—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a zejména na její hlavu XVIII,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (2) (nařízení o společných ustanoveních),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (5),

—

s ohledem na přijetí Amsterodamského paktu, kterým se stanoví Městská agenda pro EU a který dne 30. května 2016 schválili ministři zemí EU odpovědní za městské záležitosti,

—

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“),

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 11 týkající se udržitelných měst a komunit,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o městském rozměru politik EU (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o úloze regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu přijaté na 21. konferenci smluvních stran (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o úloze měst v institucionálním rámci Unie (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o Evropském roce zelenějších měst 2022 (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (10),

—

s ohledem na prohlášení k městské agendě EU, které přijali ministři odpovědní za územní soudržnost a městské záležitosti dne 10. června 2015,

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 24. června 2016 na téma „Městská agenda pro EU“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2021 nazvané „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ (COM(2021)0345),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

—

s ohledem na novou Lipskou chartu o transformační síle měst pro společné blaho, která byla přijata na neformálních setkáních ministrů konaných dne 30. listopadu 2020,

—

s ohledem na novou městskou agendu přijatou na konferenci OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Habitat III), která se konala dne 20. října 2016 v Quitu v Ekvádoru,

—

s ohledem na zprávu Komise o stavu evropských měst za rok 2016,

—

s ohledem na globální stěžejní iniciativu orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen (UN Women) nazvanou „Bezpečná města a bezpečná veřejná prostranství pro ženy a dívky“,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která byla připravena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu (dále jen „Istanbulská úmluva“),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0352/2021),

A.

vzhledem k tomu, že města zůstávají v přední linii krize způsobené onemocněním COVID-19, přičemž se potýkají s klesající hospodářskou činností, vysokou mírou infekce, nízkou mírou očkování a často nedostatečnými zdroji; vzhledem k tomu, že pandemie také zhoršila stávající nedostatky v městských oblastech a odhalila jejich citlivá místa;

B.

vzhledem k tomu, že pandemie prohloubila dlouhodobé nerovnosti v rámci měst; vzhledem k tomu, že lidé ve zranitelném postavení se stali ještě zranitelnějšími; vzhledem k tomu, že města čelí problémům, jako je přístup k dostupnému bydlení, bezdomovectví, sociální vyloučení, chudoba a nedostatečná dostupnost veřejných, zdravotních a dalších základních služeb;

C.

vzhledem k tomu, že 72 % obyvatel EU žije ve městech; vzhledem k tomu, že města musí být přímo zapojena do oživení po pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že úsilí týkající se oživení musí být zaměřeno na řešení dlouhodobých slabin, a má-li vyřešit přetrvávající nerovnosti, musí jít nad rámec řešení zdravotních dopadů onemocnění COVID-19;

D.

vzhledem k tomu, že pandemie měla dopady na rovnost žen a mužů, které budou muset města a funkční městské oblasti vzít v potaz; vzhledem k tomu, že požadavky týkající se karantény a omezení fyzického kontaktu vystavily ženy zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí a současně se omezil přístup žen k podpůrným sítím, sociálním službám a k zařízením v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

E.

vzhledem k tomu, že v metropolitních oblastech panují největší nerovnosti, pokud jde o přístup k základním zdrojům, jako je zdravotnictví, vzdělávání nebo digitalizace, zejména pro osoby ve zranitelné situaci; vzhledem k tomu, že je zapotřebí trvalejšího úsilí v boji proti různým formám diskriminace a nerovnosti;

F.

vzhledem k tomu, že digitální propast je průřezová a zahrnuje všechny kategorie, včetně rozdílů mezi pohlavími, generacemi a v sociálním postavení, a během pandemie COVID-19 se prohloubila; vzhledem k tomu, že mnoho domácností a vzdělávacích institucí nemá přístup k odpovídajícímu a modernímu digitálnímu vybavení;

G.

vzhledem k tomu, že ztráta pracovních míst je podle odhadů vyšší ve velkých městech než jinde a že obzvláště tvrdě postihuje pracovníky s nízkou kvalifikací, osoby samostatně výdělečně činné a migrující pracovníky, jakož i osoby s nejistými pracovními smlouvami; vzhledem k tomu, že riziko nezaměstnanosti je nejvyšší u mladých lidí, jejichž vzdělávání, odborná příprava a osobní rozvoj byly přerušeny a mnozí z nich nenašli stáže nebo učňovská místa potřebná k dokončení studia;

H.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla významný dopad na odvětví kultury a sportu, což vedlo k hospodářské recesi a ztrátě pracovních míst; vzhledem k tomu, že městské oblasti, zejména metropolitní oblasti, potřebují odpovídající zdroje pro kulturní a tvůrčí odvětví, aby umožnily osobní rozvoj svých obyvatel;

I.

vzhledem k tomu, že města a funkční městské oblasti, jako jsou metropolitní oblasti, jsou hlavními hospodářskými pilíři pro podporu růstu, tvorbu pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti Unie v globalizovaném hospodářství; vzhledem k tomu, že funkční městské oblasti a středně velká města mohou navzdory výrazným rozdílům v kvalitě služeb poskytovaných v městských oblastech oproti službám ve venkovských oblastech působit jako hybná síla přitažlivosti a rozvoje venkova a poskytovat svým okolním venkovským a vylidněným oblastem přístup k řadě služeb;

J.

vzhledem k tomu, že městské oblasti čelí kromě stávajících výzev také klimatické nouzi a demografickým výzvám; vzhledem k tomu, že mnohost výzev nakonec vyžaduje reakci založenou na integrovaném přístupu, který spojuje různá odvětví a hledá řešení, jež by odpovídala odvětvovým potřebám;

K.

vzhledem k tomu, že požadavky na dodržování fyzických rozestupů mezi lidmi poukázaly na nedostatek vhodných parků, zelených ploch a venkovních rekreačních zařízení, jakož i na nedostatek odpovídající bezpečné dopravní a alternativní dopravní infrastruktury ve funkčních městských oblastech a jejich okolí;

L.

vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 prohloubila problémy v oblastech, jako je přeprava potravin a léčivých přípravků a poskytování zdravotnických služeb, a poukázala na závažné nedostatky v lékařské infrastruktuře a odborné přípravě zdravotnických pracovníků, pokud jde o reakci na pandemie nebo jiné mimořádné situace v oblasti zdraví;

M.

vzhledem k tomu, že bydlení je všeobecným právem, a proto by členské státy měly stanovit konkrétní strategie a vhodná opatření k překonání překážek práva na bydlení; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí investice do cenově dostupného bydlení;

N.

vzhledem k tomu, že městské oblasti jsou odpovědné za největší podíl spotřeby energie a emisí skleníkových plynů v EU a hrají klíčovou úlohu v boji Unie proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že města a funkční městské oblasti budou vyžadovat rozsáhlou městskou výstavbu a vytvoření oběhového hospodářství, aby bylo možné zmírnit emise skleníkových plynů, omezit globální oteplování, snížit dopravní přetížení, recyklovat odpad a zajistit udržitelnost hospodářství;

O.

vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2050 vzroste celosvětová městská populace až o tři miliardy lidí a že dvě třetiny světové populace budou žít ve městech, přičemž budou spotřebovávat 75 % světových přírodních zdrojů a produkovat 50 % celosvětového odpadu a více než 60 % emisí skleníkových plynů;

P.

vzhledem k tomu, že veřejná doprava hraje důležitou úlohu v boji proti chudobě v dopravě; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí rychle zvýšit investice do udržitelné veřejné dopravy a zlepšit její dostupnost a do lepší infrastruktury pro pěší a cyklistickou dopravu v zájmu bezpečnosti účastníků silničního provozu, zejména účastníků se sníženou pohyblivostí a jiných zdravotně postižených osob;

Q.

vzhledem k tomu, že mnoho evropských měst čelí rekordnímu nárůstu cen energií, který hrozí ovlivnit hospodářské oživení po pandemii;

R.

vzhledem k tomu, že víceúrovňová správa, jejíž součástí je aktivní zapojení městských orgánů a která je založena na koordinované činnosti EU, členských států a regionálních a místních orgánů a je v souladu se zásadou partnerství stanovenou v nařízení o společných ustanoveních, patří k zásadním prvkům koncipování a provádění všech programů EU; vzhledem k tomu, že městské orgány mají pravomoc vybírat projekty financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) pro udržitelný rozvoj měst a v rámci nové Evropské městské iniciativy, která v novém programovém období nahrazuje Městská inovativní opatření a nabízí další příležitosti k testování nových řešení a přístupů, včetně těch na podporu městských oblastí v období po skončení pandemie COVID-19;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

