Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Válka na Ukrajině a její hospodářský, sociální a environmentální dopad

(2022/C 290/01)

Právní základ	Článek 35 jednacího řádu
	usnesení
Přijato na plenárním zasedání	24/03/2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	176/1/1

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR (EHSV)

1.

ostře odsuzuje jednostrannou agresi vůči Ukrajině nařízenou prezidentem Ruské federace a zapojení běloruského režimu do této agrese. Zdůrazňuje, že invaze ruských vojenských sil na Ukrajinu porušuje platná mezinárodní pravidla a dohody a ohrožuje evropskou a celosvětovou bezpečnost. Invaze také přímo ohrožuje naplnění hlavního cíle EU „podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“;

2.

zastává názor, že by EU měla poskytnout svou plnou podporu k zaručení toho, že budou všechny válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zdokumentovány a že se jimi bude zabývat Mezinárodní trestní soud;

3.

vzdává hold obrovské odvaze, kterou prokazuje ukrajinský lid bránící svou zemi před útočníky z Ruska. Vyzývá svobodný svět, aby všemi dostupnými prostředky podpořil jeho boj za mír a svobodu;

4.

vyzývá EU a její podobně smýšlející mezinárodní partnery, aby zůstali jednotní a aby i nadále prokazovali plnou solidaritu v reakci na tuto bezdůvodnou a nevyprovokovanou válku a aby našli diplomatickou cestu k zastavení bojů. Zdůrazňuje, že je nezbytné diplomatickým jednáním dosáhnout okamžitého příměří a zahájení skutečného mírového procesu, a to s aktivním zapojením orgánů EU. Tyto subjekty by rovněž měly neprodleným uvalením dalších sankcí zesílit tlak na ruský režim a použít všechny další dostupné nástroje za účelem okamžitého zastavení vojenských operací prováděných Ruskem na ukrajinském území a úplného stažení ruských ozbrojených sil, a to v zájmu znovunastolení míru, bezpečnosti a stability v oblastech východního sousedství EU a na podporu společností, které vyznávají stejné hodnoty;

5.

upozorňuje na skutečnost, že pro EU a mezinárodní společenství je nanejvýš důležité, aby nedošlo k pozměnění hranic vojenskými prostředky a aby agresor nezískal žádné výhody. Musí být dodržována zásada právního státu, nikoli právo silnějšího. Ukrajina musí být v plné míře odškodněna;

6.

podporuje a schvaluje hlavní sdělení Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině, včetně opatření na okamžitou podporu Ukrajiny a jejích občanů v boji za nezávislost a svobodu, jež toto usnesení navrhuje;

7.

vítá kroky evropských podniků, které se rozhodly stáhnout z ruského trhu, a vybízí další podniky, aby stejným způsobem upřednostnily lidskost a solidaritu před krátkodobými ekonomickými zájmy;

8.

opakuje, že jednoznačně podporuje svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, dalších zemí Východního partnerství, zejména Moldavska a Gruzie, a rovněž všech členských států EU v rámci jejich mezinárodně uznaných hranic;

9.

vyjadřuje hluboký zármutek nad oběťmi útoků – dětmi, ženami a muži –, nad zničenými městy a infrastrukturou, nad nevyčíslitelným lidským utrpením a škodami na životním prostředí. Je zarmoucen také tím, že miliony lidí byly donuceny opustit své domovy a hledat útočiště na bezpečnějších místech v rámci Ukrajiny nebo v sousedních zemích. Požaduje, aby byli agresoři za spáchané zločiny hnáni k odpovědnosti;

10.

naléhavě vyzývá, aby byla zintenzivněna opatření zaměřená na posílení pozice a svrchovanosti Ukrajiny a humanitárních aktivit, jež mohou ukrajinskému lidu pomoci získat přístup ke zboží a službám základní potřeby, zejména k vodě, potravinám, lékům a elektřině. Vyzývá všechny vlády, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro zajištění dodávek a bezpečnosti potravin, a aby válečné zóny zásobovaly potravinami a čistou vodou. Naléhavě vyzývá Rusko, aby obyvatelům Ukrajiny umožnilo přístup k humanitární pomoci. Upozorňuje, že řada pracovníků neobdrží mzdy a že se lidé nedostanou ke svým úsporám. V této souvislosti vyzývá k provedení odpovídajících ekonomických opatření s cílem předejít hospodářskému kolapsu;

11.

vítá aktivní přístup všech vlád EU, a zejména vlád Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a Slovenska, a rovněž vlády Moldavska, které ponechaly otevřené své hranice a poskytují lidem prchajícím před válkou na Ukrajině – a to jak lidem ukrajinské státní příslušnosti, tak i lidem s jinou státní příslušností – prostředky k evakuaci, přístřeší, pomoc v nouzi, lékařskou péči a azyl. Vyzývá Radu a Komisi, aby těmto zemím, přes něž se ukrajinští uprchlíci primárně dostávají na území EU a v nichž také budou v nadcházejících měsících nejvíce pobývat, poskytly doplňující finanční prostředky;

12.

znovu vyzývá k vypracování přistěhovalecké politiky, která zajistí, že žádná země neponese nepřiměřenou zátěž a že bude tato zátěž rovnoměrně rozložena mezi členské státy;

13.

podporuje závazek EU pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny, jak je uvedeno ve sdělení Komise Evropská solidarita s uprchlíky a osobami prchajícími před válkou na Ukrajině (1), a zdůrazňuje, že finanční prostředky z Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě a programu REACT-EU (2) by měly mít flexibilní povahu a měly by být poskytnuty urychleně. Vítá skutečnost, že EU již zaktivovala mechanismus civilní ochrany Unie a vytvořila logistická centra v sousedních zemích, z nichž bude dodávána pomoc Ukrajině;

14.

vítá potěšující solidaritu, kterou prokazují organizace občanské společnosti v EU a v sousedních zemích, a jejich neutuchající aktivitu trvající již od prvního dne ruské agrese a zdůrazňuje, že je třeba přidělit unijní finanční podporu jak vládám, tak organizacím občanské společnosti působícím v terénu;

15.

vyzývá k plnému provedení směrnice o dočasné ochraně (kterou Evropská rada na návrh Evropské komise poprvé aktivovala dne 4. března 2022). To je třeba učinit na základě solidarity a odpovědnosti sdílené mezi členskými státy EU, pokud jde o zaručení celé sady práv poskytnutých směrnicí, mezi něž patří: přístup na trh práce, ubytování, lékařská péče, vzdělávání a sociální podpora pro všechny, kdo mají na tuto ochranu nárok. Vyzývá rovněž k tomu, aby byly náležitě zohledněny potřeby zranitelných skupin, zejména dětí, žen, starších osob a osob se zdravotním postižením. Vybízí přijímající země, aby podpořily vytvoření a dodržování stejných humanitárních koridorů pro všechny běžence prchající před válkou na Ukrajině, bez ohledu na jejich státní příslušnost;

16.

je si vědom potíží, jež mohou nastat v přijímajících zemích v souvislosti s rychlým začleněním uprchlíků na pracovní trhy. Podtrhuje, že ekonomiky zemí EU mají kapacitu absorbovat osoby přicházející z Ukrajiny, za předpokladu, že bude přesídlení řádně řízeno. Vyzývá k tomu, aby mechanismy začleňování zohledňovaly genderové aspekty a aspekty týkající se věku. Vyzývá Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby v souladu se svými pravomocemi monitoroval začleňování uprchlíků na trh práce a pravidelně o tom podával zprávy. V této souvislosti připomíná potenciál sociální a solidární ekonomiky – v rámci služeb sociálního státu – z hlediska zachování pracovních míst a vytváření nových, a to i v dobách krize, a žádá členské státy, aby hledaly řešení pro lepší začlenění ukrajinských uprchlíků na své trhy práce. Je si vědom specifické situace, v níž se nacházejí ženy a děti v oblastech zasažených konfliktem i po příchodu do hostitelských zemí, včetně hrozby vykořisťování a genderově podmíněného násilí, a zejména hrozby sexuálního násilí a obchodování s lidmi. Konstatuje, že Evropské fórum pro migraci bude i nadále monitorovat a posuzovat situaci ukrajinských občanů, kterým byla v Evropské unii poskytnuta dočasná ochrana nebo kteří mají právo o tento status požádat;

17.

požaduje, aby byla posílena podpora ukrajinské občanské společnosti, a to jak na Ukrajině, tak mimo ni. Je toho názoru, že by EU měla zvážit zapojení ukrajinské občanské společnosti do všech diskusí týkajících se Ukrajiny. Ukrajinská občanská společnost se totiž bude přímo podílet na zmírňování dopadu tohoto válečného konfliktu a na obnově sociální a hospodářské struktury země. V této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly sloučeny a posíleny stávající programy financování zaměřené na podporu občanské společnosti na Ukrajině;

18.

v návaznosti na nedávná prohlášení předsedkyně Evropské komise vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby plně spolupracovaly s Ukrajinou a zpřístupnily jí všechny příslušné fondy a programy EU;

19.

vyzývá orgány EU, aby s Ukrajinou co nejdříve zahájily konkrétní dialog ohledně procesu přistoupení této země k Evropské unii, v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii a na základě dosažených výsledků a aby poskytly okamžitou finanční pomoc v zájmu zajištění humanitární pomoci pro Ukrajinu. Naléhavě vyzývá k zahájení stejného dialogu s ostatními zeměmi, které s EU uzavřely dohodu o přidružení, jako je Gruzie a Moldavsko, s cílem zajistit těmto zemím stabilitu a rovné zacházení. To by se nemělo dít na úkor procesu přistoupení probíhajícího se zeměmi západního Balkánu. Vyzývá k tomu, aby se v mezidobí pokračovalo v úsilí o začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU, v souladu s dohodou o přidružení;

20.

vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s masivním využíváním propagandy a dezinformací ze strany ruské vlády, která se tak snaží ospravedlnit a zastřít svou agresi vůči Ukrajině. V tomto kontextu vyzdvihuje, že je nutné posílit odolnost EU vůči kybernetickým útokům a připravit globální strategii pro boj proti dezinformacím. EU musí v tomto směru zaujmout vůdčí pozici ve světě;

21.

podtrhuje, že je nezbytné podporovat nezávislou ruskou a běloruskou občanskou společnost a novináře a zachovat komunikační kanály pro spojení s nimi. Důrazně odsuzuje vlnu represí v Rusku a zatýkání pokojných demonstrantů a umlčování médií a občanské společnosti;

22.

vyzývá k jednotnému solidárnímu bojkotu zboží a služeb z Ruska. Zdůrazňuje, že je třeba ukončit spolupráci s ruskými podniky a organizacemi, které podporují Putinovu politiku. Odsuzuje obcházení kolektivního bojkotu za účelem získání výhod jakéhokoliv druhu;

23.

konstatuje, že válka a všechna související opatření, zejména sankce, budou mít socioekonomický dopad na členské státy a sousední země a že EU musí být připravena jej nést. Poukazuje na to, že krize podtrhuje potřebu posílit vnitřní trh a jeho fungování. Zdůrazňuje, že je důležité vykompenzovat ztráty, které evropským podnikům způsobí sankce, a že je třeba provést důkladnou analýzu dopadu sankcí, abychom byli schopni zmírňovat jejich hospodářské a sociální důsledky;

24.

zdůrazňuje, že bude vážně zasažena řada průmyslových odvětví. Poukazuje na to, že kromě energií mají Rusko a Ukrajina významný podíl v rámci unijního dovozu kovů, jako je například nikl, měď či železo, a základních surovin, jako je neon, paládium, titan a platina, které mají klíčový význam pro některá strategická odvětví včetně obrany a výroby mikročipů;

25.

podtrhuje, že je třeba urychlit dosažení strategické a technologické autonomie Evropy, a vyzývá vedoucí představitele EU, aby potvrdili svou jednotu a odhodlání, pokud jde o to, učinit z Evropské unie nezávislou a svrchovanou mocnost prostřednictvím zlepšení obranných schopností a snížení závislosti v oblasti energie, kritických surovin a potravin;

26.

zdůrazňuje, že je důležité snížit energetickou závislost EU na třetích stranách, zejména na Rusku. Vyzývá k vypracování realistického plánu diverzifikace energetických zdrojů v rámci energetického mixu členských států a vítá související návrhy předložené ve Versailleském prohlášení (3). Konstatuje, že z dlouhodobého hlediska lze bezpečnosti a udržitelnosti zásobování energií v plné míře dosáhnout jedině tím, že se podpoří využívání nízkouhlíkových či bezuhlíkových zdrojů energie a že budou více využívány místní a obnovitelné zdroje energie. Zasazuje se o urychlení investic do výzkumu zaměřených na vývoj nových čistých technologií s cílem zajistit odolnou a udržitelnou budoucnost energetického systému EU;

27.

zdůrazňuje, že je třeba diferencovat fiskální strategie mezi jednotlivými členskými státy s cílem zachovat udržitelnost dluhu, zejména v členských státech s vysokým veřejným dluhem. Pro členské státy s nízkou a střední mírou zadlužení by prioritou mělo být navýšení veřejných investic, což je – jak zdůrazňuje – důležité v zájmu posílení odolnosti unijní ekonomiky;

28.

vyjadřuje znepokojení ohledně naléhavé situace, v níž se nachází velká část odvětví dopravy, a vyzývá Komisi, aby krizi v dopravním odvětví způsobené extrémně vysokými náklady na pohonné hmoty a elektřinu věnovala náležitou pozornost v rámci přípravy dočasného krizového rámce, o němž se zmiňuje dokument REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii (4). Vyzývá k tomu, aby byla při uvolňování regulace zachována obezřetnost, aby nedošlo k oslabení sociálních a environmentálních norem;

29.

zdůrazňuje, že konflikt bude mít nevyhnutelné dalekosáhlé důsledky pro potravinářsko-zemědělské odvětví EU, které bude třeba ještě více podpořit. Zdůrazňuje, že z tohoto důvodu musí EU zintenzivnit své úsilí o zajištění udržitelných potravinových systémů a současně všem zaručit cenovou dostupnost kvalitních potravin. Zejména musí EU zlepšit své potravinové zabezpečení tím, že sníží závislost na klíčových dovážených zemědělských produktech a vstupech. Navíc budou spotřebitelé ve všech členských státech EU čelit značnému růstu cen potravin a energie, v důsledku čehož by se v EU mohla zvýšit míra chudoby;

30.

zdůrazňuje, že Ukrajina a Rusko jsou významnými vývozci různých zemědělských produktů, jako jsou obiloviny a olejnatá semena. Konstatuje, že narušení vývozu z těchto zemí již způsobilo obrovský globální nárůst cen zemědělských komodit a že důsledky jsou pociťovány především v nejchudších zemích světa a že právě ti nejchudší jimi budou postiženi nejvíce;

31.

zdůrazňuje, že důsledky války by neměly ohrozit opatření v oblasti klimatu a udržitelnost, jak jsou stanoveny v Agendě OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, jejímž cílem je především zajistit mír a bezpečnost a snížit chudobu. Podtrhuje, že je třeba učinit pokrok směrem k provádění této agendy a ke spravedlivé transformaci prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu, přičemž klade důraz na to, že lze udělovat jen mimořádné výjimky na omezenou dobu;

32.

domnívá se, že dopady konfliktu na životní prostředí – v důsledku bombardování, úniků plynu a ropy a incidentů v chemických závodech či v jaderných elektrárnách – představují závažný problém pro obyvatele Ukrajiny i EU. Zdůrazňuje, že EU musí pomáhat s ochranou a nápravou škod na životním prostředí způsobených válkou a trestat zločiny proti životnímu prostředí, neboť ty budou mít dozajista dlouhodobé následky;

33.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zachovat solidaritu a dále rozvíjet společnou evropskou reakci, aby bylo možné se podělit o zátěž v podobě hospodářského dopadu, a navrhuje, aby byl vypracován flexibilní evropský nástroj. Konstatuje, že v případě těch nejvíce zasažených zemí možná bude nutné znovu zpracovat a zrevidovat národní plány pro oživení a odolnost, zejména s ohledem na příslušnou hrozbu stagflace. Uznává, že invaze na Ukrajinu bude mít přímé důsledky pro všechny členské státy a jejich občany a že dopady z hlediska lidských životů a následky pro Ukrajince budou nevyčíslitelné. Právě proto je zapotřebí solidarita v rámci EU a dlouhodobá solidarita vůči Ukrajině;

34.

vítá závazek přijatý v rámci Versailleského prohlášení (5) k intenzivnějšímu využívání Evropského mírového nástroje. Zdůrazňuje, že EU by měla učinit kroky směrem k silnější politické integraci, což by mohlo podpořit společnou zahraniční politiku, a vyzývá členské státy, aby okamžitě začaly pracovat na zavedení skutečného společného a účinného obranného systému, jenž by významně posílil obranyschopnost Evropy;

35.

konstatuje, že obsazení jaderných elektráren vzbuzuje obavy o jadernou bezpečnost místních obyvatel a celé Evropy, a vyzývá k plné spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty a s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii s cílem monitorovat situaci a zabránit jakémukoliv případnému úniku radioaktivity;

36.

zdůrazňuje, že je třeba, aby političtí představitelé jasně komunikovali s občany EU a vysvětlili jim, jaké náklady tato válka přinese. Vyzdvihuje skutečnost, že mír není zadarmo a že my všichni za něj musíme zaplatit cenu, která musí být rozložena mezi všechny členské státy;

37.

vyzývá EU a její členské státy, aby pro Ukrajinu vypracovaly odpovídající plán pomoci a obnovy s cílem podpořit její hospodářství a znovuvybudování její zničené infrastruktury. Zdůrazňuje, že Ruská federace musí nést odpovědnost za zničení ukrajinské infrastruktury, včetně civilních a obytných budov, a za obrovské ekonomické ztráty a že po ní bude požadována náhrada škod způsobených jejími agresivními kroky;

38.

zavazuje se, že bude pozorně monitorovat situaci a stimulovat výměnu informací o podpoře evropských organizací občanské společnosti na místě a rovněž skutečný dialog s ukrajinskými organizacemi občanské společnosti – včetně organizací zaměstnavatelů a odborů – prostřednictvím jejich stálých mechanismů pro dialog. Zavazuje se k tomu, že bude na místě i v sousedních zemích monitorovat situaci týkající se uprchlíků a poskytovat plnou podporu ukrajinskému lidu.

---

(1)  COM(2022) 107 final – Evropská solidarita s uprchlíky a osobami prchajícími před válkou na Ukrajině.

(2)  COM(2022) 109 final – Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE).

(3)  Versailleské prohlášení přijaté na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád ve dnech 10. a 11. března 2022 https://www.consilium.europa.eu/media/54804/20220311-versailles-declaration-cs.pdf

(4)  COM(2022) 108 final – REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii.

(5)  Versailleské prohlášení přijaté na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád ve dnech 10. a 11. března 2022 https://www.consilium.europa.eu/media/54804/20220311-versailles-declaration-cs.pdf.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Opatření EU pro období po pandemii COVID-19: lepší oživení pomocí sportu

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 290/02)

Zpravodaj:

Pietro Vittorio BARBIERI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	23. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	7. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	24. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	148/0/0

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Po dlouhém období pandemie, která měla závažný dopad na všechny články řetězce sportu a zejména na sportovní kluby na místní úrovni a vedla k ukončení činnosti celé řady subjektů a zařízení, je nyní důležité zaujmout strategický přístup s cílem obnovit sportovní činnost a využít úlohu sportu a pohybové aktivity k budování odolnější a udržitelnější společnosti. Na toto rozhodnutí je třeba nahlížet v rámci rozsáhlejšího procesu hospodářského a sociálního oživení. Zároveň je nutné usilovat o vytyčení cílů ke zvýšení schopnosti odvětví sportu reagovat na krize, jimž stále častěji čelíme.

1.2.

Sport a pohybová aktivita musí být zahrnuty do strategií hospodářského a sociálního rozvoje a musí být navázány širší meziodvětvové vazby, zejména s ochranou veřejného zdraví, vzděláváním a sociálním začleněním. Sport je prostředkem sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti. Podporuje hospodářský vzestup tím, že vytváří nové pracovní a podnikatelské příležitosti opírající se o sport. Bude rovněž důležité podpořit sociální dialog o dobrých životních podmínkách a o pohybové aktivitě na pracovišti. Do tohoto dialogu budou muset být zapojeni sociální partneři. Proto EHSV požaduje, aby byly vypracovány studie, které by doložily souvislost mezi provozováním sportu a obecně dobrými životními podmínkami pro občany.

1.3.

Pokud jde o školu a různé fáze vzdělávání, je nutné učit dívky a chlapce vše, co se týká vyjadřování se tělem a pohybové aktivity, analogicky k tomu, jak se učí řešit úkoly, osvojovat si znalosti a dělat pokroky. Překoncipovat tělesnou výchovu ve školách tak, aby byla založená na hře, zábavě a víceoborovosti, znamená vytvořit jedinečný nástroj, který pomůže dosáhnout výsledků, přispěje k vnitřní pohodě a vzájemnému soužití a zejména přinese úspěch ve škole a podpoří zdravý způsob života. Znamená to rovněž uznat, že sport a pohybová aktivita mají stejnou hodnotu jako jiné činnosti, zejména v rámci vzdělávání mladé generace, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost vnitrozemským oblastem a oblastem se zeměpisným znevýhodněním.

1.4.

Lisabonská smlouva vtiskla sociální a hospodářské hodnotě sportu evropský rozměr. Po překonání mimořádné situace v oblasti zdraví je nutné, aby byly v evropské politice více zviditelňovány hodnoty, jimiž se sport a pohybová aktivita vyznačují, a aby jim byl dán stejný význam, jaký mají jiné evropské politiky. Nejde tedy jen o politiku soudržnosti, ale o skutečný proces posilování úlohy, tj. o vizi opravdové změny v odvětví sportu, díky níž bude podstatně více uznáván vliv sportu na zdraví osob a na kvalitu života.

1.5.

Proto je třeba:

1.5.1.

zahrnout do seznamu ukazatelů Eurostatu, pomocí nichž se měří materiální deprivace, také míru deprivace v oblasti sportu, tj. míru vyloučení z užívání nutného statku – práva na provozování sportu;

1.5.2.

zpřístupnit pro odvětví sportu veškeré finanční prostředky EU vyčleněné na období 2021–2027, ať už v rámci přímého nebo nepřímého řízení, neboť sport a pohybová aktivita jsou chápány jako investice do dobrých životních podmínek jednotlivců i celých komunit;

1.5.3.

zvýšit podíl, který je na sport a na meziodvětvovou spolupráci (včetně odvětví sportu) vyčleněn z celkového objemu finančních prostředků v rámci programu Erasmus+. Finanční prostředky by měly plynout nejen z fondů soudržnosti, ale také z prostředků na různé cíle v rámci fondu na podporu oživení, jelikož těch je na sport vyčleněných zatím velmi málo. Kromě toho by bylo žádoucí více přerozdělovat zdroje mezi výkonnostním profesionálním sportem a sociálně prospěšným sportem;

1.5.4.

vypracovat plány na podporu odvětví sportu v případě krizí a mimořádných situací (hospodářských, sociálních a zdravotních), včetně plánů přípravy na ně, mj. na základě nutných administrativních zjednodušení, aby bylo možné odstranit značnou byrokracii zejména pro sportovní kluby na místní úrovni. Prvořadý význam má proto zejména podpora provozování sportu na místní úrovni, neboť tam sport funguje jako prostředek k začlenění osob se zdravotním postižením nebo zranitelných a ohrožených osob a k budování důležitých mezikulturních vztahů;

1.5.5.

motivovat k podporování sítí aktivního občanství při plnění těchto cílů na místní úrovni, a to uzavíráním partnerství mezi veřejnou sférou a sítěmi a jejich společným koncipováním s cílem zavádět sociální inovace, přičemž je třeba využívat zkušeností se sdílenou správou a oběhovou subsidiaritou. Dále je třeba podporovat účast sociálních partnerů a organizací.

2.   Obecné připomínky

2.1.

V situaci, kdy nás probíhající pandemie neustále staví před nové výzvy a kdy se snažíme ochránit lidské životy a živobytí, nesmíme opomíjet skutečnost, že musíme učinit rozhodnutí, která ovlivní buducnost sociálně-ekonomických systémů EU a životy evropských občanů.

2.2.

Mimořádná situace v oblasti zdraví ukázala, že vzhledem k vícerozměrné povaze problémů, před nimiž stojíme, nelze dospět k takové úrovni odolnosti, která by byla s to plně ochránit sociálně-ekonomické systémy EU. Musí být přijata opatření k přizpůsobení naší společnosti krizím a změnám, přičemž je třeba prosazovat modely odolnosti založené na schopnosti předvídat krize a řešit je pomocí vhodných „nástrojů“.

2.3.

Pandemie COVID-19 změnila hospodářské, sociální a zdravotní vyhlídky na nadcházející roky a s nimi se změnil i přístup ke strategiím rozvoje a soudržnosti. S ohledem na odhalené problémy a zkušenosti získané v důsledku pandemie COVID-19 se musíme rozhodnout, zda budeme pokračovat v tom, co jsme činili doposud, nebo zda změníme a přizpůsobíme paradigma, které je základem politik v oblasti rozvoje a soudržnosti.

2.4.

Krize COVID-19 sice těžce zasáhla celý svět sportu v celé Evropě, musíme ale vyzdvihnout, že s nejhoršími problémy a výzvami se muselo vyrovnat odvětví sportu na místní úrovni. Krize v oblasti sportu postihla zejména mladé lidi, a to tím, že omezila jejich „právo“ na provozování sportu a pohybových aktivit. Stejně tak pocítil dopady krize v oblasti zdraví celý sektor sportovních klubů a odvětví sportu, s důsledky, které budou mít vliv na jeho oživení i ve střednědobém horizontu.

3.   Úloha sportu v procesech rozvoje a soudržnosti

3.1.

Sport umožňuje občanské společnosti konstruktivně nasměrovat své schopnosti a obohacuje ji při tom o pozitivní hodnoty způsobem, který je jedinečný a mnohorozměrný a který přispívá k fyzické a duševní pohodě. Zmírňuje také sociální problémy, jelikož sdružuje kulturně rozmanité komunity. Sport je prostředkem sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti, za podmínek, které chce toto stanovisko určit. Přispívá k obnově a atraktivitě regionů a obcí a podporuje hospodářský vzestup tím, že umožňuje vytvářet nové pracovní a podnikatelské příležitosti opírající se o sport.

3.2.

Pokud jde o hospodářský rozměr, může sport stimulovat vznik nových podnikatelských činností nebo podporu těch stávajících, a to na základě procesů sociálních a technologických inovací. Díky sportu lze vytvářet nové pracovní příležitosti, mj. prostřednictvím formálního a neformálního vzdělávání pro mladé lidi. Sport je také prostředkem k utužování zdraví a ke zdokonalování a zvyšování dovedností pracovníků, a jelikož je založen v prvé řadě na lidech, je účinným nástrojem k vytváření pracovních míst na místní úrovni.

3.3.

Z hlediska sociálního rozměru se sport vyznačuje tím, že může oslovit širokou škálu sociálních skupin, překlenovat rozdíly, sdružovat místní komunity a zapojovat do života společnosti zranitelné a ohrožené sociální skupiny. Projekty v oblasti sportu navíc mohou přispívat k sociální obnově znevýhodněných oblastí, jako jsou předměstí nebo venkovské a vnitrozemské oblasti evropských regionů.

3.4.

V souvislosti s environmentálním rozměrem je sport strategickým nástrojem k dosažení cílů vytyčených v reakci na výzvy spojené s bojem proti změně klimatu. Sportovní aktivity jsou nástrojem k podpoře udržitelné mobility a obnovy životního prostředí v městských oblastech v zájmu přizpůsobení se změně klimatu. Pokud bude sportovní infrastruktura přeměněna ve sportovní zařízení s téměř nulovou spotřebou energie (1) a při pořádání akcí bude zohledňován aspekt uhlíkové stopy, přispěje to k dosažení cílů environmentální udržitelnosti. Sportovní akce jsou v neposlední řadě vynikajícím nástrojem k šíření pozitivních informací o environmentální problematice.

3.5.

I přesto, že je sport ve všech hlavních nadnárodních strategiích (Agenda 2030, politika soudržnosti na období 2021–2027, globální akční plán WHO pro pohybovou aktivitu na období 2018–2030) označován za prvořadý nástroj k dosažení cílů v oblasti rozvoje, udržitelnosti a soudržnosti, je zřejmé, že v řadě členských států není tento přístup doposud plně uplatňován a v mnoha případech je sportovní činnost zařazována pouze do kategorie zábavy a rekreace.

3.6.

Krize způsobená pandemií COVID-19 by mohla omezit nebo znemožnit sportovní aktivity. Nebudou-li přijata konkrétní a „inovativní“ opatření, která by umožnila účinně řešit problémy a nalézt řešení, bude mít vzájemná spojitost, která je typická pro sociální a hospodářský rozměr těchto problémů, katastrofální dopady a povede k omezení některých činností, které jsou nezbytné k zaručení kvality života, dobrých životních podmínek a zdraví lidí. Tato situace nejenom ohrozí „přežití“ mnoha subjektů, spolků a podniků působících v oblasti sportu, ale povede rovněž ke vzniku sociálního problému souvisejícího s kvalitou života lidí a problému ekonomického spočívajícího v nedostatku zdroje příjmů pro ty, jimž tyto aktivity skýtají obživu. Hospodářské obtíže způsobené krizí budou mít rovněž za následek, že mnozí lidé nebudou schopni nést náklady na sportovní aktivity svých dětí nebo své vlastní sportovní aktivity, což bude mít negativní dopad na fyzickou pohodu a zdraví.

