9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/1

EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2021–2022

Dílčí zasedání od 8. do 11. března 2022

PŘIJATÉ TEXTY

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/2

P9_TA(2022)0056

Zmenšující se prostor pro občanskou společnost v Evropě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o zmenšujícím se prostoru pro občanskou společnost v Evropě (2021/2103(INI))

(2022/C 347/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014 (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (nařízení o podmíněnosti) (2),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2021 nazvané „Zpráva o právním státu 2021 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2021)0700),

—	s ohledem na pokyny Komise k provádění pravidel EU týkajících se definice napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu a zabránění tomuto napomáhání ze dne 23. září 2020 (3),

—	s ohledem na zprávu skupiny Evropského hospodářského a sociálního výboru pro základní práva a právní stát z června 2020 nazvanou „Vnitrostátní vývoj z hlediska občanské společnosti, 2018–2019“,

—

s ohledem na zprávu Agentury EU pro základní práva (FRA) ze dne 17. ledna 2018 nazvanou „Problémy, kterým čelí organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU“, její věstníky o dopadech pandemie COVID-19 v EU na základní práva zveřejněné v roce 2020 a na její další zprávy, údaje a nástroje, zejména na informační systém Evropské unie pro základní práva (EFRIS),

—	s ohledem na zprávu agentury FRA ze dne 22. září 2021 nazvanou „Ochrana občanského prostoru v EU“,

—	s ohledem na společné pokyny Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Benátské komise ze dne 1. ledna 2015 o svobodě sdružování,

—	s ohledem na zprávu Rady Evropy ze dne 11. února 2019 nazvanou „Zmenšující se prostor pro občanskou společnost: dopad na mladé lidi a jejich organizace“,

—	s ohledem na pokyny OBSE/ODIHR a Benátské komise ze dne 8. července 2019 o svobodě pokojného shromažďování,

—	s ohledem na pokyny OSN ze dne 23. září 2020 o ochraně a podpoře občanského prostoru,

—	s ohledem na deklaraci OSN ze dne 9. prosince 1998 o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody,

—	s ohledem na obecnou připomínku č. 34 Výboru pro lidská práva OSN ze dne 12. září 2011 k článku 19: svoboda přesvědčení a projevu,

—	s ohledem na obecnou připomínku č. 37 Výboru pro lidská práva OSN ze dne 17. září 2020 k článku 21: právo na pokojné shromažďování,

—

s ohledem na Úmluvu Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (Aarhuská úmluva) a na rozhodnutí VII/9 ze dne 21. října 2021 o mechanismu rychlé reakce pro řešení případů souvisejících s čl. 3 odst. 8 Aarhuské úmluvy,

—	s ohledem na rezoluce OSN č. 2250 (2015), 2419 (2018) a 2535 (2020) o mládeži, míru a bezpečnosti,

—	s ohledem na Deklaraci OSN o obráncích lidských práv z roku 1998,

—	s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům ze dne 10. října 2007 o právním postavení nevládních organizací v Evropě,

—	s ohledem na prohlášení komisařky Rady Evropy pro lidská práva ze dne 16. května 2019 nazvané „Braňme obránce práv osob LGBTI“,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ze dne 20. března 2019 nazvané „Odolná demokracie díky silné a různorodé občanské společnosti“,

—	s ohledem na stanovisko EHSV ze dne 19. října 2017 nazvané „Financování organizací občanské společnosti ze strany EU“,

—	s ohledem na výroční zprávu partnerských organizací Platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů z roku 2020,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2020 o strategii na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU (COM(2020)0711),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o řešení zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost v rozvojových zemích (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o nutnosti zřídit nástroj pro evropské hodnoty na podporu organizací občanské společnosti, které prosazují základní hodnoty v rámci Evropské unie na místní a vnitrostátní úrovni (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za období 2018–2019 (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o zprávě Komise o stavu právního státu za rok 2020 (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 obsahující doporučení Komisi o statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o posílení demokracie a svobody a plurality sdělovacích prostředků v EU: nevhodné využívání občanskoprávních a trestněprávních žalob k umlčení novinářů, nevládních organizací a občanské společnosti (13),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0032/2022),

A.	vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách zakotvených v článku 2 SEU a že tyto hodnoty jsou společné členským státům; vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 2 SEU a čl. 15 odst. 1 SFEU vyzdvihují význam občanského dialogu pro dosažení cílů Unie;

vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti jsou neziskové organizace nezávislé na veřejných institucích a obchodních zájmech, jejichž činnost přispívá k uplatňování hodnot EU stanovených v článku 2 SEU a základních práv; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti mohou mít různé podoby, jako jsou například sdružení a nadace; vzhledem k tomu, že klíčovými aktéry občanské společnosti jsou rovněž obránci lidských práv, aktivisté a neformální skupiny;

C.	vzhledem k tomu, že pro pochopení i úspěšné odstranění nedostatků, s nimiž se potýkají občané angažující se v občanské společnosti, je klíčový meziodvětvový přístup;

D.	vzhledem k tomu, že řada nevládních organizací bojuje o přežití a má problémy s financováním, což může vážně ohrozit jejich efektivitu a schopnost plnit svůj mandát;

vzhledem k tomu, že občanský prostor znamená právní a politický rámec, v němž se lidé a skupiny mohou smysluplně podílet na politickém, hospodářském, sociálním a kulturním životě své společnosti a uplatňovat právo vyjadřovat názory, být informován, shromažďovat se, sdružovat se a vést dialog mezi sebou a s úředními činiteli;

vzhledem k tomu, že svoboda myšlení a projevu, a to i v internetovém prostoru, jsou základními prvky každé otevřené a demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že občanský aktivismus je základem skutečně fungující demokracie, kdy jsou chráněna a dodržována práva menšin; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti by měly mít právo zapojit se do záležitostí politické a veřejné diskuse bez ohledu na to, zda je jejich postoj v souladu s vládní politikou, nebo zda požadují změnu právních předpisů;

vzhledem k tomu, že svoboda sdružování je jedním ze základních pilířů demokratické a pluralitní společnosti, neboť občanům umožňuje jednat kolektivně v oblastech společného zájmu a přispívat k řádnému fungování veřejného života; vzhledem k tomu, že svoboda sdružování nezahrnuje pouze možnost založit nebo zrušit sdružení, ale také schopnost tohoto sdružení vykonávat činnost bez neoprávněných zásahů státu; vzhledem k tomu, že pro fungování jakéhokoli sdružení má zásadní význam možnost vyhledávat, zajišťovat a využívat zdroje; vzhledem k tomu, že zákaz nebo zrušení sdružení by měly být vždy krajním opatřením a tato rozhodnutí by měla podléhat opravným prostředkům;

vzhledem k tomu, že právo na pokojné shromažďování je základem demokracie a má zásadní význam pro vytváření tolerantní a pluralitní společnosti, která umožňuje pokojné soužití skupin s různým přesvědčením, zvyky nebo politikami; vzhledem k tomu, že při omezování pokojných shromáždění a policejním dohledu nad nimi musí být dodržovány zásady zákonnosti, nezbytnosti, přiměřenosti a nediskriminace;

I.	vzhledem k tomu, že právo na informace je nezbytným předpokladem pro informovanou veřejnou diskusi a umožňuje pohánět orgány a veřejné instituce k odpovědnosti;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech došlo k omezení svobody projevu a přístupu k informacím, často pod záminkou boje proti dezinformacím v souvislosti s onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že opatření zaměřená na prevenci terorismu nebo nenávistných projevů by neměla vést k nepřiměřenému omezování svobody projevu; vzhledem k tomu, že v několika členských státech byly rovněž použity strategické žaloby proti účasti veřejnosti, které se zaměřily na organizace občanské společnosti, obránce lidských práv a aktivisty působící v oblasti životního prostředí, právního státu, práv osob LGBTIQ+ a práv žen; vzhledem k tomu, že tyto žaloby mají závažný zastrašující účinek na svobodu projevu a veřejný aktivismus;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech dochází k oslabování svobody sdružování v důsledku reforem, které organizace občanské společnosti vystavují riziku zrušení registrace nebo zavádějí nepřiměřeně zatěžující administrativní postupy, mimo jiné včetně nepatřičného uplatňování opatření proti praní peněz nebo politik omezujících právo prosazovat zájmy;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech byla zavedena omezení s úmyslným cílem omezit občanský prostor, která jsou doprovázena právním, správním a fiskálním obtěžováním, kriminalizací a negativní rétorikou, jež usilují o stigmatizaci a delegitimizaci organizací občanské společnosti a výrazné oslabení jejich schopnosti vykonávat jejich legitimní práci; vzhledem k tomu, že k nenávistným výrokům – jak na internetu, tak mimo něj – a ke slovnímu a fyzickému obtěžování a útokům se uchylují i nestátní subjekty; vzhledem k tomu, že obzvláště ohroženy jsou organizace občanské společnosti a obránci lidských práv, kteří se zabývají právním státem, transparentností a korupcí, právy žen, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, otázkami životního prostředí, ochranou práv menšin a osob LGBTIQ+ a svobodou sdělovacích prostředků a projevu, jakož i osoby, které poskytují pomoc migrantům a žadatelům o azyl nebo se zapojují do pátracích a záchranných operací;

M.	vzhledem k tomu, že omezení občanského prostoru v sousedních zemích mají důsledky a dopad i na stav občanské společnosti v EU;

vzhledem k tomu, že omezením, odvetným opatřením a sledování jsou obzvláště vystaveny některé vnitrostátní organizace občanské společnosti, které vykonávají funkce kontroly, zejména prostřednictvím monitorování a hlášení případů porušování práv a svobod, prosazování zájmů a zapojování se do soudních sporů;

vzhledem k tomu, že komisařka Rady Evropy pro lidská práva označila situaci obránců práv osob LGBTIQ+ v Evropě za znepokojivou a informovala o několika případech obtěžování na internetu i mimo něj, násilných útoků, nenávistných kampaní a vyhrožování smrtí v členských státech a sousedních zemích; vzhledem k tomu, že tento trend je propojen se svalováním viny na další menšinové skupiny a je v rozporu se zásadou, že všichni lidé se rodí sobě rovni co do důstojnosti a práv;

vzhledem k tomu, že dobrý vztah mezi státem a jeho občany znamená, že všichni občané, včetně dětí a mladých lidí, by měli mít možnost zapojovat se do diskuse a ovlivňovat veřejné politiky; vzhledem k tomu, že demokracie prosperují pouze tehdy, pokud všichni věří v demokratické systémy a instituce jsou pro občany důvěryhodné;

vzhledem k tomu, že některé členské státy uvalily omezení na schopnost organizací občanské společnosti zapojovat se do politické činnosti; vzhledem k tomu, že v dalších členských státech se obvinění, že organizace občanské společnosti mají politický charakter, stala nástroji k jejich stigmatizaci a delegitimizaci; vzhledem k tomu, že v některých členských státech je možné nabýt dojmu, že delegitimizace organizací občanské společnosti je spojena s očerňujícími kampaněmi vedenými státem nebo ve sdělovacích prostředcích; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti uvádějí, že v některých členských státech čelí diskriminačním praktikám a postupům omezujícím jejich financování;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech byla přijata opatření a postupy, jež mají zastrašující účinky na občanský prostor a jejichž cílem je dosáhnout autocenzury a odradit občanské subjekty od uplatňování jejich práv; vzhledem k tomu, že tyto politiky často kombinují vágní ustanovení, která ponechávají orgánům veřejné moci velký prostor pro vlastní uvážení, a nepřiměřeně vysoké postihy; vzhledem k tomu, že pouhá vyhlídka na jejich uplatnění může stačit k tomu, aby vedla k autocenzuře i bez reálného uplatnění samotných opatření;

vzhledem k tomu, že ve většině členských států bylo omezeno právo na pokojné shromažďování v důsledku nezbytných pravidel pro omezení fyzického kontaktu; vzhledem k tomu, že některé členské státy přijaly v posledních letech právní předpisy omezující právo na pokojné shromažďování a zavedly požadavky týkající se získání povolení a oznamování; vzhledem k tomu, že v některých členských státech se rozšiřují pravomoci donucovacích orgánů, což vyvolává obavy ohledně jejich nezbytnosti a přiměřenosti;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech byly mimořádné právní předpisy přijaté v reakci na zdravotní krizi využity jako záminka pro svévolné omezování základních práv a svobod a zásahy proti občanské společnosti a dalším nesouhlasným názorům; vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že tato opatření v některých případech nesplňují požadavky na nezbytnost, přiměřenost, časová omezení a zákaz diskriminace, což znamená, že jakákoli omezení základních práv a svobod, jež jsou na nich založena, nelze považovat za legitimní a zákonná; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti nebyly navzdory své úloze přímo na místě při vypracovávání těchto mimořádných opatření konzultovány;

vzhledem k tomu, že při šíření pandemie COVID-19 došlo k bezprecedentnímu zapojení organizací občanské společnosti do řešení problémů, které přinesla, a poskytování podpory osobám ve zranitelném postavení; vzhledem k tomu, že mládežnické organizace měly během pandemie pozitivní dopad na boj proti dezinformacím a posilování důvěry ve veřejné instituce; vzhledem k tomu, že dlouhodobé odpovídající financování a institucionální podpora občanské společnosti mají v době krize přidanou hodnotu;

vzhledem k tomu, že vznik vládou organizovaných nevládních organizací, které mají za všech okolností podporovat politickou legitimitu subjektů, jež jsou u moci, a podporovat vládu ve veřejných debatách a v politických cílech, přičemž se prezentují jako nezávislé, je jednou z nejzávažnějších forem útoků na organizace občanské společnosti a ohrožuje jejich existenci, neboť podkopává aktivní občanství a připravuje je o veřejné finanční prostředky;

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou organizace občanské společnosti stále častěji hospodářsky činné a přispívají k sociální ekonomice, nebyly na úrovni EU přijaty žádné legislativní kroky k uvolnění jejich činnosti; vzhledem k tomu, že navzdory konkrétní judikatuře Soudního dvora Evropské unie (SDEU) se v členských státech stále všeobecně neuplatňuje zásada nediskriminace a volného pohybu kapitálu, pokud jde o přeshraniční dary;

vzhledem k tomu, že účast organizací občanské společnosti na tvorbě legislativy a politik by měla být usnadněna politickými rámci, které jim umožní zapojovat se do dialogu s veřejnými orgány; vzhledem k tomu, že ačkoli bylo dosaženo pokroku jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, občanský dialog často stále zůstává procesem ad hoc;

vzhledem k tomu, že zahraniční financování se v některých členských státech stalo terčem právních a politických útoků; vzhledem k tomu, že omezení uvalená na organizace občanské společnosti, jež jsou příjemci zahraničních finančních prostředků, jsou v rozporu s právem Unie, konkrétně s článkem 63 SFEU o volném pohybu kapitálu a s Listinou; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-78/18 (14) rozhodl, že příslušný právní předpis porušuje volný pohyb kapitálu a svobodu sdružování;

Z.	vzhledem k tomu, že Unie zahájila proces Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace; vzhledem k tomu, že tento proces bude vyžadovat zdravý občanský prostor, aby občané a dotčené komunity mohli vyjadřovat své zájmy, diskutovat o politických řešeních a uzavírat nové společenské smlouvy;

zdůrazňuje klíčovou úlohu organizací občanské společnosti při uskutečňování a ochraně hodnot Unie stanovených v článku 2 SEU a při formulování a provádění právních předpisů, politik a strategií EU, včetně boje proti změně klimatu, digitální transformace a oživení po pandemii COVID-19; zdůrazňuje, že tyto organizace výrazně přispívají k informované veřejné diskusi tím, že informují o aspiracích společnosti, propůjčují hlas zranitelným a marginalizovaným osobám, zajišťují přístup ke klíčovým službám, poskytují odborné znalosti v oblasti tvorby politik, prosazují aktivní občanství a působí jako škola demokracie, jsou nepostradatelnými kontrolními orgány vykonávajícími demokratickou kontrolu nad státními institucemi a zajišťují odpovědnost za veřejnou činnost a využívání veřejných finančních prostředků; uznává proto, že občanský prostor je nedílnou součástí demokracie, právního státu a základních práv; zdůrazňuje, že Unie by se proto měla zavázat k zachování a pěstování občanského prostoru na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni;

zdůrazňuje, že aby organizace občanské společnosti mohly prosperovat, musí být občanský prostor příznivým a bezpečným prostředím bez nepatřičných zásahů, zastrašování, obtěžování a odrazujících účinků ze strany jak státních, tak nestátních subjektů; připomíná členským státům jejich pozitivní povinnost zajistit příznivé prostředí pro organizace občanské společnosti, včetně přístupu k transparentním mechanismům financování a mechanismům občanského dialogu, v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, pokud jde o svobodu sdružování, projevu a shromažďování, jak rovněž potvrzuje Listina základních práv Evropské unie; zdůrazňuje význam plurality sdělovacích prostředků při zajišťování toho, aby organizace občanské společnosti mohly oslovovat veřejnost a přispívat tak k veřejné diskusi;

varuje před skutečností, že se občanský prostor v celé EU zhoršuje a že jsou uplatňovány politiky, které brzdí činnost organizací občanské společnosti, jejich přístup k udržitelnému financování a jejich schopnost podílet se na rozhodování; odsuzuje veškeré formy obtěžování, očerňování, stigmatizace a kriminalizace organizací občanské společnosti a stavění těchto společností do role obětních beránků; zdůrazňuje, že toto jednání ohrožuje aktivní občanství, a vyjadřování kritických názorů, a tím podkopává veřejnou diskusi, a tedy i samotné základy demokracie;

konstatuje, že pandemie COVID-19 dále zvýraznila řadu stávajících problémů, jimž organizace občanské společnosti čelí, jak dokládá zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2021, podle níž 57 % vnitrostátních a místních organizací uvedlo, že se situace ve srovnání s předchozími roky „zhoršila“ nebo „výrazně zhoršila“; se znepokojením konstatuje, že některé vlády využily pandemie k tomu, aby omezily občanský prostor a přijaly kontroverzní zákony a diskriminační opatření, která s pandemií ne vždy souvisela, zatímco byla omezena schopnost společnosti se mobilizovat, včetně schopnosti účastnit se veřejné diskuse a svobody projevu, shromažďování a sdružování;

souhlasí s Komisí, že zmenšování prostoru pro působení občanské společnosti je známkou ohrožení právního státu; vítá skutečnost, že Komise se na prostředí pro občanskou společnost zaměřila při výzkumu v rámci své výroční zprávy o právním státu, v níž se správně uvádí, že právní stát nemůže fungovat bez dynamické občanské společnosti působící v bezpečném a příznivém prostředí; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby posílila a strukturovala monitorování situace v občanském prostoru v členských státech tím, že zřídí „evropský index občanského prostoru“ založený na stávajících rámcích pro měření občanského prostoru a že občanskému prostoru věnuje ve své výroční zprávě o právním státu plnohodnotnou kapitolu zahrnující doporučení pro jednotlivé země, přičemž by se tato zpráva měla zabývat také základními právy; naléhavě vyzývá Komisi, aby systematicky využívala zprávy Agentury FRA a opírala se o ni, pokud jde o metodiku;

vítá skutečnost, že Komise uznává význam občanské společnosti v řadě politik a strategií EU a programů financování; zdůrazňuje však, že roztříštěnost tohoto přístupu vede k tomu, že se situace organizací občanské společnosti na místě nezlepšuje s dostatečnou účinností;

naléhavě proto vyzývá Komisi, aby přijala komplexní strategii občanské společnosti na ochranu a rozvoj občanského prostoru v Unii, která by začlenila všechny stávající nástroje, napravila nedostatky v monitorování, podpoře a ochraně a skutečně politicky uznávala klíčovou úlohu organizací občanské společnosti při uplatňování demokratických hodnot a politik a zároveň jasně propojila nástroje pro monitorování a podávání zpráv s unijními mechanismy prosazování s cílem zajistit včasná a účinná následná opatření; vyzývá Komisi, aby prozkoumala iniciativy na posílení podpůrných sítí, které mají organizace občanské společnosti k dispozici;

domnívá se, že tato strategie občanské společnosti by měla nastínit soubor konkrétních opatření, která ochrání a posílí občanský prostor, mimo jiné:

a)	zavedením minimálních norem pro právní a správní prostředí občanské společnosti;

b)	zavedením statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací;

c)	vytvořením kontaktních míst mezi evropskými institucemi a občanskou společností;

d)	zajištěním jednotného přístupu k politickým diskusím a stanovování agendy na úrovni Unie v souladu se Smlouvami EU a jednacími řády orgánů EU;

e)	posílením přístupu s cílem monitorovat politiky Unie a plnění rozpočtu Unie;

f)	rozšířením flexibilního přístupu k finančním prostředkům Unie;

vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily soudržnost vnitřních a vnějších politik Unie, pokud jde o ochranu a umožnění fungování občanského prostoru, a to i přijetím vnitřních pokynů týkajících se obránců lidských práv, které by odpovídaly pokynům uplatňovaným na vnější činnost EU;

Příznivé regulační a politické prostředí bez odrazujících účinků, hrozeb a útoků

10.

zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti jsou schopny vykonávat svou práci pouze v příznivém právním a politickém prostředí, zejména za předpokladu, že mohou uplatňovat svobodu sdružování, pokojného shromažďování a projevu a právo na účast veřejnosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby zaručily výkon těchto práv v souladu s evropským a mezinárodním právem a normami, včetně Evropské úmluvy o lidských právech, doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům ze dne 28. listopadu 2018 ohledně potřeby posílit ochranu a podporu prostoru pro občanskou společnost v Evropě, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Deklarace OSN o obráncích lidských práv a pokynů OSN k ochraně a podpoře občanského prostoru, a aby využily možnosti požádat Benátskou komisi o stanoviska k plánované legislativě;

11.

připomíná význam nezávislé, nestranné, profesionální a odpovědné žurnalistiky při podávání zpráv o činnosti organizací občanské společnosti v soukromých i veřejných sdělovacích prostředcích a také význam přístupu k veřejným informacím, jako klíčovým pilířům demokratických států, které jsou založené na pravidlech právního státu;

12.

odsuzuje rostoucí koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků na úkor plurality, nezávislosti a spravedlivého veřejného zastoupení myšlenek a činností organizací občanské společnosti; připomíná, že nezávislá a odpovědná žurnalistika a přístup k pluralitním informacím jsou klíčovými pilíři demokracie a že činnost a příspěvky občanské společnosti jsou zásadní pro rozvoj demokracie; vyzývá členské státy, aby zajistily, že sdělovací prostředky budou a zůstanou nezávislé na politickém a hospodářském tlaku, zaručily jejich pluralitu a zajistily transparentnost; vyzývá Komisi, aby kromě pravidel transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků navrhla pravidla vlastnictví sdělovacích prostředků platná v celé EU jako minimální požadavky v rámci připravovaného aktu o svobodě sdělovacích prostředků s cílem posílit pluralitu sdělovacích prostředků;

13.

domnívá se, že přínos organizací občanské společnosti pro jednotný trh a sociální ekonomiku a jejich úloha při uplatňování politik EU a hodnot stanovených v článku 2 SEU je silným argumentem pro odstranění překážek, které brání jejich činnosti na úrovni EU; vyzývá proto Komisi, aby v zájmu dosažení tohoto cíle reagovala opatřeními, včetně legislativních návrhů; zdůrazňuje, že tyto právní předpisy by nejen poskytly organizacím občanské společnosti základní ochranu, ale mohly by také vytvořit rovné podmínky, které by jim umožnily plně využít jejich potenciál;

14.

vyzývá Komisi, aby do svých posouzení dopadu zahrnula systematickou kontrolu občanského prostoru a aby zároveň definovala jasná kritéria toho, co představuje příznivé prostředí pro občanskou společnost na základě mezinárodních norem v oblasti lidských práv týkajících se svobody sdružování, projevu a shromažďování a tak, jak byla potvrzena Listinou, s cílem zabránit tomu, aby plánované právní předpisy měly na občanský prostor negativní dopad; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s občanskou společností zavedla nezbytné záruky a vypracovala pokyny pro provádění členskými státy v případě zjištění rizik;

15.

vyzývá Komisi, aby zároveň přezkoumala a monitorovala provádění právních předpisů EU s cílem zajistit, aby neměly negativní dopad na občanský prostor, a poskytnout v takovém případě nezbytné opravné prostředky; vyzývá členské státy, aby obdobné opravné prostředky přijaly na vnitrostátní úrovni;

16.

vyzývá Komisi, aby využila svých pravomocí, které jsou zakotveny ve Smlouvách, a navrhla právní předpisy EU, které by odstranily mezery a řešily problémy, jimž čelí subjekty občanské společnosti v celé Unii, včetně minimálních norem pro registraci, fungování a financování organizací občanské společnosti a procesních záruk proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (tzv. SLAPP), a aby poskytla pokyny k tomu, jak využívat právo EU k lepší ochraně občanské společnosti;

17.

domnívá se, že statut přeshraničních sdružení a neziskových organizací EU by mohl poskytnout dodatečnou úroveň ochrany organizacím občanské společnosti, které čelí nepřiměřeným překážkám, pokud jde o jejich zakládání a činnost;

18.

vyzývá členské státy, aby respektovaly a usnadňovaly uplatňování práva na pokojné shromažďování, které může být omezeno pouze dodržováním zásad nezbytnosti a proporcionality, v souladu s platnými právními předpisy; varuje před rozšiřováním pravomocí donucovacích orgánů při policejním dohledu nad shromážděními v některých členských státech; odsuzuje jakékoli nepřiměřené použití síly proti demonstrantům a jejich kriminalizaci, stíhání a sledování; vyzývá členské státy, aby okamžitě zrušily právní předpisy, které vedou k většímu používání násilí vůči demonstrantům a omezují svobodu demonstrovat; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny na ochranu práva na pokojné shromažďování, a to jak v dobách ohrožení zdraví, tak za normálních okolností;

19.

poukazuje na to, že od počátku pandemie se významná část aktivit občanské společnosti přesunula na internet; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily svobodu projevu, bojovaly proti všem formám nenávistných projevů a zvyšovaly povědomí o nenávistných verbálních projevech a rizicích, která představují pro demokracii a jednotlivce, mimo jiné na internetových sociálních sítích;

20.

varuje před škodlivým dopadem politik a rétoriky, které mají pro občanský prostor odrazující účinek; naléhavě vyzývá Komisi, aby analýzu odrazujících účinků začlenila jako klíčový prvek do své výroční zprávy o právním státě, aby navázala na věc C-78/18 a zpochybnila opatření, která mají odrazující účinek na výkon práv vyplývajících z Listiny, jsou-li podobné přístupy možné, a aby v průběhu soudního přezkumu požádala o předběžná opatření s cílem zabránit nenapravitelným škodám;

21.

odsuzuje skutečnost, že zástupci organizací občanské společnosti v některých členských státech čelí na internetu i mimo něj fyzickým a slovním útokům, obtěžování a zastrašování, jež jsou přímým důsledkem jejich práce; vyjadřuje dále politování nad tím, že dopady na duševní zdraví těchto zástupců mohou zahrnovat vyhoření, deprese, „trauma z poskytování pomoci“ a „únavu ze soucitu“ a že možné psychologické dopady, které se mohou u zástupců organizací občanské společnosti projevit v důsledku jejich práce, nebyly dostatečně prozkoumány; zdůrazňuje, že obzvláště zranitelní jsou děti a mladí lidé, kteří nemusí nutně hlásit projevy nenávisti a obtěžování, neboť dostatečně dobře nevědí, jak a s kým tento problém řešit;

22.

odsuzuje veškeré hrozby a útoky vůči organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv ze strany státem vlastněných a se státem propojených subjektů, včetně negativní a stigmatizující rétoriky, obviňování a právního, soudního, správního a fiskálního obtěžování, a odsuzuje neschopnost státních subjektů chránit organizace občanské společnosti a obránce lidských práv před takovými útoky a hrozbami; odsuzuje stejně tak všechny případy útoků a hrozeb ze strany nestátních subjektů, včetně mimo jiné strategických žalob proti účasti veřejnosti;

23.

je znepokojen tím, že na vnitrostátní úrovni je ohlašován jen nízký počet útoků a hrozeb, jimž organizace občanské společnosti čelí; naléhavě vyzývá členské státy, aby takové činy jednoznačně odsoudily, přijaly preventivní a účinná opatření a systematicky, urychleně, důkladně, nezávisle a nestranně vyšetřovaly veškerá související obvinění a aby investovaly do vzdělávacích programů, díky nimž by orgány byly lépe vybaveny s cílem tyto případy řešit; vyzývá Komisi, aby tyto procesy doplňovala tím, že poskytne doporučení a usnadní výměnu osvědčených postupů;

24.

zdůrazňuje, že dobrá spolupráce mezi občanskou společností, policií a příslušnými institucemi je klíčová pro zaplňování mezer a nacházení osvědčených postupů v oblasti ochrany aktivistů, občanské společnosti a samotné demokracie;

25.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím násilím a nenávistí namířenými proti organizacím a aktivistům, kteří se zaměřují na náboženské menšiny nebo na boj proti rasismu, na feminismus a na práva osob LGBTIQ+;

26.

připomíná, že svalování viny na organizace občanské společnosti, které se zabývají právy žen, menšinami a zranitelnými skupinami, jako jsou osoby LGBTIQ+, není ojedinělou událostí, ale funguje jako předem promyšlené a postupné odstraňování základních práv, která jsou chráněna článkem 2 SEU, a tvoří součást širšího politického programu kampaní „proti genderu“; vyzývá členské státy, aby byly obzvláště opatrné, pokud jde o iniciativy, které se snaží zvrátit nabytá práva koncipovaná s cílem předcházet diskriminaci a chránit před ní a podporovat rovnost;

27.

vyzývá Komisi, aby při monitorování a posuzování pravidel a nástrojů EU na ochranu práv obětí trestných činů a při revizi ustanovení EU o boji proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti zahrnula do svých zpráv předkládaných na základě rámcového rozhodnutí o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie odkazy na útoky na obránce lidských práv;

28.

konstatuje, že Unie v současné době postrádá účinné postupy k zajištění odpovídající reakce na případy, kdy organizace občanské společnosti informují o ohrožení demokratických norem a občanského prostoru v členských státech; vyzývá k vytvoření mechanismu varování EU, který organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv umožní oznamovat útoky, registrovat varování, mapovat trendy a poskytovat včasnou a cílenou podporu obětem; domnívá se, že takový mechanismus by rovněž zlepšil podávání zpráv na úrovni Unie, poskytl vstupní informace pro každoroční hodnocení právního státu ze strany Komise a přispěl by k lepšímu sdílení informací s evropskou veřejností obecně;

29.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jak Komise, tak Rada odmítly iniciativu Parlamentu zaměřenou na vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva, který by se řídil interinstitucionální dohodou mezi Parlamentem, Komisí a Radou; připomíná, že monitorování občanského prostoru je úzce spjato s demokracií a základními právy a že mechanismus pro sledování hodnot zakotvených v článku 2 SEU je v tomto ohledu nejlepším nástrojem pro zajištění komplexního přístupu;

30.

naléhavě vyzývá Komisi, aby ve vztahu k těm členským státům, které v rozporu s právními předpisy EU nepřiměřeně omezují občanský prostor, využila svých pravomocí v oblasti vymáhání práva, včetně řízení o nesplnění povinnosti, rámce pro právní stát, nového nařízení o podmíněnosti a postupu stanoveného v článku 7 SEU; vyzývá Komisi, aby zajistila aktivní účast občanské společnosti a její smysluplný přínos k těmto procesům a aby zajistila řádnou ochranu oprávněných zájmů konečných příjemců a příjemců;

31.

domnívá se, že členské státy by neměly kriminalizovat nebo jinak nepříznivě ovlivňovat registraci, činnost, financování a přeshraniční pohyb organizací občanské společnosti; v tomto ohledu jej znepokojuje způsob, jakým jsou v některých členských státech vykládána ustanovení předpisů EU, neboť by to mohlo vést ke kriminalizaci činnosti organizací občanské společnosti a obránců lidských práv, zejména v oblasti migrace, často v rozporu s pokyny Komise; žádá členské státy, aby přestaly neoprávněně kriminalizovat a trestně stíhat pátrací a záchranné akce, a naléhavě vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu aktivně monitorovala příslušné členské státy a podnikla v tomto směru kroky; stejně tak opakuje, že všichni aktéři, kteří z humanitárních důvodů přicházejí do kontaktu s migranty a jsou zapojeni do pátracích a záchranných akcí, musí dodržovat obecné zásady mezinárodního práva a práva v oblasti lidských práv a příslušných evropských a vnitrostátních právních předpisů respektujících tyto zásady;

Udržitelný a nediskriminační přístup ke zdrojům

32.

konstatuje, že mezi problémy, jimž organizace občanské společnosti v souvislosti s financováním čelí, je nedostatek zdrojů financování, zatěžující administrativní postupy pro přístup k němu, netransparentnost a neférovost přidělování finančních prostředků a restriktivní kritéria způsobilosti;

33.

upozorňuje na závěry rezoluce OSN č. 2535 (2020), podle nichž je urychlená angažovanost mladých lidí klíčem k vytvoření a zachování mírumilovné společnosti;

34.

zdůrazňuje důležitý a pozitivní přínos mladých lidí k úsilí o vytvoření demokratických a mírových společností; vyzývá proto členské státy, aby zvýšily investice do mladých lidí a mládežnických organizací; dále vyzývá k zajištění odpovídajícího financování programu Erasmus+ a zdůrazňuje jeho úlohu při budování demokratické Evropy;

35.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zjistila, jaké jsou nynější překážky, a navrhla komplexní soubor opatření a doporučení s cílem zajistit dlouhodobé předvídatelné, adekvátní a podpůrné financování organizací občanské společnosti, včetně financování jejich provozních činností souvisejících s prosazováním zájmů a monitorováním; zdůrazňuje, že financování organizací občanské společnosti ze strany EU by se mělo vyhnout byrokratickým opatřením;

36.

domnívá se, že pokud slouží k zajištění legitimní veřejné kontroly, jsou otevřenost a transparentnost klíčové pro nastolení odpovědnosti organizací občanské společnosti a posílení důvěry veřejnosti a požadavky na podávání zpráv jsou i nadále nezbytné a přiměřené; odsuzuje jakékoli zneužívání opatření v oblasti transparentnosti ke stigmatizaci konkrétních organizací občanské společnosti;

37.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit doplňkové zdroje financování, a to i od veřejných institucí na všech úrovních, od soukromých, filantropických a individuálních dárců, z členských poplatků a příjmu získaného z hospodářských činností i z místních, regionálních a vnitrostátních zdrojů, neboť to těmto organizacím umožní, aby byly odolné vůči případným vládním omezením financování z vnějších zdrojů; vyzývá členské státy a EU, aby zlepšily právní prostředí pro organizace občanské společnosti a zmírnily podmínky jejich přístupu k různým zdrojům financování, včetně soukromého a zahraničního financování; zdůrazňuje, že veřejné financování by se mělo vztahovat na všechny druhy činností občanské společnosti, včetně prosazování zájmů, soudních sporů a dohledu, vzdělávání a zvyšování povědomí, poskytování služeb a budování kapacit a koalic, jež podporují a chrání hodnoty Unie uvedené v článku 2 SEU; vyzývá členské státy a EU, aby se neomezovaly na financování projektů, ale poskytovaly financování na základní infrastrukturu a víceleté cykly financování s cílem zajistit udržitelnost občanské společnosti;

38.

odsuzuje jakoukoli formu politicky či jinak motivované diskriminace při přidělování veřejných prostředků a z toho plynoucí odrazující účinky; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu zajistily jasné, transparentní a nediskriminační postupy; odsuzuje jakoukoli formu omezení přístupu k financování, zejména pokud se zaměřuje na organizace občanské společnosti a aktivisty, kteří se zabývají obranou práv žen, LGBTIQ+ osob, menšin, migrantů a uprchlíků;

39.

zdůrazňuje, že financování tematických kampaní organizací občanské společnosti by nemělo být omezováno pod záminkou, že se tyto kampaně překrývají s volbami a jinými politickými kampaněmi; upozorňuje, že prostředky, které mají organizace občanské společnosti k dispozici, často vyžadují spolufinancování, což může znamenat, že příjemce musí získat část požadovaných prostředků z jiných zdrojů a to může být danému projektu či fungování organizace ke škodě; proto se domnívá, že podíl požadovaného spolufinancování by měl být přiměřeně omezen a že je třeba vzít v úvahu různé způsoby monetizace;

40.

vyjadřuje politování nad tím, že veřejné orgány zadávají úkoly veřejné služby organizacím občanské společnosti v oblastech, jako je bydlení, zdravotnictví, vzdělávání a azyl, což přesahuje vyváženou spolupráci veřejných orgánů s neziskovými organizacemi, které mají dobré zkušenosti s prací s dotčenými osobami a pro ně, a není to podpořeno dostatečnými dodatečnými zdroji; zdůrazňuje, že outsourcing tohoto typu využívá zdroje občanské společnosti k plnění povinností států a neponechává organizacím občanské společnosti tolik potřebný prostor pro jejich veřejnou činnost, kterou vykonávají prostřednictvím vystupování ve prospěch určitých skupin či témat nebo formou strategických soudních sporů a veřejného vzdělávání;

41.

je mimořádně znepokojen vznikem vládou organizovaných nevládních organizací a souvisejícími diskriminačními a často neprůhlednými postupy veřejného financování; varuje před jejich škodlivým vlivem na demokracii a pluralitu a rozmanitost v občanské společnosti a na vnímanou legitimitu organizací občanské společnosti, a tudíž i na ochotu občanů uplatňovat aktivní občanství; vyzývá členské státy, aby vyšetřily činnost skupin podněcujících k nenávisti v rozporu s platnými právními předpisy a přijaly proti nim opatření; zdůrazňuje, že mohou narušit veřejnou diskusi, což může oslabit samotnou strukturu demokracie;

42.

naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila podmínky a postupy, které zajistí, že finanční prostředky EU určené občanským společnostem – ať už v rámci přímého či sdíleného řízení – budou přidělovány pouze organizacím, které jsou striktně nezávislé na jakékoli vládě a plně se řídí hodnotami EU uvedenými v článku 2 SEU; naléhavě žádá Komisi, aby řešila údajné diskriminační rozdělování finančních prostředků EU organizacím občanské společnosti a aby přijala vhodná opatření, která by zajistila, aby finanční prostředky EU nebyly poskytovány vládou organizovaným organizacím občanské společnosti;

43.

vítá přijetí programu Občané, rovnost, práva a hodnoty s navýšeným rozpočtem ve výši 1,55 miliardy EUR na období let 2021–2027 a považuje jej za smysluplnou reakci na výzvy, jimž čelí občanská společnost v EU, a první krok k vytvoření systematičtějšího rámce pomoci organizacím občanské společnosti v EU; vyzývá Komisi, aby s organizacemi občanské společnosti vedla aktivní konzultace při definování pracovních programů a mechanismů financování s cílem zajistit transparentnost, flexibilitu a uživatelskou vstřícnost; vítá mechanismy přerozdělování grantů v rámci složky hodnoty Unie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné financování činností v oblasti dohledu, prosazování zájmů a soudních sporů, jakož i budování kapacit, neboť tyto činnosti posilují přínos organizací občanské společnosti k ochraně hodnot a základních práv EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly vyčleněny finanční prostředky na podporu organizací občanské společnosti při provádění úkolů a úloh, které jim byly přiděleny v jejích různých odvětvových politikách; vyzývá k poskytnutí zvláštního nouzového financování a praktické podpory občanským subjektům a obráncům lidských práv, u nichž hrozí, že jejich základní práva budou porušena;

44.

vyzývá Komisi, aby výrazně zvýšila své úsilí o posílení účasti organizací občanské společnosti v programu Občané, rovnost, práva a hodnoty a dalších centrálně řízených fondech, a to i prostřednictvím dalšího zjednodušení, pružnějších kritérií způsobilosti a cílených informací a školení; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila monitorování postupů v členských státech a poskytla doporučení, jak podpořit účast organizací občanské společnosti v programech v rámci sdíleného řízení; vyzývá Komisi, aby lépe zapojila organizace občanské společnosti do monitorování vynakládání finančních prostředků EU na úrovni členských států a aby jim nabídla odpovídající školení;

45.

domnívá se, že rozpočtová podpora pro organizace občanské společnosti by měla být nejen plánována, ale také prosazována a podporována ve všech programech EU; vyjadřuje politování nad tím, že evropský balíček opatření na podporu oživení se kromě podniků a malých a středních podniků nezaměřoval konkrétně na organizace občanské společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily průběžné zapojení organizací občanské společnosti do provádění a monitorování národních plánů na podporu oživení a odolnosti a dalších fondů v rámci sdíleného řízení a aby ověřily, zda národní plány na podporu oživení podporují finanční potřeby organizací občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila, že na organizace občanské společnosti nebude mít negativní dopad ukončení financování podle nařízení o podmíněnosti nebo podle podmínek zapracovaných do fondů a programů ve víceletém finančním rámci nebo nástroji pro oživení a odolnost, které z dodržování právního státu a zásady nediskriminace činí podmínku pro obdržení financování, a to tím, že stanoví konkrétní metody, jak směrovat finanční prostředky organizacím občanské společnosti, odpovídající prostředí, v němž působí;

46.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že finanční prostředky EU budou přidělovány pouze organizacím, které jsou striktně nezávislé na jakékoli vládě a plně se řídí hodnotami EU;

47.

odsuzuje pokusy některých členských států o omezení zahraničního financování a související politické argumenty, které prosazují, a opatření, která přijaly, aby organizace občanské společnosti stigmatizovaly nebo narušovaly jejich činnost; připomíná, že Soudní dvůr Evropské unie shledal, že toto jednání porušuje zásadu volného pohybu kapitálu a svobodu sdružování; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu i nadále zahajovala řízení o nesplnění povinnosti a systematicky žádala o předběžná opatření; vyzývá Komisi, aby zmapovala omezení zahraničního financování v celé Unii s cílem zajistit, aby zásady potvrzené Soudním dvorem EU byly účinně dodržovány ve všech členských státech;

48.

zdůrazňuje význam daňových pobídek pro podporu soukromých darů; vybízí členské státy, aby takovéto systémy dále rozvíjely; vyzývá Komisi, aby zmapovala osvědčené postupy a vypracovala příslušná doporučení; uznává, že je důležité, aby organizace občanské společnosti dodržovaly vnitrostátní pravidla v oblasti daní a boje proti praní peněz, ale zdůrazňuje, že tato pravidla a transparentnost ohledně financování obecně nesmějí být zneužívány ke ztěžování činnosti organizací občanské společnosti ani mít odrazující účinek na jejich členy a dárce;

49.

připomíná, že mezinárodní normy týkající se svobody sdružování vyžadují, aby orgány uplatňovaly domněnku ve prospěch jak svobody organizací občanské společnosti vyhledávat a přijímat finanční prostředky z jakéhokoli zdroje, tak i zákonnosti jejich činnosti, přičemž omezení jsou možná, pokud jsou stanovena zákonem, sledují jeden či více legitimních cílů a pokud jsou nezbytná v demokratické společnosti pro dosažení daných cílů;

50.

vyzývá Komisi, aby vypracovala obecné pokyny ohledně zásady nediskriminace a volného pohybu kapitálu v souvislosti s přeshraničními dary; zdůrazňuje, že sblížení definice pojmu veřejné prospěšnosti by umožnilo vzájemné uznávání a rovné zacházení, pokud jde o přeshraniční dary a výhody spojené s tímto statusem veřejné prospěšnosti; vyzývá k tomu, aby byl na úrovni EU definován pojem veřejné prospěšnosti, což by zlepšilo podmínky pro přeshraniční dary tím, že by to umožnilo vzájemné uznávání statusu veřejné prospěšnosti a rovné zacházení, pokud jde o související výhody; vyzývá Komisi, aby zavedla opatření k odstranění překážek bránících přeshraniční filantropii a zajistila rovné zacházení s přeshraničními dary v souladu s rozsudky Soudního dvora EU;

Občanský dialog a účast na tvorbě politik

51.

zdůrazňuje význam občanského dialogu pro informovanou tvorbu politik a zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti hrají klíčovou úlohu zprostředkovatelů mezi občany a orgány na všech úrovních tím, že zajišťují strukturovaný dialog; zdůrazňuje významnou roli organizací občanské společnosti při neustálém kontaktu s občany, včetně marginalizovaných nebo zranitelných skupin, a uznává jejich odborné zkušenosti, svěřuje jim klíčovou roli v občanském dialogu a zdůrazňuje jejich roli v tom, že umožňují nejméně zapojeným osobám podílet se a vyjadřovat své obavy, a zároveň vykonávají demokratickou kontrolu nad kroky veřejných orgánů a zajišťují odpovědnost za tyto kroky;

52.

vítá pozitivní kroky, které byly učiněny v některých členských státech v podobě nových strategií občanského dialogu a poradních výborů občanské společnosti; odsuzuje však praktiky, které úmyslně brání účasti organizací občanské společnosti, jako je jejich vyloučení z veřejných procesů, využívání neprůhledných zákonů s širokou působností a zrychlené parlamentní procesy, které obcházejí povinnosti týkající se konzultací a projednávání;

53.

připomíná, že naléhavost opatření souvisejících s onemocněním COVID-19 často dále omezila přístup organizací občanské společnosti k rozhodovacímu procesu; bere však na vědomí úsilí o řešení tohoto problému vynaložené v řadě členských států;

54.

vyjadřuje politování nad tím, že občanský dialog často zůstává procesem ad hoc; vyzývá členské státy, aby vytvořily soudržné politické rámce, které zajistí strukturované, předvídatelné a dlouhodobé procesy, inkluzivní účast a systematický přezkum, a aby na ně vyčlenily odpovídající prostředky, včetně odborné přípravy úředníků; vyzývá Komisi, aby předložila doporučení vypracovaná v úzké spolupráci s občanskou společností na základě analýzy stávajících postupů;

55.

má za to, že všechny orgány EU by měly přezkoumat své podmínky spolupráce s organizacemi občanské společnosti v souladu s článkem 11 SEU s cílem zajistit otevřený, transparentní, smysluplný a pravidelný dialog s organizacemi občanské společnosti, a to za stejných podmínek jako s ostatními zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi, aby zvážila předložení interinstitucionální dohody o občanském dialogu mezi všemi hlavními orgány, která by pokrývala všechny oblasti politiky Unie i průřezové procesy, jako je např. stav Unie nebo Konference o budoucnosti Evropy;

56.

v této souvislosti se domnívá, že předsedkyně Parlamentu by mohla jmenovat jednoho ze svých místopředsedů, který povede otevřený, transparentní a pravidelný dialog s organizacemi občanské společnosti; vybízí politické skupiny, aby vytvořily vlastní struktury pro občanský dialog;

57.

vyzývá zejména Komisi, aby v rámci svých konzultací obnovila rovnováhu mezi zástupci zájmů korporátní sféry a zástupci dalších zájmů, například v oblasti práv pracovníků, sociálních práv a ochrany životního prostředí, a aby přijala opatření na ochranu před nekalými praktikami lobbistů, které nejsou v souladu se spravedlivým a transparentním dialogem;

58.

vyzývá členské státy, orgány EU obecně a Komisi zejména, aby zajistily úzké konzultace s občanskou společností při přípravě nebo přezkumu právních předpisů, které by mohly mít vliv na občanský prostor a občanské svobody;

59.

bere na vědomí, že jednomu z místopředsedů Komise byla svěřena odpovědnost za udržování otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu s občanskou společností; zdůrazňuje, že občanský dialog by měl být dále uváděn do praxe; vyzývá Komisi zejména k tomu, aby zvážila, že v rámci každého generálního ředitelství zřídí zvláštní kontaktní místa pro občanskou společnost, aby mohla být v úzkém kontaktu s místopředsedou Komise; považuje za klíčové, aby široké škále organizací občanské společnosti byla prostřednictvím transparentního výběrového řízení přiznána významná úloha v expertních skupinách a poradních fórech, která jsou nápomocna Komisi, a aby byl kladen důraz na organizace občanské společnosti, které zastupují zranitelné a nedostatečně zastoupené skupiny;

60.

vyzývá Komisi, aby využila definice vnitrostátních programů, které čerpají finanční prostředky EU, a provádění strategií a akčních plánů EU členskými státy a vybízela členské státy k zavedení účinných mechanismů účasti organizací občanské společnosti a občanského dialogu; vyzývá k posílení účasti občanské společnosti v procesu evropského semestru a při monitorování evropského balíčku opatření na podporu oživení;

61.

vítá Evropský rok mládeže jako příležitost k další podpoře občanské účasti a dialogu v demokratické společnosti;

62.

zavazuje se, že zajistí, aby na tuto zprávu navazovala skutečná opatření, a vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly stejný závazek;

o o

63.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1.

(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(3) Úř. věst. C 323, 1.10.2020, s. 1.

(4) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 20.

(5) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 117.

(6) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 45.

(7) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 2.

(8) Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 36.

(9) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 28.

(10) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 107.

(11) Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 27.

(12) Přijaté texty, P9_TA(2022)0044.

(13) Přijaté texty, P9_TA(2021)0451.

(14) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. června 2020, Evropská komise v. Maďarsko, ECLI:EU:C:2020:476.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/15

P9_TA(2022)0057

Úloha kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o úloze kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu (2021/2057(INI))

(2022/C 347/02)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na druhou, čtvrtou, pátou, šestou a sedmou odrážku preambule a na článek 2, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a článek 6 této smlouvy,

—	s ohledem na články 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 2, 3, 4, 5 a 21,

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, včetně zásady číslo tři týkající se rovných příležitostí a souvisejícího akčního plánu,

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1) (směrnice o rasové rovnosti),

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2),

—	s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a dalším formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018„Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury“ (COM(2018)0268),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020„Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020„Evropská média v digitální dekádě: Akční plán na podporu oživení a transformace“ (COM(2020)0784),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) (5),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty (7),

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů (8),

—	s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (9),

—

s ohledem na zprávu Agentury EU pro základní práva ze dne 9. června 2020 a na její druhé šetření o menšinách a diskriminaci v EU ze dne 5. prosince 2017 a související zprávu a shrnutí nazvané „Being Black in the EU“ (Být černochem v EU) ze dne 23. listopadu 2018 a 15. listopadu 2019, které popisují zkušenosti s rasovou diskriminací a rasistickým násilím mezi osobami afrického původu v EU,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021„Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 15. listopadu 2018 o pracovním plánu pro kulturu na období 2019–2022 (10),

—	s ohledem na strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030 ze dne 7. října 2020,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2021 nazvané „Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)“ (COM(2021)0615),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda (11),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte (15),

—	s ohledem na řízení o nesplnění povinnosti, které Komise zahájila v souvislosti s nesouladem se směrnicí o rasové rovnosti spočívajícím v diskriminaci romských dětí ve vzdělávání (číslo řízení o nesplnění povinnosti 20142174, 20152025 a 20152206),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) (16),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2021 o politice EU v oblasti sportu: hodnocení a další možný postup“ (17),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty Unie, který předložila Komise (COM(2021)0206),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o Evropském prostoru vzdělávání: sdílený holistický přístup (18),

—	s ohledem na studii o úloze kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu, kterou v říjnu 2021 vypracovala tematická sekce pro strukturální politiku a politiku soudržnosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky,

—	s ohledem na všeobecná politická doporučení, která vypracovala Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) působící v rámci Rady Evropy, zejména na doporučení č. 10 ze dne 15. prosince 2006 o potírání rasismu a diskriminace ve školním vzdělávání a jeho prostřednictvím,

—	s ohledem na plán komise ECRI ze dne 27. září 2019 pro dosažení účinné rovnosti,

—	s ohledem na 6. hodnocení kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům online, které provedla Komise,

—	s ohledem na cíl OSN v oblasti udržitelného rozvoje č. 10: snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi,

—	s ohledem na Konferenci o budoucnosti Evropy,

—	s ohledem na doporučení pro nový kodex zásad boje proti dezinformacím, která v říjnu 2021 vydala skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0027/2022),

vzhledem k tomu, že diskriminace a rasismus podkopávají lidskou důstojnost, životní příležitosti, prosperitu, blahobyt a často i bezpečnost; vzhledem k tomu, že rasistické stereotypy obvykle přetrvávají po generace; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě rasy nebo etnického původu je v EU zakázána; vzhledem k tomu, že rasismu a diskriminačnímu chování jsou vystaveni mimo jiné migranti, uprchlíci a žadatelé o politický azyl;

vzhledem k tomu, že podle Agentury EU pro základní práva (19) jsou rasová diskriminace a obtěžování v celé Evropské unii i nadále běžnými jevy; vzhledem k tomu, že zejména rasové, náboženské a etnické menšiny jsou příliš často vystaveny obtěžování, násilí, rasovému a etnickému profilování, a to i ze strany donucovacích orgánů, a nenávistným projevům, a to jak na internetu, tak mimo něj; vzhledem k tomu, že většinu rasistických a xenofobních incidentů motivovaných nenávistí oběti nehlásí (20); vzhledem k tomu, že rasové a etnické menšiny čelí v EU strukturální diskriminaci a v někdy i segregaci v některých oblastech každodenního života, jako je bydlení, zdravotní péče, zaměstnání, vzdělávání a systémy soudnictví;

C.	vzhledem k tomu, že akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025 hovoří o strukturálním rasismu jako o diskriminačním chování, které může být zakořeněno v sociálních, finančních a politických institucích, a ovlivňovat tak mocenské páky a tvorbu politik;

vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva definuje strukturální diskriminaci jako pravidla, normy, zvyklosti, vzorce postojů a chování v institucích a jiných společenských strukturách, které představují překážky pro skupiny nebo jednotlivce při dosahování stejných práv a příležitostí, které jsou dostupné většině obyvatelstva;

E.	vzhledem k tomu, že migranti, uprchlíci, žadatelé o politický azyl a příslušníci rasových, náboženských a etnických menšin mají omezený přístup na trh práce a často jsou předmětem pracovního vykořisťování;

vzhledem k tomu, že je jasně prokazatelné, že shromažďování kvalitních údajů je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak analyzovat sociální problémy, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně, a má zásadní význam pro navrhování, přizpůsobování, monitorování a rozvíjení opatření veřejné politiky založených na důkazech, která by reagovala na tyto problémy;

vzhledem k tomu, že rasistické a xenofobní postoje zastávají i některé osoby formující veřejné mínění a politici v celé EU, což vytváří společenské klima poskytující živnou půdu pro rasismus, diskriminaci a trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že tyto nálady jsou dále rozněcovány extremistickými hnutími, jako jsou fašistická a extrémně pravicová hnutí, která se snaží rozdělit naši společnost; vzhledem k tomu, že tyto činy jsou v rozporu se společnými evropskými hodnotami a ideály demokracie a rovnosti, k jejichž dodržování se všechny členské státy zavázaly;

vzhledem k tomu, že mnoho menšinových skupin se musí vyrovnávat s policejním násilím, včetně kolektivních trestů a rasového profilování; vzhledem k tomu, že k potírání tohoto jevu jsou zapotřebí konkrétní opatření; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatků v oblasti právního státu a trestního soudnictví nemají oběti policejního násilí dostatečnou ochranu a přístup ke spravedlnosti a často čelí pronásledování ze strany státních orgánů; vzhledem k tomu, že rasismus vůči etnickým a rasovým menšinám vede k násilí a zabíjení;

vzhledem k tomu, že způsob, jakým jsou lidé zobrazováni v médiích, bez ohledu na svůj rasový nebo etnický původ, může posilovat negativní stereotypy s rasovým podtextem; vzhledem k tomu, že kulturní odvětví a sdělovací prostředky mají moc podporovat začlenění a bojovat proti rasismu a podobným stereotypům;

vzhledem k tomu, že boj proti rasismu a diskriminaci v naší společnosti, a to jak v jejich otevřené, tak skryté formě, offline i online, je třeba zintenzivnit a že se jedná o sdílenou odpovědnost; vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy by se měly nad strukturálním rasismem a diskriminací, jimž čelí mnohé menšinové skupiny, dále zamyslet, zavázat se k jejich řešení a pokračovat v úsilí o jejich potírání;

K.	vzhledem k tomu, že dezinformace se často zaměřují na menšiny a podněcují sociální nepokoje; vzhledem k tomu, že nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky, které podporují vyvážené komentáře, přispívají k upevnění inkluzivní společnosti;

L.	vzhledem k tomu, že solidarita a úcta k lidskému životu a ostatním lidským bytostem jsou hodnoty předávané z generace na generaci; vzhledem k tomu, že zásadní úlohu v tomto procesu hraje školní vzdělávání;

vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělávání a dosažené vzdělání představují pro rasově vyčleněné komunity v celé Evropě problém; vzhledem k tomu, že segregace ve vzdělávání je v Evropě i nadále významným problémem; vzhledem k tomu, že v některých členských státech přetrvává umisťování dětí do segregovaných škol a diskriminační praxe umisťování dětí z etnických a rasových menšin do škol pro děti s mentálním postižením;

N.	vzhledem k tomu, že školy hrají zásadní úlohu při poskytování zkušeností s hodnotou rozmanitosti, podpoře začleňování, boji proti rasismu a omezování rasových stereotypů a předsudků;

O.	vzhledem k tomu, že je důležité, aby děti a mladí lidé viděli, že jsou zastoupeni v celé společnosti, a to i v rámci vzdělávání, které je jim poskytováno, v kulturních a sportovních klubech a aktivitách, kterých se účastní, na internetu a ve sdělovacích prostředcích, které používají;

vzhledem k tomu, že ačkoli sport hraje klíčovou úlohu ve společenském, kulturním a vzdělávacím životě a má moc sdružovat osoby různých ras a příslušníky různých etnických a náboženských skupin, a ačkoli jej lze využít ke sdružování komunit a vytváření hodnot rovnosti, přístupnosti a respektu, dochází na sportovních akcích a ve sportu obecně v celé Evropě k opakovaným rasistickým incidentům a k mnoha problémům souvisejícím s rasismem; vzhledem k tomu, že radikalizaci, k níž v rámci různých sportovních skupin dochází, je třeba identifikovat a bojovat proti ní;

vzhledem k tomu, že příslušníci rasových a etnických menšin byli neúměrně zasaženi negativními důsledky pandemie COVID-19, což vede ke vzniku nových nerovností a zdůraznění a prohloubení těch stávajících, a to i v oblasti kultury, sdělovacích prostředků, vzdělávání a sportu; vzhledem k tomu, že po vypuknutí pandemie COVID-19 výrazně vzrostl počet případů nenávistně motivovaného obtěžování a trestných činů z nenávisti;-

Obecné souvislosti

zdůrazňuje, že rasismus existuje ve všech oblastech našeho každodenního života a může mít mnoho podob; vyzývá k přístupu nulové tolerance k rasismu; je si vědom toho, že rasismu, xenofobii a diskriminaci jsou vystaveny různé skupiny, komunity a jednotlivci; uznává, že každá konkrétní forma rasismu má specifické rysy, přičemž některé formy rasismu jsou v některých členských státech výraznější než jiné, mimo jiné kvůli historickým nebo politickým faktorům;

bere na vědomí akční plán EU proti rasismu; vítá, že byl do něj začleněn zvláštní oddíl věnovaný vzdělávání a konkrétní odkazy na sdělovací prostředky, sport a kulturu; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly komplexní přístup a poskytly odpovídající finanční prostředky a zdroje s cílem splnit závazky plánu, aniž by tím bylo dotčeno financování stávajících programů a opatření, přičemž je třeba zachovávat evropské hodnoty;

vyzývá Komisi, aby zajistila, že koordinátorovi pro boj proti rasismu budou poskytnuty dostatečné zdroje a že práce na začleňování rasové rovnosti do všech politik EU bude sdílena všemi generálními ředitelstvími;

očekává posouzení stávajícího právního rámce EU pro boj proti diskriminaci, rasismu, xenofobii a dalším druhům nesnášenlivosti; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila jeho provádění a určila, jak jej v případě potřeby zlepšit, a aby se účastnila pravidelného dialogu a výměny osvědčených postupů s členskými státy a zúčastněnými subjekty, zejména s těmi, které zastupují zájmy osob postižených rasismem a rasovou diskriminací;

připomíná, že národní akční plány jsou účinným nástrojem reakce na rasismus, rasovou a etnickou diskriminaci a související nesnášenlivost v členských státech, neboť umožňují přijmout konkrétní opatření v reakci na konkrétní situace; s politováním konstatuje, že takové plány má pouze 15 členských států (21); naléhavě žádá Komisi, aby na podporu úsilí na vnitrostátní úrovni zveřejnila plánované společné hlavní zásady pro provádění národních akčních plánů proti rasismu a rasové diskriminaci a další nástroje; požaduje, aby do těchto plánů byly při jejich vypracovávání zahrnuty konkrétní cíle, které by odrážely celou rozmanitost společnosti v oblasti kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu; považuje v tomto ohledu za nezbytné shromažďovat osvědčené postupy a sdílet je s členskými státy, aby se usnadnil vznik a rozvoj jejich národních akčních plánů a podpořilo vzájemné učení mezi národními agenturami;

vítá zveřejnění a provádění konkrétních pokynů EU pro shromažďování údajů o rovnosti na základě rasového nebo etnického původu, jež směrnice o rasové rovnosti definuje jako údaje, které jsou dobrovolné a anonymní a zajišťují ochranu osobních údajů, sebeidentifikaci a konzultace s příslušnými komunitami; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily své vnitrostátní statistiky a odstranily překážky systematického shromažďování kvalitních, spolehlivých a rozčleněných údajů o rovnosti v jednotlivých zemích, usnadnily toto shromažďování a případně zlepšily s cílem odhalit příčiny rasismu a diskriminace, usilovat o jejich odstranění a podporovat politiky založené na důkazech na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto údaje využívaly k vypracování politik k dosažení rasové spravedlnosti a aby tyto údaje byly přístupné veřejnosti při plném respektování základního práva na soukromí, ochrany osobních údajů a příslušných právních předpisů EU, včetně směrnice o rasové rovnosti, obecného nařízení o ochraně osobních údajů (22) a navrhovaného nařízení o soukromí a elektronických komunikacích (23), jakož i příslušných vnitrostátních právních rámců;

vítá závazek týkající se rozmanitosti a začleňování v rámci programů a iniciativ Erasmus+, Kreativní Evropa, Evropský sbor solidarity, Občané, rovnost, práva a hodnoty, Nový evropský Bauhaus, ESF+ a evropská záruka pro mladé lidi; zdůrazňuje, že je třeba systematicky sledovat a analyzovat přínos každého z těchto programů k boji proti rasismu a vytvořit přehled osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že nedávno zveřejněné strategie začleňování budou zahrnuty do všech příslušných programů a iniciativ EU v oblasti vzdělávání, kultury, sdělovacích prostředků a sportu, a sledovala jejich provádění a dopad;

vítá skutečnost, že Komise uznala potřebu intersekcionálního přístupu k tvorbě politik; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily provádění příslušných cílů boje proti rasismu ve všech oblastech politiky;

se znepokojením bere na vědomí nedostatečnou shodu v Radě ohledně návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, který dne 2. července 2008 předložila Komise (24); naléhavě vyzývá členské státy, aby v této věci co nejdříve dosáhly společného postoje; podporuje Komisi, aby podněcovala pokrok směrem k dosažení jednomyslnosti v Radě, která je nutná pro přijetí tohoto návrhu;

10.

podporuje další spolupráci mezi Evropskou komisí proti rasismu a nesnášenlivosti, orgány pro rovnost v členských státech, nevládními organizacemi, vládami a zúčastněnými subjekty, zejména těmi, které zastupují zájmy jednotlivců a skupin postižených rasismem a rasovou diskriminací; vyzývá zejména členské státy, aby v plném rozsahu provedly doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji podporovaly Alianci civilizací OSN s cílem posílit mezinárodní, mezikulturní a mezináboženský dialog a spolupráci;

12.

zdůrazňuje, že omezený přístup k technologiím a digitálním infrastruktuře v oblasti vzdělávání, kultury, sdělovacích prostředků a sportu představuje riziko vzniku nové formy diskriminace a nerovnosti, kterou musí Komise a členské státy náležitě a rychle řešit;

13.

vyzývá členské státy, aby zřídily linky důvěry a mediační orgány a pořádaly školení zaměstnanců, pomocí nichž bude možné řádně řešit a hlásit násilí nebo jiné incidenty rasové či etnické povahy ve vzdělávacím, kulturním, mediálním a sportovním odvětví;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly posílenou strategii podporující integraci obyvatel venkovských, horských a izolovaných oblastí, zejména mladých lidí a žen, do vzdělávání, kulturních, sportovních a mediálních aktivit a zároveň rozvíjely místní přizpůsobenou infrastrukturu a investovaly do ní;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly soudržný akční plán pro řádné řešení rizika diskriminace, jemuž čelí zejména mobilní pracovníci a jejich děti, včetně omezeného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, kultuře, sdělovacím prostředkům a sportu;

Kultura

16.

zdůrazňuje, že v evropské společnosti se zabydluje stále větší kulturní rozmanitost a roste podíl obyvatel narozených v zahraničí a jejich potomků; je přesvědčen, že kultura, vzdělání a sport mají zásadní význam pro podporu otevřené společnosti vstřícné ke všem lidem; považuje za důležité zdůraznit, že pokud jde o evropskou kulturu a poznatky, je třeba uznat historický přínos a odkaz těchto lidí;

17.

je si vědom toho, že rasismus je v naší společnosti hluboce zakořeněn a provázán s kulturními kořeny, dědictvím a společenskými normami; zdůrazňuje proto významnou úlohu, kterou může a musí v boji proti diskriminaci a rasismu a při podpoře sociálního začlenění, rozmanitosti, rovnosti a tolerance hrát kultura; zdůrazňuje význam podpory mezikulturního učení;

18.

bere na vědomí obrovský přínos různých komunit ke kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy;

19.

lituje existence překážek bránících účasti menšin na kultuře, konkrétně stereotypů, předsudků, segregace nebo ghettoizace; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy pro rozmanitější účast rasově odlišných komunit a jedinců v odvětví kultury, a to zejména tím, že odstraní takové překážky financováním ze všech příslušných programů; vybízí k větší podpoře stávajících kanálů a k vytváření podpůrných sítí a informačních činností, mimo jiné i pro osoby v předměstských oblastech, ve venkovských, nejvzdálenějších a jinak znevýhodněných regionech;

20.

vyzývá členské státy, aby zahájily iniciativy, jejichž cílem je povzbudit osoby různého rasového a etnického původu k účasti na kulturních akcích, jako jsou systémy poukázek nebo podobné snahy;

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily monitorování a hodnocení, mimo jiné prostřednictvím testování, sdílení a výměny participativních nástrojů a osvědčených postupů, což se může pozitivně odrazit v podpoře začleňování a nediskriminace a boji proti rasismu prostřednictvím kultury a pomoci vytvářet inkluzivnější politiky;

22.

vyzývá členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby podporovaly rozmanitost v kulturních institucích na úrovni zaměstnanců i vedoucích pracovníků tím, že zavedou kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení grantu v organizacích, které využívají veřejné prostředky, a zajistí, aby všichni pracovníci byli odměňováni od začátku své kariéry;

23.

vítá činnost pracovní skupiny pro otevřenou metodu spolupráce složené z odborníků členských států na genderovou rovnost v kulturním a kreativním odvětví; vyzývá členské státy, aby tuto pracovní skupinu odborníků členských států pro boj proti rasismu prostřednictvím umění a kultury začlenily do příštího pracovního plánu pro kulturu; vyzývá tuto pracovní skupinu, aby vypracovala studii týkající se úlohy, kterou kultura a kreativní odvětví hrají při prosazování rasové rovnosti v těchto odvětvích;

24.

vítá začlenění nejpotřebnějších lidí a míst jako jednu ze strategických os Nového evropského Bauhausu; žádá, aby tato iniciativa zohlednila sociální začlenění migrantů, a umožnila jim tak rovný přístup k příležitostem;

25.

vyjadřuje jednoznačný souhlas s kroky některých členských států spočívající v tom, že uznaly potřebu vrátit kulturní díla a artefakty do míst jejich původu, neboť by to pomohlo podpořit vzájemné respektování a vzájemné porozumění kulturnímu dědictví druhé strany a zvýšit jeho hodnotu, v neposlední řadě prostřednictvím přístupu veřejnosti k těmto dílům a artefaktům; vyzývá k provedení nezbytného výzkumu, studií a výměn za účelem vytvoření soudržných programů na navracení kulturních děl a artefaktů buď do země jejich původu, nebo do jiných vhodných kulturních institucí určených státem původu v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami o ochraně kulturního dědictví; vybízí Komisi, aby usnadnila dialog s cílem podpořit sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, třetími zeměmi, muzei a dalšími kulturními institucemi;

Vzdělávání

26.

uznává, že vzdělávání a odborná příprava sehrávají rozhodující roli při potírání strukturálního rasismu a diskriminace, budování inkluzivní společnosti, odbourávání předsudků a stereotypů a při podpoře tolerance, porozumění a rozmanitosti; zdůrazňuje úlohu nového Evropského prostoru vzdělávání v boji proti všem formám diskriminace ve školách i mimo ně, zejména při vytváření kvalitního a inkluzivního prostředí pro vzdělávání;

27.

podtrhuje skutečnost, že specifické prvky evropské historie, včetně kolonialismu, otroctví a genocidy, zejména holocaustu, mají společně s dalšími projevy rasismu stále vliv na dnešní společnost, a to i na vzdělávací systémy a tvorbu učebních osnov; navrhuje, aby učební osnovy byly upraveny tak, aby vysvětlovaly dějiny našich společností cíleným a kontextualizovaným způsobem, a pomáhaly tak lépe chápat vazby na současnost a přispívaly k odstranění stereotypů, které vedou k diskriminaci, jíž jsme dnes svědky;

28.

zdůrazňuje, že v učebních osnovách dějepisu je třeba věnovat větší prostor objektivním a faktickým výkladům různých rasových či etnických ideologií, jejich forem a původu, a to včetně otrokářství, kolonialismu a fašismu a zneužití vědy k jejich ospravedlnění, jakož i výkladu jejich důsledků a možných pozůstatků v současnosti;

29.

vybízí členské státy, aby podporovaly tvorbu různých a inkluzivních učebních osnov a vzdělávacích nástrojů nebo aktivit, a zajistily tak, aby do těchto a dalších klíčových materiálů byli zahrnováni autoři, historikové, vědci, umělci a další osobnosti různého rasového a etnického původu;

30.

zdůrazňuje úlohu vzdělávání při prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace; zdůrazňuje, že je důležité vyvíjet součinnost mezi občanskou výchovou v rámci Evropy a politikami EU v boji proti rasismu a diskriminaci; vybízí členské státy, aby v zájmu podpory soudržnosti kladly větší důraz na výuku dějin v EU; domnívá se, že tyto oblasti by měly být nedílnou součástí osnov občanské výchovy;

31.

vyzývá členské státy, aby podporovaly zmínky o jazycích, kulturách a historii menšin ve školních osnovách, muzeích a dalších formách kulturního a historického projevu a uznaly přínos jejich kultury k evropskému dědictví; vyzývá členské státy, aby vypracovaly soudržná a důsledná opatření, která by se opírala o odpovídající financování a jejichž účelem by bylo stimulovat, podporovat a propagovat umění a kultury rasově odlišných a etnických skupin a studovat a chránit hmotné i nehmotné dědictví kultury původních komunit;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly mnohojazyčnost jako důležitý nástroj, který sbližuje lidi;

33.

zdůrazňuje, že v zájmu zlepšení integrace je důležité poskytovat řádnou podporu dětem mobilních pracovníků ve všech členských státech k tomu, aby se v každém členském státě EU mohly učit svému rodnému jazyku a poznávat kulturu své rodné země i země svého nového bydliště;

34.

požaduje, aby bylo prohloubeno studium společných humanitních věd, dějepisu, filozofie, jazyků a literatury, neboť by to mohlo podpořit ducha evropské svornosti; požaduje, aby učební osnovy dějepisu přistupovaly k dějinám rasových a etnických komunit žijících v Evropě cíleně, a podpořily tak širší a věcnější pohled na evropské a světové dějiny a lepší pochopení interakcí mezi různými kontinenty před evropskou kolonizací, během ní i po ní; vyzývá, aby se v učebnicích dějepisu kladl důraz na přínos rasově odlišných komunit k rozvoji a utváření dnešní Evropy;

35.

vyzývá členské státy, aby aktivně bojovaly proti předsudkům ve školních učebnicích, vzdělávacích nástrojích, filmech a zpravodajských pořadech pro děti a mládež a ve sportu; vyzývá členské státy, aby tyto cíle zahrnuly do provádění Evropského roku mládeže 2022;

36.

důrazně odsuzuje praxi rasové a etnické segregace ve školách, která se v Evropě stále vyskytuje; upozorňuje, že tyto praktiky vedou k marginalizaci, předčasnému ukončování školní docházky, nízké míře zápisu do škol, vytváření paralelních sociálních prostor a udržování strukturální diskriminace a brání rovnému přístupu ke kvalitnímu životu; vyzývá všechny členské státy, aby zavedly nebo posílily inkluzivní politiky, které by zabránily umisťování marginalizovaných skupin žáků do oddělených vzdělávacích zařízení, a to od školek až po vysokoškolské vzdělávání, ať už úmyslně, či neúmyslně, aby podporovaly sociální začleňování se zárukou rovných příležitostí pro všechny a zajistily všem dětem rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání a mimoškolním aktivitám včetně kultury a sportu; vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly začleňování dětí z menšinových skupin do škol a místních společenství, aby zachovaly sekulární charakter veřejného vzdělávání a zároveň respektovaly různé kulturní a náboženské identity;

37.

vyzývá Komisi a členské státy k přijetí kroků, kterými by podpořily děti z rasových a etnických menšin a ze znevýhodněného sociálně-ekonomického prostředí na jejich cestě ke zdokonalování se tím, že jim pomohou k široké účasti na mimoškolních aktivitách (např. uměleckých a sportovních), umožní jim získat přístup do škol, které vyhovují jejich potřebám, nabídnou možnosti kvalitního vzdělávaní a zpřístupní nezbytné finanční prostředky;

38.

vyzývá členské státy, aby zaručily právo na vzdělání každému dítěti, zavedly opatření k boji proti předčasnému ukončování školní docházky a k předcházení tomuto jevu a aby zajistily genderově rovnoprávný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání od raného dětství až po dospívání; vyzývá Komisi, aby navrhla nové nástroje nebo dílčí programy financování, které by doplňovaly opatření členských států v zájmu cílené a na míru uzpůsobené podpory kvalitního vzdělávání dětí ve věku od 3 let, které se potýkají s extrémní chudobou a nemají nárok na využití stávajících či budoucích iniciativ EU pro financování vzdělávání a sociálního začleňování, jako je Erasmus+, záruka pro děti nebo ESF+;

39.

uznává, že je důležité vést děti a mládež k tomu, aby si uvědomovaly nepříznivý dopad netolerance, a rozvíjet jejich kritické myšlení; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby vzdělávání v oblasti lidských práv začínalo již v útlém věku a aby výukové materiály odrážely rozmanitost a pluralitu společnosti a jejich obsah nebyl rasistický;

40.

vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum systémů včasného varování a účinných pedagogických metod za účelem potírání rasismu a diskriminace ve školách a aby přitom brala v potaz osvědčené postupy existující v Evropě a podporovala šíření výsledků s cílem vymýtit šikanu na základě rasy;

41.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že na všech úrovních vzdělávání budou mít učitelé z rasových a etnických menšinových skupin rovný a spravedlivý přístup k pracovním místům ve výuce a vzdělávání a že budou přijata opatření, která zajistí, aby jak učitelé, tak žáci byli v systému školství chráněni před rasovou diskriminací;

42.

odsuzuje strukturální diskriminaci, jíž jsou v Evropě vystaveny tisíce dětí uprchlíků, které mají jen omezený, nebo nemají žádný přístup ke vzdělání; poznamenává, že segregované třídy v přijímacích táborech, které často vedou dobrovolníci, nemohou nahradit školní výuku; požaduje povinné vzdělávání dětí uprchlíků ve vzdělávacím systému hostitelské země jako podmínku přístupu k financování poskytovanému EU v oblasti migrace;

43.

vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající školení učitelům bez ohledu na vyučovaný předmět, specializaci, věk studentů nebo typ školy, ve které budou vyučovat, aby tak učitelé získali dovednosti a kulturní schopnosti, které potřebují pro prosazování inkluze a tolerance a potírání diskriminace ve vzdělávacím systému; požaduje, aby všichni pedagogové a pracovníci s mládeží měli čas na počáteční pedagogické studium i průběžný profesní rozvoj zaměřený na výuku v multikulturním a multirasovém prostředí, včetně školení zaměřeného na nevědomé předsudky; vyzývá členské státy, aby zavedly programy celoživotního učení pro státní zaměstnance, a zejména pro bezpečnostní složky státu, s cílem odstranit rasistické a xenofobní chování;

44.

připomíná, že systémy umělé inteligence určené k použití ve vzdělávání a odborné přípravě, jakož i při náboru pedagogických pracovníků, jsou v některých případech považovány za „vysoce rizikové“; vyzývá k řádnému posouzení rizik před použitím těchto nástrojů;

45.

zdůrazňuje význam vzpomínkových aktivit v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty a nutnost dostatečně financovat a zviditelnit projekty zaměřené na připomínání a studium rozhodujících událostí moderní evropské historie a jejich zařazení do výuky a na zvyšování povědomí evropských občanů o jejich společné historii, kultuře, kulturním dědictví a hodnotách, neboť se tak prohloubí jejich porozumění Unii, jejím kořenům, účelu a rozmanitosti;

46.

uznává, že programy mobility, jako je Erasmus+, jsou mimořádně přínosné pro vzdělávací, sociální, osobní a profesní rozvoj a napomáhají k porozumění ostatním lidem; vybízí k trvalé podpoře těchto programů;

47.

zdůrazňuje význam občanské výchovy v EU pro vzájemné porozumění a sociální soudržnost, což je přesvědčení občanů, z něhož vzešel jejich příspěvek ke Konferenci o budoucnosti Evropy a které bude rovněž zohledněno v závěrech konference, které mají být letos zveřejněny;

48.

zdůrazňuje význam uznávání neformálního a informálního vzdělávání, jakož i automatického uznávání diplomů a kvalifikací jako klíčových nástrojů k poskytnutí příležitostí příslušníkům rasových a etnických skupin, k boji proti strukturálnímu rasismu a diskriminaci a k podpoře rozmanitosti;

49.

uznává, že pro dosažení vzdělání jsou důležité vzory; vybízí k vytvoření celoevropské platformy jednotlivců a skupin osob z rasových a etnických menšin, které by mohly sdílet své zkušenosti s žáky a studenty;

50.

zdůrazňuje význam zvyšování povědomí široké veřejnosti o rozmanité povaze naší společnosti a posilování veřejného mínění v tomto ohledu prostřednictvím výuky a relevantních materiálů;

51.

vyzývá členské státy, aby se vyvarovaly rozpočtových škrtů ve vzdělávacích programech, neboť ty by mohly vést k omezení prostoru pro diskuse o mezikulturním povědomí a boji proti rasismu (25);

52.

zdůrazňuje význam sociálních programů financovaných EU, zejména programů školního stravování, pro integraci sociálně znevýhodněných dětí a mladých lidí;

Sdělovací prostředky

53.

zdůrazňuje, že pro formování inkluzivních společností je důležité zastoupení a rozmanitost; připomíná, že sdělovací prostředky mají za úkol být odrazem společnosti v celé její rozmanitosti, a lituje, že v řadě médií chybí rasová a etnická rozmanitost; vyzývá kulturní a mediální odvětví, aby se vyvarovala praktik, které udržují nebo posilují negativní stereotypy týkající se etnických a rasových menšin, a podporovala zobrazování členů těchto menšin v pozitivních rolích; vyzývá příslušné zúčastněné strany, aby se rozmanitostí a zastoupením ve svých organizacích zabývaly a aby rovněž určily osobu odpovědnou za otázky rozmanitosti a zaváděly iniciativy, jejichž cílem bude zvýšit gramotnost pracovníků sdělovacích prostředků v otázkách rozmanitosti a inkluzivity, aby se tak v jejich práci lépe odrážela nezávislá a pluralitní povaha jejich úkolů;

54.

vítá komunikační a osvětovou kampaň Komise na podporu rozmanitosti v audiovizuálním odvětví, a to jak ve vysílání, tak i mimo něj; požaduje, aby se tato kampaň soustředila na rozmanitost a dějiny rasově odlišných komunit a jiných marginalizovaných komunit a aby podtrhla, jak může rasová spravedlnost přispět k soudržnější, pokojnější a demokratičtější Evropě;

55.

vítá skutečnost, že Evropské středisko pro sledování digitálních médií bylo pověřeno bojem proti dezinformacím a činům zaměřeným na menšinové komunity; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné klást ve vzdělávacích programech větší důraz na rozvoj kritického myšlení, mediální gramotnosti a digitálních dovedností; zdůrazňuje, že kampaně a iniciativy zaměřené na mediální gramotnost mohou mít zásadní vliv na zmírnění narativů o rasové diskriminaci šířených na základě dezinformací; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout mladým lidem nástroje pro analýzu a operativní nástroje, aby šíření nenávistných projevů on-line rozpoznali a mohli proti nim bojovat;

56.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila plné a správné provedení definice nenávistných verbálních projevů na internetu či mimo něj a kriminalizace trestných činů z nenávisti do vnitrostátního práva členských států, a aby v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti;

57.

vítá šesté hodnocení kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům na internetu a pokrok, jehož bylo dosaženo při odstraňování nenávistných výroků z internetu; lituje, že ačkoli průměrný počet oznámení prověřených do 24 hodin je i nadále vysoký (81 %), ve srovnání s rokem 2020 (90,4 %) se snížil a průměrná míra odstraňování klesla od roku 2019 a 2020 na 62,5 %; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s platformami s cílem odstraňovat nenávistné projevy na internetu, zvyšovat míru odstraňování a transparentnost a zlepšovat zpětnou vazbu uživatelům;

58.

vyjadřuje znepokojení nad šířením nenávistných verbálních projevů a dezinformací s rasovým a diskriminačním obsahem podporovaných umělou inteligencí a algoritmy; upozorňuje, že nenávistné výroky a dezinformace mají na naši společnost okamžitý nepříznivý vliv; vyzývá k úsilí o potírání těchto aktivit, zejména vývojem umělé inteligence a algoritmů, jejichž hlavním cílem bude zastavit nárůst nenávistných výroků a dezinformací a zmírnit jejich důsledky;

59.

všímá si skutečnosti, že ve vývoji, zavádění a používání umělé inteligence, včetně filtrů obsahu, převažuje angličtina; varuje před tím, že nenávistné projevy na internetu se vyskytují i v jiných jazycích, pro něž jsou filtry obsahu méně účinné; vyzývá k přijetí opatření pro boj proti nenávistným výrokům ve všech jazycích;

60.

vítá praxi zavedenou některými mezinárodními poskytovateli audiovizuálních služeb, kteří před vysíláním upozorňují na škodlivý a rasistický obsah; vybízí k vytvoření takových postupů v evropské audiovizuální sféře;

61.

konstatuje, že v některých členských státech existují orgány pro regulaci audiovizuální oblasti, jež mají pravomoc uvalovat sankce za programy propagující diskriminační nebo rasistický obsah; vybízí členské státy, aby v tomto smyslu udělily pravomoci i svým regulačním úřadům; požaduje, aby skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby měla přístup ke zdrojům, a mohla tak řádně koordinovat vnitrostátní agentury při sběru a sdílení kvalitních údajů a při monitorování takových činností; vyzývá Komisi a členské státy, aby zastavily poskytování finančních prostředků ze strany EU a státu médiím, u nichž příslušné regulační orgány odhalí porušení zákonných norem pro propagaci nenávistných výroků a xenofobie;

62.

odsuzuje rasistickou rétoriku některých médií, která stigmatizuje rasově odlišné komunity, například označováním migrantů za zdroj různých ekonomických a sociálních problémů a publikováním nepřiměřeně vysokého počtu zpráv o trestných činech spáchaných migranty; vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření, která zabrání médiím v šíření stigmatizující rétoriky, nenávistných projevů, nepravdivých příběhů a negativních zobrazení určitých etnických nebo rasových skupin, které příslušníky těchto skupin jen odlidšťují;

63.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit odpovědnost digitálních platforem a sociálních sítí v boji proti podněcování k rasové nenávisti vůči migrantům a nevraživosti vůči menšinám;

Sport

64.

zdůrazňuje, že sportovní kluby a federace hrají zásadní úlohu v boji proti rasismu, a to i prostřednictvím zvyšování povědomí o tomto jevu; připomíná, že sport a týmový sport obzvláště je hnací silou sociálního začleňování, rovnosti a prosazování hodnot EU, jak se uvádí v nařízení o programu Erasmus+; vítá poskytování unijních a státních finančních prostředků, díky nimž mají lidé trpící chudobou, zejména příslušníci menšin a děti, možnost účastnit se sportovních aktivit;

65.

bere na vědomí, že rasismus je uveden mezi odvětvovými prioritami partnerství v klíčové akci 2 pracovního programu navrženého na rok 2022 pro program Erasmus+ a že iniciativy v oblasti sportu na místní úrovni zaměřené na začleňování a boj proti rasismu mohou být financovány na základě nového programu partnerství malého rozsahu; vyzývá Komisi, aby tyto iniciativy posoudila a systematicky monitorovala počet a typ sportovních projektů, které kladou důraz zejména na boj proti rasismu, a výši finančních prostředků, které jim jsou přidělovány; vyzývá Komisi, aby podporovala začleňování migrantů a osob z rasových a etnických menšin do sportovních klubů na místní úrovni;

66.

vítá úsilí nevládních organizací a organizací na místní úrovni v různých členských státech o využívání sportu jako prostředku ke sbližování lidí a posilování kolektivní paměti s cílem budovat respekt a usilovat o začleňování; vyzývá Komisi, aby vytvořila databázi osvědčených postupů ve sportovní výchově a ve sdělovacích prostředcích, a podpořila tak jejich rozvoj v celé Unii;

67.

uznává, že je třeba věnovat větší pozornost zastoupení různých skupin ve sportu obecně a na vedoucích pozicích ve sportovních organizacích, a to včetně žen a osob, které mají méně příležitostí, jako jsou uprchlíci, příslušníci etnických a rasových menšin a komunity LGBTIQ; naléhavě vyzývá mezinárodní, evropské a vnitrostátní řídící orgány v oblasti sportu a zúčastněné subjekty, aby uplatňovaly opatření k zajištění rozmanitosti a začleňování, zejména aby řešily problém nízkého zastoupení žen a etnických menšin ve vedoucích pozicích a správních radách; vyzývá členské státy, aby vyvíjely inkluzivní politiky sportu s využitím náležitých finančních prostředků, a zajistily tak, že sport bude přístupný všem, nezávisle na etnickém, rasovém či socioekonomickém původu nebo zdravotním postižení;

68.

trvá na tom, že ve sportu musí být uplatňována nulová tolerance vůči rasismu, nenávistným verbálním projevům, násilí a jinému rasistickému chování, a naléhavě žádá Komisi, členské státy a sportovní federace, aby vypracovaly opatření k zamezení takovým případům, stanovily účinné sankce a přijaly opatření na podporu obětí a na ochranu sportovců, kteří odsuzují rasismus nebo hájí rozmanitost, před odvetnými kroky;

69.

naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala doporučení nebo pokyny pro oblast sportu, jejichž cílem bude potírání rasismu ve sportu na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni a podpora začleňování a respektu, včetně respektu vůči osobám, které potřebují zvláštní oděv, a to na všech sportovních úrovních; vyzývá sportovní organizace a zúčastněné strany na všech úrovních, aby aktivně přispěly k vypracování tohoto kodexu, ztotožnily se s ním a začlenily jej do svých stanov; vybízí organizace, aby o tomto kodexu a jeho obsahu informovaly své členy, jejich rodiny a širší veřejnost;

o o

70.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(4) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1.

(5) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34.

(6) Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32.

(7) Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1.

(8) Úř. věst. C 93, 19.3.2021, s. 1.

(9) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.

(10) Úř. věst. C 460, 21.12.2018, s. 12.

(11) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 63.

(12) Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 1.

(13) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 2.

(14) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 104.

(15) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 146.

(16) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21.

(17) Přijaté texty, P9_TA(2021)0463.

(18) Přijaté texty, P9_TA(2021)0452.

(19) Agentura EU pro základní práva,Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii – hlavní výsledky, 6. prosince 2017; Druhé Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii: Muslimové – Vybraná zjištění, 21. září 2017; Zkušenosti s antisemitismem a jeho vnímání – druhé šetření týkající se diskriminace a zločinů z nenávisti proti Židům v EU, 10. prosince 2018; Druhé Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii: Romové – Vybraná zjištění, 29. listopadu 2016; Druhé Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii: být černochem v EU, 23. listopadu 2018.

(20) Tamtéž.

(21) Stav k roku 2019 podle zprávy Agentury EU pro základní práva ze dne 9. června 2020.

(22) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(23) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích, který předložila Komise (COM(2017)0010).

(24) COM(2008)0426.

(25) Úloha kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce pro strukturální politiku a politiku soudržnosti, říjen 2021, str. 13.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/27

P9_TA(2022)0058

Politika soudržnosti: snižování rozdílů ve zdravotní péči a posilování přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o politice soudržnosti jakožto nástroji ke snížení rozdílů ve zdravotní péči a k posílení přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví (2021/2100(INI))

(2022/C 347/03)

Evropský parlament,

—

s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), podle něhož má Unie při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a jehož cílem je podporovat spolupráci mezi členskými státy, aby se zlepšovala doplňkovost jejich zdravotnických služeb v přeshraničních oblastech,

—	s ohledem na článek 174 SFEU o posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (1),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (2) („směrnice o přeshraniční zdravotní péči“), a zejména na článek 168 této směrnice,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (3),

—	s ohledem na studii Komise o přeshraniční spolupráci nazvanou „Využití stávajících iniciativ pro spolupráci v přeshraničních regionech“ zveřejněnou v březnu 2018 (4),

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 14. října 2020 o provádění a perspektivách přeshraniční zdravotní péče (5),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2020 nazvané „Vytvoření Evropské zdravotní unie: posílení odolnosti EU vůči přeshraničním zdravotním hrozbám“ (COM(2020)0724),

—	s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ze dne 19. listopadu 2020 nazvanou „Stručný pohled na zdraví: Evropa 2020“,

—	s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 9. března 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2021–2027 a zrušení nařízení (EU) č. 282/2014 (program „EU pro zdraví“) (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (7),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (8),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (9),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (10),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (11),

—	s ohledem na studii o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče z roku 2021, kterou zadal Výbor pro regionální rozvoj (12),

—	s ohledem na pokyny Komise k evropským strukturálním a investičním fondům na období 2014–2020,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0026/2022),

vzhledem k tomu, že nedostatek základní infrastruktury, vyškoleného personálu a kvalitních služeb v regionech úrovně NUTS 2 (regiony s 800 000 až 3 miliony obyvatel) s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU-27 a v přechodových regionech, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 90 % průměru EU-27, představuje významnou překážku rovného přístupu ke zdravotní péči a je hlavním důvodem, proč by vysoce kvalitní zdravotnická infrastruktura a odpovídající vyškolený zdravotnický personál měly být prioritou pro všechny vnitrostátní a regionální vlády;

vzhledem k tomu, že vypuknutí pandemie COVID-19 zdůraznilo zásadní význam zdravotnictví a kladlo zvýšené nároky na systémy zdravotní péče a zdravotnické pracovníky, a odhalilo tak slabiny a nedostatky systémů zdravotní péče a také rozdíly a nerovnosti v oblasti zdravotní péče mezi členskými státy a v jejich rámci, zejména v příhraničních, nejvzdálenějších, odlehlých a venkovských regionech, včetně regionů s nízkou hustotou obyvatelstva;

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti byla prostřednictvím investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+) první obrannou linií proti pandemii COVID-19, což dokazuje, že tato politika může významně přispět ke snížení nerovností v oblasti zdraví tím, že podpoří pokrok v oblasti elektronického zdravotnictví, elektronické medicíny a dalších forem digitalizace, které jsou zdrojem nových příležitostí, avšak zároveň vyžadují odpovídající vybavení pro zvládnutí každé konkrétní situace, ale i odbornou přípravu zdravotnického personálu, aby se mohl každé takové konkrétní situaci přizpůsobit;

vzhledem k tomu, že rozhodovat o úrovni poskytování zdravotní péče v EU je stále výsadou členských států a že mezi regiony existují značné rozdíly, které vytvářejí nerovnosti; vzhledem k tomu, že regiony úrovně NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU-27, nemohou vynakládat tolik prostředků na zdravotní péči na obyvatele jako jejich rozvinutější protějšky;

vzhledem k tomu, že nástroje EU, jejichž cílem je některé z těchto problémů kompenzovat, se většinou omezují na právně nevynutitelné předpisy („soft law“), z čehož pak plynou všeobecné nedostatky; vzhledem k tomu, že je zapotřebí strukturovanějšího přístupu na úrovni Unie doplněného silnějším a komplexnějším právním rámcem a právně závaznými prostředky činnosti s cílem posílit spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, lépe chránit zdraví lidí a účinně řešit stávající rozdíly v oblasti zdravotní péče;

F.	vzhledem k tomu, že Komise podporuje přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče prostřednictvím četných studií a iniciativ, včetně iniciativy Interreg, jež jsou financovány ze strukturálních fondů;

vzhledem k tomu, že přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotní péče vyžaduje podporu a zapojení široké škály partnerů, sociálních a zdravotnických institucí, zdravotních pojišťoven a veřejných orgánů, které by měly řešit stávající překážky bránící v překračování hranic v oblastech, jako je volný pohyb, informace, různé daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení, uznávání kvalifikací zdravotnických pracovníků a překážky, s nimiž se potýkají zdravotnická zařízení;

vzhledem k tomu, že právo na přístup ke kvalitní zdravotní péči, včetně preventivní péče, je součástí evropského pilíře sociálních práv a mělo by být přístupné lidem v příhraničních oblastech, které představují 40 % území EU a jsou domovem téměř jedné třetiny obyvatel EU a obecně si vedou hůře než jiné regiony v rámci členských států, zejména příhraniční oblasti s nižší hustotou obyvatelstva a nestabilními ekonomikami, jako jsou venkovské, vzdálené a nejvzdálenější regiony a ostrovy;

I.	vzhledem k tomu, že ke snížení rozdílů mezi úrovněmi poskytování zdravotní péče v EU je nezbytné posílení politiky soudržnosti;

vzhledem k tomu, že výdaje na zdravotnictví v EU představují téměř 10 % HDP, přičemž lidé zaměstnaní v oblastech souvisejících se zdravotnictvím tvoří 15 % pracovní síly EU; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy a jejich regiony stále přetrvávají značné rozdíly, pokud jde o výši výdajů na zdravotní péči a dostupnost lékařů a zdravotnických pracovníků;

vzhledem k tomu, že závažné vylidňování příhraničních regionů, z nichž odcházejí zejména mladí lidé a kvalifikovaní pracovníci, dokládá nedostatek hospodářských příležitostí v těchto regionech a snižuje jejich přitažlivost, pokud jde o zaměstnanost ve zdravotnictví; vzhledem k tomu, že nedostatek lidských zdrojů při poskytování spravedlivé zdravotní péče, ať už v důsledku omezení počtu studentů nebo nedostatečných kariérních vyhlídek, je jednou z klíčových otázek udržitelnosti evropských systémů zdravotní péče;

vzhledem k tomu, že v posledních dvou víceletých finančních rámcích (VFR) se investice do zdravotnictví z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) soustřeďovaly do méně rozvinutých členských států a regionů úrovně NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU-27, přičemž se obvykle zaměřovaly na modernizaci zdravotnických služeb, zatímco investice Evropského sociálního fondu (ESF) zaměřené na přístup ke zdravotní péči se soustřeďovaly v zemích, které se potýkají se zvláštními problémy, pokud jde o přístup k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám;

M.	vzhledem k tomu, že v současné době nesou hlavní odpovědnost za zdravotní péči členské státy, neboť rozhodují o organizaci a financování zdravotnických služeb a léčebných postupů;

N.	vzhledem k tomu, že mezi priority nástroje NextGenerationEU patří digitalizace a odolnost systému zdravotní péče;

O.	vzhledem k tomu, že přeshraniční zdravotní péče je jednou z oblastí politiky a oblastí intervence, jichž se nejvíce dotýkají právní a jiné překážky způsobené velkými rozdíly mezi vnitrostátními systémy;

P.	vzhledem k tomu, že evropská zdravotní unie by měla přispívat k užší spolupráci, koordinaci a sdílení poznatků v oblasti zdraví mezi členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami a zvyšovat schopnost EU bojovat proti přeshraničním zdravotním hrozbám;

Snižování rozdílů ve zdravotní péči prostřednictvím politiky soudržnosti

zdůrazňuje, že politika soudržnosti EU investuje do zdraví jako klíčového předpokladu pro regionální rozvoj, sociální konvergenci a konkurenceschopnost regionů s cílem snižovat hospodářské a sociální rozdíly;

zdůrazňuje, že pro silnou 150 milionovou populaci ve vnitřních příhraničních oblastech je přístup k veřejným službám zásadní, avšak často mu brání množství právních a administrativních překážek; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby maximalizovaly své úsilí o odstranění těchto překážek, zejména pokud jde o zdravotnické služby, dopravu, vzdělávání, pracovní mobilitu a životní prostředí;

domnívá se, že EU by měla vypracovat strategický a integrovaný přístup k závažným nemocem tím, že spojí různé zdroje z několika fondů, včetně fondů soudržnosti; zdůrazňuje, že je třeba uplatnit model evropského plánu boje proti rakovině při řešení dalších zdravotních problémů, jako jsou duševní nebo kardiovaskulární onemocnění;

zdůrazňuje nárůst duševních onemocnění a poruch, zejména od začátku pandemie COVID-19; vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla nový evropský akční plán pro duševní zdraví, který bude založen na modelu evropského plánu boje proti rakovině a využije všechny dostupné nástroje, včetně politiky soudržnosti, přičemž by měl mít podobu komplexního plánu s opatřeními a cíli, které nikoho neopomíjejí;

domnívá se, že oživení po pandemii COVID-19 je příležitostí k vybudování silnějších a odolnějších systémů zdravotní péče s využitím nástrojů politiky soudržnosti; podporuje Komisi při vytváření dobře fungující evropské zdravotní unie s cílem uvolnit obrovský potenciál spolupráce v oblasti zdraví;

zdůrazňuje, že ve srovnání se službami dostupnými v rozvinutějších částech EU mnohé regiony úrovně NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU-27, a přechodové regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru EU-27, venkovské oblasti a oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva shodně nedosahují patřičné úrovně poskytování zdravotní péče; zdůrazňuje, že je nezbytná další konvergence a spolupráce v této oblasti mezi členskými státy a EU, zejména prostřednictvím investic v rámci politiky soudržnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na stanovení minimálních norem jak v oblasti zdravotnické infrastruktury, tak zdravotnických služeb, a aby využívaly finanční prostředky EU k zajištění rovného přístupu k minimálním normám kvality ve všech regionech, zejména v případě naléhavých problémů v příhraničních oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby spojily své závazky a zdroje v zájmu dosažení tohoto cíle;

připomíná významný příspěvek politiky soudržnosti k plánovaným investicím v odvětví zdravotnictví v posledním programovém období (2014–2020) prostřednictvím ESF a EFRR, jenž zatím dosáhl výše přibližně 24 miliard EUR a jehož cílem je zlepšit přístup ke službám a rozvíjet specializovanou zdravotní infrastrukturu a kapacitu s cílem snížit nerovnosti v oblasti zdraví;

je přesvědčen, že investice do inovací v oblasti zdravotní péče, systémů zdravotní péče a dostatečného počtu kvalifikovaných zdravotníků sníží nerovnosti v oblasti zdraví a budou i nadále významně zlepšovat každodenní život občanů, což povede k prodloužení střední délky života; zdůrazňuje význam unijních, státních a regionálních orgánů při zajišťování účinnějšího zapojení široké škály zdravotnických zařízení; dále zdůrazňuje potřebu přímé spolupráce, opatření a projektů využívajících nástroje politiky soudržnosti mezi členskými státy a jejich regiony i v jejich rámci s cílem zavést postupy zaměřené na snížení byrokratické zátěže pacientů a řešení co největšího počtu problémů, s nimiž se potýkají služby zdravotního pojištění v příhraničních regionech;

vyzývá členské státy, aby řádně zohlednily pozitivní přínos soukromého zdravotnictví a zajistily, aby při plánování příštích programů soudržnosti byly soukromým projektům v oblasti zdravotnické infrastruktury a služeb přiděleny dostatečné finanční prostředky;

10.

doporučuje, aby při vymezování politik v oblasti zdravotní péče na regionální, vnitrostátní a unijní úrovni byly v rámci zdravotní, sociální a hospodářské politiky uplatňovány na míru přizpůsobené a adaptivní přístupy, a to s cílem zlepšit dialog, součinnost a plánované investice ze strukturálních fondů a dalších příslušných programů EU, jako je Interreg, například prostřednictvím počátečního poskytování zdravotnického materiálu, výměny zdravotnického personálu a přesunu pacientů mezi nemocničními zařízeními, které mohou uspokojovat nenaplněné zdravotní a sociální potřeby občanů;

11.

zdůrazňuje, že evropské referenční sítě by mohly zlepšit přístup ke zdravotní péči v případě vzácných a komplexních onemocnění; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily trvalou podporu a lepší zdroje pro evropské referenční sítě (ERN) a vnitrostátní odborná centra pro vzácná a komplexní onemocnění a aby rozšířily oblast činnosti ERN na další oblasti, jako jsou závažné popáleniny a programy transplantace orgánů; vyzývá Komisi, aby analyzovala proveditelnost zřízení zvláštního fondu v rámci politiky soudržnosti, který by zaručil rovný přístup ke schváleným způsobům léčby vzácných onemocnění;

12.

vyzývá členské státy, aby při vymezování politik zdravotní péče zohledňovaly specifika příhraničních regionů a právo volby u pacienta a využívaly nástroje soudržnosti k rozvoji regionální zdravotnické infrastruktury a postupů, které pacientům umožní vybírat si zdravotnické služby v regionu na obou stranách hranice bez ohledu na stát svého bydliště;

13.

navrhuje, aby Komise zřídila evropský poradní výbor pro zdraví, do něhož by byly zapojeny celostátní, regionální a místní orgány veřejné správy a další zainteresované strany, s cílem podpořit lepší využívání evropských fondů a pracovat na vývoji účinných a harmonizovaných reakcí na společné otázky veřejného zdraví;

14.

vyzývá k zajištění lepší součinnosti a doplňkovosti mezi programy politiky soudržnosti s cílem snížit regionální rozdíly, zejména v rámci programu Horizont Evropa, který by měl vytvářet nové poznatky, a v rámci programu EU4Health, přičemž tyto nové poznatky by měly být co nejlépe využívány ve prospěch občanů a zdravotnických systémů;

15.

vyzývá Komisi, aby plně využívala svých pravomocí v oblasti zdravotní politiky a podporovala vnitrostátní a regionální orgány při posilování systémů zdravotní péče, prosazování vzestupného sbližování norem v oblasti zdravotní péče s cílem snížit nerovnosti v oblasti zdraví v rámci členských států i mezi nimi a při usnadňování výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, zejména pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví a práva, a to i případným využitím programu EU4Health a Evropského sociálního fondu plus (ESF+);

16.

zdůrazňuje význam politiky soudržnosti při řešení nerovnosti žen a mužů v oblasti zdravotní péče a při prosazování priorit v oblasti zdraví souvisejících s rovností žen a mužů, které jsou obsaženy ve strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv;

17.

vyzývá Komisi, aby podporovala integraci zdravotní péče a léčebných postupů prostřednictvím strategií v oblasti zdraví a péče tak, aby důraz byl na pacienty a zabránilo se zdvojování, mezerám a nedostatku péče, zejména v péči o chronicky nemocné nebo starší pacienty, a aby se poučila zejména ze zkušeností z přeshraničních programů;

18.

poukazuje na to, že při hodnocení celkového krytí financovaných strukturálních projektů a kritérií v oblasti zdraví je nezbytné přezkoumat rovněž následné výsledky jednotlivých projektů v oblasti zdraví, aby bylo možné jejich výsledky sledovat a provádět průběžné analýzy jejich účinnosti, a tudíž z nich vyvodit správné závěry v zájmu lepšího plánování a provádění těchto projektů v budoucnu, což může zahrnovat i další práci Komise na příručce osvědčených postupů;

19.

zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v budování komplexní zdravotnické infrastruktury a co nejvíce snižovat stávající rozdíly; připomíná, že politika soudržnosti může významně přispět k budování zdravotnické infrastruktury ve všech částech EU, zejména v regionech úrovně NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU-27, a v přechodových regionech, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 90 % průměru EU-27, s cílem vytvořit vysoce kvalitní, plně vybavené a odolné systémy zdravotní péče v celé EU, které lépe chrání zdraví lidí; kromě toho zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fungující síť přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a jejich regiony, která by mohla účinně reagovat na současné i budoucí výzvy v oblasti zdraví;

20.

vyzývá k využívání fondů politiky soudržnosti k rozvoji specializovaných středisek excelence pro konkrétní nemoci, která by zahrnovala i sousední země a přispívala by k přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče, a to v celé EU; v této souvislosti znovu opakuje, že s cílem podpořit rozvoj sítě takových středisek rovnoměrně rozmístěných na celém území EU je třeba synergicky využívat všechny stávající nástroje EU, jako jsou programy EU4Health a Horizont Evropa;

21.

zdůrazňuje, že lidé v příhraničních a venkovských oblastech a nejvzdálenějších regionech často čelí v přístupu ke zdravotní péči překážkám, kvůli nimž nemohou získat takovou péči, jakou potřebují, a to zejména v podobě základní zdravotní infrastruktury, kvalifikovaných a odpovídajících zdravotnických pracovníků a přístupu k základním lékům; zdůrazňuje, že mají-li tito občané získat dostatečný přístup ke zdravotnické infrastruktuře a zdravotní péči, kterou potřebují, měly by být kvalitní služby dostupné a dosažitelné včas; dále zdůrazňuje specifickou situaci, pokud jde o přístup ke zdravotní péči v příhraničních regionech na vnějších hranicích EU a v okrajových regionech, kde se občané EU již nyní potýkají s četnými problémy;

22.

konstatuje, že náklady na dopravu jsou jedním z důvodů rostoucích cen léků a klinického vybavení nemocnic a zdravotnických středisek v nejvzdálenějších regionech, odlehlých regionech a regionech s nízkou hustotou obyvatelstva, které se také musí vypořádávat s dlouhými dodacími lhůtami, což znamená, že regionální zdravotnické služby musí mít větší kapacitu, aby mohly skladovat velké množství zásob a předcházet jejich nedostatku; domnívá se proto, že by EU měla umět na tyto problémy reagovat;

23.

zdůrazňuje, že rovný přístup ke zdravotní péči rovněž zvýší začlenění osob, včetně zdravotně postižených nebo jinak znevýhodněných osob, a zvýší úroveň jejich sociální ochrany; konstatuje, že podpora dostupnosti služeb v oblasti duševního zdraví může rovněž přispět ke zvýšení zaměstnanosti a k odstranění chudoby v méně rozvinutých regionech;

24.

zdůrazňuje, že je důležité mobilizovat evropské finanční prostředky, aby bylo možné více investovat do prevence nemocí a propagace zdravého životního stylu a aktivního stárnutí, a předejít tak předčasnému tlaku na systémy zdravotní péče; zdůrazňuje, že je důležité podporovat kampaně zaměřené na zvyšování informovanosti veřejnosti, zejména mladých lidí, o výhodách zdravého životního stylu a že je rovněž důležité podporovat rozvoj screeningových programů pro včasné rozpoznání závažných onemocnění;

25.

domnívá se, že v zájmu překonání hlavních překážek, které v oblasti rovného přístupu ke zdravotní péči existují ve venkovských oblastech, by se jako nedílná součást koncepce „inteligentních vesnic“ měly ve velké míře využívat pokročilé technologie, např. elektronické zdravotnictví, robotická chirurgie nebo 3D tisk, a to s cílem zlepšit přístup ke zdravotní péči a zvýšit její účinnost a kvalitu; zdůrazňuje, že je důležité využívat programy soudržnosti EU za účelem lepšího zavádění digitálních řešení a poskytování technické pomoci orgánům veřejné správy, pojišťovnám a dalším subjektům z oblasti zdravotní péče, které se zabývají otázkami přeshraniční spolupráce; zdůrazňuje proto, že je třeba zaručit přístup k vysokorychlostnímu internetu ve venkovských a odlehlých oblastech, podporovat digitální gramotnost všech věkových skupin v těchto oblastech a poskytnout jejich zdravotnickým službám zdroje potřebné k zajištění účinné zdravotní péče poskytované on-line, například elektronické medicíny, a bezpečnému a harmonizovanému uchovávání klinických údajů; doporučuje vytvořit udržitelnou a srovnatelnou přeshraniční databázi a zmapovat provozovatele příhraniční a přeshraniční zdravotní péče s cílem zviditelnit realitu v pohraničí a nabídnout nové příležitosti;

26.

vyzdvihuje klady evropského přístupu k řešení pandemie COVID-19 prostřednictvím společných nákupů, tvorby zásob a dalších opatření; s cílem zlepšit cenovou dostupnost a přístup k léčbě vyzývá k pokračování a rozvoji tohoto přístupu s využitím nástrojů politiky soudržnosti pro další společné nákupy zdravotnického vybavení a léčebné postupy v EU, jako jsou vakcíny předcházející rakovině např. lidskému papilomaviru (HPV), vakcíny proti hepatitidě B či nouzové vybavení;

27.

vyzývá k přijetí ambiciózních opatření politiky soudržnosti v souladu s platnými právními předpisy EU, aby bylo možné zmírnit značný nedostatek kvalifikovaných a dostatečných zdravotnických pracovníků v příhraničních a venkovských oblastech, zejména tím, že tato opatření pracovníkům ve zdravotnictví a jejich rodinám pomohou usadit se v těchto oblastech, poskytnou jim možnosti dalšího odborného vzdělávání a specializace a zajistí jim dobré pracovní podmínky, přičemž by je měla motivovat k tomu, aby v těchto oblastech zahájili nebo obnovili praxi;

28.

poukazuje na to, že vzhledem k závažnému hospodářskému, sociálnímu a zdravotnímu dopadu krize COVID-19 jsou udržitelné dlouhodobé investice do pracovní síly ve zdravotnictví nyní potřebnější než kdykoli dříve; podtrhuje, že je obzvláště zapotřebí investovat prostředky fondu ESF+ do dostatečného počtu zdravotnických pracovníků a do vzdělávání a financovat specializace a dílčí specializace zdravotnických pracovníků v členských státech a regionech, které čelí odlivu mozků; vyzývá členské státy, které čelí odlivu mozků ze zdravotnictví, aby se přednostně zaměřovaly na investice z politiky soudržnosti do zlepšování pracovních podmínek zdravotnického personálu;

29.

vyzývá k využívání prostředků politiky soudržnosti ke zlepšení pracovního prostředí a zvýšení atraktivity odvětví zdravotní péče pro zdravotnické pracovníky, a to v zájmu usnadnění realizace strategií, které by vzbudily zájem zdravotnických pracovníků a zajistily, že tito pracovníci zůstanou v regionech úrovně NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU-27, v přechodových regionech s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru EU-27 a ve venkovských oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva a s menším objemem ekonomického bohatství, s tím, že tyto strategie doplní vnitrostátní a regionální politiky zaměřené na zajištění dostatečné pracovní síly ve zdravotnictví v celé EU; vyzývá k tomu, aby místní a regionální orgány, zejména v příhraničních regionech, hrály větší úlohu při vypracovávání a provádění programů a projektů politiky soudržnosti, které mají významný dopad na snižování rozdílů v oblasti zdraví;

30.

vyzývá členské státy, aby zajistily skutečnou spolupráci v oblasti přeshraniční zdravotní péče s cílem zajistit dodržování práv pacientů, jak to stanoví směrnice o přeshraniční zdravotní péči, jakož i vyšší dostupnost a kvalitu služeb;

31.

poukazuje na to, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala, že je třeba zvýšit investice, a posílit tak připravenost, schopnost reagovat a odolnost systémů zdravotní péče, a současně je třeba zajistit přeshraniční spolupráci v celé EU, a že k překonání této krize a jejích ničivých socioekonomických důsledků jsou proto klíčové solidarita, udržitelnost a spravedlnost;

32.

poukazuje na to, že krize COVID-19 podtrhla význam partnerství veřejného a soukromého sektoru při léčbě pacientů, výzkumu léčiv a očkovacích látek a distribuci očkovacích látek; je přesvědčen, že je třeba vzít v úvahu poměr nákladů a přínosů, pokud jde o využívání fondů EU na výzkumné a vývojové projekty ve zdravotnictví prováděné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru;

33.

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit on-line platformu s příslušnými zúčastněnými stranami, která by podpořila výměnu osvědčených postupů a diskuse o přeshraniční zdravotní péči;

34.

je přesvědčen, že pandemie COVID-19 představuje pro investice do systémů zdravotní péče a schopností pracovní síly budoucnosti historický transformační moment; požaduje vytvoření silné a dostatečně financované evropské zdravotní unie s cílem zlepšit spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, posílit systémy veřejné zdravotní péče, lépe chránit zdraví lidí a účinně řešit dlouhodobé rozdíly ve zdravotní péči;

Přeshraniční spolupráce v otázkách zdraví – přínos programů Interreg a další příležitosti

35.

vybízí k využití prostředků z nástroje NextGenerationEU a fondů soudržnosti pro účely radikálního zvýšení digitalizace systémů zdravotní péče; zdůrazňuje, že je nutné zlepšit interoperabilitu systémů IT, neboť se jedná o pilíř, který má hlavní význam pro usnadnění přeshraničního poskytování služeb elektronického zdravotnictví, a zejména služeb telemedicíny;

36.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly nástroje politiky soudržnosti k podpoře digitalizace v medikaci v evropských nemocnicích, včetně systémů sledovatelnosti, a to za účelem snížení chyb v medikaci, zlepšení komunikace mezi pečovatelskými odděleními a zjednodušení byrokracie; požaduje zavedení a rozvoj infrastruktury digitálních zdravotnických služeb (eHDSI), včetně jednotné evropské digitální dokumentace pacienta, která občanům zajistí rychlý přístup k odpovídajícím zdravotnickým službám kdekoli v EU;

37.

vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský seznam základních léčivých přípravků a zajistila jejich fyzickou a cenovou dostupnost prostřednictvím stálých zásob, společných jednání o cenách a společného zadávání zakázek s využitím nástrojů EU, včetně nástrojů, které poskytuje politika soudržnosti;

38.

zdůrazňuje, že mnoho příhraničních regionů již v oblasti zdraví spolupracuje a má struktury, které je třeba plně využívat v duchu evropské solidarity;

39.

zdůrazňuje význam mobility pacientů a přeshraničního přístupu k bezpečné a vysoce kvalitní zdravotní péči v EU; připomíná, že pacienti často nemohou využívat zdravotnických služeb v sousedních zemích kvůli rozdílným systémům proplácení nákladů, zatímco přeshraniční pracovníci se potýkají s nejasnými principy zdanění a sociálními dávkami, protože členské státy používají různé systémy sociálního zabezpečení; důrazně proto vybízí k podpoře konkrétních zprostředkovatelských subjektů, jako jsou zóny organizovaného přístupu k příhraniční zdravotní péči (ZOAST), evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), střediska pro sledování zdraví a jiné sítě, které by pomáhaly koordinovat přeshraniční spolupráci ve zdravotnictví v součinnosti s místními, regionálními a vnitrostátními orgány; zdůrazňuje, že zlepšení přeshraniční zdravotní péče může být ku prospěchu pacientům tím, že jim umožní rovný přístup ke zdravotnickým službám a infrastruktuře v jiných členských státech nebo v jejich příhraničních regionech, včetně diagnostiky a klinických hodnocení, a to na základě zásady „nejsnadnějšího, nejbližšího, nejlepšího a nejrychlejšího“ přístupu; požaduje účinnější možnosti přepravy pacientů do nejbližších přeshraničních zařízení, přičemž bere na vědomí, že překonání všech právních a administrativních překážek je stále problémem, který je třeba řešit budoucím nařízením o evropském přeshraničním mechanismu;

40.

zdůrazňuje význam nedávných opatření politiky soudržnosti v boji proti pandemii COVID-19, konkrétně investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII), investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+) a pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU); dále zdůrazňuje, že podobná opatření byla přijata v nařízení (EU) 2021/1060;

41.

důrazně doporučuje zlepšit a šířit zjednodušené informace pro příhraniční pacienty a zdravotnické pracovníky prostřednictvím příručky pro pacienty nebo příhraničních regionálních kontaktních míst;

42.

uznává, že v celé Evropě existuje řada úspěšných přeshraničních projektů týkajících se zdraví, a zdůrazňuje, že zkušenosti z těchto projektů by měly být využívány, aby se stavělo na inteligentním využití stávajících projektů politiky soudržnosti, a došlo tak k posílení a usnadnění přeshraniční spolupráce v této oblasti ve prospěch všech obyvatel EU; zdůrazňuje dále, že je důležité učit se od některých příhraničních regionů a vycházet z jejich úspěšných projektů;

43.

uznává význam investic do programů přeshraniční spolupráce, které reagují na zdravotní potřeby a problémy vyskytující se v příhraničních regionech, jakožto do přeshraniční správy, která je důležitá v mimořádných situacích, např. ve formě záchranných služeb pokrývajících regiony na obou stranách hranice; zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají investice do vysoce kvalitních služeb při budování sociální odolnosti a pomoci lidem při zvládání hospodářských, zdravotních a sociálních krizí; vyzývá Komisi a členské státy, aby přednostně investovaly do zdravotnictví v příhraničních regionech prostřednictvím účinné kombinace investic do infrastruktury, inovací, lidského kapitálu, řádné správy věcí veřejných a institucionálních kapacit;

44.

zdůrazňuje význam přeshraniční spolupráce v oblasti zdraví pro všechny evropské regiony a potřebu nalézt řešení pro přeshraniční zdravotní péči, zejména v příhraničních regionech, kde občané denně překračují hranice; poukazuje na to, že k poskytování nezbytných služeb je nezbytná vysoká úroveň spolupráce mezi příhraničními regiony;

45.

požaduje, aby byl v projektech, které budou v novém programovém období financovány prostřednictvím programů Interreg, kladen větší důraz na pacienty a projekty zaměřené konkrétně na zranitelné a marginalizované skupiny a na priority týkající se zdraví a rovnosti žen a mužů stanovené ve strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv;

46.

je přesvědčen, že finanční zdroje, které jsou k dispozici v rámci cíle Evropská územní spolupráce, by měly být použity k vytvoření funkčních přeshraničních veřejných zdravotnických služeb a neměly by být využívány pouze jako nástroj k vytváření nepropojených zdravotnických zařízení; dále zdůrazňuje, že projekty v rámci programu Interreg by měly mít jasnou přeshraniční funkční složku; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti se zdravotnickými službami podporovaly vytvoření komplexního společného územního plánování příhraničních oblastí;

47.

připomíná, že programy Interreg se staly důležitým nástrojem pro řešení typických problémů příhraničních oblastí, pro podporu přeshraniční spolupráce mezi partnery a pro rozvoj potenciálu evropských příhraničních území;

48.

zdůrazňuje, že v posledním období Interreg V-A byla přeshraniční spolupráce v oblasti zdraví zaměřena mimo jiné na usnadnění přeshraniční mobility zdravotnických pracovníků a pacientů, zvýšení inovací a rozvoj přístupu k vysoce kvalitní zdravotní péči prostřednictvím využívání společného vybavení, sdílených služeb a společných zařízení v příhraničních oblastech a zahrnovala projekty týkající se např. školení (38 %), léčby a diagnostiky (22 %) a vybavení (17 %);

49.

žádá, aby byly financovány projekty, které budou usnadňovat uzavírání přeshraničních smluv týkajících se zdraví, díky nimž pacienti přejíždějí a jsou léčeni v rámci smluvních ujednání a mohou si svobodně vybrat svého zdravotnického pracovníka;

50.

poukazuje na to, že mají-li být služby přeshraniční veřejné zdravotní péče úspěšné, měly by Komise a členské státy shromažďovat podstatné údaje o povaze právních a jiných překážek v každém příhraničním regionu a podporovat analýzu jednotlivých politik zaměřenou na to, jak tyto překážky překonat;

51.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby stávající koordinační orgány usnadnily přeshraniční léčbu založenou na léčivých přípravcích pro moderní terapii a aby pacienti v celé EU měli rovný přístup k inovativním léčebným postupům; vyzývá členské státy, aby přístup k těmto inovativním způsobům léčby v zahraničí účinně a včas povolovaly a aby urychlily postupy úhrad pro pacienty;

52.

domnívá se, že centra excelence by mohla ještě více podněcovat a zvyšovat přeshraniční uzavírání smluv a že tato centra by tak mohla mít velký význam a přínos pro zlepšení celkových zdravotních podmínek, a tudíž pro prodloužení střední délky života občanů EU;

53.

vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podporovaly lepší řízení přeshraniční zdravotní péče, neboť pacienti z EU se stále potýkají se závažnými problémy a překážkami, pokud jde o přístup ke zdravotní péči v jiných členských státech, a pouze menšina potenciálních pacientů si je vědoma svého práva na přeshraniční zdravotní péči; vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe šířily informace a uvažovaly o zahájení vhodné celoevropské kampaně s cílem informovat veřejnost o jejích právech a způsobech, jak získat přístup k přeshraniční zdravotní péči; znovu zdůrazňuje význam financování digitalizace a investic do informování veřejnosti a integrace informačních a datových systémů pro usnadnění přístupu k nim a jejich využívání;

54.

vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní studii o rámci spolupráce mezi systémy pojištění v EU, která by zkoumala možné překážky a nedostatky, s nimiž se pacienti hledající lékařské služby na území jiného členského státu setkávají, jakož i administrativní překážky, které brání občanům ve využívání přeshraniční zdravotní péče, a aby zdůraznila, jak by mohly být k řešení těchto potenciálních problémů použity nástroje politiky soudržnosti;

55.

zdůrazňuje, že neexistence koordinovaného přeshraničního systému zdravotního pojištění odrazuje pacienty od hledání léčby za hranicemi v případě, že si nemohou dovolit uhradit náklady na péči dříve, než je proplatí jejich pojišťovna;

56.

je přesvědčen, že výměna znalostí a šíření postupů prostřednictvím programů Interreg přispěje k posílení přeshraničních nástrojů připravenosti a reakce, které se staly důležitým prvkem v době krize způsobené pandemií;

57.

je přesvědčen, že programy Interreg mohou poskytovat společné veřejné zdravotnické služby a podnítit vznik dalších přeshraničních iniciativ, neboť podpora takové blízkosti je zcela v souladu s cílem ekologické udržitelnosti;

58.

zdůrazňuje, že několik projektů Interreg přispělo k boji příhraničních regionů proti onemocnění COVID-19 v rámci celé EU, například prostřednictvím mobility pacientů, kteří potřebovali intenzivní péči, a zdravotnických pracovníků, dále dodávkami zdravotnického vybavení, osobních ochranných prostředků a PCR testů přes hranice, výměnou informací nebo nabídkami právního poradenství; zdůrazňuje proto význam malých a přeshraničních projektů pro sbližování lidí a tudíž i pro vznik nových možností udržitelného místního rozvoje a přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví; konstatuje však, že uzavření hranic uvnitř EU během pandemie ovlivnilo mobilitu pacientů a zdravotnických pracovníků, přičemž předávání informací o infekcích, očkování nebo podmínkách převozu pacientů nebylo mezi členskými státy harmonizováno, což zpomalilo společnou epidemiologickou reakci na pandemii COVID-19, vyvolalo zmatek a bránilo regionální spolupráci mezi nejvíce postiženými regiony;

59.

je pevně přesvědčen, že vzhledem k existující různorodosti příhraničních regionů jsou zapotřebí individuální řešení a místní přístup, které jsou předpokladem udržitelného místního rozvoje;

60.

vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby s cílem vyřešit současnou krizi způsobenou onemocněním COVID-19 plně využívaly flexibility, kterou nabízejí programy politiky soudržnosti popsané v nařízení (EU) 2021/1060 a programy Interreg;

61.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s pandemií COVID-19 společně prostřednictvím politiky soudržnosti a programu EU4Health podpořily vznik strategií, protokolů a postupů reakce na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s cílem umožnit lepší spolupráci v případě budoucích mimořádných situací v oblasti veřejného zdraví;

62.

domnívá se, že přeshraniční spolupráce v otázkách zdraví nebude v rámci politiky soudržnosti plně možná bez vzájemného uznávání diplomů a kvalifikací v oblasti zdravotnických služeb ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby na základě rozhodnutí, které podepsaly země Beneluxu v roce 2015, navrhla rámec, jenž v Evropě umožní automatické uznávání úrovně vysokoškolských diplomů;

63.

vyzývá členské státy, aby lépe využívaly dvoustranných dohod a zavedly mechanismy spolupráce s cílem odstranit překážky bránící v poskytování přeshraniční zdravotní péče;

o o

64.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(2) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(4) Röhrling, I., Habimana, K., Groot, W., a kol., Capitalising on existing initiatives for cooperation in cross-border regions, Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, Evropská komise, 2018.

(5) Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 10.

(6) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 179.

(7) Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1.

(8) Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1.

(9) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(10) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94.

(11) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(12) Tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti, Přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotní péče, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, Evropský parlament, 2021.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/37

P9_TA(2022)0059

Politika soudržnosti: podpora inovativní a inteligentní transformace a regionálního propojení IKT

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o úloze politiky soudržnosti při podpoře inovativní a inteligentní transformace a regionálního propojení IKT (2021/2101(INI))

(2022/C 347/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie,

—

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (5),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (7),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa (nařízení o programu Digitální Evropa), jenž je zaměřen na podporu digitální transformace v EU (8),

—	s ohledem na nástroj na podporu oživení NextGenerationEU,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021 nazvané „Digitální kompas 2030: evropské pojetí digitální dekády“(COM(2021)0118),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2021 nazvané „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ (COM(2021)0345),

—	s ohledem na zprávy Komise o indexu digitální ekonomiky a společnosti z roku 2020,

—	s ohledem na studii své tematické sekce pro strukturální politiku a politiku soudržnosti ze dne 15. června 2018 nazvanou „Digitální agenda a politika soudržnosti“,

—	s ohledem na prohlášení o závazku týkající se žen v digitální oblasti „Women in Digital“, které dne 9. dubna 2019 podepsali ministři a zástupci členských států EU, Norska a Spojeného království,

—	s ohledem na berlínské prohlášení o digitální společnosti a digitální veřejné správě založené na hodnotách ze dne 8. prosince 2020,

—	s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů ze dne 16. října 2020 s názvem „Index rovnosti žen a mužů 2020: Digitalizace a budoucnost práce“,

—	s ohledem na doporučení Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o širokopásmovém připojení, které bylo pozměněno dne 24. února 2021,

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 2. října 2020 o COVID-19, jednotném trhu, průmyslové politice, digitální oblasti a vnějších vztazích, a zejména na závěry týkající se digitální transformace,

—	s ohledem na návrh závěrů Rady ze dne 11. prosince 2020 o digitalizaci přínosné pro životní prostředí,

—	s ohledem na návrh závěrů Rady ze dne 7. dubna 2021 o práci z domova v kontextu práce na dálku;

—	s ohledem na kombinovaný plán města Bruselu týkající se práce z domova a klimatu,

—

s ohledem na studii své tematické sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života ze dne 30. dubna 2021 nazvanou „The impact of teleworking and digital work on workers and society: Special focus on surveillance and monitoring, as well as on mental health of workers“ (Dopad práce z domova a digitální práce na pracovníky a společnost: zvláštní důraz na dohled a monitorování, jakož i na duševní zdraví pracovníků),

—	s ohledem na opatření Evropské unie pro inteligentní vesnice zavedené Komisí,

—	s ohledem na studii své tematické sekce pro strukturální politiku a politiku soudržnosti ze dne 30. září 2020 nazvanou „EU Lagging Regions: state of play and future challenges“ (Zaostávající regiony EU: současný stav a budoucí výzvy),

—	s ohledem na prohlášení z Corku 2.0 z 5. a 6. září 2016 nazvané „Lepší život ve venkovských oblastech“,

—

s ohledem na společnou studii Výboru regionů a Komise z 18. ledna 2018 nazvanou „Innovation camp methodology handbook: realising the potential of the entrepreneurial discovery process for territorial innovation and development“ (Metodická příručka inovačních kempů: využití potenciálu procesu podnikatelského objevování pro územní inovace a rozvoj) (9),

—	s ohledem na irskou politiku rozvoje venkova na období 2021–2025 nazvanou „Budoucnost našeho venkova“ a na její zaměření na práci z domova ve venkovských oblastech,

—	s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek ze dne 28. září 2020 nazvanou „Living, working and COVID-19“ (Život, práce a COVID-19),

—	s ohledem na studii Komise ze srpna 2019 nazvanou „The changing nature of work and skills in the digital age“ (Měnící se povaha práce a dovedností v digitálním věku) (10),

—	s ohledem na pracovní dokument Komise z prosince 2018 nazvaný „The Geography of EU Discontent“ (Geografie nespokojenosti v EU) (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o přípravě digitální budoucnosti Evropy: odstranění překážek fungování jednotného digitálního trhu a lepší využívání umělé inteligence pro evropské spotřebitele (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o politice soudržnosti a regionálních strategiích v oblasti životního prostředí v boji proti změně klimatu (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o zvrácení demografických trendů v regionech EU s využitím nástrojů politiky soudržnosti (15),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0010/2022),

A.	vzhledem k tomu, že cílem EU je uskutečňovat účinné digitální politiky, které všem lidem a podnikům umožní dosáhnout udržitelné a prosperující digitální budoucnosti ve všech regionech;

B.	vzhledem k tomu, že digitální transformace musí být spravedlivá a inkluzivní, musí vytvářet příležitosti a podporovat rovnost, kvalitu života, regionální konkurenceschopnost a modernizaci hospodářství;

C.	vzhledem k tomu, že digitální transformace musí jít ruku v ruce s probíhající ekologickou transformací, které jsou společně označovány jako souběžná transformace; vzhledem k tomu, že se nesmí opomíjet sociální rozměr;

D.	vzhledem k tomu, že moderní ekonomika s sebou přináší zavádění nových obchodních modelů v souladu s trendy, které odpovídají čtvrté průmyslové revoluci, jež bude reagovat na moderní výzvy digitální a ekologické transformace;

vzhledem k tomu, že evropské regiony, v nichž je udržitelná transformace nejvíce zapotřebí, jsou obvykle také regiony s vysokou úrovní chudoby a vyloučení; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí rozhodná opatření a investice pro rychlé oživení, které by se měly zaměřovat na zmírňování hospodářských a sociálních dopadů pandemie, obnovení hospodářské činnosti, podporu udržitelného rozvoje, ekologickou transformaci, digitální transformaci a uplatňování strategických zásad evropského pilíře sociálních práv s cílem zvýšit evropskou konkurenceschopnost;

vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec spolu s nástrojem NextGenerationEU představují největší stimulační balíček v historii EU a v období po skončení pandemie COVID-19 pomohou vybudovat ekologičtější, digitálnější a odolnější Unii; vzhledem k tomu, že nová politika soudržnosti pro členské státy současně představuje bezprecedentní příležitost k podpoře digitalizace, neboť od nich vyžaduje, aby vyčlenily určitou minimální částku na digitální transformaci a pro získání těchto finančních prostředků zajistily splnění podmínek stanovených v politice soudržnosti na období 2021–2027;

vzhledem k tomu, že v EU stále existuje digitální propast z hlediska geografie, věku, pohlaví, dosaženého vzdělání, socioekonomického postavení a příjmů, což některým jednotlivcům a podnikům brání ve využívání přínosů digitální transformace; vzhledem k tomu, že tato digitální propast může ještě více odcizit regiony, které trpí demografickým poklesem, a dále prohloubit územní nerovnováhu EU;

vzhledem k tomu, že úroveň pokrytí širokopásmovým připojením v Evropě ukazuje, že je stále zapotřebí značných investic, zejména ve venkovských oblastech, kde 10 % domácností není pokryto žádným typem pevné sítě a 41 % domácností nemá žádnou technologii rychlého širokopásmového připojení a pouze 59 % má širokopásmový přístup nové generace (alespoň 30 Mb/s) ve srovnání s 87 % domácností ve zbytku EU (16); vzhledem k tomu, že venkovské a okrajové oblasti se kromě špatné konektivity v oblasti informačních a komunikačních technologií často potýkají s dalšími strukturálními problémy, jako je nedostatečná infrastruktura a služby, nízké příjmy nebo nedostatek vzdělávacích zařízení a kulturních statků, což způsobuje odchod vysoce kvalifikovaných lidí do perspektivnějších oblastí (odliv mozků) (17); vzhledem k tomu, že finanční prostředky EU by měly usnadňovat poskytování základní infrastruktury s cílem řešit demografické výzvy;

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství, představují 99 % všech podniků v EU a zaměstnávají přibližně 100 milionů lidí; vzhledem k tomu, že představují více než polovinu evropského HDP a jsou klíčové nejen pro dosažení souběžné transformace EU na udržitelné a digitální hospodářství, ale také pro přidanou hodnotu v každém hospodářském odvětví; avšak vzhledem k tomu, že pouze 17 % malých a středních podniků do svého podnikání úspěšně zapojuje digitální technologie, zatímco u velkých společností činí toto číslo 54 %; vzhledem k tomu, že některá průmyslová odvětví a tradiční sektory, jako jsou stavebnictví, zemědělsko-potravinářský průmysl, textilní průmysl a ocelářství, v digitální transformaci zaostávají (18);

vzhledem k tomu, že ačkoli pandemie COVID-19 vedla k masivnímu rozšíření práce na dálku a mobilní práce založené na informačních a komunikačních technologiích (19), která nabízí velký potenciál pro přesouvání pracovišť z městských center do menších měst, předměstí a venkovských oblastí, existují výrazné rozdíly ve schopnosti pracovat na dálku mezi vysoce a málo placenými pracovníky, administrativními a manuálními pracovníky a mezi ženami a muži (20); vzhledem k tomu, že mobilní práce založená na informačních a komunikačních technologiích a digitalizace služeb mohou za určitých podmínek usnadnit vyváženější zeměpisné rozložení zaměstnanosti a obyvatelstva;

vzhledem k tomu, že aby mohl přispět k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a zároveň poskytovat podporu s cílem zlepšit kvalitu, inkluzivitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, a to i podporou digitálního učení a profesního rozvoje pedagogických pracovníků; vzhledem k tomu, že by to podpořilo hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie;

vzhledem k tomu, že zkušenosti s pandemií COVID-19 ukázaly, jak důležitý je rozvoj digitální infrastruktury pro fungování ekonomik a společností včetně zdravotnických služeb, veřejného vzdělávání a veřejné správy; vzhledem k tomu, že také poukázaly na řadu existujících problémů ve venkovských oblastech a zdůraznily zranitelnost těchto regionů, zejména pokud jde o digitální kapacitu, kvalitu a poskytování zdravotnických služeb, vzdělávání, přístup k širokopásmovému připojení, odolnost hodnotových řetězců a digitální dovednosti;

vzhledem k tomu, že ačkoli Evropská agenda dovedností stanovila cíl, aby do roku 2025 mělo 70 % dospělé populace EU alespoň základní digitální dovednosti, podle údajů Komise 42 % obyvatel EU základní digitální dovednosti stále nemá a digitální dovednosti 37 % pracovníků jsou dosud nedostatečné; vzhledem k tomu, že stále existují značné zeměpisné rozdíly v dovednostech v oblasti informačních a komunikačních technologií; vzhledem k tomu, že ženy jsou v odvětví IKT v EU nedostatečně zastoupeny, neboť zastávají pouze 17 % odborných funkcí v oblasti IKT (21) a je u nich méně pravděpodobné, že budou mít odborné digitální dovednosti a budou pracovat v oblastech souvisejících s IKT; vzhledem k tomu, že v roce 2019 poskytlo méně než 25 % podniků v EU-27 svým zaměstnancům školení v oblasti IKT, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly (22); vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži přetrvávají zejména u startupů, přičemž 91 % celkového kapitálu investovaného do evropských technologických společností v roce 2020 směřovalo do týmů, jejichž zakladateli byli pouze muži (23);

N.	vzhledem k tomu, že rozvoj odvětví informačních a komunikačních technologií a opatření na podporu inovací jsou rovněž nezbytné pro podporu digitalizace hospodářství a společnosti obecně, a zejména pak digitalizace v průmyslových odvětvích;

O.	vzhledem k tomu, že digitalizace veřejných služeb musí jít ruku v ruce s právem na soukromí a ochranu osobních údajů v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (24);

Politika soudržnosti na období 2021–2027 a výzvy spojené se souběžnou transformací

vítá balíček opatření politiky soudržnosti na období 2021–2027 a jeho první politický cíl (CP 1) zaměřený na rozvoj „konkurenceschopnější a inteligentnější Evropy díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT“ (25);

zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát nová politika soudržnosti při prosazování souběžné digitální a ekologické transformace; zdůrazňuje, že digitální a inovační složky nové politiky soudržnosti budou klíčové pro udržitelnou a inkluzivní transformaci společnosti směrem k sociálnějšímu a konkurenceschopnějšímu hospodářství a pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a cílů evropské digitální dekády stanovených pro rok 2030; zdůrazňuje, že existence kvalitní a cenově dostupné digitální infrastruktury a rozvoj digitálních dovedností všech skupin uživatelů musí jít ruku v ruce, k čemuž by mělo přispět i flexibilní a vzájemně se doplňující využívání různých podpůrných opatření a financování;

připomíná, že na investice do inovací v souladu s koncepcí inteligentní specializace mají členské státy k dispozici podporu prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti (EFRR-FS) v rámci CP 1; vyzývá vnitrostátní a regionální orgány, aby zlepšily svůj přístup k inteligentní specializaci a zaměřily se na nejslibnější oblasti a projekty z hlediska inovačních příležitostí a udržitelného rozvoje;

zdůrazňuje význam koncepce „inteligentních vesnic“ při řešení výzev, jimž EU čelí v souvislosti s digitalizací a změnou klimatu, a vítá začlenění této koncepce do budoucí společné zemědělské politiky (SZP), politiky soudržnosti a regionální politiky; trvá na tom, aby členské státy zahrnuly přístup inteligentních vesnic do svých programů politiky soudržnosti na vnitrostátní a regionální úrovni;

připomíná, že aby dosáhly udržitelného rozvoje měst, musí členské státy podle nařízení o EFRR a FS vyčlenit nejméně 8 % svých zdrojů na investice do pracovních míst a růstu; lituje skutečnosti, že pro venkovské oblasti nebyl podobný příděl dosud stanoven; v této souvislosti připomíná, že nařízení stanoví, že je třeba věnovat zvláštní pozornost řešení environmentálních a klimatických změn a využívání potenciálu digitálních technologií pro účely inovace, což regionálním orgánům umožní zaměřit financování na oblast udržitelného rozvoje měst;

v této souvislosti připomíná, že nařízení o programu Digitální Evropa stanoví, že společná opatření mezi tímto nástrojem a EFRR-FS musí přispívat k rozvoji a posilování regionálních a místních inovačních ekosystémů, průmyslové transformace a digitální transformace společnosti a veřejných orgánů;

naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby stanovily ambicióznější cíle pro digitální rozvoj všech regionů EU, a vyzývá k vytvoření evropského digitálního akčního plánu pro všechny regiony, který bude obsahovat střednědobé cíle a opatření do roku 2025 a specifická doporučení pro EU a členské státy, aby bylo možné do roku 2030 dosáhnout konkrétních výsledků;

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby procesy digitalizace náležitě zohledňovaly regionální specifika a konkrétní potřeby; připomíná, že univerzální přístup může vést k prohloubení již existujících rozdílů mezi regiony a územími na různé úrovni vývoje;

zdůrazňuje, že je důležité zajistit soudržnost mezi četnými iniciativami a programy EU, které podporují digitalizaci, a dosahovat součinnosti mezi nimi a nástroji politiky soudržnosti, aby se tak maximalizovaly příležitosti v této oblasti; naléhavě vyzývá členské státy, aby si uvědomily, že je zapotřebí, aby jedním z cílů investic do digitalizace byl růst, který by byl v souladu se strategiemi udržitelného hospodářského rozvoje, a aby nedocházelo ke zdvojování činností;

10.

konstatuje, že účinný systém mobility je jedním z předpokladů regionálního hospodářského rozvoje, územní soudržnosti a rozvoje regionálního potenciálu; poukazuje na to, že je proto nutné poskytnout nezbytné finanční prostředky na rozvoj a údržbu environmentálně udržitelných a cenově dostupných dopravních spojení, což by mohlo starší generaci povzbudit k tomu, aby zůstávala v zemědělství déle, a přilákat mladé lidi z regionálních center, aby pracovali ve venkovských oblastech;

11.

zdůrazňuje, že méně rozvinuté regiony v EU čelí specifickým výzvám; vyzývá Komisi, aby těmto regionům poskytla na míru přizpůsobenou pomoc zaměřenou na posílení administrativní kapacity, znalostí a technologicky orientovaných odborných znalostí s cílem zajistit úspěšnou transformaci jejich ekonomik a společností a připravit je na stále digitálnější budoucnost;

12.

vítá postoj Rady, která podporuje Komisi v uznávání „dvojí výzvy“ v podobě ekologické a digitální transformace; zdůrazňuje potenciál dvojí transformace pro vytváření nových zelených a digitálních pracovních míst nezbytných pro hospodářské oživení po pandemii COVID-19 a je přesvědčen, že digitální složka bude klíčová pro dosažení ambicí Zelené dohody pro Evropu a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje stanovených v digitální strategii EU „Formování digitální budoucnosti Evropy“;

13.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozvoj digitálních řešení nejen pro předcházení změně klimatu, jako je snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím účinného využívání digitálních zdrojů a inteligentní inovace, ale také pro přizpůsobení se změně klimatu; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout digitální výstražné nástroje a aplikace s cílem omezit negativní dopady přírodních katastrof, jako jsou povodně, sesuvy půdy, vlny veder a lesní požáry;

Překonání digitálních propastí

14.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí středisko pro sledování venkova bude shromažďovat komplexní a aktuální údaje o digitální propasti s cílem poskytovat členským státům podporu při určování potřeb jejich regionů a měst; považuje za zásadní mít k dispozici aktuální informace o pokroku v oblasti digitalizace ve všech evropských regionech a vyzývá Komisi, aby poskytla údaje o indexu digitální ekonomiky a společnosti na úrovni NUTS 2;

15.

zdůrazňuje, že digitální propast má dvě příčiny – infrastrukturu a kapacitu –, jejichž původ je odlišný a musí na ně být uplatňovány různé politiky přizpůsobené jejich charakteristikám;

16.

se znepokojením konstatuje, že v rámci členských států i mezi nimi přetrvává digitální propast; je obzvláště znepokojen digitální propastí mezi městy a venkovem, pokud jde o kvalitu a cenovou dostupnost širokopásmových sítí (26); připomíná zejména, že budoucí investice v rámci EFRR-FS by měly nadále přispívat k rozvoji vysokorychlostních sítí digitální infrastruktury; zdůrazňuje, že je třeba se v tomto ohledu přednostně zaměřovat na venkovské oblasti;

17.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly podporu a pomoc stávajícím platformám a projektům v oblasti inkluzivní a spravedlivé digitalizace, jelikož se jedná o nástroje, jež umožní přivést všechny oblasti Unie, včetně odlehlých a venkovských oblastí, do 21. století;

18.

konstatuje, že existuje zásadní propast v úrovni digitálních dovedností mezi dospělými ve venkovských oblastech a těmi, kteří žijí ve městech, což postihuje zejména osoby s nízkými příjmy, ženy a starší lidi; konstatuje, že tento rozdíl je obzvláště patrný v některých členských státech a zhoršuje stávající obtíže při hledání zaměstnání ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, aby investovaly do cílených opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a vzdělávání s cílem odstranit digitální propast, a zdůrazňuje, že tato propast mimo jiné přímo souvisí s nedostatečným přístupem k vysokokapacitním sítím;

19.

s velkým zájmem bere na vědomí Digitální kompas Komise, který bude usilovat o převedení digitálních ambic EU do roku 2030 do konkrétních cílů ve čtyřech hlavních odvětvích, tj.: dovednosti, bezpečná a udržitelná digitální infrastruktura, digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb žádá Komisi, aby o pokroku dosaženém v těchto čtyřech oblastech pravidelně podávala zprávy;

20.

je přesvědčen, že digitalizace představuje příležitost ke zlepšení kvality života a k podpoře vzdělávacích příležitostí, tvorbě pracovních míst, inovace a lepší dostupnosti veřejných služeb ve venkovských a zaostalých regionech, čímž přispívá ke zvrácení trendu vylidňování a k boji proti odlivu mozků;

21.

vítá cíl programu digitální politiky do roku 2030, který usiluje o pokrytí všech osídlených oblasti EU do konce desetiletí sítí 5G; vyzývá Komisi, aby v rámci připravovaných právních předpisů podpořila opatření, která usnadní zavádění sítí 5G ve venkovských oblastech, zejména omezením nebo odstraněním náročných administrativních postupů;

22.

zdůrazňuje, že je třeba překonat přetrvávající digitální propast mezi venkovskými a městskými oblastmi a rozvinout potenciál, který konektivita a digitalizace nabízejí ve venkovských oblastech, a to prostřednictvím rozvoje horizontální strategie; vyzývá členské státy, aby využívaly zdroje politiky soudržnosti, SZP a nástroj NextGenerationEU k zavádění a rozvoji koncepce inteligentních vesnic po roce 2020, která přispěje k digitalizaci, posílení hospodářského potenciálu, inovacím a sociálnímu začleňování ve venkovských oblastech a k posílení postavení venkovských komunit prostřednictvím individuálně uzpůsobených projektů zaměřených na zlepšení širokopásmového připojení a infrastruktury; připomíná však, že strategie v oblasti digitalizace by měly být přizpůsobeny venkovskému prostředí a prováděny za účasti a aktivního zapojení samotných venkovských společenství a měly by zahrnovat uplatňování digitálních a robotických technologií v zemědělství; zdůrazňuje, že přechodu na udržitelné zemědělství, který je cílem pro rok 2030, lze dosáhnout podporou nových technologií, výzkumu a inovací a průběžným přenosem poznatků na venkov;

23.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v maximální možné míře a co nejúčinněji využívaly finanční zdroje, které mají k dispozici z evropských strukturálních a investičních fondů i z nástroje NextGenerationEU, a poskytovaly tak regionům cílenou podporu, již potřebují k překonání digitální propasti ve venkovských oblastech a mezi generacemi; dále vyzývá členské státy, aby v oblastech, které nejsou obsluhovány trhem, podporovaly zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, a to prostřednictvím vhodných systémů veřejného financování, a aby poskytovaly meziodvětvová a komplexní řešení, jako jsou inteligentní vesnice a venkovská inovační centra; podporuje úsilí o prosazování digitalizace posílením tematického zaměření v politice soudržnosti za současné podpory spolupráce s Evropskou investiční bankou nebo jinými rozvojovými bankami; upozorňuje na riziko prohlubování rozdílů, pokud nebudou řádně podporovány nejzranitelnější oblasti, které mají často slabší kapacity umožňující efektivně plánovat a vynakládat finanční prostředky, přestože mají největší potřeby;

24.

vyzývá rovněž k úplnému provedení Nástroje pro propojení Evropy, jehož nový nástroj digitálního financování bude hrát spolu s větší přeshraniční digitální konektivitou zásadní roli při odstraňování hospodářských, sociálních a územních rozdílů a nabídne mnoho nových příležitostí pro evropské regiony a venkovské oblasti;

Inkluzivní a spravedlivá digitalizace

25.

zdůrazňuje, že je zapotřebí udržitelný a inkluzivní proces digitalizace, který bude sociálně a hospodářsky spravedlivý a nikoho neopomene; zdůrazňuje, že podpora z evropských strukturálních a investičních fondů by měla přispívat k rozvoji digitálního potenciálu a inovací v odvětví malých a středních podniků s cílem posílit digitální kapacity a dovednosti obyvatelstva a měla by podporovat začleňování do digitální společnosti a posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve všech regionech EU se zaměřením na méně rozvinuté regiony;

26.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že digitalizace veřejných služeb půjde ruku v ruce s opatřeními, která občanům usnadní přístup k internetovým službám bez diskriminace, omezení nebo rušení; připomíná, že předpokladem úspěšné digitální transformace je stabilní a cenově dostupné vysokokapacitní připojení k internetu;

27.

zdůrazňuje výzvy v oblasti digitální konektivity, jimž čelí okrajové regiony Evropy, včetně ostrovů; považuje digitální konektivitu za jeden z nejdůležitějších pilířů jakékoli strategie pro evropské ostrovy; vyzývá k dalším opatřením, která by umožnila přechod na digitální technologie pro všechny místní komunity;

28.

se znepokojením konstatuje, že rozšířené využívání digitálních řešení a mobilní práce založené na informačních a komunikačních technologiích v důsledku pandemie COVID-19 prohloubilo již existující nerovnosti způsobené digitální propastí mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva; zdůrazňuje však, že digitalizace může být pro sociálně a ekonomicky zranitelné a marginalizované skupiny za určitých podmínek prospěšná; upozorňuje na skutečnost, že digitálně vyloučené osoby čelí dvojímu vyloučení, neboť mohou zároveň čelit obtížím v přístupu ke vzdělávání, na trh práce nebo k základním veřejným službám; zdůrazňuje, že zejména inteligentní vesnice by mohly sloužit jako praktické řešení při rozšiřování nabídky služeb ve venkovských oblastech, čímž by se snížily stávající nerovnosti;

29.

zdůrazňuje, že pandemie onemocnění COVID-19 poukázala na význam digitálních řešení, zejména práce na dálku; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila směrnici o minimálních normách a podmínkách spravedlivé práce na dálku, která by zajistila bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků a důstojné pracovní podmínky, včetně dobrovolného charakteru tohoto typu práce, dodržování pracovní doby, dovolené, zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a dalších digitálních práv na pracovišti, jako je právo se odpojit, ochrana soukromí pracovníků, a to i prostřednictvím zákazu jejich dálkového monitorování nebo jakéhokoli jiného sledování a používání umělé inteligence v rámci náborových postupů, a zároveň by zohledňovala rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o digitalizaci;

30.

žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly globální strategii, která bude na všech úrovních zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů s cílem řešit sociální nerovnosti a diskriminaci spojené s digitalizací a prací na dálku nebo hybridní prací a posílit tak jejich pozitivní účinky;

31.

domnívá se, že posílení postavení občanů, konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami a zapojení místních orgánů jsou klíčové jak pro řádné plánování, tak pro úspěšné provádění regionálních digitálních strategií;

Digitalizace malých a středních podniků a veřejných služeb

32.

vyzývá k přijetí opatření v návaznosti na akční plán pro elektronickou veřejnou správu se dvěma hlavními zastřešujícími cíli: zajištění účinné digitální transformace a omezení byrokracie, čímž se zlepší kvalita života občanů prostřednictvím opatření, která zlepší přístup veřejnosti a služby ve všech členských státech a zvýší transparentnost; zavedení opatření ke zvýšení digitálních dovedností pracovníků veřejného sektoru; zdůrazňuje, že tato navazující opatření by měla zohlednit řadu zkušeností získaných během pandemie COVID-19, kdy se služby veřejné správy přesunuly téměř výhradně na internet;

33.

konstatuje, že pandemie COVID-19 ukázala, že nárůst mobilní práce založené na informačních a komunikačních technologiích v soukromém i veřejném sektoru zvýšil zranitelnost naší společnosti vůči kybernetickým útokům; připomíná, že vzdálený přístup k sítím soukromého nebo veřejného sektoru vyžaduje nová řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti;

34.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily digitalizaci veřejných služeb, včetně škol, univerzit, výzkumných ústavů, veřejné dopravy, elektronické veřejné správy a účinné správy;

35.

konstatuje, že pandemie COVID-19 urychlila vzestup řešení v oblasti elektronických veřejných služeb a elektronického zdravotnictví; zdůrazňuje, že je třeba řešit rozdíly v elektronických dovednostech mezi zdravotnickými pracovníky a umožnit pacientům, zejména starším a sociálně znevýhodněným občanům, aby využívali elektronické zdravotnictví; varuje, že někteří lidé, kteří mohou být méně schopni používat nebo si dovolit potřebné technologie, jako jsou starší nebo sociálně znevýhodněné osoby, mohou zůstat opomenuti; poukazuje na to, že k tomu, aby byl všem skupinám obyvatelstva zaručen nediskriminační, rychlý a kvalitní přístup k digitálním veřejným službám, včetně zdravotnických služeb, jsou zapotřebí veřejné investice do oblastí, jako jsou lidské zdroje, veřejné digitální nabídky a proaktivní podpůrná opatření; v této souvislosti upozorňuje, že je třeba zdůrazňovat význam podpory a posilování opatření v oblasti vzdělávání a rozvoje digitálních dovedností, zejména ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že je třeba plně využívat potenciál nových digitálních nástrojů, technologií a řešení pro zdravou společnost;

36.

uznává, že zajištění spravedlivé a sociálně udržitelné práce a skutečného zapojení zaměstnanců do utváření pracovních podmínek v rámci digitálních platforem i ve všech ostatních odvětvích je nyní důležitější než kdy jindy a že pracovníci musí mít na správu pracovních záležitostí demokratický vliv; zdůrazňuje, že je nutné zajistit široké a spravedlivé rozdělení výhod digitalizace a že pracovníci v digitálním odvětví musí mít tatáž práva a pracovní podmínky jako pracovníci v jiných odvětvích; vyzývá Komisi, aby předložila návrh směrnice o důstojných pracovních podmínkách a pracovních právech v digitální ekonomice;

37.

zdůrazňuje klíčovou úlohu podnikatelů, mikropodniků a malých a středních podniků při vytváření důstojných pracovních míst, dosahování udržitelného růstu a rozvoje venkova a domnívá se, že veřejné investice prostřednictvím politiky soudržnosti a dalších nástrojů přispějí k lepší sociální, hospodářské a územní soudržnosti všech regionů EU; zdůrazňuje, že přístup k financování je jedním z nejnaléhavějších problémů, jimž řada mikropodniků a malých podniků čelí, a že různé typy malých a středních podniků vyžadují v závislosti na okolnostech a technologické úrovni různé druhy podpory a pobídek na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; vyzývá regiony, aby zavedly inovační strategie zaměřené na malé a střední podniky, které budou v souladu s jejich výzkumnými a inovačními strategiemi v oblasti inteligentní specializace;

38.

lituje, že naprostá většina malých a středních podniků v EU digitální transformaci dosud plně nepřijala; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou své operační programy využívat ve prospěch malých a středních podniků v oblastech s nižším digitálním rozvojem;

39.

konstatuje, že elektronický obchod má velký potenciál pro venkovské malé a střední podniky a místní výrobce, protože zvyšuje jejich dosah a omezuje překážky spojené s regiony, které čelí vážným a trvalým zeměpisným nebo demografickým problémům; vyzývá regiony EU a členské státy, aby zavedly pilotní projekty a strategie digitalizace s cílem začlenit elektronický obchod do obchodních modelů venkovských malých a středních podniků;

40.

uznává potenciál digitalizace pro propojování podniků, zejména malých a středních, a zdůrazňuje pozitivní dopad digitalizace na poskytování sociálních služeb, jako jsou inteligentní dopravní řešení, elektronické zdravotnictví, online bankovní služby a vzdělávací řešení na míru pro zranitelné studenty; připomíná, že je důležité současně poskytovat vzdělávání v oblasti digitálních dovedností, aby se zajistilo, že nikdo nebude opomenut;

41.

připomíná, že nařízení o programu Digitální Evropa stanoví, že součinnost mezi tímto nástrojem a EFRR-FS by měla přispívat k rozvoji a posilování regionálních a místních inovačních ekosystémů, průmyslové transformaci a digitální transformaci společnosti a veřejné správy;

42.

zdůrazňuje názor Účetního dvora (27) na EFRR-FS, tj. že malé a střední podniky přinášejí inovativní řešení výzev, jako je změna klimatu, účinné využívání zdrojů a sociální soudržnost, a pomáhají šířit tyto inovace v evropských regionech, což je pro přechod EU na udržitelnou a digitální ekonomiku zásadní;

43.

se znepokojením konstatuje, že startupy i zavedené malé a střední podniky se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, a zdůrazňuje, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků je obzvláště akutní v případě dovedností souvisejících s digitalizací a novými technologiemi, neboť 35 % pracovníků (28) nemá žádné nebo jen nedostatečné digitální dovednosti; domnívá se, že by měly být zavedeny iniciativy zaměřené na podporu malých a středních podniků, které čelí zvláštním výzvám, a na rozvoj kompetencí a dovedností pracovníků, které jsou pro moderní ekonomiku zásadní, a to i pokud jde o přilákání a udržení digitálních talentů, a zároveň na podporu flexibilních digitálních dovedností a příležitostí ke zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny bez ohledu na postavení v zaměstnání, věk, vzdělání nebo povolání;

44.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit počet inovativních podniků zajištěním přístupu k novým technologiím, přizpůsobením se standardům Průmyslu 4.0 a udržitelného hospodářství, mobilizací soukromého kapitálu, rozvojem lidských zdrojů a podporou iniciativ pro inteligentní města;

Podpora dovedností pro digitální věk

45.

zdůrazňuje, že v celé EU je třeba řešit nedostatečné digitální dovednosti, aby tak z digitální transformace mohli těžit všichni lidé i podniky; vyzývá k postupnému provádění akčního plánu Komise v oblasti digitálního vzdělávání na období 2021–2027 s cílem podpořit lepší dovednosti v oblasti digitalizace, které každému zajistí příslušné příležitosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy i na pracovním trhu, a to i pro podnikání; zdůrazňuje klíčovou úlohu členských států a místních samospráv při podpoře venkovských orgánů v jejich úsilí o utváření a zajišťování digitálního začlenění prostřednictvím ochrany údajů občanů a posilování postavení občanů a místních podniků prostřednictvím přístupu k údajům; zdůrazňuje, že digitální a mediální gramotnost musí být podporována po celý život a to již od útlého věku; vyzývá Komisi, aby ve školách, odborných školách a na univerzitách podporovala vzdělávací programy a iniciativy v oblasti digitální a mediální gramotnosti; připomíná v této souvislosti význam ESF + pro financování projektů, které pracovníkům nebo nezaměstnaným pomáhají získávat nové dovednosti, neboť jedním z cílů fondu je vybavit je novými dovednostmi pro zvýšení kvalifikace v jejich zaměstnání nebo jim poskytnout rekvalifikaci pro jiné zaměstnání; považuje za důležité zavést hybridní modely vzdělávání, které by zvyšování kvalifikace zpřístupnily také osobám, které mají jenom základní nebo žádné digitální dovednosti;

46.

vítá doporučení obsažené v posílené záruce pro mladé lidi, aby osoby, které nejsou v procesu vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravy, prošly hodnocením digitálních dovedností a v případě zjištění nedostatků absolvovaly školení na jejich zlepšení;

47.

poukazuje na kritický rozdíl v digitálních dovednostech mezi lidmi žijícími ve venkovských oblastech a těmi, kteří žijí ve městech, a také mezi jednotlivými generacemi; dále konstatuje, že mobilní práce založená na informačních a komunikačních technologiích neúměrně převládá mezi vysoce vzdělanými zaměstnanci v odvětví služeb, kteří žijí ve městech a mají silné digitální dovednosti; upozorňuje na nedostatek příležitostí k nabývání digitálních dovedností ve venkovských oblastech; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby využívaly ESF+ a EFRR k přijímání opatření k vyvážení této nerovnováhy a poskytování pracovních příležitostí v regionech ohrožených vylidňováním; připomíná, že inteligentní vesnice by mohly sloužit jako praktické řešení, neboť do rámce digitálního přístupu zdola nahoru, který uplatňují, zahrnují také nástroje digitálního vzdělávání;

48.

zdůrazňuje, že podpora a rozvoj digitálních dovedností hrají zásadní úlohu při budování větší kapacity trhu práce, podporují sociální začlenění, technologickou diverzifikaci a vytváří pracovní příležitosti, zejména ve venkovských oblastech a méně rozvinutých regionech; vybízí Komisi, aby posílila své úsilí o řešení nedostatků v oblasti digitálních dovedností tím, že prostřednictvím Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa osloví všechny zúčastněné strany;

49.

konstatuje, že ESF+, na který se odkazuje v cíli politiky 4 (CP 4) nařízení o společných ustanoveních, zahrnuje specifický cíl, jenž se týká digitálních dovedností, inkluzivity a systémů odborné přípravy, a to i prostřednictvím validace neformálního a informálního učení;

50.

zdůrazňuje, že Evropská agenda dovedností vyzývá k investicím do infrastruktury s velkým sociálním dopadem, včetně digitální infrastruktury, a to prostřednictvím programů EFRR-FS a InvestEU; zdůrazňuje, že do digitální infrastruktury je třeba investovat prostřednictvím EFRR-FS a Programu InvestEU, které vycházejí z iniciativ na podporu digitálních dovedností, jako je akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027;

51.

opakuje, že řešení demografické změny představuje pro EU zásadní výzvu, které by při tvorbě a provádění programů měla být věnována přednostní pozornost; v této souvislosti připomíná, že jedním z hlavních cílů EFRR-FS na období 2021–2027 je podporovat městské a venkovské oblasti znevýhodněné zeměpisnými nebo demografickými podmínkami a že členské státy musí vyčleňovat finanční podporu EU na projekty, které v dotčených regionech podporují digitální rozvoj a konektivitu IKT; v této souvislosti připomíná, že zvláštní podporu by měly získat oblasti nebo seskupení místních správních jednotek na úrovni NUTS 3 s hustotou obyvatelstva nižší než 12,5 obyvatel na kilometr čtvereční nebo s průměrným ročním poklesem počtu obyvatel o více než 1 % v letech 2007–2017, které by měly být předmětem zvláštního regionálního a celostátního posuzování;

52.

vítá zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci a jeho zaměření na odbornou přípravu a dovednosti; oceňuje skutečnost, že umožňuje investice do sociální infrastruktury, jako jsou střediska odborné přípravy pro lepší pracovní příležitosti a kvalitní pracovní místa pro všechny regiony při přechodu na klimatickou neutralitu nejpozději do roku 2050, přičemž zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat digitálním dovednostem; vyzývá Komisi k vyhodnocení toho, zda by bylo potřebné a proveditelné revidovat Fond pro spravedlivou transformaci tak, aby se zaměřoval na stávající výzvy;

53.

vyzývá členské státy a jejich řídicí orgány, aby usnadnily přístup venkovských oblastí k finančním prostředkům z nástroje NextGenerationEU a evropským strukturálním a investičním fondům; považuje za nezbytné zajistit, aby byly všechny příslušné institucionální subjekty při využívání finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU a evropských strukturálních a investičních fondů na územní úrovni pečlivě sledovány v zájmu zajištění spravedlivého rozdělování finančních prostředků mezi regiony;

54.

je znepokojen tím, že mnoho veřejných zakázek na digitální programy bude přidělováno prostřednictvím výzev k předkládání návrhů, což by mohlo oslabit kapacitu venkovských oblastí získávat přístup k finančním prostředkům z nástroje NextGenerationEU a k evropským strukturálním a investičním fondům, neboť tyto oblasti mají při programování a čerpání prostředků EU tradičně slabší kapacity a technickou podporu;

55.

vyzývá Komisi a Radu, aby urychleně provedly závěry Rady o lidských právech, účasti a dobrých životních podmínkách starších osob v éře digitalizace, včetně vytvoření platformy pro účast a dobrovolnickou činnost po skončení pracovního života a podpory mezigeneračních výměn a vazeb;

o o

56.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a členským státům.

(1) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(2) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(3) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94.

(4) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21.

(5) Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 30.

(6) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1.

(7) Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.

(8) Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1.

(9) Rissola G., Kune H. a Martinez P., Innovation camp methodology handbook: realising the potential of the entrepreneurial discovery process for territorial innovation and development, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(10) Arregui Pabollet, E a kol., „The Changing nature of work and skills in the digital age“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(11) Dijkstra, L., Poelman, H., Rodríguez-Pose, A., The Geography of EU Discontent, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(12) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 204.

(13) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(14) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 26.

(15) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 125.

(16) Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 11. června 2020 nazvaný „Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2020“ (SWD(2020)0111).

(17) SWD(2020)0111.

(18) Negreiro, M., Madiega, T., Výzkumná služba Evropského parlamentu, Digital Transformation (digitální transformace), červen 2019.

(19) Návrh závěrů Rady o práci z domova v kontextu práce na dálku, bod 17.

(20) Pracovní dokument Komise z května 2020 nazvaný „Teleworkibility and the COVID-19 crisis: a new digital divide?“ (Možnost práce na dálku a krize COVID-19: nová digitální propast?).

(21) Evropský institut pro rovnost žen a mužů, „Work-life balance in the ICT sector – Women in the ICT sector“ (Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem v odvětví IKT – Ženy v odvětví IKT).

(22) Společné výzkumné středisko Komise, informační dokument, Telework in the EU before and after the COVID-19: where we were, where we head to, 2020 (Práce na dálku v EU před a po pandemii COVID-19: kde jsme byli a kam směřujeme).

(23) The State of European Tech report (zpráva o stavu evropské technologie) 2020.

(24) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(25) Článek 5 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060.

(26) Negreiro, M., Výzkumná služba Evropského parlamentu, The rise of digital health technologies during the pandemic (Nárůst digitálních technologií ve zdravotnictví během pandemie), duben 2021.

(27) Evropský účetní dvůr, tiskové sdělení, „European funding for boosting SME competitiveness being probed by EU auditors“ (auditoři EU zkoumají evropské financování na podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků), 14. října 2020.

(28) Evropský účetní dvůr, EU actions to address low digital skills (opatření EU k řešení nízké úrovně digitálních dovedností), únor 2021.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/48

P9_TA(2022)0062

Geneticky modifikovaná bavlna GHB811 (BCS-GH811-4)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB811 (BCS-GH811-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D077486/02 – 2021/3057(RSP))

(2022/C 347/05)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB811 (BCS-GH811-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D077486/02,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 11. ledna 2022 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 8. července 2021, které bylo zveřejněno dne 16. srpna 2021 (3),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení vyjadřující námitky proti povolování geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že dne 19. září 2018 podala společnost BASF Agricultural Solutions Belgium NV se sídlem v Belgii, která je pobočkou společnosti BASF SE se sídlem v Německu, jménem společnosti BASF Agricultural Solutions Seed US LLC (dále jen „žadatel“) se sídlem ve Spojených státech žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB811 (dále jen „geneticky modifikovaná bavlna“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu nebo z ní sestávají, k jinému použití než jako potraviny a krmiva, s výjimkou pěstování, na trh;

B.	vzhledem k tomu, že dne 8. července 2021 přijal úřad EFSA k povolení geneticky modifikované bavlny kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 16. srpna 2021;

C.	vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná bavlna byla vyvinuta, aby rostlině propůjčila odolnost vůči glyfosátu a herbicidním inhibitorům HPPD (5); vzhledem k tomu, že herbicidní inhibitory HPPD zahrnují herbicidy, jako je isoxaflutol, mesotrion a tembotrionin;

vzhledem k tomu, že i když je lidská spotřeba bavlníkového oleje v Evropě zjevně relativně nízká, lze tento olej nalézt v široké škále potravinářských výrobků, k nimž patří dresinky, majonézy, jemné pečivo, čokoládové pomazánky a lupínky; vzhledem k tomu, že bavlna je používána jako krmivo pro zvířata ve formě bavlníkových pokrutin / bavlníkové mouky nebo plnotučných bavlníkových semen (6); vzhledem k tomu, že bavlnu lidé konzumují také ve formě bavlníkové mouky;

Nedostatečné posouzení doplňkových herbicidů

E.	vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (7) vyžaduje posouzení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto posouzení obzvláště důležité pro rostliny odolné vůči herbicidům;

vzhledem k tomu, že řada studií prokázala, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to zejména kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (8); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná bavlna bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glyfosátu a herbicidních inhibitorů HPPD, a v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí;

vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není odůvodněná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 glyfosát naopak označila za látku, která je pro člověka pravděpodobně karcinogenní; vzhledem k tomu, že potenciálně karcinogenní účinky glyfosátu byly potvrzeny v řadě nejnovějších odborných vědeckých studií (9);

H.	vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybí toxikologické údaje umožňující provést posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu, jež jsou relevantní pro geneticky modifikované plodiny odolné vůči glyfosátu (10);

vzhledem k tomu, že podle harmonizovaného systému klasifikace a označování schváleného Unií je isoxaflutol silně toxický pro vodní organismy a může poškodit plod v těle matky (11); vzhledem k tomu, že k posouzení rizik v souvislosti s geneticky modifikovanou bavlnou byl použit pouze isoxaflutol; vzhledem k tomu, že herbicidní inhibitory HPPD však zahrnují celou řadu herbicidů, včetně mesotrionu, který lze podle úřadu EFSA považovat endokrinní disruptor (12);

J.	vzhledem k tomu, že podle nezávislé vědecké analýzy (13) je vzhledem ke způsobu účinku účinných látek doplňkových herbicidů pravděpodobné, že aplikace těchto herbicidů vyvolává v rostlinách stresové reakce, a tím ovlivňuje genovou expresi a samotné složení rostlin;

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a jejich produktů rozkladu zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin není považováno za oblast působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy (dále jen „vědecký panel EFSA“), a proto se v rámci postupu povolování GMO neprovádí; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů) (14);

Připomínky příslušných orgánů členských států

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (15); vzhledem k tomu, že se v těchto kritických připomínkách uvádí, že na základě předložených důkazů nelze dospět k závěru o srovnávacím posouzení geneticky modifikované bavlny ani o její bezpečnosti, že pěstování geneticky modifikované bavlny znamená zvýšenou expozici pracovníků ve třetích zemích vůči glyfosátu, jehož dopad na zdraví je v současné době sporný, ale mohl by být nepříznivý, že poskytnuté informace a údaje o toxikologii jsou nedostatečné a že plán monitorování nepropojuje monitorovací činnosti s příslušnými cíli ochrany;

Dodržování mezinárodních závazků Unie

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny ve zprávě z roku 2017 dospěl k závěru, že nebezpečné pesticidy mají katastrofické dopady na zdraví, a to zejména v rozvojových zemích (16); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním a kontaminací ovzduší, vody a půdy (17); vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované bavlny by zvýšilo poptávku po této plodině, která je ošetřována glyfosátem a herbicidními inhibitory HPPD, čímž by se zvýšila expozice pracovníků a životního prostředí ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků a životního prostředí je zvláště znepokojivé v případě geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům, vzhledem k většímu množství používaných herbicidů;

N.	vzhledem k tomu, že podle odborně recenzované studie vydané v roce 2020 může Roundup, jeden z celosvětově nejvíce používaných herbicidů na bázi glyfosátu, způsobit ztrátu biologické rozmanitosti a učinit ekosystémy citlivějšími vůči znečištění a změně klimatu (18);

vzhledem k tomu, že odborně recenzovaná vědecká studie z roku 2021 provedená v Mexiku prokázala fyziologické, metabolické a ekologické účinky introgrese transgenu (19) u planě rostoucího bavlníku a zjistila mimo jiné, že exprese genů cp4-epsps (odolných vůči glyfosátu) u planě rostoucího bavlníku za přirozených podmínek změnila úroveň sekrece extraflorálního nektaru, a tím i jeho spojení s různými druhy mravenců a úroveň poškození býložravci (20); vzhledem k tomu, že studie uvádí, že „pokud chceme in situ zachovat primární genofond volně rostoucích příbuzných druhů, musíme usilovat o identifikaci ekologických a evolučních procesů ovlivněných existencí a trvalým výskytem těchto transgenů v jejich populacích“ a že „po zjištění těchto genů lze neprodleně navrhnout strategie na zmírnění rozsahu škod“; vzhledem k tomu, že nejúčinnější strategií na zmírnění introgrese transgenů a souvisejících rizik pro volně rostoucí populace a biologickou rozmanitost by v souladu se zásadou předběžné opatrnosti bylo v první řadě zabránit pěstování transgenních plodin;

vzhledem k tomu, že Unie, jako smluvní strana Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, je odpovědná za zajištění toho, aby činnosti v její jurisdikci nebo pod její kontrolou nepoškozovaly životní prostředí jiných států (21); vzhledem k tomu, že dovoz geneticky modifikované bavlny by neměl být povolen kvůli tomu, že její pěstování a výsledná introgrese transgenů by mohly narušit rovnováhu citlivých ekologických interakcí v ekosystémech planě rostoucích bavlníků;

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že by tyto opodstatněné faktory měly zahrnovat povinnosti Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

Nedemokratické rozhodování

R.	vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 dne 11. ledna 2022 nevedlo k vydání stanoviska, což znamená, že dotčené povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

vzhledem k tomu, že Komise uznává, že je problematické, že i nadále přijímá rozhodnutí o povolování geneticky modifikovaných organismů, aniž by s tím vyslovila souhlas kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka, pokud jde povolování produktů obecně, ale v případě rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem);

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení, v nichž se vyjádřil proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů na trh (33 usnesení) a proti pěstování geneticky modifikovaných organismů v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že v devátém volebním období přijal Evropský parlament již 23 námitky proti uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh; vzhledem k tomu, že žádný z těchto geneticky modifikovaných organismů nebyl povolen na základě souhlasu kvalifikované většiny členských států; vzhledem k tomu, že důvody, proč členské státy povolování nepodporují, zahrnují nedodržování zásady předběžné opatrnosti v povolovacím postupu a obavy odborníků ohledně hodnocení rizik;

U.	vzhledem k tomu, že Komise geneticky modifikované organismy i nadále povoluje, a to bez ohledu na demokratický deficit, který sama uznala, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu;

V.	vzhledem k tomu, že k tomu, aby Komise směla geneticky modifikované organismy nepovolit, není zapotřebí žádná změna právních předpisů, pokud s povolením nevysloví souhlas kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru (22);

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (23), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy a v zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

opakuje svou výzvu Komisi, aby neschvalovala geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, dokud nebudou případ od případu komplexně prošetřena zdravotní rizika spojená s rezidui, což vyžaduje plné posouzení reziduí po postřiku těchto geneticky modifikovaných plodin doplňkovými herbicidy, posouzení produktů rozkladu herbicidů a veškerých kombinovaných účinků, a to i v souvislosti se samotnou geneticky modifikovanou rostlinou;

vítá skutečnost, že Komise v dopise poslancům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných organismů je třeba zohledňovat udržitelnost (24); vyjadřuje však hluboké zklamání nad tím, že Komise navzdory pokračujícím námitkám Parlamentu i skutečnosti, že většina členských států hlasuje proti, dovoz geneticky modifikovaných organismů do Unie i nadále povoluje;

vyzývá úřad EFSA, aby si vyžádal údaje o vlivu spotřeby potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných rostlin na střevní mikrobiom;

znovu apeluje na Komisi, aby zohledňovala závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská dohoda o klimatu, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN; připomíná svůj požadavek, aby k návrhu prováděcích aktů byla připojována důvodová zpráva, která objasní způsob, jakým je dodržována zásada „neškodit“ (25);

zdůrazňuje, že Evropský parlament v pozměňovacích návrzích přijatých dne 17. prosince 2020 jako základ pro jednání s Radou o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011 (26), požaduje, aby Komise geneticky modifikované organismy nepovolovala, pokud s tím nevysloví souhlas kvalifikovaná většina členských států; trvá na tom, že Komise musí tento postoj respektovat, a vyzývá Radu, aby pokračovala v práci a bezodkladně přijala obecný přístup k této otázce;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3) Stanovisko vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované bavlny GHB811 pro použití jako potravina a krmivo podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-ES-2018/154), https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6781

(4) v osmém volebním období přijal Parlament 36 usnesení vyjadřujících námitky proti povolování GMO. V devátém volebním období pak přijal tato usnesení:

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0054),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0055),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0056),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0057),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0069),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0291),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0292),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0293),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0365),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0366),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(přijaté texty, P9_TA(2020)0367),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0368),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0369),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × T304-40 × GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0080),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZIR098 (SYN-ØØØ98-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0081),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-81419-2 × DAS–44406–6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0334),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × MIR162 × MON810 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, MIR162, MON810 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0335),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt 11 (SYN-BTØ11-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0336),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju GMB151 (BCS-GM151-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0024),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 (BCS-GHØØ2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0025).

(5) Stanovisko úřadu EFSA, s. 1.

(6) Vědecké stanovisko panelu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované bavlny GHB614× T304-40 × GHB119 pro použití, dovoz a zpracování jako potravina a krmivo podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2014-122), EFSA Journal 2018:16(7):5349, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2018.5349 s. 22.

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1).

(8) Viz například Bonny, S. „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact“ (Geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, plevel a herbicidy: přehled a vliv), Environmental Management, leden 2016, 57(1), s. 31–48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738 a Benbrook, C. M., „Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years“ (Vlivy geneticky upravených plodin na používání pesticidů v USA – prvních šestnáct let), Environmental Sciences Europe, 28. září 2012, sv. 24(1), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24.

(9) Viz například https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1383574218300887,

https://academic.oup.com/ije/advance-article/doi/10.1093/ije/dyz017/5382278,

https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0219610 a

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6612199/

(10) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o odborném přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2015; 13(11):4302, s. 3, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4302

(11) https://echa.europa.eu/substance-information/-/substanceinfo/100.114.433.

(12) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o odborném přezkumu posouzení rizik účinné látky mesotrion z hlediska jejího použití jako pesticidu. EFSA Journal 2016; 14(3):4419, s. 3, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2016.4419.

(13) Připomínky institutu Testbiotech k posouzení geneticky modifikované bavlny GHB881 pro použití jako potravina a krmivo podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-ES-2018-154), kterou předložila společnost BASF,

https://www.testbiotech.org/content/testbiotech-comment-cotton-ghb881

(14) To je i případ glyfosátu, jak je uvedeno v odůvodněném stanovisku úřadu EFSA „Review of the existing maximum residue levels for glyphosate according to Article 12 of Regulation (EC) No 396/2005“ (Přezkum týkající se stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005), EFSA Journal 2018; 16(5):5263, s. 12, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5263.

(15) Připomínky členských států, které jsou dostupné v registru dotazů úřadu EFSA: https://www.efsa.europa.eu/en/register-of-questions

(16) https://www.ohchr.org/EN/Issues/Food/Pages/Pesticides.aspx

(17) https://www.un.org/sustainabledevelopment/health/

(18) https://www.mcgill.ca/newsroom/channels/news/widely-used-weed-killer-harming-biodiversity-320906

(19) Transgenní introgrese je trvalá integrace transgenů z transgenních plodin do přirozené populace prostřednictvím cizosprášení.

(20) Vázquez-Barrios, V., Boege, K., Sosa-Fuentes, T.G., Rojas, P., Wegier, A.,. „Ongoing ecological and evolutionary consequences by the presence of transgenes in a wild cotton population“ („Probíhající ekologické a evoluční důsledky přítomnosti transgenů v populaci planě rostoucího bavlníku“, vědecké zprávy 11, 2021, 1959, https://doi.org/10.1038/s41598-021-81567-z

(21) Úmluva o biologické rozmanitosti, článek 3: https://www.cbd.int/convention/articles/?a=cbd-03

(22) Podle nařízení (EU) č. 182/2011 (čl. 6 odst. 3) Komise „může“ a nikoliv „bude“ pokračovat s povolováním, pokud s ním v odvolacím výboru nevysloví souhlas kvalifikovaná většina členských států.

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(24) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(25) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2), bod 102.

(26) Přijaté texty, P9_TA(2020)0364.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/55

P9_TA(2022)0063

Geneticky modifikovaná řepka olejná 73496 (DP-Ø73496-4)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejku 73496 (DP-Ø73496-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D077485/02 – 2021/3058(RSP))

(2022/C 347/06)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejku 73496 (DP-Ø73496-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D077485/02,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

—	s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (2),

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 11. ledna 2022 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (3),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 5. května 2021, které bylo zveřejněno dne 17. června 2021 (4),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (5),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že dne 15. května 2012 podala společnost Pioneer Overseas Corporation se sídlem v Belgii jménem společnosti Pioneer Hi-Bred International Inc. se sídlem ve Spojených státech amerických (dále jen „žadatel“) příslušnému vnitrostátnímu orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejku 73496, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejku 73496 nebo z ní sestávají, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.	vzhledem k tomu, že dne 5. května 2021 přijal úřad EFSA k povolení geneticky modifikované řepky olejky kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 17. června 2021;

C.	vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná řepka olejka je tolerantní vůči glyfosátu (6) expresí proteinu glyfosát acetyltransferáza GAT4621;

Nedostatečné posouzení doplňkových herbicidů

D.	vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení (EU) č. 503/2013 vyžaduje posouzení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto posouzení obzvláště důležité pro rostliny odolné vůči herbicidům;

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (7); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná řepka olejka bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glyfosátu, a tak může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí a produktů rozkladu (metabolitů);

vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která na člověka pravděpodobně působí karcinogenně; vzhledem k tomu, že potenciálně karcinogenní účinky glyfosátu byly potvrzeny v řadě nejnovějších odborných vědeckých studií (8);

vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybí toxikologické údaje, které by umožňovaly posoudit, jaké riziko pro spotřebitele představují metabolity N-acetyl-glyfosátu a N-acetyl-AMPA, které jsou relevantní pro pěstování geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči glyfosfátu, jež jsou dováženy do Unie (9);

vzhledem k tomu, že se má za to, že posouzení reziduí herbicidů a jejich produktů rozkladu v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a není proto v rámci postupu povolování geneticky modifikovaných organismů prováděno; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť samotná genetická modifikace může ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu metabolitů (10);

Připomínky příslušných orgánů členských států

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (11); vzhledem k tomu, že tyto kritické komentáře zahrnují výtku, že metodiky použité při posouzení geneticky modifikované řepky olejky se v některých případech odklánějí od postupů doporučených v pokynech úřadu EFSA, tzn. že posouzení rizik má jasné nedostatky, a že tedy nelze vyvodit přesvědčivé závěry ohledně bezpečnosti, dále výtky, že nebylo dostatečně prokázáno, že zkušební místa jsou reprezentativní pro environmentální podmínky, které mohou nastat během komerčního pěstování řepky olejky dovážené do Unie, že v geneticky modifikované řepce olejce nebyla vyhodnocena míra reziduí a metabolitů glyfosátu, že bezpečnost geneticky modifikované řepky olejky nelze potvrdit bez informací o koncentracích glyfosátu, N-acetyl-glyfosátu a jejich metabolitů a že nebyla prokázána netoxicita acetylovaného glyfosátu;

Dodržování mezinárodních závazků Unie

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny ve zprávě z roku 2017 dospěl k závěru, že nebezpečné pesticidy mají katastrofické dopady na zdraví, zejména v rozvojových zemích (12); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (13); vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované řepky olejky by zvýšilo poptávku po této plodině, která je ošetřována glyfosátem, čímž by se zvýšila expozice pracovníků a životního prostředí ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků a životního prostředí je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

K.	vzhledem k tomu, že podle odborné studie vydané v roce 2020 může Roundup, jeden z celosvětově nejvíce používaných herbicidů založených na glyfosátu, způsobit ztrátu biologické rozmanitosti, takže ekosystémy budou citlivější na znečištění a změnu klimatu (14);

L.	vzhledem k tomu, že Unie, jako smluvní strana Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, je odpovědná za zajištění toho, aby činnosti v její jurisdikci nebo pod její kontrolou nepoškozovaly životní prostředí jiných států (15);

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při koncipování svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další legitimní faktory důležité pro projednávanou záležitost; vzhledem k tomu, že tyto legitimní faktory by měly zahrnovat povinnosti Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

Nedemokratické rozhodování

N.	vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat ze dne 11. ledna 2022 podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 nevedlo k vydání stanoviska, což znamená, že dotčené povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

vzhledem k tomu, že Komise uznává, že rozhodnutí o povolení geneticky modifikovaných organismů, která i nadále přijímá bez kvalifikované většiny členských států (což je u povolování produktů obecně velmi výjimečné, ale při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jsou problematická;

vzhledem k tomu, že Parlament v osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů na trh (33 usnesení) a proti pěstování geneticky modifikovaných plodin v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že v devátém volebním období již přijal 23 námitek proti uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh; vzhledem k tomu, že žádný z těchto geneticky modifikovaných organismů nebyl povolen na základě kvalifikované většiny členských států; vzhledem k tomu, že důvody, proč členské státy povolení nepodporují, zahrnují nedodržení zásady předběžné opatrnosti v povolovacím postupu a obavy odborníků ohledně hodnocení rizik;

Q.	vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na demokratický deficit, který sama uznala, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

R.	vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost geneticky modifikované organismy nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (16);

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (17), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy a v zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí stáhla;

připomíná svou výzvu Komisi, aby neschvalovala geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, dokud nebudou případ od případu komplexně prošetřena zdravotní rizika spojená s rezidui, což vyžaduje plné posouzení reziduí po postřiku těchto geneticky modifikovaných plodin doplňkovými herbicidy, posouzení produktů rozkladu herbicidů a veškerých kombinovaných účinků, včetně samotné geneticky modifikované rostliny;

vítá skutečnost, že Komise v dopise poslancům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných organismů je třeba zohledňovat udržitelnost (18); vyjadřuje však hluboké zklamání nad tím, že od té doby Komise navzdory pokračujícím námitkám Parlamentu a navzdory tomu, že většina členských států hlasovala proti, dovoz geneticky modifikovaných organismů do Unie nadále povoluje;

vyzývá úřad EFSA, aby si vyžádal údaje o dopadu konzumace potravin a krmiv získaných z geneticky modifikovaných rostlin na střevní mikrobiom;

znovu apeluje na Komisi, aby zohlednila závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská dohoda o klimatu, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN; připomíná svůj požadavek, aby k návrhu prováděcích aktů byla připojena důvodová zpráva, která objasní dodržování zásady „neškodit“ (19);

zdůrazňuje, že Evropský parlament v pozměňovacích návrzích přijatých dne 17. prosince 2020 jako základ pro jednání s Radou o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011 (20), požaduje, aby Komise geneticky modifikované organismy nepovolovala, pokud to neschválí kvalifikovaná většina členských států; trvá na tom, že Komise musí tento postoj respektovat, a vyzývá Radu, aby pokračovala v práci a bezodkladně přijala obecný přístup k této otázce;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1.

(3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(4) Stanovisko vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované řepky olejky 73496 pro použití jako potravina a krmivo podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2012/109), EFSA Journal 2021:18(6):6171, 19(4):6424,

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6610

(5) Parlament přijal v osmém volebním období 36 usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů. Kromě toho v devátém volebním období přijal tato usnesení:

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0055),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0057),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0293),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0368),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0369),

—

–usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju GMB151 (BCS-GM151-6) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0024).

–usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 (BCS-GHØØ2-5) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2022)0025).

(6) Stanovisko úřadu EFSA, s. 1.

(7) Viz například Bonny, S. „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact“ (Geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, plevel a herbicidy: přehled a vliv), Environmental Management, leden 2016, 57(1), s. 31–48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738 a Benbrook, C. M., „Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years“ (Vlivy geneticky upravených plodin na používání pesticidů v USA – prvních šestnáct let), Environmental Sciences Europe, 28. září 2012, sv. 24(1), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24

(8) Viz například https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1383574218300887,

https://academic.oup.com/ije/advance-article/doi/10.1093/ije/dyz017/5382278,

https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0219610, and

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6612199/

(9) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2015; 13(11):4302, s. 3, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4302.

(10) To je i případ glyfosátu, jak je uvedeno v odůvodněném stanovisku úřadu EFSA „Review of the existing maximum residue levels for glyphosate according to Article 12 of Regulation (EC) No 396/2005“ (Přezkum stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005), EFSA Journal 2018; 16(5):5263, s. 12, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5263.

(11) Připomínky členských států, které jsou dostupné v registru dotazů úřadu EFSA: https://www.efsa.europa.eu/en/register-of-questions

(12) https://www.ohchr.org/EN/Issues/Food/Pages/Pesticides.aspx

(13) https://www.un.org/sustainabledevelopment/health/

(14) https://www.mcgill.ca/newsroom/channels/news/widely-used-weed-killer-harming-biodiversity-320906

(15) Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, článek 3: https://www.cbd.int/convention/articles/?a=cbd-03

(16) Podle nařízení (EU) č. 182/2011 (čl. 6 odst. 3) Komise „může“, a nikoli „musí“ povolení schválit, pokud se pro ně v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států.

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(18) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(19) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2), bod 102.

(20) Přijaté texty, P9_TA(2020)0364.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/61

P9_TA(2022)0064

Zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (2020/2268(INI))

(2022/C 347/07)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména na její články 7, 8, 11, 12, 39, 40, 47 a 52,

—	s ohledem na Chartu OSN, zejména na její články 1 a 2,

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 2131 (XX) ze dne 21. prosince 1965 nazvanou „Deklarace o nepřípustnosti zasahování do vnitřních záležitostí států a ochraně jejich nezávislosti a svrchovanosti“,

—	s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a zejména na její články 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16 a 17, a s ohledem na protokol k této úmluvě, a zejména jeho článek 3,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany (1), a na své doporučení ze dne 13. března 2019 ohledně následných kroků ESVČ dva roky po zprávě EP o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o kybernetické obraně (3),

—	s ohledem na společná sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. prosince 2018 nazvaná „Akční plán proti dezinformacím“ (JOIN(2018)0036) a ze dne 14. června 2019 s názvem „Zpráva o provádění akčního plánu proti dezinformacím“ (JOIN(2019)0012),

—	s ohledem na společný pracovní dokument útvarů ze dne 23. června 2021 o páté zprávě o pokroku v provádění Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám z roku 2016 a na společné sdělení z roku 2018 o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb (SWD(2021)0729),

—	s ohledem na evropský akční plán pro demokracii (COM(2020)0790),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 nazvané „Evropská média v digitální dekádě – Akční plán na podporu oživení a transformace“ (COM(2020)0784),

—	s ohledem na soubor opatření v rámci aktu o digitálních službách,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 nazvané „Evropská média v digitální dekádě – Akční plán na podporu oživení a transformace“ (4),

—

s ohledem na kodex zásad boje proti dezinformacím z roku 2018 a pokyny k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím z roku 2021 (COM(2021)0262) a na doporučení pro nový kodex zásad boje proti dezinformacím, která v říjnu 2021 vydala skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 09/2021 nazvanou „Dezinformace s dopadem na EU: tento problém se řeší, ale vyřešen není“,

—	s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odolnosti kritických subjektů (COM(2020)0829), který předložila Komise dne 16. prosince 2020, a na návrh přílohy této směrnice,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (5), (nařízení o prověřování PZI) a na pokyny k tomuto nařízení z března 2020 (C(2020)1981),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. prosince 2020 o strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu (JOIN(2020)0018),

—	s ohledem na články Komise OSN pro mezinárodní právo o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování,

—	s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148, který předložila Komise dne 16. prosince 2020 (COM(2020)0823),

—	s ohledem na soubor nástrojů EU pro zmírňování rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti sítí 5G z března 2021,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 (6),

—	s ohledem na studie, briefingy a hloubkovou analýzu, které si vyžádal zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE),

—	s ohledem na slyšení Frances Haugenové ze dne 8. listopadu 2021, které uspořádal jeho Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ve spolupráci s dalšími výbory,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o stavu schopností EU v oblasti kybernetické obrany (7),

—	s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, a zejména na cíl 16, který se zaměřuje na podporu mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj,

—	s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2021 a prohlášení o záměru,

—	s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 10. září 2021 nazvanou „naše společná agenda“,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. června 2020 nazvané „Boj proti dezinformacím o onemocnění COVID-19 – pravda a mýty“ (JOIN(2020)0008),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 15. listopadu 2021 o změně režimu sankcí vůči Bělorusku s cílem rozšířit kritéria pro zařazení na seznam osob a subjektů, které organizují hybridní útoky a instrumentalizaci lidí ze strany běloruského režimu nebo k nim přispívají,

—	s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. června 2020 o zřízení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období, které bylo přijato podle článku 207 jednacího řádu (8),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (A9-0022/2022),

A.	vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování představuje závažné porušení všeobecných hodnot a zásad, na nichž je Unie založena, jako je lidská důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie a právní stát;

vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování, manipulace s informacemi a dezinformace představují porušení základních svobod projevu a informací, které jsou zakotveny v článku 11 Listiny, a ohrožují jak tyto svobody, tak demokratické procesy v EU a jejích členských státech, jako je konání svobodných a spravedlivých voleb; vzhledem k tomu, že cílem zahraničního vměšování je překrucování faktů a předkládání nepravdivých informací, umělé nafukování jednostranných argumentů, diskreditace informací s cílem degradovat politický diskurz a v konečném důsledku podkopat důvěru ve volební systém, a tedy i v samotný demokratický proces;

vzhledem k tomu, že Rusko šíří dezinformace v dosud nevídaném rozsahu a zákeřnosti skrze tradiční sdělovací prostředky i platformy sociálních médií, a to s cílem obelhat své občany doma a mezinárodní společenství v předvečer a v průběhu agresivní války proti Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo 24. února 2022, což ukazuje, že i informace lze zneužít jako zbraň;

vzhledem k tomu, že veškeré kroky proti zahraničnímu vměšování a manipulaci s informacemi musí samy respektovat základní svobody projevu a informací; vzhledem k tomu, že Agentura EU pro základní práva (FRA) hraje klíčovou úlohu při hodnocení dodržování základních práv, včetně článku 11 Listiny, s cílem zabránit nepřiměřeným krokům; vzhledem k tomu, že subjekty, které se dopouštějí zahraničního vměšování a manipulace s informacemi, zneužívají tyto svobody ve svůj prospěch, a je proto nezbytné zintenzivnit preventivní boj proti zahraničnímu vměšování a manipulaci s informacemi, neboť demokracie závisí na lidech, kteří přijímají informovaná rozhodnutí;

vzhledem k prokázané skutečnosti, že nepřátelské a autoritářské zahraniční státní i nestátní subjekty, jako je Rusko, Čína a další, používají manipulace s informacemi a jiné taktiky vměšování s cílem narušovat demokratické procesy v EU; vzhledem k tomu, že tyto útoky, které jsou součástí strategie hybridní války a představují porušení mezinárodního práva, uvádějí občany v omyl a klamou je, ovlivňují jejich volební chování, prohlubují rozdělující debaty, rozdělují, polarizují a zneužívají zranitelnost společností, podporují nenávistné verbální projevy, zhoršují situaci zranitelných skupin, u nichž je větší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi dezinformací, narušují integritu demokratických voleb a referend, zasévají nedůvěru ve vnitrostátní vlády, veřejné orgány a liberální demokratický řád a mají za cíl destabilizovat evropskou demokracii, a představují proto vážnou hrozbu pro bezpečnost a svrchovanost EU;

vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování představuje jednání, které ohrožuje nebo negativně ovlivňuje hodnoty, demokratické postupy, politické procesy, bezpečnost států a občanů a schopnost zvládat výjimečné situace; vzhledem k tomu, že toto vměšování má manipulativní povahu a je prováděno a financováno záměrně a koordinovaně; vzhledem k tomu, že osoby odpovědné za takové vměšování, včetně jejich zástupných aktérů na jejich vlastním území i mimo něj, mohou být státními či nestátními subjekty a často je při jejich zahraničním vměšování podporují političtí pomocníci v členských státech, kteří na základě podpory zahraničních strategií získávají politické a ekonomické výhody; vzhledem k tomu, že skutečnost, že zahraniční aktéři využívají domácí zástupce a spolupracují s domácími spojenci, stírá hranice mezi zahraničním vměšováním a vnitřní diverzí;

vzhledem k tomu, že taktika zahraničního vměšování má řadu podob, včetně dezinformací, potlačování informací, manipulace s platformami sociálních médií a jejich algoritmy, uživatelskými podmínkami a reklamními systémy sociálních médií, dále včetně kybernetických útoků, hackerských útoků s cílem získat informace o voličích a vměšovat se do legitimity volebního procesu, hrozeb namířených proti novinářům, výzkumným pracovníkům, politikům a členům organizací občanské společnosti a jejich obtěžování, skrytých darů a půjček politickým stranám, kampaní ve prospěch určitých kandidátů, organizací a sdělovacích prostředků, falešných nebo zástupných mediálních společností a organizací, získávání a podchycování elit, „špinavých“ peněz, falešných osob a identit, autocenzurních tlaků, zneužívání historických, náboženských a kulturních narativů, nátlaku na vzdělávací a kulturní instituce, snahy o ovládnutí kritické infrastruktury, nátlaku na cizí státní příslušníky žijící v EU, zneužívání migrantů a špionáže; vzhledem k tomu, že tyto taktiky jsou pro větší dopad často kombinovány;

vzhledem k tomu, že manipulace s informacemi a šíření dezinformací může sloužit ekonomickým zájmům státních i nestátních subjektů a jejich zástupců a může vést k vytváření ekonomických závislostí, jež lze zneužívat k politickým cílům; vzhledem k tomu, že ve světě nevojenské mezinárodní soutěže může být zahraniční vměšování hlavním nástrojem destabilizace a oslabování cílových protějšků nebo posilování vlastní konkurenční výhody vytvářením kanálů vlivu, závislostí na dodavatelském řetězci, vydírání nebo nátlaku; vzhledem k tomu, že dezinformace způsobují přímé a nepřímé hospodářské škody, které nejsou systematicky vyhodnocovány;

vzhledem k tomu, že zavádějící informace je prokazatelně nepravdivá informace, která nemá za cíl způsobit škodu, zatímco dezinformace je prokazatelně nepravdivá nebo zavádějící informace, která byla záměrně vytvořena, prezentována nebo šířena s cílem způsobit škodu nebo dosáhnout potenciálně destruktivního účinku na společnost klamáním veřejnosti či se záměrem získat ekonomický prospěch;

vzhledem k tomu, že je třeba se v rámci EU dohodnout na společných a podrobných definicích a metodikách s cílem zlepšit společné chápání hrozeb a vypracovat příslušné normy EU, jež by umožňovaly na útoky lépe reagovat a zjišťovat, kdo za ně nese odpovědnost; vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) odvádí v této oblasti značné množství práce; vzhledem k tomu, že tyto definice musí zajistit, aby nedocházelo k ovlivňování zvnějšku a byla dodržována lidská práva; vzhledem ke klíčovému významu spolupráce s podobně smýšlejícími partnery na příslušných mezinárodních fórech na společných definicích zahraničního vměšování s cílem stanovit mezinárodní normy a standardy; vzhledem k tomu, že by se EU měla ujmout vedení při stanovování jasných mezinárodních pravidel pro přisuzování odpovědnosti za zahraniční vměšování;

Potřeba koordinované strategie proti zahraničnímu vměšování

K.	vzhledem k tomu, že pokusy o zahraniční vměšování jsou po celém světě stále častější a stávají se systémovějšími a sofistikovanějšími, přičemž se opírají o široké využívání umělé inteligence a je stále obtížnější zjistit, kdo za ně nese odpovědnost;

vzhledem k tomu, že povinností EU a jejích členských států je bránit všechny občany, infrastrukturu i demokratické systémy před pokusy o zahraniční vměšování; vzhledem k tomu však, že EU a její členské státy zjevně nemají vhodné a dostatečné prostředky k tomu, aby těmto hrozbám mohly lépe předcházet a odhalovat je, zjišťovat, kdo za ně nese odpovědnost, bojovat proti nim a postihovat je;

vzhledem k tomu, že mnozí političtí činitelé a občané obecně mají vesměs nedostatečné povědomí o reálnosti těchto problémů, což může přispět k neúmyslnému otevírání dalších zranitelných míst; vzhledem k tomu, že problematika dezinformačních kampaní není v popředí zájmu evropských politiků; vzhledem k tomu, že slyšení a činnost zvláštního výboru INGE přispívají k veřejnému povědomí o těchto otázkách a jejich uvádění do kontextu a úspěšně vytvářejí rámec pro evropskou diskusi o zahraničním vměšování; vzhledem k tomu, že dlouhodobé zahraniční dezinformační úsilí již přispívá ke vzniku domácích dezinformačních zdrojů;

vzhledem k tomu, že je zcela zásadní, aby institucionální subjekty a nezávislí analytici a ověřovatelé faktů transparentním způsobem a v reálném čase monitorovali situaci v oblasti zahraničního vměšování, aby byla účinně koordinována jejich činnost a výměna informací, protože jedině tak je možné přijímat vhodná opatření nejen s cílem poskytnout informace o probíhajících nepřátelských útocích, ale také proti nim zasáhnout; vzhledem k tomu, že podobnou pozornost je třeba věnovat mapování společnosti a identifikaci těch jejích částí, které jsou vůči zahraniční manipulaci a dezinformacím nejzranitelnější a nejnáchylnější, a řešit příčiny této zranitelnosti;

vzhledem k tomu, že prvořadá priorita obrany EU, tj. odolnost a připravenost občanů EU v souvislosti se zahraničním vměšováním a manipulací s informacemi, vyžaduje dlouhodobý a celospolečenský přístup, který začíná na úrovni vzdělávání a posilování informovanosti o těchto problémech již v rané fázi;

vzhledem k tomu, že je nezbytné spolupracovat a koordinovat činnost mezi správními úrovněmi a odvětvími členských států, na úrovni EU i mezi podobně smýšlejícími zeměmi, jakož i s občanskou společností a soukromým sektorem, s cílem zjišťovat slabá místa, odhalovat útoky a neutralizovat je; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné sladit vnímání hrozeb s národní bezpečností;

Budování odolnosti posilováním situačního povědomí, mediální a informační gramotnosti, plurality médií, nezávislé žurnalistiky a vzdělávání

vzhledem k tomu, že situační povědomí, pevné demokratické systémy, silný právní stát, živá občanská společnost, včasná varování a posuzování hrozeb jsou prvními kroky v boji proti manipulacím s informacemi a vměšování; vzhledem k tomu, že navzdory veškerému pokroku, jehož bylo při zvyšování informovanosti o zahraničním vměšování dosaženo, mnoho lidí, včetně politických činitelů a státních úředníků pracujících v potenciálně ohrožených oblastech, si stále neuvědomuje možná rizika spojená se zahraničním vměšováním a neví, jak je řešit;

vzhledem k tomu, že kvalitní, udržitelně a transparentně financované a nezávislé sdělovací prostředky a profesionální žurnalistika mají zásadní význam pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a právní stát, a jsou proto pilířem demokracie a nejlepším protilékem proti dezinformacím; vzhledem k tomu, že někteří zahraniční aktéři využívají svobody západních médií k šíření dezinformací; vzhledem k tomu, že profesionální sdělovací prostředky a tradiční žurnalistika jakožto zdroj kvalitních informací procházejí v digitální éře náročným obdobím; vzhledem k tomu, že kvalitní novinářské vzdělání a odborná příprava v rámci EU i mimo ni jsou nezbytné k zajištění hodnotných novinářských analýz a vysokých redakčních standardů; vzhledem k tomu, že EU musí nadále podporovat žurnalistiku v digitálním prostředí; vzhledem k tomu, že komunikace založená na vědeckých poznatcích by měla hrát významnou úlohu;

S.	vzhledem k tomu, že redakčně nezávislá veřejnoprávní média jsou při poskytování kvalitních a nestranných informačních služeb široké veřejnosti zásadní a nezastupitelná a musí být chráněna před nepřátelským převzetím a posílena jakožto základní pilíř v boji proti dezinformacím;

vzhledem k tomu, že různé zúčastněné strany a instituce používají pro účely analýzy zahraničního vměšování různé metodiky a definice, které se vyznačují rozdílnou mírou srozumitelnosti, a vzhledem k tomu, že tyto rozdíly mohou bránit srovnatelnému monitorování, analýze a hodnocení stupně ohrožení, a komplikovat tak společný postup; vzhledem k tomu, že pro zlepšení společné analýzy hrozeb je zapotřebí definice a metodika na úrovni EU;

vzhledem k tomu, že terminologii zaměřenou na obsah, jako jsou falešné nebo zavádějící zprávy, zavádějící informace a dezinformace, je třeba doplnit o terminologii zaměřenou na jednání, aby bylo možné tento problém náležitě řešit; vzhledem k tomu, že tato terminologie by měla být harmonizována a pečlivě dodržována;

vzhledem k tomu, že odborná příprava v oblasti mediální a digitální gramotnosti a zvyšování informovanosti jak dětí, tak dospělých jsou důležitými nástroji k posilování občanské odolnosti vůči pokusům o vměšování v informačním prostoru a k předcházení manipulaci a polarizaci; vzhledem k tomu, že obecně platí, že společnosti s vysokou úrovní mediální gramotnosti jsou vůči zahraničnímu vměšování odolnější; vzhledem k tomu, že novinářské pracovní metody, jako je konstruktivní žurnalistika, by mohly pomoci posílit důvěru občanů v žurnalistiku;

vzhledem k tomu, že manipulace s informacemi může mít mnoho podob, jako je šíření dezinformací a zcela falešných zpráv, zkreslování skutečnosti, narativů a vyjádřených názorů, potlačování určitých informací nebo názorů, vytrhávání informací z kontextu, manipulace s pocity lidí, šíření nenávistných projevů, propagace určitých názorů na úkor jiných a obtěžování lidí s cílem je umlčit a zastrašit; vzhledem k tomu, že jedním z cílů manipulace s informacemi je vytvořit chaos a podpořit tak ztrátu důvěry občanů ve staré a nové „strážce“ informací; vzhledem k tomu, že mezi svobodou projevu a šířením nenávistných projevů a dezinformací je tenká hranice, která by neměla být zneužívána;

X.	vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán, Čína, Turecko, Rusko a další cílí na novináře a oponenty v Evropské unii, jako v případě ázerbájdžánského blogera a opozičního aktivisty Mahammada Mirzaliho v Nantes nebo tureckého novináře Erka Acarera v Berlíně;

vzhledem k tomu, že existují konkrétní důkazy o tom, že demokratické procesy v EU jsou terčem vměšování a dezinformačních kampaní, které zpochybňují demokratické ideály a základní práva; vzhledem k tomu, že dezinformace týkající se mimo jiné genderu, LGBTIQ+, sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a menšin ohrožují lidská práva, oslabují digitální a politická práva, jakož i bezpečnost a ochranu osob, na něž míří, a vedou k rozdělování a nejednotnosti mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že během volebních kampaní bývají ženské politické kandidátky nepřiměřeně často terčem sexistických narativů, což ženy odrazuje od účasti v demokratických procesech; vzhledem k tomu, že původci těchto dezinformačních kampaní vytváří pod záminkou podpory „tradičních“ nebo „konzervativních“ hodnot strategická spojenectví s místními partnery, aby získávali přístup k místním zpravodajským informacím, a údajně dostávají miliony eur ze zahraničních zdrojů;

vzhledem k tomu, že kromě státních institucí, novinářů, tvůrců veřejného mínění a soukromého sektoru může také každá část společnosti i každý jednotlivec hrát důležitou roli při odhalování dezinformací a zastavování jejich šíření a varování ohrožených lidí ve svém okolí; vzhledem k tomu, že občanská společnost, akademická obec a novináři již výrazně přispívají ke zvyšování informovanosti veřejnosti a posilování odolnosti společnosti, a to i ve spolupráci se svými protějšky v partnerských zemích;

AA.

vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti zastupující menšiny a lidskoprávní organizace v Evropě jsou stále nedostatečně financovány, přestože hrají při zvyšování informovanosti a potírání dezinformací klíčovou úlohu; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti by měly mít dostatečné zdroje, aby se mohly podílet na omezování dopadů zahraničního vměšování;

AB.	vzhledem k tomu, že jakmile se začnou šířit dezinformace, je důležité mít snadný a včasný přístup k informacím založeným na faktech z důvěryhodných zdrojů;

AC.

vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování a pokusy o manipulace ve sféře informací je nutno odhalovat rychle, aby proti nim bylo možné bojovat; vzhledem k tomu, že analýza zpravodajských informací a situační povědomí EU závisí na ochotě členských států sdílet informace; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise navrhla zvážit zřízení Společného střediska EU pro situační povědomí; vzhledem k tomu, že preventivní a proaktivní opatření včetně předcházení dezinformacím a zdravého informačního ekosystému jsou mnohem účinnější než následné ověřování a vyvracení faktů, které vykazují mnohem menší dosah než původní dezinformace; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy nemají v současné době dostatečné schopnosti umožňující přijmout taková opatření; vzhledem k tomu, že nové analytické nástroje založené na umělé inteligenci, jako je litevský Debunk.eu, by mohly pomáhat odhalovat útoky, sdílet znalosti a informovat veřejnost;

AD.

vzhledem k tomu, že dezinformacím se daří v prostředí slabého nebo roztříštěného narativu na národní úrovni nebo na úrovni EU, v polarizovaných a emočně vypjatých diskusích a že využívají slabé stránky a předsudky společnosti a jednotlivců, a vzhledem k tomu, že dezinformace narušují veřejnou diskusi o volbách i další demokratické procesy a mohou občanům ztížit přijímání informovaných rozhodnutí;

Zahraniční vměšování prostřednictvím online platforem

AE.

vzhledem k tomu, že online platformy mohou sloužit jako snadno přístupné a finančně dostupné nástroje pro aktéry podílející se na manipulacích s informacemi a jiných způsobech vměšování, jako jsou nenávistné projevy a obtěžování, narušování zdraví a bezpečnosti našich online komunit, umlčování oponentů, špionáž nebo šíření dezinformací; vzhledem k tomu, že jejich fungování prokazatelně podporuje polarizované a extrémní názory na úkor informací založených na faktech; vzhledem k tomu, že platformy mají vlastní zájmy a nemusí být při zpracovávání informací neutrální; vzhledem k tomu, že některé online platformy velmi profitují ze systému, který posiluje rozdělení, extremismus a polarizaci; vzhledem k tomu, že online prostor je pro naši demokracii stejně důležitý jako fyzický prostor, a proto potřebuje odpovídající pravidla;

AF.

vzhledem k tomu, že platformy bezprecedentním a problematickým způsobem urychlují a prohlubují šíření zavádějících informací a dezinformací; vzhledem k tomu, že online platformy kontrolují online tok informací a reklamy, vzhledem k tomu, že platformy vytvářejí a používají algoritmy, jimiž se tyto toky řídí, a vzhledem k tomu, že platformy nejsou transparentní, chybí jim vhodné postupy pro ověřování identity, používají nejasnou a vágní terminologii a poskytují jen velmi nedostatečné nebo žádné informace o podobě, používání a dopadech těchto algoritmů; vzhledem k tomu, že návyková složka algoritmů online platforem vytvořila vážný problém v oblasti veřejného zdraví, který je třeba řešit; vzhledem k tomu, že online platformy by měly za škodlivé dopady svých služeb nést odpovědnost, neboť, jak odhalili oznamovatelé, některé platformy si byly nedostatků ve svých algoritmech vědomy – zejména pak své úlohy při šíření rozdělujícího obsahu –, ale neřešily je, aby maximalizovaly zisk;

AG.

vzhledem k tomu, že v reakci na agresivní válku Ruska proti Ukrajině zaslali předsedové a předsedkyně vlád Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska dne 27. února 2022 dopis výkonným ředitelům velkých technologických platforem sociálních médií (Twitter, Alphabet, YouTube a Meta), ve kterém je mimo jiné vyzvali k pozastavení účtů, na kterých dochází k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti nebo tyto zločiny oslavují, k přísnějšímu moderování obsahu v ruském a ukrajinském jazyce, k úplné a okamžité demonetizaci veškerých účtů, které šíří dezinformace ze strany ruské a běloruské vlády, a poskytnutí pomoci uživatelům, kteří se snaží nalézt důvěryhodné informace o válce na Ukrajině;

AH.

vzhledem k tomu, že v celé EU jsou vedeny kampaně zaměřené na vměšování a manipulaci s informacemi zaměřené proti veškerým opatřením proti šíření onemocnění COVID-19, včetně očkování, a vzhledem k tomu, že online platformy nejsou schopny koordinovat své úsilí o jejich potlačení a je dokonce možné, že k jejich šíření přispívají; vzhledem k tomu, že tyto dezinformace mohou být životu nebezpečné, pokud odrazují lidi od očkování nebo propagují falešnou léčbu; vzhledem k tomu, že pandemie vyostřila systémový boj mezi demokracií a autoritářstvím a přiměla autoritářské státní i nestátní aktéry, jako je Čína a Rusko, k nasazení široké škály otevřených i skrytých nástrojů ve snaze destabilizovat své demokratické protějšky; vzhledem k tomu, že kauza Facebook Papers odhalila selhání této platformy v boji proti dezinformacím souvisejícím s očkováním, a to i v anglickém jazyce; vzhledem k tomu, že v případě neanglických dezinformací o očkování je situace ještě horší; vzhledem k tomu, že tento problém se týká všech platforem;

AI.

vzhledem k tomu, že celá řada prodejců registrovaných v EU prodává neautentické lajky, sledující, komentáře a sdílení komukoli, kdo si přeje uměle zvýšit svou viditelnost online; vzhledem k tomu, že je nemožné určit legitimní způsoby používání těchto služeb, zatímco ty škodlivé zahrnují manipulaci s volbami a dalšími demokratickými procesy, šíření podvodů, zveřejňování negativních recenzí na konkurenční produkty, klamání inzerentů a vytváření falešných profilů diskutérů, které jsou využívány k řízení konverzace, osobním útokům a umělému nafukování určitých názorů, jimž by se jinak nedostalo pozornosti; vzhledem k tomu, že zahraniční režimy, jako je Rusko a Čína, využívají tyto online nástroje v obrovském měřítku k ovlivňování veřejné diskuse v evropských zemích; vzhledem k tomu, že dezinformace mohou destabilizovat evropskou demokracii;

AJ.

vzhledem k tomu, že sociální platformy, digitální zařízení a aplikace shromažďují a ukládají o každém uživateli obrovské množství velmi podrobných osobních a často citlivých údajů; vzhledem k tomu, že tyto údaje mohou být využívány k předvídání behaviorálních tendencí, posilování kognitivních předsudků a ke směrování rozhodování určitým směrem; vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou využívány ke komerčním účelům; vzhledem k tomu, že opakovaně dochází k únikům údajů, a to na úkor bezpečnosti obětí těchto úniků, a že tyto údaje mohou být prodávány na černém trhu; vzhledem k tomu, že tyto databáze mohou být zlatým dolem pro nepřátelské subjekty, které se chtějí zaměřit na cílové skupiny nebo jednotlivce;

AK.	vzhledem k tomu, že platformy jsou obecně navrženy tak, aby se zajistilo, že možnost nesdílet údaje je ve srovnání s možností údaje sdílet neintuitivní, obtížnější a zdlouhavější volbou;

AL.

vzhledem k tomu, že online platformy se staly součástí většiny oblastí našeho života a že šíření informací na platformách může mít značný dopad na naše myšlení i chování, například pokud jde o volební preference, hospodářské a sociální volby a výběr informačních zdrojů, a vzhledem k tomu, že tato zásadní rozhodnutí veřejného významu jsou dnes ve skutečnosti podmíněna komerčními zájmy soukromých společností;

AM.

vzhledem k tomu, že mechanismy správy algoritmů a další prvky platforem sociálních médií jsou navrženy tak, aby co nejdéle udržely pozornost uživatelů; vzhledem k tomu, že podle opakovaných zjištění tyto prvky podporují polarizaci, radikalizaci a diskriminační obsah a udržují uživatele v podobně smýšlejících kruzích; vzhledem k tomu, že to vede k postupné radikalizaci uživatelů platforem a k deformaci a kontaminaci procesů kolektivní diskuse, a nikoli k ochraně demokratických procesů a jednotlivců; vzhledem k tomu, že nekoordinované kroky platforem vedou k rozporům v jejich činnosti a umožňují šíření dezinformací mezi jednotlivými platformami; vzhledem k tomu, že obchodní model založený na vydělávání peněz šířením polarizujících informací a navrhováním algoritmů činí z platforem snadný terč pro manipulaci ze strany zahraničních nepřátelských aktérů; vzhledem k tomu, že platformy sociálních médií by mohly být koncipovány jinak, aby podporovaly zdravější veřejnou online sféru;

AN.

vzhledem k tomu, že vytváření klamavých audiomontáží a videomontáží (deep fake) je s příchodem cenově dostupných a snadno použitelných technologií stále snazší a šíření těchto materiálů se stává exponenciálně narůstajícím problémem; avšak vzhledem k tomu, že v současné době se 90 % výzkumu věnuje vývoji deep fake a pouze 10 % se zaměřuje na jejich odhalování;

AO.

vzhledem k tomu, že samoregulační systémy, jako je Kodex zásad boje proti dezinformacím z roku 2018, přinesly určitá zlepšení; vzhledem k tomu, že spoléhání na dobrou vůli platforem však nepřináší výsledky ani není efektivní a poskytlo jen málo užitečných údajů o jejich celkovém dopadu; vzhledem k tomu, že platformy navíc přijímají individuální opatření, která se liší mírou a účinkem, čímž si ponechávají „zadní vrátka“, kterými se může obsah dále šířit, přestože byl stažen; vzhledem k tomu, že je třeba stanovit jasná pravidla a sankce, aby měl kodex dostatečný účinek na online prostředí;

AP.

vzhledem k tomu, že Akční plán pro evropskou demokracii má za cíl posílit kodex z roku 2018 a spolu s aktem o digitálních službách představuje odklon od samoregulačního přístupu, přičemž si klade za cíl zavést více záruk a ochrany pro uživatele zvýšením autonomie a překonáním pasivity, pokud jde o nabízené služby, zavedením opatření, která budou od společností vyžadovat větší transparentnost a odpovědnost, a zavedením více povinností pro platformy;

AQ.	vzhledem k tomu, že stávající opatření proti dezinformačním kampaním na online platformách nejsou účinná ani odstrašující a umožňují platformám nadále šířit diskriminační a nepřátelský obsah;

AR.	vzhledem k tomu, že ve srovnání se správou obsahu v angličtině věnují platformy výrazně méně prostředků na správu obsahu v méně rozšířených jazycích, ale i obsahu v jiných široce užívaných jazycích;

AS.	vzhledem k tomu, že postupy pro podávání stížností a odvolání jsou u platforem obecně nedostatečné;

AT.	vzhledem k tomu, že v posledních měsících několik významných provozovatelů platforem přistoupilo na dodržování pravidel cenzury, například během ruských parlamentních voleb v září 2021, kdy společnosti Google a Apple ze svých obchodů s aplikacemi v Rusku odstranily aplikaci Smart Voting;

AU.

vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečné transparentnosti rozhodovacích algoritmů platforem je nemožné ověřovat jejich tvrzení ohledně toho, co dělají a jaký je dopad jejich opatření v boji proti manipulacím s informacemi a proti vměšování; vzhledem k tomu, že, jak vyplývá z nedávné kauzy Facebook Papers, existují rozpory mezi deklarovaným účinkem opatření těchto platforem v jejich ročních sebehodnoceních a jejich skutečnou účinností;

AV.

vzhledem k tomu, že netransparentní povaha cílené reklamy vede k obrovskému množství online inzerce, kterou si objednávají renomované značky a někdy i veřejné instituce a jež pak končí na internetových stránkách podporujících terorismus, které dávají prostor nenávistným projevům a dezinformacím, čímž tato reklama financuje růst takovýchto internetových stránek, aniž by si toho inzerenti byli vědomi nebo k tomu dali svůj souhlas;

AW.

vzhledem k tomu, že trh s online reklamou ovládá malý počet velkých reklamních společností, které si mezi sebou rozdělují trh, přičemž největšími hráči jsou Google a Facebook; vzhledem k tomu, že tato vysoká koncentrace trhu v několika společnostech je spojena s výraznou nerovnováhou sil; vzhledem k tomu, že používání techniky „clickbait“ a schopnost těchto několika aktérů určit, z kterého obsahu plynou příjmy a z kterého ne, přestože algoritmy, které používají, nedokážou rozlišovat mezi dezinformacemi a běžným zpravodajským obsahem, představují hrozbu pro diverzifikovaná média; vzhledem k tomu, že cílový reklamní trh je hluboce netransparentní; vzhledem k tomu, že reklamní technologické společnosti nutí značky k tomu, aby nesly odpovědnost za jejich nedbalost při monitorování toho, kam jsou reklamy umísťovány;

Kritická infrastruktura a strategická odvětví

AX.	vzhledem k tomu, že řízení hrozeb pro kritickou infrastrukturu, zejména pokud je součástí synchronizované, nepřátelské hybridní strategie, vyžaduje koordinované společné úsilí všech odvětví na různých úrovních – unijní, vnitrostátní, regionální i místní – a v různém čase;

AY.	vzhledem k tomu, že Komise navrhuje novou směrnici ke zvýšení odolnosti kritických subjektů poskytujících v EU základní služby, která obsahuje návrh seznamu nových typů kritické infrastruktury; vzhledem k tomu, že seznam služeb bude uveden v příloze směrnice;

AZ.

vzhledem k tomu, že v důsledku rostoucí globalizace dělby práce a výrobních řetězců vznikly v klíčových odvětvích v celé Unii mezery ve výrobě a dovednostech; vzhledem k tomu, že výsledkem je vysoká míra závislosti EU na dovozu mnoha základních produktů a primárních zdrojů, které s sebou mohou přinášet zranitelná místa; vzhledem k tomu, že odolnost dodavatelského řetězce by měla být jednou z priorit rozhodovacích orgánů EU;

BA.

vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice – investice třetích zemí a zahraničních společností – do strategických odvětví v EU, ale také do sousedních oblastí, jako je západní Balkán, zejména pokud jde o nabývání kritických struktur Čínou, vzbuzují v posledních letech stále větší obavy vzhledem k rostoucímu významu vazby mezi obchodem a bezpečností; vzhledem k tomu, že tyto investice představují riziko vzniku hospodářské závislosti a vedou ke ztrátě znalostí v klíčových výrobních a průmyslových odvětvích;

BB.	vzhledem k tomu, že otevřená strategická autonomie EU vyžaduje kontrolu evropské strategické infrastruktury; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy vyjadřují rostoucí obavy ohledně bezpečnosti a kontroly technologií a infrastruktury v Evropě;

Zahraniční vměšování do volebních procesů

BC.

vzhledem k tomu, že nepřátelské subjekty, které se snaží zasahovat do volebních procesů, využívají otevřenosti a plurality našich společností jako strategické zranitelnosti k útoku na demokratické procesy a odolnost EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že v kontextu volebních procesů se zahraniční vměšování stává nebezpečnějším, protože občané se opět více zapojují do běžné politické agendy;

BD.

vzhledem k tomu, že specifická povaha zahraničních zásahů do volebních procesů a využívání nových technologií v této souvislosti, jakož i jejich potenciální účinky, představují pro demokracii obzvláště nebezpečné hrozby; vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování do volebních procesů zdaleka přesahuje rámec „informační války“ na sociálních sítích, která zvýhodňuje konkrétní kandidáty, a spočívá v hackerských útocích na databáze a získávání přístupu k informacím o registrovaných voličích, což přímo narušuje normální fungování, konkurenceschopnost a legitimitu volebního procesu; vzhledem k tomu, že cílem zahraničního vměšování je vyvolat pochybnosti, nejistotu a nedůvěru, a nejen změnit výsledek voleb, ale také delegitimizovat celý volební proces;

Skryté financování politické činnosti zahraničními aktéry a dárci

BE.	vzhledem k tomu, že existuje množství spolehlivých důkazů o tom, že zahraniční aktéři se prostřednictvím skrytých finančních operací aktivně vměšují do demokratického fungování EU a jejích členských států, zejména v období voleb a referend;

BF.

vzhledem k tomu, že například Rusko, Čína a další autoritářské režimy poskytly více než 300 milionů USD do 33 zemí s cílem zasahovat do demokratických procesů, a vzhledem k tomu, že do skrytého financování byly zapojeny i další země, jako je Írán a Venezuela, a aktéři z Blízkého východu a z krajní pravice v USA; vzhledem k tomu, že se tento trend jednoznačně zrychluje; vzhledem k tomu, že polovina těchto případů se týká aktivit Ruska v Evropě; vzhledem k tomu, že ke zdrojům politického financování z autoritářských třetích zemí patří korupce a praní peněz;

BG.	vzhledem k tomu, že mediální nástroje vytvořené zahraničními dárci netransparentním způsobem se stávají velmi účinnými při získávání velkého počtu příznivců a dosahování zaujetí;

BH.

vzhledem k tomu, že tyto operace financují extremistické, populistické, protievropské politické strany i některé další strany, osoby a hnutí usilující o prohloubení společenské roztříštěnosti a podkopávání legitimity evropských i vnitrostátních veřejných orgánů; vzhledem k tomu, že to přispívá ke zvyšování dosahu těchto stran a hnutí;

BI.

vzhledem k tomu, že Rusko usiluje o kontakty se stranami, osobnostmi a hnutími s cílem využívat aktéry v rámci orgánů EU k legitimizaci ruských postojů a zástupných vlád, lobbovat za zmírnění sankcí a zmírňovat důsledky mezinárodní izolace; vzhledem k tomu, že strany, jako je rakouská Freiheitliche Partei Österreichs, francouzské hnutí Rassemblement National a italská Lega Nord, podepsaly dohody o spolupráci se stranou ruského prezidenta Vladimíra Putina Sjednocené Rusko a nyní čelí obviněním médií, že jsou ochotny přijímat z Ruska politické financování; vzhledem k tomu, že další evropské strany, jako je německá Alternative für Deutschland (AfD), maďarské strany Fidesz a Jobbik a Brexit Party ve Spojeném království, jsou údajně také v úzkém kontaktu s Kremlem, přičemž AfD a Jobbik rovněž působily jako tzv. „volební pozorovatelé“ ve volbách kontrolovaných Kremlem, například v Doněcku a Luhansku na východě Ukrajiny, s cílem sledovat a legitimizovat volby financované Ruskem; vzhledem k tomu, že zjištění o úzkých a pravidelných kontaktech mezi ruskými představiteli a zástupci skupiny katalánských separatistů ve Španělsku, jakož i mezi ruskými představiteli a největším soukromým dárcem kampaně pro brexit „Vote Leave“ jsou součástí širší strategie Ruska využít každé příležitosti k manipulaci s diskurzem s cílem podpořit destabilizaci a je třeba je důkladně prošetřit;

BJ.	vzhledem k tomu, že Skupina států proti korupci (GRECO) při Radě Evropy a Benátská komise již vydaly rozsáhlá doporučení k omezení prostoru pro možné vměšování zahraničních aktérů prostřednictvím politického financování;

BK.

vzhledem k tomu, že volební právní předpisy, zejména ustanovení o financování politických činností, nejsou na úrovni EU dostatečně koordinovány, a zahraniční aktéři tak mohou uplatňovat neprůhledné metody financování; vzhledem k tomu, že právní definice politických darů je příliš úzká a umožňuje poskytování zahraničních nepeněžitých příspěvků v Evropské unii;

BL.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech se na politickou reklamu na internetu nevztahují pravidla platná pro politickou reklamu mimo internet; vzhledem k tomu, že politická reklama na internetu je značně netransparentní, což regulačním orgánům znemožňuje prosazovat limity výdajů a bránit financování z nelegálních zdrojů, což může mít katastrofální důsledky pro integritu našich volebních systémů;

BM.	vzhledem k tomu, že nedostatečná transparentnost financování vytváří prostředí pro korupci, jež zahraniční financování a investice často provází;

BN.	vzhledem k tomu, že v současné době probíhá revize nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (9), která má zvýšit transparentnost financování politické činnosti;

BO.	vzhledem k tomu, že v posledních letech vzrostla úloha politických nadací, které ve většině případů hrají v politice a při posilování demokracie pozitivní roli, ale v některých případech se mohou stát nepředvídatelným nástrojem pro škodlivé formy financování a nepřímé vměšování;

BP.	vzhledem k tomu, že moderní technologie a digitální aktiva, jako je například kryptoměna, jsou využívány k zastírání nelegálního financování politických subjektů a politických stran;

Kybernetická bezpečnost a odolnost proti kybernetickým útokům

BQ.

vzhledem k tomu, že počet kybernetických útoků a incidentů s kybernetickou podporou vedených nepřátelskými státními i nestátními subjekty se v posledních letech zvyšuje; vzhledem k tomu, že v případě několika kybernetických útoků, jako byly globální e-mailové kampaně ve formě cíleného phishingu zaměřené na strategické struktury skladování očkovacích látek a kybernetické útoky proti Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), Evropskému orgánu pro bankovnictví a proti norskému parlamentu a celé řadě dalších, byl vysledován zdroj v hackerských skupinách podporovaných státem, převážně propojených s ruskou a čínskou vládou;

BR.	vzhledem k tomu, že Evropská unie je odhodlána v kyberprostoru uplatňovat stávající mezinárodní právo, zejména Chartu OSN; vzhledem k tomu, že nepřátelské zahraniční subjekty využívají neexistenci silného mezinárodního právního rámce v kybernetické oblasti;

BS.

vzhledem k tomu, že členské státy posílily svou spolupráci v oblasti kybernetické obrany v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO), a to i zřízením týmů rychlé kybernetické reakce; vzhledem k tomu, že Evropský program rozvoje obranného průmyslu zahrnul do svých pracovních programů zpravodajství, zabezpečenou komunikaci a kybernetickou obranu; vzhledem k tomu, že současná kapacita čelit kybernetickým hrozbám je omezená v důsledku nedostatku lidských a finančních zdrojů, například pokud jde o kritické struktury, jako jsou nemocnice; vzhledem k tomu, že se EU zavázala investovat v rámci programu Digitální Evropa (10)1,6 miliardy EUR do schopnosti reakce a zavádění nástrojů kybernetické bezpečnosti pro orgány veřejné správy, podniky a jednotlivce, jakož i do rozvoje spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

BT.

vzhledem k tomu, že jak zdůraznil Evropský účetní dvůr (11), nedostatky a roztříštěnost schopností a strategií EU v oblasti kybernetiky představují stále závažnější problém; vzhledem k tomu, že soubor nástrojů EU pro diplomacii v oblasti kybernetiky, který byl vytvořen v květnu 2019, prokázal přidanou hodnotu společné diplomatické reakce EU na nepřátelskou činnost v kyberprostoru; vzhledem k tomu, že se Rada dne 30. července 2020 poprvé rozhodla zavést omezující opatření vůči osobám, subjektům a orgánům odpovědným za různé kybernetické útoky nebo zapojeným do takovýchto útoků;

BU.

vzhledem k tomu, že zahraniční státní aktéři v rozsáhlé míře využívají nezákonné programy sledování, jako je například Pegasus, a zaměřují je na novináře, aktivisty v oblasti lidských práv, akademické pracovníky, vládní úředníky a politiky, včetně vedoucích představitelů evropských států; vzhledem k tomu, že členské státy rovněž využívají špionážní software;

Ochrana členských států, orgánů, agentur, delegací a misí EU

BV.

vzhledem k tomu, že decentralizovaná a mnohonárodní povaha orgánů EU, včetně jejich misí a operací, je stále častějším cílem zneužívaným nepřátelskými zahraničními aktéry k zasévání rozkolu uvnitř EU; vzhledem k tomu, že v evropských institucích obecně panuje jen nízká bezpečnostní kultura, přestože tyto instituce představují jasné cíle; vzhledem k tomu, že Parlament jakožto demokraticky zvolený orgán EU čelí specifickým výzvám; vzhledem k tomu, že několik případů odhalilo, že orgány EU jsou zjevně zranitelné vůči infiltraci ze zahraničí; vzhledem k tomu, že by měla být zajištěna bezpečnost zaměstnanců EU;

BW.	vzhledem k tomu, že je třeba přednostně zavést přísné a ucelené postupy pro řešení krizí; vzhledem k tomu, že by měla být nabídnuta dodatečná odborná příprava s cílem zvýšit připravenost zaměstnanců;

BX.

vzhledem k tomu, že nedávno proběhly kybernetické útoky na několik orgánů EU, což poukazuje na to, že je nezbytná intenzivní interinstitucionální spolupráce, aby bylo možné útoky odhalovat a sledovat a sdílet informace během kybernetických útoků nebo s cílem těmto útokům předcházet, a to i během misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP); vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly pořádat pravidelná společná cvičení s cílem zjistit slabá místa a přijmout nezbytná opatření;

Vměšování za pomoci globálních aktérů prostřednictvím získávání elit, národnostních diaspor, univerzit a kulturních událostí

BY.

vzhledem k tomu, že řada politiků, včetně bývalých vrcholných evropských politiků a státních úředníků se nechává najímat nebo kooptovat zahraničními státními nebo soukromými společnostmi kontrolovanými autoritářskými státy, a to výměnou za jejich znalosti a na úkor zájmů občanů EU a jejích členských států;

BZ.

vzhledem k tomu, že některé země jsou při získávání a kooptování elit obzvláště aktivní, a to zejména Rusko a Čína, ale také Saúdská Arábie a další země v Perském zálivu, kdy například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder a bývalý finský premiér Paavo Lipponen vstoupili do služeb společnosti Gazprom, aby urychlili proces vyřizování žádostí týkajících se plynovodů Nord Stream 1 a 2, bývalá rakouská ministryně zahraničních věcí Karin Kneisslová byla jmenována členkou správní rady společnosti Rosněft, bývalý předseda francouzské vlády François Fillon byl jmenován členem správní rady společnosti Zaruběžněft, bývalý předseda francouzské vlády Jean-Pierre Raffarin aktivně prosazoval čínské zájmy ve Francii, bývalý český komisař Štefan Füle pracoval pro společnost CEFC China Energy, bývalý předseda finské vlády Esko Aho nyní působí ve správní radě kremelské Sberbank, bývalý francouzský ministr pro vztahy s parlamentem Jean-Marie Le Guen je členem správní rady společnosti Huawei France, bývalý belgický premiér Yves Leterme byl jmenován spolupředsedou čínského investičního fondu ToJoy a řada dalších vrcholových politiků a úředníků zastává podobnou úlohu;

CA.

vzhledem k tomu, že strategie ekonomického lobbování se mohou pojit s cíli zahraničního vměšování; vzhledem k tomu, že podle zprávy OECD „Lobbing ve 21. století“ (12) mají pouze USA, Austrálie a Kanada zavedena pravidla, která se vztahují na zahraniční vliv; vzhledem k tomu, že panuje vážný nedostatek, pokud jde o právně závazná pravidla a prosazování rejstříku lobbistů v EU, což prakticky znemožňuje sledování lobbingu přicházejícího ze zemí mimo EU; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje způsob, jak monitorovat lobbistickou činnost v členských státech EU, která prostřednictvím Evropské rady ovlivňuje právní předpisy a zahraniční politiku; vzhledem k tomu, že pravidla týkající se lobbingu v EU se zaměřují především na osobní kontakt a neberou v úvahu celý ekosystém různých podob lobbingu, který v Bruselu existuje; vzhledem k tomu, že takové země jako Čína a Rusko, ale také Katar, Spojené arabské emiráty a Turecko do lobbingu v Bruselu výrazně investují;

CB.	vzhledem k tomu, že snahy zneužívat zranitelné skupiny, včetně národnostních menšin a diaspor žijících na půdě EU, představují důležitou součást strategií zahraničního vměšování;

CC.

vzhledem k tomu, že různí státní aktéři, jako je ruská, čínská a v menší míře i turecká vláda, se snaží posilovat svůj vliv prostřednictvím zakládání a využívání kulturních, vzdělávacích (např. prostřednictvím grantů a stipendií) a náboženských institutů v členských státech ve strategickém úsilí o destabilizaci evropské demokracie a získání větší kontroly nad východní a střední Evropou; vzhledem k tomu, že Rusko v minulosti využívalo údajně obtížnou situaci své národnostní menšiny jako záminku pro přímé zasahování ve třetích zemích;

CD.

vzhledem k tomu, že existují důkazy o ruském vměšování a manipulaci s informacemi ve virtuálním prostoru v mnoha liberálních demokraciích po celém světě, mimo jiné i během referenda o brexitu ve Spojeném království a prezidentských voleb ve Francii a USA, jakož i o praktické podpoře extremistických, populistických, protievropských stran a některých dalších stran a osob v celé Evropě, včetně Francie, Německa, Itálie a Rakouska; vzhledem k tomu, že aby bylo možné pochopit přesný vliv zahraničního vměšování na konkrétní události, jako byl brexit a volba prezidenta Trumpa v roce 2016, je zapotřebí poskytnout více podpory na výzkum a vzdělávání;

CE.

vzhledem k tomu, že ruské státem kontrolované sítě Sputnik a RT, které sídlí na Západě, společně se západními médii a v plném nebo částečném vlastnictví ruských a čínských právních subjektů nebo fyzických osob se aktivně podílejí na dezinformačních činnostech proti liberálním demokraciím; vzhledem k tomu, že Rusko se uchyluje k historickému revizionismu, snaží se přepisovat historii sovětských zločinů a propaguje sovětskou nostalgii u skupin obyvatelstva ve střední a východní Evropě, které jsou vůči tomu vnímavé; vzhledem k tomu, že pro vnitrostátní provozovatele vysílání ve střední a východní Evropě je obtížné konkurovat ruskojazyčnému televiznímu obsahu, který je financován ruskou vládou; vzhledem k tomu, že existuje riziko nevyvážené spolupráce mezi čínskými a zahraničními sdělovacími prostředky, s ohledem na skutečnost, že čínské sdělovací prostředky jsou hlasem čínské komunistické strany doma i v zahraničí;

CF.

vzhledem k tomu, že po celém světě bylo otevřeno více než 500 Konfuciových institutů, z toho asi 200 v Evropě, a vzhledem k tomu, že Čína těchto Konfuciových institutů a Konfuciových seminářů využívá jako nástrojů svého vměšování uvnitř EU; vzhledem k tomu, že v Konfuciových institutech je výrazně omezována akademická svoboda; vzhledem k tomu, že univerzity a vzdělávací programy jsou cílem masivního zahraničního financování, zejména z Číny nebo Kataru, jako je Fudanská univerzita v Budapešti;

CG.

vzhledem k tomu, že EU v současné době postrádá nezbytný soubor nástrojů pro řešení problému získávání elit a pro boj proti vytváření kanálů vlivu, a to i v rámci orgánů EU; vzhledem k tomu, že kapacity v oblasti situačního povědomí a nástroje kontrarozvědky jsou na úrovni EU stále nedostatečné, přičemž jsou ve velké míře závislé na ochotě vnitrostátních aktérů sdílet informace;

Odstrašování, připisování odpovědnosti a kolektivní protiopatření, včetně sankcí

CH.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy v současné době nemají zvláštní režim sankcí proti zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním organizovaným zahraničními státními aktéry, což znamená, že tito aktéři mohou bezpečně předpokládat, že jejich destabilizační kampaně namířené proti EU nebudou mít žádné důsledky;

CI.	vzhledem k tomu, že zajištění jasného připsání odpovědnosti za dezinformace a propagandistické útoky, včetně veřejného jmenování pachatelů, jejich sponzorů a cílů, kterých se snaží dosáhnout, a měření dopadů těchto útoků na cílové skupiny jsou prvními kroky k účinné obraně proti těmto činům;

CJ.

vzhledem k tomu, že by EU měla posílit své nástroje odstrašování i nástroje pro připisování odpovědnosti za tyto útoky a kategorizaci jejich povahy na základě toho, zda porušují, či neporušují mezinárodní právo, s cílem zavést účinný režim sankcí, aby nepřátelští zahraniční aktéři platili za svá rozhodnutí patřičnou cenu a nesli příslušné důsledky; vzhledem k tomu, že zaměření na jednotlivé osoby nemusí být dostatečné; vzhledem k tomu, že k ochraně evropských demokratických procesů před státem sponzorovanými hybridními útoky by mohly být použity další nástroje, jako jsou obchodní opatření; vzhledem k tomu, že odrazující opatření musí být uplatňována transparentně a se všemi náležitými zárukami; vzhledem k tomu, že hybridní útoky jsou nastaveny tak, aby záměrně nedosahovaly prahové hodnoty stanovené v čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článku 5 Severoatlantické smlouvy;

Celosvětová spolupráce a multilateralismus

CK.	vzhledem k tomu, že nepřátelská činnost zahraničních státních a nestátních subjektů má dopad na řadu demokratických partnerských zemí na celém světě; vzhledem k tomu, že demokratičtí spojenci jsou závislí na schopnosti spojit síly v kolektivní reakci;

CL.

vzhledem k tomu, že přistupující země západního Balkánu jsou obzvláště těžce zasaženy útoky v podobě zahraničního vměšování a dezinformačních kampaní ze strany Ruska, Číny a Turecka, jako tomu bylo v případě ruských vlivových kampaní během procesu ratifikace Prespanské dohody v Severní Makedonii; vzhledem k tomu, že Čína a Rusko dále využívají pandemii COVID-19 na západním Balkáně k destabilizaci těchto zemí a diskreditaci EU; vzhledem k tomu, že se od kandidátských a potenciálních kandidátských zemí očekává, že se připojí k iniciativám EU v boji proti zahraničnímu vměšování;

CM.

vzhledem k tomu, že mezi podobně smýšlejícími partnery a spojenci stále chybí společné porozumění a společné definice, pokud jde o povahu předmětných hrozeb; vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN vyzývá k vytvoření celosvětového kodexu chování na podporu integrity veřejných informací; vzhledem k tomu, že Konference o budoucnosti Evropy je důležitou platformou pro diskuse související s tímto tématem;

CN.

vzhledem k tomu, že řešení problému nepřátelského zahraničního vměšování vyžaduje globální mnohostrannou spolupráci a podporu mezi podobně smýšlejícími partnery, vzhledem k tomu, že jiné demokracie, jako Austrálie a Tchaj-wan, si vybudovaly pokročilé dovednosti a strategie; vzhledem k tomu, že Tchaj-wan stojí v čele boje proti manipulaci s informacemi, zejména z Číny; zdůrazňuje, že úspěch tchajwanského systému je založen na spolupráci mezi všemi složkami státní správy, ale také s nezávislými nevládními organizacemi specializujícími se na ověřování faktů a mediální gramotnost, jakož i s platformami sociálních médií, jako je Facebook, na podpoře mediální gramotnosti všech generací, vyvracení dezinformací a omezování šíření manipulativních zpráv; vzhledem k tomu, že zvláštní výbor INGE uskutečnil třídenní oficiální cestu na Tchaj-wan, aby diskutoval o dezinformacích a zahraničním zasahování do voleb;

Potřeba koordinované strategie EU proti zahraničnímu vměšování

je hluboce znepokojen rostoucím počtem případů a stále větší sofistikovaností pokusů o zahraniční vměšování a manipulaci s informacemi, jichž se dopouštějí především Rusko a Čína a jejichž terčem jsou všechny oblasti demokratického fungování Evropské unie a jejích členských států;

vítá oznámení předsedkyně Komise ze dne 27. února 2022, že v celé EU budou zakázány ruské propagandistické sdělovací prostředky, jako je Sputnik TV, RT (dříve známé pod názvem Russia Today) a jiné ruské dezinformační subjekty, jejichž jediným cílem je oslabit a rozdělit veřejné mínění v EU a tvůrce politik v EU; požaduje v tomto ohledu další opatření;

vyzývá Komisi, aby navrhla, a spolunormotvůrce a členské státy, aby podpořily víceúrovňovou, koordinovanou a meziodvětvovou strategii, jakož i odpovídající finanční zdroje s cílem poskytnout EU a jejím členským státům náležité politiky zaměřené na prognózy a odolnost i nástroje odstrašování, které jim umožní bojovat proti všem hybridním hrozbám a útokům organizovaným zahraničními státními i nestátními subjekty; domnívá se, že základem této strategie by měly být:

a)	společná terminologie a definice, jednotná metodika, hodnocení a následné posuzování dopadů dosud přijatých právních předpisů, sdílený zpravodajský systém a porozumění předmětným otázkám, jejich monitorování, včetně včasného varování, a související situační povědomí;

b)	konkrétní politiky umožňující budování odolnosti občanů EU v souladu s demokratickými hodnotami, mimo jiné prostřednictvím podpory občanské společnosti;

c)	přiměřené kapacity pro případ narušení a obranné schopnosti;

diplomatické a odrazující reakce, včetně souboru nástrojů EU v boji proti zahraničnímu vměšování a ovlivňování, včetně hybridních operací, a to prostřednictvím vhodných opatření, např. připisování odpovědnosti pachatelům a jejich pojmenovávání, ukládání sankcí a přijímání protiopatření i globálních partnerství za účelem výměny postupů a prosazování mezinárodních norem odpovědného chování státu;

zdůrazňuje, že veškerá opatření v oblasti prevence, odhalování, připisování odpovědnosti, potírání a trestání zahraničního vměšování musí být koncipována tak, aby respektovala a podporovala základní práva, včetně schopnosti občanů EU komunikovat bezpečným, anonymním a necenzurovaným způsobem bez nepatřičného vměšování jakýchkoli zahraničních subjektů;

domnívá se, že tato strategie by měla být založena na přístupu vycházejícím z posouzení rizik, který bude zahrnovat celou společnost a celou veřejnou správu, a že by se měla zaměřovat zejména na tyto oblasti:

a)	budování odolnosti EU posilováním situačního povědomí, mediální a informační gramotnosti, plurality médií, nezávislé žurnalistiky a vzdělávání;

b)	zahraniční vměšování prostřednictvím online platforem;

c)	kritickou infrastrukturu a strategická odvětví;

d)	zahraniční vměšování během volebních procesů;

e)	skryté financování politických aktivit zahraničními aktéry a dárci;

f)	kybernetickou bezpečnost a odolnost vůči kybernetickým útokům;

g)	ochranu členských států, orgánů, agentur, delegací a misí EU;

h)	vměšování za pomoci globálních aktérů prostřednictvím získávání elit, národnostních diaspor, univerzit a kulturních událostí;

i)	odstrašování, připisování odpovědnosti a kolektivní protiopatření, včetně sankcí;

j)	globální spolupráci a multilateralismus;

vyzývá zejména EU a její členské státy, aby navýšily zdroje a prostředky přidělené subjektům a organizacím v celé Evropě a po celém světě, jako jsou analytická střediska a ověřovatelé faktů, jejichž úkolem je monitorovat a zvyšovat informovanost o závažnosti hrozeb, včetně dezinformací; zdůrazňuje klíčovou úlohu EU v širším strategickém smyslu; vyzývá k posílení prognostické kapacity a interoperability EU a jejích členských států s cílem zajistit solidní připravenost, pokud jde o předvídání, prevenci a zmírňování zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, posílit ochranu jejich strategických zájmů a infrastruktury a zapojit se do mnohostranné spolupráce a koordinace s cílem dosáhnout společného chápání této otázky na příslušných mezinárodních fórech; vyzývá Radu pro zahraniční věci, aby otázky zahraničního vměšování pravidelně projednávala;

je znepokojen naprostým nedostatkem povědomí, a to i mezi představiteli širší veřejnosti a vládními činiteli, o závažnosti současných hrozeb, které představují zahraniční autoritářské režimy a další nepřátelské subjekty, jež se zaměřují na všechny úrovně a složky evropské společnosti s cílem oslabit základní práva a legitimitu veřejných orgánů, prohloubit politické a sociální rozdělení a v některých případech dokonce způsobit občanům EU život ohrožující újmu;

je znepokojen nedostatkem norem a vhodných dostatečných opatření, která by umožňovala připisovat odpovědnost za zahraniční vměšování a reagovat na ně, což vede k tomu, že nepřátelské subjekty mohou počítat s pro ně výhodnými nízkými náklady, nízkým rizikem a vysokou odměnou, neboť riziko, že budou za své činy potrestány, je v současné době velmi nízké;

naléhavě vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech do předběžného posouzení dopadů Nových návrhů před jejich předložením zahrnula hledisko zahraničních manipulací s informacemi a zahraničního vměšování s cílem začlenit boj proti zahraničnímu vměšování a manipulacím s informacemi do politických procesů v EU; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby prováděly pravidelný přezkum odolnosti, při němž by posoudily vývoj hrozeb a jejich dopad na stávající právní předpisy a oblasti politiky;

10.

vyzývá Komisi, aby analyzovala nové vnitrostátní instituce, jako jsou australský Národní koordinační úřad pro boj proti zahraničnímu vměšování, finský Bezpečnostní výbor, který je nápomocen vládě a ministerstvům, Agentura pro civilní ochranu, nová agentura pro psychologickou obranu a Národní čínské středisko ve Švédsku, nová francouzská agentura Viginum, litevské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost a tchajwanská meziagenturní koordinační pracovní skupina pro dezinformace, s cílem získat od nich osvědčené postupy a zjistit, do jaké míry by bylo možné uplatnit podobnou myšlenku na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu podporovala sdílení informací a osvědčených postupů mezi členskými státy; poukazuje na význam aktivního přístupu a nástrojů, včetně strategické komunikace jako klíčové činnosti při provádění politiky EU a členských států slovem i činy; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající vzdělávání v oblasti datové vědy a aby v rámci svého orgánu vytvořila jednotný subjekt pro sledování manipulace s informacemi;

11.

je znepokojen množstvím slabých míst a mezer v současných právních předpisech a politických opatřeních na úrovni EU i členských států, které mají umožnit odhalování zahraničního vměšování, zamezit mu a bojovat proti němu;

12.

konstatuje, že EU financuje řadu dlouhodobých projektů a programů zaměřených na boj proti dezinformacím na technické, právní, psychologické a informační úrovni; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad těchto projektů a programů a jejich použitelnost;

13.

vyzývá Komisi, aby v rámci svého orgánu vytvořila pracovní skupinu v čele s Věrou Jourovou jakožto místopředsedkyní Komise pro hodnoty a transparentnost, která by zkoumala stávající právní předpisy a politická opatření a odhalovala mezery, jež by mohly nepřátelské subjekty zneužít, a naléhavě Komisi vyzývá, aby urychleně tyto mezery odstranila; zdůrazňuje, že tato pracovní skupina by měla spolupracovat s ostatními orgány EU a členskými státy na celostátní, regionální a místní úrovni a usnadňovat výměnu osvědčených postupů; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvážily zřízení náležitě financovaného nezávislého Evropského střediska pro hrozby v oblasti vměšování a integritu informací, které by mělo vyhledávat, analyzovat a dokumentovat operace zahrnující manipulace s informacemi a hrozby v oblasti vměšování zaměřené proti celé EU, zvyšovat situační povědomí, umožnit vznik specializovaného znalostního centra tím, že se stane platformou pro koordinaci činnosti s občanskou společností, podnikatelským sektorem, EU a vnitrostátními orgány, a zvyšovat informovanost veřejnosti, mimo jiné prostřednictvím pravidelných zpráv o systémových hrozbách; zdůrazňuje, že předběžné vytvoření takového nového nezávislého náležitě financovaného Evropského střediska pro hrozby v oblasti vměšování a integritu informací by mělo vyjasnit a posílit úlohu oddělení strategické komunikace ESVČ (StratCom) a jejích pracovních skupin jakožto strategického orgánu diplomatické služby EU a zabránit překrývání činností; zdůrazňuje, že mandát oddělení StratCom by se měl zaměřit na strategický rozvoj vnější politiky s cílem čelit stávajícím a novým společným hrozbám a prohloubit spolupráci s mezinárodními partnery v této oblasti; poukazuje na to, že uvedené oddělení by tento cíl mohlo uskutečňovat v úzké spolupráci s novým evropským střediskem pro hrozby v oblasti vměšování a integritu informací a s novou pracovní skupinou Komise;

14.

žádá orgány EU a členské státy, aby občanské společnosti umožnily hrát aktivní roli v boji proti zahraničnímu vměšování; požaduje, aby byly na všech úrovních a ve všech sférách evropské společnosti vytvořeny systémy, které by zvýšily odolnost organizací a občanů vůči zahraničnímu vměšování a které by jim umožnily odhalovat útoky včas a co nejúčinněji proti nim bojovat, mimo jiné prostřednictvím vzdělávání a zvyšování informovanosti, a to v rámci EU pro základní práva, transparentním a demokratickým způsobem; v této souvislosti poukazuje na tchajwanské osvědčené postupy a celospolečenský přístup; vyzývá všechny rozhodující činitele, aby občanské společnosti poskytli vhodné nástroje a zvláštní fondy ke studiu, odhalování a potírání zahraničního vlivu;

Budování odolnosti EU zvyšováním situačního povědomí, mediální gramotnosti a vzdělávání

15.

zdůrazňuje, že orgány EU a členské státy potřebují dobře fungující spolehlivé propojené systémy pro odhalování, analýzu, sledování a mapování incidentů, kdy se zahraniční státní a nestátní subjekty pokoušejí vměšovat do demokratických procesů, přičemž účelem těchto systémů by mělo být zvyšování situačního povědomí a jasné chápání tohoto druhu chování, od kterého musí EU a její členské státy odrazovat a které musí řešit; vyzývá k pravidelnému sociologickému výzkumu a průzkumům s cílem monitorovat odolnost a mediální gramotnost a pochopit veřejnou podporu a vnímání nejběžnějších dezinformačních projevů;

16.

zdůrazňuje, že neméně důležité je i to, aby poznatky, které se díky této analýze podaří získat, nezůstaly jen mezi skupinami specialistů na zahraniční vměšování, nýbrž aby byly v maximální míře předávány širší veřejnosti, zejména pak osobám, které vykonávají citlivé funkce, tak aby všichni znali vzorce hrozeb a mohli se vyhnout rizikům;

17.

poukazuje na to, že je nezbytné vypracovat společnou metodiku pro zvyšování situačního povědomí, včasné varování a posuzování hrozeb, systematické shromažďování důkazů a včasné odhalování manipulací s informačním prostředím, a vytvořit normy pro technické připisování odpovědnosti za útoky, například pokud jde o autenticitu obsahu, aby se zajistila účinná reakce;

18.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU ve spolupráci s členskými státy a prostřednictvím mnohostranného přístupu na příslušných mezinárodních fórech vypracovala pojmovou definici hrozeb v oblasti vměšování, kterým EU čelí; poukazuje na to, že tato definice musí odrážet taktiku, techniky, postupy a nástroje, kterými se obvykle popisují vzorce chování státních a nestátních původců hrozeb, s nimiž se v současné době setkáváme; naléhavě vyzývá Komisi, aby do hledání definice zapojila Agenturu EU pro základní práva s cílem zajistit, aby v pojmových definicích nebyly žádné diskriminační nebo nespravedlivé pojmy nebo předpojatosti;

19.

poukazuje na to, že veřejná diplomacie a strategická komunikace jsou základními prvky vnějších vztahů EU a ochrany demokratických hodnot EU; vyzývá orgány EU, aby dále rozvíjely a podporovaly důležitou činnost oddělení StratCom při ESVČ a její pracovní skupiny, Zpravodajského a informačního centra EU (EU INTCEN) a střediska pro hybridní hrozby, ředitelství EU pro vojenské zpravodajské pracovníky, systému včasného varování, zavedenou spolupráci na správní úrovni mezi ESVČ, Komisí a Parlamentem, síť pro boj proti dezinformacím pod vedením Komise, administrativní pracovní skupinu Parlamentu proti dezinformacím a probíhající spolupráci s NATO, G7, občanskou společností a soukromým sektorem, pokud jde o spolupráci ve zpravodajství a při analýze, sdílení osvědčených postupů a zvyšování informovanosti o zahraničních manipulacích s informacemi a zahraničním vměšování; vítá zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 09/2021 nazvanou „Dezinformace s dopadem na EU: tento problém se řeší, ale vyřešen není“; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zveřejnily podrobný harmonogram provádění doporučení Účetního dvora;

20.

zdůrazňuje, že před volbami, referendy nebo jinými důležitými politickými procesy v celé Evropě je třeba s dostatečným předstihem posílit a zintenzivnit stálou monitorovací činnost;

21.

vyzývá členské státy, aby tyto zdroje plně využívaly sdílením příslušných zpravodajských informací s EU INTCEN a lepším zapojením do systému včasného varování; je toho názoru, že je třeba ještě více prohloubit spolupráci v oblasti analýzy a zpravodajských služeb v rámci EU a s NATO a zároveň učinit tuto spolupráci transparentnější a demokraticky odpovědnější, například sdílením informací s Parlamentem;

22.

vítá myšlenku předsedkyně Komise von der Leyenové zřídit společné středisko situačního povědomí za účelem zlepšení strategického výhledu a otevřené strategické autonomie EU a očekává další upřesnění jeho struktury a poslání; zdůrazňuje, že toto středisko by mělo aktivně spolupracovat s příslušnými útvary Komise, ESVČ, Rady, Parlamentu a s vnitrostátními orgány; opakuje však, že je důležité zabránit zdvojování práce a překrývání se stávajícími strukturami EU;

23.

připomíná, že je třeba vybavit ESVČ silnějším a jasně definovaným mandátem a nezbytnými zdroji pro oddělení strategické komunikace, pracovní skupiny a oddělení pro analýzu informací, aby mohly sledovat a řešit manipulaci s informacemi a vměšování i nad rámec zahraničních zdrojů, které v současné době spadají do působnosti tří pracovních skupin, a zaměřit se na základě posouzení rizik na širší zeměpisné pokrytí; naléhavě vyzývá k tomu, aby ESVČ nasadila odpovídající kapacity na řešení problému manipulací s informacemi a vměšování ze strany Číny, zejména ustavení zvláštního týmu pro Dálný východ; zdůrazňuje rovněž, že ve vztahu k Číně a dalším strategicky významným regionům je třeba výrazně rozšířit odborné znalosti a zvýšit jazykové schopnosti, a to v ESVČ, v členských státech i v orgánech EU obecně, a využívat zpravodajské informace z otevřených zdrojů, jejichž uplatňování není současné době dostatečné;

24.

poukazuje na to, že pro plnohodnotnou a svobodnou demokratickou diskusi jsou důležitá široce distribuovaná konkurenceschopná pluralitní média, nezávislí novináři, ověřovatelé faktů a výzkumní pracovníci; vítá iniciativy, jako je Evropské středisko pro sledování digitálních médií a Evropská nadace pro demokracii, jejichž cílem je sdružovat, školit a jinak podporovat organizace nezávislých novinářů, ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků v celé Evropě, zejména v nejohroženějších regionech; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Evropské středisko pro sledování digitálních médií nepokrývá pobaltské státy; vítá rovněž iniciativy zaměřené na zavedení snadno rozpoznatelných ukazatelů důvěryhodnosti žurnalistiky a ověřování faktů, jako například ukazatele, které zavedla organizace Reportéři bez hranic; vyzývá Komisi, aby bránila monopolnímu vlastnictví hromadných sdělovacích prostředků;

25.

oceňuje tolik potřebný výzkum a velké množství úspěšných kreativních iniciativ v oblasti mediální a digitální gramotnosti a zvyšování informovanosti, které vyvíjejí jednotlivci, školy, univerzity, mediální organizace, veřejné instituce a organizace občanské společnosti;

26.

vyzývá EU a členské státy, aby vyčlenily veřejné zdroje financování EU pro nezávislé ověřovatele faktů, výzkumné pracovníky, kvalitní a investigativní sdělovací prostředky a novináře a nevládní organizace zkoumající a vyšetřující manipulace s informacemi a vměšování, podporující mediální, digitální a informační gramotnost a další způsoby posilování postavení občanů a zkoumající, jakým způsobem by bylo možné smysluplně měřit účinnost odborné přípravy v oblasti mediální, digitální a informační gramotnosti, zvyšování informovanosti, odhalování dezinformací a strategické komunikace;

27.

vyzývá k přijetí opatření k posílení profesionálních pluralitních sdělovacích prostředků, která by zajistila, aby vydavatelé dostávali za používání jejich obsahu na internetu spravedlivý příjem; zdůrazňuje, že některé země v různých částech světa podnikají kroky k zajištění dostatečných finančních zdrojů pro sdělovací prostředky; opakuje svou výzvu k vytvoření stálého fondu EU pro zpravodajská média a vítá v tomto ohledu iniciativu „News“, včetně nových možností financování mediálního odvětví a mediální a informační gramotnosti v rámci programu Kreativní Evropa 2021–2027; konstatuje však, že finanční toky mohou vytvářet závislost sdělovacích prostředků nebo mít dopad na jejich nezávislost; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité, aby financování sdělovacích prostředků bylo transparentní; domnívá se, že pro ochranu plurality sdělovacích prostředků je nutné zveřejňovat informace o tom, kdo vlastní nebo kontroluje sdělovací prostředky, kdo jim poskytuje peněžní dary a obsah a kdo platí za novinářský obsah;

28.

zdůrazňuje, že je třeba spojovat analýzy, zprávy o incidentech a vyhodnocování veřejných hrozeb na základě zpravodajských informací, které se týkají manipulace s informacemi a vměšování, a zpřístupnit tyto informace veřejnosti; navrhuje proto, aby byla vytvořena celounijní databáze případů zahraničního vměšování nahlášených orgány EU a členských států; poukazuje na to, že informace o těchto incidentech by mohly být případně poskytovány organizacím občanské společnosti a veřejnosti ve všech jazycích EU;

29.

vyzývá všechny členské státy, aby do svých kurikul zahrnuly mediální a digitální gramotnost a také vzdělávání v oblasti demokracie a základních práv, nedávné historie, celosvětových záležitostí, kritického myšlení a zapojení veřejnosti, a to od raného věku až po vzdělávání dospělých, včetně odborné přípravy učitelů a výzkumných pracovníků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu výuky dějepisu a výzkumu věnujícího se dějinám, pokud jde o to, jak zahraniční vměšování a minulá totalita ovlivnily společnost obecně, a konkrétně pak rozsáhlé demokratické události;

30.

vyzývá orgány EU a členské státy, aby na všech správních úrovních zjistily, v kterých odvětvích hrozí pokusy o vměšování, a aby osobám pracujícím v těchto odvětvích zajistily pravidelné odborné vzdělávání a výcvik v tom, jak odhalovat pokusy o vměšování a předcházet jim, a zdůrazňuje, že přínosem pro tyto snahy by byl standardizovaný formát stanovený EU; doporučuje, aby byly také všem státním zaměstnancům nabízeny komplexní vzdělávací moduly; vítá v tomto ohledu školení, které správní útvary Parlamentu nabízejí poslancům a zaměstnancům; doporučuje, aby tato školení byla dále rozšiřována;

31.

zdůrazňuje, že je třeba ve všech vrstvách společnosti zvýšit povědomí o zahraničním vměšování; vítá iniciativy ESVČ, Komise a správních útvarů Parlamentu, např. školení a akce ke zvýšení informovanosti určené novinářům, učitelům, osobám ovlivňujícím veřejné mínění, studentům, starším osobám a fyzickým i virtuálním návštěvníkům v Bruselu a ve všech členských státech EU, a doporučuje, aby byly dále rozvíjeny;

32.

vyzývá členské státy, správu EU a organizace občanské společnosti, aby v souladu s požadavkem směrnice o audiovizuálních mediálních službách (13) sdílely osvědčené postupy, pokud jde o školení v oblasti mediální a informační gramotnosti a zvyšování informovanosti; vyzývá Komisi, aby tyto výměny organizovala ve spolupráci s expertní skupinou pro mediální gramotnost; zdůrazňuje, že členské státy musí revidovanou směrnici rychle a řádně provést;

33.

naléhavě vyzývá orgány EU, aby vypracovaly etický kodex, který by veřejným orgánům a politickým představitelům poskytoval vodítko při využívání platforem a sítí sociálních médií; považuje za nezbytné podporovat odpovědné používání těchto platforem a sítí v boji proti manipulaci a dezinformacím pocházejícím z veřejné sféry;

34.

vyzývá EU a její členské státy, aby zavedly specializované programy zvyšování informovanosti a mediální a informační gramotnosti, a to včetně těch, které se zaměřují na diaspory a menšiny, a vyzývá Komisi, aby s cílem snížit náklady na překlad a oslovit co nejvíce lidí vytvořila systém pro snadné sdílení materiálů v menšinových jazycích; vyzývá regiony a obce, aby se ujaly vedoucí úlohy, neboť je důležité oslovit venkovské oblasti a nejrůznější demografické skupiny;

35.

zdůrazňuje, že zásadní reakcí na pokusy o zahraniční vměšování je hájit hlavní politické cíle, na které se vměšování zaměřuje; poukazuje na to, že prostřednictvím harmonizovaného právního rámce EU je třeba přijmout cílená opatření proti šíření dezinformací a nenávistných verbálních projevů v otázkách týkajících se genderu, osob LGBTIQ+, menšin a uprchlíků; vyzývá Komisi, aby vypracovala a zavedla strategie, které by zamezily financování jednotlivců a skupin aktivně šířících dezinformace a nenávistné verbální projevy nebo podílejících se na manipulaci s informacemi, která se s cílem rozdělovat společnost často zaměřuje na výše uvedené skupiny a témata; vyzývá k pozitivním komunikačním kampaním o těchto otázkách a poukazuje na potřebu zavést odborné vzdělávání zohledňující rovnost žen a mužů;

36.

uznává, že genderově zaměřené dezinformační útoky a kampaně jsou často využívány jako součást širší politické strategie zaměřené na podrývání rovné účasti na demokratických procesech, zejména v případě žen a osob LGBTIQ+; zdůrazňuje, že dezinformace o osobách LGBTIQ+ podněcují nenávist, a to jak na internetu, tak mimo něj, a ohrožují životy; žádá, aby byl výzkum dezinformací na internetu prováděn z meziodvětvového hlediska a aby se uskutečňoval dohled nad změnami, které platformy vyvíjejí s cílem reagovat na genderově zaměřené dezinformační kampaně na internetu; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvýšená pozornost dezinformacím na základě pohlaví, a to vytvořením systémů včasného varování, jejichž prostřednictvím lze dezinformační kampaně na základě pohlaví poznat a oznamovat;

37.

vyzývá Komisi, aby předložila zastřešující strategii pro mediální a informační gramotnost se zvláštním zaměřením na boj proti manipulacím s informacemi;

38.

vítá zřízení skupiny odborníků pro boj proti dezinformacím a podporu digitální gramotnosti prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, která se kromě jiných úkolů zaměří na kritické myšlení, odbornou přípravu učitelů a úsilí v oblasti předcházení dezinformacím, jejich vyvracení a ověřování faktů, jakož i na zapojení studentů; vyzývá Komisi, aby sdílela výsledky práce této skupiny odborníků a uplatňovala její závěry;

39.

poukazuje na význam strategické komunikace pro boj proti nejčastějším tvrzením namířeným proti demokracii; vyzývá ke zlepšení strategické komunikace EU s cílem zvýšit její dosah jak vůči jejím občanům, tak i v zahraničí; zdůrazňuje, že všechny demokratické organizace musí bránit demokracii a podporovat právní stát a musí nést společnou odpovědnost za interakci s občany prostřednictvím jazyků a platforem, které občané preferují;

40.

vyzývá členské státy, aby zajistily účinné veřejné komunikační kampaně v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 s cílem šířit správné včasné informace, aby bylo možné reagovat na dezinformace, zejména pokud jde o očkovací látky;

41.

je hluboce znepokojen šířením zahraniční státní propagandy, pocházející zejména z Moskvy a Pekingu, ale také z Ankary, která je překládána do místních jazyků a která je distribuována prostřednictvím novinových titulů v podobě mediálního obsahu sponzorovaného společnostmi, jako jsou například RT, Sputnik, Anadolu, CCTV, Global Times, tisková agentura Nová Čína, stanice TRT World, nebo čínskou komunistickou stranou a vydávaného za novinářskou práci; trvá na tom, že tyto kanály nelze považovat za skutečné sdělovací prostředky, a neměly by proto požívat stejných práv a ochrany jako demokratické sdělovací prostředky; je stejnou měrou znepokojen rozšířeností těchto tvrzení ve skutečných novinářských produktech; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí o dezinformačních kampaních Ruska a Číny, jejichž cílem je zpochybnit demokratické hodnoty a rozdělit EU, neboť tyto kampaně představují hlavní zdroj dezinformací v Evropě; vyzývá Komisi, aby zahájila vypracování studie o minimálních normách pro sdělovací prostředky, na jejichž základě by bylo možné odejmout licenci v případě jejich porušení; žádá Komisi, aby zjištění studie začlenila do připravovaných právních předpisů, jako je případný akt o svobodě sdělovacích prostředků; konstatuje, že aktéři zahraničního vměšování se mohou nepravdivě prezentovat jako novináři; domnívá se, že v takových případech by mělo být možné sankcionovat danou osobu nebo organizaci, například uvedením jejich jména či názvu, odsouzením jejich jednání, zařazením těchto osob nebo organizací na černou listinu, pokud jde o tiskové akce, nebo zrušením jejich novinářské či mediální akreditace;

42.

je hluboce znepokojen útoky, obtěžováním, násilím a výhrůžkami namířenými proti novinářům, obráncům lidských práv a dalším osobám, které odhalují zahraniční vměšování, což může rovněž ohrozit jejich nezávislost; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila konkrétní ambiciózní návrhy týkající se bezpečnosti všech těchto osob, včetně nástroje proti strategické žalobě proti účasti veřejnosti a ekonomické, právní a diplomatické podpory, jak bylo oznámeno v Akčním plánu pro evropskou demokracii; vítá v tomto ohledu doporučení Komise (EU) 2021/1534 ze dne 16. září 2021o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii (14); vyzývá členské státy, aby prostřednictvím legislativních i nelegislativních nástrojů účinně chránily novináře a další pracovníky sdělovacích prostředků;

43.

zdůrazňuje, že je třeba zapojit místní a regionální činitele s rozhodovací pravomocí odpovědné za strategická rozhodnutí v oblastech, které spadají do jejich pravomoci, jako je infrastruktura, kybernetická bezpečnost, kultura a vzdělávání; poukazuje na to, že místní a regionální politici a orgány jsou často schopni podchytit nežádoucí procesy v jejich rané fázi, a upozorňuje, že stanovení a uskutečňování vhodných protiopatření často vyžaduje místní znalosti;

44.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily komunikační kanály a platformy, jejichž prostřednictvím budou moci společnosti, nevládní organizace a jednotlivci, včetně členů diaspor, informovat o případech, kdy se stali obětí manipulace s informacemi nebo vměšování; vyzývá členské státy, aby poskytovaly podporu osobám, které se staly oběťmi útoků, a osobám, které o těchto útocích vědí, nebo jsou vystaveny tlaku;

Zahraniční vměšování prostřednictvím online platforem

45.

vítá navrhovaný přezkum kodexu zásad boje proti dezinformacím a návrhy aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích a dalších opatření souvisejících s Akčním plánem pro evropskou demokracii, které se mohou stát účinnými nástroji pro boj proti zahraničnímu vměšování; doporučuje, aby při konečném čtení těchto textů byly zohledněny aspekty uvedené ve zbývající části tohoto oddílu;

46.

zdůrazňuje, že svoboda projevu nesmí být mylně vykládána jako svoboda podílet se v online prostředí na činnostech, které jsou v offline prostředí nezákonné, jako je obtěžování, nenávistné projevy, rasová diskriminace, terorismus, násilí, špionáž a vyhrožování; poukazuje na to, že platformy se musí nejen řídit právními předpisy země, ve které působí, ale musí také dodržovat uživatelské podmínky, zejména pokud jde o škodlivý obsah online; vyzývá je, aby zvýšily své úsilí s cílem bránit opětovnému výskytu nezákonného obsahu totožného s obsahem, který byl identifikován jako nezákonný a byl odstraněn;

47.

zdůrazňuje, že je především třeba pokračovat ve zkoumání nárůstu dezinformací a zahraničního vměšování na internetu a že je třeba, aby právní předpisy platné v celé EU zajišťovaly výrazně vyšší a užitečnější transparentnost, monitorování a odpovědnost, pokud jde o operace prováděné online platformami a přístup k údajům pro oprávněné zájemce o přístup, zejména pokud jde o algoritmy a reklamu na internetu; vyzývá společnosti provozující sociální média, aby si vedly knihovnu reklam;

48.

vyzývá k zavedení regulace a opatření, která by uložila platformám, zejména těm, které představují systémové riziko pro společnost, aby se podílely na omezení manipulace s informacemi a vměšování, například používáním štítků, které by označovaly skutečné autory skryté za účty, omezením dosahu účtů, které se pravidelně používají k šíření dezinformací nebo které pravidelně porušují uživatelské podmínky platformy, pozastavením a v případě potřeby a na základě jasných právních předpisů zrušením neautentických účtů používaných pro koordinované kampaně zahrnující vměšování nebo zastavením příjmu z reklam u stránek šířících dezinformace, zavedením opatření ke zmírnění rizika vměšování vyplývajícího z jejich algoritmů, reklamních modelů, doporučovacích systémů a technologií umělé inteligence, a označování dezinformačního obsahu jak v příspěvcích, tak v komentářích; připomíná, že je třeba, aby tato opatření byla prováděna transparentním a odpovědným způsobem;

49.

vyzývá Komisi, aby plně zohlednila pokyny Rady Evropy týkající se osvědčených postupů pro účinné právní a procesní rámce pro samoregulační a spoluregulační mechanismy moderování obsahu přijaté v červnu 2021;

50.

vyzývá k plnému a účinnému uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů (15), které omezuje množství údajů o uživatelích, jež mohou platformy ukládat, i dobu, po kterou mohou být tyto údaje používány, zejména pokud jde o platformy a aplikace využívající velmi soukromé nebo citlivé údaje, jako jsou aplikace pro zasílání zpráv či zdravotnické, finanční a seznamovací aplikace a malé diskusní skupiny; vyzývá platformy držitelů brány, aby se zdržely kombinování osobních údajů s osobními údaji z jiných služeb nabízených držitelem brány nebo s osobními údaji ze služeb třetích stran, aby umožnily stejně snadné vyjádření nesouhlasu jako vyjádření souhlasu s uchováváním a sdílením údajů a aby uživatelům umožnily zvolit si, zda budou cílem jiné personalizované reklamy online; vítá veškeré úsilí o zákaz technik mikrocílení v případě politické reklamy, zejména pokud jde například o metody založené na citlivých osobních údajích, jako je etnický původ, náboženské přesvědčení nebo sexuální orientace, a žádá Komisi, aby zvážila rozšíření zákazu mikrocílení na tematické reklamy;

51.

vyzývá k tomu, aby byla stanovena závazná pravidla EU, která by od platforem vyžadovala, aby spolupracovaly s příslušnými orgány s cílem pravidelně testovat jejich systémy a zjišťovat, posuzovat a zmírňovat riziko manipulace s informacemi, vměšování a zranitelná místa, s nimiž je spojeno používání jejich služeb, včetně toho, jak k tomuto riziku přispívá koncepce a řízení jejich služeb; vyzývá k tomu, aby byla stanovena závazná pravidla EU, která platformám uloží povinnost zřídit systémy pro sledování toho, jakým způsobem jsou jejich služby využívány, například sledování nejpopulárnějších příspěvků udávajících trend v reálném čase v jednotlivých zemích, aby bylo možné odhalovat manipulace s informacemi a vměšování a upozorňovat příslušné orgány na podezření na vměšování a aby se zvýšily náklady aktérů, kteří umožňují přehlížet takové jednání, které jejich systémy usnadňují;

52.

vyzývá on-line platformy, aby vyčlenily odpovídající zdroje na předcházení škodlivému zahraničnímu vměšování a na zajištění lepších pracovních podmínek, psychologické péče moderátorům obsahu a jejich spravedlivého odměňování; vyzývá velké platformy sociálních médií, aby poskytovaly podrobné zprávy o zdrojích věnovaných v jednotlivých zemích na ověřování faktů, výzkumné činnosti, moderování obsahu, včetně lidských kapacit a kapacit umělé inteligence v jednotlivých jazycích, a na spolupráci s místní občanskou společností; zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto platformy zvýšily své úsilí v boji proti dezinformacím na menších a méně komerčně ziskových trzích v EU;

53.

vyzývá platformy sociálních médií, aby plně respektovaly rovnost všech občanů EU bez ohledu na jazyk používaný při navrhování jejich služeb, nástrojů a monitorovacích mechanismů, jakož i v rámci opatření pro větší transparentnost a bezpečnější on-line prostředí; zdůrazňuje, že se to týká nejen všech úředních národních a regionálních jazyků, ale také jazyků velkých diaspor v EU; zdůrazňuje, že tyto služby by měly být přístupné i pro osoby se sluchovým postižením;

54.

vyzývá k jasnému a srozumitelnému označování tzv. deep fakes jak pro uživatele platforem, tak v metadatech obsahu, aby je mohli výzkumní pracovníci a ověřovatelé faktů lépe sledovat; vítá v tomto ohledu iniciativy, které se zaměřují na zlepšení pravosti a sledovatelnosti obsahu, jako je rozvoj vodoznaků a norem pravosti a zavedení celosvětových norem;

55.

vyzývá k regulaci služeb nabízejících nástroje a služby pro manipulaci se sociálními médii, jako je zvyšování dosahu účtů nebo obsahu za použití umělého zvyšování míry zaujetí (artificial engagement) nebo neautentických profilů; zdůrazňuje, že tato regulace musí vycházet z důkladného posouzení stávajících postupů a souvisejících rizik a měla by zabránit tomu, aby byly tyto služby využívány nepřátelskými subjekty k politickému vměšování;

56.

poukazuje na to, že je třeba, aby skutečné fyzické nebo právnické osoby stojící za online obsahem a účty byly pro zadavatele reklamy transparentní; vyzývá platformy, aby zavedly mechanismy pro odhalování neregulérních účtů a jejich pozastavování, zejména v případě neautentických účtů spojených s koordinovanými vlivovými operacemi; zdůrazňuje, že tyto postupy by neměly zasahovat do možnosti zachovat si na internetu anonymitu, což má zásadní význam pro ochranu novinářů, aktivistů, marginalizovaných komunit a osob ve zranitelném postavení (např. oznamovatelů, disidentů a politických oponentů autokratických režimů), a měly by umožňovat existenci satirických a zábavných účtů;

57.

zdůrazňuje, že větší odpovědnost za odstraňování obsahu nesmí vést ke svévolnému odstraňování legálního obsahu; naléhavě vyzývá k obezřetnosti, pokud jde o úplné pozastavování účtů skutečně existujících osob nebo hromadné používání automatizovaných filtrů; se znepokojením bere na vědomí svévolná rozhodnutí platforem o pozastavení účtů volených představitelů; zdůrazňuje, že tyto účty by měly být zrušeny pouze na základě jasných právních předpisů založených na demokratických hodnotách, které se promítnou do obchodní politiky a jsou prosazovány nezávislým demokratickým dohledem, a že musí existovat plně transparentní postup zahrnující právo na odvolání;

58.

vyzývá k tomu, aby byla stanovena závazná pravidla, která budou od platforem vyžadovat, aby vytvářely snadno dostupné účinné komunikační kanály pro osoby nebo organizace, které chtějí oznámit nelegální obsah, porušení uživatelských podmínek, dezinformace nebo zahraniční vměšování či manipulaci a které v příslušných případech umožní obviněným osobám reagovat předtím, než budou přijata restriktivní opatření, a aby stanovily nestranné transparentní rychlé přístupné postupy přezkoumání a odvolací postupy pro oběti obsahu zveřejněného online, pro osoby, které obsah nahlásí, pro jednotlivce či organizace dotčené rozhodnutím o označení závadného obsahu, omezeném zobrazení účtů, znepřístupnění nebo pozastavení účtů či omezení přístupu k příjmům z reklamy; doporučuje, aby platformy sociálních médií určily pro každý členský stát konkrétní kontaktní místo a vytvořily pracovní skupiny pro všechny důležité volby v jednotlivých členských státech;

59.

vyzývá k zavedení legislativních pravidel, která by zajistila transparentnost vůči veřejnosti obecně, jako je povinnost platforem zřídit veřejné archivy s možností snadného vyhledávání inzerátů zveřejňovaných online, včetně toho, na koho cílí a kdo za ně zaplatil, a moderovaného a odstraněného obsahu, stanovit samoregulační opatření a poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům, prověřeným výzkumným pracovníkům přidruženým k akademickým institucím, sdělovacím prostředkům, organizacím občanské společnosti a mezinárodním organizacím zastupujícím veřejný zájem komplexní užitečný přístup k informacím o podobě, používání a dopadech algoritmů; domnívá se, že metrika těchto knihoven by měla být harmonizována, aby umožňovala analýzu různých platforem a aby se snížila administrativní zátěž platforem;

60.

vyzývá k ukončení obchodních modelů, které se opírají o povzbuzování lidí k tomu, aby zůstali na platformách déle, a to tak, že se jim nabízí obsah, který je zaujme; vyzývá tvůrce právních předpisů a platformy, aby s využitím lidských moderátorů a externího auditora zajistili, aby algoritmy nepodporovaly nezákonný, extremistický, diskriminační nebo radikalizující obsah, ale aby uživatelům nabízely pluralitu pohledů a upřednostňovaly a podporovaly fakta a vědecky podložený obsah, zejména pokud jde o důležité sociální otázky, jako je veřejné zdraví a změna klimatu; domnívá se, že návykové systémy řazení založené na zaujetí představují pro naši společnost systémovou hrozbu; vyzývá Komisi, aby se zabývala aktuální otázkou cenových pobídek, jelikož v současnosti mají přesně zacílená sdělení s rozdělujícím obsahem často o mnoho nižší ceny za stejný počet zobrazení než méně cílená sdělení se sociálně integrujícím obsahem;

61.

vyzývá ke změně algoritmů tak, aby přestaly podporovat obsah pocházející z neautentických účtů a kanálů, které uměle šíří škodlivé zmanipulované informace ze zahraničí; vyzývá k tomu, aby byly algoritmy upraveny tak, aby neprosazovaly rozdělující a nepřátelský obsah; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zavedla opatření umožňující ze zákona požadovat, aby společnosti provozující sociální média v co největší míře bránily šíření dezinformací, jakmile budou odhaleny, a že pokud platformy nesplní požadavek na odstranění dezinformací, musí to pro ně mít důsledky;

62.

poukazuje na to, že je třeba zlepšit testovací fázi a systematicky přezkoumávat důsledky algoritmů, včetně toho, jak utvářejí veřejnou diskusi a ovlivňují politické výsledky a jak je určována priorita obsahu; zdůrazňuje, že tento přezkum by se měl rovněž zabývat otázkou, zda jsou platformy schopny dodržet záruky, které slibují ve svých uživatelských podmínkách a zda mají dostatečné pojistky, které by zabránily rozsáhlým koordinovaným neautentickým aktivitám zaměřeným na manipulaci obsahu, který se na těchto platformách zobrazuje;

63.

je znepokojen průměrnými příjmy z reklamy ve výši 65 milionů EUR, které každoročně podporují přibližně 1 400 dezinformačních internetových stránek zacílených na evropské občany (16); zdůrazňuje, že online reklama, kterou si někdy objednávají i veřejné instituce, končí bez souhlasu, nebo dokonce bez vědomí dotčených objednatelů na nepřátelských internetových stránkách podporujících nenávistné projevy a dezinformace, které jsou tímto způsobem financovány; konstatuje, že pět společností, včetně Google Ads, vyplácí 97 % těchto příjmů z reklamy a jsou odpovědné za výběr internetových stránek majitelů, které mají na svém seznamu, a mohou tak určit obsah, z kterého budou plynout příjmy a z kterého ne; považuje za nepřijatelné, aby algoritmy, které distribuují finance na reklamu, byly pro veřejnost naprosto neproniknutelné; vyzývá proto Komisi, aby využila nástroje politiky hospodářské soutěže a antimonopolního práva k zajištění funkčního trhu a k rozbití tohoto monopolu; vyzývá tyto aktéry, aby zabránili tomu, aby z jejich reklamních služeb byly financovány dezinformační internetové stránky; vyjadřuje uznání organizacím, které usilují o zvyšování informovanosti o této otázce; zdůrazňuje, že inzerenti by měli mít právo vědět a rozhodovat o tom, kde je jejich reklama umístěna a který zprostředkovatel zpracoval jejich údaje; vyzývá k zavedení mediačního řízení, které by umožnilo, aby v případě, že jsou reklamy umístěny na internetových stránkách, které šíří dezinformace, obdrželi inzerenti náhradu;

64.

zdůrazňuje, že po přijetí aktualizovaného kodexu zásad boje proti dezinformacím, aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích a dalších opatření souvisejících s Akčním plánem pro evropskou demokracii bude nezbytné vypracovat mechanismus dohledu, hodnocení a sankcí, který by umožnil pravidelně vyhodnocovat jejich uplatňování na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU a zjišťovat a neprodleně napravovat nedostatky a sankcionovat nesprávné plnění závazků a také nečinnost; vyzývá v tomto ohledu k tomu, aby v každém členském státě působili silní a vynalézaví koordinátoři digitálních služeb a aby byly k dispozici dostatečné zdroje, aby mohla donucovací složka Komise plnit úkoly, které jí stanovil akt o digitálních službách; dále zdůrazňuje, že je důležité, aby online platformy podléhaly nezávislým auditům certifikovaným Komisí; konstatuje, že aby byla zajištěna nezávislost auditorů, nemohou je financovat jednotlivé platformy;

65.

vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byly prostřednictvím společné regulace definovány objektivní klíčové ukazatele výkonnosti, které by zajistily ověřitelnost opatření přijatých platformami a jejich dopady; zdůrazňuje, že tyto klíčové ukazatele výkonnosti by měly zahrnovat metriku pro jednotlivé země, jako je publikum, na které dezinformace cílí, zaujetí (míra prokliku atd.), financování vnitrostátní činnosti v oblasti ověřování faktů a výzkumu a rozšíření a síla vztahů občanské společnosti v dané zemi;

66.

je hluboce znepokojen nedostatečnou transparentností při revizi kodexu zásad boje proti dezinformacím, neboť diskuse byla z velké části omezena na soukromý sektor a Komisi; vyjadřuje politování nad tím, že během přípravy návrhu přezkumu tohoto kodexu neproběhly řádné konzultace s Evropským parlamentem, zejména zvláštním výborem INGE, a některými dalšími významnými zúčastněnými stranami;

67.

s politováním konstatuje, že kodex zásad má i nadále samoregulační povahu, neboť pokud jde o ochranu veřejnosti před vměšováním a pokusy o manipulaci, není samoregulace dostatečná; je znepokojen skutečností, že aktualizovaný kodex zásad boje proti dezinformacím možná nebude schopen reagovat na výzvy, které jsou před námi; je znepokojen tím, že pokyny k posílení tohoto kodexu se silně opírají o návrh aktu o digitálních službách předložený Komisí; vyzývá k urychlenému přijetí opatření, která by zajistila, aby kodex obsahoval závazné podmínky pro platformy s cílem zajistit připravenost EU před příštími místními, regionálními, celostátními a evropskými volbami;

68.

vyzývá EU, aby chránila a podporovala dialog v rámci technologické komunity a výměnu informací o chování a strategiích sociálních platforem; domnívá se, že posílit veřejné mínění proti útokům, manipulaci a vměšování může pouze otevřená technologická komunita; vyzývá k prošetření možnosti zřídit veřejno-soukromé středisko pro sdílení a analýzu informací (ISAC) zaměřené na dezinformace, jehož členové by sledovali, označovali a sdíleli informace o dezinformačním obsahu a jeho nosičích v souladu s klasifikací hrozeb; domnívá se, že by to mohlo být zdrojem informací pro systém včasného varování EU a mechanismus G7 a bylo by to přínosné i pro menší aktéry, kteří mají méně zdrojů; požaduje také odvětvovou normu týkající se dezinformací pro reklamní služby a služby zpeněžení obsahu na internetu za účelem zastavení příjmu z reklamy v případě škodlivého obsahu, kterou by měly využívat i online platební systémy a platformy elektronického obchodu a jejíž uplatňování by měla kontrolovat třetí strana;

69.

zdůrazňuje, že je třeba, aby kodex mohl fungovat jako účinný nástroj až do vstupu aktu o digitálních službách v platnost; domnívá se, že kodex by měl předem stanovovat některé povinnosti vyplývající z aktu o digitálních službách a ukládat signatářům povinnost uplatňovat řadu ustanovení tohoto aktu, pokud jde o přístup výzkumných pracovníků a regulačních orgánů k údajům a o transparentnost reklamy, včetně transparentnosti algoritmického a doporučovacího systému; naléhavě vyzývá signatáře, aby zajistili kontrolu dodržování těchto povinností nezávislým auditorem, a žádá, aby byly tyto zprávy o auditu zveřejňovány;

70.

vyjadřuje politování nad nedostatečně transparentním procesem kontroly dodržování kodexu a nad načasováním revize kodexu, která bude dokončena předtím, že zvláštní výbor INGE přijme své závěry; konstatuje, že veřejnosti by měly být zpřístupněny alespoň pořady jednání schůzí, závěrečná sdělení a prezenční listiny; naléhavě vyzývá signatáře, aby Parlamentu doložili své závazky týkající se kodexu a způsob, jakým tyto závazky plní a budou plnit;

71.

domnívá se, že klíčovou úlohu při monitorování a prosazování kodexu by mohly hrát nezávislé regulační orgány pro sdělovací prostředky, jako je skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby;

72.

vítá návrh na zřízení pracovní skupiny uvedené v pokynech Komise k posílení kodexu; trvá na tom, aby Komise do této pracovní skupiny přizvala zástupce Parlamentu, vnitrostátních regulačních orgánů a dalších zúčastněných stran, včetně občanské společnosti a výzkumné obce;

Kritická infrastruktura a strategická odvětví

73.

domnívá se, že vzhledem ke své propojenosti a přeshraniční povaze je kritická infrastruktura stále více ohrožena vnějšími manipulacemi a že je třeba revidovat stávající rámec; vítá proto skutečnost, že Komise navrhuje novou směrnici ke zvýšení odolnosti kritických subjektů, které poskytují základní služby v EU;

74.

doporučuje, aby si členské státy zachovaly výsadu určovat kritické subjekty, upozorňuje však na to, že je na úrovni EU nutné zajistit koordinaci s cílem:

a)	posílit spojovací a komunikační kanály, které využívá více aktérů, a to i pro celkovou bezpečnost misí a operací EU;

b)	podporovat příslušné orgány v členských státech prostřednictvím skupiny pro posílení odolnosti kritických subjektů, která by zajistila různorodou účast zúčastněných stran, a zejména účinné zapojení malých a středních podniků, organizací občanské společnosti a odborů;

podporovat výměnu osvědčených postupů nejen mezi členskými státy, ale také na regionální a místní úrovni, a to i se zeměmi západního Balkánu, a mezi vlastníky a provozovateli kritické infrastruktury, mimo jiné prostřednictvím meziagenturní komunikace, s cílem identifikovat znepokojivý vývoj v rané fázi a vypracovat vhodná protiopatření;

d)	provádět společnou strategii v reakci na kybernetické útoky vůči kritické infrastruktuře;

75.

doporučuje, aby byl seznam kritické infrastruktury rozšířen, tak aby zahrnoval i digitální volební infrastrukturu a vzdělávací systémy, které mají zásadní význam pro zajištění dlouhodobého fungování a stability EU a jejích členských států, a aby bylo možné flexibilně rozhodovat o zařazení nových strategických odvětví, která mají být chráněna, na tento seznam;

76.

vyzývá k přijetí zastřešujícího celounijního přístupu k řešení otázek hybridních hrozeb narušujících volební procesy a ke zlepšení koordinace a spolupráce mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s volbami kriticky posoudila závislost na platformách a datové infrastruktuře; domnívá se, že demokratický dohled nad soukromým sektorem je nedostatečný; vyzývá k posílení demokratického dohledu nad platformami, včetně náležitého přístupu příslušných orgánů k údajům a algoritmům;

77.

doporučuje, aby povinnosti vyplývající z navrhované směrnice, včetně posouzení hrozeb, rizik a zranitelných míst pro celou EU i jednotlivé státy, odrážely nejnovější vývoj a aby je provádělo Společné výzkumné středisko ve spolupráci s centrem INTCEN při ESVČ; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí dostatečné zdroje pro tyto instituce, aby mohly poskytovat nejmodernější analýzu a zaručit silný demokratický dohled, což by nemělo bránit předběžnému hodnocení agenturou FRA s cílem zajistit dodržování základních práv;

78.

domnívá se, že EU a její členské státy musí pro kandidátské země západního Balkánu a další možné kandidátské země EU, kde se používají přímé zahraniční investice jako geopolitický nástroj třetích zemí ke zvýšení pákového efektu, zajistit alternativní financování s cílem zabránit tomu, aby velké části jejich kritické infrastruktury přecházely do vlastnictví třetích zemí a společností mimo EU, jak tomu bylo v případě přístavu Pireus v Řecku, a jak k tomu dochází v současné době v souvislosti s čínskými investicemi do podmořských kabelů v Baltském a Středozemním moři a v arktických mořích; vítá proto nařízení o prověřování přímých zahraničních investic jako důležitý nástroj ke koordinaci opatření členských států v oblasti zahraničních investic a vyzývá k vytvoření pevnějšího regulačního rámce a jeho intenzivnějšímu prosazování, aby se zajistilo, aby přímé zahraniční investice poškozující bezpečnost EU, jak je stanoveno v nařízení, byly blokovány a aby bylo na orgány EU převedeno více pravomocí v oblasti prověřování přímých zahraničních investic; vyzývá ke zrušení zásady nejnižší nabídky ve vládních investičních rozhodnutích; vyzývá všechny členské státy, které nemají mechanismy prověřování investic, aby taková opatření zavedly; domnívá se, že tento rámec by měl mít lepší vazbu na nezávislé analýzy prováděné vnitrostátními a unijními instituty nebo dalšími relevantními zainteresovanými subjekty, jako jsou analytická střediska, aby bylo možné učinit si přehled přímých zahraničních investic a posoudit jejich toky; je toho názoru, že do tohoto rámce by mohlo být vhodné zahrnout i další strategická odvětví, jako je 5G a další informační a komunikační technologie (IKT), aby se omezila závislost EU a jejích členských států na rizikových dodavatelích; zdůrazňuje, že tento přístup by se měl stejným způsobem vztahovat na kandidátské a potenciálně kandidátské země;

79.

domnívá se, že EU stojí před dalšími výzvami v důsledku nedostatečných investic v minulosti, které přispěly k její závislosti na zahraničních dodavatelích technologií; doporučuje zajistit výrobní a dodavatelské řetězce kritické infrastruktury a kritického materiálu v EU; je přesvědčen, že posun EU k otevřené strategické autonomii a digitální svrchovanosti je důležitý a že je to krok správným směrem; zdůrazňuje, že se očekává, že EU zavede nové nástroje k posílení své geopolitické pozice, včetně protinátlakového mechanismu; je toho názoru, že Komisí ohlášený Evropský akt o čipech, který má zajistit, aby součástky, které jsou nepostradatelné pro výrobu čipů, byly vyráběny v EU, je důležitým krokem k omezení závislosti na třetích zemích, jako je Čína a USA; domnívá se, že investice do výroby čipů musí být prováděny koordinovaně v rámci celého bloku a na základě analýzy poptávky, aby se zabránilo soupeření o vnitrostátní veřejné dotace a roztříštění jednotného trhu; vyzývá proto Komisi, aby zřídila specializovaný evropský polovodičový fond, který by mohl podpořit vytvoření potřebné kvalifikované pracovní síly a kompenzovat vyšší náklady na vybudování výrobních a projektových zařízení v EU; považuje Tchaj-wan za důležitého partnera, pokud jde o rozšíření výroby polovodičů v EU;

80.

vyzývá k dalšímu rozvoji evropských sítí datové infrastruktury a poskytovatelů služeb s evropskými bezpečnostními normami, jako je GAIA-X, což je důležitý krok při vytváření schůdných alternativ ke stávajícím poskytovatelům služeb a směrem k otevřené transparentní a bezpečné digitální ekonomice; zdůrazňuje, že je třeba posílit malé a střední podniky a zabránit kartelizaci trhu cloud computingu; připomíná, že datová centra představují kritickou infrastrukturu; je znepokojen vlivem třetích zemí a jejich společností na rozvoj projektu GAIA-X;

81.

zdůrazňuje, že integrita, dostupnost a důvěrnost veřejných sítí elektronických komunikací, jako jsou internetové páteřní sítě a podmořské komunikační kabely, mají zásadní bezpečnostní význam; vyzývá Komisi a členské státy, aby zabránily sabotáži a špionáži v těchto komunikačních sítích a aby s cílem zajistit integritu a spolehlivost sítí a služeb elektronických komunikací podporovaly používání interoperabilních standardů bezpečného směrování, a to i prostřednictvím nedávné strategie Global Gateway;

82.

vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k vybudování bezpečných, udržitelných a spravedlivých dodávek surovin používaných k výrobě kritických součástí a technologií, včetně baterií a zařízení, 5G a následných technologií a chemických a farmaceutických výrobků, přičemž poukazuje na význam celosvětového obchodu, mezinárodní spolupráce při plném respektování práv pracovníků a přírodního prostředí a prosazování mezinárodních sociálních norem a norem udržitelnosti, pokud jde o využívání zdrojů; připomíná, že je nutné poskytnout nezbytné finanční prostředky na výzkum a vývoj s cílem nalézt vhodné náhrady pro případ narušení dodavatelského řetězce;

Zahraniční vměšování do volebních procesů

83.

