ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 280
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 65
21. července 2022

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2022/C 280/01

Sdělení Komise — Změna dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině

1

 

III   Přípravné akty

 

RADA

2022/C 280/02

Postoj Rady (EU) č. 2/2022 v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 805/2004, pokud jde o použití regulativního postupu s kontrolou za účelem jeho přizpůsobení článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie Přijatý Radou dne 28. června 2022 ( 1 )

14

2022/C 280/03

Odůvodnění Rady: Postoj Rady (EU) č. 2/2022 v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 805/2004, pokud jde o použití regulativního postupu s kontrolou za účelem jeho přizpůsobení článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie

17

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2022/C 280/04

Směnné kurzy vůči euru — 20. července 2022

19

 

INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU

 

Kontrolní úřad ESVO

2022/C 280/05

Oznámení Norska v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků — Oznámení o výzvě k předkládání žádostí o licence na těžbu ropy v oblasti norského kontinentálního šelfu – udělení licencí v předem vymezených oblastech 2022

20

 

V   Oznámení

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

 

Evropská komise

2022/C 280/06

Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

23

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2022/C 280/07

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10828 – CVC / NORDIC CAPITAL / CARY GROUP) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )

24

2022/C 280/08

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10804 – KKR / CONTOURGLOBAL) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )

26

 

 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

 

II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

21.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/1

SDĚLENÍ KOMISE

Změna dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině

(2022/C 280/01)

1.   Úvod

1.

 Dne 23. března 2022 přijala Komise dočasný krizový rámec.

2.

 Cílem dočasného krizového rámce je umožnit členským státům napravit nedostatek likvidity, s nímž se potýkají podniky, které jsou přímo či nepřímo dotčeny vážným narušením hospodářství způsobeným ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině, omezujícími opatřeními (sankcemi) uloženými Unií nebo jejími mezinárodními partnery a hospodářskými protiopatřeními přijatými např. Ruskem.

3.

 Komise se domnívá, že je nezbytné upravit opatření stanovená v dočasném krizovém rámci s ohledem na dlouho trvající vojenskou agresi ze strany Ruska a na zhoršující se přímé a nepřímé dopady na hospodářství Unie jako celku a na hospodářství všech členských států.

4.

 Komise s členskými státy projednala jejich stanoviska týkající se konkrétních potřeb, které je třeba řešit s ohledem na šestý balíček sankcí (1), úsilí o snížení závislosti na ruské ropě a cíle plánu REPowerEU (2).

5.

 Za prvé se Komise domnívá, že maximální výše podpory podle oddílu 2.1 dočasného krizového rámce by měly být zvýšeny s cílem řešit přetrvávající narušení hospodářství a zhoršující se makroekonomické dopady dalšího a dlouhodobého zvyšování nákladů na energii, snižování dodávek plynu a nejistoty ohledně jeho dostupnosti v budoucnu, jakož i přímé a nepřímé dopady dodatečných sankcí přijatých Unií nebo jejími mezinárodními partnery.

6.

 Za druhé je Komise toho názoru, že v oddíle 2.4 dočasného krizového rámce je třeba provést určité úpravy, které by zlepšily jeho účinné provádění. Podle Komise by navíc podpora poskytovaná podle tohoto oddílu měla být omezena, aby nemotivovala ke zvyšování spotřeby energie a plynu, čímž by se prohloubil stávající nedostatek plynu.

7.

 Za třetí se Komise domnívá, že členské státy budou pravděpodobně muset přijmout další opatření v souladu s plánem REPowerEU, aby urychlily nebo usnadnily investice do obnovitelných zdrojů energie (solární, větrné a geotermální energie), bioplynu a biomethanu z organického odpadu a zbytků, vodíku z obnovitelných zdrojů, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů.

8.

 Za čtvrté se Komise domnívá, že členské státy budou pravděpodobně muset přijmout další opatření k urychlení diverzifikace dodávek energie a ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv tím, že podpoří opatření v oblasti dekarbonizace.

9.

 Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Komise za to, že kromě opatření podpory povolených podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a stávajících možností podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU je rovněž nezbytné urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné provést plán REPowerEU a dekarbonizovat průmyslové výrobní procesy prostřednictvím elektrifikace a/nebo využití vodíku z obnovitelných zdrojů a určitých typů vodíku z elektřiny a uplatňování opatření v oblasti energetické účinnosti. Toto sdělení proto stanoví podmínky, za nichž bude Komise taková opatření považovat za slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Za tímto účelem budou do dočasného krizového rámce vloženy dva nové oddíly (oddíly 2.5 a 2.6).

10.

 Kromě navrhovaných změn Komise připomíná, že členské státy mohou poskytnout podporu na pokrytí potřeb likvidity podniků postižených současnou krizí podle stávajících oddílů 2.1, 2.2 a 2.3 dočasného krizového rámce. Investiční náklady, jako jsou výrobní zařízení nebo materiály nezbytné k provádění cílů REPowerEU, mohou být podpořeny subvencovanými úvěry nebo zárukami podle oddílů 2.2 a 2.3 dočasného krizového rámce.

2.   Změny dočasného krizového rámce

11.

 Komise bude uplatňovat následující změny dočasného krizového rámce ode dne 20. července 2022.

12.

 Vkládá se nový bod 14a, který zní:

„14a.

Dne 3. června 2022 přijala Rada s ohledem na pokračující útočnou válku Ruska proti Ukrajině, podporu této války ze strany Běloruska a údajné kruté zacházení, kterého se dopustily ruské ozbrojené síly, šestý balíček sankcí (*). Tento balíček zahrnuje: 1) zákaz dovozu ropy a rafinovaných ropných produktů z Ruska, s určitými výjimkami; 2) zákaz využívání systému SWIFT vztahující se na další tři ruské banky a jednu běloruskou banku; a 3) pozastavení vysílání dalších tří ruských státních stanic v Unii. Unie rovněž přijala sankce proti dalším 65 osobám a 18 subjektům. Patří mezi ně i osoby odpovědné za zvěrstva spáchaná v Buči a Mariupolu.

(*)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/876 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 1); nařízení Rady (EU) 2022/877 ze dne 3. června 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 11); prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/878 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 15); nařízení Rady (EU) 2022/879 ze dne 3. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 53); nařízení Rady (EU) 2022/880 ze dne 3. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 75); prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/881 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 77); rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/882 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 88); rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/883 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 92); rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/884 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 128); rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/885 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 139).“"

13.

 Bod 19 se nahrazuje tímto:

„19.

Sdělení REPowerEU poskytuje další pokyny a popisuje nové kroky pro zvýšení výroby zelené energie, diverzifikaci dodávek a snížení poptávky, včetně přípravných opatření pro zimu 2022–2023. Plán REPowerEU (*) zahrnuje opatření pro snížení závislosti Unie na ruských fosilních palivech prostřednictvím urychlení ekologické transformace, investování do energetické účinnosti a diverzifikování dodávek energie. Urychlení ekologické transformace sníží emise, jakož i závislost na dovážených fosilních palivech a ochrání před zvyšováním cen. Vysoké ceny energií odrážejí rovněž nedostatek dodávek v krátkodobém horizontu, jenž se promítá do celkové cenové hladiny. V krátkodobém horizontu proto může být potřebná dočasná podpora na pomoc podnikům, na něž by současná krizová situace měla obzvláště závažné krátkodobé dopady.

(*)  COM(2022) 230 final ze dne 18. května 2022.“"

14.

 Vkládá se nový bod 25a, který zní:

„25a.

Škody přímo způsobené povinným snížením spotřeby zemního plynu, které budou muset členské státy pravděpodobně zavést, mohou být posouzeny podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, pokud nedochází k nadměrné náhradě.“

15.

 Vkládají se nové body 26a, 26b, 26c a 26d, které znějí:

„26a.

Snížení dodávek plynu do Unie může rovněž vést k tomu, že bude nezbytné motivovat k dobrovolnému snížení poptávky po zemním plynu. Pokud členské státy v souvislosti se současnou krizí zamýšlejí zavést pobídky k dobrovolnému snížení poptávky po zemním plynu, Komise tato opatření posoudí přímo podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. I když to bude vyžadovat individuální posouzení každého případu, považuje Komise za obzvláště důležité tyto prvky:

a.

použití soutěžního řízení založeného na transparentních kritériích pro uzavírání smluv na objemy pro dobrovolné snížení poptávky;

b.

neexistence žádných formálních omezení přeshraničního obchodu nebo toků;

c.

omezení dotčených pobídek na snížení poptávky v budoucnu, které přesahuje snížení, ke kterému by příjemce přistoupil bez ohledu na opatření;

d.

okamžité snížení agregované konečné poptávky po plynu v dotčeném členském státě, aniž by došlo k pouhému přenesení poptávky po plynu.

