Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2022/C 340/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 326, 29.8.2022

Dřívější publikace

Úř. věst. C 318, 22.8.2022

Úř. věst. C 311, 16.8.2022

Úř. věst. C 303, 8.8.2022

Úř. věst. C 294, 1.8.2022

Úř. věst. C 284, 25.7.2022

Úř. věst. C 276, 18.7.2022

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. července 2022 – Italská republika, Comune di Milano v. Rada Evropské unie

(Spojené věci C-59/18 a C-182/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Institucionální právo - Instituce a jiné subjekty Evropské unie - Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) - Pravomoc ve věcech určení sídla - Článek 341 SFEU - Rozsah působnosti - Rozhodnutí přijaté zástupci vlád členských států v rámci zasedání Rady - Pravomoc Soudního dvora podle článku 263 SFEU - Autor a právní povaha aktu - Neexistence závazných účinků v unijním právním řádu“)

(2022/C 340/02)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s C. Colelli, S. Fiorentinem a G. Galluzzo, avvocati dello Stato), Comune di Milano (zástupci: M. Condinanzi, A. Neri a F. Sciaudone, avvocati)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni Comune di Milano: Regione Lombardia (zástupkyně: M. Tamborino, avvocato)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer, J. Bauerschmidt, F. Florindo Gijón a E. Rebasti, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Nizozemské království (zástupci: K. Bulterman a M. J. Langer, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: K. Herrmann, M. Konstantinidis a D. Nardi, zmocněnci)

Výrok

1)	Žaloby se odmítají.

2)	Italská republika, Comune di Milano a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

3)	Regione Lombardia, Nizozemské království a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 94, 12.3.2018.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. července 2022 – Italská republika (C-106/19), Comune di Milano (C-232/19) v. Rada Evropské unie, Evropský parlament

(Spojené věci C-106/19 a C-232/19) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Institucionální právo - Nařízení (EU) 2018/1718 - Umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) do Amsterodamu (Nizozemsko) - Článek 263 SFEU - Přípustnost - Právní zájem na podání žaloby - Aktivní legitimace - Bezprostřední a osobní dotčení - Rozhodnutí přijaté zástupci vlád členských států v rámci zasedání Rady za účelem umístění sídla agentury Evropské unie - Neexistence závazných účinků v unijním právním řádu - Výsady Evropského parlamentu“)

(2022/C 340/03)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s C. Colelli, S. Fiorentinem a G. Galluzzo, avvocati dello Stato) (C-106/19), Comune di Milano (zástupci: J. Alberti, M. Condinanzi, A. Neri a F. Sciaudone, avvocati) (C-232/19)

Žalovaní: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer, J. Bauerschmidt, F. Florindo Gijón a E. Rebasti, zmocněnci), Evropský parlament (zástupci: I. Anagnostopoulou, A. Tamás a L. Visaggio, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalované: Nizozemské království (zástupci: M. K. Bulterman a J. Langer, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: K. Herrmann, D. Nardi a P. J. O. Van Nuffel, zmocněnci)

Výrok

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Italská republika, Rada Evropské unie a Evropský parlament ponesou vlastní náklady řízení ve věci C-106/19.

3)	Comune di Milano, Rada Evropské unie a Evropský parlament ponesou vlastní náklady řízení ve věci C-232/19.

4)	Nizozemské království a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 112, 25.3.2019.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. července 2022 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Věc C-743/19) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Institucionální právo - Instituce a jiné subjekty Evropské unie - Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA) - Pravomoc ve věcech určení sídla - Článek 341 SFEU - Rozsah působnosti - Rozhodnutí přijaté zástupci vlád členských států v rámci zasedání Rady - Pravomoc Soudního dvora podle článku 263 SFEU - Autor a právní povaha aktu - Neexistence závazných účinků v unijním právním řádu“)

(2022/C 340/04)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: I. Anagnostopoulou, C. Biz a L. Visaggio, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer, J. Bauerschmidt a E. Rebasti, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Belgické království (zástupci: J.-C. Halleux, M. Jacobs, C. Pochet a L. Van den Broeck, zmocněnci), Česká republika (zástupci: L. Březinová, D. Czechová, K. Najmanová, M. Smolek a J. Vláčil, zmocněnci), Dánské království (zástupci: M. Jespersen, V. Pasternak Jørgensen, J. Nymann-Lindegren a M. Søndahl Wolff, zmocněnci), Irsko (zástupci: M. Browne, G. Hodge, A. Joyce a J. Quaney, zmocněnci, ve spolupráci s D. Fennellym, BL), Řecká republika (zástupci: K. Boskovits a E.-M. Mamouna, zmocněnci), Španělské království (zástupkyně: S. Centeno Huerta a A. Gavela Llopis, zmocněnkyně), Francouzská republika (zástupci: A. Daly, A.-L. Desjonquères, E. Leclerc a T. Stehelin, zmocněnci), Lucemburské velkovévodství (zástupci: A. Germeaux, C. Schiltz a T. Uri, zmocněnci), Maďarsko (zástupci: M. Z. Fehér a K. Szíjjártó, zmocněnci), Nizozemské království (zástupci: M. K. Bulterman, J. M. Hoogveld a J. Langer, zmocněnci), Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec), Slovenská republika (zástupkyně: E. V. Drugda a B. Ricziová, zmocněnkyně), Finská republika (zástupkyně: M. Pere, zmocněnkyně)

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Evropský parlament a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

3)	Belgické království, Česká republika, Dánské království, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Nizozemské království, Polská republika, Slovenská republika a Finská republika ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 399, 25.11.2019.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. června 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour constitutionnelle – Belgie) – Ligue des droits humains v. Conseil des ministres

(Věc C-817/19) (1)

(„Rozhodnutí o předběžné otázce - Zpracování osobních údajů - Údaje jmenné evidence cestujících (PNR) - Nařízení (EU) 2016/679 - Článek 2 odst. 2 písm. d) - Působnost - Nařízení (EU) 2016/681 - Použití údajů PNR cestujících v letecké dopravě provozované mezi Evropskou unií a třetími zeměmi - Možnost zahrnout údaje cestujících v letecké dopravě provozované v rámci Unie - Automatizované zpracování údajů - Doba uložení - Boj proti teroristickým trestným činům a závažné trestné činnosti - Platnost - Listina základních práv Evropské unie - Články 7, 8 a 21 a článek 52 odst. 1 - Vnitrostátní právní předpisy, které rozšiřují použití systému PNR na další přepravu v rámci Unie - Volný pohyb v rámci Unie - Listina základních práv - Článek 45“)

(2022/C 340/05)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour constitutionnelle

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Ligue des droits humains

Žalovaná: Conseil des ministres

Výrok

1)

Článek 2 odst. 2 písm. d) a článek 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) se mají vykládat v tom smyslu, že toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů upravené vnitrostátními právními předpisy, kterými se do vnitrostátního práva přebírají ustanovení směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti, pokud jde jednak o zpracování údajů z PNR prováděné soukromými subjekty a jednak zpracování údajů z PNR prováděné orgány veřejné moci, na které se vztahuje výlučně nebo současně směrnice 2004/82 nebo směrnice 2010/65. Naopak uvedené nařízení se nevztahuje na zpracování údajů upravené takovými právními předpisy, na které se vztahuje jen směrnice 2016/681, které provádí útvary informací o cestujících (PIU) nebo příslušné vnitrostátní orgány pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 této směrnice.

2)

Jelikož výklad směrnice 2016/681 z hlediska článků 7, 8 a 21, jakož i čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie zabezpečuje soulad této směrnice s těmito články Listiny základních práv, z přezkoumání druhé až čtvrté předběžné otázky nevyplynula žádná skutečnost, která by mohla mít vliv na platnost uvedené směrnice.

3)

Článek 6 směrnice 2016/681 ve spojení s články 7 a 8, jakož i s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv se má vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, které povolují zpracovávání údajů ze jmenné evidence cestujících (údaje z PNR) shromážděné v souladu s touto směrnicí pro jiné účely než ty, které jsou výslovně uvedeny v čl. 1 odst. 2 uvedené směrnice.

4)

Článek 12 odst. 3 písm. b) směrnice 2016/681 se má vykládat tak, že brání vnitrostátním právním předpisům, podle kterých orgán zřízený jako útvar informací o cestujících (PIU) má též postavení příslušného vnitrostátního orgánu oprávněného schválit poskytování údajů z PNR po uplynutí doby šesti měsíců následujících po přenosu těchto údajů PIU.

5)

Článek 12 odst. 1 směrnice 2016/681 ve spojení s články 7 a 8, jakož i s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv se má vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, které stanoví obecnou dobu uchovávání údajů z PNR v délce pěti let, použitelnou bez rozdílu na všechny cestující v letecké dopravě, včetně těch, v jejichž případě ani z předběžného posouzení upraveného v čl. 6 odst. 2 písm. a) této směrnice, ani z případných ověřování provedených během doby šesti měsíců upravené v čl. 12 odst. 2 uvedené směrnice, ani ze žádné jiné okolnosti nevyplynula existence objektivních prvků, které mohou představovat riziko v oblasti teroristických činů nebo závažné trestné činnosti s objektivní a přinejmenším nepřímou souvislostí s leteckou dopravou cestujících.

6)

Směrnici 2004/82 je třeba vykládat v tom smyslu, že se nevztahuje na jakýkoliv plánovaný nebo neplánovaný let provozovaný leteckým dopravcem s odletem z území členského státu a s plánovaným přistáním na území jednoho nebo několika členských států bez jakýchkoliv mezipřistání na území třetí země (jen v rámci EU).

7)

Právo Unie, konkrétně článek 2 směrnice 2016/681 ve spojení s čl. 3 odst. 2 SEU, čl. 67 odst. 2 SFEU s článkem 45 Listiny základních práv se má vykládat v tom smyslu, že brání — vnitrostátním právním předpisům, které při neexistenci skutečné, aktuální nebo předvídatelné teroristické hrozby, které čelí dotčený členský stát, stanoví systém přenosu, leteckými dopravci a cestovními kancelářemi, jakož i zpracování příslušnými orgány, údajů z PNR ze všech letů v rámci EU a z přepravy provedené jinými prostředky v rámci Unie s odletem z, do, nebo přes tento členský stát pro účely boje proti teroristickým trestným činům a závažné trestné činnosti. V takové situaci se má použití systému zavedeného směrnicí 2016/681 omezit na přenos a zpracování údajů z PNR z letů nebo z přepravy týkající se zejména určitých leteckých spojení nebo schémat cestování, nebo určitých letišť, stanic a mořských přístavů, pro které existují indicie umožňující odůvodnit toto použití. Dotčenému členskému státu přísluší, aby vybral lety v rámci EU nebo přepravu prováděnou jinými prostředky v rámci Unie, pro kterou takové indicie existují, a pravidelně opakovaně přezkoumal uvedené používání v závislosti na vývoji podmínek, které odůvodňovaly jejich výběr pro účely zabezpečení, že uplatňování tohoto systému na tyto lety nebo na tuto přepravu se stále omezuje na to nejnutnější, a — vnitrostátním právním předpisům, které upravují takový systém přenosu a zpracování uvedených údajů pro účely zlepšení kontrol osob na hranicích a boje proti nelegálnímu přistěhovatelství.

8)

Právo Unie se má vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní soud omezil časové účinky prohlášení protiprávnosti, které mu přísluší učinit podle vnitrostátního práva ve vztahu k vnitrostátní právní úpravě, která ukládá leteckým, železničním a pozemním dopravcům, jakož i cestovním kancelářím povinnost přenášet údaje z PNR a která stanoví zpracování a uchování těchto údajů neslučitelné s čl. 3 odst. 2 SEU, čl. 67 odst. 2 SFEU, články 7, 8 a 45, jakož i čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv. Přípustnost důkazů získaných takovým způsobem patří v souladu se zásadou procesní autonomie členských států do vnitrostátního práva s výhradou dodržení především zásad ekvivalence a efektivity.

---

(1)  Úř. věst. C 36, 3.2.2020.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. července 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Klagenfurt – Rakousko) – GSMB Invest GmbH & Co. KG v. Auto Krainer GesmbH

(Věc C-128/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Nařízení (ES) č. 715/2007 - Schvalování typu motorových vozidel - Článek 3 bod 10 - Článek 5 odst. 1 a 2 - Odpojovací zařízení - Motorová vozidla - Vznětový motor - Emise znečišťujících látek - Systém regulace emisí - Software nainstalovaný do řídicí jednotky motoru - Ventil pro recirkulaci výfukových plynů (EGR ventil) - Snižování emisí oxidů dusíku (NOx) omezené ‚teplotním oknem‘ - Zákaz použití odpojovacích zařízení snižujících účinnost systému regulace emisí - Článek 5 odst. 2 písm. a) - Výjimka z tohoto zákazu“)

(2022/C 340/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Klagenfurt

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: GSMB Invest GmbH & Co. KG

Žalovaná: Auto Krainer GesmbH

Výrok

1)

Článek 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska [a o] přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, ve spojení s čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, musí být vykládán v tom smyslu, že zařízení, které zaručuje splnění mezních hodnot emisí stanovených uvedeným nařízením jen tehdy, pohybuje-li se venkovní teplota mezi 15 a 33 stupni Celsia a k provozu dochází v nadmořské výšce pod 1 000 metrů, představuje „odpojovací zařízení“ ve smyslu tohoto čl. 3 bodu 10.

2)

Článek 5 odst. 2 písm. a) nařízení č. 715/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že odpojovací zařízení, které zaručuje splnění mezních hodnot emisí stanovených tímto nařízením jen tehdy, pohybuje-li se venkovní teplota mezi 15 a 33 stupni Celsia a k provozu dochází v nadmořské výšce pod 1 000 metrů, nemůže spadat pod výjimku ze zákazu používání takových zařízení upravenou tímto ustanovením jen proto, že toto zařízení slouží k ochraně součástí, jako je ventil pro recirkulaci výfukových plynů, chladič zpětného vedení spalin a filtr pevných částic, ledaže bude prokázáno, že uvedené zařízení striktně odpovídá potřebě zabránit natolik závažným bezprostředním rizikům poškození nebo poruchy motoru způsobených nesprávnou funkcí jedné z těchto součástí, že vyvolávají konkrétní nebezpečí při provozu vozidla vybaveného tímto zařízením. Pod výjimku stanovenou v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení č. 715/2007 v každém případě nemůže spadat odpojovací zařízení, které by za běžných podmínek provozu mělo fungovat po většinu roku, aby byl motor chráněn před poškozením nebo poruchami a zajištěn bezpečný provoz vozidla.

