Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Cestovní ruch a doprava / monitorování

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 275/01)

Zpravodaj:

Panagiotis GKOFAS

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25.3.2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	3. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	185/2/7

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oceňuje mimořádné společné úsilí orgánů EU v roce 2021 a jejich politické návrhy a opatření zaměřené na pomoc podnikům během procesu oživení a na zajišťování pracovních míst v evropských odvětvích cestovního ruchu, dopravy a cestování, což jsou ekosystémy, které byly nejvíce zasaženy pandemií COVID-19 (1). Dopad pandemie a důsledky pro hospodářství a společnost však dosud nejsou zcela zřejmé. Je třeba vyvinout značné úsilí k zajištění toho, že bude v nadcházejících měsících i nadále uplatňován koordinovaný přístup EU s jasnou podporou malých a středních podniků (MSP), co se týká úvěrů a financí, jakož i informací o očkování a bezpečnostních opatření k zajištění bezpečného cestovního ruchu, cestování a dopravy a postupné obnovy toků cestovního ruchu (zavedením Evropského systému ukazatelů v oblasti cestovního ruchu [ETIS] a bezpečnosti cestovního ruchu (2)).

1.2

Cestovní ruch se nevrátí na úroveň před pandemií: globální vzájemná závislost a ekologičtější a digitálnější tendence v chování spotřebitelů budou určovat nové obchodní modely. EHSV se domnívá, že na úrovni EU, členských států a regionů jsou nezbytná následující opatření v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu:

1.2.1

V krátkodobém horizontu: — zajistit, aby plány EU a členských států na podporu oživení řádně zohledňovaly odvětví hotelových, restauračních a stravovacích služeb, jakož i mikropodniky působící v rámci cestovního ruchu, zejména restaurace, s cílem zajistit jejich přežití. EU a vlády členských států musí plně podporovat naléhavá opatření finanční podpory, iniciativy přímého financování a dočasný rámec státní podpory po roce 2022, — zajistit opatření finanční podpory pro mikropodniky, a to zejména v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, prodloužit financování ze strany EU a členských států na tak dlouho, jak bude třeba, a to i po prosinci 2022, a nepodcenit dopad současné personální krize na tempo oživení, — prodloužit program SURE na rok 2022 a odložit všechny daňové závazky vůči veřejným orgánům, včetně těch, které vznikly během pandemie, a to zejména v případě mikropodniků v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, — vytvořit zvláštní rozpočet pro cestovní ruch ve víceletém finančním rámci (VFR) a zlepšit podmínky a harmonizované postupy pro přístup k finančním prostředkům v rámci národních plánů pro oživení a odolnost: např. digitalizovat a transformovat infrastrukturu udržitelnějším způsobem, uplatňovat zásady „zelenou malým a středním podnikům“ a „pouze jednou“, a to v praxi včetně mikropodniků s menší byrokracií, a zavádět transparentní nabídková řízení pro podniky v oblasti cestovního ruchu a místní orgány příslušné pro tuto oblast (3), — naplňovat předpoklady pro integraci mikropodniků v oblasti cestovního ruchu a dopravy do bankovního systému a finančního sektoru prostřednictvím systémů záruk EU a ECB, — zlepšit celoevropskou koordinaci, lépe harmonizovat zdravotní a bezpečnostní protokoly (tak, aby byly vstřícné vůči MSP), usnadnit cestování občanů a podnikatelů do zemí mimo EU, zachovat otevřené hranice, minimalizovat omezení pro cestující a zvýšit počet koordinačních strategií a plánů připravovaných ve spolupráci EU a vlád členských států, a to s cílem obnovit mezinárodní toky cestovního ruchu a přímé zahraniční investice, — vybízet všechny orgány EU, sociální partnery, organizace občanské společnosti a výzkumné a akademické subjekty, aby přispěli k uspořádání „Evropského roku udržitelného cestovního ruchu“ v roce 2022 a aby na mezinárodních trzích propagovali síť výstav a veletrhů k udržitelnému cestovnímu ruchu a dopravě konaných v EU, — zavést rozpočtovou položku „cestovní ruch“ ve všech projektech TEN-T v rámci evropských dopravních koridorů, — zavést harmonizovaný systém snížených sazeb DPH pro celé odvětví pohostinství a cestovního ruchu, které musí být vstřícné vůči MSP a disponovat transparentními postupy, zavést nástroje a postupy pro přístup k financování (jednotné kontaktní místo, online nástroje, programy partnerství s organizacemi zastupujícími MSP) a zvláštní rozpočtovou položku zejména pro mikropodniky, — zřídit úřad veřejného ochránce práv či orgán pro dohled nad prováděním opatření EU na podporu oživení, přístupem k likviditě, zejména v případě mikropodniků a malých podniků v odvětví cestovního ruchu a dopravy, a s dalšími specifickými povinnostmi (4), — vytvořit mechanismus EU pro sledování poskytování podpory mikropodnikům a MSP ze stávajícího víceletého finančního rámce (2021–2027).

1.2.2

Ve střednědobém horizontu: — zabránit nadměrnému zadlužení a ztrátě úvěruschopnosti podniků (5), — pověřit pracovní skupinu dohledem nad prováděním a dopadem opatření na podporu oživení, zejména opatření zaměřených na mikropodniky a malé podniky v odvětví cestovního ruchu a dopravy, — monitorovat národní plány členských států pro oživení a odolnost a zajistit, aby do nich byly zahrnuty reformy související s cestovním ruchem, — vytvořit mechanismus EU pro sledování poskytování podpory mikropodnikům a MSP ze stávajícího víceletého finančního rámce (2021–2027), — vytvořit zvláštní položku v rozpočtu EU zohledňující jak význam tohoto ekosystému, tak jeho potřeby po krizi COVID-19, — vytvořit silnou „Evropskou alianci pro cestovní ruch“, která by sdružovala iniciativy a optimalizovala financování. Do této aliance musí být smysluplně zapojen také EHSV.

1.2.3

V dlouhodobém horizontu: — vypracovat dlouhodobý strategický plán EU v oblasti cestovního ruchu: urychlit přechod k odolnému a udržitelnějšímu obchodnímu modelu cestovního ruchu, např. začlenění MSP do partnerství veřejného a soukromého sektoru, — upřednostnit odborné vzdělávání a přípravu pro MSP na vnitrostátní a regionální úrovni a posílit programy učňovské mobility v odvětvích cestovního ruchu a dopravy se zaměřením na digitální dovednosti a dovednosti v oblasti udržitelnosti (6), zejména v nových destinacích a odlehlých oblastech, — formulovat unijní politiky „nové generace“ v oblasti cestovního ruchu a dopravy, které mohou zajistit předvídatelnost a vytvořit důvěru v udržitelné oživení, — vypracovat nové formy financování mikropodniků, zejména podniků v odvětví ubytování, stravování a pohostinství a podniků vedených ženami, jež budou řešit současné výzvy (7) a překonávat dopady pandemie COVID-19, a prozkoumat, jak tyto podniky nejlépe podpořit, jak to navrhuje Její Veličenstvo nizozemská královna Máxima a platforma GPFI (8).

1.3

EHSV se domnívá, že většina doporučení uvedených ve stanovisku ze dne 18. září 2020Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech (9) je stále konzistentní a relevantní, a že je Evropská komise ve svých plánech a konzultacích dostatečně nezohlednila.

1.4

EHSV žádá EU, členské státy a regionální instituce, sociální partnery a organizace širší občanské společnosti, aby se zavázali k obnovení investic v dlouhodobém horizontu prostřednictvím komplexního přístupu s cílem podpořit vytvoření rámce modré ekonomiky a společné agendy cestovního ruchu na období 2030–2050, určit vhodné způsoby financování a rozšířit úvěry, neboť MSP působící v oblasti cestovního ruchu nebudou po pandemii disponovat žádnými peněžními toky. Za těchto podmínek je nemožné, aby MSP investovaly do modré ekonomiky, dokud se nezotaví a nebudou schopny splatit své závazky.

1.5

Je velmi důležité, aby byly zavedeny nové politiky vyčleňující dostatečné finanční zdroje na záchranu tohoto odvětví, a aby byla vypracována dlouhodobá udržitelná, inteligentní a odpovědná evropská politika cestovního ruchu. EHSV dále zdůrazňuje, že je důležité mít v rozpočtu EU zvláštní položku pro cestovní ruch a zajistit řádnou správu, aby bylo možné provádět strategická politická opatření, včetně vytvoření Evropské agentury pro cestovní ruch, jež by měla provádět následující činnosti: — vytvořit společný evropský datový prostor s cílem zpřístupnit více dat k použití, — zavést evropský statistický program shromažďující ukazatele umožňující řádné monitorování politik v oblasti cestovního ruchu a podporovat výměnu osvědčených postupů a vzdělávacích programů EU v oblasti udržitelného cestovního ruchu (např. Akademie udržitelného cestovního ruchu EU pro malé a střední podniky), — obnovit mezinárodní spolupráci EU se Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO), OECD a pracovní skupinou G20 pro cestovní ruch a vytvořit akademii EU v oblasti cestovního ruchu zaměřenou na MSP a programy „školení školitelů“ v souladu s normami výše uvedených organizací.

1.6

EHSV je zastáncem komplexnějšího politického přístupu a hledání udržitelných řešení, která by zajistila budoucnost cestovního ruchu a dopravy na základě těchto tří hlavních požadavků a příležitostí: — obnovit důvěru a umožnit oživení s cílem usnadnit postupné pozvednutí cestování a vzájemného dopravního propojení v rámci EU i se zeměmi mimo EU, — poučit se ze zkušeností s pandemií a ze zavedených postupů, přijmout zvláštní soubor ukazatelů (příznivých pro MSP) a harmonizovat údaje o dopadu pandemie na odvětví cestovního ruchu a dopravy, jakož i o trendech souvisejících s pandemií, které v tomto odvětví existují na unijní, regionální a mezinárodní úrovni, — upřednostnit agendu udržitelného rozvoje s cílem poskytnout dlouhodobé pokyny pro budoucí unijní i mezinárodní cestovní ruch.

1.7

EHSV navrhuje zřídit v rámci EU nebo členských států stálou skupinu odborníků na vysoké úrovni s názvem „Pracovní skupina pro likviditu a investice mikropodniků a malých podniků“, jež by zahrnovala také ekosystémy cestovního ruchu a dopravy a usnadňovala a podporovala provádění opatření na podporu oživení a fungovala jako monitorovací mechanismus EU s nezbytnými nezávislými a transparentními údaji o tocích likvidity mikropodniků a MSP a o jejich přístupu k finančním prostředkům.

1.8

EHSV vybízí orgány EU, členské státy, regiony a unijní/vnitrostátní sociální partnery, aby provedli zásadní přehodnocení, zavedli společné programy kvality a účinnější politické nástroje rescEU a snižování rizika katastrof a vyměňovali si osvědčené postupy týkající se zapojení občanské společnosti do řešení krizí a prevence lidských a hospodářských ztrát (10).

1.9

EHSV se domnívá, že bez důvěry spotřebitelů bude odvětví cestovního ruchu zaostávat za celkovým trendem hospodářského oživení. Klíčovým faktorem pro obnovení této důvěry je zajištění silné ochrany práv spotřebitelů podle směrnice o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách (11), jejíž přezkum by se měl zaměřit na odstranění nedostatků v právních předpisech EU týkajících se práv cestujících, jež ukázala pandemie.

1.10

Přestože právní předpisy EU v oblasti cestování přiznávají cestujícím právo na vrácení peněz, řada členských států zavedla vlastní mimořádná opatření, jež byla v přímém rozporu s tímto právem, neboť nutila spotřebitele k přijímání poukázek a/nebo prodloužila zákonné lhůty pro vrácení peněz. Je nezbytné, aby unijní právo bylo dodržováno a vymáháno. Pandemie má po téměř dvou letech trvání přímý a katastrofální finanční dopad i na podniky v oblasti cestovního ruchu, zejména na mikropodniky.

1.11

EHSV proto vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost návrhu na úpravu směrnice tak, aby členské státy v budoucnosti v případech zásahu vyšší moci, jako je pandemie, zřídily kolektivní záruční fondy v zájmu hospodářského přežití podniků v oblasti cestovního ruchu a aby bylo zároveň plně zaručeno řádné odškodnění spotřebitelů.

2.   Úvod a obecné připomínky

2.1

Cestovní ruch v EU a ve světě se nevrátí na úroveň před pandemií. Dopad pandemie a její důsledky pro společnost a hospodářství nejsou dosud zcela zřejmé. Před pandemií COVID-19 představoval cestovní ruch – přímo či nepřímo – téměř 10 % HDP EU, zajišťoval přibližně 22,6 milionu pracovních míst a v roce 2018 učinil EU hlavní destinací cestovního ruchu na světě s 563 miliony příjezdů a 30 % celosvětových zisků. S 30 % mezinárodních příjezdů v roce 2018 byla EU nejpopulárnější destinací cestovního ruchu na světě. V roce 2018 bylo v EU-27 více než 600 000 zařízení cestovního ruchu a bylo rezervováno celkem 1 326 049 994 přenocování.

2.2

Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) odhadlo, že odvětví cestovního ruchu se podílí na celkové zaměstnanosti v EU z více než 6 %. V některých regionech kromě toho cestovní ruch přispívá k zaměstnanosti v mnohem vyšší míře a je často jedinou formou zaměstnání pracovníků s nízkou kvalifikací. Například na Krétě (Řecko), v regionech Jadranska Hrvatska (Chorvatsko) a Valle d’Aosta (Itálie) a na Kanárských ostrovech (Španělsko) představuje cestovní ruch více než 30 % celkové regionální zaměstnanosti.

2.3

Po několika popandemických vlnách v letech 2020 a 2021 teď můžeme vidět rozsah dopadu pandemie COVID-19 na zaměstnanost a její ničivé sociální důsledky v odvětví cestovního ruchu a dopravy. Patří k nim nedostatečný mezinárodní cestovní ruch, nedostatečná a nestabilní poptávka po zboží a službách souvisejících s cestovním ruchem (z důvodu změn modelů spotřeby a chování v cestovním ruchu v době pandemie COVID-19), rostoucí počet úpadků podniků a rostoucí zadluženost (která se neomezuje pouze na společnosti v oblasti cestovního ruchu), potíže s přístupem k opatřením v oblasti likvidity a neúčinné reakce orgánů veřejné správy. K obnově přeshraniční mobility a k podnícení hospodářského oživení nepřispívají ani opatření vedoucí ke střídavému přerušování a obnovování provozu, zneužívání omezujících opatření v souvislosti s digitálními certifikáty EU COVID a neschopnost nezávislých orgánů zaručit jednotná práva turistům/cestujícím a podnikům, složitost a často nedostatek spolehlivých informací pro turisty o skutečné zdravotní a bezpečnostní situaci v daném místě a složité byrokratické postupy pro vnitřní mobilitu v rámci vnitřních hranic EU.

2.4

Stojí za zmínku, že podle nedávné zprávy (12) výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) je dopad pandemie COVID-19 na různé turistické destinace v Evropské unii „asymetrický a vysoce lokalizovaný“.

2.5

Jak vyplývá z obrázků 1 a 2 zprávy EPRS, příspěvek cestovního ruchu k zaměstnanosti a HDP se během pandemie výrazně snížil. Například v Itálii se příspěvek cestovního ruchu k HDP v roce 2020 (ve srovnání s rokem 2019) snížil o polovinu, když klesl z 13,1 % na 7 %, a zaniklo 337 000 pracovních míst. Ve srovnání se Spojenými státy zaznamenalo několik členských států EU (např. Německo, Itálie a Francie) větší ztrátu, pokud jde o HDP, ale utrpěly méně z hlediska zaměstnanosti.

2.6

Dvacet jedna měsíců od vypuknutí pandemie v Evropě se globální cestovní ruch a dopravní ekosystémy stále potýkají s nebývalou krizí (13).

2.7

V EU jsme zaznamenali také „nové“ modely dojíždění a nakupování v městských oblastech přizpůsobené cestovním omezením uloženým vládami, takže přibylo chůze, cyklistiky, automobilové dopravy a nakupování přes internet, a to na úkor cestování veřejnou dopravou. V mnoha zemích EU nemohli v důsledku omezení souvisejících s onemocněním COVID-19 zejména starší lidé přispívat k poptávce po sezónním cestovním ruchu a dopravě.

2.8

Cestování po železnici, výletními a osobními loděmi a letadly utrpělo adekvátně 70 % poklesu poptávky v mezinárodním cestovním ruchu, což vedlo ke ztrátě příjmů a pracovních míst jak v obou těchto odvětvích, tak v odvětvích, která jsou na nich závislá (např. v průmyslu a maloobchodu). Ačkoli dopad na nákladní dopravu byl dosud mírný, očekává se i v tomto odvětví v nadcházejících letech pokles, zejména pokud se hospodářství ocitne v recesi. Tato odvětví by proto měla být náležitě zohledněna v plánech EU a členských států na podporu oživení.

2.9

Tyto jevy a vedle nich rovněž nedávné požáry v jižní Evropě a záplavy v severní Evropě přinesly – kromě tragických lidských a hospodářských ztrát – zjištění, že konvenční politiky a stávající křehký mechanismus rescEU nepřinášejí očekávané výsledky a ukázaly se jako nevhodné pro dlouhodobé modely udržitelného rozvoje.

3.   Za politiky EU „nové generace“ v oblasti cestovního ruchu a dopravy

3.1

Je zapotřebí nový přístup „nové generace“, který bude harmonizovanější a založený na možnostech evropské a vnitrostátní politiky dosáhnout krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé odolnosti a plného oživení cestovního ruchu a dopravy. Klíčové sdílené zásady by měly být ústředním bodem nové politické, sociální a hospodářské agendy EU s těmito cíli: — obnovit důvěru v ekosystémy cestovního ruchu a dopravy EU (které tvoří převážně mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné) mezi pracovníky, občany, turisty/cestujícími a unijními i světovými soukromými a veřejnými investory, — pomoci přehodnotit stávající ekosystémy cestovního ruchu a dopravy EU v zájmu podpory odolnosti a oživení směrem k „trojí transformaci“ (zdravotní, digitální a ekologické), — vrátit se na úroveň poptávky před pandemií COVID-19 a podporovat nové investice do udržitelného a dlouhodobého růstu v těchto odvětvích po období 2021–2027, které budou nákladově dostupné MSP.

3.2

Nedávný balíček Evropské komise „Fit for 55“ umožňuje EU dosáhnout cílů snížení emisí skleníkových plynů v Evropě, jež jsou zakotveny v evropském právním rámci pro klima. Návrhy obsažené v balíčku budou mít dopad rovněž na evropské ekosystémy v oblasti dopravy a cestovního ruchu. Mají-li tyto návrhy vést k unijním politikám „nové generace“ v oblasti cestovního ruchu a dopravy, je třeba mít při navrhování těchto opatření na paměti správnou politiku. V opačném případě by mohla navrhovaná opatření vést k výraznému nárůstu regulačních nákladů pro (velké i malé) podniky v EU a poškodit jejich konkurenceschopnost vůči podnikům z oblasti dopravy a cestovního ruchu ze zemí mimo EU usazeným v blízkosti hranic EU, a ohrozit tak pracovní místa v EU v těchto odvětvích. To by obzvláště zasáhlo ty regiony EU, které jsou na cestovním ruchu vysoce závislé. Nový přístup „nové generace“ by proto měl věnovat pozornost dopadu tohoto legislativního balíčku na evropské ekosystémy dopravy a cestovního ruchu z hlediska nákladů a zajistit, že nebude poškozena jejich (mezinárodní) konkurenceschopnost. Pouze tímto způsobem lze zachovat evropskou zaměstnanost a konkurenceschopnost, zabránit úniku uhlíku a zaručit úspěch nového přístupu „nové generace“.

4.   Dobrý začátek – nové povědomí v EU

4.1

Do konce roku 2022 by mělo být zaručeno plné využívání flexibility dočasného rámce státní podpory a v témže období by měl být funkční také důležitý program v oblasti nezaměstnanosti SURE. Aby však balíček naplnil očekávání, pokud jde o dopad a účinnost, měly být více zapojeny sociální subjekty a organizace MSP.

4.2

Systémy na podporu likvidity a finanční a rekapitalizační systémy, které jsou k dispozici malým podnikům a MSP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, však stále naléhavě vyžadují politický zásah, kterým se tato opatření a programy rozšíří do konce období 2022–2023.

4.3

Předložené národní plány pro oživení a odolnost a nový víceletý finanční rámec (2021–2027) společně vyžadují posílený a harmonizovaný systém společných metodik a výměny politických postupů (včetně evropského semestru), aby bylo zaručeno nezbytné symetrické hospodářské oživení EU, spravedlivá hospodářská soutěž veřejných a soukromých subjektů – zejména restaurací a MSP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství – na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, sociální konvergence a začlenění.

4.4

Národní plány pro oživení a odolnost budou určovat, jak budou finanční prostředky přidělovány a vynakládány v rámci stávajících lhůt. Podle toho, o kterou zemi EU se jedná, se na cestovní ruch vztahují buď opatření zaměřená specificky na cestovní ruch, která toto odvětví modernizují, nebo horizontální opatření, která jsou relevantní pro všechna odvětví. Z těchto důvodů jsme vytvořili krátkodobý až střednědobý/dlouhodobý rámec se čtyřmi hlavními politickými pilíři, z nichž budeme vycházet ve svých konečných závěrech a doporučeních:

4.5   PILÍŘ I: Likvidita, oživení v oblasti zaměstnanosti a obnova důvěry podniků

4.5.1

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici jasné a aktuální informace o očekávaném dopadu finanční podpory přidělené na základě programu Evropské komise na podporu oživení v rámci Evropského investičního fondu (EIF) na mikropodniky a MSP, vyjadřuje EHSV své znepokojení a navrhuje: — zřídit pracovní skupinu pro dohled nad prováděním opatření na podporu oživení, zejména opatření zaměřených na mikropodniky a malé podniky v odvětví cestovního ruchu a dopravy, — monitorovat národní plány členských států pro oživení a odolnost s cílem posoudit, zda do nich byly zahrnuty reformy související s cestovním ruchem, — vytvořit mechanismus EU pro sledování poskytování podpory mikropodnikům a MSP ze stávajícího víceletého finančního rámce (2021–2027), — vytvořit zvláštní rozpočtovou položku pro cestovní ruch zohledňující jak význam tohoto ekosystému, tak jeho potřeby po krizi COVID-19, — provádět systémy druhé šance a včasného varování pro cestovní ruch a malé dopravní podniky a nový, snadno použitelný program na podporu solventnosti MSP, — tyto jednotlivé iniciativy a návrhy by měly být sdruženy v rámci „Evropské aliance pro cestovní ruch“, což by umožnilo zlepšit zaměření na problémy, řešení a financování. EHSV přispěje svým zapojením do diskusí a činnosti této aliance.

4.6   PILÍŘ II: Datové znalostní sítě a připravenost, zdraví a bezpečnost, zmírnění rizik

4.6.1

Cestovní ruch má vliv na hospodářství, přírodní prostředí i zastavěné území, na místní obyvatelstvo v navštěvovaných destinacích i na samotné návštěvníky. Překážkou pro politiky, které mají zvýšit udržitelnost cestovního ruchu a využít jeho potenciál přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje, je nedostatek statistických údajů o udržitelnosti cestovního ruchu. Je-li prioritou udržitelnost cestovního ruchu, musíme prioritou učinit rovněž měření jeho udržitelnosti.

4.6.2

Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), ve spolupráci se Statistickým úřadem OSN (UNSD), pomáhá předním zemím a institucím vypracovat statistický rámec pro měření udržitelnosti cestovního ruchu. Mezinárodní agentury zdůrazňují rostoucí potřebu měřit udržitelnost cestovního ruchu ve všech jeho rozměrech – hospodářském, sociálním i environmentálním – a EU by mohla přispět zkušenostmi svých členských států a stanovit v tomto ohledu harmonizovanou normu.

4.7   PILÍŘ III: střednědobé a dlouhodobé způsoby transformace

4.7.1

Průmyslová strategie EU musí ještě více urychlit ekologickou a digitální transformaci a zvýšit odolnost průmyslových ekosystémů EU, jejichž zásadní součástí jsou mikropodniky a MSP, a to zejména v odvětví cestovního ruchu a dopravy. Spoluvytváření způsobů transformace pro cestovní ruch ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery, všemi veřejnými orgány a regulačními orgány, by mělo být doprovázeno komplexním přístupem, který je nezbytný pro porovnání udržitelných scénářů a přehodnocení politických řešení v oblasti cestovního ruchu, ubytování, stravování a pohostinství a dopravy na úrovni EU, členských států i regionů.

4.8

PILÍŘ IV: Správa a zdroje: úloha organizací občanské společnosti v politikách příští generace v oblasti udržitelného cestovního ruchu a dopravy (národní plány pro oživení a odolnost)

4.9

Evropská komise vytyčila sedm stěžejních iniciativ a vyzývá země EU, aby pro ně navrhly investice a reformy. Řada těchto stěžejních iniciativ, z nichž některé jsou uvedeny níže, může vést k investicím do cestovního ruchu: — renovace: renovace infrastruktury cestovního ruchu za účelem zlepšení její energetické účinnosti (budovy s téměř nulovou spotřebou energie), dostupnosti a řízení zdrojů a rozvoje oběhových obchodních modelů (např. pro hospodaření s potravinami a nakládání s odpady) a udržitelných přímých zahraničních/unijních investic, — změna kvalifikace a prohlubování dovedností: poskytování odborné přípravy podnikatelům v oblasti cestovního ruchu, zejména mikropodnikům, pracovníkům a správcům destinací, na podporu ekologické a digitální transformace, — modernizace: podpora digitalizace orgánů veřejné správy odpovědných za politiku cestovního ruchu a podpora sdílení údajů mezi orgány veřejné správy, správci destinací a podniky, — dobíjení a doplňování paliva: investice do čisté mobility a zlepšení spojení do turistických destinací, zejména do těch hlavních (např. vodní doprava, autobusy, veřejná doprava), — zavedení zvláštní rozpočtové položky „cestovní ruch“ v projektech TEN-T (v rámci evropských dopravních koridorů) umožní zohlednění jeho specifik.

4.10

Členské státy a orgány EU budou potřebovat pevný rámec pro partnerství s evropskými, celostátními, regionálními a sociálními partnery (sociální dialog). Od unijních a vnitrostátních organizací, organizací občanské společnosti a dalších zainteresovaných stran se bude požadovat, aby hrály proaktivní úlohu a vytvářely přidanou hodnotou na všech úrovních (nad rámec plného zapojení do evropského semestru, dozoru nad trhem atd.) s některými společnými dlouhodobými cíli, společnými časovými rámci a novou hospodářskou konvergencí zajišťující sociální začlenění. Je naléhavě nutné plánovat dopředu a přijímat opatření na základě důkladného přehodnocení, konkrétního společného politického programu a vnitrostátních závazků s cílem vytvořit v cestovním ruchu a dopravě udržitelnější, přitažlivější a propojenější obchodní model, který bude odpovídat nové poptávce na světovém trhu a změněnému životnímu stylu.

---

(1)  Sdělení Komise Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci, COM(2020) 456 final, podpora politiky soudržnosti na období 2021–2027 a soubor opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti, jako např. politika očkování, digitální certifikát EU COVID, minimální norma zdravotní pečetě EU COVID-19 pro cestovní ruch a další.

(2)  https://s3platform.jrc.ec.europa.eu/digitalisation-and-safety-for-tourism?p_l_back_url=%2Fsearch%3Fq%3Dtourism.

(3)  Hlavními oblastmi zájmu organizací mikropodniků a dalších zainteresovaných stran, pokud jde o transformaci cestovního ruchu, jsou: zelenější cestovní ruch (oběhový cestovní ruch, cestovní ruch přístupný všem, uhlíkově neutrální mobilita, znalosti o udržitelnosti, udržitelná spotřeba), digitalizace (analýza dat a management zážitků v reálném čase, celoroční digitální cestovní ruch a virtuální zážitky, destinace podpořené technologiemi, transformace společné tvorby hodnot, posílení digitálních dovedností a znalostí poskytovatelů služeb a spotřebitelů v oblasti cestovního ruchu) a odolnost (schopnost přizpůsobovat se měnícímu se světu cestovního ruchu, prohlubování dovedností a zajištění vysoce kvalitní práce v cestovním ruchu, správa destinací v zájmu podpory dobrých životních podmínek pro všechny, kapitálová podpora, dostupnost a sociální dopad cestovního ruchu na změnu klimatu, stárnutí a digitální propast).

(4)  Další povinnosti, jež by měl tento úřad či orgán plnit: monitorovat činnosti členských států v souvislosti s jejich národními plány pro oživení a odolnost, aby bylo možné posoudit, zda jsou reformy související s cestovním ruchem prováděny soudržně, monitorovat systémy „druhé šance“ a „včasného varování“ pro cestovní ruch a malé dopravní podniky a také nový, snadno použitelný program na podporu solventnosti MSP a vytvořit podmínky pro zavedení zvláštní rozpočtové položky pro cestovní ruch zohledňující jak význam tohoto ekosystému, tak jeho potřeby po krizi COVID-19.

(5)  Opatření: restrukturalizace dluhového kapitálu, posílení agregačních a klastrových kapacit mikropodniků, podpora vlastního kapitálu a poskytování daňových pobídek soukromým investorům a podpora mechanismů včasného varování pro malé podniky ohrožené platební neschopností.

(6)  Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1).

(7)  Její Veličenstvo nizozemská královna Máxima, jakožto zvláštní advokátka generálního tajemníka OSN pro financování rozvoje podporující začlenění (UNSGSA), přednesla dne 31. října 2021 v Římě projev na summitu skupiny G20, www.unsgsa.org.

(8)  Globální partnerství pro finanční začlenění je inkluzivní platformou pro všechny země skupiny G20.

(9)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 219.

(10)  Sendajský rámec OSN pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030; znalostní síť MSP a demonstrační centra připravenosti, https://www.europeansmeacademy.eu/news/improving-preparednes-response-to-eu-natural-and-man-made-disasters/.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1).

(12)  Expertní skupina Evropského parlamentu, Relaunching transport and tourism in the EU after COVID-19 (Oživení dopravy a cestovního ruchu v EU po pandemii COVID-19), únor 2021.

(13)  Nejvíce postiženy byly malé podniky a osoby samostatně výdělečně činné v příslušných hodnotových a dodavatelských řetězcích, jakož i pracovníci a společnosti a jejich kapacity v oblasti odolnosti.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dopad pandemie COVID-19 na základní práva a právní stát napříč EU a budoucnost demokracie

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 275/02)

Zpravodaj:	José Antonio MORENO DÍAZ
Zpravodaj:	Cristian PÎRVULESCU

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	10. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	205/7/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV je hluboce znepokojen tím, jaký má pandemie COVID-19 dopad na život, bezpečnost, kvalitu života a důstojnost všech obyvatel EU. Dále ho velmi znepokojuje dopad pandemie COVID-19 na jednotlivce a komunity po celém světě, zejména v zemích, v nichž chybí řádná zdravotní, sociální a vzdělávací infrastruktura, která by jim umožnila vypořádat se s pandemií.

1.2.

Reakce EU a členských států se musí zaměřovat na systémová slabá místa evropské zdravotnické infrastruktury vzhledem ke zvýšené mobilitě a větší pravděpodobnosti výskytu nebezpečných zoonotických onemocnění. Úsilí vynakládané na boj proti pandemii by navíc mělo být doprovázeno vytvořením vhodného systému sociální a hospodářské podpory, jehož účelem by bylo zmírňovat negativní dopady pandemie.

1.3.

Jak EHSV uvedl již dříve, Evropská unie je založena na společných evropských hodnotách, které nelze za žádných okolností zpochybňovat. Jsou to úcta k lidské důstojnosti, dodržování lidských práv, svoboda, demokracie, rovnost a právní stát (1). Na tyto hodnoty nelze zapomínat ani v situaci, kdy EU a její členské státy čelí mimořádné situaci a z ní plynoucím hospodářským a sociálním problémům a výzvám v oblasti vzdělávání. Přestože reakce na současnou krizi musí být rychlá a opravňuje k určitým výjimečným a časově omezeným opatřením, není možné, aby tato opatření narušovala zásady právního státu a ohrožovala demokracii, dělbu moci a základní práva obyvatel Evropy (2).

1.4.

EU by měla sjednotit své politiky, strategie a programy, aby bylo možné usilovat o spravedlivé a komplexní oživení po krizi s cílem dosáhnout vzestupné konvergence v rámci zdravotních, sociálních, hospodářských a demokratických standardů. V souvislosti s úsilím vynakládaným prostřednictvím nástroje NextGenerationEU, jehož účelem je náprava bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19, EHSV znovu vyjadřuje svoji podporu návrhu nařízení, který vypracovala Komise a jímž se zřizuje nový nástroj, díky němuž bude možné přijímat nápravná opatření ekonomického charakteru vůči členským státům dopouštějícím se závažného a soustavného porušování hodnot uvedených v článku 2 (3). Kromě toho je zapotřebí širší pojetí právního státu, které bude zahrnovat ochranu základních práv a zaručí ochranu pluralitní demokracie. Právní stát je jedním vrcholem vzájemně provázaného a nerozpojitelného trojúhelníku vztahů, jehož dalšími vrcholy jsou základní práva a demokracie.

1.5.

Orgány EU a vlády členských států by měly využít stávající instituce působící v oblasti sociálního a občanského dialogu k tomu, aby organizace občanské společnosti a sociální partnery plně zapojily do utváření prostoru pluralitní demokracie, v němž jsou vítány rozmanité vize a kritické postoje a kde existují záruky omezující šíření falešných zpráv, jakož i neodůvodněné a neobhajitelné extremistické projevy namířené proti lidským právům a založené na konspiračních teoriích.

1.6.

Vlády by měly jasně vymezit právní základ opatření, která přijímají. V případě jakékoli reformy stávajících právních předpisů týkajících se mimořádných zdravotních událostí nebo zavedení nových právních předpisů v této oblasti, včetně přípravy na budoucí pandemie, by měly být určeny jednoznačné meze a podmínky a mělo by být jasně stanoveno, že přiměřenost opatření a jejich soulad s vnitrostátními a mezinárodními normami v oblasti lidských práv podléhají parlamentní kontrole a soudnímu přezkumu.

1.7.

Pravidla a politiky související s pandemií COVID-19 by měly být pokud možno jednoznačné, soudržné a jednotné; informace o nich by měly být poskytovány včas, v rámci jejich přípravy by měla být zapojována a konzultována občanská společnost včetně sociálních partnerů a měly by zahrnovat odůvodnění vycházející ze zjištěných faktů. Touto zásadou jednoznačnosti by se mělo řídit též zavádění předvídatelných mechanismů, které by zahrnovaly všechny nezbytné demokratické hmotněprávní a procesní záruky, aby bylo možné řádně reagovat na případné budoucí pandemie, zdravotní krize či přírodní katastrofy. Pravidla, politiky a veškeré příslušné informace, které se jich týkají, by měly být dostupné pro všechny skupiny společnosti i pro skupiny hovořící menšinovými jazyky. Je-li potřeba provést v politice změny, měly by být oznámeny v dostatečném předstihu a prostřednictvím řady oficiálních a veřejných kanálů, aby měli obyvatelé čas odpovídajícím způsobem se na ně připravit a přizpůsobit své chování.