26b.

Členské státy mohou dále zvážit opatření, kterými budou motivovat k plnění zařízení na skladování plynu, pokud k tomu nebude pro nadcházející zimu dostatečně motivovat trh. Pokud členské státy v souvislosti se současnou krizí zamýšlejí poskytnout pobídky k plnění zařízení na skladování plynu, Komise je posoudí přímo podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU (*). I když to bude vyžadovat individuální posouzení každého případu, považuje Komise za obzvláště důležité tyto prvky:

a.

použití soutěžního řízení založeného na transparentních kritériích s cílem minimalizovat podporu;

b.

neexistence omezení přeshraničního obchodu nebo toků;

c.

přijetí ochranných opatření, která zabrání nadměrné náhradě;

d.

dodržování povinností a podmínek pro plnění zásobníků a poskytnutí pobídek pro skladování plynu stanovených v článcích 6a až 6d nařízení (EU) 2017/1938 (**), zejména podmínek pro podpůrná opatření stanovených v čl. 6b odst. 2 a 3.

26c.

Komise zváží případ od případu případ od případu možnou nezbytnou, přiměřenou a vhodnou podporu v souladu se sdělením Komise ‚Bezpečná zima díky úsporám plynu‘ (*) a vnitrostátními nouzovými plány v oblasti bezpečnosti dodávek plynu s cílem modernizovat zařízení, která před nástupem příští zimy a po omezenou dobu přispějí k nahrazení plynu jiným více znečišťujícím uhlíkovým palivem. V souladu s cíli EU v oblasti klimatu musí mít každé takové alternativní uhlíkové palivo co nejnižší obsah emisí a podpora musí být podmíněna úsilím v oblasti energetické účinnosti a musí bránit efektu ustrnutí ve stávajícím stavu po skončení krize. Tato opatření mohou být zaměřena jak na preventivní snížení spotřeby plynu, tak na reakci na povinné snížení, pokud není kompenzováno jinak.

26d.

S ohledem na problémy spojené s přepravou zboží na Ukrajinu a z Ukrajiny zváží Komise případ od případu možnou podporu na pojištění nebo zajištění týkající se přepravy zboží na Ukrajinu a z Ukrajiny. Členské státy budou muset mimo jiné prokázat, že pojištění nebo zajištění není k dispozici vůbec nebo za sazby, které jsou podstatně vyšší než před invazí Ruska na Ukrajinu.“

(*)  Viz rozhodnutí Komise SA.103012 (2022/NN) – Opatření pobídky ke skladování zemního plynu ve skladovacím zařízení Bergermeer v dalším topném období."

(**)  Ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022 (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 17)."

(*)  COM(2022) 360/2 ze dne 20. července 2022."

16.

 Bod 41 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a.

celková podpora v žádném okamžiku nepřesáhne 500 000 EUR na jeden podnik (*). Podpora může být poskytnuta ve formě přímých dotací, daňových a platebních výhod nebo jiných forem, jako jsou vratné zálohy, záruky (**), úvěry (***) a kapitál, pokud celková nominální hodnota těchto opatření nepřekročí celkový strop 500 000 EUR na jeden podnik; u všech použitých částek se musí jednat o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiných poplatků.

(*)  Při stanovení toho, zda byl překročen příslušný strop, se nezohlední podpora poskytnutá na základě režimů schválených podle tohoto oddílu, která byla splacena před poskytnutím nové podpory podle tohoto oddílu."

(**)  Je-li podpora poskytnuta ve formě záruk podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 47 písm. h)."

(***)  Je-li podpora poskytnuta ve formě úvěrů podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 50 písm. g).“"

17.

 Bod 42 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a.

celková podpora v žádném okamžiku nepřesáhne 62 000 EUR na jeden podnik činný v prvovýrobě zemědělských produktů a 75 000 EUR na jeden podnik činný v odvětví rybolovu a akvakultury; (*) podpora může být poskytnuta ve formě přímých grantů, daňových a platebních zvýhodnění nebo jiných forem, jako jsou vratné zálohy, záruky (**), úvěry (***) a kapitál, pokud celková nominální hodnota těchto opatření nepřekročí celkový příslušný strop 62 000 EUR nebo 75 000 EUR na jeden podnik; u všech použitých částek se musí jednat o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku;

(*)  Při stanovení toho, zda byl překročen příslušný strop, se nesmí zohlednit podpora poskytnutá na základě režimů schválených podle tohoto oddílu, která byla splacena před poskytnutím nové podpory podle tohoto oddílu."

(**)  Je-li podpora poskytnuta ve formě záruk podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 47 písm. h)."

(***)  Je-li podpora poskytnuta ve formě úvěrů podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 50 písm. g).“"

18.

 Bod 43 se nahrazuje tímto:

„Pokud je podnik činný v několika odvětvích, pro něž platí různé maximální částky podle bodu 41 písm. a) a bodu 42 písm. a), dotčený členský stát musí zajistit vhodnými způsoby, jako je např. oddělené účetnictví, aby byl u každé z těchto činností dodržen příslušný strop a aby nebyla překročena celková maximální částka 500 000 EUR na podnik. Pokud je podnik činný výlučně v odvětvích, na něž se vztahuje bod 42 písm. a), neměla by být překročena celková maximální částka 75 000 EUR na podnik.“

19.

 V bodě 45 se vkládá nová poznámka pod čarou, která zní:

„*

 Pro účely tohoto oddílu pojem ‚veřejné úvěrové záruky‘ zahrnuje rovněž záruky za určité faktoringové produkty, konkrétně záruky za regresní a reverzní faktoring, v jehož rámci má faktor právo regresu vůči subjektu, který využívá faktoringovou službu. Způsobilé reverzní faktoringové produkty musí být omezeny na produkty, které se použijí až poté, co prodávající již provedl svou část transakce, tj. po dodání daného produktu nebo služby. Pod pojem ‚veřejné úvěrové záruky‘ spadá také finanční leasing.“

20.

 V bodě 47 písm. e) bodě i) se vkládá nová poznámka pod čarou, která zní:

„*

 Pokud jsou příjemci opatření nově založené podniky, které nemají tři uzavřené roční účetní závěrky, použitelný strop stanovený v bodě 47 písm. e) bodě i) se vypočítá na základě doby existence podniku v okamžiku podání jeho žádosti o podporu.“

21.

 V bodě 47 písm. e) bodě ii) se vkládá nová poznámka pod čarou, která zní:

„*

 Pokud jsou příjemci opatření nově založené podniky, které nemají záznamy za celé období předcházejících dvanácti měsíců, použitelný strop stanovený v bodě 47 písm. e) bodě ii) se vypočítá na základě doby existence podniku v okamžiku podání jeho žádosti o podporu.“

22.

 V bodě 49 se odkaz na bod 47 písm. d) nahrazuje odkazem na „bod 47 písm. e)“.

23.

 V bodě 50 písm. b) se vkládá nová poznámka pod čarou, která zní:

„*

 Je-li pro platby úroků uplatněna odkladná lhůta, musí být dodrženy minimální úrokové sazby stanovené v bodě 50 písm. b) a úroky musí nabíhat od prvního dne odkladné lhůty a musí být kapitalizovány alespoň jednou ročně. Doba trvání smluv o úvěru je nadále omezena na nejvýše šest let od okamžiku poskytnutí úvěru, pokud nebude změněna v souladu s bodem 50 písm. c), a celková výše úvěrů na jednoho příjemce uvedená v bodě 50 písm. e) se překročí.“

24.

 Odkaz v poznámce pod čarou 48 se nahrazuje tímto:

„https://ec.europa.eu/competition-policy/state-aid/legislation/reference-discount-rates-and-recovery-interest-rates_en“

25.

 V bodě 50 písm. c) se vkládá nová poznámka pod čarou, která zní:

„*

 Viz shrnutí judikatury týkající se modulace podle bodu 50 písm. c) zveřejněné na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž na https://ec.europa.eu/competition-policy/state-aid/ukraine_en.“

26.

 V bodě 50 písm. e) bodě i) se vkládá nová poznámka pod čarou, která zní:

„*

 Pokud jsou příjemci opatření nově založené podniky, které nemají tři uzavřené roční účetní závěrky, použitelný strop stanovený v bodě 50 písm. e) bodě i) se vypočítá na základě doby existence podniku v okamžiku podání jeho žádosti o podporu.“

27.