—

s ohledem na články 110–113 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), které se týkají harmonizace právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní,

—

s ohledem na články 114–118 Smlouvy o fungování EU, které se týkají daní, jež mají nepřímý vliv na vytváření jednotného trhu,

—

s ohledem na výroční zprávu Komise o zdanění 2021 – přezkum daňových politik v členských státech EU,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 nazvané „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvané „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020)0590),

—

s ohledem na doporučení Komise pro jednotlivé země zveřejněná v rámci evropského semestru a její posouzení obsahu plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy jako součást Nástroje pro oživení a odolnost,

—

s ohledem na průzkum Komise z roku 2020 nazvaný „Daňové politiky v Evropské unii“,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 1. prosince 1997, jež se týkaly daňové politiky – usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 1. prosince 1997 o kodexu chování v oblasti zdaňování podniků – Zdanění úspor (1),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. září 2015 s názvem „Daňové reformy v členských státech EU v roce 2015 – Úkoly daňové politiky pro hospodářský růst a udržitelné veřejné finance,

—

s ohledem na přehled preferenčních daňových režimů členských států EU, který vypracovala Skupina pro kodex chování (zdanění podniků) a který byl zkoumán od vzniku skupiny v březnu 1998,

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 21. dubna 2021 nazvanou ‚Reformy daňové politiky 2021 – zvláštní vydání o daňové politice během pandemie COVID-19‘,

—

s ohledem na dvoupilířové řešení daňových problémů plynoucích z digitalizace ekonomiky schválené v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisků,

—

s ohledem na zprávu OECD ze dne 19. května 2020 nazvanou ‚Daňová a fiskální politika v reakci na koronavirovou krizi: posílení důvěry a odolnosti‘,

—

s ohledem na politický dokument Mezinárodního měnového fondu ze dne 25. května 2021 nazvaný ‚Zdanění nadnárodních společností v Evropě‘,

—

s ohledem na svoji zprávu z vlastního podnětu o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování) (2),

—

s ohledem na usnesení ze dne 16. září 2021 o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 na téma ‚Pandora Papers: důsledky pro úsilí v boji proti praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům‘ (5),

—

s ohledem na zprávu Evropské daňové observatoře nazvanou ‚New forms of tax competition in the European Union: An empirical investigation‘ (Nové formy daňové soutěže v Evropské unii: empirický průzkum), která byla zveřejněna v listopadu 2021,

—

s ohledem na Směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (6) (směrnice o správní spolupráci),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0348/2021),

A.

vzhledem k tomu, že otázka škodlivých daňových praktik byla projednávána a příslušné reformy byly navrženy v usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování); vzhledem k tomu, že krátkodobé dopady pandemie COVID-19 a dlouhodobá strukturální transformace v důsledku demografických trendů, digitalizace a přechodu k uhlíkově neutrálnímu hospodářskému modelu ovlivnily rozhodování členských států ohledně návrhu budoucích daňových politik;

B.

vzhledem k tomu, že ačkoli daňová politika zůstává z velké části v pravomoci členských států, jednotný trh vyžaduje harmonizaci a koordinaci při stanovování daňové politiky, aby se prohloubila integrace jednotného trhu a zabránilo se erozi daňového základu; vzhledem k tomu, že vnitrostátní opatření ovlivňují výběr daní v ostatních členských státech a mohou mít rušivý vliv na spravedlivou hospodářskou soutěž i investice;

C.

vzhledem k tomu, že roztříštěnost daňové politiky vytváří v rámci jednotného trhu různé překážky pro občany a podniky, zejména malé a střední podniky, včetně právní nejistoty, byrokracie, rizika dvojího zdanění a potíží se žádostmi o vrácení daně; vzhledem k tomu, že tyto překážky odrazují od přeshraniční obchodní činnosti a mohou narušit jednotný trh; vzhledem k tomu, že roztříštěnost politiky vytváří rovněž rizika pro daňové orgány, jako jsou dvojí nezdanění a arbitráž (např. daňové plánování a agresivní praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem); vzhledem k tomu, že členské státy stále ztrácejí daňové příjmy kvůli škodlivým daňovým praktikám v důsledku mezer mezi daňovými předpisy členských států nebo mezi členskými státy a třetími zeměmi a že příjmy ušlé následkem toho, že se právnické osoby vyhýbají daňovým povinnostem, se podle odhadů pohybují každoročně v rozmezí od 36–37 miliard EUR po 160–190 miliard EUR; vzhledem k tomu, že roztříštěnost politiky zvyšuje náklady daňových orgánů na vymáhání;

D.

vzhledem k tomu, že v rámci sociálně tržního hospodářství EU by odpovídající úrovně daní a jednoduché a jasné daňové právní předpisy měly usilovat o to, aby byly co nejméně zkreslující; vzhledem k tomu, že zdravé daňové politiky by měly podporovat plnění politických cílů uvedených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, které vedou ke spravedlivější a udržitelnější společnosti a ke zlepšení konkurenceschopnosti EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že hospodářské oživení a výzvy spojené s klimatickou krizí, ekologickou transformací a digitalizací ekonomiky vyžadují hluboké změny a přehodnocení stávajících daňových politik; vzhledem k tomu, že fiskální opatření by neměla bránit soukromým iniciativám, které vytvářejí hospodářský růst, oživují ekonomiky zemí a podporují vytváření pracovních míst v EU;

E.

vzhledem k tomu, že efektivní daňové systémy jsou transparentní, snadno se dodržují a generují stálé daňové příjmy; vzhledem k tomu, že prorůstově orientované daňové reformy přesouvají daňové zatížení na daně ze spotřeby a majetku a jejich cílem je rozšířit daňový základ;

F.

vzhledem k tomu, že důvody pro reformy daňové politiky jednotlivých států se liší případ od případu a odrážejí strukturální charakteristiky ekonomik členských států a mohou zahrnovat motivy, jako je zvýšení spolehlivosti a jistoty zdanění, umožnění hospodářského růstu, zvýšení příjmů, zlepšení distribuce, nastavení pobídek pro chování a udržení kroku se strukturálními změnami v ekonomice;

G.

vzhledem k tomu, že celková úroveň zdanění (chápáno jako daně a povinné sociální příspěvky) se mezi členskými státy značně liší, což dokazuje skutečnost, že poměr daní k HDP se v roce 2019 pohyboval mezi 22,1 % (Irsko) a 46,1 % (Dánsko); vzhledem k tomu, že obecně je daňová zátěž v EU (40,1 %) vyšší než v některých jiných vyspělých ekonomikách (průměr OECD v roce 2018 činil 34,3 %); vzhledem k tomu, že vážený průměr zákonné sazby daně z příjmů právnických osob v zemích OECD klesl ze 46,52 % v roce 1980 na 25,85 % v roce 2020, což představuje snížení o 44 % za posledních 40 let;

H.

vzhledem k tomu, že skladba daňového mixu v EU zůstala v období 2004–2019 v podstatě stabilní, zatímco celková úroveň daňových příjmů se mírně zvýšila; vzhledem k tomu, že složení daňového mixu (relativní podíl daní z práce, spotřeby, kapitálu, životního prostředí a ostatních daní) se v EU značně liší, přičemž některé členské státy mají daňový mix příznivější pro růst než jiné;

I.

vzhledem k tomu, že podle MMF se zdá, že silná daňová soutěž v Evropě je hlavní hnací silou prudkého poklesu sazeb daně z příjmu právnických osob, který snížil průměrnou evropskou sazbu daně z příjmu právnických osob pod průměrnou sazbu v zemích OECD;

J.

vzhledem k tomu, že během pandemie řada zemí využila daňových reforem k tomu, aby podpořila hospodářství, přičemž pouze část z těchto opatření byla dočasná; vzhledem k tomu, že tyto daňové reformy zahrnovaly opatření pro poskytnutí okamžité úlevy podnikům a domácnostem, jako jsou odklady plateb, posílené převody daňových ztrát a zrychlené vracení daně, a stimulační opatření zaměřená na oživení;

K.

vzhledem k tomu, že inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku se shodl na dvoupilířové reformě mezinárodního daňového systému s cílem řešit výzvy vyplývající z digitalizace hospodářství, včetně minimální efektivní sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 %;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju GMB151 (BCS-GM151-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D075506/01,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 4. února 2022 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 27. ledna 2021, které bylo zveřejněno dne 19. dubna 2021 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že dne 9. října 2018 společnost BASF SE, která sídlí v Německu, předložila jménem společnosti BASF Agricultural Solutions Seed US LLC se sídlem ve Spojených státech (dále jen „žadatel“) žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju GMB151, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „geneticky modifikovaná sója“), v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž týkala uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 27. ledna 2021 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 19. dubna 2021;