3.7.

U zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou například osoby se zdravotním postižením, pak rizika spojená s „deprivací v oblasti sportu“ ještě více zhorší již tak kritickou situaci, která se v některých členských státech projevuje coby systémové omezení. Konkrétně v oblasti duševního zdraví byla kvůli pandemii značně omezena aktivní účast uživatelů, rodinných příslušníků, provozovatelů, občanů a sportovních klubů, pokud jde o specializované služby a specializovaná zařízení, a osoby s problémy v oblasti duševního zdraví tak byly připraveny o sport jako prostředek k navazování a udržování vztahů založených na solidaritě a umožňujících zabránit izolaci a odsunutí na okraj společnosti v důsledku této nemoci. Dobré životní podmínky celé společnosti se týkají všech, nejenom těch, kteří péči zajišťují a přijímají.

3.8.

Vzhledem k výraznému omezení sociálních kontaktů, které mělo obzvlášť velký dopad na děti a mládež, bude nutné obnovit možnosti k provozování sportu a pohybové aktivity a ke vzdělávání a odborné přípravě. Při tom by se měl klást důraz na bezpečnost sportovišť, aby byli děti a dospívající chráněni. Sport je oblastí, v níž se každodenně opětovně setkává velký počet dětí a mladých lidí s pedagogy, odborníky a trenéry. Toto prostředí patří z hlediska psychického a fyzického vývoje osob provozujících sport k těm nejcitlivějším a vyžaduje přijetí specifických opatření, aby tyto osoby mohly v podmínkách chráněného prostředí využívat všech výhod, které tyto aktivity mohou mít. Sport pro všechny nesmí znamenat sport za každou cenu.

3.9.

Pravidelná pohybová aktivita má vliv i z hlediska aktivního stárnutí a může hrát klíčovou úlohu při zlepšování funkčních schopností a kvality života starších osob. Účinky fyzické aktivity se navíc ještě zvýší, pokud se starší osoby zároveň účastní sociálních a výrobních činností. Sport má tudíž preventivní funkci, pokud mají pracovníci odcházet do důchodu zdraví a ve formě.

3.10.

Rozvoj pohybových aktivit pro co největší počet občanů vyžaduje také sociální a společenské inovace, které by měly vycházet především od organizované občanské společnosti a sociálních partnerů. Zásadní význam má každodenní aktivita, úvahy nad časovými možnostmi pracovníků, studentů a žáků a schopnost naplánovat pro sport taková místa, kde by rodiče mohli vykonávat pohybové aktivity zároveň se svými dětmi, které doprovázejí. Díky pandemii jsme znovu objevili sportování pod širým nebem, což může podpořit inovativní trendy, jako jsou městské a venkovské sporty, aby znovu vznikala sportoviště a byla společně a flexibilně využívána. Potřeba sociálních inovací je obrovská a je třeba jí využít a inovace podporovat, aby bylo možné řešit problém, že většina občanů nemá dost času na to, aby se věnovala sportu, i kdyby si to přála.

3.11.

Při přípravě kolektivních programů pro pracovníky i všechny občany by se měl klást důraz na úlohu místních soukromých zařízení (sportovních středisek), která mají odpovídající kapacity pro spolupráci s podniky a jinými strukturami (např. stacionáře pro osoby se zdravotním postižením) organizací občanské společnosti.

3.12.

V této souvislosti má zásadní význam činnost občanské společnosti a všech sociálních partnerů, kteří mohou prostřednictvím stimulování občanské angažovanosti a s využitím sociálního dialogu podporovat strategie zaměřené na kvalitu života na pracovišti (mj. v rámci kolektivních smluv), navrhovat kampaně určené k motivování pracovníků ke členství ve fitness centrech nebo ve sportovních klubech, povzbuzovat pracovníky k provozování sportovní činnosti v jejich vlastním zájmu a zavést přestávky v práci určené k pohybové aktivitě. Měla by být vyzdvižena a posílena úloha zdravotnických pracovníků a učitelů pracujících s malými dětmi při zvyšování povědomí a při propagování sportovní činnosti s cílem vybudovat novou kulturu a také funkce pobídek k provozování sportu ze strany zaměstnavatelů.

3.13.

Pokud jde o genderový rozměr, je jedním z pracovních plánů dalšího vzdělávání v oblasti rozdílů a zkoušení nových aktivit zcela jistě Evropská charta práv žen ve sportu (2). Je rovněž třeba pokračovat v dialogu a spolupráci různých subjektů, a to zejména pokud jde o téma osvěty, neboť je již delší dobu patrný užší vztah mezi ženami a sdělovacími prostředky. Cílem je prosazovat mezi novináři zdvořilé a pečlivé vyjadřování a propagovat takový sport, jehož prioritou bude potírání všech forem násilí, diskriminace a ekonomické nerovnosti, a takovou kulturu pohybu, která bude neustále vstřícnější a bude vyhovovat všem ženám i mužům.

4.   Sport v Agendě 2030

4.1.

Sport je univerzálním jazykem, který spojuje jednotlivce, národy a kultury. Hodnotou sportu je univerzálnost a harmonie. Sport je důležitým nástrojem k podpoření toho, aby se naše společnost stala vnímavějším „prostředím“ zaměřeným na udržitelnost. Pomáhá dosáhnout cílů Agendy 2030 tím, že upevňuje zásady respektu, porozumění, začlenění a dialogu a přispívá k rozvoji a naplnění jednotlivců bez ohledu na věk, pohlaví, původ, přesvědčení a názory.

4.2.

Navzdory jasné horizontální povaze sportu jakožto prostředku k podpoře uplatňování zásad uvedených v Agendě 2030 je zřejmé, že pro některé ze 17 cílů Agendy 2030 bude mít sport větší přínos než pro jiné.

4.3.

Pravomoci EU v odvětví sportu jsou relativně nové a EU je získala teprve vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. EU má odpovědnost za vypracování politik vycházejících z konkrétních poznatků, za prosazování spolupráce a za řízení iniciativ na podporu pohybové aktivity a sportu v Evropě. V období 2014–2020 byla v rámci programu Erasmus+ (3) poprvé vyčleněna zvláštní rozpočtová položka určená na podporu projektů a sítí v oblasti sportu. V období 2021–2027 budou opatření EU na podporu sportu zachována a posílena.

5.   Sport a politika soudržnosti

5.1.

EU usiluje o dosažení cílů větší spravedlnosti a přístupnosti při sportovních soutěžích a větší ochrany morální a fyzické integrity osob provozujících sport s přihlédnutím ke specifické povaze sportu. EU se zabývá zejména těmito třemi aspekty činnosti týkající se sportu: 1) společenská úloha sportu, 2) hospodářský rozměr sportu a 3) politický a právní rámec pro odvětví sportu. V těchto oblastech EU prosazuje jak opatření podporovaná přímo řízenými finančními nástroji, tak i využívání a doplňkovost možností, které nabízí politika soudržnosti.

5.2.

Sport a pohybová aktivita ukázaly, že mohou oslovit širokou škálu sociálních skupin, překlenovat rozdíly, sdružovat místní komunity a zapojovat do života společnosti vyloučené sociální skupiny. Projekty v oblasti sportu navíc mohou přispívat k dosažení řady politických cílů: podporovat inovace, podílet se na obnově měst, podporovat rozvoj venkova a přispívat k domácím investicím v evropských regionech.

6.   Sport a globální akční plán WHO pro pohybovou aktivitu na období 2018–2030

6.1.

V globálním akčním plánu pro pohybovou aktivitu na období 2018–2030 (4) jsou vytyčeny strategické cíle, jichž má být dosaženo prostřednictvím politických opatření, aby se do roku 2030 snížil o 15 % obecný nedostatek pohybové aktivity u dospělých a dospívajících. V plánu se upozorňuje na potřebu meziodvětvového a komplexního přístupu a na důležitost investic do sociálních, kulturních, hospodářských, environmentálních, vzdělávacích a dalších politik s cílem prosazovat pohybovou aktivitu a přispět ke splnění celé řady cílů udržitelného rozvoje do roku 2030. Ve strategiích uskutečňování plánu by se měly zohlednit veškeré faktory, které určují a ovlivňují způsob života a jejichž účelem je přijmout účinná opatření k podpoře zdraví z meziodvětvového hlediska a s uplatněním integrovaného přístupu.

6.2.

Prosazování pohybové aktivity je komplexní záležitostí, která vyžaduje, aby odvětví zdravotní péče, které má klíčový význam na úrovni členských států, hrálo výraznou vedoucí úlohu a přijímalo politická opatření. Nezbytná je ale také úzká součinnost s dalšími sektory, jako je vzdělávání, kultura, doprava, územní plánování a hospodářství. V zájmu zvýšení pohybové aktivity a odrazování od sedavého způsobu života je nutné řešit environmentální, sociální a individuální problémy spojené s nedostatečnou pohybovou aktivitou a přijmout účinná a udržitelná opatření v rámci spolupráce mezi různými sektory na celostátní, regionální a místní úrovni. Při tom je třeba uplatňovat meziodvětvový přístup, který umožňuje provádět opatření s cílem změnit nezdravé návyky, a to jak působením na individuální způsob života, tak vytvářením takových environmentálních a sociálních podmínek, jež mohou vést ke změně nesprávných návyků.

7.   Od strategií k praxi

7.1.

Navzdory tomu, že sport a pohybová aktivita mohou jednoznačně přispět k dosažení cílů rozvoje, udržitelnosti a soudržnosti, je zatím stále velmi obtížné zajistit, aby se iniciativy zaměřené na podporu a zhodnocení sportu mohly financovat z evropských prostředků a aby byl k těmto prostředkům přístup. Hlavní příčinou této situace je skutečnost, že sport není v nařízeních, která upravují politiku soudržnosti na období 2021–2027, výslovně uveden mezi oblastmi, do nichž se má investovat. Výslovné zmínění sportu v programech provádění politiky soudržnosti by nejen poskytlo jasný směr, kterým by tyto finanční prostředky na sport měly plynout, ale také by se tím zjednodušila práce orgánů spravujících fondy při pozitivním hodnocení projektů v oblasti „sportu a pohybové aktivity“.

7.2.

V zájmu vyzdvihnutí strategického významu sportu pro provádění strategií v oblasti rozvoje a soudržnosti je v příloze analyzována spojitost mezi cíli Agendy 2030 a cíli politiky soudržnosti na období 2021–2027 a opatřeními, která by mohla být s přispěním sportu provedena.

---

(1)  Návrh doporučení Rady o vzdělávání v zájmu environmentální udržitelnosti.

(2)  Evropská charta práv žen ve sportu.

(3)  Erasmus+ – Performance.

(4)  Globální akční plán pro pohybovou aktivitu na období 2018–2030.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k novému rámci pro dohody o volném obchodu, dohody o hospodářském partnerství a o investicích, který zaručí skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů a zajistí informovanost veřejnosti

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 290/03)

Zpravodaj:

Stefano PALMIERI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	9. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	215/1/7

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV opětovně zdůrazňuje svou podporu nové otevřené, udržitelné a sebevědomé evropské obchodní strategii a domnívá se, že je obzvláště důležité prostřednictvím této strategie na jedné straně podporovat konkurenceschopnost evropských výrobních odvětví a hospodářských subjektů (velkých, středních a malých podniků) a na straně druhé přispívat k prosazování evropských hodnot a zásad, zejména demokracie a lidských, sociálních a genderových práv, jakož i pracovních a environmentálních práv. Díky tomu bude možné zajistit, aby Evropská unie (EU) měla vhodné nástroje k ochraně pracovníků a podniků před nekalými obchodními praktikami a k ochraně spotřebitelů před škodlivými a neudržitelnými výrobky. Propojí se tak zájmy podniků a zájmy spotřebitelů a pracovníků.

1.2

EHSV se domnívá, že k uskutečnění nové ambiciózní obchodní strategie EU je zapotřebí: — inovativní vyjednávací strategie v oblasti obchodu (obchodní dohody, dohody o hospodářském partnerství, dohody o investicích), která bude s to zaručit skutečnou účast organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, a zajistit tak, že obchod bude přínosný pro všechny zúčastněné strany v EU i v partnerských zemích, — vhodné reformy nástrojů pro monitorování, hodnocení a provádění dohod: interních poradních skupin.

1.3

EHSV je přesvědčen, že dvojí reformní proces – reforma vyjednávacích nástrojů a interních poradních skupin – umožní dosáhnout skutečné akceptace, a tím i informovanosti veřejnosti o významu dohod o obchodu, o partnerství a o investicích uzavřených všemi subjekty, jichž se tyto dohody dotýkají (podniky, pracovníky, spotřebiteli atd.), a to na obou smluvních stranách dohody (na straně EU i partnerských zemí).

2.   Obecné připomínky

2.1

V únoru 2021 Evropská komise představila novou otevřenou, udržitelnou a sebevědomou evropskou obchodní strategii (1). Tato strategie by měla zajistit dosažení tří cílů Evropské unie: i) podpořit hospodářské oživení a ekologickou a digitální transformaci; ii) formovat globální pravidla pro udržitelnější a spravedlivější globalizaci; iii) zvýšit schopnost EU prosazovat své zájmy a vymáhat svá práva.

2.1.1

K vypracování této nové obchodní strategie přispělo několik faktorů. Patří mezi ně především krize způsobená pandemií COVID-19, která podnítila vážné úvahy o nových strategiích v oblasti bezpečnosti veřejného zdraví, potravinového zabezpečení, bezpečnosti dodávek surovin a strategických výrobních odvětví a obecně globálních hodnotových řetězců.

2.1.2

Další rozhodující faktory pro vypracování nové obchodní strategie navržené Komisí souvisejí: i) s krizí, v níž se nachází Světová obchodní organizace (WTO); ii) s problematickými vztahy s některými zeměmi nebo obchodními bloky: Čínou, Ruskem, USA; iii) s obtížnými jednáními se Spojeným královstvím; iv) a se současnou patovou situací, v níž se nacházejí některé obchodní dohody (viz dohoda EU-Mercosur, dohoda o hospodářském partnerství mezi střední Afrikou a EU či mezi Východoafrickým společenstvím a EU).

2.1.3

V dokumentu navrženém Komisí se na několika místech uvádí, že nová evropská obchodní strategie by kromě podpory konkurenceschopnosti evropských výrobních odvětví měla také přispívat k prosazování evropských hodnot a zásad, zejména demokracie a lidských, sociálních a genderových práv, jakož i pracovních a environmentálních práv.

2.1.4

Evropský parlament (EP) návrh Komise uvítal a vyzval ji, aby zajistila, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji ve sjednaných dohodách pomohou zajistit, aby byl obchod přínosný pro všechny zúčastněné strany (2).

2.1.5

EHSV ve svých nedávných stanoviscích opakovaně představil svou vizi obchodní politiky EU a vyjádřil silnou podporu návrhu Komise, jehož význam, relevanci a aktuálnost zde zdůrazňuje. EHSV zároveň jasně vyjádřil očekávání a z toho plynoucí doporučení pro ambiciózní přezkum obchodu a udržitelného rozvoje (3).

2.1.6

Právě proto, že nová strategie navržená Komisí je ambiciózní, což je namístě, se domníváme, že k jejímu uskutečnění je zapotřebí: — inovativní vyjednávací strategie v oblasti obchodu (obchodní dohody, dohody o hospodářském partnerství, dohody o investicích), která bude s to zaručit skutečnou účast organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, a zajistit tak, že obchod bude přínosný pro všechny zúčastněné strany v EU i v partnerských zemích, — vhodné reformy nástrojů pro monitorování, hodnocení a provádění dohod: interních poradních skupin.

2.1.6.1

Dvojí reformní proces – reforma vyjednávacích nástrojů a interních poradních skupin – umožní dosáhnout skutečné akceptace, a tím i informovanosti veřejnosti o významu dohod (o obchodu, o hospodářském partnerství a o investicích) uzavřených všemi subjekty, jichž se tyto dohody dotýkají (podniky, pracovníky, spotřebiteli atd.), a to na obou smluvních stranách dohody (na straně EU i partnerských zemí).

3.   Kritické posouzení stávajících obchodních dohod

3.1

EHSV opakuje, že je přesvědčen o zásadním významu multilateralismu v obchodní výměně a o tom, že WTO by měla – prostřednictvím zásadní reformy – opět plnit úlohu garanta tohoto multilateralismu, nicméně chápe, že v tomto konkrétním kontextu mohou obchodní dohody hrát rozhodující úlohu nejen pro dvoustranný obchod EU (který představuje více než 30 % obchodu se zbožím a službami v EU), ale především pro šíření hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelného rozvoje EU a jejích partnerských zemí.

3.2

V posledních letech byly různé vyjednávací nástroje využívané EU (obchodní dohody, dohody o hospodářském partnerství, dohody o investicích) předmětem obzvláště kritických posouzení ze strany EHSV (4).

3.3

EHSV se domnívá, že je třeba vycházet z těchto posouzení a na jejich základě vyhodnotit, zda by bylo vhodné reformovat stávající vyjednávací nástroje s cílem zajistit dosažení cílů nové obchodní strategie navržené Komisí.

3.3.1

První aspekt se týká nedostatečné transparentnosti procesů jednání o obchodních dohodách. I když je zřejmé, že obsah vyjednávaných smluv musí být důvěrný, EHSV se domnívá, že i při této důvěrnosti je nicméně nutné zajistit, aby obchodní jednání probíhala transparentním způsobem a aby byli nepřetržitě informováni občané a zúčastněné strany.

3.3.1.1

Komise se vždy jasně stavěla proti zajištění úplné transparentnosti jednání s odkazem na stávající nařízení (5) a některé rozsudky Soudního dvora (6) a tvrdila, že zveřejňování informací během jednání by poškozovalo zájmy Evropské unie.

3.3.1.2

EHSV uznává, že v posledních letech Komise prokázala významnou a zajímavou otevřenost a zvýšila úroveň transparentnosti tím, že u různých obchodních dohod zpřístupnila informace o zprávách z různých kol jednání, o uděleném pověření k jednání, o různých návrzích znění, a také o pořádání setkání prostřednictvím dialogu s občanskou společností a s expertní skupinou pro obchodní dohody EU.

3.3.1.3

Navzdory těmto zlepšením by pověření k jednání udělené Radou mělo být ambicióznější a mělo by Komisi poskytovat více možností k organizování účasti občanské společnosti a sociálních partnerů, a zajistit tak jejich skutečné zapojení do procesu jednání. EHSV rovněž vyzval k obnovení činnosti expertní skupiny, jejíž mandát vypršel (7).

3.3.1.4

Ačkoli EHSV chápe, že při jednáních dochází ke skutečnému kompromisu mezi transparentností a důvěrností, uznává, že otázka transparentnosti vyvolává největší třenice se zúčastněnými stranami, organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery.

3.4

Dalším kritizovaným aspektem je, že posouzení dopadů dohod na udržitelnost jsou neúplná, jsou zveřejňována pozdě – až po ukončení jednání –, nebo nejsou v partnerských zemích dohod zveřejňována vůbec.

3.4.1

Právě opožděné zveřejnění posouzení dopadů na udržitelnost v případě dohody EU s Mercosurem bylo předmětem stížnosti, kterou několik nevládních organizací předložilo evropské veřejné ochránkyni práv (8). Evropská veřejná ochránkyně práv v březnu 2021 kritizovala Evropskou komisi: „Evropské komisi se nepodařilo zajistit, aby bylo včas, tedy před uzavřením obchodních jednání mezi EU a Mercosurem, dokončeno posouzení dopadů na udržitelnost. Jedná se tak o nesprávný úřední postup.“ (9)

3.4.2

EHSV znovu zdůrazňuje, že posouzení dopadů dohod na hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost by měla být včas zveřejňována při zahájení jednání, v průběhu jednání by měla být aktualizována a měla by být součástí pravidelného ex post hodnocení dohody ve fázi jejího monitorování. Tato hodnocení by se měla týkat obou jednajících stran: Evropské unie, jejích členských států a států na druhé straně jednacího stolu (10).

3.5

Další kritika obchodních smluv se vztahovala k neschopnosti účinně zajistit dodržování lidských práv, sociálních práv, základních úmluv Mezinárodní organizace práce a environmentálních a bezpečnostních norem. Kromě toho dohody nezaručují rovné podmínky všem subjektům na trhu (zejména malým a středním podnikům a některým výrobním odvětvím) (11).

3.6

Dále obchodní dohody někdy neberou v potaz specifika rozvojových zemí a existenci asymetrií mezi EU a partnerskými zeměmi těchto dohod, což s sebou nese riziko, že se nevyřeší, nebo se dokonce prohloubí stávající rozdíly (např. v oblasti rovného přístup k životně důležitým lékům nebo k vakcínám). Stejně tak neberou v úvahu možnost, že v důsledku uzavření obchodních dohod mohou nadnárodní společnosti získat výsadní postavení.

3.7

V zájmu zajištění účinného a širokého zapojení organizované občanské společnosti je nezbytné, aby byly interní poradní skupiny zřízeny a rozsáhle se podílely nejen na všech budoucích obchodních jednáních, ale zejména na stávajících dohodách o hospodářském partnerství v Africe, kde tyto interní poradní skupiny zcela chybí. Probíhající i připravované procesy revize a provádění nové dohody mezi EU a OAKTS mohou nabídnout vhodnou příležitost k zavedení interních poradních skupin do stávajících obchodních dohod, v nichž tento nástroj chybí (např. revize dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a státy Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC)).

3.8

Od prvních pokusů prošla účast občanské společnosti a sociálních partnerů na vyjednávání a monitorování dohod uzavřených Unií určitým vývojem. EHSV uznává vynaložené úsilí a v mnoha případech se na něm podílel.

3.9

EHSV bere na vědomí výsledky nedávné studie Study Reviewing the DG Trade Civil Society Dialogue (12), která hodnotí dialog s občanskou společností na evropské a vnitrostátní úrovni. Ačkoli EHSV souhlasí s některými závěry studie, domnívá se, že je zapotřebí výrazně zlepšit skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do obchodní politiky EU.

3.10

EHSV opakovaně požadoval skutečné a větší zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do všech fází jednání o obchodních dohodách na obou stranách jednacího stolu (na straně Komise a partnerských zemí) (13).

3.11

Ze všech těchto důvodů se EHSV domnívá, že nastal čas vypracovat novou, účinnější vyjednávací strategii s novými pravidly a postupy, které zajistí skutečné a účinné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů. To by pomohlo dosáhnout cílů nové obchodní strategie EU a zajistit, aby bylo dosaženo dohod, které jsou slučitelné s hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelným rozvojem pro obě vyjednávající strany: EU a partnerské země obchodních dohod.

4.   Nový rámec pro jednání o obchodních dohodách

4.1

EHSV se domnívá, že nová obchodní politika EU otevírá možnost posoudit a zlepšit pravidla, postupy a kritéria s cílem zařídit účast organizované občanské společnosti a sociálních partnerů účinnějším, transparentnějším a inkluzivnějším způsobem, a to jak během vyjednávání, tak následně při monitorování, hodnocení a případném provádění dohod.

4.2

EHSV se domnívá, že by měla být vypracována nová metodika vyjednávání a stanoven nový plán, který by umožnil skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do všech fází jednání. Tato metodika musí platit jak pro Evropskou unii, tak pro státy protistrany přítomné u jednacího stolu.

4.3

Prvním krokem v plánu jednání by mělo být podepsání memoranda o porozumění mezi vyjednavači (Komisí a příslušnými státy protistrany), které by zajistilo vzájemný závazek vyjednavačů: i) dodržovat jednotlivé fáze jednání; ii) zapojit do různých fází jednání organizace občanské společnosti a sociální partnery jakožto pozorovatele sdružené v příslušném „smíšeném poradním výboru zúčastněných stran“.

4.3.1

Fáze jednání stanovené v memorandu o porozumění by se vztahovaly jak na obecná kola jednání, tak na případná kola jednání na technické úrovni, která by bylo třeba zahájit.

4.3.2

Zřízení smíšeného poradního výboru zúčastněných stran by mělo být založeno na stejném přístupu jako zásada partnerství, která platí pro politiku soudržnosti.

4.3.2.1

V rámci partnerství je každý program politiky soudržnosti vytvářen prostřednictvím společného procesu, do něhož jsou zapojeny orgány na evropské, regionální a místní úrovni, sociální partneři a organizace občanské společnosti. Toto partnerství se vztahuje na všechny fáze programového procesu, od návrhu přes řízení a provádění až po monitorování a hodnocení. Tento přístup pomáhá zajistit, aby činnosti byly přizpůsobeny místním a regionálním potřebám a prioritám všech zúčastněných stran.

4.3.3

Výběr pozorovatelů z řad zástupců organizací občanské společnosti a sociálních partnerů by měl podléhat základnímu kritériu skutečné reprezentativnosti, nezávislosti a spravedlivého rozdělení mezi zúčastněné strany. Pokud jde o reprezentativnost a nezávislost, u sociálních partnerů je třeba vycházet z kritérií přijatých Mezinárodní organizací práce, skupinou zaměstnanců a skupinou zaměstnavatelů, a u ostatních organizací občanské společnosti z členství v mezinárodních organizacích. Pozorovatelé ve smíšeném poradním výboru zúčastněných stran by se měli řídit zvláštním kodexem chování.

4.3.4

Vedle organizací občanské společnosti a sociálních partnerů by smíšený poradní výbor zúčastněných stran měl zahrnovat – jako externí pozorovatele – také příslušné mezinárodní organizace, například Mezinárodní organizaci práce (MOP), Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Sekretariát pro mnohostranné environmentální dohody Programu OSN pro životní prostředí.

4.3.4.1

Kodex chování by měl upravovat: i) práva a povinnosti pozorovatelů ve smíšeném poradním výboru zúčastněných stran, kteří se účastní jednání jménem občanské společnosti a sociálních partnerů. V rámci kodexu chování by měl být stanoven protokol o důvěrnosti, který by zajišťoval dodržování zásady důvěrnosti, což znamená povinnost nezveřejňovat informace šířené v „důvěrné“ fázi jednání a ve fázi „včasných varování“; ii) zásady týkající se ustanovení pozorovatelů ve smíšeném poradním výboru zúčastněných stran, a to transparentním způsobem a s ohledem na jejich skutečnou nezávislost a reprezentativnost a spravedlivé rozdělení mezi občanskou společnost a sociální partnery (viz odstavec 4.3.3); iii) pravidla a postupy různých fází vyjednávání uvedených v plánu jednání. Kodex chování by měly podepsat všechny subjekty, které se účastní jednání jako pozorovatelé v rámci smíšeného poradního výboru.

4.4

Plán jednání by měl sestávat z následujících fází, které by se cyklicky opakovaly až do ukončení jednání.

4.4.1

Důvěrná fáze jednání. Fáze, které se účastní jak vyjednávající strany (Komise a země zeměpisné oblasti, která je partnerem v jednáních), tak zástupci občanské společnosti a sociálních partnerů jako „pozorovatelé“, kteří se podpisem „protokolu o důvěrnosti“, který je součástí kodexu chování, zavazují zaručit důvěrnost informací, které mají v této fázi k dispozici. V této fázi by MOP měla předložit zprávu o stavu ratifikace a provádění základních úmluv ve třetí zemi, která by měla být předložena před jednáními a být k dispozici všem účastníkům jednání (vyjednavačům a pozorovatelům). Tato zpráva by nebyla závazná, ale pomohla by upozornit na to, zda jsou v zemích dohody dodržovány sociální normy.

4.4.2.

Fáze „včasných varování“ se „smíšeným poradním výborem“. Fáze, v níž pozorovatelé vymezují citlivé otázky, u nichž během jednání nebylo dosaženo uspokojivých řešení pro občanskou společnost a sociální partnery. Tato fáze je stále „důvěrnou fází“, v níž je od pozorovatelů vyžadováno dodržování naprosté důvěrnosti.

4.4.3

Fáze otevřené komunikace. Komise i země zeměpisné oblasti, která je partnerem v jednání, pravidelně předkládají veřejné zprávy o stavu jednání. V této fázi mohou pozorovatelé vyjádřit svá hodnocení, přičemž se musí řídit pravidlem Chatham House (14), a nastínit tak citlivé otázky jednání vymezené v předchozí fázi „včasných varování“ s „poradním výborem“. Tato fáze je veřejnou fází, během níž jsou zdůrazněny předběžné výsledky jednání. Jejím účelem je informovat veřejnost o stavu jednání.

4.4.4

Fáze předložení předběžné nezávislé zprávy o hodnocení dopadů obchodní dohody. V této fázi obě strany (Komise i země partnerské zeměpisné oblasti) předloží předběžné nezávislé posouzení dopadů dohody. V této fázi se také organizace občanské společnosti a sociální partneři vyjadřují k hospodářským, sociálním a environmentálním dopadům dohody, a to i na základě vlastních nezávislých hodnotících analýz. K jednání by měli významným způsobem přispět také „externí pozorovatelé“, kteří by měli předložit zprávu dostupnou všem stranám i veřejnosti.

4.4.5

Po fázi předložení předběžné zprávy o dopadech začne opět cyklicky probíhat důvěrná fáze jednání, po níž bude následovat fáze „včasných varování“ s poradním výborem, poté fáze otevřené komunikace a nakonec fáze předložení konečné zprávy o hodnocení dopadů obchodní dohody. Cyklus jednání bude pokračovat, dokud zástupci Komise a zemí partnerské zeměpisné oblasti neuzavřou dohodu.