 V bodě 50 písm. e) bodě ii) se vkládá nová poznámka pod čarou, která zní:

„*

 Pokud jsou příjemci opatření nově založené podniky, které nemají záznamy za celé období předcházejících dvanácti měsíců, použitelný strop stanovený v bodě 50 písm. e) bodě ii) se vypočítá na základě doby existence podniku v okamžiku podání jeho žádosti o podporu.“

28.

 V bodě 50 písm. e) se bod iii) nahrazuje tímto:

„iii)

s náležitým odůvodněním poskytnutým členským státem Komisi (například v souvislosti s problémy, kterým příjemce během současné krize čelí) (*), lze částku úvěru navýšit tak, aby pokryla potřeby likvidity od okamžiku poskytnutí po nadcházejících 12 měsíců v případě malých a středních podniků (**) či nadcházejících 6 měsíců v případě velkých podniků. Pokud velké podniky potřebují poskytnout finanční zajištění pro obchodní činnosti na trzích s energií, lze částku úvěru navýšit tak, aby pokryla potřeby likvidity vyplývající z těchto činností v nadcházejících 12 měsících. Potřeby likvidity, které jsou již pokryty opatřeními podpory podle dočasného rámce COVID-19, stávající sdělení nepokrývá. Potřeba likvidity by měla být stanovena prostřednictvím čestného prohlášení příjemce (***).

(*)  Příslušné odůvodnění by se mohlo týkat příjemců působících v odvětvích, která jsou obzvláště postižena přímými nebo nepřímými účinky ruské agrese, včetně omezujících hospodářských opatření přijatých Unií a jejími mezinárodními partnery, jakož i protiopatřeními přijatými Ruskem. Uvedené účinky mohou zahrnovat narušení dodavatelských řetězců nebo neuhrazené platby z Ruska nebo Ukrajiny, silnější kolísání cen na trzích s energií a související potřeby zajištění, zvýšená rizika kybernetických útoků nebo rostoucí ceny konkrétních vstupů nebo surovin postižených současnou krizí."

(**)  Ve smyslu definice v příloze I obecného nařízení o blokových výjimkách."

(***)  Plán likvidity může zahrnovat pracovní kapitál i investiční náklady.“"

29.

 Bod 51 se nahrazuje tímto:

„51.

Kromě stávajících možností, které jsou k dispozici v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, a možností uvedených v tomto sdělení by dočasná podpora mohla zmírnit mimořádně prudké zvýšení cen zemního plynu a elektřiny, které by podniky nemusely být schopny přenést nebo se mu v krátkodobém horizontu přizpůsobit. To by mohlo zmírnit důsledky pro podniky a pomoci jim vyrovnat se s prudkým nárůstem nákladů v důsledku současné krize. V souvislosti s dalším snižováním dodávek plynu je na druhé straně rovněž důležité zachovat pobídky ke snižování poptávky a postupně připravovat podniky na přechod ke snižování spotřeby plynu. Dodatečná podpora může být v současné době stále odůvodněná za účelem umožnění pokračování činnosti energeticky náročných podniků.“

30.

 Bod 52 se nahrazuje tímto:

„52.

Komise bude považovat takovouto státní podporu za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a.

podpora je poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2022 (*);

b.

podpora může být poskytnuta ve formě přímých grantů, daňových (**) a platebních zvýhodnění nebo jiných forem, jako jsou vratné zálohy, záruky (***), úvěry (****) a kapitál, pokud celková nominální hodnota těchto opatření nepřekročí příslušnou intenzitu podpory a příslušné stropy podpory. U všech použitých částek se musí jednat o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku;

c.

podpora poskytnutá ve formě vratných záloh, záruk, úvěrů nebo jiných vratných nástrojů může být převedena na jiné formy podpory, např. granty, za předpokladu, že k danému převodu dojde nejpozději do 30. června 2023;

d.

podpora se poskytuje na základě režimu s odhadovaným rozpočtem. Členské státy mohou omezit podporu tak, aby se týkala pouze činností, které podporují konkrétní hospodářská odvětví se zvláštním významem pro hospodářství nebo bezpečnost a odolnost vnitřního trhu. Takové omezení však musí být koncipováno všeobecně a nesmí vést k umělému omezení potenciálních příjemců;

e.

pro účely tohoto oddílu se způsobilé náklady vypočítají na základě zvýšení nákladů na zemní plyn a elektřinu v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. Maximální způsobilé náklady jsou součinem počtu jednotek zemního plynu a elektřiny zakoupených příjemcem (*****) jakožto konečným spotřebitelem od externích dodavatelů (******) v období od 1. února 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen ‚způsobilé období‘), a zvýšení ceny, kterou příjemce platí za spotřebovanou jednotku (měřeno například v EUR/MWh), které se musí vypočítat jako rozdíl mezi jednotkovou cenou zaplacenou příjemcem v daném měsíci způsobilého období a dvojnásobkem (200 %) jednotkové ceny zaplacené příjemcem v průměru za referenční období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (*******). Od 1. září 2022 nesmí množství zemního plynu a elektřiny použité pro výpočet způsobilých nákladů překročit 70 % spotřeby příjemce za stejné období roku 2021;

f.

celková podpora na příjemce nepřesahuje 30 % způsobilých nákladů;

g.

celková podpora na podnik nepřesahuje v daném okamžiku 2 miliony EUR;

h.

orgán poskytující podporu může příjemci vyplatit zálohu, pokud je podpora poskytnuta před vznikem způsobilých nákladů. Orgán poskytující podporu přitom může vycházet z odhadů způsobilých nákladů za předpokladu, že jsou dodrženy stropy podpory uvedené v bodě 52 písm. f) a g). Orgán poskytující podporu je povinen ověřit příslušné stropy ex post na základě skutečně vynaložených nákladů a zpětně vyžádat jakoukoli platbu podpory, která přesahuje uvedené stropy, a to nejpozději šest měsíců po skončení způsobilého období;

i.

podporu poskytnutou podle bodu 52 lze kumulovat s podporou poskytnutou podle oddílu 2.1, pokud není překročena celková částka ve výši 2 miliony EUR.

(*)  Odchylně platí, že pokud je podpora poskytnuta až po následném ověření podpůrné dokumentace příjemce a členský stát se rozhodne nezahrnout možnost poskytnout zálohy v souladu s bodem 52 písm. h), může být podpora poskytnuta do 31. března 2023, za předpokladu, že je dodrženo způsobilé období vymezené v bodě 52 písm. e)."

(**)  Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, musí daňová povinnost, pro kterou je toto zvýhodnění poskytnuto, vzniknout nejpozději dne 31. prosince 2022."

(***)  Je-li podpora poskytnuta ve formě záruk podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 47 písm. h)."

(****)  Je-li podpora poskytnuta ve formě úvěrů podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 50 písm. g)."

(*****)  Pro účely oddílu 2.4 se ‚příjemcem‘ rozumí výhradně podnik nebo právnická osoba, která je součástí podniku."

(******)  Jak prokázal příjemce, např. na základě příslušné faktury. Bude se počítat pouze konečná spotřeba, prodej a vlastní výroba jsou vyloučeny."

(*******)  (p(t) – p(ref) * 2) * q(t), kde p označuje jednotkovou cenu, q spotřebované množství, ref. referenční období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 a t daný měsíc v období od 1. února do 31. prosince 2022.“"

31.

 Bod 53 se nahrazuje tímto:

„53.

V určitých situacích může být k zajištění pokračování hospodářské činnosti nezbytná další podpora. Za tímto účelem mohou členské státy poskytnout podporu, jež přesahuje hodnoty vypočtené podle bodu 52 písm. f) a g), pokud jsou kromě podmínek v bodě 52 písm. a) až e) a h) splněny tyto podmínky:

a.

příjemce je způsobilý, pokud je ‚energeticky náročným podnikem‘ ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. a) první části směrnice 2003/96/ES (*), tj. pokud nákup energetických produktů (včetně jiných energetických produktů než zemního plynu a elektřiny) činí alespoň 3,0 % hodnoty produkce (**); na základě náležitého odůvodnění, které členský stát předloží Komisi k posouzení, může být hodnota produkce nahrazena obratem;

b.

příjemce je způsobilý, pokud mu vzniknou provozní ztráty (***), přičemž zvýšení způsobilých nákladů vymezených v bodě 52 písm. e) musí ve stejném období činit alespoň 50 % provozní ztráty;

c.

celková podpora nepřesahuje 50 % způsobilých nákladů a dosahuje maximálně 80 % provozních ztrát příjemce;

d.

celková podpora v žádném okamžiku nepřesáhne 25 milionů EUR na jeden podnik;

e.

v případě energeticky náročných příjemců působících v jednom nebo více odvětvích nebo pododvětvích uvedených v příloze I (****) může být celková podpora zvýšena až na 70 % způsobilých nákladů a může dosahovat maximálně 80 % provozních ztrát, které příjemci vzniknou. Celková podpora nesmí v žádném okamžiku přesáhnout 50 milionů EUR na jeden podnik;

f.

podporu podle bodu 53 lze kumulovat s podporou podle oddílu 2.1, pokud nejsou překročeny stropy uvedené v bodě 53 písm. d) nebo e) podle toho, který z nich se použije.

