ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 399 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 65 |
Obsah |
Strana |
|
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2022/C 399/01 |
||
2022/C 399/02 |
Prohlášení o věrohodnosti předkládané EÚD Evropskému parlamentu a Radě – zpráva nezávislého auditora |
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
17.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 399/1 |
SDĚLENÍ KOMISE EVORPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU
Konsolidovaná roční účetní závěrka Evropské unie za rozpočtový rok 2021
(2022/C 399/01)
OBSAH
PŘEDMLUVA | 2 |
HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU | 3 |
OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE | 31 |
KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY | 32 |
ROZVAHA | 33 |
VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI | 34 |
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ | 35 |
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV | 37 |
PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM | 38 |
ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA | 146 |
GLOSÁŘ | 232 |
SEZNAM ZKRATEK | 236 |
PŘEDMLUVA
V roce 2021 Evropa čelila probíhající pandemii. Klíčem ke zvládnutí výzvy v podobě onemocnění COVID-19 a ke zmírnění jeho hospodářských a sociálních dopadů byla solidarita. Evropský rozpočet zmobilizoval všechny dostupné prostředky na podporu občanů, podniků a členských států a současně připravoval Evropu na budoucnost: měla by být ekologičtější, digitálnější a odolnější.
Evropská unie zavedla specializovaný nástroj na podporu oživení NextGenerationEU, který má napomáhat k oživení Evropy a k řešení současných i budoucích výzev. Díky mimořádnému objemu finančních prostředků získaných od června 2021 na finančních trzích se opět ukázalo, že rozpočet EU je důležitým nástrojem, který má Unie k dispozici pro řešení krizových situací a který přináší jednoznačnou přidanou hodnotu pro životy lidí.
Kromě toho členské státy i nadále podporoval program SURE (podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci), a to jak při zachování zaměstnanosti, tak při pomoci zaměřené na pracovní místa postižená pandemií.
Vedle rychlé reakce na krizi a průběžného přizpůsobování se politické a finanční situaci dodržela Evropská unie svůj slib a splnila své politické cíle. Proto využila rozpočet na rok 2021 (který je prvním rokem ze stávajícího víceletého finančního rámce) co nejlépe, přičemž plnění rozpočtu dosáhlo výše 268,3 miliardy EUR v přijatých závazcích.
Představuji Vám účetní závěrku Evropské unie za rok 2021. Podává kompletní přehled o financích EU a o plnění rozpočtu EU v minulém roce a také o podmíněných závazcích, finančních příslibech a dalších závazcích, jež Unie přijala. Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie patří do tzv. integrovaného balíčku finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise a tvoří nedílnou součást vysoce rozvinutého systému fiskální transparentnosti a odpovědnosti.
Johannes HAHN
komisař pro rozpočet a lidské zdroje
HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU
Cílem tohoto oddílu s názvem „Hlavní události rozpočtového roku“, který byl vypracován na základě zásad uvedených v Pokynech k doporučeným postupům 2 „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ vydaných Radou pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor, je pomoci čtenářům pochopit, jak se provozní, finanční a investiční činnosti EU odrážejí v různých prvcích konsolidovaných účetních závěrek EU. Informace uvedené v tomto oddíle nebyly předmětem auditu. Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat. |
OBSAH
1. |
HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU | 4 |
2. |
VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027 A NÁSTROJ NextGenerationEU | 6 |
2.1 |
VFR 2021–2027 a NextGenerationEU – hlavní údaje | 6 |
2.2 |
NextGenerationEU – přehled | 7 |
2.3 |
Finanční situace nástroje NextGenerationEU k 31. prosinci 2021 | 8 |
3. |
SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU | 13 |
3.1 |
Příjmy | 13 |
3.2 |
Výdaje | 15 |
4. |
FINANČNÍ NÁSTROJE A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY | 16 |
4.1 |
Finanční nástroje financované z rozpočtu EU | 16 |
4.2 |
Rozpočtové záruky: finanční aktiva držená v záručních fondech | 17 |
4.3 |
Úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci | 17 |
4.4 |
Podmíněné rozpočtové závazky pro programy finanční pomoci | 21 |
5. |
ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ | 21 |
5.1 |
PŘÍJMY | 21 |
5.2 |
NÁKLADY | 23 |
5.3 |
AKTIVA | 23 |
5.4 |
PASIVA | 26 |
6. |
POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU | 27 |
6.1 |
POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC | 27 |
6.2 |
SPRÁVA A ODPOVĚDNOST | 29 |
1. HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU
Konsolidované finanční výkazy
Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují více než 50 subjektů (včetně Evropského parlamentu, Rady, Komise a agentur EU) a jsou sestaveny podle nejpřísnějších dostupných standardů – mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).
Rok 2021, který byl prvním rokem víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027, byl v mnoha ohledech výjimečný. Jak je patrné z níže uvedené rozvahy a jak je dále podrobněji popsáno v analýze finančních výkazů (oddíl 5), byly konsolidované finanční výkazy EU za rok 2021 ovlivněny zejména úspěšným spuštěním nástroje NextGenerationEU v roce 2021 (71,6 miliardy EUR vyplacených členským státům) a dalšími výpůjčními a úvěrovými činnostmi v rámci nástroje SURE (50 miliard EUR):
v miliardách EUR |
||||
|
2021 |
2020 |
||
AKTIVA |
|
|
||
Finanční aktiva |
188,6 |
113,1 |
||
Předběžné financování |
93,4 |
62,7 |
||
Pohledávky |
72,4 |
74,5 |
||
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty |
44,9 |
16,7 |
||
Pozemky, budovy a zařízení a ostatní aktiva |
14,7 |
13,0 |
||
Celkem |
414,1 |
280,0 |
||
PASIVA |
|
|
||
Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru |
122,5 |
116,0 |
||
Finanční závazky |
246,1 |
95,0 |
||
Závazky |
46,4 |
32,4 |
||
Výdaje příštích období |
78,1 |
64,6 |
||
Ostatní závazky |
3,3 |
5,4 |
||
Celkem |
496,4 |
313,5 |
||
ČISTÁ AKTIVA |
|
|
||
Rezervní fondy |
1,3 |
5,1 |
||
Částky k vyžádání od členských států |
(83,6 ) |
(38,5 ) |
||
Celkem |
(82,3 ) |
(33,4 ) |
||
|
Úspěšné spuštění nástroje NextGenerationEU
Vyplacené prostředky v ráci nástroje NextGenerationEU – 71,6 miliardy EUR rozdělených mezi:
⇨ |
viz Finanční situace nástroje NextGenerationEU k 31. prosinci 2021, oddíl 2.3 |
2. VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027 A NÁSTROJ NextGenerationEU
2.1 VFR 2021–2027 a NextGenerationEU – HLAVNÍ ÚDAJE
Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 společně s nástrojem NextGenerationEU (dále jen „NGEU“) činí 2,018 bilionů EUR v běžných cenách (1,8 bilionu EUR v cenách roku 2018). Tato bezprecedentní finanční reakce na krizi pomůže napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií koronaviru a podpoří přechod k ekologičtější, digitálnější a udržitelnější Evropě.
Balíček sestává z dlouhodobého rozpočtu, víceletého finančního rámce (dále jen „VFR“) na období 2021–2027, který činí 1,211 bilionů EUR v běžných cenách (1,074 bilionů EUR v cenách roku 2018), a z dočasného nástroje na podporu oživení, NGEU, ve výši až 806,9 miliardy EUR v běžných cenách (750 miliard EUR v cenách roku 2018).
Jedná se o skutečně modernizovaný rozpočet:
— |
Více než 50 % celkové částky příštího dlouhodobého rozpočtu a nástroje NGEU podpoří modernizaci Evropské unie prostřednictvím opatření v oblasti výzkumu a inovací, spravedlivé klimatické a digitální transformace, připravenosti a opatření na podporu oživení a odolnosti. |
— |
Celkem 30 % rozpočtu EU bude vynaloženo na boj proti změně klimatu, což je historicky nejvyšší podíl největšího rozpočtu EU. |
— |
Celkem 20 % prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost (který představuje 90 % prostředků nástroje NGEU) bude investováno do digitální transformace. |
— |
V letech 2026 a 2027 přispěje 10 % ročních výdajů v rámci dlouhodobého rozpočtu k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti. |
— |
Poprvé v historii mají nejvyšší podíl v rámci dlouhodobého rozpočtu nové a posílené priority, a to 32 %. |
Politické priority, z nichž vychází víceletý finanční rámec na období 2021–2027
Politické priority Komise jsou definovány v politických směrech stanovených předsedou či předsedkyní Komise. Komise, která se v čele s předsedkyní von der Leyenovou ujala funkce dne 1. prosince 2019, se zaměřuje na těchto šest hlavních cílů:
ŠEST HLAVNÍCH CÍLŮ
Zelená dohoda pro Evropu
— |
Snaha stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem |
Evropa připravená na digitální věk
— |
Nová generace technologií mění náš život |
Hospodářství ve prospěch lidí
— |
Práce v zájmu sociální spravedlnosti a prosperity |
Silnější Evropa ve světě
— |
Evropa, která si klade vyšší cíle a posiluje svůj jedinečný způsob plnění odpovědné vedoucí úlohy |
Podpora evropského způsobu života
— |
Budovat Unii rovnosti a rozmanitosti, v níž všichni máme stejné příležitosti |
Nový impuls pro evropskou demokracii
— |
Rozvíjet, chránit a prohlubovat naši demokracii |
2.2 NextGenerationEU – PŘEHLED
Nástroj NGEU s rozpočtem 806,9 miliardy EUR má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené pandemií koronaviru a vybudovat tak Evropu, která bude po skončení pandemie COVID-19 ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe schopná čelit současným i budoucím výzvám.
Část prostředků, až 338,0 miliardy EUR, je poskytována ve formě nevratné podpory neboli grantů. Druhá část prostředků, až 385,8 miliardy EUR, slouží k poskytování půjček Unie jednotlivým členským státům. Tyto půjčky budou členské státy splácet až po skončení stávajícího období víceletého finančního rámce a po dlouhou dobu, přičemž splatnost současných půjček je například až v roce 2051 (viz oddíl 2.3.3).
Kromě toho nástroj NGEU posiluje několik stávajících programů a politik EU:
— |
politiku soudržnosti v rámci pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) s cílem pomoci řešit hospodářské důsledky pandemie COVID-19 v prvních letech oživení, |
— |
Fond pro spravedlivou transformaci, aby bylo zaručeno, že přechod ke klimatické neutralitě přinese prospěch všem, |
— |
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova na další podporu zemědělců, |
— |
program InvestEU na podporu investičního úsilí našich podniků, |
— |
program Horizont Evropa s cílem zajistit, že EU bude schopna financovat špičkovější úroveň výzkumu, a |
— |
kapacity rescEU, které zajišťují, aby byl mechanismus civilní ochrany EU schopen reagovat na mimořádné události velkého rozsahu. |
2.3 FINANČNÍ SITUACE NÁSTROJE NextGenerationEU K 31. PROSINCI 2021
2.3.1 Přehled
Od zahájení operací financování nástroje NGEU dne 15. června 2021 do konce roku 2021 získala Komise dlouhodobé financování ve výši 71,0 miliardy EUR, a to zejména vydáváním dluhopisů v rámci syndikovaných transakcí. Kromě toho má Komise k prosinci 2021 nesplacené krátkodobé pokladniční poukázky EU ve výši 20 miliard EUR. Do konce roku 2021 vyplatila Komise finanční podporu v celkové výši 71,6 miliardy EUR. Většina této částky, 64,3 miliardy EUR, byla vyplacena 20 členským státům v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (z toho 46,4 miliardy EUR jako nevratná podpora a 18,0 miliardy EUR jako úvěry). Dalších 7,2 miliardy EUR bylo vyplaceno jako platby VFR v rámci stávajících programů. Zbývající likvidní prostředky ve výši 19,4 miliardy EUR jsou uloženy na bankovním účtu nástroje NGEU u Evropské centrální banky a na centrálním pokladním účtu Komise, dokud nebudou vyplaceny do rozpočtu na programy VFR.
NGEU – Nesplacené výpůjčky a výplaty k 31. prosinci 2021
2.3.2 Výpůjčky
Za účelem uspokojení potřeb financování nástroje NGEU vydává Komise cenné papíry na mezinárodních kapitálových trzích. Na základě diverzifikované strategie financování Komise kombinuje využívání různých nástrojů a způsobů financování s otevřenou a transparentní komunikací s účastníky trhu.
Rozhodnutí o ročních výpůjčkách (1) umožnilo Komisi v roce 2021 vydat částku v maximální výši 125 miliard EUR v rámci dlouhodobého financování a mít maximální nesplacenou částku 60 miliard EUR v rámci krátkodobého financování.
Dlouhodobé financování – syndikované transakce a aukce dluhopisů EU
K 31. prosinci 2021 si Komise vypůjčila 66,0 miliardy EUR prostřednictvím pěti emisí dluhopisů v rámci syndikovaných transakcí (včetně jedné transakce s dvojí tranší) a rovněž 5,0 miliardy EUR prostřednictvím aukcí dluhopisů EU:
v miliardách EUR |
||||
Transakce dlouhodobého financování (včetně stávajících dluhopisů) |
Splatnost |
Vydáno/získáno |
Celkem splaceno na konci roku |
Zbývající ke konci roku |
NGEU č. 1 |
4. 7. 2031 |
20,0 |
0,0 |
20,0 |
NGEU č. 2a (včetně stávajících dluhopisů) |
6. 7. 2026 |
11,5 |
0,0 |
11,5 |
NGEU č. 2b |
6. 7. 2051 |
6,0 |
0,0 |
6,0 |
NGEU č. 3 |
4. 7. 2041 |
10,0 |
0,0 |
10,0 |
NGEU č. 4 (včetně stávajících dluhopisů) |
4. 10. 2028 |
11,5 |
0,0 |
11,5 |
Zelený dluhopis NGEU č. 1 |
4. 2. 2037 |
12,0 |
0,0 |
12,0 |
Celkem |
|
71,0 |
0,0 |
71,0 |
První syndikovaná transakce v červnu 2021 vynesla 20,0 miliard EUR. Jednalo se o dosud největší institucionální emisi dluhopisů v Evropě, dosud největší institucionální transakci s jednou tranší a největší částku, kterou kdy EU získala v rámci jedné transakce.
V říjnu 2021 vydala Komise první zelený dluhopis NGEU, který vynesl 12,0 miliardy EUR, jež mají být použity výhradně na ekologické a udržitelné investice v celé EU. Tato emise, která představovala vůbec největší emisi zelených dluhopisů na světě, zviditelnila zelené politiky financované zelenými dluhopisy a podpořila Zelenou dohodu pro Evropu a ekologickou transformaci. Vydávání zelených dluhopisů vyžaduje zavedení podávání zpráv o přesném využití výnosů ze zelených dluhopisů a o dopadu investic, které jsou prostřednictvím zelených dluhopisů financovány.
Krátkodobé financování – aukce pokladničních poukázek EU
K 31. prosinci 2021 činila nesplacená částka krátkodobého financování získaná prostřednictvím aukcí pokladničních poukázek EU se splatností tři nebo šest měsíců 20,0 miliardy EUR:
v miliardách EUR |
|
Dražba pokladničních poukázek EU |
Zbývající ke konci roku |
Splatnost 3 měsíce |
8,5 |
Splatnost 6 měsíců |
11,5 |
Celkem |
20,0 |
Syndikované transakce sice zůstanou základem emisního programu nástroje NGEU, a to přinejmenším v počátečních fázích, ale schopnost rychle a levně získávat finanční prostředky prostřednictvím aukcí významně zvyšuje schopnost Komise uspokojovat své platební potřeby v rámci NGEU za nejvýhodnějších podmínek pro rozpočet Unie a/nebo přijímající členské státy.
Kromě toho byly prostřednictvím transakcí na peněžním trhu získány prostředky krátkodobého financování ve výši 16 miliard EUR, které byly ke konci roku splaceny.
2.3.3 Výplaty
Do konce roku 2021 obdržela Komise plány pro oživení a odolnost 26 členských států, z nichž 22 bylo vyhodnoceno kladně a následně schváleno Radou (Belgie, Chorvatsko, Kypr, Česko, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Rakousko, Slovensko, Litva, Malta, Slovinsko, Rumunsko, Estonsko a Finsko). Další čtyři členské státy (Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Švédsko) předložily plány, jejichž hodnocení ke konci roku stále probíhalo. Na předložení jednoho dalšího plánu (Nizozemsko) se čekalo. Celková finanční podpora schválená v rámci 22 schválených plánů činila 291,2 miliardy EUR formou nevratné podpory (z toho 195,4 miliardy EUR zahrnovaly dohody o financování podepsané do konce roku) a 153,9 miliardy EUR podpory ve formě finančních půjček (z toho 153,2 miliardy EUR zahrnovaly dohody o úvěrech podepsané do konce roku).
Nevratná podpora
V roce 2021 Komise vyplatila nevratnou podporu v celkové výši 46,4 miliardy EUR 20 z 22 členských států, které předložily a kterým byly schváleny plány pro oživení a odolnost. Z této částky bylo vyplaceno 36,4 miliardy EUR jako předběžné financování. Po splnění milníků ze strany Španělska bylo před koncem roku vyplaceno dalších 10 miliard EUR, přičemž bylo uhrazeno 1,5 miliardy EUR původního předběžného financování. Další částka předběžného financování ve výši 0,3 miliardy EUR týkající se nevratné podpory Finsku nebyla ke konci roku ještě vyplacena. V případě Irska byla schválena nevratná podpora ve výši 1,0 miliardy EUR, ale ke konci roku nebyla podepsána žádná dohoda o financování.
v miliardách EUR |
||||
Členský stát |
Maximální nevratná podpora (2) |
Celkem podepsáno k 31. 12. 2021 |
Rozpočtové závazky v roce 2021 |
Celkem vyplaceno k 31. 12. 2021 |
Rakousko |
3,5 |
2,2 |
1,1 |
0,4 |
Belgie |
5,9 |
3,6 |
1,8 |
0,8 |
Chorvatsko |
6,3 |
4,6 |
2,3 |
0,8 |
Kypr |
1,0 |
0,8 |
0,4 |
0,1 |
Česko |
7,0 |
3,5 |
1,8 |
0,9 |
Dánsko |
1,6 |
1,3 |
0,6 |
0,2 |
Estonsko |
1,0 |
0,8 |
0,4 |
0,1 |
Finsko |
2,1 |
— (†) |
0,8 |
— (†) |
Francie |
39,4 |
24,3 |
12,0 |
5,1 |
Německo |
25,6 |
16,3 |
8,1 |
2,3 |
Řecko |
17,8 |
13,5 |
6,7 |
2,3 |
Irsko |
1,0 |
— (‡) |
0,5 |
— |
Itálie |
68,9 |
47,9 |
23,7 |
9,0 |
Lotyšsko |
1,8 |
1,6 |
0,8 |
0,2 |
Litva |
2,2 |
2,1 |
1,0 |
0,3 |
Lucembursko |
0,1 |
0,1 |
0,0 |
0,0 |
Malta |
0,3 |
0,2 |
0,1 |
0,0 |
Portugalsko |
13,9 |
9,8 |
4,8 |
1,8 |
Rumunsko |
14,2 |
10,2 |
5,1 |
1,9 |
Slovensko |
6,3 |
4,6 |
2,3 |
0,8 |
Slovinsko |
1,8 |
1,3 |
0,6 |
0,2 |
Španělsko |
69,5 |
46,6 |
23,1 |
19,0 |
Schváleno |
291,2 |
195,4 |
98,0 |
46,4 |
Bulharsko |
6,3 |
— |
— |
— |
Maďarsko |
7,2 |
— |
— |
— |
Nizozemsko |
6,0 |
— |
— |
— |
Polsko |
23,9 |
— |
— |
— |
Švédsko |
3,3 |
— |
— |
— |
Dosud neschváleno |
46,6 |
— |
— |
— |
Celkem |
338,0 |
195,4 |
98,0 |
46,4 |
Úvěry
V roce 2021 Komise vyplatila čtyřem členským státům (Kypru, Řecku, Itálii a Portugalsku) celkem 18,0 miliardy EUR ve formě předběžného financování, což odpovídá 13 % jejich příslušných přidělených úvěrů. Další částka předběžného financování ve výši 1,9 miliardy EUR týkající se finanční podpory formou úvěru Rumunsku nebyla ke konci roku ještě vyplacena. V případě Slovinska byla schválena finanční podpora formou úvěru ve výši 0,7 miliardy EUR, ale ke konci roku nebyla podepsána žádná smlouva o úvěru:
v miliardách EUR |
|||||
Členský stát |
Maximálnífinanční podpora formou úvěru |
Celkem podepsáno k 31.12.2021 |
Celkem čerpáno k 31. 12. 2021 |
Celkemsplaceno k 31. 12. 2021 |
Celkemnesplaceno k 31. 12. 2021 |
Kypr |
0,2 |
0,2 |
0,0 |
— |
0,0 |
Řecko |
12,7 |
12,7 |
1,7 |
— |
1,7 |
Itálie |
122,6 |
122,6 |
15,9 |
— |
15,9 |
Portugalsko |
2,7 |
2,7 |
0,4 |
— |
0,4 |
Rumunsko |
14,9 |
14,9 |
— (1) |
— |
— |
Slovinsko |
0,7 |
— (†) |
— |
— |
— |
Schváleno |
153,9 |
153,2 |
18,0 |
— |
18,0 |
Rezerva |
231,9 |
— |
— |
— |
— |
Celkem |
385,8 |
153,2 |
18,0 |
— |
18,0 |
Podle dohod o úvěru budou členské státy provádět roční splátky ve výši 5 % vyplacených částek, a to po uplynutí deseti let od data vyplacení. Portugalsko, Řecko, Itálie a Kypr tak začnou úvěry splácet od roku 2032, přičemž splatnost úvěrů je v roce 2051. Splátkový kalendář nominálních částek zbývajících na konci roku je následující:
v milionech EUR |
|||
Členský stát |
Doba splácení |
Roční splátka |
Celkem splátka |
Kypr |
2032–2051 |
1 |
26 |
Řecko |
2032–2051 |
83 |
1 655 |
Itálie |
2032–2051 |
797 |
15 938 |
Portugalsko |
2032–2051 |
18 |
351 |
Celkem |
|
899 |
17 970 |
Příspěvek nástroje NGEU na jiné programy v rámci rozpočtu EU
Ke konci roku 2021 Komise vyplatila celkem 7,2 miliardy EUR jako platby na jiné programy v rámci víceletého finančního rámce, které se týkaly zejména programu REACT-EU, z něhož je financován Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF):
v miliardách EUR |
|||||
Program VFR |
Celkem schválené příspěvky z VFR |
Rozpočtové závazky v roce 2021 |
Celkem vyplaceno k 31.12.2021 |
||
REACT-EU |
50,6 |
39,5 |
7,0 |
||
|
31,5 |
24,0 |
4,9 |
||
|
19,2 |
15,4 |
2,1 |
||
Fond pro spravedlivou transformaci |
10,9 |
0,0 |
0,0 |
||
Rozvoj venkova (EZFRV) |
8,1 |
2,4 |
0,1 |
||
InvestEU |
6,1 |
1,7 |
0,2 |
||
Horizont Evropa |
5,4 |
1,8 |
0,0 |
||
RescEU |
2,1 |
0,1 |
0,0 |
||
Celkem |
83,1 |
45,5 |
7,2 |
2.3.4 Likvidita
Úvěry poskytované v rámci nástroje NGEU se neřídí přísnou zásadou „back-to-back“ jako jiné nástroje finanční pomoci. Namísto toho byla pro nástroj NGEU vytvořena strategie diverzifikovaného a společného financování, která vyžadovala zavedení účinného řízení likvidity. Cílem řízení likvidity v rámci nástroje NGEU je zajistit, aby částky na bankovním účtu nástroje NGEU byly dostatečné k uspokojení všech nadcházejících potřeb v oblasti výplaty prostředků a k zachování stanovené bezpečnostní rezervy, přičemž je třeba se vyvarovat nadměrně vysokých zůstatků. Pro řízení likvidity vyvinula Komise nástroj IT, který umožňuje každodenní sledování účtu nástroje NGEU. Ke konci roku 2021 činila celková výše prostředků na mimorozpočtovém účtu NGEU 18,0 miliardy EUR. Kromě toho bylo na centrálním pokladním účtu Komise uloženo 1,4 miliardy EUR, které mají být vyplaceny do rozpočtu na programy VFR.
3. |
SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU |
3.1 PŘÍJMY
Celková výše prostředků na platby na rok 2021 uvedená v původním rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 18. prosince 2020, byla stanovena na 166 060 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 156 867 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění formou opravných rozpočtů. Rovnost rozpočtových příjmů a výdajů je zajišťována díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND. Tím je dodržena zásada vyrovnaného rozpočtu a výše rozpočtových příjmů a výdajů (prostředků na platby) je stejná.
V průběhu roku 2021 bylo přijato šest opravných rozpočtů. Pokud je zohledníme, pak konečná výše schválených příjmů na rok 2021 dosáhla 168 011 milionů EUR a celková částka, která měla být financována z vlastních zdrojů, činila 156 993 milionů EUR. Příspěvky členských států v roce 2021 zůstaly stabilní. Zvýšení prostředků na platby (1 950 milionů EUR) bylo financováno především z přebytku z předchozího roku.
Příjmy pocházejí ze šesti zdrojů (hlav):
Hlava 1: Vlastní zdroje
Výběr tradičních vlastních zdrojů (158 632 milionů EUR) byl o 1,0 % vyšší než částky v rozpočtu (156 993 milionů EUR). To bylo způsobeno zejména částkou vybranou v posledních dvou měsících roku, která byla vyšší, než se očekávalo.
Konečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH, HND a plastových odpadů rovněž téměř přesně odpovídaly finálním rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které nejsou součástí eurozóny, prováděly příslušné platby.
Hlava 2: Přebytky, salda a opravy
Přebytek z předchozího rozpočtového roku činil 1 769 milionů EUR. Tato částka byla zanesena do rozpočtu na rok 2021 prostřednictvím opravného rozpočtu a příspěvek z vlastních zdrojů členských států byl odpovídajícím způsobem snížen.
Pokud jde o zůstatky DPH a HND, pravidla upravuje článek 10b nařízení o poskytování vlastních zdrojů (nařízení (EU) č. 609/2014) (3). Podle těchto pravidel se celkový součet zůstatků vypočítá tak, aby byl dopad na rozpočet EU nulový (systém vzájemného započtení) a aby tento postup nevyžadoval změnu rozpočtu. Komise proto přímo žádá členské státy o úhradu čistých částek.
Hlava 3: Správní příjmy
Tato hlava zahrnuje příjmy z daní a odvodů z odměn zaměstnanců a činí 2 230 milionů EUR.
Hlava 4: Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty
Rozdíl mezi částkou vyčleněnou v rozpočtu (515 milionů EUR) a plněním (1 633 milionů EUR) v hlavě 4 se týká zejména pokut v oblasti hospodářské soutěže.
Hlava 5: Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace
Tato hlava se se vznikem nástroje NGEU výrazně rozšířila. Prostředky nástroje NGEU v rámci této hlavy jsou účelově vázanými příjmy. Hlava 5 zahrnuje příjmy související se zárukami a úroky a splátkami poskytnutých úvěrů. Dále směruje finanční prostředky (na nevratnou podporu nástroje NGEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a na posílení programů VFR) z účelově vázaných příjmů, které členské státy získávají v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Komplexní přehled o nástroji NGEU je uveden v Hlavních událostech rozpočtového roku v oddílech 2.2 a 2.3.
Hlava 6: Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie
Tato hlava se týká zejména příjmů z finančních oprav souvisejících se strukturálními a zemědělskými fondy (fondy ESI, EZZF a EZFRV). Zahrnuje rovněž účast třetích zemí na výzkumných programech, schválení účetních závěrek zemědělských fondů a ostatní příspěvky a náhrady v rámci programů/činností EU. Podstatnou část této celkové částky tvoří účelově vázané příjmy, na jejichž základě se na výdajové straně zapisují dodatečné prostředky.
Celkové rozpočtové příjmy za rok 2021 činily 239 596 milionů EUR
3.2 VÝDAJE
3.2.1 Plnění rozpočtu
V roce 2021, prvním roce nového víceletého finančního rámce na období 2021–2027, činil konečný schválený rozpočet 166,8 miliardy EUR prostředků na závazky a 168,0 miliard EUR prostředků na platby. Nástroj NGEU posílil klíčové programy o dalších 421,1 miliardy EUR prostředků na závazky a 55,5 miliardy EUR prostředků na platby zanesených do rozpočtu EU jako vnější účelově vázané příjmy (4).
Plnění rozpočtu na rok 2021 bylo výrazně ovlivněno zpožděním při přijímání nových právních základů a nových pravidel pro strukturální fondy. Většina prostředků na závazky pro strukturální fondy na rok 2021 (o čisté hodnotě 49 miliard EUR) byla podle článku 7 nařízení o VFR přeprogramována na období 2022–2025. V případech, kdy to umožňuje finanční nařízení a/nebo nové právní základy, byly nevyužité prostředky přeneseny do roku 2022: 4,1 miliardy EUR prostředků na závazky a 4,2 miliardy EUR prostředků na platby. V roce 2021 byla poprvé využita možnost přenést nevyužité schválené rozpočtové prostředky do následujícího roku v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) (5), (6). Podobná ustanovení platí a byla použita v případě rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu a rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech.
Plnění celkových prostředků na závazky v roce 2021 činilo celkem 268,3 miliardy EUR:
— |
113,4 miliardy EUR z konečného přijatého rozpočtu, |
— |
0,6 miliardy EUR z prostředků přenesených z roku 2020, |
— |
154,3 miliardy EUR z prostředků pocházejících z účelově vázaných příjmů,
|
Celkové platby provedené v roce 2021 činily celkem 228,0 miliardy EUR:
— |
163,6 miliardy EUR z konečného přijatého rozpočtu, |
— |
1,8 miliardy EUR z prostředků přenesených z roku 2020, |
— |
62,6 miliardy EUR z prostředků pocházejících z účelově vázaných příjmů,
|
Celková výše čerpání prostředků na závazky za rok 2021 podle cílů politiky EU
Různé druhy prostředků (rozpočtové, přenesené z předchozího roku a účelově vázané příjmy) byly v roce 2021 čerpány z 44 % v případě závazků a z 92 % v případě plateb. Míra plnění v roce 2021 bez účelově vázaných příjmů ukázala čerpání ve výši 68 % u prostředků na závazky a 97 % u prostředků na platby. Významná část plateb uskutečněných v roce 2021 se týkala dokončení VFR na období 2014–2020.
Vezmeme-li navíc v úvahu přenesené prostředky a závazky v rámci sdíleného řízení, které byly přeprogramovány v souladu s článkem 7 VFR, dosáhlo by plnění schváleného rozpočtu téměř 100 % jak u prostředků na závazky, tak u prostředků na platby.
Čerpání prostředků nástroje NGEU dosáhlo 34 % u celkových závazků a 97 % u celkových prostředků na platby zanesených do rozpočtu EU. Částka přidělená na nástroj NGEU představovala 87 % částky, která byla v roce 2021 schválena (7) na závazky a která činila 164,6 miliardy EUR.
3.2.2 Zbývající závazky
Zbývající závazky (běžně označované jako RAL – reste à liquider), což jsou přidělené, ale dosud nevyplacené prostředky, představovaly ke konci roku 2021 částku 341,6 miliardy EUR. Zbývající závazky oproti roku 2020 vzrostly (o 38,4 miliardy EUR), avšak tento nárůst byl menší, než se původně předpokládalo, protože většina závazků pro programy v rámci sdíleného řízení (v čisté hodnotě 49 miliard EUR) plánovaných na rok 2021 byla v souladu s článkem 7 nařízení o VFR odložena na rok 2022 a následující roky. Přeprogramování provádění sdíleného řízení přispěje k dalšímu zvýšení zbývajících závazků v nadcházejících letech.
Hlavním faktorem nárůstu zbývajících závazků v roce 2021 bylo zahájení provádění nástroje NGEU (nevratné části) – což na konci roku 2021 přispělo k celkovým zbývajícím závazkům částkou 89,9 miliardy EUR (26 %). Účelově vázané příjmy nástroje NGEU povedou v příštích letech ke zvýšení zbývajících závazků, neboť všechny závazky budou zapsány do 31. prosince 2023 a budou hrazeny platbami do 31. prosince 2026, a to v souladu s čl. 3 odst. 4 a 9 nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení (8).
3.2.3 Výsledek plnění rozpočtu
Výsledek plnění rozpočtu (přebytek) se zvýšil z 1,8 miliardy EUR v roce 2020 na 3,2 miliardy EUR v roce 2021, a to díky vyšším příjmům z cel a pokut, než se očekávalo.
4. FINANČNÍ NÁSTROJE A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY
4.1 FINANČNÍ NÁSTROJE FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU
Finanční nástroje financované z rozpočtu EU mají podobu záručních, kapitálových a úvěrových nástrojů. Očekává se, že v rámci VFR na období 2021–2027 se ve srovnání s využíváním finančních nástrojů, které jsou plně financované nebo dotované z rozpočtu EU, zvýší používání rozpočtových záruk. V rámci programu InvestEU budou konkrétně poskytnuty záruky EU ve výši 26,2 miliardy EUR skupině EIB a dalším finančním institucím na podporu různých politických cílů Unie prostřednictvím finančních a investičních operací. Tento základní přístup je na rozdíl od tradiční metody plnění rozpočtu prostřednictvím udělování grantů a dotací založen na tom, že za každé euro vynaložené z rozpočtu prostřednictvím finančních nástrojů obdrží konečný příjemce jako finanční podporu v důsledku pákového účinku více než 1 euro.
Tento druh plnění rozpočtu představují prostředky, které již byly vyplaceny na svěřenské účty spravované pověřenými subjekty a které jsou stále disponibilní (ve formě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, dluhových cenných papírů nebo investic do fondů peněžního trhu nebo společných portfolií aktiv) ke krytí záruk čerpaných v budoucnu, nebo byly investovány do vlastního kapitálu, Význam a objem finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU v rámci přímého nebo nepřímého řízení se v posledních letech zvyšuje.
4.2 ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY: FINANČNÍ AKTIVA DRŽENÁ V ZÁRUČNÍCH FONDECH
Tento druh plnění rozpočtu představují záruky poskytované ze strany EU protistranám, které jsou jen zčásti financované ze záručních fondů zřizovaných Komisí, a tudíž jsou pro rozpočet EU podmíněnými závazky v případě, že financování není dostatečné k pokrytí čerpání. EU poskytla skupině EIB záruky za úvěry poskytnuté mimo EU (tzv. vnější úvěrový mandát neboli ELM Evropské investiční banky) a na dluhové a kapitálové operace kryté zárukou EFSI, jakož i záruky za operace, na něž se vztahuje záruka EFSD a záruka pro vnější činnost v rámci nástroje NDICI poskytnuté skupině EIB a dalším finančním institucím.
Od roku 2021 probíhá tvorba rezerv prostřednictvím záručních fondů ve společném rezervním fondu. Společný rezervní fond je zřízen finančním nařízením (9) za účelem ukládání rezerv (tj. držení finančních prostředků) na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů, rozpočtových záruk a úvěrů finanční pomoci počínaje VFR na období 2021–2027. Zahrnuje také některá aktiva z rezerv pokrývajících finanční závazky z předchozích VFR.
Společný rezervní fond je vytvořen a funguje jako jednotné portfolio, které v současné době slučuje rezervy na různé rozpočtové záruky a programy finanční pomoci EU. Zdroje společného rezervního fondu jsou rozděleny do podfondů, aby bylo možné sledovat částky vztahující se k různým nástrojům přispívajícím do společného rezervního fondu (rozpočtové záruky a programy finanční pomoci).
Po vstupu VFR na období 2021–2027 v platnost byla od 1. ledna 2021 do společného rezervního fondu převedena čistá aktiva záručního fondu EFSI. Čistá aktiva záručního fondu EFSD a Záručního fondu pro vnější vztahy byla do společného rezervního fondu převedena v průběhu roku 2021.
K 31. prosinci 2021 vlastnila Komise ve společném rezervním fondu finanční aktiva pro následující podfondy:
— |
Záruční fond pro vnější vztahy – 2,7 miliardy EUR, |
— |
záruční fond EFSI – 8,5 miliardy EUR, |
— |
záruční fond EFSD – 0,8 miliardy EUR a |
— |
záruční fond InvestEU – 0,3 miliardy EUR. |
Kromě toho je uloženo 92 milionů EUR v centrální pokladně Komise jako rezerva v oblasti likvidity pro případ okamžitého čerpání záruky.
4.3 ÚVĚRY A SOUVISEJÍCÍ VÝPŮJČKY NA PROGRAMY FINANČNÍ POMOCI
Výpůjční a úvěrové aktivity EU pro potřeby programů finanční pomoci probíhají mimo rozpočet EU. Takto získané finanční prostředky, s výjimkou nástroje NGEU, se obvykle zapůjčí přijímající zemi metodou back-to-back, tj. se stejnou úrokovou sazbou, splatností a ve stejné výši. Bez ohledu na metodu back-to-back je dluhová služba v případě finančních nástrojů právním závazkem EU, což zajišťuje, že jsou všechny platby realizovány v plném rozsahu a včas. Komise zavedla postupy, které zajišťují splacení výpůjček i v případě selhání při splácení úvěrů.
Finanční podporu členským státům a třetím zemím ve formě dvoustranných úvěrů financovaných kapitálovými trhy a zaručených rozpočtem EU poskytuje Komise na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. V roce 2021 Komise, jednající jménem EU, provozovala pět hlavních programů, v jejichž rámci může poskytovat půjčky:
— |
pomoc v oblasti platební bilance, |
— |
pomoc v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), |
— |
makrofinanční pomoc, |
— |
pomoc z nástroje SURE a |
— |
NGEU – další informace o nástroji NGEU naleznete v oddílu 2. |
Nominální výše úvěrů poskytnutých jako finanční pomoc, s výjimkou nástroje NGEU (viz oddíl 2), činila ke dni 31. prosince 2021:
v miliardách EUR |
||||
|
Poskytnuté úvěry celkem |
Celkem vyplaceno na konci roku |
Celkem splaceno na konci roku |
Zbývající ke konci roku |
SURE |
|
|
|
|
Belgie |
8,2 |
8,2 |
— |
8,2 |
Bulharsko |
0,5 |
0,5 |
— |
0,5 |
Chorvatsko |
1,0 |
1,0 |
— |
1,0 |
Kypr |
0,6 |
0,6 |
— |
0,6 |
Česko |
2,0 |
2,0 |
— |
2,0 |
Estonsko |
0,2 |
0,2 |
— |
0,2 |
Řecko |
5,3 |
5,3 |
— |
5,3 |
Maďarsko |
0,5 |
0,5 |
— |
0,5 |
Irsko |
2,5 |
2,5 |
— |
2,5 |
Itálie |
27,4 |
27,4 |
— |
27,4 |
Lotyšsko |
0,3 |
0,3 |
— |
0,3 |
Litva |
1,0 |
1,0 |
— |
1,0 |
Malta |
0,4 |
0,4 |
— |
0,4 |
Polsko |
11,2 |
8,2 |
— |
8,2 |
Portugalsko |
5,9 |
5,4 |
— |
5,4 |
Rumunsko |
4,1 |
3,0 |
— |
3,0 |
Slovensko |
0,6 |
0,6 |
— |
0,6 |
Slovinsko |
1,1 |
1,1 |
— |
1,1 |
Španělsko |
21,3 |
21,3 |
— |
21,3 |
|
94,3 |
89,6 |
— |
89,6 |
EFSM |
|
|
|
|
Irsko |
22,5 |
22,5 |
— |
22,5 |
Portugalsko |
24,3 |
24,3 |
— |
24,3 |
|
46,8 |
46,8 |
— |
46,8 |
Makrofinanční pomoc |
|
|
|
|
Ukrajina |
5,0 |
5,0 |
(0,6 ) |
4,4 |
Tunisko |
1,4 |
1,1 |
— |
1,1 |
Jordánsko |
1,1 |
0,9 |
— |
0,9 |
Ostatní |
1,5 |
1,2 |
(0,2 ) |
1,0 |
|
9,0 |
8,2 |
(0,8 ) |
7,4 |
Podpora platební bilance |
|
|
|
|
Lotyšsko |
2,9 |
2,9 |
(2,7 ) |
0,2 |
|
2,9 |
2,9 |
(2,7 ) |
0,2 |
Celkem |
153,0 |
147,5 |
(3,5 ) |
144,0 |
Splátkový kalendář částek zbývajících na konci roku je následující:
v miliardách EUR |
|||||
|
SURE |
EFSM |
Makrofinanční pomoc |
Podpora platební bilance |
CELKEM |
2022 |
— |
2,7 |
— |
— |
2,7 |
2023 |
— |
3,5 |
0,1 |
— |
3,6 |
2024 |
— |
2,6 |
0,6 |
— |
3,2 |
2025 |
8,0 |
2,4 |
— |
0,2 |
10,6 |
2026 |
8,0 |
4,0 |
0,1 |
|
12,1 |
2027 |
— |
3,0 |
0,2 |
|
3,2 |
2028 |
10,0 |
2,3 |
0,2 |
|
12,5 |
2029 |
8,1 |
1,4 |
0,9 |
|
10,4 |
2030 |
10,0 |
— |
0,1 |
|
10,1 |
2031 |
— |
7,3 |
1,2 |
|
8,5 |
2032 |
— |
3,0 |
0,1 |
|
3,1 |
2033 |
— |
2,1 |
0,5 |
|
2,6 |
2034 |
— |
— |
0,1 |
|
0,1 |
2035 |
8,5 |
2,0 |
2,0 |
|
12,5 |
2036 |
9,0 |
5,7 |
1,3 |
|
16,0 |
2037 |
— |
— |
— |
|
— |
2038 |
— |
1,8 |
— |
|
1,8 |
2039 |
|
|
|
|
— |
2040 |
7,0 |
— |
— |
|
7,0 |
2041 |
|
|
|
|
— |
2042 |
— |
3,0 |
— |
|
3,0 |
2043 |
|
|
|
|
— |
2044 |
|
|
|
|
— |
2045 |
|
|
|
|
— |
2046 |
5,0 |
|
|
|
5,0 |
2047 |
6,0 |
|
|
|
6,0 |
2048 |
|
|
|
|
— |
2049 |
|
|
|
|
— |
2050 |
10,0 |
|
— |
|
10,0 |
2051 |
— |
|
|
|
— |
Celkem |
89,6 |
46,8 |
7,4 |
0,2 |
144,0 |
SURE
Nástroj SURE byl zřízen v roce 2020 s cílem poskytovat finanční pomoc členským státům, které zažívají závažné narušení ekonomiky způsobené pandemií COVID-19 na jejich území nebo které jsou takovým narušením vážně ohroženy. Tento nástroj doplňuje vnitrostátní opatření přijatá dotčenými členskými státy. Maximální výše finanční pomoci pro všechny členské státy nepřekročí 100 miliard EUR.
Na konci roku 2021 podepsaly členské státy dohody o úvěrovém nástroji ve výši 94,3 miliardy EUR, přičemž do konce roku 2021 bylo z této částky vyplaceno 89,6 miliardy EUR. Objem nových úvěrů poskytnutých v roce 2021 činil 50,1 miliardy EUR. Splatnost úvěrů se pohybuje mezi 5, 10, 15, 20 a 30 lety.
EFSM
Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) byl vytvořen za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům, které v důsledku mimořádných událostí, které nemohly ovlivnit, čelí vážným ekonomickým finančním obtížím nebo jsou takovými obtížemi vážně ohroženy. Z EFSM byla mezi roky 2011 a 2014 poskytnuta finanční pomoc Irsku a Portugalsku, podmíněná realizací reforem. Tento program již skončil, takže nelze čerpat další úvěry, avšak zůstává aktivní pro určité úkony, jako je prodloužení lhůt splatnosti úvěrů poskytnutých Irsku a Portugalsku a překlenovací úvěry. V roce 2021 byla prodloužena splatnost částky ve výši 9,8 miliardy EUR splatné v daném roce do roku 2036 (3 miliardy EUR pro Irsko a 1,8 miliardy EUR pro Portugalsko) a do roku 2031 (5 miliard EUR pro Portugalsko).
Částka poskytnutá Portugalsku byla snížena z 26 miliard EUR na 24,3 miliardy EUR, protože částka 1,7 miliardy EUR propadla a další výplaty již nebyly možné. V prosinci 2021 požádalo Portugalsko o prodloužení splatnosti částky 2,2 miliardy EUR z celkové částky úvěru 2,7 miliardy EUR splatné v dubnu 2022. V únoru 2022 si Komise vypůjčila 2,2 miliardy EUR na refinancování úvěru, který byl prodloužen o 4,5 roku.
Makrofinanční pomoc
Program makrofinanční pomoci je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím mimo EU, jež se potýkají s krizí platební bilance (včetně 4,4 miliardy EUR, které zbývá zaplatit Ukrajině). Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů nebo grantů, případně oba nástroje kombinuje, a je určen výhradně zemím zařazeným do programu vyplácení prostředků Mezinárodního měnového fondu (MMF).
V roce 2020 přijala Komise návrh balíčku makrofinanční pomoci ve výši 3 miliard EUR pro deset partnerských zemí procesu rozšíření a evropského sousedství, který jim pomůže omezit hospodářské dopady koronavirové pandemie. Rozhodnutí bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 25. května 2020. Na základě tohoto rozhodnutí Komise v roce 2021 poskytla devíti příjemcům makrofinanční pomoci deset nových úvěrů v celkové nominální výši 1,7 miliardy EUR. Splatnost nových úvěrů se pohybuje mezi 10 a 15 lety.
Platební bilance
Podpora platební bilance je program pomoci zemím mimo eurozónu, které mají nebo jimž hrozí potíže s platební bilancí. Má podobu střednědobých úvěrů podmíněných realizací politik, jejichž cílem je řešit základní ekonomické problémy. Zpravidla ji EU nabízí ve spolupráci s MMF a dalšími mezinárodními institucemi či zeměmi.
Částka poskytnutá Lotyšsku v rámci podpory platební bilance byla snížena ze 3,1 miliardy EUR na 2,9 miliardy EUR, protože dostupná částka ve výši 0,2 miliardy EUR propadla a již nemohla být vyplacena. V roce 2021 nedošlo k žádným novým operacím ani ke splátkám úvěrů.
4.4 PODMÍNĚNÉ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY PRO PROGRAMY FINANČNÍ POMOCI
Výpůjčky EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí členské státy EU (podmíněné rozpočtové závazky). Výpůjčky přijaté za účelem financování úvěrů nečlenským zemím EU jsou kryty Záručním fondem pro vnější vztahy. Pokud se přijímající členský stát dostane do selhání, bude k obsluze dluhu v rámci možností využit disponibilní pokladní zůstatek Komise. Pokud by to v té době nebylo možné, čerpala by Komise nezbytné finanční prostředky od členských států. Podle právních předpisů EU o vlastních zdrojích (článek 14 nařízení Rady (EU) č. 609/2014) jsou členské státy EU právně zavázány dát k dispozici dostatečné finanční prostředky tak, aby EU mohla plnit své povinnosti. Investoři jsou tedy vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce financovaných úvěrů. Díky metodě úvěrování back-to-back není rozpočet EU vystaven úrokovému ani měnovému riziku.
Úvěry poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximální částky finanční pomoci. Příspěvek každého členského státu na celkovou výši záruky odpovídá jeho poměrnému podílu na celkovém hrubém národním důchodu (HND) Evropské unie na základě rozpočtu EU na rok 2020.
Evropský parlament, Rada a Komise rozhodnou v kontextu programu pro danou zemi o celkové výši úvěru, počtu splátek, které mají být uvolněny, a o maximální (průměrné) splatnosti úvěrového balíčku. Následně se Komise a země, která je příjemcem úvěru, dohodnou na parametrech úvěru/financování, a zejména na termínech splátek. Uvolnění splátek úvěru – s výjimkou první – navíc závisí na dodržení politických podmínek finanční pomoci poskytované společně ze strany EU a MMF. Tímto faktorem je rovněž ovlivněn harmonogram financování. Harmonogram a splatnost emisí se tudíž odvíjejí od souvisejících úvěrových operací EU. Financování je denominováno výlučně v eurech a lhůty splatnosti se pohybují od 3 do 30 let.
5. ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ
5.1 PŘÍJMY
Konsolidované výnosy EU zahrnují částky, které se týkají směnných a nesměnných transakcí, přičemž nejvýznamnější jsou nesměnné transakce. Pětiletý trend hlavních nesměnných příjmových kategorií (kam patří zdroje z HND, tradiční vlastní zdroje, zdroje z DPH, nové vlastní zdroje z plastových obalových odpadů, pokuty a vrácení výdajů) je následující:
Pětiletý trend výnosů z hlavních nesměnných transakcí (10)
Jelikož rozpočtové příjmy by měly být stejné jako rozpočtové výdaje (nebo vyšší), jsou hlavní příčinou výše zobrazeného trendu výnosů platby uskutečněné v jednotlivých letech.
Konsolidované příjmy – hlavní vývoj v roce 2021
V roce 2021 dosáhly konsolidované příjmy zahrnující všechny příjmové kategorie 178,9 miliardy EUR oproti 224,0 miliardy EUR v předchozím roce. Hlavním důvodem poklesu o 45,1 miliardy EUR, tj. o 20,1 %, byl klesající vliv vystoupení Spojeného království z Evropské unie, které v roce 2020 zvýšilo příjmy o 47,5 miliardy EUR, ale do příjmů v roce 2021 přispělo pouze 1,1 miliardy EUR. Bez zahrnutí těchto specifických příjmů činí konsolidované příjmy v roce 2021 177,8 miliardy EUR, což je srovnatelné s upravenými konsolidovanými příjmy v předchozím roce (176,5 miliardy EUR).
Pokud jde o zbývající příjmové kategorie, hlavními vývojovými změnami byly zavedení nových vlastních zdrojů z plastových obalových odpadů, zvýšení příjmů z pokut a snížení příjmů z HND:
— |
Příjmy z nového vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, který byl zaveden v roce 2021 se vstupem v platnost nového rozhodnutí 2020/2053 o vlastních zdrojích (11), činily 5,8 miliardy EUR. Na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány, se uplatňuje jednotná sazba ve výši 0,80 EUR za kilogram. Množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce se vypočítá jako rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného plastového obalového odpadu a množstvím recyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce v určitém členském státě. Nárok na určité roční paušální snížení příspěvků na vlastní zdroje z plastových obalových odpadů mají Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. |
— |
Příjmy z pokut se zvýšily z 0,5 miliardy EUR v roce 2020 na 2,0 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 1,5 miliardy EUR je způsobeno jak vyšším počtem pokut, tak vyššími částkami pokut vyměřených v roce 2021. V roce 2021 byly uděleny tyto hlavní pokuty: společnosti BMW a skupině Volkswagen (Volkswagen, Audi a Porsche) byla uložena pokuta ve výši 875 milionů EUR za uzavírání tajných dohod týkajících se technického vývoje v oblasti čištění oxidů dusíku a společnostem Nomura, UBS a UniCredit byla uložena pokuta ve výši 371 milionů EUR za účast skupiny obchodníků v kartelu na primárním a sekundárním trhu evropských státních dluhopisů. |
— |
Příjmy z HND (hrubého národního důchodu), což je primární prvek provozních příjmů EU, klesly ze 125,4 miliardy EUR v roce 2020 na 116,0 miliardy EUR v roce 2021. Snížení o 9,4 miliardy EUR, tj. o 7,5 %, souvisí s nárůstem ostatních příjmových kategorií (a s novými příjmy z vlastních zdrojů z plastových obalových odpadů), neboť příjmy z HND financují tu část rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. |
5.2 NÁKLADY
Hlavními nákladovými položkami zúčtovanými v konsolidovaných finančních výkazech jsou náklady v režimu sdíleného řízení, kam patří tyto fondy: i) Evropský zemědělský záruční fond (EZZF); ii) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova; iii) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS); a iv) Evropský sociální fond (ESF). Tyto fondy představovaly 119,9 miliardy EUR, tedy 54,3 % celkových nákladů ve výši 221,0 miliardy EUR vzniklých v roce 2021 (2020: 109,7 miliardy EUR, tedy 65,9 % celkových nákladů). Rozdělení nákladů v režimu sdíleného řízení a jejich poměrné váhy jsou uvedeny níže:
Hlavní náklady v režimu sdíleného řízení za rozpočtový rok 2021
Nárůst nákladů v režimu sdíleného řízení je způsoben zejména zvýšením nákladů souvisejících s EFRR a Fondem soudržnosti (5,8 miliardy EUR) a s ESF (3,0 miliardy EUR). To odpovídá zvýšenému čerpání ke konci programového období VFR 2014–2020 a také dočasnému zvýšení míry spolufinancování v návaznosti na provádění opatření v rámci iniciativy CRII+. Náklady spojené s EZFRV a dalšími nástroji pro rozvoj venkova a EZZF se zvýšily o 1,0 miliardy EUR, resp. o 0,3 miliardy EUR.
Po úspěšném spuštění nástroje NGEU (viz oddíl 2) se náklady v režimu přímého řízení, což představuje plnění rozpočtu ze strany Komise, výkonných agentur a svěřeneckých fondů, zvýšily z 22,1 miliardy EUR v roce 2020 na 63,0 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 40,9 miliardy EUR je způsobeno zejména poskytnutím nevratné podpory v rámci Nástroje pro oživení a odolnost NGEU, která činila 42,9 miliardy EUR. Náklady přímého řízení související s programy očkování proti onemocnění COVID-19 se snížily z 1,6 miliardy EUR v roce 2020 na 0,7 miliardy EUR v roce 2021.
Náklady v režimu nepřímého řízení připadají na plnění rozpočtu ze strany agentur EU, subjektů EU, třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších subjektů. V roce 2021 činily náklady v režimu nepřímého řízení 10,9 miliardy EUR, podobně jako v předchozím roce, kdy tato hodnota činila 11,0 miliardy EUR.
5.3 AKTIVA
K 31. prosinci 2021 činila celková aktiva 414,1 miliardy EUR (2020: 280,0 miliardy EUR) – výrazný nárůst je způsoben dalšími úvěry z nástroje SURE a úvěry a zálohami vyplacenými v rámci nového nástroje NGEU. Nejvýznamnějšími položkami byla finanční aktiva kromě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (188,6 miliardy EUR), předběžné financování (93,4 miliardy EUR), pohledávky a částky k inkasu (72,4 miliardy EUR) a peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (44,9 miliardy EUR). Ostatní aktiva ve výši 14,7 miliardy EUR zahrnovala především pozemky, budovy a zařízení a dlouhodobý nehmotný majetek.
Složení aktiv k 31. prosinci 2021
Výrazný nárůst celkových aktiv o 134,0 miliardy EUR, tj. o 47,9 %, oproti předchozímu roku byl způsoben zejména těmito vlivy:
— |
nesplacené úvěry se zvýšily z 93,3 miliardy EUR v roce 2020 na 163,6 miliardy EUR v roce 2021. Nárůst o 70,3 miliardy EUR, tj. o 75,3 %, odráží především poskytování dalších úvěrů na finanční pomoc v rámci nástroje SURE (50,1 miliardy EUR) a poskytování úvěrů v rámci nového Nástroje pro oživení a odolnost (18,0 miliardy EUR); |
— |
celkové předběžné financování se zvýšilo z 62,7 miliardy EUR v roce 2020 na 93,4 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 30,7 miliardy EUR neboli o 49,0 % odráží nevratnou finanční podporu poskytnutou v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (30,8 miliardy EUR); |
— |
peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty se zvýšily z 16,7 miliardy EUR v roce 2020 na 44,9 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 28,2 miliardy EUR je způsobeno zejména likviditou související s nástrojem NGEU (18,0 miliardy EUR na účtu NGEU a 1,4 miliardy EUR finančních prostředků uložených na centrálním pokladním účtu Komise, než budou vyplaceny do rozpočtu na programy VFR). Zbylý nárůst byl způsoben vyšší částkou nevyužitých prostředků na platby v roce 2021, pokutami, které se na konci roku staly konečnými, a dodatečnými tradičními vlastními zdroji, které byly inkasovány, ale na konci roku ještě nebyly zahrnuty do rozpočtu. |
Vystoupení Spojeného království z EU
Dne 31. ledna 2020 vystoupilo Spojené království z Evropské unie. Podmínky jeho odchodu jsou vymezeny v Dohodě o vystoupení Spojeného království z EU a Evropského společenství pro atomovou energii, známé rovněž jako „dohoda o vystoupení“. V rámci této dohody Spojené království souhlasilo se splněním všech finančních závazků přijatých v době, kdy bylo členem EU. Tato dohoda vstoupila v platnost dne 31. ledna 2020. Spojené království bude i nadále přispívat do rozpočtu EU a využívat programů a výdajů EU existujících před rokem 2021, jako by bylo členským státem. Spojené království rovněž obdrží určité stanovené částky, které zaplatilo do rozpočtu EU, nebo částky obdržené rozpočtem EU v souvislosti s obdobím jeho členství. EU podává Spojenému království dvakrát ročně zprávu o splatných částkách a Spojené království tyto částky měsíčně hradí. Zprávy jsou každý rok aktualizovány na základě skutečných údajů.
Povinnosti vyplývající z dohody o vystoupení vytvářejí pro EU závazky a pohledávky, které je třeba vypočítat a zohlednit v roční účetní závěrce EU a které se týkají zejména těchto oblastí:
— |
Vlastní zdroje (článek 136) |
— |
Zbývající závazky (článek 140) |
— |
Pokuty v oblasti hospodářské soutěže (článek 141) |
— |
Závazky Unie (článek 142) |
— |
Podmíněné finanční závazky a finanční nástroje (články 143 a 144) |
— |
Čistá aktiva Evropského společenství uhlí a oceli (článek 145) |
— |
Investice EU do Evropského investičního fondu, EIF (článek 146) |
— |
Podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům (článek 147) |
v milionech EUR |
|||||
|
Článek 140 |
Článek 142 |
Ostatní |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Splatné ze strany Spojeného království |
28 620 |
14 751 |
610 |
43 982 |
49 579 |
Splatné Spojenému království |
— |
— |
(2 229 ) |
(2 229 ) |
(2 122 ) |
Celkem |
28 620 |
14 751 |
(1 618 ) |
41 753 |
47 456 |
Dlouhodobé |
17 064 |
14 486 |
(711) |
30 839 |
40 629 |
Krátkodobé |
11 556 |
265 |
(908) |
10 913 |
6 827 |
Předběžné financování
V roce 2021 činilo předběžné financování (kromě jiných záloh členským státům a příspěvků do svěřenského fondu Bêkou a svěřenského fondu pro Afriku) v rozvaze EU 86,2 miliardy EUR (2020: 55,5 miliardy EUR), z nichž se naprostá většina týkala činností Komise. Zvýšení o 30,7 miliardy EUR neboli o 55,3 % souvisí téměř výhradně s nevratnou podporou poskytnutou v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, která vedla k nárůstu předběžného financování souvisejícího s přímým řízením ze 14,3 miliardy v roce 2020 na 43,7 miliardy v roce 2021:
Předběžné financování ze strany Komise v členění podle režimu řízení
Objem předběžného financování poskytnutého v rámci programů VFR je značně ovlivněn příslušným cyklem VFR. Například začátkem období VFR lze očekávat, že členským státům budou v rámci politiky soudržnosti vypláceny vysoké zálohy a tyto částky budou členským státům k dispozici až do ukončení programů. Rovněž se vyplácí roční předběžné financování, které musí být použito do konce daného roku, nebo vráceno v následujícím roce v rámci roční účetní uzávěrky. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby předběžné financování zůstalo zachováno na odpovídající úrovni. Je nutné vyvážit požadavek na dostatečnost finančních prostředků pro projekty a na vykázání nákladů v přiměřené lhůtě.
5.4 PASIVA
Celkový objem pasiv k 31. prosinci 2021 činil 496,4 miliardy EUR (2020: 313,5 miliardy EUR) – tento obrovský nárůst je způsoben výpůjčkami čerpanými v roce 2021 v rámci nástrojů SURE a NGEU. Nejvýznamnějšími položkami byly výpůjčky pro nástroj NGEU a finanční pomoc (236,7 miliardy EUR), závazky z penzijních a jiných požitků po skončení pracovního poměru (122,5 miliardy EUR), výdaje a výnosy příštích období (78,1 miliard EUR) a závazky vůči třetím stranám (46,4 miliardy EUR):
Složení pasiv k 31. prosinci 2021
Výrazný nárůst o 82,9 miliardy EUR, tj. o 58,3 %, oproti předchozímu roku byl způsoben zejména následujícími vlivy:
— |
Výpůjčky vzrostly z 93,2 miliardy EUR v roce 2020 na 236,7 miliardy EUR v roce 2021. Nárůst o 143,5 miliardy EUR se týká především Nástroje pro oživení a odolnost (91,0 miliardy EUR) a dodatečných úvěrů v rámci nástroje SURE (50,1 miliardy EUR). |
— |
Výdaje a výnosy příštích období vzrostly z 64,6 miliardy EUR v roce 2020 na 78,1 miliardy EUR v roce 2021. Nárůst o 13,5 miliardy EUR, tj. 20,9 %, souvisí především s novým Nástrojem pro oživení a odolnost (8,2 miliardy EUR) a s prováděním víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v rámci EFRR a Fondu soudržnosti (1,9 miliardy EUR). |
— |
Závazky se zvýšily z 32,4 miliardy EUR v roce 2020 na 46,4 miliardy EUR v roce 2021. Zvýšení o 14,0 miliardy EUR, tj. o 43,2 %, je způsobeno především Nástrojem pro oživení a odolnost (19,1 miliardy EUR) a snížením splatných částek v rámci soudržnosti, kdy bylo množství žádostí o proplacení nákladů, které byly do konce roku obdrženy, nižší než v předchozím roce (5,3 miliardy EUR). |
Celkem žádosti o proplacení nákladů a faktury došlé a vykázané v položce „Závazky“ v rozvaze
Čistá aktiva
Přebytek závazků nad aktivy k 31. prosinci 2021 činil 82,3 miliardy EUR (2020: 33,4 miliardy EUR). Výrazný nárůst o 48,9 miliardy EUR je způsoben zejména výpůjčkami v souvislosti s nenávratnou podporou čerpanými v roce 2021 v rámci nástroje NGEU (což vedlo ke zvýšení nákladů přímého řízení o 42,9 miliardy EUR). Je třeba poznamenat, že skutečnost, že jsou pasiva vyšší než aktiva, neznamená, že orgány a instituce EU mají finanční potíže, nýbrž že některé závazky budou hrazeny z budoucích ročních rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v běžném roce, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v následujících letech a financovány mohou být z budoucích rozpočtů; související výnosy tak budou účtovány až v budoucích obdobích. Kromě výpůjček pro nástroj NGEU, které mají být spláceny v letech 2028 až 2051, a závazku z titulu zaměstnaneckých požitků, který má být vyplácen v průběhu několika desetiletí, jsou nejvýznamnějšími částkami, na které je třeba upozornit, částky určené na činnosti související s EZZF, z nichž převážná část se většinou hradí v prvním čtvrtletí následujícího roku.
6. POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU
Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho členské státy svěřily kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.
6.1 POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC
Smlouvy EU
Hlavní cíle a zásady, jimiž se Unie a evropské orgány řídí, jsou vymezeny ve Smlouvách. Unie i její orgány jsou oprávněny jednat pouze v mezích pravomocí, jež jim Smlouvy svěřují, za účelem dosažení cílů ve Smlouvách vymezených. Činit tak musí v souladu se zásadami (12) subsidiarity a proporcionality. K dosažení svých cílů a uskutečňování svých politik si Unie zajišťuje potřebné finanční prostředky. Za prosazování obecných zájmů Unie, k nimž patří plnění rozpočtu a správa programů ve spolupráci s členskými státy a v souladu se zásadou řádného finančního řízení, odpovídá Komise.
EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí řady nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například společný legislativní rámec či společné politické strategie.
Víceletý finanční rámec a výdajové programy
Politiky podporované z rozpočtu EU jsou realizovány v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR) a příslušnou odvětvovou legislativou, která definuje výdajové programy a nástroje. Ty jsou finančním vyjádřením politických priorit EU, a to po dobu dostatečně dlouhou na to, aby byly účinné a aby příjemcům rozpočtových prostředků z fondů EU a spolufinancujícím vnitrostátním orgánům zprostředkovávaly ucelenou dlouhodobou perspektivu. Stanoví maximální roční částky (stropy) výdajů EU jako celku a hlavních výdajových kategorií (okruhů). Součet jednotlivých stropů všech okruhů pak odpovídá celkovému stropu prostředků na závazky. VFR přijímá Rada jednomyslným hlasováním všech členských států se souhlasem Evropského parlamentu. Stávající víceletý finanční rámec na období 2021–2027 byl přijat dne 17. prosince 2020. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 je doplněn dočasným nástrojem na podporu oživení NextGenerationEU.
Roční rozpočet
Roční rozpočet sestavuje Komise. Evropský parlament a Rada se na základě postupu podle článku 314 SFEU dohodnou (obvykle do poloviny prosince) na rozpočtu na následující rok. V souladu se zásadou vyrovnaného rozpočtu se musí celkové příjmy v daném rozpočtovém roce rovnat celkovým výdajům (prostředkům na platby).
Hlavním zdrojem financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Existují čtyři typy vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje (zejména cla), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH), vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů (zavedený v roce 2021) a vlastní zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty za porušení hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %.
Způsoby řízení
Rozpočet EU je plněn pomocí tří způsobů řízení, jež určují, jak jsou peněžní prostředky vypláceny a spravovány:
— |
Sdílené řízení: Velká část rozpočtu (přibližně tři čtvrtiny) spadá do systému sdíleného řízení Komise ve spolupráci s členskými státy, zejména v oblasti strukturálních fondů a zemědělství. |
— |
Přímé řízení: Některé programy řídí Komise sama a realizací zvláštních programů může Komise pověřit výkonné agentury. |
— |
Nepřímé řízení: Rozhodnutí o výdajích mohou také spadat do nepřímého řízení vykonávaného dalšími orgány uvnitř nebo mimo EU. V případech, kdy je plnění rozpočtu svěřeno vnitrostátním agenturám, skupině Evropské investiční banky, třetím zemím, mezinárodním organizacím (např. Světová bance či Organizaci spojených národů) nebo jinému subjektu (např. decentralizovaným agenturám EU, společným podnikům), se nezbytné kontrolní mechanismy a mechanismy podávání zpráv příslušných subjektů a dohled Komise řídí finančním nařízením a/nebo dohodami o přiznání příspěvku. |
Finanční nařízení
Ústřední pilíř předpisové základny, která upravuje finance EU, představuje finanční nařízení (13) o souhrnném rozpočtu. Podrobně definuje finanční pravidla, jež se na plnění rozpočtu EU vztahují, a úlohu různých aktérů, jejichž úkolem je zajistit, aby byly peněžní prostředky vynaloženy řádně a byly splněny stanovené cíle.
6.2 SPRÁVA A ODPOVĚDNOST
6.2.1 Institucionální struktura
Evropská unie má institucionální rámec, jehož prostřednictvím se snaží podporovat své hodnoty, sledovat své cíle, sloužit svým zájmům, zájmům svých občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu svých politik a činností. Jeho organizační strukturu tvoří orgány, agentury a jiné subjekty EU. Finanční nařízení společně s platnými účetními pravidly stanoví, které z těchto subjektů budou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky EU (seznam subjektů zahrnutých do konsolidace viz bod 9 přílohy ke konsolidované roční účetní závěrce).
Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu. Rada také vykonává funkce vymezování politik a koordinace v mezích obecného politického směřování a priorit Unie tak, jak je stanoví Evropská rada.
Evropská komise je výkonným orgánem EU. Prosazuje obecný zájem Unie a ujímá se za tímto účelem vhodných iniciativ. Zajišťuje uplatňování Smluv a dohlíží na uplatňování práva Unie členskými státy pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie. Vykonává koordinační, výkonné a řídicí funkce, plní rozpočet a řídí programy.
Komise plní rozpočet, z velké části ve spolupráci s členskými státy (14). Společně zajišťují, aby se rozpočtové prostředky využívaly v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Povinnosti členských států provádět kontroly a audit společného plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnost, jsou stanoveny v příslušných nařízeních. Ta stanoví rovněž odpovědnost a podrobná pravidla, jimiž se řídí výdaje jednotlivých orgánů EU.
6.2.2 Struktura správy a řízení Komise
Řídicí mechanismy Komise a způsob, jakým zajišťují, aby Komise fungovala jako moderní, odpovědná instituce orientovaná na výsledky, jsou popsány ve sdělení (15) o správě a řízení v Evropské komisi.