4.4.6

Pokud strany dohodu podepíší, vypracují spolu s pozorovateli z řad občanské společnosti a sociálních partnerů, kteří jsou součástí poradní skupiny, zvláštní protokol o zřízení interní poradní skupiny (za EU a za partnerské země), který bude obsahovat pravidla pro její fungování (viz odstavec 5.5.2).

4.4.7

EHSV se domnívá, že navrhovaný rámec jednání by byl výzvou pro všechny strany zapojené do jednání. Vyžaduje totiž, aby si každý ze zúčastněných subjektů (Komise, organizace občanské společnosti, sociální partneři, externí pozorovatelé) byl vědom své úlohy, a klade obzvláště vysoké nároky na jejich profesionalitu a připravenost. EHSV se domnívá, že by bylo vhodné posílit zapojení Evropského parlamentu, který by měl hrát větší roli ve fázích vyjednávání a monitorování dohod. EHSV je rovněž přesvědčen, že jedině tak lze zajistit, aby se do obchodních jednání skutečně zapojili všichni, včetně občanské společnosti a sociálních partnerů, a zaručit tak účinné sdílení obsahu dohody.

5.   Návrh reformy interních poradních skupin pro monitorování, hodnocení a provádění dohod

5.1

V EU v současné době sílí ze strany občanské společnosti a sociálních partnerů poptávka po inkluzivním a demokratickém dialogu, a to nejen při přípravě obchodních dohod, ale i při jejich provádění (15). EHSV oceňuje snahu Komise otevřít prostor pro diskusi a účast, zároveň se však domnívá, že je nezbytné zlepšit postupy monitorování, hodnocení a provádění těchto dohod.

5.2

EHSV se domnívá, že poradní nástroje – interní poradní skupiny – zřízené za účelem monitorování provádění a plnění závazků stanovených v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji a do budoucna v celých obchodních dohodách neplní stanovené cíle uspokojivým způsobem. Interní poradní skupiny mají nedostatky, jak pokud jde o kritéria, kterými se řídí jejich složení, tak z důvodu neexistence jasných pravidel pro jejich fungování.

5.3

V návaznosti na politická doporučení uvedená v neoficiálním dokumentu interních poradních skupin EU (16) a na nedávno provedenou analýzu zabývající se interními poradními skupinami EU a partnerských zemí (17) lze interní poradní skupiny hodnotit podle čtyř různých úrovní úspěšnosti, které vycházejí z jejich schopnosti zajistit: 1) jejich operativnost; 2) sdílení informací; 3) monitorování dohod; 4) politický dopad.

5.3.1

Co se týče operativnosti, interní poradní skupiny díky klíčové úloze sekretariátu, kterou plní EHSV, fungují v EU, avšak jsou přítomny pouze v některých partnerských zemích (18). V partnerských zemích, v nichž jsou přítomny, mají zjevné problémy organizační povahy – z důvodu nedostatku finančních prostředků (19) – a také problémy s reprezentativností, spravedlivým rozdělením zástupců jednotlivých zájmů a nezávislostí orgánů, které je tvoří (20).

5.3.2

Pokud jde o schopnost členů interních poradních skupin sdílet informace, zdá se, že rovněž na úrovni obecné výměny informací existuje jasný rozdíl mezi interními poradními skupinami EU a interními poradními skupinami partnerských zemí. V interních poradních skupinách EU navzdory některým rozporům obecně dobře funguje výměna informací mezi účastníky dialogu, avšak v interních poradních skupinách partnerských zemích se objevuje napětí mezi zástupci podniků a zástupci jiných než podnikatelských skupin. U interních poradních skupin EU i partnerských zemí však přetrvávají neuspokojivé vztahy mezi vládami a těmito skupinami (tzv. vertikální dialog). Vyvstává také požadavek na strukturovanější a hlubší nadnárodní dialog mezi interními poradními skupinami EU a partnerských zemí, zejména během každoročního nadnárodního setkání občanské společnosti a při pořádání zvláštních setkání interních poradních skupin v rámci téže dohody.

5.3.3

Pokud jde o monitorování dohod, je třeba přiznat, že ačkoli to je hlavním cílem interních poradních skupin, uskutečňuje se jen obtížně. Neschopnost zajistit monitorování provádění a plnění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji je způsobena především nedostatkem specifických zdrojů určených na monitorování a nedostatkem ochoty a odpovědnosti ze strany vlád. Za těchto podmínek je jistě třeba ocenit tlak, jaký Komise a interní poradní skupiny EU vyvíjejí na vlády partnerských zemí, aby zvýšily svou odpovědnost ve fázi monitorování (21). Spolehlivým základem pro posouzení obchodní dohody by bylo předložení – nezávazné – informační zprávy MOP a OECD, která by byla k dispozici interním poradním skupinám.

5.3.4

Není pochyb o tom, že na základě dosavadních zjištění je politický dopad, tj. schopnost ovlivnit provádění dohod spadajících do kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, ze strany interních poradních skupin zcela nedostatečný. Komise by měla stanovit ambicióznější kritéria, aby vlády zohledňovaly doporučení interních poradních skupin. Kromě toho nejsou úkoly interních poradních skupin i přes svou závaznost účinně vymahatelné a schází stálé zapojení těchto skupin do procesu řešení sporů (22).

5.4

Na základě těchto úvah se EHSV domnívá, že je zapotřebí provést důkladnou reformu interních poradních skupin, aby se odstranily uvedené nedostatky (v odstavcích 5.3.1–5.3.4).

5.5

EHSV připomíná, že je zapotřebí zřídit pro všechny typy vyjednávaných dohod jednotný orgán pro účast občanské společnosti a sociálních partnerů(reformovaná interní poradní skupina), který by byl schopen monitorovat provádění a plnění dohod a hodnotit jejich výsledky (23).

5.5.1

Tento orgán by měl být společný a plně funkční pro obě strany dohody (EU a partnerské země) a měl by pokrývat všechny aspekty dohody, přičemž prioritu by měly mít ty části dohody, které ovlivňují provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji.

5.5.2

EHSV se domnívá, že každá podepsaná dohoda by měla obsahovat protokol o fungování interních poradních skupin, který by tvořil pevný institucionalizovaný rámec schopný určit pravidla jeho fungování pro obě strany dohody (EU a partnerské země) tím, že by stanovil: a) kritéria pro určení členů interních poradních skupin tak, aby byla zajištěna jejich reprezentativnost, spravedlivé rozdělení zástupců jednotlivých zájmů a nezávislost (viz odstavec 4.3.3); b) závazek zajistit účast Mezinárodní organizace práce (MOP) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v interních poradních skupinách jako „externích pozorovatelů“. Účelem zapojení MOP je zajistit monitorování provádění jejích úmluv v rámci dohod o volném obchodu. Při tom je třeba využít interní kontrolní mechanismus a zpřístupnit vyjednávajícím stranám zvláštní zprávu zaměřenou na případné problémy v provádění sociálních norem obsažených v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji. Účast OECD navíc umožní (prostřednictvím národních kontaktních míst a vlád zúčastněných zemí) sledovat provádění pokynů pro nadnárodní společnosti, zejména na nižších úrovních dodavatelského řetězce. Hodnocení těchto orgánů však nebudou v rámci interní poradní skupiny závazná; c) že interním poradním skupinám bude svěřena skutečně aktivní úloha při aktivaci postupů řešení sporů ve všech záležitostech dohody, které interní poradní skupiny předkládají vrchnímu úředníkovi pro dodržování obchodních dohod; d) harmonogram závazných a použitelných plánů pro závazky obsažené v dohodě s jasnými lhůtami pro jejich ratifikaci; e) že průvodce provádění závazků přijatých v dohodě bude aktualizován a bude stanoven soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, z nichž bude vycházet průběžné monitorování a ex post hodnocení dopadů dohody; f) datum, do kterého musí každá ze stran dohody (EU a partnerské země) obdržet nezávislou následnou studii dopadů dohody, považují-li tyto strany za vhodné zkrátit stanovenou pětiletou lhůtu; g) počet schůzek, které se v průběhu roku uskuteční v rámci každé interní poradní skupiny pro každou stranu dohody (EU a partnerské země); h) povinnost pořádat jednou ročně setkání interních poradních skupin EU a partnerské země; i) závazek zajistit každoroční setkání interních poradních skupin EU a partnerských zemí v Bruselu, jehož se aktivně zúčastní všechny složky interních poradních skupin; j) závazek zřídit internetovou platformu, díky níž účastníci interní poradní skupiny budou moci pochopit význam vzájemného učení mezi interními poradními skupinami, vyměňovat si potřebné informace, např. o konkrétních tématech (pracovní práva, lidská práva, dopad pravidel ekologického zemědělství na obchod atd.), sdílet možné osvědčené postupy, vytvořit příslušné on-line kurzy odborné přípravy pro účastníky interních poradních skupin; k) kalendář schůzí, na nichž budou Komisi, Evropskému parlamentu a Radě podávány zprávy o pokroku v práci interní poradní skupiny; l) finanční prostředky nezbytné pro fungování interních poradních skupin; m) závazek vypracovat výroční zprávu o fungování jednotlivých interních poradních skupin. V této zprávě budou interní poradní skupiny moci stanovit priority a doporučení pro provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a Evropská komise bude muset tyto priority a doporučení začlenit do priorit EU pro provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, anebo bude muset odůvodnit jejich případné zamítnutí; n) závazek pověřit EHSV organizací interní poradní skupiny na straně EU a úkolem poskytovat technickou podporu nadnárodnímu setkání interních poradních skupin EU a partnerských zemí. V této souvislosti bude sekretariát EHSV poskytovat technickou podporu při hledání partnerů v partnerských zemích (kritéria viz odstavec 4.3.3), a bude nápomocen předsedům interních poradních skupin při určování pořadů jednání, řízení schůzí, sepisování zpráv o těchto schůzích, předkládání zpráv institucím EU a občanské společnosti a přebírání odpovědnosti za poskytování nezbytných informací.

5.5.3

Klíčovou roli budou hrát průběžné monitorovací ukazatele, které zajistí dodržování závazků stanovených v dohodě a budou se týkat hospodářské/obchodní, sociální, environmentální a zdravotně bezpečnostní oblasti.

5.5.4

EHSV se domnívá, že na základě procesu reformy interních poradních skupin se úloha EHSV stane klíčovou a bude vyžadovat odpovídající přizpůsobení lidských a finančních zdrojů. Z tohoto důvodu EHSV znovu žádá rozpočtové orgány, aby po provedení reformy poskytly dodatečný rozpočet odpovídající běžným výdajům plánovaným Komisí, a pomohly tak interním poradním skupinám provádět jejich plánované činnosti, a to jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní.

---

(1)  COM(2021) 66 final.

(2)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o přezkumu obchodní politiky EU (2020/2761(RSP)).

(3)  Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 148; Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 40; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 53; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 160; Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 28.

(4)  Úř. věst C 105, 4.3.2022, s. 148; Úř. věst C 105, 4.3.2022, s. 40; REX/530, Hodnocení úlohy občanské společnosti v participativních strukturách dohody mezi Evropskou unií, Kolumbií, Peru a Ekvádorem, zpravodaj: Giuseppe Iuliano; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 160; Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38; REX/503, Na cestě k dohodě o přidružení mezi EU a Mercosurem, zpravodaj: Josep Puxeu Rocamora, spoluzpravodaj: Mário Soares.

(5)  Článek 4 nařízení č. 1049/2001.

(6)  Dopis, ve kterém Komise odmítá poskytnout organizaci Les Amis de la Terre přístup k dokumentu, 2019 [b], https://www.asktheeu.org/fr/request/7049/response/23196/attach/3/Signed%20letter.pdf?cookie_passthrough=1, cit. 30. 7. 2020, s. 2.

(7)  Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 73 op. cit.

(8)  ClientEarth, Fern, Veblen Institute, La Fondation Nicolas Hulot pour la Nature et l’Homme a Mezinárodní federace lidských práv.

(9)  Decision in case 1026/2020/MAS concerning the failure by the European Commission to finalise an updated „sustainability impact assessment“ before concluding the EU-Mercosur trade negotiations (tento dokument není v češtině dostupný).

(10)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38 op. cit.

(11)  Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 148 op. cit; REX/532; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 160 op. cit.

(12)  Evropská unie, březen 2021, Study Reviewing DG Trade Civil Society Dialogue, Tetra Tech – Deloitte.

(13)  Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 40; Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 148; Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 28.

(14)  Základní pravidlo, které zní: „Pokud se zasedání nebo jeho část koná podle pravidla Chatham House, smějí účastníci používat informace, které obdrželi, ale nesmějí prozradit identitu mluvčího, mluvčích či jiných účastníků ani to, ke které organizaci patří.“

(15)  Non-paper from the Netherlands and France on trade, social economic effects and sustainable development (tento dokument není v češtině dostupný).

(16)  Non-paper: Strengthening and Improving the Functioning of EU Trade Domestic Advisory Groups, (tento dokument není v češtině dostupný).

(17)  Martens, D., Potjomkina, D., Orbie, J., 2020, Domestic Advisory Groups in EU trade agreements – Stuck at the Bottom or Moving up the Ladder? Friederich Ebert Stiftung – Ghent University.

(18)  Příkladem je Peru, kde po neochotě peruánské vlády zřídit specializovanou interní poradní skupinu zřídily organizace občanské společnosti „stínovou“ interní poradní skupinu, kterou EU bohužel neuznává. Martens, D., et al., 2020, op. cit.

(19)  „EHSV zajišťuje sekretariát všech interních poradních skupin EU. Přibližně 78 % (36 ze 46) účastníků interních poradních skupin EU se domnívá, že sekretariát schůze interních poradních skupin připravuje dobře. Většina interních poradních skupin třetích zemí však podobnou pomoc s organizací a přípravou jejich činnosti nemá. Většinu práce často vykonává předseda (a někdy i místopředsedové), jenž má omezenou možnost se těmto činnostem věnovat.“ Martens, D., et al., op. cit., s. 16.

(20)  To je případ interní poradní skupiny Jižní Koreje, která sice dosáhla značného pokroku, ale stále má nedostatky, pokud jde o reprezentativnost a nezávislost. Martens, D., et al., 2020, op. cit.

(21)  V případě dohody mezi EU a Jižní Koreou vedl politický tlak k oficiální stížnosti a odborná komise dospěla k závěru, že Jižní Korea nedodržuje úmluvy MOP.

(22)  Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 40.

(23)  Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 28.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru: Jaké jsou nutné předpoklady společenského přijetí energetické a nízkouhlíkové transformace?

(průzkumné stanovisko na žádost francouzského předsednictví Rady EU)

(2022/C 290/04)

Zpravodaj:	Arnaud SCHWARTZ
Spoluzpravodaj:	Pierre Jean COULON

Žádost o vypracování stanoviska	francouzské předsednictví Rady, 20. 9. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	10. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	224/6/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV s ohledem na zpětnou vazbu z fází plánování a realizace vyzývá v zájmu zajištění společenské přijatelnosti energetické transformace všechny zúčastněné strany, aby zlepšily následující: nezávislost procesu, kvalitu a dostupnost informací, svobodu a rozmanitost účasti, jasnost pravidel, odpovědnost a zohlednění účasti na rozhodování, transparentnost a monitorování plánu nebo projektu „od počátku až do konce“, ale také cenovou dostupnost a funkčnost transformace (na základě řešení, která jsou k dispozici – např. dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, které budou dobře rozmístěny a bude jich dostatek).

1.2.

EHSV vyzývá EU, aby prostřednictvím finančních pobídek mnohem více podporovala distributivní spravedlnost a samovýrobu, neboť tyto pobídky představují faktor, který má nejsilnější dopad na přijetí energetické transformace na místní úrovni. Informace o těchto pobídkách by měly být snadno dostupné a postupy poskytování těchto pobídek by měly být jednoduché. Cíl energetické unie, kterým je učinit občany středobodem této politiky a zajistit, aby se mohli snadno stát výrobci energie a využívat nových technologií, musí být plněn mnohem rychleji než doposud. EHSV rovněž upozorňuje, že je důležité, aby byly získané přínosy, jakož i náklady projektu v rámci daného společenství spravedlivě rozdělovány.

1.3.

EHSV navrhuje, aby EU identifikovala a odstranila všechny překážky, které mohou být příčinou nízké účasti a slabé podpory veřejnosti. Obecně platí, že pokud se dá občanům a organizacím občanské společnosti možnost podílet se na přípravě projektů a rozhodování o jejich plánování, zvýší se přijetí ze strany společnosti. V akčním plánu na zvýšení účasti by se proto měl řešit nedostatek času, nedostatečná výchova k občanství, nedostatečná odpovědnost zúčastněných orgánů a další faktory.

1.4.

EHSV si přeje, aby se již od fáze plánování vedly důkladnější konzultace s občany a zejména se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti, než je tomu v současnosti, či dokonce aby docházelo ke spoluvytváření a aby bylo zajištěno pečlivé skloubení cílů a plánování na všech územních úrovních, až po místní provádění transformace. Je to nezbytné, pokud chceme dosáhnout větší společenské přijatelnosti a splnit přiměřeným tempem cíle energetické transformace.

1.5.

EHSV zdůrazňuje, že zlepšení přijetí ze strany obyvatel a zúčastněných stran, jichž se transformace a její technické změny dotknou, vyžaduje také zvláštní pozornost a opatření, jako je celoživotní vzdělávání, změna kvalifikace a prohlubování dovedností pracovní síly, pomoc podnikům a informační kampaně zaměřené na různé skupiny, jichž se transformace dotkne. Při informování musí být vyzdvižena klíčová myšlenka, že transformace energetiky je nezbytná, protože je spravedlivější a čistější – individuálně i kolektivně – a z dlouhodobého hlediska je pro občany levnější.

1.6.

EHSV však opakuje, že energetická transformace bude vyžadovat individuální i kolektivní změny ze strany jednotlivců, podniků, obcí atd. V krátkodobém horizontu znamená dekarbonizace zvýšení nákladů pro výrobce a vyšší ceny pro spotřebitele, jelikož energetická politika dosud ignorovala negativní externality fosilních paliv. V tomto ohledu je nezbytná větší transparentnost. Vzhledem k současným cenám energie je pro spotřebitele velmi obtížné dobrovolně akceptovat vyšší ceny. To je důležité mít na paměti. Kromě toho je tudíž také důležité informovat o úspěších spravedlivé transformace. V současné diskusi však příliš často slýcháme negativní zprávy. Klíčovým předpokladem pro zajištění společensky přijatelné a úspěšné transformace je zachování konkurenceschopnosti podniků EU na světovém trhu, aby se zabránilo zbytečnému tlaku na hospodářství a nezaměstnanosti.

1.7.

EHSV připomíná, že dřívější daně na fosilní paliva a nové environmentální „zelené“ daně jsou poplatky, které mají proporcionálně větší dopad na rozpočty domácností s nízkými příjmy než na rozpočty dobře zajištěných domácností. Dotace a daně, které jsou škodlivé pro životní prostředí, je třeba postupně, ale rychle zrušit, což politici často slibují. Výnosy z nových „zelených“ daní by proto měly být použity na sociální inovace, dotování energetické transformace zranitelných domácností a zachování jejich kupní síly.

1.8.

EHSV rovněž připomíná, že ústředním bodem úvah a opatření v rámci přechodu na nízkouhlíkovou společnost musí být koncepce spravedlivé transformace. Spravedlivá transformace musí být více než soubor politických cílů, neboť je základem toho, aby společnost transformaci energetiky přijala. Na evropské úrovni by měl právní rámec pro spravedlivou transformaci, který by zahrnoval například konkrétní návrhy uvedené v tomto stanovisku, jež by se mohly promítnout do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, doplňovat balíček „Fit for 55“.

1.9.

EHSV vyzývá k přehodnocení balíčku „Fit for 55“ s cílem zlepšit schopnost řešit kolísavost cen energie a problémy, které vyplývají z mimořádných událostí, včetně války, a k zavedení vhodných opatření, díky nimž bude možné řešit tyto situace tak, aby nedocházelo k negativnímu dopadu na koncové uživatele.

2.   Kontext a prvky definice

2.1.

Lidstvo se potýká s vyčerpatelností přírodních zdrojů (1), úbytkem biologické rozmanitosti a globálním oteplováním. Energetická transformace a přechod na uhlíkově neutrální hospodářství je proměnou naší společnosti, a to proměnou konkrétní (jedná se zejména o změnu návyků – jednotlivců i kolektivu) i civilizační. Musí nám umožnit demokraticky, spravedlivě a s ohledem na ekosystémy (2) snížit naše materiální a energetické potřeby a zároveň zajistit blahobyt pro všechny (3).

2.1.1.

Pokračovat stejně jako nyní v používání fosilních paliv v nadcházejících desetiletích nepřipadá v úvahu, ať už z důvodů ochrany životního prostředí, dodávek nebo společenských důvodů. To znamená, že přechod na uhlíkově neutrální společnost je naléhavou nutností.

2.1.2.

V kontextu zeleného růstu (4) však nízká energetická návratnost investic do alternativních zdrojů energie ohrožuje naše hospodářství systémovým kolapsem, přičemž však nesmíme zapomínat na potenciálně ničivý dopad těžby na životní prostředí.

2.1.3.

Pro dosažení větší soudržnosti a přijatelnosti ze strany společnosti budeme muset: — snížit poptávku po nerostných surovinách zlepšením jejich recyklace, — provádět posouzení dopadů, abychom dospěli k takové transformaci, která se bez nerostných surovin obejde, sníží jejich využívání nebo je bude umět nahradit, — zajistit oběhové hospodářství v odvětví obnovitelných zdrojů energie, — podporovat energetickou účinnost a výrazně snížit celkovou spotřebu energie, — přehodnotit návrhy uvedené v balíčku „Fit for 55“ s cílem zlepšit schopnost řešit kolísavost cen energie a problémy vyplývající z mimořádných událostí, včetně války.

2.1.4.

Vzhledem k tomu, že jsme si vědomi toho, že scénáře spojené s technologickými riziky a se selháním propadů uhlíku nebo energetické účinností mají své limity, bude nutné nejen přehodnotit náš životní styl, a tím vytvořit určitý manévrovací prostor pro systémovou úspornost, ale také zajistit širší přijetí opatření pro přizpůsobení se změně klimatu.

2.2.

Podmínky společenského přijetí takové transformace byly v posledních letech předmětem vědeckého zkoumání. EHSV o tom informuje v tomto stanovisku, které je zaměřeno zejména na zlepšení postupů v orgánech EU a v členských státech.

2.3.

Přijetí projektu užitečného pro energetickou transformaci ze strany veřejnosti je velmi složité. Zahrnuje aspekty, jako je porozumění navrhovaným technologiím, souvisejícím rizikům (sociálním, zdravotním, ekonomickým atd.), možným alternativám, posouzení nákladů a přínosů doporučených možností a postoj hostitelského území. Přijetí ze strany veřejnosti znamená, že takové projekty musí být projednány s obyvatelstvem a všemi zúčastněnými stranami a že je třeba klást obecnější otázky týkající se rozvoje území a životního stylu, který je v něm žádoucí.

2.4.

Podle studií (5) a podle názoru EHSV jsou hlavními faktory společenského přijetí: — důvěra ve veřejnou správu a procesní spravedlnost, — spravedlivý přechod vyznačující se cenovou dostupností, — obavy týkající se umístění a plánování, — vliv sociodemografických faktorů, — společensko-technická proveditelnost.

2.5.

Podívejme se nyní na to, co tyto pojmy znamenají a co bychom si z nich mohli vzít jako způsob realizace přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

3.   Podmínky provádění

3.1.   Důvěra ve veřejnou správu a procesní spravedlnost

3.1.1.

Mnoho studií ukázalo, že pro míru přijetí ze strany společnosti je důvěra klíčová. Existuje souvislost mezi procesní spravedlností, důvěrou a mírou přijetí transformace. Transparentní rozhodování a šíření informací zvyšuje úroveň vzájemné důvěry mezi tvůrci projektů a společenstvími.

3.1.2.

EHSV také opakuje, že je třeba se zaměřit na právní stát, například pokud jde o využívání různých fondů EU. Výbor se rovněž domnívá, že by Komise měla své návrhy zveřejňovat ve všech úředních jazycích, a to rychle a srozumitelně, aby byla zajištěna široká dostupnost a účast.

3.1.3.

Studie rovněž ukazují, že zapojení občanů pomáhá řešit problémy společenství a zvyšuje úroveň vzájemné důvěry. Šíření informací má zásadní význam pro odstranění případných mylných představ o transformaci a opatřeních nebo nástrojích, které je třeba zavést k jejímu uskutečnění. Proto je důležité diskutovat o otázkách, jako je umístění, náklady a možné environmentální, ekonomické, zdravotní a sociální dopady projektů energetické transformace, ale také se zabývat jejich přínosy. Díky tomu navíc široká veřejnost ochotněji souhlasí s výstavbou nových zařízení ve svém okolí.

3.1.4.

EHSV se proto domnívá, že pro přijetí ze strany společenství je zásadní vést dialog s obyvateli i s příslušnými zúčastněnými stranami a nastolit vzájemnou důvěru prostřednictvím otevřené komunikace a umožnit zapojení v co nejranější fázi do rozvoje činností a projektů souvisejících s energetickou transformací (6), a to na všech příslušných územních úrovních, od místní až po úroveň EU.

3.1.5.

Pro podporu zapojení a budování důvěry je důležité se opírat o místní subjekty, zejména o organizace občanské společnosti, které veřejně podporují transformaci na základě vědeckých poznatků. (7) Tato místní síť může šířit informace ve veřejné sféře organičtějším způsobem a vytvářet protiváhu případným mylným představám, které se mohou šířit.

3.1.6.

Participativní demokracie je dnes klíčovým prvkem evropského modelu občanství. Lisabonská smlouva zajišťuje vzájemnou doplňkovost mezi zastupitelskou a participativní demokracií. Z mezinárodního hlediska jsou přístup k informacím a účast veřejnosti na plánování a rozvoji dvěma ze tří pilířů Aarhuské úmluvy. Jejich provádění je třeba ještě zlepšit, stejně jako provádění pilíře přístupu ke spravedlnosti. (8)

3.1.7.

Jednu z metod účasti, kterou je třeba podporovat, představuje veřejná diskuse. Tu by měla zajišťovat komise odborníků na zapojení občanů, jež by měla prokazatelné zkušenosti a byla by nezávislá (9). To je zárukou nezbytné důvěryhodnosti celé diskuse, jejímž prostřednictvím by občané byli zapojeni do přípravy rozsáhlých opatření týkajících se území, na němž žijí. Tato diskuse zajišťuje, aby všechny zúčastněné strany byly plně a transparentně informovány o daném plánu, o programu nebo o projektu ve fázi návrhu, a dává jim jako jednotlivcům i jako organizovaným skupinám možnost vyjádřit svůj názor na vhodnost předložených opatření.

3.1.8.

Skutečnost, že účast občanů již několik let probíhá virtuálně a nevyžaduje odpovědnost ani diskusi s prostředníky z řad třetích stran, kteří by byli zárukou této metody, důvěru občanů postupně narušuje. Má-li být veřejnost zapojena ve všech fázích a má-li se společně určit, jaká opatření je třeba provést, je vedle informování zapotřebí kombinace online konzultací a fyzických setkání (10).

3.1.9.

Pro zlepšení dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami by například měly být rozhodovací orgány a osoby odpovědné za zastupitelskou demokracii povinny v návaznosti na účast veřejnosti písemně vysvětlit, jak s různými příspěvky naloží a jaké zlepšení to občanům přinese. Tato odpovědnost by usnadnila pochopit důvody jejich rozhodnutí a zlepšila by důvěru v demokracii.

3.2.   Spravedlivá transformace vyznačující se cenovou dostupností

3.2.1.

Balíček „Fit for 55“ a cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 znamenají velkou výzvu. Podle Evropské komise si splnění našich cílů pro rok 2030 vyžádá jen na investice do systémů výroby energie dalších 350 miliard EUR ročně. Zásadní otázkou pro EHSV a samozřejmě pro celou společnost je to, kdo bude platit, kdo bude investovat, kdo z toho bude profitovat, a zda budou finanční prostředky dostatečné.

3.2.2.

Distributivní spravedlnost zajišťuje v zájmu spravedlivé transformace vyznačující se cenovou dostupností rovnoměrné rozdělení přínosů, a nikoli pouze nákladů projektu. Jedná se o zásadně důležitý faktor přijetí ze strany společnosti. Finanční pobídka, která není administrativně či technicky složitá, se dokonce ukazuje jako největší motivační faktor pro přijetí projektu souvisejícího s transformací. Díky tomu budou jednotlivci, zemědělci, malé a střední podniky, energetická společenství apod. připraveni se prostřednictvím svých investic a svého odhodlání zapojit do nového systému, aby bylo dosaženo nezbytné transformace.

3.2.3.

Je evidentní, že základním předpokladem společensky přijatelné a úspěšné transformace na uhlíkově neutrální ekonomiku je, aby evropské podniky zůstaly na světovém trhu i nadále konkurenceschopné, a zabránilo se tak zbytečnému tlaku na hospodářství a nezaměstnanosti.

3.2.4.

Finanční pobídky v té či oné formě (např. nižší ceny energií nebo možnosti příjmů, podpora místní ekonomiky, podpora dalšího vzdělávání nebo změny kvalifikace) jsou důležitým faktorem přijetí na místní úrovni a podpory projektu.

3.2.5.

K většímu přijetí na místní úrovni může rovněž přispět vnímání výhod. Například vytvoření místních pracovních míst, zejména v případě energetické transformace místního trhu práce, je vnímáno jako přínos pro komunitu, který může zvýšit přijetí projektu.

