30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/1

Usnesení Evropského výboru regionů – Návrhy Evropského výboru regionů týkající se pracovního programu Evropské komise na rok 2023

(2022/C 375/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

s ohledem na:

—	protokol o spolupráci s Evropskou komisí z února 2012,

—	usnesení VR Priority Evropského výboru regionů na období 2020–2025 (1),

—	závěrečnou zprávu Konference o budoucnosti Evropy,

—	příspěvky, které obdržel od regionálních parlamentů s legislativní pravomocí v rámci dohody o spolupráci mezi VR a Konferencí regionálních zákonodárných shromáždění Evropské unie (CALRE),

—	své usnesení o konečných výsledcích Konference o budoucnosti Evropy,

vybízí Evropskou komisi, aby v rámci svého pracovního programu na rok 2023 usilovala o provádění následujících opatření:

Budoucnost Evropy

vítá doporučení přijatá na plenárním zasedání Konference o budoucnosti Evropy zaměřená na zajištění demokratičtější, udržitelnější a spravedlivější Evropské unie. VR je odhodlán přispět k provádění závěrečné zprávy, včetně institucionálních reforem potřebných k zajištění silné vazby mezi občany a jejich volenými zástupci na všech úrovních. Své návrhy týkající se případných změn Smluv a aktualizace interinstitucionálních dohod nastínil v samostatném usnesení;

žádá, aby pracovní program Evropské komise zahrnoval konkrétní iniciativy zaměřené na realizaci těchto návrhů, zejména s cílem rozvíjet participativní metody zohledňující místní podmínky a začlenit je natrvalo do rozhodovacího procesu EU, přičemž je třeba respektovat legislativní pravomoci regionálních orgánů;

vítá proto návrh Konference o budoucnosti Evropy zaměřený na vytvoření systému zastupitelů odpovědných za unijní záležitosti, který inicioval VR, jako způsob, jak občanům lépe přiblížit orgány EU. VR je odhodlán realizovat tento návrh ve spolupráci s Komisí, a to prostřednictvím své Evropské sítě místních a regionálních zastupitelů a projektu nazvaného Budování Evropy ve spolupráci s místními zastupiteli. VR rovněž doporučuje zapojit co nejvíce do procesů tvorby právních předpisů EU mladé místní politiky a administrativní pracovníky, a to mj. prostřednictvím svého programu pro mladé zvolené politiky;

vyzývá k lepšímu zapojení mladých lidí do demokratických procesů a ke strukturované spolupráci s mládeží (např. prostřednictvím rad mládeže) a považuje občanskou výchovu za základní předpoklad pro posílení postavení občanů, který jim umožní se informovaně a aktivně účastnit demokratického života. Požaduje, aby Evropská komise ve svém pracovním programu navrhla ve spolupráci s místními a regionálními orgány iniciativy zaměřené na vytvoření celoevropských osnov pro občanskou výchovu, podporu evropských demokratických hodnot, kritického myšlení, digitálních dovedností a mediální gramotnosti;

naléhavě Evropskou komisi žádá, aby urychleně podnikla kroky v zájmu nalezení uspokojivého a trvalého řešení problému humanitární krize ve Středomoří, přičemž je v prvé řadě nezbytné ochránit životy migrantů, ale také zaručit respektování lidských práv a základních svobod. VR a místní a regionální orgány jsou připraveny v tomto směru v co největší míře spolupracovat;

vyzývá Komisi, aby při předkládání legislativních návrhů v oblastech politiky spadajících do sdílené nebo koordinační pravomoci systematicky využívala tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity;

Ukrajina

připomíná svou žádost, aby Evropská komise zřídila místní nástroj EU pro ukrajinské uprchlíky. Nemělo by při tom jít o nový fond, nýbrž o operační nástroj, který by snížil byrokracii a urychlil přístup komunálních politiků k dostupným finančním prostředkům;

zdůrazňuje, že členské státy mohou využít finanční prostředky, jež byly vyčleněny na Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE), aby připravily konkrétní řešení umožňující zajistit dlouhodobou integraci osob přistěhovaleckého původu, a to pomocí investic zaměřených na bydlení, vzdělávání, zaměstnanost, zdraví, sociální začlenění a péči nebo jiné sociální služby. Mimořádná podpora by měla být uprchlíkům poskytována bez ohledu na to, z jaké země pocházejí;

žádá Komisi, aby předložila návrh na revizi Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) a zvážila krátkodobá a střednědobá řešení pro místní a regionální orgány s cílem uspokojit přetrvávající finanční potřeby související s krizí na Ukrajině. Požaduje, aby byla přijata důrazná opatření, která by bránila obchodování s lidmi a bojovala proti němu, a záruky, které by uprchlíkům zajistily přístup k lékařské a psychologické péči a právo na sexuální a reprodukční zdraví. Podporuje balíček opatření na ochranu ukrajinských dětí, které uprchly před válkou, a požaduje, aby byla přijata zvláštní opatření na ochranu zranitelných uprchlíků;

10.

v souvislosti s uplatňováním zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“, podle níž je zavedení nové legislativní „zátěže“ přípustné pouze v rozsahu, v jakém se ruší „zátěž“ předchozí, opakuje, že základním odůvodněním pro všechny právní předpisy v demokratických společenstvích je maximalizovat čistý přínos pro společnost jako celek a že je třeba zachovat legislativní cíle a přísné hospodářské, sociální a environmentální normy EU;

11.

vítá aktivaci směrnice o dočasné ochraně a zdůrazňuje, že uznání práva na volný pohyb a autonomie uprchlíků má příznivý dopad v podobě snížení tlaku na vnitrostátní azylové systémy a na přijímací kapacity v příhraničních regionech. Vyzývá však Komisi, aby znovu zvážila, do jaké míry je její návrh nařízení o účelovém využívání migrantů v oblasti migrace a azylu a také definice účelového využívání v návrhu revidovaného znění Schengenského hraničního kodexu relevantní, neboť by se vztahovaly rovněž na ukrajinské uprchlíky, které ruský režim zneužívá jako zbraň, a mohly by tak být v přímém rozporu se směrnicí o dočasné ochraně;

12.

rozhodně podporuje vytvoření unijního plánu pro obnovu Ukrajiny s cílem oživit její hospodářství, znovuvybudovat zničenou infrastrukturu a podporovat ji na cestě k demokratickým reformám jejích institucí a veřejných služeb. V této souvislosti VR založí Alianci měst a regionů pro obnovu Ukrajiny, která bude sdružovat místní a regionální orgány v Evropě a na Ukrajině s cílem zajistit, aby orgány samosprávy hrály ústřední roli při strategickém plánování obnovy, dalším zavádění decentralizace a víceúrovňové správy na Ukrajině a při zlepšování řádné místní či regionální správy. VR se rovněž ztotožňuje s výzvou místních a regionálních orgánů na Ukrajině a v EU, aby nedílnou součástí poválečné obnovy bylo navázání nebo oživení vzájemných partnerství a partnerské spolupráce mezi městy a regiony. Podporuje opatření, která zmírní dlouhodobé sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro regiony a města EU;

13.

poukazuje na to, že nápravná opatření přijatá jako součást postupu členských států při makroekonomické nerovnováze mají výraznější dopad na některé regiony, jako například ty, jež jsou uvedeny v článku 349 SFEU a které jsou hospodářsky a sociálně velmi citlivé vůči vnějším otřesům a restriktivním hospodářským politikám;

Oživení a soudržnost

14.

je přesvědčen, že pokud by byla s ohledem na stávající energetickou krizi, geopolitickou nestabilitu a snahy o oživení po pandemii COVID-19 deaktivována úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu, mohlo by to mít značný hospodářský, sociální a environmentální dopad. Požaduje proto, aby obecná úniková doložka zůstala v platnosti, dokud nebude zaveden revidovaný rámec pro správu ekonomických záležitostí. VR rovněž podporuje výzvu Konference o budoucnosti Evropy k reformě evropského semestru s cílem zvýšit jeho demokratickou legitimitu a posílit zapojení místních a regionálních orgánů prostřednictvím „kodexu chování“ vytvořeného podle vzoru kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci strukturálních fondů;

15.

vyzývá Komisi, aby vzhledem k probíhajícímu provádění národních plánů pro oživení a odolnost zajistila, že místní a regionální orgány budou plně zapojeny do rozhodování o těchto plánech, do jejich programování i provádění, a to s cílem zmírnit rizika plynoucí z nedostatečné koordinace s dalšími zdroji financování, včetně prostředků vyhrazených na soudržnost, a posílit soudržnost a součinnost se strategiemi místního rozvoje, neboť oba tyto aspekty mají zásadní význam pro dosažení cílů Nástroje pro oživení a odolnost;

16.

zdůrazňuje, že potenciál evropské politiky soudržnosti sehrává rozhodující úlohu při minimalizaci územních rozdílů z hlediska hospodářských činností – zejména těch s vyšší přidanou hodnotou – a také při zajištění spravedlivějšího rozložení evropských příjmů mezi regiony, které vnitřní trh ani globalizace samy o sobě nezaručí. Proto musí tato politika zůstat jedním z ústředních prvků procesu úvah;

17.

důrazně podporuje zásadu „nepoškozování soudržnosti“ předloženou v osmé zprávě o soudržnosti, podle níž je soudržnost obecnou hodnotou EU. Navrhuje včas zahájit důkladný proces úvah o dlouhodobých výzvách pro soudržnost a o tom, jak se s nimi může vypořádat politika soudržnosti a další politiky EU. V tomto ohledu podporuje záměr Komise zavést ověřování dopadu na venkovské oblasti, díky čemuž by měly všechny politiky lépe přispívat k soudržnosti ve venkovských oblastech, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států a na nižší než vnitrostátní úrovni;

18.

žádá, aby bylo v roce 2023 provedeno posouzení dlouhodobé vize pro venkovské oblasti EU do roku 2040 s cílem vypracovat konkrétní návrhy doplněné o zdroje, finanční nástroje a kvantitativní cíle a zohlednit dopad války na Ukrajině na venkovské oblasti. Požaduje přijetí evropského programu pro venkov, který bude zaměřen na budoucnost, bude podporovat zemědělství a místní výrobu, napomůže integraci měst a venkova, zohlední podmínky regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, posílí odolnost v oblasti potravin a povede k udržitelné revitalizaci venkovských komunit a okrajových oblastí;

19.

vyzývá Evropskou komisi, aby zintenzivnila své úsilí, pokud jde o komunikaci o evropských politikách ve venkovských oblastech. Ty se cítí vyloučeny z jednacích procesů a často nevědí o možných způsobech zapojení, které jim orgány a instituce EU nabízejí;

20.

vyzývá Evropskou komisi, aby začala provádět novou strategii pro nejvzdálenější regiony Unie, a to v celém jejím rozsahu a hloubce, neboť tyto regiony byly a stále jsou obzvláště zasaženy pandemií a většina z nich je také ohrožena mezinárodní krizí v důsledku války na Ukrajině;

21.

souhlasí s Konferencí regionálních zákonodárných shromáždění Evropské unie (CALRE) a Evropským parlamentem, že specifické demografické rysy, potřeby a výzvy, kterým čelí okrajové a ostrovní regiony, včetně souostroví a nejvzdálenějších regionů, vyžadují zvláštní a cílenou podporu ze strany EU (například v oblasti ekologické a digitální transformace, včetně výzkumných a investičních programů zaměřených na potenciál těchto regionů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, udržitelného zemědělství a rybolovu, ochrany moří a biologické rozmanitosti) a opatření, jež by přispěla ke zmírnění četných strukturálních a trvalých znevýhodnění těchto území Evropské unie, kterými jsou například obtíže těchto regionů při snižování své uhlíkové stopy;

22.

souhlasí s Evropským parlamentem, že po vzoru městské agendy a chystaného Paktu pro venkov je třeba pokročit v přípravě paktu pro ostrovy a programu Evropské unie pro ostrovy, a to společně s hlavními zúčastněnými stranami, tj. celostátními, regionálními a místními orgány, hospodářskými a sociálními subjekty, občanskou společností, akademickou obcí a nevládními organizacemi. Vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o rozmanitých podmínkách, jež panují na ostrovních územích Evropské unie;

23.

žádá Evropskou komisi, aby zahájila legislativní úkony nezbytné k tomu, aby byla uvedena do praxe nová strategie na podporu nejvzdálenějších regionů „Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU“, do jejíhož místně podmíněného přístupu a individualizované formy podpory, jež je v souladu se Smlouvou, se promítá pevný závazek Komise vůči těmto regionům;

24.

zdůrazňuje, že malá města a obce mohou plnit zásadní úlohu při navrhování a provádění integrovaných procesů územního rozvoje, a žádá Evropskou komisi, aby podpořila úlohu malých měst a obcí v rámci integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje a jiných územních nástrojů, jež slouží k podpoře iniciativ zaváděných členskými státy, a to tím, že v rámci politiky soudržnosti vytvoří podpůrnou poradenskou síť s cílem zlepšit jejich využívání, zejména v malých městských oblastech, které plní úlohu regionálních center. Zároveň by Komise měla zaručit, že vlády jednotlivých států budou podporovat všechny iniciativy v oblasti integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje, zejména pak v těch regionech, které to potřebují nejvíce, jako jsou méně rozvinuté regiony a regiony, které z hlediska místního rozvoje zaostávají;

25.

domnívá se, že vzhledem k četným krizím, s nimiž se Evropská unie v současné době potýká, je o to důležitější nepolevoval v provádění Zelené dohody pro Evropu a dát jí v roce 2023 nový legislativní podnět. Vítá proto, že podle první výroční zprávy o provádění Nástroje pro oživení a odolnost byl překročen požadavek vyčlenit na ekologickou transformaci alespoň 37 % prostředků tohoto nástroje;

Ekologická transformace a udržitelnost

26.

apeluje na Evropskou komisi, aby spolupracovala s místními a regionálními orgány na provádění iniciativ vyplývajících z Klimatického paktu z Glasgow a budoucích závěrů konference COP 27 a podporovala víceúrovňovou spolupráci a místně stanovené příspěvky. Vyzývá Evropskou komisi, aby uznala úlohu místních a regionálních orgánů při dosahování cílů Pařížské dohody a v diplomatické činnosti v oblasti klimatu na nižší než celostátní úrovni. Vyzývá ke společnému úsilí v ambiciózním celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 s cílem zajistit, aby byla do roku 2050 naplněna společná vize „života v souladu s přírodou“;

27.

je znepokojen tím, že pokrok dosažený při podpoře přizpůsobování se změně klimatu se zpomalil ve srovnání s vysokými ambicemi oznámenými v nové strategii EU pro přizpůsobování se změně klimatu a také se zvýšenými globálními ambicemi, jak zdůrazňuje výzva UNFCCC ke stanovení celosvětového cíle v oblasti přizpůsobování se změně klimatu;

28.

vyzývá Komisi, aby systematicky začleňovala zásadu energetické soběstačnosti do legislativního rámce EU, prosazovala systematická opatření na úsporu energie a podporovala a urychlila přechod na čistou, obnovitelnou, cenově dostupnou a bezpečnou energii. Požaduje, aby Komise a spolunormotvůrci usilovali o vytvoření spolehlivého legislativního rámce pro posuzování energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility a pro boj proti nim. Žádá, aby byl zapojen do koordinační skupiny pro energetickou chudobu a zranitelné spotřebitele. Zdůrazňuje, že společenství pro obnovitelné zdroje jsou klíčovým nástrojem pro podporu širokého využívání obnovitelných zdrojů energie a dosažení decentralizovaného a bezpečného energetického systému. Vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s regionálními orgány ve snaze odstranit překážky bránící jejich rozvoji, navrhly další pobídky a podpořily také investice, jež jsou při tom zapotřebí. V této souvislosti poukazuje na to, že by se nemělo zapomínat na regiony, v nichž bude transformace energetiky nákladnější z důvodu jejich energetické izolace, jako je tomu v případě ostrovů a nejvzdálenějších regionů;

29.

vyzývá Komisi, aby při důkladné revizi nařízení o správě energetické unie a opatřeních v oblasti klimatu připravila trvalý legislativní rámec pro Zelenou dohodu, který by lépe zakotvil cíle udržitelného rozvoje a strukturálně zapojil místní a regionální orgány;

30.

vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala činnost Evropského paktu starostů a primátorů, jakož i iniciativy, jako je mise EU pro klimaticky neutrální a inteligentní města, která je klíčovým nástrojem pro provádění Zelené dohody pro Evropu ve městech a regionech v celé EU a pro pomoc místním a regionálním orgánům při plnění cílů v oblasti přizpůsobení se změně klimatu;

31.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy připravila finanční a podpůrný rámec, který by usnadnil provádění cílů renovace veřejných budov ve vlastnictví subjektů na nižší než celostátní úrovni s cílem zajistit proveditelnost norem platných pro tyto budovy v souladu se směrnicí o energetické účinnosti. V tomto smyslu připomíná význam poskytování přímého financování na opatření v oblasti energetické účinnosti místním a regionálním orgánům, jakož i dalších pokynů a podpory, zejména pro renovaci historických budov;

32.

zavazuje se pokračovat ve spolupráci v rámci platformy zúčastněných stran pro nulové znečištění a prosazovat přístup založený na víceúrovňové správě k akčnímu plánu pro nulové znečištění, včetně monitorování a v pozdější fázi vytvoření srovnávacího přehledu „zelené“ výkonnosti regionů EU;

33.

podporuje vyhlášení Evropského roku zelenějších měst a vyjadřuje připravenost aktivně se do této iniciativy zapojit;

34.

podporuje holistický místně podmíněný přístup k politikám v oblasti životního prostředí orientovaný na danou oblast a opakuje svou výzvu, aby byl po vzoru právního rámce pro klima přijat právní předpis o oceánech;

35.

požaduje, aby byl kladen větší důraz na krátké zemědělsko-potravinářské hodnotové řetězce a aby byla uznána rozmanitost výrobních systémů v Evropě, včetně alternativních výrobních systémů, zaměřených na podporu místních a regionálních forem výroby, zpracování a uvádění na trh s cílem dosáhnout místní a regionální potravinové autonomie. Požaduje větší podporu kolektivních místních projektů, do nichž jsou zapojeni zpracovatelé, místní orgány, zemědělské a lesnické podniky, obchodníci, družstva, sdružení místních výrobců a místní spotřebitelé s cílem rozvíjet nabídku místních potravin;

36.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat opatření, která se budou prostřednictvím krátkodobé a střednědobé hospodářské podpory a strukturálních sociálních politik zaměřovat na usnadnění přístupu nejzranitelnějších skupin k udržitelnějšímu a zdravějšímu potravinovému systému, a tím budou přispívat k boji proti obezitě a podvýživě, a to mj. s pomocí Akčního plánu EU proti dětské obezitě po roce 2020, který má být vypracován;

37.

požaduje, aby byl vytvořen účinný systém víceúrovňové správy, který by kombinoval evropské mise se strategiemi místního a regionálního rozvoje, opatřeními pro oživení po pandemii COVID-19 a financováním inovací prostřednictvím strukturálních fondů, aby bylo dosaženo ekologičtější, zdravější, inkluzivnější a odolnější EU;

38.

rozhodně podporuje nedávnou pilotní akci Partnerství pro regionální inovace, která v sobě slučuje koncepci inteligentní specializace s přístupem založeným na misích v rámci ekologické a digitální transformace. Navrhuje, aby EU poskytla další podporu na rozvoj územních misí a místních inovačních ekosystémů prostřednictvím středisek Evropského výzkumného prostoru, aby mohly plnit aktivní úlohu v Evropském výzkumném prostoru a při odstraňování rozdílů v oblasti inovací v EU;

39.

zdůrazňuje, že Nový evropský Bauhaus lze provádět pouze prostřednictvím víceúrovňové správy a místně orientovaného přístupu, který je koncipován jako vzájemně propojená síť regionálních nebo místních středisek, a nikoli pouze jako jediná pobočka. Připomíná svůj návrh na snadno použitelný systém poukazů, který by poskytoval praktickou podporu městům a regionům při zapojení do společenství Nového evropského Bauhausu;

40.

očekává, že Komise bude dále začleňovat do svých politických procesů genderový rozměr, zejména tím, že předloží metodiku pro posouzení dopad programů EU na genderovou rovnost;

41.

plně uznává, že k dosažení klimatických cílů EU v odvětví dopravy jsou zapotřebí rozhodná opatření. Zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly všechny druhy dopravy udržitelnější a aby se v silniční dopravě snížily emise prostřednictvím kombinace dlouhodobě udržitelných alternativních paliv a vozidel s nulovými emisemi. Důležité je také zohlednit celý životní cyklus, aby byly emise skleníkových plynů minimalizovány ve všech fázích od těžby paliva až po spálení ve vozidle (tzv. „well-to-wheel“), a nikoli aby byly minimalizovány pouze výfukové emise. S ohledem na potřebu zásadní transformace automobilového průmyslu ve všech regionech s cílem zaručit, že žádný region nezůstane opomenut, naléhavě vyzývá Komisi, aby řešila dopad přísnějších norem pro emise CO2 pro osobní a dodávkové automobily, a to prostřednictvím evropského mechanismu na podporu spravedlivé a sociálně vyvážené transformace evropských regionů spojených s automobilovým a dodavatelským průmyslem;

Digitální transformace a průmysl

42.

rozhodně podporuje šíření výsledků výzkumu a osvědčených postupů mezi místními aktéry v oblasti inovací, a to prostřednictvím iniciativ, jako je platforma pro výměnu poznatků a projekt Věda se setkává s regiony, či prostřednictvím probíhajících aktivit Evropského technologického institutu a Evropské rady pro inovace, které se zaměřují především na začínající podniky a společnosti s vysokým potenciálem růstu v evropských regionech;

43.

vítá činnost Komise v rámci iniciativy „Spojte se, podporujte, buďte udržitelní“ a je připravený pokračovat ve svých odborných činnostech, jež se týkají místních a regionálních ukazatelů digitalizace, podporovat Evropskou komisi při poskytování vhodných nástrojů městům a obcím pro měření pokroku digitální transformace;

44.

v souvislosti se stanoviskem VR Digitální soudržnost vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s VR a územními sdruženími řešila způsoby 1) rozpoznávání a monitorování rostoucích digitálních propastí, 2) zvýšení digitální soudržnosti Unie a 3) provádění doporučení VR a Konference o budoucnosti Evropy týkající se digitální transformace;

45.

vítá návrh Komise týkající se aktu o datech a se zájmem očekává návrh nařízení týkající se aktu o strategii interoperability, který by měl usnadnit spravedlivé a rovnocenné sdílení dat, zejména mezi orgány veřejné správy na různých úrovních a mezi soukromými subjekty, a který umožní vytvořit prostředí důvěry mezi soukromými společnostmi a orgány veřejné správy;

46.

očekává se zájmem zveřejnění nové legislativní iniciativy zaměřené na vytvoření nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu a vítá oznámení Komise, že cílem tohoto nástroje bude posílit evropskou správu jednotného trhu v době krize, aby bylo možné předvídat narušení a předcházet jim, a vyzývá k zapojení všech příslušných aktérů včetně místních a regionálních orgánů do mechanismů připravenosti na krize a reakce na ně;

47.

zdůrazňuje význam politicky koordinovanější a široké průmyslové strategie pro to, aby nedocházelo k vyloučení odlehlejších regionů, které sice nemají vhodné podmínky pro to, aby se na jejich území usazovaly průmyslové podniky, a vyznačují se nízkou diverzifikací své hospodářské struktury, mohly by však na zakládat podniky, jež by poskytovaly služby doplňující činnost průmyslových podniků, které se EU snaží přemístit pomocí své strategie na evropské území;

48.

připomíná své doporučení, aby Komise v rámci své budoucí průmyslové politiky kladla větší důraz na hodnocení toho, jak obstojí v budoucnosti, a zohlednila přitom zkušenosti z konkurenceschopných regionálních ekosystémů, význam klíčových základních technologií a potřebu nelézt rovnováhu mezi konkurenceschopností a otevřenou strategickou autonomií;

49.

doporučuje Komisi, aby výrazněji a lépe provázala politiku soudržnosti se složkou týkající se státní podpory v rámci politiky v oblasti hospodářské soutěže, a to tím, že umožní využívat spolufinancování z nástroje REACT-EU na opatření, jež jsou zaváděna v rámci dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství v návaznosti na agresi Ruska vůči Ukrajině;

Přeshraniční spolupráce a mobilita

50.

konstatuje, že právní a správní překážky nadále brání rozvoji evropských příhraničních regionů, a vyzývá Komisi, aby navrhla nástroj pro koordinaci mezi členskými státy při provádění směrnic EU, aby se na hranicích nevytvářely nové právní překážky. Vyzývá rovněž Komisi, aby obnovila jednání s Radou o navrhovaném nařízení o mechanismu řešení právních a správních překážek nebo aby navrhla alternativní nástroj, který by evropským příhraničním regionům umožnil najít účinné řešení překážek, s nimiž se potýkají;

51.

vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh, který by zajistil zachování pozemní a námořní přeshraniční spolupráce v případě celounijní nebo regionální krize, a aby poskytla odpovídající finanční prostředky na projekty zaměřené na rozvoj přeshraničního propojení a intermodality. V rámci Nástroje pro propojení Evropy by se měly vždy zveřejňovat konkrétní výzvy k předkládání návrhů na nápravu chybějících přeshraničních spojení a na odstraňování těchto úzkých míst v dopravě by měly být ve větší míře vyčleňovány prostředky i v rámci iniciativy INTERREG. Financování přeshraničních projektů by mělo být zajištěno též formou dlouhodobých investic přes Evropskou investiční banku (EIB) a národní podpůrné banky;

52.

vítá veřejnou konzultaci, kterou zahájila Evropská komise na téma Odliv mozků – zmírňování výzev spojených s úbytkem populace, a připomíná svou výzvu, aby u každého dílčího aspektu odlivu mozků (přílivu mozků, plýtvání mozky, cirkulace mozků a zpětné migrace), ale i migrace kvalifikovaných pracovníků byly určeny a realizovány různé způsoby reakce;

53.

vítá ambiciózní revizi hlavních směrů rozvoje transevropských dopravních sítí (TEN-T), zejména lepší začlenění městských uzlů do dálkové sítě a lepší správu evropských koridorů. Vybudování infrastruktury v souladu s lhůtami pro jednotlivé části sítě si však vyžádá značné finanční úsilí na evropské, celostátní a regionální úrovni. Aby byla zaručena kontinuita a dostupnost financování, vyzývá VR k zahájení diskusí o příštím Nástroji pro propojení Evropy (CEF 3);

54.

vítá návrh Komise týkající se nového rámce pro městskou mobilitu a vyzývá k většímu důrazu na podporu aktivní mobility a veřejné dopravy. V zájmu dosažení cílů EU v oblasti dekarbonizace je nezbytné řešit značné nedostatky ve financování, s nimiž se potýkají místní a regionální orgány v městských a příměstských oblastech, a zajistit také inkluzivnost dopravy pro venkovské regiony;

Sociální ochrana, vzdělávání a mládež

55.

znovu potvrzuje, že je třeba dále zapojovat mladé lidi do demokratických procesů a rozhodování na všech úrovních správy věcí veřejných, a zdůrazňuje, že začleněním mládeže do všech příslušných oblastí politiky by EU zajistila, aby Evropský rok mládeže 2022 zanechal výraznou stopu;

56.

zdůrazňuje, že je třeba usnadnit přístup k sociální ochraně, cenově dostupnému a udržitelnému bydlení pro všechny – a v neposlední řadě pro mladé lidi –, a to i prostřednictvím financování z prostředků EU, a bojovat proti nejistému zaměstnávání mladých lidí v reakci na zhoršenou situaci, v níž se evropská mládež ocitla v důsledku pandemie COVID-19;

57.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla regulační rámec EU s cílem ukončit neplacené stáže;

58.

žádá Evropskou komisi, aby vypracovala evropský program v oblasti bydlení, který by zajistit skutečné provádění renovační vlny, a účinně tak řešil výzvy, s nimiž se potýká odvětví bydlení, i příležitosti, které toto odvětví vytváří; Žádá proto, aby dlouhodobé investice do bydlení nebyly považovány za strukturální, veřejné či podobné výdaje, které jsou definovány v rámci Paktu o stabilitě a růstu;

59.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti se závažnými společenskými problémy, které se objevily v posledních letech, aktualizovala své doporučení Rady z roku 2011 týkající se politik zaměřených na předcházení předčasnému ukončování školní docházky a na jeho omezení;

60.

zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšit digitální vzdělávání, což by mělo být klíčovým strategickým cílem vysoce kvalitní výuky a učení v digitálním věku. Zvládnutí digitálních dovedností posiluje postavení našich současných i budoucích občanů a umožňuje jim úspěšněji obstát v rámci probíhající čtvrté průmyslové revoluce (revoluce digitální) i nadcházející revoluce páté, během níž bude zaveden průmysl 5.0;

61.

znovu připomíná, že je třeba zajistit plné provádění evropského pilíře sociálních práv a jeho příslušných hlavních cílů pro rok 2030. V tomto ohledu naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila komplexní evropskou strategii boje proti chudobě, která by rovněž zajistila účinné mechanismy sledování a sběru dat, a to i na nižší než celostátní úrovni;

62.

žádá, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do přípravy a provádění návrhů na vytvoření inkluzivních trhů práce a účinnějších sociálních politik;

Zdraví, civilní ochrana a cestovní ruch

63.

plně podporuje doporučení Konference o budoucnosti Evropy, že je třeba posílit odolnost systémů zdravotní péče v Evropě, a připomíná, že jejich řízení je ve dvou třetinách členských států decentralizované, což z regionů činí klíčového partnera při projednávání a provádění všech nových politik zaměřených na snížení závislosti EU na zahraničních dodavatelích léčivých přípravků, koordinaci výzkumu a financování, urychlení vytváření strategických zásob, posílení výroby a přezkumu zranitelnosti systémů zdravotní péče. V této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila nové právní předpisy podobné evropskému aktu o čipech, které by posílily nezávislost EU v oblasti účinných látek, hotových léčivých přípravků a všech typů lékařských protiopatření;

64.

očekává, že Komise předloží konkrétní návrhy na provedení doporučení VR týkajících se usnadnění používání směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči ze strany pacientů, zdravotnických pracovníků, zdravotních pojišťoven a veřejných orgánů. Konkrétně požaduje podrobnější pokyny a aktivní podporu (logistickou, právní a finanční) pro příhraniční regiony, které jsou zapojeny (nebo mají v úmyslu se zapojit) do spolupráce v oblasti přeshraniční zdravotní péče;

65.

očekává, že Komise v rámci nadcházející revize právních předpisů v oblasti léčivých přípravků navrhne opatření, která zajistí, aby všichni pacienti měli včas k dispozici cenově dostupné, nezbytné a inovativní léčivé přípravky bez ohledu na to, kde žijí, a že bude řešit hlavní příčiny nedostatku léčivých přípravků;

66.

připomíná, že je třeba vypracovat jasný plán pro dlouhodobé využívání a finanční posílení mechanismu civilní ochrany Unie a jeho nástrojů, a to jak z hlediska předcházení katastrofám a připravenosti na ně, tak i z hlediska kolektivní kapacity pro odezvu na mimořádné události, zejména s ohledem na rozsáhlejší a častější katastrofy. Je připraven přispívat k činnosti sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany svými odbornými znalostmi v oblasti zvládání katastrof na regionální a místní úrovni;

67.

nadále požaduje vypracování nové strategie pro evropský cestovní ruch a žádá Komisi, aby konečně předložila Evropský program pro cestovní ruch 2030/2050 s cílem podpořit souběžnou (ekologickou a digitální) transformaci evropských turistických destinací, zejména v nejvzdálenějších regionech, zvýšit jejich konkurenceschopnost, usnadnit oživení hospodářství a zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu i odolné obnovení činností a zaručit, aby občané Evropské unie mohli požívat svého práva na bezpečný a plnohodnotný cestovní ruch;

Vnější spolupráce

68.

očekává, že Komise přijme náležitá opatření v návaznosti na požadavek VR na posílení územního rozměru vztahů mezi Spojeným královstvím a EU a zváží způsoby a prostředky, jak prostřednictvím VR strukturálně zapojit místní a regionální orgány do partnerství se Spojeným královstvím a do institucionálního rámce dohody o obchodu a spolupráci. VR poukazuje na to, že kromě dohody o obchodu a spolupráci by měl vztah mezi EU a Spojeným královstvím těžit také z dosud nevyužitého potenciálu ke spolupráci mezi místními a regionálními orgány z EU a Spojeného království při společném řešení společných problémů, jako je udržitelné hospodaření se zdroji ve vodách Severního moře, Lamanšského průlivu a Irského moře nebo provádění cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni;

69.

žádá Komisi, aby při vypracovávání právních předpisů v oblasti cestovního ruchu zohlednila další omezení nejvzdálenějších regionů, které jsou co do hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje na cestovním ruchu do značné míry závislé. V této souvislosti poukazuje na to, že je třeba zajistit odpovídající financování, aby bylo možné v těchto regionech zaručit přístupnost a realizaci klimatické a digitální transformace;

70.

navrhuje, aby byl rámec pro opatření na nižší než celostátní úrovni formálně zohledněn v procesu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a v opatřeních EU v oblasti klimatu, která z této úmluvy vycházejí;

71.

vyzývá Komisi, aby uznala, že místní a regionální orgány a vzájemná spolupráce mohou přispět k dosažení míru a prosperity ve třetích zemích, například prostřednictvím takových iniciativ, jako je iniciativa z Nikósie;

72.

vítá stanovisko Evropské komise k žádosti Ukrajiny, Gruzie a Moldavska o členství v EU a v návaznosti na to vítá rozhodnutí Evropské rady udělit Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země a uznat evropskou perspektivu Gruzie. V této souvislosti vyzývá Komisi, aby přehodnotila iniciativu Východního partnerství, provedla hloubkovou analýzu vztahů se zeměmi Východního partnerství a více se přitom zaměřila na jejich úsilí o evropskou integraci;

73.

vyslovuje se pro to, aby do EU mohly vstoupit všechny země západního Balkánu za předpokladu, že splní veškerá kritéria členství. Zdůrazňuje, že je důležité vysílat těmto zemím pozitivní signály, a podpořit tak jejich angažovanost v procesu přistoupení k EU, který je bohužel zdlouhavý;

74.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil orgánům EU a předsednictvím Rady EU.

V Bruselu dne 29. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) COR-2020-01392-00-00-RES-TRA.

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/9

Usnesení Evropského výboru regionů – Výsledky Konference o budoucnosti Evropy a navazující opatření

(2022/C 375/02)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

s ohledem na:

—	svá usnesení o Konferenci o budoucnosti Evropy ze dne 12. února 2020 (1) a 7. května 2021 (2) a také na usnesení Přispění místních a regionálních orgánů ke Konferenci o budoucnosti Evropy ze dne 27. ledna 2022 (3);

—	Marseilleský manifest místních a regionálních představitelů: „Evropa začíná v regionech, městech a obcích“ ze dne 4. března 2022 (4);

—	zprávu o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022 (5);

—	usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 o opatřeních v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy (6);

—	zprávu skupiny VR na vysoké úrovni pro evropskou demokracii (7);

—	usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o výzvě ke svolání konventu k revizi Smluv (8);

—	sdělení Evropské komise o Konferenci o budoucnosti Evropy ze dne 17. června 2022 (9);

vítá závěry Konference o budoucnosti Evropy (dále jen „konference“), jak byly schváleny na plenárním zasedání konference dne 30. dubna 2022 a představeny předsednictví Rady a předsedkyním Evropského parlamentu a Evropské komise dne 9. května 2022, a zároveň si uvědomuje, že je třeba zajistit účinnou informační kampaň a skutečný přístup „zdola nahoru“;

rozhodně podporuje výzvu občanů k vytvoření demokratičtější, transparentnější, spravedlivější a udržitelnější EU a domnívá se, že je třeba na ni rychle a účinně navázat a promítnout cíle a návrhy konference do politických iniciativ a konkrétních opatření, mimo jiné prostřednictvím aktivnější interinstitucionální spolupráce;

upozorňuje na to, že mnohé z návrhů uvedených v závěrečné zprávě z konference se týkají aktivního zapojení regionů a místních orgánů do navrhování i provádění iniciativ, které mohou pomoci přiblížit EU jejím občanům;

domnívá se, že ambiciózní reforma fungování EU prováděná s cílem čelit budoucím výzvám a zajistit větší transparentnost a odpovědnost v rozhodovacím procesu EU a náležitě posílit postavení občanů a místních a regionálních orgánů vyžaduje revizi Smluv. Z tohoto důvodu vítá výzvu Evropského parlamentu, aby byl svolán konvent, a to aktivací postupu revize Smluv (článek 48 Smlouvy o EU);

domnívá se, že na budoucím konventu by se měli plně podílet i členové Evropského výboru regionů, aby tak byly zastoupeny názory více než jednoho milionu politiků volených v Evropě na regionální a místní úrovni, což by se mělo odrazit v jeho složení. Zohledněno by mělo být rovněž to, že někteří z těchto politiků zastupují regiony, které mají legislativní pravomoc;

vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v závěrečné zprávě nebyla zohledněna řada nápadů, které byly formulovány na vícejazyčné digitální platformě – například nápady týkající se úředního statusu jazyků nebo reakce na ambice územních celků na nižší než celostátní úrovni –, ačkoli si tyto nápady získaly velmi výraznou podporu;

Evropská demokracie

(40) (10) vítá skutečnost, že konference uznala víceúrovňovou povahu evropské zastupitelské demokracie a navrhla reformovat VR tím, že by mu byla přiznána „významnější úloha v institucionální struktuře, pokud se jedná o záležitosti s územním dopadem“. VR se domnívá, že tato reforma by měla vést k rozšíření oblasti politik s územním dopadem, v jejichž případě by měl být povinně konzultován. To vyžaduje přezkum článku 43 (společná zemědělská politika / rybolov), článku 79 (migrace) a článku 144 Smlouvy o fungování EU (obecné ustanovení o jednotném trhu) a také přezkum článku 13 Smlouvy o EU a článků 294, 300 a 307 Smlouvy o fungování EU;

je toho názoru, že v oblastech, v nichž je konzultace povinná, by Evropský parlament, Evropská komise a Rada EU měly řádně odůvodnit, jestliže tato stanoviska nevezmou v úvahu. VR by rovněž mělo být umožněno účastnit se třístranných jednání během postupu spolurozhodování, a to na základě revize interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů;

(39.3) vítá návrh konference změnit názvy orgánů EU, aby občané lépe rozuměli tomu, jakou funkci tyto orgány plní a jaká úloha jim přísluší v rozhodovacím procesu EU. Za tímto účelem Výbor navrhuje změnit svůj název tak, aby lépe vypovídal o politické a právní odpovědnosti jeho členů a také o jeho úloze jakožto evropského shromáždění regionů a měst;

10.

vyzývá k posílení interinstitucionálních synergií zapojením VR do činnosti Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady Evropské unie (např. do činnosti výborů, komisí a pracovních skupin), protože může být zdrojem užitečných poznatků a umožnit lépe pochopit, jak EU funguje v praxi;

11.

(40, 40.2, 40.4) vítá, že bylo uznáno, že „aktivní subsidiarita a víceúrovňová správa představují klíčové zásady a základní prvky fungování a demokratické odpovědnosti EU“, dále vítá výzvu k „systematickému používání definice subsidiarity, na níž se společně dohodly všechny orgány EU“, aby bylo jasné, na jaké úrovni – evropské, celostátní, regionální, či místní – mají být rozhodnutí přijímána, a navrhované rozšíření mechanismu varování pro kontrolu uplatňování zásady subsidiarity „na všechny regionální parlamenty v EU, které mají legislativní pravomoc“. Připojuje se k požadavku, aby bylo celostátním a také regionálním parlamentům, které mají legislativní pravomoc, v budoucnu umožněno navrhovat na evropské úrovni legislativní iniciativy. Tyto návrhy by měly pomoci objasnit, že subsidiarita neznamená bránit v přijímání opatření na evropské úrovni, ale jde o to určit, která úroveň vlády by měla mít vedoucí úlohu, ať už prostřednictvím formálních výlučných pravomocí, nebo formálních sdílených pravomocí, přičemž ostatní úrovně by měly politické cíle podporovat;

12.

dále se domnívá, že výše uvedené návrhy týkající se subsidiarity by měly vést k přezkumu čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU, Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v EU a Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Při tomto přezkumu by měl být mimo jiné zásadě proporcionality přiřknut stejný význam, jakému se těší zásada subsidiarity, přičemž Výboru regionů by měla být svěřena úloha v ex ante fázi kontroly subsidiarity, jak je popsáno výše, a mělo by se také umožnit častější a lepší uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality v procesech řízení EU. Mezitím by měla být upravena interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů v EU tak, aby byla úloha VR posílena již v současném institucionálním rámci s cílem pomoci určit, která úroveň správy by měla mít vedoucí úlohu, a to s ohledem na posouzení územního dopadu ze strany VR, jeho činnost v oblasti ověřování dopadu na venkovské oblasti a jeho nedávno zdokonalený systém správy pro zlepšování právní úpravy a aktivní subsidiaritu;

13.

(36) podporuje návrhy konference, jejichž cílem je doplnit zastupitelskou demokracii zvýšením účasti občanů na evropské demokracii na všech úrovních. Mělo by se tak stát institucionalizací nových forem účasti občanů na úrovni Evropské unie prostřednictvím dialogů s náhodně vybranými občany na konkrétní témata. VR opakuje svoji výzvu k vytvoření stálého a místně orientovaného mechanismu pro dialog s občany, podporovaného místními a regionálními orgány, který by zajistil obousměrnou komunikaci mezi občany a orgány a institucemi EU, což by vedlo k lepšímu pochopení místního a regionálního dopadu unijních politik v celé EU. Zdůrazňuje, že je nutné zaručit, aby byl tento mechanismus k dispozici občanům každého věku, původu a společenského postavení. Zároveň upozorňuje, že v příhraničních regionech je k vytvoření skutečné evropské přidané hodnoty zapotřebí pojmout tento dialog přeshraničně. Domnívá se, že zefektivnění stávajících mechanismů zaměřených na účast občanů vyžaduje změnu článku 11 Smlouvy o EU a také článků 24 a 227 Smlouvy o fungování EU;

14.

zavazuje se, že bude pokračovat v pořádání místních dialogů s občany a strukturovaných iniciativ participativní demokracie, které by mohly být součástí stálého mechanismu;

15.

(37) vítá myšlenku aktivnější komunikace o politikách a politice EU nejen v kontextu voleb do Evropského parlamentu, ale také voleb vnitrostátních, regionálních a místních;

16.

(36.6) vítá návrh konference „vytvořit systém místních zastupitelů odpovědných za unijní záležitosti“ jakožto způsob, jak přiblížit orgány EU evropským občanům, a zavazuje se realizovat tento návrh ve spolupráci s Evropskou komisí, a to prostřednictvím své rychle se rozvíjející Evropské sítě regionálních a místních zastupitelů odpovědných za unijní záležitosti (11) a projektu „Budování Evropy ve spolupráci s místními zastupiteli“ (12);

17.

se zájmem očekává případný návrh Evropské komise na „pomoc při budování kapacity mezi národními, regionálními a místními aktéry s cílem zahájit novou generaci decentralizovaných dialogů s občany založených na poradních přístupech“ (13);

18.

(39) vítá návrh Konference o budoucnosti Evropy na zlepšení rozhodovacího procesu EU tak, aby EU byla schopna jednat, a to zejména širším využitím rozhodování kvalifikovanou většinou;

19.

(39.2) vítá návrhy Konference o budoucnosti Evropy na bližší zapojení vnitrostátních parlamentů do legislativního procesu. V této souvislosti vyzývá k zohlednění potřeb druhých komor;

Hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost

20.

(25.1, 25.3) vítá výzvu k zajištění toho, aby hodnoty a zásady zakotvené ve Smlouvách EU a v Listině základních práv EU byly plně dodržovány ve všech členských státech a aby byly neoddiskutovatelnou, nezvratnou a nezbytnou podmínkou členství v EU a přistoupení k EU. Vzhledem k tomu, že více než 80 000 místních a regionálních orgánů v EU představuje základní úroveň demokratické legitimity, vyzývá VR k tomu, aby byly soustavně zapojovány do prosazování hodnot zakotvených v Listině a do monitorování toho, jak jsou dodržovány zásad, které s ní souvisejí. VR se proto domnívá, že jeho účast na interinstitucionálním dialogu o procesu monitorování Listiny a právního státu je naprosto nezbytná;

21.