1.8.

Mělo by být vyžadováno, aby vládní ministři pověření zaváděním pandemických opatření pravidelně podávali zprávy parlamentu. Parlamenty členských států by měly zřídit výbory, komise nebo skupiny zabývající se kontrolou opatření přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19, které budou parlamentům a místním a regionálním zastupitelským sborům pravidelně podávat zprávy. V parlamentu by rovněž měly být vedeny diskuse týkající se těchto zpráv a reakcí ze strany vlády, aby tak byl zajištěn dohled nad její činností. Státy by měly zajistit přístup ke spravedlnosti tím, že zaručí nezávislé soudnictví a kromě zajištění podpory pro zranitelné strany sporu, svědky nebo osoby, které jsou předmětem trestního či občanskoprávního řízení, umožní soudům, aby pracovaly online a na dálku.

1.9.

Základní práva, zásady právního státu a povinnost dodržovat demokratické zásady jsou stanoveny ve Smlouvě o EU, Listině základních práv Evropské unie a v rámci závazků v oblasti mezinárodního práva, které přijaly všechny členské státy EU na základě své svrchovanosti. Podle mezinárodního práva má každý stát povinnost dodržovat, chránit a prosazovat lidská práva. Tyto hodnoty jsou základními pilíři, jsou na sobě vzájemně závislé a navzájem se posilují. Jedná se o mezinárodní závazky, nikoli ideologii. Zatímco pro diskuse ohledně postupů nejlepšího prosazování lidských práv tedy lze nalézt racionální důvody, princip jejich dodržování by neměl být předmětem politické diskuse. Stejně tak reakce na krize v oblasti veřejného zdraví je pro orgány povinností. Orgány musí zajistit, aby byly reakce, které nabízejí, řádně demokraticky prodiskutovány, veřejně konzultovány a vztahoval se na ně parlamentní dohled, což rovněž zahrnuje nutnost vypořádat se s falešnými zprávami, a to i v situacích, kde tyto zprávy vycházejí ze záměru oslabit politického oponenta, což může snížit účinnost mimořádných opatření v reakci na pandemii.

1.10.

EHSV zdůrazňuje, že navzdory nejlepším úmyslům, z nichž vychází nástroj NextGenerationEU a národní plány pro oživení a odolnost, a otevřenosti Evropské komise vůči tomu, aby došlo k zapojení organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a zúčastněných stran, je úroveň jejich skutečného zapojení stále velmi nedostatečná a procesy neumožňují, aby měly názory organizací občanské společnosti dostatečný dopad (4). Riziko spočívá v tom, že i když bude plán úspěšně prováděn, urychlí zelenou a digitální transformaci a podpoří růst ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, nemusí zlepšit složitou situaci, v níž se obyvatelé v současné době nacházejí, jelikož čelí nezaměstnanosti, ztrátě příjmu a zhoršujícím se zdravotním, životním a pracovním podmínkám a rostoucím nerovnostem. Plány pro oživení by měly být bezodkladně podrobeny posouzení distribučního dopadu a výsledky by měly být prodiskutovány s organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery a zúčastněnými stranami na vnitrostátní i unijní úrovni.

1.11.

EHSV vyzdvihuje spojitost mezi ochranou demokracie, právního státu a základních práv a utvářením a prováděním evropského pilíře sociálních práv. Jak bylo zmíněno dříve, dobré životní podmínky a základní práva občanů by měly být založeny na společném a soudržném sociálním modelu, který by měl být dostatečně pružný, aby v souladu s hodnotami, zásadami a cíli Smlouvy, pilíře a jeho obnoveným a do budoucna zaměřeným konsensem obsáhl různé zvyklosti a zkušenosti jednotlivých států (5). Při monitorování provádění akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv by měly být zohledněny rozsáhlé negativní dopady pandemie.

1.12.

Pandemie je celosvětovou krizí, která rozhodně bude mít trvalé, ale nestejnoměrné důsledky pro různé skupiny obyvatelstva. Prioritou by měla být podpora zranitelných skupin obyvatelstva, a to v souladu se zásadou „nikoho neopomíjet“, a zvláštní pozornost by se měla věnovat zranitelným pracovníkům a dodržování zásady 14 evropského pilíře sociálních práv, která se týká minimálního příjmu. Měla by být také posílena podpora pro podniky zasažené pandemií, zejména pak pro ty, na něž má pandemie nepřiměřený dopad a jejichž další fungování je ohroženo, např. malé a střední podniky. Měly by být rovněž řešeny dopady na sociální podniky, které krize vážně postihla (6).

1.13.

EHSV se domnívá, že Akční plán pro evropskou demokracii by měl zahrnovat rozsáhlou iniciativu na podporu výchovy k demokracii a základním právům, která pomáhá chránit demokratické hodnoty a aktivní občanství. Tato iniciativa by měla mít inkluzivní charakter a měla by být určena všem občanům, se zvláštním zaměřením na mladé lidi.

2.   Právní stát

2.1.

Existují jasná kritéria pro posuzování toho, zda je jakékoli opatření státu v souladu se zásadami právního státu, a je podstatné, aby byly tyto zásady dodržovány nejen běžně, ale ještě důsledněji během mimořádných situací. Mezi tato kritéria patří legalita, právní jistota, zákaz svévolného použití výkonných pravomocí a odpovědnost vlád vůči právním předpisům, které jsou zaručeny soudní a parlamentní kontrolou (7). Použití mimořádných pravomocí musí být nezbytné, přiměřené a dočasné a vždy musí být nejen v mezích ústavního zákona dané země, ale také v souladu s normami, které stanoví evropské a mezinárodní právo.

2.2.

Pandemie COVID-19 představuje komplexní výzvu pro právní, politické, sociální, zdravotní a vzdělávací systémy všech členských států. V takové náročné situaci se může zachování vysoké míry dodržování zásady právního státu jevit jako nedosažitelné. V Evropě i mimo ni se však objevují důkazy, které naznačují, že v těch státech, kde byly zachovány politika a legislativní proces respektující právní stát, bylo možné pozorovat pozitivnější zvládání mimořádné zdravotní události s nižší mírou úmrtnosti a nákazy, ale také vyšší úrovně důvěry veřejnosti ve vládu, což je zásadní, aby bylo možné dosáhnout co nejúčinnější reakce na krizi (8). Všechny demokratické vlády by se měly řídit zásadou právního státu, pokud mají legitimně a účinně reagovat na současnou zdravotní krizi a případně i na podobné krize v budoucnu.

2.3.

Pokud jde o reakce členských států na pandemii, vyvstaly zde obavy související se třemi hlavními principy právního státu. Jedná se o: 1) zásadu legality, 2) zásadu právní jistoty a 3) zásadu odpovědnosti vůči právním předpisům (9).

2.4.

Z hlediska legality byla zjištěna řada problémů s reakcemi vlád na vnitrostátní a nižší než celostátní úrovni, včetně: opatření přijatých bez právního základu nebo legislativního zmocnění, vyhlášení a/nebo prodloužení „nouzového stavu“ ve zjevném rozporu s vnitrostátním ústavním rámcem, využití právních základů výkonnou mocí způsobem, který takovému účelu neodpovídá, a omezení základních práv přijatá ve zjevném rozporu s ústavními nebo mezinárodními ustanoveními o lidských právech.

2.5.

Z hlediska právní jistoty patří mezi vnitrostátní opatření, která jsou v tomto ohledu problematická, zavedení restriktivních opatření, jejichž výklad je nejasný, rozpory mezi vládní politikou a příslušnými právními předpisy a tak častými změnami právních předpisů, že je pro běžné občany mimořádně obtížné pochopit, co je dovoleno a co nikoli. V mimořádných situacích se riziko a nejistota stupňují a veřejnost očekává od vlády – a obecněji od veřejných orgánů – jasné pokyny ohledně toho, co lze a co nelze legálně dělat.

2.6.

Co se týče odpovědnosti vůči právním předpisům, problémy s parlamentním a soudním dohledem nad činností vlády ve spojitosti s pandemií COVID-19 lze spatřovat v marginalizaci parlamentů. Před únorem 2021 zavedla specializované parlamentní výbory, zveřejnila zprávy nebo naplánovala pravidelné diskuse ohledně opatření souvisejících s pandemií COVID-19 méně než polovina členských států EU a v méně než třetině případů parlamenty vládní opatření kontrolovaly (např. prostřednictvím diskuse či hlasování v parlamentu) nebo změnily (10). Soudní přezkum je proces, kterým soudy zajišťují, aby vlády jednaly v souladu s právními předpisy, a je obzvláště důležitý v době krize, kdy mohou být základní práva vážně omezena. V celé EU vyvstala řada obav, pokud jde o účinnost soudního přezkumu a přístupu ke spravedlnosti v souvislosti s opatřeními přijatými s ohledem na pandemii COVID-19 (11). Uzavření soudů nebo omezení přístupu k soudům pouze na některé druhy řízení mělo negativní dopad na schopnost občanů řešit své spory a oslabilo přístup ke spravedlnosti zejména v situacích, kdy měla opatření zavedená v reakci na pandemii nepřiměřený dopad na nejzranitelnější členy společnosti. Soudní systémy ve většině členských států nebyly na krizi dostatečně připraveny z důvodu nízké úrovně jejich digitalizace a kvůli tomu, že některé části společnosti, zejména zranitelné skupiny, neměly dostatečné informace o tom, jak soudnictví funguje, a proto k němu neměly přístup.

2.7.

Lze tedy vyvodit závěr, že zásada právního státu může usměrňovat nejúčinnější opatření v reakci na případy ohrožení veřejného zdraví (12) a je zásadní hodnotou nejen v běžných časech, ale také – a možná ještě více – během krizí. V souvislosti s úsilím vynakládaným prostřednictvím nástroje NextGenerationEU, jehož účelem je náprava bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19, EHSV znovu vyjadřuje svoji podporu návrhu nařízení, který vypracovala Komise a jímž se zřizuje nový nástroj, díky němuž bude možné přijímat nápravná opatření ekonomického charakteru vůči členským státům dopouštějícím se závažného a soustavného porušování hodnot uvedených v článku 2 (13).

3.   Základní práva

3.1.

Pandemie COVID-19 vyvíjí obrovský tlak na všechny instituce a infrastruktury, které podporují a chrání základní práva v EU. Rychle se zhoršující kvalita zdravotních služeb a rozsáhlá socioekonomická krize ohrozily život, zdraví a dobré životní podmínky většiny lidí žijících v Evropě a zvýšily riziko chudoby. To postihlo zejména specifické skupiny zasažené konkrétním a přetrvávajícím narušením sociálních služeb, a to v důsledku jejich dlouhodobého nedostatečného financování a nedostatečné připravenosti systému čelit krizím. V tomto ohledu EHSV znovu vyzývá k tomu, aby byl zaveden závazný evropský rámec pro důstojný minimální příjem v Evropě (14).

3.2.

EU a její členské státy by se měly zapojit do důkladné společenské reflexe týkající se původu krize a důvodů, proč se většina evropských zdravotních systémů kvůli pandemii dostala na pokraj kolapsu. Roky úsporných politik vedly k obecnému trendu snižování investic do zdravotnictví a dalších zásadních sociálních služeb (pomoc pro osoby ve stavu odkázanosti a pro zranitelné osoby, pečovatelské domy atd.), což utvářelo časovanou bombu, která vybuchla v konfrontaci se zásadní zdravotní výzvou. Konference o budoucnosti Evropy pokračuje a všichni zúčastnění by měli být vedeni k tomu, aby si z této krize vzali ponaučení s cílem připravit podmínky pro rekonstrukci sociálního státu. Odolnost je pouze prázdným slovem, pokud veškeré úsilí nesoustředí na budování obnoveného evropského sociálního modelu, jehož středobodem budou občané. EU musí být připravena na budoucí krize, pokud jde o rozhodování, transparentní postupy, politiky a finanční zdroje.

3.3.

Vývoj krize a politická opatření přijatá v reakci na ni ohrožují ochranu práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, zejména pak v oblastech poskytování zdravotní péče, zákazu diskriminace, genderové rovnosti, práv dítěte, práv starších osob a práv osob se zdravotním postižením a také spravedlivých pracovních podmínek, sociálního zabezpečení a sociální pomoci. Pokud jde o otázku genderové rovnosti, ženy bohužel nebyly dostatečně zastoupeny v rozhodovacích strukturách ad hoc zřízených s cílem bojovat proti pandemii COVID-19 a mnohá posouzení dopadu se hlediskem rovnosti žen a mužů nezabývala. Je také zapotřebí otevřeně uznat nepřiměřený dopad pandemie a s ní souvisejících opatření z hlediska genderové příslušnosti.

3.4.

Práva dětí, zejména právo na přístup ke vzdělání a k sociální podpoře, jsou pro Výbor velmi významným tématem. Jak EHSV již navrhoval, zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadu onemocnění COVID-19 na práva, dobré životní podmínky a intelektuální a emoční vývoj dětí (15).

3.5.

EHSV opakuje své doporučení, které učinil ve svém stanovisku Nová strategie uplatňování Listiny základních práv, aby Komise zprávu v roce 2022 zaměřila na to, jak pandemie COVID-19 ovlivnila základní práva, zvláště práva související se socioekonomickými podmínkami (16).

3.6.

EU nese velkou odpovědnost za prosazování a ochranu lidských práv v celosvětovém měřítku. V souvislosti s pandemií COVID-19 se EHSV se rovněž domnívá, že EU by mohla vynaložit větší úsilí, aby světu pomohla zvládnout pandemii COVID-19. EHSV vítá a podporuje úsilí EU vyvíjené v rámci mimořádné reakce na humanitární potřeby, zaměřené na posilnění zdravotnických, vodohospodářských a hygienických systémů a zmírnění sociálních a hospodářských důsledků pandemie.

3.7.

V krátkodobém horizontu by mělo být investováno více prostředků za účelem zajištění širokého a spravedlivého přístupu k očkovacím látkám. EU přislíbila 100 milionů dávek očkovacích látek, což ovšem zdaleka nestačí na pokrytí naléhavých potřeb většiny obyvatel světa (17). Jakožto největší vývozce očkovacích látek na světě musí být EU připravena změnit svůj přístup. Očkovací látky je třeba vyrábět ve větším měřítku a ve větším množství s cílem umožnit zemím mimo EU dosáhnout bezpečné úrovně proočkovanosti. V rámci výše zmíněné potřeby vybudovat nový evropský hospodářský a sociální model by se všichni evropští aktéři měli zapojit do důkladné reflexe zaměřené na hlavní cíle jednotného trhu a souvisejících politik. Středobodem této reflexe by měl být člověk a měla by se zabývat pojmy jako veřejné statky či kolektivní zdraví a alternativními způsoby měření blahobytu, a to i na základě návrhů předložených sociálními partnery (18).

3.8.

Mělo by se intenzivněji pracovat na podpoře a ochraně základních sociálních práv, neboť je to přímý a účinný způsob, jak se vypořádat s negativními zdravotními, sociálními, hospodářskými a vzdělávacími dopady pandemie. Evropský pilíř sociálních práv by měl být považován za přirozený vývoj v oblasti politiky ochrany základních sociálních práv.

3.9.

Mandát Agentury Evropské unie pro základní práva a rámec působnosti zpráv Evropské komise o právním státu by měly být rozšířeny tak, aby plně pokrývaly dodržování těchto základních sociálních práv a umožňovaly jeho náležité monitorování.

3.10.

EHSV zdůrazňuje souvislost mezi ochranou demokracie, právního státu a základních práv a rozvojem a prováděním evropského pilíře sociálních práv. Jak bylo uvedeno v dřívějším stanovisku, dobré životní podmínky a základní práva občanů by měly být založeny na společném a soudržném sociálním modelu, který by měl být dostatečně pružný, aby v souladu s hodnotami, zásadami a cíli Smlouvy, pilíře a jeho obnoveným a do budoucna zaměřeným konsensem obsáhl různé zvyklosti a zkušenosti jednotlivých států (19). Při monitorování provádění akčního plánu evropského pilíře sociálních práv by měla být zohledněna skutečnost, že pandemie měla významné nepříznivé účinky.

4.   Budoucnost demokracie

4.1.

Pandemie má globální charakter, což platí i pro její politické důsledky a dopady z hlediska demokracie. Podle jedné nedávné studie jsou její dopady na stav demokracie velmi závažné a zahrnují mimo jiné následující: počet zemí nabírajících autoritářský směr přesahuje počet zemí směřujících k demokracii; v některých z největších zemích světa dochází k odklonu od demokracie; v několika zemích byla zpochybněna integrita voleb; odklon od demokracie má často podporu veřejnosti; v nedemokratických režimech dochází k prohlubování autoritářství; dlouhotrvající zdravotní krize může vést k tomu, že se omezení základních svobod stanou normou (20). EU by tyto globální trendy, které mají dopad na její vlastní globální a regionální politiky, měla vzít v potaz a jít celému světu v otázkách demokracie příkladem.

4.2.

Budoucnost demokracie a budoucnost EU jsou vzájemně propojeny. EU byla ve všech fázích svého vývoje budována jako nástroj míru a spolupráce, a co je velmi důležité, jako nástroj demokracie. Musíme zajistit, aby veškeré problémy a napětí vyplývající z pandemie neovlivnily kvalitu a fungování našich demokratických systémů ani stejně důležitý závazek vybudovat integrovanou, demokratickou, sociální a prosperující Unii. To mimo jiné znamená, že evropské právní předpisy by – v souladu se Smlouvami – měly mít přednost před vnitrostátními právními předpisy.

4.3.

Od počátku roku 2020, kdy se onemocnění COVID-19 se svými ničivými následky objevilo v Evropě, byla na boj proti pandemii použita celá řada politických nástrojů. Ve většině případů byla zdravotnická, mimořádná a správní opatření zavedena v rámci různých nouzových režimů, které se liší obsahem a dobou trvání.

4.4.

V několika zemích vyvstaly závažné obavy ohledně důvodů a účinků těchto nouzových režimů. Patřilo mezi ně odsunutí parlamentů a místních/regionálních zastupitelských sborů na vedlejší kolej, nedostatečný dohled nad činností výkonné moci, omezené zveřejňování informací, nedostatečná transparentnost, omezený sociální dialog a zapojení společnosti, nekontrolované výdaje a nedostatečná podpora nejvíce zasažených osob, včetně zdravotnického personálu. V zemích, kde je demokracie již tak významně ohrožena, nouzové režimy urychlily předchozí trendy (21). V zemích se stabilními demokratickými systémy vyvolaly otázky ohledně přizpůsobivosti na nové okolnosti a účinnosti přijatých opatření.

4.5.

Přijatá opatření přinesla také nebývale vysokou míru dezinformací a odporu vůči zdravotním opatřením, a to počínaje omezením volného pohybu po způsoby léčby a očkovací látky. Ačkoli byla EU ve svém úsilí o podporu výzkumu, nákupu a distribuce očkovacích látek obecně úspěšná, nedokázala o tom jasně informovat celou evropskou populaci, což napomohlo šíření falešných zpráv, zejména ze strany skupin bojujících proti očkování. Tyto narativy dosáhly v sociálních médiích takového vlivu, že narušily důvěru veřejnosti v systém zdravotní péče a jeho odborníky a podpořily nespokojenost vůči vědcům, politikům, akademickým pracovníkům a představitelům občanské společnosti, kteří obhajovali strategii reakce schválenou Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Většinou se jednalo o kombinaci přesvědčení založených na konspiračních teoriích a silné nedůvěry v lékařskou vědu a technologie, zejména v otázce očkovacích látek. Obecně došla OECD ke zjištění, že krize COVID-19 urychlila obecný trend poklesu důvěry veřejnosti v instituce, což vedlo k dezinformacím, polarizaci a neochotě dodržovat veřejné politiky.

4.6.

V několika zemích tyto postoje přispěly k tomu, že krajně pravicové a euroskeptické strany a organizace posílily své voličské základny. S pokračující zdravotní a socioekonomickou krizí bude jejich mobilizace a vliv stále posilovat (22).

4.7.

Ve všech zemích má napětí zapříčiněné zdravotní a hospodářskou krizí výrazný potenciál rozdělovat různé skupiny a sociální kategorie. Podle nedávné studie ovlivnila pandemie a její důsledky nerovnoměrně: mladou a starší generaci; lidi, kteří uvádějí, že na ně má pandemie hospodářský dopad, a ty, kteří COVID-19 považují hlavně za krizi v oblasti veřejného zdraví; a lidi, kteří se domnívají, že stát má funkci ochránce, a ty, kteří ho považují za utlačovatele (23).

4.8.

EU a členské státy by si měly uvědomovat rizika, která vyvolá dlouhotrvající krize. Hlavní výzvou, které čelí orgány EU a vlády členských států, je schopnost posilovat demokracii, právní stát a základní práva během pandemie i navzdory pochybnostem a kritice. Cílem demokratické strategie není zajištění legitimity politických a vládních elit, ale zachování účinnosti reakcí a zároveň prosazování demokratického pluralismu, řádného systému brzd a protivah a racionální, konstruktivní a občanské kritiky.

4.9.

Orgány EU a vlády členských států by v tomto ohledu měly využívat stávající instituce působící v oblasti sociálního a občanského dialogu k tomu, aby organizace občanské společnosti, sociální partnery a zúčastněné strany plně a transparentně zapojily do utváření pluralitního demokratického prostoru, v němž jsou vítány rozmanité vize a kritické postoje. EHSV zdůrazňuje, že navzdory nejlepším úmyslům, z nichž vychází nástroj NextGenerationEU a národní plány pro oživení a odolnost, a ochotě Evropské komise zapojit organizace občanské společnosti, sociální partnery a zúčastněné strany, je úroveň jejich skutečného zapojení stále velmi nedostatečná a zavedené procesy neumožňují, aby měly jejich názory dostatečný dopad.

4.10.

Jak doporučuje ve svém stanovisku k Akčnímu plánu pro evropskou demokracii, vedle oblastí, které jsou již do plánu zahrnuty, by podpora evropské demokracie měla zahrnovat prosazování demokratické účasti na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, měla by zahrnovat zapojení občanské společnosti a měla by se týkat všech stránek a oblastí demokracie, včetně demokracie v oblasti práce a dalších. EHSV má rovněž za to, že je zapotřebí zaměřit se více na občanský dialog, který je v jakékoli demokracii hlavním předpokladem pro přijímání nejkvalitnějších rozhodnutí a převzetí spoluodpovědnosti, v souladu s čl. 11 SEU (24).

4.11.

EHSV se domnívá, že Akční plán pro evropskou demokracii by měl zahrnovat rozsáhlou iniciativu na podporu výchovy k demokracii a základním právům, která pomáhá chránit demokratické hodnoty a aktivní občanství. Tato iniciativa by měla mít inkluzivní charakter a měla by být určena všem občanům, se zvláštním zaměřením na mladé lidi.

---

(1)  Článek 2 Smlouvy o Evropské unii; prohlášení, které učinili předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru Luca Jahier a předseda skupiny Základní práva a právní stát José Antonio Moreno, 15. dubna 2020.

(2)  Prohlášení Evropského hospodářského a sociálního výboru, Reakce EU na šíření onemocnění COVID-19 a potřeba bezpříkladné solidarity mezi členskými státy, 6. dubna 2020.

(3)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 173.

(4)  Usnesení EHSV k tématu Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv?, 25. února 2021 (Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1).

(5)  Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 38.

(6)  Social Economy Europe, The Impact of COVID-19 on Social Economy Enterprises (Dopad pandemie COVID-19 na sociální podniky), červen 2020.

(7)  Rada Evropy, Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise), Respect for Democracy, Human Rights and the Rule of Law during States of Emergency: Reflections (Dodržování demokracie, lidských práv a právního státu během nouzových stavů: úvahy), Štrasburk, 19. června 2020, CDL-AD(2020)014.

(8)  Viz například globální srovnávací studie a databáze: CompCoRe, shrnuto v Jasanoff, Sheila, Hilgartner, Stephen, A Stress Test for Politics: Insights from the Comparative Covid Response Project (CompCoRe) 2020 (Zátěžový test pro politiku: Postřehy ze srovnávacího projektu ohledně reakce na pandemii COVID-19 (CompCoRe) 2020) (Verfassungsblog, 11. května 2021) a v J. Grogan, Power, Law and the COVID-19 Pandemic: Part I (Moc, právo a pandemie COVID-19: část první) a Part II (část druhá), které přinášejí závěry ze sympozia diskusního fóra Verfassungsblog Power and the COVID-19 Pandemic (2021).

(9)  J. Grogan, Extraordinary or extralegal responses? The rule of law and the COVID-19 crisis (Jsou reakce mimořádné, nebo již přesahují rámec zákona? Zásada právního státu a krize COVID-19) (Democracy Reporting International, květen 2021).

(10)  J. Grogan, Extraordinary or extralegal responses? The rule of law and the COVID-19 crisis (Jsou reakce mimořádné, nebo již přesahují rámec zákona? Zásada právního státu a krize COVID-19) (Democracy Reporting International, květen 2021).

(11)  J. Grogan, Extraordinary or extralegal responses? The rule of law and the COVID-19 crisis (Jsou reakce mimořádné, nebo již přesahují rámec zákona? Zásada právního státu a krize COVID-19) (Democracy Reporting International, květen 2021).

(12)  J. Grogan a N. Weinberg, Principles to Uphold the Rule of Law and Good Governance in Public Health Emergencies (Principy dodržování zásad právního státu a řádné správy věcí veřejných v situacích ohrožení veřejného zdraví) (RECONNECT Policy Brief, říjen 2020): https://reconnect-europe.eu/wp-content/uploads/2020/08/RECONNECTPB_082020B.pdf.

(13)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 173.

(14)  Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 1. K tomuto stanovisku EHSV bylo vypracováno protistanovisko, které bylo zamítnuto, avšak obdrželo alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů.

(15)  Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 50.

(16)  Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 50.

(17)  Závěry Evropské rady o COVID-19, 25. května 2021.

(18)  Supplementing GDP as a welfare measure: proposed joint list by the European social partners (Doplnění HDP jakožto měřítka blahobytu: navrhovaný společný seznam vypracovaný evropskými sociálními partnery), 3. března 2021.

(19)  Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 38.

(20)  International Institute for Democracy and Electoral Assistance (International IDEA, Mezinárodní institut pro demokracii a volební podporu), The Global State of Democracy Report 2021 (Zpráva o stavu demokracie ve světě za rok 2021).

(21)  Viz Petra Guasti, The Impact of the COVID-19 Pandemic in Central and Eastern Europe. The Rise of Autocracy and Democratic Resilience (Dopad pandemie COVID-19 ve střední a východní Evropě. Vzestup autokracie a demokratická odolnost), Democratic Theory, ročník 7, číslo 2, zima 2020, s 47.

(22)  Viz např. José Javier Olivas Osuna a José Rama, COVID-19: A Political Virus? VOX‘s Populist Discourse in Times of Crisis (COVID-19: Politický virus? Populistický diskurz politické strany VOX v době krize), Frontiers in Political Science, 18. června 2021.

(23)  Ivan Krastev a Mark Leonard, Europe‘s Invisible Divides: How COVID-19 is Polarizing European Politics (Neviditelné rozdělení Evropy: Jak COVID-19 polarizuje evropskou politiku), ECFR Policy Brief, září 2021.

(24)  Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 56.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Společenské výzvy ekologizace námořní a vnitrozemské vodní dopravy

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 275/03)

Zpravodaj:

Pierre Jean COULON

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	2. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	207/1/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV potvrzuje, že si stojí za závěry a doporučeními uvedenými v jeho stanoviscích Iniciativa FuelEU Maritime (1) a NAIADES III (2).

1.1.1.

V oblastech, kterými se tato stanoviska zabývají, je k „dosažení tohoto cíle […] nezbytně nutná úzká spolupráce se všemi zúčastněnými stranami v námořním klastru a dodavatelském řetězci“.

1.1.2.

Totéž platí pro nezbytný „zájem budovat intermodální terminály“ umožňující „rozvoj vnitrozemské vodní dopravy ve městech [, který by] pomohl zkvalitnit lidem život“.

1.2.

EHSV je toho názoru, že ekologizace námořní a vnitrozemské vodní dopravy musí nutně brát ohled na zdraví a kvalitu života obyvatel žijících v blízkosti vodních cest nebo přístavů.

1.3.

Přístavní orgány, místní a regionální orgány a subjekty v odvětví dopravy proto musí spolupracovat a nalézt nový přístup k vazbám mezi městem, přístavem a subjekty v odvětví dopravy.

1.4.

Přechod k ekologické dopravě nelze realizovat, aniž by byla zavedena odpovídající odborná příprava zaměstnanců v tomto odvětví.

1.5.

Tato doporučení musí být plně zohledňována v rámci budoucího využívání modré ekonomiky.

2.   Úvod

2.1.

Sdělení Evropské komise NAIADES III, které bylo zveřejněno dne 24. června 2021 a týká se modernizace vnitrozemské plavby v Evropě, a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o využívání obnovitelných paliv v námořní dopravě (iniciativa s názvem FuelEU Maritime), který byl zveřejněn dne 14. července 2021, dávají podnět k dekarbonizaci těchto odvětví.

2.2.

NAIADES III je akční plán pro využití vnitrozemské vodní dopravy, který obsahuje 35 bodů a vychází z velmi prosté premisy vyjádřené komisařkou pro dopravu Adinou Vălean: „říční doprava patří k druhům dopravy s nejnižšími emisemi CO2 a vnitrozemské vodní cesty mohou hrát zásadní úlohu při dekarbonizaci našich dopravních systémů“. A přesto se naše řeky a kanály využívají k přepravě pouhých 6 % nákladu v EU, a to navzdory tomu, že má síť vnitrozemských vodních cest délku 41 000 kilometrů.

2.3.

Cílem sdělení je umožnit, aby byl po evropských řekách a kanálech přepravován větší objem zboží, a napomoci tomu, aby se do roku 2050 přešlo k plavidlům s nulovými emisemi.

2.4.

Komise proto navrhuje revidovat směrnici o intermodální dopravě z roku 1992 (3), která je jediným právním nástrojem EU, který přímo podporuje přechod ze silniční nákladní dopravy na druhy dopravy s nízkými emisemi (vnitrozemská vodní, námořní a železniční doprava). Dopad této směrnice byl však ovlivněn tím, že nebyla uspokojivě provedena v členských státech. Jedním z hlavních důvodů tohoto nedostatečného provedení ve vnitrostátním právu je skutečnost, že balíček opatření v oblasti mobility z roku 2018 obsahoval skutečný rozpor mezi cílem dosáhnout na vnitřním trhu spravedlivé hospodářské soutěže mezi podniky a zaměstnanci v odvětví silniční dopravy (omezením kabotáže z a do intermodálních terminálů) a přechodem z jednotlivých druhů dopravy na dopravu intermodální tím, že budou sníženy náklady na tuto dopravu.

2.5.

Součástí politického a legislativního balíčku „Fit for 55“, který byl vypracován s cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 %, je i návrh nařízení o námořní dopravě. Zaměřuje se především na cíle snížení emisí a ukládá dopravcům povinnost vykazovat, jaký druh lodí a paliv používají. Nestanoví tedy příliš přísné požadavky. Důvodem je skutečnost, že námořní doprava v obecném slova smyslu je podle Evropské komise původcem pouhých 10 % emisí z dopravy v Unii.

2.6.

EHSV politiku Evropské komise v oblasti ekologizace námořní a vnitrozemské vodní dopravy jednoznačně podporuje.

2.7.

Svou podporu Výbor vyjádřil v nedávno přijatých stanoviscích Iniciativa FuelEU Maritime (4) a NAIADES III (5). Přeje si rovněž využít této příležitosti a nadnést několik úvah o společenských výzvách, které jsou s ekologizací námořní a vnitrozemské vodní dopravy spojeny, a upozornit občanskou společnost na skutečnost, že tato ekologizace předpokládá rovněž územní plánování námořních prostor, díky nimž by se tato odvětví dopravy mohla přizpůsobit změně klimatu s ohledem na „modrou ekonomiku“ (6).

3.   Obecné připomínky

3.1.

Toto stanovisko z vlastní iniciativy sestává ze dvou částí, které pojednávají o různých tématech: prvním tématem je především povaha vnitrozemské vodní dopravy a říčních přístavů a druhým pak sociální otázky týkající se zaměstnanců v námořní a vnitrozemské vodní dopravě. EHSV zdůrazňuje, že námořní doprava představuje odvětvový trh, který sahá od místní trajektové dopravy po řekách a krátkých námořních trasách, kterou je zajišťována dopravní obsluha měst a souostroví, po dálkové plavby trajektů, lodí pro dopravu hromadného nákladu, kontejnerových nákladních lodí a výletních lodí. Toto stanovisko se nezabývá všemi těmito odvětvími, ale zaměřuje se na společenský rozměr v souvislosti s místní a regionální dopravou.

3.2.

Ekologizace námořní a vnitrozemské vodní dopravy vyžaduje integrovaný přístup. Budoucí dopravní infrastruktura bude totiž muset zohlednit i obavy týkající se zdraví místních obyvatel a pracovníků.

3.3.

EHSV by v tomto stanovisku z vlastní iniciativy věnovaném společenským výzvám, které přináší ekologizace námořní a vnitrozemské vodní dopravy, rád uvedl, že považuje za prvořadé, aby Komise měla k dispozici spolehlivé studie o zdravotních dopadech činností říčních a námořních přístavů. Tyto studie by měly spočívat v analýze systémů environmentálního řízení ve velkém měřítku a měly by obsahovat doporučení pro provoz říčních a námořních přístavů s ohledem na otázky týkající se zdraví.

3.4.

Zásadní význam pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost – zejména pro ostrovní území – má námořní kabotáž. Přispívá k nízkouhlíkové politice, snižuje dopad na životní prostředí a podporuje zásadu multimodality.

3.5.

Citlivým tématem je zlepšení kvality ovzduší v přístavech a její vliv na zdraví místních obyvatel. EHSV považuje za vhodné, aby byly v námořních a říčních přístavech dále rozvíjeny systémy elektrického napájení – po vzoru rotterdamského přístavu. Loď jakékoli velikosti by pak totiž mohla v přístavišti vypnout motory, což by přispělo k ochraně zdraví místních obyvatel a pracovníků. To se týká i výletních lodí, které často kotví v centrálně položených přístavních oblastech.

3.6.

Hlukové znečištění způsobené činnostmi v námořních přístavech nelze přehlížet, neboť má dopad jak na kvalitu života místních obyvatel, tak na zdraví pracovníků. Totéž platí pro obyvatele žijící poblíž vnitrozemských vodních cest. Zvýšení výkonnosti říční dopravy jde ruku v ruce se socioekonomickým rozvojem vnitrozemí. Tento rozvoj by nicméně neměl být na úkor kvality života zdejších obyvatel, ačkoli vnitrozemská vodní doprava způsobuje menší škody a menší zátěž než doprava silniční.

3.7.

Ekologizaci námořní a vnitrozemské vodní dopravy nelze realizovat, aniž by byla věnována pozornost otázkám, které se týkají odborné přípravy zaměstnanců, pracovních příležitostí a nerovného zacházení s muži a ženami v těchto odvětvích, a aniž by byly zohledněny společenské výzvy spojené s dalekosáhlými změnami, jež přináší digitalizace a automatizace těchto povolání.

3.8.

