Usnesení Evropského výboru regionů o podpoře Ukrajiny ze strany regionů a měst EU

(2022/C 301/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (dále jen „VR“),

Konkrétní projevy solidarity s místními a regionálními orgány

7.

vyzdvihuje mimořádnou solidaritu s lidmi prchajícími před válkou na Ukrajině, kterou dávají najevo občané EU. Vyjadřuje znepokojení nad tím, že jsou Ukrajinci proti své vůli deportováni na území kontrolovaná Ruskem. Oceňuje skutečnost, že orgány Evropské unie postupují v reakci na ozbrojený útok Ruska proti Ukrajině jednotně, že posílily solidární kroky formou přímé humanitární pomoci a mimořádné pomoci v oblasti civilní ochrany a že aktivovaly mechanismus pro udělení okamžité ochrany osobám, které před touto válkou prchají. Zdůrazňuje, že v nadcházejících měsících bude nezbytné výrazně tuto pomoc posílit, aby v příhraničních regionech EU nenastala humanitární krize;

8.

zavazuje se, že bude i nadále pobízet města a regiony, aby uprchlíkům z Ukrajiny poskytovaly pomoc. Upozorňuje především na to, že příhraniční regiony potřebují logistickou podporu v rámci prvotního přijímání a tranzitu;

9.

vyzývá evropské místní a regionální orgány, aby využívaly informační a podpůrnou platformu s názvem Pomozme Ukrajině (1), kterou VR zřídil a na níž mohou požádat o pomoc nebo naopak pomoc nabídnout;

10.

ztotožňuje se s výzvou místních a regionálních orgánů na Ukrajině a v EU, podle nichž bude v souvislosti s poválečnou obnovou nezbytné navázat nebo oživit vzájemná partnerství a partnerskou spolupráci mezi městy a regiony;

Posílení evropské perspektivy Ukrajiny

11.

zdůrazňuje, že reformy, které Ukrajina uskutečnila v oblasti decentralizace a regionálního rozvoje, podstatně přispěly k upevnění místní demokracie a posílení samosprávy a celkové odolnosti místních komunit v této zemi, což hraje důležitou roli v ukrajinském odporu proti ruským okupantům. Tyto reformy byly realizovány s rozsáhlou podporou ze strany regionů a měst v Evropské unii, mj. prostřednictvím programu „U-LEAD with Europe“, a s cílenou podporou ze strany VR v rámci jeho pracovní skupiny pro Ukrajinu a ve formě aktivit v rámci vzájemné spolupráce. Zdárným provedením těchto decentralizačních reforem se Ukrajina přiblížila Evropské unii a jejím hodnotám svobody, demokracie a právního státu;

12.

žádá mezinárodní společenství, aby vypracovalo plán pomoci Ukrajině a obnovy této země s cílem podpořit její hospodářství, instituce a veřejné služby a znovuvybudování její zničené infrastruktury. V tomto ohledu vítá rozhodnutí Evropské rady o zřízení Svěřenského fondu solidarity pro Ukrajinu a vyzývá k uspořádání mezinárodní konference s cílem získat finanční prostředky od jednotlivých partnerů. Zdůrazňuje, že na obnově Ukrajiny se musí válečnými reparacemi podílet i Rusko, které tuto zkázu způsobilo;

13.

vyslovuje se pro to, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii, přičemž je třeba uplatnit tutéž revidovanou metodiku jednání o přistoupení jako v případě zemí západního Balkánu a klást silnější důraz na právní stát a demokratické instituce. Zdůrazňuje, že také žádosti Gruzie a Moldavska o udělení statusu kandidátské země by měly být vyřízeny kladně. Mezitím je třeba bezodkladně pokračovat v úsilí o začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu s dohodou o přidružení;

Financování podpůrných opatření

14.

vítá balíčky opatření CARE (Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě) a CARE+, které předložila Evropská komise, a také flexibilitu v rámci iniciativy REACT-EU. Upozorňuje, že je prospěšné do plánování, řízení a provádění balíčků CARE a REACT-EU přímo zapojit regionální a místní orgány. Zdůrazňuje, že při úpravách programů politiky soudržnosti musí být respektována zásada „nepoškozování soudržnosti“, jež byla zavedena v nedávno zveřejněné osmé zprávě o soudržnosti;

15.

zdůrazňuje, že jak během pandemie COVID-19, tak v souvislosti s řešením důsledků války na Ukrajině se ukázalo, že politika soudržnosti může v případě potřeby přinést výsledky i v krátkodobém horizontu. Upozorňuje však na to, že tyto cíle by neměly konkurovat vlastnímu cíli politiky soudržnosti, jímž je posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti snižováním rozdílů mezi regiony;

16.

vítá, že byly pozastaveny programy přeshraniční spolupráce, na nichž se podílejí ruští a běloruští partneři. Vyzývá k posílení stávajících programů prováděných ve spolupráci mezi regiony EU (Polska, Maďarska, Rumunska a Slovenska) a Ukrajinou. Upozorňuje na to, že finanční podpora místních a regionálních orgánů v zemích sousedících s Ukrajinou a v jiných zemích, které přijímají největší množství uprchlíků, je naprosto nedostatečná. Je nutné tuto podporu výrazně navýšit, poněvadž tyto orgány poskytují uprchlíkům nejenom útočiště, ale začleňují je také do svých systémů v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a bydlení;

17.

podporuje vytvoření stálé krizové rezervy, která má sloužit ke zmírňování důsledků budoucích mimořádných situací a doplnit či posílit stávající nástroje pro řešení nepředvídaných událostí a zajištění flexibility. Vyzývá ke zřízení jednotného místního nástroje EU pro ukrajinské uprchlíky, v němž by byly soustředěny všechny finanční prostředky, které mají místní a regionální orgány k dispozici v souvislosti s poskytováním útočiště uprchlíkům. Mohly by tak snáze, efektivněji a rychleji využívat dostupné prostředky;

18.

podotýká, že v případě těch nejvíce dotčených členských států a regionů bude možná nutné přezkoumat jejich plány pro oživení a odolnost. Bude třeba při tom vycházet z náležitých konzultací s regionálními orgány, zejména s ohledem na to, že tato válka má v zemích EU stále větší hospodářský dopad;

Přijímání uprchlíků z Ukrajiny

19.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají stěžejní roli při přijímání milionů uprchlíků v sousedních zemích i vnitřně vysídlených osob v rámci Ukrajiny (2). Jedná se o největší uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Upozorňuje na to, že je nutné zaručit všem uprchlíkům – bez ohledu na jejich původ, politickou příslušnost nebo sexuální orientaci – právo na stejně pozitivní přijetí, jakého se ve všech regionech a městech EU dostává uprchlíkům z Ukrajiny;

20.

vítá skutečnost, že byla aktivována směrnice o dočasné ochraně, která musí být nyní v plném rozsahu, s náležitou koordinací a také velkorysým, inkluzivním a flexibilním způsobem uplatňována. Díky tomu bude možné zaručit všem lidem prchajícím z Ukrajiny a především zranitelným skupinám (zejména ženám a dětem) přístup na trh práce a k bydlení, zdravotní péči, vzdělávání a sociálnímu zabezpečení, a to bez ohledu na jejich původ, etnickou či politickou příslušnost a sexuální orientaci;

21.

upozorňuje na specifičnost směrnice Rady 2001/55/ES (3) o dočasné ochraně, podle níž si uprchlíci mohou vybrat, ve kterém členském státě EU se chtějí dočasně usadit (článek 26). Zdůrazňuje, že uznání práva uprchlíků na volný pohyb a jejich autonomie pomáhá zmírnit tlak, jemuž čelí vnitrostátní azylové systémy a přijímací kapacity v příhraničních regionech;

22.

vyzývá k tomu, aby byl vytvořen dobrovolný evropský relokační mechanismus, s přihlédnutím k přijímacím kapacitám regionálních a místních orgánů. V této souvislosti opakuje svůj požadavek, aby byl městům a regionům EU poskytnut přímý přístup k finančním prostředkům EU vyčleněným na oblast migrace a integrace. Vyzývá Komisi, aby navrhla funkční systém rozdělování uprchlíků pro případné další uprchlické krize v budoucnu. Žádá členské státy EU, aby tyto dobrovolné závazky uznaly a dodržovaly;

23.

zdůrazňuje, že mezi ukrajinskými uprchlíky je mnoho zvláště zranitelných osob a že asi polovina z těchto uprchlíků je v nezletilém věku. Poukazuje na to, že mnohé z těchto stovek tisíců dětí na útěku jsou bez doprovodu a potřebují zvláštní ochranu a péči. Podporuje zavedení balíčku opatření na ochranu ukrajinských dětí, které uprchly před válkou. V první řadě je třeba zajistit, aby mohly pokračovat ve školní docházce;

24.

vyzývá k přijetí důrazných opatření s cílem zamezit obchodování s lidmi. Většinu lidí prchajících z Ukrajiny totiž tvoří ženy a děti a ze zpráv zabývajících se lidskými právy vyplývá, že se ve stále větším počtu případů stávají terčem organizovaných zločineckých skupin, zejména za účelem sexuálního či pracovního vykořisťování;

25.

zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit výuku jazyka, vzdělávání a odbornou přípravu, a poukazuje na možnosti, které může v tomto smyslu nabídnout síť VR Města a regiony za integraci migrantů;

Dopad na politiky EU

26.

vybízí k tomu, aby byly ve všech evropských regionech neprodleně podniknuty kroky s cílem snížit závislost EU na třetích zemích, především pak na dovozu energie z Ruska, a žádá Evropskou komisi, aby toto úsilí podpořila;

27.

podporuje požadavek úplného zákazu dovozu ruského plynu, ropy a uhlí do Evropy a vyzývá místní a regionální orgány, aby začaly pracovat na nouzových plánech a připravily se tak na důsledky, které tyto sankce budou mít;

28.

domnívá se, že plán REPowerEU (4) umožní urychlit přechod na čistou energii, zvýšit energetickou bezpečnost v EU, snížit její závislost na dovozu fosilních paliv a surovin ze třetích zemí a zejména z Ruské federace a na základě toho omezit politická, hospodářská a bezpečnostní rizika, která jsou s tímto dovozem spojena. Vyzývá k realizaci rozsáhlých investic a konkrétních opatření za účelem podpory rozvoje energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a úspor, oběhovosti, elektrifikace a výzkumu v oblasti alternativních udržitelných paliv coby skutečně dlouhodobých bezpečných a cenově dostupných řešení;

29.

zdůrazňuje, že důsledky války by neměly ohrozit opatření v oblasti klimatu a udržitelnost, která jsou stanovena v Pařížské dohodě a v Agendě OSN 2030 pro udržitelný rozvoj. Potvrzuje své odhodlání prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu, která je také jedním z prostředků, jak posílit strategickou autonomii EU;

30.

domnívá se, že jedním z kroků zaměřených na zvýšení energetické nezávislosti musí být úplné zastavení projektů plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2;

31.

velmi vítá nedávnou synchronizaci ukrajinských a moldavských rozvodných sítí s evropskou kontinentální sítí;

32.

připojuje se k výzvě ukrajinských místních a regionálních orgánů, aby jim mezinárodní společenství pomohlo odstranit následky ekologických katastrof zapříčiněných invazí, mj. v lokalitách, kde se nacházejí jaderné elektrárny a chemické závody;

33.

je potěšen tím, že se Evropská komise rozhodla zahájit s Ukrajinou jednání o zapojení této země do programu LIFE, aby z něj mohla čerpat finanční prostředky na obnovu svého životního prostředí, které zpustošila ruská invaze, ať už jde o znečištění, zničené ekosystémy nebo o jiné dlouhodobé následky;

34.

upozorňuje na to, že tento konflikt bude nevyhnutelně mít dalekosáhlý dopad na zemědělsko-potravinářské odvětví EU, neboť Ukrajina a Rusko jsou významnými vývozci různých zemědělských produktů (například obilovin a olejnatých semen) a dusíkatých hnojiv. Zdůrazňuje, že EU musí zintenzivnit své úsilí o zajištění udržitelných potravinových systémů a současně všem zaručit cenovou dostupnost kvalitních potravin tím, že sníží závislost na klíčových dovážených zemědělských produktech a vstupech. Je nesmírně znepokojen skutečností, že narušení vývozu z Ukrajiny a Ruska již vyvolalo obrovský globální nárůst cen zemědělských komodit a že důsledky jsou pociťovány především v nejchudších zemích a regionech světa;

Další úvahy

35.

podporuje práva ruských a běloruských občanů, kteří protestují proti Putinově válce a hájí své právo na spravedlivé volby a na svobodu projevu a shromažďování. Požaduje okamžité propuštění neprávem zadržovaných demonstrantů;

36.

vyslovuje se pro to, aby se přikročilo k dalším koordinovaným důrazným sankcím vůči Rusku a Bělorusku, které Rusku účinně znemožní pokračovat v agresi. Soudí, že by Komise měla navrhnout pokyny ohledně prosazování a uplatňování sankcí, poněvadž přetrvávají rozdíly (mj. i na regionální a místní úrovni) v tom, jaké nástroje a postupy jsou používány k ověření vlastnictví podniků, aktiv a nemovitostí;

37.

zdůrazňuje, že je třeba vybídnout všechny kandidátské a potenciální kandidátské země, které chtějí vstoupit do EU, aby i ony uplatňovaly sankce dohodnuté na úrovni EU, a daly tak jasně najevo svou spřízněnost s EU a odhodlání řídit se jejími hodnotami;

38.

odsuzuje ruskou propagandu a šíření nenávistných projevů, které přiostřují tento konflikt a napomáhají páchání válečných zločinů. Žádá, aby byla na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni přijata účinná opatření, která umožní potírat a vymýtit tuto propagandu. Důrazně nesouhlasí s demonstracemi na podporu ruské agrese, jež proběhly v evropských městech;

39.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, francouzskému a českému předsednictví Rady EU, předsedovi Evropské rady a prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny.

---

(1)  Smyslem informační a podpůrné platformy s názvem Pomozme Ukrajině je umožnit regionům, přes které proudí uprchlíci, a přetíženým místním a regionálním orgánům navázat kontakt s jejich protějšky v dalších členských státech EU, které mají kapacitu na to, aby poskytly pomoc.

(2)  Ukraine Refugee Situation (unhcr.org).

(3)  Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).

(4)  Sdělení Komise REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii, 8. března 2022.

Usnesení Evropského výboru regionů – REPowerEU: Města a regiony urychlují energetickou transformaci

(2022/C 301/02)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (dále jen „VR“),

—	s ohledem na vysoké a stále rostoucí ceny energií, které od léta 2021 v důsledku celosvětové poptávky po energiích, zejména zemním plynu, vyvolané oživením po pandemii COVID-19 oslabují kupní sílu domácností a podniků,

—	s ohledem na sdělení Komise a její soubor opatření k řešení nárůstu cen energie ze dne 13. října 2021,

—	s ohledem na nevyprovokovanou a bezdůvodnou invazi do Ukrajiny, kterou 24. února 2022 zahájila Ruská federace s podporou Běloruska,

—	s ohledem na sdělení Komise REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii ze dne 8. března 2022,

—	s ohledem na Versailleské prohlášení, které hlavy států a předsedové vlád přijali na svém neformálním zasedání ve dnech 10. a 11. března 2022,

—	s ohledem na sdělení Komise Bezpečnost dodávek a dostupné ceny energie, na návrh nařízení o skladování plynu a na dočasný krizový rámec pro flexibilitu v rámci pravidel státní podpory ze dne 23. března 2022,

—	s ohledem na společnou pracovní skupinu pro energetickou bezpečnost, kterou mají neprodleně zřídit Evropská komise a USA,

—	s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2022,

—	s ohledem na svou stávající činnost v podobě stanovisek a pracovní skupiny pro provádění Zelené dohody na místní úrovni, pokud jde o balíček „Fit for 55“,

Vyrovnávání se s četnými krizemi

1.

vítá iniciativy, jejichž prostřednictvím Evropská komise plánuje řešit stávající vysoké ceny energie, které rostou od léta 2021 a dále je zvyšuje nezákonná, nevyprovokovaná a bezdůvodná válka Ruské federace v Ukrajině. Zdůrazňuje, že nestačí pouze postupně odstranit naši závislost na dodávkách fosilních paliv z Ruské federace, považuje však plán REPowerEU za způsob, jak urychlit transformaci energetiky, snížit závislost EU na dovozech energií a surovin obecně, a tak omezit politická, hospodářská a bezpečnostní rizika, jež z těchto dovozů plynou. Vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v plánu chybí jasná zmínka o úloze měst a regionů jak při řešení současné energetické krize, tak při hledání jejích dlouhodobých řešení;

2.

vyjadřuje rovněž znepokojení nad očekávaným asymetrickým regionálním dopadem energetické krize na města a regiony v EU, jenž odráží jejich rozdílné možnosti reagovat na přerušení dodávek energie a rostoucí ceny energie, a vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby tyto rozdíly řádně zohlednily při navrhování a provádění příslušných opatření;

3.

je hluboce znepokojen zjištěními uvedenými v poslední zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Climate Change 2022 – Impacts, Adaptation and Vulnerability (1), která potvrzuje, že mnohé dopady změny klimatu jsou již nevratné, a zdůrazňuje, že je důležité dále neodkládat opatření k přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírňování, v nichž hlavní roli hrají místní a regionální orgány;

4.

zdůrazňuje, že energetická bezpečnost musí v konečném důsledku podporovat cíl klimatické neutrality a transformaci energetiky. Cesta k bezpečné, cenově dostupné a udržitelné energii je jediným přístupem k současné krizi, který obstojí v budoucnosti. Vyzývá v této souvislosti spolunormotvůrce EU, aby zvýšili ambice a urychlili přijetí balíčku „Fit for 55“, který zvláště zohledňuje stanoviska VR k revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, revizi směrnice o energetické účinnosti a revizi směrnice o energetické náročnosti budov;

5.

vítá uznání zásady „energetická účinnost v první řadě“ a opakuje, že regiony a města v EU mají zásadní roli při výraznějším zlepšování energetické účinnosti. Vyzývá Komisi, aby do své strategie zahrnula koncepci energetické dostatečnosti (2), což je přístup, jehož cílem je dospět ke stavu, kdy každý má přístup ke všem energetickým službám, jež potřebuje, a k přiměřenému podílu energetických služeb, které chce, přičemž dopad energetického systému zároveň nepřekračuje environmentální limity;

6.

zdůrazňuje klíčovou úlohu stávajících inovativních nástrojů správy za účelem spolupráce a budování kapacit, jako jsou Pakt starostů a primátorů, poradenské centrum pro energetickou chudobu, evropský klimatický pakt, iniciativa Čistá energie pro ostrovy EU a podobné iniciativy EU, při posílení tak potřebného přechodu k cenově dostupné, udržitelné a bezpečné energii;

7.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily vytváření jednotných kontaktních míst, a bylo tak možné provádět plán REPowerEU na regionální a místní úrovni v těsné spolupráci s Evropskou investiční bankou;

8.

vyzývá Komisi, aby prosazovala systematické přebírání osvědčených postupů prostřednictvím specializované technické a finanční podpory pro místní a regionální orgány s cílem snížit počáteční náklady na opatření v oblasti energetické účinnosti, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat zranitelným domácnostem, mikropodnikům, malým podnikům a spotřebitelům;

9.

domnívá se, že soubor opatření k řešení nárůstu cen energie (3) je prvním pokusem navrhnout nástroje na zmírňování sociálních důsledků současné energetické krize, ale neprojevil se jako tak účinný, jak je zapotřebí, proto by měl být posílen. Má za to, že důraz by se měl klást na dlouhodobá řešení směřující k energeticky nezávislé Evropě bez fosilních paliv a umožňující průlomové změny ve všech odvětvích, díky nimž bude odstraněna energetická chudoba a chudoba v oblasti mobility;

10.

žádá Komisi, aby při hledání dlouhodobých řešení zaměřených na dosažení energetické dostatečnosti měla na zřeteli problematiku regionů závislých na fosilních palivech, jež se nemohou napojit na kontinentální síť, jako je tomu v případě nejvzdálenějších regionů;

Posílení energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a úspor energie pomocí plánu REPowerEU

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že prioritou budou rozsáhlé investice a konkrétní opatření za účelem rychlejšího zavádění obnovitelných zdrojů energie a posílení energetické účinnosti, úspor energie a výzkumu v oblasti alternativních udržitelných paliv a že tyto investice a opatření budou vzájemně plně propojeny;

12.

se zájmem očekává nadcházející návrh Komise, který má zajistit rychlejší postup udělování povolení v souladu se zásadou subsidiarity v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a vyzývá k přijetí podobných opatření pro klíčové projekty v oblasti energetické účinnosti. Vyzývá Komisi, aby posílila stávající nástroje, které poskytují technickou podporu místním a regionálním orgánům, a proto vítá, že nadcházející sdělení Komise o strategii pro solární energii, které má být zveřejněno v červnu, obsahuje návrh evropské iniciativy zaměřené na střešní solární systémy. Vyzývá členské státy, aby zavedly pobídky k nákupu, například krátkodobé grantové programy pro spotřebitele;

13.

zdůrazňuje rozhodující úlohu, kterou přijetí infrastrukturních projektů ze strany veřejnosti hraje při urychlení postupů plánování a udělování povolení, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly šíření osvědčených postupů v této oblasti, jako jsou postupy uvedené v nejnovější zprávě o infrastruktuře, kterou vypracovala síť regionálních center VR;

14.

domnívá se, že dekarbonizace veřejných a soukromých budov je ústřední součástí Zelené dohody pro Evropu a klíčovou součástí řešení současné krize s cílem snížit poptávku po plynu. Naléhá na Komisi, aby urychlila jak zavádění tepelných čerpadel (4) v rámci plánu REPowerEU, tak výzkum inovativních řešení, díky nimž bude náš fond budov co nejinteligentnější a klimaticky co nejvíce neutrální;

15.

vyzývá také Komisi, aby konsorciím veřejného a soukromého sektoru v oblasti renovace budov tvořeným průmyslovými odvětvími a místními a regionálními orgány usnadnila možnost prezentovat integrované renovační balíčky modernizace vytápění a chlazení budov, vytvořit program průmyslové izolace s cílem zachytit nákladově efektivní investice s krátkou dobou návratnosti a podpořit odbornou přípravu pracovníků v oblasti renovace;

16.

konstatuje, že potenciál úspor energie je ve sdělení REPowerEU využit nedostatečně, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily opatření, jako jsou kampaně na podporu změny chování;

17.

vyjadřuje politování nad zpožděním při přijímání právních předpisů týkajících se obnovy přírody a zdůrazňuje, že ochrana a obnova biologické rozmanitosti je ze své podstaty svázána s přizpůsobováním se změně klimatu a musí zůstat hlavním pilířem ekologické transformace v rámci Zelené dohody pro Evropu. Žádá Komisi, aby v souladu se zásadou subsidiarity plně zapojila regionální a místní orgány do určování oblastí pro zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem zajistit, aby byly plně v souladu se zásadou „neškodit“;

18.

domnívá se, že energetické bezpečnosti a klimatické neutrality lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li se Evropská unie opírat o silný a plně propojený vnitřní trh s elektřinou a dobře fungující trh s uhlíkem. Zdůrazňuje, že žádná krátkodobá dočasná opatření, jako je lepší skladování fosilního plynu a zvýšený dovoz zkapalněného zemního plynu, by neměla vytvářet další zakonzervování situace a měla by být „připravena na zelený plyn“ s cílem nachystat se na klimatickou neutralitu s pomocí vodíku z obnovitelných zdrojů a jiných obnovitelných paliv. Vybízí k dokončení a zkvalitnění propojení rozvodných sítí vodíku a plynárenských a elektrických sítí v celé Evropské unii, včetně úplné synchronizace elektrických sítí;

19.

zdůrazňuje, že je důležité plně zahrnout příspěvky samovýrobců a místních komunit využívajících obnovitelné zdroje energie a profitovat z nich, a navrhuje méně restriktivní definici inteligentních sítí v rámci transevropské energetické sítě (TEN-E) a její infrastruktury. Podtrhuje, že je zapotřebí propojit nové drobné výrobce se sítěmi nízkého a středního napětí. Vyzývá Komisi, aby poskytla rámec pro slučování několika menších projektů, s flexibilitou zvláště pro příhraniční regiony, aby bylo možné vytvářet určité sloučené přeshraniční projekty a případně na ně získat finanční prostředky. Zdůrazňuje, že významnou úlohu mohou v těchto projektech hrát evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Připomíná nepostradatelnou úlohu, kterou při výrobě obnovitelné energie hrají venkovské oblasti;

20.

poukazuje na to, že současná energetická krize představuje příležitost k výraznému zvýšení elektrifikace a výroby vodíku z obnovitelných zdrojů jako čistých řešení pro dekarbonizaci našeho hospodářství. Vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní a konkrétní opatření k provedení Vodíkového akcelerátoru, včetně pevného harmonogramu pro každé opatření. Vyzývá Komisi, aby jako klíčové opatření v tomto ohledu vytvořila iniciativu EU pro vodíková údolí, která je bude posilovat, strukturálně podporovat jejich evropské propojování a přeshraniční spolupráci a zahrnovat financování z Inovačního fondu EU, jakož i navýšení finančních prostředků prostřednictvím společného podniku v rámci partnerství pro čistý vodík. Vítá návrh na zřízení Globálního evropského nástroje pro vodík a vyzývá ke strukturálnímu zapojení těch regionů EU, které v této oblasti již působí. Vyzývá evropské normotvůrce, aby při přijímání balíčku „Fit for 55“, včetně legislativního balíčku k dekarbonizaci trhu s plynem, důsledně podporovali urychlené využívání zeleného vodíku;

21.

vyzývá k aktualizaci stávajících pravidel státní podpory za účelem jejich optimalizace pro spolufinancování, provoz a další rozvoj veřejné elektrické dobíjecí infrastruktury a domnívá se, že související investiční náklady by měly být způsobilé pro veřejnou podporu, jak bylo uvedeno v nedávné zprávě o infrastruktuře, kterou vypracovala síť regionálních center VR;

Na cestě k plánu REPowerEU v partnerství s městy a regiony

22.

zdůrazňuje, že připravovaný plán REPowerEU by měl zahrnovat plán financování a směrování stávajících nebo nových finančních prostředků EU do podpory jeho provádění místními a regionálními orgány. Vyzývá členské státy, aby přesměrovaly nevyužité finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost do podpory místního plánování v oblasti energetické bezpečnosti a investic do obnovitelných zdrojů;

23.

žádá Komisi, aby byl zapojen jako institucionální partner do nově zřízené koordinační skupiny pro energetickou chudobu a zranitelné spotřebitele s cílem usnadnit výměnu informací a koordinaci mezi Komisí a členskými státy v otázkách týkajících se návrhu a provádění připravovaného plánu REPowerEU, právních předpisů, programů a politik Unie zaměřených na zranitelné domácnosti a spotřebitele postižené energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility na všech úrovních. VR je připraven přispět k této interinstitucionální spolupráci prostřednictvím své pracovní skupiny pro provádění Zelené dohody na místní úrovni, a to identifikací překážek, způsobů a prostředků souvisejících s upřednostněním a rozšířením opatření balíčku „Fit-for-55“ na místní a regionální úrovni, mj. prostřednictvím výměny osvědčených postupů, zkušeností a odborných znalostí;

24.

konstatuje, že nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) vyžaduje, aby minimálně 30 % zdrojů ve všech kategoriích regionů bylo vyčleněno na dosažení zelenější, nízkouhlíkové a odolné Evropy a jejích regionů. Vyzývá členské státy a regiony, aby využily možností, které nabízejí evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), k financování projektů v oblasti transformace energetiky, včetně projektů v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a rozvoje inteligentních energetických systémů, sítí a skladování mimo rámec TEN-E;

25.

vítá vyhlášení zvláštní výzvy v rámci Nástroje pro technickou podporu na pomoc členským státům při postupném ukončování jejich závislosti na fosilních palivech z Ruska, vyjadřuje však politování nad krátkou lhůtou pro předložení žádostí o tuto zvláštní podporu. Vyzývá Komisi, aby usnadnila dostupnost tohoto nástroje v zájmu podpory místních a regionálních orgánů, zejména v méně rozvinutých regionech, které se potýkají s největšími nedostatky v kapacitách, neboť je to odrazuje od co nejlepšího využívání podpory z Nástroje pro oživení a odolnost při provádění investic a reforem. Je připraven podpořit Komisi při zajišťování účinného využívání tohoto nástroje městy a regiony;

26.

uznává, že stanovování ceny uhlíku je rozhodujícím nástrojem pro prosazování ambicióznějších cílů v oblasti klimatu, a podporuje celoodvětvový přístup k realizaci těchto ambicí. Vítá, že Komise uznává tato rizika a návrhy na jejich řešení, jako je změna pokynů ke státní podpoře v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, a zdůrazňuje, že některá navržená opatření, jako je vyšší zdanění neočekávaných zisků, nemusí poskytovat spolehlivou podporu. Je si vědom toho, že zavedení obchodování s emisemi v odvětví silniční dopravy a stavebnictví (ETS II) v kombinaci s nedostatečnými investicemi do těchto odvětví a zvýšením cen paliv by mohlo zvýšit riziko energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility, a proto vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby pro členské státy zavedly povinnost stanovit, jaký minimální procentuální podíl příjmů z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi, který nebude nižší než 20 %, budou spravovat přímo místní a regionální orgány;

27.

vítá přijetí dočasného krizového rámce, který členským státům umožní využít flexibilitu, kterou poskytují pravidla státní podpory, na podporu hospodářství v souvislosti s ruskou válkou v Ukrajině, a zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat možné negativní dopady na hospodářskou soutěž a narušení jednotného trhu. Konstatuje, že nejnovější zpráva o infrastruktuře (5), kterou vypracovala síť regionálních center VR, se zabývá i státní podporou a dochází k názoru, že stávající pravidla státní podpory nejsou pro spolufinancování, provoz a další rozvoj veřejné elektrické dobíjecí infrastruktury optimální;

28.

se znepokojením konstatuje, že současná krize bude mít zásadní dopad na veřejné finance, a vyzývá proto Komisi, aby prodloužila uplatňování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu, dokud nebude dohodnut nový rámec pro správu ekonomických záležitostí, a to nejméně do konce roku 2023. Veřejné investice na podporu ekologické transformace, zejména energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, by neměly být v rámci správy ekonomických záležitostí považovány za strukturální výdaje;

29.

vítá opatření stanovená v článku 5 směrnice o elektřině, která se týkají trhu s elektřinou, a také pokyny (6) ohledně možnosti členských států zasahovat do stanovování cen za dodávky elektřiny. Domnívá se, že s ohledem na současnou geopolitickou situaci a její důsledky pro trh s energií, tedy zvýšení a kolísání cen elektřiny, bude mít zásah členských států zásadní význam. Jeho cílem bude jednak ochrana zranitelných domácností, mikropodniků a malých podniků, jednak posílení hospodářské soutěže ve prospěch spotřebitelů v dlouhodobém horizontu. Opakuje (7) však, že tato opatření musí být časově omezená, musí souviset s naléhavostí energetické krize a nikdy se nesmí stát strukturální změnou, která by mohla ohrozit liberalizaci řízení trhu s elektřinou. S ohledem na rostoucí nízké náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů navrhuje jako možné opatření zvážit oddělení plynu od elektřiny, které zabrání tomu, aby vysoké ceny plynu ovlivňovaly ceny elektřiny;

30.

vítá legislativní návrh na zajištění odpovídající úrovně skladování energie v EU příští zimu i v dalších letech a zdůrazňuje, že stanovení těchto minimálních úrovní by mělo zohledňovat posouzení regionálních rizik;

31.

zdůrazňuje, že je třeba lépe porozumět regionálním potřebám a příležitostem v oblasti změny kvalifikace a prohlubování dovedností. Vyzývá Komisi, aby využila iniciativy, jako jsou Erasmus+ a Horizont Evropa, k zajištění užší spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí a aby zahájila Pakt pro dovednosti v klíčových průmyslových ekosystémech, jako jsou odvětví vodíku, solární energie, tepelných čerpadel a větrné energie. Vyzývá členské státy, aby urychlily využívání Evropského sociálního fondu+, Fondu pro spravedlivou transformaci a Nástroje pro oživení a odolnost s cílem podpořit změnu kvalifikace a prohlubování dovedností pracovní síly v souladu s potřebou přizpůsobit profesní postupy oběhovosti, používání nízkouhlíkových materiálů a novým technologiím.