C.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója byla vyvinuta, aby rostlině propůjčila toleranci ke skupině herbicidů známých jako inhibitory HPPD, jako je isoxaflutol, mesotrion a tembotrionin, a produkuje insekticidní protein (Bt toxin) Cry14Ab-1.b (5), který je toxický pro háďátka (hlístice);

D.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (6); vzhledem k tomu, že v důsledku toho je třeba očekávat, že geneticky modifikovaná sója bude vystavena jednak vyšším, a jednak opakovaným dávkám doplňkových herbicidů, což může vést k vyššímu množství reziduí ve sklizni;

E.

vzhledem k tomu, že podle harmonizovaného systému klasifikace a označování schváleného Unií je isoxaflutol silně toxický pro vodní organismy a může poškodit plod v těle matky (7);

F.

vzhledem k tomu, že k posouzení rizik v souvislosti s geneticky modifikovanou sójou byl použit pouze isoxaflutol; vzhledem k tomu však, že herbicidní inhibitor HPPD zahrnuje řadu herbicidů, včetně mesotrionu, které tak mohou být na tuto geneticky modifikovanou sóju používány ve velkém množství;

G.

vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA mesotrion „může být považován za látku s vlastnostmi endokrinních disruptorů“ a genotoxický potenciál AMBA, produktu rozkladu mesotrionu, „nelze vyloučit“ (8);

H.

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a jejich produktů rozkladu („metabolitů“) zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se považuje za nespadající do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu metabolitů;

I.

vzhledem k tomu, že v důsledku zvláštních zemědělských postupů při pěstování geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči herbicidům existují specifické vzorce podávání žádostí, expozice, výskytu konkrétních metabolitů a vzniku kombinovaných účinků, které vyžadují zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že tyto vzorce nebyly úřadem EFSA zváženy;

J.

vzhledem k tomu, že tedy nelze dospět k závěru, že konzumace geneticky modifikované sóji je pro zdraví lidí a zvířat bezpečná;

K.

vzhledem k tomu, že byly k bezpečnostním studiím použity izolované Cry14Ab-1 proteiny získané z rekombinantních mikrobiálních systémů (9); vzhledem k tomu, že toxikologickým testům prováděným s izolovanými proteiny lze přisuzovat jen malý význam, neboť Bt toxiny v geneticky modifikovaných plodinách, jako je např. kukuřice, bavlna či sója, jsou přirozeně toxičtější než izolované Bt toxiny; vzhledem k tomu, že to je způsobeno tím, že inhibitory proteináz (PI) přítomné v rostlinné tkáni mohou zvýšit toxicitu Bt toxinů tím, že zpomalí jejich degradaci; vzhledem k tomu, že tento jev byl prokázán v řadě vědeckých studií, včetně studie, která byla vypracována pro společnost Monsanto před 30 lety, z níž vyplývá, že i přítomnost extrémně nízkých hladin inhibitorů proteináz zvýšila toxicitu Bt toxinů až dvacetinásobně (10);

L.

vzhledem k tomu, že tato zvýšená toxicita nebyla nikdy zohledněna při hodnocení rizik úřadu EFSA, i když se týká všech Bt rostlin schválených pro dovoz nebo pěstování v Unii; vzhledem k tomu, že rizika pro lidské zdraví a zdraví zvířat z konzumace potravin a krmiv obsahujících Bt toxiny, která vyplývají z jejich zvýšené toxicity kvůli interakci mezi inhibitory proteináz a Bt toxiny, tedy nelze vyloučit;

M.

vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že byly pozorovány vedlejší účinky, které mohou mít dopad na imunitní systém po expozici Bt toxinům, a že některé Bt toxiny mohou mít adjuvantní vlastnosti (11), což znamená, že mohou zvyšovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

N.

vzhledem k tomu, že vědecká studie neodhalila, že toxicita Bt toxinů může být zesílena rovněž prostřednictvím interakce s rezidui po postřiku herbicidy, a že jsou nutné další studie týkající se kombinovaných účinků tzv. kombinovaných událostí (geneticky modifikované plodiny, které byly upraveny, aby byly odolné vůči herbicidům a produkovaly insekticidy ve formě Bt toxinů) (12); vzhledem k tomu, že se však má za to, že posouzení potenciální interakce reziduí herbicidů a jejich metabolitů s Bt toxiny nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro GMO a neprovádí se proto jako součást posouzení rizik;

O.

vzhledem k tomu, že příslušné orgány členského státu během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (13); vzhledem k tomu, že mezi kritické připomínky patřilo, že by měly být poskytnuty údaje k posouzení toho, zda dochází v geneticky modifikované sóji k hromadění reziduí herbicidů a metabolitů, zda nepřijatelné hladiny takových reziduí a metabolitů mohou být obsaženy v geneticky modifikované sóji, která se do Unie dováží, a důsledky v souvislosti se subchronickou, vývojovou a reprodukční toxicitou, že základ pro posouzení environmentálních rizik je spojen s množstvím nedostatků, a přetrvávají tudíž nejistoty ohledně environmentálních rizik spojených s geneticky modifikovanou sójou, že stávající studie nejsou dostačující k tomu, aby mohl být učiněn závěr, že expozice životního prostředí, a tedy účinky na necílové organismy budou zanedbatelné, že by měl být posouzen dopad pěstování geneticky modifikované sóji v zemích, které tuto rostlinu produkují, a že „na základě tohoto druhu důkazů předložených v dokumentaci nelze dospět k závěru ohledně komparativního posouzení sóji GMB151 nebo ohledně její bezpečnosti“;

P.

vzhledem k tomu, že Komise označuje jako problematickou skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem);

Q.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že v devátém volebním období přijal Parlament již 21 námitek proti uvádění GMO na trh; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že důvody, z nichž členské státy nepodporují udělování povolení, jsou podloženy vědeckými obavami týkajícími se posouzení rizik;

R.

vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na vlastní uznání nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

S.

vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost GMO nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (14);

T.

vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny z roku 2017 dospěla k závěru, že zejména v rozvojových zemích mají nebezpečné pesticidy katastrofické dopady na zdraví (15); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (16); vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované sóji by zvýšilo poptávku po této plodině, která byla upravena a byla ošetřena herbicidním inhibitorem HPPD, jako je isoxaflutol a mesotrion, čímž by se zvýšila expozice pracovníků ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků a životního prostředí je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

U.

vzhledem k tomu, že odlesňování je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využití půdy zejména v souvislosti s odlesňováním jsou po spalování fosilních paliv druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu (17); vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje OSN č. 15 zahrnuje záměr zastavit odlesňování do roku 2020 (18); vzhledem k tomu, že lesy plní mnoho funkcí, které přispívají k dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje OSN (19);

V.

vzhledem k tomu, že produkce sóji je hlavní příčinou odlesňování v Amazonii, v oblasti Cerrado a Gran Chaco v Jižní Americe; vzhledem k tomu, že 97 % sóji vypěstované v Brazílii a 100 % sóji vypěstované v Argentině je geneticky modifikovaná sója (20); vzhledem k tomu, že naprostá většina geneticky modifikované sóji povolené k pěstování v Brazílii a Argentině je povolena i pro dovoz do Unie;

W.

vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která jasně stanoví, že jak vyvážející, tak dovážející země mají mezinárodní odpovědnost v oblasti biologické rozmanitosti;

X.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že by tyto opodstatněné faktory měly zahrnovat povinnosti Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0054),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0055),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0056),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0057),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0069),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0291),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0292),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0293),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0365),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0366);

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0367),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0368),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0369),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × T304-40 × GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0080),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZIR098 (SYN-ØØØ98-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0081),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-81419-2 × DAS–44406–6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0334),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × MIR162 × MON810 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, MIR162, MON810 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0335),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt 11 (SYN-BTØ11-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0336).

