Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10819 – OMERS / APG / GROENDUS)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 402/01)

Dne 15. září 2022 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32022M10819. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10898 – PLATINUM EQUITY GROUP / HOP LUN)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 402/02)

Dne 13. září 2022 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32022M10898. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10909 – KFW / NEDERLANDSE GASUNIE / JV)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 402/03)

Dne 10. října 2022 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32022M10909. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10660 – MONTAGU / HG / WAYSTONE / KB ASSOCIATES)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 402/04)

Dne 30. června 2022 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32022M10660. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Stanovisko Evropské Centrální Banky

ze dne 5. září 2022

k návrhu nařízení o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech)

(CON/2022/30)

(2022/C 402/05)

Úvod a právní základ

Dne 23. února 2022 přijala Evropská komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech) (1) (dále jen „navrhované nařízení“). Evropská centrální banka (ECB) má za to, že navrhované nařízení spadá do oblasti její působnosti, a rozhodla se proto uplatnit své právo předložit stanovisko, jak je uvedeno v čl. 127 odst. 4 druhé větě a v čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy, neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na úkoly ECB týkající se vymezení a provádění měnové politiky a podpory hladkého fungování platebních systémů podle čl. 127 odst. 2 první a čtvrté odrážky a čl. 282 odst. 1 Smlouvy a shromažďování statistických informací podle článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1

Navrhované nařízení je důležitým prvkem při uvádění evropské strategie pro data do praxe (2). Vytvoření silného právního rámce usnadní rozvoj evropské ekonomiky založené na datech. ECB proto vítá navrhované nařízení a zavedení rámce pro přístup k datům pocházejícím ze zdrojů soukromého sektoru a pro jejich využívání, který zahrnuje požadavky na sdílení údajů, transparentnost a ochranu důvěrnosti.

1.2

ECB vítá, že Komise má v úmyslu provést hodnocení navrhovaného nařízení dva roky po datu jeho použitelnosti (3). Hodnocení by se mělo týkat účinnosti a účelnosti technického rámce a postupů zavedených za účelem dosažení souladu s navrhovaným nařízením.

1.3

Navrhované nařízení je horizontálním nařízením, které stanoví základní pravidla, jež se budou vztahovat na všechna odvětví a s nimiž by budoucí odvětvové právní předpisy měly být v zásadě sladěny, včetně právních předpisů, které spadají do oblasti působnosti ECB, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (4) (dále jen „PSD2“). Je důležité vzít v úvahu stanovisko ECB k tomuto horizontálnímu nařízení, neboť bude mít pravděpodobně dopad na odvětvové právní předpisy, k nimž může ECB při změně těchto právních předpisů přijímat další stanoviska.

1.4

S cílem umožnit, aby ECB měla přístup k datům, která jsou nezbytná pro plnění jejích úkolů, může být zapotřebí dalších právních předpisů, které zakotví podrobnější pravidla než ta, která jsou obsažena v navrhovaném nařízení. ECB může být nucena přijmout k takovým právním předpisům další stanoviska.

1.5

Je na Evropské komisi a normotvůrcích Unie, aby posoudili soulad navrhovaného nařízení s pravidly Unie pro ochranu údajů.

2.   Konkrétní připomínky

2.1

Oblast působnosti navrhovaného nařízení

2.1.1

Cílem navrhovaného nařízení je regulovat a usnadňovat přístup k datům získaným nebo vytvořeným používáním výrobků nebo souvisejících služeb a jejich využívání. Pojem „výrobek“ je definován jako hmotný movitý předmět, i jako součást nemovitého majetku, který získává, vytváří nebo shromažďuje data o svém použití nebo prostředí, je schopen přenášet data prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a jehož hlavní funkcí není uchovávání a zpracování dat (5). Ačkoli se zdá, že tato široká definice je v souladu s cílem navrhovaného nařízení, kterým je zvýšení hodnoty dat pro spotřebitele, podniky a společnost (6), některé druhy dat, jako jsou data vytvářená veřejným sektorem, by mohly spadat do oblasti působnosti uvedeného nařízení. Oblast působnosti navrhovaného nařízení by měla být vyjasněna tak, aby byly vyloučeny určité druhy údajů, jako jsou údaje vytvářené veřejným sektorem.

