(6)  Tento dokument se sice zaměřuje na pečeti excelence předpokládané v rámci programu Horizont Evropa, avšak možnost udělení pečetí excelence je stanovena rovněž v základních aktech 14 dalších programů v rámci víceletého finančního rámce EU (Digitální Evropa, Program pro jednotný trh, LIFE, Kreativní Evropa, Erasmus+, Kosmický program, Evropský sbor solidarity, Nástroj pro propojení Evropy, program Spravedlnost, program Občané, rovnost, práva a hodnoty, Euratom, Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro integrovanou správu hranic a Fond pro vnitřní bezpečnost).

(7)  Viz ustanovení čl. 73 odst. 2 písm. a), b), g) a čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

(8)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, ze dne 17. Āervna 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1, ve znění pozdějších předpisů). Konsolidované znění pozměněného nařízení je pouze k informačním účelům k dispozici na internetových stránkách Evropské komise: https://ec.europa.eu/competition-policy/state-aid/legislation/regulations_en

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013.

(10)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU.

(11)  Pracovní program ERI na rok 2022.

(12)  Převody lze provádět rovněž do jiných přímo řízených programů, viz například čl. 4 odst. 14 nařízení o Nástroji pro propojení Evropy, který se vztahuje na digitální odvětví, a čl. 9 odst. 5 nařízení o programu Digitální Evropa.

(13)  Tabulka 4.2 šablony dohody o partnerství (příloha II nařízení o společných ustanoveních) nazvaná „Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení“ stanoví určení konkrétního nástroje, do něhož jsou převáděny částky z EFRR.

(14)  V mezích čl. 26 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních.

(15)  Je třeba poznamenat, že čl. 23 odst. 1 nařízení o programu Digitální Evropa, jakož i např. čl. 19 odst. 1 nařízení o Nástroji pro propojení Evropy 2 (CEF2) obsahují ustanovení totožná s čl. 15 odst. 4 nařízení o programu Horizont Evropa. To zase umožňuje sladění prováděcích opatření týkajících se kumulativního financování mezi těmito programy.

(16)  Tyto pokyny se zaměřují na synergie mezi programem Horizont Evropa a programy EFRR, ale podobná logika platí i pro ostatní programy uvedené v čl. 15 odst. 3.

(17)  V rámci programu Horizont Evropa existuje pouze jedna iniciativa podle článku 185 SFEU: Evropské partnerství v oblasti metrologie, které řídí Evropská asociace národních metrologických institutů EURAMET.

(18)  Článek 12 nařízení Rady 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa.

(19)  Podrobnější informace o misích EU v rámci programu Horizont Evropa viz: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/eu-missions-horizon-europe_en#what

(20)  Mise EU jsou novinkou programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027. Mise EU představují koordinované úsilí Komise sdružit nezbytné zdroje, pokud jde o programy financování, politiky a předpisy, ale i další činnosti. Dále mají mobilizovat a aktivovat veřejné i soukromé subjekty, jako jsou členské státy EU, regionální a místní orgány, výzkumné ústavy, zemědělci a správci půdy, podnikatelé a investoři, aby se dosáhlo reálných a trvalých výsledků. Mise zapojí širokou veřejnost s cílem podpořit přijetí nových řešení a přístupů ve společnosti. Misí EU je pět (Přizpůsobení se změně klimatu; Mise proti rakovině; Obnova našich oceánů a vod do roku 2030; 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030; Dohoda o půdě pro Evropu).

(21)  Partnerství pro inteligentní specializaci v oblasti vodíkových údolí a pilotní projekt pro vodík (Vodíková údolí – platforma pro inteligentní specializaci (europa.eu).

(22)  Plán REPowerEU (COM(2022) 230 final) stanoví do roku 2030 cíl 10 milionů tun domácí výroby vodíku z obnovitelných zdrojů a 10 milionů tun importovaného vodíku z obnovitelných zdrojů.