žádá, aby se ochrana celého volebního procesu stala jedním z hlavních témat evropské a národní bezpečnosti, neboť svobodné a spravedlivé volby jsou jádrem demokratického procesu; vyzývá Komisi, aby s cílem bojovat proti zahraničnímu vměšování do volebních procesů vypracovala lepší rámec pro reakci, který by měly mimo jiná opatření tvořit přímé komunikační kanály s občany;

84.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat odolnost společnosti vůči dezinformacím během volebních procesů, a to i v soukromém a akademickém sektoru, a zaujmout ucelený přístup, v jehož rámci by se toto vměšování mělo řešit soustavně, od školních vzdělávacích programů až po technickou integritu a spolehlivost hlasování, a prostřednictvím strukturálních opatření, která by umožnila čelit jejich hybridní povaze; vyzývá zejména k vypracování plánu přípravy na evropské volby v roce 2024, který by měl zahrnovat strategii, odborné vzdělávání a zvyšování povědomí evropských politických stran a jejich zaměstnanců, jakož i posílení bezpečnostních opatření, která by zabránila zahraničnímu vměšování;

85.

domnívá se, že zavádějící informace a dezinformace šířené prostřednictvím sociálních médií jsou stále větším problémem pro integritu voleb; je toho názoru, že platformy sociálních médií by měly zajistit zavedení a řádné fungování opatření na ochranu integrity voleb; je znepokojen nedávnými zjištěními, podle kterých nepřátelské subjekty využívají soukromé firmy, aby se vměšovaly do voleb, rozšiřovaly nepravdivá tvrzení a prosazovaly virální konspirace, a to zejména na sociálních médiích; vyzývá k důkladnému prošetření toho, jak proti tomuto fenoménu tzv. „dezinformací k pronajmutí“ (disinformation for hire) bojovat, neboť je ve všech částech světa čím dál tím sofistikovanější a běžnější;

86.

poukazuje na zásadní význam volebních pozorovatelských misí při poskytování relevantních informací a vydávání konkrétních doporučení s cílem zvýšit odolnost volebního systému a pomoci bojovat proti zahraničnímu vměšování do volebních procesů; vyzývá ke zdokonalení a posílení volebních procesů, přičemž volební pozorovatelské mise jsou klíčovým nástrojem boje proti rostoucímu využívání nespravedlivých a zmanipulovaných volebních procesů ze strany neliberálních režimů, které se snaží vypadat demokraticky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přehodnotit a aktualizovat nástroje a metody pro mezinárodní pozorování voleb, aby bylo možné čelit novým trendům a hrozbám, včetně boje proti falešným volebním pozorovatelům, výměny osvědčených postupů s podobně smýšlejícími partnery, jakož i užší spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rada Evropy, a se všemi příslušnými aktéry v rámci prohlášení o zásadách mezinárodního sledování průběhu voleb a pravidel chování mezinárodních pozorovatelů voleb; zdůrazňuje, že účast poslanců EP v nepovolených volebních pozorovatelských misích podkopává důvěryhodnost a pověst Evropského parlamentu; vítá a doporučuje plné prosazování postupu skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb v „případech individuálního neoficiálního pozorování voleb ze strany poslanců Evropského parlamentu“ (přijatého dne 13. prosince 2018), který umožňuje vyloučit poslance EP z oficiálních delegací Parlamentu pro sledování průběhu voleb po dobu trvání mandátu;

Skryté financování politické činnosti zahraničními dárci

87.

zdůrazňuje, že je stále potřeba lépe porozumět dopadům skrytého financování politické činnosti například na protidemokratické tendence v Evropě, nicméně financování politické činnosti ze zahraničí v podobě skrytých operací představuje závažné porušování integrity demokratického fungování EU a jejích členských států, zejména pokud k němu dochází v době voleb, a je proto v rozporu se zásadou svobodných a spravedlivých voleb; poukazuje na to, že je z tohoto důvodu třeba, aby zapojení do skrytého financování činnosti zahraničními subjekty, jehož cílem je ovlivnit evropské nebo vnitrostátní politické procesy, bylo ve všech členských státech prohlášeno za nezákonné; v této souvislosti konstatuje, že země jako Austrálie zavedly zákony, které zahraniční vměšování do politiky zakazují;

88.

odsuzuje skutečnost, že extremistické, populistické, protievropské strany a některé další strany a osoby mají vazby na pokusy o vměšování do demokratických procesů Unie a výslovně se na nich podílejí, a je znepokojen tím, že tyto strany jsou využívány jako hlas aktérů zahraničního vměšování k legitimizaci autoritářských vlád; vyzývá k úplnému vyjasnění politických a ekonomických vztahů mezi těmito stranami a osobami a Ruskem; považuje tyto vztahy za krajně nevhodné a odsuzuje spoluúčast, která v zájmu sledování politických cílů může EU a její členské státy vystavit útokům zahraničních mocností;

89.

vyzývá členské státy, aby při další harmonizaci vnitrostátních předpisů zavedly zákaz darů ze zahraničí a odstranily zejména následující mezery:

věcné příspěvky zahraničních subjektů politickým stranám, nadacím, osobám zastávajícím veřejnou funkci nebo voleným představitelům, včetně finančních půjček od právnických nebo fyzických osob se sídlem mimo EU a Evropský hospodářský prostor (EHP) (s výjimkou evropských voličů), anonymní dary přesahující určitou prahovou hodnotu a chybějící výdajové limity pro politické kampaně, které umožňují ovlivňování prostřednictvím velkých darů; političtí představitelé, subjekty nebo strany, kterým byl nabídnut nebo kteří přijali finanční nebo věcný příspěvek od zahraničního subjektu, musí mít povinnost tuto skutečnost oznámit příslušným orgánům a tato informace bude ohlášena i na úrovni EU, aby bylo možné zajistit celounijní sledování;

nastrčení dárci, kteří jsou státními příslušníky daného státu (17): transparentnost dárců, ať už fyzických, nebo právnických osob, musí být prosazována prostřednictvím prohlášení o shodě potvrzujícího status dárce a rozšířením pravomocí volebních komisí; dary z EU, které přesahují určitou minimální prahovou hodnotu, by měly být registrovány v oficiálním a veřejném rejstříku a spojeny s fyzickou osobou, přičemž by měl být stanoven strop pro dary od soukromých a právnických osob (a dotace) politickým stranám;

krycí společnosti a tuzemské dceřiné společnosti zahraničních mateřských společností (18): krycí společnosti by měly být zakázány a měly by být stanoveny přísnější požadavky, aby bylo možné odhalit původ financování ze strany mateřských společností; financování a dary politickým stranám přesahující určitou prahovou hodnotu musí být registrovány ve veřejném ústředním rejstříku s oficiálním názvem a adresou, která může být spojena s existující osobou, a členské státy by měly tyto informace shromažďovat; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby orgány v členských státech měly právo prošetřit původ financování s cílem ověřit informace od domácích dceřiných společností a řešit nedostatek údajů ve vnitrostátních rejstřících, zejména v situacích, kdy je využívána síť krycích společností;

neziskové organizace a třetí strany (19) koordinované zahraničními subjekty a založené s cílem ovlivňovat volební procesy: je třeba zvážit, zda by pro organizace, jejichž cílem je financovat politickou činnost ve snaze přímo ovlivňovat volební procesy, jako jsou kampaně před volbami a referendy, neměla být v celé EU zavedena jednotnější pravidla a větší míra transparentnosti; tato pravidla by neměla bránit neziskovým organizacím a třetím stranám v získávání finančních prostředků na tematické kampaně; pravidla zajišťující transparentnost financování nebo darů se musí vztahovat i na politické nadace;

internetové politické reklamy, na něž se nevztahují pravidla pro televizní, rozhlasovou a tištěnou reklamu a které obvykle nejsou předmětem regulace na úrovni EU: je proto třeba zakázat reklamu zakoupenou subjekty pocházejícími ze zemí mimo EU a EHP a zaručit plnou transparentnost, pokud jde o nákup politické reklamy na internetu subjekty z EU; zdůrazňuje, že je třeba zajistit mnohem větší transparentnost a demokratickou odpovědnost, pokud jde o používání algoritmů; vítá oznámení nového legislativního návrhu Komise ohledně transparentnosti sponzorovaného politického obsahu, jak byl navržen v Akčním plánu pro evropskou demokracii, jehož cílem bude zabránit vzniku směsice 27 různých vnitrostátních právních předpisů v oblasti politické reklamy na internetu a který politickým stranám EU zaručí, že budou moci vést před volbami do Evropského parlamentu kampaň na internetu, a zároveň omezí riziko zahraničního vměšování, přičemž se zváží, která z pravidel, jež politické strany v jednotlivých členských státech a hlavní platformy sociálních médií přijaly dobrovolně, mohou být stanovena pro všechny subjekty v EU; vyzývá členské státy EU, aby aktualizovaly své vnitrostátní předpisy o politické reklamě, které již neodpovídají neustálému vývoji směrem k digitálnímu médiu jako primárnímu způsobu politické komunikace; vyzývá Komisi, aby navrhla, jak demokraticky definovat tematickou politickou reklamu s cílem ukončit situaci, kdy soukromé ziskové platformy rozhodují o tom, co je tematické a co nikoli;

měla by být prováděna kontrola výdajů na volby nezávislými auditory a informace o výdajích a darech by měly být včas zpřístupněny nezávislým auditorům, čímž by se zmírnila rizika, jako jsou střety zájmů a lobbování v souvislosti s politickým financováním; v rámci zavádění aktivního zveřejňování uvedených informací by instituce odpovědné za finanční předpisy měly mít jasný mandát, schopnost, zdroje a zákonnou pravomoc vést vyšetřování a předávat případy k trestnímu stíhání;

90.

vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu skrytého financování v EU a předložila konkrétní návrhy zaměřené na odstranění všech mezer, které umožňují neprůhledné financování politických stran a nadací nebo volených představitelů ze zdrojů pocházejících ze třetích zemí, a aby navrhla společné normy EU, které by se vztahovaly na vnitrostátní volební zákony ve všech členských státech; domnívá se, že členské státy by měly usilovat o zavedení jasných požadavků na transparentnost, pokud jde o financování politických stran, jakož i zákazu darů politickým stranám a jednotlivým politickým subjektům ze zemí mimo EU a EHP, s výjimkou evropských voličů žijících mimo EU a EHP, a o vypracování jasné strategie pro systém sankcí; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zřídily orgán EU pro finanční kontroly s cílem bojovat proti nezákonným finančním praktikám a vměšování ze strany Ruska a dalších autoritářských režimů; zdůrazňuje, že je třeba zakázat dary nebo financování, které využívají nových technologií, jež je mimořádně obtížné sledovat; žádá členské státy a Komisi, aby orgánům dohledu přidělily více zdrojů a silnější mandát s cílem dosáhnout lepší kvality údajů;

91.

zavazuje se zajistit, aby všechny neziskové organizace, analytická střediska, instituty a nevládní organizace, které v průběhu parlamentní činnosti přispívají k tvorbě politiky EU nebo mají poradní úlohu v procesu tvorby právních předpisů, byly zcela transparentní, nezávislé a bez střetu zájmů, pokud jde o jejich financování a vlastnictví;

92.

vítá probíhající revizi nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací; podporuje veškeré úsilí o dosažení větší transparentnosti financování činnosti evropských politických stran a nadací, zejména před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024, včetně zákazu veškerých darů ze zemí mimo EU a z anonymních zdrojů, s výjimkou diaspor z členských států EU, a darů ze zemí mimo EU, které nemohou být doloženy prostřednictvím smluv, dohod o poskytování služeb nebo poplatků spojených s členstvím v evropské politické straně, přičemž povoleny by byly členské poplatky vnitrostátních členských stran ze zemí mimo EU a EHP evropským politickým stranám; naléhavě vyzývá evropské a vnitrostátní politické strany, aby se zavázaly bojovat proti zahraničnímu vměšování a šíření dezinformací tím, že se stanou signatáři charty obsahující konkrétní závazky v tomto ohledu;

93.

zdůrazňuje, že uplatňování mnoha doporučení skupiny GRECO a Benátské komise Rady Evropy by zvýšilo imunitu politického systému členských států a Unie jako celku vůči zahraničnímu finančnímu vlivu;

Kybernetická bezpečnost a odolnost vůči kybernetickým útokům

94.

naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby v zájmu posílení kybernetické bezpečnosti EU a zajištění dodržování lidských práv urychleně zvýšily investice do strategických kybernetických kapacit a schopností Unie vyhledávat a odhalovat zahraniční vměšování a zakročit proti němu, např. do umělé inteligence, zabezpečené komunikace a datové a cloudové infrastruktury; vyzývá Komisi, aby kvůli lepšímu porozumění digitálním systémům používaným v celé Unii více investovala i do zvyšování digitálních a technických znalostí EU; vyzývá Komisi, aby přidělila další lidské, materiální a finanční zdroje na schopnosti v oblasti analýzy kybernetických hrozeb, konkrétně na centrum INTCEN při ESVČ, a na kybernetickou bezpečnost orgánů, institucí a jiných subjektů EU, konkrétně agentury ENISA a skupiny pro reakci na počítačové hrozby pro orgány, instituce a jiné subjekty EU (CERT-EU) a pro členské státy; vyjadřuje politování nad nedostatečnou spoluprací a harmonizací mezi členskými státy v otázkách kybernetické bezpečnosti;

95.

vítá Komisí předložené návrhy nové strategie kybernetické bezpečnosti a nové směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Evropské unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (20) (NIS2); doporučuje, aby konečný výstup probíhající práce na návrhu řešil nedostatky směrnice o bezpečnosti sítí a informací z roku 2016, zejména zpřísněním bezpečnostních požadavků, rozšířením oblasti její působnosti, vytvořením rámce pro evropskou spolupráci a sdílení informací, posílením schopností členských států v oblasti kybernetické bezpečnosti, rozvíjením spolupráce veřejného a soukromého sektoru, zavedením přísnějších požadavků na její prosazování a tím, že se kybernetická bezpečnost stane úkolem na nejvyšší úrovni řízení evropských subjektů, které jsou pro naši společnost životně důležité; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout všeobecně vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti ve všech členských státech, aby se omezil počet slabých míst společné kybernetické bezpečnosti EU; poukazuje na zásadní potřebu zajistit odolnost informačních systémů a vítá v tomto ohledu síť styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (CyCLONe); vybízí k další podpoře opatření OBSE pro budování důvěry, pokud jde o kybernetický prostor;

96.

vítá návrh Komise obsažený ve směrnici NIS2 provádět koordinované posouzení bezpečnostních rizik kritických dodavatelských řetězců, stejně jako je tomu v případě souboru nástrojů EU pro 5G, s cílem lépe zohlednit rizika spojená například s používáním softwaru a hardwaru vyráběných společnostmi, které jsou pod kontrolou zahraničních států; vyzývá Komisi, aby vypracovala globální normy pro sítě 6G a pravidla hospodářské soutěže v souladu s demokratickými hodnotami; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu informací mezi orgány EU a vnitrostátními orgány o problémech, osvědčených postupech a řešeních v souvislosti s opatřeními, která budou součástí tohoto souboru nástrojů; domnívá se, že EU by měla více investovat do svých kapacit v oblasti technologií 5G i technologií dalších generací, aby se snížila závislost na zahraničních dodavatelích;

97.

zdůrazňuje, že kybernetická kriminalita nemá hranice, a naléhavě vyzývá EU, aby zintenzivnila své mezinárodní úsilí o její účinné potírání; poukazuje na to, že EU by se měla ujmout vedoucí úlohy při vypracovávání mezinárodní dohody o kybernetické bezpečnosti, která by stanovila mezinárodní normy kybernetické bezpečnosti pro boj proti počítačové kriminalitě;

98.

trvá na tom, že je třeba, aby EU, NATO a podobně smýšlející mezinárodní partneři posílili pomoc Ukrajině v oblasti kybernetické bezpečnosti; vítá počáteční nasazení odborníků z týmu rychlé kybernetické reakce financovaného v rámci stálé strukturované spolupráce a vyzývá k plnému využití režimu kybernetických sankcí EU proti jednotlivcům, subjektům a orgánům odpovědným za různé kybernetické útoky namířené proti Ukrajině nebo do těchto útoků zapojeným;

99.

vítá oznámení o vzniku aktu o kybernetické odolnosti, který bude doplňovat evropskou politiku pro kybernetickou obranu, neboť kybernetika a obrana spolu vzájemně souvisejí; vyzývá k vyšším investicím do schopností a koordinace evropské kybernetické obrany; doporučuje, aby budování kybernetických schopností našich partnerů bylo podporováno prostřednictvím výcvikových misí EU nebo civilních kybernetických misí; zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat a standardizovat odbornou přípravu v oblasti kybernetiky, a vyzývá ke strukturálnímu financování EU v této oblasti;

100.

odsuzuje masivní nezákonné používání sledovacího softwaru Pegasus, který vyvinula společnost NSO Group, státními subjekty, jako je Maroko, Saudská Arábie, Maďarsko, Polsko, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Ázerbájdžán, proti novinářům, obráncům lidských práv a politikům; připomíná, že Pegasus je pouze jedním z mnoha příkladů programu, který státní subjekty používají k nezákonnému hromadnému sledování nevinných občanů; odsuzuje také další operace tajného sledování zaměřené na evropské politiky; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala seznam softwaru k nezákonnému sledování a průběžně jej aktualizovala; vyzývá EU a členské státy, aby tento seznam používaly k zajišťování náležité péče v oblasti lidských práv a k řádnému prověřování vývozu evropských technologií pro sledování a technické pomoci a dovozu do členských států, který představuje jasné riziko z hlediska právního státu; vyzývá navíc k vytvoření občanské laboratoře EU, která by se podobala laboratoři v Kanadě a která by zahrnovala novináře, odborníky na oblast lidských práv a odborníky na reverzní inženýrství v oblasti malwaru, v níž by se pracovalo na zjišťování a odhalování protizákonného používání softwaru pro nezákonné sledování;

101.

vyzývá EU, aby přijala v této oblasti pevný regulační rámec, a to jak v rámci EU, tak i na mezinárodní úrovni; vítá v tomto ohledu rozhodnutí oddělení pro průmysl a bezpečnost Ministerstva obchodu USA týkající se zařazení společnosti NSO Group Technologies na černou listinu, v důsledku čehož má zakázáno získávat americké technologie;

102.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU v oblasti soudnictví a vymáhání práva spolupracuje se třetími zeměmi, které mají kontakty se společností NSO Group a používají špionážní software Pegasus k tajnému sledování občanů EU; vyzývá k přijetí dodatečných záruk a k větší demokratické kontrole této spolupráce;

103.

vyzývá Komisi, aby přehodnotila evropské investice do společnosti NSO Group Technologies a přijala cílená opatření vůči třetím zemím, které používají software pro tajné sledování občanů EU nebo osob, kterým byl v některé zemi EU přiznán status uprchlíka;

104.

je znepokojen tím, že novináři a demokratičtí aktivisté mohou být nezákonně sledováni a obtěžováni autoritářskými režimy, z nichž se snažili uniknout, a to dokonce i na půdě EU, a domnívá se, že takové jednání představuje závažné porušení základních hodnot Unie a základních práv jednotlivců, jež jsou zakotveny v Listině základních práv, Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP) a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech; vyjadřuje politování nad nedostatečnou právní podporou poskytovanou obětem tohoto sledovacího softwaru;

105.

poukazuje na to, že je naléhavě nutné posílit legislativní rámec, aby bylo možné pohnat k odpovědnosti ty, kteří tento software distribuují, používají a zneužívají k nezákonným a neoprávněným účelům; odkazuje zejména na sankce uložené dne 21. června 2021 proti Alexandru Šatrovovi, výkonnému řediteli běloruské společnosti vyrábějící software pro rozpoznávání obličeje, který autoritářský režim používá například k určování totožnosti protestujících z řad politické opozice; vyzývá Komisi, aby zabránila veškerému využívání nezákonných technologií sledování a jejich financování v EU; vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly s vládami třetích zemí s cílem ukončit represivní postupy a zrušit represivní právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti terorismu, a to za zvýšeného demokratického dohledu; vyzývá k vyšetření nezákonného používání špionážního softwaru v EU a jeho vývozu z EU ze strany příslušných unijních orgánů a k vyvození důsledků pro členské státy a přidružené země, včetně zemí, které se účastní programů EU, jež špionážní software zakoupily a používají jej či ze kterých byl tento software vyvezen za účelem protiprávního používání proti novinářům, obráncům lidských práv, právníkům a politikům;

106.

vyzývá k důkladné revizi směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (21), která by zajistila větší důvěrnost komunikace a osobních údajů při používání elektronických zařízení, aniž by došlo ke snížení úrovně ochrany stanovené ve směrnici a aniž by to mělo vliv na odpovědnost členských států za zajištění národní bezpečnosti; zdůrazňuje, že veřejné orgány by měly být povinny zveřejňovat nedostatky, které u zařízení IT zjistí; vyzývá EU a členské státy, aby dále koordinovaly svá opatření na základě směrnice o útocích na informační systémy (22) s cílem zajistit, aby byly nezákonný přístup k informačním systémům a nezákonné odposlechy definovány jako trestný čin a aby za ně byly ukládány odpovídající sankce; připomíná, že každé narušení zásady důvěrnosti informací z důvodu zajištění národní bezpečnosti musí být v demokratické společnosti prováděno zákonným způsobem, za výslovně uvedeným a legitimním účelem a za předpokladu naprosté nezbytnosti takového zásahu a jeho přiměřenosti, jak požaduje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a Soudní dvůr Evropské unie;

Ochrana členských států, orgánů, agentur, delegací a misí EU

107.

zdůrazňuje, že orgány, instituce, agentury delegace, mise a provozní sítě, budovy a zaměstnanci orgánů EU jsou terčem všech druhů hybridních hrozeb a útoků ze strany zahraničních státních subjektů, a měly by proto být náležitě chráněny, přičemž by se měla zvláštní pozornost věnovat majetku, prostorám a činnosti ESVČ v zahraničí a bezpečnosti personálu EU vyslaného do nedemokratických zemí s represivními režimy; vyzývá ke strukturované reakci misí SBOP na tyto hrozby a k jejich konkrétnější podpoře na základě strategické komunikace; je si vědom setrvalého nárůstu státem podporovaných útoků na orgány, instituce a agentury EU, včetně útoků na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), orgány členských států a vnitrostátní veřejné orgány;

108.

vyzývá k důkladnému pravidelnému přezkumu veškerých služeb, sítí, vybavení a hardwaru používaných orgány, institucemi, agenturami, delegacemi, misemi a delegacemi EU s cílem zvýšit jejich odolnost vůči kybernetickým hrozbám a vyloučit potenciálně nebezpečné programy a zařízení, jako jsou například ty, které vyvinula společnost Kaspersky Lab; naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily řádné pokyny a bezpečné nástroje pro zaměstnance; poukazuje na to, že je nutné zvyšovat informovanost o používání zabezpečených služeb a sítí v rámci institucí a orgánů veřejné správy, mj. i na pracovních cestách; bere na vědomí bezpečnostní výhody síťových operačních systémů s otevřeným zdrojovým kódem, které jsou široce využívány spojeneckými vojenskými a vládními agenturami, stejně jako důvěru vkládanou v tyto systémy;

109.

poukazuje na význam účinné a včasné úzké koordinace mezi různými orgány, institucemi a agenturami EU specializovanými na kybernetickou bezpečnost, jako je skupina pro reakci na počítačové hrozby pro orgány EU (CERT-EU), jejíž operační kapacity je třeba v plné míře rozvíjet, stejně jako Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a připravovaná společná kybernetická jednotka, která bude zajišťovat koordinovanou reakci na rozsáhlé kybernetické hrozby v EU; vítá probíhající strukturovanou spolupráci mezi týmem CERT-EU a agenturou ENISA; vítá také plány na vytvoření pracovní skupiny EU pro zpravodajství v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci zpravodajského a situačního střediska EU (INTCEN), která by pokročila ve strategické spolupráci v oblasti zpravodajství o kybernetických hrozbách; oceňuje nedávné iniciativy generálních tajemníků orgánů EU, které mají vést k vypracování společných pravidel v oblasti informací a kybernetické bezpečnosti;

110.

se zájmem očekává dvojici návrhů nařízení, které připravuje Komise a kterými se zřizuje normativní rámec pro bezpečnost informací a kybernetickou bezpečnost ve všech orgánech, institucích a agenturách EU, a je toho názoru, že tato nařízení by měla zahrnovat budování kapacit a odolnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily dodatečné finanční prostředky a zdroje na kybernetickou bezpečnost orgánů EU, a umožnily jim tak čelit výzvám v prostředí neustále se vyvíjejících hrozeb;

111.

se zájmem očekává zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o auditu kybernetické bezpečnosti, která má vyjít začátkem roku 2022;

112.

žádá důkladné vyšetření údajných případů infiltrace zahraničních občanů mezi pracovníky orgánů EU; vyzývá k přezkumu a případné revizi postupů při náboru zaměstnanců, včetně jejich lustrace před náborem, s cílem odstranit mezery umožňující pronikání zahraničních agentů; vyzývá řídící orgány Parlamentu, aby zlepšily postupy prověřování zaměstnanců a zpřísnily pravidla a kontroly při vstupu do jeho prostor, aby se zabránilo tomu, aby měly osoby úzce spojené se zahraničními zájmy přístup na důvěrné schůzky a k důvěrným informacím; vyzývá belgické orgány, aby přezkoumaly a aktualizovaly vnitrostátní rámec pro boj proti špionáži a umožnily tak účinné odhalování, stíhání a postihování pachatelů; vyzývá ostatní členské státy k přijetí podobných opatření na ochranu institucí a agentur EU na jejich území;

113.

vyzývá všechny orgány EU, aby s cílem zmírnit a eliminovat kybernetická i nekybernetická bezpečnostní rizika a těmto rizikům předcházet zvyšovaly prostřednictvím náležitých školení a pokynů informovanost svých zaměstnanců; žádá, aby bylo pro všechny zaměstnance (včetně stážistů) a poslance EP zavedeno povinné pravidelné školení v oblasti bezpečnosti a IKT; vyzývá k pravidelnému cílenému mapování zahraničního vlivu v rámci orgánů EU a k posuzování tohoto rizika;

114.

zdůrazňuje, že musejí existovat řádné postupy krizového řízení pro případy manipulace s informacemi, jejichž součástí by měly být systémy varování spojující různé administrativní úrovně a odvětví, s cílem zajistit vzájemné předávání informací a zabránit šíření zmanipulovaných informací; vítá v tomto ohledu systém včasného varování (RAS) a postup včasného varování zavedený před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 a také postupy zavedené v Komisi a administrativních orgánech Parlamentu, které umožňují varovat před možnými případy narušujícími fungování těchto orgánů nebo demokratických procesů EU; žádá správu EU, aby posílila své monitorování, mimo jiné zřízením centrálního úložiště a nástroje pro sledování incidentů, a aby vytvořila soubor společných nástrojů, který by byl aktivován v případě vydání výstrahy RAS;

115.

vyzývá k povinné transparentnosti cest, které cizí země a cizí subjekty nabízejí úředníkům orgánů EU, včetně poslanců EP, akreditovaným parlamentním asistentům a poradcům skupin a také státním úředníkům, mimo jiné pokud jde o jméno osoby pověřené prováděním plateb, náklady na cestu a uváděné důvody cesty; připomíná, že tyto organizované cesty nelze považovat za oficiální delegace Parlamentu, a vyzývá k zavedení přísných sankcí, pokud by tato podmínka nebyla dodržena; zdůrazňuje, že neformální „skupiny pro přátelství“ mohou podrývat práci oficiálních orgánů Parlamentu, poškozovat jeho pověst a mařit ucelenost jeho činnosti; naléhavě vyzývá řídící orgány Parlamentu, aby zvýšily transparentnost a odpovědnost těchto skupin, prosazovaly stávající pravidla a v případě, že jsou tyto skupiny pro přátelství zneužívány třetími zeměmi, přijaly nezbytná opatření; žádá kvestory, aby vypracovali a vedli přístupný aktuální rejstřík skupin pro přátelství a prohlášení o přátelství;

Vměšování za pomoci globálních aktérů prostřednictvím získávání elit, národnostních diaspor, univerzit a kulturních událostí

116.

odsuzuje všechny typy získávání elit i metodu kooptování vysoce postavených úředníků a bývalých politiků EU, kterou používají zahraniční společnosti s vazbami na vlády, jež se aktivně podílejí na vměšování namířeném proti EU, a vyjadřuje politování nad nedostatečným vymáháním práva a nedostatkem nástrojů, které jsou potřebné k tomu, aby se těmto praktikám zabránilo; domnívá se, že předávání důvěrných informací, které byly získány v průběhu veřejných mandátů nebo při výkonu funkce státních zaměstnanců, na úkor strategických zájmů EU a jejích členských států by mělo mít právní následky a mělo by být spojeno s přísnými sankcemi, včetně okamžitého propuštění, příp. vyloučení z budoucích výběrových řízení unijních orgánů; domnívá se, že prohlášení o příjmech a majetku těchto osob by měla být veřejně přístupná;

117.

vyzývá Komisi, aby s cílem ukončit praxi „otáčivých dveří“ podněcovala a koordinovala opatření proti získávání elit, například tím, že bude u komisařů EU a vysoce postavených úředníků EU bez výjimek vymáhat přechodné období po skončení funkce a doplní jej povinností podávat zprávy a strukturovanými pravidly, která by umožnila řešit problém získávání elit na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda stávající požadavky na přechodné období po skončení funkce stále splňují svůj účel; zdůrazňuje, že bývalí unijní politici a státní úředníci by měli upozorňovat specializovaný kontrolní orgán na případy, kdy se na ně obrátil cizí stát, a měli by získat ochranu poskytovanou oznamovatelům; vyzývá všechny členské státy, aby pro své politické vedení zavedly a harmonizovaly přechodné období po skončení funkce a zajistily zavedení opatření a systémů, které by vyžadovaly, aby veřejní činitelé vydali prohlášení o své externí činnosti, zaměstnání, investicích, majetku a významných darech či výhodách, z nichž může vyplývat střet zájmů;

118.

je znepokojen integrovanými lobbistickými strategiemi, které spojují průmyslové zájmy a zahraničněpolitické cíle, zejména pokud upřednostňují zájmy autoritářského státu; vyzývá proto orgány EU, aby reformovaly rejstřík transparentnosti, mj. na základě zavedení přísnějších pravidel týkajících se transparentnosti, mapováním zahraničního financování lobbingu souvisejícího s EU a zajištěním zápisu, který umožní zjistit, zda se jedná o financování pocházející od zahraničních vlád; vyzývá k účinné spolupráci všech orgánů EU v této oblasti; domnívá se, že osvědčeným postupem hodným následování je australský systém pro transparentnost zahraničního vlivu;

119.

vyzývá členské státy, aby v souladu s osvědčenými postupy jiných podobně smýšlejících demokracií zvážily zavedení systému evidence případů zahraničního vlivu a vytvoření vládního rejstříku oznámených činností vykonávaných pro cizí stát nebo jeho jménem;

120.

je znepokojen tím, že se zahraniční autoritářské státy pokoušejí kontrolovat diaspory žijící na půdě EU; poukazuje na zásadní úlohu, již hraje čínská Jednotná fronta, která je oddělením přímo podřízeným ústřednímu výboru Komunistické strany Číny a má za úkol koordinovat čínskou strategii zahraničního vměšování udržováním přísné kontroly nad jednotlivými Číňany a i nad čínskými společnostmi v zahraničí; poukazuje na zkušenosti, které má s Jednotnou frontou Austrálie a Nový Zéland;

121.

zdůrazňuje, že úsilí Kremlu o zneužívání menšin v členských státech EU jako nástroje k provádění tzv. krajanské politiky, zejména v pobaltských státech a zemích východního sousedství, je součástí geopolitické strategie Putinova režimu, jejímž cílem je rozdělovat společnost v EU a prosazovat koncepci „ruského světa“, kterou se snaží ospravedlnit expanzi režimu; konstatuje, že mnoho ruských „soukromých nadací“, „soukromých podniků“, „mediálních organizací“ a „nevládních organizací“ je buď ve vlastnictví státu, nebo jsou s ruským státem skrytě propojeny; zdůrazňuje, že při dialogu s ruskou občanskou společností je nesmírně důležité rozlišovat mezi organizacemi, které se vyhýbají vlivu ruské vlády, a těmi, které mají vazby na Kreml; připomíná, že existují rovněž důkazy o ruském vměšování a manipulaci v mnoha západních liberálních demokraciích a o aktivní podpoře extremistických sil a radikálně smýšlejících subjektů s cílem podpořit destabilizaci Unie; konstatuje, že Kreml v rámci svého dezinformačního ekosystému široce využívá kulturu, včetně populární hudby, audiovizuálního obsahu a literatury; odsuzuje snahu Ruska nepřiznat historii sovětských zločinů a namísto toho představit nový ruský narativ;

122.

je znepokojen pokusy turecké vlády ovlivňovat osoby tureckého původu s cílem využívat tureckou diasporu ke zprostředkovávání postojů Ankary a rozdělování evropské společnosti, zejména prostřednictvím organizace Presidency for Turks Abroad and Related Communities (YTB); odsuzuje otevřené pokusy Turecka využívat svou diasporu v Evropě k ovlivňování průběhu voleb;

123.

odsuzuje snahy Ruska využívat etnického napětí na západním Balkáně k rozdmýchávání konfliktů a rozdělování komunit, což by mohlo vést k destabilizaci celého regionu; je znepokojen snahou pravoslavné církve propagovat v zemích, jako je Srbsko, Černá Hora a Bosna a Hercegovina (zejména její součást Republika srbská), Rusko jako ochránce tradičních rodinných hodnot a upevňovat vztahy mezi státem a církví; je znepokojen tím, že země jako Maďarsko a Srbsko pomáhají Číně a Rusku při dosahování jejich geopolitických cílů; doporučuje svolat k dialogu občanskou společnost a soukromý sektor západního Balkánu s cílem koordinovat úsilí v oblasti boje proti dezinformacím v tomto regionu s důrazem na výzkum a analýzu a využití poznatků o daném regionu; vyzývá Komisi, aby vybudovala infrastrukturu, která by umožňovala reagovat na krátkodobé i dlouhodobé dezinformační hrozby na západním Balkáně na základě důkazů; vyzývá ESVČ, aby zaujala proaktivnější postoj a spíše než na obranu důvěryhodnosti EU v regionu se zaměřovala na její budování a aby rozšířila monitorování prováděné oddělením StratCom s cílem zaměřovat se na přeshraniční dezinformační hrozby pocházející ze zemí západního Balkánu a jejich sousedů;

124.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy zajistily větší podporu zemím Východního partnerství, zejména prostřednictvím spolupráce na budování odolnosti státu a společnosti vůči dezinformacím a ruské státní propagandě, s cílem čelit strategickému oslabování a fragmentaci jejich společnosti a institucí;

125.

je znepokojen extrateritoriálním uplatňováním donucovacích opatření vyplývajících z nového hongkongského zákona o národní bezpečnosti a čínského zákona o potírání zahraničních sankcí ve spojení s extradičními dohodami, které Čína uzavřela s jinými zeměmi, což jí umožňuje zavádět rozsáhlá odrazující opatření proti nečínským státním příslušníkům, kteří Čínu kritizují, jako například v nedávné době proti dvěma dánským poslancům, a čínské odvetné sankce namířené proti pěti poslancům Evropského parlamentu, podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva, třem poslancům z členských států EU, politickému a bezpečnostnímu výboru Rady EU, dvěma evropským vědcům a dvěma evropským analytickým střediskům v Německu a Dánsku; vyzývá všechny členské státy, aby se vydávání bránily a odmítaly je a aby případně poskytovaly dotyčným osobám vhodnou ochranu s cílem zabránit možnému porušování lidských práv;

126.

je znepokojen vysokým počtem evropských univerzit, škol a kulturních středisek zapojených do partnerství s čínskými subjekty, mj. s Konfuciovými instituty, která umožňují krádeže vědeckých poznatků a přísnou kontrolu nad veškerými s Čínou souvisejícími tématy v oblasti výzkumu a výuky, což představuje porušení ústavní ochrany akademické svobody a autonomie, i nad rozhodováním o kulturních aktivitách souvisejících s Čínou; obává se, že by takové kroky mohly vést ke ztrátě znalostí o otázkách souvisejících s Čínou a že by EU přišla o potřebné kompetence; je znepokojen například tím, že Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky v roce 2014 sponzoroval China Library of the College of Europe (23); je hluboce znepokojen čínským nátlakem a pokusy o cenzuru muzea v Nantes v souvislosti s výstavou o Čingischánovi, která byla původně plánována na rok 2020 (24); vyzývá Komisi, aby s cílem řešit zahraniční vměšování do kulturního a vzdělávacího sektoru usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

127.

je znepokojen případy skrytého financování výzkumu prováděného v Evropě, včetně čínských pokusů o přetahování talentů prostřednictvím „Plánu tisíce talentů“ (Thousand Talents Plan) a stipendií Konfuciových institutů, a případy záměrného prolínání vojenských a civilních vědeckých projektů prostřednictvím čínské strategie civilně-vojenské fúze; upozorňuje na pokusy čínských vysokoškolských institucí podepisovat s partnerskými institucemi v Evropě dohody o společném záměru, které obsahují ustanovení, jež prosazují čínskou propagandu nebo podporují stanoviska Čínské komunistické strany či politické iniciativy, jako je iniciativa Pásmo a cesta, čímž obcházejí a podkopávají oficiální stanovisko vlády příslušné země; žádá kulturní, akademické a nevládní instituce, aby zvýšily transparentnost, pokud jde o vliv Číny, a vyzývá je, aby zveřejňovaly veškeré výměny a kontakty s čínskou vládou a souvisejícími organizacemi;

128.

odsuzuje rozhodnutí maďarské vlády otevřít pobočku univerzity Fudan a současně uzavřít Středoevropskou univerzitu v Budapešti; je vzhledem k riziku, že se citlivé údaje, technologie a výsledky výzkumu dostanou do cizích zemí, znepokojen rostoucí finanční závislostí evropských univerzit na Číně a dalších cizích státech a důsledky, které může mít tato závislost na akademické svobody; poukazuje na význam akademické svobody při řešení dezinformačních kampaní a operací zaměřených na šíření vlivu cizích států; vybízí tyto instituce, aby před navazováním nových partnerství se zahraničními partnery prováděly podrobné posouzení zranitelnosti; zdůrazňuje, že akademičtí pracovníci by měli být proškoleni, aby mohli oznamovat skryté financování nebo skrytý vliv prostřednictvím specializované horké linky, a že ti, kteří tuto linku využijí, by měli být coby oznamovatelé vždy chráněni; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby financování geopolitického výzkumu na evropských univerzitách pocházelo z evropských zdrojů; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy ke zvýšení transparentnosti zahraničního financování univerzit, nevládních organizací a skupin odborníků, například prostřednictvím povinných prohlášení o darech, náležité péče o jejich zdroje financování a zveřejňování finančních prostředků, věcných příspěvků a dotací od zahraničních stran; vyzývá orgány členských států, aby přijaly účinná pravidla pro financování vysokoškolských institucí ze zahraničí, včetně přísných stropů a požadavků na podávání zpráv;

129.

zdůrazňuje, že podobná bezpečnostní rizika a krádeže duševního vlastnictví existují i v soukromém sektoru, kde mohou mít zaměstnanci přístup ke klíčovým technologiím a obchodnímu tajemství; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely akademické instituce i soukromý sektor k zavádění komplexních programů bezpečnosti a dodržování předpisů, včetně zvláštních bezpečnostních přezkumů nových smluv; upozorňuje, že v případě některých profesorů nebo zaměstnanců, kteří pracují na kritickém výzkumu a produktech, může být oprávněné zpřísnit omezení přístupu k systémům a sítím a zavést bezpečnostní prověrky;

130.

konstatuje, že revidovaná směrnice o modré kartě (25), která usnadňuje příchod kvalifikovaných migrantů ze zemí mimo EU, umožňuje čínským a ruským společnostem usazeným v Evropě například zvát kvalifikované migranty ze svých zemí; poukazuje na to, že by to mohlo členským státům ztížit kontrolu nad přílivem těchto občanů a vést k riziku zahraničního vměšování;

131.

konstatuje, že po celém světě, ale zejména v Evropě, dochází ke zřizování rostoucího počtu Konfuciových institutů; poznamenává, že Centrum pro jazykové vzdělávání a spolupráci, dříve známé jako Confucius Institute Headquarters nebo Hanban (Úřad Čínské jazykové rady pro mezinárodní spolupráci), které je odpovědné za program Konfuciových institutů po celém světě, je součástí čínské stranické a státní propagandy; vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly nezávislé kurzy čínského jazyka, do nichž by nebyl zapojen čínský stát či jeho přidružené organizace; domnívá se, že nedávno zřízené Národní čínské středisko ve Švédsku by mohlo sloužit jako důležitý příklad, jak v Evropě šířit nezávislé znalosti o Číně;

132.

domnívá se rovněž, že Konfuciovy instituty slouží jako platforma lobbingu pro čínské hospodářské zájmy a pro čínskou zpravodajskou službu a nábor agentů a špiónů; připomíná, že mnoho univerzit se kvůli riziku čínské špionáže a vměšování rozhodlo spolupráci s Konfuciovými instituty ukončit, jako například v roce 2016 univerzita v Düsseldorfu, v roce 2019 univerzity v Bruselu (VUB a ULB) a v roce 2020 univerzita v Hamburku a také všechny univerzity ve Švédsku; vyzývá k tomu, aby se nad svou současnou spoluprací zamyslelo více univerzit a aby zajistily, aby tato spolupráce neměla vliv na jejich akademickou svobodu; vyzývá členské státy, aby pečlivě sledovaly výuku, výzkum a další činnost v rámci Konfuciových institutů a aby v případě, že jsou údajná špionáž nebo vměšování podloženy jasnými důkazy, přijaly donucovací opatření na ochranu evropské hospodářské a politické svrchovanosti, včetně odepření financování nebo zrušení licencí přidruženým institucím;

133.

konstatuje, že zahraniční vměšování je možné rovněž sledovat v souvislosti s ovlivňováním náboženských institucí a jejich využíváním jako nástroje, jak o tom svědčí ruský vliv v pravoslavné církvi, zejména v Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, především v Republice srbské, a dále v Gruzii a částečně na Ukrajině, což je doprovázeno mimo jiné snahou o vnášení sváru mezi místní obyvatelstvo, vytvářením předpojatých dějepisných narativů a propagací agendy namířené proti EU, či jak dokládá turecký vliv šířený prostřednictvím mešit ve Francii a v Německu a vliv Saudské Arábie šířený v celé Evropě prostřednictvím salafistických mešit propagujících radikální islám; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší koordinaci ochrany náboženských institucí před zahraničním vměšováním, omezily financování a zvýšily jeho transparentnost; vyzývá členské státy, aby pečlivě sledovaly činnost náboženských institucí a v případě potřeby a na základě důkazů přijaly příslušná opatření, včetně odepření financování nebo odebrání licencí přidruženým institucím;

134.

vyzývá ESVČ, aby vypracovala studii o výskytu nepřátelských státních činitelů a jejich vlivu v evropských analytických střediscích, na univerzitách, v náboženských organizacích a mediálních institucích; vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby spolupracovaly se zúčastněnými stranami a odborníky a vedly s nimi systematický dialog s cílem přesně zmapovat a monitorovat zahraniční vliv v kulturní, akademické a náboženské oblasti; vyzývá k většímu sdílení obsahu mezi evropskými vnitrostátními vysílacími stanicemi, a to i v sousedních zemích;

135.

je znepokojen zprávami o zahraničních zásazích do evropských soudních systémů; upozorňuje zejména na výkon ruských rozsudků proti odpůrcům Kremlu evropskými soudy; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly informovanost justičních pracovníků a spolupracovaly s občanskou společností s cílem zabránit zneužívání mezinárodní justiční spolupráce a evropských tribunálů a soudů zahraničními vládami; vyzývá ESVČ, aby zadala studii o rozšíření a vlivu zahraničního vměšování do evropských soudních řízení; konstatuje, že na základě této studie bude možná nutné navrhnout změny týkající se požadavků na transparentnost a financování soudních řízení;

Odstrašování, připisování odpovědnosti a kolektivní protiopatření, včetně sankcí

136.

domnívá se, že sankční režimy, které nedávno zavedla EU, jako jsou restriktivní opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii a její členské státy (26), která byla přijata dne 17. května 2019, a globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv (Magnitského zákon EU) (27), který byl přijat dne 7. prosince 2020, prokázaly svůj přínos tím, že Evropské unii poskytly cenné nástroje pro odstrašování; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na přijetí nového režimu tematických sankcí, který by se zaměřoval na řešení závažného korupčního chování; připomíná, že sankční režimy proti kybernetickým útokům a v oblasti lidských práv byly použity dvakrát, a to v letech 2020 a 2021; naléhavě žádá, aby sankční režimy proti kybernetickým útokům získaly trvalý charakter, a vyzývá členské státy, aby si předávaly veškeré získané důkazy a zpravodajské informace s cílem přispět k vytvoření seznamů kybernetických sankcí;

137.

vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly další opatření proti zahraničnímu vměšování, včetně rozsáhlých dezinformačních kampaní, a proti hybridním hrozbám a hybridnímu vedení války, která by byla v plném souladu se svobodou projevu a informací, a to i ve formě zavedení režimu sankcí; domnívá se, že by to mělo v souladu s článkem 29 SEU a článkem 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (omezující opatření) zahrnovat zavedení meziodvětvového a asymetrického rámce sankcí a diplomatických sankcí, zákazu cestování, zmrazení majetku a odejmutí povolení k pobytu pro EU zahraničním osobám a jejich rodinným příslušníkům spojeným s pokusy o zahraniční vměšování, který by se měl co nejpřesněji zaměřit na osoby s rozhodovací pravomocí a orgány odpovědné za agresivní jednání, přičemž by se mělo zabránit mentalitě odvetných opatření, a který by byl pevně začleněn do pilíře společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a SBOP; vyzývá členské státy, aby zařadily zahraniční a domácí vměšování a dezinformace mezi neměnné body programu Rady pro zahraniční věci; vyzývá EU, aby jasně definovala, co je mezinárodně protiprávní jednání, a aby v důsledku této nové definice přijala minimální prahové hodnoty pro zahájení protiopatření, která by měla být doprovázena posouzením dopadů, aby byla zajištěna právní jistota; konstatuje, že Rada by měla mít možnost rozhodovat o sankcích souvisejících se zahraničním zasahováním většinou hlasů, nikoli jednomyslně; je toho názoru, že země zapojené do zahraničního vměšování a do manipulace s informacemi, jejichž účelem je destabilizovat situaci v EU, by měly nést náklady svých rozhodnutí a hospodářské, reputační, případně i diplomatické důsledky; vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v tomto ohledu předložili konkrétní návrhy;

138.

zdůrazňuje, že jakýkoli režim sankcí, jehož cílem má být zachování demokratických procesů, lidských práv a svobod, jak jsou definovány ve Smlouvách, musí obzvláště pečlivě zohledňovat dopady všech uložených sankcí na základní práva a svobody, aby bylo zajištěno dodržování Listiny základních práv, a musí být zároveň transparentní, pokud jde o důvody, na jejichž základě bylo rozhodnutí o uložení sankcí přijato; zdůrazňuje, že je na úrovni EU nutné zajistit větší jasnost, pokud jde o rozsah a dopad sankcí na přidružené osoby, jako jsou státní příslušníci a společnosti EU;

139.

domnívá se, že ačkoli se povaha těchto hybridních útoků liší, jejich nebezpečnost z hlediska hodnot Evropské unie a jejích členských států, jejich základních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a integrity a také z hlediska upevnění a podpory demokracie, právního státu, lidských práv, zásad mezinárodního práva a základních svobod může být značná, ať už z hlediska rozsahu těchto útoků, jejich povahy nebo jejich kumulativního účinku; vítá skutečnost, že evropský akční plán pro demokracii předpokládá, že Komise a ESVČ společně vypracují soubor nástrojů pro zahraniční vměšování a ovlivňování, včetně hybridních operací a jasného přičtení odpovědnosti za zlovolné útoky třetích stran a zemí na EU;

140.

poukazuje na to, že pochopení závažnosti dopadů určitých aktivit v oblasti zahraničního vměšování na demokratické procesy a vlivu této činnosti na výkon práv nebo povinností sílí i v mezinárodním měřítku; poukazuje v této souvislosti na změny přijaté v roce 2018 v novele australského zákona o národní bezpečnosti (špionáži a zahraničnímu vměšování), jejímž účelem je kriminalizovat skrytou a klamavou činnost zahraničních subjektů, které mají v úmyslu vměšovat se do politických či vládních procesů, ovlivňovat práva či povinnosti nebo podporovat zpravodajské aktivity cizí vlády, a v níž jsou vymezeny nové trestné činy, jako je „úmyslné zahraniční vměšování“;

141.

je si vědom toho, že podle čl. 21 odst. 3 SEU musí Unie zajistit soudržnost mezi různými oblastmi své vnější činnosti i mezi svou vnější činností a dalšími oblastmi politiky, jak jsou vymezeny ve Smlouvách; poukazuje v této souvislosti na to, že zahraniční vměšování, jako je hrozba, kterou představují zahraniční terorističtí bojovníci a skupiny ovlivňující jednotlivce, kteří se zdržují v EU, řeší rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu (28);

142.

zdůrazňuje, že sankce by v zájmu posílení jejich dopadu měly být ukládány kolektivně, a to pokud možno v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery, případně za účasti mezinárodních organizací na základě formální mezinárodní dohody a s přihlédnutím i k jiným typům reakce na útoky; konstatuje, že kandidátské a potenciálně kandidátské země by měly tyto sankce přijímat také, aby se přizpůsobily SZBP EU; bere na vědomí důležitou práci, kterou vykonala NATO v oblasti hybridních hrozeb, a připomíná v tomto ohledu komuniké ze zasedání NATO konaného dne 14. června 2021, v němž bylo znovu potvrzeno, že rozhodnutí o tom, kdy by určitý kybernetický útok vedl k uplatnění článku 5 Smlouvy o NATO, přijme Severoatlantická rada případ od případu a že dopad významných nepřátelských kumulativních kybernetických aktivit může být za určitých okolností považován za ozbrojený útok (29); zdůrazňuje, že EU a NATO by měly k hybridním hrozbám zaujmout prozíravější a strategičtější přístup zaměřený na motivy a cíle protivníků a také objasnit, v jakých případech je k tomu, aby se s hrozbou vypořádala, lépe vybavena EU a jaké jsou komparativní výhody jejich schopností; připomíná, že několik členských států EU není členem NATO, ale spolupracuje s touto organizací například prostřednictvím programu Partnerství pro mír a iniciativy Partnerství pro interoperabilitu, a proto zdůrazňuje, že spoluprací mezi EU a NATO nesmí být dotčena bezpečnostní a obranná politika členských států EU, které nejsou členy NATO, včetně těch, které vyznávají politiku neutrality; poukazuje na význam vzájemné pomoci a solidarity v souladu s čl. 42 odst. 7 SEU a článkem 222 SFEU a vyzývá EU, aby vypracovala konkrétní scénáře pro aktivaci těchto článků v případě hypotetického kybernetického útoku; vyzývá EU a všechny členské státy, aby tuto otázku propojily s ostatními aspekty svých vztahů se státy, které stojí za vměšováním a dezinformačními kampaněmi, zejména s Ruskem a Čínou;

Celosvětová spolupráce a multilateralismus

143.

je si vědom toho, že podobným destabilizačním operacím prováděným zahraničními státními i nestátními aktéry čelí mnoho demokratických zemí na celém světě;

144.

zdůrazňuje, že je nutné navázat celosvětovou mnohostrannou spolupráci mezi podobně smýšlejícími zeměmi v rámci mezinárodních fór o těchto zásadních otázkách, která by měla mít podobu partnerství založeného na společném porozumění a společných definicích a měla by vést ke stanovení mezinárodních norem a zásad; poukazuje na význam úzké spolupráce s USA a dalšími podobně smýšlejícími státy za účelem modernizace mnohostranných organizací; vítá v tomto ohledu summit pro demokracii a očekává, že jeho výsledkem budou konkrétní návrhy a opatření k řešení největších hrozeb, jimž dnes demokracie čelí, prostřednictvím společných opatření;

145.

domnívá se, že podobně smýšlející partneři by si na základě společného chápání situace měli vyměňovat osvědčené postupy a nalézat možnosti společné reakce na celosvětové, ale také společné tuzemské problémy, včetně kolektivních sankcí, ochrany lidských práv a demokratických norem; vyzývá EU, aby vedla diskusi o právních důsledcích zahraničního vměšování, prosazovala společné mezinárodní definice a pravidla pro přisuzování odpovědnosti a aby vytvořila mezinárodní rámec pro reakci na vměšování do voleb, s cílem vytvořit globální kodex zásad svobodných a odolných demokratických procesů;

146.

vyzývá EU a její členské státy, aby zvážily vhodné mezinárodní formáty, které by takové partnerství a spolupráci mezi podobně smýšlejícími partnery umožnily; vyzývá EU a její členské státy, aby na úrovni OSN zahájily proces s cílem přijmout globální úmluvu na podporu a obranu demokracie, v níž by byla stanovena společná definice zahraničního vměšování; vyzývá EU, aby navrhla soubor nástrojů pro globální obranu demokracie, který by byl součástí této úmluvy a který by obsahoval společná opatření a společné sankce proti zahraničnímu vměšování;

147.

vítá prohlášení NATO ze dne 14. června 2021, v němž se uznává narůstající problém, který představují kybernetické, hybridní a jiné asymetrické hrozby, včetně dezinformačních kampaní, a využívání nově vznikajících a stále sofistikovanějších diverzních technologií pro nepřátelské účely; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo ve spolupráci mezi EU a NATO v oblasti kybernetické obrany; vítá skutečnost, že Litva zřídila regionální středisko kybernetické obrany, do jehož činnosti jsou zapojeny USA a země Východního partnerství; podporuje užší spolupráci s partnerskými zeměmi v oblasti kybernetické obrany, pokud jde o výměnu informací a operativní činnost; vítá diskuse mezi USA a EU o mnohostranných kontrolách vývozu zboží v oblasti kybernetického sledování v rámci Rady pro obchod a technologie;

148.

vítá iniciativy, které již byly zejména na správní úrovni přijaty za účelem výměny poznatků o stavu hybridních útoků, včetně dezinformačních operací, v reálném čase, jako je systém včasného varování zřízený ESVČ, který je částečně otevřen podobně smýšlejícím třetím zemím, mechanismus rychlé reakce zřízený skupinou G7 a společná zpravodajská a bezpečnostní divize NATO;

149.

zdůrazňuje, že globální spolupráce by měla být založena na společných hodnotách, které by se odrážely ve společných projektech, do nichž by byly zapojeny mezinárodní organizace, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a UNESCO, a v jejichž rámci by docházelo k budování demokratických kapacit a udržitelného míru a bezpečnosti v zemích, které čelí podobným mezinárodním hrozbám v oblasti vměšování; vyzývá EU, aby na podporu nezávislé žurnalistiky v zemích, které se (potenciálně) připojí k EU, v zemích evropského sousedství a v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích zřídila Evropský fond pro demokratické sdělovací prostředky; upozorňuje na praktické potřeby, které pravidelně vyjadřují nezávislí novináři ze sousedních zemí, jako je pořízení technického pracovního vybavení;

150.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit problém zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu; vítá úsilí konference COP26 o přijetí univerzální definice zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu a o navržení opatření k řešení této otázky; vyzývá k tomu, aby byly s cílem vytvořit celosvětový kodex chování v oblasti dezinformací, který by poskytl základ pro Pařížskou dohodu o dezinformacích, vytvořeny modely, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu;

151.

poukazuje na to, že je důležité poskytnout kandidátským a potenciálně kandidátským zemím jasnou perspektivu a podporovat partnerské a sousední země, jako jsou země na západním Balkáně a země východního a jižního sousedství EU, jelikož Rusko, Turecko a Čína se snaží tyto země využívat jako laboratoř pro manipulaci s informacemi a vedení hybridní války s cílem podkopat EU; domnívá se, že USA jsou důležitým partnerem v boji proti zahraničnímu vměšování, dezinformačním kampaním a hybridním hrozbám v těchto regionech; je znepokojen zejména úlohou, kterou hraje Srbsko a Maďarsko při rozsáhlém šíření dezinformací do okolních zemí; zdůrazňuje, že EU by měla tyto země podporovat a spolupracovat s nimi, jak je stanoveno v nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (30); domnívá se, že její opatření mohou být realizována formou podpory přínosu EU a jejího pozitivního dopadu v regionu, financováním projektů zaměřených na zajištění svobody sdělovacích prostředků, posílení občanské společnosti a právního státu a prohlubováním spolupráce v oblasti mediální, digitální a informační gramotnosti, při současném respektování svrchovanosti těchto zemí; vyzývá v tomto ohledu k rozšíření kapacity ESVČ;

152.

vybízí EU a její členské státy k prohloubení spolupráce s Tchaj-wanem v boji proti zasahování nepřátelských třetích zemí a jejich dezinformacím, včetně výměny osvědčených postupů, společného přístupu k podpoře svobody sdělovacích prostředků a žurnalistiky, prohloubení spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetických hrozeb, zvyšování povědomí občanů o dané problematice a zlepšování celkové digitální gramotnosti obyvatelstva, s cílem posílit odolnost našich demokratických systémů; podporuje intenzivnější spolupráci mezi příslušnými evropskými a tchajwanskými vládními agenturami, nevládními organizacemi a analytickými středisky v této oblasti;

153.

vyzývá Parlament, aby aktivně podporoval narativ EU a hrál přední roli při prosazování výměny informací, aby za využití své rozsáhlé sítě meziparlamentních delegací vedl s partnerskými parlamenty po celém světě diskusi o osvědčených postupech a aby podporoval demokratické iniciativy a podpůrnou činnost koordinovanou jeho skupinou pro podporu demokracie a koordinaci voleb; zdůrazňuje, že je důležité úzce spolupracovat s poslanci ze třetích zemí prostřednictvím na míru upravených projektů, které by podporovaly evropskou perspektivu kandidátských a potenciálně kandidátských zemí;

154.

vyzývá ESVČ, aby posílila úlohu delegací EU a misí SBOP EU ve třetích zemích s cílem rozšířit jejich schopnost odhalovat dezinformační kampaně, které jsou organizovány zahraničními státními aktéry, a financovat vzdělávací projekty na upevnění demokratických hodnot a základních práv; důrazně doporučuje, aby s cílem navázat strukturální spolupráci v oblasti boje proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování došlo z podnětu ESVČ k vytvoření centra pro strategickou komunikaci, které by se mělo nacházet v Tchaj-peji; dále vyzývá delegace EU, aby přispěly k boji EU proti dezinformacím tím, že by příslušná rozhodnutí EU, jako jsou naléhavá usnesení Parlamentu, překládaly do jazyka země, do níž byly vyslány;

155.

vyzývá k tomu, aby se otázka zahraničního nepřátelského vměšování stala tématem nadcházejícího nového strategického kompasu EU;

156.

vyzývá k vytvoření stálé institucionální struktury v rámci Evropského parlamentu, která by se zabývala sledováním těchto doporučení s cílem systematicky řešit zahraniční vměšování a dezinformace v EU nad rámec stávajícího mandátu zvláštního výboru INGE; vyzývá k lepší institucionalizované výměně informací mezi Komisí, ESVČ a Parlamentem prostřednictvím tohoto orgánu;

o o

157.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 58.

(2) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 152.

(3) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 57.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2021)0428.

(5) Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1.

(6) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2021)0412.

(8) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 186.

(9) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

(10) https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/cybersecurity/

(11) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/BRP_CYBERSECURITY/BRP_CYBERSECURITY_CS.pdf

(12) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Lobbying in the 21st Century: Transparency, Integrity and Access (Lobbing ve 21. století: transparentnost, integrita a přístup) 2021, OECD Publishing, Paříž, k dispozici na adrese: https://doi.org/10.1787/c6d8eff8-en

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(14) Úř. věst. L 331, 20.9.2021, s. 8.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(16) https://www.europarl.europa.eu/cmsdata/232164/revised_Agenda%20item%207_Clare%20Melford_GDI_Deck_EU-Ad-funded_Disinfo.pdf

(17) Osoba, která daruje politické straně nebo kandidátovi peníze jiné osoby, ale použije přitom své vlastní jméno.

(18) Tato mezera se ve skutečnosti týká dvou různých situací, jde o krycí společnosti, které neprovozují skutečnou podnikatelskou činnost a jsou pouhým prostředkem pro krytí poskytnuté finanční podpory, a tuzemské dceřiné společnosti ovládané zahraničními mateřskými společnostmi, které umožňují tok peněz do politiky.

(19) Neziskové a třetí strany nemají povinnost zveřejňovat totožnost svých dárců, ale v několika členských státech EU mohou financovat politické strany a kandidáty.

(20) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (COM(2020)0823).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 8).

(23) https://www.coleurope.eu/events/official-inauguration-china-library

(24) https://www.chateaunantes.fr/expositions/fils-du-ciel-et-des-steppes/

(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES (Úř. věst. L 382, 28.10.2021, s. 1).

(26) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ%3AL%3A2019%3A129I%3ATOC

(27) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:L:2020:410I:TOC

(28) Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.

(29) https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_185000.htm

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/97

P9_TA(2022)0065

Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 s návrhy Komisi o režimech občanství pro investory a režimech pobytu pro investory (2021/2026(INL))

(2022/C 347/08)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na čl. 4 odst. 3 a na článek 49 Smlouvy o Evropské unii,

—	s ohledem na čl. 21 odst. 1 a 2, čl. 77 odst. 2 písm. a), čl. 79 odst. 2 a články 80, 82, 87, 114, 311, 337 a 352 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7, 8 a 20 této listiny,

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména na článek 8 této úmluvy,

—	s ohledem na směrnici Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (1) („směrnice o sloučení rodiny“),

—	s ohledem na směrnici Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (2) („směrnice o dlouhodobém pobytu“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (4),

—	s ohledem na kodaňská kritéria a na soubor pravidel Unie (acquis), které kandidátská země musí přijmout, zavést a prosadit, aby byla způsobilá ke vstupu do Unie, zejména jejich kapitoly 23 a 24,

—	s ohledem na výzvy Komise ze dne 20. října 2020 adresované Kypru a Maltě, jimiž se zahajují řízení pro porušení povinnosti, pokud jde o jejich režimy občanství pro investory,

—	s ohledem na dopis Komise Bulharsku ze dne 20. října 2020, v němž jsou zdůrazněny obavy týkající se režimu občanství pro investory a požadují se další podrobnosti,

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. ledna 2019 nazvanou „Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory v Evropské unii“,

—	s ohledem na prezentaci Komise ze dne 20. července 2021 týkající se balíčku čtyř legislativních návrhů na posílení pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o občanství EU na prodej (5), ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (6), ze dne 18. prosince 2019 o právním státu na Maltě po nedávných odhaleních v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové (7), ze dne 10. července 2020 o komplexní politice Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu – akční plán Komise a další aktuální vývoj (8), ze dne 17. prosince 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (9) a ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě (10),

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu ze dne 17. října 2018„Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory v EU“,

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu ze dne 22. října 2021 nazvanou „Možná opatření EU v oblasti režimů občanství a pobytu pro investory – posouzení evropské přidané hodnoty“ (dále jen „studie EPRS EAVA“),

—	s ohledem na studii společnosti Milieu Ltd z července 2018 pro Komisi s názvem „Věcná analýza režimů pro investory členských států udělujících občanství nebo pobyt státním příslušníkům třetích zemí investujícím v uvedeném členském státě – Přehled studie“,

—

s ohledem na činnost Monitorovací skupiny pro demokracii, právní stát a základní práva (DRFMG), zřízené v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, v této záležitosti, zejména její výměny názorů mimo jiné s Komisí, akademickou obcí, občanskou společností a novináři dne 19. prosince 2019, 11. září 2020 a 4. prosince 2020 a její návštěvu na Maltě dne 19. září 2018;

—	s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0028/2022),

vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise von der Leyenová se před svým potvrzením Parlamentem zavázala v Politických směrech pro příští Evropskou komisi na období 2019–2024 (11) podporovat právo Parlamentu na iniciativu a zavázala se reagovat legislativním aktem, pokud Parlament přijme usnesení požadující, aby Komise předložila legislativní návrhy;

B.	vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie dne 16. září 2020 uvedla: „Ať už jde o nadřazenost evropského práva, svobodu tisku, nezávislost soudnictví nebo prodej ‚zlatých pasů‘, evropské hodnoty nejsou na prodej.“;

vzhledem k tomu, že několik členských států uplatňuje režimy občanství pro investory (CBI) a pobytu pro investory (RBI), které státním příslušníkům třetích zemí udělují občanství nebo status rezidenta výměnou především za finanční úplatu v podobě „pasivních“ kapitálových investic; vzhledem k tomu, že takové režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) se vyznačují minimálními nebo žádnými požadavky na fyzickou přítomnost a ve srovnání s konvenčními kanály nabízejí „rychlou cestu“ k občanství nebo pobytu v členském státě; vzhledem k tomu, že čas na vyřizování žádostí se mezi členskými státy značně liší (12); vzhledem k tomu, že snadnost získání občanství nebo pobytu prostřednictvím těchto režimů je v příkrém kontrastu s překážkami v případě žádostí o mezinárodní ochranu, legální migrací nebo snahou o naturalizaci běžnými cestami;

vzhledem k tomu, že existence režimů občanství pro investory (CBI) se týká všech členských států, protože rozhodnutí jednoho členského státu udělit občanství pro investory automaticky uděluje práva ve vztahu k ostatním členským státům, zejména práva volného pohybu, právo volit a kandidovat v místních a evropských volbách, právo na konzulární ochranu náležející osobám, jejichž země mimo Unii nemají zastoupení, a práva na přístup na vnitřní trh za účelem výkonu hospodářské činnosti; vzhledem k tomu, že režimy občanství pro investory (CBI) a režimy pobytu pro investory (RBI) jednotlivých členských států rovněž vytvářejí významné externality i v jiných členských státech, jako jsou rizika korupce a praní peněz; vzhledem k tomu, že tyto externality vyžadují regulaci ze strany Unie;

E.	vzhledem k tomu, že občanství Unie je jedinečným a základním statusem, který je občanům Unie přiznán jako doplněk státní příslušnosti a představuje jeden z nejvýznamnějších úspěchů integrace Unie a přiznává občanům stejná práva v celé Unii;

vzhledem k tomu, že udělování státní příslušnosti je výsadou členských států, tato výsada musí být vykonávána v dobré víře, v duchu vzájemného respektu, transparentně, v souladu se zásadou loajální spolupráce a při plném souladu s právem Unie; vzhledem k tomu, že Unie přijala opatření k harmonizaci cest pro legální migraci do Unie a práv spojených s pobytem, jako je směrnice o dlouhodobém pobytu;

vzhledem k tomu, že uplatňování režimů občanství pro investory (CBI) vede ke komodifikaci občanství Unie; vzhledem k tomu, že komodifikace práv porušuje hodnoty Unie, zejména rovnost; vzhledem k tomu, že na cesty legální migrace do Unie a práva spojená s pobytem se již vztahují právní předpisy Unie, například směrnice o dlouhodobém pobytu;

vzhledem k tomu, že Bulharsko, Kypr a Malta mají v současné době zavedeny právní předpisy, které umožňují fungování režimů občanství pro investory (CBI); vzhledem k tomu, že bulharská vláda předložila právní předpisy k ukončení svého režimu občanství pro investory (CBI); vzhledem k tomu, že kyperská vláda dne 13. října 2020 oznámila, že pozastaví svůj režim občanství pro investory (CBI); vzhledem k tomu, že kyperská vláda oznámila, že dokončila posuzování všech nevyřízených žádostí o kyperské občanství obdržených před listopadem 2020; vzhledem k tomu, že některé jiné členské státy rovněž udělují velkým investorům občanství s využitím mimořádných postupů;

vzhledem k tomu, že Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko v současnosti provozují režimy pobytu pro investory (RBI) s minimální úrovní investic v rozmezí od 60 000 EUR (Lotyšsko) do 1 250 000 EUR (Nizozemsko); vzhledem k tomu, že přilákání investic je obvyklou metodou pro udržení dobře fungujících ekonomik členských států, ale nemělo by představovat právní a bezpečnostní riziko pro občany Unie;

vzhledem k tomu, že studie EPRS EAVA odhaduje, že v rámci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory bylo od roku 2011 do roku 2019 schváleno 42 180 žádostí a více než 132 000 osob, včetně rodinných příslušníků žadatelů ze třetích zemí, získalo pobyt nebo občanství v členských státech prostřednictvím režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) s celkovými investicemi odhadovanými na 21,4 miliardy EUR (13);

vzhledem k tomu, že žádosti v rámci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) jsou často zpracovávány s pomocí obchodních zprostředkovatelů, kteří mohou obdržet určité procento z poplatku za žádost; vzhledem k tomu, že v některých členských státech hráli obchodní zprostředkovatelé úlohu při rozvoji a podpoře režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI);

L.	vzhledem k tomu, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Kypru a Maltě z toho důvodu, že udělování občanství Unie za předem stanovené platby nebo investice bez jakékoli vazby na dotčené členské státy podkopává podstatu občanství Unie;

vzhledem k tomu, že režimy občanství pro investory (CBI) a režimy pobytu pro investory (RBI) představují v různé míře rizika, včetně rizika korupce, praní peněz, bezpečnostních hrozeb, vyhýbání se daňovým povinnostem, makroekonomické nerovnováhy, tlaku na odvětví nemovitostí, čímž se snižuje přístup k bydlení a narušuje integrita vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že z důvodu nedostatečných informací a transparentnosti je obtížné rozsah rizik doložit a že tato rizika nejsou v současnosti dostatečně řízena, což má za následek slabé prověřování a nedostatek náležité péče, pokud jde o žadatele v rámci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory v členských státech; vzhledem k tomu, že by měla být řádně posouzena všechna rizika a měla by být zvýšena transparentnost provádění a důsledků těchto programů;

N.	vzhledem k tomu, že z výzkumu vyplývá, že členské státy s režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) jsou náchylnější k rizikům souvisejícím s finančním tajemstvím a korupcí než jiné členské státy;

vzhledem k tomu, že stávající právo Unie nestanoví systematické nahlížení do rozsáhlých informačních systémů Unie za účelem ověření spolehlivosti žadatelů v rámci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI); vzhledem k tomu, že stávající pravidla Unie a vnitrostátní pravidla nevyžadují, aby před udělením občanství nebo pobytu v rámci režimu občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) byly provedeny postupy prověřování; vzhledem k tomu, že členské státy ne vždy nahlížejí do databází, uplatňují důkladné postupy nebo sdílejí výsledky kontrol a postupů;

P.	vzhledem k tomu, že Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala pokyny k omezení obcházení společného standardu pro oznamování prostřednictvím zneužívání režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) (14);

vzhledem k tomu, že iniciativa Komise ohledně zřízení skupiny odborníků pro režimy občanství pro investory a pobytu pro investory byla zaměřena na to, aby se zástupci členských států dohodli na společném souboru bezpečnostních kontrol, ale tato skupina nenavrhla takový společný soubor bezpečnostních kontrol; vzhledem k tomu, že tato skupina se od roku 2019 nesešla;

vzhledem k tomu, že některé třetí země uvedené v příloze II nařízení (EU) 2018/1806, jejichž občané mají bezvízový přístup do Unie, uplatňují režimy občanství pro investory (CBI) s nízkými nebo žádnými požadavky na pobyt a slabými bezpečnostními kontrolami, zejména s ohledem na předpisy týkající se boje proti praní peněz; vzhledem k tomu, že tyto režimy občanství pro investory (CBI) jsou inzerovány jako „zlaté pasy“ s výslovným účelem usnadnit bezvízové cestování do Unie; vzhledem k tomu, že některé kandidátské země uplatňují podobné systémy s očekávanou přidanou výhodou budoucího členství v Unii;

S.	vzhledem k tomu, že příjemci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI), jakmile získají nový status pobytu nebo občanství, začnou okamžitě využívat svobodu pohybu (15) v schengenském prostoru;

T.	vzhledem k tomu, že právo třetích zemí umožnit svým občanům změnit si jméno představuje riziko, protože státní příslušníci třetích zemí by mohli získat občanství třetí země v rámci režimu občanství pro investory (CBI) a poté si změnit jméno a vstoupit do Unie pod tímto novým jménem;

vzhledem k tomu, že kyperské orgány dne 15. října 2021 oznámily, že odeberou občanství 39 zahraničním investorům a šesti členům jejich rodin, kteří se stali kyperskými občany v rámci režimu občanství pro investory (CBI); vzhledem k tomu, že o něco více než polovina z 6 779 pasů vydaných Kyprem v rámci tohoto režimu v letech 2007 až 2020 byla vydána, aniž by byla provedena dostatečná prověrka žadatelů (16);

V.	vzhledem k tomu, že v roce 2019 Komise dospěla k závěru, že chybí jasné statistiky o obdržených, přijatých a zamítnutých žádostech o občanství pro investory a pobyt pro investory (CBI/RBI) nebo jsou nedostatečné;

vzhledem k tomu, že režimy pobytu pro investory (RBI) jsou svou povahou velmi specifické; vzhledem k tomu, že jakékoli změny právních předpisů Unie zavedené pro žadatele v rámci režimů pobytu pro investory (RBI) by měly být zaměřeny na tento konkrétní typ pobytu a neměly by mít nepříznivý vliv na práva žadatelů o jiné typy pobytu, jako jsou studenti, pracovníci a rodinní příslušníci; vzhledem k tomu, že vyšší úroveň bezpečnostních kontrol žadatelů v rámci režimů pobytu pro investory (RBI) by se neměla vztahovat na ty, kteří žádají o pobyt v Unii v rámci existujících systémů pobytu v právních předpisech Unie;

X.	vzhledem k tomu, že vláda Černé Hory se nerozhodla ukončit svůj režim občanství pro investory (CBI), ačkoli naznačila, že je důležité tento režim co nejdříve zcela a účinně ukončit; vyzývá vládu Černé Hory, aby tak neprodleně učinila;

domnívá se, že režimy udělující státní příslušnost na základě finančních investic (CBI), známé také jako „zlaté pasy“, jsou z etického, právního a hospodářského hlediska problematické a představují několik závažných bezpečnostních rizik pro občany Unie, jako jsou rizika vyplývající z praní peněz a korupce; domnívá se, že absence společných norem a harmonizovaných pravidel pro režimy udělování povolení k pobytu na základě finančních investic (RBI) může rovněž představovat bezpečnostní rizika, ovlivnit volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru a přispět k narušení integrity Unie;

připomíná svůj postoj, že režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) ze své podstaty představují řadu vážných rizik a měly by být postupně všemi členskými státy zrušeny (17); znovu opakuje, že od svého usnesení ze dne 16. ledna 2014 o občanství EU na prodej nepřijala Komise a členské státy dostatečné kroky k boji proti těmto režimům;

domnívá se, že režimy občanství pro investory (CBI) podkopávají podstatu občanství Unie, které představuje jeden z nejvýznamnějších úspěchů integrace Unie tím, že poskytuje občanům Unie jedinečný a základní status a zahrnuje právo volit v evropských a místních volbách;

domnívá se, že občanství Unie není zboží, které lze uvádět na trh nebo prodávat, a jako takové nebylo nikdy ve Smlouvách koncipováno;

uznává, že úprava získávání státní příslušnosti je především v pravomoci členského státu, ale zdůrazňuje, že tuto pravomoc je třeba vykonávat v dobré víře, v duchu vzájemného respektu, transparentně, s náležitou péčí a řádnou kontrolou, v souladu se zásadou loajální spolupráce a při důsledném dodržování práva Unie (18); domnívá se, že pokud členské státy nejednají v plném souladu s těmito normami a zásadami, vzniká právní důvod pro zákrok ze strany Unie; domnívá se, že lze říci, že pravomoc Unie by mohla nastat také na základě čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o některé aspekty práva členských států týkající se státní příslušnosti (19);

je přesvědčen, že výhodné podmínky a zrychlené postupy stanovené pro investory v rámci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) jsou ve srovnání s podmínkami a postupy pro ostatní státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí získat mezinárodní ochranu, pobyt nebo občanství, diskriminační, postrádají spravedlnost a představují riziko narušení integrity acquis Unie v oblasti azylu a migrace;

domnívá se, že režimy občanství pro investory (CBI) je třeba odlišovat od režimů pobytu pro investory (RBI) kvůli podstatnému rozdílu v závažnosti rizik, která představují, a proto vyžadují přizpůsobené legislativní a politické přístupy Unie; uznává souvislost mezi režimy pobytu pro investory (RBI) a občanstvím, protože získaný pobyt může usnadnit přístup k občanství;

konstatuje, že tři členské státy mají příslušné právní předpisy, které umožňují režimy občanství pro investory (CBI), a to Bulharsko (ačkoli bulharská vláda předložila legislativní návrh, aby byl tento režim v zemi ukončen), Kypr a Malta, a že dvanáct členských států má režimy pobytu pro investory (RBI), všechny s rozdílnými částkami a možnostmi investic a s rozdílnými standardy kontrol a postupů; vyjadřuje politování nad tím, že nesrovnalosti by mohly vyvolat soutěž o žadatele mezi členskými státy a riziko, že dojde ke snížení úrovně prověřování a omezení náležité péče, aby se zvýšilo využívání režimů (20);

domnívá se, že úloha zprostředkovatelů při rozvoji a podpoře režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI), jakož i při přípravě jednotlivých žádostí, často bez transparentnosti nebo odpovědnosti, představuje střet zájmů náchylný ke zneužívání, a proto se vyžaduje přísná a závazná regulace těchto zprostředkovatelů nad rámec pouhé samoregulace a kodexů chování; žádá o ukončení služeb zprostředkovatelů v případě režimů občanství pro investory (CBI);

10.

vyjadřuje politování nad nedostatkem komplexních bezpečnostních kontrol, prověřovacích postupů a náležité péče v členských státech, které mají zavedeny režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI); podotýká, že členské státy ne vždy nahlížejí do dostupných databází Unie a nevyměňují si informace o výsledcích těchto kontrol a postupů, což umožňuje další po sobě jdoucí žádosti o režim občanství pro investory a pobyt pro investory (CBI/RBI) v celé Unii; vyzývá členské státy, aby tak činily; domnívá se, že orgány členských států musí mít k dispozici odpovídající postupy pro prověřování žadatelů o režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI), neboť udělování práv k pobytu a občanství je odpovědností státu a orgány členských států se nesmí spoléhat na kontroly spolehlivosti a postupy náležité péče prováděné zprostředkovateli a jinými nestátními subjekty, ačkoli členské státy mohou příslušné informace od nezávislých nestátních subjektů využívat; vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé členské státy údajně přijaly žádosti o občanství i v případech, kdy žadatelé nesplnili bezpečnostní požadavky;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že skupina odborníků na režimy občanství pro investory a pobytu pro investory složená ze zástupců členských států se nedohodla na společném souboru bezpečnostních kontrol, jak byla pověřena provést do konce roku 2019; konstatuje, že neschopnost se dohodnout na společném souboru bezpečnostních kontrol poukazuje na meze přijetí mezivládního přístupu k této záležitosti a zdůrazňuje potřebu zásahu Unie;

12.

vyjadřuje politování nad skutečností, že požadavky na pobyt, aby bylo možné využít režimy občanství pro investory a pobytu pro investory členských států, ne vždy zahrnují nepřetržitou a skutečnou fyzickou přítomnost a je obtížné je monitorovat, což potenciálně přitahuje žadatele se špatným úmyslem, kteří si kupují státní občanství pouze kvůli přístupu na území Unie a na její vnitřní trh, který jim poskytuje, bez jakékoli vazby na dotyčný členský stát;

13.

vyzývá členské státy, aby účinně prosazovaly nezbytný fyzický pobyt pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí získat status dlouhodobého pobytu podle směrnice o dlouhodobém pobytu, aniž by splnili podmínku oprávněného a nepřetržitého pobytu po dobu pěti let, který uvedená směrnice vyžaduje;

14.

vítá řízení o nesplnění povinnosti zahájená v říjnu 2020 Komisí proti Kypru a Maltě ohledně jejich režimů občanství pro investory (CBI); vyzývá Komisi, aby v těchto postupech pokročila, neboť by mohly dále objasnit, jak lze řešit režimy občanství pro investory (CBI) nad rámec zde navrhovaných legislativních opatření, a aby v odůvodněných případech zahájila další řízení kvůli nesplnění povinnosti proti členským státům v souvislosti s režimy pobytu pro investory (RBI); vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala všechny režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) v celé Unii, podávala o nich zprávy a přijímala opatření;

15.

domnívá se, že unijní právní předpis proti praní peněz je zásadním prvkem v boji proti rizikům, která představují režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI); vítá skutečnost, že balíček legislativních návrhů Komise ze dne 20. července 2021 v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu se zabývá režimy pobytu pro investory (RBI), zejména podporou zařazení zprostředkovatelů na seznam povinných subjektů; domnívá se však, že stále budou existovat mezery, jako je skutečnost, že veřejné subjekty, které zpracovávají žádosti o občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI), nebudou zařazeny na seznam povinných subjektů;

16.

konstatuje, že žádosti v rámci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) je zvláště obtížné sledovat a posuzovat, pokud se týkají společných žádostí, které zahrnují různé rodinné příslušníky; upozorňuje, že v rámci některých vnitrostátních režimů pobytu pro investory (RBI) mohou být pobytová práva udělena na základě rodinných, osobních nebo jiných vazeb na hlavní žadatele; bere na vědomí, že práva na sloučení rodiny podle směrnice o sloučení rodiny se uplatní po získání pobytového statusu v členském státě, což umožňuje rodinným příslušníkům vstoupit do Unie bez dalších zvláštních kontrol, které jsou běžně vyžadovány v režimech pobytu pro investory (RBI);

17.

poznamenává, že riziko plyne ze třetích zemí, které mají režimy občanství pro investory (CBI) a které využívají bezvízový styk s Unií (21), protože státní příslušníci třetích zemí si mohou koupit občanství těchto třetích zemí pouze za účelem, aby mohli vstoupit do Unie bez jakékoli další kontroly; zdůrazňuje, že pro kandidátské země Unie, které mají režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) (22) , se rizika zvyšují, protože faktorem mohou být očekávané výhody budoucího členství v Unii a bezvízové cestování na jejím území;

18.

domnívá se, že s ohledem na zvláštní rizika, která režimy občanství pro investory (CBI) představují, a na jejich inherentní neslučitelnost se zásadou loajální spolupráce, jak bylo uznáno v rámci probíhajících řízení Komise kvůli nesplnění povinnosti proti dvěma členským státům, by režimy občanství pro investory (CBI) měly být ve všech členských státech postupně ukončeny, a žádá Komisi, aby před koncem svého současného mandátu předložila za tímto účelem návrh aktu, který by mohl být založen na čl. 21 odst. 2, čl. 79 odst. 2, článku 114 nebo článku 352 Smlouvy o fungování EU;

19.

je toho názoru, že postupné ukončování režimů občanství pro investory (CBI) bude vyžadovat přechodné období, a domnívá se, že jelikož režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) představují parazitování a mají vážné důsledky pro Unii a členské státy, je finanční příspěvek do rozpočtu Unie pro oba režimy oprávněný, dokud nebudou režimy občanství pro investory (CBI) úplně ukončeny, jako konkrétní vyjádření solidarity vyplývající mimo jiné z článku 80 Smlouvy o fungování EU; požaduje proto, aby Komise v roce 2022 na základě článku 311 Smlouvy o fungování EU předložila návrh na vytvoření nové kategorie vlastních zdrojů Unie, která by sestávala z „mechanismu přizpůsobení občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI)“, který by zavedl poplatek v rozumné výši z investice provedené v členských státech v rámci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI), který by byl přiměřeně odhadnut na základě všech negativních externalit pro Unii jako celek stanovený v souvislosti s těmito režimy;

20.

domnívá se, že přínos režimů občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) pro reálnou ekonomiku členských států je omezený a dostatečně nepřispívá k vytváření pracovních míst, inovacím a růstu, protože značné částky investic jsou směřovány přímo na trh s nemovitostmi nebo do fondů; domnívá se, že velké investice spojené s režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) by mohly ovlivnit finanční stabilitu, zejména v malých členských státech, kde by příliv mohl představovat velký podíl na HDP nebo zahraničních investicích (23); požaduje, aby Komise v roce 2022 předložila na základě čl. 79 odst. 2 a článků 80, 82, 87 a 114 Smlouvy o fungování EU návrh aktu, který by zahrnoval pravidla na úrovni Unie pro investice v rámci režimů pobytu pro investory (RBI) s cílem posílit jejich přidanou hodnotu pro reálnou ekonomiku a poskytovat vazby na priority hospodářské obnovy Unie;

21.

požaduje, aby Komise předtím, než jí skončí její současný mandát, předložila, např. na základě čl. 79 odst. 2 a článků 80, 82, 87 a 114 Smlouvy o fungování EU, návrh nařízení, doplněný v případě potřeby dalšími legislativními opatřeními, který by komplexně upravoval různé aspekty režimů pobytu pro investory (RBI) s cílem harmonizovat normy a postupy a posílit boj proti organizované trestné činnosti, praní peněz, korupci a daňovým únikům, zahrnující mimo jiné tyto prvky:

a)	zvýšenou náležitou péči a přísné prověrky žadatelů a případně jejich rodinných příslušníků, včetně zdrojů jejich financí, povinných kontrol v rozsáhlých informačních systémech Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a postupů prověřování ve třetích zemích;

b)	regulaci, náležitou certifikaci a kontrolu zprostředkovatelů, jakož i omezení činnosti zprostředkovatelů a v případě režimů občanství pro investory (CBI) ukončení jejich služeb;

c)	harmonizovaná pravidla a povinnosti členských států podávat Komisi zprávy o svých režimech pobytu pro investory (RBI) a žádostech v rámci těchto režimů;

d)	minimální požadavky na fyzický pobyt a minimální aktivní zapojení do investice, kvalitu investice, přidanou hodnotu a přispění k ekonomice jako podmínky pro získání pobytu (RBI) v rámci režimů pobytu pro investory;

e)	monitorovací mechanismus pro následnou kontrolu toho, zda úspěšní žadatelé trvale dodržují právní požadavky režimů pobytu pro investory (RBI);

22.

žádá Komisi, aby zajistila a udržovala vysoké regulační standardy pro režimy občanství pro investory (CBI) i pobytu pro investory (RBI) v případě, že by se komplexní regulace vztahovala na režimy pobytu pro investory před úplným ukončením systémů občanství pro investory;

23.

vítá závazek členských států přijmout opatření k omezení prodeje občanství Rusům napojeným na ruskou vládu; vyzývá všechny členské státy, aby okamžitě ukončily provoz svých režimů občanství pro investory (CBI) a pobytu pro investory (CBI) pro všechny ruské žadatele; naléhavě vyzývá členské státy, aby znovu posoudily všechny žádosti ruských státních příslušníků schválené v posledních několika letech a využily všech možností podle vnitrostátního a unijního práva s cílem zajistit, aby si žádná ruská osoba s finančními, obchodními nebo jinými vazbami na Putinův režim neponechala občanství a právo pobytu nebo aby těmto osobám bylo dočasně zabráněno v uplatňování těchto práv; vyzývá Komisi, aby tato přehodnocení provedená členskými státy ověřila a aby urychleně předložila legislativní návrh s cílem úplně zakázat režimy občanství pro investory (CBI) a zakázat režimy pobytu pro investory (RBI) pro ruské státní příslušníky, na něž se vztahují cílená opatření;

24.

požaduje, aby Komise do svého návrhu zahrnula cílené revize stávajících právních aktů Unie, které by mohly pomoci odradit členské státy od zavádění škodlivých režimů pobytu pro investory (RBI), jako je další posílení právních aktů v oblasti boje proti praní peněz i příslušných ustanovení směrnice o dlouhodobém pobytu;

25.

požaduje, aby Komise vyvinula co největší tlak s cílem zajistit, aby třetí země, které mají zavedeny režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) a které využívají bezvízového styku podle přílohy II nařízení (EU) 2018/1806, zrušily své režimy občanství pro investory (CBI) a reformovaly své režimy pobytu pro investory (RBI), uvedly je do souladu s unijním právem a normami, a aby Komise v roce 2022 předložila na základě čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU návrh aktu, který by v tomto ohledu změnil nařízení (EU) 2018/1806; konstatuje, že v rámci revidované metodiky rozšíření Unie jsou otázky spojené s režimy občanství pro investory a pobytu pro investory (CBI/RBI) považovány za komplexní a řeší se v různých jednacích klastrech a kapitolách; zdůrazňuje, že je důležité, aby se kandidátské a potenciální kandidátské země postupně a důsledně přizpůsobovaly právu Unie; navrhuje, aby ukončení režimů občanství za investice (CBI) a regulace režimů pobytu pro investory (RBI) byly zahrnuty do přístupových kritérií;

26.

připomíná předsedkyni Komise její závazek vůči právu podnětu Evropského parlamentu a její závazek zabývat se společně s legislativními akty legislativními zprávami Parlamentu z vlastního podnětu, v souladu se zásadami obsaženými v právních předpisech Unie, jež jsou obsaženy v Politických směrech pro příští Evropskou komisi na období 2019–2024; očekává proto, že Komise na toto usnesení naváže konkrétními legislativními návrhy;

27.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení a návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení, Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12.

(2) Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.

(3) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39.

(4) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.

(5) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 117.

(6) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 8.

(7) Úř. věst. C 255, 29.6.2021, s. 22.

(8) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 92.

(9) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 140.

(10) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 64.

(11) „Unie, která si klade vyšší cíle – Moje agenda pro Evropu – Politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024“ od kandidátky na funkci předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/political-guidelines-next-commission_cs_0.pdf.

(12) Studie EPRS EAVA, tabulka 9, s. 28–29.

(13) Studie EPRS EAVA.

(14) Preventing abuse of residence by investment schemes to circumvent the CRS (Prevence zneužívání režimů pobytu pro investory k obcházení společného standardu pro oznamování), OECD, 19. února 2018, a Corruption Risks Associated with Citizen- and Resident-by-Investment Schemes (Korupční rizika spojená s režimy občanství pro investory a pobytu pro investory), OECD, 2019.

(15) Vzhledem k tomu, že Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Irsko a Rumunsko nejsou zeměmi schengenského prostoru, státní příslušník třetí země, který je držitelem povolení k pobytu vydaného kterýmkoli z těchto členských států, nepožívá automaticky svobody pohybu v rámci schengenského prostoru.

(16) https://agenceurope.eu/en/bulletin/article/12814/25

(17) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2019 o právním státu na Maltě po nedávných odhaleních v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové, ze dne 10. července 2020 o komplexní politice Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu – akční plán Komise a další aktuální vývoj, ze dne 17. prosince 2020 o strategii bezpečnostní unie EU a ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě;

(18) Viz odůvodnění použité v řízeních Komise o porušení povinnosti proti Maltě a Kypru, pokud jde o jejich režimy občanství pro investory (https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1925), a judikatura Soudního dvora Evropské unie: rozsudek Soudního dvora ze dne 7. července 1992, Mario Vicente Micheletti a další proti Delegación del Gobierno en Cantabria, C-369/90, ECLI:EU:C:1992:295; rozsudek Soudního dvora ze dne 11. listopadu 1999, Belgický stát proti Fatně Mesbah, C-179/98, ECLI:EU:C:1999:549; rozsudek Soudního dvora ze dne 20. února 2001, The Queen proti Secretary of State for the Home Department, ex parte: Manjit Kaur, C-192/99, ECLI:EU:C:2001:106; Soudního dvora ze dne 2. března 2010, Janko Rottman proti Freistaat Bayern, C-135/08, ECLI:EU:C:2010:104, a rozsudek Soudního dvora ze dne 12. března 2019, M.G. Tjebbes a další v. Minister van Buitenlandse Zaken, C-221/17, ECLI:EU:C:2019:189.

(19) Studie EPRS EAVA, s. 43–44.

(20) Studie EPRS EAVA, s. 57; Preventing abuse of residence by investment schemes to circumvent the CR (Prevence zneužívání režimů pobytu pro investory k obcházení společného standardu pro oznamování), OECD, 19. února 2018.

(21) Antigua a Barbuda, Dominika, Grenada, Svatý Kryštof a Nevis a Svatá Lucie.

(22) Srbsko, Albánie, Turecko, Černá Hora a Severní Makedonie.

(23) Studie EPRS EAVA, s. 36–39.

PŘÍLOHA K USNESENÍ:

NÁVRHY KOMPLEXNÍHO LEGISLATIVNÍHO BALÍČKU

Návrh 1: postupné ukončování režimů občanství pro investory (CBI) v celé Unii do roku 2025

—

Měl by být zaveden celounijní systém oznamování s měřitelnými cíli, přísně použitelný pouze pro stávající programy, a tudíž neumožňující legalizaci nových programů, pro maximální počet občanství, která lze udělit v rámci režimů občanství pro investory napříč členskými státy, přičemž počet se bude každý rok postupně snižovat a v roce 2025 dosáhne nuly, což povede k úplnému ukončení režimů občanství pro investory. Takové postupné ukončování umožní těm členským státům, které stále zachovávají režimy občanství pro investory, najít alternativní prostředky k přilákání investic a udržení svých veřejných financí. Takové postupné ukončování je v souladu s předchozím postojem Parlamentu vyjádřeným v několika usneseních a je nezbytné s ohledem na zásadní výzvu, kterou režimy občanství pro investory představují pro zásadu loajální spolupráce podle Smluv (čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU).

—	Tento návrh by mohl být založen na čl. 21 odst. 2 a čl. 79 odst. 2, a protože režimy občanství pro investory ovlivňují vnitřní trh, na článku 114 Smlouvy o fungování EU.

Návrh 2: komplexní nařízení zabývající se všemi režimy pobytu pro investory (RBI) v Unii

—

K řešení zvláštností a rozšířeného výskytu režimů pobytu pro investory v členských státech je nezbytný účelový právní rámec Unie ve formě nařízení. Takové nařízení zajistí harmonizaci v Unii, omezí rizika představovaná režimy pobytu pro investory a podřídí režimy pobytu pro investory sledování Unie, čímž se zvýší transparentnost a řízení. Je rovněž prostředkem, který má odradit členské státy od zavádění škodlivých režimů pobytu pro investory.

—

Nařízení by mělo obsahovat normy a postupy na úrovni Unie pro zvýšenou náležitou péči a přísné prověrky žadatelů a jejich majetkových zdrojů. Orgány členských států by měly zejména strukturálně prověřit všechny žadatele ve všech příslušných vnitrostátních, unijních a mezinárodních databázích při respektování norem základních práv. Mělo by existovat nezávislé ověření předložených dokumentů, úplná kontrola všech policejních záznamů a zapojení do předchozích a současných občanskoprávních a trestněprávních sporů, osobní pohovory se žadateli a důkladné ověření toho, jak byl majetek žadatele nashromážděn, a jeho vztah k vykázanému příjmu. Tento postup by měl umožnit dostatečné lhůty pro řádný proces náležité péče a měl by předpokládat možnost zpětně zrušit kladná rozhodnutí v případech zkreslení nebo podvodu, jež budou řádně doloženy.

—

Praxe společných žádostí, kdy hlavní žadatel a rodinní příslušníci mohou být součástí stejné žádosti, by měla být zakázána: měly by být povoleny pouze jednotlivé žádosti podléhající individuální a přísné kontrole, přičemž by se měly brát v úvahu vazby mezi žadateli. Přísné kontroly by se měly uplatňovat také v případech, kdy mohou rodinní příslušníci úspěšných žadatelů získat právo na pobyt podle pravidel pro sloučení rodiny nebo jiných podobných ustanovení.

—

Důležitým prvkem regulace, případně doplněným v případě potřeby dalšími legislativními opatřeními, by měla být regulace zprostředkovatelů. Mělo by být zahrnuto následující:

licenční řízení na úrovni Unie pro zprostředkovatele obsahující důkladný postup s náležitou péčí a auditem zprostředkovatelské společnosti, jejích vlastníků a jejích spřízněných společností. Licence by se měla obnovovat každé dva roky a měla by být uvedena ve veřejném rejstříku Unie pro zprostředkovatele. Pokud jsou do žádostí zapojeni zprostředkovatelé, mělo by být členským státům povoleno zpracovávat takové žádosti pouze tehdy, jsou-li vypracovány zprostředkovateli s licencí Unie. Žádosti o udělení licence by se měly podávat Komisi, aby ji při provádění kontrol a postupů podporovaly příslušné orgány, úřady a agentury Unie;

b)	zvláštní pravidla pro činnost zprostředkovatelů. Tato pravidla by měla zahrnovat podrobná pravidla týkající se prověrek, náležité péče a bezpečnostních kontrol, které mají zprostředkovatelé u žadatelů provádět;

celounijní zákaz marketingových postupů pro režimy pobytu pro investory, které používají vlajku Unie nebo jakékoli jiné symboly související s Unií na jakýchkoli materiálech, internetových stránkách nebo dokumentech nebo které režimy pobytu pro investory spojují s veškerými výhodami spojenými se Smlouvami a acquis;

d)	jasná pravidla transparentnosti zprostředkovatelů a jejich vlastnictví;

protikorupční opatření a osvědčené postupy náležité péče, které je třeba přijmout v rámci zprostředkovatele, včetně přiměřeného odměňování zaměstnanců, pravidla dvou osob (že každý krok kontrolují alespoň dvě osoby) a ustanovení týkající se druhého názoru při přípravě žádostí a provádění kontrol žádostí a rotace zaměstnanců mezi zeměmi původu žadatelů v rámci režimů pobytu pro investory;

zákaz spojovat konzultace se správními orgány o zřízení a udržování režimů pobytu pro investory se zapojením do přípravy žádostí. Taková kombinace vytváří střet zájmů a poskytuje nesprávné pobídky. Kromě toho by zprostředkovatelům nemělo být dovoleno, aby sami uplatňovali režimy pobytu pro investory namísto orgánů členských států, ale měli by mít možnost jednat pouze jako zprostředkovatelé v případě jednotlivých žádostí a pouze pokud se na ně obrátí jednotliví žadatelé. Činnosti zprostředkovatelů v oblasti všeobecných veřejných záležitostí by měly být organizačně odděleny od jejich ostatních činností a měly by být v souladu se všemi právními požadavky a kodexy chování na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, pokud jde o transparentnost;

rámec pro sledování, vyšetřování a sankce, aby bylo zajištěno, že zprostředkovatelé dodržují nařízení. Orgány členských států příslušné k prosazování práva by měly mít možnost provádět šetření v utajení a také se vydávat za potenciální žadatele. Sankce by měly zahrnovat odrazující pokuty a měly by v případech, kdy je porušení zjištěno dvakrát, vést ke zrušení licence Unie k provozování.

—

Měla by být zavedena povinnost členských států podávat Komisi zprávy o vlastních režimech pobytu pro investory. Členské státy by měly předkládat Komisi podrobné výroční zprávy o celkových institucionálních a řídicích prvcích vlastních režimů, jakož i o uplatňovaných monitorovacích mechanismech. Měly by také podávat zprávy o jednotlivých žádostech i o zamítnutých a schválených žádostech, včetně odůvodnění případů, kdy došlo k zamítnutí z důvodu nesplnění požadavků na boj proti praní peněz. Statistiky by měly zahrnovat rozdělení žadatelů podle země původu a informace o rodinných příslušnících a závislých osobách, které získaly práva prostřednictvím žadatele o režim pobytu pro investory. Komise by měla tyto výroční zprávy zveřejňovat, v případě potřeby upravené v souladu s nařízeními o ochraně údajů a Listinou základních práv Evropské unie, a spolu s těmito výročními zprávami by měla zveřejnit své posouzení těchto zpráv.

—

Měl by být vytvořen systém pro předchozí oznámení všem ostatním členským státům a Komisi a konzultace s nimi před udělením pobytu v rámci režimu pobytu pro investory, jenž by byl spravován na úrovni Unie. Pokud členský stát nevznese námitku do 20 dnů, mělo by to znamenat, že nemá námitky proti udělení pobytu (1). To by všem členským státům umožnilo odhalit dvojité nebo následné žádosti a provádět kontroly ve vnitrostátních databázích. Během uvedených 20 dnů by Komise měla rovněž ve spolupráci s příslušnými orgány, úřady a agenturami Unie (a to i prostřednictvím jejích styčných důstojníků ve třetích zemích) provádět závěrečné prověrky žádostí na úrovni Unie v příslušných databázích Unie a mezinárodních databázích a rovněž další bezpečnostní kontroly a prověrky. Na tomto základě by Komise měla vydat stanovisko členskému státu. Pravomoc udělit nebo neudělit pobyt v rámci režimů pobytu pro investory by měla zůstat na členských státech. Komise by měla poskytnout veškeré relevantní informace, které pomohou upozornit na případy, kdy tytéž osoby podaly několik neúspěšných žádostí.

—

Od členských států by se mělo vyžadovat, aby účinně kontrolovaly fyzický pobyt (včetně využití možnosti stanovit požadavky na minimální fyzický pobyt) na svém území a vedly o něm záznamy, do kterých může Komise a agentury Unie nahlížet. To by mělo zahrnovat schůzky s osobním podáváním zpráv a návštěvy na místě v místě bydliště dotčených osob alespoň dvakrát do roka.

—

V rámci boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem by měla být zavedena zvláštní opatření Unie k předcházení a řešení obcházení společného standardu pro oznamování prostřednictvím režimů pobytu pro investory, zejména posílená výměna informací mezi daňovými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami (2).

—

Měla by být zavedena pravidla týkající se typů investic požadovaných v rámci režimů pobytu pro investory. Velká většina požadovaných investic by měla tvořit produktivní investice do reálné ekonomiky v souladu s prioritními oblastmi zeleného a digitálního hospodářství. Investice do nemovitostí, investičních nebo svěřenských fondů nebo do státních dluhopisů nebo platby přímo do rozpočtu členského státu by se měly omezit tak, aby představovaly pouze menší část investované částky. Kromě toho by veškeré platby přímo do rozpočtu členského státu měly být omezeny, aby nevznikla rozpočtová závislost na tomto zdroji, a Komise by měla členské státy požádat, aby tyto platby posoudily v rámci evropského semestru.

—	Toto nařízení by mohlo být založeno na čl. 79 odst. 2 a článcích 80, 82 a 87, a protože režimy pobytu pro investory ovlivňují také vnitřní trh, na článku 114 Smlouvy o fungování EU.

—

V případě, že nařízení nebo jiný legislativní akt týkající se režimů pobytu pro investory vstoupí v platnost před úplným ukončením režimů občanství pro investory, použijí se na režimy občanství pro investory všechna pravidla upravující režimy RBI, aby se rovněž zabránilo méně přísným kontrolám režimů občanství pro investory než v případě režimů pobytu pro investory.

Návrh 3: nová kategorie vlastních zdrojů Unie sestávající z „mechanismu přizpůsobení občanství pro investory a pobytu pro investory“

—

Vzhledem k tomu, že všechny členské státy a orgány Unie jsou konfrontovány s riziky a náklady režimů občanství pro investory a pobytu pro investory uplatňovaných některými členskými státy, je opodstatněný společný mechanismus založený na vhodných údajích a informacích, pro kompenzaci negativních dopadů režimů občanství pro investory a pobytu pro investory na Unii jako celek. Hodnota prodeje občanství nebo víz členského státu je navíc neodmyslitelně spojena s právy a svobodami Unie, které s tím souvisí. Zavedením mechanismu přizpůsobení občanství pro investory a pobytu pro investory jsou negativní důsledky, které nesou všechny členské státy, kompenzovány spravedlivým příspěvkem do rozpočtu Unie. Jde o solidaritu mezi členskými státy, které provozují režimy občanství pro investory a pobytu pro investory, a ostatními členskými státy a orgány Unie. Aby byl tento mechanismus účinný, měl by být poplatek splatný Unii stanoven jako významný procentní podíl investic uskutečněných v členských státech v rámci režimů občanství pro investory a pobytu pro investory, přiměřeně odhadnutý na základě všech negativních externalit zjištěných v režimech.

—

Mechanismus by mohl být zřízen podle článku 311 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že „Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik“, včetně možnosti „zřídit nové kategorie vlastních zdrojů nebo zrušit stávající kategorii“. Další prováděcí opatření by mohla být přijata v podobě nařízení. Něco podobného bylo provedeno pro vlastní zdroj z plastů, který funguje od 1. ledna 2021. Tato možnost zahrnuje dosti zdlouhavý proces formálního přijímání rozhodnutí o vlastních zdrojích spojený s příslušnými vnitrostátními ústavními požadavky na jeho schválení. To by mohlo být spojeno s právním základem článku 80 Smlouvy o fungování EU, který stanoví „zásadu solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni“, a to i v oblasti přistěhovalectví.

Návrh 4: cílená revize právních aktů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu

—

Komise učinila vítaný krok tím, že do svého balíčku legislativních návrhů ze dne 20. července 2021 zařadila na přední místo režimy pobytu pro investory s cílem revidovat právní akty v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, zejména pokud jde o zprostředkovatele. Měly by být zahrnuty tři další prvky:

orgány veřejné správy zabývající se zpracováním žádostí v rámci režimů pobytu pro investory by měly být zařazeny na seznam povinných subjektů podle právních aktů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, konkrétně v čl. 3 odst. 3 návrhu nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (2021/0239(COD));

b)	větší výměna informací o žadatelích v rámci režimů pobytu pro investory mezi orgány členských států na základě právních aktů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, konkrétně mezi finančními zpravodajskými jednotkami;

c)	opatření zesílené náležité péče doporučená OECD ke zmírnění rizika, které představují režimy pobytu pro investory a které je třeba předpokládat pro všechny povinné subjekty zapojené do daného procesu.

Návrh 5: cílená revize směrnice o dlouhodobém pobytu

—

Jestliže Komise předloží své očekávané návrhy na revizi směrnice o dlouhodobém pobytu, měla by omezit možnost, aby státní příslušníci třetích zemí, kteří získali pobyt v rámci režimu pobytu pro investory, mohli využívat výhodnějšího zacházení podle uvedené směrnice. Toho by bylo možné dosáhnout změnou článku 13 směrnice o dlouhodobém pobytu tak, aby se zúžila její působnost výslovným vyloučením osob, které využívají režimy pobytu pro investory.

—

Komise by měla podniknout kroky nezbytné k zajištění toho, aby zákonný a nepřetržitý pobyt po dobu pěti let, požadovaný v čl. 4 odst. 1 směrnice o dlouhodobém pobytu, nebyl obcházen prostřednictvím režimů pobytu pro investory, včetně zajištění toho, aby členské státy prosazovaly důkladnější kontroly a povinnost podávání zpráv ohledně žadatelů v rámci režimů pobytu pro investory.

Návrh 6: zajistit, aby třetí země nespravovaly škodlivé režimy občanství pro investory a pobytu pro investory

—

Režimy občanství pro investory třetí země by měly být zahrnuty do nařízení (EU) 2018/1806 jako zvláštní prvek, který je třeba vzít v úvahu při rozhodování o tom, zda zahrnout konkrétní třetí zemi do příloh uvedeného nařízení, tj. jako faktor pro rozhodování o třetích zemích, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti. Tento prvek by měl být začleněn do mechanismu pozastavení víz stanoveného v článku 8 uvedeného nařízení a do plánovaného sledování.

—

Do nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (3) by měl být vložen nový článek o spolupráci se třetími zeměmi při postupném ukončování jejich režimů občanství pro investory a uvádění jejich režimů pobytu pro investory do souladu s novým nařízením navrženým podle návrhu 2 výše.

—	Pro kandidátské země a potenciální kandidátské země by mělo být hlavní a nedílnou součástí přístupových kritérií úplné ukončení režimů občanství pro investory a přísná regulace režimů pobytu pro investory.

(1) Obdobně jako systém stanovený v článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

(2) Viz Preventing abuse of residence by investment schemes to circumvent the CRS (Prevence zneužívání režimů pobytu pro investory k obcházení společného standardu pro oznamování), OECD, 19. února 2018; Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).

(3) Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/110

P9_TA(2022)0066

Zapojení občanů: petiční právo a právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv, evropská občanská iniciativa

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o zapojení občanů: petiční právo, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa (2020/2275(INI))

(2022/C 347/09)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na články 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které odrážejí význam přisuzovaný Smlouvami právu občanů a obyvatel EU na předložení jejich obav Parlamentu,

—	s ohledem na článek 228 SFEU o úloze a funkcích evropského veřejného ochránce práv,

—	s ohledem na opatření Rady stanovující revidovaný rámec na úrovni EU podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—	s ohledem na články 11, 41, 42, 43 a 44 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) o petičním právu k Evropskému parlamentu,

—	s ohledem na ustanovení SFEU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

—	s ohledem na svá usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

—	s ohledem na článek 222, článek 230 a čl. 216 jednacího řádu,

—	s ohledem na čl. 10 odst. 3 SEU,

—	s ohledem na článek 20 SFEU, kterým se zavádí petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď ve stejném jazyce,

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (1),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1042 ze dne 15. července 2020 kterým se stanoví dočasná opatření týkající se období sběru a lhůt pro ověřování a přezkum podle nařízení (EU) 2019/788 o evropské občanské iniciativě s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19 (3),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti,

—	s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0018/2022),

A.	vzhledem k tomu, že v čl. 10 odst. 3 SEU se stanoví, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“;

vzhledem k tomu, že Petiční výbor hraje „ochrannou úlohu“ s cílem zajistit, aby EU dodržovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením při vytváření politik a legislativních opatření na unijní úrovni; vzhledem k tomu, že Petiční výbor Parlamentu byl určen k tomu, aby společně s evropským veřejným ochráncem práv, Agenturou EU pro základní práva a Evropským fórem zdravotně postižených vytvořil revidovaný rámec na úrovni EU, jak jej Rada přijala na své 3513. schůzi konané dne 16. ledna 2017;

C.	vzhledem k tomu, že zlepšení účasti občanů a transparentnosti na úrovni EU je klíčem k překlenutí vnímané propasti mezi EU a jejími občany a organizacemi, které je zastupují;

D.	vzhledem k tomu, že petiční právo k Evropskému parlamentu je jedním ze základních práv občanů EU, které je zakotveno v článku 44 Listiny;

vzhledem k tomu, že počet petic zůstává i nadále skromný vůči celkovému počtu obyvatel EU, což potvrzuje, že je třeba vyvinout značné úsilí a přijmout cílená opatření s cílem zvýšit informovanost veřejnosti a dosáhnout významného zlepšení, pokud jde o výkon petičního práva; vzhledem k tomu, že Evropskému parlamentu je každoročně předloženo v průměru přibližně 1 200 petic;

F.	vzhledem k tomu, že počet petic předložených Evropskému parlamentu dosáhl vrcholu v roce 2013 a nyní setrvale klesá; vzhledem k tomu, že mnoho evropských občanů doposud o svém petičním právu neví;

G.	vzhledem k tomu, že kritéria přípustnosti petic jsou stanovena v článku 227 SFEU a v článku 226 jednacího řádu Parlamentu, které vyžadují, aby petice předkládali občané nebo obyvatelé EU, kteří jsou přímo dotčeni záležitostmi spadajícími do oblasti činnosti EU;

H.	vzhledem k tomu, že Parlament má nejotevřenější a nejtransparentnější postup předkládání petic v EU, který umožňuje předkladatelům petic účastnit se jeho činnosti, včetně rozprav a slyšení ve výborech;

I.	vzhledem k tomu, že Petiční výbor posuzuje a zpracovává každou petici a je jediným výborem, který vede každodenní dialog s občany;

J.	vzhledem k tomu, že petiční právo často uplatňují jednotlivci;

K.	vzhledem k tomu, že posílení petičního práva lze dosáhnout pouze zlepšením schopnosti orgánů EU a členských států dospět k včasným a účinným řešením problémů, na které předkladatelé petic upozornili, a současně zajistit plnou ochranu základních práv občanů;

L.	vzhledem k tomu, že některé petice jsou prohlášeny za nepřípustné z důvodu nedostatku informací nebo nejasností mezi občany ohledně pravomocí Evropské unie;

M.	vzhledem k tomu, že Komise dosud neposkytla komplexní informace o počtu petic, které vedly k zahájení řízení o nesplnění povinnosti nebo k jiným legislativním či nelegislativním opatřením;

vzhledem k tomu, že pro zdokonalení příslušných pravidel týkajících se petičního postupu je nezbytné revidovat jednací řád Parlamentu s cílem zvýšit viditelnost petic a následných opatření, a to i v rámci plenárních aktivit Parlamentu, a účinněji začlenit otázky vznesené prostřednictvím petic do priorit politického programu EU;

O.	vzhledem k tomu, že strategie Komise při vyřizování petic vychází z jejího sdělení z roku 2016 nazvaného „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“, které neobsahuje žádná ustanovení zavádějící správní postupy či praktiky týkající se petic;

P.	vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie posiluje občanství a demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo se podílet na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy;

Q.	vzhledem k tomu, že by měl být zdůrazněn význam evropské občanské iniciativy pro formování iniciativ a vývoje politiky EU;

R.	vzhledem k tomu, že občané Unie mají právo obrátit se přímo na Komisi s žádostí o předložení návrhu právního aktu Unie pro účely provedení Smluv;

S.	vzhledem k tomu, že EU musí občanům, zejména s ohledem na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, zaručit právo aktivně se podílet na demokratických činnostech Evropské unie v kterémkoli z úředních jazyků EU, aby se zabránilo jakékoli diskriminaci a aby se podpořila mnohojazyčnost;

vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa tak zapojením občanů do demokratického a politického života Unie přispívá k posílení jejího demokratického fungování; vzhledem k tomu, že evropskou občanskou iniciativu je třeba považovat za jeden z prostředků – mezi něž patří také dialog s reprezentativními sdruženími a občanskou společností, konzultace se zúčastněnými stranami, petiční právo a právo podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv –, kterými mohou občané upozornit orgány Unie na určité záležitosti a požádat je, aby v dané otázce, která spadá do pravomoci Unie a má na život občanů vliv, přijaly právní předpis;

U.	vzhledem k tomu, že díky nařízení (EU) 2019/788, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2020, je evropská občanská iniciativa pro organizátory přístupnější a snadněji realizovatelná, zejména prostřednictvím překladu iniciativ do všech úředních jazyků EU;

vzhledem k tomu, že Komise zjistila řadu obtíží při provádění nařízení (EU) č. 211/2011 (4) a že cílem nového nařízení (EU) 2019/788 je podrobně se těmito problémy zabývat s ohledem na účinnost nástroje, který představuje evropská občanská iniciativa, a přinést zlepšení jeho fungování; vzhledem k tomu, že jeho provádění je třeba hodnotit účinně a včas; vzhledem k tomu, že by Komise v každém případě měla nejpozději do 1. ledna 2024 předložit formální zprávu a poté ji předkládat každé čtyři roky;

vzhledem k tomu, že k dosažení těchto cílů a naplnění plného potenciálu evropské občanské iniciativy by postupy a podmínky vyžadované pro evropskou občanskou iniciativu měly zajistit, aby Komise iniciativy platné ve smyslu čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) 2019/788 náležitě zvážila a vhodně na ně reagovala; vzhledem k tomu, že je Komise ze zákona povinna uvádět opatření, která v souvislosti s platnou evropskou občanskou iniciativou hodlá případně přijmout, a jasným, srozumitelným a podrobným způsobem uvést důvody pro přijetí či nepřijetí opatření; vzhledem k tomu, že aby byla evropská občanská iniciativa platná a mohla být předložena Komisi, je zapotřebí nejméně jeden milion podpisů z nejméně jedné čtvrtiny členských států; vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2020/1042 stanovilo z důvodu pandemie COVID-19 pružnější omezení pro sběr, ověřování a přezkum díky zavedení dočasných opatření; vzhledem k tomu, že uplatňování těchto opatření bylo prodlouženo prostřednictvím prováděcích aktů Komise; vzhledem k tomu, že toto nařízení má pouze dočasnou povahu a je použitelné pouze do konce roku 2022, což je také datum, do kterého bude postupně ukončeno používání individuálních online systémů sběru upravených v článku 11 nařízení (EU) 2019/788;

vzhledem k tomu, že organizace a podpora evropské občanské iniciativy je politickým právem občanů Unie a jedinečným nástrojem pro stanovení priorit participativní demokracie v EU, který občanům umožňuje aktivně se podílet na projektech a procesech, které se jich týkají; vzhledem k tomu, že doposud vzniklo šest platných evropských občanských iniciativ, z nichž všechny obdržely odpověď Komise, přičemž nejnovějšími z nich byly iniciativa v oblasti práv menšin „Minority SafePack“ a iniciativa „Konec doby klecové“ (End the Cage Age); vzhledem k tomu, že tyto iniciativy byly prvními evropskými občanskými iniciativami, které byly projednány v Parlamentu po vstupu nového nařízení (EU) 2019/788 v platnost a v souladu s nově zavedeným čl. 222 odst. 8 jednacího řádu Parlamentu; vzhledem k tomu, že následná usnesení přijal Parlament v prosinci 2020 a v červnu 2021 a byla přijata velkou většinou odevzdaných hlasů (76 % a 82 %);

Y.	vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel 107 žádostí o zahájení evropské občanské iniciativy, z nichž 83 bylo považováno za způsobilé a vhodné k registraci a úspěšných bylo šest z nich;

vzhledem k tomu, že jedním z prioritních cílů EU musí být posílení demokratické legitimity jejích orgánů a zajištění plné transparentnosti rozhodovacích procesů EU, jakož i účinná ochrana základních práv občanů a větší zapojení občanů do utváření politické agendy EU prostřednictvím posílených, účinnějších a transparentnějších nástrojů pro účast občanů;

AA.

vzhledem k tomu, že na základě článků 20, 24 a 228 SFEU a článku 43 Listiny je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti na případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie (SDEU) při výkonu jeho soudních pravomocí;

AB.	vzhledem k tomu, že šetření veřejného ochránce práv se zaměřují na transparentnost a odpovědnost, kulturu služeb, řádný výkon diskrečních pravomocí a dodržování procesních práv;

AC.	vzhledem k tomu, že se v roce 2020 jsme oslavili 25. výročí zřízení funkce evropského veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv se od svých počátků zabýval 57 000 stížnostmi, což vedlo k více než 7 600 šetřením;

AD.	vzhledem k tomu, že petiční právo, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa jsou nástroji účasti, které podporují transparentnost, participativní demokracii a aktivní evropské občanství;

Petiční právo

připomíná, že petiční právo je nejstarším nástrojem pro přímé zapojení občanů na úrovni EU a že jde o nejsnadnější a nejpřímější způsob, jak se občané mohou obracet na orgány EU, vyjadřovat své názory na právní předpisy a politická rozhodnutí přijaté na úrovni EU a stěžovat si na mezery v předpisech a nedostatečné provádění; připomíná, že počet obdržených petic vůči obyvatelstvu EU zůstává nízký a že mezi členskými státy, regiony a jazyky existují značné rozdíly, pokud jde o výkon petičního práva; domnívá se, že cílené informační kampaně a občanská výchova o právech spojených s občanstvím EU mohou oslovit širší obyvatelstvo a přinést hmatatelné výsledky při zvyšování povědomí o právech občanů na úrovni EU; zdůrazňuje, že Petiční výbor má k dispozici širokou škálu nástrojů, zejména přípravu zpráv a usnesení, veřejná slyšení, tematické semináře a pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, s cílem reagovat na obavy občanů a přimět Evropský parlament a ostatní evropské a vnitrostátní orgány k přijetí opatření; vyzývá k tomu, aby Petiční výbor zintenzívnil svou spolupráci s vnitrostátními parlamenty a vytvořil partnerství umožňující výměnu osvědčených postupů;

připomíná, že způsob, jakým jsou projednávány otázky vznesené v peticích, má rozhodující dopad na občany, pokud jde o účinné dodržování petičního práva zakotveného ve Smlouvách EU, a na názor občanů ohledně orgánů Unie;

vyjadřuje politování nad tím, že skutečnost, že Komise odmítá přijmout opatření v otázkách vznesených v jednotlivých peticích, představuje porušení stávajících ustanovení Smluv EU týkajících se petičního práva, které se neomezuje na otázky strategického významu nebo otázky odrážející strukturální problémy;

vyzývá Komisi, aby revidovala svůj stávající strategický přístup k včasnému vyřizování petic, neboť vede mimo jiné k tomu, že zůstávají nevyřešeny otázky týkající se závažného porušování právních předpisů EU poškozujícího ochranu práv občanů;

naléhavě vyzývá Parlament a Komisi, aby přijaly závaznou interinstitucionální dohodu o vyřizování petic s cílem zajistit jasný, předvídatelný a transparentní právní rámec zaměřený na důsledné uplatňování petičního práva stanoveného ve Smlouvách EU a účinnou ochranu základních práv občanů;

zdůrazňuje, že petiční právo je klíčovým prvkem participativní demokracie; v této souvislosti vyzývá Radu a Komisi, aby uznaly petiční právo jakožto klíčový komunikační nástroj mezi občany a orgány EU a základní prvek demokratické a transparentní správy na úrovni Unie;

připomíná, že mnoho evropských občanů je zbaveno svého petičního práva, neboť jejich platformy nesplňují normy přístupnosti a požadavky stanovené v čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

konstatuje, že v mezích stanovených Smlouvami EU je třeba dosáhnout významných zlepšení, aby byla naplněna očekávání občanů při uplatňování petičního práva k řešení individuálních problémů, aby se zabránilo situacím, kdy veřejnost pociťuje zklamání z orgánů EU; žádá, aby bylo občanům poskytováno více informací o petičním právu a aby byla posílena spolupráce s orgány členských států s cílem plně chránit práva občanů vyplývající z právních předpisů EU; vyzývá orgány EU, aby poskytovaly jasné informace o petičním právu a systematicky podporovaly využívání tohoto nástroje;

domnívá se, že je důležité diverzifikovat komunikační prostředky a v úzké spolupráci s vnitrostátními a místními sdruženími zvýšit povědomí občanů prostřednictvím informačních kampaní a průběžné veřejné diskuse o oblastech politiky Unie; domnívá se, že by měla být vytvořena interaktivní on-line fóra, kde by občané mohli získávat informace, vyměňovat si názory a svobodně se vyjadřovat, a to zejména s cílem zaměřit se na mladé lidi;

10.

poukazuje na to, že frustrace předkladatelů petic z nedostatku skutečných řešení jejich problémů může vést ke ztrátě zájmu o orgány EU a k pocitu euroskepticismu kvůli nedostatku odpovědí;

11.

vyzývá k tomu, aby byla při projednávání různých petic stanovena společná kritéria, která by zaručila standardizovaný a soudržný přístup k peticím a zabránila by svévolnému nebo stranickému zneužívání žádostí občanů; zdůrazňuje, že nedostatečná homogenita při zpracovávání petic může vést u předkladatelů petic ke zmatku a k omezené vůli občanů obecněji uplatňovat petiční právo;

12.

opakuje v této souvislosti své stanovisko, že příliš úzký a nejednotný výklad článku 51 Listiny odcizuje EU občanům; vyzývá Komisi, aby předložila opatření, která zajistí jednotné a široké uplatňování ustanovení článku 51, a vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby se touto otázkou zabývala;

13.

připomíná možnosti, které petiční právo nabízí, pokud jde o upozorňování orgánů Unie na možné nedostatky, porušování nebo nesprávné provádění práva EU, a to jak v konkrétních případech, tak na systémové úrovni; trvá na tom, že jednotlivé petice mohou být nástrojem pro uplatňování a zlepšování právních předpisů EU; vyzývá Komisi jako strážkyni Smluv, aby věnovala větší pozornost otázkám vzneseným v peticích, včetně individuálních problémů, a zajistila jejich řádné prošetření, aby bylo možné dosáhnout skutečných zlepšení, pokud se jedná o řádné provádění práva EU napříč Unií; zdůrazňuje, že v případech, kdy Komise nemá legislativní pravomoci, musí účinně využít možnosti jednat prostřednictvím koordinace nebo podpory s cílem nabídnout svědomitou reakci na problémy a potřeby předkladatelů petic;

14.

konstatuje, že Petiční výbor se zabýval řadou petic týkajících se onemocnění COVID-19, zejména v rámci postupu pro naléhavé případy; blahopřeje Petičnímu výboru k jeho rychlému a účinnému vyřizování petic v době závažné krize, což je předpokladem pro důvěru občanů v orgány EU;

15.

připomíná, že petiční právo je zásadním prvkem občanství EU; hluboce lituje, že sdělení Komise o zprávě o občanství Unie pro rok 2020 a Akční plán pro evropskou demokracii se o petičním právu nezmiňují; považuje to za promarněnou příležitost ke zviditelnění jedné ze složek evropského občanství; vyzývá Komisi, aby petiční právo zahrnula do svých strategických dokumentů;

16.

vyzývá k provedení podrobné analýzy, která by odhalila důvody, proč se počet registrovaných petic v posledních letech snížil; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s Petičním výborem vypracovala studii, která by odhalila hlavní překážky, s nimiž se občané setkávají při výkonu petičního práva, a případné komunikační problémy; vyzývá k zavedení nezbytných mechanismů s cílem vyřešit možné nedostatky a problémy, které by studie odhalila;

17.

kritizuje Komisi za to, že nemá řádný systém pro shromažďování informací o peticích a o tom, jak souvisejí s řízeními o nesplnění povinnosti nebo s akty EU, což potvrzují i nedostatky ve výročních zprávách Komise o kontrole uplatňování práva EU, které na petice jen velmi obecně odkazují;

18.

vyzývá Komisi, aby každoročně monitorovala a analyzovala zpracované petice a podávala o nich zprávy a aby zajistila, že tato analýza bude využita při politickém rozhodování na úrovni Komise; vyzývá Komisi, aby zkrátila dobu potřebnou k odpovědi na žádosti Parlamentu týkající se petic;

19.

vyzývá Radu a členské státy, aby se aktivně zapojily do diskusí a rozprav o peticích a podílely se na nich a aby odpovídaly na otázky vznesené předkladateli petic na úrovni EU, zejména tím, že budou petice přeposílat relevantním a příslušným orgánům, zajistí odpovídající následná opatření a budou se účastnit parlamentních debat;

20.

poukazuje na to, že je třeba zajistit odpovídající následná opatření v návaznosti na petice v rámci parlamentní a legislativní činnosti; připomíná, že petice lze považovat za strategický nástroj na podporu práva legislativního podnětu Evropského parlamentu, jež je zakotveno v článku 225 SFEU, čímž by se mohly řešit mezery a nesrovnalosti v právu EU, které bývají v peticích zdůrazněny, s cílem zajistit plnou ochranu práv občanů;

21.

vyzývá orgány EU, výbory Parlamentu i členské státy, aby lépe spolupracovaly s Petičním výborem a předkladatelům petic efektivně odpovídaly a uspokojovaly jejich požadavky; domnívá se, že je klíčové zajistit přítomnost a zapojení zástupců členských států do projednávání petic ve výboru; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby se vyhýbala obecným odpovědím a poskytovala předkladatelům petic cílené a individuální odpovědi na jejich žádosti;

22.

vyzývá občanskou společnost jako celek, aby plně využívala potenciál petičního práva, pokud jde o provádění politických a legislativních změn na úrovni EU; vybízí organizace občanské společnosti, aby lépe využívaly petice jako nástroje přímé demokracie s cílem informovat evropské orgány o svých obavách a o možném nedodržování práva Unie;

23.

vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby řádně zvážila petiční právo a vedla o něm diskuzi a aby společně s občany prozkoumala způsoby, jak zlepšit povědomí o petičním právu a přístup k jeho výkonu, aby se z něj stal demokratičtější a užitečnější nástroj pro občany a obyvatele EU, který jim umožní přímý kontakt s orgány EU a předávání jejich stížnosti; vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby předložila návrhy na zlepšení uplatňování petičního práva na úrovni EU;

24.

vyzývá k posílení postavení Petičního výboru v rámci Parlamentu a jeho interinstitucionálních vztahů, neboť je to jediný výbor, který komunikuje přímo s občany; v této souvislosti zdůrazňuje, že vzhledem k rozsahu práce Petičního výboru je třeba vyčlenit pro něj více zaměstnanců a zdrojů;

25.

vyzývá ostatní výbory, aby včasně přispívaly k úsilí Parlamentu rychleji a účinněji reagovat na obavy občanů a aby ve své probíhající legislativní práci zohledňovaly otázky vznesené předkladateli petic; vyzývá ostatní výbory, aby petice týkající se jejich oblasti působnosti zohledňovaly v každodenní legislativní práci Parlamentu a aby formálně a konkrétně reagovaly na očekávání vyplývající z petic občanů;

26.

domnívá se, že petiční síť je nezbytným nástrojem pro usnadnění sledování kroků navazujících na petice v rámci parlamentní a legislativní činnosti a podporuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi svými členy, a to jak na technické, tak na politické úrovni; je přesvědčen, že tato síť by měla posílit dialog a spolupráci s Komisí a dalšími orgány EU;

27.

vzhledem k tomu, že podle pokynů (5) zváží výbor, který je požádán o stanovisko, význam petičního práva a svou legislativní pracovní zátěž předtím, než rozhodne, zda vydat stanovisko či nikoli, a že toto pravidlo pochází z doby před Lisabonskou smlouvou a odráží staré vnímání významu petic v parlamentní práci, vyzývá k aktualizaci pokynů, aby Petiční výbor a další výbory měly nezbytnou pravomoc k účinnému výkonu své práce;

28.

žádá, aby byl proveden průzkum Eurobarometru o povědomí občanů EU o právu předkládat petice Evropskému parlamentu s cílem shromáždit údaje, které by mohly být následně využity pro účely důrazné a dostupné osvětové kampaně; domnívá se, že pravidelné celounijní průzkumy založené na přeshraničních průzkumech veřejného mínění pomáhají zvýšit povědomí evropských orgánů o obavách občanů;

29.

vyzývá k vytvoření společné databáze mezi Parlamentem a Komisí, která by transparentním a kooperativním způsobem sdílela informace o všech následných opatřeních Komise přijatých v souvislosti s peticemi, včetně postupů EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti, legislativních návrhů a veškerých dalších aktů EU;

30.

vyzývá k aktivnější propagaci petičního práva a internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic prostřednictvím sociálních médií, osvětových kampaní, školení novinářů a propojení portálu s oblíbenými portály pro předkládání petic, které občané využívají k získání podpory na unijní a vnitrostátní úrovni;

31.

vyzývá Radu a Komisi, aby propojily své internetové stránky a platformu Konference o budoucnosti Evropy s internetovým portálem pro předkládání petic a aby tento portál propagovaly prostřednictvím svých kanálů, a to i v zastoupeních Komise v členských státech, která by měla být vybízena ke spolupráci s kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu;

32.

požaduje vylepšení internetového portálu pro předkládání petic, aby byl viditelnější pro veřejnost, uživatelsky přívětivější, snadněji se v něm orientovalo a byl přístupný všem občanům, zejména osobám se zdravotním postižením; vyzývá ke zlepšení funkce analýzy údajů v databázi ePetition s cílem usnadnit vyhledávání předchozích petic na stejné téma v této databázi; vyzývá ke zjednodušení postupu, které by občanům umožnilo podpořit petici předloženou prostřednictvím internetového portálu, což by jim umožnilo lepší uplatnění jejich petičního práva;

33.

konstatuje, že předkladatelé petic nemají v reálném čase přístup k informacím o stavu svých petic; žádá proto, aby bylo na internetovém portálu pro předkládání petic zveřejňováno více informací, například o aktuálním stavu vývoje petice a o dotazech zaslaných dalším orgánům v dané věci; vyzývá k větší součinnosti mezi portálem a interní databází Parlamentu s cílem podpořit větší transparentnost při zpracovávání petic;

34.