3.2.6.

Na mnoha místech se stává nebo se již stala cenově nejdostupnější a nejudržitelnější zejména elektřina z větrných a solárních systémů. Jednou z možností je umožnit všem místním občanům, aby vyráběli levnou elektřinu a měli z ní prospěch: tím, že se stanou také výrobci, se jejich role změní ze spotřebitelů na prozumenty. Jejich práva je třeba posílit a chránit. Tento přístup je o to důležitější, že odvětví dopravy a vytápění jsou stále více elektrifikována.

3.2.7.

Z hlediska klimatu teoreticky nezáleží na tom, kdo fotovoltaický nebo větrný systém postaví a provozuje, ale pro místní přijetí a regionální hospodářství má tato otázka zásadní význam. Z praktického hlediska je proto třeba vyvinout zvláštní úsilí, aby byla taková účast umožněna.

3.2.8.

EHSV se domnívá, že počet prozumentů a společenské přijetí transformace by bylo možné rychle zvýšit následujícími opatřeními: a) komunitní soběstačnost: pokud spotřebitelé provozují systémy kolektivně a vyrobená elektřina je spotřebovávána na místě, pak by měla být považována za individuálně vyrobenou elektřinu; b) sdílení energie: v rámci komunit využívajících obnovitelné zdroje energie by se měl na elektřinu, kterou výrobci sdílejí pro vlastní využití, vztahovat snížený síťový poplatek; c) virtuální čisté měření: umožní lidem, kteří nebydlí v bezprostřední blízkosti systému obnovitelné energie, zapojit se a přímo využívat vyrobenou elektřinu. K tomu by mělo sloužit nové zákonem stanovené virtuální čisté měření, kdy je každá kilowatthodina elektřiny spotřebovaná ze soustavy, do níž je spotřebitel zapojen, kompenzována kilowatthodinou, kterou spotřebitel odebere z jiného zdroje v jiném čase. Toto měření již existuje například v Řecku, Polsku a Litvě.

3.2.9.

Místní samovýroba je zajímavá také v souvislosti s inteligentními měřiči, které pracují s cenovými signály z trhu a umožňují spotřebu a flexibilitu šetrné k síti, které pak mohou být odměněny. Tato kombinace může pomoci snížit zatížení sítě, a tím může snížit potřebu jejího rozšíření.

3.2.10.

Ústředním bodem budoucích politických opatření musí být otázka zvyšování nákladů na energii a schopnosti členských států tyto náklady zmírnit. EHSV podporuje nejen mimořádná opatření, jejichž cílem je zabránit drastickým sociálním důsledkům, ale rovněž se důrazně zasazuje o provádění tržních hodnocení, která prověřují chování aktérů na trhu s energií. Výbor zároveň připomíná společné hodnoty Unie, pokud jde o služby obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 14 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jak jsou stanoveny v Protokolu č. 26 o službách obecného zájmu připojeném k SFEU. Mohlo by to přinést větší účinnost a zabránit selháním trhu. Je zapotřebí účinnější kontrola trhu ze strany orgánů.

3.2.11.

EHSV vyzývá k přehodnocení balíčku „Fit for 55“ s cílem zlepšit schopnost řešit kolísavost cen energie a problémy vyplývající z mimořádných událostí, včetně války, a to tak, abychom se vyhnuli negativnímu dopadu na koncové uživatele (například zavedením příslušných mechanismů, které zabrání stanovování nadměrných cen, jako je dočasné pozastavení systému obchodování s emisemi).

3.2.12.

Zároveň je třeba dbát na sociální spravedlnost a řešit rostoucí energetickou chudobu obyvatel Evropy. (11) Podle Evropské komise s sebou boj proti změně klimatu nese hmatatelná rizika prohlubování nerovností, proti nimž je třeba zavést specifické veřejné politiky. Zejména je třeba posílit odborné vzdělávání a změnu kvalifikace a udržet pod kontrolou růst některých cen pro domácnosti postižené tzv. energetickou chudobou. (12) Energetická transformace, která vytvoří pracovní místa a zachová kupní sílu domácností s nízkými příjmy, je společensky přijatelnější. (13)

3.2.13.

Mimoto byly v zájmu toho, aby se napomohlo přijatelnosti transformace, zamýšleny různé scénáře, které by domácnostem s nízkými příjmy poskytly více prostředků, například v simulacích konsorcia Locomotion. EHSV přesto připomíná, že by bylo třeba rozšířit a navýšit Sociální fond pro klimatická opatření a Fond EU pro spravedlivou transformaci (14), aby se skutečně zajistilo, že nikdo nebude opomenut, a v jejich rámci zohlednit všechny aspekty vyloučení a marginalizace.

3.2.14.

K tomu, aby bylo možné pomoci zejména nejzranitelnějším skupinám s realizací energetické transformace, bylo by rovněž užitečné rozvinout a zdokonalit politiky přerozdělování, a za tímto účelem vyzkoušet inovativní opatření (15), jako je univerzální základní příjem, daňové úlevy, kratší pracovní týden, sdílení pracovních míst, programy záruk zaměstnanosti i významnější úloha pracovníků v řízení podniků.

3.2.15.

Tato a další již zmíněná opatření by měla zvýšit přijatelnost transformace. Mohla by využít okamžitého přesměrování dotací, financování a daňových výhod, které jsou v současnosti stále poskytovány fosilním palivům. Je důležité vytvořit zdroje financování pro udržitelné investice.

3.2.16.

Zejména je tedy nutné naplánovat nyní velmi rychle již dávno slibované zrušení financování škodlivého pro životní prostředí a zavést zelené daně v souladu s účelově vázaným daňovým systémem (16), tj. s přesunem zdrojů financování ve prospěch transformace. To pomůže všem pochopit a přijmout veřejná opatření v této oblasti.

3.2.17.

Přijatelnost ekologického zdanění ze strany veřejnosti totiž předpokládá kompenzaci zohledňující příjmy domácností a jejich energetickou chudobu (absence veřejné dopravy, špatná izolace bydlení, nízká účinnost systému vytápění a typ vlastněného vozidla atd.), jež jim pomůže (17) využít úspor, kterých lze potenciálně dosáhnout v dlouhodobém horizontu díky energeticky méně náročnému vybavení.

3.2.18.

Stejně tak by měla být testována uhlíková karta (18), jež spočívá v přidělování nepřevoditelných individuálních emisních kvót, aby se zjistilo, zda se její osvětový potenciál může promítnout nejen do snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení energetické transformace v praxi, ale také zda by tento rovnostářský nástroj dokázal posílit její přijatelnost.

3.2.19.

Příkladná role veřejných subjektů (nad rámec jejich postupů a opatření ve prospěch úspornosti a obnovitelných zdrojů energie, participativní demokracie, sociálního dialogu a financování zařízení provozovaných občany nebo celoživotních vzdělávacích akcí v oblasti transformace) bude záviset na jejich schopnosti řešit otázku financování a zajistit jeho udržitelnost, například prostřednictvím víceletého programu financování energetických renovací, jehož povinnou součástí je dosažení výsledků.

3.2.20.

Nové dotace a daňová opatření budou muset být doplněny všeobecně závaznými normami, protože stejně jako je třeba přijmout opatření umožňující vývoj vzájemně motivačních interakcí podporujících transformaci, i tyto normy umožní vytvořit svět, v němž si přejeme žít.

3.3.   Umístění a plánování

3.3.1.

Mnoho problémů spojených s umístěním projektů, které jsou užitečné z hlediska energetické transformace, je způsobeno jejich specifickými materiálními vlastnostmi. K řešení těchto problémů je třeba vyvinout další úsilí, zejména šířit znalosti zaměřené na boj s dezinformacemi a zavádět osvědčené postupy pro řešení těchto problémů.

3.3.2.

Jedná se zejména o to, zohlednit urbanistické a kulturní dědictví minulosti (vjezd do měst, který hyzdí obchodní a průmyslové zóny, parkoviště zabírající úrodnou půdu, satelitní městečka a sídliště na okrajích měst, jež vedou k závislosti na automobilové dopravě atd.). Výhody energetické transformace v současnosti převažují nad důsledky pro „krajinu“. Abychom zajistili, že bude probíhat udržitelným způsobem, musíme se v maximální míře vyhnout negativním dopadům spojeným s požadavky na půdu, případně je snížit a kompenzovat.

3.3.3.

Toho je třeba dosáhnout umístěním infrastruktury do míst, kde nebude konkurovat zemědělství, nebo respektováním přírody a kulturního dědictví. Jedním z řešení je začlenění zařízení do stávajících městských nebo průmyslových oblastí nebo jejich umístění na okrajových plochách se zanedbatelnou produktivní nebo přírodní hodnotou.

3.3.4.

Pokud je instalace na úrodné půdě nevyhnutelná, měla by být co nejvíce začleněna do zemědělského systému a neměla by vést k odlesňování a/nebo čistému záboru půdy.

3.3.5.

Pro řádné informování široké veřejnosti a získání její důvěry by se navíc měla systematicky provádět přísná posuzování vlivů na životní prostředí u zařízení i u všech vnitrostátních a evropských cílů a plánů v oblasti energetiky.

3.3.6.

Pro udržování dynamiky neustálého zlepšování v naší společnosti jsou nezbytná i následná hodnocení. Kromě toho je zapotřebí navázat dialog mezi všemi územními úrovněmi a zavést správné nástroje pro monitorování a provádění politik, aby se v maximálně míře zabránilo zabírání půdy a „přesouvání environmentálních problémů“, jak doporučuje zejména EEA (19).

3.3.7.

Při následném hodnocení opatření a projektů souvisejících s energetickou transformací by vyčíslení místních ekonomických přínosů mohlo vést k přijatelnosti ze strany společnosti.

3.3.8.

Problém s nalezením místa pro výrobu energie v Evropě by bylo rovněž možné řešit dovozem zelené elektřiny v kapalné podobě, která by byla vyrobena v zemích sousedství, a to s využitím možností, které poskytuje vodík. Co se týče společenského přijetí, je toto třeba chápat jako rozměr společného rozvoje těchto regionů. (20)

3.4.   Sociodemografické faktory

3.4.1.

Kromě těchto důvodů hrají ve vnímání veřejnosti roli také obecné demografické údaje. Předem provedené demografické studie by pomohly lépe formulovat strategii pro přijetí projektů na základě znalosti velikosti a složení cílové skupiny, u níž je největší pravděpodobnost, že bude proti. Tyto studie by měly být přístupné všem zúčastněným stranám.

3.4.2.

Vyšší míra přijetí koreluje s vyšší úrovní vzdělání a mladším věkem. Proto je důležité rozvíjet celoživotní vzdělávání (i v podnicích a střediscích odborného vzdělávání) zaměřené na úspornost, účast občanů a angažování ve společném postupu na podporu transformace.

3.4.3.

EHSV navrhuje, aby se osvětové kampaně věnované transformaci inspirovaly trendem BIMBY (Build In My Backyard), jenž vychází z trendu NIMBY, přičemž by měly propagovat příklady, které ve společnosti umožní šířit správné postoje a přínosy pro společnost, a pozitivní příběhy prostřednictvím svědectví a konkrétních příkladů úspěchů z různých regionů a zemí, s nimiž se lidé mohou ztotožnit.

3.4.4.

To vše by mohlo vést k přijetí a k tomu, že lidé budou chtít společně přejít k tomuto novému způsobu života, který je nutný kvůli tomu, že je v současnosti třeba nahradit fosilní paliva. Měly by být vyčleněny prostředky na osvětové akce, které by mohly uváženě zajišťovat různé zúčastněné strany.

3.4.5.

Ohledně přímého vlivu konkrétních sociodemografických faktorů nepanuje shoda, neboť jejich dopad závisí na jednotlivých zemích a jejich politickém kontextu. Mají však jednoznačný vliv na místní přijetí plánů a projektů umožňujících transformaci. EHSV se proto domnívá, že je nezbytné podporovat počáteční i průběžné vzdělávací akce v oblasti energetické transformace, prováděné ve spolupráci se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti.

3.4.6.

Úvahy na téma společenského přijetí však někdy vedou k přenesení odpovědnosti za přijetí či nepřijetí příslušných technologií na cílové skupiny. Jde o přesvědčení, že při realizaci potenciálu technologií by hrál roli pouze společenský rozměr. Odpor k pořizování si nebo používání nových nástrojů však může mít komplexnější základ. (21)

3.5.   Společensko-technická proveditelnost (22)

3.5.1.

Překážky pro přijetí určitých zařízení jsou také technického rázu. Vyplývají zejména z toho, že je obtížné šířit kulturu menší spotřeby energie ve společnosti, která paradoxně vybízí ke stále větší spotřebě, což je v silném rozporu s informacemi o nutnosti úspor energie.

3.5.2.

Přijatelnost ze strany společnosti se týká komplexní situace akceptované koexistence mezi technikou a uživateli. Přijatelnost však neznamená skutečné přijetí (viz např. inteligentní měřiče, které jsou teoreticky přijatelné, ale nejsou používány, a jejich instalace je tedy odmítána). Skutečné přijetí znamená, že došlo k určitému „běžnému“ využívání dané technologie. Už se o ní nediskutuje, osvědčila se, patří mezi ostatní technologické alternativy, ale člověk nemusí být nutně jejím příznivcem. Stát se jejím příznivcem znamená osvojit si ji ve smyslu začlenění do svého způsobu života, považovat ji za nezbytnou, nevyhnutelnou.

3.5.3.

Omezení spojená s přijetím technologií souvisejících s transformací se týkají také skutečnosti, že při jejich koncipování se nejčastěji počítá s tím, že uživatelé budou vědět, jak je používat v souladu s účely, pro které jsou určeny.

3.5.4.

Předpokládá se, že uživatelé budou souhlasit s energetickými projekty, které tyto technologie umožňují, ještě než budou sami schopni využívat všechny jejich možnosti. Řada průzkumů však ukazuje, že i technické předměty našeho každodenního života jsou z velké části využívány nedostatečně, a to kvůli neznalosti jejich skutečných možností a způsobů, jak je lze využít.

3.5.5.

Společensko-technickou proveditelnost lze považovat za proces sociálního začleňování a šíření, který probíhá v časovém rámci, jenž vyžaduje určitý počet fází. První fáze je zásadní, protože se týká doby výzkumu a vývoje a kontroverze (23), tj. doby, která předjímá změny způsobené zavedením nové technologie. Druhá fáze se týká počáteční zpětné vazby. Zde se logika koncepce střetává s předpokládaným využitím a schopností technologií začlenit se do světa společnosti. V poslední, dlouhodobé fázi jde o běžné využívání. V této fázi je ve hře odmítnutí nebo přijetí projektu, jeho osvojení a způsoby jeho začlenění do života společnosti.

3.5.6.

A právě zde dochází k mobilizaci na místní úrovni: některé územní celky se pomocí těchto technologií snaží řešit určité problémy. Začlenění do života společnosti pak odpovídá makrosociálním změnám, které jejich použití vyvolává.

3.5.7.

Pomocí technologie lze zásadně měnit vztah ke světu, vztahy a sociální reprezentace. To je možné pouze tehdy, pokud se technologie neprosazuje jako daná, ale nabízí možnost úprav a přehodnocení. V tomto ohledu se EHSV domnívá, že technologická neutralita založená na vědeckých studiích, spravedlivá hospodářská soutěž a možnost otestovat a prodiskutovat vhodnost různých technologií mohou přispět ke zlepšení společenského přijetí.

3.5.8.

Při podrobné analýze se tak debata o energetické transformaci posouvá od technicky orientovaného přístupu k přístupu více orientovanému na společnost. Z toho vyplývá, že pojem společenské přijatelnosti, kdy máme tendenci přenášet odpovědnost za náš energeticky náročný životní styl pouze na spotřebitele, je třeba diferencovat a zahrnout do širší sféry společensko-technické proveditelnosti, což vyžaduje, abychom se zamysleli nad významem metod a politických rozhodnutí v oblasti energetiky.

---

(1)  https://www.footprintnetwork.org/our-work/ecological-footprint/

(2)  https://doughnuteconomics.org/about-doughnut-economics

(3)  https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2021/07/IPBES_IPCC_WR_12_2020.pdf

(4)  https://eeb.org/library/decoupling-debunked/; https://www.eea.europa.eu/publications/growth-without-economic-growth

(5)  Trends in Social Acceptance of Renewable Energy Across Europe – A Literature Review (Tendence v oblasti společenského přijetí energie z obnovitelných zdrojů v Evropě – přehled odborné literatury), 8.12.2020.

(6)  To doporučuje sdružení France Nature Environnement ve svých publikacích zvaných „scope“ (méthascope, éoloscope atd.).

(7)  https://www.fondation-nicolas-hulot.org/sondage-science-et-transition-ecologique-en-qui-les-francais-ont-il-confiance/ (pouze ve francouzštině).

(8)  Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 66.

(9)  Jako je Národní komise pro veřejnou diskusi (Commission nationale du débat public) ve Francii.

(10)  Viz Státní rada, veřejná zpráva z roku 2011 „Consulter autrement, participer effectivement“ (Jiný způsob konzultování a efektivní účast), La Documentation française 2011.

(11)  Informační zpráva Evropského hospodářského a sociálního výboru Hodnocení evropské energetické unie – sociální a společenský rozměr transformace energetiky.

(12)  Tato chudoba vede k jevům, jako jsou např. krádeže (připojení k sítím patřícím někomu jinému), ať už z důvodů souvisejících s existenční tísní, nebo v důsledku občanské neposlušnosti namířené proti systému prodeje elektřiny.

(13)  Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 158.

(14)  Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 55.

(15)  https://eeb.org/library/escaping-the-growth-and-jobs-treadmill/

(16)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 8.

(17)  Nadace Eurofound, 2015, Access to social benefits: reducing non-take-up (Přístup k sociálním dávkám: jak omezit jejich nevyužívání), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucembursko. Politická zpráva EEA a nadace Eurofound „Exploring the social challenges of low-carbon energy policies in Europe“ (Prozkoumání sociálních výzev politik v oblasti nízkouhlíkové energetiky v Evropě), ef22004en.pdf

(18)  https://www.socialter.fr/article/carte-carbone-plutot-qu-une-taxe-un-quota-pour-chaque-citoyen-1 (pouze ve francouzštině).

(19)  https://www.eea.europa.eu/themes/energy/renewable-energy/eu-renewable-electricity-has-reduced

(20)  Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 30.

(21)  Například koupě elektromobilu s sebou nese změnu v řízení – přechod z řazení řadicí pákou na automatickou převodovku, což může někoho odrazovat.

(22)  https://www.larevuedelenergie.com/les-energies-renouvelables-en-transition-de-leur-acceptabilite-sociale-a-leur-faisabilite-sociotechnique/ (pouze ve francouzštině).

(23)  (Příkladem z jiné oblasti, než je transformace energetiky, jsou třeba chytré telefony, které jsou všeobecně přijatelné a také běžně používány.)

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke konsolidaci mechanismu civilní ochrany Unie za účelem zlepšení schopnosti EU reagovat na mimořádné události, a to i mimo její území

(průzkumné stanovisko na žádost francouzského předsednictví)

(2022/C 290/05)

Zpravodaj:	Christophe QUAREZ
Spoluzpravodajka:	Violeta JELIĆ

Žádost o vypracování stanoviska	francouzské předsednictví Rady Evropské unie, 21. 9. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	9. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	24. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	211/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM nebo též „mechanismus“) již není kapacitně ani svým rozsahem schopen dostatečně reagovat na katastrofy související se změnou klimatu a četná rizika z hlediska prevence, připravenosti, varování, plánování a operačních schopností, která vyvstávají na území Unie i mimo ně.

1.2.

Vedle své řádné základní činnosti týkající se přírodních katastrof bývá mechanismus využíván k řešení dalších rizik, jako jsou pandemie, pomoc obyvatelstvu ve válečných oblastech, významná průmyslová rizika, rozsáhlá znečištění moří, dopady kybernetických útoků na distribuční sítě elektřiny nebo pitné vody a veškerou základní infrastrukturu či řízení humanitárních krizí spojených s přistěhovalectvím.

1.3.

Je třeba lépe řešit a koordinovat vazbu mezi civilní ochranou (pokud jde o krátkodobé operace) a humanitární pomocí (dlouhodobé řízení).

1.4.

EHSV se domnívá, že je nutno podrobněji zkoumat a definovat činnost EU v reakci na katastrofy mimo její území.

1.5.

Dle EHSV je naléhavě zapotřebí rozvíjet operační spolupráci prostřednictvím harmonizace odborné přípravy, kompatibility materiálů a vybavení a přehlednosti a efektivity linie velení.

1.6.

EHSV považuje za vhodné zabývat se možností zřídit evropskou agenturu pro civilní ochranu a humanitární pomoc jako praktický mechanismus důraznějších opatření v oblasti zahraniční politiky.

1.7.

EHSV upozorňuje, že je třeba pokročit v přípravě procesu rozhodování o intervencích mimo území EU.

1.8.

EHSV se domnívá, že není dostatečně rozpracován diplomatický rozměr evropské civilní ochrany. Pokud jde o vnější vztahy a reakci EU na mimořádné události, EHSV zdůrazňuje, že je důležité: — zaměřit se na postupy prevence, připravenosti a obnovy odolnějším způsobem a spolupracovat s OSN na strategiích pro snižování rizika katastrof a naplňování priority „obnova k lepšímu“ podle sendajského rámce opatření OSN pro zlepšování odolnosti v EU i mimo ni v zájmu udržitelného přístupu harmonizovaného s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, — posilovat sdílení poznatků, odborné znalosti a výměnu získaných zkušeností, společnou odbornou přípravu a cvičení po celém světě, a to při zapojení občanské společnosti na místní úrovni; — vyzdvihovat vazby mezi civilní ochranou a humanitární pomocí, zejména v izolovaných oblastech světa, dojde-li ke katastrofě, — zahrnout do odborné přípravy v oblasti civilní ochrany jako klíčový aspekt kulturní povědomí, aby se zvýšila účinnost činnosti mechanismu civilní ochrany Unie (poskytování pomoci) na místech katastrof po celém světě.

1.9.

EHSV považuje za vhodné přehodnotit definici zeměpisného rozsahu mechanismu a kritéria pro výběr zúčastněných zemí.

1.10.

K posílení akceschopnosti mechanismu je třeba prosazovat vhodnou komunikační strategii se zaměřením na mezinárodní veřejné mínění.

1.11.

EHSV je příznivě nakloněn myšlence budování společných nadnárodních týmů pro první reakci a zvládání katastrof, pro něž by byly vyhrazeny vlastní zdroje, byla by jim poskytována společná odborná příprava a byly by standardizovány jejich prostředky a vybavení.

1.12.

EHSV by považoval za užitečné předložit návrh legislativní změny, která by v případě katastrofy způsobené člověkem na území EU i mimo něj mechanismu umožňovala automatickou a okamžitou reakci bez předchozí žádosti příslušného členského státu, přičemž tomuto členskému státu by bylo ponecháno právo takovou pomoc odmítnout. Tento zdroj v podobě zásahové skupiny může prostřednictvím civilní ochrany přispívat k posilování vnějšího rozměru vztahů EU.

1.13.

EHSV podporuje myšlenku posílení dobrovolnictví ve prospěch civilní ochrany a doporučuje vypracovat normy pro dobrovolnické programy včetně ustanovení zaručujících lidská a pracovní práva dobrovolníků a společný systém certifikace dobrovolných týmů civilní ochrany.

1.14.

EHSV konstatuje, že není zřízen pružný finanční nástroj rychlé reakce, který by na žádost umožňoval přímé finanční kompenzace ve prospěch zasažených skupin obyvatel.

1.15.

EHSV podporuje posílení informačních kampaní pro veřejnost na téma činnosti mechanismu za pomoci využití moderních komunikačních prostředků (např. sociálních médií) a aktivní úlohu organizovaných dobrovolnických organizací.

1.16.

EHSV bere na vědomí, že v zájmu lepší distribuce pomoci v místě určení je nutno posílit spolupráci operační reakce Unie s humanitárními organizacemi a občanskou společností.

1.17.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba dále uvažovat o zajištění kontinuity činnosti malých a středních podniků po katastrofě.

1.18.

EHSV doporučuje intenzivnější zapojení vědecké obce do procesu UCPM pro varování a prevenci s využitím sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany a Znalostního centra pro zvládání rizik katastrof.

2.   Souvislosti

2.1.

Mechanismus civilní ochrany Unie jako ústřední prvek evropské spolupráce v oblasti zvládání rizik tvoří síť vzájemné pomoci a solidarity na území Evropské unie i za jejími hranicemi.

2.2.

Mechanismus sdružuje 33 států: 27 členských států EU a 6 zúčastněných států: Island, Norsko, Srbsko, Severní Makedonii, Černou Horu a Turecko. Využívá se při prevenci, plánování a operačních reakcích a umožňuje koordinovanou pomoc při katastrofách a humanitárních krizích. Každý stát světa, který postihne vážná katastrofa, může požádat o pomoc prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které je mechanismem zahraniční politiky EU.

2.3.

Politický rámec UCPM byl posílen již v roce 2019 zřízením dodatečných kapacitních rezerv a sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany. Dalším krokem tímto směrem byla nová legislativa zveřejněná dne 20. května 2021. Revidovaný mechanismus civilní ochrany Unie nyní zahrnuje meziodvětvový a přeshraniční přístup ke zvládání rizik a katastrof vycházející z „cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám“ a jeho plánování probíhá na úrovni EU. Na návrh Evropského parlamentu rovněž pracuje s pojmy změny klimatu a biologické rozmanitosti.

2.4.

Vážné přírodní katastrofy v posledních letech (hromadné požáry v jižní Evropě v letech 2017 a 2021, povodně ve střední a severní Evropě v letech 2014 a 2021, zemětřesení na Haiti v letech 2010 a 2021 atd.) a jejich rostoucí četnost a intenzita oslabují stávající mechanismy reakce, jako je UCPM, který je navíc nucen čelit dalším složitým krizím (migrační, zdravotní, humanitární). Nedávné události na Ukrajině ukazují, že je třeba tento mechanismus posílit a zajistit, aby civilní ochrana a humanitární pomoc byly úžeji propojeny.

2.5.

Z toho důvodu požádaly francouzské orgány EHSV, aby se zabýval reakcí Evropy na změnu klimatu ve třech hlavních tematických okruzích: i) včasné varování a informování veřejnosti, ii) odhad a plánování a iii) schopnost reakce.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Z operačního hlediska byl UCPM posílen několika doplňkovými nástroji, jako je rezerva prostředků rescEU, satelitní služba Copernicus (systém satelitního mapování rizik), Evropský soubor civilní ochrany (ECPP) a síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (KN).

3.2.

Systém rescEU byl vytvořen v roce 2019 jako nová zásoba prostředků (rezerva rescEU), která zahrnuje flotilu hasičských letounů a vrtulníků, záchranné vybavení, zdravotnické evakuační letouny, lékařské záchranné týmy a zásoby zdravotnického vybavení a polních nemocnic, které dokážou reagovat na mimořádné situace zdravotní, chemické, biologické, radiologické a jaderné povahy. RescEU doplňuje mechanismus civilní ochrany Unie při plnění úkolů, jako je hašení požárů, zdravotní pomoc a výzkum.

3.3.

Základním garantem fungování UCPM je Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Centralizuje a koordinuje pomoc proudící z jednotlivých států a odpovídá za rychlou distribuci pomoci při mimořádných událostech do oblastí zasažených katastrofou.

3.4.

Státy oznamují prostředky, které jsou schopny poskytnout žadatelskému státu, prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události (CECIS). Na této platformě lze ukládat záznamy online, v nichž může ERCC podrobně informovat o potřebách žadatelských států. Státy poskytující pomoc pak mohou upřesnit prostředky, jež chtějí nabídnout.

3.5.

Účastnické stát mohou navíc vyčlenit vnitrostátní prostředky reakce na mimořádné události do Evropského souboru civilní ochrany (ECPP). Tento soubor umožňuje lepší plánování a koordinaci konkrétních činností v oblasti reakce na evropské a vnitrostátní úrovni, díky nimž může EU na katastrofy reagovat rychleji a spolehlivěji.

3.6.

Na podporu prevence a připravenosti EU navýšila též finanční podporu kapacit registrovaných v ECPP. Finanční podporu lze využít k přizpůsobení a opravám kapacit i k pokrytí provozních nákladů (v rámci EU) a nákladů na přepravu (mimo EU), jedná-li se o nasazení v rámci mechanismu civilní ochrany Unie.

3.7.

Mechanismus byl několikrát aktivován jako součást rámce EU pro řešení krizí během pandemie COVID-19. Z těchto zkušenosti vyplynulo, že EU musí být lépe připravena reagovat na mimořádné události velkého rozsahu a že je nutné posílit stávající právní rámec ochrany zdraví a civilní ochrany.

3.8.

Pokud jde o financování, kromě příspěvků ze zúčastněných zemí je na mechanismus vyčleněno finanční krytí z víceletého rozpočtu EU na období 2021–2027. Přesněji dosáhne finanční krytí na provádění mechanismu v období 2021–2027 výše 1 263 000 000 eur. Dále bude na provádění mechanismu v témže období vyčleněn další příjem z Nástroje Evropské unie na podporu oživení ve výši až 2 056 480 000 eur.

3.9.

Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (KN) je coby nová platforma pro sdílení znalostí, osvědčených postupů a poznatků získaných odborníky na civilní ochranu a pracovníky v oboru zvládání mimořádných situací nástrojem, jehož pomocí chce EU posílit své evropské zvládání rizik katastrof.