Úroková míra použitá Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace (1):

2,00 % 1. listopadu 2022

Směnné kurzy vůči euru (2)

3. listopadu 2022

(2022/C 421/04)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	0,9753
JPY	japonský jen	144,58
DKK	dánská koruna	7,4433
GBP	britská libra	0,87228
SEK	švédská koruna	10,9320
CHF	švýcarský frank	0,9889
ISK	islandská koruna	144,90
NOK	norská koruna	10,3543
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,539
HUF	maďarský forint	407,87
PLN	polský zlotý	4,7090
RON	rumunský lei	4,9013
TRY	turecká lira	18,1602
AUD	australský dolar	1,5517
CAD	kanadský dolar	1,3452
HKD	hongkongský dolar	7,6560
NZD	novozélandský dolar	1,6957
SGD	singapurský dolar	1,3878
KRW	jihokorejský won	1 391,75
ZAR	jihoafrický rand	18,0173
CNY	čínský juan	7,1367
HRK	chorvatská kuna	7,5375
IDR	indonéská rupie	15 400,20
MYR	malajsijský ringgit	4,6271
PHP	filipínské peso	57,463
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,091
BRL	brazilský real	5,0262
MXN	mexické peso	19,2363
INR	indická rupie	80,8845

---

(1)  Míra použití při poslední operaci provedené před uvedeným dnem. V případě obchodní soutěže s proměnlivou mírou se jako úroková míra použije mezní míra.

(2)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Informace členských států o ukončení rybolovu

(2022/C 421/05)

V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1) bylo přijato rozhodnutí o ukončení rybolovu, jak je uvedeno v této tabulce:

Datum a čas ukončení	28.9.2022
Doba trvání	28.9.2022 – 31.12.2022
Členský stát	Itálie
Populace nebo skupina populací	ARS/GF8-11
Druh	Kreveta druhu Aristaeomorpha foliacea (Aristaeomorpha foliacea)
Oblast	Zeměpisná podoblast 8–9–10–11
Druh(y) rybářského plavidla	--
Referenční číslo	09/TQ110

---

(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

(2022/C 421/06)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (1) antidumpingových opatření uložených na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (2) (dále jen „základní nařízení“).

1.   Žádost o přezkum

Žádost podalo dne 2. srpna 2022 sdružení Tech-Fab Europe (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího některé otevřené síťoviny ze skleněných vláken ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

Veřejně přístupná verze žádosti a analýza míry podpory žádosti ze strany výrobců v Unii je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí (označené jako „For inspection by interested parties“). Informace o přístupu k dokumentaci určené zúčastněným stranám jsou uvedeny v bodě 5.6 tohoto oznámení.

2.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou otevřené síťoviny ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, kromě kotoučů ze skleněných vláken (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 7019 63 00, ex 7019 64 00, ex 7019 65 00, ex 7019 66 00 a ex 7019 69 90 (kódy TARIC 7019630019, 7019640019, 7019650018, 7019660018 a 7019699019). Kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

3.   Stávající opatření

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1993 (3), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/788 (4).

4.   Odůvodnění přezkumu

Žádost je odůvodněna tím, že by skončení platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a k přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

4.1    Tvrzení o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu

4.1.1   Tvrzení o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR

Žadatel tvrdil, že domácí ceny a náklady v ČLR není vhodné použít kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

Při odůvodnění tvrzení o podstatných zkresleních se žadatel opíral o informace obsažené ve zprávě o zemi předložené útvary Komise dne 20. prosince 2017, která popisuje specifické tržní podmínky v ČLR (5). Žadatel zejména odkázal na zkreslení, jako je přítomnost státu obecně a konkrétněji ovlivňující chemické odvětví, a na kapitoly týkající se surovin a energie. Kromě toho se žadatel opíral o veřejně dostupné informace, zejména o 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky a návrh dlouhodobých cílů pro rok 2035. Žadatel rovněž odkazoval na zjištění Komise v několika nedávných antidumpingových a antisubvenčních šetřeních (6).

