Interactio – pouze v režimu distanční účasti – 148. plenární zasedání VR, 26. 1. 2022–27. 1. 2022

13.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 270/1

Usnesení Evropského výboru regionů - Přispění místních a regionálních orgánů ke Konferenci o budoucnosti Evropy

(2022/C 270/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

s ohledem na:

—	usnesení Priority Evropského výboru regionů na období 2020–2025 (1),

—	usnesení Evropského výboru regionů o Konferenci o budoucnosti Evropy z 12. února 2020 (2) a ze 7. května 2021 (3),

—	usnesení Evropského výboru regionů k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2022 z 2. prosince 2021 (4),

—	zprávu skupiny Evropského výboru regionů na vysoké úrovni pro evropskou demokracii;

vzhledem k těmto důvodům:

a.	EU sestává z 27 členských států, 280 regionů a téměř 90 000 obcí a hlavní zásadou pro fungování EU musí být zásada jednoty v rozmanitosti;

b.	občané a jejich regionální a místní delegáti na Konferenci o budoucnosti Evropy očekávají hmatatelné výsledky, které zlepší fungování orgánů a institucí EU a povedou k reformované správě EU zaměřené na blízkost a účast, aby se posílila důvěra občanů v EU a její demokratickou legitimitu;

c.	účast početné delegace regionálních a místních politických zástupců na plenárním zasedání konference napomohla vnést do debat otázky, jež jsou pro občany důležité, s cílem zajistit, aby budoucí výsledky konference měly územní rozměr;

d.	klíčové návrhy předložené místními a regionálními delegáty na konferenci byly celkově přijímány souhlasně, a to na plenárním zasedání konference, v pracovních skupinách, v rámci politických skupin i na vícejazyčné digitální platformě;

Evropská demokracie

domnívá se, že demokracie je základní hodnotou EU, která se opírá o právní stát a je vyjádřena důvěrou občanů v evropské, celostátní, regionální a místní volby; má za to, že evropská, celostátní, místní a regionální demokracie, jejichž základem jsou regionální parlamenty a samosprávy, rady a starostové s legitimitou, kterou jim propůjčují volby, se plně doplňují a vzájemně posilují a že by demokracie měla být v celé EU respektována coby univerzální hodnota;

je toho názoru, že má-li EU reagovat na sílící zájem občanů, aby byl řešen demokratický deficit, musí podporovat model „domu evropské demokracie“ vystavěného na trojrozměrné legitimitě – evropské, celostátní a regionální a místní – odrážející volební hlasy občanů na jednotlivých úrovních; zvláštní roli při tom sehrají regionální parlamenty se zákonodárnými pravomocemi, a to díky své zprostředkovatelské funkci mezi občany a nadnárodní úrovní;

je přesvědčen, že by zastupitelská a participativní evropská demokracie by měla fungovat doplňkovým způsobem, aby se zajistilo, že demokracie občanům přinese výsledky tam, kde žijí;

konstatuje, že demokracie je zaměřena na účast všech a že zdrojem legitimity v Evropě je především aktivní subsidiarita, proto vidí lepší budoucnost v Evropě občanů; zvláštní význam přitom má aktivní působení místních a regionálních zástupců na evropské úrovni;

zdůrazňuje, že je zapotřebí větší účast občanů na politikách EU a jejich větší zapojení v tomto ohledu prostřednictvím výraznějšího volebního zastoupení na všech úrovních správy, a domnívá se, že to přispěje k europeizaci veřejného prostoru; vyzývá Evropský parlament, Komisi a Radu, aby posílily zastupitelskou demokracii tím, že navýší finanční prostředky dostupné pro politické strany, skupiny a nadace působící na úrovni EU, včetně těch, které zastupují celostátní, regionální a místní úroveň;

má za to, že existuje prostor pro lepší využívání stávajícího rámce Smluv prostřednictvím lepší součinnosti mezi různými úrovněmi správy, avšak je-li to řádně odůvodněno, neměly by být vyloučeny změny Smluv;

vyzývá k tomu, aby se zkušeností z průběhu konference využilo k navázání stálého a místně orientovaného dialogu s občany coby participativního mechanismu, který by lépe propojil EU s realitou na místní, okresní, regionální a celostátní úrovni; domnívá se, že by tento stálý dialog s občany byl přínosný v kontextu evropských, celostátních a regionálních/okresních/místních voleb; v tomto ohledu je pozoruhodná práce středisek patřících do sítě Europe Direct a jejich hostitelských struktur, které aktivně přispívají k šíření evropských hodnot a k diskusi o evropském projektu; v témže duchu by měly místní a regionální orgány podporovat stálá fóra pro evropský dialog a diskusi s různými aktéry ve svém regionu, a přiblížit tak projekt evropské integrace občanům;