žádá, aby bylo shromažďováno více informací o profilu předkladatelů petic – při současném zajištění plného souladu s pravidly ochrany osobních údajů –, aby bylo možné identifikovat skupiny, které jsou z hlediska výkonu petičního práva nedostatečně zastoupeny, a zaměřit na ně vhodné komunikační kampaně;

Funkce evropského veřejného ochránce práv

35.

připomíná význam práva každého občana a každé fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm či sídlem v Unii podat k evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na nesprávný úřední postup v orgánech Unie; domnívá se, že stížnosti občanů adresované veřejnému ochránci práv jsou základním prvkem participativní demokracie a legitimity rozhodovacího procesu Unie; připomíná, že právo obrátit se na veřejného ochránce práv posiluje zapojení občanů vůči orgánům Unie a jejich důvěru v tyto orgány, neboť podporuje transparentnost a řádnou správu v orgánech a institucích EU;

36.

zdůrazňuje měnící se úlohu veřejného ochránce práv, který může jednat z vlastní iniciativy, aby podpořil boj proti systémovým problémům ve správě EU a zasadil se o řádnou správu, konkrétně dodržování těch nejpřísnějších standardů ze strany orgánů, institucí a agentur EU; v této souvislosti se domnívá, že úloha veřejného ochránce práv je důležitější než kdy jindy, neboť unijní správa prostřednictvím svých agentur přebírá stále důležitější úlohu v životě občanů v oblastech, jako je životní prostředí, migrace a zdraví;

37.

připomíná, že veřejný ochránce práv může předkládat doporučení a návrhy na řešení a zlepšení s cílem vyřešit problém v případech nesprávného úředního postupu; poznamenává, že pokud stížnost nespadá do působnosti veřejného ochránce práv, může ochránce stěžovateli doporučit, aby ji adresoval jinému orgánu nebo Petičnímu výboru; konstatuje, že v roce 2020 obdržela veřejná ochránkyně práv 1 400 stížností, které nespadaly do její působnosti, zejména proto, že se netýkaly činností spojených se správou na úrovni EU;

38.

vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby ještě pečlivěji sledovala způsob, jakým jsou vynakládány finanční prostředky a rozpočet EU, a aby kontrolovala, zda nejsou zájmy Unie ohroženy porušováním zásad právního státu, porušováním principů a hodnot EU, korupcí nebo střety zájmů, zejména v souvislosti s evropským plánem na podporu oživení Next Generation EU; zdůrazňuje, že dodržování zásad právního státu je základní podmínkou pro přístup k fondům EU; domnívá se, že tato podmíněnost dodržováním zásad právního státu a skutečnost, že Evropská unie neslevuje ze svých hodnot, by měly posílit důvěru občanů v Unii a ukázat rozhodný závazek EU vůči kvalitní demokracii na celém území Unie;

39.

připomíná, že vztahy s veřejným ochráncem práv jsou jednou z oblastí odpovědnosti, jež jednací řád Parlamentu svěřil Petičnímu výboru;

40.

vítá nedávné změny statutu evropského veřejného ochránce práv, které přizpůsobily výkon jeho povinností Lisabonské smlouvě a dále posílí právo občanů a obyvatel EU podávat stížnosti na nesprávný úřední postup, zejména pokud jde o ochranu oznamovatelů, případy obtěžování a střetu zájmů v orgánech, institucích a jiných subjektech EU; připomíná, že nový statut veřejného ochránce práv rovněž objasňuje podmínky, za nichž může veřejný ochránce práv provádět šetření z vlastního podnětu, a opakuje, že veřejný ochránce práv může spolupracovat s orgány členských států a s orgány, institucemi a jinými subjekty EU; v této souvislosti je pevně přesvědčen, že veřejné ochránkyni práv by měl být přidělen vyšší rozpočet, který by jí poskytl zdroje nezbytné k účinnému zvládnutí zvýšené pracovní zátěže a k tomu, aby i nadále kompetentně pracovala ve službách evropských občanů; naléhavě vyzývá evropské orgány, instituce a jiné subjekty, aby se řídily doporučeními veřejné ochránkyně práv týkajícími se transparentnosti a dalších etických otázek;

41.

připomíná, že občané EU mají právo na přístup k dokumentům orgánů EU; blahopřeje veřejné ochránkyni práv k práci odvedené v souvislosti s přístupností dokumentů EU, a zejména k uplatňování zrychleného postupu při vyřizování těchto žádostí; vyzývá spolunormotvůrce, aby se řídili doporučeními veřejné ochránkyně práv v souvislosti s nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům (6) a aby podpořili revizi tohoto nařízení; považuje revizi nařízení (ES) č. 1049/2001 za prioritu, aby byla zaručena plná transparentnost a plný přístup veřejnosti k dokumentům, kterými disponují orgány EU; zdůrazňuje význam úkolů veřejné ochránkyně práv souvisejících s transparentností pro evropskou demokracii, zejména těch, které se týkají přístupnosti dokumentů pro evropské občany, s cílem umožnit jim plně uplatňovat své právo na informace a posílit důvěru občanů v evropský projekt; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby v tomto směru pokračovala ve svém úsilí, neboť včasný přístup k dokumentům ve všech 24 úředních jazycích EU je nezbytný pro zajištění řádné účasti občanů a občanské společnosti na rozhodovacím procesu;

42.

blahopřeje veřejné ochránkyni práv k práci vykonané při prosazování mnohojazyčnosti pro občany a ke zveřejnění souboru doporučení pro správu EU ohledně používání úředních jazyků EU při komunikaci s veřejností, přičemž tato doporučení nabízejí pokyny ohledně toho, jak a kdy komunikovat ve kterých jazycích, aby byla zachována jazyková rozmanitost EU;

43.

připomíná, že jedním ze způsobů, jak zlepšit vnímání EU občany, je učinit ji pro ně srozumitelnější a transparentnější; domnívá se, že Rada by měla dále zvyšovat svou transparentnost, a vyzývá ji, aby provedla některá z doporučení, která Parlament a veřejná ochránkyně práv opakovaně vydaly;

44.

považuje za velmi důležité, aby byli občané EU i nadále dostatečně informováni o úloze a rozsahu činnosti veřejného ochránce práv a o jeho vlivu na vývoj orgánů EU; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále zveřejňovala informace o výsledcích šetření, která vedla k větší transparentnosti obchodních jednání EU, aby zveřejňovala výsledky klinických zkoušek léčiv hodnocených v EU, aby zavedla mechanismy pro podávání stížností ze strany žadatelů o azyl a aby posílila etická pravidla platná pro evropské komisaře;

45.

vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby dále konsolidovala evropskou síť veřejných ochránců práv s cílem podporovat právo obrátit se na veřejného ochránce práv jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni a zůstat ve spojení s občany a udržovat si přehled o jejich aktuální situaci v jednotlivých státech; domnívá se, že je nezbytné posílit interakci a výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními a regionálními veřejnými ochránci práv a evropskou veřejnou ochránkyní práv, aby se zajistilo, že občané budou lépe informováni o svých právech a bude jim poskytováno lepší poradenství při podávání stížností;

Evropská občanská iniciativa

46.

zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa je jedinečným nástrojem participativní demokracie a že se jedná o nástroj klíčový; zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa představuje pro občany jedinečnou příležitost definovat problémy, které je trápí, a začlenit je do evropské politické agendy, a také vyjádřit svá přání a vyzvat EU k jednání a přijímání právních předpisů, a že její využívání musí být podporováno všemi dostupnými prostředky; v tomto smyslu připomíná povinnosti Komise a členských států podle nařízení (EU) 2019/788, zejména zvyšovat informovanost občanů Unie o existenci, cílech a fungování evropské občanské iniciativy a poskytovat organizátorům iniciativ pomoc a praktickou podporu; v tomto ohledu se domnívá, že by měl být vyjasněn příspěvek Parlamentu ke komunikačním povinnostem Komise;

47.

vyzývá Komisi, aby se lépe zapojila do platných evropských občanských iniciativ a napravila problém spočívající v nedostatku následných legislativních opatření s cílem dosáhnout cíle, kterým je posílení demokratické legitimity Unie prostřednictvím posílené účasti občanů na jejím demokratickém a politickém životě; domnívá se tudíž, že Komise by měla projevit skutečný respekt a odhodlání naplnit očekávání občanů v souvislosti s platnými evropskými občanskými iniciativami;

48.

připomíná, že Komise přijala odpovídající následná opatření pouze u několika úspěšných evropských občanských iniciativ;

49.

považuje za zásadně důležité pro evropskou demokracii, aby občané mohli přispívat k výkonu legislativních výsad Unie a přímo se zapojit do zahajování práce na legislativních návrzích; vyzývá proto Komisi, aby důkladně posuzovala každý návrh platné evropské občanské iniciativy a jednala v plném souladu se svou zákonnou povinností uvádět důvody pro přijetí či nepřijetí opatření, což by měla činit jasným, srozumitelným a podrobným způsobem; připomíná povinnost Parlamentu posuzovat každou platnou evropskou občanskou iniciativu a opatření přijatá Komisí v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2019/788 a čl. 222 odst. 9 jednacího řádu Parlamentu, zejména pokud Komise žádné takové návrhy nepředloží, nebo je neprovede;

50.

vyzývá k dalšímu posílení úlohy Parlamentu a k posílení jeho vazeb s organizacemi občanské společnosti, pokud jde o konkrétní platné evropské občanské iniciativy a jejich provádění ze strany Komise; domnívá se, že v konkrétních případech, kdy Komise nezveřejní své záměry ve stanovené lhůtě podle článku 15 nařízení (EU) 2019/788, nebo uvede v příslušném sdělení, že nehodlá přijmout opatření v souvislosti s evropskou občanskou iniciativou, která splňuje procesní požadavky, tj. dodržuje primární právo EU a není v rozporu s hodnotami Unie stanovenými v článku 2 SEU a s právy zakotvenými v Listině, by Parlament mohl rozhodnout, že v návaznosti na dotčenou evropskou občanskou iniciativu vydá legislativní zprávu z vlastního podnětu podle článku 222 jednacího řádu; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zavázala k předložení odpovídajícího legislativního návrhu, pokud Parlament takovou legislativní zprávu z vlastního podnětu přijme; je přesvědčen, že v takovém případě by Komise měla svou původní reakci důkladně přezkoumat, přičemž plně zohlední legislativní zprávu z vlastního podnětu přijatou Parlamentem; žádá, aby nařízení (EU) 2019/788 bylo pozměněno s cílem podněcovat Komisi k tomu, aby v případech, kdy evropská občanská iniciativa splňuje příslušné požadavky, předložila návrh právního aktu;

51.

vyzývá Komisi, aby jasně informovala občany o rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy s cílem zajistit, aby se evropské občanské iniciativy dotýkaly témat a otázek spadajících do pravomocí Komise při navrhování právních aktů, a aby poskytovala organizátorům praktické a včasné rady ohledně vypracovávání evropských občanských iniciativ a vhodně využívala možnost částečné registrace evropské občanské iniciativy; zdůrazňuje, že nedávné evropské občanské iniciativy vyzývají EU, aby jednala důrazněji a rychleji, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a občanských a politických práv, jako tomu bylo například u iniciativy v oblasti práv menšin „Minority SafePack“ a iniciativy „Konec doby klecové“ (End the Cage Age), které získaly rozsáhlou podporu; opakuje proto, že je třeba, aby rámec pravomocí Komise na předložení návrhu právního aktu byl vykládán co nejširším způsobem;

52.

oceňuje, že Komise uspořádala informační semináře a v roce 2020 také uspořádala týden evropské občanské iniciativy, na němž se sešli zástupci institucí, zástupci občanské společnosti a organizátoři minulých i současných iniciativ, s cílem zamyslet se nad tím, jak tento nástroj zlepšit; domnívá se však, že evropská občanská iniciativa je i nadále málo známá; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila mediální viditelnost tohoto participativního nástroje v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2019/788;

53.

žádá Komisi, aby plně vyhodnotila dočasná opatření stanovená v nařízení (EU) 2020/1042, a to se zvláštním zřetelem k prodloužení období sběru a jeho dopadu na schopnost organizátorů zmobilizovat podporu pro své evropské občanské iniciativy a s cílem připravit mimo jiné i proces přezkumu nařízení (EU) 2019/788; domnívá se, že pokud by toto hodnocení vedlo ke kladným výsledkům, bylo by možné uvažovat o prodloužení platnosti těchto dočasných opatření na delší období;

54.

vyzývá Komisi, aby vzhledem k nízkému počtu evropských občanských iniciativ, které v konečném důsledku uspěly a vedly k přeložení právního aktu, nástroj evropské občanské iniciativy vylepšila tak, aby byla účast pro občany dostupnější; v tomto ohledu zdůrazňuje opatření uvedená v nařízení (EU) 2019/788 s cílem zlepšit způsob, jakým mohou občané Unie uplatňovat své právo na podporu evropské občanské iniciativy, a vyzývá k posouzení provádění těchto opatření; vyzývá Komisi, aby ve své příští zprávě o občanství EU provedla důkladné posouzení výkonu tohoto práva a nastínila legislativní a nelegislativní opatření, která by mohla být zavedena s cílem dále zlepšit výkon tohoto práva;

55.

domnívá se, že způsob, jakým jsou formulovány oficiální odpovědi Komise na úspěšné občanské iniciativy, může významně ovlivnit to, jak je nástroj hodnocen občany, a že v případě každé úspěšné iniciativy je zapotřebí většího úsilí a obezřetnějšího posouzení, aby se zajistilo, že Komise návrhy občanů náležitě zváží;

56.

zdůrazňuje, že by měl existovat stálý mechanismus participativní demokracie, který by občanům poskytl možnost podílet se na rozhodovacích procesech EU;

57.

zdůrazňuje, že je třeba zavést řádný mechanismus následných opatření pro neúspěšné evropské občanské iniciativy s cílem seriózně a účinně vyhodnocovat podněty od občanů, včetně jejich přesměrování na Petiční výbor, neboť nedostatečná reakce by mohla vést ke ztrátě jejich zapojení; zdůrazňuje úlohu, kterou musí Petiční výbor hrát v průběhu celého procesu slyšení; vyzývá Komisi, aby v případě, že je evropská občanská iniciativa považována za platnou, včasně spolupracovala s Parlamentem, a umožnila mu tak plně využít tříměsíční lhůtu pro uspořádání veřejného slyšení příslušnými výbory a přípravu rozpravy v plénu a usnesení o platných evropských občanských iniciativách; trvá na tom, že cíl delšího časového rámce podle nařízení (EU) 2019/788, v němž by Komise měla reagovat na platné evropské občanské iniciativy, je klíčový pro to, aby bylo Komisi umožněno plně zohlednit názory a postoje ohledně evropských občanských iniciativ vyjádřené ve fázi přezkumu a řádně zvážit možnosti návrhů právních aktů;

58.

vítá závazek Komise zlepšit a posílit Fórum evropské občanské iniciativy, což je také právní povinnost vyplývající z nařízení (EU) 2019/788; trvá na tom, že toto fórum by mělo organizátorům poskytovat praktické pokyny a právní podporu a mělo by sloužit jako nástroj k budování kapacit pro zahajování, podporu a vedení evropských občanských iniciativ ve fázi sběru a jejich propagaci jakožto nástroje pro zapojení občanů do demokratického života Unie;

59.

vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby občanům Unie dala možnost přímo se podílet na diskusi o účinnosti provádění evropské občanské iniciativy a o jejím stávajícím právním rámci a aby evropskou občanskou iniciativu podporovala jako užitečný nástroj, který občanům umožní podílet se na provádění veřejných politik Unie;

60.

zdůrazňuje, že Konference o budoucnosti Evropy je příležitostí k lepšímu pochopení potřeby podílet se na agendě EU, a mohla by tedy poskytnout příležitost k zamyšlení se nad tím, jak zlepšit a uplatňovat proces účasti občanů; trvá na tom, že Konference dá nový impuls evropské diskusi o posílení demokracie, zejména pokud jde o evropské občanské iniciativy; vyzývá Komisi, aby povzbudila občany, jejichž návrhy vznesené na Konferenci o budoucnosti Evropy nebyly do návrhů Komise zahrnuty, aby využili všech nástrojů, které mají k dispozici, včetně evropských občanských iniciativ;

Závěry

61.

zdůrazňuje úlohu těchto tří nástrojů účasti, jež spočívá v usnadňování a podpoře zapojení občanů a obyvatel EU, kteří tak mohou dosáhnout konkrétního a přímého vlivu na politickou agendu EU; vyzývá k vytvoření a propagaci rozsáhlé, centralizované a dostupné interinstitucionální internetové stránky pro občany EU (a odpovídající aplikace, jejíž používání by mělo být snadné), která by poskytovala informace o všech právech a demokratických nástrojích umožňujících veřejnosti přímo se zapojovat a ovlivňovat rozhodování na úrovni EU; domnívá se, že taková jednotná platforma by nejen zvýšila povědomí občanů o jejich právech, ale také by podpořila doplňkovost mezi různými nástroji;

62.

zdůrazňuje, že pravidelné shromažďování informací o tématech, která jsou zajímavá pro občany, a o stále se vracejících otázkách, které jsou předmětem petic, o šetřeních evropského veřejného ochránce práv a o evropských občanských iniciativách, by pomohlo rychleji nalézat vhodná řešení a zároveň zajistit soudržnost politik EU pro její občany;

63.

domnívá se, že je zásadní analyzovat problémy v oblasti komunikace mezi evropskými orgány a občany, které vedou k nedostatečnému využívání mechanismů občanské účasti ze strany Evropanů; vyzývá k tomu, aby byly poskytnuty nezbytné zdroje na šíření informací o existenci a fungování těchto nástrojů mezi širokou veřejností;

64.

vyzývá k posílení povědomí veřejnosti o těchto třech nástrojích účasti, a to zejména mezi mladými lidmi, aby se staly účinnými a užitečnými nástroji demokratické účasti; zdůrazňuje, že všechny evropské orgány by měly maximalizovat své úsilí v oblasti komunikace na místní, regionální a celostátní úrovni s cílem zajistit, aby co nejvíce občanů vědělo o těchto třech nástrojích, tedy o evropské občanské iniciativě, stížnostech u evropského veřejného ochránce práv a petičním právu, a aby byli občané podněcováni k účasti a zapojení se do těchto nástrojů; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat občanům na evropské i místní úrovni pomoc prostřednictvím informačních středisek Europe Direct a Domů Evropy (7) při předkládání petic, evropských občanských iniciativ a stížností evropskému veřejnému ochránci práv;

65.

zdůrazňuje klíčovou vzdělávací úlohu, kterou musí při poskytování evropské občanské výchovy hrát akademičtí aktéři; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily výuku žáků základních a středních škol a studentů vysokých škol ohledně třech participativních nástrojů EU, aby byli informováni o rozhodovacím procesu EU a o tom, jak se aktivně zapojit; žádá Komisi, aby posílila cíle programu Erasmus+ týkající se aktivní účasti mladých lidí na demokratickém životě, zejména prostřednictvím vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj občanských dovedností a pochopení evropských politik; připomíná, že občanská angažovanost mladých lidí má zásadní význam pro budoucnost všech demokracií;

66.

zdůrazňuje, že je důležité umožnit osobám se zdravotním postižením plný přístup ke všem nástrojům, které EU poskytuje občanům, zejména prostřednictvím systematického tlumočení a překladu do znakového jazyka a do snadno čitelného jazyka („Easy-to-read“);

67.

vyzývá orgány EU, aby řešily výzvy, jimž čelí zranitelné skupiny osob, které jsou nedostatečně zastoupeny a nejsou schopny dosáhnout toho, aby byly jejich problémy řešeny, a aby je zapojily do rozhodování;

68.

vyzývá Komisi, aby všechny tři nástroje účasti zahrnula do provádění strategie pro mládež na období 2019–2027 „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“, zejména v rámci oblastí činnosti „Zapojovat“ a „Propojovat“;

69.

připomíná, že mnohojazyčná komunikační politika EU a zveřejňování informací a dokumentů ve všech úředních jazycích EU jsou klíčovým prvkem komunikace s občany ze všech členských států a jejich zapojení, a že je třeba ji dále posílit; zdůrazňuje její význam ve všech komunikačních kanálech, včetně sociálních médií, aby bylo možné lépe navázat kontakt s občany, přičemž je třeba obzvláště přihlížet ke zvláštním potřebám zdravotně postižených osob; vítá pokyny, které zveřejnil veřejný ochránce práv a které orgánům dávají návod, jak rozvíjet svou jazykovou politiku tak, aby byla co nejpřívětivější pro občany;

70.

trvá na tom, že je třeba, aby Parlament projednal úlohu a početní složení Petičního výboru; poukazuje na to, že většího zohlednění požadavků občanů lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se příslušný orgán ujme následných opatření; zdůrazňuje, že Petiční výbor v současné době není dostatečně velký a nemá ani dostatečné pravomoci k tomu, aby uspokojil poptávku občanů po jeho pomoci;

71.

zdůrazňuje, že je třeba řešit nedostatky petičního systému EU, aby byl zajištěn jeho plný demokratický potenciál a úloha při ovlivňování agendy, přičemž je třeba zohlednit potřeby zdravotně postižených osob; vyzývá orgány EU, aby využily své zdroje ke zvýšení atraktivity tohoto nástroje a podpořily účast občanů na tvorbě právních předpisů EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby EU vyčlenila více finančních prostředků na podporu participativních mechanismů;

72.

zdůrazňuje, že aby byla posílena účast veřejnosti, je třeba, aby občané měli jasné pokyny, které jim umožní vybrat si ten nejvhodnější nástroj účasti odpovídající jejich problémům; považuje za nezbytné pochopit a překonat překážky, na které občané, a zejména pak Evropané se zdravotním postižením, narážejí při předkládání petic Parlamentu, stížností veřejnému ochránci práv a iniciativ Komisi;

73.

dále zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat evropské občanské iniciativy a petice, které přinesly výsledek, zejména rozsáhlé mediální pokrytí nebo projednání Komisí či Parlamentem, s cílem určit úspěšné strategie a osvědčené postupy, z nichž by se občané mohli do budoucna poučit;

74.

zdůrazňuje význam transparentnosti při vyřizování iniciativ a stížností občanů; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k zajištění plné transparentnosti; vyjadřuje podporu krokům evropského veřejného ochránce práv směřujícím k větší transparentnosti všech orgánů a institucí EU a k zajištění jejich odpovědnosti vůči občanům EU;

75.

je pevně přesvědčen, že přístup občanů k dokumentům evropských orgánů je základem participativní demokracie; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu transparentnosti a odpovědnosti orgánů vůči občanům;

76.

zdůrazňuje, že debata o budoucnosti EU by měla vést ke zlepšení nástrojů pro účast občanů, které umožní vytvořit Unii, která bude demokratičtější, transparentnější a otevřenější vůči svým občanům;

o o

77.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.

(2) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55.

(3) Úř. věst. L 213, 17.7.2020, s. 7.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1).

(5) Pokyny Konference předsedů výborů Evropského parlamentu, pro nakládání s peticemi stálými výbory, 14. července 1998, PE225.233.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(7) V češtině „Evropský dům“, https://evropskydum.cz/

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/122

P9_TA(2022)0068

Nový strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období po roce 2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o novém strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období po roce 2020 (včetně lepší ochrany pracovníků před expozicí škodlivým látkám, stresem v práci a poškozeními z opakovaného namáhání) (2021/2165(INI))

(2022/C 347/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

—	s ohledem na články 153 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na článek 3 Evropské sociální charty Rady Evropy,

—	s ohledem na článek 3 Listiny základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

—	s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje do roku 2030, a zejména na cíl 8.8 s názvem „Chránit pracovní práva a podporovat bezpečné pracovní prostředí“,

—	s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, jejímiž smluvními stranami jsou EU i všechny členské státy,

—	s ohledem na zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) nazvanou „Změna klimatu 2021: fyzikální základy“,

—	s ohledem na evropský akční rámec Světové zdravotnické organizace (WHO) pro duševní zdraví na období 2021–2025 (1),

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2021„Evropský plán boje proti rakovině“ (COM(2021)0044),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2021 nazvané „Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (COM(2021)0323),

—	s ohledem na stanovisko skupiny odborníků Komise o účinných způsobech investování do zdraví ze dne 23. června 2021 nazvané „Podpora duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších nezbytných pracovníků“,

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který dne 17. listopadu 2017 vyhlásily společně Parlament, Rada a Komise (dále jen „pilíř“), a zejména na jeho zásady 5 až 10,

—	s ohledem na Akční plán Komise pro evropský pilíř sociálních práv ze dne 4. března 2021,

—	s ohledem na Portské prohlášení Evropské rady ze dne 8. května 2021,

—	s ohledem na závěry Rady z října 2019 o „ekonomice blahobytu“, v nichž se zdůrazňuje zásadní význam podpory duševního zdraví na pracovišti,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. října 2021 nazvané „Zdraví a bezpečnost při práci – strategický rámec EU (2021–2027)“,

—	s ohledem na rámec EU pro opatření v oblasti duševního zdraví a pohody, který byl přijat na závěrečné konferenci o společné akci v oblasti duševního zdraví a pohody konané ve dnech 21.–22. ledna 2016 (3),

—	s ohledem na strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030,

—	s ohledem na první společnou zprávu o provádění rámcové dohody evropských sociálních partnerů o digitalizaci (2021),

—	s ohledem na pokyny Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 24. dubna 2020 s názvem „COVID-19: návrat na pracoviště – přizpůsobení pracovišť a ochrana pracovníků“,

—	s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA ze dne 22. října 2021 nazvanou „Práce na dálku a zdravotní rizika v kontextu pandemie COVID-19: Důkazy z praxe a politické důsledky“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 obsahující doporučení Komisi k právu odpojit se (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o spravedlivých pracovních podmínkách, právech a sociální ochraně pracovníků platforem – nové formy zaměstnanosti související s digitálním rozvojem (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 s doporučeními Komisi k ochraně pracovníků před azbestem (9),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0023/2022),

A.	vzhledem k tomu, že při vymezování a provádění všech politik a činností Unie musí být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví;

B.	vzhledem k tomu, že podle Ústavy WHO je zdraví „stav úplného blaha tělesného, duševního a sociálního a nezáleží jen v tom, že není nemoci neb neduhu“ (10);

C.	vzhledem k tomu, že podle WHO je duševní zdraví „stav duševní pohody, v němž jedinec uskutečňuje své schopnosti, dokáže se v životě vyrovnat s běžnými stresy, dovede pracovat produktivně a užitečně a je schopen se podílet na životě své komunity“ (11);

vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo v EU-27 více než 3 300 smrtelných úrazů a 3,1 milionu úrazů bez smrtelných následků; vzhledem k tomu, že v důsledku nemocí z povolání každoročně zemře více než 200 000 pracovníků (12); vzhledem k tomu, že výše uvedené údaje nezahrnují všechny úrazy způsobené nehlášenou prací, a proto lze předpokládat, že skutečná čísla výrazně převyšují oficiální statistiky (13); vzhledem k tomu, že podle Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) bylo v roce 2017 20 % pracovních míst v Evropě nekvalitních a vystavovalo pracovníky zvýšenému riziku pro jejich tělesné či duševní zdraví; vzhledem k tomu, že 14 % pracovníků je vystaveno vysoké míře psychosociálních rizik (14); vzhledem k tomu, že 23 % evropských pracovníků se domnívá, že je kvůli jejich práci v ohrožení jejich bezpečnost nebo zdraví; vzhledem k tomu, že v roce 2015 průzkum pracovních podmínek v Evropě (EWCS) zjistil, že 21 % pracovních míst v Evropě představovalo „prestižní pracovní místa“ (15); vzhledem k tomu, že práce v terénu v rámci EWCS 2020 byla v důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 pozastavena, ale v červenci 2021 byla znovu zahájena s cílem zveřejnit výsledky do konce roku 2022;

E.	vzhledem k tomu, že riziko pracovních úrazů je více než třikrát vyšší u pracovníků, kteří pracují ve svém zaměstnání méně než čtyři týdny, než u pracovníků, kteří pracují ve svém zaměstnání déle než jeden rok (16);

F.	vzhledem k tomu, že klesající trendy v počtu pracovních úrazů a úmrtí na pracovišti nejsou ve všech zemích stejné;

vzhledem k tomu, že cílem evropského plánu boje proti rakovině je snížit zátěž pacientů, jejich rodin a systémů zdravotní péče, kterou představuje rakovina; vzhledem k tomu, že nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací je rakovina, která odpovídá za 52 % všech úmrtí souvisejících s prací v EU; vzhledem k tomu, že karcinogenům lze přičíst každoročně odhadem 100 000 úmrtí v důsledku rakoviny jako nemoci z povolání (17); vzhledem k tomu, že různé agentury, zúčastněné strany a WHO zařadily na seznam priorit v oblasti karcinogenů, mutagenů a reprotoxických látek na pracovišti, pro něž je třeba stanovit závazné limitní hodnoty, 50 až 70 látek nebo skupin látek; vzhledem k tomu, že na pracovišti jsou pracovníci často vystaveni směsi látek, které mohou zvyšovat zdravotní rizika, mít nepříznivé účinky na jejich reprodukční orgány a vést ke snížené plodnosti či k neplodnosti a rovněž negativně ovlivnit vývoj plodu a laktaci;

vzhledem k tomu, že expozice azbestu má na svědomí přibližně 88 000 životů v Evropě ročně a je příčinou 55–75 % případů rakoviny plic vyvinuté v souvislosti s výkonem povolání, a vzhledem k tomu, že azbest je hlavní příčinou rakoviny plic a odpovídá za 45 % případů (18); vzhledem k tomu, že se očekává, že úmrtnost vyplývající z této expozice bude až do konce dvacátých a třicátých let 21. století nadále stoupat (19); vzhledem k tomu, že i když je azbest v EU od roku 2005 zakázán, stále se běžně vyskytuje v administrativních budovách, školách, obytných budovách, infrastruktuře, zařízeních veřejné dopravy a ve vodovodních sítích; vzhledem k tomu, že 80 % případů rakoviny z povolání, které jsou jako takové uznávány v členských státech, souvisí s azbestem;

vzhledem k tomu, že faktory, jako je záření, stres, organizace práce a pracovní podmínky, jsou všechny spojeny s rakovinou související s prací; vzhledem k tomu, že v důsledku různých faktorů, jako je změna klimatu, je na vzestupu výskyt rakoviny kůže jako jedné z nejrozšířenějších nemocí z povolání, avšak pouze velmi malé procento kožních nádorů, které souvisejí s prací, je uznáváno za nemoc z povolání; vzhledem k tomu, že pracovníci vykonávající svou práci venku, zejména ti, kteří pracují v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a cestovním ruchu, čelí značnému riziku vzniku nemelanomového karcinomu kůže (NMSC) v důsledku zvýšené expozice ultrafialovému záření (UVR); vzhledem k tomu, že pracovníci ve zdravotnictví a v záchranných složkách, kteří hrají zásadní úlohu v připravenosti na mimořádné události a reakci na ně, jako jsou hasiči a zdravotní sestry, čelí podobné expozici, k čemuž se přidružuje ještě stres v důsledku zvýšené pracovní zátěže, což může zvýšit psychosociální rizika; vzhledem k tomu, že na evropské úrovni dosud neexistuje společný přístup k prevenci expozice ultrafialovému záření (20); vzhledem k tomu, že v současné době chybějí spolehlivé a srovnatelné údaje na úrovni EU o expozici rizikovým faktorům na pracovišti, které mohou přispívat k rozvoji rakoviny (21); vzhledem k tomu, že přibližně 2 % onkologické zátěže v EU lze připsat ionizujícímu záření a že expozice radonu a produktům jeho rozpadu ve vnitřních prostorách je druhou hlavní příčinou rakoviny plic v Evropě (22), (23);

vzhledem k tomu, že změna klimatu již má a nadále bude mít negativní dopad na lidské zdraví, bezpečnost při práci a na pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu budou pracovní podmínky stále více ovlivněny významnými změnami počasí, jako jsou vlny veder a vydatné dešťové srážky; vzhledem k tomu, že zvýšená expozice vysokým teplotám na pracovišti zvyšuje rizika úpalu, dehydratace, únavy, nedostatečné koncentrace a komplikací chronických onemocnění; zdůrazňuje, že změna klimatu má dopad také na nemoci související s výkonem povolání, na jejichž vzniku se podílejí biologičtí činitelé, neboť např. zvyšující se teploty mají vliv na zeměpisnou distribuci vektorů (klíšťata, komáři) biologických činitelů a následné snazší šíření nemocí do regionů, kde se dosud nevyskytovaly; vzhledem k tomu, že je nezbytné přizpůsobit pracovní postupy tak, aby zohledňovaly dopady změny klimatu (24);

vzhledem k tomu, že dobré psychosociální pracovní prostředí posiluje duševní a fyzickou pohodu pracovníků; vzhledem k tomu, že psychosociální rizika mohou vyplývat ze špatného uspořádání, organizace a řízení práce a špatného sociálního kontextu práce a mohou vést k negativním psychickým, fyzickým a sociálním důsledkům, jako je stres, úzkost, vyhoření nebo deprese, které patří do druhé největší skupiny subjektivních zdravotních problémů souvisejících s prací (25); vzhledem k tomu, že stres při práci může významně zvýšit riziko vzniku a zhoršení muskuloskeletálních poruch, srdečních chorob, autoimunitních onemocnění a revmatických/chronických zánětlivých onemocnění (26); vzhledem k tomu, že podle údajů nadace Eurofond a agentury EU-OSHA zažívá nadměrný pracovní stres 25 % pracovníků v Evropě; vzhledem k tomu, že 51 % pracovníků v EU uvádí, že stres je na jejich pracovišti běžný, a téměř 80 % vedoucích pracovníků vyjadřuje v souvislosti s pracovním stresem znepokojení (27), což znamená, že psychosociální rizika se týkají většiny společností (28); vzhledem k tomu, že více než polovina všech ztracených pracovních dnů je v EU způsobena stresem souvisejícím s prací (29); vzhledem k tomu, že přístupy k psychosociálním rizikům a právní předpisy v této oblasti se v jednotlivých členských státech výrazně liší; vzhledem k tomu, že duševní zdraví a pohodu evropské populace lze pozitivně ovlivnit, bude-li věnována pozornost strategiím uplatňovaným na pracovišti; vzhledem k tomu, že předcházení psychickým problémům a podpora duševního zdraví by rovněž přispěly k omezení chování, jež ohrožuje zdraví, jako je konzumace alkoholu, drog a tabáku, fyzická nečinnost a špatná strava; vzhledem k tomu, že vyšší úroveň duševní a fyzické pohody přímo souvisí s lepší výkonností na pracovišti;

vzhledem k tomu, že v závislosti na logistických zdrojích mohou pracoviště hrát důležitou úlohu v oblasti veřejného zdraví tím, že budou mezi svými zaměstnanci ve větší míře propagovat zdravý životní styl, podporovat provozování sportovních a fyzických aktivit a zdůrazňovat význam ochrany zdraví ve všech jeho aspektech;

M.	vzhledem k tomu, že zásadní úlohu při prevenci a zmírňování dopadu zdravotních rizik hraje zdravotní gramotnost, která přispívá k tomu, že obyvatelstvo lépe pochopí protiopatření a posoudí rizika jednotlivých zdravotních hrozeb;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala, že je třeba zajistit bezpečnost a ochranu pracovníků, včetně jejich duševního zdraví; vzhledem k tomu, že zdůraznila význam investic do veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila rychlý nárůst práce na dálku, kdy téměř polovina všech zaměstnanců v EU během období, kdy byl omezen volný pohyb osob, pracovala alespoň z části své pracovní doby z domova (30) a zároveň převzala větší pečovatelské povinnosti; vzhledem k tomu, že je prokázáno, že práce na dálku má výrazný dopad na organizaci pracovní doby, neboť si žádá větší flexibilitu a neustálou dostupnost pracovníků (31), což často vede ke kolizi mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že se očekává, že využívání práce na dálku zůstane nadále vyšší než před krizí COVID-19, nebo že se bude dokonce ještě dále zvyšovat (32); vzhledem k tomu, že práce na dálku sloužila během krize jako ochrana pracovních míst, o které by jinak mohli pracovníci přijít (33); vzhledem k tomu, že práce z domova rovněž poskytuje pracovníkům svobodu přizpůsobit svou pracovní dobu a harmonogram tak, aby odpovídaly jejich vlastním osobním a rodinným potřebám (34); vzhledem k tomu, že některé studie naznačují, že vnímání práce na dálku se od začátku pandemie podstatně zlepšilo, což se promítá do všeobecné preference hybridních pracovních uspořádání (35);

vzhledem k tomu, že u osob, které pravidelně pracují z domova, je více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou pracovat déle než 48 hodin týdně, a hrozí jim, že mezi pracovními dny budou odpočívat méně než 11 hodin; vzhledem k tomu, že téměř 30 % osob pracujících na dálku uvádí, že pracují ve svém volném čase každý den nebo několikrát týdně, zatímco u osob na pracovišti se tak stává méně než v 5 % případů, a vzhledem k tomu, že osoby pracující na dálku mají také větší pravděpodobnost, že budou mít nepravidelnou pracovní dobu; vzhledem k tomu, že nejčastější zdravotní rizika spojená s prací z domova jsou psychosociální rizika (36); vzhledem k tomu, že vyšší míra využívání práce z domova rovněž vedla k vyššímu výskytu fyzických problémů, jako jsou muskuloskeletální poruchy, v důsledku sedavého způsobu života, špatných ergonomických podmínek, dlouhé pracovní doby a stresu souvisejícího s prací;

vzhledem k tomu, že měnící se trh práce může mít potenciální dopady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na pracovní podmínky, a to v souvislosti s demografickým vývojem, zaváděním nových technologií, jako jsou nanotechnologie a umělá inteligence, a nových generací stávajících nástrojů nebo strojních zařízení, s přítomností nových látek a chemických výrobků a s novými druhy pracovních míst; vzhledem k tomu, že více pracovníků se přesouvá do práce prostřednictvím platforem, netradiční práce nebo atypického zaměstnání;

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 odhalila zranitelnost pracovníků v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků získávajících práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem a osob samostatně výdělečně činných; vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že podíl práce prostřednictvím platforem bude na trhu práce nadále narůstat; vzhledem k tomu, že osoby samostatně výdělečně činné jsou vyloučeny z oblasti působnosti strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jelikož se na ně nevztahují právní předpisy EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci; vzhledem k tomu, že pracovníci platforem mohou být vystaveni zvýšeným zdravotním a bezpečnostním rizikům, která se netýkají pouze fyzického zdraví, ale mohou rovněž ovlivnit psychosociální zdraví nepředvídatelnou pracovní dobou, intenzitou práce, konkurenčním prostředím, přetížením informacemi a izolací; vzhledem k tomu, že nové výzvy pro budoucnost práce představuje algoritmické řízení, jehož prostřednictvím může být na pracovníky vyvíjen nadměrný tlak na rychlost a efektivitu; vzhledem k tomu, že tento způsob řízení může ohrozit bezpečnost silničního provozu u pracovníků platforem v odvětví dopravy a doručovacích služeb, zejména cyklistů jako zranitelných účastníků silničního provozu, a ohrozit bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu; vzhledem k tomu, že pracovnicím platforem, zejména řidičkám a ženám poskytujícím úklidové a pečovatelské služby v soukromí, může hrozit zvýšené riziko, že se stanou oběťmi sexuálního obtěžování a násilí, a incident přitom neohlásí, neboť nástroje pro oznamování takovýchto případů neexistují, obětem chybí kontakt s osobou, která jim práci zprostředkovává, a pracovnice se obávají špatného hodnocení a ztráty práce v budoucnosti; vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování a násilí, k němuž při práci zprostředkovávané platformami dochází, není dostatečně hlášeno (37);

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala, že hlavními centry šíření nákazy mohou být i pracoviště; vzhledem k tomu, že nejistota pracovní a životní perspektivy sezónních pracovníků v Evropě, zejména v odvětví zemědělství, byla dobře zdokumentována již před krizí vyvolanou onemocněním COVID-19 (38); vzhledem k tomu, že znepokojivé zprávy o porušování práv přeshraničních a sezónních pracovníků, pokud jde o pracovní a životní podmínky, ukazují, že se jejich situace během pandemie ještě zhoršila; vzhledem k tomu, že krátkodobí pracovníci jsou často ubytováni ve skupinách, což ztěžuje omezení sociálních kontaktů a zvyšuje riziko infekce; vzhledem k tomu, že k rozsáhlým nákazám onemocněním COVID-19 došlo v průmyslových odvětvích, jako je zpracování potravin; vzhledem k tomu, že nejisté formy zaměstnání, jako je dočasná práce, zdánlivá samostatná výdělečná činnost nebo práce v subdodavatelských řetězcích, pravidelně vylučují pracovníky ze služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že cílem Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) je zajistit spravedlivou mobilitu pracovních sil tím, že bude členským státům a Komisi nápomocen při účinném uplatňování a prosazování práva Unie v oblasti mobility pracovních sil a koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci EU, včetně podávání zpráv o podezření na nesrovnalosti, jako je porušení pracovních podmínek a pravidel v oblasti zdraví a bezpečnosti, pokud se o těchto nesrovnalostech dozvědí při plnění svých úkolů;

S.	vzhledem k tomu, že prevence, zvyšování povědomí, dobré životní podmínky a podpora kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohou přinést pozitivní výsledky v podobě zlepšení zdraví zaměstnanců a poskytnutí nových pracovních příležitostí nebo příležitostí k dobrovolné činnosti;

vzhledem k tomu, že důležitou úlohu při uplatňování politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na regionální i místní úrovni hraje inspekce práce; vzhledem k tomu, že doporučení MOP prosazuje jednoho inspektora práce na 10 000 pracovníků, aby mohl provádět účinné a včasné inspekce s cílem vymýtit všechny formy zneužívání; vzhledem k tomu, že podle výzkumu agentury EU-OSHA 88 % zaměstnavatelů uvádí, že dodržování právních předpisů je hlavním důvodem k tomu, aby se zaměřovali na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (39);

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 klade mimořádné nároky na zdravotnické pracovníky; vzhledem k tomu, že náročné pracovní prostředí a obavy o osobní bezpečnost a bezpečnost rodiny měly negativní dopad na psychiku; vzhledem k tomu, že zdravotničtí pracovníci se ve srovnání s odborníky z jiných oblastí potýkají s vyšší mírou stresu, úzkosti a depresí (40); vzhledem k tomu, že se Evropská unie musí poučit z krize COVID-19 a zavést účinný systém pro koordinaci reakce na jakékoli budoucí ohrožení veřejného zdraví, včetně prevence, připravenosti a plánování reakce na pracovišti;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila a prohloubila nerovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že v klíčových pozicích v první linii zdravotnictví, v sociální oblasti, vzdělávání a pečovatelství pracují ženy; vzhledem k tomu, že v období, kdy pandemie kulminovala, tyto pracovnice pracovaly přesčas a měly problémy se sladěním pracovního a rodinného života, vzhledem k tomu, že ačkoli jsou tato povolání považována za zásadní, patří stále mezi nejméně doceňovaná a nedostatečně platově ohodnocená pracovní místa v EU; vzhledem k tomu, že ženy jsou obzvláště ohroženy krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a hospodářské a sociální důsledky této krize na ně mají výraznější dopady (41);

vzhledem k tomu, že je důležité uplatňovat genderové hledisko na ochranu zdraví a bezpečnost při práci, neboť v závislosti na pohlaví mohou být lidé více vystaveni určitým druhům látek nebo rizik a mohou být vůči nim zranitelnější; vzhledem k tomu, že genderové aspekty by se měly řešit v souvislosti s právem odpojit se;

vzhledem k tomu, že řešení problematiky expozice nebezpečným látkám a jiným rizikovým faktorům na pracovišti je obzvláště důležité pro překonání nerovností v oblasti zdraví, neboť na některé kategorie pracovníků z řad nejzranitelnějších osob může mít zvýšené vystavení takovým rizikovým faktorům také nepříznivý vliv; vzhledem k tomu, že zdravotně postižení, mladí lidé a senioři jsou obzvláště zranitelní v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že budou neúměrně postiženi a budou potřebovat zvláštní podporu, což je třeba v rámci reakce na pandemii zohlednit ve strategii pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením, chronickými onemocněními nebo osoby, které se zotavují z úrazu nebo nemoci, mohou vyžadovat individualizovanou podporu a přizpůsobení pracoviště, když se chtějí zapojit na trh práce; vzhledem k tomu, že výzkum ukazuje, že těmto skupinám hrozí velké riziko vzniku problémů v oblasti duševního zdraví; vzhledem k tomu, že neexistují-li předpisy, které by stanovovaly úpravu pracovního prostředí a přiměřená přizpůsobení, včetně postupů v případě nouzové evakuace, zejména pro zaměstnance se zdravotním postižením, může to vést k fyzickému, psychickému a psychologickému tlaku, který může ohrozit jejich zdraví a bezpečnost, obzvláště když pracovní digitální nástroje zatím nejsou pro osoby se zdravotním postižením plně dostupné;

vzhledem k tomu, že Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, která v EU vstoupila v platnost v roce 2011, stanoví, že „státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou účinná a vhodná opatření, mimo jiné prostřednictvím vzájemné podpory, s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením dosáhnout a udržet si maximální nezávislost, plnou tělesnou, duševní, sociální a odbornou způsobilost a plné začlenění a účast na všech aspektech života“, a „uznává právo osob se zdravotním postižením na práci na rovnoprávném základě s ostatními, včetně práva na příležitost získat přístup na základě volného pracovního života nebo na otevřeném pracovním prostředí“, a že „uznává právo osob se zdravotním postižením na práci na rovnoprávném základě s ostatními“;

vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound (42) si občané EU nejsou rovni, pokud jde o schopnost vrátit se do práce během úrazu či nemoci nebo po nich; vzhledem k tomu, že pouze jedna ze tří osob pracujících v EU, jejichž každodenní činnost je do velké míry nebo poněkud omezena chronickým onemocněním, uvádí, že její pracoviště bylo přizpůsobeno jejím zdravotním problémům; vzhledem k tomu, že nadace Eurofound rovněž poukázala na to, že u pracovníků s nízkou úrovní dosaženého vzdělání a pracovníků v povoláních s nízkou kvalifikací existuje nejen větší pravděpodobnost chronické nemoci a omezení jejich každodenní činnosti, ale také je u nich méně pravděpodobné, že budou moci využít přizpůsobené pracoviště;

AA.

vzhledem k tomu, že vědecké poznatky o expozici různým nebezpečím se v posledních letech značně rozšířily; vzhledem k tomu, že je tedy zapotřebí aktualizovat evropský seznam nemocí z povolání; vzhledem k tomu, že Komise ve svém doporučení 2003/670/ES ze dne 19. září 2003 týkajícím se evropského seznamu nemocí z povolání (43) členským státům doporučuje, aby do svých vnitrostátních právních předpisů co nejdříve začlenily právní a správní předpisy o odškodnění za nemoci z povolání; vzhledem k tomu, že členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních předpisech zaručit, že každý pracovník bude mít právo na odškodnění za nemoc z povolání, pokud trpí zdravotními potížemi, u nichž lze prokázat, že se s ohledem na jejich původ i povahu jedná o nemoc z povolání; vzhledem k tomu, že stávající nedostatečná harmonizace uznávání nemocí z povolání může vést k diskriminaci některých pracovníků v EU, v jejichž zemi se nemoci z povolání uznávají více nebo naopak méně;

AB.

vzhledem k tomu, že přísné normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, pracovní prostředí přiměřené věku, nižší kvantitativní požadavky a autonomie pracovní doby by mohly starším lidem umožnit dobrovolně zůstat na trhu práce; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost potřebám pracovníků na fyzicky a psychicky náročných pracovních pozicích;

AC.

vzhledem k tomu, že na pracovišti a při řízení spojeném s prací dochází k dopravním nehodám motorových vozidel v souvislosti s výkonem povolání, a to většinou za použití podnikového vozidla; vzhledem k tomu, že smrtelné nehody a úmrtí na silnicích související s výkonem povolání jsou v jednotlivých členských státech hlášeny různě, což ztěžuje porovnávání statistik o nehodách spojených s povoláním; vzhledem k tomu, že podle odhadů se nehody související s výkonem povolání podílejí přibližně na čtvrtině až více než třetině všech úmrtí souvisejících s povoláním; vzhledem k tomu, že na úrovni EU neexistuje žádná standardizovaná definice úmrtí na silnicích v souvislosti s výkonem povolání; vzhledem k tomu, že existuje několik celoevropských cílů zaměřených na snížení úmrtnosti při dopravních nehodách, avšak žádný z nich se přímo netýká dopravních nehod souvisejících s výkonem povolání;

AD.

vzhledem k tomu, že tradiční zdravotní rizika, například ruční manipulace s těžkými břemeny, hluk, nepohodlné pracovní pozice a stereotypní pohyby rukou, stále ohrožují mnoho pracovníků a na jako takové na ně poukázal pátý průzkum pracovních podmínek vypracovaný nadací Eurofound (44); vzhledem k tomu, že mezi rizikové faktory pro revmatická a muskuloskeletální onemocnění na pracovišti patří vibrace, zvedání těžkých břemen, práce se zobrazovacími jednotkami, používání strojů a těžkého vybavení; vzhledem k tomu, že ze všech zdravotních problémů spojených s povoláním způsobují revmatická a muskuloskeletální onemocnění největší ztrátu produktivity (45);

AE.

vzhledem k tomu, že kardiovaskulární a respirační onemocnění související s prací jsou druhým největším faktorem úmrtí, k nimž dochází v souvislosti s prací; vzhledem k tomu, že s nimi jsou přímo spojeny vysoké nároky na psychiku, pracovní zátěž, dlouhá pracovní doba, duševní poruchy, nejistota zaměstnání a fyzická nečinnost (46);

AF.	vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí být považována za etickou a sociální povinnost a za přísný zákonný požadavek, který musí podnikatelé splňovat;

vítá strategický rámec Komise, a zejména zavedení přístupu „vize nula“ k pracovním úrazům a nemocem z povolání, včetně připravovaného nového srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů týkajícího se smrtelných pracovních úrazů; vyjadřuje však politování nad mírou ambicí strategie v oblasti BOZP, která neodpovídá cíli přístupu „vize nula“, a vyzývá Komisi, aby předložila návrhy odpovídající tomuto cíli; vyzývá k vytvoření plánu pro snížení počtu úrazů a úmrtí na pracovišti, s odpovídajícím financováním ze strany EU pro členské státy, aby bylo možné dokončit přechod k „nulovým obětem“; zdůrazňuje, že „vize nula“ by neměla vést k nižšímu oznamování pracovních úrazů a nemocí z povolání; vyzývá Komisi, aby do přístupu „vize nula“ zahrnula všechna zranění a úrazy, jakož i fyzické a duševní otřesy; vyzývá Komisi a členské státy, aby se mnohem více zaměřovaly na preventivní strategie, jako je posílení inspektorátů práce, vnitrostátních služeb v oblasti zdraví a bezpečnosti a dialogu se sociálními partnery, a zajistily tak, aby všichni zaměstnanci bez ohledu na typ nebo velikost zaměstnavatele měli právo na nejvyšší možnou ochranu zdraví a bezpečnost; vyzývá k ambicióznímu provádění a monitorování nového strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027, a to i s ohledem na dopad pandemie COVID-19; vyzývá k pravidelným aktualizacím strategického rámce a ke zdokonalení vnitrostátních strategií v souladu s vývojem trhů práce a souběžnou digitální a ekologickou transformací; domnívá se, že u několika aspektů politiky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zapotřebí úzké spolupráce se sociálními partnery a důrazných legislativních opatření, která by doplnila řadu měkkých opatření plánovaných za účelem realizace „vize nula“; vyzývá k jasnému důrazu na zapojení pracovníků a k posílení konzultací se sociálními partnery, pokud jde o přístup „vize nula“; vítá skutečnost, že summit o BOZP v roce 2023 se zaměří zejména na pokrok v přístupu „vize nula“;

vyzývá Komisi, aby v evropském plánu boje proti rakovině zvýšila své ambice, pokud jde o boj proti rakovině související s výkonem povolání; požaduje, aby směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (47) byla průběžně a na základě ambiciózního časového rámce aktualizována, a to tak, že ve směrnici budou po předložení akčního plánu a po konzultaci Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bezodkladně, a to nejpozději do konce roku 2022, stanoveny limitní hodnoty expozice na pracovišti pro nejméně 25 dalších prioritních látek; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise zajistila dostatečný počet zaměstnanců, včetně zaměstnanců v příslušných odděleních a orgánech; zdůrazňuje, že vytvoření komplexních národních registrů ve všech členských státech by mohlo umožnit celoevropský sběr údajů o expozici karcinogenům; vyzývá k úzké spolupráci mezi orgány EU a příslušnými agenturami, členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami a k intenzivnímu zapojení sociálních partnerů do aktivního využívání shromážděných údajů, na něž by navázala nezbytná legislativní a nelegislativní opatření zaměřená na boj proti rakovině spojené s výkonem povolání; vyzývá členské státy, aby v souladu s vnitrostátními postupy zajistily, aby všichni pracovníci měli právo ukončit práci v případě bezprostředního nebezpečí a mimořádných nebezpečných pracovních podmínek;

vítá závazek Komise uvedený ve směrnici 2004/37/ES, totiž revidovat limitní hodnoty expozice olovu a jeho sloučeninám a diisokyanátům; konstatuje, že Výbor pro posuzování rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) doporučuje, aby byla atmosférická limitní hodnota stanovena na 4 μg/m3 a biologická limitní hodnota na 150 μg olova na litr krve, což představuje krok správným směrem, neboť původně navrhovaná biologická limitní hodnota dostatečně nechrání ženy, zvláště pak těhotné ženy (48); vyzývá Komisi, aby zaručila, že veškeré návrhy na revidované limitní hodnoty expozice olovu a jeho sloučeninám zajistí stejnou ochranu všem pracovníkům bez ohledu na pohlaví; vítá závazek Komise zařadit endokrinní disruptory mezi kategorie látek vzbuzujících mimořádné obavy podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (49) (nařízení REACH) a klasifikovat je podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (50) (nařízení CLP); zdůrazňuje, že pracovníci by měli být právními předpisy EU chráněni před expozicí endokrinním disruptorům; upozorňuje, že automatizace a robotizace některých činností by mohly výrazně snížit riziko vystavení pracovníků karcinogenům na pracovištích; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další opatření pro prevenci, odhalování a lepší rozpoznávání rakoviny z povolání související s prací na noční směny; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost skupinám obyvatel, které jsou obzvláště vystaveny nebezpečným chemickým látkám, jako jsou pracovníci v chemickém a zemědělském průmyslu, nebo které jsou zvláště zranitelné, jako jsou těhotné nebo kojící ženy;

vítá závazek Komise předložit v roce 2022 legislativní návrh na další snížení expozice pracovníků azbestu; vyzývá Komisi, aby zvýšila své ambice a předložila evropskou strategii pro odstranění veškerého azbestu v souladu se zprávou Parlamentu obsahující doporučení Komisi o ochraně pracovníků před azbestem; vyzývá Komisi, aby byla ambiciózní ve svém úsilí o dosažení odstranění veškerého azbestu a aby revidovala směrnici 2009/148/ES (51), pokud jde o minimální požadavky na certifikované školení pracovníků vystavených azbestu, a aby přednostně aktualizovala limitní hodnotu expozice azbestu, která by měla být stanoveny na 0,001 vlákna/cm3 (1 000 vláken/m3); vyzývá Komisi, aby předložila návrh rámcové směrnice EU pro vnitrostátní strategie odstraňování azbestu; vyzývá Komisi, aby aktualizovala směrnici 2010/31/EU (52) a doplnila do ní povinnou kontrolu budov a následné odstranění azbestu a dalších nebezpečných látek před zahájením renovačních prací, a zakázala tak zapouzdřování a zatavování materiálů obsahujících azbest, které je technicky možné odstranit; vyzývá Komisi k předložení legislativního návrhu, který zohlední stávající vnitrostátní právní předpisy, jakož i posouzení dopadů nejúčinnějších modelů povinné kontroly budov před jejich prodejem nebo pronájmem sestávající z povrchové diagnózy přítomnosti azbestu prováděné profesionálním subjektem s příslušnou kvalifikací a povolením, a který stanoví minimální požadavky na vystavování osvědčení o azbestu pro budovy postavené před rokem 2005 nebo před rokem, v němž byl vydán ekvivalentní vnitrostátní zákaz azbestu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší rozpoznání onemocnění souvisejících s azbestem a kompenzace všem pracovníkům vystaveným azbestu, a chránily tak zdraví stavebních i jiných pracovníků v rámci ekologické transformace; vyzývá k tomu, aby vždy, kdy je to možné, byla použita analytická přenosová elektronová mikroskopie (ATEM) nebo podobné pokročilé metody počítání vláken;

je přesvědčen, že směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (53) by nemusela být dostatečně účinná pro svět práce ve 21. století a nejnovější vývoj na trzích práce, včetně posuzování a zvládání psychosociálních rizik; domnívá se proto, že v zájmu posílení tohoto aspektu by měla být doplněna; připomíná svůj požadavek, aby Komise zahrnula do svého strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci právo odpojit se, a svůj výslovný požadavek, aby jako součást tohoto rámce vyvinula nová psychosociální opatření; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zvýšila ambice strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vyzývá Komisi, aby na základě konzultace se sociálními partnery navrhla směrnici o psychosociálních rizicích a dobrých pracovních podmínkách, která by byla zaměřená na účinnou prevenci těchto rizik na pracovišti, např. úzkosti, depresí, vyhoření a stresu, včetně rizik způsobených strukturálními problémy, jako je organizace práce (tj. špatné vedení, špatné uspořádání práce nebo nesoulad mezi znalostmi a schopnostmi pracovníka a přidělenými úkoly); vyzývá Komisi a členské státy, aby zřídily mechanismus pro předcházení takovým rizikům a pro reintegraci dotčených zaměstnanců na pracoviště a aby přešly od opatření na úrovni jednotlivce k přístupu spočívajícímu v organizaci práce, a to v souladu s obecnými zásadami hierarchie prevence uvedenými ve směrnici 89/391/EHS; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny, pokud jde o minimální počet pracovníků poskytujících služby pracovního lékařství, které jsou nezbytné k zajištění odpovídajícího dohledu nad zdravím při práci (54); domnívá se, že nedílnou součástí plánů připravenosti v oblasti BOZP na budoucí zdravotní krize by měla být ochrana a podpora duševního zdraví; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována duševnímu zdraví zdravotnických pracovníků a dalších klíčových pracovníků; vítá v tomto ohledu příspěvek skupiny odborníků pro účinné způsoby investování do zdraví (EXPH) v jejím stanovisku k podpoře duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších klíčových pracovníků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající následná opatření a provádění těchto doporučení;

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby pracovníci měli v případě nemocí z povolání k dispozici řádné možnosti uplatnění nároku na odškodnění; vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery přezkoumala doporučení Komise z roku 2003 týkající se evropského seznamu nemocí z povolání a rozšířila jej, například o muskuloskeletální poruchy související s prací, poruchy duševního zdraví související s prací, zejména deprese, vyhoření, úzkost a stres, a všechna onemocnění související s azbestem, rakoviny kůže a revmatické a chronické záněty; vyzývá Komisi, aby toto doporučení po konzultaci se sociálními partnery převedla do podoby směrnice, v níž sestaví minimální seznam nemocí z povolání a stanoví minimální požadavky pro uznávání těchto nemocí a odpovídající odškodnění dotčených osob;

zdůrazňuje skutečnost, že pracovnice čelí větším potížím s ochranou zdraví a zajištěním dobrých pracovních podmínek, zejména ve zdravotnictví a pečovatelských službách; vítá skutečnost, že Komise posiluje přístup zohledňující rovnost žen a mužů ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci; vyzývá Komisi a členské státy, aby začleňovaly hledisko rovnosti žen a mužů do všech opatření v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a ve všech těchto opatřeních braly v potaz význam genderových rozdílů; vyzývá Komisi, aby chystanou legislativní iniciativu týkající se předcházení genderově motivovanému násilí na ženách a domácímu násilí a boji proti nim založila na rámcové dohodě o obtěžování a násilí na pracovišti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se preventivní a ochranná opatření zaměřená na vymýcení násilí, diskriminace a obtěžování na pracovišti, včetně násilí a obtěžování od třetích stran (tj. zákazníků, klientů, návštěvníků nebo pacientů), uplatňovala bez ohledu na důvod a příčinu obtěžování a aby nebyla omezená na případy založené na diskriminačních důvodech; vyzývá členské státy, aby ratifikovaly úmluvu MOP č. 190 a doporučení č. 206 o násilí a obtěžování a zavedly nezbytné zákony a politická opatření za účelem zákazu, prevence a řešení násilí a obtěžování ve světě práce;

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie přípravy na stárnoucí pracovní sílu, na vyšší počet zaměstnanců s chronickým onemocněním a na nutnost přizpůsobit pracoviště zaměstnancům se zdravotním postižením, aby aktivně podporovaly opětovné začleňování a nediskriminaci a přizpůsobovaly pracovní podmínky osobám se zdravotním postižením nebo s chronickým onemocněním nebo osobám, které se zotavují z nemoci; zdůrazňuje, že je třeba definovat a provádět konkrétní a individualizované strategie, které pracovníkům usnadní procesy zotavování a rehabilitace; zdůrazňuje, že tyto strategie by měly zahrnovat podporu vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pro osoby všech věkových kategorií, lepší sladění profesního a soukromého života a prosazování mezigenerační výměny na pracovišti; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována také pečujícím osobám;

vyzývá Komisi, aby ve strategii tykající se práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 poskytla členským státům a zaměstnavatelům jasné a ambiciózní pokyny ohledně přizpůsobování pracoviště a provádění přiměřených úprav pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti ambiciózním způsobem revidovala směrnici 2000/78/ES o rovném zacházení; trvá na tom, že stejně tak důležité je věnovat pozornost situaci pracovníků s chronickým onemocněním;

10.

vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých strategiích BOZP věnovaly zvláštní pozornost mladým pracovníkům se zvláštním důrazem na pracovníky mladší 18 let; připomíná, že podle statistik existuje u osob ve věku od 18 do 24 let větší pravděpodobnost závažného pracovního úrazu než u starších dospělých, a to z důvodu nedostatku zkušeností, nedostatečné odborné přípravy a dohledu, chabého povědomí mladých lidí o vlastních právech a povinnostech zaměstnavatele, nedostatečného uznávání jejich potřeb ze strany zaměstnavatelů a vystavení nejistým pracovním podmínkám, což vede ke vzniku nemocí z povolání ještě v mládí či v pozdější fázi života (55);

11.

připomíná, že pracovníci platforem mohou být vystaveni vyšším zdravotním a bezpečnostním rizikům jak při práci pro platformy na místě, tak při práci prostřednictvím on-line platforem; zdůrazňuje, že tato rizika nejsou omezena jen na psychické zdraví, ale týkají se i psychosociálního zdraví, na které může mít dopad nepředvídatelná pracovní doba, intenzita práce, konkurenční prostředí, informační přetížení a izolace coby nově se objevující rizikové faktory; vítá návrh směrnice o zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem, který předložila Komise; zdůrazňuje, že na základě vyvratitelné domněnky pracovního poměru pracovníků platforem v souladu s vnitrostátními definicemi uvedenými v příslušné legislativě členských států nebo v kolektivních smlouvách by všichni pracovníci platforem měli mít nárok na odškodnění v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání a měli by mít zajištěné sociální zabezpečení, včetně nemocenského pojištění a pojištění pro případ invalidity; v tomto ohledu připomíná svá doporučení formulovaná v usnesení ze dne 16. září 2021 o spravedlivých pracovních podmínkách, právech a sociální ochraně pracovníků platforem – nové formy zaměstnanosti související s digitálním rozvojem,

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se na všechny pracovníky, kteří mají pracovní smlouvu nebo pracovní poměr podle definic vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv či praxe, a to i na nestandardní pracovníky (56), osoby skutečně i falešně samostatně výdělečně činné a mobilní pracovníky, vztahovaly právní předpisy a politiky v oblasti BOZP; zdůrazňuje, že pro zajištění těch nejpřísnějších norem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má zásadní význam kolektivní vyjednávání; zdůrazňuje, že evropská a mezinárodní lidská práva zaručují všem pracovníkům právo sdružovat se v odborech, zakládat odbory a vstupovat do nich, zapojit se do kolektivního vyjednávání, kolektivně jednat na obranu svých práv a požívat ochrany na základě kolektivních smluv bez ohledu na zaměstnanecké postavení (57);

13.

vyzývá Komisi, aby bezpečnost a ochranu zdraví zahrnula do všech relevantních strategií a politik EU týkajících se ekologické a digitální transformace a také umělé inteligence; zdůrazňuje, že řešení na pracovišti založená na umělé inteligenci musí být etická, zaměřená na člověka, stejně jako transparentní a spravedlivá a že musí bránit jakýmkoli negativním dopadům na zdraví a bezpečnost pracovníků; vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery zvážila předložení legislativní iniciativy, která by vyjasnila závazky a povinnosti v oblasti BOZP ve vztahu k systémům umělé inteligence a novým způsobům práce; zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava pracovníků a opatření k zajištění účinných strategií v oblasti BOZP jsou nezbytné pro zavedení a používání umělé inteligence na pracovišti, jakož i pro její používání ze strany pracovníků; zdůrazňuje, že umělá inteligence a digitalizace věrohodně usnadňují součinnost mezi člověkem a strojem a nabízejí hospodářské a společenské výhody, jakož i nové příležitosti pro podniky, ovšem i obavy ve vztahu k BOZP, jako je vznik nových forem monitorování a řízení pracovníků na základě shromažďování velkého množství údajů v reálném čase, což může vzbuzovat právní, regulační a etické otázky; vyzývá zejména k zavedení záruk proti nepříznivým dopadům algoritmického řízení na zdraví a bezpečnost pracovníků; zdůrazňuje, že algoritmy používané v oblasti práce musí být transparentní, nediskriminační a etické a že algoritmická rozhodnutí musí být odpovědná, napadnutelná a případně zvratná, a proto musí podléhat lidskému dohledu; zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů při předvídání vznikajících pracovních rizik v důsledku rozvoje rušivých technologií;

14.

připomíná, že změna klimatu má přímé dopady na zdraví pracovníků; připomíná, že vyšší intenzita extrémních povětrnostních jevů povede k vyššímu počtu fyzických zranění a že změna klimatu by mohla rovněž zvýšit riziko rakoviny kůže, expozice prachu a psychosociálních obtíží; trvá na tom, že neadekvátní organizace práce může situaci rovněž zhoršit; zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů při předvídání vznikajících pracovních rizik v důsledku změny klimatu; připomíná, že zdraví a bezpečnost pracovníků spadá do pravomoci EU a že v souladu se směrnicí 89/391/EHS by zaměstnanci měli být chráněni před veškerými riziky, včetně rizik nově se objevujících; vyzývá Komisi, aby důkladně a naléhavě posoudila nová a nově se objevující rizika změny klimatu pro BZOP s cílem lépe chránit pracovníky před vystavením vyšším teplotám, přírodnímu ultrafialovému záření a dalším souvisejícím a bezpečnostním rizikům;

15.

vyzývá k posilování ochrany před vystavením UV záření na úrovni EU, zvláště v rámci právních předpisů v oblasti BOZP pro pracovníky, kteří vykonávají práci ve venkovních prostorách; vyzývá proto Komisi, aby revidovala směrnici 2006/25/ES o expozici zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (58) a zahrnula do její oblasti působnosti sluneční záření; vyzývá Komisi k posouzení provádění a účinnosti stávajících opatření na ochranu pracovníků vystavených ionizujícímu záření, jako jsou posádky letadel, pracovníci jaderných elektráren, pracovníci v odpovídajících průmyslových zařízeních, výzkumní pracovníci a zdravotničtí a veterinární pracovníci činní v odvětví radiologie, radioterapie nebo nukleární medicíny, a vyzývá rovněž k jejich revizi, bude-li to nutné pro zavedení odpovídajících opatření;

16.

vyzývá Komisi, aby v rámci stávající interinstitucionální struktury zavedla mechanismus včasného varování s cílem zjistit, kde jsou zapotřebí úpravy a revize stávajících směrnic v oblasti BOZP týkající se odvětví, která prochází neustálou změnou a která mohou být ovlivněna například novými vědeckými údaji o nebezpečných výrobcích nebo vývojem na trzích práce a pracovních podmínek v rámci souběžné digitální a ekologické transformace; zdůrazňuje, že do tohoto mechanismu je zvláště nutné zapojit odvětvové sociální partnery, neboť měnící se situaci budou čelit jako první;

17.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní politiky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako základní součásti zadávání veřejných zakázek;

18.

vyzývá Komisi, aby v budoucích obchodních dohodách EU prosazovala širší téma důstojné práce a zajistila, aby byly v rámci povinných závazků v oblasti pracovních a sociálních norem řádně zohledňovány normy BOZP. vyzývá Komisi, aby podpořila kandidátské země při harmonizaci jejich právních rámců s unijním acquis v oblasti BOZP; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizacemi MOP a WHO s cílem prosazovat v rámci základních pracovních zásad a práv stanovených organizací MOP právo na bezpečné a zdravé pracovní prostředí a zajistily dodržování těchto zásad ze strany subjektů činných v rámci globálních dodavatelských řetězců; vítá záměr Komise navrhnout celounijní zákaz výrobků pocházejících z nucené práce;

19.

vítá záměr posílit spolupráci s partnerskými zeměmi EU, regionálními a mezinárodními organizacemi a dalšími mezinárodními fóry s cílem celosvětově zpřísnit bezpečnostní normy a normy ochrany zdraví při práci; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala začlenění práva na bezpečné a zdravé pracovní prostředí do rámce MOP pro základní zásady a práva v práci;

20.

domnívá se, že v přeshraničních regionech by měla být podporována společná přeshraniční odborná příprava a sdílení osvědčených postupů zdravotnického personálu a pracovníků v oblasti veřejného zdraví;

Plán připravenosti na budoucí zdravotní krize: poučení z pandemie COVID-19 a její dopady na výkon práce

21.

zdůrazňuje, že je nezbytné vyvodit ponaučení z pandemie COVID-19 a zvýšit připravenost na případné budoucí zdravotní krize; podporuje výzvu určenou členským státům, aby ve svých vnitrostátních strategiích v oblasti BOZP vypracovaly plány připravenosti na budoucí krize po konzultacích se sociálními partnery z členských států, mimo jiné i za účelem provádění pokynů a nástrojů EU; zdůrazňuje, že pro tyto plány jsou zapotřebí účinné koordinační mechanismy EU; domnívá se, že základem každého zdravotního plánu připravenosti by mělo být zdokonalení způsobu, jakým jsou sdělovány ověřené informace; domnívá se, že nedílnou součástí plánů připravenosti v oblasti BOZP na budoucí zdravotní krize by měla být ochrana a podpora duševního zdraví; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována duševnímu zdraví zdravotnických a dalších klíčových pracovníků; vítá, že Komise hodlá v úzké spolupráci se subjekty působícími v oblasti veřejného zdraví zahájit podrobné posouzení dopadů pandemie a účinnosti unijních a vnitrostátních rámců v oblasti BOZP, které má sloužit k vypracování nouzových postupů a pokynů pro rychlé zavedení, provádění a sledování opatření v případě možných budoucích zdravotních krizí; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost přeshraničním regionům s cílem posílit spolupráci; domnívá se, že po vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví v Unii, jak je stanoveno v budoucím nařízení (59) o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, by se mělo začít s prováděním opatření stanovených ve vnitrostátních plánech připravenosti v oblasti BOZP, která by byla koordinována na úrovni EU;

22.

připomíná závazek Komise posoudit potřebu dalších opatření ke zlepšení fungování stávajícího regulačního rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví a nutnost změny směrnice 2000/54/ES o biologických činitelích při práci; vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla cílenou revizi uvedené směrnice a vycházela při tom z poznatků získaných z koronavirové pandemie za účelem lepší připravenosti, dokonalejšího plánování reakce a větší odolnosti na všech pracovištích; zdůrazňuje, že tato revize by měla zajistit, aby směrnice byla s to reagovat na pandemie a usnadnit zavádění vnitrostátních nouzových plánů pro případ propuknutí pandemie a poskytování písemných instrukcí v různých jazycích zaměstnavateli ve vztahu k rizikům v oblasti BOZP, sanitárních opatření a organizace práce pro všechny pracovníky; vítá záměr Komise začlenit onemocnění COVID-19 do doporučení týkajícího se evropského seznamu nemocí z povolání;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně upřednostňovaly a odpovídajícím způsobem financovaly posílení výzkumu a shromažďování údajů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni v oblasti BOZP, zejména pokud jde o příčiny a dopady ve vztahu k duševnímu zdraví, psychosociálním a ergonomickým rizikům a muskuloskeletálním poruchám, nemocem z povolání, nádorovým onemocněním vzniklým z povolání a chronickým zánětlivým onemocněním ve všech odvětvích, a aby provedly podrobné posouzení problémů, jakož i dopadu měnícího se světa práce, včetně příležitostí a výzev, pokud jde o zdraví a bezpečnost v souvislosti s prací na dálku a prací z domova i o právo odpojit se s cílem analyzovat vliv pohlaví, věku a zdravotního postižení; vyzývá Komisi, aby na tento výzkum po konzultaci se sociálními partnery navázala legislativními i nelegislativními opatřeními na ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků;

24.

vyzývá Komisi, aby provedla další výzkum ekonomických nákladů na zdravotní péči a vyloučení z pracoviště;

25.

vyzývá Komisi, aby předložila legislativní rámec s cílem stanovit minimální požadavky pro práci na dálku v celé Unii, aniž by došlo k negativnímu dopadu na podmínky zaměstnávání pracovníků na dálku; konstatuje, že tento rámec by měl být vypracován po konzultaci s členskými státy a evropskými sociálními partnery při plném respektování vnitrostátních modelů trhu práce a při zohlednění rámcových dohod sociálních partnerů o práci na dálku a o digitalizaci; zdůrazňuje, že by tento rámec měl vyjasnit pracovní podmínky, včetně poskytování a používání vybavení a stanovení odpovědnosti za ně, a to i pokud jde o stávající a nové digitální nástroje, a že by měl zajistit, aby byl tento druh práce vykonáván dobrovolně a aby práva, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, pracovní zátěž a výkonnostní normy pracovníků na dálku byly stejné jako v případě zaměstnanců na pracovišti; zdůrazňuje, že tato legislativní iniciativa by měla být založena na komplexním posouzení, mimo jiné i psychosociálních rizik spojených s digitálními a distančními pracovními postupy a pracovním prostředím, které není jasně odděleno od soukromého života; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve prospěch osob se zdravotním postižením, které se nacházejí v přechodu na práci na dálku nebo procházejí distanční odbornou přípravou, byla přijata opatření k zajištění přístupnosti a inkluzivní technologie;

26.

vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery navrhla směrnici o minimálních normách a podmínkách s cílem zajistit, aby všichni pracovníci mohli účinně uplatňovat své právo odpojit se, a regulovat využívání stávajících a nových digitálních nástrojů pro pracovní účely v souladu se svým usnesením ze dne 21. ledna 2021, které obsahuje doporučení Komisi k právu odpojit se, a to s přihlédnutím k rámcové dohodě sociálních partnerů o digitalizaci;

27.

vítá závazek Komise modernizovat legislativní rámec pro BOZP pomocí revize směrnic 89/654/EHS (60) a 90/270/EHS (61) o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro pracoviště a práci se zobrazovacími jednotkami; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu byla ambicióznější a neprodleně navrhla širší a komplexnější směrnici o předcházení muskuloskeletálním poruchám a revmatickým onemocněním souvisejícím s prací a o jejich zvládání; žádá členské státy, aby posílily svůj výzkum a zintenzivnily shromažďování údajů; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se směrnice vztahovala na všechna rizika související s prací, která mohou vést k revmatickým či chronickým a muskuloskeletálním onemocněním, jako je zvedání břemen, opakující se pohyby, vibrace nebo stání či sezení po dlouhou dobu; připomíná, že u pracovnic je větší pravděpodobnost, že budou postiženy muskuloskeletálními poruchami; připomíná Komisi, že návrh týkající se muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací musí při posuzování, prevenci a léčbě těchto onemocnění zahrnovat silný genderový rozměr; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení pružné pracovní doby pro pracovníky trpící muskuloskeletálními poruchami nebo revmatickými či chronickými zánětlivými nemocemi; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly pracovními riziky souvisejícími s nemocemi oběhové soustavy;

28.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely podniky k podpoře zdraví pracovníků s využitím logistických zdrojů, které mají k dispozici, vydáváním doporučení týkajících se zdravého životního stylu, podporou fyzické aktivity tím, že pracovníkům umožní přístup do vyhrazených míst v místě práce nebo usnadní přístup ke specializovaným vnějším strukturám, podpoří vytváření interních sportovních týmů, poskytnou garáže pro jízdní kola, podpoří konzumaci odpovídající výživy poskytováním zdravých, vyvážených a rozmanitých jídel v jídelnách a pomocí dávkovačů přírodních nápojů, budou distribuovat značky vyzývající zaměstnance, aby udržovali prostory okolo společných vchodů a východů bez škodlivých látek, jako je cigaretový kouř, a přijmou veškerá další vzdělávací opatření, která by mohla sloužit tomuto účelu, jako je podpora Evropského kodexu proti rakovině; zdůrazňuje pozitivní dopad řádného vzdělávání a odborné přípravy vedoucích pracovníků a pracovníků odpovědných za zaměstnance na předcházení psychosociálním rizikům a obtěžování na pracovišti; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby vedoucí pracovníci a pracovníci odpovědní za zaměstnance absolvovali nebo dokončili povinnou odbornou přípravu, včetně odborné přípravy v oblasti prevence psychosociálních rizik a boje proti obtěžování, než se ujmou svých povinností na pracovišti; vybízí členské státy a sociální partnery, aby v souladu se svými předpisy a svou praxí navrhli iniciativy ke zlepšení odborné přípravy zástupců podniků a vedoucích pracovníků v oblasti BOZP; vyzývá členské státy, aby podpořily aktivní účast zaměstnanců na uplatňování preventivních opatření v oblasti BOZP a zajistily, aby se zástupci pro danou oblast mohli účastnit školení na vyšší než základní úrovni;

29.

připomíná řadu případů porušování práv pracovníků během pandemie, zejména u mobilních pracovníků, včetně přeshraničních, sezónních a migrujících pracovníků, kteří byli vystaveni nezdravým nebo nebezpečným životním a pracovním podmínkám, jako je špatné či přeplněné ubytování, a kteří nebyli dostatečně informováni o vlastních právech; opakuje svou výzvu Komisi, aby bezodkladně přijala opatření ke zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti, pracovních, zdravotních a bezpečnostních podmínek mobilních a migrujících pracovníků, jako jsou přeshraniční, vyslaní a sezónní pracovníci, včetně přezkumu úlohy agentur práce, náborových agentur, dalších zprostředkovatelů a subdodavatelů, s cílem zjistit nedostatky v ochraně s ohledem na zásadu rovného zacházení a konkrétní problémy v oblasti zdraví a bezpečnosti, jimž mobilní a migrující pracovníci čelí, jako je přístup k odpovídajícímu vybavení a zařízením, kvalitní ubytování, bezpečná doprava a důstojné stravování (62), a řešit potřebu revidovat stávající legislativní rámec za účelem řešení zjištěných nedostatků, jakož i zajištění připravenosti na pandemii s využitím ponaučení z koronavirové krize; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby ubytování pracovníků, pokud je zajišťuje zaměstnavatel, bylo bezpečné, důstojné a splňovalo minimální normy; zdůrazňuje úlohu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) při napomáhání členským státům a Komisi v účinném uplatňování a vymáhání právních předpisů EU v oblasti mobility pracovních sil a v koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci Unie; zdůrazňuje, že je třeba zvážit revizi mandátu orgánu ELA v souvislosti s hodnocením, které má být provedeno v roce 2024, s cílem zahrnout ustanovení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci; vyzývá agenturu EU-OSHA a orgán ELA, aby spolupracovaly s cílem podpořit Komisi a členské státy při zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u mobilních a migrujících pracovníků; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak mohou digitální nástroje pomoci posílit přeshraniční prosazování norem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u všech mobilních pracovníků, včetně osob samostatně výdělečně činných a mobilních státních příslušníků neunijních zemí, na které se vztahují pravidla EU o vnitrounijní mobilitě; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s orgánem ELA a po řádném posouzení předložila legislativní návrh evropského průkazu sociálního zabezpečení pro všechny mobilní pracovníky a státní příslušníky neunijních zemí – na které se vztahují pravidla EU pro vnitrounijní mobilitu –, který by příslušným vnitrostátním orgánům a sociálním partnerům poskytl nástroj ke spravedlivému a účinnému prosazování pravidel EU v oblasti mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení na trhu práce s cílem zajistit rovné podmínky v Unii, a to i pokud jde o ochranu zdraví a bezpečnost mobilních pracovníků, jak je uvedeno v usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2021 o zavedení evropského průkazu sociálního zabezpečení s cílem zlepšit digitální prosazování práv na sociální zabezpečení a spravedlivou mobilitu (63);

30.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit začlenění norem BOZP do zadávání veřejných zakázek, a vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby předložily vnitrostátní politiky s cílem toto zajistit; vyzývá Komisi, aby sdílela osvědčené postupy týkající se toho, jak začlenit normy BOZP do pravidel pro zadávání veřejných zakázek a jak zapracovat ustanovení o BOZP do vnitrostátního práva v souladu se směrnicí o zadávání veřejných zakázek;

Provádění předpisů a jejich vymáhání

31.

zdůrazňuje zásadní úlohu vnitrostátních inspektorátů práce při zajišťování souladu s právními předpisy v oblasti zdraví a bezpečnosti a při prevenci onemocnění a zranění spojených s výkonem povolání; vyzývá členské státy, aby vyčlenily odpovídající finanční částky pro vnitrostátní inspektoráty práce a provedly doporučení MOP zavést jednoho inspektora práce na každých 10 000 pracovníků za účelem provádění rychlých a účinných inspekcí v zájmu vymýcení všech forem zneužívání; vyzývá Komisi, aby provedla a šířila výsledky studie o tom, jak vnitrostátní inspektoráty práce provádějí své inspekce a jaký rozsah a obsah tyto inspekce mají, a to i pokud jde o počet zjištěných porušení předpisů a ukládání účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, s cílem zmapovat jejich schopnost prosazovat stávající pravidla v oblasti BOZP v zájmu zajištění rovných podmínek umožňujících dostatečnou ochranu; vyzývá Komisi, aby v rámci působnosti Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zřídila zvláštní tripartitní pracovní skupinu pro prosazování předpisů, která by tento průzkum sledovala; vyzývá Komisi a členské státy, aby racionalizovaly normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve všech sférách politiky a zlepšily preventivní opatření a prosazování stávajících pravidel a právních předpisů v oblasti BOZP; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu sociálních partnerů a vnitrostátních služeb v oblasti zdraví a bezpečnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily větší koordinaci, spolupráci a odborné vzdělávání na evropské úrovni;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající financování a přístup všech pracovníků ke školicím a vzdělávacím zařízením v oblasti zdraví a bezpečnosti za účelem prevence pracovních úrazů a nemocí; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nutná úzká spolupráce se sociálními partnery;

33.

vyzývá Komisi, aby řešila rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které vedou k nekalé hospodářské soutěži nejen na vnitřním trhu, ale i ve vztahu k neunijním zemím;

34.

vyzývá Komisi, aby zahájila posouzení služeb v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti a ve vztahu k poučení ve sféře poskytování externích služeb v uvedené oblasti od okamžiku, kdy byla zavedena ustanovení čl. 7 odst. 3 směrnice 89/391/EHS; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala doporučení pro posílení vnitrostátních externích služeb v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti s cílem zlepšit prevenci rizik na pracovišti;

35.

vyzývá členské státy, aby podávaly zprávy o cílech stanovených ve vnitrostátních strategiích BOZP a aby zajistily odpovídající financování na podporu jejich provádění; zdůrazňuje, že sociální partneři by měli být plně zapojeni do provádění vnitrostátních plánů v oblasti BOZP nebo do navazujících postupů; zdůrazňuje, že je třeba uznat sociální partnery a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti a zapojit je do navrhování, provádění a prosazování legislativního rámce pro BOZP; vyzývá Komisi, aby zahájila výzkum na poli koncepcí a postupů pro účinnější účast pracovníků a jejich zástupců v odborových organizacích a pracovních radách ve všech fázích posuzování rizik a politiky v oblasti BOZP na úrovni podniků a aby spustila financování programů zaměřených na posílení podílu pracovníků na činnostech podniků v oblasti BOZP; vyzývá členské státy, aby zrušily veškeré vnitrostátní právní předpisy, které brání kolektivnímu vyjednávání, mimo jiné i ve vztahu k záruce přístupu odborů na pracoviště z organizačních důvodů, sdílení informací a konzultací a posilování zastoupení pracovníků, a tím zajistily odpovídající normy BOZP na pracovišti;

36.

zdůrazňuje, že balíček opatření v oblasti mobility a iniciativy v jeho rámci, včetně pokynů Komise týkajících se pravidel pro dobu řízení a odpočinek, mohou zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vyzývá členské státy, aby posílily silniční dohled a zajistily dodržování těchto pravidel, včetně zaručení toho, aby zaměstnavatelé zaručili řádnou pracovní dobu řidičů, a zabránili tak nadměrnému pracovnímu zatížení, čímž se zvýší bezpečnost silničního provozu; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých vnitrostátních strategiích bezpečnosti silničního provozu stanovily jasné cíle pro snížení počtu úmrtí na silnicích při nehodách souvisejících s výkonem práce; vyzývá Komisi, aby předložila podobné iniciativy s cílem zlepšit zdraví a bezpečnost pracovníků v leteckém a námořním odvětví; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy podávaly zprávy a předkládaly statistiky o nehodách na silnicích souvisejících s výkonem práce;

37.

zdůrazňuje, že by všichni pracovníci měli být náležitě chráněni bez ohledu na velikost podniků a že by měla být poskytována podpora zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům, aby se těmto subjektům pomohlo při řádném uplatňování pravidel v oblasti BOZP; zdůrazňuje úlohu agentury EU-OSHA, jež spočívá v tom, že mikropodnikům a malým a středním podnikům poskytuje nástroje a standardy, které tyto subjekty potřebují k posouzení rizik pro své pracovníky a k provádění odpovídajících preventivních opatření; domnívá se, že by agentura EU-OSHA měla být posílena, aby mohla účinněji podporovat vytváření zdravých a bezpečných pracovišť v celé Unii a dále rozvíjet iniciativy zaměřené na zlepšení prevence na pracovišti ve všech odvětvích činnosti;

o o

38.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Návrh usnesení k evropskému akčnímu rámci WHO pro duševní zdraví na období 2021–2025, 71. Regionální výbor pro Evropu, 13.–15. září 2021.

(2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3) https://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/other/guides_for_applicants/h2020-SC1-BHC-22-2019-framework-for-action_en.pdf

(4) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 9.

(5) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 82.

(6) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 75.

(7) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 161.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0385.

(9) Přijaté texty, P9_TA(2021)0427.

(10) https://www.who.int/about/governance/constitution

(11) Informativní přehled WHO nazvaný „Duševní zdraví: posílení naší reakce“, březen 2018. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/mental-health-strengthening-our-response

(12) Tisková zpráva Evropské komise o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v měnícím se světě práce, 28. června 2021. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_21_3170

(13) Eurostat, statistika pracovních úrazů, listopad 2020.

(14) Eurofond, Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě – souhrnná zpráva (aktualizace z roku 2017), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2017.

(15) Různé kategorie označující kvalitu pracovních míst naznačují, že obraz je diferencovanější a neomezuje se na pouhou polarizaci mezi vysoce kvalitními a málo kvalitními pracovními místy. Analýza seskupuje pracovníky do pěti profilů kvality pracovních míst: „prestižní“ pracovní místa (zahrnující 21 % pracovníků); „běžná“ pracovní místa“ (25 %), „aktivní manuální“ pracovní místa (21 %); „stresující“ pracovní místa (13 %); a „nekvalitní“ pracovní místa (20 %). Struktura skóre kvality pracovních míst napříč profily se liší, což potvrzuje předpoklad, že kvalita pracovních míst zahrnuje různé aspekty.

(16) https://www.safetyandhealthmagazine.com/articles/14053-new-workers-higher-risk

(17) EU-OSHA, Mezinárodní srovnání nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání, 2017.

(18) Takala, J., Pracovní dokument – Eliminating occupational cancer in Europe and globally (Odstraňování rakoviny jako nemoci z povolání v Evropě a na celém světě), 2015, s. 6.

(19) „Global Asbestos Disaster“ (Globální azbestová katastrofa), International Journal of Environmental Research and Public Health, 2018.

(20) https://www.euractiv.com/section/health-consumers/infographic/the-economic-impact-of-non-melanoma-skin-cancer-on-the-society-and-the-welfare-system/

(21) EU-OSHA, průzkum mezi zaměstnanci o expozici rizikovým faktorům přispívajícím k nádorovým onemocněním, 20. května 2020.

(22) Informativní přehled WHO nazvaný „Radon a zdraví“, 2. února 2021. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/radon-and-health

(23) Evropský parlament, GŘ IPOL, Strengthening Europe in the fight against cancer – Going further, faster (Posilování Evropy v boji proti rakovině – postupovat dál a rychleji), červenec 2020. https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/642388/IPOL_STU(2020)642388_EN.pdf

(24) IPCC, šestá hodnotící zpráva, Regionální informační přehled – Evropa. https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/factsheets/IPCC_AR6_WGI_Regional_Fact_Sheet_Europe.pdf

(25) Eurostat, Subjektivní zdravotní problémy a rizikové faktory související s prací – klíčové statistiky, září 2021.

(26) EU-OSHA, Muskuloskeletální poruchy: spojitost s psychosociálními rizikovými faktory při práci, 2021.

(27) Eurofound a EU-OSHA, Psychosociální rizika v Evropě: prevalence a strategie pro prevenci, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2014.

(28) EU-OSHA, Psychosociální rizika a stres na pracovišti. https://osha.europa.eu/en/themes/psychosocial-risks-and-stress

(29) EU-OSHA, Údaje o BOZP: stres v práci – fakta a čísla, 2009.

(30) Eurofound, Living, working and COVID-19 (Život, práce a COVID-19), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020.

(31) Eurofound a Mezinárodní úřad práce, Working anytime, anywhere: The effects on the world of work (Práce vykonávaná kdykoli a kdekoli: účinky na svět práce), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, a Mezinárodní úřad práce, Ženeva, 2017.

(32) Evropský odborový institut, Teleworking in the aftermath of the Covid-19 pandemic: enabling conditions for a successful transition, (Práce z domova po pandemii Covid-19: základní podmínky pro úspěšnou transformaci), 2021.

(33) Eurofound a Společné výzkumné středisko Evropské komise (2021), K čemu právě došlo? Omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19 a změny na trhu práce, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021.

(34) Eurofound, Telework and ICT-based mobile work: Flexible working in the digital age (Práce na dálku a mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií: Flexibilní práce v digitálním věku), řada New forms of employment (Nové formy zaměstnanosti), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020.

(35) Microsoft Work Trend Index, „The next great disruption is hybrid work – are we ready?“(„Dalším velkým narušením je hybridní práce – jsme připraveni?“), 2021.

(36) EU-OSHA, Telework and health risks in the context of the COVID-19 pandemic: evidence from the field and policy implications, (Práce na dálku a zdravotní rizika v souvislosti s pandemií COVID-19: důkazy z praxe a politické důsledky), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021.

(37) Mezinárodní organizace práce, World Employment and Social Outlook 2021, The role of digital labour platform in transforming the world of work (Úloha digitálních pracovních platforem při transformaci světa práce). https://www.ilo.org/global/research/global-reports/weso/2021/lang--en/index.htm

https://eige.europa.eu/publications/gender-equality-index-2020-digitalisation-and-future-work

(38) Evropská konfederace odborových svazů, informativní sdělení nazvané „National measures targeting seasonal workers to address labour shortages (particularly in the agricultural sector)“ (Vnitrostátní opatření zaměřená na sezónní pracovníky k řešení nedostatku pracovních sil (zejména v odvětví zemědělství), 29. května 2020. https://www.etuc.org/sites/default/files/publication/file/2020-05/Covid-19%20Briefing%20Seasonal%20Workers%20Final_updated%2029%20May%202020.pdf

(39) EU–OSHA, Third European Survey of Enterprises on New and Emerging Risks (ESENER 3) (3. evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik), 2019; https://www.enshpo.eu/pdfs/news01.pdf

(40) Da Silva Neto, AM. a kol., „Psychological effects caused by the COVID-19 pandemic in health professionals: A systematic review with meta-analysis“ (Psychologické dopady pandemie COVID-19 na zdravotnické pracovníky: systematický přehled s metaanalýzou), „Progress in neuro-psychopharmacology & biological psychiatry“ (Pokrok v neuro-psychofarmakologii a biologické psychiatrii), 10. ledna 2021.

(41) Infografika Evropského parlamentu, „Jaké dopady měla krize koronaviru na ženy“, 1. března 2021. https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/society/20210225STO98702/understanding-the-impact-of-covid-19-on-women-infographics; Evropský institut pro rovnost žen a mužů, https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/essential-workers

(42) Eurofound, novinový článek s názvem: „Just one in three workers with limiting chronic disease in adapted workplace“ (Pouze jeden ze tří pracovníků s omezující chronickou nemocí má přizpůsobené pracoviště), 15. října 2019, https://www.eurofound.europa.eu/news/news-articles/just-one-in-three-workers-with-limiting-chronic-disease-in-adapted-workplace

(43) Úř. věst. L 238, 25.9.2003, s. 28.

(44) Eurofound, Průzkum pracovních podmínek v Evropě 2021 https://www.eurofound.europa.eu/cs/surveys/2021/pruzkum-pracovnich-podminek-v-evrope-2021

(45) https://eular.org/myUploadData/files/ eular_vision_paper_on_eu_health_policy_branded.pdf

(46) Niedhammer I., Bertrais S., Witt K. (2021), „Psychosocial work exposures and health outcomes: a meta-review of 72 literature reviews with meta-analysis“ (Psychosociální vlivy při práci a jejich dopady na zdraví: metapřehled 72 přehledů literatury s metaanalýzou), Scand J Work Environ Health 2021; 47(7):489-508.

(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).

(48) Evropský odborový institut, „Occupational Exposure Limits (OELs) for lead and lead compounds & equality of treatment of women and men at work“ (Limitní hodnoty expozice olovu a jeho sloučeninám při práci a rovné zacházení pro ženy a muže na pracovišti), 14. prosince 2020.

(49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28).

(52) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(53) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

(54) Doporučení MOP č. 171 o službách pracovního lékařství https://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:12100:0::NO::P12100_INSTRUMENT_ID:312509

(55) https://osha.europa.eu/cs/themes/young-workers

(56) https://www.ilo.org/global/topics/non-standard-employment/lang--en/index.htm

(57) Článek 23 Všeobecné deklarace lidských práv uvádí, že „Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim“; Úmluva č. 87 MOP o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, 1948; a úmluva MOP č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat.

(58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 38).

(59) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. listopadu 2020 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (COM(2020)0727), který předložila Komise. Parlament přijal změny návrhu ve dnech 14. září a 11. listopadu 2021 (přijaté texty, P9_TA(2021)0377 a P9_TA(2021)0449).

(60) Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1).

(61) Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 14).

(62) https://www.ilo.org/global/about-the-ilo/newsroom/news/WCMS_075505/lang--en/index.htm

(63) Přijaté texty, P9_TA(2021)0473.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/139

P9_TA(2022)0072

Genderový mainstreaming v Evropském parlamentu – výroční zpráva za rok 2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu – výroční zpráva za rok 2020 (2021/2039(INI))

(2022/C 347/11)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a články 8, 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—	s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426 – horizontální směrnice proti diskriminaci) předložený Komisí dne 2. července 2008,

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (COM(2012)0614 – směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. listopadu 2012,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (1) (směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) z roku 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy – zvláštní zpráva EÚD č. 10/2021“;

—	s ohledem na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 17. prosince 2018 o důstojnosti na pracovišti v orgánech a agenturách EU,

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z roku 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Evropském parlamentu: aktuální situace“,

—	s ohledem na studii z roku 2021, kterou zadala tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti na žádost Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) s názvem „Rovnost žen a mužů: ekonomická hodnota péče z hlediska použitelných fondů EU“,

—	s ohledem na brožuru „Ženy v Evropském parlamentu“ z roku 2021,

—	s ohledem na seminář ze dne 16. března 2021 s názvem „Uplatňování genderového mainstreamingu v balíčku opatření EU na podporu oživení“, který se konal na žádost výboru FEMM,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů a delegací (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU a při upevňování míru a budování státu (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (11),

—	s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o bilanci evropských voleb (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení (14),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0021/2022),

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad EU; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je celosvětově uznávanou strategií, která má zajistit, aby bylo genderové hledisko zohledňováno při navrhování, provádění a hodnocení všech politik, programů a opatření s cílem prosazovat rovnost žen a mužů a bojovat proti diskriminaci; vzhledem k tomu, že otázky rovnosti žen a mužů se vyskytují všude, a to i v oblastech, které nebyly předmětem pozornosti, jako je zdanění, obchod a ekologická transformace; vzhledem k tomu, že rovnosti žen a mužů musí být dosaženo využitím průřezového přístupu, který integruje všechny oblasti činnosti v rámci Parlamentu;

vzhledem k tomu, že navzdory pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v některých oblastech jsou ženy stále vystaveny diskriminaci na základě pohlaví ve veřejné i soukromé sféře a že stále zbývá mnoho prostoru pro zlepšení, mimo jiné pokud jde o roztříštěné uplatňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky a orgánů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

C.	vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví se často prolíná s jinými druhy diskriminace na základě jiných důvodů, což vede k vícenásobným a umocňujícím formám diskriminace specifických skupin, které působí současně a vzájemně se ovlivňují, takže jsou neoddělitelné;

vzhledem k tomu, že opatření zaměřená na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zahrnují mimo jiné kvóty, opatření týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, politiky boje proti obtěžování, náborové postupy zohledňující gender, posouzení dopadů na rovnost žen a mužů, genderové ukazatele, genderové rozpočtování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů s cílem přijmout právní předpisy zohledňující rovnost žen a mužů a osvojit si používání genderově neutrálního jazyka a komunikaci zohledňující rovnost žen a mužů;

E.	vzhledem k tomu, že OECD definuje genderovou vyváženost jako „spravedlivé rozdělení životních příležitostí a zdrojů mezi ženy a muže a/nebo rovné zastoupení žen a mužů“;

F.	vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) definuje horizontální segregaci jako „koncentraci žen a mužů v rozdílných odvětvích a povoláních“;

vzhledem k tomu, že pokrok při řešení otázky sexuálního obtěžování a sexuálního násilí není ani po čtyřech letech působení hnutí #MeToo dostatečný a že je třeba stále vykonat mnoho práce, a to jak v rámci orgánů EU, tak i mimo ně; vzhledem k tomu, že výzkumy ukazují, že obtěžování je rozšířenější, než se běžně předpokládá, a velmi často nebývá oznámeno;

vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů musí být rovněž uplatňováno v rozpočtovém procesu; vzhledem k tomu, že sestavování rozpočtu zohledňující rovnost žen a mužů nespočívá pouze ve financování iniciativ výslovně zaměřených na rovnost žen a mužů, ale tak v pochopení dopadu rozpočtových a politických rozhodnutí na rovnost žen a mužů a v odpovídající úpravě veřejných výdajů a příjmů; vzhledem k tomu, že rozpočtové zdroje a poskytování služeb by měly být přidělovány na základě určení potřeb vycházejícího z dat, včetně kvalitativních údajů o dopadech na rovnost žen a mužů;

vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr poukázal na to, že rozpočtový cyklus EU dostatečně nezohledňuje rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr doporučil Komisi, aby posoudila, zda se plány členských států na podporu oživení a odolnosti zabývají rovností žen a mužů, a podala o tom zprávu;

vzhledem k tomu, že všechny orgány EU se řídí Smlouvami a strategií EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025; vzhledem k tomu, že Parlament by měl být pro ostatní parlamentní orgány příkladem při prosazování rovnosti žen a mužů a měl by se poučit z osvědčených postupů jiných parlamentních orgánů při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do svých struktur a procesů a zohledňovat dobré příklady uplatňování genderového hlediska ve veřejném a soukromém sektoru a v občanské společnosti; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosud není do postupů a pravidel Parlamentu plně integrováno (15); vzhledem k tomu, že na slyšeních pořádaných většinou parlamentních výborů od začátku stávajícího volebního období do listopadu 2020 tvořily ženy méně než 50 % přítomných; vzhledem k tomu, že mimo jiné v případě Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Petičního výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci byl tento podíl nižší než 25 %;

vzhledem k tomu, že rovnováha mezi pracovním a soukromým životem v Parlamentu byla značně ovlivněna pandemií COVID-19 a usnadňována díky digitálním nástrojům, přičemž tato situace často vedla k delší pracovní době pro poslance i zaměstnance; vzhledem k tomu, že práce z domova není náhradou péče o děti; vzhledem k tomu, že Parlament jako zaměstnavatel a orgán, který funguje jako vzor pro společnost jako celek, může mít prospěch z motivované pracovní síly a zdravého pracovního prostředí a že zaměstnanci by měli mít přístup k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem po celou dobu své kariéry;

Obecné poznámky

znovu potvrzuje svůj pevný závazek k rovnosti žen a mužů a podporuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako jeden ze svých oficiálních politických přístupů k zajištění rovnosti žen a mužů; vyjadřuje politování nad roztříštěným uplatňováním genderového mainstreamingu ve všech oblastech politiky a orgánech na úrovni EU; zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů je společným úkolem, který vyžaduje aktivitu všech orgánů EU, členských států a agentur v partnerství s občanskou společností, ženskými organizacemi, sociálními partnery a soukromým sektorem;

zdůrazňuje, že ženy představují polovinu populace, a jsou proto ve své rozmanitosti vystaveny prolínajícím se formám diskriminace; zdůrazňuje, že opatření k zajištění rovnosti žen a mužů musí zahrnovat průřezový přístup s cílem nikoho neopomíjet a odstranit všechny formy diskriminace, včetně prolínajících se forem; zdůrazňuje, že je rovněž třeba vytvořit participativní procesy, do nichž budou zapojeny všechny příslušné subjekty a které budou kombinovat přístupy shora dolů a zdola nahoru;

vítá rostoucí počet žen zapojených do politiky, zdůrazňuje však, že jejich zastoupení zdaleka není rovnocenné a že veřejně činné ženy, jako jsou političky a aktivistky, jsou často terčem obtěžování, jehož cílem je odradit tyto ženy od jejich účasti na veřejném životě a v rozhodovacích oblastech; zdůrazňuje, že bez účasti žen v rozhodovacích procesech nelze navrhnout žádné feministické právní předpisy nebo politiky, jejichž cílem je dosáhnout rovnosti žen a mužů ve všech oblastech; připomíná, že je důležité mít pracovní prostředí zohledňující genderová hlediska, aby se zlepšilo zastoupení žen na všech úrovních Parlamentu, včetně politických skupin a kanceláří poslanců EP;

všímá si, že kromě informací o počtu žen na různých pozicích nejsou k dispozici kvantitativní ani kvalitativní údaje o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v orgánech EU; vyzývá proto k sestavování komplexních genderových statistik a zavazuje se k vytvoření kvalitativních ukazatelů rovnosti žen a mužů s cílem shromáždit další údaje rozčleněné podle pohlaví, aby bylo možné pokračovat ve zlepšování rovnosti žen a mužů;

vítá soubor nástrojů institutu EIGE pro „parlamenty zohledňující rovnost žen a mužů“, který se zaměřuje na pět klíčových oblastí, jimiž je třeba se zabývat: rovné příležitosti ke vstupu do parlamentu, rovné příležitosti k ovlivňování pracovních postupů parlamentu, dostatečný prostor v parlamentním programu vyhrazený zájmům a problémům žen, tvorba právních předpisů zohledňujících rovnost žen a mužů a naplňování symbolické funkce parlamentu;

vítá skutečnost, že všechny parlamentní výbory přijaly akční plány pro rovnost žen a mužů; konstatuje však, že tyto plány nejsou dostatečně monitorovány a prováděny; vyzývá proto výbory, aby monitorovaly své akční plány pro rovnost žen a mužů s cílem měřit pokrok a zajistit jejich provádění; zdůrazňuje, že síť Parlamentu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je odpovědná za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do fungování a práce výborů a delegací;

vítá nové ustanovení jednacího řádu Parlamentu přijaté v roce 2019, které stanoví povinnost přijmout akční plán pro rovnost žen a mužů, jehož cílem je začlenit genderové hledisko do všech činností Parlamentu, a to na všech úrovních a ve všech fázích; vítá přijetí akčního plánu pro rovnost žen a mužů v červenci 2020 a harmonogramu jeho provádění v dubnu 2021; žádá, aby byly vypracovány zprávy, které budou pravidelně sledovat pokrok dosažený při provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že akční plán pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění nejsou veřejně dostupné a že většina obsažených opatření je formulována jako zásady bez jasných cílů a povinností, což svědčí o nedostatečné politické angažovanosti, pokud jde o jejich provedení;

vyzývá k ještě silnější strukturované spolupráci mezi všemi orgány EU při uplatňování začleňování genderového mainstreamingu s cílem lépe dosáhnout rovnosti žen a mužů; domnívá se, že Parlament a politické skupiny by měly spojit síly s cílem zlepšit rovnost žen a mužů a bojovat proti antifeministickým a antigenderovým hnutím, která jsou zároveň vždy také protidemokratická, a to jak v Evropě, tak na celém světě;

Příležitosti ke vstupu do Parlamentu

konstatuje, že podíl poslankyň se od konce minulého volebního období mírně snížil z přibližně 39,6 % na 39,1 %; vítá nicméně vedoucí úlohu Parlamentu v této oblasti, včetně jeho pokroku v politickém zastoupení žen, které je vyšší než průměr ve vnitrostátních parlamentech členských států, jenž činí 30,4 % a je výrazně vyšší než celosvětový průměr, který u vnitrostátních parlamentů činí 25,2 %; vítá skutečnost, že některé členské státy a politické strany zavedly pravidla pro zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů na svých volebních listinách, a trvá na tom, že při nadcházející revizi volebního práva EU (16) je třeba zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů prostřednictvím kandidátních listin, v nichž se pravidelně střídají kandidáti a kandidátky, nebo jiných rovnocenných metod, aby tak kandidující ženy a muži měli stejnou šanci na zvolení;

10.

vybízí členské státy, aby při přípravě revizí svých volebních zákonů zohlednily potřebu parlamentů podporujících rovnost žen a mužů; dále vybízí vnitrostátní politické strany, aby zavedly kvóty při rozhodování o volebních kandidátech, a to i v případě, že to právo nestanoví; vyzývá k tomu, aby byly za tímto účelem s politickými stranami sdíleny podpůrné mechanismy a osvědčené postupy; zdůrazňuje, že má-li být zajištěna účast kandidátek, musí vnitřní stranická organizace a postupy zohledňovat rovnost žen a mužů tím, že zahrnou opatření přímo řešící otázky rovnosti žen a mužů v rámci stranických pravidel, jako je stanovení genderových kvót pro rozhodovací posty a zajištění dobře fungujících fór pro lobbování, prosazování zájmů a diskusi, včetně ženských křídel a výborů;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že v Parlamentu chybí náborové postupy zohledňující rovnost žen a mužů, a žádá, aby útvary a politické skupiny Parlamentu tyto postupy zlepšily s cílem zabránit diskriminaci a zvýšit přítomnost žen v oblastech, kde jsou nedostatečně zastoupeny, a to jak ve správě, tak v politických skupinách; požaduje přijetí konkrétních opatření k odstranění nedostatečného zastoupení žen;

Příležitosti ovlivnit pracovní postupy Parlamentu

12.

vítá plně vyvážené zastoupení žen a mužů v předsednictvu Parlamentu, kde je ze 14 místopředsedů 8 žen a dvě kvestorky při celkovém počtu 5 kvestorů; konstatuje však, že pouze 3 ze sedmi politických skupin Parlamentu mají ženy jako předsedkyně nebo spolupředsedkyně, 8 z 25 výborů v současné době předsedají ženy a 15 ze 43 předsedů delegací jsou ženy; vyzývá ke zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedení výborů, delegací a politických skupin; vítá změnu čl. 213 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu, která vyžaduje, aby předsednictvo každého výboru bylo genderově vyvážené; vyjadřuje však politování nad tím, že tato změna vstoupí v platnost až při zahájení prvního dílčího zasedání následujícího po příštích volbách do Parlamentu, které se mají konat v roce 2024;

13.

vyzývá k zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů na všech úrovních činnosti pléna, výborů a delegací, a to i při jmenování koordinátorů, zpravodajů a stínových zpravodajů a při přidělování řečnické doby;

14.

požaduje, aby byla zavedena opatření k řešení horizontální segregace s cílem zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů v různých výborech a ukončit koncentraci portfolií podle pohlaví, v důsledku čehož jsou oblasti s vyšším podílem žen méně oceňovány;

15.

vyzývá politické skupiny a jejich sekretariáty, aby zavedly vnitřní pravidla a další příslušná opatření, jako jsou kodexy chování a nástroje pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, školení a monitorování s cílem zajistit rovnost žen a mužů při jejich vnitřním fungování, zejména pokud jde o jmenování a rozdělení úloh a povinností; vyzývá k tomu, aby byly politickým skupinám zpřístupněny pokyny a poradenství týkající se osvědčených postupů, včetně školení pro zaměstnance a poslance o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, aby tak jejich členové mohli lépe pochopit a uplatňovat koncepci začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do svého vnitřního fungování;

16.

vyzývá příslušná generální ředitelství, aby zajistila, že výběr autorů studií bude vyvážený z hlediska pohlaví;

17.

konstatuje, že navzdory veškerému pokroku a úsilí nebylo dosud dosaženo rovnosti žen a mužů na všech úrovních řízení správy Parlamentu; vítá skutečnost, že na úrovni ředitelů bylo dosaženo rovnosti, vyjadřuje však politování nad tím, že ženy představují pouze 23,1 % generálních ředitelů a 39,3 % vedoucích oddělení; oceňuje v tomto ohledu cíl správy Parlamentu, aby do roku 2024 ženy zastávaly 50 % středních a vyšších vedoucích pozic a 40 % nejvyšších manažerských pozic ve správě; vyzývá k tomu, aby při přijímání do zaměstnání byly upřednostňovány ženy, pokud jsou nedostatečně zastoupeny a příslušné zásluhy uchazečů jsou stejné; zdůrazňuje, že je třeba budovat a posilovat odborné znalosti v oblasti rovnosti žen a mužů na úrovni vedení; vyzývá k provádění mentorských programů;

18.

požaduje sběr údajů o vertikálním a horizontálním zastoupení zaměstnanců politických skupin a anonymizovaných údajů o rozdílech v odměňování asistentů poslanců, zaměstnanců skupin a administrativních pracovníků s cílem zajistit transparentnost odměňování;

19.

požaduje, aby byly pravidelně shromažďovány údaje o podílu zaměstnanců Parlamentu, kteří pracují na částečný úvazek, rozčleněné podle pohlaví; vyzývá k přijetí opatření na základě stávajících údajů (17) s cílem řešit významnou nerovnováhu a posoudit, jak může Parlament poskytnout dodatečnou podporu v případě, že si zaměstnanci přejí vrátit k práci na plný úvazek;

20.

zdůrazňuje, že obtěžování na pracovišti představuje závažný útok na psychické i fyzické zdraví člověka a může způsobit, že dotčená osoba se necítí v práci bezpečně a v některých případech není ani schopna svou práci vykonávat; konstatuje, že u žen je mnohem větší pravděpodobnost než u mužů, že budou vystaveny sexuálnímu obtěžování; domnívá se, že navzdory veškerému dosavadnímu úsilí o zajištění politiky nulového obtěžování se v Parlamentu případy sexuálního obtěžování stále vyskytují a že úsilí o předcházení sexuálnímu obtěžování by mělo být zvýšeno; znovu proto vyzývá k provedení následujících opatření s cílem zlepšit politiky boje proti obtěžování:

a)	zveřejnit externí posouzení provedené v poradním výboru zabývajícím se stížnostmi na obtěžování týkajícími se poslanců;

provést prostřednictvím externích a transparentně vybraných auditorů nezávislé hodnocení stávajícího parlamentního výboru pro boj proti obtěžování, který se zabývá stížnostmi na sexuální obtěžování mezi zaměstnanci, pokud jde o jeho účinnost, a v případě potřeby navrhnout veškeré potřebné změny, a to co nejdříve a ještě před koncem tohoto volebního období, aby byla zajištěna nezávislost na politickém vlivu a vyvážené zastoupení žen a mužů a zabránilo se střetům zájmů ve stávajících strukturách;

zajistit komplexnější a ucelenější analýzu stížností a opravných prostředků a změnit složení poradního výboru a výboru pro boj proti obtěžování s cílem zajistit, aby řádnými členy s plným hlasovacím právem byli nezávislí odborníci s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti řešení problematiky obtěžování na pracovišti, včetně lékařů, terapeutů a právních odborníků;

d)	zavést povinné školení zaměřené na boj proti obtěžování pro všechny poslance a zajistit, aby bylo snadno dostupné, mimo jiné zpřístupněním školení ve všech úředních jazycích nebo tlumočením a zaměřením se na informační činnosti v jednotlivých delegacích a politických skupinách;

zavést povinné školení o politice Parlamentu v oblasti nulového obtěžování pro všechny osoby pravidelně pracující v prostorách Parlamentu, které jim poskytne nástroje k rozpoznání a oznamování všech forem obtěžování, včetně sexuálního obtěžování, a rovněž individualizované informace o dostupných podpůrných strukturách, díky čemuž se zlepší povědomí o těchto strukturách a jejich dostupnost;

21.

zavazuje se, že poslancům, zaměstnancům skupin, akreditovaným parlamentním asistentům a administrativním pracovníkům zaručí dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, například přijetím pracovní doby, která bude k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem přispívat, a spoluprací s Komisí a Radou s cílem nalézt společné řešení pro schůze všech tří orgánů; požaduje revizi opatření týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem s cílem zlepšit a posílit stávající rámec a zároveň zohlednit mimo jiné dopady práce z domova po pandemii COVID-19 a vyvážit pružné uspořádání pracovní doby s požadavky dobře fungujícího a silného Parlamentu;

22.

vyzývá k prodloužení nepřenosné mateřské a otcovské dovolené pro zaměstnance Parlamentu po narození dítěte nebo převzetí péče o dítě, a to na období o celkové délce šesti měsíců pro každého rodiče, které bude čerpáno během prvního roku; zdůrazňuje, že čerpat šest měsíců rodičovské dovolené by mělo být možné během prvních tří let života dítěte; vyjadřuje politování nad tím, že zaměstnanci orgánů EU dostávají při čerpání rodičovské dovolené pouze pevně stanovený příspěvek, a nikoli 100 % svého platu, což výrazně odrazuje od využívání této dovolené; žádá, aby byla při čerpání rodičovské dovolené pobírána plná výše odměny; vítá příspěvky, které jsou k dispozici rodinám zaměstnanců Parlamentu;

23.

požaduje zejména, aby byla prostřednictvím změny statutu poslanců Evropského parlamentu uznána mateřská, otcovská a rodičovská dovolená poslancům Parlamentu; dále požaduje, aby byla zavedena řešení, která poslancům zaručí možnost pokračovat v práci i při čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, jako je zachování možnosti distančního hlasování během dovolené nebo prozkoumání možnosti dočasného nahrazení, což by zajistilo, že voliči budou zastoupeni i v době, kdy jsou poslanci na dovolené, a že poslanci nebudou tlačeni k tomu, aby se okamžitě vrátili do práce; zdůrazňuje, že rozhodnutí využít dočasné náhrady by bylo na rozhodnutí příslušného poslance;

24.

vyzývá útvary Parlamentu, aby prozkoumaly dopad menopauzy na pracovní život zaměstnanců Parlamentu; zdůrazňuje, že řešení této otázky by mělo být založeno na důkazech a mělo by zahrnovat přijetí pokynů týkajících se řízení v oblasti zdraví a životního stylu osob středního věku a příznaků menopauzy, a to za použití vnitrostátních a mezinárodních pokynů; vyzývá k tomu, aby menopauza byla zohledněna v politikách řízení nemocnosti a absence na pracovišti;

Zdůraznění genderového hlediska v parlamentních činnostech

25.

vítá práci výboru FEMM, skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jakožto vedoucích orgánů při zajišťování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu; vyzývá však k užší a strukturovanější spolupráci a koordinaci mezi těmito orgány, zejména za mimořádných okolností, jako je krize COVID-19 a období po jejím odeznění, a to prostřednictvím pravidelných setkání za účelem sdílení informací a vydávání společných tematických zpráv;

26.

vítá novou iniciativu Konference předsedů delegací vyzvat všechny delegace, aby jmenovaly členy odpovědné za začleňování genderového hlediska, a oceňuje spolupráci mezi sítí pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a poslanci odpovědnými za rovnost žen a mužů a rozmanitost v delegacích;

27.

vyzývá k začlenění sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do jednacího řádu, aby byla zohledněna její úloha spočívající v podpoře začleňování genderového hlediska do činnosti parlamentních výborů a delegací; požaduje, aby byly vytvořeny nezbytné zdroje, které této síti umožní vykonávat své funkce a vypracovávat příslušná doporučení; vyzývá k tomu, aby byla na pořad jednání schůzí výborů zařazena jako stálý bod diskuse, která by se věnovala této problematice;

28.

vítá školení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) určené pro poslance, které bylo zaměřeno na posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a genderové rozpočtování a které bylo uzpůsobeno potřebám Parlamentu; vybízí k užší spolupráci s institutem EIGE, v jejímž rámci by se konala pravidelná školení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro poslance, zaměstnance skupin, parlamentní asistenty, parlamentní útvary a zaměstnance sekretariátů výborů; připomíná, že je důležité nabízet programy přizpůsobené konkrétním potřebám a znalostem jak na politické, tak na správní úrovni;

29.

poukazuje na to, že výbor FEMM jakožto plnohodnotný výbor odpovědný za práva žen a genderovou rovnost se zabývá mnohými horizontálními otázkami, které se často dotýkají práce jiných výborů; konstatuje, že začleňování návrhů výboru FEMM ve formě stanovisek nebo pozměňovacích návrhů se v jednotlivých výborech liší; vítá závazek, který je obsažen v harmonogramu pro provádění plánu a který spočívá v tom, že se budou prostřednictvím příslušných útvarů a orgánů shromažďovat jasné ukazatele pro měření toho, zda jsou příspěvky výboru FEMM začleňovány do dokumentů jiných výborů a konečného postoje Parlamentu; vyzývá k systematickému, transparentnímu a odpovědnému monitorování začleňování návrhů výboru FEMM, což je zásadní pro zajištění řádného uplatňování zásad rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska;

30.

zdůrazňuje, že pro zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů hrají důležitou úlohu pozměňovací návrhy, které výbor FEMM předkládá ve svých stanoviscích; v souvislosti se zprávami z vlastního podnětu žádá o zlepšení spolupráce mezi výbory při stanovování harmonogramu, aby mezi okamžikem, kdy je k dispozici návrh zprávy hlavního výboru, a hlasováním ve výboru byl dostatek času na to, aby výbor FEMM mohl předložit svůj postoj ve formě pozměňovacích návrhů k návrhu zprávy; zdůrazňuje, že za začlenění opatření zohledňujících genderovou rovnost do jednotlivých výborů nesou odpovědnost členové sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že tato činnost dosud probíhá velmi nekonzistentně, a domnívá se, že by měla být prováděna na strukturovanějším základě;

31.

vyzývá k tomu, aby všechny pracovní cesty výborů a delegací byly genderově vyvážené a aby byl v této souvislosti zkoumán aspekt genderové rovnosti a práv žen; dále vyzývá k začlenění setkání s organizacemi prosazujícími rovnost žen a mužů do programů pracovních cest;

32.

vítá závazek obsažený v harmonogramu provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů k zajištění toho, aby všechna slyšení, semináře a konference pořádané výbory a jinými subjekty zahrnovaly genderově vyvážené panely a zastoupení odborníků, kteří budou mít potřebnou kvalifikaci pro posouzení rozměru genderové rovnosti a práv žen v konkrétní oblasti zájmu; žádá, aby byly stanoveny jasné cíle pro provádění tohoto ustanovení;

33.

oceňuje Týden rovnosti žen a mužů, který se v Parlamentu konal poprvé v roce 2020 a v jehož rámci byly všechny parlamentní výbory a delegace vyzvány k pořádání akcí zaměřených na rovnost žen a mužů ve svých oblastech působnosti; vítá pokračování této úspěšné iniciativy a skutečnost, že se jí zúčastnilo 16 výborů a 6 delegací a že v roce 2021 bylo v jejím rámci uspořádáno 21 akcí; vyzývá všechny orgány Parlamentu, včetně výborů a delegací, které tak dosud neučinily, aby se k této iniciativě, která zvyšuje povědomí a posiluje spolupráci, pravidelně připojovaly a přispívaly k ní;

34.

žádá síť pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, skupinu na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost, výbor FEMM a Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby vypracovaly a přijaly zvláštní pokyny pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderové rozpočtování;

35.

vítá studii EPRS o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu; konstatuje však, že EPRS musí tuto studii pravidelně opakovat na základě kvantitativních a kvalitativních genderových statistik a údajů rozčleněných podle pohlaví, které by měly být systematicky shromažďovány a zpřístupňovány útvary Parlamentu v rámci jeho akčního plánu pro rovnost žen a mužů a harmonogramu jeho provádění;

36.

vítá překlad pokynů pro užívání genderově neutrálního jazyka do všech úředních jazyků EU; vyjadřuje politování nad nedostatečným prováděním těchto pokynů a požaduje další opatření zaměřená na zvyšování povědomí o těchto otázkách a zvláštní školení pro právníky-lingvisty Parlamentu; požaduje pravidelnou revizi těchto pokynů a jejich překladů s cílem zajistit, aby odrážely vývoj v každém jazyce a byla zachována jejich správnost;

37.

zavazuje se, že zajistí přidělení dostatečných finančních prostředků a lidských zdrojů na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zlepšení spolupráce a koordinace mezi různými orgány, které se zabývají rovností žen a mužů a rozmanitostí v Parlamentu;

Zajištění právních předpisů zohledňujících rovnost žen a mužů

38.

zdůrazňuje význam posouzení dopadu na rovnost žen a mužů pro navrhování právních předpisů a hodnocení legislativních iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že dopady na rovnost žen a mužů se v rámci posouzení dopadů Komise zřídka řeší a že pokyny Komise pro posuzování dopadů v souvislosti s víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027 doporučují, aby byla rovnost žen a mužů zohledňována při tvorbě politik, pouze pokud je to „přiměřené“; žádá Komisi, aby změnila svůj přístup, provedla a zveřejnila posouzení dopadu na rovnost žen a mužů u každého legislativního návrhu a aby ve svých návrzích explicitně uváděla cíle a ukazatele výkonnosti týkající se rovnosti žen a mužů; zavazuje se, že u každé legislativní zprávy z vlastního podnětu provede posouzení dopadu na rovnost žen a mužů s cílem zahrnout genderové hledisko; zavazuje se k hledání nových metod a nástrojů pro lepší začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do legislativního procesu;

39.

vyjadřuje politování nad tím, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosud nebylo uplatňováno v rámci celého rozpočtu EU a že příspěvek rozpočtu k dosažení rovnosti žen a mužů nebyl odpovídajícím způsobem monitorován; vyzývá k systematickému začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU; zdůrazňuje, že genderové hledisko musí být začleněno do všech úrovní rozpočtového procesu, aby bylo možné využívat příjmy a výdaje k dosažení cílů, které byly v oblasti rovnosti žen a mužů stanoveny; vítá opatření plánovaná v harmonogramu provádění akčního plánu Parlamentu pro rovnost žen a mužů v oblasti genderového rozpočtování a požaduje, aby byla co nejdříve provedena;

40.

chválí vyjednavače Parlamentu za to, že prosadili začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do VFR na období 2021–2027 jako horizontální zásadu; vítá zejména závazek Komise zavést metodiku pro měření příslušných výdajů programů financovaných z VFR na období 2021–2027 nejpozději do konce roku 2022; vyzývá Komisi, aby zlepšila odpovědnost a transparentnost rozpočtu, uplatňovala novou metodiku na všechny programy financování EU a uplatňovala genderové rozpočtování v rámci přezkumu stávajícího VFR v polovině období; naléhavě vyzývá Komisi, aby se v tomto ohledu řídila doporučeními Evropského účetního dvora;

41.

vítá, že do nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (18) byl zahrnut obecný cíl zmírnit sociální a hospodářský dopad krize COVID-19, zejména na ženy, a požadavek zahrnout vysvětlení, jak by opatření obsažená v národních plánech pro oživení a odolnost přispěla k rovnosti žen a mužů; vyjadřuje však politování nad tím, že do národních plánů nebyla zahrnuta zvláštní kapitola o rovnosti žen a mužů, jak k tomu vyzýval výbor FEMM; zdůrazňuje, že podávání zpráv zohledňujících rovnost žen a mužů a opatření na začleňování genderového hlediska nelze nahradit pouhým sledováním situace v sociální oblasti a sociálními investicemi; je přesvědčen, že rovnost žen a mužů si v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zaslouží vlastní metodiku začleňování, a připomíná, že vhodnou metodiku vypracoval institut EIGE;

42.

vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění Nástroje pro oživení a odolnost, zejména pokud jde o stávající ustanovení týkající se rovnosti žen a mužů, a aby do srovnávacího přehledu pro oživení a odolnost zahrnula příslušné ukazatele s cílem sledovat dopad národních plánů na rovnost žen a mužů a výši finančních prostředků přidělených a vynaložených na podporu tohoto cíle; zdůrazňuje, že je třeba začlenit rovnost žen a mužů do struktury správy ekonomických záležitostí EU a evropského semestru;

43.

vyjadřuje politování nad tím, že několik programů financování EU se značným potenciálem přispět k rovnosti žen a mužů, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, společná zemědělská politika a Erasmus, nezohlednilo rovnost žen a mužů s dostatečnou účinností;

44.

zdůrazňuje, že klíčovým nástrojem pro všechny strany zapojené do rozhodovacích procesů je sociální dialog, jenž má v tomto ohledu zásadní význam pro zlepšení rovnosti žen a mužů ve všech orgánech a institucích EU;

45.

vyzývá Komisi, aby posílila institucionální rámec na podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a promítla svůj závazek týkající se začleňování tohoto hlediska do konkrétních opatření; žádá Komisi, aby přijala prováděcí plán pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky;

46.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemá plnohodnotnou strategii pro odbornou přípravu zaměřenou na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a svým zaměstnancům nabízí pouze jeden nepovinný úvodní kurz; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii odborné přípravy v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, zajistila dostupnost této odborné přípravy pro všechny zaměstnance a plně využívala nástrojů a odborných znalostí institutu EIGE v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

47.

vyzývá Komisi, aby při sběru údajů systematicky rozdělovala údaje podle pohlaví a zohledňovala genderový rozměr při hodnocení programů EU a podávání zpráv o těchto programech; vyzývá Komisi, aby do nadcházejících legislativních návrhů zahrnula požadavek na systematické shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví a příslušných ukazatelů rovnosti žen a mužů pro všechny programy a aby zahrnula požadavky na monitorování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že monitorování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů je důležité pro snadnější dosažení cílů začleňování genderového hlediska;

48.

vyjadřuje politování nad nedostatečným odhodláním Rady přijímat právní předpisy s ohledem na rovnost žen a mužů a opakuje své požadavky, aby EU odblokovala ratifikaci Istanbulské úmluvy, horizontální antidiskriminační směrnice, která zajistí, že při boji proti diskriminaci na základě pohlaví bude zohledněn průřezový rozměr, a směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

49.

apeluje na členské státy, aby v plné míře provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a vyzývá Komisi, aby její provádění účinně monitorovala;

50.

znovu vyzývá Radu a Evropskou radu, aby zřídily Radu pro rovnost žen a mužů, neboť EU potřebuje platformu pro mezivládní výměnu informací o rovnosti žen a mužů a formální fórum ministrů a státních tajemníků odpovědných za tuto oblast s cílem posílit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik a právních předpisů EU, rozvíjet dialog a spolupráci mezi členskými státy, vyměňovat si osvědčené postupy a právní předpisy, odblokovat jednání o hlavních návrzích týkajících se rovnosti žen a mužů, poskytovat společné reakce na problémy v celé EU a zajistit, aby otázky rovnosti žen a mužů byly projednávány na nejvyšší politické úrovni;

51.

vyzývá k lepšímu a účinnějšímu uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci Konference o budoucnosti Evropy, a to prostřednictvím větší koordinace mezi příslušnými parlamentními orgány s cílem posílit genderový rozměr příspěvků pracovních skupin a diskusí probíhajících na plenárním zasedání konference a návrhů, které jsou tam předkládány;

52.

dále vyzývá k přijetí opatření zajišťujících začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a k přijetí konkrétních cílených opatření k dosažení genderové rovnosti, jako jsou právní předpisy, doporučení a politiky týkající se genderově podmíněného násilí, transparentnosti odměňování a péče;

Rovnost žen a mužů a rozmanitost v symbolické funkci Parlamentu

53.

zdůrazňuje, že má-li být Parlament orgánem zohledňujícím genderové aspekty, měl by si být vědom symbolických významů, které vyjadřuje prostřednictvím své komunikační strategie a koncepce fyzických prostor, a měl by jim věnovat pozornost; žádá, aby se v těchto oblastech vynakládalo mnohem větší úsilí;

54.

požaduje, aby byly přijaty konkrétní cíle pro zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů při pojmenovávání a přejmenovávání budov, místností a dalších fyzických prostor Evropského parlamentu;

55.

vítá závazek uvedený v harmonogramu provádění plánu týkající se zmapování zařízení určených pro péči o děti v prostorách Parlamentu, včetně prostor pro kojení, a požaduje, aby byl přijat závazek k jejich případnému přepracování, jakmile bude vypracována předchozí analýza jejich současného stavu;

56.

požaduje, aby byla provedena analýza rozmístění a koncepce toalet Parlamentu s cílem posoudit, zda je třeba je přizpůsobit požadavkům všech pohlaví, a to i prostřednictvím opatření, jako je zavedení genderově neutrálních toalet a zvýšení počtu toalet s individuálními odpadkovými koši a umyvadly s cílem usnadnit používání menstruačních kalíšků a dalších hygienických potřeb;

57.

žádá, aby byla přezkoumána komunikační strategie Parlamentu, a to i prostřednictvím opatření, jako je zavedení protokolu sloužícího k uctění památky obětí femicidy a revize internetových stránek Parlamentu tak, aby do hlavní nabídky domovské stránky byl zahrnut zvláštní oddíl o rovnosti žen a mužů, relevantní informace o klíčových dokumentech, jako je proces ratifikace Istanbulské úmluvy ze strany EU, a aktuální informace o historii a složení Parlamentu z hlediska zohledňování rovnosti žen a mužů;

Závěrečné poznámky

58.

opakuje svou výzvu k provedení auditu (19) s cílem zmapovat současnou situaci, pokud jde o rovnost pohlaví a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a vydat doporučení jak pro politickou, tak pro správní činnost Parlamentu; navrhuje, aby se tento audit vztahoval na všechny oblasti a ukazatele vypracované v „Souboru nástrojů parlamentů pro začlenění hlediska rovnosti žen a mužů“ vydaném institutem EIGE a určil v každé oblasti analýzy pravidla, která usnadňují rovnost žen a mužů, nebo jí naopak brání, s cílem aktualizovat akční plán Parlamentu pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění; vyzývá k tomu, aby do tohoto auditu bylo zahrnuto posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, pokud jde o uplatňování stálého požadavku na vyvážené zastoupení žen a mužů ve všech parlamentních strukturách, včetně výborů, delegací a pracovních cest;

59.

poukazuje na to, že některé oblasti, na něž se vztahuje akční plán pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění, jsou ze své podstaty spojeny s politickou organizací skupin, a proto vyžadují politickou diskusi zahrnující všechny skupiny; vyzývá k tomu, aby byla v rámci Konference předsedů vytvořena dočasná pracovní skupina složená ze zástupců každé politické skupiny, jíž by předsedali stálí zpravodajové Parlamentu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a která by řídila činnost v této oblasti, prováděla toto usnesení a koordinovala svou činnost se skupinou na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost, s předsednictvem Parlamentu, výborem FEMM a případně se sítí pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vybízí politické skupiny, aby tuto pracovní skupinu zřídily do poloviny roku 2022;

o o

60.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

(2) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384.

(3) Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225.

(4) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 18.

(5) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 32.

(6) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 13.

(7) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 96.

(8) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 48.

(9) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 192.

(10) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 31.

(11) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 208.

(12) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 150.

(13) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 98.

(14) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(15) Ahrens, P., „Jdeme proti proudu? Institucionalizace genderového mainstreamingu v Evropském parlamentu“, Genderování Evropského parlamentu: struktury, politiky a postupy (Working against the tide? Institutionalizing Gender Mainstreaming in the European Parliament, Gendering the European Parliament: Structures, Policies, and Practices), eds. P. Ahrens a A. L. Rolandsen, Rowman & Littlefield International, 2019, s. 85-101.

(16) V souladu s článkem 223 SFEU a volebním právem EU, jak je stanoveno v aktu z roku 1976 o volbách do Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ve znění z roku 2002 (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5).

(17) Viz brožura „Ženy v Evropském parlamentu“ z roku 2021.