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení proto tvrzení o obnovení dumpingu z ČLR vychází ze srovnání početně zjištěné běžné hodnoty na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi s vývozní cenou (na úrovni cen ze závodu) výrobku, který je předmětem přezkumu, při jeho prodeji na vývoz do určitých třetích zemí, s ohledem na současnou absenci významného objemu dovozu na úrovni kódů TARIC z ČLR do Unie.

Na základě výše uvedeného srovnání, které potvrzuje dumping, žadatel tvrdí, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu z ČLR.

Žadatel dále tvrdí, že neexistence významných objemů dovozu na úrovni kódů TARIC z ČLR do Unie neodpovídá informacím o přítomnosti čínského dovozu na trhu Unie, které má k dispozici. V této souvislosti žadatel rovněž tvrdí, že dumping přetrvává. Tvrzení vychází ze srovnání početně zjištěné běžné hodnoty na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi s vývozní cenou (na úrovni cen ze závodu) výrobku, který je předmětem přezkumu, při jeho prodeji na vývoz do Unie.

Na základě toho jsou vypočtená dumpingová rozpětí v případě ČLR značná.

Vzhledem k dostupným informacím se Komise domnívá, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v dotčené zemi nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

Zpráva o zemi je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (7).

4.2    Tvrzení o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy

Žadatel tvrdí, že přetrvání nebo obnovení újmy z dotčené země je pravděpodobné.

Žadatel poskytl důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, současná úroveň dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země do Unie by se pravděpodobně zvýšila. Důvodem je existence značné nevyužité kapacitě v dotčené zemi a atraktivita trhu Evropské unie z hlediska velikosti a cen.

Žadatel tvrdí, že pokud by opatření pozbyla platnosti, jakékoli další podstatné zvýšení dovozu za dumpingové ceny z dotčené země by výrobnímu odvětví Unie pravděpodobně způsobilo další újmu nebo by vedlo k jejímu obnovení.

5.   Postup

Poněvadž Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení zjistila, že existují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti dumpingu a újmy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, zahajuje přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

Tímto přezkumem před pozbytím platnosti se zjistí, zda je, či není pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření povede k přetrvání nebo obnovení dumpingu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

Komise rovněž strany upozorňuje na zveřejněné oznámení (8) o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření, které může být použitelné na toto řízení.

5.1    Období přezkumného šetření a posuzované období

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se bude týkat období od 1. července 2021 do 30. června 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se bude týkat období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

5.2    Připomínky k žádosti a zahájení šetření

Všechny zúčastněné strany, jež se chtějí vyjádřit k žádosti (včetně záležitostí týkajících se přetrvání nebo obnovení újmy a příčinné souvislosti) nebo k jakýmkoli aspektům týkajícím se zahájení šetření (včetně míry podpory žádosti), tak musí učinit do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (9).

Žádosti o slyšení ohledně zahájení šetření musí být podány do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

5.3    Postup pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu

V rámci přezkumu před pozbytím platnosti Komise zkoumá vývoz do Unie během období přezkumného šetření a nezávisle na vývozu do Unie posuzuje, zda situace společností vyrábějících a prodávajících výrobek, který je předmětem přezkumu, je v dotčené zemi taková, že by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení vývozu do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

Všichni výrobci (10) výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země, včetně těch, kteří nespolupracovali při šetřeních vedoucích k platným opatřením, se proto vyzývají, aby se zúčastnili šetření Komise.