(25.4) souhlasí s účinným uplatňováním a hodnocením oblasti působnosti „nařízení o podmíněnosti“, přičemž se domnívá, že porušování zásady právního státu musí vést k pozastavení plateb nebo finančním opravám. Opakuje své přesvědčení, že „v případě takových opatření by ti příjemci finančních prostředků EU, včetně místních a regionálních orgánů, kteří za toto porušení zásady právního státu nenesou odpovědnost, měli i nadále dostávat finanční podporu od daného členského státu“ (14). Vítá rovněž výzvu k posouzení dalších nástrojů na ochranu právního státu a zvážení potřebných právních možností, jak postihovat porušení této zásady;

22.

(29.2, 29.4, 29.5) vítá výzvu k posílení a usnadnění veřejných investic do vzdělávání, zdraví, péče o děti a seniory, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a dalších důležitých oblastí s cílem postoupit vpřed s prováděním evropského pilíře sociálních práv a jeho akčního plánu, neboť tak se občané budou moci přesvědčit o sociálním rozměru Evropské unie a jejím úsilí o zlepšení kvality života. Zdůrazňuje, že je nutno pomocí právních nástrojů, politik, celounijních kritérií a dalších relevantních prostředků nastolit Unii rovnosti, v níž nebude místo pro žádnou diskriminaci;

Změna klimatu, energetika a životní prostředí

23.

(3.1, 2.3) zdůrazňuje, že je nutné uznat úlohu místních a regionálních orgánů při inkluzivní a spravedlivé zelené transformaci;

24.

souhlasí s cílem urychlit zelenou transformaci. Vítá snahu o dosažení ekologičtějších měst pomocí městského plánování a výstavby, využívání řešení vycházejících z přírody, jejichž cílem je podpora biologické rozmanitosti, a strategií na vymýcení energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility. V této souvislosti zdůrazňuje význam zapojení místních a regionálních orgánů do iniciativy Nový evropský Bauhaus;

25.

(3, 4.1, 4.4, 31.2) zdůrazňuje, že v rámci spravedlivé ekologické a digitální transformace je třeba věnovat zvláštní pozornost okrajovým a ostrovním regionům včetně všech souostroví a nejvzdálenějších regionů a zajistit zejména jejich konektivitu a využívání veřejných infrastruktur za stejných podmínek jako v ostatních částech Unie;

26.

(3) podporuje cíl konference posílit evropskou energetickou bezpečnost a dosáhnout energetické nezávislosti EU, a zajistit tak pro občany Unie dostatek cenově dostupné a udržitelné energie, aniž by byl opomenut jakýkoli region. V této souvislosti vyzývá k tomu, aby místní a regionální orgány, které provádějí projekty v rámci Zelené dohody pro Evropu, získaly přímý přístup k finančním prostředkům EU, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat regionům s izolovanými energetickými systémy;

27.

je přesvědčen, že v návaznosti na návrhy konference by měla být prosazována intenzivnější interinstitucionální spolupráce, mimo jiné prostřednictvím pracovní skupiny VR pro provádění Zelené dohody na místní úrovni, komunikační kampaně VR zaměřené na Zelenou dohodu pro Evropu a víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice. Domnívá se, že by měla být posílena současná spolupráce VR se zúčastněnými stranami, jako je Pakt starostů a primátorů EU (v souvislosti s kampaní na úsporu energie ve městech „Cities' Energy Saving Sprint“), a dalšími institucemi EU (např. platformou zúčastněných stran pro nulové znečištění, již zřídila Evropská komise);

28.

zavazuje se, že bude i nadále podporovat úlohu místních a regionálních orgánů v politikách v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti prostřednictvím diplomatické činnosti v oblasti klimatu na nižší než celostátní úrovni a na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Domnívá se, že jednotlivé rámce OSN v oblasti klimatu, životního prostředí a cílů udržitelného rozvoje by měly být co nejvíce soudržné a propojené, aby se podpořilo systematické provádění a zabránilo se nadbytečnému plánování. VR žádá Evropskou komisi, aby podporovala zásadu víceúrovňové správy a při vymezování globálního cíle v oblasti přizpůsobení se změně klimatu prosazovala přístup zdola nahoru;

29.

(3.8) vítá výzvu ke spravedlivé transformaci v zájmu ochrany pracovníků a pracovních míst, což vyžaduje, aby byl ve všech jejích rovinách zohledňován silný územní prvek s cílem zajistit místně zaměřený přístup podle specifických potřeb jednotlivých komunit. VR v této souvislosti vyzývá k vytvoření evropského mechanismu na podporu spravedlivé, čisté a úspěšné transformace evropských regionů, pro něž je charakteristický automobilový a dodavatelský průmysl, a to zavedením víceúrovňové správy a partnerského přístupu v zájmu náležitého a účinného plánování politik a rozpočtových opatření;

Zdraví

30.

(10.2, 10.3) vítá výzvu k rozšíření pravomocí EU v oblasti zdraví a požaduje revizi článku 4 Smlouvy o fungování EU tak, aby oblast zdraví a zdravotní péče patřily mezi sdílené pravomoci EU a členských států. Jak je zdůrazněno v návrzích konference, tato změna by měla „plně zohlednit zásadu subsidiarity a zásadní úlohu místních, regionálních a celostátních subjektů v otázkách zdraví“;

31.

(10.6, 12.15) souhlasí s výzvou k zajištění volného přístupu ke stávajícím léčebným postupům a toho, aby měly léčivé přípravky v celé EU stejnou kvalitu a byly dodávány za spravedlivou místní cenu. V tomto ohledu VR zdůrazňuje zásadní úlohu přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotní péče;

Silnější ekonomika, sociální spravedlnost a pracovní místa

32.

(11.3) rozhodně podporuje výzvu konference k revizi rámce pro správu ekonomických záležitostí EU a evropského semestru, aby bylo možné lépe prosazovat jeho hlavní cíle v oblasti hospodářské a fiskální koordinace spolu se spravedlivou zelenou a digitální transformací a také sociální spravedlností; VR se připojuje k výzvě konference týkající se posílení úlohy místních a regionálních orgánů, což musí být provedeno za pomoci „kodexu chování“, který zajistí jejich zapojení do evropského semestru, a to po vzoru kodexu chování pro partnerství v rámci strukturálních fondů. Takový kodex pro evropský semestr by zlepšil účinnost tohoto procesu i jeho demokratickou legitimitu. Kromě toho VR vyzývá, aby byly do reformovaného evropského semestru opět jednoznačně začleněny cíle udržitelného rozvoje, což vyústí v místně orientované udržitelné oživení;

33.

(13, 14) podporuje důraznou výzvu konference k zajištění toho, aby byly evropský pilíř sociálních práv a jeho hlavní cíle pro rok 2030 plně provedeny na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, přičemž je třeba respektovat rozdělení pravomocí a zásady subsidiarity a proporcionality i stávající pravomoci na celostátní, regionální a místní úrovni, jakož i nezávislost sociálních partnerů. VR rovněž podporuje návrh konference začlenit do Smluv protokol o sociálním pokroku, což by znamenalo provést přezkum článku 3 SEU a článků 9, 151, 152–157 SFEU;

34.

(15) trvá na tom, že je třeba urychleně a účinně řešit demografické změny. Kromě toho poukazuje na hrozbu, kterou pro hospodářství a demokracii jako celek představují rostoucí sociální, hospodářské, územní a digitální nerovnosti, jež vedou mimo jiné k odlivu mozků, a zdůrazňuje proto, že je třeba zvýšit prostřednictvím investic a podpory atraktivitu vylidněných a stárnoucích regionů, a to zejména pro mladé lidi a rodiny. VR rovněž zdůrazňuje, že je třeba věnovat pozornost regionům, které se potýkají s nevyvážeností obyvatelstva způsobenou vysokou hustotou obyvatelstva, zejména v okrajových a ostrovních oblastech, které jsou velmi zranitelné vůči vysokému lidskému tlaku a mají potíže se správou veřejné infrastruktury;

35.

upozorňuje, že ve zprávě konference se opakovaně odkazuje na potřebu větší soudržnosti, a zdůrazňuje úlohu soudržnosti jako obecné hodnoty EU a zásadu „nepoškozování soudržnosti“, jež byla nedávno navržena v osmé zprávě o soudržnosti. Podle VR je nezbytné, aby VR (a jeho Aliance soudržnosti) a orgány EU navázaly úzkou spolupráci s cílem skutečně tuto zásadu uplatnit při tvorbě budoucí politiky EU a v programovém období politiky soudržnosti na roky 2021–2027;

36.

(12) důrazně podporuje výzvu k upevnění přeshraniční spolupráce s cílem posílit soudržnost a odolnost příhraničních regionů a podporuje odkaz na nařízení o evropském mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu, které má potenciál výrazně zlepšit přeshraniční spolupráci a životní podmínky občanů žijících v příhraničních regionech. VR však vyjadřuje politování nad tím, že nebyly předloženy návrhy týkajících se problémů, s nimiž se příhraniční regiony každodenně potýkají, a odkazuje na své usnesení z roku 2021 „Vize pro Evropu: Budoucnost přeshraniční spolupráce“, v němž uvádí řadu návrhů, jak podpořit příhraniční regiony a celkově zlepšit přeshraniční spolupráci;

37.

lituje, že chybí návrhy týkající se regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními podmínkami, jako jsou ostrovní regiony (včetně souostroví a nejvzdálenějších regionů) nebo horské regiony, které vyžadují specifickou podporu ze strany EU a důkladné posouzení dopadu politik, aby bylo možné zajistit jejich rozvoj za stejných podmínek, jako v ostatních oblastech Evropské unie;

Digitální transformace

38.

(4.4, 12.14, 31) vítá skutečnost, že konference uznala, že digitální soudržnost doplňuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Doporučuje, aby byla digitální soudržnost začleněna do všech politik Evropské unie, a vyzývá, aby byl náležitě revidován článek 175 Smlouvy o fungování EU. VR dále upozorňuje na přetrvávající problém s dostupností údajů o digitální transformaci na nižší než celostátní úrovni, a proto bude společně s Evropskou komisí pokračovat ve vývoji a zavádění systému měření digitální vyspělosti na místní a regionální úrovni;

Migrace

39.

(43.2) zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají obce a regiony při úspěšné integraci migrantů a uprchlíků, a vyzývá, aby byla v diskusích o migraci na úrovni EU věnována větší pozornost integračním politikám. VR jednoznačně podporuje návrh konference na zvýšení finanční, logistické a operativní podpory ze strany EU – včetně podpory určené pro místní a regionální orgány a organizace občanské společnosti –, zaměřené na řízení prvotního přijetí migrantů a žadatelů o azyl včetně konkrétní podpory přijímání nezletilých migrantů bez doprovodu –, což by umožňovalo účinnou integraci uprchlíků a legálních migrantů v EU nebo navracení nelegálních migrantů. Poukazuje na to, že čl. 79 odst. 4 Smlouvy o fungování EU by měl být v tomto smyslu změněn tak, aby umožňoval poskytovat pobídky a podporu nejen pro opatření členských států, ale při plném dodržení zásady subsidiarity také pro jejich místní a regionální orgány s cílem podpořit integraci státních příslušníků třetích zemí, kteří legálně pobývají na jejich území, a to bez ohledu na jejich zemi původu;

40.

(44.2) souhlasí s návrhem konference provést revizi dublinského systému s cílem zaručit solidaritu a spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, které by měly být koordinovány na evropské úrovni a přispět ke zmírnění migračního tlaku na regiony EU v přední linii;

Vzdělávání, kultura, mládež a sport

41.

vítá návrhy konference týkající se významu vzdělávání jakožto prostředku na podporu aktivního evropského občanství. V této souvislosti je odhodlán rozvíjet svůj pilotní projekt „Prosazování evropských hodnot prostřednictvím vzdělávání a kultury“, včetně mapování osvědčených postupů na místní a regionální úrovni v celé EU. VR oceňuje návrhy konference zaměřené na koordinaci úrovně různých vzdělávacích programů v EU, přičemž má být akceptován celostátní, regionální a místní obsah;

42.

(47.7) vítá výzvu, podle níž by se mělo vyvinout zvláštní úsilí, aby se zabránilo odlivu mozků z některých regionů a zemí v rámci EU kvůli nedostatku příležitostí, zejména pro mladé lidi. Za tímto účelem podporuje výzvu konference k přijetí rozhodnějších opatření pro zajištění jistoty zaměstnání, kvalitního a spravedlivého odměňování za práci a stáže, rovného přístupu k sociální ochraně a cenově dostupných možností bydlení pro mladé lidi (zejména pro mladé lidi ze zranitelných skupin). Cílem těchto opatření by mělo být odstranění stávajících územních rozdílů z hlediska života a dobrých životních podmínek mladých lidí v EU;

43.

vítá, že konference ve své zprávě mnohokrát odkazuje na výzkum a inovace, a zdůrazňuje, že je třeba překonat rozdíly v oblasti inovací a spojit místně orientované inovační strategie s územními misemi, jak tomu bylo nedávno v případě rámci pilotní akce týkající se regionálních inovací;

44.

(36.9) podporuje zavedení „kontroly právních předpisů z hlediska mládeže“, která by měla spočívat v mechanismu posuzování dopadů zaměřeném na mládež, jenž by se vztahoval na právní předpisy a politiky EU v oblastech, které se týkají mladých lidí. Tento mechanismus by se měl soustředit na lepší zohlednění dlouhodobých zájmů a na potřebu zajištění aktivní účasti mladých lidí na rozhodování v EU a měl by měřit pozitivní dopad evropských návrhů právních předpisů na život mladých lidí. VR v této souvislosti připomíná, že k tomuto úsilí přispívá prostřednictvím své sítě mladých zvolených politiků (YEP) a tím, že se společně s Evropským fórem mládeže podílel na vypracování Evropské charty mládeže a demokracie;

45.

(48.2) vítá očekávání občanů týkající se prosazování a ochrany evropské rozmanitosti. V tomto ohledu souhlasí s doporučeními konference ohledně podpory mnohojazyčnosti a regionálních jazyků a zdůrazňuje, že menšinové a regionální jazyky jsou mateřskými jazyky mnoha Evropanů a cenným kulturním dědictvím, a vyžadují proto větší pozornost a ochranu;

EU ve světě

46.

(25.1, 38.1) vítá výzvu, aby orgány a instituce EU působily jako „vyslanci našeho demokratického modelu“ v jiných zemích, přičemž zdůrazňuje, že se v podstatě jedná o totéž, co VR činí již řadu let v rámci spolupráce s kandidátskými zeměmi, potenciálními kandidátskými zeměmi a partnerskými zeměmi z východního a jižního sousedství EU;

47.

domnívá se, že obnova Ukrajiny bude pro EU a její mezinárodní partnery jedním z nejnáročnějších procesů. V této souvislosti poukazuje na svou iniciativu v podobě zřízení Aliance měst a regionů pro obnovu Ukrajiny, která sdružuje místní a regionální orgány v Evropě a na Ukrajině s cílem zajistit, aby orgány samosprávy hrály ústřední roli při strategickém plánování obnovy, dalším zavádění decentralizace a víceúrovňové správy na Ukrajině a při zlepšování řádné místní či regionální správy, mimo jiné díky usnadnění vzájemné spolupráce;

48.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, francouzskému, českému a švédskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.

V Brusel dne 30. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) COR-2020-00192-00-00-RES-TRA.

(2) COR-2021-01674-00-00-RES-TRA.

(3) COR-2021-06503-00-00-RES-TRA.

(4) Marseilleský manifest místních a regionálních představitelů: „Evropa začíná v regionech, městech a obcích“.

(5) 20220509RES29121.pdf (europa.eu).

(6) 2022/2648(RSP).

(7) https://cor.europa.eu/cs/news/Pages/Report-of-the-High-Level-Group-on-European-Democracy.aspx.

(8) 2022/2705(RSP).

(9) COM(2022) 404 final.

(10) Čísla napsaná tučným písmem a v závorkách na začátku některých odstavců odpovídají návrhům a opatřením plenárního zasedání konference, které jsou uvedeny v dokumentu Zpráva o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022.

(11) https://cor.europa.eu/cs/engage/Pages/Network-of-Regional-and-Local-EU-Councillors.aspx.

(12) https://building-europe-with-local-councillors.europa.eu/index_cs.

(13) COM(2022) 404 final.

(14) Usnesení VR Přispění místních a regionálních orgánů ke Konferenci o budoucnosti Evropy (COR-2021-06503).

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/15

Stanovisko Evropského výboru regionů k nové strategii EU pro Arktidu

(2022/C 375/03)

Zpravodajka:	Mirja VEHKAPERÄ (FI/RE)
Odkaz:	JOIN(2021) 27 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

vítá, že Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijali dne 13. října 2021 společné sdělení, které je výrazem dlouhodobého úsilí EU o rozvoj Arktidy a o spolupráci týkající se arktické oblasti. Vítá, že se v tomto sdělení stanovují cíle, priority a opatření, které mají zajistit mírovou, udržitelnou a prosperující Arktidu. Uznává, že problémy, jimž Arktida čelí, vyžadují společné, víceúrovňové úsilí na místní, regionální a mezinárodní úrovni;

souhlasí s tím, že Arktida je pro Evropskou unii jednou z hlavních strategických oblastí, pokud jde o změnu klimatu, suroviny a geostrategické otázky. Konstatuje, že zájem o Arktidu neustále roste, a to i mezi zeměmi mimo oblast Arktidy;

upozorňuje na skutečnost, že zeměpisné vymezení Arktidy není jasné. Za střed Arktidy lze považovat oblast na sever od polárního kruhu. Patří sem Severní ledový oceán a území náležející osmi zemím: Kanadě, Finsku, Islandu, Norsku, Švédsku, Dánsku, Spojeným státům a Ruské federaci;

konstatuje, že předmětem tohoto stanoviska jsou oblasti nacházející se bezprostředně na jih od polárního kruhu, kde jsou environmentální, sociální a hospodářské podmínky a rozvoj infrastruktury nesporně a do značné míry ovlivněny arktickými podmínkami;

upozorňuje na skutečnost, že Arktida není ucelená oblast, nýbrž spíše velmi velké a rozmanité území. Některé oblasti jsou velmi odlehlé, panují v nich extrémní přírodní podmínky a je pro ně typické křehké životní prostředí a nízká hustota obyvatelstva, zatímco jiné oblasti – například ta část Arktidy, která patří k EU – jsou vysoce rozvinuté urbanizované regiony, kde žije kvalifikované a vzdělané obyvatelstvo a které mají značné inovační kapacity;

konstatuje, že Arktida je domovem milionů lidí, jejichž počet závisí na tom, jak je tato oblast vymezena. V oblasti, jež se nachází na sever od polárního kruhu, žijí přibližně 4 miliony obyvatel, které se hlásí k celé řadě národností a více než 40 různým původním národům. Značný podíl obyvatelstva tohoto regionu představují občané EU;

konstatuje, že transformace Arktidy souvisí s environmentálními, sociálními, kulturními, hospodářskými, politickými a bezpečnostními změnami, které jsou navzájem úzce provázány. Tyto změny jsou dynamické, rychlé a rozsáhlé a stále více souvisejí s regionálním, evropským a globálním rozvojem;

zdůrazňuje, že dokonce ještě před ruskou invazí na Ukrajinu došlo v mnoha oblastech Arktidy k výraznému nárůstu vojenské činnosti, a to zejména v souvislosti se zvyšováním vojenské přítomnosti v ruské části Arktidy;

Bezpečná, stabilní a mírová Arktida

ostře odsuzuje nevyprovokovanou, neodůvodněnou a protiprávní vojenskou invazi Ruska na Ukrajinu a vyjadřuje znepokojení nad geopolitickými změnami, jež vyvolala v evropském bezpečnostním pořádku, a nad tím, že se tyto změny odrážejí i v Arktidě;

10.

zdůrazňuje, že je třeba učinit vše, co je v rámci mezinárodní spolupráce možné, aby Arktida zůstala bezpečná, stabilní a mírová, a že je důležité zachovat, podporovat a prosazovat mírovou spolupráci v arktické oblasti prostřednictvím řady stávajících struktur spolupráce, především Arktické rady jakožto nejvýznamnějšího fóra pro spolupráci v celé arktické oblasti, a to jak na mezilidské, tak na mezivládní úrovni. S ohledem na stabilitu musí EU také uznat funkci a potenciál, které mají při podpoře dialogu v zájmu stability rámce pro mezinárodní nevládní spolupráci na místní a regionální úrovni, jako je Fórum arktických starostů, síť NSPA, Severské fórum, Arktická hospodářská rada a UArctic. Tyto rámce na nižší než celostátní úrovni mohou mít značnou přidanou hodnotu, neboť poskytnou výsledky konkrétních projektů a spojí partnery, kteří nemají kvůli politické situaci na vysoké úrovni svázané ruce. Vyzývá orgány EU, aby s nimi navázaly kontakt a spolupracovaly;

11.

považuje za důležité, aby Rada Barentsova euroarktického regionu a Regionální rada Barentsova moře i nadále podporovaly udržitelný rozvoj oblasti Barentsova moře. Spolupráce EU v oblasti Baltského moře souvisí také s balíčkem opatření týkajících se spolupráce v Arktidě;

12.

vyzdvihuje trvalou hodnotu Arktické rady a stvrzuje svou podporu této instituci a její práci, která má vůči obyvatelům Arktidy, včetně původního obyvatelstva, odpovědnost. Činnost Arktické rady je již dlouhá léta založena na hlavních zásadách svrchovanosti a územní celistvosti, které vycházejí z mezinárodního práva. Poté, co Rusko tyto zásady porušilo, byla činnost Arktické rady dočasně pozastavena. Je třeba zvážit, jak by Rada vzhledem ke stávající situaci mohla ve své důležité práci pokračovat. Připomíná, že již jednadvacet let opakovaně vyzývá k tomu, aby byl Evropské unii udělen v Arktické radě status „pozorovatele“;

13.

je si vědom toho, že je důležité posílit přeshraniční a mezinárodní spolupráci v oblasti civilní ochrany v Arktidě a různé formy řešení krizí;

Změna klimatu

14.

souhlasí s Evropskou komisí, že změna klimatu je pro Arktidu největší hrozbou. Teplota se zde zvyšuje třikrát rychleji než jinde na světě, a tání ledu a odtávání permafrostu má obrovské následky v celé Evropě i na celé planetě;

15.

vybízí EU, aby se ujala vedoucí úlohy v provádění klimatických opatření v Arktidě, zdůrazňuje však, že zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně se musí řešit v širších souvislostech v rámci sociálního a hospodářského rozvoje této oblasti. Dlouhodobé strategie v oblasti klimatu prováděné v Arktidě musí být z ekonomického, sociálního a regionálního hlediska spravedlivé, aby bylo jejich provádění účinné a veřejně přijatelné. To znamená, že je třeba podporovat regiony, odvětví a pracovníky, kterých se změny týkají nejvíce;

16.

upozorňuje na závažné dopady, které bude mít změna klimatu v Arktidě na města a regiony v celé Evropě, například v podobě zvyšování hladiny moří, v důsledku čehož bude řada pobřežních oblastí neobyvatelná, nebo kvůli změnám v oceánských proudech a srážkovém režimu. Boj proti změně klimatu a ochrana životního prostředí v Arktidě mají absolutní prioritu. EU by měla zintenzivnit výzkum EU v oblasti změny klimatu v Arktidě;

17.

zdůrazňuje, že EU je odhodlána zajistit, aby byla Arktida udržitelná a prosperující, což tento závazek EU vůči Arktidě úzce propojuje se Zelenou dohodou pro Evropu a s její modrou ekonomikou;

18.

domnívá se, že je třeba zvážit, jak provádět Zelenou dohodu pro Evropu a klimatický balíček „Fit for 55“ s přihlédnutím ke zvláštnostem části Arktidy, která patří k EU, aby bylo zaručeno rovné zacházení. Například musí být v souvislosti s obchodováním s emisemi uváženy specifické podmínky zimní lodní dopravy v Arktidě;

19.

zastává názor, že všechny činnosti prováděné v Arktidě musí být v souladu s odolností přírody, ochranou klimatu a zásadami udržitelného rozvoje a respektováním práv všech obyvatel žijících v této oblasti. Z tohoto pohledu lze řešit hospodářské zájmy a udržitelnou hospodářskou činnost v souladu s pokyny pro odpovědné investování v Arktidě uvedenými v Arktickém investičním protokolu;

Arktida lidí

20.

plně souhlasí s Evropskou komisí, že lidé žijící v Arktidě jsou klíčem k udržitelnému rozvoji a odolným společnostem, a upozorňuje na demografické výzvy a na skutečnost, že udržitelný rozvoj vyžaduje inkluzivní dialog a smysluplnou účast na rozhodování na všech úrovních;

21.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hrají města v Arktidě v rozvoji a přizpůsobování se měnícím se podmínkám. Investice do udržitelné městské infrastruktury, dopravy, digitalizace, nakládání s odpady, oběhového hospodářství a energeticky účinných řešení na jedné straně a sociální investice v oblastech, jako je vzdělávání a zdravotnictví, na straně druhé přispívají k vytváření vysoce kvalitního a atraktivního prostředí pro život, zakládání nových podniků atd. Města mají rovněž význam pro zajištění dynamiky a konkurenceschopnosti Arktidy a pro udržení obyvatel v této oblasti. Uznává, že obydlená Arktida přispívá k zajištění bezpečnosti;

22.

vyzývá proto Evropskou komisi, aby podporovala města v Arktidě, navázala s nimi – a zejména s Fórem arktických starostů, v němž jsou sdruženi zástupci místních samospráv osmi zemí ležících v části Arktidy, která patří k EU, i třetích zemí – partnerství a úzkou spolupráci, které by se zaměřily na některé konkrétní projekty a oblasti, jako je klimatická neutralita a energetická účinnost, územní plánování, inkluzivní společnost, pracovní místa, dovednosti a získávání talentovaných lidí či zdravá a inteligentní města. Zdůrazňuje, že Fórum arktických starostů je nástrojem tzv. měkké diplomacie a mělo by získat status pozorovatele v Arktické radě, aby mohlo zastupovat všechny arktické komunity, včetně komunit původních obyvatel. Domnívá se, že by se Fórum arktických starostů mělo stát partnerem orgánů a institucí EU v rámci víceúrovňového dialogu a tvorby politik týkajících se budoucnosti Arktidy, a vyzývá Evropskou komisi, aby se zamyslela nad konkrétními způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout;

23.

navrhuje, aby Komise společně s Fórem arktických starostů vypracovala Arktickou městskou agendu pro udržitelná, prosperující, atraktivní a dynamická arktická města připravená na budoucnost a vyčlenila odpovídající zdroje na její provádění. Kromě toho by Evropská komise mohla vypracovat akční plán, v němž by konkrétně navrhla, jak Fórum arktických starostů více zapojit do své činnosti;

24.

zdůrazňuje, že inteligentní a moderní politika v oblasti venkova a spolupráce mezi městy a venkovem jsou v Arktidě nezbytné k zastavení poklesu zdrojů ve venkovských oblastech a k posílení rozvoje dovedností a zlepšování životních podmínek ve venkovských oblastech Arktidy;

25.

poukazuje na to, že odvětví kultury, kreativní odvětví a cestovní ruch v Arktidě mají z mezinárodního hlediska růstový potenciál, neboť mohou vytvářet pracovní místa a učinit tuto oblast atraktivnější, například pro ženy a mladé lidi. Je mimořádně důležité, aby EU podporovala rozvoj těchto odvětví. Mělo by se poukázat na skutečnost, že Umeå (Švédsko, 2014), Bodø (Norsko, 2024) a Oulu (Finsko, 2026) byly vyhlášeny evropskými hlavními městy kultury;

26.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat dialog mezi mladými lidmi a zapojit je do přípravy a provádění strategie EU, a vyzývá Evropskou komisi, aby investovala do mladých lidí, vzdělávání a mobility studentů a do výměnných programů, včetně virtuálních výměn. Vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci programu DiscoverEU aktivně propagovala část Arktidy, která patří k EU, neboť odlehlé a méně osídlené regiony jsou při tom často opomíjeny;

27.

podotýká, že s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel musí orgány EU jednat se subjekty zastupujícími původní obyvatelstvo Arktidy o veškerých opatřeních, která by mohla mít dopad na původní obyvatele. V tomto ohledu by EU měla podpořit cíl zřídit v Bruselu zastoupení Sámů, který navrhla Sámská rada;

28.

považuje za nezbytné posílit povědomí a know-how Evropské komise a dalších orgánů a institucí ohledně zvláštního statusu a specifických potřeb všech původních obyvatel Arktidy;

Udržitelný a odolný hospodářský model pro Arktidu

29.

domnívá se, že je třeba zvážit, jak provádět Zelenou dohodu pro Evropu a klimatický balíček „Fit for 55“ s přihlédnutím ke zvláštnostem části Arktidy, která patří k EU, a specifickým přírodním podmínkám, jež v Arktidě panují, aby bylo zaručeno rovné zacházení;

30.

zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj Arktidy musí být založen na jejích územních přednostech a na společném dlouhodobém plánování. Je třeba podporovat potenciál ekologického růstu v části Arktidy, která patří k EU, a to na základě místního přístupu, jedinečného know-how jejích obyvatel, měst, regionů a přírodních zdrojů. Víceúrovňová správa, dialog a vzájemná úcta jsou prostředky k dosažení udržitelného využívání zdrojů a zakládání nových podniků, které zajistí zaměstnanost a vytváření hodnot;

31.

konstatuje, že Arktida může Evropě poskytnout znalosti, produkty, zdroje a energii, které mají zásadní význam pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu. K silným evropským průmyslovým odvětvím, která závisejí na přírodních zdrojích Arktidy, patří energetika, cestovní ruch, důlní průmysl, lesnictví, biohospodářství a rybolov. Rozsáhlé kapacity Arktidy v oblasti IKT podporují transformaci. Vyzývá EU, aby podpořila transformaci těchto odvětví, díky níž se stanou udržitelnými. Inteligentní specializace může poskytnout rámec pro přeměnu slabých míst v příležitosti;

32.

zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj Arktidy musí být přínosný především pro místní komunity. Uznává, že je důležité, aby měla EU přístup ke klíčovým surovinám nutným k ekologické transformaci, poukazuje však na to, že by jejich získávání mělo značný dopad na hospodářství, životní prostředí a obyvatele států ležících v Arktidě;

33.

konstatuje, že severní regiony Švédska, Finska a Norska, kde více než 70 % rozlohy zabírají lesy, patří k nejvíce zalesněným regionům v Evropě a k největším celosvětovým vývozcům lesních produktů. Lesní hospodářství Arktidy v mnoha ohledech ovlivňuje životy obyvatel Arktidy a je zdrojem prosperity a podnikání, odpočinku a pobytu v přírodě. Lesy mají rovněž klíčový význam pro zmírňování změny klimatu a nová Lesní strategie EU do roku 2030 by měla poskytnout vodítko, jak zvýšit rozlohu a kvalitu lesů v EU. Severské regiony s velkou hustotu lesů však potřebují podporu a investice, aby mohly rozvíjet biohospodářství a ekologické, moderní a udržitelné lesnictví, které bude zohledňovat specifické regionální charakteristiky;

34.

zastává názor, že Arktida musí aktivně podporovat podnikatelské činnosti, které vytvářejí pracovní místa pro budoucnost. Podle odhadu zveřejněného na začátku roku 2022 mají části Arktidy, které patří k EU, do roku 2030 investiční potenciál kolem 150 miliard eur, přičemž velká část souvisí s prováděním ekologické transformace. Důraz je kladen na investice do uhlíkově neutrální oceli, výroby baterií a těžby nerostných surovin. V energetice se pozornost soustředí na výrobu větrné energie;

35.

zdůrazňuje, že transformace energetiky má rozhodující význam pro boj proti změně klimatu. Jsou zapotřebí nové způsoby výroby a spotřeby energie. EU musí zaměřit své úsilí na modernizaci energetiky v Arktidě s cílem snížit závislost na fosilních palivech a zvýšit energetickou soběstačnost EU. Kvůli dovozu energie z fosilních zdrojů má Arktida nejistou pozici na geopolitickém poli a na globálních trzích, přičemž je třeba uznat, že severské oblasti nabízejí krátkodobé řešení energetické závislosti EU;

36.

zdůrazňuje, že s ohledem na výrobu energie, energeticky náročná průmyslová odvětví a problematické podmínky pro udržitelnou dopravu a infrastrukturu musí být v Arktidě zajištěna spravedlivá transformace energetiky a přizpůsobení z pohledu obyvatelstva a průmyslu této oblasti. Investovat by se mělo mj. do energie z obnovitelných zdrojů, do energetických technologií a do energetických řešení budoucnosti, jako jsou klastry pro vodík z obnovitelných zdrojů a baterie, decentralizovaná výroba energie, zpětné získávání odpadního tepla a digitalizace energetiky;

37.

upozorňuje na skutečnost, že rostoucí poptávka po surovinách bude vzhledem k elektrifikaci společnosti vyvíjet tlak na udržitelnou těžbu a udržitelné zpracování v Arktidě. Arktida má velkou zásobu minerálů vzácných zemin, díky níž by EU mohla snížit svou závislost na Číně, odkud v současné době pochází 90 % produkce těchto minerálů. EU by měla zajistit, aby Arktida hrála klíčovou úlohu v Evropské alianci pro suroviny, a zároveň chránit přírodu v Arktidě, a to navzdory svým zájmům na možnostech v oblasti těžby a surovin. Evropské subjekty, které působí v Arktidě, mají v celosvětovém měřítku největší odborné schopnosti v oblastech udržitelného průmyslu a zpracování ve všech článcích hodnotového řetězce. Arktická rada by měla vzít tuto skutečnost na vědomí;

38.

zdůrazňuje, že EU musí svými finančními prostředky podpořit investice v Arktidě a zaručit jejich udržitelnost a zajistit rovnováhu mezi odpovědným rozvojem přírodních zdrojů a ochranou životního prostředí, aby bylo možné plně využívat možností a transformačního potenciálu Arktidy jakožto hnací síly zelené, modré a digitální transformace EU;

Vzdělávání a výzkum

39.

konstatuje, že kvalitní výzkum a přístup ke vzdělání jsou hlavními předpoklady životaschopnosti a atraktivity Arktidy. Zdůrazňuje, že jedním z největších problémů Arktidy je odliv mozků. Vzdělaní lidé tuto oblast opouštějí nebo odcházejí za vzděláním a poté se již nevracejí. Vyzývá místní a regionální orgány, aby spolupracovaly a sdílely příklady osvědčených postupů, jak tento problém řešit;

40.

zdůrazňuje, že do koncipování politiky pro oblast výzkumu v Arktidě musí být zapojeny regionální vzdělávací a výzkumná zařízení a že výzkum Arktidy nesmí být chápán pouze jako polární výzkum, nýbrž že musí pojímat veškerou výzkumnou činnost, která přispěje k udržitelnému rozvoji Arktidy a bude ku prospěchu všem jejím obyvatelům. K regionálnímu rozvoji v části Arktidy, která patří k EU, a k zajištění dalších možností v oblasti inovací a spolupráce by mělo přispět vytvoření uceleného inovačního systému na základě strategií pro inteligentní specializaci;

41.

požaduje, aby byly na dosažení těchto cílů vyčleněny dostatečné zdroje. Otázky týkající se Arktidy by měly být průřezovým aspektem nejrůznějších programů financování a měla by být podporována součinnost mezi těmito programy. Mezi relevantní nástroje lze kromě programů Horizont Evropa a Erasmus+ počítat ty, které mají regionální rozměr, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy a programy územní spolupráce;

Konektivita

42.

domnívá se, že ekologická transformace průmyslu musí být provázena rychlým rozvojem ekologických způsobů dopravy, přičemž musí být poskytovány dotace na přechod od fosilních paliv k takovým dopravním prostředkům, které využívají například elektrický či vodíkový pohon. Poukazuje na to, že v Arktidě má zásadní význam také bezpečnost letecké přepravy. Udržitelnou alternativou jsou elektrická letadla;

43.

vítá rozšíření koridoru TEN-T v části Arktidy, která patří k EU, a zdůrazňuje, že je důležité posílit dopravní spojení mezi severem a jihem i mezi východem a západem, aby byly regiony v severním Norsku, Švédsku a Finsku, které jsou napojeny na dopravní sítě EU, propojeny i mezi sebou navzájem a aby bylo umožněno spojení se Severním ledovým oceánem. Má za to, že nařízení o TEN-T musí více zohlednit zvláštnosti Arktidy, jako jsou dlouhé vzdálenosti, zimní lodní doprava a nízká hustota obyvatelstva, aby byl podpořen rozvoj strategicky důležitých dopravních uzlů v Arktidě;

44.

konstatuje, že investice do infrastruktury a dopravy v Arktidě se promítnou v celé oblasti a pomohou zlepšit podmínky pro fungování a konkurenceschopnost v tomto regionu, a to i pokud jde o rozvoj v sociální oblasti, v průmyslu a v oblasti bezpečnosti dodávek energie z pohledu EU;

45.

je znepokojen zvýšeným zájmem třetích zemí o Arktidu, například rostoucím zájmem Číny o vlastnictví kritické infrastruktury, pokládání podmořských kabelů a lodní dopravu po celém světě. Považuje za nanejvýš důležité, aby EU plnila v Arktidě svou úlohu investora, a zabránila tak třetím stranám v realizaci rozsáhlých projektů v této oblasti;

46.

zdůrazňuje, že rozhodující je, aby EU usilovala o odstranění digitální nerovnováhy v Arktidě. Vzhledem k rozsáhlému zavádění vysokorychlostních mobilních technologií páté a šesté generace v Arktidě je zapotřebí, aby Evropská unie investovala do posílení páteřních spojení a satelitních technologií ve Finsku, Švédsku a Norsku. Nízká latence potřebná např. pro řešení v oblasti bezpečnosti a telemedicíny vyžaduje efektivní páteřní spojení v Arktidě. Zajištění bezpečnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti okrajových regionů ležících v části Arktidy, která patří k EU, jde ruku v ruce s posílením digitalizace. Určitou možností mohou být také pozemní technologie, takže musí být nalezena taková kombinace vhodných technologií, která umožní zajistit stabilní, spolehlivé a cenově výhodné připojení. Při vývoji nových digitálních možností a služeb mají klíčový význam konzultace s různými skupinami, díky nimž bude zaručeno, že nová řešení budou splňovat potřeby uživatelů. Konektivita hraje navíc důležitou úlohu i při podpoře bezpečnosti a udržitelného rozvoje;

Více EU v Arktidě, více Arktidy v EU

47.

vyzývá Evropskou komisi, aby pokročila v práci na svém návrhu na vytvoření jednotného kontaktního místa pro sdružování nástrojů a finančních prostředků na rozvoj Arktidy;

48.

vyzývá stávající i budoucí předsednictví Rady, aby zajistila, že otázky týkající se Arktidy budou jednou z priorit agendy EU;

49.

vyzývá Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby vyhradily dostatečné zdroje na provádění politiky EU pro Arktidu. Je si vědom skutečnosti, že je v rámci EU nutné posílit na všech úrovních rozhodování koordinaci a spolupráci spojenou s otázkami týkajícími se Arktidy a zajistit plné zapojení místních a regionálních orgánů do víceúrovňové správy, provádění strategie EU a finančních nástrojů EU;

50.

vyzývá Evropskou komisi a ESVČ, aby ve spolupráci a regionálními a místními subjekty v Arktidě uspořádaly fórum zúčastněných stran pro Arktidu a dialog s původním obyvatelstvem v části Arktidy, která patří k EU, a aby se při těchto akcích více zaměřily na to, aby měli mladí lidé v budoucnu větší prostor k vyjádření svých názorů. V zájmu zajištění kontinuity dialogu vyzývá Evropský výbor regionů zástupce orgánů EU, aby se častěji účastnili akcí a setkání, které se v Arktidě pořádají v souvislosti s politikou pro tuto oblast;

51.

vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila zřízení poradního sboru, jenž by byl pověřen dohledem nad prováděním politiky EU pro Arktidu a v němž by zasedaly hlavní zainteresované strany, včetně regionálních a místních orgánů;

52.

konstatuje, že zveřejnění nové politiky EU pro Arktidu, které se časově kryje se začátkem nového programového období EU 2021–2027, je významnou příležitostí k úspěšnému provádění této politiky. Je potěšen, že zejména v rámci EFRR a programů EÚS existují různé nástroje financování, vyjadřuje však politování nad tím, že malé organizace často nemají dostatečné administrativní a finanční zdroje, aby tyto nástroje mohly plně využívat. Finanční nástroje EU, které jsou pro Arktidu k dispozici, by měly být přizpůsobeny specifickým územním potřebám a kapacitám Arktidy, včetně potřeb původního obyvatelstva;

53.

konstatuje, že pokud jde o zvláštnosti Arktidy, jsou důležitým rámcem pro přeshraniční mezilidské kontakty programy politiky soudržnosti EU, zejména přeshraniční programy Interreg. Bylo by však žádoucí, aby existovalo více možností, jak zapojit i země mimo EU, jejichž části náležejí k Arktidě, aby se spolupráce rozšířila na celou polární oblast a byla umožněna mobilita a spolupráce mezi severskými zeměmi navzájem;

54.

v neposlední řadě konstatuje, že Arktida bude pro EU v nadcházejících desetiletích i nadále strategicky důležitá a že EU bude muset ve svém jednání pokročit a více se zaměřit na mnohostrannou spolupráci a víceúrovňovou správu, do níž budou zapojeni obyvatelé Arktidy. Jen tak bude možné řešit problémy související s geopolitickým umístěním Arktidy, s jejím přírodním prostředím a specifickými sociálními a hospodářskými podmínkami a plně využít jejího potenciálu pro zelenou, modrou a digitální transformaci.