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 (BCS-GHØØ2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D076839/01,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat ze dne 8. prosince 2021 podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, při kterém výbor nevydal žádné stanovisko, a na hlasování odvolacího výboru dne 31. ledna 2022, při kterém opět nebylo vydáno žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 28. května 2021, které bylo zveřejněno dne 7. července 2021 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2011/354/EU (5) se povoluje uvedení potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; (dále jen „geneticky modifikovaná bavlna“); vzhledem k tomu, že oblast působnosti uvedeného povolení se rovněž vztahuje na uvedení jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu nebo z ní sestávají, na trh pro stejná použití jako jiná bavlna, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2020 společnost BASF SE, která sídlí v Německu, předložila jménem společnosti BASF Agricultural Solutions Seeds US LLC se sídlem ve Spojených státech (dále jen „žadatel“) Komisi žádost o obnovení tohoto povolení, v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003;

C.

vzhledem k tomu, že dne 28. května 2021 přijal úřad EFSA k obnovení povolení geneticky modifikované bavlny kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 7. července 2021; vzhledem k tomu, že dne 5. března 2009 přijal úřad EFSA k prvotnímu povolení geneticky modifikované bavlny kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 10. března 2009 (6);

D.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná bavlna vyjadřuje modifikovanou 5-enolpyruvylšikimát-3-fosfátsyntázu (2mEPSPS) kukuřičného původu, která je necitlivá na širokospektré následné herbicidy aplikované na list obsahující glyfosfát, jenž je jejich účinnou složkou (7); vzhledem k tomu, že jinými slovy geneticky modifikovaná bavlna je odolná vůči glyfosátu, „doplňkovému herbicidu“;

E.

vzhledem k tomu, že i když je lidská spotřeba bavlníkového oleje v Evropě zjevně relativně nízká, lze tento olej nalézt v široké škále potravinářských výrobků, k nimž patří dresinky, majonézy, jemné pečivo, čokoládové pomazánky a lupínky; vzhledem k tomu, že bavlna je používána jako krmivo pro zvířata ve formě bavlníkových pokrutin / bavlníkové moučky nebo plnotučných bavlníkových semen (8); vzhledem k tomu, že bavlnu lidé konzumují také ve formě bavlníkové mouky;

F.

vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (9) vyžaduje posouzení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto posouzení obzvláště důležité pro rostliny odolné vůči herbicidům;

G.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (10); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná bavlna bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glyfosátu a v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí;

H.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně; vzhledem k tomu, že potenciálně karcinogenní účinky glyfosátu byly potvrzeny v řadě nejnovějších odborných vědeckých studií (11);

I.

vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybí toxikologické údaje umožňující provedení posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu (12);

J.

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a jejich produktů rozkladu zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se považuje za nespadající do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů) (13);

K.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (14); vzhledem k tomu, že mezi kritické připomínky patřilo, že při neexistenci jakéhokoli skutečného systému dohledu, který by dovoloval speciálně sledovat spotřebu geneticky modifikovaných organismů nebo jejich vedlejších produktů lidmi nebo zvířaty, není možné za desetileté období vyvodit jakékoli důvěryhodné poznatky o bezpečnosti konzumovaných geneticky modifikovaných organismů, že monitorovací zprávy (v letech 2011 až 2019) mají mnoho nedostatků a ani nejsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (15) a že ani příslušné pokyny nejsou v souladu s pokyny úřadu EFSA z roku 2011 o environmentálním sledování geneticky modifikovaných rostlin po jejich uvedení na trh, že analýza, která se v literatuře prezentuje, (předložená žadatelem) byla ne zcela optimální, a tudíž neúplná, a že postřik geneticky modifikované bavlny vyššími koncentracemi glyfosátu, o kterém studie uvádějí, že je toxický pro zdraví lidí i zvířat, pravděpodobně povede k vyšším reziduím a metabolitům herbicidů na plodinách a následně v potravinovém a krmivovém řetězci;

L.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že tyto opodstatněné faktory by měly zahrnovat závazky Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

M.

vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny z roku 2017 dospěla k závěru, že zejména v rozvojových zemích mají nebezpečné pesticidy katastrofické dopady na zdraví (16); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (17); vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované bavlny by zvýšilo poptávku po této plodině, která byla ošetřena glyfosátem, čímž by se zvýšila expozice pracovníků a životního prostředí ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků a životního prostředí je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

N.

vzhledem k tomu, že podle odborné studie vydané v roce 2020 Roundup, jeden z celosvětově nejvíce používaných herbicidů založených na glyfosátu, může způsobit ztrátu biologické rozmanitosti, takže ekosystémy budou zranitelnější při výskytu znečištění a změny klimatu (18);

O.

vzhledem k tomu, že při hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 8. prosince 2021 podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 nevydal výbor žádné stanovisko, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že hlasování odvolacího výboru dne 31. ledna 2022 rovněž nepřineslo žádné stanovisko;

P.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou;

Q.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že v devátém volebním období přijal Evropský parlament již 21 námitek proti uvádění GMO na trh; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že důvody, proč členské státy nepodporují povolení, zahrnují nedodržení zásady předběžné opatrnosti v povolovacím postupu a odborné obavy týkající se hodnocení rizik;

R.

vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na vlastní uznání nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

S.

vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost GMO nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (19);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0054),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0055),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0056),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0057),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0069),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0291),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0292),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0293),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0365),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0366);

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0367),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0368),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0369),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × T304-40 × GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0080),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZIR098 (SYN-ØØØ98-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0081),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-81419-2 × DAS–44406–6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0334).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × MIR162 × MON810 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, MIR162, MON810 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0335),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2021 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt 11 (SYN-BTØ11-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2021)0336),

—

s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2020,

—

s ohledem na reakci ECB na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2019,

—

s ohledem na přezkum strategie ECB, který byl zahájen dne 23. ledna 2020 a dokončen dne 8. července 2021,

—

s ohledem na novou strategii ECB v oblasti měnové politiky, která byla zveřejněna dne 8. července 2021,

—

s ohledem na akční plán ECB a její plán na další začleňování otázek změny klimatu do jejího politického rámce, který byl zveřejněn dne 8. července 2021,

—

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a ECB, zejména na články 2 a 15 tohoto statutu,

—

s ohledem na článek 123, článek 125, čl. 127 odst. 1 a 2, článek 130 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 3 a 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na měnové dialogy s prezidentkou ECB Christine Lagardeovou, které proběhly ve dnech 18. března, 21. června, 27. září a 15. listopadu 2021,

—

s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků ECB týkající se eurozóny zveřejněné dne čtvrtek 9. září 2021,

—

s ohledem na publikace ECB z řady Occasional Papers č. 263 až 280 ze září 2021 o přezkumu strategie měnové politiky,

—

s ohledem na průzkum ECB o přístupu podniků k financování v eurozóně za říjen 2020 až březen 2021, zveřejněný dne 1. června 2021,

—

s ohledem na zprávu ECB o digitálním euru zveřejněnou v říjnu 2020, zprávu ECB o veřejné konzultaci o digitálním euru zveřejněnou v dubnu 2021 a projekt ECB týkající se digitálního eura, který byl zahájen dne 14. července 2021,

—

s ohledem na publikaci ECB č. 201 z řady Occasional Papers z listopadu 2017 nazvanou „Use of cash by households in the euro area“ (Používání hotovosti domácnostmi v eurozóně),

—

s ohledem na zátěžový klimatický test ECB pro celou ekonomiku ze září 2021,

—

s ohledem na ekonomickou prognózu Komise z podzimu 2021, která byla zveřejněna dne 11. listopadu 2021,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (2),

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

—

s ohledem na zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplení o 1,5 oC, o změně klimatu a půdě a o oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu,

—

s ohledem na zprávu Sítě pro ekologizaci finančního systému (NGFS) nazvanou „Přizpůsobení operací centrálních bank teplejšímu světu: přehled některých možností“, která byla zveřejněna dne 24. března 2021,

—

s ohledem na čl. 142 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0351/2021),

A.

vzhledem k tomu, že podle hospodářské prognózy Komise z podzimu 2021 se HDP v EU snížil v roce 2020 o 5,9 % a v eurozóně o 6,4 %; vzhledem k tomu, že podle předpovědí HDP v EU i v eurozóně vzroste v roce 2021 o 5 % a v roce 2022 o 4,3 %, přičemž mezi členskými státy budou v tomto ohledu přetrvávat značné rozdíly; vzhledem k tomu, že nejistota a rizika spojená s výhledem růstu jsou vysoká a závisí na vývoji pandemie COVID-19 a na tempu, jakým se nabídka přizpůsobuje rychlému obratu poptávky po opětovném otevření ekonomiky; vzhledem k tomu, že hospodářství EU jako celek ve třetím čtvrtletí 2021 znovu dosáhlo úrovně produkce před pandemií, ačkoli tempo oživení je v jednotlivých zemích nerovnoměrné; vzhledem k tomu, že trvale zvýšená úroveň inflace je i nadále jedním z největších rizik ohrožujících oživení;

B.

vzhledem k tomu, že podle makroekonomických prognóz pracovníků ECB ze září 2021 by měl světový reálný HDP (bez eurozóny) v roce 2021 vzrůst o 6,3 % a poté zpomalit na 4,5 % v roce 2022 a 3,7 % v roce 2023; vzhledem k tomu, že celosvětová aktivita již koncem roku 2020 překročila úroveň před pandemií;