(18) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(19) Úř. věst. C 323, 11.8.2021, s. 33.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/150

P9_TA(2022)0073

Akční plán EU pro rovnost žen a mužů III

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (2021/2003(INI))

(2022/C 347/12)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979 a na obecné doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen č. 30 ze dne 18. října 2013 o ženách a předcházení konfliktů a konfliktních a postkonfliktních situací,

—	s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách v roce 1995, a na výsledky jejích hodnotících konferencí,

—	s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (1) Evropským společenstvím,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021„Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—	s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, přijatou v září 2015, na její cíle udržitelného rozvoje, a zejména na cíle č. 1, 4, 5, 8, 10 a 17,

—	s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o stejném odměňování č. 100 z roku 1951,

—	s ohledem na úmluvu MOP o diskriminaci (zaměstnání a povolání) č. 111 z roku 1958,

—	s ohledem na úmluvu MOP o násilí a obtěžování č. 190 z roku 2019,

—	s ohledem na doporučení MOP o minimální úrovni sociální ochrany č. 202 z roku 2012,

—	s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949,

—	s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000), 1820 (2008), 1888 (2009), 1889 (2009), 1960 (2010), 2106 (2013), 2122 (2013), 2242 (2015), 2467 (2019) a 2493 (2019) o ženách, míru a bezpečnosti,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí („Istanbulská úmluva“) ze dne 11. května 2011,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi ze dne 16. května 2005 a Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání ze dne 25. října 2007,

—	s ohledem na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji, která se konala v roce 1994 v Káhiře, a na její akční program, jakož i na výsledky jejích hodnotících konferencí a na summit v Nairobi z roku 2019, konaný u příležitosti 25. výročí káhirské konference,

—	s ohledem na akční program z Addis Abeby, který byl přijat na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje v červenci 2015,

—	s ohledem na společnou iniciativu EU OSN „Spotlight“, jejímž cílem je odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách,

—	s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 8, čl. 153 odst. 1 a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů III – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025“ (JOIN(2020)0017) a na doprovodný společný pracovní dokument nazvaný „Cíle a ukazatele pro rámec provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů III (2021–2025)“ (SWD(2020)0284),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (2),

—	s ohledem na politickou zprávu generálního tajemníka OSN nazvanou „Dopad koronaviru na ženy“, zveřejněnou dne 9. dubna 2020,

—	s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN nazvanou „Dopad pandemie COVID-19 na plánované rodičovství a odstranění násilí na základě pohlaví, mrzačení ženských pohlavních orgánů a sňatků dětí“, zveřejněnou dne 27. dubna 2020,

—	s ohledem na globální strategii Světové zdravotnické organizace (WHO) pro urychlení eliminace rakoviny děložního čípku, která byla zahájena v listopadu 2020,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—	s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

—	s ohledem na akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost na období 2019–2024 ze dne 5. července 2019,

—

s ohledem na Fórum o generační rovnosti, které se konalo v Mexico City od 29. do 31. března 2021 a v Paříži od 30. června do 2. července 2021, na závazky oznámené s cílem urychlit pokrok při dosahování rovnosti žen a mužů na celém světě, jakož i na Globální plán pro urychlení rovnosti žen a mužů a nový Pakt o ženách, míru a bezpečnosti a humanitárních opatřeních, které byly započaty v důsledku tohoto fóra,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (3),

—	s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o provádění společného pracovního dokumentu útvarů (SWD(2015)0182) – Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020) (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2020 o strategii EU pro vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů ve světě (5),

—	s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2020 o prioritách EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (7),

—	s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 u příležitosti 25. výročí konání Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD25) (summit v Nairobi) (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen (11),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0025/2022),

A.	vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je hodnotou Evropské unie a základním a univerzálně platným lidským právem;

B.	vzhledem k tomu, že genderově motivované násilí ve všech svých formách, a zejména femicida je nejextrémnější formou genderové nerovnosti; vzhledem k tomu, že genderově motivované násilí je třeba chápat jako extrémní formu diskriminace a porušení lidských práv;

vzhledem k tomu, že je nezbytné prosazovat práva žen a podnikat kroky k boji proti všem formám vykořisťování, násilí, útlaku a nerovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že předcházení genderově motivovanému násilí vyžaduje zpochybnění genderových norem, které způsobují přetrvávání nerovností, a to prostřednictvím mimo jiné přijímání a provádění účinných legislativních opatření a reforem;

vzhledem k tomu, že genderově motivované násilí je příčinou i důsledkem strukturálních nerovností a nerovného rozdělení moci; vzhledem k tomu, že boj proti násilí vyžaduje pochopení jeho příčin a faktorů, které k němu přispívají; vzhledem k tomu, že je nerovnost žen a mužů hluboce zakořeněna ve společenských hodnotách, jež vycházejí z genderových stereotypů; vzhledem k tomu, že zapojení mužů a chlapců do úsilí o rovnost žen a mužů je cílem i předpokladem dosažení udržitelné a účinné rovnosti;

E.	vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách se projevuje v různých a vzájemně se nevylučujících formách včetně násilí v kyberprostoru; vzhledem k tomu, že podle odhadů byla více než polovina (58 %) ze 14 000 žen a dívek ze 31 zemí obětí obtěžování a zneužívání na internetu;

F.	vzhledem k tomu, že zvýšenému riziku násilí a obtěžování čelí ženy s prolínajícími se identitami a zranitelné ženy;

G.	vzhledem k tomu, že EU a OSN zahájily iniciativu Spotlight s cílem bojovat proti násilí páchanému na ženách a dívkách, včetně sexuálního násilí;

vzhledem k tomu, že sexuální vykořisťování je závažnou formu násilí a vykořisťování, které postihuje především ženy a dívky; vzhledem k tomu, že EU musí podporovat partnerské země, aby mohly zvýšit financování sociální podpory a přístupu k veřejným službám pro oběti obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování s psychologickou a sociální podporou specializovaných odborníků a zavést specializované služby zaměřené na plné sociální a ekonomické začlenění zranitelných žen a dívek s cílem osvobodit je před sexuálním vykořisťováním;

vzhledem k tomu, že přístup ke službám a právům v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv musí být univerzální; vzhledem k tomu, že zdravotní práva, zejména sexuální a reprodukční zdraví a práva, jsou základními právy žen, která by měla být posílena, a nelze je žádným způsobem oslabit nebo odejmout; vzhledem k tomu, že je na vzestupu jistý diskurz, který ohrožuje dodržování sexuálních a reprodukčních práv v EU i mimo ni;

vzhledem k tomu, že ženy v celé své rozmanitosti čelí vzájemně se prolínající strukturální diskriminaci založené na rase, etnickém původu, náboženském vyznání nebo přesvědčení, zdravotním postižení, zdravotním stavu, socioekonomickém prostředí, postavení při narození, věku, třídě, postavení uprchlíka nebo migranta, sexuální orientaci a genderové identitě, což je třeba uznat jako překážky bránící plnému požívání základních práv;

K.	vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se v rámci globálních znalostí a správy shromažďovaly rozčleněné a kvantifikovatelné údaje o nerovnosti žen a mužů s přihlédnutím k prolínajícím se faktorům;

vzhledem k tomu, že práva žen a dívek jsou v mnoha zemích světa v EU i mimo ni ohrožena a prostor pro organizace občanské společnosti, zejména pro ženská práva, feministky a občanské organizace, se tam zmenšuje; vzhledem k tomu, že na celém světě lze zaznamenat znepokojivý odmítavý postoj vůči právům žen a LGBTQI+, který vede k omezování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a k zákazu sexuální výchovy a genderových studií;

vzhledem k tomu, že posílení postavení organizací občanské společnosti, které hájí práva žen a dívek v partnerských zemích, a poskytování odpovídajícího financování těmto organizacím je zásadní pro vytvoření nových společenských postojů a konsensu, které usnadní dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že pro úspěšné provádění GAP plánu III je zásadní aktivní zapojení ženských organizací v terénu;

N.	vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou neúměrně postiženy rostoucím počtem mimořádných situací, jako jsou ozbrojené konflikty, přírodní katastrofy a změna klimatu;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a následná omezení volného pohybu osob měly vážné důsledky pro ženy a dívky a prohloubily stávající nerovnosti mezi muži a ženami, což mělo dopad zejména na přístup ke vzdělání a zdravotní péči, obzvláště sexuální a reprodukční zdraví a práva, i na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že to vede k nárůstu genderově motivovaného násilí a sociálních a hospodářských nerovností;

vzhledem k tomu, že pandemie měla nepřiměřený dopad na ženy; vzhledem k tomu, že přibližně 70 % sociálních a zdravotnických pracovníků, kteří proti onemocnění COVID-19 bojují v první linii, jsou ženy, ať se jedná o zdravotní sestry, lékařky nebo uklízečky; vzhledem k tomu, že ženy, které pracují z domova, jsou nezaměstnané nebo pracují na částečný úvazek, se dostaly pod ještě větší tlak, neboť nadále vykonávají většinu domácích prací a péče o rodinu; vzhledem k tomu, že z dostupných údajů vyplývá, že počet žen, které jsou obětí násilí nebo obtěžování, se během omezení volného pohybu osob v souvislosti s onemocněním COVID-19 zvýšil;

Q.	vzhledem k tomu, že v přírodovědných, technických, inženýrských a matematických oborech („oborech STEM“) je nedostatek studentek;

R.	vzhledem k tomu, že rovné zastoupení, zapojení a vliv žen a mužů v politickém životě je předpokladem opravdově demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že konstruktivní účast žen a dívek na předcházení konfliktům, na jejich řešení a na obnově vede k míru, který je udržitelnější;

S.	vzhledem k tomu, že boj proti nerovnostem bude mít zásadní význam pro oživení po pandemii; vzhledem k tomu, že prioritou při navrhování, provádění a hodnocení těchto opatření by mělo být zapojení, zastoupení a vedoucí postavení dívek a žen;

T.	vzhledem k tomu, že stále zůstává výzvou dosažení úcty k lidské důstojnosti a rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že žádná země na světě se neblíží dosažení rovnosti žen a mužů do roku 2030;

vzhledem k tomu, že akční plán GAP III by měl být rámcem pro aktivní příspěvek vnější činnosti EU v boji proti nerovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že akční plán GAP III by měl být plně proveden jako klíčový nástroj k zabránění diskriminaci a marginalizaci a k zajištění práv a důstojnosti žen a dívek, k prosazování začlenění otázek rovnosti žen a mužů do všech programů mezinárodní spolupráce a začlenění rovnosti žen a mužů do národních plánů a strategií ve spolupráci s místními partnery a organizacemi občanské společnosti;

vzhledem k tomu, že by se měl zavést strategičtější, koordinovanější a systematičtější přístup ke spolupráci EU a členských států v otázkách rovnosti žen a mužů v partnerských zemích; vzhledem k tomu, že mise a delegace EU jsou v první linii úsilí o provádění plánu GAP III a že odborné znalosti pracovníků delegací a misí jsou pro jeho úspěšné provádění klíčovým prvkem; vzhledem k tomu, že by Komise měla poskytnout delegacím při zahájení prováděcích plánů na úrovni jednotlivých zemí technickou pomoc;

vítá nový akční plán EU pro rovnost žen a mužů III na období 2021–2025 a jeho výzvu k dosažení genderově rovného světa, neboť tento akční plán představuje pokračování v práci, získaných ponaučeních a úspěších plánu GAP II a staví na nich; vítá vylepšení, závazky a komplexní cíle plánu GAP III, zejména jeho zlepšení z pracovního dokumentu na společné sdělení, k čemuž vyzval Parlament ve svém usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU;

vítá inkluzivní povahu konzultačního procesu provedeného s cílem získat informace pro vypracování plánu GAP III, jakož i skutečnost, že jsou v plánu zohledněna doporučení Parlamentu, členských států, kontaktních míst EU pro genderové otázky, a zejména organizací občanské společnosti zabývajících se právy žen;

vyjadřuje politování nad tím, že Rada s ohledem na dané závěry nedosáhla jednomyslnosti, a to kvůli námitkám čtyř členských států vůči slovu „genderový“, což bránilo formálnímu schválení tohoto akčního plánu, a zdůrazňuje, že to ukazuje jasné známky odporu proti rovnosti žen a mužů a právům žen; opakuje svou výzvu k vytvoření nového složení Rady, a to pro rovnost žen a mužů, v jehož rámci by se scházeli ministři a státní tajemníci EU odpovědní za rovnost žen a mužů s cílem usnadňovat začleňování rovnosti žen a mužů do všech politik EU včetně zahraniční a bezpečnostní politiky a rozvojové politiky; vyzývá k tomu, aby bylo vyvinuto úsilí o zaujetí společného postoje EU a aby byla přijata rozhodná opatření k jednoznačnému odsouzení odporu vůči genderové rovnosti;

poukazuje na to, že EU hraje při dosahování genderově rovného světa důležitou úlohu tím, že v boji proti diskriminaci na základě pohlaví podporuje partnerské země; vyzývá EU, aby šla příkladem, a naléhavě vyzývá šest členských států, které dosud Istanbulskou úmluvu neratifikovaly a neprovedly, aby tak učinily v co nejkratším časovém rámci; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby ratifikaci Istanbulské úmluvy také prosazovala v rámci svých politických dialogů s partnerskými zeměmi Rady Evropy;

důrazně odsuzuje odstoupení Turecka od Istanbulské úmluvy; domnívá se, že vypovězení Istanbulské úmluvy je dalším krokem, který zpochybňuje status Turecka jako kandidáta na členství v EU;

Účinnější závazky EU a efektivní provádění

vyzývá k plnému provádění a plánu GAP III ve všech aspektech vnější činnosti EU a jeho upřednostnění, a to prostřednictvím genderově transformačního a průřezového přístupu jak z hlediska zeměpisného pokrytí a oblastí činnosti plánu GAP III, tak i s ohledem na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí vnější činnosti, ať už jde o obchod, rozvojovou politiku, humanitární pomoc a bezpečnost nebo o odvětví, jako je energetika a zemědělství; opakuje, že opatření k provádění GAP III musí být vedena potřebou řešit základní příčiny nerovností mezi muži a ženami a umožňovat smysluplné zapojení a zahrnutí mužů, žen a znevýhodněných skupin a že některými ze zásadních překážek při provádění cílů EU v oblasti rovnosti žen a mužů a zohledňování této rovnosti jsou omezené finanční prostředky a nedostatečné personální zajištění; opakuje, že veškeré snahy o dosažení cílů Akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů III musí zohledňovat rozmanitost žen; připomíná, že plán GAP III by měl zajišťovat soudržnost politik v zájmu rozvoje prostřednictvím systematického posuzování dopadů na rovnost žen a mužů, aby se zabránilo negativním dopadům politik EU na práva žen a dívek a rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné praktické a politické nástroje k zajištění hladkého převedení zásad plánu GAP III do opatření a do praxe; vyzývá EU, aby byla při prosazování cílů, které zajistí dodržování lidských práv a skutečnou rovnost žen a mužů mezi vnějšími partnery, s nimiž chce EU o spolupracovat, ambiciózní;

vyzývá ke zřízení rozsáhlého a komplexního vzdělávacího programu na podporu provádění akčního plánu GAP III, zejména pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů, posuzování dopadů na rovnost žen a mužů, jakož i genderově podmíněné násilí; zdůrazňuje, že je třeba investovat do znalostí, zdrojů a interních odbornostých znalostí v oblasti rovnosti žen a mužů v rámci delegací EU, aby bylo možné akční plán GAP III provádět odpovídajícím způsobem; požaduje, aby byly dané vzdělávací programy co nejvíce přizpůsobeny místním a vnitrostátním podmínkám, v nichž má být plán GAP III prováděn; požaduje, aby tato školení a související nástroje byly volně a snadno dostupné pro místní partnery, kteří o ně mají zájem;

zdůrazňuje, že je třeba výsledky plánu GAP III pravidelně, externě a nezávisle posuzovat na všech úrovních a ve všech fázích na základě stanovených cílených a měřitelných cílů, jakož i transparentním a inkluzivním způsobem zohledňovat příspěvek občanské společnosti, nevládních organizací a dalších příslušných zúčastněných stran na místě; vyzývá k systematickému provádění přísné genderové analýzy a k využívání genderově citlivých ukazatelů a statistik rozčleněných podle pohlaví; trvá na tom, že při posuzování plánu GAP III by se mělo hodnotit provádění všech politik EU týkajících se vnější činnosti EU; požaduje, aby plán GAP III zahrnoval jasné nástroje pro sledování celkové výše výdajů na rovnost žen a mužů a aby posoudil kvalitativní dopad těchto iniciativ z hlediska podpory rovnosti žen a mužů; očekává, že do pracovního dokumentu budou bez dalšího odkladu doplněny chybějící konkrétní a měřitelné základní hodnoty, ukazatele, kroky a cílové hodnoty, jakož i příslušné plány a harmonogramy pro všechny cíle; zdůrazňuje význam plánování nástroje Globální Evropa coby jedinečné příležitosti k realizaci cílů plánu GAP III;

vyzývá mise a delegace EU, členské státy, partnerské země a orgány místní a regionální samosprávy, aby při provádění GAP III úzce spolupracovaly a využívaly k tomu všechny diplomatické a programové nástroje, které mají k dispozici, prostřednictvím pokynů vytvořených a sdílených prostřednictvím delegací; připomíná klíčový význam kontaktních míst pro rovnost žen a mužů a vyzývá k posílení jejich úlohy a viditelnosti; vítá zavedení prováděcích plánů na úrovni jednotlivých zemí a trvá na tom, aby byly všechny prováděcí plány na úrovni jednotlivých zemí zveřejněny a přeloženy, aby byla zajištěna dostupnost pro místní občanskou společnost a místní organizace;

10.

vyzývá Komisi, aby posílila součinnost s Organizací spojených národů, partnerskými zeměmi a mezinárodními zúčastněnými stranami s cílem společně prosazovat a dosahovat mezinárodních cílů týkajících se rovnosti žen a mužů v Agendě 2030 a jejích cílech v oblasti udržitelného rozvoje, Pekingské deklaraci a její akční platformě a akčním programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a jejích hodnotících konferencích;

11.

vyzývá k navázání úzkých vazeb s místními organizacemi občanské společnosti, zejména s organizacemi občanské společnosti, které se zabývají ochranou práv žen a dívek, včetně žen a dívek ze zranitelných komunit, a s ministerstvy, regionálními a místními orgány v partnerských zemích, aby se zvýšila účinnost provádění plánu GAP III a jeho prováděcích plánů na úrovni jednotlivých zemí ze strany daných zemí; dále vyzývá ke každoročnímu politickému dialogu s Evropským parlamentem o provádění plánu GAP III, který by zahrnoval zúčastněné strany a zejména místní orgány, občanskou společnost a ženské organizace; znovu vyzývá mise a delegace EU, aby vedly smysluplný dialog s organizacemi občanské společnosti a aby si vyměňovaly informace o tom, jak byly jejich příspěvky využity a promítnuty do genderových politik, a poskytovaly tyto informace;

12.

vítá zaměření programu GAP III na mladé lidi jako hybnou sílu změn; vyzývá EU, aby zajistila, že se ženy a dívky, jakož i organizace zabývající se právy žen a základní organizace, zejména organizace vedené dívkami a mladými lidmi a organizace pro humanitární pomoc v první linii vedené ženami, budou smysluplně zapojovat a hrát při provádění plánu GAP III ve svých zemích vedoucí úlohu, a to prostřednictvím financování a odborné přípravy; znovu zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu odborných znalostí a dlouhodobé spolupráce s místními aktivisty, občanskými organizacemi nebo dalšími odborníky a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti genderové problematiky, aby byly projekty zaměřené na rovnost žen a mužů přizpůsobeny místnímu sociálně-ekonomickému a kulturnímu kontextu;

13.

vyzývá k užší a systematické spolupráci mezi zúčastněnými stranami zapojenými do provádění plánu GAP III, a to i mezi generálními ředitelstvími Komise; důrazně vybízí členské státy a delegace EU, aby považovaly místní a regionální samosprávy za klíčové aktéry rozvojové politiky, neboť představují demokratickou úroveň, která je nejblíže občanům, a mají nejlepší předpoklady k prosazování rovnosti žen a mužů a udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba úzce spolupracovat s venkovskými komunitami a vedoucími představiteli komunit, aby se podpořil dosah programů rovnosti žen a mužů všude;

14.

vyzývá k tomu, aby byl do rozpočtu zahrnut zvláštní cíl pro financování organizací zabývajících se právy žen a občanské společnosti; vyzývá k víceletému, flexibilnímu, přímému, přiměřenému a dostatečnému financování místních organizací občanské společnosti a jejích sítí v celé jejich rozmanitosti, zejména v případě těch, které usilují o ochranu práv žen, dívek a dalších zranitelných komunit, a organizací na ochranu lidských práv, které usilují o zlepšení právního rámce zemí; vyzývá Komisi, aby předložila zjednodušené mechanismy a postupy financování s cílem umožnit menším organizacím na místní úrovni přístup k finančním prostředkům EU na podporu rovnosti žen a mužů; odsuzuje veškeré formy represí vůči aktivistům bojujícím za práva žen včetně obránkyň lidských práv a vyzývá všechny vlády, aby občanskou společnost chránily, podporovaly ji a spolupracovaly s ní;

15.

zdůrazňuje, že obránkyně lidských práv jsou v mimořádně zranitelném postavení, zejména v oblastech zasažených konfliktem, v průběhu konfliktu i po jeho skončení; vítá výzvu ke spolupráci s těmito obránkyněmi a k podpoře vytvoření bezpečného prostředí pro jejich činnost a vyzývá Komisi, aby je chránila prostřednictvím vhodných opatření a mechanismů a současně přidělila zvláštní zdroje delegacím EU;

16.

vyzývá delegace EU, aby důsledně uplatňovaly obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv ve vztahu k aktivistům hájícím práva žen, zejména pokud jde o povinnost podávat zprávy o vládních orgánech odpovědných za porušování lidských práv a v případě a podle potřeby nabízet aktivistům různé legální možnosti postupu; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby Parlamentu každoročně předkládal zprávu o uplatňování obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv;

17.

zdůrazňuje, že pro účinné provádění GAP III je zapotřebí náležité financování zajištěné plánováním programů EU; vyzývá k užší koordinaci GAP III s dalšími iniciativami, jako je „Spotlight“, jejichž rozpočet by měl být navýšen, přičemž jeho účinnost je třeba zlepšit v souladu s jeho nedávným hodnocením v polovině období a na základě poučení z nových okolností, které vznikly v důsledku pandemie COVID-19; vítá iniciativu „Spotlight“ a její cíl, kterým je odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách; požaduje, aby finanční prostředky přidělené na tuto iniciativu byly po skončení stávajícího programu v roce 2022 obnoveny a aby byl program prodloužen na celé víceleté finanční období a napříč subregiony;

18.

zdůrazňuje, že cílem udržitelného rozvoje č. 5 je rovnost žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek a že tento cíl musí být začleňován do různých oblastí, v nichž je EU oprávněna jednat; vyjadřuje politování nad tím, že cíl udržitelného rozvoje č. 5 je jedním ze tří nejméně financovaných cílů udržitelného rozvoje; s uznáním bere na vědomí, že rovnost žen a mužů je v GAP III považována za průřezovou prioritu vnější činnosti EU v rámci její politické i programové práce; znovu opakuje, že je třeba, aby genderové hledisko bylo vhodně začleněno do všech oblastí vnější činnosti EU a aby priority nástroje Globální Evropa v partnerských zemích i iniciativy „týmu Evropa“ byly genderově transformační podle GAP III, a to zejména, jde-li o humanitární pomoc;

19.

vítá skutečnost, že důležitý nebo hlavní cíl 85 % všech nových vnějších akcí bude muset zahrnovat aspekt rovnosti žen a mužů; vítá cíl Komise, která si vytyčila, že rovnost žen a mužů bude hlavním cílem 5 % jejích nových programů vnější činnosti; dále vítá začlenění přinejmenším jedné iniciativy z každé země, jejímž hlavním cílem je rovnost žen a mužů; připomíná, že cíle 5 % bylo dosaženo již v roce 2019, a vyzývá k vyšším ambicím, větší podpoře a konkrétnímu vyčlenění finančních prostředků na iniciativy zaměřené na rovnost žen a mužů, které by měly být zahrnuty do GAP III; žádá, aby 20 % oficiální rozvojové pomoci bylo v každé zemi přiděleno na programy, u nichž je rovnost žen a mužů jedním z hlavních cílů; vyzývá ke stanovení konkrétního cíle spočívajícího v tom, že 85 % prostředků oficiální rozvojové pomoci EU bude určeno na programy, jejichž hlavním nebo významným cílem je rovnost žen a mužů; očekává, že žádná oficiální rozvojová pomoc nebude směřovat na projekty, které by mohly zvrátit nebo ohrozit úspěchy v oblasti rovnosti žen a mužů, a vyzývá tudíž EU a členské státy, aby přijaly v tomto smyslu náležitý závazek; zdůrazňuje, že stanovené cíle by měly být vyjádřeny také prostřednictvím vyčleněných finančních prostředků a nikoli pouze procentem programů;

20.

naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby šly příkladem a zaměřily se na své vnitřní struktury; zdůrazňuje, že pro dosažení rovnosti žen a mužů a řádné provádění GAP III je důležité vedení zohledňující rovnost žen a mužů; vítá přijetí závazku k zajištění genderově vyváženého vedení v ústředí ESVČ, ve vnějších útvarech Komise, v delegacích EU a v misích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); lituje však, že ESVČ zdaleka nedosáhla cíle 50 % zastoupení žen ve vedoucích pozicích, a vyzývá současného místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby plně uplatňoval rovnost žen a mužů na všech úrovních, jak bylo plánováno; vítá závazek zavést školení o rovnosti žen a mužů a o plánu GAP III pro všechny vedoucí pracovníky v ústředí a v delegacích EU a požaduje, aby toto opatření bylo povinné a bylo rozšířeno na všechny zaměstnance pracující v oblasti vnější činnosti EU;

21.

konstatuje, že ESVČ by se měla ujmout vedoucí úlohy ve snaze zajistit, aby se aspekt genderu stal klíčovou součástí vnější činnosti, a měla by podněcovat a politicky podporovat delegace EU k tomu, aby totéž dělaly na úrovni partnerských zemí; zdůrazňuje, že je třeba, aby pověřovací dopisy a popisy práce vedoucích delegací obsahovaly konkrétní odkaz na rovnost žen a mužů, čímž bude uplatňován GAP III, a zdůrazňuje, že je důležité, aby delegace EU a členské státy systematicky spolupracovaly a vzájemně se konzultovaly s cílem zajistit plné začlenění GAP a jeho genderově transformačního, meziodvětvového přístupu založeného na lidských právech do plánování víceletých orientačních programů; vítá závazek GAP III zajistit, aby všechny delegace EU a externí útvary ústředí měly poradce pro otázky genderu nebo kontaktní osoby/místa pro otázky genderu, avšak zdůrazňuje, že je třeba, aby se jednalo o pozice na plný úvazek, na nichž budou mít příslušní pracovníci dostatečné zdroje pro plnění svých úkolů; znovu vyzývá k tomu, aby byli poradci pro otázky genderu jmenováni také ve vojenských misích SBOP;

22.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby shromažďovaly relevantní údaje o lidských zdrojích rozčleněné podle pohlaví, aby posuzovaly mimo jiné počet nominací, uchazeče zařazené do užšího výběru, vybrané uchazeče, prodloužené smlouvy a délku zaměstnání, sledovaly pokrok a vedly systematické pohovory se ženami a osobami ze znevýhodněných skupin o důvodech jejich odchodu z funkce;

23.

vyjadřuje politování nad tím, že důležitá otázka rozmanitosti byla včleněna do úlohy poradce ESVČ pro otázky genderu a rozmanitost, a vyzývá ESVČ, aby přikládala patřičnou důležitost jednak genderové rovnosti, jednak agendě žen, míru a bezpečnosti, ale i rozmanitosti a začleňování, a aby pro každé z těchto témat vytvořila pozici a posílila tyto pozice, jejich mandát, zdroje a pravomoci; vyzývá k tomu, aby byl pro každé ředitelství ESVČ jmenován zvláštní poradce pro genderové otázky, který by byl přímo podřízen poradci ESVČ pro otázky genderu a rozmanitost, a aby tito poradci motivovali své zaměstnance k úzké spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů;

24.

zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů je lidské právo, které má zásadní význam pro udržitelný rozvoj a inteligentní ekonomiky a které je prospěšné jak pro ženy, tak pro muže v celé jejich rozmanitosti, včetně členů komunity LGBTQI+; konstatuje, že genderovou nerovnost ještě prohlubují jiné podoby nerovnosti; zdůrazňuje, že nerovnosti mají pro společnost jako celek dalekosáhlé socioekonomické důsledky, což by měly vzít v potaz zúčastněné strany, které nejsou nakloněny změnám; znovu opakuje, že závazky EU budou účinnější, pokud EU zaujme k rovnosti žen a mužů průřezový přístup; opakuje výzvu, aby veškerá opatření EU brala v úvahu vzájemně se prolínající identity a uznala, že ženy a dívky nejsou v celé své rozmanitosti postiženy genderovými nerovnostmi stejně;

25.

vítá začlenění přístupu zohledňujícího intersekcionalitu jako hlavní zásady GAP III, ale lituje, že chybí cíle, ukazatele a konkrétní opatření k jeho uplatňování; zdůrazňuje závazek Komise a ESVČ chránit komunitu LGBTQI+ a umožnit těmto lidem požívat na celém světě svých práv;

26.

vítá fakt, že plán GAP III odkazuje na potenciál procesu přistoupení k EU podporovat rovnost žen a mužů v kandidátských a případných kandidátských zemích; zdůrazňuje, že k tomu, aby se rovnost žen a mužů stala součástí politiky rozšíření a sousedství, je nutný zásadní politický dialog a nutná je i technická pomoc; vyzývá Komisi a ESVČ, aby dále využívaly přístupová jednání k tomu, aby rozšíření vedlo ke zlepšení situace žen;

27.

vítá skutečnost, že se plán GAP III zabývá extrémní zranitelností migrujících žen a dívek; vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována situaci migrujících žen a dívek na migračních trasách nebo v táborech, a zvláště vyzývá k tomu, aby měly přístup k vodě a sanitárním a hygienickým zařízením, sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a aby byla matkám zajištěna zdravotní péče;

Sedm oblastí činnosti

Odstranění všech forem genderově podmíněného násilí

28.

vítá fakt, že první oblast angažovanosti GAP III se zaměřuje na odstranění všech forem genderově podmíněného násilí; vyzývá k zintenzivnění posílených, koordinovaných a komplexních kroků v rámci boje proti femicidě a všem druhů genderově podmíněného násilí, k němuž dochází on-line i off-line, zejména v konfliktních a krizových situacích, kdy jsou ženy a dívky ve zranitelnějším postavení, a k důrazu na ženy a dívky, u nichž je větší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi násilí, jako jsou ženy a dívky se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat s partnerskými zeměmi s cílem kriminalizovat všechny formy genderově podmíněného násilí;

29.

vyzývá k naléhavým opatřením za účelem řešení základních příčin násilí na ženách a dívkách, a to na základě genderově transformačního a průřezového přístupu, zejména s ohledem na výrazný nárůst femicidy a dalších forem genderově podmíněného násilí v souvislosti s pandemií; vítá důraz Komise na podporu prevence zpochybňováním škodlivých genderových norem; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné spolupracovat s partnerskými zeměmi a organizacemi občanské společnosti na boji proti genderovým stereotypům, a to ve všech oblastech společenského života; vyzývá delegace EU a členské státy, aby využily všech možných diplomatických prostředků na podporu přijetí právních předpisů, které zajistí strukturální rovnost žen a mužů ve všech aspektech;

30.

připomíná, že kromě školení určeného všem zaměstnancům EU, včetně vojenského a policejního personálu, by povinná školení všech pracovníků ESVČ, Komise, delegací EU a misí a operací SBOP měla zahrnovat komplexní programy pro identifikaci obětí sexuálního anebo genderově podmíněného násilí v průběhu konfliktů a programy prevence; naléhavě vyzývá EU, aby využila veškerého svého vlivu a zajistila, aby pachatelé hromadného znásilňování ve válečných konfliktech byli oznamováni, identifikováni, stíháni a trestáni v souladu s mezinárodním trestním právem; připomíná, že Římský statut poskytuje stálý právní rámec, na jehož základě lze sexuální a genderové násilí důkladně řešit jako trestný čin proti lidskosti, a vyzývá proto EU, aby aktivně podporovala nezávislou a zcela nezbytnou činnost Mezinárodního trestního soudu; vítá začlenění sexuálního a genderového násilí mezi kritéria pro ukládání sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv a vybízí členské státy, aby toho účinně využívaly;

31.

zdůrazňuje, že nucenými a dětskými sňatky dochází k porušování lidských práv, v jejichž důsledku dívkám obzvláště hrozí násilím a zneužívání; připomíná, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je mezinárodním společenstvím považováno za porušení lidských práv, jehož obětí je 200 milionů žen na celém světě a které má 500 000 obětí jen v EU, přičemž riziko zmrzačení pohlavních orgánů hrozí každý rok nejméně třem milionům dívek; zdůrazňuje, že mrzačení ženských pohlavních orgánů a nucené sňatky uráží důstojnost žen; vyzývá k integrovanému opatření, jež by zvýšilo informovanost o mrzačení ženských pohlavních orgánů a nucených sňatcích, zejména v konfliktních a krizových situacích, a díky němuž by bylo možné těmto jevům předejít; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržný dlouhodobý přístup k zastavení mrzačení ženských pohlavních orgánů v rámci EU i mimo ni zlepšením součinnosti mezi vnitřními a vnějšími programy EU; opakuje svou výzvu k začlenění opatření k prevenci mrzačení ženských pohlavních orgánů do všech politických oblastí vnější činnosti;

32.

připomíná, že ženy a dívky představují většinu obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování; vyzývá Komisi a členské státy k silnějšímu vedení a kontrole a k posílení mezinárodní spolupráce s cílem ukončit výše zmíněné praktiky vedoucí k těmto formám zotročování; připomíná, že zranitelnost žen vůči obchodování s lidmi a sexuálnímu vykořisťování se zvyšuje v dobách ekonomických těžkostí a ozbrojených konfliktů a v krizových situacích; vyzývá k dalšímu začlenění boje proti obchodování s ženami a dívkami do cílů GAP III a k větší součinnosti se strategií EU pro boj proti obchodování s lidmi (2021–2025);

Zajištění přístupu žen ke zdravotní péči a zajištění sexuálních a reprodukčních práv

33.

opakuje, že sexuální a reprodukční zdraví a práva patří mezi lidská práva a jsou to základní prvky lidské důstojnosti a emancipace žen; je znepokojen odporem vůči rovnosti žen a mužů a právům žen a vzestupem mizogynní konzervativní rétoriky a organizovaných náboženských i jiných skupin, což ohrožuje mimo jiné možnost pečovat o sexuální a reprodukční zdraví a uplatňovat související práva v Evropské unii i mimo ni; zdůrazňuje, že zrušení právních předpisů týkajících se přerušení těhotenství oslabuje ochranu zdraví, práv a důstojnosti žen a staví sociálně a ekonomicky nejohroženější ženy do rizikovější situace; konstatuje, že EU by měla jít celému světu příkladem, pokud jde o prosazování sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv, a to bez jakéhokoli nátlaku, násilí, diskriminace a zneužívání; vyzývá proto všechny členské státy, aby na svém území zajistily všeobecný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům na péči o toto zdraví;

34.

vyjadřuje politování nad tím, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví, včetně bezpečného a legálního přerušení těhotenství, byl v řadě oblastí celého světa vážně omezen a je často kriminalizován; zdůrazňuje, že hlavní obětí těchto kroků jsou chudé ženy, ženy z venkovských oblastí a z menšin; zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na všechny věkové skupiny, včetně dívek a mladších žen, a poskytovat jim příslušné informace, vzdělání a přístup k reprodukčnímu a sexuálnímu zdraví a souvisejícím právům, včetně prenatální péče, bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství a antikoncepce; zdůrazňuje, že je důležité i nadále zpochybňovat diskriminační normy, které ženám, dívkám a LGBTQI+ osobám ztěžují péči o sexuální a reprodukční zdraví a uplatňování práv v této oblasti, a zpochybňovat stereotypy, které vedou k diskriminaci marginalizovaných žen při porodu;

35.

zdůrazňuje, že je důležité zlepšit dostupnost antikoncepčních metod v partnerských zemích, zejména pro dospívající dívky; potvrzuje, že všechny ženy a dospívající dívky mají právo svobodně a informovaně rozhodovat o svém sexuálním a reprodukčním zdraví a souvisejících právech; připomíná, že kvalita péče o matky je důležitým ukazatelem rozvoje země; domnívá se, že EU by měla pomáhat partnerským zemím prosazovat právo na zdraví v souvislosti s těhotenstvím a porodem, a to zavedením důstojných služeb péče o zdraví matek, které účinně snižují dětskou úmrtnost, jakož i úmrtí v důsledku komplikací při porodu;

36.

vyzývá k tomu, aby bylo v GAP III stanoveno, že při poskytování humanitární pomoci by EU a členské státy měly považovat za vysoce prioritní rovnost žen a mužů a sexuální a reprodukční zdraví a práva, ale i odpovědnost a přístup ke spravedlnosti a odškodnění v případě porušení sexuálních a reprodukčních práv a genderově motivovaného násilí, a to jak v rámci školení humanitárních aktérů, tak v rámci financování;

37.

vyzývá k tomu, aby GAP III kladl větší důraz na sexuální a reprodukční zdraví a práva s ohledem na to, jak vážné dopady měla pandemie na ženy a dívky v partnerských zemích, a požaduje, aby při programování Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa bylo koordinováno a partnerským zemím vyčleněno odpovídající, flexibilní a cílené financování; žádá Komisi, ESVČ a členské státy, aby považovaly sexuální a reprodukční zdraví a související práva za prioritu při plánování vnější činnosti EU, a to i při společném plánování; zdůrazňuje zásadní úlohu nevládních organizací jako poskytovatelů služeb a obhájců sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv;

38.

zdůrazňuje význam sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv z hlediska těla a nezávislosti žen a dívek, a naléhavě vyzývá k tomu, aby toto zdraví a práva byla považována za oblast veřejného zdraví dostupnou všem bez diskriminace; požaduje všeobecný přístup ke komplexní a věku přizpůsobené sexuální výchově, účinnou antikoncepci, prevenci HIV a pohlavně přenosných onemocnění a možnost bezpečného a legálního přerušení těhotenství; vyzývá k tomu, aby programy sexuální výchovy zahrnovaly také téma mezilidských vztahů, sexuální orientace, rovnosti žen a mužů, genderových norem, prevence genderově motivovaného násilí a svolení, a poskytovaly informace o pubertě, menstruačním cyklu, těhotenství a porodu, o antikoncepci a prevenci pohlavně přenosných chorob;

39.

zdůrazňuje, že v opatřeních souvisejících se sexuálním a reprodukčním zdravím a právy v této oblasti je nutné zohlednit věk, například zajištěním přístupných informací a služeb a jejich poskytováním způsobem, jenž bude vstřícný k mladým lidem; zdůrazňuje, že EU by měla podporovat partnerské země v tom, aby tyto otázky začlenily do svých národních plánů veřejného zdraví; vyzývá EU a členské státy, aby se zavázaly plnit cíle GAP III týkající se sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv a aby vypracovaly „prováděcí plány na úrovni jednotlivých zemí“, v nichž bude toto zdraví a tato práva prioritou;

40.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat přístup ke vzdělání na všech úrovních a za všech okolností s cílem omezit sňatky v raném věku, těhotenství dospívajících a ekonomickou závislost; vyzývá k posílení snah o předcházení absencím, aby se mladé dívky, které se staly matkami, mohly vrátit do školy, dokončit si vzdělání a vstoupit na trh práce;

41.

vyzývá ke krokům, které by zabránily absencím dívek ze školy v období jejich menstruace, a to zlepšením sanitárních a hygienických služeb a zařízení pro menstruační hygienu ve školách a bojem proti menstruační chudobě a stigmatizaci v těchto otázkách, včetně práce s ženami a dívkami, jakož i s muži a chlapci; vyzývá k větší součinnosti mezi programy zaměřenými na zdraví, sexuální a reprodukční zdraví a práva, sanitační zařízení, sanitární a hygienické služby ve školách a osobní podporu dívek;

42.

připomíná průřezové nerovnosti a rozdíly mezi ženami a muži v přístupu ke zdravotní péči a její kvalitě s ohledem na nedostatek zdravotní péče a služeb zohledňujících otázku genderu; požaduje všeobecný přístup k prevenci, diagnostice, péči a léčbě ženských nemocí, jako je endometrióza a rakovina děložního čípku, a pohlavně přenosných chorob, jako je HIV, a přístup ke službám poskytujícím informace v tomto ohledu; vyzývá Evropskou unii, aby podpořila provádění globální strategie WHO s cílem urychlit vymýcení rakoviny děložního čípku;

43.

vyzývá partnerské země, aby náležitě financovaly a posílily své systémy státního zdravotnictví a věnovaly se výzkumu zdraví žen na celém světě s cílem získat nové poznatky týkající se genderu a pohlaví, pokud jde o prevenci, diagnostiku, léčbu a výzkum nemocí; dále vyzývá ke zvýšení informovanosti veřejnosti o zdravotních otázkách souvisejících s aspektem genderu;

44.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy uplatňovaly politiku veřejného zdraví, která bude klást zvláštní důraz na propagaci zdraví a prevenci onemocnění tím, že zaručí všeobecnou a kvalitní zdravotní péči a zajistí dostupnost nezbytných zdrojů s cílem bojovat proti hlavním problémům v oblasti veřejného zdraví;

Podpora hospodářských a sociálních práv a rovnosti a zajištění samostatnosti žen a dívek

45.

opakuje, že krize a hospodářské a společenské důsledky pandemie COVID-19 mají nepřiměřený dopad na přístup žen na trh práce; zdůrazňuje, že je důležité a nutné, aby EU podporovala formování průřezového rozměru genderu a jeho začlenění do všech plánů na podporu oživení po pandemii COVID-19 v partnerských zemích a do iniciativ týmu Evropa; zdůrazňuje, že při provádění plánu GAP III je nutná genderově citlivá reakce na COVID-19, aby byla zohledněna specifická situace žen a dívek a byl stimulován vznik nových příležitostí po skončení krize; vyzývá Komisi, aby hledisko genderu a genderově transformační kroky zahrnula do všech opatření souvisejících s pandemií COVID-19 v partnerských zemích, a to i do plánů a opatření na podporu oživení, a podporovala projekty, včetně finančních, tak, aby zahrnovaly hledisko rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že nové formy financování, jako jsou tzv. genderové dluhopisy („gender bonds“), by mohly nastartovat národní ekonomiky a zároveň posílit postavení žen;

46.

domnívá se, že pro řešení nerovnosti má zásadní význam práce; podporuje kolektivní vyjednávání nejen jako prostředek ke zlepšení pracovních podmínek, ale i jako prostředek k řešení nerovností mezi muži a ženami;

47.

vítá skutečnost, že Komise má v úmyslu požadovat při nadcházejícím přezkumu nařízení o všeobecném systému preferencí dodržování příslušných úmluv MOP a OSN týkajících se rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby účinně začleňovala rovnost žen a mužů do všech oblastí obchodu a udržitelného rozvoje a zajistila, aby obchod a investice neprohlubovaly nerovnosti mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že by veškerá posouzení dopadu související s obchodem měla brát v potaz názory organizací občanské společnosti;

48.

zdůrazňuje, že finanční podporu žen musí doprovázet také odborná příprava, přístup k informacím, zvyšování kvalifikace a zvyšování povědomí o jejich základních právech;

49.

vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s partnerskými zeměmi na prevenci obtěžování žen na pracovišti a potírání tohoto jevu a aby prosazovaly ratifikaci Úmluvy MOP o násilí a obtěžování (č. 190);

50.

vyzývá k tomu, aby GAP III podporoval ekonomické aktivity žen a jejich přístup k potřebným ekonomickým a sociálním nástrojům a zdrojům a k sociální ochraně, a to zejména v naléhavých situacích; zdůrazňuje, že zapojení žen do celosvětového hospodářství je důležité pro udržitelný rozvoj a trvalý a inkluzivní hospodářský růst, což je neoddělitelně spjato s celosvětovým cílem vymýtit chudobu, jak je uvedeno v cílech udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly mechanismy sociální ochrany zohledňující rovnost žen a mužů, včetně převodů hotovosti, a posílily tak schopnost partnerských zemí reagovat na krize a vnější otřesy;

51.

vyzývá EU a partnerské země, aby přijaly opatření, která by podpořila zaměstnatelnost žen a poskytla jim důstojná pracovní místa, přístup k financování a podnikatelským příležitostem, včetně podpory místních organizací vedených ženami a jejich zapojení do odborových organizací; zdůrazňuje, že je důležité posílit přístup například k mikroúvěrům s cílem usnadnit a stimulovat kreativitu a podnikavost žen v menším měřítku;

52.

zdůrazňuje, že v zájmu zajištění účinnost opatření je třeba zvážit doplňkovost s dalšími kroky, jako je ochrana před genderově motivovaným násilím, přístup k důstojné práci a cenově dostupná péče o děti a seniory; vyzývá EU a její členské státy, aby na celém světě posílily postavení matek a otců a chránily je, aby spolupracovaly s partnerskými zeměmi na zaručení patřičné mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a přijaly praktická opatření k zajištění takové ochrany, včetně investic do péče o děti a vzdělávacích služeb;

53.

zdůrazňuje, že EU by měla podpořit vytvoření závazného nástroje v oblasti podnikání a lidských práv v rámci OSN, který by v plné míře zaručil dodržování lidských práv a práv žen;

54.

vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s partnerskými zeměmi na financování a prosazování opatření, která budou řešit nepřiměřenou zátěž neplacené práce, kterou musí ženy nést, a na podpoře opatření, která pomohou pracujícím ženám k přechodu z neformální ekonomiky do formální; zdůrazňuje, že ženy a muži by se měli o neplacené pečovatelské povinnosti a práci v domácnosti dělit rovným dílem; očekává konkrétní kroky, které zajistí uznání, omezení a přerozdělení neplacené péče a práce v domácnosti;

55.

vyzývá k aktivní podpoře úlohy žen a jejich účasti v hospodářství a společnosti a k uznání jejich občanských a zákonných práv, včetně práva vlastnit majetek, přístupu k bankovním úvěrům a práva zapojit se do různých hospodářských odvětví a politického života, zejména prostřednictvím podpory genderově citlivých makroekonomických politik; vyjadřuje politování nad tím, že právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci není v mnoha případech – v rámci EU i mimo ni – samozřejmostí, a to ani tam, kde je to zakotveno v právních předpisech, a zdůrazňuje, že je třeba řešit hlavní příčinu této diskriminace;

56.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se soukromý sektor zapojoval do plnění cílů stanovených v akčním plánu GAP III a aby byl pohnán k odpovědnosti v případě porušování práv žen v rámci činnosti podniků; vyzývá Komisi, aby do svého nadcházejícího legislativního návrhu o náležité péči podniků začlenila hledisko rovnosti žen a mužů;

57.

zdůrazňuje, že hospodářská a sociální nezávislost žen má zásadní význam pro udržitelný růst podporující začlenění; vyzývá k ucelenému úsilí o zajištění přístupu dívek a žen ke kvalitnímu vzdělání a kvalitní odborné přípravě zaměřené na dovednosti a k vytvoření účinných nástrojů, které jim mohou pomoci v přístupu na trh práce, zejména v mimořádných situacích a v případě vysídlení; důrazně doporučuje, aby partnerské země s podporou z rozpočtu EU zvýšily investice do kvalitního a inkluzivního vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby rozpočtová podpora EU, která v oblasti vzdělávání prokázala svou účinnost, zůstala preferovaným způsobem, který všem v rozvojových zemích umožní přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání; vítá záměr zvýšit celkové financování vzdělávání s tím, že 10 % rozpočtu na humanitární pomoc bude vyčleněno na financování vzdělávání v mimořádných situacích;

58.

zdůrazňuje, že je třeba podpořit významné investice do zdravotnictví a vzdělávání, cenově dostupného bydlení a bezpečné, cenově dostupné a přístupné veřejné dopravy, a to jak na venkově, tak ve městech, s cílem uspokojit potřeby veřejnosti a přispět k nezávislosti, rovnosti a emancipaci žen; připomíná, že zvláštní pozornost těmto otázkám je třeba věnovat v nestabilních státech a státech po skončení konfliktu, v nichž bude EU rovněž provádět rozvojové projekty s cílem pomoci řešit nedostatek bydlení, půdy a vlastnických práv pro ženy;

59.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že se v mnoha zemích zvýšila digitální propast mezi ženami a muži, která brání rovnému přístupu k informacím a digitálním službám; zdůrazňuje, že je důležité podporovat digitální gramotnost, jakož i přístup k digitálním nástrojům a jejich cenovou dostupnost a přístup na trh práce; vyzývá k navýšení a zacílení finančních prostředků a stipendií s cílem umožnit ženám a dívkám přístup k vysokoškolskému vzdělávání a odborné přípravě, zejména s cílem podpořit digitální a technologické vzdělávání dívek a účast žen na oborech STEM, a podpořit projekty vedené ženami; vítá, že Akční plán EU pro rovnost žen a mužů III (GAP III) si stanovil za cíl překlenout digitální propast mezi ženami a muži, a podnítit tak skutečně inkluzivní digitální transformaci;

60.

připomíná, že ženy, zejména pak ty, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, se mohou potýkat s obtížemi při přístupu k digitálním službám a související infrastruktuře; vyzývá k tomu, aby byl ženám a dívkám, zejména těm, které žijí ve venkovských a odlehlých oblastech, poskytnut lepší, univerzální, bezpečný a zabezpečený přístup k digitálním nástrojům a odborné přípravě, pokud jde o jejich používání;

61.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat poskytování veřejných a soukromých služeb prostřednictvím digitálních kanálů, technologií a služeb zohledňujících rovnost žen a mužů (např. elektronická veřejná správa, digitální finanční služby), které posílí začlenění a zapojení žen a dívek do společnosti; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti digitálnímu vyloučení všech zranitelných skupin ve společnosti a zpřístupnily jim vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií a aby zároveň zohledňovaly různé faktory, které určují přístup žen ke vzdělávání, a zřídily bezplatné digitální přístupové body;

62.

vyzývá EU, aby podpořila modernizaci a digitalizaci správních postupů v partnerských zemích, zejména s cílem zajistit, aby všechny tyto země měly spolehlivé rejstříky obyvatel, v nichž se zaznamenává každé narození dítěte;

63.

uznává, že mimořádné události, jako jsou ozbrojené konflikty, hospodářské krize a vysídlování, ohrožují vzdělávání a odbornou přípravu žen a dívek; opakuje, že přístup žen k živobytí a pracovním příležitostem je během mimořádných situací vážně ohrožen, a zdůrazňuje proto, že je důležité, aby byly v těchto případech vyčleněny nezbytné finanční prostředky, zejména místním organizacím vedeným ženami a na stávající struktury, s cílem zlepšit struktury, které v dlouhodobém horizontu zajistí správný rozvoj jejich vzdělání, dovedností a přístupu k zaměstnání;

64.

konstatuje, že nedostatek potravin postihuje ženy asymetricky a že ženy vlastní neúměrně méně půdy, hospodářských zvířat a dalších aktiv; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly cíl dosažení rovnosti žen a mužů v potravinářském a zemědělském odvětví a finanční příležitosti žen a jejich přístup k odborné přípravě s cílem posílit jejich postavení žen v zemědělství; konstatuje, že je důležité podporovat úsilí partnerských zemí v oblasti právních, politických a institucionálních reforem s cílem zajistit ženám rovná práva na hospodářské zdroje, zejména přístup k půdě a jiným formám majetku a kontrolu nad nimi;

65.

vyzývá EU, aby podporovala hospodářské a obchodní politiky, které jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje a cíli plánu EU GAP III; připomíná svůj předchozí postoj k obchodu a rovnosti žen a mužů, který nastínil ve svém usnesení ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU (12); vyzývá EU, aby nadále podporovala a zaváděla obchodní politiky, které zmírňují socioekonomické rozdíly a zajišťují vysokou úroveň ochrany a dodržování základních svobod a lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů;

66.

vítá skutečnost, že plán GAP III vyzývá k prosazování rovnosti žen a mužů prostřednictvím obchodní politiky EU; vyzývá Komisi, Radu a ESVČ, aby prosazovaly a podporovaly začlenění zvláštní kapitoly o rovnosti žen a mužů do všech obchodních a investičních dohod EU, včetně závazků podporovat rovnost žen a mužů a posilování postavení žen; vyzývá Komisi, aby do předběžných i následných posouzení dopadů zahrnula dopad obchodní politiky a dohod EU na rovnost žen a mužů;

67.

zdůrazňuje svůj předchozí postoj, ve kterém požadoval, aby byla do připravované modernizace dohody o přidružení mezi EU a Chile začleněna zvláštní kapitola o obchodu a rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen; se zájmem sleduje pokrok v jednáních, jehož bylo v souvislosti s kapitolou o obchodu a rovnosti žen a mužů dosaženo;

68.

připomíná své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách (13);

69.

konstatuje, že obchodní politika není genderově neutrální a že pro adekvátní posouzení odlišných dopadů obchodní politiky na ženy a muže je nutné lepší shromažďování údajů roztříděných podle pohlaví spolu s jasnými ukazateli; opakovaně vyzývá EU a její členské státy, aby se inspirovaly souborem nástrojů, který vypracovala konference OSN o obchodu a rozvoji, a aby do posouzení dopadů ex ante a hodnocení ex post zahrnovaly dopady obchodní politiky a dohod EU na jednotlivé země a jednotlivá odvětví z hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s mezinárodními partnery, jako je WTO, a místními orgány a organizacemi shromažďovala údaje, analyzovala dopad obchodu na ženy a příslušné údaje promítla do konkrétních návrhů s cílem zlepšit úlohu žen v systému mezinárodního obchodu a podpořit inkluzivní hospodářský růst; zdůrazňuje, že intenzivnější spolupráce mezi mezinárodními organizacemi, jako jsou WTO, Mezinárodní obchodní centrum a OSN, a vytvoření sítí zahrnujících akademickou obec, organizace občanské společnosti a parlamenty mohou vést k lepšímu sdílení osvědčených postupů a metod shromažďování údajů a k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do obchodu; trvá na tom, že genderová problematika by se neměla omezovat pouze na kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji;

70.

vyzývá Komisi, aby se aktivně angažovala v nedávno zřízené neformální pracovní skupině WTO pro obchod a rovnost žen a mužů s cílem dosáhnout rozhodného prohlášení ministrů na 12. ministerské konferenci, jež by mohlo sloužit jako plán pro provádění prohlášení z Buenos Aires z roku 2017; zdůrazňuje, že neformální pracovní skupina pro obchod a rovnost žen a mužů je prvním krokem k vytvoření trvalejší platformy v rámci WTO pro diskusi o otázkách souvisejících s obchodem a rovností žen a mužů; vyzývá Komisi, aby i nadále aktivně spolupracovala s dalšími členy WTO s cílem přispět k práci neformální pracovní skupiny a aby prozkoumala možnost zřízení stálé pracovní skupiny;

71.

připomíná svou žádost Komisi, aby složení interních poradních skupin bylo vyvážené z hlediska rovnosti žen a mužů, aby byla dále rozšířena jejich monitorovací úloha a aby byl v rámci každé dohody o volném obchodu zřízen výbor pro obchod a rovnost žen a mužů, jehož úkolem by bylo upozorňovat na případné nedostatky;

72.

vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila dopad obchodních dohod na odvětví s vysokým podílem zaměstnaných žen, jako je oděvní průmysl a drobné zemědělství; připomíná, že hospodářská krize způsobená pandemií COVID-19 tato odvětví těžce zasáhla a zvýšila riziko nárůstu nerovnosti, diskriminace a vykořisťování pracujících žen;

73.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou k dispozici dostatečné zdroje pro prosazování základní hodnoty rovnosti žen a mužů v jejích obchodních a investičních politikách, tyto přidělené zdroje zveřejnila a zaručila, že sekretariáty orgánů a institucí EU, jež jsou odpovědné za obchodní politiku a jednání, budou mít znalosti a technickou kapacitu k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do celého procesu obchodních jednání a vypracovávání politik, a to prostřednictvím stanovení kontaktních míst pro otázky rovnosti žen a mužů v unijních orgánech a institucích a v delegacích EU;

74.

vyzývá k tomu, aby byla do všech kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji začleněna vymahatelná ustanovení založená na dodržování základních pracovních norem MOP a příslušných úmluv, zejména Úmluvy č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti, Úmluvy č. 156 o pracovnících s povinnostmi k rodině, úmluvy CEDAW, Úmluvy č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání), Úmluvy č. 100 o stejném odměňování a Úmluvy č. 190 o násilí a obtěžování, a aby byly tyto úmluvy zahrnuty na seznam úmluv v rámci přezkumu systému GSP+;

75.

vítá mezinárodní pracovní dohodu Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO/IWA 34) o globálních definicích týkajících se podnikání žen, jejímž cílem je usnadnit tvorbu politik, shromažďování údajů a přístup k budování kapacit, financování a trhům za účelem posílení ekonomického postavení žen;

76.

vítá dosavadní úspěchy, pokud jde o rovnost žen a mužů v úvěrové politice Evropské investiční banky (EIB), a vyzývá EIB, aby zvýšila své úsilí a zejména co nejvíce zohlednila politické cíle plánu GAP III ve svém vnějším zápůjčním mandátu;

77.

zdůrazňuje, že EIB a další příslušné evropské instituce pro financování rozvoje by měly být plně v souladu s plánem GAP III; vyzývá EIB, aby při poskytování podpory podnikům v partnerských zemích zohlednila cíle plánu GAP III prostřednictvím posouzení dopadu, která by měla být prováděna u každého projektu financovaného EIB, a vyzývá k průběžnému sledování operací na místě;

Podpora účasti a vedoucího postavení žen, dívek a mladých žen

78.

zdůrazňuje význam vedoucího postavení žen a dívek a jejich účasti na všech úrovních rozhodování a skutečnost, že rovná účast žen ve veřejném a politickém životě má zásadní význam pro řádnou správu věcí veřejných a tvorbu politik; zdůrazňuje, že je důležité, aby ženy byly zastoupeny na obou stranách jednacího stolu na všech úrovních vnější činnosti; opakuje, že pokud ženy a dívky vedou rovnocenně, celá společenství mají prospěch z lepších a trvalejších řešení; konstatuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny na všech úrovních politického a veřejného života a že pokrok v tomto směru je pomalý;

79.

vyzývá k financování programů na podporu vzdělávání, občanské angažovanosti a účasti žen, včetně podpory participativních přístupů na úrovni společenství a specifických vzdělávacích činností pro dívky a mladé ženy, neboť právě ony patří k těm, kteří jsou nejvíce postiženi diskriminací; vyzývá k začlenění žen na všech úrovních rozhodování, správy, vedení a mocenských pozic, a to prostřednictvím reforem veřejné správy, programů a činností, jako je vytváření sítí, výměny, mentorství a sponzorství, a zasazuje se začlenění místních organizací na ochranu práv žen a předních humanitárních pracovníků vedených ženami do struktur humanitární koordinace a rozhodování;

Zapojení žen do mírového a bezpečnostního procesu

80.

zdůrazňuje význam úlohy žen a občanské společnosti při podpoře dialogu, vytváření koalic a zprostředkovávání mírových jednání s tím, že ženy navíc přinášejí různé pohledy na to, co znamená mír a bezpečnost, zejména při předcházení konfliktům, řešení konfliktů a při obnově po jejich skončení; vyzývá EU, aby podporovala větší účast žen na udržování a budování míru a podporovala a chránila ženy, mladé ženy, dívky a obránkyně práv žen a uznala, že jsou hlavní hybnou silou změn; zdůrazňuje, že dodržování a plné uplatňování lidských práv žen jsou základem demokratické a inkluzivní společnosti;

81.

vítá začlenění akčního plánu EU pro ženy, mír a bezpečnost do plánu GAP III a vyzývá k jeho účinnému provádění; zdůrazňuje důležitou úlohu stávajících a úspěšných místních mírových iniciativ vedených ženami a obránkyněmi lidských práv a vyzývá EU, aby tyto iniciativy podporovala, posilovala a systematicky začleňovala do konzultací o budování míru, koordinace a rozhodování;

82.

vyzývá ESVČ, aby provedla systematickou analýzu konfliktů a na základě genderové analýzy a analýzy konfliktů zohledňující rovnost žen a mužů do ní začlenila genderové hledisko, zejména pokud jde o mise a operace SBOP a činnosti v rámci Evropského mírového nástroje; zdůrazňuje, že aby bylo možné budovat a posilovat odborné znalosti a kapacity EU v oblasti provádění analýz rizik a konfliktů, které začleňují hledisko rovnosti pohlaví, je zapotřebí dostatečných zdrojů, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována otázce genderové rovnosti a měla by být zajištěna smysluplná účast žen a znevýhodněných skupin;

83.

poukazuje na to, že je důležité propojit koncepci lidské bezpečnosti a genderové hledisko; vyzývá EU, aby uplatňovala koncepci lidské bezpečnosti, jak je uvedeno v rezoluci Valného shromáždění OSN 66/290 a v agendě žen, míru a bezpečnosti; trvá na tom, že bezpečnost se musí zaměřit na lidské životy a jejich ochranu před hrozbami, jako je násilí, a na nedostatečný přístup ke vzdělání, zdravotní péči a potravinám nebo nedostatečnou ekonomickou nezávislost; vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby vypracovaly a prosazovaly program OSN pro odzbrojení; trvá na tom, že je třeba uplatňovat feministickou zahraniční politiku v oblasti odzbrojení a nešíření zbraní;

84.

zdůrazňuje, že ženy jsou neúměrně a beztrestně postihovány sexuálním násilím souvisejícím s konfliktem a dalším porušováním lidských práv a čelí zvýšenému riziku obchodování s lidmi; zdůrazňuje potřebu náležité a komplexní péče o ženy a dívky, které se staly oběťmi sexuálního násilí v oblastech a zemích zasažených konfliktem, a účinného a rychlého odškodnění; konstatuje, že tam, kde byl tento systém zaveden, již funguje a že rovněž pomáhá znovu začlenit tyto oběti do společnosti; připomíná význam boje proti stigmatizaci obětí; vyzývá ke kontinuitě podpory opatření, která ženám v konfliktních a nouzových situacích poskytnou základní balíčky pomoci v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a to financováním a podporou organizací v první linii a organizací vedených ženami;

85.

připomíná, že ženy a dívky bývají ozbrojenými konflikty neúměrně zasaženy; odsuzuje používání sexuálního násilí jako válečné zbraně a trvá na tom, že je naléhavě třeba bojovat proti němu a proti beztrestnosti tím, že pachatelé budou postaveni před soud; dále zdůrazňuje, že ženy jsou v oblastech zasažených konfliktem často prvními oběťmi vysídlení a jsou často zbaveny ekonomické nezávislosti a přístupu ke vzdělání a spolehlivým službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; zdůrazňuje, že je třeba zajistit přístup ke vzdělání a pracovním místům pro osoby vysídlené v důsledku konfliktů nebo přírodních katastrof; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s partnerskými zeměmi a jejich ozbrojenými silami s cílem zajistit řádné prosazování čtvrté Ženevské úmluvy, pokud jde o ochranu osob v době války, se zvláštním zaměřením na prevenci a trestání sexuálního násilí;

86.

vyjadřuje politování nad tím, že v plánu GAP III není brán zřetel na kulturní dědictví ve všech zemích ani na úlohu žen při jeho ochraně a rozvoji; vyzývá Komisi a ESVČ, aby vypracovaly programy zaměřené na ochranu a uznávání kulturního dědictví a tradic vytvořených ženami, které často zůstávají bez povšimnutí, zejména během celého cyklu konfliktu;

Zajištění humanitární činnosti zohledňující genderové hledisko

87.

vyjadřuje politování nad tím, že nedávné sdělení Komise o humanitární činnosti EU: nové výzvy, stejné zásady (COM(2021)0110) dostatečně neřeší hledisko rovnosti žen a mužů v humanitárním prostředí; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétnější návrhy týkající se konkrétních výdajů, programů, sledování a hodnocení činností souvisejících s rovností žen a mužů v humanitárním prostředí a aby vypracovala opatření k dalšímu rozvoji přizpůsobené a účinné humanitární činnosti EU zohledňující rovnost žen a mužů, a to s ohledem na příležitost, kterou nabízí trojí propojení mezi humanitární, rozvojovou a mírovou oblastí s cílem chránit práva žen a dívek a prosazovat rovnost žen a mužů ve všech souvislostech;

Budování zelené a digitální společnosti

88.

vítá skutečnost, že do plánu GAP III byla zařazena prioritní oblast týkající se změny klimatu, vzhledem k tomu, že změna klimatu není genderově neutrální, neboť posiluje stávající nerovnosti mezi ženami a muži, zejména pokud jde o chudé, mladé lidi a původní obyvatelstvo a zejména v nestabilním prostředí; oceňuje odhodlání EU sledovat ekologickou transformaci z hlediska pohlaví vzhledem k meziodvětvovému a nepřiměřenému dopadu změny klimatu na ženy a dívky, zejména v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že je třeba zapojovat ženy a dívky do navrhování a uplatňování účinných přístupů ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v partnerských zemích, naslouchat jim a posilovat jejich postavení při této činnosti, a tím zajistit účinná genderově transformační opatření v oblasti klimatu; vyzývá EU, aby šla příkladem a neprodleně začlenila hledisko rovnosti žen a mužů a cíle v oblasti rovnosti žen a mužů do Zelené dohody pro Evropu a souvisejících iniciativ;

89.

opakuje, že rovnost žen a mužů je základním předpokladem udržitelného rozvoje a dosažení spravedlivé transformace, při které nezůstane nikdo opomenut; opakuje proto svůj požadavek, aby po Zelené dohodě pro Evropu urychleně následovala diplomacie v rámci Zelené dohody, která by systematicky zahrnovala genderové a meziodvětvové hledisko a zapojovala ženy a dívky, včetně domorodých žen, do strategického rozhodování o přizpůsobení se změně klimatu;

90.

zdůrazňuje, že ženy a ženské organizace stojí na špičce, pokud jde o hledání řešení a poskytování odborných znalostí v oblasti zemědělství, klimatu, energetiky a zachování biologické rozmanitosti, a jsou v první linii v boji proti změně klimatu; vyzývá k jejich podpoře prostřednictvím dostačujícího a pružného financování, legislativních rámců, přístupu k půdě a zdrojům a spolupráce se soukromým a finančním sektorem; připomíná úlohu adaptace zohledňující rovnost žen a mužů, včetně zemědělství šetrného ke klimatu, snižování rizika katastrof, oběhového hospodářství a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji;

91.

vyzývá ke zlepšení přístupu žen a dívek k digitálním nástrojům a odbornému vzdělávání, pokud jde o jejich používání, a k přijetí opatření na podporu jejich uplatnění v profesích STEM;

92.

zdůrazňuje, že sociální sítě jsou zdrojem diskriminace a obtěžování na základě pohlaví; zdůrazňuje, že je třeba, aby vlády vyvinuly větší úsilí o lepší regulaci těchto sítí i digitálních platforem s cílem bojovat proti kybernetickému násilí a šikaně na základě pohlaví; uznává, že se jedná o hlavní překážku přístupu žen a dívek k digitálnímu prostoru a jejich účasti v online prostředí a že závažným způsobem brání zapojení dívek a žen do politického života, obzvláště žen a dívek s průřezovou identitou, které se často stávají oběťmi obtěžování na internetu; vyzývá k přijetí cílených ochranných mechanismů pro ženy v online prostředí a jejich větší zapojení do navrhování, výroby a vývoje umělé inteligence s cílem bojovat proti přetrvávajícím genderovým stereotypům a předsudkům; vyzývá k posílení řádných trestněprávních ustanovení s cílem bojovat proti zneužívání internetu, výhrůžným zprávám, sexuálnímu obtěžování a sdílení soukromých snímků bez souhlasu;

93.

konstatuje, že elektronický obchod má potenciál propojit více podnikatelek s mezinárodními trhy; vyzývá však Komisi, aby podporovala ženy při zavádění nových technologií, jako je blockchain, které díky svému vzájemnému charakteru, anonymitě a efektivitě mohou některým ženám pomoci překonat určité diskriminační právní a kulturní překážky obchodu, zlepšit jejich přístup k financím a přispět k jejich začlenění do globálních hodnotových řetězců;

Vytvoření skutečné generace rovnosti

94.

znovu zdůrazňuje vedoucí úlohu, kterou musí EU hrát na mnohostranné úrovni při podpoře feministické diplomacie s cílem uplatnit mezinárodní dohody týkající se práv a posílení postavení žen a dívek; vyzývá EU, její členské státy, Komisi a ESVČ, aby se zavázaly k pokroku v oblasti feministické zahraniční, bezpečnostní a rozvojové politiky, která zahrnuje genderově transformační vizi, a k tomu, aby se rovnost žen a mužů stala klíčovou součástí jejich vnější činnosti a priorit;

95.

vítá 33 miliard EUR přislíbených na pařížském Fóru Generace rovnosti vládami různých zemí světa, soukromým sektorem a občanskou společností; vyzývá k vytvoření účinného mezinárodního systému odpovědnosti a žádá Komisi, aby každoročně monitorovala dohodnuté závazky a jejich provádění v praxi;

96.

připomíná závazek Komise vyčlenit z vnějšího rozpočtu 4 miliardy EUR pro ženy a dívky a zvýšit financování ženských organizací; vyzývá k tomu, aby tyto závazky byly vyjasněny, odpovídajícím způsobem monitorovány a převedeny do praxe a aby byly stanoveny jasné výchozí hodnoty a cíle;

97.

znovu připomíná, že mezigenerační dialog a začlenění a zapojení mužů a chlapců v zájmu genderové rovnosti jsou pro dosažení společenské změny a vytvoření skutečné generace rovnosti klíčové;

98.

vítá skutečnost, že plán GAP III uznává význam aktivního zapojení mužů a chlapců do podpory změn společenských postojů, a v důsledku toho i širších strukturálních změn; zdůrazňuje, že je důležité najít praktické způsoby, jak do provádění plánu GAP III zapojit muže a chlapce jakožto aktéry změn, a to stanovením dalších ukazatelů a cílů týkajících se zapojení mužů a chlapců a tím, že se zajistí, aby i pro ně měl plán GAP III pozitivní výsledky;

o o

99.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.

(2) Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1.

(3) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(4) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 168.

(5) Úř. věst. C 294, 23.7.2021, s. 8.

(6) Úř. věst. C 294, 23.7.2021, s. 58.

(7) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 202.

(8) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(9) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 232.

(10) Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 63.

(11) Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 43.

(12) Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 9.

(13) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/168

P9_TA(2022)0074

Právní stát a důsledky rozhodnutí Soudního dvora EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o právním státu a důsledcích rozsudku Soudního dvora EU (2022/2535(RSP))

(2022/C 347/13)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3, články 6, 7, 13, čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 17 odst. 1, čl. 17 odst. 3, čl. 17 odst. 8, čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec a článek 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 265, 310, 317 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (1) (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092: mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stavu právního státu v Evropské unii a uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o podmíněnosti (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU (4),

—	s ohledem na svou žalobu na nečinnost podanou dne 29. října 2021 ve věci C-657/21, Evropský parlament v. Komise, kterou v současné době projednává Soudní dvůr Evropské unie (SDEU),

—	s ohledem na zprávy Komise o právním státu ze dne 30. září 2020 (COM(2020)0580) a ze dne 20. července 2021 (COM(2021)0700),

—	s ohledem na závěry Evropské rady přijaté dne 11. prosince 2020,

—	s ohledem na judikaturu- SDEU a Evropského soudu pro lidská práva,

—	s ohledem na rozsudky SDEU ze dne 16. února 2022 ve věcech C-156/21 a C-157/21 (5),

—

s ohledem na rozsudek SDEU ze dne 3. června 2021 ve věci C-650/18, kterým byla zamítnuta žaloba Maďarska proti usnesení Parlamentu ze dne 12. září 2018, jímž se zahájil postup k zjištění, zda existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty, na nichž je založena Evropská unie (6),

—	s ohledem na usnesení SDEU ze dne 14. července 2021 a na jeho rozsudek ze dne 15. července 2021 (7), které stanoví, že režim kárné odpovědnosti soudců v Polsku není slučitelný s právem EU,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (8),

—	s ohledem na odůvodněný návrh Komise podle čl. 7 odst. 1 SEU týkající se otázky právního státu v Polsku ze dne 20. prosince 2017: návrh rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM(2017)0835),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 SEU v souvislosti se situací v Polsku (9),

—	s ohledem na dopisy ze dne 17. listopadu 2021, které Komise zaslala Polsku a Maďarsku podle čl. 6 odst. 4 nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu,

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je uvedeno v článku 2 SEU;

připomíná, že podle nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu je třeba právní stát pojímat ve smyslu hodnot a zásad uvedených v článku 2 SEU, včetně základních práv a nepřípustnosti diskriminace; je toho názoru, že by Komise měla využít všech nástrojů, které má k dispozici, včetně nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, aby reagovala na neustálé narušování demokracie a základních práv v celé Unii, mimo jiné i pokud jde o útoky proti svobodě sdělovacích prostředků a novinářům, migrantům, právům žen a osob LGBTIQ a svobodám sdružování a shromažďování; vyzývá Komisi, aby jednala a tuto skutečnost při uplatňování uvedeného nařízení zohlednila;

vzhledem k tomu, že jakékoli zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU některým členským státem se netýká pouze dotčeného členského státu, v němž takové riziko vznikne, ale má dopad i na ostatní členské státy, na vzájemnou důvěru mezi nimi a na samotnou podstatu Unie a základní práva jejích občanů zaručená unijním právem;

D.	vzhledem k tomu, že hodnoty obsažené v článku 2 SEU vymezují samotnou identitu Evropské unie jako společného právního řádu, a proto musí být Unie schopna tyto hodnoty hájit v mezích svých pravomocí, které jsou jí svěřeny Smlouvami;

E.	vzhledem k tomu, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 a že je od té doby závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech;

F.	vzhledem k tomu, že použitelnost, účel a oblast působnosti tohoto nařízení jsou v tomto právním aktu jasně vymezeny; vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 SEU „zajišťuje Komise uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě“;

vzhledem k tomu, že nepřítomnost předsedkyně Komise na rozpravě při plenárním zasedání dne 16. února 2022 ukazuje na nerespektování povinnosti, jež spočívá v upřednostnění přítomnosti předsedkyně Komise na plenárním zasedání Parlamentu, je-li o ni požádáno, před jinými souběžnými událostmi nebo pozváními, jak se uvádí v rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (10);

H.	vzhledem k tomu, že předsedkyně von der Leyenová ve svém tiskovém prohlášení ze dne 16. února 2022 oznámila, že s přihlédnutím k rozsudkům SDEU „v následujících týdnech přijme Komise pokyny, které dále objasní, jak tento mechanismus bude uplatňován v praxi“;

I.	vzhledem k tomu, že uplatňování nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu není podmíněno přijetím pokynů, které nejsou jeho součástí, a vzhledem k tomu, že žádné pokyny nesmí ohrožovat záměr spolunormotvůrců ani měnit, rozšiřovat nebo zužovat oblast působnosti nařízení;

J.	vzhledem k tomu, že toto nařízení má chránit rozpočet Unie a její finanční zájmy před účinky vyplývajícími z porušování zásad právního státu;

vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, že Komise a Rada od prosince 2021 odmítají zahájit jednání o interinstitucionální dohodě o jednotném, důkazy podloženém celounijním mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva, k čemuž vyzval Parlament ve své legislativní iniciativě ze dne 7. října 2020 (11);

L.	vzhledem k tomu, že dosud nebyly splněny tři podmínky pro vyplacení prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost Polsku, které uvedla předsedkyně Komise dne 19. října 2021;

M.	vzhledem k tomu, že podle článku 319 SFEU „Evropský parlament na základě doporučení Rady uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu“;

N.	vzhledem k tomu, že válka probíhající na Ukrajině nám připomněla naši společnou povinnost účinně chránit demokracii, právní stát a naše hodnoty zakotvené v článku 2 SEU, a to všemi prostředky, které máme k dispozici;

O.	vzhledem k tomu, že podle článku 234 SFEU má Evropský parlament právo hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry Komisi;

vzhledem k tomu, že se Komise bohužel rozhodla řídit se nezávaznými závěry Evropské rady ze dne 11. prosince 2020, ačkoli „vykonává své funkce zcela nezávisle“, její členové „nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu“ (čl. 17 odst. 3 SEU, článek 245 SFEU) a dále že „je odpovědná Evropskému parlamentu“ (čl. 17 odst. 8 SEU) a „zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě“ (čl. 17 odst. 1 SEU);

vítá rozsudky SDEU ze dne 16. února 2022 (12) a jeho závěry, že mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu je v souladu s právem EU, což potvrzuje vhodnost právního základu a slučitelnost režimu s článkem 7 SEU a zásadou právní jistoty, jakož i pravomoci EU v oblasti právního státu v členských státech spolu se závěrem, že žaloby podané Maďarskem a Polskem proti nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu by měly být zamítnuty;

vyzývá Komisi, aby přijala naléhavá opatření a okamžitě uplatnila mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu tím, že zašle písemné oznámení podle čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, a aby poté přímo informovala Parlament, přičemž očekává, že toto oznámení se bude vztahovat na všechny události spadající do oblasti působnosti nařízení, k nimž došlo v období 14 měsíců od jeho vstupu v platnost v lednu 2021; zdůrazňuje, že je nejvyšší čas, aby Komise začala plnit své povinnosti coby strážkyně Smluv a okamžitě reagovala na pokračující závažné porušování zásad právního státu v některých členských státech, které představuje vážné ohrožení finančních zájmů Unie v souvislosti se spravedlivým, právoplatným a nestranným rozdělováním unijních finančních prostředků, zejména pak prostředků v rámci sdíleného řízení; upozorňuje, že jakékoli další prodlevy mohou mít závažné důsledky;

zdůrazňuje, že nečinnost a laxní přístup ve vztahu k oligarchickým strukturám spolu se systematickým porušováním zásad právního státu oslabují celou Evropskou unii a podkopávají důvěru jejích občanů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby peníze daňových poplatníků nikdy nekončily v kapsách těch, kteří oslabují společné hodnoty EU;

vyjadřuje politování nad nedostatečnou reakcí Komise na rozsudky SDEU ze dne 16. února 2022, a to bez ohledu na její závazek dokončit pokyny pro uplatňování mechanismu právního státu; opakuje nicméně, že znění nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu je jednoznačné, nevyžaduje žádný dodatečný výklad k tomu, aby mohlo být uplatňováno, a že spolunormotvůrci nepřenesli za tímto účelem na Komisi žádné pravomoci; zdůrazňuje, že SDEU zejména dospěl k závěru, že členské státy nemohou tvrdit, že nejsou schopny s dostatečnou přesností určit základní obsah a požadavky vyplývající z nařízení; v této souvislosti zdůrazňuje, že proces vypracovávání pokynů, které nejsou právně závazné a nejsou součástí nařízení, nesmí v žádném případě způsobit další prodlení při uplatňování nařízení, a upozorňuje zejména na to, že Komise má povinnost provádět právní předpisy EU bez ohledu na harmonogram voleb v členských státech;

konstatuje, že v říjnu 2021 podal Parlament v souladu s článkem 265 SFEU žalobu proti Komisi u SDEU z důvodu její nečinnosti a neuplatňování nařízení a že ve svých dvou usneseních z roku 2021 žádal pravý opak, přičemž se jedná o důsledek neuspokojivých odpovědí Komise a jejího úsilí o získání času; připomíná, že tato věc (13) se v současné době nachází ve fázi písemné části řízení, kdy jeho účastníci – Komise a Parlament – předkládají svá tvrzení písemně; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud neodpověděla na výzvu Parlamentu, aby aktivovala čl. 6 odst. 1 nařízení, a že nezaslala dotčeným členským státům písemná oznámení, ale pouze v listopadu 2021 zaslala žádosti o informace Maďarsku a Polsku;

vyjadřuje politování nad tím, že se Radě nedaří dosáhnout smysluplného pokroku při prosazování hodnot Unie v rámci probíhajících postupů podle článku 7 v reakci na ohrožení společných evropských hodnot v Polsku a Maďarsku; upozorňuje na to, že neschopnost Rady účinně uplatnit článek 7 SEU nadále oslabuje integritu společných evropských hodnot, vzájemnou důvěru a věrohodnost Unie jako celku; naléhavě vyzývá francouzské předsednictví a jeho nástupce k pravidelnému pořádání slyšení; vítá v tomto ohledu první slyšení svolané francouzským předsednictvím na 22. února 2022, stejně jako druhé slyšení naplánované na 30. května 2022; doporučuje, aby Rada v návaznosti na tato slyšení vydala pro dotčené členské státy konkrétní doporučení v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU a stanovila lhůty pro jejich provedení;

vyzývá proto francouzské předsednictví, aby splnilo svůj závazek vůči „humánní Evropě“ a aby rozhodně přispělo k posílení právního státu a k ochraně základních práv, jak je uvedeno v jeho programu předsednictví v Radě EU, v němž je právní stát označen jako „základní předpoklad řádného fungování Unie“; naléhavě vyzývá francouzské předsednictví, aby podpořilo rychlé a řádné uplatňování a provádění nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

zdůrazňuje, že zhoršující se stav právního státu v některých členských státech vyžaduje konstruktivní dialog o dalším rozvoji souboru nástrojů EU v oblasti právního státu;

zdůrazňuje, že při přijímání jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení by Komise měla zajistit plnou transparentnost a informovat Parlament v plném rozsahu a včas na rozdíl od přístupu, který Komise zaujala při zasílání dopisů s žádostí o informace na základě nařízení v listopadu 2021;

10.

vyzývá Komisi k zajištění toho, aby koneční příjemci nebo jiní příjemci finančních prostředků EU nebyli zbaveni výhod unijního financování v případě uplatnění sankcí v rámci mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení;

11.

zdůrazňuje, že tento mechanismus podmíněnosti by měl být uplatňován jak na rozpočet Unie, tak na nástroj Next Generation EU; dále zdůrazňuje, že schválení vnitrostátních plánů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost by mělo být podmíněno splněním všech 11 kritérií stanovených v článku 19 a příloze V nařízení, kterým se uvedený nástroj zřizuje; očekává, že Komise před schválením dohod o partnerství a programů v rámci politiky soudržnosti vyloučí veškerá rizika u těchto programů, která přispívají ke zneužívání finančních prostředků EU nebo k porušování zásad právního státu; vyzývá Komisi, aby přísněji uplatňovala nařízení o společných ustanoveních a finanční nařízení s cílem zabránit diskriminačnímu vyžívání fondů EU, především pak jakémukoli politicky motivovanému jednání v tomto směru;

12.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě a členským státům.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(2) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 61.

(3) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 86.

(4) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 146.

(5) Rozsudek ze dne 16. února 2022, Maďarsko v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, C-156/21, ECLI:EU:C:2022:97 a rozsudek ze dne 16. února 2022, Polská republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, C-157/21, ECLI:EU:C:2022:98.

(6) Rozsudek ze dne 3. června 2021, Maďarsko v. Evropský parlament, C-650/18, ECLI:EU:C:2021:426.

(7) Usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne 14. července 2021, Evropská komise v. Polská republika, C-204/21 R, ECLI:EU:C:2021:593 a rozsudek ze dne 15. července 2021, Evropská komise v. Polská republika, C-791/19, ECLI:EU:C:2021:596.

(8) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 66.

(9) Úř. věst. C 129, 5.4.2019, s. 13.

(10) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(11) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 2.

(12) Ve výše uvedených věcech C-156/21 a C-157/21.

(13) C-657/21.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/172

P9_TA(2022)0075

Rámec pro evropskou srážkovou daň

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o rámci pro evropskou srážkovou daň (2021/2097(INI))

(2022/C 347/14)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 12, 45, 49, 58, 63, 64, 65, 113, 115 a 116 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na návrh směrnice Rady o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, který dne 11. listopadu 2011 předložila Komise (COM(2011)0714),

—	s ohledem na směrnici Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (1) („směrnice o mateřských a dceřiných společnostech“),

—

s ohledem na směrnici Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (2), a směrnici Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (3),

—	s ohledem na směrnici Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (4) („směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků“),

—	s ohledem na směrnici Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (5),

—	s ohledem na směrnici Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (6),

—

s ohledem na návrhy Komise ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmu právnických osob (COM(2016)0685) a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (COM(2016)0683), na soubor dokumentů týkajících se zdanění digitální ekonomiky (7) a na postoj Parlamentu k těmto návrhům,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 nazvané „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

—	s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 11. září 2012 k návrhu směrnice Rady o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (8),

—	s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (9),

—	s ohledem na opatření Komise v návaznosti na každé z výše uvedených usnesení Parlamentu (10),

—	s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 23. září 2020 o transakcích Cum/Ex, Cum/Cum a mechanismech dožadování se refundace srážkové daně,

—	s ohledem na doporučení Komise ze dne 19. října 2009 o postupech při poskytování úlevy ze srážkové daně (11),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2011 nazvané „Dvojí zdanění na jednotném trhu“ (COM(2011)0712),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 nazvané „Akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení“ (COM(2020)0312),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvané „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020)0590),

—	s ohledem na kodex chování Komise z roku 2017 týkající se srážkové daně,

—	s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 11. května 2020 o transakcích Cum/Ex, Cum/Cum a mechanismech dožadování se refundace srážkové daně,

—	s ohledem na závěrečnou zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 23. září 2020 o přezkumu nařízení o zneužívání trhu,

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. března 2017 nazvanou „Urychlení unie kapitálových trhů: odstranění vnitrostátních překážek toků kapitálu“ (COM(2017)0147),

—	s ohledem na studii Daňové observatoře EU z října 2021 nazvanou „Dopady globální minimální daně na příjmy: odhady pro jednotlivé státy“,

—	s ohledem na studii Daňové observatoře EU ze dne 22. listopadu 2021 nazvanou „Nové formy daňové soutěže v Evropské unii: empirické zkoumání“,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (12),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. ledna 2021 nazvaný „Pokyny členským státům – plány pro oživení a odolnost“ (SWD(2021)0012),

—	s ohledem na prohlášení inkluzivního rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) / G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) ze dne 1. července 2021 k dvoupilířovému řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky,

—	s ohledem na projekt OECD pro smluvní úlevy a zlepšení dodržování daňových předpisů (TRACE),

—	s ohledem na počáteční posouzení dopadů ze dne 28. září 2021 týkající se iniciativy nazvané „Nový systém EU pro zamezení dvojímu zdanění a předcházení zneužívání daňového systému v oblasti srážkové daně“, které provedla Komise,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o skandálu cum-ex: finanční kriminalita a nedostatky současného právního rámce (15),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (16),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o reformě unijního seznamu daňových rájů (17),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky (18),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0011/2022),

A.	vzhledem k tomu, že členské státy stále ztrácejí v důsledku škodlivých daňových praktik daňové příjmy a že příjmy každoročně ušlé následkem toho, že se právnické osoby vyhýbají daňovým povinnostem, se podle odhadů pohybují v rozmezí 36–37 miliard EUR (19) až 160–190 miliard EUR (20);

B.	vzhledem k tomu, že z nezávislých výzkumů (21) vyplývá, že výše výnosů daně z příjmů právnických osob, o kterou se členské státy EU dohromady připravují mezi sebou navzájem, je vyšší než částka, kterou ztratí vůči třetím zemím;

C.	vzhledem k tomu, že velké toky licenčních poplatků, úroků nebo dividend přes určitou jurisdikci naznačují, že jsou zisky přesměrovávány výhradně za účelem snížení daňového zatížení;

D.	vzhledem k tomu, že struktury agresivního daňového plánování lze rozdělit do tří hlavních skupin: i) platby licenčních poplatků, ii) platby úroků a iii) stanovování převodních cen (22), což poukazuje na význam toků pasivních příjmů, pokud jde o vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky;

E.	vzhledem k tomu, že inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení BEPS se dohodl na klíčových prvcích dvoupilířové reformy mezinárodního daňového systému s cílem řešit výzvy plynoucí z digitalizace hospodářství, včetně minimální efektivní sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 %;

F.	vzhledem k tomu, že podle odhadů Daňové observatoře EU povede provádění druhého pilíře dohody OECD/G20 k okamžitému zvýšení daňových příjmů 27 členských států o 63,9 miliardy EUR;

vzhledem k tomu, že srážkové daně mohou snížit riziko daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, ale mohou také vést ke dvojímu zdanění; vzhledem k tomu, že tyto daně představují pro členské státy zdroj příjmů k financování veřejných výdajů a jsou účinným nástrojem pro zajištění domácí daňové základny a boj proti přesouvání zisku do jurisdikcí s nízkým zdaněním;

H.	vzhledem k tomu, že změny v systému srážkové daně na úrovni EU a členských států by měly být začleněny do stávajících a budoucích ustanovení proti vyhýbání se daňovým povinnostem, jako je provádění výše uvedené dohody, jíž bylo dosaženo v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS;

vzhledem k tomu, že strategie cum-ex i cum-cum zahrnují vrácení srážkové daně z dividend, na které příjemci neměli nárok, a odhaduje se, že v letech 2000 až 2020 stály daňové poplatníky celkem přibližně 140 miliard EUR; vzhledem k tomu, že většina těchto vrácení se považuje za nezákonnou a že tato odhalení představují dosud největší skandál v oblasti daňových podvodů v Evropské unii;

vzhledem k tomu, že složité, zdlouhavé, nákladné a nestandardizované postupy refundace prostředků zvyšují riziko strategií daňových podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem, jak dokládají odhalení cum-ex, a současně zvyšují administrativní zátěž pro přeshraniční investice, zejména pro malé a střední podniky a retailové investory, a mohou odrazovat od přeshraničních investic a být překážkou pro integraci trhu a rozvoj unie kapitálových trhů;

vzhledem k tomu, že Evropský parlament formuloval svůj postoj k unii kapitálových trhů ve svém usnesení ze dne 8. října 2020 nazvaném „Další rozvoj unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů“ (23); vzhledem k tomu, že EU je i nadále odhodlána dokončit unii kapitálových trhů a prosazovat skutečný evropský trh, který podporuje přeshraniční investice; vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení z roku 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ označila cíl zmírnit zátěž spojenou se zdaněním přeshraničních investic za jeden z klíčových akčních bodů;

vzhledem k tomu, že Komise v minulosti zavedla nezávazná opatření s cílem zjednodušit postupy pro žádosti o vrácení daně, včetně kodexu chování týkajícího se srážkové daně a doporučení ohledně zjednodušení postupů pro přeshraniční žádosti o poskytnutí úlevy ze srážkové daně, které přinesly pouze omezené výsledky; vzhledem k tomu, že balíček TRACE OECD (24) rovněž není široce uplatňován;

vzhledem k tomu, že Komise odhadla, že v roce 2016 činily celkové náklady na řízení o vrácení srážkové daně přibližně 8,4 miliardy EUR, což bylo způsobeno především ušlými daňovými úlevami, náklady na vyřízení žádosti o vrácení a náklady na obětované příležitosti (25), přičemž tato situace snižovala atraktivitu vyhlídek na přeshraniční investice;

N.	vzhledem k tomu, že směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a směrnice o mateřských a dceřiných společnostech osvobozují od srážkové daně některé přeshraniční platby, které se uskutečňují v rámci EU a souvisejí s úroky, licenčními poplatky a dividendami, s cílem zamezit dvojímu zdanění;

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie dne 26. února 2019 rozhodl v několika případech týkajících se dánského režimu srážkové daně, pokud jde o dividendy a úroky vyplácené dánskými společnostmi společnostem v jiných členských státech EU, což má významné důsledky pro uplatňování směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a směrnice o mateřských a dceřiných společnostech; vzhledem k tomu, že tyto případy potvrzují význam spolehlivých informací o skutečném vlastnictví a ekonomické podstatě ze strany příjemce pasivních příjmů;

P.	vzhledem k tomu, že 3. bod odůvodnění směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků uvádí, že „je nutné zajistit, aby platby úroků a licenčních poplatků byly zdaněny jednou v jednom členském státě“;

vzhledem k tomu, že jednání o revizi směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků v Radě jsou pozastavena od roku 2012 kvůli rozdílným názorům členských států na možnost zavedení minimální efektivní sazby daně z licenčních poplatků a úroků; vzhledem k tomu, že Komise je toho názoru, že provedení druhého pilíře inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS ve vnitrostátním právu by mělo umožnit dohodu o projednávaném návrhu na přepracování směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků (26);

R.	vzhledem k tomu, že se Komise zavázala, že předloží návrh legislativní iniciativy na zavedení společného standardizovaného celounijního systému úlev ze srážkové daně u zdroje, jenž by byl doprovázen mechanismem pro výměnu informací a spolupráci mezi daňovými správami (27);

S.	vzhledem k tomu, že vysoké standardy spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdanění v mezích Smluv a evropského právního rámce jsou i nadále zásadní pro ochranu a zabezpečení integrity jednotného trhu;

Ukončení přesouvání zisku

konstatuje, že navzdory pokračujícímu úsilí zůstává systém srážkové daně v jednotlivých členských státech z velké části roztříštěný, pokud jde o sazby a postupy při poskytování úlevy, což vytváří mezery v pravidlech a právní nejistotu; dále konstatuje, že současný systém je zneužíván k přesouvání zisku, umožňuje agresivní daňové plánování a kromě překážek pro přeshraniční investice na jednotném trhu vytváří i nežádoucí účinek dvojího zdanění;

vítá značný pokrok, jehož bylo v posledních letech v boji proti škodlivým daňovým praktikám dosaženo, a to jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni, přičemž zdůrazňuje, že je třeba lépe uplatňovat stávající právní předpisy a že může být vzhledem k narůstajícím důkazům o přesouvání zisku, škodlivé daňové soutěži a podvodech, zejména po odhaleních cum-ex, nezbytné, aby byla kromě úsilí o odstranění daňových překážek pro přeshraniční investice přijata i legislativní opatření;

vítá dohodu o dvoupilířové reformě, jíž bylo dosaženo v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 a jejíž součástí je celosvětová minimální efektivní sazba daně z příjmu právnických osob; považuje tuto dohodu za důležitý krok směrem k ukončení praxe přesouvání zisků do jurisdikcí s nízkým zdaněním, omezení škodlivé daňové soutěže mezi územími a zajištění toho, aby společnosti odváděly v každé jurisdikci svůj spravedlivý daňový podíl; konstatuje však, že dohoda obsahuje doložky o vyloučení a výjimku de minimis a že její působnost se zaměřuje na nadnárodní společnosti s celosvětovým konsolidovaným obratem ve výši nejméně 750 milionů EUR;

je potěšen tím, že dohodu inkluzivního rámce OECD/G20 o dvoupilířové reformě podpořilo 137 zemí a jurisdikcí; s uspokojením konstatuje, že na dohodě se podílejí všichni členové skupiny G20 a OECD a všechny členské státy EU; vítá skutečnost, že Komise předložila legislativní návrh na provádění druhého pilíře podle této dohody krátce poté, co OECD vypracovala svá vzorová pravidla; vyzývá Radu, aby s přihlédnutím k postoji Parlamentu tyto návrhy urychleně přijala, tak aby byly účinné v roce 2023; domnívá se, že součástí provádění mezinárodní dohody je stanovení spodního limitu pro daňovou soutěž;

připomíná, že srážkové daně mohou být obranným opatřením, které členské státy přijímají vůči zemím uvedeným na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti; žádá Komisi, aby zvážila předložení legislativního návrhu, který by posílil koordinovaná obranná opatření vůči zemím uvedeným na seznamu, neboť diskreční uplatňování těchto opatření jednotlivými členskými státy bylo méně účinné, než se očekávalo; v tomto ohledu zdůrazňuje, že musí být rovněž zohledněno provádění dohody OECD/G20, zejména druhého pilíře;

opakuje svůj požadavek, aby Komise předložila legislativní návrh na celounijní srážkovou daň s cílem zajistit, aby platby vzniklé v rámci Unie byly před tím, než ji opustí, alespoň jednou zdaněny (28); naléhavě vyzývá Komisi, aby do tohoto návrhu zahrnula důrazná opatření proti zneužívání;

konstatuje, že jednoduchý, soudržný a spravedlivý daňový systém je klíčovým faktorem pro posílení konkurenceschopnosti EU; vyjadřuje politování nad tím, že stále dochází k erozi základu daně a přesouvání zisku, jež jsou usnadňovány tím, že neexistuje společná srážková daň z odchozích plateb do třetích zemí, jakož i společná pravidla a postupy, které by účinněji zajišťovaly zdanění toků dividend, licenčních poplatků a úroků uvnitř EU, včetně případné minimální efektivní daňové sazby; zdůrazňuje, že řešení problematiky přesouvání zisku by mělo být jedním z hlavních úkolů EU v nadcházejících letech;

připomíná, že Komise v kontextu evropského semestru a posouzení národních plánů pro oživení a odolnost dospěla k závěru, že je zapotřebí dalších reforem v zájmu potírání agresivního daňového plánování v šesti členských státech, v nichž je pravděpodobné, že neexistence nebo omezené uplatňování srážkové daně na odchozí platby budou zneužívány k agresivnímu daňovému plánování a spekulativnímu výběru smluv („treaty shopping“);

vyzývá Komisi, aby trvala na provádění doporučení v rámci evropského semestru a posouzení národních plánů pro oživení a odolnost, pokud jde o agresivní daňové plánování, a zejména platby úroků, licenčních poplatků a dividend;

10.

zdůrazňuje, že režim fungující v rámci směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a směrnice o mateřských a dceřiných společnostech může ve spojení s neexistencí společných pravidel a postupů, které by zajišťovaly zdanění toků dividend, úroků a licenčních poplatků uvnitř EU, umožňovat, aby tyto toky opouštěly EU nezdaněny do třetích jurisdikcí s nízkým zdaněním, což může mít za následek značné ztráty příjmů; zdůrazňuje, že tuto otázku je třeba řešit přinejmenším prostřednictvím pravidel proti erozi základu daně;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily společný a standardizovaný rámec pro srážkovou daň, který by zmírnil složitost pro investory, ukončil praxi spekulativního výběru smluv a zajistil, aby veškeré dividendy, úroky, kapitálové zisky, licenční poplatky, platby za odborné služby a příslušné smluvní platby vzniklé v EU byly zdaněny efektivní sazbou;

12.

připomíná svůj postoj k revizi směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků přijatý v prvním čtení dne 11. září 2012; vyjadřuje politování nad tím, že revize této směrnice je od roku 2012 zablokována v Radě kvůli rozdílným názorům členských států na možnost zavedení minimální efektivní sazby daně z licenčních poplatků a úroků; naléhavě vyzývá Radu, aby jednání o směrnici o zdanění úroků a licenčních poplatků urychleně obnovila a uzavřela, a to s ohledem na provádění druhého pilíře ze strany EU;

13.

konstatuje, že neexistence efektivní minimální sazby daně z dividend vyplacených akcionářům vytvořila prostředí, které může podporovat vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Komisi, aby tuto otázku analyzovala a vyhodnotila nejlepší legislativní možnosti jejího řešení, včetně možnosti revize směrnice o mateřských a dceřiných společnostech;

14.

připomíná, že nedávný výzkum (29) poukazuje na velké rozdíly v uplatňování srážkové daně v členských státech – sazby se mohou pohybovat mezi 0 % a 35 % –, a upozorňuje na skutečnost, že sazby srážkové daně v daňových smlouvách jsou často nižší než standardní sazby;

15.

vybízí všechny členské státy, aby dokončily ratifikaci Mnohostranné úmluvy o provádění opatření souvisejících s daňovými dohodami za účelem předcházení erozi základu daně a přesouvání zisku (MLI); vyzývá Komisi, aby tyto normy MLI zahrnula do reformy unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a jeho kritérií;

16.

vybízí členské státy, aby přezkoumaly všechny platné daňové smlouvy podepsané se třetími zeměmi s cílem zajistit soulad s novými celosvětovými normami; žádá Komisi, aby členským státům navrhla přiměřená opatření týkající se jejich stávajících dvoustranných daňových smluv s cílem zajistit, aby zahrnovaly obecná pravidla proti zneužívání;

17.

vyzývá Komisi, aby posoudila vypracování pokynů EU pro jednání o daňových smlouvách mezi členskými státy a rozvojovými zeměmi s ohledem na „smluvní pravidlo zdanitelnosti“ („Subject to Tax Rule“) obsažené ve druhém pilíři;

Zintenzivnění boje proti dividendové arbitráži

18.

připomíná, že v říjnu 2018 bylo na základě šetření odhaleno, že 11 členských států přišlo v důsledku strategií cum-ex a cum-cum o daňové příjmy ve výši až 55,2 miliardy EUR, avšak že nové odhady z šetření zveřejněného v říjnu 2021 stanovují výši ztráty veřejných příjmů v období 2000–2020 na přibližně 140 miliard EUR; je znepokojen skutečností, že tyto strategie jsou i nadále zneužívány na úkor veřejných financí EU; je znepokojen zprávami, že by mohly existovat další strategie s podobně škodlivým dopadem, např. cum-fake; konstatuje, že německý Soudní dvůr v Karlsruhe v červenci 2021 rozhodl, že strategie cum-ex jsou nezákonné, a tudíž představují daňové podvody;

19.

bere na vědomí šetření i závěrečnou zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) o transakcích cum-ex, cum-cum a mechanismech dožadování se refundace srážkové daně, o něž požádal Parlament; vyzývá Komisi, aby posoudila možná řešení pro potírání těchto strategií, zejména možnost propojit nárok na vrácení daně s příslušným vyplacením dividend, zejména prostřednictvím jedinečného identifikátoru, nebo pověřit výběrem srážkové daně a vydáním příslušného daňového dokladu jediný subjekt v každém členském státě, aby se zajistilo, že nebude možné vznést několik nároků na vrácení daně na základě jediného vyplacení a že správci daně budou moci snadno odhalit zneužívání žádostí o vrácení daně;

20.

zdůrazňuje, že odhalení cum-ex měla dopad na integritu trhu a důvěru investorů; vyzývá Komisi, aby posoudila závěry závěrečné zprávy orgánu ESMA o přezkumu nařízení o zneužívání trhu s cílem analyzovat, zda bylo toto nařízení porušeno, a aby zvážila, zda je v tomto ohledu nutné provést jeho změny; zdůrazňuje, že evropské orgány, včetně orgánů EBA a ESMA, musí plnit své povinnosti v oblasti dohledu;

21.

vyzývá Komisi, aby navrhla opatření na posílení spolupráce a vzájemné pomoci mezi daňovými orgány, orgány dohledu nad finančním trhem a případně donucovacími orgány, pokud jde o odhalování a stíhání mechanismů dožadování se refundace srážkové daně; upozorňuje na doporučení orgánu ESMA (30) Komisi, aby odstranila stávající právní omezení pro výměnu informací mezi orgány dohledu nad finančním trhem a daňovými orgány; vyzývá Komisi, aby v nadcházejících legislativních návrzích stanovila právní základ pro výměnu příslušných informací mezi těmito orgány, zejména za účelem upozorňování na podezřelé činnosti;

22.

sdílí obavy orgánu ESMA, že mechanismy dožadování se refundace srážkové daně se zřídkakdy omezují na EU (31), a zdůrazňuje proto význam trvalé mezinárodní spolupráce v této oblasti;

23.

vyzdvihuje úsilí Komise a iniciativy Parlamentu zaměřené na posílení daňové spolupráce mezi členskými státy, jako je například program Fiscalis;

24.

zdůrazňuje, že ačkoli směrnice Rady 2014/107/EU usnadnila výměnu informací, existují další překážky, jež brání odhalování strategií cum-ex a cum-cum, k nimž patří prodlevy v zúčtování transakcí cenných papírů, rozsah výměny informací o kapitálových ziscích a nedostatečná spontánní výměna informací; připomíná doporučení obsažená ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 nazvaném „Uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky“;

25.

zdůrazňuje, že je třeba přihlížet k úloze zprostředkovatelů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly vhodná opatření, která zabrání jejich úloze při usnadňování zneužívání daňového systému a vyhýbání se daňovým povinnostem; připomíná, že směrnice (EU) 2018/822 (DAC 6) zavedla pravidla povinného poskytování informací v případě přeshraničních uspořádání, čímž zprostředkovatelům vznikla povinnost oznamovat potenciálně škodlivá daňová uspořádání; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, do jaké míry tato pravidla přispěla k odhalování škodlivých daňových uspořádání, jako jsou strategie cum-cum a cum-ex, a do jaké míry měla odrazující účinek;

26.

vyzývá Komisi, aby rozšířila povinnou výměnu informací na systémy dividendových arbitráží a veškeré informace o kapitálových výnosech, včetně poskytnutí vrácení daně z dividend a z kapitálových zisků; dále vyzývá Komisi, aby posoudila dopad rozšíření požadavků na podávání zpráv na přeshraniční režimy správy aktiv klientů, kteří jsou fyzickými osobami, přičemž přihlédne k administrativní zátěži, která by tak vznikla; v této souvislosti zdůrazňuje význam přesných a úplných informací o skutečném vlastnictví;

Odstranění překážek pro přeshraniční investice na jednotném trhu

27.

velmi vítá záměr Komise předložit do konce roku 2022 návrh na zavedení společného a standardizovaného systému srážkové daně, který bude doplněn o mechanismus pro výměnu informací a spolupráci mezi daňovými správami členských států; naléhavě vyzývá Komisi, aby při plném dodržování pravomocí EU usilovala rovněž o řešení rozdílů ve srážkových daních v EU;

28.

požaduje, aby se tento návrh zabýval potřebou harmonizovaného provádění, které by mělo nahradit daňové smlouvy mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny týkající se smluvních ustanovení, která by členské státy mohly použít ve svých dvoustranných dohodách se třetími zeměmi;

29.

připomíná závazek Komise dokončit unii kapitálových trhů; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby do konce roku 2022 vypracovala posouzení dopadů provádění opatření obsažených v akčním plánu, jenž byl zahájen v roce 2019;

30.

poznamenává, že členské státy dosud uspokojivě nerealizovaly doporučení Komise zavést dobře fungující postupy při poskytování úlevy u zdroje, nebo není-li to možné, rychlé a standardizované postupy vracení daně, jež bylo vydáno v rámci doporučení Komise ze dne 19. října 2009 o postupech při poskytování úlevy ze srážkové daně;

31.

naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila společný a standardizovaný postup EU pro vracení srážkové daně pro všechny členské státy; zdůrazňuje, že tato harmonizace by byla obzvláště užitečná pro retailové investory, kteří jsou často odrazováni od dokončení postupů refundace kvůli nadměrné zátěži způsobené uvedenými nesrovnalostmi, a zlepšila by tak rovné podmínky;

32.

vyzývá Komisi, aby v rámci této harmonizace mimo jiné zavedla pravidla pro výjimky a odpočty a standardizovaný formát a postup pro žádosti o vrácení a aby se zabývala stávajícími problémy, jež spočívají v chybějící jednotné definici „skutečného vlastníka“, nedostatečném sladění lhůt pro podávání žádostí a vrácení daně a v jazykových bariérách; zdůrazňuje, že je důležité zabránit případným podvodům v novém rámci;

33.

domnívá se, že vracení srážkové daně zůstává převážně procesem v papírové podobě, který je nejen pomalejší a více zatěžující pro daňové poplatníky, což dále komplikuje situaci zahraničním investorům, ale také náchylnější k podvodům; zdůrazňuje, že řádně fungující, snadno použitelné, rychlé, standardizované a digitální postupy vracení srážkové daně a lepší spolupráce mezi vnitrostátními daňovými správami mohou zmírnit administrativní zátěž, nejistotu v oblasti přeshraničních investic a daňové úniky a zároveň urychlit postupy pro investory i daňové orgány, což by znamenalo zlepšení oproti stávajícímu stavu;

34.

bere náležitě na vědomí potenciál technologie sdíleného registru (DLT), která může nejen zefektivnit systém srážkové daně v každé zemi, ale rovněž zjednodušit postupy mezi různými vnitrostátními systémy a předcházet podvodným činnostem; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zohlednila stávající digitální řešení v členských státech, posoudila, jak využít technologie blockchain k předcházení daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to při plném dodržování pravidel EU v oblasti ochrany údajů, a zvážila zavedení pilotního projektu; zdůrazňuje však, že technologie sama o sobě nemůže plně řešit problémy vyplývající z neexistence společného rámce;

35.

poukazuje na skutečnost, že v zájmu snížení rizika dvojího zdanění odstranily postupně směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků srážkové daně z dividend, úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými podniky v EU, které dosahují určitých prahových hodnot; konstatuje, že srážkové daně jsou i nadále vybírány od investorů, kteří těchto prahových hodnot nedosahují, a že postupy pro osvobození od daně nebo daňovou úlevu jsou v tomto případě upravovány smlouvami o zamezení dvojímu zdanění;

36.

vítá možnost, kterou nastínila Komise, aby byl vytvořen plnohodnotný společný systém EU pro poskytování úlevy u zdroje, který by mohl být spolehlivým řešením v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že přechod k tomuto druhu systému nemůže být na úkor boje proti zneužívání daňového systému ani přímo či nepřímo usnadňovat přesouvání zisku do jurisdikcí s nízkým zdaněním, jakož i dvojí nezdanění; zdůrazňuje, že za všech okolností musí být poskytování úlevy u zdroje podmíněno dodržováním právních předpisů EU, jimiž se provádí dohoda uzavřená v rámci inkluzivního rámce OECD/G20, ze strany cílového členského státu;

37.

připomíná zásadu OECD zdaňovat podnikatelskou činnost tam, kde je provozována; vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly další možnosti, jako je alternativní systém „daňové úlevy v místě bydliště“, v jehož rámci by všechny srážkové daně odvedené zdrojovému členskému státu byly kompenzovány prostřednictvím slevy na dani ze strany členského státu bydliště, v němž je příjem vykázán, čímž by bylo zaručeno, že nedojde ke dvojímu zdanění, a omezeno riziko zneužití;

38.

bere na vědomí iniciativu OECD TRACE, která autorizované zprostředkovatele opravňuje žádat o vrácení srážkové daně z portfoliových investic; připomíná, že systém TRACE zavedl pouze jeden členský stát; vybízí ostatní státy, aby posoudily výsledky z hlediska snížení administrativní zátěže, dopadu na daňové příjmy a rizika podvodů;

o o

39.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 345, 29.12.2011, s. 8.

(2) Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1.

(3) Úř. věst. L 144, 7.6.2017, s. 1.

(4) Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49.

(5) Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1.

(6) Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1.

(7) Tento soubor dokumentů tvoří: sdělení Komise ze dne 21. března 2018 nazvané „Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrh směrnice Rady ze dne 21. března 2018, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti, předložený Komisí (COM(2018)0147), návrh směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb, předložený Komisí (COM(2018)0148), a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).

(8) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 196.

(9) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.

(10) Společné navazující opatření ze dne 16. března 2016 týkající se zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii a usnesení výboru TAXE 1, opatření ze dne 16. listopadu 2016 přijaté v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, opatření z dubna 2018 přijaté v návaznosti na doporučení výboru PANA, opatření ze dne 26. března 2019 přijaté v návaznosti na usnesení o skandálu cum-ex a opatření ze dne 27. srpna 2019 přijaté v návaznosti na usnesení výboru TAX3.

(11) Úř. věst. L 279, 24.10.2009, s. 8.

(12) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(13) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51.

(14) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79.

(15) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 102.

(16) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 8.

(17) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 177.

(18) Přijaté texty, P9_TA(2021)0392.

(19) Zpráva Komise ze dne 18. května 2021 nazvaná „Výroční zpráva o zdanění 2021“.

(20) Dover, R. a kol., „Bringing transparency, coordination and convergence to corporate tax policies in the European Union“ („Zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Evropské unii“), část I: „Assessment of the magnitude of aggressive corporate tax planning“ („Posouzení rozsahu agresivního plánování v oblasti daně z příjmu právnických osob“), Evropský parlament, generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby, oddělení pro posuzování celoevropského přínosu, září 2015.

(21) Tørsløv, T., Wier, L., Zucman, G., „The Missing Profits of Nations“ („Kam se ztrácejí národní zisky“), pracovní dokument 24701, červen 2018, k dispozici zde: https://www.nber.org/papers/w24701.

(22) https://ec.europa.eu/taxation_customs/system/files/2018-03/taxation_papers_71_atp_.pdf

(23) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 89.

(24) Úvodní prohlášení Paula Gisbyho (Accountancy Europe) na veřejném slyšení podvýboru FISC v Evropském parlamentu dne 27. října 2021.

(25) Zpráva Komise ze dne 24. března 2017 nazvaná „Urychlení unie kapitálových trhů: odstranění vnitrostátních překážek toků kapitálu“ (COM(2017)0147).

(26) Sdělení Komise ze dne 18. května 2021 nazvané „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251).

(27) Akční plán Komise pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení.

(28) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, bod 26.

(29) Van’t Riet, M. a Lejour, A., „A Common Withholding Tax On Dividend, Interest And Royalties In The European Union“ („Společná srážková daň z dividend, úroků a licenčních poplatků v Evropské unii“), 2020.

(30) Závěrečná zpráva Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 23. září 2020 o přezkumu nařízení o zneužívání trhu, bod 624.

(31) Tamtéž, bod 617.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/181

P9_TA(2022)0076

Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza udržitelného růstu 2022

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: roční analýza udržitelného růstu pro rok 2022 (2022/2006(INI))

(2022/C 347/15)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 této smlouvy,

—	s ohledem na Protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvám,

—	s ohledem na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvám,

—	s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

—	s ohledem na Pařížskou dohodu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cílech udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (1),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (5),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (7),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (8),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (9) (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (10),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2021 s názvem „Koordinace hospodářských politik v roce 2021: Překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky“ (COM(2021)0500),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102),

—	s ohledem na sociální závazek Rady, Komise, Parlamentu a sociálních partnerů z Porta ze dne 7. května 2021,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2021 s názvem „Roční analýza udržitelného růstu na rok 2022“ (COM(2021)0740),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. listopadu 2021 nazvanou „Zpráva mechanismu varování 2022“ (COM(2021)0741) a na doporučení Komise ze dne 24. listopadu 2021 k doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2021)0742),

—	s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika ze dne 16. února 2021 nazvanou „Dopady podpůrných opatření zaměřených na ochranu reálné ekonomiky před pandemií COVID-19 na finanční stabilitu“,

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. května 2020 s názvem „Identifikace potřeb pro oživení Evropy“,

—	s ohledem na hospodářskou prognózu Komise z podzimu roku 2021, která byla zveřejněna dne 11. listopadu 2021,

—	s ohledem na hodnocení Evropské fiskální rady ze dne 16. června 2021 týkající se vhodného nastavení fiskální politiky eurozóny v roce 2022,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. června 2021 o kontrole průběžného posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou ze strany Evropského parlamentu,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu,

—	s ohledem na výroční zprávu Evropské fiskální rady ze dne 10. listopadu 2021,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o přezkumu makroekonomického legislativního rámce pro zlepšení dopadu na reálnou ekonomiku Evropy a zvýšení transparentnosti rozhodování a demokratické odpovědnosti (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 týkající se agrese Ruska vůči Ukrajině (12),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0034/2022),

vzhledem k tomu, že evropský semestr plní důležitou roli při koordinaci hospodářských a rozpočtových politik v členských státech, čímž zajišťuje makroekonomickou stabilitu hospodářské a měnové unie; vzhledem k tomu, že tento proces by neměl ignorovat cíle evropského pilíře sociálních práv a Zelené dohody pro Evropu ani další otázky související s finančním sektorem a zdaněním; vzhledem k tomu, že začlenění těchto otázek by nemělo odvádět pozornost od hlavní hospodářské a fiskální povahy evropského semestru;

B.	vzhledem k tomu, že se podle zimní hospodářské prognózy Komise očekává, že bude v roce 2022 celkové tempo růstu HDP činit 4,0 % v eurozóně i v EU-27, přičemž v roce 2023 se předpokládá pokles na 2,7 % v eurozóně a 2,8 % v EU-27;

C.	vzhledem k tomu, že zimní hospodářská prognóza Komise ukazuje významný rozdíl v tempu oživení mezi jednotlivými členskými státy v roce 2021, přičemž rozmezí rozdílů v růstu HDP se pohybuje od 2,8 % do 13,7 %;

D.	vzhledem k tomu, že krize způsobená pandemií COVID-19 vedla ke zvýšení sociálních, územních, mezigeneračních, hospodářských a genderových nerovností;

E.	vzhledem k tomu, že podle zimní hospodářské prognózy Komise klesla průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2021 v eurozóně na 7,0 % a v EU-27 na 6,4 %;

F.	vzhledem k tomu, že bezprecedentní hospodářská recese v roce 2020 a opatření přijatá v reakci na pandemii zvýšily v roce 2021 poměr veřejného dluhu k HDP na 100 % v eurozóně a 92,1 % v EU-27;

G.	vzhledem k tomu, že zvýšení produktivity a globální konkurenceschopnosti EU vyžaduje strukturální, sociálně vyvážené a udržitelné reformy podporující růst a přiměřenou úroveň investic;

vzhledem k tomu, že hospodářské oživení po skončení pandemie vyžaduje rychlé a účinné provádění Nástroje pro oživení a odolnost; vzhledem k tomu, že plány pro oživení a odolnost by se měly zabývat každým ze šesti pilířů a obecnými a konkrétními cíli nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, a držet se jeho horizontálních principů;

I.	vzhledem k tomu, že během procesu evropského semestru byly zjištěny problémy týkající se právního státu;

J.	vzhledem k tomu, že aspekty související s možnou budoucností fiskálního rámce EU byly řešeny ve zvláštní zprávě Evropského parlamentu z vlastního podnětu;

vzhledem k tomu, že aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty roční analýzy udržitelného růstu jsou předmětem související zprávy parlamentního Výboru pro zaměstnanost a sociální věci nazvané „Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční strategii pro udržitelný růst na rok 2022“;

L.	vzhledem k tomu, že aspekty týkající se provádění Nástroje pro oživení a odolnost budou řešeny ve zvláštní zprávě Evropského parlamentu z vlastního podnětu;

Hospodářské vyhlídky pro EU

konstatuje, že evropské hospodářství se zotavuje z ničivého dopadu celosvětové pandemie COVID-19 rychleji, než se očekávalo; zdůrazňuje zásadní význam, který měly a nadále budou mít včasné a inovační politické zásahy při zmírňování dopadu pandemie na evropské hospodářství;

zdůrazňuje, že konflikt na Ukrajině a přísné sankce vůči Ruské federaci budou mít nevyhnutelně negativní dopady na hospodářství EU; vyzývá Komisi, aby určila prostředky a způsoby řešení hospodářských a sociálních důsledků sankcí a usnadnila jejich uplatnění;

je znepokojen vznikajícími novými variantami, místními omezeními volného pohybu osob z důvodu pandemie, zvýšenými cenami energie, inflačním tlakem, narušeními na straně dodávky a objevujícím se nedostatkem pracovních sil; konstatuje, že tato rizika vytvářejí značnou míru nejistoty a mohla by ohrozit vyhlídky hospodářského růstu v nadcházejících měsících a zpozdit přechod k udržitelnějšímu, digitálnějšímu a konkurenceschopnějšímu hospodářství připravenému na budoucnost;

konstatuje, že se očekává, že všechny členské státy dosáhnou své úrovně produkce před pandemií do konce roku 2022; je znepokojen skutečností, že rychlost oživení se napříč členskými státy a regiony liší, přičemž podle podzimní hospodářské prognózy Komise se mezi členskými státy v roce 2021 vyskytovaly značné rozdíly a nerovnováha; konstatuje však, že se očekává, že v letech 2022 a 2023 bude oživení rovnoměrnější; zdůrazňuje skutečnost, že předpokládaná míra růstu pro EU v letech 2022 a 2023 je nižší než předpokládaný celosvětový hospodářský růst HDP;

uznává, že krize způsobená pandemií COVID-19 může být zvlášť závažná pro podniky, především malé a střední podniky, v odvětví cestovního ruchu, pohostinství a kultury; zdůrazňuje, že členské státy, které byly na těchto službách závislejší, se potýkaly s největšími hospodářskými dopady;

uznává myšlenku evropské solidarity, která je základní myšlenkou vedoucí ke zřízení Nástroje pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že transparentní a úspěšné zavedení Nástroje pro oživení a odolnost přispěje k větší prosperitě, udržitelnosti, inkluzivnosti, konkurenceschopnosti a odolnosti hospodářství a společností EU a k jejich lepší připravenosti na ekologickou a digitální transformaci a podpoří hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

Odpovědná a udržitelná fiskální politika

konstatuje, že obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu se bude uplatňovat i v roce 2022 a její deaktivace se očekává od roku 2023, a to pod podmínkou, že skončí základní důvody pro její aktivaci;

domnívá se, že přezkum rámce EU pro správu ekonomických záležitostí je nezbytný; souhlasí s názorem Evropské fiskální rady, že je důležité, aby byla jasně vytyčena cesta k revidovanému fiskálnímu rámci, nejlépe ještě před deaktivací obecné únikové doložky;

bere na vědomí záměr Komise poskytnout pokyny k fiskálním politikám pro období předcházející deaktivaci obecné únikové doložky, které by odrážely jak specifickou hospodářskou situaci každého členského státu, tak diskuse o rámci pro správu ekonomických záležitostí; v této souvislosti připomíná své usnesení ze dne 8. července 2021 o přezkumu makroekonomického legislativního rámce;

10.

je přesvědčen, že koordinace vnitrostátních fiskálních politik má i nadále zásadní význam pro podporu oživení; konstatuje, že se předpokládá, že celková orientace fiskální politiky s přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a Nástroji pro oživení a odolnost zůstane v roce 2022 podpůrná, aby zachovala oživení a zajistila postupnou změnu fiskální politiky; souhlasí s Komisí, že členské státy s nízkou nebo střední úrovní zadlužení by měly usilovat o podpůrnou fiskální politiku nebo ji udržovat a že členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly Nástroj pro oživení a odolnost využít k financování dodatečných investic na podporu oživení a zároveň uplatňovat obezřetnou fiskální politiku, která však nebrání veřejným investicím nezbytným pro financování odvětví, která mají strategický význam pro oživení a odolnost evropských ekonomik a společenství; souhlasí s Komisí, že by všechny členské státy měly zachovat nebo v zásadě zachovat své vnitrostátně financované investice;

11.

zdůrazňuje, že veřejné příjmy, zejména z daní, jsou zásadní pro zajištění udržitelnosti veřejných financí; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k boji proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a praní peněz a aby prováděly udržitelné a sociálně vyvážené reformy podporující růst;

Vyvážené, inkluzivní a udržitelné strukturální reformy a investice podporující růst

12.

domnívá se, že je zásadní koordinovat vnitrostátní reformní a investiční opatření a vyměňovat si osvědčené postupy s cílem posílit vnitřní sbližování a odolnost našich hospodářství, podporovat udržitelný a inkluzivní růst a zlepšit institucionální rámce z účelem posílení odpovědnosti na národní úrovni;

13.

zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost představuje bezprecedentní a jedinečnou příležitost pro všechny členské státy k tomu, aby řešily klíčové strukturální výzvy a investiční potřeby a současně prováděly spravedlivou, ekologickou a digitální transformaci; trvá na tom, že všechny plány pro oživení a odolnost by měly zahrnovat veškeré požadavky nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, zejména šest pilířů; zdůrazňuje vzájemnou provázanost evropského semestru a Nástroje pro oživení a odolnost; vyzývá členské státy, aby využily této příležitosti maximálním možným způsobem k transformaci svých hospodářství, aby je učinily udržitelnými, konkurenceschopnějšími a odolnějšími vůči budoucím otřesům; zdůrazňuje úlohu Evropského parlamentu při provádění Nástroje pro oživení a odolnost, jak je zakotvena v nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost;

14.

připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost a jednotlivé národní plány pro oživení a odolnost by měly plně respektovat nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a že opatření stanovená v těchto plánech by neměla být v rozporu s hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii; v této souvislosti trvá na tom, že Komise musí zajistit, aby žádné projekty ani opatření tyto hodnoty ve fázi hodnocení a provádění nepodrývaly, a žádá ji, aby přijala příslušná opatření za účelem provedení přezkumu;

15.

poukazuje na to, že pandemie COVID-19 měla významný dopad na ženy; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit účast žen v hospodářství, včetně inkluzivní účasti v digitální ekonomice a transformaci, a zajistit jakožto součást řešení pro oživení po pandemii inkluzivnější růst, což přispěje ke zvýšení zaměstnanosti, hospodářské prosperity a konkurenceschopnosti napříč EU;

16.

konstatuje, že mnoho členských států se musí potýkat jak s neoptimální úrovní soukromých a veřejných investic, tak se starými i novými strukturálními problémy, které omezují jejich potenciál růstu; zdůrazňuje proto, že řešení strukturálních problémů a zvýšení soukromých a veřejných investic má zásadní význam pro udržitelné oživení a trvalý růst; zastává názor, že provádění reforem zaměřených na řešení starých a nových strukturálních slabin je klíčem nejen ke zlepšení schopnosti čelit stávajícím výzvám a vypořádat se s nimi, ale také ke zvládnutí dvojí transformace udržitelným, spravedlivým a inkluzivním způsobem a ke snížení sociálních nerovností; poukazuje na skutečnost, že jednou z hlavních slabých stránek při zavádění reforem zaměřených na řešení strukturálních nedostatků je nedostatečná odpovědnost na národní úrovni;

17.

je znepokojen tím, že Komise zjistila makroekonomické nedostatky související s nerovnováhou a nadměrnou nerovnováhou ve 12 členských státech; je znepokojen skutečností, že povaha a zdroj nerovnováhy v členských státech zůstávají do značné míry stejné jako před pandemií a že pandemie by mohla také prohloubit nerovnováhy a ekonomické rozdíly; vyzývá členské státy, aby využily nebývalé příležitosti, kterou nabízí Nástroj pro oživení a odolnost, k výraznému snížení stávající makroekonomické nerovnováhy, zejména začleněním ambiciózních reformních opatření do národních plánů všech členských států; zdůrazňuje, že řádné provádění má zásadní význam pro plné využití této příležitosti;

18.

poznamenal, že vysoká úroveň veřejného dluhu se může stát prvkem makroekonomické nestability, zejména pokud by se měnová politika Evropské centrální banky stala méně vstřícnou; zdůrazňuje význam vhodného regulačního rámce a politických strategií, jež mohou kombinovat snížení poměru dluhu k HDP s odpovídající úrovní soukromých a veřejných investic, které jsou schopny zajistit trvalý hospodářský růst, vysokou konkurenceschopnost a sociální soudržnost;

19.

uznává význam postupu při makroekonomické nerovnováze pro odhalování, prevenci a řešení makroekonomické nerovnováhy v EU; zdůrazňuje, že bude zapotřebí průběžného monitorování a ostražitosti a členské státy by měly řešit vznikající nerovnováhy prostřednictvím reforem, které zvyšují ekonomickou a sociální odolnost a podporují digitální, ekologickou a spravedlivou transformaci; zdůrazňuje, že Komise hraje důležitou úlohu při zajišťování odpovědnosti vlád v této věci;

20.

připomíná, že cyklus evropského semestru je dobře zavedený rámec, který členským státům EU umožňuje koordinovat své fiskální, hospodářské a sociální politiky a politiky zaměstnanosti; zdůrazňuje, že bez koordinovaného úsilí o provedení digitální a environmentální transformace a o řešení některých otázek souvisejících s finančním sektorem mohou evropské ekonomiky utrpět dlouhodobé škody, které by mohly oslabit veškeré pokusy o podporu udržitelných a důvěryhodných fiskálních politik; vyzývá proto Komisi, aby všechny tyto prvky náležitě zohlednila v budoucích procesech evropského semestru, aniž by tím byl narušen stávající přístup založený na fiskálních a rozpočtových politikách;

Demokratičtější evropský semestr

21.

zdůrazňuje význam, který má otevření široké debaty a odpovídající zapojení národních parlamentů a Evropského parlamentu do procesu evropského semestru; opakuje svou výzvu k posílení demokratické úlohy Parlamentu v rámci správy ekonomických záležitostí a vyzývá Radu a Komisi, aby řádně zohledňovaly jeho usnesení;

22.

vyzývá Komisi, aby stejně dobře informovala Parlament i Radu jakožto spolunormotvůrce o všech aspektech týkajících se uplatňování rámce EU pro správu ekonomických záležitostí, včetně přípravných fází;

23.

konstatuje, že Komise, Rada a předseda Euroskupiny by měli pravidelně vystupovat před příslušným výborem Parlamentu, aby poskytovali informace a vyměňovali si názory na nejnovější hospodářské a politické události;

24.

vyzývá k aktivní koordinaci se sociálními partnery a dalšími relevantními zúčastněnými stranami na národní i evropské úrovni s cílem posílit demokratickou odpovědnost a transparentnost;

o o

25.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

(9) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(10) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(11) Úř. věst. C 99, 1.2.2022, s. 191.

(12) Přijaté texty, P9_TA(2022)0052.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/187

P9_TA(2022)0078

Situace novinářů a obránců lidských práv v Mexiku

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o situaci novinářů a obránců lidských práv v Mexiku (2022/2580(RSP))

(2022/C 347/16)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Mexiku,

—

s ohledem na Dohodu o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé (1) (dále jen „globální dohoda EU–Mexiko“), která je v platnosti od roku 2000, a na modernizovanou dohodu,

—	s ohledem na dialogy na vysoké úrovni o lidských právech mezi EU a Mexikem a na dialog na vysoké úrovni o mnohostranných otázkách,

—	s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv a svobody projevu online a offline,

—	s ohledem na místní prohlášení Evropské unie, Norska a Švýcarska ze dne 15. února 2022 o vraždě novináře Hebera Lópeze Vásqueze,

—	s ohledem na společné prohlášení Meziamerické komise pro lidská práva, jejího zvláštního zpravodaje pro svobodu projevu a kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Mexiku ze dne 28. ledna 2022, v němž odsuzují vraždu Maríy de Lourdes Maldonadové Lópezové,

—	s ohledem na prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 19. října 2020 nazvané „Odborník OSN vybízí Mexiko, aby posílilo ochranu obránců lidských práv“,

—	s ohledem na akční plán OSN týkající se bezpečnosti novinářů a problému beztrestnosti z roku 2012,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

—	s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že počty případů násilí, porušování lidských práv a útoků na novináře a obránce lidských práv, včetně ochránců životního prostředí, původních obyvatel a komunit a obránců práv žen v Mexiku dramaticky narůstají; vzhledem k tomu, že všeobecně rozšířené násilí v Mexiku je stále na vzestupu, jak bylo zaznamenáno během místních a regionálních voleb v červnu 2021, a vzhledem k tomu, že situace v oblasti právního státu se výrazně zhoršuje; vzhledem k tomu, že znepokojivý a dramaticky vysoký počet novinářů a obránců lidských práv, zejména těch, kteří vyšetřují korupci veřejných činitelů nebo odhalují práci zločineckých drogových kartelů, zejména na místní úrovni, čelí varování, obtěžování, vyhrožování, znásilňování a útokům a stává se obětí násilného zmizení a dokonce zabíjení a vyšetřování buď ze strany vládních orgánů, nebo zločineckých skupin; vzhledem k tomu, že dne 27. února 2022 došlo k hromadné vraždě, při níž bylo zabito 17 osob;

vzhledem k tomu, že podle různých nevládních organizací a mezinárodních organizací je Mexiko vedle oficiálních válečných zón dlouhodobě nejnebezpečnějším místem pro novináře s největším počtem zabitých novinářů; vzhledem k tomu, že podle organizace Reportéři bez hranic bylo Mexiko v roce 2021 již tři roky po sobě pro novináře nejnebezpečnější zemí na světě a ve světovém indexu svobody tisku za rok 2021 se umístilo na 143. místě ze 180 zemí;

vzhledem k tomu, že začátek roku 2022 byl pro novináře v Mexiku nejsmrtelnější, neboť bylo zavražděno přinejmenším šest novinářů; vzhledem k tomu, že vraždy Maríy de Lourdes Maldonadové Lópezové, Margarita Martíneze, Josého Luise Gamboy, Hebera Lópeze Vásqueze a Roberta Toleda jsou jen několika dramatickými příklady útoků na novináře a pracovníky sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že novináři se potýkají se špatnými pracovními podmínkami a mnoho z nich nemá přístup ke službám zdravotní péče ani péče o duševní zdraví; vzhledem k tomu, že situace se od posledních prezidentských voleb v červenci 2018 zhoršila, přičemž podle oficiálních zdrojů bylo zavražděno nejméně 47 novinářů;

vzhledem k tomu, že podle ministerstva vnitra bylo od prosince 2018 v Mexiku zabito nejméně 68 obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že tu je vysoká míra násilí na ženách a dochází k velkému počtu vražd žen a že navzdory některým institucionálním krokům je počet zmizelých osob extrémně znepokojivý;

vzhledem k tomu, že prezident López Obrador často používá v každodenních tiskových brífincích populistickou rétoriku s cílem očerňovat a zastrašovat nezávislé novináře, aktivisty a vlastníky nezávislých sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že rétorika zneužívání a stigmatizace vytváří atmosféru neustálého napětí ve vztahu k nezávislým novinářům; vzhledem k tomu, že mexická vláda pod záminkou boje proti falešným zprávám vytvořila platformu vlastněnou státem s cílem pranýřovat, stigmatizovat a napadat kritický tisk; vzhledem k tomu, že v únoru 2022 novináři uspořádali protesty ve 13 z 32 mexických států, během kterých požadovali větší bezpečnost a vyšetřování útoků na novináře;

vzhledem k tomu, že v lednu 2022 byla v rámci federálního mechanismu ochrany obránců lidských práv a novinářů zavedena ochranná opatření pro 1 518 osob, z toho 1 023 obránců lidských práv a 495 novinářů; vzhledem k tomu, že tento mechanismus je poznamenán závažnými nedostatky, pokud jde o objem finančních prostředků a počet zaměstnanců, které má k dispozici, nedostatkem vhodného doprovodu, nedostatečnou koordinací se státními orgány a zpožděním při provádění ochranných opatření, což často vede ke ztrátám na životech; vzhledem k tomu, že bylo zabito nejméně devět účastníků tohoto ochranného programu;

vzhledem k tomu, že mexický stát pracuje na vytvoření vnitrostátního systému prevence a ochrany obránců lidských práv a novinářů, který se bude opírat o všeobecný zákon o předcházení útokům na obránce lidských práv a novináře a jejich ochraně a bude zahrnovat zavedení vnitrostátního modelu prevence, vytvoření vnitrostátních záznamů o útocích a provádění vnitrostátního protokolu o ochraně;

vzhledem k tomu, že institucionalizovaná a obecně rozšířená korupce, kterou umožňuje špatný soudní systém, vyvolává endemický problém beztrestnosti, kdy přibližně 95 % vražd novinářů zůstává nepotrestáno; vzhledem k tomu, že Úřad zvláštního zpravodaje pro svobodu projevu Meziamerické komise pro lidská práva poukázal na to, že tato beztrestnost vysílá signál, že násilí je přípustné, čímž podporuje páchání nových zločinů a vede k autocenzuře; vzhledem k tomu, že mexická vláda řádně neprovedla reformy nezbytné k omezení násilí a beztrestnosti, a to i za zločiny spáchané na novinářích a obráncích lidských práv;

I.	vzhledem k tomu, že existují závažné důvody domnívat se, že mexický stát použil proti novinářům a obráncům lidských práv nástroje nabourávání systémů mobilních telefonů, včetně špionážního softwaru Pegasus, které jsou určeny k boji proti terorismu a kartelům;

J.	vzhledem k tomu, že v listopadu 2020 Mexiko ratifikovalo Dohodu z Escazú, která zahrnuje důraznou ochranu ochránců životního prostředí; vzhledem k tomu, že její provádění by mělo být pro Mexiko prioritou;

K.	vzhledem k tomu, že Kongresu byl nedávno předložen znepokojivý legislativní návrh, jehož cílem je zabránit nevládním organizacím, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí, v pokusech ovlivňovat právní předpisy nebo v účasti na strategických soudních sporech;

L.	vzhledem k tomu, že některé ústavní reformy volebního a soudního systému, které iniciovala vláda Lópeze Obradora, budí pochybnosti o stabilitě právního státu a o právní jistotě;

vzhledem k tomu, že strategické partnerství EU-Mexiko umožňuje užší spolupráci mezi EU a Mexikem v otázkách globálního významu, a zejména umožňuje široký dialog, lepší koordinaci a výměny v oblastech, jako jsou bezpečnost, lidská práva, volební reforma, regionální rozvoj a regulační a obchodní politika; vzhledem k tomu, že Mexiko a Evropská unie vyznávají tytéž hodnoty;

vzhledem k tomu, že globální dohoda mezi EU a Mexikem obsahuje ustanovení o lidských právech a demokracii, konkrétně v článcích 1 a 39; vzhledem k tomu, že dialog mezi EU a Mexikem na vysoké úrovni zaměřený na lidská práva, který proběhl v roce 2020, byl završen uzavřením dohody o společné práci v Mexiku za účelem posílení ochrany obránců lidských práv;

odsuzuje skutečnost, že v Mexiku je novinářům a obráncům lidských práv, včetně ochránců životního prostředí a původních obyvatel a komunit, vyhrožováno a že dochází k jejich pronásledování a zabíjení; vyzývá orgány, aby urychleně, důkladně, nezávisle a nestranně vyšetřily toto vraždění a aby tak v případě novinářů a zaměstnanců sdělovacích prostředků učinily v souladu se schváleným protokolem pro vyšetřování trestných činů proti svobodě projevu;

vyjadřuje svůj nejhlubší soucit, solidaritu a soustrast všem obětem těchto činů a jejich rodinám; opět připomíná, že je znepokojen atmosférou nejistoty a nevraživosti, s níž se setkávají obránci lidských práv a novináři, a vyjadřuje jim solidaritu;

zdůrazňuje, že svoboda slova na internetu i mimo něj, svoboda tisku a svoboda shromažďování jsou klíčovými mechanismy fungování zdravé demokracie; vyzývá mexické orgány, aby učinily všechny kroky nezbytné k zajištění ochrany a vytvoření bezpečného prostředí pro novináře a obránce lidských práv v souladu se zavedenými mezinárodními normami, mimo jiné tím, že na státní i federální úrovni budou řešit problém rozšířené korupce, nedostatku odborné přípravy a zdrojů, spoluviny některých úředníků a nedostatečně fungujících soudních systémů, což vede k tak vysoké míře beztrestnosti;

se znepokojením si všímá systematické a tvrdé kritiky, které nejvyšší představitelé mexické vlády podrobují novináře a jejich práci, a odsuzuje časté útoky na svobodu médií a zejména na novináře a pracovníky médií; připomíná, že žurnalistice se lze věnovat pouze v prostředí, kde nedochází k vyhrožování, k fyzickým, psychickým ani morálním útokům nebo jinému zastrašování a obtěžování, a vyzývá mexické orgány, aby dodržovaly a chránily nejpřísnější normy ochrany svobody projevu, svobody shromažďování a svobody volby;

vyzývá orgány, a to především ty nejvyšší, aby se zdržely jakékoli komunikace, která by mohla stigmatizovat obránce lidských práv, novináře a pracovníky médií, vyostřovat napětí vůči nim nebo narušovat jejich investigativní činnost; vyzývá tyto orgány, aby veřejně vyzdvihly stěžejní úlohu obránců lidských práv a novinářů v demokratických společnostech;

naléhavě vyzývá vládu Mexika, aby v souladu s doporučeními vysoké komisařky OSN pro lidská práva a Meziamerické komise pro lidská práva přijala konkrétní, rychlá a účinná opatření k posílení federálních, státních a místních institucí a aby do praxe zavedla soubor naléhavých, komplexních a soudržných strategií zaměřených na prevenci, ochranu, odškodnění a odpovědnost, kterými by zajistila, aby obránci lidských práv a novináři mohli pokračovat ve své činnosti bez obav z odvetných opatření a bez omezení; doporučuje, aby Mexiko při řešení otázky bezpečnosti novinářů a obránců lidských práv bralo v potaz hledisko genderu;

naléhavě vyzývá federální mechanismus na ochranu obránců lidských práv a novinářů, aby splnil svůj příslib zvýšit financování a zdroje a zavést rychlejší postupy pro zařazování obránců práv a novinářů mezi příjemce za účelem záchrany životů a zaručení bezpečnosti těm, kteří čelí výhrůžkám, včetně zajištění bezpečnostních opatření pro jejich rodiny, kolegy a právníky; zdůrazňuje, že do politik ochrany veřejnosti by měly být účinně zapojeny vládní orgány a instituce každého státu a orgány na místní úrovni;

vybízí mexickou vládu, aby přijala opatření k posílení státních institucí a upevnění právního státu s cílem řešit některé strukturální problémy, které jsou příčinou porušování lidských práv, a žádá, aby do tohoto procesu byly zapojeny občanské organizace působící v oblasti lidských práv; vítá vytvoření Národní vyhledávací komise, jejímž úkolem je hledat po celé zemi masové hroby a učinit kroky k určení a zveřejnění skutečného počtu zmizelých osob;

žádá mexickou vládu, aby v plném rozsahu spolupracovala s orgány OSN, rozšířila stálé pozvání k návštěvě na všechny zástupce zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva, zejména na zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu projevu, a aby s nimi aktivně spolupracovala;

10.

vítá nedávnou návštěvu Výboru OSN pro násilná zmizení v Mexiku a oceňuje skutečnost, že vláda uznala pravomoc tohoto výboru zabývat se případy z Mexika, což rodinám obětí umožňuje předložit jejich věc výboru, jakmile vyčerpají domácí prostředky právní nápravy;

11.

vyzývá všechny členské státy, Evropskou službu pro vnější činnost a delegaci EU v Mexiku, aby se svými mexickými protějšky hovořily o problémech v oblasti lidských práv a aby z tématu ochrany novinářů a obránců lidských práv učinily stěžejní bod dialogů mezi EU a Mexikem; naléhavě vyzývá delegaci EU a členské státy, aby s cílem poskytnout práci obránců lidských práv a novinářů veškerou náležitou podporu plně uplatňovaly pokyny EU týkající se obránců lidských práv a svobody projevu on-line i off-line;

12.

podtrhuje význam Mexika coby strategického partnera; připomíná význam pevných a rozvinutých vztahů mezi EU a Mexikem a potvrzuje své odhodlání podporovat vztahy prostřednictvím modernizované globální dohody mezi EU a Mexikem, která ještě více posiluje ustanovení o lidských právech a umožňuje EU a Mexiku vést na mnohostranné úrovni diskuse o řadě otázek, např. o lidských právech, s občanskou společností, včetně novinářů, obránců lidských práv a dalších stran;

13.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, dočasnému předsednictví Společenství latinskoamerických a karibských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Parlamentnímu shromáždění EU – Latinská Amerika, prezidentovi a vládě Mexika a mexickému Kongresu.

(1) Úř. věst. L 276, 28.10.2000, s. 45.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/191

P9_TA(2022)0079

Myanmar, rok po státním převratu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o Myanmaru, rok po státním převratu (2022/2581(RSP))

(2022/C 347/17)

Evropský parlament,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Myanmaru, zejména na svá usnesení ze dne 7. července 2016 (1), 15. prosince 2016 (2) a 14. září 2017 o Myanmaru (3), zejména o situaci Rohingyů, ze dne 14. června 2018 o situaci rohinžských uprchlíků, zejména o tíživé situaci dětí (4), ze dne 13. září 2018 o Myanmaru, zejména o případu novinářů Wa Lone a Kyaw Soe Oo (5), ze dne 19. září 2019 o Myanmaru, zejména o situaci Rohingyů (6), ze dne 11. února 2021 o situaci v Myanmaru (7) a ze dne 7. října 2021 o stavu lidských práv v Myanmaru, včetně situace náboženských a etnických skupin (8),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/238 ze dne 21. února 2022 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Myanmaru/Barmě (9),

—	s ohledem na závěry Rady o Myanmaru ze dne 22. února 2021,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/711 ze dne 29. dubna 2021, kterým se mění rozhodnutí 2013/184/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Myanmaru/Barmě (10),

—

s ohledem na společné prohlášení vysoké představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. února 2022 jménem Evropské unie a ministrů zahraničních věcí Albánie, Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Norska, Korejské republiky, Švýcarska, Spojeného království a Spojených států amerických k ročnímu výročí vojenského převratu v Myanmaru,

—

s ohledem na prohlášení vysokého představitele jménem EU ze dne 31. ledna 2022 k pokračující eskalaci násilí v Myanmaru, ze dne 8. listopadu a 6. prosince 2021 k situaci v Myanmaru, ze dne 13. října 2021 na podporu činnosti zvláštního vyslance Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a ze dne 30. dubna 2021 k výsledku zasedání vedoucích představitelů ASEAN,

—	s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost ze dne 11. ledna 2022 o posledním odsouzení státní poradkyně Aun Schan Su Ťij,

—	s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

—	s ohledem na pětibodový konsensus sdružení ASEAN ze dne 24. dubna 2021,

—	s ohledem na prohlášení předsedy sdružení ASEAN ze dne 2. února 2022 o situaci v Myanmaru,

—	s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva o Myanmaru ze dne 23. září 2021 a zvláštní zpravodajky OSN o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru ze dne 22. září 2021,

—	s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru ze dne 16. září 2021,

—	s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 29. prosince 2021 k situaci v Myanmaru,

—	s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN o situaci v Myanmaru ze dne 2. února 2022,

—	s ohledem na prohlášení ze dne 30. ledna 2022 připisované mluvčímu generálního tajemníka OSN k situaci v Myanmaru,

—	s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 28. ledna 2022 o situaci v Myanmaru,

—	s ohledem na zprávy zvláštní zpravodajky OSN o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru/Barmě, zejména na zprávu ze dne 22. února 2022 nazvanou „Umožnění krutého zacházení: transfery zbraní členských států OSN myanmarským vojenským silám“,

—	s ohledem na uzavření veřejných slyšení ze dne 28. února 2022 o předběžných námitkách, které Myanmar vznesl ve věci týkající se uplatňování Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Gambie v. Myanmar),

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 75/287 ze dne 18. června 2021 o situaci v Myanmaru,

—	s ohledem na zprávu Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí z prosince 2021 nazvanou „Přehled humanitárních potřeb – Myanmar“,

—	s ohledem na prohlášení připisované zvláštní vyslankyni generálního tajemníka OSN pro Myanmar ze dne 27. prosince 2021,

—	s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o Myanmaru a o stavu lidských práv rohingyjských muslimů a dalších menšin v Myanmaru,

—	s ohledem na zprávu nezávislého vyšetřovacího mechanismu OSN pro Myanmar z roku 2021,

—	s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise OSN pro Myanmar ze dne 22. srpna 2019 o sexuálním násilí a násilí na základě pohlaví v Myanmaru a o dopadu etnicky podmíněných konfliktů na rovnost žen a mužů,

—	s ohledem na zprávy kontrolního mechanismu mezinárodní organizace práce o Myanmaru,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—	s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na dodatkové protokoly těchto úmluv,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948,

—	s ohledem na článek 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966,

—	s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že dne 1. února 2021 zatkla myanmarská armáda, nazývaná Tatmadaw, v jasném rozporu s myanmarskou ústavou a výsledky voleb z listopadu 2021 prezidenta Wina Myina, státní poradkyni Aun Schan Su Ťij a přední členy vlády, převzala prostřednictvím státního převratu zákonodárnou, soudní a výkonnou mocí a vyhlásila výjimečný stav v délce jednoho roku; vzhledem k tomu, že v srpnu 2021 oznámil vrchní velitel vojenské junty Min Aun Hlain, že sám sebe jmenuje předsedou vlády a že výjimečný stav bude prodloužen do srpna 2023; vzhledem k tomu, že nouzový stav může podle ústavy vyhlásit pouze prezident Myanmaru Win Myin;

vzhledem k tomu, že v reakci na vojenský převrat vypukly v různých městech Myanmaru pokojné protesty a demonstrace požadující návrat k demokracii; vzhledem k tomu, že se jich zúčastnily různé skupiny, včetně hnutí občanské neposlušnosti; vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly použily proti demonstrantům nepřiměřené a smrtící síly; vzhledem k tomu, že lidový odpor pokračuje a násilí, k němuž se v odpovědi uchyluje Tatmadaw, se denně zvyšuje;

C.	vzhledem k tomu, že výbor zastupující svazový parlament Pyidaungsu Hluttaw (CRPH) a vláda národní jednoty (NUG) byly vytvořeny, aby reprezentovaly demokratické aspirace myanmarského lidu;

vzhledem k tomu, že dne 24. dubna 2021 se v Jakartě setkali vedoucí představitelé sdružení ASEAN s vrchním velitelem vojenské junty Minem Aunem Hlainem a dosáhli pětibodového konsensu; vzhledem k tomu, že vojenská junta k dnešnímu dni nepřijala žádné kroky k provedení tohoto pětibodového konsensu; vzhledem k tomu, že od přijetí pětibodového konsensu násilí ve skutečnosti zesílilo a dramaticky vzrostlo;

vzhledem k tomu, že v květnu 2021 učinila vojenská junta první kroky k rozpuštění politické strany Aun Schan Su Ťij, která byla ve vládě až do státního převratu v únoru 2021; vzhledem k tomu, že státní poradkyně Aun Schan Su Ťij a prezident Win Myin zůstávají ve vězení a obdrželi první tresty z řady obvinění, která proti nim byla vznesena; vzhledem k tomu, že Aun Schan Su Ťij byla původně odsouzena ke čtyřem letům odnětí svobody, které jí později bylo zkráceno na dva roky, přitom ale čelí celkem nejméně desítce obvinění;

vzhledem k tomu, že junta se dopustila zabíjení, násilných zmizení, mučení a znásilňování a dalších trestných činů sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že od 1. února 2021 dochází k protiprávnímu zatýkání nebo domácímu věznění politiků, vládních úředníků, obránců lidských práv, představitelů občanské společnosti, náboženských osobností, pokojných protestujících a spisovatelů; vzhledem k tomu, že podle poslední tiskové zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 28. ledna 2022 bylo od převratu zabito nejméně 1 500 osob a vojenské orgány svévolně zatkly nejméně 11 787 osob; vzhledem k tomu, že junta ke dni 21. ledna 2022 uvěznila 649 opozičních členů Národní ligy pro demokracii a 14 jich zemřelo během zadržení nebo krátce poté; vzhledem k tomu, že vojenské soudy ke dni 4. března 2022 odsoudily k smrti 84 osob; vzhledem k tomu, že v období od února 2021 do ledna 2022 došlo k nejméně 4 924 střetům a 1 724 útokům na civilní obyvatelstvo;

vzhledem k tomu, že junta se zaměřuje na ženy prostřednictvím mimosoudních poprav, rozšířeného svévolného zadržování, sexuálních útoků a násilí na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že více než 2 000 osob zadržených od 1. února 2021 jsou ženy; vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly junty zabily v prosinci 2021 během ofenziv, výslechů a shromáždění proti juntě 94 žen;

vzhledem k tomu, že v Myanmaru dochází k porušování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení náboženských a etnických menšin a k porušování dalších lidských práv těchto menšin; vzhledem k tomu, že od začátku převratu existuje více než 35 zdokumentovaných zpráv o útocích na kostely a další místa bohoslužeb a věřící, včetně křesťanů a muslimů;

vzhledem k tomu, že armáda současně zintenzivňuje své tvrdé zásahy proti sdělovacím prostředkům v Myanmaru a s cílem umlčet sdělovací prostředky a potlačit svobodu projevu je stále větší počet novinářů vystaven svévolnému zatýkání, zadržování a žalobám; vzhledem k tomu, že junta stále více využívá nástroje sledování a cenzury prostřednictvím omezení telekomunikací a internetu; vzhledem k tomu, že junta k 21. lednu 2022 uvěznila 120 novinářů a tři zabila, čímž se Myanmar stal druhým nejvyšším věznitelem novinářů na světě; vzhledem k tomu, že armáda obvinila 12 zpravodajských médií z trestných činů a/nebo zrušila jejich licence;

vzhledem k tomu, že od převratu bylo zabito nejméně 27 odborářských aktivistů a bylo zatčeno 116 pracovníků a odborářů; vzhledem k tomu, že 16 organizací, které se zasazují o pracovní práva, bylo prohlášeno za nezákonné a mnoho z nich bylo nuceno přejít do ilegality, aby se ochránily; vzhledem k tomu, že dva týdny po převratu zavedla armáda významné změny trestního zákoníku a trestního řádu, které se staly hlavními právními předpisy používanými k obvinění osob, které se postavily proti vojenskému režimu, včetně odborových předáků a obránců pracovních práv;

vzhledem k tomu, že junta se skládá ze stejných sil, které zahájily genocidní útoky v roce 2017 a které pokračují v provádění genocidní politiky a segregace Rohingyů; vzhledem k tomu, že v Rakhinském státě stále žije přibližně 600 000 Rohingyů, kteří neustále čelí diskriminačním opatřením a praktikám, systematickému porušování základních práv, svévolnému zatýkání, věznění v přeplněných táborech pro vnitřně vysídlené osoby a výraznému omezování přístupu ke vzdělávání a zdravotní péči; vzhledem k tomu, že myanmarský zákon o občanství označuje Rohingye za „cizince“ nebo „zahraniční rezidenty“, a upírá jim tak státní občanství, což ještě zhoršuje jejich nejistou situaci; vzhledem k tomu, že pronásledování rohingyjské menšiny navzdory četným výzvám mezinárodního společenství neustalo;

vzhledem k tomu, že myanmarská junta odmítá seriózně vyšetřit případy porušení lidských práv Rohingyů a nehodlá vyvodit odpovědnost pachatelů těchto činů; vzhledem k tomu, že odpovědné orgány odmítají spolupracovat s mechanismy OSN; vzhledem k tomu, že to vedlo Mezinárodní trestní soud k zahájení vyšetřování konkrétně ve věci situace rohingyjské menšiny;

vzhledem k tomu, že vojenská junta zvýšila od prosince 2021 počet leteckých útoků na vesnice ve státech obývaných etnickými menšinami, přičemž tragicky zasáhla nejméně 200 000 civilistů; vzhledem k tomu, že podle OSN bylo v prosinci 2021 armádou zabito několik neozbrojených osob, včetně pěti nezletilých osob, které byly upáleny zaživa;

N.	vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN varoval před tím, že „nebezpečí rozsáhlého ozbrojeného konfliktu vyžaduje kolektivní přístup, aby v centru jihovýchodní Asie i mimo něj nevypukla vícerozměrná katastrofa“;

vzhledem k tomu, že v oblastech konfliktu je stále uvězněno více než 453 000 nově vysídlených osob, z nichž většina jsou ženy a děti, a dalších 370 400 osob, které již před únorem 2021 žily v podmínkách dlouhodobého vysídlení, a téměř jeden milion myanmarských uprchlíků, kteří se nacházejí v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že OSN odhaduje, že v Myanmaru potřebuje humanitární pomoc 14,4 milionu osob, z nichž 5 milionů jsou děti a 13,3 milionu lidí je ohroženo nedostatkem potravin a hladem, což je nárůst oproti 2,8 milionům před vojenským převratem; vzhledem k tomu, že v prosinci 2021 vydal Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí plán humanitární reakce na rok 2022, v němž se uvádí, že na humanitární pomoc zachraňující životy, kterou potřebuje 6,2 milionu lidí, je zapotřebí 826 milionů USD;

vzhledem k tomu, že režim vážně omezil a úmyslně ztížil přístup k humanitární pomoci a její distribuci, neboť zničil infrastrukturu v oblastech, které potřebují pomoc, zatkl zdravotnické pracovníky, připravil lidi o léky a kyslík a zatkl a zabil církevní představitele a místní dobrovolníky poskytující humanitární pomoc;

vzhledem k tomu, že humanitární situace v Myanmaru se zhoršila také nedbalým přístupem junty ke krizi způsobené koronavirem; vzhledem k tomu, že armáda využila opatření přijímaná v boji proti onemocnění COVID-19 k tvrdým zákrokům proti prodemokratickým aktivistům, obráncům lidských práv a novinářům; vzhledem k tomu, že junta uzavřela nemocnice a cíleně postupovala proti zdravotnickým pracovníkům, což v době, kdy v zemi prudce stoupl počet osob nakažených koronavirem, vedlo ke zhroucení zdravotnictví; vzhledem k tomu, že vojenské jednotky ničily zdravotnický materiál a zdravotnické vybavení a desítky zdravotnických zařízení obsadily, takže lidé v Myanmaru tato zařízení ze strachu ze zatčení nebo zastřelení nenavštěvovali; vzhledem k tomu, že přeplněné věznice a celkové zanedbávání zdraví vězňů přispěly ke zvýšení počtu infekcí COVID-19;

vzhledem k tomu, že armáda Tatmadaw a její generálové nelegálně získávají finanční prostředky z nezákonného prodeje dřeva, drahých kamenů, zemního plynu a ropy a čelí řadě obvinění z korupce; vzhledem k tomu, že dosud nejsou zavedena odpovídající opatření náležité péče, která by určovala zdroje drahokamů, které evropské podniky a spotřebitelé kupují; vzhledem k tomu, že příjmy z plynu jsou pro armádu největším zdrojem příjmů v cizí měně, a to v odhadované výši 1 miliardy USD ročně v podobě cel, daní, licenčních i jiných poplatků a dalších příjmů; vzhledem k tomu, že 19 mezinárodně působících bank investovalo více než 65 miliard USD do 18 společností, které mají přímé a dlouhodobé obchodní vazby buď na myanmarskou armádu, nebo na státní subjekty, nad nimiž se armáda snaží po převratu získat kontrolu;

vzhledem k tomu, že dne 21. února 2022 oznámila EU přijetí dalších sankcí vůči jednotlivcům a subjektům za jejich podíl na závažném porušování lidských práv v Myanmaru; vzhledem k tomu, že společnost Myanmar Oil and Gas Enterprise (MOGE), jeden ze subjektů uvedených na seznamu, je státem vlastněný podnik, který se po loňském převratu dostal pod kontrolu vojenské junty; vzhledem k tomu, že výjimka z režimu sankcí pro unijní hospodářské subjekty působící v odvětví těžby ropy a zemního plynu, které zůstávají v Myanmaru, výslovně povoluje uskutečňovat se společností MOGE finanční transakce;

vzhledem k tomu, že vojenská junta dostává z Číny a Ruska stíhací letouny a obrněná vozidla; vzhledem k tomu, že od loňského převratu jsou tyto stroje používány proti civilnímu obyvatelstvu; vzhledem k tomu, že Srbsko povolilo vývoz raket a dělostřeleckých zbraní pro myanmarskou armádu; vzhledem k tomu, že Čína a Rusko vyvíjejí velké politické, vojenské i hospodářské úsilí o legitimizaci junty; vzhledem k tomu, že obě tyto země, které jsou největšími dodavateli zbraní do Myanmaru, mají vazby na myanmarské ozbrojené síly; vzhledem k tomu, že obě tyto země opakovaně blokují pokusy Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na prohlášeních o situaci v Myanmaru,

U.	vzhledem k tomu, že myanmarská junta vyjádřila podporu Putinově válce na Ukrajině;

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru ve formálním prohlášení uvedl, že rozsáhlé systematické útoky ozbrojených sil namířené proti myanmarskému lidu pravděpodobně představují zločiny proti lidskosti a válečné zločiny podle mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN výslovně uvedl, že strůjci a pachatelé převratu a těchto porušení lidských práv by měli být pohnáni k odpovědnosti;

vzhledem k tomu, že Komise dosud nezahájila šetření podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení o systému GSP (11) s cílem pozastavit obchodní preference, kterých Myanmar využívá, jak to velkou většinou hlasů formálně požadoval Parlament, a to v červnu 2018, v září 2018, v září 2019, v únoru 2021 a v říjnu 2021;

důrazně odsuzuje státní převrat, který dne 1. února 2021 provedla armáda Tatmadaw pod vedením vrchního velitele Min Aung Hlainga, a následné brutální zločiny, hromadné zabíjení a rozsáhlé porušování lidských práv namířené proti myanmarskému obyvatelstvu;

vyzývá armádu Tatmadaw, aby plně respektovala výsledek demokratických voleb z listopadu 2020, obnovila civilní vládu a ukončila výjimečný stav; podporuje výbor zastupující svazový parlament (CRPH), vládu národní jednoty (NUG) a poradní radu národní jednoty (NUCC) jako jediné legitimní zástupce demokratických aspirací myanmarského lidu;

vyzývá myanmarskou armádu, aby okamžitě ukončila veškeré násilí a útoky proti myanmarskému lidu ve všech částech země, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila Aun Schan Su Ťij a všechny ostatní politické vězně, včetně náboženských vůdců, a aby podnikla kroky směrem k dialogu a usmíření se všemi dotčenými stranami, včetně vlády národní jednoty, výboru zastupujícího svazový parlament a zástupců všech dotčených etnických skupin, a zároveň zajistila plné dodržování základních svobod projevu, sdružování a pokojného shromažďování, jakož i náboženského vyznání nebo přesvědčení;

je zděšen zločiny, kterých se armáda Tatmadaw dopouští na etnických a náboženských skupinách v Myanmaru; ostře odsuzuje útoky jednotek této armády v Karenském, Kajaském, Kačjinském, Šanském a Čjinském státě a v regionech Magwe a Sagaing, které vedou k rozsáhlému vysídlování, úmrtí civilistů, včetně dětí, ničení církevních budov a k dalším formám porušování lidských práv a humanitárního práva;

znovu odsuzuje toto porušování lidských práv a systematické a rozsáhlé útoky namířené proti Rohingyům; podtrhuje, že EU bude i nadále pozorně sledovat kroky vojenského vedení zaměřené proti menšinám v této zemi, včetně Rohingyů;

kritizuje pronásledování křesťanů v zemi; naléhavě vyzývá armádu Tatmadaw, aby přestala zabíjet a zatýkat křesťany a skoncovala s ostřelováním kostelů a s raziemi v těchto církevních budovách; zdůrazňuje, že mezinárodní společenství vyjádřilo hluboké znepokojení nad násilnými útoky na křesťanská společenství v Myanmaru;

odsuzuje veškeré násilné zákroky junty proti občanům země, jakož i jiné formy šikany, zejména jsou-li namířeny proti obráncům lidských práv, aktivistům občanské společnosti a novinářům; vyjadřuje politování nad omezováním práva na svobodu projevu a dalších lidských práv; naléhavě vyzývá juntu, aby zrušila veškerá omezení telekomunikací a internetu, včetně blokování internetových stránek nezávislých médií a platforem sociálních médií;

důrazně odsuzuje a odmítá veškeré sexuální a genderově podmíněné násilí páchané armádou jako součást záměrné strategie zastrašování, terorizování a trestání civilního obyvatelstva, včetně etnických menšin; odsuzuje veškeré formy násilí páchaného na ženách, které představuje závažné porušení lidských práv a důstojnosti žen a dívek;

odsuzuje stále častější porušování pracovních práv, zejména v oděvním průmyslu, a útoky a násilí namířené proti odborovým svazům a obráncům lidských práv; vyzývá k okamžitému ukončení násilí proti pracovníkům a odborovým svazům a k ochraně práv odborů a jejich členů, včetně práva na svobodné fungování;

10.

odsuzuje útoky vojenských orgánů na zdravotnické pracovníky a zdravotnická zařízení i jejich reakci na pandemii COVID-19; naléhavě vyzývá juntu, aby obnovila strategii boje proti šíření nákazy a systém trasování kontaktů a zajistila, aby lidé měli přístup ke zdravotnickým službám a očkovacím látkám; žádá Komisi, aby zintenzivnila svou podporu v tomto směru, a to i poskytováním dávek očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, a aby zaručila, že se dostanou k občanům Myanmaru;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že Rada bezpečnosti OSN neprojednala návrh rezoluce o Myanmaru, a vyzývá členské státy EU a Evropskou službu pro vnější činnost, aby zvýšily tlak na Radu bezpečnosti OSN s cílem dosáhnout jednoty při přijímání cílených sankcí, včetně globálního zákazu cestování a zmrazení aktiv vedoucích představitelů junty a konglomerátů vlastněných armádou a uvalení globálního komplexního zbrojního embarga na Myanmar a pozastavení veškerých přímých i nepřímých dodávek, prodeje nebo transferu zbraní a výrobků dvojího užití, munice a dalšího vojenského a bezpečnostního vybavení, jakož i poskytování výcviku nebo jiné vojenské a bezpečnostní pomoci; vyzývá členské státy a přidružené země, aby zachovaly embargo na přímé a nepřímé dodávky, prodej a transfer veškerých zbraní, munice a dalšího vojenského, bezpečnostního a sledovacího zařízení a systémů, včetně jejich tranzitu, přepravy a zprostředkování, a také na poskytování výcviku, údržby nebo jiné vojenské a bezpečnostní pomoci; zdůrazňuje, že je třeba, aby Mezinárodní trestní soud situaci dále prošetřil;

12.

důrazně odsuzuje dodávky zbraní a vojenského vybavení armádě Tatmadaw ze strany Číny, Ruska a Srbska; zdůrazňuje, že země, které podobně jako Čína, Rusko a Srbsko dodávají myanmarské juntě zbraně, jsou přímo odpovědné za brutální zločiny, které jsou s těmito zbraněmi spáchány;

13.

důrazně odsuzuje skutečnost, že myanmarská junta podporuje nezákonnou válku Ruska na Ukrajině;

14.

domnívá se, že pětibodový konsensus sdružení ASEAN dosud nepřinesl žádné výsledky; vyzývá sdružení ASEAN, jeho členy a zejména jeho zvláštního vyslance v Myanmaru, aby proaktivněji využívali svého zvláštního postavení v Myanmaru, spolupracovali se zvláštním vyslancem OSN a se všemi zúčastněnými stranami, zejména s vládou národní jednoty a zástupci občanské společnosti, zvláště se ženami a etnickými skupinami, a prosazovali tak přinejmenším účinné a smysluplné provádění pětibodového konsensu s cílem dosáhnout v blízké budoucnosti udržitelného a demokratického řešení současné krize; vyjadřuje politování nad návštěvou kambodžského předsedy vlády Huna Sena u myanmarského vojenského vrchního velitele Mina Aunga Hlainga, jež se uskutečnila dne 7. ledna 2022 a díky níž získala junta legitimitu, jelikož se jednalo o první návštěvu junty ze strany předsedy vlády;

15.

naléhavě vyzývá všechny strany zapojené do krize v Myanmaru, aby zajistily bezpečný a neomezený přístup pro humanitární pomoc a umožnily přístup humanitárním pracovníkům; vyzývá Komisi, aby při poskytování humanitární pomoci upustila od pracovních vztahů s juntou, a zabránila jí tak v tom, aby humanitární pomoc zneužívala jako zbraň; žádá Komisi, aby přesměrovala a zintenzivnila humanitární pomoc, včetně podpory zdravotní péče, a to prostřednictvím přeshraničních kanálů, místních humanitárních sítí, poskytovatelů etnických služeb, komunitních organizací a organizací občanské společnosti; žádá Komisi, aby analyzovala způsob, jak nejlépe realizovat rozvojové projekty s těmito skupinami, a aby odpovídajícím způsobem nasměrovala rozvojovou pomoc;

16.

odsuzuje vytlačování uprchlíků sousedními státy zpět do Myanmaru, což je v rozporu se zásadou nenavracení; vyzývá sousední země, zejména Thajsko, Indii a Čínu, aby zajistily přístup k uprchlíkům překračujícím hranice; vyzývá tyto vlády, aby zajistily, že humanitárním organizacím a místním organizacím občanské společnosti bude umožněn vstup do oblastí s vnitřně vysídlenými osobami podél jejich hranic s Myanmarem;

17.

vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby urychleně splnily své finanční závazky vyplývající z plánu humanitární reakce OSN v Myanmaru na rok 2021;

18.

vítá čtyři kola sankcí EU v souvislosti s vojenským převratem a následnými represemi; naléhavě vyzývá Radu, aby na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, zařadila Státní správní radu jako subjekt namísto jejích jednotlivých členů; vítá rozhodnutí EU zařadit společnost MOGE na seznam subjektů, na něž se vztahují sankce; vyzývá Radu, aby zrušila výjimku, která unijním hospodářským subjektům působícím v odvětví těžby ropy a zemního plynu, které zůstávají v Myanmaru, výslovně povoluje uskutečňovat se společností MOGE finanční transakce, a naléhavě vyzývá členské státy, aby tuto výjimku neuplatňovaly; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy EU, aby v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv zajistily, že stažení společností EU, které dodržují sankce, nebude pro juntu přínosem, mimo jiné tím, že objasní, že akcie společností nelze v rámci prosazování sankcí prodat společnosti MOGE ani jiným podnikům junty ani je na ně převést; zdůrazňuje zásadní význam další mezinárodní koordinace s podobně smýšlejícími jurisdikcemi; vyzývá Radu, aby se v dalším kole sankcí rovněž zaměřila na rezervy centrální banky; zdůrazňuje, že by to vyžadovalo zmrazení aktiv a zákaz mezinárodních finančních převodů ve prospěch dvou bank ve vlastnictví státu, a to Myanmar Foreign Trade Bank a Myanmar Investment and Commercial Bank;

19.

naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby prozkoumaly všechny možnosti k dosažení spravedlnosti a odpovědnosti za závažné mezinárodní zločiny spáchané bezpečnostními silami, včetně zločinů proti lidskosti spáchaných po převratu, jakož i zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy spáchaných v Rakhinském státě a dalších etnických státech v průběhu desetiletí, a to tím, že podpoří Radu bezpečnosti OSN, aby tuto záležitost postoupila Mezinárodnímu trestnímu soudu, formálně podpoří žalobu proti Myanmaru, kterou Mezinárodnímu soudnímu dvoru předložila Gambie v souvislosti s Úmluvou o zabránění a trestání zločinu genocidia, a budou nadále zajišťovat plné financování a podporu nezávislého vyšetřovacího mechanismu pro Myanmar;

20.

vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, zda by mělo být zahájeno šetření ohledně stažení systému „Vše kromě zbraní“ s cílem pozastavit obchodní preference, kterých Myanmar v některých odvětvích požívá, zejména v případě společností patřících členům myanmarské armády, a aby Parlament řádně informovala o krocích, které je třeba učinit;

21.

zdůrazňuje, že místní a nadnárodní podniky působící v Myanmaru musí dodržovat lidská práva a přestat pachatelům umožňovat jejich porušování; důrazně v tomto ohledu vyzývá podniky se sídlem v EU, aby zajistily, že nebudou mít žádné vazby na myanmarské bezpečnostní síly či na jejich jednotlivé členy nebo subjekty, které jsou jimi vlastněny či ovládány, a aby přímo ani nepřímo nepřispívaly k zásahům armády proti demokracii a lidským právům;

22.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení legitimnímu prezidentovi a vládě národní jednoty Myanmaru, výboru zastupujícímu svazový parlament Pyidaungsu Hluttaw, státní poradkyni Myanmaru, ozbrojeným silám Tatmadaw, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, členským státům sdružení ASEAN, generálnímu tajemníkovi sdružení ASEAN, Mezivládní komisi sdružení ASEAN pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi OSN, zvláštnímu zpravodaji OSN pro stav lidských práv v Myanmaru, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a Radě OSN pro lidská práva.