3.10.

Cílem KN je rozvíjet vyšší součinnost mezi odborníky z praxe, tvůrci politik a vědci prostřednictvím pilířů zaměřených na rozvoj kapacit a vědu, kde se jednotlivé činnosti rodí, plánují a zavádějí. Mezi činnosti prováděné v KN patří společná cvičení, dvoustranné a mnohostranné výměny, spolupráce a společné projekty.

3.11.

Pokud jde o civilní ochranu mimo rámec EU, je třeba zmínit Euroatlantické koordinační středisko pro řešení situace při katastrofách (EADRCC) při NATO, které nabízí pomoc zejména v případě přírodních a člověkem způsobených katastrof, a útvar OSN pro hodnocení katastrof a koordinaci (UNDAC), který pomáhá v první fázi náhle vzniklé mimořádné situace.

3.12.

V Evropě platforma Unie pro Středomoří, coby mnohostranné partnerství zaměřené na zvýšení potenciálu regionální integrace a soudržnosti evropsko-středomořských zemí včetně Turecka, přijala akční plán příprav na účinnou vzájemnou pomoc v evropsko-středomořské oblasti. Navrhovaná opatření zahrnují též rychlé reakce. Mezi klíčové faktory patří posílení veřejných záchranných služeb o dobrovolníky a zapojení občanů do záchrany životů.

3.13.

UCPM byl v letech 2007 až 2020 aktivován 382krát. V roce 2020 bylo aktivací 102 – to je o 82 aktivací více než v roce předchozím. Z uvedených 102 aktivací ke 36 došlo v EU, 66 mělo původ mimo EU a 85 z celkového počtu aktivací se týkalo pandemie COVID-19.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

UCPM již není dostatečně dimenzován k reakci na katastrofy spojené se změnou klimatu z hlediska prevence, varování, plánování, odhadu a operační kapacity.

4.2.

Mechanismus civilní ochrany EU by se měl lépe zaměřit na témata jako znečištění moří, průmyslová rizika a havárie distribučních sítí elektřiny a pitné vody.

4.3.

EHSV se domnívá, že není dostatečně rozpracován diplomatický rozměr evropské civilní ochrany směrem k bezprostřednímu sousedství EU (zejména balkánským zemím) nebo k Severní Africe a africkým zemím coby doplněk rozvojové politiky EU. Diplomatický rozměr mechanismu civilní ochrany Unie by měl být využit několika způsoby, a to i) posílením předvstupního procesu kandidátských zemí do EU při dodržení všech přístupových kritérií, ii) omezením vlivu Číny a Ruska v některých státech a zeměpisných oblastech (Afrika, Gruzie, Ukrajina), iii) podporou diplomatických vztahů s některými nepřátelskými zeměmi (např. pomoc při hašení lesních požárů v Rusku nebo Turecku), iv) dokončením politiky Evropské unie v oblasti rozvojové pomoci a v) navázáním přímých vztahů se zeměmi pod přímým vlivem Ruska, jako je Kazachstán, energetický partner Evropy, které jsou velké a čelí značnému riziku (např. lesních požárů).

4.4.

EHSV považuje za vhodné přehodnotit definici zeměpisného rozsahu mechanismu a kritéria pro výběr členských států. Má-li UCPM skutečně získat kontinentální rozměr, měly by se k němu připojit kandidátské země, Švýcarsko a Moldavsko.

4.5.

Co se týče vnějších operací koordinovaných Evropskou komisí, požádají-li o pomoc třetí země, je třeba specifikovat podmínky a rozhodovací proces pro zahájení takových operací, se zvláštním zřetelem k transparentnosti.

4.6.

EHSV rovněž doporučuje jmenovat při všech stálých zastoupeních EU korespondenty pro civilní ochranu, kteří by třetí země systematicky informovali o možné pomoci EU v případě vážné katastrofy, a zajistili tak potřebnou koordinaci s vlastními jednotkami civilní ochrany daného státu.

4.7.

EHSV upozorňuje Komisi na výrazné odlišnosti, které dnes panují mezi jednotlivými strukturami civilní ochrany, a zdůrazňuje nutnost harmonizovat způsob organizace těchto sil. Zvláště to platí pro odbornou přípravu pracovníků, postupy a vybavení (v různých zemích se např. používají různé průměry požárních proudnic). Tyto rozdíly lze překonat organizací a standardizací standardních jednotek požární ochrany v každé zemi EU. Tyto standardní jednotky již existují, je však třeba aktivně působit směrem k navýšení jejich počtu a ještě lepší standardizaci. Jednotky určené k hašení lesních požárů v jednom státě mohou být například vybaveny silničními vozidly, v jiném státě vozidly terénními.

4.8.

Posílena by měla být též těsná spolupráce orgánů civilní ochrany jednotlivých států, vysokých škol a výzkumných pracovníků. Prostor a prostředky k posílení této spolupráce skýtá síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany prostřednictvím pilířů zaměřených na rozvoj kapacit a vědu a posílení Znalostního centra pro zvládání rizik katastrof.

4.9.

Pokud jde o kapacitu prostředků, další z priorit je naléhavě potřebné dálkové nasazení prostředků do vzdálenosti tisíců až desetitisíců kilometrů. Mimořádné situace často vyžadují nasazení vzdušných prostředků. Přesouvají-li se pracovníci běžnými letadly, je třeba zajistit vhodné velkokapacitní letouny pro přepravu materiálu.

4.10.

Otázku přepravní kapacity je teoreticky možno řešit využitím vojenských letadel, letadel jednotlivých zemí nebo letadel NATO. Jejich použití však podléhá náležitým postupům a vyžaduje plánování, což je v mimořádných situacích nevhodné. Další, vhodnější možností by byla vyhrazená flotila velkých letounů Airbus A330 nebo jednotlivý pronájem u specializovaných společností. Očekávání odborníků by podle všeho splňovala jednotka složená ze tří letounů. Tyto jednotky jsou všestranné a je technicky možné měnit jejich konfiguraci, například ke shozu materiálu pro zpomalování hoření k utlumení lesních požárů nebo k přepravě kolejových vozidel.

4.11.

Pořízení a správu tohoto leteckého vybavení by bylo možno projednat v rámci rescEU.

4.12.

Pokud jde o správu, vyzývá EHSV ke zřízení Evropské agentury pro civilní ochranu a humanitární pomoc. V průběhu doby jsou příslušné útvary často povolávány k zásahům na týchž místech a na pomoc témuž obyvatelstvu. Civilní ochrana obvykle trvá krátce, dny či týdny, zatímco humanitární pomoc může probíhat několik měsíců i déle.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 – Schopnost a svoboda EU jednat

[COM(2021) 750 final]

(2022/C 290/06)

Zpravodajka:

Sandra PARTHIE

Žádost o vypracování stanoviska	Komise, 1. 3. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	4. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	199/3/0

1.   Preambule

1.1.

Zpráva a stanovisko Evropské komise byly vypracovány před ruskou agresí, válkou na Ukrajině a následnou humanitární krizí, a proto ve stanovisku nejsou zohledněny související dopady. EHSV zdůrazňuje, že tyto tragické události mají samozřejmě závažné důsledky pro náš způsob života, a proto naléhavě žádá, aby se Společné výzkumné středisko a Evropská komise v rámci probíhající prognostické činnosti a přípravy nadcházející zprávy o strategickém výhledu zaměřily na geopolitické důsledky těchto strategických změn mnohem intenzivněji, než měly původně v plánu. To by se mělo týkat mimo jiné cen energií, vyšších výdajů na bezpečnost a obranu, nových migračních toků a nejistoty v souvislosti s dodávkami, a to v Evropě i mimo ni.

2.   Závěry a doporučení

2.1.

EHSV i nadále velmi vítá začlenění prognostické metodiky do procesu tvorby politik EU. Vzhledem k tomu, že příprava strategického výhledu je participativní proces, ESHV nicméně předpokládá, že se díky tomu budou rozvíjet synergie a zlepší se strukturální zapojení všech orgánů a institucí EU, včetně EHSV. V této souvislosti EHSV vyzdvihuje Evropský systém pro strategickou a politickou analýzu (ESPAS) jako dobrý příklad interinstitucionální spolupráce EU.

2.2.

EHSV má za to, že uvedené čtyři hlavní globální trendy jsou z hlediska zásadní otázky schopnosti a svobody EU jednat relevantní. Jde o hlavní obecné megatrendy naší doby, které budou mít i nadále zásadní význam pro formování evropské politiky. Jejich prezentace je však stále velmi obecné povahy, dotýká se různých aspektů, ale chybí hlubší analýza jednotlivých dílčích témat. EHSV vyjadřuje politování konkrétně nad tím, že nebyl dostatečně zohledněn sociální rozměr ani nebyly zahrnuty otázky týkající se mládeže a mezigenerační spravedlnosti, a to navzdory tomu, že byly rozpracovány v příslušné zprávě Společného výzkumného střediska (JRC) Shaping & securing the EU‘s open strategic autonomy by 2040 and beyond (Utváření a zajištění otevřené strategické autonomie EU do roku 2040 a dále) (1).

2.3.

EHSV souhlasí s tím, že téma zvolené pro zprávu o strategickém výhledu za rok 2021 je velmi významné z politického hlediska a má potenciál pro vytvoření vhodných rámcových podmínek pro dobře řízenou vzájemnou závislost a otevřenou strategickou autonomii opírající se o společné hodnoty, soudržnost, silnou mnohostrannou správu a spolupráci založenou na pravidlech. Naléhavě však vyzýváme k tomu, aby byly při stanovování budoucích témat řádně využívány metody prognostického procesu. Vývoj je třeba posuzovat v průběhu času – to znamená, že současné investice do výzkumu a vývoje nebo počty patentů je nutné porovnávat nejen s investicemi Číny nebo USA, ale také s ohledem na předchozí čísla, aby bylo možné získat jasnou představu o tom, zda se ubíráme správným směrem.

2.4.

Nikdo nezpochybňuje použití metody strategického prognostického výhledu a aktuální zaměření zprávy, avšak není jasné, co by mělo ze zprávy o strategickém výhledu z roku 2021 činit skutečný zdroj prognostického výhledu. Chybí jasná souvislost mezi zvolenými trendy, uvažovaným budoucím vývojem a logickými závěry ohledně ústředního tématu zprávy.

Kromě toho, že chybí jasná prognostická metodika, neposkytuje druhá zpráva Komise o strategickém výhledu za rok 2021 ani logický, soudržný a akčně orientovaný rámec pro tvorbu politik EU, který by tvůrcům politik umožňoval stanovit strategické priority a jednat.

2.5.

Jedním z důležitých témat pro hlubokou analýzu souvislostí je úloha nestátních subjektů, a zejména nadnárodních společností, v dnešních správních a řídicích systémech. Podle nás by měla být strategická autonomie zvýšena, a to přinejmenším pokud jde o subjekty, které mají takové postavení, že de facto stanoví normy a pravidla, jako jsou velké technologické společnosti, banky a finanční subjekty s globální působností a rovněž organizace občanské společnosti.

2.6.

Tvůrci politik budou moci v plné míře využít potenciál prognostického rozměru zprávy pouze tehdy, bude-li příprava zprávy od základu koncipována jako otevřený, pluralistický a rozmanitý mezioborový proces. Zároveň musí být zapojeny organizace sociálních partnerů a organizovaná občanská společnost, zejména EHSV, a to ve všech fázích prognostického procesu, který povede k vypracování (budoucích) zpráv o strategickém výhledu.

2.7.

V této souvislosti EHSV vyzývá konkrétně JRC, aby Výbor plně zapojilo do svého prognostického cyklu a podporovalo jej při screeningu stávajících prognostických činností prováděných organizacemi občanské společnosti, odbory a podnikatelskými sdruženími. EHSV rovněž navrhuje, že bude podporovat organizace občanské společnosti v EU při rozvíjení odborných znalostí v oblasti prognózování a při provádění prognostických činností, a to v rámci strukturovaného procesu ve spolupráci s JRC, např. formou pilotního projektu se členy EHSV a organizacemi občanské společnosti.

2.8.

I když je tedy záměr plně vítán, do budoucna stále existuje prostor pro zlepšení zpráv o strategickém výhledu, a to v souvislosti s následujícími skutečnostmi: — zpráva musí z pohledu koherence, pravděpodobnosti a relevance lépe vzájemně provázat megatrendy a strategické pilíře, — prognostický proces, jenž povede k vypracování příští zprávy, by měl poskytnout EHSV i dalším relevantním aktérům konkrétní příležitosti, jak se z něj poučit, jak se na něm podílet a jak zvýšit jeho kvalitu, — konkrétně EHSV již vypracoval řadu stanovisek k připravovanému strategickému výhledu z roku 2022, tj. k souběžné zelené a digitální transformaci (2); — v této souvislosti EHSV navrhuje, aby Komise ve spolupráci s JRC vytvořila roční konzultační cyklus, který by přispěl k přípravě výroční zprávy o výhledu. Komise by měla zapojit EHSV a Výbor regionů, jakož i další orgány EU, například prostřednictvím pravidelných specializovaných workshopů a zapoj členy EHSV do souvisejících prognostických činností prováděných GŘ JRC a generálním sekretariátem, — měla by být zřízena pracovní skupina se sociálními partnery/subjekty občanské společnosti, která by diskutovala o tom, čím mohou být zprávy Komise o strategickém výhledu pro tuto cílovou skupinu užitečné a jakou podobu by měly mít budoucí zprávy, aby jim nabídly co největší hodnotu, — Komise by měla požadovat, aby síť ministrů zapojila sociální partnery a zástupce občanské společnosti do svých prognostických činností.

2.9.

EHSV navrhuje, že přepracuje vlastní pracovní postupy Výboru týkající se každoročních zpráv o strategickém výhledu tak, aby mohl namísto připomínek předkládaných ex post poskytovat informace, odborné znalosti a předkládat konkrétní návrhy ex ante, tedy v období přípravy těchto zpráv. Domníváme se, že to zlepší přísun informací určených k přípravě strategických výhledů, neboť členové EHSV mají silné a hluboké vazby na složky odvětví společnosti a hospodářská odvětví, v nichž působí, a jsou schopni snáze detekovat klíčové náznaky nadcházejících změn a významných událostí. Kromě toho může EHSV předávat a šířit výsledky a poznatky týkající se prognózování, a pomoci tak subjektům občanské společnosti působícím na vnitrostátní úrovni lépe porozumět politickým rozhodnutím EU.

2.10.

V neposlední řadě EHSV vybízí Komisi, aby pokračovala v práci na agendě EU pro strategický výhled. EHSV je přesvědčen, že další začleňování prognostických výhledů do rozhodovacího procesu EU je tou správnou cestou, a opakuje svou nabídku, že Komisi a dalším orgánům EU při plnění tohoto cíle pomůže.

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV zcela kvituje to, že zpráva zdůrazňuje význam otevřeného, konkurenceschopného a plně funkčního jednotného trhu, který podnikům umožní růst v rozsahu potřebném k celosvětové konkurenceschopnosti. To se týká i doporučení zprávy plně provést unii kapitálových trhů a bankovní unii – EHSV má za to, že to přímo přispěje k odolnosti EU vůči finančním krizím, ochrání to vkladatele a podpoří silné a stabilní hospodářské oživení. (3)

3.2.

EHSV vítá zveřejnění revidovaných pokynů a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy, které se zaměřují na definování toho, jak by měl být strategický prognostický výhled využíván v rámci posuzování a hodnocení dopadů. Aby bylo možné zajistit jejich úspěšné uplatňování, musí Komise svým zaměstnancům provádějícím posuzování a hodnocení dopadů poskytnout odpovídající školení a zdroje.

3.3.

Zpráva v rámci řešení, jež nabízí v souvislosti s náročným kontextem z hlediska správy, zdůrazňuje, že je zapotřebí participativní a inkluzivní správa, aby bylo možno posílit důvěru a legitimitu na všech úrovních. To zvyšuje význam platforem, jako je EHSV. Jsme přesvědčeni, že dnes více než kdy jindy je – pro zajištění účinné správy věcí veřejných v 21. století a nalezení řešení, která sice nebudou jednoduchá, ale budou mít široký dosah a budou udržitelná – zapotřebí umožnit občanské společnosti vyjadřovat své názory na celounijní úrovni.

3.4.

EHSV vzal na vědomí reakci (4) Evropské komise na stanovisko EHSV Zpráva o strategickém výhledu z roku 2020 – Strategický výhled – Zmapování cesty k odolnější Evropě (5) a cítí se povinen reagovat ohledně aspektů, které i nadále považuje za relevantní, vzhledem k tomu, že se jimi zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 dostatečně nezabývá: — v dokumentu, jímž Komise na stanovisko reagovala, se uvádí, že zpráva o strategickém výhledu z roku 2020 obsahovala prognostický výhled. Z pohledu EHSV však není dostatečně transparentní to, jakým způsobem byly použity prognostické zásady a metodiky k vyvození závěrů zprávy a jak byly do prognostických činností zahrnuty externí subjekty. EHSV například žádnou nabídku jasně umožňující se do tohoto procesu zapojit neobdržel, — v uvedeném dokumentu Komise uvádí, že jednotlivá témata je třeba dále rozvíjet a upřesňovat, jak požaduje EHSV, a že by měly být začleněny do návrhů týkajících se jednotlivých politik. Dodává, že zpráva o strategickém výhledu je pouze výchozím bodem pro další úvahy. EHSV se domnívá, že stávající formát zprávy není vhodný pro to, aby se na jeho základě mohly dále rozvíjet návrhy týkající se jednotlivých politik, a že nenabízí ani konkrétní východiska pro další úvahy, — Komise ve svém dokumentu rovněž zdůrazňuje, že v rámci prognostické analýzy je důležité popsat současnou situaci a stav. EHSV souhlasí s tím, že to obvykle bývá prvním krokem prognostické analýzy. Na rozdíl od toho, jakým způsobem se k tomu přistupuje ve zprávách o strategickém výhledu, by se však mělo jednat o výchozí bod vedoucí dále, k analýze zaměřené na budoucnost, což by byl dle členů EHSV vhodnější způsob, jakým vyvozovat doporučení pro přijetí opatření.

3.5.

Pokud jde o deset vymezených oblastí, v nichž by EU mohla posílit svou otevřenou strategickou autonomii a vůdčí úlohu ve světě, jsou sice celkově relevantní, podle EHSV však nejsou prezentovány jako logické strategické závěry vyvozené z obecnější konstrukce popisující trendy a nejistoty. Nelze tedy předpokládat, že by z prognostického hlediska představovaly ucelené a přesné strategické pilíře.

3.6.

EHSV se domnívá, že problém ve skutečnosti není v tom, že by Komise dostatečně nepředvídala či se nevěnovala strategickému plánování, ale v tom, že subjekty s rozhodovací pravomocí na úrovni EU nemají politickou vůli k přetavení strategického výhledu v návrhy s dalekosáhlým dopadem. Pokud chybí politická vůle, nepomůže k podniknutí příslušných kroků ani prognózování.

3.7.

EHSV upozorňuje na slabiny uzavřeného prognostického procesu s omezenými konzultacemi a poukazuje na to, že se zpráva nezmiňuje o tématech rostoucí inflace a zvyšujících se cen energií. EHSV považuje obě tyto otázky za zásadní prvky problematiky strategické autonomie. EHSV v rámci své poradní úlohy již připravuje prospektivní stanoviska (6) s cílem podpořit schopnost EU lépe začleňovat prognózy do rozhodovacího procesu.

3.8.

Dále se zpráva vůbec nezmiňuje o úloze systémů sociálního zabezpečení a o rozvoji sociálního státu. Obecně lze říci, že sociální aspekty se zdají být opomíjeny ve prospěch technologických a ekonomických aspektů. Občané EU od státu očekávají, že jim poskytne vysokou úroveň sociálního zabezpečení a ochrany. V souvislosti se strategickou autonomií tedy zůstává nezodpovězena otázka, jakým způsobem budou v budoucnosti financovány systémy sociálního zabezpečení. Velmi bychom uvítali hlubší analýzu tohoto tématu s využitím prognostických nástrojů.

3.9.

Zpráva o strategickém výhledu za rok 2021 obsahuje široký výčet výzev. Neposkytuje však jasné pokyny, pokud jde o priority a prioritní opatření, ani návrhy, jak by se podniky nebo pracovníci mohli nebo měli na řešení těchto výzev připravit. Mnoho trendů může mít dopad na občany i podniky současně. Jedná se o promarněnou příležitost, což by EHSV mohl pomoci napravit s ohledem na své možnosti, pokud jde o řešení rámcových výzev a převádění navrhovaných řešení do každodenního života, zejména života zaměstnavatelů a zaměstnanců.

3.10.

Zpráva v současné době neodpovídá svému názvu označujícímu prognostický dokument o strategickém výhledu, jak je popsán například v dokumentu „Foresight Primer“ vydaném bývalým Evropským centrem politické strategie (EPSC) (7). Příklad dobré praxe, pokud jde o metodicky transparentní prognostické zprávy, je k dispozici v dokumentu Tackling Obesities: Future Choices (8), jehož přípravu zadal odbor prognóz úřadu vlády Spojeného království.

3.11.

Konkrétně se zpráva zmiňuje o síti ministrů EU pro budoucnost a souvisejícím rozvoji prognostických kapacit na vnitrostátní úrovni. Naléhavě vyzýváme Komisi, aby i v rámci této sítě zajistila, že budou subjekty, jako je EHSV, do prognózování aktivně zapojovány; nestačí jim jen předložit výsledky.

3.12.

EHSV vybízí Komisi, aby pokračovala v práci na agendě EU pro strategický výhled. Jak je uvedeno ve stanovisku, je třeba provést několik změn. EHSV je přesvědčen, že další začleňování prognostických výhledů do rozhodovacího procesu EU je tou správnou cestou, a opakuje svou nabídku, že Komisi a dalším orgánům EU při plnění tohoto cíle pomůže. Prognostický výhled dosáhne stanovených cílů pouze tehdy, bude-li se jednat o otevřený, pluralitní a rozmanitý mezioborový proces zahrnující organizace sociálních partnerů a občanské společnosti, zejména EHSV, do všech fází prognózování.

---

(1)  https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC125994/open_strategic_autonomy_2040_online_1.pdf.

(2)  Stanoviska EHSV: Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 36; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 143; Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 99; Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268; Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 51; Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66; Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 187; Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 259; Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 84.

(3)  https://www.eesc.europa.eu/cs/policies/policy-areas/financial-services-and-capital-markets.

(4)  Strany 187–200: https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/04_eesc_follow-up_report_april_2021_gri.pdf.

(5)  Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 67.

(6)  Viz nedávné příklady prospektivních stanovisek EHSV:

—	Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 73,

—	Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 36,

—	CCMI/184 – Předjímání strukturálních a odvětvových změn a nové pojetí průmyslové kultury – vytyčení nových mezí v oblasti oživení a odolnosti v různých částech Evropy,

—	Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 118,

—	Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 1. EHSV rovněž organizuje akce na podporu diskusí zaměřených na budoucnost, jako například:

—	sekce ECO: konference na téma Economic aspects of Strategic Foresight and EU decision-making (Ekonomické aspekty strategických výhledů a rozhodovacího procesu EU) (červen 2021),

—	sekce REX: konference na téma The Geopolitics of the European Green Deal (EGD), a crosscutting insight into the geopolitical implications of the EGD (Geopolitika Zelené dohody pro Evropu, průřezový pohled na geopolitické důsledky Zelené dohody pro Evropu) (prosinec 2021),

—	sekce REX: debata na schůzi sekce na téma Strategic foresight – a vision for the future of Europe (Strategický výhled – vize pro budoucnost Evropy) (únor 2022).

(7)  „What strategic foresight is not? Not a report – a carefully designed and purposeful intervention. Strategic foresight is a learning process that offers a decision-maker new and refreshing perspectives on the present situation – which is often puzzling, socially messy and uncertain. It engages with uncertainty as a friend rather than as a foe. It is not a report but a means to some other end. The carefully designed and purposeful intervention focusses the social learning process on the needs of a specific set of users and their needs (i.e. their uses foresight).“ (Čím strategický výhled není? Není to zpráva – pečlivě a za konkrétním účelem navržená intervence. Strategický výhled je proces učení, který osobám s rozhodovacími pravomocemi nabízí nové a osvěžující pohledy na danou aktuální situaci. Ty jsou často překvapivé, ze společenského hlediska problematické a nejisté. Nejistota je v nich vnímána příznivě, nikoliv jako zdroj ohrožení. Nejedná se o zprávu, ale o prostředek vedoucí k jinému cíli. Pečlivě a za konkrétním účelem navržená intervence cílí proces sociálního učení na potřeby konkrétního souboru uživatelů (jde tedy o prognózu jejich využití)). Evropská komise, Evropské centrum politické strategie, Wilkinson, A., Strategic Foresight Primer, Úřad pro publikace, 2017, staženo 16. ledna 2022 zde: https://data.europa.eu/doi/10.2872/71492. Oficiální český překlad není k dispozici (pozn. překl.).

(8)  Tackling obesities: Future choices – project report (Řešení obezity: možnosti do budoucna – zpráva o projektu). Staženo 14. ledna 2022 zde: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/287937/07-1184x-tackling-obesities-future-choices-report.pdf.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky týkající se úvěrového rizika, rizika úvěrové úpravy v ocenění, operačního rizika, tržního rizika a minimální výstupní úrovně

(COM(2021) 664 final – 2021/0342 (COD))

(2022/C 290/07)

Zpravodaj:

Bogdan PREDA

Žádosti o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 17. 1. 2022 Rada Evropské unie, 20. 1. 2022
Právní základ	články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	3. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	154/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV je zastáncem zdravé, vyvážené a do budoucna orientované kapitálové politiky, kde rizikové vážení vychází ze skutečných rizik pro stabilitu, a zároveň bere v úvahu, že je třeba posílit konkurenceschopnost bank v EU a zvýšit financování udržitelného růstu. Vyzývá proto Komisi, aby dále vyhodnotila, do jaké míry návrhy reagují na výše uvedené výzvy.

1.2

EHSV vítá provádění zbývajících prvků mezinárodních standardů schválených Basilejským výborem pro bankovní dohled („standardy Basel III“) (1), a to jak z hlediska načasování, tak z hlediska podstaty, neboť účelem těchto standardů je posílit stabilitu finančního trhu v EU, a potažmo nevystavovat evropské občany zvýšeným rizikům na finančních trzích.

1.3

EHSV zdůrazňuje, že stabilita finančního trhu je klíčovým předpokladem celkové ekonomické stability, zatímco řádná regulace bankovního sektoru a řádný dohled nad ním mají zásadní význam pro předcházení hrozbě turbulencí a krizí. Obezřetnostní kapitálové požadavky mají stěžejní význam pro dosažení výše uvedených předpokladů. EHSV proto vyzývá normotvůrce, aby zajistili, že návrhy přinesou přiměřenou rovnováhu mezi dvěma vzájemně se doplňujícími cíli, tedy: i) posílení odolnosti bank v EU a ii) zajištění finančního zdraví a konkurenceschopnosti v tomto odvětví – a to i pokud jde o vyvážený rámec pro kapitálové požadavky – s cílem podpořit úlohu bank při financování reálné ekonomiky.

1.4

EHSV vyzývá Komisi, aby pravidelně vyhodnocovala skutečný dopad návrhů s cílem zjistit, zda jejich provádění přispívá k posílení stability finančního trhu a odolnosti bankovního sektoru, a aby zároveň neztrácela ze zřetele konkurenceschopnost bank v EU. EHSV rovněž uznává, že odpovídající a vyvážené kapitálové poměry přispívají ke konkurenceschopnosti.

1.5.

EHSV velmi oceňuje úsilí Komise o přeměnu hospodářství EU směrem k větší ekologizaci a zvýšené odolnosti, a to i prostřednictvím revize a neustálého vyhodnocování stávajících nástrojů určených ke zvýšení využívání udržitelného financování. Finanční sektor by mohl být nápomocen v budování hospodářství s nulovými emisemi uhlíku. EHSV proto vítá přístup Komise, která posiluje zaměření obezřetnostního rámce na environmentální, sociální a správní (ESG) rizika (v souladu s mezinárodními pracovními postupy, konkrétně se standardy Basel III), mimo jiné i prostřednictvím lepšího zohlednění rizik finančního trhu souvisejících se změnou klimatu.

1.6.

EHSV vítá rovněž práci Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) týkající se zveřejňování informací o environmentálních, sociálních a správních aspektech (2), jejímž cílem je umožnit řádné posouzení environmentálních rizik bank a jejich finanční strategie pro přechod na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku. EHSV také vyzývá EBA, aby urychlil svou práci týkající se přezkumu rámce pilíře 1, jejímž cílem je zjistit, zda dostatečně zachycuje jedinečné rysy klimatických rizik. Regulace formou makroobezřetnostních politik, včetně opatření týkajících se kapitálu, může plnit významnou úlohu, pokud jde o lepší zohlednění rizik finančního trhu souvisejících se změnou klimatu. EHSV dále vyzývá EBA, aby zintenzivnil úsilí zaměřené na řešení nedostatků ve zveřejňování informací o ESG aspektech na úrovni EU – včetně těch, které se týkají aktiv souvisejících s fosilními palivy a aktiv, na něž chronicky i akutně dopadají události související se změnou klimatu –, s cílem stimulovat banky k podstatnému posílení svých strategií udržitelného financování.