Komise vykonává svou úlohu pod vedením sboru komisařů, který určuje její priority a nese všeobecnou politickou odpovědnost za její činnost. Komise jako sbor komisařů pracuje pod politickým vedením svého předsedy/předsedkyně, který/která v rámci svého jmenování představí Evropskému parlamentu cíle, jež hodlá sledovat, a to v podobě politických směrů. Předseda rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.
Sbor komisařů deleguje provozní plnění rozpočtu a finančního řízení na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří řídí správní strukturu Komise. Uplatňovaný decentralizovaný přístup vytváří správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a vyžaduje od nich jistotu výkonu činností, za něž nesou odpovědnost.
Koordinaci, dohled, poradenství a strategické vedení zajišťuje řídicí rada pod vedením předsedy a v úzké spolupráci se členem Komise odpovědným za rozpočet, lidské zdroje a správu a za účasti předsednických a ústředních útvarů.
Vnitřní uspořádání vymezuje ucelený soubor důkladných kontrol a nástrojů řízení, které sboru komisařů umožňují převzít politickou odpovědnost za práci Komise (16).
6.2.3 Finanční řízení komise
Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou v rámci Komise přesně definovány (např. ve finančním nařízení a v interních předpisech (17)) a náležitě uplatňovány. Za řádné finanční řízení zdrojů EU, soulad s ustanoveními finančního nařízení, řízení rizik a zřízení odpovídajícího rámce vnitřní kontroly odpovídají coby pověřené schvalující osoby generální ředitelé a vedoucí útvarů Komise.
Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního hlediska i z hlediska řádného finančního řízení. Jednotlivé úkoly lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Dohledem nad fungováním vnitřního kontrolního systému může každá z pověřených schvalujících osob pověřit jednoho či dva ředitele odpovědné za řízení rizik a vnitřní kontrolu.
Ústřední útvary Komise vydávají pokyny a doporučení a prosazují osvědčené postupy, a to i prostřednictvím řídící rady.
Každá schvalující osoba je na základě finančního nařízení povinna vypracovávat výroční zprávy o činnosti a dosažených výsledcích, činnosti vnitřní kontroly a finančního řízení během roku. Ve zprávě je obsaženo prohlášení, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu (18) EU je hlavním nástrojem, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za finanční řízení rozpočtu EU.
Účetní Komise nese hlavní odpovědnost za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS), dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU. Účetní je dále povinen účetní závěrku stvrdit podpisem a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Unie. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise.
Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů.
Nezávislost interního auditora zaručuje výbor pro pokrok v oblasti auditu, který sleduje také kvalitu interního auditu a opatření přijatá útvary Komise v návaznosti na doporučení interního a externího auditu jakož i na zjištění a doporučení týkající se věrohodnosti konsolidované roční účetní závěrky EU vyplývající z absolutoria Evropského účetního dvora. Výbor pro pokrok v oblasti auditu ve své poradní funkci takto přispívá k celkovému dalšímu zlepšení účinnosti a účelnosti Komise při dosahování jejích cílů a usnadňuje sboru komisařů dohled nad správou, řízením rizik a vnitřními kontrolními postupy Komise.
6.2.4 Externí audit a udělování absolutoria
Finanční prostředky musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení spravovány účelně, efektivně a hospodárně. Existuje rámec odpovědnosti založený na komplexním podávání zpráv, externím auditu a politické kontrole, který poskytuje přiměřenou jistotu, že finanční prostředky EU jsou vynakládány řádným způsobem.
Evropský parlament v návaznosti na doporučení Rady rozhodne, zda s konečnou platností schválí nebo neschválí, jak Komise v daném roce plnila rozpočet EU (označováno jako „udělení absolutoria“). Roční udělování absolutoria zaručuje politickou odpovědnost Komise za plnění rozpočtu EU.
Evropský účetní dvůr každoročně systematicky a důkladně zkoumá věrohodnost účetnictví a legalitu a správnost uskutečněných operací, jakož i řádnost finančního řízení a tvorby rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska. Výchozím bodem postupu udělování absolutoria je zveřejnění výroční zprávy Evropského účetního dvora. Auditoři rovněž vypracovávají zvláštní zprávy zaměřené na konkrétní oblasti politiky nebo výdajové oblasti nebo na témata týkající se rozpočtu či řízení.
Rozhodnutí o udělení absolutoria vychází mimo jiné z integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise, ze slyšení členů Komise v Evropském parlamentu a z odpovědí na písemné otázky adresované Komisi.
OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2021 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 246 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou XIII finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.
Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.
Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.
Rosa ALDEA BUSQUETS
účetní Komise
17. června 2022
KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY (2)
OBSAH
ROZVAHA | 33 |
VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI | 34 |
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ | 35 |
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV | 37 |
PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM | 38 |
1. |
VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY | 38 |
2. |
PŘÍLOHA K ROZVAZE | 57 |
3. |
PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI | 99 |
4. |
PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA | 109 |
5. |
ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY | 116 |
6. |
ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK | 120 |
7. |
ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH | 141 |
8. |
UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI | 143 |
9. |
ROZSAH KONSOLIDACE | 143 |
ROZVAHA
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
DLOUHODOBÁ AKTIVA |
|
|
|
Dlouhodobý nehmotný majetek |
2.1 |
769 |
620 |
Budovy, stroje a zařízení |
2.2 |
12 669 |
11 682 |
Investice vykazované ekvivalenční metodou |
2.3 |
1 192 |
588 |
Finanční aktiva |
2.4 |
181 874 |
99 214 |
Předběžné financování |
2.5 |
60 792 |
34 519 |
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí |
2.6 |
40 642 |
45 813 |
|
|
297 938 |
192 434 |
KRÁTKODOBÁ AKTIVA |
|
|
|
Finanční aktiva |
2.4 |
6 744 |
13 881 |
Předběžné financování |
2.5 |
32 656 |
28 229 |
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí |
2.6 |
31 796 |
28 681 |
Zásoby |
2.7 |
84 |
80 |
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty |
2.8 |
44 860 |
16 742 |
|
|
116 141 |
87 613 |
AKTIVA CELKEM |
|
414 078 |
280 047 |
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY |
|
|
|
Důchody a jiné zaměstnanecké požitky |
2.9 |
(122 466 ) |
(116 020 ) |
Rezervy |
2.10 |
(2 950 ) |
(3 878 ) |
Finanční závazky |
2.11 |
(214 974 ) |
(84 399 ) |
|
|
(340 391 ) |
(204 297 ) |
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY |
|
|
|
Rezervy |
2.10 |
(398) |
(1 527 ) |
Finanční závazky |
2.11 |
(31 149 ) |
(10 649 ) |
Závazky |
2.12 |
(46 372 ) |
(32 408 ) |
Výdaje a výnosy příštích období |
2.13 |
(78 068 ) |
(64 584 ) |
|
|
(155 987 ) |
(109 167 ) |
PASIVA CELKEM |
|
(496 377 ) |
(313 464 ) |
ČISTÁ AKTIVA |
|
(82 299 ) |
(33 418 ) |
Rezervní fondy |
2.14 |
1 325 |
5 062 |
Částky k vyžádání od členských států (3) |
2.15 |
(83 624 ) |
(38 480 ) |
ČISTÁ AKTIVA |
|
(82 299 ) |
(33 418 ) |
VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
2021 |
2020 |
PŘÍJMY |
|
|
|
Výnosy z nesměnných transakcí |
|
|
|
Zdroje z HND |
3.1 |
115 955 |
125 393 |
Tradiční vlastní zdroje |
3.2 |
20 590 |
19 559 |
Zdroje z DPH |
3.3 |
18 340 |
17 858 |
Vlastní zdroje z plastových obalových odpadů |
3.4 |
5 831 |
— |
Pokuty |
3.5 |
1 990 |
452 |
Inkaso nákladů |
3.6 |
1 794 |
1 355 |
Dohoda o vystoupení Spojeného království |
3.7 |
1 122 |
47 456 |
Ostatní |
3.8 |
6 737 |
7 116 |
|
|
172 357 |
219 190 |
|
|
|
|
Výnosy ze směnných transakcí |
|
|
|
Výnosy z finančních činností |
3.9 |
5 092 |
3 434 |
Ostatní |
3.10 |
1 497 |
1 404 |
|
|
6 589 |
4 838 |
Výnosy celkem |
|
178 946 |
224 028 |
NÁKLADY |
|
|
|
Vynaložené členskými státy |
3.11 |
|
|
Evropský zemědělský záruční fond |
|
(40 829 ) |
(40 461 ) |
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova |
|
(15 451 ) |
(14 467 ) |
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti |
|
(46 932 ) |
(41 118 ) |
Evropský sociální fond |
|
(16 727 ) |
(13 677 ) |
Ostatní |
|
(4 835 ) |
(2 701 ) |
Vynaložené Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy |
3.12 |
(63 000 ) |
(22 094 ) |
Vynaložené jinými agenturami a institucemi EU |
3.13 |
(3 154 ) |
(3 530 ) |
Vynaložené třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi |
3.13 |
(4 512 ) |
(4 178 ) |
Vynakládané jinými subjekty |
3.13 |
(3 225 ) |
(3 257 ) |
Náklady na zaměstnance a důchody |
3.14 |
(12 417 ) |
(11 995 ) |
Finanční náklady |
3.15 |
(4 201 ) |
(2 188 ) |
Ostatní náklady |
3.16 |
(5 762 ) |
(6 946 ) |
Náklady celkem |
|
(221 046 ) |
(166 612 ) |
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK |
|
(42 100 ) |
57 416 |
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Výsledek hospodaření za běžný rok |
(42 100 ) |
57 416 |
Provozní činnosti |
|
|
Odpisy dl. nehmotného majetku |
116 |
113 |
Odpisy dl. hmotného majetku |
1 054 |
1 047 |
(Reverzace) ztráty ze znehodnocení investic |
— |
— |
(Zvýšení)/snížení úvěrů |
(70 259 ) |
(40 624 ) |
(Zvýšení)/snížení předběžného financování |
(30 699 ) |
(11 301 ) |
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí |
2 055 |
(50 519 ) |
(Zvýšení)/snížení zásob |
(4) |
(12) |
(Zvýšení)/snížení závazků z titulu důchodů a dalších zaměstnaneckých požitků |
6 447 |
18 360 |
Zvýšení/(snížení) rezerv |
(2 057 ) |
581 |
Zvýšení/(snížení) finančních závazků (kromě výpůjček v rámci NGEU) |
60 075 |
40 531 |
Zvýšení/(snížení) závazků |
13 964 |
5 166 |
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období |
13 484 |
(2 645 ) |
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem |
(1 769 ) |
(3 218 ) |
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků (nepeněžní pohyby nevykázané ve výkazu o finanční výkonnosti) |
(3 257 ) |
(15 155 ) |
Jiné nepeněžní pohyby |
(1 757 ) |
63 |
Investiční činnosti |
|
|
(Zvýšení)/snížení dl. nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení |
(2 307 ) |
(1 566 ) |
(Zvýšení)/snížení investic účtovaných ekvivalenční metodou |
(604) |
3 |
(Zvýšení)/snížení nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (19) |
(4 636 ) |
(1 180 ) |
(Zvýšení)/snížení derivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty |
(629) |
(62) |
Finanční činnosti |
|
|
Zvýšení/(snížení) výpůjček souvisejících s nástrojem NGEU |
91 000 |
|
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY |
28 118 |
(3 004 ) |
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů |
28 118 |
(3 004 ) |
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku roku |
16 742 |
19 745 |
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku |
44 860 |
16 742 |
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV
v milionech EUR |
||||
|
Částky k vyžádání od členských států Výsledek hospodaření minulých let: zisk/(ztráta) |
Ostatní rezervní fondy |
Fond z přecenění na reálnou hodnotu |
Čistá aktiva |
ZŮSTATEK K 31. 12. 2019 |
(77 560 ) |
4 646 |
391 |
(72 523 ) |
Změna rezervního fondu Záručního fondu |
(173) |
173 |
— |
— |
Změny reálné hodnoty |
— |
— |
105 |
105 |
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků |
(15 155 ) |
— |
— |
(15 155 ) |
Ostatní |
210 |
(252) |
— |
(42) |
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2019 připsaný členským státům |
(3 218 ) |
— |
— |
(3 218 ) |
Výsledek hospodaření za běžný rok |
57 416 |
— |
— |
57 416 |
ZŮSTATEK K 31. 12. 2020 |
(38 480 ) |
4 566 |
496 |
(33 418 ) |
Dopad revidovaného účetního pravidla EU č. 11 (viz bod 1) |
1 719 |
(3 043 ) |
(496) |
(1 820 ) |
ZŮSTATEK K 1. 1. 2021 |
(36 761 ) |
1 523 |
— |
(35 238 ) |
Změna rezervního fondu Záručního fondu |
— |
— |
— |
— |
Změny reálné hodnoty |
— |
— |
— |
— |
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků |
(3 257 ) |
— |
— |
(3 257 ) |
Ostatní |
262 |
(198) |
— |
63 |
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2020 připsaný členským státům |
(1 769 ) |
— |
— |
(1 769 ) |
Výsledek hospodaření za běžný rok |
(42 100 ) |
— |
— |
(42 100 ) |
ZŮSTATEK K 31. 12. 2021 |
(83 624 ) |
1 325 |
— |
(82 299 ) |
PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM
Je třeba poznamenat, že v následujících tabulkách jsou částky týkající se Spojeného království v souvislosti s VFR do konce roku 2020 stále uvedeny pod položkou „Členské státy“, neboť ačkoli Spojené království vystoupilo dne 1. února 2020 z Unie v souladu s dohodou o vystoupení, i nadále udržuje s Unií finanční vztahy, které byly v těchto obdobích rovnocenné finančnímu vztahu členského státu. |
1. VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY
1.1 PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA
Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193 ze dne 30. července 2018, s. 1), dále jen „finanční nařízení“.
V souladu s článkem 80 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byly konsolidované účetní závěrky EU konzistentní.
Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie
Nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2021 dosud nebyla v účinnosti
Nebyla přijata žádná nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2021 dosud nebyla v účinnosti.
Revidovaná účetní pravidla Evropské unie, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2021 nebo později
Dne 17. prosince 2020 přijala účetní Komise revidované účetní pravidlo EU č. 11 „Finanční nástroje“, které stanoví zásady pro účetní výkaznictví finančních aktiv a finančních závazků a vychází z nového standardu IPSAS č. 41 „Finanční nástroje“, pozměněného standardu IPSAS č. 28 „Finanční nástroje: vykazování“ a pozměněného standardu IPSAS č. 30 „Finanční nástroje: zveřejňování“ (vydaného v srpnu 2018).
Revidované účetní pravidlo EU č. 11 začalo povinně platit od 1. ledna 2021, přičemž veškeré změny oproti jeho původnímu použití se uplatní k tomuto datu, a nevyžadují tak přepracování částek za předchozí období. V důsledku toho byla finanční aktiva, finanční závazky, pohledávky ze směnných transakcí a úrokové výnosy/náklady k 31. prosinci 2020 uvedené v této účetní závěrce zaúčtovány v souladu s účetními zásadami uvedenými ve finančních výkazech EU za rok 2020 v bodech 1.5.5, 1.5.8 (pouze u směnných transakcí), 1.5.12 a 1.6.1 (pouze u směnných transakcí).
Hlavní změny a jejich dopady na účetní závěrku EU za rok 2021 jsou tyto:
Nové zásady klasifikace a oceňování finančních aktiv
Revidované účetní pravidlo EU č. 11 zavádí přístup ke klasifikaci finančních aktiv, který je založen na zásadách a vyžaduje použití dvou kritérií: modelu účetní jednotky pro správu svých finančních aktiv a charakteristiky smluvních peněžních toků těchto aktiv. V závislosti na těchto kritériích se finanční aktiva dělí do těchto kategorií: „finanční aktiva v naběhlé hodnotě“, „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu“ nebo „finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“.
Uplatnění nových kritérií k 1. lednu 2021 vedlo k přeřazen všech kapitálových investic a dluhových cenných papírů z kategorie „realizovatelné“ do kategorie finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Související fond z přecenění na reálnou hodnotu byl přeřazen – v rámci čistých aktiv – do výsledku hospodaření minulých let: zisk nebo ztráta.
Nový model znehodnocení
Zatímco předchozí model znehodnocení byl založen na vzniklých ztrátách, revidované účetní pravidlo EU č. 11 zavedlo výhledový model znehodnocení založený na očekávaných úvěrových ztrátách po dobu trvání finančního aktiva. Očekávané úvěrové ztráty zohledňují možné případy selhání a vývoj úvěrové kvality finančních aktiv. Nový model znehodnocení se vztahuje na všechna finanční aktiva oceněná v naběhlé hodnotě nebo v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv i na úvěrové přísliby a smlouvy o finanční záruce.
Konkrétně vedlo uplatnění nového modelu znehodnocení k 1. lednu 2021 na finanční aktiva klasifikovaná jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě k vykázání znehodnocení u úvěrů na finanční pomoc poskytnutých partnerským zemím v rámci programů makrofinanční pomoci a Euratom.
Účtování finančních záruk
Podle předchozího účetního pravidla EU č. 11 se většina finančních záruk – zejména těch, které jsou poskytnuty bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě – účtovala v souladu se zásadami účetního pravidla EU č. 10 „Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky“, a proto se zaúčtují buď jako rezervy, nebo jsou vykázány jako podmíněné závazky v závislosti na pravděpodobnosti ztráty.
Revidované účetní pravidlo EU č. 11 vyžaduje uplatnění účetních požadavků finanční záruky na všechny smlouvy o finanční záruce. Ocenění závazku z finančních záruk vychází z reálné hodnoty záruky při prvotním zachycení a z vývoje očekávaných úvěrových ztrát z portfolia zajišťovaných dluhů. Viz bod 1.5.12.
V důsledku toho byly k 1. lednu 2021 stávající smlouvy o finanční záruce překlasifikovány z finančních rezerv do kategorie závazků z finanční záruky a přeceněny v souladu s požadavky revidovaného účetního pravidla EU č. 11. Tato změna vedla ke zvýšení finančních závazků, zejména v souvislosti se zárukami poskytnutými skupině EIB v rámci vnějšího úvěrového mandátu. Po změně účetního postupu a uznání závazku ze smlouvy o finanční záruce pro vnější úvěrový mandát byla rezerva pro Záruční fond pro vnější vztahy – v čistých aktivech do 31. prosince 2020 – rozpuštěna do výsledku hospodaření minulých let: zisku nebo ztráty.
V následující tabulce jsou uvedeny původní kategorie oceňování podle účetního pravidla EU č. 11 použité v účetní závěrce EU za rok 2020 a nové kategorie oceňování podle revidovaného účetního pravidla EU č. 11 pro finanční aktiva a závazky Evropské unie k 1. lednu 2021:
v milionech EUR |
||||
|
Kategorie oceňování Dřívější účetní pravidlo EU č. 11 |
Účetní hodnota netto 31.12.2020 |
Kategorie oceňování Revidované účetní pravidlo EU č. 11 |
Účetní hodnota netto 1.1.2021 |
Finanční aktiva |
|
|
|
|
Úvěry |
Úvěry a pohledávky |
93 309 |
Naběhlá hodnota |
93 575 |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
2 |
|||
Dluhové a kapitálové investice |
Realizovatelné |
19 587 |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
19 587 |
Derivátová aktiva |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
199 |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
199 |
Pohledávky |
Úvěry a pohledávky |
3 450 |
Naběhlá hodnota |
3 485 |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
3 482 |
|||
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty |
Realizovatelné |
16 742 |
Naběhlá hodnota |
16 742 |
Finanční závazky |
|
|
|
|
Finanční záruky |
Závazky z finančních záruk |
(90) |
Závazky z finančních záruk |
(7 889 ) |
Rezervy (EAR10) |
(2 523 ) |
|||
Výpůjčky |
Naběhlá hodnota |
(93 192 ) |
Naběhlá hodnota |
(93 521 ) |
Ostatní finanční závazky |
Naběhlá hodnota |
(1 761 ) |
Naběhlá hodnota |
(1 761 ) |
Derivátové závazky |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
(4) |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
(4) |
Závazky |
Naběhlá hodnota |
(32 408 ) |
Naběhlá hodnota |
(32 408 ) |
V následující tabulce je analyzován dopad přechodu k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 na finanční aktiva, pohledávky, finanční rezervy a finanční závazky Evropské unie. Srovnává účetní hodnoty z jejich předchozích kategorií oceňování podle účetního pravidla EU č. 11 uplatněného na účetní závěrku EU za rok 2020 s jejich novými kategoriemi oceňování při přechodu k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 dne 1. ledna 2021:
v milionech EUR |
||||
|
Zůstatek k 31.12.2020 |
Reklasifikace |
Přecenění |
Zůstatek k 1.1.2021 |
Realizovatelná finanční aktiva |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
19 587 |
|
|
|
Přesun z kategorie realizovatelných finančních aktiv do fin. aktiv v RH do zisku nebo ztráty |
|
(19 587 ) |
|
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
— |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
199 |
|
|
|
Přesun z kategorie realizovatelných finančních aktiv do fin. aktiv v RH do zisku nebo ztráty |
|
19 587 |
|
|
Převod z úvěrů do fin. aktiv v RH do zisku nebo ztráty |
|
2 |
|
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
19 788 |
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě (v účetní závěrce 2020: úvěry) |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
93 309 |
|
|
|
Přecenění: Efektivní úroková míra |
|
|
329 |
|
Přecenění: Očekávané úvěrové ztráty |
|
|
(60) |
|
Přesunutí do fin. aktiv v RH do zisku nebo ztráty |
|
(2) |
|
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
93 575 |
Finanční aktiva celkem (bod 2.4) |
113 095 |
— |
269 |
113 363 |
Pohledávky |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
3 450 |
|
|
|
Přecenění: Očekávané úvěrové ztráty |
|
|
33 |
|
Smlouva o fin. záruce – část k inkasu: přecenění |
|
|
3 484 |
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
6 967 |
Pohledávky celkem (bod 2.6.2) |
3 450 |
— |
3 517 |
6 967 |
Finanční rezervy |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
(2 523 ) |
|
|
|
Převod do závazků z finančních záruk |
|
2 522 |
|
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
(1) |
Finanční rezervy celkem (bod 2.10) |
(2 523 ) |
2 522 |
— |
(1) |
Závazky z finančních záruk |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
(90) |
|
|
|
Převod z finančních rezerv |
|
(2 522 ) |
|
|
Smlouva o fin. záruce – část k vyplacení: přecenění |
|
|
(5 277 ) |
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
(7 889 ) |
Finanční závazky v naběhlé hodnotě |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
(94 954 ) |
|
|
|
Přecenění: Efektivní úroková míra |
|
|
(329) |
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
(95 283 ) |
Finanční závazky v RH do zisku nebo ztráty |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
(4) |
|
|
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
(4) |
Finanční závazky celkem (bod 2.11) |
(95 048 ) |
(2 522 ) |
(5 606 ) |
(103 175 ) |
Celkový dopad revize účetního pravidla EU č. 11 |
|
|
(1 820 ) |
|
V následující tabulce je analyzován dopad přechodu k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 na čistá aktiva Evropské unie k 1. lednu 2021:
v milionech EUR |
||||
|
Zůstatek k 31.12.2020 |
Uvolnění rezerv |
Ostatní dopady na čistá aktiva |
Zůstatek k 1.1.2021 |
Rezervní fondy |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
5 062 |
|
|
|
Uvolnění rezervy RH |
|
(496) |
|
|
Uvolnění rezervy záručního fondu |
|
(3 043 ) |
|
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
1 523 |
Výsledek hospodaření minulých let: zisk/(ztráta) |
|
|
|
|
Počáteční zůstatek převedený z předchozího období |
(38 480 ) |
|
|
|
Uvolnění rezervy RH |
|
496 |
|
|
Uvolnění rezervy záručního fondu |
|
3 043 |
|
|
Přecenění aktiv a závazků |
|
|
(1 820 ) |
|
Upravený počáteční zůstatek |
|
|
|
(36 761 ) |
Čistá aktiva celkem |
(33 418 ) |
— |
(1 820 ) |
(35 238 ) |
V následující tabulce jsou porovnány závěrečná opravná položka ze znehodnocení z předchozího období oceněná v souladu s účetním pravidlem EU č. 11 použitým ve finančních výkazech EU za rok 2020 a finanční rezervy oceněné v souladu s účetním pravidlem EU č. 10 s novou opravnou položkou ze znehodnocení oceněnou v souladu s revidovaným účetním pravidlem č. 11 k 1. lednu 2021:
v milionech EUR |
||||
|
31.12.2020 |
1.1.2021 |
||
Opravná položka ze znehodnocení/finanční rezervy |
12měsíční očekávaná úvěrová ztráta |
Očekávaná úvěrová ztráta během životnosti |
Celková opravná položka ze znehodnocení |
|
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě, z toho: |
(739) |
(49) |
(25) |
(73) |
Postoupené úvěry (20) |
(726) |
— |
— |
— |
Ostatní úvěry |
(13) |
(49) |
(25) |
(73) |
Pohledávky |
(190) |
|
(156) |
(156) |
Smlouvy o finanční záruce |
(2 523 ) |
(859) |
(5 143 ) |
(6 002 ) |
1.2 ÚČETNÍ ZÁSADY
Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.
Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací.
Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevance, věrný a poctivý obraz (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.
1.3 KONSOLIDACE
Rozsah konsolidace
Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky, společná ujednání a přidružené účetní jednotky. Úplný seznam subjektů zahrnutých do konsolidačního celku, který nyní obsahuje 55 ovládaných a jednu přidruženou účetní jednotku (2020: 52 ovládaných a jedna přidružená účetní jednotka), je uveden v bodě 9. K ovládaným jednotkám se řadí orgány EU (včetně Komise, avšak vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur společné zahraniční a bezpečnostní politiky). Za ovládanou účetní jednotku se také považuje Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci. Jedinou přidruženou účetní jednotkou EU je Evropský investiční fond (EIF).
Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v bodě 9. V roce 2021 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno osm účetních jednotek (2020: osm účetních jednotek).
Ovládané účetní jednotky
Rozsah konsolidace se stanoví na základě pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.
Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka je předmětem individuálního posouzení, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.
Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny významné transakce a zůstatky, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.
Společná ujednání
Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě závazné smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, kdy je společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a spoluovládající strany tohoto ujednání mají práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4). Společná operace je společné ujednání, v němž mají spoluovládající strany práva na aktiva a povinnosti ze závazků týkajících se ujednání. Účasti ve společné operaci se účtují tak, že se v účetních výkazech EU vykazují její aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i její podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má nebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.
Přidružené účetní jednotky
Přidružené jsou účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, nad nimiž však nevykonává výhradní ani společnou kontrolu. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4).
Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise
Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.
1.4 ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ
Finanční výkazy jsou v souladu s článkem 243 finančního nařízení předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.
1.4.1 Měna a základ pro přepočet
Funkční a vykazovací měna
Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU funkční měnou.
Transakce a zůstatky
Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění těchto transakcí. Kurzové zisky a ztráty z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.
Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.
Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných k 31. prosinci.
Směnné kurzy vůči euru
Měna |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Měna |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
BGN |
1,9558 |
1,9558 |
PLN |
4,5969 |
4,5597 |
CZK |
24,8580 |
26,2420 |
RON |
4,949 |
4,8683 |
DKK |
7,4364 |
7,4409 |
SEK |
10,2503 |
10,0343 |
GBP |
0,8403 |
0,8990 |
CHF |
1,0331 |
1,0802 |
HRK |
7,5156 |
7,5519 |
JPY |
130,3800 |
126,4900 |
HUF |
369,1900 |
363,8900 |
USD |
1,1326 |
1,2271 |
1.4.2 Používání odhadů
V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek a částek uvedených v přílohách týkajících se finančních nástrojů, opravná položka ze znehodnocení u finančních aktiv v naběhlé hodnotě a u závazků ze smlouvy o finanční záruce, výše příjmů a výdajů příštích období, výše rezerv, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, čistá realizovatelná hodnota zásob a objem podmíněných aktiv a závazků. Skutečná hodnota těchto položek se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny, jestliže se změna dotýká pouze daného období, nebo v daném a následných obdobích, jestliže se změna dotýká obojího.
1.5 ROZVAHA
1.5.1 Dlouhodobý nehmotný majetek
Nehmotný majetek je identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty. Aktivum je identifikovatelné, pokud je buď oddělitelné (tj. lze je oddělit od účetní jednotky a např. prodat, převést, poskytnout na základě licence nebo směnit, a to buď samostatně, nebo společně se související smlouvou nebo identifikovatelným aktivem či závazkem, bez ohledu na to, zda účetní jednotka něco takového zamýšlí), nebo vzniká na základě závazných ujednání (včetně smluvních nebo jiných zákonných práv), bez ohledu na to, zda jsou taková práva převoditelná nebo oddělitelná od účetní jednotky nebo od jiných práv nebo povinností.
Pořízený nehmotný majetek se vykazuje v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU a výdaje se vztahují výhradně k vývojové fázi aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.
Nehmotný majetek se odepisuje lineárně po dobu jeho odhadované životnosti (3 až 11 let). Doba předpokládané životnost dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou.
1.5.2 Budovy, stroje a zařízení
Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.
Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatný majetek, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.
Pozemky se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatního majetku jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:
Druh majetku |
Sazba lineárního odpisu |
Budovy |
4 % až 10 % |
Vesmírná zařízení |
8 % až 25 % |
Stroje a zařízení |
10 % až 25 % |
Nábytek a vozidla |
10 % až 25 % |
Počítačový hardware |
25 % až 33 % |
Ostatní |
10 % až 33 % |
Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výkazu o finanční výkonnosti.
Leasing
Leasing je smlouva, ve které pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo řadu plateb. Leasingové vztahy se klasifikují buď jako finanční leasing, nebo operativní leasing.
Finanční leasing je takový, u nějž se v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví převádějí na nájemce. Při uzavření finančního leasingu jakožto nájemce se nabytý majetek vykazuje jako aktiva a související přijaté závazky jako pasiva, a to od začátku trvání leasingového vztahu. Aktiva a pasiva se vykazují v hodnotě rovnající se reálné hodnotě majetku pronajatého formou leasingu, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, pokud je tato hodnota nižší, přičemž obě hodnoty se stanoví na začátku leasingového vztahu. Po dobu trvání leasingového vztahu se majetek držený na základě finančního leasingu odepisuje po dobu jeho životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší. Minimální leasingové splátky jsou rozděleny mezi finanční náklad (úroková složka) a snížení nesplaceného závazku (kapitálová složka). Finanční náklad je alokován do jednotlivých období po dobu trvání pronájmu tak, aby u zbývajícího zůstatku závazku, vykázaného jako krátkodobý, nebo dlouhodobý, odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Podmíněné nájemné se stává nákladem v obdobích, ve kterých bylo vynaloženo.
Operativní leasing jsou všechny ostatní leasingové vztahy, tj. jiné než finanční leasing, kdy si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví daného majetku. Při uzavření operativního leasingu jakožto nájemce jsou splátky operativního leasingu po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši, přičemž se ve výkazu o finanční pozici nevykazuje pronajatý majetek ani závazek vyplývající z leasingu.
1.5.3 Snížení hodnoty nefinančního majetku
Snížení hodnoty je ztráta budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z majetku nad rámec systematického vykazování ztráty budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z majetku formou odpisů. Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty kdykoli, kdy k rozhodnému dni určité okolnosti signalizují snížení hodnoty. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.
Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.
1.5.4 Investice vykazované ekvivalenční metodou
Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích
Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Prvotní čistá hodnota majetku se následně zvyšuje, nebo snižuje, tak aby se zaúčtovaly následné vklady, podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, případné snížení hodnoty a dividendy. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn. Podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, je zachycen ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu kapitálu dané jednotky se vykazuje v rezervních fondech v čistých aktivech. Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.
Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.
Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.
V případech, kdy EU drží nejméně 20 % podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty.
Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky (viz bod 1.3) nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.
1.5.5 Finanční aktiva
Klasifikace v okamžiku prvotního vykázání
Klasifikace závisí na dvou kritériích:
— |
Na modelu řízení finančních aktiv. To vyžaduje posouzení způsobu, jak EU řídí finanční aktiva za účelem vytváření peněžních toků a dosahování svých cílů, a způsobu hodnocení výkonnosti finančních aktiv. |
— |
Na charakteristice smluvních peněžních toků aktiv. To vyžaduje posouzení skutečnosti, zda smluvní peněžní toky představují výhradně splátky jistiny a úroky z nesplacené částky jistiny. Úrok představuje protiplnění za časovou hodnotu peněz, úvěrové riziko a další základní úvěrová rizika a náklady. |
Po posouzení na základě těchto kritérií lze finanční aktiva rozdělit do tří kategorií: finanční aktiva v naběhlé hodnotě, finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu nebo finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.
Finanční aktiva se smluvními peněžními toky, která představují pouze jistinu a úroky, jsou klasifikována v závislosti na modelu řízení účetní jednotky. Pokud je cílem modelu řízení držet finanční aktiva za účelem inkasa smluvních peněžních toků, jsou finanční aktiva klasifikována v naběhlé hodnotě. Pokud je cílem modelu řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv, jedná se o finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu. Pokud se model řízení od těchto dvou modelů liší (např. finanční aktiva jsou držena za účelem obchodování nebo jsou držena v portfoliu spravovaném a oceňovaném na základě reálné hodnoty), jsou finanční aktiva klasifikována jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.
Finanční aktiva se smluvními peněžními toky, která nepředstavují pouze jistinu a úroky, ale zavádějí expozici vůči jiným rizikům a volatilitě, než je uvedeno v základním ujednání o úvěrech (např. změny cen vlastního kapitálu), jsou klasifikována jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty bez ohledu na model řízení.
V okamžiku prvotního vykázání klasifikuje EU finanční aktiva takto:
(i) Finanční aktiva v naběhlé hodnotě
EU je řadí do této kategorie:
— |
peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, |
— |
úvěry (včetně termínovaných vkladů s původní dobou splatnosti delší než tři měsíce), |
— |
pohledávky ze směnných transakcí, s výjimkou části k inkasu ze smlouvy o finanční záruce klasifikované jako finanční aktivum v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. |
Tato nederivátová finanční aktiva splňují dvě podmínky: Cílem modelu řízení EU je jejich držení za účelem inkasa smluvních peněžních toků. Kromě toho dochází v určitých dnech ke smluvním peněžním tokům, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené části jistiny.
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv, s výjimkou aktiv se splatností delší než 12 měsíců od data vykázání.
(ii) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu
Tato nederivátová finanční aktiva mají smluvní peněžní toky, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené části jistiny. Kromě toho je cílem modelu řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv.
Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.
K 31. prosinci 2021 EU taková aktiva nedrží.
(iii) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty
Následující finanční aktiva klasifikuje EU jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, protože smluvní peněžní toky nepředstavují pouze jistinu a úroky z jistiny:
— |
deriváty, |
— |
kapitálové investice a investice do fondů peněžního trhu nebo fondů společných portfolií, |
— |
jiné investice akciového typu (např. operace rizikového kapitálu). |
Kromě toho klasifikuje EU jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty i dluhové cenné papíry, které drží, protože portfolia dluhových cenných papírů jsou spravována a oceňována na základě reálné hodnoty portfolia (např. společný rezervní fond podle článku 212 finančního nařízení).
Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.
Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě.
Nákup finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu a v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se vykazuje ke dni obchodu – tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky uloženy ve finanční instituci nebo poskytnuty dlužníkům.
Finanční aktiva se prvotně oceňují v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. U finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou související transakční náklady vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.
Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně, pokud se nejedná o transakci za obvyklých tržních podmínek, tj. poskytnutou bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě pro účely veřejných politik. V tomto případě představuje rozdíl mezi reálnou hodnotou finančního nástroje a transakční cenou nesměnnou složku, která se ve výkazu o finanční výkonnosti vykazuje jako náklad. V tomto případě je reálná hodnota finančního aktiva odvozena z běžných tržních transakcí přímo ekvivalentního nástroje. Pokud pro daný nástroj neexistuje aktivní trh, odvodí se reálná hodnota metodou oceňování, která využívá dostupné údaje z pozorovatelných trhů.
Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.
Úvěry poskytnuté v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a úvěry na finanční pomoc se prvotně oceňují v nominální hodnotě, přičemž za reálnou hodnotu úvěru se považuje transakční cena. Je tomu tak z těchto důvodů:
— |
„Tržní prostředí“ úvěrových operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího poskytnutí. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat z vypůjčených prostředků úvěry nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy. |
— |
Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací použít účtovanou úrokovou sazbu. |
Následné ocenění
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě se následně oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu.
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou kurzových rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně oceňují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změny reálné hodnoty (včetně těch plynoucích z přepočtu cizích měn a získaných úroků) se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.
Reálná hodnota při následném ocenění
Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.
Investice do fondů rizikového kapitálu, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.
Snížení hodnoty finančního majetku
EU vykazuje a oceňuje ztrátu ze snížení hodnoty u očekávaných úvěrových ztrát u finančních aktiv, která jsou oceňována v naběhlé hodnotě a v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu.
Očekávaná úvěrová ztráta je současná hodnota rozdílu mezi smluvními peněžními toky a peněžními toky, které EU očekává, že obdrží. Očekávaná úvěrová ztráta vychází z přiměřených a doložitelných informací, které jsou dostupné k datu vykázání bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí.
Očekávaná úvěrová ztráta se oceňuje pomocí třífázového modelu, který zohledňuje pravděpodobnostně vážené případy selhání během doby trvání finančního aktiva a vývoj úvěrového rizika od vzniku finančního aktiva. U úvěrů je datem vzniku datum poskytnutí neodvolatelného úvěrového příslibu.
Pokud od vzniku nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), představuje ztráta ze snížení hodnoty očekávanou úvěrovou ztrátu z možných případů selhání ve 12 měsících následujících po datu vykázání („12měsíční očekávaná úvěrová ztráta“). Pokud od doby vzniku dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („fáze 2“) nebo pokud existují objektivní důkazy o znehodnocení úvěru („fáze 3“), ztráta ze snížení hodnoty se rovná očekávané úvěrové ztrátě z možných případů selhání za celou dobu trvání finančního aktiva („očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání“) (viz bod 6.5).
U aktiv v naběhlé hodnotě se účetní hodnota aktiva sníží o částku ztráty ze snížení hodnoty, která je vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti. U aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu se opravná položka vykazuje v čistých aktivech/vlastním kapitálu a nesnižuje účetní hodnotu finančního aktiva ve výkazu o finanční výkonnosti. Pokud se částka ztráty ze snížení hodnoty v následujícím období sníží, dříve zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší prostřednictvím výkazu o finanční výkonnosti.
a) Úvěry ústředním vládám
Při posuzování znehodnocení úvěrů vychází EU z povahy financování EU a ze svého jedinečného institucionálního statusu.
V případě znehodnocení úvěrů poskytnutých nečlenským státům vypočítává EU očekávané úvěrové ztráty na základě externích údajů o úvěrové kvalitě, avšak s přihlédnutím ke svému statusu přednostního věřitele, což snižuje úvěrové riziko. Při výpočtu současné hodnoty je diskontní sazbou původní efektivní úroková sazba úvěru. Pokud má úvěr pohyblivou sazbu, je diskontní sazbou aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy.
V případě úvěrů poskytnutých členským státům EU nikdy nevznikly žádné ztráty ze snížení hodnoty ani nedošlo k žádnému prodlení se splácením. U těchto úvěrů zohledňuje EU kromě statusu přednostního věřitele i vztahy se svými členskými státy. Tyto dva prvky v zásadě zaručují úplné navrácení úvěrů poskytnutých členským státům v době splatnosti. EU proto považuje očekávané úvěrové ztráty z úvěrů poskytnutých členským státům za zanedbatelné a statistický postup výpočtu očekávaných úvěrových ztrát u těchto úvěrů za nevhodný. Ve výkazu o finanční výkonnosti se tedy u úvěrů členským státům nevykazují žádné očekávané úvěrové ztráty.
b) Pohledávky
EU oceňuje ztrátu ze snížení hodnoty ve výši očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání s využitím praktických zjednodušení (např. matice opravných položek).
c) Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty
EU drží peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na běžných bankovních účtech a termínovaných vkladech do 3 měsíců. Peněžní prostředky jsou uloženy v bankách s velmi vysokým úvěrovým ratingem (viz bod 6.5), a tudíž s velmi nízkou pravděpodobností selhání. Vzhledem ke krátké době trvání a nízké pravděpodobnosti selhání jsou očekávané úvěrové ztráty z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů zanedbatelné. Proto se u peněžních ekvivalentů nevykazuje žádná opravná položka ze znehodnocení.
Odúčtování
Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví. Prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu a v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se vykazuje ke dni obchodu.
1.5.6 Zásoby
Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.
1.5.7 Předběžné financování
Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. V souladu se zásadou řádného finančního řízení může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním aktu. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen předběžné financování vrátit EU. Jelikož si EU zachovává nad předběžným financováním kontrolu a má nárok na vrácení jeho nezpůsobilé části, vykazuje se daná částka jako aktivum.
Předběžné financování se vykazuje v rozvaze v počáteční hodnotě v okamžiku převodu hotovosti příjemci. Oceňuje se hodnotou poskytnutého plnění. V následných účetních obdobích se předběžné financování oceňuje počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklé během daného období.
Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.
Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce „Předběžné financování“. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.
Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky do svěřenských fondů EU (jak stanoví článek 234 finančního nařízení) nekonsolidovaných v rámci Evropské komise nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.
1.5.8 Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí
Účetní pravidla EU vyžadují oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí. Aby se tyto dvě kategorie odlišily, vyhrazuje se termín „pohledávky“ pro směnné transakce a „částky k inkasu“ pro nesměnné transakce, tedy pro případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).
Pohledávky ze směnných transakcí jsou finanční aktiva oceněná naběhlou hodnotou, s výjimkou určitých částek z části k inkasu ve smlouvách o finanční záruce, které jsou klasifikovány jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz bod 1.5.5).
Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v reálné hodnotě k datu svého vzniku po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Viz bod 1.5.14 k nakládání s příjmy příštích období na konci roku. Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.
1.5.9 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou klasifikovány jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.
1.5.10 Zaměstnanecké požitky
Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek (příjmy a sociální zabezpečení). Pro účely účetnictví je nutné je rozdělit na krátkodobé zaměstnanecké požitky a zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru.
Krátkodobé zaměstnanecké požitky
Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou dávky, jež mají být vyplaceny do dvanácti měsíců od konce vykazovaného období, v němž zaměstnanci vykonávali službu, např. mzdy, placené dovolené a pracovní neschopnost a další krátkodobé dávky. Krátkodobé zaměstnanecké požitky se vykazují jako výdaje v okamžiku, kdy je daná služba vykonána. Závazek se vykazuje ve výši částky, jejíž výplata se předpokládá, pokud má EU aktuální právní nebo mimosmluvní povinnost zaplatit v důsledku služebního poměru v minulých obdobích a výši příslušného závazku lze spolehlivě odhadnout.
Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru
Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek po skončení pracovního poměru, k nimž patří starobní, invalidní a vdovský důchod vyplácený z Důchodového systému evropských úředníků a dále zdravotní pojištění ze Společného systému zdravotního pojištění (JSIS) (viz bod 2.9). Dávky se vyplácejí v rámci jednoho systému, byť rozděleného do dvou režimů, a je nutné k nim přistupovat podobně, aby podávaly skutečný obraz o situaci a odrážely ekonomickou skutečnost:
i. |
Důchodový systém evropských úředníků (PSEO): Dávky vyplácené z tohoto fiktivního fondového (21) důchodového systému se váží ke starobnímu důchodu, invaliditě a vdovství a dále k rodinným přídavkům a úmrtí před odchodem do důchodu v případě osob, které pracují nebo pracovaly v orgánech, agenturách nebo jiných subjektech EU nebo jsou pozůstalými po zemřelých úřednících či příjemcích starobního důchodu. Zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky. |
ii. |
Společný systém zdravotního pojištění (JSIS): V jeho rámci EU hradí náklady zaměstnanců Evropské komise, orgánů, agentur a dalších subjektů EU na zdravotní pojištění formou proplácení výdajů na lékařskou péči. Dávky poskytované v tomto systému osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. |
Evropská unie vyplácí zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru rovněž členům a bývalým členům orgánů EU, a to prostřednictvím samostatných důchodových systémů. Ty jsou uvedeny v položce „Ostatní důchodové systémy“. Z těchto systémů vyplácí EU důchodové dávky členům Komise, Evropského soudního dvora, Účetního dvora, Rady, Evropského parlamentu, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů. Náklady na zdravotní péči hradí EU členům orgánů EU prostřednictvím systému JSIS.
Uvedené zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru se klasifikují jako závazky EU z definovaných požitků a vypočítávají se ke každému rozhodnému dni diskontováním odhadované výše budoucích požitků, na něž zaměstnancům vznikl nárok v běžném a předchozím období, a odečtením reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají každoročně pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jejich současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.
Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru vyplácené zaměstnancům EU jsou součástí jednoho plánu, který zahrnuje jak důchodový systém PSEO, tak systém zdravotního pojištění JSIS, přičemž nárok na krytí nákladů ze systému JSIS je podmíněn nabytím nároku na krytí ze systému PSEO. Dle podmínek tohoto plánu vymezených ve služebním řádu některé nároky, např. právo na odložené vyplácení starobního důchodu či snížený důchod v rámci systému PSEO, vznikají až po deseti letech služby. Nároky vzniklé v rámci plánu v průběhu následné služby zaměstnance jsou však výrazně vyšší než původní nároky, jak odráží následně každoročně nabyté důchodové nároky.
K zobrazení ekonomické podstaty podkladové operace tak, aby v souladu s kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle účetního pravidla EU č. 1 i koncepčního rámce IPSAS dávalo poctivý obraz, se proto vzniklé náklady na služební poměr zvyšují lineárně po celou dobu odhadované aktivní služby, tj. po dobu od data, kdy ze služebního poměru poprvé vzniknou v rámci plánu požitky (ať už podmíněné další službou, či nikoliv), do data, kdy z další služby daného zaměstnance nevzniknou v rámci plánu další požitky podstatné výše, kromě dalších zvýšení mzdy. Tento se přístup se na dávky vyplácené z uvedeného plánu aplikuje konzistentně.
Přecenění čistých závazků z definovaných požitků zahrnuje pojistněmatematické zisky a ztráty a návratnost aktiv plánu a vykazuje se bezprostředně v čistých aktivech.
Evropská unie rozlišuje v rámci plánu definovaných požitků ve výkazu o finanční výkonnosti v položce „Náklady na zaměstnance a důchody“ čisté nákladové (výnosové) úroky a ostatní náklady.
Pokud se výše poskytovaných požitků změní nebo sníží, výsledná změna v požitcích ze služebních poměrů minulých období, případně ztráta nebo zisk z jejich snížení se vykáže ihned ve výkazu o finanční výkonnosti. Zisky a ztráty vyplývající z vypořádání se vykazují v okamžiku vypořádání. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu.
1.5.11 Rezervy
Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).
Rezervy na nevýhodné smlouvy se oceňují současnou hodnotou předpokládaných nákladů na ukončení smlouvy, nebo předpokládaných čistých nákladů na pokračování smlouvy, podle toho, která hodnota je nižší.
1.5.12 Finanční závazky
Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě nebo jako závazky ze smluv o finanční záruce.
Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů (dluhopisy EU, vklady EU a pokladniční poukázky EU). Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou nevýznamné a jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.
Mezi finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5.
Závazky ze smluv o finanční záruce vykazuje EU v okamžiku, kdy uzavře smlouvu, podle které je povinna provést přesně vymezené platby za účelem úhrady ztráty, která vznikne držiteli záruky proto, že konkrétní dlužník neprovede platbu v době splatnosti v souladu s původními nebo upravenými podmínkami dluhového nástroje. Pokud smlouva o záruce vyžaduje, aby EU prováděla platby v reakci na změny cen finančních nástrojů nebo změny jiných podkladových nástrojů, je smlouva o záruce derivátem, tj. finančním závazkem v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Všechny ostatní smlouvy o záruce se účtují jako finanční rezervy.
Závazky ze smluv o finanční záruce jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. Ta se rovná čisté současné hodnotě pohledávek z odměn za záruku, pokud je v tržní hodnotě. Není-li účtována žádná odměna za záruku nebo nepředstavuje-li protiplnění reálnou hodnotu, je reálná hodnota stanovena na základě kotovaných cen na aktivním trhu pro smlouvy o finanční záruce, které jsou přímo srovnatelné se závazkem z uzavřené smlouvy o finanční záruce, jsou-li k dispozici, nebo pomocí metody oceňování. Pokud nelze reálnou hodnotu spolehlivě určit přímým pozorováním aktivního trhu ani jinou metodou oceňování, je závazek ze smlouvy o finanční záruce prvotně oceněn ve výši celoživotních očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání.
Následná ocenění závisí na vývoji expozice vůči úvěrovému riziku z finanční záruky. Nedojde-li k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši dvanáctiměsíční očekávané úvěrové ztráty, nebo původně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší. Dojde-li k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 2“), jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání, nebo původně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší (viz bod 6.5).
Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. Smlouvy o finanční záruce jsou klasifikovány jako krátkodobé závazky s výjimkou případů, kdy má EU bezpodmínečné právo odložit vypořádání závazku nejméně o dvanáct měsíců od data vykázání.
Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise (tj. svěřenský fond Madad a svěřenský fond pro Kolumbii), jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů EU od jiných dárců tudíž splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.
1.5.13 Závazky
Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich způsobilé výši.
Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.
1.5.14 Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období
Transakce a účetní případy se zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.
Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se na základě odhadované výše závazku k převodu za dané období vykazují výdaje příštích období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Obdobně platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.
1.6 VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI
1.6.1 Příjmy
VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ
Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí, a to následovně:
Zdroje z HND, DPH a vlastní zdroje z plastových obalových odpadů
Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Výnosy se oceňují v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH, HND a plastových obalových odpadů vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.
Tradiční vlastní zdroje
Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.
Pokuty
Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou pokutované subjekty ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:
a) |
buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností; nebo |
b) |
rozhodnutí odmítnout a napadnout ho v souladu s právem EU. |
I když podnik opravný prostředek podá, musí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 SFEU). Přijaté peněžní prostředky se použijí k vyrovnání částky k inkasu. S výhradou souhlasu účetního Komise však může podnik místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky. Pokuta se v takovém případě nadále vykazuje jako částka k inkasu. Není-li předložena ani peněžní hotovost, ani záruka, a panují-li pochybnosti o platební schopnosti podniku, je k pohledávce vytvořena opravná položka.
Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek, nebo, pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže je namísto úhrady poskytnuta záruka, odepíše se zbývající částka k inkasu.
Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.
Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.
VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ
Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.
Výnosový a nákladový úrok
Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění úrokové sazby, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.
Jakmile se finanční aktivum nebo skupina podobných finančních aktiv považuje za úvěrově znehodnocené („fáze 3“), vypočte se úrokový výnos pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.
Výnosy z dividend
Výnosy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.
Výnosy a náklady z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty
Jedná se o zisky (výnosy) a ztráty (náklady) v reálné hodnotě z těchto finančních aktiv, včetně těch, které vyplývají z přepočtu cizích měn. U úročených finančních aktiv to zahrnuje i úroky. Viz také bod 3.9.
Výnosy ze smluv o finanční záruce
Výnosy ze smluv o finanční záruce (záruční prémie) se vykazují po dobu, kdy je EU připravena nahradit držiteli smlouvy o finanční záruce případnou úvěrovou ztrátu. Použitý odpisový plán zohledňuje plynutí času a objem zaručené expozice. Výnosy ze smluv o finanční záruce zahrnují také amortizaci závazků ze smluv o finanční záruce v případech, kdy byla záruka poskytnuta bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě.
1.6.2 Výdaje
Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: i) nárokové částky; ii) převody podle dohod a granty a iii) příspěvky a dary závislé na volném uvážení.
Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.
Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro zaúčtování, se zachytí jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.
Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.
1.7 PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY
1.7.1 Podmíněná aktiva
Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.
1.7.2 Podmíněné závazky
Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán – buď proto, že není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit. Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.
1.8 VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ
Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.
Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.
Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.
Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní, investiční a finanční činnosti.
Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční a nefinanční povahy. Patří k nim většina realizovaných činností.
Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investiční činnosti nejsou řazeny úvěry poskytnuté příjemcům, protože jsou součástí obecných cílů, a tedy každodenní činnosti EU. Cílem je vykazovat faktické investice EU.
Finanční činnosti jsou činnosti, které vedou ke změnám v rozsahu a skladbě výpůjček jiných, než jsou výpůjčky poskytnuté příjemcům metodou „back-to-back“ nebo k pořizování budov, strojů a zařízení (které jsou zahrnuty do provozních činností).
2. PŘÍLOHA K ROZVAZE
AKTIVA
2.1 DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK
v milionech EUR |
|
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2020 |
1 409 |
Přírůstky |
276 |
Úbytky |
(32) |
Převody mezi kategoriemi majetku |
0 |
Ostatní změny |
(18) |
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2021 |
1 636 |
Oprávky k 31. 12. 2020 |
(789) |
Odpisy za daný rok |
(119) |
Zrušené odpisy |
3 |
Úbytky |
36 |
Převody mezi kategoriemi majetku |
0 |
Ostatní změny |
3 |
Oprávky k 31. 12. 2021 |
(867) |
Účetní hodnota netto k 31. 12. 2021 |
769 |
Účetní hodnota netto k 31. 12. 2020 |
620 |
Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.
2.2 BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ
Mezi vesmírná zařízení je řazen provozovaný dlouhodobý majetek sloužící oběma vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS), tj. Galileo a EGNOS, a dále Evropský program monitorování Země (Copernicus). Majetek patřící k vesmírným systémům, který zatím není v provozu, je řazen pod položku „nedokončený majetek“. Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).
Pokud jde o systém Galileo, byly v prosinci 2021 vypuštěny dvě družice. Očekává se, že budou prohlášeny za provozuschopné v prvním pololetí roku 2022. Zároveň byla úspěšně zavedena nová generace pozemní infrastruktury 1.7. Do konstelace v současné době patří 26 družic. Po dokončení bude v konstelaci systému v provozu 30 družic (včetně šesti náhradních). Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo zahrnující jak družice, tak pozemní systémy, dosahovala k 31. prosinci 2021 výše 3 413 milionů EUR (2020: 2 145 milionů EUR). Celková hodnota nedokončeného majetku činí 1 344 milionů EUR (2020: 1 872 milionů EUR).
Pokud jde o program Copernicus, byla v červnu 2021 prohlášena za funkční družice 6A. Celková čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku programu Copernicus činí 937 milionů EUR (2020: 877 milionů EUR). Dalších 2 115 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako nedokončený majetek (2020: 1 894 milionů EUR).
Dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou služby EGNOS ve výši 130 milionů EUR (2020: 24 milionů EUR) je rovněž zahrnut v položce „Vesmírná zařízení“. Kromě toho nedokončený majetek služby EGNOS činí 189 milionů EUR (2020: 273 milionů EUR).
BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ
v milionech EUR |
|||||||||
|
Pozemky a budovy |
Vesmírná aktiva |
Stroje a zařízení |
Nábytek a vozidla |
Technické vybavení počítačů |
Ostatní |
Finanční leasing |
Nedokončený majetek |
Celkem |
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2020 |
5 924 |
5 670 |
546 |
272 |
727 |
332 |
2 650 |
4 748 |
20 868 |
Přírůstky |
100 |
269 |
45 |
19 |
114 |
20 |
9 |
1 472 |
2 049 |
Úbytky |
(12) |
— |
(24) |
(12) |
(60) |
(7) |
(7) |
— |
(122) |
Převody mezi kategoriemi majetku |
535 |
1 791 |
1 |
1 |
(0) |
2 |
(0) |
(2 329 ) |
0 |
Ostatní změny |
— |
— |
— |
— |
(0) |
0 |
— |
(1) |
(1) |
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2021 |
6 547 |
7 730 |
568 |
281 |
781 |
347 |
2 651 |
3 890 |
22 793 |
Oprávky k 31. 12. 2020 |
(3 676 ) |
(2 625 ) |
(465) |
(203) |
(557) |
(259) |
(1 402 ) |
|
(9 186 ) |
Tvorba odpisů za rok |
(187) |
(625) |
(38) |
(16) |
(84) |
(23) |
(92) |
|
(1 065 ) |
Zrušení odpisů |
5 |
— |
0 |
0 |
6 |
0 |
— |
|
10 |
Úbytky |
12 |
— |
24 |
11 |
55 |
7 |
7 |
|
116 |
Převody mezi kategoriemi majetku |
(0) |
— |
(0) |
— |
(0) |
0 |
0 |
|
(0) |
Ostatní změny |
0 |
— |
0 |
— |
(0) |
(1) |
— |
|
(1) |
Oprávky k 31. 12. 2021 |
(3 846 ) |
(3 250 ) |
(479) |
(208) |
(581) |
(276) |
(1 487 ) |
|
(10 126 ) |
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2021 |
2 701 |
4 480 |
89 |
73 |
199 |
72 |
1 164 |
3 890 |
12 669 |
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2020 |
2 249 |
3 045 |
81 |
69 |
170 |
73 |
1 248 |
4 748 |
11 682 |
2.3 INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU
Účast EU, zastupované Komisí, v Evropském investičním fondu (EIF) je vykazována jako účast v přidružené účetní jednotce pomocí ekvivalenční metody. EIF je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. EIF sídlí v Lucemburku a působí jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou Evropská investiční banka (EIB), EU a skupina finančních institucí.
V roce 2021 schválili akcionáři EIF navýšení kapitálu ze 4,5 miliardy EUR na 7,4 miliardy EUR. K 31. prosinci 2021 činí upsaný základní kapitál 7,3 miliardy EUR (přičemž je schváleno, ale dosud neupsáno dalších 70 milionů EUR). Toto navýšení umožní EIF hrát klíčovou roli při zavádění Programu InvestEU, investičního programu EU na období 2021–2027 (viz bod 4.1.1). Přispěje také k reakci na krizi COVID-19, protože EIF rovněž zavádí významné balíčky na podporu malých podniků v celé Evropě. EU se na navýšení kapitálu podílela částkou 372 milionů EUR. K 31. prosinci 2021 měla EU 30 % vlastnických podílů v EIF (2020: 29,7 %) a 30 % hlasovacích práv (2020: 29,7 %). V souladu se svými stanovami musí EIF převádět nejméně 20 % ze svého čistého ročního zisku do povinného rezervního fondu, dokud celková výše tohoto fondu nedosáhne 10 % upsaného základního kapitálu. Tento rezervní fond není určen k vyplacení.
v milionech EUR |
|
|
Evropský investiční fond |
Účasti k 31. 12. 2020 |
588 |
Příspěvky |
372 |
Obdržené dividendy |
— |
Podíl na čistém zisku |
169 |
Podíl na čistých aktivech |
63 |
Účasti k 31. 12. 2021 |
1 192 |
EU lze na základě procentuálního podílu její kapitálové účasti přiřadit tyto účetní hodnoty:
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
EIF celkem |
EIF celkem |
|
Aktiva |
5 187 |
3 256 |
Pasiva |
(1 213 ) |
(1 277 ) |
Příjmy |
781 |
322 |
Výdaje |
(217) |
(194) |
Zisk/(ztráta) |
564 |
129 |
Sesouhlasení výše uvedených souhrnných finančních údajů a účetní hodnoty drženého podílu v EIF je následující:
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Čistá aktiva přidružené účetní jednotky |
3 974 |
1 979 |
Vlastnická účast EK v EIF |
30,0 % |
29,7 % |
Účetní hodnota |
1 192 |
588 |
K 31. prosinci 2021 EU, zastoupená Komisí, splatila 20 % svých upsaných akcií v základním kapitálu EIF a nesplacená (zatím nevyžádaná) částka činí:
v milionech EUR |
||
|
Celkový kapitál EIF |
Upsaný kapitál EU |
Základní kapitál celkem |
7 300 |
2 190 |
Splaceno |
(1 460 ) |
(438) |
Nevyžádáno |
5 840 |
1 752 |
2.4 FINANČNÍ MAJETEK
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Dlouhodobé |
|
|
|
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě |
2.4.1 |
160 214 |
82 887 |
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (22) |
2.4.2 |
21 660 |
16 327 |
|
|
181 874 |
99 214 |
Krátkodobé |
|
|
|
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě |
2.4.1 |
3 353 |
10 422 |
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (22) |
2.4.2 |
3 391 |
3 459 |
|
|
6 744 |
13 881 |
Celkem |
|
188 618 |
113 095 |
2.4.1 Finanční aktiva v naběhlé hodnotě
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Úvěry pro Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU) a finanční pomoc |
2.4.1.1 |
163 392 |
93 193 |
Ostatní úvěry |
2.4.1.2 |
176 |
116 |
Celkem |
|
163 568 |
93 309 |
Dlouhodobé |
|
160 214 |
82 887 |
Krátkodobé |
|
3 353 |
10 422 |
2.4.1.1
v milionech EUR |
|||||||
|
Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU) |
SURE |
EFSM |
Podpora platební bilance |
Makrofin. pomoc |
Euratom |
Celkem |
Celkem k 31. 12. 2020 |
— |
39 503 |
47 396 |
201 |
5 813 |
279 |
93 193 |
Revize účetního pravidla EU č. 11 |
— |
420 |
(114) |
(1) |
(27) |
(1) |
276 |
Nové úvěry (nominální) |
17 970 |
50 137 |
9 750 |
— |
1 665 |
100 |
79 622 |
Splátky |
— |
— |
(9 750 ) |
— |
(14) |
(29) |
(9 793 ) |
Změny účetní hodnoty |
8 |
507 |
(144) |
0 |
(24) |
— |
347 |
Změny snížení hodnoty |
— |
— |
— |
— |
(243) |
(11) |
(254) |
Celkem k 31. 12. 2021 |
17 978 |
90 567 |
47 138 |
201 |
7 170 |
338 |
163 392 |
Dlouhodobé |
17 970 |
90 502 |
43 969 |
200 |
7 132 |
314 |
160 087 |
Krátkodobé |
8 |
65 |
3 169 |
1 |
38 |
24 |
3 305 |
Nominální hodnota úvěrů k 31. prosinci 2021 činí 162 394 milionů EUR, z toho 144 424 milionů EUR se týká úvěrů na finanční pomoc (2020: 92 565 milionů EUR) a 17 970 milionů EUR na Nástroj pro oživení a odolnost (2020: žádné). Výrazný nárůst oproti předchozímu roku je způsoben dalšími úvěry poskytnutými v rámci nástroje SURE a spuštěním Nástroje pro oživení a odolnost (NGEU) v roce 2021.
Řádek „Revize účetního pravidla EU č. 11“ ukazuje dopad revidovaného účetního pravidla č. 11 na částky úvěrů k 1. lednu 2021. V případě nástrojů SURE, EFSM a platební bilance se dopad týká použití metody efektivní úrokové sazby. V případě makrofinanční pomoci a Euratomu se dopad týká použití efektivní úrokové sazby a opravné položky ze znehodnocení k 1. lednu 2021.
— |
Dopad efektivní úrokové sazby: Výše uvedené programy, s výjimkou Nástroje pro oživení a odolnost (NGEU), fungují na principu „back-to-back“. To znamená, že prémie, slevy, úroky a transakční náklady, které EU vynaloží na výpůjčku, jsou přeúčtovány příjemci výpůjčky. Z toho vyplývá, že efektivní úroková sazba úvěru se rovná efektivní úrokové sazbě příslušné výpůjčky, kterou byl úvěr financován. Prémie nebo slevy z výpůjčních transakcí a jejich přeúčtování příjemcům úvěrů byly v předchozí době neprodleně vykazovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Při použití metody efektivní úrokové sazby byly neamortizované prémie a slevy k 1. lednu 2021 připočteny k nesplaceným výpůjčkám a úvěrům. Čistý dopad na souhrnné výsledky je nulový. Neamortizované prémie a slevy budou nyní odepisovány až do splatnosti. |
— |
Dopad opravných položek ze snížení hodnoty: Tento údaj byl vypočten pomocí modelu očekávané úvěrové ztráty s použitím zásad pro snížení hodnoty úvěrů (viz bod 6.5). Komise proto k 1. lednu 2021 vykázala opravnou položku z očekávané úvěrové ztráty u úvěrů v rámci makrofinanční pomoci a úvěrů poskytnutých Euratomem. |
Řádek „změny snížení hodnoty“ odpovídá přecenění očekávaných úvěrových ztrát k 31. prosinci 2021.
Řádek „změny účetní hodnoty“ odpovídá změně naběhlých úroků a změně prémií/slev (nové prémie/slevy a odpisy).
Nástroj pro oživení a odolnost (RRF)
EU zřídila v roce 2021 Nástroj pro oživení a odolnost jako dočasný nástroj, který má pomoci hospodářstvím členských států zotavit se z pandemie koronaviru a stát se odolnými, pokud jde o zelenou a digitální transformaci. V rámci nástroje EU na podporu oživení (NGEU) si Komise půjčuje finanční prostředky, které Nástroj pro oživení a odolnost využívá k financování reforem a investic členských států. Ty musí být v souladu s prioritami EU a musí být zaměřeny na výzvy stanovené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik. Financování může mít podobu půjčky (vratná podpora) nebo grantu (nevratná podpora, viz bod 2.5). Členské státy mohou získat finanční prostředky až do výše předem dohodnutého přídělu prostředků na půjčky a granty. Aby mohly členské státy podporu využít, musí Evropské komisi předložit své národní plány pro oživení a odolnost. V každém plánu jsou stanoveny reformy a investice, které mají být provedeny do konce roku 2026, a definovány jasné milníky a cíle, které analyzuje Evropská komise a schvaluje Evropská rada. Úvěry z Nástroje pro oživení a odolnost mohou být vypláceny do 31. prosince 2026 až po dosažení dohodnutých milníků a cílů. Do 31. prosince 2021 však Komise mohla poskytovat zálohy až do výše 13 % schválených částek úvěrů na zahájení hospodářského oživení.
K 31. prosinci 2021 byly podepsány úvěrové smlouvy ve výši 153,2 miliardy EUR. Z této částky již Komise vyplatila 18 miliard EUR. Mezi úvěry v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a výpůjčkami v rámci NGEU neexistuje žádný vztah „back-to-back“ (viz bod 2.11).
Podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE)
SURE je nový evropský nástroj, který pomáhá udržet lidem práci a pracovní místa postižená koronavirovou pandemií. Nástroj dává členským státům možnost žádat o finanční pomoc EU na podporu financování náhlého a významného navýšení vnitrostátních veřejných výdajů v souvislosti s vnitrostátními režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, včetně opatření pro osoby samostatně výdělečně činné, nebo s některými opatřeními přijatými v oblasti zdraví v reakci na krizi, zejména na pracovištích. Může poskytnout finanční pomoc ve výši až 100 miliard EUR ve formě půjček postiženým členským státům. Tento nástroj je podpořen zárukami ve výši 25 miliard EUR, které členské státy poskytly Komisi pro splácení souvisejících výpůjček. V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/672 (23) může Komise uzavřít s členským státem dohodu o půjčce až poté, co Komise navrhne a Rada přijme prováděcí rozhodnutí o finanční pomoci z nástroje SURE.
K 31. prosinci 2021 Rada schválila a Komise podepsala dohody o půjčce na finanční pomoc ve výši 94,3 miliardy EUR. Z této částky Komise vyplatila členským státům 89,6 miliardy EUR (nominální částky). Zbývající částky podle podepsaných dohod o půjčce budou vyplaceny v roce 2022.
Evropský mechanismus finanční stability (EFSM)
Mechanismus EFSM umožnil poskytnout finanční pomoc členskému státu, u něhož v důsledku mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu závažnými obtížemi vážně ohrožen. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Podle závěrů Rady ECOFIN ze dne 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak limit podle právních předpisů omezuje nesplacenou výši úvěrů či úvěrových linek rozpětím, které je k dispozici v rámci stropu vlastních zdrojů. Nepředpokládá se, že se EFSM bude podílet na nových finančních programech nebo uzavírat nové smlouvy o úvěrových facilitách. U podepsaných úvěrových smluv nejsou žádné nevyčerpané částky.
Platební bilance (BOP)
Jedná se o finanční nástroj určený k uskutečňování politik, který poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům, jež nepřijaly euro. Umožňuje poskytovat úvěry členským státům, které se potýkají s obtížemi v oblasti své platební bilance či pohybu kapitálu nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Maximální nesplacená výše úvěrů poskytnutých v rámci tohoto nástroje je omezena na 50 miliard EUR. U podepsaných úvěrových smluv nejsou žádné nevyčerpané částky.