---

(1)  https://report.ipcc.ch/ar6wg2/pdf/IPCC_AR6_WGII_FinalDraft_FullReport.pdf

(2)  https://www.energysufficiency.org

(3)  Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor, COM(2021) 660 final, 13. října 2021.

(4)  Tepelná čerpadla, která se podobají klimatizátorům vzduchu a jsou umísťována vně budov, vytápějí domácnosti spíše převodem tepla než jeho výrobou. Využívají elektřinu k extrakci a koncentrování tepla buď z venkovního vzduchu, z půdy nebo z vody, a poté toto teplo „přečerpávají“ do domu.

(5)  https://cor.europa.eu/cs/news/Pages/reghub-launches-consultation-on-21st-century-rules.aspx

(6)  Viz přílohu 1 sdělení Evropské komise REPowerEU.

(7)  Viz stanovisko VR Energie z obnovitelných zdrojů a vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79), článek 20, zpravodajka: Daiva Matonienė (LT/EKR).

Stanovisko Evropského výboru regionů – Posílení vztahů mezi EU a Spojeným královstvím na nižší než celostátní úrovni a zmírnění územního dopadu vystoupení Spojeného království z EU

(2022/C 301/03)

Zpravodaj: Michael MURPHY (IE/ELS), člen rady hrabství Tipperary, starosta distriktu města Clonmel

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Obecné připomínky

1.

vítá dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií (EU) a Spojeným královstvím, která v plném rozsahu vstoupila v platnost dne 1. května 2021 a poskytuje stabilní právní rámec pro dvoustranné vztahy. VR podporuje společný a odpovědný přístup k provádění této dohody, včetně Protokolu o Severním Irsku a dodržování rovných podmínek, a oceňuje úsilí Evropské komise o nalezení kreativních řešení, zejména pokud jde o problémy, které vyvstávají mezi Severním Irskem a ostatními částmi Spojeného království;

2.

připomíná, že dohoda o obchodu a spolupráci (1) je dohodou o volném obchodu (2) a obsahuje ustanovení týkající se spolupráce na poli hospodářství, sociálních věcí, životního prostředí a rybolovu, ale obnáší také „úzké partnerství pro bezpečnost občanů“ a zastřešující správní rámec. VR konstatuje, že součástí dohody o obchodu a spolupráci jsou oblasti spadající do pravomoci členských států, které jsou v některých členských státech EU v působnosti regionů s legislativními pravomocemi;

3.

lituje tudíž, že dohoda o obchodu a spolupráci postrádá „územní rozměr“, řádně neuznává úlohu místních a regionálních orgánů ve vztazích mezi EU a Spojeným královstvím a odkazuje na místní a regionální orgány jen v souvislosti s přizpůsobením některých aspektů dohody konkrétním regionálním podmínkám (3) nebo v případě velmi specifických otázek, jako jsou daňová pravidla (4). VR upozorňuje na skutečnost, že je v dohodě o obchodu a spolupráci definována úloha občanské společnosti, která je sama o sobě považována za součást „institucionálního rámce“ (5);

4.

vítá spolupráci mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím v reakci na agresi Ruska vůči Ukrajině a zdůrazňuje, že místní orgány v celé Evropě jsou těmi prvními, kdo poskytují praktickou a humanitární pomoc;

Snaha o větší institucionální uznání vztahů mezi EU a Spojeným královstvím na nižší než celostátní úrovni

5.

upozorňuje na skutečnost, že kontaktní skupina VR-Spojené království zřízená v únoru 2020 je jediným institucionálním kanálem, jenž představuje fórum pro stálý dialog a politickou spolupráci mezi místními a regionálními orgány z EU a Spojeného království a pro výměnu know-how, zejména pokud jde o územní spolupráci a přeshraniční otázky. Uznává, že kontaktní skupina poskytuje prostor pro vzájemně prospěšné a oboustranně výhodné diskuse o problémech a příležitostech, zejména co se týče otázek, které neznají hranic (např. změna klimatu, cestovní ruch, digitální a ekologická transformace a společné kulturní dědictví)jež byly v důsledku vystoupení Spojeného království z EU opět nastoleny. Kontaktní skupina dále umožňuje zástupcům VR jednat o těchto problémech se zástupci místních a regionálních orgánů Spojeného království, a VR tak naopak může udržovat a prohlubovat takovéto plodné vztahy na nižší než celostátní úrovni;

6.

uznává, že vztahy mezi EU a Spojeným královstvím budou nehledě na bezprecedentní případ vystoupení členského státu z EU i nadále podstatně intenzivnější a různorodější než vztahy s jakoukoli jinou třetí zemí a vztahy na nižší než celostátní úrovni si zasluhují uznání. Proto žádá, aby byla kontaktní skupina VR-Spojené království v dohodě o obchodu a spolupráci oficiálně uznána za příslušného partnera na nižší než celostátní úrovni pro kontakty mezi místními a regionálními orgány z EU a ze Spojeného království, a mohla tak provést posouzení místního a regionálního rozměru nejdůležitějších politických a legislativních otázek, které budou mít vliv na vzájemné vztahy mezi Spojeným královstvím a EU, po vzoru toho, co v rámci svých oblastí zájmu budou činit i Parlamentní shromáždění, fórum občanské společnosti a zvláštní výbory Spojeného království a EU. VR rovněž vyzývá místní a regionální orgány ve Spojeném království, aby i nadále spolupracovaly s vládou Spojeného království na formálním uznání této kontaktní skupiny;

7.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala struktury Společné rady partnerství, která dohlíží na provádění a uplatňování dohody o obchodu a spolupráci, s cílem řešit chybějící územní rozměr zapojením místních a regionálních orgánů do monitorování a řízení dohody o obchodu a spolupráci. Ke zlepšení vztahů mezi EU a Spojeným královstvím na makroúrovni by přispělo organizování dialogů na místní úrovni (technické konzultace) za účelem řešení témat spadajících do působnosti místních orgánů (rybolov, odborná příprava, mobilita, územní spolupráce …);

8.

vybízí Evropský parlament, aby formalizoval společné působení VR s delegací Evropského parlamentu v Parlamentním shromáždění pro partnerství EU–Spojené království v otázkách společného zájmu a způsobem, který bude přínosný pro obě strany, aby bylo možné získat konkrétní příklady z praxe o provádění dohody o obchodu a spolupráci;

9.

vítá probíhající rozhovory na politické a technické úrovni, jejichž cílem je vyřešit problémy plynoucí z provádění Protokolu o Severním Irsku. Bere rovněž na vědomí probíhající práci Evropské komise na dokončení smlouvy o Gibraltaru, nicméně zdůrazňuje, že by tyto nedořešené záležitosti neměly ohrozit velkou ochotu místních a regionálních orgánů nastínit způsoby spolupráce;

Vyvážení regionálních dopadů brexitu

10.

zastává názor, že od začátku roku 2020 je stále ještě obtížné odlišit důsledky vyjednávání o dohodě o obchodu a spolupráci a jejího vstupu v platnost od dopadů pandemie COVID-19 (6). Vítá nedávnou studii VR na téma Nové obchodní a hospodářské vztahy mezi EU a Spojeným královstvím – dopad na regiony a města, jež dospěla k závěru, že dopady brexitu jsou v jednotlivých odvětvích a regionech EU asymetrické, více postihují menší podniky, mohou omezit mobilitu lidského kapitálu a spolupráci mezi podniky EU a Spojeného království a mít negativní důsledky pro regiony a komunity, které se podílejí na meziregionálních projektech se Spojeným královstvím. Vítá, že studie potvrzuje nutnost navýšit finanční prostředky rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, aby bylo možné tyto asymetrické dopady v Evropě řešit;

11.

uznává, že územní dopady brexitu zakoušejí regiony v celé EU a že problémy vyvstávají mj. v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálních věcí, kultury a vzdělávání – od obchodu v hlavních přístavech, které jsou obzvláště postiženy (např. Antverpy, Calais, Cork, Dover, Dublin, Rotterdam a Zeebrugge), až po budoucnost studentských výměn, vysoké školy spolupracující v oblasti změny klimatu a přizpůsobování se jí, regionální obchodní agentury hledající alternativní trhy a zabývající se problémy občanů, včetně mobility a integrace;

12.

vyzdvihuje význam, který má rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu pro omezení nejnaléhavějších nákladů a pro posouzení potřeby dlouhodobějšího hodnocení dopadů brexitu, pro podporu regionů a hospodářských odvětví členských států, včetně tvorby a ochrany pracovních míst, jako jsou režimy zkrácené pracovní doby, rekvalifikace a odborná příprava a průzkum nových trhů;

13.

požaduje proto, aby byla v plném rozsahu dodržována ustanovení nařízení o rezervě na vyrovnání se s důsledky brexitu, v nichž je upraveno zapojení regionů a místních komunit do provádění této rezervy a podávání zpráv na úrovni NUTS 2. Připomíná také, že v souvislosti s plánováním finančních prostředků v rámci rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu požadoval, aby byly středem pozornosti malé a střední podniky, opatření zaměřená na opětovné začleňování občanů EU a technická podpora. Pokud jde o rozdělování finančních prostředků, zasazoval se o minimální pokrytí/limit pro regiony ležící při nové námořní hranici se Spojeným královstvím a o přidělení prostředků na rybolov bez vnitrostátní indexace;

14.

sdílí nyní obavy regionálních partnerů ve Spojeném království, kteří tvrdí, že strategické plánování regionální politiky je narušeno výpadkem prostředků EU, které byly poskytovány z rozpočtu politiky soudržnosti, a chybějící jistotou, kterou zaručovalo víceleté plánování;

Nastínění nových způsobů spolupráce nad rámec dohody o obchodu a spolupráci

15.

vyzdvihuje ochotu členské základy sdružení místních orgánů a místních orgánů v celém Spojeném království a především v decentralizovaných regionech i nadále udržovat, a dokonce prohlubovat, vztahy s partnery z EU na nižší než celostátní úrovni v období po brexitu;

16.

upozorňuje na skutečnost, že uznání a posílení vztahů na nižší než celostátní úrovni je skutečně přínosné. To je důležité, neboť konzultace na místní úrovni může přispět ke zlepšení vztahů na makroúrovni. Například opětovné zavedení technických konzultací na místní úrovni za účelem řešení problematiky rybolovu ve vodách Normanských ostrovů by mohlo přispět ke zlepšení vztahů mezi EU a Spojeným královstvím na makroúrovni;

17.

je potěšen tím, že přestože se již Spojené království neúčastní programů financování EU, je i nadále zapojeno ve čtyřech technických programech EU: Horizont Evropa, Copernicus a satelitní sledování, program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu a ITER. Pro místní a regionální orgány jsou relevantní zejména první dva uvedené programy. Konstatuje, že existuje řada iniciativ, jichž se regiony Spojeného království účastní i nadále, a to včetně Skotska a Walesu, které se nadále účastní iniciativy Vanguard (7) financované z prostředků programu Horizont Evropa (která podporuje transformaci průmyslu v návaznosti na inkluzivní, interaktivní a podnikatelský proces na základě regionálních RIS3/I3), a rady hrabství Kent, která se účastí iniciativy Straits Committee (8);

18.

připomíná, že některé regiony Spojeného království jsou stále ještě zapojeny do stávajícího programového období (do konce roku 2023), včetně programu Interreg pro Severní moře, Interreg pro Lamanšský průliv a Interreg pro Irsko a Wales, a podotýká, že Spojené království do těchto přeshraničních programů přispívá významným podílem až do výše jedné třetiny jejich rozpočtu. Konstatuje, že místní a regionální orgány nebudou s největší pravděpodobností schopny vyrovnat ztrátu finančních prostředků z programu Interreg využíváním regionálních nebo místních prostředků;

19.

uznává, že ukončování programů, zejména pokud mají řídicí orgány sídlo ve Spojeném království (Interreg pro Lamanšský průliv a Interreg pro Irsko a Wales), musí v zájmu britských i unijních příjemců proběhnout za co nejlepších podmínek a v souladu s požadavky EU;

20.

uznává, že jediným pobrexitovým programem přeshraniční spolupráce, který bude existovat i po roce 2023, bude program PEACE PLUS na období 2021–2027 financovaný z prostředků EU ve výši zhruba 1 mil. eur. Tento program spojí dosavadní financování prostřednictvím programů EU PEACE a Interreg do jednoho soudržného přeshraničního programu pro Severní Irsko a příhraniční okresy Irska a bude i nadále hlavním zdrojem financí pro provádění Velkopáteční dohody;

21.

konstatuje, že účast Spojeného království na programech Interreg – kterých se již účastní hodně třetích zemí například v rámci programu Severní periferní oblasti a Arktida, programu pro Severní moře a programu pro severozápadní Evropu – je možná, pokud bude vláda Spojeného království souhlasit s tím, že bude účast financovat;

22.

zdůrazňuje, že by bylo možné zřídit evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), do něhož by byli jako partneři zapojeni pouze jeden členský stát EU (včetně jeho nejvzdálenějších regionů) a jeden místní nebo regionální orgán ze Spojeného království, a doporučuje, aby členské státy EU usilující o spolupráci se Spojeným království zavedení tohoto nástroje zvážily, bude-li v souladu s jejich územní spoluprací;

23.

vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropská komise ve své 8. zprávě o soudržnosti nezohlednila dopady brexitu, které měly v řadě regionů EU svůj podíl na narušení hospodářství, meziregionální spolupráce, ucelených systémů v oblasti výzkumu, systémů odborné přípravy a demografie. Evropský výbor regionů považuje za vhodné, aby byl v rámci výhledové strategie na období po roce 2027 více zohledněn geopolitický vývoj;

24.

vítá skutečnost, že jsou města a regiony ze Spojeného království stále aktivně zapojeny do mnoha sítí a sdružení EU, jako je Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy, a očekává se, že zůstanou členy některých evropských sdružení, jako je Konference okrajových přímořských regionů (CPMR), Eurocities a Rada evropských obcí a regionů (CEMR). Tyto mechanismy umožňují vynikající výměnu zkušeností mezi místními a regionálními orgány ze Spojeného království a z EU;

25.

pevně věří, že spolupráce mezi místními a regionálními orgány ze Spojeného království a z EU bude pokračovat v rámci partnerství. Přibližně 100 měst ze Spojeného království (9) má partnerské kontakty s městy z členských států EU. Požaduje, aby tato partnerství i nadále hledala potenciální způsoby financování v zájmu podpory této činnosti, neboť partnerství podporují výměnu osvědčených postupů, vzájemné pochopení a společné hodnoty a jsou nepostradatelná pro evropský způsob života;

26.

uznává význam vzdělávacích výměn pro mobilitu studentů, společný výzkum, prohlubování jazykových znalostí a utužování mezilidských vazeb a podporuje úsilí decentralizovaných orgánů Spojeného království o umožnění nových forem spolupráce nad rámec dohody o obchodu a spolupráci;

27.

oceňuje zejména velšský program Taith (10) a vítá mezinárodní výměnné vzdělávací programy s Walesem i Skotskem, které mohou alespoň zčásti kompenzovat vystoupení Spojeného království z programu Erasmus+ a zaplnit mezery, které po sobě zanechal britský Turingův program (11);

28.

konstatuje, že existuje patrný trend směřující k bilaterizaci vztahů na nižší než celostátní úrovni, jak dokládá otevření zastoupení regionů EU v Londýně i jinde ve Spojeném království. Obyvatelné decentralizovaných regionů Spojeného království stejně jako občané ostatních států světa upřednostňují dvoustranné vztahy s evropskými regiony. V Anglii iniciují projekty v oblasti dvoustranné spolupráce také města a metropolitní oblasti, o čemž svědčí např. partnerství mezi oblastí Greater Manchester a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko. Přestože VR dvoustranné vztahy vítá, domnívá se, že tato dvoustranná spolupráce nesmí být na úkor místních a regionálních orgánů v zemích s menšími kapacitami na nižší než celostátní úrovni a že by tato podpora neměla být vnímána jako konkurence cíle VR dosáhnout institucionálního uznání místního a regionálního rozměru vztahů mezi EU a Spojeným královstvím;

29.

spatřuje dosud nevyužitý potenciál ke spolupráci mezi místními a regionálními orgány z EU a Spojeného království ve společném řešení společných problémů, jako je poskytování humanitární pomoci, udržitelné hospodaření se zdroji ve vodách Severního moře, Lamanšského průlivu a Irského moře, globální boj proti změně klimatu, uskutečňování cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni a přechod k udržitelnějšímu a digitalizovanějšímu cestovnímu ruchu. V této souvislosti podporuje myšlenku Spojeného království a Francie zajistit minimální mzdy námořníkům a pracovníkům působícím v rámci vnitroevropských spojení, tedy i mezi Spojeným královstvím i Evropskou unií;

30.

zdůrazňuje, že vztahy mezi regiony z EU a ze Spojeného království se rovněž opírají o společné kulturní dědictví, jazyky a mj. i keltské (jazykové) vazby a o společné evropské hodnoty a společnou minulost;

31.

má za to, že všechny orgány a instituce EU musí více chápat a využívat potenciál, který skýtají vztahy a partnerství mezi EU a Spojeným královstvím na nižší než celostátní úrovni, a uznat klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů jakožto té úrovně správy, která je občanům nejblíže;

32.

domnívá se, že komplexní poradní struktury, které vytvořily regionální nebo místní orgány v rámci přípravy na brexit, jsou dobrým nástrojem ke zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU;

33.

na závěr konstatuje, že vzhledem k budoucím výzvám a budoucímu směřování EU po brexitu je nutné lépe pochopit problémy a priority občanů EU, a uznává, že Konference o budoucnosti Evropy je pro tento účel vhodným prostředkem.

---

(1)  Na základě článku 217 SFEU.

(2)  Na základě článku 207 SFEU.

(3)  Strana 61.

(4)  Strana 249.

(5)  Strana 23.

(6)  Viz kapitola VI výročního barometru VR pro rok 2021: https://cor.europa.eu/en/our-work/Documents/barometer-fullreport web.pdf.

(7)  http://www.s3vanguardinitiative.eu/members.

(8)  Straits Committee je mnohostranné diskusní fórum, které svým členům poskytuje flexibilní rámec pro spolupráci v mezích jejich pravomocí a pro rozšíření spolupráce na místní zainteresované subjekty např. z oblasti dobrovolné činnosti, vzdělávání nebo hospodářství.

(9)  Office of National Statistics, Spojené království, údaje z roku 2018 zveřejněná v září 2020: https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/populationandmigration/populationestimates/datasets/twinnedtownsandsistercities.

(10)  Program, který byl zaveden v únoru 2022 na období pěti let (od 2022 do 2026) a je podporován vládou Walesu finančními prostředky dosahujícími 65 milionů EUR.

(11)  Program nenabízí žádnou reciprocitu, má dobu trvání 1 roku a zaměřuje se spíše na akademické pracovníky než na studenty.

Stanovisko Evropského výboru regionů – Nový evropský Bauhaus – Estetika, udržitelnost, pospolitost

(2022/C 301/04)

Zpravodaj: Kieran McCARTHY (IE/EA), člen místního shromáždění: zastupitelstvo města Cork Odkaz: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový evropský Bauhaus – Estetika, udržitelnost, pospolitost COM(2021) 573 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (dále jen „VR“),

Představení Nového evropského Bauhausu

1.

vítá interdisciplinární iniciativu Evropské komise Nový evropský Bauhaus (NEB), která napomáhá realizaci Zelené dohody pro Evropu tím, že ji doplňuje o zásadní kulturní rozměr a přibližuje ji občanům. Iniciativa NEB tak činí vytvářením estetických, udržitelných a inkluzivních prostor a míst, produktů a způsobů života, které usnadňují partnerství a upozorňují na výhody ekologické přeměny a transformace s využitím hmatatelných zkušeností na místní úrovni;

2.

kvituje nadšení a velkou vlnu podpory NEB ze strany řady přátel, aktérů, organizací občanské společnosti, sítí, různých subjektů, regionálních center a platforem a živých laboratoří, jakož i aktuální zájem a úsilí o podporu tvořivosti a o zapojení do propojování a utváření hodnot a zásad budoucí iniciativy NEB;

3.

je potěšen tím, že je uznána úloha místních a regionálních orgánů při provádění zásad NEB. Tyto orgány totiž mají dobré předpoklady k tomu, aby – v souladu se zásadou subsidiarity – přispívaly k rozvoji politiky a provádění této iniciativy;

4.

má za to, že města a regiony v celé EU jdou v čele kulturního rozvoje a že místní a regionální úroveň má zásadní odpovědnost za udržitelné městské, regionální a kulturní politiky. Místní a regionální volení zástupci proto mají klíčovou úlohu, pokud jde zajištění snadnějšího přístupu k NEB a za zapojení veřejnosti do procesu transformace s cílem pokročit v provádění NEB;

5.

důrazně podporuje NEB coby klíčovou příležitost k využití tvůrčího potenciálu regionů a obcí, a tím k vytvoření akceptovaných a udržitelných řešení, která zajistí úspěch Zelené dohody pro Evropu;

6.

oceňuje průřezový charakter iniciativy NEB, která je koncipována jako soubor různých unijních programů a možností financování. Poukazuje však na to, že bude nutné, aby současní i budoucí partneři i nadále iniciativu uznávali a akceptovali;

7.

znovu zdůrazňuje první hlavní zásadu iniciativy, která prosazuje víceúrovňový a místně podmíněný přístup. VR v této souvislosti poukazuje na to, že ke změnám dochází na místní a regionální úrovni, kde existuje silné místní povědomí;

8.

je potěšen tím, že Komise má vizi, že by v rámci iniciativy měly být zastoupeny venkovské oblasti. Různá prohlášení (1) a Pakt pro venkov poskytují rámec pro budoucnost politiky rozvoje venkova a opatření v Evropě a jsou klíčovým nástrojem propojení iniciativy s venkovskými oblastmi, které mohou být rovněž považovány za „zkušební oblasti“ pro malé transformační projekty;

9.

zdůrazňuje, že iniciativa má potenciál stát se důležitým nástrojem oživení, poskytovat pracovní místa na místní úrovni a stimulovat změnu mentality směrem k udržitelnému a účinnému územnímu plánování, které ovlivní a zlepší chování a mobilitu společnosti;

Problematické body

10.

je znepokojen tím, že sdělení poskytuje jen vágní představu o tom, jakým způsobem budou místní a regionální orgány zapojeny. VR vyzývá k tomu, aby byly předloženy konkrétní návrhy, jak budou do provádění iniciativy zapojeny místní a regionální orgány a on sám, přičemž je třeba zohlednit zásadu geografické vyváženosti a umožnit zastoupení místních a regionálních orgánů z celé EU;

11.

zdůrazňuje, že VR by měl být spolu s ostatními orgány EU součástí podpůrné sítě klíčových partnerů iniciativy, kteří budou vyvíjet a testovat nástroje pro rozvoj politik a pro financování;

12.

vyzývá k tomu, aby byl VR a další orgány EU zapojeny do kulatého stolu pro NEB na vysoké úrovni;

13.

konstatuje, že to, na jaké úrovni budou EU a členské státy využívat nástroje pro rozvoj politik a legislativní opatření navržená pro provádění iniciativy, je třeba určit na základě zásady subsidiarity a zásady proporcionality;

14.

zdůrazňuje, že ve střednědobém a dlouhodobém výhledu bude mít krize COVID-19 i nadále dopad, což by nemělo být v rámci provádění iniciativy opomenuto. Poukazuje na to, že nepříznivé důsledky pandemie, pokud jde o chudobu, sociální otázky a pracovní místa, musí být při provádění iniciativy zohledňovány;

15.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že místní a regionální orgány budou středobodem strategie a bude jim poskytována technická pomoc, odpovídající finanční prostředky a flexibilita. Úspěch iniciativy bude záviset na její udržitelnosti a proveditelnosti, přičemž je třeba přihlédnout k rozdílům mezi venkovskými oblastmi a městy;

Financování Nového evropského Bauhausu

16.

požaduje, aby byly místní a regionální úrovni přiděleny dostatečné prostředky ze státních rozpočtů a programů politiky soudržnosti EU. Je však třeba nalézt rovnováhu mezi tvůrčími synergiemi v rámci kulturního hnutí souvisejícího s iniciativou a parametry programů financovaných EU;

17.

domnívá se, že dodatečné finanční prostředky by mohly být použity na úhradu vnější pomoci s cílem podpořit výměnu znalostí a prozkoumat kompetence stávajících zaměstnanců veřejného sektoru v rámci reciproční a plynulé spolupráce se soukromými a místními subjekty a subjekty třetího sektoru;

18.

domnívá se, že předchozí zkušenosti, ocenění a zdroje, které se na základě oběhového přístupu zaměřují na kvalitu, estetiku a komunitní otázky, by mohly představovat pobídky pro investory a subjekty skupinového financování;

19.

vyzývá k vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru a k investování v rámci širší oblasti kultury a kulturního dědictví, jak požaduje Benátská výzva k přijetí opatření organizace Europa Nostra (2);

20.

poukazuje na to, že v rámci členských států a místních územních celků se také naskýtá příležitost podpořit iniciativu NEB prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost;

21.

má za to, že iniciativa NEB by měla být sladěna s VFR na období 2021–2027 a Evropskou městskou iniciativou a měly by být k dispozici odpovídající finanční prostředky určené k pokrytí provozních nákladů místních a regionálních orgánů, které se do iniciativy NEB zapojí. Vyzývá k tomu, aby byly vypracovány ambiciózní plány jejího provádění, jež by byly využívány v rámci naplňování cílů udržitelného rozvoje;

22.

žádá, aby byla při navrhování a provádění strategií, projektů a opatření v rámci NEB zohledněna zeměpisná vyváženost a rovněž klimatická, hospodářská, sociální a kulturní rozmanitost EU, jakož i možnosti financování a přidělené prostředky. Jedním z hlavním cílů by měla být i nadále územní soudržnost;

Ukazatele

23.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly v mezích svých pravomocí monitorovat, do jaké míry vlády členských států iniciativu využívají v rámci různých programů, nástrojů a postupů, a očekává, že Evropská komise pro účely tohoto monitorování předloží jasné ukazatele;

24.

je znepokojen tím, že ve stávajícím cyklu financování EU (2021–2027) nejsou k dispozici žádné ukazatele, což je promarněná příležitost k měření úspěšnosti;

25.

domnívá se, že hlavní zásady NEB by měly být rozvíjeny v rámci partnerství s místními a regionálními orgány a měly by být začleněny jako kritéria kvality do programů financování EU s přímým nebo nepřímým dopadem na zastavěné prostředí, rozvoj měst a venkova, kulturní dědictví a kulturní krajinu;

26.

navrhuje, aby byl v rámci NEB vytvořen regionální srovnávací přehled s cílem vytvořit silnou politiku monitorování na regionální úrovni, která zajistí, aby byla iniciativa prováděna na všech úrovních a aby se regionální investice řídily jejími zásadami;

27.

konstatuje, že místní a regionální orgány jsou odpovědné za celou řadu místních veřejných budov a městských veřejných prostor a hrají důležitou úlohu v oblasti regulace a financování renovace těchto budov a městských zón. Místní a regionální orgány by se proto měly zaměřit na identifikaci překážek v oblasti regulace a přispět ke zjednodušení regulace a vypracování nových regulačních přístupů;

28.

zdůrazňuje, že VR byl zapojen do přípravy a podpory strategií v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí na místní a regionální úrovni. Pracovní skupina pro provádění Zelené dohody na místní úrovni by mohla být využita k prosazování zásad NEB a k monitorování úspěšnosti;

29.

zdůrazňuje, že zásadní význam má dialog mezi místními a regionálními orgány o otevřených inovativních koncepcích a procesech, interdisciplinárních přístupech a kompetencích. Ten by měl začlenit iniciativu NEB do platformy VR pro výměnu poznatků, programu Věda se setkává s regiony a projektů spolupráce financované z jiných programů EU;

30.

zdůrazňuje, že NEB by měl prosazovat genderovou rovnost. Genderová rovnost by měla být průřezovým kritériem. Je významným a nezbytným faktorem udržitelného a vyváženého rozvoje politiky soudržnosti;

Festival NEB, ceny a koncepce laboratoře

31.

vítá první cenu NEB a navrhuje, aby byly identifikovány možné synergie s existujícími oceněními týkajícími se bydlení, kulturního dědictví, současné architektury a krajiny. Vyzývá rovněž k tomu, aby byly sdíleny osvědčené postupy identifikované v rámci Evropského roku kulturního dědictví 2018;

32.

oceňuje vytvoření evropské pečeti excelence jako prvního kroku směrem k vytvoření značky NEB, je však znepokojen tím, že lidé by se mohli domnívat, že se značkou NEB bude spojen zdroj financování. Používání zvláštní značky by mohlo být považováno za hmatatelný příspěvek VR k rozvoji iniciativy NEB, neboť to v roce 2021 prosazoval;

33.

vítá zřízení „Laboratoře NEB“ a její metodiku společného vytváření, žádá však o další informace o tom, jak bude laboratoř fungovat, a požaduje, aby se VR mohl stát aktivním členem Laboratoře NEB a zapojit se do jejího řízení;

34.