(1) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 134.

(2) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 112.

(3) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 109.

(4) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 80.

(5) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 124.

(6) Úř. věst. C 171, 6.5.2021, s. 12.

(7) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 135.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0417.

(9) Úř. věst. L 40, 21.2.2022, s. 8.

(10) Úř. věst. L 147, 30.4.2021, s. 17.

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/198

P9_TA(2022)0080

Ničení kulturního dědictví v Náhorním Karabachu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o ničení kulturního dědictví v Náhorním Karabachu (2022/2582(RSP))

(2022/C 347/18)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Arménii a Ázerbájdžánu,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2006 o kulturním dědictví v Ázerbájdžánu (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021 (2),

—

s ohledem na společné prohlášení předsedkyně delegace pro vztahy s jižním Kavkazem, stálého zpravodaje Evropského parlamentu pro Arménii a stálé zpravodajky Evropského parlamentu pro Ázerbájdžán ze dne 9. prosince 2021 o nařízeních Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021 ve věcech Arménie vs. Ázerbájdžán,

—	s ohledem na zprávy Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) a Rady Evropy,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. března 2020 nazvané „Politika Východního partnerství po roce 2020: posílení odolnosti – východní partnerství, které je přínosné pro všechny“ (JOIN(2020)0007),

—	s ohledem na hospodářský a investiční plán pro země Východního partnerství,

—	s ohledem na prohlášení spolupředsedů Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 11. listopadu 2021, v němž znovu zdůrazňují význam ochrany historických a kulturních památek v tomto regionu,

—	s ohledem na nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 21. června 2021 o přístupu EU ke kulturnímu dědictví během konfliktů a krizí,

—	s ohledem na úmluvu UNESCO ze dne 16. listopadu 1972 o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví,

—	s ohledem na deklaraci UNESCO ze dne 17. října 2003 týkající se úmyslného ničení kulturního dědictví,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

—	s ohledem na Evropskou kulturní úmluvu, revidovanou Evropskou úmluvu o ochraně archeologického dědictví a Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, jichž jsou Arménie a Ázerbájdžán smluvními stranami,

—

s ohledem na Haagskou úmluvu z roku 1954 o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, jíž jsou Arménie a Ázerbájdžán smluvními stranami, a na její protokol, který se vztahuje na okupovaná území, a na druhý protokol o posílení ochrany kulturních statků, který zakazuje „jakoukoli změnu kulturního statku nebo jeho užití, jejímž účelem je zakrýt nebo zničit kulturní, historické nebo vědecké důkazy“,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

—	s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace ze dne 21. prosince 1965,

—	s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že ničení či znesvěcování jakýchkoli památek nebo předmětů kulturního, náboženského nebo národního dědictví je v rozporu se zásadami Evropské unie;

vzhledem k tomu, že po příměří uzavřeném dne 9. listopadu 2020 se 1 456 zejména arménských památek dostalo pod kontrolu Ázerbájdžánu; vzhledem k tomu, že během války v roce 2020 způsobil Ázerbájdžán úmyslně značné škody na arménském kulturním dědictví, především při ostřelování kostela v Qazançı/Šahkertu, chrámu Krista Spasitele v Šuše/Šuši, a že během konfliktu i po jeho skončení došlo ke zničení, změně funkce nebo poškození dalších kostelů a hřbitovů, například kostela Matky Boží poblíž města Mekhakavan a kostela sv. Jiljí v obci Mataghis v Náhorním Karabachu; vzhledem k tomu, že prezident Alijev během své návštěvy arménského kostela z 12. století ve městě Tsakuri přislíbil, že odstraní jeho arménské nápisy;

vzhledem k tomu, že podle deklarace UNESCO z roku 2003, která se týká úmyslného ničení kulturního dědictví, je kulturní dědictví důležitou součástí kulturní identity společenství, skupin a jednotlivců a sociální soudržnosti, a proto může mít jeho úmyslné ničení nepříznivé důsledky pro lidskou důstojnost a lidská práva;

D.	vzhledem k tomu, že ničení památek kulturního dědictví, artefaktů a předmětů přispívá k eskalaci nepřátelských akcí, vzájemné nenávisti a rasových předsudků mezi společnostmi i v jejich rámci;

E.	vzhledem k tomu, že respektování menšin, včetně ochrany jejich kulturního dědictví, je součástí evropské politiky sousedství; vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství si klade za cíl vytvořit s Arménií a Ázerbájdžánem partnerství na základě společných hodnot;

F.	vzhledem k tomu, že poslední ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu a jeho okolí skončil po dosažení dohody o úplném příměří v Náhorním Karabachu a v oblasti kolem něj mezi Arménií, Ázerbájdžánem a Ruskem, která byla podepsána dne 9. listopadu 2020 a vstoupila v platnost dne 10. listopadu 2020;

G.	vzhledem k tomu, že v Náhorním Karabachu se nachází řada kostelů, mešit, kamenných křížů a hřbitovů;

vzhledem k tomu, že dne 7. prosince 2021 Mezinárodní soudní dvůr ve svém nařízení uvedl, že Ázerbájdžán „musí přijmout veškerá nezbytná opatření k prevenci a trestání vandalismu a znesvěcování arménského kulturního dědictví, mimo jiné kostelů a jiných míst pro konání bohoslužeb, památek, pamětihodností, hřbitovů a artefaktů“; vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr nařídil Arménii a Ázerbájdžánu, aby „přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit podněcování k rasové nenávisti a její podpoře“; vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr nařídil Ázerbájdžánu, aby „ochránil před násilím a fyzickou újmou všechny osoby zadržené v souvislosti s konfliktem v roce 2020, které zůstávají ve vazbě“; vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr ve svých nařízeních uvedl, že „obě strany se musí zdržet jakéhokoli jednání, které by mohlo zhoršit nebo rozšířit soudní spor nebo ztížit jeho urovnání“;

vzhledem k tomu, že UNESCO znovu zdůraznilo povinnost zemí chránit kulturní dědictví v souladu s ustanoveními Haagské úmluvy z roku 1954 o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a navrhlo vyslat nezávislou odbornou delegaci s cílem vytvořit předběžný soupis významných kulturních statků jako první krok k účinné ochraně kulturního dědictví v tomto regionu;

J.	vzhledem k tomu, že ochrana kulturního dědictví hraje klíčovou úlohu při prosazování trvalého míru podporou tolerance, mezikulturního a mezináboženského dialogu a vzájemného porozumění, demokracie a udržitelného rozvoje;

vzhledem k tomu, že kulturní statky mají značný kulturní, umělecký, historický a vědecký význam a musí být chráněny před nezákonným přivlastňováním, poškozováním a ničením; vzhledem k tomu, že arménské kostely a kláštery jsou součástí nejstaršího křesťanského dědictví na světě a součástí společného dědictví lidstva;

L.	vzhledem k tomu, že před Mezinárodním soudním dvorem byla vznesena závažná obvinění z účasti ázerbájdžánských orgánů na ničení hřbitovů, kostelů a historických památek v Náhorním Karabachu;

vzhledem k tomu, že dlouhotrvající konflikt má katastrofální dopad na kulturní dědictví Náhorního Karabachu a celého regionu; vzhledem k tomu, že za posledních 30 let Ázerbájdžán nevratně poškodil náboženské a kulturní dědictví, zejména v Nachičevanské autonomní republice, kde bylo zničeno 89 arménských kostelů, 20 000 hrobů a více než 5 000 náhrobků; vzhledem k tomu, že se tak děje i v bývalých oblastech konfliktu, které Arménie vrátila Ázerbájdžánu, kde došlo mimo jiné k téměř úplnému zničení a vyrabování měst Ağdam a Füzuli;

vzhledem k tomu, že válka v Náhorním Karabachu vedla k poškození nebo ke zničení ázerbájdžánského kulturního dědictví, včetně kulturních a náboženských památek, které zde zůstaly po odchodu Ázerbájdžánců, kteří museli opustit své domovy v tomto regionu; vzhledem k tomu, že tyto památky byly buď zničeny, částečně poškozeny, zanedbány nebo byly rozebrány na stavební materiál;

vzhledem k tomu, že odstranění stop arménského kulturního dědictví v oblasti Náhorního Karabachu bylo dosaženo nejen jeho poškozením či zničením, ale také na základě falzifikace dějin a snah o jeho prezentaci jako tzv. Kavkazské Albánie; vzhledem k tomu, že dne 3. února 2022 ministr kultury Ázerbájdžánu Anar Karimov oznámil, že byla vytvořena pracovní skupina odpovědná za odstranění „fiktivních stop napsaných Armény na albánských náboženských chrámech“;

důrazně odsuzuje přetrvávající politiku Ázerbájdžánu, kdy se tato země snaží v rozporu s mezinárodním právem a nedávným rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora o vymazání a popírání existence arménského kulturního dědictví v Náhorním Karabachu a v jeho okolí;

je si vědom toho, že ničení arménského kulturního dědictví je součástí širšího schématu systematické politiky armenofobie prováděné na státní úrovni, historického revizionismu a nenávisti vůči Arménům, které prosazují ázerbájdžánské orgány, včetně dehumanizace, glorifikace násilí a územních nároků vůči Arménské republice, jež ohrožují mír a bezpečnost na jižním Kavkazu;

zdůrazňuje, že kulturní dědictví má všeobecný rozměr coby svědectví o dějinách, které nelze oddělit od identity národů a které musí mezinárodní společenství chránit a zachovat pro příští generace; vyzdvihuje důležitost bohatého kulturního dědictví tohoto regionu; naléhavě vyzývá všechny státy, aby přijaly nezbytná opatření a zajistily zachování nehmotného kulturního dědictví, které se nachází na území pod jejich kontrolou; s politováním konstatuje, že konflikty v oblasti Náhorního Karabachu vedly ke zničení, drancování a plenění společného kulturního dědictví, což podnítilo další nedůvěru a nevraživost;

připomíná, že historický revizionismus a znehodnocování či ničení kulturního a náboženského dědictví jsou v rozporu s nařízením Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021 i s usnesením Parlamentu ze dne 20. května 2021 (3);

stejně jako Úřad žalobce Mezinárodního soudního dvora si je vědom toho, že kulturní dědictví je jedinečným a důležitým svědectvím o kultuře a identitě národů a že poškozování a ničení ať už hmotného, či nehmotného kulturního dědictví představuje pro postižené komunity i pro mezinárodní společenství jako celek ztrátu;

vítá, že UNESCO hraje při ochraně kulturního dědictví a propagaci kultury jako nástroje, který sbližuje lidi a podporuje dialog, ústřední úlohu;

vítá návrh této organizace vyslat do regionu nezávislou odbornou delegaci a vyzývá k bezodkladnému uskutečnění této mise; zdůrazňuje, že Ázerbájdžán musí zajistit volný přístup ke všem památkám kulturního dědictví, aby mohla tato delegace vypracovat soupis památek na místě a zjistit, co se s nimi stalo;

důrazně trvá na tom, aby Ázerbájdžán umožnil zástupcům organizace UNESCO přístup k památkám kulturního dědictví na území pod svou kontrolou, aby bylo možné pokročit při vypracovávání uvedeného soupisu, a aby zajistil jejich ochranu; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby před příjezdem hodnotící delegace UNESCO nezasahoval na místech, kde se nachází arménské kulturní dědictví, a aby zásahy v místech těchto arménských památek kulturního dědictví konzultoval před jejich realizací s arménskými a mezinárodními odborníky na oblast kulturního dědictví, se kterými by měl úzce spolupracovat; požaduje plnou obnovu těchto i jiných zničených památek a větší zapojení mezinárodního společenství, zejména organizace UNESCO, do ochrany míst světového dědictví v tomto regionu;

vyzývá EU, aby se aktivně účastnila snah o ochranu ohroženého kulturního dědictví v Náhorním Karabachu, zejména tím, že využije mechanismy, které by usnadnily organizaci UNESCO získat informace na místě; vybízí všechny iniciativy, včetně soukromých, aby pomáhaly při zachování tohoto dědictví; navrhuje, aby se k získání satelitních snímků, které by pomohly zjistit venkovní stav ohrožených památek v tomto regionu, využívalo Satelitní středisko Evropské unie (SatCen);

10.

zdůrazňuje, že je nutné k ochraně historického a kulturního dědictví přistupovat s ohledem na širší rámec řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem a konečné stanovení statusu Náhorního Karabachu; v této souvislosti vyzývá Ázerbájdžán, aby upustil od svých maximalistických cílů, militaristického přístupu a územních nároků vůči Arménii a aby se v dobré víře zapojil do jednání o konečném statusu Náhorního Karabachu, která probíhají pod záštitou Minské skupiny OBSE;

11.

zdůrazňuje, že je nutné neprodleně přijmout opatření stanovená v nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021; poukazuje na to, že mezinárodní společenství by mělo okamžitě reagovat na veškeré nové případy ničení kulturního dědictví nebo jeho úprav;

12.

vyzývá Ázerbájdžán, aby plně provedl předběžné rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, zejména tím, že „přestane potlačovat arménský jazyk, ničit arménské kulturní dědictví či jinak odstraňovat historickou arménskou kulturní přítomnost nebo bránit Arménům v návštěvě těchto památek a jejich využívání“ a že „obnoví veškeré arménské kulturní a náboženské objekty a místa a vrátí všechny artefakty a předměty“;

13.

znovu vyzývá EU, aby do akčních plánů, kterými se řídí partnerství mezi EU a Arménií a Ázerbájdžánem, což jsou země, které se účastní evropské politiky sousedství, začlenila doložku o ochraně archeologických a historických lokalit;

14.

zdůrazňuje, že dodržování práv menšin, včetně respektování historického, náboženského a kulturního dědictví, je základním předpokladem účinného provádění evropské politiky sousedství a vytvoření podmínek, které by vedly k poválečné obnově, skutečnému usmíření a dobrým sousedským vztahům mezi Arménií a Ázerbájdžánem;

15.

vyzývá vládu Ázerbájdžánu a Arménie, aby s podporou mezinárodního společenství zajistily účinné vyšetření všech údajných případů porušování mezinárodního práva, včetně ochrany kulturního dědictví;

16.

vyzývá EU a členské státy, aby pokračovaly v podpoře činnosti mezinárodních organizací, která se zaměřuje na ochranu kulturního a náboženského dědictví;

17.

vyzývá EU a členské státy, aby i nadále podporovaly poskytování okamžité humanitární pomoci;

18.

vyzývá EU a členské státy, aby v Arménii a Ázerbájdžánu podporovaly organizace občanské společnosti, které skutečně přispívají k usmíření;

19.

vyzývá EU, UNESCO, Radu Evropy a OBSE, aby společně vybízely ke snaze o zachování kulturního a náboženského dědictví a podporovaly ji;

20.

vyzývá Komisi, aby využila veškerých svých možností k zabránění vandalismu, ničení nebo úprav kulturního dědictví v Náhorním Karabachu;

21.

zdůrazňuje, že z hlediska vybudování základu udržitelného míru v tomto regionu mají zásadní význam snahy mezinárodního společenství o zachování kulturního dědictví;

22.

pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládě a parlamentu Arménie, vládě a parlamentu Ázerbájdžánu, generálnímu tajemníkovi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, generální ředitelce UNESCO a generálnímu tajemníkovi OSN.

(1) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 421.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2022)0039.

(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2021 o válečných zajatcích po posledním konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem (Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 156).

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/202

P9_TA(2022)0081

Zpráva o občanství EU pro rok 2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zprávě o občanství EU pro rok 2020: posílení postavení občanů a ochrana jejich práv (2021/2099(INI))

(2022/C 347/19)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 2, 6 a 9–12 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a na články 18–25 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—	s ohledem na článek 21 a články 39–46 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—	s ohledem na petiční právo Evropského parlamentu zakotvené v čl. 24 odst. 2 a článku 227 Smlouvy o fungování EU a v článku 44 Listiny,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (1) (směrnice o volném pohybu),

—

s ohledem na směrnici Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky (2), a na směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se stanoví kodex Společenství o vízech (dále jen „vízový kodex“) (4),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (5),

—	s ohledem na směrnici Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (6),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2020 s názvem „Zpráva o občanství EU pro rok 2020: Posílení postavení občanů a ochrana jejich práv“ (COM(2020)0730),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2020 podle článku 25 Smlouvy o fungování EU nazvanou „O pokroku na cestě ke skutečnému občanství EU v letech 2016–2020“ (COM(2020)0731),

—

s ohledem na výsledky veřejné konzultace Komise z roku 2020 o právech spojených s občanstvím EU a na výsledky bleskového průzkumu Eurobarometr č. 485 o občanství a demokracii v Evropské unii zveřejněné v červenci 2020, z nichž vyplývá, že během pandemie COVID-19 se mnoho občanů EU potýká s obtížemi při přístupu ke zdravotní péči, službám péče o děti, informacím o omezeních na hranicích atd.,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Zpráva o občanství EU za rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny“ (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se občanství EU (8),

—	s ohledem na zprávu Komise ze 17. června 2020 o dopadu demografických změn,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (9),

—	s ohledem na strategii Komise pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030,

—	s ohledem na zelenou knihu o stárnutí ze dne 27. ledna 2021 nazvanou: „Podpora mezigenerační solidarity a odpovědnosti“ (COM(2021)0050),

—	s ohledem na informační zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2019 o skutečných právech osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu,

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 24. listopadu 2020 o schengenském systému a opatřeních přijatých během krize způsobené onemocněním COVID-19 (10) a ze dne 17. září 2020 nazvané „COVID-19: Koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh“ (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2020 o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize způsobené onemocněním COVID-19 (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2020 o řešení míry bezdomovectví v Evropské unii (14),

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 17. prosince 2020 o evropské občanské iniciativě „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“ (15) a ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU (16),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021o právech osob LGBTIQ v EU (17),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 s názvem „Ochrana osob se zdravotním postižením prostřednictvím petic: získané poznatky“ (18),

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 11. března 2021 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2019 (19) a ze dne 16. ledna 2020 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018 (20),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o výsledku jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019 (21),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2021 o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2020 (22),

—	s ohledem na zprávu Petičního výboru Parlamentu (PETI) nazvanou „Zapojení občanů: petiční právo, právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa“ (A9-0018/2022),

—	s ohledem na zprávu výboru PETI o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2020 (A9-0342/2021),

—

s ohledem na veřejná slyšení o záležitostech souvisejících s občanstvím EU, která výbor PETI pořádá od roku 2018, zejména na slyšení ze dne 26. května 2021 na téma „Interinstitucionální vztahy při nakládání s peticemi: úloha Evropské komise“, ze dne 29. října 2020 na téma „Občanství Unie: posílení postavení, začlenění, účast“, které výbor PETI uspořádal společně s Výborem pro právní záležitosti, Výborem pro ústavní záležitosti a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), ze dne 1. února 2018 na téma „Práva občanů po brexitu“, které výbor PETI uspořádal společně s Výborem pro zaměstnanost a sociální věci a výborem LIBE, a ze dne 21. února 2018 na téma „Evropská občanská iniciativa: posouzení návrhu nového nařízení o evropské občanské iniciativě předloženého Komisí“, které výbor PETI uspořádal společně s Výborem pro ústavní záležitosti,

—	s ohledem na veřejné slyšení na téma „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“, které dne 15. října 2020 uspořádaly Výbor pro kulturu a vzdělávání a výbor LIBE ve spolupráci s výborem PETI,

—	s ohledem na meziparlamentní setkání výborů dne 27. listopadu 2018, které společně uspořádaly výbor PETI a Výbor pro právní záležitosti na téma „Posílení postavení parlamentů a prosazování občanských práv při provádění a uplatňování práva Unie“,

—

s ohledem na studie zadané v letech 2019, 2020 a 2021 tematickou sekcí pro občanská práva a ústavní záležitosti na žádost výboru PETI s názvem „Posílení úlohy a dopadu petic jako nástroje participativní demokracie – zkušenosti získané za 10 let od vstupu v platnost Lisabonské smlouvy z perspektivy občanů“ (29. října 2021), „Překážky bránící volnému pohybu duhových rodin v EU“ (8. března 2021), „Překážky bránící účasti v místních a evropských volbách v rámci EU“ (15. září 2020) a „Úspěchy Petičního výboru ve volebním období 2014–2019 a budoucí výzvy“ (3. července 2019),

—	s ohledem na seminář o právech osob LGBTI+ v EU konaný dne 22. března 2021 a seminář o právech osob se zdravotním postižením konaný dne 28. října 2020, které uspořádala tematická sekce pro občanská práva a ústavní záležitosti pro výbor PETI,

—	s ohledem na Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (23) (dále jen „dohoda o vystoupení“),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0019/2022),

A.	vzhledem k tomu, že občanství EU je jedním z nejhmatatelnějších úspěchů EU a poskytuje občanům EU soubor základních práv, včetně volného pohybu v EU, práva podílet se na demokratickém životě EU a práva na ochranu před diskriminací, a to při zajištění rovných příležitostí;

vzhledem k tomu, že brexit zdůraznil význam práv spojených s občanstvím EU a jejich zásadní úlohu v každodenním životě milionů občanů EU a zvýšil povědomí v EU o možné ztrátě těchto práv a jejích důsledcích, jak je patrné z velkého počtu petic předložených občany EU žijícími ve Spojeném království a občany Spojeného království pobývajícími v některé ze zemí EU ve věci důsledků brexitu pro jejich status občanů EU;

C.	vzhledem k tomu, že jednou z hodnot, na nichž je Unie založena, je právní stát, a vzhledem k tomu, že jeho ochrana zaručuje základní práva a demokracii;

D.	vzhledem k tomu, že jedním ze základních kamenů EU je volný pohyb, který umožňuje každému občanovi EU žít, pracovat nebo studovat a mít přístup ke zdravotní péči v kterémkoli členském státě;

E.	vzhledem k tomu, že aktivní občanství je lépe zajištěno, jsou-li uspokojeny základní potřeby občanů; vzhledem k tomu, že je proto velmi důležitá ochrana poskytovaná minimální mzdou, která je současně předpokladem pro dosažení cíle EU nikoho neopomíjet;

F.	vzhledem k tomu, že lidé, kteří se potýkají s nejistými pracovními a životními podmínkami, se často cítí být marginalizováni a méně, pokud vůbec, se účastní společenského života, občanské společnosti a voleb;

G.	vzhledem k tomu, že lidé bez domova nejen že čelí nejistým životním podmínkám, ale také mají často jen omezený nebo nemají žádný přístup k informacím o svých právech a nástrojích na jejich obranu;

H.	vzhledem k tomu, že definice zranitelných, znevýhodněných nebo nedostatečně zastoupených skupin se v jednotlivých členských státech značně liší a mohou dokonce záviset na politické a sociální situaci v členském státě v daném okamžiku;

vzhledem k tomu, že řada přeshraničních a sezónních pracovníků čelí obtížným, nezdravým a nebezpečným pracovním podmínkám, nejistotě zaměstnání a nedostatečnému nebo neexistujícímu sociálnímu zabezpečení a přístupu k sociálním dávkám; vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků pochází ze zranitelných sociálních skupin a regionů; vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 nejistou situaci řady přeshraničních a sezónních pracovníků ještě zhoršila a vytvořila mezery v provádění stávajících právních předpisů na jejich ochranu;

vzhledem k tomu, že rozšíření onemocnění COVID-19 přineslo řadu nebývalých výzev pro volný pohyb v EU, neboť mnoho členských států zavedlo jako mimořádné opatření cestovní omezení a kontroly na vnitřních hranicích; vzhledem k tomu, že občané EU předložili značný počet petic, v nichž vyjádřili vážné znepokojení ohledně dopadu vnitrostátních mimořádných opatření na svobodu cestování, práce a studia v zahraničí a na možnost budovat a udržovat přeshraniční rodinné vazby;

K.	vzhledem k tomu, že pandemie má obzvlášť negativní dopad na situaci osob se zdravotním postižením a starších osob a výrazně omezuje jejich schopnost uplatňovat svá práva;

vzhledem k tomu, že výbor PETI obdržel značný počet petic vyjadřujících znepokojení ohledně diskriminace osob LGBTIQ v EU, a zejména pak duhových rodin (tj. rodin, kde je alespoň jeden člen příslušníkem LGBTIQ), při výkonu jejich svobody pohybu v EU, jež má nepříznivé důsledky pro práva a zájmy jejich dětí;

vzhledem k tomu, že podle článku 21 Listiny je výslovně zakázána „diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci“ jako primární vyjádření občanství EU; vzhledem k tomu, že tato zásada je zároveň rozhodující pro úspěšné uplatňování svobody pohybu, jak dokládají výše uvedené petice;

vzhledem k tomu, že přibližně 50 milionů osob v EU patří k národnostní menšině nebo menšinové jazykové komunitě; vzhledem k tomu, že Komise nepřijala žádné legislativní kroky v reakci na evropskou občanskou iniciativu „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“, a to navzdory skutečnosti, že ji podpořila velká většina poslanců EP;

O.	vzhledem k tomu, že udělování a odnětí občanství zůstává v pravomoci členských států;

vzhledem k tomu, že petice dokládají, že mobilní občané a rezidenti EU se stále potýkají s obtížemi při uplatňování svých volebních práv z důvodu administrativní zátěže a byrokratických a jazykových překážek v některých členských státech, ale také kvůli zkresleným informacím nebo nedostatečné spolupráci ze strany orgánů některých členských států;

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením stále čelí právním, praktickým a fyzickým překážkám při účinném výkonu svého práva volit a být volen a práva na přístup k informacím o volebních předpisech, postupech, programech a rozpravách ve formátech přizpůsobených potřebám osob s různými formami zdravotního postižení, a jsou tudíž ve volbách i nadále nedostatečně zastoupeny; vzhledem k tomu, že údaje o volební účasti méně zastoupených skupin jsou stále nedostatečné;

vzhledem k tomu, že právo občanů EU podílet se na demokratickém životě EU se neomezuje na právo volit nebo kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že Smlouvy poskytují řadu participativních nástrojů, jejichž cílem je podnítit občany k přímé spolupráci s EU, včetně petičního práva, práva obracet se na evropského veřejného ochránce práv a práva předložit evropskou občanskou iniciativu;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech EU nejsou osoby bez státní příslušnosti s povolením k dlouhodobému pobytu plně zapojeny do demokratické účasti, a zejména jsou zbaveny práva účastnit se obecních a/nebo evropských voleb; vzhledem k tomu, že Komise nevydala doporučení týkající se sbližování rovnosti menšin bez státní příslušnosti, jako jsou Romové, avšak toto téma bylo předmětem evropské občanské iniciativy „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“;

T.	vzhledem k tomu, že EU musí v souladu s dohodou o vystoupení chránit občany EU pobývající ve Spojeném království;

U.	vzhledem k tomu, že starší lidé jsou angažovanou skupinou občanů, kteří významným a hodnotným způsobem přispívají společnosti tím, že se účastní dobrovolných činností, sociálních iniciativ a péče o závislé osoby a jejich podpory;

V.	vzhledem k tomu, že podmínkou přístupu ke zboží a službám, včetně veřejných služeb, jsou ve stále rostoucí míře digitální dovednosti;

vzhledem k tomu, že digitální transformace přináší příležitosti všem generacím a zároveň pro ně představuje hrozbu, zejména pokud jde o starší osoby; vzhledem k tomu, že technologické změny mohou mít negativní dopad na starší osoby, které nemají dostatečné znalosti, dovednosti a přístup k digitálním technologiím; vzhledem k tomu, že starší lidé jsou často obětí diskriminace, násilí, izolace a osamělosti, vyloučení a omezení své autonomie v důsledku zavádění digitálních řešení, která neberou v úvahu jejich potřeby;

bere na vědomí zprávu Komise s názvem „Zpráva o občanství EU pro rok 2020 – Posílení postavení občanů a ochrana jejich práv“ a vítá její trvalý závazek prosazovat práva občanů EU, a to i prostřednictvím pravidelného posuzování příležitostí a překážek pro uplatňování občanských práv osob ze znevýhodněných skupin, včetně osob se zdravotním postižením a starších osob; vyjadřuje politování nad tím, že pouze dvě z osmnácti opatření navržených Komisí jsou legislativní povahy; zdůrazňuje, že je zapotřebí provést komplexní posouzení práv občanů EU a přijmout přesně definované, konkrétní závazky, opatření a legislativní iniciativy na příští tři roky; zdůrazňuje, že konečným cílem podávání zpráv o občanství EU v souladu s postupem podle článku 25 SFEU by bylo přijmout konkrétní iniciativy zaměřené na konsolidaci práv a svobod občanů v rámci statutu občanství EU, podobně jako je tomu v evropském pilíři sociálních práv, včetně základních práv a svobod zakotvených v Listině, sociálních práv stanovených v evropském pilíři sociálních práv a hodnot stanovených v článku 2 Smlouvy o EU, jež vymezují prvky evropského „veřejného prostoru“, včetně mimo jiné modelu správy relevantního pro tento veřejný prostor, důstojnosti, svobody, právního státu, demokracie, plurality, tolerance, spravedlnosti, solidarity, rovnosti a nediskriminace, jež by byly zohledněny při budoucí reformě Smluv;

vítá, že se Komise znovu zaměřila na dodržování zásad právního státu v členských státech;

zdůrazňuje, že klíčovými prvky právního státu jsou nezávislé soudnictví, přístup ke spravedlnosti, svoboda projevu, svoboda přístupu k informacím, svoboda získávat a šířit informace a pluralita sdělovacích prostředků; vyzývá Komisi, aby tyto klíčové hodnoty EU, jsou-li členskými státy porušovány, chránila;

poukazuje na to, že veškeré nástroje, které zasahují do práva na soukromí a do ochrany osobních údajů, musí mít nejen právní základ, ale také musí být nezbytné a přiměřené, jak vyžaduje obecné nařízení o ochraně osobních údajů a Listina;

připomíná, že svoboda pohybu, přestože stojí v samém jádru projektu EU, je vážně zasažena bezprecedentní zdravotní krizí způsobenou pandemií COVID-19 a souvisejícími vnitrostátními mimořádnými opatřeními, včetně cestovních omezení a dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích; opakuje, že tato opatření měla výrazně negativní dopad na soukromý, pracovní a rodinný život a hospodářské a sociální podmínky, o čemž svědčí vysoký počet petic; zdůrazňuje, že veškerá vnitrostátní mimořádná opatření by měla být úměrná jejich původnímu cíli, kterým je omezení šíření onemocnění COVID-19; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby i nadále sledovala opatření týkající se onemocnění COVID-19 a jejich dopad na práva vyplývající z občanství EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby postupně zrušily vnitrostátní mimořádná opatření, jakmile již nebudou nezbytná; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 má negativní dopad na životní podmínky a duševní zdraví občanů, zejména mladých lidí a starších osob;

připomíná, že vystoupení Spojeného království z EU se dotklo především občanů EU pobývajících ve Spojeném království a státních příslušníků Spojeného království pobývajících v jednom z 27 členských států EU na konci přechodného období; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala řádné provádění části druhé dohody o vystoupení týkající se práv občanů s cílem plně a účinně chránit práva občanů, kteří využili své svobody pohybu před koncem přechodného období;

je znepokojen mnoha překážkami, s nimiž se stále potýkají duhové rodiny, když uplatňují své právo přestěhovat se do jiného členského státu, kdy tyto překážky vyplývají z rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se uznávání párů stejného pohlaví a vztahu mezi rodičem a dítětem; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly doporučení stanovená v usnesení Parlamentu o právech osob LGBTIQ v EU, včetně jeho výzvy Komisi, aby přezkoumala, zda všechny členské státy dodržují rozsudek Soudního dvora ze dne 5. června 2018 ve věci C-673/16, Relu Adrian Coman a spol. v. Inspectoratul General pentru Imigrări a Ministerul Afacerilor Interne (24), a aby tento rozsudek začlenily do nadcházející revize pokynů týkajících se volného pohybu z roku 2009;

vyjadřuje politování nad tím, že možnosti opravných opatření, jež mají rodiče a děti k dispozici v případě rozchodu či rozvodu, nejsou ve všech členských státech stejné, v důsledku čehož se stovky rodičů v Evropě obrátily na Petiční výbor se žádostí, aby je v jejich přeshraničních sporech týkajících se dětí a v případech únosů dětí jejich rodiči podpořil; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systémy sledování případů dětí v přeshraniční péči, které budou nediskriminační a které budou plně respektovat základní práva dítěte;

připomíná, že svoboda pohybu není ohrožena pouze významnými celosvětovými událostmi; na základě velkého počtu petic obdržených v této věci s politováním konstatuje, že občané EU, dlouhodobě pobývající rezidenti, kteří jsou občany jiného členského státu, a rodinní příslušníci občanů EU, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, se při přestěhování do jiného členského státu stále setkávají s právními, správními a praktickými překážkami, zejména pokud jde o získávání povolení k pobytu, občanské nebo sociální záležitosti, jako je rodinné právo nebo důchody, koordinaci systémů sociálního zabezpečení, přístup ke zdravotnickým službám, zdravotní pojištění, vzdělávání a daňové režimy a uznávání odborných kvalifikací; zdůrazňuje, že tyto překážky často zahrnují diskriminační administrativní požadavky nebo svévolné požadavky předložit dokumenty, které se v jiných členských státech obvykle nevydávají; zdůrazňuje, že tyto překážky často vyplývají z toho, že ve směrnici o volném pohybu chybí jasná definice některých pojmů, jako je „komplexní zdravotní pojištění“ nebo „dostatečné prostředky“; vyzývá Komisi, aby se při monitorování provádění směrnice o volném pohybu zaměřila i na diskriminační správní postupy v členských státech, zejména na místní úrovni, aby přijala nezbytná donucovací opatření proti těmto praktikám a aby pojmy, které nejsou ve směrnici o volném pohybu jasně definovány, objasnila ve svých revidovaných pokynech; mimoto žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly další spolupráci v situacích, kdy pracovníci dostávají dávky a platí příspěvky v různých členských státech EU, posílením přeshraniční výměny informací mezi různými orgány sociálního zabezpečení tak, aby byly při výpočtu důchodových nároků řádně zohledněny všechny příspěvky;

10.

vyzývá členské státy, aby přijaly opatření v oblasti koordinace a spolupráce s cílem účinně řešit otázky týkající se dvojího zdanění registrace vozidel, daňové diskriminace a dvojího zdanění v přeshraničním kontextu a aby lépe zohledňovaly reálné podmínky přeshraniční mobility pracovníků; domnívá se, že problematika dvojího zdaňování není v dostatečné míře řešena stávajícími dvoustrannými daňovými dohodami ani jednostrannými kroky podniknutými členskými státy, a že je tedy třeba neprodleně přijmout společně dohodnutý postup na úrovni EU;

11.

vítá oznámení Komise, že hodlá přezkoumat pravidla týkající se konzulární ochrany; vyzývá Komisi, aby do tohoto přezkumu zahrnula posouzení dostupnosti konzulární ochrany pro osoby s různými formami zdravotního postižení; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila pomoc občanům EU z nezastoupených členských států; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly právo na konzulární ochranu pro osoby, kterým členský stát vydal cestovní doklad, i když nejsou občany tohoto státu;

12.

připomíná, že důležitou úlohu při zajišťování toho, aby byl prováděn evropský pilíř sociálních práv a nikdo nebyl opomenut, hrají minimální mzdy; poukazuje na nejisté podmínky, kterým čelí přeshraniční a sezónní pracovníci, zejména od vypuknutí krize způsobené onemocněním COVID-19; vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily problémy, jimž čelí přeshraniční a sezónní migrující pracovníci v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19, a aby zajistily, že všem pracovníkům v EU bude poskytnuta vysoká úroveň sociální ochrany a pracovní místa s důstojnými podmínkami a platem, a to i zajištěním účinného uplatňování a prosazování práva Unie v oblasti mobility pracovních sil a práva na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci; domnívá se, že tento přístup má zásadní význam pro to, aby se zabránilo marginalizaci občanů EU, aby se mohli plně a aktivně zapojit do našich demokracií a aby byla chráněna jejich práva vyplývající z občanství EU;

13.

konstatuje, že neexistence mechanismu vzájemného uznávání statusu osoby se zdravotním postižením je jedním z důvodů, proč osoby se zdravotním postižením čelí obtížím při uplatňování svých práv na volný pohyb, přístup ke vzdělání, k zaměstnání a ke kulturním statkům; podporuje vytvoření vzájemně uznávaného průkazu EU pro osoby se zdravotním postižením s cílem zajistit rovný přístup k určitým výhodám v rámci EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly evropský průkaz osob se zdravotním postižením s cílem zaručit osobám se zdravotním postižením svobodu pohybu;

14.

naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a podepsaly její opční protokol; naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s ratifikací této úmluvy přijala nezbytná opatření, která osobám se zdravotním postižením umožní plně uplatňovat svá práva občanů EU bez jakékoli formy diskriminace;

15.

je znepokojen marginalizací osob bez domova kvůli jejich obtížným životním podmínkám a nízké informovanosti; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření na ochranu těchto osob a jejich práv a informovaly je o těchto opatřeních prostřednictvím informačních kampaní, s cílem usnadnit jejich začlenění do společenského a politického života a občanské společnosti;

16.

vítá záměr Komise, který oznámila ve své zprávě o občanství EU pro rok 2020, aktualizovat směrnice o hlasovacích právech mobilních občanů EU v obecních a evropských volbách (směrnice Rady 94/80/ES a 93/109/ES); v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě nutné odstranit všechny překážky a obtíže, které brání mobilním občanům EU ve výkonu hlasovacích práv, a to i ze strany osob se zdravotním postižením, zlepšit a usnadnit poskytování informací o komunálních a evropských volbách a volebních postupech (případně prostřednictvím plně přístupné jednotné informační platformy pro celou EU), vybízet členské státy, zejména na místní úrovni, aby usnadnily výkon hlasovacích práv mobilních občanů EU, a prozkoumat a zavést možnosti distančního hlasování, včetně elektronického hlasování, s cílem zvýšit a usnadnit demokratickou účast; zdůrazňuje, že pro účely distančního hlasování musí členské státy zajistit transparentnost při navrhování a zavádění elektronických a internetových systémů a možnost provádět ruční nebo elektronické přepočítávání, aniž by byla ohrožena důvěrnost hlasování a ochrana osobních údajů v souladu s platnými právními předpisy Unie; připomíná, že v některých členských státech jsou osoby se zdravotním postižením, na něž se vztahují ochranná opatření, jako je opatrovnictví, automaticky vyloučeny z účasti na politickém životě, a tudíž jim je odpíráno právo volit; zdůrazňuje, že je třeba od tohoto drastického řešení upustit ve prospěch podpory osob se zdravotním postižením ve vybraných oblastech života; vítá v tomto ohledu prohlášení Komise, že bude spolupracovat s členskými státy a Parlamentem na zaručení politických práv osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními, a zejména na zajištění toho, aby bylo toto právo uplatněno při příštích volbách do Evropského parlamentu;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby si v rámci evropské sítě pro volební spolupráci vyměňovaly a aby prosazovaly osvědčené postupy, jak řešit konkrétní volební potřeby znevýhodněných skupin občanů s cílem zvýšit jejich účast ve volbách a zajistit, aby tito občané měli možnost účinně uplatnit svá volební práva v příštích evropských volbách; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu získat komplexní údaje o nedostatečně zastoupených kategoriích voličů a dohodnout se na základním souboru společných definic znevýhodněných skupin, které mohou zahrnovat skupiny, jako jsou osoby LGBTIQ, migranti a uprchlíci, lidé z nízkopříjmových domácností, rasové, etnické nebo jazykové menšiny a osoby se zdravotním postižením;

18.

dále připomíná, že předmětem peticí jsou často volební práva občanů EU žijících v zahraničí; poznamenává, že některé členské státy odpírají svým občanům právo volit ve vnitrostátních parlamentních volbách, jakmile se přestěhují do jiné země EU; je přesvědčen, že odebrání volebního práva občanům EU z důvodu jejich pobytu v zahraničí, spolu s neuznáním jejich práva volit ve vnitrostátních volbách v zemi bydliště, může být překážkou svobody pohybu a může vést k odepření základního práva na politickou účast; zdůrazňuje, že některé členské státy odpírají právo volit v místních a evropských volbách dlouhodobě pobývajícím rezidentům, kteří jsou občany jiného členského státu EU;

19.

zdůrazňuje, že více než 60 % respondentů, kteří se zúčastnili veřejných konzultací ke zprávě o evropském občanství za rok 2020, vyjádřilo názor, že občané nejsou dostatečně informováni o svých právech spojených s občanstvím EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe informovaly občany EU o jejich právech a povinnostech, a to ve formátech přístupných pro osoby s různými formami zdravotního postižení, a aby zajistily, že nárok na tato práva bude rovnocenně respektován v jejich zemi původu i v jakémkoli jiném členském státě; zdůrazňuje, že každá země by měla mít internetové stránky s informacemi o právech občanů EU a způsobu, jak navázat kontakt s poslanci EP a sledovat jejich hlasování a rozhodnutí;

20.

vybízí členské státy, aby ve školních osnovách věnovaly více prostoru politickému vzdělávání o záležitostech EU, mj. o právech občanů EU, a aby tomu přizpůsobily odbornou přípravu učitelů; domnívá se, že by členské státy měly prostřednictvím svých vzdělávacích systémů podporovat návštěvy žáků a studentů v orgánech EU; zdůrazňuje, že zásadní úlohu při poskytování informací budoucím občanům hraje dostupnost vzdělávání;

21.

uznává, že stávající uspořádání participativního rámce EU může vést u občanů k pochybnostem o tom, který kanál je pro jejich potřeby vhodnější, a odrazovat je tak od využívání dostupných nástrojů pro komunikaci s orgány EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly vhodné nástroje, jež zajistí, aby byli občané a obyvatelé EU plně informováni o svém právu předkládat petice Parlamentu a o svém právu obrátit se na evropského veřejného ochránce práv za účelem prosazování svých práv a oznamování případných porušení v souladu s článkem 44 Listiny a článkem 227 Smlouvy o fungování EU;

22.

vyzývá k vytvoření jednotného kontaktního místa online, které by soustřeďovalo všechny participativní nástroje EU a poskytovalo informace, poradenství a podporu při jednáních s EU ve všech úředních jazycích EU a ve formátech přístupných pro osoby s různými formami zdravotního postižení, aby mohli uživatelé nalézt a využít nejvhodnější nástroj, s cílem přiblížit občany Evropské unii a posílit jejich demokratickou účast; věří, že toto jednotné kontaktní místo by zefektivnilo využívání stávajících participativních nástrojů a zároveň plně uvolnilo jejich potenciál;

23.

znovu vyjadřuje podporu Konferenci o budoucnosti Evropy; je pevně přesvědčen, že tato konference je příležitostí k účasti občanů na demokratickém procesu EU na nejvyšší úrovni; opakuje svou výzvu, aby byla v rámci konference vypracována konkrétní doporučení, jimiž se budou orgány zabývat a promění je v činy; vyzývá všechny účastníky konference, aby zajistili, že její závěry budou skutečně uvedeny do praxe;

24.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států a jejich petičním výborům a veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(2) Úř. věst. L 368, 31.12.1994, s. 38.

(3) Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34.

(4) Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.

(5) Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1.

(6) Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.

(7) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 11.

(8) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 6.

(9) Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1.

(10) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 7.

(11) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 159.

(12) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 82.

(13) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 6.

(14) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 2.

(15) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 70.

(16) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 21.

(17) Prijaté texty, P9_TA(2021)0366.

(18) Přijaté texty, P9_TA(2021)0414.

(19) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 82.

(20) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 105.

(21) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 168.

(22) Přijaté texty, P9_TA(2021)0507.

(23) Úř. věst. C 384 I, 12.11.2019, s. 1.

(24) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. června 2018 ve věci Relu Adrian Coman a spol. v. Inspectoratul General pentru Imigrări a Ministerul Afacerilor Interne, C-673/16, EU:C:2018:385.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/211

P9_TA(2022)0082

Spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 s doporučeními Komisi o spravedlivém a jednoduchém zdanění podporujícím strategii oživení (kroky EP v návaznosti na červencový akční plán Komise a jejích 25 iniciativ v oblasti DPH, zdanění právnických a fyzických osob) (2020/2254(INL))

(2022/C 347/20)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o řádné daňové správě v EU i mimo ni (COM(2020)0313),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 nazvané „Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“ (COM(2016)0148),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Rok od vypuknutí pandemie COVID-19: reakce v oblasti fiskální politiky“ (COM(2021)0105),

—

s ohledem na návrhy Komise čekající na přijetí, zejména na návrh směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob, návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (1), soubor předpisů o zdanění digitální ekonomiky (2) a na postoj Evropského parlamentu k těmto návrhům,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 nazvané „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—	s ohledem na probíhající činnost inkluzivního rámce OECD/G20 pro akční plán na řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) z října 2015,

—	s ohledem na prozatímní zprávu inkluzivního rámce OECD/G20 o daňových problémech plynoucích z digitalizace přijatou v roce 2018 a na jeho pracovní program pro nalezení konsenzuálního řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky, který byl přijat v květnu 2019,

—	s ohledem na zprávy o plánech prvního a druhého pilíře přijaté v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 dne 14. října 2020, jakož i na výsledky ekonomické analýzy a posouzení dopadů provedené OECD,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 s názvem „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

—	s ohledem na výroční zprávu Komise o zdanění 2021 – přezkum daňových politik v členských státech EU, GŘ TAXUD, 18. května 2021,

—	s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu s názvem „Zdanění nadnárodních společností v Evropě“, útvar pro evropské záležitosti a útvar pro fiskální záležitosti, 2021, č. 21/12.

—	s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20 věnovaných mezinárodním daňovým záležitostem,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii (3),

—

s ohledem na svá usnesení týkající se zvláštního výboru TAXE ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (TAX 1) (4), ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (TAX 2) (5) a ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (TAX 3) (6),

—	s ohledem na své usnesení a doporučení ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (PANA) (7),

—	s ohledem na svou zprávu o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky (2020/2046(INI)),

—	s ohledem na svou zprávu o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování) (2020/2258(INI)),

—	s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0024/2022),

vzhledem k tomu, že bezprecedentní dopad a rozsah krize COVID-19 na ekonomiku vedl k poklesu daňových příjmů a ke zvýšení dluhu a fiskálních výdajů na ochranu společnosti a ekonomiky a vede k prudkému nárůstu veřejného dluhu; vzhledem k tomu, že vyhýbání se daňovým povinnostem, daňové podvody a daňové úniky oslabují veřejné příjmy, udržitelnost veřejných financí, daňové systémy i daňovou spravedlnost; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité potírat vyhýbání se daňovým povinnostem a zachovat daně na úrovních, které podporují udržitelný růst hospodářství, ale i hospodářské a sociální oživení Unie a řešení dlouhodobějších problémů, jako je stárnutí obyvatelstva, ekologická transformace a digitalizace ekonomiky, a zároveň je nutné nedopustit, aby byly ohroženy přiměřené daňové příjmy;

vzhledem k tomu, že se daňové zatížení přesunulo z majetku na příjmy, z kapitálu na příjmy z pracovní činnosti a spotřebu, z nadnárodních podniků na malé a střední podniky (MSP) a z finančního sektoru do reálné ekonomiky a že došlo také k přesunu daňového zatížení od mobilnějších k méně mobilním daňovým poplatníkům;

vzhledem k tomu, že rychlé oživení vyžaduje důraznou reakci hospodářské a fiskální politiky prostřednictvím reforem a investic a mimo jiné prostřednictvím: i) zajištění skutečně rovných podmínek pro daňové poplatníky a podniky, omezení nebo odstranění daňových výhod, které nespravedlivě znevýhodňují MSP, včetně snížení byrokracie v zájmu podpory konkurence, domácího obchodu i obchodu v rámci jednotného trhu, kterou by mělo usnadnit jednoduché, spravedlivější, digitální a předvídatelnější daňové prostředí; ii) zajištění daňových příjmů pro členské státy, aby mohly financovat oživení, přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku, snížení zadlužení v poměru k HDP a stimulaci investic, a iii) zajištěním spravedlivého zdanění podniků a občanů, které posílí transparentnost a důvěru ve společnosti i spravedlivou hospodářskou soutěž na základě dohodnutých standardů a koordinovaných a digitalizovaných systémů pro podávání zpráv;

vzhledem k tomu, že akční plán Komise pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení („akční plán“) je součástí širší daňové strategie Unie týkající se daně z přidané hodnoty (DPH) a zdanění podniků a fyzických osob; vzhledem k tomu, že akční plán stanoví dvojí přístup, který kombinuje opatření pro boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům a zjednodušující kroky, jejichž účelem je odstranit zbytečné překážky a administrativní zátěž pro daňové poplatníky, zejména jednotlivé občany a MSP;

E.	vzhledem k tomu, že MSP tvoří 99 % podniků v Unii a vytvářejí dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru, avšak náklady na dodržování daňových předpisů pro ně představují 30 % daňového zatížení, zatímco pro velké společnosti představují tyto náklady pouze 2 % daňového zatížení;

F.	vzhledem k tomu, že je třeba budovat větší vzájemnou důvěru a spolupráci mezi daňovými orgány členských států a napříč členskými státy je třeba sdílet osvědčené postupy týkající se vnitrostátních systémů podávání zpráv;

G.	vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě o výměně daňových informací v EU z roku 2021 (8) uvedl, že výměna informací mezi členskými státy je zastaralá, nepřesná a neúplná;

vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní pravidla pro daň z příjmů právnických osob již s ohledem na digitalizaci a globalizaci ekonomiky nevyhovují; vzhledem k tomu, že vývoj digitalizace a větší závislost na nehmotných aktivech a zvýšení jejich výskytu v hodnotových řetězcích vytvářejí možnosti i výzvy, pokud jde o sledovatelnost hospodářských operací a zdanitelných plnění, včetně toho, že umožňují provádění praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména pokud se jedná o operace přeshraniční nebo probíhající mimo Unii;

vzhledem k tomu, že zdanění právnických osob by se mělo řídit zásadou zdanění zisku tam, kde je vytvářen, a že harmonizovanější a koordinovanější přístup k systému tohoto zdanění v celé Unii by mohl poskytnout více možností pro boj proti nekalé konkurenci způsobené škodlivými daňovými praktikami, které narušují fungování jednotného trhu a často vedou k nesprávnému přidělování zdrojů;

vzhledem k tomu, že lepší spolupráce mezi unijními a vnitrostátními daňovými orgány a větší transparentnost zdaňování právnických osob mohou zvýšit výběr daní a dodržování předpisů a jsou rovněž nezbytné pro posílení spravedlivé konkurenceschopnosti na jednotném trhu, což zefektivní práci daňových orgánů; vzhledem k tomu, že využívání technologií a digitalizace zaměřené na účinnější použití dostupných údajů mohou podpořit účinnost a transparentnost daňových orgánů, snížit náklady na dodržování předpisů a zvýšit důvěru veřejnosti; vzhledem k tomu, že pokrok dosažený v oblasti digitalizace z hlediska daňových poplatníků i daňových orgánů nabízí alternativy k tomu, jak systematicky řešit některé daňové podvody, a může také usnadnit zdanění pohyblivých daňových základů;

Obecné úvahy o akčním plánu Komise pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení

vítá akční plán a podporuje jeho důkladné provádění; konstatuje, že většina z 25 opatření se týká DPH, což je na místě s ohledem na vysoké ztráty příjmů v oblasti DPH a potřebu podporovat podniky, zejména malé a střední; domnívá se však, že za účelem doplnění konkrétních legislativních návrhů by mělo být provedeno posouzení dopadů, aby bylo možné lépe vyhodnotit potenciální dopady na daňové poplatníky a podniky; vítá dohodu o sazbách DPH, které bylo nedávno dosaženo v Radě, nicméně je i nadále znepokojen tím, že konečný režim DPH nezískal v Radě podporu; vyzývá Komisi, aby akční plán prověřila s ohledem na mezinárodní vývoj na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) / skupiny G20 a v souvislosti s pandemií koronaviru;

domnívá se, že rozhodnutí Komise zrealizovat iniciativy zaměřené na posílení spolupráce mezi daňovými orgány a na větší harmonizaci procesních pravidel na celém jednotném trhu má zásadní význam; vítá iniciativu Komise týkající se programu EU pro spolupráci při dodržování předpisů jako metodu pro prosazení užší spolupráce mezi daňovými orgány a podniky a doporučuje zavedení jasných pravidel způsobilosti a fungování, jakož i případné rozšíření programu o otázky související s DPH; vítá a se zájmem očekává legislativní iniciativu Komise týkající se zavedení společného standardizovaného celounijního systému úlev na srážkové dani u zdroje, jenž by byl doprovázen mechanismem pro výměnu informací a spolupráci mezi daňovými správami; v tomto ohledu a v reakci na nedávná odhalení skandálu Cum-Ex a globální daňovou dohodu OECD/G20 vyzývá Komisi, aby posoudila případné výhody minimální efektivní sazby srážkové daně; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby opět zahájila diskuse o zablokované revizi směrnice Rady 2003/49/ES (9) (směrnice o úrocích a licenčních poplatcích);

vítá návrh Komise na modernizaci, zjednodušení a harmonizaci požadavků v oblasti DPH s využitím vykazování transakcí v reálném čase a elektronické fakturace; konstatuje, že toto vykazování musí být vstřícné k daňovým poplatníkům a zároveň musí daňovým správám zajistit přehled o různých transakcích v reálném čase, což usnadní prevenci a odhalování podvodů a rizikových hospodářských subjektů; domnívá se, že požadavky na podávání zpráv a daňové formuláře by se měly ve všech členských státech sbližovat; je přesvědčen, že používání nástroje pro vytěžování dat zvaného analýza transakčních sítí (TNA) představuje jednu z dostupných možností, jak omezit daňové podvody, a podporuje jeho další rozvoj a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy;

připomíná, že veškerá daňová opatření, ať již dočasná, či nikoli, by neměla narušovat investiční rozhodnutí a měla by sloužit jako nástroj na podporu plnění cílů Unie, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, včetně podpory konkurenceschopnosti evropských podniků; zdůrazňuje, že požadavky na podávání zpráv by neměly hospodářským subjektům, zejména MSP, způsobovat nepřiměřený nárůst administrativních nákladů; konstatuje, že k účinnému řešení ztráty daňových příjmů může být zapotřebí kvalitnějších údajů a případně i jejich větší množství; trvá na zásadě, že veškeré údaje shromážděné daňovými orgány od daňových poplatníků v souladu s právy těchto poplatníků musí být členským státům poskytnuty pouze jednou a musí být chráněny maximálním zabezpečením a současně musí být dodrženy právní předpisy na ochranu údajů; poukazuje na potenciál datových a digitálních nástrojů snížit byrokracii a zjednodušit různé povinnosti daňových poplatníků, zejména povinnosti týkající se podávání přiznání k DPH a souhrnných hlášení, a konstatuje, že umělá inteligence a různé druhy softwaru by měly být využívány za účelem maximalizace účinnosti využívání údajů; konstatuje, že je nutné i nadále vyvíjet snahy o posílení správní spolupráce mezi členskými státy s cílem omezit podvody a daňové úniky; domnívá se, že za účelem vytvoření účinnějšího systému je nutné nejen zvýšit kvantitu vyměňovaných údajů, ale zlepšit také jejich kvalitu;

zdůrazňuje, že různorodost daňových předpisů členských států představuje těžko zvladatelný problém, zejména pro MSP a začínající podniky, které působí nebo chtějí začít obchodovat na jednotném trhu, neboť se musí vyrovnat až s 27 různými daňovými systémy; domnívá se, že náležitou pozornost je třeba věnovat vyšším nákladům na dodržování předpisů, které vznikají MSP; zdůrazňuje, že MSP by neměly být dále znevýhodňovány finanční zátěží spojenou s fungováním v rámci různých vnitrostátních systémů a že výhody jednotného trhu by jim měly být snadno dostupné;

zdůrazňuje, že strategie udržitelného oživení by měla zohlednit udržitelnost přetrvávajících nízkých úrokových sazeb a rostoucí inflaci v celé Unii; domnívá se, že daňové zatížení by se nemělo přesouvat z kapitálových zisků na práci, jak k tomu dochází nyní; v tomto ohledu se domnívá, že by se měla věnovat větší pozornost velkému počtu mobilních pracovníků;

znovu připomíná význam finančních prostředků z nástroje „NextGenerationEU“ pro hospodářské oživení Unie a zdůrazňuje příležitost využít nástroj pro oživení a odolnost k fiskálním reformám a k investicím do spravedlivějšího, udržitelnějšího a digitalizovanějšího fiskálního systému; připomíná, že program Fiscalis na období 2021–2027, jehož rozpočet činí 269 milionů EUR, má bojovat proti daňovým podvodům a podporovat výběr daní pro potřeby unijního rozpočtu a rozpočtů členských států tím, že pomůže vnitrostátním daňovým orgánům k lepší spolupráci v boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;

bere na vědomí, že ztráta příjmů v důsledku mezinárodních daňových úniků fyzických osob činila v roce 2016 podle odhadů 46 miliard EUR; všímá si stávajících narušení jednotného trhu způsobených škodlivými daňovými praktikami, které představují škodlivou daňovou soutěž; konstatuje, že spolu s akčním plánem bylo zveřejněno sdělení Komise o řádné správě daňových záležitostí v EU a mimo ni, které se zaměřuje na potřebnou reformu kodexu chování EU pro zdanění podniků a na kritéria zakotvená v unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí; vyjadřuje politování nad tím, že obě záležitosti uvízly v Radě na mrtvém bodě; bere na vědomí výsledek zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), které se konalo dne 8. prosince 2021; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že ministrům financí členských států se nepodařilo shodnout se na reformě kodexu chování EU pro zdanění podniků z roku 1997, a připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování); opakuje, že podporuje záměr Komise rozšířit pole působnosti Skupiny pro kodex chování i na další druhy režimů a obecné aspekty vnitrostátních systémů zdanění právnických osob, a vybízí Komisi, aby více propracovala koordinační mechanismy, například postupy vzájemného hodnocení v rámci Skupiny pro kodex chování; doporučuje, aby do kodexu byly zahrnuty preferenční režimy daně z příjmu fyzických osob tak, aby kodex řešil i zvláštní režimy občanství nebo opatření k přilákání mimořádně mobilních bohatých jednotlivců a tzv. „digitálních nomádů“, která mohou potenciálně výrazně narušovat jednotný trh; vyzývá Komisi, aby v rámci daňového sympozia chystaného na rok 2022 analyzovala narušení jednotného trhu a navrhla přiměřená nápravná opatření;

Hybné síly změn

zastává názor, že pro účinné návrhy způsobů, jak efektivně snížit daňové ztráty, je nezbytné lépe odhadovat celkové daňové ztráty v Unii a provést podrobnou analýzu jejich systematických příčin; zdůrazňuje, že lepší dostupnost údajů předkládaných podniky, jednotlivci a daňovými správami může významně přispět k lepším odhadům; podtrhuje význam databáze OECD pro statistiku daní z příjmů právnických osob a přínos členských států k této databázi; dále lituje skutečnosti, že Rada nesdělila Evropskému parlamentu nezbytné informace v rámci zprávy o provádění Výboru pro rozvojovou pomoc OECD; zdůrazňuje, že podvody s DPH, jako jsou „kolotočové podvody“, mají přímý dopad na vlastní zdroje z DPH a tudíž na složení příjmů Unie (10); zdůrazňuje, že typy podvodů s DPH jsou rozmanité a případně se mění tak, aby se přizpůsobily novému právnímu rámci, jako je navrhovaný „konečný systém“; vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy ke koordinovaným snahám o zavedení společného systému pro shromažďování statistických údajů o kolotočových podvodech s DPH; poukazuje na to, že takový systém by mohl vycházet z postupů, které se v některých členských státech již používají; bere na vědomí vytvoření Evropské daňové observatoře a vyzývá Komisi, aby poskytla nezávislé posouzení vykonané práce a popsala způsoby, jak dále rozvíjet tuto přípravnou akci, kterou inicioval Evropský parlament na základě pilotního projektu ročního rozpočtu Unie;

10.

připomíná, že daňová transparentnost, spravedlnost a jistota založená na jasných příslušných právech a povinnostech je hlavní zásadou, na níž je třeba budovat vzájemnou důvěru mezi daňovými poplatníky a daňovými správami; v této souvislosti podporuje formální zakotvení charty práv daňových poplatníků, větší jednotnost pravidel pro daňovou rezidenci fyzických osob a větší výměnu informací; vyjadřuje přesvědčení, že je třeba zvážit další rozvoj účinného evropského mechanismu řešení sporů a zjistit, kde jsou v mechanismu mezery; domnívá se, že výsledky sporů by měly být zveřejňovány ve formě shrnutí, v němž by kromě jiných podstatných, avšak nikoli obchodně citlivých, informací byla uvedena i výsledná efektivní sazba daně, kterou daňový poplatník zaplatil;

11.

konstatuje, že nové pracovní režimy, jako je práce na dálku, přinášejí pracovníkům i zaměstnavatelům výzvy i příležitosti; zdůrazňuje naléhavou potřebu lépe definovat pojem daňového rezidentství pro fyzické osoby s ohledem na nové pracovní režimy, které se rychle vyvinuly v důsledku pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že členské státy stále používají odlišná kritéria pro určení statusu daňové rezidence, čímž vzniká riziko dvojího zdanění nebo dvojího nezdanění; v této souvislosti připomíná akční plán, v němž Komise oznámila, že v letech 2022/2023 předloží legislativní návrh, který vyjasní, kde mají být daňoví poplatníci, kteří působí v Unii přes hranice, považováni za rezidenty pro daňové účely; se zájmem očekává tento návrh Komise, jehož cílem by mělo být jednotnější určování daňové rezidence na jednotném trhu;

12.

se zájmem očekává návrh Komise uvedený ve směrnici o správní spolupráci v oblasti daní (DAC8) a spočívající v rozšíření automatické výměny informací o kryptoaktiva; v tomto ohledu připomíná doporučení přijatá Evropským parlamentem, na něž odkazuje zpráva o provádění směrnice o správní spolupráci v oblasti daní; domnívá se, že daňová jistota by byla posílena, kdyby členské státy chápaly stejným způsobem daňové politiky, pobídky a praktiky, které nenarušují jednotný trh; vyzývá Komisi, aby předložila analýzu pokynů nebo jiných opatření, která by mohla přispět k dosažení tohoto cíle;

13.

vítá opatření přijatá Komisí v oblasti předcházení sporům o dvojí zdanění DPH a jejich řešení;

14.

konstatuje, že rozhodovací proces Unie nepodporuje změny, neboť daňová politika je výsadou jednotlivých států a řídí se jednomyslností; připomíná, že článek 116 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu ze strany členských států je třeba odstranit; vyjadřuje politování nad tím, že současná situace někdy vede k nerovnému nebo nejednotnému uplatňování daňových předpisů a zpožďuje harmonizaci daňových postupů nebo standardů v celé Unii; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily harmonizovanější a soudržnější daňová pravidla a jejich uplatňování, chránily fungování jednotného trhu a zajistily zásadu „danit tam, kde se vytváří zisk“; lituje skutečnosti, že takové návrhy, jako je společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, revize směrnice o úrocích a licenčních poplatcích a reforma kodexu chování pro zdaňování podniků, zůstaly v Radě zablokovány;

15.

v této souvislosti připomíná sdělení Komise s názvem „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“; konstatuje, že navzdory tomu, že článek 116 SFEU je navržen v akčním plánu, v daňových záležitostech zatím nebyl použit, ovšem umožnil by účinnější rozhodování v Radě; vyzývá Komisi, Evropský parlament a Radu, aby se v kontextu Konference o budoucnosti Evropy a v souvislosti s ochranou finančních zájmů Unie dále zabývaly rozhodovacím procesem, který se používá při rozhodování o daňových politikách;

16.

zdůrazňuje význam rychlé výměny informací mezi členskými státy pro boj proti daňovým podvodům; vítá návrh na Eurofisc 2.0 uvedený v akčním plánu Komise, podle něhož má být více rozvinuta síť Eurofisc; důrazně podporuje návrh Komise rozšířit ji na přímé daně; podporuje Eurofisc v tom, aby se stal centrem Unie pro daňové informace, které by nesloužilo jen účelům DPH; připomíná, že Eurofisc, jakožto síť odborníků Unie na boj proti podvodům, musí být v zájmu své účinnosti posílen a musí mu být poskytnuty dostatečné zdroje na to, aby mohl provádět společné analýzy rizik, koordinovat vyšetřování a spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), zejména pokud jde o vyšetřování podvodů v oblasti DPH;

17.

s napětím očekává revizi směrnice Rady 2011/64/EU (11), jak ji Komise oznámila ve svém balíčku opatření pro spravedlivé a jednoduché zdanění; upozorňuje na velké cenové rozdíly mezi členskými státy, které motivují k přeshraničním nákupům; dále upozorňuje na výskyt nových výrobků, jako jsou elektronické cigarety, zahřívané tabákové výrobky a nové tabákové výrobky; se zájmem očekává ambiciózní revizi týkající se sazeb, jejímž záměrem bude více podpořit plnění cílů v oblasti zdraví;

Výzvy v oblasti daňové politiky Unie týkající se DPH

18.

konstatuje, že současný unijní systém DPH je stále příliš složitý – zejména pro MSP – a náchylný k podvodům, přičemž hospodářským subjektům vznikají vysoké náklady na dodržování předpisů (12); konstatuje, že v členských státech jsou přijímána různá opatření proti daňovým podvodům; připomíná, že je třeba urychleně řešit modernizaci systému DPH a přechod na soudržnější systém DPH v celé Unii (13);

19.

zdůrazňuje, že řešení výpadku ve výběru DPH a daňových podvodů by mělo být v ekonomice po pandemii COVID-19 pro Unii a členské státy naléhavou prioritou; vyjadřuje znepokojení nad úrovní výpadku ve výběru DPH, která se v roce 2018 odhadovala přibližně na 140 miliard EUR, z čehož 50 miliard EUR souviselo s přeshraničními daňovými úniky a podvody; se znepokojením konstatuje, že podle hodnocení Komise by se výpadek ve výběru DPH mohl kvůli krizi COVID-19 zvýšit na více než 160 miliard EUR; konstatuje, že složitá struktura výpadku příjmů z DPH vyžaduje více opatření, která budou přizpůsobena konkrétním prvků faktorů, jež tento výpadek způsobují;

20.

zdůrazňuje, že současný systém DPH je i nadále roztříštěný, což značně administrativně zatěžuje podniky, zejména ty, které provádějí přeshraniční operace, a MSP, snižuje výhody plynoucí z existence na jednotném trhu a rovněž způsobuje náklady členským státům v podobě možných ztrát příjmů; konstatuje, že Komise by v nových návrzích měla zohlednit specifické potřeby MSP a v relevantních případech vytvořit rovné podmínky, mj. zavedením požadavků založených na prahové hodnotě;

21.

vítá zřízení jednotného kontaktního místa v Unii, jehož cílem je zjednodušit dodržování daňových předpisů, a to zejména snížením nejistoty na jednotném trhu a omezením nákladů na přeshraniční operace, a které umožňuje přeshraničním hospodářským subjektům snazší plnění povinností v oblasti DPH při prodeji v rámci elektronického obchodu v Unii; vybízí Komisi, aby posoudila, jak rozšířit pole působnosti jednotného kontaktního místa na širší škálu služeb, zejména s ohledem na všechny transakce se zbožím mezi podniky a spotřebiteli a převod vlastních zásob, což umožní společnostem registrovat se k DPH pouze v jedné zemi; vítá návrh na jedinou registraci k DPH;

22.

bere na vědomí iniciativu Komise přezkoumat současné osvobození finančních služeb a pojištění od DPH, zejména v návaznosti na vystoupení Spojeného království z Unie a na revizi vnitrostátních pravidel v této oblasti; zdůrazňuje, že tento přezkum by měl zajistit, aby pravidla DPH pro finanční služby odpovídala současné digitální ekonomice, včetně finančních technologií, a aby byly zachovány rovné mezinárodní podmínky pro společnosti v Unii;

23.

konstatuje, že Komise v akčním plánu popsala „dobře koncipovaný daňový systém, který hraje důležitou úlohu při podpoře ekologické transformace“, jenž by mohl pomoci dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu; v této souvislosti očekává návrh na revizi sazeb DPH v oblasti osvobození osobní dopravy, jak Komise oznámila ve svém balíčku opatření pro spravedlivé a jednoduché zdanění; zdůrazňuje, že je třeba vyvážit skladbu daní, aby se postupně minimalizoval dopad zdanění práce na pracovníky a aby se přešlo na spravedlivější daňový systém;

24.

se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech neplatí obecné osvobození věcných darů od DPH, což způsobuje, že podniky ničí spotřební zboží, zejména vrácené zboží, ačkoli takové osvobození je podle směrnice Rady 2006/112/ES (14) možné; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny pro členské státy, v nichž objasní, že osvobození věcných darů od DPH je slučitelné se stávajícími právními předpisy Unie o DPH, dokud členské státy nepřijmou návrh směrnice Rady (COM(2018)0020, zejména její čl. 98 odst. 2;

25.

vyzývá Komisi, aby analyzovala a prozkoumala možnosti využití technologií, například umělé inteligence a různých softwarů jejich aplikací na vykazování DPH v reálném nebo téměř reálném čase u transakcí B2B, přičemž je nutno zohlednit ochranu údajů a důvěrnost; konstatuje, že nejlepšího výsledku bude dosaženo, pokud budou nástroje pro analýzu údajů zavedeny a uplatňovány v rámci jednotného trhu nebo pokud budou standardy pro toto podávání zpráv stanoveny v celé Unii současně;

26.

vítá zahájení činnosti EPPO v červnu 2021;

27.

vítá analýzu transakčních sítí a podporuje navázání posílené spolupráce mezi členy sítě Eurofisc s cílem rychle odhalit podvody kolotočového typu; vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k účinnějšímu využívání nástroje analýzy transakčních sítí (TNA) a zaměřila se na kvalitu poskytovaných údajů, neboť tento nástroj představuje klíčový nástroj v boji proti podvodům v oblasti DPH; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby přezkoumala, jak členské státy nástroj TNA používají, a pomohla jim při zavádění pokynů pro osvědčené postupy; domnívá se, že má-li dojít ke snížení nákladů daňových poplatníků na dodržování předpisů, měly by být poskytované údaje generovány automatizovaným digitalizovaným systémem hlášení údajů daňovými poplatníky daňovým orgánům (15) (například systémem elektronické fakturace uvedeným v příloze);

Probíhající reformy mezinárodního daňového systému a daňového systému Unie

28.

konstatuje, že odhadovaný výpadek příjmů (16) v důsledku vyhýbání se placení daní z příjmů právnických osob se snížil o přibližně 35 miliard EUR ročně oproti předchozím odhadům Komise, které před zavedením opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) činily 50-70 miliard EUR, a že zde existuje souvislost mezi zlepšením a legislativním úsilím Komise zaměřeným na oblast vyhýbání se daňovým povinnostem; bere na vědomí provádění směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem z roku 2019 a požaduje, aby Komise vypracovala hodnotící zprávu o jejím dopadu a provádění; zdůrazňuje, že situace, kdy si některé podniky stále mohou snížit své daňové náklady prostřednictvím vyhýbání se daňovým povinnostem nebo agresivního daňového plánování, narušuje spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu a často poškozuje konkurenceschopnost MSP; připomíná, že daňový deficit způsobený vyhýbáním se placení daní z příjmů právnických osob může dosáhnout až 190 miliard EUR (17), pokud se zohlední zvláštní daňové režimy, neúčinnost výběru daní a další praktiky; dále zdůrazňuje, že jednostranné zvláštní režimy, jako jsou nižší sazby daně z příjmu právnických osob pro některé daňové poplatníky, mohou představovat riziko pro stabilní daňové základny v celé EU;

29.

zdůrazňuje, že současné globální daňové prostředí je zastaralé a lze jej plně řešit pouze na globální úrovni; vítá historickou dohodu o dvou pilířích dosaženou na úrovni inkluzivního rámce OECD/G20 o rozdělení daňových práv a uplatňování minimální efektivní daňové sazby ve výši 15 % na globální zisky nadnárodních společností; domnívá se, že tato dohoda je jedinečnou příležitostí k tomu, aby mezinárodní daňová architektura více odpovídala rozvoji ekonomiky, a to tím, že se bude dále zabývat narušením spravedlivé hospodářské soutěže na trhu, které se zvýraznilo během krize COVID-19 a poukázalo na problémy spojené se zdaněním velkých nadnárodních podniků; konstatuje, že dohoda vyžaduje, aby všichni účastníci „zrušili daně z digitálních služeb a další podobná opatření (…) a zavázali se, že taková opatření v budoucnu nezavedou“; konstatuje, že v Unii i jinde ve světě je třeba účinně provádět dvoupilířové řešení s cílem zajistit spravedlivější rozdělení zisků a daňových práv mezi zeměmi s ohledem na největší a nejziskovější nadnárodní společnosti; vítá legislativní návrh Komise ze dne 22. prosince 2021 na provádění obou pilířů inkluzivního rámce; vyzývá Radu, aby tyto návrhy urychleně přijala, aby dohoda vstoupila v platnost do roku 2023; vítá návrh Komise týkající se využívání krycích společností;

30.

bere na vědomí, že některé členské státy přijaly jednostranná opatření, která měla dopad na mezinárodní jednání; konstatuje, že mnohostranná úmluva bude vyžadovat, aby všechny strany postupně zrušily veškeré daně z digitálních služeb a další podobná opatření ve vztahu ke všem společnostem a aby se zavázaly k tomu, že tato opatření nezavedou do konce roku 2023;

Příprava nové agendy Unie v oblasti zdanění podniků

31.

připomíná, že budoucí politické možnosti a politická rozhodnutí Unie v oblasti zdanění podniků by měly být založeny na daňové spravedlnosti, účinnosti a transparentnosti, přičemž je rovněž třeba zohlednit potřebu stability daňových příjmů členských států, a to vzhledem k rozhodující úloze vlád při podpoře udržitelného hospodářského oživení po krizi COVID-19, což by vedlo ke spravedlivému rozdělení daní pro všechny typy nadnárodních společností a zároveň ke snížení nákladů na dodržování předpisů pro daňové poplatníky, zejména MSP, a rovněž k odstranění příčin narušení podnikání na jednotném trhu a v oblasti obchodu a investic;

32.

podporuje odůvodnění návrhu Komise „Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů“ (BEFIT) očekávaného v roce 2023 s cílem navrhnout nový a jednotný soubor pravidel Unie v oblasti daně z příjmu právnických osob, který by byl založen na spravedlivém, komplexním a účinném rozdělení podle vzorce a společném základu daně z příjmu pro podniky, jenž bude pro společnosti jasný a předvídatelný a bude odrážet konsensus dosažený při jednáních OECD v rámci prvního a druhého pilíře; připomíná, že předchozí pokusy Unie definovat společný soubor pravidel zohledňovaly tři faktory: práci, majetek a prodej; domnívá se, že zaměření na jeden faktor by mělo nevyvážený dopad na daňové příjmy členských států; vyzývá Komisi, aby zvážila opatření, která by usnadnila provádění budoucího návrhu iniciativy BEFIT, zejména pro MSP;

33.

domnívá se však, že iniciativu BEFIT je třeba podpořit politickým procesem při získávání politické podpory pro změnu a že by iniciativu mělo doprovázet důkladné posouzení dopadů, aby bylo možné formovat budoucí návrhy, což by mělo přispět k dosažení konsensu mezi členskými státy; se zájmem očekává podrobnosti o iniciativě BEFIT, a vyzývá proto Komisi, aby před zavedením návrhu v roce 2023 zahájila rozsáhlý inkluzivní proces konzultací se zúčastněnými stranami, členskými státy, včetně jejich vnitrostátních parlamentů, a Evropským parlamentem a aby vedla dialog s odborníky a občany o hlavních zásadách; zdůrazňuje, že zavedení systému jednotného souboru pravidel by mělo významnou zásluhu na omezení možnosti přesouvání zisků prostřednictvím systémů daňového plánování a zároveň na snížení nákladů na dodržování předpisů, zejména u přeshraničních hospodářských operací;

34.

bere na vědomí, že nový program daně z příjmu právnických osob zahrnuje mechanismus, který by prostřednictvím systému pobídek řešil zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob a pomohl tak podpořit odolnost podniků v nepříznivých hospodářských podmínkách v budoucnu a odstranit pobídky upřednostňující model financování podniků, který je příliš závislý na zadlužování; bere na vědomí záměr Komise vypracovat návrh týkající se úlevy ke snížení zvýhodnění dluhu oproti kapitálu a žádá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadů a začlenila přísná ustanovení proti vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem zabránit tomu, aby se úleva na vlastní kapitál používala jako nový nástroj k erozi základu daně;

35.

podporuje pro účely daňové transparentnosti shromažďování pravidelně aktualizovaných údajů o skutečných sazbách daně z příjmů právnických osob, které platí největší společnosti v Unii ze svých zisků vytvořených v rámci Unie; takové mapování by mělo sloužit k posouzení účinnosti zavedeného daňového rámce a pravidel;

36.

žádá Komisi, aby do roku 2022/2023 předložila jeden či více legislativních návrhů, které se budou zakládat na doporučení uvedených v příloze k tomuto dokumentu;

37.

domnívá se, že finanční dopady vyžádaného návrhu by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků;

o o

38.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi a Radě.

(1) Návrh směrnice Rady ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) COM(2016)0685 a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), COM(2016)0683.

(2) Tento soubor předpisů sestává ze sdělení Komise ze dne 21. března 2018„Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z příjmů plynoucích z poskytování některých digitálních služeb (COM(2018)0148) a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).

(3) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 74.

(4) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51.

(5) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79.

(6) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 8.

(7) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.

(8) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 03/2021 ze dne 26. ledna 2021„Výměna daňových informací v EU: pevný základ, trhliny v uplatňování“.

(9) Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49).

(10) Krátká tisková zpráva výboru BUDG – Vlastní zdroje EU (2020) na https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2020/647459/IPOL_BRI(2020)647459_EN.pdf

(11) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).

(12) Podle zprávy oddělení pro posuzování celoevropského přínosu (EPRS EAVA, září 2021) by výpadek ve výběru DPH, včetně přeshraničních úniků a podvodů v oblasti DPH, mohl v roce 2020 dosáhnout přibližně 120 miliard EUR, s. 42.

(13) Podle EPRS EAVA (září 2021) by odhadovaným přínosem rozšířené spolupráce mezi členskými státy a plného zavedení jednotného kontaktního místa mohlo být snížení rozdílu v DPH odhadem o 29 miliard EUR a snížení nákladů na dodržování předpisů pro podniky odhadem o 10 miliard EUR, s. 39.

(14) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(15) Návrh zvážit opuštění stávajícího vykazování a zavedení harmonizovaného systému vykazování přeshraničních transakcí by umožnil snadnější porovnávání transakcí (jak potvrdila studie EPRS).

(16) COM(2020)0312, s. 5. Existují i jiné odhady – například Evropský parlament odhadoval ztráty z důvodu finanční trestné činnosti, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem na 190 miliard EUR. Na základě komplexní práce OECD ve zprávě o erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) – opatření č. 11 – se celkové ztráty příjmů před přijetím jakéhokoli opatření proti BEPS odhadovaly na přibližně 100–240 miliard USD neboli 0,35 % celosvětového HDP. Komise odhadovala, že 50–70 miliard EUR bylo možné přičíst Unii předtím, než se členské státy dohodly na směrnicích I a II proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

(17) tamtéž.

PŘÍLOHA K USNESENÍ:

DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

A. Zjednodušení a snížení nákladů na dodržování předpisů pro daňové poplatníky

Doporučení A1 – Jednotný postup registrace k DPH v EU a jednotné číslo DPH v rámci EU

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby usilovala o přijetí jednotného postupu registrace k DPH v EU a jednotného čísla DPH v EU do roku 2023.

Tento postup by měl

—	snížit náklady na dodržování předpisů, zejména pro MSP působící na jednotném trhu, a navrhnout stejný postup pro registraci k DPH v celé Unii (při respektování různých podmínek pro registraci v členských státech).

—	Registrace by měla být snadno přístupná a měla by využívat harmonizovanou online platformu (platformy) fungující stejným způsobem v celé Unii, a to v dohodnutém minimálním počtu jazyků, aby se její používání v celé Unii usnadnilo;

Doporučení A2 – Jednodušší zdanění pro evropské společnosti (SE) / MSP

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby do roku 2023 zavedla opatření k dalšímu snížení nákladů a složitosti zdanění MSP a SE.

—	Komisi je třeba nevrhnout několik iniciativ uvedených v této zprávě, po nichž by měly následovat rychle konkrétní návrhy na podporu MSP v ekonomice po pandemii COVID-19.

—

V zájmu další podpory SE a začínajících podniků žádá Evropský parlament Komisi, aby posoudila možnost zavedení jednotného celoevropského režimu daně z příjmu pro SE a začínající podniky s cílem minimalizovat jejich náklady spojené s dodržováním daňových předpisů, zejména v případech, kdy působí ve více než jednom členském státě. Tento režim by byl pro SE volitelný (např. omezený obratem) a mohl by vycházet z evropské společnosti. Daňové příjmy z tohoto režimu by se rozdělovaly mezi členské státy podle dohodnutého vzorce (např. na základě podílu zaměstnaných rezidentů).

B. Více jistoty pro daňové poplatníky a/nebo daňové správy členských států

Doporučení B1 – Mechanismus řešení sporů v případech, kdy si daňové rezidenství nárokují dva nebo více členských států:

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby zohlednila předchozí zkušenosti a identifikovala zbývající mezery ve stávající směrnici Rady (EU) 2017/1852 o mechanismech řešení daňových sporů v Unii a navrhla účinný způsob či způsoby s cílem řešit stávající konflikty a nejistoty týkající se rezidentství fyzických i právnických osob vedoucí k rizikům dvojího zdanění nebo dvojího nezdanění; vyzývá Komisi, aby do roku 2023 předložila návrhy týkající se definice daňového rezidentství;

Evropský parlament rovněž připomíná, že výsledek sporů by měl být zveřejněn ve formě shrnutí na základě postupu uvedeného v článku 18 směrnice (EU) 2017/1852 a měl by zahrnovat účinné daňové sazby. Stanovený režim musí zajistit, aby lhůty, které odrážejí problémy způsobené daňovým poplatníkům při získávání rozhodnutí, byly právně závazné a vymahatelné. Vzhledem ke změnám v ekonomice po pandemii onemocnění COVID-19, včetně přechodu na práci na dálku, by Komise měla co nejdříve posoudit, zda stávající právní předpisy postačují ke snížení rizika dvojího zdanění daňových poplatníků, a případně provést revizi dotyčné směrnice nebo navrhnout nová opatření. Rovněž bylo konstatováno, že dotyčná směrnice není dostatečně viditelná a Komise by měla učinit více pro to, aby občané věděli, že tento mechanismus je k dispozici.

Doporučení B2 – Rozšíření automatické výměny informací

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu rozšíření automatické výměny informací mezi členskými státy o další kategorie příjmů a aktiv, jako jsou kryptoaktiva (DAC8), a nejvhodnější způsob tohoto rozšíření. Jelikož členské státy jsou ze zákona povinny zasílat údaje pouze pro ty kategorie, pro které jsou již informace k dispozici, jsou informace o některých kategoriích příjmů a majetku zřejmě nedostatečné;

Doporučení B3 – Pokyny k pozitivním daňovým pobídkám

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby vydala pokyny pro daňové pobídky, které nenarušují jednotný trh. Důvodem je skutečnost, že daňová jistota pro daňové poplatníky a členské státy by se posílila, kdyby členské státy měly společnou představu o tom, jaké daňové pobídky zvyšují hospodářskou výkonnost v Unii, aniž by poškozovaly fungování jednotného trhu.

C. Snížení daňového deficitu a nákladů na dodržování předpisů

Doporučení C1 – Elektronická fakturace

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby:

—	neprodleně a do roku 2022 zavedla harmonizovanou společnou normu pro elektronickou fakturaci v celé Unii, aby se snížily náklady na vytváření roztříštěného a různého systému v jednotlivých členských státech;

—	stanovila úlohu elektronické fakturace v rámci vykazování v reálném čase;

—

prozkoumala možnost postupného zavedení povinné elektronické fakturace v celé Unii do roku 2023 se zaměřením na výrazné snížení nákladů na dodržování předpisů, zejména pro MSP. Vydávání faktur by mělo být spravováno pouze prostřednictvím státem provozovaných/certifikovaných „systémů“ s plným zajištěním ochrany údajů;

—

do roku 2023 prověřila možnost, že systém bude poskytovat částečně nebo úplně údaje či dokumenty o splnění daňových povinností pro oprávněné daňové poplatníky, včetně odpovědnosti za soulad těchto přiznání (nebo jejich částí) s předpisy, a to zejména z hlediska snížení nákladů na splnění povinností a rizika pro MSP.

Doporučení C2 – Alternativa pro snížení výpadků ve výběru daně z přidané hodnoty

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby v zájmu podstatného snížení výpadků ve výběru DPH v celé Unii, zejména v ekonomice po pandemii COVID-19, navrhla opatření, která by výrazně snížila zjištěný výpadek ve výběru DPH, zejména rozdíl spojený s osvobozením přeshraničního obchodu v Unii. Požadavek lze splnit prostřednictvím jedné nebo více z následujících iniciativ do roku 2022-2023:

—	obnovit iniciativu konečného režimu jako nejpřirozenějšího a nejúčinnějšího způsobu řešení daňových podvodů v oblasti DPH, které přinášejí značně vysoké roční ztráty;

—

zjednodušit dodržování povinností v oblasti DPH a získávat údaje pro sledování a potírání daňových podvodů (1) s cílem snížit administrativní zátěž DPH související s přeshraničním obchodem, vyzývá Komisi, aby navrhla postupné, ale rychlé další rozšíření stávající platformy jednotného správního místa z B2C na B2B, zejména pokud jde o dodání zboží mezi podniky a spotřebiteli, u nichž osoba povinná odvést DPH není usazena v členském státě, v němž je DPH splatná, v souvislosti s určitými službami poskytovanými mezi podniky, pokud jsou poskytované služby převážně službami poskytovanými podniky spotřebitelům, a v souvislosti s článkem 196 směrnice 2006/112/ES;

—

vytvořit a navrhnout normu v oblasti online hlášení údajů pro (v první řadě) přeshraniční obchod Unie, nejlépe s využitím údajů z elektronické fakturace (nebo z její alternativy, ale při zachování zásady, že údaje musí být poskytnuty pouze jednou), včetně účinného a vysoce bezpečného centralizovaného či decentralizovaného zpracování údajů pro odhalování podvodů. Tyto údaje nahradí všechny stávající požadavky na podávání zpráv v této oblasti a povedou ke snížení celkových nákladů na dodržování předpisů, zejména pro MSP. Shromážděné údaje by měly být používány s náležitým respektem k důvěrnosti a s ohledem na všechny příslušné zákony o ochraně údajů. Lze zvážit použití technologie blockchain (nebo alternativní technologie) a systémy založené na společných normách Unie by mohli provozovat soukromí dodavatelé.

Doporučení C3 – Jednotné harmonizované daňové přiznání a jednotné kontaktní místo

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh:

Jednotné a harmonizované přiznání k dani z příjmů právnických osob (CIT) na podporu iniciativy BEFIT v Unii. Pro zjednodušení přípravy daňového přiznání by se mohl použít standardizovaný přístup k jeho obsahu a formátu. Tato možnost by přispěla ke zjednodušení vykazování daně z příjmů právnických osob a ke snížení potřeby zadávat plnění daňových povinností externím subjektům, zejména pro MSP, které se zabývají přeshraniční podnikatelskou činností.

Doporučení C4 – Daňové středisko pro sledování a kvantifikaci trendů v evropském zdanění

V roce 2019 inicioval Evropský parlament jako přípravnou akci spuštění daňového střediska EU. Evropský parlament vyzývá Komisi, aby poskytla nezávislé posouzení vykonané práce a navrhla způsoby, jak tuto iniciativu dále rozvíjet.

D. Nový koordinovaný evropský systém daně z příjmu právnických osob

Doporučení D1 – Řešení dluhové kapitálové nevýhodnosti

Komise oznámila iniciativu, jejímž cílem je zmírnit daňový odklon od dluhového kapitálu v investičních rozhodnutích podniků, který je způsoben možností odečíst úroky z dluhového financování.

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby:

—

provedla důkladné posouzení dopadů a zahrnula do budoucí úlevy ke snížení zvýhodnění dluhu oproti kapitálu robustní doložky proti vyhýbání se daňovým povinnostem; měla na paměti, že tuto předpojatost lze řešit buď umožněním nového odpočtu nákladů souvisejících s financováním vlastním kapitálem, nebo omezením možností odpočtu úroků, a připomíná, že dalším řešením, jak omezit zvýhodnění vlastního kapitálu dluhu, je omezit snížení odpočtu nadměrných výpůjčních nákladů až na 20 % zisku daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA).

Doporučení D2 – Jednotný soubor daňových pravidel pro Unii

V rámci budoucího systému BEFIT vyzývá Evropský parlament Komisi, aby:

—	analyzovala různé prvky skutečné hospodářské činnosti podniků (tržby, pracovní síla, aktiva);

—	zahájila rozsáhlou konzultaci, do níž se zapojí členské státy, vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament.

E. Efektivita daňových správ, výměna daňových informací a kvalita údajů

Doporučení E1 – Eurofisc 2.0

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby:

—

posílila síť odborníků Unie na boj proti podvodům – Eurofisc – a poskytla jí dostatečné zdroje, aby mohla účinně provádět společné analýzy rizik, koordinovat vyšetřování a spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce, zejména s ohledem na vyšetřování podvodů v oblasti DPH;

—

předložila návrh Eurofisc 2.0. Znovu opakuje doporučení obsažená ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky. Konstatuje, že Eurofisc 2.0 by mohl výrazně přispět k efektivnímu využívání vyměňovaných daňových informací daňovými správami a ke kvalitě vyměňovaných informací.

(1) Podle EPRS EAVA scénář rozšířené spolupráce – výměna informací + jednotné právní místo přinese evropskou přidanou hodnotu ve výši přibližně 39 miliard EUR.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/223

P9_TA(2022)0053

Regionální souhrnný zemědělský účet ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004, pokud jde o regionální souhrnný zemědělský účet (COM(2021)0054 – C9-0020/2021 – 2021/0031(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 347/21)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0054),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0020/2021),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. prosince 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0282/2021),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/224

P9_TA(2022)0054

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – EGF/2021/006 ES/Cataluña automotive – Španělsko

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům na základě žádosti Španělska – EGF/2021/006 ES / Cataluña automotive (COM(2022)0020 – C9-0015/2022 – 2022/0010(BUD))

(2022/C 347/22)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0020 – C9-0015/2022),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2) (dále jen „nařízení o VFR“), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3), a zejména na bod 9 této dohody,

—	s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0038/2022),

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje na poskytování další podpory pracovníkům, kteří byli postiženi dopady globalizace a technologických a environmentálních změn, např. změn ve struktuře světového obchodu, obchodních sporů, významných změn v obchodních vztazích Unie nebo ve skladbě vnitřního trhu a finanční nebo ekonomické krize, přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku či v důsledku digitalizace nebo automatizace;

vzhledem k tomu, že finanční příspěvky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) by měly být určeny především na aktivní opatření politiky na trhu práce a individualizované služby, jejichž cílem je opětovně a rychle začlenit příjemce pomoci do důstojného a udržitelného zaměstnání a současně je připravit na ekologičtější a digitálnější evropské hospodářství;

vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost EGF/2021/006 ES / Cataluña automotive o finanční příspěvek z EFG v důsledku propuštění 705 osob v hospodářském odvětví (4), které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 29 (Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v regionu úrovně NUTS 2 Katalánsko (ES51) ve Španělsku, v rámci referenčního období pro podání žádosti od 1. ledna 2021 do 1. července 2021;

vzhledem k tomu, že žádost se týká 346 propuštěných pracovníků, jejichž činnost skončila během referenčního období v uvedeném hospodářském odvětví, přičemž před referenčním obdobím nebo po něm bylo propuštěno 359 pracovníků v důsledku stejných událostí, které vedly k ukončení činnosti propuštěných pracovníků během referenčního období, proto budou tito rovněž považováni za způsobilé příjemce;

vzhledem k tomu, že žádost vychází z kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o EFG, která vyžadují, aby se ukončení činnosti týkalo nejméně 200 propuštěných pracovníků v jednom členském státě v podnicích působících ve stejném hospodářském odvětví definovaném v oddíle NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2 během referenčního období v délce šesti měsíců;

vzhledem k tomu, že dne 28. května 2020 oznámila společnost Nissan uzavření svého výrobního závodu v Barceloně, což vedlo k přímému propuštění více než 2 500 osob a ke ztrátě 8 000 pracovních míst u jeho dodavatelů; vzhledem k tomu, že případy propouštění uvedené v této žádosti se týkají čtyř okresů v regionu Barcelona (Barcelonès, Alt Penedés, Baix Llobregat a Vallès Oriental), kde se nachází velký počet podniků působících v automobilovém odvětví; vzhledem k tomu, že počet pracovníků propuštěných v rámci postupu hromadného propouštění od ledna do června 2021 v Katalánsku (7 993 osob) již překračuje počet pracovníků propuštěných v roce 2020 (7 936 osob) a že zánik pracovních míst se v období 2018–2020 zvýšil;

G.	vzhledem k tomu, že EFG nepřekročí maximální roční částku 186 000 000 EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v článku 8 nařízení o VFR;

souhlasí s Komisí v tom, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o EFG a že Španělsko má nárok na finanční příspěvek podle tohoto nařízení ve výši 2 795 156 EUR, což představuje 85 % celkových nákladů ve výši 3 288 419 EUR zahrnujících výdaje na individualizované služby ve výši 3 138 300 EUR a výdaje na provádění EFG ve výši 150 119 EUR (5);

konstatuje, že španělské orgány podaly žádost dne 23. září 2021 a že Komise dokončila posouzení dne 20. ledna 2022 a tentýž den o tom informovala Parlament;

konstatuje, že žádost se týká celkem 705 propuštěných pracovníků, jejichž činnost skončila; konstatuje dále, že Španělsko očekává, že se opatření zúčastní 450 osob z celkového počtu způsobilých příjemců (cíloví příjemci); zdůrazňuje potřebu transparentnosti ve všech fázích postupu a vyzývá k zapojení sociálních partnerů do provádění a hodnocení balíčku služeb;

připomíná, že se očekává, že sociální dopady propouštění budou v Katalánsku závažné, neboť automobilový průmysl je zde třetím nejvýznamnějším odvětvím (po chemickém a potravinářském průmyslu), a to z hlediska obratu i zaměstnanosti;

poukazuje na to, že 34,9 % cílových příjemců je starší 54 let, 44,4 % tvoří ženy a 50,4 % má nižší sekundární vzdělání nebo ještě nižší vzdělání; je toho názoru, že věkový profil a úroveň vzdělání cílových příjemců pomoci představují zvláštní výzvy pro opětovné zaměstnání, a zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby při provádění balíčku individualizovaných služeb byly řádně zohledněny zvláštnosti věku, úrovně vzdělání a jejich kombinace;

konstatuje, že Španělsko začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 17. ledna 2022, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG tudíž bude od 17. ledna 2022 do 24 měsíců ode dne vstupu rozhodnutí o financování v platnost;

připomíná, že propuštěným pracovníkům mají být poskytnuty tyto individualizované služby v celkové výši 37,8 % finanční podpory: semináře o metodikách hledání zaměstnání, poradenství pro volbu povolání, odborná příprava (horizontální kompetence, změna kvalifikace, prohlubování dovedností a stáže a také odborná školení), podpora podnikání, granty pro zakládání podniků, intenzivní pomoc při hledání zaměstnání včetně zjištění perspektivy zaměstnání na místní a regionální úrovni, odborné vedení po návratu do práce a různé finanční pobídky;

vítá skutečnost, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl plánován tak, aby byl v souladu se španělskou strategií pro oběhové hospodářství (6), která musí být založena na koloběhu netoxických materiálů, a se strategií pro udržitelný rozvoj Katalánska (7) , a že žádost o prostředky z EFG podpořili zástupci SOC (8), CIAC (9) a Agència per la Competitivitat de l'Empresa (ACCIÓ) (10) v procesu, který zahrnoval sociální partnery (11); konstatuje, že v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení o EFG by opatření v oblasti odborné přípravy měla splňovat požadavek šíření dovedností požadovaných v digitálním průmyslovém věku a v ekologickém hospodářství efektivně využívajícím zdroje;

vítá skutečnost, že pobídky zahrnují příspěvky na výdaje pro propuštěné pracovníky, kteří mají pečovatelské povinnosti, ve výši až 20 EUR denně nebo pro osoby, které se vracejí do práce, ve výši 350 EUR měsíčně, a to nejvýše po dobu tří měsíců; zdůrazňuje, že tato pobídka má podpořit rychlý návrat do zaměstnání a motivovat starší pracovníky k tomu, aby zůstali na trhu práce;

10.

zdůrazňuje, že španělské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;

11.

opakuje, že pomoc z fondu EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž odpovídají podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv, ani žádné příspěvky nebo práva cílových příjemců prostředků z tohoto fondu, aby se plně zajistil doplňkový charakter přidělené pomoci;

12.

připomíná, že je naléhavě nutná dekarbonizace odvětví dopravy; konstatuje, že digitální a ekologická transformace bude rovněž mít dopad na trh práce, a očekává se, že výrazně zasáhne automobilový průmysl; připomíná v tomto kontextu důležitou úlohu, kterou by Unie měla hrát při zajišťování nezbytných kvalifikací pro spravedlivou transformaci v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu; důrazně podporuje, aby fond EFG v období 2021–2027 nadále prokazoval solidaritu s postiženými osobami a dále se zaměřoval na dopad restrukturalizace na pracovníky, a požaduje, aby budoucí žádosti maximalizovaly soudržnost politik; domnívá se, že by zvláštní pozornost měla být věnována kvalifikovanému vzdělávání, včetně odborné přípravy a podpory tzv. duálního systému odborného vzdělávání, který se ukázal jako účinný v některých členských státech;

13.

konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky; zdůrazňuje, že ve všech fázích postupu je zapotřebí transparentnosti; vítá zapojení sociálních partnerů do pracovní skupiny zřízené s cílem definovat balíček opatření, pro něž se žádá o spolufinancování z EFG, a vyzývá k zapojení sociálních partnerů do provádění a hodnocení balíčku služeb;

14.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

15.

pověřuje svou předsedkyni, aby podepsala toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

16.

pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předala Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48.

(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(4) Dotčené podniky: Aludyne Automotive Spain SLU, Bosch Sistemas de Frenado SLU, Continental Automotive Spain SA, Faurencia Interior Systems España SAU, Fico Transpar SA, Gruau Ibérica SLU, Magna Seating Spain SLU, Nobel Plastiques Iberia SA, Robert Bosch España (výrobní závod Castellet), U-Shin Spain SLU.

(5) V souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení o EFG.

(6) https://www.miteco.gob.es/es/calidad-y-evaluacion-ambiental/temas/economia-circular/estrategia/

(7) Estrategia para el desarrollo sostenible de Cataluña

(8) Servei Públic d'Ocupació de Catalunya

(9) Cluster of the Automotive Industry of Catalonia (CIAC)

(10) ACCIÓ je katalánská agentura pro konkurenceschopnost podniků.

(11) Comisiones Obreras, UGT, Fomento del Trabajo Nacional (FOMENT) a PIMEC (sdružení malých a středních podniků Katalánska).

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům na základě žádosti Španělska (EGF/2021/006 ES/Cataluña automotive)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2022/458.)

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/228

P9_TA(2022)0055

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům – EGF/2022/000 TA 2022 – technická pomoc z podnětu Komise

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům – EGF/2022/000 TA 2022 – technická pomoc z podnětu Komise (COM(2022)0025 – C9-0025/2022 – 2022/0015(BUD))

(2022/C 347/23)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0025 – C9-0025/2022),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

—

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0037/2022),

vzhledem k tomu, že pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a nejefektivněji, s náležitým ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020, pokud jde o přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG);

C.	vzhledem k tomu, že Unie nejprve rozšířila působnost EFG tak, aby poskytoval finanční podporu v případě jakékoli závažné restrukturalizace, a vztahoval se tak i na hospodářské dopady krize způsobené onemocněním COVID-19;

vzhledem k tomu, že přijetí nového nařízení o EFG v roce 2021 dále rozšířilo oblast působnosti EFG na případy rozsáhlé restrukturalizace způsobené přechodem na nízkouhlíkové hospodářství nebo v důsledku digitalizace či automatizace a současně snížilo prahovou hodnotu nutnou pro aktivaci EFG z 500 na 200 propuštěných pracovníků;

E.	vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 stanoví maximální roční částku pro EFG na 186 milionů EUR (v cenách roku 2018), a vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 1 nařízení o EFG stanoví, že až 0,5 % této částky lze poskytnout na technickou pomoc z podnětu Komise;

F.	vzhledem k tomu, že Komise v roce 2021 nepožádala o žádnou podporu ve formě technické pomoci kvůli nejistotě v oblasti obecných operací, zejména událostí, které by vyžadovaly fyzickou přítomnost, jež byla způsobena pandemií způsobené onemocněním COVID-19;

vzhledem k tomu, že technická pomoc může sestávat z technických a správních výdajů na provádění EFG, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, činnosti shromažďování údajů, a to i ve vztahu k podnikovým systémům informačních technologií, komunikační činnosti a činnosti ke zvýšení viditelnosti EFG jako fondu nebo s ohledem na konkrétní projekty a další opatření technické pomoci;

H.	vzhledem k tomu, že navrhovaná částka ve výši 290 000 EUR odpovídá přibližně 0,14 % maximálního ročního rozpočtu, který je pro EFG v roce 2022 k dispozici;

souhlasí s tím, aby byla opatření navržená Komisí financována jako technická pomoc v souladu s čl. 11 odst. 1 a 4, jakož i s čl. 12 odst. 2, 3 a 4 nařízení o EFG;

vítá zřízení zvláštních internetových stránek věnovaných EFG a vyzývá Komisi, aby je pravidelně aktualizovala a rozšiřovala za účelem zvýšení viditelnosti evropské solidarity, kterou EFG prokázal, pro širokou veřejnost, jakož i transparentnosti činnosti Unie;

vítá pokračující práci na standardizovaných postupech pro žádosti o příspěvek z EFG a jejich řízení s využitím funkcí systému pro elektronickou výměnu dat (společného systému pro sdílenou správu fondů – SFC), což umožňuje zjednodušení a rychlejší vyřizování žádostí a lepší podávání zpráv;

bere na vědomí, že Komise využije rozpočet, který má k dispozici na administrativní podporu, k uspořádání zasedání odborné skupiny kontaktních osob EFG, jež zahrnuje dva členy z každého členského státu, a jednoho semináře za účasti prováděcích orgánů EFG a sociálních partnerů za účelem podpory vytváření sítí mezi členskými státy;

vybízí Komisi, aby na tato zasedání a semináře nadále systematicky zvala Parlament v souladu s příslušnými ustanoveními rámcové dohody o vztazích mezi Parlamentem a Komisí;

vyzývá Komisi, aby ve vhodných a nutných případech upravila osvědčené postupy, které byly vypracovány během pandemie způsobené onemocněním COVID-19, a aby je, až to okolnosti pandemie dovolí, úplně nerušila, ale využila je jako základ pro lepší pracovní metody a výměny;

zdůrazňuje, že je třeba dále zvyšovat obecné povědomí o EFG a jeho viditelnost; upozorňuje na skutečnost, že tohoto cíle je možné dosáhnout informováním o EFG v různých publikacích Komise a v rámci jejích audiovizuálních činností podle čl. 11 odst. 1 nařízení o EFG;

připomíná žádajícím členským státům jejich klíčovou úlohu při široké propagaci činností financovaných z EFG u cílových příjemců, místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů, sdělovacích prostředků a široké veřejnosti, jak stanoví článek 12 nařízení o EFG;

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

10.

pověřuje svou předsedkyni, aby podepsala toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48.

(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EGF/2022/000 TA 2022 – Technická pomoc z podnětu Komise)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2022/457.)

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/231

P9_TA(2022)0060

Bezdaňové prodejny nacházející se na francouzském terminálu tunelu pod Lamanšským průlivem *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2008/118/ES a směrnice (EU) 2020/262 (přepracované znění), pokud jde o bezdaňové prodejny nacházející se na francouzském terminálu tunelu pod Lamanšským průlivem (COM(2021)0817 – C9-0016/2022 – 2021/0418(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2022/C 347/24)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0817),

—	s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0016/2022),

—	s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0035/2022),

schvaluje návrh Komise;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/232

P9_TA(2022)0061

Sazby daně z přidané hodnoty *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty (14754/2021 – C9-0456/2021 – 2018/0005(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – opětovná konzultace)

(2022/C 347/25)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Rady (14754/2021),

—	s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0020),

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 3. října 2018 (1),

—	s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada znovu konzultovala s Parlamentem (C9-0456/2021),

—	s ohledem na články 82 a 84 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0036/2022),

schvaluje návrh Rady;

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 211.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/233

P9_TA(2022)0067

Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (COM(2020)0652 – C9-0329/2020 – 2020/0300(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 347/26)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0652),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0329/2020),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. ledna 2021 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. února 2021 (2),

—	s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. prosince 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0203/2021),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 76.

(2) Úř. věst. C 106, 26.3.2021, s. 44.

(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 8. července 2021 (Přijaté texty, P9_TA(2021)0352).

P9_TC1-COD(2020)0300

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. března 2022 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2022/591.)

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/234

P9_TA(2022)0069

Zřízení zvláštního výboru pro pandemii COVID-19: získané zkušenosti a doporučení pro budoucnost

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zřízení zvláštního výboru pro „pandemii onemocnění COVID-19: získané zkušenosti a doporučení pro budoucnost“, jeho působnost, složení a funkční období (2022/2584(RSO))

(2022/C 347/27)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Konference předsedů,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o situaci v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19 (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v kontextu krize COVID-19 (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o onemocnění COVID-19: koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o řešení globální výzvy související s onemocněním COVID-19: účinky výjimky z dohody WTO TRIPS na očkovací látky proti onemocnění COVID-19, léčbu, vybavení a zvýšení objemu výroby a výrobní kapacity v rozvojových zemích (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 o transparentnosti EU při vývoji, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 (8),

—	s ohledem na soubor návrhů Komise týkajících se evropské zdravotní unie ze dne 11. listopadu 2020 a na její návrh nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (COM(2020)0727),

—	s ohledem na článek 207 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že rozšíření onemocnění COVID-19 v Evropě i v ostatních částech světa již má tragické následky, neboť připravilo miliony lidí o život, způsobilo nenapravitelné škody a uzavřelo více než miliardu lidí do domácí karantény;

B.	vzhledem k tomu, že na úrovni EU byla přijata řada opatření, mj. prostřednictvím unijní očkovací strategie a koordinace společné evropské reakce;

C.	vzhledem k tomu, že tým Evropa je jedním z největších přispěvatelů do celosvětové iniciativy COVAX pro spravedlivý a rovný přístup k vakcínám proti onemocnění COVID-19;

D.	vzhledem k tomu, že s ohledem na značné finanční prostředky k boji proti následkům koronavirové pandemie je nutné zajistit transparentnost a odpovědnost za veřejné financování;

E.	vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 v daleko větší míře ovlivnilo ženy, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a ohrožené skupiny obyvatel a vedlo na celém světě k prohloubení nerovnosti;

rozhodl o zřízení zvláštního výboru pro „pandemii onemocnění COVID-19: získané zkušenosti a doporučení pro budoucnost“, jehož úkolem bude zjistit, jak by bylo možné v rámci evropské reakce na pandemii a na základě získaných zkušeností přispět k budoucí činnosti v těchto oblastech:

zdraví

a)	reakce EU, jejích orgánů a agentur na pandemii v návaznosti na balíček předpisů týkajících se evropské zdravotní unie, který má zajistit rozsáhlejší prevenci EU před krizemi a větší připravenost a silnější reakci na přeshraniční zdravotní hrozby,

b)	míra koordinace a solidarity mezi členskými státy a připravenost systémů zdravotnictví na boj s pandemií a budoucími přeshraničními hrozbami,

c)	zdravotní dopad pandemie mj. na kontinuitu zdravotní péče a prevenci, screening, diagnostiku, léčbu a sledování nepřenosných nemocí, duševní zdraví, vleklý průběh onemocnění COVID-19 a na sexuální a reprodukční zdraví a práva,

d)	dopad nedostatku pracovníků na poskytování zdravotní péče a dostupnost léků a zdravotnických prostředků, včetně ochranných prostředků, a dopad pandemie na služby v oblasti poskytování péče, na klienty pečovatelských domů, pracovníky, neformální pečovatele a jejich vyživované osoby,

e)	dopad pandemie na rozšíření digitálního zdravotnictví, telemedicíny a konzultací na dálku, dálkové sledování pacientů, propojené zdravotnických prostředky, platformy digitálního zdravotnictví a aplikace v oblasti zdraví,

unijní strategie očkování proti onemocnění COVID-19 a jak je možné zajistit dodávky bezpečných účinných vakcín, včetně vyjednání předběžných a společných dohod o jejich nákupu, transparentnosti smluv a licenčních dohod a jejich prosazování, výroby vakcín a jejich skladování a distribuce a otázka právní odpovědnosti a úlohy farmaceutického průmyslu s ohledem na uvedené prvky a dále poskytování technologií s ohledem na ochranu patentů a transparentnost lobbingu,

g)	spolupráce na koordinovaných opatřeních v oblasti zvládání rizika založených na vědeckých poznatcích, mj. spolupráce s poradní skupinou pro onemocnění COVID-19,

úloha a mandát Evropského úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Strategie EU pro terapeutika proti onemocnění COVID-19 při vývoji přístupných a cenově dostupných výrobků,

i)	váhavý postoj k očkování a šíření zavádějících informací v boji proti pandemii a další unijní opatření pro boj proti těmto jevům v budoucnu,

j)	propojení zdraví zvířat a lidského zdraví v návaznosti na přístup „jedno zdraví“, zejména pokud jde o zoonózy,

koordinovaný přístup založený na dodržování demokracie a základních práv

k)	nezbytnost a proporcionalita uzavírání hranic členských států a dalších opatření omezujících pohyb osob a fungování vnitřního trhu a jak se vyhnout zbytečným omezením v budoucnu, mj. na základě společného přístupu k opatřením v oblasti dopravy,

l)	dopad pandemie na práva jednotlivců a základní práva ohrožených skupin obyvatel a obecně na nerovnost,

m)	různý přístup k vypracovávání a uplatňování technických nástrojů k boji proti onemocnění COVID-19, jako jsou aplikace ke sledování kontaktů osob a digitální certifikát EU COVID,

n)	využívání nejrůznějších datových souborů členskými státy a poznatky, které je nutné získat, pokud jde o využívání týchž údajů a kritérií, zejména s přihlédnutím k úloze souborů údajů, které poskytuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí,

o)	demokratický dohled nad reakcí na pandemii, včetně zapojení Evropského parlamentu a parlamentů členských států do rozhodování a zajišťování transparentnosti, s přihlédnutím k činnosti kontaktní skupiny pro onemocnění COVID-19,

sociální a hospodářské dopady

p)	dopad pandemie na organizaci práce, práci na dálku a na budoucnost práce, důsledky pandemie s ohledem na chudobu, nerovnost a sociální vyloučení a její dopad na systémy sociální ochrany,

q)	řešení zaměřená na překonání překážek při využívání digitálních technologií a na zajištění rozsáhlejší rekvalifikace pracovníků a zvyšování jejich kvalifikace,

r)	dopad pandemie na rovnost mezi muži a ženami, mj. na osoby, kterým hrozí genderově podmíněné násilí a domácí násilí, s přihlédnutím k začlenění genderové perspektivy do zvládání krize, v reakci na budoucí přeshraničí zdravotní krize,

s)	dopad pandemie na vzdělávání a odbornou přípravu a na rozvoj dětí a mládeže,

opatření, která mají zajistit strategickou autonomii EU v oblasti zdravotnictví a odolnost dodavatelských řetězců, včetně řetězců zajišťujících kritické farmaceutické a zdravotnické výrobky a další nezbytné zboží, a která mají podpořit unijní politiku v oblasti medicínského výzkumu a upravit ji, tak aby bylo možné bojovat proti stávající krizi a zabránit jejímu opakování, což je důležitou součástí propracované průmyslové politiky EU,

u)	dopad na ta odvětví, která byla pandemií zasažena nejvíce, jako je kultura, pohostinství, cestovní ruch a doprava, a rychlost a přiměřenost reakce EU,

EU a svět

řídicí a koordinační úloha EU mezi členskými státy s ohledem na mezinárodní aspekty pandemie, mj. v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO), Světové obchodní organizace (WTO) a dalších mnohostranných iniciativ, jako je COVAX, a možná mezinárodní úmluva o pandemii, přepracování mezinárodního zdravotního řádu a nutnost jednotného přístupu k cestujícím ze třetích zemí do EU,

w)	přístup k očkovací diplomacii a jakým způsobem přispívá k celosvětové solidaritě, všeobecný rovný přístup k základním léčivým přípravkům a očkovacím látkám a myšlenka, že „nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni“,

úloha EU a jejích členských států při řešení problému nedostatečných a nerovných dodávek vakcín proti onemocnění COVID-19 a léčivých přípravků na celém světě, se zaměřením na jejich cenovou dostupnost a přístupnost, úzká místa v rámci dodavatelských řetězců, obchodní překážky, infrastrukturu, zajištění transparentnosti dodavatelského řetězce a poskytování odborných poznatků a technického know-how;

zdůrazňuje, že provádění doporučení zvláštního výboru by měly sledovat stálé výbory Parlamentu;

rozhodl, že pravomoci, zaměstnanci a přidělené zdroje stálých výborů Parlamentu odpovědných za přijímání, sledování a uplatňování právních předpisů Unie týkajících se oblasti působnosti zvláštního výboru nejsou nijak dotčeny, a zůstávají proto beze změny; poukazuje na to, že je nutné zajistit dobrou spolupráci a bezproblémový tok informací mezi zvláštním výborem a příslušnými stálými výbory;

rozhodl, že kdykoli bude práce zvláštního výboru zahrnovat slyšení o skutečnostech důvěrného charakteru, svědectví obsahující osobní údaje nebo výměnu názorů či slyšení s orgány a subjekty týkající se důvěrných informací, bude jednání neveřejné; dále rozhodl, že svědkové a odborníci mají právo učinit své prohlášení nebo výpověď na neveřejném jednání;

rozhodl, že pořady jednání, seznam osob pozvaných na veřejná jednání, seznam osob, které se jednání účastní, a zápisy z takových jednání se zveřejňují;

rozhodl, že důvěrné dokumenty, které zvláštní výbor obdrží, se budou posuzovat v souladu s postupem uvedeným v článku 221 jednacího řádu Parlamentu; dále rozhodl, že tyto informace budou použity výlučně k vypracování závěrečné zprávy zvláštního výboru;

rozhodl, že zvláštní výbor bude mít 38 členů;

rozhodl, že funkční období zvláštního výboru bude 12 měsíců, na jehož konci výbor předloží Parlamentu zprávu, která bude obsahovat případná doporučení týkající se opatření či iniciativ, jež je nutné přijmout.

(1) Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(2) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 77.

(3) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 82.

(4) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 102.

(5) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 159.

(6) Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 36.

(7) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 64.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0435.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/238

P9_TA(2022)0070

Zřízení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zřízení, působnosti, početním složení a funkčním období zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 2) (2022/2585(RSO))

(2022/C 347/28)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Konference předsedů,

—	s ohledem na sdělení Komise o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),

—

s ohledem na soubor opatření v rámci aktu o digitálních službách, včetně návrhu nařízení o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES (COM(2020)0825) a návrhu nařízení o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) (COM(2020)0842),

—	s ohledem na usnesení ze dne 20. října 2021 o evropských médiích v digitální dekádě – akční plán na podporu oživení a transformace (1),

—

—	s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odolnosti klíčových subjektů, který předložila Komise dne 16. prosince 2020 (COM(2020)0829),

—	s ohledem na soubor opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G z března 2021,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 9/2021 nazvanou „Dezinformace s dopadem na EU: tento problém se řeší, ale vyřešen není“,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. června 2020 nazvané „Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty“ (JOIN(2020)0008),

—	s ohledem na zprávu zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (A9-0022/2022),

—	s ohledem na článek 207 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování představuje závažné porušování všeobecných hodnot a zásad, na nichž je Unie založena, jako je lidská důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie a právní stát; vzhledem k prokázané skutečnosti, že nepřátelské a autoritářské zahraniční státní i nestátní subjekty používají manipulace s informacemi a jiné taktiky s cílem narušovat demokratické procesy v EU; vzhledem k tomu, že tyto útoky uvádějí občany v omyl a klamou je, ovlivňují jejich volební chování, prohlubují rozdělující debaty, rozdělují, polarizují a zneužívají zranitelnost společností, podporují nenávistné verbální projevy, zhoršují situaci zranitelných skupin, u nichž je větší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi dezinformací, narušují integritu demokratických voleb a referend, šíří nedůvěru ve vnitrostátní vlády, veřejné orgány a liberální demokratický řád a mají za cíl destabilizovat evropskou demokracii;

B.	vzhledem k tomu, že Rusko v předvečer válečného útoku na Ukrajinu, který začal dne 24. února 2022, zahájilo nesmírně rozsáhlou a zákeřnou dezinformační kampaň s cílem obelhat jak své občany doma, tak i mezinárodní společenství států jako celek, a že v této kampani pokračuje i v průběhu války;

vzhledem k tomu, že pokusy státních i nestátních subjektů ze třetích zemí vměšovat se do fungování demokracie v EU a jejích členských státech a vyvíjet tlak na hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii prostřednictvím nepřátelského vměšování, jsou součástí širšího trendu narušování, který zaznamenávají demokracie na celém světě;

D.	vzhledem k tomu, že nepřátelské subjekty se i nadále snaží zasahovat do volebních procesů, využívat otevřenosti a plurality našich společností a útočit na demokratické procesy a odolnost EU a jejích členských států;

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy v současné době nemají zvláštní režim sankcí proti zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním organizovaným zahraničními státními subjekty, což znamená, že tyto subjekty mohou bezpečně předpokládat, že jejich destabilizační kampaně namířené proti EU nebudou mít žádné důsledky;

F.	vzhledem k tomu, že neexistuje společná definice a pojetí tohoto jevu a že v současných právních předpisech a politických opatřeních na úrovni EU i členských států, které mají umožnit odhalit zahraniční vměšování, zamezit mu a bojovat proti němu, je i nadále mnoho slabých míst a mezer;

vzhledem k tomu, že se očekává, že v průběhu místních, regionálních a vnitrostátních voleb, jakož i voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 budou nadále přibývat případy zahraničního vměšování, dezinformací a četných útoků na demokracii a jejího ohrožení a budou vedeny sofistikovanějším způsobem;

H.	vzhledem k tomu, že předcházející doporučení Parlamentu pro boj proti nepřátelským operacím zahraničního vměšování do demokratických procesů v EU přispívají k celkovému porozumění na úrovni EU a zvyšování povědomí o této otázce;

I.	vzhledem k tomu, že slyšení a činnost zvláštního výboru INGE přispívají k veřejnému povědomí o těchto otázkách a jejich uvádění do kontextu a vytvářejí rámec pro evropskou diskusi o zahraničním vměšování do demokratických procesů a dezinformacích;

J.	vzhledem k tomu, že je nezbytné tato doporučení dále monitorovat;

vzhledem k tomu, že řešení problematiky nepřátelského zahraničního vměšování a dezinformací vyžaduje globální multilaterální spolupráci a podporu mezi podobně smýšlejícími partnery, a to i mezi poslanci; vzhledem k tomu, že demokratické systémy získaly pokročilé dovednosti a vypracovaly strategie pro boj proti těmto hrozbám;

rozhodl, že zřídí zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 2), jehož úkolem bude:

kontrolovat ve spolupráci se stálými výbory – pokud jsou dotčeny jejich pravomoci a působnosti stanovené v příloze VI jednacího řádu – a po konzultaci s nimi stávající a připravované právní předpisy a opatření s cílem odhalit případné mezery, nedostatky a překrývání, které by mohly být zneužity pro nepřátelské vměšování do demokratických procesů, a to i pokud jde o:

(i)	politická opatření, která přispívají k demokratickým procesům v EU, odolnost na základě zvyšování situačního povědomí, mediální a informační gramotnost, pluralitu sdělovacích prostředků, nezávislou žurnalistiku a vzdělávání,

(ii)	vměšování prostřednictvím on-line platforem, zejména na základě důkladného hodnocení odpovědnosti a vlivů, které mají velmi velké on-line platformy na demokracii a demokratické procesy v EU,

(iii)

kritickou infrastrukturu a strategická odvětví,

(iv)	vměšování do volebních procesů,

(v)	skryté financování politické činnosti zahraničními subjekty a dárci,

(vi)	kybernetickou bezpečnost a odolnost v souvislosti s kybernetickými útoky týkajícími se demokratických procesů,

(vii)

úlohu nestátních subjektů,

(viii)

dopad vměšování na práva menšin a jiných diskriminovaných skupin,

(ix)	vměšování globálních subjektů prostřednictvím získávání elit, národnostních diaspor, univerzit a kulturních akcí,

(x)	odstrašování, přisuzování odpovědnosti a kolektivní protiopatření, včetně sankcí,

(xi)	sousedskou a globální spolupráci a multilateralismus,

(xii)

vměšování subjektů se sídlem v EU do procesů v EU a třetích zemích,

b)	vypracovat v úzké spolupráci se stálými výbory a v souladu s postupy práce zvláštního výboru INGE 1 návrhy, jak tyto nedostatky odstranit, aby se posílila právní odolnost EU, a jak zlepšit institucionální rámec EU;

úzce spolupracovat s ostatními orgány a institucemi EU, orgány členských států, mezinárodními organizacemi, občanskou společností a rovněž státními i nestátními partnery ve třetích zemích s cílem posílit boj EU proti hybridním hrozbám a dezinformacím, přičemž všechny veřejné činnosti zvláštního výboru INGE 2 budou v souladu s prioritami stanovenými tímto rozhodnutím;

d)	podrobně a důkladně monitorovat provádění zprávy předložené zvláštním výborem INGE 1 a hodnotit opatření přijatá orgány a institucemi EU;

e)	přispívat k celkové institucionální odolnosti vůči zahraničnímu vměšování, hybridním hrozbám a dezinformacím v průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2024;

rozhodl, že kdykoliv bude práce zvláštního výboru zahrnovat slyšení skutečností důvěrné povahy, výpovědí obsahujících osobní údaje nebo výměnu názorů či slyšení s orgány a subjekty týkající se důvěrných informací, včetně vědeckých studií nebo jejich částí, které jsou podle článku 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (2) považovány za důvěrné, budou jednání neveřejná; dále rozhodl, že svědkové a odborníci mají právo učinit své prohlášení nebo výpověď na neveřejném jednání;

rozhodl, že seznam osob pozvaných na veřejná jednání, seznam osob, které se jednání účastní, a zápisy z takových jednání se zveřejňují;

rozhodl, že důvěrné dokumenty, které zvláštní výbor obdrží, se posuzují v souladu s postupem uvedeným v článku 221 jednacího řádu Parlamentu; dále rozhodl, že tyto informace budou použity výlučně k vypracování závěrečné zprávy zvláštního výboru;

rozhodl, že zvláštní výbor bude mít 33 členů;

rozhodl, že délka funkčního období zvláštního výboru bude 12 měsíců a že jeho funkční období začne dnem jeho ustavující schůze;

rozhodl, že zvláštní výbor poté, co provede analýzu provádění zprávy zvláštního výboru INGE 1 a stávajících právních předpisů a identifikuje mezery, nedostatky a překrývání, stanoví odpovídající právní základ pro nezbytné právní akty a připraví podklady pro stálé institucionální řešení na úrovni EU s cílem reagovat na nepřátelské zahraniční vměšování a dezinformace a případně vyzve Komisi, aby přijala konkrétní institucionální opatření, prostřednictvím zprávy z vlastního podnětu podle článku 54 jednacího řádu, v níž Komisi vyzve, aby v této souvislosti předložila příslušný návrh.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2021)0428.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/241

P9_TA(2022)0071

Zřízení vyšetřovacího výboru pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zřízení, vymezení předmětu vyšetřování, působnosti, početního složení a funkčního období vyšetřovacího výboru pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru (2022/2586(RSO))

(2022/C 347/29)

Evropský parlament,

—

s ohledem na žádost, kterou předložilo 290 poslanců, o zřízení vyšetřovacího výboru, který by prošetřil údajná porušení práva Unie nebo údajný nesprávný úřední postup při jeho uplatňování, pokud jde o používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, který je instalován na mobilní zařízení využitím nedostatků v zabezpečení informačních technologií (dále jen „ekvivalentní špionážní software“),

—	s ohledem na návrh Konference předsedů,

—	s ohledem na článek 226 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (1),

—	s ohledem na to, že Evropská unie se hlásí k hodnotám a zásadám svobody, demokracie a dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, jak jsou uvedeny v preambuli Smlouvy o Evropské unii (SEU), a zejména v článcích 2, 6 a 21 této smlouvy,

—	s ohledem na čl. 4 odst. 2 SEU, který potvrzuje výhradní pravomoc členských států, pokud jde o udržení veřejného pořádku a ochranu národní bezpečnosti,

—	s ohledem na články 16 a 223 SFEU,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména její články 7, 8, 11, 21 a 47, které uznávají zvláštní práva, svobody a zásady v ní blíže určené, jako je respektování soukromého a rodinného života a ochrana osobních údajů, svoboda projevu a informací, právo na nediskriminaci, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, přičemž Listina se v plném rozsahu vztahuje na členské státy při provádění práva Unie, a dále s ohledem na čl. 52 odst. 1 této Listiny, který umožňuje určité omezení výkonu základních práv a svobod,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (4),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/797 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (5), ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/796 ze dne 17. května 2021 (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (7),

—	s ohledem na Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (8),

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a zejména na její články 8, 9, 13 a 17 této úmluvy, a na protokoly k této úmluvě,

—	s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (10) a na svá doporučení ohledně posílení IT bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech EU,

—	s ohledem na článek 208 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že nedávno bylo odhaleno, že několik zemí, včetně členských států, používá proti novinářům, politikům, příslušníkům donucovacích orgánů, diplomatům, právníkům, podnikatelům, aktérům občanské společnosti a jiným aktérům špionážní software Pegasus, a vzhledem k tomu, že tato praxe je velmi znepokojivá a evidentně potvrzuje rizika zneužívání sledovacích technologií pro oslabování lidských práv a demokracie;

se rozhodl zřídit vyšetřovací výbor, který prošetří údajná porušení práva Unie nebo údajný nesprávný úřední postup při jeho uplatňování v souvislosti s používáním špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, aniž by tím byly dotčeny pravomoci vnitrostátních a unijních soudů;

rozhodl, že vyšetřovací výbor:

—

prošetří rozsah údajného porušení práva Unie nebo údajného nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, vyplývajících z používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, shromáždí informace o tom, do jaké míry členské státy, k nimž patří Maďarsko a Polsko či případně další státy, nebo třetí země používají technologie sledování způsobem, který narušuje soukromí a porušuje práva a svobody zakotvené v Listině, a také posoudí míru rizika, které to představuje pro hodnoty zakotvené v článku 2 SEU, jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv;

—	pro účely plnění svých úkolů shromáždí a zanalyzuje informace o:

—	používání a fungování špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru a jejich údajném negativním dopadu na základní práva podle Listiny v případech, kdy členské státy uplatňovaly právo Unie;

—	právním rámci, v němž členské státy získaly a používaly špionážní software Pegasus a ekvivalentní špionážní software;

—

zda orgány členských států používaly špionážní software Pegasus a ekvivalentní špionážní software pro politické, ekonomické nebo jiné nepodložené důvody ke sledování novinářů, politiků, příslušníků donucovacích orgánů, diplomatů, právníků, podnikatelů, aktérů občanské společnosti a jiných aktérů, čímž porušily právo Unie a hodnoty zakotvené v článku 2 SEU nebo práva zakotvená v Listině;

—	zda toto používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru v rozporu s právem Unie mělo nepříznivý dopad na demokratické procesy v členských státech, pokud jde o volby na místní, celostátní a evropské úrovni;

—

o údajném porušení práva nebo údajném nesprávném úředním postupu členských států vyplývajících z používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, pokud jde o směrnici 2002/58/ES, zejména zásadu důvěrnosti sdělení a zákaz příposlechu, odposlechu, uchovávání nebo jiných druhů zachycování či sledování sdělení a s nimi souvisejících provozních údajů osob;

—	zda používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru členskými státy představuje porušení směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2016/679, vedlo k jejich porušení nebo jej odhalilo;

—	zda Komise měla důkazy o používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru proti určitým osobám;

—	zda členské státy zajistily dostatečné institucionální a právní záruky, které by bránily protiprávnímu používání špionážního softwaru, a zda osoby, které mají podezření, že použitím špionážního softwaru byla porušena jejich práva, mají přístup k účinným prostředkům nápravy;

—

o údajné nečinnosti členských států, pokud jde o zapojení subjektů v EU do vývoje, šíření nebo financování špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, včetně dodavatelského řetězce z hlediska dané technologie a jejího využití, v rozsahu, v jakém to porušuje právo Unie, včetně nařízení (EU) 2021/821, a to i v případech, kdy se špionážní software prodávaný pro určitý účel (např. boj proti terorismu) používá v jiném kontextu;

—	o roli izraelské vlády a vlád dalších třetích zemí při poskytování špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru členským státům;

—	zda mělo používání špionážního softwaru Pegasus nebo ekvivalentního špionážního softwaru orgány členských států za následek předávání osobních údajů třetím zemím, mimo jiné zejména společnosti NSO Group a vládám třetích zemí;

—

zda používání špionážního softwaru Pegasus nebo ekvivalentního špionážního softwaru, ať už s přímým či nepřímým zapojením subjektů spojených s EU, přispělo k protiprávnímu sledování novinářů, politiků, příslušníků donucovacích orgánů, diplomatů, právníků, podnikatelů, aktérů občanské společnosti nebo jiných aktérů ve třetích zemích a zda to vedlo k porušování nebo zneužívání lidských práv, které vyvolává závažné obavy z hlediska cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, a zda používání tohoto softwaru bylo v rozporu s hodnotami zakotvenými v článku 21 SEU a v Listině, s řádným ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a na jiná práva zakotvená v mezinárodním právu v oblasti lidských práv;

—

zda existovaly dostatečné důvody pro to, aby Rada přijala omezující opatření nebo sankce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU proti jedné či více třetím zemím, předpokládalo-li rozhodnutí přijaté podle hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii pozastavení nebo omezení hospodářských a finančních vztahů v souladu s čl. 215 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

—

zda používání špionážního softwaru Pegasus nebo ekvivalentního špionážního softwaru třetími zeměmi mělo dopad na základní práva zaručená právem Unie a zda existovaly dostatečné důvody pro to, aby Rada přehodnotila některé mezinárodní dohody o spolupráci týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva uzavřené s třetími zeměmi podle článku 218 SFEU;

—	vydá v této věci doporučení, která uzná za nezbytná;

—	vydá doporučení na ochranu orgánů EU a jejich členů a zaměstnanců před takovým špionážním softwarem;

rozhodl, že vyšetřovací výbor předloží svou konečnou zprávu do 12 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí;

rozhodl, že vyšetřovací výbor má při své práci zohlednit veškeré relevantní skutečnosti spadající do oblasti jeho působnosti, které se objeví během jeho funkčního období;

zdůrazňuje, že v zájmu zajištění dobré spolupráce a toku informací mezi vyšetřovacím výborem a příslušnými stálými výbory a podvýbory by se předseda a zpravodaj vyšetřovacího výboru mohli zúčastnit příslušných rozprav stálých výborů a podvýborů, a naopak, zejména pokud jde o slyšení vyšetřovacího výboru;

rozhodl, že veškerá doporučení vypracovaná tímto vyšetřovacím výborem by měla být předána příslušným stálým výborům a podvýborům v daných oblastech pravomocí definovaných v příloze VI jednacího řádu;

rozhodl, že vyšetřovací výbor bude mít 38 členů;

pověřuje svou předsedkyni, aby zajistila zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

(1) Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1.

(2) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(3) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(4) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.

(5) Úř. věst. L 129 I, 17.5.2019, s. 13.

(6) Úř. věst. L 174 I, 18.5.2021, s. 1.

(7) Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1.

(8) Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5.

(9) https://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf

(10) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 104.