Makrofinanční pomoc
Makrofinanční pomoc je druh finanční pomoci EU partnerským zemím, které se potýkají s krizí platební bilance. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů anebo příspěvků, případně tyto nástroje vhodně kombinuje a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s ozdravným a reformním programem, který podporuje MMF. Za výpůjčky v rámci těchto úvěrů ručí Záruční fond pro vnější vztahy a poté rozpočet EU.
V průběhu roku 2021 byly vyplaceny další úvěry ve výši 1,7 miliardy EUR, z toho 0,6 miliardy EUR Ukrajině. Z podepsaných úvěrových smluv je podmíněně nevyčerpáno 0,6 miliardy EUR.
K 31. prosinci 2021 činí opravná položka ze snížení hodnoty u úvěrů makrofinanční pomoci 293 milionů EUR, z čehož 197 milionů EUR připadá na úvěry Ukrajině (v celkové výši 4,4 miliardy EUR (nominální hodnota) ke konci roku). V souladu s účetními pravidly EU (a standardy IPSAS) tato opravná položka ze snížení hodnoty nezohledňuje události nevyžadující úpravu po rozvahovém dni, které se týkají války na Ukrajině v roce 2022 (viz bod 8), ale jen významné zvýšení rizika, které bylo zaznamenáno na konci roku 2021.
Půjčky Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom)
Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom, zastupovaný Komisí) půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. Z celkových nesplacených půjček Euratomu k 31. prosinci 2021 připadá 300 milionů EUR (nominální hodnota) na úvěry Ukrajině, u nichž byla zaúčtována opravná položka ze snížení hodnoty ve výši 13 milionů EUR. K 31. prosinci 2021 obdržela Komise záruky od třetích stran na pokrytí půjček Euratomu ve výši 350 milionů EUR (2020: 279 milionů EUR). U podepsaných úvěrových smluv nejsou žádné nevyčerpané částky.
Efektivní úrokové sazby u úvěrů (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU) |
0,11 % – 0,12 % |
— |
SURE |
(0,48 ) % – 0,77 % |
0,00 % – 0,30 % |
EFSM |
(0,03 ) % – 3,79 % |
0,50 % – 3,75 % |
Podpora platební bilance |
2,95 % |
2,88 % |
Makrofinanční pomoc |
(0,14 ) % – 3,70 % |
0,00 % – 3,69 % |
Euratom |
(0,08 ) % – 1,66 % |
0,00 % – 5,76 % |
Údaje za rok 2020 se týkají nominálních úrokových sazeb, zatímco údaje za rok 2021 představují efektivní úrokové sazby v souladu s revidovaným účetním pravidlem EU č. 11. |
2.4.1.2
Jedná se o tři typy úvěrů:
a) |
úvěry ve výši 74 milionů EUR k 31. prosinci 2021 (2020: 75 milionů EUR) poskytnuté z rozpočtových programů EU (např. program MEDA pro evropsko-středomořské partnerství a program EU pro zaměstnanost a sociální inovace); |
b) |
úvěry v selhání původně poskytnuté prováděcími partnery, u nichž Komise uhradila čerpání záruky a nyní má právo na vymáhání (postoupené úvěry). K 31. prosinci 2021 drží Komise práva na vymáhání 855 milionů EUR těchto úvěrů (včetně naběhlých úroků). Po zohlednění očekávaných úvěrových ztrát však účetní hodnota vykázaná v rozvaze činí 48 milionů EUR. Tyto úvěry poskytla EIB a byly zaručeny programy EFSI a ELM; |
c) |
termínované vklady ve výši 54 milionů EUR se splatností delší než 3 měsíce, které nesplňují definici peněžních ekvivalentů. |
2.4.2 Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Finanční aktiva v RH do zisku nebo ztráty nederivátová (24) |
2.4.2.1 |
24 223 |
19 587 |
Finanční aktiva v RH do zisku nebo ztráty derivátová |
2.4.2.2 |
828 |
199 |
Celkem |
|
25 051 |
19 786 |
Dlouhodobé |
|
21 660 |
16 327 |
Krátkodobé |
|
3 391 |
3 459 |
2.4.2.1
Finanční aktiva v RH do zisku nebo ztráty nederivátová podle typu
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Dluhové cenné papíry |
19 326 |
14 862 |
Fondy peněžního trhu a investice do společných portfolií |
2 513 |
3 038 |
Ostatní kapitálové investice |
2 384 |
1 686 |
Celkem |
24 223 |
19 587 |
Dlouhodobé |
20 834 |
16 134 |
Krátkodobé |
3 390 |
3 453 |
Údaje za rok 2020 se týkají částek, které byly dříve v konsolidované roční účetní závěrce EU za rok 2020 klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva. |
Dluhové cenné papíry jsou především státní a podnikové dluhopisy. Tyto investice jsou drženy ve fondech (portfoliích) spravovaných Komisí nebo EIB jménem EU a týkají se zejména společného rezervního fondu, programu H2020, fondu BUFI a Inovačního fondu (viz níže). Výkonnost portfolií aktiv se hodnotí na základě reálné hodnoty (tržní hodnoty).
Fondy peněžního trhu jsou vzájemné fondy, které investují do krátkodobých dluhových cenných papírů (např. jednotný fond EIB). Investice do společných portfolií jsou finanční prostředky EU z programů CEF a H2020 sloučené s prostředky členských států z programu NER 300. Slouží k poskytování záruk na finanční a investiční operace EIB.
„Ostatní kapitálové investice“ se týkají především investic peněz z rozpočtu EU – prostřednictvím prováděcích partnerů – do rizikového kapitálu nebo jiných typů investičních fondů pro plnění cílů politiky EU. Například zlepšení přístupu k financování pro začínající malé a střední podniky, výzkum a inovace, jakož i infrastruktura v EU i mimo ni.
Finanční aktiva v RH do zisku nebo ztráty nederivátová podle programu
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Inovační fond |
4 195 |
— |
Investice z fondu BUFI |
1 257 |
1 598 |
ESUO v likvidaci |
1 382 |
1 445 |
Evropská banka pro obnovu a rozvoj |
188 |
188 |
Důchodový systém pro místní zaměstnance ESVČ |
69 |
73 |
|
7 091 |
3 304 |
Rozpočtové záruční fondy: |
|
|
Společný rezervní fond |
11 272 |
— |
Záruční fond EFSI |
— |
7 526 |
Záruční fond pro vnější vztahy |
— |
2 794 |
Záruční fond EFSD |
— |
692 |
|
11 272 |
11 012 |
Finanční nástroje financované z rozpočtu EU: |
|
|
Horizont 2020 |
3 342 |
3 097 |
Nástroj pro propojení Evropy |
762 |
764 |
Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky |
684 |
533 |
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu |
213 |
163 |
Fond „Zelenou energií k růstu“ |
146 |
143 |
Nástroj efektivního využívání energie |
107 |
104 |
Ostatní |
606 |
467 |
|
5 861 |
5 271 |
Celkem |
24 223 |
19 587 |
Dlouhodobé |
20 834 |
16 134 |
Krátkodobé |
3 390 |
3 453 |
Údaje za rok 2020 se týkají částek, které byly dříve v konsolidované roční účetní závěrce EU za rok 2020 klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva. |
Inovační fond (IF)
Inovační fond byl zřízen směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (25), kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii. Podporuje inovace nízkouhlíkových technologií a procesů v určitých hospodářských odvětvích. Inovační fond má být financován z příjmů z postupného zpeněžování 450 milionů povolenek a také z nevyčerpaných prostředků z 300 milionů povolenek, které jsou k dispozici pro program NER300 (viz bod 3.8). Inovační fond zahájil svou činnost v roce 2020, ale příslušné částky byly drženy v hotovosti. Od roku 2021 spravuje prostředky Inovačního fondu EIB tak, že je investuje do dluhopisů.
Investice z fondu BUFI
Komise zřídila fond pro rozpočtové pokuty (dále jen „fond BUFI“), který spravuje finanční prostředky, jež Komise předběžně získává z pokut za napadené porušení pravidel hospodářské soutěže. Až do konečného soudního rozhodnutí investuje Komise peníze do dluhových nástrojů.
ESUO v likvidaci
Platnost Smlouvy o ESUO skončila 23. července 2002 a veškerá aktiva ESUO byl převedena na Evropskou unii a vyčleněna na výzkum v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem. Komise spravuje portfolio a investuje do dluhových cenných papírů denominovaných v EUR a kotovaných na aktivním trhu.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
V Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) drží EU finanční investici do základního kapitálu, kterou k 31. prosinci 2021 představovalo 90 044 akcií (2020: 90 044 akcií), což představuje 3 % celkového upsaného základního kapitálu. Upsaný podíl EU na základním kapitálu EBRD činí celkem 900 milionů EUR, z nichž 713 milionů EUR je zatím nesplaceno. Z dohody o založení EBRD vyplývají pro akcionáře určitá smluvní omezení, například nepřevoditelnost akcií a umoření ve výši maximálně původní kupní ceny. Své investice do EBRD oceňuje EU reálnou hodnotou. Původní kupní cena se považuje za nejlepší odhad jejich reálné hodnoty, zejména z důvodu smluvních omezení uvedených výše. Ačkoliv akcie EBRD nejsou kotované na burze, nedávné transakce spojené s jejím vlastním kapitálem (kapitálové emise v nominální hodnotě) ukazují, že cena představuje v této situaci nejlepší odhad reálné hodnoty.
Společný rezervní fond
EU ručí za kapitálové investice a úvěry, které prováděcí partneři poskytují státům a podnikům. Na úhradu pohledávek ze selhání nebo jiných ztrát se v souladu s právními předpisy z rozpočtu EU postupně vyčleňují prostředky na vytvoření kapitálové rezervy, tj. společného rezervního fondu. Společný rezervní fond zahrnuje také půjčky, které Komise poskytuje na financování úvěrů makrofinanční pomoci a Euratomu nečlenským státům.
Do roku 2020 existoval pro každou rozpočtovou záruku samostatný fond (záruční fond EFSI, záruční fond EFSD, Záruční fond pro vnější vztahy – zahrnující také úvěry finanční pomoci třetím zemím v rámci makrofinanční pomoci a Euratomu).
Od 1. ledna 2021 Komise v souladu s finančním nařízením zřídila společný rezervní fond, který spravuje kapitálovou rezervu („tvorbu rezerv“) pro všechny rozpočtové záruky a úvěry finanční pomoci třetím zemím v rámci jednoho společného portfolia. Kromě prostředků z rozpočtu EU získává společný rezervní fond zpětně získané prostředky z operací v selhání, výnosy z investic a příjmy z odměn za rozpočtové záruky EU. Do společného rezervního fondu mohou dobrovolně přispívat rovněž členské státy i další přispěvatelé, kteří tímto způsobem zvyšují dostupné záruky EU.
Ve společném rezervním fondu se příchozí příspěvky rozdělí do podfondů, přičemž každý podfond se vztahuje k jednomu přispívajícímu programu. K 31. prosinci 2021 sestával společný rezervní fond ze čtyř podfondů. Z toho tři podfondy navazují na starší nástroje vytvořené v rámci předchozích víceletých finančních rámců (EFSI, EFSD a ELM). Tyto tři přispívající programy převedly své stávající rezervy ke dni vstupu do společného rezervního fondu. Kromě toho je tu podfond pro program InvestEU, nový nástroj zřízený v rámci současného víceletého finančního rámce. V právních aktech těchto nástrojů jsou pro poskytované záruky stanovena nezbytná ustanovení. Rozpočet EU sdružuje tyto jednotlivé rezervy v rámci společného rezervního fondu a optimalizuje správu aktiv.
K 31. prosinci 2021 činila aktiva společného rezervního fondu 12,3 miliardy EUR, z nichž 11,3 miliardy EUR bylo investováno do nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (dluhových cenných papírů).
Horizont 2020
Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací (R&I). Jedná se o tyto nástroje:
— |
služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin, v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB, |
— |
záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) – jedná se o záruční nástroje, jež spravuje EIF a jež poskytují záruky a protizáruky finančním zprostředkovatelům za nová úvěrová portfolia (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko plynoucí z poskytnuté záruky s členskými státy, EIF a EIB), |
— |
kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin, jenž realizuje investice do fondů rizikového kapitálu a jejž spravuje EIF, a |
— |
fond ERI (fond Evropské rady pro inovace), který poskytuje kapitálové financování s cílem urychlit opatření v oblasti inovací a uvádění na trh. Fond ERI bude financován především z VFR na období 2021–2027 v rámcovém programu Horizont Evropa. Dosud však Komise využívala zdroje dostupné v rámci programu Horizont 2020. |
Nástroj pro propojení Evropy
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2013/1316 (26) byl v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízen dluhový nástroj s cílem rozšířit přístup k financování infrastrukturním projektům v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Na základě dohody s EU jej spravuje EIB. Uvedený nástroj umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či záruk a podporovat projektové dluhopisy zajištěné EU.
Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky
Jedná se o kapitálové nástroje financované z programu COSME, programu pro konkurenceschopnost a inovace, programu MAP a Iniciativy pro růst a zaměstnanost. Tyto nástroje, jež spravuje EIF, podporují zakládání a financování startupů z řad malých a středních podniků, a to v jejich rané fázi a fázi růstu. Za tímto účelem jsou uskutečňovány investice do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.
Hierarchie reálných hodnot nederivátových finančních aktiv v RH do zisku nebo ztráty (v roce 2020 klasifikovaných jako realizovatelná)
v milionech EUR |
||
Typ finančního aktiva |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích |
19 336 |
15 383 |
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen |
2 698 |
2 706 |
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích |
2 190 |
1 498 |
Celkem |
24 223 |
19 587 |
Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2 hierarchie reálných hodnot.
Sesouhlasení nederivátových finančních aktiv oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)
v milionech EUR |
|
Změny reálné hodnoty |
|
Počáteční zůstatek k 1. 1. 2021 |
1 498 |
Revize účetního pravidla EU č. 11 |
2 |
Investice v daném období |
505 |
Kapitálové splátky |
(111) |
Vypořádané příjmy |
(30) |
Zisky nebo ztráty za dané období v přebytku nebo schodku |
326 |
Převody do úrovně 3 |
— |
Převody z úrovně 3 |
— |
Ostatní |
— |
Konečný zůstatek k 31. 12. 2021 |
2 190 |
Čisté zisky z nederivátových aktiv úrovně 3 držených ke konci roku 2021 činil 295 milionů EUR. Jsou zahrnuty jako finanční výnosy v položce „Zisky z nederivátových finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty“ (viz bod 3.9) a jako finanční náklady v položce „Ztráty z nederivátových finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty“ (viz bod 3.15).
2.4.2.2
Finanční aktiva a závazky v RH do zisku nebo ztráty derivátová podle typu
v milionech EUR |
||||||
Druh derivátu |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
||||
Pomyslná hodnota |
Reálná hodnota Aktivum |
Reálná hodnota Závazek |
Pomyslná hodnota |
Reálná hodnota Aktivum |
Reálná hodnota Závazek |
|
Měnový forward |
646 |
2 |
— |
417 |
6 |
— |
Záruka za kapitálové portfolio |
4 148 |
826 |
(1) |
3 412 |
193 |
(1) |
Záruky za měnové riziko |
28 |
— |
(4) |
14 |
— |
(4) |
Celkem |
4 822 |
828 |
(5) |
3 843 |
199 |
(4) |
Dlouhodobé |
|
826 |
(5) |
|
193 |
(4) |
Krátkodobé |
|
2 |
— |
|
6 |
(0) |
Měnový forward
EU uzavírá kontrakty na měnový forward za účelem zajištění kurzového rizika, jež plyne z dluhových cenných papírů denominovaných v USD, které drží záruční fond EFSI. Na základě těchto kontraktů EU dodá v den splatnosti smluvně dohodnutou pomyslnou cizoměnovou částku (část k vyplacení), uvedenou v tabulce výše, a obdrží odpovídající pomyslnou částku v EUR (část k inkasu). Tyto derivátové kontrakty jsou k rozvahovému dni oceněny reálnou hodnotou a vykázány v této hodnotě buď jako finanční aktiva, nebo finanční závazky. Podle toho, zda je jejich reálná hodnota kladná, či záporná, jsou vykázány do zisku, nebo ztráty.
Záruky za kapitálová portfolia
Položka „Záruka za kapitálové portfolio“ zahrnuje záruky poskytnuté EU finančním institucím za portfolia kapitálových investic. Tyto záruky jsou klasifikovány jako derivátový finanční nástroj a účtují se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, neboť nesplňují definici závazku z finančních záruk, viz bod 1.5.12. Finanční závazek EU je oceněn podle hodnoty podkladových investic.
Celková částka představuje především záruku EFSI poskytnutou EU skupině EIB, přičemž EIB a EIF vyplatily podkladové kapitálové investice ve výši 3 068 milionů EUR (2020: 2 223 milionů EUR). Reálná hodnota záruky EU za kapitálová portfolia EFSI dosáhla celkové částky 763 milionů EUR (2019: 164 milionů EUR).
Záruka za měnové riziko
EU ručí za měnové riziko v rámci záruky EFSD, kterou ručí za swapové kontrakty a forwardy, jejichž cílem je zajištění proti měnovému riziku u investičních operací na rozvíjejících se trzích. EU rovněž kryje devalvaci cizí měny (UHA) ve vztahu k úvěrům poskytnutým finančními institucemi malým a středním podnikům na Ukrajině v rámci finančního nástroje pro malé a střední podniky v rámci Východního partnerství.
Hierarchie reálných hodnot derivátových finančních aktiv a závazků
v milionech EUR |
||||
Druh derivátu |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
||
Reálná hodnota Aktivum |
Reálná hodnota Závazek |
Reálná hodnota Aktivum |
Reálná hodnota Závazek |
|
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích |
— |
— |
— |
— |
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen |
2 |
(2) |
6 |
(4) |
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích |
826 |
(2) |
193 |
(1) |
Celkem |
828 |
(5) |
199 |
(4) |
Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2. Deriváty na úrovni reálné hodnoty 3 zahrnují především záruky na kapitálová portfolia.
Sesouhlasení derivátových finančních aktiv a závazků oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)
v milionech EUR |
|
Změny reálné hodnoty |
|
Počáteční zůstatek aktiv/(závazků) k 1. 1. 2021 |
192 |
Vyplacené žádosti o čerpání záruk |
5 |
Vrácená čerpání záruk |
(1) |
Výnosy z vypořádaných záruk |
(160) |
Zisky nebo ztráty za dané období v přebytku nebo schodku |
788 |
Převody do úrovně 3 |
— |
Převody z úrovně 3 |
— |
Ostatní |
— |
Konečný zůstatek k 31. 12. 2021 |
824 |
Čisté zisky z derivátových aktiv úrovně 3 držených ke konci roku 2021 činily 777 milionů EUR. Tato částka je vykázána jako finanční příjem a je zahrnuta v položce „Zisky z derivátových finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty“ (viz bod 3.9).
2.5 PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Dlouhodobé |
|
|
|
Předběžné financování |
2.5.1 |
57 764 |
30 574 |
Ostatní zálohy členským státům |
2.5.2 |
2 901 |
3 825 |
Příspěvky do svěřenských fondů |
|
126 |
119 |
|
|
60 792 |
34 519 |
Krátkodobé |
|
|
|
Předběžné financování |
2.5.1 |
28 427 |
24 902 |
Ostatní zálohy členským státům |
2.5.2 |
4 229 |
3 327 |
|
|
32 656 |
28 229 |
Celkem |
|
93 447 |
62 748 |
Objem předběžného financování v jednotlivých programech musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení a pokračování projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti.
Výrazný nárůst oproti předchozímu roku je především důsledkem spuštění Nástroje pro oživení a odolnost (NGEU) v roce 2021, kdy bylo původně vyplaceno předběžné financování ve výši 36,4 miliardy EUR.
2.5.1 Předběžné financování
v milionech EUR |
||||||
|
Hrubá částka |
Zúčtováno (časově rozlišené položky) |
Čistá částka k 31. 12. 2021 |
Hrubá částka |
Zúčtováno (časově rozlišené položky) |
Čistá částka k 31. 12. 2020 |
Sdílené řízení |
|
|
|
|
|
|
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova |
3 172 |
(208) |
2 965 |
3 193 |
— |
3 193 |
EFRR a FS |
23 531 |
(4 571 ) |
18 960 |
23 074 |
(3 846 ) |
19 229 |
ESF |
9 085 |
(1 823 ) |
7 263 |
8 222 |
(1 348 ) |
6 874 |
Ostatní |
4 836 |
(2 263 ) |
2 572 |
4 192 |
(1 520 ) |
2 672 |
|
40 624 |
(8 865 ) |
31 760 |
38 681 |
(6 713 ) |
31 967 |
Přímé řízení |
|
|
|
|
|
|
Prováděné: |
|
|
|
|
|
|
Komisí |
46 494 |
(11 970 ) |
34 525 |
17 031 |
(10 648 ) |
6 382 |
z toho Nástrojem pro oživení a odolnost (NGEU) |
34 879 |
(4 065 ) |
30 814 |
— |
— |
— |
výkonnými agenturami EU |
23 931 |
(15 030 ) |
8 901 |
18 565 |
(10 931 ) |
7 633 |
svěřenskými fondy |
1 140 |
(847) |
293 |
1 121 |
(843) |
278 |
|
71 565 |
(27 847 ) |
43 718 |
36 716 |
(22 423 ) |
14 294 |
Nepřímé řízení |
|
|
|
|
|
|
Prováděné: |
|
|
|
|
|
|
ostatními agenturami a subjekty EU |
1 657 |
(687) |
971 |
1 243 |
(781) |
462 |
třetími zeměmi |
1 874 |
(1 261 ) |
614 |
1 515 |
(1 043 ) |
471 |
mezinárodními organizacemi |
9 545 |
(5 955 ) |
3 590 |
9 068 |
(6 020 ) |
3 048 |
ostatními subjekty |
12 992 |
(7 453 ) |
5 539 |
11 665 |
(6 432 ) |
5 233 |
|
26 069 |
(15 356 ) |
10 713 |
23 491 |
(14 276 ) |
9 215 |
Celkem |
138 258 |
(52 068 ) |
86 191 |
98 888 |
(43 412 ) |
55 476 |
Dlouhodobé |
57 764 |
— |
57 764 |
30 574 |
— |
30 574 |
Krátkodobé |
80 494 |
(52 068 ) |
28 427 |
68 314 |
(43 412 ) |
24 902 |
Jako předběžné financování se označují vyplacené peníze, tedy čerpání prostředků na platby. Jak je vysvětleno v bodě 1.5.7, jedná se o zálohy, jež dosud nebyly vykázány jako náklad. Ačkoliv se tedy předběžným financováním snižují zbývající závazky (viz bod 5.1), jedná se o náklady, jež mají být teprve schváleny a vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.
Pokud jde o sdílené řízení, téměř veškeré předběžné financování se týká současného programového období 2014–2020. Původní předběžné financování nebude zúčtováno (tj. vykázáno ve výkazu o finanční výkonnosti) před uzávěrkou programového období a je vykázáno jako dlouhodobé.
V oblasti soudržnosti se rovněž jedná o roční předběžné financování, které se účtuje na roční bázi a je vykázáno jako krátkodobé. Nové platby předběžného financování v oblasti soudržnosti zahrnují roční předběžné financování na rok 2021 (7,3 miliardy EUR), avšak také platby z Fondu solidarity EU (0,8 miliardy EUR). Nové platby byly vyváženy zúčtováním v přibližně podobných hodnotách, a proto zůstává úroveň nesplaceného předběžného financování v této oblasti celkově stabilní.
V případě přímého řízení jsou největší částky předběžného financování spojeny s nevratnou podporou týkající se Nástroje pro oživení a odolnost, který začal fungovat v roce 2021, a to v čisté výši 30,8 miliardy EUR ke konci roku. Další významné částky ve výši 8,5 miliardy EUR (2020: 9,3 miliardy EUR) se týkají oblasti výzkumu (zejména programů Horizont 2020 a Horizont Evropa, které provádějí výkonné agentury EU a Komise).
V rámci nepřímého řízení pokrývá předběžné financování zejména programy vnitřních politik, jako jsou Galileo a EGNOS (vesmírné programy), ale rovněž nástroje související s nástrojem Globální Evropa (včetně nástrojů pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci). Nejvýraznější nárůst předběžného financování v této položce se týká vesmírných programů.
Jistoty získané za předběžné financování
Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, požaduje Komise v některých případech při platbě záloh (předběžného financování) poskytnutí jistoty. U jistot tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci jistoty. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování oproti poskytnutí jistoty později snížené následným zúčtováním. Nominální hodnota získaných jistot za předběžné financování k 31. prosinci 2021 činila 433 milionů EUR, zatímco jejich průběžná hodnota činila 383 milionů EUR (2020: 466 milionů EUR, resp. 402 milionů EUR).
Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) a v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa, zajišťuje vzájemný pojišťovací mechanismus (Mutual Insurance Mechanism, MIM), dříve známý jako Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF). Vzájemný pojišťovací mechanismus je nástrojem vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí rizika, že by příjemci při provádění nepřímých akcí v rámci těchto programů neuhradili dlužné částky. Všichni účastníci nepřímých akcí, kteří pobírají od EU grant, přispívají 5 % z maximálního příspěvku EU do kapitálu MIM, který Komise investuje na finančních trzích, aby generoval úroky. Úroky mohou být použity na úhradu dluhů, které nesplácí účastník, jenž neplní své závazky vůči Unii. Na konci nepřímé akce jsou příspěvky účastníkům vyplaceny zpět. EU (zastoupená Komisí) plní roli pověřeného zástupce účastníků MIM, avšak vlastníkem fondu jsou účastníci. MIM je tedy samostatným subjektem, který není v této roční účetní závěrce EU konsolidován.
K 31. prosinci 2021 dosahovalo předběžné financování kryté MIM celkem 2,4 miliardy EUR (2020: 2,3 miliardy EUR). Celková aktiva MIM, včetně finančních aktiv spravovaných Komisí, činila 2,5 miliardy EUR (2020: 2,4 miliardy EUR).
2.5.2 Ostatní zálohy členským státům
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení |
3 647 |
3 520 |
Režimy podpory |
3 483 |
3 633 |
Celkem |
7 130 |
7 153 |
Dlouhodobé |
2 901 |
3 825 |
Krátkodobé |
4 229 |
3 327 |
Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení
V rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze z rozpočtu EU provádět ve prospěch členských států zálohové platby, které jim umožňují přispívat na finanční nástroje (tj. úvěry, kapitálové investice nebo záruky). Tyto finanční nástroje jsou vytvořeny a spravovány členskými státy, nikoliv Komisí. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, jsou však vlastnictvím EU (stejně jako veškeré předběžné financování), a v rozvaze EU jsou tedy vykázány jako aktiva.
Období 2014–2020:
V rámci politiky soudržnosti přispěly členské státy částkou ve výši 14 692 milionů EUR. Odhaduje se, že k 31. prosinci 2021 z ní zbývalo vyčerpat ještě 3 547 milionů EUR. Jedná se mj. o příspěvek členských států na iniciativu na podporu malých a středních podniků, tedy nástroj, který má podnítit vyšší objem bankovního úvěrování této kategorie podniků (bez částek, které stále ještě představují předběžné financování, bylo zaplaceno 1 326 milionů EUR, z nichž se odhaduje, že dosud nečerpáno zůstává 366 milionů EUR).
V oblasti rozvoje venkova zůstalo ke konci roku nevyužito 97 milionů EUR.
Období 2007–2013:
Veškeré částky týkající se politiky soudržnosti se považují za vyčerpané nebo přerozdělené na jiná opatření, v rozvaze tedy k 31. prosinci 2021 nezůstávají žádná aktiva. Je nutné poznamenat, že skutečné čerpání v rámci jednotlivých nástrojů bude předmětem přezkumu během uzavírání programů v příštích letech.
Režimy podpory
Obdobně jsou v rozvaze EU jako majetek (zálohy) vykazovány i uhrazené částky odpovídající zálohám zaplaceným členskými státy na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF či investiční opatření EZFRV), které nebyly ke konci roku využity. Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy. Výsledné částky jsou uvedeny v rámci výše uvedené podpoložky režimů podpory.
Období 2014–2020:
Nevyčerpané prostředky ke konci roku byly odhadnuty na 1 768 milionů EUR u politiky soudržnosti a u zemědělské politiky a rozvoje venkova na 1 649 milionů EUR.
Období 2007–2013:
Odhaduje se, že ke konci roku 2021 zůstalo v rámci politiky rozvoje venkova nevyčerpáno 66 milionů EUR.
2.6 POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Dlouhodobé |
|
|
|
Částky k inkasu z nesměnných transakcí |
2.6.1 |
34 892 |
44 128 |
Pohledávky ze směnných transakcí |
2.6.2 |
5 750 |
1 685 |
|
|
40 642 |
45 813 |
Krátkodobé |
|
|
|
Částky k inkasu z nesměnných transakcí |
2.6.1 |
29 473 |
26 915 |
Pohledávky ze směnných transakcí |
2.6.2 |
2 323 |
1 766 |
|
|
31 796 |
28 681 |
Celkem |
|
72 438 |
74 493 |
2.6.1 Částky k inkasu z nesměnných transakcí
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Dlouhodobé |
|
|
|
Členské státy |
2.6.1.1 |
2 497 |
2 237 |
Dohoda o vystoupení Spojeného království |
2.6.1.2 |
30 839 |
40 629 |
Příjmy a náklady příštích období |
2.6.1.4 |
1 556 |
1 261 |
Ostatní částky k inkasu |
|
— |
1 |
|
|
34 892 |
44 128 |
Krátkodobé |
|
|
|
Členské státy |
2.6.1.1 |
5 682 |
7 213 |
Dohoda o vystoupení Spojeného království |
2.6.1.2 |
10 913 |
6 827 |
Pokuty za porušení hospodářské soutěže |
2.6.1.3 |
11 698 |
11 295 |
Příjmy a náklady příštích období |
2.6.1.4 |
1 097 |
787 |
Ostatní částky k inkasu |
2.6.1.5 |
83 |
792 |
|
|
29 473 |
26 915 |
Celkem |
|
64 365 |
71 043 |
2.6.1.1
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
TVZ na účtu A |
6 137 |
5 297 |
TVZ na zvláštním účtu |
1 405 |
1 460 |
Pohledávka z titulu vlastních zdrojů |
15 |
2 188 |
Snížení hodnoty |
(875) |
(892) |
Ostatní |
— |
— |
Částky vlastních zdrojů k inkasu |
6 683 |
8 053 |
Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) |
1 525 |
1 378 |
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova |
668 |
720 |
Snížení hodnoty |
(843) |
(837) |
Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova |
1 350 |
1 260 |
Inkaso předběžného financování DPH: |
26 |
53 |
zaplacená částka a nárok na vrácení |
45 |
35 |
Ostatní částky k inkasu vůči členským státům |
73 |
49 |
Celkem |
8 178 |
9 450 |
Dlouhodobé |
2 497 |
2 237 |
Krátkodobé |
5 682 |
7 213 |
Největší část dlouhodobých pohledávek tvoří pohledávky za členskými státy, konkrétně 2,1 miliardy EUR, a souvisí s porušením Smlouvy Spojeným královstvím (vysvětleným níže). Další dlouhodobé pohledávky se stejně jako v předchozích letech týkají nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu v případě Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), a dále Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Částky související s těmito rozhodnutími se inkasují v ročních splátkách.
Částky vlastních zdrojů k inkasu
Účtem A se rozumí měsíční výkaz, ve kterém členské státy uvádějí zjištěné tradiční vlastní zdroje (TVZ) na něž má Komise nárok. V tabulce jsou uvedeny částky účtu A, které Komisi dosud nebyly vyplaceny. Tradiční vlastní zdroje tvoří zejména cla vybíraná členskými státy jménem Komise.
Objem účtu A ke konci roku se zpravidla držel v rozmezí od 3 do 3,5 miliardy EUR. Avšak v minulých dvou letech, 2021 a 2020, zahrnovala celková částka další TVZ, jež souvisejí s porušením Smlouvy Spojeným královstvím (viz níže), a další TVZ z inspekcí. Jelikož se k tomu váže úrok z prodlení ve výši 2,2 miliardy EUR (2020: 1,7 miliardy EUR), jsou v účetní závěrce tyto částky také vykázány (viz body 2.6.2 a 3.9).
Pokud jde o porušení Smlouvy Spojeným královstvím, dne 8. března 2018 zaslala Komise Spojenému království výzvu (Porušení Smlouvy č. 2018/2008), protože Spojené království odmítlo uhradit do rozpočtu EU tradiční vlastní zdroje ve správné výši. Jelikož Spojené království neposkytlo uspokojivou odpověď ani na výzvu, ani na odůvodněné stanovisko ze dne 24. září 2018, rozhodla se Komise postoupit věc Soudnímu dvoru a dne 7. března 2019 podala žalobu. Případ vychází ze zprávy úřadu OLAF za rok 2017, v níž se uvádí, že se dovozci ve Spojeném království vyhnuli zaplacení značných částek cel tím, že použili fiktivní a falešné faktury a nesprávně určili celní hodnoty při dovozu. Komise na základě metodiky úřadu OLAF a JRC a na základě dostupných informací odhadla, že v důsledku porušení předpisů Spojeným královstvím v období od listopadu 2011 do října 2017 vznikly rozpočtu EU ztráty ve výši 2,1 miliardy EUR (netto, tj. po odečtení nákladů na výběr, jež si ponechává Spojené království, od celkové hrubé částky 2,7 miliardy EUR). Dne 8. března 2022 vydal Soudní dvůr příslušný rozsudek a potvrdil, že Spojené království porušilo své povinnosti v souvislosti s ochranou rozpočtu Unie. Požádal však Komisi, aby požadovanou částku přepočítala. Komise nyní rozsudek posoudí, zejména připomínky Soudního dvora týkající se stanovení dotčených částek. V současné době tedy probíhá podrobná právní a operativní analýza, jejíž závěry zatím nejsou k dispozici. Jak jistina ve výši 2,1 miliardy EUR, tak úrok z prodlení ve výši 2,1 miliardy EUR naběhlý do konce 2021 (oproti úroku 1,6 miliardy EUR naběhlému a připsanému do konce roku 2020) jsou tak i nadále klasifikovány jako dlouhodobé aktivum, což je nejlepší dostupný odhad.
V tomto roce, k 31. prosinci 2021, zahrnují částky k inkasu také částku ve výši 0,4 miliardy EUR v odhadovaných ztrátách TVZ, které mají některé členské státy zaplatit za dovoz textilu a obuvi z Číny ve značně podhodnocené hodnotě. Tyto odhady podléhají revizi, zejména po vydání rozsudku Soudního dvora ve věci porušení práva ve Spojeném království.
Kromě toho Komise zahrnula do vyúčtování pohledávku ve výši 0,17 miliardy EUR z titulu vyměřeného cla a úroku z prodlení vycházejícího z nejnovějších dostupných informací.
„Zvláštním účtem“ se rozumí stanovené nároky, jež nejsou na účtu A uvedeny z toho důvodu, že členské státy příslušné částky nevybraly a že za ně nebyla poskytnuta jistota (tj. záruka) (anebo že za ně jistota poskytnuta byla, avšak jsou předmětem sporu). Tyto nároky podléhají snížení hodnoty na základě informací poskytovaných každoročně členskými státy. Jak je patrné z tabulky, částky znehodnocení jsou většinou ke konci každého roku na podobné úrovni.
Částkami vlastních zdrojů k inkasu v roce 2021 se rozumí částky k inkasu v důsledku opravného rozpočtu č. 6/2021 ze dne 24. listopadu 2021. Částky byly členskými státy uhrazeny první pracovní den ledna 2022.
Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova
V této položce jsou vykázány především pohledávky za členskými státy k 31. prosinci 2021 ve výši, kterou tyto státy vykázaly a certifikovaly k 15. říjnu 2021. U pohledávek vzniklých v době od jejich vykázání do 31. prosince 2021 byl proveden odhad. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat tyto částky v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, jež odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.
2.6.1.2
„Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii“ (č. j. 2019/C 384 I/01) (dále jen „dohoda o vystoupení“) podepsaná mezi EU a Spojeným královstvím stanoví pro obě strany různé finanční závazky. K 31. prosinci 2021 činila čistá pohledávka za Spojeným královstvím na základě těchto závazků 41 753 milionů EUR (2020: 47 456 milionů EUR), z nichž 10 913 milionů EUR má být vyplaceno během 12 měsíců po datu vykázání (2020: 6 827 milionů EUR):
v milionech EUR |
|||||
|
Článek 140 |
Článek 142 |
Ostatní |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Splatné ze strany Spojeného království |
28 620 |
14 751 |
610 |
43 982 |
49 579 |
Splatné Spojenému království |
— |
— |
(2 229 ) |
(2 229 ) |
(2 122 ) |
Celkem |
28 620 |
14 751 |
(1 618 ) |
41 753 |
47 456 |
Dlouhodobé |
17 064 |
14 486 |
(711) |
30 839 |
40 629 |
Krátkodobé |
11 556 |
265 |
(908) |
10 913 |
6 827 |
Úprava podílu Spojeného království (článek 139)
V souladu s článkem 139 odpovídá podíl Spojeného království na finančních závazcích vyplývajících z dohody o vystoupení procentnímu podílu vypočítanému jako poměr mezi vlastními zdroji poskytnutými Spojeným královstvím v letech 2014 až 2020 a vlastními zdroji poskytnutými v tomto období všemi členskými státy a Spojeným královstvím. Ten byl v březnu 2021 vyčíslen na 12,358072326018200 %. V souladu s článkem 139 však musí být tento podíl upraven o částku zůstatků DPH a HND (2014–2020), o níž byly členské státy informovány před 1. únorem 2022. Konečný podíl Spojeného království byl proto vyčíslen na 12,431681219587700 %. V návaznosti na úpravu podílu Spojeného království v souvislosti s výpočty, z nichž vycházejí částky, které byly Spojenému království fakturovány již v roce 2021, byla v dubnu 2022 Spojenému království fakturována další částka ve výši 67 milionů EUR.
Platby v rámci dohody o vystoupení
Platební mechanismus, který se použije na závazky stanovené mezi oběma stranami, je stanoven v článku 148. Souhrnně lze říci že, EU fakturuje čisté částky splatné ze strany Spojeného království v dubnu a září každého roku a Spojené království je každý měsíc platí. Částky vykázané v dubnu daného roku je třeba zaplatit ve čtyřech stejných měsíčních splátkách od června do září daného roku. Částky vykázané v září je třeba zaplatit v osmi stejných měsíčních splátkách od října daného roku do května roku následujícího. Vzhledem k tomu, že některé vykazované částky jsou nutně založeny na prognózách a odhadech, je výkaznictví každoročně aktualizováno na základě skutečných údajů.
V roce 2021 celková částka vykázaná Spojenému království podle článku 136 a článků 140 až 147 činila 11 930 milionů EUR, z nichž 3 763 milionů EUR bylo vykázáno v dubnu 2021 a 8 166 milionů EUR v září 2021. Celkový objem plateb přijatých v roce 2021 činil 6 826 milionů EUR, z nichž 3 763 milionů EUR se vztahovalo k dubnové zprávě (vyplaceny ve čtyřech stejných měsíčních splátkách v období od června do září 2021) a 3 062 EUR se vztahovalo k zářijové zprávě (vyplaceny ve třech stejných splátkách v období od října do prosince 2021):
v milionech EUR |
|||
|
Zpráva z dubna 2021 (splatné a uhrazeno od června do září 2021) |
Zpráva ze září 2021: (splatné a uhrazeno od října do prosince 2021 |
Celkem |
Článek 140 |
3 696 |
3 054 |
6 750 |
Článek 142 |
— |
11 |
11 |
Článek 136 |
230 |
18 |
247 |
Článek 147 |
21 |
— |
21 |
|
3 946 |
3 083 |
7 029 |
Článek 141 |
— |
(20) |
(20) |
Článek 143 |
(93) |
— |
(93) |
Článek 144 |
(46) |
— |
(46) |
Článek 145 |
(37) |
— |
(37) |
Článek 146 |
(7) |
— |
(7) |
|
(183) |
(20) |
(203) |
Celkem |
3 763 |
3 062 |
6 826 |
Zbývající zůstatek faktury ze září 2021 na konci roku ve výši 5 104 milionů EUR byl uhrazen v pěti stejných měsíčních splátkách v období od ledna do května 2022.
Článek 140 – Zbývající závazky
Spojené království se zavázalo uhradit EU svůj podíl zbývajících rozpočtových závazků ke dni 31. prosince 2020 (tzv. „zbývající závazky z brexitu“) s úpravami dle požadavků článku 140. K 31. prosinci 2021 činila celková částka vykázaná jako pohledávka 28 620 milionů EUR (2020: 34 966 milionů EUR), z nichž 11 556 milionů EUR je splatných do 12 měsíců od konce roku. Následující tabulka uvádí hlavní pohyby mezi celkovou částkou vykázanou jako pohledávka k 31. prosinci 2020 (vypočtenou na základě neupraveného podílu Spojeného království) a celkovou částkou vykázanou jako pohledávka k 31. prosinci 2021:
v milionech EUR |
|
Částka, kterou Spojené království dlužilo k 31. 12. 2020 (na základě neupraveného podílu Spojeného království) |
34 966 |
Úprava podílu Spojeného království |
208 |
Částka, kterou Spojené království dlužilo k 31. 12. 2020 (na základě upraveného podílu Spojeného království) |
35 174 |
Čisté finanční opravy týkající se období 2014–2020 nebo předchozích programových období (včetně úpravy o odpočty za rok 2020) |
(58) |
Tradiční vlastní zdroje týkající se roku 2020 a poskytnuté Unii v roce 2021 (včetně úpravy odpočtů za rok 2020) |
(82) |
Čisté platby přijaté od Spojeného království v roce 2021 |
(6 750 ) |
Úprava odhadovaného neplnění |
337 |
Celkem |
28 620 |
Dlouhodobé |
17 064 |
Krátkodobé |
11 556 |
Meziroční pokles celkové částky vykázané jako pohledávka činil 6 346 milionů EUR a byl způsoben zejména platbami přijatými od Spojeného království v roce 2021 (6 750 milionů EUR).
Úprava částky, kterou Spojené království dluží k 31. prosinci 2020 a která má za následek zvýšení o 208 milionů EUR, odráží úpravu podílu Spojeného království na upravených rozpočtových závazcích k 31. prosinci 2020, na které se uplatňuje podíl Spojeného království (216,7 milionu EUR). Zahrnuty jsou rovněž úpravy odpočtů zahrnutých do roční účetní závěrky EU za rok 2020 o čisté finanční opravy týkající se programového období 2014–2020 nebo předchozích programových období a TVZ týkající se roku 2020 a poskytnuté Unii v roce 2021 (2,4 milionu EUR) a úprava odpočtu za odhadované neplnění (6,0 milionu EUR).
Celkový odpočet čistých finančních oprav týkajících se programového období 2014–2020 nebo předchozích programových období ve výši 58,5 milionu EUR zahrnuje částky fakturované v září 2021, které do té doby nebyly zahrnuty do roční účetní závěrky za rok 2020 (34,8 milionu EUR, z nichž 12,8 milionu EUR Spojené království uhradilo v období od října do prosince 2021 a 22,0 milionu EUR od ledna do května 2022), úpravu podílu Spojeného království na těchto částkách (0,2 milionu EUR) a částky, které mají být fakturovány v září 2022 a mají být splatné v období od října do prosince 2022 (23,5 milionu EUR).
Celkový odpočet TVZ týkajících se roku 2020 a poskytnutých Unii v roce 2021 ve výši 82,0 milionu EUR zahrnuje částky fakturované v září 2021, které do té doby nebyly zahrnuty do roční účetní závěrky za rok 2020 (16,7 milionu EUR, z nichž 6,3 milionu EUR Spojené království uhradilo v období od října do prosince 2021 a 10,4 milionu EUR od ledna do května 2022), úpravu podílu Spojeného království na těchto částkách (0,1 milionu EUR) a částky fakturované v dubnu 2022 (65,2 milionu EUR).
Částka, která má být uhrazena do 12 měsíců ode dne vykázání (11 556 milionů EUR), zahrnuje zbývající zůstatek faktury ze září 2021 (5 090 milionů EUR), částku fakturovanou v dubnu 2022 (4 029 milionů EUR) a částku, která má být fakturována v září 2022 a má být splatná v období od října do prosince 2022 (2 437 milionů EUR). Částka fakturovaná v dubnu 2022 je složena z částky 3 280 milionů EUR týkající se podílu Spojeného království na odhadovaném plnění zbývajících závazků v roce 2022, částky 65,2 milionu EUR na odpočty za TVZ, částky 70,5 milionu EUR na úpravu podílu Spojeného království na částkách fakturovaných v roce 2021 a částky 743,6 milionu EUR na úpravu podílu Spojeného království na zbývajících závazcích v důsledku plnění v roce 2021. Částka, která má být fakturována v září 2022 a má být splatná v období od října do prosince 2022, se skládá z částky 2 460 milionů EUR týkající se podílu Spojeného království na odhadovaném plnění zbývajících závazků v roce 2022 a částky 23,5 milionu EUR týkající se odpočtů za čisté finanční opravy.
Po aktualizaci oficiální prognózy Komise týkající se zrušení všech zbývajících závazků ke dni 31. prosince 2020 se dlužné částky Spojeného království zvýšily o 337 milionů EUR v důsledku aktualizovaného odhadu neplnění.
Článek 142 – Závazky Unie ke konci roku 2020
Spojené království se zavázalo, že do konce roku 2020 uhradí EU svůj podíl na závazcích Unie s výjimkou závazků: a) s odpovídajícími aktivy a b) týkajících se fungování rozpočtu a správy vlastních zdrojů (včetně částek, které již byly pokryty zbývajícími závazky, viz článek 140 výše). Hlavní částka zde připadá na závazky EU ze zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru (důchody a nemocenské pojištění) existující k 31. prosinci 2020.
Neuhrazené závazky za rok 2020 podle čl. 142 odst. 6
v milionech EUR |
||||
|
Důchodový systém evropských úředníků |
Společný systém zdravotního pojištění |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Neuhrazené závazky 2020 |
104 832 |
9 675 |
114 507 |
113 676 |
Podíl Spojeného království |
13 032 |
1 203 |
14 235 |
14 048 |
Příspěvky PSEO/JSIS |
227 |
8 |
236 |
0 |
Celkem |
13 260 |
1 211 |
14 471 |
14 048 |
Dlouhodobé |
13 032 |
1 203 |
14 235 |
14 048 |
Krátkodobé |
227 |
8 |
236 |
0 |
Podle standardního způsobu platby stanoveného v čl. 142 odst. 6 přispívá Spojené království každoročně na čisté platby provedené z rozpočtu Unie v předchozím roce za každého příjemce důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a na související příspěvek rozpočtu Unie na Společný systém zdravotního pojištění (JSIS) za každého příjemce nebo osobu, která prostřednictvím příjemce požívá výhod. Výplata těchto ročních příspěvků je plánována od června 2022 (přičemž každá roční splátka je splatná ve čtyřech měsíčních splátkách od června do září příslušného roku).
Upravený podíl Spojeného království na čistých platbách z rozpočtu Unie v roce 2021 příjemcům PSEO a JSIS činil 227 milionů EUR, resp. 8 milionů EUR. Tyto částky byly Spojenému království sděleny v rámci faktury za duben 2022 (a jsou tedy splatné ve čtyřech stejných měsíčních splátkách v období od června do září 2022).
Kromě toho činily k 31. prosinci 2021 neuhrazené závazky Spojeného království za rok 2020 podle čl. 142 odst. 6 týkající se důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a Společného systému zdravotního pojištění (JSIS) 13 032 milionů EUR, resp. 1 203 milionů EUR (2020: 12 450 milionů EUR a 1 599 milionů EUR). Nárůst u systému PSEO byl způsoben především pojistněmatematickou ztrátou ze změn finančních předpokladů – další podrobnosti viz bod 2.9. Je třeba poznamenat, že pojistněmatematická ztráta ze změn finančních předpokladů sice ovlivňuje současnou hodnotu nesplacených závazků za rok 2020 vypočtených na základě standardu IPSAS 39/účetního pravidla č. 12, ale nemění ani výši dávek, které bude muset EU skutečně vyplatit, ani implicitně příspěvky Spojeného království na tyto platby splatné podle mechanismu standardního vypořádání na základě čl. 142 odst. 6.
K 31. prosinci 2021 Spojené království nevyužilo možnosti předčasného vypořádání, která stanoví úhradu nesplacených závazků systémů PSEO a JSIS za rok 2020 vypočtených na základě pojistněmatematického přecenění provedeného v souladu se standardem IPSAS 39 / účetním pravidlem EU č. 12, v pěti stejných splátkách postupem podle čl. 142 odst. 6 posledního pododstavce.
Neuhrazené závazky za rok 2020 podle čl. 142 odst. 5
Podle čl. 142 odst. 5 přispívá Spojené království na závazky týkající se ostatních důchodových (penzijních) systémů vykázané v konsolidované účetní závěrce Unie za rozpočtový rok 2020 v deseti splátkách počínaje 31. říjnem 2021 (přičemž každá roční splátka je splatná v osmi měsíčních splátkách od října do května následujícího roku). Tyto závazky v konsolidované účetní závěrce Unie za rozpočtový rok 2020 činily 2 344 miliard EUR, což znamená, že upravený podíl Spojeného království k 31. prosinci 2020 činil 291 milionů EUR. Se zohledněním částek obdržených od Spojeného království v průběhu roku 2021 v celkové výši 11 milionů EUR se nesplacený podíl Spojeného království na ostatních důchodových (penzijních) systémech snížil k 31. prosinci 2021 na 281 milionů EUR, z nichž 29 milionů EUR má být uhrazeno během 12 měsíců následujících po konci roku.
Další informace týkající se závazků ze zaměstnaneckých požitků viz bod 1.5.10 a bod 2.9.
Ostatní výrobky
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Splatné ze strany Spojeného království: |
|
|
Článek 136 |
557 |
230 |
Článek 147 |
53 |
46 |
|
610 |
275 |
Splatné Spojenému království: |
|
|
Článek 141 |
(1 818 ) |
(1 766 ) |
Článek 143 |
(163) |
(93) |
Článek 144 |
(73) |
(46) |
Článek 145 |
(148) |
(183) |
Článek 146 |
(27) |
(33) |
|
(2 229 ) |
(2 122 ) |
Celkem |
(1 618 ) |
(1 847 ) |
Dlouhodobé |
(711) |
(1 894 ) |
Krátkodobé |
(908) |
47 |
Článek 136 – Rezervy použitelné v souvislosti s vlastními zdroji
Článek 136 stanoví rezervy použitelné po 31. prosinci 2020 v souvislosti s vlastními zdroji. Spojené království je oprávněno obdržet, nebo případně povinno uhradit, svůj podíl, pokud mají být vlastní zdroje související s rozpočtovými roky do roku 2020 včetně poskytnuty, opraveny nebo se jich týkají úpravy po 31. prosinci 2020. Kromě toho obdrží svůj podíl na úpravách souvisejících s výjimkou pro rok 2020. Podléhá rovněž veškerým úpravám vlastních zdrojů z DPH a HND, které se vztahují k rozpočtovým rokům do roku 2020 včetně. Tyto úpravy DPH a HND budou vypočítávány každý rok až do 31. prosince 2028. Zohlední se rovněž aktualizace opravy pro Spojené království za období 2018–2019.
Spojené království musí platit tradiční vlastní zdroje, které vybralo po 28. únoru 2021, ale které souvisejí s roky 2020 a dřívějšími. Od této částky se pak odečte podíl Spojeného království na celkové disponibilní částce od Spojeného království. Zvláštní účet pro tradiční vlastní zdroje se zcela zlikviduje k 31. prosinci 2025.
Čistá částka splatná ze strany Spojeného království k 31. prosinci 2021 činí 557 milionů EUR, z nichž 544 milionů EUR bude muset Spojené království uhradit do 12 měsíců po konci roku a 1 101 milionů EUR bude muset Spojené království uhradit později:
v milionech EUR |
|
Částka splatná ze strany Spojeného království k 31. 12. 2020 |
230 |
Úprava podílu Spojeného království |
(2) |
Částka fakturovaná Spojenému království v září 2021 |
47 |
Platby přijaté v roce 2021 |
(247) |
Oprava pro Spojené království |
(497) |
Výjimka |
(105) |
Úpravy DPH a HND (související s rokem 2020 a před tímto rokem) |
1 101 |
Čisté tradiční vlastní zdroje Spojeného království po 28. únoru 2021 |
31 |
Částka splatná ze strany Spojeného království k 31. 12. 2021 |
557 |
Dlouhodobé |
1 101 |
Krátkodobé |
(544) |
Článek 141 – Pokuty
Spojené království má nárok na svůj podíl na pokutách, o nichž bylo rozhodnuto před 31. prosincem 2020, a rovněž na pokutách, o nichž Unie rozhodla po 31. prosinci 2020 postupem podle čl. 92 odst. 1, jakmile se tyto pokuty stanou konečnými. Výše pokut týkající se Spojeného království, které nebyly uhrazeny k 31. prosinci 2021, činí 13,8 miliardy EUR (2020: 14,3 miliardy EUR). Pokles o 0,5 miliardy EUR je způsoben zejména nárůstem znehodnocení pokut o 0,9 miliardy EUR, který je vyvážen čistým nárůstem pokut o 0,3 miliardy EUR (pokuty ve výši 1,7 miliardy EUR udělené v roce 2021 minus pokuty ve výši 1,4 miliardy EUR potvrzené a zaplacené, snížené nebo zrušené soudními rozhodnutími v průběhu roku 2021). Upravený podíl Spojeného království na těchto pokutách nesplacených k 31. prosinci 2021 činí 1,7 miliardy EUR (2020 (neupravený podíl): 1,8 miliardy EUR), z nichž částka 80,8 milionu EUR bude zahrnuta do faktury v září 2022 a vyplacena Spojenému království v období od října 2022 do května 2023. Kromě toho má Spojené království nárok na upravený podíl Spojeného království na dosud nevyfakturovaných konečných pokutách (69,2 milionu EUR, které budou rovněž zahrnuty do faktury v září 2022 a vyplaceny Spojenému království v období od října 2022 do května 2023), neupravený podíl Spojeného království na konečných pokutách vyfakturovaných v září 2021, ale ke konci roku ještě nezaplacených (33,6 milionu EUR zaplacených Spojenému království v období od ledna do května 2022), a úpravu podílu Spojeného království na pokutách vyfakturovaných v září 2021 (0,3 milionu EUR zahrnutých do faktury z dubna 2022 a splatných Spojenému království v období od června do září 2022). Celkový podíl Spojeného království na pokutách tak činí 1,8 miliardy EUR (2020: 1,8 miliardy EUR), z nichž 90,2 milionu EUR má být vyplaceno během 12 měsíců následujících po datu vykázání (2020 (neupravený podíl): 20 milionů EUR).
Článek 143 – Podmíněné finanční závazky: úvěry na finanční pomoc, EFSI, EFSD a ELM
Podle tohoto článku je Spojené království odpovědné za financování svého podílu na podmíněných závazcích EU, pokud jde o jeho činnosti související s výpůjčkami, půjčkami a zárukami, pokud by k nim došlo a pokud by se na ně vztahovaly stávající záruční fondy – související podmíněné závazky viz bod 4.1. EU vrátí Spojenému království částky, kterými již Spojené království přispělo do záručních fondů a které již nejsou zapotřebí. Spojené království má rovněž právo na zpětné toky z operací, u kterých sdílí závazek. K 31. prosinci 2021 činí částka, která má být Spojenému království vyplacena během příštích 12 měsíců, 163 milionů EUR (2020 (neupravený podíl): 93 milionů EUR).
Článek 144 – Finanční nástroje
Podle tohoto článku se EU zavázala vrátit Spojenému království jeho podíl na zpětných tocích, které vyplývají z finančních operací schválených do data vystoupení, jakož i jeho podíl na platbách na finanční operace schválené po datu vystoupení. K 31. prosinci 2021 činí částka, která má být Spojenému království vyplacena během příštích 12 měsíců, 73 milionů EUR (2020 (neupravený podíl): 46 milionů EUR).
Článek 145 – Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO v likvidaci)
Spojené království má nárok na svůj podíl čistých aktiv ESUO v likvidaci k 31. prosinci 2020, který má být splacen v pěti splátkách dne 30. června každého roku počínaje rokem 2021. Čistá aktiva ESUO v likvidaci k 31. prosinci 2020 činila 1,5 miliardy EUR, z čehož podíl Spojeného království činí 184 milionů EUR (2020 (neupravený podíl): 183 milionů EUR). Po zaplacení první splátky ve výši 37 milionů EUR v roce 2021 činí nesplacená částka k 31. prosinci 2021 148 milionů EUR, z nichž 37 milionů EUR má být zaplaceno do 12 měsíců od data vykázání.
Článek 146 – Investice do Evropského investičního fondu (EIF)
Spojené království má nárok na svůj podíl na investicích EU do splaceného základního kapitálu fondu EIF k 31. prosinci 2020, který má být splacen v pěti splátkách 30. června každého roku počínaje rokem 2021. Investice EU do splaceného základního kapitálu fondu EIF k 31. prosinci 2020 činily 267 milionů EUR, z čehož upravený podíl Spojeného království činí 33 milionů EUR (2020 (neupravený podíl): 33 milionů EUR). Po zaplacení první splátky ve výši 7 milionů EUR činí nesplacená částka k 31. prosinci 2021 27 milionů EUR, z nichž 7 milionů EUR má být zaplaceno do 12 měsíců od data vykázání.
Článek 147 – Soudní spory
Spojené království se zavázalo přispět svým podílem na platbách EU, které vyplývají ze soudních sporů týkajících se finančních zájmů Unie, které se staly splatnými, za předpokladu, že skutečnosti, které jsou předmětem těchto sporů, nastaly nejpozději 31. prosince 2020. S ohledem na rezervy a časové rozlišení na konci roku, jakož i na skutečné platby za soudní spory v roce 2021 (s výjimkou těch, které Spojené království nahlásilo a zaplatilo již v roce 2021), činí odhadovaná částka, kterou bude muset Spojené království zaplatit, 53 milionů EUR (2020 (neupravený podíl): 46 milionů EUR), z nichž má být 6 milionů EUR vyplaceno do 12 měsíců po datu vykázání.
2.6.1.3
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Částky k inkasu – pokuty (brutto) |
14 922 |
14 503 |
Prozatímní platby |
(2 100 ) |
(3 023 ) |
Snížení hodnoty |
(1 125 ) |
(186) |
Celkem |
11 698 |
11 295 |
Dlouhodobé |
— |
— |
Krátkodobé |
11 698 |
11 295 |
Společnosti, jimž byla uložena pokuta a jež podaly nebo plánují podat opravný prostředek, mohou uhradit prozatímní platbu nebo Komisi předložit bankovní záruku. Pokud jde o celkovou výši neuhrazených pokut ke konci roku, 2 100 milionů EUR (2020: 3 023 milionů EUR) bylo přijato jako předběžné platby, zatímco na 11 067 milionů EUR (2020: 11 004 milionů EUR) byly získány záruky.
Výši opravných položek z důvodu snížení hodnoty stanovila Komise na základě posouzení jednotlivých pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány nebo kryty zárukou a u nichž Komise očekává, že nebudou uhrazeny.
Pro případ povinnosti vrátit předběžně vyplacené částky dotčeným pokutovaným společnostem je vykázán podmíněný závazek – viz bod 4.2.1.
2.6.1.4
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Příjmy příštích období |
2 313 |
1 755 |
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí |
340 |
293 |
Celkem |
2 653 |
2 048 |
Dlouhodobé |
1 556 |
1 261 |
Krátkodobé |
1 097 |
787 |
Příjmy příštích období zahrnují 2 miliardy EUR (2020: 1,7 miliardy EUR), u nichž Komise předpokládá, že je zinkasuje od členských států v rámci soudržnosti v důsledku kontroly a schválení roční účetní závěrky předložené členskými státy. Očekává se, že největší část této částky (1,2 miliardy EUR) bude inkasována jen při uzavření příslušných programů (v důsledku opatření investiční iniciativy pro reakci na koronavirus), a bude proto klasifikována jako dlouhodobá. Částka zahrnuje také 0,3 miliardy EUR, které se týkají případu podhodnocení uvedeného v bodě 2.6.1.1, konkrétně odhadů, které členské státy dosud prozatímně neuhradily.
2.6.1.5
Částka 744 milionů EUR vyplývající z převodu nevyčerpaných prostředků programu NER300 do Inovačního fondu, které na konci roku 2020 ještě nebyly inkasovány od EIB a ke konci roku 2020 byly zahrnuty do ostatních částek k inkasu, byla v průběhu roku 2021 získána zpět – viz bod 2.4.2.1.
2.6.2 Pohledávky ze směnných transakcí
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Dlouhodobé |
|
|
Finanční záruky – část k inkasu |
2 630 |
— |
Úrok z prodlení |
3 052 |
1 641 |
Ostatní pohledávky |
68 |
44 |
|
5 750 |
1 685 |
Krátkodobé |
|
|
Finanční záruky – část k inkasu |
485 |
— |
Zákazníci |
302 |
324 |
Snížení hodnoty pohledávek za zákazníky |
(172) |
(188) |
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí |
236 |
345 |
Úrok z prodlení |
1 127 |
1 085 |
Ostatní |
345 |
200 |
|
2 323 |
1 766 |
Celkem |
8 073 |
3 450 |
Dlouhodobá pohledávka představovaná úrokem z prodlení se týká případů podhodnocení uvedených v bodě 2.6.1.1 (1,8 miliardy EUR se týká Spojeného království a zbývající částka ve výši 1,3 miliardy EUR se týká ostatních členských států), zatímco krátkodobá pohledávka představovaná úrokem z prodlení se týká především příjmů příštích období, které vyplývají z kontrolních zpráv o TVZ a naběhlých úroků ze záruk poskytnutých společnostmi, kterým byla udělena pokuta.
Část k inkasu u smluv o finanční záruce představuje současnou hodnotu prémií, která má být přijata jako odměna za záruky poskytnuté EU. Většina záruk EU je nevýdělečná nebo dotovaná. Proto je pohledávka výrazně nižší než závazek ze smlouvy o finanční záruce (viz bod 2.11.2). Výjimkou z tohoto pravidla je záruka fondu EFSI, která v roce 2021 tvořila 94 % části k inkasu smluv o finanční záruce, dále část mandátu k poskytování úvěrů soukromému sektoru vnějšího úvěrového mandátu EIB (ELM), která v roce 2021 představovala 106 milionů EUR, a program Horizont 2020 ve výši 59 milionů EUR. Z celkové částky 3 115 milionů EUR odpovídající části k inkasu smluv o finanční záruce k 31. prosinci 2021 je 3 113 milionů EUR klasifikováno jako finanční aktiva oceňovaná v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (úroveň reálné hodnoty 3). V porovnání s počátečním zůstatkem ve výši 3 484 milionů EUR k 1. lednu 2021 se část k inkasu snížila celkem o 357 milionů EUR v důsledku vypořádání v roce 2021 a o dalších 12 milionů EUR v důsledku nižšího budoucího pojistného, než se očekávalo.
2.7 ZÁSOBY
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Vědecký materiál |
58 |
59 |
Ostatní |
26 |
21 |
Celkem |
84 |
80 |
2.8 PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Účty u ministerstev financí a centrálních bank |
|
20 121 |
11 342 |
Běžné účty |
|
453 |
80 |
Zálohové účty |
|
8 |
8 |
Převody (peníze na cestě) |
|
— |
0 |
Bankovní účty pro plnění rozpočtu |
2.8.1 |
20 582 |
11 430 |
NGEU |
2.8.2 |
18 027 |
— |
Finanční nástroje |
2.8.3 |
2 838 |
2 446 |
Pokuty |
2.8.4 |
1 953 |
1 458 |
Ostatní orgány, agentury a subjekty |
|
1 396 |
1 362 |
Svěřenské fondy |
|
65 |
46 |
Celkem |
|
44 860 |
16 742 |
2.8.1 Bankovní účty pro plnění rozpočtu
V této položce jsou vykázány finanční prostředky, které má Komise na svých bankovních účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u ministerstva financí nebo centrální banky), na běžných účtech u obchodních bank, na zálohových účtech a na účtech pokladní hotovosti. Pokladní zůstatek na konci roku 2021 tvoří tyto hlavní složky:
— |
částka ve výši 14,4 miliardy EUR nevyčerpaných ke konci roku, z nichž 8,6 miliardy EUR se týká účelově vázaných příjmů, 1,4 miliardy EUR se týká úvěrů v rámci nástroje NGEU a 4,4 miliardy EUR se týká prostředků na platby (včetně 1,4 miliardy EUR z EZZF), |
— |
částka 2,2 miliardy EUR náležející pokladnám agentur spravovaných Komisí, která nebyla ke konci roku vyčerpána, |
— |
částka 1,7 miliardy EUR dodatečných tradičních vlastních zdrojů uhrazených, ale nezahrnutých do rozpočtu, a |
— |
částka 1,1 miliardy EUR konečných pokut, která dosud nebyla zahrnuta do rozpočtu. |
2.8.2 NGEU
Nástroj NGEU má uloženou hotovost na bankovním účtu u Evropské centrální banky (ECB). Díky zavedení diverzifikované strategie financování v rámci nástroje NGEU – viz bod 2.11 – je peněžní zůstatek v nástroji NGEU značný a k 31. prosinci 2021 dosáhl 18 miliard EUR. Vysoký peněžní zůstatek je udržován s cílem zajistit, aby částky na bankovním účtu nástroje NGEU byly dostatečné k uspokojení všech nadcházejících potřeb v oblasti výplaty prostředků a zachování stanovené bezpečnostní rezervy, přičemž je třeba se vyvarovat nadměrně vysokých zůstatků.
2.8.3 Finanční nástroje
V této položce jsou vykázány převážně peněžní ekvivalenty, které spravují fiduciární správci jménem Komise. Děje se tak za účelem realizace určitých programů v rámci finančních nástrojů, jež jsou financovány z rozpočtu EU: 1,8 miliardy EUR k 31. prosinci 2021, z čehož 0,6 miliardy EUR se týká nástroje pro úvěrové záruky v rámci programu COSME – viz bod 4.1.3. Zahrnuje také peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty držené ve společném rezervním fondu, které ke konci roku ještě nebyly investovány do cenných papírů (1 miliarda EUR k 31. prosinci 2021), a peněžní prostředky náležející do Inovačního fondu spravovaného EIB – viz bod 2.4.2.1. Tato položka nezahrnuje rezervu v oblasti likvidity související se společným rezervním fondem (91,6 milionu EUR k 31. prosinci 2021), která je uložena v centrální pokladně Komise. Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích lze používat pouze v rámci příslušných programů.
2.8.4 Pokuty
Jedná se především o částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Tyto částky jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, které se nepoužívají pro žádné jiné účely. Pokud je podán opravný prostředek nebo pokud není známo, zda pokutovaná společnost opravný prostředek podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek v bodě 4.2.1. Od roku 2010 spravuje Komise všechny následné prozatímně inkasované pokuty ve fondu BUFI, jehož prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako nederivátová finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz bod 2.4.2). Zvýšení peněžních prostředků souvisejících s pokutami ke konci roku 2021 je způsobeno vyšším peněžním zůstatkem ve fondu BUFI ve srovnání s koncem roku 2020. Je třeba poznamenat, že v návaznosti na rozsudek Tribunálu EU ve věci Intel Corporation vs. Komise z ledna 2022 Komise v únoru 2022 uhradila částku ve výši 1 060 milionů EUR, kterou dříve prozatímně zaplatila společnost Intel.
PASIVA
2.9 DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY
2.9.1 Čisté závazky v rámci systému zaměstnaneckých požitků
v milionech EUR |
|||||
|
Důchodový systém evropských úředníků |
Ostatní důchodové systémy |
Společný systém zdravotního pojištění |
31.12.2021 Celkem |
31.12.2020 Celkem |
Závazky z definovaných požitků |
109 679 |
2 600 |
10 647 |
122 926 |
116 468 |
Aktiva plánu |
Nezařazeno |
(74) |
(386) |
(460) |
(448) |
Čisté závazky |
109 679 |
2 526 |
10 261 |
122 466 |
116 020 |
Nárůst celkových závazků z titulu zaměstnaneckých požitků je dán zejména navýšením čistého závazku důchodového systému evropských úředníků, který je ze všech největší. Navýšení závazku důchodového systému PSEO plyne zejména z pojistněmatematické ztráty ze změn základních finančních předpokladů (viz bod 2.9.4). To bylo způsobeno zvýšením míry inflace, což vedlo ke snížení reálné diskontní sazby. Reálná diskontní sazba zůstala již třetím rokem po sobě záporná, což znamená, že jakákoliv částka má i nadále vyšší hodnotu dnes, než kdyby existovala v budoucnu. Je třeba poznamenat, že i když pokles reálné diskontní sazby ovlivňuje objem závazků, nemění výši dávek, které budou muset být příjemcům v budoucích letech z rozpočtu EU skutečně vyplaceny. Nižší diskontní sazba měla podobný účinek i na ostatní, menší systémy. Nároky spojené se služebním poměrem vzniklé v průběhu roku jsou navíc vyšší než dávky, jež byly během roku vyplaceny. Je zde také nárůst daný ročním úrokovým nákladem (zaúčtováním diskontování závazku) a také pojistněmatematickými ztrátami vyplývajícími z empirických korekcí.