Pro snížení závislosti vnitrozemské vodní dopravy na fosilních palivech je naprosto nezbytná obnova loďstva. V tomto odvětví však většinou působí lodníci s nevelkou živností a malé a střední podniky a ti mají momentálně ekonomické obtíže (pokles obratu o zhruba 2,7 miliardy EUR, propad osobní dopravy nejméně o 70 %). Má-li být nezbytná obnova loďstva sociálně akceptovatelná, je zapotřebí, aby ji přijali lodníci, což lze zajistit pouze tehdy, bude-li prostřednictvím dlouhodobých investic a finanční podpory získána jejich důvěra.

3.9.

Přechod na vnitrozemskou vodní dopravu s nulovými emisemi CO2 proto vyžaduje nejen finanční podporu pro již činné lodníky, ale také zvýšené úsilí v oblasti odborné přípravy stávajících i budoucích členů lodních posádek. Úspěch ekologizace námořní a vnitrozemské vodní dopravy závisí rovněž na schopnosti tohoto odvětví zvládnout transformaci v oblasti práce a dovedností.

4.   Konkrétní připomínky

Přístavy

4.1.

V oblasti námořní dopravy vede politika ekologizace k hledání nového přístupu k vazbám mezi městem a přístavem. Projekty výstavby vycházející z hospodářství založeného pouze na ropě a z globalizované „superkontejnerizace“ ve druhé polovině 20. století vedly k tomu, že přístavy byly přesunuty ven z měst, která se pro ně stala příliš těsná, a v návaznosti na to byly vytvořeny průmyslové a přístavní zóny na periferiích. U velkých projektů výstavby či přestavby přístavů nebo velkých urbanistických projektů je však zásadní, aby byly akceptovány téměř jednomyslně, což znamená, že je zde třeba zohlednit často velmi komplexní soubor argumentů, v němž se veřejné zájmy prolínají s individuálními představami. Tyto požadavky s občanským a společenským rozměrem jsou poměrně novým prvkem v charakteristickém odvěkém vztahu mezi městem a jeho přístavem.

4.2.

Pokud jde o společenské a environmentální aspekty, které jsou nyní neopomenutelné, mohou přístavní orgány a obce táhnout za jeden provaz nebo se naopak mohou postavit zcela proti sobě (7). V přístavních městech, kde lodě sdílí společný prostor s obyvateli, průmyslem, obchodem a činnostmi cestovního ruchu, se kvalita životního prostředí a škodlivé či obtěžující prvky stávají faktory, které mobilizují veřejnost. Obyvatele mnoha evropských přístavů například každý den sužuje znečištění ovzduší, poněvadž plavidla mívají spuštěné motory ve dne i v noci.

4.3.

Smíšené nákladní lodě a trajekty na mnoha trasách vypouštějí do ovzduší plyn a jemné částice. Škodlivý a obtěžující je rovněž hluk motorů, který je neúnosný, neboť se jedná o hluk nepřetržitý, který je ještě výrazněji slyšitelný v noci.

4.4.

Problém spočívá v tom, že pouze část míst pro ukotvení lodí v přístavech je vybavena elektrickým připojením. V důsledku toho musí některé lodě zapnout vlastní generátory elektřiny.

4.5.

Citlivým tématem je zlepšení kvality ovzduší v přístavech a její vliv na zdraví místních obyvatel. Volání po preventivních a nápravných opatřeních, pokud jde o kvalitu ovzduší v blízkosti přístavů, je ze strany společnosti čím dál naléhavější, zejména pak na sociálních sítích.

4.6.

Totéž platí pro hlukové znečištění, jež způsobují činnosti v přístavech. EHSV se domnívá, že v souvislosti s ekologizací námořní a vnitrozemské vodní dopravy je nezbytné identifikovat a posoudit dopady přístavů na životní prostředí, zejména v zónách na rozhraní mezi městem a přístavem. Tento krok by měl předcházet přijetí jakýchkoli opatření a umožnil by inteligentní environmentální správu rozhraní mezi městem a přístavem, k níž by mohl přispět rozvoj vnitrozemských přístavů.

4.7.

O ekologizaci námořní a vnitrozemské vodní dopravy se totiž nemůže rozhodnout bez předchozího posouzení dopadu, který má rozptyl emisí plynů (a to i nízkouhlíkových), a posouzení týkajících se lodí, topografického profilu přístavní oblasti, rozložení obyvatelstva v oblastech ovlivněných činnostmi v přístavech a toho, zda jsou v daném místě instalovány meteorologické stanice (neboť počasí má vliv na rozptyl nebo stagnaci plynů ve vzduchu) a senzory měřící znečištění a hladiny hluku.

Zaměstnanci v námořním odvětví

4.8.

Ignorovat nelze ani jinou velkou výzvu pro společnost, kterou je zaměstnanost a odborná příprava v nových námořnických profesích. Přesné a srovnatelné údaje o námořnících sice nejsou k dispozici, obecně se však má za to, že se námořní odvětví potýká s nedostatky v oblasti dovedností a že je obtížné obsazovat pracovní místa a námořníky si udržet.

4.9.

Toto odvětví ztratilo do určité míry na atraktivitě mimo jiné proto, že plavba po moři již není považována za způsob, jak se dostat do světa. Cestování se totiž zlevnilo a zjednodušilo. Podle nezávislé studie vypracované pro Evropskou komisi je toto odvětví rovněž vnímáno jako neslučitelné s takzvaně normálním společenským a rodinným životem a jako odvětví, které nabízí špatné pracovní podmínky a nevalné možnosti profesního rozvoje, a to navzdory Úmluvě o práci na moři z roku 2006 („MLC 2006“), která stanoví minimální podmínky, pokud jde o práci a život námořníků světového obchodního loďstva (8).

4.10.

Z některých údajů obsažených ve zprávě Svazu provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství se nicméně zdá, že v některých vrstvách společnosti je námořní doprava vnímána jako prestižní a seriózní, zejména díky veřejným informačním kampaním o tomto odvětví, vzdělávacím stipendiím atd.

Zastoupení žen v oblasti dopravy

4.11.

Počet žen v námořní dopravě je i nadále poměrně nízký (tj. ženy zde nejsou dostatečně zastoupeny) a nic nenasvědčuje tomu, že by se to v průběhu času mohlo zlepšit. S výjimkou některých severských zemí a Nizozemska vykonávají ženy v tomto odvětví podřadnější povolání a jsou hůře placeny než muži.

4.12.

EHSV se podílí na evropské platformě, jejímž cílem je integrovat ženy do profesí v oblasti dopravy obecně – včetně námořní a vnitrozemské vodní dopravy – a využít zde jejich potenciál. Z on-line průzkumu, který provedla Evropská federace pracovníků v dopravě od 7. října do 29. listopadu 2019, totiž vyplývá, že na ženy připadá pouhých 22 % mzdových nákladů ve všech dopravních odvětvích dohromady (9). Tato studie ukazuje, že v tomto odvětví přetrvává mnoho překážek vyplývajících z nerovnosti a genderových stereotypů. Námořní doprava je odjakživa mužským odvětvím a EHSV se domnívá, že je třeba to změnit, a řešit tak společenskou výzvu v souvislosti s postavením žen v tomto odvětví.

4.13.

Vhodnou příležitostí by mohla být ekologizace námořní dopravy. EHSV má totiž za to, že technologický vývoj, k němuž tato ekologizace dá impuls, by měl podnítit rozvoj zaměstnanosti v odvětví námořní dopravy a měl by změnit pohled na námořní dopravu, stanou-li se z tradičních pracovních míst na moři pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou na pevnině, což umožní zaměstnat více žen.

4.14.

Zásadní význam pro zajištění bezpečné lodní dopravy, která je zároveň šetrná k životnímu prostředí, mají náležitě kvalifikovaní námořníci. Životaschopnost tohoto dynamického odvětví závisí na tom, nakolik se bude nadále dařit přilákat dostatečný počet kvalitních nových pracovníků a udržet zkušené námořníky, včetně žen a dalších nedostatečně zastoupených skupin.

4.15.

EHSV se domnívá, že pro nalezení vhodných a proveditelných řešení v rámci ekologizace námořní dopravy je nezbytné zapojení všech zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů (10).

Námořníci

4.16.

Automatizace lodí by nicméně mohla vést ke snížení počtu členů posádek a lodního personálu, což povede k menší poptávce po námořnících a zároveň ke zvýšení pracovní zátěže a odpovědnosti těch, kteří již tuto práci zastávají. Je málo pravděpodobné, že by vyhlídka na ztrátu zaměstnání nebo rekvalifikaci byla z hlediska společnosti akceptovatelná.

4.17.

Mimoto by digitalizace a automatizace mohly zlepšit pracovní podmínky vysoce kvalifikovaných členů posádek, kteří mají dovednosti v oblasti výpočetní techniky a elektrotechniky. Mohou rovněž snížit administrativní zátěž, která je často uváděna jako příčina únavy lodních posádek, a umožnit rozvoj prakticky autonomních operačních systémů, což není bezvýznamné z hlediska pracovní doby a atraktivity námořní dopravy.

4.18.

Digitalizace a automatizace související s ekologizací námořní dopravy přinesou zásadní proměnu tohoto odvětví. Nikoli však v krátkodobém horizontu, neboť majitelé lodí na to ještě nejsou zcela připraveni. Tyto nové technologie jsou nicméně přizpůsobeny stávajícím lodím. K váhavosti majitelů lodí přispívají mimo jiné náklady spojené s obnovou loďstva.

4.19.

Přehlížet nelze ani riziko, že by měnící se potřeby v oblasti dovedností mohly mít negativní dopad na zaměstnanost kvůli tomu, že by někteří námořníci zůstali vyloučeni nebo že by budoucí námořníci nebyli správně odborně připraveni. To představuje značnou výzvu pro námořnické školy, s níž se mohou vypořádat jen ty z nich, jež úzce spolupracují s námořním odvětvím, a to s cílem přizpůsobit se jeho potřebám.

4.20.

Průběžná odborná příprava námořníků je navíc nutná k tomu, aby se jejich dovednosti přizpůsobovaly aktuálnímu vývoji a aby byl usnadněn přechod z pracovních míst na moři na pracovní místa na pevnině, který s sebou ekologizace námořní dopravy pravděpodobně přinese. Tento aspekt je nezbytný, mají-li se zajistit pozitivní důsledky pro společnost jako celek.

4.21.

S vyšší kvalifikací personálu je spojeno zvýšení nákladů na práci, riziko sociálního dumpingu na úkor nejméně kvalifikovaných pracovníků a nekalé soutěže na trhu práce, což znamená, že je třeba chránit pracovní místa evropských námořníků. V této souvislosti je namístě odkázat na studii Seafarers and digital disruption z roku 2018 (11). Zdá se však, že jejich počet klesá a zvyšuje se jejich věk, což vyvolává otázku, zda jsou konkurenceschopní ve srovnání s námořníky z mimoevropských zemí. To je zcela samostatné téma, je však žádoucí, aby bylo v tomto stanovisku z vlastní iniciativy alespoň zmíněno.

4.22.

Stěžejní úlohu při zajišťování toho, aby pracovní normy v námořní dopravě byly dodržovány, nebo dokonce zpřísněny, hrají tedy sociální partneři. Kolektivní vyjednávání však může být ohroženo v důsledku rozdílnosti pracovněprávních předpisů platných na palubě plavidel a komplikováno uplatňováním pracovního práva v přeshraničních oblastech a nedostatečnou komunikací, spoluprací a koordinací mezi jednotlivými orgány odpovědnými za kontrolu pracovních podmínek.

Vnitrozemská vodní doprava

4.23.

Některé z těchto úvah týkajících se zaměstnanců v námořní dopravě lze někdy extrapolovat na vnitrozemskou vodní dopravu až na to, že trh práce v odvětví vnitrozemské plavby sestává převážně ze stárnoucích nezávislých provozovatelů, a to v důsledku kombinace sociálních, ekonomických a kulturních faktorů (12). Je třeba poznamenat, že stárnutí se týká i kategorie zaměstnanců, neboť mladí lidé dávají přednost zaměstnání na pevnině s pravidelnou pracovní dobou a možností trávit víkendy doma. Tento faktor je například velmi důležitý v západní Evropě, kde asi 80 % podniků ve vnitrozemské vodní nákladní dopravě tvoří nezávislí vlastníci/provozovatelé s nepravidelnou pracovní dobou. To vede k nedostatku pracovních sil ve vnitrozemské vodní dopravě, a to jak na trhu vnitrozemské vodní přepravy osob, tak na trhu vnitrozemské vodní přepravy nákladu, a tento jev lze pozorovat u kvalifikovaného personálu na řídicí úrovni a kvalifikovaných vůdců plavidel v segmentu kapalného nákladu.

4.24.

EHSV konstatuje, že tento nedostatek lze vysvětlit i technickými faktory: jelikož práce členů posádky je stále odbornější, podniky ve vnitrozemské vodní dopravě hledají specializované profily, které je však obtížné nalézt.

4.25.

Zvýšení atraktivity tohoto odvětví, a to zejména pro mladou generaci, vyžaduje přijetí zásadních opatření, především sociálně-kulturní a společenské povahy, jako je např. rozvoj družstev s cílem lépe sladit ekonomické potřeby (účinnost, ziskovost, vysoká pracovní zátěž) se sociálními, kulturními a společenskými aspekty (soukromý a společenský život, rodina atd.).

4.26.

Závěrem by chtěl EHSV upozornit na to, že již pociťované dopady krize COVID-19 bude v nadcházejících letech možné vyčíslit, a to tím spíše, že trh práce ve vnitrozemské vodní dopravě se bude v důsledku ekologizace tohoto odvětví dále transformovat.

---

(1)  Stanovisko EHSV Iniciativa FuelEU Maritime (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 145).

(2)  Stanovisko EHSV NAIADES III (Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 102).

(3)  Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38).

(4)  Stanovisko EHSV Iniciativa FuelEU Maritime (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 145).

(5)  Stanovisko EHSV NAIADES III (Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 102).

(6)  Stanovisko EHSV Nový přístup pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU, zpravodaj: Simo Tiainen (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 108) a stanovisko EHSV Inovace v modré ekonomice, zpravodaj: Séamus Boland (Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 93).

(7)  Daudet, B., a Alix, Y., „Gouvernance des territoires ville-port: empreintes locales, concurrences régionales et enjeux globaux“ (Správa území město-přístav: místní dopad, regionální konkurence, celosvětové výzvy), Organisations et Territoires, 2012.

(8)  Coffey, Consultores em Transportes Inovacāo e Sistemas, Oxford Research a World Maritime University, Study on social aspects within the maritime transport sector (Studie o sociálních aspektech v rámci odvětví námořní dopravy), Úřad pro publikace Evropské unie, 2020.

(9)  https://www.etf-europe.org/make-transport-fit-for-women-to-work-in-etf-sounds-alarm-over-industrys-growing-gender-divide/.

(10)  https://www.ecsa.eu/index.php/etf-ecsa-declaration-enhanced-participation-women-european-shipping.

(11)  https://www.ics-shipping.org/wp-content/uploads/2018/10/ics-study-on-seafarers-and-digital-disruption.pdf.

(12)  Ústřední komise pro plavbu na Rýně, Tematická zpráva o trhu práce v odvětví evropské vnitrozemské plavby, únor 2021.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě

[COM(2021) 407 final – 2021/230 (NLE)]

(2022/C 275/04)

Zpravodaj:	Paul RÜBIG
Spoluzpravodaj:	Panagiotis GKOFAS

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 2. 5. 2022
Právní základ	Článek 182 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	3. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	219/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá skutečnost, že Pakt pro výzkum a inovace v Evropě stanovuje společné hodnoty a zásady a určuje oblasti, v nichž členské státy budou společně rozvíjet prioritní činnosti. Pakt tak podporuje nový Evropský výzkumný prostor (EVP), aniž ztrácí ze zřetele, že výzkum a inovace jsou převážně v pravomoci členských států.

1.2.

Doporučení Rady jsou rozdělena do hlavních témat, jimž jsou věnovány následující části: 1. Hodnoty a zásady; 2. Prioritní oblasti pro společná opatření; 3. Stanovování priorit v oblasti investic do výzkumu a vývoje; 4. Koordinace politik a monitorování a podávání zpráv.

1.3.

Do budoucna by Evropa měla z výsledků výzkumu a vývoje vytvořit hodnoty, obchodní příležitosti a kvalitní pracovní místa. Jedním z velmi důležitých nástrojů tvorby obchodních příležitostí, zisku a pracovních míst na základě výsledků evropského výzkumu a vývoje jsou práva duševního vlastnictví. V odstavci o vytváření hodnot by měl být zmíněn též zásadní význam práv duševního vlastnictví a patentů a v rámci paktu pro nový EVP by měla být vypracována jasná strategie pro tato práva v Evropě. Tuto aktivní a pasivní patentovou politiku EU a patentovou strategii by měla doplnit aktivní a pasivní strategie licenční a transparentní monitorovací systém k zajištění čisté rovnováhy patentů a licencí na celosvětové úrovni.

1.4.

EHSV vítá, že pakt výslovně vyzývá k prohloubení EVP, tj. k přechodu od koordinování vnitrostátních politik směrem k jejich hlubší integraci, a vítá též výzvu k urychlení souběžné zelené a digitální transformace. Výzkum a inovace v EU-27 doposud probíhají hlavně v paralelně působících, izolovaných skupinách. Tyto izolované skupiny je teď třeba propojit rozsáhlým „komunikačním potrubím“, což má podle EHSV být jeden z hlavních cílů paktu.

1.5.

EHSV se domnívá, že s ohledem na rozsáhlé investice do výzkumu, technologií a inovací (RTI neboli Research, Technology, Innovation) v Asii (Čína, Jižní Korea aj.) musí EU podstatně urychlit své úsilí v této oblasti, zejména co se týče rychlé transformace výsledků výzkumu a vývoje na inovativní výrobky a služby, neboť Evropa v této věci zůstává pozadu, jak se jasně uvádí ve sdělení COM(2020) 628.

1.6.

EHSV by rád poukázal na skutečnost, že výzkum a inovace v EU je třeba urychlit a že rychle musí proběhnout také digitální transformace. Z nedávno zveřejněné zprávy EK s názvem Srovnávací přehled investic průmyslu do výzkumu a vývoje za rok 2021 vyplývá, že Čína v období od roku 2020 do roku 2021 zvýšila své investice do výzkumu a vývoje o 18,1 %, USA ve stejném období o 9,1 %, zatímco EU-27 vykázala pokles investic do výzkumu a vývoje o 2,2 %. Tyto transformační procesy musí být spravedlivé a nesmí opomenout žádnou skupinu občanské společnosti, zejména pak zranitelné občany, evropské občany žijící v odlehlých regionech nebo sociální partnery.

1.7.

Jak se uvádí v novém EVP i v paktu, EU skutečně potřebuje novou vizi, tj. jakýsi Nový úděl pro EVP v EU. Setrvá-li EU u přesvědčení, že je třeba „více téhož“ jako původní strategie pro výzkum, technologie a inovace, bude ve výzkumu a inovacích i nadále zaostávat za USA i Asií (Čínou, Koreou a dalšími).

1.8.

Doposud se do politik EU v oblasti výzkumu a inovací zapojil pouze malý podíl obyvatel EU („obvyklí účastníci“ zainteresovaní na výzkumu a inovacích). Moderní socioekonomický výzkum však poukazuje na zásadní význam soustavy STS (Science-Technology-Society, tedy věda-technika-společnost) u lídrů na poli výzkumu a inovací. V zájmu konkrétní účasti na plnění cíle silnější EU ve světě žádá EHSV, aby Evropská komise do svých monitorovacích opatření, která již jsou v roce 2022 realizována prostřednictvím nového fóra EVP a souvisejících iniciativ, jako jsou nové evropské panelové diskuse občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy, vhodnou formou zapojila též organizace občanské společnosti a sociální a hospodářské partnery (zvláště organizace zastupující mikropodniky a malé a střední podniky) na úrovni EU i jednotlivých členských států. Rádi též v Paktu pro výzkum a inovace připraveném Komisí vidíme zmínku o tzv. znalostním trojúhelníku (vysokoškolské vzdělávání, základní a aplikovaný výzkum a uvádění nových technologií na trh ze strany průmyslu), který je v podpoře výzkumu a inovací důležitým konceptem. V rámci tohoto konceptu účasti občanské společnosti EU je třeba pamatovat na zapojení pracovníků na dílnách a zranitelných občanů EU.

1.9.

Prostřednictvím nového Paktu pro výzkum a inovace musí Evropa připravit půdu pro silnější podnikatelskou kulturu, která bude ochotnější přijímat riziko a podpoří inovativní podniky – jak mikropodniky a malé a střední podniky, tak podniky nově vznikající. Známý slogan „No risk, no fun“ (žádné riziko, žádná zábava) u inovací znamená „No risk, no new business, no new quality jobs“ (žádné riziko, žádné nové obchodní příležitosti, žádná nová kvalitní pracovní místa).

1.10.

Komise k výzkumu a inovacím připravila řadu dokumentů a programů. EHSV by proto ocenil, kdyby Komise objasnila vzájemné vazby mezi všemi svými dokumenty na téma výzkumu a vývoje, včetně Paktu pro výzkum a inovace, nového EVP, evropských misí, plánu EU pro oživení a odolnost a programu Horizont Evropa obecně.

1.11.

V neposlední řadě by EHSV rád zdůraznil, že Pakt EU pro výzkum a inovace a jeho nový EVP by měly být navrženy a prováděny v souladu se 17 cíli udržitelného rozvoje OSN, jejichž smyslem je zajistit do roku 2030 pro všechny důstojný život na zdravé planetě.

2.   Obecné připomínky

2.1.

Klíčovým dokumentem, z nějž pakt vychází a odkazuje na něj, je sdělení COM(2020) 628 – Nový EVP pro výzkum a inovace.

2.2.

V březnu 2021 vydal EHSV k tématu Nový EVP pro výzkum a inovace (1) své stanovisko (2). Mnohé ze závěrů, doporučení a obecných připomínek obsažených v tomto stanovisku EHSV platí též pro pakt a v tomto dokumentu je přejímáme.

2.3.

Sloučení těchto prvků výzkumu a inovací do jediného právního aktu stvrdí politický závazek členských států zaměřit vlastní politiky v oblasti výzkumu a inovací k řešení výzev, kterým Evropa aktuálně čelí a kterými jsou: a. souběžná transformace (digitální transformace a Zelená dohoda pro Evropu) b. oživení po pandemii c. stále tvrdší globální konkurence v oblasti výzkumu, technologií a inovací, zejména z Asie (Čína, Korea a další). Všechny tyto výzvy je třeba řešit spravedlivě tak, aby nikdo nezůstal opomenut, zvláště pak zranitelní občané EU.

2.4.

Z celosvětových žebříčků a studií v oblasti RTI vyplývá, že v globální konkurenci zaostává EU-27 v RTI za USA i Asií, zejména Čínou a Koreou, a zvláště to platí pro tzv. klíčové základní technologie (Key Enabling Technologies, KET) (např. umělá inteligence, strojové učení, robotika, digitální obchodní modely atd.). Výzvy a) a b) jsou zmíněny ve sdělení Komise COM(2021) 407. Výzvu c) „globální konkurence v oblasti RTI, zejména z Asie (Čína, Korea a další)“ vědomě doplňuje EHSV, neboť se domnívá, že pokud EU tuto výzvu nebude úspěšně řešit, přijde o miliony kvalifikovaných pracovních míst ve prospěch Asie, a tím i sníží bohatství a kvalitu života Evropanů. Výzkum, technologie a inovace patří k hlavním zdrojům budoucích kvalitních pracovních míst. Pokud se vedoucí postavení v technologiích v řadě odvětví přesune do Asie, přemístí se tam též kvalitní pracovní místa.

2.5.

Stanovisko k paktu a novému EVP vydala také Evropská rada pro výzkum (ERV). Také ERV velmi zřetelně zdůrazňuje, že EU ve srovnání RTI zaostává za Asií, zejména Čínou, a uvádí, že „Pakt pro výzkum a inovace je možná pro EU poslední příležitostí konečně splnit cíle původního EVP, tj. upevnit pozici Evropy jako lídra v oblasti výzkumu a inovací“ (3).

2.6.

Čína předstihla EU nejen ve výzkumu a vývoji, ale také v objemu patentů, a v posledních přibližně pěti letech se také velice agresivně ujímá globálního vedení v určování technických průmyslových norem. Určování technických průmyslových norem bylo po celá desetiletí výsadou USA a Evropy. Určování technických průmyslových norem je v celosvětovém RTI velmi silnou zbraní, neboť stát, který tyto normy stanovuje, získá konkurenční výhodu. EHSV proto důrazně doporučuje Komisi, aby pro pakt stanovila jasná opatření, která by podpořila pevnou pozici Evropy v oblasti určování technických průmyslových norem.

2.7.

EHSV se domnívá, že s ohledem na rozsáhlé investice do výzkumu, technologií a inovací v Asii (Čína, Jižní Korea aj.) musí EU podstatně urychlit své úsilí v této oblasti, zejména co se týče rychlé transformace výsledků výzkumu a vývoje na inovativní výrobky a služby. Z nedávno zveřejněné zprávy EK s názvem Srovnávací přehled investic průmyslu do výzkumu a vývoje za rok 2021 vyplývá, že Čína v období od roku 2020 do roku 2021 zvýšila své investice do výzkumu a vývoje o 18,1 %, USA ve stejném období o 9,1 %, zatímco EU-27 vykázala pokles investic do výzkumu a vývoje o 2,2 %. Opatření EU zaměřená na urychlení výzkumu a inovací se musí kromě nadnárodních společností se sídlem v EU zaměřit též na mikropodniky a malé a střední podniky, neboť také ony jsou ohroženy konkurencí z Asie a většinu růstu zaměstnanosti v Evropě vytvářejí mikropodniky, malé a střední podniky a začínající podniky, nikoli podniky velké.

2.8.

EHSV vítá jasnou výzvu k prohloubení EVP, tj. k přechodu od koordinování vnitrostátních politik směrem k jejich hlubší integraci, i výzvu k urychlení zelené a digitální transformace. Výzkum a inovace v EU-27 doposud probíhají hlavně v paralelně působících, izolovaných skupinách. Tyto izolované skupiny je teď třeba propojit rozsáhlým „komunikačním potrubím“, což má podle EHSV být jeden z hlavních cílů paktu. Komunikace a spolupráce jsou klíčovými faktory ovlivňujícími výzkum a inovace.

2.9.

Jak se uvádí v novém EVP i v paktu, EU skutečně potřebuje novou vizi, tj. jakýsi Nový úděl pro EVP v EU. Setrvá-li EU u přesvědčení, že je třeba „více téhož“ jako původní strategie RTI, bude ve výzkumu a inovacích i nadále zaostávat za USA i Asií (Čínou, Koreou a dalšími).

2.10.

Z řady studií plyne, že předávání znalostí v oblasti výzkumu a inovací probíhá primárně pohybem lidí, tj. rozsáhlou a intenzivní rotací pracovních míst mezi organizacemi zaměřenými na výzkumu a inovace i mezi členskými státy EU. EHSV doporučuje dramaticky rozšířit znalosti prostřednictvím mozků, tj. posílit rotaci pracovních míst a programy na podporu mobility vědeckých pracovníků v EU-27. Předávání znalostí v oblasti výzkumu a inovací neprobíhá pomocí dlouhých dokumentů: jednoduše nelze přenést znalosti načerpané vědeckým pracovníkem za pět let práce ve výzkumu a vývoji pomocí 500stránkové vědecké studie.

2.11.

V paktu se hovoří o plánech pro technologie v rámci EVP. Pokud je EHSV informován, existuje technologický plán EVP na období 2015–2020, není mu však znám takový plán pro období po roce 2020. Technologické strategie je nutno plánovat dlouhodobě, neboť nové technologie nevznikají přes noc. Technologické plány tak vyžadují nejméně 10 let na zavedení. EHSV proto vyzývá Komisi, aby po zveřejnění nového EVP připravila střednědobý (2020–2030) a dlouhodobý (2020–2050) technologický plán.

2.12.

EHSV vítá zmínku o zásadním významu tzv. „znalostního trojúhelníku“ (vysokoškolské vzdělávání, základní a aplikovaný výzkum, zavádění nových technologií v průmyslu) (4).

2.13.

EHSV se domnívá, že byť jsou výzkum a (vysokoškolské) vzdělávání klíčovými faktory vytváření poznatků, nejedná se o klíčové faktory ovlivňující inovace. Inovace z podstaty věci znamenají převedení výsledků výzkumu a vývoje na inovativní produkty a podnikatelské projekty. Není úkolem vysokých škol ani výzkumných středisek vyvíjet inovativní produkty a podnikatelské projekty. V tomto odstavci chybí zmínka o podnicích, zejména začínajících a o podnikajících fyzických osobách. Patří se sem doplnit také odkaz na jejich významný podíl na inovačním procesu. Důležité jsou v této souvislosti Evropská rada pro inovace (ERI), Evropský inovační a technologický institut – Znalostní a inovační společenství (EIT KIC) a další inovační programy.

2.14.

Dle slavného diagramu profesora Ansoffa se jen zlomek výzkumných projektů (méně než přibližně 25 %) přetaví v úspěšné technické produkty na trhu. Jedním z hlavních cílů nového paktu a strategie EU pro výzkum a inovace by tak měla být efektivita výzkumu a inovací. Pokud pomocí inteligentních nástrojů dokážeme zvýšit úspěšnost výzkumu a inovací z 25 % např. na 28 %, bude to pro Evropu fantastický úspěch. Efektivita výzkumu a inovací by souběžně s cílevědomou snahou EU dosahovat excelence mohla pro Evropu znamenat také zásadní urychlení v této oblasti, které je kriticky potřebné.

2.15.

Pokud jde o hodnoty a zásady, souhlasí EHSV, že hodnoty uvedené v této kapitole jsou důležité. Chceme-li však zabránit dalšímu zaostávání za USA a Asií v celosvětové konkurenci v oblasti výzkumu a inovací, musíme doplnit další zásady. V novém EVP se uvádí se, že je třeba urychlit proměnu výsledků výzkumu a vývoje do inovativních produktů a služeb pro globální trhy. Toto naléhavě potřebné urychlení vyžaduje – vedle jiných hodnot a kompetencí – podnikavost. Řada globálních studií přitom naznačuje, že EU v podnikavosti ve srovnání s USA a Asií výrazně zaostává (např. pokud jde o inovativní digitální obchodní modely).

2.16.

Pokud jde o vytváření hodnot, vyjadřuje EHSV plný souhlas s nutností transformovat poznatky (tj. výsledky výzkumu a vývoje) na inovativní, udržitelné výrobky a služby. V paktu se hovoří o důležité úloze základního výzkumu při vytváření průlomových objevů a znalostí. Vytváření „hodnot pro Evropu“ si však žádá víc než jen průlomové objevy: existuje naneštěstí řada příkladů, kdy evropští vědci přišli s průlomovými objevy, z výsledků evropského výzkumu a vývoje však obchodně těží a zisk tvoří podnikatelé a inovativní podniky z USA a Asie a pracovní místa se z Evropy přesunula právě tímto směrem. To by už Evropa neměla dopustit.

2.17.

Evropa by do budoucna měla z výsledků vlastního výzkumu a vývoje vytěžit hodnoty, obchodní příležitosti a kvalitní pracovní místa. Jedním z velmi důležitých nástrojů tvorby obchodních příležitostí, zisku a pracovních míst na základě výsledků evropského výzkumu a vývoje jsou patenty. V odstavci o vytváření hodnot by měl být zmíněn též zásadní význam práv duševního vlastnictví a v rámci paktu pro nový EVP by měla být vypracována jasná strategie pro tato práva v Evropě. Tuto aktivní a pasivní patentovou politiku a patentovou strategii EU by měla doplnit aktivní a pasivní strategie licenční a transparentní monitorovací systém k zajištění čisté rovnováhy patentů a licencí na celosvětové úrovni.

2.18.

V bodě 2 návrhu doporučení Rady (5) jsou uvedeny prioritní oblasti pro výzkum a inovace v EU. V dokumentu COM(2020) 628 lze najít též následující prioritní oblasti: — umělá inteligence, — mikroelektronika, — kvantová výpočetní technika, — technologie 5G, — obnovitelné energie, — vodíkové technologie, — nulové emise a inteligentní mobilita.

2.19.

EHSV by rád připomněl, že sice potvrzuje zásadní důležitost těchto sedmi prioritních oblastí, (6) avšak považuje za potřebné doplnit následující klíčové technologie a sektory: — kosmické technologie, — pitná voda a kanalizace, — nové, technologicky vyspělé materiály s vysokým potenciálem pro EU do budoucna, např. grafen, — technologie výroby zboží a potravin, — klinický výzkum, farmaceutické odvětví a odvětví biotechnologií, — digitální obchodní modely obecně, — technologie (hardware a software) pro havarijní připravenost (výpadky infrastrukturních dodávek, přerušení digitální komunikace např. následkem kybernetické kriminality atd.).

2.20.

EU-27 bohužel trpí značným odlivem špičkových vědců do USA a rostoucí měrou též do Asie. Tento odliv mozků je nutno zastavit a naopak změnit v jejich příliv. Kromě jiných jsou pro špičkovou výkonnost výzkumu a inovací, která se postaví do čela v celosvětovém měřítku, klíčové následující zásady: — uznání a spravedlivé odměňování špičkových vědců v EU-27, zejména pak špičkových vědkyň (viz nízká genderová vyváženost ve výzkumu a inovacích v EU-27). — efektivní komunikace a spolupráce (v angličtině hned tři důležitá „C“ pro inovaci: Communication, Collaboration and Cooperation), — posílení financování výzkumných středisek a vysokých škol z prostředků EU a členských států na základě konkurenčních nabídkových řízení, která zaručí nasměrování peněz k těm nejlepším z nejlepších badatelů (tedy nikoli plošné financování všech výzkumných středisek).

2.21.

Jedním z hlavních cílů nového EVP EU je vytváření hodnot. EHSV proto považuje za vysoce důležitý odstavec „zhodnocení poznatků“. V tomto odstavci je položen důraz na navýšení spolupráce a vazeb mezi všemi aktéry v oblasti výzkumu a inovací. To je pro „zhodnocení poznatků“ důležité, avšak nepostačí to.

2.22.

K vytváření hodnot jsou pro Evropu stejně tak zásadní následující prvky: — závazek k rychlé přeměně výsledků výzkumu a vývoje na inovativní produkty, služby a potažmo hodnoty, obchodní příležitosti a kvalitní pracovní místa. To mimo jiné vyžaduje posílení podnikatelské kultury v Evropě a pozitivní postoj k přijetí rizik: i ta jsou nedílnou součástí rychlého zavádění inovativních výrobků. Známý slogan „No risk, no fun“ (žádné riziko, žádná zábava) u inovací znamená „No risk, no business, no new jobs“ (žádné riziko, žádné obchodní příležitosti, žádná nová pracovní místa), — jasný technologický plán, zejména co se týče klíčových základních technologií a budoucích a vznikajících technologií, — jasná strategie pro práva duševního vlastnictví pro nový EVP.

2.23.