2.1.2

V souvislosti s finančními službami by ECB doporučila vyjasnit, na které výrobky by se definice obsažená v navrhovaném nařízení mohla vztahovat. Na finanční služby nebo související výrobky, jako jsou platební účty, platební karty a aplikace na chytrém telefonu uživatele, by se případně mohly vztahovat definice „výrobku“ a „související služby“ obsažené v navrhovaném nařízení. Důvodová zpráva připojená k navrhovanému nařízení navíc odkazuje na směrnici PSD2 jako na příklad odvětvových právních předpisů týkajících se přístupu k datům. Směrnice PSD2 se zabývá přístupem k platebním účtům, které jsou dostupné elektronicky. Není jasné, zda jsou tyto platební účty považovány za výrobky definované v navrhovaném nařízení. ECB by ráda zdůraznila, že reálné situace v oblasti platebních služeb a nástrojů jsou složité a rozmanité, jakož i skutečnost, že navrhované nařízení by nemělo v této oblasti vytvářet nepředvídatelná omezení a komplikace. Do oblasti působnosti navrhovaného nařízení by měly spadat pouze výrobky, které má uživatel v držení.

2.2

Standardizace

2.2.1

Navrhované nařízení se nezabývá technickým prováděním právního rámce pro přístup k datům a jejich využívání. Analýza příspěvků k veřejné konzultaci k navrhovanému nařízení ukázala, že v mezipodnikovém kontextu 69 % respondentů, kteří se setkali s obtížemi, identifikovalo překážky technické povahy (formáty, chybějící normy). Jednou ze zkušeností získaných při provádění směrnice PSD2, která za určitých podmínek rovněž otevírá přístup k některým druhům informací o platebních transakcích a o účtu, je to, že dosahování cílů směrnice PSD2 se opožďuje z titulu technického provádění. Aby se odstranily překážky bránící přechodu mezi službami zpracování dat, mělo by navrhované nařízení vyžadovat, aby evropské normalizační orgány vypracovaly nezbytné normy a otevřené specifikace interoperability. Navrhované nařízení navíc vyžaduje, aby Komise přijala společné specifikace v oblastech, kde žádné harmonizované normy neexistují nebo jsou nedostatečné, v zájmu dalšího posílení interoperability pro společné evropské datové prostory, aplikační programovací rozhraní, poskytovatele služeb zpracování dat, změnu poskytovatele cloudových služeb i inteligentní smlouvy. Nelze podceňovat skutečnosti, že budoucí práce bude náročná a že k jejímu dokončení bude třeba několik let.

2.2.2

Nebude-li pomocí navrhovaného nařízení dosaženo standardizace dat, může být obtížné posoudit užitečnost dat v případech výjimečné potřeby. Nestandardizovaná data mohou být rovněž nepoužitelná pro účely rozhodování.

2.3

Přístup k datům a jejich využívání ze strany ECB

2.3.1

Je velmi přínosné umožnit veřejnému sektoru přístup k datům v soukromém vlastnictví a jejich využívání pro řadu vymezených účelů veřejného zájmu. Při plnění úkolů měnové politiky Eurosystém zejména ve velké míře využívá oficiální statistiky ECB, členů Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropského statistického systému (ESS), jakož i neoficiální a netradiční zdroje dat. Netradiční zdroje dat mohou zahrnovat ukazatele vysokofrekvenční mobility obyvatelstva založené na datech operátorů mobilních sítí, která mohou být použita například k ověření účinků: omezení mobility v souvislosti s pandemií nebo válkou; indexů spotřebitelských cen založených na údajích ze skenerů od významných maloobchodníků; a statistiky spotřeby domácností nebo národních účtů doložené daty o finančních transakcích, jako jsou objednávky, faktury, poplatky za karty a účetní záznamy. Digitalizace a řízení krizí navíc v posledních několika letech zvýšily potřebu, aby rozhodovací orgány ECB používaly při rozhodování nestandardní data, zejména: 1) v mimořádných a krizových situacích při plnění úkolů měnové politiky; a 2) pro statistické účely, za účelem testování kvality nestandardních dat před přijetím nebo změnou právních aktů o shromažďování statistických informací nebo jejich použitelnosti před tím, než mimořádná nebo krizová situace nastane.