Důchodový systém evropských úředníků
Tento závazek z definovaných požitků odpovídá současné hodnotě předpokládaných budoucích výplat, jež EU musí provést za účelem splnění důchodových závazků, jež plynou ze služebních poměrů v běžném a předchozím období. Tento systém je průběžný a všechny platby, které je třeba každoročně ze systému provádět, jsou tudíž každý rok zahrnovány do rozpočtu EU.
V souladu s článkem 83 služebního řádu dávky důchodového systému zaměstnanců představují výdaj z rozpočtu EU. Systém je financován fiktivně a za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy. Aktivním členům systému je ze základního platu strháván povinný důchodový příspěvek, jenž aktuálně činí 10,1 %. Tyto příspěvky se považují za příjmy rozpočtu na daný rok a obecně pomáhají financovat výdaje EU (viz také bod 3.8).
Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců, již jsou členy systému PSEO (zaměstnanců v aktivní službě, zaměstnanců v důchodu, zaměstnanců v pracovní neschopnosti a pozůstalých zesnulých zaměstnanců) k 31. prosinci 2021 a v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s ustanoveními o započítávání standardu IPSAS 39 (a tudíž i v souladu s účetním pravidlem EU č. 12).
Ostatní důchodové systémy
Tento závazek plyne z penzijních nároků stávajících a bývalých členů Komise, Evropského soudního dvora a Účetního dvora, Rady, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů. Patří sem též závazky z důchodů poslanců Evropského parlamentu.
Společný systém zdravotního pojištění
Kromě výše uvedených důchodových systémů se oceňují odhadované závazky, které má EU vůči Společnému systému zdravotního pojištění (JSIS). Tyto závazky plynou z nákladů na zdravotní péči, jež musí být hrazeny po ukončení služebního poměru (po odečtení jejich příspěvků). Jak je uvedeno v bodě 1.5.10, výpočet tohoto závazku zohledňuje celou dobu aktivní služby tak, aby jak důchodový systém, tak systém zdravotního pojištění v rámci plánu zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru byly v účetnictví konzistentně zachycovány.
Vzhledem k povinnosti zachytit věrně ekonomickou podstatu dané situace stanovené jak v účetních pravidlech EU, tak ve standardech IPSAS, nebyl při přiřazování dávek době služby standard IPSAS 39 vykládán úžeji. Pokud by měly být náklady na služební poměr v systému JSIS plně kumulovány po dobu 10 let za všechny zaměstnance, a nikoliv za dobu aktivní služby zaměstnance, promítlo by se to do závazku z definovaných požitků ke konci roku jako nárůst o 3,1 miliardy EUR. Jak už však bylo uvedeno, užší výklad by byl v rozporu s kvalitativním znakem věrného a poctivého obrazu, a tedy by se nemělo za to, že podává spolehlivé informace v souladu s účetním pravidlem EU č. 1 a koncepčním rámcem IPSAS. Tento odhad je silně závislý na vývoji služebního postavení současných zaměstnanců (zejména počtu zaměstnanců se smlouvou na dobu určitou, kteří by se v budoucnu měli stát úředníky).
2.9.2 Změna současné hodnoty závazků z definovaných požitků pro zaměstnance
Současná hodnota závazků z definovaných požitků se určí diskontováním očekávaných budoucích výplat nezbytných ke splnění závazků, jež plynou ze služebního poměru zaměstnanců v běžném a předchozím období.
Analýza změn závazků z definovaných požitků v běžném roce je uvedena níže:
v milionech EUR |
||||
|
Důchodový systém evropských úředníků |
Ostatní důchodové systémy |
Společný systém zdravotního pojištění |
Celkem |
Současná hodnota k 31. 12. 2020 |
100 741 |
2 438 |
13 289 |
116 468 |
Zachyceno ve výkazu o finanční výkonnosti |
|
|
|
|
Náklady na služební poměry v běžném období |
4 095 |
110 |
363 |
4 567 |
Úrokové náklady |
401 |
5 |
66 |
473 |
Náklady na služební poměry minulých období |
— |
— |
— |
— |
Zachyceno v čistých aktivech |
|
|
|
|
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků |
|
|
|
|
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z empirických korekcí |
1 457 |
26 |
(209) |
1 273 |
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z demografických předpokladů |
— |
— |
— |
— |
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z finančních předpokladů |
4 787 |
90 |
(2 774 ) |
2 103 |
Ostatní |
|
|
|
|
Vyplacené dávky |
(1 801 ) |
(69) |
(88) |
(1 957 ) |
Současná hodnota k 31. 12. 2021 |
109 679 |
2 600 |
10 647 |
122 926 |
Náklady na služební poměry v běžném období představují zvýšení současné hodnoty závazků z definovaných požitků, jež plynou ze služebního poměru stávajících členů v běžném roce.
Úrokové náklady vyjadřují nárůst současné hodnoty závazků z definovaných požitků za sledované období, který je dán tím, že se o jedno období přiblížil termín vyplacení těchto požitků.
Pojistněmatematické zisky a ztráty z empirických korekcí vyjadřují vliv rozdílu mezi očekáváním založeným na předpokladech učiněných v minulém roce pro rok 2021 a skutečností v roce 2021.
Pojistněmatematické zisky a ztráty ze změn v hodnotách pojistněmatematických předpokladů (demografických proměnných jako fluktuace a úmrtnost zaměstnanců a finančních proměnných jako diskontní sazby a očekávaný nárůst platů) vznikají při aktualizaci těchto předpokladů odrážející změny relevantních podmínek.
Požitky (např. důchody nebo proplácení výdajů na lékařskou péči) jsou vypláceny během roku v souladu s pravidly systému. O vyplacené požitky se snižují závazky z definovaných požitků.
2.9.3 Aktiva plánu
v milionech EUR |
|||
|
Ostatní důchodové systémy |
Společný systém zdravotního pojištění |
Celkem |
Současná hodnota k 31. 12. 2020 |
94 |
354 |
448 |
Čisté změny v aktivech plánu |
(20) |
32 |
12 |
Současná hodnota k 31. 12. 2021 |
74 |
386 |
460 |
2.9.4 Pojistněmatematické předpoklady – zaměstnanecké požitky
Základní pojistněmatematické předpoklady používané při oceňování dvou hlavních systémů zaměstnaneckých požitků EU jsou uvedeny níže:
|
2021 |
2020 |
Důchodový systém evropských úředníků |
|
|
Nominální diskontní sazba |
1,0 % |
0,4 % |
Předpokládaná míra inflace |
2,0 % |
1,2 % |
Reálná diskontní sazba |
(1,0 ) % |
(0,8 ) % |
Očekávaná míra budoucího nárůstu platů |
1,8 % |
1,8 % |
Trend vývoje nákladů na zdravotní péči |
Nezařazeno |
N/A |
Věk odchodu do důchodu |
63/64/66 |
63/64/66 |
Společný systém zdravotního pojištění |
|
|
Nominální diskontní sazba |
1,0 % |
0,5 % |
Předpokládaná míra inflace |
2,0 % |
1,3 % |
Reálná diskontní sazba |
(1,0 ) % |
(0,8 ) % |
Očekávaná míra budoucího nárůstu platů |
1,9 % |
1,8 % |
Trend vývoje nákladů na zdravotní péči |
2,5 % |
2,6 % |
Věk odchodu do důchodu |
63/64/66 |
63/64/66 |
Míra úmrtnosti v roce 2021 vychází z Úmrtnostní tabulky úředníků EU (EU Civil Servants Life Table, EULT 2018).
Nominální diskontní sazba je stanovena jako hodnota výnosu dluhopisu s nulovým kupónem denominovaným v eurech (se splatností 23 let od prosince 2021 v případě Důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a 25 let v případě Společného systému zdravotního pojištění). Jako míra inflace byla použita očekávaná míra inflace během odpovídajícího období. Musí empiricky vycházet z předpokládaných hodnot vyjádřených indexovanými dluhopisy na evropských finančních trzích. Reálná diskontní sazba se vypočítá z nominální diskontní sazby a očekávané dlouhodobé míry inflace.
Přestože v roce 2021 se nominální sazby začaly zotavovat z dříve pozorovaného poklesu, dopad jejich zvýšení byl vyvážen výrazným nárůstem předpokládané míry inflace. To způsobilo celkový pokles reálné diskontní sazby, což vedlo k pokračování negativního trendu a přispělo k pojistněmatematické ztrátě vyplývající z finančních předpokladů v uvedeném roce.
2.9.5 Analýza citlivosti
Analýza citlivosti vychází ze simulací změny (za jinak stejných podmínek) hodnoty daných předpokladů.
Citlivost důchodového systému evropských úředníků
Změna předpokládané diskontní sazby o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
2020 |
||
|
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Závazky z definovaných požitků |
(2 464 ) |
2 544 |
(2 247 ) |
2 319 |
Změna předpokládaného trendu nárůstu platů o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
2020 |
||
|
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Závazky z definovaných požitků |
2 414 |
(2 345 ) |
2 206 |
(2 143 ) |
Změna předpokládaného věku odchodu do důchodu o jeden rok by měla tyto účinky:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
2020 |
||
|
Zvýšení o 1 rok |
Snížení o 1 rok |
Zvýšení o 1 rok |
Snížení o 1 rok |
Závazky z definovaných požitků |
(1 155 ) |
1 527 |
(1 104 ) |
1 417 |
Citlivost Společného systému zdravotního pojištění
Změna předpokládaného trendu vývoje nákladů na zdravotní péči o deset bazických bodů by měla tyto účinky:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
2020 |
||
|
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Agregovaná suma nákladů na služební poměry běžného období a složek úrokových nákladů u čistých periodických nákladů na zdravotní péči čerpanou po ukončení pracovního poměru |
13 |
(12) |
15 |
(14) |
Závazky z definovaných požitků |
317 |
(307) |
397 |
(385) |
Změna předpokládané diskontní sazby o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
2020 |
||
|
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Závazky z definovaných požitků |
(265) |
274 |
(348) |
361 |
Změna předpokládaného trendu nárůstu platů o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
2020 |
||
|
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Zvýšení o 0,1 % |
Snížení o 0,1 % |
Závazky z definovaných požitků |
(42) |
41 |
(38) |
37 |
Změna předpokládaného věku odchodu do důchodu o jeden rok by měla tyto účinky:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
2020 |
||
|
Zvýšení o 1 rok |
Snížení o 1 rok |
Zvýšení o 1 rok |
Snížení o 1 rok |
Závazky z definovaných požitků |
(317) |
334 |
(401) |
421 |
2.10 REZERVY
v milionech EUR |
||||||||||
|
Stav k 31.12.2020 |
Revize úč. pravidla EU č. 11 |
Dodatečné rezervy |
Nečerpané a zrušené částky |
Čerpané částky |
Převody mezi kateg. |
Změna v odhadu |
Stav k 31.12.2021 |
||
Soudní spory: |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
170 |
— |
210 |
(25) |
(1) |
— |
— |
354 |
||
|
31 |
— |
5 |
(14) |
(2) |
— |
2 |
22 |
||
Demontáž jaderných zařízení |
2 426 |
— |
— |
— |
(33) |
— |
46 |
2 440 |
||
Finanční rezervy |
2 523 |
(2 522 ) |
1 |
— |
(1) |
— |
— |
1 |
||
Ostatní |
254 |
— |
284 |
(26) |
(19) |
— |
37 |
530 |
||
Celkem |
5 405 |
(2 522 ) |
500 |
(65) |
(55) |
— |
86 |
3 348 |
||
Dlouhodobé |
3 878 |
(1 165 ) |
212 |
(25) |
(1) |
(35) |
86 |
2 950 |
||
Krátkodobé |
1 527 |
(1 357 ) |
288 |
(40) |
(55) |
35 |
(0) |
398 |
Rezervy představují spolehlivě odhadnuté částky, jež plynou z minulých událostí a v budoucnu budou muset být pravděpodobně z rozpočtu EU uhrazeny.
Soudní spory
V této položce jsou odhadnuty částky, jež pravděpodobně budou muset být uhrazeny po konci roku, a to v souvislosti s několika probíhajícími soudními řízeními. Částky v položce Zemědělství souvisí se soudními spory vedenými členskými státy ohledně rozhodnutí o schválení souladu v případě EZZF a EZFRV.
Demontáž jaderných zařízení
V roce 2017 byl základ pro tvorbu této rezervy aktualizován na základě „strategie JRC o programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ (D&WMP) aktualizované v roce 2017. Přezkum strategie spolu s přezkumem rozpočtu a personálních potřeb byl proveden s pomocí odborné skupiny pro program D&WM. Představuje nejlepší dostupný odhad rozpočtu a personálu potřebného k dokončení vyřazení jaderných zařízení v areálech JRC v Ispře, Geelu, Karlsruhe a Pettenu z provozu.
V souladu s účetními pravidly EU je rezerva indexována mírou inflace a poté diskontována na čistou současnou hodnotu (s použitím křivky swapu, jehož předmětem jsou úrokové platby v eurech). Tímto způsobem byla k 31. prosinci 2021 vypočtena rezerva v objemu 2 440 milionů EUR. Předpokládá se, že v roce 2022 bude z rezervy čerpáno 35 milionů EUR a v následujících letech 2 405 milionů EUR.
Je třeba poznamenat, že vzhledem k značné nejistotě, která je dlouhodobým plánováním vyřazování jaderných zařízení z provozu spojena, by tento odhad mohl být v budoucnu výrazně vyšší. Nejistota pramení především z konečného stavu areálu, v němž dojde k vyřazení, jaderného materiálu, aspektů nakládání s odpadem a jeho ukládáním, nedefinovaných nebo neúplně definovaných vnitrostátních regulačních rámců, složitých a časově náročných licenčních řízení a budoucího vývoje relevantního trhu.
Finanční rezervy
Do 31. prosince 2020 byla většina finančních záruk účtována jako rezervy nebo vykázána jako podmíněné závazky v závislosti na pravděpodobnosti ztráty. Od 1. ledna 2021, kdy vstoupilo v platnost revidované účetní pravidlo EU č. 11 Finanční nástroje, byly překlasifikovány jako závazky z finančních záruk a přeceněny (viz body 1 a 2.11).
Zbývající zůstatek k 31. prosinci 2021 se týká především očekávaných úvěrových ztrát z nevyčerpaných neodvolatelných závazků.
2.11 FINANČNÍ ZÁVAZKY
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Dlouhodobé |
|
|
|
Finanční závazky v naběhlé hodnotě |
2.11.1 |
214 824 |
84 395 |
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty |
2.4.2.2 |
5 |
4 |
Závazky z finančních záruk |
2.11.2 |
146 |
— |
|
|
214 974 |
84 399 |
Krátkodobé |
|
|
|
Finanční závazky v naběhlé hodnotě |
2.11.1 |
23 501 |
10 559 |
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty |
2.4.2.2 |
— |
0 |
Závazky z finančních záruk |
2.11.2 |
7 648 |
90 |
|
|
31 149 |
10 649 |
Celkem |
|
246 123 |
95 048 |
2.11.1 Finanční závazky v naběhlé hodnotě
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Výpůjčky pro NGEU a finanční pomoc |
2.11.1.1 |
236 720 |
93 192 |
Ostatní finanční závazky |
2.11.1.2 |
1 605 |
1 761 |
Celkem |
|
238 325 |
94 954 |
Dlouhodobé |
|
214 824 |
84 395 |
Krátkodobé |
|
23 501 |
10 559 |
2.11.1.1
v milionech EUR |
|||||||
|
NGEU |
SURE |
EFSM |
Podpora platební bilance |
Makrofin. pomoc |
Euratom |
Celkem |
Celkem k 31. 12. 2020 |
|
39 503 |
47 396 |
201 |
5 813 |
279 |
93 192 |
Revize úč. pravidla EU č. 11 |
— |
420 |
(114) |
(1) |
24 |
1 |
329 |
Nové výpůjčky – nominální |
111 947 |
50 137 |
9 750 |
— |
1 665 |
100 |
173 599 |
Splátky |
(20 996 ) |
— |
(9 750 ) |
— |
(14) |
(29) |
(30 789 ) |
Změny účetní hodnoty |
49 |
507 |
(144) |
0 |
(24) |
— |
388 |
Celkem k 31. 12. 2021 |
91 000 |
90 567 |
47 138 |
201 |
7 464 |
351 |
236 720 |
Dlouhodobé |
70 960 |
90 502 |
43 969 |
200 |
7 425 |
327 |
213 383 |
Krátkodobé |
20 040 |
65 |
3 169 |
1 |
39 |
24 |
23 338 |
Výpůjčky se týkají především dlouhodobých dluhopisů pro nástroj NGEU a programy finanční pomoci, avšak od roku 2021 vydává Komise pro nástroj NGEU také pokladniční poukázky EU s krátkou splatností (20 miliard EUR k 31. prosinci 2021).
Výpůjčky v rámci nástroje NGEU financují úvěry Nástroje pro oživení a odolnost, nevratnou podporu Nástroje pro oživení a odolnost a další programy VFR. V případě NGEU si Komise nepůjčuje striktně na základě principu „back-to-back“, tj. za účelem financování konkrétních úvěrů. Existuje roční plán úvěrů, který vychází z předpokládaného odlivu prostředků na úvěry a nevratnou podporu. Komise uplatňuje diverzifikovanou strategii financování a využívá různé dlouhodobé a krátkodobé nástroje financování. To Komisi umožňuje nabízet přijímajícím členským státům dlouhodobé úvěry za atraktivních podmínek. Výpůjční náklady jsou pak podle jednotného přístupu přiděleny příjemcům úvěrů a do rozpočtu EU (v případě nevratné podpory).
Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků a změně prémií/slev (nové prémie/slevy a odpisy).
Záruku za splacení výše uvedených výpůjček v konečném důsledku poskytuje rozpočet EU (viz bod 4.1.2), a tedy i každý členský stát.
Efektivní úrokové sazby výpůjček (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
NGEU |
(0,95 ) % — 0,74 % |
— |
SURE |
(0,48 ) % — 0,77 % |
0,00 % — 0,30 % |
EFSM |
(0,03 ) % — 3,79 % |
0,50 % — 3,75 % |
Podpora platební bilance |
2,95 % |
2,88 % |
Makrofinanční pomoc |
(0,14 ) % — 3,70 % |
0,00 % — 3,69 % |
Euratom |
(0,08 ) % — 1,58 % |
0,00 % — 5,68 % |
Údaje za rok 2020 se týkají nominálních úrokových sazeb, zatímco údaje za rok 2021 představují efektivní úrokové sazby v souladu s revidovaným účetním pravidlem EU č. 11. |
2.11.1.2
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Dlouhodobé |
|
|
Závazky z finančního leasingu |
1 017 |
1 130 |
Splátky za budovy |
291 |
346 |
Ostatní |
133 |
136 |
|
1 441 |
1 612 |
Krátkodobé |
|
|
Závazky z finančního leasingu |
103 |
101 |
Splátky za budovy |
54 |
38 |
Pokuty, jež mají být vráceny |
— |
8 |
Ostatní |
6 |
2 |
|
164 |
149 |
Celkem |
1 605 |
1 761 |
Závazky z finančního leasingu
v milionech EUR |
||||
|
Budoucí splátky |
|||
< 1 rok |
1–5 let |
> 5 let |
Závazky celkem |
|
Pozemky a budovy |
98 |
471 |
537 |
1 105 |
Jiný hmotný majetek |
6 |
9 |
— |
15 |
Celkem k 31. 12. 2021 |
103 |
480 |
537 |
1 120 |
Úroková složka |
41 |
140 |
94 |
275 |
Celkem budoucí minimální leasingové splátky k 31. 12. 2021 |
145 |
619 |
631 |
1 395 |
Celkem budoucí minimální leasingové splátky k 31. 12. 2020 |
151 |
636 |
790 |
1 576 |
Výše uvedené položky připadající na leasing a budovy bude nutno financovat z budoucích rozpočtů.
2.11.2 Závazky z finančních záruk
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
|
|
Smlouvy o fin. záruce – část k inkasu (Bod 2.6.2) |
Finanční záruka závazky |
Programy rozpočtových záruk EU |
|
|
Záruka EFSI |
2 917 |
3 618 |
Záruky EIB ELM |
106 |
2 569 |
Záruka EFSD |
2 |
139 |
Záruka InvestEU |
— |
— |
Záruka NDICI EU |
— |
4 |
|
3 024 |
6 330 |
Programy finančních nástrojů EU |
|
|
COSME |
0 |
780 |
Horizont 2020 |
59 |
410 |
Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví |
— |
110 |
Ostatní |
32 |
165 |
|
90 |
1 464 |
Celkem |
3 115 |
7 794 |
Dlouhodobé |
2 630 |
146 |
Krátkodobé |
485 |
7 648 |
V předchozích letech byly jako smlouvy o finanční záruce účtovány pouze záruky s tržní odměnou, a to záruka EFSI vyplacená EIB za dluhové portfolio v rámci specializovaného nástroje EFSI pro infrastrukturu a inovace (IIW) a malá podskupina záruk v rámci vnějšího úvěrového mandátu EIB (ELM) za úvěry EIB vyplacené v rámci její iniciativy na posílení ekonomické odolnosti.
Uplatnění revidovaného účetního pravidla EU č. 11 k 1. lednu 2021 vedlo k překlasifikování finančních záruk, které byly dříve účtovány jako rezervy, na smlouvy o finanční záruce. Kromě toho byly závazky ze záruk přeceněny v souladu s novou perspektivou očekávaných úvěrových ztrát. Dopad aplikace revidovaného účetního pravidla EU č. 11 viz bod 1.
Od roku 2021 uplatňuje EU vykazování smluv o finanční záruce v hrubé výši, kdy jsou příjmy ze záruky, které mají být teprve obdrženy, vykázány jako část k inkasu smlouvy o finanční záruce (vykázaná v položce pohledávky ze směnných transakcí – viz bod 2.6.2) a závazek ze smlouvy o finanční záruce je vykázán jako závazek EU za krytí budoucích nároků ze záruk. Dříve se záruky EFSI a ELM vykazovaly v čisté výši, tj. se započtením očekávaných pohledávek a závazků ze záruky.
Finančně nejvýznamnějším programem finančních záruk zůstává záruka EFSI se závazkem ze smlouvy o finanční záruce ve výši 3 618 milionů EUR, následovaná zárukou ELM se závazkem ve výši 2 569 milionů EUR. Zatímco u záruky EFSI má EU nárok na očekávanou odměnu ve výši 2 917 milionů EUR vykázanou jako smlouva o finanční záruce – pohledávka do značné míry pokrývající závazek, u záruky za ELM činí očekávaná pohledávka pouze 106 milionů EUR, a pokrývá tak pouze malou část záruky – to je způsobeno vysokým podílem dotací EU na ELM.
Většina zbývajících záručních programů EU, zejména těch, které jsou určeny pro rizikovější financování malých a středních podniků nebo pro odvětví inovací, je nevýdělečná. Další informace o zárukách v rámci programu H2020 viz bod 2.4.2.1 a informace o programu COSME viz bod 4.1.3.
2.12 ZÁVAZKY
v milionech EUR |
||||||
|
Brutto |
Úpravy |
Netto k 31.12.2021 |
Brutto |
Úpravy |
Netto k 31.12.2020 |
Žádosti o proplacení nákladů a faktury obdržené od: |
|
|
|
|
|
|
členských států |
|
|
|
|
|
|
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova |
30 |
(0) |
30 |
17 |
— |
17 |
EFRR a FS |
6 484 |
(1 878 ) |
4 606 |
12 651 |
(2 698 ) |
9 954 |
ESF |
3 311 |
(596) |
2 715 |
3 479 |
(370) |
3 109 |
Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU) |
19 118 |
|
19 118 |
— |
— |
— |
Ostatní |
663 |
(58) |
605 |
792 |
(90) |
701 |
soukromých a veřejných subjektů |
1 563 |
(320) |
1 244 |
1 485 |
(182) |
1 302 |
Obdržené žádosti o proplacení nákladů a faktury celkem |
31 169 |
(2 851 ) |
28 318 |
18 424 |
(3 341 ) |
15 083 |
EZZF |
15 650 |
Nezařazeno |
15 650 |
16 160 |
Nezařazeno |
16 160 |
Ostatní závazky |
2 068 |
Nezařazeno |
2 068 |
784 |
Nezařazeno |
784 |
Ostatní |
335 |
Nezařazeno |
335 |
381 |
Nezařazeno |
381 |
Celkem |
49 223 |
(2 851 ) |
46 372 |
35 748 |
(3 341 ) |
32 408 |
Závazky zahrnují obdržené faktury a žádosti o proplacení nákladů, které ke konci roku nebyly zaplaceny. Jsou prvotně vykazovány v okamžiku přijetí faktury/žádosti ve výši požadované částky. Následně jsou závazky upraveny tak, aby odrážely pouze částky, jež byly na základě přezkumu nákladů schváleny, a částky, u nichž se předpokládá, že budou způsobilé. Částky, u nichž se předpokládá, že budou nezpůsobilé, jsou uvedeny ve sloupci „Úpravy“; přičemž největší částky se týkají strukturálních opatření.
Výrazný nárůst oproti konci předchozího roku je způsoben především Nástrojem pro oživení a odolnost (NGEU), který začal fungovat v roce 2021 a u něhož nesplacené závazky k 31. prosinci 2021 činily 19,1 miliardy EUR.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních 2013/1303 (27), které se vztahuje na strukturální fondy (EFRR a ESF), Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), v případě programového období 2014–2020 předpokládá, že rozpočet EU bude chráněn systematickým zadržováním 10 % z každé provedené průběžné platby. Poté, co skončí účetní období podle tohoto nařízení (1. července – 30. června), proběhne do února kompletní cyklus kontrol, do něhož patří řídicí kontroly prováděné řídicími orgány a audity prováděné auditními orgány. Komise přezkoumá dokumenty sloužící k získání jistoty a účetní závěrky, jež jí předloží příslušné orgány z členských států. Teprve poté, co je tento přezkum finalizován a co jsou účetní závěrky schváleny, je vyplacen/inkasován konečný zůstatek. Částka zadržená v souladu s tímto ustanovením dosahovala ke konci roku 2021 celkem 10,4 miliardy EUR. Část z toho (2,1 miliardy EUR) se na základě informací v účetních závěrkách členských států odhaduje na nezpůsobilou, a je proto zahrnuta do sloupce „Úpravy“.
Celkově se závazky zvýšily o 14 miliard EUR, a to především v důsledku zavedení Nástroje pro oživení a odolnost (NGEU) v roce 2021. To bylo částečně kompenzováno snížením splatných částek týkajících se EFRR, které bylo způsobeno především nižším objemem žádostí o proplacení nákladů obdržených ke konci roku 2021 ve srovnání se situací v předchozím roce.
Nárůst ostatních závazků je způsoben zejména předběžnými platbami přijatými od pokutovaných společností, které mají být těmto společnostem po skončení roku vráceny.
Žádosti o předběžné financování
Kromě výše uvedených částek byly ke konci roku 2021 obdrženy žádosti o předběžné financování ve výši 0,7 miliardy EUR, které nebyly na konci roku dosud proplaceny. Podle účetních pravidel EU se o těchto částkách neúčtuje jako o závazcích.
2.13 VÝDAJE A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Výdaje příštích období |
77 819 |
64 383 |
Výnosy příštích období |
126 |
128 |
Ostatní |
123 |
74 |
Celkem |
78 068 |
64 584 |
Výdaje příštích období se člení následovně:
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU) |
8 263 |
— |
EZZF |
25 241 |
24 599 |
EZFRV a další nástroje pro rozvoj venkova |
19 245 |
18 622 |
EFRR a Fond soudržnosti |
10 710 |
8 766 |
ESF |
3 499 |
3 009 |
Ostatní |
10 859 |
9 386 |
Celkem |
77 819 |
64 383 |
Výdaje příštích období jsou zaúčtované náklady, k nimž Unie teprve obdrží žádostí o proplacení. V případě politiky soudržnosti souvisí snížení výdajů příštích období u EFRR a Fondu soudržnosti především s prováděním období 2014–2020. Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU) zahájil činnost až v roce 2021 a je hlavním důvodem velkého nárůstu výdajů příštích období od konce předchozího roku.
ČISTÁ AKTIVA
2.14 REZERVNÍ FONDY
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Fond z přecenění na reálnou hodnotu |
2.14.1 |
— |
496 |
Tento rezervní fond byl vytvořen ke krytí záruky z rozpočtu EU, která pokrývá úvěrovou činnost EIB ve třetích zemích. |
2.14.2 |
— |
3 043 |
Ostatní rezervní fondy |
2.14.3 |
1 325 |
1 523 |
Celkem |
|
1 325 |
5 062 |
2.14.1 Fond z přecenění na reálnou hodnotu
Podle předchozí verze účetního pravidla EU č. 11 platného do 31. prosince 2020 se rozdíl z přecenění realizovatelných finančních aktiv na reálnou hodnotu zachycoval ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. K 1. lednu 2021 byla realizovatelná finanční aktiva překlasifikována do finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty – viz bod 2.4. Související fond z přecenění reálnou hodnotou je proto rozpuštěn do položky Souhrnný výsledek – viz bod 1.
2.14.2 Tento rezervní fond byl vytvořen ke krytí záruky z rozpočtu EU, která pokrývá úvěrovou činnost EIB ve třetích zemích.
Do 31. prosince 2020 byla cílová částka 9 % nesplacených částek zaručených z rozpočtu EU v rámci vnějšího zápůjčního mandátu EIB vykazována jako Rezervní fond na záruční fond v čistých aktivech. Po revizi účetního pravidla EU č. 11 se záruka v rámci vnějšího zápůjčního mandátu EIB, která je kryta Záručním fondem pro vnější vztahy, účtuje jako závazek z finanční záruky. Závazek pro záruky čerpané v budoucnu v rámci vnějšího mandátu EIB byl proto vykázán v rozvaze – viz bod 2.11.2 – a rezervní fond Záručního fondu byl rozpuštěn do souhrnného výsledku – viz bod 1.
2.14.3 Ostatní rezervní fondy
Tato položka připadá zejména na rezervní fond na ESUO v likvidaci (997 milionů EUR), pokud jde o majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který byl vytvořen v souvislosti s ukončením činnosti ESUO v likvidaci.
2.15 ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ
v milionech EUR |
|
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2020 |
38 480 |
Dopad revidovaného účetního pravidla EU č. 11 (viz bod 1) |
(1 719 ) |
Zůstatek k 1. 1. 2021 |
36 761 |
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2020 připsaný členským státům |
1 769 |
Změna rezervního fondu Záručního fondu |
— |
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků |
3 257 |
Ostatní |
(262) |
Výsledek hospodaření za běžný rok |
42 100 |
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2021 celkem |
83 624 |
Tato částka představuje část nákladů vzniklých EU do 31. prosince, kterou je třeba uhradit z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce n+1 (nebo později) z rozpočtu na rok n+1 (nebo na pozdější období). Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky, které je třeba vysvětlit, se týkají činnosti EZZF a závazků z titulu zaměstnaneckých požitků.
Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření. Rozpočtové příjmy by totiž měly být vždy nejméně rovny rozpočtovým výdajům, s tím, že případný přebytek příjmů se vrací členským státům.
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků souvisí s pojistněmatematickými zisky a ztrátami v důsledku pojistněmatematického přecenění těchto závazků.
Výrazné zvýšení částek, které mají být vyžádány od členských států, je způsobeno především výpůjčkami v souvislosti s nevratnou podporou přijatou v rámci NGEU v roce 2021.
3. PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI
PŘÍJMY
VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: VLASTNÍ ZDROJE
3.1 ZDROJE Z HND
Základní složkou provozních výnosů EU jsou výnosy z vlastních zdrojů. Příjmy z HND (hrubého národního důchodu) v roce 2021 činí 115 955 milionů EUR (2020: 125 393 milionů EUR) a jsou nejvýznamnější ze čtyř kategorií vlastních zdrojů. Na HND každého členského státu je uplatňována stejná procentní sazba. Příjmy z HND se používají k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Pokles příjmů z HND mezi lety 2021 a 2020 je způsoben jak zavedením nového vlastního zdroje (z plastových obalových odpadů), tak zvýšením ostatních příjmů.
3.2 TRADIČNÍ VLASTNÍ ZDROJE
Tradiční vlastní zdroje se týkají zejména cel, kde si členské státy ponechávají jako kompenzaci za náklady na výběr 20 % částek, takže výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši již po odečtení této srážky. Výběr cel zůstal na podobné úrovni jako v minulém roce.
3.3 ZDROJE Z DPH
Vlastní zdroj z DPH se vypočítá ze základů DPH členských států, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Na celkovou částku příjmů z DPH vybraných v každém členském státě ze všech zdanitelných plnění vydělenou váženou průměrnou sazbou DPH se použije jednotná sazba ve výši 0,30 %. Základ DPH je v případě každého členského státu omezen maximálně na 50 % jeho HND. Zdroje z DPH zůstaly v porovnání s minulým rokem zhruba na stejné úrovni.
3.4 VLASTNÍ ZDROJE Z PLASTOVÝCH OBALOVÝCH ODPADŮ
Na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány, se uplatňuje jednotná sazba ve výši 0,80 EUR za kilogram. Množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce se vypočítá jako rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného plastového obalového odpadu a množstvím recyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce v určitém členském státě. Nárok na určité roční paušální snížení příspěvků na vlastní zdroj z plastových obalových odpadů mají Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. Jedná se o nový vlastní zdroj, který byl zaveden v roce 2021 se vstupem v platnost nového rozhodnutí 2020/2053 o vlastních zdrojích.
VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: PŘEVODY
3.5 POKUTY
Výnosy ve výši 1 990 milionů EUR (2020: 452 milionů EUR) plynou z pokut, které uložila Komise společnostem za porušení pravidel hospodářské soutěže, a pokut uložených Komisí členským státům za porušení práva EU. Výnosy z pokut zachycuje Komise poté, co přijme rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá, a co je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno jeho adresátovi. Pokuty tvoří zejména pokuty za porušení hospodářské soutěže (1 762 milionů EUR). Největší případy se týkají porušení antimonopolních pravidel EU, tj. pokuty uložené společnosti BMW a skupině Volkswagen (Volkswagen, Audi a Porsche) v celkové výši 875 milionů EUR za uzavírání tajných dohod týkajících se technického vývoje v oblasti čištění oxidů dusíku a pokuty uložené společnostem Nomura, UBS a UniCredit v celkové výši 371 milionů EUR za účast skupiny obchodníků v kartelu na primárním a sekundárním trhu evropských státních dluhopisů.
3.6 INKASO NÁKLADŮ
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Sdílené řízení |
1 682 |
1 281 |
Přímé řízení |
61 |
53 |
Nepřímé řízení |
51 |
21 |
Celkem |
1 794 |
1 355 |
V této položce jsou zaznamenány především inkasní příkazy vystavené Komisí, které jsou hrazeny v hotovosti nebo započítány vůči následným platbám zachyceným v účetnictví Komise (tj. odečteny od těchto následných plateb). Inkasní příkazy se vystavují za účelem zpětného získání výdajů, které již byly uhrazeny z rozpočtu EU. Inkaso je prováděno na základě kontrol, auditů nebo analýz způsobilosti, a chrání tak rozpočet EU před vynakládáním výdajů v rozporu s právními předpisy.
Do uvedené položky jsou zahrnuty i inkasní příkazy, které vystavily členské státy vůči příjemcům prostředků z EZZF. Zachyceny jsou v ní i změny odhadovaných příjmů příštích období, k nimž dochází mezi koncem předchozího a koncem stávajícího roku.
Částky ve výše uvedené tabulce představují výnosy získané vydáním inkasních příkazů. Tyto údaje tedy nemohou v plném rozsahu vyjádřit a ani nevyjadřují opatření přijatá za účelem ochrany rozpočtu EU. Zejména v oblasti politiky soudržnosti platí zvláštní mechanismy, jimiž jsou nezpůsobilé výdaje opravovány a jež většinou nevyžadují vystavování inkasních příkazů. V tabulce naopak nejsou zachyceny částky získané zpět započtením proti nákladům, částky získané zpět prostřednictvím odnětí a zpětně získané předběžné financování.
Největší část připadá na částky získané zpět v rámci sdíleného řízení:
Zemědělství: EZZF a rozvoj venkova
V rámci EZZF a EZFRV jsou v této položce mezi výnosy běžného období zaúčtovány finanční opravy běžného období a částky k vrácení, které členské státy vykázaly a v průběhu roku inkasovaly zpět, jakož i čistý nárůst nesplacených částek k inkasu vykázaných členskými státy ve spojitosti s podvody a nesrovnalostmi, jež mají být uhrazeny ke konci roku.
Politika soudržnosti
Největší položky týkající se politiky soudržnosti připadají na příjmy příštích období ve výši 0,7 miliardy EUR (2020: 0,4 miliardy EUR), které by Komise měla inkasovat od členských států. Inkaso bude provedeno v návaznosti na kontrolu a schválení účetních závěrek předložených členskými státy na začátku roku 2022. Částky, které mají být získány zpět, představují v podstatě rozdíl mezi částkami původně vykázanými jako způsobilé během účetního období a částkami potvrzenými jako způsobilé v roční účetní závěrce členských států. Nízká částka znamená, že kontroly zavedené na úrovni členských států umožnily odhalit nezpůsobilé částky již v rané fázi procesu.
3.7 DOHODA O VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ
Tento příjem souvisí s čistými částkami, které Spojené království dluží v rámci dohody o vystoupení podepsané po odchodu Spojeného království z Unie v roce 2020 – viz bod 2.6.1.2.
3.8 OSTATNÍ VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Příspěvky členských států do inovačního fondu |
2 187 |
2 080 |
Daně a příspěvky zaměstnanců |
1 367 |
1 316 |
Příspěvky třetích zemí |
1 056 |
1 592 |
Příspěvky členských států do nástroje ESI a na vnější pomoc |
199 |
1 073 |
Převod majetku |
356 |
317 |
Rozpočtové úpravy |
1 245 |
214 |
Ostatní |
326 |
524 |
Celkem |
6 737 |
7 116 |
Příspěvky členských států do inovačního fondu jsou příjmy související s prodejem emisních povolenek, které mají být použity na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií.
Výnosy z daní a příspěvků zaměstnanců pocházejí primárně ze srážek z platů zaměstnanců. Podstatné částky představují v této kategorii příspěvky na důchodové pojištění a daň z příjmů.
Jako příspěvky třetích zemí jsou vykázány zejména příspěvky zemí ESVO (460 milionů EUR), jakož i finanční příspěvky třetích států do programů Horizont Evropa (379 milionů EUR) a ERASMUS+ (119 milionů EUR).
Členské státy přispěly na financování nástroje pro uprchlíky v Turecku částkou 166 milionů EUR.
Rozpočtové úpravy představují především přebytek rozpočtu převzatý z předchozího roku, který činil 1 769 milionů EUR (2020: 3 218 milionů EUR) a byl vyvážen roční úpravou DPH a HND, která dosáhla 534 milionů EUR (2020: 3 165 milionů EUR). Ostatní výnosy z nesměnných transakcí zahrnují příspěvky hostitelského státu zařízení ITER a členské příspěvky na společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy Fusion for Energy (135 milionů EUR).
VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ
3.9 VÝNOSY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Úrok: |
|
|
Platby v prodlení |
1 529 |
1 129 |
Úvěry |
1 160 |
1 167 |
Výpůjčky |
220 |
— |
Ostatní |
10 |
63 |
Emisní prémie |
2 |
674 |
Příjmy ze smluv o finanční záruce |
987 |
258 |
Zisky z finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty: |
|
|
Nederiváty |
324 |
— |
Deriváty |
815 |
70 |
Realizovaný zisk z realizovatelných finančních aktiv |
— |
48 |
Dividendy |
30 |
22 |
Ostatní |
14 |
3 |
Celkem |
5 092 |
3 434 |
Výnosový úrok z plateb v prodlení pochází zejména ze splatných a včas neuhrazených pokut a příspěvků z vlastních zdrojů. Nejvýznamnější částky se týkají případů podhodnocení uvedené v bodě 2.6.1.1 (1,4 miliardy EUR).
Úrokové výnosy z úvěrů představují především úvěry v rámci EFSM (1 miliarda EUR), které mají nejvyšší efektivní úrokovou sazbu – viz bod 2.4.1. Úrokové výnosy z výpůjček připadají především na nástroje NGEU a SURE a jsou způsobeny zápornými efektivními úrokovými sazbami u některých transakcí.
Emisní prémie se snížily, protože v souladu s revidovaným účetním pravidlem EU č. 11 jsou nyní odepisovány po dobu trvání úvěrů metodou efektivní úrokové sazby, místo aby byly přímo vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti, viz předchozí odstavec a bod 2.4.1.
Výnosy ze smluv o finanční záruce se týkají především umořování závazků z finančních záruk. Lze je interpretovat jako zproštění EU závazků ze záruk za období, kdy byla EU připravena odškodnit držitele záruk za úvěrové ztráty. Vykázání výnosů z finančních záruk tedy odráží plynutí času a zaručený objem. Odepisování se vztahuje na oba typy záruk, jak na ty, za které je poskytováno protiplnění, tak na ty, za které si EU neúčtuje žádnou nebo jen nominální odměnu (viz bod 2.11.2). Z úročených záruk je nejvýznamnější záruka EFSI poskytnutá EIB za dluhové portfolio v rámci specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW) (viz bod 4.1.1). V roce 2021 činily výnosy ze záruky EFSI v souvislosti s dluhovým portfoliem IIW 320 milionů EUR.
Výnosy související se závazky z finančních záruk ve výši 987 milionů EUR jsou kompenzovány ztrátami ze snížení hodnoty závazků z finančních záruk ve výši 947 milionů EUR, které se týkají čerpání záruk po odečtení částek získaných zpět (276 milionů EUR) a nerealizovaných ztrát ze snížení hodnoty ve výši 671 milionů EUR (viz bod 3.15). Kromě toho EK dotovala programy finančních záruk (233 milionů EUR) tím, že si neúčtovala žádné záruční prémie nebo je účtovala za nižší než tržní sazby (bod 3.15). Čistým výsledkem vyplývajícím z programů finančních záruk je celkový schodek ve výši 193 milionů EUR.
3.10 OSTATNÍ VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Výnosy z poplatků za poskytnuté služby (agentury) |
689 |
640 |
Kurzové zisky |
299 |
370 |
Prodej zboží |
53 |
48 |
Podíl na čistém výsledku EIF |
169 |
38 |
Výnosy z poplatků a prémií souvisejících s finančními nástroji |
1 |
34 |
Výnosy z dlouhodobého majetku |
2 |
5 |
Ostatní |
284 |
269 |
Celkem |
1 497 |
1 404 |
Výnosy z poplatků za poskytnuté služby zahrnují zejména poplatky za registraci účtované Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a poplatky za ochranné známky vybrané Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví.
NÁKLADY
3.11 SDÍLENÉ ŘÍZENÍ
v milionech EUR |
||
Vynaložené členskými státy |
2021 |
2020 |
Evropský zemědělský záruční fond |
40 829 |
40 461 |
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova |
15 451 |
14 467 |
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti |
46 932 |
41 118 |
Evropský sociální fond |
16 727 |
13 677 |
Ostatní |
4 835 |
2 701 |
Celkem |
124 774 |
112 425 |
Největší nárůst byl zaznamenán u politiky soudržnosti (EFRR, Fondu soudržnosti), kde se téměř všechny náklady týkají programového období 2014–2020 a kde činnosti pokračují. Nárůst je rovněž důsledkem vyšší míry spolufinancování uplatňované v účetním roce 2020–2021 v rámci balíčku CRII+.
Ostatní náklady zahrnují zejména: rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu (1,7 miliardy EUR), azyl a migraci (0,6 miliardy EUR), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (0,6 miliardy EUR), vnitřní bezpečnost (0,4 miliardy EUR), Fond solidarity Evropské unie (0,8 miliardy EUR) a Evropský námořní a rybářský fond (0,7 miliardy EUR).
3.12 PŘÍMÉ ŘÍZENÍ
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Prováděné Komisí |
48 265 |
11 429 |
z toho Nástrojem pro oživení a odolnost (NGEU) |
42 940 |
— |
Prováděné výkonnými agenturami EU |
14 232 |
10 029 |
Prováděné svěřenskými fondy |
503 |
636 |
Celkem |
63 000 |
22 094 |
Kromě výdajů na Nástroj pro oživení a odolnost (43 miliard EUR) zbývající částky povětšinou připadají na provádění politiky v oblasti výzkumu (8,1 miliardy EUR), nástroje pro rozvojovou spolupráci (1,1 miliardy EUR), evropské politiky sousedství (1,3 miliardy EUR) a Nástroje pro propojení Evropy, společného infrastrukturního fondu pro zavádění inteligentních sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací (2,1 miliardy EUR).
Největší podíl na nárůstu nákladů přímého řízení prováděného výkonnými agenturami EU má zejména převod činností v oblasti výzkumu z útvarů Komise na výkonné agentury.
3.13 NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Prováděné jinými agenturami a institucemi EU |
3 154 |
3 530 |
Prováděné třetími zeměmi |
890 |
559 |
Prováděné mezinárodními organizacemi |
3 622 |
3 619 |
Vynakládané jinými subjekty |
3 225 |
3 257 |
Celkem |
10 891 |
10 965 |
Z nákladů na nepřímé řízení se částka 3,9 miliardy EUR týká vnější činnosti (zejména předvstupní pomoci, humanitární pomoci, mezinárodní spolupráce a politiky sousedství). Dalších 4,7 miliardy EUR bylo vynaloženo na zlepšování konkurenceschopnosti Evropy (v oblastech jako výzkum, vesmírné programy a vzdělávání).
3.14 NÁKLADY NA ZAMĚSTNANCE A DŮCHODY
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Náklady na zaměstnance |
7 377 |
7 028 |
Náklady na důchody |
5 040 |
4 967 |
Celkem |
12 417 |
11 995 |
Náklady na důchody představují změny v důsledku pojistněmatematického přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků jiných než těch, které jsou vykázány v čistých aktivech. Nepředstavují proto skutečné platby důchodů za dané období, které jsou výrazně nižší, a to 2,2 milionu EUR.
3.15 FINANČNÍ NÁKLADY
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Nákladový úrok: |
|
|
Výpůjčky |
1 209 |
1 160 |
Úvěry |
146 |
— |
Finanční leasing |
56 |
62 |
Ostatní |
103 |
24 |
Náklady na emisi |
— |
672 |
Smlouvy o finanční záruce – dotované protiplnění |
233 |
— |
Čisté ztráty ze znehodnocení: |
|
|
Smlouvy o finanční záruce |
947 |
70 |
Úvěry a pohledávky |
1 244 |
110 |
Realizovatelná finanční aktiva |
— |
41 |
Ztráta z finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty: |
|
|
Nederiváty |
210 |
— |
Deriváty |
40 |
21 |
Realizovaná ztráta z realizovatelných finančních aktiv |
— |
5 |
Ostatní |
13 |
22 |
Celkem |
4 201 |
2 188 |
Výše nákladového úroku z výpůjček odpovídá zejména transakcím EFSM (1 miliarda EUR), a to v souladu s výnosovým úrokem z úvěrů na finanční pomoc (transakce „back-to-back“). Nákladové úroky z úvěrů se týkají především nástroje SURE a jsou způsobeny zápornými efektivními úrokovými sazbami u některých transakcí.
Náklady na emisi se snížily, protože v souladu s revidovaným účetním pravidlem EU č. 11 jsou nyní odepisovány po dobu trvání výpůjček metodou efektivní úrokové sazby namísto jejich přímého vykázání ve výkazu o finanční výkonnosti, viz bod 2.4.1.
Podrobnější informace o nákladech souvisejících s finančními zárukami jsou uvedeny v bodě 3.9.
3.16 OSTATNÍ NÁKLADY
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Správní náklady a náklady na IT |
2 105 |
1 984 |
Úpravy rezerv |
583 |
1 390 |
Náklady na dlouhodobý majetek |
1 205 |
1 319 |
Náklady na správu pozemků a budov |
591 |
661 |
Kurzové ztráty |
171 |
578 |
Náklady na operativní leasing |
447 |
423 |
Ostatní |
660 |
593 |
Celkem |
5 762 |
6 946 |
Souhrnná částka výdajů na výzkum a vývoj vykázaných jako náklad v roce 2021 činí:
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
Náklady na výzkum |
401 |
402 |
Neaktivované náklady na vývoj |
122 |
118 |
Celkem |
523 |
520 |
3.17 SEGMENTOVÝ VÝKAZ ČLENĚNÝ PODLE OKRUHŮ VFR
v milionech EUR |
|||||||||
|
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
Soudržnost a hodnoty |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
Migrace a správa hranic |
Odolnost, bezpečnost a obrana |
Sousedství a svět |
Evropská veřejná správa |
Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR (4) |
Celkem |
Zdroje z HND |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
115 955 |
115 955 |
Tradiční vlastní zdroje |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
20 590 |
20 590 |
DPH |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
18 340 |
18 340 |
Nové vlastní zdroje |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
5 831 |
5 831 |
Pokuty |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
1 990 |
1 990 |
Inkaso nákladů |
24 |
809 |
893 |
8 |
0 |
27 |
0 |
34 |
1 794 |
Dohoda o vystoupení Spojeného království |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
1 122 |
1 122 |
Ostatní |
384 |
132 |
46 |
— |
— |
41 |
1 559 |
4 574 |
6 737 |
Výnosy z nesměnných transakcí |
408 |
941 |
939 |
8 |
0 |
68 |
1 559 |
168 434 |
172 357 |
Výnosy z finančních činností |
1 913 |
45 |
0 |
— |
0 |
217 |
1 |
2 916 |
5 092 |
Ostatní |
257 |
(16) |
(18) |
0 |
(5) |
8 |
329 |
941 |
1 497 |
Výnosy ze směnných transakcí |
2 170 |
29 |
(17) |
0 |
(5) |
225 |
330 |
3 857 |
6 589 |
Výnosy celkem |
2 578 |
970 |
922 |
8 |
(5) |
293 |
1 889 |
172 291 |
178 946 |
Náklady vynakládané členskými státy: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
EZZF |
— |
— |
(40 829 ) |
— |
— |
— |
— |
— |
(40 829 ) |
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova |
— |
— |
(15 451 ) |
— |
— |
— |
— |
— |
(15 451 ) |
EFRR a FS |
— |
(46 932 ) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
(46 932 ) |
ESF |
— |
(16 727 ) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
(16 727 ) |
Ostatní |
— |
24 |
(710) |
(837) |
(101) |
(233) |
— |
(2 979 ) |
(4 835 ) |
Vynakládané Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy |
(12 207 ) |
(45 753 ) |
(662) |
(289) |
(244) |
(3 954 ) |
(24) |
132 |
(63 000 ) |
Vynaložené jinými agenturami a institucemi EU |
(2 374 ) |
(703) |
(77) |
(680) |
(359) |
(15) |
(312) |
1 365 |
(3 154 ) |
Vynakládané třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi |
(243) |
37 |
113 |
(171) |
(213) |
(4 025 ) |
(3) |
(7) |
(4 512 ) |
Vynakládané jinými subjekty |
573 |
(3 301 ) |
73 |
(7) |
(103) |
(460) |
(0) |
0 |
(3 225 ) |
Náklady na zaměstnance a důchody |
(453) |
(9) |
(1) |
(0) |
(1) |
(136) |
(10 487 ) |
(1 330 ) |
(12 417 ) |
Finanční náklady |
(771) |
(43) |
(24) |
(0) |
(0) |
(445) |
(95) |
(2 823 ) |
(4 201 ) |
Ostatní náklady |
(1 609 ) |
(134) |
(251) |
(5) |
(52) |
(240) |
(3 069 ) |
(401) |
(5 762 ) |
Náklady celkem |
(17 083 ) |
(113 541 ) |
(57 820 ) |
(1 990 ) |
(1 071 ) |
(9 507 ) |
(13 990 ) |
(6 042 ) |
(221 046 ) |
Výsledek hospodaření za běžný rok |
(14 505 ) |
(112 571 ) |
(56 899 ) |
(1 982 ) |
(1 076 ) |
(9 215 ) |
(12 101 ) |
166 249 |
(42 100 ) |
Zobrazení výnosů a nákladů v členění podle okruhů VFR je založeno na odhadu, jelikož ne všechny závazky jsou spojeny s konkrétním okruhem VFR.
4. PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA
Podmíněnými závazky se rozumí možné budoucí platební závazky EU, jež mohou vyplynout z minulých událostí či vydaných právně závazných příslibů, jež však budou záviset na budoucích událostech, nad nimiž nemá EU úplnou kontrolu. Týkají se především poskytnutých záruk a právních rizik. Veškeré podmíněné závazky, s výjimkou závazků z pokut, záruk a finančních nástrojů do úrovně, na které jsou kryty fondy (viz bod 2.4.2.1), by v případě splatnosti byly v budoucích letech financovány z rozpočtu EU (a tedy členskými státy).
4.1 ZÁRUKY POSKYTNUTÉ Z ROZPOČTU EU
4.1.1 Záruky poskytnuté v rámci programů rozpočtových záruk EU (v nominální hodnotě)
v milionech EUR |
||||
|
31.12.2021 |
|||
Poskytnuté záruky |
Dotovaná aktiva (28) |
|||
Strop |
Schváleno |
Vyplaceno |
||
Záruky za vnější úvěrový mandát EIB |
33 026 |
33 026 |
20 835 |
2 700 |
Záruka EFSI |
25 826 |
24 730 |
20 358 |
8 602 |
Záruka EFSD |
1 391 |
611 |
535 |
796 |
Záruka pro vnější činnost NDICI |
200 |
200 |
200 |
— |
Celkem |
60 442 |
58 566 |
41 928 |
12 098 |
v milionech EUR |
||||
|
31.12.2020 |
|||
Poskytnuté záruky |
Dotovaná aktiva (29) |
|||
Strop |
Schváleno |
Vyplaceno |
||
Záruky za vnější úvěrový mandát EIB |
35 372 |
32 530 |
20 050 |
2 813 |
Záruka EFSI |
25 543 |
23 831 |
18 590 |
8 028 |
Záruka EFSD |
1 370 |
438 |
34 |
804 |
Celkem |
62 285 |
56 799 |
38 673 |
11 645 |
Výše uvedené tabulky uvádí rozsah expozice, jíž je rozpočet EU vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB nebo jiných finančních institucí. V kolonce Vyplaceno jsou uvedeny částky, které již byly poskytnuty konečným příjemcům. V kolonce Schváleno je vykázán součet těchto vyplacených prostředků spolu s objemem dohod s příjemci či finančními zprostředkovateli, které již byly podepsány, na základě nichž však dosud nic vyplaceno nebylo (16 638 milionů EUR). V kolonce Strop jsou uvedeny celkové záruky, k nimž se rozpočet EU, a tedy členské státy EU, zavázaly, neboť do maximální expozice, které je EU k 31. prosinci 2021 vystavena, je nutno započítat i operace povolené ke schválení, ale dosud neschválené (1 876 milionů EUR). Za rozpočtový rok 2020 uvedené částky nezohledňují finanční rezervy a finanční závazky, jež jsou k těmto programům vykázány.
Programy rozpočtových záruk jsou zajištěny rezervami, které jsou postupně vytvářeny z rozpočtu a uloženy ve společném rezervním fondu jako likvidní rezerva ke krytí záruk čerpaných v budoucnu (viz bod 2.4.2.1). K 31. prosinci 2021 činily vytvořené rezervy 12 098 milionů EUR. Opatření zavedená s cílem zajistit, aby tvorba rezerv byla dostatečná k pokrytí záruk čerpaných ve střednědobém horizontu, jsou uvedena v bodě 6.2. Jakékoli ztráty vzniklé v rámci programů rozpočtových záruk nad rámec vytvořených rezerv by musely být v každém případě pokryty z budoucích rozpočtů.
Záruky za vnější úvěrový mandát EIB
Z rozpočtu EU jsou poskytnuty záruky za úvěry, jež schválí a poskytne EIB z vlastních zdrojů třetím zemím. K 31. prosinci 2021 činila výše nesplacených úvěrů krytých zárukou EU celkem 20 835 milionů EUR. Z rozpočtu EU jsou poskytnuty záruky v objemu:
— |
20 268 milionů EUR prostřednictvím Záručního fondu pro vnější vztahy v rámci Fondu soudržnosti a |
— |
567 milionů EUR za úvěry poskytnuté členským státům před přistoupením. |
V případě dohod podepsaných po roce 2007 (mandátů na období 2007–2013 a 2014–2021) je záruka EU za vnější úvěrový mandát EIB omezena na 65 % nesplacených zůstatků. V případě dohod z doby před rokem 2007 je záruka EU omezena na určitý procentní podíl ze stropů schválených úvěrových linek, tedy ve většině případů na 65 %, ale též na 70 %, 75 % či 100 %. Dokud není tohoto stropu dosaženo, kryje záruka EU celou částku v rámci stropu.
Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 (30) byl v rámci iniciativy EIB na posílení ekonomické odolnosti zřízen mandát k poskytování úvěrů soukromému sektoru na projekty zaměřené na dlouhodobou ekonomickou odolnost uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství. Za riziko nesené v souvislosti se zárukami poskytnutými na finanční operace EIB v rámci soukromého mandátu iniciativy na posílení ekonomické odolnosti plynou do rozpočtu Unie poplatky, což vysvětluje pohledávky z odměn za záruku v rámci vnějšího úvěrového mandátu, která je jinak nevýdělečná (viz bod 2.11.2).
Období schválené pro podpis nových operací v rámci ELM 2014–2020 skončilo v roce 2021, takže dostupný strop v rámci záruky pro veškeré nevyužité částky propadl. Na nový mandát EIB se má vztahovat záruka pro vnější činnost zřízená nařízením o NDICI (viz níže), která však dosud nebyla podepsána.
Plnění ze záruky EU vyplácí podfond společného rezervního fondu Záruční fond pro vnější vztahy: během roku 2021 byly čerpány záruky ve výši 93 milionů EUR (2020: 52 milionů EUR).
Záruka pro Evropský fond pro strategické investice (EFSI)
EFSI představuje iniciativu, která je zaměřena na zvýšení schopnosti skupiny EIB nést riziko, což umožňuje EIB rozšířit své investice v zemích EU. Cílem EFSI je podpořit v EU další investice a zlepšit přístup malých společností k financování. Rozpočet EU na základě dohody mezi EU a EIB (dále jen „dohoda o EFSI“) poskytuje EIB ochranu proti případným ztrátám z jejích finančních a investičních operací formou záruky do výše 26 miliard EUR („záruku EU v rámci EFSI“).
Operace EFSI jsou prováděny prostřednictvím dvou specializovaných nástrojů: specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW), který uplatňuje EIB (záruka EU v rámci EFSI v objemu 19 250 milionů EUR), a specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW), který uplatňuje EIF (záruka EU v rámci EFSI v objemu 6 750 milionů EUR), přičemž oba nástroje mají dluhové a kapitálové portfolio. EIF jedná v rámci dohody s EIB na základě záruky EIB, na kterou se vztahuje protizáruka EU v rámci EFSI na základě dohody o EFSI.
EU a EIB plní v rámci EFSI rozdílné úlohy. EFSI je zřízen v rámci EIB, která financuje operace (dluhové a kapitálové investice) a k tomuto účelu si vypůjčuje potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích. Skupina EIB přijímá investiční rozhodnutí nezávisle a řídí operace v souladu se svými pravidly a postupy. EU poskytuje za tyto operace záruku a ztráty EIB kryje do výše stropu této záruky.
S cílem zajistit, aby investice uskutečněné v rámci EFSI byly i nadále zaměřeny na konkrétní cíl řešení selhání trhu a aby plnily podmínky k tomu být chráněny zárukou EU, byla zavedena zvláštní struktura řízení. Její součástí je investiční výbor nezávislých odborníků, který prověřuje každý projekt, jejž EIB v rámci IIW navrhne, z hlediska jeho způsobilosti pro krytí zárukou EU, a řídicí rada EFSI, která nad programem vykonává dohled.
Vzhledem k tomu, že nejsou splněna kritéria ovládání ani účetní požadavky účetních pravidel EU (a IPSAS) na konsolidaci, související zajištěná aktiva nejsou v konsolidované roční účetní závěrce EU vykázána.
Záruka EU poskytnutá skupině EIB v rámci EFSI se účtuje jako závazek z finanční záruky, pokud jde o dluhové portfolio IIW a dluhové portfolio SMEW (viz bod 2.11.2), a jako derivát (finanční aktivum nebo závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty) ve vztahu k oběma kapitálovým portfoliím (viz bod 2.4.2.2). Záruka poskytnutá v rámci EFSI zahrnuje operace programů COSME, Horizont 2020, záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví a programu EaSI, tedy jejich částí, které jsou kryté zárukou EU v rámci EFSI, jež platí pro dluhové portfolio SMEW.
Během roku 2021 nebyly ze záručního fondu EFSI, podfondu společného rezervního fondu, čerpány žádné záruky (2020: 1 milion EUR).
Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)
Evropský fond pro udržitelný rozvoj zřízený nařízením o EFSD má za cíl podporovat investice v Africe a zemích evropského sousedství a přispívat tak k udržitelnému rozvoji a pomáhat řešit konkrétní základní socioekonomické příčiny migrace. Na základě nařízení o EFSD by EU měla prováděcím partnerům poskytnout záruky ve výši 1,5 miliardy EUR (dále navyšované o externí příspěvky) na jejich investiční a finanční operace a zmírnit tak jejich investiční riziko. Záruka EFSD je krytá společným rezervním fondem – viz bod 2.4.2.1. K 31. prosinci 2021 bylo v účinnosti šestnáct dohod o záruce EFSD s celkovým limitem krytí záruky ve výši 1 391 milionů EUR, zatímco operace schválené protistranami a zaručené EU v rámci těchto dohod dosáhly celkové výše 611 milionů EUR.
Záruka pro vnější činnost NDICI
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (31) byl zřízen Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (dále jen „nástroj“), včetně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (dále jen „EFSD+“) a záruky pro vnější činnost, a to na období VFR 2021–2027. Cílem nařízení o NDICI je zvýšit soudržnost a účinnost vnějších činností EU, a zlepšit tak provádění různých politik v oblasti vnější činnosti.
Záruka pro vnější činnost podporuje operace EFSD+, na které se vztahují rozpočtové záruky, makrofinanční pomoc a úvěry třetím zemím.
K 31. prosinci 2021 byla podepsána jedna dohoda o rozpočtových zárukách s celkovým stropem 200 milionů EUR.
Záruka InvestEU
Nařízení o Programu InvestEU (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (32)) stanoví poskytování záruk EU až do výše 26,2 miliardy EUR, které podporují financování a investice prováděcích partnerů přispívající k cílům interních politik Unie ve čtyřech oblastech politiky: udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti. EU z rozpočtu InvestEU postupně vyčleňuje finanční prostředky („tvoří rezervy“) na vytvoření kapitálové rezervy pro čerpání záruk. Nařízení o Programu InvestEU stanovilo míru tvorby rezerv na 40 % záruky pro složku EU Programu InvestEU. V současné době tato částka činí 300 milionů EUR a je investována do společného rezervního fondu (viz bod 2.4.2.1). První záruční dohoda v rámci Programu InvestEU byla podepsána v březnu 2022 se skupinou EIB a byla poskytnuta záruka EU až do výše 19,6 miliardy EUR. Nařízení o Programu InvestEU umožňuje rovněž poskytování příspěvků ze strany členských států (v rámci složek členských států) a třetích zemí.
Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU
V souladu s článkem 143 dohody o vystoupení odpovídá Spojené království Unii za svůj podíl podmíněných finančních závazků souvisejících s EFSI, EFSD a s operacemi mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, které byly schváleny ke dni vystoupení, tj. k 31. lednu 2020. Článek 143 vyžaduje, aby v případě žádosti o záruku na finanční operaci, která byla schválena před datem vystoupení, Spojené království odpovídalo Unii za svůj podíl plateb provedených Unií v rámci těchto operací, ledaže by tento podíl mohl být kryt podílem Spojeného království na tvorbě rezerv v záručním fondu, je-li to relevantní.
U úvěrů EIB v rámci vnějšího úvěrového mandátu (ELM) činila hodnota rozpočtové záruky EU k datu vystoupení pro operace schválené ke dni vystoupení 33,7 miliardy EUR. K 31. prosinci 2021 se tato částka změnila na 27,6 miliardy EUR. Podíl Spojeného království na tomto podmíněném závazku k 31. prosinci 2021 tedy činí 3,4 miliardy EUR. Jak je však uvedeno výše, jakékoli selhání těchto úvěrů je nejprve kryto Záručním fondem pro vnější vztahy, podfondem společného rezervního fondu, a částky by byly od Spojeného království vyžádány pouze v případě, že by prostředky Spojeného království pro tento fond ve výši 338 milionů EUR k 31. prosinci 2021 nebyly dostatečné.
Pokud jde o operace EFSI, činila hodnota rozpočtové záruky EU k datu vystoupení pro operace schválené ke dni vystoupení 23,5 miliardy EUR. K 31. prosinci 2021 se tato částka změnila na 18,8 miliardy EUR. Podíl Spojeného království na tomto podmíněném závazku k 31. prosinci 2021 tedy činí 2,3 miliardy EUR. Veškeré čerpání záruk v rámci EFSI je nejprve kryto záručním fondem EFSI, podfondem společného rezervního fondu, a částky by byly od Spojeného království vyžádány pouze v případě, že by prostředky Spojeného království pro tento fond ve výši 1,1 miliardy EUR k 31. prosinci 2021 nebyly dostatečné.
Vzhledem k tomu, že prováděcí partneři neschválili žádné operace týkající se záruky EFSD před datem vystoupení, Spojené království zde nemá žádné povinnosti.
Podíl Spojeného království na platbách provedených v roce 2021 u operací schválených k datu vystoupení nebo po něm a do 31. prosince 2021 činil 47 milionů EUR (35 milionů EUR pro EFSI a 12 milionů EUR pro ELM), čímž se odpovídajícím způsobem snížila tvorba rezerv Spojeného království. Částka splatná Spojenému království v roce 2022 ve výši 163 milionů EUR (viz bod 2.6.1.2) vyplývá z podílu Spojeného království na zpětně získaných částkách a čistých příjmech vybraných v roce 2021 (70 milionů EUR), z přebytku tvorby rezerv (92 milionů EUR), jakož i z dopadu výpočtu konečného podílu Spojeného království na částkách splatných v roce 2021 („vyrovnání rozdílů“).
4.1.2 Záruky poskytnuté na krytí výpůjček v rámci NGEU a finanční pomoci
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
NGEU |
91 002 |
— |
SURE |
89 702 |
39 503 |
EFSM |
47 270 |
47 396 |
Podpora platební bilance |
201 |
201 |
Makrofinanční pomoc |
7 466 |
5 813 |
Euratom |
350 |
279 |
Celkem |
235 991 |
93 193 |
Částky výpůjček v této tabulce představují nominální částky a naběhlé úroky. Z rozpočtu EU jsou poskytovány záruky za výpůjčky, které Komise poskytuje pro nástroj NGEU a programy finanční pomoci. Z nesplacených výpůjček nástroje NGEU k 31. prosinci 2021 bylo 18 miliard EUR vyplaceno jako úvěry Nástroje pro oživení a odolnost, 46,4 miliardy EUR jako nevratná podpora Nástroje pro oživení a odolnost a 7,2 miliardy EUR jako příspěvky na programy VFR, přičemž zbývajících 19,4 miliardy EUR dosud nebylo vyplaceno a zůstává v podobě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (viz bod 2.8).