Pokud jde o „Prohloubení skutečně funkčního vnitřního trhu znalostí“, znalosti jsou bezpochyby velmi důležité, neboť 21. století je stoletím znalostí. Velice důležité je však také dát v Evropě nový impuls výrobě veškerého hardwaru. Před 20 lety se EU domnívala, že výrobu zboží lze přesunout do Asie a výzkum a vývoj výroby si ponechat v Evropě. To se ukázalo jako chyba. Výzkum a vývoj vždy, dříve či později, jde s výrobou. Chceme-li tedy výrobu a s ní související pracovní místa alespoň částečně vrátit z Asie zpět do Evropy, musí EU vynaložit podstatné úsilí. Pomohlo by to též významně řešení problému nezaměstnanosti, který je zvláště palčivý v některých zemích jižní Evropy.

2.24.

Jak ostatně Evropa zjistila též díky pandemii koronaviru, výroba téměř všech léků a očkovacích látek se v posledních 20 či 30 letech přesunula z Evropy do Asie. Evropa přišla o svoji suverenitu na poli řady důležitých výrobků a léčivých přípravků. Dalším příkladem, kde evropský, zvláště automobilový průmysl momentálně čelí velkým potížím, jsou mikročipy. Dalšími příklady výrobků, u nichž je Evropa – naneštěstí – témě plně závislá na Asii, jsou baterie pro elektromobily a vodíkové technologie. (Zatímco evropské automobilky stále experimentují s prototypy vozidel na vodíkový pohon, Toyota, Honda a Hyundai je již sériově vyrábějí a běžně prodávají.) Asie je také daleko před ostatními na poli optických technologií, komunikačních technologií 5G, umělé inteligence, strojového učení, robotiky a řady dalších klíčových základních technologií a budoucích a vznikajících technologií. Pakt pro výzkum a inovace v Evropě musí mezi priority jasně zařadit obnovení suverenity v klíčových technologiích.

2.25.

Evropa na jedné straně čelí výzvám vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v některých zemích jižní Evropy, na straně druhé je zde problém nedostatku vysoce kvalifikovaných absolventů STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika). Zvláště palčivý je nedostatek techniků ve všech oborech IKT a digitalizace, elektromobility a technologií pro obnovitelnou energii. Často se zapomíná, že právě technici jsou primárně těmi, kteří přetavují výsledky výzkumu a vývoje získané od vědců v technické výrobky. Vzhledem k demografickým změnám (naše stárnoucí společnost) a skutečnosti, že většině zemí v Evropě se nedaří přilákat více studentek do technických oborů, se bude tento problém v blízké budoucnosti dále prohlubovat. Samozřejmě je třeba v EU masivně rozšířit opatření zaměřená na motivaci studentek ke vstupu do technických studijních programů. Pakt pro výzkum a inovace musí navíc umožnit vznik inteligentních programů zaměřených na přilákání vysoce kvalifikovaných techniků ze zemí mimo EU. Celosvětová konkurence na poli RTI postupně přejde v globální válku o talenty, v níž si EU např. ve srovnání s USA dosud vedla zle.

2.26.

V neposlední řadě by EHSV rád zdůraznil, že Pakt EU pro výzkum a inovace a jeho nový EVP by měly být navrženy a prováděny v souladu se 17 cíli udržitelného rozvoje OSN, jejichž smyslem je zajistit do roku 2030 pro všechny důstojný život na zdravé planetě.

---

(1)  COM(2020) 628.

(2)  Stanovisko EHSV Nový EVP pro výzkum a inovace (Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 79).

(3)  Zdroj: https://erc.europa.eu/news/pact-research-innovation-foundations-european-research-area-still-valid-and-unavoidable.

(4)  Viz bod 2 písm. h) návrhu doporučení Rady (COM(2021) 407). V písmeně h) se uvádí: „Výzkum a inovace a (vysokoškolské) vzdělávání jsou klíčovými faktory ovlivňujícími inovace a vytváření, šíření a využívání poznatků.“

(5)  COM(2021) 407.

(6)  Viz COM(2020) 628.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropských misích

[COM(2021) 609 final]

(2022/C 275/05)

Zpravodaj:	Paul RÜBIG
Spoluzpravodajka:	Małgorzata Anna BOGUSZ

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 1.12.2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	3. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	214/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že těchto pět misí představených ve sdělení představuje pro EU vysokou prioritu, avšak zároveň má za to, že velmi důležitý je pro Evropu také soubor pěti výzev a cílů uvedený níže.

Připravovat a provádět mise a opatření s cílem:

1.	udržet krok s USA a Asií v rámci celosvětové konkurence v oblasti výzkumu, technologií a inovací,

2.	vypořádat se s výzvami spojenými se stárnutím společnosti EU,

3.	definovat strategie pro úspěšnou integraci vysokého počtu migrantů přicházejících do EU,

4.	zlepšit připravenost na mimořádné situace,

5.	řešit potřeby pacientů s nepřenosnými nemocemi zasažených pandemií COVID-19, zejména těch, kteří trpí kardiovaskulárními onemocněními.

1.2.

Sdělení se zabývá pěti prioritními misemi EU: 1. přizpůsobení se změně klimatu, 2. boj proti rakovině, 3. obnova našich oceánů a vod do roku 2030, včetně sanitace, 4. 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030, se zahrnutím inteligentních vesnic, 5. dohoda o půdě pro Evropu.

1.3.

EHSV důrazně podporuje myšlenku posílit pozici 150 regionů z celé Evropy, jež jsou měřítkem v otázkách ochrany klimatu. K tomu však bude zapotřebí obrovský rozpočet na výzkum a vývoj. EHSV proto důrazně doporučuje zvýšit v rámci regionálních rozpočtů v EU podíl určený na výzkum a vývoj ze současných 5 % na minimálně 10 %.

1.4.

EHSV vítá skutečnost, že se EU zaměřuje na boj proti rakovině coby jednomu z nejvýznamnějších problémů v oblasti zdraví, a chtěl by vyzvat orgány a instituce EU, aby podnikly obdobné kroky v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními, jimž v Evropě i ve světě podléhá nejvíce lidí.

2.   Obecné připomínky

2.1.

Mise přinesou výsledky díky nové úloze výzkumu a inovací v rámci programu Horizont Evropa v kombinaci s koordinovaným přístupem zohledňujícím a zapojujícím všechny strany a novým vztahem s občany. Dále budou plně mobilizovat a zapojovat veřejné i soukromé subjekty, jako jsou členské státy EU, regionální a místní orgány, výzkumné ústavy, podnikatelé a veřejní i soukromí investoři, aby se dosáhlo reálných a trvalých výsledků.

2.2.

EHSV by rád zdůraznil, že pro úspěch misí EU je velmi důležitá konkurenceschopnost evropského průmyslu. Vítá proto, že se sdělení zmiňuje o nové agendě v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu. EHSV zároveň zdůrazňuje, že je důležité zvážit dopad na občany EU, a vybízí Komisi, aby příslušné činnosti úzce propojila se sociálními politikami a evropským pilířem sociálních práv a zohlednila přitom zejména zvláštní potřeby starších a zranitelných občanů EU.

2.3.

EHSV by rád podtrhl, že i když se evropské mise zaměřují především na to, aby EU přinesly výsledky prostřednictvím nové a významnější úlohy výzkumu a inovací, významnou úlohu v nich musí hrát i rozměr hospodářský (celosvětová konkurence, vysoce kvalitní pracovní místa atd.) a rozměr sociální. Pokud jde o sociální rozměr, EHSV by rád zdůraznil, že kromě toho, že jsou důležitá sociální práva a ochrana sociálního zabezpečení a spravedlivých pracovních podmínek pro všechny zaměstnance, je třeba věnovat zvláštní pozornost zvláštním potřebám zranitelných skupin v EU (starších osob, nemocných atd.).

2.4.

EHSV velmi vítá skutečnost, že výzkum a inovace jsou jasně vnímány jako hlavní téma dokumentu o misích EU. Je přesvědčen, že složité výzvy stojící před EU lze řešit především prostřednictvím výzkumu a inovací.

2.5.

EHSV přijal stanovisko Nový EVP pro výzkum a inovace (v březnu 2021) (1), stanovisko k Paktu pro výzkum a inovace v Evropě (v únoru 2022) (2) a stanovisko Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU (3). Toto stanovisko je třeba vnímat v úzké souvislosti s těmito třemi nedávnými stanovisky EHSV.

2.6.

EHSV plně souhlasí s tím, že vzhledem k současným výzvám „nemůžeme pokračovat, jako by se nic nedělo“. Evropa potřebuje „nový druh politiky v oblasti výzkumu a inovací“: pokud bude EU pokračovat v zajetých kolejích „staré“ politiky výzkumu a inovací, nebude schopna čelit obrovským výzvám, které před ní stojí, a zejména tvrdé konkurenci z Asie. EHSV na to velmi jasně poukázal ve svém stanovisku Nový EVP pro výzkum a inovace.

2.7.

Pokud jde o podniky, sdělení uvádí, že evropské mise budou plně mobilizovat a zapojovat veřejné i soukromé subjekty, jako jsou členské státy EU, regionální a místní orgány, výzkumné ústavy, podnikatelé a veřejní i soukromí investoři, občané EU a občanská společnost, aby se dosáhlo reálných a trvalých výsledků, s ohledem na průmysl a podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky.

2.8.

Konkurenceschopnost průmyslu EU, pokud jde o technologie pro dekarbonizaci výroby elektřiny a dalších průmyslových odvětví s vysokými emisemi CO2, je rozhodujícím faktorem pro dosažení cíle misí EU č. 1 – „Přizpůsobení se změně klimatu“. Pokud EU neuspěje, přijde v těchto odvětvích o miliony pracovních míst.

2.9.

EHSV rovněž naprosto souhlasí s tím, že mise EU musí být plně v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN.

2.10.

EHSV se domnívá, že těchto pět misí představuje pro EU vysokou prioritu, avšak zároveň má za to, že velmi důležitý je pro Evropu také doplňující soubor pěti výzev a misí uvedený v sekci 4.

2.11.

EHSV doporučuje, aby Evropská komise považovala za prioritu také mise a opatření, které pro občany EU vytvářejí nová, vysoce kvalitní pracovní místa, podniky, příjem, bohatství a vysokou kvalitu života. Mezi ty patří zachování konkurenceschopnosti evropských technologických výrobků v rámci stále silnější celosvětové konkurence (zejména ze strany Číny, Jižní Korey atd.).

2.12.

Značná část pracovních míst a bohatství Evropy pochází z vývozu evropských technologických výrobků (automobilů, strojů, materiálů atd.). Dalším zdrojem nových pracovních míst v Evropě jsou mikropodniky a malé a střední podniky, inovativní startupy, rozvíjející se podniky a oblast vysokoškolského vzdělávání.

3.   Konkrétní připomínky

3.1.   Mise č. 1 – Přizpůsobení se změně klimatu

3.1.1.

Změna klimatu je jednou z největších výzev, jimž musí lidstvo v 21. století čelit. Tvůrci politik budou muset předvídat budoucí změny, aby ochránili nejohroženější odvětví a skupiny, a to i pokud jde o pracovní místa.

3.1.2.

Téměř všechna opatření Zelené dohody přinášejí občanům EU nárůst cen elektřiny, paliva, vytápění domácností atd. Toto zvýšení cen má obzvláště velký dopad na stovky milionů lidí v členských státech EU, kteří mají nízké a střední příjmy, a obecně na zranitelné osoby, které mají často nízké příjmy. To znamená, že všechna opatření Zelené dohody mají významný sociální dopad a je třeba k nim přistupovat citlivě. Jejich důsledkem musí být zvýšení prosperity, nikoli marginalizace osob, které k tomu, aby tyto změny zvládly, potřebují podporu.

3.1.3.

Mezi příklady nových technologií, které bezpochyby sehrají velmi důležitou úlohu při snižování emisí CO2, patří: — dekarbonizace výroby elektrické energie, — dekarbonizace průmyslových odvětví produkujících CO2, např. ocelářského průmyslu, cementářského průmyslu atd., — zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a například čistírny odpadních vod, — skladování elektrické energie ve velmi velkém měřítku s nízkými specifickými náklady, — elektromobilita, — inteligentní sítě a vysokonapěťové elektrické rozvodné sítě, — inteligentní města atd.

3.1.4.

Je ovšem snadné učinit teoretický výčet těchto technologií, ale vzhledem k tomu, v jakém objemu budou ve všech 27 členských státech EU a celosvětově zapotřebí, je jejich zavádění v praxi nepochybně obrovskou výzvou.

3.1.5.

Jednou z klíčových otázek této celosvětové soutěže týkající se nových technologií bude dostupnost značného počtu výzkumných pracovníků a inženýrů. To pro Evropu rozhodně představuje zásadní výzvu. Asijské země za posledních 20 let výrazně navýšily počet studentů fyziky, informačních a komunikačních technologií a technických oborů, zatímco počty studentů těchto oborů v Evropě víceméně stagnují. Evropské mise by měly nejen podporovat zvýšení počtu těchto studentů, EU by měla podporovat obrat od „odlivu mozků“ vysoce kvalifikovaných lidí, k němuž dochází v současnosti, k „přílivu mozků“ do EU.

3.1.6.

EHSV důrazně doporučuje, aby Komise definovala opatření, jež v Evropě v průběhu příštích 20 let podstatně zlepší základní dovednosti a zvýší počty studentů fyziky, informačních a komunikačních technologií a technických oborů a také studentů medicíny a farmakologie. Bez tohoto inženýrského mozkového trustu bude Evropa i nadále zaostávat ve všech technologiích potřebných k boji proti změně klimatu.

3.2.   Mise č. 2 – Boj proti rakovině

3.2.1.

V EU-27 jsme svědky neustále rostoucího počtu případů rakoviny. EU-27 musí vzájemně spolupracovat na zlepšení diagnostiky, terapie, přístupu k personalizovaným léčivým přípravkům, léčby a prevence, jak již bylo zdůrazněno ve stanovisku EHSV Evropský plán boje proti rakovině z června 2021 (4). EHSV proto vítá skutečnost, že výzkum v oblasti prevence a léčby rakoviny byl označen za jednu z pěti misí EU.

3.2.2.

EHSV by rád jasně zdůraznil, že jednou z nejtěžších výzev bude odstranit nerovnosti v přístupu k léčbě rakoviny mezi jednotlivými zeměmi. EHSV doporučuje, aby byla zvláštní pozornost věnována zranitelným skupinám v rámci EU.

3.2.3.

Jak již bylo popsáno ve stanovisku EHSV Evropský plán boje proti rakovině, jedinečnou úlohu bude mít přístup k těm nejinovativnějším terapiím a zavedení očkovacích kampaní, které nám umožní snížit počet nádorových onemocnění způsobených virovými infekcemi.

3.2.4.

EHSV by chtěl poukázat na potřebu aktivnějšího přístupu k prevenci rakoviny jako nemoci z povolání. Jak bylo zdůrazněno ve stanovisku Evropský plán boje proti rakovině, EHSV vyzývá k dalšímu výzkumu expozice karcinogenům, mutagenům a látkám narušujícím endokrinní systém na pracovišti a příčin rakoviny z povolání.

3.2.5.

EHSV chce zdůraznit, že sociální partneři, sdružení hájící zájmy pacientů a organizace občanské společnosti mají nepostradatelnou funkci, neboť šíří osvědčené postupy a poskytují relevantní informace – o příčinách rakoviny a o zvláštních tématech týkajících se například genderu nebo zranitelných skupin.

3.3.   Mise č. 3 – Obnova našich oceánů a vod do roku 2030

3.3.1.

Čistá voda má zásadní význam pro občany EU, zemědělství a unijní odvětví rybolovu. Pro tuto misi bude mít opět klíčový význam výzkum a technologie v oblasti čistění vody, včetně lokálního zpracování odpadních vod, sanitace a čištění odpadních vod.

3.3.2.

Pro mnoho občanů je přístup k čisté vodě navíc stále problémem. EHSV vybízí Komisi, aby právně uplatňovala lidské právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky.

3.4.   Mise č. 4 – 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030

3.4.1.

Více než 65 % světové populace žije ve velkých městech, přičemž tento podíl stoupá. V souvislosti s tím rostou i výzvy týkající se infrastruktury (dodávky vody, odpadní vody, doprava, dodávky energie atd.) a kvality života. Řešení mnohých z nich může nabídnout pouze výzkum a vyspělé technologie. Pro účely plánování těchto technologicky vyspělých inteligentních měst a vesnic bude v budoucnu zapotřebí mnohem více vysoce kvalifikovaných inženýrů.

3.4.2.

Ve městech rychle roste podíl starších lidí („stárnoucí společnost“). Starší a zranitelné osoby mají jiné potřeby než mladí lidé – vyžadují více zdravotní péče, sociální péči atd. Vzhledem k tomuto demografickému vývoji ve společnosti brzy nebude dost mladých lidí, kteří by mohli tyto služby poskytovat. To znamená, že pro některé z těchto služeb pro starší osoby budou muset existovat inteligentní řešení (například roboti).

3.4.3.

Řada mimořádných situací v posledních letech ukázala, že moderní společnosti jsou relativně zranitelné, a proto je velmi důležité posílit „připravenost na mimořádné situace“ prostřednictvím výzkumu a vývoje: — katastrofy v jaderných elektrárnách ve Fukušimě, Černobylu, v elektrárně Three Mile Island atd., — výpadky dodávek elektrické energie a výpadky komunikačních služeb, — nedostatek zdrojů energie, včetně zemního plynu, a prudký nárůst cen, — bouře a rozsáhlé záplavy, při nichž zahynuly stovky lidí, — pandemie, jako je pandemie COVID-19, nemoci Zika a další v budoucnu, — kybernetické útoky (s tím, jak masivně postupuje digitalizace všeho v rámci veřejného i soukromého života a podnikání, také prudce vzrůstá hrozba kybernetických útoků).

3.4.4.

Dne 8. ledna 2021 se jen o vlásek vyhnul východní a jižní Evropě obrovský výpadek elektrické energie. Hlavní příčinou sílící zranitelnosti z hlediska dodávek energie v Evropě je rostoucí podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jež nelze předvídat ani plánovat, jako je energie z větrných turbín a solární energie. Evropa na tyto výpadky není dobře připravená – v případě výpadku elektrické energie ustanou dodávky energie do domácností a průmyslu okamžitě, komunikace se zastaví během minut nebo hodin, během krátké doby se přeruší dodávky pitné vody atd. Obnova služeb po velkých výpadcích elektrické energie není snadný úkol.

3.5.   Mise č. 5 – Dohoda o půdě pro Evropu

3.5.1.

Jak bylo uvedeno výše, zdravá půda, na níž lze pěstovat základní složky potravy, je spolu s čistou vodou pro všechny živé bytosti, včetně lidí a zvířat, jedním z nejdůležitějších zdrojů. Světová populace je na vzestupu – koncem století bude třeba udržitelným způsobem živit zhruba 10 miliard lidí. Konvenční potraviny a zemědělství jsou jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů CO2 a metanu. To znamená, že je zapotřebí intenzivního výzkumu a vývoje s cílem dosáhnout v budoucnosti klimaticky neutrálního zemědělství pro udržitelnou produkci potravin pro 10 miliard lidí žijících na planetě. V současnosti se na výzkum a vývoj vydává zhruba 10 % rozpočtu EU vyčleněného pro účely zemědělství. EHSV doporučuje, aby byl tento podíl zvýšen alespoň na 20 %, s cílem posílit výzkum a vývoj zaměřený na nové, udržitelné zemědělské technologie, zejména pokud jde o robotiku využívanou v rámci technologií uplatňovaných v zemědělství a při produkci potravin.

4.   Pět dodatečných misí

4.1.

EHSV se domnívá, že pět misí uvedených ve sdělení představuje pro EU vysokou prioritu, avšak zároveň má za to, že velmi důležitý je pro Evropu také soubor pěti výzev a cílů uvedený níže.

4.2.   Dodatečná mise EU č. 1 – Udržet krok s USA a Asií v rámci celosvětové konkurence v oblasti výzkumu, technologií a inovací

4.2.1.

Je důležité definovat a provádět mise a opatření, díky nimž bude možné předcházet zaostávání EU za Asií v oblasti výzkumu, technologií, inovací a patentů, zejména ve srovnání s Čínou a Jižní Koreou. Faktem je, že EU začala za Čínou a Jižní Koreou v oblasti výzkumu, technologií a inovací čím dál tím více zaostávat někdy kolem roku 2000 (5).

4.2.2.

Pokud bude EU v oblasti výzkumu, technologií a inovací i nadále zaostávat za USA a Asií, přijde Evropa v dlouhodobém výhledu (20 až 50 let) o miliony pracovních míst a značné bohatství. Tento deficit dosahuje v EU-27 skutečně kritických výšin, zejména pokud jde o klíčové základní technologie (KET) a budoucí a vznikající technologie (FET), jako je umělá inteligence, strojové učení, hluboké učení, robotika, genetické inženýrství, komunikační technologie (např. 5G), výroba počítačových čipů, výroba klíčových komponentů pro elektromobilitu (např. baterií, palivových článků a vodíku) atd. Nové materiály vždy byly a vždy budou hnací silou inovací – např. inovace týkající se grafenu a jejich rozšíření v průmyslovém měřítku mají v Evropě z hlediska výzkumu a vývoje výrazný potenciál.

4.3.   Dodatečná mise EU č. 2 – Vypořádat se s výzvami spojenými se stárnutím společnosti EU

4.3.1.

Společnost EU rychle stárne, což přinese všem členským státům několik nových výzev.

4.3.2.

Starší a zranitelné osoby mají jiné potřeby než mladí lidé – vyžadují více léků a nové druhy léků (na demenci, Alzheimerovu chorobu atd.) a intenzivnější zdravotní i sociální péči. Zapotřebí jsou také nové druhy odborné přípravy a vzdělávání, navržené s ohledem na potřeby starších a zranitelných osob, atd.

4.3.3.

Výzkum a inovace (ve zdravotnictví, v oblasti léčiv, společenských věd, technických věd, speciální vzdělávací kurzy atd.) budou mít nepochybně významnou úlohu při zvládání stárnutí společnosti v EU.

4.3.4.

Společnost jako celek potřebuje ambiciózní evropskou strategii v oblasti péče.

4.4.   Dodatečná mise EU č. 3 – Strategie pro úspěšnou integraci vysokého počtu migrantů přicházejících do EU

4.4.1.

EU musí rozvíjet mise a opatření pro integraci takto vysokého počtu migrantů v členských státech EU. Vzhledem k tomu, že společnost EU rychle stárne, potřebuje více mladých lidí s dobrým vzděláním. Proto jsou třeba inovativní koncepce vzdělávání a odborné přípravy migrantů. Socioekonomický výzkum může přispět k lepšímu pochopení toho, co je zapotřebí pro úspěšnou integraci těchto milionů lidí.

4.5.   Dodatečná mise EU č. 4 – Připravenost na mimořádné situace

4.5.1.

Připravenost na mimořádné situace zahrnuje rozvoj a provádění misí a opatření zaměřených na zajištění stabilních dodávek energie a zamezení výpadkům dodávek elektřiny a zároveň dekarbonizaci energetického systému EU. V tomto ohledu viz odstavec 3.4.4, který se zabývá otázkou připravenosti na mimořádné události, zejména problémem výpadků dodávek elektrické energie a výpadků komunikačních služeb. Klíčem k řešení těchto výzev je opět výzkum a inovace, především v technických vědách.

4.5.2.

Mezi další výzvy, které přinášejí mimořádné situace, patří povodně, sucha, pandemie, ale také krizové hospodářské situace, např. zablokování globálních dodavatelských řetězců (např. v případě Suezského průplavu v roce 2021 atd.).

4.6.   Dodatečná mise EU č. 5 – Řešení potřeb pacientů s nepřenosnými nemocemi zasažených pandemií COVID-19, zejména těch, kteří trpí kardiovaskulárními onemocněními (jde o nejčastější příčinu úmrtí osob v Evropě i celosvětově).

4.6.1.

Až skončí pandemie, bude nutné se více zaměřit na nepřenosné nemoci. V EU žije 60 milionů lidí s kardiovaskulárními onemocněními – těm v Evropě podléhá nejvíce lidí. V letech bez pandemie COVID-19 jsou kardiovaskulární onemocnění v EU nejčastější příčinou úmrtí, které lze předcházet. Během pandemie byla řada z těchto pacientů diagnostikována příliš pozdě nebo neměla vůbec šanci se svou diagnózu dozvědět.

4.6.2.

Měli bychom se zabývat aspektem rovnosti v oblasti zdraví v EU, a podpořit tak snižování nerovností v oblasti zdraví, včetně aspektů genderové medicíny. Tato iniciativa by se měla zaměřit na propagaci a prevenci, přičemž by ovšem měla rovněž podporovat zlepšování znalostí a údajů, screeningu a včasného odhalování těchto nemocí, diagnostiky a řízení léčby a kvality života pacientů. Dalším cílem by měla být pomoc zemím EU s předáváním osvědčených postupů, vypracováváním pokynů a zaváděním inovativních přístupů atd. To rovněž znamená, že by EU měla vyhlásit další evropskou misi – vybudovat systémy zdravotní péče, které budou odolnější vůči pandemiím, pokud jde o kardiovaskulární onemocnění, v souladu s úsilím mise zaměřené na boj proti rakovině, a v konečném důsledku se budou zabývat oběma skupinami nepřenosných nemocí, které představují největší zátěž pro evropské obyvatelstvo. Domníváme se také, že je třeba se zabývat dalšími nemocemi, zejména těmi, které mají značný dopad na evropský HDP, jako jsou např. onemocnění pohybového aparátu.

---

(1)  Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 79.

(2)  Stanovisko Evropského a hospodářského výboru k Doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě [COM(2021) 407 final – final 2021/230 (NLE)] (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 24).

(3)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 59.

(4)  Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 76.

(5)  Podrobné informace o tomto poskytují např. zprávy OECD o vědě, technologiích a inovacích za rok 2015 a 2017.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/20/ES a 2001/83/ES, pokud jde o odchylky od některých povinností týkajících se určitých humánních léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko, jakož i na Kypru, v Irsku a na Maltě

[COM(2021) 997 final – 2021/0431 (COD)]

a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 536/2014, pokud jde o odchylku od některých povinností týkajících se hodnocených léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko, jakož i na Kypru, v Irsku a na Maltě

[COM(2021) 998 final – 2021/0432 (COD)]

(2022/C 275/06)

Zpravodaj:

Martin SCHAFFENRATH

Žádost o vypracování stanoviska	a) Evropský parlament, 20. 1. 2022 a) Rada, 3. 2. 2022
Právní základ	a) článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie b) článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	3. 2 2022
Přijetí na plenárním zasedání	24. 2 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	180/0/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Nepřerušené dodávky vysoce kvalitních, účinných a bezpečných humánních léčivých přípravků jsou rozhodující pro zajištění přístupu pacientů ke zdravotní péči. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) proto vítá, že Evropská komise předložila dne 17. prosince 2021 balíček opatření, který má v dlouhodobém horizontu zajistit nepřerušené dodávky léčivých přípravků ze Spojeného království a co nejrychleji odstranit přetrvávající problémy s dodávkami na Kypr, do Irska a na Maltu, které jsou z části také důsledkem vystoupením Spojeného království z Evropské unie.

1.2.

EHSV uznává, že zejména menší členské státy EU – Kypr, Irsko a Malta – jsou historicky do značné míry závislé na dodávkách léčivých přípravků a hodnocených léčivých přípravků ze Spojeného království.

1.3.

Podle EHSV jsou změny v balíčku opatření spočívající v zavedení odchylek od některých povinností týkajících se léčivých přípravků a hodnocených léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko, jakož i na Kypru, v Irsku a na Maltě nutné vzhledem k vystoupení Spojeného království z EU, a proto je EHSV plně podporuje.

1.4.

EHSV zdůrazňuje zejména ústřední úlohu fungujícího, spravedlivého a účinného vnitřního trhu. Hlavní prioritou musí být v tomto ohledu dodržování příslušných právních předpisů EU upravujících problematiku léčivých přípravků a hodnocených léčivých přípravků, zvlášť pokud jde o jejich kvalitu a bezpečnost. EHSV zároveň vítá, že balíček opatření obsahuje i předpisy týkající se obalů produktů ze Spojeného království, které mají zabránit dalšímu znovuzabalení, jež by kvůli dodatečným nákladům a složitosti tohoto procesu mohlo vést ke stažení léčivých přípravků z trhu v Severním Irsku.

1.5.

V souvislosti s časově omezenými výjimkami pro Kypr, Irsko a Maltu však EHSV upozorňuje, že je nutné co nejdříve dospět k trvalému řešení, které by mělo být vypracováno v rámci farmaceutické strategie pro Evropu, aby bylo v dlouhodobém horizontu ve výše uvedených členských státech zajištěno ošetření pacientů léčivými přípravky registrovanými v EU.

2.   Návrhy Komise v souvislostech

2.1.

Podle Protokolu o Irsku/Severním Irsku k dohodě o vystoupení (1) Spojeného království se na léčivé přípravky uváděné na trh v Severním Irsku musí vztahovat platná registrace vydaná Komisí (registrace platná pro celou EU) nebo Spojeným královstvím s ohledem na Severní Irsko. Tyto národní registrace musí být v souladu s právními předpisy EU upravujícími léčivé přípravky. Dále je dovoz hodnocených léčivých přípravků ze třetích zemí do Unie nebo Severního Irska podmíněn držením povolení výroby a dovozu. Tato povolení musí být v souladu s povinnostmi vyplývajícími z acquis EU v oblasti klinických hodnocení.

2.2.

Kypr, Irsko, Malta a Severní Irsko jsou historicky závislé na dodávkách léčivých přípravků, včetně hodnocených léčivých přípravků, z jiných částí Spojeného království než Severního Irska nebo přes jejich území a dodavatelské řetězce pro tyto trhy dosud nebyly plně přizpůsobeny tak, aby byly v souladu s právem Unie a odrážely novou situaci vzniklou vystoupením Spojeného království z Evropské unie.

2.3.

Oznámení Komise ze dne 25. ledna 2021 (2) stanoví odkladnou lhůtu v délce jednoho roku (do konce prosince 2021), během níž je nadále možné realizovat kontrolu jakosti šarží a výrobu/logistiku v jiných částech Spojeného království než Severním Irsku, aby bylo možné zajistit nepřerušené dodávky léčivých přípravků do Severního Irska, na Kypr, do Irska a na Maltu. Toto oznámení se vztahuje rovněž na požadavky na dovoz u hodnocených léčivých přípravků, aby bylo možné zajistit nepřerušené dodávky léčivých přípravků do Severního Irska, na Kypr, do Irska a na Maltu.

2.4.

Navzdory přechodnému období je pro některé hospodářské subjekty, které v současnosti sídlí v jiných částech Spojeného království než Severním Irsku, stále velmi obtížné přizpůsobit se podle požadavků protokolu. Hlavními důvody jsou příliš vysoké náklady na přizpůsobení v poměru k malé velikosti trhu v Severním Irsku, který tvoří 3 % celkového trhu Spojeného království, a související složité logistice, pro niž nebyla v Severním Irsku určena žádná schůdná alternativní logistická střediska.

2.5.

Cílem těchto návrhů je na jedné straně řešit otázky týkající se humánních léčivých přípravků, zabránit nedostatku léčivých přípravků a zajistit odpovídající úroveň ochrany veřejného zdraví v Severním Irsku, na Kypru, v Irsku a na Maltě, a na straně druhé řešit otázky týkající se hodnocených léčivých přípravků, zabránit nepříznivému dopadu na jejich dodávky, a v důsledku toho i na provádění klinických hodnocení povolených podle nařízení (EU) č. 536/2014 (3) v Severním Irsku, na Kypru, v Irsku a na Maltě.

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV tedy tento balíček opatření vítá. Na zajištění dodávek léčivých přípravků a ochraně veřejného zdraví má Výbor zásadní zájem.

3.2.

EHSV považuje vystoupení Spojeného království z EU za velmi komplexní a svízelnou záležitost. Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (4) a její Protokol o Irsku/Severním Irsku (5) sice upravují většinu budoucích vztahů mezi oběma smluvními stranami, nicméně vzhledem k tomu, že se plánované jednoleté přechodné období k přizpůsobení se novým požadavkům v zájmu zajištění nepřerušených dodávek léčivých přípravků a hodnocených léčivých přípravků do Severního Irska, na Kypr, do Irska a na Maltu ukázalo jako nedostatečné, musí být nyní podniknuty cílené a rychlé kroky ke zmírnění dopadů na hospodářství a zdraví.

3.3.

Hlavní body balíčku opatření, které si podle EHSV zaslouží zvláštní pozornosti, jsou následující: — nepřerušené dodávky léčivých přípravků ze Spojeného království do Severního Irska, pokud jsou v souladu s právními předpisy EU, — větší uznávání kontroly jakosti šarží kvalifikovanou osobou z jiných částí Spojeného království než Severního Irska, která je odpovědná za kontrolu jakosti šarží a farmakovigilanci, aby se v budoucnu zabránilo zdvojování práce, — zachování možnosti ponechat balení pro Severní Irsko a Spojené království a zároveň požádat o registraci prostřednictvím decentralizovaného postupu nebo postupu pro národní registrace, — vhodná opatření k přizpůsobení požadavků směrnice 2011/62/EU (6) o padělaných léčivých přípravcích, aby byla nadále zajištěna bezpečnost léčivých přípravků v Severním Irsku a zabránilo se šíření padělaných léčivých přípravků do ostatních částí EU.

3.4.

V souvislosti s jednotným trhem EU EHSV zdůrazňuje, že se při provádění balíčku opatření musí za každou cenu zajistit, aby dotčené léčivé přípravky a hodnocené léčivé přípravky ze Spojeného království zůstaly v Severním Irsku a nebyly prodávány v jiných částech vnitřního trhu, pokud nebyly schváleny příslušným vnitrostátním orgánem v souladu s právními předpisy EU. Totéž platí na přechodnou dobu tří let pro Kypr, Irsko a Maltu. Hlavní zásadou zde musí být to, že tyto léčivé přípravky a hodnocené léčivé přípravky slouží výlučně k ošetření pacientů, kteří v těchto zemích bydlí.

3.5.

V této souvislosti EHSV obzvláště vítá také zásadu transparentnosti v tom smyslu, že příslušné orgány Severního Irska a dotčených členských států EU musí sestavit a zveřejnit seznam příslušných léčivých přípravků a hodnocených léčivých přípravků s cílem zajistit ochranu veřejného zdraví v Unii a zabránit rozšíření těchto léčivých přípravků do jiných členských států.

3.6.

EHSV dále podporuje zejména navrhované výjimky ze směrnice 2011/62/EU o ochraně proti padělání léčivých přípravků, které mají výrobcům umožnit zachovat jedinečné identifikátory léčivých přípravků, které jsou v Unii nutné, a to i v případě, že byly tyto léčivé přípravky do Severního Irska dovezeny z jiných členských států EU přes Spojené království a po dobu tří let na Kypr, do Irska a na Maltu. EHSV podporuje i navrhovaný mechanismus, který umožní informovat lékárníky a nemocnice v Unii (s výjimkou Severního Irska, Kypru, Irska a Malty) prostřednictvím evropského systému ověřování léčivých přípravků o tom, že byl ve Spojeném království naskenován léčivý přípravek registrovaný pro Severní Irsko. Tímto způsobem lze konečným uživatelům poskytnout jasnou informaci, že takové balení léčivých přípravků eventuálně není určeno k distribuci v Unii.

3.7.