5.3.1   Šetření výrobců v dotčené zemi

S ohledem na potenciálně velký počet výrobců v dotčené zemi, jichž se tento přezkum před pozbytím platnosti týká, a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh výrobců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, a to včetně těch, kteří nespolupracovali při šetření vedoucím k opatřením, jež jsou předmětem tohoto přezkumu, aby Komisi do sedmi dnů od data zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o svých společnostech. Tyto informace musí být poskytnuty prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/tdi/form/R781_SAMPLING_FORM_FOR_EXPORTING_PRODUCER. Informace o přístupu ke stránkám TRON.tdi lze nalézt v bodech 5.6 a 5.9 níže.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku výrobců za nezbytné, obrátí se také na orgány dotčené země a může se též obrátit na jakákoli známá sdružení výrobců v dotčené zemi.

Bude-li nutné provést výběr vzorku, budou výrobci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým výrobcům v dotčené zemi, orgánům dotčené země a sdružením výrobců oznámí, případně prostřednictvím orgánů dotčené země, které společnosti byly do vzorku vybrány.

Jakmile Komise obdrží informace nezbytné pro výběr vzorku výrobců, informuje dotčené strany o svém rozhodnutí, zda byly do vzorku zařazeny, či nikoli. Výrobci zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich zařazení do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Komise přidá poznámku ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro výrobce v dotčené zemi je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2633.

Aniž je dotčeno případné použití článku 18 základního nařízení, společnosti, které souhlasily se svým případným zařazením do vzorku, ale nebyly do vzorku vybrány, se považují za spolupracující.

5.3.2   Doplňkový postup týkající se ČLR, kde dochází k podstatným zkreslením

S výhradou ustanovení tohoto oznámení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Není-li stanoveno jinak, musí Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

Komise zejména vyzývá všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska ke vstupům a kódům harmonizovaného systému (HS) uvedeným v žádosti, navrhly vhodnou reprezentativní zemi (země) a uvedly totožnost výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, v těchto zemích. Komise musí tyto informace a důkazy obdržet do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení Komise ihned po zahájení řízení prostřednictvím poznámky do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí informuje zúčastněné strany o relevantních zdrojích, jež hodlá použít pro účely stanovení běžné hodnoty v ČLR podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. To se bude týkat všech zdrojů, včetně případného výběru vhodné reprezentativní třetí země. Stranám šetření je poskytnuta lhůta k vyjádření, jež činí 10 dnů ode dne uvedeného záznamu do dokumentace.

Podle informací, které má Komise k dispozici, jsou možnými reprezentativními třetími zeměmi pro ČLR v daném případě navrhovanými žadatelem Rusko a Indie. V zájmu konečného výběru vhodné reprezentativní třetí země Komise prozkoumá, zda existují země s úrovní hospodářského rozvoje podobnou ČLR, ve kterých se vyrábí a prodává výrobek, který je předmětem přezkumu, a ve kterých jsou relevantní údaje snadno dostupné. Je-li takových zemí více, dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

Pokud jde o relevantní zdroje, Komise vyzývá všechny výrobce v ČLR, aby jí do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o surovinách (zpracovaných a nezpracovaných) a energii použitých při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto informace musí být poskytnuty prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/tdi/form/R781_INFO_ON_INPUTS_FOR _EXPORTING_PRODUCER_FORM. Informace o přístupu ke stránkám TRON.tdi lze nalézt v bodech 5.6 a 5.9 níže.

Kromě toho musí být jakékoli věcné informace ohledně hodnoty nákladů a cen podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení podány do 65 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Tyto věcné informace by měly být brány výhradně z veřejně dostupných zdrojů.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zpřístupní dotazník také vládě ČLR.

5.3.3   Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení (11) (12)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení a dováží výrobek, který je předmětem přezkumu, z dotčené země do Unie, včetně těch, kteří nespolupracovali při šetření vedoucím k platným opatřením, se vyzývají k účasti na tomto šetření.

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, jichž se tento přezkum před pozbytím platnosti týká, a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří nejsou ve spojení a budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, a to včetně těch, kteří nespolupracovali při šetření vedoucím k opatřením, jež jsou předmětem tohoto přezkumu, aby se Komisi přihlásili. Tyto strany tak musí učinit do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, a to tím, že Komisi poskytnou o svých společnostech údaje požadované v příloze tohoto oznámení.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, za nezbytné, může se také obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z dotčené země, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a sdružením dovozců oznámí, které společnosti byly do vzorku vybrány.