C.

vzhledem k tomu, že podle Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v září 2021 v EU 6,7 % a v eurozóně 7,4 %, přičemž tato míra značně kolísá mezi jednotlivými členskými státy EU a uvnitř těchto států a míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi a ženami zůstává mnohem vyšší (15,9 % v EU a 16 % v eurozóně, resp. 7 % v EU a 7,7 % v eurozóně); vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mladých lidí i nadále představuje závažný problém, který je v EU třeba řešit;

D.

vzhledem k tomu, že podle makroekonomické prognózy pracovníků ECB ze září 2021 bude meziroční inflace v eurozóně – měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) – v roce 2021 dosahovat průměrné hodnoty 2,2 %, v roce 2022 1,7 % a v roce 2023 1,5 %; vzhledem k tomu, že podle odhadů se bude inflace v rámci eurozóny značně lišit; vzhledem k tomu, že v říjnu 2021 dosáhla inflace v eurozóně 4,1 %, což představuje nejvyšší úroveň za poslední desetiletí; vzhledem k tomu, že existují obavy ohledně dočasné a přechodné povahy vyšší míry inflace;

E.

vzhledem k tomu, že na konci roku 2020 dosáhla velikost rozvahy Eurosystému historicky nejvyšší hodnoty 6 979 324 milionů EUR, což ve srovnání s koncem roku 2019 představuje téměř 50 % nárůst (2 306 233 milionů EUR), zejména v důsledku nárůstu refinančních operací Eurosystému v důsledku třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) a cenných papírů nakoupených v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) a programu nákupu aktiv (APP);

F.

vzhledem k tomu, že čistý zisk ECB za rok 2020 činil 1 643 milionů EUR oproti 2 366 milionům EUR v roce 2019; vzhledem k tomu, že tento pokles byl způsoben především nižšími čistými úrokovými výnosy z devizových rezerv a z cenných papírů držených pro účely měnové politiky, obzvláště pak značného poklesu (50 %) úrokového výnosu portfolia v USD, a také rozhodnutím Rady guvernérů převést 48 milionů EUR do rezervy ECB na krytí finančních rizik;

G.

vzhledem k tomu, že aniž je dotčen prvořadý cíl cenové stability, ECB by měla rovněž podporovat obecné hospodářské politiky v Unii, a přispívat tak k plnění cílů Unie vymezených v článku 3 SEU;

H.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP) tvoří páteř hospodářství EU, představují 99 % všech podniků v EU, zaměstnávají přibližně 100 milionů lidí, vytvářejí více než polovinu HDP EU a hrají klíčovou úlohu při vytváření přidané hodnoty v každém odvětví hospodářství; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky byly vážně zasaženy hospodářskou krizí způsobenou pandemií COVID-19; vzhledem k tomu, že vývoj celkového hospodářského výhledu negativně ovlivnil jejich přístup k financování; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky proto potřebují další podporu;

I.

vzhledem k tomu, že ECB se v rámci svého mandátu zavázala přispívat k cílům Pařížské dohody; vzhledem k tomu, že změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a jejich důsledky mohou narušit účinnost měnové politiky, ovlivnit růst a zvýšit cenovou a makroekonomickou nestabilitu; vzhledem k tomu, že bez důrazných opatření by negativní dopad na HDP EU mohl být závažný;

J.

vzhledem k tomu, že náklady na bydlení představují téměř čtvrtinu výdajů domácností v EU-27; vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny obyvatel EU vlastní svůj domov; vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí v posledním desetiletí prudce vzrostly o více než 30 %, přičemž nájemné se v EU zvýšilo o téměř 15 %;

K.

vzhledem k tomu, že podle standardního průzkumu Eurobarometru ze zimy 2020–2021, který byl zveřejněn dne 23. dubna 2021, podporovalo evropskou hospodářskou a měnovou unii s jedinou měnou, eurem, v eurozóně 79 % lidí;

L.

vzhledem k tomu, že ve Výkonné radě ECB a Radě guvernérů ECB zasedají pouze dvě ženy; vzhledem k tomu, že ženy jsou v organizační hierarchii ECB i nadále nedostatečně zastoupeny;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

—

s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který stanoví, že Unie a členské státy plně zohledňují požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí, přičemž zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím,

—

s ohledem na studii tematické sekce Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky z listopadu 2020 nazvanou „End the cage age: Looking for alternatives“ (Konec doby klecové: hledání alternativ), na své usnesení ze dne 10. června 2021 o evropské občanské iniciativě s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) (1) a na sdělení Komise ze dne 30. června 2021 o Evropské občanské iniciativě „Konec doby klecové“ (C(2021)4747),

—

s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (2) (obecná směrnice),

—

s ohledem na směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (3),

—

s ohledem na směrnici Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (4),

—

s ohledem na směrnici Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu telat (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu prasat (6),

—

s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z června 2021 nazvanou „Provádění právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích: potenciální přidaná hodnota EU plynoucí ze zavedení požadavků na vyznačování údajů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat na úrovni EU“;

—

s ohledem na studii vypracovanou pro potřeby Komise v říjnu 2020 v rámci hodnocení strategie EU v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o životních podmínkách zvířat, používání antimikrobiálních látek a dopadu průmyslového chovu kuřat na životní prostředí (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (9),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. prosince 2019 o dobrých životních podmínkách zvířat – nedílné součásti udržitelné živočišné výroby,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2020 týkající se celounijního označení poskytujícího informace o dobrých životních podmínkách zvířat,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 31 ze dne 14. listopadu 2018 o dobrých životních podmínkách zvířat v EU: překonávání rozporu mezi ambiciózními cíli a praktickou realizací,

—

s ohledem na kontrolu účelnosti právních předpisů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, kterou v současné době provádí Komise,

—

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 týkající se reformy společné zemědělské politiky (10),

—

s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 505 s názvem „Making our food fit for the future –Citizens’ expectations“ (Adaptace potravin na budoucí výzvy – očekávání občanů“),

—

s ohledem na pět svobod vymezených Světovou organizací pro zdraví zvířat, konkrétně svoboda žít bez hladu, podvýživy a žízně, bez strachu a stresu, bez tepelného stresu nebo fyzického nepohodlí, bez bolesti, zranění a nemocí a svoboda přirozeně se projevovat,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvané „Strategické zásady pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU na období 2021–2030“ (COM(2021)0236),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0296/2021),

A.

vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky zvířat, které jsou pro naše zemědělce důležité, jsou etickou otázkou, která pro spotřebitele i naši společnost obecně nabývá na významu; vzhledem k tomu, že zájem spotřebitelů o kvalitu zakoupených potravin a dobré životní podmínky zvířat je vyšší než kdy jindy a že občané EU chtějí jako spotřebitelé činit informovanější rozhodnutí; vzhledem k tomu, že kvalita potravin ve vztahu k dobrým životním podmínkám a zdraví zvířat hraje důležitou roli při dosahování cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“;

B.

vzhledem k tomu, že článek 13 Smlouvy o fungování EU uznává, že zvířata jsou vnímající bytosti, a stanoví, že Unie a její členské státy mají při stanovování a provádění zemědělské a rybářské politiky Unie plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat, přičemž mají zohlednit zvyklosti členských států spojené s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím;

C.

vzhledem k tomu, že ačkoli se produkce evropských potravin řídí normami, které patří mezi nejpřísnější na světě, a to i pokud jde o kritéria pro dobré životní podmínky zvířat, je stále třeba provést některá zlepšení; vzhledem k tomu, že několik zemí a regionů podniklo v tomto směru další kroky, jako je zákaz některých forem klecového chovu;

D.

vzhledem k tomu, že zajištění jednotného znění a uplatňování právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a jejich aktualizace v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky jsou předpoklady pro zvýšení norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a pro vymáhání jejich důsledného dodržování;

E.

vzhledem k tomu, že někteří evropští zemědělci dosáhli v posledních desetiletích určitého pokroku, kriticky pohlíží na své postupy, provádí zlepšení a upravují svou činnost; vzhledem k tomu, že při zdokonalování jejich postupů je jim poskytována podpora poradních a výzkumných subjektů a některých nevládních organizací; vzhledem k tomu, že zavádění inteligentních zemědělských technologií pro monitorování zdraví a dobrých životních podmínek zvířat může prevenci nákaz a provádění norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat ještě více zefektivnit; vzhledem k tomu, že evropští chovatelé hospodářských zvířat jsou ochotni se dále rozvíjet, ale potýkají se s technickými, právními a hospodářskými překážkami; vzhledem k tomu, že zlepšení životních podmínek zvířat musí zohledňovat zdravotní specifika každého živočišného druhu, a vzhledem k tomu, že náklady by neměli nést pouze producenti;