vyzývá k institucionalizaci nových forem účasti občanů na úrovni Evropské unie prostřednictvím dialogů o konkrétních tématech s náhodně vybranými občany;

zdůrazňuje, že regiony, okresy a města EU mají konkrétní know-how, co se týče účasti občanů, a připomíná, že uspořádaly většinu z téměř 5 000 dialogů s občany a akcí konaných v souvislosti s konferencí; opakuje, že je připraven pokračovat v pořádání místních dialogů zaměřených na sbližování evropských orgánů a institucí s občany prostřednictvím aktivního zapojení na místní, okresní a regionální úrovni;

Aktivní subsidiarita a proporcionalita v evropském rozhodovacím procesu

10.

doporučuje, aby zásady víceúrovňové správy a partnerství byly rozšířeny a začleněny do legislativních a regulačních ustanovení všech politik EU, které mají regionální nebo místní dopad; opakuje svou výzvu, aby se zásady víceúrovňové správy a partnerství v interinstitucionálním kodexu chování nevztahovaly jen na fondy ESI a aby byly zahrnuty do interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů;

11.

zdůrazňuje, že evropské mise coby nový a zcela zásadní nástroj pro řešení naléhavých společenských výzev jsou skutečnou zkouškou vlivu a důvěryhodnosti EU; musí být rozsáhle opodstatněné a přijímané; jak zdůraznila Evropská komise, pro dosažení ambiciózních cílů misí EU mají stěžejní význam města a regiony se všemi svými zainteresovanými stranami a občany; vyzývá rovněž k tomu, aby mise EU definovaly jasný plán a uplatňovaly nový systémový přístup víceúrovňové správy a metody k experimentování, vývoji prototypů, monitorování a rozšiřování činností na všech úrovních správy;

12.

vyzývá k posílení zásady aktivní subsidiarity prostřednictvím změn protokolu č. 2 k Lisabonské smlouvě o používání zásad subsidiarity a proporcionality; požaduje, aby se na základě těchto změn prodloužila lhůta pro kontrolu subsidiarity v rámci „mechanismu včasného varování“ na dvanáct týdnů a zavedlo systematické využívání „tabulkového dotazníku pro posuzování subsidiarity“, který vypracoval VR, a postup „zelené karty“, díky němuž by daný počet celostátních nebo regionálních parlamentů mohl navrhovat právní předpis EU;

13.

navrhuje, aby posouzení dopadů zahrnovala územní rozměr a aby zásada proporcionality měla z právního hlediska stejnou váhu jako zásada subsidiarity;

14.

vyzývá k tomu, aby bylo postupně posilováno postavení VR tak, aby se z poradní instituce změnil v orgán Evropské unie spolurozhodující o klíčových oblastech politik s územním dopadem;

15.

pokud jde o subsidiaritu a zlepšování evropských právních předpisů, měly by být zdůrazněny iniciativy Evropského výboru regionů v této oblasti – nejen síť pro subsidiaritu, ale i síť RegHub, jejíž úloha roste a jež se ukazuje jako velmi užitečná pro Evropskou komisi;

16.

upozorňuje na skutečnost, že VR ztělesňuje rozměr evropské politiky, který nemohou jiné orgány a instituce EU poskytnout, a že regionální a místní perspektiva VR proto nezbytně přispívá k politickému rozhodování a legitimitě v Evropské unii;

17.

považuje za zásadní, aby se práce VR zaměřovala na politiky s územním dopadem, a tedy převážně na záležitosti, do nichž jsou místní a regionální orgány zapojeny na úrovni provádění nebo které na ně mají výrazný dopad;

18.