---

(1)  Úř. věst. C 271, 17.8.2020.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. července 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Eisenstadt – Rakousko) – IR v. Volkswagen AG

(Věc C-134/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Nařízení (ES) č. 715/2007 - Schvalování typu motorových vozidel - Článek 3 bod 10 - Článek 5 odst. 1 a 2 - Odpojovací zařízení - Motorová vozidla - Vznětový motor - Emise znečišťujících látek - Systém regulace emisí - Software nainstalovaný do řídicí jednotky motoru - Ventil pro recirkulaci výfukových plynů (EGR ventil) - Snižování emisí oxidů dusíku (NOx) omezené ‚teplotním oknem‘ - Zákaz použití odpojovacích zařízení snižujících účinnost systému regulace emisí - Článek 5 odst. 2 písm. a) - Výjimka z tohoto zákazu - Směrnice 1999/44/ES - Prodej spotřebního zboží a záruky na toto zboží - Článek 3 odst. 2 - Zařízení nainstalované v rámci opravy vozidla“)

(2022/C 340/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Eisenstadt

Účastníci původního řízení

Žalobce: IR

Žalovaná: Volkswagen AG

Výrok

1)

Článek 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska [a o] přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, ve spojení s čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, musí být vykládán v tom smyslu, že zařízení, které zaručuje splnění mezních hodnot emisí stanovených uvedeným nařízením jen tehdy, pohybuje-li se venkovní teplota mezi 15 a 33 stupni Celsia a k provozu dochází v nadmořské výšce pod 1 000 metrů, představuje „odpojovací zařízení“ ve smyslu tohoto čl. 3 bodu 10.

2)

Článek 5 odst. 2 písm. a) nařízení č. 715/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že odpojovací zařízení, které zaručuje splnění mezních hodnot emisí stanovených tímto nařízením jen tehdy, pohybuje-li se venkovní teplota mezi 15 a 33 stupni Celsia a k provozu dochází v nadmořské výšce pod 1 000 metrů, nemůže spadat pod výjimku ze zákazu používání takových zařízení upravenou tímto ustanovením jen proto, že toto zařízení slouží k ochraně ventilu pro recirkulaci výfukových plynů, ledaže bude prokázáno, že uvedené zařízení striktně odpovídá potřebě zabránit natolik závažným bezprostředním rizikům poškození nebo poruchy motoru způsobených nesprávnou funkcí této součásti, že vyvolávají konkrétní nebezpečí při provozu vozidla vybaveného tímto zařízením. Pod výjimku stanovenou v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení č. 715/2007 v každém případě nemůže spadat odpojovací zařízení, které by za běžných podmínek provozu mělo fungovat po většinu roku, aby byl motor chráněn před poškozením nebo poruchami a aby byl zajištěn bezpečný provoz vozidla.

3)

Článek 5 odst. 1 a 2 nařízení č. 715/2007 ve spojení s čl. 3 bodem 10 tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že okolnost, že odpojovací zařízení ve smyslu posledně uvedeného ustanovení bylo nainstalováno po uvedení vozidla do provozu během opravy ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, není relevantní pro účely posouzení, zda je použití tohoto zařízení zakázáno na základě tohoto čl. 5 odst. 2.

---

(1)  Úř. věst. C 271, 17.08.2020.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. července 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – DS v. Porsche Inter Auto GmbH & Co KG, Volkswagen AG

(Věc C-145/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Nařízení (ES) č. 715/2007 - Schvalování typu motorových vozidel - Článek 5 odst. 2 - Odpojovací zařízení - Motorová vozidla - Vznětový motor - Systém regulace emisí - Software nainstalovaný do řídicí jednotky motoru - Ventil pro recirkulaci výfukových plynů (EGR ventil) - Snižování emisí oxidů dusíku (NOx) omezené ‚teplotním oknem‘ - Zákaz použití odpojovacích zařízení snižujících účinnost systému regulace emisí - Článek 5 odst. 2 písm. a) - Výjimka z tohoto zákazu - Ochrana spotřebitele - Směrnice 1999/44/ES - Prodej spotřebního zboží a záruky na toto zboží - Článek 2 odst. 2 písm. d) - Pojem ‚zboží vykazující jakost a vlastnosti, které jsou obvyklé u zboží tohoto druhu a které může spotřebitel rozumně očekávat s ohledem na charakter spotřebního zboží‘ - Vozidlo, kterému bylo uděleno ES schválení typu - Článek 3 odst. 6 - Pojem ‚nevýznamný nesoulad se smlouvou‘“)

(2022/C 340/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: DS

Žalovaná: Porsche Inter Auto GmbH & Co KG, Volkswagen AG

Výrok

1)

Článek 2 odst. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží musí být vykládán v tom smyslu, že motorové vozidlo, které spadá do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska [a o] přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, nevykazuje jakost, která je obvyklá u zboží tohoto druhu a kterou může spotřebitel rozumně očekávat, jestliže toto vozidlo sice má platné ES schválení typu, a může být tudíž používáno v silničním provozu, nicméně je vybaveno nepřípustným odpojovacím zařízením, jehož použití je zakázáno na základě čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení.

2)

Článek 5 odst. 2 písm. a) nařízení č. 715/2007 musí být vykládán v tom smyslu, že odpojovací zařízení, které zaručuje mimo jiné splnění mezních hodnot emisí stanovených tímto nařízením jen tehdy, pohybuje-li se venkovní teplota mezi 15 a 33 stupni Celsia, může být odůvodněno na základě tohoto ustanovení pouze za podmínky, že bude prokázáno, že toto zařízení striktně odpovídá potřebě zabránit natolik závažným bezprostředním rizikům poškození nebo poruchy motoru způsobených nesprávnou funkcí součásti systému recirkulace výfukových plynů, že vyvolávají konkrétní nebezpečí při provozu vozidla vybaveného uvedeným zařízením. Pod výjimku stanovenou v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení č. 715/2007 v každém případě nemůže spadat odpojovací zařízení, které by za běžných podmínek provozu mělo fungovat po většinu roku, aby byl motor chráněn před poškozením nebo poruchami a zajištěn bezpečný provoz vozidla.

3)

Článek 3 odst. 6 směrnice 1999/44 musí být vykládán v tom smyslu, že nesoulad se smlouvou spočívající v tom, že je ve vozidle nainstalováno odpojovací zařízení, jehož použití je zakázáno na základě čl. 5 odst. 2 nařízení č. 715/2007, nemůže být kvalifikován jako „nevýznamný“, přestože by spotřebitel toto vozidlo zakoupil, i kdyby o existenci a fungování tohoto zařízení věděl.

---

(1)  Úř. věst. C 279, 24.8.2020.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 14. července 2022 – Evropská komise v. Dánské království

(Věc C-159/20) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Nařízení (EU) č. 1151/2012 - Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin - Článek 13 - Používání chráněného označení původu (CHOP) ‚Feta‘ k označení sýra produkovaného v Dánsku a určeného k vývozu do třetích zemí - Článek 4 odst. 3 SEU - Zásada loajální spolupráce“)

(2022/C 340/09)

Jednací jazyk: dánština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Konstantinidis, I. Naglis a U. Nielsen, zmocněnci)

Žalovaný: Dánské království (zástupci: M. P. Brøchner Jespersen, J. Nymann-Lindegren, V. Pasternak Jørgensen, M. Søndahl Wolff a L. Teilgård, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobkyni: Řecká republika (zástupkyně: E.-E. Krompa, E. Leftheriotou, E. Tsaousi a A.-E. Vasilopoulou, zmocněnkyně), Kyperská republika (zástupkyně: V. Christoforou a E. Zachariadou, zmocněnkyně)

Výrok

1)

Dánské království tím, že nezabránilo a nezastavilo používání chráněného označení původu (CHOP) „Feta“ dánskými producenty mléka k označení sýra, který neodpovídá specifikaci tohoto CHOP, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Dánské království ponese vlastní náklady řízení a nahradí čtyři pětiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

4)	Evropské komise ponese jednu pětinu svých nákladů řízení.

5)	Řecká republika a Kyperská republika ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 201, 15.6.2020.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 14. července 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana – Španělsko) – Asociación Estatal de Entidades de Servicios de Atención a Domicilio (ASADE) v. Consejería de Igualdad y Políticas Inclusivas

(Věc C-436/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 49 a 56 SFEU - Čistě vnitrostátní situace - Služby na vnitřním trhu - Směrnice 2006/123/ES - Oblast působnosti - Článek 2 odst. 2 písm. j) - Zadávání veřejných zakázek - Směrnice 2014/24/EU - Pojem ‚veřejné zakázky‘ - Články 74 až 77 - Poskytování sociálních služeb osobní asistence - Dohody o součinnosti se soukromými subjekty sociální iniciativy - Vyloučení subjektů majících za cíl dosahování zisku - Místo usazení subjektu jako kritérium výběru“)

(2022/C 340/10)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Asociación Estatal de Entidades de Servicios de Atención a Domicilio (ASADE)

Žalovaný: Consejería de Igualdad y Políticas Inclusivas

Výrok

1)

Články 76 a 77 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která soukromým neziskovým subjektům vyhrazuje možnost uzavírat prostřednictvím veřejné soutěže dohody, na jejichž základě tyto subjekty poskytují sociální služby osobní asistence za náhradu jimi vynaložených nákladů, a to bez ohledu na odhadovanou hodnotu těchto služeb, i když tyto subjekty nesplňují požadavky stanovené v uvedeném článku 77, pokud zákonný a dohodnutý rámec, v němž se odvíjí činnost těchto subjektů, účinně přispívá k naplňování sociálního účelu, jakož i cílů solidarity a rozpočtové efektivity, na nichž je tato právní úprava založena, a pokud je dodržena zásada transparentnosti, tak jak je upřesněna zejména v článku 75 této směrnice.

2)

Článek 76 směrnice 2014/24 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které v rámci zadávání veřejné zakázky na sociální služby uvedené v příloze XIV této směrnice je usazení hospodářského subjektu v místě, kde mají být služby poskytovány, kritériem výběru hospodářských subjektů ještě před posouzením jejich nabídek.

---

(1)  Úř. věst. C 423, 7.12.2020.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 14. července 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – ÖBB-Infrastruktur Aktiengesellschaft v. Lokomotion Gesellschaft für Schienentraktion mbH

(Věc C-500/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Mezinárodní dohody - Železniční přeprava - Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o užívání infrastruktury v mezinárodní železniční přepravě (CUI) - Článek 4 - Kogentní právo - Článek 8 - Odpovědnost provozovatele - Článek 19 - Jiné nároky - Pravomoc Soudního dvora - Poškození lokomotiv dopravce v důsledku vykolejení - Pronájem náhradních lokomotiv - Povinnost provozovatele infrastruktury nahradit náklady na pronájem - Smlouva, která rozšiřuje odpovědnost smluvních stran odkazem na vnitrostátní právní předpisy“)

(2022/C 340/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: ÖBB-Infrastruktur Aktiengesellschaft

Odpůrkyně: Lokomotion Gesellschaft für Schienentraktion mbH

Výrok

1)

Soudní dvůr Evropské unie, kterému byla předložena otázka v souladu s článkem 267 SFEU, má pravomoc vyložit článek 4, čl. 8 § 1 písm. b), a čl. 19 § 1 přípojku E k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 9. května 1980 ve znění Vilniuského protokolu ze dne 3. června 1999, nazvaného „Jednotné právní předpisy pro smlouvu o užívání infrastruktury v mezinárodní železniční přepravě (CUI)“.

2)

Článek 8 § 1 písm. b) přípojku E k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 9. května 1980 ve znění Vilniuského protokolu ze dne 3. června 1999 musí být vykládán v tom smyslu, že odpovědnost provozovatele infrastruktury za věcnou škodu nezahrnuje náklady vynaložené železničním podnikem na pronájem náhradních lokomotiv po dobu opravy poškozených lokomotiv.

3)

Článek 4 a čl. 19 § 1 přípojku E k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 9. května 1980 ve znění Vilniuského protokolu ze dne 3. června 1999 musí být vykládány v tom smyslu, že smluvní strany mohou rozšířit svou odpovědnost obecným odkazem na vnitrostátní právo, na jehož základě se rozsah odpovědnosti provozovatele infrastruktury rozšiřuje, avšak ke vzniku této odpovědnosti je vyžadováno zavinění.

---

(1)  Úř. věst. C 19, 18.1.2021.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 14. července 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het bedrijfsleven – Nizozemsko) – Sense Visuele Communicatie en Handel vof (jednající rovněž pod názvem De Scharrelderij) v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-36/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná zemědělská politika - Nařízení (EU) č. 1307/2013 - Režimy přímých podpor - Společná pravidla - Článek 30 odst. 6 a článek 50 odst. 2 - Žádost o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy pro mladé zemědělce - Vnitrostátní správní orgán, který poskytl nesprávné informace o kvalifikaci osoby jako ‚mladý zemědělec‘ - Zásada ochrany legitimního očekávání - Žaloba na náhradu škody založená na nedodržení zásady vnitrostátního práva ochrany legitimního očekávání“)

(2022/C 340/12)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sense Visuele Communicatie en Handel vof (jednající rovněž pod názvem De Scharrelderij)

Žalovaný: Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Výrok

Unijní právo, a zejména zásada ochrany legitimního očekávání, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání tomu, aby jednotlivec získal na základě zásady ochrany legitimního očekávání uznané vnitrostátním právem a pouze na základě tohoto práva náhradu škody vyplývající z nesprávného výkladu přesného ustanovení unijního práva vnitrostátním orgánem, pokud tato náhrada škody nepředstavuje poskytnutí výhody v rozporu s unijním právem, nezatěžuje rozpočet Unie a není způsobilá narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy.

---

(1)  Úř. věst. C 128, 12.4.2021.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. července 2022 – Universität Bremen v. Evropská výkonná agentura pro výzkum (REA)

(Věc C-110/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Žaloba na neplatnost - Článek 19 statutu Soudního dvora Evropské unie - Zastupování neprivilegovaných účastníků řízení v řízení o přímé žalobě před soudy Evropské unie - Vysokoškolský učitel - Vysokoškolský učitel na univerzitě zastoupené v rámci řízení o této žalobě, jenž vykonává funkci koordinátora a vedoucího týmu v projektu, který je předmětem sporu - Podmínka nezávislosti - Existence bezprostředního a osobního zájmu na rozhodnutí sporu“)

(2022/C 340/13)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Universität Bremen (zástupce: C. Schmid)

Další účastnice řízení: Evropská výkonná agentura pro výzkum (REA) (zástupci: V. Canetti a S. Payan-Lagrou, zmocněnkyně, ve spolupráci s de R. van der Houtem, advocaat, a C. Wagnerem, Rechtsanwalt)

Výrok

1)	Usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 16. prosince 2020, Universität Bremen v. REA (T-660/19, nezveřejněné, EU:T:2020:633), se zrušuje.