Komise rovněž přidá poznámku ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zpřístupní dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2633.

5.4    Postup pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy a šetření výrobců v Unii

Aby bylo možno zjistit, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie, vyzývá Komise výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii k účasti na šetření.

S ohledem na velký počet výrobců v Unii zahrnutých do tohoto přezkumu před pozbytím platnosti a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách se Komise rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku se provádí v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Komise předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Více informací lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí označené jako „For inspection by interested parties“.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ostatní výrobci v Unii nebo zástupci jednající jejich jménem, včetně výrobců v Unii, kteří nespolupracovali při šetření (šetřeních) vedoucím (vedoucích) k uložení platných opatření, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zařazeni do vzorku, se mimoto musí obrátit na Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Všechna stanoviska k předběžnému vzorku musí být obdržena do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

Komise všem známým výrobcům v Unii a/nebo sdružením výrobců v Unii oznámí, které společnosti byly nakonec do vzorku vybrány.

Výrobci v Unii zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich zařazení do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Kopie dotazníku pro výrobce v Unii je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2633.

5.5    Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude potvrzena pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, bude v souladu s článkem 21 základního nařízení rozhodnuto, zda by zachování antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby Komisi poskytli informace týkající se zájmu Unie.

Informace týkající se posouzení zájmu Unie musí být poskytnuty do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu, nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí.

Kopie dotazníků, včetně dotazníku pro uživatele výrobku, který je předmětem přezkumu, je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2633. V každém případě budou informace předložené podle článku 21 základního nařízení zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy, které potvrzují jejich platnost.

5.6    Zúčastněné strany

Aby se mohly zúčastnit šetření, musí zúčastněné strany, jako například výrobci v dotčené zemi, výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů, nejprve prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem přezkumu.

Výrobci v dotčené zemi, výrobci v Unii, dovozci a reprezentativní sdružení, kteří předložili informace v souladu s postupy popsanými v bodech 5.3.1, 5.3.3 a 5.4, budou považováni za zúčastněné strany v případě, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem přezkumu, existuje objektivní souvislost.

Ostatní strany se šetření budou moci účastnit jako zúčastněné strany od okamžiku, kdy se přihlásí, a za předpokladu, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem přezkumu, existuje objektivní souvislost. Tím, že je strana považována za zúčastněnou stranu, není dotčeno použití článku 18 základního nařízení.

Dokumentace určená zúčastněným stranám k nahlédnutí je přístupná prostřednictvím internetových stránek Tron.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI. Pro přístup k dokumentaci se řiďte pokyny na zmíněných internetových stránkách (13).

5.7    Jiná písemná podání

S výhradou ustanovení tohoto oznámení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy. Není-li stanoveno jinak, musí Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

5.8    Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření. Jakákoli žádost o slyšení musí být podána písemně a musí obsahovat důvody žádosti a shrnutí toho, co si zúčastněná strana přeje během slyšení projednat. Slyšení bude omezeno na záležitosti, které zúčastněné strany předem písemně uvedly.

Slyšení nebude v zásadě sloužit k předložení věcných informací, které dosud nejsou v dokumentaci. Nicméně v zájmu řádné správy, a aby útvary Komise mohly pokročit v šetření, mohou být zúčastněné strany požádány, aby po slyšení předložily nové věcné informace.

5.9    Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Na informace předkládané Komisi v rámci šetření týkajících se ochrany obchodu se nesmí vztahovat autorská práva. Zúčastněné strany musí před tím, než předloží Komisi informace a/nebo údaje, na které se vztahují autorská práva třetích stran, požádat držitele těchto práv o zvláštní povolení, které výslovně a) umožňuje, aby Komise použila tyto informace a údaje pro účely tohoto řízení na ochranu obchodu, a b) umožňuje poskytnutí těchto informací a/nebo údajů zúčastněným stranám tohoto šetření ve formě, která jim umožní uplatnit svá práva na obhajobu.