Pokud jde o případná přechodná řešení, která by zajistila, že pacienti v Severním Irsku budou mít stejné postavení jako pacienti ve zbytku Spojeného království, vítá EHSV rovněž navrhovanou výjimku pro dočasný dovoz nových patentovaných léčivých přípravků registrovaných ve Spojeném království do doby, než budou registrovány také v Unii.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

Podle EHSV vzaly příslušné subjekty v potaz všechny námitky, aby bylo možné zajistit nepřerušené dodávky léčivých přípravků a hodnocených léčivých přípravků do Severního Irska a dalších menších příslušných členských států. EHSV však níže navrhuje určitá upřesnění, která by mohla být převzata do průvodních pokynů.

4.2.

Jedná se především o 7. bod odůvodnění návrhu směrnice, který obsahuje důležité vysvětlení týkající zachování regulatorních požadavků na kontrolu jakosti šarží a farmakovigilanci pro vývoz do Severního Irska ve Spojeném království. V této souvislosti musí být jednoznačně uvedeno, že veškeré regulační funkce vykonávané v jiných částech Spojeného království než v Severním Irsku a spojené s registrací pro Spojené království pro Severní Irsko lze využít jak pro stávající, tak pro budoucí vnitrostátní registrace, jakož i pro decentralizované či vzájemné uznávání. To musí být pevně zakotveno jak v návrhu směrnice, tak v příslušných pokynech.

4.3.

EHSV zvlášť upozorňuje na článek 2 návrhu směrnice (kterým se do směrnice 2001/83/ES vkládá článek 5a), který navrhuje Evropská komise a který se týká výjimek z některých povinností u určitých humánních léčivých přípravků dodávaných na trh ve Spojeném království. Za všech okolností je nutné zajistit, aby dotčené léčivé přípravky vyvážené ze Spojeného království do Severního Irska (a po přechodnou dobu tří let na Kypr, do Irska a na Maltu) zůstaly na těchto trzích a nebyly prodávány v jiných částech vnitřního trhu.

4.4.

Dále je podle EHSV třeba vyjasnit kontroly jakosti stanovené v čl. 2 odst. 4 návrhu směrnice (změna článku 20 směrnice 2001/83/ES), jedná-li se o léčivé přípravky registrované centralizovaným postupem Unie, avšak vyráběné ve Spojeném království (kromě Severního Irska) namísto v jednom z členských států EU a odtamtud dovážené přímo do Severního Irska.

4.5.

Důkladnější objasnění doporučuje EHSV i s ohledem na čl. 2 odst. 5 návrhu směrnice (změna článku 40 směrnice 2001/83/ES), který se týká nutnosti povolení distribuce pro podniky usazené v jiné části Spojeného království než v Severním Irsku pro vývoz či dovoz do Severního Irska. Je třeba podotknout, že by i nadále měla být zachována možnost dovážet do Severního Irska léčivé přípravky z lokalit ve Spojeném království, pokud je dovozce držitelem povolení distribuce vydaného orgánem Spojeného království.

4.6.

EHSV souhlasí také se zněním čl. 2 odst. 9, podle něhož mohou mít podniky k dispozici kvalifikovanou osobu pro kontrolu jakosti šarží a farmakovigilanci i nadále v jiných částech Spojeného království než v Severním Irsku. Požaduje nicméně důkladnější vyjasnění (eventuálně v přiložených pokynech) konkrétního uplatňování tohoto pravidla v praxi.

4.7.

V neposlední řadě EHSV zdůrazňuje, že je obzvlášť důležité jasně rozlišovat mezi oznámením Komise ze dne 25. ledna 2021 (7), které dočasně umožňuje dotčeným hospodářským subjektům i nadále dodávat léčivé přípravky a hodnocené léčivé přípravky do Severního Irska, a ustanoveními tohoto balíčku opatření. Unie by měla držitelům rozhodnutí o registraci, distributorům a lékárníkům během tohoto přechodného období mezi výše zmiňovanou výjimkou a přijetím a provedením změn na základě návrhu směrnice resp. návrhu nařízení zaručit vysokou míru právní jistoty.

---

(1)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(2)  Oznámení Komise – Uplatňování acquis Unie v oblasti léčivých přípravků na trzích, které jsou historicky závislé na dodávkách léčivých přípravků z Velké Británie nebo přes její území, po skončení přechodného období (Úř. věst. C 27, 25.1.2021, s. 11).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES,(Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).

(4)  Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 444, 31.12.2020, s. 14).

(5)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(6)  Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 74.

(7)  Oznámení Komise – Uplatňování acquis Unie v oblasti léčivých přípravků na trzích, které jsou historicky závislé na dodávkách léčivých přípravků z Velké Británie nebo přes její území, po skončení přechodného období (Úř. věst. C 27, 25.1.2021, s. 11).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Zdanění podniků pro 21. století

[COM(2021) 251 final]

(2022/C 275/07)

Zpravodaj:

Krister ANDERSSON

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 01/07/2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	8.6.2021
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	8. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	216/00/07

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá dlouho očekávanou iniciativu Komise týkající se strategie zdanění podniků ve 21. století. EHSV výrazně podporuje a oceňuje skutečnost, že Komise při své činnosti zohledňuje mezinárodní diskuse a dohody.

1.2.

EHSV poukazuje na nutnost usnadňovat přeshraniční investice a snižovat náklady na dodržování předpisů a zároveň posilovat ekologickou a digitalizovanou povahu evropského hospodářství.

1.3.

EHSV vyzývá Komisi k plnění jejího Akčního plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (1) s přihlédnutím ke stanovisku EHSV Balíček týkající se spravedlivého a jednoduchého zdanění (2).

1.4.

EHSV vítá souhlas ministrů financí skupiny G20 s dohodou o dosažení globálního souhrnného řešení založeného na konsenzu v oblasti rozdělení práv zdanění mezi státy podepsanou 8. října 2021 136 ze 140 států inkluzivního rámce. Zároveň EHSV poukazuje na důsledky složitosti tak ambiciózních cílů a vyzývá k jednotnému a celosvětově společně plánovanému a koordinovanému provádění pilířů 1 a 2 (balíčku).

1.5.

EHSV zdůrazňuje, že daňový balíček je třeba provést v EU a souběžně také v partnerských zemích, s nimiž má Unie významné obchodní vztahy. Neprovedou-li pilíř 1 současně i USA a další hlavní obchodní partneři, mohou se evropské podniky ocitnout v konkurenční nevýhodě.

1.6.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zavést v Evropě zcela totožná pravidla pro pilíř 2 a minimální efektivní sazbu daně z příjmu právnických osob, jako jsou komplexní pravidla dohodnutá v globální dohodě. Členské státy by proto měly ponechat dostatek času na finalizaci znění dohody, a teprve poté přistoupit k přijetí směrnice.

1.7.

Výpočet efektivní daňové sazby má za cíl určit, zda efektivní daňová sazba určité nadnárodní skupiny podniků přesahuje minimální sazbu daně v příslušné jurisdikci, nebo je nižší. EHSV zdůrazňuje, že požadavky na výpočet efektivních daňových sazeb musí být v souladu s dohodnutým globálním přístupem tak, aby nedošlo k navýšení administrativních nákladů.

1.8.

EHSV podporuje iniciativu Komise doporučit členským státům, aby umožnily započtení ztrát převodem do předchozího období.

1.9.

EHSV podporuje Komisi v boji proti zneužívání fiktivních subjektů k praní peněz, agresivnímu daňovému plánování ze strany fyzických i právnických osob a daňovým únikům. EHSV je připraven předložit své postoje ke konkrétnímu návrhu řešení zneužívání fiktivních subjektů.

1.10.

EHSV vítá záměr Komise vytvořit úlevu ke snížení zvýhodnění dluhu oproti kapitálu (DEBRA). Investice do nových ekologičtějších technologií se pojí s vysokým rizikem pro investora. V takových situacích je kapitálové financování zvláště důležité a jeho znevýhodnění plynoucí z podstaty daňových systémů je třeba řešit.

1.11.

EHSV vítá Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (Business in Europe: Framework for Income Taxation, BEFIT), který obsahuje jednotný soubor pravidel pro daň z příjmu právnických osob, a je připraven k projednání podrobného návrhu.

1.12.

EHSV vyzývá Komisi, aby situace přeshraniční práce na dálku řešila jako nedílnou součást strategie zdanění podniků.

1.13.

Další oblastí, kterou je třeba přezkoumat, je pokrytí DPH. Výjimky a mezery v zákonech problém komplikují a způsobují nerovné podmínky a ušlé daňové příjmy. EHSV vyzývá Komisi, aby přezkoumala pokrytí systému DPH.

2.   Návrh Komise

2.1.

Cílem sdělení Komise o zdanění podniků pro 21. století je řešit několik důležitých výzev, které vyvstaly v posledních letech, a také vypuknutí krize COVID-19.

2.2.

EU potřebuje robustní, účinný a spravedlivý daňový rámec, který odpovídá potřebám veřejných financí a současně podporuje oživení a ekologickou a digitální transformaci, a to vytvořením prostředí přispívajícího ke spravedlivému a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, které bude rovněž příznivé k investicím a umožní vznik pracovních příležitostí.

2.3.

Zdanění má být součástí obecnějších politik EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu, digitální agenda Komise, nová průmyslová strategie pro Evropu a unie kapitálových trhů. Zdanění bude také muset tuto digitální transformaci usnadnit, a to zajištěním prostředí, v němž mohou digitální podniky prosperovat.

2.4.

Sdělení náležitě zohledňuje výsledky projektu zaměřeného proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) a navrhuje reformu mezinárodního rámce daně z příjmů právnických osob, kterou na základě mandátu skupiny G20 řídí OECD. Balíček reforem se opírá o dva pilíře. Cílem pilíře 1 je přizpůsobit mezinárodní pravidla pro zdanění novým obchodním modelům, které společnostem umožňují podnikat bez fyzické přítomnosti (3).

2.5.

Pilíř 2 sníží daňovou soutěž stanovením minimální efektivní sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 15 procent (4).

2.6.

Po schválení v mnohostranné úmluvě bude uplatňování balíčku povinné a Komise navrhne směrnici o jejím provádění v EU.

2.7.

Komise též předloží nový návrh na každoroční zveřejňování efektivní sazby daně z příjmů právnických osob pro velké společnosti se sídlem v EU, které spadají do působnosti pilíře 2, a to s využitím metodiky schválené pro výpočty v rámci pilíře 2.

2.8.

EU se také v rámci své agendy na podporu transparentnosti bude dále zabývat zneužíváním fiktivních subjektů pro daňové účely – tj. společností s žádnou či minimální podstatnou přítomností a skutečnou hospodářskou činností – prostřednictvím nové legislativní iniciativy, jež má předcházet agresivnímu daňovému plánování, daňovým únikům nebo praní peněz ze strany fyzických i právnických osob.

2.9.

Strategie Komise bude řešit též zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu při zdanění právnických osob snížením nevýhodnosti kapitálového financování prostřednictvím systému úlev (DEBRA) na financování novým kapitálem.

2.10.

Komise má stáhnout své dosud projednávané návrhy týkající se společného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (5), jakmile bude předložen nový návrh na posílení vnitřního trhu. Půjde o nový rámec daně z příjmů pro podniky v Evropě s názvem BEFIT (Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů).

2.11.

Návrh rámce BEFIT bude vycházet z pilířů 1 a 2.Komise bude při přípravě tohoto návrhu úzce spolupracovat s členskými státy, přičemž vezme v úvahu také názory Evropského parlamentu a povede konzultace s podnikovým sektorem a skupinami občanské společnosti.

2.12.

Součástí strategie Komise je též doporučení členským státům umožnit započtení ztrát převodem do předchozího období, jehož cílem je přiblížit se více dosažení rovných podmínek pro podniky v celé Unii. Doporučení se týká zdaňovacích období 2020 a 2021.

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV vítá dlouho očekávanou iniciativu Komise týkající se strategie zdanění podniků ve 21. století. EHSV výrazně podporuje a oceňuje skutečnost, že Komise při své činnosti zohledňuje mezinárodní diskuse a dohody.

3.2.

EHSV podporuje cíl Komise, podle nějž má daňová agenda EU přispívat k celkovému cíli spočívajícímu v umožnění spravedlivého a udržitelného růstu podporou obecnějších politik EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu, digitální agenda Komise, průmyslová strategie pro Evropu a unie kapitálových trhů.

3.3.

EHSV poukazuje na nutnost usnadňovat přeshraniční investice a snižovat náklady na dodržování předpisů a zároveň posilovat ekologickou a digitalizovanou povahu evropského hospodářství.

3.4.

EHSV vyjadřuje znepokojení nad daňovým deficitem i přes skutečnost, že výnosy daně z příjmu právnických osob v poměru k HDP byly v posledním desetiletí v EU a v zemích OECD v průměru stabilní nebo dokonce rostly.

3.5.

EHSV sdílí názor Komise, že vlády přijímají nepřehledný systém opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům a že tato opatření stávající složitost dále zvyšují. EHSV vyzývá k přijetí robustního, účinného a spravedlivého daňového rámce, který bude řešit motivace vedoucí k praktikám eroze základu daně a přesouvání zisku.

3.6.

EHSV vyzývá Evropskou komisi k posouzení dopadu série opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem, která byla provedena v posledních šesti letech.

3.7.

EHSV vyzývá Komisi k plnění jejího Akčního plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (6) s přihlédnutím ke stanovisku EHSV Balíček týkající se spravedlivého a jednoduchého zdanění (7). EHSV považuje za důležité zvýšit produktivitu evropského hospodářství alespoň na úroveň konkurenčních ekonomik. Daň je sice pouze jedním z faktorů, které ovlivňují produktivitu, avšak důležitým (8).

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV vítá souhlas ministrů financí skupiny G20 s dohodou o dosažení globálního souhrnného řešení založeného na konsenzu v oblasti rozdělení práv zdanění mezi státy podepsanou 8. října 2021 136 ze 140 států inkluzivního rámce (9). Zároveň EHSV poukazuje na důsledky složitosti spojené s tak ambiciózními cíli a vyzývá k jednotnému a celosvětově společně plánovanému a koordinovanému provádění pilířů 1 a 2. V této souvislosti je nutné, aby návrhy EU zohlednily specifické požadavky práva EU, jako je svoboda usazování a nediskriminace.

4.2.

EHSV konstatuje, že k dosažení podrobné dohody bude zapotřebí ještě mnoho úsilí. Naprosto zásadně důležité bude zajistit dohody o řadě technických aspektů. Po provedení pravidel na úrovni EU se podniky se sídlem v EU nesmí ocitnout v konkurenční nevýhodě vůči odpovídajícím konkurentům usídleným v jiných významných jurisdikcích (10).

4.3.

EHSV zdůrazňuje, že daňový balíček je třeba provést nejen v EU, nýbrž souběžně také v partnerských zemích, s nimiž má Unie významné obchodní vztahy. Neprovedou-li pilíř 1 současně i USA a další hlavní obchodní partneři, mohou se evropské podniky ocitnout v konkurenční nevýhodě. Je proto nezbytné koordinovat s obchodními partnery jak provedení vícestranné úmluvy do právního řádu, tak její aplikaci v praxi.

4.4.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné provést a mít zcela totožná pravidla pro směrnici o pilíři 2 a minimální efektivní sazbu daně z příjmu právnických osob, jako jsou komplexní pravidla dohodnutá v globální dohodě. Členské státy by proto měly ponechat dostatek času na finalizaci znění dohody, a teprve poté přistoupit k přijetí směrnice (11).

4.5.

EHSV podporuje iniciativu Komise doporučit členským státům, aby umožnily započtení ztrát převodem do předchozího období. Podobná pravidla však jsou důležitá nejen během pandemie, ale i v běžných podmínkách. Čistý zisk společnosti za určité období by měl podléhat dani z příjmu právnických osob.

4.6.

EHSV podporuje Komisi v boji proti zneužívání fiktivních subjektů k praní peněz, agresivnímu daňovému plánování ze strany fyzických i právnických osob a daňovým únikům. EHSV je připraven předložit své postoje ke konkrétnímu návrhu řešení zneužívání fiktivních subjektů.

4.7.

EHSV vítá záměr Komise vytvořit úlevu ke snížení zvýhodnění dluhu oproti kapitálu (DEBRA). Investice do nových ekologičtějších technologií se pojí s vysokým rizikem pro investora. V takových situacích je kapitálové financování zvláště důležité a jeho znevýhodnění plynoucí z podstaty daňových systémů je třeba řešit (12).

4.8.

EHSV konstatuje, že znevýhodnění kapitálového financování by mohlo být sníženo na úrovni podniků i akcionářů. Je třeba zabránit tomu, aby zdanění nevyvolalo snahy o přesouvání finančních prostředků z jedné úrovně do druhé.

4.9.

Kromě toho stojí za pozornost, že při zvýšení zákonných sazeb daně z příjmu právnických osob vzroste hodnota odpočtu úroků a pro společnost je ekonomicky výhodnější investovat pomocí půjček. Podobně by se projevila vyšší míra inflace nebo vyšší úrokové sazby, a tím dále posílila aktuální zvýhodnění dluhového financování (13). Jelikož takový vývoj nelze vyloučit, je tím spíše žádoucí a důležitá připravovaná iniciativa Komise.

4.10.

EHSV vítá cíle BEFIT a je připraven k projednání podrobného návrhu. Návrh by měl zohlednit specifické právní režimy pro určité typy družstev a vzájemných společností, které v minulosti přijaly různé členské státy. EHSV vyzývá Komisi, aby v zájmu postupu vpřed a obecného přijetí do přípravy zapojila zainteresované subjekty a občanskou společnost.

5.   Další oblasti, které je třeba řešit v daňové politice pro 21. století

5.1.

EHSV je přesvědčen, že v důsledku pandemie pravděpodobně u mnohých došlo k takové proměně pracoviště, že napříště bude častěji využívána práce z domova. Daňové důsledky přeshraniční práce z domova (nebo na dálku) vyvolávají otazníky nad zdaněním jak pro podniky, tak pro fyzické osoby. U podniků může dojít ke vzniku nezamýšlené stálé provozovny a s tím souvisejícím daňovým důsledkům. Fyzické osobě může vzniknout daňová povinnost v několika zemích, hrozí též negativní dopady na sociální dávky a ochranu. Může dojít i ke změnám důchodových práv.

5.2.

EHSV vyzývá Komisi, aby přeshraniční pracovní situace řešila jako nedílnou součást strategie zdanění podniků.

5.3.

Další oblastí, kterou je třeba přezkoumat, je pokrytí DPH. Výjimky a mezery v zákonech problém komplikují a způsobují nerovné podmínky a ušlé daňové příjmy. EHSV vyzývá Komisi, aby přezkoumala pokrytí systému DPH.

---

(1)  COM(2020) 312 final.

(2)  Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 8.

(3)  Do oblasti působnosti spadají nadnárodní podniky s celosvětovým obratem nad 20 miliard eur a ziskovostí přesahující 10 % (tj. poměr zisku před zdaněním k výnosům), vypočtenými pomocí zprůměrovacího mechanismu, se snížením prahové hodnoty obratu na 10 miliard eur podmíněným úspěšným provedením včetně daňové jistoty, přičemž příslušný přezkum bude zahájen po 7 letech od vstupu dohody v platnost a dokončen bude nejpozději do jednoho roku. Těžba surovin a regulované finanční služby jsou vyloučeny. https://www.oecd.org/tax/beps/statement-on-a-two-pillar-solution-to-address-the-tax-challenges-arising-from-the-digitalisation-of-the-economy-october-2021.pdf.

(4)  Pilíř 2 tvoří: a) dvě vzájemně propojená vnitrostátní pravidla (společně globální pravidla proti erozi základu daně (GloBE): i) pravidlo o zahrnutí příjmů, které uvaluje dorovnávací daň na mateřskou společnost s ohledem na nízce zdaněný příjem členského subjektu skupiny; ii) pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby, které zakazuje odpočty nebo vyžaduje odpovídající úpravu v rozsahu, v němž nízce zdaněný příjem členského subjektu není nepodléhá dani podle pravidla o zahrnutí příjmů; b) smluvní pravidlo zdanitelnosti, které umožňuje zdrojovým jurisdikcím uvalit limitované zdanění u zdroje na určité platby spřízněným subjektům zdaněné nižší než minimální sazbou. Pravidlo zdanitelnosti bude započitatelné v rámci pravidel GloBE. Pravidla GloBE se budou vztahovat na nadnárodní podniky, které dosáhnou prahové hodnoty 750 milionů eur stanovené podle opatření BEPS č. 13 (vykazování podle jednotlivých zemí). Země mohou uplatňovat pravidlo o zahrnutí příjmů na nadnárodní podniky se sídlem v jejich zemi, i když nesplňují tuto prahovou hodnotu. Minimální sazba daně pro účely pravidla o zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněné platby bude 15 %. https://www.oecd.org/tax/beps/statement-on-a-two-pillar-solution-to-address-the-tax-challenges-arising-from-the-digitalisation-of-the-economy-october-2021.pdf.

(5)  COM(2016) 685 final a COM(2016) 683 final.

(6)  COM(2020) 312 final.

(7)  Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 8.

(8)  Z řady zpráv vyplývá, že daně z příjmů právnických osob mají zvláště škodlivý dopad na růst a produktivitu. K tomuto závěru mnohokrát došla i OECD, viz např. Tax and Economic Growth (Daně a hospodářský růst), pracovní dokument ekonomického útvaru OECD č. 620 nebo Tax Policy Reform and Economic Growth (Reforma daňové politiky a hospodářský růst), OECD (2010). Faktory, které vedou k tomuto závěru, jsou přesun daně z příjmu právnických osob na pracovníky, zejména pracovníky s nízkou kvalifikací, a negativní dopad na investice. Tlumit růst a rozvoj produktivity mohou též další daně, jako je zdanění pracovních příjmů.

(9)  Daňová pravidla platí pro všechny podniky, které překročí prahovou hodnotu, bez ohledu na druh podnikatelské činnosti. Nejsou určena pouze tzv. digitálním obchodním modelům nebo podnikům orientovaným na spotřebitele.

(10)  Nebude-li zavedeno pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby a nepoužije-li se na domácí situace pravidlo o zahrnutí příjmů, došlo by k tomu, že zahraniční nadnárodní skupiny podniků včetně skupin se sídlem v USA budou v přeshraničních případech uplatňovat pouze minimální efektivní daňovou sazbu. Výsledkem by bylo, že by své domácí dceřiné společnosti chránily před minimální efektivní daňovou sazbou: v této souvislosti by nízce zdaněné domácí dceřiné společnosti americké nebo zahraniční mateřské společnosti například dále zůstaly způsobilé k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj a platily daň v sazbě nižší než dohodnuté minimum, zatímco daňové odpočty na výzkum a vývoj pro mateřskou společnost se sídlem v EU a její domácí dceřiné společnosti by neutralizovala dorovnávací daň, jestliže by svoji domácí minimální efektivní daňovou sazbu snížily pod dohodnuté minimum.

(11)  Nebudou-li v době, kdy se členské státy dohodnou na směrnici, známa všechna pravidla zakotvená v dohodě inkluzivního rámce OECD/G20, bude třeba zahájit proces aktualizace směrnice tak, aby globální dohoda mohla být provedena do dohody na úrovni EU. Proti takové změně směrnice se mohou postavit některé členské státy. K řádnému a úplnému provedení je třeba s dohodou nad zněním směrnice vyčkat na úplné dokončení a zveřejnění globální dohody.

(12)  Viz stanovisko EHSV Úloha daní z příjmů právnických osob v rámci správy a řízení společností (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 13).

(13)  Viz The Taxation of Income from Capital, Mervyn King and Don Fullerton, The University of Chicago Press and NBER (1984) (Mervyn King a Don Fullerton: Zdanění příjmu z kapitálu. The University of Chicago Press a NBER, 1984).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/138/ES, pokud jde o proporcionalitu, kvalitu dohledu, vykazování, opatření týkající se dlouhodobých záruk, makroobezřetnostní nástroje, rizika v oblasti udržitelnosti, dohled nad skupinou a přeshraniční dohled

[COM(2021) 581 final – 2021/0295 (COD)]

a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven a kterou se mění směrnice 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2009/138/ES, (EU) 2017/1132 a nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 648/2012

[COM(2021) 582 final – 2021/0296 (COD)]

(2022/C 275/08)

Zpravodaj:	Jörg Freiherr FRANK VON FÜRSTENWERTH
Spoluzpravodaj:	Christophe LEFÈVRE

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 22. 11. 2021 Rada Evropské unie, 26. 11. 2021
Právní základ	články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	8. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	169/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) souhlasí s názorem Evropské komise, že se stávající právní rámec směrnice Solventnost II založený na třech pilířích (kvantitativní kapitálové požadavky; obchodní organizace, dohled; vykazování, transparentnost) osvědčil. Zkušenosti s krizí státního dluhu, politika nízkých úrokových sazeb, první dopady stále probíhající pandemie COVID-19 a vědomí toho, že bude docházet k dalším krizím, však vyžadují úpravy regulačního rámce.

1.2

EHSV velice oceňuje, že se Evropská komise zabývá otázkou systémových rizik v pojišťovnictví. Rizikový profil pojistitelů se mění. V souvislosti s klimatickou krizí je pojišťovnictví důležité především kvůli pojištění proti dopadům změny klimatu a nových environmentálních rizik (např. v oblasti biologické rozmanitosti). Pojistitelé také nesou vyšší rizika jakožto investoři. Dostatečně posuzována nejsou zejména hmotná rizika, odpovědnostní rizika a rizika spojená s transformací související se změnou klimatu.

1.3

EHSV podporuje záměr Evropské komise vytvořit regulační rámec, v němž bude pojišťovnictví hrát (ještě) větší úlohu investora při financování přechodu k udržitelnému hospodářství a v boji proti důsledkům pandemie COVID-19 a změně klimatu. EHSV však zároveň zdůrazňuje velký zájem občanské společnosti na stabilitě finančního sektoru a požaduje, aby byly v odvětví pojišťovnictví zaručeny náležité kapitálové požadavky a připravenost na rizika. Nestabilita v tomto odvětví by byla významnou překážkou v úsilí o řešení klimatické krize a překonání pandemie.

2.   Obecné připomínky

2.1   Přístup Evropské komise

2.1.1

EHSV souhlasí s názorem Evropské komise, že se stávající právní rámec směrnice Solventnost II založený na třech pilířích (kvantitativní kapitálové požadavky; obchodní organizace, dohled; vykazování, transparentnost) osvědčil. Evropskému pojišťovnictví dobře posloužil v době otřesu způsobeného krizí státního dluhu, ale i v rámci přetrvávající politiky nízkých úrokových sazeb a prvních dopadů pandemie COVID-19, která stále ještě neskončila. EHSV považuje za nutné a užitečné, aby ze zkušeností získaných při uplatňování pravidel byly vyvozeny nezbytné závěry. To se týká zejména otázek proporcionality a pravidel pro kapitálovou přiměřenost a připravenost na rizika. Právě kapitálová přiměřenost a připravenost na rizika mají rozhodující vliv na kapitálové potřeby podniků, a tedy i na to, jakou hospodářskou úlohu mohou pojistitelé sehrát jako poskytovatelé produktů a jako investoři.

2.2   Soulad s ostatními politikami EU

2.2.1

Provádění Zelené dohody pro Evropu a překonání důsledků pandemie onemocnění COVID-19 je naprostou prioritou politiky, jejíž provádění vyžaduje vynaložení velkého množství veřejného i soukromého kapitálu. Evropské pojišťovnictví by jakožto dlouhodobý investor, jehož kapitálové vklady dosahovaly v roce 2020 více než 10 bilionů EUR, mohlo přispívat podstatně větším dílem, než je tomu v současnosti, k financování přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku i k financování projektů v oblasti infrastruktury a cenově dostupného bydlení. To, zda toho bude schopno, závisí do značné míry na pravidlech týkajících se kapitálové přiměřenosti a připravenosti na rizika v rámci systému Solventnost II.

2.2.2

EHSV podporuje záměr Evropské komise vytvořit regulační rámec, v němž bude pojišťovnictví hrát (ještě) větší úlohu investora při financování přechodu k udržitelnému hospodářství a v boji proti důsledkům pandemie COVID-19. EHSV zároveň zdůrazňuje, že nesmí být ohroženo plnění cílů směrnice Solventnost II v oblasti ochrany, konkrétně ochrany pojištěných a oprávněných osob a ochrany finanční stability. To by však mohlo hrozit v případě, že by se v rámci podpory Zelené dohody pro Evropu nedbalo na důsledné posuzování rizikovosti investic pojistitelů. Pravidla na ochranu spotřebitele v rámci systému Solventnost II by měla zahrnovat investice a činnosti pojišťovnického odvětví v oblastech, do nichž pojistitelé investují na základě veřejných nebo vládních požadavků. Tyto investice pak mohou být odpovídajícím způsobem odměňovány nebo sankcionovány. V každém případě musí být u všech investic realizovaných v rámci Zelené dohody pro Evropu nebo například v rámci nástroje NextGenerationEU provedeno stejné posouzení rizik jako u jakýchkoli jiných investic. Udržitelný dohled nad pojišťovnictvím vyžaduje posouzení rizik založené na faktech a z něj odvozený výpočet kapitálu. EHSV bezvýhradně vítá přístup Evropské komise, který spočívá v revizi platných pravidel týkajících se kapitálových požadavků s cílem určit, v kterých případech byly tyto požadavky nepřiměřené (nadměrné či nedostatečné). Návrhy Evropské komise ukazují, jak velký manévrovací prostor je možné vytvořit jen na základě tohoto jediného kroku. Zároveň je však nutné tam, kde jsou kapitálové požadavky příliš nízké (např. v případě rizik souvisejících se změnou klimatu), aby byly v zájmu zajištění stability odvětví zpřísněny.

2.2.3

EHSV podporuje úsilí Evropské komise o zajištění dalšího významného přínosu k vybudování unie kapitálových trhů. Vytvoření jednotného trhu by usnadnilo financování opatření umožňujících překonat pandemii COVID-19 i financování Zelené dohody pro Evropu. A to už jen díky tomu, že spotřebitelé by mohli zaznamenat další pokrok při vytváření skutečného jednotného trhu na finančních trzích, třebaže stále ještě existuje mnoho právních a faktických překážek, které realizaci unie kapitálových trhů brání.

2.2.4

EHSV vítá myšlenku, že odvětví pojišťovnictví by mělo hrát významnější úlohu při financování ekologické transformace. Odvětví pojišťovnictví by rovněž mělo usilovat o zmírňování veškerých negativních environmentálních a sociálních dopadů svých investic a pojišťovacích činností. Smysluplná je v této souvislosti vazba na taxonomii EU. EHSV se přimlouvá i za systematické zohledňování cílů sociální udržitelnosti. Nerespektování práv pracovníků a lidských práv totiž nakonec může také zvyšovat rizika.

2.2.5

Návrhy Komise umožňují složitý systém Solventnost II na několika místech zjednodušit. To je třeba ocenit. Je nepochopitelné a neakceptovatelné, aby teď museli podávat zprávy i uživatelé interních modelů, jako kdyby používali standardní vzorec. Dvojí podávání zpráv musí být vyloučeno.

2.3   Akty v přenesené pravomoci

2.3.1

EHSV si je vědom toho, že Evropská komise má pravomoc stanovit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci určitá, zejména technická pravidla. Oznámila, že prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci hodlá provést velký počet návrhů. Tyto návrhy mají velkou váhu a velký hospodářský význam. Jako příklad uveďme koeficient volatility, vyrovnávací úpravu a extrapolaci, jakož i výrazně politické rozhodnutí o tom, v jakém rozsahu a s jakými omezeními při posuzování rizik investic má být usnadněno financování Zelené dohody pro Evropu. EHSV se zde i na jiných místech opakovaně vyslovuje pro to, aby byly důležité otázky hospodářské politiky přijímány řádným legislativním postupem za účasti Parlamentu a po konzultacích s občanskou společností, a nikoli v podobě aktů v přenesené pravomoci. Před přijetím balíčku Solventnost II by Evropský parlament, Evropská komise i EHSV měly mít jasnou představu o obsahu a dopadu aktů v přenesené pravomoci.

2.4   Hodnocení rekalibrací – posuzování dopadů: konkurenceschopnost

2.4.1

EHSV navrhuje, aby bylo v nadcházejících letech provedeno úplné hodnocení logiky rámce Solventnost II. Rámcové podmínky se mezitím v mnoha ohledech změnily a budou se měnit i nadále, takže hodnocení je nutné. V této souvislosti by mohla být užitečná kontrola hospodářské soutěže s cílem určit dopad pozměněných pravidel na konkurenceschopnost evropského pojišťovnictví na světovém trhu.

3.   Konkrétní připomínky

3.1   Proporcionalita a prahové hodnoty

3.1.1

EHSV vítá přístup Evropské komise vedený snahou posílit zásadu proporcionality. Zjednodušení velmi složitého a zatěžujícího regulačního rámce je obzvláště důležité pro menší a rizikům méně vystavené pojistitele, kteří jsou důležitou součástí regionální rozmanitosti. Je pravda, že požadavky směrnice Solventnost II v oblasti řízení rizik a podávání zpráv by měly být přezkoumány a upraveny na základě pravidel. Je však politováníhodné, že je i nadále zohledňována jen velikost společnosti, a nikoli sladění rozsahu obezřetnostních požadavků se skutečnými riziky pojistitele v obchodním modelu pojistitele.

3.1.2

Důležitou silnou stránkou evropského pojistného trhu je rozmanitost velkých a malých pojistitelů, a to jak těch, kteří působí na mezinárodní úrovni, tak i těch, kteří jsou silní ve svém regionu, ale i rozmanitost právních forem, jako jsou akciové společnosti nebo družstva. Tato rozmanitost nesmí být ohrožena zatěžováním pojistitelů nadměrnou byrokracií.

3.2   Dlouhodobé záruky

3.2.1

EHSV podporuje záměr Evropské komise umožnit stanovením vhodnějších kapitálových požadavků, aby se odvětví pojišťovnictví ve větší míře zapojilo do financování provádění Zelené dohody pro Evropu, do boje proti změně klimatu a jejím následkům a do boje proti důsledkům pandemie COVID-19. Provádění Zelené dohody pro Evropu nesmí ztroskotat na financování přechodu k udržitelnému hospodářství a cíle udržitelného rozvoje nesmí být ohroženy nedostatečnými kapitálovými požadavky, které uměle zajišťují rentabilitu investic do vysoce znečišťujících činností. Klíčem k řešení těchto otázek bude revize pravidel týkajících se nezbytných kapitálových požadavků. EHSV považuje za velmi důležité, aby byla pravidla směrnice Solventnost II modifikována pouze v míře, která neohrozí obezřetnostní cíle ochrany pojištěných osob a osob oprávněných k pojistnému plnění a finanční stabilitu. Cílem musí být nalezení správné rovnováhy mezi pobídkami určenými pojistitelům k investicím do činností zaměřených na sociální a environmentální cíle na straně jedné a obezřetnostními požadavky na straně druhé. Tuto rovnováhu se zatím nepodařilo nalézt.

3.2.2

EHSV podporuje návrhy Komise na snížení volatility u dlouhodobých investic prostřednictvím navrhovaného koeficientu volatility. Zároveň však volatilitu zvyšuje tím, že nově zavádí relativní rizikovou úpravu (procentní odpočet z rozpětí úrokových sazeb). To je kontraproduktivní. Není jasné, proč by neměla zůstat v platnosti stávající riziková úprava.