2)	Věc T-660/19 se vrací zpět Tribunálu Evropské unie.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

---

(1)  Úř. věst. C 182, 10.5.2021.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 19. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce notario del Ilustre Colegio Notarial de Andalucía – Španělsko) – Frontera Capital SARL

(Věc C-722/21) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 53 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora - Článek 267 SFEU - Notář - Pojem ‚soud‘ - Kritéria - Neexistence sporu před předkládajícím orgánem - Zjevná nepřípustnost“)

(2022/C 340/14)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Notario del Ilustre Colegio Notarial de Andalucía

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Frontera Capital SARL

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, podaná rozhodnutím notario del Ilustre Colegio Notarial de Andalucía (notář u notářské komory Andalusie, Španělsko) ze dne 25. ledna 2021, je zjevně nepřípustná.

---

(1)  Datum doručení: 25.11.2021

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 14. července 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzgericht – Rakousko) – CM v. Finanzamt Österreich

(Věc C-25/22) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 53 odst. 2 a článek 94 jednacího řádu Soudního dvora - Požadavek na uvedení důvodů, které odůvodňují nezbytnost odpovědi na položené otázky - Nedostatečná upřesnění - Zjevná nepřípustnost“)

(2022/C 340/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: CM

Žalovaný: Finanzamt Österreich

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložená rozhodnutím Bundesfinanzgericht (Spolkový finanční soud, Rakousko) ze dne 31. prosince 2021 je zjevně nepřípustná.

---

(1)  Datum doručení: 10.1.2022.

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. března 2022 Magic Box Int. Toys SLU proti rozsudku Tribunálu (desátého senátu) vydanému dne 21. prosince 2021 ve věci T-549/20, Magic Box Int. Toys v. EUIPO – KMA Concepts

(Věc C-194/22 P)

(2022/C 340/16)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Magic Box Int. Toys SLU (zástupce: J. L. Rivas Zurdo, abogado)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, KMA Concepts Ltd.

Usnesením ze dne 7. června 2022 Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl, že kasační opravný prostředek je nepřijatelný a že Magic Box Int. Toys ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. dubna 2022 proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 26. ledna 2022 ve věci T-233/21, Meta Cluster GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-233/22 P)

(2022/C 340/17)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Meta Cluster GmbH (zástupce: H. Baumann, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Soudní dvůr Evropské unie (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) usnesením ze dne 15. července 2022 neuznal kasační opravný prostředek za přijatelný a rozhodl, že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. května 2022 Govern d’Andorra proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 23. února 2022 ve věci T-806/19, Govern d’Andorra v. EUIPO

(Věc C-300/22 P)

(2022/C 340/18)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Govern d’Andorra (zástupce: P. González-Bueno Catalán de Ocón, abogado)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Usnesením ze dne 12. května 2022 rozhodl místopředseda Soudního dvora, že kasační opravný prostředek je nepřípustný a že Govern d’Andorra ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Köln (Německo) dne 11. května 2022 – Gesamtverband Autoteile-Handel e.V. v. Scania CV AB

(Věc C-319/22)

(2022/C 340/19)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobce: Gesamtverband Autoteile-Handel e.V.

Žalovaná: Scania CV AB

Předběžné otázky

I.

Vztahuje se povinnost uvedená v čl. 61 odst. 1 druhé větě nařízení (EU) 2018/858 (1), podle níž jsou „[i]nformace […] poskytovány snadno dostupným a strojově čitelným způsobem ve formě elektronicky zpracovatelných datových souborů“, na veškeré informace o opravách a údržbě vozidla ve smyslu čl. 3 bodu 48 nařízení nebo je tato povinnost omezena na tzv. informace o náhradních dílech („část[i] vozidla, […], které mohou být nahrazeny náhradními díly“) podle přílohy X bodu 6.1 nařízení?

II.

Musí být čl. 61 odst. 1 druhá věta nařízení (EU) 2018/858, podle níž jsou informace „poskytovány snadno dostupným a strojově čitelným způsobem ve formě elektronicky zpracovatelných datových souborů“, a čl. 61 odst. 2 druhý pododstavec, podle nějž se pro samostatné provozovatele, kteří neprovozují opravny, „informace poskytují také ve strojově čitelném formátu, který lze zpracovávat elektronicky pomocí běžně dostupných nástrojů informačních technologií a softwaru, aby tak samostatní provozovatelé mohli plnit úkoly spojené s jejich podnikáním v dodavatelském řetězci na poprodejním trhu“, vykládány v tom smyslu, že výrobce vozidla splní své povinnosti z toho plynoucí pouze tím, že 1. informace zpřístupní prostřednictvím internetu formou automatizovaného dotazu přes databázové rozhraní s možností stažení výsledků, nebo postačuje, že umožňuje na internetových stránkách pouze manuální vyhledávání lidským uživatelem na obrazovce a výsledek dotazu omezuje na viditelný obsah stránek obrazovky? a 2. umožní vyhledávání všech informací propojených v databázi s jeho identifikačními čísly vozidel (VIN) na základě těchto VIN, které poskytne v samostatném seznamu, a nezávisle na tom — rovněž na základě dalších informací umožňujících identifikaci vozidla podle přílohy X, bodu 6.1 třetího pododstavce nařízení — jakož i na základě dalších jím používaných výrazů pro kategorie (např. kategorie součásti, náhradní díly, návody k provádění oprav, servisní pokyny a technické výkresy) a dalších databázových záznamů v libovolném propojení nebo postačuje, že výrobce nabízí vyhledávání výlučně formou jednotlivého dotazu na základě VIN jednoho konkrétního vozidla, aniž současně poskytuje aktuální seznam všech VIN svých vozidel? a 3. tyto datové soubory poskytuje v podobě souborů, jejichž formát je určen k přímému elektronickému (dalšímu) zpracování obdržených datových souborů, s příslušným popisem datového souboru (u textů a tabulek) nebo k tomu postačuje možnost poskytnout pouhý náhled obrazovky v libovolném běžném datovém formátu, jako je soubor PDF?

III	Představuje čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2018/858 pro výrobce vozidla právní povinnost ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR, která odůvodňuje poskytnutí VIN resp. informací spojených s VIN samostatným provozovatelům jako dalším správcům ve smyslu čl. 4 bodu 7 GDPR?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varchoven administrativen sad (Bulharsko) dne 17. května 2022 – Zamestnik ispalnitelen direktor na Daržaven fond „Zemedelie“ v. IW

(Věc C-329/22)

(2022/C 340/20)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varchoven administrativen sad

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v řízení o kasačním opravném prostředku: Zamestnik ispalnitelen direktor na Daržaven fond „Zemedelie“

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: IW

Předběžné otázky

1.

Musí být čl. 29 odst. 3 druhá věta nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 (1) ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (dále jen „nařízení č. 1305/2013) vykládán v tom smyslu, že připouští takové vnitrostátní ustanovení, jako je čl. 11 odst. 5 (dříve odst. 4) Naredba No. 4 ot 24.02.2015 za prilagane na mjarka 11 „Biologično zemedelie“ ot Programata za razvitie na selskite rajoni za perioda 2014-2020 (nařízení č. 4 ze dne 24. února 2015 o použití opatření 11 „Ekologické zemědělství“ Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020), které možnost finanční podpory ekologické produkce během přechodu omezuje na období nepřekračující minimální období přechodu stanovená v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 1 a článku 38 nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (2) ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být čl. 29 odst. 3 druhá věta nařízení (EU) č. 1305/2013 vykládán v tom smyslu, že jsou členské státy oprávněny normativně stanovit nejdelší možné období poskytování podpory pro přechod na ekologické zemědělství výlučně podle druhu produkce a nikoliv podle zvláštností konkrétního případu?

3.	Jak musí být vykládána formulace „členské státy [mohou] určit kratší počáteční období, které odpovídá období přechodu“ (čl. 29 odst. 3 [druhá] věta nařízení č. 1305/2013)? Jsou výrazy „počáteční období“ a „období přechodu“ používány jako synonyma nebo mají různý význam?

4.

Musí být formulace „členské státy [mohou] určit kratší počáteční období, které odpovídá období přechodu“ v čl. 29 odst. 3 [druhé] větě nařízení č. 1305/2013 vykládána v tom smyslu, že celé opatření „ekologické zemědělství“ může být u činností „přechodu“ na ekologické zemědělství předmětem žádosti a financování po dobu kratší, než je ta, která je uvedena v čl. 29 odst. 3 první větě nařízení, nebo v tom smyslu, že v rámci tohoto celkového závazku k „ekologickému zemědělství“ existuje počáteční období pro činnosti během přechodu na ekologické zemědělství?

---

(1)  Úř. věst. 2013, L 347, s. 487.

(2)  Úř. věst. 2008, L 250, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 27. května 2022 – PT v. VB

(Věc C-343/22)

(2022/C 340/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Odpůrce a navrhovatel v řízení o kasačním opravném prostředku: PT

Navrhovatel a odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: VB

Předběžná otázka

Musí být čl. 34 bod 2 Luganské úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 30. října 2007 (dále jen „Luganská úmluva“) (1) vykládán v tom smyslu, že se v případě žaloby na zaplacení pohledávky, která je podána po předchozím vydání švýcarského platebního rozkazu a neobsahuje návrh na zrušení odporu podaného proti danému platebnímu rozkazu, jedná o návrh na zahájení řízení?

---

(1)  Úř. věst. 2009, L 147, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg Oost-Vlaanderen Afdeling Gent (Belgie) dne 1. června 2022 – BV Osteopathie Van Hauwermeiren v. Belgische Staat

(Věc C-355/22)

(2022/C 340/22)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg Oost-Vlaanderen Afdeling Gent

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: BV Osteopathie Van Hauwermeiren

Žalovaný: Belgische Staat

Předběžné otázky

1)

Musí být rozsudek Soudního dvora ze dne 8. dubna 1976 ve věci 43/75, Defrenne v. SABENA (1), vykládán v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu přiznává autonomní pravomoc – z vlastní iniciativy a bez podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 SFEU – na základě čistě vnitrostátního ustanovení zachovat pro minulost účinky vnitrostátní právní úpravy o osvobození lékařských a nelékařských zdravotnických služeb od daně z přidané hodnoty, kterou tento soud (poté, co v souvislosti s touto věcí podal Soudnímu dvoru podle článku 267 SFEU tři žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, na které Soudní dvůr odpověděl v rozsudku ze dne 27. června 2019, C-597/17 (2)) prohlásil za neslučitelnou s unijním právem a částečně zrušil, přičemž pro minulost její účinky zachoval a tímto způsobem v plném rozsahu zbavil osobu povinnou k dani nároku na vrácení daně z přidané hodnoty, která byla vybrána v rozporu s unijním právem?

2)

Je vnitrostátní soud oprávněn – autonomně a bez podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 SFEU – na základě obecného odkazu na „naléhavé důvody právní jistoty, které vyplývají ze všech dotčených zájmů, jak veřejných, tak soukromých“ a na základě tvrzení o „faktické nemožnosti dodatečně vrátit neoprávněně vybranou daň z přidané hodnoty odběratelům osobou povinnou k dani dodaného zboží nebo poskytnutých služeb nebo po nich požadovat dodatečné zaplacení v případě protiprávního nevybrání daně, zejména pokud se jedná o velký počet blíže neidentifikovaných osob, resp. pokud osoby povinné k dani nemají účetní systém, který by jim umožňoval dodatečně identifikovat příslušné dodání zboží či poskytnutí služeb a jejich hodnotu“ zachovat pro minulost účinky ustanovení vnitrostátního práva, u nějž bylo určeno, že je v rozporu se směrnicí o dani z přidané hodnoty, pokud osobě povinné k dani nebyla poskytnuta možnost prokázat, že žádná takováto „faktická nemožnost“ neexistuje?

---

(1)  EU:C:1976:56.

(2)  EU:C:2019:544.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 1. června 2022 – Bolloré logistics SA v. Direction interrégionale des douanes et droits indirects de Caen, Recette régionale des douanes et droits indirects de Caen, Bolloré Ports de Cherbourg SAS

(Věc C-358/22)

(2022/C 340/23)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: Bolloré logistics SA

Odpůrkyně v řízení o kasačním opravném prostředku: Direction interrégionale des douanes et droits indirects de Caen, Recette régionale des douanes et droits indirects de Caen, Bolloré Ports de Cherbourg SAS

Předběžné otázky

1)

Musí být články 195, 217 a 221 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (2), vykládány v tom smyslu, že celní orgány nemohou vymáhat na ručiteli, který ručí společně a nerozdílně, zaplacení celního dluhu, dokud nebyla částka cla řádně sdělena dlužníkovi?

2)

a) Vyžaduje respektování práv na obhajobu, zejména práva osoby na předložení připomínek před přijetím jakéhokoli aktu, který nepříznivě zasahuje do jejího právního postavení, jež představuje základní zásadu unijního práva, aby v případě, kdy dlužník nezaplatí celní dluh ve stanovené lhůtě a vymáhání je vedeno proti ručiteli, dala celní správa ručiteli předtím příležitost užitečně vyjádřit své stanovisko ke skutečnostem, na kterých celní správa zamýšlí založit své rozhodnutí o vymáhání platby? b) Má na odpověď na otázku 2 a) vliv skutečnost, že dlužník celního dluhu měl před sdělením částky cla příležitost užitečně vyjádřit své stanovisko? c) V případě kladné odpovědi na otázku 2 a), kterému z rozhodnutí, jež nepříznivě zasahuje do právního postavení ručitele, musí předcházet kontradiktorní fáze výměny vyjádření: rozhodnutí celní správy o započtení cla a oznámení celního dluhu dlužníkovi, nebo rozhodnutí o vymáhání platby vůči ručiteli?

---

(1)  Úř. věst. 1992, L 302, s. 1.

(2)  Úř. věst. 2009, L 324, s. 23.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Minden (Německo) dne 7. června 2022 – J.B., S.B. a F.B. v. Spolková republika Německo

(Věc C-364/22)

(2022/C 340/24)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Minden

Účastníci původního řízení

Žalobci: J.B., S.B., F.B.

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předběžné otázky

1.

Musí být čl. 33 odst. 2 písm. d) směrnice 2013/32/EU (1) vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, podle nějž musí být další žádost o mezinárodní ochranu zamítnuta jako nepřípustná nezávisle na tom, zda se dotčený žadatel po zamítnutí jedné žádosti o mezinárodní ochranu a před podáním další žádosti o mezinárodní ochranu vrátil do země svého původu?