2.   Úvod

2.1

Předmětem tohoto stanoviska je návrh i) nařízení, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (3) o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce, pokud jde o požadavky týkající se úvěrového rizika, rizika úvěrové úpravy v ocenění, operačního rizika, tržního rizika a minimální výstupní úrovně (návrh nařízení o kapitálových požadavcích), a návrh ii) směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4), pokud jde o pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální, sociální a správní rizika, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (návrh směrnice o kapitálových požadavcích), které předložila Evropská komise.

2.2

Jak je uvedeno v důvodové zprávě, tyto dva normativní akty jsou odůvodněny potřebou uplatňovat standardy Basel III a zároveň se zabývají několika otázkami důležitými z hlediska finanční stability a stabilního financování ekonomiky v souvislosti s oživením po krizi COVID-19. Patří mezi ně posílení kapitálového rámce založeného na riziku, posílení zaměření obezřetnostního rámce na environmentální, sociální a správní rizika a další harmonizace pravomocí a nástrojů dohledu.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV zdůrazňuje, že stabilita finančního trhu je zásadním předpokladem celkové ekonomické stability, a je tedy ve společném veřejném zájmu. Důležitá je řádná regulace bankovního sektoru a řádný dohled nad ním, jejichž cílem je odvrátit hrozbu turbulencí a krizí, zatímco obezřetnostní kapitálové požadavky pomáhají předcházet tomu, aby byly veřejné prostředky využívány k záchraně bank v potížích.

3.2

Důsledné, avšak spravedlivé provedení standardů Basel III je důležité pro evropské podniky i z hlediska pracovních míst a stejně tak z pohledu podpory vlastnictví obytných nemovitostí a stimulace exportně orientovaných ekonomik EU. Závisí na tom růst mnoha podniků a pracovní místa celé řady občanů. Tyto mezinárodní standardy jsou prováděny v rámci bankovního modelu EU, který ze své podstaty méně inklinuje k riziku a je méně závislý na kapitálových trzích než bankovní modely v jiných jurisdikcích.

3.3

EHSV vítá návrhy Komise na zavedení zbývajících prvků standardů Basel III, které mají omezit riziko regulatorní arbitráže a vzbudit důvěru investorů a regulačních orgánů a zajistit pro tyto subjekty předvídatelnost. EHSV uznává, že EU potřebuje pravidla, aby se vypořádala s výzvami (tj. oživení, klima a digitální výzvy) a aby bylo možno zohlednit její specifika (bankovní úvěry jsou zdaleka nejdůležitějším způsobem financování ekonomiky EU) a ambice (unie kapitálových trhů a Zelená dohoda). Evropští občané a daňoví poplatníci zároveň nesmí být vystaveni zvýšenému riziku krize finančního trhu. Je tedy nutné dosáhnout odpovídající rovnováhy mezi výše uvedenými výzvami a podstatou a diskrečními pravomocemi stanovenými standardy Basel III. EHSV proto vyzývá Komisi, aby dále vyhodnotila specifické rysy evropských bank a související dopad na banky a na ekonomiku EU s cílem zajistit, aby legislativní návrhy nastavily řádnou rovnováhu mezi důsledným uplatňováním standardů Basel III, výkonem vnitrostátních diskrečních pravomocí stanovených těmito standardy a potřebou navrhnout úpravy, které by odrážely specifika hospodářství EU i bank v EU.

3.4

EHSV upozorňuje, že provádění těchto návrhů by mělo zajistit stabilitu finančního trhu, ale nemělo by vést k neodůvodněnému zvýšení kapitálových požadavků na banky v EU nad rámec toho, co předpokládá posouzení Komise. EHSV proto vyzývá Komisi, aby zaručila, že dopad na kapitálové požadavky, a to i na malé družstevní banky a malé banky, nebude příliš zatěžující, a tudíž nepoškodí jejich konkurenceschopnost, a aby zároveň zajistila stabilitu finančního trhu.

3.5

EHSV si je rovněž plně vědom skutečnosti, že stávající kapitálové požadavky rozhodujícím způsobem přispěly k posílení odolnosti bankovního systému v dobách krizí, což se ukázalo i v souvislosti s pandemií COVID-19, kdy současná úroveň kapitalizace umožnila evropským bankám překonat pandemii v dobrém stavu a nadále financovat a podporovat evropské hospodářství, aby odolalo velkému ekonomickému šoku způsobenému pandemií. EHSV rovněž poukazuje na klíčovou úlohu Evropské centrální banky, která zavedla vysoce podpůrnou politiku, čímž přispěla k odolnosti bank během krize COVID-19.

3.6

EHSV proto vyzývá Komisi, aby zajistila, že současné návrhy posílí stávající pravidla, zejména v souvislosti s kapitálovými požadavky, tak aby i nadále zamezovala nadměrnému podstupování rizika, výrazným pákovým efektům a spekulativnímu chování. Vzhledem k současné hospodářské a sociální situaci existuje mnoho významných rizik, která je ještě třeba vyřešit, jako jsou například rizika související se změnou klimatu nebo úvěry se selháním. Kapitálové požadavky by měly být dostatečně vysoké, aby zabránily hrozbě úpadku a turbulencím a krizím na finančních trzích, ale neměly by být nadměrné. Zároveň EHSV uznává, že banky v EU plní zásadní úlohu při financování reálné ekonomiky a podpoře digitální a udržitelné transformace, což má nepřímý dopad na pracovní místa a životní úroveň. Regulační předpisy určující kapitálové požadavky musí tyto aspekty zohlednit.

3.7

V souvislosti s environmentálními, sociálními a správními aspekty EHSV poukazuje na to, že finanční trhy mohou a měly by podporovat a posilovat přechod k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu hospodářství, avšak bankovní sektor nemůže tuto dlouhodobou změnu zajistit sám. Podle posledního přezkumu Evropského účetního dvora (EÚD) více než polovina členských států EU stále dotuje fosilní paliva více než obnovitelné zdroje energie (5) a „podpora investic ze strany EU musí být lépe sladěna se zásadami udržitelného financování“ (6). V tomto kontextu EHSV vyzývá k tomu, aby průmyslové politiky a příslušné právní rámce EU i jednotlivých států důsledněji i) podporovaly příležitosti k udržitelným investicím, aby bylo možné ovlivňovat přidělování ekonomických zdrojů tímto směrem, a ii) odstraňovaly dotace na fosilní paliva a uváděly do souladu cíle v oblasti klimatu se sociálními potřebami. EHSV proto vítá, že v legislativních návrzích byla posílena ustanovení týkající se environmentálních, sociálních a správních aspektů, ale vyzývá Komisi, aby upřesnila použitelnost ustanovení týkajících se pravomoci orgánů dohledu snížit „rizika plynoucí z nesouladu institucí s příslušnými cíli politik Unie a širšími transformačními trendy souvisejícími s environmentálními, sociálními a správními faktory“, aby bylo jasné, jak by se tyto pravomoci měly vykonávat.

3.8

Kromě zveřejňování informací a zátěžového testování v oblasti klimatu mohou makroobezřetnostní politiky, včetně opatření týkajících se kapitálu, plnit jistou úlohu, pokud jde o řádné zohlednění environmentálních, sociálních a správních rizik bank a usnadňování distribuce úvěrových toků napříč odvětvími, což může podpořit přechod na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku. EHSV proto doporučuje, aby EBA a ECB urychlily svou práci týkající se: (i) rámce pilíře 1, aby bylo možné určit, do jaké míry stávající regulační rámec odpovídajícím způsobem zachycuje rizika ESG, a stanovit v této souvislosti případná nezbytná opatření, a (ii) správné a včasné kalibrace zátěžového testování rizik ESG.

3.9

EHSV vítá mandát udělený Komisi k monitorování uplatňování standardů v jiných jurisdikcích s cílem zajistit konzistentnost, pokud jde o načasování a závažnost dopadu na příslušné zúčastněné strany, a to i pokud jde o zvýšení kapitálových požadavků. EHSV však rovněž varuje před sestupnou spirálou regulačních norem nebo před dalším zpožděním při zavádění standardů a poukazuje na nedostatečné uplatňování určitých pravidel v některých jurisdikcích. Tyto nedostatky by mohly závažně ohrozit globální stabilitu.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV vítá v rámci návrhu Komise zejména následující návrhy, doporučuje však analyzovat několik dalších možných technických zlepšení: (i) uplatňování minimální výstupní úrovně na nejvyšší úrovni konsolidace a mechanismus přerozdělování založený na riziku (za účelem zajištění přiměřené kapitalizace dceřiných podniků v EU) pro každou bankovní skupinu – to by totiž nejen zajistilo konzistentnost v mezinárodním měřítku, ale také zabránilo negativním účinkům, které by mělo uplatňování na úrovni subjektů; (ii) oceňují se konkrétní zlepšení týkající se minimální výstupní úrovně u specializovaných úvěrů (článek 495b), měla by však být dále vyhodnocena z hlediska dosažení větší konzistentnosti, pokud jde o minimální vstupní úrovně, s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých poddruhů specializovaných úvěrů – minimální úrovně parametrů v rámci standardizovaného přístupu totiž neodpovídají skutečným rizikům ani neodrážejí spolehlivost těchto druhů financování; (iii) velmi se oceňuje zachování podpůrných koeficientů pro malé a střední podniky a infrastrukturu spolu s výjimkami pro úvěrové úpravy v ocenění (články 501/501a), neboť jde o významné nástroje, které bankám umožňují nadále podporovat důležité segmenty evropské ekonomiky, zejména v souvislosti s oživením po pandemii COVID-19. EHSV však vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost dalšího vyjasnění a zjednodušení kritérií pro podpůrné koeficienty pro infrastrukturu v zájmu posílení financování infrastruktury a současně s přihlédnutím k souvisejícím rizikům a v zájmu zajištění finanční stability; (iv) zefektivnění průhledového přístupu při zacházení s investičními fondy (CIU – subjekty kolektivního investování) je koncipováno v zásadě dobře, ale EHSV se domnívá, že je zapotřebí další korelace souvisejících pravidel správy a omezení (např. pokud jde o spoléhání na údaje poskytované třetími stranami při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku vůči CIU); (v) zachování 100 % rizikové váhy pro dlouhodobé strategické kapitálové investice bank je potřebné, ale EHSV se domnívá, že je vhodné ji spravedlivě uplatňovat na všechny banky bez ohledu na to, zda spadají pod standardizovaný přístup, nebo pod přístup založený na interních modelech; (vi) podněty pro banky k přesunu zdrojů směrem k hospodářství s nulovými emisemi uhlíku a ke spolupráci se zákazníky jsou pro financování zelené transformace klíčové. V této souvislosti má EHSV za to, že EU a členské státy musí v zájmu urychlení a posílení tohoto nezbytného přechodu provést významné změny, pokud jde o motivační a demotivační aspekty v rámci příslušných ekonomik, které se promítnou do průmyslových politik a příslušných právních rámců. EHSV žádá Komisi, aby s ohledem na výše uvedené dále posoudila ustanovení týkající se environmentálních, sociálních a správních aspektů v návrzích nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích.

4.2

EHSV dále předkládá soubor témat, které by bylo třeba v rámci návrhů přehodnotit. EHSV v této souvislosti zdůrazňuje, že společný veřejný zájem na ochraně stability finančních trhů je nejvyšší prioritou a že je nutné zajistit v tomto ohledu patřičnou rovnováhu s ostatními politickými cíli, přičemž je naprosto nezbytné zamezit ohrožení finanční stability. Přizpůsobení standardů Basel III v EU nesmí ohrozit cíl zvýšit stabilitu finančního trhu v zájmu lepší připravenosti na budoucí hospodářské otřesy a krize. V každém případě by navrhovaná opatření navíc měla zajistit, že bude ještě posílena kapitalizace bank, a zaručit jejich konkurenceschopnost: (i) zrušit podmíněnost založenou na přijímání ratingů pro přechodné řešení s cílem snížit dopad minimální výstupní úrovně na podniky bez ratingu (čl. 465 odst. 3). Důvodem je malé pokrytí trhu EU externími ratingy a záměr zamezit přílišnému spoléhání na externí ratingy, jenž je v souladu se směrnicí o ratingových agenturách; (ii) pokud jde o přechodné ustanovení týkající se minimální výstupní úrovně u hypotečních úvěrů na obytné nemovitosti, EHSV vyzývá Komisi, aby posoudila možnost její revize z několika hledisek (poměr úvěru k hodnotě nemovitosti, asymetrie metodik pro měření rizika, citlivost na riziko), aby se zabránilo nechtěným dopadům, pokud jde o přístup k hypotečním úvěrům na obytné nemovitosti; Jakýkoliv přezkum týkající se tohoto aspektu by však měl rovněž zohlednit to, že je nutné předejít veškerému riziku realitních bublin; (iii) další revize ustanovení týkajících se přístupu založeného na interním ratingu (IRB), aby bylo možné používat skutečné splatnosti namísto splatností pevně určených, a počítat tak se skutečným souvisejícím rizikem; (iv) zachovat úvěrové konverzní faktory na 20 % u podmíněných položek souvisejících s transakcemi (jako jsou např. záruky za náležité provedení smlouvy, záruky za předloženou nabídku a další záruky), a to s ohledem na jejich klíčovou úlohu v ekonomice EU a v zájmu respektování skutečných údajů o selhání na příslušném trhu; (v) ustanovení týkající se kapitálových trhů by měla být dále vyhodnocena, aby se předešlo rizikům nepřiměřeného dopadu v podobě nákladů na zajištění, likviditu a financování pro státy a podniky, a aby tak mohla být posílena schopnost korporátních investičních bank v EU účastnit se soutěže na trzích EU i na mezinárodních trzích; (vi) pozměnit způsob výpočtu skutečných příspěvků menšinových podílů ke konsolidovanému kapitálu, jenž je v současnosti v rozporu s cíli unie kapitálových trhů, neboť snižuje zájem o kótování společností.

4.3

EHSV zdůrazňuje, že změna klimatu vede k rizikům, která již na banky dopadají a která – pokud nebudou řešena na úrovni regulace a bank – by mohla mít pro banky dalekosáhlé důsledky z hlediska finanční stability. V tomto ohledu EHSV oceňuje práci Basilejského výboru a evropských orgánů v oblasti finančních rizik souvisejících se změnou klimatu, pokud jde o identifikaci potenciálních nedostatků v současném rámci a zvažování možných opatření k jejich odstranění. EHSV dále vyzývá Komisi, aby v rámci dalšího rozvoje příslušného rámce pro financování přechodu k zelenější ekonomice zajistila plné dodržování zásady dvojího hlediska významnosti.

4.4

EHSV vyzývá Komisi, aby posoudila použitelnost zásady proporcionality, pokud jde o banky, které jsou z hlediska velikosti, úlohy a expozice vůči systémovým rizikům malé (podle definice malého a nepříliš složitého subjektu v nařízení o kapitálových požadavcích), ale které přesto musí splňovat přísnější požadavky, včetně informačních a kapitálových požadavků, protože jsou součástí „významné“ bankovní skupiny. Při každém posouzení zásady proporcionality je však třeba vzít v úvahu, že menší banky, které jsou součástí významné bankovní skupiny, mají ke zvládnutí informačních a kapitálových požadavků k dispozici více zdrojů.

---

(1)  https://www.bis.org/bcbs/basel3.htm

Basel III je mezinárodně dohodnutý soubor opatření, který vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled v reakci na finanční krizi v letech 2007–2009. Cílem těchto opatření je posílit regulaci, dohled a řízení rizik v bankovnictví. Stejně jako všechny standardy Basilejského výboru jsou i standardy Basel III minimálními požadavky, které se vztahují na všechny banky působící na mezinárodní úrovni. Členové se zavázali, že ve svých jurisdikcích v časovém rámci stanoveném výborem tyto standardy zavedou a budou je uplatňovat.

(2)  https://www.eba.europa.eu/regulation-and-policy/transparency-and-pillar-3.

(3)  Známé jako nařízení o kapitálových požadavcích.

(4)  Známá jako směrnice o kapitálových požadavcích.

(5)  https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=60760.

(6)  https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR21_22/SR_sustainable-finance_CS.pdf.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro předcházení zneužívání krycích subjektů pro daňové účely a kterou se mění směrnice 2011/16/EU

(COM(2021) 565 final – 2021/0434(CNS))

(2022/C 290/08)

Zpravodaj:	Benjamin RIZZO
Spoluzpravodaj:	Javier DOZ ORRIT

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 10. 2. 2022
Právní základ	článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	3. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	206/1/6

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV plně podporuje návrh Komise týkající se zneužívání krycích společností pro daňové účely a jeho cíle. Zajištění účinného a spravedlivého zdanění na celém jednotném trhu má zásadní význam pro skutečné oživení po pandemii COVID-19.

1.2

EHSV oceňuje rozsáhlou veřejnou konzultaci, kterou Komise zahájila a která bude otevřená všem zúčastněným stranám, i cílenější konzultaci s vnitrostátními odborníky, kteří byli zapojeni na základě svých konkrétních odborných znalostí. Díky těmto konzultacím mohly zúčastněné strany smysluplně přispět do diskuse a měly by být i nadále zapojovány do budoucích diskusí.

1.3

EHSV podporuje volbu směrnice, jejímž cílem je zajistit pro členské státy společný právní rámec. Povaha předmětu upravované oblasti a sledované cíle znamenají, že je skutečně nelze řešit prostřednictvím jednotlivých iniciativ členských států v rámci jejich právních řádů.

1.4

EHSV se domnívá, že návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec zajištění nezbytné úrovně ochrany jednotného trhu, při zjevně přiměřeném dopadu na podniky.

1.5

EHSV se domnívá, že pro správné řízení nezbytných kontrol a sdílení výsledných informací souvisejících s návrhem by Komise a vnitrostátní daňové orgány měly mít k tomuto účelu dostatečné kapacity, pokud jde o dovednosti a zdroje.

1.6

EHSV doufá, že po provedení a dokončení vyšetřování krycích společností bude zajištěna transparentnost výstupů pro veřejnost, tak aby se mohla seznámit s výsledky provedení směrnice.

1.7

EHSV se domnívá, že by se měly provádět odpovídající kontroly nejen příjmů právnických osob, ale také majetku, neboť daně mohou být vybírány i v případě, že tento majetek nevytváří žádný příjem, jako je tomu například v případě majetkových daní.

1.8

EHSV zdůrazňuje, že je třeba stanovit společná a jasná pravidla týkající se konkrétního obsahu prohlášení požadovaných od podniků. Je třeba zabránit nadměrnému vykazování, které přesahuje cíle směrnice, a z toho vyplývajícím nákladům na dodržování předpisů.

1.9

EHSV doporučuje, aby cílená pravidla pro zamezení činnosti „profesionálních zprostředkovatelů“ byla stanovena v jiných právních předpisech, tedy v souladu s přístupem OECD k této problematice. EHSV se domnívá, že velkým přínosem by byla spolupráce odborných orgánů dohledu v boji proti nekalým praktikám a možné trestné činnosti „profesionálních zprostředkovatelů“.

1.10

EHSV opakuje, že je třeba mít v EU úplný a rozsáhlý seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí mimo EU, mimo jiné proto, aby podniky v EU mohly zjistit, zda finanční prostředky a majetek, které spravují, mohou být napojeny na krycí subjekty se sídlem mimo EU.

1.11

EHSV navrhuje, aby Komise vydala vhodné pokyny týkající se testu existence podstaty stanoveného směrnicí, zejména pokud jde o význam konkrétních pojmů jako „rezidence“, „ředitel s bydlištěm v daném místě“ a „prostory“.

1.12

EHSV konstatuje, že krycí společnosti mohou být zakládány a využívány také k usnadnění nehlášené práce a k vyhýbání se příspěvkům na sociální zabezpečení. EHSV proto navrhuje, aby Komise zvážila možnost řešit tyto otázky v evropských právních předpisech mimo rámec předloženého návrhu, který je čistě daňovou směrnicí.

2.   Souvislosti návrhu Evropské komise

2.1

Sdělení Evropské komise o zdanění podniků pro 21. století přijaté dne 18. května 2021 stanoví dlouhodobé i krátkodobé cíle na podporu oživení po epidemii COVID-19 a zajištění odpovídajících veřejných příjmů v budoucnosti.

2.2

Navrhovaná směrnice Komise o krycích subjektech je jednou z krátkodobých konkrétních iniciativ oznámených ve sdělení, jejichž cílem je zlepšit stávající daňový systém, se zvláštním zaměřením na zajištění spravedlivého a účinného zdanění.

2.3

Právní subjekty bez minimální podstaty a hospodářské činnosti by mohly být využívány pro nelegitimní daňové účely, jako jsou daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, nebo dokonce pro praní peněz. Je proto nutné řešit situace, kdy se osoby, od nichž se očekává, že budou platit daně, vyhýbají daňovým povinnostem nebo se jim vyhýbají prostřednictvím podniků, které nevykonávají žádnou skutečnou hospodářskou činnost. Krycí společnosti by mohly podporovat prostředí nespravedlivého rozdělení daňového zatížení, jakož i nekalou daňovou soutěž mezi jurisdikcemi.

2.4

Návrh předložený Komisí se vztahuje na všechny podniky, které jsou považovány za daňové rezidenty v členském státě EU a jsou způsobilé v něm získat osvědčení o statusu daňového rezidenta. Jakmile budou nová pravidla přijata jako směrnice, měla by být provedena do vnitrostátního práva členských států do 30. června 2023 a nabýt účinku k 1. lednu 2024.

2.5

Existuje řada evropských právních předpisů týkajících se praní peněz, trestného činu, který některé krycí společnosti často upřednostňují, což by mohlo návrhu Komise poskytnout užitečný kontext. Zejména je třeba odkázat na legislativní balíček navržený Komisí v červenci 2021, který se skládá ze tří nařízení a jedné směrnice (1).

3.   Návrhy Evropské komise

3.1

Směrnice se týká systémů používaných za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem nebo daňových úniků. Systém, na který se návrh zaměřuje, zahrnuje zakládání podniků v EU, které údajně vykonávají skutečnou hospodářskou činnost, ale ve skutečnosti ji nevykonávají. Skutečným důvodem, proč jsou některé z těchto typů společností zakládány, je totiž umožnit, aby jejich skutečnému majiteli nebo skupině, do níž patří, plynulo určité daňové zvýhodnění.

3.2

S cílem bojovat proti tomuto systému stanoví tato směrnice test, jehož cílem je pomoci členským státům určit podniky, které vykonávají hospodářskou činnost, avšak nemají minimální podstatu, a jsou tedy zneužívány k získání neoprávněných daňových zvýhodnění. Tento test je definován jako „test existence podstaty“.

3.3

První krok rozděluje různé typy podniků na podniky, u nichž existuje riziko chybějící podstaty a zneužití pro daňové účely, a podniky s nízkým rizikem. Rizikové případy vykazují řadu znaků, které lze obvykle současně identifikovat u podniků s chybějící podstatou („vstupní kritéria“). Naproti tomu případy s nízkým rizikem, které nevykazují žádné z těchto kritérií nebo vykazují pouze některá z nich, vstupní kritéria nesplní.

3.4

Příslušná kritéria považují za „rizikové“ ty podniky, které nejsou výslovně vyňaty směrnicí, zabývají se přeshraničními činnostmi, jsou geograficky mobilní, a navíc se při vlastní správě spoléhají na jiné podniky (zejména na profesionální poskytovatele služeb z řad třetích osob). Případy s nízkým rizikem, které nesplní vstupní kritéria, jsou pro účely směrnice irelevantní.

3.5

Podniky musí nejprve samy provést sebehodnocení, a pokud se kvalifikují jako „rizikové“, jsou vyzvány, aby v daňovém přiznání oznámily svou podstatu. Oznámením podstaty se rozumí poskytnutí konkrétních informací, které usnadní posouzení činnosti vykonávané podnikem.

3.6

Ve druhém kroku určují výsledek testu existence podstaty tři prvky: i) prostory, které jsou k dispozici pro výhradní užívání ze strany podniku; ii) alespoň jeden vlastní aktivní bankovní účet v EU; iii) alespoň jeden ředitel, který má bydliště v blízkosti podniku a věnuje se jeho činnostem, nebo (alternativně) dostatečný počet zaměstnanců podniku, kteří se podílejí na jeho hlavních „činnostech vytvářejících příjmy“.

3.7

Třetí krok testu stanoví odpovídající posouzení informací, které podnik oznámil ve druhém kroku, pokud jde o podstatu. Podnik, který představuje rizikový případ, neboť splnil vstupní kritéria, a jehož oznámení rovněž vede ke zjištění, že mu chybí alespoň jeden z relevantních prvků týkajících se podstaty, by měl být považován za „krycí subjekt“ ve smyslu nové směrnice, tj. za subjekt s chybějící podstatou, který je pravděpodobně zneužíván pro daňové účely.

3.8

Podnik, který sice představuje „rizikový případ“, avšak z jehož oznámení je zřejmé, že vykazuje všechny podstatné prvky týkající se podstaty, by neměl být považován za „krycí subjekt“ ve smyslu směrnice. Tato domněnka však nevylučuje, že správci daně i přesto dojdou k závěru, že takový podnik je krycím subjektem z důvodů mimo oblast působnosti směrnice.

3.9

Čtvrtý krok se týká práva podniku, který je považován za krycí subjekt zneužívaný pro daňové účely ve smyslu směrnice, prokázat opak, tj. prokázat vlastní podstatu pomocí konkrétních důkazů („vyvrácení“). Podniky tedy budou mít účinné právo tvrdit, že nejsou krycím subjektem ve smyslu směrnice.

3.10

Pokud je určitý podnik považován za krycí subjekt ve smyslu směrnice, přičemž podnik tuto domněnku nevyvrátí, měly by nastat daňové důsledky. Tyto důsledky by měly znemožnit jakákoli daňová zvýhodnění, která podnik získal nebo by mohl získat.

3.11

Vzhledem k tomu, že za účelem získání zvýhodnění plynoucích z daňové smlouvy musí podnik zpravidla předložit potvrzení o daňové rezidenci, členský stát daňové rezidence krycího subjektu buď potvrzení o daňové rezidenci vůbec nevydá, nebo jej vydá spolu s upozorněním, tj. včetně výslovného prohlášení, které zabrání jeho použití pro účely získání výše uvedených zvýhodnění.

3.12

Pokud byla daňová zvýhodnění poskytnutá podniku odepřena, je třeba určit, jak by měly být příjmy plynoucí podniku a z něj i veškerá aktiva vlastněná podnikem skutečně zdaněny. Při přidělování práv zdanění by měly být zohledněny všechny jurisdikce, které mohou být dotčeny transakcemi zahrnujícími krycí subjekt.

3.13

Pravidly směrnice jsou nutně dotčeny pouze členské státy, neboť třetí země nespadají do působnosti práva EU. V těchto případech by měly být řádně dodržovány smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi členským státem a třetí zemí, pokud jde o přidělování práv zdanění. Pokud takové smlouvy neexistují, použije dotčený členský stát své vnitrostátní právo.

3.14

Všechny členské státy budou mít přístup k oznamujícím subjektům podle této směrnice, a to kdykoli a bez nutnosti o takové informace žádat. Za tímto účelem si budou členské státy mezi sebou vyměňovat informace od prvního kroku, bude-li určitý podnik klasifikován jako rizikový ve smyslu této směrnice. Za tímto účelem bude zřízen registr nebo databáze.

3.15

Navrhovaný právní předpis ponechává na členských státech, aby stanovily sankce za porušení oznamovacích povinností stanovených touto směrnicí, jež byla provedena do různých vnitrostátních právních řádů. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.16

Minimální úrovně koordinace mezi členskými státy by mělo být dosaženo stanovením minimálních peněžitých sankcí v souladu se stávajícími předpisy ve finančním sektoru. Sankce by měly zahrnovat správní peněžitou sankci ve výši nejméně 5 % obratu podniku.

4.   Obecné připomínky EHSV

4.1

EHSV plně podporuje návrh Komise a jeho celkové cíle. Zajištění účinného a spravedlivého zdanění na celém jednotném trhu má zásadní význam pro skutečné oživení po pandemii COVID-19. Dostatečné daňové příjmy členských států jsou skutečně klíčovým faktorem pro usnadnění veřejných investic zaměřených na dosažení ekologičtějšího a digitalizovanějšího jednotného trhu. EHSV je mírně znepokojen tím, že požadavky týkající se podstaty neuznávají digitální stránku a zdůrazňují pouze význam hmotných aktiv. To by mohlo v budoucnu působit problémy.

4.2

Návrh Komise je proto plně v souladu se sdělením o zdanění podniků pro 21. století, jehož výsledkem jsou konkrétní a důsledná opatření zaměřená na boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, čímž se zajistí spravedlivé daňové prostředí v celé Evropě.

4.3

EHSV konstatuje, že návrh Komise je v souladu s předchozími legislativními iniciativami orgánů EU, jako je směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) a směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC). Je nesmírně důležité usilovat o soulad mezi různými daňovými předpisy, mezi nimiž se očekává neustálá souhra, aby se předešlo nechtěným důsledkům.

4.4

Návrh Komise doplňuje nedávný návrh týkající se celosvětové minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v EU (známý jako „2. pilíř“), a to bez ohledu na rozdílný rozsah působnosti obou směrnic, vzhledem k tomu, že 2. pilíř se bude vztahovat na společnosti, které překročí hranici obratu 750 milionů EUR, zatímco směrnice o krycích společnostech takovým omezením nepodléhá.