(*)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51)."

(**)  Na základě zpráv o finančním účetnictví za kalendářní rok 2021 nebo nejnovějších dostupných ročních účetních závěrek."

(***)  Má se za to, že podnik má provozní ztráty, pokud je hodnota EBITDA (zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací, s výjimkou jednorázového snížení hodnoty) za způsobilé období záporná. Tyto provozní ztráty by měl příjemce prokázat na měsíčním nebo čtvrtletním základě, není-li jinak řádně odůvodněno."

(****)  Příjemce se považuje za činného v odvětví nebo pododvětví uvedeném v příloze I podle klasifikace příjemce v odvětvových národních účtech, nebo pokud jedna nebo více činností, které vykonává a které jsou uvedeny v příloze I, vytvořily v referenčním období více než 50 % jeho obratu nebo hodnoty produkce.“"

32.

 Vkládá se nový oddíl, který zní:

„2.5.   Podpora na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů pro plán REPowerEU

53a.

Kromě stávajících možností, které jsou k dispozici v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, je v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině a plánem REPowerEU (*) nezbytné urychlit a rozšířit dostupnou energii z obnovitelných zdrojů nákladově efektivním způsobem s cílem rychle snížit závislost na dovozu ruských fosilních paliv a urychlit transformaci energetiky. Státní podpora na urychlení zavádění solární kapacity, kapacity větrné energie, kapacity geotermální energie, skladování elektřiny a tepelné energie, tepla z obnovitelných zdrojů, jakož i výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, bioplynu a biomethanu z odpadu a zbytků je součástí vhodného, nezbytného a cíleného řešení ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv v současné situaci. Vzhledem k naléhavé potřebě zajistit rychlé provádění projektů, které urychlují zavádění energie z obnovitelných zdrojů, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, jsou dočasně odůvodnitelná určitá zjednodušení pro provádění podpůrných opatření.

53b.

Komise bude podporu určenou na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, vodíku z obnovitelných zdrojů, bioplynu a biomethanu z odpadu a zbytků, skladování elektřiny a tepelné energie a tepla z obnovitelných zdrojů považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a.

podpora je poskytnuta na některou z následujících oblastí:

(i)

výroba fotovoltaické elektřiny nebo jiné elektřiny ze solární energie;

(ii)

výroba elektřiny z větrné energie;

(iii)

výroba geotermální energie;

(iv)

skladování elektřiny nebo tepelné energie;

(v)

výroba tepla z obnovitelných zdrojů, mimo jiné z tepelných čerpadel v souladu s přílohou VII směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (*);

(vi)

výroba vodíku z obnovitelných zdrojů;

(vii)

výroba bioplynu a biomethanu z odpadu a zbytků v souladu s kritérii udržitelnosti EU podle článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 a s nařízením (EU) 2018/841 (**);

b.

režimy podpory mohou být omezeny na jednu nebo více technologií podle písmene a), ale nesmí zahrnovat žádné umělé omezení nebo diskriminaci (včetně udělování licencí, povolení nebo koncesí, pokud jsou vyžadovány), jako je omezení podle velikosti projektů, lokality nebo regionálních aspektů nebo velmi specifických (pod)typů technologií v rámci některé z technologií uvedených v písmenu a);

c.

podpora se poskytuje ve formě přímých grantů, vratných záloh, úvěrů, záruk nebo daňového zvýhodnění;

d.

podpora se poskytuje na základě režimu s odhadovaným objemem a rozpočtem;

e.

podpora se poskytuje nejpozději do 30. června 2023 a zařízení musí být dokončena a uvedena do provozu do 24 měsíců ode dne poskytnutí podpory nebo do 30 měsíců ode dne poskytnutí podpory na větrné elektrárny na moři a zařízení na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů. Není-li tato lhůta dodržena, musí být 5 % částky poskytnuté podpory vráceno nebo sníženo měsíčně po prvních třech měsících prodlení, přičemž se zvýší až na 10 % za každý měsíc prodlení po šestém měsíci, ledaže by prodlení bylo způsobeno faktory, které příjemce podpory nemohl ovlivnit a které nebylo možné rozumně předvídat (***);

f.

pokud se podpora poskytuje formou smluv o průběžných platbách podpory, nesmí mít tyto smlouvy delší dobu trvání než 15 let od zahájení provozu zařízení, na které byla poskytnuta podpora;

g.

podpora se poskytuje v rámci soutěžního nabídkového řízení, které je otevřené, jasné, transparentní a nediskriminační, na základě objektivních kritérií definovaných ex ante a minimalizujících riziko strategického podávání nabídek. Nejméně 70 % všech kvalifikačních kritérií pro výběr použitých pro hodnocení nabídek musí být stanoveno jako podpora na jednotku ochrany životního prostředí (****) nebo podpora na jednotku energie;

h.

soutěžní nabídkové řízení není povinné, pokud je podpora poskytována ve formě daňového zvýhodnění, je-li poskytována stejným způsobem všem způsobilým podnikům působícím v tomtéž odvětví hospodářské činnosti, které jsou z hlediska záměrů nebo cílů daného opatření podpory ve stejné nebo podobné faktické situaci; Kromě toho není soutěžní nabídkové řízení povinné, pokud podpora poskytnutá na podnik a projekt nepřesahuje 20 milionů EUR a příjemci podpory jsou malé projekty definované takto:

(i)

v případě výroby elektřiny a skladování elektřiny nebo tepla – projekty s instalovaným výkonem rovným 1 MW nebo nižším;

(ii)

v případě technologií pro výrobu tepla a výroby plynu – projekty s instalovaným výkonem rovným 1 MW nebo nižším nebo rovnocenné;

(iii)

v případě výroby vodíku z obnovitelných zdrojů – projekty s instalovaným výkonem rovným 3 MW nebo nižším nebo rovnocenné;

(iv)

v případě výroby bioplynu a biomethanu z odpadu a zbytků – projekty s instalovaným výkonem rovným 25 000 tun za rok nebo nižším;

(v)

v případě projektů stoprocentně vlastněných malými a středními podniky nebo u projektů společenství pro obnovitelné zdroje – projekty s instalovaným výkonem rovným 6 MW nebo nižším;

(vi)

v případě projektů stoprocentně vlastněných malými a středními podniky a mikropodniky nebo společenstvími pro obnovitelné zdroje, a to pouze v případě výroby větrné energie – projekty s instalovaným výkonem rovným 18 MW nebo nižším.

Není-li podpora pro malé projekty poskytnuta v soutěžním nabídkovém řízení, nesmí intenzita podpory překročit 45 % celkových investičních nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům;

i.

objemy kapacity nebo výroby zadávané v nabídkovém řízení musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna účinná soutěž v nabídkovém řízení. Členský stát musí věrohodně prokázat, že objem zadávaný v nabídkovém řízení bude odpovídat potenciální nabídce projektů. Toho lze dosáhnout tím, že odkáže na předchozí dražby či na technologické cíle obsažené ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu (*****), nebo tím, že zavede ochranný mechanismus pro zmírnění rizika nedostatečného počtu nabídek. V případě opakovaného nedostatečného počtu nabídek v soutěžních nabídkových řízeních musí členský stát zavést pro všechny budoucí režimy, které Komisi pro tutéž technologii oznámí, nápravná opatření;

j.

podpora musí být navržena tak, aby zachovala účinné provozní pobídky a cenové signály. Kromě toho musí být podpora navržena tak, aby umožňovala řešit neočekávané zisky, a to i v době extrémně vysokých cen elektřiny nebo plynu, například tím, že se zavede mechanismus zpětného vyžádání stanovený ex ante nebo poskytne podpora ve formě dvoustranných rozdílových smluv (******);

k.

pokud se podpora poskytuje na výrobu obnovitelného vodíku, musí členský stát zajistit, aby se vodík vyráběl z obnovitelných zdrojů energie v souladu s metodikami stanovenými pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy ve směrnici (EU) 2018/2001;

l.

podpora v rámci tohoto opatření se nesmí kombinovat s jinou podporou na uhrazení stejných způsobilých nákladů;

m.

podpora může být poskytnuta na investice, u nichž byly práce zahájeny od 20. července 2022; na projekty zahájené před 20. červencem 2022 může být podpora poskytnuta, pokud je nutné investici výrazně urychlit nebo rozšířit její rozsah. V takových případech jsou pro účely podpory způsobilé pouze dodatečné náklady související s urychlením nebo rozšířením rozsahu investice;

n.

podpora musí motivovat příjemce k tomu, aby provedl investici, kterou by bez poskytnutí podpory jinak neprovedl nebo by ji provedl omezeným či odlišným způsobem. Komise má za to, že vzhledem k mimořádné hospodářské situaci, ve které se podniky v důsledku současné krize nacházejí, obecně platí, že v případě neposkytnutí podpory by příjemci pokračovali ve výkonu svých činností beze změny, pokud pokračování ve výkonu těchto činností beze změny nemá za následek porušení práva Unie;

o.