2.3.2

Z těchto důvodů se ECB domnívá, že přístup poskytnutý ECB a národním centrálním bankám by měl být širší, než předpokládá navrhované nařízení. Členům ESCB by měl být umožněn přístup k datům, která spadají do oblasti působnosti navrhovaného nařízení, a jejich využívání, a to nejen v případě mimořádné potřeby data použít k plnění úkolů ESCB, ale také pro statistické účely, pokud by to ECB pomohlo při shromažďování oficiálních statistik za pomoci národních centrálních bank. To by ECB pomohlo, když přispívá k harmonizaci pravidel a postupů, jimiž se řídí shromažďování, sestavování a distribuce statistik v oblastech její působnosti. Umožnit podávání žádostí o data pro statistické účely by bylo velmi přínosné pro koncové uživatele, neboť by to umožnilo data analyzovat s cílem identifikovat trendy/vzorce, ušetřit čas před přijetím nařízení a pomoci analyzovat potřeby ESCB v oblasti dat v mimořádných a krizových situacích. Je však nanejvýš důležité, aby širší přístup byl doprovázen zárukami, které zajistí, že přístup k datům a jejich použití bude umožněno pouze v rozsahu a na úrovni podrobnosti nezbytné pro plnění úkolů stanovených právními předpisy, jako je vývoj, vypracovávání a šíření oficiálních statistik, a aby orgány Unie a subjekty veřejného sektoru zavedly veškerá nezbytná regulační, správní, technická a organizační opatření k zajištění ochrany dat.

2.3.3

Kromě toho je třeba uvést, že zatímco data zpřístupněná v reakci na krizovou situaci mají být poskytována bezplatně, za data zpřístupněná orgánům, agenturám nebo subjektům Unie a subjektům veřejného sektoru v jiných případech může být držitelům dat vyplácena odměna. Odměna by neměla přesáhnout technické a organizační náklady vzniklé při poskytování dat, tj. náklady na anonymizaci a technickou úpravu bez uplatnění přiměřené marže. Je-li jim poskytnut přístup k datům v soukromém vlastnictví, neměly by orgánům Unie vzniknout nepřiměřené náklady. Vzhledem k tomu, že každá žádost o informace slouží veřejnému zájmu, měla by být data zpřístupněna za cenu nákladů a bez uložení „přiměřené marže“, zejména v případech, kdy je přiměřená marže účtována za stejná data více než jednou nebo kdy v důsledku omezených zdrojů může uložení přiměřené marže v praxi znemožnit získání dat.

2.4

Použití dat získaných orgány Unie pro statistické účely

2.4.1

Navrhované nařízení (7) umožňuje subjektům veřejného sektoru nebo orgánům, institucím či jiným subjektům Unie sdílet získaná data s fyzickými osobami nebo organizacemi za účelem provádění vědeckého výzkumu nebo analýz slučitelných s účelem, pro který byla data vyžádána, a s národními statistickými úřady a Eurostatem pro sestavování oficiálních statistik Body odůvodnění navrhovaného nařízení toto právo (8) rozšiřují tím, že vyjasňují, že výjimečná potřeba může nastat i v souvislosti s včasným sestavováním oficiálních statistik, když data nejsou k dispozici jinak nebo když se výrazně sníží zátěž respondentů statistických zjišťování.

2.4.2

Navrhované nařízení by mělo být změněno tak, aby ECB a ostatní členové ESCB konkrétně mohli využívat data, která obdrží v souladu s navrhovaným nařízením, pro sestavování oficiálních statistik stejným způsobem, jaký je povolen pro Eurostat a ostatní členy ESS. ESCB a ESS tvoří dva pilíře evropské statistiky, neboť v rámci svých příslušných oblastí působnosti společně vyvíjejí, vypracovávají a šíří evropskou statistiku a při vypracovávání evropské statistiky úzce spolupracují s cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž a zaručit nezbytnou soudržnost (9) v souladu se statistickými zásadami, včetně zásady vysoké kvality výstupních dat. V rozsahu, v jakém jsou Eurostat a ostatní členové ESS oprávněni používat data získaná v souladu s navrhovaným nařízením při sestavování oficiálních statistik, by takový nárok měl být obdobně přiznán ESCB. Navrhované nařízení by navíc mělo ECB a ostatním členům ESCB umožnit získávat informace, které má Eurostat k dispozici, pokud je to třeba k plnění úkolů ECB v případě, že Eurostat tato data obdrží pro statistické účely. V této souvislosti by bylo vhodné změnit navrhované nařízení tak, že vymezí pojem „oficiální statistika“, který je v navrhovaném nařízení zmíněn, ale není definován.