V Bruselu dne 29. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/21

Stanovisko Evropského výboru regionů – Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)

(2022/C 375/04)

Zpravodaj:

János Ádám KARÁCSONY (HU/EKR), místopředseda shromáždění župy Pešť

Odkaz:

sdělení Komise Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)

COM(2021) 615 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

vítá sdělení Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030) a souhlasí s Evropskou komisí, že boj proti antisemitismu je složitý úkol, neboť antisemitismus ohrožuje základní evropské hodnoty. Evropský výbor regionů by se mohl ke strategii EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030), kterou navrhuje Evropská komise, aktivně připojit tím, že zajistí účast místních a regionálních orgánů na jejím provádění. Domnívá se, že Evropská unie bez antisemitismu musí být společným cílem všech místních a regionálních orgánů v EU;

vyjadřuje znepokojení nad závěry druhého průzkumu na téma diskriminace a trestných činů z nenávisti proti Židům v EU, který pod názvem Experiences and perceptions of antisemitism (Zkušenosti a vnímání antisemitismu. Druhý průzkum diskriminace a trestných činů z nenávisti vůči Židům v EU) provedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Plyne z něj, že devět z deseti Židů má za to, že míra antisemitismu v jejich zemi vzrostla, a 85 % Židů považuje antisemitismus za vážný problém;

vítá skutečnost, že strategie Komise je založena na rozsáhlých konzultacích s relevantními zúčastněnými stranami zahrnujících celostátní a regionální orgány, židovské komunity a organizace, nezávislé odborníky a výzkumné pracovníky, agenturu FRA, mezinárodní organizace a další zúčastněné strany;

zdůrazňuje, že židovská kultura je nedílnou součástí evropské kultury a židovské kulturní dědictví je třeba chránit a podporovat ve městech a regionech EU tak, aby Evropané v židovském kulturním dědictví spatřovali hodnotu a považovali je za zásadní součást evropské kultury a evropského způsobu života. Je třeba připomínat tisíce let trvající tradice židovského života a nesčetné přínosy obyvatel židovské víry nebo židovského původu pro naši sdílenou společnost a kulturu. V tomto ohledu má za to, že je nutné zintenzivnit spolupráci mezi regiony a občanskou společností;

vítá skutečnost, že Komise znovu potvrdila své pevné a jednoznačné odhodlání bojovat po celém světě proti antisemitismu. Souhlasí s tím, že jakákoli forma antisemitismu, podněcování k nenávisti nebo násilí jsou nepřijatelné a neslučitelné s hodnotami a cíli Evropské unie a jejích členských států. Tyto zásady jsou neoddiskutovatelné. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nezbytné, aby všechny mezinárodní, státní i nižší orgány začlenily prevenci a potírání antisemitismu ve všech jeho podobách do všech oblastí politiky;

vítá příslib Komise vést pravidelný dialog s Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty členských států s cílem podnítit rozhodnou činnost v oblasti boje proti antisemitismu a podpory židovského života a doplňuje, že rozšíření této nabídky směrem k regionálním aktérům by dále zvýšilo účinnost strategie;

souzní se závěrem strategie, že všechny formy nenávisti podrývají hodnotu člověka a jsou neslučitelné s tím, co EU představuje. Jakkoli vítá, že tato strategie je součástí úsilí Komise bojovat proti všem formám nenávisti, diskriminace a rasismu, považuje za nutné jít o krok dál a vyhlásit zásadu nulové tolerance antisemitismu;

připomíná, že na základě článku 17 SFEU je EU povinna udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s církvemi, náboženskými sdruženími a nekonfesními organizacemi a takový dialog by měl rozvíjet také Výbor;

Prevence a potírání všech forem antisemitismu

souzní se závěrem strategie, že nejběžnější projevy antisemitismu dnes zahrnují antisemitismus související s Izraelem, který je nejběžnější formou antisemitismu, s níž se dnes setkávají Židé v Evropě na internetu (1);

10.

plně podporuje myšlenku, že členské státy a jejich orgány by měly standardně používat definici antisemitismu, kterou formulovala Mezinárodní aliance na památku holokaustu (International Holocaust Remembrance Alliance, IHRA) a která jim pomůže identifikovat antisemitské vzorce chování a různé projevy antisemitismu. Rozpoznání a pojmenování antisemitského jednání vytváří důvěru v orgány a soudy a lidé jsou pak ochotnější hlásit trestné činy s antisemitskými pohnutkami;

11.

v souladu s touto definicí: a) Antisemitské činy musí být považovány za trestné činy, když tak stanoví zákon (např. popírání holokaustu nebo šíření antisemitských materiálů). Používání obzvláště zraňující a škodlivé terminologie (holokaust, genocida, apartheid) nelze přijmout jako legitimní vyjádření kritiky vůči židovským skupinám nebo obecným cílům a jednáním židovského státu. b) Trestné činy musí být považovány za antisemitské, když jsou cíle útoku, ať osoby nebo majetek – jako budovy, školy, místa konání bohoslužeb a hřbitovy – vybrány, protože jsou nebo se předpokládá, že jsou židovské nebo mají na Židy vazbu. c) Je třeba stíhat a odsuzovat antisemitskou diskriminaci a odpírání příležitostí či služeb, které jsou dostupné ostatním lidem, osobám židovského původu;

12.

vítá skutečnost, že členské státy strategii schválily a již se zavázaly preventivně proti antisemitismu bojovat v rámci svých národních strategií a zasazovat i proti jiným formám diskriminace (například rasismu a xenofobii) a extremismu. Jedním z příkladů je Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025 k němuž VR rovněž vydal stanovisko (2);

13.

souhlasí s tvrzením strategie, že klíčem k úspěchu je posílené zapojení organizací občanské společnosti a židovských komunit, posílení aktivní spolupráce s těmito subjekty a poskytování finanční podpory jejich iniciativám z existujících unijních programů financování, z nichž je na plnění těchto cílů nutno vyčlenit konkrétní finanční prostředky;

14.

vítá závazek Komise podpořit organizace a projekty zaměřené na potírání a evidenci všech forem antisemitismu prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) (3) ve výši 1,55 miliard eur i širokou škálu dalších programů EU (4), a reagovat tak na průřezovou povahu antisemitismu prostřednictvím boje proti antijudaismu a proti zpochybňování legitimity Státu Izrael a také věnováním dostatečné pozornosti památce holocaustu;

15.

vítá, že v zájmu budování důvěry v činnost státu byly v celostátních a regionálních bezpečnostních orgánech určeny kontaktní osoby a byly stanoveny způsoby komunikace a přijata koordinovaná komunikační opatření, zejména pro případy krize;

16.

vítá rozhodnutí Komise ustanovit ad hoc pracovní skupinu pro boj proti antisemitismu formálně jako stálou strukturu s cílem podpořit realizaci strategie a pomoci koordinovat úsilí členských států, zástupců židovských komunit a dalších zúčastněných stran. Vyzývá Komisi, aby při výběru zástupců do pracovní skupiny věnovala zvláštní pozornost komplexní povaze evropských židovských komunit tak, aby byly rovně zastoupeny všechny denominace a náboženská hnutí;

17.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že 44 % mladých židovských Evropanů se někdy setkalo s antisemitským obtěžováním (5), a považuje proto za velice naléhavé výslovně bojovat proti antisemitským nenávistným projevům a trestným činům z nenávisti i proti násilnému extremismu a terorismu vůči Židům. Vyjadřuje hluboké znepokojení nad průzkumem provedeným Agenturou pro základní práva o zkušenostech Židů s trestnými činy z nenávisti ve 12 členských státech Unie, podle nějž se 35 % respondentů již setkalo s výrokem, že „Židé využívají role obětí holokaustu ve svém zájmu“ (6), a 53 % Evropanů má pocit, že v jejich zemi je popírání holokaustu problémem (7). V této souvislosti Výbor naléhavě vyzývá k rychlému přijetí návrhu Evropské komise na rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, díky němuž by bylo možno zavést celounijní minimální pravidla pro definici trestných činů a sankcí;

18.

souhlasí s Komisí, že při provádění strategie budou mít v boji proti antisemitismu a při podpoře židovského života zvláště důležitou roli jak členské státy, tak místní a regionální subjekty. Sám se zavazuje zaměřit se do budoucna více na problematiku antisemitismu, aby se mohl podílet na provádění strategie EU pro boj proti antisemitismu a přispět k výměně osvědčených postupů;

19.

vítá strategii evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024, kterou chce Komise podpořit vzdělávací programy a činnosti zaměřené na budování kapacit boje proti antisemitismu pro pracovníky v oblasti justice a prosazování práva, a to i prostřednictvím Evropské sítě pro justiční vzdělávání (EJTN) a Agentury EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL). Osvěta o antisemitismu a odpovídající školení by měly být k dispozici též místním a regionálním orgánům;

20.

považuje za zvláště důležité shromažďovat v členských státech srovnatelná data o projevech antisemitismu a cílenými fondy a programy podporovat příslušnou metodiku a nastavení postupů pro sběr údajů;

21.

souhlasí s Komisí, že je třeba věnovat více pozornosti boji proti antisemitismu na internetu. Zdůrazňuje, že antisemitské konspirační mýty, nacistické symboly, předměty a literatura a jejich šíření na internetu mohou vést k radikalizaci a v konečném důsledku k fyzickému násilí. Z toho důvodu jsou zvláště důležité specifické povinnosti provozovatelů zakotvené v jejich kodexu chování, aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích;

22.

považuje za důležité důkladněji řešit nezákonný obsah na platformách sociálních médií. Zásadně zde mohou zapůsobit donucovací orgány, justice a občanská soudní řízení. Prohlášení učiněná na internetu nebo na sociálních médiích, která představují trestný čin, by měla být systematicky stíhána. Výbor proto považuje za nutné posílit právní předpisy EU i členských států v této oblasti. Naléhavě proto vyzývá členské státy, aby rychle a v plném rozsahu zajistily provedení a uplatňování rámcového rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii (8);

Ochrana a podpora židovského života v EU

23.

vítá odhodlání Komise podpořit členské státy a židovské komunity v zájmu posílení ochrany synagog a míst konání bohoslužeb finančními prostředky ve výši 24 milionů eur a upozorňuje, že jednotná data o incidentech by mohla Komisi společně se Zpravodajským a informačním centrem Evropské unie pomoci při zkoumání konkrétních hrozeb pro židovské obyvatelstvo, komunity a místa konání bohoslužeb, aby bylo možné lépe porozumět konkrétním bezpečnostním rizikům, předcházet jim, chránit proti nim a reagovat na ně;

24.

zdůrazňuje, že navzdory dlouholeté přítomnosti Židů v Evropě 68 % Evropanů tvrdí, že „nemá povědomí“ o židovské historii (9). Domnívá se, že mezi priority je třeba zařadit zvyšování povědomí mladých studentů o židovské historii, náboženství a kultuře a jejich znalosti v této oblasti. V tomto ohledu hraje mimořádně důležitou roli kvalita používaných výukových materiálů a metodických příruček pro učitele. Je nezbytné odstranit společenské předsudky a napomoci plnému uznání židovského života jako součásti evropské společnosti;

25.

vítá, že Komise uznává důležitou roli sportu a médií v podpoře inkluze, a zdůrazňuje, že vedle iniciativ nevládních organizací může být účinnějším nástrojem boje proti antisemitským stereotypům a mylným představám aktivní zapojení židovských organizací a podpora cílenými programy;

26.

vítá Evropský akční rámec pro kulturní dědictví (10) (jenž obsahuje zvláštní opatření týkající se židovských hřbitovů v Evropě), upozorňuje však rovněž, že v Evropě je řada opuštěných synagog a dalších osiřelých židovských lokalit. Kromě regionální pomoci budou zapotřebí další programy k posílení kulturních kořenů Evropy prostřednictvím obnovy těchto významných míst a jejich ochrany před vandalismem;

27.

vítá závazek Komise ke vzdělávání a výzkumu v oblasti židovského života, antisemitismu a holokaustu. Oceňuje, že je Komise považuje za nezbytné pro pochopení dnešního antisemitismu a zabránění tomu, aby se podobná zvěrstva opakovala. Je však třeba posílit omezenou působnost programů OBSE (11)/ODIHR (12) a UNESCO (13) v některých členských státech;

Vzdělávání, výzkum a památka obětí holocaustu

28.

vítá plán Komise financovat celounijní průzkum antisemitských předsudků v celé Evropské unii a navázat též na zkušenosti četných členských států (14) i místních a regionálních orgánů v celé EU;

29.

zdůrazňuje, že ačkoli vzdělávání spadá do pravomoci členských států, je třeba přezkoumat vzdělávací materiály věnované judaismu, antisemitismu, holokaustu a dnešnímu Izraeli v učebnicích používaných v evropských vzdělávacích ústavech. Je třeba mít na paměti, že by tyto materiály měly být plně v souladu s normami UNESCO týkajícími se míru, tolerance, soužití a nenásilí. Prostředky EU by navíc měly být přidělovány na financování učebnic, které splňují všechny výše uvedené normy UNESCO. Je naprosto nezbytné zajistit vhodnou odbornou přípravu učitelů na všech úrovních vzdělávání s cílem řešit antisemitismus a bojovat proti předsudkům ve vzdělávání a prostřednictvím vzdělávání (15). Sdílení osvědčených postupů mezi pracovníky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a také mezi různými úrovněmi správy, které jsou pověřeny přípravou a prováděním vzdělávacích politik a politik v oblasti odborné přípravy, by pak mohlo ještě více pomoci v boji proti mylným představám a stereotypům;

30.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že jsou ve školách opakovaně páchány antisemitské činy a že se někteří učitelé potýkají při výuce o šoa s rostoucími obtížemi, a souhlasí s tím, že by učitelé měli mít možnost zabývat se antisemitismem, šoa a životem a historií Židů, a to i v multikulturních třídách. Zdůrazňuje proto, že je důležité, aby členské státy poskytovaly učitelům – a zejména učitelům dějepisu – a ředitelům škol větší pedagogickou podporu při výuce období druhé světové války a obecněji při řešení otázky antisemitismu. Poukazuje na to, že v zájmu přepracování a zkvalitnění výukových materiálů, které jsou používány v členských státech a regionech, je obzvláště zapotřebí strukturovaný dialog s učiteli;

31.

vítá skutečnost, že Komise pokračuje ve financování opatření v členských státech k systematickému boji proti antisemitismu, k podpoře židovského života na místní a regionální úrovni i podpoře znalostí o současném a dřívějším regionálním a místním životě židovského obyvatelstva a k výměnám s místními komunitami. Tato opatření by měla být podporována též z programů EU, jako je Horizont Evropa a CERV;

32.

plně podporuje mezinárodní výzkumné projekty, které se zabývají otázkou předcházení antisemitismu (například projekty, jejichž cílem je porovnat, jakým způsobem je problematika antisemitismu probírána ve školách), a žádá, aby byly tyto projekty cíleně podporovány z evropských prostředků;

33.

zdůrazňuje, že je důležité připomínat hrdinské činy nežidovských občanů v celé Evropě, kteří obětovali své životy na pomoc Židům během šoa;

34.

vyslovuje se pro to, aby byly na přeshraniční úrovni koordinovaným způsobem vypracovány vícejazyčné výukové materiály věnované předcházení antisemitismu a také metodické příručky pro učitele, které budou k dispozici v elektronické podobě a zdarma;

35.

považuje za nezbytné posílit mechanismy kontroly financování skupin, které pod hlavičkou nevládních organizací podporují antisemitismus, propagují hnutí Boycott, Divestment, Sanctions (BDS) či ospravedlňují a povzbuzují terorismus;

36.

oceňuje práci Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI) (16) a považuje za důležité zajistit pokračování nadnárodního výzkumu holokaustu, jeho připomínání a vzdělávání o něm i po skončení projektu v roce 2024. Jedná se o iniciativu v oblasti výzkumu holokaustu, která získává největší finanční podporu EU z celého světa;

V čele celosvětového boje proti antisemitismu

37.

vítá skutečnost, že Komise uznává Izrael jako klíčového partnera pro Evropskou unii v celosvětovém boji proti antisemitismu. Výbor dále plně podporuje spolupráci s pracovní skupinou ad hoc, kterou zřídila Evropská komise, a pracovní skupinou Evropského parlamentu pro boj proti antisemitismu (WGAS);

38.

zdůrazňuje význam zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů i židovských komunit a občanské společnosti s cílem posílit legitimitu akčního plánu a účinněji bojovat proti antisemitismu v Evropě. Kromě toho je důležité sdílet osvědčené postupy mezi různými zeměmi a místními a regionálními orgány, včetně cílů a opatření stanovených ve vzdělávání, právních předpisech či výzkumu a vypracovaných na různých úrovních správy a občanské společnosti;

39.

je přesvědčen, že místní a regionální orgány by vzhledem ke svému postavení v první linii boje proti antisemitismu a podpory židovského života měly mít možnost zapojit se do výměn, pravidelných konzultací a dialogu s orgány EU;

40.

vyjadřuje svoji připravenost podílet se dle možností na práci ad hoc pracovní skupiny pro boj proti antisemitismu zřízené Komisí, stejně jako vůli zvát její zástupce na příslušné schůze a zasedání Výboru;

41.

bude následovat výzvu Komise a půjde příkladem, pokud jde o zlepšování reprezentativnosti zaměstnanců VR prostřednictvím náborových a výběrových opatření.

V Bruselu dne 29. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) 79 % evropských Židů má pocit, že jsou obviňováni z něčeho, co učinil Stát Izrael. 69 % respondentů uvedlo, že arabsko-izraelský konflikt má dopad na jejich pocit bezpečí (Druhý průzkum FRA z roku 2018: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2018-experiences-and-perceptions-of-antisemitism-survey_en.pdf).

(2) COR-2020-04617.

(3) C(2021) 2699 final: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/c_2021_2699_f1_commission_implementing_decision_en_v3_p1_1177590.pdf); program CERV: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/programmes/cerv.

(4) Programy Spravedlnost, Horizont Evropa, Kreativní Evropa a Erasmus+, Fond pro vnitřní bezpečnost, fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a Nástroj předvstupní pomoci (NPP).

(5) Young Jewish Europeans: perceptions and experiences of antisemitism (Mladí židovští Evropané: vnímání antisemitismu a zkušenosti s ním), FRA, 2019: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2019-young-jewish-europeans_en.pdf.

(6) Zkušenosti a vnímání antisemitismu. Druhý průzkum diskriminace a trestných činů z nenávisti vůči Židům v EU), FRA, 2018: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2018-experiences-and-perceptions-of-antisemitism-survey_en.pdf.

(7) Zvláštní průzkum Eurobarometr 484, Perceptions of antisemitism (Vnímání antisemitismu), 2019: https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2220.

(8) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2008.328.01.0055.01.CES&toc=OJ%3AL%3A2008%3A328%3ATOC.

(9) Průzkumy – Eurobarometr (europa.eu).

(10) Evropský akční rámec pro kulturní dědictví.

(11) OBSE: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(12) ODIHR: Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE.

(13) UNESCO: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu.

(14) Kovács, A., Fischer, G., Antisemitic Prejudices in Europe: Survey in 16 European Countries (Antisemitské předsudky v Evropě: Průzkum v 16 evropských zemích), Action and Protection League, 2021: European antisemitism survey – APL – Action & Protection League (apleu.org).

(15) Publikace „Addressing Anti-Semitism in Schools: Training Curricula“ (Řešení antisemitismu ve školách: vzdělávací osnovy), kterou společně vypracovaly Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE (ODIHR) a UNESCO.

(16) https://www.ehri-project.eu/.

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/26

Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček týkající se rozšíření 2021

(2022/C 375/05)

Zpravodajka:

Anna MAGYAR (HU/EKR), členka shromáždění župy Csongrád-Csanád

Odkazy:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021 – COM(2021) 644 final

Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Albánii za rok 2021 – SWD(2021) 289 final

Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2021 – SWD(2021) 291 final/2

Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Kosovu1 za rok 2021 – SWD(2021) 292 final/2

Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Černé Hoře za rok 2021 – SWD(2021) 293 final/2

Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Severní Makedonii za rok 2021 – SWD(2021) 294 final

Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Srbsku za rok 2021 – SWD(2021) 288 final

Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Turecku za rok 2021 – SWD(2021) 290 final/2

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

bere s velkým zájmem na vědomí sdělení Evropské komise o politice rozšíření EU pro rok 2021, její zprávy o jednotlivých kandidátských zemích (Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii, Srbsku a Turecku) a zprávy o potenciálních kandidátech (Bosně a Hercegovině a Kosovu (1));

připomíná evropské ambice Ukrajiny a její proevropské směřování, jak je uvedeno v dohodě o přidružení. Dne 28. února 2022 uplatnil ukrajinský prezident právo své země rozhodovat o vlastním osudu a podal žádost Ukrajiny o členství v Evropské unii. VR vyzývá Radu a Komisi, aby dále posilovaly vazby a prohlubovaly partnerství s cílem podpořit Ukrajinu při jejím proevropském směřování, a to v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv;

vítá skutečnost, že na summitu EU – západní Balkán, který se konal v říjnu 2021 v Brdu, se potvrdilo, že proces rozšíření o země západního Balkánu je společným strategickým zájmem a sdílenou strategickou volbou, která se opírá o důvěryhodné reformy partnerů, spravedlivé a přesně vymezené podmínky a zásadu vlastních zásluh;

bere na vědomí oficiální žádosti Gruzie a Moldavska o přistoupení k Evropské unii a vyzývá Radu a Komisi, aby je podpořily v jejich úsilí, a tyto země tak mohly přistoupit k EU, jakmile splní kritéria pro rozšíření;

zdůrazňuje, že podporuje přistoupení všech zemí západního Balkánu i Ukrajiny, Moldavska a Gruzie k EU, a to za předpokladu, že tyto země splní všechna kritéria členství. Zdůrazňuje, že je důležité jim vysílat pozitivní signály s cílem podpořit jejich zapojení do procesu získání členství v EU, který je bohužel vleklý. Poukazuje na to, že pokud by tyto partnerské země neměly skutečné a věrohodné vyhlídky na členství v EU, vedlo by to zde k frustraci a mohlo by to posílit vliv třetích zemí v této oblasti;

opakuje, že reformu veřejné správy v zemích západního Balkánu nelze provést bez řádné správy na místní úrovni, a vyzývá EK, aby do svého programu reforem veřejné správy začlenila podpůrná opatření a nástroje a podrobnější ukazatele výkonnosti týkající se zapojení místních a regionálních orgánů do celkového procesu reforem;

připomíná, že 70 % acquis EU je prováděno na nižší než celostátní úrovni. Vyzývá ke zkoumání a uplatňování osvědčených postupů ve spolupráci s místními a regionálními orgány a k jejich zapojení do záležitostí souvisejících s rozšířením, neboť jsou v tomto procesu strategickými partnery a klíčovými subjekty pro to, aby bylo rozšíření úspěchem z pohledu občanů;

vyzývá EK, aby co nejlépe využila nástroj TAIEX a Twinning, a napomohla tak institucionálnímu vývoji a budování kapacit na místní úrovni v zemích procesu rozšíření. Vítá rozšíření nástroje TAIEX na místní orgány;

vítá skutečnost, že celkový výsledek reforem byl ve všech zemích západního Balkánu pozitivní, což umožňuje další pokrok, a vyzývá všechny zapojené země, aby prokázaly, že jsou odhodlány prosazovat hodnoty a normy EU. Zdůrazňuje, že se od kandidátských a potenciálních kandidátských zemí očekává, že svoji politiku vůči třetím zemím postupně sladí s politikou Evropské unie;

10.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se v tomto ohledu konstruktivně zapojily, a mohla tak být neprodleně zahájena přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, jakmile Rada schválí příslušné rámce pro jednání;

11.

vítá, že v posílené metodice rozšíření bylo znovu potvrzeno politické vedení, a proto se pravidelně konaly politické mezivládní konference, které umožnily dialog na vysoké úrovni;

12.

se znepokojením konstatuje, že zpomalení procesu rozšíření vede v dotčených zemích k nežádoucímu vývoji, konkrétně ke ztrátě důvěry občanů, pokračující emigraci, nižší ochotě provádět zásadní politické reformy a dalšímu působení třetích stran, které se neustále snaží šířit svůj vliv v regionu západního Balkánu a k nimž patří mimo jiné Rusko a Čína;

13.

vítá, že vstoupilo v platnost nařízení o NPP III, které poskytuje finanční prostředky na zásadní a udržitelné reformy v přijímajících zemích. Zdůrazňuje skutečnost, že EU je největším dárcem na západním Balkáně, a je proto pro tento region nejdůležitějším partnerem;

14.

podporuje provádění hospodářského a investičního plánu EK pro západní Balkán, který může významně přispět k ekologické transformaci, digitalizaci, dopravní a energetické infrastruktuře a sociálnímu a regionálnímu rozvoji. V této souvislosti upozorňuje, že je důležité zlepšit právní stát, boj proti korupci, transparentnost a řádnou správu věcí veřejných a plně provést zelenou agendu pro západní Balkán. Připomíná, že místní a regionální orgány hrají v tomto ohledu důležitou úlohu, a měly by proto být zapojeny do fáze provádění;

15.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s místními orgány v přijímajících zemích co nejlépe využívala finanční prostředky NPP III a IPARD. Znovu poukazuje na přínosy iniciativy LEADER, jelikož rozvoj venkova značně přispívá k hospodářskému rozvoji a zdravým demografickým strukturám;

16.

vyzývá k úzké spolupráci mezi místními a regionálními orgány, občanskou společností a skupinami odborníků v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti na západním Balkáně s tím, že je nutné postupně nahradit uhelné elektrárny obnovitelnými zdroji energie. Zároveň je třeba zohlednit názory místních komunit, které podporují boj proti změně klimatu a ekologickou a spravedlivou transformaci v tomto regionu;

17.

vítá, že 1. července 2021 vstoupil na západním Balkáně v platnost režim roamingu za domácích podmínek, a zdůrazňuje, že by měla následovat další jednání s cílem snížit rovněž roamingové poplatky mezi západním Balkánem a EU;

18.

zdůrazňuje, že program hospodářského růstu a vytváření pracovních míst na západním Balkáně nelze plně uskutečnit, pokud se nevyužije potenciál místního hospodářského rozvoje a nezlepší se podnikatelské prostředí v místních komunitách. VR podporuje iniciativy, jejichž cílem je zahájit strukturovanější dialog s obcemi a sítěmi obcí v regionech prostřednictvím pravidelných konzultací vedených i nad rámec Dne věnovaného rozšíření a diskusí v příslušných pracovních skupinách. Zdůrazňuje v tomto ohledu význam osobních setkání s cílem prozkoumat všechny možnosti a stavět na přímých kontaktech, pokud jde o společné projekty;

19.

vítá komplexní podporu, kterou EU poskytuje vládám zemí západního Balkánu při řešení výzev, které přinesla pandemie COVID-19, a při účinné reakci na naléhavé zdravotní a socioekonomické potřeby. Místní a regionální orgány hrají ústřední úlohu při řešení pandemie, a proto vyzývá země procesu rozšíření i EK, aby tyto orgány zapojily do účinné koordinace;

20.

vyzdvihuje úlohu fondů EU v boji proti negativním demografickým tendencím ve většině zemí procesu rozšíření. Poukazuje na to, že je při programování těchto fondů nutné řešit sociální výzvy;

21.

zdůrazňuje, že je zapotřebí účinnější komunikace, a to i na místní úrovni, s cílem zdůraznit přínosy, které vyplývají z integrace EU, a bojovat proti dezinformacím;

22.

zdůrazňuje význam hospodářského a investičního plánu i finančních prostředků z nástroje předvstupní pomoci pro podporu odvětví, která jsou důležitá pro místní úroveň, jako je cestovní ruch;

23.

opakuje, že právní stát a fungování demokratických institucí představují pro fungování členských států Evropské unie nezpochybnitelné základy a jsou zásadními oblastmi, na jejichž základě EU posuzuje pokrok zemí procesu rozšíření na jejich cestě ke členství, a vyjadřuje znepokojení nad omezeným pokrokem a četnými výzvami v této oblasti, přetrváváním určitých prvků zmocňování se státu, nedostatečnými výsledky v boji proti organizované trestné činnosti a korupci, omezeným pokrokem v oblasti reforem soudnictví a hlášenými případy krutého jednání vůči určitým sdělovacím prostředkům v některých zemích procesu rozšíření;

24.

zdůrazňuje, že příznivé prostředí pro rozvoj a fungování nezávislých sdělovacích prostředků a aktivní, silné občanské společnosti je předpokladem pro udržitelnost a nezvratnost komplexních reforem v procesu přistoupení k Unii a že je také základem pro rozvoj místní demokracie. Vyzývá k posílenému monitorování demokratických procesů a svobody sdělovacích prostředků, a to i v souvislosti s pandemií COVID-19;

25.

upozorňuje na to, že místní a regionální orgány hrají s ohledem na svůj bezprostřední kontakt s občany zásadní roli při prosazování a respektování evropských hodnot, při ochraně základních práv a ochraně všech menšin a že mohou být důležitými partnery a vůdčími subjekty v oblasti boje proti rasismu a nenávistným verbálním projevům, potírání diskriminace, prosazování genderové rovnosti, ochrany zranitelných skupin a menšin a posilování sociální soudržnosti. V této souvislosti má zásadní význam ochrana práv národnostních menšin;

26.

je přesvědčen, že právě místní a regionální orgány mohou vzhledem ke své specifické úloze tvůrců místních politik a poskytovatelů služeb veřejného zájmu hrát významnější úlohu při řešení některých nedostatků v oblasti právního státu a základních práv, ale také při posilování transparentního a odpovědného řízení místních politik a zlepšování ochrany práv zranitelných skupin;

27.

vyzývá Komisi, aby více usnadňovala výměnu osvědčených postupů mezi místními a regionálními orgány ohledně způsobů, jak intenzivněji zapojit občany do přípravy místních rozpočtů a politik prostřednictvím opatření, jako je participativní sestavování rozpočtu, a v této souvislosti nabízí svou plnou podporu;

Připomínky týkající se jednotlivých zemí

28.

plně podporuje co nejrychlejší zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií, jakmile Rada schválí příslušné rámce pro jednání, a to s cílem demonstrovat politickou podporu procesu rozšíření, obnovit jeho věrohodnost a znovu potvrdit příslib plného členství;

29.

připomíná, že pokrok v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, který EU zprostředkovala, je na cestě k přistoupení nezbytnou podmínkou. Vyzývá zúčastněné strany, aby rychle pokročily v procesu normalizace, naplnily minulé dohody a pokročily v plnění právně závazné komplexní dohody;

SRBSKO

30.

bere na vědomí celkový pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v přístupových jednáních se Srbskem, a vyzývá k urychlení a prohloubení reforem v oblasti právního státu a základních práv (včetně nezávislosti soudnictví), boje proti korupci, svobody sdělovacích prostředků, vnitrostátního řešení válečných zločinů a boje proti organizované trestné činnosti i k pokroku v normalizaci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, jak je stanoveno v rámci pro jednání, který určí celkové tempo přístupových jednání;

31.

vítá, že byl zahájen tematický okruh jednání 4, který dává nový impuls k integraci všech zemí procesu rozšíření, posiluje věrohodnost procesu přistoupení a uplatňuje v praxi posílenou metodiku;

32.

vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti ústavní reformy, která posiluje nezávislost soudnictví, a vyzývá Srbsko, aby přijalo veškeré zákony a právní předpisy, které jsou nezbytné k uskutečnění těchto reforem v praxi. Vyzývá Komisi, aby probíhající reformy monitorovala a podrobně o nich informovala ve své příští zprávě o této zemi;

33.

naléhavě vyzývá srbské orgány na všech úrovních správy, aby se pevně zavázaly k dodržování a prosazování hodnot EU a aby jednoznačně informovaly o cílech této země v oblasti integrace do EU a o vztazích s EU jakožto s hlavním politickým a hospodářským partnerem Srbska;

34.

očekává, že Srbsko bude i nadále odhodláno prosazovat reformy, což by mohlo vést k brzkému otevření dalších kapitol;

35.

vyzývá Srbsko, aby důrazněji usilovalo o zlepšení podmínek pro svobodu projevu a působení nezávislých sdělovacích prostředků a aby dosáhlo pokroku v boji proti korupci;

36.

vítá závazek Srbska aktivně podporovat regionální spolupráci a vybízí ho, aby pokračovalo ve svém úsilí o posílení dobrých sousedských vztahů a přeshraniční spolupráce;

37.

vítá rozhodnutí Srbska podpořit rezoluci Valného shromáždění OSN o porušení územní celistvosti Ukrajiny v reakci na neodůvodněnou a nevyprovokovanou vojenskou agresi Ruska. Vyzývá Srbsko, aby postupovalo plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Evropské unie a podpořilo i všechny vlny sankcí namířených proti Bělorusku a Ruské federaci. Srbsko by takto znovu vyjádřilo svou podporu zásadám a hodnotám Evropské unie a svůj závazek spolupracovat s evropskými partnery na cestě k míru;

ČERNÁ HORA

38.

se znepokojením konstatuje, že polarizace mezi politickými stranami ztížila dosahování pokroku v jednáních. Vyzývá novou vládu a politické strany, aby urychlily reformy, jež jsou nezbytné pro uzavření příslušných kapitol, zejména v oblasti právního státu;

39.

vybízí Černou Horu, aby zachovala a případně i překročila dosavadní míru pokroku v přístupových jednáních a zvláště se zaměřila na splnění prozatímních kritérií stanovených v kapitolách 23 a 24, neboť pozitivní vývoj v této oblasti bude mít zásadní význam pro dosažení pokroku v celkových jednáních a pro předběžné uzavření dalších kapitol;

40.

zdůrazňuje, že boj proti korupci a politickému vlivu ve veřejných institucích musí probíhat v mezích právního státu a v souladu s podmínkami transparentnosti a odpovědnosti, aby se veřejná správa na všech úrovních depolitizovala;

41.

oceňuje vynaložené úsilí a chvályhodné výsledky, kterých Černá Hora dosáhla v oblasti opatření týkajících se policejního vyšetřování a stíhání organizované trestné činnosti, která jsou stále účinnější. Vyzývá však Černou Horu, aby urychleně řešila nedostatky ve svém systému trestního soudnictví, včetně toho, jakým způsobem soudy řeší případy organizované trestné činnosti;

42.

vybízí EK, aby vyzvala Černou Horu k větší snaze o zajištění transparentního a inkluzivního procesu tvorby politik s posílenou ústřední kontrolou kvality veřejných konzultací se zainteresovanými stranami;

43.

vyzývá EK, aby věnovala soustavnou pozornost požadavkům na transparentnost v oblasti veřejných financí, a to i s ohledem na vnější finanční zranitelnost Černé Hory;

ALBÁNIE

44.

vítá, že se Albánie nadále náležitě soustředila na reformy, které jsou nutné při směřování této země do EU, a to navzdory problémům s řešením negativního sociálního a hospodářského dopadu pandemie. Vzhledem k výsledkům této země by měla být neprodleně zahájena přístupová jednání, jakmile Rada schválí rámec pro jednání;

45.

vítá, že se dne 25. dubna 2021 konaly úspěšné a dobře organizované všeobecné volby, které vycházely z volební reformy v souladu s doporučeními OBSE/ODIHR;

46.

vítá skutečnost, že Albánie postupuje plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, což je jasným signálem toho, že tato země je odhodlaná nastoupit cestu do EU. Albánie pokračovala v konstruktivním dialogu se sousedními zeměmi, nadále se angažovala v řadě iniciativ regionální spolupráce a rovněž v roce 2020 úspěšně předsedala OBSE;

47.

zdůrazňuje, že provádění komplexní reformy soudnictví přineslo první výsledky u ústavního soudu a vrchního soudu. Vítá rozšíření mandátu prověřovacích institucí;

48.

vítá, že byl posílen boj proti korupci i potírání organizované trestné činnosti, mimo jiné posílením spolupráce s členskými státy EU a Europolem. Připomíná však, že je naléhavě nutné bojovat proti sítím obchodu s drogami;

49.

vyzývá Albánii, aby pokračovala v reformě své územní správy a konsolidovala ji v rámci širšího programu zaměřeného na zvýšení decentralizace, posílení místní fiskální autonomie a zlepšení kapacity obcí;

50.

naléhá na Albánii, aby rychle přijala a provedla dosud neschválené předpisy o právech menšin, zejména pokud jde o sebeurčení a používání menšinových jazyků, a to v souladu s evropskými normami a se zapojením všech příslušných zúčastněných stran, a zvýšila kapacity Státního výboru pro národnostní menšiny;

51.

vyzývá k dalšímu posílení úlohy Poradní rady pro ústřední a místní samosprávu v Albánii. Tato rada je dobrým příkladem institucionalizace úlohy orgánů místní správy při tvorbě veřejných politik;

52.

vítá přijetí zákona o sčítání lidu a se zájmem očekává, že příští sčítání lidu proběhne hladce, zcela transparentně, se zapojením všech příslušných zúčastněných stran a v souladu s mezinárodními normami;

53.

doporučuje zřídit smíšený poradní výbor s Albánií, a navrhuje tedy, aby albánská vláda za tímto účelem podala žádost a Rada stabilizace a přidružení přijala příslušné prohlášení;

54.

vyzývá Albánii, aby transparentně a po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami pokračovala v současném úsilí o provedení komplexní pozemkové reformy a o konsolidaci vlastnických práv a řešila mj. případy padělání dokumentů a urychlila rovněž proces registrace a náhrad;

SEVERNÍ MAKEDONIE

55.

vítá, že celkový výsledek reforem v rámci příprav Severní Makedonie na přistoupení k EU je pozitivní a umožňuje další pokrok. Vzhledem k těmto výsledkům by měla být přístupová jednání zahájena bez dalšího prodlení, jakmile Rada schválí rámec pro jednání, neboť nedostatečný pokrok oslabuje věrohodnost celé politiky rozšíření;

56.

vítá skutečnost, že parlamentní opoziční strany byly soustavně zapojovány do parlamentní činnosti a v některých případech přispěly k přijetí klíčových reformních právních předpisů souvisejících s EU. Vyzývá Severní Makedonii, aby více usilovala o posílení úlohy Parlamentu jakožto fóra pro konstruktivní politický dialog, zejména co se týče programu reforem EU;

57.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že při rozhodování o rozšíření přistupuje Rada k Severní Makedonii a Albánii společně, což je podle VR nejen nespravedlivé, ale je to i v rozporu se záměrem samotné EU posuzovat vývoj v přistupujících zemích individuálně. Vyzývá zúčastněné strany, aby dosáhly dohody, která umožní zahájit jednání. Důrazně podporuje, aby se první mezivládní konference s oběma kandidátskými zeměmi konaly co nejdříve;

58.

vyzývá k posílení administrativních a technických kapacit operačních struktur odpovědných za řízení finančních prostředků EU, a to jak na ústřední, tak na místní úrovni, zejména v oblasti dopravy, transformace energetiky a ekologické transformace;

59.

vítá úsilí, které bylo vynaloženo v oblasti regionální spolupráce a díky němuž si mohla Severní Makedonie zachovat dobré vztahy se sousedními zeměmi a i nadále se aktivně účastnit regionálních iniciativ. Připomíná, že je důležité dosáhnout hmatatelných výsledků a v rámci procesu rozšíření v dobré víře provádět Prespanskou dohodu s Řeckem;

60.

vítá, že Severní Makedonie dosáhla v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky 96 % souladu, a rovněž vítá její aktivní účast na misích EU pro řešení krizí;

BOSNA A HERCEGOVINA

61.

vyjadřuje znepokojení nad omezeným pokrokem Bosny a Hercegoviny, pokud jde o klíčové reformy nezbytné k tomu, aby tato země dosáhla statusu kandidátské země;

62.

znovu potvrzuje, že Bosna a Hercegovina není dostatečně připravena plnit závazky vyplývající z členství v EU, a proto musí výrazně urychlit proces přijímání acquis EU. Připomíná, že dosud nebyl přijat vnitrostátní program pro provádění acquis EU ve vnitrostátním právu;

63.

je hluboce znepokojen iniciativami Republiky srbské, které směřují k vystoupení z ozbrojených sil, soudnictví a daňového systému Bosny. Vyjadřuje silnou podporu územní celistvosti této země;

64.

vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby provedla rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny a změnila volební zákon tak, aby všechny tři konstitutivní národy mohly být legitimně zastoupeny ve státních orgánech a aby všichni občané mohli být voleni do všech orgánů;

KOSOVO

65.

vyzývá členské státy, aby v souladu s doporučeními Komise a pozitivními doporučeními EP, jež VR důrazně podporuje, uvolnily vízový režim;

66.

zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout komplexní a právně závazné dohody o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, aby obě země mohly pokročit ve svém vlastním směřování k EU. Vyzývá EK, aby soustavně hledala řešení, jež by v Kosovu umožnilo zřídit sdružení srbských obcí se srbskou většinou;

67.

vítá skutečnost, že v srpnu 2021 byl přijat strategický a akční plán pro budování právního státu, který stanoví hlavní problémy z hlediska posílení právního státu;

68.

připomíná důležitost legislativních reforem, jejichž prostřednictvím by bylo zajištěno jasné rozdělení pravomocí a rozdělení finančních prostředků mezi ústřední a místní orgány;

69.

znovu opakuje, že pevně doufá, že budou bezodkladně provedeny a dodržovány veškeré dohody, které byly v minulosti uzavřeny. Obě strany by se rovněž měly vyvarovat kroků, které narušují stabilitu, a rétoriky, jež nepřispívá k dialogu;

TURECKO

70.

s politováním bere na vědomí pokračující závažné zhoršování stavu demokracie v Turecku v základních oblastech evropského acquis, výrazné zhoršení v prosazování a posilování lidských práv, právního státu a základních svobod, které jsou důležitými základními hodnotami Evropské unie. Zdůrazňuje, že nový akční plán v oblasti lidských práv sice v zásadě představuje vítanou iniciativu, avšak neobsahuje žádné konkrétní kroky k nápravě nejnaléhavějších problémů v této oblasti, a je tady třeba vyvinout v tomto směru účinné úsilí;

71.

znovu opakuje, že pevně doufá, že budou bezodkladně provedeny a dodržovány veškeré dohody, které byly v minulosti uzavřeny. Vyzývá Turecko, aby se zdrželo obnovených provokací nebo jednostranných akcí, které jsou v rozporu s mezinárodním právem, a vyvarovalo se kroků, které narušují stabilitu, a rétoriky, jež nepřispívá k dialogu;

72.

znovu vyjadřuje znepokojení nad celkovým oslabením účinných brzd a protivah v politickém systému a odsuzuje pokračující praxí propouštění zvolených starostů a jejich nahrazování důvěrníky jmenovanými vládou, jakož i zatýkání dalších místních zástupců. Vyzývá Turecko, aby v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy a doporučeními Benátské komise zrušilo opatření, která brání fungování místní demokracie a škodí celkovému demokratickému klimatu jak na regionální, tak na místní úrovni. Turecko by také mělo intenzivněji spolupracovat s Radou Evropy a jejími příslušnými subjekty a orgány, zabývat se jejich klíčovými doporučeními, v plném rozsahu provést Evropskou úmluvu o lidských právech a další mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv, jichž je Turecko smluvní stranou, a vykonávat všechny rozsudky Evropského soudu pro lidská práva v souladu s článkem 46 EÚLP. Vyzývá Turecko, aby opět přistoupilo k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí;

73.

uznává významné úsilí Turecka v oblasti migrace, jelikož tato země poskytuje útočiště více než 4 milionům osob a řeší jejich potřeby. Vyzývá Turecko, aby zajistilo úplné a nediskriminační provádění prohlášení EU a Turecka z roku 2016, i ve vztahu ke Kyperské republice, včetně jeho povinnosti přijmout veškerá nezbytná opatření, která zabrání vzniku nových námořních nebo pozemních tras pro nelegální migraci z Turecka do EU, a aby spolupracovalo se sousedními státy. Dále vyzývá k plnému a účinnému provedení dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob ve vztahu ke všem členským státům. Nezbytnou zůstává spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí se všemi členskými státy EU. Konstatuje, že nebude akceptovat žádné snahy třetích zemí využívat migranty k politickým účelům;

74.

vyzývá k plnému respektování svrchovanosti všech členských států EU. Odsuzuje jednostranné kroky Turecka ve Varoše a je i nadále odhodlán dosáhnout komplexního urovnání kyperské otázky v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Vyzývá Turecko, aby pokročilo v normalizaci vztahů s Kyperskou republikou;

75.

bere na vědomí ratifikaci Pařížské dohody tureckým parlamentem. Zdůrazňuje, že do vytváření politik týkajících se této oblasti je důležité zapojit místní orgány. Vítá zmírnění napětí ve východním Středomoří poté, co Turecko pozastavilo nezákonnou těžbu uhlovodíků v námořních zónách Kypru, přičemž zdůrazňuje, že je třeba tento stav zachovat. Vyzývá Turecko, aby respektovalo svrchovanost všech členských států EU, a zejména Řecka a Kypru, nad jejich teritoriálními vodami a vzdušným prostorem;

76.

bere na vědomí, že bylo dosaženo určitého pokroku při urychlení čerpání finančních prostředků z nástroje předvstupní pomoci a při řešení některých strukturálních nedostatků, zejména v oblasti zdrojů, zemědělství a soudržnosti (okruh jednání 5);

77.

znovu potvrzuje, že je ve strategickém zájmu EU rozvíjet s Tureckem vzájemně prospěšné vztahy založené na spolupráci, a zdůrazňuje, že je důležité zachovat otevřené komunikační kanály, aby bylo možné řešit neshody a zmírnit napětí prostřednictvím dialogu a v souladu s právem EU a mezinárodním právem;

78.

vyzývá Turecko, aby ve vztahu ke všem členským státům plnilo své povinnosti vyplývající z rámce pro jednání, včetně plného a nediskriminačního provádění dodatkového protokolu k dohodě o přidružení. Znovu opakuje, že zásadním předpokladem je uznání všech členských států. Opětovně poukazuje na výzvu EU určenou Turecku, aby zajistilo postupné sbližování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU a aby prioritně zvrátilo stále nepříznivější trend, a připomíná postoj EU ohledně přistoupení členských států k mezinárodním organizacím. S politováním konstatuje, že se Turecko od Evropské unie nadále vzdaluje, a připomíná předchozí závěry Rady, v nichž se uvádí, že přístupová jednání Turecka se tak v podstatě zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol;

Úloha místních a regionálních orgánů v procesu rozšíření

79.

zdůrazňuje význam úlohy místních a regionálních orgánů v procesu sbližování s právními předpisy EU a při případném uplatňování pravidel EU. V procesu integrace je třeba posílit spolupráci mezi ústřední a místní úrovní, zejména v oblasti harmonizace právních předpisů, hospodářského a investičního rozvoje, reformy veřejné správy i rozvoje místních veřejných služeb, zemědělství a potravinového zabezpečení, politiky v oblasti klimatu a ekologické transformace, zadávání veřejných zakázek a sociální politiky;

80.

vítá zahájení hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán jako klíčového nástroje na podporu hospodářského oživení a rozvoje těchto zemí. Připomíná, že plán předložený Evropskou komisí představuje třetinu HDP západního Balkánu, čímž posílí vedoucí postavení EU jako dárce. Zdůrazňuje význam včasného a náležitého zapojení místních a regionálních orgánů do jeho provádění;

81.

vítá, že vstoupilo v platnost nařízení o NPP (NPP III), které poskytuje 9 miliard EUR z celkových investic hospodářského a investičního plánu, jež činí 30 miliard EUR. Vítá, že v nařízení o NPP a v souvisejícím procesu plánování se uznává význam místního rozměru a mezilidských kontaktů. Vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala možnost usnadnění spolupráce na ústřední a místní úrovni a přeshraniční spolupráce na místní úrovni, a to i mezi členskými státy a přijímajícími zeměmi, s cílem co nejvíce využít dostupných finančních prostředků;

82.

zdůrazňuje význam politické plurality v demokratických systémech. V tomto ohledu poukazuje na to, že chybějící politická pluralita nebo odvolávání volených úředníků náležejících k opozičním stranám a jejich zastrašování, k němuž dochází na místní úrovni v některých zemích procesu rozšíření, patří k největším problémům místních demokracií a brání směřování ke členství v EU;

83.

vyzývá EK, aby vytvořila praktické nástroje na podporu účinného budování kapacit místních a regionálních orgánů na západním Balkáně, a to i prostřednictvím zvláštních tematických programů podpory nebo regionálních projektů technické pomoci a prostřednictvím průběžných výměn, mentorování a vytváření sítí. Rovněž vyzývá EK, aby ve výročních zprávách tyto iniciativy uváděla;

84.

vítá, že se v samosprávách buduje síť kontaktních osob pro integraci do EU a v zemích procesu rozšíření se koordinují delegace EU. V této souvislosti vybízí ke sdílení osvědčených postupů a získaných poznatků;

85.

místní a regionální orgány jsou pro úspěšný integrační proces klíčové, a proto má pro všechny země procesu rozšíření zásadní význam reforma místní veřejné správy a budování kapacit. V této souvislosti VR vyzývá EK, aby v zemích procesu rozšíření prozkoumala a případně rozšířila iniciativu na podporu zlepšení správy a řízení veřejného sektoru (SIGMA) na nižší než celostátní úrovně správy;

86.

vyzývá EK, aby zpřesnila ukazatele pro měření pokroku dosaženého v reformách veřejné správy tím, že do jejich přípravy zapojí místní a regionální orgány;

87.

vítá dosavadní podporu EK při posilování spolupráce mezi mladými lidmi v zemích západního Balkánu, která má velký význam pro zachování a další rozvoj dobrých sousedských vztahů, včetně podpory iniciativ, jako je Regionální kancelář pro spolupráci mládeže. Rovněž vítá, že finanční prostředky z NPP i nadále prioritně přispívají k účasti mladých lidí;

88.

zdůrazňuje, že u významných investic do infrastruktury zamýšlených v rámci hospodářského a investičního plánu v oblasti dopravy, energetiky a zelené a digitální infrastruktury by se kromě hlavních sítí měla vždy zohlednit regionální a místní konektivita, aby se zajistilo, že z těchto investic budou mít prospěch občané v místních komunitách.