Pokud by u některého z úvěrů, který byl z těchto výpůjček poskytnut, došlo k selhání, musel by rozpočet EU nakonec uhradit částku v selhání v plné výši:
— |
za výpůjčky nástroje NGEU a výpůjčky související s EFSM, platební bilancí a úvěry Euratomu členským státům poskytuje záruku pouze rozpočet EU, |
— |
výpůjčky související s nástrojem SURE a kryté zárukami z rozpočtu EU jsou podpořeny zárukami členských států ve výši 25 miliard EUR (25 % maximální částky finanční pomoci ve výši 100 miliard EUR) a |
— |
výpůjčky v rámci makrofinanční pomoci a Euratomu na úvěry třetím zemím jsou kryty v první řadě z podfondu Záručního fondu pro vnější vztahy společného rezervního fondu (viz bod 2.4.2) a poté z rozpočtu EU. |
Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU
V souladu s článkem 143 dohody o vystoupení odpovídá Spojené království Unii za svůj podíl podmíněných finančních závazků souvisejících s půjčkami na finanční pomoc (EFSM, makrofinanční pomoc, podpora platební bilance a Euratom), které byly schváleny nebo o kterých bylo rozhodnuto ke dni vystoupení, tj. k 31. lednu 2020. Článek 143 vyžaduje, aby v případě selhání v souvislosti s úvěrem na finanční pomoc, který byl schválen před datem vystoupení, bylo Spojené království Unii odpovědné za svůj podíl plateb provedených Unií v rámci operace v selhání, ledaže by tento podíl mohl být pokryt podílem Spojeného království na tvorbě rezerv v Záručním fondu pro vnější vztahy, podfondu společného rezervního fondu, je-li to relevantní (tj. úvěry makrofinanční pomoci a Euratomu ve třetích zemích) – viz bod 4.1.1.
Nesplacený podmíněný závazek EU týkající se výše uvedených úvěrů na finanční pomoc činil k datu vystoupení 53,9 miliardy EUR. Po splátkách od uvedeného data hodnota těchto úvěrů, na něž se vztahuje záruka EU k 31. prosinci 2021, činí 53,0 miliardy EUR – podíl Spojeného království je zde 6,6 miliardy EUR.
4.1.3 Záruky poskytnuté v rámci programů finančních nástrojů EU (v nominální hodnotě)
v milionech EUR |
|
|
31.12.2021 |
Horizont 2020 |
2 590 |
Nástroj pro propojení Evropy |
568 |
COSME |
782 |
Ostatní |
653 |
Celkem |
4 593 |
v milionech EUR |
|
|
31.12.2020 |
Horizont 2020 |
1 860 |
Nástroj pro propojení Evropy |
579 |
Finanční nástroj pro sdílení rizik |
37 |
Ostatní |
49 |
Celkem |
2 524 |
Jak je uvedeno v čl. 210 odst. 1 finančního nařízení, rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem a finanční závazky Unie v žádném případě nesmějí přesáhnout výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu, čímž je vyloučen vznik podmíněných závazků pro rozpočet. V praxi uvedené znamená, že tyto závazky mají svou obdobu na rozvahové straně aktiv nebo jsou kryty zbývajícími rozpočtovými závazky, které dosud nejsou zachyceny jako náklad.
Částky k 31. prosinci 2021 představují nesplacené nominální hodnoty záruk, zatímco podmíněné závazky k 31. prosinci 2020 nezohledňují finanční rezervy a finanční závazky vykázané k těmto nástrojům – viz body 2.10 a 2.11.2.
Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME sestává především z omezených záruk za portfolia rizikovějšího dluhového financování (především úvěrů), které finanční zprostředkovatelé nabízejí malým a středním podnikům. Nástroj COSME LGF provádí jménem EU Evropský investiční fond.
Další podrobnosti o programu Horizont 2020 a Nástroji pro propojení Evropy naleznete také v bodě 2.4.2.1.
Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU
Pokud jde o podmíněné závazky EU ohledně částek schválených ke dni vystoupení v souvislosti s finančními nástroji EU, včetně těch, které jsou uvedeny výše, pak platí, že jestliže by některé z těchto podmíněných závazků vznikly, byly by kryty z rozpočtu EU za použití finančních prostředků vedených na svěřenských účtech. V zásadě by tedy od Spojeného království nebyly požadovány žádné jiné částky než jeho podíl na zbývajících rozpočtových závazcích, jak je uvedeno v článku 140 dohody o vystoupení – viz bod 2.6.1.2.
4.2 PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY VZTAHUJÍCÍ SE K SOUDNÍM SPORŮM
4.2.1 Soudní spory v oblasti pokut
K 31. prosinci 2021 činily podmíněné závazky týkající se pokut 2 111 milionů EUR (2020: 2 985 milionů EUR). Vykázané údaje představují zejména pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly pokutovanými společnostmi prozatímně uhrazeny a proti nimž buď byl podán opravný prostředek, nebo u nichž není známo, zda k jeho podání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora, nebo do uplynutí lhůty k podání opravného prostředku. Úroky z prozatímních plateb jsou vykázány výsledkově a dále jako podmíněný závazek k vyjádření nejistoty o titulu Komise k těmto částkám.
Pokud by EU některý ze sporů, v nichž byly pokuty uloženy, prohrála, budou prozatímně uhrazené pokuty dotčeným společnostem vráceny bez dopadu na rozpočet. Pokuty jsou jako příjmy rozpočtu zachycovány až v okamžiku, kdy je jejich výše konečná (článek 107 finančního nařízení).
4.2.2 Další soudní spory
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Zemědělství |
79 |
66 |
Soudržnost |
210 |
341 |
Ostatní |
1 153 |
2 169 |
Celkem |
1 443 |
2 576 |
Zemědělství
Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF a na rozvoj venkova s pravidly Společenství, jež jsou předmětem probíhajících řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení.
Soudržnost
Tyto podmíněné závazky vůči členským státům souvisejí s opatřeními v rámci politiky soudržnosti, u nichž se očekává ústní slyšení či rozsudek Soudního dvora.
Další soudní spory
Tato položka se týká žalob na EU o náhradu škody, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 340 SFEU musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že mezi protiprávním jednáním a újmou existuje přímá příčinná souvislost. Výrazný pokles oproti konci předchozího roku souvisí zejména s požadavkem na náhradu škody požadovanou po Komisi v důsledku rozhodnutí o zákazu fúze, které Soudní dvůr nakonec zamítl.
Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU
Podle článku 147 dohody o vystoupení Spojené království odpovídá za svůj podíl plateb nezbytných k vyrovnání podmíněných závazků Unie, které se stanou splatnými ve vztahu k soudním sporům týkajícím se finančních zájmů Unie, za předpokladu, že skutečnosti, které jsou předmětem těchto sporů, nastaly nejpozději 31. prosince 2020. Odhadovaná maximální expozice Spojeného království činí 179 milionů EUR (2020: 318 milionů EUR). V případě soudních sporů, kdy se má za to, že částky budou uhrazeny z rozpočtu EU (viz bod 2.10), je podíl Spojeného království zahrnut jako součást celkové částky splatné ze strany Spojeného království – viz podrobnosti v bodě 2.6.1.2.
4.3 PODMÍNĚNÁ AKTIVA
v milionech EUR |
||||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
||
Přijaté jistoty: |
|
|
||
|
287 |
318 |
||
|
8 |
8 |
||
Ostatní podmíněná aktiva |
98 |
58 |
||
Celkem |
393 |
384 |
Jistoty za plnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků EU plnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.
5. ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY
V tomto bodě jsou uvedeny informace o rozpočtovém procesu a budoucích potřebách financování, a nikoli o závazcích ke dni 31. prosince 2021.
Víceletý finanční rámec (VFR), jejž schvalují členské státy, vymezuje na období sedmi let programy a stanoví pro jednotlivé okruhy stropy prostředků na závazky a celkovou výši prostředků na platby, v jejichž rámci je EU oprávněna přijímat rozpočtové a právní závazky a v konečném důsledku provádět platby. Viz tabulka č. 1.1 přílohy ke zprávám o plnění rozpočtu.
Právní závazky odpovídají schváleným programům, projektům a podepsaným dohodám či smlouvám, jež jsou tedy pro EU právně závazné. Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje (za EU) povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu (čl. 2 odst. 37 finančního nařízení).
Rozpočtový závazek je v zásadě přijímán před založením závazku právního. V případě některých víceletých programů či projektů je tomu však naopak a příslušný rozpočtový závazek je přijímán po dobu několika let v ročních splátkách, pokud tak stanoví základní právní akt. Například v oblasti soudržnosti článek 86 nařízení o společných ustanoveních (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (33)) stanoví, že rozhodnutí Komise o přijetí programu je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení, avšak rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňují v ročních splátkách. Podobná ustanovení mohou být obsažena v dalších právních základech. Z tohoto důvodu se může stát, že se EU právně zaváže uhradit určitou sumu, avšak související rozpočtový závazek dosud není přijat (viz bod 5.2 níže).
Pokud je rozpočtový závazek přijat, ale nenásleduje provedení platby, je takto nevyužitý závazek označován jako „zbývající závazek“ neboli „RAL“ („Reste à Liquider“). K těmto případům dochází u programů či projektů, jež mají nezřídka víceletý charakter, které jsou schváleny, ale u nichž budou platby realizovány až v příštích letech. Jedná se tak o platební závazky, jež mají být splněny v následujících letech. Jelikož se účetní závěrka vypracovává na akruální bázi, zatímco zprávy o plnění rozpočtu se vypracovávají na bázi peněžních toků, byla část celkové nezaplacené částky (RAL) již vykázána jako náklad a je v rozvaze vykázána jako závazek (viz body 2.12 a 2.13). Výpočet těchto nákladů vychází buď z došlých žádostí o proplacení nákladů/faktur, nebo v případech, kdy EU žádosti k datu vykázání dosud neobdržela, z odhadu, jak pokročila realizace daného programu či projektu (viz bod 5.1 níže). Jakmile jsou platby v souvislosti s RAL provedeny, je související závazek odúčtován a v rozvaze se již nevykazuje. Část RAL, která dosud není vykázána jako náklad, není účtována mezi závazky, nýbrž je zveřejněna níže.
Níže jsou tedy zveřejněny částky k 31. prosinci 2021, jež se EU zavázala uhradit za účelem splnění smluvních ujednání, a jež jsou tedy určeny k financování z budoucích rozpočtů EU.
v milionech EUR |
|||
|
Bod |
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad |
5.1 |
266 526 |
249 309 |
Významné právní závazky |
5.2 |
135 181 |
14 481 |
Celkem |
|
401 707 |
263 790 |
5.1 ZBÝVAJÍCÍ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY DOSUD NEVYKÁZANÉ JAKO NÁKLAD
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad |
266 526 |
249 309 |
V této položce jsou vykázány zbývající rozpočtové závazky (RAL) ve výši 341 634 milionů EUR (viz tabulka č. 6.4 přílohy ke zprávám o plnění rozpočtu) snížené o související částky, které jsou vykázány jako závazky v rozvaze a jako náklady ve výkazu o finanční výkonnosti. Zbývající rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů.
Je třeba poznamenat, že nevyplacené zálohy na předběžné financování činily k 31. prosinci 2021 celkem 93,4 miliardy EUR – viz bod 2.5. Jedná se o rozpočtové závazky, jež byly uhrazeny, a tedy snížily objem RAL, avšak dokud nebudou splněny příslušné smluvní povinnosti, budou nadále považovány za částky náležející EU, a nikoli příjemcům. Jsou tedy stejně jako RAL uveřejněny výše a nejsou dosud zachyceny jako náklad.
5.2 VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY
v milionech EUR |
||
|
31.12.2021 |
31.12.2020 |
Závazky z nevratné podpory z Nástroje pro oživení a odolnost (NGEU) |
99 530 |
— |
ITER |
6 121 |
6 837 |
EZFRV (34) |
17 662 |
— |
Vesmírné programy |
4 189 |
— |
Dohody o rybolovu |
412 |
172 |
Horizont EU |
382 |
— |
EURATOM |
445 |
— |
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu |
3 072 |
— |
Nástroj pro propojení Evropy |
— |
4 140 |
Závazky z operativního leasingu |
2 492 |
2 547 |
Ostatní smluvní závazky |
876 |
785 |
Celkem |
135 181 |
14 481 |
Uvedené částky připadají na dlouhodobé právní závazky, jež nebyly na konci roku kryty pomocí prostředků na závazky. Tyto závazky budou do rozpočtu zapisovány a hrazeny v budoucích letech.
Určité významné programy (viz níže) lze podle čl. 112 odst. 2 finančního nařízení financovat v ročních splátkách. EU je tak schopna přijímat právní závazky (podepisovat grantové dohody, dohody o svěření pravomocí a smlouvy na veřejné zakázky), které jdou nad rámec prostředků na závazky, jež jsou k dispozici v daném roce. Významná část celkového přídělu prostředků ze stávajícího VFR tak již může být přidělena na závazky. Uvedené se týká zejména těchto programů:
Závazky z nevratné podpory z Nástroje pro oživení a odolnost (NGEU)
Nástroj pro oživení a odolnost je klíčovým programem nástroje NGEU, evropského nástroje na podporu oživení. Byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021 (35). Financuje reformy a investice v členských státech od začátku koronavirové pandemie v únoru 2020 do roku 2026. Zde uvedená částka se týká části právních závazků za nevratnou podporu z Nástroje pro oživení a odolnost, která ke konci roku 2021 nebyla pokryta rozpočtovými závazky. Článek 23 nařízení (EU) 2021/241 povoluje používání ročních splátek.
ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor)
Související závazky jsou určeny na plnění budoucích potřeb financování zařízení ITER do roku 2027. Svůj příspěvek do organizace ITER International poskytuje EU (Euratom) prostřednictvím společného podniku „Fusion for Energy“, včetně příspěvků členských států a Švýcarska. Částka odráží předpokládané financování v rámci VFR na období 2021–2027 stanoveného rozhodnutím Rady (Euratom) 2021/281 (36) ze dne 22. února 2021, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy. Toto rozhodnutí povoluje používat roční splátky. Organizace ITER byla založena proto, aby bylo možno řídit a podnítit využívání zařízení reaktoru ITER, aby bylo podpořeno porozumění a akceptace energie z jaderné syntézy mezi veřejností a aby byly vyvíjeny další činnosti k dosažení jejího cíle. Na projektu ITER se podílí EU společně s různými dalšími zeměmi.
EZFRV
Jedná se o právní závazky, které se EU zavázala uhradit při přijetí programu EZFRV, který se vztahuje na období 2014–2022 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 (37). Rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.
Vesmírné programy
Vesmírný program zahrnuje tyto složky: program Galileo, EGNOS, Copernicus, družicovou komunikaci v rámci státní správy a získávání poznatků o situaci ve vesmíru. Nejvýznamnější z nich jsou programy Galileo, v jehož rámci je vyvíjen evropský globální navigační družicový systém, a Copernicus, který souvisí s Evropským programem monitorování Země. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2027. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (38) Komise podepsala dohody o svěření pravomocí s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), organizací EUMETSAT, výzkumným střediskem Mercator a Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí. Článek 11.6 nařízení (EU) 2021/696 povoluje používání ročních splátek.
Dohody o rybolovu
Jedná se o závazky do roku 2026, které byly přijaty vůči třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady pro jednotlivé třetí země (např. dohoda mezi EU a Seychelskou republikou a prováděcí protokol k ní; Úř. věst. L 60, 28.2.2020) a považují se za specifické mezinárodní smlouvy, jež svým stranám ukládají práva a povinnosti na období několika let.
Horizont Evropa
Jedná se o částky přidělené programu Horizont Evropa na činnosti odvětví na začátku a na konci hodnotového řetězce pro různé kosmické složky. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2027. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (39) Komise podepsala dohodu o svěření pravomocí s agenturou ESA a další dohodu s Agenturou Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA). Článek 12.8 nařízení (EU) 2021/695 povoluje používání ročních splátek.
Euratom
EUROfusion (Evropské konsorcium pro rozvoj energie z jaderné syntézy) je konsorcium laboratoří a institutů EU, které je určeným příjemcem a jehož posláním je připravovat podmínky pro fúzní energetické reaktory. Za tímto účelem konsorcium financuje výzkum svých 30 členů na základě „evropského plánu pro realizaci využití energie z jaderné syntézy“ jako společného programu v rámci evropského partnerství spolufinancovaného Euratomem. Právním základem je nařízení Rady (Euratom) 2021/765 (40) ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující program Horizont Evropa, jež ve svém článku 4 předpokládá využití ročních splátek.
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (BAR)
Cílem rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu je čelit hospodářským a sociálním důsledkům vystoupení Spojeného království z Evropské unie (EU) v únoru 2020. Byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 (41). Vykázaná částka představuje právní závazky, které je třeba ještě splnit v rámci opatření podporovaných z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu. Zde je uvedena pouze ta část právních závazků, která ještě není pokryta rozpočtovými závazky.
Nástroj pro propojení Evropy
Nástroj pro propojení Evropy poskytuje finanční pomoc transevropským sítím. Podporuje tak projekty společného zájmu v odvětví dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury. Právní závazky přijaté pro potřeby dopravní sekce tohoto nástroje pokrývají prováděcí období 2014–2024, právní závazky pro potřeby jeho energetické sekce pak období do 31. prosince 2025. Právním základem těchto závazků je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20. prosince 2013), jehož článek 19 předpokládá využívání ročních splátek. Na konci roku 2021 jsou právní závazky plně pokryty rozpočtovými závazky.
Závazky z operativního leasingu
Po zbývající dobu trvání příslušných leasingových smluv zbývají k úhradě tyto minimální částky:
v milionech EUR |
||||
|
Minimální leasingové splátky |
|||
< 1 rok |
1–5 let |
> 5 let |
Celkem |
|
Budovy |
414 |
953 |
1 074 |
2 442 |
Materiál IT a další vybavení |
14 |
27 |
9 |
50 |
Celkem |
428 |
980 |
1 083 |
2 492 |
V kontextu oznámení záměru Spojeného království vystoupit z EU a na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1718 (42) ze dne 14. listopadu 2018 o změně nařízení (ES) č. 726/2004 bylo sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v březnu 2019 přemístěno z Londýna do Amsterodamu. Dne 2. července 2019 uzavřela agentura smlouvu s pronajímatelem a od tohoto data své prostory podpronajímá podnájemci za podmínek odpovídajících primární nájemní smlouvě, včetně doby podpronájmu, která tak trvá až do data konce primární nájemní smlouvy agentury v červnu 2039.
Částky uvedené v tabulce zahrnují 383 milionů EUR, jež dosud zbývá uhradit na základě primární nájemní smlouvy. Stejná částka by měla být na základě nezrušitelné podnájemní smlouvy inkasována od podnájemce.
Ostatní smluvní závazky
V této položce jsou vykázány částky, které jsou přislíbeny k úhradě během doby účinnosti příslušných smluv. Nejvýznamnější částka (393 milionů EUR) připadá na smlouvu na výstavbu budovy Komise v Lucemburku (JMO2).
6. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK
Následující informace o řízení finančních rizik EU se týkají:
— |
výpůjčních a úvěrových činností za účelem finanční pomoci, jež Komise provádí prostřednictvím nástroje NGEU, EFSM, podpory platební bilance, makrofinanční pomoci, nástroje SURE a operací Euratomu, |
— |
pokladních operací prováděných Komisí při plnění rozpočtu EU, včetně přijímání pokut, |
— |
aktiv ve společném rezervním fondu pro rozpočtové záruky a v ESUO v likvidaci, |
— |
finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU a |
— |
programů rozpočtových záruk EU. |
Se zahájením činnosti nástroje NGEU v roce 2021 Komise jmenovala hlavního ředitele pro řízení rizika, vytvořila vhodnou strukturu řízení a přijala politiku rizik vztahující se na činnosti nástroje NGEU.
6.1 DRUHY RIZIKA
Tržní riziko představuje riziko, že reálná hodnota finančního nástroje anebo jeho budoucí peněžní toky budou kolísat v důsledku měnících se tržních cen. Tržní riziko s sebou nese nejen potenciální ztrátu, ale i potenciální zisk. Zahrnuje měnové riziko, úrokové riziko a jiné cenové riziko (např. akciové riziko):
— |
Měnovým rizikem se rozumí riziko, že operace EU nebo hodnota jejích investic budou ovlivněny změnami směnných kurzů. Toto riziko vyplývá ze změny ceny jedné měny vůči druhé. |
— |
Úrokovým rizikem se rozumí možnost, že se hodnota cenného papíru, zvláště dluhopisu, sníží v důsledku nárůstu úrokových sazeb. Obecně platí, že vyšší úrokové sazby vedou k nižším cenám dluhopisů s fixní sazbou a naopak. |
— |
Jiné cenové riziko znamená riziko, že reálná hodnota nebo budoucí peněžní toky finančního nástroje budou kolísat v důsledku měnících se tržních cen (jiných než vyplývajících z úrokového nebo měnového rizika), ať už jsou tyto změny způsobeny faktory specifickými pro daný finanční nástroj nebo jeho emitenta, nebo faktory ovlivňujícími všechny podobné finanční nástroje obchodované na trhu. |
Úvěrové riziko znamená riziko ztráty způsobené nesplácením úvěru nebo jiné úvěrové linky (jistiny, úroků nebo obojího) ze strany dlužníka anebo jiným neplněním smluvních závazků. K případům selhání patří prodlení se splácením, restrukturalizace splátek a úpadek dlužníka.
Riziko likvidity představuje riziko, že určitá účetní jednotka EU bude mít potíže s plněním závazků spojených s finančními závazky, které jsou vypořádány dodáním hotovosti nebo jiného finančního aktiva.
6.2 ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK
Oceňování finančních nástrojů
Reálnou hodnotou nejsou oceňovány následující kategorie finančních aktiv a závazků: peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, úvěry, pohledávky ze směnných transakcí jiné než pohledávky ze smluv o finanční záruce, pokud jsou klasifikovány jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, výpůjčky, smlouvy o finanční záruce a ostatní finanční závazky oceňované naběhlou hodnotou. Za přiměřenou aproximaci reálné hodnoty těchto finančních aktiv a závazků je pokládána jejich účetní hodnota.
Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci
Výpůjční a úvěrové operace vykonává EU v souladu s příslušnými nařízeními Rady, rozhodnutími Rady a Evropského parlamentu, a případně s interními pokyny. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti výpůjčních operací a úvěrů. Úvěrové operace jiné než v rámci nástroje NGEU jsou financovány z výpůjček (back-to-back), v jejichž důsledku tudíž nevznikají otevřené úrokové ani měnové pozice.
U úvěrů poskytovaných v rámci nástroje NGEU se nepoužívá metoda „back-to-back“, jak je tomu u ostatních nástrojů finanční pomoci. Namísto toho byla pro nástroj NGEU vytvořena strategie diverzifikovaného a společného financování, která kombinuje širokou škálu nástrojů financování. Strategie diverzifikovaného a společného financování vyžadovala vypracování a zavedení účinných pokynů a postupů pro řízení rizik nástroje NGEU, které aktivně řeší související rizika na každodenní bázi.
Pokladní hotovost
Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804 (43)) a ve finančním nařízení.
Z výše uvedených nařízení vyplývají následující hlavní zásady:
— |
vlastní zdroje hradí členské státy na účty vedené za tímto účelem na jméno Komise u ministerstva financí nebo centrální banky členského státu. Komise může z výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb, |
— |
vlastní zdroje hradí členské státy ve svých vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR, |
— |
bankovní účty vedené na jméno Komise nesmí být přečerpány. Toto omezení neplatí pro účty vlastních zdrojů Komise v případě selhání úvěrů, které jsou sjednány či zaručeny podle nařízení a rozhodnutí Rady EU, a dále za určitých podmínek, kdy jsou požadavky na peněžní prostředky vyšší než aktiva na účtech, a |
— |
prostředky na účtech vedených v jiných měnách, než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách, nebo se na eura pravidelně převádějí. |
Kromě účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i obchodních bank zřízeny další účty, jejichž prostřednictvím provádí platby a přijímá prostředky, které nejsou rozpočtovými příspěvky členských států.
Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou prováděny za pomoci moderních informačních systémů. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.
Správa pokladních a platebních operací Komise se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady a postupy upravují různé druhy operací (např.: provádění plateb a správu hotovosti, prognózy peněžních toků, kontinuitu činnosti atd.). Dodržování těchto zásad a postupů je pravidelně kontrolováno.
Pokuty
Prozatímně vybrané pokuty: vklady
Částky obdržené před rokem 2010 zůstávají na bankovních účtech u bank speciálně vybraných pro účely ukládání tohoto druhu pokut. Výběr bank probíhá v souladu s postupy zadávacího řízení stanovenými ve finančním nařízení. Umístění finančních prostředků u konkrétních bank se zakládá na interních zásadách řízení rizik, které stanoví ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být uloženy v poměru vůči vlastnímu kapitálu protistrany. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.
Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI
Od roku 2010 jsou uložené a prozatímně vybrané pokuty investovány do speciálně vytvořeného portfolia BUFI. Jeho hlavním cílem je snížit rizika spojená s finančními trhy a zacházet rovným způsobem se všemi subjekty, jimž je za tímto účelem nabídnut zaručený výnos vypočtený týmž způsobem jako nominální výše pokuty. Zaručený výnos aplikovaný na subjekty pokutované před vstupem nového finančního nařízení v platnost v srpnu 2018 však mají stanovenou spodní hranici na úrovni nula. Tyto prozatímně vybrané pokuty spravuje Komise v souladu s interními zásadami správy aktiv. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními procesními manuály, které upravují mj. řízení pokladní hotovosti. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.
Cílem správy aktiv je investovat pokuty prozatímně uhrazené Komisi tak, aby:
— |
tyto prostředky byly v případě potřeby snadno dostupné |
— |
za běžných okolností byl pokud možno dosahován takový výnos, jehož průměrná výše bude v souladu s výnosem z referenční hodnoty BUFI minus vzniklé náklady, a současně aby byla zachována nominální výše pokut. |
Investice jsou v zásadě omezeny na tyto kategorie: na termínované vklady u centrálních bank členských států, u agentur vydávajících státní dluhopisy a u státních nebo státem zaručených bank nebo u nadnárodních institucí a dále na dluhopisy, směnky a vkladové certifikáty vydávané státními nebo nadnárodními institucemi.
Přijaté finanční záruky
Komise drží značný objem záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami, které Komise ukládá společnostem, jež porušují pravidla hospodářské soutěže v EU (viz bod 2.6.1.3). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb. Záruky jsou spravovány v souladu s interními zásadami řízení rizik. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.
Programy rozpočtových záruk EU
V hlavě X finančního nařízení je zakotveno několik ochranných opatření na ochranu rozpočtu EU před finančními riziky, která vznikají v důsledku využívání rozpočtových záruk. Lze je rozdělit do čtyř hlavních kategorií:
1. Opatření k omezení výše podmíněných závazků
Za prvé, výše záruky EU je zpravidla omezena jasně definovaným způsobem. Finanční nařízení stanoví, že finanční závazek a souhrn čistých plateb z rozpočtu nesmějí přesáhnout výši rozpočtové záruky schválenou v základním právním aktu. Podmíněný závazek vytvořený rozpočtovou zárukou může převýšit finanční aktiva poskytnutá na krytí finančního závazku EU pouze tehdy, je-li tak stanoveno v základním právním aktu a za zvláštních podmínek, které určuje.
Za druhé, požadovaný rizikový profil operací / finančních produktů zaručených EU je v maximální možné míře určen ex ante, tj. v době podpisu záručních dohod.
2. Opatření týkající se výběru prováděcích partnerů
Programy rozpočtových záruk jsou prováděny se spolehlivými partnery, kteří jsou hodnoceni podle pilířů. Tím je mimo jiné zajištěna spolehlivost účetních a finančních systémů a systémů řízení rizik těchto prováděcích partnerů. Kromě toho mají tito prováděcí partneři vyčlenit vlastní zdroje, což vede k dalšímu sladění zájmů s Unií.
3. Opatření k zajištění odpovídající rozpočtové kapacity ex ante pro čerpání záruk
Programy rozpočtových záruk jsou zajištěny rezervami, které jsou bezpečně uloženy ve společném rezervním fondu. Míra tvorby rezerv je v základním právním aktu každého programu stanovena na takové úrovni, aby umožnila plánování rozpočtových prostředků, které by vytvořily rezervu umožňující absorpci ztrát bez narušení rozpočtu. Rezervy jsou tedy dostatečné k tomu, aby se vyrovnaly s očekávanými a do určité míry i s neočekávanými ztrátami těchto rozpočtových záruk.
Následně Komise (každoročně) zajistí, aby výše tvorby rezerv byla v souladu s mírou tvorby rezerv definovanou v základním právním aktu a aby byla v souladu se zásadami finančního nařízení a s finančním plánováním.
4. Opatření k řešení realizovaných ztrát přesahujících odhad ex-ante
Finanční nařízení zavádí dvě prahové hodnoty včasného varování (tj. zůstane-li k dispozici 50 % a 30 % cílové míry tvorby rezerv). Tyto varovné prahové hodnoty umožňují Komisi předvídat možné vyčerpání rezerv před ukončením rozpočtové záruky a umožňují Komisi posoudit, zda může výjimečně navrhnout dodatečnou tvorbu rezerv.
Kromě toho se pravidelně (nejméně jednou za tři roky) přezkoumává přiměřenost míry tvorby rezerv. Tento přezkum zajišťuje přiměřenost míry tvorby rezerv vzhledem ke skutečnému rizikovému profilu nesplacených závazků.
V případě potřeby dodatečných rezerv jsou zavedeny postupy pro zajištění dostatečné likvidity (převody mezi podfondy společného rezervního fondu a využití likvidity centrální pokladny) a rozpočtového prostoru (prostředky na závazky a platby).
Kromě toho byl v roce 2020 pod vedením komisaře pro rozpočet zřízen Řídící výbor pro podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk. Zasahuje do záležitostí týkajících se rozpočtových záruk a finanční pomoci vytvářením podmíněných závazků pro rozpočet vyplývajících z provádění hlavy X finančního nařízení, včetně ustanovení uvedených ve vnitřních pravidlech pro plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie. To zahrnuje rámec pro řízení rizik, příslušná společná horizontální ustanovení standardních dohod a integrované podávání zpráv za účelem stanovení podnikových požadavků na udržitelné řízení podmíněných závazků.
Společný rezervní fond
Rozhodnutím Komise C(2020) 1896 ze dne 25. března 2020 o pokynech pro správu aktiv společného rezervního fondu byly povinnosti a úkoly finančního správce společného rezervního fondu delegovány na generálního ředitele Generálního ředitelství pro rozpočet (GŘ pro rozpočet). Společný rezervní fond je oddělen od ostatních portfolií spravovaných GŘ pro rozpočet. Fond neexistuje jako samostatný právní subjekt.
Společný rezervní fond je spravován v souladu s pokyny pro správu aktiv. Cílem je s vysokou mírou spolehlivosti zajistit likviditu potřebnou pro úplné a okamžité provedení všech požadovaných odtoků, např. čerpání záruk, a zachování kapitálu během investičního horizontu fondu.
K dosažení výše uvedeného obecného cíle spravuje finanční manažer společného rezervního fondu aktiva v souladu s pravidly obezřetnosti a zásadami řádného finančního řízení a v souladu s pravidly a postupy stanovenými účetním Komise. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují mj. řízení pokladní hotovosti. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.
Portfolio společného rezervního fondu musí být sestaveno tak, aby byla zajištěna vysoká míra diverzifikace, pokud jde o kategorie způsobilých aktiv, zeměpisné oblasti, emitenty a data splatnosti, a bylo tak možné vyrovnávat kolísání jeho hodnoty.
Zásady správy aktiv, zásady řízení rizik a strategie investování stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice portfolia omezeného na položky investičního stupně vůči úvěrovému riziku, s výjimkou expozice členských států EU.
Vzhledem k tomu, že jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla k 31. prosinci 2021 Banque de France, nejsou k uvedenému datu zavedena žádná úvěrová posílení, např. kolaterál, nettingové dohody či záruky. V případě měnových derivátů, jež mají na konci sledovaného období kladnou reálnou hodnotu, je maximální expozice vůči úvěrovému riziku rovna účetní hodnotě v rozvaze.
Programy finančních nástrojů
Plnění rozpočtu EU se již mnoho let opírá o využívání programů finančních nástrojů. Podrobnosti k dotčeným částkám viz bod 2.4.2.
Většina finančních nástrojů má společné to, že jejich uplatňování je na základě dohody mezi Komisí a danou finanční institucí přeneseno buď na skupinu EIB (včetně EIF), nebo na jiné finanční instituce. Dohody s těmito institucemi stanoví přísné podmínky a povinnosti pro zprostředkovatele, aby se zajistilo, že bude s prostředky EU řádně nakládáno a že o nich budou poskytovány informace. Jakmile je na některý z těchto nástrojů vyčleněn finanční příspěvek, jsou tyto finanční prostředky převedeny na bankovní účet finanční instituce zřízený pro tento účel (tj. svěřenský účet) na její jméno, avšak jménem Komise. Prostředky na svěřenském účtu může daná finanční instituce používat v závislosti na daném nástroji na poskytování úvěrů, vydávání dluhových nástrojů, investování do kapitálových nástrojů či úhradu uplatnění záruk. Výnosy z finančních nástrojů musí být zpravidla vráceny zpět do rozpočtu EU.
Riziko těchto finančních nástrojů je omezeno stropem, jejž stanoví příslušné dohody a jenž odpovídá částce vyčleněné v rozpočtu na tento nástroj. Jelikož Komise nezřídka nese ztrátu jako první a jelikož nástroje jsou určeny na financování rizikovějších příjemců (kteří mají potíže získat financování od komerčních věřitelů), je pravděpodobné, že rozpočtu EU vzniknou určité ztráty.
6.3 MĚNOVÉ RIZIKO
Měnové riziko k 31. prosinci 2021
Expozice EU vůči měnovému riziku z finančních nástrojů na konci roku – čistá pozice
v milionech EUR |
|||||||||
|
31.12.2021 |
||||||||
USD |
GBP |
PLN |
SEK |
Ostatní |
EUR |
Celkem |
|||
Finanční aktiva |
|
|
|
|
|
|
|
||
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě (5) |
63 |
18 |
— |
— |
7 |
88 |
176 |
||
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
934 |
51 |
— |
23 |
75 |
23 141 |
24 223 |
||
|
(646) |
— |
— |
— |
— |
1 474 |
828 |
||
Pohledávky (6) |
109 |
98 |
108 |
4 |
88 |
7 372 |
7 780 |
||
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty |
85 |
24 |
1 014 |
591 |
1 692 |
41 455 |
44 860 |
||
|
545 |
192 |
1 121 |
618 |
1 862 |
73 529 |
77 866 |
||
Finanční závazky |
|
|
|
|
|
|
|
||
Závazky z finančních záruk |
(1 047 ) |
(0) |
(62) |
(19) |
(248) |
(6 418 ) |
(7 794 ) |
||
Finanční závazky v RH do zisku nebo ztráty |
(1) |
— |
— |
— |
(4) |
— |
(5) |
||
|
(1 048 ) |
(0) |
(62) |
(19) |
(251) |
(6 418 ) |
(7 798 ) |
||
Celkem |
(503) |
192 |
1 059 |
599 |
1 611 |
67 111 |
70 068 |
Pokud by euro oproti ostatním měnám posílilo o 10 %, mělo by to následující dopad:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
|||
USD |
GBP |
PLN |
SEK |
|
Hospodářský výsledek |
46 |
(17) |
(96) |
(54) |
Pokud by euro oproti těmto měnám o 10 % oslabilo, mělo by to následující dopad:
v milionech EUR |
||||
|
2021 |
|||
USD |
GBP |
PLN |
SEK |
|
Hospodářský výsledek |
(56) |
21 |
118 |
67 |
Výpůjční a úvěrové činnosti v rámci NGEU a za účelem finanční pomoci
Finanční aktiva a pasiva jsou v současnosti denominována výhradně v eurech, takže EU není vystavena měnovému riziku.
Pokladní hotovost
Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než euro jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804). Na euro se převádějí, jsou-li zapotřebí k provedení plateb. Výše zmíněné nařízení upravuje postupy pro správu těchto prostředků. V omezeném počtu případů se tyto prostředky používají přímo na platby v téže měně.
Komise má u obchodních bank zřízenu řadu účtů v měnách zemí EU, jež nepoužívají euro, a dále účty v USD, GBP a CHF, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány v závislosti na výši plateb, jež se mají uskutečnit, a v důsledku toho nevzniká z jejich zůstatků expozice vůči měnovému riziku.
Jsou-li na účty připsány jiné příjmy (než vlastní zdroje) v ostatních měnách než v eurech, jsou buď převedeny na účty Komise vedené v téže měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou konvertovány na eura a převedeny na účty vedené v eurech. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než euro se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi a v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.
Pokuty
Všechny pokuty jsou ukládány a hrazeny nebo prozatímně kryty v eurech, a proto nevzniká měnové riziko, jsou-li uloženy ve fondu BUFI.
Rozpočtové záruky
Rozpočtové záruky jsou zpravidla prodlouženy s maximálním limitem stanoveným v EUR. Některé podkladové operace však mohou být denominovány v jiných měnách (USD nebo jiných místních měnách).
Součástí úvah při určování potřeb tvorby rezerv je měnové riziko.
Společný rezervní fond
Společný rezervní fond aktuálně používá EUR i USD. Měnové riziko je řízeno uzavíráním derivátových kontraktů (měnových forwardů), jimiž je zajišťována tržní hodnota portfolia investic denominovaných v USD. Limit maximální nezajištěné měnové expozice je stanoven na 1 % z celkové hodnoty portfolia při dodržení referenční hodnoty a ročních strategických alokací. Pokud by tedy tržní hodnota investic denominovaných v USD rostla či klesala nad či pod tento 1 % limit, byl by dán pokyn ke kompenzačnímu obchodu (uzavření nového forwardu téhož, nebo opačného směru), který by zajišťovanou pozici odpovídajícím způsobem upravil či vyrovnal opačnou hodnotou.
Úvěry postoupené na EU na základě čerpání záručního fondu v důsledku selhání příjemce úvěru – viz bod 2.4.1.2 – jsou vedeny ve své původní měně, a tudíž vystavují EU měnovému riziku. Vzhledem k nejistotě o okamžiku splacení úvěru nejsou prováděna žádná opatření na kompenzaci kolísání směnných kurzů (zajištění).
Měnové riziko k 31. prosinci 2020
Expozice EU vůči měnovému riziku z finančních nástrojů na konci roku – čistá pozice
v milionech EUR |
|||||||
|
31.12.2020 |
||||||
USD |
GBP |
DKK |
SEK |
EUR |
Ostatní |
Celkem |
|
Finanční aktiva |
|
|
|
|
|
|
|
Realizovatelná finanční aktiva |
593 |
42 |
15 |
14 |
18 904 |
20 |
19 587 |
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty |
(417) |
— |
— |
— |
616 |
— |
199 |
Úvěry (44) |
21 |
40 |
— |
— |
46 |
9 |
116 |
Pohledávky a částky k inkasu |
22 |
1 208 |
116 |
176 |
72 233 |
738 |
74 493 |
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty |
115 |
64 |
178 |
367 |
14 429 |
1 589 |
16 742 |
|
334 |
1 353 |
310 |
557 |
106 228 |
2 356 |
111 137 |
Finanční závazky |
|
|
|
|
|
|
|
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty |
— |
— |
— |
— |
(1) |
(4) |
(4) |
Závazky |
(3) |
(0) |
(19) |
(1) |
(32 366 ) |
(19) |
(32 408 ) |
|
(3) |
(0) |
(19) |
(1) |
(32 367 ) |
(22) |
(32 412 ) |
Celkem |
331 |
1 353 |
291 |
556 |
73 861 |
2 333 |
78 725 |
Pokud by euro oproti ostatním měnám posílilo o 10 %, mělo by to následující dopad:
v milionech EUR |
||||
|
2020 |
|||
USD |
GBP |
DKK |
SEK |
|
Hospodářský výsledek |
(13) |
(119) |
(27) |
(49) |
Čistá aktiva |
(17) |
(4) |
(1) |
(1) |
Pokud by euro oproti těmto měnám o 10 % oslabilo, mělo by to následující dopad:
v milionech EUR |
||||
|
2020 |
|||
USD |
GBP |
DKK |
SEK |
|
Hospodářský výsledek |
16 |
146 |
33 |
60 |
Čistá aktiva |
21 |
5 |
2 |
2 |
6.4 ÚROKOVÉ RIZIKO
V následující tabulce je uvedena citlivost dluhových cenných papírů na úrokovou sazbu za předpokladu změny úrokových sazeb o +/–100 bazických bodů (1 %).
v milionech EUR |
||
|
Zvýšení (+) / pokles (–) v bazických bodech |
Hospodářský výsledek |
2021: Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
+100 |
(622) |
-100 |
660 |
|
2020: Realizovatelná finanční aktiva |
+100 |
(479) |
-100 |
513 |
Citlivost daného portfolia nástrojů peněžního trhu a dluhopisů na změny úrokových sazeb roste spolu s jeho durací. Durace hlavních portfolií aktiv spravovaných Komisí je uvedena níže.
Výpůjční a úvěrové činnosti v rámci NGEU a za účelem finanční pomoci
Z povahy výpůjčních a úvěrových činností vznikají EU úročená aktiva a pasiva významného objemu. U nástrojů finanční pomoci s výjimkou NGEU však úrokové riziko z výpůjčních operací nehrozí, neboť je kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. back-to-back).
Nástroj NGEU nepoužívá striktní přístup back-to-back, a proto musí být úrokové riziko pokryto zavedením postupů a mechanismů, které úrokové riziko zmírňují. Základní zásadou diverzifikované strategie financování nástroje NGEU je transparentní rozdělení nákladů na financování a všech dalších nákladů souvisejících s NGEU mezi příjemce (v případě úvěrů) a rozpočet EU (v případě nevratné podpory). Program NGEU se řídí zásadami úplné návratnosti nákladů a neziskovosti. Proto EU předává finanční prostředky, které získá na trhu, nákladově nejefektivnějším a nejspravedlivějším způsobem na základě denních výpočtů úroků. Tím je zajištěno, že veškeré náklady spojené s úvěrem, které Unii vzniknou, ponesou členské státy.
V nástroji NGEU jsou drženy peněžní prostředky, aby byla v rámci diverzifikované strategie financování zachována stanovená bezpečnostní rezerva a zároveň nevznikaly nadměrně vysoké zůstatky. Peněžní prostředky nástroje NGEU jsou uloženy v Evropské centrální bance. Na základě vzájemné dohody je zůstatek hotovosti převyšující 20 miliard EUR úročen zápornou úrokovou sazbou vkladové facility ECB, která v roce 2021 činila -0,5 %. Peněžní prostředky nástroje NGEU jsou uloženy v Evropské centrální bance.
Pokladní hotovost
S výjimkou výpůjček souvisejících s programem NGEU si Komise na financování svých provozních výdajů nepůjčuje. Kromě expozice úrokovému riziku nástroje NGEU se úroky počítají ze zůstatků na různých bankovních účtech. Komise proto zavedla opatření k tomu, aby se do úroků (kladných nebo záporných) připisovaných na jejích bankovních účtech pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich případné výkyvy.
Účty vedené u ministerstev financí členských států, na něž jsou hrazeny vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. Účty u národních centrálních bank (vlastní zdroje a jiné) úročeny být mohou, a to sazbami, jež tyto jednotlivé instituce používají. Vzhledem k současnému prostředí záporných úrokových sazeb může být v současné době úročení těchto účtů v některých případech záporné. V rámci řízení hotovosti jsou zavedeny postupy k minimalizaci zůstatků na těchto účtech a dodržovány příslušné limity podle podmínek bank. Účty pro účely vlastních zdrojů jsou před dopadem záporných úroků chráněny v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804).
Jednodenní zůstatky na účtech u obchodních bank jsou zhodnocovány každodenně. Tyto úroky vycházejí z variabilních tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná). Sazby používané obchodními bankami mají obvykle pro provozní saldo do určité výše stanovenou spodní hranici na úrovni nula.
Pokuty
Prozatímně vybrané pokuty jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací portfolia 1,75 roku.
Společný rezervní fond
Prostředky ve společném rezervním fondu jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a dlouhodobých dluhopisů s celkovou průměrnou durací portfolia 3,10 roku.
ESUO v likvidaci
Částky ESUO v likvidaci jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací portfolia 3,24 roku.
6.5 ÚVĚROVÉ RIZIKO
Úvěrové riziko k 31. prosinci 2021
Maximální expozice vůči úvěrovému riziku
v milionech EUR |
|
|
31.12.2021 |
Finanční aktiva |
|
Úvěry |
163 568 |
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty |
44 860 |
Pohledávky ze směnných transakcí (45) |
7 780 |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – dluhové cenné papíry |
19 326 |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – deriváty |
828 |
Poskytnuté záruky |
|
Smlouvy o finanční záruce |
55 267 |
Celkem k 31. 12. 2021 |
291 628 |
Půjčky: úvěrová kvalita
v milionech EUR |
|||||
|
31.12.2021 |
||||
Fáze 1 |
Fáze 2 |
Fáze 3 |
POCI |
Celkem |
|
Úvěrový rating |
|
|
|
|
|
Prvotřídní a vysoká kvalita |
10 379 |
— |
— |
— |
10 379 |
Vyšší střední kvalita |
58 991 |
— |
— |
— |
58 991 |
Nižší střední kvalita |
79 672 |
— |
— |
— |
79 672 |
Neinvestiční stupeň (včetně selhání) |
8 819 |
5 965 |
29 |
48 |
14 860 |
Hrubá účetní hodnota |
157 861 |
5 965 |
29 |
48 |
163 903 |
Minus opravná položka na ztráty |
(10) |
(299) |
(26) |
— |
(336) |
Čistá účetní hodnota |
157 851 |
5 665 |
3 |
48 |
163 568 |
Čtyři výše uvedené kategorie rizik jsou v zásadě založeny na ratingových kategoriích ratingových agentur a odpovídá jim:
— |
prvotřídní a vysoká kvalita: Moody P-1, Aaa – Aa3; S&P A-1+, A-1, AAA – AA–; Fitch F1+, F1, AAA – AA– a ekvivalentní stupně, |
— |
vyšší střední kvalita: Moody P-2, A1 – A3; S&P A-2, A+ – A–; Fitch F2, A+ – A– a ekvivalentní stupně, |
— |
nižší střední kvalita: Moody P-3, Baa1 – Baa3, S&P A-3, BBB+ – BBB-; Fitch F3, BBB+ – BBB– a ekvivalentní stupně, |
— |
neinvestiční stupeň: Moody not prime, Ba1 – C; S&P B, C, D, BB+ – D; Fitch B, C, D, BB+ – D a ekvivalentní, |
— |
EU používá tyto ratingové kategorie externích agentur zejména k posouzení finančních nástrojů a obchodních bank. Na základě vlastních analýz jednotlivých případů však může ponechat částky v jedné z výše uvedených kategorií i tehdy, pokud jedna nebo více výše uvedených ratingových agentur sníží odpovídající protistraně hodnocení. |
Částky vykázané výše v položce Úvěry v kategorii Neinvestiční stupeň připadají především na úvěry v rámci finanční podpory, jež poskytuje Komise partnerským zemím s finančními obtížemi. Všechny úvěry členským státům jsou ve fázi 1. Úvěry POCI jsou postoupené úvěry z programů EFSI a ELM.
Výpůjční a úvěrové činnosti v rámci NGEU a za účelem finanční pomoci
Expozice vůči úvěrovému riziku je v případě Euratomu ošetřena získáním státních záruk (viz bod 2.4.1.1).
Úvěry poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximálního stropu, který je k dispozici pro související finanční pomoc.
V případě neplnění závazků ze strany dlužníků a za účelem obsluhy souvisejícího splatného dluhu může Komise čerpat z aktiv uložených ve společném rezervním fondu (v případě úvěrů makrofinanční pomoci a Euratomu třetím zemím) a vyzvat členské státy, přičemž musí dodržet stropy vlastních zdrojů (viz bod 6.6).
Půjčky: Změna opravné položky ze snížení hodnoty
v milionech EUR |
|||||
|
Fáze 1 |
Fáze 2 |
Fáze 3 |
POCI |
Celkem |
Opravná položka k 1. 1. 2021 |
49 |
6 |
19 |
— |
73 |
Převod do fáze 1 |
0 |
— |
— |
— |
0 |
Převod do fáze 2 |
(41) |
41 |
— |
— |
— |
Převod do fáze 3 |
(0) |
(1) |
1 |
— |
(0) |
Nové úvěry |
4 |
69 |
0 |
— |
73 |
Odúčtování – splátky |
(0) |
(0) |
(0) |
— |
(0) |
Odúčtování – odpisy |
— |
— |
— |
— |
— |
Přecenění opravných položek na ztráty |
(1) |
185 |
6 |
— |
189 |
Ostatní |
(0) |
— |
0 |
— |
(0) |
Opravná položka k 31. 12. 2021 |
10 |
299 |
26 |
— |
336 |
Půjčky: Posouzení fází
Jak je uvedeno ve významných účetních zásadách, závisí opravná položka ze snížení hodnoty finančních aktiv v naběhlé hodnotě jiných než pohledávek na fázi, do které je finanční aktivum zařazeno.
Rozdělení do jednotlivých fází závisí především na úvěrovém ratingu protistrany. Fázový model vychází z relativního hodnocení úvěrového rizika, to znamená, že EU může mít u stejné protistrany různé úvěry v různých fázích v závislosti na úvěrovém riziku protistrany v okamžiku vzniku. EU díky svému jedinečnému institucionálnímu statusu půjčuje peníze svým členským státům nebo státům v obtížích. Proto EU také uplatňuje kvalitativní posouzení úvěrového rizika založené na sledování ekonomické situace dlužníků v obtížích.
Fáze 1 – žádné významné zvýšení úvěrového rizika
Úvěry protistranám s úvěrovým ratingem v investičním stupni (tj. mezi AAA (Aaa) a BBB- (Baa3) na ratingové stupnici S&P/Fitch (Moody's) nebo s ekvivalentním externím či interním ratingem) k datu vykázání jsou považovány za úvěry s nízkým úvěrovým rizikem, a jsou tedy vedeny ve fázi 1, s výjimkou případů, kdy jsou více než 30 dní po splatnosti (viz fáze 2). Kromě toho jsou do fáze 1 zařazeny všechny úvěry, u nichž nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, jak je definováno níže. U finančních aktiv ve fázi 1 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje částkou rovnající se dvanáctiměsíční očekávané úvěrové ztrátě.
Fáze 2 – významné zvýšení úvěrového ratingu
Pro stanovení toho, zda došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika od doby vzniku, a tedy zda se uplatní přechod do fáze 2, používá EU kombinaci kvantitativních a kvalitativních hodnocení.
Všechny úvěry, jejichž smluvní splátky jsou po splatnosti 31 až 90 dnů, se přesunou do fáze 2.
Protistrany s úvěrovým ratingem AAA (Aaa) až BB- (Ba3) k datu prvotního vykázání: pokud se nejedná o případ nízkého rizika (výše ve fázi 1), považuje se zhoršení za významné, je-li rozdíl mezi ratingem při vzniku a ratingem k datu vykázání roven třem stupňům nebo vyšší.
Protistrany s úvěrovým ratingem B+ (B1) nebo B (B2) k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a aktuálním ratingem roven dvěma stupňům nebo vyšší.
Protistrany s úvěrovým ratingem B- (B3) nebo nižším (v pásmu CCC/Caa): zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a aktuálním ratingem k datu vykázání roven jednomu stupni nebo vyšší.
Úvěry vzniklé před přechodem k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 (tj. 1. ledna 2021), u nichž nejsou informace o úvěrovém riziku při prvotním vykázání k dispozici bez vynaložení nepřiměřených nákladů a úsilí, jsou zařazeny do fáze 2.
U úvěrů ve fázi 2 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje jako očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání.
Fáze 3 – úvěry se sníženou hodnotou
Úvěry jsou zařazeny do fáze 3, jsou-li 90 dní po splatnosti nebo nastane-li po vzniku úvěru jedna nebo více událostí, které mají nepříznivý dopad na odhadované budoucí peněžní toky tohoto finančního aktiva. Úvěr je například zařazen do fáze 3 v případě, že:
— |
existuje pravděpodobnost konkurzu či jiné finanční restrukturalizace dlužníka, |
— |
dlužník má ratingovou třídu D zveřejněnou externí ratingovou agenturou a |
— |
dlužník je v prodlení s plněním jakéhokoli finančního závazku vůči EU, nebo v případě úvěrů na finanční pomoc, pokud je dlužník v prodlení s plněním závazku vůči jiné mezinárodní organizaci, která program financuje. |
U úvěrů ve fázi 3 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje jako očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání.
Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva („POCI“)
EU drží rovněž úvěry „nakoupené nebo vzniklé jako úvěrově znehodnocené“ („POCI“). Jedná se o nesplacené zaručené úvěry, u nichž EU vyplatila prováděcímu partnerovi čerpání záruky. U těchto úvěrů byla veškerá práva postoupena EU. EU je v rozvaze při prvotním zaúčtování vykazuje v reálné hodnotě. EU je klasifikuje jako úvěry POCI a opravnou položku ze snížení hodnoty vypočítává na základě očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání. Na základě příslušných dohod mezi EU a prováděcími partnery jsou neoprávněně vyplacené částky jménem EU vymáhány s cílem získat dlužné prostředky zpět.
Půjčky: Měření ECL
Ocenění očekávané úvěrové ztráty je pravděpodobnostně vážený odhad rozdílu mezi smluvními peněžními toky a očekávanými peněžními toky. EU pro tento odhad používá následující parametry úvěrového rizika:
— |
pravděpodobnost selhání („PD“), |
— |
ztrátovost ze selhání („LGD“) a |
— |
expozice v selhání („EAD“). |
PD je procentuální podíl a představuje pravděpodobnost, že protistrana nesplní svůj finanční závazek, a to buď během následujících 12 měsíců (používá se pro „12měsíční očekávané úvěrové ztráty“), nebo po zbývající dobu trvání závazku (používá se pro „očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání“).
LGD je procentuální podíl, který vyjadřuje očekávaný hotovostní schodek, tj. část expozice, u níž se očekává ztráta po selhání, s přihlédnutím ke zpětně získaným částkám a kolaterálu. Při odhadu LGD u státních expozic zohledňuje EU svůj status de facto preferovaného věřitele.
EAD je expozice (částka) nesplacená v okamžiku selhání.
Odhadované peněžní toky za očekávanou dobu trvání finančního aktiva jsou diskontovány efektivní úrokovou mírou.
EU zohledňuje přiměřené a odůvodněné informace týkající se budoucího vývoje, které jsou dostupné bez nepřiměřených nákladů a úsilí, a v případě potřeby upravuje parametry modelu.
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty: úvěrová kvalita
v milionech EUR |
|
|
31.12.2021 |
Ratingová |
|
Prvotřídní a vysoká kvalita |
40 716 |
Vyšší střední kvalita |
3 650 |
Nižší střední kvalita |
306 |
Neinvestiční stupeň |
189 |
Hrubá účetní hodnota |
44 860 |
Minus opravná položka na ztráty |
— |
Čistá účetní hodnota |
44 860 |
Pokladní hotovost
Částky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů ve výše uvedené tabulce se týkají především peněžních prostředků spravovaných pokladnou Komise. Většina hotovostních zdrojů Komise je v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804) o vlastních zdrojích vedena na účtech vlastních zdrojů, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků z vlastních zdrojů (především HND, DPH a TVZ). Všechny tyto účty jsou vedeny u ministerstev financí nebo centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany), jelikož expozice vzniká vůči členským státům. Pokud jde o tu část hotovostních zdrojů Komise, která je uložena u obchodních bank za účelem provádění plateb, jsou tyto účty doplňovány podle pravidel just in time, o což se automaticky stará systém řízení pokladní hotovosti. Na každém účtu jsou peněžní prostředky ponechávány v minimálním objemu, který zohledňuje průměrnou denní výši odchozích plateb z daného účtu. V důsledku toho zůstávají jednodenní vklady na těchto účtech trvale nízké (celkově v průměru pod 54 milionů EUR a jsou rozloženy na přibližně 25 účtech). Expozice Komise vůči riziku je tudíž omezená. Na tyto částky je třeba pohlížet se zřetelem k celkovým denním hotovostním zůstatkům, jež v roce 2021 kolísaly mezi 1 miliardou EUR a 38 miliardami EUR, a se zřetelem k celkovému objemu odchozích plateb z bankovních účtů Komise v roce 2021, jenž převýšil částku 170 miliard EUR.
Navíc jsou v zájmu další minimalizace rizika protistrany, jemuž je Komise vystavena, uplatňovány zvláštní zásady pro výběr obchodních bank:
— |
Všechny obchodní banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální dlouhodobý úvěrový rating A– agentury S&P nebo rating ekvivalentní. Za zvláštních, řádně odůvodněných okolností může být akceptován rating nižší. |
— |
Úvěrové ratingy obchodních bank, u nichž má Komise účty, jsou pravidelně monitorovány. |
— |
V delegacích mimo EU jsou zálohové účty vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení expozice jsou zůstatky na těchto účtech udržovány v nejnižším možném objemu (se zohledněním operativních potřeb), jsou pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají. |
NGEU
Úvěrové a výpůjční nástroje finanční pomoci obvykle neuchovávají žádné zbývající peněžní prostředky vzhledem k základnímu principu „back-to-back“ úvěrů finanční pomoci. Díky zavedení diverzifikované strategie financování v rámci nástroje NGEU však NGEU drží peněžní prostředky s cílem zajistit, aby částky na bankovním účtu nástroje NGEU byly dostatečné k uspokojení všech nadcházejících potřeb v oblasti výplaty prostředků a zachování stanovené bezpečnostní rezervy, přičemž je třeba se vyvarovat nadměrně vysokých zůstatků. Hotovost je uložena na bankovním účtu u Evropská centrální banky, takže úvěrové riziko je velmi nízké.
Prozatímně vybrané pokuty: vklady
Banky, u nichž jsou uloženy pokuty prozatímně vybrané před rokem 2010, jsou vybrány ve výběrovém řízení v souladu se zásadami řízení rizik. Tyto zásady vymezují ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být u protistrany uloženy v poměru vůči jejímu vlastnímu kapitálu.
U obchodních bank, jež byly pro potřeby ukládání prozatímně vybraných pokut speciálně vybrány, se jako obecné pravidlo požaduje minimální dlouhodobý rating A– (S&P nebo rating ekvivalentní) vydaný dvěma agenturami. V případě, že se rating bank v této skupině sníží, uplatní se zvláštní opatření. Navíc je výše prostředků uložených v dané bance omezena na určitý procentní podíl jejího kapitálu, který se mění v závislosti na jejím ratingu. Výpočet těchto limitů rovněž zohledňuje výši neuplatněných záruk, jež Komisi daná instituce poskytla. Pravidelně se kontroluje, zda neuhrazené vklady splňují platné požadavky Komise.
Pohledávky: úvěrová kvalita
v milionech EUR |
||||||
31.12.2021 |
||||||
|
Není splatné |
Po splatnosti |
Po splatnosti |
Po splatnosti |
Po splatnosti |
Celkem |
0–30 dní |
31–90 dní |
91 dní – 1 rok |
> 1 rok |
|||
Hrubá účetní hodnota |
2 785 |
15 |
9 |
578 |
1 453 |
4 840 |
Minus opravná položka na ztráty |
(2) |
(1) |
(4) |
(18) |
(147) |
(173) |
Čistá účetní hodnota |
2 783 |
14 |
5 |
560 |
1 305 |
4 667 |
Částky v této tabulce nezahrnují náklady příštích období a část k inkasu smluv o finanční záruce oceněnou v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty (viz bod 2.6.2), protože se na ně nevztahují požadavky týkající se snížení hodnoty. |
Dne 10. července 2020 a 8. července 2021 přijala Komise rozhodnutí o změně svých vnitřních ustanovení týkajících se vymáhání pohledávek s cílem zmírnit dopad pandemie COVID-19 na dlužníky Komise. Rozhodnutí dočasně prodloužilo lhůty pro platby u nových dluhů a stanovilo možnost poskytnout dodatečnou lhůtu pro splacení dluhů, které nebyly dosud vypořádány.
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – dluhové cenné papíry: Úvěrová kvalita
Společný rezervní fond
Vážený průměrný úvěrový rating portfolia společného rezervního fondu odpovídá stupni A- (S&P nebo rating ekvivalentní).
Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI
U prostředků, jež plynou z pokut prozatímně vybraných od roku 2010 a jež jsou ukládány do státních dluhopisů, podstupuje Komise úvěrové riziko. Tato expozice je nejvíce koncentrována v případě Španělska, na něž připadá 10 % z portfolia. Na pět zemí, vůči nimž je expozice nejvyšší (Španělsko, Francie, Itálie, Německo a Nizozemsko), připadá z investičního portfolia společně 30 %. Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A (S&P nebo rating ekvivalentní).
Přijaté finanční záruky
Zásady řízení rizik, jež jsou uplatňovány na akceptaci takovýchto záruk, zajišťují Komisi vysokou úvěrovou kvalitu. K zásadám patří i definice maximální úvěrové expozice vůči konkrétnímu subjektu finančního sektoru podle jeho úvěrového ratingu a výše kapitálu vykázané v jeho účetní závěrce podle IFRS. Skutečnost, zda neuplatněné záruky splňují platné požadavky těchto zásad, je pravidelně kontrolována.
ESUO v likvidaci
Zásady správy aktiv, zásady řízení rizik a strategie investování stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice portfolia omezeného na položky investičního stupně vůči úvěrovému riziku, s výjimkou expozice členských států EU. Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni BBB+ (S&P nebo rating ekvivalentní).
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – deriváty: Úvěrová kvalita
Derivátová aktiva se týkají především záruk za kapitálová portfolia a měnových forwardů. Úvěrové riziko je proto omezeno na riziko protistrany. Záruky za kapitálové transakce budou vypořádány s prováděcím partnerem EU, skupinou EIB, která má rating AAA. Jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla k 31. prosinci 2021 Banque de France, a proto nejsou k uvedenému datu zavedena žádná úvěrová posílení, např. kolaterál, nettingové dohody či záruky.
Smlouvy o finanční záruce: úvěrová kvalita
v milionech EUR |
|||
|
31.12.2021 |
||
Fáze 1 |
Fáze 2 |
Celkem |
|
Dlouhodobý rating |
|
|
|
Prvotřídní a vysoká kvalita |
0 |
1 |
1 |
Vyšší střední kvalita |
2 |
— |
2 |
Nižší střední kvalita |
219 |
— |
219 |
Neinvestiční stupeň |
3 964 |
51 079 |
55 043 |
Spravováno na kolektivním základě / nehodnoceno |
2 |
— |
2 |
Celkem |
4 187 |
51 080 |
55 267 |
Smlouvy o finanční záruce: Změna opravné položky na ztráty
v milionech EUR |
|||
|
Fáze 1 |
Fáze 2 |
Celkem |
Opravná položka k 1. 1. 2021 |
859 |
5 143 |
6 002 |
Převod do fáze 2 |
(494) |
494 |
0 |
Převod do fáze 1 |
— |
— |
— |
Přírůstky |
8 |
623 |
630 |
Uvolnění záruk |
(0) |
(0) |
(0) |
Přecenění |
112 |
789 |
900 |
Opravná položka k 31. 12. 2021 |
485 |
7 048 |
7 533 |
Účetní hodnota závazků z finanční záruky k 31. 12. 2021 |
610 |
7 183 |
7 794 |
* Převody mezi fází 1 a fází 2 se oceňují opravnou položkou ze snížení hodnoty počátečního zůstatku, zatímco změny částky vyplývající ze změny fáze (tj. ocenění výší 12měsíční očekávané úvěrové ztráty nebo očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání) jsou součástí přecenění. |
Smlouvy o finanční záruce: zásady fázového přístupu
Klíčovým ukazatelem rizika pro přidělování smluv o finanční záruce do jednotlivých fází je úvěrový rating zaručeného dluhu. Model fází porovnává úvěrový rating v době vzniku s úvěrovým ratingem k datu vykázání. U portfoliových záruk se zohledňuje vážený průměrný úvěrový rating zajištěného portfolia.
Fáze 1 – žádné významné zvýšení úvěrového rizika
Smlouvy o finanční záruce s úvěrovým ratingem v investičním stupni (tj. mezi AAA (Aaa) a BBB- (Baa3) na ratingové stupnici S&P/Fitch (Moody's) nebo s ekvivalentním externím či interním ratingem) k datu vykázání jsou považovány za smlouvy s nízkým úvěrovým rizikem nezávisle na původním úvěrovém ratingu a jsou vedeny ve fázi 1. Kromě toho jsou do fáze 1 zařazeny všechny smlouvy o finanční záruce, u nichž nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, jak je definováno níže. U smluv o finanční záruce ve fázi 1 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje částkou rovnající se dvanáctiměsíční očekávané úvěrové ztrátě.
Fáze 2 – významné zvýšení úvěrového ratingu
Následující zhoršení úvěrového ratingu je považováno za významné a vede k překlasifikování smluv o finanční záruce do fáze 2:
— |
u záruk s úvěrovým ratingem v rozmezí AAA (Aa1) až BB- (Ba3) na ratingové stupnici S&P/Fitch (Moody's) nebo s rovnocenným externím nebo interním ratingem při prvotním vykázání se zhoršení ratingu považuje za významné, pokud je rozdíl mezi původním ratingem a ratingem k datu vykázání roven třem stupňům nebo vyšší u záruk vztahujících se k jednomu dluhovému nástroji a dvěma stupňům u záruk vztahujících se k dluhovému portfoliu, |
— |
u záruk s úvěrovým ratingem v rozmezí B+ (B1) až B (B2) při prvotním vykázání se zhoršení ratingu považuje za významné, pokud je rozdíl mezi původním ratingem a ratingem k datu vykázání roven dvěma stupňům nebo vyšší u záruk vztahujících se k jednomu dluhovému nástroji a jednomu stupni u záruk vztahujících se k dluhovému portfoliu a |
— |
u záruk s úvěrovým ratingem B- (B3) nebo nižším při prvotním vykázání se zhoršení ratingu považuje za významné, pokud je rozdíl mezi původním ratingem a ratingem k datu vykázání roven jednomu stupni nebo vyšší (u jednoho dluhového nástroje i portfolia). |
Pokud informace o úvěrovém ratingu nejsou k dispozici, ale při prvotním vykázání byl proveden odhad očekávaných ročních žádostí o platbu, považuje se za přiměřený ukazatel rizika pro posouzení významného zvýšení úvěrového rizika také skutečná míra žádostí o platbu ve srovnání s původním plánem.
Kromě výše uvedených kritérií může EU použít kvalitativní posouzení významného zvýšení úvěrového rizika na základě dalších dostupných, přiměřených a odůvodněných informací.
Smlouvy o finanční záruce vzniklé před přechodem k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 (tj. před 1. lednem 2021), u nichž nejsou informace o úvěrovém riziku při prvotním vykázání k dispozici bez vynaložení nepřiměřených nákladů a úsilí, jsou zařazeny do fáze 2.
U smluv o finanční záruce ve fázi 2 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje jako očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání.
Zařazení do fáze 3 a do nakoupených nebo vzniklých úvěrově znehodnocených aktiv se na smlouvy o finanční záruce nevztahuje.
Rozpočtové záruky
Unie je vystavena úvěrovému riziku zejména prostřednictvím operací, za které ručí. Pokud se zhorší úvěrová kvalita podkladových operací, zvýší se pravděpodobnost případů selhání, a tím i pravděpodobnost uplatnění záruk EU.
Za účelem monitorování a řízení tohoto rizika používá Komise modely úvěrového rizika, které slouží k posouzení potenciálních ztrát, mimo jiné s využitím informací poskytnutých prováděcími partnery. Výstupy těchto modelů se interpretují a kombinují s odborným úsudkem a na základě toho se odvodí hodnocení rizika, které je v souladu s podstatou transakce a příslušnými ekonomickými podmínkami.