4.5

EHSV oceňuje veřejnou konzultaci, kterou Komise zahájila před zveřejněním svého návrhu. Tato konzultace obsahovala 32 otázek, jejichž cílem bylo mimo jiné vymezit problém a jeho příčiny a určit vhodnou formu opatření na úrovni EU. Zúčastněné strany tak dostaly významnou příležitost vyjádřit před vypracováním nových pravidel své připomínky a obavy. EHSV lituje, že této příležitosti využilo pouze několik málo zúčastněných stran (50).

4.6

EHSV rovněž podporuje dodatečné veřejné konzultace s vnitrostátními odborníky, kteří byli cíleně zapojeni na základě svých specifických odborných znalostí. Kombinace rozsáhlé konzultace určené zúčastněným stranám a podrobnější konzultace určené kvalifikovaným odborníkům představuje dobrou rovnováhu mezi zajištěním participativního a zároveň technicky vyspělého legislativního procesu.

4.7

Samotná povaha předmětu, který má být upraven prostřednictvím směrnice, a stanovené cíle – boj proti přeshraničním daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem – vyžadují, aby členské státy provedly společný rámec.

4.8

Vhodného a účinného společného rámce by totiž nebylo možné dosáhnout prostřednictvím samostatných opatření prováděných jednotlivými členskými státy s ohledem na jejich příslušné právní systémy. V takovém případě by se mohlo stát, že by větší počet nekoordinovaných opatření prováděných na vnitrostátní úrovni dále přispíval ke stávajícímu roztříštění a potenciálně by jej i zhoršoval.

4.9

Krycí společnosti, které byly založeny v členských státech, musí být uvedeny do souladu se směrnicí a spolupráce správních orgánů členských států je nutnější než kdy jindy, má-li se zabránit narušení fiskální kapacity EU jako celku. Aby mohla Komise správně řídit kontroly a sdílet informace, měla by k tomu mít odpovídající kapacitu a dostatečné zdroje.

4.10

EHSV se rovněž domnívá, že návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec zajištění nezbytné minimální úrovně ochrany jednotného trhu, při zjevně přiměřeném dopadu na podniky. Cílem směrnice je totiž dosáhnout minimální ochrany daňových systémů členských států, což zajistí nezbytnou míru koordinace v rámci EU za účelem dosažení jejích cílů.

4.11

Na druhou stranu se zdá, že i dopad na společnosti je přiměřený, když je dosaženo vhodné rovnováhy mezi různými cíli a hodnotami, k nimž patří mj.: i) účinnost při omezování zneužívání krycích subjektů; ii) daňové zisky pro veřejné finance; iii) náklady na dodržování předpisů pro podniky a správce daně; iv) nepřímé účinky na jednotný trh a na hospodářskou soutěž mezi podniky.

4.12

EHSV souhlasí s přístupem Komise, že účinná a transparentní výměna informací mezi daňovými orgány je nezbytná pro boj proti nevhodnému využívání krycích společností a obecněji pro zajištění spravedlivého a účinnějšího daňového prostředí. Tento bod je třeba velmi pečlivě dodržovat, aby mohla existovat spolupráce mezi členskými státy, v nichž krycí společnost provádí transakce, jež se týkají dvou členských států. Výsledky vyšetřování týkajících se krycích společností by měly být po dokončení transparentně zveřejněny. Evropské a vnitrostátní orgány by měly zveřejnit výsledky provedení směrnice.

4.13

Krycí společnosti, které spadají pod tuto směrnici, mohou být využívány jak k daňovým únikům, tak k vyhýbání se daňovým povinnostem, a v určitých případech dokonce k páchání trestných činů, jako je praní peněz, jež se s nimi často pojí. Proto je nezbytná legislativní koordinace a koordinace různých orgánů dohledu odpovědných za boj proti těmto trestným činům, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Díky systému UNSHELL budou mít daňové orgány přístup k dalším informacím, které jim umožní provést křížovou kontrolu mezi tímto množstvím nových informací a informacemi od orgánů pro boj proti praní peněz. Vnitrostátní a evropské orgány musí zajistit, aby uplatňování této směrnice nezpůsobovalo žádné problémy žádnému druhu společností, které vykonávají svou činnost v souladu s právními předpisy.

4.14

Znalost skutečných majitelů krycích společností a jejich majetku a skutečných vlastníků transakcí, které provádějí, je nezbytná k odhalení skutečné povahy jejich činnosti a k pochopení rozsahu spáchaných daňových úniků nebo praní špinavých peněz. Skrývání skutečných vlastníků prostřednictvím řetězců krycích společností, které jsou řízeny „profesionálními zprostředkovateli“, je nedílnou součástí jejich trestné činnosti. Nástroje pro zjištění skutečných vlastníků jsou obsaženy v právních předpisech proti praní peněz. V projednávaném návrhu směrnice však o této problematice není žádná zmínka. EHSV se domnívá, že tato i další mezery v propojení obou právních předpisů by měly být odstraněny, a to buď vysvětlením v této směrnici, jak toho dosáhnout, nebo urychleným prosazením evropského rámcového právního předpisu, který by to řešil.

4.15

Některé krycí společnosti jsou vytvářeny a využívány i mimo oblast působnosti této směrnice, a to za účelem usnadnění nehlášené práce a vyhýbání se odvodům na sociální zabezpečení. EHSV navrhuje, aby Komise prozkoumala možnost řešení tohoto problému v evropských právních předpisech.

5.   Konkrétní připomínky

5.1

EHSV považuje „vstupní kritérium“ v návrhu Komise v podobě kumulativních ukazatelů za rozumné a vhodné. V této souvislosti EHSV poznamenává, že subjekty, které vlastní majetek pro soukromé účely, jako jsou nemovitosti, jachty, trysková letadla, umělecká díla nebo samotný kapitál, nemusí mít po delší dobu žádné příjmy, ale přesto mohou pro své ovládající subjekty znamenat značné daňové výhody.

5.2

Výbor se proto domnívá, že by se neměly kontrolovat pouze příjmy, ale také aktiva, neboť daně mohou být vybírány, i když nevytvářejí žádný příjem, např. majetkové daně, je-li to relevantní. EHSV se rovněž domnívá, že aby mohla Komise tyto kontroly správně řídit a sdílet informace, měla by k tomu mít odpovídající kapacitu a dostatečné zdroje.

5.3

EHSV navrhuje, aby Komise vydala vhodné pokyny týkající se testu existence podstaty stanoveného směrnicí, zejména pokud jde o význam konkrétních pojmů jako „rezidence“, „ředitel s bydlištěm v daném místě“ a „prostory“. Na základě tohoto přístupu by mohly být omezeny nebo lépe řešeny rozdíly mezi členskými státy a rozdílné výklady, které by mohly být škodlivé pro vnitřní trh. EHSV zejména požaduje, aby Komise v tomto ohledu řádně zohlednila nové, digitální podnikatelské modely.

5.4

EHSV se domnívá, že zapojení podniků do přeshraničních aktivit by mělo být pečlivě posuzováno jednak s ohledem na skutečnou povahu transakcí, které tyto podniky provádějí, a jednak s ohledem na jejich majetek a aktiva. Směrnice by se neměla vztahovat na společnosti, které vykazují přiměřenou úroveň transparentnosti a nepředstavují reálné riziko, že jim chybí ekonomická podstata za účelem daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem.

5.5

Směrnice UNSHELL vychází ze stávajících standardů EU a mezinárodních standardů. EHSV doporučuje, aby Komise zajistila slučitelnost s příslušnými již existujícími mezinárodními standardy a společnými standardy EU, zejména s pojmem „podstatná hospodářská činnost“, který vznikl v souvislosti s preferenčními daňovými režimy a o němž se rozsáhle diskutovalo v rámci fóra o škodlivých daňových praktikách. Další důležitá otázka, kterou je třeba se zabývat, se týká stanovení společných a jasných pravidel týkajících se konkrétního obsahu prohlášení požadovaných od podniků. Je třeba zabránit nadměrnému vykazování, které přesahuje cíle směrnice, a z toho vyplývajícím nákladům na dodržování předpisů.

5.6

EHSV žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost úloze takzvaných „profesionálních zprostředkovatelů“, což je otázka, která není v návrhu směrnice zmíněna. EHSV doporučuje, aby pravidla upravující činnost „profesionálních zprostředkovatelů“ byla stanovena v jiných právních předpisech v souladu s kritérii, která k tomuto tématu stanovila OECD a jež často hrají významnou roli i ve specifické oblasti krycích společností (2).

5.7

OECD, která popisuje profesní kategorie, jejichž někteří zástupci řídí řetězce krycích společností nebo s nimi spolupracují, se domnívá, že je nezbytné zaměřit se na „profesionální zprostředkovatele“, aby bylo možné bojovat proti trestné činnosti společností založených za nezákonnými účely, včetně daňových úniků. Profesionály, kteří dodržují zákony, je skutečně třeba náležitě odlišit od malé skupiny těch, kteří využívají své dovednosti v oblasti daňového práva a podnikového účetnictví k aktivní podpoře postupů souvisejících s daňovými úniky, vyhýbáním se daňovým povinnostem a praním peněz.

5.8

EHSV proto zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na profesionální zprostředkovatele, kteří aktivně poskytují příležitosti k využívání nezákonných postupů podporujících daňovou a finanční trestnou činnost. Tímto způsobem by bylo možné narušit zásadní faktor související se zneužíváním daňového systému. Omezení možností rozvoje nekalých daňových praktik je skutečně zásadním krokem k dosažení týchž cílů, které sleduje návrh Komise.

5.9

EHSV se domnívá, že velkým přínosem by byla spolupráce odborných regulačních orgánů nebo orgánů dohledu v boji proti nekalým praktikám a možné trestné činnosti „profesionálních zprostředkovatelů“. Jednalo by se o zajímavý směr rozvoje evropského sociálního a politického paktu proti daňové a hospodářské kriminalitě, praní peněz a korupci, o který se Výbor v různých stanoviscích zasazoval.

5.10

EHSV rovněž navrhuje koordinovat návrh směrnice Komise se stávajícími pravidly týkajícími se převodních cen, neboť využívání krycích společností zaměřených na daňové úniky by se mohlo s takovou praxí v celé EU prolínat, a proto by se jí měla v tomto ohledu věnovat zvláštní pozornost. I v tomto případě se EHSV domnívá, že by měla být zvážena možnost zavedení směrnice o převodních cenách.

5.11

Výbor se domnívá, že seznam společností, na které se nevztahuje oznamovací povinnost (čl. 6 odst. 2), musí být řádně odůvodněn a posouzen, aby se zajistilo, že nebudou využívat nepřiměřené daňové výhody a že nebudou zneužívány k obcházení zákona.

5.12

EHSV se rovněž domnívá, že je třeba přijmout více opatření v případech, kdy společnost nebo subjekt mimo EU obchoduje se společností nebo subjektem kótovaným na burze EU. Je třeba pochopit, jaká opatření by mohla být k dispozici společnostem nebo subjektům kótovaným na burze v EU, aby bylo zajištěno, že spravované finanční prostředky nebo aktiva nepocházejí od „krycího“ subjektu mimo EU.

5.13

Výbor znovu zdůrazňuje, že je třeba, aby byl unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti co nejúčinnější a nejucelenější, aby bylo možné účinně zakročit proti společnostem, které obchodují se společnostmi se sídlem v jurisdikcích nespolupracujících v daňové oblasti.

---

(1)  Viz stanovisko EHSV Balíček legislativních opatření proti praní peněz (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 89).

(2)  Ending the Shell Game: Cracking down on the Professionals who enable Tax and White Collar Crimes, OECD, Paříž, 2021.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii

(COM(2021) 823 final – 2021/0433(CNS))

(2022/C 290/09)

Zpravodaj:	Krister ANDERSSON
Spoluzpravodaj:	Petru Sorin DANDEA

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 10. 2. 2022
Právní základ	článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	3. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	197/1/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

Cílem návrhu Komise je provést v EU modelová pravidla GloBE zahrnutá v pilíři 2 inkluzivního rámce OECD/G20. EHSV vítá skutečnost, že Komise pracuje plně v souladu s mezinárodními jednáními a dohodami, a důrazně cíle Komise podporuje.

1.2

EHSV souhlasí s Komisí, že „účinnost a spravedlnost reformy zavádějící globální minimální daň do značné míry závisí na jejím celosvětovém provádění“. EHSV považuje za velmi důležité, aby jednání byla úspěšná a byla dokončena včas. K tomu, aby pravidla byla účinná a nenarušovala hospodářskou soutěž, je nezbytné společné celosvětové provádění bez gold-platingu.

1.3

EHSV rozhodně souhlasí s Komisí, že je „nezbytné zajistit jednotné provedení modelových pravidel OECD v EU“ a že „toho lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li právní předpisy přijaty centrálně a do vnitrostátního práva provedeny jednotně“.

1.4

Ačkoli je zásadní, aby již probíhaly odborné diskuse a přípravné práce na úrovni EU, EHSV konstatuje, že OECD stále pracuje na návrzích dalších podrobných pravidel a vyjasnění definic. Členské státy by proto měly věnovat pozornost všem doporučením a pracovním výsledkům z probíhajících jednání v rámci OECD a zahrnout je.

1.5

EHSV podporuje veškeré úsilí zaměřené na snížení nákladů na dodržování předpisů pro evropské podniky a daňové orgány při navrhování nového systému. Úplné provedení pilíře 2 bude složité a bude vyžadovat dlouhou dobu a značné úsilí ze strany podniků i daňových orgánů. Očekává se, že OECD v nadcházejících měsících představí důležitá pravidla týkající se „bezpečných přístavů“, zjednodušeného administrativního podávání atd., která by mohla zavedení nového daňového režimu usnadnit jak pro podniky, tak pro daňové orgány. Tato pravidla by měla být zahrnuta do směrnice.

1.6

EHSV se domnívá, že konkrétní daňová ustanovení přijatá parlamenty členských států jako záměrné pobídky k investicím a coby úsilí v oblasti zaměstnanosti by neměla být neutralizována modelovými pravidly. Je důležité podporovat dosažení zelenějšího a digitalizovaného hospodářství, přičemž úlohu v tomto procesu by měly sehrát i daně.

1.7

EHSV požaduje, aby směrnice obsahovala ustanovení, které umožní na spory týkající se pilíře 2 použít směrnici o řešení sporů alespoň mezi členskými státy.

1.8

Výbor souhlasí s ukládáním sankcí za nedodržování pravidel a vyzývá členské státy, aby prováděly důkladné daňové kontroly s cílem zajistit plný soulad s ustanoveními směrnice.

1.9

EHSV vyzývá k revizi unijního seznamu nespolupracujících třetích zemí, pokud jde o příslušný daňový balíček.

1.10

EHSV by rád zdůraznil, že spravedlivé zdanění nadnárodních podniků je dlouhodobým požadavkem široké veřejnosti, a očekává rychlou dohodu ohledně pilíře 2 v EU i celosvětově.

2.   Obecné souvislosti a návrh Komise

2.1

Návrh směrnice o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii vypracovaný Komisí má za cíl provést modelová pravidla OECD ve vnitrostátním právu v zájmu vnitrostátního uplatňování globální minimální daně (OECD / inkluzivní rámec (modelová pravidla)) v EU prostřednictvím jednotných pravidel a jednotného provedení (1).

2.2

Století stará vnitrostátní a mezinárodní pravidla zdanění již nevyhovují některým z nových obchodních modelů, které se používají dnes. Mnoho podniků nemá v řadě zemí fyzické zastoupení a v těchto jurisdikcích neplatí daně z příjmů právnických osob ve stejném rozsahu jako podniky, jež zde fyzické zastoupení mají (2).

2.3

Veřejné rozpočty byly po finanční krizi v letech 2008–2009 pod tlakem. Všechny tyto faktory přispěly k postupu navrženému OECD s cílem řešit erozi základu daně a přesouvání zisku.

2.4

V návaznosti na projekt OECD z roku 2015 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku se členové inkluzivního rámce G20/OECD dohodli na řešení problému, jak se vypořádat se stále většími daňovými výzvami vyplývajícími z digitalizace ekonomiky.

2.5

Dohodnutý balíček zahrnuje dva pilíře a vztahuje se na společnosti ve všech sektorech. Pilíř 2 se zabývá obchodními skupinami s ročním obratem skupiny ve výši nejméně 750 milionů EUR. Pilíř 1 ukládá částečné přerozdělení daňových práv ve prospěch tržních jurisdikcí a pilíř 2 zavádí minimální efektivní zdanění ve výši 15 % (3). Modelová pravidla OECD se skládají ze 70 stránek velmi složitých a technických pravidel, včetně 10 stránek definic, a umožňují „společný přístup“ ke globálnímu minimálnímu zdanění.

2.6

Pilíř 2 tvoří dvě vnitrostátní pravidla: i) pravidlo zahrnutí příjmů (Income Inclusion Rule, IRR) a ii) jeho pojistka, pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby (Under Taxed Payments Rule, UTPR). Tato pravidla jsou společně známá jako globální pravidla proti erozi základu daně (Global anti-Base Erosion rules, GloBE).

2.7

Návrh požaduje, aby nejvyšší mateřský subjekt uhradil dorovnávací daň, tj. schodek pro celou skupinu, v jurisdikci, ve které je rezidentem. Výnosy z daní budou následně vybírány touto jurisdikcí, což znamená, že zdanění a výnosy z daní jsou v jiné jurisdikci. Země nemají povinnost zvyšovat svou daňovou sazbu na minimální úroveň.

2.8

Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nachází v zemi, která nepřijala kvalifikované pravidlo zahrnutí příjmů, uplatní se pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby, které vyžaduje, aby jurisdikce, ve kterých je tento nadnárodní podnik aktivní, provedly rovnocenné úpravy podle modelových pravidel, aby byl daňový závazek podniků ze skupiny upraven takovým způsobem, že bude vybrána celková dorovnávací daň.

2.9

Přidělení celkové dorovnávací daně jurisdikci je založeno na podílu jurisdikce na celkovém počtu zaměstnanců a hmotných aktivech skupiny v jurisdikcích, které přijaly ustanovení pravidla pro nedostatečně zdaněné platby.

2.10

Výpočet dorovnávací daně pro každou jurisdikci zahrnuje vyloučení vyňaté částky na základě ekonomické podstaty, což v konečném důsledku umožňuje zdanění určité částky příjmů pod minimální efektivní sazbou. Vyloučený příjem je zpočátku stanoven na součet 10 % místních mzdových nákladů a 8 % hodnoty hmotných aktiv využívaných místně, přičemž se během deseti let sníží na 5 % z každého ze základů.

2.11

Modelová pravidla OECD používají jako základ pro výpočet efektivní daňové sazby finanční výkazy, a to se zahrnutím složitých úprav. Rovněž poskytují jurisdikci možnost přijmout výpočet vnitrostátní minimální dorovnávací daně. V takovém případě je dorovnávací daň přidělena této jurisdikci a je jí i vybírána, a proto se žádné výnosy z daní nepřevádějí z této jurisdikce do jiné.

2.12

OECD již slíbila, že k modelovým pravidlům předloží v prvním čtvrtletí roku 2022 komentář, jímž se vyjasní výklad pravidel, a připravuje další pokyny či vyjasnění týkající se „bezpečných přístavů“ a administrativních pokynů. Lze očekávat další objasnění.

2.13

Zásadní význam pro to, aby se zabránilo narušením a zajistily rovné podmínky a evropská konkurenceschopnost, má společný globální výklad pravidel a provádění, které je jednotné co do obsahu a času (4).

2.14

Návrh Komise vychází z jejího sdělení Zdanění podniků pro 21. století a obsahuje pouze modelová pravidla GloBE zahrnutá v pilíři 2 inkluzivního rámce OECD/G20. Pilíř 1 není tak dobře propracován jako pilíř 2. Tato část balíčku rovněž může být předmětem směrnice EU (5).

2.15

Působnost směrnice je vymezena členskými subjekty nacházejícími se v Unii, které jsou součástí nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin s konsolidovaným výnosem skupiny ve výši přesahující 750 milionů EUR nejméně ve dvou ze čtyř předchozích let.

2.16

Směrnice stanoví, že za okolností, kdy se nejvyšší mateřský subjekt nachází mimo EU v jurisdikci, která neuplatňuje kvalifikované pravidlo zahrnutí příjmů, se na všechny jeho členské subjekty v jurisdikcích s vhodným rámcem pro pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby bude toto pravidlo vztahovat. Za těchto okolností budou dorovnávací dani v členském státě podléhat členské subjekty nadnárodní skupiny podniků, které se v daném členském státě nacházejí, a tato daň se rozděluje podle dvoufaktorového vzorce a vypočítává se ve vztahu k nízce zdaněnému příjmu členských subjektů nadnárodní skupiny.

2.17

Směrnice obsahuje pravidla pro určení „kvalifikovaného příjmu“, tj. upraveného příjmu, který bude zohledněn při výpočtu efektivní daňové sazby. Pro výpočet tohoto příjmu je nutné vycházet z čistého účetního zisku nebo ztráty členského subjektu za dané účetní období. Provádějí se vymezené úpravy rozdílu mezi finančním účetnictvím a daňovým účetnictvím, jež jsou velmi složité. Hlavní úpravy se týkají požadavků, kdy mají být vykazovány příjmy/náklady, ale například ustanovení o nízké dani pro daňové režimy pro příjmy z patentů nejsou uznávány, zatímco zrychlené odpisy stálých aktiv jsou.

2.18

Jsou nastíněna pravidla pro výpočet „upravených zahrnutých daní“ členského subjektu za dané účetní období. Hlavní zásadou při přidělování zahrnutých daní je jejich přiřazení do jurisdikce, kde bylo dosaženo příslušných zisků podléhajících těmto daním. Aby byla tato zásada dodržována, směrnice rovněž stanoví zvláštní pravidla pro přeshraniční daně nebo pro případy stálé provozovny, transparentního subjektu, ovládané zahraniční společnosti, hybridního subjektu a daní z dividend.

2.19

Směrnice vymezuje efektivní sazbu jako poměr upravené zahrnuté daně členských subjektů skupiny k upravenému příjmu těchto členských subjektů skupiny dosaženému v konkrétní jurisdikci za určité účetní období. V souladu s globální dohodou a v zájmu zajištění provedení stanoví směrnice pro účely modelových pravidel GloBE minimální efektivní daňovou sazbu ve výši 15 %.

2.20

S cílem snížit náklady na dodržování předpisů v nízce rizikových situacích se zavádí vyloučení ohledně minimálních výší zisku založené na přístupu „de minimis“. Jedná se o případ, kdy zisky členských subjektů nadnárodní skupiny podniků v určité jurisdikci nepřekročí 1 milion EUR a výnosy jsou nižší než 10 milionů EUR.

2.21

Na fúze, akvizice, společné podniky a nadnárodní skupiny podniků s více mateřskými subjekty se vztahují zvláštní pravidla. Ta stanovují použití prahové hodnoty konsolidovaných výnosů na členy skupiny účastnící se fúze nebo rozdělení. Nabyde-li nebo prodá-li nadnárodní skupina podniků členský subjekt v rámci těchto pravidel, měl by být tento členský subjekt v průběhu roku považován za součást obou skupin s určitými úpravami hodnot atributů používaných pro uplatnění modelových pravidel GloBE (například zahrnuté daně, způsobilé mzdy, způsobilá hmotná aktiva nebo odložené daňové pohledávky podle pravidel GloBE).

2.22

Směrnice obsahuje pravidla týkající se režimů daňové neutrality a systémů daně z distribuce. Aby se zabránilo nezamýšleným výsledkům, jako je nepřiměřená dorovnávací daňová povinnost podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby v rámci nadnárodní skupiny podniků, stanoví směrnice zvláštní pravidla pro výpočet příjmu nejvyššího mateřského subjektu, pokud je takový subjekt průtokovým subjektem nebo podléhá režimu odčitatelných dividend (6).

2.23

Směrnice ukládá členskému subjektu nadnárodní skupiny podniků nacházejícímu se v členském státě povinnost podat informační přehled k dorovnávací dani, pokud ho nadnárodní skupina podniků nepodává v jiné jurisdikci, s níž má členský stát kvalifikační dohodu mezi příslušnými orgány, která by umožnila automatickou výměnu ročních informačních přehledů k dani. Požadované daňové přiznání musí být podáno do 15 měsíců od konce účetního období, k němuž se vztahuje.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá návrh směrnice předložený Komisí, jehož cílem je provést pilíř 2 v právním systému EU a napříč vnitřním trhem. EHSV důrazně podporuje a oceňuje skutečnost, že Komise při své činnosti zohledňuje mezinárodní diskuse a dohody. EHSV poznamenává, že podniků pod určitými prahovými hodnotami se dohoda netýká, ale že pravidla jsou obecná a podle OECD se budou vztahovat na stovky podniků. Každá obchodní skupina spadající do oblasti působnosti návrhu může mít mnoho stálých provozoven a dceřiných společností.

3.2

EHSV konstatuje, že ze všech zemí, které se účastnily jednání o inkluzivním rámci, s balíčkem nesouhlasily čtyři, naproti tomu 137 zemí globální dohodu podepsalo. Směrnice EU o minimálním zdanění může poskytnout další obranná opatření proti škodlivým praktikám eroze základu daně a přesouvání zisku a EHSV podporuje a vždy podporoval cíle projektu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku v zájmu zajištění udržitelných veřejných financí v EU.

3.3

EHSV souhlasí s Komisí, že „účinnost a spravedlnost reformy zavádějící globální minimální daň do značné míry závisí na jejím celosvětovém provádění“. EHSV považuje za velmi důležité, aby jednání byla úspěšná a byla dokončena včas. K tomu, aby pravidla byla účinná a nenarušovala hospodářskou soutěž, je nezbytné společné celosvětové provádění.

3.4

EHSV se domnívá, že pilíř 1 a pilíř 2 inkluzivního rámce OECD/G20 by měly být považovány za komplexní a vzájemně provázaný balíček. Mimořádně důležitá je i důslednost při provádění obou pilířů. EHSV vybízí členské státy a Komisi, aby zvýšily své vyjednávací úsilí prostřednictvím OECD, aby byl pilíř 1 zaveden v celosvětovém měřítku co nejdříve.

3.5

EHSV souhlasí s Komisí, že jsou třeba opatření na úrovni EU a že je „nezbytné zajistit jednotné provedení modelových pravidel OECD v EU“. EHSV dále souhlasí, že „toho lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li právní předpisy přijaty centrálně a do vnitrostátního práva provedeny jednotně“ (7). EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby směrnice dodržovala základní práva a také povinnosti a pravomoci vyplývající ze Smlouvy.

3.6

Skutečnost, že se všechny členské státy jednání OECD o inkluzivním rámci účastnily nebo od té doby s jeho výsledkem souhlasily, usnadňuje postup v rámci EU. EHSV by rád zdůraznil, že spravedlivé zdanění nadnárodních podniků je dlouhodobým požadavkem široké veřejnosti, a očekává rychlou dohodu ohledně pilíře 2 v EU i celosvětově.

3.7

Ačkoli je zásadní, aby již probíhaly odborné diskuse a přípravné práce na úrovni EU, EHSV konstatuje, že OECD stále pracuje na návrzích dalších podrobných pravidel a vyjasnění definic. Členské státy by proto měly věnovat pozornost všem doporučením a pracovním výsledkům z probíhajících jednání v rámci OECD a zahrnout je, jelikož by bylo dobré vyhnout se procesu změny směrnice. Obdobně je důležité, aby EU pečlivě zvážila načasování provádění jurisdikcemi třetích zemí.

3.8

EHSV podporuje rozhodnutí Komise stavět na rozsáhlých přípravných pracích provedených na mezinárodní úrovni a využít k vypracování momentálně posuzovaného návrhu posouzení dopadů provedené OECD, díky čemuž nebylo vypracováno nové posouzení dopadů, a tudíž nedošlo ke zdvojení práce. EHSV by však ocenil posouzení dopadů těch části směrnice, kterými je zajišťován soulad s právními předpisy EU. EHSV vyzývá k provedení takové analýzy a k jejímu zveřejnění.

3.9

EHSV bere na vědomí a chápe potřebu dodržovat požadavky právních předpisů EU. Nejjednodušší, byť ne nutně jedinou metodou je rozšíření ustanovení pravidla zahrnutí příjmů na čistě vnitrostátní situace.

3.10

EHSV souhlasí s Komisí, že je žádoucí zahrnout malý počet daňových poplatníků a že prahová hodnota 750 milionů EUR je „v souladu s modelovými pravidly OECD i s požadavky práva EU“ (8), a tudíž je dodržena zásada proporcionality. EHSV konstatuje, že tato prahová hodnota je v souladu pravidly pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí a směrnicí proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

3.11

EHSV souhlasí s Komisí, že minimální daňová sazba ve výši 15 % schválená inkluzivním rámcem OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku „odráží rovnováhu mezi sazbami daně z příjmů právnických osob po celém světě“ (9). Je důležité dodržovat dohodu uzavřenou vládami, provést příslušná pravidla ve vnitrostátním právu a uložit podnikům, na které se působnost dohody vztahuje, povinnost zaplatit dorovnávací daň. EHSV rovněž v souladu s dohodou OECD podporuje zahrnutí vyňaté částky na základě ekonomické podstaty vycházející ze mzdových nákladů a hmotných aktiv a souhlasí s hodnocením Komise, že by se „praktikám eroze základu daně a přesouvání zisku pravděpodobně nedařilo“ (10), kdyby byla vykonávána skutečná ekonomická činnost.