V Bruselu dne 29. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/34

Stanovisko Evropského výboru regionů – Ekologická transformace – Jak najít rovnováhu mezi společenskou přijatelností a environmentálními požadavky z hlediska měst a regionů za účelem budování odolných komunit?

(2022/C 375/06)

Zpravodajka:	Hanna ZDANOWSKA (PL/ELS), starostka města Lodž
Odkazy:	žádost předsednictví Rady o vypracování stanoviska

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

vítá ekologickou transformaci coby jednu z klíčových priorit francouzského předsednictví, neboť přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, obnova a ochrana biologické rozmanitosti, zajištění územní odolnosti vůči přírodním katastrofám, podpora zdravého životního prostředí a lepší kvality života přispívají k budování odolnější Evropy a dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a Pařížské dohody;

souhlasí se zveřejněným sdělením o nové strategie pro přizpůsobení se změně klimatu (1) a se zvláštní zprávou Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (2) a zdůrazňuje, že ekologická transformace není možná bez zapojení místních a regionálních orgánů, obyvatel, podniků, center pro inovace a vysokých škol;

je toho názoru, že by ekologická transformace měla být ústředním bodem všech rozhodnutí souvisejících s tvorbou politiky a že je třeba zaujmout nový, systémový a integrovaný přístup ke koncipování a provádění budoucích politik a programů. Zdůrazňuje, že by jí měla napomoci digitální transformace zahrnující zavádění a podporu moderních digitálních nástrojů splňujících přísné normy v oblasti udržitelnosti, včetně silných demokratických a technologických záruk, a investice do nich coby do základních faktorů umožňujících změnu. V tomto ohledu je stěžejní i to, aby byly podpořeny také méně rozvinuté a venkovské regiony a aby se jim napomohlo vyrovnat se ostatním, čímž by se překlenula propast mezi různými oblastmi;

základem budování odolnosti je místní a regionální úroveň. Je důležité zvýšit na místní a regionální úrovni (veřejná správa, místní a regionální samospráva, obyvatelé, hospodářské subjekty) pocit spoluodpovědnosti a sounáležitosti všech, kdo jsou součástí místní a regionální struktury, to však vyžaduje náležitou a komplexní institucionální a finanční podporu;

vyzývá k výraznému posílení celé oblasti zdravotnictví a péče v souvislosti s krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a válkou na Ukrajině, přičemž je ke zdraví třeba přistupovat jako k hlavnímu motivu a prioritě ekologické transformace a posilovat součinnost mezi politikou v oblasti klimatu a zdravotní politikou v souladu s doporučeními 8. akčního programu pro životní prostředí;

je toho názoru, že odolná komunita je schopna přestát dopady klimatických rizik a jiných narušení, absorbovat je a zotavit se z nich. Je proto důležité zmírňovat negativní účinky, ale také vytvořit atmosféru, v níž by mohla prosperovat společnost i životní prostředí a hospodářství, a to zavedením řady řešení, která by podněcovala k činnosti;

zdůrazňuje, že odolné komunity lze budovat také díky odolným politickým systémům zaměřeným na rovnost, solidaritu, sociální spravedlnost a rovnost žen a mužů, zapojení dětí a mladých lidí a na to, aby nikdo nebyl opomenut, zejména zranitelné skupiny, a díky zohlednění územní rozmanitosti, kterou tvoří např. venkovské, pobřežní, horské, ostrovní, souostrovní nebo nejvzdálenější regiony;

zdůrazňuje, že politiky, které prosazují ekologické výrobní metody a technologie, musí také zvýšit konkurenceschopnost místních malých a středních podniků a umožnit vytváření a rozvíjení zelených pracovních míst a prohlubování dovedností pracovníků;

vzhledem k vysokým cenám energie a válce na Ukrajině opakuje svou výzvu, aby byl úplně zakázán dovoz ruského plynu, ropy a uhlí do Evropy, a vyzývá místní a regionální orgány, aby začaly pracovat na nouzových plánech, a připravily se tak na důsledky, které tyto sankce budou mít. Považuje plán REPowerEU za způsob, jak urychlit transformaci energetiky, snížit celkovou závislost EU na dovozech energií a surovin, a omezit tak politická, hospodářská a bezpečnostní rizika, jež z těchto dovozů plynou. Vyjadřuje nicméně hluboké politování nad tím, že v plánu chybí jasná zmínka o úloze měst a regionů jak při řešení současné energetické krize, tak při hledání jejích dlouhodobých řešení;

Volba správné kombinace politik pro odolnost systémů

10.

podporuje definici Evropy odolné vůči změně klimatu v souladu s misí programu Horizont Evropa, která kombinuje odolnost environmentálních, sociálních a hospodářských systémů s úsilím o dlouhodobý udržitelný rozvoj, včetně rovnosti, sociální spravedlnosti a rovnosti žen a mužů. Je důležité zahrnout děti a mladé lidi, nikoho neopomíjet a posílit odolnost politických systémů, pokud jde o společné hodnoty, solidaritu a respektování rozmanitosti, jichž bylo dosaženo inkluzivní sociální transformací;

11.

v souladu se sdělením o nové strategii pro přizpůsobení se změně klimatu zdůrazňuje, že je na tuto změnu třeba reagovat co nejdříve, systematicky a promyšleně. Poznamenává, že odolnost je komplexní koncepcí, jež vyžaduje integrovaná, víceodvětvová a flexibilní řešení, která budou založená na územním přístupu a fakticky podložená. Podotýká, že budování odolných systémů vyžaduje správné stanovení priorit a součinnost různých politik zaměřených na podporu transformace, která umožní vytvořit udržitelné území, jež bude schopno zvládat krize a otřesy a zároveň bude připraveno limitovat jejich dopady, ať již stávající, nebo budoucí;

12.

v této souvislosti navrhuje, aby investiční projekty zahrnovaly analýzy klimatických rizik a analýzy zranitelnosti vůči změně klimatu a aby byly náležitě přizpůsobeny scénáře nákladů a přínosů;

13.

vyjadřuje rovněž znepokojení nad očekávaným asymetrickým regionálním dopadem energetické krize na města a regiony v EU, jenž odráží jejich rozdílné možnosti reagovat na přerušení dodávek energie a rostoucí ceny energie, a vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby tyto rozdíly řádně zohlednily při navrhování a provádění příslušných opatření;

14.

podporuje návrhy na urychlení opatření v oblasti energie z místních obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti s cílem zabezpečit energetickou svrchovanost a bezpečnost Evropy a bojovat proti energetické chudobě, zejména s ohledem na válku na Ukrajině a její nepříznivé důsledky pro evropskou energetiku;

15.

podporuje plány a opatření pro spravedlivou a inkluzivní transformaci uhelných oblastí, jež má těmto oblastem pomoci dosáhnout pokroku a překonat veškeré překážky, na něž mohou narazit, a zajistit pro ně dostatečné finanční prostředky, které jsou k tomu zapotřebí, a vytvořit nový model jejich rozvoje;

16.

zdůrazňuje, že hlavní překážky rychlého zavádění nízkouhlíkových technologií souvisejí s nedostatkem finančních a lidských zdrojů, se stávajícími politikami, předpisy a organizačními strukturami, které jsou stále závislé na fosilních palivech, a také se sociokulturními faktory, jako je malé přijetí ve společnosti dané zejména tím, že tato transformace může především v uhelných regionech způsobit zánik pracovních míst a úbytek obyvatelstva. V této souvislosti se domnívá, že by inovace měly vycházet z konkrétních místních podmínek a mít okamžitý dopad na celkový systém a komunitu a zamezovat procesům, které vyvolávají odmítavou reakci společnosti;

17.

požaduje podporu, která by usnadnila rozvoj řešení v oblasti bezemisní, nízkoemisní, aktivní a veřejné mobility a dopravy a přístup k nim;

18.

konstatuje, že změna klimatu je potenciálně největší hrozbou pro globální zdraví ve 21. století, a vyzývá proto k víceoborové a víceodvětvové spolupráci a k přijetí přístupu „jedno zdraví“, což povede ke koordinované činnosti na všech úrovních správy v mezinárodních agenturách, nevládních organizacích a akademických institucích zaměřené na ochranu přírody, obnovu biologické rozmanitosti, přírodních stanovišť a ekosystémů;

19.

poukazuje na to, že opatření ke snížení rizika katastrof založená na ekosystémovém přístupu jsou nákladově efektivními politickými nástroji. Nejsou však plně využívána a jejich potenciál by měl být dále posílen na úrovni EU (3);

20.

vyzývá k urychlení přechodu na oběhové hospodářství a vyzdvihuje úlohu místních a regionálních orgánů v tomto procesu. Požaduje, aby byly prosazovány nové obchodní modely a posíleny nástroje, zejména v rámci obecní správy a jejích mechanismů tzv. rozšířené odpovědnosti spotřebitele, mechanismů partnerství veřejného a soukromého sektoru a s nimi související podpory udržitelných vzorců spotřeby a výroby a zelených či udržitelných veřejných zakázek;

21.

vyslovuje se pro zavádění inovativních řešení v oblasti správy ve veřejném sektoru s využitím koncepce živé laboratoře. Zdůrazňuje, že v zájmu budování odolných komunit je nezbytné je podporovat při hledání účinných způsobů řešení výzev, a sice tím, že se využije kreativity a inovativnosti uživatelů veřejných služeb;

22.

požaduje, aby byla v rámci investičních procesů zohledněna řešení inspirovaná přírodou. Tato iniciativa, jež spadá pod novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, dává řešením inspirovaným přírodou prioritu (4);

23.

vítá iniciativy (mj. Pakt starostů a primátorů nebo klimatický pakt) pobízející místní a regionální orgány ke zvýšení ambicí a k intenzivnější činnosti v souvislosti s transformací. Činnost vyslanců propagujících tyto iniciativy by měla být posílena a převzata a napodobena jinde, aby se zvýšilo povědomí o otázkách klimatu na všech úrovních samosprávy a urychlila se jejich transformace;

24.

podporuje pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (CEEAG). Ty zvýší účinnost plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, zejména pokud jde o renovaci budov, biologickou rozmanitost, čistou mobilitu, energii z obnovitelných zdrojů a také o účinné využívání zdrojů v zájmu podpory přechodu na oběhové hospodářství;

25.

vyslovuje se pro vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj sociální ekonomiky. Klíčový význam při vytváření vhodného prostředí pro rozvoj sociální ekonomiky má politický a právní rámec. Spadá sem rámec pro zdanění, zadávání veřejných zakázek a státní podporu, který je třeba přizpůsobit potřebám sociální ekonomiky;

Místní a regionální orgány coby hlavní aktéři ekologické transformace

26.

vyzývá k zavedení dobře fungujícího rámce víceúrovňové správy, a to od úrovně místní přes metropolitní a regionální až po celostátní, evropskou a celosvětovou. Radikální a trvalé změny životního stylu, jež jsou nezbytné pro vytvoření spravedlivé, udržitelné, nízkouhlíkové a odolné společnosti, vyžadují spolupráci zdola nahoru i shora dolů;

27.

zdůrazňuje skutečnost, že místní a regionální orgány jsou „vedoucími aktéry“ ekologické transformace. Provádějí totiž 70 % všech právních předpisů EU, 70 % opatření ke zmírnění změny klimatu, 90 % strategií pro přizpůsobení se této změně a 65 % cílů udržitelného rozvoje a realizují jednu třetinu veřejných výdajů a dvě třetiny veřejných investic. Právě ony nejlépe znají výzvy v praxi, a měly by proto mít k dispozici nástroje k nalezení systémových řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám. To, že mají tuto úlohu, ovšem neznamená, že odpovědnost nesou pouze ony. Vyšší úrovně správy mají povinnost místní a regionální orgány ve veškerém jejich úsilí v tomto směru podporovat;

28.

vybízí k rozsáhlejšímu uplatňování participativní správy (diskuse, rozpočty atd.) a správy se zapojením mnoha zúčastněných stran, neboť to zvyšuje šance na optimální ekologické investice ve městech, včetně malých venkovských měst, a regionech. Upozorňuje na to, že místní a regionální orgány podporují rozhodovací proces ve všech fázích a zajišťují aktivní podporu v rámci politik;

29.

poukazuje na to, že jediným způsobem, jak dosáhnout ambiciózních klimatických cílů Pařížské dohody, je „myslet globálně a jednat lokálně“. V této souvislosti vyzývá UNFCCC, aby aktivně a reálně zapojila místní a regionální orgány coby důvěryhodného partnera COP, pokud jde o opatření v oblasti klimatu;

30.

vybízí místní a regionální orgány, aby pořádaly místní summity o klimatu, neboť ty mají pozitivní dopad na zapojení orgánů samosprávy do řešení otázek přizpůsobení se změně klimatu a transformace energetiky a umožňují připravit doporučení Výboru regionů pro výroční konference OSN o klimatu;

Sociální aspekt budování odolnosti

31.

zdůrazňuje, že zapojení místních komunit do rozhodovacích procesů má zásadní význam pro jakoukoli transformaci. Vyzývá k většímu úsilí o posílení postavení jednotlivých aktérů, inkluzivnost, společné hodnoty a solidaritu a k zapojení všech aktérů do budování odolnějších komunit. Zásadní je v tomto ohledu také zapojení mladých lidí;

32.

požaduje vytvoření nástrojů, které by motivovaly domácnosti, aby se zapojily do transformačních procesů, a různých forem podpory, zejména pro nejzranitelnější skupiny občanů a území. V této souvislosti vítá zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření a žádá, aby byla zajištěna finanční podpora prostřednictvím systému sdíleného řízení, který by respektoval zásady partnerství a víceúrovňové správy;

33.

vyzývá k posílení postavení prozumentů i spotřebitelů v rámci ekologické transformace, a to prostřednictvím předpisů s cílem omezit tzv. lakování nazeleno a pobízet k přijímání informovaných rozhodnutí;

34.

požaduje, aby se napomáhalo příslušným iniciativám a pobízelo k nim a aby byly omezeny překážky bránící zakládání místních společenství pro obnovitelné zdroje, neboť představují klíčový nástroj pro podporu širokého využívání obnovitelných zdrojů energie a vytvoření decentralizovaného energetického systému a zároveň jsou na místní úrovni zdrojem hospodářských a sociálních přínosů;

35.

konstatuje, že v plánu REPowerEU nebyl dostatečně využit potenciál úspor energie, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily opatření, jako jsou osvětové kampaně vybízející občany ke změně chování;

Vzdělávání a učení za účelem budování odolnosti

36.

zdůrazňuje, že ekologická transformace není možná bez budování znalostního kapitálu prostřednictvím vzdělávání v oblasti klimatu na všech vzdělávacích úrovních, jakož i prostřednictvím získávání dovedností a změny kvalifikace;

37.

zdůrazňuje, že klimatický pakt by měl urychlit plnění závazků, které již místní subjekty (malé a střední podniky, školy, místní orgány, univerzity atd.) přijaly na místní úrovni, a měl by dát vzniknout novým závazkům, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem;

38.

podporuje cíle, zásady a pokyny programu Horizont Evropa a vyzývá k zpřísnění požadavků na udržitelnost projektů a k monitorování jejich účinků;

39.

podtrhuje význam opatření určených k podpoře, rozšíření a financování stávajících a nových iniciativ, které podporují sdílení znalostí a osvědčených postupů prostřednictvím evropských, celostátních, regionálních a místních sítí a spolupráce mezi městy, jako jsou činnosti v oblasti vzájemného učení, studijní návštěvy či odborné vedení a instruktáže mezi partnery;

40.

vyzývá místní a regionální orgány, aby učinily maximum pro podporu vzájemné spolupráce překračující administrativní hranice a zaměřené na realizaci projektů transformace, včetně spolupráce mezi regiony či mezi obcemi a přeshraniční spolupráce v celé EU;

41.

navrhuje, aby se v boji proti změně klimatu na místní a regionální úrovni využívaly osvědčené postupy vzešlé z iniciativ, jako je Pakt starostů a primátorů, Under2 Coalition, mise EU atd. Cílem je čerpat z údajů shromážděných při vypracovávání dlouhodobých strategií v oblasti klimatu a sdílet zkušenosti ohledně úspěšných metod a inovativních řešení a cenná poučení z těchto iniciativ;

42.

vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního nástroje technické pomoci a výměny informací mezi samosprávami, které se potýkají s podobnými výzvami v oblasti ekologické transformace a budování odolných komunit, a to poskytováním finanční podpory na sdílení osvědčených postupů EU (studijní návštěvy);

43.

podtrhuje význam mezigenerační spolupráce, začleňování perspektivy mládeže a podpory z programu pro mladé zvolené politiky. Vyslovuje se pro budování inovačního ekosystému prostřednictvím projektů, programů a opatření zaměřených na talentované mladé lidi a umožňujících využít potenciál mladých lidí pro ekologickou transformaci;

44.

přichází s iniciativou vytvoření místních/regionálních klimatických center, která budou sloužit jako informační místa a také budou motivovat místní komunity k ekologické transformaci. Tato centra mohou mít potenciál zahájit iniciativy zdola nahoru a projekty, které by mobilizovaly občany a podporovaly spolupráci mezi angažovanými i skeptickými uživateli měst a regionů;

Větší informovanost veřejnosti a monitorování změn

45.

zdůrazňuje, že předpokladem účinné politiky v oblasti klimatu je informovanost veřejnosti o změně klimatu, jejích příčinách a důsledcích. Používání moderních technologických nástrojů (dálkový průzkum Země, dopravní telematika, drony, IKT) významně posiluje realizaci přijatých politik v oblasti klimatu;

46.

společnost, která si je vědoma klimatických rizik, projevuje větší solidaritu při akceptování náročných a často nákladných činností. Základem pro opatření a jejich přijetí místními a regionálními komunitami jsou aktuální a spolehlivé informace;

47.

zdůrazňuje, že úspěch ekologické transformace závisí na zapojení mnoha místních partnerů. Důležitá je jasná a průběžná komunikace o procesu transformace a dialog, zejména pokud jde o obtížná témata, jako je omezení individuální dopravy nebo lokalizace objektů obecní správy, které jsou pro občany těžko akceptovatelné;

Hospodářské subjekty pro budování odolnosti

48.

zdůrazňuje, že úsilí o přizpůsobení se změně klimatu by měly podporovat podniky a průmysl a že by měly být zavedeny právní a finanční prostředky s cílem zabránit tomu, aby občané internalizovali náklady na negativní externality podniků;

49.

vyzývá k tomu, aby byla prostřednictvím právní regulace stimulována udržitelná výroba, a to na základě rozšířené odpovědnosti výrobce za stále vyšší počet skupin výrobků a za jednotlivé fáze jejich životního cyklu;

50.

vítá revizi směrnice o průmyslových emisích, jejímž cílem je nejen pomoci předcházet znečištění a kontrolovat jej, ale také stimulovat inovace, odměňovat vedoucí aktéry a napomáhat vytváření rovných podmínek na trhu EU;

51.

poukazuje na to, že máme-li v EU dosáhnout bezuhlíkového a plně integrovaného energetického systému, je třeba rozvíjet více přeshraničních projektů a infrastruktury v oblasti udržitelné energie. Je nezbytné odstranit stávající překážky a posílit přeshraniční spolupráci v oblasti energie z nízkoemisních a obnovitelných zdrojů;

52.

poukazuje na to, že je třeba posílit vnitřní trh se stavebními výrobky prostřednictvím regulačního rámce, který by byl vhodný pro zajištění dynamičnosti provádění renovační vlny a stimulaci investic do stavebnictví v duchu udržitelné výstavby;

Udržitelná spotřeba

53.

vyzývá k přijetí legislativních opatření, která zajistí, aby veškeré fyzické zboží na trhu EU bylo šetrnější k životnímu prostředí, oběhové a energeticky účinné během celého svého životního cyklu, od návrhu až po každodenní používání, využití k jinému účelu a opětovné použití;

54.

vyzývá k provedení legislativních změn s cílem zvýšit účinnost boje proti plýtvání potravinami, včetně stimulace rozvoje udržitelného potravinářství (strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“) a snížení dopadu odvětví zpracování potravin a maloobchodu na životní prostředí přijetím opatření v oblasti dopravy, skladování a balení potravin a předcházení plýtvání potravinami a prosazováním udržitelné spotřeby potravin;

55.

vyslovuje se pro opatření Komise na podporu rozvoje evropské sociální ekonomiky, která může skutečně řešit výzvy, tj. plýtvání potravinami a krátký životní cyklus výrobků, a rozvíjet nové oblasti ekologické činnosti;

56.

poukazuje na to, že v době dnešních krizí a z nich vyplývajících výzev jsou místní a regionální orgány nuceny neustále revidovat své cíle, mapovat rizika a dynamicky reagovat na vyvstávající rozvojová omezení, což může představovat komplikaci pro soustavné a komplexní provádění transformačních opatření;

Finanční aspekt budování odolnosti

57.

klade mimořádný důraz na to, že nejdůležitější fondy (politika soudržnosti EU, Nástroj pro oživení a odolnost, Fond pro spravedlivou transformaci, Modernizační fond atd.) a také ty, které jsou přímo zaměřeny na místní a regionální úroveň (LIFE, Nástroj pro propojení Evropy atd.) a mají podpořit ekologickou transformaci, jsou plánovány na celostátní úrovni a že rozsah projektů místních a regionálních orgánů závisí na pokynech ústřední vlády. Měly by být zavedeny postupy, které zajistí co největší zapojení samospráv – zapojení, které bude odpovídat jejich potřebám při plánování a čerpání prostředků EU;

58.

zdůrazňuje, že v rámci plánu REPowerEU, jejž předložila Evropská komise a který je zaměřen na zvýšení úspor energie, diverzifikaci dodávek, urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby fosilních paliv a inteligentní investice, je třeba vyčlenit finanční prostředky na podporu jeho provádění místními a regionálními orgány a že by k tomuto účelu měly posloužit také stávající nebo nové zdroje financování na úrovni EU. Vyzývá členské státy, aby přesměrovaly nevyužité finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost do podpory místního plánování v oblasti energetické bezpečnosti a investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti;

59.

připomíná úlohu ustanovení Smlouvy, pokud jde o financování činnosti samospráv, zejména v oblasti ochrany klimatu. Zavádění změn musí být přizpůsobeno podmínkám a možnostem místních komunit, aby změny mohly být prováděny efektivně a bez nadměrné zátěže pro občany. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby přezkoumala pravidla pro financování obecní správy, a umožnila tak zavést lepší řešení pro financování nejnaléhavějších potřeb v této oblasti, což se promítne do dopadů na životní prostředí;

60.

vyzývá ke zjednodušení regulace veřejné podpory, včetně podpory řešení v oblasti financování a údržby systémů nezbytných pro nakládání s odpady, zejména vytvoření možností financování provozu těchto systémů ze strany místních a regionálních orgánů, jakož i podpory krizového řízení a podpory hospodářských subjektů včetně mikropodniků;

61.

podtrhuje, že je nezbytné bojovat proti energetické chudobě a chudobě v oblasti mobility s využitím opatření v oblasti energetické účinnosti a prostřednictvím rozsáhlejšího využívání obnovitelných zdrojů energie, z čehož vyplývá nutnost, aby členské státy v tomto smyslu podporovaly místní a regionální úroveň. V této souvislosti považuje za nezbytné, aby bylo zejména v případě domácností, mikropodniků a malých podniků a také znevýhodněných skupin spotřebitelů zmírněno počáteční nákladové zatížení související s opatřeními v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;

62.

poukazuje na skutečnost, že finanční prostředky, s nimiž se počítá v rámci revize stávajícího systému obchodování s emisemi, jsou nedostatečné pro zajištění skutečně spravedlivé transformace, a zdůrazňuje, že by se mělo zvážit přidělování příjmů vytvořených mimo systém pro obchodování s emisemi pro silniční dopravu a budovy (ETS II) Sociálnímu fondu pro klimatická opatření. Navrhuje, aby sdružování příjmů pro Sociální fond pro klimatická opatření začalo dříve než provádění systému ETS II;

63.

má za to, že by Sociální fond pro klimatická opatření měl vyvážit negativní dopady na domácnosti, mikropodniky a malé podniky a také nejzranitelnější uživatele mobility a zajistit sociálně udržitelný rozvoj;

64.

vybízí soukromý sektor (mj. na základě rozšířené odpovědnosti výrobce), aby se více zapojil do budování odolnosti měst a regionů;

65.

vyzývá k větší flexibilitě evropského práva v oblasti hospodářské soutěže, zejména pokud jde o státní podporu, neboť toto právo dostatečně nezohledňuje povahu hospodářské soutěže, jíž čelí evropské podniky ve třetích zemích, kde nejsou dodržována stejná pravidla;

66.

poukazuje na to, že jsou podceňovány náklady, které nesou místní samosprávy v důsledku četných krizí a zpožděné podpory ze strany vyšších úrovní správy. Vyzývá proto k tomu, aby byla navržena účinnější řešení;

67.

vyzývá k posílení finanční podpory pro ekologické investice, které mají efekt „sněhové koule“ a stimulují další opatření podněcující ekologickou transformaci;

68.

upozorňuje na to, že kromě přímého přístupu k finančním prostředkům by se místním a regionálním orgánům mělo dostat odpovídající technické pomoci a podpory při budování kapacit, aby mohly využívat stávající možnosti financování a také aby se samosprávám pomohlo s účinným vyvažováním soukromých a veřejných prostředků. Kromě toho by se k realizaci investic mělo co nejvíce využívat zelených a udržitelných veřejných zakázek;

69.

podporuje myšlenku „zeleného rozpočtu“ coby nástroje pro tvorbu rozpočtové politiky, který napomůže dosažení cílů v oblasti životního prostředí. Ten umožní posoudit dopad rozpočtových nebo fiskálních politik na životní prostředí a jejich soulad s prováděním vnitrostátních a mezinárodních závazků (5);

70.

vyzývá k dalšímu administrativnímu zjednodušování a omezování regulačních překážek, co se týče vývoje a zavádění nových a inovativních technologií a obchodních modelů;

71.

poukazuje na to, že výzvy spojené s prováděním politiky v oblasti klimatu jsou ve velké míře soustředěny kolem samospráv a místních orgánů, zatímco potenciální financování (např. příjmy z daní, emisní práva) plyne z velké části do ústředního rozpočtu. Vyzývá k revizi pravidel pro přístup k prostředkům;

Posílení nabídky ekosystémových služeb

72.

poukazuje na to, že je třeba iniciovat zvláštní opatření zaměřená na racionalizaci hospodaření s vodou v městských oblastech, zejména pak hospodaření s vodními zdroji při zohlednění vazeb s povodím, a zdůrazňuje, že je třeba vytvořit program pro rozvoj investic do retence vody v malém měřítku a zřízení fondu pro tento účel;

73.

je znepokojen tím, že navzdory široké působnosti právních předpisů v oblasti životního prostředí v EU stále existují velké mezery v právní ochraně ekosystémů (6), a to navzdory skutečnosti, že obnova ekosystémů má zásadní význam pro zachování vysoké kvality života a kontinuity procesů nezbytných pro udržitelný rozvoj.

V Bruselu dne 30. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2021:82:FIN.

(2) https://report.ipcc.ch/ar6wg2/pdf/IPCC_AR6_WGII_FinalDraft_FullReport.pdf.

(3) Climate change adaptation and disaster risk reduction in Europe – Enhancing coherence of the knowledge base, policies and practices, zpráva EEA č. 15/2017, https://www.eea.europa.eu/publications/climate-change-adaptation-and-disaster.

(4) https://climate-adapt.eea.europa.eu/eu-adaptation-policy/sector-policies/ecosystem.

(5) https://www.oecd.org/environment/green-budgeting/.

(6) Mapping and Assessment of Ecosystems and their Services: An EU ecosystem assessment, 2020 https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC120383.

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/41

Stanovisko Evropského výboru regionů – Plnění zelených rozpočtů na místní a regionální úrovni

(2022/C 375/07)

Zpravodaj:	Vincent CHAUVET (FR/RE), starosta města Autun
Odkaz:	žádost předsednictví o vypracování stanoviska, čl. 41 písm. a)

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

poukazuje na to, že Zelená dohoda pro Evropu z roku 2019 představuje cestu ke klimaticky neutrální, oběhové a konkurenceschopné Evropě účinně využívající zdroje, které má být dosaženo do roku 2050, a zdůrazňuje klíčovou úlohu vnitrostátních rozpočtů při přesměrování veřejných investic, spotřeby a daňových systémů na ekologické priority, přičemž se výslovně zavazuje k podpoře ekologického sestavování rozpočtů v EU;

zdůrazňuje význam ekologického sestavování rozpočtu pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a mezinárodních závazků v oblasti klimatu pro posuzování ekologického dopadu financování, které by měly proměnit náš způsob života (zejména v oblasti energetiky, bydlení, dopravy a potravin), a pro dodržování spravedlivých a inkluzivních aspektů transformace;

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby podporovaly výrazné zapojení regionů a měst do posuzování toho, zda jsou rozpočtové položky v souladu s cíli v oblasti klimatu a životního prostředí, a do stanovení harmonizovaných definic, klasifikací a pokynů, jak je uplatňovat na konkrétní opatření;

znovu opakuje, že finanční prostředky na podporu oživení a odolnosti dosud nejsou k dispozici na regionální ani místní úrovni správy, kde k jejich provádění dochází. Vzhledem k tomu, že podle OECD uskutečňují orgány na nižší než celostátní úrovni 55 % veřejných výdajů a 64 % veřejných investic souvisejících s klimatem a životním prostředím, jedná se o skutečnou výzvu;

Rámcová definice

konstatuje, že Evropská komise v květnu 2021 v hrubých rysech definovala „zelený rozpočet“ jako rozpočtový proces, v jehož rámci je přispění jednotlivých rozpočtových bodů k ochraně životního prostředí určováno a posuzováno s ohledem na konkrétní ukazatele výkonnosti, což má za účel větší sladění rozpočtových politik s cíli v oblasti životního prostředí;

upozorňuje však na to, že by měla být stanovena jednotná a jasná definice ekologického sestavování rozpočtu a souvisejícího procesu, aby bylo možné posuzovat dopad veřejných rozpočtů na životní prostředí a klima jako celku nebo jejich určitých prvků, čímž by se zohlednila skutečnost, že ekologické sestavování rozpočtu rovněž představuje způsob, jímž se přijímají rozhodnutí;

poukazuje na to, že OECD vytvořila strategický rámec pro ekologické sestavování rozpočtu, který vládám poskytuje příznivé prostředí pro takové sestavování, jelikož definuje jeho podobu, účel a metodu. Evropská komise navíc (či jako doplnění) v lednu 2022 vypracovala evropský referenční rámec pro ekologické sestavování rozpočtu jako vodítko pro zavádění ekologického sestavování rozpočtu nebo pro modernizaci stávajících postupů v členských státech EU;

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby pomáhaly místním a regionálním orgánům při uplatňování pokynů k ekologickému sestavování rozpočtu a metodického rámce, včetně stávajících návrhů pro orgány na nižší než celostátní úrovni (1), v jejichž rámci by bylo stanoveno ekologické přispění jednotlivých rozpočtových položek a posuzovalo by se na základě specifických indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí s cílem lépe sladit místní a vnitrostátní rozpočtové politiky s cíli v oblasti životního prostředí;

připomíná však, že poskytované metodiky musí být dostatečně pružné, aby bylo možné je uzpůsobit konkrétní situaci v dané zemi (povinnostem na nižší než celostátní úrovni, rozpočtové nomenklatuře atd.) a také samosprávám na nižší než celostátní úrovni;

10.

zároveň vyzývá Evropskou komisi, aby znovu zvážila možnost jít nad metodický rámec pro ekologické sestavování rozpočtu, včetně návrhu právního rámce;

11.

zdůrazňuje, že je na místní a regionální úrovni důležité stanovit cíle „zeleného rozpočtu“, a to v souladu s cíli v oblasti klimatu a udržitelnosti určenými v odvětvových plánech (např. regionální energetické plány, akční plány v oblasti udržitelné energetiky a klimatu (SECAP), plány udržitelné mobility atd.);

12.

vyzývá sto evropských měst, které vybrala Evropská komise s tím, že se do roku 2030 stanou klimaticky neutrálními a inteligentními městy, aby zavedla ekologické sestavování rozpočtu s cílem sledovat provádění investičního plánu v oblasti klimatu, který realizují města a jejich místní zúčastněné strany;

13.

vyzdvihuje skutečnost, že změna klimatu má dopady na hospodářství. Tyto environmentální náklady (negativní externalita) jsou vyšší, než se dříve předpokládalo, nicméně podniky a organizace mohou zlepšit svou hospodářskou situaci tím, že tuto negativní externalitu sníží, a tím se omezí i dopady ve fiskální oblasti. Podniky a organizace mohou omezit nebo zcela vyloučit ekologické daně, pokud budou dodržovat právní předpisy v oblasti klimatu, a proto by tyto předpisy měly být rovněž považovány za hospodářskou příležitost;

Monitorování

14.

domnívá se, že ekologické sestavování rozpočtu na místní a regionální úrovni by se mělo zaměřit na opatření týkající se výdajů a příjmů, a zejména na monitorování rozpočtových dokumentů týkajících se prostředků na výdaje. Z důvodu usnadnění by však mělo být možné posuzovat pouze výdaje (jako první krok). Příjmy a daňové výdaje by mohly být posuzovány ve druhé fázi, jak doporučuje referenční rámec EU pro ekologické sestavování rozpočtu;

15.

konstatuje však, že vytvoření podpůrného rámce nad rámec pouhých nástrojů sestavování ekologického rozpočtu je jedinou možností, jak pokročit kupředu, má-li být ekologické sestavování rozpočtu úspěšné a přínosné na místní a regionální úrovni. Břímě rozvíjení tohoto rámce by však nemělo spočívat pouze na místních a regionálních orgánech, ale mělo by být prováděno na vyšší úrovni správy;

16.

domnívá se, že je třeba vypracovat seznam rozpočtových položek pro ekologické sestavování rozpočtu na místní a regionální úrovni, které by měly konkrétní čisté dopady na životní prostředí, jež by mohly být obecně považovány za „zelené“, a rovněž seznam položek s čistými dopady, které by mohly být obecně považovány za „hnědé“ nebo „neutrální“. Tento seznam by měl být začleněn do pokynů a nástrojů pro ekologické sestavování rozpočtu místních a regionálních orgánů, které jsou ochotny provádět toto sestavování nebo modernizovat své současné postupy. V této souvislosti vítá, že Evropská komise a OECD usilují o dosažení tohoto cíle;

17.

zdůrazňuje, že je důležité, aby místní a regionální orgány měřily dopad zelených a hnědých položek z hlediska změny klimatu a zároveň řešily emise CO2, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů, biologickou rozmanitost, čisté ovzduší a další druhy znečišťování životního prostředí;

18.

je toho názoru, že zásada „významně nepoškozovat“ motivuje místní a regionální orgány k tomu, aby přijaly metodiku ekologického sestavování rozpočtu;

19.

je přesvědčen, že zelený rozpočet může být účinným nástrojem pro rozhodování za účelem monitorování a posuzování politik v oblasti udržitelnosti a klimatu se střednědobou a dlouhodobou účetní strategií a je možné jej propojit s víceletým plánem veřejných prací a plánování rozpočtu. Podle jeho názoru je účinné monitorování jedním z klíčových aspektů úspěšného plnění;

20.

žádá, aby byla vytvořena platforma pro spolupráci mezi orgány, která by přesahovala hranice států i obcí a jež by byla zaměřena na výměnu osvědčených postupů a iniciativ soustředěných na budování kapacit s cílem pomoci místním a regionálním orgánům při ekologizaci jejich rozpočtu. Pro místní a regionální orgány by měla být při praktickém využívání, posuzování stávajících postupů a řešení konkrétních výzev v oblasti ekologizace veřejných financí vodítkem odborná příprava;

21.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby rozšířily přístup k iniciativám technické podpory pro ekologické sestavování rozpočtu, které jsou v současné době k dispozici převážně na celostátní úrovni. Je v tomto ohledu připraven zavést ve spolupráci s Evropskou komisí, OECD, Institutem pro klimatickou ekonomiku a dalšími příslušnými subjekty povinné školení o ekologickém sestavování rozpočtu pro členy VR jako první krok ke zvýšení povědomí a předávání příslušných poznatků o uplatňování tohoto přístupu k sestavování rozpočtu;

Podpoření investic

22.

připomíná, že ekologické sestavování rozpočtu je chápáno jako posuzování toho, do jaké míry je rozpočet zelený. Jeho konečným cílem by však mělo být také zvýšení podílu „zelených“ složek rozpočtu, neboť ekologické sestavování rozpočtu je jedním z nástrojů provádění Zelené dohody, za něž odpovídají místní a regionální orgány. To by mělo EU zejména umožnit, aby místním a regionálním orgánům přímo poskytovala finanční prostředky na ekologickou transformaci. Rozpočet a jednotlivé fondy EU musí zohledňovat skutečnost, že různé země a regiony jsou dopadům změny klimatu vystaveny v různé míře. Proto by příspěvky a financování Unie měly brát v potaz rozmanitost územních celků a socioekonomickou situaci každého z nich, jakož i jejich schopnost řešit dopady změny klimatu.

23.

zdůrazňuje, že kromě posuzování rozpočtu jsou pro místní a regionální orgány nutné dostatečné finanční prostředky, které mohou získat prostřednictvím posíleného přístupu k programům, a podpora pro rozvoj financovatelných projektů (včetně projektů menšího rozsahu), které by slučovaly malé projekty, a umožnily tak dosáhnout potřebných úspor z rozsahu;

24.

opakuje, že rozhodující význam bude mít mobilizace soukromých zdrojů financování. Místní a regionální orgány budou potřebovat větší správní kapacitu, aby mohly vzhledem ke své velikosti a dostupným zdrojům překonat to, že mají k dispozici jen nízkou technickou kapacitu;

25.

poukazuje na velký potenciál metodiky používané v rámci ekologického sestavování rozpočtu, co se týče posuzování projektů a možnosti, aby projekty byly financovány vydáním zelených dluhopisů, čímž by se urychlily investice do nízkouhlíkových technologií a posílila podpora investorů, a představovaly by také klíčový nástroj v boji proti změně klimatu a při provádění Pařížské dohody. Iniciativy, jako je globální partnerství pro zelené dluhopisy (Global Green Bond Partnership), podporují úsilí subjektů na nižší než celostátní úrovni, jako jsou města, provincie a regiony, korporací, soukromých společností a finančních institucí o rychlejší vydávání zelených dluhopisů;

26.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby „zelené“ investice vyňaly z výpočtu regionálního schodku veřejných financí a ze „zlatých pravidel“ pro strop dluhu, a zvýšily tak ekologické investice za účelem splnění ambiciózních cílů EU a snížení emisí CO2;

27.

zdůrazňuje skutečnost, že Evropská komise zlepšila financování udržitelných hospodářských činností prostřednictvím obnovené strategie udržitelného financování a rámce pro udržitelné financování a přijala nařízení o taxonomii pro udržitelné investice a nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. Uznává, že je důležité začlenit do zelených rozpočtů referenční hodnoty pro nízkouhlíkové dopady a pozitivní uhlíkové dopady s cílem mobilizovat soukromý kapitál v oblasti veřejných investic a umožnit investorům lépe chápat důsledky jejich investic z hlediska uhlíkových emisí;

28.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby stanovily certifikát pro ekologické sestavování rozpočtu pro refinancované projekty, a to v souladu s požadavky taxonomie a v odpovídajícím rozsahu;

29.

požaduje zásadní zdokonalení taxonomie prostřednictvím značného snížení počtu pracovníků v podnicích, jichž se taxonomie týká, a souhlasí se zahrnutím jaderné energie do taxonomie s odůvodněním, že se jedná o zelené investice;

Účast a transparentnost

30.

doporučuje, aby místní a regionální orgány občanům zpřístupnily zprávy o monitorování zeleného rozpočtu, čímž se podpoří účinnost, odpovědnost a transparentnost politik v oblasti klimatu a životního prostředí;

31.

vyzývá k tomu, aby byly pravidelně prováděny externí audity metodik ekologického sestavování rozpočtu, a zejména výchozích předpokladů používaných ke klasifikaci výdajů a příjmů s cílem zajistit odpovědnost a v konečném důsledku posílit důvěru veřejnosti v tento postup;

32.

vyzývá k tomu, aby byla posílena odpovědnost občanů za zelenou agendu. VR nejen podporuje poskytování informací při ekologickém sestavování rozpočtu, ale vybízí také města a regiony, aby do ekologického sestavování rozpočtu více zapojovaly občany (zejména místní rady mládeže), neboť se jedná o způsob, jak jim umožnit, aby převzali odpovědnost za tu část ročního rozpočtu, jež bude věnována na ekologické projekty, které jsou přínosem pro jejich komunitu;

Sociální sestavování rozpočtu

33.

uznává, že zelené rozpočty jsou mocným hospodářským nástrojem pro transformaci společnosti a ekonomiky a pro zlepšení rovnosti. Na druhé straně upozorňuje na to, že ekologické sestavování rozpočtu musí být sladěno se sociálními cíli, aby se zajistilo, že nikdo nebude opomenut;

34.

tvrdí, že města a regiony hrají klíčovou úlohu při přechodu na nízké emise, který podporuje začlenění, a zdůrazňuje, že ochrana klimatu musí být hlavním úkolem všech obcí. Některé společné obavy měst se týkají toho, jak může změna klimatu ovlivnit územní plánování, segregaci a rozvoj měst, zdraví občanů a ekonomickou stratifikaci. Investice do městské infrastruktury s nízkými emisemi mohou mít pozitivní dopad na nízkopříjmové a zranitelné obyvatelstvo, a proto nemohou místní a regionální orgány zůstat ve svém úsilí o provádění ekologické transformace osamoceny. Odpovědnost za podporu tohoto úsilí nesou jak členské státy, tak EU;

35.

domnívá se, že přerozdělování prostředků má klíčový význam pro to, aby nikdo nezůstal opomenut, jelikož v důsledku politik zaměřených na zmírňování změny klimatu se prudce zvýší náklady na zboží a služby s vysokými emisemi skleníkových plynů (vytápění a klimatizace, pronájem domů, doprava). Tyto politiky zvýší nerovnosti na straně výdajů v zemích, kde tyto zboží a služby ve vysoké míře využívají domácnosti s nízkými příjmy. Musí být důsledněji uplatňována zásada „znečišťovatel platí“, aby se zabránilo sociální nerovnováze. Přerozdělování je tedy třeba pojmout tak, aby byli odměňováni ti, kdo se chovají způsobem šetrným ke klimatu. Opatření v oblasti klimatu jsou úkolem společnosti jako celku. Rozpočet a jednotlivé fondy EU musí zohledňovat socioekonomické rozdíly mezi různými zeměmi a regiony a dopady, jaké má změna klimatu a politiky boje proti ní, pokud jde o územní a sociální nerovnosti, a to v zájmu dosažení co nejspravedlivější a co nejvíce inkluzivní ekologické transformace.