F.

vzhledem k tomu, že průmyslový chov hospodářských zvířat hraje v zemědělství Unie velmi významnou úlohu; vzhledem k tomu, že v důsledku rozšiřování a intenzifikace zemědělského systému zaniklo za pouhých deset let několik milionů zemědělských podniků – více než třetina všech zemědělských podniků v Evropě, z nichž převážná většina byla malého rodinného typu;

G.

vzhledem k tomu, že pod tlakem hospodářské nestability musí chovatelé v souvislosti s amortizací a investicemi postupovat v dlouhodobém horizontu, například pokud jde investice do ustájení hospodářských zvířat za účelem zlepšení jejich životních podmínek;

H.

vzhledem k tomu, že evropští zemědělci v současné době přijímají další opatření k postupným změnám v chovu a ustájení zvířat s cílem posílit respektování pěti svobod zvířat vymezených Světovou organizací pro zdraví zvířat;

I.

vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky zvířat souvisí s dobrým psychickým stavem zemědělců a chovatelů a že všem by se na evropské úrovni měly poskytnout náležité zdroje a větší praktická podpora;

J.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 poukázala na přímou souvislost mezi zdravím a psychickou pohodou zvířat a lidí; vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky zvířat jsou rovněž spojeny s životním prostředím, což velmi dobře ztvárňuje rámec „One Welfare“;

K.

vzhledem k tomu, že evropské chovy hospodářských zvířat zaměstnávají přibližně 4 miliony osob (ať už jim je vyplácena mzda, či nikoli), z nichž 80 % žije v členských státech, které přistoupily k EU v pozdější době (11);

L.

vzhledem k tomu, že vnitřní obchod EU s rybami hraje v rámci obchodu EU s produkty rybolovu jako takovém zásadní úlohu – v roce 2014 představoval 86 % celkového obchodu v EU i mimo ni, přičemž objem prodeje dosáhl úrovně 5,74 milionu tun v hodnotě 20,6 miliardy EUR, což je nejvyšší zaznamenaná úroveň od roku 2006 (12);

M.

vzhledem k tomu, že zdraví a dobré životní podmínky zvířat jsou klíčem k tomu, jak zajistit bezpečnost potravin, jejich dodávky a veřejné zdraví, a že přispívají k dosažení vysokých standardů kvality v EU;

N.

vzhledem k tomu, že zdravá hospodářská zvířata jsou klíčovým faktorem pro dosažení udržitelného, nízkouhlíkového zemědělství;

O.

vzhledem k vědecko-technickému vývoji, který umožňuje lépe pochopit citlivost a chování zvířat a zajistit jim dobré životní podmínky;

P.

vzhledem k tomu, že shromažďování údajů o provádění právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek hospodářských zvířat, ať už jde o kvalitu těchto údajů nebo jejich dostupnost, naráží na značné obtíže, poněvadž povinnost situaci monitorovat a údaje shromažďovat členským státům uložena není;

Q.

vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy jsou částečně zastaralé a zaostávají za poznatky o specifických potřebách zvířat podle jejich druhu, věku, velikosti a fyzického stavu i za vědecko-technickým pokrokem v chovatelských postupech;

R.

vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy platí souběžně s vnitrostátními předpisy a jejich stávající znění stanovuje kombinaci odchylek, výjimek a nepřesných požadavků a neposkytuje zvláštní záruky ani nezaručuje úrovně ochrany, což umožňuje vznik řady nežádoucích praktik a má za důsledek legislativní roztříštěnost a právní nejistotu na domácím trhu, čímž dochází k narušení hospodářské soutěže;

S.

vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat stanovují druhově specifické minimální normy pouze pro prasata, nosnice, brojlery a telata, avšak dosud neexistují žádné právní předpisy, které by se specificky vztahovaly na další druhy zvířat chované pro výrobu potravin, konkrétně na druhy mléčného skotu a hovězího dobytka starší šesti měsíců, ovcí a koz, chovných ptáků nebo brojlerů a nosnic, kuřic, krůt, kachen a hus, křepelek, ryb a králíků; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v současné době neobsahují ustanovení týkající se druhů a věku, která by se vztahovala na všechny fáze produkčního cyklu; vzhledem k tomu, že mnoho různých druhů suchozemských hospodářských zvířat a chovaných ryb je v současné době chráněno pouze obecnými ustanoveními obecné směrnice;

T.

vzhledem k tomu, že k soustavnému zlepšování chovatelských postupů přispěly jiné kroky než právní předpisy EU a úřední kontroly; vzhledem k tomu, že mnoho členských států zavedlo v oblasti dobrých životních podmínek zvířat vlastní normy, které jsou přísnější než normy EU;

U.

vzhledem k tomu, že členským státům je ponechán široký manévrovací prostor, pokud jde o specifikaci požadavků a způsob jejich hodnocení; vzhledem k různorodosti přístupů členských států k přidělování zdrojů a stanovování priorit při úředních kontrolách;

V.

vzhledem k tomu, že provádění právních předpisů je ve všech členských státech velmi nejednotné; vzhledem k tomu, že tato situace vede k různým úrovním dodržování předpisů a může znevýhodňovat zemědělce, kteří předpisy dodržují;

W.

vzhledem k tomu, že směrnice o nosnicích, prasatech (březích prasnicích) a telatech umožnily žádoucí strukturální změny ve způsobu chovu těchto zvířat; vzhledem k tomu, že směrnice v odvětví výroby vajec, telecího masa a vepřového masa vedly k zavedení významných změn v budovách a vybavení a přispěly k určitým změnám v počtu a velikosti chovů;

X.

vzhledem k tomu, že dopad obecné směrnice je všeobecně menší než dopad směrnic zaměřených na jednotlivé živočišné druhy a že obecná směrnice ovlivňuje zlepšování životních podmínek zvířat jen mírně, protože její požadavky jsou značně vágní a možnosti jejího výkladu široké a nestanovuje druhově specifickou ochranu pro dojnice, brojlery a slepice, králíky, ovce a krůty;

Y.

vzhledem k tomu, že v důsledku výrobního tlaku se hlavní problémy, které měly právní předpisy řešit, vyskytují i nadále v hojné míře, a to i pokud jde o mrzačení zvířat a jejich chov ve stísněných a stresujících podmínkách; vzhledem k tomu, že cílů týkajících se ustájení prasnic nebylo dosaženo, provádění právních předpisů je celkově nekonzistentní a životní podmínky prasnic jsou stále příliš stísněné a stresující a chybí v nich vybavení „materiálem k obohacení prostředí“;

Z.

vzhledem k tomu, že směrnice 1999/74/ES o nosnicích přinesla pozitivní výsledky, pokud jde o zajištění kvalitních definic pro jednotlivé systémy produkce; vzhledem k tomu, že přínos této směrnice je nicméně snížen skutečností, že jednotlivé členské státy přistupují k jejímu provádění mnoha různými způsoby a že neobsahuje jasná, závazná a komplexní ustanovení, v důsledku čehož pokračuje narušování hospodářské soutěže na jednotném trhu, a že tato směrnice nevykazuje dostatečný pokrok, nereagovala na skutečné potřeby nosnic a tlak na změnu vyvíjela postupně, což je důvod, proč se začaly více používat alternativy klecového chovu (13) v jednotlivých členských státech;

AA.

vzhledem k tomu, že je v zájmu zemědělců i spotřebitelů zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu a rovné podmínky pro dovoz produktů ze třetích zemí;

AB.

vzhledem k tomu, že ačkoli se zlepšily pracovní podmínky chovatelů nosnic a telat, nemusí to nutně platit pro chovatele prasat;

AC.

vzhledem k tomu, že Komise se rozhodla dokončit posouzení dopadů zákazu klecového chovu vypracované Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce v 2022 a revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, včetně obecné směrnice, do roku 2023;

AD.