3.2.3

Návrhy Evropské komise týkající se úpravy rizikové přirážky (např. 5 % sazba kapitálových nákladů nebo vyloučení faktoru likvidity), úrokového rizika a korelace mezi rizikem rozpětí úrokových sazeb a úrokovým rizikem míří správným směrem, aniž přitom ohrožují cíle směrnice Solventnost II v oblasti ochrany. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat textům úrovně 2, neboť návrhy vedoucí k obecnému zlepšení mohou mít zároveň nepříznivé dopady na investiční portfolia malých a středních pojistitelů.

3.2.4

EHSV v zásadě vítá návrhy Evropské komise na revizi kritérií způsobilosti pro třídu aktiv dlouhodobých kapitálových investic při současném zajištění finanční stability. Pojišťovny, které poskytují ekonomice dlouhodobé kapitálové prostředky, budou díky tomu moci snáze využívat preferenčního kapitálového zacházení, bude-li tento kapitál investován v souladu se sociálními a environmentálními cíli. Je třeba se vyvarovat přílišné složitosti pravidel. Konečné posouzení je i zde možné provést pouze tehdy, jsou-li známy návrhy úrovně 2.

3.2.5

Evropská komise oznámila, že má v úmyslu předložit novou metodu extrapolace. Extrapolace je metoda výpočtu, která umožňuje vytvořit rezervy pro pojistné smlouvy, které mají delší dobu splatnosti, než je doba, na kterou se vztahují spolehlivé informace o bezrizikových úrokových sazbách na kapitálovém trhu. Tato metoda má zásadní vliv na oceňování rezerv, a tedy i na určování potřeby vlastních zdrojů. Extrapolace je obzvláště důležitá pro životní pojištění, ale nejen u něj. Evropská komise ve svém sdělení COM(2021) 580 final sama uznává, že návrh, který rozpracuje v následném aktu v přenesené pravomoci, „bude mít významný dopad na kapitálové zdroje pojistitelů na více trzích“. Na základě dosavadních informací týkajících se neživotního pojištění bude tento významný dopad znamenat navýšení potřebného kapitálu o více než 10 %, což je protikladem potenciálních účinků uvolnění kapitálu pojistitelů. EHSV se domnívá, že o takto významných zásazích by se mělo rozhodovat řádným legislativním postupem.

3.3   Analýzy klimatických scénářů a mandát orgánu EIOPA (1) ohledně rizik týkajících se udržitelnosti

3.3.1

EHSV plně podporuje skutečnost, že pojistitelé musí identifikovat veškeré významné expozice vůči rizikům spojeným se změnou klimatu a posoudit jejich střednědobé a dlouhodobé dopady na jejich podnikání. EHSV doporučuje rozšířit tuto analýzu scénářů na všechna environmentální rizika a uplatňovat na tyto požadavky koncept dvojího hlediska významnosti. Pojistitelé by rovněž měli mít povinnost posuzovat a případně zmírňovat dopad svých činností na změnu klimatu a životní prostředí v širším smyslu.

3.3.2

EHSV vítá návrh Evropské komise pověřit orgán EIOPA, aby ve své zprávě, kterou by měl předložit do 28. června 2023, navrhl případné úpravy kapitálových požadavků souvisejících s riziky v oblasti udržitelnosti, a to po konzultaci s Evropskou radou pro systémová rizika. Je správné, aby se o takto významných otázkách vedla diskuse založená na empirických datech. EHSV se nicméně domnívá, že lhůta pro předložení zprávy není dostatečně ambiciózní. Zmírnění dopadů změny klimatu vyžaduje rychlá opatření. EHSV by chtěl již nyní zdůraznit, že poznatky získané na základě těchto návrhů budou mít zásadní význam pro otázky financování Zelené dohody pro Evropu. Tyto návrhy budou mít tudíž nikoli technickou, nýbrž politickou povahu, a podle názoru EHSV musí být projednány v rámci řádného legislativního postupu za účasti Evropského parlamentu.

3.4   Dohled nad skupinou

3.4.1

Praxe v oblasti provádění dohledu odhalila regulační nedostatky v dohledu nad skupinou. EHSV podporuje návrhy Evropské komise, které mají umožnit, aby do oblasti přímé působnosti obezřetnostního rámce EU byly zahrnuty i pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti. Z pohledu spotřebitele je důležité zajistit, aby vnější prezentace skupiny, pokud jde o podmínky její odpovědnosti, byla transparentní.

3.5   Úloha pojištění v době pandemie a v souvislosti s dalšími událostmi způsobujícími rozsáhlé narušení hospodářství

3.5.1

EHSV sdílí názor Evropské komise, že pandemie ukázala potřebnost jasnějších a jednodušších informací o podmínkách pojistného krytí a záruk pro spotřebitele, zejména v souvislosti s přerušením činnosti podniků a cestovním pojištěním, a nezbytnost nepřetržitého zajištění toho, aby pojistné produkty i nadále odpovídaly potřebám spotřebitelů. Neméně důležité je i to, aby mohli spotřebitelé vymáhat své nároky. Je zjevné, že dosavadní praxe dohledu nad pojistnými produkty je nevyhovující. EHSV vyzývá Komisi, aby požádala orgán EIOPA o předložení konkrétních návrhů, které umožní tento již delší dobu známý problém řešit uspokojivějším způsobem.

3.5.2

Pandemie, dopady změny klimatu, s nimiž se v Evropě potýkáme v podobě lesních požárů, sucha, odumírání lesů, přívalových dešťů a záplav, a to v nebývalém rozsahu, a nová významná rizika, jako jsou kybernetická rizika, vyvolávají otázku, zda je možné zajistit pojistné krytí pro události tohoto druhu, které nebudou ojedinělé. EHSV jednoznačně podporuje plán Evropské komise zahájit do roku 2022 dialog o odolnosti vůči změně klimatu, do nějž by měli být zapojeni pojistitelé, zajistitelé, veřejné orgány a další příslušné zainteresované subjekty. EHSV navrhuje, aby do tohoto dialogu byli zapojeni již od samého počátku zástupci občanské společnosti.

3.6   Systémy záruk pojištění (IGS), ozdravné postupy a řešení krizí a nová opatření v oblasti dohledu

3.6.1

Evropská komise nepředložila žádný návrh na harmonizaci pestré směsice evropských systémů záruk pojištění. Neučinila tak i přesto, že systém záruk pojištění poskytuje pojištěným a oprávněným osobám v krajních případech důležitou ochranu. Celoevropský systém záruk pojištění, který by zároveň zohledňoval typ produktů, a tím i bezpečnost spotřebitelů, by výrazně zvýšil důvěru v evropský vnitřní trh s pojišťovacími službami. V souladu s návrhem orgánu EIOPA se EHSV domnívá, že je naléhavě nutné alespoň harmonizovat soubor minimálních zásad systému záruk pojištění. Na druhé straně však EHSV vidí i to, nač poukazuje Evropská komise, totiž že by to v některých členských státech, které dosud nemají systémy záruk pojištění, znamenalo značnou finanční zátěž pro trhy s pojišťovacími službami, což by v době oživování hospodářství po pandemii onemocnění COVID-19 bylo zjevně nepřiměřené. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby v prvním kroku předložila co nejdříve návrh minimálního rámce pro systémy záruk pojištění, v němž stanoví odpovídající přechodné období pro řešení tohoto problému, aniž by došlo k nadměrnému zatížení trhů.

3.6.2

Svým návrhem, který se týká ozdravných postupů a řešení krizí (2), Evropská komise rozšiřuje nástroje dohledu, aby orgány dohledu mohly v případě podnikové krize, a zejména v případě nově vznikající krize, jednat rychleji a účinněji. Tyto nástroje zahrnují rovněž opatření, jako je preventivní ozdravný plán a preventivní plán řešení krize, v nichž se počítá i se zapojením na úrovni skupiny. Vymezují se nástroje a pravomoci pro řešení krize. Chybí však jejich jasné odlišení od stávajících opatření v oblasti dohledu podle směrnice Solventnost II. Obecně lze říci, že zavedení tzv. škály zásahů je na mnoha místech zpochybňováno, neboť se očekává, že nové pravomoci k zásahu se budou uplatňovat ještě před porušením solventnostního kapitálového požadavku (SCR). EHSV považuje za nezbytné, aby byla navrhovaná opatření uvedena do souladu s pravidly pro škály zásahů. Pravidla pro řešení krizí by měla usnadnit harmonizovaný přístup na úrovni skupiny, a to zejména v případě smíšených finančních skupin.

3.6.3

Proti návrhům bylo namítnuto, že pandemie COVID-19, a zejména politika nízkých úrokových sazeb, ukázaly, že soubor nástrojů směrnice Solventnost II byl pro řešení obtížných situací dostatečný. I když tomu tak z velké části bylo, EHSV s touto argumentací nesouhlasí. S ohledem na zkušenosti z minulých finančních krizí se EHSV domnívá, že je naléhavě nutné, aby byla krizová intervenční opatření na úrovni podniků přijímána postupně, a to ještě předtím, než dojde k poklesu pod minimální kapitálové požadavky, existují-li jasné známky zhoršování situace. EHSV zdůrazňuje, že při samotném navrhování a provádění pravidel bude velmi důležité, aby byly jednoznačně vymezeny a jasně odlišeny úkoly orgánu EIOPA a vnitrostátních orgánů dohledu.

---

(1)  Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA).

(2)  COM(2021) 582 final.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Roční analýza udržitelného růstu 2022

[COM(2021) 740 final]

(2022/C 275/09)

Zpravodajka:

Judith VORBACH

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 21. 1. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	8. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	140/5/38

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropská unie čelila nepříznivému vývoji a krizím již dlouho před vypuknutím pandemie COVID-19. V roce 2020 vstoupila EU do nejhlubší hospodářské recese ve své historii, přičemž stávající problémy nebyly ještě zdaleka vyřešeny. Aby zmírnila dopad a zažehnala nestabilní situaci, přijala EU nebývalá podpůrná opatření. Současnou pandemii však lze řešit pouze na nadnárodní úrovni, a EHSV vyzývá k prozíravé spolupráci v oblasti zdravotní politiky EU, ke zvýšení proočkovanosti a k přijetí globálního přístupu, aby mohla na úrovni EU proběhnout otevřená diskuse o dočasné a dobrovolné výjimce z ustanovení dohody TRIPS.

1.2.

EHSV prosazuje politiku zaměřenou na prosperitu a podporuje agendu EU pro „konkurenceschopnou udržitelnost“. Její čtyři rozměry – environmentální udržitelnost, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita – a také konkurenceschopnost, by měly být v zájmu dosažení zamýšlených posilujících účinků a úspěšné transformace postaveny na roveň. Například spravedlnost a sociální udržitelnost jsou klíčovými prvky konkurenceschopnosti a naopak. Čím menší je zapojení parlamentů, sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti, tím je pravděpodobnější, že se budou prohlubovat rozdíly a snižovat přijetí, zejména pokud jde o transformaci hospodářství směrem k dosažení klimatické neutrality.

1.3.

Jednou z výzev, před kterými stojíme, je co nejvíce oddělit hospodářskou prosperitu od zhoršování stavu životního prostředí. Opět je zapotřebí holistický přístup, který by zohledňoval všechny typy škod na životním prostředí. Závazky k zajištění sociálního blahobytu nesmí skončit jako prázdná hesla. Je zásadní zajistit spravedlivé rozdělení úsilí při této transformaci a jejích přínosů. EHSV zdůrazňuje, že je důležité zdravé podnikatelské prostředí a zachování silných průmyslových hodnotových řetězců v Evropě, a vyzývá evropský průmysl, aby zaujal vedoucí postavení v úsilí o dosažení udržitelnosti. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích musí být koncipován účinným způsobem a opatření státní podpory by měla být spojena s vytvářením kvalitních pracovních míst a dodržováním práv pracovníků a daňových povinností. V neposlední řadě EHSV zdůrazňuje, že jakýkoli posun směrem k ekologickému zdaňování by s sebou neměl přinášet regresivní distribuční účinky ani energetickou chudobu.

1.4.

EHSV vítá návrhy Komise, které se týkají reforem a investic a podporují spravedlivý jednotný trh s cílem zajistit silnou hospodářskou základnu. Kroky na podporu jednotného trhu a zlepšení podnikatelského prostředí mají zásadní význam pro podporu inovací a produktivity. Strategie spravedlivé produktivity je navíc v dlouhodobém horizontu klíčovou hnací silou konkurenceschopnosti a vzestupné konvergence. Nicméně ačkoliv jsou sociální a pracovní práva klíčová, nejsou součástí ústavně chráněných svobod vnitřního trhu. EHSV vyzývá k předložení vhodných návrhů, jak garantovat vnitrostátní předpisy, které nejsou chráněny Smlouvou. EHSV doporučuje snižovat nepříznivé dopady prudce rostoucích cen energie na výrobu a distribuci a vítá důkladnější sledování rizik finančního trhu vyplývajících z klimatické krize. Prohlubování unie kapitálových trhů a bankovní unie by mělo konsolidovat možnosti financování, podpořit investiční úsilí a zvýšit odolnost.

1.5.

EHSV zdůrazňuje, že souběžné úsilí o spravedlivou ekologickou a digitální transformaci, která vyžaduje udržitelné sociální podmínky, bude tvořit základ budoucí prosperity a odolnosti. Základem odolnosti a inkluzivního růstu jsou dobře koncipované politiky trhu práce a systémy sociální ochrany. EHSV zcela souhlasí s tím, že by členské státy měly zintenzivnit úsilí o zlepšení výsledků učení ve svých systémech vzdělávání a odborné přípravy a že by měl být zajištěn přístup k celoživotnímu učení. EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala distribuční účinky plateb víceletého finančního rámce a nástroje NextGenerationEU (NGEU) a zajistila, že budou přispívat k rozvoji ekologičtější a digitalizované ekonomiky a ke vzestupné sociální konvergenci.

1.6.

Hospodářské oživení a stabilní inkluzivní růst jsou předpoklady pro udržitelné veřejné rozpočty. Politika si musí zachovat podpůrný charakter a musí být připravena reagovat na přetrvávající turbulence. EHSV vítá, že je i nadále aktivní obecná úniková doložka. Při její deaktivaci bude třeba vzít v úvahu úrovně hospodářské činnosti, zaměstnanosti a chudoby ve srovnání se stavem před krizí. EHSV dále vyzývá Komisi, aby před vstupem modernizovaného rámce v platnost předložila pokyny pro přechodné období. EHSV varuje před prosazováním politik, které by omezovaly současné výdaje na sociální, vzdělávací a zdravotní účely a požaduje spravedlivé příjmové politiky. Vzhledem k tomu, že dohled v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze dostatečně nezohlednil interakce mezi nově vznikajícími hospodářskými výzvami, EHSV rovněž vyzývá ke sledování sociální nerovnováhy.

1.7.

EHSV vnímá, že vstupujeme do nové fáze hospodářské politiky a rozvíjející se evropský semestr 2022 je šancí na posílení hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti. Vyvážený přístup agendy pro konkurenceschopnou udržitelnost by se měl promítnout do nadcházejících doporučení pro jednotlivé země, přičemž mělo již dávno dojít k většímu zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti. Tím, že se splnění ohlášených reforem stalo podmínkou pro vyplácení grantů z Nástroje pro oživení a odolnost, získávají doporučení pro jednotlivé země větší politickou váhu. I když je posílené zaměření na zásady evropského pilíře sociálních práv vítáno, není jasné, do jaké míry se ve skutečnosti promítne do doporučení pro jednotlivé země a do plánů pro oživení a odolnost. Správa ekonomických záležitostí musí být do procesu evropského semestru začleněna takovým způsobem, aby bylo zajištěno demokratické zapojení parlamentů, sociálních partnerů a organizované občanské společnosti.

2.   Obecné připomínky

2.1.

Evropská unie čelila nepříznivému hospodářskému a sociálnímu vývoji a krizím ještě před vypuknutím pandemie COVID-19. Po dlouhém období hospodářského poklesu po krizi na finančním trhu v roce 2008 se hospodářství EU v roce 2014 konečně zotavilo a poté se dočkalo období růstu a stoupající míry zaměstnanosti. Veřejné investice však klesly pod úroveň potřebnou pro zachování stabilního objemu veřejného kapitálu v poměru k HDP. Zatímco EU jako celek podle globálních standardů relativně prosperuje, rozdíly mezi zeměmi a regiony, jakož i nerovnosti a genderové rozdíly v našich společnostech přetrvávají. Hrozba klimatické krize a výzvy plynoucí z technologických změn byly již zřejmé.

2.2.

V březnu 2020 pandemie COVID-19 a opatření přijatá k omezení jejího šíření dramaticky změnily situaci. EU vstoupila do „nejhlubší hospodářské recese ve své historii“ (1), přičemž stávající problémy nebyly ani zdaleka vyřešeny. Avšak nejen pandemie a její dopady byly nebývalé – EU také přijala nebývalou škálu solidárních opatření ke zmírnění nouze, včetně aktivace obecné únikové doložky a nástroje SURE (2). EHSV oceňuje především skutečnost, že se EU v tak vážné krizi podařilo vypracovat a přijmout tak rozsáhlou iniciativu, jakou je NGEU. Tato iniciativa by měla nejen pomoci překonat krizi, ale také – zcela správně – řešit proces transformace. Účinek celkového podpůrného a soudržného politického přístupu v podobě posílení důvěry úspěšně zmírnil sociálně-ekonomické důsledky této krize, která by jinak mohla vyústit v hospodářskou a politickou destabilizaci.

2.3.

Úzké propojení mezi hospodářstvím a pandemií se také ukázalo na hospodářském oživení vyvolaném zlepšující se epidemiologickou situací v polovině roku 2021. Podzimní prognóza z roku 2021 předpovídá na rok 2022 posun od oživení k expanzi a tempo růstu 4,3 %, přičemž se očekává, že v návaznosti na toto oživení dojde k tvorbě pracovních míst (3). S ohledem na opětovný nárůst pandemie a variantu omikron se tento pozitivní výhled bohužel nemusí naplnit. EHSV poukazuje na vysokou míru nejistoty a na značný dopad pandemie na hospodářskou činnost.

2.4.

Řešení pandemie a předcházení novým variantám viru nelze dosáhnout pouze na úrovni jednotlivých států. Místo toho je nezbytný nadnárodní přístup. EHSV vyzývá k úzké a prozíravé spolupráci v oblasti zdravotní politiky EU, která nejen pomůže překonat zdravotní krizi, ale také zmírní její dopad na hospodářství. EHSV doporučuje, aby hlavní prioritou i nadále zůstalo zvýšení proočkovanosti, a vyzývá ke globálnímu přístupu, v neposlední řadě proto, že celosvětově dostatečné dodávky očkovacích látek jsou i ve vlastním zájmu EU. EHSV proto žádá Komisi, aby na úrovni EU vedla otevřenou diskusi o dočasné a dobrovolné výjimce z ustanovení dohody TRIPS, která by se vztahovala na očkovací látky proti COVID-19, léčbu tohoto onemocnění a testy na něj (4).

2.5.

EHSV vítá vícerozměrný přístup agendy pro „konkurenceschopnou udržitelnost“ předložené v analýze udržitelného růstu. To je v souladu s politickým přístupem zaměřeným na prosperitu, k němuž EHSV nabádal již ve svých předchozích stanoviscích, v nichž vyzýval ke zohlednění řady cílů: environmentální a sociální udržitelnosti, udržitelného a inkluzivního růstu, plné zaměstnanosti a vysoce kvalitní práce, spravedlivého rozdělení, zdraví a kvality života, stability finančního trhu, cenové stability, vyváženého obchodu založeného na spravedlivé a konkurenceschopné průmyslové a hospodářské struktuře, a stabilních veřejných financí. Tyto cíle jsou rovněž v souladu s cíli stanovenými v článku 3 Smlouvy o Evropské unii a jsou navzájem úzce propojeny. Pro dosažení klimaticky neutrální ekonomiky v roce 2050 je například zásadní přístup udržitelného růstu, který překračuje rámec jediného cíle spočívajícího v růstu HDP.

2.6.

Kromě toho jsou úzce provázány čtyři rozměry agendy pro konkurenceschopnou udržitelnost – environmentální udržitelnost, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita – a mají stejnou důležitost. Všechny tvoří díly jedné skládanky, z nichž žádný nemůže existovat bez ostatních, takže ani žádný z nich není podřízen jinému. Komise zcela správně zdůrazňuje, že tyto rozměry by se měly vzájemně posilovat. EHSV tuto skutečnost vítá, ale také poukazuje na nebezpečí restriktivních účinků. Čím menší je zapojení parlamentů, sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti, tím je pravděpodobnější, že mezi těmito čtyřmi rozměry budou rozdíly.

2.7.

EHSV rovněž poukazuje na to, že nejenže jsou tyto čtyři rozměry vzájemně propojeny, ale úzce s nimi souvisí také konkurenceschopnost, která má tutéž důležitost, stejně jako vyvážený obchod, který je jedním z hlavních hospodářských cílů. Například spravedlnost a sociální udržitelnost jsou klíčovými prvky konkurenceschopnosti a naopak. Evropský sociální model, a zejména evropský pilíř sociálních práv, jsou stěžejními součástmi konkurenceschopnosti EU. Stejně tak je naopak vyvážený obchod založený na spravedlivé, konkurenceschopné průmyslové a hospodářské struktuře důležitým předpokladem inkluzivního růstu, spravedlnosti a sociální udržitelnosti v EU.

3.   Konkrétní připomínky

3.1.   Environmentální udržitelnost

3.1.1.

Jednou z hlavních výzev tohoto století je co nejvíce oddělit hospodářskou prosperitu od ohrožování nebo ničení životního prostředí. EHSV zcela souhlasí s Komisí, že změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí vyžadují okamžitý zásah. EHSV sice plně podporuje cíl boje proti klimatické krizi, požaduje však holistický přístup, který by stejnou měrou zohledňoval všechny typy škod na životním prostředí, jako je ohrožení biologické rozmanitosti, vody a půdy, znečištění ovzduší, jaderný odpad a další druhy toxického odpadu.

3.1.2.

Komise zcela správně poukazuje na sociální a hospodářský rozměr této transformace a zdůrazňuje význam zajištění prosperity a dobrých životních podmínek. EHSV zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby tato prohlášení neskončila jako prázdná hesla, a vyzývá Komisi, aby poskytla podrobné mapování a analýzu dopadu transformace na zaměstnanost a dovednosti (5). Je také zásadní zajistit spravedlivé rozdělení úsilí při této transformaci a jejích přínosů. EHSV zdůrazňuje, že na cestě k dosažení těchto cílů bude hrát klíčovou úlohu sociální dialog, plné respektování autonomie sociálních partnerů, posílení kolektivního vyjednávání, řádná správa a řízení společností za účasti zaměstnanců (6) a zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do tvorby politik. To nejen zajistí odpovědnost, ale vše výše uvedené je rovněž zcela nezbytné pro zajištění vyváženého a inkluzivního procesu transformace.

3.1.3.

Toto zapojení je třeba zintenzivnit zejména v balíčku „Fit for 55“, který obsahuje velké množství dalekosáhlých politických návrhů. EHSV zdůrazňuje, že je důležité zachovat v Evropě silné průmyslové hodnotové řetězce a vyzývá k tomu, aby evropský průmysl zaujal vedoucí postavení v úsilí o dosažení environmentální udržitelnosti. Návrh na vytvoření „mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích“ má potenciál posílit zaměstnanost v transformovaných společnostech šetrných ke klimatu, a je proto klíčový a musí být koncipován účinným způsobem. V souvislosti s jakýmkoli posunem směrem k ekologickému zdaňování, jako je zdaňování znečišťujících činností, je nezbytné zabránit regresivním distribučním účinkům a energetické chudobě. V tomto ohledu je třeba řešit daňové zatížení práce.

3.1.4.

Komise poukazuje na to, že splnění ambiciózní agendy Zelené dohody EU bude vyžadovat značné investice ve výši přibližně 520 miliard EUR ročně. K provedení transformací na trhu práce budou zapotřebí další investice. V této souvislosti EHSV poukazuje na potřebu dalších investic v důsledku digitální transformace a také investic do zdravotní péče, vzdělávání a odborné přípravy, sociální ochrany a výzkumu a vývoje. EHSV zdůrazňuje, že pro zajištění dostatečné úrovně investic je nezbytné jednak přesměrovat a jednak zvýšit jak soukromé, tak i veřejné investice. Dosažení environmentální udržitelnosti však představuje veřejný statek, který s sebou nese riziko selhání trhu.

3.1.5.

Soukromé investice hrají klíčovou úlohu v hospodářském cyklu při podpoře hospodářského rozvoje a tvorbě pracovních míst. Investice, a zejména inovace ze strany soukromého sektoru jsou nezbytné k dosažení cíle environmentální udržitelnosti, například v oblasti nových baterií pro automobily nebo výroby oceli s nulovými emisemi CO2. EHSV zdůrazňuje potřebu zdravého podnikatelského prostředí a vítá úsilí o nasměrování soukromého financování do oblasti odolnosti vůči změně klimatu a environmentální udržitelnosti, jak je zamýšleno v nové strategii udržitelného financování (7). EHSV rovněž podporuje úlohu veřejného sektoru – zejména opatření Programu InvestEU a příslušných opatření nástroje NGEU – při podpoře soukromých investic poskytováním cílené podpory v plném souladu s článkem 107 SFEU. EHSV však požaduje, aby opatření státní podpory byla spojena s vytvářením kvalitních pracovních míst a dodržováním práv pracovníků, environmentálních norem a daňových povinností.

3.2.   Produktivita

3.2.1.

Produktivita se týká účinnosti hospodářské výroby a je v podstatě definována poměrem výstupu ke vstupu. Spravedlivý a udržitelný růst produktivity přispívá v dlouhodobém horizontu ke konkurenceschopnosti, prosperitě a vzestupné konvergenci. Úsilí o dosažení produktivity nespravedlivým a neudržitelným způsobem by však mohlo přinést zvýšení tlaku na zaměstnance i zaměstnavatele, což by poškodilo udržitelnost životního prostředí, narušilo hospodářskou soutěž, zvýšilo nerovnost a bránilo procesu transformace. Vzhledem k těmto skutečnostem EHSV vítá přístup Komise, který spočívá ve zvyšování produktivity způsobem zaměřeným na prosperitu prostřednictvím podpory vyspělých technologií a inovací, posílení dovedností osob, zintenzivnění odborné přípravy a vzdělávání, lepšího předávání znalostí a jejich zhodnocování a podpory účinného využívání zdrojů. EHSV zdůrazňuje zejména skutečnost, že sociální udržitelnost je rovněž důležitým prvkem strategie spravedlivé produktivity.

3.2.2.

EHSV zdůrazňuje potřebu nových investic obecně, a zejména do digitálního odvětví, a výslovně podporuje výzvu Komise, aby se plány pro oživení a odolnost zaměřovaly také na budování a zavádění špičkových digitálních kapacit. Nástroj pro oživení a odolnost skutečně může a měl by pomoci členským státům provádět investice a reformy, které by – mimo jiné – umožnily umělou inteligenci, vysoce výkonnou výpočetní techniku, kybernetickou bezpečnost, mikroelektronické a elektronické součásti a bezpečné připojení. Kromě posílení digitálních dovedností na všech úrovních tak bude zajištěna pevná půda pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti, což z dlouhodobého hlediska podpoří silnou hospodářskou základnu a prosperitu.

3.2.3.

Spravedlivý a dobře fungující jednotný trh podporuje udržitelný a inkluzivní růst a zaměstnanost. EHSV souhlasí s Komisí, že k důležitým faktorům pro zlepšení podnikatelského prostředí a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi společnostmi patří dodržování zásad právního státu, kvalitní a účinné systémy soudnictví, účinné protikorupční struktury, účinná správa včetně daňové správy a rámce pro boj proti praní peněz a boj proti podvodům. Stále zde bohužel existuje nerovnováha mezi hospodářskými svobodami na straně jedné a sociálními právy a právy na trhu práce na straně druhé. Sociální a pracovní práva jsou klíčová, ale nejsou součástí ústavně chráněných svobod vnitřního trhu. Práva na ochranu zaměstnanců v jednotlivých státech jsou někdy klasifikována jako administrativní překážky trhu. Mnoho pracovníků proto vnímá vnitřní trh jako hrozbu. EHSV vyzývá k předložení vhodných návrhů, jak tuto nerovnováhu napravit a jak garantovat vnitrostátní předpisy, které nejsou chráněny Smlouvou. Kromě toho EHSV důrazně doporučuje důsledně pokračovat v iniciativě „Více než HDP“ (8).

3.2.4.

EHSV důrazně doporučuje zabývat se nepříznivými ekonomickými a distribučními dopady prudce rostoucích cen energie. Tento strmý nárůst cen může být způsoben prudkým obnovením hospodářské činnosti a narušeními na straně nabídky a může se sám vyrovnat, jakmile se hospodářský vývoj více stabilizuje. Bezprostředně to ale zatěžuje oblast výroby a konkurenceschopnost průmyslu. Vysoké velkoobchodní ceny energie navíc pravděpodobně ovlivní maloobchodní ceny, a tím dále zatíží ceny potravin. Ačkoliv jsou tyto účinky přechodné, mohou vytvářet tlak na snižování kupní síly mezd, takže domácnosti s nižšími příjmy by mohly být vystaveny chudobě. EHSV podporuje úsilí o potlačení tohoto vývoje.

3.3.   Spravedlnost

3.3.1.

Slabá sociální ochrana, nerovnováha a nerovnosti představovaly problém již dlouho před krizí COVID-19. Vzhledem k tomu, že více než 20 % občanů EU bylo ohroženo chudobou a sociálním vyloučením, dospěla ECB v roce 2016 k závěru, že rozložení čistého bohatství je „značně zkreslené“ (9). Podle zprávy Světové banky o chudobě ve světě (2018) (10) se během posledních tří desetiletí z absolutní chudoby vymanilo něco málo přes miliardu lidí, a to především v důsledku snížení chudoby v Číně. Pandemie tento pozitivní trend zpomalila. Nicméně bohatství je stále soustředěno na samém vrcholu a velmi bohatí ve skutečnosti za posledních 25 let ještě více zbohatli (11). Komise správně poukazuje na zvyšující se nerovnosti v důsledku pandemie. Nerovnost není jen problémem sama o sobě, ale brzdí rovněž hospodářský rozvoj, neboť tlumí poptávku ze strany soukromých subjektů a slouží jako živná půda pro sociální napětí. Klíčové je tedy rozvíjení kvalitních pracovních míst, dobré platové a pracovní podmínky, zaměstnávání znevýhodněných skupin a právo na kolektivní vyjednávání. EHSV zdůrazňuje, že při prosazování těchto politik je důležité respektovat vnitrostátní pracovněprávní vztahy a autonomii sociálních partnerů.

3.3.2.

EHSV oceňuje tvrzení Komise, že v centru oživení musí stát spravedlnost. Vzhledem k problematické nerovnosti, znepokojivým údajům o chudobě a politickému napětí jsou sociální udržitelnost, rovnost žen a mužů, rovné příležitosti, nediskriminace a spravedlivé rozdělení důležitými cíli samy o sobě. V důsledku toho EHSV důrazně doporučuje zaměřit se nejen na ekologickou a digitální, tzv. souběžnou nebo dvojí transformaci, ale také současně usilovat o sociální udržitelnost. EHSV zdůrazňuje, že souběžné úsilí o spravedlivou ekologickou a digitální transformaci, která vyžaduje udržitelné sociální podmínky, bude tvořit základ budoucí prosperity a odolnosti.

3.3.3.

Základem odolnosti a inkluzivního růstu jsou dobře koncipované aktivní politiky trhu práce, veřejné služby zaměstnanosti a systémy sociální ochrany, které pomáhají lidem zachovat si životní úroveň v době ekonomických turbulencí i v případě individuální nouze. Zavedení opatření pro zachování pracovních míst, jako jsou režimy zkrácené pracovní doby, rozhodujícím způsobem pomohlo vypořádat se s negativními dopady krize na trhy práce. Ale přestože podpora příjmu a sociální záchranné sítě zabránily velkému poklesu příjmů, pandemie COVID-19 také odhalila mezery v přístupu k sociální ochraně. EHSV požaduje vzestupnou sociální konvergenci, která přispěje k celkové odolnosti EU vůči krizím.

3.3.4.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také sociálnímu dopadu digitální transformace, v neposlední řadě proto, že pandemie tento proces urychlila. EHSV vítá skutečnost, že Komise poukazuje mimo jiné na nerovnoměrný přístup k online učení, který může mít dlouhodobé důsledky, včetně nízké úrovně základních dovedností, a může tak prohlubovat nerovnosti ve vzdělávání. EHSV zcela souhlasí s tím, že by členské státy měly zintenzivnit své úsilí o zlepšení výsledků učení ve svých systémech vzdělávání a odborné přípravy. Aby bylo možné řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a předcházet prohlubujícím se sociálním rozdílům, musí být uznáno právo na celoživotní učení a být k němu zajištěn přístup. To je zapotřebí podpořit z veřejných prostředků, a pomoci tak odpovědným podnikům pořádat kvalitní kurzy celoživotního vzdělávání. V zájmu zmenšení digitální propasti by se měla věnovat zvýšená pozornost dostupnosti digitálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a pro seniory.

3.3.5.

Nový víceletý finanční rámec a nástroj NGEU, a zejména Nástroj pro oživení a odolnost, které dosahují částky 1 824 bilionů EUR, podpoří členské státy při řešení současných problémů. EHSV vyzývá Komisi, aby prověřila, zda jsou oznámená politická opatření řádně prováděna, aby byly přidělením finančních prostředků hmatatelně podpořeny cíle ekologické a digitální transformace. Především by jako součást národních plánů pro oživení a odolnost neměly být akceptovány již plánované výdaje. Mimoto by se tak snáze předešlo situaci, kdy by bylo zapotřebí zvýšit vnitrostátní příspěvky nebo snížit výdaje z rozpočtu EU.

3.3.6.

Kromě toho je třeba také pečlivě sledovat distribuční účinky výplat finančních prostředků a jejich sociální dopad, abychom se ujistili, že přispívají ke vzestupné sociální konvergenci. Komise náležitě poukazuje na různé aspekty asymetrického dopadu krize na různé skupiny obyvatelstva, odvětví a regiony. EHSV proto vyzývá, aby bylo vynaloženo zvláštní úsilí na ochranu domácností s nízkými a středními příjmy a zranitelných osob, které jsou každou krizí a každým procesem transformace zasaženy nejvíce. Investice by měly být financovány za podmínky, že vedou k čisté tvorbě pracovních míst a jsou dodržována práva pracovníků. Celkově je důležité, aby dnešní výdaje byly maximálně přínosné pro budoucí generace.

3.4.   Makroekonomická stabilita

3.4.1.

Šok vyvolaný pandemií nejen zvětšil již existující zranitelnosti a vedl ke komplikaci při snižování nerovnováhy mezi členskými státy, ale také prohloubil nejistotu. Hospodářská a měnová politika si proto musí nejen zachovat podpůrný charakter, ale také musí být pružná a musí být připravena reagovat na jakékoli turbulence či šoky a zajistit odolnost EU. EHSV proto vítá, že je i nadále aktivní obecná úniková doložka. Při její deaktivaci bude třeba vzít v úvahu úroveň hospodářské činnosti a rovněž údaje týkající se zaměstnanosti a chudoby ve srovnání se stavem před krizí. Kromě toho by měly být prozíravě koordinovány fiskální politiky na úrovni jednotlivých států a EU a také měnové politiky, aby se vzájemně posilovaly a bylo dosaženo zamýšlených podpůrných a stabilizačních účinků.