žádá, aby laboratoř testovala výsledky/opatření, jež budou oceněny jako první, a mohla je rozvíjet a modelovat;

35.

je připraven spolupracovat s vládami členských států prostřednictvím sítě regionálních center RegHub iniciované VR na vývoji „regulačních pískovišť“ a testování nových regulačních přístupů;

36.

konstatuje, že iniciativa NEB by měla vycházet z osvědčených postupů, jež byly identifikovány ve městech a regionech celé EU, a vytvořit veřejně dostupnou platformu zdrojů;

37.

vítá festival NEB jako hmatatelný a viditelný způsob, jak dále posílit zapojení místních a regionálních orgánů a veřejnosti a prezentovat projekty na místní a regionální úrovni;

38.

zdůrazňuje, že v rámci URBACT, Evropské územní spolupráce (EÚS) a programu Horizont 2020 byla odvedena úspěšná práce v oblasti rozvoje účinných interaktivních nástrojů. Ty by měly být v příslušných případech využívány;

39.

poukazuje na to, že NEB by měl být provázán s misemi v rámci programu Horizont 2020, zejména pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu a klimaticky neutrální a inteligentní města;

40.

připomíná, že může být výhodné využívat pro projekty víceúrovňové správy, do nichž je zapojeno několik zemí nebo nějaký euroregion, nástroj evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

41.

konstatuje, že NEB propojuje všechny tři pilíře městské agendy EU (lepší právní úprava, lepší financování a lepší znalosti (3)) a usiluje o jejich naplnění;

42.

bere na vědomí probíhající iniciativu Městská inovativní opatření (Urban Lab of Europe) a připravovanou Evropskou městskou iniciativu. Vyzývá k tomu, aby byl NEB provázán s partnerstvími v rámci městské agendy EU, neboť ta již téměř čtyři roky pracuje na koncepcích souvisejících se Zelenou dohodou pro Evropu a s NEB;

43.

domnívá se, že NEB musí mít svou úlohu v provádění Lipské charty z roku 2021 a Lublaňského prohlášení z roku 2021, které požadují integrované přístupy, místně podmíněný přístup, víceúrovňovou správu, účast a uplatňování metod spoluvytváření;

44.

domnívá se, že ocenění Evropská hlavní města kultury, EU iCapitals, Evropská hlavní města mládeže a Evropská zelená města mohou hrát významnou úlohu v podpoře NEB;

45.

vítá zřízení vnitrostátních kontaktních míst NEB a vyzývá je, aby úzce spolupracovala s místními a regionálními orgány a dalšími zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti, s cílem zajistit, aby hnutí NEB mohlo i nadále růst na základě přístupu zdola nahoru;

46.

navrhuje, aby byl na základě zásad NEB vytvořen vzdělávací program pro 100 zainteresovaných měst. Ten by mohl využít metodiky programu Digitální města nebo programu 100 inteligentních měst a jeho koncepce tržiště;

Koncepce zastavěného prostředí, architektury a renovací

47.

zdůrazňuje, že zastavěné prostředí je odrazem komunity a za jeho celkovou kvalitu jsou odpovědné subjekty veřejného sektoru a zúčastněné strany, včetně občanské společnosti, jež mají úzce spolupracovat s veřejností;

48.

poukazuje na to, že bohaté a pestré evropské kulturní a architektonické dědictví je důležitým měřítkem kvality našeho zastavěného prostředí, pokud jde o uživatelskou zkušenost a hmotná aktiva;

49.

je potěšen, že NEB uznává územní plánování měst jako klíčový faktor jejich udržitelného rozvoje;

50.

vítá, že NEB uznává, že je zapotřebí společná kultura vysoce kvalitní architektury. K tomuto účelu bude nezbytné zvyšovat povědomí, šířit informace a propagovat úlohu kultury a kulturního dědictví, vysoce kvalitní architektury a zastavěného prostředí;

51.

zdůrazňuje, že Komise by měla odvětví stavebnictví pomoci řešit otázky neudržitelného využívání zdrojů a odpadu a podporovat oběhovost, se zaměřením na opětovné používání a recyklaci materiálů. Toho lze dosáhnout tím, že budou odstraněny nedostatky ve znalostech a dovednostech, a digitalizací fáze projektování;

52.

konstatuje, že NEB může najít způsob, jak snížit byrokracii za účelem usnadnění a nákladového zefektivnění renovací. Při řešení modernizací velmi starých budov a kulturního dědictví je nutné využívat služeb architektů a dalších odborníků a rovněž vysoce kvalifikovaných řemeslníků (4);

53.

je pevně přesvědčen o tom, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu v zajištění toho, aby renovace budov byly v souladu s územním a urbanistickým uspořádáním, podporovaly politiky proti vylidňování a dodržovaly kritéria sociální rovnosti a šetrnosti k životnímu prostředí. Poukazuje na to, že metodiky členských států uplatňované v rámci renovační vlny nesmí tuto zásadní koordinační úlohu oslabovat;

54.

znovu vyzývá k tomu, aby evropský semestr lépe zohledňoval problematiku měst – koordinace hospodářských a sociálních politik v EU musí zahrnovat i otázky dostupného bydlení, nerovností a dlouhodobých investic;

55.

vítá argumentaci iniciativy NEB týkající se hledání řešení, která by umožnila přístup k cenově dostupnému a důstojnému bydlení, zejména pro mladé lidi a další zranitelné sociální skupiny;

56.

zdůrazňuje, že iniciativa NEB musí být provázána s Akčním plánem pro evropský pilíř sociálních práv a prohlášením ze sociálního summitu v Portu z roku 2021, aby se přispělo k debatě na evropské úrovni o sociálním a cenově dostupném bydlení po pandemii COVID-19;

57.

vyzývá k podpoře synergií mezi uměním, architekturou, krajinnou a interiérovou architekturou, územním plánováním, designem a řemeslnou praxí, jakož i inovativními modely odborné přípravy architektů a dalších odborníků;

58.

vyzývá k propojení s Evropskou agendou dovedností, aby se tak prostřednictvím iniciativy NEB přispělo k podpoře a lepšímu pochopení regionálních potřeb a příležitostí souvisejících s dovednostmi v oblasti územního plánování, stavebnictví a udržitelného využívání stavebních materiálů a ke snížení migrace kvalifikovaných pracovníků, která by mohla vést k poklesu místní ekonomiky, pokud jde o výrobu. V tomto ohledu hraje důležitou úlohu Digitální agenda pro Evropu, neboť digitální technologie mohou občanům poskytnout příležitosti ke spoluvytváření jejich prostředí a jsou velmi důležitým nástrojem ve všech fázích iniciativ rozvíjených v rámci NEB;

59.

vyzývá k tomu, aby iniciativa NEB spolupracovala s dřívějšími partnerstvími v rámci městské agendy EU, zejména pokud jde o kapacitu v oblasti klimatických opatření a návrh týkající se ekologizace měst a využívání veřejných prostor; obzvláště relevantní jsou v tomto směru partnerství v oblastech udržitelného využívání půdy a přírodních řešení, oběhového hospodářství a kultury a kulturního dědictví;

60.

poukazuje na to, že NEB je nástrojem se značnými možnostmi, pokud jde o vytváření iniciativ v oblasti sociální ekonomiky, neboť je založen na spolupráci a občanské angažovanosti. Tyto iniciativy posilují sociální, hospodářskou, územní a kulturní soudržnost a zvyšují úroveň důvěry na místní úrovni v celé EU;

Zásady kvality v oblasti kulturního dědictví

61.

podporuje Benátskou výzvu k přijetí opatření v rámci vize nové evropské renesance organizace Europa Nostra a její prohlášení o společném dědictví a paměti;

62.

vyzývá k tomu, aby byly nalezeny synergie mezi zásadami přijatými na konferenci v Davosu týkajícími se vysoce kvalitní výstavby, NEB a evropskými zásadami kvality pro projekty financované z prostředků EU, které mohou mít dopad na kulturní dědictví, a aby byly tyto synergie začleněny do všech evropských politik a programů financování;

63.

domnívá se, že kulturní dědictví je zásadní složkou iniciativy NEB. Renovační vlna musí mít „duši“ a identitu, přičemž by měla podporovat holistický pohled na to, jak chceme rozvíjet naše města a regiony;

64.

vyzývá VR, aby spolu se zúčastněnými stranami propagoval cenu NEB a cenu „Starosta roku v oblasti podpory kulturního dědictví“;

65.

vyzývá k úzkému provázání kulturního dědictví a Zelené dohody pro Evropu, jak navrhuje zelená kniha o kulturním dědictví EU (5);

66.

souhlasí s tím, že je nutné mobilizovat veřejné finanční prostředky určené na zelené strategie v odvětví kultury prostřednictvím pilotních projektů a iniciativ v rámci NEB, které se budou zabývat zásadními kulturními rozměry ekologické transformace a které zohlední rozdílné kapacity místních komunit a regionů;

Závěry

67.

žádá Evropskou komisi, aby vytvořila lepší vazby mezi NEB a existujícími koncepčními rámci zaměřenými na kulturu, estetiku a design. Díky tomu by bylo možné proměnit zásady v opatření a využít potenciál místních a regionálních orgánů v tvůrčích odvětvích a v odvětví kultury a kulturního dědictví k renovaci a revitalizaci čtvrtí v celé EU; Navrhuje proto, aby byl zaveden systém poukázek Laboratoří NEB, v jehož rámci by města a regiony, které by měly zájem, získaly poukázku na nezbytnou podporu při organizaci Laboratoře NEB. Podmínkou pro získání takovéto poukázky by bylo, že 1) Laboratoř NEB bude „společně vytvářet, modelovat a testovat nástroje, řešení a politická opatření, jež transformaci usnadní v praxi,“ a 2) výsledky Laboratoře NEB budou předloženy zastupitelstvu města či regionu;

68.

vyzývá k tomu, aby byly nalezeny synergie mezi iniciativou NEB a procesy, jejichž prostřednictvím se v Evropě lidé zapojují do věcí veřejných (jako je Konference o budoucnosti Evropy), a strategiemi a akčními plány prosazujícími architektonickou a estetickou kvalitu (jako je renovační vlna v rámci městské agendy EU);

69.

domnívá se, že NEB se musí stát skutečným hnutím, do něhož se zapojí místní a regionální orgány, a nikoli pouze dalším projektem řízeným shora. Vytvoření evropského ekologického způsobu života má zásadní význam pro všechna města a občany EU. Musí se jednat o projekt pro všechny, nejen pro několik málo vyvolených. Je třeba, aby ho přijali za svůj lidé na místní úrovni, a to nejen ve velkých městských oblastech. Důležitým pozitivním aspektem iniciativy NEB je její přístupnost pro obyčejné lidi a organizace občanské společnosti. Má-li být tento proces úspěšný, musí být sociálně, kulturně a územně inkluzivní.

---

(1)  Například prohlášení z Corku 2.0 z roku 2016: Lepší život ve venkovských oblastech.

(2)  Benátská výzva k přijetí opatření v rámci vize nové evropské renesance, jejímž cílem je umožnit užší a významnější součinnost mezi podnikatelskou sférou a široce pojatým ekosystémem odvětví kultury, kulturního dědictví a tvůrčích odvětví, mimo jiné tím, že bude posíleno strategické spojenectví mezi hnutím pro evropské dědictví a Evropskou investiční bankou a jejím institutem.

(3)  Jak byly stanoveny v Amsterodamském paktu.

(4)  Jak je uvedeno v zelené knize o evropském dědictví z pera organizace Europa Nostra.

(5)  „Putting Europe‘s Shared Heritage at the Heart of the European Green Deal“ (Učinit ze společného dědictví Evropy středobod Zelené dohody pro Evropu) – publikovala Europa Nostra.

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropské mise

(2022/C 301/05)

Odkaz: Markku MARKKULA (FI/ELS), předseda rady provincie Uusimaa Zpravodaj: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropských misích COM(2021) 609 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (dále jen „VR“),

1.

vítá mise EU jakožto koordinované úsilí Komise o spojení potřebných zdrojů, pokud jde o programy financování, politiky a předpisy, a také další činnost, jejímž cílem je mobilizovat a aktivovat veřejné a soukromé subjekty a přimět je tak zapojit se do zajištění skutečných a trvalých výsledků v zájmu podpory společenského přijetí nových řešení a přístupů. VR proto zdůrazňuje, že je nutné zaujmout inkluzivní přístup, v jehož rámci by mise EU, stejně jako politika soudržnosti EU i všechny ostatní finanční nástroje EU, měly být využívány k podpoře územní soudržnosti a k plnění cílů udržitelného rozvoje;

2.

zdůrazňuje (1), že s ohledem na Konferenci o budoucnosti Evropy jsou evropské mise coby nový a zcela zásadní nástroj k řešení naléhavých společenských výzev skutečnou zkouškou vlivu a důvěryhodnosti EU. Musí být rozsáhle opodstatněné a přijímané. Jak zdůraznila Evropská komise, města a regiony a všechny jejich zainteresované strany a občané mají pro dosažení ambiciózních cílů misí EU stěžejní význam;

3.

stvrzuje své prohlášení (2), že bude podporovat provádění misí EU, neboť jde o rázné kroky k řešení společenských problémů, a vyzdvihuje nutnost zavedení účinného systému víceúrovňové správy, který mise EU skloubí s místními a regionálními strategiemi v oblasti rozvoje, se strategiemi pro inteligentní specializaci, s opatřeními zaměřenými na oživení po pandemii COVID-19 a s financováním inovací prostřednictvím strukturálních fondů;

4.

důrazně apeluje na klíčové činitele s rozhodovací pravomocí v EU a v členských státech, aby urychleně a rozhodně reagovali na situaci na Ukrajině, a to i při zahájení misí EU, a zejména mise zaměřené na města. Kritéria pro čerpání finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU a z dalších veřejných zdrojů financování musí být dostatečně pružná a umožnit, aby část aktivit prováděných v rámci mise zaměřené na města vedla k vytvoření hlavních tahů pro transformaci evropské energetiky. Ty by měly podporovat výzkum veřejného a soukromého sektoru zaměřený na vývoj nových řešení v oblasti energetických systémů. Města, další veřejné subjekty a podniky mohou zejména využívat zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, aby urychlily zavádění obnovitelných zdrojů energie a vyvinuly udržitelná, inovativní energetická řešení, která by nahradila fosilní paliva, jež nyní země EU nakupují z Ruska;

5.

vítá skutečnost, že je ve sdělení o evropských misích (3) náležitě uznán význam místních a regionálních orgánů nejen při plnění evropských misí, nýbrž také při jejich koncipování a šíření informací o nich;

6.

zdůrazňuje, že vzhledem ke spoluvytváření poznatků a know-how musí provádění misí EU vycházet z každodenní práce zaměřené na rozvoj a přepracování postupů měst a regionů. Vzniknou tak systematické součinnosti s politikou soudržnosti EU, využíváním strukturálních fondů a dalšími specializovanými nástroji. Rovněž se tak celosvětově zviditelní potenciál regionů a místních společenství a úloha obcí při uskutečňování zamýšlených transformací;

Mise EU jako nový ambiciózní nástroj ke zvládnutí velkých společenských výzev

7.

uznává v souladu s tvrzením Evropské komise, že mise EU mají být „novým“ a „nepostradatelným“ nástrojem. Mise EU jsou novou možností, jak díky konkrétním výsledkům a dopadům do roku 2030 nalézt nová řešení některých našich největších problémů tím, že výzkum a inovace budou mít novou funkci, vzniknou nové formy správy a spolupráce a budou zapojeni občané (4);

8.

připomíná, že každá mise EU by měla mít svůj jasný plán a uplatňovat nový systémový přístup víceúrovňové správy a metody k experimentování, vývoji prototypů, monitorování a rozšiřování činností na všech úrovních správy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vytváření portfolií opatření na úrovni EU i na regionální či místní úrovni a jejich účinnému šíření během všech fází plánování a provádění. To vyžaduje zapojení a angažovanost místních a regionálních orgánů a spolupráci při sdílení zkušeností s účinnou inovativní správou;

9.

upozorňuje, že je místní a regionální úrovni třeba přidělovat finanční prostředky na mise, aby se mohla podílet na hledání inovativních průkopnických řešení pro celou řadu patových situacích, které příliš často brání přiměřenému pokroku při nalézání nových řešení a dosažení účinku. To vyžaduje vytváření nových evropských partnerství na základě místních a regionálních zájmů vymezených ve strategiích pro inteligentní specializaci. Při misích EU by se měly využít zkušenosti, které přinese provádění pilotních projektů VR a Společného výzkumného střediska „Partnerství pro regionální inovace“;

10.

doporučuje, aby se při misích EU kladl důraz na zohlednění lidského faktoru a zaměření na člověka, neboť v tomto ohledu jsou všechny aspekty udržitelnosti – ekologické, hospodářské, sociální a kulturní – hnací silou změn při plnění ambiciózních cílů misí EU. Kvalitu života lze zvýšit pouze vědomou spoluprací v komplexních subjektech. Při tom je třeba nalézt větší rovnováhu mezi hmotným a nehmotným blahobytem v Evropě i na celém světě. Příroda umožňuje život na naší planetě a my musíme respektovat skutečnost, že člověk je na přírodě závislý;

11.

zdůrazňuje, že mise EU musí přispívat k zavádění nových způsobů fungování. Rozvoj vyžaduje, aby si všichni aktéři osvojili nové dovednosti tím, že propojí technologie a výzkum s přístupem zaměřeným na člověka, zaváží se k provedení společné ekologické a digitální transformace a zajistí přístup k potřebným zdrojům. Tyto požadavky jsou nezbytné při vytváření dobře fungujících regionálních a místních ucelených systémů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které budují nové inovační znalostní systémy s cílem propojit špičkové evropské tvůrce poznatků s regionálními a místními živými laboratořemi a dalšími experimentálními centry, a při provádění demonstračních činností, jako jsou majákové projekty. S jejich pomocí mohou všechna města a všechny regiony uplatňovat učení na základě srovnávání a vytváření partnerských sítí za účelem využití koncepcí a řešení průkopníků v oblasti inteligentních a udržitelných postupů;

12.

upozorňuje na skutečnost, že regionální a místní správa, prognózy a navyšování investic do výzkumu, vývoje a inovací jsou ústředními prvky portfolií misí EU, které sestávají z profesionálně organizovaných činností na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Organizování v rámci misí EU zvyšuje spolupráci, motivaci a schopnosti – jinými slovy konkurenceschopnost – tím, že se podílí na vytváření nových portfolií a opatření. Organizování zahrnuje mnoho souběžných kroků a činností v rámci víceúrovňové správy napříč různorodými systémy. Je třeba využívat jak veřejné, tak soukromé finanční nástroje a poskytovat podporu zejména méně rozvinutým regionům, aby byly všechny regiony motivovány ke zdokonalení svých systémů výzkumu, vývoje a inovací a aby přispívaly k provádění misí EU;

13.

připomíná, že vzhledem ke zkušenostem svých šesti komisí a zkušenostem získaným při uskutečňování kampaní, například v rámci Zelené dohody na místní úrovni a Evropského podnikatelsky zaměřeného regionu (EER), hraje při provádění misí EU významnou úlohu, a podotýká, že je přirozeným partnerem pro spolupráci s veřejným a soukromým sektorem, průmyslem a službami a také s občany;

Úloha měst a regionů při misích EU

14.

v souladu se společným akčním plánem, který v roce 2020 podepsala komisařka Marija Gabriel s VR, zdůrazňuje, že je spolu s členskými státy a evropskými regiony a městy připraven převzít aktivní úlohu při společném vytváření systému víceúrovňové správy, aby bylo možné splnit cíle misí EU. Opatření, díky nimž bude zajištěn nezbytný rozvoj, budou založena na místně orientovaných, ucelených regionálních inovativních systémech a strategiích pro inteligentní specializaci (S3/S4);

15.

může ovlivnit obecné postupy související s misemi EU, informovat činitele s rozhodovací pravomocí a mobilizovat regiony a města, aby se na misích nejrůznějšími způsoby aktivně podílely atd. Plány misí EU mají výrazný regionální a místní rozměr a jejich prováděcí mechanismy zahrnují návrhy, v nichž zaujímají ústřední místo regiony a města a jejich ucelené systémy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. VR tak může intenzivně spolupracovat se všemi partnery na tom, aby měl tento nový politický nástroj založený na přístupu zdola nahoru žádoucí účinek;

16.

je připraven – se zapojením všech komisí VR příslušných pro jednotlivé problematiky misí – pomoci zaangažovat co nejvíce měst a regionů s cílem zajistit, aby regionální a místně úroveň podporovala mise EU. Za tímto účelem bude: a) provádět informační kampaně, vést přímý dialog a zavádět další společné a interaktivní postupy zapojování, které budou zaměřeny na různé cílové skupiny, včetně dětí mladších 18 let, b) motivovat pokrokové komunity k účasti na zkoušení inovativních řešení v reálném provozu, c) motivovat demonstrační komunity, aby se zapojily do plošného zavádění inovativních řešení a do šíření osvědčených postupů v zájmu jejich celoevropského využití, d) zajišťovat, že při provádění činností v rámci misí bude plně zohledňována rozmanitost regionů v Evropě a jejich četných komunit zainteresovaných stran a občanů;

17.

vyzývá členské státy, aby podporovaly provádění misí EU tím, že zajistí součinnost s celostátními a regionálními programy a usnadní přístup k financování na úrovni EU i jednotlivých členských států;

18.

naléhavě vyzývá k zajištění toho, aby měly všechny venkovské oblasti, všechna města a všechny regiony (se špičkovými, průměrnými i nedostatečnými výsledky) dostatečné kapacity a schopnosti k zavádění inovací ve svých komunitách a aby jim byla poskytována podpora prostřednictvím příslušných procesů vzdělávání, které jim rovněž umožní fungovat jako platformy pro poskytovatele služeb, kteří sdružují více subjektů a podporují ostatní, mj. i skupiny subjektů. Místní či regionální procesy vytváření hodnot je třeba řídit na úrovni účinných hodnotových řetězců a hodnotových toků pro spolupráci, a dále tak rozvíjet ucelené systémy;

19.

zdůrazňuje, že ambiciózní cíle bezpodmínečně vyžadují, aby politici, úředníci a odborníci na inovace měli náležité kompetence, a mohli se stát hybateli změn při osvojování si nových znalostí a schopností. Zásadní význam mají tyto tři procesy: a) operační procesy vzdělávání určené městům a regionům se zaměřením na začlenění činností souvisejících s misemi do dalších místních činností, aby se staly součástí běžného strategického a operačního rozhodování, b) motivování a podporování podniků, výzkumných zařízení, vysokých škol, subjektů odborné přípravy a jejich místních a tematických ucelených systémů, aby se zapojily do společného hledání nových inovativních průkopnických řešení a c) uplatňování nových inkluzivních metod při inovacích. Prostředky uplatňované v rámci těchto procesů by měly zahrnovat mj. rozsáhlá partnerství, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, rychle vyvíjené prototypy a zkoušení nových řešení;

20.

připomíná, že jsou k dispozici osvědčené postupy, které však vyžadují odhodlání jednotlivých měst a regionů a intenzivní spolupráci, kterou zajistí týmy misí EU. Vyčlenění finančních prostředků na celoevropská partnerství urychlí zajištění těchto rozhodujících faktorů v celé řadě evropských měst a regionů. Zásadní úlohu může v tomto ohledu hrát několik stávajících nástrojů EU, například Společné výzkumné středisko, Interreg, iniciativy společného plánování a Evropský inovační a technologický institut a jeho znalostní a inovační společenství;

21.

zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat všechny finanční nástroje EU na podporu misí, zejména na místní a regionální úrovni. Finanční prostředky z programu Horizont nejsou pro regiony a města snadno přístupné a nejsou dosud v dostatečné míře sladěny s novými strategickými cíli misí EU. Pro mnoho regionů je velmi obtížné získat přístup k finančním prostředkům, žádosti podávají opakovaně, musí splňovat velmi specifická kritéria a musí se vyznat ve složitých systémech. Mnoho regionů má například problémy s financováním prohlubování dovedností svých pracovních sil, které jim má pomoci urychlit ekologickou transformaci, jež má pro mise EU zásadní význam. Proto je nutné zjistit, jak lze přístup k finančním prostředkům EU usnadnit;

Pokyny pro účinnější provádění misí EU

22.

vyzdvihuje nutnost vytvářet dynamická partnerství, která musí být jednak výrazem formalizovaných vzájemných závazků, ale musí být také do určité míry flexibilní, tak aby bylo díky smlouvám o partnerství mezi misemi EU a demonstračními městy a regiony možné zvýšit celoevropský dopad důležitých záměrů a činností prováděných decentralizovanými demonstračními subjekty;

23.

podporuje flexibilní přístup a zdůrazňuje aktivní koncepční rozvoj smluv uzavíraných městy a regiony, jak se navrhuje v plánech provádění misí EU;

24.

navrhuje zavést značku „mise EU“ pro ta města a ty regiony, které převezmou odpovědnost a stanou se v souvislosti s plněním cílů misí EU a šířením výsledků svých inovativních řešení demonstračními průkopníky a podporovateli ekologické a digitální transformace v Evropě, a vyzývá k tomu, aby se vyvodila ponaučení z již zavedených nástrojů, jako je Pakt starostů a primátorů;

25.

navrhuje různé možnosti, jak využít značku mise EU k posílení součinnosti s dalšími relevantními iniciativami EU a jinými souvisejícími iniciativami a k využívání finančních nástrojů, jako je fond InvestEU, Nástroj pro oživení a odolnost, meziregionální inovační investice (I3), Interreg Europe, Nástroj pro propojení Evropy, Digitální Evropa, EU4Health, EIB a EIT. Doporučuje vytvořit celoevropský systém, v jehož rámci by EU i členské státy využívaly značku mise EU ke zjednodušení postupů podávání žádostí. Značka by měla pomoci získat přístup k finančním prostředkům EU a členských států za účelem podpory místních a regionálních aktivit prováděných v rámci plnění ambiciózních cílů misí EU a zároveň zlepšení místních a regionálních postupů;

26.

upozorňuje, že na místní a regionální úrovni se jedním z nejúčinnějších nástrojů harmonizace regionálních strategií v oblasti výzkumu a inovací, včetně strategií pro inteligentní specializaci (S3/S4), s vnitrostátními a evropskými strategiemi, s EVP, s programem Horizont Evropa a s misemi EU, mohou stát centra EVP (ERAHubs), která tak mohou přispět k provádění strukturujících projektů, jež budou v prvé řadě podkladem pro mise EU a na jejichž základě budou pro mise získávány různé zdroje financování. Proto by bylo vhodné spojovat označení „mise EU“ vždy s ERAHubs, pokud je to možné;

27.

připomíná, že je nutné zavést a uplatňovat účinné postupy řízení znalostí s cílem prosazovat mise EU na základě využívání nejlepších znalostí dostupných v regionech i na celém světě a se zohledněním etických kritérií nové mezinárodní strategie Komise pro výzkum a inovace. K využívání a šíření výsledků je zapotřebí, aby byl program Horizont Evropa a další nástroje dynamičtější a bylo možné provádět experimenty a vyvíjet prototypy v reálných podmínkách;

28.

zdůrazňuje, že mise EU by měly být prováděny v rámci otevřeného a participačního procesu se zapojením všech příslušných zainteresovaných stran na místní, regionální, evropské i celosvětové úrovni (5). Pro úspěšné provádění misí EU bude mít zásadní význam zejména zapojení regionů, obcí a občanů. V tomto ohledu musí být při všech misích zaručen přímý dialog s těmito zainteresovanými stranami. VR je připraven být v souvislosti s misemi EU silným spojencem;

29.

poukazuje na to, že by se experimenty a demonstrace misí EU měly zaměřit na organizační činnosti s cílem posouvat hranice vědy, zvládat vědecky vyspělé technologie a kombinovat digitální, fyzikální, environmentální a biologické inovace. Výsledky by se měly pravidelně hodnotit a sdílet, a to na nejvyšší úrovni. Při misích EU by měly mít velký význam strategie pro inteligentní specializaci jakožto koncepce regionální spolupráce s průmyslem a výzkumem;

Prognózy a společenské inovace s rozhodujícím význam pro mise EU a realizované díky nim

30.

znovu zdůrazňuje, že výzvy mají komplexní povahu a že nezbytné vědecké a technologické poznatky existují jen do určité míry. Cílů lze dosáhnout prostřednictvím rozsáhlé prognostické činnosti, navýšení investic do výzkumu a vývoje, vývoje prototypů v reálných podmínkách, experimentování a šíření výsledků;

31.

bere na vědomí značný potenciál výzkumu pro všechny druhy inovací i řešení velkých společenských výzev. Očekává proto, že se při přijímání politických rozhodnutí bude obecně více vycházet z faktů, budou se zohledňovat zájmy výzkumu a bude se přihlížet k vytváření příznivých podmínek pro společenské inovace, které budou dostatečně rychle zaváděny do každodenní praxe a konkrétních postupů;

32.

připomíná, že ambiciózních cílů misí EU lze dosáhnout pouze podporou účinných procesů vzdělávání určeného politickým představitelům, vedoucím pracovníkům, odborníkům a občanům v regionech a organizacích. Evropské koncepce vypracované městy či regiony musí být přizpůsobeny podmínkám v daném regionu, a to na základě systémového profesionálního vývoje postupem „učení praxí“ na místní úrovni určeným pro všechny;

33.

zdůrazňuje, že by se mise EU měly zaměřit na využívání potenciálu nehmotných aktiv a duševního kapitálu. Budou-li tyto znalosti využívány při přijímání politických rozhodnutí, zejména za účelem budování inteligentních měst zaměřených na člověka, která budou zaměřena na udržitelnost, mohou přispět ke stimulaci investic do lidského kapitálu, strukturálního kapitálu, kapitálu vyplývajícího ze vztahů a výzkumu, vývoje a inovací obecně;

34.

zdůrazňuje, že je důležité, aby se od hlavních prohlášení týkajících se evropské politiky v oblasti výzkumu, vývoje a technologií, jak se stanoví ve Zprávě o strategickém výhledu z roku 2021 (6), přešlo k činům. Konkrétně se jedná zejména o následující: a) Nadcházející desetiletí se budou vyznačovat dalším přerozdělováním globálních sil, přičemž jejich geoekonomické těžiště se bude přesouvat směrem na východ. b) EU soupeří na celosvětovém poli o výhodu „prvního tahu“ při stanovování norem. c) EU musí zaujmout silnější pozici ve vývoji a výrobě inkluzivních technologií nové generace. d) Kromě specifických technologií je hnací silou transformace hyperkonektivita. e) Zásadní význam pro souběžnou transformaci EU mají kritické suroviny. f) Digitální suverenita EU bude záviset na schopnosti uchovávat, získávat a zpracovávat údaje a zároveň splňovat požadavky na důvěru, bezpečnost a základní práva. g) Je třeba podporovat strategickou soběstačnost EU. h) Udržitelnou a rozmanitou nabídku by mohla zajistit inteligentní kombinace průmyslových, výzkumných a obchodních politik s mezinárodními partnerstvími;

35.

poukazuje na to, že by vývoj technologií měl být při přechodu k činům více než doposud sladěn se socioekonomickým vývojem a že by měl probíhat v reálných podmínkách, aby bylo zaručeno rychlé využívání a šíření výsledků;

36.

navrhuje zintenzívnit interinstitucionální spolupráci EU v oblasti prognóz, přičemž zvláštní úlohu by měly mít Společné výzkumné středisko, výzkumná služba Evropského parlamentu a VR. VR doporučuje, aby bylo na celostátní, regionální a místní úrovni zváženo organizování participačních občanských vědeckých iniciativ určených široké veřejnosti a především mladým lidem, zejména studentům vysokých a středních škol, a podnikatelům a zaměřených na politické rozhodování. Za tímto účelem budou ustaveny výbory, jejichž úkolem bude zaměřit se v budoucnu na prognózy a na hodnocení technologií;

Nový přístup k politice v oblasti technologií, výzkumu a vývoje při misích EU

37.

zdůrazňuje, že společenská transformace a změny v chování, které přispívají k plnění cílů misí EU, musí být inkluzivní a pozitivní v tom smyslu, že budou rozsáhle využívány prototypy a v rámci metodického přístupu testovány;

38.

připomíná, že jádrem misí EU je výzkum a inovace. Komplexní společenské výzvy lze zvládnout pouze navýšením investic do výzkumu, vývoje a inovací. Studie EVP i průmyslových subjektů jasně dokládají (7), že v oblasti intenzity úsilí podniků ohledně výzkumu a inovací EU zaostává za svými hlavními celosvětovými konkurenty, zejména v odvětvích špičkových technologií a v rozšiřování inovativních malých a středních podniků, což má nepříznivé dopady na produktivitu, tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnost;

39.

podporuje cíle EVP (8) spočívající v tom, že nový EVP bude zároveň muset podpořit oživení Evropy a přispět k její ekologické, digitální a sociální transformaci podporou konkurenceschopnosti založené na inovacích a podporou technologické suverenity v klíčových strategických oblastech (např. v oblasti umělé inteligence a dat, kybernetické bezpečnosti, mikroelektroniky, kvantové výpočetní techniky, technologií 5G, baterií, obnovitelné energie, vodíku, nulových emisí a inteligentní mobility atd.) v souladu s modelem otevřené strategické autonomie;

40.

vyzývá k tomu, aby politiky uhlíkové neutrality založené na poptávce zahrnovaly jako kritéria pro zadávání udržitelných veřejných zakázek uhlíkovou stopu a pozitivní uhlíkovou stopu. Kromě uhlíkové stopy poukazuje VR na význam pozitivní uhlíkové stopy, což je nový přístup k vytváření a propočtu dopadu na klima tím, že je prezentován pozitivní dopad výrobků a služeb šetrných ke klimatu (9);

41.

podporuje průmyslová opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací zaměřená na omezování uhlíkové stopy při vývoji nových, rozšířených produktů, systémů a dalších inovativních řešení, které hrají zásadní úlohu při plnění klimatických cílů, a upozorňuje na skutečnost, že bez výrazného urychlení inovací v oblasti čisté energie nebude možné dosáhnout cíle nulových čistých emisí;

42.