Úvěrové riziko k 31. prosinci 2020
Analýza stáří neznehodnocených finančních aktiv
v milionech EUR |
|||||
31.12.2020 |
|||||
|
Celkem |
Ani po splatnosti, ani se sníženou hodnotou |
Po splatnosti, ale bez snížení hodnoty |
||
< 1 rok |
1–5 let |
> 5 let |
|||
Úvěry |
93 309 |
93 308 |
0 |
— |
— |
Pohledávky a částky k inkasu |
74 493 |
59 702 |
505 |
14 030 |
257 |
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty |
199 |
199 |
— |
— |
— |
Celkem k 31. 12. 2020 |
168 001 |
153 209 |
505 |
14 030 |
257 |
Úvěrová kvalita finančních aktiv, která nejsou ani po splatnosti, ani nemají sníženou hodnotu
v milionech EUR |
||||||
31.12.2020 |
||||||
|
Realizovatelná (46) |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty (47) |
Úvěry |
Pohledávky a částky k inkasu |
Peníze |
Celkem |
Protistrany s externím úvěrovým ratingem |
|
|
|
|
|
|
Prvotřídní a vysoká kvalita |
9 005 |
199 |
2 040 |
52 817 |
13 896 |
77 956 |
Vyšší střední kvalita |
3 415 |
— |
35 040 |
1 535 |
1 011 |
41 001 |
Nižší střední kvalita |
2 133 |
— |
48 139 |
1 886 |
1 651 |
53 809 |
Neinvestiční stupeň |
310 |
— |
7 964 |
142 |
165 |
8 580 |
|
14 862 |
199 |
93 182 |
56 380 |
16 723 |
181 347 |
Protistrany bez externího úvěrového ratingu |
|
|
|
|
|
|
Dlužníci bez předchozího selhání |
— |
— |
126 |
3 318 |
19 |
3 463 |
Dlužníci s předchozím selháním |
— |
— |
— |
4 |
— |
4 |
|
— |
— |
126 |
3 322 |
19 |
3 466 |
Celkem |
14 862 |
199 |
93 309 |
59 702 |
16 742 |
184 814 |
6.6 RIZIKO LIKVIDITY
Riziko likvidity k 31. prosinci 2021
Analýza nederivátových finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti
v milionech EUR |
|||||
31.12.2021 |
|||||
|
Smluvní nediskontované peněžní toky |
Účetní hodnota |
|||
< 1 rok |
1–5 let |
> 5 let |
Celkem |
||
Výpůjčky |
(23 769 ) |
(45 030 ) |
(180 660 ) |
(249 459 ) |
(236 720 ) |
Závazky |
(46 372 ) |
— |
— |
(46 372 ) |
(46 372 ) |
Ostatní |
(218) |
(830) |
(890) |
(1 938 ) |
(1 605 ) |
Celkem k 31. 12. 2021 |
(70 358 ) |
(45 860 ) |
(181 550 ) |
(297 769 ) |
(284 697 ) |
Analýza derivátových finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti
v milionech EUR |
|||||
31.12.2021 |
|||||
|
Smluvní nediskontované peněžní toky |
Účetní hodnota |
|||
< 1 rok |
1–5 let |
> 5 let |
Celkem |
||
Deriváty – část k vyplacení |
(646) |
(5) |
— |
(651) |
|
Deriváty – část k inkasu |
648 |
— |
— |
648 |
|
Čisté peněžní toky k 31. 12. 2021 |
2 |
(5) |
— |
(3) |
(3) |
Analýza splatnosti vydaných smluv o finanční záruce podle nejbližšího období, ve kterém by mohla být záruka uplatněna
v milionech EUR |
|||||
31.12.2021 |
|||||
|
Maximální výše jistoty |
Účetní hodnota |
|||
< 1 rok |
1–5 let |
> 5 let |
Celkem |
||
Smlouvy o finanční záruce |
(55 381 ) |
(878) |
(1) |
(56 259 ) |
(7 794 ) |
Celkem k 31. 12. 2021 |
(55 381 ) |
(878) |
(1) |
(56 259 ) |
(7 794 ) |
Výpůjční činnosti v rámci nástroje NGEU a finanční pomoci
Prvním krokem při splácení výpůjček v rámci finanční pomoci je včasné inkaso příslušné finanční pomoci a splátek úvěrů nástroje NGEU. Existují však další ochranná opatření, která by mohla být uplatněna v případě prodlení s platbou nebo opožděné platby dlužníků.
V případě úvěrů makrofinanční pomoci a Euratomu třetím zemím zajišťuje rezervu likvidity složka Záručního fondu pro vnější vztahy společného rezervního fondu. Ke splacení příslušných výpůjček by proto byla nejprve použita dostupná aktiva Záručního fondu (ale až po prvním regresu vůči ručitelům Euratomu, kteří jsou třetí stranou – viz bod 6.4). Pokud by se v kterémkoli okamžiku ukázalo, že dostupná aktiva k pokrytí skutečných ztrát nepostačují, aktivuje Komise opatření k zajištění dodatečných zdrojů (např. dočasné využití likvidity pokladny Komise, dočasné převody a/nebo dodatečné výdaje z rozpočtu EU).
V případě nástroje NGEU může Komise pro účely obsluhy dluhů EU uplatnit rovněž aktivní řízení hotovosti a krátkodobé výpůjčky, zatímco v případě nástroje SURE může Komise příslušné půjčky uzavřené jménem Unie refinancovat.
U všech výpůjček v rámci finanční pomoci i výpůjček v rámci nástroje NGEU může Komise pro účely obsluhy dluhů EU zmobilizovat zdroje až do výše dostupné rezervy vlastních zdrojů. Právní předpisy týkající se vlastních zdrojů stanoví strop vlastních zdrojů na pokrytí ročních prostředků na platby na 1,40 % HND členských států a dodatečné dočasné zvýšení o 0,6 procentního bodu v případě nástroje NGEU. Rozpočet na rok 2021 zahrnoval vlastní zdroje na financování výdajů v celkové výši 1,12 % HND. To znamená, že k 31. prosinci 2021 byla k pokrytí jeho závazků k dispozici rozpětí 0,88 %. Za tímto účelem je EU oprávněna vyzvat členské státy, aby zajistily splnění právního závazku EU vůči jejím věřitelům.
Úvěry poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximálního stropu, který je k dispozici pro související finanční pomoc. Před čerpáním záruk poskytnutých členskými státy se očekává, že Komise přezkoumá možnosti čerpání rozpětí dostupného v rámci stropu vlastních zdrojů pro platební prostředky v rozsahu, v jakém to Komise považuje za udržitelné, mimo jiné s ohledem na celkové podmíněné závazky Unie a udržitelnost souhrnného rozpočtu Unie. Tímto přezkoumáním není dotčena neodvolatelná a nepodmíněná povaha poskytnutých záruk a jejich povaha na požádání.
Pokladní hotovost
Rozpočtové zásady EU zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje za daný rok vždy postačovaly k uskutečnění všech plateb. Součet příspěvků členských států spolu s jinými příjmy se totiž rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států jsou však rozloženy do dvanácti měsíčních splátek v průběhu roku a vychází ze schváleného rozpočtu, zatímco platby závisí na operativních potřebách. Dále platí, že v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (o metodách a postupu pro poskytování vlastních zdrojů, ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804) jsou příspěvky členských států určené na opravné rozpočty schválené v daném měsíci (n) dávány k dispozici buď v první pracovní den měsíce n+1 (jsou-li schváleny před 16. dnem daného měsíce), nebo v první pracovní den měsíce n+2 (jsou-li schváleny v 16. nebo pozdější den daného měsíce), zatímco související prostředky na platby jsou k dispozici okamžitě.
Aby bylo zajištěno, že dostupné pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, používají se postupy týkající se pravidelného předpovídání hotovostních potřeb. V případě potřeby si lze od členských států vyžádat vlastní zdroje nebo dodatečné finanční prostředky i předem, a to do výše určitých limitů a za určitých podmínek stanovených v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804. Operativní potřeby a obecná rozpočtová omezení v posledních letech vedly k potřebě zvýšeného monitorování rytmu plateb během roku. Automatizované nástroje k řízení hotovosti v podmínkách každodenních pokladních operací Komise mimoto zajišťují, že na všech jejích bankovních účtech je každý den k dispozici dostatečná likvidita.
Pokuty
Fond BUFI, v němž jsou investovány prozatímně inkasované pokuty, je spravován podle zásady, že aktiva mají být ve vztahu k příslušným závazkům dostatečně likvidní a prodejná. Jeho portfolio je složeno povětšinou z vysoce likvidních cenných papírů, které lze prodat za účelem pokrytí krátkodobých odtoků likvidity. Na peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku připadá v portfoliu více než 50 %.
Rozpočtové záruky
Analýza splatnosti finančních záruk je uvedena s uplatněním obezřetného přístupu, na základě kterého je maximální částka poskytnuté záruky přiřazena k nejbližšímu období, ve kterém by mohla být záruka uplatněna. Vzhledem k tomu, že většina záruk EU je splatná na první požádání, je značná částka přiřazena k prvnímu časovému pásmu. Pravděpodobnost, že EU bude vyzvána k úhradě celé částky v rámci všech záruk v prvním období, je však malá. Navíc částka, jejíž ztrátu EU očekává, je často mnohem nižší než maximální výše záruky, proto je třeba na výši rizika likvidity pohlížet v souvislosti s účetní hodnotou záručních závazků.
Hlavním cílem rámce řízení rizik podmíněných závazků je zajistit, aby rozpočet EU mohl kdykoli dostát svým závazkům, aniž by bylo narušeno běžné plnění rozpočtu. To s sebou nese také zmírnění rizika likvidity spojeného s rozpočtovými zárukami, tj. rizika, že Unie nebude mít dostatek prostředků, aby mohla včas splnit všechny své platební závazky související se zárukami (což by pak mohlo vést například k vytěsnění jiných výdajů a odkládání plateb do následujících rozpočtových let).
V tomto ohledu je každá rozpočtová záruka zajištěna dostatečnou rezervou vloženou do společného rezervního fondu, aby byla stále zajištěna dostatečná likvidita ke včasné úhradě čerpaných záruk.
EU pravidelně sleduje přiměřenost míry tvorby rezerv každého programu rozpočtových záruk a každý rok podává zprávu (48) o svém odhadu se stanovenou mírou jistoty, zda tyto částky postačují k pokrytí rizika na následujících pět let.
Kromě toho jsou zavedeny další ochranné postupy (dočasné převody mezi podfondy společného rezervního fondu a využívání likvidity centrální pokladny), které zajišťují, aby byla k dispozici dostatečná likvidita.
Společný rezervní fond
Správa společného rezervního fondu se řídí zásadou, že aktiva musí mít dostatečnou míru likvidity a mobilizace ve vztahu k příslušným závazkům. Jeho portfolio je složeno z likvidních aktiv, která lze v případě nutnosti prodat za účelem pokrytí krátkodobých odtoků likvidity. Na peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku připadá v portfoliu 26 %.
Derivátové kontrakty jsou vypořádávány brutto, s tím, že vypořádání se řídí smluvní splatností těchto derivátů. Závazky jsou plněny prodejem aktiv denominovaných v USD či swapem, takže je možné, že v důsledku kurzových rozdílů dojde k odtoku likvidity. Pro potřeby požadavků na kolaterál či marži není nutné uplatňovat řízení likvidity. Stávající protistrana zajištění totiž akceptuje, že bude s Komisí obchodovat bez uplatňování požadavků na kolaterál a výzev k doplnění zajištění.
Riziko likvidity k 31. prosinci 2020
Analýza finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti
v milionech EUR |
||||
31.12.2020 |
||||
|
< 1 rok |
1–5 let |
> 5 let |
Celkem |
Výpůjčky |
(10 410 ) |
(20 230 ) |
(62 553 ) |
(93 192 ) |
Závazky |
(32 408 ) |
— |
— |
(32 408 ) |
Závazky z finančních záruk |
(90) |
— |
— |
(90) |
Ostatní finanční závazky |
(149) |
(665) |
(947) |
(1 761 ) |
Celkem k 31. 12. 2020 |
(43 057 ) |
(20 895 ) |
(63 500 ) |
(127 451 ) |
Finanční nástroje v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty
v milionech EUR |
||||
31.12.2020 |
||||
|
< 1 rok |
1–5 let |
> 5 let |
Celkem |
Deriváty – část k vyplacení |
(417) |
(4) |
(1) |
(421) |
Deriváty – část k inkasu |
423 |
— |
— |
423 |
Čisté peněžní toky k 31. 12. 2020 |
5 |
(4) |
(1) |
1 |
6.7 JINÉ CENOVÉ RIZIKO
K 31. prosinci 2021 je EU vystavena jiným cenovým rizikům (akciovému riziku) vyplývajícím z nekotovaných kapitálových investic (např. fondů rizikového kapitálu a jiných investičních fondů), fondů peněžního trhu (např. jednotného fondu EIB) a investic do společných portfolií (viz bod 2.4.2.1), jakož i prostřednictvím záruk pokrývajících nekotované kapitálové a kvazikapitálové investice, které jsou vykazovány jako deriváty v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz bod 2.4.2.2).
Akciovým rizikem se rozumí riziko, že v důsledku kolísání cen akcií nebo hodnoty zajištěných kapitálových investic dojde ke změně reálné hodnoty uvedených investic. Dopad 10 % zvýšení nebo snížení hodnoty výše uvedených nástrojů na zisk nebo ztrátu by byl následující:
v milionech EUR |
||
|
10 % |
(10) % |
Kapitálové investice |
238 |
(238) |
Fondy peněžního trhu a investice do společných portfolií |
251 |
(251) |
Záruky na vlastní kapitál (49) |
415 |
(415) |
Celkem k 31. 12. 2021 |
905 |
(905) |
EU investuje do nekotovaných aktiv, jejichž hodnota není veřejně dostupná, nebo za ně ručí. Většinu těchto finančních nástrojů provádějí pověřené subjekty, které jsou odborníky v oboru a kteří tato aktiva pravidelně vyhodnocují a monitorují.
7. ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH
7.1 SPŘÍZNĚNÉ STRANY
Spřízněnými stranami EU jsou konsolidované účetní jednotky EU, přidružené účetní jednotky a členové vrcholového vedení těchto subjektů. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžné činnosti EU, a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích.
7.2 FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ
Za účelem informování o transakcích se spřízněnými stranami (členy vrcholového vedení) jsou příslušné osoby uvedeny v pěti kategoriích:
kategorie 1: předsedové Evropské rady, Komise a Soudního dvora Evropské unie,
kategorie 2: místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní místopředsedové Komise,
kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů,
kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora,
kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.
Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže, s tím, že další informace lze získat ve služebním řádu zveřejněném na internetových stránkách portálu Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Členové vrcholového vedení neobdrželi od EU žádné zvýhodněné úvěry.
FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ
EUR |
|||||
Nárok (na zaměstnance) |
Kategorie 1 |
Kategorie 2 |
Kategorie 3 |
Kategorie 4 |
Kategorie 5 |
Základní plat (měsíční) |
29 205,17 |
26 453,96 – 27 512,13 |
21 163,17 – 23 808,57 |
22 856,23 – 24 337,65 |
13 456,68 – 21 163,17 |
|
|
|
|
|
|
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu/za práci v zahraničí |
15 % |
15 % |
15 % |
15 % |
0–4 % až 16 % |
|
|
|
|
|
|
Rodinné přídavky: |
|
|
|
|
|
Příplatek na domácnost (% z platu) |
2 % + 196,44 |
2 % + 196,44 |
2 % + 196,44 |
2 % + 196,44 |
2 % + 196,44 |
Příspěvek na vyživované dítě |
429,24 |
429,24 |
429,24 |
429,24 |
429,24 |
Příplatek na předškolní vzdělávání |
104,86 |
104,86 |
104,86 |
104,86 |
104,86 |
Příplatek na vzdělání, nebo |
291,24 |
291,24 |
291,24 |
291,24 |
291,24 |
příplatek na vzdělání mimo místo pracoviště |
582,48 |
582,48 |
582,48 |
582,48 |
582,48 |
Příplatek pro předsedajícího soudce |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
668,22 |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
|
|
|
|
|
|
Příspěvek na reprezentaci |
1 582,67 |
1 017,17 |
668,22 |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
|
|
|
|
|
|
Roční cestovní náklady |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
Propláceny |
|
|
|
|
|
|
Přeložení do členského státu: |
|
|
|
|
|
Příspěvek na vzdělání (7) |
Ano |
Ano |
Ano |
Ano |
Ano |
% z platu (7) |
5 % |
5 % |
5 % |
5 % |
5 % |
% z platu bez oprav. koef. |
max. 25 % |
max. 25 % |
max. 25 % |
max. 25 % |
max. 25 % |
Výdaje na reprezentaci |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
|
|
|
|
|
|
Při nástupu do funkce: |
|
|
|
|
|
Výdaje za zařízení (Kat. 1–4: dva měsíční základní platy) |
58 410,36 |
52 907,93 – 55 024,27 |
42 326,35 – 47 617,14 |
45 712,46 – 48 675,31 |
Propláceny |
Cestovní výlohy rodiny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Výdaje na stěhování |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Při odchodu z funkce: |
|
|
|
|
|
Výlohy na přesídlení (Kat. 1–4: jeden měsíční základní plat) |
29 205,17 |
26 453,96 – 27 512,13 |
21 163,17 – 23 808,57 |
22 856,23 – 24 337,65 |
Propláceny |
Cestovní výlohy rodiny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Výdaje na stěhování |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Propláceny |
Přechod (% z platu) (8) |
40 % – 65 % |
40 % – 65 % |
40 % – 65 % |
40 % – 65 % |
Nezařazeno |
Zdravotní pojištění |
Hrazeno |
Hrazeno |
Hrazeno |
Hrazeno |
Hrazeno |
Důchod (% z platu, před zdaněním) |
Max. 70 % |
Max. 70 % |
Max. 70 % |
Max. 70 % |
Max. 70 % |
|
|
|
|
|
|
Odvody: |
|
|
|
|
|
Daň Společenství |
8 % – 45 % |
8 % – 45 % |
8 % – 45 % |
8 % – 45 % |
8 % – 45 % |
Zdravotní pojištění (% z platu) |
1,7 % |
1,7 % |
1,7 % |
1,7 % |
1,7 % |
Zvláštní odvod z platu |
7 % |
7 % |
7 % |
7 % |
6-7 % |
Srážka na důchod |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
Nezařazeno |
10,1 % |
Počet osob ke konci roku |
3 |
8 |
93 |
27 |
118 |
8. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI
S výjimkou níže vysvětlené záležitosti se účetní Komise ke dni podpisu této účetní závěrky nedozvěděla o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny na základě nejnovějších dostupných údajů, které jsou promítnuty do předložených informací.
Ukrajina
V souladu s účetním pravidlem EU č. 19 „Události po datu účetní závěrky“ je válka na Ukrajině, která začala v únoru 2022, považována za událost nevyžadující úpravu, a proto není nutné v této účetní závěrce k 31. prosinci 2021 žádné částky upravovat. Jak je uvedeno v bodě 2.4, má EU k 31. prosinci 2021 na Ukrajině pohledávky z nesplacených úvěrů (financovaných výpůjčkami, viz bod 2.11) ve výši 4,7 miliardy EUR (nominální hodnota) v rámci programů makrofinanční pomoci a Euratomu.
Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 ze dne 24. února 2022 poskytla Komise Ukrajině v rámci programu makrofinanční pomoci další úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR, z nichž 600 milionů EUR bylo vyplaceno v březnu a dalších 600 milionů EUR v květnu 2022.
Kromě toho poskytla Ukrajině úvěry EIB v rámci svého vnějšího zápůjčního mandátu ve výši 2,1 miliardy EUR (nesplacená jistina vyplacena k 31. prosinci 2021), které jsou kryty zárukami z rozpočtu EU – viz bod 4.1. Příslušné částky se posuzují na základě stavu ke konci roku, nikoli k okamžiku sestavení tohoto finančního výkazu.
Na základě skutečností a okolností v době sestavení tohoto finančního výkazu, zejména na základě vývoje situace, nelze finanční dopad války na Ukrajině na finance EU spolehlivě odhadnout.
9. ROZSAH KONSOLIDACE
A. OVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (55)
1. Orgány a poradní orgány (11)
Evropský parlament
Evropská rada
Evropská komise
Evropský účetní dvůr
Soudní dvůr Evropské unie
Evropská služba pro vnější činnost
Evropský inspektor ochrany údajů
Evropský hospodářský a sociální výbor
Evropský veřejný ochránce práv
Evropský výbor regionů
Rada Evropské unie
2. Agentury EU (42)
2.1. Výkonné agentury (7)
Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA)
Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA) (do 31. března 2021)
Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast (HaDEA) (od 1. dubna 2021)
Evropská výkonná agentura pro výzkum (REA)
Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (EISMEA)
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA)
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA)
2.2. Decentralizované agentury (35)
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)
Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)
Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA)
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)
Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA)
Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust)
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)
Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
Agentura na podporu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací(Úřad BEREC)
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX)
Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA)(od 26. května 2021)
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
Agentura Evropské unie pro železnice (ERA)
Odrůdový úřad Společenství (CPVO)
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA)
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)
Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy)
Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)(od 24. června 2021)
3. Další účetní jednotky (2)
Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)
Evropský inovační a technologický institut (EIT)
B. PŘIDRUŽENÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (1)
Evropský investiční fond (EIF)
NEVÝZNAMNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY
Níže uvedené účetní jednotky nebyly při konsolidaci finančních výkazů za rok 2021 zahrnuty do konsolidačního celku ekvivalenční metodou, a to z důvodu nevýznamnosti.
DROBNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (8)
Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství (CBE)(právní a univerzální nástupce společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích)
Společný podnik pro čisté letectví (CA JU)(právní a univerzální nástupce společného podniku Clean Sky 2)
Společný podnik pro čistý vodík (CH JU)(právní a univerzální nástupce společného podniku pro palivové články a vodík 2)
Společný podnik pro evropské železnice (ER JU)(právní a univerzální nástupce společného podniku Shift2Rail)
Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví(právní a univerzální nástupce společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2)
Společný podnik pro klíčové digitální technologie (KDT JU)(právní a univerzální nástupce společného podniku ECSEL)
Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 (SESAR 3 JU)(právní a univerzální nástupce společného podniku SESAR)
Internetová stránka společného podniku EuroHPC
Výše uvedené účetní jednotky zveřejňují své roční účetní závěrky na svých internetových stránkách.
ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA (50)
OBSAH
1. |
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU | 148 |
2. |
SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK | 149 |
3. |
PŘÍLOHA KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU | 153 |
3.1 |
ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU | 153 |
3.2 |
VFR NA OBDOBÍ 2021–2027 | 153 |
3.3 |
PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY) | 155 |
3.4 |
NextGenerationEU | 155 |
3.5 |
ROČNÍ ROZPOČET | 156 |
3.6 |
PŘÍJMY | 157 |
3.7 |
SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU | 158 |
4. |
PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2021 | 160 |
5. |
PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU | 161 |
5.1 |
SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU | 161 |
6. |
PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU | 162 |
6.1 |
VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY | 162 |
6.2 |
VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY | 163 |
6.3 |
VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY | 164 |
6.4 |
VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL) | 165 |
6.5 |
VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU | 166 |
6.6 |
VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE TYPU PROSTŘEDKŮ | 167 |
6.7 |
PODROBNÝ VFR: ZMĚNY A ČLENĚNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A NA PLATBY | 168 |
6.8 |
PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY | 178 |
6.9 |
PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY | 188 |
6.10 |
PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL) | 198 |
6.11 |
PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU | 207 |
6.12 |
PODROBNÝ VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE TYPU PROSTŘEDKŮ | 213 |
7. |
PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ | 222 |
7.1 |
PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU | 222 |
7.2 |
ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY | 224 |
7.3 |
ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY | 225 |
8. |
PLNĚNÍ ROZPOČTŮ AGENTUR | 226 |
8.1 |
PŘÍJMY ROZPOČTU | 226 |
8.2 |
PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A PLATBYPODLE AGENTUR | 228 |
1. VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU
v milionech EUR |
|||
Bod |
2021 |
2020 |
|
a |
Příjmy za rozpočtový rok |
239 596 |
174 306 |
b |
Platby z prostředků na běžný rok |
(226 175 ) |
(171 721 ) |
c |
Prostředky na platby přenesené do roku n+1 |
(4 244 ) |
(2 086 ) |
d |
Zrušení nevyčerpaných prostředků přenesených z roku n–1 |
265 |
78 |
e |
Vývoj účelově vázaných příjmů (B)–(A) |
(6 338 ) |
1 398 |
|
Nevyčerpané prostředky ke konci běžného roku (A) |
14 032 |
7 694 |
|
Nevyčerpané prostředky ke konci předchozího roku (B) |
7 694 |
9 092 |
f |
Kurzové rozdíly za rok |
126 |
(207) |
|
Výsledek plnění rozpočtu |
3 230 |
1 768 |
Výsledek plnění rozpočtu EU se vrací členským státům v roce 2021, a to formou snížení jejich příspěvků. Vypočítává se v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 (51), kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů. Další informace lze nalézt v části 1.5 Výpočet výsledku plnění rozpočtu.
a. |
Příjmy za rozpočtový rok: tabulka 5.1 „Souhrn plnění příjmové strany rozpočtu EU“, sloupec 8 „Příjmy celkem“. |
b. |
Platby z prostředků na běžný rok: tabulka 6.3 „Čerpání prostředků na platby“, sloupec 2 „Provedené platby z konečného přijatého rozpočtu“ a sloupec 4 „Provedené platby z účelově vázaných příjmů“. |
c. |
Prostředky na platby přenesené do roku n+1: tabulka 6.3 „Čerpání prostředků na platby“, sloupec 7 „Prostředky přenesené automaticky“ plus sloupec 8 „Prostředky přenesené na základě rozhodnutí“. |
d. |
Zrušení nevyčerpaných prostředků přenesených z roku n-1: zohledňuje výši prostředků na platby přenesených (automaticky a na základě rozhodnutí) ke konci předchozího roku a „Provedené platby z přenesených prostředků“ běžného roku ve sloupci 3 tabulky 6.3 „Čerpání prostředků na platby“. |
e. |
Vývoj celkových účelově vázaných příjmů ke konci roku: vypočítává rozdíl mezi částkou účelově vázaných příjmů ke konci předchozího roku (plus) a částkou účelově vázaných příjmů ke konci běžného roku (uvedenou ve sloupci 9 tabulky 6.3 „Čerpání prostředků na platby“ – minus). Výsledkem je čistá změna účelově vázaných příjmů v běžném roce. |
f. |
Kurzové rozdíly zahrnují realizované a nerealizované rozdíly ve směnných kurzech. |
2. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK
Příjmy rozpočtu
v milionech EUR |
|||||
|
Původní přijatý rozpočet |
Konečný přijatý rozpočet |
Stanovené nároky |
Příjmy |
|
1 |
Vlastní zdroje |
156 867 |
156 993 |
160 869 |
158 632 |
|
11 – Dávky z cukru |
0 |
0 |
1 |
1 |
|
12 – Cla |
17 606 |
17 348 |
21 274 |
19 037 |
|
13 – DPH |
17 967 |
17 941 |
17 934 |
17 934 |
|
14 – HND |
121 294 |
115 858 |
115 819 |
115 819 |
|
16 – Snížení příspěvků založených na HND poskytovaných některým členským státům |
0 |
— |
11 |
11 |
|
17 – Plastový obalový odpad |
0 |
5 847 |
5 831 |
5 831 |
2 |
Přebytky, salda a opravy |
0 |
1 769 |
1 779 |
1 772 |
3 |
Správní příjmy |
1 726 |
1 726 |
2 306 |
2 230 |
4 |
Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty |
119 |
515 |
18 494 |
1 633 |
5 |
Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace |
0 |
0 |
55 501 |
55 501 |
6 |
Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie |
7 348 |
7 008 |
26 114 |
19 827 |
Celkem |
166 060 |
168 011 |
265 063 |
239 596 |
|
z toho NextGenerationEU (NGEU) |
— |
— |
55 501 |
55 501 |
Rozpočtové výdaje: závazky v členění podle okruhů VFR
v milionech EUR |
|||||
Okruh VFR |
Původní přijatý rozpočet |
Konečný přijatý rozpočet |
Celkové disponibilní prostředky |
Přijaté závazky |
|
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
20 817 |
20 817 |
34 960 |
25 683 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
52 862 |
53 219 |
452 326 |
151 947 |
|
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
48 191 |
48 191 |
106 413 |
48 468 |
|
2b. Odolnost a hodnoty |
4 671 |
5 029 |
345 913 |
103 479 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
58 569 |
58 574 |
79 377 |
59 723 |
|
z toho: výdaje související s trhem a přímé platby |
40 368 |
40 371 |
41 518 |
40 818 |
4 |
Migrace a správa hranic |
2 279 |
2 303 |
2 368 |
1 644 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
1 709 |
1 706 |
1 741 |
1 625 |
6 |
Sousedství a svět |
16 097 |
17 031 |
17 474 |
15 372 |
7 |
Evropská veřejná správa |
10 448 |
10 443 |
11 404 |
10 930 |
|
z toho: správní výdaje orgánů |
4 313 |
4 307 |
4 879 |
4 590 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
— |
— |
3 922 |
199 |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
1 471 |
2 739 |
2 759 |
1 223 |
Celkem |
164 251 |
166 833 |
606 331 |
268 345 |
|
z toho NextGenerationEU (NGEU) |
— |
— |
421 070 |
143 525 |
Rozpočtové výdaje: platby v členění podle okruhů VFR
v milionech EUR |
|||||
Okruh VFR |
Původní přijatý rozpočet |
Konečný přijatý rozpočet |
Celkové disponibilní prostředky |
Provedené platby |
|
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
17 192 |
16 670 |
22 478 |
18 532 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
66 154 |
67 614 |
131 414 |
126 454 |
|
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
61 868 |
63 855 |
79 628 |
75 591 |
|
2b. Odolnost a hodnoty |
4 286 |
3 758 |
51 787 |
50 863 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
56 804 |
56 021 |
58 310 |
56 831 |
|
z toho: výdaje související s trhem a přímé platby |
40 354 |
40 303 |
41 467 |
40 760 |
4 |
Migrace a správa hranic |
2 686 |
2 519 |
2 734 |
2 547 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
671 |
714 |
726 |
708 |
6 |
Sousedství a svět |
10 811 |
11 455 |
12 258 |
10 935 |
7 |
Evropská veřejná správa |
10 450 |
10 444 |
12 368 |
10 705 |
|
z toho: správní výdaje orgánů |
4 313 |
4 307 |
5 492 |
4 436 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
— |
— |
3 931 |
61 |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
1 293 |
2 574 |
2 593 |
1 223 |
Celkem |
166 060 |
168 011 |
246 812 |
227 996 |
|
z toho NextGenerationEU (NGEU) |
— |
— |
55 501 |
53 618 |
Rozpočtové výdaje: zbývající závazky podle okruhu víceletého finančního rámce (VFR)
v milionech EUR |
|||||
Okruh VFR |
Zbývající závazky přenesené z roku 2020 |
Likvidace zbývajících závazků přenesených z roku 2020 |
Nové zbývající závazky z roku 2021 |
Celkové zbývající závazky |
|
|
1 |
2 |
3 |
4=1+2+3 |
|
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
42 361 |
(14 410 ) |
20 766 |
48 717 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
183 747 |
(70 192 ) |
95 478 |
209 033 |
|
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
180 084 |
(68 550 ) |
41 305 |
152 839 |
|
2b. Odolnost a hodnoty |
3 662 |
(1 641 ) |
54 174 |
56 195 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
40 860 |
(15 330 ) |
18 161 |
43 691 |
|
z toho: výdaje související s trhem a přímé platby |
286 |
(86) |
133 |
333 |
4 |
Migrace a správa hranic |
4 950 |
(1 872 ) |
901 |
3 980 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
1 503 |
(521) |
1 415 |
2 397 |
6 |
Sousedství a svět |
28 785 |
(8 507 ) |
12 257 |
32 535 |
7 |
Evropská veřejná správa |
981 |
(981) |
1 075 |
1 076 |
|
z toho: správní výdaje orgánů |
627 |
(627) |
684 |
684 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
11 |
(4) |
140 |
147 |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
0 |
(0) |
— |
— |
Celkem |
303 197 |
(111 816 ) |
150 194 |
341 575 |
|
z toho NextGenerationEU (NGEU) |
— |
— |
89 907 |
89 907 |
|
z toho kromě NextGenerationEU (NGEU) |
303 197 |
(111 816 ) |
60 288 |
251 668 |
3. PŘÍLOHA KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU
3.1 ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU
Rozpočtové účty jsou vedeny v souladu s finančním nařízením. Souhrnný rozpočet je nástrojem, kterým se každý rok stanoví a schvalují příjmy a výdaje Unie. Tyto příjmy a výdaje musí dodržovat stropy a další pravidla VFR, a to v souladu s legislativou o víceletých programech přijatých jako součást uvedeného rámce.
3.2 VFR NA OBDOBÍ 2021–2027
v milionech EURv běžných cenách |
||||||||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Celkem |
||||
|
20 919 |
21 288 |
21 125 |
20 984 |
21 272 |
21 847 |
22 077 |
149 512 |
||||
|
52 786 |
55 314 |
57 627 |
60 761 |
63 387 |
66 536 |
70 283 |
426 694 |
||||
|
48 191 |
49 739 |
51 333 |
53 077 |
54 873 |
56 725 |
58 639 |
372 577 |
||||
|
4 595 |
5 575 |
6 294 |
7 684 |
8 514 |
9 811 |
11 644 |
54 117 |
||||
|
58 624 |
56 519 |
56 849 |
57 003 |
57 112 |
57 332 |
57 557 |
400 996 |
||||
|
40 368 |
41 257 |
41 518 |
41 649 |
41 782 |
41 913 |
42 047 |
290 534 |
||||
|
2 467 |
3 043 |
3 494 |
3 697 |
4 218 |
4 315 |
4 465 |
25 699 |
||||
|
1 805 |
1 868 |
1 918 |
1 976 |
2 215 |
2 435 |
2 705 |
14 922 |
||||
|
16 247 |
16 802 |
16 329 |
15 830 |
15 304 |
14 754 |
15 331 |
110 597 |
||||
|
10 635 |
11 058 |
11 419 |
11 773 |
12 124 |
12 506 |
12 959 |
82 474 |
||||
|
8 216 |
8 528 |
9 |
9 006 |
9 219 |
9 464 |
9 786 |
62 991 |
||||
Prostředky na závazky |
163 483 |
165 892 |
168 761 |
172 024 |
175 632 |
179 725 |
185 377 |
1 210 894 |
||||
Prostředky na platby celkem |
166 140 |
167 585 |
165 542 |
168 853 |
172 230 |
175 674 |
179 187 |
1 195 211 |
Dne 17. prosince 2020 bylo přijato nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (52), kterým se stanoví VFR na období 2021–2027. Dne 18. prosince 2020 přijala Komise sdělení o technické úpravě víceletého finančního rámce pro rok 2021 (53). Výše uvedená tabulka uvádí stropy VFR v běžných cenách v souladu s pevným ročním deflátorem ve výši 2 % stanoveným v čl. 4 odst. 2 nařízení o VFR. Rok 2021 byl prvním rozpočtovým rokem VFR na období 2021–2027. Celkový strop pro prostředky na závazky pro rok 2021 byl 163 483 milionů EUR, přičemž odpovídající strop pro prostředky na platby byl 166 140 milionů EUR.
V souladu s čl. 312 odst. 3 SFEU stanoví VFR částky ročních stropů prostředků na závazky podle kategorií výdajů („okruhů“) a ročních stropů prostředků na platby. Okruhy VFR odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie. Struktura a obsah jednotlivých okruhů se ve srovnání s předchozím víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 výrazně změnily. Vysvětlení jednotlivých okruhů VFR na období 2021–2027 je uvedeno níže.
VFR na období 2021–2027 bude činit 1 211 miliard EUR (1 074 miliard EUR v cenách roku 2018), včetně Evropského rozvojového fondu (ERF). Kromě toho poskytne další částku ve výši 806,9 miliardy EUR (750 miliard EUR v cenách roku 2018) nástroj NextGenerationEU, a to do roku 2023 v závazcích a do roku 2026 v platbách.
V rámci ročního rozpočtového procesu je rozpočtová nomenklatura dále strukturována podle „skupin“ politik, což umožňuje lépe objasnit, jak jednotlivé výdajové programy přispívají k dosažení politických cílů Unie.
Okruh 1 – Jednotný trh, inovace a digitální agenda
Tento okruh zahrnuje klíčové programy EU na podporu výzkumu a inovací, digitální transformace, strategické infrastruktury, posílení jednotného trhu a strategických vesmírných projektů. Mezi programy v tomto okruhu patří program Horizont Evropa, Fond InvestEU, Nástroj pro propojení Evropy, Program pro jednotný trh a Kosmický program EU.
Programy, na které jsou v tomto okruhu poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy): Horizont Evropa a Fond InvestEU.
Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje
Tento okruh je rozdělen na dva podokruhy: Hospodářská, sociální a územní soudržnost (2a) a Odolnost a hodnoty (2b).
Výdaje v rámci tohoto okruhu jsou zaměřeny na posílení odolnosti a soudržnosti mezi členskými státy EU. Financování pomáhá snižovat rozdíly v regionech EU a mezi nimi, v rámci členských států i mezi nimi a podporovat udržitelný územní rozvoj (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond plus). Podporuje také solidaritu a spolupráci Unie v oblasti připravenosti a reakce na katastrofy (mechanismus civilní ochrany Unie a rescEU). Kromě toho usilují programy v tomto okruhu o zvýšení odolnosti EU vůči současným i budoucím výzvám prostřednictvím investic do zelené a digitální transformace, mladých lidí (Erasmus), zdraví (EU4Health) a opatření na ochranu hodnot EU (Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty) a podporu kulturní rozmanitosti (Kreativní Evropa).
Tento okruh zahrnuje Nástroj pro oživení a odolnost, který je v období 2021–2023 financován z velké části z prostředků poskytnutých nástrojem NGEU. Další programy, na které jsou v tomto okruhu poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy): REACT-EU, mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU).
v milionech EUR |
|||||
Program MFF |
Prostředky na závazky |
Přijaté závazky |
Prostředky na platby |
Provedené platby |
Zbývající závazky na konci roku 2021 |
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) |
31 458 |
24 038 |
6 058 |
4 926 |
19 112 |
Evropský sociální fond (ESF) |
19 161 |
15 435 |
2 267 |
2 081 |
13 354 |
Balíček REACT-EU celkem |
50 620 |
39 473 |
8 325 |
7 007 |
32 466 |
Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí
Výdaje v tomto okruhu jsou určeny na investice do udržitelného zemědělství (společná zemědělská politika) a rybolovu a námořní politiky (Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond), jakož i na programy zaměřené na ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu (program LIFE, Fond pro spravedlivou transformaci).
Programy, na které jsou poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy) v tomto okruhu: rozvoj venkova, Fond pro spravedlivou transformaci.
Okruh 4 – Migrace a správa hranic
Programy (Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro integrovanou správu hranic) a decentralizované agentury (např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Agentura Evropské unie pro otázky azylu) financované v rámci tohoto okruhu usilují o řešení problémů spojených s migrací a správou vnějších hranic EU a se zajištěním azylového systému v EU.
Okruh 5 – Bezpečnost a obrana
V tomto okruhu se odráží potřeba větší spolupráce na úrovni Unie při řešení bezpečnostních hrozeb a zvyšování její strategické autonomie. Zahrnuje programy, jejichž úkolem je zlepšit bezpečnost a ochranu evropských občanů (Fond pro vnitřní bezpečnost), posílit evropské obranné kapacity (Evropský obranný fond) a poskytovat nástroje potřebné k reakci na vnitřní a vnější bezpečnostní hrozby.
Okruh 6 – Sousedství a svět
Programy v tomto okruhu posilují socioekonomický dopad EU v jejím sousedství, v rozvojových zemích a ve zbytku světa. Nový nástroj NDICI – Globální Evropa spojuje několik bývalých nástrojů financování vnější činnosti EU, včetně spolupráce s africkými, karibskými a tichomořskými státy, která byla dříve financována z Evropského rozvojového fondu. Tento okruh zahrnuje také pomoc zemím, které se připravují na vstup do EU (předvstupní pomoc), a program humanitární pomoci Unie.
Okruh 7 – Evropská veřejná správa
Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchody a evropské školy.
Okruh 9 – Zvláštní nástroje
Mechanismy pružnosti v rozpočtu EU umožňují EU uvolňovat potřebné prostředky v reakci na nepředvídané události, např. krizové a mimořádné situace. V roční rozpočtové nomenklatuře a plnění rozpočtu jsou uvedeny v „okruhu 9“, přestože mohou být mobilizovány nad rámec výdajových stropů VFR. Jejich oblast působnosti, finanční příděl a bližší podmínky fungování jsou vymezeny v nařízení o VFR a interinstitucionální dohodě. Starají se o to, aby byly rozpočtové zdroje s to reagovat na vyvíjející se priority, tak aby bylo každé euro použito tam, kde je ho nejvíc zapotřebí.
3.3 PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)
Okruhy VFR jsou dále rozděleny do podrobněji vymezených podokruhů odpovídajících hlavním výdajovým programům (např. Horizont 2020, Erasmus+ apod.). Příslušný právní základ pro plnění rozpočtu se přijímá na úrovni těchto programů. Programy představují strukturu běžně používanou pro podávání zpráv o plnění a o výsledcích. Proto jsou ve zprávě o plnění rozpočtu uvedeny tabulky s jednotlivými programy (viz tabulky 6.7 – 6.12 níže).
3.4 NextGenerationEU
Nástroj NGEU má s rozpočtem ve výši 421,1 miliardy EUR na nevratnou podporu (granty) významný dopad na celkové roční rozpočty EU na období 2021 až 2026 a na jejich plnění. V roce 2021 byla celá tato částka vykázána jako účelově vázané příjmy. Všechny závazky na nevratnou podporu budou přijaty do 31. prosince 2023 a budou uhrazeny do 31. prosince 2026 v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 3 odst. 9 nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení (54).
Komplexní přehled o činnostech v rámci nástroje NGEU naleznete v Hlavních událostech rozpočtového roku v oddílech 2.2 a 2.3.
3.5 ROČNÍ ROZPOČET
Postup přijímání rozpočtu je stanoven v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Následující schéma znázorňuje lhůty a kroky pro přijetí rozpočtu.
Z hlediska rozpočtové struktury Komise spravuje správní a operační prostředky. Ostatní orgány mají prostředky pouze správní povahy. Rozpočet dále rozlišuje dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky se používají proto, aby se zásada ročního rozpočtu sladila s potřebou řídit víceleté operace. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:
— |
prostředky na závazky: kryjí celkové náklady plynoucí z právních závazků, které jsou přijaty na běžný rozpočtový rok v případě operací rozložených do několika let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt, |
— |
prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech. |
V účetnictví jsou druhy financování seskupeny do dvou hlavních položek:
— |
konečné schválené rozpočtové prostředky a |
— |
dodatečné prostředky, jež obsahují
|
Všechny tyto druhy financování tvoří společně sumu disponibilních prostředků.
3.6 PŘÍJMY
3.6.1 Příjmy z vlastních zdrojů
Většina příjmů pochází z vlastních zdrojů, jež se člení do těchto kategorií:
1) |
Tradiční vlastní zdroje (TVZ): v roce 2021 představovaly přibližně 12 % příjmů z vlastních zdrojů. |
2) |
Zdroj založený na dani z přidané hodnoty (DPH): v roce 2021 představoval přibližně 11 % příjmů z vlastních zdrojů. |
3) |
Zdroj z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány: v roce 2021 představoval přibližně 4 % příjmů z vlastních zdrojů. |
4) |
Zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND): v roce 2021 představoval přibližně 73 % příjmů z vlastních zdrojů. |
Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů EU (rozhodnutí o vlastních zdrojích 2020) stanoví kategorie vlastních zdrojů a způsoby jejich výpočtu. Toto rozhodnutí vstoupilo v platnost dne 1. června 2021 a použilo se se zpětnou účinností od 1. ledna 2021.
Rozhodnutí o vlastních zdrojích 2020 stanoví, že celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na pokrytí ročních prostředků na platby nesmí překročit 1,40 % součtu HND všech členských států. Toto rozhodnutí navíc zmocňuje Komisi, aby si na kapitálových trzích jménem Unie výjimečně dočasně vypůjčila až 750 miliard EUR v cenách roku 2018 na řešení důsledků pandemie COVID-19 prostřednictvím nástroje pro oživení NextGenerationEU. Strop vlastních zdrojů pro prostředky na platby se dočasně zvýší o 0,6 procentního bodu, aby mohly být pokryty všechny závazky vyplývající z této výpůjčky.
Od roku 2021 zahrnují ostatní příjmy rozpočtu EU finanční příspěvky Spojeného království na pokrytí jeho závazků vůči EU a závazky EU vůči Spojenému království vyplývající z období 2014–2020.
3.6.2 Tradiční vlastní zdroje (TVZ)
Mezi tradiční vlastní zdroje (TVZ) patří cla vybíraná z dovozu ze třetích zemí, která vybírají jménem EU členské státy. Členské státy si však ponechávají 25 % z vybrané částky k pokrytí nákladů na výběr. Veškeré stanovené částky TVZ musí být zachyceny na některém z účtů, jež vedou příslušné orgány:
— |
na řádných účtech uvedených v čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014: všechny vrácené částky nebo částky kryté zárukami, |
— |
na zvláštních účtech uvedených ve stejném článku: všechny částky dosud nevrácené a/nebo nekryté zárukami; dále na ně lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny výhrady. |
Tradiční vlastní zdroje musí členské státy uhradit na účet Komise prostřednictvím ministerstva financí nebo centrální banky nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž nárok vznikl (nebo byl vrácen v případě zvláštního účtu).
3.6.3 Daň z přidané hodnoty (DPH)
Vlastní zdroj z DPH se vypočítává na základě DPH členských států, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Na celkovou částku příjmů z DPH vybraných v každém členském státě ze všech zdanitelných plnění vydělenou váženou průměrnou sazbou DPH se použije jednotná sazba ve výši 0,30 %. Základ DPH je v případě každého členského státu omezen maximálně na 50 % jeho HND.
3.6.4 Nerecyklovaný plastový obalový odpad
Na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány, se uplatňuje jednotná sazba ve výši 0,80 EUR za kilogram. Množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce se vypočítá jako rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného plastového obalového odpadu a množstvím recyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce v určitém členském státě. Nárok na určité roční paušální snížení příspěvků na vlastní zdroj z plastových obalových odpadů mají Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.
3.6.5 Hrubý národní důchod (HND)
Zdroj z HND se používá k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Na HND všech členských států je uplatňována jednotná sazba, která je stanovena podle pravidel EU.
Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů příslušných vyměřovacích základů, jež jsou prováděny během přípravy návrhu rozpočtu. Tyto odhady se následně revidují a v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu. Rozdíly mezi částkami, jež mají členské státy uhradit na základě skutečného základu rozpočtového zdroje příjmů, a částkami, jež byly skutečně uhrazeny na základě (revidovaných) odhadů, ať jsou již kladné, či záporné, vyžaduje Komise k úhradě od členských států k prvnímu pracovnímu dni června druhého roku, jenž následuje po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Tyto výhrady představují potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze přesně odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND, nebo formou individuální výzvy.
3.6.6 Hrubé snížení
Pro období 2021–2027 se na následující členské státy použije hrubé snížení jejich ročních příspěvků z HND, a to ve výši 565 milionů EUR pro Rakousko, 377 milionů EUR pro Dánsko, 3 671 milionů EUR pro Německo, 1 921 milionů EUR pro Nizozemsko a 1 069 milionů EUR pro Švédsko. Tato hrubá snížení jsou oceněna v cenách roku 2020 a financována všemi členskými státy.
3.7 SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU
v milionech EUR |
||
|
2021 |
2020 |
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK |
(42 100 ) |
57 416 |
Příjmy |
|
|
Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané |
(7 068 ) |
(1 295 ) |
Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce |
64 356 |
3 886 |
Příjmy příštích období (netto) |
(5 434 ) |
(48 762 ) |
|
51 854 |
(46 171 ) |
Výdaje |
|
|
Výdaje příštích období (netto) |
53 108 |
8 258 |
Výdaje předchozího roku uhrazené v běžném roce |
(1 046 ) |
(457) |
Čistý vliv předběžného financování |
(47 608 ) |
(17 547 ) |
Prostředky na platby přenesené do dalšího roku |
(4 449 ) |
(2 268 ) |
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby |
(4 047 ) |
3 248 |
Změna stavu rezerv |
1 032 |
3 873 |
Ostatní |
(3 577 ) |
(4 441 ) |
|
(6 587 ) |
(9 334 ) |
Hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci |
61 |
(142) |
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA BĚŽNÝ ROK |
3 230 |
1 768 |
V souladu s finančním nařízením byl výsledek hospodaření za běžný rok vypočten podle zásad akruálního účetnictví a účetních pravidel EU, zatímco výsledek plnění rozpočtu vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož hospodářský výsledek i výsledek plnění rozpočtu vycházejí ze stejných podkladových transakcí – s výjimkou ostatních (mimorozpočtových) zdrojů příjmů a výdajů agentur a ESUO v likvidaci, které jsou zahrnuty pouze do hospodářského výsledku –, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem.
Sesouhlasení položek – příjmy
Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě nároků stanovených v běžném roce a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.
Příjmy příštích období představují především příjmy z příštích období souvisejících s vystoupením Spojeného království z EU, finančních oprav, vlastních zdrojů, úroků a dividend. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených příjmů z předchozího roku.
Sesouhlasení položek – výdaje
Výdaje příštích období představují především časové rozlišení provedené při účetní uzávěrce na konci roku, tj. způsobilé náklady, které zaznamenali příjemci prostředků EU, avšak které ještě nebyly vykázány Komisi. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených výdajů z předchozího roku. Platby provedené v běžném roce na základě faktur zaúčtovaných v předchozích letech jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, a musí tudíž být pro účely sesouhlasení přičteny k hospodářskému výsledku.
Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování vyplacených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj běžného roku a 2) zúčtování předběžného financování na základě způsobilých nákladů schválených v běžném roce. Druhý případ představuje výdaj z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.
Kromě plateb provedených z prostředků daného roku je při výpočtu výsledku rozpočtového hospodaření (v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014) také třeba zohlednit prostředky daného roku přenášené do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z prostředků přenesených z předchozích let, a pro zrušení nevyčerpaných prostředků na platby.
Položka změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku ve finančních výkazech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Ostatní položky v sesouhlasení připadají např. na odpisy majetku, pořízení majetku, splátky finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.
Položka sesouhlasení – Hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci
Rozpočtový výsledek za rok je nekonsolidovaný údaj a nezahrnuje ostatní (mimorozpočtové) zdroje příjmů a výdajů konsolidovaných agentur a ESUO v likvidaci (viz bod 6). Za účelem sesouhlasení výsledku hospodaření za běžný rok – konsolidovaného údaje zahrnujícího tyto částky – s rozpočtovým výsledkem za běžný rok je celý konsolidovaný hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci za běžný rok vykázaný jako položka sesouhlasení.
4. PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2021
Vysvětlivky k plnění rozpočtu na rok 2021, pokud jde o příjmy a výdaje, zbývající závazky a výsledek plnění rozpočtu, naleznete v oddíle 4„Shrnutí plnění rozpočtu“ v části Hlavní události rozpočtového roku.
5. PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU
5.1 SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU
v milionech EUR |
|||||||||||
Název |
Prostředky na příjmové straně |
Stanovené nároky |
Příjmy |
Příjmy jako % z rozpočtu |
Zbývá vybrat |
||||||
Původní přijatý rozpočet |
Konečný přijatý rozpočet |
Běžný rok |
Přeneseno |
Celkem |
Z nároků za běžný rok |
Z přenesených nároků |
Celkem |
||||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=3+4 |
6 |
7 |
8=6+7 |
9=8/2 |
10=5-8 |
||
1 |
Vlastní zdroje |
156 867 |
156 993 |
158 629 |
2 241 |
160 869 |
158 624 |
8 |
158 632 |
101 % |
2 237 |
|
11 – Dávky z cukru |
0 |
0 |
1 |
— |
1 |
1 |
— |
1 |
— |
(0) |
|
12 – Cla |
17 606 |
17 348 |
19 033 |
2 241 |
21 274 |
19 028 |
8 |
19 037 |
110 % |
2 237 |
|
13 – DPH |
17 967 |
17 941 |
17 934 |
— |
17 934 |
17 934 |
— |
17 934 |
100 % |
— |
|
14 – HND |
121 294 |
115 858 |
115 819 |
— |
115 819 |
115 819 |
— |
115 819 |
100 % |
— |
|
16 – Snížení příspěvků založených na HND poskytovaných některým členským státům |
0 |
— |
11 |
— |
11 |
11 |
— |
11 |
— |
— |
|
17 – Plastový obalový odpad |
0 |
5 847 |
5 831 |
— |
5 831 |
5 831 |
— |
5 831 |
100 % |
— |
2 |
Přebytky, salda a opravy |
0 |
1 769 |
1 772 |
7 |
1 779 |
1 772 |
— |
1 772 |
100 % |
7 |
3 |
Správní příjmy |
1 726 |
1 726 |
2 254 |
52 |
2 306 |
2 195 |
35 |
2 230 |
129 % |
76 |
4 |
Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty |
119 |
515 |
2 082 |
16 412 |
18 494 |
1 060 |
573 |
1 633 |
317 % |
16 861 |
5 |
Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace |
0 |
0 |
55 501 |
— |
55 501 |
55 501 |
— |
55 501 |
— |
— |
6 |
Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie |
7 348 |
7 008 |
25 403 |
711 |
26 114 |
19 359 |
468 |
19 827 |
283 % |
6 287 |
Celkem |
166 060 |
168 011 |
245 641 |
19 422 |
265 063 |
238 511 |
1 085 |
239 596 |
143 % |
25 467 |
6. PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU
6.1 VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY
v milionech EUR |
|||||||||||||
Okruh VFR |
Prostředky na závazky |
Prostředky na platby |
|||||||||||
Rozpočtové prostředky |
Dodatečné prostředky |
Disponib. prostř. celkem |
Rozpočtové prostředky |
Dodatečné prostředky |
Disponib. prostředky celkem |
||||||||
Původní přijatý rozpočet |
Opravné rozpočty a převody |
Konečný přijatý rozpočet |
Přenes. prostř. |
Účelově vázané příjmy |
Původní přijatý rozpočet |
Opravné rozpočty a převody |
Konečný přijatý rozpočet |
Přenes. prostř. |
Účelově vázané příjmy |
||||
1 |
2 |
3=1+2 |
4 |
5 |
6=3+ 4+5 |
7 |
8 |
9=7+8 |
10 |
11 |
12=9+ 10+11 |
||
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
20 817 |
1 |
20 817 |
33 |
14 110 |
34 960 |
17 192 |
(521) |
16 670 |
137 |
5 671 |
22 478 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
52 862 |
358 |
53 219 |
9 |
399 098 |
452 326 |
66 154 |
1 460 |
67 614 |
426 |
63 375 |
131 414 |
|
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
48 191 |
0 |
48 191 |
8 |
58 215 |
106 413 |
61 868 |
1 987 |
63 855 |
13 |
15 760 |
79 628 |
|
2b. Odolnost a hodnoty |
4 671 |
358 |
5 029 |
1 |
340 883 |
345 913 |
4 286 |
(527) |
3 758 |
413 |
47 615 |
51 787 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
58 569 |
5 |
58 574 |
475 |
20 328 |
79 377 |
56 804 |
(783) |
56 021 |
499 |
1 790 |
58 310 |
|
z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby |
40 368 |
4 |
40 371 |
475 |
672 |
41 518 |
40 354 |
(51) |
40 303 |
493 |
672 |
41 467 |
4 |
Migrace a správa hranic |
2 279 |
24 |
2 303 |
— |
65 |
2 368 |
2 686 |
(167) |
2 519 |
4 |
210 |
2 734 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
1 709 |
(3) |
1 706 |
— |
35 |
1 741 |
671 |
43 |
714 |
0 |
12 |
726 |
6 |
Sousedství a svět |
16 097 |
934 |
17 031 |
— |
443 |
17 474 |
10 811 |
644 |
11 455 |
37 |
766 |
12 258 |
7 |
Evropská veřejná správa |
10 448 |
(5) |
10 443 |
85 |
876 |
11 404 |
10 450 |
(5) |
10 444 |
1 045 |
879 |
12 368 |
|
z toho: správní výdaje orgánů |
4 313 |
(6) |
4 307 |
85 |
488 |
4 879 |
4 313 |
(6) |
4 307 |
695 |
489 |
5 492 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
— |
— |
— |
— |
3 922 |
3 922 |
— |
— |
— |
— |
3 931 |
3 931 |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
1 471 |
1 269 |
2 739 |
— |
20 |
2 759 |
1 293 |
1 280 |
2 574 |
0 |
20 |
2 593 |
Celkem |
164 251 |
2 582 |
166 833 |
602 |
438 896 |
606 331 |
166 060 |
1 951 |
168 011 |
2 149 |
76 653 |
246 812 |
6.2 VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY
v milionech EUR |
||||||||||||||
Okruh VFR |
Disponib. prostř. celkem |
Přijaté závazky |
Přenesené prostředky do roku 2022 |
Prostředky pozbývající platnosti |
||||||||||
z konečného přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
% |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
|||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=2+3 +4 |
6=5/1 |
7 |
8 |
9=7+8 |
10 |
11 |
12 |
13=10+ 11+12 |
||
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
34 960 |
20 700 |
33 |
4 950 |
25 683 |
73 % |
113 |
9 160 |
9 273 |
4 |
— |
1 |
4 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
452 326 |
6 760 |
9 |
145 178 |
151 947 |
34 % |
0 |
253 653 |
253 653 |
46 460 |
— |
267 |
46 726 |
|
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
106 413 |
1 751 |
8 |
46 709 |
48 468 |
46 % |
— |
11 240 |
11 240 |
46 439 |
— |
265 |
46 705 |
|
2b. Odolnost a hodnoty |
345 913 |
5 009 |
1 |
98 469 |
103 479 |
30 % |
0 |
242 413 |
242 413 |
20 |
— |
1 |
22 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
79 377 |
56 094 |
470 |
3 160 |
59 723 |
75 % |
686 |
16 779 |
17 466 |
1 794 |
5 |
389 |
2 188 |
|
z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby |
41 518 |
39 679 |
470 |
669 |
40 818 |
98 % |
686 |
2 |
689 |
6 |
5 |
0 |
11 |
4 |
Migrace a správa hranic |
2 368 |
1 626 |
— |
19 |
1 644 |
69 % |
— |
47 |
47 |
677 |
— |
0 |
677 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
1 741 |
1 597 |
— |
28 |
1 625 |
93 % |
— |
7 |
7 |
109 |
— |
0 |
109 |
6 |
Sousedství a svět |
17 474 |
15 130 |
— |
242 |
15 372 |
88 % |
1 900 |
200 |
2 100 |
2 |
— |
1 |
2 |
7 |
Evropská veřejná správa |
11 404 |
10 286 |
85 |
559 |
10 930 |
96 % |
22 |
315 |
337 |
135 |
— |
2 |
137 |
|
z toho: správní výdaje orgánů |
4 879 |
4 171 |
85 |
335 |
4 590 |
94 % |
22 |
153 |
175 |
114 |
— |
1 |
115 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
3 922 |
— |
— |
199 |
199 |
5 % |
— |
3 723 |
3 723 |
— |
— |
— |
— |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
2 759 |
1 223 |
— |
— |
1 223 |
44 % |
1 343 |
7 |
1 350 |
173 |
— |
13 |
186 |
Celkem |
606 331 |
113 415 |
596 |
154 334 |
268 345 |
44 % |
4 065 |
283 891 |
287 956 |
49 354 |
5 |
671 |
50 030 |
6.3 VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY
v milionech EUR |
||||||||||||||
Okruh VFR |
Disponib. prostř. celkem |
Provedené platby |
Prostředky přenesené do roku 2022 |
Prostředky pozbývající platnosti |
||||||||||
z konečného přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
% |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
z konečného přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
|||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=2+ 3+4 |
6=5/1 |
7 |
8 |
9=7+8 |
10 |
11 |
12 |
13=10+ 11+12 |
||
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
22 478 |
16 495 |
115 |
1 922 |
18 532 |
82 % |
151 |
3 744 |
3 895 |
25 |
22 |
5 |
51 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
131 414 |
67 577 |
239 |
58 639 |
126 454 |
96 % |
27 |
4 733 |
4 760 |
10 |
187 |
3 |
200 |
|
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
79 628 |
63 849 |
11 |
11 731 |
75 591 |
95 % |
3 |
4 029 |
4 032 |
3 |
2 |
0 |
5 |
|
2b. Odolnost a hodnoty |
51 787 |
3 728 |
228 |
46 908 |
50 863 |
98 % |
24 |
704 |
728 |
7 |
185 |
3 |
195 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
58 310 |
55 312 |
492 |
1 027 |
56 831 |
97 % |
693 |
762 |
1 455 |
17 |
7 |
0 |
24 |
|
z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby |
41 467 |
39 605 |
486 |
669 |
40 760 |
98 % |
687 |
2 |
689 |
11 |
7 |
0 |
18 |
4 |
Migrace a správa hranic |
2 734 |
2 515 |
3 |
29 |
2 547 |
93 % |
3 |
181 |
184 |
2 |
1 |
0 |
3 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
726 |
703 |
0 |
4 |
708 |
97 % |
5 |
7 |
12 |
6 |
0 |
0 |
6 |
6 |
Sousedství a svět |
12 258 |
10 443 |
34 |
458 |
10 935 |
89 % |
1 008 |
308 |
1 317 |
3 |
3 |
0 |
6 |
7 |
Evropská veřejná správa |
12 368 |
9 316 |
938 |
452 |
10 705 |
87 % |
991 |
422 |
1 412 |
138 |
108 |
5 |
251 |
|
z toho: správní výdaje orgánů |
5 492 |
3 537 |
618 |
281 |
4 436 |
81 % |
653 |
205 |
858 |
117 |
77 |
3 |
198 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
3 931 |
— |
— |
61 |
61 |
2 % |
— |
3 870 |
3 870 |
— |
— |
— |
— |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
2 593 |
1 208 |
0 |
14 |
1 223 |
47 % |
1 365 |
5 |
1 371 |
— |
— |
— |
— |
Celkem |
246 812 |
163 568 |
1 821 |
62 607 |
227 996 |
92 % |
4 244 |
14 032 |
18 275 |
199 |
327 |
14 |
541 |
6.4 VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)
v milionech EUR |
||||||||||
Okruh VFR |
Zbývající závazky ke konci předchozího roku |
Závazky běžného roku |
Zbývající závazky ke konci roku celkem |
|||||||
Závazky přenesené z předchozího roku |
Zrušené/ přehodnocené závazky |
Platby |
Zbývající závazky ke konci roku |
Závazky přijaté v průběhu roku |
Platby |
Zrušení nepřenositelných závazků |
Zbývající závazky ke konci roku |
|||
1 |
2 |
3 |
4=1+2+3 |
5 |
6 |
7 |
8=5+6+7 |
9=4+8 |
||
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
42 361 |
(777) |
(13 632 ) |
27 951 |
25 683 |
(4 900 ) |
(17) |
20 766 |
48 717 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
183 747 |
(205) |
(69 986 ) |
113 555 |
151 947 |
(56 468 ) |
(1) |
95 478 |
209 033 |
|
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
180 084 |
(123) |
(68 428 ) |
111 534 |
48 468 |
(7 163 ) |
(0) |
41 305 |
152 839 |
|
2b. Odolnost a hodnoty |
3 662 |
(82) |
(1 559 ) |
2 021 |
103 479 |
(49 305 ) |
(0) |
54 174 |
56 195 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
40 860 |
(61) |
(15 269 ) |
25 530 |
59 723 |
(41 562 ) |
(0) |
18 161 |
43 691 |
|
z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby |
286 |
(10) |
(76) |
200 |
40 818 |
(40 685 ) |
— |
133 |
333 |
4 |
Migrace a správa hranic |
4 950 |
(68) |
(1 804 ) |
3 078 |
1 644 |
(743) |
— |
901 |
3 980 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
1 503 |
(23) |
(498) |
981 |
1 625 |
(209) |
(0) |
1 415 |
2 397 |
6 |
Sousedství a svět |
28 785 |
(687) |
(7 821 ) |
20 278 |
15 372 |
(3 115 ) |
(0) |
12 257 |
32 535 |
7 |
Evropská veřejná správa |
981 |
(124) |
(857) |
0 |
10 930 |
(9 848 ) |
(6) |
1 075 |
1 076 |
|
z toho: správní výdaje orgánů |
627 |
(92) |
(535) |
— |
4 590 |
(3 901 ) |
(6) |
684 |
684 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
11 |
(2) |
(3) |
6 |
199 |
(58) |
— |
140 |
147 |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
0 |
— |
(0) |
— |
1 223 |
(1 223 ) |
— |
— |
— |
Celkem |
303 197 |
(1 946 ) |
(109 870 ) |
191 381 |
268 345 |
(118 126 ) |
(24) |
150 194 |
341 575 |
6.5 VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU
v milionech EUR |
||||||||||
|
<2015 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
Celkem |
|
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
579 |
497 |
1 020 |
2 025 |
3 632 |
8 014 |
11 812 |
21 138 |
48 717 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
2 546 |
404 |
911 |
8 637 |
16 907 |
33 036 |
51 058 |
95 534 |
209 033 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
328 |
1 222 |
1 128 |
1 065 |
2 486 |
7 231 |
12 071 |
18 161 |
43 691 |
4 |
Migrace a správa hranic |
17 |
2 |
66 |
195 |
517 |
865 |
1 414 |
904 |
3 980 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
37 |
4 |
47 |
129 |
159 |
241 |
364 |
1 415 |
2 397 |
6 |
Sousedství a svět |
1 258 |
642 |
1 185 |
2 139 |
3 458 |
5 493 |
6 041 |
12 319 |
32 535 |
7 |
Evropská veřejná správa |
— |
— |
— |
0 |
— |
0 |
0 |
1 075 |
1 076 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
— |
— |
— |
— |
— |
1 |
6 |
140 |
147 |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Celkem |
4 765 |
2 771 |
4 357 |
14 190 |
27 158 |
54 881 |
82 766 |
150 687 |
341 575 |
Zřízení nové Komise zahrnovalo vnitřní reorganizaci jejích útvarů. Přerozdělení souvisejících transakcí vyústilo v posunutí nesplacené částky mezi roky. Celková výše zbývajících závazků zůstává beze změny.