V Bruselu dne 30. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) Institut pro klimatickou ekonomiku a Středisko OECD pro podnikání, malé a střední podniky, regiony a města již vypracovaly nebo právě připravují postupy pro posuzování dopadů rozpočtů na klima nebo zvláštní pokyny zaměřené na místní a regionální orgány.

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/45

Stanovisko Evropského výboru regionů – Zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem

(2022/C 375/08)

Zpravodaj:

Yonnec POLET (BE/SES), první radní obce Berchem-Sainte-Agathe

Odkazy:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Lepší pracovní podmínky pro silnější sociální Evropu: plné využití přínosů digitalizace ve prospěch budoucnosti práce

COM(2021) 761 final

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem

COM(2021) 762 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

COM(2021) 762 final

Pozměňovací návrh 1

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pokud platformy působí v několika členských státech nebo přeshraničně, často není jasné, kde a kým je práce prostřednictvím platformy vykonávána. K údajům o digitálních pracovních platformách, mimo jiné o počtu osob vykonávajících práci jejich prostřednictvím, jejich postavení v zaměstnání a jejich pracovních podmínkách, nemají snadný přístup ani vnitrostátní orgány. To komplikuje vymáhání platných pravidel, i pokud jde o pracovní právo a sociální ochranu.

Pokud platformy působí v několika členských státech nebo přeshraničně, často není jasné, kde a kým je práce prostřednictvím platformy vykonávána. K údajům o digitálních pracovních platformách, mimo jiné o počtu osob vykonávajících práci jejich prostřednictvím, jejich postavení v zaměstnání a jejich pracovních podmínkách, nemají snadný přístup ani příslušné orgány v členských státech . To komplikuje vymáhání platných pravidel, i pokud jde o pracovní právo a sociální ochranu.

Odůvodnění

V mnoha členských státech mají regionální orgány pravomoc určovat postavení v zaměstnání.

Pozměňovací návrh 2

16. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Tato směrnice by se měla vztahovat na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, které uzavřely nebo u nichž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že uzavřely pracovní smlouvu, nebo jsou nebo u nichž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že jsou v pracovním poměru, jak jsou vymezeny právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Měly by být zahrnuty situace, kdy postavení v zaměstnání v případě osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy není jasné, aby bylo možné toto postavení správně určit. Ustanovení o algoritmickém řízení, která souvisejí se zpracováním osobních údajů, by se měla vztahovat i na skutečně samostatně výdělečně činné osoby a další osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii , které nejsou v pracovním poměru .

Tato směrnice by se měla vztahovat na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, které uzavřely nebo u nichž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že uzavřely pracovní smlouvu, nebo jsou nebo u nichž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že jsou v pracovním poměru, jak jsou vymezeny právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Měly by být zahrnuty situace, kdy postavení v zaměstnání v případě osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy není jasné nebo je určeno nesprávně či podvodně , aby bylo možné toto postavení správně určit. Ustanovení o algoritmickém řízení, která souvisejí se zpracováním osobních údajů, by se měla vztahovat i na skutečně samostatně výdělečně činné osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii.

Odůvodnění

Jedním z cílů směrnice je umožnit správné určení postavení pracovníků buď jako osob samostatně výdělečně činných, nebo zaměstnanců.

Pozměňovací návrh 3

18. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Digitální pracovní platformy se od ostatních online platforem liší tím, že organizují práci vykonávanou osobami na jednorázovou nebo opakovanou žádost příjemce služby poskytované platformou. Organizace práce vykonávané osobami by měla spočívat přinejmenším ve významné úloze při slaďování poptávky po službě s nabídkou práce osobou, která má s digitální pracovní platformou smluvní vztah a je k dispozici pro plnění konkrétního úkolu, a může zahrnovat i další činnosti, jako je zpracování plateb. Za digitální pracovní platformu by neměly být považovány online platformy, které práci vykonávanou osobami neorganizují, ale pouze poskytují prostředky, jimiž se poskytovatelé služeb mohou dostat ke koncovému uživateli, například propagací nabídek či žádostí o služby nebo agregací a zobrazováním dostupných poskytovatelů služeb v určité oblasti bez dalšího zapojení. Definice digitálních pracovních platforem by neměla zahrnovat poskytovatele služby, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva, jako je krátkodobý pronájem ubytování. Měla by být omezena na poskytovatele služby, u nichž organizace práce vykonávané danou osobou, jako například přeprava osob či zboží nebo úklid, představuje nezbytnou a zásadní , nikoliv pouze nevýznamnou a čistě pomocnou složku.

Digitální pracovní platformy se od ostatních online platforem liší tím, že organizují práci vykonávanou osobami na jednorázovou nebo opakovanou žádost příjemce služby poskytované platformou. Organizace práce vykonávané osobami by měla spočívat přinejmenším ve významné úloze při slaďování poptávky po službě s nabídkou práce osobou, která má s digitální pracovní platformou smluvní vztah a je k dispozici pro plnění konkrétního úkolu, a může zahrnovat i další činnosti, jako je zpracování plateb. Za digitální pracovní platformu by neměly být považovány online platformy, které práci vykonávanou osobami neorganizují, ale pouze poskytují prostředky, jimiž se poskytovatelé služeb mohou dostat ke koncovému uživateli, například propagací nabídek či žádostí o služby nebo agregací a zobrazováním dostupných poskytovatelů služeb v určité oblasti bez dalšího zapojení. Definice digitálních pracovních platforem by neměla zahrnovat poskytovatele služby, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva, jako je krátkodobý pronájem ubytování. Vztahuje se na poskytovatele služby, u nichž organizace práce vykonávané danou osobou, jako například přeprava osob či zboží nebo úklid, představuje nezbytnou a zásadní složku. Do této definice musí být zahrnuty i doplňkové služby poskytované v souvislosti s určitou službou, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva a která vyžaduje organizaci práce vykonávané danými osobami, a to v případě, že se jedná o nezbytné, zásadní služby, které jsou objednány prostřednictvím platformy.

Odůvodnění

Cílem je zajistit, aby do oblasti působnosti směrnice spadaly i nezbytné a zásadní doplňkové služby, jejichž určitá složka práce je vykonávána danými osobami, a to v případě, že jsou objednány prostřednictvím platformy.

Pozměňovací návrh 4

23. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zajištění správného určení postavení v zaměstnání by nemělo bránit zlepšení pracovních podmínek skutečně samostatně výdělečně činných osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Pokud se digitální pracovní platforma rozhodne – na čistě dobrovolném základě nebo po dohodě s dotčenými osobami – hradit osobám samostatně výdělečně činným, které prostřednictvím této platformy pracují, sociální ochranu, úrazové pojištění nebo jiné formy pojištění, vzdělávací opatření nebo podobné dávky, neměly by být uvedené dávky jako takové považovány za určující prvky naznačující existenci pracovního poměru.

Zajištění správného určení postavení v zaměstnání by nemělo bránit zlepšení pracovních podmínek skutečně samostatně výdělečně činných osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Pokud se digitální pracovní platforma rozhodne – na čistě dobrovolném základě nebo po dohodě s dotčenými osobami – hradit osobám samostatně výdělečně činným, které prostřednictvím této platformy pracují, sociální ochranu, úrazové pojištění nebo jiné formy pojištění, vzdělávací opatření nebo podobné dávky, neměly by být uvedené dávky jako takové automaticky považovány za určující prvky naznačující existenci pracovního poměru , aniž jsou dotčeny důvody uvedené v článku 4 o právní domněnce .

Odůvodnění

Dobrovolné zlepšení pracovních podmínek osob samostatně výdělečně činných ze strany platforem je sice vítáno, nemělo by však sloužit k obcházení právní domněnky nebo k opětovnému zavedení vztahu podřízenosti. Pokud lze dobrovolná zlepšení považovat za jednu ze skutečností uvedených v článku 4 o právní domněnce, musí být možné je použít k charakterizování existence pracovního poměru.

Pozměňovací návrh 5

25. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby uvedená právní domněnka fungovala a usnadnila vymáhání práv zaměstnanců, měla by být do směrnice zahrnuta kritéria naznačující, že digitální pracovní platforma má nad výkonem práce kontrolu. Uvedená kritéria by měla vycházet z unijní a vnitrostátní judikatury a měla by zohledňovat vnitrostátní koncepce pracovního poměru. Kritéria by měla zahrnovat konkrétní prvky prokazující, že digitální pracovní platforma například v praxi pracovní podmínky nebo odměňování či obojí určuje, a nikoli pouze doporučuje, vydává pokyny, jak má být práce vykonávána, nebo brání osobě, která jejím prostřednictvím vykonává práci, rozvíjet obchodní kontakty s potenciálními klienty. Aby byla uvedená domněnka účinná v praxi, měla by být pro její uplatnění vždy splněna dvě kritéria . Tato kritéria by se ale zároveň neměla vztahovat na situace, kdy osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy jsou skutečně samostatně výdělečně činné. Osoby skutečně samostatně výdělečně činné jsou vůči svým zákazníkům za způsob, jakým svou práci vykonávají, a za kvalitu svých výsledků odpovědné samy. Pro skutečnou samostatnou výdělečnou činnost je charakteristická svoboda zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, odmítnout úkoly, využívat subdodavatele či náhradníky nebo pracovat pro jakoukoli třetí osobu. Faktické omezení těchto diskrečních pravomocí řadou podmínek nebo prostřednictvím systému sankcí by proto mělo být rovněž považováno za prvek kontroly nad výkonem práce. Přísný dozor nad výkonem práce nebo důkladné ověřování kvality výsledků této práce, a to i pomocí elektronických prostředků, nespočívající pouze v používání recenzí nebo hodnocení ze strany příjemců služby by proto měly být také považovány za prvek kontroly výkonu práce. Zároveň by digitální pracovní platformy měly mít možnost navrhovat svá technická rozhraní tak, aby byla zajištěna dobrá zkušenost spotřebitelů. Opatření nebo pravidla, která jsou vyžadována právními předpisy nebo která jsou nezbytná pro ochranu zdraví a bezpečnosti příjemců služby, by neměla být chápána jako kontrola nad výkonem práce.

Aby uvedená právní domněnka fungovala a usnadnila vymáhání práv zaměstnanců, měla by být do směrnice zahrnuta kritéria naznačující, že digitální pracovní platforma má nad výkonem práce kontrolu. Uvedená kritéria by měla vycházet z unijní a vnitrostátní judikatury a měla by zohledňovat vnitrostátní koncepce pracovního poměru. Kritéria by měla zahrnovat konkrétní prvky prokazující, že digitální pracovní platforma například v praxi pracovní podmínky nebo odměňování či obojí určuje, a nikoli pouze doporučuje, vydává pokyny, jak má být práce vykonávána, nebo brání osobě, která jejím prostřednictvím vykonává práci, rozvíjet obchodní kontakty s potenciálními klienty. Aby byla uvedená domněnka účinná v praxi, mělo by být pro její uplatnění vždy splněno jedno kritérium . Tento seznam kritérií lze doplnit o další postupy, které jsou dle vnitrostátních právních předpisů, judikatury nebo praxe považovány za kontrolu výkonu práce. Tato kritéria by se ale zároveň neměla vztahovat na situace, kdy osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy jsou skutečně samostatně výdělečně činné. Osoby skutečně samostatně výdělečně činné jsou vůči svým zákazníkům za způsob, jakým svou práci vykonávají, a za kvalitu svých výsledků odpovědné samy. Pro skutečnou samostatnou výdělečnou činnost je charakteristická svoboda zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, odmítnout úkoly, využívat subdodavatele či náhradníky nebo pracovat pro jakoukoli třetí osobu. Faktické omezení těchto diskrečních pravomocí řadou podmínek nebo prostřednictvím systému sankcí by proto mělo být rovněž považováno za prvek kontroly nad výkonem práce. Přísný dozor nad výkonem práce nebo důkladné ověřování kvality výsledků této práce, a to i pomocí elektronických prostředků, nespočívající pouze v používání recenzí nebo hodnocení ze strany příjemců služby by proto měly být také považovány za prvek kontroly výkonu práce. Zároveň by digitální pracovní platformy měly mít možnost navrhovat svá technická rozhraní tak, aby byla zajištěna dobrá zkušenost spotřebitelů. Opatření nebo pravidla, která jsou vyžadována právními předpisy nebo která jsou nezbytná pro ochranu zdraví a bezpečnosti příjemců služby, by neměla být chápána jako kontrola nad výkonem práce.

Odůvodnění

Každé z kritérií uvedených ve směrnici charakterizuje určitý prvek řízení a kontroly, přičemž k tomu, aby vyvolalo domněnku existence zaměstnavatele, kterou může zaměstnanec nebo zaměstnavatel v případě potřeby ještě zpochybnit, musí stačit jenom jedno z nich. Tento seznam kritérií přitom není vyčerpávající.

Pozměňovací návrh 6

32. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Digitální pracovní platformy by měly podléhat povinnostem transparentnosti, pokud jde o automatizované monitorovací a rozhodovací systémy, které se používají k monitorování výkonu práce, dozoru nad ním nebo jeho hodnocení pomocí elektronických prostředků, a automatizované rozhodovací systémy, které se používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují pracovní podmínky, mimo jiné přístup osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy k pracovním úkolům, jejich výdělky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu, kariérní postup a smluvní postavení, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich účtu. Kromě toho, co je stanoveno v nařízení (EU) 2016/679, by informace týkající se těchto systémů měly být poskytnuty i v případech, kdy rozhodnutí nejsou založena výhradně na automatizovaném zpracování, za předpokladu, že jsou automatizovanými systémy podporována. Mělo by být rovněž upřesněno, jaký druh informací by měl být osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy v souvislosti s těmito automatizovanými systémy poskytnut a v jaké formě a kdy by měly být informace poskytnuty. Povinnost správce podle článků 13, 14 a 15 nařízení (EU) 2016/679 poskytnout subjektu údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů, které se jej týkají, určité informace a přístup k těmto údajům by měla v kontextu práce prostřednictvím platformy platit i nadále. Informace o automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémech by měly být na jejich žádost poskytnuty rovněž zástupcům osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a vnitrostátním orgánům práce, aby jim bylo umožněno vykonávat jejich funkce.

Digitální pracovní platformy by měly podléhat povinnostem transparentnosti, pokud jde o automatizované monitorovací a rozhodovací systémy, které se používají k monitorování výkonu práce, dozoru nad ním nebo jeho hodnocení pomocí elektronických prostředků, a automatizované rozhodovací systémy, které se používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují pracovní podmínky, mimo jiné přístup osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy k pracovním úkolům, jejich výdělky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu, kariérní postup a smluvní postavení, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich účtu. Kromě toho, co je stanoveno v nařízení (EU) 2016/679, by informace týkající se těchto systémů měly být poskytnuty i v případech, kdy rozhodnutí nejsou založena výhradně na automatizovaném zpracování, za předpokladu, že jsou automatizovanými systémy podporována. Mělo by být rovněž upřesněno, jaký druh informací by měl být osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy v souvislosti s těmito automatizovanými systémy poskytnut a v jaké formě a kdy by měly být informace poskytnuty. Povinnost správce podle článků 13, 14 a 15 nařízení (EU) 2016/679 poskytnout subjektu údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů, které se jej týkají, určité informace a přístup k těmto údajům by měla v kontextu práce prostřednictvím platformy platit i nadále. Informace o automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémech by měly být na jejich žádost poskytnuty rovněž odborům, zástupcům osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a vnitrostátním a regionálním orgánům práce, aby jim bylo umožněno vykonávat jejich funkce.

Odůvodnění

Odbory hrají klíčovou úlohu při ochraně práv pracovníků a směrnice na ně musí výslovně odkazovat. K zajištění dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti sociálního zabezpečení a ke zlepšení pracovních podmínek jsou rovněž nezbytné orgány práce, které sehrávají zásadní úlohu.

Pozměňovací návrh 7

33. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Digitální pracovní platformy by neměly mít povinnost zveřejňovat podrobné informace o fungování svých automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů , včetně algoritmů, nebo jiné podrobné údaje, které obsahují obchodní tajemství nebo jsou chráněny právy duševního vlastnictví.	Digitální pracovní platformy by měly mít povinnost zveřejňovat podrobné informace o fungování svých automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů a také o algoritmech, které souvisejí s pracovními podmínkami. Neměly by mít povinnost zveřejňovat jiné podrobné údaje, které obsahují obchodní tajemství nebo jsou chráněny právy duševního vlastnictví.
Výsledkem uvedených ohledů by však nemělo být odmítnutí poskytnout všechny informace požadované touto směrnicí.	Výsledkem uvedených ohledů by však nemělo být odmítnutí poskytnout všechny informace požadované touto směrnicí.

Odůvodnění

Obchodní tajemství nebo duševní vlastnictví nesmí bránit řádnému provádění této směrnice ani nesmí představovat záminku pro obcházení určitých ustanovení, zejména ustanovení kapitoly III o algoritmickém řízení a kapitoly IV o transparentnosti platforem.

Pozměňovací návrh 8

Kapitola I – Obecná ustanovení, článek 1 – Předmět a oblast působnosti, odstavec 2

Text navržený Evropskou komisí	Pozměňovací návrh VR
Tato směrnice stanoví minimální práva vztahující se na každou osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, která uzavřela nebo u níž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že uzavřela pracovní smlouvu, nebo je nebo u níž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že je v pracovním poměru, jak jsou vymezeny právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.	Tato směrnice stanoví minimální práva vztahující se na každou osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, která uzavřela nebo u níž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že uzavřela pracovní smlouvu, nebo je nebo u níž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že je v pracovním poměru, jak jsou vymezeny právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora.
V souladu s článkem 10 se práva stanovená v této směrnici týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů v kontextu algoritmického řízení vztahují rovněž na každou osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii , která neuzavřela pracovní smlouvu ani není v pracovním poměru.	V souladu s článkem 10 se práva stanovená v této směrnici týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů v kontextu algoritmického řízení vztahují rovněž na každou osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii jakožto osobu skutečně samostatně výdělečně činnou .

Odůvodnění

Jedním z cílů směrnice je umožnit správné určení postavení pracovníků buď jako osob samostatně výdělečně činných, nebo zaměstnanců.

Pozměňovací návrh 9

Kapitola I, článek 2 – Definice, odst. 1 bod 5)

Text navržený Evropskou komisí	Pozměňovací návrh VR
„zástupci“ organizace nebo zástupci zaměstnanců podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí, nebo obojí;	„zástupci“ odborové organizace nebo zástupci zaměstnanců podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí, nebo obojí;

Odůvodnění

Odbory hrají klíčovou úlohu při ochraně práv pracovníků a směrnice na ně musí výslovně odkazovat.

Pozměňovací návrh 10

Kapitola I, čl. 2 odst. 2 – Definice, odstavec 2

Text navržený Evropskou komisí	Pozměňovací návrh VR
Definice digitálních pracovních platforem stanovená v odst. 1 bodě 1 nezahrnuje poskytovatele služby, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva. Je omezena na poskytovatele služby, u nichž organizace práce vykonávané danou osobou představuje nikoliv pouze nevýznamnou a čistě pomocnou složku.	Definice digitálních pracovních platforem stanovená v odst. 1 bodě 1 nezahrnuje poskytovatele služby, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva. Vztahuje se na poskytovatele služby , a to i služby doplňkové, u nichž organizace práce vykonávané danou osobou představuje nezbytnou a zásadní složku.

Odůvodnění

Cílem je sladit znění s 18. bodem odůvodnění a zajistit, aby do oblasti působnosti směrnice spadaly i nezbytné a zásadní doplňkové služby, jejichž určitá složka práce je vykonávána danými osobami, a to v případě, že jsou objednány prostřednictvím platformy.

Pozměňovací návrh 11

Kapitola II, článek 4 – Právní domněnka, odstavec 1

Text navržený Evropskou komisí	Pozměňovací návrh VR
Smluvní vztah mezi digitální pracovní platformou, která má ve smyslu odstavce 2 kontrolu nad výkonem práce, a osobou, která prostřednictvím uvedené platformy vykonává práci, se právně považuje za pracovní poměr. Za tímto účelem vytvoří členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními a soudními systémy rámec opatření.	Smluvní vztah mezi digitální pracovní platformou, která má ve smyslu odstavce 2 kontrolu nad výkonem práce, a osobou, která prostřednictvím uvedené platformy vykonává práci, se právně považuje za pracovní poměr. Za tímto účelem vytvoří členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními a soudními systémy rámec opatření.
Uvedená právní domněnka se použije ve všech příslušných správních a soudních řízeních. Příslušné orgány, které ověřují dodržování nebo vymáhání příslušných právních předpisů, se mohou na tuto domněnku odvolávat.	Uvedená právní domněnka se použije ve všech příslušných správních a soudních řízeních. Příslušné orgány, které ověřují dodržování nebo vymáhání příslušných právních předpisů, se musí na tuto domněnku odvolávat při posuzování a určování smluvního vztahu na vnitrostátní úrovni .

Odůvodnění

I když jsou za posouzení a určení smluvního vztahu v konečném důsledku odpovědné členské státy, které mohou v zájmu provedení předložené směrnice v souladu se svými vnitrostátními právními a soudními systémy vytvořit rámec opatření, použití domněnky není možností, ale povinností. Právě díky ní je totiž možné posoudit kvalifikaci smluvního vztahu mezi digitální pracovní platformou a osobou vykonávající práci prostřednictvím této platformy, což je jeden z hlavních cílů předloženého návrhu.

Pozměňovací návrh 12

Kapitola II, článek 4 – Právní domněnka, odstavec 2

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

Kontrolou výkonu práce ve smyslu odstavce 1 se rozumí splnění alespoň dvou z těchto skutečností:

Kontrolou výkonu práce ve smyslu odstavce 1 se rozumí splnění alespoň jedné z těchto skutečností:

a)	faktické určení výše odměny nebo stanovení jejích horních limitů;

a)	faktické určení výše odměny či ceny služby nebo stanovení jejích horních limitů;

b)	požadavek, aby osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy dodržovala zvláštní závazná pravidla, pokud jde o vzhled, chování vůči příjemci služby nebo výkon práce;

b)	požadavek, aby osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy dodržovala zvláštní závazná pravidla, pokud jde o vzhled, chování vůči příjemci služby nebo výkon práce;

c)	dozor nad výkonem práce nebo ověřování kvality výsledků práce, a to i elektronickými prostředky;

c)	dozor nad výkonem práce nebo ověřování kvality výsledků práce, a to i elektronickými prostředky;

d)	faktické omezení svobody, a to i prostřednictvím sankcí, organizovat si svou práci, zejména pokud jde o možnost zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, přijmout, či odmítnout úkoly nebo využít subdodavatele či náhradníky;

d)	faktické omezení svobody selektivním přidělováním dalších nabídek práce , a to i prostřednictvím sankcí, organizovat si svou práci, zejména pokud jde o možnost zvolit si pracovní dobu , pracovní tempo nebo dobu nepřítomnosti, přijmout, či odmítnout úkoly nebo využít subdodavatele či náhradníky;

e)	faktické omezení možnosti budovat klientskou základnu nebo vykonávat práci pro jakoukoli třetí stranu.

e)	faktické omezení možnosti budovat klientskou základnu , a to i mezi klienty platformy, nebo vykonávat práci pro jakoukoli třetí stranu.

Tento seznam podmínek lze doplnit o další postupy, které jsou dle vnitrostátních právních předpisů, judikatury nebo praxe považovány za kontrolu výkonu práce.

Odůvodnění

Když mají digitální pracovní platformy nad určitými prvky výkonu práce kontrolu, jednají jako zaměstnavatelé v pracovním poměru. Řízení a kontrola nebo právní podřízenost jsou základním prvkem definice pracovního poměru v členských státech a v judikatuře Soudního dvora. Každé z kritérií uvedených v článku 4 samo o sobě charakterizuje určitý prvek řízení a kontroly, přičemž k tomu, aby vyvolalo domněnku zaměstnavatele, kterou může zaměstnanec nebo zaměstnavatel v případě potřeby ještě zpochybnit, musí stačit jenom jedno z nich.

Pokud jde o první kritérium, určení nebo omezení výše ceny určité služby znamená určení nebo omezení výše odměny daného pracovníka, bez ohledu na jeho postavení.

Pokud jde o čtvrté kritérium, na odmítnutí úkolu a dostupnosti pracovníka a rozvrhu jeho pracovní doby závisí v případě některých platforem přidělování dalších nabídek práce, což jim umožňuje nepřímo kontrolovat organizaci práce osob pracujících jejich prostřednictvím a omezovat svobodu organizovat si svou pracovní dobu, což je svoboda, které tito pracovníci požívají jako osoby samostatně výdělečně činné. Stejně tak si osoba samostatně výdělečně činná může svobodně organizovat své priority a přestávky, a určit tak své pracovní tempo. Pokud je tato možnost omezena, pak se platforma chová jako zaměstnavatel.

Pokud jde o páté kritérium, možnost navázat obchodní vztah se svým zákazníkem je příznačná pro samostatně výdělečnou činnost. Pokud je tato možnost omezena a výhradní postavení ve vztahu ke svým klientům si ponechává daná platforma, pak jedná jako zaměstnavatel. Tento seznam kritérií přitom není vyčerpávající.

Pozměňovací návrh 13

Kapitola II, článek 4 – Právní domněnka, odstavec 3

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby členské státy zajistily účinné uplatňování právní domněnky uvedené v odstavci 1, přijmou podpůrná opatření, přičemž zohlední dopad na začínající podniky, aby se zabránilo zahrnování osob skutečně samostatně výdělečně činných a podpořil se udržitelný růst digitálních pracovních platforem. Zejména:

Aby členské státy zajistily účinné uplatňování právní domněnky uvedené v odstavci 1, přijmou podpůrná opatření, přičemž zohlední dopad na začínající podniky, aby se zabránilo zahrnování osob skutečně samostatně výdělečně činných , byla plně respektována autonomie sociálních partnerů a podpořil se udržitelný růst digitálních pracovních platforem. Zejména:

f)	zajistí, aby informace o uplatňování uvedené právní domněnky byly zveřejněny jasným, úplným a snadno přístupným způsobem;

f)	zajistí, aby informace o uplatňování uvedené právní domněnky byly zveřejněny jasným, úplným a snadno přístupným způsobem;

g)	vypracují pokyny pro digitální pracovní platformy, osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy a sociální partnery, aby uvedenou právní domněnku mohli pochopit a uplatnit, včetně postupů pro její vyvrácení v souladu s článkem 5;

g)	vypracují pokyny pro digitální pracovní platformy, osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy a sociální partnery, aby uvedenou právní domněnku mohli pochopit a uplatnit, včetně postupů pro její vyvrácení v souladu s článkem 5;

h)	vypracují pokyny pro donucovací orgány, aby se mohly na digitální pracovní platformy, které nedodržují právní předpisy, proaktivně zaměřit a stíhat je ;

h)	vypracují pokyny pro digitální pracovní platformy a osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy s cílem zajistit správné určení odvětví, do nějž spadají, a umožnit, aby byly v tomto odvětví plně prováděny platné právní předpisy a kolektivní smlouvy;

i)	posílí kontroly a inspekce v terénu prováděné inspektoráty práce nebo orgány odpovědnými za vymáhání pracovního práva, přičemž zajistí, aby tyto kontroly a inspekce byly přiměřené a nediskriminační.

i)	i) vypracují pokyny pro donucovací orgány, aby se mohly na digitální pracovní platformy, které nedodržují právní předpisy, proaktivně zaměřit a trestně je stíhat;

posílí kontroly a inspekce v terénu prováděné inspektoráty práce nebo orgány odpovědnými za vymáhání pracovního práva, přičemž zajistí, aby tyto orgány odpovědné za vymáhání práva měly k dispozici odpovídající lidské zdroje a náležitou odbornou přípravu, a mohly se tak ujistit, že tyto kontroly a inspekce jsou účinné, přiměřené a nediskriminační.

Odůvodnění

V zájmu zajištění právní jistoty a transparentnosti pro dotčené strany je nezbytné umožnit, aby bylo na základě domněnky objasněno nejen postavení zaměstnavatele, zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, ale také jaké právní normy či normy vyplývající z kolektivních smluv při plném respektování autonomie sociálních partnerů se na pracovníky a platformy vztahují. Zároveň by donucovací orgány měly mít možnost zahájit soudní řízení proti digitálním pracovním platformám, které nedodržují předpisy.

Kromě toho může být práce prostřednictvím digitálních platforem z geografického hlediska i z hlediska časového velmi rozptýlená, což může v případě omezených lidských zdrojů ztížit její kontrolu. Navíc může tato kontrola vyžadovat specifické znalosti týkající se fungování dané platformy, o nichž je třeba příslušné orgány proškolit, aby mohly této své úloze dostát tak, aby vedla ke kýženým výsledkům.

Pozměňovací návrh 14

Kapitola II, článek 5 – Možnost právní domněnku vyvrátit

Text navržený Evropskou komisí	Pozměňovací návrh VR
Členské státy zajistí, aby každá ze stran mohla právní domněnku uvedenou v článku 4 vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních.	Členské státy zajistí, aby každá ze stran mohla právní domněnku uvedenou v článku 4 vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních.
Pokud pracovní digitální platforma tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, nese důkazní břemeno digitální pracovní platforma. Taková řízení nemají na uplatnění právní domněnky odkladný účinek.	Pokud pracovní digitální platforma tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, nese důkazní břemeno digitální pracovní platforma , která pak musí prokázat, v čem smluvní vztah, v jehož případě je podle článku 4 považována za zaměstnavatele, neodpovídá kvalifikaci pracovního poměru . Taková řízení nemají na uplatnění právní domněnky odkladný účinek.
Pokud osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, je digitální pracovní platforma povinna být nápomocna řádnému vyústění řízení, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má k dispozici.	Pokud osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, je digitální pracovní platforma povinna být nápomocna řádnému vyústění řízení, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má k dispozici.

Odůvodnění

V zájmu zajištění účinnosti právní domněnky stanovené v článku 4 je nezbytné, aby bylo stanoveno, za jakých podmínek ji lze vyvrátit. Důkazní břemeno, které nese platforma, by proto mělo být přísněji vymezeno a v žádném případě by nemělo oslabit samotnou právní domněnku.

Pozměňovací návrh 15

Kapitola III – Algoritmické řízení, článek 6 – Transparentnost a používání automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, odstavec 3

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

Digitální pracovní platformy poskytnou informace uvedené v odstavci 2 ve formě dokumentu, který může být v elektronickém formátu. Uvedené informace poskytnou nejpozději první pracovní den, v případě podstatných změn a kdykoli na žádost zaměstnanců platformy. Informace musí být předloženy ve stručné, transparentní, srozumitelné a snadno přístupné formě za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků.

Digitální pracovní platformy poskytnou informace uvedené v odstavci 2 ve formě dokumentu, který může být v elektronickém formátu. Uvedené informace poskytnou nejpozději první pracovní den, v případě podstatných změn a kdykoli na žádost zaměstnanců platformy. Informace musí být předloženy ve stručné, transparentní, srozumitelné a snadno přístupné formě , v úředních jazycích členského státu, v němž daný pracovník vykonává svou činnost, za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků.

Odůvodnění

Pro správné pochopení informací uvedených v tomto článku má zásadní význam možnost obdržet tyto informace v úředních jazycích země, v níž daný pracovník svou činnost vykonává.

Pozměňovací návrh 16

Kapitola III – Algoritmické řízení, článek 6 – Transparentnost a používání automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, odstavec 5

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

5. Digitální pracovní platformy nesmí zpracovávat žádné osobní údaje týkající se zaměstnanců platformy, které nejsou neoddělitelně spjaty s plněním smlouvy mezi zaměstnancem platformy a digitální pracovní platformou a nejsou k plnění této smlouvy nezbytně nutné. Zejména nesmí:

a)	zpracovávat žádné osobní údaje o emočním nebo psychickém stavu zaměstnance platformy;

a)	zpracovávat žádné osobní údaje o emočním nebo psychickém stavu zaměstnance platformy;

b)	zpracovávat žádné osobní údaje o zdravotním stavu zaměstnance platformy, s výjimkou případů uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. b) až j) nařízení (EU) 2016/679;

b)	zpracovávat žádné osobní údaje o zdravotním stavu zaměstnance platformy, s výjimkou případů uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. b) až j) nařízení (EU) 2016/679;

c)	zpracovávat žádné osobní údaje v souvislosti se soukromými rozhovory, včetně komunikace se zástupci zaměstnanců platformy;

c)	zpracovávat žádné osobní údaje v souvislosti se soukromými rozhovory, včetně komunikace se zástupci zaměstnanců platformy;

d)	shromažďovat žádné osobní údaje v době, kdy zaměstnanec platformy práci prostřednictvím platformy nenabízí ani nevykonává.

d)	používat jakékoliv shromážděné údaje k tomu, aby zjišťovaly nebo vyvozovaly, zda je daný pracovník členem nějaké odborové organizace či k ní má jakékoliv jiné vztahy, nebo zda je zapojen do odborové činnosti;

e)	shromažďovat žádné osobní údaje v době, kdy zaměstnanec platformy práci prostřednictvím platformy nenabízí ani nevykonává.

Odůvodnění

Nad rámec jednání se zástupci zaměstnanců je nezbytné zabránit využívání údajů o pracovnících s cílem omezit organizaci pracovníků a kolektivní činnost nebo jí bránit či ji penalizovat.

Pozměňovací návrh 17

Kapitola III – Algoritmické řízení článek 7 – Lidské monitorování automatizovaných systémů, odstavec 2

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

Aniž je dotčena směrnice Rady 89/391/EHS a související směrnice v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, digitální pracovní platformy musí:

a)	vyhodnotit rizika automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců platformy, zejména pokud jde o možná rizika pracovních úrazů a psychosociální a ergonomická rizika;

a)	za účasti pracovníků a po jejich konzultaci či prostřednictvím jejich zástupců vyhodnotit rizika automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců platformy, zejména pokud jde o možná rizika pracovních úrazů a psychosociální a ergonomická rizika;

b)	posoudit, zda jsou záruky uvedených systémů pro zjištěná rizika vhodné s ohledem na specifické vlastnosti pracovního prostředí;

b)	za účasti pracovníků a po jejich konzultaci či prostřednictvím jejich zástupců posoudit, zda jsou záruky uvedených systémů pro zjištěná rizika vhodné s ohledem na specifické vlastnosti pracovního prostředí;

c)	zavést vhodná preventivní a ochranná opatření.

c)	za účasti pracovníků a po jejich konzultaci či prostřednictvím jejich zástupců zavést vhodná preventivní a ochranná opatření;

d)	digitální pracovní platformy zpřístupní výše uvedené informace orgánům práce, orgánům sociální ochrany a dalším příslušným orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také zástupcům osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy při výkonu jejich zastupitelské funkce.

Odůvodnění

Je sice naprosto nezbytné, aby digitální pracovní platformy posuzovaly rizika, která představují automatizované systémy dohledu a rozhodování pro bezpečnost a zdraví pracovníků platforem, a aby těmto rizikům předcházely, tato samoregulace však nestačí. Stejně tak je důležité zapojit do tohoto procesu orgány práce, orgány sociální ochrany a další příslušné orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovněž samotné pracovníky a jejich zástupce.

Pozměňovací návrh 18

Kapitola III – Algoritmické řízení, článek 8 – Lidský přezkum významných rozhodnutí, odstavec 1

Text navržený Evropskou komisí	Pozměňovací návrh VR
Lidský přezkum významných rozhodnutí	Lidský dohled nad významnými rozhodnutími
1. Členské státy zajistí, aby zaměstnanci platformy měli právo obdržet od digitální pracovní platformy vysvětlení jakéhokoli rozhodnutí přijatého nebo podpořeného automatizovaným rozhodovacím systémem, které významně ovlivňuje pracovní podmínky zaměstnance platformy, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. b). Členské státy zejména zajistí, aby digitální pracovní platformy poskytly zaměstnancům platformy přístup ke kontaktní osobě určené digitální pracovní platformou za účelem projednání a objasnění skutečností, okolností a důvodů, které k uvedenému rozhodnutí vedly. Digitální pracovní platformy zajistí, aby tyto kontaktní osoby měly k výkonu uvedené funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc.	1. Členské státy zajistí, aby zaměstnanci platformy měli právo obdržet od digitální pracovní platformy vysvětlení v úředních jazycích členského státu, v němž daný pracovník svou činnost vykonává, jakéhokoli rozhodnutí podpořeného automatizovaným rozhodovacím systémem, které významně ovlivňuje pracovní podmínky zaměstnance platformy, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. b). Členské státy zejména zajistí, aby digitální pracovní platformy poskytly zaměstnancům platformy přístup ke kontaktní osobě určené digitální pracovní platformou za účelem projednání a objasnění skutečností, okolností a důvodů, které k uvedenému rozhodnutí vedly. Digitální pracovní platformy zajistí, aby tyto kontaktní osoby měly k výkonu uvedené funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc.
Digitální pracovní platformy poskytnou zaměstnanci platformy písemné odůvodnění jakéhokoli rozhodnutí přijatého nebo podpořeného automatizovaným rozhodovacím systémem omezit, pozastavit nebo zrušit jeho účet, jakéhokoli rozhodnutí odmítnout vyplatit mu odměnu za vykonanou práci, jakéhokoli rozhodnutí o jeho smluvním postavení nebo jakéhokoli rozhodnutí s podobnými účinky.
	Digitální pracovní platformy zajistí, aby jakékoli rozhodnutí omezit, pozastavit nebo zrušit účet zaměstnance platformy, jakékoli rozhodnutí, které postihne a změní pracovní podmínky pracovníka platformy, jako rozhodnutí odmítnout vyplatit mu odměnu za vykonanou práci nebo tuto odměnu změnit, jakékoli rozhodnutí o jeho smluvním postavení nebo jakékoli rozhodnutí s podobnými účinky, včetně omezení pracovní doby, nebylo založeno výhradně na automatizovaném zpracování. Digitální pracovní platformy poskytnou zaměstnanci platformy písemné odůvodnění jakéhokoli rozhodnutí podpořeného automatizovaným rozhodovacím systémem omezit, pozastavit nebo zrušit jeho účet, jakéhokoli rozhodnutí odmítnout nebo změnit pracovní podmínky pracovníka platformy, např. odměnu za vykonanou práci, jakéhokoli rozhodnutí o jeho smluvním postavení nebo jakéhokoli rozhodnutí s podobnými účinky. Tyto platformy poskytnou zaměstnancům platformy údaje o kontaktní osobě určené digitální pracovní platformou za účelem projednání a objasnění skutečností, okolností a důvodů, které k danému rozhodnutí vedly. Digitální pracovní platformy poskytnou pracovníkovi platformy na jeho žádost přehled recenzí nebo hodnocení ze strany příjemců jeho služeb a zároveň mu zaručí právo být zapomenut a právo na opravu vyplývající z obecného nařízení o ochraně osobních údajů (1).

Odůvodnění

Práva a povinnosti musí být stanoveny jasně, nad rámec pouhé formulace požadavku ze strany pracovníka.

Kromě práva na objektivní a opodstatněné odůvodnění rozhodnutí podpořeného algoritmy musí mít zaměstnanci platforem právo na to, aby byla rozhodnutí přijímána vedoucím pracovníkem nebo kontrolorem, který bude schopen zohlednit kontext, v němž je dané rozhodnutí učiněno, a nevycházet jen z faktorů stanovených algoritmem. Toto právo nebýt předmětem rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování údajů je konkrétně uznáno v článku 22 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Zároveň je třeba poznamenat, že přenositelnost údajů o zaměstnancích má zásadní význam pro jejich profesní rozvoj. Je proto důležité, aby zaměstnanci platforem mohli uplatnit své zkušenosti a kvalitu své práce v rámci platformy u jiného zaměstnavatele v rámci platformy nebo na jiné platformě. Digitální pracovní platformy musí rovněž zajistit přístup ke kontaktní osobě, a to i po praktické stránce.

Pozměňovací návrh 19

Kapitola III – Algoritmické řízení, článek 9 – Informování a projednávání, odstavec 3

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

Zástupcům zaměstnanců platformy nebo dotčeným zaměstnancům platformy může být nápomocen odborník podle jejich výběru, pokud je to nezbytné k tomu, aby záležitost, která je předmětem informování a projednávání, posoudili a vyjádřili se k ní. Pokud má digitální pracovní platforma v členském státě více než 500 zaměstnanců, hradí náklady na odborníka digitální pracovní platforma za předpokladu, že jsou přiměřené.

Zástupcům zaměstnanců platformy nebo dotčeným zaměstnancům platformy může být nápomocen odborník podle jejich výběru, pokud je to nezbytné k tomu, aby záležitost, která je předmětem informování a projednávání, posoudili a vyjádřili se k ní. Pokud má digitální pracovní platforma v členském státě více než 50 zaměstnanců, hradí v souladu s oblastí působnosti směrnice 2002/14/ES, jak je stanovena v jejím čl. 3 písm. a), náklady na odborníka digitální pracovní platforma za předpokladu, že jsou přiměřené.

Odůvodnění

Směrnice 2002/14/ES, na kterou se odkazuje v čl. 9 odst. 1, a konkrétně její čl. 3 písm. a) stanoví výjimky pro malé a střední podniky, přičemž za prahové hodnoty považuje 20 a 50 zaměstnanců. Tyto hodnoty, jež jsou stanoveny v právu EU, by bylo vhodné převzít i do návrhu směrnice, a zabránit tak, aby v jednotlivých právních nástrojích, jež se vztahují na stejné podniky, nebyly uvedeny různé prahové hodnoty a aby byla příslušná ustanovení formulována jasně. Prahová hodnota 500 zaměstnanců platformy představuje pro pracovníky platforem a jejich zástupce administrativní a finanční omezení, pokud jde o přístup k odborníkovi při obhajobě jejich práv na informování a projednávání.

Pozměňovací návrh 20

Závěrečná ustanovení, článek 20 – Zákaz snížení úrovně právní ochrany a příznivější ustanovení, odstavec 2

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

2. Touto směrnicí není dotčena výsada členských států uplatňovat nebo přijímat právní a správní předpisy, které jsou pro zaměstnance platformy příznivější, nebo podporovat či umožňovat uplatňování kolektivních smluv, které jsou pro zaměstnance platformy příznivější, v souladu s cíli této směrnice. Pokud jde o osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, které nejsou v pracovním poměru, použije se tento odstavec, pouze pokud jsou tato vnitrostátní pravidla slučitelná s pravidly fungování vnitřního trhu.

2. Tato směrnice stanoví minimální požadavky a nesmí bránit členskému státu v zachování nebo zavádění přísnějších opatření na ochranu pracovníků. Není jí dotčena výsada členských států uplatňovat nebo přijímat právní a správní předpisy, které jsou pro zaměstnance platformy příznivější, nebo podporovat či umožňovat uplatňování kolektivních smluv, které jsou pro zaměstnance platformy příznivější, v souladu s cíli této směrnice. Pokud jde o osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, které nejsou v pracovním poměru, použije se tento odstavec, pouze pokud jsou tato vnitrostátní pravidla slučitelná s pravidly fungování vnitřního trhu.

Odůvodnění

V souladu s čl. 153 odst. 2 písm. b) SFEU stanoví směrnice minimální požadavky na zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Členské státy proto mohou zachovat nebo zavést jakákoli jiná příznivější opatření týkající se pracovníků platforem, ale rovněž všech ostatních pracovníků.

Pozměňovací návrh 21

Závěrečná ustanovení, článek 22 – Přezkum Komisí

Text navržený Evropskou komisí	Pozměňovací návrh VR
Do [pěti let po vstupu v platnost] Komise po konzultaci s členskými státy, sociálními partnery na úrovni Unie a klíčovými zúčastněnými stranami a s přihlédnutím k dopadu na mikropodniky a malé a střední podniky provádění této směrnice přezkoumá a v příslušném případě navrhne legislativní změny.	Do [pěti let po vstupu v platnost] Komise po konzultaci s členskými státy, sociálními partnery na úrovni Unie a klíčovými zúčastněnými stranami včetně Evropského výboru regionů a s přihlédnutím k dopadu na mikropodniky a malé a střední podniky provádění této směrnice přezkoumá a v příslušném případě navrhne legislativní změny.