Připomíná, že jsou zapotřebí nové technologie. Ve zprávě Mezinárodní energetické agentury IEA (10) se předkládají analytické důkazy pro to, že 25 % snížení emisí uhlíku, které je nutné k tomu, aby se klima na Zemi vydalo udržitelnou cestou, bude pocházet z vyspělých technologií. Naproti tomu bude 41 % potřebných technologií pocházet z nových technologií, které se nacházejí ve fázi počátečního zavádění, a 34 % bude pocházet z technologií v demonstrační fázi, ve fázi prototypů nebo z technologií, které ještě nebyly ani vyvinuty;

43.

upozorňuje na důležitost a komplexnost měření emisí skleníkových plynů. Základní měření emisí skleníkových plynů spadá do rámce 1 a 2. Ale využíváním i rámce 3 lze dosáhnout cíle nulových čistých emisí a čistých záporných emisí. Do rámce 3 spadají všechny ostatní nepřímé emise vznikající ve všech článcích hodnotového řetězce;

44.

vyzdvihuje úlohu misí EU, které jsou jednou z hlavních priorit EU při uskutečňování ekologické a digitální transformace. Evropská komise zahájila pilotní fázi iniciativy „ERAHubs“ s cílem usnadnit regionální spolupráci a výměnu osvědčených postupů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací díky pobídce spočívající v maximalizaci hodnoty produkce, předávání a využití znalostí. VR vybízí k tomu, aby se při misích EU zkoumala možnost využívat síť ERAHubs jakožto nástroj propojení místních a regionálních ucelených systémů v oblasti výzkumu a inovací a aktivně se spolupracovalo s místními a regionálními činiteli na provádění pilotních projektů ERAHubs s cílem rozvíjet konkrétní spolupráci;

45.

zdůrazňuje, že systém sítí ERAHubs usiluje o začlenění chybějících prvků do prostředí EVP a Evropského prostoru vzdělávání s cílem vytvořit silné evropské znalostní společnosti v celé Evropě, aby bylo možné urychlit přechod společnosti na udržitelný zelený a digitální růst. Síť ERAHubs v ideálním případě zajistí, že se místní a regionální ucelené systémy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací stanou nedílnou součástí příslušného celoevropského systému;

46.

podporuje umožnění aktivního místního přispění k integrovanému zavádění ERAHubs, dalších způsobů testování regionálních ucelených systémů a misí EU v oblastech experimentování, rychlého vývoje prototypů, testování, demonstrací a šíření efektivního výzkumu a inovací v městech a regionech;

47.

uznává, že pro přijetí celoevropského přístupu k inovativním opatřením má zásadní význam příprava různých místních a regionálních přehledů, nápadů a poznatků. Je naprosto nezbytné sdílet získané poznatky mezi městy a regiony, jakož i mezi pěti misemi EU. VR doporučuje, aby byla urychleně vytvořena síť pro společné učení, jejímž prostřednictvím by bylo možné sdílet a předávat základní poznatky o procesu i obsahu, a to směrem dolů jiným městům a regionům i směrem nahoru dalším misím EU a Evropě jako celku;

48.

žádá, aby byly během francouzského předsednictví zveřejněny závěry Rady týkající se misí EU, jež by se rovněž měly stát příležitostí k upevnění koncepce ERAHubs, o niž se mise musí opírat, aby mohly být úspěšně zakotveny na místní a regionální úrovni. V těchto závěrech by měl být rovněž vyzdvižen význam výzkumné infrastruktury, kterou města a regiony důsledně podporují a jež je pro provádění misí EU rozhodující;

49.

potvrzuje, že musí být sice přednostně prováděny mise, o nichž již bylo rozhodnuto, nicméně je nutné neustále uvažovat o případném vytvoření dalších misí, vyvstanou-li nové, zásadní společné problémy. Po zřízení Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) by se úvahy o vytvoření nové mise měly soustředit na klíčovou otázku přípravy evropské společnosti na řešení připravenosti na zdravotní hrozby a krize a na jejich zvládání, neboť má systémový význam, meziodvětvový charakter a jsou do ní zainteresovány různé subjekty;

Zkušenosti VR – součinnost mezi misemi EU a dalšími významnými politickými nástroji

50.

naléhavě připomíná, že by mise EU měly vycházet ze zkušeností se stávajícími iniciativami a programy EU a z příslušných poznatků s cílem dosáhnout synergií. Systémová změna vyžaduje spoluvytváření transformačních ucelených systémů založených na vzdělávání a na výzkumu, vývoji a inovacích s interdisciplinární vědeckou a provozní součinností v rámci celé Evropy a napříč všemi pěti misemi EU;

51.

znovu opakuje, že je nutné šířit mentalitu otevřené spolupráce, prohlubování místní spolupráce a rozšiřování evropských partnerství při vynalézání nové udržitelné budoucnosti Evropy zaměřené na člověka. Potenciální kapacity se ve všech částech Evropy nacházejí především na místní a regionální úrovni. Zásadní význam má rychlost. Velké společenské výzvy je třeba řešit v příštích několika málo letech. Rozhodující jsou při tom znalosti a vzdělávání;

52.

doporučuje, aby se věnovala zvláštní pozornost jednotlivým fázím provádění misí EU ze strany měst a regionů za pomoci VR, mj. víceúrovňové správě, financování a úspěšnému provádění toho, jak dosáhnout splnění ambiciózních cílů tím, že budou účinně zahrnuty do politik EU v oblasti výzkumu a inovací, zejména strategií pro inteligentní specializaci (S3/S4), ERAHubs, Nového evropského Bauhausu a dalších velmi důležitých iniciativ, programů a nástrojů, které nabízejí víceúrovňové politiky EU;

53.

zavazuje se, že bude ve spolupráci se Společným výzkumným střediskem provádět vzdělávací činnosti s cílem podpořit aktivity misí EU v rámci iniciativ „Věda ve městě“ a „Věda se setkává s regiony“. V této souvislosti bude podporovat iniciativy s rozsáhlým dopadem a bude sdílet výsledky misí EU. Krátkodobá opatření nejsou odpovídající reakcí na řešení toho, co je skutečně nutné. Smysluplnou činností je podpora vytváření sítě regionálních středisek budoucnosti, aby byla stimulována tvořivost a podnikatelský duch, a jejich propojení s Novým evropským Bauhausem, s činností v rámci plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a s laboratořemi Futures Literacy Labs činnými v rámci UNESCO. Cílem je zajistit krátkodobou i dlouhodobou udržitelnost prováděných iniciativ;

54.

vybízí k prohloubení spolupráce s evropskými sítěmi, které jsou aktivní v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací při zvládání společenských výzev, jako jsou EUA, EARTO a ERRIN. Kromě toho by každá mise EU měla efektivně spolupracovat se svými tematickými sítěmi, jako jsou CEMR, Eurocities a CPMR. VR velmi intenzivně spolupracuje se všemi těmito sítěmi zainteresovaných stran, aby byl zaručen žádoucí dopad misí EU jakožto nového politického nástroje typu „zdola nahoru“;

55.

zdůrazňuje, jak důležité je posílit kapacity regionů a měst pro podávání žádostí o financování misí EU a využívat zkušeností získaných s prováděním rozsáhlých iniciativ financovaných z prostředků EU, jako je evropská síť živých laboratoří (ENoLL), iniciativa Vanguard, digitalizace měst, Otevřená a flexibilní inteligentní města, iniciativa Věda ve městě a Living-in.EU (evropská cesta digitální transformace ve městech a obcích). Zvýší se tím odolnost měst a regionů, jejich schopnost reagovat a jejich aktivní zapojení do evropských reforem a posílí se zapojení občanů po celé EU, což následně znásobí dopad iniciativ EU a zaručí rozsáhlejší a spravedlivější rozdělení zdrojů, aby všude byly vhodnější podmínky pro získávání finančních prostředků ze zdrojů v EU i mimo ni a bylo možné se dostat do čela vývoje;

Doporučení pro jednotlivé mise

56.

zdůrazňuje význam spolupráce mezi jednotlivými misemi na všech úrovních správy. VR zdůrazňuje, že všechny mise EU mají jasné společné zaměření, jímž je vynalezení udržitelné inteligentní budoucnosti, což se projevuje například společným vytvářením a řešeními založenými na výzkumu, vývoji a inovacích: — přizpůsobování se změně klimatu: zvládání povodní, lesních požárů a dalších katastrof, řešení vycházející z přírody, zajištění odolnosti kritické infrastruktury vůči změně klimatu, systémy monitorování veškerých dopadů na zdraví obyvatel a varování před nimi; — rakovina: zdraví obecně, zvýšit preventivní opatření zejména prosazováním zdravých životních návyků; — oceány a vody: ochrana a obnova vodních ekosystémů, omezení znečištění a zajištění klimaticky neutrální modré ekonomiky; — klimaticky neutrální města: pokrok v průřezových environmentálních, infrastrukturních a průmyslových řešeních, která přispívají ke klimatické neutralitě měst; — půda: předcházení znečištění při využívání půdy a za všech okolností zachování čerstvých a zdravých podzemních vod;

57.

navrhuje pro jednotlivé mise EU následující činnosti, jež mají zvýšit jejich dopad:

a)   Přizpůsobování se změně klimatu

VR zdůrazňuje, že mise „Přizpůsobování se změně klimatu“ by měla mít základní obecnou úlohu, zejména pokud jde o prognózy a motivaci všech subjektů v Evropě, aby aktivně přispívaly k misím EU. Měla by se zaměřit na sociální a společenské povědomí a přijetí obecného závazku vytvářet rozsáhlá systematická řešení. Zejména se musí zabývat otázkami souvisejícími s ekologickou transformací v oblasti průmyslu, bydlení a mobility. Ztráty způsobené změnou klimatu již dosahují v průměru 12 miliard EUR ročně. EU by měla provádět makrofiskální analýzy v oblasti klimatu s cílem přesvědčit o důležitosti přijmout opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu souběžně s jejím zmírňováním. V rámci ochrany obyvatelstva před změnou klimatu je nutné se zabývat rovněž sociálními aspekty a výzvami v oblasti soudržnosti.

b)   Nádorová onemocnění

VR zdůrazňuje význam špičkového světového výzkumu a vybízí výzkumné pracovníky a inovátory, aby v zájmu úspěchu této mise zintenzivnily evropskou a mezioborovou spolupráci zainteresovaných stran. Zdůrazňuje, že je důležité rozšířit očkování proti lidskému papilomaviru, vytvářet biobanky a zajistit přístup k nejinovativnějším léčbám a že je třeba v jednotlivých zemích a regionech šířit osvědčené postupy. Jednou z hlavních výzev jsou rozdíly v přístupu k léčbě rakoviny mezi jednotlivými členskými státy a regiony EU i v rámci nich a také rozdíly z hlediska kvality života pacientů. Lepší přístup ke včasnému screeningu, novým diagnostickým nástrojům a inovativním léčbám rakoviny v členských státech a regionech EU má proto zásadní význam a vyžaduje investice do infrastruktury, vybavení, digitální transformace zdravotní péče, pracovníků ve zdravotnictví a nových modelů péče. Další problém tkví v přístupu k cenově dostupné léčbě a léčivým přípravkům a také v kvalitě individuální péče poskytované pacientům a v sociálních inovacích určených k podpoře poskytované pečujícím osobám.

c)   Obnova našich oceánů a vod do roku 2030

VR zdůrazňuje, že obnova zdravých oceánů a vod a zabezpečení pitné vody představují z krátkodobého i dlouhodobého hlediska osudové globální otázky. Problém znečištění lze vyřešit pouze tak, že bude kladen důraz na mezinárodní rozměr: otázka přímořských oblastí, jako je Středomoří, Atlantik, Baltské moře, Černé moře a povodí Dunaje a prohloubení spolupráce mezi regiony. Zvláštní pozornost je třeba věnovat arktické oblasti. VR požaduje, aby problematika moří a vod představovala v rámci úsilí o oživení evropského projektu novou společnou prioritu. Zdůrazňuje, že pro misi je podstatné zaměřit se konkrétně na výzkum a technologie čisté vody, na účinnější zásobování a na modrou oceánskou ekonomiku, přičemž je třeba klást důraz na podnikání, udržitelný cestovní ruch, dekarbonizaci námořní dopravy a na obnovitelnou energii z moří. Vzniknou tak nové rozsáhlé příležitosti pro přeshraniční a inovativní obchodní spolupráci. VR upozorňuje na skutečnost, že je zapotřebí přimět města a regiony k budování evropských sítí, které by propojily ucelené místní systémy námořních inovací s hodnotovými řetězci a vytvářely inovace v námořním odvětví.

d)   Inteligentní města neutrální z hlediska klimatu

VR zdůrazňuje, že Evropa potřebuje aktivní průkopnická města, jež budou spoluvytvářet nová naléhavá řešení a sdílet výsledky svých experimentů s ostatními. Je třeba zapojit a podporovat všechna města a všechny regiony v celé Evropě. Průkopnická města by měla fungovat jako inovační centra, jež spoluvytvářejí přenositelná a přímo využitelná řešení, která lze rozšířit na všechna ostatní evropská města v rámci jejich přechodu na klimatickou neutralitu do roku 2050. Evropská komise by měla vytvořit širší seskupení měst, která se přihlásila, ale nebyla vybrána, aby tato města mohla různými způsoby využívat pokroku a výsledků průkopnických měst, včetně přímého uplatňování přenositelných řešení. V dodatku k plánu provádění této mise jsou uvedeny již existující úspěšné programy a projekty či související „zelené iniciativy“. Získané poznatky by měly být východiskem pro vypracování víceúrovňových plánů dosažení klimatické neutrality měst. Měly by se vytvářet transformační komunity za účasti mnoha subjektů, které budou mít k dispozici společné nástroje, aby jednotlivé komunity nemusely jednat samostatně. VR zdůrazňuje, že příprava klimatických smluv pro města ze strany zúčastněných měst je proces řízený poptávkou, jenž by měl umožňovat místní řešení, potřebuje však výraznou podporu na vnitrostátní i regionální úrovni.

e)   Dohoda o půdě pro Evropu

VR zdůrazňuje, že ke splnění cílů mise „Dohoda o půdě pro Evropu“, jež zahrnuje všechny typy využívání půdy, a k prozkoumání nových možností, jak provést ambicióznější reformu SZP EU, je zapotřebí systémové uvažování a řízení transformace pomocí nástrojů, včetně výzkumu, vývoje a inovací a vzdělávání Pro úspěch této mise je rozhodující, aby byly v zájmu rozšíření uhlíkového zemědělství a rozsáhlejšího ukládání uhlíku v lesích přepracovány systémy zemědělské výroby a zakládány nadnárodní klastry živých laboratoří. Nezbytnými opatřeními ve venkovských oblastech i ve městech je podpora biologické rozmanitosti a upřednostňování ekologických lesních produktů a udržitelných potravin z místních zdrojů ze strany občanů. Dalším zásadním bodem je otázka, jak v rámci podpory cílů této mise zatraktivnit lesnické činnosti a zajistit jejich hospodářskou udržitelnost, aniž by přestaly být lukrativní.

Úloha VR při podporování evropské i celosvětové transformace

58.

poukazuje na to, že lidé žijí a pracují ve městech a regionech a že by se všechny mise EU měly soustředit na lidi, počínaje podniky, akademickou obcí a vládními orgány až po jednotlivé občany všech věkových skupin a ze všech prostředí. VR, Společné výzkumné středisko a další příslušní aktéři znají různé účinné a osvědčené technologie pro účast občanů, od rozvoje podnikavosti až po kempy společenských inovací, které lze uplatňovat za účelem zajištění účasti občanů;

59.

je připraven oslovit místní komunity s cílem zvýšit povědomí o misích EU jako takových a pomoci jim oslovit evropské občany a podniky;

60.

zdůrazňuje, že mise EU budou úspěšné pouze tehdy, bude-li se klást důraz na odstranění digitálních a inovačních nerovností v Evropě a propastných rozdílů v míře inovací mezi Evropou a USA. Středem pozornosti musejí být ambiciózní, konkrétní a inkluzivní reálná opatření využívající výsledků vývoje, výzkumu a inovací;

61.

zdůrazňuje, že pro úspěch misí EU jsou nutné inovace v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. To znamená nová plošná řešení, která zajistí doplňkovost a podpoří součinnost s rámcovými programy Unie pro výzkum a inovace a dalšími unijními i světovými programy a finančními prostředky. Novým krokem je testování systému sítí ERAHubs, což by mělo vést k propagování využívání všech příslušných iniciativ EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací coby klíčové součásti regionální tvorby politik;

62.

upozorňuje na skutečnost, že díky provádění misí EU bude podpořena vůdčí úloha obcí a regionů v EU i v celosvětovém měřítku. VR by měl při posilování úlohy měst a regionů v rámci Paktu starostů a primátorů a dalších globálních sítí vytvářet synergie mezi misemi EU a aktivitami a kampaněmi OSN „Race to Zero“ a „Race to Resilience“ prováděnými v rámci plnění cílů udržitelného rozvoje. Posílení celosvětového vedoucího postavení měst a regionů z EU může rovněž podpořit úsilí VR o formální uznání orgánů na nižší než celostátní úrovni v rámci UNFCCC a při přípravě na konferenci COP27;

Shrnutí rozhodujících faktorů úspěchu

63.

připomíná, že Evropa musí do budoucnosti posílit svou konkurenceschopnost na celosvětové úrovni na základě znalostí, celoevropských partnerství, schopností a vloh, tj. musí zaujmout inkluzivní přístup a zapojit všechny. Evropa má příležitost převzít celosvětové vedoucí postavení při provádění společných opatření za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu;

64.

zdůrazňuje, že pro mise EU jsou klíčová konkrétní opatření. Pro hledání nových řešení a zjišťování nejlepších způsobů postupu má zásadní význam výzkum. K dosažení výsledků jsou nezbytné vhodné aplikace. Mise EU budou úspěšné pouze tehdy, budou-li pro ně vytvořeny vhodné místní podmínky. To se netýká pouze technologií a výzkumu, ale v prvé řadě také přístupu zaměřeného na člověka a na rozvíjení dovedností, zvládání místních rizik a zajištění přístupu k nejlepším zdrojům v celé Evropě. V zájmu spoluvytváření udržitelných řešení mají při inovacích zásadní význam aspekty týkající se lidí;

65.

konstatuje, že mise EU jsou nezbytné pro podporu transformace Evropy v ekologičtější, zdravější, inkluzivnější a odolnější kontinent. V zájmu splnění ambiciózních cílů musí každá mise EU fungovat jako rozsáhlé portfolio opatření. Tato evropská portfolia musí být uspořádána na základě komplexních portfolií opatření organizovaných na regionální a místní úrovni, včetně integrovaných výzkumných projektů, politických a legislativních opatření a místních prováděcích činností;

66.

důrazně poukazuje na nutnost spolufinancovat a podporovat města a regiony při jejich každodenní práci na vytváření hodnot a učení na základě srovnávání s cílem šířit osvědčené postupy a nejlepší opatření pro dobré životní podmínky občanů v jejich každodenním životě. Úlohou demonstračních komunit je působit jako průkopníci, vývojáři a hlavní testeři systémových změn pro všechny ostatní;

67.

je připraven spolupracovat s misemi EU s cílem zajistit, aby byly procesy referenčního srovnávání a učení na základě srovnávání mezi demonstračními městy a regiony a ostatními přitažlivé. Finanční nástroje musí být flexibilní a inovativní a musí podporovat skutečné zájmy měst a regionů;

68.

zdůrazňuje, že hlavní otázkou je to, jak se města a regiony naučí organizovat nezbytné činnosti a jak tyto činnosti přilákají soukromé průmyslové a jiné investice. Síť ERAHubs v ideálním případě zajistí, aby se místní a regionální ucelené systémy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací staly nedílnou součástí příslušného celoevropského systému;

69.

požaduje lepší společenskou a technologickou předvídatelnost a intenzívnější spolupráci, neboť jsou to zásadní faktory úspěchu, které umožní urychlit průmyslové a jiné investice nezbytné k dosažení uhlíkové neutrality a dalších cílů misí EU. Politika soustředící se na mise je ideálním prostředkem k posílení rozměru „zdola nahoru“ v rámci jedinečného systému víceúrovňové správy EU a členské státy si mohou a budou aktivně vyměňovat získané poznatky. Cíle misí EU musí být více zohledněny při přípravě budoucích právních předpisů a zapracovány do nich. Jako příklad lze uvést stanovení ceny uhlíku a balíček „Fit for 55“;

70.

zdůrazňuje, že do misí EU je třeba začlenit nejnovější pokyny a plány EU v oblasti průmyslové a inovační politiky a nezbytné nové vědecké a technologické poznatky a inovace a je nutné je rozvíjet a přenášet do reálných řešení a praxe prostřednictvím účinných opatření v oblasti řízení znalostí přístupem „zdola nahoru“ a dalších opatření;

71.

uznává, že digitální platformy misí EU jsou nezbytné k rychlejšímu předávání a řízení poznatků, k podpoře virtuální spolupráce a navazování kontaktů za účelem vytváření nových partnerství, ke zjednodušení postupů financování atd. Musí být vytvářeny ve spolupráci se zástupci měst a regionů;

72.

závěrem konstatuje, že pro úspěch misí EU mají rozhodující význam nové náležité a účinné pracovní postupy, které musí zohledňovat poznatky získané z iniciativy Open Innovation 2.0, různých iniciativ čtverné šroubovice a řady dalších, při současném společném zavádění atraktivní participativní správy nové generace. Je nutné zapojit celou škálu skupin obyvatelstva od mladých lidí po starší osoby. Při činnostech prováděných v rámci misí by měly být zohledněny různé aspekty, které jsou typické pro různé generace, a měly by být zaváděny inovativní a odpovědné postupy k dosažení angažovanosti nezbytné k zajištění udržitelné budoucnosti Evropy.

---

(1)  Plenární zasedání VR dne 27. ledna 2022, Usnesení Přispění místních a regionálních orgánů ke Konferenci o budoucnosti Evropy (Úř. věst. 270, 13.7.2022, s. 1).

(2)  Plenární zasedání VR ve dnech 1. a 2. prosince 2021, usnesení k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2022 (Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 1).

(3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropských misích – COM(2021) 609 final.

(4)  European Research Area Policy Agenda – Overview of actions for the period 2022-2024, Evropská komise, 2021.

(5)  Stanovisko VR Horizont Evropa – 9. rámcový program pro výzkum a inovace (COR-2018-03891) (Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 79).

(6)  Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 (COM(2021) 750 final).

(7)  Nový EVP pro výzkum a inovace (COM(2020) 628 final).

(8)  Nový EVP pro výzkum a inovace (COM(2020) 628 final).

(9)  Stanovisko VR Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, přijaté na plenárním zasedání dne 1. července 2021 (Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 42).

(10)  Energy Technology Perspectives, IEA, 2020.

Stanovisko Evropského výboru regionů – Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví

(2022/C 301/06)

Zpravodaj: Christophe CLERGEAU (FR/SES), člen rady regionu Pays de la Loire

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

Obecné připomínky

1.

Evropský výbor regionů připomíná, že jeho předseda vyzval v březnu 2020 Evropskou komisi a členské státy k vytvoření evropského mechanismu v oblasti zdraví (1) a že pak VR v témže roce vypracoval stanovisko Mechanismus EU pro případy zdravotní nouze (2), v němž tento návrh rozvedl. Poukazuje na to, že Komise ve svém sdělení COM(2021) 576 z tohoto stanoviska čerpala.

Diskuse o zřízení Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) probíhají v době, kdy se nadále potýkáme s pandemií COVID-19 a kdy je tudíž o to více zapotřebí, aby Evropská unie věnovala otázkám zdraví stěžejní pozornost. Zřízení úřadu HERA má však širší smysl, který se týká veškerých rizik pro lidské zdraví, rozsáhlé a/nebo přeshraniční povahy, a to jak ve fázi přípravy na krize, tak i při jejich řešení, k nimž je třeba přidat rovněž výzvy spojené s prevencí a odolností společnosti a území. To vše v širším kontextu války na Ukrajině, jež má obrovský dopad na zdravotní služby, infrastrukturu a přeshraniční spolupráci, které již značně zatížila a oslabila nejhorší fáze pandemie COVID-19.

2.

Evropský výbor regionů podporuje zřízení úřadu HERA jakožto orgánu, který bude zajišťovat připravenost na zdravotní krize a jejich řešení. Zároveň je ovšem třeba mít na paměti, že primární odpovědnost za prevenci, veřejné zdraví, zdravotní péči, připravenost na krize a řešení krizí nesou členské státy a že důležitou roli hrají rovněž regiony, poněvadž dvě třetiny členských států EU mají různě organizované decentralizované zdravotnické systémy. VR zdůrazňuje, že k ochraně obyvatelstva je nutné přistupovat komplexně. Činnost Komise v tomto ohledu je však i nadále nejednotná a související rozhodnutí jsou přijímána na mnoha různých místech. Dále VR upozorňuje na to, že Unie musí jednotlivým státům a regionům poskytovat podporu.

3.

Bez ohledu na příčinu vzniku představují zdravotní krize nebezpečí pro obyvatelstvo, na které mají velice nerovnoměrný dopad. Mohou ale také ohrozit samotnou evropskou integraci, pokud na ně EU nedokáže reagovat rychlým, účinným, soudržným a solidárním způsobem. Krize způsobená pandemií COVID-19 podrobila zkoušce solidaritu mezi Evropany, integritu vnitřního trhu a spolupráci v rámci schengenského prostoru. Podle Evropského výboru regionů tato krize rovněž ukázala, že cílů Unie týkajících se zdravotní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva „nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní“ (3), a že je tudíž v souladu se zásadou subsidiarity, aby se Unie v této oblasti výrazněji angažovala.

4.

Řízení systémů v oblasti zdraví a poskytování péče je sice v působnosti členských států, nicméně Evropská komise hraje důležitou roli při zajišťování ochrany zdraví obyvatelstva a fungování jednotného trhu, a to v souladu se Smlouvami, v nichž byla ochrana zdraví obyvatelstva označena za jeden ze základních požadavků a které Evropské komisi svěřují úkol chránit unijní acquis. Tento krok je třeba podniknout v úzké spolupráci s členskými státy a je rovněž opodstatněné, aby se aktivně zapojil Evropský parlament. Evropský výbor regionů má v úmyslu se do této diskuse aktivně zapojit, a to především proto, že v krizových situacích mají opatření přijímaná na místní úrovni zásadní význam pro zajištění ochrany obyvatelstva, dále pak z toho důvodu, že řada regionů má v oblasti zdraví značné pravomoci, a také s ohledem na to, že při zavádění protiopatření k překonání krize hraje mimořádnou roli podpora inovací a průmyslu ze strany regionů.

Působnost úřadu HERA, jeho řízení a postupné posílení jeho úlohy

5.

Evropský výbor regionů podporuje velmi široké pole působnosti, které pro úřad HERA navrhuje Komise, a to při respektování pravomocí jiných stávajících orgánů (4). Úřad HERA se totiž bude muset zabývat hrozbami pro lidské zdraví, které mohou vzniknout přirozeně, náhodně nebo úmyslně (mj. v důsledku teroristických činů) a mohou být způsobeny například pandemií, environmentálními faktory nebo mohou být biologického, jaderného či neznámého původu.

6.

Evropský výbor regionů zdůrazňuje, že široké je nejenom pole působnosti úřadu HERA, ale také spektrum jeho činností. Bude totiž mít za úkol identifikovat a analyzovat rizika před vypuknutím krizí, iniciovat preventivní opatření, zvyšovat schopnost společnosti a území vypořádat se s krizemi, vypracovávat scénáře řešení krizí s odpovídajícími opatřeními, posilovat ekosystém v oblasti průmyslu a výzkumu a inovací, aby bylo možné navrhovat a zavádět vhodná protiopatření, a zajišťovat, aby tato protiopatření byla k dispozici ve všech městech a regionech Unie a všem občanům.

7.

S ohledem na to, o jak obrovské výzvy jde, se Evropský výbor regionů obává, že úřad HERA nebude schopen plnit své úkoly.

8.

Rozhodnutí zřídit úřad HERA coby jeden z interních útvarů Komise je nutné vnímat jako pragmatický krok, který má umožnit rychlý postup a optimální koordinaci různých činností Komise. Mělo by se však jednat pouze o dočasné řešení, které bude v patřičnou chvíli přezkoumáno. Skutečnost, že půjde o jeden z interních útvarů Komise, nesmí komplikovat nábor vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří budou pro zajištění připravenosti na zdravotní krize a jejich řešení zapotřebí. Je důležité zaručit, aby se tento úřad mohl v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality rozhodovat samostatně, což je bezpodmínečně nutné, má-li zcela nezávisle analyzovat rizika a neprodleně přijímat nezbytná opatření na ochranu lidských životů.

9.

V akčním plánu na rok 2022, který byl zveřejněn 10. února, byl stanoven roční rozpočet ve výši 1,3 miliardy EUR, což je sice pozitivní, ale nesouhlasí to se skutečností, že úřad HERA má mít na období šesti let k dispozici 6 miliard EUR. Při bližším pohledu na tento roční rozpočet je patrné, že podstatnou část v něm zaujímají prostředky na nákup protiopatření a vytváření a řízení evropských zásob (675,5 milionu EUR) – aniž by byl ovšem zmíněn dopad na financování jiných opatření v oblasti civilní ochrany na evropské úrovni –, prostředky na podporu nových výrobních kapacit (160 milionů EUR) a prostředky na výzkumné programy v rámci programu Horizont Evropa (350 milionů EUR), které ve většině případů nejsou nové. Na opatření v oblasti předvídání rizik a uzpůsobení zdravotnických systémů tedy zbývá pouze 100 milionů EUR.

10.

Třetí nedostatek se týká řízení úřadu HERA. Toho se budou účastnit výhradně Komise a členské státy. Evropský parlament bude mít pouze úlohu pozorovatele a na činnosti stálých orgánů úřadu HERA se nebudou moci podílet zainteresované strany, města, regiony ani subjekty občanské společnosti. Takovýto systém řízení není adekvátní a ani účinný – připravenost na krize a řešení krizí totiž vyžaduje zapojení řady různých aktérů a využití celé škály dovedností. Města a regiony, různé kategorie zdravotnických pracovníků, organizace sdružující pacienty, další významné subjekty z oblasti vědy a výzkumu, nevládní organizace zabývající se otázkami zdraví a solidarity – ti všichni hrají při úspěšném překonávání krizí zcela zásadní roli, a musí být tudíž plně zohledněni. Mělo by být přinejmenším zajištěno, aby byly různé zainteresované strany stálými členy poradního sboru, který by měl mít možnost adresovat vedení úřadu HERA doporučení a podílet se na různých oblastech činnosti tohoto úřadu.

11.

Evropský výbor regionů uznává přednost pravomocí na vnitrostátní úrovni a také zásadní význam činnosti, kterou společně odvádějí Komise a členské státy. Vyzývá však Komisi a Radu, aby opětovně začaly uplatňovat otevřenou a inkluzivní metodu koordinace se zainteresovanými stranami a bez ohledu na právní úvahy přiznaly zástupcům místních a regionálních orgánů a Evropskému parlamentu náležitou úlohu.

12.

Zdá se, že z operačního hlediska bude činnost úřadu HERA zaměřena na zajištění lékařských protiopatření. Při řešení krizí však sehrává roli množství dalších aspektů, zejména co se týče prevence a civilní ochrany. Evropský výbor regionů je toho názoru, že pojem protiopatření by měl zahrnovat veškeré léčivé přípravky a farmaceutické výrobky, včetně v nich obsažených účinných látek, a dále všechna antibiotika, očkovací látky, testovací a diagnostické prostředky, zdravotnické prostředky a potřeby, osobní ochranné prostředky, vybavení nemocnic a měst a regionů, ale také informační systémy a systémy monitorování infekčních onemocnění a nově se objevujících kontaminujících látek. Všechny tyto zdroje jsou totiž nezbytné k tomu, aby bylo možné překonat krizi a ochránit obyvatelstvo a jeho zdraví.

13.