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se neověřené zprávy o nedodržování předpisů, jimž je věnována nepřiměřená pozornost, vnímaly odděleně od skutečnosti, že převážná většina chovatelů hospodářských zvířat pravidla dodržuje;

AE.

vzhledem k tomu, že v jednotlivých členských státech se chov hospodářských zvířat a produkční systémy typově liší;

AF.

vzhledem k tomu, že evropské zemědělství zažívá alarmující demografický pokles; vzhledem k tomu, že nedostatečná generační obměna by měla na uplatňování norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat nežádoucí dopad;

AG.

vzhledem k tomu, že strategie a opatření EU v oblasti zemědělství, životního prostředí a mezinárodního obchodu by v zájmu zajištění rovných podmínek na jednotném trhu měly být soudržné, přiměřené a měly by se vzájemně doplňovat;

AH.

vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) je jedním z regulačních a finančních nástrojů, který lze využít jako impuls ke zlepšování zdraví a životních podmínek hospodářských zvířat, zejména na základě ekorežimů, ale také prostřednictvím podpůrných investic, ačkoli k dosažení pokroku v tomto směru jsou zapotřebí i jiné zdroje financování kromě SZP; vzhledem k tomu, že Komise nicméně při hodnocení poslední strategie EU v oblasti dobrých životních podmínek shledala, že členské státy finanční prostředky na podporu dobrých životních podmínek zvířat v plné míře nevyužívají a že miliony eur z fondů EU pro rozvoj venkova, které jsou k dispozici na zlepšení životních podmínek zvířat, zůstávají v současné době nevyužity nebo jsou využívány jen velmi málo; vzhledem k tomu, že na chov hospodářských zvířat je čerpána největší část podpory z druhého pilíře pro zemědělské podniky ve znevýhodněných oblastech, které tvoří 50 % evropské využívané zemědělské půdy, a že se především na něj vztahují agro-environmentální opatření, která kompenzují dodatečné náklady spojené s nepříznivým umístěním nebo povinností dodržovat zvláštní právní předpisy (14);

AI.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se zajistily lepší životní podmínky zvířat během celého výrobního cyklu a prosazovaly vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat jak na domácím trhu, tak na mezinárodním trhu, a tomu, aby naše politická rozhodnutí neoslabila evropskou živočišnou výrobu ani nevedla k jejímu snížení, což by znamenalo přemístění produkce do jiných částí světa, kde jsou podmínky a normy pro chov hospodářských zvířat horší než v Evropě, a související problémy, jež by narušily nejen dodržování norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, ale rovněž plnění evropských environmentálních cílů;

AJ.

vzhledem k tomu, že systém označování může být účinný pouze tehdy, bude-li vědecky podložený, pro spotřebitele, kteří jej mají využít k přijetí informovaného rozhodnutí, snadno pochopitelný, koncipovaný pro integrovaný jednotný trh a uplatňovaný pro všechny živočišné produkty, a pokud bude podpořen soudržnou obchodní politikou EU, která zabrání tomu, aby výrobky vyrobené na základě nižších norem vstupovaly na trh, a pouze pokud nebude znamenat dodatečné komplikace pro potravinářské subjekty, zejména pro zemědělce, a pokud bude pro naše výrobce fakticky možné jej bez příliš vysokých nákladů na provádění nebo omezení uplatňovat; vzhledem k tomu, že takový systém označování musí rovněž přispět k otevření trhu pro producenty; vzhledem k tomu, že výsledky výzkumu a veřejných konzultací ukazují, že některé zúčastněné strany, zejména podniky, návrh povinného označování plně nepodporují; vzhledem k tomu, že v situaci, kdy se nerozlišuje na základě charakteristik produkce, je dobrovolné označování na trhu výhodou; vzhledem k tomu, že o dopadu, který budou mít zkoumané systémy označování na potravinářské podniky a na důvěru spotřebitelů a jejich porozumění postupům v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, se dá usuzovat jen málo;

AK.

vzhledem k tomu, že využívání technologií sledovatelnosti DNA pro sledování a dohledávání všech nemocných zvířat nebo infikovaných potravin může tím, že zajistí bezpečnost potravin a zabrání podvodům v potravinářství, posílit jistotu spotřebitelů;

AL.

vzhledem k tomu, že informační nástroje pro spotřebitele by měly být koncipovány tak, aby byly zachovány rovné podmínky a harmonizován přístup, což v současné době znemožňuje změť soukromých iniciativ, které používají ke specifikaci různorodých norem nechráněné termíny a tvrzení týkající se dobrých životních podmínek zvířat; vzhledem k tomu, že v EU roste trh s živočišnými produkty z chovů bez klecí, s volným výběhem či v ekologických systémech a s rostlinnými alternativami;

AM.

vzhledem k tomu, že cílem legislativní činnosti by měla být harmonizace a zlepšení provádění předpisů a norem;

AN.

vzhledem k tomu, že většinu systémů označování dobrých životních podmínek zvířat iniciuje soukromý sektor a zbytek je výsledkem partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo, v menší míře, iniciativ příslušných vnitrostátních subjektů v některých členských státech;

AO.

vzhledem k tomu, že systémy dobrých životních podmínek zvířat v EU jsou dobrovolné; vzhledem k tomu, že většina z nich zahrnuje i jiné aspekty než dobré životní podmínky zvířat, jako je sledovatelnost, udržitelnost či zdraví; vzhledem k tomu, že se jednotlivé systémy co do fungování a koncepce značně liší;

AP.

vzhledem k tomu, že neexistuje shoda na perspektivě pravidel povinného označování dobrých životních podmínek zvířat, zejména kvůli hospodářským důsledkům, jež by uplatňování těchto pravidel mělo pro chovatele hospodářských zvířat; vzhledem k tomu, že i kdyby závazná pravidla některé nesrovnalosti na evropském trhu urovnala, měla by tlumící účinek na soukromé iniciativy zaměřené na diferenciaci produktů a na uplatňování dobrých životních podmínek zvířat jako obchodní páky;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

—

s ohledem na výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2020,

—

s ohledem na čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na článek 15, čl. 24 odst. 3, článek 228 a čl. 298 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 11, 41, 42 a 43 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCPRD),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu (EU, Euratom) 2021/1163 ze dne 24. června 2021, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (1),

—

s ohledem na Evropský kodex řádné správní praxe, který přijal Parlament dne 6. září 2001,

—

s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

—

s ohledem na článek 54 a čl. 142 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0342/2021),

A.

vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2020 byla oficiálně předložena předsedovi Parlamentu dne 6. září 2021 a že evropská veřejná ochránkyně práv paní Emily O’Reillyová dne 14. července 2021 v Bruselu předložila svou zprávu Petičnímu výboru;

B.

vzhledem k tomu, že na základě článků 20, 24 a 228 SFEU a článku 43 Listiny je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti na případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU s výjimkou Soudního dvora Evropské unie (SDEU) při výkonu jeho soudních pravomocí;

C.

vzhledem k tomu, že v čl. 10 odst. 3 SEU je uvedeno, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“;

D.

vzhledem k tomu, že článek 15 SFEU stanoví, že „s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji“ a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie“; vzhledem k tomu, že při ochraně základních práv a svobod občanů je klíčové zajistit, aby byly občanům EU poskytovány vysoce kvalitní služby a aby správní útvary EU reagovaly na jejich potřeby a obavy;

E.

vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny je v souvislosti s právem na řádnou správu mj. stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

F.

vzhledem k tomu, že v článku 43 Listiny se uvádí, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou SDEU při výkonu jeho soudních pravomocí“;

G.

vzhledem k tomu, že čl. 298 odst. 1 SFEU stanoví, že „při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“;

H.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 zahájila veřejná ochránkyně práv 370 šetření (z nichž 365 bylo zahájeno na základě stížností a 5 z vlastního podnětu), přičemž 394 šetření uzavřela (392 šetření na základě stížností a 2 z vlastního podnětu); vzhledem k tomu, že většina šetření se týkala Komise (210 šetření, tj. 56,8 %), dále agentur EU (34 šetření, tj. 9,2 %), Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) (30 šetření, tj. 8,1 %), Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) (14 šetření, tj. 3,8 %), Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (12 šetření, tj. 3,2 %), Parlamentu (11 šetření, tj. 3 %) Evropské centrální banky (9 šetření, tj. 2,4 %), Evropské investiční banky (9 šetření, tj. 2,4 %) a dalších institucí (41 šetření, tj. 11,1 %);

I.

vzhledem k tomu, že mezi tři nejčastější problémy v šetřeních, která veřejná ochránkyně práv uzavřela v roce 2020, patřila transparentnost a odpovědnost (přístup k informacím a dokumentům) (25 %), kultura služby (24 %) a řádné využívání diskrečních pravomocí, včetně řízení o nesplnění povinnosti (17 %); vzhledem k tomu, že další problémy zahrnovaly etické otázky v rámci správy EU, dodržování základních práv, řádné finanční řízení, whistleblowing, dodržování procesních práv, nábor zaměstnanců a řádné řízení personálních záležitostí EU;

J.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv plní klíčovou úlohu při zajišťování plné transparentnosti, demokratické odpovědnosti a integrity rozhodovacích procesů EU;