Odůvodnění

Místní a regionální orgány, které na evropské úrovni zastupuje Evropský výbor regionů, se mohou zasadit o zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců platforem.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

vítá soubor opatření „ke zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, a to i s cílem podpořit podmínky pro udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Evropské unii“, který předložila Evropská komise dne 9. prosince 2021;

souhlasí s názorem Komise, že ačkoli chybná klasifikace postavení v zaměstnání a její důsledky neovlivňují jen práci prostřednictvím platforem, jsou v ekonomice platforem obzvláště akutní a naléhavé;

zdůrazňuje, že stejně tak algoritmické řízení a jeho důsledky pro pracovníky, a to jak zaměstnance, tak i osoby samostatně výdělečně činné, mají dopad nejen na práci prostřednictvím platforem, v jejich případě jsou nedílnou součástí jejich obchodního modelu;

připomíná, že ve svém stanovisku (1) k práci prostřednictvím platforem zdůraznil výzvy, které pro pracovníky platforem tyto dva jevy představují;

vítá skutečnost, že součástí návrhu směrnice, který předložila Evropská komise, je i obecný rámec pro boj proti chybné klasifikaci postavení v zaměstnání při práci prostřednictvím platforem a že tento návrh zavádí pro osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy nová hmotná práva s cílem zajistit při algoritmickém řízení spravedlnost, transparentnost a odpovědnost;

Vyvratitelná domněnka existence pracovního poměru

vítá mechanismus vyvratitelné domněnky existence pracovního poměru s obráceným důkazním břemenem, jenž je stanovený ve směrnici, a to s cílem správně určit postavení v zaměstnání u osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Smluvní vztah je tudíž v konečném důsledku posuzován a určován na vnitrostátní úrovni;

zdůrazňuje, že je důležité, aby na základě domněnky existence pracovního poměru mohli dotčení pracovníci platforem požívat všech práv, která vyplývají z právních předpisů nebo kolektivních smluv a zaručují postavení daného pracovníka jakožto osoby samostatně výdělečně činné či zaměstnance, a to včetně práva na odbornou přípravu;

zároveň upozorňuje, že uplatňování domněnky existence pracovního poměru znamená, že platformy musí plnit své povinnosti podle platných vnitrostátních právních předpisů, pokud jde o zdanění práce a příjmů, náležitou péči a sociální odpovědnost podniků;

domnívá se, že vyvratitelná domněnka existence pracovního poměru bude přínosem i pro osoby, jež jsou skutečně samostatně výdělečně činné, neboť bude vyžadovat, aby s nimi platformy nejednaly jako s podřízenými a umožnily jim veškerou flexibilitu, která je pro jejich postavení příznačná;

Algoritmické řízení

10.

vítá ustanovení směrnice, jejichž cílem je chránit pracovníky platforem před riziky spojenými s automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy a s algoritmickým řízením;

11.

v této souvislosti vítá navržená pravidla týkající se právní ochrany a vymáhání práva. V minulosti se vyskytly a i nyní jsou zaznamenávány nedostatky v uplatňování předpisů, zejména v mezinárodním kontextu. Právě v případě společností provozujících platformy je obtížné vymáhat právo v mezinárodním měřítku. Je nezbytné zajistit, aby mezi orgány jednotlivých členských států probíhala účinná spolupráce a aby bylo možné i v přeshraničních situacích rychle prosazovat zákonná práva;

12.

oceňuje, že se návrh nedotýká vnitrostátních definic pojmu „pracovník“ a navržený postup má sloužit k určení toho, zda je daný smluvní vztah pracovním poměrem ve smyslu vnitrostátních právních předpisů;

13.

zdůrazňuje, že je důležité, aby veškerá rozhodnutí týkající se lidských zdrojů, jako je odměňování, kariérní postup, omezení nebo zrušení účtu pracovníka, přijímali lidé;

14.

bere na vědomí rostoucí využívání algoritmického řízení a automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů i v prostředí mimo práci prostřednictvím platforem;

15.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla regulační rámec, který by práva v oblasti algoritmického řízení, jež byla přiznána pracovníkům platforem, a to jak zaměstnancům, tak osobám samostatně výdělečně činným, rozšířil na všechny pracovníky, kteří mají v rámci své pracovní činnosti co do činění s automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy, a to i v prostředí mimo práci prostřednictvím platforem;

16.

vyslovuje se pro to, aby byl zaveden systém, v jehož rámci by pracovníci platforem mohli prostřednictvím digitální infrastruktury pracovní platformy vyjadřovat své připomínky k automatizovaným monitorovacím a rozhodovacím systémům. Tento systém by se mohl stát důležitým ukazatelem a prvkem účinné kontroly těchto automatizovaných systémů, a mohl by tudíž přispět k zajištění kvality z hlediska ochrany základních práv a také k větší spokojenosti pracovníků;

Ochrana samostatně výdělečně činných osob

17.

zdůrazňuje, že je třeba, aby digitální platformy poskytovaly pracovníkům platforem úplné informace o pracovních podmínkách a veškerých důležitých rozhodnutích v úředním jazyce (či jazycích) členského státu, v němž pracovník vykonává svou práci, a pokud možno v jazyce pracovníka platformy nebo v nejrozšířenějším jazyce daného regionu;

18.

vyzývá členské státy, aby plně provedly doporučení Rady 2019/C 387/01 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (2), a zajistily tak pro všechny zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné formální a efektivní sociální zabezpečení a přiměřenost a transparentnost systémů sociální ochrany;

19.

poukazuje na genderový aspekt těchto předpisů. Práce prostřednictvím platforem skýtá flexibilitu z hlediska časového uspořádání a někdy i místa výkonu práce, což oceňují především ženy, které se starají o rodinu. A právě jich se může nejvíce dotknout algoritmické řízení pracovní doby, při němž jsou pracovníci například postihováni za to, že měli v určitých časových úsecích nízkou produktivitu;

20.

zdůrazňuje význam návrhu pokynů k uplatňování práva EU v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců, který předložila Evropská komise s cílem vyjasnit organizační postupy, které mohou osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců uplatňovat ve vztahu k platformám, včetně možnosti vytvářet profesní organizace;

21.

poukazuje na to, že pracovníkům platforem se mnohdy brání v uplatňování jejich základních práv týkajících se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání, což je mj. dáno tím, že nemají k dispozici prostředky pro vzájemnou komunikaci a nemají možnost se sejít, ať už online či osobně. Z tohoto důvodu je nezbytné zavést odpovídající možnosti komunikace a zaručit odborovým svazům právo na přístup k digitální infrastruktuře pracovní platformy;

22.

upozorňuje, že tyto pokyny by se měly týkat pouze osob, které jsou řádně klasifikovány jako osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců, a nikoli pracovníků, jejichž postavení v zaměstnání může být na základě právní domněnky stanovené ve směrnici přehodnoceno;

Místní a regionální rozměr

23.

vyjadřuje politování nad tím, že se návrh směrnice nezmiňuje o místních a regionálních orgánech, přestože v řadě členských států mají tyto orgány na nižší než celostátní úrovni pravomoci v oblasti provádění pracovněprávních předpisů a určení postavení pracovníků;

24.

vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby podporovaly místní iniciativy, jejichž cílem je zajistit spravedlivější podmínky při práci prostřednictvím platforem, jako je vytváření digitálních pracovních platforem v podobě družstev pracovníků, a zmenšit stávající rozdíly v digitální oblasti v různých zeměpisných a demografických podmínkách (méně rozvinuté regiony);

25.

dále připomíná, že Evropský výbor regionů ve svém stanovisku k tématu Práce prostřednictvím platforem – výzvy v oblasti regulace na místní a regionální úrovni (3) zdůraznil schopnost místních a regionálních orgánů přijímat opatření ke zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem – ať už zavedením opatření sociální podpory pro atypické formy zaměstnání, zahrnutím sociálních kritérií týkajících se pracovních podmínek v rámci platforem mezi parametry zadávání veřejných zakázek přístupných těmto platformám nebo využíváním inspektorátů práce nebo odpovídajících orgánů či institucí –, aby v rámci svých pravomocí vymýtily podvodnou klasifikaci pracovníků;

26.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit nejen zapojení místních a regionálních orgánů do zlepšování pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, ale usilovat také o to, aby jim byla poskytována podpora a odborná příprava s cílem posílit jejich pravomoci v této oblasti, a to tím spíše, že jim mohou být svěřeny úkoly v oblasti dohledu a provádění právních předpisů;

Proporcionalita a subsidiarita

27.

domnívá se, že návrh směrnice je v souladu s požadavky zásad proporcionality a subsidiarity. Přidaná hodnota opatření EU v této oblasti a vhodnost právních základů zvolených Komisí jsou jasné a konzistentní. Evropský výbor regionů vítá rovněž skutečnost, že k legislativnímu návrhu Komise je přiložen také tabulkový dotazník pro posouzení subsidiarity.

V Bruselu dne 29. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(1) COR-2019-02655.

(2) Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).

(3) COR-2019-02655.

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/64

Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov

(2022/C 375/09)

Zpravodaj:

André VIOLA (FR/SES), člen místního výkonného orgánu: rada departementu Aude

Odkaz:

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

COM(2021) 802

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

6. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Podíl budov na konečné celkové spotřebě energie v Unii činí 40 % a jejich podíl na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie činí 36 %. Snížení spotřeby energie v souladu se zásadou „energetické účinnosti v první řadě“ stanovenou v článku 3 [revidované směrnice o energetické účinnosti] a vymezenou v čl. 2 bodě 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov proto představují důležitá opatření nutná ke snižování emisí skleníkových plynů Unie. Snížená spotřeba energie a zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů také hrají důležitou úlohu při snižování energetické závislosti Unie, podpoře zabezpečování zásobování energií a technologického vývoje a při vytváření příležitostí k zaměstnání a regionálního rozvoje, zejména na ostrovech a ve venkovských oblastech.

Podíl budov na konečné celkové spotřebě energie v Unii činí 39 % , kde 28 % tvoří provozní spotřeba a 11 % stavební materiály a konstrukce (vázaný uhlík), a jejich podíl na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie činí 36 %. Snížení poptávky po energii, surovinách a půdě a spotřeby energie v souladu se zásadou „energetické účinnosti v první řadě“ stanovenou v článku 3 [revidované směrnice o energetické účinnosti] a vymezenou v čl. 2 bodě 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov proto představují důležitá opatření nutná ke snižování emisí skleníkových plynů Unie. Snížená poptávka po energii, surovinách a půdě, snížená spotřeba energie a zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů také hrají důležitou úlohu při snižování energetické a surovinové závislosti Unie, podpoře zabezpečování zásobování energií a surovinami a technologického vývoje a při vytváření příležitostí k zaměstnání a regionálního rozvoje, zejména na ostrovech a ve venkovských oblastech.

Odůvodnění

Doplnění výslovnějšího odkazu na oběhovost.

Pozměňovací návrh 2

7. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Budovy jsou odpovědné za emise skleníkových plynů před svou životností, v jejím průběhu i po jejím skončení. Vize dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 přesahuje stávající zaměření na provozní emise skleníkových plynů. Emise z budov za celý životní cyklus by se proto měly postupně zohledňovat počínaje novými budovami . Budovy jsou významnými zdroji materiálu, ve kterých jsou zdroje uloženy po mnoho desetiletí, a koncepční možnosti do značné míry ovlivňují emise za celý životní cyklus, a to jak u nových budov, tak u renovací. Náročnost budov během celého životního cyklu by se měla zohledňovat nejen u nové výstavby, ale také u renovací, a to začleněním politik zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus do plánů renovace budov členských států.

Budovy jsou odpovědné za emise skleníkových plynů před svou životností, v jejím průběhu i po jejím skončení. Vize dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 přesahuje stávající zaměření na provozní emise skleníkových plynů. Emise z budov za celý životní cyklus by se proto měly od nynějška zohledňovat jak u nových budov, tak u stávajících budov při jejich renovaci . Budovy jsou významnými zdroji materiálu, ve kterých jsou zdroje uloženy po mnoho desetiletí, a koncepční možnosti do značné míry ovlivňují emise za celý životní cyklus, a to jak u nových budov, tak u renovací. Náročnost budov během celého životního cyklu by se měla zohledňovat nejen u nové výstavby, ale také u renovací, a to začleněním politik zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus do plánů renovace budov členských států. Má-li tato transformace proběhnout na všech úrovních, je zásadním předpokladem zapojení místních a regionálních orgánů do procesu přípravy těchto politik.

Odůvodnění

Bez zahrnutí stávajících budov bude cíl klimatické neutrality nedosažitelný.

Pozměňovací návrh 3

8. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Minimalizace emisí skleníkových plynů z budov za celý životní cyklus vyžaduje účinné využívání zdrojů a oběhovost. To lze rovněž kombinovat s přeměnou částí fondu budov na dočasné úložiště uhlíku.

Minimalizace emisí skleníkových plynů z budov za celý životní cyklus vyžaduje politiky v oblasti dostatečnosti zaměřené v první řadě na to, aby nevznikala poptávka po energii, surovinách, půdě a vodě, účinné využívání zdrojů a oběhovost. To lze rovněž kombinovat s přeměnou částí fondu budov na dočasné úložiště uhlíku. Dosažení nulových emisí by vyžadovalo snížení objemu, opětovné využití a optimalizaci surovin, přípravu lokalit pro ukládání uhlíku a použití materiálů způsobilých k ukládání uhlíku.

Odůvodnění

Energetická dostatečnost je účinnou strategií pro dosažení cílů v oblasti klimatu. Je třeba zohlednit též vázané emise.

Pozměňovací návrh 4

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu ukazuje celkový příspěvek budovy k emisím, které vedou ke změně klimatu. Spojuje emise skleníkových plynů obsažené ve stavebních výrobcích s přímými a nepřímými emisemi z fáze používání. Požadavek na výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov proto představuje první krok k tomu, aby se více zohledňovala náročnost budov během celého životního cyklu a oběhové hospodářství.

Potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu ukazuje celkový příspěvek budovy k emisím, které vedou ke změně klimatu. Spojuje emise skleníkových plynů obsažené ve stavebních výrobcích s přímými a nepřímými emisemi z fáze používání. Požadavek na výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov a stávajících budov při renovaci proto představuje první krok k tomu, aby se více zohledňovala náročnost budov během celého životního cyklu a oběhové hospodářství.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 5

10. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Budovy jsou odpovědné přibližně za polovinu primárních emisí jemných částic (PM 2,5 ) v EU, které způsobují předčasná úmrtí a onemocnění. Snížení energetické náročnosti budov současně může a mělo by snížit emise znečišťujících látek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (1).

Budovy jsou odpovědné přibližně za polovinu primárních emisí jemných částic (PM 2,5 ) v EU, které způsobují předčasná úmrtí a onemocnění. Snížení poptávky po energii a surovinách a snížení energetické náročnosti budov současně může a mělo by snížit emise znečišťujících látek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (1) , a tudíž přispět k dosažení cíle nulového znečištění .

Odůvodnění

Doplnění výslovnějšího odkazu na oběhovost a nulové znečištění.

Pozměňovací návrh 6

11. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Opatření k dalšímu snižování energetické náročnosti budov by měla brát v úvahu klimatické podmínky, včetně přizpůsobování se změně klimatu, a místní podmínky i mikroklima vnitřního prostředí a efektivnost nákladů. Tato opatření by neměla být v rozporu s jinými požadavky týkajícími se budov, např. požadavky na přístupnost, požární a seismickou bezpečnost a plánované využití budovy.

Opatření k předcházení poptávce po energii a surovinách a k dalšímu snižování energetické náročnosti budov by měla brát v úvahu klimatické podmínky, včetně přizpůsobování se změně klimatu, a místní podmínky i mikroklima vnitřního prostředí a efektivnost nákladů , a to s přihlédnutím k environmentálním, společenským a zdravotním externalitám, aby většina opatření byla k dispozici na oblastní úrovni . Tato opatření by neměla být v rozporu s jinými požadavky týkajícími se budov, např. požadavky na přístupnost, požární a seismickou bezpečnost a plánované využití budovy.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 7

Nový 11. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V průběhu životního cyklu budov, a to i ve fázi návrhu, během provozní fáze a na konci životnosti budov, by měla být zvážena opatření v oblasti dostatečnosti zaměřená v první řadě na to, aby budovy nevytvářely poptávku po energii, surovinách, půdě a vodě. Tato opatření by měla upřednostňovat využití nevyužívaných stávajících budov k novým účelům před výstavbou budov nových a rozvoj kompaktních čtvrtí před tzv. „rozlézáním“ měst, jakož i řešení založená na pasivním vytápění a chlazení před mechanickým vytápěním a chlazením, opětovné využívání stavebních materiálů před používáním materiálů nových a lepší správu stávajících budov.

Členské státy by ve spolupráci s místními a regionálními orgány měly tyto politiky a opatření v oblasti dostatečnosti, které jsou zaměřené v první řadě na to, aby v průběhu životního cyklu budov – ve fázi návrhu, během provozní fáze a na konci životnosti budov – nevznikala poptávka po energii, surovinách, půdě a vodě, zařadit do svých plánů renovace budov.

Odůvodnění

Energetická dostatečnost je účinnou strategií pro dosažení cílů v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh 8

13. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy by měly stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov za účelem dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy , aniž je tím dotčeno právo členských států stanovit minimální požadavky, které povedou k větší energetické účinnosti než nákladově optimální úrovně účinnosti . Měla by být stanovena možnost pravidelného přezkoumávání minimálních požadavků na energetickou náročnost budov ze strany členských států s ohledem na technický pokrok.

Členské státy by měly stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov za účelem dosažení nulových nebo téměř nulových emisí uhlíku během životního cyklu budovy. Podpořeny by měly být i budovy s pozitivní klimatickou bilancí, aby bylo možno dosáhnout uhlíkové neutrality fondu budov jako celku.

V zájmu dosažení skutečného a efektivního snížení je nezbytná důkladná spolupráce s místními a regionálními orgány na přípravě těchto požadavků.

Odůvodnění

Minimální požadavky je třeba sladit s klimatickou neutralitou, aby se zamezilo závislosti na uhlíku.

Pozměňovací návrh 9

14. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Dvě třetiny energie používané k vytápění a chlazení budov stále pocházejí z fosilních paliv. Aby bylo možné dekarbonizovat sektor budov, je obzvláště důležité postupně ukončit využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení. Členské státy by proto měly ve svých plánech renovace budov uvést své vnitrostátní politiky a opatření k postupnému ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení a v příštím víceletém finančním rámci od roku 2027 by neměly být poskytovány finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2027 v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Jasný právní základ pro zákaz zdrojů tepla na základě jejich emisí skleníkových plynů nebo druhu použitého paliva by měl podporovat vnitrostátní politiky a opatření zaměřené na postupné ukončení využívání fosilních paliv.

Dvě třetiny energie používané k vytápění a chlazení budov stále pocházejí z fosilních paliv. Aby bylo možné dekarbonizovat sektor budov, je obzvláště důležité postupně ukončit využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení. Členské státy by proto v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány měly ve svých plánech renovace budov uvést své vnitrostátní politiky a opatření k postupnému ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení a v příštím víceletém finančním rámci od roku 2025 by neměly být poskytovány finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2027 v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Jasný právní základ pro zákaz zdrojů tepla na základě jejich emisí skleníkových plynů nebo druhu použitého paliva by měl podporovat vnitrostátní politiky a opatření zaměřené na postupné ukončení využívání fosilních paliv.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 10

17. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise by měla stanovit srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Přezkum tohoto rámce by měl umožnit výpočet energetické i emisní náročnosti a měl by zohlednit environmentální a zdravotní externality, jakož i rozšíření systému ETS a ceny uhlíku. Členské státy by měly tento rámec použít ke srovnání výsledků s minimálními požadavky na energetickou náročnost, které přijaly. Pokud by došlo k výrazným nesrovnalostem mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost, tedy k 15 % překročení, měly by členské státy tento rozdíl odůvodnit nebo připravit odpovídající kroky ke snížení těchto nesrovnalostí. […].

Komise by měla stanovit srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Přezkum tohoto rámce by měl umožnit výpočet energetické i emisní náročnosti a měl by být zaměřen na cíl budov s nulovými emisemi během celého životního cyklu budovy a zohlednit environmentální a zdravotní externality, jakož i rozšíření systému ETS a ceny uhlíku. Členské státy by měly s použitím tohoto rámce zajistit, aby minimální požadavky na energetickou náročnost, které přijaly , vedly k budovám s nulovými nebo téměř nulovými emisemi uhlíku během celého životního cyklu budovy . Pokud by došlo k výrazným nesrovnalostem mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost, tedy k 15 % překročení, měly by členské státy tento rozdíl odůvodnit nebo připravit odpovídající kroky ke snížení těchto nesrovnalostí. […]

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 11

18. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Větší renovace stávajících budov bez ohledu na jejich velikost představují příležitost k přijetí opatření ke snížení energetické náročnosti, která budou efektivní z hlediska nákladů. Z důvodu nákladové efektivnosti by mělo být možné omezit minimální požadavky na energetickou náročnost na ty renovované části, které jsou pro energetickou náročnost budovy nejdůležitější. Členské státy by měly mít možnost si zvolit, zda definují „větší renovaci“ na základě procentního podílu plochy obvodového pláště nebo na základě hodnoty budovy. Pokud se členské státy rozhodnou definovat větší renovaci na základě hodnoty budovy, lze použít například hodnotu stanovenou pojistně matematickou metodou nebo stávající hodnotu založenou na nákladech na rekonstrukci, s vyloučením hodnoty pozemku, na němž budova stojí.

Větší renovace stávajících budov bez ohledu na jejich velikost představují jedinečnou příležitost k přijetí opatření ke snížení energetické náročnosti, která budou efektivní z hlediska nákladů , neboť se u obytných budov provádějí jednou za 25 let a u jiných než obytných budov jednou za 15 let . To znamená, že obytné budovy renovované během tohoto desetiletí pravděpodobně již do roku 2050 další větší renovací neprojdou, zatímco jiných než obytných budov by se do té doby další větší renovace týkat mohla. Tím se však zvýší celkové náklady na renovaci budov. Aby se tedy u renovovaných budov zabránilo závislosti na uhlíku, měly by členské státy zajistit, aby renovace budov během tohoto desetiletí splňovaly normu nulových nebo téměř nulových emisí vypočtenou na základě celého životního cyklu budovy.

Odůvodnění

Minimální požadavky je třeba sladit s klimatickou neutralitou, aby se zamezilo závislosti na uhlíku.

Pozměňovací návrh 12

19. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zvýšené ambice Unie v oblasti klimatu a energetiky vyžadují novou vizi pro budovy: budovu s nulovými emisemi, jejíž velmi nízká spotřeba energie je – je-li to technicky proveditelné – plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů. Všechny nové budovy by měly být budovami s nulovými emisemi a všechny stávající budovy by měly být transformovány na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

Klimatická krize a zvýšené ambice Unie v oblasti klimatu a energetiky vyžadují novou vizi pro budovy: budovu s nulovými emisemi, jejíž velmi nízká spotřeba energie je – je-li to technicky proveditelné – plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů. Všechny nové budovy by měly být budovami s nulovými emisemi a všechny stávající budovy by měly být během tohoto desetiletí renovovány na budovy s nulovými emisemi s cílem odstranit závislost na uhlíku do roku 2050 a snížit náklady na renovace .

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 13

20. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Existují různé možnosti, jak pokrýt energetické potřeby účinné budovy energií z obnovitelných zdrojů: obnovitelné zdroje energie na místě, jako je solární tepelná energie , fotovoltaická solární energie, tepelná čerpadla a biomasa, energie z obnovitelných zdrojů poskytovaná společenstvími pro obnovitelné zdroje nebo občanskými energetickými společenstvími a ústřední vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích nebo odpadním teplu.

Existují různé možnosti, jak energetické potřeby účinné budovy s nízkou energetickou náročností pokrýt energií z obnovitelných zdrojů: obnovitelné zdroje energie na místě nebo ze sítě , jako jsou řešení využívající solární tepelnou energii, větrná energie , fotovoltaická solární energie, tepelná čerpadla a biomasa, energie z obnovitelných zdrojů poskytovaná společenstvími pro obnovitelné zdroje nebo občanskými energetickými společenstvími a ústřední vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích nebo odpadním teplu.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 14

22. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Základním regulačním nástrojem pro zahájení rozsáhlé renovace stávajících budov jsou minimální normy energetické náročnosti , jelikož řeší hlavní překážky bránící renovaci, jako jsou rozdělené pobídky a struktury spoluvlastnictví, jež nelze odstranit ekonomickými pobídkami . Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by mělo vést k postupnému ukončení používání energeticky nejnáročnějších budov a k neustálému zlepšování vnitrostátního fondu budov , což přispěje k dlouhodobému cíli dekarbonizace fondu budov do roku 2050.

Základním regulačním nástrojem pro zahájení rozsáhlé renovace stávajících budov jsou minimální normy energetické náročnosti. Mají-li plnit daný účel a nemají-li vytvářet závislost na uhlíku, je třeba mezi ně zařadit normu nulových emisí: vychází se zde z předpokladu, že od roku 2022 do roku 2050 projdou budovy v průměru pouze jednou větší renovací. Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by mělo vést k tomu, že budovy budou mít nulové nebo téměř nulové emise , což přispěje k dlouhodobému cíli dekarbonizace fondu budov do roku 2050. V ryze specifických případech, kdy nulových emisí nelze dosáhnout, jako například u historických budov, by měla být uplatněna norma alternativní. I tyto normy by však měly být zárukou, že se použijí nejlepší dostupné techniky. Vyšší emise těchto méně účinných budov by měly být kompenzovány budovami s pozitivní klimatickou bilancí.

Odůvodnění

Minimální požadavky je třeba sladit s klimatickou neutralitou, aby se zamezilo závislosti na uhlíku.

Pozměňovací návrh 15

24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pokud jde o zbytek vnitrostátního fondu budov, mohou se členské státy rozhodnout, zda chtějí zavést minimální normy energetické náročnosti navržené na vnitrostátní úrovni a přizpůsobené vnitrostátním podmínkám . Při přezkumu této směrnice by Komise měla posoudit, zda je třeba zavést další závazné minimální normy energetické náročnosti s cílem dosáhnout do roku 2050 dekarbonizovaného fondu budov.

Členské státy se mohou rozhodnout, zda chtějí pro renovace zavést minimální normy energetické náročnosti a nulových nebo téměř nulových emisí uhlíku v případech, kdy finanční prostředky poskytuje daný stát a nižší než celostátní úroveň správy . V případě kombinace s finančními nástroji EU by se však uplatňovaly minimální unijní požadavky na energetickou náročnost budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi s cílem dosáhnout do roku 2050 dekarbonizovaného fondu budov.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 16

Nový 24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Místně integrované přístupy na úrovni oblastního nebo místního obvodu umožňují celkové renovační koncepce pro budovy, které jsou prostorově provázány, například z hlediska dodávek energie (např. sídliště). Širší využití integrovaných, participativních a oblastně zaměřených přístupů již je ústředním prvkem renovační vlny a tato směrnice by jej měla prosazovat. Oblasti (např. městské čtvrti) a sociálně zranitelné lokality mohou být pro účely této směrnice vymezeny místními a regionálními orgány dle místních potřeb a okolností.

Odůvodnění

Přístup na úrovni oblastního obvodu byl označen za stěžejní prvek renovační vlny. Díky společnému zajištění dodávek elektrické energie, tepla a dobíjecí infrastruktury v dané místní oblasti nebo obvodu je možné využít synergie a potenciální úspory energie, které se jinak v případě, že se zaměříme pouze na jednu budovu, neprojeví.

Pozměňovací návrh 17

27. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Celounijní minimální normy energetické náročnosti by měly vycházet z harmonizovaných tříd energetické náročnosti . Vymezením nejnižší třídy energetické náročnosti G jako nejnáročnějších 15 % vnitrostátního fondu budov každého členského státu zajišťuje harmonizace tříd energetické náročnosti podobné úsilí ze strany všech členských států , zatímco definice nejlepší třídy energetické náročnosti A zajišťuje sbližování harmonizované stupnice tříd energetické náročnosti k dosažení společné vize budov s nulovými emisemi.

Celounijní minimální normy energetické náročnosti pro budovy s nulovými emisemi by měly vycházet z harmonizovaných tříd energetické náročnosti , které zajistí podobné úsilí ze strany všech členských států a sbližování harmonizované stupnice tříd energetické náročnosti k dosažení společné vize budov s nulovými emisemi.

Odůvodnění

Nelze reálně předpokládat, že by se v probíhajícím desetiletí renovovalo více než jedenkrát. Cílem pozměňovacího návrhu je dosáhnout nákladově i energeticky efektivnějších výsledků.

Pozměňovací návrh 18

28. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov již byly obsaženy v předpisech předcházejících této směrnici a měly by platit i nadále. Zatímco nově zavedené minimální normy energetické náročnosti stanoví minimální úroveň, pokud jde o energetickou náročnost stávajících budov, a zajišťují, aby probíhala renovace energeticky neúčinných budov, minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov zajišťují nezbytný rozsah prováděných renovací.

Minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov již byly obsaženy v předpisech předcházejících této směrnici a měly by platit i nadále , pokud jejich důsledkem budou budovy s nulovými emisemi, čímž se zabrání závislosti renovovaných budov na uhlíku .

Odůvodnění

Minimální požadavky je třeba sladit s klimatickou neutralitou, aby se zamezilo závislosti na uhlíku.

Pozměňovací návrh 19

29. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V zájmu dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov a transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 by měly členské státy vypracovat vnitrostátní plány renovace budov, které nahradí dlouhodobé strategie renovací a stanou se pro členské státy ještě silnějším a plně funkčním nástrojem plánování, s výraznějším zaměřením na financování a zajištění toho, aby pro provádění renovací budov byli k dispozici náležitě kvalifikovaní pracovníci. V plánech renovace budov by měly členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní cíle v oblasti renovace budov. V souladu s čl. 21 písm. b) bodem 7 nařízení (EU) 2018/1999 a se základními podmínkami stanovenými v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060[1] by členské státy měly poskytnout přehled finančních opatření, jakož i přehled investičních potřeb a správních zdrojů pro provádění plánů renovace budov.

V zájmu dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov a transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 by měly členské státy v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány vypracovat vnitrostátní plány renovace budov, které nahradí dlouhodobé strategie renovací a stanou se pro členské státy ještě silnějším a plně funkčním nástrojem plánování, s výraznějším zaměřením na financování a zajištění toho, aby pro provádění renovací budov byli k dispozici náležitě kvalifikovaní pracovníci. V plánech renovace budov by měly členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní cíle v oblasti renovace budov. V souladu s čl. 21 písm. b) bodem 7 nařízení (EU) 2018/1999 a se základními podmínkami stanovenými v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060[1] by členské státy měly poskytnout přehled finančních opatření, jakož i přehled investičních potřeb, správních zdrojů pro provádění plánů renovace budov a opatření na podporu začleňování zásad přizpůsobení a oběhovosti do renovací vnitrostátního fondu budov .

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 20

32. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Postupné renovace mohou být řešením problému vysokých počátečních nákladů a nepříjemností pro obyvatele, který může vyvstat v případě renovací prováděných najednou. Tyto postupné renovace je však třeba pečlivě naplánovat, aby nedocházelo k tomu, že jedna fáze renovace znemožňuje nezbytné následné fáze . Pasy pro renovaci budov poskytují jasný plán pro postupné renovace a pomáhají vlastníkům a investorům naplánovat co nejlepší načasování a rozsah zásahů. Pasy pro renovaci budov by proto měly být k dispozici jako dobrovolný nástroj pro vlastníky budov ve všech členských státech.

Postupné renovace nejsou řešením problému vysokých počátečních nákladů a nepříjemností pro obyvatele, který může vyvstat v případě renovací prováděných najednou. Postupné renovace prodlužují závislost budov na uhlíku, znamenají vysoké náklady pro daňové poplatníky a znemožňují nízkopříjmovým domácnostem vymanit se z energetické chudoby . Vysoké počáteční náklady renovací je třeba řešit úsporami z rozsahu díky slučování renovačních projektů a dostupných finančních nástrojů. Pasy pro renovaci budov by měly poskytovat jasný plán pro projekty jednorázových renovací skupin několika budov v určité lokalitě nebo městě, a tím pomáhat vlastníkům a investorům naplánovat co nejlepší načasování zásahů. Pasy pro renovaci budov by proto měly být k dispozici jako dobrovolný nástroj pro místní a regionální orgány ve všech členských státech.

Odůvodnění

Navrhované „postupné renovace“ by mohly prodlužovat závislost na uhlíku, které je lépe se vyhnout.

Pozměňovací návrh 21

33. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pojem „rozsáhlá renovace“ dosud nebyl v právních předpisech Unie definován. V zájmu dosažení dlouhodobé vize pro budovy by měla být rozsáhlá renovace definována jako renovace, která transformuje budovy na budovy s nulovými emisemi ; v první fázi jako renovace, která transformuje budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie . Tato definice slouží ke zlepšení energetické náročnosti budov. Rozsáhlá renovace pro účely zlepšení energetické náročnosti představuje jedinečnou příležitost k řešení dalších aspektů, jako jsou životní podmínky zranitelných domácností, zvýšení klimatické odolnosti, odolnost vůči rizikům katastrof včetně seismické odolnosti, požární bezpečnost, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Pojem „rozsáhlá renovace“ dosud nebyl v právních předpisech Unie definován. V zájmu dosažení dlouhodobé vize pro budovy by měla být rozsáhlá renovace definována jako renovace, která transformuje budovy v jednom uceleném kroku na budovy s nulovými emisemi. Účelem této definice je zabránit prodloužení závislosti renovovaných budov na uhlíku postupnými renovacemi, které mají za následek nízké ambice . Rozsáhlá renovace pro účely dosažení nulových emisí představuje jedinečnou příležitost k řešení dalších aspektů, jako jsou životní podmínky zranitelných domácností, zvýšení klimatické odolnosti, odolnost vůči rizikům katastrof včetně seismické odolnosti, požární bezpečnost, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 22

35. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy by měly podporovat modernizaci v oblasti energetické náročnosti stávajících budov , jež přispívá k dosažení zdravého vnitřního prostředí a jež zahrnuje odstraňování azbestu a dalších škodlivých látek, přičemž by měly bránit nezákonnému odstraňování škodlivých látek a usnadňovat dodržování stávajících legislativních aktů, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES (1) a (EU) 2016/2284 (2).

Členské státy a místní a regionální orgány by měly podporovat modernizaci v oblasti energetické náročnosti, jež usiluje o dosažení fondu budov s nulovými emisemi a přispívá k dosažení zdravého vnitřního prostředí a jež zahrnuje odstraňování azbestu a dalších škodlivých látek, přičemž by měly bránit nezákonnému odstraňování škodlivých látek a usnadňovat dodržování stávajících legislativních aktů, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES (1) a (EU) 2016/2284 (2).

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 23

37. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V kombinaci se zvýšeným podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů produkují elektrická vozidla méně emisí skleníkových plynů. Elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v zájmu energetické účinnosti, alternativních palivech, energii z obnovitelných zdrojů a inovativních řešeních v oblasti řízení energetické flexibility. Stavební předpisy lze účinně využít ke stanovení cílených požadavků na podporu zavádění infrastruktury pro dobíjení na parkovištích obytných i jiných než obytných budov . Členské státy by měly odstranit překážky, jako jsou rozdělené pobídky a administrativní komplikace, jimž jednotliví vlastníci čelí při snaze nainstalovat dobíjecí stanice na svých parkovacích místech.

V kombinaci se zvýšeným podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů produkují elektrická vozidla méně emisí skleníkových plynů. Elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v zájmu energetické účinnosti, alternativních palivech, energii z obnovitelných zdrojů a inovativních řešeních v oblasti řízení energetické flexibility. Stavební předpisy lze účinně využít ke stanovení cílených požadavků na podporu zavádění infrastruktury pro dobíjení na parkovištích pro automobily a jízdní kola v obytných i jiných než obytných budovách . Členské státy by měly odstranit překážky, jako jsou rozdělené pobídky a administrativní komplikace, jimž jednotliví vlastníci čelí při snaze nainstalovat dobíjecí stanice na svých parkovacích místech.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 24

40. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Podpora zelené mobility je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu a budovy mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytné infrastruktury, a to nejen pro dobíjení elektrických vozidel, ale také pro jízdní kola. Přechod k měkké mobilitě, jako je jízda na kole, může výrazně snížit emise skleníkových plynů z dopravy . Jak je stanoveno v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, zvýšení podílu čisté a účinné soukromé a veřejné dopravy, jako je jízda na kole, výrazně sníží znečištění z dopravy a přinese významné výhody jednotlivým občanům a komunitám. Nedostatek parkovacích míst pro jízdní kola je hlavní překážkou pro rozšíření cyklistiky, a to pokud jde o obytné i jiné než obytné budovy. Stavební předpisy mohou účinně podpořit přechod na čistší mobilitu stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola.

Podpora zelené mobility je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu a budovy mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytné infrastruktury, a to nejen pro dobíjení elektrických vozidel, ale také pro jízdní kola. Přechod k měkké mobilitě, jako je jízda na kole, může výrazně snížit emise skleníkových plynů z mobility . Jak je stanoveno v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, zvýšení podílu čisté a účinné soukromé a veřejné dopravy, jako je jízda na kole, výrazně sníží znečištění z mobility a přinese významné výhody jednotlivým občanům a komunitám. Nedostatek parkovacích míst pro jízdní kola je hlavní překážkou pro rozšíření cyklistiky, a to pokud jde o obytné i jiné než obytné budovy. Politiky v oblasti využívání půdy a územního plánování mohou účinně podpořit přechod na čistší mobilitu stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 25

43. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro měření schopnosti budov využívat informační a komunikační technologie a elektronické systémy pro účely přizpůsobení provozu budov potřebám uživatelů a sítě a pro zvýšení energetické účinnosti a celkové hospodárnosti budov by měl být používán ukazatel připravenosti pro chytrá řešení. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení by měl zvýšit povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a měl by uživatelům budovy poskytnout jistotu, pokud jde o skutečné úspory plynoucí z těchto nových rozšířených funkcí. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení je obzvláště přínosný v případě velkých budov s vysokou spotřebou energie. U jiných budov by mělo být využívání tohoto systému pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení pro členské státy nepovinné.

Odůvodnění

Budování kapacit na místní a regionální úrovni patří k hlavním překážkám potřebné transformace.

Pozměňovací návrh 26

45. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Finanční nástroje Unie by měly být využívány s cílem zajistit praktický účinek cílů této směrnice, aniž by tím však byla nahrazena vnitrostátní opatření. Měly by být vzhledem k rozsahu potřebných renovací využívány zejména pro poskytování vhodných a inovačních prostředků financování s cílem podnítit investice do snížení energetické náročnosti budov. Mohly by hrát důležitou úlohu při vytváření celostátních, regionálních a místních fondů, nástrojů nebo mechanismů v oblasti energetické účinnosti , které poskytnou tyto možnosti financování vlastníkům soukromého majetku, malým a středním podnikům a společnostem poskytujícím služby energetické účinnosti.

Finanční nástroje Unie by měly být využívány s cílem zajistit praktický účinek cílů této směrnice, aniž by tím však byla nahrazena vnitrostátní opatření. Měly by být vzhledem k rozsahu potřebných renovací využívány zejména pro poskytování vhodných a inovačních prostředků financování s cílem podnítit investice do snížení energetické náročnosti budov. Mohly by hrát důležitou úlohu při vytváření celostátních, regionálních a místních renovačních fondů, nástrojů nebo mechanismů, které poskytnou tyto možnosti financování vlastníkům soukromého majetku, obcím a místním orgánům, malým a středním podnikům a společnostem poskytujícím služby energetické účinnosti.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 27

47. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Financování samo o sobě nenaplní potřeby v oblasti renovací. Spolu s financováním je k vytvoření vhodného podpůrného rámce a odstranění překážek bránících renovacím nutné zavést dostupné a transparentní nástroje pro poradenství a pomoc, jako jsou jednotná kontaktní místa, která organizují a plánují renovace celých čtvrtí nebo skupin budov a zajišťují, aby stavebnictví produkovalo budovy s nulovými emisemi, aniž by byly přeceňovány náklady na renovaci , jakož i provádět další opatření a iniciativy zaměřené na budovy s nulovými emisemi . K zajištění bezproblémového provádění tohoto procesu a nápravě aktuálního nedostatku kvalifikovaných pracovníků též v místních a regionálních orgánech bude rovněž zapotřebí značné úsilí při budování a odborné přípravě, co se týče náležitých dovedností a kapacit. K tomu bude nutné zavést regulovaný, specializovaný a kvalitní vzdělávací plán, jenž bude určen technickým pracovníkům z různých správních orgánů členských států, kteří se účastní souvisejících procesů.

Odůvodnění

Pro provádění směrnice o energetické náročnosti budov mají zásadní význam náležité dovednosti.

Pozměňovací návrh 28

48. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Energeticky neúčinné budovy často úzce souvisí s energetickou chudobou a sociálními problémy. Zranitelné domácnosti jsou obzvláště vystaveny rostoucím cenám energie, neboť na energetické produkty vynakládají větší část svého rozpočtu. Snížením nadměrných účtů za energii může renovace budov vyvést lidi z energetické chudoby a také jí předcházet . Renovace budov zároveň nejsou zadarmo a je nezbytné zajistit, aby byl pod kontrolou sociální dopad nákladů na renovace budov, zejména pokud jde o zranitelné domácnosti. Renovační vlna by neměla nikoho opomíjet a měla by být využita jako příležitost ke zlepšení situace zranitelných domácností a měl by být zajištěn spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě. […]

Energeticky neúčinné budovy často úzce souvisí s energetickou chudobou a sociálními problémy. Zranitelné domácnosti jsou obzvláště vystaveny rostoucím cenám energie, neboť na energetické produkty vynakládají větší část svého rozpočtu. Vymýcení energetické chudoby vyžaduje renovaci budov v souladu s normou nulových nebo téměř nulových emisí s cílem zcela zásadně snížit účty za energii a všude tam, kde je to možné, zajistit, aby budovy s nulovými emisemi byly výrobci energie. Renovace budov, v nichž žijí zranitelné domácnosti, by měly být prováděny tak, aby tyto domácnosti nenesly žádné náklady. Takovéto renovace by měly být podporovány finančními nástroji EU a členských států. Renovační vlna by neměla nikoho opomíjet a měla by být využita jako příležitost ke zlepšení situace zranitelných domácností a měl by být zajištěn spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě. […]

Mimoto je nutné vyčlenit finanční prostředky a případně zavést záruky umožňující konkrétním způsobem kompenzovat novou zátěž, jíž čelí osoby žijící ve vlastním bydlení, které pro ně představuje určitou jistotu ve stáří a jež po celá desetiletí pracně spláceli. I v tomto ohledu může cílené poskytování podpory a záruk podnítit pokrok, resp. vytvořit pobídky.

Odůvodnění

Energetická chudoba je velmi významnou otázkou a vyžaduje systematický přístup, jehož cílem bude její vymýcení. Pro starší lidi je obtížné získat úvěr. Je tudíž zapotřebí nabídnout příslušným skupinám osob řešení, aby mohly ve svém obydlí učinit nezbytné investice v souvislosti s bojem proti změně klimatu.

Pozměňovací návrh 29

50. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Monitorování fondu budov je usnadněno dostupností údajů shromažďovaných pomocí digitálních nástrojů, čímž se snižují administrativní náklady. Proto by měly být zřízeny vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov a informace v nich obsažené by měly být předávány středisku EU pro sledování fondu budov.	Monitorování fondu budov je usnadněno dostupností údajů shromažďovaných pomocí digitálních nástrojů, čímž se snižují administrativní náklady. Proto by měly být zřízeny vnitrostátní databáze emisí skleníkových plynů a energetické náročnosti budov a informace v nich obsažené by měly být předávány středisku EU pro sledování fondu budov.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 30

52. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V posledních letech vzrostlo množství klimatizačních systémů v evropských zemích. To způsobuje značné problémy v dobách nejvyššího zatížení, zvyšuje náklady na elektřinu a narušuje energetickou rovnováhu. Prioritou by měly být strategie, které zlepšují tepelné vlastnosti budov během letního období. Pozornost by proto měla být zaměřena na opatření, která zabraňují přehřátí, jako je zastínění a dostatečná tepelná kapacita konstrukce budovy, a na další rozvoj a používání technik pasivního chlazení, zejména těch, jež zlepšují vnitřní mikroklimatické podmínky a mikroklimatické podmínky v okolí budov.