Žádá, aby byla stejná pozornost věnována zvyšování odolnosti společnosti a rozvíjení společné kultury v oblasti zvládání krizí a katastrof. V této souvislosti je třeba výrazněji podpořit mechanismus civilní ochrany Unie, jehož rozpočet se vytvořením úřadu HERA nesmí snížit. Skutečnost, že v názvu úřadu HERA figuruje výraz „mimořádné situace“, nesmí vést k nejasnostem ani k duplikaci opatření pro řešení krizí, která jsou již k dispozici v rámci uvedeného mechanismu, jehož stěžejním prvkem je Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) fungující v rámci Komise. Je nezbytné velmi úzce tyto dva nástroje Komise koordinovat, jednoznačně vymezit jejich úkoly a v budoucnu je případně vzájemně přiblížit. Je rovněž nutné vymezit činnost úřadu HERA ve vztahu k opatřením stanoveným v přepracovaném právním aktu o přeshraničních zdravotních hrozbách, který je nyní projednáván v Radě a Evropském parlamentu, a také ve vztahu k úkolům Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a především k úkolům Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).

14.

Zcela prvořadý význam má vypracování víceletého strategického plánu pro úřad HERA, do něhož je nutné zapojit také Evropský parlament, města, regiony a zainteresované strany. V tomto plánu musí být stanoveno, kolik prostředků bude úřad HERA k účinnému plnění svých četných úkolů potřebovat, jakými kroky bude postupně posilována jeho úloha a které ukazatele budou používány k monitorování. Ve strategickém plánu musí být rovněž uvedeno, pomocí jakých mechanismů bude úřad HERA spolupracovat s ostatními intervenčními nástroji EU, mj. s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a mechanismem civilní ochrany, a jakým způsobem by mohly být i tyto nástroje posíleny, aby mohly v koordinaci s úřadem HERA plně sehrát svou úlohu.

Příprava Evropy na krize a katastrofy a účinná ochrana veškerého obyvatelstva ve všech městech a regionech Unie

15.

Ze zkušeností získaných během pandemie COVID-19 vyplývá, že účinný postup může zajistit pouze společná reakce na evropské úrovni, kterou je třeba uzpůsobit rozdílným potřebám a podmínkám jednotlivých členských států, regionů a obcí. Úřad HERA musí rovněž usilovat o dosažení vysokých a jednotných evropských ambicí, pokud jde o ochranu obyvatelstva v případě krize. V souvislosti s probíhající pandemií COVID-19 totiž vyšlo najevo, že v přístupu ke zdravotní péči a k očkovacím látkám existují územní a sociální nerovnosti, které oslabují reakci na zdravotní krize a vystavují nebezpečí celou Evropu.

16.

Evropský výbor regionů má za to, že by úřad HERA měl prozkoumat zranitelnost jednotlivých území a obyvatelstva v případě zdravotních krizí. Při této analýze musí zohlednit dostupnost zásob v celé Evropě a operační kapacitu, aby bylo možné pomoci všem obyvatelům, v první řadě pak těm, jejichž zdraví je nejvíce ohroženo nebo kteří žijí ve vyloučení a v chudobě. Musí při ní posoudit také schopnost systémů zdravotní péče, nemocnic a jiných zdravotnických zařízení navýšit při vypuknutí krize kapacitu, aby mohly v maximální možné míře zachovat plánované zákroky a zároveň se postarat o další pacienty v důsledku krize.

17.

Evropský výbor regionů tudíž považuje za naprosto nezbytné, aby úřad HERA v partnerství s dalšími příslušnými orgány EU sestavil srovnávací přehled zranitelných míst v oblasti zdravotní bezpečnosti a spolu s členskými státy a regiony vypracoval programy pro řešení mimořádných situací různého druhu a pro zátěžové testování zdravotnických systémů. Na základě výsledků těchto zátěžových testů by pak Komise a Rada měly pro jednotlivé členské státy a regiony formulovat doporučení týkající se posílení jejich zdravotnických systémů, reakceschopnosti na jednotlivých územích a v oblasti zdraví a v případě potřeby zajištění stejné míry ochrany pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Jejich plnění pak bude třeba monitorovat.

18.

Úřad HERA by měl rovněž přispívat k rozvoji programů v rámci programu Horizont Evropa zkoumajících to, jak pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva (například osobám žijícím v chudobě a ve vyloučení, menšinám, uprchlíkům, ženám, které se staly oběťmi násilí, starším lidem, osobám se zdravotním postižením nebo osobám s komorbiditami). V průběhu pandemie COVID-19 se totiž ukázalo, že právě tyto skupiny zasahují zdravotní krize mnohdy nejvíce. V rámci těchto programů bude třeba se konkrétně zaměřit také na problém nerovného přístupu ke zdravotní péči, se kterým se potýkají starší osoby, na duševní zdraví dětí a mladých lidí, na doplňkovost nemocniční a komunitní zdravotní péče a na zavádění inovací (zejména inovací digitálních) v rámci organizace zdravotnických systémů. V těchto programech musí být vždy uplatňován genderový přístup, díky němuž bude možné náležitě zohlednit potřeby žen.

19.

Stěžejním úkolem je připravit obyvatelstvo na budoucí katastrofy a epidemie, k čemuž musí úřad HERA napomoci. Na evropské úrovni je mimoto zapotřebí posílit a koordinovat programy pro zajištění prevence v oblasti veřejného zdraví, pro podporu zdraví, pro odstranění digitální propasti a pro boj proti dezinformacím. Tato opatření v oblasti zdravotní prevence musí být začleněna do všech veřejných politik. Činnost úřadu HERA musí být součástí ambicióznější evropské politiky v oblasti prevence stanovené v programu EU pro zdraví. Ten je třeba posílit a lépe v něm zohlednit také problematiku duševního zdraví, zdravotního postižení a boje proti chronickým onemocněním.

20.

Je rovněž nezbytné provézt výzkum a vyvodit konkrétní poznatky z krize COVID-19 a z války na Ukrajině. Je tudíž třeba uskutečnit opatření s cílem zajistit, aby byly systémy zdravotní péče schopny rychle reagovat a aby bylo možné urychleně v praxi zavést protiopatření (modulární nemocnice, mobilní a zjednodušené zdravotnické prostředky, mobilní zdravotnické jednotky, menší očkovací centra, zajištění dostatku kvalifikovaných zdravotnických pracovníků apod.).

21.

Bude nutné věnovat zvláštní pozornost specifickým problémům, s nimiž se potýkají odlehlé venkovské oblasti, horské oblasti a nejvzdálenější regiony. Je však třeba poukázat na to, že opatření tohoto druhu nejsou v pracovním programu úřadu HERA na rok 2022 téměř vůbec zahrnuta. Evropský výbor regionů to pokládá za politováníhodné a žádá, aby to bylo v roce 2023 napraveno.

22.

Evropský výbor regionů se domnívá, že žádný z těchto kroků nijak nenarušuje pravomoci členských států, nýbrž nabízí každému státu naopak příležitost, jak v koordinaci s regiony účinněji ochránit své obyvatele.

23.

Pro zvládání budoucích krizí by mohla být užitečná hloubková analýza, kterou by vypracovala Evropská komise a jež by se týkala výdajů, které byly během pandemie vynaloženy na zdravotní péči z Fondu soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost. Komise by mohla v této analýze poukázat na osvědčené postupy používané na celostátní, regionální a místní úrovni, které by se daly využít při navrhování budoucích opatření pro předcházení zdravotním krizím a pro jejich řešení.

24.

Evropský výbor regionů požaduje, aby byl k výdajům spojeným s posilováním systémů zdravotní péče a přípravou na krize, které se nevyhnutelně zvýší, uplatňován v rámci evropského semestru zvláštní přístup a aby byly v návaznosti na investiční iniciativu pro reakci na koronavirus za všech okolností způsobilé k podpoře z fondů politiky soudržnosti. Vyjadřuje znepokojení nad tím, že výdaje související se zdravím prozatím představují jen velmi malou část plánu na podporu oživení. Žádá, aby byla ve větší míře podporována odolnost a vybavenost měst a regionů v oblasti zdraví a civilní ochrany.

25.

Evropský výbor regionů připomíná, že města a regiony se musí společně s Unií a členskými státy aktivně podílet na rozvíjení těchto nových přístupů k ochraně obyvatelstva. To platí ještě více v případě, kdy mají v oblasti zdraví konkrétní pravomoci a spravují systém nemocnic a zdravotní péče. V souladu se zásadou aktivní subsidiarity je nutné uznat tuto úlohu na vnitrostátní a evropské úrovni;

Poučení z války na Ukrajině

26.

Evropský výbor regionů je potěšen tím, že se úřad HERA zapojil do očkovací kampaně zaměřené na ukrajinské uprchlíky v EU a že podporuje mechanismus civilní ochrany Unie, v jehož rámci jsou s pomocí farmaceutického průmyslu a ministerstev zdravotnictví zajišťovány dodávky vakcín pro očkování dětí a dalších nezbytných zdravotnických potřeb.

27.

Evropský výbor regionů se domnívá, že válka na Ukrajině nám jasně připomněla, že Evropa musí být připravena na nejrůznější krize. Vypuknutí ozbrojeného konfliktu v bezprostředním sousedství EU bylo stejně nenadálé jako příchod pandemie COVID-19 na její území. Tato válka má – zejména ve střední a východní Evropě – stále výraznější dopad na systémy zdravotní péče, který je třeba bedlivě sledovat, aby nenastal kolaps. Je zapotřebí urychleně rozvinout analytické a prognostické kapacity úřadu HERA, aby případná další katastrofa nezastihla Evropskou unii nepřipravenou.

28.

Znovu tudíž zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se prioritně na to, aby byla ve všech členských státech a regionech EU posílena schopnost systémů zdravotní péče rychle se přizpůsobit v případě nepředvídaných událostí. O to důležitější tedy teď je sestavit srovnávací přehled zranitelných míst v oblasti zdravotní bezpečnosti a vypracovat programy pro zátěžové testování zdravotnických systémů.

29.

Evropský výbor regionů upozorňuje na rizika spojená s ozářením v důsledku možného poškození civilní jaderné infrastruktury a s přerušením léčby chronických onemocnění, mj. rakoviny a AIDS (Ukrajina patří k zemím s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě). I ta by totiž mohla mít dopad na zdravotnické systémy v hostitelských zemích.

30.

V důsledku války na Ukrajině přicházejí do EU miliony neočkovaných osob. Proto je nezbytné posílit mezinárodní spolupráci s cílem zajistit přístup k protiopatřením, zejména pak k očkovacím látkám, a to především v našem sousedství. Evropský výbor regionů je tedy znepokojen tím, že tato opatření zaujímají v pracovním programu úřadu HERA na rok 2022 jen nepatrné místo.

Využívání politiky v oblasti průmyslu a zadávání veřejných zakázek ve prospěch zdraví

31.

Evropský výbor regionů vítá iniciativy, které byly přijaty od začátku krize s cílem zajistit rychlejší dostupnost protiopatření, a také návrh nařízení Rady o opatřeních k řešení krize. Domnívá se však, že stávající návrhy ještě nepostačují k tomu, aby bylo možné účinně se připravit na zdravotní krize.

32.

Evropský výbor regionů zdůrazňuje, že před vypuknutím krizí hraje důležitou roli průmyslová a inovační politika a že je bezpodmínečně nutné vytvořit nový regulační a akční rámec, aby mohla EU v oblasti zdraví dosáhnout soběstačnosti a byla schopná průmyslově vyrábět výrobky, které vzejdou z výzkumného a inovačního procesu.

33.

Evropský výbor regionů je toho názoru, že si EU musí vytvořit podmínky pro to, aby byla na svém území schopná vyrábět „klíčová“ protiopatření, která se při řešení různých druhů krizí do velké míry shodují. K tomu, aby bylo možné vyrábět v Evropě tyto léčivé přípravky, včetně v nich obsažených účinných látek, a také zdravotnické prostředky, testovací a diagnostické prostředky a „základní“ vybavení, je zcela nezbytné uplatňovat proaktivní politiku v oblasti zadávání veřejných zakázek, v jejímž rámci bude možné pokrýt případné vyšší pořizovací náklady. V současnosti není z ničeho patrné, jakým způsobem mohou evropská pravidla a zásady postupu přispět k dosažení tohoto cíle, který má přitom zásadní význam.

34.

Vyjadřuje hluboké znepokojení nad obtížnou situací mnoha podniků, jež na začátku krize z podnětu veřejných orgánů investovaly, aby pomohly zajistit nedostávající se zboží, které je však dnes namísto od nich nakupováno ve třetích zemích. Domnívá se, že z této krize nebyla vyvozena ponaučení a že je nutné se touto otázkou neprodleně zabývat. V první řadě žádá, aby byly při vytváření a doplňování strategických zásob na vnitrostátní i evropské úrovni pokud možno používány výrobky, které byly vyrobeny v Evropě.

35.

Evropský výbor regionů tudíž vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila a navrhla odpovídající legislativní rámec, na jehož základě bude možné se odchýlit od pravidel státní podpory a zadávání veřejných zakázek, zejména co se týče „klíčových“ protiopatření. V oblasti zdraví by mělo být popřípadě možné realizovat podobnou iniciativu, jaká momentálně probíhá v oblasti polovodičů (evropský akt o čipech).

36.

Tento nový právní rámec by měl zmírnit pravidla zadávání veřejných zakázek, zejména těch na inovativní řešení, zpřísnit kontrolu zahraničních investic a umožnit poskytování dostatečně rozsáhlé přímé podpory, aby bylo možné účinně přispět k urychlení fáze vývoje zdravotnických inovací (například očkovacích látek) a jejich uvedení na trh. EU totiž v současnosti z právních důvodů nemůže podnikat stejné kroky jako Spojené království nebo USA, což ohrožuje její přístup k očkovacím látkám.

37.

Evropský výbor regionů se znepokojením konstatuje, že bylo promarněno hodně času. Vyjadřuje politování nad tím, že spolu se zveřejněním pracovního programu úřadu HERA na rok 2022 nebyla zahájena odpovídající iniciativa. Vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh Evropskému parlamentu a Radě.

38.

Evropský výbor regionů bere na vědomí nejnovější pokrok, jehož bylo dosaženo z hlediska strukturace výzkumu a inovací v oblasti připravenosti na zdravotní krize. Francouzské předsednictví jednoznačně podporuje významný projekt společného evropského zájmu, který má podpořit inovace v různých segmentech zdravotnického průmyslu, a posílit tak průmyslovou politiku a strategickou pozici Unie v tomto odvětví. Mimoto zahájila Komise v dubnu 2021 konzultace s cílem navázat v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2023–2024 evropské partnerství mezi subjekty veřejného sektoru, které by bylo zaměřeno na otázky připravenosti na pandemie a koordinovalo by výzkumné činnosti členských států. V současnosti však neexistuje rámec, který by zajistil soulad mezi veškerými opatřeními programu Horizont Evropa, jež mohou být využity při plnění úkolů úřadu HERA, a vyčleněnými prostředky, které činí pouze 1,7 miliardy EUR, ačkoli v předcházejících dvou rámcových programech byly na výzkum týkající se pandemií a očkovacích látek uvolněny 4 miliardy EUR. Evropský výbor regionů proto žádá, aby: — byla zřízena vědecká rada úřadu HERA, která by měla pluralitní charakter a na jejíž činnosti by se podílely zainteresované strany. Tato rada by měla za úkol stanovit vědecké priority a plán v oblasti výzkumu a inovací, který by měl program Horizont Evropa realizovat, — bylo z programu Horizont Evropa uvolněno více finančních prostředků na pokrytí potřeb úřadu HERA v oblasti výzkumu a inovací, — byla zahájena diskuse o vytvoření budoucí „mise“, která by byla zaměřena na otázky připravenosti na zdravotní krize a řešení těchto krizí a umožňovala by horizontální přístup v rámci programu Horizont Evropa, vědeckou a operativní koordinaci a zapojení všech zainteresovaných stran, přičemž zvláštní důraz by měl být kladen na podporu spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

39.

Jedním ze zcela prvořadných úkolů úřadu HERA by měl být výzkum v oblasti antimikrobiální rezistence. Nadužívání antimikrobiálních látek při chovu hospodářských zvířat i v oblasti lidského zdraví představuje časovanou bombu. Nenalezneme-li urychleně nějaké řešení, pak se pravděpodobně záhy ocitneme v situaci, kdy nebudeme moci použít žádný léčivý přípravek ani léčebný postup. Téměř všechna nová antibiotika, která byla uvedena na trh v posledních desetiletích, jsou obměnou skupin antibiotik objevených v 80. letech 20. století. Komise v tomto ohledu zatím nedosáhla jednoznačných výsledků, jak dokládá zpráva Účetního dvora z roku 2019 (5). Je tudíž nezbytné posílit systémy v oblasti zdravotní prevence, aby mohly koordinovat všechny subjekty, které se na místní úrovni, v nemocničních zařízeních a v rámci komunit podílejí na kontrole používání antimikrobiálních látek, a také investovat do výzkumu nových antibiotik a alternativních profylaktických metod.

40.

Nový legislativní rámec by umožnil navázat strategické partnerství mezi EU a farmaceutickým průmyslem, aby tak mohly být lépe zohledňovány cíle obecného zájmu v oblasti veřejného zdraví. Přímá podpora ze strany EU by měla na oplátku vést k rozsáhlejší industrializaci v Evropě, zajištění přednostního přístupu k výrobkům a možnosti kontrolovat ceny protiopatření a postup udělování licencí.

41.

Bylo by rovněž vhodné se zamyslet nad tím, jaká opatření jsou zamýšlena v oblasti výzkumu a inovací a jakou úlohu bude úřad HERA v tomto ohledu hrát. Je nutné co nejdříve zlepšit provádění této složky v rámci programu Horizont Evropa, aby měl úřad HERA co nejdříve k dispozici plán pro oblast výzkumu a inovací, v němž bude upřesněn způsob využití 1,8 miliardy EUR, jež má do svého rozpočtu z uvedeného programu získat.

42.

Evropský výbor regionů zdůrazňuje, že je nutné neprodleně posílit síť inovativních malých a středních podniků v oblasti lékařských protiopatření, ale také dostupnost veškerých prostředků a vybavení, jež umožňují ochránit obyvatelstvo a překonat krize. V první řadě je zapotřebí podpořit zakládání podniků a inovace, což je především v kompetenci měst a regionů, a následně těmto podnikům pomoci, aby byly schopny růst a rozvíjet svou kapacitu provádět klinická hodnocení a vyrábět tyto výrobky v Evropě.

43.

V souvislosti s tím bude nutné vynaložit značné investice a navýšit kapitál dotčených podniků. Bude tedy zjevně nezbytné zapojit Evropskou radu pro inovace (ERI), aby bylo možné lépe uspořádat evropský inovační ekosystém, pokud jde o vývoj protiopatření a řešení zdravotních krizí, a posílit intervenční nástroje v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu, aby mohly inovativní podniky růst a zároveň zůstat usazeny v Evropě. Tyto kroky musí rovněž zajistit, aby bylo možné rozložit průmyslové riziko spojené s vývojem a výrobou protiopatření.

44.

V souvislosti s vyvíjením účinných lékařských protiopatření musí být zajištěno flexibilnější řízení klinických hodnocení, přičemž je nutné dodržovat etická pravidla a chránit osobní údaje. Úřad HERA musí navrhnout silnější rámec pro spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), aby bylo možné provádět koordinaci středně a velmi rozsáhlých klinických hodnocení. Ta totiž v nejhorších fázích krize COVID-19 citelně chyběla. Prvními slibnými kroky k nápravě těchto nedostatků jsou iniciativy VACCELERATE a inkubátor HERA. Je však třeba navázat výraznější operační kontakty s vnitrostátními orgány, aby bylo možné rychleji odstranit veškeré regulační či formální překážky. V tomto ohledu by mělo značný posun přinést přezkoumání nové evropské farmaceutické strategie, zejména pak zavedení centrálního povolování klinických hodnocení léčivých přípravků, které je nutné schválit před jejich uvedením na evropský trh.

45.

Stěžejní roli hraje také výzkumná infrastruktura. Při překonávání závažných zdravotních hrozeb přeshraničního rozsahu je nezbytné mít k dispozici odpovídající analytická zařízení, vysoce výkonné počítače, úložiště dat získaných na základě epidemiologických a komplexních kohortových studií, aby bylo možné zkoumat nová rizika a modelové scénáře reakce.

Mezinárodní postup založený na prevenci a solidaritě

46.

Evropský výbor regionů je toho názoru, že je v zájmu Evropy, aby se angažovala tam, kde vznikají nová zdravotní rizika, a to s cílem omezit působení těchto rizik v Unii. Úřad HERA proto musí mít možnost navázat ihned po zjištění rizik spolupráci s řadou partnerů (k nimž na mezinárodní úrovni patří OSN a Rada Evropy) a ve spolupráci s dotčenými zeměmi se podílet na opatřeních prováděných za hranicemi EU a využívat k tomuto účelu značné množství zdrojů. Tato spolupráce musí probíhat také ve fázi přípravy a zahrnovat zejména opatření v oblasti prevence, snížení zranitelnosti a zajištění připravenosti společnosti na krize. Za tímto účelem musí úřad HERA navázat partnerství se subjekty občanské společnosti, s místními a mezinárodními nevládními organizacemi a s mnohostrannými organizacemi, které se podílejí na programech v oblasti prevence rizik.

47.

Nestačí zrušit práva duševního vlastnictví k očkovacím látkám a dalším zdravotnickým výrobkům, jestliže méně rozvinuté země nemají kapacitu je samy vyrábět. Evropský výbor regionů žádá, aby byla dle potřeby regulována cena určitých léčivých přípravků a farmaceutický průmysl měl povinnost udělovat výrobní licence, jak navrhuje WHO. Požaduje, aby politiky EU napomáhaly k vyvíjení výrobků uzpůsobených specifickým podmínkám méně rozvinutých zemí. Vyzývá Unii, aby uplatňovala aktivní politiku transferu technologií a podpory místní výroby a poskytovala odpovídající přímou podporu s cílem pomoci zajistit přístup obyvatelstva ke zdravotní péči všude tam, kde je to zapotřebí.

48.

Evropský výbor regionů poukazuje na to, že evropští občané zcela jednoznačně požadují, aby EU zaujala v oblasti zdraví výraznější úlohu. VR se s tímto požadavkem ztotožňuje. Podotýká, že tomu v současnosti brání stávající znění článku 168 Smluv, které je velmi restriktivní. Domnívá se, že by se o otázce posílení evropských pravomocí v oblasti zdravotní bezpečnosti mělo jednat v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy. EU by již nyní měla mít možnost vyvíjet rozsáhlejší iniciativu v oblasti zdraví na základě svých pravomocí týkajících se vnitřního trhu. Dále by mělo být možné posílit program EU pro zdraví. Je rovněž třeba zajistit, aby se ministři zdravotnictví členských států EU scházeli pravidelně v rámci tematického složení Rady, a nikoli pouze dvakrát ročně na okraj zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).

---

(1)  https://cor.europa.eu/cs/news/Pages/COVID-19-CoR-President-calls-for-a-EU-Health-Emergency-Mechanism-to-support-regions-and-cities.aspx.

(2)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 15.

(3)  https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:12008M005:CS:HTML.

(4)  Zejména Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC – civilní ochrana), Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

(5)  https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=%7b8892C8C4-6776-4B27-BE36-C181456EED71%7d.

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí

(2022/C 301/07)

Zpravodaj: Elio DI RUPO (BE/SES), ministerský předseda Valonska Odkaz: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí COM(2021) 662 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

1.

vítá sdělení Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí, které předložila Evropská komise. Oceňuje, že zde Komise ukazuje svou ochotu provést reformu hospodářských a fiskálních pravidel a také zohlednit dopad krize COVID-19. Je také potěšen oznámením, že v polovině roku 2022 Komise předloží legislativní návrh;

2.

domnívá se, že reforma evropské správy ekonomických záležitostí musí rovněž brát zřetel na návrhy občanů, o nichž se jednalo v rámci Konference o budoucnosti Evropy;

3.

připomíná, že zejména v jeho zprávách věnovaných barometru z let 2020 a 2021 (1) se uvádí, že vícerozměrné dopady krize COVID-19 jsou asymetrické a mají územní rozměr. Tyto dopady prohlubují některé již existující rozdíly mezi regiony, mezi členskými státy a uvnitř těchto států, přičemž místní a regionální orgány jsou v přední linii boje proti pandemii a jejím dopadům, ale také při provádění opatření na podporu občanů a podniků a při přípravě postupného a udržitelného oživení;

4.

konstatuje, že občané v celé EU vyzývají orgány veřejné moci, státy, regiony a místní a regionální orgány, aby jim pomohly řešit nejen důsledky pandemie COVID-19, ale také ekologickou a digitální transformaci, kterou si EU přeje uskutečnit, a v současnosti rovněž dopady války na Ukrajině;

5.

zdůrazňuje, že již před krizí COVID-19 došlo v některých členských státech ke značnému nahromadění nedokončených investic, např. v oblasti obnovy infrastruktury a renovace budov, a že veřejné investice byly pozastaveny, aby bylo možné financovat opatření zaměřená na řešení uvedené krize. Avšak čím déle jsou tyto investice odkládány, tím více se prodražují;

6.

uvádí, že EU se nachází v rozhodujícím okamžiku a musí nalézt cesty a prostředky k zajištění soudržnosti a prosperity evropských občanů;

Reakce na krizi

7.

vítá úspěch programu SURE financovaného z dluhopisů vydaných Evropskou komisí a žádá Komisi, aby na tento nástroj řádně navázala tím, že předloží bílou knihu, která na základě vyhodnocení programu SURE představí politické možnosti vytvoření stálého evropského systému zajištění v nezaměstnanosti;

8.

vítá rovněž úspěch zelených dluhopisů vydaných v rámci nástroje NextGenerationEU, které představují největší emise zelených dluhopisů na světě a jež přispějí k financování investic v oblasti klimatu prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost;

9.

opakuje, že podporuje aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu (poprvé v historii eurozóny). Tato aktivace sehrála důležitou úlohu při reakci členských států, regionů a místních a regionálních orgánů na tuto krizi tím, že umožnila plně využít veřejné rozpočtové prostředky ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19, a to zejména těch sociálních;

10.

konstatuje, že válka na Ukrajině ukázala význam energetické nezávislosti pro Evropskou unii, a zdůrazňuje, že je třeba urychlit transformaci energetiky. Obává se však, že na základě toho, že energie ze zemního plynu a jaderná energie jsou v nařízení o taxonomii klasifikovány jako energie udržitelné, vzniknou pobídky, jež budou v rozporu s rychlým rozvojem energie z obnovitelných zdrojů;

11.

lituje, že veřejný dluh se vlivem těchto opatření zvýšil: v roce 2020 vzrostla míra veřejného zadlužení o 13 procentních bodů, přičemž v celé EU dosáhla 92 % HDP a v eurozóně 100 % (2);

12.

zastává názor, že pokud by byla za současného stavu rámce pro správu ekonomických záležitostí a v kontextu energetické krize, geopolitické nestability a úsilí o oživení po pandemii COVID-19 úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu zrušena, mělo by požadované snížení dluhu za následek návrat k politikám úsporných opatření, za něž by bylo třeba zaplatit obrovskou hospodářskou, sociální a environmentální cenu. Požaduje proto, aby obecná úniková doložka zůstala v platnosti, dokud nebude co nejrychleji zaveden revidovaný rámec pro správu ekonomických záležitostí;

13.

podporuje analýzu Evropské fiskální rady týkající se toho, že reforma Paktu o stabilitě a růstu musí vést k udržitelnosti veřejného dluhu, přičemž hlavním funkčním pravidlem by bylo postupné uvolňování veřejných výdajů s cílem zaměřit se na postupné snižování míry zadlužení až na udržitelnou výši, a to tempem, které bude uzpůsobeno vnitrostátním podmínkám; (3)

Revidovaný rámec správy

14.

zdůrazňuje, že evropský rámec správy ekonomických záležitostí má významný vliv na všechny úrovně správy a především na místní a regionální samosprávy, které jsou zodpovědné bezmála za třetinu veřejných výdajů a více než polovinu veřejných investic v celé Evropské unii, přičemž mezi členskými státy existují silné rozdíly (4);

15.

opakuje, že Pakt o stabilitě a růstu a ostatní prvky stávajícího evropského rámce správy ekonomických záležitostí mají pět zásadních nedostatků: nežádoucí procyklické účinky, vysokou komplexnost, neefektivnost, nedostatečné zohlednění ukazatelů týkajících se udržitelného rozvoje a dobrých životních podmínek a v neposlední řadě nedostatečnou transparentnost a demokratickou legitimitu;

16.

domnívá se, že revidovaný rámec evropské správy ekonomických záležitostí musí zajistit transparentní rozhodování, do něhož bude zapojen Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty a – v závislosti na rozdělení pravomocí v rámci členských států – i parlamentní shromáždění s legislativními pravomocemi. Tato spolupráce musí rovněž umožnit zapojení místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů, občanské společnosti a akademické obce;

17.

domnívá se, že tento revidovaný rámec musí rovněž zohlednit velmi vysokou míru veřejného dluhu, který je třeba snižovat postupně, neboť jej nelze podstatně snížit ze dne na den, a to vzhledem ke krizi COVID-19 a nákladům způsobeným přírodními katastrofami, k dalším mimořádným okolnostem, výrazným rozdílům mezi členskými státy i v jejich rámci, nové makroekonomické situaci (velmi nízké sazby dluhopisů, vyčerpání možností měnové politiky a velká nejistota ohledně inflace, úrokových sazeb a trhu práce), nutnosti vyhnout se politikám úsporných opatření a environmentálním, energetickým, technologickým a sociálním požadavkům;

18.

opakuje svůj názor, že je třeba upustit od jednomyslného rozhodování v daňové oblasti, aby tak Evropská unie mohla přijímat nezbytná rozhodnutí kvalifikovanou většinou stejně jako v jiných oblastech politik, neboť to umožňuje lépe bojovat proti zneužívání daňových systémů a sdílet informace mezi členskými státy. Toto ustanovení nadále respektuje pravomoci celostátní, regionální či místní úrovně v oblasti výběru daní nebo určování sazeb daní;

19.

znovu zdůrazňuje, že je nutné, aby pravidla, která mají být uplatňována, byla jasně srozumitelná pro vlády států, regionální a místní samosprávy i občany. V této souvislosti vítá postoj Komise, která podpořila zjednodušená fiskální pravidla, jejichž dodržování by bylo posuzováno na základě pozorovatelných ukazatelů. Připomíná, že je nanejvýš důležité začlenit proticyklickou stabilizaci očištěnou od cyklických vlivů;

20.

je toho názoru, že rámec správy, jehož účelem je dosáhnout zdravých rozpočtů, se musí opírat nejen o odůvodněné výdaje, ale také o zdravé a vyvážené příjmy. Připomíná, že v důsledku daňových úniků a daňových podvodů přicházejí veřejné rozpočty v EU každoročně o stovky miliard EUR a že boj proti daňovým podvodům je jedním z hlavních témat, u nichž by si nejvíce evropských občanů přálo, aby se řešily na evropské úrovni;

21.

domnívá se, že správa ekonomických záležitostí musí být založena na rovnováze mezi ukazateli souvisejícími s rozpočtovou kázní a ukazateli týkajícími se sociální soudržnosti a poskytování infrastruktury a služeb obecného hospodářského zájmu všem občanům, např. veřejného zdraví a dobrých životních podmínek. Z toho důvodu je přesvědčen, že v návaznosti na postup při makroekonomické nerovnováze, který zahrnuje rozmanitější ukazatele včetně míry nezaměstnanosti, musí reformovaná správa ekonomických záležitostí zohledňovat i další environmentální a sociální cíle. Tato problematika nesmí být vůči ukazatelům souvisejícím s rozpočtovou kázní odsunuta na vedlejší kolej;

22.

znovu navrhuje, aby byl postup při makroekonomické nerovnováze rozšířen o pomocné ukazatele související s regionálními rozdíly, a je přesvědčen, že by také mohl zohlednit pokrok dosažený při provádění cílů udržitelného rozvoje. Ty zahrnují nejen ochranu životního prostředí, ale také sociální, ekonomická a správní kritéria a podporuje je 193 států z celého světa;

23.