členský stát musí zajistit dodržování zásady „významně nepoškozovat“.

(*)  COM(2022) 230 final ze dne 18. května 2022."

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1)."

(***)  Tyto faktory by mohly zahrnovat například povinné omezení volného pohybu obyvatelstva z důvodu pandemie nebo celosvětové narušení dodavatelského řetězce nezbytného vybavení pro projekty. Nepatřila by však sem zpoždění při získávání požadovaných povolení pro projekt."

(****)  Např. EUR za tunu snížení emisí CO2."

(*****)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1)."

(******)  Rozdílová smlouva opravňuje příjemce k platbě rovnající se rozdílu mezi pevnou realizační cenou a referenční cenou – například tržní cenou – za jednotku výstupu. Rozdílové smlouvy mohou také zahrnovat zpětné platby příjemců daňovým poplatníkům nebo spotřebitelům za období, kdy referenční cena převyšuje cenu realizační.“"

33.

 Vkládá se nový oddíl, který zní:

„2.6.   Podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů prostřednictvím elektrifikace a/nebo využití vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku z elektřiny při splnění určitých podmínek a na opatření v oblasti energetické účinnosti

53c.

Kromě stávajících možností, které jsou k dispozici v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, je státní podpora na usnadnění investic do dekarbonizace průmyslových činností, zejména prostřednictvím elektrifikace a technologií využívajících vodík z obnovitelných zdrojů a vodík z elektřiny při splnění podmínek bodu 53 písm. h), a do opatření v oblasti energetické účinnosti v průmyslu součástí vhodného, nezbytného a cíleného řešení ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. Vzhledem k naléhavé potřebě urychlit proces rychlého provádění těchto investic jsou odůvodnitelná určitá zjednodušení.

53d.

Komise bude podporu na investice vedoucí k i) podstatnému snížení emisí skleníkových plynů z průmyslových činností, které jsou v současnosti závislé na fosilních palivech jako zdroji energie nebo surovině, nebo ii) podstatnému snížení spotřeby energie v průmyslových činnostech a procesech považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a.

podpora se poskytuje na základě režimu s odhadovaným rozpočtem;

b.

maximální výše jednotlivé podpory, která může být poskytnuta jednomu podniku, nesmí v zásadě překročit 10 % celkového rozpočtu, který je pro daný režim k dispozici. Na základě náležitého odůvodnění, které členský stát předloží Komisi, může Komise přijmout režimy, které stanoví poskytnutí částek jednotlivé podpory přesahujících 10 % celkového rozpočtu, který je pro daný režim k dispozici;

c.

podpora se poskytuje ve formě přímých grantů, vratných záloh, úvěrů, záruk nebo daňového zvýhodnění;

d.

investice musí příjemci umožnit jednu nebo obě tyto možnosti:

(i)

snížit přímé emise skleníkových plynů ze svých průmyslových zařízení, která jsou v současnosti závislá na fosilních palivech jako zdroji energie nebo surovině, alespoň o 40 % ve srovnání se situací před poskytnutím podpory, a to prostřednictvím elektrifikace výrobních procesů nebo využití vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku z elektřiny jako náhrady fosilních paliv při splnění podmínek v písmenu h) níže; pro účely ověření snížení emisí skleníkových plynů je třeba zohlednit také skutečné emise ze spalování biomasy; (*)

(ii)

snížit spotřebu energie v průmyslových zařízeních v souvislosti s činnostmi, na které je poskytována podpora, nejméně o 20 % ve srovnání se stavem před poskytnutím podpory (**);

e.

pokud jde o investice související s činnostmi, na které se vztahuje systém obchodování s emisemi (ETS), podpora vede k tomu, že emise skleníkových plynů uvolňované ze zařízení příjemce podpory jsou sníženy pod úroveň příslušných referenčních hodnot pro přidělování bezplatných povolenek podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447 (***);

f.

podpora nesmí být použita na financování zvýšení celkové výrobní kapacity příjemce;

g.

pokud se podpora poskytuje na investici do dekarbonizace průmyslu zahrnující využívání obnovitelného vodíku, musí členské státy zajistit, aby se využívaný vodík vyráběl z obnovitelných zdrojů energie v souladu s metodikami stanovenými pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy ve směrnici (EU) 2018/2001;

h.

podporu lze poskytnout také na průmyslové investice do dekarbonizace zahrnující využívání vodíku vyráběného z elektřiny v jednom z těchto případů:

(i)

vodík se vyrábí pouze v hodinách, v nichž je mezní výrobní jednotka v nabídkové zóně, kde se elektrolyzér nachází během intervalu zúčtování odchylek, kdy se elektřina spotřebovává, zařízení na výrobu elektřiny bez použití fosilních paliv. Vodík vyráběný v hodinách, v nichž je mezní výrobní jednotka v nabídkové zóně, kde se elektrolyzér nachází během intervalu zúčtování odchylek, kdy se elektřina spotřebovává, zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, nelze započítat podruhé podle tohoto oddílu.

(ii)

alternativně se vodík vyrábí z elektřiny odebrané ze sítě a elektrolyzér vyrábí vodík v počtu hodin s plným zatížením, který je stejný nebo nižší než počet hodin, v nichž byla mezní cena elektřiny v nabídkové zóně určena zařízeními, jež vyrábějí bez použití fosilních paliv jinou elektřinu než elektřinu z obnovitelných zdrojů;

(iii)

alternativně musí členský stát zajistit, aby použitý vodík z elektřiny dosáhl úspor emisí skleníkových plynů během životního cyklu alespoň 70 % ve srovnání s hodnotou referenčního fosilního paliva 94 g CO2eq/MJ (2,256 tCO2eq/tH2) a aby pocházel ze zdrojů bez fosilních paliv. Metoda výpočtu emisí skleníkových plynů přidělených elektřině by v souladu s cíli REPowerEU neměla vést ke zvýšení spotřeby fosilních paliv. Pro účely tohoto oddílu lze použít pouze podíl vyrobeného vodíku odpovídající průměrnému podílu elektřiny z jiných zařízení na výrobu elektřiny bez použití fosilních paliv, než jsou zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, v zemi výroby, naměřenému dva roky před daným rokem;

i.

podpora je poskytnuta do 30. června 2023 a je podmíněna tím, že zařízení nebo vybavení, které má být z investice financováno, musí být dokončeno a plně v provozu do 24 měsíců ode dne poskytnutí podpory nebo do 30 měsíců ode dne poskytnutí podpory na investice zahrnující využívání vodíku z obnovitelných zdrojů při splnění podmínek v písmenu h). Není-li lhůta pro dokončení nebo uvedení do provozu dodržena, musí být 5 % částky poskytnuté podpory vráceno nebo sníženo měsíčně po prvních třech měsících prodlení, přičemž se zvýší až na 10 % za každý měsíc prodlení po šestém měsíci, ledaže by prodlení bylo způsobeno faktory, které příjemce podpory nemohl ovlivnit a které nebylo možné rozumně předvídat (****). Pokud je lhůta pro dokončení a uvedení do provozu dodržena, může být podpora ve formě vratných záloh přeměněna na granty; v opačném případě se vratná záloha vrací formou stejně vysokých ročních splátek do pěti let ode dne poskytnutí podpory;

j.