V posledních letech vzrostlo množství klimatizačních systémů v evropských zemích a očekávané globální oteplování počet instalovaných klimatizačních systémů dále zvýší, nebudou-li v tomto desetiletí zahájena jednání o prvních krocích k instalaci řešení založených na pasivním chlazení . To způsobuje značné problémy v dobách nejvyššího zatížení, zvyšuje náklady na elektřinu a narušuje energetickou rovnováhu. Prioritou by měly být strategie, které zlepšují tepelné vlastnosti budov během letního období. Pozornost by proto měla být zaměřena na opatření, která zabraňují přehřátí, jako je zastínění a dostatečná tepelná kapacita konstrukce budovy, a na další rozvoj a používání technik pasivního chlazení, zejména těch, jež zlepšují vnitřní mikroklimatické podmínky a mikroklimatické podmínky v okolí budov.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 31

55. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní význam pro úspěšné provádění této směrnice, měly by být v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními předpisy konzultovány v otázce plánování, přípravy programů pro poskytování informací, odborné přípravy, zvyšování povědomí a provádění této směrnice na celostátní nebo regionální úrovni a měly by být do těchto činností zapojeny. Tyto konzultace mohou rovněž sloužit k podpoře poskytování příslušných pokynů projektantům a stavebním inspektorům na místní úrovni za účelem provádění nezbytných úkolů. Členské státy by měly dále architektům a projektantům umožnit, aby při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových nebo obytných oblastí řádně posoudili optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti, používání energie z obnovitelných zdrojů a ústředního vytápění a chlazení, a měly by je k těmto činnostem pobízet.

Vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní význam pro úspěšné provádění této směrnice, měly by být v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality a platnými vnitrostátními předpisy konzultovány v otázce plánování, přípravy programů pro poskytování informací, odborné přípravy, zvyšování povědomí a provádění této směrnice na celostátní nebo regionální a místní úrovni a měly by být do těchto činností zapojeny. Tyto konzultace by měly být podkladem pro vnitrostátní víceúrovňové dialogy o energetice a klimatu a mohou sloužit k podpoře poskytování příslušných pokynů projektantům a stavebním inspektorům na místní úrovni za účelem provádění nezbytných úkolů. V tomto ohledu by mělo být v rámci této směrnice umožněno zohlednit skutečnost, že podmínky ve venkovských oblastech, které se vyznačují vysokým podílem rodinných a vícegeneračních domů a různorodou strukturou osídlení, a v oblastech městských se někdy značně liší, a uzpůsobit požadavky potřebám jednotlivých regionů. Členské státy a místní a regionální orgány by měly dále architektům a projektantům umožnit, aby při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových nebo obytných oblastí řádně posoudili optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti a úspor , používání energie z obnovitelných zdrojů a ústředního vytápění a chlazení, a měly by je k těmto činnostem pobízet. Dále je zásadně důležité prosazovat při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových nebo obytných oblastí využívání místně dostupných zdrojů a cenných odborníků.

Pro úsilí místních a regionálních orgánů v této věci je zásadně důležitá podpora členských států.

Odůvodnění

Využívání místně dostupných zdrojů a odborníků dále přispívá ke snížení negativních dopadů na klima.

Pozměňovací návrh 32

Článek 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Předmět

1. Tato směrnice podporuje snižování energetické náročnosti budov a snižování emisí skleníkových plynů z budov v Unii za účelem dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050 a s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů.

1. Tato směrnice podporuje snižování spotřeby energie a surovin během celého životního cyklu budov, snižování energetické náročnosti budov a snižování emisí skleníkových plynů z budov v Unii za účelem dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050 a s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí , ochranu životního prostředí, snížení znečištění a efektivnost nákladů , které by měly odrážet environmentální, společenské a zdravotní externality . To rovněž značně napomůže zlepšení energetické bezpečnosti Evropy.

2. V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro:

a)	společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov;

a)	společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov s cílem zajistit u nich nulové nebo téměř nulové emise skleníkových plynů ;

b)	uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov;

b)	uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov;

c)	uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost:

c)	uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost:

i)	stávajících budov, a ucelených částí budov, které jsou předmětem větší renovace;

i)	stávajících budov, a ucelených částí budov, které jsou předmětem větší renovace , aby se u nich zajistily nulové nebo téměř nulové emise skleníkových plynů ;

ii)	prvků budov, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou namontovány dodatečně nebo nahrazeny;

ii)	prvků budov, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou namontovány dodatečně nebo nahrazeny;

iii)	technických systémů budovy při jejich instalaci, nahrazení nebo modernizaci;

iii)	technických systémů budovy při jejich instalaci, nahrazení nebo modernizaci;

d)	uplatnění minimálních norem energetické náročnosti na stávající budovy a stávající ucelené části budov;

d)	uplatnění minimálních norem energetické náročnosti na stávající budovy a stávající ucelené části budov , s cílem učinit z nich budovy s nulovými nebo téměř nulovými emisemi skleníkových plynů ;

e)	pasy pro renovaci budov;

e)	pasy pro renovaci budov;

f)	vnitrostátní plány renovace budov;

f)	vnitrostátní plány renovace budov;

g)	infrastrukturu udržitelné mobility v budovách a v jejich okolí a

g)	infrastrukturu udržitelné mobility v budovách a v jejich okolí a

h)	inteligentní budovy;

h)	inteligentní budovy;

i)	certifikaci energetické náročnosti budov nebo ucelených částí budov;

i)	certifikaci energetické náročnosti budov nebo ucelených částí budov;

j)	pravidelnou inspekci otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů v budovách;

j)	pravidelnou inspekci otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů v budovách;

k)	nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a inspekčních zpráv.

k)	nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a inspekčních zpráv.

3. Požadavky stanovené touto směrnicí jsou minimálními požadavky a nebrání členským státům v přijetí nebo zavedení přísnějších opatření. Taková opatření musí být slučitelná se SFEU. Oznamují se Komisi.

Odůvodnění

Cíle směrnice o energetické náročnosti budov je třeba sladit s ambicí dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 2 bod 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

„budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, v níž je velmi nízká spotřeba požadované energie plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě, energií od společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo energií ze soustavy ústředního vytápění a chlazení v souladu s požadavky stanovenými v příloze III;

„budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou spotřebou energie a surovin během celého svého životního cyklu, s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, v níž je velmi nízká spotřeba požadované energie plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě nebo dodávanou ze sítě , energií od společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů], energií ze soustavy ústředního vytápění a chlazení v souladu s požadavky stanovenými v příloze III nebo z distribuovaných obnovitelných zdrojů v síti ; „budovou s pozitivní klimatickou bilancí“ budova s velmi nízkou spotřebou energie a surovin během celého svého životního cyklu, velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, přičemž energie vyrobená budovou nebo pro ni určená přesahuje její energetickou spotřebu;

Odůvodnění

Doplnění oběhovosti, ústředního vytápění, pojmu „budova s pozitivní klimatickou bilancí“ a kritérií týkajících se celého životního cyklu budov.

Pozměňovací návrh 34

Čl. 2 bod 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

„budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, jež nemůže být horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 2, přičemž téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie v této budově je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí;

„budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, jež nemůže být horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 2, přičemž téměř nulová či nízká spotřeba energie v této budově je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí nebo z opětovného využití odpadu ;

Odůvodnění

Energetická náročnost je relativní ukazatel, zatímco nízká spotřeba energie je absolutní cíl.

Pozměňovací návrh 35

Čl. 2 bod 4

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
„minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost v rámci rozsáhlého plánu renovací fondu budov nebo v rozhodném okamžiku na trhu (prodej nebo pronájem), v určitou dobu nebo do určitého data, což vede k zahájení renovací stávajících budov ;	„minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost , na jehož základě jsou budovy s nulovými nebo téměř nulovými emisemi skleníkových plynů součástí rozsáhlého plánu renovací fondu budov , pokud renovace proběhne do roku 2032 ;

Odůvodnění

Cíle směrnice o energetické náročnosti budov je třeba sladit s ambicí dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Pozměňovací návrh 36

Čl. 2 odst. 46

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

46. „referenční podlahovou plochou“ podlahová plocha používaná jako referenční velikost pro posouzení energetické náročnosti budovy, vypočtená jako součet užitných podlahových ploch prostor v rámci obvodového pláště budovy specifikovaných pro posouzení energetické náročnosti;

46. „referenční podlahovou plochou“ podlahová plocha používaná jako referenční velikost pro posouzení energetické náročnosti budovy, vypočtená jako součet užitných podlahových ploch prostor v rámci obvodového pláště budovy a ploch, kde se nacházejí infrastruktury, jež spotřebovávají energii a jsou spravovány uvnitř budovy, specifikovaných pro posouzení energetické náročnosti;

Odůvodnění

Účelem je zahrnout do definice „referenční podlahové plochy“ infrastruktury, které jsou součástí budov a spotřebovávají energii, jako jsou sportovní infrastruktury, bazény atd.

Pozměňovací návrh 37

Čl. 2 bod 57 (nový)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	„dostatečností“ soubor opatření a každodenních postupů, které jsou zaměřené na to, aby nevznikala poptávka po energii, surovinách, půdě a vodě a zároveň aby byly zajištěny dobré životní podmínky všech lidí, a to v mezích možností naší planety.

Odůvodnění

Energetická dostatečnost je účinnou strategií pro dosažení cílů v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh 38

Čl. 3 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Každý členský stát vytvoří vnitrostátní plán renovace budov k zajištění renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, a s cílem transformovat stávající budovy na budovy s nulovými emisemi.

Každý plán renovace budov zahrnuje:

přehled vnitrostátního fondu budov pro různé typy budov, období výstavby a klimatická pásma vycházející podle potřeby ze statistického vzorku a vnitrostátní databáze pro certifikáty energetické náročnosti v souladu s článkem 19, přehled překážek trhu a selhání trhu a přehled kapacit v odvětví stavebnictví, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

b)	plán s vnitrostátně stanovenými cíli a měřitelnými ukazateli pokroku s ohledem na cíl klimatické neutrality do roku 2050, jehož cílem je zajistit do roku 2050 energeticky vysoce účinný vnitrostátní fond budov bez emisí uhlíku a transformaci stávajících budov na budovy s nulovými emisemi;

b)	vnitrostátní cíle pro oběhové využívání surovin a dostatečnost;

c )	přehled prováděných a plánovaných politik a opatření podporujících provádění plánu podle písmene b ) a

c)	plán s vnitrostátně stanovenými cíli a měřitelnými ukazateli pokroku s ohledem na cíl klimatické neutrality do roku 2050, jehož cílem je zajistit do roku 2050 energeticky vysoce účinný vnitrostátní fond budov bez emisí uhlíku a transformaci stávajících budov na budovy s nulovými emisemi;

d )	přehled investičních potřeb pro účely provádění plánu renovace budov, finančních zdrojů a opatření a správních zdrojů pro renovaci budov.

d )	přehled prováděných a plánovaných politik a opatření , včetně politik v oblasti dostatečnosti, které mohou vycházet z místně integrovaných koncepcí na úrovni oblastního či místního obvodu, podporujících provádění plánu podle písmene c ) a

e )	přehled investičních potřeb pro účely provádění plánu renovace budov, finančních zdrojů a opatření a správních zdrojů pro renovaci budov.

Plán uvedený v písmeni b ) zahrnuje vnitrostátní cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, pokud jde o roční míru energetických renovací, spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie vnitrostátního fondu budov a snižování jeho provozních emisí skleníkových plynů; konkrétní časové harmonogramy, podle nichž má být u budov do roku 2040 a 2050 dosaženo vyšších tříd energetické náročnosti, než jsou třídy uvedené v čl. 9 odst. 1, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi; fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a širších přínosů […]

Plán uvedený v písmeni c ) zahrnuje vnitrostátní cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, pokud jde o roční míru energetických renovací, spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie vnitrostátního fondu budov a snižování jeho provozních emisí skleníkových plynů; konkrétní časové harmonogramy, podle nichž má být u budov do roku 2040 a 2050 dosaženo vyšších tříd energetické náročnosti, než jsou třídy uvedené v čl. 9 odst. 1, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi; fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie , snížení emisí a širších přínosů na základě místně integrovaných koncepcí na úrovni oblastního či místního obvodu […]

Odůvodnění

Cíle směrnice o energetické náročnosti budov je třeba sladit s ambicí dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Pozměňovací návrh 39

Čl. 3 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4. Komise posoudí návrhy vnitrostátních plánů renovace budov, zejména zda:

a)	úroveň ambicí vnitrostátně stanovených cílů je dostatečná a v souladu s vnitrostátními závazky v oblasti klimatu a energetiky uvedenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

a)	úroveň ambicí vnitrostátně stanovených cílů je dostatečná a povede k dekarbonizovanému fondu budov do roku 2050 v souladu s vnitrostátními závazky v oblasti klimatu a energetiky uvedenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

b)	politiky a opatření jsou dostatečné k dosažení vnitrostátně stanovených cílů;

b)	politiky a opatření jsou dostatečné k dosažení vnitrostátně stanovených cílů a zabrání závislosti renovovaných budov na uhlíku ;

c)	přidělené rozpočtové a správní zdroje jsou dostatečné pro provádění plánu;

c)	přidělené rozpočtové a správní zdroje jsou dostatečné pro provádění plánu;

d)	veřejná konzultace podle odstavce 3 byla dostatečně inkluzivní a

d)	veřejná konzultace podle odstavce 3 byla dostatečně inkluzivní a

plány splňují požadavky podle odstavce 1 a jsou vyhotoveny v souladu se vzorem v příloze II. Po konzultaci s výborem zřízeným podle článku 30 může Komise vydat pro jednotlivé členské státy doporučení v souladu s čl. 9 odst. 2 a článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999. Pokud jde o první návrh plánu renovace budov, může Komise vydat doporučení pro jednotlivé členské státy nejpozději šest měsíců poté, co členský stát tento plán předložil.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 40

Čl. 5 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost	Stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov byly stanoveny za účelem dosažení alespoň nákladově optimálních úrovní . Energetická náročnost se vypočítá podle metody uvedené v článku 4. Nákladově optimální úrovně se vypočtou v souladu se srovnávacím metodickým rámcem uvedeným v článku 6.	1. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov byly stanoveny v souladu s cestou k zajištění klimaticky neutrálního fondu budov do roku 2050 . Energetická náročnost se vypočítá podle metody uvedené v článku 4. Norma nulových emisí se vypočte v souladu se srovnávacím metodickým rámcem uvedeným v článku 6.
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost pro prvky budovy, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou nahrazeny nebo namontovány dodatečně, s cílem dosáhnout alespoň nákladově optimálních úrovní .	Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost pro prvky budovy, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou nahrazeny nebo namontovány dodatečně, s cílem splnit normu nulových emisí .
Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov. V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního prostředí , aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nedostatečnému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy. Členské státy pravidelně přezkoumávají své minimální požadavky na energetickou náročnost nejméně jednou za pět let a v případě potřeby je aktualizují, aby odrážely technický pokrok v sektoru budov, výsledky výpočtu nákladově optimálních úrovní podle článku 6 a aktualizované vnitrostátní cíle a politiky v oblasti energetiky a klimatu.	Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov. V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu požadavek na vhodné podmínky vnitřního prostředí a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy. Tyto místní podmínky by měly být posuzovány v rámci regionu, nikoli na celostátní úrovni, protože se často mohou mezi jednotlivými obcemi lišit.

Odůvodnění

Cíle směrnice o energetické náročnosti budov je třeba sladit s ambicí dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Pozměňovací návrh 41

Čl. 6 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 29, pokud jde o srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. Do 30. června 2026 Komise přezkoumá srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost ve stávajících budovách, u kterých probíhá větší renovace, a pro jednotlivé prvky budov. […]

Výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 29, pokud jde o srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. Do 30. června 2026 Komise nahradí srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost ve stávajících budovách, u kterých probíhá větší renovace, a pro jednotlivé prvky budov metodikou pro výpočet minimální normy energetické náročnosti s cílem zajistit budovy s nulovými a téměř nulovými emisemi . […]

Odůvodnění

Nákladově optimální metodika je důležitým nástrojem pro posouzení opatření členských států.

Pozměňovací návrh 42

Článek 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Členské státy zajistí, aby od následujících dat byly nové budovy budovami s nulovými emisemi v souladu s přílohou III:

1. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány zajistí, aby od následujících dat byly nové budovy budovami s nulovými emisemi v souladu s přílohou III:

a)	od 1. ledna 2027 nové budovy užívané nebo vlastněné orgány veřejné moci a

a)	od 1. ledna 2027 nové budovy užívané nebo vlastněné orgány veřejné moci a

b)	od 1. ledna 2030 všechny nové budovy;

b)	od 1. ledna 2030 všechny nové budovy;

c)	od 1. ledna 2030 stávající budovy, jsou-li na jejich renovaci použity finanční prostředky EU.

Dokud se nepoužijí požadavky podle prvního pododstavce, členské státy zajistí, aby všechny nové budovy byly alespoň budovami s téměř nulovou spotřebou energie a aby splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené v souladu s článkem 5.

2. Členské státy zajistí výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu v souladu s přílohou III a jeho zveřejnění prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti budovy:

2. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány zajistí výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu v souladu s přílohou III a jeho zveřejnění prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti budovy:

a)	od 1. ledna 2027 pro všechny nové budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 2 000 metrů čtverečních a

a)	od 1. ledna 2027 pro všechny nové budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 2 000 metrů čtverečních a

b)	od 1. ledna 2030 pro všechny nové budovy.

b)	od 1. ledna 2030 pro všechny nové budovy.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici s cílem přizpůsobit přílohu III technickému pokroku a inovacím, stanovit upravené maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v příloze III pro renovované budovy a přizpůsobit maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v případě budov s nulovými emisemi.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici s cílem přizpůsobit přílohu III technickému pokroku a inovacím, stanovit pro členské státy normy nulových a téměř nulových emisí pro budovy a vypracovat požadavky týkající se nízkouhlíkových a obnovitelných zdrojů dodávané energie a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu pro budovy s nulovými emisemi.

4. Členské státy ve vztahu k novým budovám řeší otázky zdravého vnitřního prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, požární bezpečnosti, rizik spojených s intenzivní seismickou aktivitou a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy se rovněž zabývají pohlcováním uhlíku souvisejícím s ukládáním uhlíku v budovách nebo na budovách.

4. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány ve vztahu k novým budovám řeší otázky zdravého vnitřního prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, požární bezpečnosti, rizik spojených s intenzivní seismickou aktivitou a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy se rovněž zabývají pohlcováním uhlíku souvisejícím s ukládáním uhlíku v budovách nebo na budovách.

Článek 7a

Nový evropský Bauhaus

1. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány zajistí, aby stavební investoři realizující projekty renovace budov obdrželi informace o cílech a možnostech zapojení do iniciativy Nový evropský Bauhaus, a to při vyhledávání poradenství, podávání žádostí o financování a při vydávání povolení.

2. Členské státy zmocní místní a regionální orgány k vytvoření specializovaných podpůrných nástrojů pro referenční budovy podle přílohy VII této směrnice, které obohacují kulturní krajinu a jsou udržitelné a inkluzivní v souladu s iniciativou Nový evropský Bauhaus. Nástroje mohou zahrnovat finanční plány pro renovace, které budou představovat názornou ukázku toho, jak lze jednotlivé budovy nebo celé městské části přeměnit na budovy a čtvrti s nulovými emisemi, a to cenově dostupným, udržitelným a sociálně inkluzivním způsobem, a zároveň maximalizovat širší přínosy prostřednictvím participativního přístupu vycházejícího „zdola“.

3. Členské státy zavedou vnitrostátní průmyslové politiky pro velkovýrobu místně přizpůsobitelných montovaných stavebních prvků pro renovaci budov, které plní různé funkce, včetně estetické či izolační a funkce výroby energie, a pro zelené infrastruktury a podporují biologickou rozmanitost, vodní hospodářství, přístupnost a mobilitu.

Odůvodnění

Cíle směrnice o energetické náročnosti budov je třeba sladit s ambicí dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Pozměňovací návrh 43

Článek 8

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Stávající budovy	Stávající budovy
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost budovy nebo jejích renovovaných částí s cílem splnit minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 5, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Tyto požadavky se použijí pro renovovanou budovu nebo ucelenou část budovy jako celek. Navíc či alternativně lze požadavky použít na renovované prvky budov.	1. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost budovy nebo jejích renovovaných částí s cílem splnit normy nulových emisí stanovené podle článku 5, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Tyto požadavky se použijí pro renovovanou budovu nebo ucelenou část budovy jako celek. Navíc či alternativně lze požadavky použít na renovované prvky budov nebo na integrované oblastní a místní obvody .
2. Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby energetická náročnost prvku budovy, jenž je součástí obvodového pláště budovy a má významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště budovy, splňovala v případě jeho dodatečné montáže nebo nahrazení minimální požadavky na energetickou náročnost, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné .	2. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány dále přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby energetická náročnost prvku budovy, jenž je součástí obvodového pláště budovy a má významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště budovy, splňovala v případě jeho dodatečné montáže nebo nahrazení minimální požadavky na energetickou náročnost, pokud je to z technického a funkčního hlediska cesta k budovám s nulovými nebo téměř nulovými emisemi .
3. Členské státy podporují v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace vysoce účinné alternativní systémy , pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Členské státy věnují v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace pozornost otázkám zdravého vnitřního prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, požární bezpečnosti, rizikům spojeným s intenzivní seismickou aktivitou, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.	3. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány zajistí, aby v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace bylo podporováno zavádění vysoce účinných alternativních systémů , pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné , a prosazují využívání místně dostupných zdrojů . Členské státy zajistí, aby větší renovace budov řešily otázky zdravého vnitřního prostředí, vysokou schopnost zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí, mimo jiné prostřednictvím ekologických infrastruktur, odstraňování a ukládání uhlíku, dodržování norem požární bezpečnosti, zmírňování rizik spojených s intenzivní seizmickou aktivitou a odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a zlepšení přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením , a současně dbají na vhodné využití daňových pobídek a specializovaných nástrojů financování .

Odůvodnění

Cíle směrnice o energetické náročnosti budov je třeba sladit s ambicí dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Pozměňovací návrh 44

Článek 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Minimální normy energetické náročnosti

1. Členské státy zajistí, aby

1. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány zajistí, aby

a)	budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných orgánů dosáhly nejpozději

a)	budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných orgánů dosáhly nejpozději

i)	po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti F a

i)	po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti F a

ii)	po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E;

b)	jiné než obytné budovy a ucelené části budov, které nejsou ve vlastnictví veřejných orgánů, dosáhly nejpozději

b)	jiné než obytné budovy a ucelené části budov, které nejsou ve vlastnictví veřejných orgánů, dosáhly nejpozději

i)	po 1. lednu 2027 alespoň třídy energetické náročnosti F a

i)	po 1. lednu 2027 alespoň třídy energetické náročnosti F a

ii)	po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E;

c)	obytné budovy a ucelené části budov dosáhly nejpozději

c)	obytné budovy a ucelené části budov dosáhly nejpozději

i)	po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti F a

i)	po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti F.

ii)	po 1. lednu 2033 alespoň třídy energetické náročnosti E.

Členské státy mohou požadovat prodloužení lhůty stanovené v tomto odstavci, pokud Evropské komisi zašlou žádost s odůvodněním a pokud je to v souladu s vnitrostátním plánem renovace budov uvedeným v čl. 3 odst. 1 písm. a), jde-li o konkrétní části jejich fondu budov.

Členské státy ve svém plánu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) stanoví konkrétní časové harmonogramy pro budovy uvedené v tomto odstavci s cílem dosáhnout vyšších tříd energetické náročnosti do roku 2040 a 2050, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi .

Členské státy ve svém plánu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) stanoví konkrétní rozvrh, co se týče renovace všech budov tak, aby splňovaly normu nulových nebo téměř nulových emisí, a zajištění dekarbonizace celkového fondu budov do roku 2050 .

Členské státy mohou též uplatňovat místně integrované přístupy na úrovni oblastního nebo místního obvodu, a zajistit tak, aby všechny budovy v průměru splňovaly normy nulových emisí uhlíku. U historických budov určí členský stát datum na základě technického posouzení a posouzení proveditelnosti. Jejich emise by měly být kompenzovány podporou budov s pozitivní klimatickou bilancí a rozšířením výroby energie z obnovitelných zdrojů dodávané ze sítě .

2. Kromě minimálních norem energetické náročnosti stanovených podle odstavce 1 může každý členský stát stanovit minimální normy energetické náročnosti pro renovaci všech ostatních stávajících budov.

Stanoví-li se minimální normy energetické náročnosti, jsou navrženy s ohledem na vnitrostátní plán a cíle pro roky 2030, 2040 a 2050 obsažené v plánu renovace budov členského státu a na transformaci vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

2. V souladu s článkem 15 členské státy a místní a regionální orgány podporují dodržování minimálních norem nulových emisí prostřednictvím všech těchto opatření:

vhodných finančních opatření, zejména těch, která se zaměřují na zranitelné domácnosti a domácnosti s nízkými a středními příjmy , osoby postižené energetickou chudobou nebo osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU)…/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti] , a s cílem řešit překážky na trhu ;

b)	poskytování technické pomoci, mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst;

c)	navržení integrovaných systémů financování;

d)	odstranění jiných než ekonomických překážek, včetně rozdělených pobídek, a

e)	monitorování sociálních dopadů, zejména na nejzranitelnější osoby;

f)	využití nevyužívaných budov k novým účelům a jejich přizpůsobení současným potřebám;

g)	stanovení rámce, který zajistí, že bude k dispozici dostatečná pracovní síla s odpovídající úrovní dovedností, jež umožní včasné provedení požadavků.

3. V souladu s článkem 15 členské státy podporují dodržování minimálních norem energetické náročnosti prostřednictvím všech těchto opatření:

3. Pokud je budova renovována tak, aby splňovala normu nulových emisí , členské státy zajistí soulad s minimálními požadavky na energetickou náročnost prvků budov podle článku 5 a v případě větší renovace s požadavky na nulové emise stávajících budov podle článku 8.

a)	vhodných finančních opatření, zejména těch, která se zaměřují na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou nebo osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU)…/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

b)	poskytování technické pomoci, mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst;

c)	navržení integrovaných systémů financování;

d)	odstranění jiných než ekonomických překážek, včetně rozdělených pobídek, a

e)	monitorování sociálních dopadů, zejména na nejzranitelnější osoby.

4. Pokud je budova renovována tak, aby splňovala minimální normu energetické náročnosti , členské státy zajistí soulad s minimálními požadavky na energetickou náročnost prvků budov podle článku 5 a v případě větší renovace s minimálními požadavky na energetickou náročnost stávajících budov podle článku 8.

4. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány se mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat normy nulových emisí uvedené v odstavcích 1 a 2 u těchto kategorií budov:

a)	budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění norem nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

b)	budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

c)	dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

d)	obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

e)	samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

Výše uvedené budovy bude přesto nutno renovovat s cílem co nejvíce snížit jejich uhlíkovou stopu a nebránit dosažení celkového cíle klimatické neutrality.

5. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat minimální normy energetické náročnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 u těchto kategorií budov:

5 . Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány přijmou opatření nezbytná k zajištění provádění minimálních norem energetické náročnosti uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vhodných monitorovacích mechanismů a sankcí v souladu s článkem 31.

a)	budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění norem nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

b)	budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

c)	dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

d)	obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

e)	samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

6. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění provádění minimálních norem energetické náročnosti uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vhodných monitorovacích mechanismů a sankcí v souladu s článkem 31.

Odůvodnění

Minimální požadavky je třeba sladit s klimatickou neutralitou, aby se zamezilo závislosti na uhlíku.

Pozměňovací návrh 45

Článek 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pasy pro renovaci budov

1. Do 31. prosince 2023 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici stanovením společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov, a to na základě kritérií uvedených v odstavci 2.

2. Do 31. prosince 2024 členské státy zavedou systém pasů pro renovaci budov na základě společného rámce stanoveného v souladu s odstavcem 1.

3. Pas pro renovaci budovy splňuje následující požadavky:

a)	vydává jej kvalifikovaný a certifikovaný odborník po provedení návštěvy na místě;

a)	vydává jej kvalifikovaný a certifikovaný odborník po provedení návštěvy na místě;

b)	zahrnuje plán renovace , který uvádí posloupnost vzájemně navazujících fází renovace, s cílem transformovat budovu nejpozději do roku 2050 na budovu s nulovými emisemi ;

b)	zahrnuje jasný plán renovace pro jednorázové renovační projekty spojující několik budov na úrovni čtvrti nebo města s cílem pomoci místním orgánům určit nejlepší načasování pro renovaci jednotlivých čtvrtí a upřednostnit čtvrti, jež mají být renovovány jako první ;

c)	uvádí očekávané přínosy, pokud jde o úspory energie, úspory nákladů na energii a snížení provozních emisí skleníkových plynů, jakož i širší přínosy související se zdravím a pohodlím a lepší schopností budovy přizpůsobit se změně klimatu a

c)	uvádí očekávané přínosy, pokud jde o úspory energie, úspory nákladů na energii a snížení provozních emisí skleníkových plynů, jakož i širší přínosy související se zdravím a pohodlím a lepší schopností budovy přizpůsobit se změně klimatu a

d)	obsahuje informace o možné finanční a technické podpoře.

d)	obsahuje informace o možné finanční a technické podpoře.

Odůvodnění

Postupné renovace by mohly vést k neúčinným strategiím renovací a k závislosti na uhlíku.

Pozměňovací návrh 46

Článek 12

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Infrastruktura pro udržitelnou mobilitu

1. Pokud jde o nové jiné než obytné budovy a jiné než obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než pět parkovacích míst, zajistí členské státy:

1. Pokud jde o nové obytné a jiné než obytné budovy a obytné a jiné než obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než pět parkovacích míst, zajistí členské státy:

a)	instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice;

a)	instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice;

b)	instalaci kabeláže pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, a

b)	instalaci kabeláže pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a jízdní kola , a

c)	alespoň jedno parkovací místo pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily, pokud parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

alespoň dvě parkovací místa pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily (za předpokladu, že každý automobil používají alespoň dvě osoby) , pokud parkoviště pro automobily a jízdní kola s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště pro automobily a jízdní kola či elektrických rozvodů tohoto parkoviště.

Členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné využití očekávaného počtu dobíjecích stanic. Odchylně od prvního pododstavce písm. a) členské státy u nových kancelářských budov a kancelářských budov procházejících větší renovací, jež mají více než pět parkovacích míst, zajistí instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každá dvě parkovací místa.

2. Pokud jde o všechny jiné než obytné budovy s více než dvaceti parkovacími místy, členské státy zajistí do 1. ledna 2027 instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každých deset parkovacích míst a alespoň jedno parkovací místo pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily. V případě budov vlastněných nebo užívaných orgány veřejné moci členské státy do 1. ledna 2033 zajistí kabeláž pro nejméně každé druhé parkovací místo.

3. Členské státy mohou upravit požadavky na počet parkovacích míst pro jízdní kola v souladu s odstavci 1 a 2, pokud jde o zvláštní kategorie jiných než obytných budov, v jejichž případě se jízdní kola obvykle používají jako dopravní prostředek méně často.

4. Pokud jde o nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než tři parkovací místa, zajistí členské státy:

a)	instalaci kabeláže pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, a

a)	instalaci kabeláže pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a jízdní kola , a

b)	nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, pokud parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

b)	nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, pokud parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

Členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné využití dobíjecích stanic na všech parkovacích místech. Pokud v případě větší renovace není možné zajistit dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, zajistí členské státy co nejvyšší vhodný počet těchto parkovacích míst.

5. Členské státy se mohou rozhodnout nepoužít odstavce 1, 2 a 4 na konkrétní kategorie budov v případě, že požadovaná kabeláž by závisela na izolovaných mikrosoustavách nebo se budovy nacházejí v nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, pokud by to mělo za důsledek zásadní problémy pro provoz místní energetické soustavy a ohrožení stability místní sítě.

6. Členské státy zajistí, aby dobíjecí stanice uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 byly schopny inteligentního dobíjení a případně obousměrného nabíjení a aby byly provozovány na základě nechráněných a nediskriminačních komunikačních protokolů a norem interoperabilním způsobem a v souladu se všemi právními normami a protokoly uvedenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 19 odst. 6 a 7 nařízení (EU)…/… [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva].

7. Členské státy vybízejí provozovatele veřejně nepřístupných dobíjecích stanic, aby je v příslušných případech provozovali v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení (EU)…/… [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva].

8. Aniž je dotčeno právo členských států upravující majetkové a nájemní poměry, stanoví členské státy opatření v zájmu jednoduššího zavádění dobíjecích stanic v nových i stávajících obytných i jiných než obytných budovách a odstraní regulační překážky, mj. v případě povolovacích a schvalovacích postupů. Členské státy odstraní překážky bránící instalaci dobíjecích stanic v obytných budovách s parkovacími místy, zejména nutnost získat souhlas pronajímatele nebo spoluvlastníků pro soukromou dobíjecí stanici pro vlastní potřebu. Členské státy zajistí dostupnost technické pomoci pro vlastníky a nájemce budov, kteří si přejí instalovat dobíjecí stanice.

8. Aniž je dotčeno právo členských států upravující majetkové a nájemní poměry, měly by členské státy podporovat místní a regionální orgány při provádění opatření v zájmu jednoduššího zavádění dobíjecích stanic v nových i stávajících obytných i jiných než obytných budovách a odstraní regulační překážky, mj. v případě povolovacích a schvalovacích postupů. Členské státy odstraní překážky bránící instalaci dobíjecích stanic v obytných budovách s parkovacími místy, zejména nutnost získat souhlas pronajímatele nebo spoluvlastníků pro soukromou dobíjecí stanici pro vlastní potřebu. Členské státy zajistí dostupnost technické pomoci pro vlastníky a nájemce budov, kteří si přejí instalovat dobíjecí stanice.

9. Členské státy zajistí soudržnost politik pro budovy, tzv. měkkou mobilitu a zelenou mobilitu a pro územní plánování.

10. Členské státy by měly poskytnout podporu místním a regionálním orgánům při navrhování politik využívání půdy a územního plánování s nulovými emisemi.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 47

Čl. 13 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise po konzultaci příslušných zúčastněných subjektů přijme do 31. prosince 2025 prováděcí akt, kterým podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění systému uvedeného v odstavci 2 ve vztahu k jiným než obytným budovám s otopnou soustavou či kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

Komise po konzultaci příslušných zúčastněných subjektů přijme do 31. prosince 2025 prováděcí akt, kterým podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění systému uvedeného v odstavci 2 ve vztahu k jiným než obytným budovám se soustavou pro vytápění a chlazení či kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 48

Čl. 14 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Členské státy zajistí, aby vlastníci, nájemci a správci budov měli přímý přístup k údajům svých systémů budov. Na jejich žádost se přístup nebo údaje poskytnou třetí straně. Členské státy usnadňují plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie v souladu s odstavcem 6.

Pro účely této směrnice zahrnují údaje systémů budov alespoň všechny údaje týkající se energetické náročnosti prvků budov, energetické náročnosti služeb týkajících se budov, systémů automatizace a kontroly budov, měřičů a dobíjecích stanic pro elektromobilitu.

1. Členské státy zajistí, aby vlastníci, nájemci a správci budov měli přímý přístup k údajům příslušných systémů budov. Na jejich odůvodněnou žádost a s předchozím souhlasem vlastníků se přístup nebo údaje poskytnou třetí straně. Členské státy usnadňují plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie v souladu s odstavcem 6.

Odůvodnění

Tímto se vnáší důraz na respektování osobních údajů a pochopení toho, proč mají mít třetí strany přístup k čistě osobním údajům.

Pozměňovací návrh 49

Článek 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Finanční pobídky a překážky na trhu

1. Členské státy zajistí odpovídající financování, podpůrná opatření a další nástroje schopné řešit překážky trhu a stimulovat nezbytné investice do energetických renovací v souladu s vnitrostátním plánem renovace budov a za účelem transformace fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

1. Komise nejpozději do … [jeden rok před uplynutím lhůty pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu] navrhne a) nařízení EU, díky němuž bude EIB moci zaručit všem vlastníkům nemovitostí a všem malým a středním podnikům a mikropodnikům s certifikátem energetické náročnosti třídy G a F přístup k nákladově efektivnímu dlouhodobému financování rozsáhlých renovací nemovitostí a mikropodniků prostřednictvím retailových bank nabízejících jednotné unijní úvěry na renovace podpořené veřejnými zárukami a vázané na hodnotu budov; b) úpravy pravidel pro strukturální fondy EU tak, aby vyžadovaly podstatně větší podíl finančních prostředků, které mají být investovány do renovací budov s certifikátem energetické náročnosti třídy G a F.

2. Členské státy přijmou vhodná regulační opatření k odstranění jiných než ekonomických překážek bránících renovaci budov. Pokud jde o budovy s více než jednou ucelenou částí, mohou tato opatření zahrnovat odstranění požadavků na jednomyslnost ve strukturách spoluvlastnictví nebo umožnění toho, aby struktury spoluvlastnictví byly přímými příjemci finanční podpory.

2. Členské státy sloučí stávající financování a zajistí odpovídající podpůrná opatření a další nástroje , aby byly místní a regionální orgány schopné řešit překážky trhu a stimulovat nezbytné investice do energetických renovací v souladu s vnitrostátním plánem renovace budov a za účelem transformace fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

3. Členské státy využívají nákladově co nejefektivnějším způsobem vnitrostátní financování a financování dostupné na úrovni Unie, zejména Nástroj pro oživení a odolnost, Sociální fond pro klimatická opatření, fondy politiky soudržnosti, InvestEU, výnosy z dražeb emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES [pozměněné směrnice o systému ETS] a další zdroje veřejného financování.

3. Členské státy přijmou vhodná regulační opatření k odstranění jiných než ekonomických překážek bránících renovaci budov. Pokud jde o budovy s více než jednou ucelenou částí, mohou tato opatření zahrnovat odstranění požadavků na jednomyslnost ve strukturách spoluvlastnictví nebo umožnění toho, aby struktury spoluvlastnictví byly přímými příjemci finanční podpory.

4. Na podporu mobilizace investic členské státy prosazují zavádění podpůrných finančních nástrojů, jako jsou úvěry na energetickou účinnost a hypotéky na renovace budov, smlouvy o energetických službách, daňové pobídky, systémy financování z daní a z účtů, záruční fondy, fondy zaměřené na rozsáhlé renovace, fondy zaměřené na renovace s významnou minimální prahovou hodnotou cílených úspor energie a normy hypotečního portfolia. Směrují investice do energeticky účinného veřejného fondu budov v souladu s pokyny Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí.

4. Členské státy a EU využívají nákladově co nejefektivnějším způsobem vnitrostátní financování a financování dostupné na úrovni Unie, zejména slučují Nástroj pro oživení a odolnost, Sociální fond pro klimatická opatření, fondy politiky soudržnosti, InvestEU, výnosy z dražeb emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES [pozměněné směrnice o systému ETS] a další zdroje veřejného financování. Členské státy a EU by měly zjednodušit postupy pro slučování stávajících finančních prostředků na místní a regionální úrovni.

5. Členské státy usnadňují agregaci projektů, aby umožnily přístup investorů a souborná řešení pro potenciální klienty . Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti určené na renovace budov byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy zajistí, aby banky a další finanční instituce a investoři dostávali informace o možnostech účasti na financování zlepšení energetické náročnosti budov.

5. Na podporu mobilizace investic členské státy prosazují zavádění podpůrných finančních nástrojů, jako jsou úvěry na energetickou účinnost a hypotéky na renovace budov, smlouvy o energetických službách, daňové pobídky, systémy financování z daní a z účtů, záruční fondy, fondy zaměřené na rozsáhlé renovace, fondy zaměřené na renovace s významnou minimální prahovou hodnotou cílených úspor energie a normy hypotečního portfolia. Směrují investice do energeticky účinného veřejného fondu budov v souladu s pokyny Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí.

6. Členské státy zajistí, aby byly zřízeny nástroje technické pomoci – mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst – zaměřené na všechny subjekty zapojené do renovací budov, včetně vlastníků bytů a domů a správních, finančních a hospodářských subjektů, včetně malých a středních podniků.

6. Členské státy usnadňují agregaci projektů a slučování stávajících finančních prostředků , aby místním a regionálním orgánům umožnily slučovat renovační projekty a prostřednictvím souborných řešení v oblasti financování skupin budov určených k renovaci zvyšovat jejich atraktivitu pro investory . Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti určené na renovace budov byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy zajistí, aby banky a další finanční instituce a investoři dostávali informace o možnostech účasti na financování zlepšení energetické náročnosti budov.

7. Členské státy zavedou opatření a financování na podporu vzdělávání a odborné přípravy s cílem zajistit dostatečný počet pracovníků s patřičnou úrovní dovedností odpovídajících potřebám v sektoru budov.

7. Členské státy zajistí, aby byly zřízeny nástroje technické pomoci – mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst – zaměřené na všechny subjekty zapojené do renovací budov, včetně vlastníků bytů a domů a správních, finančních a hospodářských subjektů, včetně malých a středních podniků.

8. Komise je případně na žádost členských států nápomocna při sestavování vnitrostátních nebo regionálních programů finanční podpory zaměřených na snížení energetické náročnosti budov , zejména stávajících budov , tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů mezi odpovědnými vnitrostátními nebo regionálními orgány či subjekty.

8. Členské státy zavedou opatření a financování na podporu vzdělávání a odborné přípravy s cílem zajistit dostatečný počet pracovníků s patřičnou úrovní dovedností odpovídajících potřebám v sektoru budov.

9. Členské státy zajistí provázanost svých finančních opatření v oblasti snižování energetické náročnosti při renovacích budov se zamýšlenými nebo již dosaženými úsporami energie stanovenými podle jednoho či více z těchto kritérií:

9. Komise je případně na žádost členských států nápomocna při sestavování vnitrostátních nebo regionálních programů finanční podpory zaměřených na dosažení norem nulových nebo téměř nulových emisí v budovách , zejména stávajících budovách , tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů mezi odpovědnými vnitrostátními nebo regionálními orgány či subjekty.

a)	energetická náročnost zařízení či materiálu použitých k renovaci; v tomto případě má být zařízení či materiál použitý k renovaci instalován osobami s příslušnou úrovní certifikace či kvalifikace a musí splňovat minimální požadavky na energetickou náročnost prvků budov;

b)	standardní hodnoty výpočtu úspor energie v budovách;

c)	zlepšení dosažené takovou renovací porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní;

d)	výsledky energetického auditu;

e)	výsledky jiné relevantní, transparentní a přiměřené metody, která prokazuje snížení energetické náročnosti.

10. Nejpozději od 1. ledna 2027 členské státy neposkytují finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2027 v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. h) bodem i) třetí odrážkou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (1) o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti a s článkem 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) o strategických plánech SZP.

10. Členské státy zajistí provázanost svých finančních opatření v oblasti nulových emisí při renovacích budov s dosaženým snížením emisí stanoveným podle jednoho či více z těchto kritérií:

a)	energetická náročnost zařízení či materiálu použitých k renovaci; v tomto případě má být zařízení či materiál použitý k renovaci instalován osobami s příslušnou úrovní certifikace či kvalifikace a musí splňovat minimální požadavky na nulové nebo téměř nulové emise prvků budov;

b)	standardní hodnoty výpočtu nulových emisí v budovách;

c)	zlepšení dosažené takovou renovací porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní;

d)	výsledky energetického auditu;

e)	výsledky jiné relevantní, transparentní a přiměřené metody, která prokazuje snížení energetické náročnosti.

11. Členské státy podněcují rozsáhlé renovace a významné programy, které se zabývají vysokým počtem budov a vedou k celkovému snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 %, prostřednictvím vyšší finanční, fiskální, administrativní a technické podpory. Členské státy zajistí, aby postupná rozsáhlá renovace, která obdrží finanční pobídku z veřejných prostředků, probíhala ve fázích stanovených v pasu pro renovaci budovy .