poukazuje na to, že nápravná opatření v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze v členských státech mají rozdílné dopady na jednotlivé regiony a jsou obzvláště negativní v regionech s méně diverzifikovanými ekonomikami, jako jsou nejvzdálenější regiony, které mají strukturální a výjimečná omezení uvedená v článku 349 SFEU. Tyto regiony jsou vysoce citlivé vůči vnějším otřesům a restriktivní hospodářské politiky zde mají výraznější dopad v podobě poklesu investic a zaměstnanosti;

Uvážlivá podpora veřejných investic

24.

stále připisuje evropskému rámci správy ekonomických záležitostí částečnou odpovědnost za výrazné snížení veřejných investic, k němuž došlo po krizi eurozóny, jelikož tento rámec dostatečně nezohledňuje rozdíl mezi běžnými výdaji a dlouhodobými investičními výdaji. V období mezi lety 2009 a 2018 v EU veřejné investice celkově poklesly o 20 % (jako podíl na HDP). Investice realizované místními a regionálními orgány se snížily přibližně o 25 % a o 40 % a více v několika členských státech, které krize postihla nejvíce. (5) Je toho názoru, že je nezbytně nutné zabránit tomu, aby se tento scénář po krizi COVID-19 opakoval. Investice na místní a regionální úrovni mohou rozhodujícím způsobem přispět k oživení hospodářství;

25.

připomíná zjištění Evropské fiskální rady, že členské státy s vysokou úrovní veřejných investic měly tendenci tyto investice během postupu při nadměrném schodku výrazně snižovat (6), a konstatování samotné Komise, že rozpočtový rámec nezabránil poklesu investic (7);

26.

zdůrazňuje, že VR již ve svém stanovisku k interpretačnímu sdělení z roku 2015 k tomuto tématu (8) uvedl, že je stávající flexibilita týkající se investic v rámci Paktu o stabilitě a růstu příliš restriktivní a omezená a že ji ostatně požadovaly pouze dva členské státy, a i v těchto případech měla jen zanedbatelný dopad;

27.

zdůrazňuje, že aby mohla EU čelit současným velkým výzvám, potřebuje zároveň extrémně vysoké finanční prostředky – jen na ekologickou a digitální transformaci (9) je to 650 EUR miliard ročně, a navíc téměř 200 miliard EUR ročně na sociální infrastrukturu (10);

28.

domnívá se, že odrazování od schodkového financování veřejných investic, včetně investic ze strany místních a regionálních orgánů, k čemuž dochází ve stávajícím rozpočtovém rámci, může v současném kontextu mimořádných investičních potřeb vést k nedostatečným investicím na úkor budoucích generací a cílů, které si EU stanovila, a to zejména v oblasti klimatu;

29.

vítá skutečnost, že Komise konečně jasně uznává, že je nezbytné, aby rámec správy podporoval investice, a zejména veřejné investice v environmentální a digitální oblasti a v oblasti budování odolnosti;

30.

opětovně vyjadřuje již často formulovaný požadavek, aby veřejné výdaje členských států a místních a regionálních orgánů na spolufinancování programů podporovaných strukturálními a investičními fondy v souladu s příslušnými limity EU pro spolufinancování nebyly uváděny mezi strukturálními, veřejnými či podobnými výdaji, které jsou definovány v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Jedná se o „zlaté pravidlo spolufinancování“. Upozorňuje na skutečnost, že investice veřejných orgánů, jako jsou investice do ekologické, digitální a sociální transformace a do zachování evropské konkurenceschopnosti, jsou důležité pro budoucí generace, a proto by se k nim mělo odpovídajícím způsobem přistupovat;

31.

zdůrazňuje, že takové zlaté pravidlo spolufinancování by mělo automaticky (tím, že se bude jednat o druh projektu podporovaný ze strukturálních a investičních fondů) zvláště příznivý vliv na úsilí o řešení velkých současných výzev a provádění evropských priorit: hospodářské, sociální a územní soudržnosti, posílení odolnosti, provádění sociálních, environmentálních a digitálních politik atd. Zvláštní důraz na tyto priority ve finančním rámci by tak posílil celkovou soudržnost evropských politik;

32.

vyzývá Komisi, aby po změně svých návrhů s přihlédnutím k hospodářským a rozpočtovým škodám způsobeným pandemií COVID-19 předložila bílou knihu o reformě správy ekonomických záležitostí založené na potenciálním provádění takového zlatého pravidla v souladu s příslušnými limity EU pro spolufinancování. Komise by ve svém posouzení měla rovněž zvážit jiné nástroje, např. výdajové pravidlo, které na základě trendu hospodářského růstu a úrovně zadlužení stanoví limit pro roční nárůst celkových vládních výdajů a může pomoci zajistit důvěru veřejnosti zvýšením transparentnosti, snížením administrativní zátěže a nastolením rovnováhy mezi rozpočtovou kázní a zachováním dostatečné kapacity pro veřejné investice;

33.

připomíná, že tyto výdaje jsou ze své povahy investicemi obecného evropského zájmu, jejichž pákový efekt ve smyslu udržitelného růstu a posílení územní soudržnosti byl prokázán;

34.

dále doporučuje vytvoření „zlatého pravidla týkajícího se environmentálních opatření a sociální soudržnosti“, které by vylučovalo započtení veřejných investic do projektů zaměřených na podporu přechodu k společnosti udržitelné z environmentálního a ekonomického hlediska a z hlediska sociální soudržnosti, jak ji definují cíle udržitelného rozvoje a Zelená dohoda. A to vzhledem k tomu, že jsou tyto investice uznávány jako zásadně důležité nejen pro oživení po krizi COVID-19, ale také v zájmu zajištění prosperity a kvality života budoucích generací;

35.

zastává názor, že dalším řešením by mohlo být vynětí orgánů místní a regionální samosprávy z oblasti působnosti pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Celkové veřejné investice těchto orgánů představovaly v roce 2019 na úrovni Evropské unie 49,2 % celkových veřejných investic (11), zatímco jejich hrubé zadlužení činilo pouhých 6,0 % hrubého domácího produktu Evropské unie (12), takže není příčinou vysoké úrovně veřejného dluhu. Kromě toho se sektor místních samospráv zadlužuje pouze z důvodu investic, nikoli za účelem makroekonomické stabilizace prostřednictvím běžných výdajů, a místní orgány jsou interně pod rozpočtovou kontrolou regionálních nebo celostátních orgánů. Výbor důrazně vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vyjmout místní orgány z oblasti působnosti pravidel Paktu o stabilitě a růstu;

36.

obecně považuje za nezbytné zohledňovat zásadu „nepoškozování soudržnosti“, která je obsažena ve sdělení Komise k osmé zprávě o soudržnosti, aby se zajistila doplňkovost a součinnost mezi politikou soudržnosti a dalšími politikami EU, a zabránilo se tak narušení procesu konvergence a prohlubování regionálních rozdílů;

37.

vyzývá Komisi, aby do konce roku 2022 předložila legislativní návrh na přepracování rámce správy ekonomických záležitostí, který bude založen zejména na provádění těchto zlatých pravidel v kombinaci s výdajovým pravidlem. Bylo by tak možné nastolit rovnováhu mezi rozpočtovou kázní a zachováním dostatečné kapacity pro veřejné investice;

38.

navrhuje však, aby výdaje, které podle vlád spadají do některého ze zlatých pravidel, podléhaly v zájmu zajištění jejich správnosti přísnému dohledu na dvou úrovních: ze strany nezávislých vnitrostátních fiskálních rad a ze strany Evropské fiskální rady, která bude Radě a Evropskému parlamentu předkládat veřejné výroční zprávy;

Důkladně přepracovaný evropský semestr

39.

připomíná, že správa ekonomických záležitostí, která se v praxi provádí prostřednictvím koordinačního cyklu evropského semestru, není v oblasti provádění reforem dostatečně účinná;

40.

rovněž zdůrazňuje, že rozsah „strukturálních“ reforem zvažovaných v rámci evropského semestru nebyl nikdy vymezen v evropských právních textech, zejména co se týče jejich relevance a přidané hodnoty na evropské úrovni. Má za to, že taková nedostatečná definice omezuje možné interakce mezi reformami prováděnými na vnitrostátní úrovni a politikami Společenství (právní předpisy a finanční programy) a představuje problém v souvislosti se zásadou subsidiarity;

41.

domnívá se, že je nutné, aby evropský semestr tvořil – za stejných podmínek a v součinnosti se svými hospodářskými a rozpočtovými cíli – rámec pro provádění požadavků v oblasti životního prostředí a sociální soudržnosti, které jsou stanoveny v cílech udržitelného rozvoje OSN a jež se EU a její členské státy zavázaly splnit do roku 2030;

42.

je přesvědčen, že jeho návrh kodexu chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru (13) může řešit nedostatečnou účinnost evropského semestru tím, že lépe zohlední místní a regionální podmínky, a že jeho provádění je i nadále nezbytné, a to tím spíše, že vnitrostátní plány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou částečně založeny na doporučeních evropského semestru pro jednotlivé země;

43.

domnívá se, že toto dvojí zaměření evropského semestru, pokud jde o jeho cíle, ale také o jeho fungování, může posílit jeho demokratickou legitimitu i legitimitu systému evropské správy ekonomických záležitostí jako celek, která je stále příliš slabá.

---

(1)  Evropský výbor regionů, Regionální a místní barometr EU v roce 2020, 12. října 2020, a Výroční regionální a místní barometr EU v roce 2021, 12. října 2021.

(2)  Evropská komise, Evropská hospodářská prognóza, podzim 2021 (v angličtině), Institutional Paper 160, listopad 2021.

(3)  Viz výroční zpráva Evropské fiskální rady za rok 2021: https://bit.ly/3HqqvIQ (v angličtině).

(4)  Číselné údaje za rok 2018, zdroj: Eurostat, datový kód: TEC00023 a TEC00022.

(5)  Eurostat, datový kód: TEC00022.

(6)  Evropská fiskální rada, Assessment of the EU fiscal rules with a focus on the six-pack and two-pack legislation (Posouzení fiskálních pravidel EU se zaměřením na balíčky šesti a dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí), s. 76.

(7)  Evropská komise, sdělení Přezkum správy ekonomických záležitostí, (COM(2020) 55 final ze dne 5. února 2020).

(8)  Stanovisko VR Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu, (COR-2015-01185) (Úř. věst. C 313, 22.9.2015, s. 22), zpravodajka: Olga ZRIHEN (BE/SES), přijato dne 9. července 2015.

(9)  Evropská komise, Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí, (COM(2021) 662 final ze dne 19. října 2020).

(10)  Evropská komise, pracovní dokument útvarů Komise: Identifying Europe’s recovery needs (Zjišťování potřeb Evropy v oblasti oživení) (v angličtině) (SWD(2020) 98 final ze dne 27. května 2020).

(11)  Zdroj: Eurostat, Národní účty.

(12)  Zdroj: Eurostat, Národní účty.

(13)  Stanovisko VR Zlepšit řízení evropského semestru – kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů (COR-2016-05386) (Úř. věst. C 306, 15.9.2017, s. 24), zpravodaj: Rob Jonkman (NL/EKR), přijato dne 11. května 2017.

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii

(2022/C 301/08)

Hlavní zpravodaj: Federico BORGNA (IT/SES) Odkaz: návrh směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii COM(2021) 823 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

7. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

I když je nezbytné odradit od praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, je třeba zabránit nepříznivým dopadům na menší nadnárodní podniky na vnitřním trhu. Z tohoto důvodu by se tato směrnice měla vztahovat pouze na subjekty nacházející se v Unii, které jsou členy nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin, které dosahují roční prahové hodnoty konsolidovaných výnosů ve výši nejméně 750 000 000  EUR. Tato prahová hodnota by byla v souladu s prahovou hodnotou stávajících mezinárodních daňových pravidel, jako jsou pravidla pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí. Subjekty spadající do působnosti této směrnice se označují jako členské subjekty. Některé subjekty by měly být z její působnosti vyloučeny na základě svého konkrétního účelu a statusu. Vyloučenými subjekty by byly subjekty, které nejsou založeny na zisku a vykonávají činnost v obecném zájmu a které z těchto důvodů pravděpodobně nebudou v členském státě, v němž se nacházejí, zdaněny. V zájmu ochrany těchto zvláštních zájmů je nezbytné vyloučit z působnosti této směrnice vládní subjekty, mezinárodní organizace, neziskové organizace a penzijní fondy. Investiční fondy a subjekty investování do nemovitostí by měly být z její působnosti rovněž vyloučeny, pokud jsou na vrcholu vlastnického řetězce, neboť u těchto tzv. průtokových subjektů jsou dosažené příjmy daněny na úrovni vlastníků.

Je nezbytné odradit od praktik vyhýbání se daňovým povinnostem. Zároveň je třeba zabránit nepříznivým dopadům na menší nadnárodní podniky na vnitřním trhu. Z tohoto důvodu by se tato směrnice měla vztahovat pouze na subjekty nacházející se v Unii, které jsou členy nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin, které dosahují roční prahové hodnoty konsolidovaných výnosů ve výši nejméně 750 000 000  EUR. Tato prahová hodnota by byla v souladu s prahovou hodnotou stávajících mezinárodních daňových pravidel, jako jsou pravidla pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí. Subjekty spadající do působnosti této směrnice se označují jako členské subjekty. Některé subjekty by měly být z její působnosti vyloučeny na základě svého konkrétního účelu a statusu. Vyloučenými subjekty by byly subjekty, které nejsou založeny na zisku a vykonávají činnost v obecném zájmu a které z těchto důvodů pravděpodobně nebudou v členském státě, v němž se nacházejí, zdaněny. V zájmu ochrany těchto zvláštních zájmů je nezbytné vyloučit z působnosti této směrnice vládní subjekty (včetně místních a regionálních orgánů a sdružení těchto orgánů) , mezinárodní organizace, neziskové organizace a penzijní fondy.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 2

Čl. 2 odst. 3 písm. a)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
a) vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace, penzijní fond , investiční fond, který je nejvyšším mateřským subjektem, a subjekt investování do nemovitostí, který je nejvyšším mateřským subjektem ;	a) vládní subjekt (včetně místních a regionálních orgánů a sdružení těchto orgánů) , mezinárodní organizace, nezisková organizace a  penzijní fond;

Odůvodnění

Slouží k vyjasnění textu. Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 3 odst. 31 písm. d)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
d) vládnímu subjektu, mezinárodní organizaci, neziskové organizaci, penzijnímu fondu , investičnímu subjektu, který není součástí nadnárodní skupiny podniků, nebo životní pojišťovně, pokud je dividenda získána v souvislosti s činnostmi penzijního fondu, které podléhají dani stejným způsobem jako penzijní fond ;	d) vládnímu subjektu (včetně místních a regionálních orgánů a sdružení těchto orgánů) , mezinárodní organizaci, neziskové organizaci a  penzijnímu fondu;

Odůvodnění

Slouží k vyjasnění textu. Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 4

Článek 11

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněné platby v nadnárodní skupině podniků	Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněné platby v nadnárodní skupině podniků
Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země, která neuplatňuje kvalifikované pravidlo zahrnutí příjmů, zajistí členské státy, aby její členské subjekty nacházející se v Unii podléhaly v členském státě, v němž se nacházejí, dorovnávací dani za dané účetní období („dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby“) ve vztahu k částce přidělené tomuto členskému státu v souladu s článkem 13. Dorovnávací dani podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby nepodléhají členské subjekty, které jsou investičním subjektem a penzijním fondem.	Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země, která neuplatňuje kvalifikované pravidlo zahrnutí příjmů, zajistí členské státy, aby její členské subjekty nacházející se v Unii podléhaly v členském státě, v němž se nacházejí, dorovnávací dani za dané účetní období („dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby“) ve vztahu k částce přidělené tomuto členskému státu v souladu s článkem 13. Dorovnávací dani podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby nepodléhají penzijní fondy.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 5

Článek 12

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněné platby v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu	Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněné platby v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu
Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby její členské subjekty nacházející se v členském státě podléhaly dorovnávací dani podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby za dané účetní období a ve vztahu k částce přidělené tomuto členskému státu v souladu s článkem 13, a to ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu, bez ohledu na to, zda tato jurisdikce uplatňuje kvalifikované pravidlo zahrnutí příjmů. Dorovnávací dani podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby nepodléhají členské subjekty, které jsou investičním subjektem a penzijním fondem.	Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby její členské subjekty nacházející se v členském státě podléhaly dorovnávací dani podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby za dané účetní období a ve vztahu k částce přidělené tomuto členskému státu v souladu s článkem 13, a to ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu, bez ohledu na to, zda tato jurisdikce uplatňuje kvalifikované pravidlo zahrnutí příjmů. Dorovnávací dani podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby nepodléhají penzijní fondy.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 36 odst. 2 písm. b)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
b) vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo jiný penzijní fond než subjekt penzijních služeb, které jsou daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu .	b) vládní subjekt (včetně místních a regionálních orgánů a sdružení těchto orgánů) , mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo penzijní fond.

Odůvodnění

Slouží k vyjasnění textu. Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 37 odst. 3 písm. c)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
c) vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo jiný penzijní fond než subjekt penzijních služeb, které jsou daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu .	c) vládní subjekt (včetně místních a regionálních orgánů a sdružení těchto orgánů) , mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo penzijní fond.

Odůvodnění

Slouží k vyjasnění textu. Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 8

Článek 53a (nový)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	Tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotí Evropská komise výsledky, které přinesla, a může navrhnout její změnu, zejména pokud jde o úpravu definic týkajících se maximální hodnoty obratu a minimální sazby daně tak, aby odpovídaly vývoji na mezinárodní úrovni.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že při přípravě předmětné směrnice neprovedla Evropská komise posouzení jejích dopadů, je o to důležitější provést toto hodnocení následně, aby byly prozkoumány výsledky a důsledky jejího provádění.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Obecné připomínky

1.

vítá návrh směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii (1);

2.

potvrzuje, že je v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) zakotven udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, a že je v článku 113 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoveno, že Rada jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže;

3.

domnívá se, že dosavadní práce OECD na přípravě opatření k boji proti erozi základu daně a přesouvání zisku mimo EU může mít významný pozitivní dopad mj. na místní a regionální orgány, a to nejen pokud jde o vyšší příjmy z daní, které budou mít členské státy k dispozici, ale také z hlediska zajištění větší spravedlnosti a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, které mají v současné době na vnitrostátní a místní úrovni méně příznivé daňové podmínky, zatímco dopady na zaměstnanost a pracovníky jsou pozitivní;

4.

je přesvědčen, že zavedení navrhované minimální úrovně zdanění je prvním krokem k vytvoření jednotného systému zdanění v rámci EU, který je více než kdy jindy nutný k zajištění odpovídající hospodářské soutěže mezi podniky na evropském vnitřním trhu, ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a k zamezení svévolnému přemisťování nebo ukončování výroby, které má závažné důsledky pro pracovníky, již jsou nuceni hledat nové zaměstnání nebo dojíždět daleko za prací, aby o ni nepřišli;

5.

domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby předpisy nezvýšily byrokratickou zátěž pro podniky, což by jim bránilo v rozvoji, a to zejména v oblasti výzkumu a inovací a klimatické neutrality, které jsou víc než kdy jindy nepostradatelné pro potřebnou digitální a ekologickou transformaci;

Dokonalá harmonizace právních předpisů v EU

6.

doufá, že směrnice bude uplatňována komplexně a jednotně ve všech členských státech EU, ale také v plném souladu s dohodou OECD. Nebudou-li v rámci EU nebo mezi EU a třetími zeměmi harmonizována minimální daňová pravidla, může to vyvolat případné spory týkající se dvojího zdanění, což by mělo bezprostřední negativní dopad na velký počet nejvýznamnějších světových podniků a potenciální dopad na jejich dodavatele (jimiž jsou často malé a střední podniky), pokud jde o příjem z vybraných daní, obchod a investice;

7.

považuje za zásadní, aby byly do směrnice EU zapracovány připomínky OECD a další technické podrobnosti týkající se vzorových pravidel, a to v plném rozsahu, aniž by byly převzaty ukvapeně a bez případného vyloučení opatření zavedených v důsledku nařízení;

8.

zdůrazňuje, že v konečném znění směrnice i při jejím následném uplatňování musí být používána společná a jednoznačná terminologie. Některé z nových definic používaných ve směrnici by nemusely být v plném souladu s již zavedenými definicemi používanými v mezinárodním daňovém právu. K zaručení větší právní jistoty bude nutné provést křížovou kontrolu překladů směrnice EU, aby byl zajištěn přesný soulad s pojmy daňového práva jednotlivých zemí;

9.

požaduje, aby se v souvislosti s velkými vnitrostátními skupinami vynaložilo veškeré možné úsilí na zaručení souladu nové minimální sazby daně s právními předpisy EU, a zabránilo se tak právní nejistotě. Důrazně doporučuje, aby byla pro tyto čistě vnitrostátní skupiny pokud možno zavedena zjednodušující opatření. V současné době není jasné, kolik velkých čistě vnitrostátních skupin v EU existuje a s jak vysokými fiskálními a administrativními náklady by bylo takové opatření spojeno;

Spolupráce s třetími zeměmi a rovné podmínky pro ně

10.

doufá, že EU bude při převádění minimální sazby daně OECD do právních předpisů průběžně spolupracovat se svými globálními partnery a prosazovat své politické směry, aby zabránila tomu, že budou muset evropské podniky dodržovat přísnější předpisy než jejich přímí konkurenti, což by EU odsunulo do omezenějšího podnikatelského prostředí s nižším hospodářským růstem, menším počtem pracovních míst a limitovanějšími kapacitami a zdroji umožňujícími reagovat na výzvy spojené s inovacemi. Zejména se domnívá, že neúčast Spojených států na prvním pilíři by mohla ohrozit účel a rovnováhu dohody OECD jako takové;

11.

požaduje, aby EU pozorně sledovala dopad, který bude mít zavedení systému druhého pilíře na chování investorů a podniků, a byla tak s to porozumět tomu, jakým způsobem se nové právní předpisy odrazí v investicích, zaměstnanosti, růstu, obchodování či daních. Toto monitorování je nutné k zabránění negativnímu dopadu na pracovníky (ve formě nižších mezd), spotřebitele (ve formě vyšších cen) nebo akcionáře (ve formě nižších dividend). Jelikož je nezbytné, aby minimální sazbu daně uplatňovali všichni hlavní obchodní partneři EU, musí třetí země dodržovat mezinárodní právo, aby se zabránilo tomu, že budou muset podniky z EU dodržovat přísnější předpisy než ostatní a vypořádat se s nekoordinovaným globálním systémem;

12.

zdůrazňuje, že pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby (UTPR) může do určité míry omezit vznik nerovných podmínek pro podniky, neřeší však situaci úplně, zejména proto, že je velmi složité uplatňovat toto pravidlo v praxi a mohlo by snížit atraktivitu EU např. z hlediska činností v oblasti výzkumu a vývoje nebo investic do transformace energetiky a přechodu ke klimatické neutralitě;

13.

považuje za nutné předejít potenciálnímu dvojímu zdanění podniků z EU například kvůli chybějící koordinaci mezi BEP či IIR v Evropě a BEAT či GILTI ve Spojených státech;

Sladění s pobídkami a dalšími daňovými předpisy EU

14.

doporučuje, aby byla v rámci zásadního omezování zdanění zisků právnických osob na evropské úrovni (o polovinu za posledních 25 let) vyhodnocena řada opatření namířených proti obcházení pravidel, která byla přijata v uplynulých deseti letech, a posouzena jejich účinnost, účelnost, konzistentnost a přidaná hodnota EU z hlediska výnosu daně (včetně toho, jakým způsobem členské státy tyto právní předpisy uplatňovaly při své auditní činnosti);

15.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda lze mechanismus EU pro řešení sporů z roku 2017 použít pro druhý pilíř, nebo zda je nutné ho upravit;

16.

domnívá se, že by Komise a daňové orgány členských států měly aktualizovat a přepracovat své daňové systémy tak, aby bylo zaručeno, že budou stále s to podporovat (zelené) inovace, růst a zaměstnanost. Členské státy v uplynulých desetiletích navrhly a zavedly různé vnitrostátní daně a četné pobídky s cílem stimulovat zaměstnanost a inovace v místních ekonomikách. Významnou skutečností je, že se v nedávné době začaly množit daňové pobídky navržené konkrétně pro účely podpoření ochrany klimatu, bezpečnosti dodávek energie a výzkumu a vývoje v rámci Zelené dohody pro Evropu. Některé daňové pobídky, které se v členských státech v současné době poskytují, tedy již po vstupu směrnice v platnost nebudou možné nebo nebudou z hlediska investic tak atraktivní. Bylo by proto žádoucí, aby Komise vypracovala příručku, v níž by objasnila, jak do budoucna koncipovat daňové pobídky tak, aby byly v souladu s požadavky kladenými v rámci druhého pilíře (např. pobídky poskytující úlevy na daně z příjmu nebo příspěvky na sociální zabezpečení výzkumných pracovníků, nebo režimy zrychlených odpisů k podpoření investic);

17.

domnívá se, že je nezbytně nutné, aby členské státy EU i nadále poskytovaly daňové pobídky k přilákání zahraničních investic, za předpokladu, že budou podněcovat subjekty reálné ekonomiky k nabírání většího počtu zaměstnanců, k vyplácení vyšších mezd pracovníkům či k investování do hmotných aktiv. Činnost nadnárodních podniků totiž závisí mj. na místních malých a středních podnicích, pokud jde o výrobní vstupy jejich hodnotových řetězců, a jejich přítomnost může mít pozitivní dopad na místní podnikatelské prostředí;

18.

souhlasí s požadavkem podnikatelské sféry na zavedení testovací fáze při ukládání stanovených sankcí, například v prvním roce uplatňování směrnice, aby měly všechny podniky možnost se obeznámit s novými pravidly a aby byly sankce ukládané jednotlivým subjektům, které nedodržují právní předpisy, přiměřené a nevztahovaly se na ty subjekty, které právní předpisy nedodržují z důvodu pozdního přizpůsobení postupů, a nikoli úmyslně;

19.

v souvislosti s povinností podávat informace doporučuje, aby si správci daně vyměňovali informace týkající se podniků výhradně oficiální cestou při zachování přísné důvěrnosti a respektování odpovídajících podmínek jejich použití, aby se zabránilo nekontrolovanému úniku citlivých informací. Je nicméně nutné dodržovat povinnost transparentnosti, která je stanovena v dokumentu OECD Doporučení Rady o společných přístupech ke státem podporovaným vývozním úvěrům a environmentálním a sociálním aspektům;

20.

vyzývá k zavedení administrativních zjednodušení s cílem snížit náklady na přizpůsobení se novým právním předpisům jak pro podniky, tak pro daňové orgány. Musí se totiž učinit vše pro to, aby byla administrativní zátěž co nejnižší. Pro podniky je snazší se obeznámit s novými pravidly, pokud není právní předpis příliš komplikovaný. Zkrátí se tak rovněž nezbytné přechodné období a pro daňové orgány bude snazší ověřovat, zda jsou nové právní předpisy skutečně uplatňovány.

---

(1)  (COM(2021) 823 final).

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Evropská strategie pro univerzity

(2022/C 301/09)

Zpravodaj: Emil BOC (RO/ELS), starosta města Kluž Odkaz: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropské strategii pro univerzity COM(2022) 16 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

1.

vítá zapojení a podporu Unie při prosazování excelence ve vzdělávání. V této souvislosti zdůrazňuje, že důležitou roli má Evropská strategie pro univerzity jako součást balíčku opatření týkajících se terciárního vzdělávání, jenž umožní do roku 2025 uskutečnit Evropský prostor vzdělávání;

2.

zdůrazňuje, že civilizace, která posiluje demokratické hodnoty v Evropě, může existovat pouze pod podmínkou, že se investuje do lidského kapitálu. Vynikající systém vzdělávání, jehož jádrem jsou silné univerzity, je základem pro celoživotní učení;

3.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit kvalitu vzdělávání a výzkumu na evropských univerzitách a na místní a regionální úrovni zajistit dostupnost podpory specifických cílů tohoto strategického záměru;

4.

uznává zvláštní význam univerzit ve společnosti a jejich přínos k udržitelnému, odolnému a inkluzivnímu rozvoji členských států i místních komunit a regionů, jenž je založen na demokratických hodnotách. Role univerzit je mnohem důležitější v krizových situacích, protože je mohou pomoci překonat a přispět k oživení po krizi (1);

5.

vyzdvihuje zásadní význam univerzit pro řešení globálních problémů. EU již dlouho upozorňuje na to, že je třeba navzájem úzce propojit výzkum, výuku, učení a inovace na univerzitách a zároveň poskytovat univerzitám více finančních prostředků, aby byla zajištěna nezbytná úroveň kvality. Univerzity jsou zdrojem nových výzkumných poznatků a propagátory inovací, a hrají tudíž klíčovou úlohu při řešení naléhavých společenských problémů, které byly zjištěny v rámci misí EU;

6.

zdůrazňuje, že univerzity je třeba považovat za základní součást evropské kultury a že rozmanitost akademického sektoru, který sdružuje vzdělávací subjekty, výzkumné ústavy, odborné školy atd., je strategickou výhodou;

7.

konstatuje, že přítomnost univerzit na místní a regionální úrovni je povětšinou významnou konkurenční výhodou pro komunity, v nichž se nacházejí (2). Investory například zajímají a přitahují komunity, v nichž je vysoce kvalifikovaná pracovní sila a příležitosti pro spolupráci s akademickou obcí a pro přenos technologií a know-how z univerzit do podnikatelského sektoru. Přítomnost univerzity v těchto komunitách rovněž vytváří značné příjmy (3), neboť studenti, akademičtí pracovníci a další zaměstnanci zde významným způsobem utrácejí (jedná se o podstatný multiplikační účinek, pokud jde o spotřebu vytvářenou univerzitami). Kromě těchto výhod, které lze ekonomicky vyčíslit, vede přítomnost univerzit k vytváření kosmopolitního klimatu na místní úrovni, pro nějž jsou typické přítomnost zahraničních studentů a akademických pracovníků a hodnoty související s tolerancí, kulturní, náboženskou a etnickou rozmanitostí atd. (4);

8.

vítá víceúrovňový přístup navržený v Evropské strategii pro univerzity, která předpokládá sladění cílů veřejné politiky a investic na unijní, národní, regionální a místní úrovni. Poukazuje však na to, že by při navrhování a realizaci ideálního modelu univerzity pro budoucnost bylo prospěšné posílit místní a regionální rozměr;

9.

poukazuje na to, že je důležité budovat strategická partnerství mezi místními a regionálními orgány a univerzitami, a to i při navrhování strategií místního a regionálního rozvoje. Univerzity hrají klíčovou úlohu při budování místně orientovaných ucelených systémů, pro něž poskytly dobrý základ regionální strategie pro inteligentní specializaci;

10.

uznává, že místní a regionální orgány mohou podporovat univerzity vytvářením a posilováním místních a regionálních podmínek (přístup k infrastruktuře všech typů a ke službám, kvalita života, inkluzivní prostředí atd.), které mohou zvýšit konkurenceschopnost univerzit na světovém trhu;

11.

poukazuje na to, že na území EU již existuje vynikající tradice spolupráce mezi univerzitami z různých členských států prostřednictvím programu ERASMUS+, kterou je třeba dále zúročit;

12.

konstatuje, že úloha univerzit ve společnosti se nyní mění a že univerzity kromě tradičních funkcí (které se týkají především výuky a výzkumu) přebírají nové funkce (5). Univerzity se v současnosti nově definují jako důležité subjekty, pokud jde o technologické a sociální inovace, podnikání, přenos technologií do hospodářství atd. Nestaví se mimo komunity a společnost a stávají se aktéry angažovanými v komunitě, kteří mohou významně přispět k řešení společenských problémů (6);

13.

zdůrazňuje, že univerzity jsou klíčovými aktéry při prosazování stěžejních cílů Unie, jako jsou ekologická a digitální transformace. Univerzity mají v těchto oblastech značné odborné znalosti, ale zároveň mohou zavádět a šířit osvědčené postupy v těchto oblastech v místních komunitách, v nichž působí;

14.