žádá, aby Evropský parlament, Evropská komise a Rada EU měly povinnost projednat stanoviska VR přijatá v rámci povinné konzultace a aby musely náležitě zdůvodnit případy, kdy tato stanoviska nebyla zohledněna;

19.

požaduje, aby se VR mohl účastnit trialogů a měl přístup k souvisejícím dokumentům, pokud k danému návrhu vydal stanovisko podle článku 307 SFEU; požaduje, aby měl VR možnost navrhovat spolunormotvůrcům kompromisní pozměňovací návrhy, čímž by mohli získat cenné informace o tom, jak skutečně probíhá provádění v praxi;

20.

vyzývá k lepší interinstitucionální součinnosti, například zapojením VR do činnosti útvarů Evropského parlamentu a Rady Evropské unie (např. komisí, výborů a pracovních skupin) a do postupu projednávání ve výborech;

21.

připomíná, že 70 % právních předpisů je prováděno na regionální a místní úrovni, a žádá, aby s ním byly vedeny konzultace v rámci unijních procesů ročního a víceletého plánování a stanovování programů a priorit, jako jsou procesy uvedené v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů; v této souvislosti připomíná přidanou hodnotu sítě RegHub a vyzývá k jejímu posílení;

22.

je přesvědčen, že větší zohlednění konkrétních zkušeností místních a regionálních orgánů při provádění právních předpisů EU povede ke zlepšování právní úpravy v Evropské unii;

23.

zdůrazňuje, že jakýkoli vývoj evropského volebního zákona, včetně případného zavedení nadnárodních kandidátních listin, musí respektovat zásadu územního zastoupení a zajistit propojení s místním a regionálním rozměrem politik EU a to, aby poslanci Evropského parlamentu měli blízko k občanům;

Evropské hodnoty a právní stát

24.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány hrají důležitou úlohu při posilování právního státu; odsuzuje tudíž veškeré pokusy o napadání právního státu, účelové využívání soudního systému a podkopávání evropských hodnot, práv a přednosti práva EU před právem vnitrostátním; zdůrazňuje, že místní a regionální orgány musí být zapojeny do monitorování právního státu a jeho hodnocení na základě kritérií vypracovaných Benátskou komisí;

25.

znovu vyzývá ke zvýšení autority EU a členských států a důvěryhodnosti veřejných institucí právního státu a k posilování regionálních orgánů coby inkubátorů demokracie;

26.

domnívá se, že porušení zásady právního státu musí vést k pozastavení plateb nebo k finančním opravám a že v případě takových opatření by ti příjemci finančních prostředků EU, včetně místních a regionálních orgánů, kteří za toto porušení zásady právního státu nenesou odpovědnost, měli i nadále dostávat finanční podporu od daného členského státu;

27.

uznává, že krize COVID-19 prohloubila stávající rozdíly v evropských regionech; vyzývá proto složky konference, aby posílily evropskou solidaritu a uznaly soudržnost jako základní evropskou hodnotu;

28.

navrhuje zavést program Erasmus pro místní a regionální politiky, který by pomohl rozvíjet jejich znalosti o EU, zvýšit čerpání finančních prostředků a zlepšit kvalitu provádění politik;

Mládež, vzdělávání a kultura

29.

poukazuje na to, že by Konference o budoucnosti Evropy měla představovat příležitost, jak účinně řešit všechny formy diskriminace, a výrazně tak podpořit úsilí o dosažení Unie rovnosti; domnívá se, že je nezbytné lépe zajistit, aby zásady rovnosti žen a mužů byly začleněny do všech právních předpisů EU a aby bylo zavedeno „posouzení dopadů na genderovou rovnost“, které by mělo být provedeno u každého nově navrhovaného unijního právního předpisu;

30.

domnívá se, že by Konference o budoucnosti Evropy měla předložit návrhy na udržitelnou ochranu a podporu menšin v EU, a to na základě návrhů úspěšné občanské iniciativy Minority SafePack;

31.

zdůrazňuje, že je zapotřebí řešit hrozby spojené s šířením dezinformací v Evropě, a požaduje celoevropské osnovy pro občanskou výchovu, na podporu evropských demokratických hodnot, kritického myšlení, digitálních dovedností a mediální gramotnosti, které by měly být rozvíjeny a zaváděny v partnerství s místními a regionálními orgány;

32.

požaduje důrazná opatření na úrovni EU, jejichž účelem by bylo snížit regionální rozdíly ve vzdělávání, zejména v odlehlých, přeshraničních, venkovských a chudých městských oblastech; žádá, aby EU podporovala celostátní a regionální úsilí o vzdělávání, které obstojí i v budoucnu, a to prostřednictvím rozvoje nových výukových nástrojů, jako jsou celoevropské vícejazyčné digitální platformy pro rozsáhlé šíření vzdělávacího obsahu;

33.