2.	Je pro odpověď na první otázku relevantní, zda byl dotčený žadatel do země svého původu vyhoštěn nebo zda se tam vrátil dobrovolně?

3.

Musí být čl. 33 odst. 2 písm. d) směrnice 2013/32/EU vykládán v tom smyslu, že členskému státu zakazuje zamítnout další žádost o mezinárodní ochranu jako nepřípustnou, jestliže rozhodnutím o předchozí žádosti sice nebylo rozhodnuto o přiznání statusu doplňkové ochrany, byly ovšem přezkoumány zákazy vyhoštění a tento přezkum je obsahově srovnatelný s přezkumem přiznání statusu doplňkové ochrany?

4.

Je přezkum zákazů vyhoštění a přezkum přiznání statusu doplňkové ochrany srovnatelný, jestliže při přezkumu zákazů vyhoštění bylo zapotřebí kumulativně přezkoumat, zda dotčenému žadateli ve státě, do nějž má být vyhoštěn, hrozí a) konkrétní nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu, b) uložení nebo vykonání trestu smrti, c) porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, dále jen „EÚLP“) nebo d) závažné konkrétní ohrožení zdraví, života nebo svobody nebo zda je e) jako příslušník civilního obyvatelstva vystaven závažnému individuálnímu ohrožení zdraví či života v rámci mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. 2013, L 180, s. 60).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Okražen sad – Burgas (Bulharsko) dne 14. června 2022 – Obština Pomorie v. „Anhialo avto“ OOD

(Věc C-390/22)

(2022/C 340/25)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Okražen sad – Burgas

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v odvolacím řízení: Obština Pomorie

Odpůrkyně v odvolacím řízení:„Anhialo avto“ OOD

Předběžné otázky

1)	Připouští ustanovení nařízení (ES) č. 1370/2007 (1), aby členský stát vnitrostátními ustanoveními nebo interními pravidly stanovil dodatečné požadavky a omezení týkající se poskytnutí kompenzací dopravci za plnění závazku veřejné služby, které toto nařízení nestanoví?

2)

Připouští čl. 4 odst. 1 písm. b) bod i) nařízení (ES) č. 1370/2007 zaplacení kompenzace dopravci za plnění závazku veřejné služby, jestliže parametry, na jejichž základě se kompenzace vypočítá, nebyly předtím stanoveny ve smlouvě o veřejných službách, byly však stanoveny v obecných pravidlech, a čistý finanční dopad nebo výše dlužné kompenzace byla vypočtena v souladu s postupem stanoveným v nařízení (ES) č. 1370/2007?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. 2007, L 315, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 20. června 2022 – Ministre de l’Économie, des Finances et de la Relance v. Manitou BF SA

(Věc C-407/22)

(2022/C 340/26)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Ministre de l’Économie, des Finances et de la Relance

Odpůrkyně: Manitou BF SA

Předběžná otázka

Brání článek 49 Smlouvy o fungování Evropské unie právním předpisům členského státu upravujícím režim daňové integrace, na jejichž základě může integrující mateřská společnost provést neutralizaci opětovně zahrnutého podílu výdajů a nákladů ve vztahu k dividendám, které obdržela od rezidentních společností zúčastněných na integraci, jakož i – za účelem zohlednění rozsudku Soudního dvora ze dne 2. září 2015, Groupe Steria SCA (C-386/14) – ve vztahu k dividendám, které obdržela od dceřiných společností se sídlem v jiném členském státě, které, pokud by byly rezidenty, by objektivně byly způsobilé pro režim integrace na základě volby, ale které nárok na tuto neutralizaci odpírají rezidentní mateřské společnosti, která se navzdory existence kapitálových vazeb s jinými rezidentními entitami umožňujících vytvoření integrované daňové skupiny nerozhodla pro příslušnost k takové skupině, a to jak ve vztahu k dividendám, které jí vyplácejí její rezidentní dceřiné společnosti, tak ve vztahu k dividendám pocházejícím od dceřiných společností usazených v jiných členských státech, které splňují jiná kritéria způsobilosti než rezidentství?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 20. června 2022 – Ministre de l’Économie, des Finances et de la Relance v. Bricolage Investissement France SA

(Věc C-408/22)

(2022/C 340/27)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Ministre de l’Économie, des Finances et de la Relance

Odpůrkyně: Bricolage Investissement France SA

Předběžná otázka

Brání článek 49 Smlouvy o fungování Evropské unie právním předpisům členského státu upravujícím režim daňové integrace, na jejichž základě může integrující mateřská společnost provést neutralizaci opětovně zahrnutého podílu výdajů a nákladů ve vztahu k dividendám, které obdržela od rezidentních společností zúčastněných na integraci, jakož i – za účelem zohlednění rozsudku Soudního dvora ze dne 2. září 2015, Groupe Steria SCA (C-386/14) – ve vztahu k dividendám, které obdržela od dceřiných společností se sídlem v jiném členském státě, které, pokud by byly rezidenty, by objektivně byly způsobilé pro režim integrace na základě volby, ale které nárok na tuto neutralizaci odpírají rezidentní mateřské společnosti, která se navzdory existence kapitálových vazeb s jinými rezidentními entitami umožňujících vytvoření integrované daňové skupiny nerozhodla pro příslušnost k takové skupině, a to jak ve vztahu k dividendám, které jí vyplácejí její rezidentní dceřiné společnosti, tak ve vztahu k dividendám pocházejícím od dceřiných společností usazených v jiných členských státech, které splňují jiná kritéria způsobilosti než rezidentství?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Törvényszék (Maďarsko) dne 28. června 2022 – SOLE-MiZo Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-426/22)

(2022/C 340/28)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szegedi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SOLE-MiZo Zrt.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžné otázky

1)

Musí být unijní právo, zejména článek 183 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) (dále jen „směrnice o DPH“); zásady efektivity a rovnocennosti, přímého účinku a proporcionality, a rozsudek Soudního dvora ze dne 23. dubna 2020 ve spojených věcech C-13/18 a C-126/18 Sole-Mizo a Dalmandi Mezőgazdasági (dále jen „rozsudek Sole-Mizo a Dalmandi Mezőgazdasági“), za okolností, kdy se podle práva členského státu úroky z částky nadměrného odpočtu odpočitatelné DPH (dále jen „úroky z DPH“), který nemohl být vrácen z důvodu „podmínky zaplacení protiplnění“, vypočítají za použití úrokové sazby, která nesporně pokrývá krátkodobé úvěrové úroky na peněžním trhu a která je stanovena ve výši základní sazby centrální banky zvýšené o dva procentní body, ve vztahu ke zdaňovacímu období DPH tak, že se tyto úroky počítají od dne následujícího po dni podání přiznání k DPH, v němž osoba povinná k dani uvedla nadměrný odpočet DPH, který musel být z důvodu podmínky „zaplacení protiplnění“ převeden do následujícího zdaňovacího období, do posledního dne pro podání následujícího přiznání k DPH, vykládáno v tom smyslu, že brání takové praxi členského státu, jako je praxe o jakou se jedná v projednávané věci, která neumožňuje kromě úroků z DPH vyplatit osobě povinné k dani úroky, jež mají nahradit škodu, která jí vznikla měnovým znehodnocením, jež nastalo v důsledku času, který uplynul od tohoto zdaňovacího období do skutečného zaplacení těchto úroků?

2)

V případě kladné odpovědi na předchozí předběžnou otázku, musí být unijní právo uvedené v předchozí otázce a rozsudek Sole-Mizo a Dalmandi Mezőgazdasági vykládány v tom smyslu, že je s nimi slučitelné, aby vnitrostátní soud stanovil úrokovou sazbu použitelnou na měnové znehodnocení tak, že ji přizpůsobí míře inflace?

3)

Musí být unijní právo uvedené v první předběžné otázce a rozsudek Sole-Mizo a Dalmandi Mezőgazdasági vykládány v tom smyslu, že brání takové praxi členského státu, která při výpočtu výše měnového znehodnocení zohledňuje rovněž skutečnost, že dokud není splněna podmínka „zaplacení protiplnění“, tedy do zaplacení protihodnoty za zboží nebo služby, měla dotyčná osoba povinná k dani k dispozici protihodnotu za pořízení navýšenou o odpovídající daň, a která kromě míry inflace v období měnového znehodnocení měny posuzuje i to, jak dlouho byla osoba povinná k dani zbavena DPH (nemohla žádat o její vrácení)?

---

(1)  Úř. věst. 2006., L 347, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. července 2022 Leonem Leonardem Johanem Veenem proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) ze dne 27. dubna 2022 ve věci T-436/21, Veen v. Europol

(Věc C-444/22 P)

(2022/C 340/29)

Jednací jazyk: slovenština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Leon Leonard Johan Veen (zástupce: M. Mandzák, advokát)

Další účastnice řízení: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu;

—	vrátil věc Tribunálu k dalšímu řízení;

—	uložil Tribunálu povinnost rozhodnout o náhradě nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek se celkově člení na čtyři důvody. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení věci a nesprávně uplatnil hmotné právo, zejména co se týče odpovědnosti žalované za škodu a její povinnosti zpracovat osobní údaje v rámci křížové kontroly. Tribunál rovněž dospěl k nesprávnému závěru, že neexistuje příčinná souvislost mezi jednáním žalované a škodnou událostí, a napadený rozsudek odůvodnil nedostatečně.

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. července 2022 Larko Geniki Metalleftiki kai Metallourgiki AE proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 4. května 2022 ve věci T-423/14 RENV, Larko Geniki Metalleftiki kai Metallourgiki AE v. Komise

(Věc C-445/22 P)

(2022/C 340/30)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Larko Geniki Metalleftiki kai Metallourgiki AE (zástupci: N. Korogiannakis, I. Drillerakis a E. Rantos, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 4. května 2022 ve věci T-423/14 RENV, Larko v. Komise (T-423/14 RENV, EU:T:2022:268),

—	vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí a

—	rozhodl, že o nákladech řízení v tomto stupni bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatelka následující důvod:

Důvod kasačního opravného prostředku: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU spočívající v závěru Tribunálu, že navrhovatelka byla opatřením č. 2 (státní záruka z roku 2008) zvýhodněna

Navrhovatelka má za to, že závěr Tribunálu, podle kterého byla opatřením č. 2 (státní záruka z roku 2008) zvýhodněna ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je stižen nesprávným právním posouzením v několika ohledech.

Navrhovatelka konkrétně tvrdí, že daný závěr Tribunálu je stižen nesprávným posouzením bodu 3.2 písm. d) sdělení o zárukách a také nesprávným rozložením důkazního břemene mezi Komisi a dotyčný členský stát, a to v rozporu s judikatorními vodítky Soudního dvora.

Daný závěr napadeného rozsudku navíc spočívá na skutkových okolnostech, které jsou zcela nedostatečné a v každém případě nepředcházely přiznání opatření č. 2, což je v rozporu s vodítky vyjádřenými Soudním dvorem v rozsudku ze dne 26. března 2020, Larko v. Komise (C-244/18 P, EU:C:2020:238).

Konečně navrhovatelka tvrdí, že tento závěr je založen na pouhé negativní domněnce, vycházející z nedostatku informací umožňujících dospět k opačnému závěru, aniž existují jiné skutečnosti způsobilé pozitivně prokázat, že došlo k takovému zvýhodnění.

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. července 2022 Robertem Roosem a dalšími proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 27. dubna 2022 ve spojených věcech T-710/21, T-722/21 a T-723/21 Robert Roos a další v. Evropský parlament

(Věc C-458/22 P)

(2022/C 340/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Robert Roos a další (zástupci: P. de Bandt, advokát, M. R. Gherghinaru, V. Heinen, advokátky)

Další účastníci řízení: Evropský parlament, IC a další

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelé“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil body 1 a 2 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 27. dubna 2022 ve věcech T-710/21, T-722/21 a T-723/21,

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů tohoto řízení před Soudním dvorem, a to včetně nákladů na právní zastoupení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelé uplatňují na podporu kasačního opravného prostředku dva důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku týkající se nesprávného právního posouzení vycházejícího z absence platného právního základu napadeného rozhodnutí

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že čl. 25 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu představuje platný právní základ pro omezení přístupu do budov Evropského parlamentu pouze pro osoby, které vlastní platný digitální certifikát EU COVID, a dále pro zpracování vysoce citlivých osobních údajů navrhovatelů. Napadený rozsudek odporuje zejména následujícím ustanovením a obecným právním zásadám: (i) článku 8 a čl. 52 odst. 1 a 3 Listiny, (ii) článku 7 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, (iii) článku 2 rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES, Euratom) (1), (iv) čl. 5 odst. 2 nařízení 2018/1725 (2), (v) povinnosti Tribunálu odůvodnit své rozsudky, která je zakotvena v článku 36 a čl. 53 prvním pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie, (vi) obecné právní zásadě rovnocennosti právních forem a (vii) zásadě hierarchie norem.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku týkající se nesprávného právního posouzení vycházejícího z porušení zásad omezení účelů zpracování osobních údajů a legality

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že Evropský parlament je oprávněn zpracovávat osobní údaje obsažené v národních COVID certifikátech navrhovatelů za účelem omezení přístupu do budov Evropského parlamentu, ačkoliv tento účel není upraven v belgickém ani francouzském právu. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení i tím, že rozhodl, že zpracování osobních údajů prováděné Evropským parlamentem spadá pod výjimku stanovenou v článku 6 nařízení 2018/1725.

Napadený rozsudek tedy odporuje následujícím ustanovením a obecným zásadám: (i) čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) a článkům 5 a 6 nařízení 2018/1725, a (ii) povinnosti Tribunálu odůvodnit své rozsudky, která je zakotvena v článku 36 a čl. 53 prvním pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. 2005, L 262, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. 2018, L 295, s. 39).

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. července 2022 OC proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 4. května 2022 ve věci T-384/20, OC v. Komise

(Věc C-479/22 P)

(2022/C 340/32)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: OC (zástupce: I. Ktenidis, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Předmět kasačního opravného prostředku: rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 4. května 2022 ve věci T-384/20, OC v. Evropská komise (ECLI:EU:T:2022:273)

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	v plném rozsahu zrušil rozsudek, proti němuž směřuje kasační opravný prostředek;

—	vydal konečné rozhodnutí ve věci;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku, jako i řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatel tři důvody:

1.

První důvod vycházející z nesprávného výkladu čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) č. 2018/1725 (1), pokud jde o pojem „identifikovatelná“ fyzická soba a pojem „prostředky, u nichž lze rozumně předpokládat použití k identifikaci fyzické osoby“, jakož i ze zkreslení důkazu o identifikaci navrhovatele konkrétní osobou.