6.6 VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE TYPU PROSTŘEDKŮ
v milionech EUR |
||||||||||||
|
Z prostředků rozpočtu |
Z účelově vázaných příjmů |
Zbývající závazky ke konci roku 2021 celkem |
|||||||||
Závazky přenesené z roku 2020 |
Úpravy |
Přijaté závazky |
Provedené platby |
Částka zbývající k úhradě |
Závazky přenesené z roku 2020 |
Úpravy |
Přijaté závazky |
Provedené platby |
Částka zbývající k úhradě |
|||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=1+2+3-4 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10=6+7+8-9 |
11=5+10 |
||
1 |
Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
37 889 |
(580) |
20 733 |
16 702 |
41 340 |
4 472 |
(215) |
4 950 |
1 830 |
7 377 |
48 717 |
2 |
Soudržnost, odolnost a hodnoty |
160 278 |
(198) |
6 769 |
71 281 |
95 569 |
23 468 |
(8) |
145 178 |
55 174 |
113 465 |
209 033 |
|
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
157 017 |
(123) |
1 759 |
67 174 |
91 479 |
23 067 |
(0) |
46 709 |
8 416 |
61 360 |
152 839 |
|
2b. Odolnost a hodnoty |
3 261 |
(75) |
5 009 |
4 106 |
4 090 |
401 |
(8) |
98 469 |
46 757 |
52 105 |
56 195 |
3 |
Přírodní zdroje a životní prostředí |
40 438 |
(61) |
56 563 |
56 086 |
40 854 |
423 |
(0) |
3 160 |
745 |
2 837 |
43 691 |
|
z toho: výdaje související s trhem a přímé platby |
286 |
(10) |
40 149 |
40 091 |
333 |
— |
— |
669 |
669 |
— |
333 |
4 |
Migrace a správa hranic |
4 679 |
(64) |
1 626 |
2 480 |
3 760 |
271 |
(3) |
19 |
67 |
219 |
3 980 |
5 |
Bezpečnost a obrana |
1 489 |
(22) |
1 597 |
700 |
2 364 |
13 |
(1) |
28 |
8 |
33 |
2 397 |
6 |
Sousedství a svět |
27 712 |
(670) |
15 130 |
10 506 |
31 666 |
1 074 |
(17) |
242 |
429 |
869 |
32 535 |
7 |
Evropská veřejná správa |
901 |
(92) |
10 371 |
10 215 |
964 |
80 |
(37) |
559 |
490 |
111 |
1 076 |
|
z toho: správní výdaje orgánů |
591 |
(66) |
4 256 |
4 155 |
626 |
36 |
(32) |
335 |
281 |
57 |
684 |
O |
Mimo víceletý finanční rámec |
|
|
— |
— |
— |
11 |
(2) |
199 |
61 |
147 |
147 |
S |
Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
0 |
— |
1 223 |
1 223 |
— |
|
|
|
|
|
— |
Celkem |
273 386 |
(1 687 ) |
114 011 |
169 192 |
216 518 |
29 811 |
(283) |
154 334 |
58 805 |
125 057 |
341 575 |
6.7 PODROBNÝ VFR: ZMĚNY A ČLENĚNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A NA PLATBY
v milionech EUR |
|||||||||||||
Program |
Prostředky na závazky |
Prostředky na platby |
|||||||||||
Rozpočtové prostředky |
Dodatečné prostředky |
Disponib. prostř. celkem |
Rozpočtové prostředky |
Dodatečné prostředky |
Disponibilní prostředky celkem |
||||||||
Původní přijatý rozpočet |
Opravné rozpočty a převody |
Konečný přijatý rozpočet |
Přenes. prostř. |
Účelově vázané příjmy |
Původní přijatý rozpočet |
Opravné rozpočty a převody |
Konečný přijatý rozpočet |
Přenes. prostř. |
Účelově vázané příjmy |
||||
1 |
2 |
3=1+2 |
4 |
5 |
6=3+ 4+5 |
7 |
8 |
9=7+8 |
10 |
11 |
12=9+ 10+11 |
||
1 |
Horizont Evropa |
11 507 |
1 |
11 508 |
20 |
6 750 |
18 278 |
9 835 |
(905) |
8 930 |
81 |
3 926 |
12 937 |
|
Euratom |
266 |
(1) |
265 |
12 |
73 |
349 |
254 |
18 |
272 |
45 |
127 |
444 |
|
Termonukleární experimentální reaktor (ITER) |
864 |
— |
864 |
— |
17 |
881 |
614 |
— |
614 |
0 |
45 |
659 |
|
Další akce |
— |
— |
— |
— |
490 |
490 |
— |
— |
— |
— |
377 |
377 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
10 |
(0) |
10 |
— |
— |
10 |
14 |
(2) |
12 |
— |
— |
12 |
|
Fond InvestEU |
654 |
3 |
657 |
— |
6 511 |
7 168 |
1 081 |
(142) |
939 |
— |
724 |
1 662 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
1 785 |
0 |
1 786 |
— |
21 |
1 807 |
1 428 |
(49) |
1 380 |
1 |
18 |
1 398 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – energetika |
785 |
— |
785 |
— |
9 |
794 |
471 |
71 |
543 |
1 |
12 |
556 |
|
CEF – Digitální |
277 |
— |
277 |
— |
1 |
279 |
207 |
(50) |
158 |
1 |
6 |
164 |
|
Digitální Evropa |
1 130 |
1 |
1 130 |
— |
31 |
1 161 |
159 |
(69) |
90 |
0 |
4 |
94 |
|
Decentralizované agentury |
188 |
1 |
189 |
— |
13 |
203 |
188 |
1 |
189 |
— |
13 |
203 |
|
Další akce |
375 |
(3) |
372 |
— |
— |
372 |
375 |
(3) |
372 |
— |
— |
372 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
17 |
— |
17 |
1 |
— |
18 |
23 |
(6) |
18 |
0 |
— |
18 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
26 |
(1) |
25 |
— |
8 |
33 |
21 |
6 |
27 |
— |
0 |
27 |
|
Jednotný trh |
575 |
8 |
583 |
— |
44 |
627 |
547 |
(121) |
427 |
4 |
57 |
488 |
|
EU boj proti podvodům |
24 |
— |
24 |
— |
1 |
25 |
24 |
(8) |
16 |
— |
1 |
17 |
|
Daně |
36 |
(1) |
35 |
— |
1 |
36 |
33 |
3 |
36 |
0 |
3 |
38 |
|
Cla |
127 |
(1) |
126 |
— |
4 |
130 |
86 |
6 |
93 |
0 |
8 |
100 |
|
Decentralizované agentury |
121 |
(3) |
118 |
— |
10 |
128 |
121 |
(3) |
118 |
— |
10 |
128 |
|
Další akce |
8 |
1 |
9 |
— |
0 |
9 |
8 |
(1) |
7 |
— |
0 |
7 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
8 |
(3) |
5 |
— |
— |
5 |
14 |
(5) |
9 |
— |
— |
9 |
|
Evropský kosmický program |
1 997 |
(20) |
1 977 |
— |
125 |
2 102 |
1 652 |
728 |
2 379 |
4 |
339 |
2 722 |
|
Decentralizované agentury |
36 |
20 |
56 |
— |
1 |
57 |
36 |
7 |
43 |
— |
1 |
44 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
1 |
(1) |
— |
— |
— |
— |
0 |
(0) |
— |
— |
— |
— |
Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
20 817 |
1 |
20 817 |
33 |
14 110 |
34 960 |
17 192 |
(521) |
16 670 |
137 |
5 671 |
22 478 |
|
2 |
Regionální rozvoj (EFRR) (55) |
29 240 |
(0) |
29 240 |
— |
35 562 |
64 803 |
33 871 |
3 505 |
37 376 |
5 |
10 076 |
47 457 |
|
Fond soudržnosti |
4 696 |
0 |
4 696 |
— |
1 363 |
6 059 |
10 595 |
(2 097 ) |
8 498 |
2 |
1 351 |
9 852 |
|
Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
1 442 |
— |
1 442 |
— |
12 |
1 455 |
1 250 |
(228) |
1 022 |
— |
13 |
1 035 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
4 |
(1) |
3 |
— |
0 |
3 |
|
Evropský sociální fond plus (ESF+) (55) |
12 812 |
0 |
12 812 |
8 |
21 277 |
34 097 |
16 147 |
809 |
16 956 |
6 |
4 319 |
21 280 |
|
Podpora tureckého společenství na Kypru |
32 |
— |
32 |
— |
2 |
34 |
35 |
4 |
39 |
0 |
1 |
40 |
|
Nástroj pro oživení a odolnost EU |
116 |
— |
116 |
— |
337 969 |
338 086 |
109 |
(27) |
82 |
1 |
46 386 |
46 469 |
|
Perikles IV |
1 |
— |
1 |
— |
0 |
1 |
1 |
(0) |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Podpora oživení EU |
40 |
(35) |
5 |
— |
— |
5 |
40 |
(35) |
5 |
— |
— |
5 |
|
RescEU |
90 |
92 |
183 |
— |
2 085 |
2 267 |
194 |
(29) |
165 |
17 |
23 |
204 |
|
EU4Health |
327 |
2 |
329 |
— |
10 |
339 |
128 |
(68) |
60 |
1 |
4 |
66 |
|
Nástroj pro mimořádnou podporu |
— |
232 |
232 |
— |
439 |
671 |
90 |
224 |
314 |
379 |
439 |
1 132 |
|
Decentralizované agentury |
258 |
67 |
324 |
— |
18 |
343 |
248 |
68 |
316 |
— |
18 |
334 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
2 |
1 |
3 |
— |
— |
3 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
11 |
— |
11 |
— |
1 |
13 |
10 |
(0) |
10 |
— |
2 |
12 |
|
Program pro zaměstnanost a sociální inovace |
102 |
0 |
103 |
— |
12 |
114 |
85 |
(30) |
55 |
1 |
13 |
69 |
|
Erasmus+ |
2 663 |
0 |
2 663 |
— |
305 |
2 968 |
2 408 |
(419) |
1 989 |
7 |
680 |
2 676 |
|
Evropský sbor solidarity |
136 |
— |
136 |
— |
12 |
147 |
127 |
(30) |
96 |
2 |
17 |
115 |
|
Kreativní Evropa |
306 |
— |
306 |
— |
14 |
320 |
237 |
(104) |
133 |
2 |
16 |
151 |
|
Spravedlnost |
46 |
0 |
47 |
— |
6 |
53 |
45 |
(10) |
35 |
0 |
6 |
42 |
|
Práva a hodnoty |
97 |
2 |
99 |
— |
2 |
101 |
88 |
(27) |
60 |
1 |
2 |
63 |
|
Decentralizované agentury |
220 |
(1) |
220 |
1 |
4 |
225 |
220 |
(17) |
203 |
2 |
5 |
210 |
|
Další akce |
9 |
— |
9 |
— |
1 |
10 |
7 |
(1) |
7 |
— |
1 |
8 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
32 |
(2) |
30 |
— |
0 |
30 |
51 |
(23) |
28 |
— |
0 |
28 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
184 |
— |
184 |
— |
2 |
185 |
162 |
(4) |
158 |
— |
2 |
160 |
Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty |
52 862 |
358 |
53 219 |
9 |
399 098 |
452 326 |
66 154 |
1 460 |
67 614 |
426 |
63 375 |
131 414 |
|
3 |
Zemědělské záruční fondy |
40 368 |
4 |
40 371 |
475 |
672 |
41 518 |
40 354 |
(51) |
40 303 |
493 |
672 |
41 467 |
|
Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí |
75 |
(75) |
— |
— |
— |
— |
72 |
(72) |
— |
— |
— |
— |
|
Zemědělský fond pro rozvoj venkova |
15 345 |
(4) |
15 341 |
— |
8 492 |
23 833 |
15 022 |
(673) |
14 349 |
2 |
817 |
15 168 |
|
Námořní a rybářský fond |
761 |
(2) |
759 |
— |
239 |
998 |
829 |
(134) |
695 |
1 |
151 |
847 |
|
Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu) |
74 |
78 |
152 |
— |
— |
152 |
73 |
77 |
150 |
— |
— |
150 |
|
Decentralizované agentury |
17 |
4 |
21 |
— |
1 |
22 |
17 |
4 |
21 |
— |
1 |
22 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
6 |
(3) |
3 |
— |
— |
3 |
|
Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) |
739 |
0 |
739 |
— |
3 |
742 |
371 |
72 |
443 |
4 |
2 |
449 |
|
Fond pro spravedlivou transformaci |
1 137 |
(0) |
1 137 |
— |
10 868 |
12 005 |
0 |
1 |
1 |
— |
94 |
96 |
|
Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci |
— |
— |
— |
— |
46 |
46 |
— |
— |
— |
— |
46 |
46 |
|
Decentralizované agentury |
51 |
(0) |
50 |
— |
7 |
57 |
51 |
(0) |
50 |
— |
7 |
57 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
4 |
(0) |
4 |
— |
— |
4 |
9 |
(4) |
5 |
— |
— |
5 |
Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí |
58 569 |
5 |
58 574 |
475 |
20 328 |
79 377 |
56 804 |
(783) |
56 021 |
499 |
1 790 |
58 310 |
|
4 |
Azylový, migrační a integrační fond |
873 |
22 |
895 |
— |
8 |
903 |
1 301 |
(76) |
1 225 |
2 |
9 |
1 236 |
|
Decentralizované agentury |
138 |
— |
138 |
— |
22 |
160 |
138 |
— |
138 |
— |
22 |
160 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
— |
0 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza |
398 |
34 |
432 |
— |
9 |
442 |
488 |
(86) |
402 |
2 |
154 |
558 |
|
Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly |
135 |
— |
135 |
— |
— |
135 |
33 |
(33) |
0 |
— |
— |
0 |
|
Decentralizované agentury |
734 |
(32) |
703 |
— |
25 |
728 |
726 |
28 |
754 |
— |
25 |
779 |
Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic |
2 279 |
24 |
2 303 |
— |
65 |
2 368 |
2 686 |
(167) |
2 519 |
4 |
210 |
2 734 |
|
5 |
Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) |
176 |
2 |
178 |
— |
3 |
182 |
181 |
(15) |
165 |
0 |
4 |
169 |
|
Vyřazování jaderných zařízení z provozu |
73 |
— |
73 |
— |
— |
73 |
50 |
(4) |
46 |
— |
— |
46 |
|
Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu |
69 |
— |
69 |
— |
1 |
70 |
78 |
3 |
81 |
— |
1 |
82 |
|
Decentralizované agentury |
198 |
(5) |
193 |
— |
7 |
200 |
198 |
(5) |
193 |
— |
7 |
200 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
1 |
1 |
— |
— |
1 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
22 |
(1) |
21 |
— |
0 |
21 |
21 |
— |
21 |
— |
0 |
21 |
|
Evropská obrana (výzkum) |
283 |
40 |
323 |
— |
7 |
330 |
13 |
(12) |
1 |
— |
0 |
2 |
|
Evropská obrana (jiné než výzkum) |
662 |
(40) |
623 |
— |
17 |
639 |
109 |
90 |
199 |
0 |
0 |
199 |
|
Vojenská mobilita |
227 |
— |
227 |
— |
— |
227 |
17 |
(15) |
2 |
— |
— |
2 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
5 |
0 |
5 |
— |
0 |
5 |
Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana |
1 709 |
(3) |
1 706 |
— |
35 |
1 741 |
671 |
43 |
714 |
0 |
12 |
726 |
|
6 |
Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce |
12 071 |
340 |
12 411 |
— |
216 |
12 627 |
6 514 |
167 |
6 681 |
24 |
234 |
6 939 |
|
Nástroj pro jadernou bezpečnost |
38 |
— |
38 |
— |
3 |
40 |
33 |
(16) |
17 |
1 |
3 |
20 |
|
Humanitární pomoc |
1 503 |
665 |
2 168 |
— |
39 |
2 207 |
1 900 |
507 |
2 407 |
5 |
61 |
2 473 |
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) |
352 |
0 |
352 |
— |
57 |
409 |
329 |
18 |
346 |
0 |
41 |
388 |
|
Zámořské země a území (ZZÚ) |
67 |
— |
67 |
— |
— |
67 |
33 |
(26) |
8 |
— |
— |
8 |
|
Další akce |
72 |
(53) |
19 |
— |
0 |
19 |
42 |
(24) |
17 |
— |
0 |
17 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
(0) |
— |
— |
0 |
0 |
0 |
2 |
2 |
— |
0 |
2 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
93 |
(1) |
92 |
— |
1 |
94 |
78 |
(7) |
71 |
— |
1 |
72 |
|
Předvstupní pomoc (IPA III) |
1 901 |
(18) |
1 884 |
— |
127 |
2 011 |
1 882 |
22 |
1 905 |
7 |
427 |
2 338 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 6 celkem: Sousedství a svět |
16 097 |
934 |
17 031 |
— |
443 |
17 474 |
10 811 |
644 |
11 455 |
37 |
766 |
12 258 |
|
7 |
Důchody zaměstnanců |
2 179 |
— |
2 179 |
— |
— |
2 179 |
2 179 |
— |
2 179 |
— |
— |
2 179 |
|
(Důchody bývalých členů) EP |
11 |
— |
11 |
— |
— |
11 |
11 |
— |
11 |
— |
— |
11 |
|
(Důchody bývalých členů) ECC |
1 |
0 |
1 |
— |
— |
1 |
1 |
0 |
1 |
— |
— |
1 |
|
(Důchody bývalých členů) Komise |
7 |
— |
7 |
— |
— |
7 |
7 |
— |
7 |
— |
— |
7 |
|
(Důchody bývalých členů) SDEU |
12 |
(1) |
12 |
— |
— |
12 |
12 |
(1) |
12 |
— |
— |
12 |
|
(Důchody bývalých členů) EÚD |
5 |
0 |
5 |
— |
— |
5 |
5 |
0 |
5 |
— |
— |
5 |
|
(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv |
0 |
— |
0 |
— |
— |
0 |
0 |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) EDPS |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Evropské školy |
197 |
— |
197 |
— |
20 |
216 |
197 |
— |
197 |
1 |
20 |
217 |
|
Odměny statutárních zaměstnanců |
2 509 |
(14) |
2 495 |
— |
67 |
2 561 |
2 509 |
(14) |
2 495 |
0 |
67 |
2 561 |
|
Odměny externích pracovníků |
242 |
6 |
248 |
— |
64 |
312 |
242 |
6 |
248 |
38 |
64 |
350 |
|
Členové – Platy a příspěvky |
15 |
— |
15 |
— |
0 |
15 |
15 |
— |
15 |
0 |
0 |
15 |
|
Členové – Dočasné příspěvky |
3 |
— |
3 |
— |
— |
3 |
3 |
— |
3 |
— |
— |
3 |
|
Náklady na nábor pracovníků |
29 |
(3) |
26 |
— |
1 |
27 |
29 |
(3) |
26 |
3 |
1 |
31 |
|
Skončení služebního poměru |
8 |
— |
8 |
— |
— |
8 |
8 |
— |
8 |
— |
— |
8 |
|
Náklady na odbornou přípravu |
18 |
(0) |
17 |
— |
5 |
23 |
18 |
(0) |
17 |
11 |
5 |
34 |
|
Sociální záležitosti a mobilita |
22 |
2 |
24 |
— |
28 |
52 |
22 |
2 |
24 |
12 |
29 |
64 |
|
Informační a komunikační technologie |
242 |
55 |
298 |
— |
84 |
381 |
242 |
55 |
298 |
142 |
84 |
523 |
|
Pronájem a nákup |
302 |
16 |
318 |
— |
39 |
357 |
302 |
16 |
318 |
5 |
39 |
361 |
|
Spojené s budovami |
100 |
(13) |
86 |
— |
28 |
114 |
100 |
(13) |
86 |
51 |
28 |
165 |
|
Bezpečnost |
63 |
(0) |
63 |
— |
11 |
75 |
63 |
(0) |
63 |
26 |
11 |
100 |
|
Cestovní služby a reprezentace |
61 |
(36) |
25 |
— |
3 |
28 |
61 |
(36) |
25 |
7 |
3 |
35 |
|
Schůze, výbory, konference |
31 |
(25) |
6 |
— |
4 |
9 |
31 |
(25) |
6 |
6 |
4 |
16 |
|
Úřední věstník |
3 |
(0) |
2 |
— |
0 |
2 |
3 |
(0) |
2 |
1 |
0 |
3 |
|
Publikace |
10 |
3 |
13 |
— |
4 |
17 |
10 |
3 |
13 |
7 |
4 |
24 |
|
Získávání informací |
4 |
(0) |
4 |
— |
0 |
4 |
4 |
(0) |
4 |
1 |
0 |
5 |
|
Studie a vyšetřování |
4 |
2 |
6 |
— |
0 |
6 |
4 |
2 |
6 |
11 |
0 |
17 |
|
Zařízení obecně, vozidla, nábytek |
11 |
13 |
24 |
— |
8 |
32 |
11 |
13 |
24 |
16 |
8 |
48 |
|
Externí jazykové služby |
28 |
(3) |
24 |
— |
17 |
41 |
28 |
(3) |
24 |
3 |
17 |
44 |
|
Ostatní správní výdaje |
20 |
(2) |
18 |
— |
7 |
25 |
20 |
(2) |
18 |
8 |
7 |
33 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
1 |
0 |
1 |
0 |
— |
1 |
|
Správní výdaje ostatních orgánů |
4 313 |
(6) |
4 307 |
85 |
488 |
4 879 |
4 313 |
(6) |
4 307 |
695 |
489 |
5 492 |
Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa |
10 448 |
(6) |
10 443 |
85 |
876 |
11 404 |
10 450 |
(5) |
10 444 |
1 045 |
879 |
12 368 |
|
O |
Inovační fond (IF) |
— |
— |
— |
— |
3 816 |
3 816 |
— |
— |
— |
— |
3 819 |
3 819 |
|
Další akce |
— |
— |
— |
— |
106 |
106 |
— |
— |
— |
— |
112 |
112 |
Okruh O celkem: Mimo víceletý finanční rámec |
— |
— |
— |
— |
3 922 |
3 922 |
— |
— |
— |
— |
3 931 |
3 931 |
|
S |
Solidarita a pomoc při mimořádných událostech |
1 273 |
(429) |
844 |
— |
— |
844 |
1 273 |
(408) |
866 |
— |
— |
866 |
|
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) |
197 |
— |
197 |
— |
20 |
217 |
20 |
(10) |
10 |
0 |
20 |
30 |
|
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu |
— |
1 698 |
1 698 |
— |
— |
1 698 |
— |
1 698 |
1 698 |
— |
— |
1 698 |
Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
1 471 |
1 269 |
2 739 |
— |
20 |
2 759 |
1 293 |
1 280 |
2 574 |
0 |
20 |
2 593 |
|
Celkem |
164 251 |
2 582 |
166 833 |
602 |
438 896 |
606 331 |
166 060 |
1 951 |
168 011 |
2 149 |
76 653 |
246 812 |
6.8 PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY
v mil. EUR |
||||||||||||||
Program |
Disponib. prostř. celkem |
Přijaté závazky |
Přenesené prostředky do roku 2022 |
Prostředky pozbývající platnosti |
||||||||||
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
% |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
|||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=2+3 +4 |
6=5/1 |
7 |
8 |
9=7+8 |
10 |
11 |
12 |
13=10+ 11+12 |
||
1 |
Horizont Evropa |
18 278 |
11 394 |
20 |
2 484 |
13 897 |
76 % |
113 |
4 263 |
4 376 |
1 |
— |
0 |
1 |
|
Euratom |
349 |
265 |
12 |
11 |
288 |
82 % |
— |
61 |
61 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Termonukleární experimentální reaktor (ITER) |
881 |
864 |
— |
1 |
865 |
98 % |
— |
16 |
16 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Další akce |
490 |
— |
— |
82 |
82 |
17 % |
— |
408 |
408 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
10 |
10 |
— |
— |
10 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Fond InvestEU |
7 168 |
657 |
— |
2 176 |
2 833 |
40 % |
— |
4 338 |
4 338 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
1 807 |
1 786 |
— |
20 |
1 806 |
100 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
(0) |
0 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – energetika |
794 |
784 |
— |
5 |
789 |
99 % |
— |
4 |
4 |
1 |
— |
— |
1 |
|
CEF – Digitální |
279 |
277 |
— |
0 |
277 |
100 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Digitální Evropa |
1 161 |
1 129 |
— |
31 |
1 160 |
100 % |
— |
0 |
0 |
1 |
— |
0 |
1 |
|
Decentralizované agentury |
203 |
189 |
— |
8 |
197 |
97 % |
— |
5 |
5 |
— |
— |
— |
— |
|
Další akce |
372 |
372 |
— |
— |
372 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
18 |
17 |
1 |
— |
18 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
33 |
25 |
— |
6 |
31 |
96 % |
— |
1 |
1 |
— |
— |
(0) |
(0) |
|
Jednotný trh |
627 |
582 |
— |
17 |
600 |
96 % |
— |
26 |
26 |
1 |
— |
0 |
1 |
|
Boj proti podvodům v EU |
25 |
24 |
— |
— |
24 |
98 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Daně |
36 |
35 |
— |
0 |
35 |
97 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Cla |
130 |
126 |
— |
0 |
126 |
97 % |
— |
4 |
4 |
— |
— |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
128 |
118 |
— |
5 |
123 |
96 % |
— |
5 |
5 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Další akce |
9 |
9 |
— |
0 |
9 |
100 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
5 |
5 |
— |
— |
5 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Evropský kosmický program |
2 102 |
1 977 |
— |
102 |
2 079 |
99 % |
— |
23 |
23 |
0 |
— |
(0) |
0 |
|
Decentralizované agentury |
57 |
56 |
— |
1 |
57 |
100 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
34 960 |
20 700 |
33 |
4 950 |
25 683 |
73 % |
113 |
9 160 |
9 273 |
4 |
— |
1 |
4 |
|
2 |
Regionální rozvoj (EFRR) (56) |
64 803 |
238 |
— |
28 028 |
28 266 |
44 % |
— |
7 449 |
7 449 |
29 002 |
— |
86 |
29 088 |
|
Fond soudržnosti |
6 059 |
16 |
— |
1 307 |
1 323 |
22 % |
— |
44 |
44 |
4 679 |
— |
12 |
4 691 |
|
Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
1 455 |
1 442 |
— |
0 |
1 442 |
99 % |
— |
12 |
12 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Evropský sociální fond plus (ESF+) (56) |
34 097 |
54 |
8 |
17 374 |
17 437 |
51 % |
— |
3 735 |
3 735 |
12 758 |
— |
168 |
12 925 |
|
Podpora tureckého společenství na Kypru |
34 |
32 |
— |
1 |
33 |
97 % |
— |
1 |
1 |
— |
— |
— |
— |
|
Nástroj pro oživení a odolnost EU |
338 086 |
116 |
— |
98 034 |
98 150 |
29 % |
— |
239 935 |
239 935 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Perikles IV |
1 |
1 |
— |
0 |
1 |
96 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Podpora oživení EU |
5 |
5 |
— |
— |
5 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
RescEU |
2 267 |
183 |
— |
153 |
336 |
15 % |
0 |
1 932 |
1 932 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
EU4Health |
339 |
329 |
— |
9 |
338 |
100 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Nástroj pro mimořádnou podporu |
671 |
232 |
— |
70 |
301 |
45 % |
— |
370 |
370 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Decentralizované agentury |
343 |
324 |
— |
10 |
335 |
98 % |
— |
8 |
8 |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
13 |
11 |
— |
1 |
12 |
94 % |
— |
— |
— |
1 |
— |
0 |
1 |
|
Program pro zaměstnanost a sociální inovace |
114 |
89 |
— |
6 |
95 |
83 % |
— |
6 |
6 |
14 |
— |
0 |
14 |
|
Erasmus+ |
2 968 |
2 663 |
— |
169 |
2 832 |
95 % |
— |
135 |
135 |
0 |
— |
1 |
1 |
|
Evropský sbor solidarity |
147 |
136 |
— |
0 |
136 |
92 % |
— |
11 |
11 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Kreativní Evropa |
320 |
306 |
— |
9 |
316 |
99 % |
— |
5 |
5 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Spravedlnost |
53 |
47 |
— |
1 |
47 |
89 % |
— |
6 |
6 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Práva a hodnoty |
101 |
99 |
— |
1 |
100 |
99 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Decentralizované agentury |
225 |
220 |
1 |
3 |
223 |
99 % |
— |
2 |
2 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Další akce |
10 |
6 |
— |
0 |
6 |
65 % |
— |
1 |
1 |
3 |
— |
— |
3 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
30 |
30 |
— |
0 |
30 |
99 % |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
185 |
181 |
— |
1 |
182 |
98 % |
— |
1 |
1 |
2 |
— |
0 |
2 |
Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty |
452 326 |
6 760 |
9 |
145 178 |
151 947 |
34 % |
0 |
253 653 |
253 653 |
46 460 |
— |
267 |
46 726 |
|
3 |
Zemědělské záruční fondy |
41 518 |
39 679 |
470 |
669 |
40 818 |
98 % |
686 |
2 |
689 |
6 |
5 |
0 |
11 |
|
Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Zemědělský fond pro rozvoj venkova |
23 833 |
15 339 |
— |
2 366 |
17 705 |
74 % |
— |
5 866 |
5 866 |
2 |
— |
260 |
262 |
|
Námořní a rybářský fond |
998 |
107 |
— |
110 |
217 |
22 % |
— |
0 |
0 |
652 |
— |
129 |
781 |
|
Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu) |
152 |
152 |
— |
— |
152 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Decentralizované agentury |
22 |
21 |
— |
0 |
21 |
97 % |
— |
1 |
1 |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) |
742 |
739 |
— |
3 |
741 |
100 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Fond pro spravedlivou transformaci |
12 005 |
4 |
— |
5 |
9 |
0 % |
— |
10 863 |
10 863 |
1 133 |
— |
— |
1 133 |
|
Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci |
46 |
— |
— |
0 |
0 |
0 % |
— |
46 |
46 |
— |
— |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
57 |
50 |
— |
6 |
57 |
99 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
4 |
4 |
— |
— |
4 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí |
79 377 |
56 094 |
470 |
3 160 |
59 723 |
75 % |
686 |
16 779 |
17 466 |
1 794 |
5 |
389 |
2 188 |
|
4 |
Azylový, migrační a integrační fond |
903 |
497 |
— |
2 |
499 |
55 % |
— |
6 |
6 |
398 |
— |
— |
398 |
|
Decentralizované agentury |
160 |
138 |
— |
4 |
142 |
89 % |
— |
18 |
18 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza |
442 |
153 |
— |
3 |
156 |
35 % |
— |
7 |
7 |
279 |
— |
— |
279 |
|
Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly |
135 |
135 |
— |
— |
135 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
728 |
703 |
— |
10 |
712 |
98 % |
— |
16 |
16 |
— |
— |
— |
— |
Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic |
2 368 |
1 626 |
— |
19 |
1 644 |
69 % |
— |
47 |
47 |
677 |
— |
0 |
677 |
|
5 |
Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) |
182 |
70 |
— |
1 |
71 |
39 % |
— |
2 |
2 |
108 |
— |
— |
108 |
|
Vyřazování jaderných zařízení z provozu |
73 |
73 |
— |
— |
73 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu |
70 |
69 |
— |
0 |
69 |
99 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Decentralizované agentury |
200 |
193 |
— |
3 |
196 |
98 % |
— |
4 |
4 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
21 |
20 |
— |
0 |
20 |
96 % |
— |
0 |
0 |
1 |
— |
— |
1 |
|
Evropská obrana (výzkum) |
330 |
323 |
— |
7 |
330 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Evropská obrana (jiné než výzkum) |
639 |
623 |
— |
17 |
639 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Vojenská mobilita |
227 |
227 |
— |
— |
227 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana |
1 741 |
1 597 |
— |
28 |
1 625 |
93 % |
— |
7 |
7 |
109 |
— |
0 |
109 |
|
6 |
Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce |
12 627 |
10 833 |
— |
127 |
10 960 |
87 % |
1 578 |
89 |
1 667 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Nástroj pro jadernou bezpečnost |
40 |
38 |
— |
0 |
38 |
94 % |
0 |
2 |
2 |
— |
— |
— |
— |
|
Humanitární pomoc |
2 207 |
2 168 |
— |
28 |
2 196 |
100 % |
— |
11 |
11 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) |
409 |
352 |
— |
56 |
408 |
100 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Zámořské země a území (ZZÚ) |
67 |
63 |
— |
— |
63 |
94 % |
4 |
— |
4 |
— |
— |
— |
— |
|
Další akce |
19 |
17 |
— |
— |
17 |
94 % |
— |
0 |
0 |
1 |
— |
— |
1 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
94 |
92 |
— |
1 |
93 |
99 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Předvstupní pomoc (IPA III) |
2 011 |
1 566 |
— |
30 |
1 596 |
79 % |
318 |
97 |
415 |
(0) |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 6 celkem: Sousedství a svět |
17 474 |
15 130 |
— |
242 |
15 372 |
88 % |
1 900 |
200 |
2 100 |
2 |
— |
1 |
2 |
|
7 |
Důchody zaměstnanců |
2 179 |
2 173 |
— |
— |
2 173 |
100 % |
— |
— |
— |
5 |
— |
— |
5 |
|
(Důchody bývalých členů) EP |
11 |
11 |
— |
— |
11 |
99 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) EHS |
1 |
1 |
— |
— |
1 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) Komise |
7 |
7 |
— |
— |
7 |
98 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) SDEU |
12 |
12 |
— |
— |
12 |
99 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) EÚD |
5 |
5 |
— |
— |
5 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
94 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) EDPS |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
94 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Evropské školy |
216 |
197 |
— |
15 |
212 |
98 % |
— |
5 |
5 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Odměny statutárních zaměstnanců |
2 561 |
2 494 |
— |
31 |
2 526 |
99 % |
— |
35 |
35 |
1 |
— |
0 |
1 |
|
Odměny externích pracovníků |
312 |
238 |
— |
33 |
271 |
87 % |
— |
31 |
31 |
10 |
— |
0 |
10 |
|
Členové – Platy a příspěvky |
15 |
15 |
— |
0 |
15 |
98 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Členové – Dočasné příspěvky |
3 |
3 |
— |
— |
3 |
98 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Náklady na nábor pracovníků |
27 |
26 |
— |
1 |
27 |
98 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Skončení služebního poměru |
8 |
8 |
— |
— |
8 |
99 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Náklady na odbornou přípravu |
23 |
17 |
— |
3 |
20 |
87 % |
— |
3 |
3 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Sociální záležitosti a mobilita |
52 |
24 |
— |
17 |
41 |
79 % |
— |
11 |
11 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Informační a komunikační technologie |
381 |
298 |
— |
50 |
347 |
91 % |
— |
34 |
34 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Pronájem a nákup |
357 |
318 |
— |
27 |
345 |
97 % |
— |
12 |
12 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Spojené s budovami |
114 |
86 |
— |
19 |
105 |
92 % |
— |
9 |
9 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Bezpečnost |
75 |
63 |
— |
6 |
69 |
92 % |
— |
6 |
6 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Cestovní služby a reprezentace |
28 |
24 |
— |
1 |
25 |
88 % |
— |
2 |
2 |
1 |
— |
1 |
2 |
|
Schůze, výbory, konference |
9 |
5 |
— |
1 |
6 |
66 % |
— |
2 |
2 |
1 |
— |
0 |
2 |
|
Úřední věstník |
2 |
2 |
— |
0 |
2 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Publikace |
17 |
13 |
— |
3 |
16 |
93 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Získávání informací |
4 |
4 |
— |
0 |
4 |
100 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Studie a vyšetřování |
6 |
5 |
— |
0 |
5 |
88 % |
— |
0 |
0 |
1 |
— |
0 |
1 |
|
Zařízení obecně, vozidla, nábytek |
32 |
24 |
— |
3 |
27 |
86 % |
— |
4 |
4 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Externí jazykové služby |
41 |
24 |
— |
10 |
35 |
85 % |
— |
6 |
6 |
— |
— |
— |
— |
|
Ostatní správní výdaje |
25 |
18 |
— |
4 |
22 |
88 % |
— |
3 |
3 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Správní výdaje ostatních orgánů |
4 879 |
4 171 |
85 |
335 |
4 590 |
94 % |
22 |
153 |
175 |
114 |
— |
1 |
115 |
Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa |
11 404 |
10 286 |
85 |
559 |
10 930 |
96 % |
22 |
315 |
337 |
135 |
— |
2 |
137 |
|
O |
Inovační fond (IF) |
3 816 |
— |
— |
147 |
147 |
4 % |
— |
3 670 |
3 670 |
— |
— |
— |
— |
|
Další akce |
106 |
— |
— |
52 |
52 |
49 % |
— |
53 |
53 |
— |
— |
— |
— |
Okruh O celkem: Mimo víceletý finanční rámec |
3 922 |
— |
— |
199 |
199 |
5 % |
— |
3 723 |
3 723 |
— |
— |
— |
— |
|
S |
Solidarita a pomoc při mimořádných událostech |
844 |
791 |
— |
— |
791 |
94 % |
53 |
— |
53 |
— |
— |
— |
— |
|
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) |
217 |
24 |
— |
— |
24 |
11 % |
— |
7 |
7 |
173 |
— |
13 |
186 |
|
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu |
1 698 |
407 |
— |
— |
407 |
24 % |
1 291 |
— |
1 291 |
— |
— |
— |
— |
Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
2 759 |
1 223 |
— |
— |
1 223 |
44 % |
1 343 |
7 |
1 350 |
173 |
— |
13 |
186 |
|
Celkem |
606 331 |
113 415 |
596 |
154 334 |
268 345 |
44 % |
4 065 |
283 891 |
287 956 |
49 354 |
5 |
671 |
50 030 |
6.9 PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY
v milionech EUR |
||||||||||||||
Program |
Disponib. prostř. celkem |
Provedené platby |
Přenesené prostředky do roku 2022 |
Prostředky pozbývající platnosti |
||||||||||
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
% |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
|||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=2+ 3+4 |
6=5/1 |
7 |
8 |
9=7+8 |
10 |
11 |
12 |
13=10+ 11+12 |
||
1 |
Horizont Evropa |
12 937 |
8 818 |
73 |
997 |
9 888 |
76 % |
110 |
2 926 |
3 036 |
2 |
8 |
4 |
14 |
|
Euratom |
444 |
256 |
33 |
13 |
301 |
68 % |
16 |
115 |
130 |
0 |
12 |
— |
13 |
|
Termonukleární experimentální reaktor (ITER) |
659 |
612 |
0 |
1 |
613 |
93 % |
1 |
45 |
46 |
0 |
0 |
— |
0 |
|
Další akce |
377 |
— |
— |
74 |
74 |
20 % |
— |
303 |
303 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
12 |
12 |
— |
— |
12 |
98 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Fond InvestEU |
1 662 |
938 |
— |
574 |
1 512 |
91 % |
1 |
149 |
150 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
1 398 |
1 377 |
1 |
13 |
1 391 |
99 % |
1 |
4 |
5 |
2 |
0 |
— |
2 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – energetika |
556 |
540 |
1 |
12 |
552 |
99 % |
1 |
0 |
2 |
1 |
1 |
(0) |
2 |
|
CEF – Digitální |
164 |
157 |
1 |
5 |
162 |
99 % |
1 |
1 |
2 |
0 |
0 |
— |
0 |
|
Digitální Evropa |
94 |
80 |
0 |
4 |
84 |
89 % |
6 |
0 |
6 |
3 |
0 |
0 |
4 |
|
Decentralizované agentury |
203 |
189 |
— |
8 |
197 |
97 % |
— |
5 |
5 |
— |
— |
— |
— |
|
Další akce |
372 |
372 |
— |
— |
372 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
18 |
11 |
0 |
— |
12 |
66 % |
— |
— |
— |
6 |
— |
— |
6 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
27 |
25 |
— |
0 |
25 |
90 % |
— |
0 |
0 |
3 |
— |
0 |
3 |
|
Jednotný trh |
488 |
413 |
4 |
16 |
432 |
89 % |
8 |
41 |
49 |
6 |
0 |
0 |
7 |
|
EU boj proti podvodům |
17 |
15 |
— |
0 |
15 |
91 % |
— |
1 |
1 |
1 |
— |
— |
1 |
|
Daně |
38 |
35 |
0 |
1 |
37 |
96 % |
0 |
1 |
2 |
0 |
0 |
— |
0 |
|
Cla |
100 |
92 |
0 |
4 |
97 |
96 % |
0 |
4 |
4 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Decentralizované agentury |
128 |
118 |
— |
5 |
123 |
96 % |
— |
5 |
5 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Další akce |
7 |
7 |
— |
0 |
7 |
100 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
9 |
9 |
— |
— |
9 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Evropský kosmický program |
2 722 |
2 374 |
4 |
195 |
2 573 |
95 % |
5 |
143 |
148 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Decentralizované agentury |
44 |
43 |
— |
1 |
44 |
100 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
22 478 |
16 495 |
115 |
1 922 |
18 532 |
82 % |
151 |
3 744 |
3 895 |
25 |
22 |
5 |
51 |
|
2 |
Regionální rozvoj (EFRR) (57) |
47 457 |
37 374 |
5 |
8 034 |
45 412 |
96 % |
2 |
2 043 |
2 044 |
1 |
0 |
(0) |
1 |
|
Fond soudržnosti |
9 852 |
8 498 |
2 |
1 219 |
9 719 |
99 % |
0 |
133 |
133 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
1 035 |
1 022 |
— |
9 |
1 031 |
100 % |
— |
4 |
4 |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
3 |
3 |
— |
— |
3 |
99 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Evropský sociální fond plus (ESF+) (57) |
21 280 |
16 952 |
4 |
2 470 |
19 426 |
91 % |
2 |
1 849 |
1 850 |
2 |
2 |
0 |
4 |
|
Podpora tureckého společenství na Kypru |
40 |
38 |
0 |
1 |
40 |
98 % |
1 |
0 |
1 |
(0) |
0 |
(0) |
0 |
|
Nástroj pro oživení a odolnost EU |
46 469 |
79 |
1 |
46 375 |
46 455 |
100 % |
2 |
11 |
13 |
2 |
0 |
(0) |
2 |
|
Perikles IV |
0 |
0 |
— |
0 |
0 |
90 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Podpora oživení EU |
5 |
3 |
— |
— |
3 |
66 % |
2 |
— |
2 |
— |
— |
— |
— |
|
RescEU |
204 |
165 |
17 |
15 |
196 |
96 % |
— |
8 |
8 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
EU4Health |
66 |
57 |
1 |
4 |
61 |
93 % |
3 |
0 |
4 |
0 |
0 |
0 |
1 |
|
Nástroj pro mimořádnou podporu |
1 132 |
314 |
195 |
70 |
579 |
51 % |
— |
370 |
370 |
— |
183 |
— |
183 |
|
Decentralizované agentury |
334 |
316 |
— |
10 |
326 |
98 % |
— |
8 |
8 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
3 |
3 |
— |
— |
3 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
12 |
9 |
— |
2 |
11 |
93 % |
— |
— |
— |
1 |
— |
— |
1 |
|
Program pro zaměstnanost a sociální inovace |
69 |
52 |
1 |
6 |
59 |
85 % |
2 |
6 |
8 |
2 |
1 |
0 |
2 |
|
Erasmus+ |
2 676 |
1 981 |
7 |
409 |
2 397 |
90 % |
7 |
268 |
276 |
0 |
0 |
2 |
3 |
|
Evropský sbor solidarity |
115 |
93 |
2 |
3 |
97 |
84 % |
4 |
14 |
18 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Kreativní Evropa |
151 |
131 |
2 |
8 |
141 |
93 % |
2 |
8 |
10 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Spravedlnost |
42 |
35 |
0 |
0 |
35 |
83 % |
1 |
6 |
7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Práva a hodnoty |
63 |
59 |
0 |
1 |
61 |
96 % |
1 |
1 |
2 |
0 |
0 |
— |
0 |
|
Decentralizované agentury |
210 |
203 |
2 |
3 |
208 |
99 % |
— |
2 |
2 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Další akce |
8 |
6 |
— |
0 |
6 |
84 % |
— |
1 |
1 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
28 |
28 |
— |
0 |
28 |
97 % |
— |
— |
— |
1 |
— |
0 |
1 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
160 |
157 |
— |
1 |
158 |
99 % |
— |
1 |
1 |
1 |
— |
0 |
1 |
Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty |
131 414 |
67 577 |
239 |
58 639 |
126 454 |
96 % |
27 |
4 733 |
4 760 |
10 |
187 |
3 |
200 |
|
3 |
Zemědělské záruční fondy |
41 467 |
39 605 |
486 |
669 |
40 760 |
98 % |
687 |
2 |
689 |
11 |
7 |
0 |
18 |
|
Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Zemědělský fond pro rozvoj venkova |
15 168 |
14 345 |
2 |
306 |
14 652 |
97 % |
0 |
512 |
512 |
4 |
0 |
— |
4 |
|
Námořní a rybářský fond |
847 |
693 |
1 |
44 |
739 |
87 % |
1 |
107 |
108 |
1 |
0 |
0 |
1 |
|
Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu) |
150 |
150 |
— |
— |
150 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
22 |
21 |
— |
0 |
21 |
97 % |
— |
1 |
1 |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
3 |
3 |
— |
— |
3 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) |
449 |
437 |
4 |
2 |
442 |
99 % |
5 |
1 |
6 |
1 |
0 |
0 |
1 |
|
Fond pro spravedlivou transformaci |
96 |
1 |
— |
0 |
1 |
1 % |
— |
94 |
94 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci |
46 |
— |
— |
0 |
0 |
0 % |
— |
46 |
46 |
— |
— |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
57 |
50 |
— |
6 |
57 |
99 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
5 |
5 |
— |
— |
5 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí |
58 310 |
55 312 |
492 |
1 027 |
56 831 |
97 % |
693 |
762 |
1 455 |
17 |
7 |
0 |
24 |
|
4 |
Azylový, migrační a integrační fond |
1 236 |
1 223 |
2 |
3 |
1 228 |
99 % |
2 |
5 |
7 |
1 |
0 |
— |
1 |
|
Decentralizované agentury |
160 |
138 |
— |
4 |
142 |
89 % |
— |
18 |
18 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
57 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza |
558 |
400 |
1 |
12 |
414 |
74 % |
1 |
142 |
143 |
1 |
1 |
— |
1 |
|
Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly |
0 |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
— |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
779 |
754 |
— |
10 |
764 |
98 % |
— |
16 |
16 |
0 |
— |
— |
0 |
Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic |
2 734 |
2 515 |
3 |
29 |
2 547 |
93 % |
3 |
181 |
184 |
2 |
1 |
0 |
3 |
|
5 |
Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) |
169 |
164 |
0 |
2 |
166 |
98 % |
1 |
2 |
3 |
0 |
0 |
— |
0 |
|
Vyřazování jaderných zařízení z provozu |
46 |
46 |
— |
— |
46 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu |
82 |
76 |
— |
0 |
76 |
92 % |
2 |
1 |
3 |
4 |
— |
— |
4 |
|
Decentralizované agentury |
200 |
193 |
— |
3 |
196 |
98 % |
— |
4 |
4 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
1 |
1 |
— |
— |
1 |
100 % |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
21 |
19 |
— |
0 |
19 |
91 % |
— |
0 |
0 |
2 |
— |
— |
2 |
|
Evropská obrana (výzkum) |
2 |
1 |
— |
0 |
1 |
43 % |
1 |
— |
1 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Evropská obrana (jiné než výzkum) |
199 |
198 |
0 |
0 |
199 |
100 % |
1 |
— |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Vojenská mobilita |
2 |
1 |
— |
— |
1 |
58 % |
1 |
— |
1 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
5 |
5 |
— |
0 |
5 |
98 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana |
726 |
703 |
0 |
4 |
708 |
97 % |
5 |
7 |
12 |
6 |
0 |
0 |
6 |
|
6 |
Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce |
6 939 |
5 690 |
22 |
78 |
5 789 |
83 % |
989 |
156 |
1 145 |
3 |
2 |
0 |
5 |
|
Nástroj pro jadernou bezpečnost |
20 |
16 |
1 |
1 |
17 |
87 % |
1 |
2 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Humanitární pomoc |
2 473 |
2 400 |
5 |
45 |
2 451 |
99 % |
6 |
15 |
22 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) |
388 |
346 |
0 |
41 |
387 |
100 % |
0 |
1 |
1 |
0 |
— |
0 |
0 |
|
Zámořské země a území (ZZÚ) |
8 |
7 |
— |
— |
7 |
86 % |
1 |
— |
1 |
— |
— |
— |
— |
|
Další akce |
17 |
17 |
— |
— |
17 |
100 % |
— |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
2 |
2 |
— |
— |
2 |
99 % |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
72 |
71 |
— |
1 |
72 |
100 % |
— |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
|
Předvstupní pomoc (IPA III) |
2 338 |
1 894 |
6 |
292 |
2 192 |
94 % |
11 |
135 |
145 |
0 |
1 |
0 |
1 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 6 celkem: Sousedství a svět |
12 258 |
10 443 |
34 |
458 |
10 935 |
89 % |
1 008 |
308 |
1 317 |
3 |
3 |
0 |
6 |
|
7 |
Důchody zaměstnanců |
2 179 |
2 173 |
— |
— |
2 173 |
100 % |
— |
— |
— |
5 |
— |
— |
5 |
|
(Důchody bývalých členů) EP |
11 |
11 |
— |
— |
11 |
99 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) EHS |
1 |
1 |
— |
— |
1 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) Komise |
7 |
7 |
— |
— |
7 |
98 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) SDEU |
12 |
12 |
— |
— |
12 |
99 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) EÚD |
5 |
5 |
— |
— |
5 |
100 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
94 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
(Důchody bývalých členů) EDPS |
0 |
0 |
— |
— |
0 |
94 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Evropské školy |
217 |
196 |
1 |
13 |
210 |
97 % |
0 |
6 |
7 |
0 |
— |
— |
0 |
|
Odměny statutárních zaměstnanců |
2 561 |
2 494 |
— |
31 |
2 526 |
99 % |
0 |
35 |
35 |
1 |
0 |
0 |
1 |
|
Odměny externích pracovníků |
350 |
200 |
32 |
32 |
264 |
75 % |
38 |
32 |
70 |
10 |
6 |
0 |
16 |
|
Členové – Platy a příspěvky |
15 |
13 |
0 |
0 |
13 |
83 % |
2 |
0 |
2 |
0 |
0 |
— |
0 |
|
Členové – Dočasné příspěvky |
3 |
3 |
— |
— |
3 |
98 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Náklady na nábor pracovníků |
31 |
24 |
2 |
0 |
27 |
88 % |
2 |
1 |
2 |
0 |
1 |
— |
1 |
|
Skončení služebního poměru |
8 |
8 |
— |
— |
8 |
99 % |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Náklady na odbornou přípravu |
34 |
6 |
10 |
2 |
17 |
51 % |
11 |
4 |
15 |
0 |
2 |
0 |
2 |
|
Sociální záležitosti a mobilita |
64 |
15 |
10 |
11 |
36 |
56 % |
8 |
18 |
26 |
0 |
2 |
0 |
2 |
|
Informační a komunikační technologie |
523 |
155 |
139 |
30 |
323 |
62 % |
143 |
54 |
197 |
0 |
2 |
0 |
2 |
|
Pronájem a nákup |
361 |
300 |
5 |
26 |
331 |
92 % |
18 |
12 |
30 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Spojené s budovami |
165 |
47 |
50 |
7 |
104 |
63 % |
39 |
20 |
60 |
0 |
1 |
0 |
2 |
|
Bezpečnost |
100 |
36 |
25 |
2 |
62 |
61 % |
28 |
10 |
37 |
0 |
1 |
0 |
1 |
|
Cestovní služby a reprezentace |
35 |
12 |
1 |
0 |
14 |
39 % |
11 |
2 |
13 |
1 |
6 |
1 |
8 |
|
Schůze, výbory, konference |
16 |
1 |
1 |
1 |
3 |
17 % |
3 |
2 |
6 |
1 |
6 |
1 |
7 |
|
Úřední věstník |
3 |
2 |
1 |
0 |
3 |
79 % |
1 |
— |
1 |
— |
0 |
— |
0 |
|
Publikace |
24 |
7 |
6 |
1 |
15 |
62 % |
6 |
2 |
9 |
0 |
0 |
— |
0 |
|
Získávání informací |
5 |
2 |
1 |
0 |
4 |
68 % |
2 |
0 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Studie a vyšetřování |
17 |
1 |
11 |
— |
12 |
70 % |
4 |
0 |
4 |
1 |
0 |
0 |
1 |
|
Zařízení obecně, vozidla, nábytek |
48 |
13 |
15 |
2 |
30 |
63 % |
11 |
6 |
17 |
0 |
1 |
0 |
1 |
|
Externí jazykové služby |
44 |
21 |
3 |
10 |
33 |
75 % |
4 |
7 |
11 |
— |
0 |
— |
0 |
|
Ostatní správní výdaje |
33 |
12 |
7 |
3 |
22 |
65 % |
6 |
4 |
11 |
0 |
1 |
0 |
1 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
1 |
1 |
0 |
— |
1 |
98 % |
— |
— |
— |
0 |
0 |
— |
0 |
|
Správní výdaje ostatních orgánů |
5 492 |
3 537 |
618 |
281 |
4 436 |
81 % |
653 |
205 |
858 |
117 |
77 |
3 |
198 |
Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa |
12 368 |
9 316 |
938 |
452 |
10 705 |
87 % |
991 |
422 |
1 412 |
138 |
108 |
5 |
251 |
|
O |
Inovační fond (IF) |
3 819 |
— |
— |
11 |
11 |
0 % |
— |
3 808 |
3 808 |
— |
— |
— |
— |
|
Další akce |
112 |
— |
— |
50 |
50 |
45 % |
— |
62 |
62 |
— |
— |
— |
— |
Okruh O celkem: Mimo víceletý finanční rámec |
3 931 |
— |
— |
61 |
61 |
2 % |
— |
3 870 |
3 870 |
— |
— |
— |
— |
|
S |
Solidarita a pomoc při mimořádných událostech |
866 |
791 |
— |
— |
791 |
91 % |
75 |
— |
75 |
— |
— |
— |
— |
|
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) |
30 |
10 |
0 |
14 |
24 |
81 % |
— |
5 |
5 |
— |
— |
— |
— |
|
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu |
1 698 |
407 |
— |
— |
407 |
24 % |
1 291 |
— |
1 291 |
— |
— |
— |
— |
Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
2 593 |
1 208 |
0 |
14 |
1 223 |
47 % |
1 365 |
5 |
1 371 |
— |
— |
— |
— |
|
Celkem |
246 812 |
163 568 |
1 821 |
62 607 |
227 996 |
92 % |
4 244 |
14 032 |
18 275 |
199 |
327 |
14 |
541 |
6.10 PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)
v milionech EUR |
||||||||||
Program |
Zbývající závazky ke konci předchozího roku |
Závazky běžného roku |
Zbývající závazky ke konci roku celkem |
|||||||
Závazky přenesené z předchozího roku |
Zrušené/ přehodnocené závazky |
Platby |
Zbývající závazky ke konci roku |
Závazky přijaté v průběhu roku |
Platby |
Zrušení nepřenosit. závazků |
Zbývající závazky ke konci roku |
|||
1 |
2 |
3 |
4=1+2+3 |
5 |
6 |
7 |
8=5+6+7 |
9=4+8 |
||
1 |
Horizont Evropa |
24 186 |
(608) |
(8 526 ) |
15 052 |
13 897 |
(1 361 ) |
(17) |
12 519 |
27 571 |
|
Euratom |
338 |
(7) |
(98) |
233 |
288 |
(203) |
(0) |
85 |
317 |
|
Termonukleární experimentální reaktor (ITER) |
1 062 |
(0) |
(350) |
712 |
865 |
(263) |
(0) |
601 |
1 313 |
|
Další akce |
109 |
(11) |
(40) |
58 |
82 |
(34) |
— |
48 |
106 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
26 |
(2) |
(12) |
12 |
10 |
(0) |
— |
10 |
22 |
|
Fond InvestEU |
2 753 |
(20) |
(923) |
1 810 |
2 833 |
(590) |
— |
2 243 |
4 053 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
6 807 |
(39) |
(1 380 ) |
5 388 |
1 806 |
(11) |
— |
1 795 |
7 183 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – energetika |
3 692 |
(25) |
(552) |
3 115 |
789 |
(0) |
— |
789 |
3 904 |
|
CEF – Digitální |
328 |
(8) |
(160) |
161 |
277 |
(2) |
— |
275 |
436 |
|
Digitální Evropa |
65 |
(1) |
(58) |
6 |
1 160 |
(26) |
— |
1 133 |
1 140 |
|
Decentralizované agentury |
36 |
(0) |
(36) |
— |
197 |
(162) |
— |
36 |
36 |
|
Další akce |
— |
— |
— |
— |
372 |
(372) |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
45 |
(0) |
(10) |
35 |
18 |
(1) |
— |
17 |
52 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
36 |
(1) |
(20) |
15 |
31 |
(5) |
— |
26 |
41 |
|
Jednotný trh |
827 |
(45) |
(344) |
438 |
600 |
(88) |
— |
512 |
950 |
|
EU boj proti podvodům |
28 |
(4) |
(13) |
11 |
24 |
(3) |
— |
21 |
33 |
|
Daně |
36 |
(1) |
(26) |
8 |
35 |
(10) |
— |
25 |
33 |
|
Cla |
95 |
(2) |
(75) |
18 |
126 |
(22) |
— |
104 |
122 |
|
Decentralizované agentury |
0 |
(0) |
— |
— |
123 |
(123) |
— |
— |
— |
|
Další akce |
4 |
(0) |
(4) |
0 |
9 |
(3) |
— |
5 |
6 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
22 |
(2) |
(9) |
11 |
5 |
(0) |
— |
4 |
16 |
|
Evropský kosmický program |
1 865 |
(2) |
(996) |
867 |
2 079 |
(1 577 ) |
— |
502 |
1 369 |
|
Decentralizované agentury |
2 |
— |
(2) |
— |
57 |
(42) |
— |
15 |
15 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
42 361 |
(777) |
(13 632 ) |
27 951 |
25 683 |
(4 900 ) |
(17) |
20 766 |
48 717 |
|
2 |
Regionální rozvoj (EFRR)1 |
101 349 |
(53) |
(40 365 ) |
60 931 |
28 266 |
(5 047 ) |
(0) |
23 219 |
84 149 |
|
Fond soudržnosti |
26 838 |
(42) |
(9 714 ) |
17 083 |
1 323 |
(4) |
(0) |
1 319 |
18 402 |
|
Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
6 635 |
(21) |
(1 020 ) |
5 594 |
1 442 |
(11) |
— |
1 431 |
7 026 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
9 |
(1) |
(3) |
5 |
— |
— |
— |
— |
5 |
|
Evropský sociální fond plus (ESF+) (58) |
45 252 |
(7) |
(17 325 ) |
27 921 |
17 437 |
(2 101 ) |
— |
15 336 |
43 257 |
|
Podpora tureckého společenství na Kypru |
129 |
(5) |
(36) |
88 |
33 |
(4) |
(0) |
29 |
117 |
|
Nástroj pro oživení a odolnost EU |
108 |
(2) |
(54) |
52 |
98 150 |
(46 401 ) |
— |
51 749 |
51 801 |
|
Perikles IV |
1 |
(0) |
— |
0 |
1 |
(0) |
— |
0 |
1 |
|
Podpora oživení EU |
— |
— |
— |
— |
5 |
(3) |
— |
2 |
2 |
|
RescEU |
464 |
(7) |
(149) |
308 |
336 |
(47) |
— |
288 |
596 |
|
EU4Health |
144 |
(9) |
(49) |
86 |
338 |
(12) |
— |
327 |
412 |
|
Nástroj pro mimořádnou podporu |
469 |
— |
(375) |
94 |
301 |
(204) |
— |
97 |
191 |
|
Decentralizované agentury |
11 |
(0) |
— |
11 |
335 |
(326) |
— |
9 |
20 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
4 |
(0) |
(3) |
1 |
— |
— |
— |
— |
1 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
9 |
(1) |
(7) |
1 |
12 |
(4) |
— |
8 |
9 |
|
Program pro zaměstnanost a sociální inovace |
165 |
(14) |
(58) |
93 |
95 |
(1) |
— |
94 |
187 |
|
Erasmus+ |
1 346 |
(16) |
(531) |
798 |
2 832 |
(1 866 ) |
— |
966 |
1 765 |
|
Evropský sbor solidarity |
113 |
(4) |
(22) |
87 |
136 |
(75) |
— |
61 |
148 |
|
Kreativní Evropa |
236 |
(11) |
(80) |
145 |
316 |
(60) |
— |
255 |
400 |
|
Spravedlnost |
64 |
(1) |
(14) |
49 |
47 |
(21) |
— |
26 |
75 |
|
Práva a hodnoty |
121 |
(4) |
(41) |
76 |
100 |
(20) |
— |
80 |
156 |
|
Decentralizované agentury |
18 |
(0) |
(4) |
13 |
223 |
(204) |
— |
19 |
33 |
|
Další akce |
11 |
(0) |
(6) |
4 |
6 |
(0) |
— |
6 |
10 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
87 |
(5) |
(26) |
56 |
30 |
(1) |
— |
28 |
85 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
165 |
(2) |
(104) |
59 |
182 |
(54) |
— |
128 |
187 |
Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty |
183 747 |
(205) |
(69 986 ) |
113 555 |
151 947 |
(56 468 ) |
(1) |
95 478 |
209 033 |
|
3 |
Zemědělské záruční fondy |
286 |
(10) |
(76) |
200 |
40 818 |
(40 685 ) |
— |
133 |
333 |
|
Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Zemědělský fond pro rozvoj venkova |
35 164 |
(2) |
(14 023 ) |
21 139 |
17 705 |
(630) |
(0) |
17 075 |
38 215 |
|
Námořní a rybářský fond |
3 459 |
(15) |
(727) |
2 716 |
217 |
(11) |
(0) |
206 |
2 922 |
|
Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu) |
21 |
— |
(12) |
9 |
152 |
(137) |
— |
14 |
23 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
21 |
(21) |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
12 |
(0) |
(3) |
9 |
— |
— |
— |
— |
9 |
|
Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) |
1 888 |
(34) |
(419) |
1 435 |
741 |
(23) |
— |
718 |
2 154 |
|
Fond pro spravedlivou transformaci |
— |
— |
— |
— |
9 |
(1) |
— |
8 |
8 |
|
Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci |
— |
— |
— |
— |
0 |
(0) |
— |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
3 |
— |
(3) |
— |
57 |
(54) |
— |
3 |
3 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
26 |
— |
(5) |
21 |
4 |
(1) |
— |
3 |
24 |
Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí |
40 860 |
(61) |
(15 269 ) |
25 530 |
59 723 |
(41 562 ) |
(0) |
18 161 |
43 691 |
|
4 |
Azylový, migrační a integrační fond |
3 122 |
(30) |
(1 182 ) |
1 909 |
499 |
(45) |
— |
453 |
2 363 |
|
Decentralizované agentury |
20 |
— |
— |
20 |
142 |
(142) |
— |
— |
20 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
— |
(0) |
0 |
— |
— |
— |
— |
0 |
|
Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza |
1 436 |
(37) |
(413) |
985 |
156 |
(0) |
— |
155 |
1 141 |
|
Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly |
— |
— |
— |
— |
135 |
— |
— |
135 |
135 |
|
Decentralizované agentury |
372 |
— |
(208) |
164 |
712 |
(555) |
— |
157 |
321 |
Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic |
4 950 |
(68) |
(1 804 ) |
3 078 |
1 644 |
(743) |
— |
901 |
3 980 |
|
5 |
Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) |
471 |
(16) |
(166) |
290 |
71 |
(0) |
— |
71 |
360 |
|
Vyřazování jaderných zařízení z provozu |
351 |
(0) |
(46) |
305 |
73 |
— |
— |
73 |
377 |
|
Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu |
324 |
(3) |
(70) |
251 |
69 |
(6) |
— |
64 |
315 |
|
Decentralizované agentury |
0 |
(0) |
— |
0 |
196 |
(196) |
— |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
2 |
— |
(1) |
1 |
— |
— |
— |
— |
1 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
26 |
(3) |
(14) |
9 |
20 |
(5) |
— |
15 |
24 |
|
Evropská obrana (výzkum) |
— |
— |
— |
— |
330 |
(1) |
(0) |
329 |
329 |
|
Evropská obrana (jiné než výzkum) |
322 |
(0) |
(198) |
124 |
639 |
(1) |
— |
639 |
762 |
|
Vojenská mobilita |
— |
— |
— |
— |
227 |
(1) |
— |
226 |
226 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
7 |
(0) |
(5) |
2 |
— |
— |
— |
— |
2 |
Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana |
1 503 |
(23) |
(498) |
981 |
1 625 |
(209) |
(0) |
1 415 |
2 397 |
|
6 |
Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce |
18 739 |
(456) |
(4 511 ) |
13 772 |
10 960 |
(1 278 ) |
— |
9 682 |
23 453 |
|
Nástroj pro jadernou bezpečnost |
117 |
(9) |
(16) |
91 |
38 |
(1) |
— |
37 |
128 |
|
Humanitární pomoc |
1 354 |
(16) |
(1 058 ) |
280 |
2 196 |
(1 393 ) |
(0) |
804 |
1 084 |
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) |
160 |
(3) |
(86) |
70 |
408 |
(301) |
— |
107 |
178 |
|
Zámořské země a území (ZZÚ) |
9 |
— |
(6) |
3 |
63 |
(1) |
— |
63 |
65 |
|
Další akce |
1 |
(0) |
(0) |
0 |
17 |
(17) |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
4 |
(0) |
(2) |
2 |
— |
— |
— |
— |
2 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
153 |
(20) |
(47) |
86 |
93 |
(25) |
— |
68 |
154 |
|
Předvstupní pomoc (IPA III) |
8 249 |
(182) |
(2 093 ) |
5 974 |
1 596 |
(99) |
— |
1 497 |
7 471 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
(0) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 6 celkem: Sousedství a svět |
28 785 |
(687) |
(7 821 ) |
20 278 |
15 372 |
(3 115 ) |
(0) |
12 257 |
32 535 |
|
7 |
Důchody zaměstnanců |
— |
— |
— |
— |
2 173 |
(2 173 ) |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EP |
— |
— |
— |
— |
11 |
(11) |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) ECC |
— |
— |
— |
— |
1 |
(1) |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) Komise |
— |
— |
— |
— |
7 |
(7) |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) SDEU |
— |
— |
— |
— |
12 |
(12) |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EÚD |
— |
— |
— |
— |
5 |
(5) |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv |
— |
— |
— |
— |
0 |
(0) |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EDPS |
— |
— |
— |
— |
0 |
(0) |
— |
— |
— |
|
Evropské školy |
1 |
— |
(1) |
— |
212 |
(210) |
— |
2 |
2 |
|
Odměny statutárních zaměstnanců |
0 |
(0) |
— |
— |
2 526 |
(2 526 ) |
(0) |
0 |
0 |
|
Odměny externích pracovníků |
38 |
(6) |
(32) |
— |
271 |
(232) |
(0) |
39 |
39 |
|
Členové – Platy a příspěvky |
0 |
(0) |
(0) |
— |
15 |
(13) |
— |
2 |
2 |
|
Členové – Dočasné příspěvky |
— |
— |
— |
— |
3 |
(3) |
— |
— |
— |
|
Náklady na nábor pracovníků |
3 |
(1) |
(2) |
— |
27 |
(25) |
— |
2 |
2 |
|
Skončení služebního poměru |
— |
— |
— |
— |
8 |
(8) |
— |
— |
— |
|
Náklady na odbornou přípravu |
11 |
(2) |
(10) |
— |
20 |
(7) |
— |
12 |
12 |
|
Sociální záležitosti a mobilita |
14 |
(4) |
(10) |
0 |
41 |
(26) |
— |
15 |
15 |
|
Informační a komunikační technologie |
142 |
(2) |
(139) |
— |
347 |
(184) |
— |
163 |
163 |
|
Pronájem a nákup |
5 |
(0) |
(5) |
— |
345 |
(327) |
— |
18 |
18 |
|
Spojené s budovami |
51 |
(1) |
(50) |
— |
105 |
(54) |
— |
51 |
51 |
|
Bezpečnost |
26 |
(1) |
(25) |
— |
69 |
(37) |
— |
32 |
32 |
|
Cestovní služby a reprezentace |
7 |
(6) |
(1) |
— |
25 |
(13) |
— |
12 |
12 |
|
Schůze, výbory, konference |
6 |
(6) |
(1) |
— |
6 |
(2) |
— |
4 |
4 |
|
Úřední věstník |
1 |
(0) |
(1) |
— |
2 |
(2) |
— |
1 |
1 |
|
Publikace |
7 |
(0) |
(6) |
— |
16 |
(9) |
— |
7 |
7 |
|
Získávání informací |
1 |
(0) |
(1) |
— |
4 |
(2) |
— |
2 |
2 |
|
Studie a vyšetřování |
11 |
(0) |
(11) |
— |
5 |
(1) |
— |
4 |
4 |
|
Zařízení obecně, vozidla, nábytek |
16 |
(1) |
(15) |
— |
27 |
(15) |
— |
13 |
13 |
|
Externí jazykové služby |
3 |
(0) |
(3) |
— |
35 |
(30) |
— |
4 |
4 |
|
Ostatní správní výdaje |
8 |
(1) |
(7) |
— |
22 |
(14) |
— |
8 |
8 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
2 |
(0) |
(1) |
0 |
— |
— |
— |
— |
0 |
|
Správní výdaje ostatních orgánů |
627 |
(92) |
(535) |
— |
4 590 |
(3 901 ) |
(6) |
684 |
684 |
Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa |
981 |
(124) |
(857) |
0 |
10 930 |
(9 848 ) |
(6) |
1 075 |
1 076 |
|
O |
Inovační fond (IF) |
4 |
(1) |
(3) |
0 |
147 |
(9) |
— |
138 |
138 |
|
Další akce |
7 |
(1) |
(0) |
6 |
52 |
(50) |
— |
2 |
8 |
Okruh O celkem: Mimo víceletý finanční rámec |
11 |
(2) |
(3) |
6 |
199 |
(58) |
— |
140 |
147 |
|
S |
Solidarita a pomoc při mimořádných událostech |
— |
— |
— |
— |
791 |
(791) |
— |
— |
— |
|
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) |
0 |
— |
(0) |
— |
24 |
(24) |
— |
— |
— |
|
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu |
— |
— |
— |
— |
407 |
(407) |
— |
— |
— |
Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
0 |
— |
(0) |
— |
1 223 |
(1 223 ) |
— |
— |
— |
|
Celkem |
303 197 |
(1 946 ) |
(109 870 ) |
191 381 |
268 345 |
(118 126 ) |
(24) |
150 194 |
341 575 |
6.11 PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU
v milionech EUR |
||||||||||
Program |
<2015 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
Celkem |
|
1 |
Horizont Evropa |
355 |
381 |
663 |
1 173 |
2 129 |
3 710 |
6 279 |
12 881 |
27 571 |
|
Euratom |
8 |
16 |
6 |
5 |
32 |
57 |
109 |
85 |
317 |
|
Termonukleární experimentální reaktor (ITER) |
— |
— |
— |
— |
6 |
369 |
336 |
601 |
1 313 |
|
Další akce |
0 |
2 |
1 |
4 |
11 |
13 |
28 |
48 |
106 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
0 |
0 |
2 |
6 |
4 |
10 |
22 |
|
Fond InvestEU |
141 |
20 |
144 |
195 |
207 |
444 |
659 |
2 243 |
4 053 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
6 |
6 |
170 |
166 |
635 |
2 162 |
2 244 |
1 795 |
7 183 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – energetika |
46 |
60 |
23 |
446 |
460 |
938 |
1 132 |
800 |
3 904 |
|
CEF – Digitální |
0 |
5 |
2 |
9 |
42 |
37 |
67 |
275 |
436 |
|
Digitální Evropa |
— |
— |
0 |
0 |
0 |
1 |
5 |
1 133 |
1 140 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
36 |
36 |
|
Další akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
0 |
1 |
5 |
28 |
17 |
52 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
— |
— |
0 |
0 |
1 |
4 |
9 |
26 |
41 |
|
Jednotný trh |
21 |
8 |
10 |
24 |
44 |
117 |
213 |
512 |
950 |
|
EU boj proti podvodům |
— |
0 |
— |
0 |
1 |
3 |
7 |
21 |
33 |
|
Daně |
— |
— |
— |
— |
1 |
1 |
6 |
25 |
33 |
|
Cla |
— |
0 |
0 |
0 |
1 |
5 |
11 |
104 |
122 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Další akce |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
5 |
6 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
0 |
3 |
3 |
6 |
4 |
16 |
|
Evropský kosmický program |
0 |
0 |
1 |
2 |
57 |
139 |
668 |
502 |
1 369 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
15 |
15 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
579 |
497 |
1 020 |
2 025 |
3 632 |
8 014 |
11 812 |
21 138 |
48 717 |
|
2 |
Regionální rozvoj (EFRR) |
1 822 |
61 |
76 |
4 266 |
9 416 |
18 213 |
27 076 |
23 219 |
84 149 |
|
Fond soudržnosti |
172 |
11 |
0 |
1 422 |
2 787 |
5 051 |
7 639 |
1 319 |
18 402 |
|
Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
120 |
225 |
498 |
759 |
917 |
1 376 |
1 700 |
1 431 |
7 026 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
1 |
1 |
— |
3 |
— |
5 |
|
Evropský sociální fond plus (ESF+) |
423 |
93 |
299 |
2 125 |
3 617 |
7 981 |
13 382 |
15 336 |
43 257 |
|
Podpora tureckého společenství na Kypru |
4 |
4 |
22 |
8 |
9 |
15 |
26 |
29 |
117 |
|
Nástroj pro oživení a odolnost EU |
— |
— |
— |
0 |
2 |
14 |
35 |
51 749 |
51 801 |
|
Perikles IV |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
0 |
1 |
|
Podpora oživení EU |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
2 |
2 |
|
RescEU |
— |
— |
0 |
1 |
6 |
30 |
271 |
288 |
596 |
|
EU4Health |
0 |
3 |
2 |
9 |
12 |
25 |
36 |
327 |
412 |
|
Nástroj pro mimořádnou podporu |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
49 |
142 |
191 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
1 |
4 |
1 |
4 |
9 |
20 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
0 |
1 |
— |
0 |
0 |
— |
— |
1 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
— |
— |
— |
0 |
— |
0 |
1 |
8 |
9 |
|
Program pro zaměstnanost a sociální inovace |
1 |
0 |
1 |
2 |
7 |
29 |
52 |
94 |
187 |
|
Erasmus+ |
1 |
1 |
3 |
22 |
78 |
179 |
516 |
966 |
1 765 |
|
Evropský sbor solidarity |
2 |
— |
— |
1 |
11 |
33 |
41 |
61 |
148 |
|
Kreativní Evropa |
— |
— |
— |
4 |
11 |
38 |
92 |
255 |
400 |
|
Spravedlnost |
— |
4 |
6 |
8 |
8 |
10 |
13 |
26 |
75 |
|
Práva a hodnoty |
0 |
2 |
5 |
6 |
11 |
20 |
33 |
80 |
156 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
3 |
30 |
33 |
|
Další akce |
— |
0 |
— |
— |
0 |
0 |
4 |
6 |
10 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
0 |
0 |
3 |
10 |
43 |
28 |
85 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
0 |
0 |
0 |
2 |
6 |
13 |
37 |
129 |
187 |
Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty |
2 546 |
404 |
911 |
8 637 |
16 907 |
33 036 |
51 058 |
95 534 |
209 033 |
|
3 |
Zemědělské záruční fondy |
— |
— |
— |
2 |
25 |
83 |
91 |
133 |
333 |
|
Další programy v oblasti přírodních zdrojů a životního prostředí |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Zemědělský fond pro rozvoj venkova |
198 |
1 134 |
1 042 |
794 |
1 416 |
5 874 |
10 682 |
17 075 |
38 215 |
|
Námořní a rybářský fond |
56 |
1 |
1 |
144 |
648 |
958 |
909 |
206 |
2 922 |
|
Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu) |
— |
— |
— |
1 |
1 |
— |
7 |
14 |
23 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
— |
— |
— |
2 |
5 |
2 |
— |
9 |
|
Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) |
74 |
86 |
85 |
124 |
391 |
310 |
365 |
718 |
2 154 |
|
Fond pro spravedlivou transformaci |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
8 |
8 |
|
Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
3 |
3 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
— |
0 |
0 |
3 |
2 |
15 |
3 |
24 |
Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí |
328 |
1 222 |
1 128 |
1 065 |
2 486 |
7 231 |
12 071 |
18 161 |
43 691 |
|
4 |
Azylový, migrační a integrační fond |
0 |
1 |
52 |
168 |
371 |
488 |
827 |
456 |
2 363 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
20 |
— |
20 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
|
Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza |
17 |
1 |
13 |
27 |
146 |
377 |
404 |
155 |
1 141 |
|
Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
135 |
135 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
164 |
157 |
321 |
Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic |
17 |
2 |
66 |
195 |
517 |
865 |
1 414 |
904 |
3 980 |
|
5 |
Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) |
2 |
1 |
1 |
37 |
49 |
73 |
126 |
71 |
360 |
|
Vyřazování jaderných zařízení z provozu |
1 |
1 |
45 |
63 |
64 |
64 |
66 |
73 |
377 |
|
Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu |
34 |
1 |
1 |
29 |
44 |
50 |
93 |
64 |
315 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
1 |
— |
1 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
— |
0 |
0 |
1 |
1 |
1 |
6 |
15 |
24 |
|
Evropská obrana (výzkum) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
329 |
329 |
|
Evropská obrana (jiné než výzkum) |
— |
— |
— |
— |
— |
51 |
72 |
639 |
762 |
|
Vojenská mobilita |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
226 |
226 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
0 |
1 |
— |
— |
2 |
Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana |
37 |
4 |
47 |
129 |
159 |
241 |
364 |
1 415 |
2 397 |
|
6 |
Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce |
875 |
446 |
860 |
1 480 |
2 374 |
3 267 |
4 466 |
9 684 |
23 453 |
|
Nástroj pro jadernou bezpečnost |
1 |
5 |
7 |
11 |
23 |
17 |
27 |
37 |
128 |
|
Humanitární pomoc |
— |
0 |
0 |
1 |
6 |
75 |
198 |
804 |
1 084 |
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) |
0 |
— |
1 |
2 |
4 |
35 |
28 |
107 |
178 |
|
Zámořské země a území (ZZÚ) |
— |
— |
— |
— |
— |
3 |
— |
63 |
65 |
|
Další akce |
— |
— |
— |
— |
0 |
— |
— |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
— |
2 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
0 |
0 |
3 |
5 |
5 |
22 |
51 |
68 |
154 |
|
Předvstupní pomoc (IPA III) |
381 |
191 |
315 |
639 |
1 044 |
2 073 |
1 272 |
1 556 |
7 471 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh 6 celkem: Sousedství a svět |
1 258 |
642 |
1 185 |
2 139 |
3 458 |
5 493 |
6 041 |
12 319 |
32 535 |
|
7 |
Důchody zaměstnanců |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EP |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EHS |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) Komise |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) SDEU |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EÚD |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EDPS |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Evropské školy |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
2 |
2 |
|
Odměny statutárních zaměstnanců |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
|
Odměny externích pracovníků |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
39 |
39 |
|
Členové – Platy a příspěvky |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
2 |
2 |
|
Členové – Dočasné příspěvky |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Náklady na nábor pracovníků |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
2 |
2 |
|
Skončení služebního poměru |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Náklady na odbornou přípravu |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
12 |
12 |
|
Sociální záležitosti a mobilita |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
15 |
15 |
|
Informační a komunikační technologie |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
163 |
163 |
|
Pronájem a nákup |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
18 |
18 |
|
Spojené s budovami |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
51 |
51 |
|
Bezpečnost |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
32 |
32 |
|
Cestovní služby a reprezentace |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
12 |
12 |
|
Schůze, výbory, konference |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
4 |
4 |
|
Úřední věstník |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
1 |
1 |
|
Publikace |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
7 |
7 |
|
Získávání informací |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
2 |
2 |
|
Studie a vyšetřování |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
4 |
4 |
|
Zařízení obecně, vozidla, nábytek |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
13 |
13 |
|
Externí jazykové služby |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
4 |
4 |
|
Ostatní správní výdaje |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
8 |
8 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
— |
— |
— |
0 |
— |
0 |
— |
— |
0 |
|
Správní výdaje ostatních orgánů |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
684 |
684 |
Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa |
— |
— |
— |
0 |
— |
0 |
0 |
1 075 |
1 076 |
|
O |
Inovační fond (IF) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
138 |
138 |
|
Další akce |
— |
— |
— |
— |
— |
1 |
5 |
2 |
8 |
Okruh O celkem: Mimo víceletý finanční rámec |
— |
— |
— |
— |
— |
1 |
6 |
140 |
147 |
|
S |
Solidarita a pomoc při mimořádných událostech |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
Celkem |
4 765 |
2 771 |
4 357 |
14 190 |
27 158 |
54 881 |
82 766 |
150 687 |
341 575 |
Zřízení nové Komise zahrnovalo vnitřní reorganizaci jejích útvarů. Přerozdělení souvisejících transakcí vyústilo v posunutí nesplacené částky mezi roky. Celková výše zbývajících závazků zůstává beze změny.