3.4.2.

EHSV požaduje, aby byl v souladu s několika jeho dřívějšími stanovisky (12) naplánován posun směrem ke správě ekonomických záležitostí zaměřené na prosperitu. Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí měl být tedy poté, co byl zastaven v důsledku pandemie, již dávno obnoven, aby byly v dobrých i špatných časech podpořeny vhodné fiskální politiky. Nedostatky současného fiskálního rámce byly zřejmé již v roce 2020 a krize před nás staví ještě vážnější výzvy. Analýza naznačuje, že kritérium schodku nesplní 23 členských států a kritérium dluhu 13 členských států.

3.4.3.

EHSV souhlasí s Komisí, že je třeba se zdržet zahájení postupu při nadměrném schodku proti kterémukoli členskému státu, i s jejím doporučením, aby členské státy i nadále poskytovaly fiskální podporu a současně ve střednědobém horizontu zachovávaly fiskální udržitelnost, pokud to hospodářské podmínky dovolí. To je v souladu s požadavkem EHSV, aby byl podporován udržitelný růst, a tím bylo umožněno posílení veřejných financí (13). EHSV však rovněž požaduje, aby bylo uznáno, že je naléhavě nutné zvýšit investice, aby bylo možné řešit proces transformace. Před vstupem revidovaného rámce v platnost by Komise kromě toho měla předložit pokyny pro přechodné období, během nějž by neměl být spuštěn postup při nadměrném schodku a jednotlivé země by v případě potřeby měly mít možnost využít „doložku o neobvyklé události“ (14).

3.4.4.

EHSV souhlasí s Komisí, že dohled v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze možná dostatečně nezohlednil interakce mezi nově vznikajícími hospodářskými výzvami, zejména environmentálními tlaky (15). Kromě toho je třeba sledovat sociální nerovnováhu, aby se vyrovnala převaha fiskálních a makroekonomických požadavků (16). Vzhledem k tomu, že sociální nerovnováha a nerovnováha v oblasti zaměstnanosti mohou mít škodlivé přeshraniční účinky, je důležité, aby byly odhaleny a napraveny již v rané fázi. EHSV rovněž vítá práci Komise v oblasti ekologického sestavování rozpočtu.

3.4.5.

Hospodářské oživení a stabilní inkluzivní růst jsou předpoklady pro udržitelné veřejné rozpočty a tvorbu fiskálních rezerv. Jelikož vnitrostátně financované veřejné investice budou i nadále hrát klíčovou úlohu, má-li být proces transformace úspěšný, je zásadní uplatňovat „zlaté pravidlo“, aniž by byla ohrožena střednědobá fiskální udržitelnost a hodnota eura. S ohledem na vysokou míru nejistoty však EHSV také varuje před omezováním současných výdajů na sociální, vzdělávací a zdravotní účely. Pro předcházení sociálním problémům, stabilizaci poptávky a odolnost vůči jakékoli krizi jsou klíčové dobře fungující automatické stabilizátory. Na druhou stranu nespravedlivé daňové politiky s daňovými podvody a agresivním daňovým plánováním ohrožují fiskální volnost potřebnou k reakci na otřesy a vypořádání se s procesem transformace. Připomínky Komise týkající se strany příjmů jsou proto vítány. To platí i pro navrhované reformy v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost, pokud jde o zvýšení účinnosti daňové správy s cílem zlepšit výběr daní a snížit náklady podniků i jednotlivců na dodržování předpisů.

3.4.6.

Důležitým aspektem makroekonomické stability je stabilita finančních trhů. Prohlubování unie kapitálových trhů a bankovní unie by se mělo zaměřit na posílení možností financování a podporu příspěvku soukromého sektoru k investičnímu úsilí. EHSV vyzývá, aby při tom byla nalezena správná rovnováha mezi sdílením rizik a snižováním rizik, a zejména vítá úsilí o posílení sledování systémových rizik vyplývajících z klimatické krize. Kromě toho je také důležité zohlednit rizika týkající se sociální udržitelnosti, která vzhledem k rozdílům ve svém rozložení ohrožují sociální soudržnost. Regulace finančního trhu by také měla upřednostňovat účinnost před složitostí a poskytovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele.

3.5.   Evropský semestr se vyvíjí

3.5.1.

EHSV zdůrazňuje, že s nástrojem NGEU dosahuje EU nové fáze hospodářské politiky a činí rozhodující krok vpřed směrem k solidaritě. Rozvíjející se evropský semestr 2022 je šancí na posílení hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti. EHSV vyzývá k odhodlání podporovat udržitelný a inkluzivní růst, plnou zaměstnanost a vytváření kvalitních pracovních míst a rozhodně posílit svůj demokratický postoj. Kromě toho mělo již dávno dojít k většímu zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do procesu evropského semestru.

3.5.2.

Využívání Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím evropského semestru dává procesu semestru větší smysl. Rovněž propojení mezi plněním reforem – stanovených v národních plánech pro oživení a odolnost a do značné míry vycházejících z doporučení pro jednotlivé země – a vyplácením tranší dává doporučením pro jednotlivé země větší politickou váhu. Z tohoto důvodu je nezbytné užší zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do rozvoje a provádění Nástroje pro oživení a odolnost. EHSV požaduje, aby byly stanoveny minimální standardy takových konzultací (17). Přísná pravidla politiky soudržnosti týkající se konzultací se zúčastněnými subjekty, a zejména zásady partnerství, by měly být považovány přinejmenším za podklad pro postupy Nástroje pro oživení a odolnost (18).

3.5.3.

Nejrůznější empirické studie zdůrazňují, že většina doporučení pro jednotlivé země se soustředila na posílení konkurenceschopnosti a konsolidaci veřejných rozpočtů. EHSV vyzývá Komisi, aby vyvážený přístup agendy pro udržitelnou konkurenceschopnost přenesla zejména do nadcházejících doporučení pro jednotlivé země. Zvláštní důraz by měl být kladen na doporučování reforem, jako jsou aktivní a inkluzivní politiky trhu práce a programy celoživotního učení, včetně programů pro změnu kvalifikace a programů nabízejících podporu při změně profese, a to i pro znevýhodněné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením a senioři.

3.5.4.

EHSV vítá výsledky sociálního summitu v Portu, konkrétně to, že revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů by měl pomoci sledovat pokrok při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv a začlenit toto sledování do procesu evropského semestru. Je proto vítáno zvýšené zaměření společné zprávy o zaměstnanosti pro rok 2022 na zásady pilíře, jakož i skutečnost, že tato zpráva do své analýzy začleňuje hlavní cíle pro rok 2030 a hlavní ukazatele revidovaného srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Není však jasné, do jaké míry se tyto závěry promítnou do doporučení pro jednotlivé země a do plánů pro oživení a odolnost. Kromě toho by měly jako referenční body sloužit cíle udržitelného rozvoje.

3.5.5.

EHSV rovněž požaduje reformy, které by zaručily účinné čerpání prostředků EU, například prostřednictvím budování technických kapacit ve veřejné správě pro řízení investičních projektů, dále systémy zadávání veřejných zakázek vycházející ze zásady ekonomicky nejvýhodnější nabídky namísto nejlevnější nabídky, tedy zohledňující pracovní, sociální a environmentální aspekty, a rovněž reformy, které by odstranily další nepeněžní překážky účinné investiční politiky. EHSV zejména také vyzývá Komisi, aby zabránila jakémukoli zneužívání finančních prostředků a korupci.

3.5.6.

Správa ekonomických záležitostí, a zejména pravidla rámce fiskální politiky, musí být do procesu evropského semestru začleněny tak, aby bylo zajištěno demokratické zapojení Evropského parlamentu, vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a organizované občanské společnosti. Kromě toho by měla být rovněž reformována s cílem podpořit mnohostranný a demokratický dialog o makroekonomických, sociálních a environmentálních výzvách a podpořit koordinaci politik.

---

(1)  Hospodářská prognóza Evropské komise z jara 2020.

(2)  Evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci.

(3)  Podzimní prognóza z roku 2021.

(4)  Stanovisko EHSV Vyjít z pandemie silnější: jednat na základě prvních poučení (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 116).

(5)  Stanovisko EHSV „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě k pravidlům pro klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 101).

(6)  Stanovisko EHSV Sociální dialog jako důležitý pilíř hospodářské udržitelnosti a odolnosti ekonomik (Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 14).

(7)  Stanovisko EHSV Obnovená strategie udržitelného financování (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 97).

(8)  Background – Beyond GDP (Obecné informace o iniciativě „Více než HDP“), Evropská komise.

(9)  Evropská centrální banka, The Household Finance and Consumption Survey: results from the second wave (Výběrové šetření o financích a spotřebě domácností: výsledky z druhé vlny), č. 18 / prosinec 2016).

(10)  Skupina Světové banky: Poverty and shared prosperity 2018. Piecing together the poverty puzzle. Overview (Chudoba a sdílená prosperita 2018. Složení dílků skládačky dohromady. Přehled), obr. 0.1, s. 2.

(11)  World Inequality Report 2022 (Zpráva o světové nerovnosti z roku 2022) představuje nejaktuálnější a nejúplnější údaje o nerovnosti na celém světě.

(12)  Viz stanoviska EHSV Přezkum správy ekonomických záležitostí 2020 (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227) a Přepracování fiskálního rámce EU v zájmu udržitelného oživení a spravedlivé transformace (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 11).

(13)  Stanovisko EHSV Přezkum správy ekonomických záležitostí 2020, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(14)  Stanovisko EHSV Přepracování fiskálního rámce EU v zájmu udržitelného oživení a spravedlivé transformace (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 11).

(15)  COM(2021) 662 final.

(16)  Stanovisko EHSV Zahájení veřejné konzultace o evropském pilíři sociálních práv (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 13).

(17)  Usnesení EHSV Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost (Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1).

(18)  Stanovisko EHSV Politika soudržnosti v boji proti nerovnostem – doplňkovost/překrývání s Nástrojem pro oživení a odolnost (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 1).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zřízení Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA)

[COM(2021) 576 final]

(2022/C 275/10)

Zpravodaj:

Ioannis VARDAKASTANIS

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 28/10/2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	10. 2 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	230/3/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Pandemie COVID-19 ukázala, že je nezbytné zajistit v rámci Evropské unie (EU) a jejích členských států lepší koordinaci, pokud jde o řešení krizí v oblasti veřejného zdraví, a to před jejich vznikem, v jejich průběhu i po jejich skončení. Obyvatelé Evropy zaznamenali nedostatky v připravenosti a reakci na pandemii na unijní, celostátní, regionální i místní úrovni. V okamžiku, kdy se pandemie rozšířila po Evropě, nebyly orgány a instituce EU vybaveny na to, aby mohly náležitě koordinovat opatření s členskými státy a rychle a účinně zavádět opatření na ochranu lidských životů.

1.2.

Díky zřízení Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) a tomu, že budou při přijímání rozhodnutí věnovat stěžejní pozornost veřejnému zdraví a spravedlnosti, budou EU a její členské státy schopny zajistit lepší připravenost a reakci na současné i budoucí mimořádné situace související s přeshraničními zdravotními hrozbami.

1.3.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oceňuje, jak rychle Evropská komise úřad HERA vytvořila. Výchozím bodem při tom je práce, která byla započata v rámci plánu připravenosti v oblasti biologické obrany s názvem Inkubátor HERA, který byl zřízen v únoru 2021 (1). Bylo nezbytné urychleně jednat, aby bylo možné reagovat na šíření a dopad pandemie COVID-19 a řadu vln nákazy s vysokými počty infikovaných a hospitalizovaných osob, které zasahují všechny členské státy a s nimiž se ještě stále potýkáme.

1.4.

Rychlé přijetí opatření by však nemělo být na úkor demokracie a rovnosti v oblasti zdraví. Vytvoření nového a stálého orgánu na úrovni EU, který má tak velký význam a na nějž bylo vyčleněno značné množství veřejných finančních prostředků, by se nemělo opírat o mimořádná ustanovení, která platí pouze v naléhavých krizových situacích. EHSV je zvláště znepokojen velmi omezenou úlohou, která bude v rámci činnosti úřadu HERA příslušet Evropskému parlamentu, regionálním orgánům, zdravotním pojišťovnám a organizacím občanské společnosti včetně sociálních partnerů, jako jsou odbory zastupující pracovníky ve zdravotnictví, jakož i organizacím zabývajícím se otázkami veřejného zdraví a rovného zacházení, organizacím zastupujícím pacienty, poskytovatelům služeb, neziskové infrastruktuře a nekomerčním výzkumným institucím. EHSV se domnívá, že tyto zúčastněné strany musí být do činnosti úřadu HERA aktivně zapojeny. EHSV zejména poukazuje na klíčovou roli, kterou v reakci na pandemii COVID-19 sehrávají pracovníci v první linii, zejména ti působící v odvětví zdravotnictví, a dobrovolníci.

1.5.

EHSV sice uznává význam průmyslu při překonávání mimořádných situací v oblasti zdraví, je však třeba zaručit spravedlivou rovnováhu, aby byla v rámci připravenosti a reakce EU věnována stěžejní pozornost otázkám veřejného zdraví a zájmům zranitelných skupin. EHSV žádá Komisi, aby zajistila, že budou Evropský parlament, sociální partneři a organizace občanské společnosti účinně zapojeny do rady a poradního sboru úřadu HERA. Vyzývá k vytvoření podskupiny poradního sboru na stejné úrovni se společným fórem pro průmyslovou spolupráci. V této podskupině by měl být zastoupen EHSV i Výbor regionů.

1.6.

EHSV je zvláště znepokojen nedostatečnou transparentností a otevřeností stávajícího uspořádání úřadu HERA. Komise formalizuje opatření, která byla zavedena ad hoc v průběhu pandemie, aniž by při tom zajistila větší transparentnost svého rozhodování. Transparentnost při správě veřejných finančních prostředků a v rámci spolupráce s partnery ze soukromého sektoru má zásadní význam pro to, aby při překonávání mimořádných situací v oblasti zdraví panovala důvěra. EHSV doporučuje soustředit se ve větší míře na to, aby byla zaručena naprostá transparentnost v souvislosti s finančními prostředky přidělenými úřadu HERA a jeho výdaji, aby zadávání zakázek probíhalo otevřeným způsobem a aby se občanská společnost mohla podílet na dohledu nad finančními aspekty tohoto úřadu.

1.7.

Při úspěšné realizaci opatření pro připravenost a reakci a také lékařských protiopatření v členských státech budou hrát důležitou roli i další kroky. EHSV se domnívá, že úřad HERA by měl zajistit lepší koordinaci komunikačních kampaní týkajících se prevence mimořádných situací v oblasti veřejného zdraví a reakce na ně. Při tom je třeba zacílit tyto kampaně na nejvíce ohrožené osoby a spolupracovat s místními orgány, mimo jiné v souvislosti se vzděláváním a odbornou přípravou v oblasti vědy a očkování.

1.8.

Je třeba se rovněž zaměřit na mezinárodní rozměr přeshraničních zdravotních hrozeb. EHSV se domnívá, že úřad HERA musí hrát významnou úlohu v celosvětovém boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám a pandemiím, především prostřednictvím nástroje pro globální přístup k vakcíně proti COVID-19 (COVAX) a nových potenciálních léčivých přípravků a způsobů léčby a také posílením a podporou globálního systému zdravotní bezpečnosti. Úřad HERA by měl spolupracovat s globálními aktéry, včetně Světové zdravotnické organizace, sdílet informace a podporovat celosvětový přístup k očkovacím látkám a dalším lékařským protiopatřením. EHSV vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni zahájila otevřenou diskusi o dobrovolném zavedení dočasné výjimky z ustanovení dohody TRIPS, která by se vztahovala na očkovací látky proti onemocnění COVID-19 a související léčebné postupy a testy. Umožnilo by to zvýšit v celosvětovém měřítku výrobu očkovacích látek a snížit příslušné náklady s cílem zajistit jejich dostupnost pro lidi na celém světě.

1.9.

Úřad HERA byl navržen jako flexibilní struktura, která bude podle potřeby upravována. V roce 2025 má být proveden hloubkový přezkum. Je mimořádně důležité, aby byly co nejdříve zohledněny vyjádřené připomínky ohledně struktury, fungování a kontroly úřadu HERA a aby byl dopad opatření přijatých tímto úřadem pravidelně sledován s ohledem na současnou pandemii. EHSV doporučuje Komisi, aby v rámci přezkumu v roce 2025 zvážila přeměnu úřadu HERA na nezávislý veřejný orgán, který by nebyl součástí Komise. Mělo by se tak stát prostřednictvím legislativního postupu, na němž se bude podílet Evropský parlament jakožto spolunormotvůrce, a po konzultaci s organizacemi občanské společnosti, včetně sociálních partnerů.

1.10.

Dále pak EHSV Komisi žádá, aby se v důsledku vyčlenění finančních prostředků na úřad HERA nesnížily investice do uskutečňování jiných cílů programu EU pro zdraví (EU4Health), zejména plánu boje proti rakovině. Po dlouholetém uplatňování úsporných opatření je totiž zapotřebí, aby se do opatření a systémů v oblasti zdraví soustavně a rozsáhle investovalo.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV podporuje úsilí a iniciativy evropských orgánů včetně Komise, jejichž cílem je rozvíjet evropskou zdravotní unii a zajistit občanům udržitelné dobré podmínky. Uplatňování populačního, meziodvětvového a holistického přístupu ke zdraví má klíčový význam v souvislosti s prováděním evropského pilíře sociálních práv a jeho akčního plánu, akčním plánem pro sociální ekonomiku a Konferencí o budoucnosti Evropy.

2.2.

EHSV oceňuje, jak rychle Komise úřad HERA vytvořila a jak rychle zahájil svou činnost. Nový úřad HERA byl zřízen s cílem posílit schopnost Evropy předcházet přeshraničním mimořádným situacím v oblasti zdraví, odhalovat je a rychle na ně reagovat, a to s důrazem na vývoj, výrobu, zadávání zakázek a analogickou distribuci v oblasti klíčových lékařských a léčebných protiopatření.

2.3.

Pandemie COVID-19 a její jednotlivé vlny zdůraznily potřebu posílit schopnost Evropy předcházet přeshraničním mimořádným situacím v oblasti zdraví, odhalovat je a rychle na ně reagovat, a to s důrazem na vývoj, výrobu, zadávání zakázek a spravedlivou a analogickou distribuci v oblasti klíčových lékařských a léčebných protiopatření. EHSV konstatuje, že kromě bezprostředně viditelných dopadů pandemie existují další tiché pandemie, zejména odkládání péče v případě nepřenosných nemocí (mimo jiné rakoviny), prohlubování sociálních nerovností v oblasti zdraví, zhoršování duševního zdraví a otázka provázanosti zdraví a životního prostředí v ekosystémové vizi (přístup „jedno zdraví“).

2.4.

EHSV konstatuje, že od začátku pandemie COVID-19 zemřely miliony lidí a že pandemie nadále ovlivňuje další miliony životů. Poukazuje na to, že při zajišťování rychlé reakce a rovnosti v oblasti zdraví hrají významnou úlohu pracovníci v první linii, zejména zdravotničtí pracovníci a dobrovolníci, regionální a místní orgány, zdravotní pojišťovny a organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů, poskytovatelé služeb a organizace zabývající se otázkami rovného zacházení.

2.5.

Úřad HERA představuje jeden z mechanismů pro konsolidovanou a posílenou evropskou i mezinárodní spolupráci, koordinaci a solidaritu. Musí být začleněn do mnohostranného rámce založeného na víceúrovňové správě. Udržitelné a odolné spolupráce v rámci úřadu HERA lze dosáhnout pouze spoluprací členských států na úrovni Unie, jejímž cílem bude předcházet budoucím pandemiím díky rychlému přijímání rozhodnutí a zavádění mimořádných opatření. Zároveň je třeba zapojit různé aktéry – mimo jiné Evropský parlament, regionální orgány, zdravotní pojišťovny a organizovanou občanskou společnost včetně sociálních partnerů, jako jsou odbory zastupující pracovníky ve zdravotnictví, jakož i organizace zabývající se otázkami veřejného zdraví a rovného zacházení, organizace zastupující pacienty, poskytovatele služeb, neziskovou infrastrukturu a nekomerční výzkumné instituce.

2.6.

EHSV již dříve dal najevo svůj postoj a doporučil vytvořit v budoucnu orgán pro reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, a to ve stanovisku s názvem Vytvoření Evropské zdravotní unie, které přijal v dubnu 2021 (2). EHSV vyzývá k tomu, aby byla přijata opatření v návaznosti na závěry ze zasedání Evropské rady ve čtvrtek 16. prosince 2021, co se týče snahy posílit společnou připravenost, reakci a odolnost vůči budoucím krizím, což je významnou průřezovou politickou prioritou Unie. Rada se vyslovila pro „posílení reakce a připravenosti EU na krize v rámci přístupu zohledňujícího všechna rizika“ a „budování a monitorování odolnosti a řešení oblastí, v nichž jsme příslušným rizikům vystaveni“ (3).

3.   Přehled institucionálního a operačního rámce úřadu HERA

3.1.

V září 2021 Komise oznámila, že bude zřízen úřad HERA, který ihned poté zahájí svou činnost. Tento nový orgán byl zřízen jako struktura v rámci Komise a má tři hlavní poslání: a) posilovat koordinaci zdravotní bezpečnosti v rámci EU v době připravenosti a reakce na krize a spojit členské státy, průmysl a příslušné zúčastněné strany ve společném úsilí, b) řešit zranitelná místa a strategické závislosti v EU související s vývojem, výrobou, zadáváním zakázek, tvorbou zásob a distribucí v oblasti lékařských protiopatření, a c) přispívat k posílení celosvětové architektury připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví.

3.2.

EHSV zdůrazňuje, že naléhavostí dané rozhodnutí Komise vytvořit „úřad“, který bude součástí Komise, a nikoli „agenturu“, by nemělo bránit v tom, aby byl tento stav popřípadě přehodnocen a úřad HERA přeměněn na nezávislý orgán nebo dokonce na evropskou agenturu. Na to by se měly zaměřit každoroční přezkumy i hloubkový přezkum v roce 2025.

3.3.

Jedním z aspektů týkajících se úřadu HERA jsou různé úkoly, které bude plnit ve fázi přípravy a ve fázi krize. Ve „fázi připravenosti“ bude řídit investice a opatření na posílení prevence, připravenosti a pohotovosti v souvislosti s novými mimořádnými situacemi v oblasti veřejného zdraví. V „krizové fázi“ bude využívat silnější pravomoci pro rychlé rozhodování a provádění mimořádných opatření. Jeho opatření v obou fázích budou zaměřena na zajištění rychlého přístupu k bezpečným a účinným lékařským protiopatřením v potřebném rozsahu. Ve spolupráci s členskými státy by měly být spuštěny programy připravenosti a pandemické programy, jelikož se jedná o společné úsilí, které bude nezbytné k tomu, aby úřad HERA v plném rozsahu plnil své poslání.

3.4.

Pro EU bylo bezpochyby naléhavě nutné vytvořit a zprovoznit Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, který má okamžitě podpořit reakci na onemocnění COVID-19, jež se stále šíří v Evropě a po celém světě. Je však nutné zaručit, že úřad HERA bude vybaven tak, aby byl v případě mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví schopen účinně posilovat koordinaci úsilí v oblasti připravenosti a reakce a náležitě chránit zdraví a životy obyvatel EU. Za tímto účelem je třeba zajistit, aby struktura a fungování úřadu HERA byly transparentní a mohly být kontrovány, a to včetně sledování dopadu na veřejné zdraví. Transparentnost řízení a rozhodovacích procesů má zcela zásadní význam pro to, aby byla zajištěna veřejná kontrola, důvěra v systém výzkumu a vývoje a odpovědnost.

3.5.

EHSV konstatuje, že jedním z hlavních směrů, které je třeba podporovat při výměnách názorů mezi evropskými a vnitrostátními výbory a Konferencí o budoucnosti Evropy, je demokracie v oblasti zdraví. Vzhledem ke složitosti problémů, které jsou spojeny s mimořádnými situacemi v oblasti zdraví a s odolností zdravotnických systémů, EHSV doporučuje, aby byl jako nezbytný předpoklad pro rozhodování zaveden povinný konzultační mechanismus. Cílem je co nejúžeji zapojit všechny zúčastněné strany do rozhodovacího procesu ve zdravotnictví.

3.6.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby práce prováděná úřadem HERA posilovala a doplňovala činnosti vykonávané jinými subjekty EU, jako je Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

4.   Mandát úřadu HERA a způsob jeho plnění

4.1.

EHSV zvláště vítá koordinační úlohu, kterou bude úřad HERA plnit, s cílem zajistit vývoj, výrobu, zadávání zakázek, vytváření zásob a spravedlivou distribuci v oblasti lékařských protiopatření. Úřad HERA tak zaplní podstatnou mezeru v rámci EU týkajícím se zdraví. Vývoj a výroba lékařských protiopatření bude vyžadovat značné investice. Vytváření zásob pak bude vyžadovat odpovídající plánování a vysokou úroveň odborných znalostí, aby bylo možné ochránit v budoucnu občany EU a zajistit hospodářskou udržitelnost. Vždy existuje riziko plýtvání, které může mít výrazné negativní hospodářské důsledky. Je také důležité definovat seznam účinných látek nezbytných pro výrobu léčivých přípravků, které by měly být vyráběny v EU, aby byla zajištěna bezpečnost a nezávislost léčivých přípravků.

4.2.

V souvislosti s nutností zintenzivnit činnost na úrovni EU a na úrovni členských států poukazuje EHSV na sdělení Komise s názvem První poučení z pandemie COVID-19 (4). Je třeba, aby byl tento dokument pod záštitou úřadu HERA systematicky vydáván dvakrát ročně a aby byl rozšířen jeho záběr. Pokud jde o rozšíření záběru, je třeba předem provést konzultace s rozsáhlým spektrem zúčastněných stran, aby bylo možné získat úplný přehled.

4.3.

EHSV se domnívá, že současný mandát úřadu HERA není dostatečně ambiciózní. Při stávajícím rámci nebude moci skutečně hájit veřejný zájem a zajistit spravedlnost ve fázi připravenosti a reakce na krize. Komise sice oznámila, že úřad HERA bude mít kapacity v oblasti shromažďování a analýzy údajů a mechanismů jejich sdílení, nebylo však učiněno pro to, aby byl zajištěn sběr lépe rozčleněných údajů o rizikových skupinách. Tyto údaje jsou nezbytným předpokladem pro odstranění nerovností v oblasti zdraví a středisko ECDC je v současnosti neshromažďuje. Mimoto nebude úřad HERA povinen dbát při distribuci lékařských protiopatření na zamezení diskriminaci a rovnost. EHSV již ve svém stanovisku s názvem Vytvoření Evropské zdravotní unie zdůraznil, že je důležité položit v rámci reakce EU na budoucí pandemie důraz na zákaz diskriminace a že by v tomto ohledu mohl úřad HERA sehrát významnou roli (5).

4.4.

EHSV se domnívá, že úřad HERA musí přijmout dodatečná opatření, aby jeho činnost přispívala k zajištění rovnosti při mimořádných situacích v oblasti zdraví, včetně těch přeshraničního rozsahu. Vzhledem k nedostatku koordinovaných a dostupných komunikačních kampaní během pandemie COVID-19 by se úřad HERA mohl podílet i na zajišťování lepší koordinace komunikačních kampaní souvisejících s prevencí přeshraničních zdravotních krizí a reakcí na ně, které budou zaměřeny obzvláště na nejohroženější a nejzranitelnější skupiny. Úřad HERA by se měl rovněž zabývat otázkou přístupu k přeshraniční zdravotní péči během pandemií a jiných přeshraničních mimořádných situací v oblasti zdraví. Volný pohyb je základní zásadou Unie a měl by být pacientům zaručen, mimo jiné za účelem zabezpečení větší rovnosti v oblasti zdraví.

4.5.

Měly by být také zváženy další kroky v souvislosti s mezinárodním rozměrem úřadu HERA, a to s cílem přispět k posílení globálního systému připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví. Ve sdělení o úřadu HERA nebyl stanoven požadavek na sdílení know-how, údajů a technologií, které byly získány nebo vyvinuty za pomoci veřejných prostředků investovaných do výzkumu. Nejsou v něm uvedena ani ustanovení o přiměřených cenách. Mezinárodní rozměr úřadu HERA je mimořádně důležitý, od připravenosti až po reakci na přeshraniční hrozby v oblasti zdraví. Současná krize COVID-19 dokládá, že přeshraniční zdravotní krize lze překonat jedině zajištěním rychlé a účinné mezinárodní reakce, včetně přístupu k osobním ochranným prostředkům a očkování. Úřad HERA by měl rovněž spolupracovat s globálními aktéry, sdílet informace a podporovat celosvětový přístup k očkovacím látkám a dalším lékařským protiopatřením.

4.6.

Pokud se úřad HERA zaměří na zvýšení zdravotní bezpečnosti a jeho činnost bude podléhat mechanismu kontroly a protivah, pak budou moci členské státy výrazně posílit odolnost svých zdravotnických systémů a svou schopnost reagovat na zdravotní krize. Vlády jednotlivých zemí a Komise by se tudíž měly snažit posílit strukturu úřadu HERA a rozšířit v budoucnu jeho působnost.

4.7.

EHSV je i nadále znepokojen tím, že by mohlo docházet k překrývání s činností jiných subjektů, včetně agentury EMA a střediska ECDC. V některých oblastech, například co se týče připravenosti na krize, výzkumu, údajů a koordinované distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, zůstává ve světle návrhů na rozšíření mandátu střediska ECDC a agentury EMA a nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách přidaná hodnota nejasná. Například ve svém stanovisku s názvem Vytvoření Evropské zdravotní unie (6) nadnesl EHSV otázku, zda by v případě vyhlášení celoevropské epidemie měla doporučení úřadu HERA přednost před doporučeními agentury EMA. Proto má očividný význam koordinace, aby nedocházelo k překrývání a zároveň byly zohledněny evropské hodnoty zakotvením spolupráce založené na zásadách transparentnosti, odpovědnosti a integrity.

4.8.

Rada úřadu HERA bude mít za úkol „dbát na to, aby se zabránilo překrývání s dalšími klíčovými strukturami, jako je Výbor pro zdravotní bezpečnost, Řídící výbor pro očkovací látky a příslušné výbory zapojené do řízení programů EU, přičemž je třeba navázat úzké kontakty“ (7). EHSV pochybuje, že toto úsilí bude stačit k tomu, aby se předešlo překrývání činností různých struktur EU.

4.9.

EHSV rovněž vyzývá k tomu, aby byla vyjasněna působnost úřadu HERA ve vztahu k antimikrobiální rezistenci (AMR), hrozbě pro celosvětové zdraví, která se navzdory rostoucímu povědomí o závažnosti a rozsahu tohoto problému neustále zhoršuje. Jde o komplexní a meziodvětvový problém, hrozí však, že v případě nejasného vymezení úkolů nebude zřejmé, kdo nese odpovědnost a jaké politické iniciativy se tímto problémem zabývají. AMR je zásadním aspektem pro uplatňování přístupu „jedno zdraví“.

5.   Fungování a kontrola úřadu HERA

5.1.

EHSV je znepokojen strukturou a nedostatečnou nezávislostí úřadu HERA. Úřad byl původně inspirován americkým Úřadem USA pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny (BARDA) (8) a měl mít podobu nezávislé a autonomní agentury. Místo toho byl úřad HERA zřízen jako struktura spadající do působnosti Komise. Zdá se, že tento úřad je především technickým orgánem a stále postrádá strategickou složku zaměřenou na budoucnost (předvídání) pro řešení faktorů ovlivňujících přeshraniční hrozby.

5.2.

EHSV se pozastavuje nad tím, že před zřízením úřadu HERA a během jeho zřizování neproběhly konzultace s Evropským parlamentem a Evropský parlament nebyl do těchto fází zapojen. Je rovněž znepokojen tím, že v rámci jeho současné struktury je role Evropského parlamentu omezena pouze na hlasování o rozpočtu a roli pozorovatele v radě úřadu HERA. Komise sice uvedla, že si s Evropským parlamentem hodlá pravidelně vyměňovat informace o práci úřadu HERA, nebude to však povinné a ve sdělení to nebylo blíže specifikováno. EHSV připomíná, že demokratická kontrola má pro rozvoj politik v oblasti veřejného zdraví zásadní význam a nemůže probíhat, jestliže Evropský parlament nebude hrát v činnosti úřadu HERA aktivní úlohu.

5.3.

Při zajišťování toho, aby v politikách a opatřeních v oblasti veřejného zdraví přijatých EU a jejími členskými státy v souvislosti s předcházením krizím a reakcí na ně zaujímal stěžejní místo veřejný zájem, hrají důležitou roli organizace občanské společnosti, sociální partneři a především odbory zastupující pracovníky ve zdravotnictví, jakož i organizace zabývající se otázkami veřejného zdraví a rovného zacházení, organizace zastupující pacienty a poskytovatelé služeb. Občanská společnost může zejména zprostředkovávat informace o tom, zda jsou opatření v oblasti veřejného zdraví vnímána jako přijatelná a jaké jsou potřeby zranitelných skupin. EHSV je zvláště znepokojen nedostatečným zapojením občanské společnosti včetně sociálních partnerů do struktury a fungování úřadu HERA. V rámci současné struktury může organizovaná občanská společnost spolu s dalšími externími zúčastněnými stranami, jako je průmysl a akademická obec, pouze přispívat k činnosti poradního sboru úřadu HERA. Občanská společnost se například nebude podílet na činnosti rady úřadu HERA a Rady pro zdravotní krize, které budou koordinovat naléhavá opatření v krizové fázi.

5.4.

Naopak průmysl bude hrát v úřadu HERA výraznější roli. Ve sdělení Komise o úřadu HERA se stanoví, že bude posílena spolupráce s průmyslem v souvislosti s odhalováním hrozeb a také odolnost průmyslu v EU i mimo ni. Bylo v něm rovněž oznámeno, že bude jako podskupina poradního fóra zřízeno společné fórum pro průmyslovou spolupráci, na němž se budou podílet také zástupci průmyslu. EHSV sice uznává význam průmyslu při překonávání mimořádných situací v oblasti zdraví, obává se však, že by stávající struktura úřadu HERA nemusela zaručit, aby byla v rámci připravenosti a reakce EU věnována stěžejní pozornost otázkám veřejného zdraví a zájmům zranitelných skupin, a že by byl namísto toho kladen větší důraz na zájmy průmyslové politiky. V každém případě musí být udržitelná průmyslová politika v souladu s cíli úřadu HERA a musí aktivně zapojovat všechny relevantní zúčastněné strany. Společné fórum pro průmyslovou spolupráci by proto mělo zahrnovat nejen zástupce průmyslu, ale také odborů, čímž by se zvýšilo zapojení zaměstnanců (9).

5.5.