podpora může být poskytnuta na investice, u nichž byly práce zahájeny od 20. července 2022; na projekty zahájené před 20. červencem 2022 může být podpora poskytnuta, pokud je nutné investici výrazně urychlit nebo rozšířit její rozsah. V takových případech jsou pro účely podpory způsobilé pouze dodatečné náklady související s urychlením nebo rozšířením rozsahu investice;

k.

podpora nesmí být poskytnuta na pouhé dodržování platných norem Unie (*****);

l.

podpora musí motivovat příjemce k tomu, aby provedl investici, kterou by bez poskytnutí podpory jinak neprovedl nebo by ji provedl omezeným či odlišným způsobem. Komise má za to, že vzhledem k mimořádné hospodářské situaci, ve které se podniky v důsledku současné krize nacházejí, obecně platí, že v případě neposkytnutí podpory by příjemci pokračovali ve výkonu svých činností beze změny, pokud pokračování ve výkonu těchto činností beze změny nemá za následek porušení práva Unie;

m.

způsobilé náklady představují rozdíl mezi náklady na projekt, na který je poskytnuta podpora, a úsporami nákladů nebo dodatečnými příjmy v porovnání se situací, kdy podpora není poskytnuta, a to po dobu trvání investice;

n.

intenzita podpory nesmí překročit 40 % způsobilých výdajů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům a o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům. Intenzitu podpory lze rovněž zvýšit o 15 procentních bodů v případě investic, které ve srovnání se situací před investicí zajistí snížení přímých emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % nebo snížení spotřeby energie nejméně o 25 % (******);

o.

obdobně k požadavkům uvedeným v písmenech m) a n) lze investiční podporu poskytnout v rámci soutěžního nabídkového řízení, které je otevřené, jasné, transparentní a nediskriminační, na základě objektivních kritérií definovaných ex ante a minimalizujících riziko strategického podávání nabídek. Nejméně 70 % všech kvalifikačních kritérií pro výběr použitých pro hodnocení nabídek musí být stanoveno jako podpora na jednotku ochrany životního prostředí (například EUR na tunu sníženého CO2 nebo EUR na jednotku uspořené energie). Rozpočet stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením musí představovat závazné omezení v tom smyslu, že lze očekávat, že ne všichni uchazeči obdrží podporu;

p.

režim musí být navržen tak, aby umožňoval řešit neočekávané zisky, a to i v době extrémně vysokých cen elektřiny nebo zemního plynu, tím, že se zavede mechanismus zpětného vyžádání stanovený ex ante;

q.

podpora podle tohoto oddílu se nesmí kombinovat s jinou podporou na uhrazení stejných způsobilých nákladů.

(*)  Snížení přímých emisí skleníkových plynů musí být měřeno na základě průměrných přímých emisí skleníkových plynů za posledních pět let před podáním žádosti o podporu (průměrné roční emise)."

(**)  Snížení spotřeby energie musí být měřeno na základě spotřeby energie za posledních pět let před podáním žádosti o podporu (průměrná roční spotřeba)."

(***)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/447 ze dne 12. března 2021, kterým se stanoví revidované hodnoty referenční úrovně pro přidělování bezplatných povolenek na emise na období 2021 až 2025 podle čl. 10a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 29)."

(****)  Tyto faktory by mohly zahrnovat například povinné omezení volného pohybu obyvatelstva z důvodu pandemie nebo celosvětové narušení dodavatelského řetězce nezbytného vybavení pro projekty. Nepatřila by však sem zpoždění při získávání požadovaných povolení pro projekt."

(*****)  V souladu s definicí uvedenou v bodě 19 podbodě 89 sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022 (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1)."

(******)  Snížení přímých emisí skleníkových plynů nebo spotřeby energie musí být měřeno na základě průměrných přímých emisí skleníkových plynů nebo spotřeby energie za posledních pět let před podáním žádosti o podporu (průměrné roční emise / průměrná roční spotřeba).“"

(1)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/876 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 1); nařízení Rady (EU) 2022/877 ze dne 3. června 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 11); prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/878 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 15); nařízení Rady (EU) 2022/879 ze dne 3. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 53); nařízení Rady (EU) 2022/880 ze dne 3. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 75); prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/881 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 77); rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/882 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 88); rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/883 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 92); rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/884 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 128); rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/885 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 153, 3.6.2022, s. 139).

(2)  COM(2022) 230 final ze dne 18. května 2022.

III Přípravné akty

RADA

21.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/14

POSTOJ RADY (EU) č. 2/2022 V PRVNÍM ČTENÍ

k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 805/2004, pokud jde o použití regulativního postupu s kontrolou za účelem jeho přizpůsobení článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie

Přijatý Radou dne 28. června 2022

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 280/02)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Lisabonská smlouva změnila právní rámec, jímž se řídí pravomoci svěřené normotvůrcem Komisi, zavedením rozlišení mezi pravomocemi přenesenými na Komisi, aby mohla přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné (akty v přenesené pravomoci), a pravomocemi svěřenými Komisi, aby mohla přijímat akty, jež zaručí jednotné podmínky pro provedení právně závazných aktů Unie (prováděcí akty).

(2)

Legislativní akty přijaté před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost svěřují Komisi pravomoci přijímat opatření regulativním postupem s kontrolou, který je stanoven článkem 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES (2).

(3)

Dřívější návrhy na přizpůsobení právních aktů odkazujících na regulativní postup s kontrolou právnímu rámci, který zavedla Lisabonská smlouva, byly v důsledku stagnace interinstitucionálních jednání staženy (3).

(4)

Evropský parlament, Rada a Komise se následně v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (4) dohodly na novém rámci pro akty v přenesené pravomoci a uznaly, že je nezbytné sladit veškeré stávající právní předpisy s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou. Zejména se shodly, že je nezbytné přiřadit vysokou prioritu urychlené harmonizaci všech základních aktů, jež stále odkazují na regulativní postup s kontrolou. Komise se zavázala připravit návrh této harmonizace do konce roku 2016.

(5)

Zmocnění Komise ke změně vzorových formulářů stanovených v přílohách nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 (5) stanoví použití regulativního postupu s kontrolou. Vzhledem k tomu, že toto zmocnění splňuje kritéria uvedená v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), mělo by být přizpůsobeno tomuto ustanovení.

(6)

Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 805/2004 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se mění přílohy daného nařízení za účelem aktualizace vzorových formulářů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Tímto nařízením by neměly být dotčeny již zahájené postupy, u nichž výbor ještě před vstupem tohoto nařízení v platnost zaujal stanovisko v souladu s článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(8)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(10)

Nařízení (ES) č. 805/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 805/2004

Nařízení (ES) č. 805/2004 se mění takto:

1)

článek 31 se nahrazuje tímto:

„Článek 31

Změny příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 31a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy za účelem aktualizace vzorových formulářů.“;

2)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 31a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 31 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*1).

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 31 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

(*1)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;"

3)

článek 32 se zrušuje.

Článek 2

Probíhající postupy

Tímto nařízením nejsou dotčeny již zahájené postupy, u nichž výbor již zaujal stanovisko v souladu s článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne …

Za Evropský parlament

předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (Úř. věst. C 158, 30.4.2021, s. 832) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 28. června 2022. Postoj Evropského parlamentu (Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).

(3)  Úř. věst. C 80, 7.3.2015, s. 17.

(4)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 15).

21.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/17

Odůvodnění Rady: Postoj Rady (EU) č. 2/2022 v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 805/2004, pokud jde o použití regulativního postupu s kontrolou za účelem jeho přizpůsobení článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie

(2022/C 280/03)

I.   ÚVOD

1.

 Dne 14. prosince 2016 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se řada právních aktů v oblasti justice stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (1).

2.

 Dne 20. března 2018 přijala Rada pro obecné záležitosti částečný obecný přístup (2), který se netýkal aktů 1 a 3 návrhu, u nichž se očekávaly souběžné návrhy Komise. S ohledem na to, že pro akty 1 a 3 byly předloženy souběžné návrhy (3), přijala Rada dne 20. prosince 2018 obecný přístup (4) týkající se přizpůsobení jediného zbývajícího aktu, nařízení (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (5).

3.

 Evropský parlament přijal svůj postoj v prvním čtení na plenárním zasedání dne 17. dubna 2019 (6).

4.

 Interinstitucionální jednání na technické úrovni o návrhu byla zahájena dne 5. prosince 2019 za finského předsednictví. Od té doby proběhla tři zasedání na technické úrovni: dvě během chorvatského předsednictví, 30. ledna 2020 a 20. února 2020, a třetí dne 10. března 2022 za francouzského předsednictví. Na tomto zasedání bylo dosaženo předběžné dohody na technické úrovni.