3.12

EHSV podporuje veškeré možné úsilí zaměřené na snížení nákladů na dodržování předpisů pro evropské podniky a daňové orgány při navrhování nového systému. Úplné provádění pilíře 2 bude složité a bude vyžadovat značné množství času a úsilí. Daňové orgány budou muset vyvinout systémy a postupy pro výpočet nových daňových povinností a výběr daní. Kromě toho bude zapotřebí odpovídající a vyškolený personál, má-li být zajištěno rychlé provedení při současném poskytnutí zdrojů pro další mezinárodní daňové pravomoci, jako jsou předběžná posouzení převodních cen a mechanismy řešení sporů. EHSV vyzývá daňové orgány, aby zahájily příslušné přípravné práce nebo s nimi pokročily, má-li být splněn harmonogram provádění (leden 2023).

3.13

EHSV požaduje, aby se na spory týkající se pilíře 2 vztahovala směrnice o řešení sporů, a to alespoň u sporů mezi členskými státy. Tato nová pravidla pro řešení daňových sporů platí od 1. července 2019. Jsou stanovena směrnicí Rady (EU) 2017/1852 (11) a přináší zásadní zlepšení v řešení daňových sporů, protože zajišťují, že podniky a občané mohou spory související s výkladem a uplatňováním daňových smluv řešit rychleji a účinněji.

3.14

EHSV v souladu s dohodou OECD podporuje vyloučení de minimis, které umožňuje osvobodit subjekt nadnárodního podniku, pokud zisky tohoto subjektu nepřesahují 1 milion EUR a výnosy jsou nižší než 10 milionů EUR. Je možné, že tento strop bude muset být časem revidován.

3.15

EHSV považuje za důležité, aby byla zamýšlená pravidla týkající se „bezpečných přístavů“ předložena s dostatečným předstihem, aby mohla být provedena do konečné směrnice. To je důležité, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži daňových poplatníků a správců daně.

3.16

EHSV souhlasí se záměrem, že by tato směrnice měla stanovit, že Komise bude posuzovat kritéria rovnocennosti, pokud jde o pravidlo zahrnutí příjmů, a že bude vytvořen seznam jurisdikcí třetích zemí, které kritéria rovnocennosti splňují. Tento seznam by byl pozměňován prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

3.17

EHSV bere na vědomí záměr oznámený francouzským předsednictvím Rady EU uzavřít jednání pokud možno před nadcházejícími francouzskými volbami v dubnu 2022. EU by měla pobízet své obchodní partnery, aby byli stejně ambiciózní.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Je důležité, aby jiná daňová ustanovení přijatá parlamenty členských států jako záměrné pobídky k investicím a coby úsilí v oblasti zaměstnanosti nebyla neutralizována modelovými pravidly. Pravidla platná po dlouhou dobu, například umožňující zrychlené odpisy fixních investic, pobídky pro činnosti v oblasti výzkumu a vývoje nebo novější iniciativy na podporu rozvoje zelenějšího a digitalizovanějšího hospodářství, by neměla být omezována. To platí jak pro iniciativy zaměřené na hospodářské oživení v souvislosti s pandemií, tak i pro budoucí technologický rozvoj, který by měl být podporován.

4.2

Provedení modelových pravidel GloBE v EU bude mít dopad na stávající pravidla podle směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, konkrétněji na pravidla týkající se ovládané zahraniční společnosti, jež by se mohla vzájemně ovlivňovat s pravidlem zahrnutí příjmů jakožto základním pravidlem pilíře 2. Ve sdělení Komise o zdanění podniků pro 21. století (12) se uvádí, že vlády přijímají nepřehledný systém opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům a tato opatření stávající složitost dále zvyšují (13). Ačkoli směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem není nutné měnit (14), přezkum účinnosti a administrativní zátěže kombinovaných pravidel by mohl být přínosný jak pro správce daně, tak pro podniky.

4.3

EHSV sdílí pohled Komise, že provedení modelových pravidel GloBE v EU by mělo připravit půdu pro schválení dosud projednávaného návrhu na přepracování směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků.

4.4

EHSV vyzývá k bedlivému sledování účinnosti pravidel a administrativních nákladů. Členské státy by se měly vyvarovat nadměrného používání daňových rozhodnutí, jsou-li škodlivá pro ustanovení globální dohody.

4.5

EHSV souhlasí s ukládáním sankcí za nedodržování pravidel a vyzývá členské státy, aby prováděly důkladné daňové kontroly s cílem zajistit plný soulad s ustanoveními směrnice.

4.6

EHSV vyzývá k revizi unijního seznamu nespolupracujících třetích zemí, pokud jde o provádění dohodnutého daňového balíčku OECD.

4.7

EHSV by rád zdůraznil, že spravedlivé zdanění nadnárodních podniků je dlouhodobým požadavkem široké veřejnosti, a očekává rychlou dohodu ohledně pilíře 2 v EU i celosvětově.

---

(1)  Směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii, COM(2021) 823 final.

(2)  Rozsah, v jakém některé z takzvaných „digitálních“ společností platí daně z příjmů právnických osob, a země, ve kterých je platí, analyzoval mimo jiné Matthias Bauer v článku s názvem „Digital Companies and Their Fair Share of Taxes: Myths and Misconceptions“ (Digitální společnosti a jejich spravedlivý podíl na daních: mýty a mylné představy), ECIPE, únor 2018, https://ecipe.org/publications/digital-companies-and-their-fair-share-of-taxes/?chapter=all

(3)  OECD/G20 Base Erosion and Profit Shifting Project: Tax Challenges Arising from the Digitalisation of the Economy Global – Anti-Base Erosion Model Rules (Pillar Two) – Inclusive Framework on BEPS (Projekt OECD/G20 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku: Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – Globální modelová pravidla proti erozi základu daně (druhý pilíř) – Inkluzivní rámec pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku), https://www.oecd.org/tax/beps/tax-challenges-arising-from-the-digitalisation-of-the-economy-global-anti-base-erosion-model-rules-pillar-two.pdf. Pro přehled viz rovněž Jefferson VanderWolk, Squire Patton Boggs, Global Minimum Taxation for Large Multinationals (Globální minimální zdanění pro velké nadnárodní podniky), https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6884197871441207296/

(4)  USA mají vlastní režim globální minimální daně – globální nízce zdaněný příjem z nehmotného majetku (Global Intangible Low-Taxed Income, GILTI) –, ale současné právní předpisy jsou podle Komise v rozporu s ustanoveními pravidla zahrnutí příjmů. V USA probíhá reforma režimu GILTI, jež má zajistit jeho kompatibilitu s pilířem 2. OECD projedná s USA a členy inkluzivního rámce podmínky rovnocennosti reformovaného režimu GILTI a pilíře 2. Dokud tyto podmínky nebudou dohodnuty, mohou se evropské podniky ocitnout v konkurenční nevýhodě, přestože by uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněné platby představovalo určitou záštitu.

(5)  „Aby bylo zajištěno jeho jednotné uplatňování ve všech členských státech EU, včetně těch, jež nejsou členy OECD a neúčastní se inkluzivního rámce, navrhne Komise směrnici pro provedení pilíře 1 v EU.“ COM(2021) 251 final, s. 8.

(6)  Pokud jde o investiční subjekty, existují zvláštní pravidla pro stanovení efektivní daňové sazby, dorovnávací daň, možnost považovat je za daňově transparentní subjekty a možnost použít metodu zdanitelné distribuce.

Pokud jde o systémy daně z distribuce, směrnice stanoví, že v návaznosti na každoroční rozhodnutí podávajícího subjektu ve vztahu k členským subjektům podléhajícím způsobilému systému daně z distribuce se do výpočtu upravených zahrnutých daní příslušných členských subjektů zahrne daň z domnělé distribuce.

(7)  COM(2021) 823 final, s. 3.

(8)  COM(2021) 823 final, s. 3.

(9)  COM(2021) 823 final, s. 17.

(10)  COM(2021) 823 final, s. 18.

(11)  Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 29.

(12)  COM(2021) 251 final.

(13)  Viz stanovisko EHSV Zdanění podniků pro 21. století. Dosud nezveřejněno.

(14)  COM(2021) 823 final, s. 2.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti

(COM(2021) 723 final – 2021/0378 (COD))

a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa

(COM(2021) 724 final – 2021/0379 (COD))

a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa

(COM(2021) 725 final – 2021/0380 (COD))

(2022/C 290/10)

Zpravodaj:

Florian MARIN

Žádosti o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 9. 2. 2022 (COM(2021) 724 final a COM(2021) 725 final), 15. 2. 2022 (COM(2021) 723 final) Evropský parlament, 14. 2. 2022
Právní základ	články 50, 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	3. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	215/1/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV podporuje jednotné evropské přístupové místo, což je nástroj, který přispívá k udržitelnějšímu, digitálnějšímu a inkluzivnějšímu hospodářství, k posílení digitální suverenity a k lepší integraci kapitálových trhů.

1.2.

EHSV se domnívá, že jednotné evropské přístupové místo by mělo být ambicióznější a že větší přidanou hodnotu by mělo přinést zpracování informací, místo toho, aby se jednalo pouze o informační nástroj pro shromažďování nezpracovaných informací jednotným přístupovým místem. Prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa by měly být nabízeny agregace a transformace údajů a odvětvových a územních zpráv a analýz.

1.3.

EHSV navrhuje, aby bylo jednotné evropské přístupové místo vytvořeno jako flexibilní nástroj a aby bylo možné přidávat nové kategorie údajů a komunikovat s vnitrostátními rejstříky nebo Eurostatem s přihlédnutím k různým typům technologií. Jednotné evropské přístupové místo by mělo zajišťovat jasnou synergii mezi cíli udržitelného rozvoje a ukazateli Zelené dohody.

1.4.

EHSV se domnívá, že by mělo být zváženo zřízení poradního výboru, do něhož by byla na základě transparentního výběrového řízení zapojena občanská společnost a sociální partneři a který by rozhodoval o budoucnosti jednotného evropského přístupového místa a o strategických změnách.

1.5.

V zájmu zajištění nediskriminačního přístupu k jednotnému evropskému přístupovému místu je důležité omezit tzv. bílé zóny. Jednotné evropské přístupové místo by mělo rovněž umožňovat takové funkce, aby výhody plného přístupu mohly bez diskriminace využívat též osoby se zdravotním postižením.

1.6.

EHSV prohlašuje, že je důležité, aby jednotné evropské přístupové místo zajistilo standardní postupy, transparentnost, integritu údajů a důvěryhodnost zdroje informací, uživatelsky přívětivé automatizované ověřování údajů a řádnou kontrolu orgánu shromažďujícího informace za účelem ochrany údajů. V blízké budoucnosti bude důležitý řádný a přiměřený dohled nad poskytovateli finančních a environmentálních, sociálních a správních (ESG) dat.

1.7.

Je třeba zvážit dotování nákladů malých a středních podniků na shromažďování, vytváření a správu údajů, osvobození malých a středních podniků od veškerých poplatků bez ohledu na množství poskytnutých údajů a zajištění řádných pracovních podmínek pro pracovníky odpovědné za poskytování a správu údajů.

1.8.

Jednotné evropské přístupové místo by mělo zajistit jasné rozlišení finančních a nefinančních údajů, přikládat jim stejnou důležitost a nabízet možnost na základě konkrétních kritérií dobrovolně zveřejňovat sociální údaje týkající se činnosti každého podniku, jeho vedení a zaměstnanců.

1.9.

EHSV se domnívá, že je zapotřebí vytvořit specializovanou asistenční službu, která by pomáhala předkládat informace ve správném formátu a zajišťovat jejich technickou použitelnost. Rovněž se domnívá, že je nutné zajistit odbornou přípravu v oblasti finanční a digitální gramotnosti. Aby se zajistilo lepší a širší využívání, mohly by být do jednotného evropského přístupového místa vloženy minimální soubor ekonomických klíčových ukazatelů výkonnosti definovaných na úrovni EU a společná metodika.

2.   Souvislosti

2.1.

Evropská komise zřizuje jednotné přístupové místo, které bude poskytovat centralizovaný elektronický přístup k informacím o kapitálových trzích a finančních službách (včetně informací souvisejících s udržitelností), jež musí být podle právních předpisů EU zveřejňovány, ale i k dalším druhům informací týkajících se kapitálových trhů a finančních služeb, které se podniky rozhodnou zveřejnit dobrovolně. Vytvoření jednotného evropského přístupového místa je součástí akčního plánu na vytvoření unie kapitálových trhů (1).

2.2.

Informace budou shromažďovány prostřednictvím různých orgánů shromažďujících informace, které odpovídají mimo jiné za provádění automatizovaných validací a poskytování technické pomoci subjektům, které informace předložily. Komise oznámila svůj záměr zpřístupnit více dat pro použití v hospodářství a společnosti, včetně zavedení společných evropských prostorů pro data. Jejím cílem je zpřístupnit více velmi kvalitních dat veřejného sektoru k opakovanému použití, a to i podnikových dat, a tak umožnit snadnou a bezplatnou dostupnost těchto datových souborů (2). Tato legislativní iniciativa Komise týkající se jednotného evropského přístupového místa je proto jak aktuální, tak velmi důležitá.

2.3.

Jednotné evropské přístupové místo zajistí nediskriminační a bezplatný přístup k informacím, přičemž bude možné zavést poplatky za konkrétní služby, např. za zveřejnění velkého objemu dat. Na základě technického rámce stanoveného a schváleného Komisí bude prováděna automatizovaná validace, která ověří, že informace předkládané orgány shromažďujícími informace splňují všechny požadavky. Jednotné evropské přístupové místo bude přístupné alespoň 95 % času měsíčně.

2.4.

Jednotné evropské přístupové místo nebude s určitými výjimkami uchovávat informace týkající se osobních údajů a bude sledováno s přihlédnutím k ukazatelům, jako je například: — počet návštěvníků a vyhledávání, — procentní podíl vyhledávání, která vedou k zobrazení nebo stažení, — množství a procentní podíl strojově čitelných informací dostupných v jednotném evropském přístupovém místě, — množství a procentní podíl strojově čitelných zobrazení a stažení, — podíl oznámení na základě automatizovaných validací.

2.5.

Jednotné evropské přístupové místo bude zajišťovat funkce, jako jsou uživatelsky přívětivé rozhraní ve všech jazycích EU, vyhledávací funkce, služba stahování údajů, inovativní přístup k poskytování překladatelských služeb a oznamovací služba informující uživatele o veškerých dostupných nových informacích. Jednotné evropské přístupové místo bude ohodnoceno na základě dostupnosti, kvality a použitelnosti informací, a také na základě spokojenosti koncových uživatelů a schopnosti uživatelů plnit své cíle. V zájmu provádění jednotného evropského přístupového místa se upravuje několik směrnic a nařízení.

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV podporuje iniciativu Komise, kterou se zřizuje jednotné evropské přístupové místo. Hlavními prioritami EU jsou přizpůsobení hospodářství digitální budoucnosti, posílení digitální suverenity, zvýšení rychlosti informačních toků a nastavení společných standardů se zaměřením na data, technologie a infrastrukturu. Jednotné evropské přístupové místo podporuje finance založené na datech a výrazně zlepšuje přístup společností, podniků a finančních institucí k datům a informacím o subjektech. Přispěje dále k vytvoření udržitelnější, digitálnější a inkluzivnější ekonomiky a k lepší integraci kapitálových trhů. EHSV ve svém stanovisku Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán uvádí, že prioritou je vytvoření jednotného evropského přístupového místa v zájmu zlepšení účinnosti unie kapitálových trhů (3).

3.2.

EHSV souhlasí s tím, že jednotné evropské přístupové místo nevytváří nové povinnosti podávání zpráv a vychází ze stávajících požadavků na zveřejňování informací stanovených v právních aktech EU. Jedná se o nástroj, který umožní lépe posoudit, jak evropské subjekty přispívají k cílům v oblasti udržitelnosti a klimatu. Informace týkající se udržitelnosti jsou klíčové pro přesměrování investic do projektů, jež budou podporovat ekologickou transformaci, jak zdůraznily zúčastněné strany v rámci konzultace k obnovené strategii udržitelného financování (4).

3.3.

Jednotné evropské přístupové místo zajišťuje po určitou dobu přístup k informacím, včetně minulých, což je důležité z hlediska zajištění náležitých postupů při rozhodování na kapitálových trzích. Evropské financování je problematické, protože vede k nerovným podmínkám: náklady na financování, které podnikům vznikají, do značné míry závisí na zemi, v níž jsou podniky registrovány, začínající podniky s omezeným přístupem k zajištění mají problémy vůbec získat jakékoli financování a spotřeba není chráněna před místními hospodářskými otřesy (5). Pro kapitálové trhy a budoucí investiční rozhodnutí bude klíčové sledovat ekonomickou výkonnost a výkonnost v oblasti udržitelnosti.

3.4.

Jednotné evropské přístupové místo je zřizováno v době, kdy finanční sektor EU prochází hlubokými změnami v souvislosti s dvěma významnými transformacemi, digitální a klimatickou. Dojde ke ztrátě pracovních míst, bude nutné získat nové dovednosti, změní se povinnosti zaměstnanců a bude se propouštět nebo budou zavedeny nové organizační modely práce. Jednotné evropské přístupové místo by mohlo být nástrojem pro pozitivní zvládnutí některých problematických dopadů procesů finanční transformace EU.

3.5.

Jednotné evropské přístupové místo má předpoklady k tomu, aby napomohlo rozvoji a investicím. Malé a střední podniky, které chtějí zvýšit svou viditelnost, by mohly být podporovány, aby zveřejňovaly svá data s cílem přilákat budoucí investice a upoutat trhy. EHSV je toho názoru, že musí být zohledněna úloha zprostředkovatelů softwaru, protože některé podniky, především malé a střední, budou s těmito subjekty spolupracovat, aby snížily administrativní zátěž související se správou a uchováváním dat. Jednotné evropské přístupové místo přispívá ke snížení nákladů procesu rozhodování o investicích a ke zvýšení viditelnosti malých a středních podniků.

3.6.

Jednotné evropské přístupové místo by mělo umožnit účinnou interoperabilitu s Eurostatem a vnitrostátními rejstříky. Měla by se integrovat dynamika veřejných nebo tržních zájmů, pokud jde o transparentnost a data, a to tak, že bude umožněno přidávat v budoucnu nové kategorie dat. Jednotné evropské přístupové místo by mělo být vytvořeno jako datový nástroj, který je flexibilní ve vztahu k různým odvětvím a evropským iniciativám. Je důležité, aby jednotlivé technologie navzájem komunikovaly. Náklady na doplnění nových údajů by měly být posuzovány z hlediska jejich dopadu na kapitálové trhy a z pohledu správy údajů.

3.7.

Je podstatné zajistit přiměřené internetové připojení v celé Evropské unii, aby všechny podniky měly přístup k jednotnému evropskému přístupovému místu a nedocházelo k diskriminaci. Klíčovým prvkem jsou investice do omezování tzv. bílých zón a zajištění přístupu všech občanů a subjektů kapitálového trhu k jednotnému evropskému přístupovému místu.

3.8.

Jednotné evropské přístupové místo by mělo zajistit integritu údajů a důvěryhodnost zdroje informací předkládaných orgánům shromažďujícím informace. Automatizované hodnocení informací by mělo být jednoduché a uživatelsky přívětivé. Poskytnutí přístupu k platným a vhodným informacím a ochrana spotřebitelů musí být i nadále prioritní. Řádně sledovány by měly být i orgány shromažďující informace a trvalou prioritou by měla být také ochrana údajů.

3.9.

Lepší možnosti financování podniků vytvoří nové příležitosti pro trh EU a pro nová pracovní místa. Jednotné evropské přístupové místo by mělo zohlednit všechny typy investic a účastníků trhu, a to i v oblasti sociální ekonomiky nebo skupinového financování, jež mají pozitivní dopad na všeobecný zájem, zvláště pokud jde o zranitelné osoby. Jednotné evropské přístupové místo by mělo umožňovat takové funkce, aby výhody plného přístupu mohly bez diskriminace využívat též osoby se zdravotním postižením.

3.10.

EHSV podporuje rozhodnutí, že využívání jednotného evropského přístupového místa a zveřejňování některých informací budou bezplatné. Náklady na licence nebo shromažďování, vytváření a správu dat by však mohly být vysoké. Měly by být zavedeny daňové pobídky a dotace pro malé a střední podniky, aby se snížily náklady na poskytování údajů, především pro povinné zprávy. Investice do softwarového a hardwarového zařízení v podnicích a dalších subjektech kapitálového trhu musí být podporovány z fondů EU, aby se umožnilo řádné využívání jednotného evropského přístupového místa a interakce s ním. V tomto ohledu je zapotřebí většího zapojení na úrovni členských států. Malé a střední podniky by měly být osvobozeny od všech poplatků bez ohledu na množství zveřejňovaných informací. Výše poplatků, pokud jsou uplatňovány, by měla být transparentní a měla by být stanovena v přímé souvislosti s náklady na správu údajů.

3.11.

Jednotné evropské přístupové místo by mělo nakládat stejně s kótovanými i nekótovanými podniky bez ohledu na jejich velikost nebo zeměpisnou polohu. Mělo by se stát nástrojem, který vytváří přidanou hodnotu tím, že zajišťuje účinnější podávání zpráv, transparentnost a správu údajů.

3.12.

Do řízení jednotného evropského přístupového místa by měla být zapojena občanská společnost. Struktura řízení by měla být dvoustupňová: — poradní výbor, do něhož by byla na základě transparentního výběrového řízení zapojena občanská společnost a sociální partneři a který by rozhodoval o budoucnosti jednotného evropského přístupového místa a o strategických změnách, — výkonná rada, která zajistí technické normy a řádné fungování jednotného evropského přístupového místa.

3.13.

V situaci, kdy je expozice bank vysoká, závisí důvěra investorů a rozhodnutí investovat do firem využívajících kapitálové trhy na snadné dostupnosti, kvalitě a srovnatelnosti informací. EHSV potvrzuje, že pro vytvoření účinného a komplexního vztahu mezi emitenty a investory mají rozhodující význam standardní postupy. Normalizace musí zahrnovat stejné lhůty pro zveřejňování a metodiky pro údaje zveřejňované podle zásady „stejná činnost, stejné riziko, stejná pravidla“.

3.14.

Krize COVID-19 a potřeba udržitelného a inkluzivního oživení, které nikoho neopomíjí, zvýšily tlak na urychlení provádění akčního plánu pro unii kapitálových trhů. Potřeby podniků, pokud jde o finanční prostředky a investice, jsou na historicky nejvyšší úrovni.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV chápe, že unie kapitálových trhů není nezávazným cvičením ve prospěch některých subjektů, ale že se musí stát realitou ve všech členských státech EU. V zájmu zajištění účinného a účelného využívání jednotného evropského přístupového místa musí být alokovány náležité finanční a lidské zdroje. Prioritou by mělo být zapojení a podpora členských států a vnitrostátních orgánů dohledu s cílem zajistit uznání jednotného evropského přístupového místa jako důležitého evropského datového nástroje pro podniky, investory a finanční zprostředkovatele. Jednotné evropské přístupové místo by mělo být spolu s výhodami a důležitostí tohoto nástroje propagováno ve všech členských státech. Za tímto účelem by mohla být využita sociální média.

4.2.

EHSV schvaluje skutečnost, že Komise je ochotna zajistit větší transparentnost, zpřístupnit více údajů (6) a v nadcházejících letech podporovat digitální transformaci financí, jak je uvedeno ve strategii v oblasti digitálních financí (7). Do jednotného evropského přístupového místa by měla být zahrnuta možnost agregace údajů a vytváření zpráv (8). Mělo by obsahovat i srovnávací funkci a možnost odběru zpravodaje. Mohlo by také zahrnovat fórum zúčastněných stran za účelem diskuse, vysvětlení a sdílení osvědčených postupů.

4.3.

EHSV je toho názoru, že by měla být vytvořena specializovaná asistenční služba, která by pomáhala předkládat informace ve správném formátu a zajišťovat jejich technickou použitelnost. Poskytovaná pomoc by měla zahrnovat společné postupy a rámec pro soudržnost, srovnatelnost a použitelnost údajů. Jednotné evropské přístupové místo by pak v zájmu zajištění nákladově efektivního postupu mělo pracovat s nejběžněji používanými formáty souborů, jako jsou XBRL, PDF, XML, HTML, CSV, TXT a XLS.

4.4.

EHSV se domnívá, že digitalizace a centralizované údaje budou mít pozitivní dopad na podávání zpráv. Povede to ke zlepšení různých zátěžových testů a analýz klimatu i k lepší identifikaci a monitorování portfolií finančních institucí s ohledem na cíle Pařížské dohody o změně klimatu. Jednotné evropské přístupové místo bude nástrojem, který přispěje k identifikaci potenciálních rizik a vytvoří příležitosti pro podniky. Může být rovněž nástrojem, který posílí výzkum malých a středních podniků na evropské úrovni.

4.5.

EHSV je toho názoru, že by měla být zajištěna stejná míra důležitosti finančních a nefinančních dat z hlediska viditelnosti a postavení. Nefinanční informace by měly dobrovolně obsahovat sociální údaje týkající se činnosti každého podniku a jeho zaměstnanců. Neměla by být vyloučena možnost dobrovolně poskytnout údaje týkající se vedení a zaměstnanců podniku (počet zaměstnanců, pohlaví atd.). V tomto ohledu by mohla být stanovena zvláštní kritéria pro sociální informace.

4.6.

EHSV se domnívá, že jednotné evropské přístupové místo by mělo být ambicióznější. Konkrétně by měly být doplněny další cíle nad rámec shromažďování nezpracovaných dat a větší přidanou hodnotu by mělo přinést zpracování informací, místo toho, aby se jednalo pouze o informační nástroj s jednotným přístupovým místem. EHSV vítá skutečnost, že jednotné evropské přístupové místo bude k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Jednotné evropské přístupové místo má rozhodující úlohu a význam pro zajištění rozsáhlejšího, řádného, spravedlivého, rovného a okamžitého přístupu výzkumných pracovníků, sociálních partnerů, nevládních organizací, akademických pracovníků a analytiků k informacím. Jednotné evropské přístupové místo by mohlo podpořit vznik nových soukromých platforem pro zpracování informací. Náklady na jejich využívání a přístup na kapitálové trhy však zůstanou problémem, zejména pro malé investory jakožto soukromé osoby.

4.7.

Umožnění dat velkého objemu, strojového učení a umělé inteligence přinese větší účinnost při využívání informací k vytvoření integrovanějších kapitálových trhů a zvýší odolnost hospodářství EU. Budoucí uživatelé jednotného evropského přístupového místa by měli mít možnost získat odvětvové a územní zprávy a analýzy. Trvalým zájmem by měla být kontrola a zajištění platnosti údajů. Je nutné pečlivě sledovat překrývání při vykazování údajů a jejich správě. EHSV se nicméně domnívá, že poskytování nezpracovaných informací je méně ambiciózní a pro nové investory, kteří nejsou obeznámeni s kapitálovými trhy, do nichž zvažují investovat, nedostatečné.

4.8.

Jednotné evropské přístupové místo musí být spuštěno, aby bylo dosaženo nejen cíle kapitálového trhu, ale také doplňkových politických cílů, jako je příspěvek firem k ukazatelům OSN v oblasti cílů udržitelného rozvoje. Tím, že bude třetím zemím poskytnut přístup k údajům, by se mohlo do budoucna přispět k zajištění dodatečných investic pro firmy z EU. Jednotné evropské přístupové místo by mělo následovat příkladu portálu InvestEU a mohlo by podpořit úspěšné provádění unie kapitálových trhů (9).

4.9.

EHSV se domnívá, že je třeba dosáhnout finanční (opatření č. 7 akčního plánu pro unii kapitálových trhů) a digitální gramotnosti. Rovněž je zapotřebí vypracovat příručku pro finanční gramotnost a údaje. Mohly by být vypracovány a prosazovány zvláštní pokyny pro pochopení významu dat a pro jejich využívání a sdílení. V tomto ohledu by mohly být využity finanční prostředky z ESF+. Trvalým zájmem by měly být vhodné a přiměřené pracovní podmínky pro pracovníky, kteří se podílejí na shromažďování a správě údajů od různých firem nebo zúčastněných stran.

4.10.

EHSV navrhuje, že do jednotného evropského přístupového místa by mohly být vloženy minimální soubor ekonomických klíčových ukazatelů výkonnosti definovaných na úrovni EU a společná metodika, aby se zajistilo lepší a širší využívání. Musí být zajištěna jasná synergie s článkem 8 unijní taxonomie udržitelnosti (10), protože jednotné evropské přístupové místo obsahuje údaje o udržitelnosti. Jednotné evropské přístupové místo by mělo zahrnovat vyhrazený prostor pro statistiku týkající se Zelené dohody pro Evropu a příspěvek firem k jejím ukazatelům.

4.11.

EHSV by v neposlední řadě uvítal, kdyby Evropská komise posoudila výhody řádné a přiměřené regulace poskytovatelů finančních a ESG dat a dohledu nad nimi, protože budou mít i nadále klíčovou roli v předcházejících i navazujících fázích poté, co začne jednotné evropské přístupové místo fungovat.

---

(1)  Opatření č. 1, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán, 24.9.2020, COM(2020) 590 final.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(3)  Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 20.

(4)  Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (2020), zpráva Sustainable Finance and the Role of Securities Regulators and IOSCO (Udržitelné financování a role regulátorů trhů s cennými papíry a IOSCO).

(5)  https://blogs.imf.org/2019/09/10/a-capital-market-union-for-europe-why-its-needed-and-how-to-get-there

(6)  COM(2020) 66 final.

(7)  COM(2020) 591 final.

(8)  Obdobně jako evropský cloud pro otevřenou vědu.

(9)  Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 20.

(10)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020R0852&from=CS