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Sensitive“ (14). Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

Strany, které sdělily informace označené poznámkou „Sensitive“, mají podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení předložit jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a je označené poznámkou „For inspection by interested parties“. Toto shrnutí musí být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Pokud strana, která sdělila důvěrné informace, neodůvodní žádost o důvěrné zacházení oprávněnými důvody nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise k takovým informacím přihlédnout, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi (https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI), včetně žádostí o to, aby byly zaregistrovány jako zúčastněné strany, naskenovaných plných mocí a osvědčení. Použitím TRON.tdi nebo e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „KORESPONDENCE S EVROPSKOU KOMISÍ V PŘÍPADECH TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANY OBCHODU“ zveřejněném na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod: https://circabc.europa.eu/ui/group/2e3865ad-3886-4131-92bb-a71754fffec6/library/c8672a13-8b83-4129-b94c-bfd1bf27eaac/details. Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze prostřednictvím stránek TRON.tdi nebo elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podání prostřednictvím stránek TRON.tdi a elektronickou poštou, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství G:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate G

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

TRON.tdi: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/tdi

E-mailové adresy:

—	Pro otázky související s dumpingem: TRADE-OPEN-MESH-R781-DUMPING@ec.europa.eu

—	Pro otázky související s újmou a zájmem Unie a pro zaslání vyplněné přílohy tohoto oznámení: TRADE-OPEN-MESH-R781-INJURY@ec.europa.eu

6.   Časový rozvrh šetření

Podle čl. 11 odst. 5 základního nařízení musí být šetření obvykle ukončeno do 12 měsíců a v každém případě nejpozději do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

7.   Předkládání informací

Zúčastněné strany smí zpravidla předkládat informace pouze ve lhůtách stanovených v bodě 5 tohoto oznámení.

Aby Komise dokončila šetření v předepsaných lhůtách, nebude přijímat podání od zúčastněných stran po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací, nebo případně po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí dodatečných konečných informací.

8.   Možnost vyjádřit se k podáním jiných stran

V zájmu zaručení práv na obhajobu by zúčastněné strany měly mít možnost vyjádřit se k informacím podaným jinými zúčastněnými stranami. Při tom se zúčastněné strany mohou zabývat jen záležitostmi vznesenými v podáních jiných zúčastněných stran a nesmí vznášet záležitosti nové.

Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí konečných zjištění by měly být předloženy do pěti dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Pokud byly poskytnuty dodatečné konečné informace, měly by být připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na toto poskytnutí dalších informací učiněny do jednoho dne od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí dalších informací, není-li stanoveno jinak.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo Komise vyžádat si od zúčastněných stran v řádně odůvodněných případech dodatečné informace.

9.   Prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení

O jakékoli prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení lze požádat pouze za výjimečných okolností a toto prodloužení bude povoleno jen v řádně odůvodněných případech. V každém případě bude lhůta k odpovědi na dotazník prodloužena obvykle o tři dny a zásadně ne o více než sedm dní. Co se týče lhůt pro podání dalších informací uvedených v oznámení o zahájení řízení, bude prodloužení omezeno na tři dny, není-li prokázáno, že nastaly výjimečné okolnosti.

10.   Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odepření spolupráce, pokud zúčastněná strana prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro ni znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady. Zúčastněná strana by se měla okamžitě obrátit na Komisi.

11.   Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a jakékoli další žádosti týkající se práv zúčastněných stran a třetích stran na obhajobu, které se mohou objevit v průběhu řízení.

Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení pro zúčastněné strany a působit jako prostředník mezi těmito stranami a útvary Komise, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu. Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení posoudí důvody těchto žádostí. Tato slyšení by se měla konat pouze tehdy, pokud příslušné záležitosti nebyly v patřičné době vyřešeny s útvary Komise.