2.5

Krizová situace

2.5.1

Navrhované nařízení (10) stanoví, že je dána výjimečná potřeba, aby subjekt veřejného sektoru nebo orgán, instituce či jiný subjekt Unie použil data, která spadají do oblasti působnosti navrhovaného nařízení, jsou-li požadovaná data mimo jiné: a) nezbytná pro reakci na krizovou situaci, nebo b) omezena z hlediska času a rozsahu a jsou nezbytná k zabránění krizové situaci nebo pomoci při obnově po krizové situaci. „Krizovou situací“ se rozumí výjimečná situace, která negativně ovlivňuje obyvatelstvo Unie, členského státu nebo jeho části a kdy hrozí závažné a trvalé následky pro životní podmínky nebo hospodářskou stabilitu, nebo podstatné znehodnocení hospodářských aktiv v Unii nebo příslušném členském státě (příslušných členských státech) Body odůvodnění navrhovaného nařízení (11) vysvětlují, že se může jednat o ohrožení veřejného zdraví, mimořádné situace způsobené zhoršením životního prostředí a velké přírodní katastrofy, včetně katastrof způsobených změnou klimatu i závažných katastrof způsobených člověkem, jako jsou významné kybernetické bezpečnostní incidenty.

2.5.2

Mohou rovněž nastat výjimečné situace, které negativně ovlivňují obyvatelstvo Unie nebo členského státu a kdy hrozí závažné a trvalé následky nejen pro hospodářství, ale i pro finanční stabilitu. Mezi ně mohou patřit krizové situace v bankovním systému a na finančních trzích a obecněji ve finančním systému, o čemž svědčí nedávná pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině. ECB proto doporučuje rozšířit definici „krizové situace“ tak, aby zahrnovala situace, které mohou mít dopad na stabilitu finančního systému v Unii nebo v příslušném členském státě (členských státech).

2.6

Interoperabilita

2.6.1

ECB vítá důraz, který navrhované nařízení klade na interoperabilitu, a význam, který je interoperabilitě v navrhovaném nařízení přisuzován (12), a skutečnost, že navrhované nařízení svěřuje Komisi pravomoc přijímat specifikace interoperability s cílem zajistit interoperabilitu společných evropských datových prostorů (13). Orgány, které v současné době stanoví evropské normy, by mohly společně s Komisí nebo namísto ní v maximálním možném rozsahu vypracovat nebo poskytnout harmonizované normy týkající se základních požadavků na přístup k datům, přenositelnost a interoperabilitu.

2.6.2

Kromě toho je třeba uvést, že ačkoli navrhované nařízení definuje pojem „interoperabilita“, (14) nedefinuje pojem „datový prostor“, na který odkazuje definice „interoperability“. Stejně tak navrhované nařízení nespecifikuje, co se rozumí pojmem „provozovatelé datových prostorů“ (15). Oba pojmy by měly být v zájmu právní jistoty jasně definovány.

2.7

Doplňující připomínky

Navrhované nařízení definuje „uživatele“ jako fyzickou nebo právnickou osobu, která vlastní, pronajímá nebo pronajímá formou leasingu výrobek nebo přijímá služby (16). ECB má za to, že pojem „služba“ v definici „uživatele“ má zahrnovat i příjem související služby, neboť jinak není jasné, k čemu se služba uvedená v definici vztahuje. ECB konstatuje, že existuje nesoulad mezi definicí a popisem uvedeným v 20. bodě odůvodnění navrhovaného nařízení, (17) což znamená, že uživatelé mají přístup k datům, která sami vytvářejí. I když to může být jednoduché, pokud existuje jediný uživatel, není jasné, co se stane, pokud výrobek vlastní několik osob nebo subjektů nebo pokud je několik osob nebo subjektů stranami leasingové či nájemní smlouvy, jak je uvedeno v témže bodě odůvodnění. V takových případech nemusí být osobami nebo subjekty, které výrobek vlastní, osoby nebo subjekty vytvářející data prostřednictvím jeho použití. Navrhované nařízení by mělo stanovit, že v takových případech mají osoby nebo subjekty, které vlastní výrobek, přístup k datům vytvořeným jeho používáním.