2.	Druhý důvod vycházející z nesprávného výkladu, pokud jde o rozsah presumpce neviny, čl. 9 odst. 1 nařízení č. 883/2013 (2) a čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie vykládaného ve světle čl. 6 odst. 2 EÚLP.

3.	Třetí důvod vycházející ze zkreslení důkazu o porušení práva na řádnou správu, které je zakotveno v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. 2018, L 295, s. 39).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. 2013, L 248, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. července 2022 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (šestý senát) vydanému dne 11. května 2022 ve věci T-151/20, Česká republika v. Komise

(Věc C-494/22 P)

(2022/C 340/33)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: J.-P. Keppenne, T. Materne, P. Němečková, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Česká republika, Belgické království, Polská republika

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit bod 1) rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 11. května 2022, Česká republika proti Komisi (T-151/20, EU:T:2022:281);

—	zamítnout žalobu ve věci T-151/20, nebo případně vrátil věc zpět Tribunálu k rozhodnutí o těch částech žalobních důvodů, které dosud nebyly posouzeny;

—	pokud Soudní dvůr vydá konečné rozhodnutí v uvedené věci, uložit České republice náhradu nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí v rámci řízení před Tribunálem Evropské unie a Soudním dvorem nebo, v případě, že věc předá zpět Tribunálu, vyhradil si rozhodnutí o nákladech.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka dva kasační důvody:

1-

Zaprvé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 6 odst. 3 písm. b) a čl. 17 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 (1) ze dne 22. května 2000, v platném znění. V tomto směru se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení, když rozhodl, že zapsání částek odpovídajících nárokům stanoveným podle čl. 2 tohoto nařízení na účet B je ryze účetní transakcí a lhůty pro tento zápis tedy musí být počítány nikoli ode dne, kdy měly být dotčené nároky stanoveny, ale ode dne, kdy byly tyto nároky skutečně stanoveny příslušnými orgány České republiky. V důsledku toho Tribunál dále pochybil v právním posouzení, když rozhodl, že se Česká republika může dovolávat možnosti, aby byla zproštěna povinnosti poskytnout Komisi spornou částku na základě čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení (důvod směřující proti bodům 85 až 93 napadeného rozsudku).

2-

Zadruhé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení také při výkladu čl. 2 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 nařízení č. 1150/2000, ve spojení s čl. 217 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2) ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, a s čl. 325 Smlouvy FEU, který ukládá členským státům bojovat proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie, tím, že rozhodl, že Česká republika nestanovila dotčené clo opožděně, když toto stanovení neučinila ve dnech následujících po návratu zástupkyně českého celního úřadu, která se účastnila inspekční cestu provedenou Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v Laosu v listopadu 2007 (důvod směřující proti bodům 94 až 126 napadeného rozsudku). Tribunál tak nesprávně posoudil použitelnost právního rámce v tom smyslu, že tento právní rámec měl České republice umožnit vyčkat až do okamžiku, kdy OLAF poskytne důkazy shromážděné během mise (a nesplnit tak povinnost stanovit nároky Unie na vlastní zdroje), a to na úkor finančních zájmů Unie. Tribunál měl vykládat použitelné právo Unie v tom smyslu, že Česká republika byla v rámci zásady řádné péče neprodleně po návratu její zástupkyně z inspekční cesty povinna požádat OLAF o důkazy shromážděné během této cesty, což by jí umožnilo stanovit nárok Unie na vlastní zdroje ve dnech následujících po návratu české zástupkyně z inspekční cesty do Laosu.

---

(1)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství; Úř. věst. 2000, L 130, s. 1; Zvl. vyd. 01/003, s. 169.

(2)  Úř. věst. 1992, L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – ABLV Bank v. SRB

(Věc T-280/18) (1)

(„Hospodářská a měnová unie - Bankovní unie - Jednotný mechanismus pro řešení krizí úvěrových institucí a některých investičních podniků (SRM) - Postup řešení krize v případě selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu - Rozhodnutí SRB o nepřijetí programu řešení krize - Žaloba na neplatnost - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení - Právní zájem na podání žaloby - Aktivní legitimace - Částečná přípustnost - Článek 18 nařízení (EU) č. 806/2014 - Pravomoc autora aktu - Právo být vyslechnut - Povinnost uvést odůvodnění - Přiměřenost - Rovné zacházení“)

(2022/C 340/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ABLV Bank AS (Riga, Lotyšsko) (zástupce: O. Behrends, advokát)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (zástupci: J. De Carpentier, E. Muratori a H. Ehlers, zmocněnci, ve spolupráci s J. Rivas Andrésem, advokátem a B. Heenan, solicitor)

Vedlejší účastnice podporující žalovaného: Evropská centrální banka (zástupci: R. Ugena, A. Witte a A. Lefterov, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobkyně se v rámci žaloby podané na základě článku 263 SFEU domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 23. února 2018, v němž Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) konstatoval, že ve vztahu k úvěrovým institucím ABLV Bank AS a ABLV Bank Luxembourg SA nepřijme program řešení krize ve smyslu čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zčásti odmítá a zčásti zamítá.

2)	Společnost ABLV Bank AS ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB).

3)	Evropská centrální banka (ECB) ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 259, 23.7.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – Puigdemont i Casamajó a Comín i Oliveres v. Parlament

(Věc T-388/19) (1)

(„Institucionální právo - Člen Parlamentu - Odmítnutí předsedy Parlamentu přiznat zvoleným kandidátům postavení evropského poslance a práva s tím spojená - Žaloba na neplatnost - Akt, který nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost“)

(2022/C 340/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Carles Puigdemont i Casamajó (Waterloo, Belgie), Antoni Comín i Oliveres (Waterloo) (zástupci: P. Bekaert, G. Boye, S. Bekaert, avocats, a B. Emmerson, QC)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, T. Lukácsi a C. Burgos, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovaného: Španělské království (zástupkyně: A. Gavela Llopis, zmocněnkyně)

Předmět věci

Svou žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobci domáhají zrušení zaprvé pokynu předsedy Evropského parlamentu ze dne 29. května 2019, kterým jim bylo odmítnuto požívání výhod přijímací a asistenční služby pro nastupující poslance Evropského parlamentu a udělení dočasné akreditace, a zadruhé odmítnutí předsedy Parlamentu uznat je jako poslance Evropského parlamentu obsažené v dopise ze dne 27. června 2019.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Carles Puigdemont i Casamajó a Antoni Comín i Oliveres ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem včetně nákladů řízení ve věcech T-388/19 R, C-646/19 P(R) a T-388/19 R-RENV.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst C 270, 12.8.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022 – Design Light & Led Made in Europe a Design Luce & Led Made in Italy v. Komise

(Věc T-886/19) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Kartelové dohody - Odvětví LED osvětlení - Program udělování patentových licencí (Patent Licensing Program) - Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti - Článek 7 nařízení (ES) č. 773/2004 - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost uvést odůvodnění - Nedostatečný zájem Unie - Pravděpodobnost možnosti prokázat protiprávní jednání“)

(2022/C 340/36)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Design Light & Led Made in Europe (Milán, Itálie), Design Luce & Led Made in Italy (Řím, Itálie) (zástupci: M. Maresca, D. Maresca a S. Pelleriti, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Ernst, C. Sjödin a J. Szczodrowski, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Signify Holding BV (Eindhoven, Nizozemsko) (zástupci: R. Snelders, R. Lepetska a N. Van Belle, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU, kterou se žalobkyně domáhají zrušení rozhodnutí Komise C (2019) 7805 final ze dne 25. října 2019, kterým byla zamítnuta jejich stížnost na porušení článků 101 a 102 SFEU, jehož se údajně měla dopustit společnost Koninklijke Philips NV (věc AT.39913 – LED).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Design Light & Led Made in Europe a Design Luce & Led Made in Italy se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Společnost Signify Holding BV ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 61, 24. 2. 2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022 – Tartu Agro v. Komise

(Věc T-150/20) (1)

(„Státní podpory - Zemědělství - Pachtovní smlouva na zemědělskou půdu v Estonsku - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizuje se její vrácení - Výhoda - Stanovení tržní ceny - Zásada soukromého hospodářského subjektu - Komplexní hospodářská posouzení - Soudní přezkum - Zohlednění všech relevantních skutečností - Povinnost řádné péče“)

(2022/C 340/37)

Jednací jazyk: estonština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Tartu Agro AS (Tartu, Estonsko) (zástupci: T. Järviste, T. Kaurov, M. Valberg a M. Peetsalu, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Bottka a E. Randvere, zmocněnci)

Předmět

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 252 final ze dne 24. ledna 2020 o státní podpoře SA.39182 (2017/C) (ex 2017/NN) (ex 2014/CP) – Údajná protiprávní podpora pro AS Tartu Agro.

Výrok

1)	Rozhodnutí Komise C(2020) 252 final ze dne 24. ledna 2020 o státní podpoře SA.39182 (2017/C) (ex 2017/NN) (ex 2014/CP) – Údajná protiprávní podpora pro AS Tartu Agro se zrušuje.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Tartu Agro, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 175, 25.5.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – JP v. Komise

(Věc T-179/20) (1)

(„Veřejná služba - Otevřené výběrové řízení - Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/363/18 na pozici administrátorů v oblasti daní (AD 7) - Nezapsání na rezervní seznam - Složení výběrové komise - Stabilita - Zjevně nesprávné posouzení - Odpovědnost“)

(2022/C 340/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: JP (zástupci: S. Rodrigues a A. Champetier, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Lilamand, D. Milanowska a A.-C. Simon, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobkyně se žalobou podanou na základě článku 270 SFEU domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 10. prosince 2019, kterým výběrová komise v rámci výběrového řízení EPSO/AD/363/18 odmítla po přezkumu zapsat její jméno na rezervní seznam úspěšných uchazečů uvedeného výběrového řízení, a dále na náhradu újmy, která jí v důsledku tohoto rozhodnutí údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	JP se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 209, 22.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – Aerospinning Master Franchising v. EUIPO – Mad Dogg Athletics (SPINNING)

(Věc T-246/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie SPINNING - Ochranná známka, která se stala označením, které je v obchodě obvyklé pro výrobek nebo službu, pro kterou je zapsána - Článek 51 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Relevantní veřejnost“)

(2022/C 340/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aerospinning Master Franchising s. r. o. (Praha, Česká republika) (zástupkyně: K. Labalestra, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Walicka a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Mad Dogg Athletics, Inc. (Venice, Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: J. Steinberg, advokát)

Předmět věci

Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 26. února 2020 (věc R 369/2019-4) týkajícímu se řízení o zrušení, které bylo vedeno mezi ní a vedlejší účastnicí řízení.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Aerospinning Master Franchising s. r. o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 215, 29.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – Zhejiang Hangtong Machinery Manufacture a Ningbo Hi-Tech Zone Tongcheng Auto Parts v. Komise

(Věc T-278/20) (1)

(„Dumping - Dovoz ocelových kol pocházejících z Číny - Uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr prozatímního cla - Článek 17 odst. 4 a články 18 a 20 nařízení (EU) 2016/1036 - Nedostatečná spolupráce - Nedostatečné informace poskytnuté Komisi“)

(2022/C 340/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zhejiang Hangtong Machinery Manufacture Co. Ltd (Tchaj-čou, Čína) Ningbo Hi-Tech Zone Tongcheng Auto Parts Co. Ltd (Ning-po, Čína) (zástupci: K. Adamantopoulos a P. Billiet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Blanck a G. Luengo, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobkyně se žalobou na základě článku 263 SFEU domáhají částečného zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/353 ze dne 3. března 2020 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz ocelových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2020, L 65, s. 9).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Zhejiang Hangtong Machinery Manufacture Co. Ltd a Ningbo Hi-Tech Zone Tongcheng Auto Parts Co. Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 222, 6.7.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – MZ v. Komise

(Věc T-631/20) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Výběrové řízení EPSO/AD/363/18 určené k náboru administrátorů v oblasti daní - Omezení volby druhého jazyka, ve kterém se testy konají - Nezapsání na rezervní seznam - Námitka protiprávnosti - Přípustnost - Diskriminace na základě jazyka - Zvláštní povaha obsazovaného pracovního místa - Odůvodnění - Zájem služby - Proporcionalita“)

(2022/C 340/41)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: MZ (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Lilamand, D. Milanowska a A.-C. Simon, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 270 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 10. prosince 2019, kterým výběrová komise výběrového řízení EPSO/AD/363/18 po přezkoumání odmítla zapsat její jméno na rezervní seznam pro nábor administrátorů platové třídy AD 7 v oblasti daní.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 10. prosince 2019, kterým výběrová komise výběrového řízení EPSO/AD/363/18 po přezkoumání odmítla zapsat jméno MZ na rezervní seznam pro nábor administrátorů platové třídy AD 7 v oblasti daní, se zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 423, 7.12.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – OC v. ESVČ

(Věc T-681/20) (1)

(„Odpovědnost - Veřejná služba - Zaměstnanci ESVČ vyslaní do třetí země - Oznamování nesrovnalostí - Inspekční zpráva - Změna místa výkonu služby - Akty nepříznivě zasahující do právního postavení - Jednání nerozhodovací povahy - Dodržování požadavků souvisejících s postupem před zahájením soudního řízení - Ochrana oznamovatelů - Článek 22a služebního řádu - Povinnost jednat s náležitou péčí - Články 7 a 8 Listiny základních práv - Respektování soukromého života - Ochrana osobních údajů“)

(2022/C 340/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: OC (zástupkyně: L. Levi a A. Champetier, advokátky)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: S. Marquardt a R. Spáč, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 270 SFEU se žalobkyně domáhá náhrady újmy, kterou utrpěla na základě aktů a jednání Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ).

Výrok rozsudku

1)	Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) se ukládá povinnost zaplatit OC z titulu utrpěné morální újmy částku 10 000 eur.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	ESVČ ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených OC.