Veškeré žádosti musí být předloženy včas a neprodleně, aby nebyl ohrožen řádný průběh řízení. Za tímto účelem by měly zúčastněné strany požádat o intervenci úředníka pro slyšení v nejkratší možné době po události odůvodňující tuto intervenci. Jestliže jsou žádosti o slyšení předloženy mimo příslušné časové rámce, úředník pro slyšení rovněž přezkoumá důvody pro tyto opožděné žádosti, charakter nadnesených záležitostí a jejich dopad na práva na obhajobu, s patřičným zohledněním zájmů řádné správy a včasného dokončení šetření.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod:

https://policy.trade.ec.europa.eu/contacts/hearing-officer_en

12.   Možnost požádat o přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení

Vzhledem k tomu, že tento přezkum před pozbytím platnosti je zahájen v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 2 základního nařízení, nepovedou příslušná zjištění ke změně stávajících opatření, ale povedou ke zrušení, či zachování platnosti těchto opatření v souladu s čl. 11 odst. 6 základního nařízení.

Pokud se některá ze zúčastněných stran domnívá, že je namístě přezkum opatření, aby bylo možné opatření změnit, může tato strana požádat o přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

Strany, které chtějí požádat o takový přezkum, jenž by byl proveden nezávisle na přezkumu před pozbytím platnosti, který je předmětem tohoto oznámení, se mohou obrátit na Komisi na výše uvedenou adresu.

13.   Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (15).

Oznámení o ochraně osobních údajů, jež informuje všechny fyzické osoby o zpracování osobních údajů v rámci činností na ochranu obchodu, jež provádí Komise, je dostupné na internetových stránkách GŘ pro obchod:

https://policy.trade.ec.europa.eu/enforcement-and-protection/trade-defence_en

---

(1)  Úř. věst. C 63, 7.2.2022, s. 11.

(2)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1993 ze dne 6. listopadu 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky rozšířené na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 288, 7.11.2017, s. 4).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/788 ze dne 30. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/1993, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky rozšířené na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 134, 31.5.2018, s. 5).

(5)  Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2, k dispozici na adrese: https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/december/tradoc_156474.pdf

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/492 ze dne 1. dubna 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. L 108, 6.4.2020, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/776 ze dne 12. června 2020, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/492, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. L 189, 15.6.2020, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/870 ze dne 24. června 2020, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní vyrovnávací clo uložené na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta, a kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na evidovaný dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta (Úř. věst. L 201, 25.6.2020, s. 10); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/328 ze dne 24. února 2021, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (Úř. věst. L 65, 25.2.2021, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2287 ze dne 17. prosince 2021, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/2170 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 458, 22.12.2021, s. 344) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/72 ze dne 18. ledna 2022, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a mění prováděcí nařízení (EU) 2021/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 12, 19.1.2022, s. 34).

(7)  Dokumenty citované ve zprávě o zemi lze také získat na základě náležitě odůvodněné žádosti.

(8)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52020XC0316%2802%29

(9)  Veškerými odkazy na zveřejnění tohoto oznámení se rozumí odkazy na zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

(10)  Výrobce je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(11)  Do vzorku mohou být zařazeni pouze dovozci, kteří nejsou ve spojení s výrobci v dotčené zemi. Dovozci, kteří jsou ve spojení s výrobci, musí pro tyto výrobce vyplnit přílohu I dotazníku. V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzická osoba, právnická osoba a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(12)  Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění dumpingu.

(13)  V případě technických problémů se obraťte na uživatelskou podporu GŘ TRADE prostřednictvím e-mailové adresy trade-service-desk@ec.europa.eu nebo telefonicky na čísle +32 22979797.

(14)  Dokument označený poznámkou „Sensitive“ je považován za důvěrný podle článku 19 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).