5.

 Výbor stálých zástupců na zasedání dne 25. května 2022 toto konečné kompromisní znění potvrdil za účelem dosažení dohody (7).

6.

 Dne 2. června 2022 potvrdil konečné kompromisní znění Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti. Následně dne 3. června 2022 zaslal předseda Výboru pro právní záležitosti předsedovi Výboru stálých zástupců dopis, v němž uvedl, že pokud by Rada formálně předala Evropskému parlamentu svůj postoj v prvním čtení v souladu s kompromisním zněním dohodnutým na technické úrovni, Výbor pro právní záležitosti doporučí plenárnímu zasedání, aby Parlament ve druhém čtení postoj Rady schválil beze pozměňovacích návrhů, s výhradou ověření právníky-lingvisty.

II.   CÍL

7.

 Návrh se týkal uvedení tří legislativních aktů v oblasti spravedlnosti, které v době předložení návrhu stále odkazovaly na regulativní postup s kontrolou stanovený v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES (8), do souladu s právním rámcem stanoveným Lisabonskou smlouvou. Mezitím byly prostřednictvím samostatných souběžných návrhů uvedeny do souladu akt 1 (nařízení Rady (ES) č. 1206/2001) a akt 3 (nařízení (ES) č. 1393/2007) návrhu Komise. Cílem je proto uvést zbývající akt (nařízení (ES) č. 805/2004) do souladu s Lisabonskou smlouvou přizpůsobením zmocnění odkazujících na regulativní postup s kontrolou buď aktům v přenesené pravomoci, nebo prováděcím aktům.

8.

 Toto nařízení je v souladu se závazkem Evropského parlamentu, Rady a Komise uvedeným v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9) uvést stávající právní předpisy do souladu s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou.

III.   ANALÝZA POSTOJE RADY V PRVNÍM ČTENÍ

A.   Obecné poznámky

9.

 Rada a Evropský parlament vedly jednání s cílem uzavřít dohodu na začátku druhého čtení na základě postoje Rady v prvním čtení, který by Evropský parlament mohl schválit beze změn. Znění postoje Rady v prvním čtení plně zohledňuje kompromis dosažený mezi spolunormotvůrci.

B.   Konkrétní připomínky

10.

 Od počátku jednání se spolunormotvůrci shodli na tom, že zmocnění v nařízení (ES) č. 805/2004, které odkazuje na regulativní postup s kontrolou, se musí přizpůsobit přenesené pravomoci, neboť Komisi svěřilo pravomoc měnit přílohy tohoto nařízení. Postoje se lišily, pokud jde o lhůtu pro vyslovení námitek proti aktu v přenesené pravomoci: zatímco Rada byla s to akceptovat standardní lhůtu navrženou Komisí (2 měsíce, které lze z podnětu Parlamentu nebo Rady prodloužit o další dva měsíce), Parlament navrhl tříměsíční lhůtu pro vyslovení námitek, kterou lze prodloužit o další 2 měsíce. Na technickém jednání dne 10. března 2022 Parlament uvedl, že je připraven upustit od svého rozdílného postoje k délce lhůty pro vyslovení námitek, díky čemuž byly vytvořeny podmínky pro kompromisní znění.

11.

 Pokud jde o obsah, postoj Rady v prvním čtení do značné míry odpovídá obecnému přístupu Rady s menšími změnami ve znění zmocnění, aby se zohlednilo znění již dohodnuté v nařízení 2019/1243, kterým se řada právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (10). Formát znění se ve srovnání s návrhem Komise výrazně liší, aby lépe odrážel skutečnost, že po odstranění dalších dvou aktů, které byly součástí původního návrhu Komise, zbývá tímto nařízením uvést do souladu pouze jeden akt. Příloha byla proto odstraněna a její obsah začleněn do normativního textu aktu.

IV.   ZÁVĚR

12.

 Postoj Rady v prvním čtení k nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 805/2004, pokud jde o použití regulativního postupu s kontrolou za účelem jeho uvedení do souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, plně odráží kompromis dosažený za pomoci Komise při jednáních mezi zástupci Rady a Evropského parlamentu. Tento kompromis je potvrzen dopisem, který předseda Výboru pro právní záležitosti zaslal předsedovi Výboru stálých zástupců dne 3. června 2022.

(1)  ST 5705/17.

(2)  ST 6932/18.

(3)  ST 9620/18, ST 9622/18.

(4)  ST 14955/18.

(5)  Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 15.

(6)  P8_TA(2019)0411.

(7)  ST 9280/22.

(8)  Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).

(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 241.

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

21.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/19

Směnné kurzy vůči euru (1)

20. července 2022

(2022/C 280/04)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,0199

JPY

japonský jen

140,92

DKK

dánská koruna

7,4452

GBP

britská libra

0,85178

SEK

švédská koruna

10,4606

CHF

švýcarský frank

0,9896

ISK

islandská koruna

139,50

NOK

norská koruna

10,1323

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

24,493

HUF

maďarský forint

399,50

PLN

polský zlotý

4,7820

RON

rumunský lei

4,9396

TRY

turecká lira

17,9444

AUD

australský dolar

1,4767

CAD

kanadský dolar

1,3132

HKD

hongkongský dolar

8,0062

NZD

novozélandský dolar

1,6308

SGD

singapurský dolar

1,4204

KRW

jihokorejský won

1 337,61

ZAR

jihoafrický rand

17,3924

CNY

čínský juan

6,8892

HRK

chorvatská kuna

7,5143

IDR

indonéská rupie

15 275,82

MYR

malajsijský ringgit

4,5406

PHP

filipínské peso

57,398

RUB

ruský rubl

 

THB

thajský baht

37,405

BRL

brazilský real

5,5427

MXN

mexické peso

20,8967

INR

indická rupie

81,5990

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU

Kontrolní úřad ESVO

21.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/20

Oznámení Norska v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků

Oznámení o výzvě k předkládání žádostí o licence na těžbu ropy v oblasti norského kontinentálního šelfu – udělení licencí v předem vymezených oblastech 2022

(2022/C 280/05)

Norské ministerstvo pro ropu a energetiku oznamuje v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (1) výzvu k předkládání žádostí o licence na těžbu ropy.

Licence na těžbu budou uděleny pouze akciovým společnostem se sídlem v Norsku nebo v jiném státě, jenž je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Dohody o EHP), nebo fyzickým osobám s bydlištěm ve státě, jenž je smluvní stranou Dohody o EHP.

Společnostem, které nejsou držitelem licence pro oblast norského kontinentálního šelfu, mohou být licence na těžbu uděleny, pokud předběžně splňují požadavky na držitele licence pro oblast norského kontinentálního šelfu.

Ministerstvo nebude ve svém přístupu činit rozdíly mezi individuálními společnostmi a společnostmi, které předkládají žádost jako součást skupiny. Žadatelé předkládající individuální žádost i žadatelé, kteří jsou součástí určité skupiny, jež předkládá společnou žádost, budou považováni za jednotlivé žadatele o licenci na těžbu. Ministerstvo může na základě žádostí předložených skupinami nebo individuálními žadateli sestavit skupinu držitelů, kterým bude udělena nová licence na těžbu (může mimo jiné vyškrtnout určité žadatele ze skupinové žádosti a doplnit do skupiny individuální žadatele), a může u těchto skupin jmenovat provozovatele.

Udělení účasti na licenci na těžbu bude podmíněno tím, že držitelé licencí uzavřou smlouvu o ropných činnostech, včetně společné provozní smlouvy a účetní smlouvy. Pokud bude licence na těžbu stratigraficky rozdělena, budou mít držitelé dvou stratigraficky rozdělených licencí také povinnost uzavřít zvláštní společnou provozní smlouvu upravující jejich vzájemné vztahy v tomto ohledu.

Po podpisu výše uvedených smluv vytvoří držitelé licence společný podnik, ve kterém bude velikost jejich účasti vždy rovna jejich podílu na licenci na těžbu.

Licenční dokumenty se budou zakládat zejména na příslušných dokumentech z udílení licencí v předem vymezených oblastech 2021. Cílem je seznámit potenciální žadatele s případnými hlavními úpravami rámce ještě před předkládáním žádostí.