---

(1)  Úř. věst. C 19, 18. 1. 2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – VI v. Komise

(Věc T-20/21) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Přijímání - Otevřené výběrové řízení EPSO/AD/363/18 - Nezapsání na seznam úspěšných uchazečů - Rovné zacházení - Stabilita složení výběrové komise“)

(2022/C 340/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: VI (zástupci: D. Rovetta a V. Villante, advokáti)

Žalovaná: Komise (zástupci: T. Lilamand, D. Milanowska a A.-C. Simon, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobkyně se svou žalobou na základě článku 270 SFEU domáhá zrušení zaprvé rozhodnutí výběrové komise ve výběrovém řízení EPSO/AD/363/18 o nezapsání na seznam úspěšných uchazečů, zadruhé rozhodnutí téže výběrové komise o zamítnutí žádosti žalobkyně o přezkum původního rozhodnutí, zatřetí rozhodnutí Komise ze dne 20. srpna 2019 o zamítnutí stížnosti žalobkyně, začtvrté oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/363/18 ze dne 11. října 2018 uspořádaném za účelem sestavení dvou rezervních seznamů, z nichž může Komise vybírat administrátory (AD 7) v oborech cla a daně a zapáté seznamu úspěšných uchazečů, dále se také domáhá náhrady škody, která jí údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí výběrové komise ze dne 27. února 2020 v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD363/18 o nezapsání jména VI na seznam úspěšných uchazečů uvedeného výběrového řízení přijaté po přezkumu se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 128, 12.4.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – Colombani v. ESVČ

(Věc T-129/21) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Zaměstnanci ESVČ - Místo vedoucího delegace Unie v Kanadě - Funkce ředitele pro Severní Afriku a Blízký východ - Odmítnutí kandidatury“)

(2022/C 340/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce Jean-Marc Colombani (Auderghem, Belgie) (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: S. Marquardt a R. Spáč, zmocněnci, ve spolupráci de M. Troncoso Ferrerem a F.-M. Hislairem, advokáty)

Předmět věci

Svou žalobou na základě článku 270 SFEU se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 17. dubna 2020, kterým Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) odmítla jeho kandidaturu na místo ředitele pro Severní Afriku a Blízký východ (oznámení o volném pracovním místě 2020/48), a rozhodnutí ze dne 6. července 2020, kterým ESVČ odmítla jeho kandidaturu na místo vedoucího delegace Evropské unie v Kanadě (oznámení o volném pracovním místě 2020/134).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Jean-Marcovi Colombanimu se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 182, 10.5.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – Zdút v. EUIPO – Nehera a další (nehera)

(Věc T-250/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie NEHERA - Absolutní důvod neplatnosti - Nedostatek dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 340/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Ladislav Zdút (Bratislava, Slovensko) (zástupkyně: Y. Echevarría García, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Isabel Nehera (Sutton, Ontario, Kanada), Jean-Henri Nehera (Burnaby, Britská Kolumbie, Kanada), Natacha Sehnal (Montferrier-sur-Lez, Francie) (zástupce: W. Woll, advokát)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 10. března 2021 (věc R 1216/2020-2).

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 10. března 2021 (věc R 1216/2020-2) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Ladislavem Zdútem, včetně nutných výdajů vynaložených v souvislosti s řízením o odvolání před odvolacím senátem.

3.	Isabel Nehera, Jean-Henri Nehera a Natacha Sehnal ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022 – Tigercat International v. EUIPO – Caterpillar (Tigercat)

(Věc T-251/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Tigercat - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie CAT - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 340/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tigercat International Inc. (Cambridge, Ontario, Kanada) (zástupci: B. Führmeyer a E. Matthes, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: P. Georgieva, D. Gája a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Caterpillar Inc. (Peoria, Illinois, Spojené státy) (zástupci: A. Renck a S. Petivlasova, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU, kterou se žalobkyně domáhá zrušení a změny rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 25. února 2021 (věc R 16/2020-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi vedlejší účastnicí a žalobkyní.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Tigercat International Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 263, 5. 7. 2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022 – Pejovič v. EUIPO – ETA živilska industrija (TALIS)

(Věc T-283/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie TALIS - Absolutní důvod neplatnosti - Zlá víra - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 340/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Edvin Pejovič (Pobegi, Slovinsko) (zástupce: U. Pogačnik, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: ETA živilska industrija d.o.o. (Kamnik, Slovinsko) (zástupce: J. Sibinčič, advokát)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení a změny rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2021 (věc R 888/2020-4).

Výrok

1.	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2021 (věc R 888/2020-4) se zrušuje.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Edvinem Pejovičem v rámci tohoto řízení a řízení před odvolacím senátem.

4.	Společnost ETA živilska industrija d.o.o. ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022 – Pejovič v. EUIPO – ETA živilska industrija (RENČKI HRAM)

(Věc T-284/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie RENČKI HRAM - Absolutní důvod neplatnosti - Zlá víra - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 340/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Edvin Pejovič (Pobegi, Slovinsko) (zástupce: U. Pogačnik, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: ETA živilska industrija d.o.o. (Kamnik, Slovinsko) (zástupce: J. Sibinčič, advokát)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení a změny rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2021 (věc R 1050/2020-4).

Výrok

1.	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2021 (věc R 1050/2020-4) se zrušuje.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Edvinem Pejovičem v rámci tohoto řízení a řízení před odvolacím senátem.

4.	Společnost ETA živilska industrija d.o.o. ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022 – Pejovič v. EUIPO – ETA živilska industrija (RENŠKI HRAM)

(Věc T-286/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie RENŠKI HRAM - Absolutní důvod neplatnosti - Zlá víra - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 340/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Edvin Pejovič (Pobegi, Slovinsko) (zástupce: U. Pogačnik, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: ETA živilska industrija d.o.o. (Kamnik, Slovinsko) (zástupce: J. Sibinčič, advokát)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení a změny rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2021 (věc R 679/2020-4).

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2021 (věc R 679/2020-4) se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Edvinem Pejovičem v rámci tohoto řízení a řízení před odvolacím senátem.

4)	Společnost ETA živilska industrija d.o.o. ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022 – Pejovič v. EUIPO – ETA živilska industrija (SALATINA)

(Věc T-287/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie SALATINA - Absolutní důvod neplatnosti - Nedostatek dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 340/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Edvin Pejovič (Pobegi, Slovinsko) (zástupce: U. Pogačnik, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: ETA živilska industrija d.o.o. (Kamnik, Slovinsko) (zástupce: J. Sibinčič, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU, kterou se žalobce domáhá zrušení a změny rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2021 (věc R 889/2020-4).

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 23. března 2021 (věc R 889/2020-4) se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení, které vynaložil Edvin Pejovič v tomto řízení, jakož i v řízení před odvolacím senátem.

4)	Společnost ETA živilska industrija d.o.o. ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 278, 12. 7. 2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – ALO jewelry CZ v. EUIPO – Cartier International (ALOve)

(Věc T-288/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ALOve - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka LOVe - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Prospěch neprávem získaný z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky - Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 340/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ALO jewelry CZ s. r. o. (Praha, Česká republika) (zástupce: K. Čermák, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: M. Capostagno, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Cartier International AG (Steinhausen, Švýcarsko) (zástupkyně: A. Zalewska, advokátka)

Předmět věci

Žalobkyně se žalobou na základě článku 263 SFEU domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 18. března 2021 (věc R 2679/2019 5).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti ALO jewelry CZ s. r. o se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – HB v. Komise

(Věc T-408/21) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Poskytování služeb technické pomoci Vrchní justiční radě a ukrajinským orgánům - Nesrovnalosti v zadávacích řízeních - Vymáhání bezdůvodně vyplacených částek - Rozhodnutí, která představují exekuční tituly - Článek 299 SFEU - Pravomoc autora aktu - Mimosmluvní odpovědnost Unie“)

(2022/C 340/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: HB (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Araujo Arce, J. Estrada de Solà a J. Baquero Cruz, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobkyně se žalobou domáhá zaprvé na základě článku 263 SFEU zrušení rozhodnutí Komise C(2021) 3339 final ze dne 5. května 2021 o vymáhání pohledávky ve výši 4 241 507,00 eur k tíži žalobkyně z důvodu zakázky s č. TACIS/2006/101-510 a rozhodnutí Komise C(2021) 3340 final ze dne 5. května 2021 o vymáhání pohledávky ve výši 1 197 055,86 eura k tíži žalobkyně z důvodu zakázky s č. CARDS/2008/166-429, a zadruhé na základě článku 268 SFEU vrácení všech částek, které Evropská komise případně vybrala na základě uvedených rozhodnutí, a to spolu s úroky z prodlení ve výši úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou (ECB), zvýšené o 7 procentních bodů, jakož i zaplacení symbolického jednoho eura jakožto náhrady nemajetkové újmy, která žalobkyni vznikla, a to s výhradou upřesnění.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise C(2021) 3339 final ze dne 5. května 2021 o vymáhání pohledávky ve výši 4 241 507 eur k tíži HB a rozhodnutí Komise C(2021) 3340 final ze dne 5. května 2021 o vymáhání pohledávky ve výši 1 197 055,86 eura k tíži HB se zrušují.

2)	Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3)	HB a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení, a to včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 338, 23.8.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – Les Éditions P. Amaury v. EUIPO – Golden Balls (BALLON D’OR)

(Věc T-478/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie BALLON D’OR - Řádné užívání ochranné známky - Částečné zrušení - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] - Důkaz řádného užívání - Hodnocení důkazů - Kvalifikace služeb“)

(2022/C 340/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Les Éditions P. Amaury (Boulogne-Billancourt, Francie) (zástupci: T. de Haan a M. Laborde, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Chylińska a J. Crespo Carrillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Golden Balls Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: M. Hawkins, solicitor, T. Dolde a V. Pati, advokáti)

Předmět věci

Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 7. června 2021 (věc R 1073/2020-4).

Výrok

1.

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 7. června 2021 (věc R 1073/2020-4) se zrušuje v rozsahu, v němž potvrdilo rozhodnutí zrušovacího oddělení o zrušení ochranné známky, pokud jde o služby „zábava“, „televizní zábava“ a „organizování soutěží (zábavních)“ spadající do třídy 41 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 382, 20.9.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2022 – YF v. EFCA

(Věc T-664/21) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Smlouva na dobu neurčitou - Ukončení smlouvy - Nezpůsobilost - Zjevně nesprávné posouzení - Zásada řádné správy“)

(2022/C 340/54)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: YF (zástupkyně: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Žalovaná: Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (zástupci: S. Steele, zmocněnec, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Žalobce se žalobou podanou na základě článku 270 SFEU domáhá zrušení rozhodnutí Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) ze dne 18. února 2021, kterým byla ukončena jeho smlouva na dobu neurčitou.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	YF se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 502, 13.12.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 27. července 2022 – RT France v. Rada

(Věc T-125/22) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině - Dočasný zákaz vysílání a pozastavení oprávnění vysílat obsah některých médií - Zařazení na seznam subjektů, na které se vztahují omezující opatření - Pravomoc Rady - Práva na obhajobu - Právo být vyslechnut - Svoboda projevu a informací - Přiměřenost - Svoboda podnikání - Zásada zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti“)

(2022/C 340/55)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: RT France (Boulogne-Billancourt, Francie) (zástupci: E. Piwnica a M. Nguyen Chanh, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: S. Lejeune, R. Meyer a S. Emmerechts, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Belgické království (zástupkyně: C. Pochet, M. Van Regemorter a L. Van den Broeck, zmocněnkyně), Estonská republika (zástupkyně: N. Grünberg a M. Kriisa, zmocněnkyně), Francouzská republika (zástupci: A.-L. Desjonquères, J.-L. Carré, W. Zemamta a T. Stéhelin, zmocněnci), Lotyšská republika (zástupkyně: K. Pommere, J. Davidoviča, I. Hūna, D. Ciemiņa a V. Borodiņeca, zmocněnkyně), Litevská republika (zástupci: K. Dieninis a V. Kazlauskaitė-Švenčionienė, zmocněnci), Polská republika (zmocněnci: B. Majczyna a A. Miłkowska, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: D. Calleja Crespo, V. Di Bucci, J.-F. Brakeland a M. Carpus Carcea, zmocněnci), Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (zástupci: F. Hoffmeister, L. Havas a M. A. De Almeida Veiga, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/351 ze dne 1. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 65, s. 5), a nařízení Rady (EU) 2022/350 ze dne 1. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 65, s. 1), v rozsahu, v němž se jí tyto akty týkají.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost RT France ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

3)	Belgické království, Estonská republika, Francouzská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Polská republika, Evropská komise a Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. července 2022 – JP v. Komise

(Věc T-638/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost a na náhradu škody - Veřejná služba - Otevřené výběrové řízení - Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/363/18 na pozici administrátorů v oblasti daní (AD 7) - Nezapsání na rezervní seznam - Překážka litispendence - Zjevná nepřípustnost“)

(2022/C 340/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: JP (zástupci: S. Rodrigues a A. Champetier, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Milanowska a T. Lilamand, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobkyně se žalobou podanou na základě článku 270 SFEU domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 10. prosince 2019, kterým výběrová komise ve výběrovém řízení EPSO/AD/363/18 odmítla po přezkumu zapsat její jméno na rezervní seznam úspěšných uchazečů uvedeného výběrového řízení, a dále náhrady újmy, která jí v důsledku tohoto rozhodnutí údajně vznikla.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	JP se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 433, 14.12.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. července 2022 – IN.PRO.DI v. EUIPO – Aiello (CAPRI)

(Věc T-203/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Zrušení napadeného rozhodnutí - Zánik předmětu sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2022/C 340/57)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: IN.PRO.DI – Inghirami produzione distribuzione SpA (Milán, Itálie) (zástupce: V. Piccarreta, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: M. Capostagno, zmocněnkyně)

Další účastník řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Antonino Aiello (Neapol, Itálie) (zástupce: L. Manna, advokát)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 3. února 2021 (věc R 49/2020-1).

Výrok

1.	Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.	Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 217, 7.6.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 12. července 2022 – LW v. Komise

(Věc T-728/21) (1)

(„Veřejná služba - Žalobce, jenž přestal odpovídat na výzvy Tribunálu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2022/C 340/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: LW (zástupkyně: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Hohenecker a T. Lilamand, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 270 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Evropské komise ze dne 8. ledna 2021, kterým byla přeřazena na jiné pracovní místo v rámci téhož oddělení, a v rozsahu, v němž je to nezbytné, rozhodnutí Komise ze dne 29. července 2021, kterým byla zamítnuta stížnost podaná na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie proti uvedenému rozhodnutí, a dále náhrady nemajetkové újmy, která žalobkyni v důsledku těchto rozhodnutí údajně vznikla.

Výrok

1)	O žalobě již není důvodné rozhodnout.

2)	LW ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 11, 10.1.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. července 2022 – ClientEarth v. Komise

(Věc T-792/21) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Aarhuská úmluva - Nařízení (ES) č. 1367/2006 - Zpráva o posouzení vlivů a další dokumenty týkající se legislativní iniciativy v oblasti životního prostředí - Implicitní odepření přístupu - Výslovné rozhodnutí přijaté po podání žaloby - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2022/C 340/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ClientEarth AISBL (Brusel, Belgie) (zástupce: F. Logue, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Ehrbar a A. Spina, zmocněnci)

Předmět

Svou žalobou, podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobkyně domáhá zrušení implicitního rozhodnutí Evropské komise ze dne 12. října 2021, kterým byla zamítnuta potvrzující žádost o přístup k několika dokumentům týkajícím se legislativní iniciativy EU v oblasti udržitelné správy a řízení společností.