zdůrazňuje význam dalšího rozšiřování okruhu příjemců, možností a finančních prostředků programu Erasmus+, který je nejdůležitějším nástrojem Evropské unie pro budování sdíleného evropského povědomí; zejména by měly být navýšeny jeho dosavadní zdroje a rozšířeny možnosti ve školství, jakož i v oblastech veřejné správy, kde by měl být vytvořen program pro výměnu osvědčených postupů, který bude širší než stávající program Erasmus pro veřejnou správu;

34.

domnívá se, že řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí a chudoby mladých lidí a dětí by se měl stát prioritou ve všech evropských regionech, městech a venkovských oblastech;

35.

domnívá se, že všeobecný přístup ke kultuře a sportovním aktivitám je klíčovým faktorem pro umožnění hospodářského a sociálního rozvoje a zvýšení celkového počtu lidí, zejména mladých lidí, kteří se do těchto činností zapojují, čímž se usnadňuje prosazování společných evropských hodnot;

Klima, životní prostředí a odolnost

36.

připomíná, že regiony a města hrají rozhodující roli při provádění většiny opatření ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobení se této změně, při reakci na klimatické katastrofy a při zajišťování toho, aby se místní komunity aktivně podílely na ekologické transformaci; požaduje tudíž jasné institucionální zapojení místních a regionálních orgánů do koncipování a provádění politik v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí, přímý přístup k financování z EU, omezení administrativních překážek na minimum a koordinované programy napříč všemi úrovněmi správy, a zejména pak také investiční plány na podporu Zelené dohody pro Evropu a plánů pro oživení a odolnost; upozorňuje, že přímé poskytování finančních prostředků je nezbytným předpokladem pro to, aby byly města a regiony schopny uskutečnit ambiciózní cíle balíčku „Fit for 55“, o nichž se v současné době jedná;

37.

zdůrazňuje územní rozměr Zelené dohody pro Evropu a interakci s digitální transformací a sociálními politikami; požaduje, aby monitorování opatření v oblasti klimatu v rámci plánů pro oživení a odolnost zohledňovalo místní zelené dohody; navrhuje evropský regionální srovnávací přehled s jasnými, cílenými a z uživatelského hlediska jednoduchými ukazateli pro měření a monitorování dopadů Zelené dohody pro Evropu na úrovni regionů NUTS 2;

38.

opakovaně požaduje systematické zavádění víceúrovňových platforem a dialogů s cílem zajistit strukturované a inkluzivní zapojení místních a regionálních orgánů do plánování a provádění iniciativ Zelené dohody, což rovněž přispěje k odolnosti místních komunit; zdůrazňuje, že pro úspěšnou realizaci Zelené dohody je nezbytné co nejdříve přejít na systémy a technologie využívající obnovitelné zdroje energie a uzpůsobit související infrastrukturu;

39.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají stále důležitější úlohu na celosvětové a evropské úrovni, pokud jde o zajištění spravedlivé klimatické transformace; konstatuje, že Pařížská dohoda a Edinburské prohlášení o globálním rámci týkajícím se biologické rozmanitosti po roce 2020 uznávají význam víceúrovňové správy pro dosažení klimatické neutrality, zachování biologické rozmanitosti a zajištění udržitelného rozvoje ve smyslu cílů udržitelného rozvoje OSN; opakuje, že podporuje systém regionálně a místně stanovených příspěvků umožňující oficiálně uznat, monitorovat a stimulovat snižování emisí skleníkových plynů;

40.

doporučuje věnovat pozornost udržitelné transformaci odvětví dopravy, která musí být řádná a spravedlivá, a zajistit, aby žádný region nezůstal opomenut a aby udržitelný systém mobility využívající alternativní paliva byl cenově dostupný a přístupný všem občanům ve všech regionech; navrhuje mechanismus pro spravedlivou transformaci určený regionům závislým na automobilovém průmyslu, aby se mohly vypořádat se změnami v tomto odvětví, vzhledem k tomu, že automobilový průmysl (který zajišťuje přímá a nepřímá pracovní místa pro 13,8 milionu Evropanů, což představuje 6,1 % celkové zaměstnanosti v EU) prochází zásadním procesem transformace na cestě k vozidlům s nulovými emisemi, což má obrovský dopad na regionální růst a pracovní místa;

Zdravotní unie

41.