9.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 347/245

P9_TA(2022)0077

Baterie a odpadní baterie ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 10. března 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020 (COM(2020)0798 – C9-0400/2020 – 2020/0353(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 347/30)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Baterie jsou významným zdrojem energie a jedním z klíčových faktorů udržitelného rozvoje, zelené mobility, čisté energie a neutrality z hlediska klimatu. Očekává se, že poptávka po bateriích v příštích letech rychle poroste, a to zejména po elektrických silničních vozidlech používajících k pohonu baterie, což zvyšuje strategický význam tohoto trhu v celosvětovém měřítku. Významný vědecký a technický pokrok v této oblasti technologie baterií bude pokračovat. Vzhledem ke strategickému významu baterií a s cílem poskytnout právní jistotu všem zapojeným hospodářským subjektům a zamezit diskriminaci, překážkám bránícím obchodu a narušením trhu s bateriemi je nezbytné stanovit pravidla týkající se parametrů udržitelnosti, výkonnosti, bezpečnosti, sběru, recyklace a druhotného využití baterií a pravidla týkající se poskytování informací o bateriích. Je nezbytné vytvořit harmonizovaný regulační rámec pro řešení celého životního cyklu baterií, které jsou v Unii uváděny na trh.

(2)

Baterie jsou významným zdrojem energie a jedním z klíčových faktorů udržitelného rozvoje, zelené mobility, čisté energie a neutrality z hlediska klimatu. Očekává se, že poptávka po bateriích v příštích letech rychle poroste, a to zejména po elektrických silničních vozidlech a lehkých dopravních prostředcích používajících k pohonu baterie, což zvyšuje strategický význam tohoto trhu v celosvětovém měřítku. Významný vědecký a technický pokrok v této oblasti technologie baterií bude pokračovat. Vzhledem ke strategickému významu baterií a s cílem poskytnout právní jistotu všem zapojeným hospodářským subjektům a zamezit diskriminaci, překážkám bránícím obchodu a narušením trhu s bateriemi je nezbytné stanovit pravidla týkající se parametrů udržitelnosti, výkonnosti, bezpečnosti, sběru, recyklace a druhotného využití baterií a pravidla týkající se poskytování informací o bateriích spotřebitelům a hospodářským subjektům . Je nezbytné vytvořit harmonizovaný regulační rámec pro řešení celého životního cyklu baterií, které jsou v Unii uváděny na trh.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2a)

Je rovněž nezbytné aktualizovat právní předpisy Unie upravující nakládání s odpadními bateriemi a přijmout opatření pro ochranu životního prostředí a lidského zdraví tím, že se zamezí nežádoucím dopadům spojeným s produkcí a zpracováním odpadu nebo se tyto dopady zmírní, že se sníží dopad využívání zdrojů a že zdroje budou využívány efektivněji. Tato opatření mají zásadní význam pro přechod k oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a životnímu prostředí bez toxických látek a k zaručení dlouhodobé konkurenceschopnosti a strategické autonomie Unie. Mohou vytvářet důležité hospodářské příležitosti, zvyšovat synergie mezi oběhovým hospodářstvím a politikami v oblasti energetiky, klimatu, dopravy, průmyslu a výzkumu a chránit životní prostředí a snižovat emise skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny druhy baterií a akumulátorů uváděné na trh nebo do provozu v rámci Unie, ať již samostatně, nebo zabudované do zařízení či jinak dodávané s elektrickými a elektronickými zařízeními a s vozidly. Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na to, zda je baterie specificky určená pro určitý výrobek, nebo má všeobecné použití, a bez ohledu na to, zda je zabudována do výrobku nebo je dodávána spolu s výrobkem, ve kterém má být používána, nebo samostatně.

(10)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny druhy baterií a akumulátorů uváděné na trh nebo do provozu v rámci Unie bez ohledu na to, zda byly vyrobeny v Unii nebo dovezeny , ať již samostatně, nebo zabudované do zařízení či jinak dodávané s elektrickými a elektronickými zařízeními a s vozidly. Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na to, zda je baterie specificky určená pro určitý výrobek, nebo má všeobecné použití, a bez ohledu na to, zda je zabudována do výrobku nebo je dodávána spolu s výrobkem, ve kterém má být používána, nebo samostatně.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

V rámci široké oblasti působnosti nařízení je vhodné rozlišovat mezi různými kategoriemi baterií v souladu s jejich návrhem a použitím, nezávisle na chemickém složení baterií. Klasifikace na přenosné baterie na jedné straně, a průmyslové baterie a automobilové baterie na druhé straně podle směrnice 2006/66/ES by měla být dále rozvinuta, aby lépe zohledňovala nový vývoj v použití baterií. Baterie, které se používají k pohonu elektrických vozidel a které podle směrnice 2006/66/ES spadají do kategorie průmyslových baterií, představují velkou a rostoucí část trhu vzhledem k rychlému nárůstu počtu elektrických silničních vozidel. Je proto vhodné klasifikovat ty baterie, které se používají k pohonu silničních vozidel, jako novou kategorii baterií pro elektrická vozidla. Baterie používané k pohonu v jiných dopravních prostředcích, včetně železniční, vodní a letecké dopravy, nadále spadají do kategorie průmyslových baterií podle tohoto nařízení. Typ průmyslové baterie zahrnuje širokou skupinu baterií určených k použití pro průmyslové činnosti, komunikační infrastrukturu, zemědělské činnosti nebo výrobu a distribuci elektrické energie. Kromě tohoto neúplného seznamu příkladů by za průmyslovou baterii měla být považována jakákoli baterie, která není přenosnou baterií ani automobilovou baterií ani baterií pro elektrická vozidla. Baterie používané pro ukládání energie v soukromém nebo domácím prostředí se pro účely tohoto nařízení považují za průmyslové baterie. Aby se navíc zajistilo, že všechny baterie používané v lehkých dopravních prostředcích, jako jsou elektrokola a elektroskútry, jsou klasifikovány jako přenosné baterie, je nezbytné upřesnit definici přenosných baterií a zavést pro tyto baterie hmotnostní limit.

(12)

V rámci široké oblasti působnosti nařízení je vhodné rozlišovat mezi různými kategoriemi baterií v souladu s jejich návrhem a použitím, nezávisle na chemickém složení baterií. Klasifikace na přenosné baterie na jedné straně, a průmyslové baterie a automobilové baterie na druhé straně podle směrnice 2006/66/ES by měla být dále rozvinuta, aby lépe zohledňovala nový vývoj v použití baterií a jejich rozšíření na trhu . Baterie, které se používají k pohonu elektrických vozidel a které podle směrnice 2006/66/ES spadají do kategorie průmyslových baterií, představují velkou a rostoucí část trhu vzhledem k rychlému nárůstu počtu elektrických silničních vozidel. Je proto vhodné klasifikovat ty baterie, které se používají k pohonu silničních vozidel, jako novou kategorii baterií pro elektrická vozidla. Baterie používané k pohonu v jiných dopravních prostředcích, včetně železniční, vodní a letecké dopravy, nadále spadají do kategorie průmyslových baterií podle tohoto nařízení. Baterie, které jsou používány k pohonu lehkých dopravních prostředků, jako jsou elektrokola a elektroskútry, nebyly ve směrnici 2006/66/ES jasně klasifikovány jako baterie, ačkoli vzhledem k rostoucímu využívání v udržitelné městské mobilitě představují významnou část trhu. Baterie, které se používají k pohonu lehkých vozidel, je proto vhodné klasifikovat jako novou kategorii baterií, konkrétně jako baterie lehkých dopravních prostředků. Typ průmyslové baterie zahrnuje širokou skupinu baterií určených k použití pro průmyslové činnosti, komunikační infrastrukturu, zemědělské činnosti nebo výrobu a distribuci elektrické energie. Kromě tohoto neúplného seznamu příkladů by za průmyslovou baterii měla být považována jakákoli baterie, která není přenosnou baterií ani automobilovou baterií ani baterií pro lehké dopravní prostředky ani baterií pro elektrická vozidla. Baterie používané pro ukládání energie v soukromém nebo domácím prostředí se pro účely tohoto nařízení považují za průmyslové baterie.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Baterie by měly být navrženy a vyráběny tak, aby byla optimalizována jejich výkonnost, trvanlivost a bezpečnost a minimalizována jejich environmentální stopa. Je vhodné stanovit specifické požadavky udržitelnosti pro nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a s kapacitou vyšší než 2 kWh , neboť takové baterie představují segment trhu, který dle očekávání poroste v příštích letech nejvíce.

(13)

Baterie by měly být navrženy a vyráběny tak, aby byla optimalizována jejich výkonnost, trvanlivost a bezpečnost a minimalizována jejich environmentální stopa. Je vhodné stanovit specifické požadavky udržitelnosti pro průmyslové baterie , baterie lehkých dopravních prostředků a baterie elektrických vozidel, neboť takové baterie představují segment trhu, který dle očekávání poroste v příštích letech nejvíce.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Použití nebezpečných látek v bateriích by mělo být omezeno v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí a snížení přítomnosti takových látek v odpadech. Kromě omezení stanovených v příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (29) je proto vhodné stanovit omezení pro rtuť, kadmium a olovo v určitých druzích baterií. Baterie používané ve vozidlech, na které se vztahuje výjimka podle přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES (30), by měly být ze zákazu obsahu kadmia vyloučeny. Komise by měla s pomocí agentury provést komplexní a systémové posouzení nebezpečných látek v bateriích. Toto posouzení by se mělo zaměřit zejména na chemická složení baterií, které se používají na trhu ve velkém množství, vyvíjející se a nová chemická složení a dostupnost vhodných alternativ olověných průmyslových a automobilových baterií a nikl-kadmiových průmyslových baterií.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)

Postup pro přijetí nových a pozměňování stávajících omezení pro nebezpečné látky v bateriích by měl být plně sladěn s nařízením (ES) č. 1907/2006. K zajištění účinného rozhodování, koordinace a řízení souvisejících technických, vědeckých a správních prvků tohoto nařízení by Evropská agentura pro chemické látky zřízená podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „agentura“) měla plnit stanovené úkoly v souvislosti s hodnocením rizik vyplývajících z látek používaných při výrobě a používání baterií, jakož i rizik, která mohou vzniknout po skončení jejich životnosti, a s hodnocením sociálně-ekonomických prvků a analýzou alternativ v souladu s příslušnými pokyny vydanými agenturou. Výbor pro posuzování rizik a Výbor pro socioekonomickou analýzu agentury by tudíž měly usnadnit provádění určitých úkolů, které jsou agentuře tímto nařízením svěřovány.

(17)

Postup pro přijetí nových a pozměňování stávajících omezení pro nebezpečné látky v bateriích by měl být plně sladěn s nařízením (ES) č. 1907/2006. K zajištění účinného rozhodování, koordinace a řízení souvisejících technických, vědeckých a správních prvků tohoto nařízení by měla existovat dobrá spolupráce, koordinace a informovanost mezi členskými státy, Evropskou agenturou pro chemické látky zřízenou podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „agentura“) , Komisí a zúčastněnými stranami. Členské státy nebo agentura by měly plnit stanovené úkoly v souvislosti s hodnocením rizik vyplývajících z látek používaných při výrobě a používání baterií, jakož i rizik, která mohou vzniknout po skončení jejich životnosti, a s hodnocením sociálně-ekonomických prvků a analýzou alternativ v souladu s příslušnými pokyny vydanými agenturou. Výbor pro posuzování rizik a Výbor pro socioekonomickou analýzu agentury by tudíž měly usnadnit provádění určitých úkolů, které jsou agentuře tímto nařízením svěřovány.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17a)

S cílem zajistit, aby toto nařízení bylo v souladu s jakoukoli budoucí změnou ustanovení nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo s jinými budoucími právními předpisy Unie týkajícími se kritérií udržitelnosti pro nebezpečné látky a chemické látky, měla by Komise posoudit, zda je nutná změna článku 6, článku 71 nebo přílohy I tohoto nařízení nebo všech těchto ustanovení. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o případné změny těchto ustanovení.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

Předpokládané masivní využití baterií v odvětvích jako mobilita a ukládání energie by mělo snížit emise uhlíku, avšak k maximálnímu využití tohoto potenciálu je nezbytné, aby jejich celkový životní cyklus měl nízkou uhlíkovou stopu. Podle pravidel produktové kategorie ke stanovení environmentální stopy pro nabíjitelné baterie s vysokou specifickou energií pro mobilní aplikace (31) je po používání nerostných surovin a kovů v pořadí druhou kategorií, na kterou mají baterie největší dopad, změna klimatu. K technické dokumentaci pro nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh , které jsou uváděny na trh Unie, by proto mělo být přiloženo prohlášení o uhlíkové stopě , které by v případě potřeby mělo být specifické pro výrobní šarži . Baterie se vyrábějí v šaržích, vyráběných v konkrétních množstvích v určitých časových rámcích. Nezbytným předpokladem pro zavedení požadavku, aby technická dokumentace baterií obsahovala prohlášení o uhlíkové stopě, a pro pozdější stanovení výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy, které umožní identifikovat baterie s celkově nižší uhlíkovou stopou, je harmonizace technických pravidel pro výpočet uhlíkové stopy veškerých nabíjitelných průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel s vnitřní akumulací s kapacitou vyšší než 2 kWh , jež jsou uváděny na trh Unie. Nelze očekávat, že informace a jasné požadavky na označování týkající se uhlíkové stopy baterií samy o sobě povedou ke změně chování, která je nutná k dosažení cíle Unie dekarbonizovat odvětví mobility a ukládání energie v souladu s mezinárodně dohodnutými cíli v oblasti změny klimatu (32). Proto budou stanoveny maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy v návaznosti na zvláštní posouzení dopadů s cílem určit tyto hodnoty. Při navrhování nejvyšší prahové hodnoty uhlíkové stopy Komise mimo jiné zohlední relativní rozložení hodnot uhlíkové stopy v bateriích na trhu, míru pokroku při snižování uhlíkové stopy baterií uváděných na trh Unie a účinný a potenciální příspěvek tohoto opatření k cílům Unie v oblasti udržitelné mobility a klimatické neutrality do roku 2050. K zajištění transparentnosti, pokud jde o uhlíkovou stopu baterií, a přechodu trhu Unie k bateriím s nižšími emisemi uhlíku bez ohledu na to, kde jsou vyráběny, je oprávněné postupné a kumulativní narůstání požadavků v oblasti uhlíkové stopy. V důsledku těchto požadavků emise uhlíku v životním cyklu baterií, jimž se zabrání, přispějí k cíli Unie dosáhnout do roku 2050 neutrality z hlediska klimatu. Může to umožnit i další politiky na úrovni Unie a na úrovni členských států, jako jsou motivační pobídky nebo kritéria pro ekologické veřejné zakázky, podporující výrobu baterií s menšími dopady na životní prostředí.

(18)

Předpokládané masivní využití baterií v odvětvích jako mobilita a ukládání energie by mělo snížit emise uhlíku, avšak k maximálnímu využití tohoto potenciálu je nezbytné, aby jejich celkový životní cyklus měl nízkou uhlíkovou stopu. Podle pravidel produktové kategorie ke stanovení environmentální stopy pro nabíjitelné baterie s vysokou specifickou energií pro mobilní aplikace (31) jsou po těžbě a používání nerostných surovin a kovů v pořadí druhou kategorií, na kterou mají baterie největší dopad, emise skleníkových plynů, které zhoršují změnu klimatu. K technické dokumentaci pro průmyslové baterie , baterie lehkých dopravních prostředků a baterie elektrických vozidel, které jsou uváděny na trh Unie, by proto mělo být přiloženo prohlášení o uhlíkové stopě. Nezbytným předpokladem pro zavedení požadavku, aby technická dokumentace baterií obsahovala prohlášení o uhlíkové stopě, a pro pozdější stanovení výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy, které umožní identifikovat baterie s celkově nižší uhlíkovou stopou, je harmonizace technických pravidel pro výpočet uhlíkové stopy veškerých průmyslových baterií , baterií lehkých dopravních prostředků a baterií elektrických vozidel, jež jsou uváděny na trh Unie. Nelze očekávat, že informace a jasné požadavky na označování týkající se uhlíkové stopy baterií samy o sobě povedou ke změně chování, která je nutná k dosažení cíle Unie dekarbonizovat odvětví mobility a ukládání energie v souladu s mezinárodně dohodnutými cíli v oblasti změny klimatu (32). Proto budou stanoveny maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy v návaznosti na zvláštní posouzení dopadů s cílem určit tyto hodnoty. Při navrhování nejvyšší prahové hodnoty uhlíkové stopy Komise mimo jiné zohlední relativní rozložení hodnot uhlíkové stopy v bateriích na trhu, míru pokroku při snižování uhlíkové stopy baterií uváděných na trh Unie a účinný a potenciální příspěvek tohoto opatření k cílům Unie v oblasti udržitelné mobility a klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Za účelem zajištění transparentnosti, pokud jde o uhlíkovou stopu baterií, a přechodu trhu Unie k bateriím s nižšími emisemi uhlíku bez ohledu na to, kde jsou vyráběny, je oprávněné postupné a kumulativní narůstání požadavků v oblasti uhlíkové stopy. V důsledku těchto požadavků emise uhlíku v životním cyklu baterií, jimž se zabrání, přispějí k cílům Unie v oblasti klimatu, zejména k cíli dosáhnout nejpozději do roku 2050 neutrality z hlediska klimatu. Může to umožnit i další politiky na úrovni Unie a na úrovni členských států, jako jsou motivační pobídky nebo kritéria pro ekologické veřejné zakázky, podporující výrobu baterií s menšími dopady na životní prostředí.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18a)

Maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy životního cyklu by měly být schopné reagovat na budoucí vývoj a měly by se postupně vyvíjet v souladu s nejlepšími dostupnými výrobními a zpracovatelskými postupy. Evropská komise by proto měla při přijímání aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví maximální prahová hodnota uhlíkové stopy životního cyklu, zohlednit nejlepší dostupné výrobní a zpracovatelské postupy a zajistit, aby zvolená technická kritéria byla v souladu s cílem tohoto nařízení, kterým je zajistit, aby baterie uváděné na trh EU zaručovaly vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, bezpečnosti, majetku a životního prostředí.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)

Některé látky obsažené v bateriích, jako je kobalt, olovo, lithium nebo nikl, jsou získávány z omezených zdrojů, které nejsou v Unii snadno dostupné, a některé Komise považuje za kritické suroviny. To je oblast, kde Evropa musí posílit svou strategickou autonomii a zvýšit svou odolnost v rámci příprav na možná narušení dodávek v důsledku zdravotních nebo jiných krizí. Zvyšování oběhovosti a účinnosti zdrojů se zvýšenou recyklací a větším využitím těchto surovin přispěje k dosažení tohoto cíle.

(19)

Některé látky obsažené v bateriích, jako je kobalt, olovo, lithium nebo nikl, jsou získávány z omezených zdrojů, které nejsou v Unii snadno dostupné, a některé Komise považuje za kritické suroviny. Evropa musí v souladu průmyslovou strategií Unie posílit svou strategickou nezávislost , včetně usnadnění investic do továren, které budou baterie vyrábět v masívním měřítku, a zvýšit svou odolnost v rámci příprav na možná narušení dodávek v důsledku zdravotních nebo jiných krizí. Zvyšování oběhovosti a účinnosti zdrojů se zvýšenou recyklací a větším využitím těchto surovin přispěje k dosažení tohoto cíle. Nahrazení vzácných surovin alternativními široce dostupnými materiály, včetně obnovitelných surovin, by rovněž přispělo k posílení vlastní výroby baterií a strategické autonomie Unie. Je proto zásadní, aby Unie a členské státy podporovaly příslušné iniciativy v oblasti výzkumu a vývoje.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Za účelem zohlednění rizika dodávek kobaltu, olova, lithia a niklu a posouzení jejich dostupnosti by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu cílů v oblasti minimálního podílu recyklovaného kobaltu, olova, lithia nebo niklu přítomného v aktivních materiálech v bateriích.

(21)

Za účelem zohlednění rizika dodávek kobaltu, olova, lithia a niklu a posouzení jejich dostupnosti a s ohledem na technický a vědecký pokrok by Komise měla posoudit, zda by bylo vhodné revidovat cíle v oblasti minimálního podílu kobaltu, olova, lithia nebo niklu přítomného v aktivních materiálech v bateriích , a případně předložit příslušný legislativní návrh .

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21a)

Za účelem zohlednění změn v bateriových technologiích, jež mají vliv na to, které druhy materiálů lze opětovně využít, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o zařazení dalších surovin a příslušných cílů na seznam minimálních podílů recyklovaného obsahu, který má být přítomen v aktivních materiálech baterií.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění pravidel pro výpočet a ověřování množství kobaltu, olova, lithia a niklu v každém modelu baterie a každé šarži baterií z každého výrobního závodu, jež bylo získáno z odpadu přítomného v aktivních materiálech v baterii, a zajištění informačních požadavků na technickou dokumentaci by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek v celé Unii pro prohlášení o využitých materiálech , které má být poskytováno v harmonizovaném formátu, a pro technickou dokumentaci by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení formátu a technické dokumentace pro prohlášení o využitých materiálech .

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)

Baterie uváděné na trh Unie by měly být trvanlivé a vysoce výkonné. Proto je nezbytné stanovit parametry výkonnosti a trvanlivosti pro přenosné baterie pro všeobecné použití i pro průmyslové baterie a stejně tak pro nabíjitelné průmyslové baterie a baterie pro elektrická vozidla. U baterií motorových vozidel neformální pracovní skupina pro elektrická vozidla a životní prostředí při Evropské hospodářské komisi OSN nyní vypracovává požadavky na životnost ve vozidle, takže toto nařízení upustí od stanovení dalších požadavků trvanlivosti . Na druhé straně v oblasti baterií k uskladnění energie stávající metody měření za účelem zkoušení výkonnosti a trvanlivosti baterií nejsou považovány za dostatečně přesné a reprezentativní, aby umožňovaly zavedení minimálních požadavků. Zavedení minimálních požadavků týkajících se výkonnosti a trvanlivosti těchto baterií by mělo být doprovázeno dostupnými odpovídajícími normami nebo společnými specifikacemi.

(23)

Baterie uváděné na trh Unie by měly být trvanlivé a vysoce výkonné. Proto je nezbytné stanovit parametry výkonnosti a trvanlivosti pro přenosné baterie i pro průmyslové baterie , baterie pro lehké dopravní prostředky a baterie pro elektrická vozidla. U baterií elektrických vozidel neformální pracovní skupina pro elektrická vozidla a životní prostředí při Evropské hospodářské komisi OSN nyní vypracovává požadavky na životnost ve vozidle, takže toto nařízení by mělo být v souladu s jejími závěry . Na druhé straně v oblasti baterií k uskladnění energie stávající metody měření za účelem zkoušení výkonnosti a trvanlivosti baterií nejsou považovány za dostatečně přesné a reprezentativní, aby umožňovaly zavedení minimálních požadavků. Zavedení minimálních požadavků týkajících se výkonnosti a trvanlivosti těchto baterií by mělo být doprovázeno dostupnými odpovídajícími normami nebo společnými specifikacemi.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)

Za účelem snížení dopadu životního cyklu baterií na životní prostředí by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu parametrů výkonnosti a trvanlivosti a stanovení minimálních hodnot těchto parametrů pro přenosné baterie pro všeobecné použití a pro nabíjitelné průmyslové baterie.

(24)

Za účelem snížení dopadu životního cyklu baterií na životní prostředí by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu parametrů výkonnosti a trvanlivosti a stanovení minimálních hodnot těchto parametrů pro přenosné baterie , baterie pro lehké dopravní prostředky a pro nabíjitelné průmyslové baterie.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24a)

S cílem zajistit soudržnost pravidel Unie týkajících se elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti baterií elektrických vozidel ve vztahu k technickým specifikacím neformální pracovní skupiny EHK OSN pro elektrická vozidla a životní prostředí a s ohledem na technický a vědecký pokrok by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny parametrů výkonnosti a trvanlivosti a minimálních hodnot těchto parametrů pro baterie elektrických vozidel.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)

Některé nenabíjitelné baterie pro všeobecné použití mohou znamenat neefektivní využívání zdrojů a energie. Měly by být stanoveny objektivní požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti takových baterií, které zajistí, že na trh bude uváděno méně málo výkonných nenabíjitelných přenosných baterií pro všeobecné použití , zejména pokud by na základě posouzení životního cyklu alternativní použití nabíjitelných baterií vedlo k celkovému přínosu pro životní prostředí.

(25)

Některé nenabíjitelné baterie pro všeobecné použití mohou znamenat neefektivní využívání zdrojů a energie. U určitých zařízení se však stále používají nenabíjitelné baterie. Měly by být stanoveny objektivní požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti takových baterií, které zajistí, že na trh bude uváděno méně málo výkonných nenabíjitelných přenosných baterií pro všeobecné použití . Komise by měla u konkrétních skupin produktů, v nichž jsou užívány nenabíjitelné baterie, na základě posouzení životního cyklu vyhodnotit, zda by alternativní použití nabíjitelných baterií vedlo k celkovému přínosu pro životní prostředí a zda by tedy používání nenabíjitelných přenosných baterií pro všeobecné použití mělo být postupně ukončeno . Požadavky tohoto nařízení by mělo být rovněž možné doplnit požadavky, které stanoví prováděcí opatření přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (1) pro konkrétní výrobky, které jsou poháněny bateriemi.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)

K zajištění toho, aby přenosné baterie zabudované do zařízení, poté co se stanou odpadem, podléhaly řádnému tříděnému sběru, zpracování a kvalitní recyklaci, jsou nezbytná ustanovení, jež zajistí jejich odstranitelnost a vyměnitelnost v takových zařízeních. Použité baterie by měly vyměnitelné také proto, aby se prodloužila předpokládaná doba životnosti zařízení, jichž jsou součástí. Obecná ustanovení tohoto nařízení je možné doplnit požadavky stanovenými pro konkrétní výrobky, které jsou poháněny bateriemi, v rámci prováděcích opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (33). Pokud jiné právní předpisy Unie stanoví z bezpečnostních důvodů konkrétnější požadavky pro odstranění baterií z výrobků (např. z hraček), měla by se použít tato konkrétní pravidla.

(26)

K zajištění toho, aby přenosné baterie zabudované do zařízení, poté co se stanou odpadem, podléhaly řádnému tříděnému sběru, zpracování a kvalitní recyklaci, jsou nezbytná ustanovení, jež zajistí jejich odstranitelnost a vyměnitelnost v takových zařízeních. Měla by být rovněž stanovena pravidla pro baterie lehkých dopravních prostředků. Použité baterie by měly vyměnitelné také proto, aby se prodloužila předpokládaná doba životnosti zařízení, jichž jsou součástí. Obecná ustanovení tohoto nařízení je možné doplnit požadavky stanovenými pro konkrétní výrobky, které jsou poháněny bateriemi, v rámci prováděcích opatření podle směrnice 2009/125/ES. Pokud jiné právní předpisy Unie stanoví z bezpečnostních důvodů konkrétnější požadavky pro odstranění baterií z výrobků (např. z hraček), měla by se použít tato konkrétní pravidla. Dále by měla být přijata ustanovení, která zajistí odstranitelnost a vyměnitelnost průmyslových baterií, automobilových baterií a baterií elektrických vozidel při současném zohlednění jejich rozdílných vlastností a konkrétních požadavků na bezpečnost.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26a)

Automobilové baterie, baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie musí být snadno odstranitelné a vyměnitelné kvalifikovanými nezávislými provozovateli. Měla by být stanovena ustanovení, která zajistí, aby tyto baterie mohly být odstraněny, nahrazeny a demontovány. Je důležité, aby bylo možné posoudit bezpečnost opravených baterií na základě jim přizpůsobených nedestruktivních zkoušek. Za účelem usnadnění opravy automobilových baterií, baterií elektrických vozidel a průmyslových baterií by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení s cílem stanovit kritéria pro odstranitelnost, nahraditelnost a demontáž automobilových baterií, baterií elektrických vozidel a průmyslových baterií. Aby bylo možné posoudit bezpečnost těchto baterií při opravě, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení vhodných nedestruktivních zkušebních metod.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26b)

Aby se dále snížilo množství odpadu, měla by být v prováděcích právních předpisech týkajících se ekodesignu pro konkrétní výrobky a v připravované iniciativě pro udržitelné výrobky podporována interoperabilita baterií, konektorů a nabíječek mezi různými typy výrobků.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26c)

Interoperabilita nabíječek v rámci konkrétních kategorií baterií by mohla omezit zbytečný odpad a náklady, a prospět tak spotřebitelům a dalším koncovým uživatelům. Mělo by proto být možné dobíjet baterie pro elektrická vozidla, lehké dopravní prostředky a nabíjitelné baterie začleněné do konkrétních kategorií elektrických a elektronických zařízení za použití jednotných nabíječek, které umožňují interoperabilitu v rámci každé kategorie baterií. Toto nařízení by proto mělo obsahovat ustanovení požadující, aby Komise posoudila, jak nejlépe zavést harmonizované normy pro jednotné nabíječky použitelné pro tyto kategorie baterií nejpozději do 1. ledna 2026. K tomuto posouzení by byl případně připojen legislativní návrh.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)

Spolehlivé baterie mají zásadní význam pro fungování a bezpečnost mnoha výrobků, zařízení a služeb. Baterie by proto měly být navrženy a vyráběny tak, aby byl zaručen jejich bezpečný provoz a používání. Tento prvek je zvlášť důležitý u stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie, na které se v současné době nevztahuje žádný jiný právní předpis Unie. Pro tyto systémy ukládání energie by proto měly být stanoveny parametry, které je třeba zohlednit při bezpečnostních zkouškách.

(27)

Spolehlivé baterie mají zásadní význam pro fungování a bezpečnost mnoha výrobků, zařízení a služeb. Baterie by proto měly být navrženy a vyráběny tak, aby byl zaručen jejich bezpečný provoz a používání a nebyla způsobena újma lidem či škoda na životním prostředí nebo majetku . Tento prvek je zvlášť důležitý u baterií ve stacionárních bateriových systémech pro ukládání energie, na které se v současné době nevztahuje žádný jiný právní předpis Unie. Pro tyto baterie by proto měly být stanoveny parametry, které je třeba zohlednit při bezpečnostních zkouškách , a měly by být doplněny normami CEN, CENELEC a IEC .

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)

Aby se konečným uživatelům poskytly transparentní, spolehlivé a jasné informace o bateriích a jejich hlavních vlastnostech a o odpadních bateriích, které umožní konečným uživatelům přijímat informovaná rozhodnutí při nákupu a odkládání baterií a umožní subjektům nakládajícím s odpady vhodným způsobem zpracovávat odpadní baterie, měly by být baterie označeny. Označení baterií by mělo obsahovat všechny nezbytné informace o jejich hlavních vlastnostech včetně jejich kapacity , výrobních charakteristik a obsahu některých nebezpečných látek. K zajištění dostupnosti informací v průběhu času by tyto informace měly být zpřístupněny také prostřednictvím kódů QR , které by měly dodržovat pokyny normy ISO/IEC 18004 . Kód QR vytištěný nebo vyrytý na všech bateriích by měl umožnit přístup k produktovému pasu baterie. Štítky a kódy QR by měly být přístupné osobám se zdravotním postižením v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (1) .

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)

Informace o výkonnosti baterií jsou nezbytné k zajištění toho, aby byli dobře a včas informováni koneční uživatelé jako spotřebitelé, a zejména aby před uskutečněním svého nákupu měli společný základ pro porovnání různých baterií. Proto by přenosné baterie pro všeobecné použití měly být opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich průměrné minimální výdrži při použití v konkrétních zařízeních. Kromě toho je důležité poskytnout konečnému uživateli vodítko, jak se vhodným způsobem zbavit odpadních baterií.

(29)

Informace o výkonnosti baterií jsou nezbytné k zajištění toho, aby byli dobře a včas informováni koneční uživatelé , především spotřebitelé, a zejména aby před uskutečněním svého nákupu měli společný základ pro porovnání různých baterií. Proto by přenosné baterie , baterie lehkých dopravních prostředků a automobilové baterie měly být opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich průměrné minimální výdrži při použití v konkrétních zařízeních a jejich předpokládané době životnosti . Kromě toho je důležité poskytnout konečnému uživateli vodítko, jak se vhodným způsobem zbavit odpadních baterií.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)

Nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací s kapacitou vyšší než 2 kWh by měly obsahovat systém řízení baterie, který uchovává údaje, aby konečný uživatel nebo kterákoli jiná třetí strana jednající jeho jménem mohli kdykoli určit technický stav a předpokládanou dobu životnosti baterií . Pro nové využití nebo repasování baterie by měl být přístup k systému řízení baterie poskytnut osobě, která baterii legálně zakoupila, nebo kterékoli třetí straně jednající jejím jménem za účelem zhodnocení zbytkové hodnoty baterie, usnadnění opětovného použití, nového využití nebo repase baterie a za účelem zpřístupnění baterie nezávislým agregátorům, definovaným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 201/944 (34), provozujícím virtuální elektrárny v elektrických rozvodných sítích. Tento požadavek by měl platit vedle právních předpisů Unie týkajících se schvalování typu vozidel, včetně technických specifikací, které mohou pocházet z činnosti neformální pracovní skupiny UNECE pro elektrická vozidla a životní prostředí.

(30)

Baterie v rámci stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie, baterie lehkých dopravních prostředků a baterie elektrických vozidel obsahují systém řízení baterie, který uchovává údaje . Tento systém řízení baterie by měl obsahovat informace o technickém stavu, bezpečnosti a předpokládané době životnosti baterií, aby konečný uživatel nebo kterákoli jiná třetí strana jednající jeho jménem mohli kdykoli tyto aspekty určit. Pro usnadnění opětovného použití, nového využití nebo repase baterie by měl být přístup k systému řízení baterie poskytnut osobě, která baterii legálně zakoupila, nebo kterékoli třetí straně jednající jejím jménem za účelem zhodnocení zbytkové hodnoty baterie, usnadnění přípravy opětovného použití, opětovného použití, přípravy nového využití , nového využití nebo repase baterie a za účelem zpřístupnění baterie nezávislým agregátorům, definovaným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (34), provozujícím virtuální elektrárny v elektrických rozvodných sítích , včetně nezbytných prvků umožňujících napojení vozidel na síť . V zájmu usnadnění jejich zavádění a využívání v Unii by měly mít baterie elektrických vozidel a lehkých dopravních prostředků funkci poskytování palubních údajů v reálném čase určených pouze ke čtení a týkajících se technického stavu baterie, stavu nabití baterie, nastavení výkonu baterie a kapacity baterie. Systém řízení baterií pro baterie elektrických vozidel by měl mít také komunikační funkci, která umožní funkce inteligentního nabíjení, např. nabíjení propojením vozidla a sítě, vozidla a elektrického zařízení, dvou vozidel, vozidla a externí baterie a vozidla a budovy. Tento požadavek by měl platit vedle právních předpisů Unie týkajících se schvalování typu vozidel, včetně technických specifikací, které mohou pocházet z činnosti neformální pracovní skupiny UNECE pro elektrická vozidla a životní prostředí. Technické specifikace vycházející z celosvětových technických předpisů EHK OSN by měly být hned, jakmile budou uplatnitelné v právu Unie, považovány za referenční hodnotu pro údaje o parametrech pro určení technického stavu a očekávané životnosti baterií, které mají být obsaženy v systému řízení baterií.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)

Řada požadavků na výrobky podle tohoto nařízení včetně požadavků výkonnosti, trvanlivosti, nového využití a bezpečnosti by měla být měřena s použitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, jež zohledňují všeobecně uznávané nejmodernější metodiky měření a výpočtů. Aby se zajistilo, že nebudou existovat žádné překážky obchodu na vnitřním trhu, měly by být normy harmonizované na úrovni Unie. Tyto metody a normy by měly pokud možno zohledňovat reálné podmínky používání baterií, odrážet chování průměrného spotřebitele a měly by být hodnověrné, aby se zabránilo jejich úmyslnému i neúmyslnému obcházení. Po přijetí odkazu na takovou normu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (35) a jejím zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie je stanoven předpoklad shody s těmito specifickými požadavky na výrobky přijatými na základě tohoto nařízení, pokud výsledek takových metod prokáže, že jsou dosaženy minimální hodnoty stanovené pro tyto zásadní požadavky. Nebudou-li v době uplatnění specifických požadavků na výrobky existovat zveřejněné normy, měla by Komise přijmout společné specifikace prostřednictvím prováděcích aktů, a soulad s těmito specifikacemi by také měl vést k předpokladu shody. V případech, kdy se později zjistí, že společné specifikace vykazují nedostatky, měla by Komise prostřednictvím prováděcího aktu dotčené společné specifikace změnit nebo zrušit.

(31)

Řada požadavků na výrobky podle tohoto nařízení včetně požadavků výkonnosti, trvanlivosti, nového využití a bezpečnosti by měla být měřena s použitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, jež zohledňují všeobecně uznávané nejmodernější metodiky měření , norem a výpočtů. Aby se zajistilo, že nebudou existovat žádné překážky obchodu na vnitřním trhu, měly by být normy harmonizované na úrovni Unie. Tyto metody a normy by měly pokud možno zohledňovat reálné podmínky používání baterií, odrážet chování průměrného spotřebitele a měly by být hodnověrné, aby se zabránilo jejich úmyslnému i neúmyslnému obcházení. Po přijetí odkazu na takovou normu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (35) a jejím zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie je stanoven předpoklad shody s těmito specifickými požadavky na výrobky přijatými na základě tohoto nařízení, pokud výsledek takových metod prokáže, že jsou dosaženy minimální hodnoty stanovené pro tyto zásadní požadavky. S cílem předejít duplicitě norem, maximalizovat jejich účinnost a zahrnout do nich špičkové odborné znalosti a nejnovější poznatky by Komise měla usilovat o to, aby v případě, že norma neexistuje, požádala jednu nebo více evropských normalizačních organizací o její vypracování. Nebudou-li v době uplatnění specifických požadavků na výrobky existovat zveřejněné normy nebo v případě, že příslušná evropská normalizační organizace neodpoví uspokojivě , měla by Komise ve výjimečných, odůvodněných případech a po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami přijmout společné specifikace prostřednictvím prováděcích aktů, a soulad s těmito specifikacemi by také měl vést k předpokladu shody. V případech, kdy se později zjistí, že společné specifikace vykazují nedostatky, měla by Komise prostřednictvím prováděcího aktu dotčené společné specifikace změnit nebo zrušit.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31a)

Aktivní zapojení do práce mezinárodních normalizačních výborů je důležitým strategickým předpokladem pro uvedení budoucích technologií na trh. V některých případech byla Unie v těchto výborech nedostatečně zastoupena. Komise a členské státy by proto měly aktivně podporovat práci evropských společností v těchto mezinárodních normalizačních výborech. Před tím, než Komise zváží přijetí norem sekundárními právními předpisy, měla by pečlivě posoudit práci vykonanou na mezinárodní úrovni.

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31b)

Komise by měla zajistit soudržnost, pokud jde o harmonizované normy a společné specifikace podle tohoto nařízení, a rovněž při přezkumu nařízení (EU) č. 1025/2012.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)

K zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem, přizpůsobení se novým technologiím a zajištění odolnosti v případě světových krizí, jako je pandemie Covid-19, by mělo být možné uvádět informace týkající se shody se všemi akty Unie použitelnými na baterie na internetu v podobě jediného EU prohlášení o shodě.

(32)

K zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem, přizpůsobení se novým technologiím a zajištění odolnosti v případě světových krizí, jako je pandemie Covid-19, by mohly být informace týkající se shody se všemi akty Unie použitelnými na baterie podávány na internetu v podobě jediného EU prohlášení o shodě.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)

Zvolené moduly však neodrážejí některé specifické aspekty baterií, a je tedy nezbytné moduly zvolené pro postup posuzování shody upravit. Za účelem zohlednění novosti a složitosti požadavků týkajících se udržitelnosti, bezpečnosti a označování stanovených v tomto nařízení a za účelem zajištění shody baterií uváděných na trh s právními požadavky by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu postupů posuzování shody přidáním ověřovacích kroků nebo změnou modulu posuzování, a to na základě vývoje na trhu s bateriemi nebo vývoje v hodnotovém řetězci baterií.

(35)

Zvolené moduly však neodrážejí některé specifické aspekty baterií, a je tedy nezbytné moduly zvolené pro postup posuzování shody upravit. Za účelem zohlednění novosti a složitosti požadavků týkajících se udržitelnosti, bezpečnosti, označování a informací stanovených v tomto nařízení a za účelem zajištění shody baterií uváděných na trh s právními požadavky by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu postupů posuzování shody přidáním ověřovacích kroků nebo změnou modulu posuzování, a to na základě vývoje na trhu s bateriemi nebo vývoje v hodnotovém řetězci baterií. K zajištění souladu s požadavky v oblasti udržitelnosti a povinnostmi náležité péče v hodnotovém řetězci stanovenými v tomto nařízení jsou zapotřebí spolehlivé postupy posuzování shody.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)

Vzhledem k novosti a složitosti požadavků na udržitelnost, bezpečnost a označování baterií a s cílem zajistit jednotnou úroveň kvality provádění posuzování shody baterií je nezbytné stanovit požadavky pro oznamující orgány zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů. Mělo by být zejména zajištěno, aby oznamující orgán byl ve své činnosti objektivní a nestranný. Od oznamujících orgánů by se dále mělo vyžadovat, aby zajistily důvěrnost informací, jež obdržely, ale měly by nicméně být schopny vyměňovat si informace o oznámených subjektech s vnitrostátními orgány, oznamujícími orgány jiných členských států a Komisí, což zajistí jednotnost při posuzování shody.

(38)

Vzhledem k novosti a složitosti požadavků na udržitelnost, výkonnost, bezpečnost, označování baterií a poskytování informací o nich a s cílem zajistit jednotnou úroveň kvality provádění posuzování shody baterií je nezbytné stanovit požadavky pro oznamující orgány zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů. Mělo by být zejména zajištěno, aby oznamující orgán byl ve své činnosti objektivní a nestranný a měl dostatečný počet technicky způsobilých zaměstnanců k plnění svých úkolů . Od oznamujících orgánů by se dále mělo vyžadovat, aby zajistily důvěrnost informací, jež obdržely, ale měly by nicméně být schopny vyměňovat si informace o oznámených subjektech s vnitrostátními orgány, oznamujícími orgány jiných členských států a Komisí, což zajistí jednotnost při posuzování shody.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)

Je nezbytné, aby všechny oznámené subjekty vykonávaly své povinnosti na stejné úrovni a za podmínek rovné hospodářské soutěže a autonomie. Měly by proto být stanoveny požadavky na subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny za účelem poskytování činností posuzování shody. Tyto požadavky by měly být i nadále uplatňovány jako předpoklad pro zachování způsobilosti oznámeného subjektu. K zajištění jeho autonomie by mělo být vyžadováno, aby si oznámený subjekt a pracovníci, jež zaměstnává, zachovali nezávislost na hospodářských subjektech v hodnotovém řetězci baterií a na jiných společnostech včetně sdružení podniků a mateřských a dceřiných společností. Mělo by být požadováno, aby oznámený subjekt zdokumentoval svou nezávislost a poskytl tuto dokumentaci oznamujícímu orgánu.

(39)

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42)

Vzhledem k tomu, že se služby nabízené oznámenými subjekty v členském státě mohou týkat baterií dodávaných na trh v celé Unii, je vhodné dát ostatním členským státům a Komisi možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem vyzvat oznamující orgán k přijetí nápravných opatření v případě, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky tohoto nařízení.

(42)

Vzhledem k tomu, že se služby nabízené oznámenými subjekty v členském státě mohou týkat baterií dodávaných na trh v celé Unii, je vhodné dát ostatním členským státům , Komisi, hospodářským subjektům a příslušným zúčastněným stranám možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu . Komise by se v průběhu šetření měla obrátit s žádostí o radu na zkušební zařízení Unie určené v souladu s nařízením (EU) 2019/1020 . Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem vyzvat oznamující orgán k přijetí nápravných opatření v případě, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43)

V zájmu usnadnění a urychlení postupu posuzování shody, certifikace a nakonec přístupu na trh a vzhledem k novosti a složitosti požadavků na udržitelnost, bezpečnost a označení baterií je velmi důležité, aby oznámené subjekty měly nepřetržitý přístup k veškerému potřebnému zkušebnímu vybavení a zkušebním zařízením a aby uplatňovaly tyto postupy bez vytváření zbytečné zátěže pro hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a k zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty je nezbytné, aby oznámené subjekty uplatňovaly postupy posuzování shody jednotně.

(43)

V zájmu usnadnění a urychlení postupu posuzování shody, certifikace a nakonec přístupu na trh a vzhledem k novosti a složitosti požadavků na udržitelnost, bezpečnost , označení baterií a poskytování informací o nich je velmi důležité, aby oznámené subjekty měly nepřetržitý přístup k veškerému potřebnému zkušebnímu vybavení a zkušebním zařízením a aby uplatňovaly tyto postupy bez vytváření zbytečné zátěže pro hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a k zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty je nezbytné, aby oznámené subjekty uplatňovaly postupy posuzování shody jednotně.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51)	Pro usnadnění komunikace mezi hospodářskými subjekty, orgány dozoru nad trhem a spotřebiteli by hospodářské subjekty v rámci svých kontaktních údajů měly kromě poštovní adresy uvádět také adresu svých internetových stránek.

(51)	Pro usnadnění komunikace mezi hospodářskými subjekty, orgány dozoru nad trhem a spotřebiteli by hospodářské subjekty v rámci svých kontaktních údajů měly uvádět telefonní číslo, poštovní adresu, e-mailovou adresu a adresu svých internetových stránek.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)

Je nezbytné zajistit, aby baterie ze třetích zemí vstupující na trh Unie byly v souladu s požadavky tohoto nařízení, ať jsou dováženy jako samostatné baterie, nebo jako baterie obsažené ve výrobcích, a zejména, aby je jejich výrobci podrobili řádným postupům posuzování shody. Měla by být rovněž stanovena povinnost dovozců zajistit, aby baterie, které uvádějí na trh a do provozu, byly ve shodě s požadavky tohoto nařízení a aby označení CE na bateriích a dokumentace vypracovaná výrobcem byly k dispozici vnitrostátním orgánům ke kontrole.

(52)

Je nezbytné zajistit, aby baterie ze třetích zemí vstupující na trh Unie byly v souladu s požadavky tohoto nařízení a s příslušnými právními předpisy Unie , ať jsou dováženy jako samostatné baterie, nebo jako baterie obsažené ve výrobcích, a zejména, aby je jejich výrobci podrobili řádným postupům posuzování shody. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění toho, aby audit požadavků tohoto nařízení týkajících se procesu výroby baterií prováděný třetí stranou byl spolehlivý a nezávislý. Proto by měl být plně zajištěn soulad s prohlášením o uhlíkové stopě, dodržen obsah recyklovaného materiálu, jakož i povinnosti týkající se lidských práv a uplatňování náležité péče v oblasti hodnotových řetězců souvisejících s bateriemi, které stanoví toto nařízení. Měla by být rovněž stanovena povinnost dovozců zajistit, aby baterie, které uvádějí na trh a do provozu, byly ve shodě s požadavky tohoto nařízení a aby označení CE na bateriích a dokumentace vypracovaná výrobcem byly k dispozici vnitrostátním orgánům ke kontrole. Tyto orgány, zejména při provádění kontrol výrobků vstupujících na trh Unie ze třetích zemí, by měly zajistit jednotné prosazování práva Unie prostřednictvím účinné a jednotné úrovně kontroly v souladu s nařízením (EU) 2019/1020.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 53

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(53)

Při uvádění baterie na trh nebo do provozu by každý dovozce měl uvést na baterii své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a svou poštovní adresu. Pokud to rozměry baterie neumožňují, měly by být stanoveny výjimky. To zahrnuje případy , kdy by dovozce musel otevřít obal, aby mohl uvést jméno a adresu na baterii, nebo kdy je baterie na umístění těchto informací příliš malá .

(53)

Při uvádění baterie na trh nebo do provozu by každý dovozce měl uvést na baterii své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a svou poštovní adresu , e-mailovou adresu a telefonní číslo . Pokud to rozměry baterie neumožňují, protože baterie je příliš malá na to, aby na ní mohla být tato informace uvedena, měly by být stanoveny výjimky. Výjimky by měly být rovněž stanoveny v případech , kdy by dovozce musel otevřít obal, aby mohl uvést jméno a ostatní kontaktní údaje. V těchto výjimečných případech by měl dovozce poskytnout tyto informace v dokumentu přiloženém k baterii nebo jiným okamžitě dostupným způsobem. Pokud má baterie obal, měl by být použit k uvedení této informace .

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 56

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(56)	Jelikož jsou distributoři a dovozci blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se zúčastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčených baterií.

(56)

Jelikož jsou distributoři , dovozci a poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek, včetně tržišť, blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se zúčastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčených baterií.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)

Zajištění zpětné vysledovatelnosti baterie v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které uvedly na trh nebo dodaly na trh nebo do provozu nevyhovující baterie. Od hospodářských subjektů by proto mělo být vyžadováno, aby po určitou dobu uchovávaly informace o svých transakcích s bateriemi.

(57)

Zajištění zpětné vysledovatelnosti baterie v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem a zajišťuje transparentnost pro spotřebitele . Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které uvedly na trh nebo dodaly na trh nebo do provozu nevyhovující baterie. Od hospodářských subjektů by proto mělo být vyžadováno, aby po určitou dobu uchovávaly informace o svých transakcích s bateriemi , a to i v elektronické podobě .

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 59

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(59)

Tyto materiály dodává jen málo zemí a v některých případech může problémy v oblasti životního prostředí a oblasti sociální ještě zhoršovat nízká úroveň správy věcí veřejných. Těžba a rafinace kobaltu a niklu souvisí s celým spektrem sociálních a environmentálních otázek včetně potenciálních rizik pro životní prostředí a lidské zdraví. V případě přírodního grafitu jsou sociální a environmentální dopady méně závažné, avšak jeho těžba zahrnuje vysoký podíl řemeslných a drobných úkonů, které většinou probíhají v neformálním prostředí a mohou vést k závažným dopadům na lidské zdraví a přírodní prostředí, včetně toho, že doly nejsou pravidelně uzavírány a sanovány, což má za následek ničení ekosystémů a půdy. Pokud jde o lithium, předpokládaný růst jeho použití ve výrobě baterií pravděpodobně vyvolá dodatečný tlak na těžební a rafinační činnosti a zásada obezřetnosti by doporučovala zahrnout lithium do působnosti povinností v oblasti náležité péče v dodavatelském řetězci. Očekávaný masivní nárůst poptávky po bateriích v Unii by neměl přispívat ke zvyšování takových environmentálních a sociálních rizik.

(59)

Tyto materiály dodává jen málo zemí a v některých případech může problémy v oblasti životního prostředí a oblasti sociální ještě zhoršovat nízká úroveň veřejné správy. Těžba a rafinace kobaltu , mědi, niklu , železa a bauxitu souvisí s celým spektrem sociálních a environmentálních otázek včetně potenciálních rizik pro životní prostředí a lidské zdraví. V případě přírodního grafitu jsou sociální a environmentální dopady méně závažné, avšak jeho těžba zahrnuje vysoký podíl řemeslných a drobných úkonů, které většinou probíhají v neformálním prostředí a mohou vést k závažným dopadům na lidské zdraví a přírodní prostředí, včetně toho, že doly nejsou pravidelně uzavírány a sanovány, což má za následek ničení ekosystémů a půdy. Pokud jde o lithium, předpokládaný růst jeho použití ve výrobě baterií pravděpodobně vyvolá dodatečný tlak na těžební a rafinační činnosti a zásada obezřetnosti by doporučovala zahrnout lithium do působnosti povinností v oblasti náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi . Očekávaný masivní nárůst poptávky po bateriích v Unii by neměl přispívat ke zvyšování takových environmentálních a sociálních rizik v zahraničí .

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 60

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(60)	Některé dotčené látky, jako je kobalt, lithium a přírodní grafit, jsou z hlediska EU považovány za kritické suroviny (38) a jejich udržitelné získávání je nezbytné pro náležité fungování ekosystému baterií v EU.

(60)	Některé dotčené látky, jako je bauxit, kobalt, lithium a přírodní grafit, jsou z hlediska EU považovány za kritické suroviny (38) a jejich udržitelné získávání je nezbytné pro náležité fungování ekosystému baterií v EU.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)	V Unii byly obecné požadavky týkající se náležité péče ve vztahu k určitým surovinám zavedeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/821 (39). Toto nařízení se však nezabývá nerostnými surovinami a materiály, které se používají při výrobě baterií.

(62)

Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti stanoví, že hospodářské subjekty by měly uplatňovat náležitou péči jako prostředek, jak dostát své podnikové odpovědnosti, pokud jde o lidská práva a životní prostředí. V Unii byly obecné požadavky týkající se náležité péče ve vztahu k určitým surovinám zavedeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (39). Toto nařízení se však nezabývá nerostnými surovinami a materiály, které se používají při výrobě baterií.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 63

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(63)

Vzhledem k očekávanému exponenciálnímu růstu poptávky po bateriích v EU by proto hospodářský subjekt , který uvádí baterii na trh EU , měl stanovit politiku náležité péče v dodavatelském řetězci. Měly by proto být stanoveny požadavky s cílem řešit sociální a environmentální rizika, která jsou spojena s těžbou a zpracováním určitých surovin za účelem výroby baterií a s obchodováním s takovými surovinami.

(63)

Odpovědnost za dodržování lidských práv, sociálních práv a za respekt k lidskému zdraví a životnímu prostředí by se měla vztahovat na všechny výrobní postupy a jiné související obchodní vztahy hospodářského subjektu v celém hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi. Vzhledem k očekávanému exponenciálnímu růstu poptávky po bateriích v EU a ke skutečnosti, že s těžbou a zpracováním určitých surovin , chemických látek a druhotných surovin, které se používají k výrobě baterií a zpracování odpadních baterií , a s obchodováním s těmito látkami jsou spojena zvláštní rizika, proto by měly být stanoveny určité požadavky na postup náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi s cílem řešit sociální a environmentální rizika, která jsou spojena s těžbou a zpracováním určitých surovin , chemických látek a druhotných surovin za účelem výroby baterií , zpracováním odpadních baterií, samotným postupem výroby a všemi souvisejícími obchodními vztahy, jakož i s obchodováním s takovými surovinami.

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 64

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)

Při zavádění politiky náležité péče založené na posouzení rizik by tato politika měla vycházet z mezinárodně uznaných zásad náležité péče, jež obsahuje deset zásad iniciativy Organizace spojených národů Global Compact (40), pokyny pro posuzování sociálních dopadů životního cyklu výrobků (41), Tripartitní deklarace MOP o principech jednání nadnárodních společností a sociální politice (42) a pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků (43), které odrážejí společné porozumění mezi vládami a zúčastněnými stranami a měly by být přizpůsobeny konkrétní situaci a okolnostem každého hospodářského subjektu. Pokud jde o těžbu a zpracování přírodních nerostných surovin používaných při výrobě baterií a obchodování s těmito surovinami, Pokyny OECD pro náležitou péči v odpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (44) (dále jen „pokyny OECD pro náležitou péči“) v této souvislosti představují dlouhodobé úsilí vlád a zúčastněných stran o zavádění osvědčených postupů v této oblasti.

(64)

Při zavádění postupu náležité péče založeného na posouzení rizik by se mělo vycházet z mezinárodně uznaných norem a zásad náležité péče, které jsou stanoveny v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv, dále z deseti zásad iniciativy OSN Global Compact (40), pokynů pro posuzování sociálních dopadů životního cyklu výrobků (41), tripartitní deklarace MOP o principech jednání nadnárodních společností a sociální politice (42) , pokynů OECD pro nadnárodní podniky a pokynů OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků (43), které odrážejí společné porozumění mezi vládami a zúčastněnými stranami a měly by být přizpůsobeny konkrétní situaci a okolnostem každého hospodářského subjektu. Pokud jde o těžbu a zpracování přírodních nerostných surovin z rizikových oblastí používaných při výrobě baterií a obchodování s těmito surovinami, pokyny OECD pro náležitou péči v odpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (44) (dále jen „pokyny OECD pro náležitou péči“) představují mezinárodně uznávanou normu, která řeší specifická rizika hrubého porušení lidských práv v souvislosti se získáváním určitých surovin a s obchodováním s takovými surovinami v souvislosti s konfliktem, a dlouhodobé úsilí vlád a zúčastněných stran o zavádění osvědčených postupů v této oblasti.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 65

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(65)

Podle pokynů OECD pro náležitou péči (45) je náležitá péče průběžný, proaktivní a reaktivní proces, jehož prostřednictvím mohou společnosti zajistit, že budou dodržovat lidská práva a nebudou přispívat ke konfliktům (46). Náležitá péče založená na posuzování rizik odkazuje na kroky, které by společnosti měly činit za účelem identifikace a řešení skutečných nebo potenciálních rizik s cílem předcházet nepříznivým dopadům spojeným s jejich činnostmi nebo rozhodnutími v oblasti získávání surovin nebo tyto dopady zmírňovat. Společnost může posoudit rizika, jež představují její činnosti a vztahy, a přijmout opatření ke zmírnění rizik v souladu s příslušnými normami stanovenými vnitropolitickými právními předpisy a mezinárodním právem, doporučeními mezinárodních organizací, která se týkají odpovědného chování podniků, nástroji s vládní podporou, dobrovolnými iniciativami soukromého sektoru a vnitřními politikami a systémy společností. Tento přístup také pomáhá nastavit provádění náležité péče podle rozsahu činností společnosti nebo podle vztahů v dodavatelském řetězci.

(65)

Podle norem a zásad OSN, MOP a OECD je náležitá péče průběžný, proaktivní a reaktivní proces, jehož prostřednictvím mohou společnosti zajistit, že budou dodržovat lidská práva , chránit životní prostředí a nebudou přispívat ke konfliktům (46). Náležitá péče založená na posuzování rizik odkazuje na kroky, které by společnosti měly činit za účelem identifikace , prevence, ukončení, zmírnění a zohlednění nepříznivých dopadů spojených s jejich činnostmi nebo rozhodnutími v oblasti získávání surovin. Hospodářské subjekty by měly vést informované, účinné a užitečné konzultace s dotčenými komunitami. Společnost může posoudit rizika, jež představují její činnosti a vztahy, a přijmout opatření ke zmírnění rizik , což může zahrnovat vyžadování dalších informací, vyjednávání za účelem nápravy situace, či pozastavení nebo ukončení spolupráce s dodavateli, v souladu s příslušnými normami stanovenými vnitropolitickými právními předpisy a mezinárodním právem, doporučeními mezinárodních organizací, která se týkají odpovědného chování podniků, nástroji s vládní podporou, dobrovolnými iniciativami soukromého sektoru a vnitřními politikami a systémy společností. Tento přístup také pomáhá nastavit provádění náležité péče podle rozsahu činností společnosti nebo podle vztahů v dodavatelském řetězci. Požadavky náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi by se měly vztahovat na všechny hospodářské subjekty, včetně on-line platforem, které uvádějí baterie na evropský trh.

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 65 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(65a)

Ačkoli systémy náležité péče v soukromém sektoru mohou podporovat hospodářské subjekty v dodržování zásad náležité péče, měly by být hospodářské subjekty individuálně odpovědné za plnění povinností náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi stanovených v tomto nařízení.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 65 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(65b)

Členské státy by měly hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, poskytovat zvláštní technickou pomoc, aby tyto subjekty mohly splnit požadavky náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 66

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(66)

Měly by být přijaty nebo upraveny povinné politiky náležité péče v dodavatelském řetězci, které by měly řešit alespoň nejrozšířenější kategorie sociálních a environmentálních rizik. To by mělo zahrnovat stávající a předvídatelné dopady na jedné straně na společenský život, zejména na lidská práva, lidské zdraví a bezpečnost, jakož i na ochranu zdraví a bezpečnost při práci a pracovní práva, a na druhé straně dopady na životní prostředí, zejména na hospodaření s vodou, ochranu půdy, znečištění ovzduší a biologickou rozmanitost, včetně života komunit.

(66)

Měly by být přijaty nebo upraveny povinné politiky náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi , které by měly řešit alespoň nejrozšířenější kategorie sociálních a environmentálních rizik. To by mělo zahrnovat stávající a předvídatelné dopady na jedné straně na společenský život, zejména na lidská práva, lidské zdraví a bezpečnost, jakož i na ochranu zdraví a bezpečnost při práci a pracovní práva, a na druhé straně dopady na životní prostředí, zejména na hospodaření s vodou, ochranu půdy, znečištění ovzduší , změnu klimatu a biologickou rozmanitost, včetně života komunit.

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 67

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(67)

Pokud jde o kategorie sociálních rizik, politiky náležité péče by měly řešit rizika v dodavatelském řetězci baterií v souvislosti s ochranou lidských práv, včetně lidského zdraví, ochrany dětí a rovnosti žen a mužů, v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv (47). Politiky náležité péče by měly zahrnovat informace o tom, jak hospodářský subjekt přispíval k předcházení porušování lidských práv, a o zavedených nástrojích v podnikové struktuře tohoto subjektu pro boj proti korupci a úplatkářství. Politiky náležité péče by rovněž měly zajišťovat správné provádění pravidel základních úmluv Mezinárodní organizace práce (48), které jsou uvedeny v příloze I Tripartitní deklarace MOP.

(67)

Pokud jde o kategorie sociálních rizik, opatření náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi by měla řešit rizika v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi v souvislosti s ochranou lidských práv, včetně lidského zdraví, práv domorodého obyvatelstva, ochrany dětí a rovnosti žen a mužů, v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv (47). Politiky náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi by měly zahrnovat informace o tom, jak hospodářský subjekt přispíval k předcházení porušování lidských práv, a o zavedených nástrojích v podnikové struktuře tohoto subjektu pro boj proti korupci a úplatkářství. Politiky náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi by rovněž měly zajišťovat správné provádění pravidel základních úmluv Mezinárodní organizace práce (48), které jsou uvedeny v příloze I Tripartitní deklarace MOP.

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 68

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(68)

Pokud jde o kategorie rizik pro životní prostředí, politiky náležité péče by měly řešit rizika v dodavatelském řetězci baterií v souvislosti s ochranou přírodního prostředí a biologické rozmanitosti v souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti (49), což zahrnuje i ohledy vůči místním komunitám a ochranu a rozvoj těchto komunit.

(68)

Pokud jde o kategorie rizik pro životní prostředí, politiky náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi by měly řešit rizika v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi v souvislosti s ochranou přírodního prostředí a biologické rozmanitosti v souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti (49), což zahrnuje i ohledy vůči místním komunitám a ochranu a rozvoj těchto komunit. Měly by řešit také rizika spojená se změnou klimatu v souladu s Pařížskou dohodou a jejím cílem omezit globální oteplování pod 1,5 oC oproti úrovni před průmyslovou revolucí, jakož i rizika pro životní prostředí, na která se vztahují jiné mezinárodní úmluvy v oblasti životního prostředí.

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 69

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69)

Povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci týkající se identifikace a zmírňování sociálních a environmentálních rizik spojených se surovinami určenými k výrobě baterií by měly přispívat k provádění rezoluce UNEP č. 19 o správě nerostných surovin, která uznává důležitý přínos těžebního odvětví k dosažení cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje.

(69)

Povinnosti náležité péče v hodnotovém řetězci souvisejícím s bateriemi týkající se identifikace a zmírňování sociálních a environmentálních rizik spojených se surovinami určenými k výrobě baterií by měly přispívat k provádění rezoluce UNEP č. 19 o správě nerostných surovin, která uznává důležitý přínos těžebního odvětví k dosažení cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 69 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69a)

I v případě, že byla uplatněna náležitá péče, může dojít k újmě. Hospodářské subjekty by měly tuto újmu aktivně napravit, a to samy, nebo ve spolupráci s jinými subjekty. Tyto hospodářské subjekty by měly nést odpovědnost za veškeré dopady, které způsobily nebo k nimž přispěly ony samy, jimi ovládané subjekty nebo subjekty, které mohou ovládat. Nepříznivě zasažené osoby by měly mít nárok na nápravu a měl by jim být poskytnut přístup ke spravedlnosti.

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 70

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(70)	Pokud v tomto nařízení neexistují žádná zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem, která by mohla být upravena s ohledem na budoucí legislativní změny, měly by se použít další legislativní nástroje EU, které stanoví požadavky týkající se náležité péče v dodavatelském řetězci .

(70)

Pokud v tomto nařízení neexistují žádná zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem, která by mohla být upravena s ohledem na budoucí legislativní změny, měly by se použít další legislativní nástroje EU, které stanoví požadavky týkající se náležité péče , a to na společnosti z Unie i na společnosti usazené mimo Unii, které hodlají uvádět baterie na unijní trh, s cílem zajistit rovné podmínky .

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 71

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71)

Za účelem přizpůsobení se vývoji v hodnotovém řetězci baterií, včetně změn v rozsahu a povaze příslušných environmentálních a sociálních rizik, a rovněž přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku v oblasti baterií a chemického složení baterií by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu surovin a kategorií rizik a požadavků náležité péče v dodavatelských řetězcích.

(71)

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 71 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71a)

V případě, že budou v budoucnu přijaty právní předpisy Unie, které stanoví obecná pravidla pro udržitelnou správu a řízení společností a náležitou péči, měla by Komise posoudit, zda tyto nové právní předpisy Unie vyžadují změnu čl. 39 odstavců 2 až 5 nebo přílohy X, nebo obou. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o případné odpovídající změny těchto ustanovení.

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 72

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(72)

Jsou nezbytná harmonizovaná pravidla pro nakládání s odpadem, jež zajistí, aby pro producenty a další hospodářské subjekty při plnění rozšířené odpovědnosti producentů v oblasti baterií platila stejná pravidla ve všech členských státech. K dosažení vysoké úrovně využití materiálů je nezbytné zvýšit na maximum tříděný sběr odpadních baterií a zajistit, aby všechny sebrané baterie byly recyklovány za použití procesů, které dosáhnou společné minimální recyklační účinnosti. Hodnocení směrnice 2006/66/ES zjistilo, že jedním z jejích nedostatků je nedostatečná podrobnost jejích ustanovení, což vedlo k nerovnoměrnému provádění a ke vzniku závažných překážek pro fungování recyklačních trhů a neoptimálním úrovním recyklace. Podrobnější a více harmonizovaná pravidla by proto měla zamezit narušení trhu v oboru sběru, zpracování a recyklace odpadních baterií, zajistit rovnoměrné provádění požadavků v celé Unii, další harmonizaci kvality služeb nakládání s odpady poskytovaných hospodářskými subjekty, a usnadnit trhy s druhotnými surovinami.

(72)

Jsou nezbytná harmonizovaná pravidla pro nakládání s odpadem, jež zajistí, aby pro producenty a další hospodářské subjekty při plnění rozšířené odpovědnosti producentů v oblasti baterií platila stejná pravidla ve všech členských státech , a zaručí vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí v celé Unii. Rozšířená odpovědnost producentů může přispět ke snížení celkového množství používaných zdrojů, zejména tím, že se díky ní omezí produkce odpadních baterií a zmírní nepříznivé dopady spojené s nakládáním s odpadními bateriemi . K dosažení vysoké úrovně využití materiálů je nezbytné zvýšit na maximum tříděný sběr odpadních baterií a zajistit, aby všechny sebrané baterie byly recyklovány za použití procesů, které dosáhnou společné minimální recyklační účinnosti. Hodnocení směrnice 2006/66/ES zjistilo, že jedním z jejích nedostatků je nedostatečná podrobnost jejích ustanovení, což vedlo k nerovnoměrnému provádění a ke vzniku závažných překážek pro fungování recyklačních trhů a neoptimálním úrovním recyklace. Podrobnější a více harmonizovaná pravidla by proto měla zamezit narušení trhu v oboru sběru, zpracování a recyklace odpadních baterií, zajistit rovnoměrné provádění požadavků v celé Unii, další harmonizaci kvality služeb nakládání s odpady poskytovaných hospodářskými subjekty, a usnadnit trhy s druhotnými surovinami.

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 73

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)

Toto nařízení vychází z pravidel nakládání s odpadem a obecných zásad stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (50), které by měly být přizpůsobeny tak, aby odrážely specifickou situaci baterií. Aby mohl být sběr odpadních baterií organizován co nejúčinnějším způsobem, je důležité, aby byl prováděn v úzkém spojení s místem, kde jsou baterie v členském státě prodávány, a v blízkosti konečného uživatele. Odpadní baterie je také možné sbírat spolu s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními a s vozidly s ukončenou životností prostřednictvím vnitrostátních systémů sběru zřízených na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (51) a směrnice 2000/53/ES. Zatímco stávající nařízení stanoví specifická pravidla pro baterie, je zapotřebí soudržný a komplexní přístup, vycházející ze stávajících struktur nakládání s odpady a dále harmonizující tyto struktury. Proto, a za účelem účinného naplňování rozšířené odpovědnosti producenta v oblasti nakládání s odpadem by měly být stanoveny povinnosti, pokud jde o členské státy, ve kterých jsou baterie dodávány na trh poprvé.

(73)

Toto nařízení vychází z pravidel nakládání s odpadem a obecných zásad stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (50), které by měly být přizpůsobeny tak, aby odrážely specifickou povahu odpadních baterií. Aby mohl být sběr odpadních baterií organizován co nejúčinnějším způsobem, je důležité, aby byl prováděn v úzkém spojení s místem, kde jsou baterie v členském státě prodávány, a v blízkosti konečného uživatele. Odpadní baterie by měly být sbírány odděleně od ostatních toků odpadů, jako jsou kovy, papír a karton, sklo, plasty, dřevo, textilie a biologický odpad. Odpadní baterie je také možné sbírat spolu s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními a s vozidly s ukončenou životností prostřednictvím vnitrostátních systémů sběru zřízených na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (51) a směrnice 2000/53/ES. Zatímco stávající nařízení stanoví specifická pravidla pro baterie, je zapotřebí soudržný a komplexní přístup, vycházející ze stávajících struktur nakládání s odpady a dále harmonizující tyto struktury. Proto, a za účelem účinného naplňování rozšířené odpovědnosti producenta v oblasti nakládání s odpadem by měly být stanoveny povinnosti, pokud jde o členské státy, ve kterých jsou baterie dodávány na trh poprvé.

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 76

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(76)

Producenti by měli mít rozšířenou odpovědnost producentů za nakládání s jejich bateriemi ve fázi skončení životnosti. Měli by proto financovat náklady na sběr , zpracování a recyklaci všech sebraných baterií, podávání zpráv o bateriích a odpadních bateriích a poskytování informací konečným spotřebitelům a subjektům nakládajícím s odpady o bateriích a o vhodném opětovném použití odpadních baterií a nakládání s nimi . Povinnosti související s rozšířenou odpovědností producenta by se měly vztahovat na všechny formy dodávek včetně prodeje na dálku. Producentům by mělo být umožněno vykonávat tyto povinnosti kolektivně, prostřednictvím organizací odpovědnosti producentů, které převezmou odpovědnost jejich jménem. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů by měli podléhat schválení a měli by zdokumentovat, že mají finanční prostředky na úhradu nákladů, jež vyplývají z rozšířené odpovědnosti producenta. Je-li to nezbytné pro zabránění narušení vnitřního trhu a zajištění jednotných podmínek pro úpravu finančních příspěvků, které producenti platí organizacím odpovědnosti producentů, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(76)

Producenti by měli mít rozšířenou odpovědnost producentů za nakládání s jejich bateriemi ve fázi skončení životnosti. Měl by ji tvořit soubor pravidel, který by stanovoval konkrétní provozní a finanční povinnosti producentů výrobků, v jejichž případě je odpovědnost producenta rozšířena i na fázi životního cyklu výrobku poté, co jej spotřebitel přestal používat. Producenti by proto měli financovat minimálně náklady uvedené v čl. 8a odst. 4 písm. a) směrnice 2008/98/ES, včetně nákladů na organizaci tříděného sběru odpadu, na přípravu odpadu na nové využití a repasi , na zpracování , přípravu k opětovnému využití a recyklaci odpadních baterií, na podávání zpráv o bateriích a odpadních bateriích a na informační kampaně, které mají konečné spotřebitele motivovat ke správnému odkládání odpadních baterií. Povinnosti související s rozšířenou odpovědností producenta by se měly vztahovat na všechny formy dodávek včetně prodeje na dálku a internetového prodeje . Producentům by mělo být umožněno vykonávat tyto povinnosti kolektivně, prostřednictvím organizací odpovědnosti producentů, které převezmou odpovědnost jejich jménem. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů by měli podléhat schválení a měli by zdokumentovat, že mají finanční prostředky na úhradu nákladů, jež vyplývají z rozšířené odpovědnosti producenta. Je-li to nezbytné pro zabránění narušení vnitřního trhu a zajištění jednotných podmínek pro úpravu finančních příspěvků, které producenti platí organizacím odpovědnosti producentů, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 76 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(76a)

Zavedení požadavků na odpovědnost producenta by mělo pomoci snížit náklady a zvýšit výkonnost, jakož i zajistit rovné podmínky, a to i pro malé a střední podniky a internetové prodejce, aby se odstranily překážky bránící hladkému fungování vnitřního trhu. Tyto požadavky by také měly pomoci zahrnout náklady související s ukončením životnosti výrobku do cen výrobků a motivovat výrobce k tomu, aby se při navrhování výrobků řídili ustanoveními o udržitelnosti. Celkově by měly zlepšit správu a transparentnost režimů rozšířené odpovědnosti producentů a snížit riziko případných střetů zájmů mezi organizacemi rozšířené odpovědnosti producentů a zpracovateli odpadů, s nimiž uzavírají smlouvy. Tyto požadavky by se měly vztahovat na nové i již existující systémy rozšířené odpovědnosti producenta.

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 77

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(77)	Toto nařízení by mělo regulovat výhradně rozšířenou odpovědnost producentů baterií, a pravidla týkající se systémů rozšířené odpovědnosti producentů stanovená ve směrnici Evropského parlamentu 2008/98/ES se proto na baterie nevztahují .

(77)

Toto nařízení by mělo komplexním způsobem regulovat rozšířenou odpovědnost producentů baterií, a proto by mělo být považováno za doplnění pravidel týkajících se systémů rozšířené odpovědnosti producentů stanovených ve směrnici 2008/98/ES , která by tedy měla být chápána jako akt stanovující minimální požadavky .

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 78

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(78)

V zájmu zajištění kvalitní recyklace odpadů v dodavatelských řetězcích baterií , podpory využívání kvalitních druhotných surovin a ochrany životního prostředí by měla být pravidlem vysoká úroveň sběru a recyklace odpadních baterií. Sběr odpadních baterií je zásadním, klíčovým krokem pro uzavření cyklu cenných materiálů, které jsou obsaženy v bateriích, prostřednictvím jejich recyklace a pro udržení hodnotového řetězce souvisejícího s bateriemi uvnitř Unie, a tedy usnadnění přístupu k využitým materiálům, které mohou být dále použity k výrobě nových výrobků.

(78)

V zájmu zajištění kvalitní recyklace odpadů v hodnotových řetězcích souvisejících s bateriemi , podpory využívání kvalitních druhotných surovin a ochrany životního prostředí by měla být pravidlem vysoká úroveň sběru a recyklace odpadních baterií. Sběr odpadních baterií je zásadním, klíčovým krokem pro uzavření cyklu cenných materiálů, které jsou obsaženy v bateriích, prostřednictvím jejich recyklace a pro udržení hodnotového řetězce souvisejícího s bateriemi uvnitř Unie a posílení strategické nezávislosti v tomto odvětví , a tedy usnadnění přístupu k využitým materiálům, které mohou být dále použity k výrobě nových výrobků. Do vnitrostátních plánů pro nakládání s odpady by měla být zahrnuta náležitá opatření pro sběr, zpracování, přípravu pro opětovné použití, přípravu pro nové využití a recyklaci odpadních baterií. Plány členských států pro nakládání s odpady by proto měly být aktualizovány v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 79

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(79)

Producenti všech baterií by měli nést odpovědnost za financování a organizaci tříděného sběru odpadních baterií. Měli by tak učinit vytvořením sběrné sítě , která zahrnuje celé území členských států, má blízko ke konečnému uživateli a není zaměřena pouze na oblasti a baterie, kde je sběr ziskový. Sběrná síť by měla zahrnovat veškeré distributory, autorizovaná zařízení pro zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení a vozidel se skončenou životností, sběrná místa a další subjekty na základě jejich vlastní vůle, například veřejné orgány a školy. Za účelem ověření a zlepšení účinnosti sběrné sítě a informačních kampaní by měla být prováděna pravidelná zjišťování složení odpadů alespoň na úrovni NUTS 2 (53) zaměřená na smíšený komunální odpad a sebraná odpadní elektrická a elektronická zařízení s cílem určit množství odpadních přenosných baterií v nich obsažených.

(79)

Producenti všech baterií by měli nést odpovědnost za financování nebo za financování a organizaci tříděného sběru odpadních baterií. Měli by tak učinit vytvořením sítě zpětného odběru a sběru , která zahrnuje celé území členských států, má blízko ke konečnému uživateli a není zaměřena pouze na oblasti a baterie, kde je sběr ziskový. Sběrná síť by měla zahrnovat veškeré distributory, autorizovaná zařízení pro zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení a vozidel se skončenou životností, sběrná místa a další subjekty na základě jejich vlastní vůle, například veřejné orgány a školy. Za účelem ověření a zlepšení účinnosti sběrné sítě a informačních kampaní by měla být prováděna pravidelná zjišťování složení odpadů alespoň na úrovni NUTS 2 (53) zaměřená na smíšený komunální odpad a sebraná odpadní elektrická a elektronická zařízení s cílem určit množství odpadních přenosných baterií v nich obsažených.

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 81

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(81)

S ohledem na environmentální dopad a ztrátu materiálů vzhledem k odpadním bateriím, které nejsou sbírány prostřednictvím tříděného sběru, a nejsou tedy zpracovány způsobem šetrným k životnímu prostředí, měl by nadále platit cíl pro sběr přenosných baterií stanovený již podle směrnice 2006/66/ES a tento cíl by měl být postupně zvyšován. Z tohoto nařízení vyplývá, že přenosné baterie zahrnují také baterie pohánějící lehké dopravní prostředky. Vzhledem k současnému růstu prodeje tohoto druhu baterií je obtížné spočítat jejich množství , které je uváděno na trh a na konci své životnosti sbíráno, a proto by tyto přenosné baterie měly být vyjmuty ze stávající úrovně sběru pro přenosné baterie. Toto vyjmutí má být přezkoumáno spolu s cílem ve sběru pro přenosné baterie, což může také reagovat na změny v metodice pro výpočet úrovně sběru přenosných baterií. Komise vypracuje zprávu jako podklad pro tyto přezkumy .

(81)

S ohledem na environmentální dopad a ztrátu materiálů vzhledem k odpadním bateriím, které nejsou sbírány prostřednictvím tříděného sběru, a nejsou tedy zpracovány způsobem šetrným k životnímu prostředí, měl by nadále platit cíl pro sběr přenosných baterií stanovený již podle směrnice 2006/66/ES a tento cíl by měl být postupně zvyšován. Aby se maximalizoval sběr a omezila bezpečnostní rizika , je třeba posoudit proveditelnost a potenciální přínosy zavedení celounijního systému zálohování baterií , zejména přenosných baterií pro všeobecné použití . Vnitrostátní systémy zálohování by neměly bránit přijetí harmonizovaných celounijních systémů.

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 82 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(82a)

Za účelem aktualizace metodiky výpočtu a ověřování cíle sběru odpadních baterií z lehkých dopravních prostředků s cílem zohlednit množství, které je k dispozici pro sběr, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je důležité, aby nová metodika zachovala nebo zvýšila úroveň ambicí v oblasti životního prostředí, pokud jde o sběr odpadních baterií, ve srovnání se stávající metodikou.

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 82 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(82b)

Komise by měla rovněž zvážit zavedení metodiky výpočtu pro výpočet cíle tříděného sběru s ohledem na množství odpadních přenosných baterií, které jsou pro sběr k dispozici. Je důležité, aby nová metodika zachovala nebo zvýšila úroveň ambicí v oblasti životního prostředí, pokud jde o sběr odpadních baterií, ve srovnání se stávající metodikou.

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 84

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(84)

Vzhledem k hierarchii odpadů stanovené článkem 4 směrnice 2008/98/ES, která upřednostňuje prevenci vzniku odpadů, přípravu na opětovné použití a recyklaci, a v souladu s čl. 11 odst. 4 směrnice 2008/98/ES a čl. 5 odst. 3 písm. f) směrnice 1999/31/ES /ES (54) by sebrané baterie neměly být spalovány ani odstraňovány ukládáním na skládkách .

(84)

Vzhledem k hierarchii odpadů stanovené článkem 4 směrnice 2008/98/ES, která upřednostňuje prevenci vzniku odpadů, přípravu na opětovné použití a recyklaci, a v souladu s čl. 11 odst. 4 směrnice 2008/98/ES a čl. 5 odst. 3 písm. f) směrnice 1999/31/ES (54) by sebrané baterie neměly být používány k výrobě energie z odpadu ani odstraňovány jako odpad .

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 87

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(87)

Zpracování a recyklace mimo dotyčný členský stát nebo mimo Unii by měly být možné pouze v případě, že přeprava odpadních baterií je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (58) a nařízením Komise (ES) č. 1418/2007 (59) a že zpracovatelské a recyklační činnosti splňují požadavky použitelné na tyto druhy baterií podle jejich klasifikace v rozhodnutí Komise 2000/532/ES v platném znění (60). Toto rozhodnutí, v platném znění, by mělo být zrevidováno, aby zohledňovalo složení všech baterií. Pokud se takové zpracování nebo recyklace uskutečňuje mimo Unii, a aby mohlo být započteno do recyklační účinnosti a cílů, provozovatel, na jehož účet je prováděno, by měl mít povinnost podat o tom zprávu příslušnému orgánu dotyčného členského státu a prokázat, že je zpracování prováděno v podmínkách rovnocenných podmínkám podle tohoto nařízení. Za účelem stanovení toho, jaké požadavky na takové zpracování lze považovat za rovnocenné, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení podrobných pravidel obsahujících kritéria pro posuzování rovnocenných podmínek.

(87)

Zpracování , příprava pro opětovné použití, příprava pro nové využití a recyklace mimo dotyčný členský stát nebo mimo Unii by měly být možné pouze v případě, že přeprava odpadních baterií je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (58) a nařízením Komise (ES) č. 1418/2007 (59) a že zpracovatelské a recyklační činnosti splňují požadavky použitelné na tyto druhy baterií podle jejich klasifikace v rozhodnutí Komise 2000/532/ES v platném znění (60). Toto rozhodnutí, v platném znění, by mělo být zrevidováno, aby zohledňovalo složení všech baterií , včetně doplnění kódů pro lithium-iontové odpadní baterie, s cílem usnadnit řádné třídění a vykazování lithium-iontových odpadních baterií. Pokud se takové zpracování nebo recyklace uskutečňuje mimo Unii, a aby mohlo být započteno do recyklační účinnosti a cílů, provozovatel, na jehož účet je prováděno, by měl mít povinnost podat o tom zprávu příslušnému orgánu dotyčného členského státu a prostřednictvím dokumentů schválených příslušným orgánem země určení prokázat, že zpracování je prováděno v podmínkách rovnocenných podmínkám podle tohoto nařízení a jsou splněny příslušné požadavky v oblasti životního prostředí a ochrany lidského zdraví stanovené v dalších právních předpisech EU . Za účelem stanovení toho, jaké požadavky na takové zpracování lze považovat za rovnocenné, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení podrobných pravidel obsahujících kritéria pro posuzování rovnocenných podmínek.

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 87 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(87a)

V případě, že jsou odpadní baterie vyváženy z Unie za účelem přípravy k opětovnému použití, přípravy na nové využití nebo recyklace, měly by příslušné orgány členských států účinně využívat pravomoci stanovené v čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1013/2006, a požadovat dokumenty prokazující splnění požadavků stanovených v tomto nařízení. Příslušné orgány členských států by při plnění tohoto úkolu měly mít možnost spolupracovat s jinými relevantními subjekty, jako jsou příslušné orgány v zemi určení, nezávislé verifikační subjekty třetích stran nebo organizace odpovědnosti producentů, které byly ustaveny v systémech rozšířené odpovědnosti producentů a mohou provádět fyzické a jiné kontroly zařízení ve třetích zemích.

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 88

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(88)

Průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel , které již nejsou způsobilé pro původní účel, pro který byly vyrobeny, lze použít pro různé účely jako stacionární baterie pro ukládání energie. Vzniká trh s použitými průmyslovými bateriemi a bateriemi elektrických vozidel pro druhotné využití, a proto by se měla na podporu praktického využití hierarchie odpadů stanovit zvláštní pravidla, jež umožní odpovědné nové využití použitých baterií s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti a zajištění bezpečnosti používání pro konečné uživatele. Veškeré takové použité baterie by měly projít posouzením jejich technického stavu a dostupné kapacity, které prověří jejich vhodnost pro použití za jiným účelem, než byl jejich původní účel. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení týkajících se odhadu technického stavu baterií by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(88)

Baterie , které již nejsou způsobilé pro původní účel, pro který byly vyrobeny, lze použít pro různé účely jako stacionární baterie pro ukládání energie. Vzniká trh s použitými bateriemi pro druhotné využití, a proto by se měla na podporu praktického využití hierarchie odpadů stanovit zvláštní pravidla, jež umožní odpovědné nové využití použitých baterií s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti a zajištění bezpečnosti používání pro konečné uživatele. Veškeré takové použité baterie by měly projít posouzením jejich technického stavu a dostupné kapacity, které prověří jejich vhodnost pro použití za jiným účelem, než byl jejich původní účel. Baterie, které jsou shledány vhodnými pro jiné použití, než je jejich původní účel, by měly být upraveny pro tento jiný účel. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení týkajících se odhadu technického stavu baterií by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

Pozměňovací návrh 71

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 89

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(89)

Producenti a distributoři by měli být aktivně zapojeni do poskytování informací konečným uživatelům o tom, že baterie by měly být sbírány prostřednictvím tříděného sběru, že jsou k dispozici systémy sběru a že koneční uživatelé hrají důležitou roli při zajišťování optimálního nakládání s odpadními bateriemi z hlediska životního prostředí. Při zveřejňování informací pro všechny konečné uživatele a podávání zpráv o bateriích by měly být využívány moderní informační technologie. Informace by měly být poskytovány buď klasickými způsoby, jako jsou venkovní plakáty a kampaně v sociálních médiích, nebo s využitím inovativnějších prostředků, jako je elektronický přístup k internetovým stránkám poskytovaný pomocí kódů QR umístěných na bateriích.

(89)

Producenti a distributoři , včetně internetových tržišť, by měli být aktivně zapojeni do poskytování informací konečným uživatelům o tom, že baterie by měly být sbírány prostřednictvím tříděného sběru, že jsou k dispozici systémy sběru a že koneční uživatelé hrají důležitou roli při zajišťování optimálního nakládání s odpadními bateriemi z hlediska životního prostředí , zejména vysvětlováním, jak by bezpečnější a čistší toky odpadu mohly přispět ke snížení vývozu odpadu do třetích zemí a k uzavřeným materiálovým cyklům v rámci Unie . Při zveřejňování informací pro všechny konečné uživatele a podávání zpráv o bateriích by měly být využívány moderní informační technologie. Informace by měly být poskytovány klasickými způsoby, jako jsou venkovní plakáty a kampaně v sociálních médiích, nebo s využitím inovativnějších prostředků, jako je elektronický přístup k internetovým stránkám poskytovaný pomocí kódů QR umístěných na bateriích , a to přístupným a srozumitelným způsobem .

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 90

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(90)

K usnadnění ověřování souladu a účinnosti povinností týkajících se sběru a zpracování baterií je nezbytné, aby příslušní provozovatelé podávali zprávy příslušným orgánům. Producenti baterií a jiní provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí sběr baterií, by měli hlásit pokud možno za každý kalendářní rok údaje o prodaných bateriích a sebraných odpadních bateriích. Pokud jde o zpracování a recyklaci, povinnost podávat zprávy by se měla vztahovat na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady respektive na subjekty provádějící recyklaci. Provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady, kteří zpracovávají odpad v souladu s tímto nařízením, by měli projít výběrovým řízením, které v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES uspořádají producenti příslušných baterií nebo organizace odpovědnosti producentů, které jednají jejich jménem.

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 95

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(95)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (62) stanoví pravidla týkající se dozoru nad trhem a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie. Uvedené nařízení by se mělo použít na baterie, na něž se vztahuje toto nařízení, s cílem zajistit, aby výrobky, na které se vztahuje volný pohyb zboží, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je lidské zdraví, bezpečnost, ochrana majetku a životního prostředí. Nařízení (EU) 2019/1020 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(95)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (62) stanoví pravidla týkající se dozoru nad trhem a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie. Uvedené nařízení by se mělo použít na baterie, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně baterií vyrobených mimo Unii, které vstupují na trh Unie, s cílem zajistit, aby výrobky, na které se vztahuje volný pohyb zboží, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je lidské zdraví, bezpečnost, ochrana majetku a životního prostředí. Nařízení (EU) 2019/1020 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 97

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(97)

Měl by existovat postup, na jehož základě jsou zúčastněné strany informovány o opatřeních, jež mají být přijata ve vztahu k bateriím představujícím riziko pro lidské zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí. Měl by rovněž orgánům dozoru nad trhem v členských státech umožňovat, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat ve vztahu k těmto bateriím co nejdříve. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat akty s cílem určit, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících baterií důvodná, či nikoli.

(97)

Měl by existovat postup, na jehož základě jsou zúčastněné strany informovány o opatřeních, jež mají být přijata ve vztahu k bateriím představujícím riziko pro lidské zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí. Měl by rovněž orgánům dozoru nad trhem v členských státech umožňovat, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat ve vztahu k těmto bateriím co nejdříve. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat akty s cílem rychle určit, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících baterií důvodná, či nikoli.

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 98

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(98)

Orgány dozoru nad trhem by měly mít právo vyžadovat od hospodářských subjektů, aby přijaly nápravná opatření na základě zjištění, že baterie není v souladu s požadavky tohoto nařízení, nebo že hospodářský subjekt porušuje pravidla týkající se uvedení nebo dodání baterie na trh nebo pravidla týkající se udržitelnosti, bezpečnosti a označování nebo náležité péče v dodavatelském řetězci.

(98)

Orgány dozoru nad trhem by měly mít právo vyžadovat od hospodářských subjektů, aby přijaly nápravná opatření na základě zjištění, že baterie není v souladu s požadavky tohoto nařízení, nebo že hospodářský subjekt porušuje pravidla týkající se uvedení nebo dodání baterie na trh nebo pravidla týkající se udržitelnosti, bezpečnosti , označování a podávání informací nebo náležité péče v dodavatelském řetězci.

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 98 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(98a)

S cílem zajistit účinnost a soudržnost zkoušek v celé Unii v rámci pro dozor nad trhem, zřízeném nařízením (EU) 2019/1020, pokud jde o baterie, a poskytovat nezávislé technické a vědecké poradenství v průběhu hodnocení provedených v souvislosti s bateriemi představujícími riziko by Komise měla určit zkušební zařízení Unie. Soulad s právním rámcem Unie pro baterie zavedeným tímto nařízením by měl být navíc podporován i na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 98 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(98b)

Volnému pohybu zboží v Unii často brání překážky stanovené na vnitrostátní úrovni, které brání plné realizaci vnitřního trhu a omezují společnostem příležitosti podnikat a rozvíjet se, zejména pokud jde o malé a střední podniky, které jsou páteří hospodářství Unie. Členské státy by proto měly plně využít možnosti uzavírat mezi sebou dohody, kterými by umožnily rozhodčí řízení za účelem rychlého vyřešení sporů, které vzniknou v souvislosti s přístupem baterií na vnitřní trh.

Pozměňovací návrh 78

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 99

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(99)

Důležitou oblastí, pokud jde o snižování dopadů lidských činností na životní prostředí a motivaci k přeměně trhu směrem k udržitelnějším výrobkům, je zadávání veřejných zakázek. Veřejní zadavatelé definovaní ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (63) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU a zadavatelé definovaní ve směrnici 2014/25/EU (64) by měli při zadávání veřejných zakázek na baterie nebo výrobky obsahující baterie zohledňovat dopady na životní prostředí a zajišťovat účinné dodržování sociálních a environmentálních požadavků ze strany hospodářských subjektů , s cílem podporovat a motivovat trh k čisté a energeticky účinné mobilitě a ukládání energie, a přispívat tak k cílům environmentálních, klimatických a energetických politik Unie. Kromě toho by k dosažení těchto cílů významně přispělo také zlepšení přístupu malých a středních podniků k zadávání veřejných zakázek na trhu s bateriemi a podpora účasti místních a unijních zúčastněných stran.

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 105

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(105)

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany lidského zdraví, bezpečnosti, majetku nebo životního prostředí by Komise k rozhodnutí, zda je vnitrostátní opatření týkající se vyhovující baterie, která představuje riziko, důvodné, či nikoli, měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(105)

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany lidského zdraví, bezpečnosti, majetku nebo životního prostředí by Komise k rozhodnutí, zda je vnitrostátní opatření týkající se vyhovující baterie, která představuje riziko, důvodné, či nikoli, měla neprodleně přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 106

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(106)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(106)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. S cílem zajistit harmonizované prosazování v celé Unii by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o vypracování harmonizovaných kritérií nebo pokynů pro sankce a pro odškodnění fyzických osob.

Pozměňovací návrh 81

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 109 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(109a)

Je důležité, aby při provádění tohoto nařízení byly zváženy environmentální, sociální a hospodářské dopady. Kromě toho je v zájmu zajištění rovných podmínek důležité, aby při provádění tohoto nařízení byly stejnou měrou vzaty v úvahu všechny příslušné dostupné technologie za předpokladu, že tyto technologie umožní, aby baterie byly v plném souladu s veškerými příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení. Kromě toho by hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, neměla být ukládána nadměrná administrativní zátěž.

Pozměňovací návrh 82

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 110

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(110)

Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, tj. zajistit fungování vnitřního trhu při současném zajištění toho , aby baterie uvedené na trh splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, bezpečnosti, majetku a životního prostředí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale může ho být z důvodu potřeby harmonizace lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

(110)

Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, tj. zajistit fungování vnitřního trhu a rovněž zajistit , aby baterie uvedené na trh , jakož i činnosti spojené s odpadními bateriemi, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, bezpečnosti, majetku a životního prostředí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale může ho být z důvodu potřeby harmonizace lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

Pozměňovací návrh 83

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Toto nařízení stanoví požadavky týkající se udržitelnosti, bezpečnosti, označování a podávání informací, které umožní uvádět baterie na trh nebo do provozu , jakož i požadavky na sběr, zpracování a recyklaci odpadních baterií.	1. Toto nařízení stanoví požadavky týkající se environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti, bezpečnosti, označování a podávání informací, které umožní uvádět baterie na trh nebo do provozu.

Pozměňovací návrh 84

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Toto nařízení kromě toho stanoví opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví tím, že zabrání produkci odpadních baterií a nepříznivým dopadům produkce takových baterií a nakládání s nimi a že produkci těchto baterií a jejich dopady sníží a omezí celkové dopady využívání zdrojů a zefektivní jej.

Pozměňovací návrh 85

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Toto nařízení se vztahuje na všechny druhy baterií, a sice na přenosné baterie, automobilové baterie, baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, vzhled, materiálové složení, použití nebo účel. Vztahuje se rovněž na baterie zabudované nebo přidané do jiných výrobků.	2. Toto nařízení se vztahuje na všechny druhy baterií, a sice na přenosné baterie, baterie lehkých dopravních prostředků, automobilové baterie, baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, vzhled, materiálové složení, použití nebo účel. Vztahuje se rovněž na baterie zabudované nebo přidané do jiných výrobků.

Pozměňovací návrh 86

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	zařízeních speciálně konstruovaných pro bezpečnost jaderných zařízení dle definice v článku 3 směrnice Rady 2009/71/Euratom (1a) .

Pozměňovací návrh 87

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. S výjimkou kapitoly VII se toto nařízení nevztahuje na baterie, u nichž může výrobce prokázat, že byly vyrobeny před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Pozměňovací návrh 88

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)	„baterií“ jakýkoli zdroj elektrické energie vytvářené přímou přeměnou chemické energie a tvořený jedním nebo více nenabíjitelných nebo nabíjitelných článků baterie nebo jejich skupin;

1)	„baterií“ jakýkoli zdroj elektrické energie vytvářené přímou přeměnou chemické energie a tvořený jedním nebo více nenabíjitelných nebo nabíjitelných článků baterie nebo jejich skupin , jako jsou napájecí sady a bateriové moduly ;

Pozměňovací návrh 89

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6)	„baterií s vnitřní akumulací“ baterie, ke které není připojeno žádné vnější zařízení k ukládání energie;

vypouští se

Pozměňovací návrh 90

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 – odrážka 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

—	není navržena pro průmyslové účely a

—	není navržena výhradně pro průmyslové použití a

Pozměňovací návrh 91

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 – odrážka 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

—	není ani baterií elektrického vozidla, ani automobilovou baterií;

—	není ani baterií lehkých dopravních prostředků, ani baterií elektrického vozidla, ani automobilovou baterií;

Pozměňovací návrh 92

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8)	„přenosnými bateriemi pro všeobecné použití“ přenosné baterie s těmito společnými formáty: 4,5 V (3R12), D, C, AA, AAA, AAAA, A23, 9 V (PP3);

8)	„přenosnými bateriemi pro všeobecné použití“ přenosné baterie s těmito společnými formáty: 4,5 V (3R12), knoflíková baterie, D, C, AA, AAA, AAAA, A23, 9 V (PP3);

Pozměňovací návrh 93

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9)	„lehkými dopravními prostředky“ kolová vozidla , která mají elektrický motor o výkonu nižším než 750 wattů , na kterých při jízdě sedí cestující a která mohou být poháněna pouze elektrickým motorem nebo kombinací motoru a lidské síly ;

„baterií lehkých dopravních prostředků“ jakákoli baterie ve vozidlech , která mohou být poháněna pouze elektrickým motorem nebo kombinací motoru a lidské síly , včetně vozidel, jimž bylo uděleno schválení typu, patřících do kategorií vozidel stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (1a) a s hmotností nižší než 25 kg ;

Pozměňovací návrh 94

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10)	„automobilovou baterií“ jakákoli baterie používaná pouze pro automobilové startéry, osvětlení nebo zapalování motorových vozidel ;

10)	„automobilovou baterií“ jakákoli baterie používaná především pro startéry, osvětlení , zapalování nebo další podpůrné funkce automobilů a nesilničních mobilních strojů ;

Pozměňovací návrh 95

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

11)	„průmyslovou baterií“ jakákoli baterie určená pro průmyslové použití a jakákoli jiná baterie, kromě přenosných baterií, baterií elektrických vozidel a automobilových baterií;

11)

„průmyslovou baterií“ jakákoli baterie určená výhradně pro průmyslové použití a jakákoli jiná baterie, včetně baterií ve stacionárních bateriových systémech pro ukládání energie, kromě přenosných baterií , baterií lehkých dopravních prostředků , baterií elektrických vozidel a automobilových baterií;

Pozměňovací návrh 96

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

12)	„baterií elektrických vozidel“ baterie specificky určená pro poskytování pohonu hybridním a elektrickým vozidlům pro silniční dopravu ;

12)	„baterií elektrických vozidel“ baterie specificky určená pro poskytování energie k pohonu vozidla kategorie L stanovené nařízením (EU) č. 168/2013 o hmotnosti nad 25 kg nebo vozidel kategorií M, N nebo O stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (1a);

Pozměňovací návrh 97

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

13)	„stacionárním bateriovým systémem pro ukládání energie“ nabíjitelná průmyslová baterie s vnitřní akumulací specificky určená k ukládání elektrické energie a dodávání energie do elektrické rozvodné sítě, bez ohledu na to, kde a kým je tato baterie používána;

13)	„baterií ve stacionárním systému pro ukládání energie“ nabíjitelná průmyslová baterie specificky určená k ukládání elektrické energie a dodávání energie , když je připojena do elektrické rozvodné sítě, bez ohledu na to, kde a kým je tato baterie používána;

Pozměňovací návrh 98

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

21)	„kódem QR“ maticový čárový kód, který odkazuje na informace o modelu baterie ;

21)	„kódem QR“ strojově čitelný maticový kód, který odkazuje na informace požadované tímto nařízením ;

Pozměňovací návrh 99

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

22)

„systémem řízení baterie“ elektronické zařízení, které kontroluje nebo řídí elektrické a tepelné funkce baterie, spravuje a uchovává údaje o parametrech pro určení technického stavu a předpokládané doby životnosti baterií stanovené v příloze VII a komunikuje s vozidlem nebo zařízením, do kterého je baterie zabudována;

22)

„systémem řízení baterie“ elektronické zařízení, které kontroluje nebo řídí elektrické a tepelné funkce baterie s cílem ovlivnit bezpečnost, výkonnost a životnost baterie , spravuje a uchovává údaje o parametrech pro určení technického stavu a předpokládané doby životnosti baterií stanovené v příloze VII a komunikuje s vozidlem nebo zařízením, do kterého je baterie zabudována;

Pozměňovací návrh 100

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

26a)„

přípravou pro nové využití“ jakýkoli postup, který celou odpadní baterii nebo její části připraví pro využití k jinému účelu nebo použití, než pro které byla baterie původně určena;

Pozměňovací návrh 101

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 26 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

26b)	„repasí“ jakýkoli postup demontáže, obnovy či nahrazení součástí použitých napájecích sad, bateriových modulů nebo bateriových článků, který má baterii navrátit výkonnost a kvalitu rovnocennou s původní baterií, ať pro původní, nebo jiný účel;

Pozměňovací návrh 102

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

38)	„organizací odpovědnosti producentů“ právní subjekt, který po finanční nebo operativní stránce organizuje plnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta jménem několika výrobců;

38)	„organizací odpovědnosti producentů“ právní subjekt, který po finanční nebo finanční a operativní stránce organizuje plnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta jménem několika výrobců;

Pozměňovací návrh 103

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

39)	„odpadní baterií“ jakákoli baterie, která je odpadem ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;

39)	„odpadní baterií“ jakákoli baterie nebo bateriový článek , na které se vztahuje definice odpadu ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;

Pozměňovací návrh 104

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

40)	„opětovným použitím“ úplné nebo částečné přímé opětovné použití baterie pro původní účel, pro který byla určena;

40)	„opětovným použitím“ úplné nebo částečné přímé opětovné použití baterie , která není odpadem, pro stejný účel, pro který byla určena;

Pozměňovací návrh 105

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 41 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

41)	„nebezpečnou látkou“ jakákoli látka, která splňuje kritéria některé z těchto tříd nebo kategorií nebezpečnosti stanovených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (67):

41)	„nebezpečnou látkou“ jakákoli látka, která splňuje kritéria některé z tříd nebo kategorií nebezpečnosti stanovených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (67):

Pozměňovací návrh 106

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 41 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	třídy nebezpečnosti 2.1 až 2.4, 2.6 a 2.7, 2.8 typy A a B, 2.9, 2.10, 2.12, 2.13 kategorie 1 a 2, 2.14 kategorie 1 a 2, 2.15 typy A až F;

vypouští se

Pozměňovací návrh 107

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 41 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	třídy nebezpečnosti 3.1 až 3.6, 3.7 členění „nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost nebo na vývoj“, 3.8 členění „jiné než narkotické účinky“, 3.9 a 3.10;

vypouští se

Pozměňovací návrh 108

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 41 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	třída nebezpečnosti 4.1;

vypouští se

Pozměňovací návrh 109

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 41 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	třída nebezpečnosti 5.1;

vypouští se

Pozměňovací návrh 110

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

36)

„náležitou péčí v dodavatelském řetězci“ povinnosti hospodářského subjektu, který uvádí na trh nabíjitelnou průmyslovou baterii nebo baterii elektrického vozidla , v souvislosti se svým systémem řízení, řízením rizik, ověřováním třetí stranou prováděným oznámenými subjekty a zveřejňováním informací s cílem určit a řešit skutečná a potenciální rizika spojená se získáváním a zpracováním surovin potřebných k výrobě baterií a obchodováním s těmito surovinami;

36)

„náležitou péčí v hodnotovém řetězci baterií“ povinnosti hospodářského subjektu, který uvádí na trh baterii, s ohledem na kategorie sociálních a environmentálních rizik , v souvislosti se svým systémem řízení, řízením rizik, ověřováním třetí stranou prováděným oznámenými subjekty a zveřejňováním informací s cílem určit a řešit skutečná a potenciální rizika spojená se získáváním a zpracováním surovin , chemických látek a druhotných surovin potřebných k výrobě baterií a zpracování odpadních baterií a obchodováním s těmito surovinami , a skutečná a potenciální rizika spojená s výrobními postupy a se souvisejícími obchodními vztahy, a těmto rizikům předcházet ;

Pozměňovací návrh 111

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 36 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

36a)	„obchodními partnery“ vztahy mezi podnikem a jeho dceřinými společnostmi a obchodní vztahy podniku v celém jeho hodnotovém řetězci, včetně dodavatelů a subdodavatelů, které jsou přímo spojeny s obchodními činnostmi, výrobky nebo službami tohoto podniku;

Pozměňovací návrh 112

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 36 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

36b)	„vysoce rizikovými oblastmi“ oblasti, ve kterých je správa a bezpečnost slabá nebo žádná, jako v případě nefungujících států, nebo oblasti, ve kterých dochází k všeobecně rozšířenému a systematickému porušování mezinárodního práva, včetně porušování lidských práv;

Pozměňovací návrh 113

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy nesmějí zakazovat ani omezovat dodávání baterií, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh a jejich uvádění do provozu ani takovému dodávání na trh a uvádění do provozu bránit z důvodů týkajících se požadavků na udržitelnost, bezpečnost a označování baterií a na poskytování informací o bateriích nebo o nakládání s odpadními bateriemi, na něž se vztahuje toto nařízení.

1. Členské státy nesmějí zakazovat ani omezovat dodávání baterií, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh a jejich uvádění do provozu ani takovému dodávání na trh a uvádění do provozu bránit z důvodů týkajících se požadavků na sociální a environmentální udržitelnost, bezpečnost a označování baterií a na poskytování informací o bateriích nebo o nakládání s odpadními bateriemi, na něž se vztahuje toto nařízení.

Pozměňovací návrh 114

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy nesmějí bránit předvádění baterií, jež nejsou v souladu s tímto nařízením, na veletrzích, výstavách, předváděcích akcích a podobných akcích za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že takovéto baterie nejsou v souladu s tímto nařízením a nelze je prodávat , dokud nebudou uvedeny do shody.

Pozměňovací návrh 115

Návrh nařízení

Čl. 4 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavky udržitelnosti, bezpečnosti a označování baterií a poskytování informací o bateriích	Požadavky udržitelnosti, bezpečnosti, označování baterií , náležité péče a poskytování informací o bateriích

Pozměňovací návrh 116

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	požadavky náležité péče stanovené v článku 39.

Pozměňovací návrh 117

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Na baterie elektrických vozidel a automobilové baterie uváděné na trh jako náhrada vadných baterií se vztahují stejné požadavky jako na vyměněné baterie v souladu se zásadou „používat k opravám stejné díly jako k výrobě“.

Pozměňovací návrh 118

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Baterie nesmějí v jakýchkoli aspektech, které nejsou upraveny v kapitole II nebo III, představovat riziko pro zdraví lidí, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí.	2. Baterie nesmějí v jakýchkoli aspektech, které nejsou upraveny v kapitole II nebo III a v článku 39 , představovat riziko pro zdraví lidí, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí.

Pozměňovací návrh 119

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Každý členský stát rovněž určí z řad příslušných orgánů uvedených v prvním pododstavci jedno kontaktní místo pro účely komunikace s Komisí podle odstavce 3.

Pozměňovací návrh 120

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Do [tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy oznámí Komisi názvy a adresy příslušných orgánů určených podle odstavce 1. Členské státy sdělí Komisi bez zbytečného prodlení všechny změny názvů nebo adres příslušných orgánů .	3. Do [tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy oznámí Komisi název a adresu kontaktního místa určeného podle odstavce 1. Členské státy sdělí Komisi bez prodlení všechny změny názvu nebo adresy kontaktního místa .

Pozměňovací návrh 121

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5a. Do šesti měsíců od jakékoli změny nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo od okamžiku, kdy budoucí právní předpisy Unie týkající se kritérií udržitelnosti pro nebezpečné látky a chemické látky vstoupí v platnost, Komise posoudí, zda uvedená změna nebo dané budoucí právní předpisy Unie vyžadují změnu tohoto článku nebo přílohy I tohoto nařízení, nebo obojího, a případně přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 tohoto nařízení, kterým tato ustanovení odpovídajícím způsobem změní.

Pozměňovací návrh 122

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5b. Do 31. prosince 2025 Komise za pomoci Evropské agentury pro chemické látky systematicky přezkoumá nebezpečné látky v bateriích s cílem odhalit potenciální rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Toto posouzení zohlední, do jaké míry je použití nebezpečné látky nezbytné pro zdraví či bezpečnost nebo má rozhodující význam pro fungování společnosti, jakož i dostupnost vhodných alternativ z hlediska životního prostředí a zdraví. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí aktů v přenesené pravomoci uvedených v druhém odstavci.

Pozměňovací návrh 123

Návrh nařízení

Čl. 7 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Uhlíková stopa nabíjitelných baterií elektrických vozidel a průmyslových baterií	Uhlíková stopa baterií elektrických vozidel , baterií lehkých dopravních prostředků a průmyslových baterií

Pozměňovací návrh 124

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. K nabíjitelným bateriím elektrických vozidel a průmyslovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh se přiloží technická dokumentace, která pro každý model a každou šarži baterie za každý výrobní závod obsahuje prohlášení o uhlíkové stopě vypracované v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeném ve druhém pododstavci a obsahující alespoň tyto informace:

1. K bateriím elektrických vozidel, bateriím lehkých dopravních prostředků a průmyslovým bateriím se přiloží technická dokumentace, která pro každý model a za každý výrobní závod obsahuje prohlášení o uhlíkové stopě vypracované v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeném ve druhém pododstavci a obsahující alespoň tyto informace:

Pozměňovací návrh 125

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca)	informace o použitých surovinách, včetně podílu obnovitelného obsahu;

Pozměňovací návrh 126

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	celková uhlíková stopa baterie, vypočtená v kg ekvivalentu oxidu uhličitého;

d)	celková uhlíková stopa baterie, vypočtená jako kg ekvivalentu oxidu uhličitého a uhlíková stopa baterie, vypočtená jako kg ekvivalentu oxidu uhličitého na jednu kWh celkové energie dodané během očekávané doby životnosti bateriového systému ;

Pozměňovací návrh 127

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavek prohlášení o uhlíkové stopě uvedený v prvním pododstavci se použije na baterie elektrických vozidel a na nabíjitelné průmyslové baterie od 1. července 2024.	Požadavek prohlášení o uhlíkové stopě uvedený v prvním pododstavci se použije na baterie elektrických vozidel , baterie lehkých dopravních prostředků a na průmyslové baterie od 1. července 2024.

Pozměňovací návrh 128

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 3 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise nejpozději do 1. července 2023 přijme:	Komise nejpozději do 1. ledna 2023 přijme:

Pozměňovací návrh 129

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením metodiky pro výpočet celkové uhlíkové stopy baterie podle písmene d) v souladu se základními prvky stanovenými v příloze II;

a)	akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením metodiky pro výpočet a ověření uhlíkové stopy baterie podle písmene d) v souladu se základními prvky stanovenými v příloze II;

Pozměňovací návrh 130

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny požadavků na poskytování informací stanovených v prvním pododstavci.	Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny požadavků na poskytování informací stanovených v prvním pododstavci s ohledem na vědecký a technický pokrok .

Pozměňovací návrh 131

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Nabíjitelné baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh jsou opatřeny viditelným, jasně čitelným a nesmazatelným štítkem s uvedením výkonové třídy z hlediska uhlíkové stopy, které tato jednotlivá baterie odpovídá.	Baterie elektrických vozidel , baterie lehkých dopravních prostředků a průmyslové baterie jsou opatřeny viditelným, jasně čitelným a nesmazatelným štítkem s uvedením uhlíkové stopy baterie podle odst. 1 písm. d) a výkonové třídy z hlediska uhlíkové stopy, které tato jednotlivá baterie odpovídá.

Pozměňovací návrh 132

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavky týkající se výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy uvedené v prvním pododstavci se použijí na baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie od 1. ledna 2026 .	Požadavky týkající se výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy uvedené v prvním pododstavci se použijí na baterie elektrických vozidel , baterie lehkých dopravních prostředků a průmyslové baterie od 1. července 2025 .

Pozměňovací návrh 133

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 4 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise nejpozději do 31 . prosince 2024 přijme:	Komise nejpozději do 1 . ledna 2024 přijme:

Pozměňovací návrh 134

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

K bateriím elektrických vozidel a nabíjitelným průmyslovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh se přiloží technická dokumentace prokazující, že deklarovaná hodnota uhlíkové stopy za životní cyklus je nižší, než nejvyšší prahová hodnota stanovená v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle třetího pododstavce.

K bateriím elektrických vozidel , bateriím lehkých dopravních prostředků a průmyslovým bateriím se jmenovitou energií vyšší než 2 kWh se pro každý model baterie za každý výrobní závod přiloží technická dokumentace prokazující, že deklarovaná hodnota uhlíkové stopy za životní cyklus je nižší, než nejvyšší prahová hodnota stanovená v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle třetího pododstavce.

Pozměňovací návrh 135

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavek nejvyšší prahové hodnoty uhlíkové stopy za životní cyklus uvedený v prvním pododstavci se použije na baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie od 1. července 2027.	Požadavek nejvyšší prahové hodnoty uhlíkové stopy za životní cyklus uvedený v prvním pododstavci se použije na baterie elektrických vozidel , baterie lehkých dopravních prostředků a průmyslové baterie se jmenovitou energií vyšší než 2 kWh od 1. ledna 2027.

Pozměňovací návrh 136

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise nejpozději do 1. července 2026 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením nejvyšší prahové hodnoty emisí uhlíku za životní cyklus podle prvního pododstavce. Při přípravě uvedeného aktu v přenesené pravomoci Komise zohlední příslušné základní prvky, které jsou uvedeny v příloze II.	Komise nejpozději do 1. července 2025 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením nejvyšší prahové hodnoty emisí uhlíku za životní cyklus podle prvního pododstavce. Při přípravě uvedeného aktu v přenesené pravomoci Komise zohlední příslušné základní prvky, které jsou uvedeny v příloze II.

Pozměňovací návrh 137

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zavedení maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy za životní cyklus v případě potřeby povede k překlasifikování výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy baterií podle odstavce 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy během životního cyklu uvedené v prvním pododstavci na základě nejnovějších dostupných údajů oznámených v souladu s odstavcem 1. Zavedení maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy za životní cyklus v případě potřeby povede k překlasifikování výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy baterií podle odstavce 2.

Pozměňovací návrh 138

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Do 31. prosince 2025 Komise posoudí proveditelnost rozšíření požadavků uvedených v tomto článku na přenosné baterie a požadavek uvedený v odstavci 3 na průmyslové baterie se jmenovitou energií nižší než 2 kWh. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů.

Pozměňovací návrh 139

Návrh nařízení

Čl. 8 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Obsah recyklovaného materiálu v průmyslových bateriích, bateriích elektrických vozidel a automobilových bateriích	Obsah recyklovaného materiálu v přenosných bateriích, bateriích lehkých dopravních prostředků, průmyslových bateriích, bateriích elektrických vozidel a automobilových bateriích

Pozměňovací návrh 140

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Od 1. ledna 2027 se k průmyslovým bateriím , bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh , které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace, jež obsahuje informace o množství kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu.

Od 1. července 2025 se k přenosným bateriím vyjma přenosných baterií pro všeobecné použití, bateriím lehkých dopravních prostředků, průmyslovým bateriím, bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím , které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace, jež obsahuje informace o množství kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu baterií z každého výrobního závodu.

Pozměňovací návrh 141

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 31. prosince 2025 přijme Komise prováděcí akt, jímž stanoví metodiku pro výpočet a ověřování množství kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v bateriích uvedených v prvním pododstavci v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu, a formát pro technickou dokumentaci. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Do 31. prosince 2023 přijme Komise:

a)	akt v přenesené pravomoci podle článku 73, který doplní toto nařízení tak, že stanoví metodiku pro výpočet a ověřování množství kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v bateriích uvedených v prvním pododstavci;

b)	prováděcí akt, kterým se stanoví formát a technická dokumentace pro prohlášení o využitých materiálech. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Pozměňovací návrh 142

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Od 1. ledna 2030 se k průmyslovým bateriím, bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh , které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace prokazující, že tyto baterie obsahují tento minimální podíl kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu:

2. Od 1. ledna 2030 se k přenosným bateriím vyjma přenosných baterií pro všeobecné použití , bateriím lehkých dopravních prostředků, průmyslovým bateriím, bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím, které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace prokazující, že tyto baterie obsahují tento minimální podíl kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu baterií z každého výrobního závodu:

Pozměňovací návrh 143

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Od 1. ledna 2035 se k průmyslovým bateriím, bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh , které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace prokazující , že tyto baterie obsahují tento minimální podíl kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu:

3. Od 1. ledna 2035 se k přenosným bateriím vyjma přenosných baterií pro všeobecné použití , bateriím lehkých dopravních prostředků, průmyslovým bateriím, bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím , které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace , jež prokáže , tyto baterie obsahují tento minimální podíl kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu baterií z každého výrobního závodu:

Pozměňovací návrh 144

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Je-li to odůvodněné a vhodné vzhledem k dostupnosti kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu, nebo jejich nedostatku, svěřuje se Komisi pravomoc přijmout do 31. prosince 2027 akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny cílů stanovených v odstavcích 2 a 3.

4. Po stanovení metodiky uvedené v odstavci 1 a nejpozději do 31. prosince 2027 Komise posoudí, zda je vzhledem ke stávající a předpokládané dostupnosti kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu pro roky 2030 a 2035 nebo jejich nedostatku a s ohledem na technický a vědecký pokrok vhodné revidovat cíle stanovené v odstavcích 2 a 3 . Komise rovněž posoudí, do jaké míry je těchto cílů dosahováno prostřednictvím odpadu před spotřebou nebo po spotřebě a zda je vhodné omezit dosažení cílů pouze na odpad po spotřebě. Na základě této zprávy Komise v případě potřeby předloží legislativní návrhy.

Pozměňovací návrh 145

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Je-li to odůvodněno změnami v bateriových technologiích, které mají dopad na druh materiálů, které lze opětovně využít, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení zařazením dalších surovin a cílů na seznam stanovený v odstavcích 2 a 3.

Pozměňovací návrh 146

Návrh nařízení

Čl. 9 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti přenosných baterií pro všeobecné použití	Požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti přenosných baterií

Pozměňovací návrh 147

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Od 1. ledna 2027 musí přenosné baterie pro všeobecné použití splňovat hodnoty elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti uvedené v příloze III, stanovené v aktu v přenesené pravomoci, který Komise přijme podle odstavce 2.	1. Od 1. ledna 2027 musí přenosné baterie splňovat hodnoty elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti uvedené v příloze III, stanovené v aktu v přenesené pravomoci, který Komise přijme podle odstavce 2.

Pozměňovací návrh 148

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do 31 . prosince 2025 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních hodnot parametrů elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovených v příloze III, jichž musí dosáhnout přenosné baterie pro všeobecné použití.	Do 1 . července 2025 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních hodnot parametrů elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovených v příloze III, jichž musí dosáhnout přenosné baterie včetně přenosných baterií pro všeobecné použití.

Pozměňovací návrh 149

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny parametrů elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovených v příloze III s ohledem na technický a vědecký pokrok.	Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny minimálních hodnot a přidání dalších parametrů elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovených v příloze III s ohledem na technický a vědecký pokrok.

Pozměňovací návrh 150

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při přípravě aktu v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce Komise zohlední potřebu snížit dopad přenosných baterií pro všeobecné použití na životní prostředí a zohlední příslušné mezinárodní normy a systémy označování. Komise také zajistí, aby ustanovení stanovená uvedeným aktem v přenesené pravomoci neměla závažný negativní vliv na funkčnost těch baterií nebo zařízení, do nichž jsou tyto baterie zabudovány, cenovou dostupnost a náklady pro konečné uživatele a konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví. Nesmějí představovat nadměrnou správní zátěž pro výrobce dotyčných baterií a zařízení.

Při přípravě aktu v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce Komise zohlední potřebu snížit dopad přenosných baterií na životní prostředí a zvýšit efektivitu zdrojů a zohlední příslušné mezinárodní normy a systémy označování. Komise také zajistí, aby ustanovení stanovená uvedeným aktem v přenesené pravomoci neměla závažný negativní vliv na bezpečnost a funkčnost těch baterií nebo zařízení, do nichž jsou tyto baterie zabudovány, cenovou dostupnost a náklady pro konečné uživatele a konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví.

Pozměňovací návrh 151

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Do 31. prosince 2030 Komise posoudí proveditelnost opatření za účelem postupného ukončení použití nenabíjitelných baterií pro všeobecné použití s cílem minimalizovat dopad na životní prostředí založený na metodice posouzení životního cyklu. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které v případě potřeby připojí legislativní návrh a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů.

3. Do 31. prosince 2027 Komise posoudí proveditelnost opatření za účelem postupného ukončení použití nenabíjitelných baterií pro všeobecné použití s cílem minimalizovat dopad na životní prostředí založený na metodice posouzení životního cyklu a použitelných alternativách pro koncové uživatele . Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které v případě potřeby připojí legislativní návrh a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů na postupné zrušení nebo stanovení požadavků na ekodesign nebo obojí, pokud to bude přínosné pro životní prostředí .

Pozměňovací návrh 152

Návrh nařízení

Čl. 10 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti nabíjitelných průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel	Požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti průmyslových baterií , baterií elektrických vozidel a baterií lehkých dopravních prostředků

Pozměňovací návrh 153

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Od … [12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] se k nabíjitelným průmyslovým bateriím a bateriím elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh přiloží technická dokumentace obsahující hodnoty elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti stanovených v části A přílohy IV.	Od … [12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] se k průmyslovým bateriím, bateriím lehkých dopravních prostředků a bateriím elektrických vozidel přiloží technická dokumentace obsahující hodnoty elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti stanovených v části A přílohy IV.

Pozměňovací návrh 154

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Do 1. ledna 2026 musí být informace o výkonu a životnosti průmyslových baterií, baterií lehkých dopravních prostředků a baterií elektrických vozidel uvedených v odstavci 1 k dispozici ve veřejně přístupné části elektronického systému výměny údajů, jak je stanoveno v článku 64 a příloze XIII. Informace o výkonu a životnosti těchto baterií musí být spotřebitelům k dispozici před zakoupením.

Pozměňovací návrh 155

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1b. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny parametrů elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti baterií elektrických vozidel stanovených v příloze IV s ohledem na technický a vědecký pokrok.

Pozměňovací návrh 156

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1c. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny parametrů elektrochemické výkonnosti a životnosti baterií elektrických vozidel stanovených v příloze IV, a to do šesti měsíců od přijetí technických specifikací neformální pracovní skupiny pro elektrická vozidla a životní prostředí při Evropské hospodářské komisi OSN, s cílem zajistit soudržnost parametrů přílohy IV a technických specifikací EHK OSN.

Pozměňovací návrh 157

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Od 1. ledna 2026 musí nabíjitelné průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh splňovat minimální hodnoty stanovené v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí v souladu s odstavcem 3 pro parametry elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovené v části A přílohy IV.	2. Od 1. ledna 2026 musí průmyslové baterie , baterie lehkých dopravních prostředků a baterie elektrických vozidel splňovat minimální hodnoty pro konkrétní typ baterie stanovené v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí v souladu s odstavcem 3 pro parametry elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovené v části A přílohy IV.

Pozměňovací návrh 158

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do 31. prosince 2024 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních hodnot elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti stanovených v části A přílohy IV, jichž musí nabíjitelné průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh dosáhnout.	Do 31. prosince 2024 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních hodnot elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti stanovených v části A přílohy IV, jichž musí baterie lehkých dopravních prostředků, baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie dosáhnout.

Pozměňovací návrh 159

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při přípravě aktu v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce Komise zohlední potřebu snižovat environmentální dopad životního cyklu nabíjitelných průmyslových baterií s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh a zajistí, aby požadavky v tomto aktu stanovené neměly závažný nepříznivý dopad na funkčnost těchto baterií nebo zařízení, do nichž jsou tyto baterie zabudovány, na jejich cenovou dostupnost a na konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví. Nesmějí představovat nadměrnou správní zátěž pro výrobce dotyčných baterií a zařízení.

Při přípravě aktu v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce Komise zohlední potřebu snižovat environmentální dopad životního cyklu průmyslových baterií , baterií elektrických vozidel a baterií lehkých dopravních prostředků a zajistí, aby požadavky v tomto aktu stanovené neměly závažný nepříznivý dopad na funkčnost těchto baterií nebo zařízení, do nichž jsou tyto baterie zabudovány, na jejich cenovou dostupnost a na konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví.

Pozměňovací návrh 160

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny parametrů elektrochemické výkonnosti a životnosti stanovených v příloze IV s ohledem na technický a vědecký pokrok, s cílem zajistit součinnost s minimálními hodnotami, které mohou plynout z činnosti neformální pracovní skupiny pro elektrická vozidla a životní prostředí při Evropské hospodářské komisi OSN, a zabránit zbytečnému překrývání. Změna minimálních hodnot elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti nesmí vést ke snížení úrovně výkonnosti a trvanlivosti baterií elektrických vozidel.

Pozměňovací návrh 161

Návrh nařízení

Čl. 11 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Odstranitelnosti a vyměnitelnost přenosných baterií	Odstranitelnosti a vyměnitelnost přenosných baterií a baterií lehkých dopravních prostředků

Pozměňovací návrh 162

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přenosné baterie zabudované do zařízení musí být snadno odstranitelné a vyměnitelné konečným uživatelem nebo nezávislými provozovateli během doby životnosti zařízení, pokud mají baterie kratší dobu životnosti než zařízení, nebo nejpozději na konci doby životnosti zařízení.

Do 1. ledna 2024 musí být přenosné baterie zabudované do zařízení a baterie lehkých dopravních prostředků navrženy tak, aby mohly být snadno a bezpečně odstraněny a nahrazeny za použití základních a běžně dostupných nástrojů a bez poškození zařízení nebo baterií. Přenosné baterie musí být snadno odstranitelné a vyměnitelné konečným uživatelem a baterie pro lehké dopravní prostředky musí být snadno odstranitelné a vyměnitelné konečným uživatelem nebo nezávislými provozovateli během doby životnosti zařízení, pokud mají baterie kratší dobu životnosti než zařízení, nebo nejpozději na konci doby životnosti zařízení. Baterie pro lehké dopravní prostředky musí být snadno odstranitelné a vyměnitelné nezávislými provozovateli.

Pozměňovací návrh 163

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Baterie je snadno vyměnitelná, pokud ji lze po vyjmutí ze zařízení nahradit obdobnou baterií, aniž by to ovlivnilo fungování nebo výkonnost tohoto zařízení.	Baterie je snadno vyměnitelná, pokud ji lze po vyjmutí ze zařízení nebo lehkého dopravního prostředku nahradit kompatibilní baterií, aniž by to ovlivnilo fungování , výkonnost nebo bezpečnost tohoto zařízení nebo lehkého dopravního prostředku .

Pozměňovací návrh 164

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Přenosné baterie a baterie lehkých dopravních prostředků musí být k dispozici jako náhradní součást zařízení, které napájejí, nejméně 10 let od uvedení posledního kusu daného modelu na trh a za přiměřenou a nediskriminační cenu pro nezávislé provozovatele a konečné uživatele.

Pozměňovací návrh 165

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Srozumitelné a podrobné pokyny pro vyjmutí a výměnu baterie poskytne příslušný hospodářský subjekt ve chvíli nákupu zařízení, přičemž tyto pokyny jsou po dobu očekávané životnosti výrobku trvale k dispozici na jeho internetových stránkách, a to tak, aby jim koneční uživatelé, včetně spotřebitelů, snadno porozuměli.

Pozměňovací návrh 166

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1b. Software nesmí být používán k tomu, aby ovlivňoval výměnu přenosných baterií nebo baterií lehkých dopravních prostředků nebo jejich klíčových součástí za jinou kompatibilní baterii nebo klíčové součásti.

Pozměňovací návrh 167

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	je z důvodu bezpečnosti , výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu, vyžadující stálé spojení mezi zařízením a přenosnou baterií ; nebo

a)	je z důvodu bezpečnosti nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu, vyžadující stálé spojení mezi zařízením a přenosnou baterií , a výrobce může prokázat, že na trhu není dostupná žádná alternativa;

Pozměňovací návrh 168

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	je z léčebných důvodů nebo z důvodu integrity údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu, vyžadující stálé spojení mezi zařízením a přenosnou baterií, a výrobce může prokázat, že na trhu není dostupná žádná alternativa;

Pozměňovací návrh 169

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	fungování baterie je možné, pouze pokud je baterie zabudovaná do struktury zařízení.

b)	fungování baterie je možné, pouze pokud je baterie zabudovaná do struktury zařízení a výrobce může prokázat, že na trhu není dostupná žádná alternativa .

Pozměňovací návrh 170

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Příslušný hospodářský subjekt při nákupu zařízení informuje koncové uživatele o každém případě, kdy platí výjimka stanovená v prvním pododstavci, a to jasným a srozumitelným způsobem, mimo jiné pomocí označení. Poskytované informace musí uvádět očekávanou životnost baterie.

Pozměňovací návrh 171

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise přijme pokyny za účelem usnadnění harmonizovaného uplatňování odchylek stanovených v odstavci 2.	3. Nejpozději do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise pokyny za účelem usnadnění harmonizovaného uplatňování odchylek stanovených v odstavci 2.

Pozměňovací návrh 172

Návrh nařízení

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 11a
	Odstranitelnost a vyměnitelnost automobilových baterií, baterií elektrických vozidel a průmyslových baterií
	1. Automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel jsou snadno odstranitelné a vyměnitelné, pokud je životnost baterie kratší než životnost zařízení nebo vozidla, v němž je použita, a to kvalifikovanými nezávislými provozovateli, kteří mohou baterii bezpečně vyjmout bez předchozí demontáže napájecí sady.
	2. Průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel musí být navrženy, a to i pokud jde o spojovací, uchycovací a utěsňovací prvky, tak, aby umožňovaly odstranitelnost, vyměnitelnost a demontáž pouzdra, jednotlivých bateriových článků nebo jiných klíčových součástí, aniž by došlo k poškození baterie.
	3. Software nesmí být používán k tomu, aby ovlivňoval výměnu průmyslových baterií nebo baterií elektrických vozidel nebo jejich klíčových součástí za jinou kompatibilní baterii nebo klíčovou součást.
	4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, jimiž se stanoví podrobná pravidla doplňující pravidla uvedená v článku, a to stanovením kritérií pro odstranitelnost, vyměnitelnost a demontáž baterií pro elektrická vozidla a průmyslových baterií s ohledem na vědecký a technický pokrok.

Pozměňovací návrh 173

Návrh nařízení

Článek 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11b

Bezpečnost opravených automobilových baterií, průmyslových baterií, baterií pro lehké dopravní prostředky a baterií elektrických vozidel

1. Bezpečnost opravených automobilových baterií, průmyslových baterií, baterií pro lehké dopravní prostředky a baterií elektrických vozidel se posuzuje na základě nedestruktivních zkoušek jim přizpůsobených.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, v nichž stanoví vhodné zkušební metody k zajištění, že opravené baterie jsou bezpečné.

Pozměňovací návrh 174

Návrh nařízení

Článek 11 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11c

Jednotné nabíječky

Do 1. ledna 2024 Komise posoudí, jak nejlépe zavést harmonizované normy pro jednotnou nabíječku, jež by se uplatňovaly nejpozději od 1. ledna 2026, pro nabíjitelné baterie, konstruované pro elektrická vozidla a lehké dopravní prostředky, jakož i pro nabíjitelné baterie zabudované do zvláštních kategorií elektrických a elektronických zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2012/19/EU.

Komise při posouzené podle odstavce 1 zohlední velikost trhu a snížení objemu odpadu, dostupnost a snížení nákladů pro spotřebitele a ostatní konečné uživatele.

Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které v případě potřeby připojí legislativní návrh a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů.

Tímto posouzením Komise není dotčeno přijetí jakýchkoli právních předpisů, které stanoví zavedení uvedených jednotných nabíječek k dřívějšímu datu.

Pozměňovací návrh 175

Návrh nařízení

Čl. 12 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Bezpečnost stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie	Bezpečnost baterií ve stacionárních systémech pro ukládání energie

Pozměňovací návrh 176

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. K stacionárním bateriovým systémům pro ukládání energie se přikládá technická dokumentace prokazující, že jsou při běžném provozu a používání bezpečné, včetně důkazů o tom, že byly úspěšně odzkoušeny na bezpečnostní parametry stanovené v příloze V, přičemž by měly být použity nejmodernější zkušební metodiky.	1. K bateriím tvořícím součást stacionárního systému pro ukládání energie se přikládá technická dokumentace prokazující, že jsou při běžném provozu a používání bezpečné, včetně důkazů o tom, že byly úspěšně odzkoušeny na bezpečnostní parametry stanovené v příloze V, přičemž musí být použity nejmodernější zkušební metodiky.

Pozměňovací návrh 177

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Od 1. ledna 2027 musí být baterie opatřeny štítkem obsahujícím informace stanovené v části A přílohy VI.	1. Od … [ 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] musí být baterie opatřeny štítkem obsahujícím informace stanovené v části A přílohy VI a specifické informace požadované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 .

Pozměňovací návrh 178

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Od 1. ledna 2027 musí být přenosné baterie a automobilové baterie opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich kapacitě, a přenosné baterie musí být opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich průměrné minimální životnosti při použití v konkrétních zařízeních.	2. Od 1. ledna 2027 musí být přenosné baterie , baterie lehkých dopravních prostředků a automobilové baterie opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich jmenovité energetické kapacitě a štítkem obsahujícím informace o jejich průměrné minimální životnosti při použití v konkrétních zařízeních a očekávané životnosti v počtu cyklů a kalendářních roků .

Pozměňovací návrh 179

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Od 1. ledna 2023 musí být nenabíjecí přenosné baterie pro všeobecné použití označeny štítkem s nápisem „nenabíjecí“.

Pozměňovací návrh 180

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud velikost baterie je taková, že by tento symbol byl menší než 0, 5 × 0, 5 cm, baterie nemusí být označeny, ale symbol o rozměrech 1 × 1 cm musí být vytištěn na obalu.	Pokud velikost baterie je taková, že by tento symbol byl menší než 0, 47 × 0, 47 cm, baterie nemusí být označeny, ale symbol o rozměrech 1 × 1 cm musí být vytištěn na obalu.

Pozměňovací návrh 181

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Od 1. července 2023 musí být baterie označeny symbolem uvádějícím harmonizovaný barevný kód podle typu baterie a jejího chemického složení.

Pozměňovací návrh 182

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 5 – písm. – a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-aa)	od 1. ledna 2025 informace stanovené v části Aa přílohy VI;

Pozměňovací návrh 183

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 5 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	od 1. ledna 2027, pro přenosné baterie a automobilové baterie, informace podle odstavce 2;

b)	od 1. ledna 2027, pro přenosné baterie , baterie lehkých dopravních prostředků a automobilové baterie, informace podle odstavce 2;

Pozměňovací návrh 184

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 5 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	od 1. ledna 2023, pro všechny baterie, informace podle odstavce 2a;

Pozměňovací návrh 185

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 5 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	od … [12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost], pro nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel , zprávu podle čl. 39 odst. 6;

e)	od … [12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost], pro všechny baterie, zprávu podle čl. 39 odst. 6;

Pozměňovací návrh 186

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 5 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)	od 1. července 2024, pro baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh , prohlášení o uhlíkové stopě podle čl. 7 odst. 1;

f)	od července 2024, pro baterie elektrických vozidel , baterie lehkých dopravních prostředků a průmyslové baterie , prohlášení o uhlíkové stopě podle čl. 7 odst. 1;

Pozměňovací návrh 187

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 5 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)	od 1. ledna 2026 , pro baterie elektrických vozidel a pro nabíjitelné průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, výkonová třída z hlediska uhlíkové stopy podle čl. 7 odst. 2;

g)	od 1. července 2025 , pro baterie elektrických vozidel , lehkých dopravních prostředků a pro průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, výkonová třída z hlediska uhlíkové stopy podle čl. 7 odst. 2;

Pozměňovací návrh 188

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 5 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)	od 1. ledna 2027 , pro nabíjitelné průmyslové baterie, automobilové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou větší než 2 kWh , množství kobaltu, olova, lithia a niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v baterii v souladu s článkem 8;

od 1. července 2025 , pro přenositelné baterie vyjma přenositelných baterií pro všeobecné použití, baterie lehkých dopravních prostředků, průmyslové baterie, automobilové baterie a baterie elektrických vozidel, množství kobaltu, olova, lithia a niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v baterii v souladu s článkem 8;

Pozměňovací návrh 189

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 5 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ja)	od 1. ledna 2026 pro baterie elektrických vozidel, baterie lehkých dopravních prostředků a průmyslové baterie, informace uvedené v pasu baterie uvedeném v článku 65.

Pozměňovací návrh 190

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Štítky a kód QR podle odstavců 1 až 5 se natisknou nebo vyryjí viditelně, čitelně a nesmazatelně na baterii. Pokud to vzhledem k povaze a velikosti baterie není možné nebo to nelze zaručit, umístí se štítky na obal a na průvodní doklady k baterii.	6. Štítky a kód QR podle odstavců 1 až 5 se natisknou nebo vyryjí viditelně, čitelně a nesmazatelně na baterii. Pokud to vzhledem k povaze a velikosti baterie není možné nebo to nelze zaručit, umístí se štítky na obal a na průvodní doklady k baterii. V případě repase nebo zpracování k opětovnému použití baterií se štítky nahradí novým štítkem s údaji o novém statusu baterie.
	Pokud jsou baterie zabudovány do zařízení, štítky a QR kódy uvedené v odstavcích 1, 2, 3 a 5 se natisknou nebo vyryjí viditelně, čitelně a nesmazatelně na baterii.
	Kód QR rovněž umožní přístup k veřejně přístupné části pasu baterie vytvořeného podle článku 65.

Pozměňovací návrh 191

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 s cílem stanovit alternativní typy inteligentních štítků namísto QR kódu nebo v kombinaci s ním s ohledem na technický a vědecký pokrok.

Pozměňovací návrh 192

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Komise do 31 . prosince 2025 přijme prováděcí akty za účelem stanovení harmonizovaných specifikací k požadavkům na označování uvedeným v odstavcích 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

7. Komise do 1 . července 2025 přijme prováděcí akty za účelem stanovení harmonizovaných specifikací k požadavkům na označování uvedeným v odstavcích 1 a 2 . U přenosných baterií pro všeobecné použití musí toto označení obsahovat snadno rozpoznatelnou klasifikaci jejich výkonu a životnosti . Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Pozměňovací návrh 193

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Komise do 1. ledna 2023 přijme prováděcí akty za účelem stanovení harmonizovaných specifikací k požadavkům na označování uvedeným v odstavci 3 týkající se harmonizovaného barevného kódu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Pozměňovací návrh 194

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou větší než 2 kWh musí obsahovat systém řízení baterie, který obsahuje údaje o parametrech pro určování technického stavu a předpokládané doby životnosti stanovených v příloze VII.	1. Baterie v rámci stacionárních systémů pro ukládání energie, baterie elektrických vozidel a baterie lehkých dopravních prostředků, jež obsahují systém řízení baterie, musí v rámci tohoto systému obsahovat údaje v reálném čase o parametrech pro určování technického stavu , bezpečnosti a předpokládané doby životnosti stanovených v příloze VII.

Pozměňovací návrh 195

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Přístup k údajům v systému řízení baterie podle odstavce 1 se kdykoli poskytne na nediskriminačním základě právnické nebo fyzické osobě, která baterii legálně zakoupila, nebo kterékoli třetí straně jednající jejich jménem, a to za účelem:	2. Přístup k údajům pouze pro čtení v systému řízení baterie podle odstavce 1 a pro přenositelné baterie, jež obsahují systém řízení baterie, se kdykoli poskytne na nediskriminačním základě právnické nebo fyzické osobě, která baterii legálně zakoupila, nebo kterékoli třetí straně jednající jejich jménem, a to za účelem:

Pozměňovací návrh 196

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	usnadnění opětovného použití, nového využití nebo repase baterie;

b)	usnadnění přípravy k opětovnému použití, opětovného použití , přípravy k novému vyžití , nového využití nebo repase baterie;

Pozměňovací návrh 197

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Výrobci zpřístupní pro baterie elektrických vozidel a lehkých dopravních prostředků, které obsahují systém řízení baterií, funkci poskytování palubních údajů v reálném čase týkajících se technického stavu baterie, stavu nabití baterie, nastavení výkonu baterie a kapacity baterie.

Pozměňovací návrh 198

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. Do 1. ledna 2024 musí být systém řízení baterie pro baterie elektrických vozidel navržen tak, aby mohl komunikovat s inteligentními nabíjecími systémy, a to i tím, že bude mít funkce nabíjení vozidlo-síť, vozidlo-zátěž, vozidlo-vozidlo, vozidlo-powerbanka a vozidlo-budova.

Pozměňovací návrh 199

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny parametrů pro určování technického stavu a předpokládané doby životnosti baterií, jež jsou stanoveny v příloze VII, s ohledem na technický a vědecký pokrok a za účelem zajištění součinnosti s parametry, které mohou vyplynout z práce neformální pracovní skupiny pro elektrická vozidla a životní prostředí při Evropské hospodářské komisi OSN.

Pozměňovací návrh 200

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pro účely dosažení shody a ověření plnění požadavků stanovených v článcích 9, 10, 12, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) tohoto nařízení tohoto nařízení se provádějí měření a výpočty s využitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují nejmodernější obecně uznávané vědecké poznatky a jejichž výsledky vykazují nízkou míru nejistoty, včetně metod stanovených v normách, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

1. Pro účely dosažení shody a ověření plnění požadavků stanovených v článcích 9, 10, 11a, 12, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) tohoto nařízení se provádějí měření a výpočty s využitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují nejmodernější obecně uznávané vědecké poznatky a jejichž výsledky vykazují nízkou míru nejistoty, včetně metod stanovených v normách, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Pozměňovací návrh 201

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Předpokládá se, že baterie, které jsou zkoušeny v souladu s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky podle článků 9, 10, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto harmonizované normy.	2. Předpokládá se, že baterie, které jsou zkoušeny v souladu s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky podle článků 9, 10, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto harmonizované normy nebo jejich části .

Pozměňovací návrh 202

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví společné specifikace pro požadavky stanovené v článcích 9, 10, 12, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) nebo pro zkoušky podle čl. 15 odst. 2, pokud:

1. Komise může v mimořádných případech a po konzultaci s příslušnými evropskými normalizačními organizacemi a evropskými organizacemi zúčastněných stran, které čerpají finanční prostředky Unie podle nařízení (EU) č. 1025/2012, přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví společné specifikace pro požadavky stanovené v článcích 9, 10, 11a, 12, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) nebo pro zkoušky podle čl. 15 odst. 2, pokud:

Pozměňovací návrh 203

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	Komise zjistí nepřiměřená zpoždění při přijímání požadovaných harmonizovaných norem nebo má za to, že příslušné harmonizované normy nejsou dostatečné ; nebo

b)	Komise zjistí nepřiměřená zpoždění při přijímání požadovaných harmonizovaných norem , zejména překročení lhůt stanovených pro normalizační organizaci v žádosti o normalizaci, nebo má důvodně za to, že příslušné harmonizované normy dostatečně nesplňují kritéria popsaná v žádosti o normalizaci ; nebo

Pozměňovací návrh 204

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Komise aktivně podporuje unijní průmysl a posiluje jeho přítomnost v mezinárodních normalizačních organizacích tím, že usiluje o co největší soudržnost mezi mezinárodními a evropskými normami a prosazuje obecné používání evropských norem mimo Unii.

Pozměňovací návrh 205

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Před uvedením baterie na trh nebo do provozu výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí, aby bylo provedeno posouzení shody výrobku s požadavky kapitol II a III tohoto nařízení.	1. Před uvedením baterie na trh nebo do provozu výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí, aby bylo provedeno posouzení shody výrobku s požadavky kapitol II a III a článku 39 tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 206

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Posuzování shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 6, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 se provádí v souladu s postupem stanoveným v části A přílohy VIII.	2. Posuzování shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 6, 9, 11, 13 a 14 se provádí v souladu s postupem stanoveným v části A přílohy VIII.