Výrok

1)	O žalobě již není namístě rozhodovat.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 84, 21.2.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. července 2022 – Perez Lopes Pargana Calado v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc T-31/22) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Zrušení napadených rozhodnutí - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2022/C 340/60)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ana Teresa Perez Lopes Pargana Calado (Lisabon, Portugalsko) (zástupkyně: M. Marques Matias, advokátka)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropské unie (zástupci: J. Inghelram a Á. Almendros Manzano, zmocněnci)

Předmět

Svou žalobou, podanou v podstatě na základě článku 263 SFEU, se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, kterými byly zamítnuty její žádostí o účast ve veřejné zakázce na překlad právních dokumentů z určitých úředních jazyků Evropské unie do portugalštiny.

Výrok

1)	O žalobě již není namístě rozhodovat.

2)	Soudní dvůr ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Anou Teresou Perez Lopes Pargana Calado.

---

(1)  Úř. věst. C 158, 11.4.2022.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 14. července 2022 – Telefónica de España v. Komise

(Věc T-170/22 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky na služby - Zabezpečené transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány (TESTA) - Návrh na předběžné opatření - Neexistence naléhavosti“)

(2022/C 340/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Telefónica de España, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: F. González Díaz, J. Blanco Carol, advokáti a P. Stuart, barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: L. André a M. Ilkova, zmocněnkyně)

Předmět věci

Svou žalobou na základě článků 278 a 279 SFEU se žalobkyně domáhá zaprvé odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Evropské komise ze dne 21. ledna 2022 týkající se výzvy k podávání nabídek DIGIT/A 3/PR/2019/010, nazvané „zabezpečené transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány (TESTA)“, informující žalobkyni, že její nabídka nebyla v rámci zadávacího řízení přijata a oznamující brzký podpis smlouvy s úspěšným uchazečem a zadruhé, aby bylo Komisi nařízeno pozastavení podpisu této smlouvy.

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)	Usnesení ze dne 1. dubna 2022, Telefónica de España v. Komise (T-170/22 R), se zrušuje.

3)	O návrhu společnosti BT Global Services Belgium BV na vstup do řízení jako vedlejší účastnice již není důvodné rozhodovat.

4)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později, s výjimkou nákladů vynaložených společností BT Global Services Belgium BV. Ta ponese náklady řízení vynaložené v rámci svého návrhu na vstup do řízení jako vedlejší účastnice.

Žaloba podaná dne 3. června 2022 – Stöttingfjällets Miljöskyddsförening v. Komise

(Věc T-345/22)

(2022/C 340/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Stöttingfjällets Miljöskyddsförening (Lycksele, Švédsko) (zástupce: G. Byrne, Barrister-at-Law)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí, kterým Komise odmítla jako nepřípustnou žádost žalobkyně ze dne 15. prosince 2021 o vnitřní přezkum a které bylo žalobkyni oznámeno dopisem ze dne 1. dubna 2022, jelikož toto rozhodnutí odporuje Smlouvám;

—	mimoto nebo podpůrně prohlásil, že Komise podle článku 265 SFEU protiprávně nekonala, i když ji k tomu žalobkyně vyzvala v dopise ze dne 15. prosince 2021, nebo že opomenula uvést své stanovisko ke stížnosti žalobkyně obsažené v tomto dopise;

—

prohlásil, že za okolností, kdy Švédský integrovaný národní plán v oblasti energetiky a klimatu z ledna 2020 (dále jen „švédský NPEK“) není v souladu s Aarhuskou úmluvou, byl Komisí posouzen nebo přijat či zveřejněn protiprávně, a je tedy v rozporu s unijním a mezinárodním právem nebo je protiprávní;

—

prohlásil, že za okolností, kdy přetrvávají a pokračují závažná porušení práva životního prostředí, Komise nesplnila své pozitivní povinnosti vyplývající z unijního a mezinárodního práva, pokud jde o přijetí nezbytných a vhodných opatření k řešení nebo nápravě nesouladu švédského NPEK s Aarhuskou úmluvou;

—	prohlásil, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (1) neprovádí ustanovení Aarhuské úmluvy, včetně jejího článku 7, a jako takové není v souladu s unijním a mezinárodním právem životního prostředí, a je tudíž protiprávní;

—

vzhledem k tomu, že NPEK a konkrétně švédský NPEK nejsou v souladu s Aarhuskou úmluvou, prohlásil, že nesplnění povinností, které Komise má na základě nařízení (EU) 2018/1999, představuje porušení uvedeného nařízení, porušení úmluvy a navíc představuje porušení pozitivních povinností, které Komisi vyplývají ze Smluv;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se na podporu žaloby dovolává čtyř žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise sdělené žalobkyni dopisem ze dne 1. dubna 2022 by mělo být zrušeno. Žalobkyně předložila Komisi žádost dopisem ze dne 15. prosince 2021. V odpovědi na žádost žalobkyně Komise výše uvedeným dopisem prohlásila odpověď žalobkyně za nepřípustnou. Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí Komise je v tomto ohledu zásadně nesprávné, představuje porušení unijního a mezinárodního práva životního prostředí a porušení Smluv. Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila své pozitivní povinnosti vyplývající ze Smluv a mezinárodního práva, včetně článků 3, 6 a 7 Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva). Žalobkyně dále tvrdí, že napadené rozhodnutí Komise porušilo sekundární unijní právní předpisy, včetně článků 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (2). Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí Komise porušuje její právo na přístup k právní ochraně podle Aarhuské úmluvy a nařízení č. 1367/2006. Žalobkyně dále tvrdí, že správní akt Komise, jak je definován v nařízení č. 1367/2006, představuje porušení Smluv.

2.

Druhý žalobní důvod vychází – vedle nebo podpůrně k prvnímu žalobnímu důvodu – z toho, že Komise nejednala ve smyslu článku 265 SFEU ve vztahu k NPEK, které posoudila, přijala a zveřejnila, a to včetně sporného švédského NPEK. Tím, že Komise nejednala na základě žádosti žalobkyně o vnitřní přezkum podané podle článku 265 SFEU, porušila své pozitivní povinnosti, které pro ni vyplývají ze Smluv, a to zejména z článku 3 SEU a článku 191 SFEU. Toto protiprávní jednání je rovněž projevem hrubého porušení mezinárodního a evropského obyčejového a smluvního práva, včetně článků 3, 6 a 7 Aarhuské úmluvy, článků 9 a 10 nařízení č. 1367/2006 a rozhodnutí VII/8f ze zasedání smluvních stran Aarhuské úmluvy týkajícího se dodržování povinností, které má Evropská unie podle této úmluvy (ve znění změn a doplňků), přijatého dne 21. října 2021.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise nezajistila plný soulad švédského NPEK s Aarhuskou úmluvou, což znamená, že uvedený NPEK je a během celého rozhodného období byl posuzován, přijat a zveřejněn ve zjevném rozporu s unijním a mezinárodním právem, a je tedy protiprávní. Žalobkyně v tomto směru uplatňuje námitku protiprávnosti uvedeného NPEK podle článku 277 SFEU.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že nařízení (EU) 2018/1999 neprovádí ustanovení Aarhuské úmluvy, včetně jejího článku 7, a jako takové není v souladu s unijním a mezinárodním právem životního prostředí. Žalobkyně tedy tvrdí, že nařízení (EU) 2018/1999 porušuje Smlouvy a mělo by být prohlášeno za protiprávní.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. 2018, L 328, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. 2006, L 264, s. 13).

Žaloba podaná dne 30. června 2022 – Good Services v. EUIPO – ITV Studios Global Distribution (EL ROSCO)

(Věc T-381/22)

(2022/C 340/63)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Good Services ltd. (Sliema, Malta) (zástupkyně: L. Alonso Domingo, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: ITV Studios Global Distribution Ltd (Londýn, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka EL ROSCO – Ochranná známka Evropské unie č. 17 907 312

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. dubna 2022 ve věci R 959/2021-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a určil, že zápis ochranné známky Evropské unie č. 17 907 312 se potvrzuje pro všechny výrobky a služby, pro které byla zapsána, nebo podpůrně vrátil věc odvolacímu senátu EUIPO k dalšímu projednání v souladu s pokyny Tribunálu;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení a předcházejících řízení před EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení judikatury vykládající uvedený článek a pojem „nedostatek dobré víry“, jakož i okamžik, kdy je třeba jej posuzovat.

Žaloba podaná dne 30. června 2022 – Good Services v. EUIPO – ITV Studios Global Distribution (EL ROSCO)

(Věc T-382/22)

(2022/C 340/64)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Good Services ltd. (Sliema, Malta) (zástupkyně: L. Alonso Domingo, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: ITV Studios Global Distribution Ltd (Londýn, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka EL ROSCO – Ochranná známka Evropské unie č. 13 265 021

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. dubna 2022 ve věci R 957/2021-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a určil, že zápis ochranné známky Evropské unie č. 13 265 021 se potvrzuje pro všechny výrobky a služby, pro které byla zapsána, nebo podpůrně vrátil věc odvolacímu senátu EUIPO k dalšímu projednání v souladu s pokyny Tribunálu;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení a předcházejících řízení před EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení judikatury vykládající uvedený článek a pojem „nedostatek dobré víry“, jakož i okamžik, kdy je třeba jej posuzovat.

Žaloba podaná dne 30. června 2022 – Good Services v. EUIPO – ITV Studios Global Distribution (EL ROSCO)

(Věc T-383/22)

(2022/C 340/65)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Good Services ltd. (Sliema, Malta) (zástupkyně: L. Alonso Domingo, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: ITV Studios Global Distribution Ltd (Londýn, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka EL ROSCO – Ochranná známka Evropské unie č. 13 265 483

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. dubna 2022 ve věci R 958/2021-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a určil, že zápis ochranné známky Evropské unie č. 13 265 483 se potvrzuje pro všechny výrobky a služby, pro které byla zapsána, nebo podpůrně vrátil věc odvolacímu senátu EUIPO k dalšímu projednání v souladu s pokyny Tribunálu;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení a předcházejících řízení před EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení judikatury vykládající uvedený článek a pojem „nedostatek dobré víry“, jakož i okamžik, kdy je třeba jej posuzovat.

Žaloba podaná dne 1. července 2022 – Productos Ibéricos Calderón y Ramos v. EUIPO – Hijos de Rivera (ESTRELLA DE CASTILLA)

(Věc T-384/22)

(2022/C 340/66)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Productos Ibéricos Calderón y Ramos, SL (Salamanca, Španělsko) (zástupce: J. C. Erdozain López, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Hijos de Rivera, SA (La Coruña, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ESTRELLA DE CASTILLA – Přihláška č. 17 992 941

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. dubna 2022 ve věci R 1576/2021-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO a případně vedlejší účastnici, vstoupí-li do řízení a vyjádří nesouhlas se žalobou, náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 24. června 2022 – Carmeuse Holding v. Komise

(Věc T-385/22)

(2022/C 340/67)

Jednací jazyk: Angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Carmeuse Holding SRL (Brašov, Rumunsko) (zástupci: S. Olaru, R. Ionescu and R. Savin, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

zrušil rozhodnutí Komise 2022/C 160/09 ze dne 14. února 2022, kterým se ústřední správce protokolu transakcí Evropské unie pověřuje, aby zanesl změny národních alokačních tabulek Belgie, Bulharska, Česka, Dánska, Německa, Estonska, Irska, Španělska, Francie, Itálie, Litvy, Maďarska, Rumunska, Slovinska, Finska a Švédska do protokolu transakcí Evropské unie (1), v rozsahu, v němž stanovuje nesprávný počet bezplatných povolenek, které mají být přiděleny zařízením žalobkyně Valea Mare Pravat a Fieni na období let 2021-2025 a snižuje: — počet 5 355 bezplatných povolenek pro zařízení Carmeuse Holding SRL – Valea Mare Pravat, nacházející se ve Valea Mare Pravat, župa Arges, Rumunsko, ID 55 v registru Unie na každý rok v období let 2021-2025; — počet 4 569 bezplatných povolenek pro zařízení Carmeuse Holding SRL – Fieni, nacházející se ve Fieni, Garii Street No. 2, župa Dambovita, Rumunsko, ID 56 v registru Unie na každý rok v období let 2021-2025;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v tomto řízení;

—	přijal jakákoli další opatření, která bude považovat za vhodná.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí nesprávně vypočítalo počet bezplatných emisních povolenek, které mají být přiděleny zařízením společnosti Carmeuse.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila několik základních zásad unijního práva, když vydala napadené rozhodnutí, a to zejména zásadu rovnosti, zásadu právní jistoty a legitimního očekávání, jakož i právo na řádnou správu a práva na obhajobu společnosti Carmeuse, což vedlo k přidělení méně bezplatných emisních povolenek zařízením společnosti Carmeuse.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je nedostatečně odůvodněno, pokud jde o počet bezplatných emisních povolenek přidělených zařízením společnosti Carmeuse, jelikož neuvádí podrobně rozhodovací proces ani důvody zamítnutí argumentů společnosti Carmeuse ani se nezabývá hlavními důvody, pro které vzorec takto použitý Komisí nahrazuje závazné právní předpisy.

---

(1)  Rozhodnutí Komise ze dne 14. února 2022, kterým se ústřední správce protokolu transakcí Evropské unie pověřuje, aby zanesl změny národních alokačních tabulek Belgie, Bulharska, Česka, Dánska, Německa, Estonska, Irska, Španělska, Francie, Itálie, Litvy, Maďarska, Rumunska, Slovinska, Finska a Švédska do protokolu transakcí Evropské unie 2022/C 160/09 – C/2022/968 (Úř. věst. 2022, C 160, s. 27).