11. Nejpozději od 1. ledna 2027 členské státy neposkytují finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2027 v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. h) bodem i) třetí odrážkou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (1) o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti a s článkem 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) o strategických plánech SZP.

12. Finanční pobídky se přednostně zaměřují na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU)…/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

12. Členské státy podněcují významné programy, které se zaměřují na budovy s nulovými emisemi a vedou k celkovým nulovým emisím prostřednictvím vyšší finanční, fiskální, administrativní a technické podpory. Členské státy od 1. ledna 2027 nebudou postupné rozsáhlé renovaci poskytovat žádnou finanční, fiskální, administrativní ani technickou podporu .

13. Při poskytování finančních pobídek, jež jsou určeny vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí na renovaci pronajímaných budov nebo jejich ucelených částí, členské státy zajistí, aby z finančních pobídek měli prospěch jak vlastníci, tak nájemci, a to zejména poskytováním podpory nájemného nebo stanovením stropů pro zvýšení nájemného.

13. Finanční pobídky se přednostně zaměřují na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU)…/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

14. Při poskytování finančních pobídek, jež jsou určeny vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí na renovaci pronajímaných budov nebo jejich ucelených částí, členské státy zajistí, aby z finančních pobídek měli prospěch jak vlastníci, tak nájemci, a to zejména poskytováním podpory nájemného nebo stanovením stropů pro zvýšení nájemného.

15. EU a členské státy poskytují účelově vázané finanční prostředky určené na renovaci za účelem snížení energetické náročnosti budov úředně chráněných jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě.

Odůvodnění

Má-li být směrnice úspěšně provedena, je důležité naplánovat řádné financování pro místní a regionální orgány.

Pozměňovací návrh 50

Článek 16

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Certifikáty energetické náročnosti

1. Členské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov. Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy vyjádřenou číselným ukazatelem spotřeby primární energie v kWh/(m2.r) a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, minimální normy energetické náročnosti, požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti.

2. Nejpozději do 31. prosince 2025 se certifikát energetické náročnosti vyhotovuje v souladu se vzorem stanoveným v příloze V. Uvádí třídu energetické náročnosti budovy na uzavřené stupnici používající výhradně písmena od A do G. Písmeno A odpovídá budovám s nulovými emisemi podle definice v čl. 2 bodě 2 a písmeno G odpovídá 15 % energeticky nejnáročnějších budov ve vnitrostátním fondu budov v době zavedení stupnice. Členské státy zajistí, aby pokud jde o zbývající třídy energetické náročnosti (B až F), byly ukazatele energetické náročnosti pro jednotlivé třídy rovnoměrně rozděleny do pásem. Členské státy zajistí společnou vizuální identitu certifikátů energetické náročnosti na svém území.

2. Nejpozději do 31. prosince 2025 se certifikát energetické náročnosti vyhotovuje v souladu se vzorem stanoveným v příloze V. Uvádí třídu energetické náročnosti budovy na uzavřené stupnici používající výhradně písmena od A do G. Písmeno A + odpovídá budovám s nulovými emisemi podle definice v čl. 2 bodě 2 a písmeno G odpovídá 15 % energeticky nejnáročnějších budov ve vnitrostátním fondu budov v době zavedení stupnice. Členské státy zajistí, aby pokud jde o zbývající třídy energetické náročnosti (B až F), byly ukazatele energetické náročnosti pro jednotlivé třídy rovnoměrně rozděleny do pásem. Členské státy zajistí společnou vizuální identitu certifikátů energetické náročnosti na svém území.

3. Členské státy zajistí kvalitu, spolehlivost a finanční dostupnost certifikátů energetické náročnosti. Zajistí, aby certifikáty energetické náročnosti vydávali nezávislí odborníci po návštěvě na místě.

4. Certifikát energetické náročnosti obsahuje doporučení na snížení energetické náročnosti a provozních emisí skleníkových plynů budovy nebo ucelené části budovy, které je optimální nebo efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, pokud již budova nebo ucelená část budovy nesplňuje příslušnou normu pro budovy s nulovými emisemi. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti zahrnují:

4. Certifikát energetické náročnosti obsahuje doporučení na snížení provozních emisí skleníkových plynů budovy nebo ucelené části budovy, pokud již budova nebo ucelená část budovy nesplňuje příslušnou normu pro budovy s nulovými emisemi. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti zahrnují:

a)	opatření přijatá v souvislosti s větší renovací obvodového pláště budovy nebo technického systému nebo systémů budovy a

a)	opatření přijatá v souvislosti s větší renovací obvodového pláště budovy nebo technického systému nebo systémů budovy a

b)	opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými prvky budov nezávisle na větší renovaci obvodového pláště budovy nebo technického systému nebo systémů budovy.

b)	opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými prvky budov nezávisle na větší renovaci obvodového pláště budovy nebo technického systému nebo systémů budovy.

5. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti musí být pro konkrétní budovu technicky proveditelná a uvádět odhad úspor energie a snížení provozních emisí skleníkových plynů. Mohou udávat odhad rozsahu období návratnosti nebo nákladů a výnosů po dobu jejího ekonomického životního cyklu.

5. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti musí být pro konkrétní budovu technicky proveditelná a uvádět odhad úspor energie k dosažení nulových nebo téměř nulových provozních emisí skleníkových plynů. Mohou udávat odhad rozsahu období návratnosti nebo nákladů a výnosů po dobu jejího ekonomického životního cyklu.

6. Doporučení zahrnují posouzení toho, zda lze otopnou soustavu nebo klimatizační systém přizpůsobit tak, aby fungovaly při účinnějším nastavení teploty, jako v případě nízkoteplotních zářičů pro teplovodní otopné soustavy, včetně požadovaného návrhu tepelného výkonu a požadavků na teplotu/průtok.

7. Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace, včetně nákladové účinnosti doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti. Posouzení nákladové efektivnosti je založeno na souboru standardních podmínek, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a předběžný odhad nákladů. Obsahuje dále informace o krocích, které je nutné podniknout k provedení doporučení. Majiteli nebo nájemci mohou být poskytnuty i další informace o souvisejících tématech, jako jsou energetické audity nebo pobídky finanční či jiné povahy a možnosti financování, nebo poradenství ohledně toho, jak zvýšit klimatickou odolnost budovy.

7. Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace, včetně nákladové účinnosti doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti. Posouzení nákladové efektivnosti je založeno na souboru standardních podmínek, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a předběžný odhad nákladů. Obsahuje dále informace o provedení doporučení. Majiteli nebo nájemci mohou být poskytnuty i další informace o souvisejících tématech, jako jsou energetické audity nebo pobídky finanční či jiné povahy a možnosti financování, nebo poradenství ohledně toho, jak zvýšit klimatickou odolnost budovy.

8. Certifikace ucelených částí budov může být založena na:

a)	společné certifikaci celé budovy nebo

a)	společné certifikaci celé budovy nebo

b)	posouzení jiné srovnatelné ucelené části budovy s totožnými energetickými charakteristikami ve stejné budově.

b)	posouzení jiné srovnatelné ucelené části budovy s totožnými energetickými charakteristikami ve stejné budově.

9. Certifikace rodinných domů může být založena na posouzení jiné srovnatelné budovy podobné konstrukce a velikosti a s podobnými vlastnostmi skutečné energetické náročnosti, pokud tuto srovnatelnost může zaručit odborník, který certifikát energetické náročnosti vydal.

10. Platnost certifikátu energetické náročnosti nesmí překročit pět let. U budov s třídou energetické náročnosti A, B nebo C stanovenou v souladu s odstavcem 2 však platnost certifikátu energetické náročnosti nepřekročí deset let.

11. Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se modernizují pouze jednotlivé prvky (jednotlivá nebo samostatná opatření). Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se zavádí opatření uvedená v pasu pro renovaci budovy.

Odůvodnění

Minimální požadavky je třeba sladit s klimatickou neutralitou, aby se zamezilo závislosti na uhlíku.

Pozměňovací návrh 51

Čl. 17 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Členské státy zajistí, aby byl digitální certifikát energetické náročnosti vydán pro:

a)	budovy nebo ucelené části budov při výstavbě, po větší renovaci, při prodeji nebo pronájmu novému nájemci nebo při obnovení nájemní smlouvy a

a)	budovy nebo ucelené části budov při výstavbě, po větší renovaci, při prodeji nebo pronájmu novému nájemci a

b)	budovy, které vlastní nebo užívají veřejné orgány.

b)	budovy, které vlastní nebo užívají veřejné orgány.

Požadavek na vydání certifikátu energetické náročnosti v případě dotčené budovy nebo ucelené části budovy se neuplatní, je-li k dispozici certifikát vydaný podle směrnice 2010/31/EU nebo podle této směrnice a je-li tento certifikát platný.

Odůvodnění

V některých členských státech jsou smlouvy prodlužovány automaticky. Zásah v tomto směru by mohl vést k soudním sporům.

Pozměňovací návrh 52

Čl. 17. odst. 2

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Členské státy vyžadují, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov nebo ucelených částí budov nebo při obnovení nájemní smlouvy byl potenciálnímu nájemci nebo kupujícímu předložen certifikát energetické náročnosti a aby kupujícímu nebo nájemci byl certifikát energetické náročnosti předán.	Členské státy vyžadují, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov nebo ucelených částí budov byl potenciálnímu novému nájemci nebo kupujícímu předložen certifikát energetické náročnosti a aby kupujícímu nebo novému nájemci byl certifikát energetické náročnosti předán.

Odůvodnění

V některých členských státech jsou smlouvy prodlužovány automaticky. Zásah v tomto směru by mohl vést k soudním sporům.

Pozměňovací návrh 53

Čl. 19 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Databáze energetické náročnosti budov 1. Každý členský stát zřídí vnitrostátní databázi energetické náročnosti budov, jež umožňuje shromažďovat údaje o energetické náročnosti budov a o celkové energetické náročnosti vnitrostátního fondu budov. Databáze umožňuje shromažďování údajů týkajících se certifikátů energetické náročnosti, inspekcí, pasů pro renovaci budov, ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a vypočtené nebo změřené spotřeby energie dotčených budov.

Databáze energetické náročnosti a emisí budov 1. Každý členský stát zřídí vnitrostátní databázi energetické náročnosti budov s dílčími regionálními databázemi , jež umožňuje shromažďovat údaje o energetické náročnosti budov a souvisejících emisích a o celkové energetické náročnosti a emisích vnitrostátního fondu budov. Databáze umožňuje shromažďování údajů týkajících se certifikátů energetické náročnosti, inspekcí, pasů pro renovaci budov, ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a vypočtené nebo změřené spotřeby energie dotčených budov.

Odůvodnění

Je důležité vytvořit vnitrostátní databáze energetické náročnosti a emisí budov, avšak s regionálním rozdělením.

Pozměňovací návrh 54

Čl. 26 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí dostupnost pokynů a odborné přípravy pro subjekty odpovědné za provádění této směrnice. Tyto pokyny a odborná příprava se zaměřují na význam snižování energetické náročnosti a umožňují úvahy o optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti, o snižování emisí skleníkových plynů, o využívání energie z obnovitelných zdrojů a využívání ústředního vytápění a chlazení při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových či obytných oblastí. Tyto pokyny a odborná příprava mohou rovněž řešit strukturální zlepšení, přizpůsobování se změně klimatu, požární bezpečnost, rizika spojená s intenzivní seismickou aktivitou, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu, emise látek znečišťujících ovzduší (včetně jemných částic) a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Členské státy zajistí dostupnost pokynů a odborné přípravy pro místní a regionální orgány a pro subjekty odpovědné za provádění této směrnice. Tyto pokyny a odborná příprava se zaměřují na význam snižování spotřeby energie a surovin a snižování energetické náročnosti , aby se zajistilo, že budovy během svého životního cyklu splňují normy v oblasti nulových a téměř nulových emisí, a umožňují úvahy o optimální kombinaci snižování spotřeby energie a surovin, zlepšení v oblasti energetické účinnosti, o nulových emisích skleníkových plynů, o využívání energie z obnovitelných zdrojů a využívání ústředního vytápění a chlazení při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových či obytných oblastí. Tyto pokyny a odborná příprava by měly rovněž zahrnovat politiky v oblasti využívání půdy a územního plánování a mohou rovněž řešit strukturální zlepšení, přizpůsobování se změně klimatu, požární bezpečnost, rizika spojená s intenzivní seismickou aktivitou, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu, emise látek znečišťujících ovzduší (včetně jemných částic) a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 55

Příloha III

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Celková roční spotřeba primární energie v nové budově s nulovými emisemi splňuje maximální prahové hodnoty uvedené v tabulce níže . […] Celková roční spotřeba primární energie v nové nebo renovované budově s nulovými emisemi je ročně plně pokryta: – energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě a splňující kritéria článku 7 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů], – energií z obnovitelných zdrojů poskytnutou společenstvím pro obnovitelné zdroje ve smyslu článku 22 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo – energií z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla ze soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení v souladu s čl. 24 odst. 1 směrnice (EU)…/… [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti]. Budova s nulovými emisemi nezpůsobuje na místě uhlíkové emise z fosilních paliv. Pouze v případech, kdy z důvodu povahy budovy nebo nedostatečného přístupu ke společenstvím pro obnovitelné zdroje nebo způsobilým soustavám ústředního vytápění a chlazení není technicky proveditelné splnit požadavky podle prvního pododstavce, může být celková roční spotřeba primární energie pokryta rovněž energií ze sítě splňující kritéria stanovená na vnitrostátní úrovni.

Celková roční spotřeba primární energie v nové budově s nulovými emisemi je v souladu s metodikou použitou v článcích 4–6 . Ty by měly být rozpracovány a doplněny o požadavky ohledně emisí skleníkových plynů tak, aby byly v souladu s cílem klimatické neutrality EU. Celková roční spotřeba primární energie v nové nebo renovované budově s nulovými emisemi je ročně plně pokryta: – energií z obnovitelných zdrojů nebo získanou z odpadu vyrobenou na místě nebo poskytovanou ze sítě a splňující kritéria článku 7 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů], – energií z obnovitelných zdrojů poskytnutou společenstvím pro obnovitelné zdroje ve smyslu článku 22 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo – energií z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla ze soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení v souladu s čl. 24 odst. 1 směrnice (EU)…/… [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti]. Budova s nulovými emisemi nezpůsobuje na místě uhlíkové emise z fosilních paliv. Pouze v případech, kdy z důvodu povahy budovy nebo nedostatečného přístupu ke společenstvím pro obnovitelné zdroje nebo způsobilým soustavám ústředního vytápění a chlazení není technicky proveditelné splnit požadavky podle prvního pododstavce, může být celková roční spotřeba primární energie pokryta rovněž energií ze sítě splňující kritéria stanovená na vnitrostátní úrovni.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

zdůrazňuje, že revize směrnice o energetické náročnosti budov je základním kamenem balíčku „Fit for 55“ a je nesmírně důležitá pro provádění renovační vlny. Je proto zásadní zajistit, aby tato revize stanovila správnou úroveň ambicí a zavedla odpovídající podpůrné mechanismy s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality fondu budov EU;

přijímá kladně skutečnost, že návrh odkazuje na politiky přizpůsobování, má nicméně za to, že by přizpůsobování mělo být v návrhu zakotveno pevněji a mělo by být součástí pasů pro renovaci budov;

vítá, že návrh obsahuje odkaz na přístup založený na oběhovosti, a zdůrazňuje, že je třeba, aby se v textu na oběhovost odkazovalo systematicky, a to i s přihlédnutím k vázanému uhlíku;

domnívá se, že rozsah výzev, před nimiž stojíme, pokud jde o klimatickou transformaci, a energetická bezpečnost vyžadují ambicióznější přístup k transformaci energetiky, jak ostatně jasně vytyčuje plán REPowerEU. Tento přístup by měl zahrnovat technickou pomoc, odbornou přípravu a prohlubování dovedností pracovníků a posilování schopností místních a regionálních orgánů. V tomto smyslu má za to, že by ústředním prvkem návrhu měla být koncepce „energetické dostatečnosti“, jež by měla být začleněna do pasu renovací budov;

zdůrazňuje, že rozsáhlá renovace budov je příležitostí k řešení problému energetické chudoby a zajištění pozitivní energetické bilance budov zranitelných domácností a podniků. Za tímto účelem vyzývá k vytvoření komplexní politiky v oblasti energetické chudoby s cílem zabránit tomu, aby renovační vlna problémy související s energetickou chudobou v celé EU ještě zhoršila. Z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní strategii zaměřenou na vymýcení energetické chudoby, a je připraven spolupracovat s nově zřízenou koordinační skupinou pro energetickou chudobu a zranitelné spotřebitele s cílem vypracovat strategii, kterou bude možné provádět na místní a regionální úrovni. V této souvislosti je rovněž nutné nabídnout řešení starším lidem, aby mohli financovat nezbytná opatření v rámci boje proti změně klimatu, a především pak zohlednit skutečnost, že pro tuto věkovou kategorii představuje vlastní bydlení určitou jistotu ve stáří;

domnívá se, že do definice budovy s nulovými a téměř nulovými emisemi je třeba zahrnout optiku životního cyklu budovy tak, abychom mohli prosazovat klimaticky neutrální fond budov do roku 2050. Při tom je třeba respektovat technologickou neutralitu a ucelený pohled na energetické systémy odrážející různé podmínky na místní a regionální úrovni a na úrovni členských států. Do této definice by měla být zahrnuta i energie z elektrické a plynárenské sítě, pokud pochází z obnovitelných zdrojů a nebo jde-li o energii z opětovného využití odpadu. Měla by být v souladu s postupy dekarbonizace v energetickém systému obecně uvedenými ve směrnicích o energetické účinnosti a o obnovitelných zdrojích energie a neměla by být omezena pouze na úroveň budov;

domnívá se, že používání minimálních norem energetické náročnosti by bez dostatečně ambiciózních cílů mohlo vést k závislosti na uhlíku, snížit úroveň ambicí v rámci renovační vlny a učinit ji v zásadě nevhodnou pro dosažení cílů stanovených na roky 2030 a 2050, které jsou klíčové pro klimatickou transformaci, ale také pro posílení energetické bezpečnosti. Minimální normy energetické náročnosti by měly zahrnovat též požadavky na emise skleníkových plynů během životního cyklu při výstavbě infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů a dodávkách této energie. Zdůrazňuje, že minimální normy energetické náročnosti budou účinné pouze tehdy, nesleví-li z ambiciózních cílů a budou-li je provázet opatření, jež pomohou překonat překážky, které dosud brzdily renovační úsilí, a nezbytné financování a technická podpora s cílem usnadnit jejich zavedení;

uznává, že je třeba se zaměřit na energeticky nejnáročnější budovy a budovy s velkým potenciálem úspor energie. Považuje za nutné zajistit dostupnost kvalifikované pracovní síly a podnikatelů a uznává dopad na hodnotu budov a trhy s nemovitostmi, který by neměl mít za následek zvýšené náklady pro nájemníky. Žádá proto, aby členské státy měly zákonnou možnost požadovat prodloužení stanovené lhůty, pokud to bude důvodné vlivem výjimečných okolností;

poukazuje na to, že „větší renovace“ stávajících budov bez ohledu na jejich velikost probíhá jednou za 25 let u obytných budova a jednou za 15 let u jiných než obytných budov. Má tedy za to, že u přístupu založeného na postupných renovacích hrozí riziko, že bude překážkou pro naplnění ambicí renovační vlny a že jeho důsledkem budou nehospodárné přístupy k renovaci budov, které by měly být řešeny spíše systematickým a integrovaným přístupem než jako souhrn samostatných intervencí. V tomto smyslu vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly pokyny ohledně zlepšování energetické účinnosti historických budov, mimo jiné s využitím činnosti iniciativy Nový evropský Bauhaus. Renovace těchto budov by měly být podporovány pomocí zvláštních režimů financování a měl by pro ně být zajištěn přiměřeně pružný časový rámec.

10.

podotýká, že přechod k systematickému oběhovému přístupu k renovacím budov vyžaduje značné úsilí, pokud jde o rekvalifikaci a podporu místních kompetencí, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru;

11.

domnívá se, že významnou úlohu, pokud jde o prosazení ambiciózního přístupu k renovaci budov, by mělo hrát zadávání veřejných zakázek. Za tímto účelem zdůrazňuje, že všechny renovace, které zadávají veřejné orgány, by měly být podpořeny pokyny členských států a EU a pokud možno by se měly řídit kritérii zelených veřejných zakázek a veřejných zakázek v oběhovém hospodářství;

12.

zdůrazňuje, že energetické účinnosti fondu budov nelze dosáhnout, zaměříme-li se pouze na jednotlivé budovy, a že individuální zásahy musí být podpořeny systematickým oblastním přístupem k energetické účinnosti měst v rámci městského a územního plánování;

13.

opakuje, že cílů renovační vlny nelze dosáhnout bez značných a specificky vyčleněných zdrojů, a to jak z hlediska finančního krytí, tak z hlediska budování kapacit a technické podpory. Zdůrazňuje, že směrnice o energetické náročnosti budov je příležitostí k tomu, aby jako hlavní nástroj pro její provádění bylo prosazováno využívání jednotných kontaktních míst;

14.

je přesvědčen o tom, že venkovské regiony a obecně vzato všechny regiony s vysokým podílem rodinných a vícegeneračních domů mají jiné potřeby než městské oblasti a že vyžadují odlišná řešení. Je nezbytné, aby byl ve směrnici zohledněn i tento aspekt;

15.

poukazuje na to, že historické budovy mají ve městech EU významnou kulturní a symbolickou hodnotu. Domnívá se, že je třeba zachovat jejich architektonickou hodnotu a nalézt řešení, která zajistí, aby tyto budovy plnily také příkladnou úlohu veřejných budov. V tomto smyslu vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly pokyny ohledně zlepšování energetické účinnosti historických budov a vytvořily zvláštní režimy financování pro tyto účely.

V Bruselu dne 30. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).

30.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 375/112

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský akt o datech

(2022/C 375/10)

Zpravodajka:

Anne KARJALAINEN (FI/SES), členka zastupitelstva města Kerava

Odkaz:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech)

COM(2022) 68 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

57. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V případě krizových situací, jako je ohrožení veřejného zdraví, mimořádné situace způsobené zhoršením životního prostředí a velké přírodní katastrofy, včetně katastrof způsobených změnou klimatu i závažných katastrof způsobených člověkem, jako jsou významné kybernetické bezpečnostní incidenty, převáží veřejný zájem vyplývající z použití dat nad zájmy držitelů dat volně nakládat s daty, která mají v držení. V takovém případě by držitelé dat měli mít povinnost data subjektům veřejného sektoru nebo orgánům, institucím či jiným subjektům Unie na jejich žádost zpřístupnit. Existence krizové situace se určuje v souladu s příslušnými postupy členských států nebo příslušných mezinárodních organizací .

V případě krizových situací, jako je ohrožení veřejného zdraví, mimořádné situace způsobené zhoršením životního prostředí a velké přírodní katastrofy, včetně katastrof způsobených změnou klimatu i závažných katastrof způsobených člověkem, jako jsou významné kybernetické bezpečnostní incidenty, převáží veřejný zájem vyplývající z použití dat nad zájmy držitelů dat volně nakládat s daty, která mají v držení. V takovém případě by držitelé dat měli mít povinnost data subjektům veřejného sektoru nebo orgánům, institucím či jiným subjektům Unie na jejich žádost zpřístupnit. Existence krizové situace se určuje společně s členskými státy EU/EHP a konkrétněji v členských státech – tj. když je podána žádost o data, určí se krizová situace v souladu s právními předpisy členského státu, jehož subjekt veřejného sektoru tato data požaduje .

Odůvodnění

Definice jsou důležité pro zajištění konzistentní komunikace a stejného chápání věcí. Určení krizové situace je obzvláště důležité, neboť pokud nastane, mají podniky povinnost poskytovat data bezplatně.

Pozměňovací návrh 2

Nový bod odůvodnění za 61. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	(nový) Pro účely tohoto nařízení je třeba zohlednit přístup veřejnosti k úředním dokumentům a z toho vyplývající vnitrostátní právní předpisy.

Odůvodnění

Nařízení musí být v souladu s cíli zásady veřejného přístupu a se zájmy chráněnými předpisy o důvěrnosti.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 2 odst. 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10) „krizovou situací“ výjimečná situace, která negativně ovlivňuje obyvatelstvo Unie, členského státu nebo jeho části a kdy hrozí závažné a trvalé následky pro životní podmínky nebo hospodářskou stabilitu, nebo podstatné znehodnocení hospodářských aktiv v Unii nebo příslušném členském státě (příslušných členských státech). Existence krizové situace se určuje společně s členskými státy EU/EHP a konkrétněji v členských státech – tj. když je podána žádost o data, určí se krizová situace v souladu s právními předpisy členského státu, jehož subjekt veřejného sektoru tato data požaduje ;

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 4

Článek 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

21)	(nový) „službami obecného zájmu“ služby, které jsou jako takové klasifikovány orgány členských států a na které se vztahují zvláštní závazky veřejné služby.

Odůvodnění

Nařízení by mělo obsahovat povinnost zpřístupnit data ke sdílení ve veřejném zájmu, pokud jde o všeobecné krizové situace.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 14 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Tato kapitola se nevztahuje na malé podniky a mikropodniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení 2003/361/ES.

Tato kapitola se nevztahuje na malé podniky a mikropodniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení 2003/361/ES , pokud se sdílená data netýkají místní úrovně a nemají být předávána místním veřejným subjektům nebo poskytována za účelem zajišťování služeb obecného hospodářského zájmu v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními prováděcími právními předpisy .

Odůvodnění

Mělo by být usnadněno sdílení dat mezi subjekty místních ekosystémů bez ohledu na velikost příslušného soukromého subjektu a v případě služeb obecného hospodářského zájmu.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 15 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3)	(nový) požadovaná data se týkají služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu poskytovaných v souladu s platnými právními předpisy EU, a to na místní (obecní) úrovni.

Odůvodnění

Příklady osvědčených postupů ukazují, že partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou přispívat ke zdravým místním ekosystémům. Jsou také základem mnoha služeb poskytovaných v inteligentních městech a obcích, jako je například inteligentní mobilita. Jelikož výměna dat může dlouhodobě zlepšit život občanů, měla by se pro tyto účely stát pravidlem.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 17 odst. 1 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)	upřesní, jaká data se požadují;

a)	v souladu s minimálními požadavky na data, jež stanovila Komise pro žádosti o data, upřesní, jaká data se požadují;

Odůvodnění

Je třeba odpovídajícím způsobem specifikovat minimální požadavky na data pro žádosti o data v rámci Evropy. Sjednocení žádostí o data přinese prospěch i podnikům.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 17 odst. 2 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)	být formulována jasným, výstižným a jednoduchým jazykem, který je pro držitele dat srozumitelný;

a)	být formulována jasným, výstižným a jednoduchým jazykem, který je pro držitele dat srozumitelný , nebo, pokud je o data žádán držitel dat v jiném členském státě EU/EHP, jazykem členského státu EU/EHP, v němž je držitel dat usazen ;

Odůvodnění

Měla by být stanovena jasná pravidla pro přeshraniční žádosti o informace, mimo jiné pokud jde o jazyk, ve kterém mají být tyto žádosti podávány.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 17 odst. 2 písm. f)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

f)	být bez zbytečného odkladu zpřístupněna veřejnosti on-line.

Odůvodnění

Ustanovení čl. 17 odst. 2 písm. f) by mělo být z aktu o datech vypuštěno. Povinnost vést veřejný registr mimořádných událostí by mohla představovat bezpečnostní riziko a zvyšovat administrativní zátěž.

Pozměňovací návrh 10

Článek 18

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Držitel dat, který obdrží žádost o přístup k datům podle této kapitoly, zpřístupní data bez zbytečného odkladu žádajícímu subjektu veřejného sektoru nebo orgánu, instituci či jinému subjektu Unie.

1. Držitel dat, který obdrží žádost o data podle této kapitoly, zpřístupní data bez zbytečného odkladu , nejpozději však do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti o informace, žádajícímu subjektu veřejného sektoru nebo orgánu, instituci či jinému subjektu Unie.

2. Aniž jsou dotčeny zvláštní potřeby týkající se dostupnosti dat vymezené v odvětvových právních předpisech, může držitel dat žádost odmítnout nebo požádat o její změnu do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti o data, která jsou nezbytná k reakci na krizovou situaci, a do patnácti pracovních dnů v ostatních případech výjimečné potřeby z některého z těchto důvodů:

a)	data nejsou k dispozici;

b)	žádost nesplňuje podmínky stanovené v čl. 17 odst. 1 a 2.

a)	data nejsou k dispozici;

b)	žádost nesplňuje podmínky stanovené v čl. 17 odst. 1 a 2.

3. V případě žádosti o data, která jsou potřeba k reakci na krizovou situaci, může držitel dat žádost rovněž odmítnout nebo požádat o její změnu, pokud již požadovaná data poskytl v reakci na žádost pro stejný účel předloženou dříve jiným subjektem veřejného sektoru nebo orgánem, institucí či jiným subjektem Unie a nebyl informován o zničení dat podle čl. 19 odst. 1 písm. c).

4. Pokud se držitel dat rozhodne žádost zamítnout nebo požádat o její změnu v souladu s odstavcem 3, uvede totožnost subjektu veřejného sektoru nebo orgánu, instituce či jiného subjektu Unie, které dříve žádost za stejným účelem podaly.

5. Pokud vyhovění žádosti o zpřístupnění dat subjektu veřejného sektoru nebo orgánu, instituci či jinému subjektu Unie vyžaduje zpřístupnění osobních údajů, vynaloží držitel dat přiměřené úsilí k pseudonymizaci údajů, pokud lze žádosti vyhovět pseudonymizovanými údaji.

6. Pokud si subjekt veřejného sektoru nebo orgán, instituce nebo subjekt Unie přeje napadnout odmítnutí držitele dat poskytnout požadovaná data nebo požádat o změnu žádosti nebo pokud chce držitel dat žádost napadnout, předloží se záležitost příslušnému orgánu uvedenému v článku 31.

7. (nový) Držitel dat poskytne data ve formátu, který je pro příjemce dat srozumitelný a čitelný pro generický software, případně v otevřeném formátu v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu stávajícího katalogu norem, a to buď podle současných právních předpisů EU, nebo každého členského státu EU nebo EHP.

Odůvodnění

Nařízení by mělo obsahovat jasná ustanovení o lhůtách pro zpřístupnění dat. Kromě toho je třeba zohlednit právo držitele dat žádost o data odmítnout nebo požadovat její opravu.

Data předávaná v případě krizových situací musí být pro různé zúčastněné strany čitelná a použitelná za pomoci běžně používaného softwaru a systémů. Je třeba při tom zachovat technologickou neutralitu a zohlednit interoperabilitu využívání dat.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 18 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V případě žádosti o data, která jsou potřeba k reakci na krizovou situaci, může držitel dat žádost rovněž odmítnout nebo požádat o její změnu, pokud již požadovaná data poskytl v reakci na žádost pro stejný účel předloženou dříve jiným subjektem veřejného sektoru nebo orgánem, institucí či jiným subjektem Unie a nebyl informován o zničení dat podle čl. 19 odst. 1 písm. c).

V případě žádosti o data, která jsou potřeba k reakci na krizovou situaci, může držitel dat žádost rovněž odmítnout nebo požádat o její změnu, pokud již přesně tatáž požadovaná data poskytl v reakci na žádost pro stejný účel předloženou dříve jiným subjektem veřejného sektoru nebo orgánem, institucí či jiným subjektem Unie a nebyl informován o zničení dat podle čl. 19 odst. 1 písm. c).

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit, že žádosti o data od různých subjektů veřejného sektoru jsou jen zřídkakdy totožné a že poskytnutá data mohou rychle zastarat.

Pozměňovací návrh 12

Nový článek za článkem 19

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(nový nadpis) Zpracování dat a přístup veřejnosti k úředním dokumentům

(nový) Povinnost vyplývající z právních předpisů členského státu zveřejnit či nezveřejnit úřední dokumenty v držení příslušného orgánu v souladu s vnitrostátními pravidly o důvěrnosti se vztahuje rovněž na žádosti o poskytnutí dat a data, které upravuje toto nařízení. Cílem je sladit zásadu veřejného přístupu s opatřeními přijatými podle tohoto nařízení.

Odůvodnění

Podle vnitrostátních právních předpisů mohou být – v souladu se zásadou veřejného přístupu – data nebo dokumenty, jež byly předány, orgánu veřejné moci zpřístupněny veřejnosti. V takových případech se na tyto úřední dokumenty vztahují vnitrostátní předpisy o důvěrnosti, včetně zásady zachování obchodního tajemství.

Pozměňovací návrh 13

Článek 20

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3. (nový)

a)	pokud je držitel dat podnikem poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu podle nařízení Komise (EU) č. 360/2012 (*1) , není odměna za data poskytnutá v souladu s článkem 15 součástí vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu;

pokud je držitel dat podnikem poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu na základě samostatného rozhodnutí podle sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/C 8/02), musí být odměna za data poskytnutá podle článku 15 odečtena od vyrovnávací platby za službu obecného hospodářského zájmu poskytovanou držitelem dat.

Odůvodnění

V nařízení by měla být upřesněna pravidla pro výpočet vyrovnávací platby pro podniky, které již poskytují služby obecného hospodářského zájmu v souladu s platnými evropskými právními předpisy nebo vnitrostátními právními předpisy provádějícími právo EU.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 31 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za sledování a vymáhání uplatňování tohoto nařízení. Členské státy mohou zřídit jeden nebo několik nových orgánů nebo využít stávající orgány.	Každý členský stát určí jeden nebo více orgánů příslušných pro uplatňování a vymáhání tohoto nařízení a pro pokyny s osvědčenými postupy, dovednosti a vypracování kodexů chování pro výměnu dat . Členské státy mohou zřídit jeden nebo několik nových orgánů nebo využít stávající orgány a zapojit místní a regionální orgány .

Odůvodnění

Měla by být jmenována zvláštní odborná skupina nebo orgán, který vydá pokyny pro výměnu dat, vypracuje kodexy chování pro výměnu dat a zaručí odpovídající dovednosti.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 31 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

j)	(nové) vypracování kodexu chování pro výměnu dat, který by stanovil společné cíle a případy, kdy je výměna dat vyžadována ve veřejném zájmu, jakož i společné soubory dat, které mají držitelé dat zpřístupnit.

Odůvodnění

Úkoly zvláštní odborné skupiny nebo orgánu by měly být jasně vymezeny.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

vítá návrh evropského aktu o datech, neboť jeho cílem je zajistit spravedlivé rozdělení přidané hodnoty plynoucí z dat mezi aktéry ekonomiky založené na datech a zároveň zabezpečit dostupnost dat pro místní a regionální orgány, reagovat na společenské a hospodářské výzvy, podporovat inovace a respektovat práva a zájmy všech zúčastněných stran, zejména ochranu osobních údajů;

vítá návrh, protože jeho cílem je umožnit volný pohyb neosobních dat mezi podniky (B2B), ze soukromého sektoru k veřejným orgánům (B2G), z veřejných orgánů k podnikům (G2B) a mezi veřejnými orgány (G2G). Návrh je považován za důležité opatření k budování důvěry mezi soukromými podniky a veřejnými orgány v oblasti zpracování údajů. Obsahuje jasná ustanovení o smluvních ujednáních týkajících se výměny dat a odměny za jejich použití. Výbor považuje sdílení dat za důležité pro účinné vymáhání práva na úrovni členských států a na nižší než celostátní úrovni a poukazuje na to, že přístup k datům má zásadní význam pro veřejné orgány, zejména na místní a regionální úrovni (1). Dobrovolná samoregulace dosud nebyla dostatečnou zárukou přístupu místních a regionálních orgánů k datům;

navrhuje, aby byli držitelé dat povzbuzováni k výměně dat nejen právními povinnostmi stanovenými v navrhovaném nařízení, ale také prostřednictvím „měkkých opatření“, jako jsou finanční pobídky a platformy pro výměnu osvědčených postupů. Vyzývá místní a regionální orgány, aby šly příkladem a poskytovaly služby a opatření založené na datech v reálném čase;

zdůrazňuje, že výměna dat ze stále většího počtu průmyslových, veřejných nebo propojených zařízení a z internetu věcí a související spolupráce v EU jsou zdrojem udržitelného růstu a udržitelných inovací. Musí být využívána v souladu s evropskými a vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů, hospodářské soutěži, právech duševního vlastnictví atd.;

poukazuje na význam evropských hodnot při posuzování práv dominantních platforem v oblasti odpovědnosti. To platí zejména pro ty platformy, jejichž obchodní modely pocházejí ze třetích zemí. Evropská unie se může v této oblasti ujmout vedoucí úlohy a vytvořit inovativní právní předpisy pro ekonomiku založenou na datech, které mohou později převzít třetí země;

žádá, aby byly v postupech zadávání veřejných zakázek a programech financování členských států stanoveny pobídky pro zpřístupňování a interoperabilitu dat a pro rozvoj technologií anonymizace a související výzkum;

vyzývá sociální partnery, aby se více zapojili do vypracovávání doporučení ohledně využívání dat ke zvýšení produktivity na pracovišti, a zajistili tak práva pracovníků i dostatečné dovednosti;

bere na vědomí návrh Komise obsažený v aktu o datech na zřízení Evropského sboru pro datové inovace, jenž by měl formulovat doporučení pro sdílení dat a pro rozhodnutí o standardizaci, a navrhuje stanovit v kapitole IX tohoto aktu o datech odpovídající strukturu. V souladu s doporučeními několika workshopů o výměně B2G by příslušné orgány jednotlivých členských států mohly stanovit společné cíle, dohodnout se na způsobu poskytování dat a vypracovat společný přístup nebo společný kodex chování;

Rozvoj ekonomiky založené na datech na místní úrovni

vítá nové požadavky na povinné předávání dat, které posilují zejména práva malých a středních podniků – páteře hospodářství EU – tím, že snižují závislost na velkých držitelích dat a brání monopolizaci ze strany velkých nadnárodních společností;

10.

vítá návrh Komise zavést „zkoušku nepřiměřenosti“ na ochranu mikropodniků a malých a středních podniků před povinnostmi jednostranně vymáhanými velkými společnostmi, jakož i závazek Komise, že vypracuje nezávazné smluvní podmínky pro přístup k datům a jejich používání, aby byla posílena vyjednávací pozice malých a středních podniků vůči třetím stranám, aniž by to pro ně znamenalo významné dodatečné náklady;

11.

požaduje vyjasnění přístupu k datům zejména v souvislosti s hodnotovými řetězci a datovými ekosystémy, kde se menší subjekty sice podílely na vytváření souborů dat, ale nemají k datům, které pomohly vytvořit, přístup;

Zpřístupňování dat veřejnému sektoru

12.

zdůrazňuje, že sdílení dat je ve veřejném zájmu, aby bylo možné reagovat na krizové situace, vyšetřovat události, které k nim mohly vést, a předcházet jim, a zvyšovat odolnost vůči budoucím krizím. Data jsou rovněž zásadní pro pochopení zhoršování stavu životního prostředí a změny klimatu a pro přijímání cílených opatření k boji proti nim. Lze je také využít k navrhování opatření pro lepší boj proti trestné činnosti a terorismu;

13.

považuje za důležitou možnost stanovenou v návrhu, že v případě krizové situace a v jiných mimořádných případech nebo při obnově po takové situaci může být podnikům uložena povinnost zpřístupnit data na základě žádosti orgánů o informace. V budoucnu by mohla být v případě poruch stále důležitějším faktorem, který budou muset místní a regionální orgány zohlednit ve svých krizových plánech, strojově generovaná data. V aktu o datech není přímo upraveno, jak mohou místní a regionální orgány zjistit, jaká data jsou na trhu nabízena a za jakou cenu;

14.

považuje za důležité upřesnit minimální požadavky na žádosti o data podávané podle článku 17 a podrobněji upravit ničení dat podle článku 19. Příslušné postupy a specifikace musí být společně dohodnuty na úrovni Evropské unie;

15.

domnívá se, že data potřebná k řešení krizové situace musí být pro subjekty veřejného sektoru a orgány, instituce a další subjekty EU čitelná za pomoci běžných nástrojů a bez nutnosti dalších investic;

16.

poukazuje na to, že podle kapitoly V aktu o datech mohou subjekty veřejného sektoru v určitých situacích využívat data, která mají v držení podniky. V souvislosti s dalšími kapitolami nařízení by však mělo být vyjasněno, zda mohou místní a regionální subjekty vystupovat i jiným způsobem, například jako uživatelé dat, držitelé dat nebo příjemci dat. Definice obsažené v aktu o datech by měly být znovu přezkoumány z tohoto hlediska;

17.

konstatuje, že veřejné orgány, včetně místních a regionálních orgánů, využívají cloudové služby v různé míře. Výbor vyzývá Komisi, aby vytvořila jasný rámec a co nejlepší podmínky pro podporu využívání cloudových služeb. Zvláštní pozornost by měla být věnována zlepšení energetické účinnosti cloudových služeb v souladu s koncepcí green coding. Náklady na informační a komunikační technologie na místní a regionální úrovni by se mohly výrazně snížit, kdyby se stávající řešení využívala ve větším měřítku a kdyby se spojily odborné znalosti soukromých a veřejných institucí;

18.

vyzývá k odstranění stávajících nedostatků v interoperabilitě dat ve všech čtyřech aspektech (právní, organizační, sémantická a technická interoperabilita), pokud jde o využívání cloudových služeb a přeshraniční spolupráci mezi soukromými provozovateli a veřejnými orgány;

19.

poukazuje na to, že datový obsah by měl být standardizován až na úroveň metadat, neboť čím menší je prostor pro interpretaci, tím kompatibilnější jsou data, čímž se ušetří dodatečné náklady např. na jejich konverzi;

20.

poukazuje na to, že dosažení interoperability dat je náročným dlouhodobým úkolem. Využívání znalostí a know-how v oblasti interoperability dat a související systémové změny jsou náročné na zdroje;

21.

poukazuje na to, že interoperabilita a kvalita dat mají rozhodující význam, a vítá proto rozvoj vhodných organizačních přístupů a struktur;

22.

konstatuje, že malým obcím, venkovským oblastem a malým a středním podnikům často chybí odborné znalosti a lidské i finanční zdroje pro využívání, výměnu a sdílení dat. Členské státy a Evropská unie zde musí pomoci a poskytnout nezávazné vzorové smluvní podmínky a technickou a finanční podporu při školení „odborníků na sdílení dat“. To by bylo možné realizovat například prostřednictvím evropských center pro digitální inovace v rámci programu Digitální Evropa. Pro výměnu osvědčených postupů, budování udržitelné znalostní a dovednostní základny a zvyšování datové gramotnosti má rozhodující význam spolupráce s místními podnikateli a začínajícími podniky, jakož i s vysokými školami v regionu;

Proporcionalita a subsidiarita

23.

domnívá se, že návrh nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. Přidaná hodnota opatření Evropské unie v této oblasti je jednoznačná, neboť používání dat má přeshraniční povahu a je třeba překonat stávající překážky, jež stojí v cestě širšímu využívání možných přínosů dat ze strany podniků, spotřebitelů i veřejného sektoru.

V Bruselu dne 30. června 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(*1) Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu.

(1) CDR 5356/2020.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 375

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 30. září2022

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Výbor regionů
	150. plenární zasedání VR, 29. 6. 2022–30. 6. 2022
2022/C 375/01	Usnesení Evropského výboru regionů – Návrhy Evropského výboru regionů týkající se pracovního programu Evropské komise na rok 2023	1
2022/C 375/02	Usnesení Evropského výboru regionů – Výsledky Konference o budoucnosti Evropy a navazující opatření	9
	STANOVISKA
	Výbor regionů
	150. plenární zasedání VR, 29. 6. 2022–30. 6. 2022
2022/C 375/03	Stanovisko Evropského výboru regionů k nové strategii EU pro Arktidu	15
2022/C 375/04	Stanovisko Evropského výboru regionů – Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)	21
2022/C 375/05	Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček týkající se rozšíření 2021	26
2022/C 375/06	Stanovisko Evropského výboru regionů – Ekologická transformace – Jak najít rovnováhu mezi společenskou přijatelností a environmentálními požadavky z hlediska měst a regionů za účelem budování odolných komunit?	34
2022/C 375/07	Stanovisko Evropského výboru regionů – Plnění zelených rozpočtů na místní a regionální úrovni	41

	III Přípravné akty
	Výbor regionů
	150. plenární zasedání VR, 29. 6. 2022–30. 6. 2022
2022/C 375/08	Stanovisko Evropského výboru regionů – Zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem	45
2022/C 375/09	Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov	64
2022/C 375/10	Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský akt o datech	112