ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. září 2022,

kterým se přijímá postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4 Evropské unie na rozpočtový rok 2022

(2022/C 364/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 44 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

—	rozpočet Unie na rozpočtový rok 2022 byl s konečnou platností přijat dne 24. listopadu 2021 (2);

—	dne 1. července 2022 předložila Komise dokument obsahující návrh opravného rozpočtu č. 4 k souhrnnému rozpočtu na rozpočtový rok 2022,

ROZHODLA TAKTO:

---

(1)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 45, 24.2.2022, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

22. září 2022

(2022/C 364/02)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	0,9884
JPY	japonský jen	139,18
DKK	dánská koruna	7,4365
GBP	britská libra	0,87256
SEK	švédská koruna	10,8724
CHF	švýcarský frank	0,9684
ISK	islandská koruna	139,90
NOK	norská koruna	10,2350
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,657
HUF	maďarský forint	405,25
PLN	polský zlotý	4,7592
RON	rumunský lei	4,9411
TRY	turecká lira	18,1559
AUD	australský dolar	1,4840
CAD	kanadský dolar	1,3278
HKD	hongkongský dolar	7,7583
NZD	novozélandský dolar	1,6832
SGD	singapurský dolar	1,3998
KRW	jihokorejský won	1 384,79
ZAR	jihoafrický rand	17,3514
CNY	čínský juan	6,9804
HRK	chorvatská kuna	7,5235
IDR	indonéská rupie	14 824,28
MYR	malajsijský ringgit	4,5140
PHP	filipínské peso	57,721
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	36,803
BRL	brazilský real	5,0677
MXN	mexické peso	19,6129
INR	indická rupie	79,8970

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Nové národní strany euromincí k oběhu

(2022/C 364/03)

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1).

Dne 12. července 2022 Rada Evropské unie rozhodla, že Chorvatská republika splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2023 (2).

Od 1. ledna 2023 bude tedy Chorvatská republika vydávat euromince, pokud ECB schválí objem jejich emise (viz čl. 128 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie).

1 eurocent	2 eurocenty	5 eurocentů	10 eurocentů
20 eurocentů	50 eurocentů	1 euro	2 eura

Vydávající země: Chorvatská republika

Datum emise:1. ledna 2023

Popis návrhů:

1, 2 a 5 centů: hlaholice s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí

Střední část mince zobrazuje písmena „HR“ napsaná hranatou variantou hlaholice ve formě ligatury, přičemž HR je oficiálním kódem pro Chorvatsko podle ISO 3166-1 alpha-2. Hlaholice je nejstarším slovanským písmem a vedle cyrilice je jedním ze dvou slovanských písem. Ačkoli si hlaholská abeceda za vzor vzala řeckou abecedu, je původním písmem, které pravděpodobně vytvořil filosof Konstantin (svatý Cyril) za účelem šíření křesťanství mezi slovanskými národy. Chorvati začali používat hlaholici ve druhé polovině 9. století a na konci 12. století byli jediným národem, který toto písmo používal a dále jej rozvíjel. První knihou vytištěnou v tomto chorvatském starém církevním slovanském jazyku, napsanou chorvatskou hlaholicí (v hranaté variantě), byl misál „Misal po zakonu rimskoga dvora“ (Missale Romanum Glagolitice), který byl v Chorvatsku vytištěn v roce 1483, tedy jen 28 let po Gutenbergově Bibli. Jednalo se o první inkunábuli v Evropě, která nebyla vytištěna latinkou a v latině. Hlaholice se v Chorvatsku používala až do první poloviny 19. století a stala se důležitou součástí chorvatské identity. Vpravo pod ligaturou „HR“ je chorvatská šachovnice, část státního znaku Chorvatské republiky. V horní střední části je uveden rok vydání a v dolní střední části je uvedeno označení vydávající země. Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

10, 20 a 50 centů: Nikola Tesla s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí

Uprostřed mince je portrét Nikoly Tesly obklopený čárami magnetického pole. Tyto čáry sahají od portrétu ke kruhu dvanácti hvězd, což symbolizuje spojení Nikoly Tesly s členskými státy EU, kde strávil část svého života. Nikola Tesla, chorvatský, evropský a americký vynálezce srbského původu, se narodil 10. července 1856 v chorvatské vesnici Smiljan. V Chorvatsku chodil do školy ve Smiljanu, Gospići a v Karlovaci, kde i odmaturoval. Jeho patenty a teoretická práce vytvořily podmínky pro globální elektrifikaci, zatímco jeho práce v oblasti vysokofrekvenčního elektrického proudu a bezdrátového přenosu elektromagnetických vln připravila půdu pro rozvoj radiotechniky a telekomunikací. Jeden z jeho nejznámějších vynálezů, Teslův transformátor (Teslova cívka), vynalezený v roce 1891, byl použit k výrobě elektřiny s vysokofrekvenčním střídavým proudem vysokého napětí. Výraz „tesla“ byl přijat jako jednotka magnetické indukce na 11. všeobecné konferenci pro váhy a míry v roce 1960. Nalevo od portrétu a čar magnetického pole je chorvatská šachovnice, část státního znaku Chorvatské republiky. Mezi čarami magnetického pole je nahoře vlevo označení vydávající země, zatímco rok vydání je uveden v dolní části vpravo.

1 euro: kuna s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí

Národní strana jednoeurové mince znázorňuje kunu s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí. Uprostřed národní strany mince je obrázek kuny. Toto rychlé a čilé zvíře s vzácnou tmavě hnědou srstí a žlutou náprsenkou na krku a hrudi je symbolem chorvatské měnové historie. Ve středověku byly kuní kožky používány k úhradě daní pomocí platby v naturáliích (kunovina nebo marturina) ve Slavonii, na chorvatském pobřeží a v Dalmácii. Dále se staly zúčtovací jednotkou a poté fungovaly jako peníze v moderním slova smyslu. Kuna byla též vyobrazena na minci nazvané

banovac jako první motiv chorvatské měny od první poloviny 13. století do konce 14. století, a proto hraje důležitou úlohu v chorvatské měnové a fiskální historii. Za vyobrazením kuny je chorvatská šachovnice, část státního znaku Chorvatské republiky. Označení vydávající země „HRVATSKA“ je vlevo nahoře a vpravo dole je uveden rok vydání „2023“.

2 euro: zeměpisná mapa Chorvatské republiky s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí

Ve střední části mince je symbolické a stylizované zeměpisné vyobrazení Chorvatské republiky. Charakteristický a rozpoznatelný zeměpisný tvar Chorvatska odráží jak jeho zeměpisné rysy, tak jeho historické podmínky. Chorvatsko se zeměpisně rozprostírá od rozlehlé Panonské nížiny přes Dinárské hory po pobřeží Jaderského moře, které je jedno z nejčlenitějších pobřeží na světě s velkým množstvím ostrovů. Polovina chorvatského území se nachází v Panonii, třetina v pobřežní oblasti Jaderského moře a zbývající část v hornatém Dinárském regionu. Aby bylo dosaženo v návrhu mince harmonie, za zeměpisnou mapou se nachází stroze pravidelná chorvatská šachovnice jako část znaku Chorvatské republiky, která kontrastuje s výrazně „organickými“ hranicemi, přičemž rok vydání je do ní začleněn ve střední části vpravo. V dolní části nalevo, paralelně k vyobrazení zeměpisné mapy, je uvedeno označení vydávající země. Na vlysu hrany mince jsou nejkrásnější verše Chvalozpěvu svobody „O lijepa, o draga, o slatka slobodo“ („Ó nádherná, ó drahá, ó sladká svobodo“), který je nedílnou součástí pastorální hry „Dubravka“ od spisovatele Ivana Gunduliće ze 17. století.

---

(1)  Informace o ostatních euromincích byly zveřejněny v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1, Úř. věst. C 254, 20.10.2006, s. 6, a Úř. věst. C 248, 23.10.2007, s. 8.

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2022 o přijetí eura Chorvatskem ke dni 1. ledna 2023 (Úř. věst. L 187, 14.7.2022, s. 31).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10699 – SALMAR / NTS)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 364/04)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10845 - HG / WCAS / WARBURG PINCUS / NORSTELLA)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 364/05)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.