Žaloba podaná dne 1. července 2022 – Fresenius Kabi Austria a další v. Komise

(Věc T-416/22)

(2022/C 340/68)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Fresenius Kabi Austria GmbH (Štýrský Hradec, Rakousko) a 14 dalších žalobců (zástupci: W. Rehmann a A. Knierim, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	prohlásil rozhodnutí Komise ze dne 24. května 2022 C(2022) 3591 za neplatné v rozsahu, v němž nařizuje členským státům Evropské unie pozastavit vnitrostátní registrace léčivých přípravků uvedených v jeho příloze I;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení;

—	podpůrně, jako předběžné opatření, prohlásil rozhodnutí Komise ze dne 24. května 2022 C(2022) 3591 za neplatné v rozsahu, v němž nařizuje členským státům Evropské unie pozastavit vnitrostátní registrace léčivých přípravků žalobkyň uvedených v jeho příloze I.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesplnění podmínek článku 116 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (1), které odůvodňují pozastavení registrace léčivých přípravků obsahujících hydroxyethylškrob. V důsledku toho nemůže Komise vydat rozhodnutí požadující, aby členské státy tím, že provedou rozhodnutí, pozastavily příslušné registrace.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí Komise porušuje zásadu předběžné opatrnosti.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že pozastavení registrace léčivých přípravků obsahujících hydroxyethylškrob není vhodné ani přiměřené k řešení bezpečnostních problémů vyplývajících ze studie užívání léků. Používání léčivých přípravků mimo rozsah rozhodnutí o registraci by nemělo vést k pozastavení jejich používání v souladu s rozhodnutím o registraci, které má dobře zdokumentované příznivé účinky, zejména při neexistenci nepříznivých bezpečnostních signálů.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí je samo o sobě rozporuplné, a tudíž postrádá dostatečné odůvodnění.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. 2001, L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69).

Žaloba podaná dne 11. července 2022 – D’Agostino a Dafin v. ECB

(Věc T-424/22)

(2022/C 340/69)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobci: Vincenzo D’Agostino (Neapol, Itálie), Dafin Srl (Casandrino, Itálie) (zástupkyně: M. De Siena, advokátka)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

určil mimosmluvní odpovědnost Evropské centrální banky (ECB), zastoupené prezidentkou Christine Lagardeovou; a) za to, že cenným papírům SI FTSE.CPERP vlastněným Vincenzem D'Agostinem způsobila propad vedoucí ke ztrátě celkové hodnoty investovaného kapitálu ve výši 450 596,28 eur, když Christine Lagardeová ve funkci prezidentky ECB pronesla dne 12. března 2020 slavnou větu „Úkolem ECB není snižovat spready“, což vedlo k výraznému poklesu hodnoty cenných papírů na všech světových burzách a k poklesu o 16,92 % na milánské burze, tento pokles byl nevídaný v historii této instituce a ostatních světových burz, poté, co Christine Lagardeová na tiskové konferenci sdělila celému světu, že ECB již nebude podporovat hodnotu cenných papírů vydaných zeměmi v obtížích a informovala tak o celkové změně postoje měnové politiky, kterou ECB přijala v době, kdy byl jejím perzidentem Mario Draghi, který ukončil svůj mandát v listopadu 2019; b) za to, že s tímto chováním a v důsledku výše uvedeného prudkého poklesu indexu milánské burzy došlo ke snížení hodnoty majetku žalobce; c) za to, že v důsledku podstatného a významného snížení hodnoty majetku žalobce byl tento nucen nahradit uvedené snížení majetku, a jako ručitel společnosti Dafin Srl za úvěr poskytnutý uvedené společnosti ze strany Banca Fideuram SpA musel zaplatit část tohoto úvěru získáním potřebného financování prostřednictvím krátkodobého prodeje jiných cenných papírů, které vlastnil, čímž utrpěl kapitálovou ztrátu ve výši 2 534 422,16 eur v roce 2020 a dalších 336 517,30 eur v období od 1. ledna 2021 do 15. dubna 2021, a tedy celkovou ztrátu 2 870 939,30 eur; d) za způsobení majetkové újmy spočívající v ušlém zisku ve výši 1 013 074,00 eur; e) za následné způsobení majetkové újmy v celkové výši 4 334 609,28 eur;

—

uložil ECB v osobě prezidentky: — náhradu majetkové újmy, spočívající ve skutečné škodě a ušlém zisku, nemajetkové újmě a újmě způsobené ztrátou příležitosti ve prospěch žalobce Vincenza D'Agostina, odhadnutou podle kritérií uvedených v příslušných kapitolách a odstavcích této žaloby, zaplacením následujících částek: 1) 4 334 609,28 eur za majetkovou újmu, 2) 1 000 000 eur za nemajetkovou újmu; 3) a tudíž zaplacení celkové částky 5 321 535 eur; — podpůrně, zaplacení částek za jednotlivé subjekty, které budou určeny v průběhu hlavního řízení v rozsahu považovaném za spravedlivý, rovněž prostřednictvím znaleckého posudku, jehož zpracování nařídí tento Tribunál podle článku 70 svého jednacího řádu; — úhradu dodatečné částky, kterou Tribunál určí podle zásad ekvity jako náhradu škody způsobené ztrátou příležitosti; — dále úhradu úroků z prodlení, které se mají počítat od 12. března 2020, dne, kdy došlo k újmě, a to až do uskutečnění platby.

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z odpovědnosti ECB podle čl. 340 odst. 3 SFEU a článku 2043 italského občanského zákoníku za majetkovou a morální újmu, kterou žalobce utrpěl sám a jako společník společnosti Dafin Srl.

2.

Druhý žalobní důvod odkazuje na zásady uvedené v judikatuře Evropské unie, zejména v rozsudcích ze dne 28. října 2021, Vialto Consulting v. Komise, C-650/19 P, ze dne 9. února 2022, QI a další v. Komise a ECB, T-868/16, a ze dne 21. ledna 2014, Klein v. Komise, T-309/10. Uvádí podmínky, které musí existovat pro mimosmluvní odpovědnost evropského orgánu vůči občanovi Evropské unie a tvrdí, že došlo k ověření existence těchto podmínek s kladným výsledkem.

3.

Třetí žalobní důvod dovozuje porušení primárního a sekundárního práva Evropské unie ze strany ECB a zneužití pravomoci prezidentky. Uplatňuje, že ze strany ECB v osobě její prezidentky došlo dne 12. března 2020 k porušení článku 127 SFEU kapitoly 2, nadepsané „Měnová politika“, článků 3, 10, 11, 12, 13, 38 statutu Evropského systém centrálních bank a Evropské centrální banky, jakož i článku 17 bodů 17.2 a 17.3 nařízení přijatého rozhodnutím ECB ze dne 19. února 2004 (1).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vyčísluje, odůvodňuje a dokumentuje majetkovou újmu, kterou žalobce utrpěl (skutečná škoda a ušlý zisk).

---

(1)  Rozhodnutí Evropské centrální banky 2004/257/ES ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (ECB/2004/2) (Úř. věst. 2004, L 80, s. 33), ve znění rozhodnutí Evropské centrální banky BCE/2014/1 ze dne 22. ledna 2014 (Úř. věst. 2014, L 95, s. 56).

Žaloba podaná dne 6. července 2022 – Nordea Bank v. SRB

(Věc T-430/22)

(2022/C 340/70)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nordea Bank Oyj (Helsinky, Finsko) (zástupci: H. Berger a M. Weber, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí SRB ze dne 11. dubna 2022 (dokument č. SRB/ES/2022/18) včetně příloh I, II a III, a to v rozsahu, v němž se týká příspěvku žalobkyně předem,

—	uložil SRB náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se na podporu žaloby dovolává čtyř žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že SRB porušil článek 69 nařízení (EU) č. 806/2014 (1) a články 16, 17, 41 s 52 Listiny základních práv Evropské unie tím, že dynamicky stanovil cílovou úroveň příspěvků předem.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že stanovení cílové úrovně, které provedl SRB v napadeném rozhodnutí, je stiženo vadami spočívajícími ve zjevně nesprávném posouzení, pokud jde o očekávané tempo růstu u pojištěných vkladů a zhodnocení stávajícího hospodářského cyklu.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že SRB porušil čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 a články 16, 17 a 52 Listiny základních práv Evropské unie, jelikož při určování roční cílové úrovně neuplatnil na cílovou úroveň závazný 12,5 % limit.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 odporují zásadě stanovení příspěvků na základě rizikově orientovaného přístupu a zásadě proporcionality, a jsou proto v rozporu s články 16, 17 a 52 Listiny základních práv Evropské unie, je-li třeba stanovit cílovou úroveň dynamickým způsobem a neuplatnit limit podle čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 – o takovou situaci by se přitom jednalo, pokud by napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, p. 1).

Žaloba podaná dne 12. července 2022 – Machková v. EUIPO – Aceites Almenara (ALMARA SOAP)

(Věc T-436/22)

(2022/C 340/71)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Veronika Machková (Šestajovice, Česká republika) (zástupce: M. Balcar, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Aceites Almenara, SL (Puebla de Almenara, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie ALMARA SOAP – Přihláška č. 18 198 833

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. dubna 2022 ve věci R 1613/2021-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zamítl napadené rozhodnutí pro všechny dotčené výrobky;

—	podpůrně vrátil věc EUIPO k novému posouzení;

—	nařídil zapsat ochrannou známku Evropské unie č. 18 198 833 do rejstříku v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	uložil společnosti Aceites Almenara, SL povinnost nahradit náklady námitkového řízení ve výši 620 eur;

—	uložil společnosti Aceites Almenara povinnost nahradit náklady odvolacího řízení ve výši EUR 720 eur;

—	uložil společnosti Aceites Almenara povinnost nést náklady tohoto řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 10 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 13. července 2022 – International British Education XXI v. EUIPO – Saint George’s School (IBE ST. GEORGE’S)

(Věc T-438/22)

(2022/C 340/72)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: International British Education XXI SL (Madrid, Španělsko) (zástupce: N. Fernández Fernández-Pacheco, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Saint George’s School SL (Fornells De La Selva, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie IBE ST. GEORGE’S – Přihláška č. 18 020 505

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. května 2022 ve věci R 2226/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	určil, že ochranná známka Evropské unie č. 18 020 505 IBE ST. GEORGE’S má být zapsána pro všechny přihlašované výrobky a služby;

—	uložil případně vedlejší účastnici řízení a odpůrkyni v odvolacím řízení náhradu nákladů řízení a výdajů vynaložených ve všech řízeních před EUIPO i Tribunálem.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 19. července 2022 – Hofmeir Magnetics v. EUIPO – Healthfactories (Hofmag)

(Věc T-452/22)

(2022/C 340/73)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hofmeir Magnetics Ltd (Witney, Spojené království) (zástupce: S. Baur, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Healthfactories GmbH (Saaldorf-Surheim, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Hofmag – Přihláška k zápisu č. 18 107 493

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. května 2022 ve věci R 1367/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých v odvolacím řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Nesprávné omezení nezapsané ochranné známky žalobkyně HOFMAG jakožto označení, které nesplňuje kritérium „jejichž význam není pouze místní“ ve smyslu čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Nezohlednění označení „Hofmag“ jakožto obchodního označení [tj. relevantního označení v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001] ve vztahu k Německu a Rakousku.

Žaloba podaná dne 22. července 2022 – Sky v. EUIPO – Skyliners (SKYLINERS)

(Věc T-454/22)

(2022/C 340/74)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sky Ltd (Isleworth, Spojené království) (zástupkyně: A. Zalewska-Orabona, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Skyliners GmbH (Frankfurt nad Mohanem, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: slovní ochranná známka Evropské unie „SKYLINERS“ – přihláška č. 14 570 915

Řízení před EUIPO: námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. dubna 2022 ve věci R 0006/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí,

—	uložil EUIPO, jakož i další účastnici řízení před odvolacím senátem, pokud by vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice, náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 4 a 5 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ve spojení s jeho čl. 41 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 8 odst. 2,

—	porušení čl. 27 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 ve spojení s čl. 95 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001,

—	porušení čl. 94 odst. 1 nařízení 2017/1001.

Žaloba podaná dne 21. července 2022 – Laboratorios Ern v. EUIPO – Biolark (BIOLARK)

(Věc T-459/22)

(2022/C 340/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratorios Ern, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupkyně: S. Correa Rodríguez, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Biolark, Inc. (San Diego, Kalifornie, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie ve vztahu k obrazové ochranné známce BIOLARK – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 453 505

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. dubna 2022 ve věci R 1234/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a zamítl evropské označení mezinárodní ochranné známky č. 1 453 505 pro veškeré zboží a služby;

—	uložil žalovanému a, v případě, že se rozhodne vstoupit do tohoto řízení jako vedlejší účastník, společnosti BIOLARK INC. náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 20. července 2022 – Millennium BCP Participações a BCP África v. Komise

(Věc T-462/22)

(2022/C 340/76)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Millennium BCP Participações, SGPS, SU, Lda (Funchal, Portugalsko), BCP África, SGPS, Lda (Funchal) (zástupci: B. Santiago, L. do Nascimento Ferreira, P. Gouveia e Melo, D. Oda a A. Queiroz Martins, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

uložil Evropské komisi, aby pro účely založení do spisu předložila přípis ze dne 28. června 2006, kterým portugalské orgány podle čl. 108 odst. 3 SFEU oznámily Komisi navrhované opatření „Režim III“, včetně všech dokumentů přiložených k tomuto přípisu, a to v souladu s čl. 88 odst. 1 a 2 a čl. 89 odst. 3 písm. d) jednacího řádu Tribunálu;

—

zrušil článek 1 a čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III, a to v rozsahu, v němž se vztahují na sociedades gestoras de participações sociais (holdingové společnosti) zmíněné v čl. 36 odst. 8 Estatuto dos Benefícios Fiscais (režim daňových výhod), mezi které patří žalobkyně, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených žalobkyněmi.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení spočívajícího v nesplnění povinnosti uvést odůvodnění zakotvené v článku 296 SFEU.

Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 108 odst. 3 SFEU, neboť rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III, zahrnuje holdingové společnosti mezi příjemce dotčené povinností navrácení, když nesplní požadavek vytvoření pracovních míst.

Třetí žalobní důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení spočívajícího v porušení zásad legitimního očekávání a právní jistoty.

Usnesení Tribunálu ze dne 15. července 2022 – FV v. Rada

(Věc T-542/19) (1)

(2022/C 340/77)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda čtvrtého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 337, 7.10.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. července 2022 – Agentur für Globale Gesundheitsverantwortung v. EMA

(Věc T-713/21) (1)

(2022/C 340/78)

Jednací jazyk: němčina

Předseda osmého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 73, 14.2.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 13. července 2022 – Dado Ceramica a další v. EUIPO – Italcer (Dlaždice)

(Věc T-40/22) (1)

(2022/C 340/79)

Jednací jazyk: italština

Předseda devátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 128, 21.3.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. července 2022 – Dehaen v. EUIPO – National Geographic Society (NATIONAL GEOGRAPHIC)

(Věc T-157/22) (1)

(2022/C 340/80)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 207, 23.5.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. července 2022 – Dehaen v. EUIPO – National Geographic Society (NATIONAL GEOGRAPHIC)

(Věc T-158/22) (1)

(2022/C 340/81)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 207, 23.5.2022.