opakuje, že je odhodlán usilovat o vytvoření plnohodnotné evropské zdravotní unie, která respektuje zásadu subsidiarity a právní pravomoci v oblasti zdraví; vyzývá k tomu, aby společně s úlohou vnitrostátních orgánů a orgánů a institucí EU byla v rámci budoucího Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, jasněji vymezena také úloha regionálních a místních orgánů, a zejména regionů s legislativními pravomocemi v oblasti zdraví;

42.

podporuje přístup k elektronickému zdravotnictví pro všechny občany EU; vyzývá k prohloubení pravomocí EU v oblasti zdraví, a to i prostřednictvím změn Smluv, zejména s cílem umožnit Komisi formálně uznat stav ohrožení veřejného zdraví na unijní úrovni; podporuje výzvu k posílení ochrany zdraví, výrobních kapacit EU a spolupráce v oblasti léčivých přípravků;

43.

vybízí k rozvoji přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotní péče, včetně dlouhodobého financování z EU a umožnění volného pohybu pracovníků a vozidel působících v oblasti záchranných služeb a zdravotní péče přes hranice; dosud přetrvávající administrativní překážky bránící přeshraniční zdravotní péči a nasazování záchranných služeb by měly být v zájmu občanů rychle a nebyrokraticky odstraněny;

Ekonomika, sociální spravedlnost a zaměstnanost

44.

je přesvědčen, že Konference o budoucnosti Evropy je skutečným impulsem pro to, aby se evropský pilíř sociálních práv stal novým souborem sociálních pravidel, napomohl přechodu k udržitelnému hospodářství, usnadnil přístup k pracovním místům a zároveň posílil sociální soudržnost;

45.

vyzývá k přepracování systému evropské správy ekonomických záležitostí, která musí pomocí revidovaných rozpočtových pravidel lépe podporovat kvalitní a udržitelné dlouhodobé veřejné investice na všech úrovních správy a zlepšit demokratickou odpovědnost a účinnost tím, že místní a regionální orgány lépe zapojí do evropského semestru prostřednictvím kodexu chování založeného na partnerství; znovu se vyslovuje pro to, aby se upustilo od jednomyslného rozhodování v daňových záležitostech, a Evropská unie tak mohla přijímat nezbytná rozhodnutí kvalifikovanou většinou, jako je tomu v jiných oblastech činnosti;

46.

vyzývá k využívání dostupných finančních prostředků vyčleněných na oživení a na ekologickou a digitální transformaci s cílem usnadnit transformaci trhu práce a změnu kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků a zároveň zajistit osobám pracujícím pro digitální platformy nebo v oblasti zakázkové ekonomiky stejnou míru ochrany, jakou mají osoby pracující v offline ekonomice;

47.

zdůrazňuje úlohu inovací při rozvoji silnější ekonomiky a zajišťování konkurenceschopného i udržitelného růstu; je toho názoru, že evropské inovace vyžadují investice do nezbytných kapacit (výzkumné infrastruktury, širokopásmové sítě, superpočítače, umělá inteligence a soubory veřejně přístupných dat) a musí přilákat akademické pracovníky a odborníky ve všech evropských oblastech;

Digitální transformace

48.

domnívá se, že digitální transformace bude muset zajistit plné využívání technologií ve prospěch všech sektorů společnosti, a to v souladu s etickým rámcem respektujícím práva občanů, obzvláště v souvislosti s využíváním přelomových technologií, zejména technologií umělé inteligence; zároveň bude třeba odstranit digitální propast a postarat se o to, aby se digitální gramotnost a konektivita staly skutečností ve všech částech Evropy;

49.

zdůrazňuje potřebu bezpečnosti, interoperability a ukládání dat a se zájmem očekává návrh evropského aktu o odolnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, který má vypracovat Evropská komise; domnívá se, že v zájmu zajištění přístupu k digitálním službám a informacím, včetně účinného poskytování veřejných služeb, je nezbytné investovat do bezpečné a vysokokapacitní infrastruktury, a zajistit tak přístup k internetu pro jednotlivce i organizace;

50.

poukazuje na to, že digitální transformace závisí na dlouhodobé vizi v oblasti vzdělávání, výzkumu a výměny poznatků o digitálních otázkách, přičemž EU musí být inovátorem a lídrem, pokud jde o objevování nových digitálních technologií a služeb, a musí stanovit vhodné a soudržné digitální normy;

51.