EHSV doporučuje vytvořit podskupinu poradního sboru na stejné úrovni se společným fórem pro průmyslovou spolupráci. Součástí této podskupiny by měly být organizace občanské společnosti, jako jsou organizace zastupující pacienty a organizace zabývající se otázkami veřejného zdraví, zdravotní pojišťovny, sociální partneři – včetně odborů z odvětví zdravotnictví – a nezisková infrastruktura a nekomerční výzkumné instituce. Své zástupce by v ní měly mít i EHSV a Výbor regionů.

5.6.

Dalším problémem ve stávajícím uspořádání úřadu HERA je transparentnost. Nedostatečná otevřenost panuje například ohledně přidělování veřejných finančních prostředků, smluv o nákupu, informací o smlouvách nebo dodavatelských podniků, včetně mj. cen očkovacích látek. Transparentnost při správě veřejných finančních prostředků a při vedení spolupráce s partnery ze soukromého sektoru má zásadní význam pro to, aby při překonávání mimořádných situací v oblasti zdraví panovala důvěra. EHSV doporučuje soustředit se ve větší míře na to, aby byla zaručena naprostá transparentnost v souvislosti s finančními prostředky přidělenými úřadu HERA a jeho výdaji, aby zadávání zakázek probíhalo otevřeným způsobem a aby se občanská společnost mohla podílet na dohledu nad finančními aspekty tohoto úřadu (10).

5.7.

EHSV vítá, že byly úřadu HERA do roku 2027 přiděleny prostředky ve výši 6 miliard EUR z víceletého finančního rámce a nástroje NextGenerationEU a 24 miliard EUR z jiných programů EU, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, REACT-EU a nástroje spolupráce. Domnívá se však, že k tomu, aby se tato investice vyplatila, je nezbytné zajistit větší kontrolu a demokratičnost.

5.8.

EHSV žádá, aby vyčlenění finančních prostředků na úřad HERA nešlo na úkor jiných cílů programu pro zdraví (EU4Health), zejména plánu boje proti rakovině. Doporučení, která EHSV formuloval ve svém stanovisku k programu pro zdraví, zůstávají v platnosti. Po dlouholetém uplatňování úsporných opatření je totiž zapotřebí, aby se do opatření a systémů v oblasti zdraví rozsáhle investovalo.

6.   Budoucnost úřadu HERA

6.1.

Úřad HERA byl navržen jako flexibilní struktura, která bude podle potřeby upravována. V roce 2025 byl měl proběhnout přezkum provádění a fungování tohoto úřadu, včetně jeho struktury a řízení.

6.2.

EHSV je toho názoru, že řízení úřadu HERA by mělo být přezkoumáno co nejdříve, aby se zajistila lepší kontrola a zastoupení. Zejména je třeba: — poskytnout výraznější úlohu Evropskému parlamentu, — posílit roli organizací občanské společnosti včetně sociálních partnerů a spolupráci s nimi, — zajistit, aby průmysl hrál vyváženou úlohu a aby jeho úloha byla kontrolována.

6.3.

EHSV doporučuje Komisi, aby zvážila přeměnu úřadu HERA na nezávislý veřejný orgán, který by nebyl součástí Komise (11). Mělo by se tak stát prostřednictvím legislativního postupu, na němž se bude podílet Evropský parlament jakožto spolunormotvůrce. Je rovněž zásadní, aby byla do všech budoucích diskusí ohledně struktury a mandátu úřadu HERA a do hloubkového přezkumu v roce 2025 zapojena organizovaná občanská společnost.

6.4.

Po přezkumu musí úřad HERA klást větší důraz na veřejné zdraví a připravenost a reakci na krize jako službu občanům EU. EHSV se domnívá, že se úřad HERA musí podílet na odstraňování nerovností v oblasti zdraví při přeshraničních mimořádných situacích v oblasti zdraví a zmírňování dopadu, který tyto situace budou mít na vysoce ohrožené sociální skupiny a také na zdravotnický a pečovatelský personál. Toho lze dosáhnout následovně:

6.4.1.

Zajištění lepšího zapojení občanské společnosti: je nutné upravit strukturu úřadu HERA tak, aby byly do příslušných rozhodovacích orgánů a procesů zapojeny organizace občanské společnosti zahrnující organizace zabývající se otázkami veřejného zdraví a rovného zacházení, organizace zastupující pacienty a zaměstnance a jejich odbory. Například kromě navrhovaného vytvoření podskupiny poradního sboru by v rámci úřadu HERA mohla být zřízena zvláštní pracovní skupina, která by se zaměřovala na ohrožené a zranitelné skupiny obyvatel.

6.4.2.

Shromažďování rozčleněných údajů: shromažďování lépe rozčleněných údajů o zranitelných skupinách a počtu zdravotnických pracovníků je nezbytným předpokladem pro odstranění nerovností v oblasti zdraví a zajištění dostatečného počtu pracovníků v souladu s potřebami. Proto se EHSV domnívá, že by úřad HERA měl investovat do shromažďování a rozčleňování údajů.

6.4.3.

Koordinace komunikačních kampaní během přeshraničních mimořádných situací v oblasti zdraví: EHSV opakuje svůj návrh, aby úřad HERA koordinoval komunikační kampaně během mimořádných situací v oblasti zdraví, jejichž cílem bude zvýšit mezi lidmi povědomí o tom, jak se chránit, jak uzpůsobit svůj každodenní život, aby zůstali v bezpečí, a jak si případně zajistit přístup k dostupné léčbě. Ve fázi připravenosti by úřad HERA mohl zajišťovat komunikaci ohledně prevence pandemií a připravovat občany EU na budoucí hrozby v oblasti zdraví.

6.4.4.

Vypracovávání spolehlivých, ověřených a částečně specializovaných informací za účelem informování a vzdělávání obyvatel prostřednictvím zdravotnických orgánů členských států a subjektů zabývajících se otázkami zdraví (občanská společnost, sociální ekonomika, vzájemné pojišťovny) tak, aby důvěřovali vědě a byli více nakloněni očkování nejen v době pandemie, ale i endemie. Je rovněž třeba zvážit, zda by mohl být v rámci úřadu HERA vytvořen speciální školicí program EU, který by byl nabízen úředníkům orgánů veřejného zdraví a zdravotnickým pracovníkům, a to s cílem propagovat a podporovat obecnou kulturu EU při rozvoji vědy a při řešení současných a budoucích hrozeb v oblasti zdraví.

6.4.5.

Provádění předchozích konzultací s rozsáhlým spektrem zúčastněných stran v souvislosti s evropskými zprávami, které budou vypracovávány dvakrát ročně, a s výročními vnitrostátními zprávami.

6.5.

Malé a střední podniky specializující se na zdravotnické vybavení a léčivé přípravky musejí hrát při budoucích pandemiích zásadní roli. V rámci úřadu HERA by měly být zřízeny určité pobídky a protokoly, které by jim poskytly nástroje a finanční prostředky potřebné k pokrytí všech aspektů boje proti budoucím pandemiím a endemiím, z kterých by se pandemie mohly stát.

6.6.

Skutečnou ekonomickou pobídkou pro malé a střední podniky by byla podpora jejich zapojení do strategického plánu na období 2020–2024 a zejména do Programu InvestEU (2021–2027), jehož cílem je ještě více podpořit udržitelné investice, inovace, digitální transformaci a vytváření pracovních míst v Evropě.

6.7.

Vyrobení více než 1,3 miliardy očkovacích látek stačilo k tomu, aby bylo možné naočkovat přes 75 % dospělé populace (12) a vyvézt polovinu vyrobených vakcín za účelem boje proti globální pandemii (13). V zájmu záchrany životů je však i nadále zcela zásadní zajistit přístup k očkování pro 25 % část populace, která ještě není naočkovaná. Úřad HERA by se měl trvale ujmout vedoucí úlohy v celosvětovém boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám a pandemiím, včetně zajišťování rovného přístupu k vakcínám. EHSV se domnívá, že EU by měla na tuto krizi nadále reagovat jednotným a globálním způsobem, zejména prostřednictvím nástroje pro globální přístup k vakcíně proti COVID-19 (COVAX) a nových potenciálních léčivých přípravků a způsobů léčby, a měla by posilovat a podporovat globální systém zdravotní bezpečnosti. Musí být při tom rovněž posílena úloha EU ve Světové zdravotnické organizaci. V tomto ohledu EHSV vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni zahájila otevřenou diskusi o dobrovolném zavedení dočasné výjimky z ustanovení dohody TRIPS, která by se vztahovala na očkovací látky proti onemocnění COVID-19 a související léčebné postupy a testy. Umožnilo by to zvýšit v celosvětovém měřítku výrobu očkovacích látek a snížit příslušné náklady s cílem zajistit jejich dostupnost pro lidi na celém světě, a reagovat tak na naléhavé potřeby především v rozvojových zemích (14).

6.8.

Účinné mechanismy pro zajištění celosvětového přístupu k očkovacím látkám a léčebným postupům, které byly vyvinuty za pomoci veřejných prostředků, hrají a budou hrát zásadní roli při odstraňování současných nerovností v oblasti očkovacích látek po celém světě, kde alespoň jednu dávku dostalo přibližně 60 % lidí žijících v zemích s vysokými příjmy, zatímco v zemích se středními příjmy je to pouze 24 % a v zemích s nízkými příjmy méně než 2 %. EU musí brát v potaz vědecky doložené motto, že „nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni“.

---

(1)  COM(2021) 78 final, 12. února 2021.

(2)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 109.

(3)  https://www.consilium.europa.eu/media/53603/20211216-euco-conclusions-cs.pdf.

(4)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52021DC0380&from=EN.

(5)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 109.

(6)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 109.

(7)  https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:5cba81f5-16f8-11ec-b4fe-01aa75ed71a1.0010.02/DOC_1&format=PDF.

(8)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/SPEECH_20_1655.

(9)  Viz například Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, v němž Komise podporuje větší zapojení zaměstnanců.

(10)  EHSV zdůraznil ve svém stanovisku ECO/553 Přepracování fiskálního rámce EU v zájmu udržitelného oživení a spravedlivé transformace, že „pro zajištění udržitelných veřejných financí je rovněž nezbytná transparentnost příjmů a výdajů, zveřejňování informací o státních zakázkách a stálá účast občanské společnosti v dohledu nad správou veřejných financí“ (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 11).

(11)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 109.

(12)  https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response/safe-covid-19-vaccines-europeans_cs.

(13)  https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response/safe-covid-19-vaccines-europeans/global-response-coronavirus_cs#informace-o-iniciativ-covax.

(14)  Stanovisko EHSV Vyjít z pandemie silnější (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 116).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (přepracované znění)

[COM(2021) 734 final – 2021/0375 (COD)] a k

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a cílení politické reklamy

[COM(2021) 731 final – 2021/0381 (COD)]

(2022/C 275/11)

Zpravodaj:	Andris GOBIŅŠ
Spoluzpravodaj:	Carlos Manuel TRINDADE

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 13/12/2021 Rada Evropské unie, 15/12/2021 a 21/01/2022
Právní základ	články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	10. 2. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 2 2022
Plenární zasedání č.	567
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	222/4/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá cíle a motivaci evropského volebního balíčku. EHSV si je vědom velkých výzev a ohrožení demokratických procesů, a navrhuje, aby byla nařízení ještě ambicióznější a byla co nejdříve uvedena do praxe.

1.2

Zásadní význam má umožnění a podpora uvědomělé politické účasti občanů, jakož i zajištění transparentní, přístupné a poctivé politické činnosti a jasné a aktivní úlohy občanské společnosti. Toto stanovisko navrhuje několik změn uvedených nařízení a několik dalších opatření v tomto ohledu.

1.3

EHSV podporuje, aby do volebního balíčku byly začleněny všechny aspekty související s politickými kampaněmi. Je třeba se více zaměřit na boj proti dezinformacím, neboť ty mají stále větší dopad na volby a transparentnost. Ověřování faktů a mediální gramotnost nemohou vyřešit ani příval kontroverzního a zavádějícího obsahu, kterému jsou občané vystaveni, ani otázku, proč některé občany takový obsah vůbec přitahuje.

1.4    Pokud jde o transparentnost a cílení politické reklamy, EHSV předkládá následující konkrétní návrhy na zlepšení (viz část 3.1):

i.	používat širokou, ale jasnou definici politické reklamy, která přesahuje rámec oficiálně placených činností, včetně dopadů prostřednictvím tzv. „botů“ a „trollů“ a/nebo manipulativních informací;

ii.	rozšířit rozsah sankcí za protiprávní jednání;

iii.	rozšířit právní základ na všechny právnické a fyzické osoby;

iv.	omezit možnosti subjektů ze zemí mimo EU uplatňovat vliv;

v.	poskytovat přímo viditelné informace (nikoli odkazy) o klíčových otázkách transparentnosti;

vi.	zajistit přístupnost a transparentnost informací;

vii.	mít stejná pravidla pro všechny;

viii.

zavést možnost podávání stížností přímo příslušným vnitrostátním orgánům, nejen odpovědné online platformě;

ix.	zpřístupnit informace všem občanům bez omezení;

x.	zakázat cílenou politickou reklamu založenou na všudypřítomném sledování a zpracovávání informací o online nebo offline chování jednotlivce;

xi.	omezit nebo zastavit používání technik cílení a zvyšování dosahu v politické reklamě, které zahrnují zpracování osobních údajů, a sice z důvodu rizik týkajících se omezeného poskytnutí souhlasu;

xii.	zcela zakázat cílení založené na zvláštních kategoriích citlivých osobních údajů;

xiii.

zajistit plnou transparentnost technik cílení, a to i v případech, kdy přímo nesouvisejí s určitou kampaní;

xiv.	zvážit zavedení zvláštních předpisů v zemích, kde není řádně zajištěna nezávislost veřejnoprávních sdělovacích prostředků.

1.5    Pokud jde o status a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (přepracované znění), EHSV předkládá následující konkrétní návrhy (viz část 3.2):

i.	posílit normy týkající se genderové vyváženosti;

ii.	bojovat proti diskriminaci a prosazovat lidská práva;

iii.	omezit dary poskytované stranám ze zemí mimo EU;

iv.	stanovit všeobecný strop pro dary od občanů ve výši 18 000 EUR ročně;

v.	regulovat externí poskytovatele služeb;

vi.	omezit zapojení evropských stran do kampaní k vnitrostátním referendům;

vii.	snížit limit anonymních darů na 1 000 EUR;

viii.

pokračovat v systému spolufinancování evropských politických stran.

1.6    Pokud jde o odolnost a posilování úlohy občanské společnosti ve volebních procesech (viz část 3.3):

i.	dát občanům možnost, aby se mohli smysluplně vyslovovat k utváření budoucnosti EU i po volbách a mezi volbami;

ii.	pořádat každoroční akci za účelem sdílení osvědčených postupů a vypracování ročního plánu na posílení demokracie, účasti a občanského dialogu a provádění článku 11 SEU;

iii.	vytvořit finanční nástroj pro vedení nestranných a inkluzivních kampaní na podporu zvýšení volební účasti;

iv.	vytvořit program financování pro novináře, výzkumné pracovníky, ověřovatele faktů a kontrolní organizace;

v.	podporovat spolupráci mezi odborníky a věnovat se financování kampaní, forenzní analýze online dat, boji proti dezinformacím, jakož i kybernetické bezpečnosti;

vi.	odstraňovat zbývající překážky a zajistit inkluzivní účast ve volbách;

vii.	podporovat mobilní občany;

viii.

zajistit bezbariérové volby pro občany EU se zdravotním postižením;

ix.	vybízet jednotlivce, aby se stali členy evropských politických stran;

x.	zajistit, aby občané měli právo vědět, které politické strany na vnitrostátní úrovni mají nebo plánují vazby na evropské strany;

xi.	harmonizovat právní předpisy týkající se podmínek voleb do Evropského parlamentu (volební věk, datum konání voleb, požadavky na volební obvody, kandidáty a politické strany a jejich financování) a propagovat význam vzdělávání.

2.   Souvislosti a obecné připomínky

2.1    Souvislosti předložení stanoviska včetně předmětného legislativního návrhu

2.1.1

Balíček týkající se podpory demokracie a integrity voleb zveřejnila Evropská komise dne 25. listopadu 2021. Předtím byl již oznámen v politických směrech předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen a v Akčním plánu pro evropskou demokracii přijatém v prosinci 2020. Balíček obsahuje následující body, přičemž EHSV byl požádán, aby se ve svém stanovisku zabýval pouze body i) a ii): i. revize nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací; ii. návrh nařízení o větší transparentnosti placené politické reklamy; iii. revize dvou směrnic o volebním právu „mobilních občanů EU“ (občanů EU, kteří mají bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky); iv. navrhovaný společný mechanismus volební odolnosti.

2.2    Obecné připomínky

2.2.1

EHSV zdůrazňuje následující: i. EHSV vítá aktualizace volebního balíčku z roku 2018 (1); ii. EHSV vyzdvihuje význam opatření na úrovni EU na podporu demokratické diskuse; iii. EHSV souhlasí s tvrzením Komise, že „[o]bčanům musí být jasné, že dostávají politický obsah a od koho pochází. Měla by existovat smysluplná transparentnost, která umožní veřejnou kontrolu a odpovědnost příslušných subjektů a která bude odrážet inkluzivitu a rozmanitost našich společností.“ (2); iv. více lepších návrhů a společných opatření EU vyžadují zejména aspekty týkající se umožnění účasti občanů a inkluzivnosti a rozmanitosti našich společností. Několik připomínek na toto téma je obsaženo ve stanovisku EHSV k akčnímu plánu pro demokracii (3); v. EHSV upozorňuje na nebezpečí, která pro demokracii v Evropské unii představují dezinformace, a zdůrazňuje, že je zapotřebí důrazné a rozhodné reakce, aby se zabránilo situaci, kdy by byla ohrožena objektivita voleb a účast občanů; vi. digitální revoluce změnila demokratickou politiku. V politických kampaních hrají klíčovou úlohu online prostředky sestávající z široké škály nástrojů. Některé z těchto kampaní mají za cíl vyvolat nedůvěru a frustraci a zkreslit myšlení a chápání. EHSV souhlasí s Komisí, že v důsledku toho může mít digitalizace politických kampaní, přestože nabízí bezprecedentní prostředky, jak oslovit lidi, negativní dopady na demokracii. Podle Eurobarometru polovina Evropanů uvádí, že byli při používání internetu vystaveni dezinformacím a kontroverznímu online obsahu. Třetina těchto Evropanů byla kromě toho vystavena obsahu, u nějž nemohla určit, zda se jedná o politickou reklamu, či nikoli (4); vii. EHSV podporuje vizi, v souladu s níž by měla být zvážena úloha EU při posilování demokracie na celosvětové úrovni, a to zejména prostřednictvím vnější činnosti EU, jak je uvedeno v dokumentu COM(2021) 730.

3.   Konkrétní připomínky

3.1    Navrhované změny návrhu nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy

3.1.1

EHSV podporuje širokou, ale jasnou definici politické reklamy a navrhuje začlenění vhodných opatření proti nejrůznějším způsobům vedení kampaní a nejrůznějším platbám, jejichž cílem je ovlivňovat politické procesy, a to včetně dopadů prostřednictvím tzv. „botů“ a „trollů“ a/nebo manipulativních informací. Pokud by nejasná definice vedla k nadměrné rozvolněnosti nebo rozdílům při provádění v rámci různých platforem, mohlo by to vyvolat problémy.

3.1.2

EHSV se domnívá, že stávající seznam možných sankcí je velmi omezený, a navrhuje vložit do čl. 15 odst. 5 nové písmeno v následujícím znění: „d) jednat s cílem uplatňovat trestní sankce, např. za rozsáhlé podvody.“ EHSV dále požaduje, aby byla stanovena společná evropská kritéria sankcí na vnitrostátní úrovni.

3.1.3

Zvolený právní základ je v současnosti příliš úzký, což znamená, že se nařízení týká především služeb, které jsou poskytovány hospodářskými subjekty a jsou placené. Tento právní základ by měl být rozšířen a pravidla politické reklamy musí platit pro všechny právnické a fyzické osoby, které de facto vytvářejí a zveřejňují politickou reklamu. Pravidla týkající se fyzických osob by měla být vyjasněna v tom smyslu, že se nevztahují na osoby, které sdílejí své politické názory jako čistě soukromé osoby. Negativní vedlejší účinky na občanskou společnost a její angažovanost a účast na rozhodování by měly být ošetřeny prostřednictvím důkladného dialogu s příslušnými organizacemi.

3.1.4

Ve 14. bodě odůvodnění se uvádí, že působnost nařízení se vztahuje i na „reklamu, kterou v plném rozsahu připravili, umístili nebo zveřejnili poskytovatelé služeb usazení mimo Unii, ale která se zobrazuje jednotlivcům v Unii“, takže taková reklama je v zásadě přípustná. Riziko zahraničního vměšování do voleb je však pro demokracii v EU příliš vážnou hrozbou. Je třeba vypracovat soubor zvláštních ustanovení s cílem zabránit v EU šíření politické reklamy nebo jiných kampaní přímo či nepřímo financovaných subjekty mimo EU.

3.1.5

V zájmu větší transparentnosti by měl být čl. 7 odst. 1 písm. c) návrhu nařízení změněn tak, aby zněl: „oznámení o transparentnosti, které umožní pochopit širší kontext politické reklamy a její cíle, nebo jasné uvedení místa“; měla by tedy být vypuštěna následující část textu: „, kde je možné oznámení snadno vyhledat“. V tomto smyslu by měl být pozměněn i 40. bod odůvodnění.

3.1.6

V zájmu větší transparentnosti by se měl článek 7 návrhu nařízení rovněž zabývat otázkou zveřejňování částek vynaložených na reklamu a související kampaň. Nařízení by mělo rovněž podporovat a zahrnovat stávající osvědčené postupy, v jejichž rámci se v členských státech požaduje předvolební transparentnost, pokud jde o ceny za reklamu a služby, což se týká stejnou měrou všech politických sil. Měl by být vytvořen systém pro sledování tohoto stavu.

3.1.7

Právo občanů na transparentní informace o politické reklamě by mělo mít větší váhu než administrativní zátěž, která poskytovatelům služeb vyplývá z požadavků na podávání zpráv. Článek 8 návrhu nařízení (Pravidelné podávání zpráv o službách politické reklamy) se proto musí vztahovat na všechny vydavatele reklamy, včetně těch, kteří jsou klasifikováni jako mikropodniky a malé a střední podniky. Za tímto účelem by měl být zrušen odstavec 2 článku 8 („Odstavec 1 se nepoužije na podniky splňující podmínky podle čl. 3 odst. 3 směrnice 2013/34/EU.“).

3.1.8

Článek 9 návrhu nařízení (Upozornění na potenciálně nezákonnou politickou reklamu) by měl být změněn. Místo toho, aby bylo řešení stížností fyzických osob na to, že reklama, kterou zveřejnili, je v rozporu s tímto nařízením, přenecháno pouze vydavatelům reklamy, musí existovat také možnost podat stížnost přímo příslušným vnitrostátním orgánům. Jinak by to mohlo vést ke střetu zájmů, pokud by vydavatel reklamy nechtěl přerušit určitou reklamní kampaň z obavy ze ztráty příjmů.

3.1.9

Informace o politické reklamě musí být bezplatně dostupné všem zúčastněným subjektům. Domníváme se proto, že zúžení kategorií osob, které mohou žádat o předání informací od poskytovatelů služeb politické reklamy, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2 návrhu nařízení, je neodůvodněné. Kromě toho by měly být vypuštěny odstavce 4 až 7 tohoto článku. Informace by měly být snadno dostupné a použitelné.

3.1.10

EHSV důrazně doporučuje zakázat cílenou politickou reklamu založenou na všudypřítomném sledování a zpracovávání informací o online nebo offline chování jednotlivce. Je důležité mít na paměti, že osobní údaje, které samy o sobě nejsou citlivé, mohou v kombinaci s jinými neosobními nebo osobními údaji, které nejsou citlivé, nepřímo poskytnout přesně takové velmi citlivé poznatky, před nimiž se Komise snaží poskytnout ochranu. Do nařízení by měl být vložen samostatný odstavec týkající se této problematiky.

3.1.11

Návrh nařízení umožňuje používání technik cílení a zvyšování dosahu v politické reklamě, které zahrnují zpracování citlivých osobních údajů „na základě výslovného souhlasu subjektu údajů, nebo v rámci svých oprávněných činností a s vhodnými zárukami nadace, sdružení nebo jiný neziskový subjekt, který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle“. Pojem „výslovný souhlas“ je však v této souvislosti velmi problematický, neboť neexistují způsoby, jak s vysokou mírou spolehlivosti zajistit nebo ověřit, že jednotlivci, kteří jsou subjektem technik cílení a zvyšování dosahu, skutečně věnují čas tomu, aby se s těmito technikami obeznámili, plně chápou související rizika a udělují skutečně informovaný souhlas. Vzhledem k vysokému stupni rizika, které používání technik cílení a zvyšování dosahu v politické reklamě představuje pro demokracii v EU, by měly být techniky cílení a zvyšování dosahu založené na citlivých údajích zcela zakázány.

3.1.12

Transparentnost týkající se technik cílení by měla být zřetelná a jasná i v případech, kdy jde o informace, které přímo nesouvisejí s konkrétní kampaní. Informace o tom, proč někdo vidí určitou reklamu, musí být viditelná a snadno použitelná, přičemž musí být možné případný souhlas se zobrazováním této cílené reklamy rychle zrušit.

3.1.13

V zemích, kde není řádně zajištěna nezávislost veřejnoprávních sdělovacích prostředků, by mělo být zváženo zavedení zvláštních předpisů. Kromě toho by měly být řešeny mezery a problémy způsobené chybějící regulací tematické reklamy.

3.2    Navrhované změny návrhu o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (přepracované znění)

3.2.1

Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. j) návrhu nařízení („její vnitřní pravidla týkající se genderové vyváženosti“) musí být posíleno zavedením minimálních norem týkajících se genderové vyváženosti, jako jsou např. kvóty pro zastoupení žen a mužů v celkovém počtu členů a v odpovědných funkcích, a požadavkem na jejich dodržování.

3.2.2

Ustanovení čl. 4 odst. 2 by mělo být změněno v tom smyslu, že stanovy evropské politické strany musí obsahovat rovněž ustanovení o přístupu strany k boji proti diskriminaci a podpoře lidských práv v souladu s normami EU.

3.2.3

EHSV se domnívá, že případné příspěvky nebo dary ze zemí mimo EU ve prospěch evropských politických stran nebo nadací mohou představovat nadměrné riziko pro nezávislost příjemců, a tím i pro demokratický systém. Odstavce 9 a 10 článku 23 návrhu nařízení by proto měly být změněny tak, aby bylo striktně zajištěno, že budou povoleny pouze příspěvky od politických stran ze zemí Rady Evropy, které neukládají omezení společných hodnot EU a v nichž lze tyto hodnoty svobodně prosazovat. Další navrhovaná změna se týká výrazného snížení povolených částek u příspěvků a darů. Sem by měly spadat i možné půjčky a jiné závazky finanční povahy.

3.2.4

V zájmu transparentnosti by měl být změněn čl. 23 odst. 11 návrhu nařízení tak, že bude vypuštěna věta: „Strop stanovený v prvním pododstavci se neuplatní v případě, že dotčený člen je rovněž voleným členem Evropského parlamentu, vnitrostátního parlamentu nebo regionálního parlamentu či shromáždění.“ Všeobecný strop pro dary od občanů tak bude činit 18 000 EUR ročně od jednoho člena.

3.2.5

V souladu s výše uvedeným by se pravidla pro politickou reklamu měla plně vztahovat na všechny případy, kdy se evropské politické strany zapojují do politické reklamy, a nikoli pouze na případy, kdy využívají externí poskytovatele služeb. V tomto smyslu by měl být pozměněn článek 5 návrhu nařízení.

3.2.6

Ustanovení článku 24 o možném financování kampaní k vnitrostátním referendům ze strany evropských politických stran a evropských politických nadací mohou přinášet problematické situace v důsledku možného zneužití populisty nebo radikálními silami a mohou vést k tvrzením o „zahraničním vměšování“. Tato rizika jsou obzvláště vysoká v menších členských státech EU, kde lze vést účinné kampaně s relativně omezenými finančními prostředky a během krátkých období, zatímco řízení týkající se zákonnosti financování ze strany evropských politických stran nebo nadací mohou trvat dlouho. Tento návrh by měl být prováděn pouze v koordinaci s předpisy o referendech na vnitrostátní úrovni, které zjištěná rizika zmírňují. Veřejné diskuse s politiky z jiných členských států EU jsou v každém případě cenné.

3.2.7

V zájmu transparentnosti by měl být článek 36 změněn tak, aby obsahoval přísnější pravidla pro zveřejňování darů od fyzických osob. Maximální výše daru, u něhož nemusí být zveřejněno jméno dárce, by měla být omezena na 1 000 EUR. Tato částka bude přiměřenější relativně nižším úrovním příjmů v některých členských státech EU.

3.2.8

Komise navrhuje změnit čl. 20 odst. 4 tak, aby se míra spolufinancování evropských politických stran snížila z 10 % na 5 % a v roce konání voleb do Evropského parlamentu na 0 %. EHSV tento návrh nepodporuje, protože i nízká míra spolufinancování svědčí o odhodlání stran provádět politiky, které prosazují. EHSV dále poukazuje na to, že veškeré peněžní toky mezi vnitrostátními a evropskými stranami musí být transparentní.

3.3    Odolnost a zvláštní aspekty posilování úlohy občanské společnosti ve volebních procesech

3.3.1

EHSV se domnívá, že vzhledem k tomu, že populistické a nacionalistické strany a sítě získávají v Evropě s vnitřní i vnější pomocí na síle, je podpora účasti občanů na evropském demokratickém procesu důležitější než kdy jindy a měli bychom ji řešit společně s regulací volebních procesů, jak Výbor uvedl ve svém stanovisku k akčnímu plánu pro demokracii. Občanům je třeba dát možnost, aby se mohli smysluplně vyslovovat k utváření budoucnosti EU, pokud jde o volby – jak je např. uvedeno níže –, jakož i po volbách a mezi volbami (jak je uvedeno ve stanovisku EHSV k akčnímu plánu pro demokracii a v plánu provádění článku 11 SEU a jeho akčním plánu (5)).

3.3.2

EHSV připomíná svůj návrh, aby byla zahájena každoroční akce propojující zástupce orgánů EU na nejvyšší úrovni a organizace/sdružení občanské společnosti, jakož i sociální partnery a zástupce odvětvových dialogů a místních, regionálních, celostátních a makroregionálních (přeshraniční politika a politika sousedství) dialogů s cílem sdílet osvědčené postupy a vypracovat roční plán na posílení demokracie, účasti a občanského dialogu a provádění článku 11 SEU. To by rovněž mohlo vytvořit synergie s volebním balíčkem. Komise a EHSV by v tomto procesu měly hrát vedoucí úlohu jako organizátoři.

3.3.3

Evropská komise musí poskytnout zvláštní finanční nástroj pro provádění nestranných a inkluzivních kampaní občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků na podporu zvýšení volební účasti, zejména ve velké většině členských států EU, v nichž není účast ve volbách povinná. Tyto kampaně by se měly zaměřit zejména na zapojení znevýhodněných skupin, jako jsou menšiny a skupiny, které jsou znevýhodněny na základě svého sociálního nebo ekonomického postavení apod.

3.3.4

Měl by být vytvořen program financování pro novináře, výzkumné pracovníky, ověřovatele faktů a kontrolní organizace, jakož i pro monitorování a opatření pro boj proti šíření dezinformací, který by pokrýval všechny aspekty balíčku předpisů týkajících se podpory demokracie a integrity voleb. Měly by být poskytnuty odpovídající finanční prostředky na rozvoj a zlepšování elektronických dovedností občanů a na pomyslné prasknutí populistických/radikálních „bublin“, včetně těch, jež jsou vytvářeny za pomoci dezinformací a dalších technik používaných domácími politickými činiteli.

3.3.5

Plánovaný společný mechanismus volební odolnosti by měl zajistit finance, podporu a poskytování nástrojů na spolupráci mezi odborníky a věnovat se financování kampaní. Zásadní význam mají rovněž forenzní analýza online dat, boj proti dezinformacím a kybernetická bezpečnost voleb.

3.3.6

Je třeba vyvinout další úsilí o odstranění zbývajících překážek a zajištění inkluzivní účasti ve volbách. Zejména by mělo být zvýšeno úsilí o zlepšení demokratické účasti žen, občanů se zdravotním postižením, mladších občanů a dalších skupin. Měly by být odstraněny překážky, jež v některých členských státech brání účasti mobilních občanů EU ve volbách. Hlasování v zemi bydliště nebo – je-li to podle vnitrostátního práva a práva EU možné – v zemi původu by mělo být usnadněno a mělo by vést k vyšší volební účasti mobilních občanů EU. Neměli bychom zapomínat na to, že přibližně 13,5 milionu občanů EU nežije ve svém členském státě.

3.3.7

EHSV konstatuje, že osobám, které se přestěhovaly do jiného členského státu EU, by měla být volební registrace zjednodušena a měla by být více sjednocena, např. prostřednictvím platformy pro společnou/sdílenou volební registraci, jež bude (v případě potřeby) k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Občanům EU by měla být rovněž poskytnuta volební práva na regionální úrovni a měla by být zřízena asistenční služba pro přeshraniční hlasování.

3.3.8

EHSV zdůrazňuje, že miliony občanů EU stále nemají skutečné volební právo. Informační zpráva EHSV Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu ukazuje řadu právních nebo technických překážek, s nimiž se v jednotlivých členských státech potýkají občané EU se zdravotním postižením, kteří chtějí reálně volit, avšak nemohou. EHSV opakuje svou výzvu obsaženou ve stanovisku ze dne 2. prosince 2020 s názvem Nutnost zaručit osobám se zdravotním postižením reálné právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, aby byly urychleně provedeny právní změny, které zaručí všem občanům EU reálné právo zúčastnit voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.

3.3.9

Jednotlivci by měli být vybízeni, aby se stali členy evropských politických stran, což by jim umožnilo přímo ovlivňovat diskuse na úrovni EU a přispívat k nim.

3.3.10

Pro občany by mělo být jasně pochopitelné, které politické strany na vnitrostátní úrovni mají nebo plánují vazby na evropské strany. To je důležité zejména před volbami.

3.3.11

EHSV podporuje několik návrhů, jež zazněly během druhé panelové diskuse občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy, která se zabývala evropskou demokracií a hodnotami, právy, právním státem a bezpečností (6). Jedním z nich je návrh harmonizovat podmínky voleb do Evropského parlamentu (volební věk, datum konání voleb, požadavky na volební obvody, kandidáty, politické strany a jejich financování) a klást větší důraz na vzdělávání a kompetence, např. pokud jde o ochranu údajů, demokracii a identifikaci a potírání populismu.

---

(1)  COM(2021) 730 final, Ochrana integrity voleb a podpora demokratické účasti.

(2)  COM(2021) 730 final, Ochrana integrity voleb a podpora demokratické účasti.

(3)  Stanovisko EHSV Evropský akční plán pro demokracii.

(4)  Special Eurobarometer 507: Democracy in the EU (Zvláštní průzkum Eurobarometru č. 507: Demokracie v EU).

(5)  Action plan for the implementation of Article 11 (Akční plán pro provádění článku 11).

(6)  Panel 2 – evropské panelové diskuse občanů – Konference o budoucnosti Evropy.