K.

vzhledem k tomu, že hlavní prioritou evropského veřejného ochránce práv je zajistit, aby byla práva občanů plně respektována a aby právo na řádnou správu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU odpovídalo co nejvyšším normám kvality;

L.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv vykonala po vypuknutí pandemie COVID-19 značné množství práce s cílem zajistit, aby všechny orgány EU dodržovaly v zájmu ochrany práv občanů a posílení důvěry veřejnosti nejvyšší standardy řádné správy;

M.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv přezkoumala činnost Komise během krize COVID-19 a požadovala mimo jiné informace týkající se transparentnosti jednání Komise se zástupci zájmových skupin, jejího rozhodování v souvislosti s mimořádnými veřejnými zakázkami a transparentnosti a nezávislosti vědeckého poradenství v otázkách pandemie;

N.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na šetření výkonnosti Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) během krize COVID-19 zjistila veřejná ochránkyně práv slabiny v postupech tohoto střediska v oblasti transparentnosti, jež se týkaly i údajů, o které se opírala jeho hodnocení rizik a jednání s mezinárodními partnery, a předložila návrhy zaměřené na zlepšení veřejné kontroly činností střediska ECDC souvisejících s očkovacími látkami proti onemocnění COVID-19;

O.

vzhledem k tomu, že zveřejňování a transparentnost jsou hlavními zásadami legislativního procesu EU, což potvrzuje judikatura Soudního dvora EU, která poskytla jasné právní pokyny, jak zajistit jejich úplné a důsledné dodržování; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr EU uvedl, že nedostatek transparentnosti a informací oslabuje důvěru občanů v legitimitu legislativního procesu EU jako celku; vzhledem k tomu, že v rozporu s těmito zásadami nepostupovala Komise při vyjednávání, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 transparentně;

P.

vzhledem k tomu, že právo občanů EU na informace a povinnost, orgánů EU zajistit plnou transparentnost, zejména pokud jde o smlouvy mezi orgány EU a farmaceutickými společnostmi na očkovací látky proti onemocnění COVID-19, jsou nadřazeny jakémukoli údajnému právu farmaceutických společností nebo orgánů EU utajit, nezveřejňovat v plném rozsahu či nezveřejňovat některé informace týkající se těchto smluv nebo očkovacích látek proti onemocnění COVID-19;

Q.

vzhledem k tomu, že EU plánuje období bezprecedentních výdajů a investic na základě programu NextGenerationEU, který rovněž vytvoří významné vazby na soukromý sektor, a proto, jakož i s cílem předejít případům střetu zájmů a korupce, bude pro orgány EU o to důležitější, aby měly k dispozici rozhodovací proces, který bude založen na plné transparentnosti a nejpřísnějších etických pravidlech;

R.

vzhledem k tomu, že Rada se neřídila konečnými doporučeními veřejné ochránkyně práv a odmítla poskytnout veřejný a včasný přístup k legislativním dokumentům o přijetí každoročních nařízení, jimiž se stanoví rybolovné kvóty, které obsahují základní informace o životním prostředí ve smyslu Aarhuského nařízení, čímž narušila transparentnost svého rozhodovacího procesu; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv konstatovala, že rozhodnutí Rady představuje nesprávný úřední postup, a zdůraznila, že Rada stále plně nechápe zásadní vazbu mezi demokracií a transparentností rozhodování;

S.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila šetření v souvislosti s odmítnutím Rady zabývat se otázkou podnikového sponzorství předsednictví v Radě EU; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv konstatovala, že nečinnost Rady představuje nesprávný úřední postup v souvislosti s odstraněním rizik poškození dobré pověsti, která tato podniková sponzorství představují pro nestrannost předsednictví a dobrou pověst EU jako celku;

T.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv vyjádřila znepokojení nad současnými postupy Komise při schvalování „účinných látek“ v pesticidech a nad skutečností, že podle systému Komise pro ověřování střetu zájmů nemusí externí vědečtí odborníci, kteří Komisi poskytují poradenství, oznamovat finanční zájmy až do výše 10 000 EUR;

U.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že před zadáním zakázky na studii o začlenění environmentálních, sociálních a správních cílů (cíle ESG) do bankovních pravidel EU společnosti BlackRock Investment Management, která spravuje investice do fosilních paliv a bankovnictví, což jsou oblasti spadající do působnosti nových pravidel pro cíle ESG, měla Komise provést hlubší kontrolu všech rizik střetu zájmů; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek nejsou dostatečně důkladná a jasná, aby zabraňovala střetu zájmů;

V.

vzhledem k tomu, že bývalá viceprezidentka Evropské investiční banky (EIB) odešla v listopadu 2020 z řídícího výboru EIB a ani ne za tři měsíce se stala členkou správní rady nadnárodního podniku veřejných služeb sídlícího ve Španělsku Iberdrola; vzhledem k tomu, že tato bývalá vice-prezidentka EIB byla pověřena dohledem nad úvěrovými operacemi EIB ve Španělsku, včetně operací souvisejících se společností Iberdrola; vzhledem k tomu, že od roku 2019 měla Iberdrola možnost čerpat mimořádně vysoké půjčky dosahující celkové hodnoty 1,39 miliardy EUR, čímž se stala jedním z největších klientů EIB posledních let; vzhledem k tomu, že tento případ dokládá nedořešené kontroverzní postupy v EIB, podle nichž je možné, aby její vice-prezidenti, jmenovaní členskými státy, byli pověřeni dohledem nad úvěry, jež EIB poskytuje v zemích jejich původu, což může vést k riziku vzniku střetu zájmů;

W.

vzhledem k tomu, že podle veřejné ochránkyně práv představuje skutečnost, že Komise před uzavřením jednání o obchodní dohodě mezi EU a Mercosurem nedokončila „posouzení dopadů na udržitelnost“ nesprávný úřední postup; vzhledem k tomu, že závěry veřejné ochránkyně práv poukázaly na to, že Komise nedodržela své vlastní pokyny ohledně používání posouzení dopadů na udržitelnost před uzavřením obchodních jednání;

X.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup v rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) schválit přestup svého tehdejšího výkonného ředitele na pozici generálního ředitele Asociace finančních trhů v Evropě (AFME), tj. lobbistické organizace pro finanční sektor, čímž tento orgán nezabránil riziku střetu zájmů a nadále mu umožňoval přístup k důvěrným informacím; vzhledem k tomu, že orgán EBA začal uplatňovat doporučení veřejné ochránkyně práv, která tak mohla tento případ uzavřít;

Y.

vzhledem k tomu, že strategie Komise při vyřizování petic odkazuje na její sdělení z roku 2016 nazvané „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“, jehož pravidla nestanovují žádný správní postup ani praxi týkající se petic; vzhledem k tomu, že přístup Komise, jehož výsledkem je systematické odmítání přijímat opatření v individuálních petičních záležitostech a v případě petic týkajících se oblastí podle článku 6 SFEU je v rozporu s ustanoveními článku 227 SFEU, a vede tak k frustraci a zklamání občanů a současně omezuje možnost zjistit systematické nedostatky, které se v souvislosti s právem EU vyskytují v členských státech;

Z.

vzhledem k tomu, že celá řada petic, které obdržel Petiční výbor, se týká nedostatečné transparentnosti Komise a požaduje, aby byly zveřejněny veškeré podrobnosti smluv o očkovacích látkách proti onemocnění COVID-19, které byly uzavřeny mezi Komisí, členskými státy a farmaceutickým průmyslem, a také údaje o klinických hodnoceních na úrovni pacientů;

AA.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv představuje mechanismus zjednání nápravy pro občany, kteří mají problém získat přístup k dokumentům uchovávaným orgány EU; vzhledem k tomu, že značný počet šetření veřejné ochránkyně práv v roce 2020 zajistil zpřístupnění dokumentů širšího veřejného zájmu, a to navzdory skutečnosti, že příslušné právní předpisy EU jsou strukturálně nedostatečné, neboť jsou zastaralé a neodrážejí současné postupy uplatňované orgány EU;

AB.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zavedla soubor opatření, která mají podpořit lepší a důslednější provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v rámci celé správy EU, a zahájila strategickou iniciativu týkající se způsobu, jakým se Komise přizpůsobila zvláštním potřebám zaměstnanců se zdravotním postižením v souvislosti s mimořádnou situací způsobenou onemocněním COVID-19;

AC.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila šetření způsobu, jakým Komise zjišťuje, aby prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI) určené pro zařízení péče o postižené osoby byly v Maďarsku a Portugalsku využívány v souladu s právními závazky vyplývajícími z Listiny, nařízení o fondech ESI a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.