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex.

---

(1)  COM(2022) 68 final.

(2)  COM(2020) 66 final.

(3)  Viz článek 41 navrhovaného nařízení.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(5)  Viz čl. 2 odst. 2 navrhovaného nařízení.

(6)  Viz 1. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

(7)  Viz článek 21 navrhovaného nařízení.

(8)  Viz 58. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

(9)  Článek 2a nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8) a článek 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(10)  Viz článek 15 navrhovaného nařízení.

(11)  Viz 57. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

(12)  Viz kapitola VIII navrhovaného nařízení.

(13)  Viz čl. 28 odst. 6 navrhovaného nařízení.

(14)  Viz čl. 2 odst. 19 navrhovaného nařízení.

(15)  Viz článek 28 navrhovaného nařízení.

(16)  Viz čl. 2 odst. 5 navrhovaného nařízení.

(17)  Viz 20. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

Směnné kurzy vůči euru (1)

18. října 2022

(2022/C 402/06)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	0,9835
JPY	japonský jen	146,65
DKK	dánská koruna	7,4393
GBP	britská libra	0,86928
SEK	švédská koruna	10,9060
CHF	švýcarský frank	0,9792
ISK	islandská koruna	141,50
NOK	norská koruna	10,3528
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,593
HUF	maďarský forint	413,08
PLN	polský zlotý	4,8040
RON	rumunský lei	4,9359
TRY	turecká lira	18,2813
AUD	australský dolar	1,5557
CAD	kanadský dolar	1,3495
HKD	hongkongský dolar	7,7200
NZD	novozélandský dolar	1,7251
SGD	singapurský dolar	1,3963
KRW	jihokorejský won	1 400,92
ZAR	jihoafrický rand	17,7904
CNY	čínský juan	7,0805
HRK	chorvatská kuna	7,5298
IDR	indonéská rupie	15 214,98
MYR	malajsijský ringgit	4,6382
PHP	filipínské peso	57,897
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,422
BRL	brazilský real	5,1795
MXN	mexické peso	19,6640
INR	indická rupie	80,9195

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10615 – BOOKING HOLDINGS / ETRAVELI GROUP)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 402/07)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10911 – PARTNERS GROUP / KOHLBERG / USIC)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 402/08)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10854 – GIC INVESTOR / KIA / OMERS / DCLI)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 402/09)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Oznámení hospodářským subjektům

Nové kolo žádostí o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro některé průmyslové a zemědělské výrobky

(2022/C 402/10)

Hospodářským subjektům se oznamuje, že Komise obdržela žádosti v souladu se správními opatřeními podle sdělení Komise o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách (2011/C 363/02) (1) pro červencové kolo roku 2023.

Seznam výrobků, u nichž se žádá o pozastavení cla, je nyní k dispozici na stránce Komise (webové stránky EU) týkající se celní unie (2).

Zároveň se hospodářským subjektům sděluje, že námitky vůči novým žádostem musí Komise obdržet prostřednictvím vnitrostátních orgánů, a to do 16. prosince 2022, kdy se bude konat druhá plánovaná schůzka skupiny pro hospodářské otázky celních sazeb.

Zainteresovaným hospodářským subjektům je doporučeno, aby uvedený seznam pravidelně kontrolovaly a informovaly se o stavu žádostí.

Další informace o pozastavení všeobecných cel jsou dostupné na webové stránce Evropské unie:

Suspensions (Autonomous Tariff Suspensions) (europa.eu)

---

(1)  Úř. věst. C 363, 13.12.2011, s. 6.

(2)  Pozastavení – domovská stránka (europa.eu)