konstatuje, že univerzity mohou nabídnout řešení a nástroje k řešení některých hlavních problémů, s nimiž se Unie potýká, jako je například fenomén odlivu mozků (7) a odchod obyvatel z venkova. Negativní dopady spojené s odlivem mozků a význam cirkulace mozků úzce souvisejí se spoluprací univerzit, místních a regionálních orgánů, podniků a občanské společnosti a s partnerstvími mezi nimi. Zdůrazňuje, že je třeba vynaložit podstatně větší úsilí o snížení rozdílů v oblasti znalostí a inovací v Evropě a odstranění rozdílů v oblasti inovací mezi Evropou a Spojenými státy;

15.

poukazuje na význam nepřetržitého a rozsáhlého identifikování a využívání osvědčených postupů na místní a regionální úrovni v rámci spolupráce místních a regionálních orgánů s univerzitami. V této souvislosti se pro místní a regionální orgány v členských státech stává prioritou vytvoření nadnárodních sítí zaměřených na šíření osvědčených postupů za široké účasti zúčastněných stran v terciárním vzdělávání. Tuto síť lze zohlednit v rámci Evropské strategie pro univerzity;

16.

poukazuje na to, že univerzity se v tomto procesu transformace a přijímání nových úkolů potýkají se značnými obtížemi a překážkami. S finančními problémy se s největší pravděpodobností budou potýkat ve všech členských státech. V této souvislosti navrhuje, aby byla vypracována investiční strategie, která zohlední regionální, vnitrostátní a evropské financování, a požaduje, aby se přihlédlo ke spolupráci mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem s cílem posílit kapacity evropských univerzit. Konstatuje rovněž, že existují problémy spojené s mírou autonomie univerzit nebo s politickým zasahováním do důležitých rozhodnutí týkajících se financování univerzit, náboru a výběru akademických pracovníků, svobody projevu a výběru témat a zaměření výzkumu, příležitostí pro svobodnou komunikaci bez cenzury výsledků výzkumu atd.;

17.

zdůrazňuje, že je důležité, aby se místní a regionální orgány v členských státech aktivně zapojily do posilování rozmanitých místních a regionálních ekosystémů a podporovaly spolupráci a důvěru mezi různými sektory v EU. Poukazuje na to, že univerzity musí být na místní a regionální úrovni považovány za součást širších ekosystémů zahrnujících různé zúčastněné strany (8). Aby univerzity mohly poskytovat nové dovednosti zaměřené na kreativní řešení problémů, má zásadní význam využívání technologií, účinná komunikace v rámci komunity a spolupráce mezi nimi a příslušnými místními subjekty;

18.

konstatuje, že hlavními prioritami Evropské strategie pro univerzity jsou prohlubování nadnárodní spolupráce mezi univerzitami a rozvoj evropského rozměru terciárního vzdělávání. V této souvislosti se domnívá, že místní a regionální orgány mohou v rámci možností podporovat nadnárodní spolupráci univerzit (důležitým nástrojem v této oblasti aliancí univerzit zaměřených na excelenci je iniciativa „Evropské univerzity“ v rámci programu Erasmus+). Místní a regionální orgány se mohou připojit k postupům navrženým ve strategii, jako je iniciativa „Evropská studentská karta“. Tato karta by mohla být uznávána nejen v akademickém prostředí, ale také ve vztazích nadnárodních studentů, výzkumných pracovníků a akademických pracovníků s místními správními orgány (např. pro povolení k pobytu, průkazy na veřejnou dopravu, přístup do muzeí);

19.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány v členských státech by v souvislosti s Evropskou strategií pro univerzity měly působit jako zprostředkovatelé, kteří dokáží sdružovat různé zúčastněné strany v dané komunitě v rámci iniciativ a projektů týkajících se univerzit. Konstatuje rovněž, že místní a regionální orgány nemají v mnoha členských státech přímou odpovědnost, pokud jde o financování univerzit. Místní a regionální orgány však mohou stimulovat financování univerzit a jejich iniciativ z různých zdrojů, a vytvářet tak synergie na místní a regionální úrovni;

20.

bere na vědomí, že univerzity čelí nutnosti přepracovat studijní programy tak, aby co nejlépe reagovaly na rychlý technologický pokrok, ekologickou a digitální transformaci a strukturální změny na evropských trzích práce, jež vyžadují nové dovednosti (9). Zdůrazňuje rovněž, že v tomto procesu přepracovávání studijních programů a rozvoje těchto nových dovedností mohou hrát významnou úlohu místní a regionální orgány. Zároveň podtrhuje, že ačkoli univerzity významně přispívají ke zvyšování zaměstnatelnosti a hospodářské konkurenceschopnosti v rámci globalizované ekonomiky, musí být zachována autonomní povaha terciárního vzdělávání;

21.

zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů při vytváření a posilování místních a regionálních ekosystémů, které podporují aktivní spolupráci a vytváření sítí mezi veřejnými orgány na nižší než celostátní úrovni, podniky/průmyslem a univerzitami. Místní a regionální orgány by měly v těchto ekosystémech přijmout roli iniciátorů a zprostředkovatelů, kteří identifikují příležitosti ke spolupráci, přidělují různé zdroje, včetně finančních, na provádění činností v oblasti vytváření sítí a spolupráce a podporují vytváření struktur, jako jsou vzdělávací klastry na místní a/nebo regionální úrovni. Vzdělávací klastry jsou vynikajícím nástrojem, který má poskytnout prostor pro dialog a spolupráci mezi hlavními aktéry zapojenými do formálního vzdělávání s cílem podpořit mladé lidi v jejich odborné přípravě. Prostřednictvím vzdělávacích klastrů mohou místní a regionální orgány ve spolupráci s dalšími aktéry v ekosystému zavést nástroje, jako jsou inovační fondy, minigranty pro začínající podniky v určitých klíčových oblastech atd.;

22.

domnívá se, že způsob, jakým se dnešní studenti potřebují učit, je v některých případech zcela odlišný od minulosti. Nyní potřebují příležitosti k uplatnění teoretických koncepcí v reálných situacích a také k řešení problémů, které vnímají ve svých místních a regionálních komunitách. Místní a regionální orgány mohou společně s vysokými školami a dalšími aktéry místního a regionálního ekosystému usnadnit takové pedagogické zkušenosti, například podporou živých laboratoří, předkládáním otázek veřejné politiky k analýze, rozvojem společných strategických projektů ve prospěch komunity, usnadňováním spolupráce s dalšími zúčastněnými stranami na místní a regionální úrovni atd.;

23.

domnívá se, že místní a regionální orgány mohou ve spolupráci s univerzitami a dalšími subjekty místního/regionálního ekosystému výrazně podpořit mladé podnikatele, včetně studentů nebo absolventů, tím, že jim usnadní přístup ke klíčovým zdrojům potřebným pro inovace. Mnoho mladých lidí/studentů potřebuje zdroje, jako jsou laboratoře, nové technologie, nové kontakty pro rozvoj podnikatelských nápadů a/nebo produktů a služeb. Místní a regionální orgány mohou ve spolupráci s dalšími subjekty, které těmito zdroji disponují, usnadnit mladým podnikatelům přístup ke zdrojům potřebným pro inovace (prostorům, odborné přípravě, poradenství atd.);

24.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány mohou rozvíjet inteligentní vztahy s univerzitami, pokud jde o rozvoj místní a regionální komunity. Univerzity musí vytvářet znalosti a služby pro komunity, v nichž působí. Místní a regionální orgány mohou tento vztah usnadnit vytvářením programů zaměřených na trvalé zapojení univerzit do řešení místních a regionálních problémů, využívání univerzit pro poradenství a odborné znalosti, šíření osvědčených postupů, jakmile se objeví, aby tyto postupy mohlo provádět více komunit a veřejných orgánů. Uznání ze strany veřejnosti a podpora zapojení univerzit hrají zvlášť důležitou úlohu při legitimizaci různých akademických a/nebo profesních drah a jsou pro univerzity podnětem k tomu, aby co nejlépe využívaly zapojení akademických pracovníků, výzkumných pracovníků a studentů na místní úrovni;

25.

poukazuje na to, že z přítomnosti univerzit mohou mít stejný prospěch různé místní a regionální komunity všech velikostí. Místní orgány mohou významně přispět k rozvoji univerzit a jejich atraktivitě tím, že vytvoří podmínky pro vysokou kvalitu života a povzbudí postoje a chování, které podporují toleranci, začlenění, multikulturalismus a bezpečnost ve veřejném prostoru. Univerzity mohou určité činnosti a organizační složky umístit nejen do velkých městských center, ale také do středně velkých a malých měst. Úlohou místních a regionálních orgánů může být usnadnit umístění univerzitních pracovišť a/nebo výzkumných ústavů v těchto menších komunitách prostřednictvím podpory a poskytování cenově dostupných možností ubytování pro studenty, možnosti využít veřejné budovy pro určité výukové, výzkumné či osvětové aktivity, rozvíjení dobrých ukazatelů kvality života, nebo využití určitých výhod, které ve velkých městských centrech neexistují;

26.

domnívá se, že digitální transformaci na místní a regionální úrovni lze urychlit spoluprací s univerzitami a plným využitím jejich zdrojů v této oblasti. Univerzity mohou v rámci svých vztahů s místními a regionálními orgány poskytovat poradenství nebo provádět strategie digitální transformace na místní nebo regionální úrovni. Pokud jde o digitální dovednosti, univerzity mohou ve spolupráci s místními orgány nabízet krátkodobé kurzy nebo odbornou přípravu pro širokou veřejnost se zaměřením na určité skupiny ohrožené vyloučením (starší osoby, lidé s nízkým vzděláním atd.);

27.

místní a regionální orgány mohou podporovat rozvoj hybridních kampusů, a tak podnítit proces digitální transformace v komunitách a na univerzitách, zajistit rovné příležitosti, podporovat sociální integraci, zlepšit konkurenceschopnost mladých lidí na trhu práce, posílit práci s mládeží, prosazovat zákaz diskriminace a mezikulturní porozumění. V zájmu zajištění rovných příležitostí by se v hybridních kampusech měla věnovat pozornost komunikaci a šíření informací, aby byly skutečně dostupné všem mladým lidem, kterým jsou určeny, a zejména těm, kteří žijí v okrajových regionech. Místní a regionální orgány mohou rovněž finančně podpořit otevření těchto hybridních kampusů různým zainteresovaným stranám v dané komunitě, včetně ohrožených/znevýhodněných skupin, zranitelných a ohrožených mladých lidí – jako například těch, kteří nemají zaměstnání ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) –, nezaměstnaných mladých lidí, žen, uprchlíků, osob se zdravotním postižením a důchodců atd. V politikách EU a členských států je zapotřebí klást na začleňování ohrožených mladých lidí prvořadý důraz;

28.

domnívá se, že univerzity mají značný přehled a odborné znalosti, pokud jde o ekologickou transformaci. Mohou být také vzorem osvědčených postupů se vzdělávací a informační úlohou v souvislosti s touto transformací. Univerzity mohou ve spolupráci s místními a regionálními orgány rozvíjet zelené kampusy a zapojit se do procesů obnovy měst tím, že budou komunitě nabízet tyto kampusy nebo modelové budovy z hlediska energetické účinnosti nebo ekodesignu;

29.

oceňuje začlenění jasného plánu, ročních ukazatelů a referenčních kritérií za účelem provádění strategie, jak již VR prosazoval, s cílem posoudit pokrok při plnění cílů Evropského prostoru vzdělávání. Přesto upozorňuje na to, že je třeba zahrnout místní a regionální rozměr do vytvoření evropského střediska pro sledování odvětví vysokoškolského vzdělávání, což by umožnilo uplatnit plánovaný srovnávací přehled i na místní a regionální úrovni;

30.

konstatuje, že místní a regionální orgány mohou evropské univerzity podporovat v jejich úsilí o internacionalizaci a podporu globální úlohy Evropské unie. Jde o podporu zapojení evropských univerzit do ambiciózních nadnárodních aliancí, které rozvíjejí dlouhodobou systémovou spolupráci v oblasti excelentního vzdělávání, výzkumu a inovací a poskytují studentům, akademickým a výzkumným pracovníkům a zaměstnancům stálé příležitosti pro akademickou mobilitu.

---

(1)  Howard, G., Weinstein, R., Yang, Y. (2021), Do universities improve local economic resilience?, IZA DP No. 14422, dostupné z: https://docs.iza.org/dp14422.pdf.

(2)  Fonseca, L., Nieth, L. (2021), The role of universities in regional development strategies: A comparison across actors and policy stages, European Urban and Regional Studies, 22(3); Goddard, J, Puukka, J. (2008), The engagement of higher education institutions in regional development: an overview of the opportunities and challenges, Higher Education Management and Policy, 20(2): 11–41.

(3)  Chirca, A., Lazar, D.T. (2021), Cluj-Napoca without students: an estimation of the gap in the city’s economy, Transylvanian Review of Administrative Sciences, 66E: 44–59.

(4)  Goddard, J., Vallance, P. (2014), The university and the city, Higher Education, 68(2): 319–321.

(5)  Liddle J., Addidle G.D. (2022), The Changing Role of Universities in Society: Key Influences in The Role of Universities and HEIs in the Vulnerability Agenda. Rethinking University-Community Policy Connections. Palgrave Macmillan, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-89086-5_3.

(6)  Myklebust, J.P., Smidt, H. (2021), What is the role of universities in global upskilling?, University World News, dostupné z: https://www.universityworldnews.com/post.php?story=20210129110449887.

(7)  Hammerbauer, M., Pavletić, P., Vespa, M. (2021) Brain drain in higher education in European context, Final report- ESC41, dostupné z: https://www.esu-online.org/wp-content/uploads/2021/03/Brain-Drain-final-report-ESC41-Google-Docs.pdf.

(8)  Reichert, S. (2019), The Role of Universities in Regional Innovation Ecosystems, EUA Study, dostupné z: https://www.eua.eu/downloads/publications/eua%20innovation%20ecosystem%20report_final_digital.pdf.

(9)  Jackson, N. J. (2011) Learning for a complex world: A lifewide concept of learning, education and personal development. Bloomington, IN: Author House; Williams, S., Dodd, L. J., Steele, C., & Randall, R. (2015), A systematic review of current understandings of employability, Journal of Education and Work, Vol. 29, No. 8, s. 877–901.

Stanovisko Evropského výboru regionů – Budoucí státní podpora EU v odvětvích zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech

(2022/C 301/10)

Zpravodaj: Guido MILANA (IT/SES), člen zastupitelstva obce Olevano Romano

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

1.

vítá, že Evropská komise nedávno předložila nové návrhy týkající se poskytování státní podpory v zemědělství, jež vstoupí v platnost dne 1. ledna 2023;

2.

připomíná, že podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jsou státní podpory poskytované podnikům, pokud by mohly narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, jsou však zavedeny určité výjimky;

3.

připomíná, že pokud jde o odvětví zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti, je analýza Komise při vyhodnocování existence takového narušení založena na pokynech pro poskytování státní podpory v odvětvích zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech a že tyto pokyny zahrnují programové období 2014–2022;

4.

zdůrazňuje, že článek 81 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 (1) o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova stanoví, že financování opatření, na něž se nevztahuje příloha I SFEU, musí být prováděno prostřednictvím pravidel pro poskytování státní podpory;

5.

zdůrazňuje, že toto provázání předpokládá, že délka platnosti pravidel pro poskytování státní podpory bude v souladu s délkou platnosti pravidel pro rozvoj venkova;

6.

bere na vědomí, že Komise za tímto účelem zahájila v roce 2019 konzultaci, jejíž výsledky jsou obsaženy v pracovním dokumentu SWD(2021) 107 final (2);

7.

připomíná, že Evropský parlament a Rada mezitím schválily nové právní předpisy týkající se SZP, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (3), kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, s přihlédnutím ke stanovisku Výboru regionů k nové společné zemědělské politice (SZP);

8.

zdůrazňuje, že nové návrhy týkající se poskytování státní podpory musí zohledňovat novou SZP a být s ní i nadále v souladu;

9.

zdůrazňuje, že zemědělské podniky budou muset provádět strategie Zelené dohody pro Evropu, zejména strategii v oblasti biologické rozmanitosti a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“;

10.

zdůrazňuje, že je nezbytné pomoci zemědělským a lesnickým podnikům při ekologické transformaci, zejména menším podnikům, které se nacházejí ve strategických oblastech regionů a jejichž role spočívá převážně v péči o dané území a jeho ochraně;

11.

vyzývá Komisi, aby u dovážených výrobků požadovala splnění evropských norem pro výrobu a reciprocitu nebo reciproční doložky, stejně jako se vyžadují u výrobců z EU;

12.

vyzývá Komisi, aby zvýšila podíl hraničních kontrol a požadovala postupy, jako je ošetření dováženého výrobku za studena;

13.

připomíná, že Výbor regionů se k oběma strategiím již vyjádřil ve stanovisku Evropského výboru regionů Biologicky rozmanitá města a regiony po roce 2020 v rámci 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (4) a ve stanovisku Evropského výboru regionů Od zemědělce ke spotřebiteli – místní a regionální rozměr (5);

14.

zdůrazňuje klíčovou úlohu místních orgánů při definování a řízení některých postupů spojených s náhradou určitých podpor, zejména podpory související s řízením rizik v zemědělství;

15.

připomíná, že kraje a obce se nejen podílejí na definování vnitrostátních strategických plánů stanovených v nařízení (EU) 2021/2115, ale jsou rovněž příjemci intervencí v oblasti rozvoje venkova a přispívají k definování přístupu zdola nahoru, který je stanoven v rámci iniciativy LEADER;

16.

konstatuje, že státní podpora poskytnutá odvětví zemědělství na evropské úrovni se v období let 2014–2019 snížila ze 7,6 miliardy na 6 miliard, avšak zvýšila se během pandemie COVID-19;

17.

zdůrazňuje, že zemědělské, lesnické a zemědělsko-potravinářské podniky v tomto období nikdy nepřestaly vyrábět, a tak zajišťovaly plynulé zásobování, jak je stanoveno v článku 39 SFEU;

18.

zdůrazňuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou způsobila nestabilitu na trzích se surovinami a dodávkami potravin;

19.

zdůrazňuje v této souvislosti význam společné zemědělské politiky pro soběstačnost a potravinové zabezpečení;

20.

připomíná, že toto zásobování bylo možné rovněž díky možnosti využívat podporu, kterou Komise stanovila ad hoc v souvislosti s krizí vyvolanou onemocněním COVID-19;

21.

dále konstatuje, že většina státní podpory, s výjimkou zvláštní podpory v souvislosti s krizí COVID-19, byla poskytnuta především v rámci plánů rozvoje venkova, zejména na opatření nespadající mezi cíle přílohy I Smlouvy (zemědělské produkty);

22.

bere na vědomí, že postup pro zahrnutí státní podpory do plánů rozvoje venkova byl složitý;

23.

konstatuje, že ačkoli jsou nařízení č. 1305/2013 týkající se podpory, kterou EZFRV poskytuje na uskutečňování cílů rozvoje venkova, a pokyny pro poskytování státní podpory v odvětví zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech v letech 2014–2020 velmi podobné, nejsou opatření v oblasti rozvoje venkova vždy plně v souladu s ustanoveními pravidel pro poskytování státní podpory;

24.

bere na vědomí, že konzultace zahájená Komisí odhalila některé aspekty stávajících pravidel pro poskytování státní podpory, které jsou již zastaralé;

25.

podtrhuje, že cíl zajistit rovné podmínky všem podnikům v Evropské unii je i nadále klíčový;

26.

bere na vědomí, že některá opatření je třeba zachovat a přizpůsobit, zejména pokud jde o řízení rizik;

27.

bere na vědomí, že podpora v odvětví lesnictví byla využívána převážně pro opatření na rozvoj venkova a že bude vzhledem k důležitosti lesů nezbytné její provádění usnadnit;

28.

domnívá se, že je nezbytné podporovat zemědělské a lesnické podniky při ekologické transformaci, zejména mikropodniky, místní drobné zemědělské podniky a krátké potravinové řetězce, které i vzhledem k vysokým cenám potravin a vstupním nákladům např. na energii a hnojiva, na nichž se podepsala válka na Ukrajině, by samy o sobě nebyly schopny se s těmito důsledky vyrovnat. V tomto ohledu vítá sdělení Evropské komise Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů;

29.

navrhuje sjednotit kritéria týkající se povinností v oblasti informování a zveřejňování, zejména pokud jde o lhůty pro oznámení režimů podpory, na které se vztahují nařízení o výjimkách;

30.

zdůrazňuje, že právě přijatá reforma SZP je založena na zásadě subsidiarity, a proto je důležité, aby tuto zásadu respektovala i pravidla pro poskytování státní podpory, aniž by byla zároveň narušena hospodářská soutěž mezi zemědělci v různých členských státech;

31.

domnívá se, že je klíčové tuto zásadu subsidiarity zachovat, zejména pokud jde o úlohu místních orgánů, které jsou nejblíže územním celkům, jež hrají neodmyslitelnou úlohu při řízení opatření na místní úrovni.

Navrhuje proto:

Zjednodušení

32.

neukládat členským státům povinnost, aby každoročně zasílaly sdělení týkající se událostí, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám, epizoocii, napadení rostlin chorobami nebo škůdci, protože pokud je za takové uznají vnitrostátní orgány, není nutné je dále sdělovat Komisi;

33.

neukládat členským státům povinnost zveřejňovat informace o jednotlivých příjemcích podpory nižší než 75 000 EUR v případě zemědělské produkce a nižší než 500 000 EUR v případě zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh;

34.

nekomplikovat postupy týkající se části věnované společnému hodnocení oznámené podpory;

35.

stanovit možnost poskytovat na základě nařízení o blokových výjimkách v zemědělství (6) investiční podporu i na produkty pocházející z jednoho odvětví, zejména pokud je tato podpora určena ke kompenzaci následků událostí, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám, nebo k náhradě škod způsobených epizoocií či napadením rostlin chorobami nebo škůdci;

36.

stanovit koncepci „jednoho portálu“ pro oznamování státní podpory ve vnitrostátních strategických plánech podle nařízení (EU) 2021/2115;

37.

vzhledem ke značným rozdílům mezi odvětvím zemědělství a ostatními odvětvími stanovit zvláštní právní předpis pro uplatňování nařízení de minimis v zemědělství. Požaduje zejména, aby se během tříletého období zvýšila maximální částka podpory de minimis na 50 000 EUR a aby se určila částka (např. 1 000 EUR), pod níž by se vyloučilo uplatňování nařízení de minimis (podpora ve velmi omezené výši);

38.

změnit nařízení de minimis pro odvětví zemědělství tak, aby bylo jednodušší, zejména aby byla zrušena kontrola požadavku jediného podniku;

39.

ponechat definici podniku v obtížích na členských státech;

40.

zjednodušit správní postupy pro podporu ve prospěch místních orgánů, zejména pokud využívají opatření státní podpory. Požaduje se zejména, aby nebyly označeny za velké podniky;

41.

zavést jednodušší postupy, aby místní a regionální orgány mohly řešit především místní a regionální potřeby a mimořádné události;

42.

zjednodušit postupy pro poskytování státní podpory na reklamní a propagační účely a zejména nepovažovat obecné institucionální propagační činnosti, které neodkazují na konkrétní značky a nemotivují spotřebitele k nákupu produktu, za podporu;

43.

pokud jde o zjednodušené náklady, ty jsou momentálně slučitelné s pravidly státní podpory pouze v případě, že se na ně vztahují opatření podpory, která jsou spolufinancována ze zdrojů EU. VR požaduje, aby bylo možné využívat zjednodušené vykazování nákladů bez ohledu na evropské spolufinancování. Nezdá se, že by bylo opodstatněné nadále stanovovat různé metody výpočtu způsobilých nákladů v závislosti na finančním zdroji krytí programu;

Ekologizace

44.

pomáhat zemědělským a lesnickým podnikům, především mikropodnikům, při ekologické transformaci;

45.

zajistit dostatečně pružné uplatňování pravidel státní podpory v případě krizí, jako je krize způsobená pandemií COVID-19 a krize vyvolaná válkou na Ukrajině, pro něž by byly stanoveny přiměřené a konsistentní mezní hodnoty podpory, které by zemědělcům umožnily pokračovat ve výrobě potravin a pro spotřebitele dále zajišťovaly spravedlivé spotřebitelské ceny. Dále navrhuje zjednodušit postupy provádění a poskytování podpor a snížit administrativní zátěž, zejména pokud jde o konečné příjemce;

46.

zjednodušit některé postupy poskytování státní podpory na investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde o rozsah motivačního účinku:

47.

zavést vyšší procentuální podíl investic pro malé a střední zemědělské podniky investující do ekologické transformace;

48.

vytvořit podporu ad hoc na opatření uhlíkového zemědělství, která by zemědělce za tento důležitý úkol odměňovala;

49.

domnívá se, že roztříštěnost zemědělských podniků je negativním faktorem, který brání vstupu na trh a zahájení ekologické transformace, kterou má zemědělství provést;

Územní soudržnost

50.

vzhledem ke specifické povaze odvětví zemědělství považuje za nezbytné nově definovat pojem malé a střední podniky v odvětví zemědělství přeformulováním definice mikropodniků stanovené v čl. 2 odst. 3 přílohy I nařízení (EU) č. 702/2014 s cílem vytvořit ad hoc definici pro toto odvětví, a proto navrhuje definovat nový typ mikropodniku v zemědělství.

51.

podporovat zemědělské a lesnické malé a střední podniky v horských a vnitrozemských oblastech a v nejvzdálenějších regionech kvůli jejich roli spočívající v péči o dané území a jeho ochraně;

52.

odměňovat za zachování a ochranu stanovišť malé a střední zemědělské podniky, které dodržují parametry uvedené v odstavci 50 a které se nacházejí v horských oblastech nebo ve vnitrozemských či znevýhodněných oblastech, jak je členské státy definují ve svých vnitrostátních strategických plánech;

53.

požaduje rovněž, aby podniky nacházející se ve vysokohorských oblastech měly možnost nakoupit pozemky za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na dotčenou operaci, jak je stanoveno v čl. 73 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115, aby bylo možné provést konsolidaci půdy nezbytnou k udržení jejich hospodářské činnosti a vykonávání jejich role spočívající v péči o dané území a jeho ochraně;

54.

umožnit odvětví lesnictví využívat postupu pro udělení výjimky z oznamovací povinnosti i na činnosti mimo vnitrostátní strategické plány;

55.

umožnit, aby infrastrukturní opatření v odvětví lesnictví implicitně nebyla považována za podporu, pokud se týkají neproduktivních investic;

56.

upravit stávající právní předpisy pro řízení rizik, zejména snížit práh výše škod pro definici událostí, které lze přirovnat k přírodním katastrofám, na 20 %, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/2115;

57.

stanovit zvýšení prahové hodnoty náhrady škod u preferenčního pojištění a jiných nástrojů řízení rizik, jak je stanoveno v článku 76 nařízení (EU) 2021/2115. Tato prahová hodnota by měla umožnit zachování současných nákladů na pojištění zemědělských podniků;

58.

vyjmout z oznamovací povinnosti podporu poskytovanou na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat;

59.

určit, že u těchto škod bude možné stanovit náhradu škody za ztrátu příjmů, jak je již stanoveno u škod, které vedou ke ztrátě výrobních nástrojů;

60.

umožnit, aby kromě škod způsobených chráněnými druhy zvířat byla náhrada poskytována i za jiné druhy zvířat, přičemž jejich definice by měla být ponechána na celostátních, regionálních a místních orgánech vzhledem k tomu, že se jejich výskyt v jednotlivých zemích liší;

61.

nepovažovat za podporu institucionální propagační aktivity, které neodkazují na konkrétní značky;

62.

měla by být poskytnuta přiměřená podpora pro zahájení podnikání v nezemědělských činnostech ve venkovských oblastech. Jedná se o přizpůsobení omezené částky podpory maximální výši podpory pro zakládání zemědělských podniků (100 000 EUR). Neexistuje žádný důvod k rozlišování, které by znevýhodňovalo diverzifikaci v nezemědělských podnicích, protože jde i tak o velmi omezené částky;

63.

s cílem pomoci malým a středním podnikům, které využívají projekty komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekty operačních skupin, žádá, aby: — byla s ohledem na velkou různorodost těchto projektů, na nichž vzájemně spolupracuje mnoho různých subjektů, rozšířena oblast působnosti i na místní orgány, místní akční skupiny, vysoké školy a jiné subjekty bez ohledu na jejich velikost, — byla zvýšena celková částka omezené podpory poskytované na projekt na 300 000 EUR pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje a na 500 000 EUR pro projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(2)  Viz Commission Staff Working Document: Evaluation of the instruments applicable to State aid in the agricultural and forestry sectors and in rural areas (tento dokument v češtině bohužel neexistuje).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(4)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 20.

(5)  Úř. věst. C 37, 2.2.2021, s. 22.