Pozměňovací návrh 207

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Posuzování shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 7, 8 a 39 se provádí v souladu s postupem stanoveným v části B přílohy VIII.	3. Posuzování shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 7, 8 , 10, 12 a 39 se provádí v souladu s postupem stanoveným v části B přílohy VIII.

Pozměňovací návrh 208

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Záznamy a korespondence vztahující se k posuzování shody baterií se vypracují v úředním jazyce členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.	5. Záznamy a korespondence vztahující se k posuzování shody baterií se vypracují v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.

Pozměňovací návrh 209

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a. Tento článek se použije 12 měsíců ode dne, kdy Komise zveřejní seznam oznámených subjektů podle čl. 30 odst. 2.

Pozměňovací návrh 210

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění požadavků stanovených v kapitolách II a III.	1. EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění požadavků stanovených v kapitolách II a III a článku 39 .

Pozměňovací návrh 211

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze IX, obsahuje prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze VIII a je průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž je baterie uváděna na trh nebo do provozu.	2. EU prohlášení o shodě může být vyplněno elektronicky a vypracuje se podle vzoru uvedeného v příloze IX, obsahuje prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze VIII a je průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž je baterie uváděna nebo dodávána na trh nebo do provozu.

Pozměňovací návrh 212

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty posuzování shody oprávněné provádět posouzení shody v souladu s tímto nařízením.	Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty posuzování shody oprávněné provádět posouzení shody třetí strany v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh 213

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Oznamující orgán má k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně vykonávat své úkoly.	5. Oznamující orgán má k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků a dostatečné financování , aby mohl řádně vykonávat své úkoly.

Pozměňovací návrh 214

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na jakýchkoli obchodních vazbách a na modelu baterie, který posuzuje, a zejména na výrobcích baterií, obchodních partnerech výrobců baterií, investorech držících akcie závodů na výrobu baterií a na jiných oznámených subjektech a obchodních sdruženích oznámených subjektů a jejich mateřských a dceřiných společnostech.

3. Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na jakýchkoli obchodních vazbách a na bateriích, které posuzuje, a zejména na výrobcích baterií, obchodních partnerech výrobců baterií, investorech držících akcie závodů na výrobu baterií a na jiných oznámených subjektech a obchodních sdruženích oznámených subjektů a jejich mateřských a dceřiných společnostech.

Pozměňovací návrh 215

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 6 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Subjekt posuzování shody musí být schopen vykonávat všechny činnosti posuzování shody uvedené v příloze VIII a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly vykonává subjekt posuzování shody sám, nebo jsou vykonávány jeho jménem a na jeho odpovědnost.	Subjekt posuzování shody musí být schopen vykonávat všechny úkoly posuzování shody uvedené v příloze VIII a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly vykonává subjekt posuzování shody sám, nebo jsou vykonávány jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Pozměňovací návrh 216

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 6 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	interní pracovníky s technickými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k vykonávání činností posuzování shody;

a)	interní pracovníky s technickými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k vykonávání úkolů posuzování shody;

Pozměňovací návrh 217

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 6 – pododstavec 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	náležité politiky a postupy pro rozlišení mezi činnostmi, jež vykonává jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi ;

c)	náležité politiky a postupy pro rozlišení mezi činnostmi, jež vykonává jako oznámený subjekt, a dalšími úkoly ;

Pozměňovací návrh 218

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 6 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Subjekt posuzování shody musí mít vždy přístup k veškerému zkušebnímu vybavení a zařízením potřebným pro každý postup posuzování shody a každý model baterií, pro něž byl oznámen.	Subjekt posuzování shody musí mít vždy přístup k veškerým informacím, veškerému zkušebnímu vybavení a zařízením potřebným pro každý postup posuzování shody a každý model baterií, pro něž byl oznámen.

Pozměňovací návrh 219

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 7 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

náležité znalosti požadavků stanovených v kapitolách II a III, příslušných harmonizovaných norem uvedených v článku 15, společných specifikací uvedených v článku 16, příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a musí těmto požadavkům náležitě rozumět;

náležité znalosti požadavků stanovených v kapitolách II a III a článku 39 , příslušných harmonizovaných norem uvedených v článku 15, společných specifikací uvedených v článku 16, příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a musí těmto požadavkům náležitě rozumět;

Pozměňovací návrh 220

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 8 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Musí být zaručena nestrannost subjektu posuzování shody, jeho nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění činností posuzování shody.	Musí být zaručena nestrannost subjektu posuzování shody, jeho nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění úkolů posuzování shody.

Pozměňovací návrh 221

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 8 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění činností posuzování shody nesmí záviset na počtu provedených posuzování shody ani na výsledcích těchto posuzování.	Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění úkolů posuzování shody nesmí záviset na počtu provedených posuzování shody ani na výsledcích těchto posuzování.

Pozměňovací návrh 222

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
10. Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při provádění svých činností posuzování shody v souladu s přílohou VIII, s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Musí být chráněna vlastnická práva.	10. Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při provádění svých úkolů posuzování shody v souladu s přílohou VIII, s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Musí být chráněna vlastnická práva.

Pozměňovací návrh 223

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

11. Subjekt posuzování shody se podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 37 nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci odpovědní za provádění činností posuzování shody o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.

11. Subjekt posuzování shody se podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 37 nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci odpovědní za provádění úkolů posuzování shody o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.

Pozměňovací návrh 224

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulů posuzování shody stanovených v příloze VIII a modelu baterie, pro nějž se subjekt posuzování shody prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 25.

2. Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody stanovených v příloze VIII a modelu baterie, pro nějž se subjekt posuzování shody prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 25.

Pozměňovací návrh 225

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále splňuje požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.	1. Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna , zejména hospodářskými subjekty a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále splňuje požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.

Pozměňovací návrh 226

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.	3. Komise si může vyžádat radu zkušebního zařízení Unie uvedeného v článku 68a a zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.

Pozměňovací návrh 227

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Oznámený subjekt své činnosti provádí přiměřeným způsobem, přičemž se vyhýbá zbytečné zátěži pro hospodářské subjekty a náležitě zohledňuje velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti baterie, která má být posouzena, a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu.	Oznámený subjekt provádí posuzování shody přiměřeným způsobem, přičemž se vyhýbá zbytečné zátěži pro hospodářské subjekty , zejména malé a střední podniky, a náležitě zohledňuje velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti baterie, která má být posouzena, a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu.

Pozměňovací návrh 228

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil požadavky stanovené v kapitolách II a III, harmonizovaných normách podle článku 15, společných technických specifikacích podle článku 16 nebo jiných technických specifikacích, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření s ohledem na druhé a konečné rozhodnutí o certifikaci, pokud nedostatky nelze napravit, přičemž v takovém případě nelze osvědčení vydat.

3. Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil požadavky stanovené v kapitole II nebo III anebo v článku 39 , harmonizovaných normách podle článku 15, společných technických specifikacích podle článku 16 nebo jiných technických specifikacích, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření s ohledem na druhé a konečné rozhodnutí o certifikaci, pokud nedostatky nelze napravit, přičemž v takovém případě nelze osvědčení vydat.

Pozměňovací návrh 229

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Oznámený subjekt poskytne jiným oznámeným subjektům, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými bateriemi, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních a na vyžádání pozitivních výsledků posuzování shody.	2. Oznámený subjekt poskytne ostatním subjektům oznámeným podle tohoto nařízení , které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými bateriemi, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních a na vyžádání pozitivních výsledků posuzování shody.

Pozměňovací návrh 230

Návrh nařízení

Čl. 36 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Výměna zkušeností	Výměna zkušeností a osvědčených postupů

Pozměňovací návrh 231

Návrh nařízení

Čl. 36 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise organizačně zabezpečuje výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány členských států, které jsou odpovědné za politiku oznamování.	Komise organizačně zabezpečuje výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány členských států, které jsou odpovědné za politiku oznamování.

Pozměňovací návrh 232

Návrh nařízení

Čl. 37 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi oznámenými subjekty ve formě odvětvové/odvětvových skupiny/skupin oznámených subjektů.	Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle tohoto nařízení ve formě odvětvové/odvětvových skupiny/skupin oznámených subjektů.

Pozměňovací návrh 233

Návrh nařízení

Čl. 38 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Při uvádění baterie na trh nebo do provozu , a to i pro vlastní účely výrobců, výrobci zajistí, aby baterie:	1. U veškerých baterií uváděných na trh Unie nebo do provozu v Unii , a to i pro vlastní účely výrobců, výrobci zajistí, aby baterie:

Pozměňovací návrh 234

Návrh nařízení

Čl. 38 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Nicméně v případech, kdy je jedinému uživateli dodáváno více baterií, je možné k dotčené dodávce přiložit jedinou kopii EU prohlášení o shodě.	(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh 235

Návrh nařízení

Čl. 38 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8. Výrobci uvedou na obalu baterie své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a svou poštovní adresu a internetovou adresu, na níž je lze kontaktovat. Poštovní adresa musí uvádět jedno konkrétní místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Tyto informace se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem a musí být jasné, srozumitelné a čitelné.

8. Výrobci uvedou na obalu baterie své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a své telefonní číslo a poštovní, elektronickou a internetovou adresu, na níž je lze kontaktovat. Poštovní adresa musí uvádět jedno konkrétní místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Tyto informace se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem a musí být jasné, srozumitelné a čitelné.

Pozměňovací návrh 236

Návrh nařízení

Čl. 38 – odst. 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
11. Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou uvedli na trh nebo do provozu, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují o tom výrobci neprodleně příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.	11. Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou uvedli na trh nebo do provozu, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie představuje riziko, informují o tom dovozci neprodleně vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.
	(Pozměňovací návrh týkající se celého textu: změna „pokud se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie představuje riziko“ se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)

Pozměňovací návrh 237

Návrh nařízení

Čl. 39 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Povinnost hospodářských subjektů, které uvádějí na trh nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, stanovit politiky náležité péče v dodavatelském řetězci	Povinnost hospodářských subjektů, které uvádějí baterie na trh, provádět náležitou péči v hodnotovém řetězci

Pozměňovací návrh 238

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Od [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] hospodářský subjekt, který uvádí na trh nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh , musí dodržovat povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a uchovávat dokumentaci, která tuto skutečnost potvrzuje, včetně výsledků ověřovacích auditů třetí stranou provedených oznámenými subjekty.

1. Od … [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] hospodářský subjekt, který uvádí na trh baterie, musí dodržovat povinnosti náležité péče v hodnotovém řetězci stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a uchovávat dokumentaci, která tuto skutečnost potvrzuje, včetně výsledků ověřovacích auditů třetí stranou provedených oznámenými subjekty.

Pozměňovací návrh 239

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	přijme firemní politiku pro dodavatelský řetězec surovin uvedených v bodě 1 přílohy X a dodavatelům a veřejnosti jasně sdělí informace o této politice;

přijme firemní politiku náležité péče pro hodnotový řetězec baterií, a to i pokud jde o suroviny uvedené v bodě 1 přílohy X, a pro další kategorie přidružených rizik v sociální oblasti a oblasti ochrany životního prostředí uvedených v bodě 2 přílohy X, a dodavatelům a veřejnosti jasně sdělí informace o této politice;

Pozměňovací návrh 240

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	zapracuje do své politiky pro dodavatelský řetězec normy pro provádění náležité péče v dodavatelském řetězci, které odpovídají normám stanoveným v modelové politice dodavatelského řetězce v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči ;

b)	zapracuje do své politiky pro hodnotový řetězec normy, které odpovídají mezinárodně uznávaným normám náležité péče stanoveným v příloze X bodě 3a ;

Pozměňovací návrh 241

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	provede strukturalizaci svých vnitřních systémů řízení s cílem podpořit náležitou péči v dodavatelském řetězci, a to tak, že vyšší vedoucí pracovníky pověří dohledem nad postupy náležité péče v dodavatelském řetězci, a také tím, aby vedli záznamy o těchto systémech po dobu nejméně pěti let;

c)	provede strukturalizaci svých vnitřních systémů řízení s cílem podpořit náležitou péči v hodnotovém řetězci, a to tak, že vyšší vedoucí pracovníky pověří dohledem nad postupy náležité péče v hodnotovém řetězci, a také tím, aby vedli záznamy o těchto systémech po dobu nejméně pěti let;

Pozměňovací návrh 242

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. d – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	zavede a provozuje systém kontroly a transparentnosti v dodavatelském řetězci, včetně systému zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce nebo systému identifikace subjektů v předvýrobní části dodavatelského řetězce;

d)	zavede a provozuje systém kontroly a transparentnosti v hodnotovém řetězci, včetně systému zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce , který identifikuje subjekty v předvýrobní části hodnotového řetězce;

Pozměňovací návrh 243

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. d – pododstavec 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
takový systém se doloží dokumentací, jež uvádí tyto informace:	takový systém se doloží dokumentací, jež uvádí alespoň tyto informace:

Pozměňovací návrh 244

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. d – pododstavec 2 – bod iii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii a)

pokud suroviny pocházejí z vysoce rizikové oblasti, dodatečné informace v souladu se zvláštními doporučeními pro hospodářské subjekty v předvýrobní části řetězce, jak jsou případně stanoveny v pokynech OECD pro náležitou péči, jako je důl původu, místa, kde jsou suroviny shromažďovány, obchodovány a zpracovávány, a zaplacené daně, poplatky a licenční poplatky;

Pozměňovací návrh 245

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. d – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavky stanovené v tomto písmeni d) mohou být splněny účastí v systémech vedených podniky, vytvořených v rámci daného průmyslového odvětví;	Aniž je dotčena individuální odpovědnost hospodářských subjektů za vlastní postupy náležité péče, požadavky stanovené v tomto písmeni d) mohou být splněny ve spolupráci s jinými subjekty, a to i účastí v systémech vedených podniky, vytvořených v rámci daného průmyslového odvětví a uznaných podle tohoto nařízení .

Pozměňovací návrh 246

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	začlení svou politiku v dodavatelském řetězci do smluv a dohod s dodavateli, včetně jejich opatření k řízení rizik;

e)	začlení svou politiku v hodnotovém řetězci do smluv a dohod s dodavateli, včetně jejich opatření k řízení rizik;

Pozměňovací návrh 247

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)	vytvoří mechanismus pro stížnosti jako systém včasného varování před riziky nebo takový mechanismus zajistí prostřednictvím dohody o spolupráci s jinými hospodářskými subjekty nebo organizacemi nebo tím, že umožní využívání externího odborníka nebo subjektu, jako například veřejného ochránce práv.

vytvoří mechanismus pro stížnosti jako systém včasného varování před riziky a jako mechanismus nápravy škod v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv nebo takové mechanismy zajistí prostřednictvím dohody o spolupráci s jinými hospodářskými subjekty nebo organizacemi nebo usnadněním využívání externího odborníka nebo subjektu, jako například veřejného ochránce práv. Tyto mechanismy zohlední kritéria mechanismů pro stížnosti uvedená v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv.

Pozměňovací návrh 248

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	určí a posoudí nepříznivé dopady související s kategoriemi rizik uvedenými v bodě 2 přílohy X ve svém dodavatelském řetězci, a to na základě informací poskytnutých podle odstavce 2 a podle norem své politiky dodavatelského řetězce;

určí a posoudí riziko nepříznivých dopadů souvisejících s kategoriemi rizik, včetně těch uvedených v bodě 2 přílohy X, ve svém hodnotovém řetězci, a to na základě informací poskytnutých podle odstavce 2 a veškerých dalších relevantních informací, které jsou buď veřejně dostupné, nebo je poskytly třetí strany, a podle norem své politiky hodnotového řetězce;

Pozměňovací návrh 249

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	provádí strategii pro řešení zjištěných rizik navrženou tak, aby zabránila negativním dopadům nebo je zmírnila, a to prostřednictvím:

b)	provádí strategii pro řešení zjištěných rizik navrženou tak, aby zabránila negativním dopadům, zmírnila je a řešila , a to prostřednictvím:

Pozměňovací návrh 250

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)	oznámení závěrů posouzení rizik dodavatelského řetězce vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni;

i)	oznámení závěrů posouzení rizik hodnotového řetězce vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni;

Pozměňovací návrh 251

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)	přijetí opatření k řízení rizik v souladu s přílohou II a pokyny OECD pro náležitou péči, s přihlédnutím ke své schopnosti ovlivňovat, a v případě nutnosti podniknout kroky s cílem vyvinout tlak na dodavatele , kteří mohou nejúčinněji zabránit zjištěnému riziku nebo je zmírnit;

ii)

přijetí opatření k řízení rizik v souladu s mezinárodně uznávanými normami pro náležitou péči uvedenými v příloze X bodě 3a, s přihlédnutím ke své schopnosti ovlivňovat, a v případě nutnosti podniknout kroky s cílem vyvinout tlak na obchodní partnery , kteří mohou nejúčinněji zabránit zjištěnému riziku nebo je zmírnit;

Pozměňovací návrh 252

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)

provedení plánu řízení rizik, kontroly a sledování provádění úsilí o zmírnění rizik, poskytování příslušných informací vyšším vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni, a zvážení pozastavení nebo ukončení spolupráce s dodavatelem , pokud úsilí o zmírnění rizik nepřinese žádoucí výsledek, na základě příslušných smluvních ujednání v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem výše ;

iii)

provedení plánu řízení rizik, kontroly a sledování provádění úsilí o zmírnění rizik, poskytování příslušných informací vyšším vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni, a zvážení pozastavení nebo ukončení spolupráce s obchodním partnerem , pokud úsilí o zmírnění rizik nepřinese žádoucí výsledek, na základě příslušných smluvních ujednání v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem;

Pozměňovací návrh 253

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 vyvíjí úsilí o zmírnění rizik a současně pokračuje v obchodování nebo obchodování dočasně pozastaví, zkonzultuje dodavatele a dotčené zúčastněné subjekty, včetně místních a ústředních vládních orgánů, mezinárodních organizací nebo organizací občanské společnosti a dotčených třetích stran , a dohodne se na strategii pro měřitelné zmírnění rizika v plánu řízení rizik.

Pokud hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 vyvíjí úsilí o zmírnění rizik a současně pokračuje v obchodování nebo obchodování dočasně pozastaví, zkonzultuje obchodní partnery a dotčené zúčastněné subjekty, včetně místních a ústředních vládních orgánů, mezinárodních organizací nebo organizací občanské společnosti a dotčených komunit , a dohodne se na strategii pro měřitelné zmírnění rizika v plánu řízení rizik.

Pozměňovací návrh 254

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 určí a posoudí pravděpodobnost nepříznivých dopadů v kategoriích rizik uvedených v bodě 2 přílohy X ve svém dodavatelském řetězci, a to na základě dostupných zpráv prostřednictvím ověření třetí stranou provedených oznámeným subjektem týkajícím se dodavatelů v tomto řetězci a případně prostřednictvím posouzení svého postupu náležité péče. Tyto ověřovací zprávy musí být v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem. Pokud hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 takové ověřovací zprávy třetí strany týkající se dodavatelů nemá, určí a posoudí rizika ve svém dodavatelském řetězci v rámci svých vlastních systémů řízení rizik. V takových případech hospodářské subjekty uvedené v odstavci 1 provedou ověření třetí stranou týkající se náležité péče v jejich vlastních dodavatelských řetězcích prostřednictvím oznámeného subjektu v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem.

Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 určí a posoudí pravděpodobnost nepříznivých dopadů v kategoriích rizik uvedených v bodě 2 přílohy X ve svém hodnotovém řetězci . Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 určí a posoudí rizika ve svém hodnotovém řetězci v rámci svých vlastních systémů řízení rizik. V takových případech hospodářské subjekty uvedené v odstavci 1 provedou ověření třetí stranou týkající se náležité péče v jejich vlastních řetězcích prostřednictvím oznámeného subjektu v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem. Hospodářský subjekt může rovněž využít dostupných zpráv o ověření třetí stranou, které provedl oznámený subjekt v souvislosti s obchodními partnery v tomto řetězci, a případně posouzení svých postupů náležité péče. Tyto ověřovací zprávy musí být v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem.

Pozměňovací návrh 255

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Členské státy zajistí, aby existoval režim odpovědnosti, podle něhož hospodářské subjekty v souladu s vnitrostátním právem ručí za škody způsobené potenciálními nebo skutečnými nepříznivými dopady na lidská práva, životní prostředí nebo řádnou správu, které ony samy nebo podniky jimi ovládané způsobily nebo k nimž přispěly svou činností nebo nečinností, a jsou povinny zajistit nápravu.

Pozměňovací návrh 256

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 si nechá politiky náležité péče ve svém dodavatelském řetězci ověřit oznámeným subjektem („ověření třetí stranou“).	4. Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 si nechá politiku a postupy náležité péče ve svém hodnotovém řetězci ověřit oznámeným subjektem („ověření třetí stranou“).

Pozměňovací návrh 257

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	zahrnuje ve svém rozsahu všechny činnosti, postupy a systémy hospodářského subjektu používané k provádění požadavků na výkon náležité péče v jeho dodavatelském řetězci v souladu s odstavci 2, 3 a 5;

a)	zahrnuje ve svém rozsahu všechny činnosti, postupy a systémy hospodářského subjektu používané k provádění požadavků na výkon náležité péče v jeho hodnotovém řetězci v souladu s odstavci 2, 3 a 5;

Pozměňovací návrh 258

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	má za cíl posouzení souladu postupů náležité péče v dodavatelském řetězci hospodářských subjektů, které uvádějí na trh baterie, s odstavci 2, 3 a 5;

b)	má za cíl posouzení souladu postupů náležité péče v hodnotovém řetězci hospodářských subjektů, které uvádějí na trh baterie, s odstavci 2, 3 a 5 , a případně provádí kontroly podniků a shromažďuje informace od zúčastněných stran ;

Pozměňovací návrh 259

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	formuluje doporučení určená hospodářským subjektům, které uvádějí na trh baterie, ke zlepšení jejich postupů náležité péče v dodavatelském řetězci;

c)	formuluje doporučení určená hospodářským subjektům, které uvádějí na trh baterie, ke zlepšení jejich postupů náležité péče v hodnotovém řetězci;

Pozměňovací návrh 260

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 na požádání poskytne orgánům dozoru nad trhem členských států zprávy o jakémkoliv ověření třetí stranou provedeném v souladu s odstavcem 4 nebo důkaz o souladu se systémem náležité péče v dodavatelském řetězci uznaným Komisí podle článku 72.	5. Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 na požádání poskytne orgánům dozoru nad trhem členských států zprávy o jakémkoliv ověření třetí stranou provedeném v souladu s odstavcem 4 nebo důkaz o souladu se systémem náležité péče v hodnotovém řetězci uznaným Komisí podle článku 72.

Pozměňovací návrh 261

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 6 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 poskytne subjektům v povýrobní části svého dodavatelského řetězce, které nakupují přímo od něj, všechny informace získané a uchovávané podle jeho politiky pro náležitou péči v dodavatelském řetězci, při řádném zohlednění obchodního tajemství a jiných otázek týkajících se hospodářské soutěže.	6. Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 poskytne subjektům v povýrobní části svého dodavatelského řetězce, které nakupují přímo od něj, všechny informace získané a uchovávané podle jeho politiky pro náležitou péči v hodnotovém řetězci, při řádném zohlednění obchodního tajemství a jiných otázek týkajících se hospodářské soutěže.

Pozměňovací návrh 262

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 6 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 každoročně zveřejňuje v co největším rozsahu, a to i prostřednictvím internetu, informace o svých politikách pro náležitou péči v dodavatelském řetězci. Tyto zprávy uvádějí kroky přijaté tímto hospodářským subjektem k plnění požadavků stanovených v odstavcích 2 a 3, včetně závěrů o závažných nepříznivých dopadech v kategoriích rizik uvedených v příloze X bodě 2, a jak byly řešeny, a obsahují také souhrnnou zprávu o ověřeních provedených třetí stranou v souladu s bodem 4, včetně jména oznámeného subjektu, při náležitém zohlednění obchodního tajemství a jiných otázek týkajících se hospodářské soutěže.

Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 každoročně zveřejňuje v co největším rozsahu, a to i prostřednictvím internetu, informace o svých politikách pro náležitou péči v hodnotovém řetězci, zejména v souvislosti se surovinami obsaženými v každém modelu baterie uvedeném na trh . Tyto zprávy uvádějí, způsobem, který je pro koncové uživatele snadno srozumitelný a jasně identifikuje dotčené baterie, kroky přijaté tímto hospodářským subjektem k plnění požadavků stanovených v odstavcích 2 a 3, včetně závěrů o závažných nepříznivých dopadech v kategoriích rizik uvedených v příloze X bodě 2, a jak byly řešeny, a obsahují také souhrnnou zprávu o ověřeních provedených třetí stranou v souladu s bodem 4, včetně jména oznámeného subjektu, při náležitém zohlednění obchodního tajemství a jiných otázek týkajících se hospodářské soutěže.

Pozměňovací návrh 263

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Komise vypracuje pokyny, pokud jde o uplatňování požadavků náležité péče uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, pokud jde o sociální a environmentální rizika uvedená v příloze X bodě 2, a zejména v souladu s mezinárodními nástroji uvedenými v příloze X bodě 3.	7. Komise vypracuje pokyny, pokud jde o uplatňování požadavků náležité péče uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, pokud jde o sociální a environmentální rizika uvedená v příloze X bodě 2, a zejména v souladu s mezinárodními nástroji uvedenými v příloze X bodech 3 a 3a .

Pozměňovací návrh 264

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Členské státy poskytnou hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, zvláštní technickou pomoc při plnění požadavků náležité péče v hodnotovém řetězci stanovených v tomto článku. Při poskytování této technické podpory mohou být členským státům nápomocna jejich národní střediska kompetencí pro baterie zřízená podle článku 68b.

Pozměňovací návrh 265

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 7 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7b. Aby členské státy mohly zajistit dodržování tohoto nařízení v souladu s článkem 69, odpovídají za provádění náležitých kontrol.
	Kontroly uvedené v prvním pododstavci se provádějí na základě přístupu založeného na posouzení rizik, a to i v případech, kdy má příslušný orgán k dispozici relevantní informace týkající se dodržování tohoto nařízení ze strany hospodářského subjektu, například na základě opodstatněných obav třetích stran.
	Kontroly uvedené v prvním pododstavci by měly zahrnovat inspekce na místě, a to i v prostorách hospodářského subjektu.
	Hospodářské subjekty poskytnou veškerou pomoc nezbytnou pro snazší provádění kontrol uvedených v prvním pododstavci, zejména pokud jde o přístup do jejich prostor a předkládání dokumentace a záznamů.
	Za účelem zajištění jasnosti úkolů a soudržnosti opatření mezi příslušnými orgány členských států vypracuje Komise pokyny s podrobným popisem kroků, jimiž se mají řídit příslušné orgány členských států provádějící kontroly uvedené v prvním pododstavci. Tyto pokyny případně obsahují vzory dokumentů usnadňujících provádění tohoto nařízení.
	Členský stát uchová záznamy o kontrolách stanovených v prvním pododstavci s uvedením zejména jejich povahy a výsledků, včetně záznamů o uložení povinnosti zavést nápravná opatření podle článku 69.

Pozměňovací návrh 266

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 8 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	změny seznamu mezinárodních nástrojů v příloze X v souladu s vývojem na příslušných mezinárodních fórech;

Pozměňovací návrh 267

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 8 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	změny povinností hospodářského subjektu uvedeného v odstavci 1, které jsou stanoveny v odstavcích 2 až 4, s ohledem na změny nařízení (EU) 2017/821 a změny doporučení pro náležitou péči obsažených v příloze I pokynů OECD pro náležitou péči.

b)	změny povinností hospodářského subjektu uvedeného v odstavci 1, které jsou stanoveny v odstavcích 2 až 4, s ohledem na změny nařízení (EU) 2017/821 a změny seznamu mezinárodně uznávaných nástrojů náležité péče obsažených v příloze X bodě 3a ;

Pozměňovací návrh 268

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 8 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	vytvoření a pozměnění seznamu vysoce rizikových oblastí s přihlédnutím k pokynům OECD pro náležitou péči.

Pozměňovací návrh 269

Návrh nařízení

Čl. 39 – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	8a. V případě přijetí budoucích právních předpisů Unie, které stanoví obecná pravidla pro udržitelnou správu a řízení společností a náležitou péči, se ustanovení uvedená v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a v příloze X považují za doplněk těchto budoucích právních předpisů Unie.
	Do šesti měsíců poté, co budoucí právní předpisy Unie, které stanoví obecná pravidla pro udržitelnou správu a řízení společností a náležitou péči, vstoupí v platnost, Komise posoudí, zda tyto nové právní předpisy Unie vyžadují změnu odstavců 2 až 5 tohoto článku nebo přílohy X, nebo obou, a případně přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, kterým tato ustanovení odpovídajícím způsobem změní.
	Tímto aktem v přenesené pravomoci nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku nebo v příloze X, jež se vztahují specificky na hospodářské subjekty, které uvádějí baterie na trh. Jakákoli další povinnost náležité péče uložená hospodářským subjektům, která je stanovena v uvedeném aktu v přenesené pravomoci, musí zajistit přinejmenším stejnou úroveň ochrany, jakou stanoví toto nařízení, aniž by tím vznikla nepřiměřená administrativní zátěž.

Pozměňovací návrh 270

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 4 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Zplnomocněný zástupce poskytne kopii pověření na požádání příslušnému orgánu. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

4. Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Zplnomocněný zástupce má k dispozici vhodné finanční a organizační prostředky k plnění úkolů stanovených v pověření . Zplnomocněný zástupce poskytne kopii pověření na požádání příslušnému orgánu v jazyce Unie, který určí dotyčný orgán . Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

Pozměňovací návrh 271

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Pokud se zplnomocnění zástupci domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie představuje riziko, neprodleně o tom uvědomí orgány dozoru nad trhem.

Pozměňovací návrh 272

Návrh nařízení

Čl. 41 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Dovozci uvádějí na trh nebo do provozu pouze baterii, která je v souladu s požadavky stanovenými v kapitolách II a III.	1. Dovozci uvádějí na trh nebo do provozu pouze baterii, která je v souladu s požadavky stanovenými v kapitolách II a III a článku 39 .

Pozměňovací návrh 273

Návrh nařízení

Čl. 41 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že baterie není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, nesmí ji uvést na trh ani do provozu, dokud nebude uvedena do shody. Pokud navíc baterie představuje riziko, informuje o tom dovozce výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem.	Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že baterie není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III a článku 39 , nesmí ji uvést na trh ani do provozu, dokud nebude uvedena do shody. Pokud se navíc domnívá nebo má důvod se domnívat, že baterie představuje riziko, informuje o tom dovozce výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem , a to neprodleně .

Pozměňovací návrh 274

Návrh nařízení

Čl. 41 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která baterie představuje, provádějí dovozci za účelem ochrany lidského zdraví a bezpečnosti spotřebitelů zkoušky vzorků baterií uvedených na trh a šetření a v případě potřeby vedou rejstřík stížností, nevyhovujících baterií a záznamy o případech stažení baterií z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

6. Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která baterie představuje, provádějí dovozci za účelem ochrany lidského zdraví, životního prostředí a bezpečnosti spotřebitelů zkoušky vzorků baterií uvedených na trh a šetření a v případě potřeby vedou rejstřík stížností, nevyhovujících baterií a záznamy o případech stažení baterií z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

Pozměňovací návrh 275

Návrh nařízení

Čl. 41 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou uvedli na trh nebo do provozu, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují o tom dovozci neprodleně vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

7. Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou uvedli na trh nebo do provozu, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III a článku 39 , neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie představuje riziko, informují o tom dovozci neprodleně vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

Pozměňovací návrh 276

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	výrobce , zplnomocněný zástupce výrobce, dovozce nebo jiní distributoři jsou zaregistrováni na území členského státu v souladu s článkem 46;

a)	výrobce je zaregistrován na území členského státu v souladu s článkem 46;

Pozměňovací návrh 277

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že baterie není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, nesmí baterii dodávat na trh, dokud nebude uvedena do shody. Dále, pokud baterie představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i příslušné orgány dozoru nad trhem.

3. Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že baterie není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III a článku 39 , nesmí baterii dodávat na trh, dokud nebude uvedena do shody. Dále, pokud se domnívá nebo má důvod se domnívat, že baterie představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i příslušné orgány dozoru nad trhem.

Pozměňovací návrh 278

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvody se domnívat, že baterie, kterou dodali na trh, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, zajistí, že budou přijata nápravná opatření nezbytná k uvedení baterie do shody, nebo ji případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují o tom distributoři neprodleně vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

5. Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvody se domnívat, že baterie, kterou dodali na trh, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III a článku 39 , zajistí, že budou přijata nápravná opatření nezbytná k uvedení baterie do shody, nebo ji případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Dále , pokud se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie představuje riziko, informují o tom distributoři neprodleně vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

Pozměňovací návrh 279

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Distributoři poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a technickou dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie s požadavky stanovenými v kapitolách II a III v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a technická dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě. Distributoři spolupracují s vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika spojená s bateriemi, které dodali na trh.

6. Distributoři poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a technickou dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie s požadavky stanovenými v kapitolách II a III a článku 39 v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a technická dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě. Distributoři spolupracují s vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika spojená s bateriemi, které dodali na trh.

Pozměňovací návrh 280

Návrh nařízení

Čl. 43 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek zajistí, aby podmínky při skladování, balení, adresování nebo rozesílání baterií, s nimiž manipulují, neohrožovaly soulad baterií s požadavky stanovenými v kapitolách II a III.	Poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek , včetně poskytovatelů online tržiště, zajistí, aby podmínky při skladování, balení, adresování nebo rozesílání baterií, s nimiž manipulují, neohrožovaly soulad baterií s požadavky stanovenými v kapitolách II, III a VII .
	Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných hospodářských subjektů stanovené v kapitole VI, vykonávají poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek vedle požadavku uvedeného v prvním pododstavci rovněž úkoly stanovené v čl. 40 odst. 4 písm. d) a odst. 4a.

Pozměňovací návrh 281

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Dovozce nebo distributor se pro účely tohoto nařízení považuje za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 40 , pokud:	Dovozce nebo distributor se pro účely tohoto nařízení považuje za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 38, pokud platí některá z těchto situací :

Pozměňovací návrh 282

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	baterii, která již byla uvedena na trh nebo do provozu, změní tento dovozce nebo distributor tak, že to může ovlivnit soulad s požadavky tohoto nařízení;

b)	baterii, která již byla uvedena na trh nebo do provozu, změní tento dovozce nebo distributor tak, že to může ovlivnit soulad s požadavky tohoto nařízení, nebo

Pozměňovací návrh 283

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	druh baterií, které producent hodlá poprvé dodat na trh na území členského státu, a sice přenosné baterie, průmyslové baterie, baterie elektrických vozidel nebo automobilové baterie;

d)	druh baterií, které producent hodlá poprvé dodat na trh na území členského státu, a sice přenosné baterie, baterie lehkých dopravních prostředků, průmyslové baterie, baterie elektrických vozidel nebo automobilové baterie;

Pozměňovací návrh 284

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)	chemické složení baterií, které producent hodlá poprvé dodat na trh na území členského státu;

Pozměňovací návrh 285

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. f – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)	informace o tom, jak producent plní povinnosti stanovené v článku 47 a požadavky podle článku 48 respektive podle článku 49:

f)	informace o tom, jak producent plní povinnosti stanovené v článku 47 a požadavky podle článku 48 , článku 48a respektive podle článku 49:

Pozměňovací návrh 286

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. f – bod i – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)	u přenosných baterií se požadavky tohoto písmene f) splní poskytnutím:

i)	u přenosných baterií a baterií lehkých dopravních prostředků se požadavky tohoto písmene f) splní poskytnutím:

Pozměňovací návrh 287

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. f – bod i – odrážka 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

—

prohlášení prokazujícího opatření, jež producent zavedl za účelem splnění povinností odpovědnosti producenta stanovených v článku 47, opatření zavedená za účelem splnění povinností tříděného sběru stanovených v čl. 48 odst. 1, pokud jde o množství baterií, jež producent dodává, a systém k zajištění toho, aby údaje sdělované příslušným orgánům byly spolehlivé,

—

prohlášení prokazujícího opatření, jež producent zavedl za účelem splnění povinností odpovědnosti producenta stanovených v článku 47, opatření zavedená za účelem splnění povinností tříděného sběru stanovených v čl. 48 odst. 1 a čl. 48a odst. 1 , pokud jde o množství baterií, jež producent dodává, a systém k zajištění toho, aby údaje sdělované příslušným orgánům byly spolehlivé,

Pozměňovací návrh 288

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. f – bod i – odrážka 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

—

případně názvu a kontaktních údajů včetně poštovního směrovacího čísla a místa, názvu ulice a čísla, země , telefonního čísla a faxového čísla, internetové adresy a elektronické adresy a vnitrostátního identifikačního kódu organizace odpovědnosti producentů, kterou producent pověřil plněním jeho povinností rozšířené odpovědnosti producenta v souladu s čl. 47 odst. 2, včetně čísla registrace v obchodním rejstříku nebo odpovídajícího úředního registračního čísla organizace odpovědnosti producentů včetně evropského nebo vnitrostátního daňového čísla organizace odpovědnosti producentů, a pověření od zastupovaného producenta;

—

případně názvu a kontaktních údajů včetně poštovní adresy , telefonního čísla, internetové adresy a elektronické adresy a vnitrostátního identifikačního kódu organizace odpovědnosti producentů, kterou producent pověřil plněním jeho povinností rozšířené odpovědnosti producenta v souladu s čl. 47 odst. 2 a 4 , včetně čísla registrace v obchodním rejstříku nebo odpovídajícího úředního registračního čísla organizace odpovědnosti producentů včetně evropského nebo vnitrostátního daňového čísla organizace odpovědnosti producentů, a pověření od zastupovaného producenta;

Pozměňovací návrh 289

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. f – bod i – odrážka 2 a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

—	pokud organizace odpovědnosti producentů zastupuje více než jednoho producenta, uvede zvlášť, jak každý ze zastupovaných producentů plní povinnosti stanovené v článku 47.

Pozměňovací návrh 290

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. f – bod ii – odrážka 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

—

případně vnitrostátního identifikačního kódu organizace odpovědnosti producentů, kterou producent pověřil plněním jeho povinností rozšířené odpovědnosti producenta v souladu s čl. 47 odst. 2 a 4, včetně čísla registrace v obchodním rejstříku nebo odpovídajícího úředního registračního čísla organizace odpovědnosti producentů včetně evropského nebo vnitrostátního daňového čísla organizace odpovědnosti producentů, a pověření od zastupovaného producenta,

—

případně názvu a kontaktních údajů včetně poštovní adresy, telefonního čísla, elektronické a internetové adresy a vnitrostátního identifikačního kódu organizace odpovědnosti producentů, kterou producent pověřil plněním jeho povinností rozšířené odpovědnosti producenta v souladu s čl. 47 odst. 2 a 4, včetně čísla registrace v obchodním rejstříku nebo odpovídajícího úředního registračního čísla organizace odpovědnosti producentů včetně evropského nebo vnitrostátního daňového čísla organizace odpovědnosti producentů, a pověření od zastupovaného producenta,

Pozměňovací návrh 291

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Producenti dodávající baterie prostřednictvím komunikace na dálku musí být registrováni v členském státě, do kterého prodávají. Pokud tito producenti nejsou registrováni v členském státě, do kterého prodávají, musí být registrováni prostřednictvím svého zplnomocněného zástupce.

Pozměňovací návrh 292

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 3 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)	může zamítnout registraci zajištěnou producentem o registraci v případě nedodržení nebo nedostatečného dodržování povinností stanovených v odstavci 2.

Pozměňovací návrh 293

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Producenti baterií poskytnou on-line tržištím informace o své registraci nebo o zplnomocněném zástupci v členských státech, do nichž prodávají.

Pozměňovací návrh 294

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	organizovat tříděný sběr odpadních baterií v souladu s články 48 a 49 a následnou přepravu , přípravu k novému využití a repasi, zpracování a recyklaci odpadních baterií , včetně nezbytných bezpečnostních opatření, v souladu s článkem 56;

hradit alespoň náklady uvedené v čl. 8a odst. 4 písm. a) směrnice 2008/98/ES, včetně nákladů na organizování tříděného sběru odpadních baterií v souladu s články 48 , 48a a 49 a následné přepravy , přípravy k novému využití a repasi, zpracování , přípravy k opětovnému využití a recyklaci odpadních baterií a na nezbytná bezpečnostní opatření, v souladu s článkem 56;

Pozměňovací návrh 295

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	podporovat tříděný sběr baterií, včetně zahrnutí nákladů na provádění průzkumů za účelem určení baterií odstraněných nevhodným způsobem konečnými uživateli v souladu s čl. 48 odst. 1;

c)	podporovat tříděný sběr baterií, včetně zahrnutí nákladů na shromažďování údajů a pravidelného provádění průzkumů za účelem určení baterií odstraněných nevhodným způsobem konečnými uživateli v souladu s čl. 48 odst. 1;

Pozměňovací návrh 296

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)

organizovat osvětové kampaně anebo poskytovat ekonomické pobídky, včetně těch, které jsou uvedeny v příloze IV směrnice 2008/98/ES, s cílem povzbudit konečné uživatele k tomu, aby odpadní baterie odstraňovali způsobem, který je v souladu s informacemi o předcházení vzniku odpadních baterií a nakládání s nimi, které jim byly zpřístupněny v souladu s čl. 60 odst. 1;

Pozměňovací návrh 297

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	financovat činnosti uvedené pod písmeny a) až d ).

e)	financovat činnosti uvedené pod písmeny a) až da ).

Pozměňovací návrh 298

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	mít nezbytné organizační a finanční prostředky pro splnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta uvedených v odstavci 1;

a)	mít nezbytné finanční nebo finanční a organizační prostředky pro splnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta uvedených v odstavci 1;

Pozměňovací návrh 299

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	byly přizpůsobeny alespoň podle druhu baterie a chemického složení baterie a případně se zohledněním nabíjitelnosti a úrovně obsahu recyklovaných materiálů použitých při výrobě baterie;

byly přizpůsobeny v souladu s kritérii stanovenými v čl. 8a odst. 4 písm. b) směrnice 2008/98/ES a podle druhu baterie a chemického složení baterie a případně se zohledněním nabíjitelnosti , trvanlivosti a úrovně obsahu recyklovaných materiálů použitých při výrobě baterie , jakož i k možnosti jejich repase nebo nového využití a k jejich uhlíkové stopě ;

Pozměňovací návrh 300

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 4 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	byly upraveny tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy organizací odpovědnosti producentů z opětovného použití a prodeje druhotných surovin získaných z baterií a odpadních baterií;

b)	byly upraveny tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy organizací odpovědnosti producentů z opětovného použití , repase, nového využití a prodeje druhotných surovin získaných z baterií a odpadních baterií;

Pozměňovací návrh 301

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Pokud v souladu s čl. 48 odst. 2, čl. 49 odst. 3, čl. 53 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a čl. 61 odst. 1, 2 a 3 činnosti zaměřené na plnění povinností uvedených v odst. 1 písm. a) až d) jsou prováděny třetí stranou jinou než producent nebo organizace odpovědnosti producentů, náklady, jež mají být pokryty producenty, nesmějí přesáhnout náklady, které jsou nezbytné k nákladově efektivnímu provedení těchto činností. Takové náklady se stanoví transparentním způsobem mezi producenty a dotyčnými třetími stranami a upraví tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy z opětovného použití a prodeje sekundárních surovin získaných z baterií a odpadních baterií.

5. Pokud v souladu s čl. 48 odst. 2, čl. 48a odst. 2, čl. 49 odst. 3, čl. 53 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a čl. 61 odst. 1, 2 a 3 činnosti zaměřené na plnění povinností uvedených v odst. 1 písm. a) až d) jsou prováděny třetí stranou jinou než producent nebo organizace odpovědnosti producentů, náklady, jež mají být pokryty producenty, nesmějí přesáhnout náklady, které jsou nezbytné k nákladově efektivnímu provedení těchto činností. Takové náklady se stanoví transparentním způsobem mezi producenty a dotyčnými třetími stranami a upraví tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy z opětovného použití , repase, nového využití a prodeje sekundárních surovin získaných z baterií a odpadních baterií.

Pozměňovací návrh 302

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 6 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Organizace odpovědnosti producentů musí požádat o schválení ze strany příslušné organizace. Schválení se udělí pouze v případě, že je prokázáno, že opatření zavedená organizací odpovědnosti producentů jsou dostatečná ke splnění povinností stanovených v tomto článku , pokud jde o množství baterií, které producenti, jejichž jménem organizace odpovědnosti producentů jedná, dodali poprvé na trh na území daného členského státu. Příslušný orgán v pravidelných intervalech ověřuje, zda jsou podmínky pro povolení stanovené v odstavcích 1, 3, 4 a 5 nadále plněny. Příslušné orgány stanoví podrobnosti postupu povolování a způsoby ověřování souladu včetně informací, jež mají producenti za tímto účelem poskytnout .

6. Producent nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jeho jménem musí požádat o schválení ze strany příslušné organizace. Schválení se udělí pouze v případě, že je prokázáno, že opatření zavedená producentem nebo organizací odpovědnosti producentů jsou dostatečná a že producent má nezbytné finanční nebo finanční a organizační prostředky ke splnění povinností stanovených v této kapitole , pokud jde o množství baterií, které producenti, jejichž jménem organizace odpovědnosti producentů jedná, dodali poprvé na trh na území daného členského státu , a že uvedená opatření jsou v souladu s plněním cílů týkajících se tříděného sběru odpadních baterií, úrovně recyklace a recyklační účinnosti, které byly stanoveny v tomto nařízení . Příslušný orgán v pravidelných intervalech , nejméně však každé tři roky, ověřuje, zda jsou podmínky pro povolení stanovené v odstavcích 1, 3, 4 a 5 nadále plněny. Schválení může být zrušeno, pokud cíle v oblasti sběru stanovené v čl. 48 odst. 4 nebo čl. 48 a odst. 5 nebyly dosaženy nebo pokud producent nebo organizace odpovědnosti producentů porušuje ustanovení čl. 49 odst. 1, 2 nebo 3 .

Pozměňovací návrh 303

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 6 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Organizace odpovědnosti producentů oznámí bez zbytečného prodlení příslušnému orgánu veškeré změny v informacích obsažených v žádosti o povolení, veškeré změny, které se týkají podmínek, za nichž bylo povolení uděleno, a trvalé ukončení činností.	Producent nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jeho jménem oznámí bez zbytečného prodlení příslušnému orgánu veškeré změny v informacích obsažených v žádosti o povolení, veškeré změny, které se týkají podmínek, za nichž bylo povolení uděleno, a trvalé ukončení činností.

Pozměňovací návrh 304

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 9 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	úroveň tříděného sběru odpadních baterií, dosažená úroveň recyklace a recyklační účinnosti na základě množství baterií dodaných poprvé na trh v daném členském státě producenty, kteří jsou jejich členy;

c)	úroveň tříděného sběru odpadních baterií, úroveň recyklace , recyklační účinnost a úrovně využitých materiálů, kterých se dosáhne na základě množství baterií dodaných poprvé na trh v daném členském státě producenty, kteří jsou jejich členy;

Pozměňovací návrh 305

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 9 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)	postupu výběru provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady.

Pozměňovací návrh 306

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	10a. Jakmile provozovatel baterii opětovně použije, nově vyžije nebo repasuje, přenese se rozšířená odpovědnost producenta za dotčenou baterii z producenta na tohoto provozovatele.

Pozměňovací návrh 307

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
13. Články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES se na baterie nevztahují .	13. Požadavky na rozšířenou odpovědnost producenta a obecné minimální požadavky na systémy rozšířené odpovědnosti producenta stanovené v článku 8a směrnice 2008/98/ES se považují za minimální požadavky a musí být doplněny ustanoveními stanovenými v tomto nařízení .

Pozměňovací návrh 308

Návrh nařízení

Čl. 48 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, zajistí sběr všech odpadních přenosných baterií bez ohledu na jejich povahu, značku nebo původ na území členského státu, ve kterém dodali baterie poprvé na trh. Za tímto účelem producenti nebo organizace odpovědných producentů jednající jejich jménem:

1. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, zajistí tříděný sběr všech odpadních přenosných baterií bez ohledu na jejich povahu , chemické složení , značku nebo původ na území členského státu, ve kterém dodali baterie poprvé na trh. Za tímto účelem producenti nebo organizace odpovědných producentů jednající jejich jménem:

Pozměňovací návrh 309

Návrh nařízení

Čl. 48 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	zřídí místa sběru odpadních přenosných baterií;

a)	zřídí místa zpětného odběru a sběru odpadních přenosných baterií;

Pozměňovací návrh 310

Návrh nařízení

Čl. 48 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Konečným uživatelům při odkládání odpadních přenosných baterií ve sběrných místech podle odstavce 2 nesmějí být účtovány poplatky ani nejsou povinni kupovat novou baterii.	3. Koneční uživatelé musí mít možnost odkládat odpadní přenosné baterie ve sběrných místech podle odstavce 2 a nesmějí jim být účtovány poplatky ani nejsou povinni kupovat novou baterii , přičemž podmínkou odložení baterie nesmí být ani to, že ji zakoupili u producentů, kteří zřídili sběrná místa .

Pozměňovací návrh 311

Návrh nařízení

Čl. 48 – odst. 4 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, musí dosáhnout a trvale zachovávat alespoň níže uvedené cíle ve sběru odpadních přenosných baterií, vypočtené jako procentní podíly z přenosných baterií – s vyloučením baterií z lehkých dopravních prostředků – dodaných poprvé na trh příslušným producentem nebo kolektivně producenty zahrnutými v organizaci odpovědnosti producentů:

4. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, musí dosáhnout a každoročně zachovávat alespoň níže uvedené cíle ve sběru odpadních přenosných baterií, vypočtené jako procentní podíly z přenosných baterií dodaných poprvé na trh v daném členském státě příslušným producentem nebo kolektivně producenty zahrnutými v organizaci odpovědnosti producentů:

Pozměňovací návrh 312

Návrh nařízení

Čl. 48 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, splní a každoročně udržují alespoň tyto cíle sběru odpadních přenosných baterií pro všeobecné použití, vypočítané jako procentní podíly přenosných baterií pro všeobecné použití, jež byly poprvé dodány na trh v členském státě příslušným producentem nebo kolektivně producenty, které zastupuje organizace odpovědnosti producentů:

a)	45 % do 31. prosince 2023;

b)	70 % do 31. prosince 2025;

c)	80 % do 31. prosince 2030.

Pozměňovací návrh 313

Návrh nařízení

Článek 48 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 48a

Sběr odpadních baterií z lehkých dopravních prostředků

1. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, zajistí sběr všech odpadních baterií lehkých dopravních prostředků bez ohledu na jejich povahu, chemické složení, značku nebo původ, na území členského státu, ve kterém dodali baterie poprvé na trh.

2. Producenti odpadních baterií lehkých dopravních prostředků nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, provádějí bezplatný zpětný odběr všech odpadních baterií lehkých dopravních prostředků bez ohledu na jejich chemické složení, značku nebo původ na území členského státu, ve kterém dodali baterie poprvé na trh, aniž by byl konečný uživatel povinen kupovat novou baterii, přičemž podmínkou zpětného odběru baterie nesmí být ani to, že ji u těchto producentů zakoupil. Za tímto účelem provádějí zpětný odběr odpadních baterií lehkých dopravních prostředků od konečných uživatelů nebo z míst zpětného odběru a ze sběrných míst, jejž zajišťují ve spolupráci:

a)	s distributory baterií lehkých dopravních prostředků v souladu s čl. 50 odst. 1;

b)	s nezávislými provozovateli, kteří opravují lehké dopravní prostředky;

c)	s veřejnými orgány nebo třetími stranami provádějícími nakládání s odpady jejich jménem v souladu s článkem 53.

3. Režim zpětného odběru zavedený v souladu s odstavcem 2 se vztahuje na celé území členského státu s přihlédnutím k velikosti a hustotě obyvatelstva, očekávanému objemu baterií lehkých dopravních prostředků, dostupnosti míst zpětného odběru pro konečné uživatele a vzdálenosti, která je od těchto míst dělí. Režim zpětného odběru se neomezuje na oblasti, kde je sběr a následné nakládání s odpadními bateriemi lehkých dopravních prostředků nejvýnosnější.

4. Koncoví uživatelé při vyřazování odpadních baterií lehkých dopravních prostředků ve sběrných místech uvedených v odstavci 2 musí mít za všech okolností možnost vracet veškeré odpadní lehké přepravní baterie na kterémkoli sběrném místě a učinit tak bezplatně nebo bez nutnosti zakoupit novou baterii.

5. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, musí splnit a každoročně zachovávat alespoň níže uvedené cíle pro sběr odpadních baterií lehkých dopravních prostředků, vypočtené jako procentní podíly z množství baterií lehkých dopravních prostředků dodaných poprvé na trh v daném členském státě příslušným producentem nebo kolektivně producenty, kteří jsou členy organizace odpovědnosti producentů:

a)	75 % do 31. prosince 2025;

b)	85 % do 31. prosince 2030.

Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, vypočtou úroveň sběru uvedenou v prvním pododstavci v souladu s aktem v přenesené pravomoci, který byl přijat v souladu s čl. 55 odst. 2.

6. Sběrná místa zřízená v souladu s odstavcem 1 a 2 tohoto článku nepodléhají požadavkům na registraci nebo získání povolení podle směrnice 2008/98/ES.

7. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, požádají o schválení příslušný orgán, který ověří soulad opatření zavedených za účelem zajištění souladu s tímto článkem. Pokud o schválení žádá organizace odpovědnosti producentů, musí žádost o schválení jasně identifikovat producenty, kteří jsou jejími aktivními členy a které zastupuje.

8. Organizace odpovědnosti producentů zajistí, aby údaje, které má k dispozici, pokud jde o informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, nebo informace, které se přímo týkají jednotlivých producentů, zůstaly důvěrné. Příslušný orgán může ve svém schválení stanovit podmínky, jež mají být za tímto účelem splněny.

9. Povolení podle odstavce 6 může být uděleno pouze tehdy, pokud se předložením písemných dokladů prokáže, že jsou splněny požadavky odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku a že jsou zavedena veškerá opatření, která umožňují splnění a trvalé plnění alespoň cíle sběru uvedeného v odstavci 5. Pokud o schválení žádá organizace odpovědnosti producentů, získá ho v rámci schválení podle čl. 47 odst. 6.

10. Příslušný orgán stanoví podrobnosti postupu schvalování podle odstavce 7 s cílem zajistit soulad s požadavky stanovenými v odst. 1 až 4 tohoto článku a v článku 56. To zahrnuje požadavek obsažený ve zprávě nezávislých odborníků, aby ověřování ex ante u opatření v oblasti sběru byla prováděna způsobem, který zajistí soulad s požadavky tohoto článku. To zahrnuje také lhůty pro ověření jednotlivých kroků a pro přijetí rozhodnutí příslušného orgánu, které nesmí překročit šest týdnů od předložení úplné dokumentace k žádosti.

11. Příslušný orgán pravidelně, alespoň každé tři roky přezkoumává, zda jsou i nadále splněny podmínky pro schválení podle odstavce 7. Schválení může být zrušeno, pokud cíl v oblasti sběru stanovený v odstavci 4 nebyl dosažen nebo pokud producent nebo organizace odpovědnosti producentů závažně porušuje své povinnosti podle odstavců 1 až 3.

12. Producent nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jeho jménem, pokud byla jmenována v souladu s čl. 47 odst. 2, oznámí neprodleně příslušnému orgánu jakékoli změny podmínek zahrnutých v žádosti o schválení podle odstavce 7, jakékoli změny, které se týkají podmínek schválení podle odstavce 8 a trvalé zastavení činnosti.

13. Členské státy každých pět let provádějí zjišťování složení sebraného smíšeného komunálního odpadu a toků odpadních elektrických a elektronických zařízení alespoň na úrovni NUTS 2 s cílem určit podíl odpadních přenosných baterií v nich. První zjišťování bude provedeno do 31. prosince 2023. Na základě získaných informací mohou příslušné orgány při udělování nebo přezkumu schválení podle odstavců 7 a 10 vyžadovat, aby producenti přenosných baterií nebo organizace odpovědnosti producentů přijali nápravná opatření k rozšíření své sítě zapojených sběrných míst a provedli informační kampaně v souladu s čl. 60 odst. 1 úměrně podílu odpadních přenosných baterií ve smíšeném komunálním odpadu a v tocích odpadních elektrických a elektronických zařízení, který byl zjištěn při zjišťování složení.

Pozměňovací návrh 314

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. – 1 (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, zajistí sběr všech odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel bez ohledu na jejich povahu, chemické složení, značku nebo původ, na území členského státu, ve kterém dodali baterie poprvé na trh.

Pozměňovací návrh 315

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Producenti automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, musí přijmout nazpět bezplatně, bez povinnosti konečného uživatele zakoupit novou baterii a bez podmínky, aby dotyčná baterie musela být zakoupena od nich, veškeré odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel příslušného druhu, který dodali poprvé na trh na území dotyčného členského státu. Za tímto účelem přijmou nazpět odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel od konečných uživatelů nebo ze sběrných míst, jež zajišťují ve spolupráci s/se:

1. Producenti automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, musí přijmout nazpět bezplatně, bez povinnosti konečného uživatele zakoupit novou baterii a bez podmínky, aby dotyčná baterie musela být zakoupena od nich, veškeré odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel příslušného druhu, který dodali poprvé na trh na území dotyčného členského státu. Za tímto účelem přijmou nazpět odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel od konečných uživatelů nebo z míst zpětného odběru a ze sběrných míst, jež zajišťují ve spolupráci s/se:

Pozměňovací návrh 316

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	nezávislými provozovateli, kteří se zabývají zpracováním automobilových a průmyslových baterií a baterií pro elektrická vozidla k opětovnému použití, jejich repasováním nebo zpracováním k novému využití;

Pozměňovací návrh 317

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud odpadní průmyslové baterie vyžadují předchozí demontáž v prostorách soukromých, nekomerčních uživatelů, povinnost producenta přijmout tyto baterie nazpět zahrnuje úhradu nákladů na demontáž a sběr odpadních baterií v prostorách těchto uživatelů.	Pokud odpadní průmyslové baterie vyžadují předchozí demontáž v prostorách soukromých, nekomerčních uživatelů, povinnost producenta nebo organizací odpovědnosti producentů, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, přijmout tyto baterie nazpět zahrnuje úhradu nákladů na demontáž a sběr odpadních baterií v prostorách těchto uživatelů.

Pozměňovací návrh 318

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vybavit sběrná místa podle odstavce 1 vhodnou sběrnou infrastrukturou pro tříděný sběr odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, která splňuje platné bezpečnostní požadavky, a uhradit nezbytné náklady vynaložené těmito sběrnými místy v souvislosti s činnostmi zpětného odběru. Zásobníky pro sběr a dočasné uskladnění takových baterií ve sběrném místě musí být přiměřené k zajištění množství a nebezpečné povahy odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, které pravděpodobně budou prostřednictvím těchto sběrných míst sbírány;

vybavit místa zpětného odběru a sběrná místa podle odstavce 1 vhodnou sběrnou infrastrukturou pro tříděný sběr odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, která splňuje platné bezpečnostní požadavky, a uhradit nezbytné náklady vynaložené těmito místy zpětného odběru a sběrnými místy v souvislosti s činnostmi zpětného odběru. Zásobníky pro sběr a dočasné uskladnění takových baterií ve sběrném místě musí být přiměřené k zajištění množství a nebezpečné povahy odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, které pravděpodobně budou prostřednictvím těchto míst zpětného odběru a sběrných míst sbírány;

Pozměňovací návrh 319

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. Členské státy každoročně shromažďují informace tříděné podle hmotnosti a chemického složení, včetně podložených odhadů, o množstvích a kategoriích automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel uvedených na jejich trhy, které jsou dostupné pro sběr ve srovnání s množstvím baterií, jež byly v dotčeném členském státě všemi způsoby posbírány, připraveny k opětovnému použití, recyklovány a opětovně získány, a informace o bateriích ve vyvážených vozidlech / průmyslových výrobcích.

Pozměňovací návrh 320

Návrh nařízení

Čl. 50 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Distributoři přijímají nazpět odpadní baterie od konečných uživatelů bez poplatků a bez povinnosti koupit novou baterii , a to bez ohledu na jejich chemické složení nebo původ. Zpětný odběr přenosných baterií se zajistí v jejich maloobchodní prodejně nebo v její bezprostřední blízkosti. Zpětný odběr odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel se zajistí v jejich maloobchodní prodejně nebo v její blízkosti. Tato povinnost je omezena na druhy odpadních baterií, které distributor má nebo měl ve své nabídce jako nové baterie, a v případě přenosných baterií je omezena na množství, které běžně odkládají neprofesionální koneční uživatelé.

1. Distributoři přijímají nazpět odpadní baterie od konečných uživatelů bez poplatků nebo bez podmínění zpětného odběru tím, že by baterie musela být zakoupena u téhož distributora , a to bez ohledu na jejich chemické složení nebo původ. Zpětný odběr přenosných baterií se zajistí v jejich maloobchodní prodejně nebo v její bezprostřední blízkosti. Zpětný odběr odpadních baterií lehkých dopravních prostředků, automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel se zajistí v jejich maloobchodní prodejně nebo v její blízkosti. Tato povinnost je omezena na druhy odpadních baterií, které distributor má nebo měl ve své nabídce jako nové baterie, a v případě přenosných baterií je omezena na množství, které běžně odkládají neprofesionální koneční uživatelé.

Pozměňovací návrh 321

Návrh nařízení

Čl. 50 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Distributoři předají odpadní baterie, které přijali nazpět, producentům nebo organizacím odpovědnosti producentů, kteří jsou odpovědní za sběr těchto baterií v souladu s článkem 48 , 48a respektive s článkem 49, nebo provozovateli zařízení na nakládání s odpady za účelem jejich zpracování a recyklace v souladu s článkem 56. Členské státy mohou omezit možnost distributorů předávat odpadní baterie podle jejich typu producentům nebo organizacím odpovědnosti producentů, nebo provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady. Členské státy zajistí, aby tato omezení neměla nepříznivý dopad na systémy sběru a recyklace.

Pozměňovací návrh 322

Návrh nařízení

Čl. 50 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Povinnosti podle tohoto článku se obdobně použijí na provozovatele dodávající baterie prostřednictvím smluv uzavřených na dálku konečným spotřebitelům. Tito provozovatelé zajistí dostatečný počet sběrných míst pokrývajících celé území členského státu a s přihlédnutím k početnosti a hustotě obyvatelstva, předpokládanému množství odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel a přístupnosti a blízkosti pro konečné uživatele umožňující konečným uživatelům baterie vracet.

4. Povinnosti podle tohoto článku se obdobně použijí na provozovatele dodávající baterie prostřednictvím smluv uzavřených na dálku konečným spotřebitelům. Tito provozovatelé zajistí dostatečný počet sběrných míst pokrývajících celé území členského státu a s přihlédnutím k početnosti a hustotě obyvatelstva, předpokládanému množství odpadních přenosných baterií, baterií lehkých dopravních prostředků, automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel a přístupnosti a blízkosti pro konečné uživatele umožňující konečným uživatelům baterie vracet.

Pozměňovací návrh 323

Návrh nařízení

Čl. 50 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. V případě prodeje s dodáním nabízejí distributoři možnost zpětného bezplatného odběru baterie. Konečný uživatel je při objednání baterie informován o ujednáních o zpětném odběru použité baterie.

Pozměňovací návrh 324

Návrh nařízení

Článek 50 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 50a

Systémy zálohování baterií

Komise do 31. prosince 2025 posoudí proveditelnost a potenciální přínosy zavedení celounijních systémů zálohování baterií, zejména přenosných baterií pro všeobecné použití. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které v případě potřeby připojí legislativní návrh a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů. Pokud budou členské státy zavádět vnitrostátní systémy zálohování baterií, oznámí tato opatření Komisi. Vnitrostátní systémy zálohování nebrání v přijetí harmonizovaného celounijního systému.

Pozměňovací návrh 325

Návrh nařízení

Čl. 51 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Koneční uživatelé odkládají odpadní baterie v určených sběrných místech pro tříděný sběr zřízených v souladu se zvláštními smlouvami uzavřenými s producentem nebo organizací odpovědnosti producentů v souladu s články 48 a 49.	2. Koneční uživatelé odkládají odpadní baterie v určených sběrných místech pro tříděný sběr zřízených v souladu se zvláštními smlouvami uzavřenými s producentem nebo organizací odpovědnosti producentů v souladu s články 48 , 48a a 49.

Pozměňovací návrh 326

Návrh nařízení

Čl. 52 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Provozovatelé zařízení pro zpracování odpadů, na které se vztahují směrnice 2000/53/ES a 2012/19/EU, předají odpadní baterie, které jsou výsledkem zpracování vozidel se skončenou životností a odpadních elektrických a elektronických zařízení, producentům příslušných baterií nebo organizaci odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2 tohoto nařízení, nebo schváleným provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady za účelem jejich zpracování a recyklaci v souladu s požadavky článku 56 tohoto nařízení . Členské státy mohou omezit možnost provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady, na něž se vztahuje směrnice 2000/53/ES nebo směrnice 2012/19/EU, předávat odpadní baterie podle jejich typu buď producentům nebo organizacím odpovědnosti producentů, nebo jinému provozovateli zařízení pro nakládání s odpady. Členské státy zajistí, aby tato omezení neměla nepříznivý dopad na systémy sběru a recyklace. Provozovatelé zařízení pro zpracování odpadů vedou o těchto transakcích záznamy.

Pozměňovací návrh 327

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Odpadní baterie pocházející od soukromých nekomerčních uživatelů lze odkládat ve sběrných místech pro tříděný sběr zřízených orgány veřejné správy, které působí v oblasti nakládání s odpady. Jsou-li veřejné orgány pro nakládání s odpady zřízeny pro konkrétní typ baterie, neodmítnou zpětný odběr žádných odpadních baterií tohoto typu, včetně opětovně použitých baterií, baterií s novým využitím a repasovaných baterií.

Pozměňovací návrh 328

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Orgány veřejné správy, které působí v oblasti nakládání s odpady, předávají sebrané odpadní baterie producentům nebo organizacím odpovědnosti producentů jednajícím jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, nebo provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady za účelem zpracování a recyklace těchto odpadních baterií v souladu s požadavky článku 56 nebo samy provádějí jejich zpracování a recyklaci v souladu s požadavky článku 56. Členské státy mohou omezit možnost veřejných orgánů pro nakládání s odpady předávat odpadní baterie podle jejich druhu buď producentům nebo organizacím odpovědnosti producentů nebo provozovateli zařízení pro nakládání s odpady, nebo možnost provádět jejich zpracování a recyklaci samy. Členské státy zajistí, aby tato omezení neměla nepříznivý dopad na systémy sběru a recyklace.

Pozměňovací návrh 329

Návrh nařízení

Čl. 54 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dobrovolná směrná místa pro odpadní přenosné baterie předávají odpadní přenosné baterie producentům přenosných baterií nebo třetím stranám jednajícím jejich jménem včetně organizací odpovědnosti producentů nebo schváleným provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady za účelem zpracování a recyklace v souladu s požadavky článku 56. Členské státy mohou omezit možnost dobrovolných míst sběru odpadních přenosných baterií předávat tyto odpadní přenosné baterie buď producentům nebo organizacím odpovědnosti producentů, nebo provozovateli zařízení pro nakládání s odpady. Členské státy zajistí, aby tato omezení neměla nepříznivý dopad na systémy sběru a recyklace.

Pozměňovací návrh 330

Návrh nařízení

Čl. 55 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Úroveň sběru pro odpadní přenosné baterie	Úroveň sběru pro odpadní přenosné baterie a odpadní baterie lehkých dopravních prostředků

Pozměňovací návrh 331

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	65 % do 31. prosince 2025;

b)	70 % do 31. prosince 2025;

Pozměňovací návrh 332

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	70 % do 31. prosince 2030.

c)	80 % do 31. prosince 2030.

Pozměňovací návrh 333

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Členské státy splní tyto minimální cíle sběru odpadních přenosných baterií obecného použití:

a)	45 % do 31. prosince 2023;

b)	70 % do 31. prosince 2025;

c)	80 % do 31. prosince 2030.

Pozměňovací návrh 334

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Členské státy splní tyto minimální cíle sběru odpadních lehkých dopravních baterií:

a)	75 % do 31. prosince 2025;

b)	85 % do 31. prosince 2030.

Pozměňovací návrh 335

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. Komise do 31. prosince 2023 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, který doplní toto nařízení zavedením podrobných pravidel pro výpočet a ověření cílů sběru odpadních baterií lehkých dopravních prostředků s ohledem na množství odpadních baterií, které jsou pro sběr k dispozici.

Pozměňovací návrh 336

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise do 31. prosince 2030 přezkoumá cíl stanovený v odst. 1 písm. c) a v rámci tohoto přezkumu posoudí stanovení cíle sběru pro baterie napájející lehké dopravní prostředky, a to s ohledem na vývoj jejich podílu na trhu, jako samostatný cíl nebo v rámci přezkumu cíle stanoveného v odst. 1 písm. c) a v čl. 48 odst. 4 . Tento přezkum může rovněž posoudit zavedení metodiky výpočtu pro výpočet úrovně tříděného sběru s ohledem na množství odpadních baterií, které jsou pro sběr k dispozici. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku přezkumu, ke které v případě potřeby připojí legislativní návrh.

3. Komise do 31. prosince 2024 přezkoumá cíl stanovený v odst. 1 písm. c). Tento přezkum rovněž posoudí zavedení metodiky výpočtu pro výpočet úrovně tříděného sběru s ohledem na množství přenosných odpadních baterií, které jsou pro sběr k dispozici. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku přezkumu, ke které v případě potřeby připojí legislativní návrh.

Pozměňovací návrh 337

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Komisi se svěřuje právo přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny metodiky pro výpočet úrovně sběru pro přenosné baterie stanovené v příloze XI.	vypouští se

Pozměňovací návrh 338

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Sebrané odpadní baterie nelze ukládat na skládkách ani spalovat .	1. Sebrané odpadní baterie nelze odstraňovat ani použít v procesech energetického využití .

Pozměňovací návrh 339

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Členské státy mohou zavést systémy pobídek pro hospodářské subjekty, které dosahují vyšších výnosů, než jsou příslušné prahové hodnoty stanovené v části B a C přílohy XII.

Pozměňovací návrh 340

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Všechny sebrané odpadní baterie vstupují do procesu recyklace.	1. U všech sebraných odpadních baterií se provádí příprava pro opětovné použití, příprava k novému využití nebo proces recyklace , a to s výjimkou baterií obsahujících rtuť, které musí být odstraněny způsobem, jenž nemá negativní dopady na lidské zdraví nebo životní prostředí .

Pozměňovací návrh 341

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. S cílem umožnit řádné třídění a vykazování odpadních lithium-iontových baterií zařadí Komise případně lithium-iontové odpadní baterie na seznam odpadů uvedený v rozhodnutí 2000/532/ES.

Pozměňovací návrh 342

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Komise do 31. prosince 2023 přijme prováděcí akt za účelem stanovení podrobných pravidel pro výpočet a ověřování recyklační účinnosti a využití materiálů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.	4. Komise do 31. prosince 2023 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných pravidel pro výpočet a ověřování recyklační účinnosti a využití materiálů.

Pozměňovací návrh 343

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny minimálních úrovní využitých materiálů z odpadních baterií, které jsou stanoveny v částech B a C přílohy XII, s ohledem na technický a vědecký pokrok a vznikající nové technologie v oblasti nakládání s odpady.

5. Do 31. prosince 2027 Komise vyhodnotí a představí zprávu o pokroku ohledně recyklačních účinností a úrovní využitých materiálů z odpadních baterií, které jsou stanoveny v částech B a C přílohy XII, s ohledem na technický a vědecký pokrok a vznikající nové technologie v oblasti nakládání s odpady. V případě potřeby se k této zprávě připojí legislativní návrh na zvýšení minimální účinnosti recyklace a úrovně využitých materiálů.

Pozměňovací návrh 344

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem rozšíření seznamu chemických látek a materiálů baterií, které jsou stanoveny v částech B a C přílohy XII, s ohledem na vědeckotechnický pokrok a vznikající nové technologie v oblasti nakládání s odpady.

Pozměňovací návrh 345

Návrh nařízení

Čl. 58 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Zpracování a recyklace mohou být prováděny mimo dotyčný členský stát nebo mimo Unii za předpokladu, že přeprava odpadních baterií je v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006 a nařízením (ES) č. 1418/2007.	1. Zpracování , příprava na opětovné použití, příprava k novému využití a recyklace mohou být prováděny mimo dotyčný členský stát nebo mimo Unii za předpokladu, že přeprava odpadních baterií je v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006 a nařízením (ES) č. 1418/2007.

Pozměňovací návrh 346

Návrh nařízení

Čl. 58 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Odpadní baterie vyvážené z Unie v souladu s odstavcem 1 se do plnění povinností, účinnosti a cílů stanovených v článku 56 a článku 57 započítávají pouze v případě, že subjekt provádějící recyklaci nebo jiný držitel odpadu vyvážející odpadní baterie za účelem zpracování , přípravy na opětovné použití, přípravy k novému využití a recyklace poskytne důkaz v podobě dokumentů schválených příslušným orgánem země určení , že zpracování bylo provedeno za podmínek, které jsou rovnocenné požadavkům tohoto nařízení a příslušným požadavkům na ochranu životního prostředí a požadavkům na ochranu zdraví uvedeným v jiných právních předpisech Unie .

Pozměňovací návrh 347

Návrh nařízení

Čl. 58 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komisi se svěřuje pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, jímž stanoví podrobná pravidla doplňující pravidla obsažená v odstavci 2 tohoto článku stanovením kritérií pro posuzování rovnocenných podmínek.	3. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, jímž stanoví podrobná pravidla doplňující pravidla obsažená v odstavci 2 tohoto článku stanovením kritérií pro posuzování rovnocenných podmínek nejpozději do 1. července 2023 .

Pozměňovací návrh 348

Návrh nařízení

Čl. 59 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavky týkající se nového využití a repase průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel	Požadavky týkající se nového využití a repase baterií pro lehké dopravní prostředky, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel

Pozměňovací návrh 349

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Nezávislým provozovatelům se poskytne za rovných podmínek přístup k systému řízení baterie u nabíjitelných průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh za účelem posouzení a určení technického stavu a zbývající doby životnosti baterií podle parametrů stanovených v příloze VII.

1. Nezávislým provozovatelům se poskytne za rovných podmínek přístup „read-only“ k systému řízení baterie u baterií lehkých dopravních prostředků a baterií , které jsou součástí stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie, a baterií elektrických vozidel a přenosných baterií, které zahrnují systémy řízení baterií, za účelem posouzení a určení technického stavu a zbývající doby životnosti baterií podle parametrů stanovených v příloze VII.

Pozměňovací návrh 350

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. U všech použitých stacionárních systémů pro ukládání energie a baterií elektrických vozidel se posoudí, zda jsou vhodné k opětovnému použití, novému použití nebo repasi. Pokud z posouzení vyplyne, že takové baterie jsou vhodné k opětovnému použití, musí být znovu použity. Pokud z posouzení vyplyne, že nejsou vhodné k opětovnému použití, ale jsou vhodné pro nové využití nebo repasi, musí být nově využity nebo repasovány.

Pozměňovací návrh 351

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Nezávislým provozovatelům provádějícím postupy nového využití nebo repase se poskytne za rovných podmínek přiměřený přístup k informacím důležitým pro manipulaci s průmyslovými bateriemi a bateriemi elektrických vozidel nebo se zařízeními a vozidly, v nichž jsou takové baterie zabudovány, a se složkami takových baterií, zařízení nebo vozidel, včetně bezpečnostních prvků, a pro zkoušení takových baterií, zařízení nebo vozidel a jejich složek včetně bezpečnostních prvků.

2. Nezávislým provozovatelům provádějícím přípravu pro postupy nového využití, postupy nového využití nebo repase se poskytne za rovných podmínek přiměřený přístup k informacím důležitým pro manipulaci s bateriemi lehkých dopravních prostředků, s průmyslovými bateriemi a bateriemi elektrických vozidel nebo se zařízeními a vozidly, v nichž jsou takové baterie zabudovány, a se složkami takových baterií, zařízení nebo vozidel, včetně bezpečnostních prvků, a pro zkoušení takových baterií, zařízení nebo vozidel a jejich složek včetně bezpečnostních prvků.

Pozměňovací návrh 352

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Provozovatelé provádějící postupy nového využití nebo repase baterií zajistí, aby přezkoumání, zkoušení výkonnosti, balení a přeprava baterií a jejich složek byly prováděny na základě odpovídající kontroly kvality a bezpečnostních pokynů.	3. Provozovatelé provádějící přípravu pro postupy nového využití, postupy nového využití nebo repase baterií zajistí, aby přezkoumání, zkoušení výkonnosti a bezpečnosti , balení a přeprava baterií a jejich složek byly prováděny na základě odpovídající kontroly kvality a bezpečnostních pokynů.

Pozměňovací návrh 353

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Provozovatelé provádějící postupy nového využití nebo repase baterií zajistí, aby baterie s novým využitím nebo repasovaná baterie byla při uvedení na trh v souladu s tímto nařízením, s příslušnými produktovými požadavky a s požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví v jiných právních předpisech a s technickými požadavky pro konkrétní účel použití.

4. Provozovatelé provádějící přípravu pro postupy nového využití, postupy nového využití nebo repase baterií zajistí, aby baterie s novým využitím nebo repasovaná baterie byla při uvedení na trh v souladu s tímto nařízením, s příslušnými produktovými požadavky a s požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví v jiných právních předpisech a s technickými požadavky pro konkrétní účel použití.

Pozměňovací návrh 354

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Baterie s novým využitím nebo repasovaná baterie nepodléhá povinnostem stanoveným v čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1, 2 a 3 , čl. 10 odst. 1 a 2 a čl. 39 odst. 1, pokud hospodářský subjekt, který baterii s novým využitím nebo repasovanou baterii uvádí na trh, prokáže, že baterie před novým využitím nebo repasí byla uvedena na trh před datem, kdy se tyto povinnosti v souladu s uvedenými články stanou použitelnými.

Baterie s novým využitím nebo repasovaná baterie nepodléhá povinnostem stanoveným v čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1, 2 a 3 a čl. 39 odst. 1, pokud hospodářský subjekt, který baterii s novým využitím nebo repasovanou baterii uvádí na trh, prokáže, že baterie před novým využitím nebo repasí byla uvedena na trh před datem, kdy se tyto povinnosti v souladu s uvedenými články stanou použitelnými.

Pozměňovací návrh 355

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 4 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Provozovatelé, kteří uvádějí baterie s novým využitím nebo repasované baterie na trh, se považují za nového výrobce baterie, a jsou tudíž zaregistrováni v souladu s článkem 46 a v souladu s článkem 47 mají rozšířenou odpovědnost výrobce.

Pozměňovací návrh 356

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 5 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. S cílem zdokumentovat, že odpadní baterie, která je předmětem nového využití nebo po repasi, již není odpadem, musí držitel baterie na žádost příslušného orgánu:	5. S cílem zdokumentovat, že odpadní baterie, která je předmětem nového využití nebo po repasi, již není odpadem, musí provozovatelé provádějící postupy nového využití nebo repase na žádost příslušného orgánu:

Pozměňovací návrh 357

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	příspěvek konečných uživatelů k prevenci vzniku odpadů, včetně informací o osvědčených postupech při užívání baterií, které jsou zaměřeny na prodloužení fáze jejich využívání a na možnosti přípravy na opětovné použití;

příspěvek konečných uživatelů k prevenci vzniku odpadů, včetně informací o osvědčených postupech a doporučeních při užívání baterií, které jsou zaměřeny na prodloužení fáze jejich využívání a na možnosti opětovného použití, přípravy na opětovné použití , přípravy k novému využití, nového využití a repase ;

Pozměňovací návrh 358

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	systémy tříděného sběru, přípravy na opětovné použití a recyklaci , které jsou k dispozici pro odpadní baterie;

c)	systémy tříděného sběru, místa zpětného odběru a sběrná místa, systémy přípravy na opětovné použití , přípravy k novému využití, nového využití, repase a recyklace , které jsou k dispozici pro odpadní baterie;

Pozměňovací návrh 359

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)	dopad látek obsažených v bateriích na životní prostředí a na lidské zdraví, včetně dopadů vyvolaných nevhodným odkládáním odpadních baterií, jako je jejich odhazování mimo místa k tomu určená nebo odkládání v rámci netříděného komunálního odpadu.

f)	dopad látek , zejména nebezpečných látek, obsažených v bateriích na životní prostředí a na lidské zdraví, včetně dopadů vyvolaných nevhodným odkládáním odpadních baterií, jako je jejich odhazování mimo místa k tomu určená nebo odkládání v rámci netříděného komunálního odpadu.

Pozměňovací návrh 360

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	v jazyce, kterému spotřebitelé a ostatní koneční uživatelé snadno porozumí, stanoveném příslušným členským státem.

b)	v jazyce, kterému spotřebitelé a ostatní koneční uživatelé snadno porozumí, stanoveném příslušným členským státem a přístupném osobám se zdravotním postižením v souladu se směrnicí (EU) 2019/882 .

Pozměňovací návrh 361

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Producenti zpřístupní distributorům a provozovatelům uvedeným v článcích 50, 52 a 53 a ostatním provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí činnosti opravy, repase, přípravy k opětovnému použití, zpracování a recyklace, informace týkající se bezpečnostních a ochranných opatření, včetně opatření k zajištění bezpečnosti při práci, která se vztahují na uskladnění a sběr odpadních baterií.

2. Producenti zpřístupní distributorům a provozovatelům uvedeným v článcích 50, 52 a 53 a ostatním provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí činnosti opravy, repase, přípravy k opětovnému použití, zpracování a recyklace, informace týkající se složek a materiálů baterií a umístění všech nebezpečných látek v baterii. Producenti zpřístupní informace týkající se bezpečnostních a ochranných opatření, včetně opatření k zajištění bezpečnosti při práci, která se vztahují na uskladnění a sběr odpadních baterií.

Pozměňovací návrh 362

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 3 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Od okamžiku, kdy je model baterie dodán na území členského státu, producenti na požádání elektronicky zpřístupní provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí činnosti opravy, repase, přípravy k opětovnému použití, zpracování a recyklace, tyto informace specifické pro každý model baterie, které se týkají náležitého zpracování odpadních baterií způsobem šetrným k životnímu prostředí, pokud je tito provozovatelé potřebují k provádění těchto činností:

3. Od okamžiku, kdy je model baterie dodán na území členského státu, producenti na požádání zdarma elektronicky zpřístupní provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí činnosti opravy, repase, přípravy k opětovnému použití, zpracování a recyklace, tyto informace specifické pro každý model baterie, které se týkají náležitého zpracování odpadních baterií způsobem šetrným k životnímu prostředí, pokud je tito provozovatelé potřebují k provádění těchto činností:

Pozměňovací návrh 363

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	postupy, jež zajistí demontáž vozidel a zařízení způsobem, který umožňuje vyjmutí zabudovaných baterií;

a)	postupy, jež zajistí demontáž lehkých dopravních prostředků, vozidel a zařízení způsobem, který umožňuje vyjmutí zabudovaných baterií;

Pozměňovací návrh 364

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	bezpečnostní a ochranná opatření, včetně opatření k zajištění bezpečnosti při práci, vztahující se na procesy uskladnění, přepravy, zpracování a recyklace odpadních baterií.

b)	bezpečnostní a ochranná opatření, včetně opatření k zajištění bezpečnosti při práci a požární bezpečnosti , vztahující se na procesy uskladnění, přepravy, zpracování a recyklace odpadních baterií.

Pozměňovací návrh 365

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Distributoři, kteří dodávají baterie konečným spotřebitelům, poskytnou ve svých maloobchodních prostorách, a to viditelným způsobem , a prostřednictvím svých on-line tržišť informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a informace o tom, jak mohou koneční uživatele bezplatně vrátit odpadní baterie do příslušných sběrných míst zřízených v maloobchodních prodejnách nebo na účet tržiště. Tato povinnost je omezena na druhy baterií, které distributor nebo maloobchodník má nebo měl ve své nabídce jako nové baterie.

4. Distributoři, kteří dodávají baterie konečným spotřebitelům, poskytnou natrvalo ve svých maloobchodních prostorách nebo svých on-line tržištích informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a informace o tom, jak mohou koneční uživatele bezplatně vrátit odpadní baterie do příslušných sběrných míst zřízených v maloobchodních prodejnách nebo na účet tržiště, a to způsobem pro konečné uživatele baterie snadno přístupným a jasně viditelným. Tato povinnost je omezena na druhy baterií, které distributor nebo maloobchodník má nebo měl ve své nabídce jako nové baterie.

Pozměňovací návrh 366

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Náklady, které hradí producent podle čl. 47 odst. 1 písm. e), se konečnému uživateli v místě prodeje nové baterie zobrazí samostatně. Uvedené náklady nesmějí převýšit nejlepší možný odhad skutečně vzniklých nákladů.	5. Náklady, které hradí producent podle čl. 47 odst. 1 písm. e), se konečnému uživateli v místě prodeje nové baterie zobrazí samostatně. Uvedené náklady nesmějí převýšit nejlepší možný odhad skutečně vzniklých nákladů a nesmějí být připočteny ke konečným nákladům baterie pro spotřebitele v místě prodeje .

Pozměňovací návrh 367

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Producenti přenosných baterií nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok tyto informace podle chemického složení baterií , přičemž uvedou množství baterií napájejících lehké dopravní prostředky :	1. Producenti přenosných baterií nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok tyto informace podle chemického složení baterií:

Pozměňovací návrh 368

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	množství přenosných baterií pro všeobecné použití dodaných poprvé na trh na území členského státu, s vyloučením veškerých přenosných baterií pro všeobecné použití, které v daném roce opustily území dotyčného členského státu, dříve než byly prodány konečným uživatelům;

Pozměňovací návrh 369

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	množství odpadních přenosných baterií pro všeobecné použití sebraných v souladu s článkem, 48, vypočtené na základě metodiky uvedené v příloze XI;

Pozměňovací návrh 370

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)	množství sebraných odpadních přenosných baterií vyvezených do třetích zemí ke zpracování, k přípravě na opětovné použití, přípravě na nové využití nebo recyklaci.

Pozměňovací návrh 371

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady jiní než producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, sbírají odpadní přenosné baterie od distributorů nebo jiných sběrných míst pro odpadní přenosné baterie, vykazují příslušnému orgánu za každý kalendářní rok množství sebraných odpadních přenosných baterií podle jejich chemického složení , přičemž uvedou množství baterií napájejících lehká dopravní vozidla .

Pozměňovací návrh 372

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Producenti baterií z lehkých dopravních prostředků nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok tyto informace podle chemického složení baterií, přičemž uvedou množství baterií napájejících lehké dopravní prostředky:

a)	množství baterií lehkých dopravních prostředků dodaných poprvé na trh na území členského státu, s vyloučením veškerých baterií lehkých dopravních prostředků, které v daném roce opustily území dotyčného členského státu dříve, než byly prodány konečným uživatelům;

b)	množství baterií lehkých dopravních prostředků sebraných v souladu s článkem 48 vypočtené na základě metodiky stanovené v aktu v přenesené pravomoci, který bude přijat v souladu s čl. 55 odst. 2b

c)	cíl ve sběru, jehož dosáhl producent nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jménem svých členů;

d)	množství sebraných odpadních baterií lehkých dopravních prostředků dodaných do povolených zařízení za účelem zpracování a recyklace; a

e)	množství baterií dodaných za účelem opětovného použití, nového využití a repase.

Pokud provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady jiní než producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, sbírají baterie lehkých dopravních prostředků od distributorů nebo jiných míst zpětného odběru nebo sběrných míst pro baterie lehkých dopravních prostředků, vykazují příslušnému orgánu za každý kalendářní rok množství sebraných baterií lehkých dopravních prostředků podle jejich chemického složení, přičemž uvedou množství baterií napájejících lehké dopravní prostředky.

Provozovatelé uvedení v prvním a druhém pododstavci předávají příslušnému orgánu údaje uvedené v prvním pododstavci před uplynutím čtyř měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. První sledované období se týká prvního úplného kalendářního roku po přijetí prováděcího aktu, který v souladu s čl. 62 odst. 5 stanoví formát pro předkládání údajů Komisi. Příslušné orgány stanoví formát a postupy, podle nichž se jim údaje předávají.

Pozměňovací návrh 373

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	množství baterií dodaných za účelem opětovného použití, nového využití a repase.

Pozměňovací návrh 374

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 2 – písm. b b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

bb)	množství automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel sebraných a dodaných do třetích zemí za účelem zpracování, přípravy k opětovnému použití, přípravy k přepracování nebo recyklace.

Pozměňovací návrh 375

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	množství automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel sebraných a dodaných do třetích zemí za účelem zpracování, přípravy k opětovnému použití, přípravy k přepracování nebo recyklace.

Pozměňovací návrh 376

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	množství odpadních baterií vstupujících do recyklačních procesů;

b)	množství odpadních baterií vstupujících do přípravy na nové využití a recyklačních procesů;

Pozměňovací návrh 377

Návrh nařízení

Čl. 62 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zveřejní v souhrnné podobě za každý kalendářní rok tyto údaje týkající se přenosných baterií, automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel podle druhů baterií a jejich chemického složení, a pokud jde o přenosné baterie, uvedou samostatně baterie napájející lehké dopravní prostředky:

Členské státy zveřejní v souhrnné podobě za každý kalendářní rok tyto údaje týkající se přenosných baterií, baterií pro lehké dopravní prostředky, automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel podle druhů baterií a jejich chemického složení, a pokud jde o přenosné baterie, uvedou samostatně baterie napájející lehké dopravní prostředky:

Pozměňovací návrh 378

Návrh nařízení

Čl. 62 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	množství odpadních baterií sebraných v souladu s článkem 48 a 49, vypočtené na základě metodiky uvedené v příloze XI;

b)	množství odpadních baterií sebraných v souladu s článkem 48 , 48a a 49, vypočtené na základě metodiky uvedené v příloze XI;

Pozměňovací návrh 379

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Systém slouží k těmto účelům:

a)	podpora orgánů dozoru nad trhem při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, včetně prosazování tohoto nařízení těmito orgány;

b)	informování veřejnosti o bateriích na trhu a o požadavcích na jejich udržitelnost a bezpečnost a poskytování informačních přehledů o bateriích;

c)	poskytování aktuálních informací o bateriích Komisi, akreditovaným subjektům provádějícím repase, subjektům, které druhotně využívají baterie, a provozovatelům recyklace.

Pozměňovací návrh 380

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Systém bude obsahovat informace a údaje o nabíjitelných průmyslových bateriích a bateriích elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, stanovené v příloze XIII. Tyto informace a údaje musí být tříditelné a vyhledatelné při dodržení otevřených norem pro použití třetími stranami.

2. Systém bude obsahovat informace a údaje o bateriích pro lehké dopravní prostředky, průmyslových bateriích a bateriích elektrických vozidel stanovené v příloze XIII. Tyto informace a údaje musí být tříditelné a vyhledatelné při dodržení otevřených norem pro použití třetími stranami. Systém rovněž obsahuje pravidelně aktualizovanou databázi všech baterií, na které se vztahuje toto nařízení.

Pozměňovací návrh 381

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh nabíjitelné průmyslové baterie nebo baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací , zpřístupní informace podle odstavce 2 elektronicky ve formátu umožňujícím strojové čtení s pomocí interoperabilních a snadno přístupných datových služeb ve formátu stanoveném v souladu s odstavcem 5.	3. Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh baterií pro lehké dopravní prostředky, stacionární baterie pro ukládání energie nebo baterie elektrických vozidel, zpřístupní informace podle odstavce 2 elektronicky ve formátu umožňujícím strojové čtení s pomocí interoperabilních a snadno přístupných datových služeb ve formátu stanoveném v souladu s odstavcem 5.

Pozměňovací návrh 382

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Systém nenahrazuje ani nemění odpovědnost orgánů dozoru nad trhem.

Pozměňovací návrh 383

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 5 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Do 31. prosince 2024 přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví :	5. Do 31. prosince 2024 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením :

Pozměňovací návrh 384

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 5 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.	vypouští se

Pozměňovací návrh 385

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do 1. ledna 2026 každá průmyslová baterie a baterie elektrického vozidla uvedená na trh nebo do provozu , jejíž kapacita je vyšší než 2 kWh, musí mít elektronický záznam (dále jen „pas baterie“).	1. Do 1. ledna 2026 každá průmyslová baterie, baterie elektrického vozidla a baterie pro lehké dopravní prostředky uvedená na trh nebo do provozu musí mít elektronický záznam (dále jen „pas baterie“).

Pozměňovací návrh 386

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pas baterie je propojen s informacemi o základních vlastnostech každého druhu a modelu baterií, uchovávanými v datových zdrojích systému vytvořeného podle článku 64. Hospodářský subjekt, který uvádí průmyslovou baterii nebo baterii elektrického vozidla na trh, zajistí, aby údaje uvedené v pasu baterie byly přesné, úplné a aktuální.

3. Pro průmyslové baterie a baterie pro elektrická vozidla je pas baterie propojen s informacemi o základních vlastnostech každého druhu a modelu baterií, uchovávanými v datových zdrojích systému vytvořeného podle článku 64. Hospodářský subjekt, který uvádí průmyslovou baterii nebo baterii elektrického vozidla na trh, zajistí, aby údaje uvedené v pasu baterie byly přesné, úplné a aktuální.

Pozměňovací návrh 387

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. U baterií pro lehké dopravní prostředky by měl pas baterie obsahovat informace popsané v čl. 13 odst. 5 písm. a) až d) a písm. i) a j) a aktualizované informace o baterii spojené se změnou jejího stavu.

Pozměňovací návrh 388

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Pas baterie je přístupný on-line prostřednictvím elektronických systémů, které jsou interoperabilní se systémem vytvořeným podle článku 64.	4. Pas baterie je přístupný on-line prostřednictvím elektronických systémů, které jsou interoperabilní se systémem vytvořeným podle článku 64 , a prostřednictvím QR kódu popsaného v čl. 13 odst. 5 .

Pozměňovací návrh 389

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Pas baterie umožňuje přístup k informacím o hodnotách parametrů výkonnosti a trvanlivosti uvedeným v čl. 10 odst. 1, když je baterie uvedena na trh a když dojde ke změnám jejího stavu.	5. Pas baterie umožňuje přístup k informacím o hodnotách parametrů výkonnosti a trvanlivosti uvedeným v čl. 10 odst. 1 , jakož i k informacím o technickém stavu baterie podle článku 14 , když je baterie uvedena na trh a když dojde ke změnám jejího stavu.

Pozměňovací návrh 390

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Je-li změna stavu způsobena činnostmi souvisejícími s opravami nebo novým využitím, odpovědnost za záznam o baterii v pasu baterie přechází na hospodářský subjekt, o kterém se předpokládá, že uvede průmyslovou baterii nebo baterii elektrického vozidla na trh nebo který ji uvede do provozu.

6. Je-li změna stavu způsobena činnostmi souvisejícími s novým využitím nebo repasí , odpovědnost za záznam o baterii v pasu baterie přechází na hospodářský subjekt, o kterém se předpokládá, že uvede průmyslovou baterii , baterii elektrického vozidla nebo baterii pro lehké dopravní prostředky na trh nebo který ji uvede do provozu. Záznam o repasovaných bateriích nebo bateriích upravených k novému využití je spojen se záznamem o původní baterii.

Pozměňovací návrh 391

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 7 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení pravidel pro přístup, sdílení, správu, zkoumání, zveřejňování a opětovné využívání informací a údajů přístupných prostřednictvím pasu baterie.	7. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem stanovení pravidel pro přístup, sdílení, správu, zkoumání, zveřejňování a opětovné využívání informací a údajů přístupných prostřednictvím pasu baterie.

Pozměňovací návrh 392

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 7 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.	vypouští se

Pozměňovací návrh 393

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se , že baterie, na niž se vztahuje toto nařízení , představuje riziko pro lidské zdraví či bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, provedou hodnocení , zda dotčená baterie splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením.

1. Orgány dozoru nad trhem provádějí v přiměřeném rozsahu vhodné kontroly baterií , které jsou k dispozici on-line i off-line , a to prostřednictvím kontrol dokladů a případně fyzických a laboratorních kontrol na základě vhodných vzorků , a to pro všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením. Orgány dozoru nad trhem mohou poslat baterie do zkušebního zařízení Unie uvedeného v článku 68a, které provede toto hodnocení.

Pozměňovací návrh 394

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Do … [dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví jednotné podmínky kontrol, kritéria pro stanovení četnosti kontrol a množství vzorků, které mají být zkontrolovány v souladu s čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1020.
	Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Pozměňovací návrh 395

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem , že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.	2. Orgány dozoru nad trhem informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

Pozměňovací návrh 396

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 5 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)	baterie nesplňuje požadavky stanovené v kapitole II nebo III tohoto nařízení;

a)	baterie nesplňuje požadavky stanovené v kapitole II nebo III nebo v článku 39 tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh 397

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	8a. Spotřebitelé musí mít možnost zadávat informace o bateriích představujících riziko pro spotřebitele do samostatného oddílu systému Společenství pro rychlou výměnu informací (RAPEX) stanoveného v článku 12 směrnice 2001/95/ES. Komise řádně zváží obdržené informace a zajistí následná opatření, včetně případného předání informací příslušným vnitrostátním orgánům.
	Komise přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 74 odst. 2 prováděcí akt, kterým stanoví postupy pro předávání informací uvedených v prvním pododstavci, jakož i pro předávání těchto informací příslušným vnitrostátním orgánům za účelem následných opatření.

Pozměňovací návrh 398

Návrh nařízení

Čl. 67 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 66 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

1. Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 66 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Komise toto hodnocení ukončí během jednoho měsíce. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Pozměňovací návrh 399

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 67 odst. 1 zjistí, že ačkoli je baterie v souladu s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, představuje riziko pro lidské zdraví nebo bezpečnost osob, ochranu majetku nebo životní prostředí, musí po příslušném hospodářském subjektu vyžadovat, aby přijal všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčená baterie, pokud byla uvedena na trh, dále nepředstavovala toto riziko, nebo aby ji stáhl z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může členský stát stanovit a která je přiměřená povaze tohoto rizika.

1. Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 67 odst. 1 zjistí, že ačkoli je baterie v souladu s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, představuje riziko pro lidské zdraví nebo bezpečnost osob, ochranu majetku nebo životní prostředí nebo se lze důvodně domnívat, že takové riziko může představovat , musí po příslušném hospodářském subjektu vyžadovat, aby přijal všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčená baterie, pokud byla uvedena na trh, dále nepředstavovala toto riziko, nebo aby ji stáhl z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může členský stát stanovit a která je přiměřená povaze tohoto rizika.

Pozměňovací návrh 400

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Tato informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného výrobku, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.	3. Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Tato informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného výrobku, údaje o jeho původu a hodnotovém řetězci, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh 401

Návrh nařízení

Článek 68 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 68a

Zkušební zařízení Unie

1. Do … [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] určí Komise zkušební zařízení Unie specializované na baterie v souladu s čl. 21 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/1020.

2. Zkušební zařízení Unie slouží jako středisko kompetencí pro:

a)	poskytování, odchylně od čl. 21 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) 2019/1020, nezávislého technického a vědeckého poradenství Komisi v průběhu šetření podle článku 32 tohoto nařízení a v průběhu hodnocení podle čl. 67 odst. 1 a čl. 68 odst. 4 tohoto nařízení;

b)	provádění zkoušek baterií na žádost orgánů dozoru nad trhem pro účely hodnocení uvedeného v čl. 66 odst. 1.

Pozměňovací návrh 402

Návrh nařízení

Článek 68 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 68b

Národní střediska kompetencí pro baterie

1. Orgány dozoru nad trhem se s organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty a výzkumná střediska dohodnou na zřízení národního střediska kompetencí pro baterie v každém členském státě.

2. Národní střediska kompetencí pro baterie uvedená v odstavci 1 provádějí činnosti, jejichž cílem je podpora souladu, zjišťování nesouladu, zvyšování informovanosti a poskytování pokynů a technického poradenství v souvislosti s požadavky tohoto nařízení. V příslušných případech se na činnosti národních středisek kompetencí pro baterie mohou podílet i další zúčastněné strany, jako jsou organizace zastupující konečné uživatele.

3. V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1020 orgán dozoru nad trhem a strany uvedené v odstavci 1 zajistí, aby činnosti prováděné národními středisky kompetencí pro baterie nevedly k nekalé soutěži mezi hospodářskými subjekty a nenarušovaly objektivitu, nezávislost a nestrannost stran.

Pozměňovací návrh 403

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Aniž je dotčen článek 66, pokud členský stát zjistí, že baterie, která nespadá do oblasti působnosti článku 68, není v souladu s tímto nařízením nebo že hospodářský subjekt porušil povinnost stanovenou tímto nařízením, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby nesoulad odstranil. Takový nesoulad zahrnuje:

Pozměňovací návrh 404

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 1 – písm. k

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

k)	požadavky týkající se politiky náležité péče v dodavatelském řetězci uvedené v článku 39 nejsou dodržovány.

k)	požadavky týkající se politiky náležité péče v hodnotovém řetězci uvedené v článku 39 nejsou dodržovány;

Pozměňovací návrh 405

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 1 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ka)	nejsou splněny požadavky týkající se pasu baterie uvedené v článku 65.

Pozměňovací návrh 406

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Příslušným orgánům členských států se udělí vyšetřovací pravomoci v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/1020, aby mohly na základě rizik nebo obdržených informací provádět vhodné kontroly za účelem odhalení možného nesouladu.

Pozměňovací návrh 407

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Orgány dozoru nad trhem spolupracují s cílem zajistit přeshraniční vymáhání ustanovení tohoto nařízení v souladu s ustanoveními kapitoly VI nařízení (EU) 2019/1020.

Pozměňovací návrh 408

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 3 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3c. Členské státy spolupracují v rámci sítě pro vymáhání práva a vzájemně se podporují při řízení o nesplnění povinnosti v případě přeshraničního prodeje v rámci Unie.

Pozměňovací návrh 409

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Veřejní zadavatelé definovaní v čl. 2 bodě 1 směrnice 2014/24/EU nebo v čl. 3 bodě 1 směrnice 2014/25/EU nebo zadavatelé definovaní v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU při zadávání veřejných zakázek na baterie nebo výrobky obsahující baterie v situacích, na něž se uvedené směrnice vztahují, zohlední dopady baterií na životní prostředí za celý jejich životní cyklus s cílem zajistit, aby takové dopady v bateriích, jež nakupují, byly omezeny na minimum.

1. Veřejní zadavatelé definovaní v čl. 2 bodě 1 směrnice 2014/24/EU nebo v čl. 3 bodě 1 směrnice 2014/25/EU nebo zadavatelé definovaní v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU při zadávání veřejných zakázek na baterie nebo výrobky obsahující baterie v situacích, na něž se uvedené směrnice vztahují, upřednostní nejvíce ekologicky šetrné baterie z hlediska celého jejich životního cyklu s cílem zajistit, aby takové dopady v bateriích, jež nakupují, byly omezeny na minimum.

Pozměňovací návrh 410

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Pokud se členský stát domnívá, že použití určité látky při výrobě baterií nebo přítomnost určité látky v bateriích při jejich uvedení na trh nebo během následujících fází jejich životního cyklu, včetně fáze, kdy se stanou odpadem, představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí a že toto riziko není pod náležitou kontrolou a je třeba je řešit, informuje agenturu, že navrhne vypracovat dokumentaci dle požadavků pro dokumentaci pro omezení. Pokud se na základě této dokumentace prokáže, že je nutné přijmout opatření na úrovni Společenství nad rámec veškerých již existujících opatření, předloží tento členský stát danou dokumentaci agentuře, aby zahájila řízení o omezení.

Pozměňovací návrh 411

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

14a. Do šesti měsíců od jakékoli změny nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo od okamžiku, kdy budoucí právní předpisy Unie týkající se kritérií udržitelnosti pro nebezpečné látky a chemické látky vstoupí v platnost, Komise posoudí, zda tato změna nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo budoucí právní předpisy Unie vyžadují změnu tohoto článku, a případně přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 tohoto nařízení, kterým tato ustanovení odpovídajícím způsobem změní.

Pozměňovací návrh 412

Návrh nařízení

Čl. 72 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Přijaty mohou být pouze průmyslově vedené systémy, které splňují požadavky článku 39 a jsou ověřeny třetí stranou.

Pozměňovací návrh 413

Návrh nařízení

Čl. 73 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 12 odst. 2 , čl. 17 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 39 odst. 8, čl. 55 odst. 4, čl. 56 odst. 4 , čl. 57 odst. 6 , čl. 58 odst. 3 a čl. 70 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2, čl. 6 odst. 5a , čl. 7 odst. 1 třetím pododstavci písm. a) , čl. 7 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 7 odst. 2 čtvrtém pododstavci písm. a ), čl. 7 odst. 3 třetím a čtvrtém pododstavci, čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci písm. a), čl. 8 odst. 4a , čl. 9 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 10 odst. 1b a odst. 1c , čl. 10 odst. 3 prvním pododstavci , čl. 10 odst. 3a , čl. 11a odst. 4, čl. 11b odst. 2, čl. 13 odst. 6a, čl. 14 odst. 3 pododstavec 1a, čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 4 , čl. 39 odst. 8 a odst. 8a , čl. 55 odst. 2b, čl. 56 odst. 4, 57(4), čl. 57 odst. 5a, čl. 58 odst. 3, čl. 64 odst. 5 , čl. 65 odst. 7 , čl. 70 odst. 3 , čl. 71 odst. 14a a čl. 76 odst. 1b je svěřena Komisi na dobu pěti let od … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Pozměňovací návrh 414

Návrh nařízení

Čl. 73 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Přenesení pravomocí uvedené v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 12 odst. 2 , čl. 17 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 39 odst. 8, čl. 55 odst. 4 , čl. 56 odst. 4, čl. 57 odst. 6 , čl. 58 odst. 3 a čl. 70 odst. 2 může být kdykoli zrušeno Evropským parlamentem nebo Radou. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3. Přenesení pravomocí uvedené v čl. 6 odst. 2, čl. 6 odst. 5a , čl. 7 odst. 1 třetím pododstavci písm. a) , čl. 7 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 7 odst. 2 čtvrtém pododstavci písm. a ), čl. 7 odst. 3 třetím a čtvrtém pododstavci, čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci písm. a), čl. 8 odst. 4a , čl. 9 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 10 odst. 1b a odst. 1c) , čl. 10 odst. 3 prvním pododstavci , čl. 10 odst. 3a , čl. 11a odst. 4, čl. 11b odst. 2, čl. 13 odst. 6a, čl. 14 odst. 3 pododstavci 1a, čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 4 , čl. 39 odst. 8 a odst. 8a , čl. 55 odst. 2b , čl. 56 odst. 4, čl. 57 odst. 4, čl. 57 odst. 5a , čl. 58 odst. 3 , čl. 64 odst. 5, čl. 65 odst. 7, čl. 70 odst. 3, čl. 71 odst. 14a a čl. 76 odst. 1b může být kdykoli zrušeno Evropským parlamentem nebo Radou. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 415

Návrh nařízení

Čl. 73 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 4 , čl. 27 odst. 3 , čl. 39 odst. 8, čl. 55 odst. 4, čl. 56 odst. 4 , čl. 57 odst. 6 , čl. 58 odst. 3 a čl. 70 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2, čl. 6 odst. 5a, čl. 7 odst. 1 třetího pododstavce písm. a), čl. 7 odst. 1 čtvrtého pododstavce , čl. 7 odst. 2 čtvrtého pododstavce písm. a ), čl. 7 odst. 3 třetího a čtvrtého pododstavce, čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce písm. a), čl. 8 odst. 4a , čl. 9 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 10 odst. 1b a odst. 1c , čl. 10 odst. 3 prvního pododstavce, čl. 10 odst. 3a , čl. 11a odst. 4, čl. 11b odst. 2, čl. 13 odst. 6a, čl. 14 odst. 3 pododstavce 1a, čl. 12 odst. 2 , čl. 17 odst. 4 , čl. 39 odst. 8 a 8a , čl. 55 odst. 2b, čl. 56 odst. 4, 57(4), čl. 57 odst. 5a, čl. 58 odst. 3, čl. 64 odst. 5 , čl. 65 odst. 7 , čl. 70 odst. 3 , čl. 71 odst. 14a a čl. 76 odst. 1b vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh 416

Návrh nařízení

Čl. 75 – odst. 1 – bod 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2)	v příloze I se do seznamu harmonizačních právních předpisů Unie doplňuje tento bod 71 :

2)	v příloze I se bod 21 seznamu harmonizačních právních předpisů Unie nahrazuje tímto :

Pozměňovací návrh 417

Návrh nařízení

Čl. 76 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 1. ledna 2023 vypracuje Komise harmonizovaná kritéria či pokyny pro účinné, přiměřené a odrazující sankce a pro odškodnění újmy způsobené fyzickým osobám.

Tato kritéria se budou vztahovat přinejmenším na tyto kategorie porušení předpisů:

—	nepravdivá prohlášení během postupů posuzování shody uvedených v kapitole IV a opatření uvedených v článcích 66 a 68;

—	padělání výsledků zkoušek pro posuzování shody nebo pro dozor nad trhem;

—	neposkytnutí údajů nebo technických specifikací, které by mohly vést ke stažení baterie nebo jejích součástí či k odmítnutí vydání nebo k odebrání prohlášení o shodě.

Pozměňovací návrh 418

Návrh nařízení

Čl. 76 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Komise do 1. ledna 2023 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, kterými doplní toto nařízení stanovením kritérií pro účinné, přiměřené a odrazující sankce a pro náhradu újmy způsobené fyzickým osobám, které se budou vztahovat alespoň na porušení uvedená v odstavci 1a.

Pozměňovací návrh 419

Návrh nařízení

Čl. 77 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do 31. prosince 2030 vypracuje Komise zprávu o provádění tohoto nařízení a jeho dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu.	1. Do 31. prosince 2030 a poté každých pět let vypracuje Komise zprávu o provádění tohoto nařízení a jeho dopadu na životní prostředí , lidské zdraví a na fungování vnitřního trhu a tuto zprávu předloží a představí Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh 420

Návrh nařízení

Čl. 77 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	požadavky náležité péče v dodavatelských řetězcích stanovené v článcích 39 a 72;

c)	požadavky náležité péče v hodnotových řetězcích baterií stanovené v článcích 39 a 72;

Pozměňovací návrh 421

Návrh nařízení

Čl. 77 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)	opatření týkající se identifikace hospodářských subjektů podle článku 45;

Pozměňovací návrh 422

Návrh nařízení

Čl. 77 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

db)	porušení povinností a účinnost, přiměřenost a odrazující účinek sankcí podle článku 76;

Pozměňovací návrh 423

Návrh nařízení

Čl. 77 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

dc)	analýza dopadu nařízení na konkurenceschopnost a investice v odvětví baterií, jakož i analýza administrativní zátěže.

Pozměňovací návrh 424

Návrh nařízení

Čl. 77 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V případě potřeby se ke zprávě připojí legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení tohoto nařízení.	Ke zprávě uvedené v odstavci 1 se případně připojí legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 425

Návrh nařízení

Čl. 79 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Použije se ode dne 1. ledna 2022 .	Použije se ode dne … [šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] .

Pozměňovací návrh 426

Návrh nařízení

Příloha I – tabulka – řádek 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.

Olovo

Přenosné baterie, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do zařízení, nesmí obsahovat více než 0,01 % hmotnostních olova (vyjádřeno jako kovové olovo).

č. CAS 7439-92-1

č. ES 231-100-4 a jeho sloučeniny

Pozměňovací návrh 427

Návrh nařízení

Příloha II – bod 1 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca)	„Hodnoceními kvality údajů“ se rozumí semikvantitativní posouzení kritérií kvality souboru údajů na základě technologické reprezentativnosti, geografické reprezentativnosti, časové reprezentativnosti a přesnosti. Za kvalitu údajů se považuje zdokumentovaná kvalita souboru údajů.

Pozměňovací návrh 428

Návrh nařízení

Příloha II – bod 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Harmonizovaná pravidla výpočtu uvedená v článku 7 vycházejí ze základních prvků obsažených v této příloze, jsou v souladu s nejnovější verzí metody Komise pro stanovení environmentální stopy produktu (80) (PEF) a příslušnými pravidly produktové kategorie ke stanovení environmentální stopy (PEFCR) (81) a zohledňují mezinárodní dohody a technický/vědecký pokrok v oblasti posuzování životního cyklu (82) . Vývoj a aktualizace metod PEF a příslušných pravidel PEFCR musí být otevřené a transparentní a také zahrnovat odpovídající zastoupení organizací občanské společnosti, akademické obce a dalších zúčastněných stran.

Pozměňovací návrh 429

Návrh nařízení

Příloha II – bod 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.	Spotřeba energie a energetické účetnictví

Při výpočtu uhlíkové náročnosti energie používané v jednotlivých fázích a procesech životního cyklu baterie uvedených v bodu 4 se použijí údaje o průměrných emisích uhlíku pro dané země, kde probíhala konkrétní činnost nebo proces. Nižší emisní faktory se použijí jen tehdy, pokud může hospodářský subjekt spolehlivě prokázat, že daný region, v němž se konkrétní činnost uskutečnila a který dodal energii hospodářskému subjektu, jeho individuální procesy nebo dodávky energie jsou méně uhlíkově náročné, než je průměr dané země. Tato skutečnost se prokáže pomocí dokladu o tom, že energie je čerpána z daného regionu a je méně uhlíkově náročná, nebo na základě přímé souvislosti s obnovitelným nebo méně uhlíkově náročným zdrojem energie či smlouvou prokazující časovou a zeměpisnou souvislost mezi dodávkou energie a její spotřebou hospodářským subjektem, což musí být ověřeno prohlášením třetí strany.

Pozměňovací návrh 430

Návrh nařízení

Příloha II – bod 4 – odst. 1 – tabulka – řádek 2

Znění navržené Komisí
Získání a předběžné zpracování surovin	Zahrnuje těžbu a předběžné zpracování až po výrobu součástí bateriových článků a bateriových komponentů (aktivní materiály, separátor, elektrolyt, pouzdra, aktivní a pasivní součásti baterií) a elektrické/elektronické součásti.

Pozměňovací návrh
Získání a předběžné zpracování surovin	Zahrnuje těžbu a jiné relevantní získávání surovin , předběžné zpracování a dopravu všech surovin a aktivních materiálů až po výrobu součástí bateriových článků a bateriových komponentů (aktivní materiály, separátor, elektrolyt, pouzdra, aktivní a pasivní součásti baterií) a elektrické/elektronické součásti.

Pozměňovací návrh 431

Návrh nařízení

Příloha II – bod 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Protože výrobci nemají přímý vliv na stadium používání , měla by tato fáze být z výpočtů uhlíkové stopy životního cyklu vyloučena, pokud se neprokáže , že rozhodnutí výrobců baterií učiněné ve stadiu návrhu může tento dopad nezanedbatelně ovlivnit .	Fáze používání může být z výpočtů uhlíkové stopy životního cyklu vyloučena pouze tehdy , pokud výrobce může spolehlivě prokázat , že rozhodnutí o designu tento dopad ovlivnilo pouze v zanedbatelné míře .

Pozměňovací návrh 432

Návrh nařízení

Příloha II – bod 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zejména všechny aktivitní údaje související s anodou, katodou, elektrolytem, separátorem a krytem článku baterie musí odkazovat na konkrétní model baterie vyráběný v konkrétním výrobním závodě (tj. nelze použít žádné standardní aktivitní údaje). Aktivitní údaje specifické pro danou baterii se použijí v kombinaci s příslušnými sekundárními soubory údajů vyhovujícími s ohledem na environmentální stopu produktu.

Zejména všechny aktivitní údaje související se surovinami, anodou, katodou, elektrolytem, separátorem a krytem článku baterie musí odkazovat na konkrétní model baterie vyráběný v konkrétním výrobním závodě (tj. nelze použít žádné standardní aktivitní údaje). Aktivitní údaje specifické pro danou baterii se použijí v kombinaci s příslušnými sekundárními soubory údajů vyhovujícími s ohledem na environmentální stopu produktu.

Pozměňovací návrh 433

Návrh nařízení

Příloha II – bod 5 – odst. 5 – odrážka 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

—	Získání a předběžné zpracování surovin

—	Získání , včetně dopravy, a předběžné zpracování surovin

Pozměňovací návrh 434

Návrh nařízení

Příloha II – bod 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V závislosti na rozdělení hodnot v prohlášeních o uhlíkové stopě baterií uvedených na vnitřní trh EU bude určen smysluplný počet výkonových tříd, přičemž kategorie A je nejlepší třídou s nejnižším dopadem životního cyklu z hlediska uhlíkové stopy.	V závislosti na rozdělení hodnot v prohlášeních o uhlíkové stopě a hodnocení kvality údajů týkajících se baterií uvedených na vnitřní trh EU bude určen smysluplný počet výkonových tříd, přičemž kategorie A je nejlepší třídou s nejnižším dopadem životního cyklu z hlediska uhlíkové stopy.

Pozměňovací návrh 435

Návrh nařízení

Příloha III – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Parametry elektrochemického výkonu a trvanlivosti přenosných baterií pro běžné použití	Parametry elektrochemického výkonu a trvanlivosti přenosných baterií

Pozměňovací návrh 436

Návrh nařízení

Příloha III – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.	Kapacita baterie, elektrický náboj, který může baterie vydat za konkrétních podmínek.

1.	Kapacita baterie, elektrický náboj, který může baterie vydat za reálných podmínek.

Pozměňovací návrh 437

Návrh nařízení

Příloha III – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.	Doba použitelnosti (zpožděné vybíjení), relativní snížení minimální průměrné výdrže po definovaném časovém období a při specifických podmínkách.

3.	Doba použitelnosti (zpožděné vybíjení), relativní snížení minimální průměrné výdrže po definovaném časovém období a při specifických podmínkách s uvedením původně změřené kapacity jakožto referenčního bodu .

Pozměňovací návrh 438

Návrh nařízení

Příloha IV – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Požadavky na elektrochemický výkon a trvanlivost průmyslových dobíjecích baterií a baterií elektrických vozidel	Požadavky na elektrochemický výkon a trvanlivost baterií lehkých dopravních prostředků, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel

Pozměňovací návrh 439

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.	Vnitřní odpor (v Ω) a nárůst vnitřního odporu (v %).

3.	Vnitřní odpor (v Ω), nárůst vnitřního odporu (v % ) a elektrochemická impedance (v Ω ).

Pozměňovací návrh 440

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – bod 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.	Údaj o předpokládané době životnosti baterií za podmínek, pro které byly navrženy.

5.	Předpokládaná doba životnosti baterií za referenčních podmínek, pro které byly navrženy ve vztahu k cyklům a kalendářním rokům .

Pozměňovací návrh 441

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5a.	Samovolné vybíjení.

Pozměňovací návrh 442

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Zaručenou kapacitou“ se rozumí celkový počet ampérhodin (Ah), které lze za určitých podmínek získat z plně nabité baterie.	„Zaručenou kapacitou“ se rozumí celkový počet ampérhodin (Ah), které lze za konkrétních referenčních podmínek získat z plně nabité baterie.

Pozměňovací návrh 443

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Poklesem kapacity“ se rozumí postupné snižování množství náboje, s ohledem na čas a užití, které může baterie dodávat při jmenovitém napětí, s ohledem na původní zaručenou kapacitu deklarovanou výrobcem.	„Poklesem kapacity“ se rozumí postupné snižování množství náboje, s ohledem na čas a užití, které může baterie dodávat při jmenovitém napětí, s ohledem na původní zaručenou kapacitu.

Pozměňovací návrh 444

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Výkonem“ se rozumí množství energie, které je baterie schopna poskytnout za daný čas .	„Výkonem“ se rozumí množství energie, které je baterie schopna poskytovat po danou dobu za referenčních podmínek .

Pozměňovací návrh 445

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Vnitřním odporem“ se rozumí odpor vůči toku proudu uvnitř článku nebo baterie, tj. součet elektrického odporu a iontového odporu, který přispívá k celkovému účinnému odporu, včetně indukčních/kapacitních vlastností.	„Vnitřním odporem“ se rozumí odpor vůči toku proudu uvnitř článku nebo baterie za referenčních podmínek , tj. součet elektrického odporu a iontového odporu, který přispívá k celkovému účinnému odporu, včetně indukčních/kapacitních vlastností.

Pozměňovací návrh 446

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	„Samovolným vybíjením“ se rozumí snižování akumulovaného elektrického náboje, když elektrody baterie nejsou připojené, například když je baterie uskladněná nebo není používána, po delší dobu, např. po 48 hodin, 168 hodin, 720 hodin, v důsledku čehož se nabití baterie v průběhu času postupně snižuje.

Pozměňovací návrh 447

Návrh nařízení

Příloha V – bod 6 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.	Šíření tepla

6.	Ochrana proti šíření tepla

Pozměňovací návrh 448

Návrh nařízení

Příloha V – bod 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.	Mechanické poškození vnějšími silami (pád a náraz)

7.	Ochrana proti mechanickému poškození

Tyto zkoušky simulují jednu nebo více situací, kdy baterie náhodně spadne nebo je vystavena nárazu těžkého předmětu a zůstává funkční pro účel, pro který byla navržena. Kritéria pro simulaci těchto situací by měla odrážet využití v reálných podmínkách.

Tyto zkoušky simulují jednu nebo více situací, kdy je baterie náhodně vystavena mechanickému poškozování a zůstává funkční pro účel, pro který byla navržena. Kritéria pro simulaci těchto situací by měla odrážet využití v reálných podmínkách.

Pozměňovací návrh 449

Návrh nařízení

Příloha V – bod 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9a.	Zkouška ohnivzdornosti

Cílem zkoušky ohnivzdornosti je vystavit baterii ohni a posoudit riziko výbuchu. Naměřené množství uvolněné energie je důležitým bezpečnostním ukazatelem.

Pozměňovací návrh 450

Návrh nařízení

Příloha V – bod 9 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9b.	Emise plynů – měření nebezpečných látek

Baterie by mohly obsahovat značné množství potenciálně nebezpečných materiálů, např. vysoce hořlavé elektrolyty, žíravé a toxické složky. V případě vystavení baterie určitým podmínkám by mohla být narušena její integrita, přičemž by se mohly uvolnit nebezpečné plyny. Je proto důležité identifikovat a kvantifikovat látky, které se z baterie uvolňují během zkoušek, jež simulují nesprávné použití a zneužití.

Pozměňovací návrh 451

Návrh nařízení

Příloha VI – část A – odst. 1 – bod 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.	datum uvedení na trh;

vypouští se

Pozměňovací návrh 452

Návrh nařízení

Příloha VI – část A – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5a.	hmotnost baterie;

Pozměňovací návrh 453

Návrh nařízení

Příloha VI – část A – odst. 1 – bod 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.	nebezpečné látky obsažené v baterii kromě rtuti, kadmia nebo olova;

7.	nebezpečné látky obsažené v baterii v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních kromě rtuti, kadmia nebo olova;

Pozměňovací návrh 454

Návrh nařízení

Příloha VI – část A – odst. 1 – bod 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.	kritické suroviny obsažené v baterii.

vypouští se

Pozměňovací návrh 455

Návrh nařízení

Příloha VI – část A a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aa	Dodatečné informace o bateriích přístupné prostřednictvím QR kódu:

1.	datum uvedení na trh;

2.	kritické suroviny obsažené v baterii v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních;

3.	informace o spotřebě elektrické energie, jiných forem energie, případně jiných hlavních zdrojů během použití.

Pozměňovací návrh 456

Návrh nařízení

Příloha VI – část C – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Kód QR musí mít 100 % černou barvu a velikost, která je snadno čitelná běžně dostupnou čtečkou kódů QR, která je např. součástí ručních komunikačních zařízení.	Kód QR musí být v barvě s vysokým kontrastem v porovnání s pozadím a musí mít velikost, která je snadno čitelná běžně dostupnou čtečkou kódů QR, která je např. součástí ručních komunikačních zařízení.

Pozměňovací návrh 457

Návrh nařízení

Příloha VIII – část A – bod 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a zaručuje a prohlašuje, že dané baterie splňují požadavky článků 6, 9, 10, 11 , 12 , 13 a 14, které se na ně vztahují.	Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a zaručuje a prohlašuje, že dané baterie splňují požadavky článků 6, 9, 11, 13 a 14, které se na ně vztahují.

Pozměňovací návrh 458

Návrh nařízení

Příloha VIII – část B – bod 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Interní řízení výroby a zkoušení výrobků pod dohledem je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3, 4 a 5 a zaručuje a prohlašuje, že baterie splňují uvedené v článcích 7, 8 a 39, které se na ně vztahují.	Interní řízení výroby a zkoušení výrobků pod dohledem je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3, 4 a 5 a zaručuje a prohlašuje, že baterie splňují uvedené v článcích 7, 8 , 10, 12 a 39, které se na ně vztahují.

Pozměňovací návrh 507

Návrh nařízení

Příloha IX – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.	Předmět prohlášení (identifikace baterie umožňující její zpětné vysledování): popis baterie.

4.	Předmět prohlášení (identifikace baterie umožňující její zpětné vysledování , která může případně zahrnovat vyobrazení baterie ): popis baterie.

Pozměňovací návrh 459

Návrh nařízení

Příloha X – bod 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)

železo;

Pozměňovací návrh 460

Návrh nařízení

Příloha X – bod 1 – písm. a b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ab)

měď;

Pozměňovací návrh 461

Návrh nařízení

Příloha X – bod 1 – písm. a c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ac)

bauxit;

Pozměňovací návrh 462

Návrh nařízení

Příloha X – bod 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vzduch;

a)	vzduch , včetně znečištění ovzduší ;

Pozměňovací návrh 463

Návrh nařízení

Příloha X – bod 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

voda;

b)	voda , včetně přístupu k ní, znečištění a odčerpávání sladké vody, pitné vody, oceánů a moří ;

Pozměňovací návrh 464

Návrh nařízení

Příloha X – bod 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

půda;

c)	půda , včetně kontaminace půdy při odstraňování a zpracování odpadu ;

Pozměňovací návrh 465

Návrh nařízení

Příloha X – bod 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	biologická rozmanitost;

d)	biologická rozmanitost , včetně poškozování volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, přírodních stanovišť a ekosystémů ;

Pozměňovací návrh 466

Návrh nařízení

Příloha X – bod 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da)	klima, včetně emisí skleníkových plynů;

Pozměňovací návrh 467

Návrh nařízení

Příloha X – bod 2 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

db)	nakládání s odpady, včetně škod způsobených při nakládání s důlní hlušinou;

Pozměňovací návrh 468

Návrh nařízení

Příloha X – bod 2 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(i)	komunitní život.

i)	komunitní život , včetně života původních obyvatel;

Pozměňovací návrh 469

Návrh nařízení

Příloha X – bod 2 – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ia)	přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Pozměňovací návrh 470

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	rozhodnutí v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti COP VIII/28 – Dobrovolné pokyny pro biologickou rozmanitost – inkluzivní mechanismy pro posuzování dopadu;

c)	Úmluva o biologické rozmanitosti , včetně rozhodnutí COP VIII/28 – Dobrovolné pokyny pro biologickou rozmanitost – inkluzivní mechanismy pro posuzování dopadu;

Pozměňovací návrh 471

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca)	Pařížská dohoda OSN;

Pozměňovací návrh 472

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

cb)	osm základních úmluv MOP, jak jsou definovány v Deklaraci MOP o základních principech a právech v práci;

Pozměňovací návrh 473

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 – písm. c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

cc)	veškeré další mezinárodní úmluvy o životním prostředí, které jsou pro Unii nebo její členské státy závazné;

Pozměňovací návrh 474

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	tripartitní prohlášení Mezinárodní organizace práce o zásadách týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky;

vypouští se

Pozměňovací návrh 475

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)	pokyny pro oblast náležité péče na podporu odpovědného podnikání vypracované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a

vypouští se

Pozměňovací návrh 476

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)	pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí.

vypouští se

Pozměňovací návrh 477

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

fa)	veškeré další mezinárodní úmluvy o lidských právech, které jsou pro Unii nebo její členské státy závazné.

Pozměňovací návrh 478

Návrh nařízení

Příloha X – bod 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a.

Mezinárodně uznávané zásady náležité péče uplatnitelné pro požadavky náležité péče stanovené v článku 39 tohoto nařízení:

a)	obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

b)	pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

c)	tripartitní prohlášení MOP o zásadách týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky;

d)	pokyny pro oblast náležité péče na podporu odpovědného podnikání vypracované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);

e)	pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí.

Pozměňovací návrh 479

Návrh nařízení

Příloha XI – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců jednající jejich jménem, jsou-li zmocněny na základě čl. 47 odst. 2, a členské státy vypočítají úroveň sběru jako procentuální podíl určený tak, že se celková hmotnost odpadních přenosných baterií, s výjimkou odpadních baterií z lehkých dopravních prostředků sebraných v souladu s článkem 48, respektive článkem 55, v členském státě v daném kalendářním roce vydělí průměrnou hmotností těch baterií, které výrobci buď prodají přímo konečným uživatelům, nebo je dodají třetím osobám za účelem prodeje konečným uživatelům v uvedeném členském státě v uvedeném roce a předchozích dvou kalendářních letech.

Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců jednající jejich jménem, jsou-li zmocněny na základě čl. 47 odst. 2, a členské státy vypočítají úroveň sběru jako procentuální podíl určený tak, že se celková hmotnost odpadních přenosných baterií, sebraných v souladu s článkem 48, respektive článkem 55, v členském státě v daném kalendářním roce vydělí průměrnou hmotností těch baterií, které výrobci buď prodají přímo konečným uživatelům, nebo je dodají třetím osobám za účelem prodeje konečným uživatelům v uvedeném členském státě v uvedeném roce a předchozích dvou kalendářních letech.

Pozměňovací návrh 480

Návrh nařízení

Příloha XI – bod 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a.

Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců jednající jejich jménem, jsou-li zmocněny na základě čl. 47 odst. 2, a členské státy vypočítají úroveň sběru jako procentuální podíl určený tak, že se celková hmotnost odpadních přenosných baterií pro běžné použití, sebraných v souladu s články 48 a 55, v členském státě v daném kalendářním roce vydělí průměrnou hmotností těch baterií, které výrobci buď prodají přímo konečným uživatelům, nebo je dodají třetím osobám za účelem prodeje konečným uživatelům v uvedeném členském státě v daném roce a předchozích dvou kalendářních letech.

Pozměňovací návrh 481

Návrh nařízení

Příloha XI – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců jednající jejich jménem, jsou-li zmocněny na základě čl. 47 odst. 2, a členské státy vypočítají roční prodeje přenosných baterií , s výjimkou baterií z lehkých dopravních prostředků, konečným uživatelům v daném roce jako celkovou hmotnost těchto baterií poprvé dodaných na trh na území členského státu v daném roce, s výjimkou přenosných baterií, které opustily území tohoto členského státu v uvedeném roce před tím, než byly prodány konečným uživatelům.

Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců jednající jejich jménem, jsou-li zmocněny na základě čl. 47 odst. 2, a členské státy vypočítají roční prodeje přenosných baterií konečným uživatelům v daném roce jako celkovou hmotnost těchto baterií poprvé dodaných na trh na území členského státu v daném roce, s výjimkou přenosných baterií, které opustily území tohoto členského státu v uvedeném roce před tím, než byly prodány konečným uživatelům.

Pozměňovací návrh 482

Návrh nařízení

Příloha XI – bod 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.

Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců jednající jejich jménem, jsou-li zmocněny na základě čl. 47 odst. 2, a členské státy vypočítají roční prodeje přenosných baterií pro běžné použití konečným uživatelům v daném roce jako celkovou hmotnost těchto baterií poprvé dodaných na trh na území členského státu v daném roce, s výjimkou přenosných baterií, které opustily území tohoto členského státu v uvedeném roce před tím, než byly prodány konečným uživatelům.

Pozměňovací návrh 483

Návrh nařízení

Příloha XII – část A – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.	Pro zacházení s odpadními lithiovými bateriemi, které musí být během manipulace , třídění a skladování chráněny před expozicí vysokým teplotám, vodě nebo před jakýmkoli rozdrcením nebo fyzickým poškozením, musí být zavedena zvláštní preventivní a bezpečnostní opatření.

Pro zacházení s odpadními lithiovými bateriemi, které musí být během manipulace a třídění chráněny před expozicí vysokým teplotám, vodě nebo před jakýmkoli rozdrcením nebo fyzickým poškozením, musí být zavedena zvláštní preventivní a bezpečnostní opatření. Baterie musí být skladovány na suchém místě, nesmí být vystaveny vysokým teplotám, ohni nebo přímému slunečnímu svitu, musí být skladovány v obvyklé instalované pozici v náležitě větraném prostředí a chráněny před vodou a deštěm. Odpadní lithiové baterie musí být rovněž pokryty vysokonapěťovou pryžovou izolací. Místo skladování odpadních lithiových baterií musí být označeno výstražným symbolem a lze v něm skladovat pouze baterie s dostatečnou izolací proti zkratu.

Pozměňovací návrh 484

Návrh nařízení

Příloha XII – část B – bod 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	recyklace 85 % průměrné hmotnosti nikl-kadmiových baterií;

Pozměňovací návrh 485

Návrh nařízení

Příloha XII – část B – bod 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	recyklace + 85 % průměrné hmotnosti nikl-kadmiových baterií;

Pozměňovací návrh 486

Návrh nařízení

Příloha XII – část B – bod 2 – písm. b b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

bb)	recyklace 70 % průměrné hmotnosti ostatních odpadních baterií.

Pozměňovací návrh 487

Návrh nařízení

Příloha XII – část C – bod 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	35 % pro lithium;

d)	70 % pro lithium;

Pozměňovací návrh 488

Návrh nařízení

Příloha XII – část C – bod 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)	70 % pro lithium;

d)	90 % pro lithium;

Pozměňovací návrh 489

Návrh nařízení

Příloha XIII – bod 1 – písm. r a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ra)	status baterie (první využití, odpadní, opravená, přepracovaná, recyklovaná).

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0031/2022).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

(31) Product Environmental Footprint – Category Rules for High Specific Energy Rechargeable Batteries for Mobile Applications (Environmentální stopa výrobků – Pravidla kategorie pro baterie s vysokou specifickou energií schopné opětovného nabití pro mobilní aplikace) https://ec.europa.eu/environment/eussd/smgp/pdf/PEFCR_Batteries.pdf

(32) Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4) a Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, k dispozici na adrese https://unfccc.int/resource/docs/convkp/conveng.pdf.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(38) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Odolnost v oblasti kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti (COM(2020)0474 final).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1).

(40) The Ten Principles of the UN Global Compact (Deset zásad iniciativy OSN Global Compact) , k dispozici na adrese https://www. unglobalcompact .org/ what-is-gc / mission / principles .

(41) UNEP Guidelines for social life cycle assessment of products (Pokyny UNEP pro posuzování sociálních dopadů životního cyklu výrobků), k dispozici na adrese https://www.lifecycleinitiative.org/wp-content/uploads/2012/12/2009%20-%20Guidelines%20for%20sLCA%20-%20EN.pdf.

(42) Tripartite Declaration of Principles concerning Multinational Enterprises and Social Policy (Tripartitní deklarace o principech jednání nadnárodních společností a sociální politice) , k dispozici na adrese https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_emp/---emp_ent/---multi/documents/publication/wcms_094386.pdf.

(43) OECD (2018), OECD Due Diligence Guidance for Responsible Business Conduct (Pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků), k dispozici na adrese http://mneguidelines.oecd.org/OECD-Due-Diligence-Guidance-for-Responsible-Business-Conduct.pdf

(44) OECD (2016), OECD Due Diligence Guidance for Responsible Supply Chains of Minerals from Conflict-Affected and High-Risk Areas: Third Edition (Pokyny OECD pro náležitou péči v odpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí: třetí vydání), OECD Publishing, Paříž. https://doi.org/10.1787/9789264252479-en.

(40) Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv , k dispozici na adrese https://www.ohchr.org/sites/default/files/documents/publications/guidingprinciplesbusinesshr_en.pdf

(42) Pokyny OECD pro nadnárodní podniky , k dispozici na adrese http://mneguidelines.oecd.org/guidelines/

(43) OECD (2018), OECD Due Diligence Guidance for Responsible Business Conduct (Pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků), k dispozici na adrese http://mneguidelines.oecd.org/due-diligence-guidance-for-responsible-business-conduct.htm

(45) Strana 15 pokynů OECD pro náležitou péči.

(46) OECD (2011), OECD Guidelines for Multinational Enterprises (Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti), OECD, Paříž; OECD (2006), OECD Risk Awareness Tool for Multinational Enterprises in Weak Governance Zones (Nástroj OECD pro zvyšování povědomí o riziku pro nadnárodní společnosti v zónách slabé správy), OECD, Paříž; a Guiding Principles on Business and Human Rights: Implementing the United Nations „Protect, Respect and Remedy“ Framework (Report of the Special Represantative of the Secretary-General on the Issue of Human Rights and Transnational Corporations and other Business Enterprises (Hlavní zásady týkající se podnikání a lidských práv: Provádění rámce Organizace spojených národů „Chránit, respektovat a napravovat“, zpráva zvláštního představitele generálního tajemníka pro problematiku lidských práv a nadnárodních korporací a dalších obchodních podniků)), John Ruggie, A/HRC/17/31, 21. března 2011).

(47) Včetně Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluva o právech dítěte a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

(48) Jedná se o těchto osm základních úmluv: 1. Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, 1948 (č. 87), 2. Úmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, 1949 (č. 98), 3. Úmluva o nucené práci, 1930 (č. 29) (a protokol k ní z roku 2014), 4. Úmluva o odstranění nucené práce, 1957 (č. 105), 5. Úmluva o nejnižším věku, 1973 (č. 138), 6. Úmluva o nejhorších formách dětské práce, 1999 (č. 182), 7. Úmluva o stejném odměňování, 1951 (č. 100), 8. Úmluva o diskriminaci (zaměstnání a povolání), 1958 (č. 111).

(47) Včetně Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluva o právech dítěte, Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a Deklarace OSN o právech původních obyvatel .

(49) Taková, která jsou uvedena v Úmluvě o biologické rozmanitosti, k dispozici na adrese https://www.cbd.int/convention/text/, a zejména v rozhodnutí konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti COP VIII/28 „Dobrovolné pokyny v oblasti biologické rozmanitosti – Inkluzivní posouzení dopadů“, k dispozici na adrese https://www.cbd.int/decision/cop/?id=11042.

(50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(54) Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(58) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(59) Nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice (Úř. věst. L 316, 4.12.2007, s. 6).

(60) 2000/532/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech, Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3.

(58) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(63) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(64) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(63) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(1a) Směrnice Rady 2009/71/ Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(80) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013H0179&from=cs

(81) https://ec.europa.eu/environment/eussd/smgp/pdf/PEFCR_guidance_v6.3.pdf

(82) Viz https://ec.europa.eu/environment/eussd/smgp/dev_methods.htm

(80) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013H0179&from=cs

(81) https://ec.europa.eu/environment/eussd/smgp/pdf/PEFCR_guidance_v6.3.pdf

(82) Viz https://ec.europa.eu/environment/eussd/smgp/dev_methods.htm

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 347

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 9. září2022

Obsah		Strana

	EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ 2021–2022 Dílčí zasedání od 8. do 11. března 2022 PŘIJATÉ TEXTY	1

	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Evropský parlament
	Úterý 8. března 2022
2022/C 347/01	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o zmenšujícím se prostoru pro občanskou společnost v Evropě (2021/2103(INI))	2
2022/C 347/02	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o úloze kultury, vzdělávání, sdělovacích prostředků a sportu v boji proti rasismu (2021/2057(INI))	15
2022/C 347/03	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o politice soudržnosti jakožto nástroji ke snížení rozdílů ve zdravotní péči a k posílení přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví (2021/2100(INI))	27
2022/C 347/04	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o úloze politiky soudržnosti při podpoře inovativní a inteligentní transformace a regionálního propojení IKT (2021/2101(INI))	37
	Středa 9. března 2022
2022/C 347/05	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB811 (BCS-GH811-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D077486/02 – 2021/3057(RSP))	48
2022/C 347/06	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejku 73496 (DP-Ø73496-4), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D077485/02 – 2021/3058(RSP))	55
2022/C 347/07	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (2020/2268(INI))	61
2022/C 347/08	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 s návrhy Komisi o režimech občanství pro investory a režimech pobytu pro investory (2021/2026(INL))	97
2022/C 347/09	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o zapojení občanů: petiční právo, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa (2020/2275(INI))	110
	Čtvrtek 10. března 2022
2022/C 347/10	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o novém strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období po roce 2020 (včetně lepší ochrany pracovníků před expozicí škodlivým látkám, stresem v práci a poškozeními z opakovaného namáhání) (2021/2165(INI))	122
2022/C 347/11	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů (genderový mainstreaming) v Evropském parlamentu – výroční zpráva za rok 2020 (2021/2039(INI))	139
2022/C 347/12	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (2021/2003(INI))	150
2022/C 347/13	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o právním státu a důsledcích rozsudku Soudního dvora EU (2022/2535(RSP))	168
2022/C 347/14	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o rámci pro evropskou srážkovou daň (2021/2097(INI))	172
2022/C 347/15	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: roční analýza udržitelného růstu pro rok 2022 (2022/2006(INI))	181
2022/C 347/16	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o situaci novinářů a obránců lidských práv v Mexiku (2022/2580(RSP))	187
2022/C 347/17	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o Myanmaru, rok po státním převratu (2022/2581(RSP))	191
2022/C 347/18	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o ničení kulturního dědictví v Náhorním Karabachu (2022/2582(RSP))	198
2022/C 347/19	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zprávě o občanství EU pro rok 2020: posílení postavení občanů a ochrana jejich práv (2021/2099(INI))	202
2022/C 347/20	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 s doporučeními Komisi o spravedlivém a jednoduchém zdanění podporujícím strategii oživení (kroky EP v návaznosti na červencový akční plán Komise a jejích 25 iniciativ v oblasti DPH, zdanění právnických a fyzických osob) (2020/2254(INL))	211

	III Přípravné akty
	Evropský parlament
	Úterý 8. března 2022
2022/C 347/21	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004, pokud jde o regionální souhrnný zemědělský účet (COM(2021)0054 – C9-0020/2021 – 2021/0031(COD))	223
2022/C 347/22	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům na základě žádosti Španělska – EGF/2021/006 ES / Cataluña automotive (COM(2022)0020 – C9-0015/2022 – 2022/0010(BUD))	224
2022/C 347/23	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům – EGF/2022/000 TA 2022 – technická pomoc z podnětu Komise (COM(2022)0025 – C9-0025/2022 – 2022/0015(BUD))	228
	Středa 9. března 2022
2022/C 347/24	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2008/118/ES a směrnice (EU) 2020/262 (přepracované znění), pokud jde o bezdaňové prodejny nacházející se na francouzském terminálu tunelu pod Lamanšským průlivem (COM(2021)0817 – C9-0016/2022 – 2021/0418(CNS))	231
2022/C 347/25	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty (14754/2021 – C9-0456/2021 – 2018/0005(CNS))	232
	Čtvrtek 10. března 2022
2022/C 347/26	P9_TA(2022)0067 Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (COM(2020)0652 – C9-0329/2020 – 2020/0300(COD)) P9_TC1-COD(2020)0300 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. března 2022 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030	233
2022/C 347/27	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zřízení zvláštního výboru pro pandemii onemocnění COVID-19: získané zkušenosti a doporučení pro budoucnost, jeho působnost, složení a funkční období (2022/2584(RSO))	234
2022/C 347/28	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zřízení, působnosti, početním složení a funkčním období zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 2) (2022/2585(RSO))	238
2022/C 347/29	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zřízení, vymezení předmětu vyšetřování, působnosti, početního složení a funkčního období vyšetřovacího výboru pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru (2022/2586(RSO))	241
2022/C 347/30	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 10. března 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020 (COM(2020)0798 – C9-0400/2020 – 2020/0353(COD))	245