Kritéria pro udělení licence na těžbu

Aby se podpořilo řádné hospodaření s přírodními zdroji a rychlý a účinný průzkum ložisek ropy a její těžba v oblasti norského kontinentálního šelfu, včetně složení licenčních skupin, které tyto cíle zajistí, budou se pro udílení účastí na licenci na těžbu a pro jmenování provozovatele uplatňovat tato kritéria:

a)

Žadatelovy znalosti geologických poměrů dotčené zeměpisné oblasti a způsob, jakým držitelé licence navrhují provádět účinný ropný průzkum.

b)

Příslušná odbornost žadatele a způsob, jakým může tato odbornost aktivně přispět k nákladově účinnému průzkumu a v příslušných případech těžbě ropy v dotčené zeměpisné oblasti.

c)

Předchozí zkušenosti žadatele v oblasti norského kontinentálního šelfu nebo obdobné relevantní zkušenosti z jiných oblastí.

d)

Skutečnost, zda má žadatel k provádění průzkumu a v příslušných případech k těžbě ropy v dotčené zeměpisné oblasti dostatečné finanční zdroje.

e)

Pokud žadatel byl či je držitelem licence na těžbu, ministerstvo může vzít v úvahu jakoukoli formu neefektivnosti či nedostatku odpovědnosti, jež žadatel jako držitel licence prokázal. Zohlednit lze rovněž otázky národní bezpečnosti, pokud ministerstvo shledá, že jsou tyto otázky relevantní.

f)

Licence na těžbu budou přednostně uděleny společnému podniku, kde nejméně jeden držitel licence provedl alespoň jeden vrt v oblasti norského kontinentálního šelfu jako provozovatel nebo má obdobnou relevantní zkušenost jako provozovatel mimo oblast norského kontinentálního šelfu.

g)

Licence na těžbu budou přednostně uděleny dvěma nebo více držitelům, pokud má alespoň jeden z nich zkušenosti uvedené v písmeni f).

h)

Provozovatel jmenovaný pro licence na těžbu v Barentsově moři musí splňovat podmínku, že provedl alespoň jeden vrt v oblasti norského kontinentálního šelfu jako provozovatel nebo má obdobnou relevantní zkušenost jako provozovatel mimo oblast norského kontinentálního šelfu.

i)

V případě licencí na těžbu ropy v hlubokých vodách musí jmenovaný provozovatel a alespoň jeden z dalších držitelů licence splňovat podmínku, že provedli alespoň jeden vrt v oblasti norského kontinentálního šelfu jako provozovatelé nebo musí mít obdobnou relevantní zkušenost jako provozovatelé mimo oblast norského kontinentálního šelfu. Pro vydání licence na těžbu musí být splněna podmínka, že jeden držitel licence již provedl vrt v hlubokých vodách jako provozovatel.

j)

V případě licencí na těžbu ropy, kdy se očekává vrtání průzkumných vrtů za vysokého tlaku a/nebo vysoké teploty, musí jmenovaný provozovatel a alespoň jeden z dalších držitelů licence splňovat podmínku, že provedli alespoň jeden vrt v oblasti norského kontinentálního šelfu jako provozovatelé nebo musí mít obdobnou relevantní zkušenost získanou mimo oblast norského kontinentálního šelfu. Pro vydání licence na těžbu musí být splněna podmínka, že jeden z držitelů licence již provedl vrt za vysokého tlaku a/nebo vysoké teploty jako provozovatel.

Bloky, pro které je možné předložit žádosti

Žádosti o účast na licencích na těžbu mohou být předkládány pro nelicencované bloky v rámci předem vymezené oblasti, vyznačené na mapách zveřejněných Norským ředitelstvím pro ropu (NPD). Zažádat lze také o území, která byla po oznámení v rámci předem vymezené oblasti opuštěna, v souladu s aktualizovanými interaktivními mapami norského ředitelství pro ropu uvedenými na internetových stránkách NPD.

Každá licence na těžbu může zahrnovat jeden či více bloků nebo část bloku či bloků. Žadatelé jsou povinni svou žádost omezit na oblasti, kde zmapovali perspektivnost těžby.

Úplné znění oznámení včetně podrobných map dostupných oblastí je k dispozici na internetových stránkách norského ředitelství pro ropu www.npd.no/apa2022.

Žádosti o licenci na těžbu ropy se podávají elektronicky, například prostřednictvím L2S, Ministerstvu pro ropu a energetiku:

Ministry of Petroleum and Energy

Box 8148 Dep.

N-0033 OSLO

NORSKO

Kopie žádosti se podává elektronicky, například prostřednictvím L2S, Norskému ředitelství pro ropu:

Norwegian Petroleum Directorate

P.O. Box 600

N-4003 STAVANGER

NORSKO

Lhůta pro předkládání žádostí: 12:00 (poledne) dne 12. září 2022

K udělení licencí na těžbu ropy v předem vymezených oblastech norského kontinentálního šelfu 2022 by mělo podle plánu dojít v prvním čtvrtletí roku 2023.

(1)  Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3.

V Oznámení

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

Evropská komise

21.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/23

Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

(2022/C 280/06)

1.   

Podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), Komise oznamuje, že pokud nebude zahájen přezkum v souladu s následujícím postupem, pozbudou níže uvedená antidumpingová opatření platnosti dnem uvedeným v tabulce níže.

2.   Postup

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum. Tato žádost musí obsahovat dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbudou platnosti. Pokud by se Komise rozhodla dotyčná opatření přezkoumat, bude poté dovozcům, vývozcům, zástupcům země vývozu a výrobcům v Unii poskytnuta příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti o přezkum.

3.   Lhůta

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum z výše uvedených důvodů tak, aby byla doručena Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro obchod, na adresu European Commission, Directorate-General for Trade (Unit G-1), CHAR 4/39, 1049 Brussels, België (2) kdykoli ode dne zveřejnění tohoto oznámení, avšak nejpozději tři měsíce před datem uvedeným v tabulce níže.

4.

 Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036.

Výrobek

Země původu nebo vývozu

Opatření

Odkaz

Datum pozbytí platnosti (3)

Ocelová lana a kabely

Čínská lidová republika

Maroko

Korejská republika

Antidumpingové clo

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/607 ze dne 19. dubna 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 40)

21. 4. 2023

(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  TRADE-Defence-Complaints@ec.europa.eu

(3)  Opatření pozbývá platnosti o půlnoci (00:00) dne uvedeného v tomto sloupci.

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

21.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/24

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10828 – CVC / NORDIC CAPITAL / CARY GROUP)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 280/07)

1.   

Komise dne 13. července 2022 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).

Toto oznámení se týká těchto podniků:

—

CVC Partners SICAV-FIS S.A. („CVC“, Lucembursko),

—

Nordic Capital XI Limited („Nordic Capital“, Jersey),

—

Cary Group Holding AB (publ) („Cary Group“, Švédsko).

Podniky CVC a Nordic Capital získají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování společnou kontrolu nad celým podnikem Cary Group.

Spojení se uskutečňuje na základě veřejné nabídky převzetí zveřejněné dne 29. června 2022.

2.   

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—

podniku CVC: soukromé kapitálové investice,

—

podniku Nordic Capital: skupina fondů soukromého kapitálu se zvláštním zaměřením na zdravotní péči, technologie a platby, finanční služby, průmyslové a podnikatelské služby a spotřební produkty,

—

podniku Cary Group: služby v oblasti oprav a výměn autoskel s místní přítomností ve Švédsku, Norsku, Finsku, Německu, Rakousku, Lucembursku, Španělsku, Portugalsku a Spojeném království.

3.   

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.   

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:

M.10828 – CVC / NORDIC CAPITAL / CARY GROUP

Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:

E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu

Fax +32 22964301

Poštovní adresa:

Commission européenne / Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

21.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/26

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10804 – KKR / CONTOURGLOBAL)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 280/08)

1.   

Komise dne 14. července 2022 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).

Toto oznámení se týká těchto podniků:

—

KKR & Co. Inc. („KKR“, Spojené státy),

—

Contour Global plc („ContourGlobal“, Spojené království).

Podnik KKR získá ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování výhradní kontrolu nad podnikem ContourGlobal.

Spojení se uskutečňuje nákupem podílů.

2.   

Předmět podnikání příslušných podniků:

—

KKR je globální investiční společnost, která nabízí správu alternativních aktiv a řešení v oblasti kapitálových trhů a pojištění,

—

ContourGlobal získává a vyvíjí zařízení na velkoobchodní výrobu elektřiny a provozuje 138 elektráren ve 20 zemích, mimo jiné v EU v Rakousku, Bulharsku, Francii, Itálii, Rumunsku, na Slovensku a ve Španělsku.

3.   

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.   

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:

M.10804 – KKR / CONTOURGLOBAL

Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:

E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu

Fax +32 22964301

Poštovní adresa:

Commission européenne / Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.