6.12 PODROBNÝ VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE TYPU PROSTŘEDKŮ
v milionech EUR |
||||||||||||
Okruh |
Z prostředků rozpočtu |
Z účelově vázaných příjmů |
Zbývající závazky ke konci roku 2021 celkem |
|||||||||
Závazky přenesené z roku 2020 |
Úpravy |
Přijaté závazky |
Provedené platby |
Částka zbývající k úhradě |
Závazky přenesené z roku 2020 |
Úpravy |
Přijaté závazky |
Provedené platby |
Částka zbývající k úhradě |
|||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=1+2+3-4 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10=6+7+8-9 |
11=5+10 |
||
1 |
Horizont Evropa |
20 834 |
(427) |
11 414 |
8 972 |
22 848 |
3 353 |
(198) |
2 484 |
915 |
4 723 |
27 571 |
|
Euratom |
276 |
(4) |
277 |
288 |
261 |
62 |
(4) |
11 |
13 |
57 |
317 |
|
Termonukleární experimentální reaktor (ITER) |
1 017 |
(0) |
864 |
612 |
1 268 |
45 |
— |
1 |
1 |
45 |
1 313 |
|
Další akce |
0 |
0 |
— |
— |
— |
109 |
(11) |
82 |
74 |
106 |
106 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
26 |
(2) |
10 |
12 |
22 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
22 |
|
Fond InvestEU |
2 332 |
(20) |
657 |
962 |
2 006 |
421 |
— |
2 176 |
550 |
2 048 |
4 053 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
6 674 |
(38) |
1 786 |
1 371 |
7 050 |
133 |
(1) |
20 |
20 |
132 |
7 183 |
|
Nástroj pro propojení Evropy – energetika |
3 644 |
(25) |
784 |
551 |
3 852 |
48 |
— |
5 |
1 |
52 |
3 904 |
|
CEF – Digitální |
321 |
(7) |
277 |
158 |
433 |
7 |
(0) |
0 |
4 |
3 |
436 |
|
Digitální Evropa |
63 |
(1) |
1 129 |
82 |
1 109 |
2 |
(0) |
31 |
2 |
30 |
1 140 |
|
Decentralizované agentury |
35 |
— |
189 |
189 |
36 |
1 |
(0) |
8 |
9 |
— |
36 |
|
Další akce |
— |
— |
372 |
372 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
45 |
(0) |
18 |
12 |
52 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
52 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
34 |
(1) |
25 |
22 |
36 |
2 |
(0) |
6 |
3 |
5 |
41 |
|
Jednotný trh |
805 |
(44) |
582 |
420 |
924 |
22 |
(1) |
17 |
12 |
26 |
950 |
|
EU boj proti podvodům |
28 |
(4) |
24 |
15 |
33 |
0 |
(0) |
— |
0 |
0 |
33 |
|
Daně |
31 |
(1) |
35 |
33 |
31 |
5 |
(0) |
0 |
3 |
2 |
33 |
|
Cla |
86 |
(2) |
126 |
90 |
121 |
8 |
(0) |
0 |
7 |
1 |
122 |
|
Decentralizované agentury |
0 |
(0) |
118 |
118 |
— |
— |
— |
5 |
5 |
— |
— |
|
Další akce |
4 |
(0) |
9 |
7 |
6 |
0 |
(0) |
0 |
0 |
0 |
6 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
22 |
(2) |
5 |
9 |
16 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
16 |
|
Evropský kosmický program |
1 610 |
(1) |
1 977 |
2 363 |
1 222 |
255 |
(0) |
102 |
210 |
147 |
1 369 |
|
Decentralizované agentury |
2 |
— |
56 |
43 |
15 |
— |
— |
1 |
1 |
— |
15 |
Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
37 889 |
(580) |
20 733 |
16 702 |
41 340 |
4 472 |
(215) |
4 950 |
1 830 |
7 377 |
48 717 |
|
2 |
Regionální rozvoj (EFRR) |
88 758 |
(53) |
238 |
39 843 |
49 100 |
12 591 |
(0) |
28 028 |
5 569 |
35 049 |
84 149 |
|
Fond soudržnosti |
22 668 |
(42) |
16 |
9 222 |
13 421 |
4 170 |
(0) |
1 307 |
496 |
4 981 |
18 402 |
|
Přísp. z FS na Nástroj pro propojení Evropy – doprava |
6 632 |
(21) |
1 442 |
1 031 |
7 023 |
3 |
— |
0 |
0 |
3 |
7 026 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
9 |
(1) |
— |
3 |
5 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
5 |
|
Evropský sociální fond plus (ESF+) |
38 950 |
(7) |
63 |
17 076 |
21 930 |
6 302 |
— |
17 374 |
2 350 |
21 326 |
43 257 |
|
Podpora tureckého společenství na Kypru |
126 |
(5) |
32 |
40 |
113 |
3 |
(0) |
1 |
0 |
4 |
117 |
|
Nástroj pro oživení a odolnost EU |
108 |
(2) |
116 |
80 |
141 |
0 |
— |
98 034 |
46 375 |
51 660 |
51 801 |
|
Perikles IV |
1 |
(0) |
1 |
0 |
1 |
— |
— |
0 |
— |
0 |
1 |
|
Podpora oživení EU |
— |
— |
5 |
3 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
2 |
|
RescEU |
448 |
(7) |
183 |
191 |
432 |
17 |
(0) |
153 |
5 |
164 |
596 |
|
EU4Health |
141 |
(9) |
329 |
59 |
402 |
2 |
(0) |
9 |
2 |
10 |
412 |
|
Nástroj pro mimořádnou podporu |
469 |
0 |
232 |
509 |
191 |
0 |
— |
70 |
70 |
0 |
191 |
|
Decentralizované agentury |
11 |
(0) |
324 |
316 |
19 |
— |
— |
10 |
10 |
0 |
20 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
4 |
(0) |
— |
3 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
8 |
(1) |
11 |
10 |
9 |
0 |
— |
1 |
1 |
0 |
9 |
|
Program pro zaměstnanost a sociální inovace |
160 |
(12) |
89 |
57 |
180 |
4 |
(2) |
6 |
2 |
7 |
187 |
|
Erasmus+ |
990 |
(13) |
2 663 |
2 114 |
1 526 |
356 |
(4) |
169 |
283 |
239 |
1 765 |
|
Evropský sbor solidarity |
107 |
(4) |
136 |
95 |
144 |
5 |
(0) |
0 |
2 |
4 |
148 |
|
Kreativní Evropa |
227 |
(10) |
306 |
137 |
386 |
9 |
(1) |
9 |
4 |
14 |
400 |
|
Spravedlnost |
63 |
(1) |
47 |
35 |
74 |
0 |
(0) |
1 |
0 |
0 |
75 |
|
Práva a hodnoty |
120 |
(4) |
99 |
60 |
156 |
1 |
(0) |
1 |
1 |
1 |
156 |
|
Decentralizované agentury |
17 |
(0) |
220 |
206 |
31 |
1 |
(0) |
3 |
2 |
1 |
33 |
|
Další akce |
10 |
(0) |
6 |
6 |
10 |
0 |
(0) |
0 |
0 |
0 |
10 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
87 |
(5) |
30 |
28 |
85 |
— |
— |
0 |
0 |
0 |
85 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
164 |
(2) |
181 |
157 |
186 |
1 |
(0) |
1 |
1 |
1 |
187 |
Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty |
160 278 |
(198) |
6 769 |
71 281 |
95 569 |
23 468 |
(8) |
145 178 |
55 174 |
113 465 |
209 033 |
|
3 |
Zemědělské záruční fondy |
286 |
(10) |
40 149 |
40 091 |
333 |
— |
— |
669 |
669 |
— |
333 |
|
Zemědělský fond pro rozvoj venkova |
35 164 |
(2) |
15 339 |
14 587 |
35 914 |
0 |
— |
2 366 |
65 |
2 300 |
38 215 |
|
Námořní a rybářský fond |
3 043 |
(15) |
107 |
738 |
2 397 |
416 |
(0) |
110 |
1 |
525 |
2 922 |
|
Rybolov (dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu) |
21 |
— |
152 |
150 |
23 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
23 |
|
Decentralizované agentury |
— |
— |
21 |
21 |
— |
— |
— |
0 |
0 |
— |
— |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
12 |
(0) |
— |
3 |
9 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
9 |
|
Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) |
1 882 |
(34) |
739 |
439 |
2 148 |
7 |
(0) |
3 |
3 |
6 |
2 154 |
|
Fond pro spravedlivou transformaci |
— |
— |
4 |
1 |
3 |
— |
— |
5 |
0 |
5 |
8 |
|
Úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci |
0 |
0 |
— |
— |
— |
— |
— |
0 |
0 |
— |
— |
|
Decentralizované agentury |
3 |
— |
50 |
51 |
3 |
— |
— |
6 |
6 |
0 |
3 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
26 |
— |
4 |
5 |
24 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
24 |
Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí |
40 438 |
(61) |
56 563 |
56 086 |
40 854 |
423 |
(0) |
3 160 |
745 |
2 837 |
43 691 |
|
4 |
Azylový, migrační a integrační fond |
3 068 |
(29) |
497 |
1 200 |
2 335 |
54 |
(1) |
2 |
28 |
28 |
2 363 |
|
Decentralizované agentury |
20 |
— |
138 |
138 |
20 |
— |
— |
4 |
4 |
— |
20 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
— |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Správa hranic (IBMF) – Správa hranic a víza |
1 219 |
(35) |
153 |
388 |
949 |
217 |
(2) |
3 |
26 |
192 |
1 141 |
|
Správa hranic (IBMF) – Vybavení pro celní kontroly |
— |
— |
135 |
— |
135 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
135 |
|
Decentralizované agentury |
372 |
— |
703 |
754 |
321 |
— |
— |
10 |
10 |
0 |
321 |
Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic |
4 679 |
(64) |
1 626 |
2 480 |
3 760 |
271 |
(3) |
19 |
67 |
219 |
3 980 |
|
5 |
Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) |
457 |
(15) |
70 |
161 |
352 |
13 |
(1) |
1 |
5 |
9 |
360 |
|
Vyřazování jaderných zařízení z provozu |
351 |
(0) |
73 |
46 |
377 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
377 |
|
Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu |
324 |
(3) |
69 |
75 |
315 |
0 |
(0) |
0 |
0 |
0 |
315 |
|
Decentralizované agentury |
0 |
— |
193 |
193 |
0 |
0 |
(0) |
3 |
3 |
— |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
2 |
— |
— |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
26 |
(3) |
20 |
19 |
24 |
— |
— |
0 |
— |
0 |
24 |
|
Evropská obrana (výzkum) |
— |
(0) |
323 |
1 |
322 |
— |
— |
7 |
0 |
7 |
329 |
|
Evropská obrana (jiné než výzkum) |
322 |
(0) |
623 |
198 |
746 |
0 |
— |
17 |
0 |
17 |
762 |
|
Vojenská mobilita |
— |
— |
227 |
1 |
226 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
226 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
7 |
(0) |
— |
5 |
2 |
0 |
— |
— |
0 |
— |
2 |
Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana |
1 489 |
(22) |
1 597 |
700 |
2 364 |
13 |
(1) |
28 |
8 |
33 |
2 397 |
|
6 |
Sousedství a rozvoj. a mezinárodní spolupráce |
18 527 |
(444) |
10 833 |
5 656 |
23 259 |
213 |
(12) |
127 |
134 |
194 |
23 453 |
|
Nástroj pro jadernou bezpečnost |
116 |
(9) |
38 |
17 |
127 |
1 |
— |
0 |
— |
1 |
128 |
|
Humanitární pomoc |
1 301 |
(12) |
2 168 |
2 405 |
1 052 |
53 |
(4) |
28 |
46 |
31 |
1 084 |
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) |
137 |
(2) |
352 |
341 |
146 |
22 |
(1) |
56 |
46 |
32 |
178 |
|
Zámořské země a území (ZZÚ) |
9 |
— |
63 |
7 |
65 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
65 |
|
Další akce |
1 |
(0) |
17 |
17 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
4 |
(0) |
— |
2 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
2 |
|
Akce v rámci výsadních práv Komise |
153 |
(20) |
92 |
72 |
154 |
0 |
(0) |
1 |
0 |
0 |
154 |
|
Předvstupní pomoc (IPA III) |
7 464 |
(182) |
1 566 |
1 988 |
6 860 |
785 |
(0) |
30 |
204 |
610 |
7 471 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
0 |
(0) |
— |
— |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
Okruh 6 celkem: Sousedství a svět |
27 712 |
(670) |
15 130 |
10 506 |
31 666 |
1 074 |
(17) |
242 |
429 |
869 |
32 535 |
|
7 |
Důchody zaměstnanců |
— |
— |
2 173 |
2 173 |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EP |
— |
— |
11 |
11 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EHS |
— |
— |
1 |
1 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
(Důchody bývalých členů) Komise |
— |
— |
7 |
7 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
(Důchody bývalých členů) SDEU |
— |
— |
12 |
12 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EÚD |
— |
— |
5 |
5 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
(Důchody bývalých členů) veřejný ochránce práv |
— |
— |
0 |
0 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
(Důchody bývalých členů) EDPS |
— |
— |
0 |
0 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
Evropské školy |
0 |
— |
197 |
197 |
0 |
1 |
— |
15 |
14 |
2 |
2 |
|
Odměny statutárních zaměstnanců |
0 |
(0) |
2 494 |
2 494 |
0 |
— |
— |
31 |
31 |
— |
0 |
|
Odměny externích pracovníků |
35 |
(4) |
238 |
231 |
38 |
3 |
(2) |
33 |
33 |
2 |
39 |
|
Členové – Platy a příspěvky |
0 |
(0) |
15 |
13 |
2 |
— |
— |
0 |
0 |
— |
2 |
|
Členové – Dočasné příspěvky |
— |
— |
3 |
3 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
Náklady na nábor pracovníků |
3 |
(1) |
26 |
27 |
2 |
0 |
— |
1 |
0 |
0 |
2 |
|
Skončení služebního poměru |
— |
— |
8 |
8 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
Náklady na odbornou přípravu |
10 |
(1) |
17 |
15 |
11 |
1 |
(0) |
3 |
3 |
1 |
12 |
|
Sociální záležitosti a mobilita |
8 |
(1) |
24 |
21 |
8 |
7 |
(2) |
17 |
15 |
7 |
15 |
|
Informační a komunikační technologie |
122 |
(2) |
298 |
274 |
143 |
20 |
(0) |
50 |
49 |
20 |
163 |
|
Pronájem a nákup |
3 |
(0) |
318 |
303 |
18 |
2 |
— |
27 |
28 |
0 |
18 |
|
Spojené s budovami |
49 |
(1) |
86 |
95 |
39 |
2 |
(0) |
19 |
9 |
12 |
51 |
|
Bezpečnost |
24 |
(1) |
63 |
58 |
28 |
2 |
(0) |
6 |
3 |
4 |
32 |
|
Cestovní služby a reprezentace |
7 |
(6) |
24 |
13 |
11 |
0 |
(0) |
1 |
0 |
0 |
12 |
|
Schůze, výbory, konference |
6 |
(5) |
5 |
2 |
3 |
0 |
(0) |
1 |
1 |
1 |
4 |
|
Úřední věstník |
1 |
(0) |
2 |
3 |
1 |
0 |
— |
0 |
0 |
— |
1 |
|
Publikace |
5 |
(0) |
13 |
12 |
6 |
2 |
(0) |
3 |
3 |
1 |
7 |
|
Získávání informací |
1 |
(0) |
4 |
3 |
2 |
— |
— |
0 |
0 |
0 |
2 |
|
Studie a vyšetřování |
11 |
(0) |
5 |
12 |
4 |
0 |
— |
0 |
0 |
0 |
4 |
|
Zařízení obecně, vozidla, nábytek |
13 |
(1) |
24 |
25 |
11 |
3 |
(0) |
3 |
5 |
2 |
13 |
|
Externí jazykové služby |
3 |
(0) |
24 |
23 |
4 |
0 |
(0) |
10 |
10 |
1 |
4 |
|
Ostatní správní výdaje |
7 |
(1) |
18 |
18 |
6 |
1 |
(0) |
4 |
4 |
2 |
8 |
|
Pilotní projekty a přípravné akce |
2 |
(0) |
— |
1 |
0 |
0 |
(0) |
— |
— |
— |
0 |
|
Správní výdaje ostatních orgánů |
591 |
(66) |
4 256 |
4 155 |
626 |
36 |
(32) |
335 |
281 |
57 |
684 |
Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa |
901 |
(92) |
10 371 |
10 215 |
964 |
80 |
(37) |
559 |
490 |
111 |
1 076 |
|
O |
Inovační fond (IF) |
0 |
0 |
— |
— |
— |
4 |
(1) |
147 |
11 |
138 |
138 |
|
Další akce |
0 |
0 |
— |
— |
— |
7 |
(1) |
52 |
50 |
8 |
8 |
Okruh O celkem: Mimo víceletý finanční rámec |
0 |
0 |
— |
— |
— |
11 |
(2) |
199 |
61 |
147 |
147 |
|
S |
Solidarita a pomoc při mimořádných událostech |
— |
— |
791 |
791 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) |
0 |
— |
24 |
24 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu |
— |
— |
407 |
407 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje) |
0 |
— |
1 223 |
1 223 |
— |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
— |
|
Celkem |
273 386 |
(1 687 ) |
114 011 |
169 192 |
216 518 |
29 811 |
(283) |
154 334 |
58 805 |
125 057 |
341 575 |
7. PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ
7.1 PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU
v milionech EUR |
||||||||||
Orgán |
Prostředky na příjmové straně |
Stanovené nároky |
Příjmy |
Příjmy jako % z rozpočtu |
Zbývá vybrat |
|||||
Původní přijatý rozpočet |
Konečný přijatý rozpočet |
Běžný rok |
Přeneseno |
Celkem |
Z nároků za běžný rok |
Z přenes. nároků |
Celkem |
|||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=3+4 |
6 |
7 |
8=6+7 |
9=8/2 |
10=5-8 |
|
Evropský parlament |
176 |
176 |
236 |
7 |
243 |
212 |
3 |
215 |
122 % |
28 |
Evropská rada a Rada |
59 |
59 |
103 |
1 |
104 |
102 |
1 |
102 |
173 % |
2 |
Komisí |
165 665 |
167 616 |
244 942 |
19 411 |
264 354 |
237 838 |
1 078 |
238 916 |
143 % |
25 437 |
Soudní dvůr |
60 |
60 |
59 |
0 |
59 |
59 |
0 |
59 |
99 % |
0 |
Účetní dvůr |
23 |
23 |
24 |
0 |
24 |
24 |
0 |
24 |
102 % |
0 |
Hospodářský a sociální výbor |
13 |
13 |
22 |
0 |
22 |
22 |
0 |
22 |
171 % |
0 |
Výbor regionů |
10 |
10 |
11 |
0 |
12 |
11 |
0 |
12 |
112 % |
— |
Veřejný ochránce práv |
1 |
1 |
1 |
0 |
1 |
1 |
0 |
1 |
93 % |
— |
Evropský inspektor ochrany údajů |
2 |
2 |
2 |
0 |
2 |
2 |
0 |
2 |
96 % |
— |
Evropská služba pro vnější činnost |
51 |
51 |
241 |
3 |
244 |
240 |
3 |
243 |
480 % |
0 |
Celkem |
166 060 |
168 011 |
245 641 |
19 422 |
265 063 |
238 511 |
1 085 |
239 596 |
143 % |
25 467 |
Stejně jako v předchozích letech obsahují konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu EU údaje o plnění rozpočtů všech orgánů, jež jsou v rámci rozpočtu EU stanoveny.
Rozpočet agentur a jeho plnění není do konsolidace rozpočtu EU zahrnut. Do rozpočtu EU jsou nicméně zahrnuty dotace vyplacené agenturám Komisí. V této rozpočtové části roční účetní závěrky jsou zohledněny pouze dotace vyplacené agenturám z rozpočtu Komise.
Pokud jde o ESVČ, je nutné upozornit, že tato služba dostává nad rámec svého rozpočtového přídělu i další příspěvky, a to od Komise ve výši 193,6 milionu EUR (2020: 148,1 milionů EUR, v roce 2020 však nebyl Evropský rozvojový fond pokryt prostředky nástroje NDICI, proto došlo v roce 2021 k navýšení). Z Evropského rozvojového fondu a svěřenských fondů bylo obdrženo 18,7 milionu EUR (2020: 64,4 milionu EUR). Tyto příspěvky pokrývají náklady na zaměstnance Komise v delegacích financovaných z ERF a svěřenských fondů včetně účelově vázaných příjmů generovaných v daném roce z těchto příspěvků.
7.2 ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY
v milionech EUR |
|||||||||||||
Orgán |
Disponib. prostředky celkem |
Přijaté závazky |
Prostředky přenesené do roku 2022 |
Prostředky pozbývající platnosti |
|||||||||
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
% |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostř. |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=2+3+4 |
6=5/1 |
7 |
8 |
9=7+8 |
10 |
11 |
12 |
13=10+ 11+12 |
|
Evropský parlament |
2 215 |
2 033 |
75 |
46 |
2 154 |
97 % |
22 |
30 |
52 |
8 |
— |
0 |
9 |
Evropská rada a Rada |
679 |
523 |
0 |
43 |
566 |
83 % |
0 |
41 |
41 |
71 |
0 |
0 |
71 |
Komisí |
601 452 |
109 244 |
511 |
153 999 |
263 755 |
44 % |
4 043 |
283 739 |
287 781 |
49 239 |
5 |
671 |
49 916 |
Soudní dvůr |
445 |
438 |
0 |
1 |
439 |
98 % |
0 |
1 |
1 |
6 |
0 |
0 |
6 |
Účetní dvůr |
154 |
149 |
0 |
0 |
149 |
97 % |
0 |
0 |
0 |
5 |
0 |
0 |
5 |
Hospodářský a sociální výbor |
155 |
132 |
0 |
4 |
136 |
88 % |
0 |
5 |
5 |
13 |
0 |
0 |
13 |
Výbor regionů |
108 |
106 |
0 |
1 |
106 |
99 % |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
0 |
1 |
Veřejný ochránce práv |
13 |
11 |
0 |
— |
11 |
89 % |
0 |
— |
— |
1 |
0 |
— |
1 |
Evropský inspektor ochrany údajů |
19 |
17 |
0 |
— |
17 |
86 % |
0 |
— |
— |
3 |
0 |
— |
3 |
Evropská služba pro vnější činnost |
1 091 |
763 |
10 |
239 |
1 012 |
93 % |
0 |
75 |
75 |
5 |
— |
0 |
5 |
Celkem |
606 331 |
113 415 |
596 |
154 334 |
268 345 |
44 % |
4 065 |
283 891 |
287 956 |
49 354 |
5 |
671 |
50 030 |
7.3 ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY
v milionech EUR |
|||||||||||||
Orgán |
Disponib. prostředky celkem |
Provedené platby |
Prostředky přenesené do roku 2022 |
Prostředky pozbývající platnosti |
|||||||||
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostředků |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
% |
z konečného přijatého rozpočtu |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
z konečn. přijatého rozpočtu |
z přenes. prostředků |
z účelově vázaných příjmů |
Celkem |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5=2+3+4 |
6=5/1 |
7 |
8 |
9=7+8 |
10 |
11 |
12 |
13 |
|
Evropský parlament |
2 571 |
1 650 |
393 |
35 |
2 078 |
81 % |
402 |
40 |
442 |
12 |
38 |
2 |
52 |
Evropská rada a Rada |
749 |
461 |
60 |
43 |
564 |
75 % |
62 |
42 |
104 |
71 |
10 |
1 |
82 |
Komisí |
241 321 |
160 032 |
1 203 |
62 326 |
223 561 |
93 % |
3 591 |
13 827 |
17 417 |
82 |
250 |
11 |
343 |
Soudní dvůr |
479 |
408 |
30 |
0 |
438 |
92 % |
30 |
1 |
31 |
6 |
3 |
0 |
9 |
Účetní dvůr |
163 |
140 |
8 |
0 |
148 |
91 % |
8 |
0 |
8 |
5 |
1 |
0 |
6 |
Hospodářský a sociální výbor |
168 |
113 |
10 |
3 |
126 |
75 % |
19 |
7 |
25 |
13 |
3 |
0 |
16 |
Výbor regionů |
119 |
91 |
10 |
1 |
101 |
85 % |
15 |
1 |
15 |
1 |
1 |
0 |
2 |
Veřejný ochránce práv |
13 |
9 |
0 |
— |
10 |
76 % |
2 |
— |
2 |
1 |
0 |
— |
1 |
Evropský inspektor ochrany údajů |
21 |
16 |
1 |
— |
17 |
80 % |
1 |
— |
1 |
3 |
0 |
— |
3 |
Evropská služba pro vnější činnost |
1 209 |
648 |
106 |
199 |
954 |
79 % |
114 |
115 |
230 |
5 |
21 |
0 |
26 |
Celkem |
246 812 |
163 568 |
1 821 |
62 607 |
227 996 |
92 % |
4 244 |
14 032 |
18 275 |
199 |
327 |
14 |
541 |
8. PLNĚNÍ ROZPOČTŮ AGENTUR
Závěrečný účet agentur, obsažený níže ve výkazech 8.1 a 8.2, není zahrnut do konsolidace rozpočtu EU. V této rozpočtové části roční účetní závěrky jsou zohledněny pouze dotace vyplacené agenturám z rozpočtu Komise.
Ve zprávách o plnění rozpočtu EU jsou dotace vyplacené z rozpočtu EU agenturám zahrnuty jako prostředky na závazky, resp. na platby.
Výkazy agentur podávají přehled o příjmech (výkaz 8.1) a výdajích (výkaz 8.2) agentur jak decentralizovaných (také nazývaných tradiční agentury), tak výkonných.
Další zdroje příjmů a související výdaje agentur se do rozpočtových účtů EU nezahrnují. Každá agentura předkládá své vlastní roční účetní závěrky.
8.1 PŘÍJMY ROZPOČTU
v milionech EUR |
|||
Agentura |
Financovaný okruh VFR |
Konečný přijatý rozpočet |
Získané příjmy |
Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů |
4 |
264 |
268 |
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů |
1 |
24 |
24 |
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací |
1 |
7 |
7 |
Odrůdový úřad Společenství |
Nezařazeno |
19 |
19 |
Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny |
1, 2b |
11 |
3 |
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
2b |
16 |
15 |
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu |
4 |
142 |
153 |
Evropská agentura pro bezpečnost letectví |
1 |
204 |
168 |
Evropský orgán pro bankovnictví |
1 |
49 |
50 |
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž |
4 |
535 |
545 |
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí |
2b |
58 |
173 |
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání |
2b |
19 |
19 |
Evropská agentura pro chemické látky |
1 |
108 |
115 |
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí |
1, 2a, 3, 5 |
45 |
45 |
Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu |
2b, 6 |
54 |
54 |
Evropská agentura pro životní prostředí |
3 |
52 |
67 |
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu |
3 |
21 |
22 |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin |
2b |
119 |
121 |
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
2b |
22 |
23 |
Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast |
1, 2b |
27 |
27 |
Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky |
1, 2a |
49 |
43 |
Evropský institut pro rovnost žen a mužů |
2b |
9 |
9 |
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění |
1 |
33 |
33 |
Evropský orgán pro pracovní záležitosti |
2b |
22 |
14 |
Evropská agentura pro námořní bezpečnost |
1 |
85 |
106 |
Evropská agentura pro léčivé přípravky |
2b |
379 |
408 |
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost |
5 |
17 |
19 |
Úřad evropského veřejného žalobce |
2b |
26 |
27 |
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum |
1 |
55 |
56 |
Evropská výkonná agentura pro výzkum |
1, 3 |
88 |
88 |
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy |
1 |
59 |
61 |
Evropská nadace odborného vzdělávání |
2b |
21 |
22 |
Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech |
2b |
44 |
46 |
Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost |
1 |
23 |
23 |
Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva |
5 |
178 |
177 |
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva |
5 |
10 |
8 |
Agentura Evropské unie pro železnice |
1 |
31 |
33 |
Agentura Evropské unie pro kosmický program |
1 |
44 |
1 870 |
Agentura Evropské unie pro základní práva |
2b |
24 |
25 |
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví |
Nezařazeno |
534 |
313 |
Společný podnik Fusion for Energy |
1 |
614 |
750 |
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie |
7 |
52 |
46 |
Celkem |
|
4 195 |
6 092 |
v milionech EUR |
|
Druh příjmů agentur |
Obdržené částky |
Dotace od Komise |
4 155 |
Příjmy z poplatků |
842 |
Ostatní příjmy |
1 095 |
Celkem |
6 092 |
8.2 PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A PLATBYPODLE AGENTUR
v milionech EUR |
||||
Agentura |
Prostředky na závazky |
Prostředky na platby |
||
Disponibilní prostředky celkem |
Přijaté závazky |
Disponibilní prostředky celkem |
Provedené platby |
|
Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů |
286 |
269 |
291 |
260 |
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů |
24 |
22 |
27 |
19 |
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací |
7 |
7 |
10 |
8 |
Odrůdový úřad Společenství |
20 |
18 |
20 |
17 |
Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny |
11 |
2 |
12 |
2 |
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
16 |
16 |
22 |
15 |
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu |
169 |
139 |
177 |
136 |
Evropská agentura pro bezpečnost letectví |
278 |
183 |
286 |
149 |
Evropský orgán pro bankovnictví |
50 |
49 |
54 |
46 |
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž |
557 |
523 |
725 |
421 |
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí |
182 |
169 |
195 |
122 |
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání |
19 |
19 |
20 |
19 |
Evropská agentura pro chemické látky |
116 |
110 |
129 |
109 |
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí |
45 |
44 |
47 |
42 |
Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu |
54 |
53 |
58 |
50 |
Evropská agentura pro životní prostředí |
68 |
61 |
92 |
64 |
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu |
22 |
21 |
25 |
18 |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin |
130 |
130 |
133 |
118 |
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
23 |
22 |
28 |
23 |
Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast |
27 |
26 |
27 |
20 |
Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky |
45 |
43 |
48 |
42 |
Evropský institut pro rovnost žen a mužů |
9 |
9 |
11 |
8 |
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění |
33 |
33 |
38 |
31 |
Evropský orgán pro pracovní záležitosti |
23 |
22 |
26 |
10 |
Evropská agentura pro námořní bezpečnost |
114 |
107 |
125 |
102 |
Evropská agentura pro léčivé přípravky |
408 |
386 |
480 |
365 |
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost |
20 |
19 |
21 |
19 |
Úřad evropského veřejného žalobce |
26 |
25 |
27 |
19 |
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum |
55 |
55 |
57 |
54 |
Evropská výkonná agentura pro výzkum |
88 |
88 |
96 |
88 |
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy |
61 |
60 |
69 |
61 |
Evropská nadace odborného vzdělávání |
22 |
21 |
23 |
21 |
Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech |
60 |
57 |
57 |
45 |
Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost |
23 |
23 |
29 |
24 |
Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva |
186 |
176 |
210 |
167 |
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva |
26 |
12 |
30 |
12 |
Agentura Evropské unie pro železnice |
38 |
37 |
37 |
33 |
Agentura Evropské unie pro kosmický program |
10 102 |
6 419 |
2 666 |
1 614 |
Agentura Evropské unie pro základní práva |
26 |
25 |
33 |
25 |
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví |
558 |
286 |
18 |
282 |
Společný podnik Fusion for Energy |
1 070 |
1 066 |
765 |
745 |
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie |
53 |
44 |
56 |
43 |
Celkem |
15 151 |
10 897 |
7 301 |
5 470 |
v milionech EUR |
||||
Druh výdajů |
Prostředky na závazky |
Prostředky na platby |
||
Disponibilní prostředky celkem |
Přijaté závazky |
Disponibilní prostředky celkem |
Provedené platby |
|
Zaměstnanci |
1 749 |
1 478 |
1 417 |
1 462 |
Správní výdaje |
472 |
439 |
498 |
412 |
Operační výdaje |
12 930 |
8 980 |
5 385 |
3 596 |
Celkem |
15 151 |
10 897 |
7 301 |
5 470 |
GLOSÁŘ
Částky k vyžádání od členských států
Náklady vzniklé ve sledovaném období, jež bude nutno financovat z budoucích rozpočtů, tj. členskými státy EU. Jedná se o důsledek toho, že vedle sebe existují finanční výkazy, jež jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, a rozpočet, který je sestavován podle zásad účetnictví hotovostního.
Dávkově definovaný systém
Důchodový či jiný dávkově definovaný penzijní systém, jehož pravidla vymezují dávky nezávisle na splatných příspěvcích a v němž dávky nejsou přímo vázány na investice systému. Systém může být financován průběžně nebo fondově.
Deriváty
Finanční nástroje, jejichž hodnota je vázána na změny hodnoty jiného finančního nástroje, ukazatele či komodity. Na rozdíl od držitele primárního finančního nástroje (např. vládního dluhopisu), který má bezpodmínečné právo obdržet v budoucnu peníze (nebo jiný ekonomický prospěch), má držitel derivátu právo na takový prospěch pouze podmínečné. Příkladem derivátu je měnový forward.
Diskontní sazba
Sazba, jež se používá k úpravě zohledňující časovou hodnotu peněz. Diskontování je technika porovnávání nákladů a přínosů, jež vznikají v různých obdobích.
Efektivní úroková míra
Sazba, kterou se diskontují odhadované budoucí peněžní příjmy či platby za očekávanou dobu trvání finančního aktiva či finančního závazku. Výsledkem je čistá účetní hodnota tohoto aktiva či závazku.
Finanční aktiva a závazky v naběhlé hodnotě
Všechna finanční aktiva a závazky, které jsou podle mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňovány naběhlou hodnotou.
Finanční aktiva či závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty
Veškerá finanční aktiva či závazky, které jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňovány reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě jsou vykazovány výsledkově do zisku či ztráty účetního období (tj. deriváty).
Finanční oprava
Účelem finančních oprav je chránit rozpočet EU před zátěží v podobě výdajů provedených na základě nesrovnalosti. U výdajů, které spadají do režimu sdíleného řízení, nesou za inkaso neoprávněně vyplacených prostředků primární odpovědnost členské státy.
„Potvrzená“ finanční oprava je finanční oprava, kterou dotčený členský stát akceptoval. „Vyměřená“ finanční oprava je finanční oprava, o níž rozhodla Komise. Jedná se vždy o čistou opravu, v jejímž rámci je členský stát povinen neoprávněně získané prostředky vrátit do rozpočtu EU. Uvedené v důsledku znamená, že se přidělené finanční krytí pro tento členský stát s konečnou platností sníží. V této publikaci jsou potvrzené a vyměřené finanční opravy vykazovány ve společné kategorii.
„Provedená“ finanční oprava znamená, že byla zjištěná nesrovnalost napravena.
Náklady na služební poměry v běžném období
Navýšení závazků systému důchodového zabezpečení, jež plyne ze služebních poměrů v běžném rozpočtovém roce.
Nepřímé řízení
Způsob plnění rozpočtu. V rámci nepřímého řízení svěřuje Komise úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU či práva vnitrostátního.
Nesrovnalost
Nesrovnalost je akt, který je v rozporu s platnými pravidly EU nebo vnitrostátními pravidly a má potenciálně nepříznivý dopad na finanční zájmy EU. Nesrovnalosti, které mohou být důsledkem jednání příjemců, kteří žádají o finanční prostředky, nebo orgánů odpovědných za provádění plateb. Pojem „nesrovnalost“ je širší než pojem „podvod“, který odkazuje na jednání, jež může být kvalifikováno jako trestný čin.
Opravný rozpočet
Rozhodnutí změnit (navýšit, snížit, či převést) určité částky v přijatém rozpočtu na daný rok. Toto rozhodnutí je přijímáno v průběhu daného roku.
Pojistněmatematické předpoklady
Předpoklady používané k výpočtu nákladů na budoucí události, jež ovlivňují důchodové závazky.
Pojistněmatematické zisky a ztráty
Změny pojistněmatematického schodku či přebytku v případě dávkově definovaného systému. Vznikají jednak v důsledku rozdílů mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady a skutečností, jednak v důsledku změn samotných těchto předpokladů.
Preventivní opatření
Preventivní opatření používá Komise k ochraně rozpočtu EU, jestliže jsou jí známy případné nedostatky. Patří k nim pozastavení či přerušení plateb z rozpočtu EU na operační programy.
Prostředky
Prostředky financování z rozpočtu. Rozpočet představuje prognózu závazků a plateb (výplat hotovosti a bankovních převodů příjemcům). Prostředky na závazky a prostředky na platby se nezřídka liší (rozlišené prostředky). Závazky na víceleté programy a projekty jsou totiž zpravidla v plném rozsahu přiděleny již v roce, v němž je o nich rozhodnuto, ale vypláceny jsou v průběhu několika let, v nichž jsou tyto programy a projekty realizovány. Z nerozlišených prostředků jsou financovány správní výdaje, podpora zemědělských trhů a přímé platby; prostředky na závazky a prostředky na platby se v těchto případech rovnají.
Prostředky na platby
Z prostředků na platby jsou financovány výdaje, jež se stávají splatnými v běžném roce a plynou z právních závazků přijatých v běžném roce anebo letech předchozích.
Prostředky na závazky
Z prostředků na závazky jsou financovány celkové náklady na právní závazky (veřejné zakázky, grantové dohody/rozhodnutí o grantu), jež bylo možno schválit v běžném rozpočtovém roce.
Prostředky pozbývající platnosti
Nevyčerpané prostředky, jež se na konci rozpočtového roku zruší. Pozbytím platnosti se rozumí, že se ruší alespoň část povolení vynaložit výdaje nebo přijmout závazky. Toto povolení je vyjádřeno právě vyčleněním prostředků. Pouze u společných podniků lze nevyčerpané prostředky podle jejich finančních pravidel vykázat v odhadu příjmů a výdajů za až tři následující rozpočtové roky (tzv. pravidlo N+3). Prostředky pozbývající platnosti tak lze u společných podniků znovu aktivovat až do rozpočtového roku N+3.
Předběžné financování
Platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci počáteční hotovost. V souladu s příslušnou smlouvou, rozhodnutím, dohodou nebo základním právním aktem může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit.
Přenos prostředků
Výjimka ze zásady ročního rozpočtu, podle níž prostředky, které nebylo možno vyčerpat v daném rozpočtovém roce, lze při splnění přísných podmínek výjimečně přenést do roku následujícího a čerpat v tomto následujícím roce.
Přerušení a pozastavení
Komise může přerušit nebo pozastavit platby, jestliže na základě vlastní činnosti nebo informací od auditních orgánů shledá, že některý členský stát nenapravil závažné nedostatky řídicího a kontrolního systému a/nebo neopravil výdaje, které byly vykázány a schváleny, avšak byly uskutečněny na základě nesrovnalosti.
Převody (mezi rozpočtovými položkami)
Převodem mezi rozpočtovými položkami se rozumí přesun prostředků z jedné rozpočtové položky do druhé v průběhu rozpočtového roku. Převody tedy představují výjimku z rozpočtové zásady specifikace. Výslovně jsou však povoleny Smlouvou o fungování Evropské unie, a to za podmínek, jež stanoví finanční nařízení. Finanční nařízení vymezuje různé druhy převodů v závislosti na tom, zda k nim dochází buď mezi rozpočtovými hlavami, kapitolami, články a body, anebo v rámci těchto částí rozpočtu. Tyto převody vyžadují schválení na různé úrovni.
Přijatý rozpočet
Návrh rozpočtu je přijat v okamžiku, kdy jej schválí rozpočtový orgán a je prohlášen za definitivně přijatý předsedou Evropského parlamentu.
Přímé řízení
Způsob plnění rozpočtu. V rámci přímého řízení je rozpočet plněn přímo útvary Komise, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy.
Realizovatelná finanční aktiva
Veškerá finanční aktiva (s výjimkou derivátů), která jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňována reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě musí být až do vyřazení (nebo znehodnocení) vykazovány v rezervním fondu mezi čistými aktivy.
Reste à liquider (RAL)
Stejné jako zbývající závazky. Částka, v jejíž výši je přijat rozpočtový závazek, ale dosud neproběhla následná platba. Jedná se o platební závazek EU na příští roky, který plyne přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.
Rozpočtová položka
Pokud jde o strukturu rozpočtu, jsou rozpočtové příjmy a výdaje prezentovány v souladu se závaznou nomenklaturou, která vyjadřuje povahu a účel jednotlivých položek, jež určí rozpočtový orgán. Formální nomenklaturní popis má podobu označení části rozpočtu (hlava, kapitola, článek či bod).
Sdílené řízení
Způsob plnění rozpočtu. V rámci sdíleného řízení jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto způsobu plnění rozpočtu spadají zhruba tři čtvrtiny výdajů EU.
Správní prostředky
Ze správních prostředků jsou hrazeny běžné náklady orgánů a subjektů (zaměstnanci, budovy a kancelářské vybavení).
Tradiční vlastní zdroje
Tradiční vlastní zdroje jsou definovány v příslušném rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053). Patří k nim cla a dávky z cukru.
Účelově vázané příjmy
Vyhrazené příjmy, které jsou určeny na financování specifických výdajových položek. Hlavním zdrojem vnějších účelově vázaných příjmů jsou finanční příspěvky, jež na programy financované Unií poskytují třetí země. V případě vnitřních účelově vázaných příjmů jsou jejich hlavní zdroje tyto: příjmy, jež plynou od třetích stran jako protiplnění za zboží, služby či stavební práce dodané na jejich žádost; dále příjmy z vrácení neoprávněně vyplacených částek a konečně příjmy z prodeje publikací a filmů.
Vlastní zdroje
Hlavní zdroj příjmů pro rozpočet EU. Jednotlivé vlastní zdroje jsou uvedeny v příslušném rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053) a jedná se o tradiční vlastní zdroje, vlastní zdroj z DPH, vlastní zdroj z HND a vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů.
Výroční zpráva o činnosti
Výroční zprávy o činnosti prezentují výsledky činností za pomoci např. stanovených cílů, souvisejících rizik či struktury vnitřních kontrol. Výroční zprávu o výkonu své činnosti musí svému orgánu předkládat „pověřené schvalující osoby“ počínaje rozpočtovým rokem 2001 (v případě Komise), resp. počínaje rokem 2003 (v případě všech ostatních orgánů EU). K této zprávě přikládá finanční informace a informace o správě finančních prostředků.
Závazek
Právní závazek poskytnout při splnění určitých podmínek finanční prostředky. EU se zavazuje proplatit svůj díl nákladů na projekt financovaný z jejích prostředků. Dnešní závazky jsou budoucími platbami. Dnešní platby jsou závazky přijatými v minulosti.
Zbývající závazky
Stejné jako reste à liquider (RAL). Částka, v jejíž výši je přijat rozpočtový závazek, ale dosud neproběhla následná platba. Jedná se o platební závazek EU na příští roky, který plyne přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.
Zrušení prostředků
Zrušení nevyčerpaných prostředků, které již nelze použít.
Zrušení závazku
Akt, kterým se ruší předchozí závazek (nebo jeho část).
SEZNAM ZKRATEK
AAR |
Výroční zpráva o činnosti |
AC |
Naběhlá hodnota |
AFS |
Realizovatelná aktiva |
AMIF |
Azylový, migrační a integrační fond |
AOD |
Pověřená schvalující osoba |
ATM |
Uspořádání letového provozu |
BOP |
Platební bilance |
CCS LGF |
Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví |
CEF |
Nástroj pro propojení Evropy |
CEF DI |
Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy |
CIP |
Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace |
COM |
Evropská komise |
COSME |
Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků |
COSO |
Výbor sponzorských organizací Treadwayovy komise |
CPF |
Společný rezervní fond |
CPR |
Nařízení o společných ustanoveních |
CRII+ |
Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus |
D&WM |
Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady |
DPH |
Daň z přidané hodnoty |
EAD |
Expozice v selhání |
EAR |
Účetní pravidlo EU |
EaSI |
Program pro zaměstnanost a sociální inovace |
EBRD |
Evropská banka pro obnovu a rozvoj |
ECB |
Evropská centrální banka |
ECL |
Očekávané úvěrové ztráty |
ECOFIN |
Rada pro hospodářské a finanční věci |
EDIF |
Záruční nástroj v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu |
EFRR |
Evropský fond pro regionální rozvoj |
EFSD |
Evropský fond pro udržitelný rozvoj |
EFSE |
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu |
EFSF |
Evropský nástroj finanční stability |
EFSI |
Evropský fond pro strategické investice |
EFSM |
Evropský mechanismus finanční stabilizace |
EGNOS |
Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací |
EHP |
Evropský hospodářský prostor |
EIB |
Evropská investiční banka |
ElectriFI |
Iniciativa pro financování elektrifikace |
ELM |
Vnější úvěrový mandát |
ENRF |
Evropský námořní a rybářský fond |
ENEF |
Fond pro rozšiřování podniků |
ENIF |
Fond pro inovaci podniků |
ENPI |
Evropský nástroj sousedství a partnerství |
EP |
Evropský parlament |
ERF |
Evropský rozvojový fond |
ERI |
Iniciativa EIB na posílení odolnosti |
ESA |
Evropská kosmická agentura |
ESF |
Evropský sociální fond |
ESM |
Evropský mechanismus stability |
ESUO v likvidaci |
Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci |
ESVČ |
Evropská služba pro vnější činnost |
ESVO |
Evropské sdružení volného obchodu |
ETF |
Evropská facilita pro technologické startupy 1998 |
EU |
Evropská unie |
EÚD |
Evropský účetní dvůr |
EUMETSAT |
Evropská organizace pro využívání meteorologických družic |
Euratom |
Evropské společenství pro atomovou energii |
EZFRV |
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova |
EZZF |
Evropský zemědělský záruční fond |
FIFO |
First in, first out |
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty |
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty |
FN |
Finanční nařízení EU |
Fond BUFI |
Fond pokut |
Fondy ESI |
Evropské strukturální a investiční fondy |
FP7 |
Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj |
FS |
Fond soudržnosti |
FSDA |
Finanční výkazy – diskuse a analýza |
FVNA |
Reálná hodnota vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu |
GNSS |
Globální družicový navigační systém |
H2020 |
Horizont 2020 |
HDP |
Hrubý domácí produkt |
HMU |
Hospodářská a měnová unie |
HND |
Hrubý národní důchod |
IF |
Inovační fond |
IIW |
Okno pro infrastrukturu a inovace |
IPSAS |
Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor |
IT |
Informační technologie |
ITER |
Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor |
JRC |
Společné výzkumné středisko |
JU |
Společný podnik |
LGD |
Míra ztrátovosti ze selhání |
LGTT |
Nástroj záruk za úvěry pro projekty TEN-T |
MAP |
Víceletý program finanční inkluze středních podniků |
MEP |
Poslanec Evropského parlamentu |
MFA |
Makrofinanční pomoc |
MMF |
Mezinárodní měnový fond |
MSME |
Mikropodniky a malé a střední podniky |
NDICI |
Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci |
NGEU |
NextGenerationEU |
PBI |
Iniciativa projektových dluhopisů |
PD |
Pravděpodobnost selhání |
PF4EE |
Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost |
PGF |
Účastnický záruční fond |
PPP |
Partnerství veřejného a soukromého sektoru |
PSEO |
Důchodový systém evropských úředníků |
RAL |
„Reste à Liquider“ (zbývající závazky) |
RRF |
Nástroj pro oživení a odolnost |
RSFF |
Finanční nástroj pro sdílení rizik |
RTD |
Výzkum, technologický rozvoj a demonstrace |
RVP |
Evropský investiční fond |
RVZ |
Rozhodnutí o vlastních zdrojích |
S&P |
Standard & Poor's Financial Services LLC |
SANAD |
MENA Fond pro mikropodniky, malé a střední podniky |
SAPARD |
Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova |
SEMED |
Program finanční inkluze mikropodniků a malých a středních podniků v jižním a východním Středomoří |
SFEU |
Smlouva o fungování Evropské unie |
SICR |
Významné zvýšení úvěrového rizika |
SIUGI |
Nástroj pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků |
SME |
Malé a střední podniky |
SMEW |
Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky |
SURE |
Podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci |
SZP |
Společná zemědělská politika |
TRDI |
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova |
TVZ |
Tradiční vlastní zdroje |
VFR |
Víceletý finanční rámec |
(1) Prováděcí rozhodnutí Komise C(2021) 3991 final.
(2) Členské státy se schválenými plány: finanční prostředky přidělené na každý schválený plán pro oživení a odolnost. Členské státy bez schválených plánů: maximální přidělená částka v grantech podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Tyto částky podléhají aktualizaci podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241, která se předpokládá k 30. červnu 2022.
(†) Finsko: podepsáno a vyplaceno až v roce 2022 (0,3 miliardy EUR).
(‡) Irsko: nepodepsáno k datu podpisu těchto účtů. Irsko nepožádalo o předběžné financování nevratné podpory.
(1) Rumunsko: vyplaceno až v roce 2022 (1,9 miliardy EUR).
(†) Slovinsko: podepsáno až v roce 2022. Slovinsko nepožádalo o předběžné financování úvěru.
(3) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).
(4) Komplexní přehled o nástroji NGEU je uveden v Hlavních událostech rozpočtového roku v oddílech 2.2 a 2.3.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).
(6) Ustanovení o automatickém přenosu nevyčerpaných prostředků na závazky a platby se vztahuje i na ostatní programy v okruhu 6: Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, Zámořské země a území a Nástroj předvstupní pomoci (NPP III), a to prostřednictvím odkazů v jejich právních základech na ustanovení nástroje NDICI-GE.
(7) Částka schválená pro nástroj NGEU v roce 2021 se týká podpory na rok 2021 ve formě nevratné podpory členským státům v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) a dodatečných finančních prostředků do jiných evropských programů nebo fondů (rozvoj venkova, Fond InvestEU, Fond pro spravedlivou transformaci, Horizont Evropa a rescEU). Nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení stanoví zákonné lhůty s ohledem na právní závazky, zatímco rozdělení programů je stanoveno na základě plánovaného harmonogramu ročních závazků, které jsou konkrétně uvedeny v různých právních základech příslušných programů.
(8) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).
(9) Článek 212 finančního nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(10) Údaje za roky 2020 a 2021: bez příjmů souvisejících s vystoupením Spojeného království z EU
(11) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).
(12) Podle zásady subsidiarity jedná Unie pouze v případě a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Unie. Podle zásady proporcionality obsah ani forma činnosti Unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv (viz článek 5 SEU).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046.
(14) Viz článek 317 SFEU.
(15) C(2020) 4240 final ze dne 24. června 2020.
(16) Pojem „Evropská komise“ tak slouží k označení jak orgánu (sboru komisařů), jejž tvoří členové Komise, tak jeho administrativy. Administrativu řídí generální ředitelé organizačních jednotek Komise (a vedoucí dalších správních struktur, tedy útvarů, kanceláří a výkonných agentur).
(17) Od poloviny roku 2019 (podle revidovaného článku 12 interního předpisu) je řízení Evropského rozvojového fondu (ERF) rozděleno mezi pět útvarů (GŘ pro mezinárodní partnerství (GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj), úřad ECHO, GŘ pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu, agentura EACEA a středisko JRC).
(18) https://ec.europa.eu/info/publications/integrated-financial-and-accountability-reporting_cs
(2) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.
(3) Dne 24. listopadu 2021 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie plynoucích z vlastních zdrojů, jež mají v roce 2021 vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států v uvedeném roce vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1) ze dne 29. února 1968 v platném znění).
(19) Údaj za rok 2020 se týká (zvýšení)/snížení realizovatelných finančních aktiv.
(20) Do roku 2020 byly postoupené úvěry (úvěry v selhání, u nichž skupina EIB vydala výzvu k čerpání záruky EU) prvotně vykázány v částce zaplacené za vypořádání čerpání záruky a okamžitě u nich došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu o částku úvěrových ztrát, které vznikly již v době subrogace, což vedlo k nulové čisté účetní hodnotě v rozvaze. Také u úroků vzniklých po prvotním vykázání došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu. V souladu s revidovaným účetním pravidlem EU č. 11 jsou nyní postoupené úvěry klasifikovány jako nakoupené nebo vzniklé úvěrově znehodnocené úvěry („POCI“), takže opravná položka ze snížení hodnoty se vztahuje pouze na změny očekávaných úvěrových ztrát vzniklých po prvotním vykázání. Kromě toho podle revidovaného účetního pravidla EU č. 11 týkajícího se úvěrů POCI nabíhá úrok pouze z čisté účetní hodnoty. Proto byla opravná položka ze snížení hodnoty vykázaná ke konci roku 2020 u postoupených úvěrů odepsána z hrubé účetní hodnoty postoupených úvěrů k 1. lednu 2021, aniž by to mělo dopad na účetní hodnotu těchto úvěrů v rozvaze.
(21) Systém PSEO je fiktivní (virtuální) fond definovaných požitků, v němž příspěvky zaměstnanců slouží k financování jejich budoucích penzí. Přestože skutečný investiční fond neexistuje, má se za to, že částky, které by takový fond vybral, se investují do dlouhodobých dluhopisů členských států, a odráží se v důchodových závazcích vykázaných v roční účetní závěrce Evropské unie. Za vyplácení těchto dávek v souladu s článkem 83 služebního řádu a čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii společně ručí členské státy (podrobný popis systému viz COM(2018) 829).
(22) Údaje za rok 2020 v konsolidované roční účetní závěrce EU za rok 2020 zahrnují 16 134 milionů EUR klasifikovaných jako dlouhodobá realizovatelná finanční aktiva a 3 453 milionů EUR klasifikovaných jako krátkodobá realizovatelná finanční aktiva.
(23) Nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 159, 20.5.2020, s. 1).
(24) Údaj za rok 2020 se týká částek, které byly dříve v konsolidované roční účetní závěrce EU za rok 2020 klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva.
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(4) Položka „Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR“ zahrnuje výsledek plnění rozpočtu a položky vyloučené z konsolidace u konsolidovaných účetních jednotek, mimorozpočtové operace a finančně nevýznamné nepřiřazené programy.
(28) Aktiva ve výši 2,7 miliardy EUR, na která byly vytvořeny rezervy v rámci záruky za vnější úvěrový mandát EIB, pokrývají také výpůjčky v rámci makrofinanční pomoci a Euratomu (viz bod 4.1.2).
(29) Aktiva ve výši 2,8 miliardy EUR, na která byly vytvořeny rezervy v rámci záruky za vnější úvěrový mandát EIB, pokrývají také výpůjčky v rámci makrofinanční pomoci a Euratomu (viz bod 4.1.2).
(30) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 ze dne 14. března 2018, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 30).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).
(32) Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.
(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).
(34) Platnost finančního rámce pro EZFRV byla prodloužena do roku 2022 (nařízení (EU) 2020/2220).
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
(36) Rozhodnutí Rady (Euratom) 2021/281 ze dne 22. února 2021, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku (Úř. věst. L 62, 23.2.2021, s. 41).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).
(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).
(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).
(40) Nařízení Rady (Euratom) 2021/765 ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) 2018/1563 (Úř. věst. L 167 I, 12.5.2021, s. 81).
(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. věst. L 357, 8.10.2021, s. 1).
(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1718 ze dne 14. listopadu 2018 o změně nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 291, 16.11.2018, s. 3).
(43) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804 ze dne 17. května 2016, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 85).
(5) S výjimkou úvěrů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (NGEU) a v rámci finanční pomoci.
(6) S výjimkou nákladů příštích období.
(44) S výjimkou úvěrů back-to-back v rámci finanční pomoci.
(45) bez nákladů příštích období
(46) Realizovatelná finanční aktiva (s výjimkou investic do fondů peněžního trhu a kapitálových nástrojů).
(47) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.
(48) Například v pracovním dokumentu XI připojeném k návrhu rozpočtu, který pojednává o provádění rozpočtových záruk, společného rezervního fondu a posouzení udržitelnosti podmíněných závazků vyplývajících z rozpočtových záruk a finanční pomoci podle čl. 41 odst. 5 finančního nařízení.
(49) Riziko záruk na vlastní kapitál vychází z pomyslné částky, na kterou se záruka vztahuje.
(7) S uplatněním opravného koeficientu („oprav. koef.“).
(8) vyplácí se první tři roky po odchodu
(50) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat
(51) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014 , kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 29).
(52) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I , 22.12.2020, s. 11).
(53) Technická úprava finančního rámce pro rok 2021 v souladu s článkem 4 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, COM(2020) 848 final, 18. 12. 2020.
(54) Nařízení Rady (EU) 2020/2094.
(55) Tento program VFR zahrnuje doplňkové finanční krytí z nástroje NextGenerationEU pro balíček REACT-EU. Viz kapitola 1.1 Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 v přílohách ke zprávám o plnění rozpočtu. V odstavci o okruhu 2 je podrobně popsán příspěvek tohoto programu VFR k balíčku REACT-EU.
(56) Tento program VFR zahrnuje doplňkové finanční krytí z nástroje NextGenerationEU pro balíček REACT-EU. Viz kapitola 1.1 Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 v přílohách ke zprávám o plnění rozpočtu. V odstavci o okruhu 2 je podrobně popsán příspěvek tohoto programu VFR k balíčku REACT-EU.
(57) Tento program VFR zahrnuje doplňkové finanční krytí z nástroje NextGenerationEU pro balíček REACT-EU. Viz kapitola 1.1 Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 v přílohách ke zprávám o plnění rozpočtu. V odstavci o okruhu 2 je podrobně popsán příspěvek tohoto programu VFR k balíčku REACT-EU.
(58) Tento program VFR zahrnuje doplňkové finanční krytí z nástroje NextGenerationEU pro balíček REACT-EU. Viz kapitola 1.1 Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 v přílohách ke zprávám o plnění rozpočtu. V odstavci o okruhu 2 je podrobně popsán příspěvek tohoto programu VFR k balíčku REACT-EU.
17.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 399/240 |
Prohlášení o věrohodnosti předkládané EÚD Evropskému parlamentu a Radě – zpráva nezávislého auditora
(2022/C 399/02)
Výrok
|
Spolehlivost účetní závěrky
Výrok o spolehlivosti účetní závěrky
|
Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka
Příjmy
Výrok o legalitě a správnosti příjmů
|
Výdaje
Záporný výrok o legalitě a správnosti rozpočtových výdajů
Výrok o legalitě a správnosti výdajů z Nástroje pro oživení a odolnost
Východisko pro vyjádření výroku
Východisko pro vyjádření záporného výroku o legalitě a správnosti rozpočtových výdajů
|
Hlavní záležitosti auditu
Posuzovali jsme závazek týkající se důchodů a jiných zaměstnaneckých požitků
|
Posoudili jsme významné odhady na konci roku uvedené v účetní závěrce
|
Přezkoumali jsme aktiva vzniklá v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie
|
Posoudili jsme dopad ruské invaze na Ukrajinu na účetní závěrku
|
Posoudili jsme dopad opatření spojených s pandemií COVID-19 na účetní závěrku
|
Jiné záležitosti
|
Odpovědnost vedení
|
Odpovědnost auditora za audit konsolidované účetní závěrky a uskutečněných operací
|
14. července 2022
Klaus-Heiner LEHNE
předseda
Evropský účetní dvůr
12, rue Alcide De Gasperi – L-1615 Lucemburk
(1) Konsolidované finanční výkazy obsahují rozvahu, výkaz o finanční výkonnosti, výkaz peněžních toků, výkaz změn čistých aktiv a shrnutí hlavních účetních zásad a další přílohy (včetně vykazování podle segmentů).
(2) Zprávy o plnění rozpočtu zahrnují i přílohy.
(3) Další informace uvádíme v bodech 1.22–1.27 naší výroční zprávy za rok 2021.
(4) Roční účetní závěrka EU za rok, příloha 2.9.
(5) Zahrnují výdaje příštích období na straně pasiv rozvahy ve výši 77,8 miliardy EUR a na straně aktiv rozvahy částku 52,1 miliardy EUR snižující hodnotu předběžného financování.