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

Stanovisko Evropského výboru regionů – Nová Lesní strategie EU do roku 2030

(2022/C 301/11)

Zpravodaj: Joan CALABUIG RULL (ES/SES), tajemník pro otázky Evropské unie a vnější vztahy, vláda autonomní oblasti Valencie

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (dále jen „VR“),

Obecné připomínky

1.

vítá skutečnost, že Lesní strategie EU (dále jen strategie) stanoví politický rámec pro obhospodařování a ochranu evropských lesů s cílem zlepšit jejich ekosystémové služby, zajistit zdroj obživy, zejména ve venkovských oblastech, a podpořit lesní bioekonomiku vycházející z udržitelných postupů obhospodařování lesů coby multifunkční nástroj zakotvený v přírodě, přičemž kombinuje regulační a finanční opatření a stanoví plán do roku 2030;

2.

domnívá se, že Lesní strategie EU do roku 2030, která nahrazuje strategii v oblasti lesnictví přijatou v roce 2013 (1), jejíž přezkum proběhl v roce 2018 (2), stanoví rámec pro evropskou spolupráci v oblasti lesů a zdůrazňuje klíčový význam udržitelného obhospodařování lesů pro zajištění dobrých životních podmínek a obživy občanů a ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémů odolných vůči změně klimatu;

3.

oceňuje, že byly vyhodnoceny a zkorigovány některé konkrétní lesnické postupy uplatňované v určitých regionech, které jsou prováděny za účelem ochrany biologické rozmanitosti, ale také kvality půdy a vody a odolnosti vůči narušením způsobeným změnou klimatu (vodní stres, hurikány, sněžení, škůdci a lesní požáry);

4.

uznává ústřední úlohu lesních ekosystémů v rámci Zelené dohody pro Evropu (3), evropského klimatického paktu (4), evropského právního rámce pro klima (5) a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (6) a zdůrazňuje, že různá odvětví založená na lesním hospodaření – včetně těch, jež využívají přínosy nesouvisející s těžbou dřeva – mohou a měla by přispívat k udržitelné, klimaticky neutrální a sociálně a ekonomicky konkurenceschopné oběhové bioekonomice;

5.

konstatuje, že odvětví lesnictví bylo vyňato z první zprávy expertní platformy pro environmentální kritéria evropské taxonomie, neboť lesy představují citlivé odvětví, v jehož rámci je obtížné nalézt rovnováhu mezi různými potřebami a zájmy zúčastněných stran. Konstatuje rovněž, že stanovisko odborníků není pro Evropskou komisi závazné;

6.

vyzývá Komisi, aby k cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a cílům v oblasti lesní bioekonomiky, tedy jednomu ze základních pilířů Zelené dohody pro Evropu, přistupovala vyváženým a z environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska spravedlivým způsobem;

7.

zdůrazňuje, že členské státy a místní a regionální orgány s kompetencemi v oblasti lesnictví vypracovaly a zavedly celostátní a/nebo regionální strategie, politiky, programy a nástroje pro udržitelné obhospodařování lesů, a je proto zapotřebí spolupráce a konstruktivní dialog mezi členskými státy, Komisí, zúčastněnými stranami a občanskou společností;

8.

vyzdvihuje, že lesy přinášejí prostřednictvím kompletní škály ekosystémových služeb – včetně těch, jež nesouvisejí s těžbou dřeva – mnohostranný užitek celé společnosti. Rozhodnutí týkající se lesů jsou proto důležitá pro široké skupiny občanů a správců lesů;

Potřeba posílit dialog mezi zúčastněnými stranami v oblasti lesnictví, regionálními a místními orgány, členskými státy a Komisí

9.

považuje stanovení rámce a společných cílů na evropské úrovni za velmi pozitivní krok, avšak naléhavě žádá, aby se – s ohledem na rozmanitost lesů v Evropě – zabránilo jakémukoli oslabení subsidiarity a úlohy členských států v této oblasti a postupovalo se na základě lépe uzpůsobeného regionálního přístupu. VR rovněž sdílí názor, že ačkoli Smlouvy neuvádějí „lesní politiku“ mezi výslovnými pravomocemi EU, má EU širokou škálu pravomocí v souvisejících oblastech, které jsou vykonávány prostřednictvím přijímání právních textů zabývajících se problematikou lesnictví;

10.

upozorňuje rovněž na to, že obhospodařování lesů má významný dopad především v řídce osídlených a odlehlých oblastech, v nichž lesní hospodářství představuje jeden z hlavních zdrojů obživy;

11.

doporučuje posílit komunikaci, dialog a zapojení členských států, místních a regionálních orgánů a subjektů působících v tomto odvětví (veřejných a soukromých vlastníků, profesních sdružení, podniků působících v lesním odvětví, odborníků na ochranu přírody, vědců včetně klimatologů atd.) do přípravy příslušných dokumentů v rámci existujících konzultačních orgánů, jako tomu bylo v případě předchozích strategií. Předběžná diskuse byla totiž dle našeho názoru omezená a bylo by vhodné ji zlepšit, a to s cílem dosáhnout mezi všemi zúčastněnými stranami, které mají zájem o to, aby naše lesy přinášely užitek, co nejširšího konsensu. Stal se však opak – byl předložen konečný dokument, což bylo podloženo argumentem, že značná část toho, co obsahuje, již byla součástí strategie v oblasti biologické rozmanitosti;

12.

doporučuje, aby byly do provádění opatření obsažených ve strategii zapojeny zúčastněné strany, jichž se konkrétně dotýkají (regionální a místní orgány, občanská společnost a podniky), aby se tak administrativní zátěž, zejména pro vlastníky lesů a podniky, ale také pro místní a regionální orgány, snížila na minimum;

Potřeba dosáhnout konsensu na evropské úrovni

13.

vyjadřuje politování nad tím, že v EU nebylo dosaženo dostatečného politického konsensu – v posledních týdnech a měsících je totiž strategie ve stávajícím znění stále častěji kritizována. Tyto kritické hlasy zaznívají ze strany unijních orgánů, jako je Evropský hospodářský a sociální výbor (stanovisko NAT/831 Nová Lesní strategie EU do roku 2030 (7)), vlád členských států, regionálních vlád a politických stran, které je podporují, poslanců Evropského parlamentu z různých politických frakcí a zástupců odvětví lesnictví (sdružení veřejných a soukromých vlastníků lesů, orgánů správy lesů na místní a regionální úrovni, podnikatelských sdružení, vnitrostátních a regionálních odvětvových platforem);

14.

vyjadřuje politování nad tím, že nebyly dodrženy závěry Rady o posílené budoucí spolupráci v EU dosažené během německého předsednictví a že byl navržen přístup „shora dolů“, přičemž nebyly dostatečně zohledněny stávající struktury (např. regionální/národní soupisy lesů), že se zavádějí ustanovení a opatření výhradně na straně Komise, která není odpovědná za politiku v oblasti lesnictví, a že nebyl v dostatečné míře zapojen příslušný poradní výbor;

15.

uznává obecné cíle strategie spočívající v zajištění osvědčených postupů v oblasti obhospodařování lesů v členských státech a regionálních a místních územních celcích, upozorňuje však Komisi na to, že je třeba nalézt rovnováhu mezi environmentálními, sociálními a hospodářskými aspekty obhospodařování lesů, se zahrnutím ochrany coby způsobem obhospodařování, a zdůrazňuje, že je důležité respektovat a zachovávat rozmanitost lesů, postupy plánování a udržitelného obhospodařování lesů a doby střídání v členských státech a v rámci regionálních a místních územních celků;

16.

konstatuje, že z pohledu klíčových subjektů působících v odvětví lesnictví (soukromí a veřejní vlastníci, odborníci, podniky a velká část vědecké obce v tomto oboru) přístup strategie plně neodpovídá realitě v praxi – ty dokonce uvedly, že postupy udržitelného obhospodařování lesů zjevně nejdou správným směrem, a musí se proto výrazně změnit;

17.

bere na vědomí, že údaje ukazují, že na určitých územích dochází k úbytku biologické rozmanitosti a že stav přírodních stanovišť sítě Natura 2000 z hlediska ochrany není dobrý, a to i proto, že neexistuje odpovídající rámec pobídek pro jejich správce (ceny, odměna za externality, vhodný regulační rámec upravený podle podmínek jednotlivých regionů). Jde o klíčový aspekt, kterým by se měla tato strategie zabývat a na nějž by měly být v rozpočtech EU i členských států vyčleněny dodatečné finanční prostředky. Výbor požaduje, aby byla posílena spolupráce s cílem podpořit úsilí zaměřené na obnovu ekosystémů, včetně stanovení cílů pro obnovu poškozených lesních ekosystémů;

18.

domnívá se, že multifunkční lesnictví je nástrojem udržitelného obhospodařování lesů, který je v převážné většině regionů – a zejména v těch regionech, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu – hluboce zakořeněn, a že obecně vzato vlastníci lesů i odborníci, kteří se zabývají jejich obhospodařováním, usilují o zachování biologické rozmanitosti i dalších ekosystémových služeb lesů, o snížení stupně nebezpečnosti a omezení výskytu lesních požárů a současně o posílení odolnosti lesů, o jejich životaschopnost a růst. Díky tomu aktivně přispívají k rozvoji místních ekonomik a možností obživy ve venkovských oblastech;

19.

doporučuje zaujmout mnohem systematičtější přístup, jenž by prostřednictvím ukazatelů týkajících se i jiných aspektů, než je podíl mezi těžbou a přírůstkem dřeva, postihl rozmanitost a složitost udržitelného obhospodařování lesů, vlastnická práva a realitu, jíž čelí vlastníci, odborníci, veřejné a soukromé podniky a místní a regionální orgány, jakož i úspěchy na poli udržitelného rozvoje, jichž dosáhlo evropské odvětví lesnictví. Domnívá se, že v zájmu ochrany lesů v určitých oblastech je naprosto nezbytné podpořit, mj. i finančně, aktivní udržitelné obhospodařování, jehož cílem je maximalizovat pozitivní externality ekosystémových služeb a zamezit poškozování lesů i životního prostředí, k němuž dochází v důsledku neudržování zalesněných ploch;

20.

v souvislosti s biologickou rozmanitostí je třeba zdůraznit, že díky některým nejvzdálenějším regionům má EU původní lesy amazonského a subtropického charakteru, které představují jedinečnou laboratoř pro vědecký výzkum, specializaci a inovace (např. pro farmaceutický výzkum a využití rostlinných extraktů). Biologická rozmanitost těchto regionů se na evropské biologické rozmanitosti podílí téměř 80 % a má zásadní význam pro ekologickou rovnováhu planety. Místní a regionální orgány jsou strážci tohoto drahocenného pokladu a potřebují k jeho správě a zachování odpovídající podporu;

21.

domnívá se, že ačkoli Lesní strategie EU úzce souvisí se Strategií v oblasti biologické rozmanitosti a může v tomto ohledu posílit soudržnost, měla by být založena na jiném, inkluzivnějším a systémovějším přístupu, tak aby mohla svá opatření účinně a konzistentně sladit s cíli společných politik v oblasti ekologické transformace a změny klimatu. V konečném důsledku by tak bylo možné naplnit environmentální a sociální cíle EU a cíle týkající se růstu, včetně zelených pracovních míst. Díky tomu by Lesní strategie EU reflektovala to, že je naprosto nezbytné, aby existoval soulad mezi příslušnými politikami EU, které se týkají udržitelného obhospodařování lesů, a byl by podpořen potenciál tohoto odvětví, pokud jde o plnění cílů udržitelného rozvoje v rámci Zelené dohody pro Evropu;

V rámci útvarů Komise je zapotřebí větší horizontálnosti

22.

strategii hodnotí pozitivně jako výsledek společné práce GŘ AGRI, ENV a CLIMA, doporučuje však zapojit různé další útvary Komise, jichž se týkají otázky lesnictví (GŘ GROW, ENER, REGIO), aby tak byly na základě systematického a inkluzivního přístupu zahrnuty všechny sociální, hospodářské a environmentální aspekty. V opačném případě bude pojetí strategie nekompletní a neobjektivní;

23.

doporučuje jasně definovat úlohu Stálého lesnického výboru jako ústředního aktéra strategie, aby mohli své postoje vyjádřit zástupci odvětví i další klíčové zúčastněné strany a bylo umožněno aktivní využívání lesů v různých regionech EU;

24.

dále doporučuje, aby se přihlédlo k morfologii území; zapotřebí jsou jak inovace, tak investice do infrastruktury – aby se tak usnadnila logistika a umožnila digitalizace, a to za účelem modernizace lesních hodnotových řetězců, jež pomáhají bránit upouštění od využívání zdrojů a vylidňování – a rovněž vhodný systém pobídek;

Úloha regionální a místní úrovně

25.

doporučuje zohlednit územní rozměr lesů, jež se z velké části nacházejí v neobydlených oblastech (jde o vnitrozemské horské oblasti, oblasti s chladným klimatem, záplavové oblasti, oblasti s neúrodnou půdou), jako využívání půdy (jež narostlo o 43 %), a integrovat politiky členských států a místních a regionálních orgánů v oblasti územního plánování a politiky týkající se vylidňování;

26.

považuje za nezbytné uznat nejen zásadu subsidiarity, ale také sdílenou pravomoc v oblasti lesnictví, a to vzhledem k různým právním předpisům v oblasti životního prostředí a ochrany krajiny, které mají dopad na politiku v oblasti lesnictví, a zohledňovat různé pokyny týkající se lesů, mimo jiné v souvislosti s různými lesnickými postupy a různými typy vlastnictví lesů v jednotlivých členských státech, které jsou dány biologickou, sociální, hospodářskou a kulturní rozmanitostí lesů v jednotlivých regionech EU;

27.

zdůrazňuje, že je třeba, aby hlavní aspekty strategie definovaly zásady dohodnuté na evropské úrovni. Přitom však musí být možné, aby prostředky nezbytné k dosažení cílů byly stanoveny na úrovni jednotlivých států, aby byly v souladu s politikami a předpisy regionálních a místních orgánů s pravomocemi v oblasti lesnictví. Zdůrazňuje, že udržitelné obhospodařování lesů, konkurenceschopnost a ziskovost odvětví jako celku a přiměřená soudržnost politik jsou zárukou ochrany lesů;

K řešení hlavních výzev EU je nezbytná vzájemná slučitelnost environmentální, sociální a hospodářské funkce lesů

28.

domnívá se, že ve strategii musí být dostatečně zohledněn význam celé škály lesních produktů a služeb poskytovaných lesy, a proto by biohospodářská strategie a udržitelné obhospodařování lesů měly zaručit rovnováhu mezi funkcemi lesů, včetně poskytování různých ekosystémových služeb. V případě, že je upřednostněn pouze jeden aspekt, dochází k narušení rovnováhy;

29.

zdůrazňuje, že odvětví lesnictví (obhospodařování a těžba, průmyslové zpracování dřeva a papíru) v roce 2018 v EU přímo zaměstnávalo 2,1 milionu lidí, přičemž vytvořilo hrubou přidanou hodnotu ve výši 109,855 miliard EUR. Kromě toho bylo 1,2 milionu osob zaměstnáno ve výrobě dřevěného nábytku a v odvětvích souvisejících s papírovým tiskem, které vygenerovaly hrubou přidanou hodnotu ve výši (v tomto pořadí) 25 a 31 miliard EUR. V roce 2018 působilo v odvětvích založených na lesnictví 397 000 podniků, což představuje 15 % výrobních podniků. Dále je třeba doplnit, že odvětví týkající se bioenergie, výstavby z dřevěných materiálů a nedřevních lesních produktů poskytla další 4 miliony pracovních míst;

30.

konstatuje, že zachování biologické rozmanitosti, obnova ekosystémů a zvýšení propadů uhlíku jsou zásadními prvky strategie. V důsledku toho však strategie není v dostatečném souladu s cíli v oblasti klimatu a udržitelného socioekonomického růstu, což je jedním z nejproblematičtějších aspektů strategie;

31.

vyzdvihuje sociální rozměr lesů v EU – 60 % lesní plochy je v soukromém vlastnictví více než 16 milionů vlastníků lesů. Převážná většina z nich jsou malí vlastníci, kteří jsou přítomni ve všech regionech, přičemž v průměru připadá na jednoho vlastníka třináct hektarů;

32.

zastává názor, že zásady udržitelného obhospodařování lesů přistupují k udržitelnosti uceleným způsobem, tedy z hlediska ekologického, ekonomického a sociálního. Proto je třeba udržitelné obhospodařování lesů vnímat jako nejlepší způsob, jak lesy obhospodařovat prostřednictvím jejich ochrany nebo je chránit prostřednictvím jejich obhospodařování, a tedy jak překonat domnělou dualitu mezi obhospodařováním a ochranou, jež je spíše než v realitě obhospodařování lesů v praxi přítomna v politickém diskurzu;

33.

poukazuje na to, že lesy ve vlastnictví místních a regionálních orgánů představují přibližně 14 % (22 milionů hektarů) celkové lesní plochy. Místní a regionální orgány nejsou jen vlastníky lesů, ale řídí také provádění politiky v oblasti lesnictví a spravují související rozpočty, dohlížejí na dodržování právních předpisů a poskytují podporu soukromým vlastníkům, pokud jde o udržitelné obhospodařování lesů. Musí přitom vždy respektovat politiky v oblasti lesnictví, jež jsou v kompetenci členských států, a opatření EU vyplývající z různých odvětvových politik, a současně usilovat o sladění environmentálních, sociálních a hospodářských funkcí lesů;

34.

poukazuje na to, že v rámci debat, které celý proces provázejí, se vytváří chybná dichotomie mezi environmentálními a socioekonomickými funkcemi lesů, což vede v rámci diskusí k předpojatosti a odvádí pozornost od hlavního cíle, jímž je udržitelný rozvoj: dlouhodobá ochrana zdraví našich lesů, schopnost bojovat proti klimatické krizi prostřednictvím odolných ekosystémů, udržitelné hospodaření se zdroji a zodpovědné a účinné zpracovávání lesních produktů, a to s cílem zajistit dobré životní podmínky a kvalitu života milionům evropských občanů;

35.

doporučuje posílit obsah strategie, pokud jde o některé cíle v oblasti životního prostředí (voda, půda, krajina), a více zdůraznit klíčový přínos lesních produktů, jež jsou plodem udržitelného obhospodařování lesů a udržitelného průmyslového zpracování, pro bioekonomiku coby hlavní pilíř Zelené dohody pro Evropu. V případě těchto produktů je důležité financování technologicky inovativních procesů, aby se tak posílily zejména prvozpracovatelské podniky, jež sice představují slabý článek lesního a dřevozpracujícího průmyslu, ale zato mají největší potenciál pro zhodnocení místních zdrojů;

36.

doporučuje, aby byl kladen větší důraz na definice a opatření v rámci udržitelného obhospodařování lesů zaměřená na zlepšení koloběhu vody a ochrany půdy, zejména ve středomořských a horských ekosystémech, a poukazuje na to, že je třeba posílit ukazatele, aby tak bylo možno zdokonalit udržitelné obhospodařování lesů, které je předpokladem pro dlouhodobé poskytování ekosystémových služeb;

37.

doporučuje, aby byly znovu vymezeny cíle, tak aby bylo více zviditelněno zajištění udržitelné rovnováhy a vzájemné slučitelnosti mezi environmentálními, sociálními a hospodářskými funkcemi lesů, a to na základě udržitelného a multifunkčního obhospodařování lesů v různých typech zalesněných oblastí (lesy boreální, kontinentální, středomořské, horské, městské), aniž by se upouštělo od ochrany biologické rozmanitosti a dalších environmentálních služeb;

38.

domnívá se, že by se v Lesní strategii EU měl klást větší důraz na důležitost prosazování inkluzivnosti a rovnosti v odvětví lesnictví. Nová Lesní strategie EU by v souladu s novou Strategií EU pro rovnost žen a mužů platnou od března 2020 měla prosazovat větší genderovou rovnost, pokud jde o účast na trhu práce, aby odvětví lesnictví dosáhlo svého plného potenciálu;

39.

doporučuje zdůraznit úlohu lesů v nejodlehlejších, horských nebo těch nejvíce znevýhodněných oblastech, kde je procento zalesněných oblastí vyšší a které jsou více ohroženy vylidňováním a v nichž navíc lesní hodnotové řetězce představují hlavní příležitosti z hlediska zaměstnanosti a hospodářské činnosti související s mobilizací a prvotním zpracováním lesních zdrojů;

40.

konstatuje, že úloha lesů v rámci rozvoje oběhového biohospodářství je prezentována spíše z hlediska rizika než jako příležitost, a zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají produkty z biologického materiálu v dekarbonizaci díky snižování spotřeby fosilních paliv a materiálů vyrobených z fosilních surovin, což je jeden z hlavních cílů stanovených Komisí. V rámci dekarbonizace je však třeba brát v potaz posouzení životního cyklu lesních produktů a podporovat výrobu produktů s dlouhou životností;

41.

doporučuje podporovat místní zpracování výrobků ze dřeva a nedřevních lesních produktů s cílem snížit dopad na životní prostředí;

42.

vítá doporučení vyplynuvší z panelové diskuse občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy, které vyzývá k tomu, aby byl kladen zvláštní důraz na opětovné zalesňování vytěžených nebo zničených lesů a zalesňování oblastí s degradovanou půdou a aby byla podporována odpovědnějších řešení pro lepší využívání dřeva (8);

43.

doporučuje, aby byly znovu vymezeny cíle a synergie této strategie v návaznosti na biohospodářskou strategii z roku 2012, jež byla zrevidována v roce 2018 (9), a aby byly v rámci tohoto procesu zahrnuty a podpořeny lesní produkty, a to jak dřevní (vedle řeziva také biokompozity, biopaliva, produkty určené pro biorafinérie a produkty s vysokou přidanou hodnotou určené pro chemický, potravinářský a kosmetický průmysl a pro výrobu parfémů), tak i nedřevní lesní produkty (korek, houby, volně rostoucí plody, aromatické a léčivé rostliny, pryskyřice). Při tom je nutné zohlednit fakt, že se tyto produkty podílejí na zmírňování změny klimatu, což je dáno tím, že v rámci celého svého životního cyklu plní funkci propadu uhlíku, a rovněž substitučním efektem vůči jiným materiálům, které jsou čistými emitenty skleníkových plynů;

44.

doporučuje, aby byly znovu vymezeny cíle a synergie v návaznosti na nový akční plán pro oběhové hospodářství z roku 2020 (10), který je základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, a aby bylo zdůrazněno zpětné získávání a recyklace lesních produktů ve všech souvisejících řetězcích, které zpracovávají a využívají odpad;

45.

doporučuje, aby byl zaveden systém pro předávání osvědčených postupů většiny podniků (optimalizované, racionální a odpovědné využívání zdrojů, certifikace spotřebitelského řetězce, ekodesign, energetická účinnost, materiálové nebo energetické využití odpadů) do celého odvětví lesního průmyslu;

46.

zdůrazňuje, že v rámci cíle Lesní strategie EU by měla být uznána nejen funkce lesů, jež spočívá v propadu uhlíku, ale také jejich funkce coby zásobárny uhlíku, kterou by bylo možné posílit, neboť by významně přispěla k dosažení cíle klimatické neutrality EU do roku 2050. Poukazuje na to, že při posuzování substitučního efektu lesních produktů by měl být brán v úvahu dopad v rámci celého životního cyklu, aby bylo možné zhodnotit celkový potenciál odvětví lesnictví pro zmírňování změny klimatu. S rostoucím stářím lesů se navíc zároveň snižuje jejich funkce čistého propadu uhlíku;

47.

doporučuje, aby byly v souvislosti s lesy stanoveny jasné definice, které by rozlišily přinejmenším primární lesy, které nebyly nikdy obhospodařovány (0,7 % z celkového objemu), od lesů, jež v minulosti obhospodařovávány byly a od jejichž obhospodařování se v posledních desetiletích upustilo, a to s cílem účinně chránit primární lesy, zejména v některých regionech střední a východní Evropy, a rovněž za účelem revitalizace lesů, u nichž se upustilo od obhospodařování, v důsledku čehož mohou být ohroženy požáry, nemocemi a škůdci;

48.

domnívá se, že bioenergii je třeba vnímat jako příležitost pro realizaci opatření udržitelného obhospodařování lesů a jako obnovitelný zdroj pro účely procesů průmyslové transformace vedlejších produktů a recyklace, v souladu se směrnicí o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů z roku 2018 (11). Bioenergie je důležitá pro energetickou bezpečnost Evropy a její nezávislost na fosilních palivech;

49.

doporučuje přezkoumat navrhované změny v kritériích udržitelnosti pro bioenergii nebo postupy ošetřování lesů, neboť některá z navrhovaných opatření mohou v mnoha členských státech zvýšit zátěž regionálních a místních orgánů jakožto vlastníků lesů a institucí odpovědných za udržitelné obhospodařování lesů. Omezení související s přísnou právní ochranou 10 % lesů totiž přinese velmi významnou kompenzaci, ovšem bez jasného finančního závazku ze strany Komise. Měla by se používat kritéria udržitelnosti pro bioenergii stanovená ve směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů z roku 2018;

50.

domnívá se, že socioekonomická funkce odvětví lesnictví je v mnoha regionech důležitá pro rozvoj venkova a místních ekonomik, a vyjadřuje politování nad tím, že strategie nestanoví jako jeden ze svých prioritních cílů jasné a jednoznačné posílení využívání dřevních lesních zdrojů i nedřevních lesních produktů a také jejich průmyslové zpracování evropskými podniky (přičemž v naprosté většině případů jde o malé a střední podniky nacházející se ve venkovských regionech) na základě udržitelných postupů pro obhospodařování lesů a v rámci zelené bioekonomiky;

51.

domnívá se, že by Lesní strategie EU měla podporovat a posilovat vzdělávání v oblasti udržitelného obhospodařování lesů ve všech sférách, zejména ve školách a v organizacích občanské společnosti, ale také v rámci osvětových mediálních kampaní, a to s cílem napravit neznalost evropských občanů ohledně postupů udržitelného obhospodařování lesů a jeho tří aspektů, tedy aspektu ekologického, hospodářského a sociálního.

52.

domnívá se, že strategie by měla zahrnovat mezinárodní rozměr zaměřený na zastavení celosvětového odlesňování a úbytku biologické rozmanitosti, a to s využitím zkušeností, předávaných znalostí a osvědčených postupů v oblasti udržitelného obhospodařování lesů, jež jsou uplatňovány v členských státech a převážnou většinou místních a regionálních orgánů. V této souvislosti vítá návrh nařízení o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010 (12), který předložila Komise a jehož záměrem je omezit dovoz komodit souvisejících s odlesňováním a znehodnocování lesů na celém světě. Zdůrazňuje rovněž, že návrh je doplněn o tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity (13), který poskytuje důkladnou analýzu týkající se otázky subsidiarity;

Potřeba dosáhnout konsensu na vědecko-technické úrovni

53.

doporučuje, aby strategie upozornila na osvědčené postupy v oblasti lesnictví, jež měly v posledních desetiletích v evropských lesích dobré výsledky (nepřetržitý růst lesních ploch, nárůst propadů uhlíku, rozšiřování chráněných oblastí a ekosystémů, větší využívání, rozvoj odpovědných podniků a odvětví, zlepšení odborné přípravy v otázkách udržitelného obhospodařování lesů a odborné přípravy lesníků). Dále doporučuje, aby strategie tuto činnost, díky které se EU drží na celosvětové špičce v oblasti dobré lesnické praxe a která je pro zbytek zemí příkladem, výslovně ocenila;

54.

naléhavě vyzývá k tomu, aby byly respektovány definice udržitelného obhospodařování lesů a zejména procesu FOREST EUROPE vyplývající z mezinárodních závazků přijatých EU a jejími členskými státy;

55.

doporučuje, aby byly vypracovány další studie ohledně plánování možného provádění, a to s cílem zabránit duplicitě se stávajícími systémy, a aby bylo jasně stanoveno, jaké mohou být synergie, přidaná hodnota a poměr nákladů a přínosů navrhované certifikace přírodě blízkého lesnického hospodaření a nezávislého certifikátu EU a rovněž „strategických plánů pro lesy“ v kontextu již existujících systémů certifikace lesů (PEFC, FSC), které jsou uznávané a prováděné v mezinárodním měřítku, a strategií, plánů a programů udržitelného obhospodařování lesů, kterými již členské státy a místní a regionální orgány disponují. Je třeba rovněž vyjasnit, zda by měl být tento nový systém povinný, či dobrovolný, a jaký bude právní základ těchto nových opatření;

56.

žádá, aby strategie jasně označila přínosy lesa nesouvisející s těžbou dřeva v celé jejich škále;

57.

vyzývá k přezkumu a analýze hodnocení, jež provedli odborníci na lesní vědy včetně lesních ekologů v celé Evropě, kteří varují, že navrhované politiky nemusí dostatečně zohledňovat potenciální nárůst rizik spojených se závažnými narušeními (požáry, hurikány, silné sněžení a škůdci), přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat lesům, které jsou obzvláště zranitelné v kontextu klimatické krize;

58.

navrhuje zajistit širší konsensus založený na přesnosti vědecko-technických poznatků ohledně předpokladů, z nichž vychází jak Lesní strategie EU, tak i Strategie v oblasti biologické rozmanitosti, a to prostřednictvím reprezentativního panelu vědeckých odborníků vyznačujících se precizností a disponujících zkušenostmi ve všech aspektech hodnotového řetězce založeného na lesnictví a různých druhů lesů v Evropě;

59.

domnívá se, že je třeba zajistit, aby bylo možné – za určitých podmínek stanovených na základě vědeckých analýz – podpořit určitá chráněná stanoviště v některých lokalitách sítě Natura 2000, kterým hrozí narušení nebo která již jsou narušena v důsledku změny klimatu, tak aby se přeorientovala na odolnější biocenózy;

60.

uznává a vítá návrh na odpovědný sběr údajů a zdůrazňuje, že je důležité zveřejnit nový legislativní návrh týkající se monitorování lesů, podávání zpráv a sběru údajů o lesích v EU;

Potřeba vyjasnit zásadní otázky před zahájením realizace strategie

61.

domnívá se, že strategie nenabízí soudržný a ucelený cíl pro evropské odvětví lesnictví do roku 2030, zahrnuje však několik opatření a iniciativ, z nichž mnohé jsou stále vágní a pouze některé z nich disponují orientačním harmonogramem provádění;

62.

domnívá se, že pokud jde o realizaci strategie, prvním nezbytným krokem je vysvětlit pojmy a opatření a vypracovat akční plán, který objasní cíle, rozsah, načasování a povinnosti. Tento akční plán musí respektovat postoje členských států, místních a regionálních orgánů a subjektů činných v tomto odvětví ke strategii a jejich připomínky k navrhovanému postupu. Měl by také zohlednit stanoviska VR, Evropského parlamentu a zúčastněných stran z celého odvětví lesnictví;

63.

doporučuje, aby bylo vyjasněno, jaký vztah by měl být mezi novými ukazateli, prahovými hodnotami a rozmezími udržitelného obhospodařování lesů a kritérii a ukazateli stanovenými v rámci ministerské konference FOREST EUROPE, vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou signatáři dohody FOREST EUROPE. Dále má za to, že jsou zapotřebí informace ohledně právního základu, který bude opodstatněním těchto opatření, a ohledně toho, co znamená „zpočátku na bázi dobrovolnosti“, pokud jde o možné budoucí kroky. Rovněž by měl být vysvětlen pojem „blíž k přírodě“;

64.

doporučuje, aby byl s členskými státy a subjekty činnými v tomto odvětví důkladně projednán rozsah a proveditelnost plateb za ekosystémové služby a aby byla následně prováděna ověření skutečného stavu s cílem posoudit, zda by finanční mechanismy stanovené ve strategii (SZP, uhlíkové zemědělství a uhlíková certifikace) umožnily dosáhnout zamýšlených cílů;

65.

vítá zavedení monitorování lesů koordinovaného na celounijní úrovni, avšak domnívá se, že je třeba posoudit přidanou hodnotu a poměr nákladů a přínosů nového návrhu týkajícího se monitorování lesů, podávání zpráv a sběru údajů o lesích v EU, jakož i existující a chybějící údaje a informace, a uznat, že vzdálená data včetně informací ze satelitů a jinak získaných informací jsou nákladově efektivní způsob, jak ve spolupráci s národními soupisy lesů, které již byly vypracovány nebo právě probíhají, zlepšit znalostní základnu. Je nutné se zaměřit na subsidiaritu, náklady a administrativní zátěž, které jsou v této souvislosti zásadními aspekty; Monitorování lesů v celé EU může poskytnout přidanou hodnotu za předpokladu, že jej budou podporovat členské státy a místní a regionální orgány a že bude vycházet z údajů z terénu sesbíraných v rámci národních a regionálních soupisů a ze zkušeností s nařízením o monitorování lesů a environmentálních interakcí. Dále je rovněž třeba jasně vymezit charakter (dobrovolnost versus povinnost), formát a přesný účel národních strategických plánů a nabídnout nákladově efektivní pobídky vlastníkům lesů, aby se podíleli na shromažďování údajů;

Udržitelné obhospodařování lesů vyžaduje více evropských finančních prostředků

66.

doporučuje, aby byly jasným způsobem a na základě realistického přístupu vyčleněny finanční prostředky. Ačkoliv významné navýšení financování určeného pro udržitelné obhospodařování lesů a ochranu biologické rozmanitosti lze interpretovat jako krok na podporu lesů provedený v rámci realizace strategie, není totiž – vzhledem k závislosti na fondech, pro které již byly vymezeny jiné cíle a účely (např. SZP), a k tomu, že z jiných fondů v celkovém kontextu brexitu, hospodářské krize v důsledku pandemie COVID-19 a růstu inflace příspěvky nepoplynou – smysluplné se domnívat, že v krátkodobém či střednědobém výhledu dojde k obratu, pokud jde o současné nedostatečné financování v oblasti lesů a biologické rozmanitosti ze strany EU;

67.

doporučuje, aby Komise pomohla místním a regionálním orgánům zajistit – díky zjednodušení administrativních postupů – snazší přístup k dostupným evropským fondům (EZFRV, EFRR, NextGenerationEU) pro účely udržitelného obhospodařování lesů;

68.

doporučuje vyčlenit více finančních zdrojů na odbornou přípravu, výzkum a vývoj a předávání znalostí na evropské a mezinárodní úrovni za účelem spolupráce a předávání a uplatňování osvědčených postupů v oblasti udržitelného obhospodařování lesů a hodnotových řetězců lesního hospodářství ve všech regionech Evropy a světa;

69.

má za to, že by prostřednictvím nové Lesní strategie EU měly být podporovány iniciativy, jejichž účelem je vytvářet platformy pro meziregionální spolupráci a financování související s lesy a dekarbonizovaným hospodářstvím.

---

(1)  COM(2013) 659 final.

(2)  COM(2018) 811 final.

(3)  Zelená dohoda pro Evropu: https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs.

(4)  COM(2020) 788 final.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)  COM(2020) 380 final.

(7)  Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 169.

(8)  Doporučení vyplynuvší z panelové diskuse občanů o změně klimatu a životním prostředí v rámci Konference o budoucnosti Evropy.

(9)  COM(2018) 673 final a SWD(2018) 431 final.

(10)  COM(2020) 98 final.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(12)  COM(2021) 706 final.

(13)  SWD(2021) 325 final.