domnívá se tudíž, že součástí diskuse o budoucnosti Evropy musí být i „digitální soudržnost“ coby další důležitý rozměr tradiční koncepce hospodářské, sociální a územní soudržnosti zakotvené ve Smlouvě o EU;

52.

vyzývá k okamžitým opatřením, která by řešila problém digitální propasti mezi členskými státy EU a mezi městskými a venkovskými oblastmi, pokud jde o konektivitu a digitální infrastrukturu, digitální dovednosti, přístup ke službám elektronické veřejné správy a jejich využívání; vyzývá proto k zavedení „Průkazu digitálních přeshraničních služeb EU“ s cílem zjednodušit přístup občanů a podniků v přeshraničních regionech k veřejným a záchranným službám;

Migrace

53.

vyzývá k tomu, aby byl při řešení hlavních příčin migrace jakožto jevu vyvolaného globální nestabilitou a konflikty, nestabilitou států a klimatickými podmínkami uplatňován evropský přístup; naléhavě vyzývá k účinnému budování kapacit s cílem posílit účinné a efektivní řízení migrace na všech úrovních správy;

54.

konstatuje, že občané a delegáti uznávají ústřední úlohu místních a regionálních orgánů při integraci a začleňování migrantů a uprchlíků v obzvláště postižených oblastech; vyzývá proto k zapojení místních a regionálních orgánů do koncipování integračních politik; požaduje vypracování flexibilnějšího souboru politických nástrojů, který by orgánům na nižší než celostátní úrovni umožnil usměrňovat integraci a měřit úspěch politik v oblasti integrace a začleňování na regionální a místní úrovni; vyzývá k tomu, aby byl využit obrovský potenciál dobrovolné solidarity v našich obcích a regionech, a to formou jejich dobrovolného zapojení do přijímání migrantů, které by se mělo stát součástí komplexní a dlouhodobé migrační politiky;

55.

doporučuje, aby byly zavedeny metodiky umožňující replikaci udržitelných modelů přijímání a integrace, jako je např. komunitní patronát;

Konference o budoucnosti Evropy: výsledky a návazná opatření

56.

považuje Konferenci o budoucnosti Evropy za východisko pro celkové posílení demokratického procesu na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni; opakuje, že je zapotřebí nepřetržitá, skutečně inkluzivní, transparentní, decentralizovaná a zeměpisně a politicky vyvážená diskuse o budoucnosti Evropské unie; domnívá se, že konference by měla uplatňovat otevřený přístup, a to i k reformám politik a institucí, a že by měla připravit půdu pro dlouhodobé reformy Evropské unie, které přesáhnou dobu trvání konference;

57.

znovu potvrzuje, že je plně odhodlán přispívat k činnosti navazující na konferenci tím, že politické iniciativy a návrhy přetaví v opatření, která splňují očekávání občanů; poukazuje na to, že úspěch konference závisí rovněž na tom, zda se doporučení občanů nakonec odrazí v konkrétních výsledcích; nebudou-li jejich doporučení přijata nebo budou-li přijata pouze v pozměněné podobě, mělo by to být transparentním a srozumitelným způsobem odůvodněno;

58.

zdůrazňuje, že při přípravě opatření v návaznosti na konferenci, například nových legislativních návrhů, jejichž cílem je převést do praxe její výsledky, je nutné respektovat dělbu pravomocí, a zejména zásady subsidiarity a proporcionality, které jsou zakotveny ve Smlouvách;

59.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsednictví Konference o budoucnosti Evropy a také Evropskému parlamentu, francouzskému, českému a švédskému předsednictví Rady EU, předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise;

60.

podporuje, aby původně plánovaná dvouletá doba trvání konference, počínaje 9. květnem 2021, byla v zájmu řádné a komplexní diskuse o myšlenkách a návrzích občanů plně využita; na jaře 2022 by měla být předložena pouze průběžná zpráva.

V Bruselu dne 27. ledna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 8

(2) Úř. věst. C 141, 29.4.2020, s. 5.

(3) Úř. věst. C 300, 27.7.2021, s. 1.

(4) Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 1.

Interactio – pouze v režimu distanční účasti – 148. plenární zasedání VR, 26. 1. 2022–27. 1. 2022

13.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 270/8

Stanovisko Evropského výboru regionů – Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027

(2022/C 270/02)

Zpravodaj:

Sergio CACI (IT/ELS), starosta obce Montalto di Castro

Odkaz:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce

COM(2021) 323 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

vítá strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 (nový strategický rámec EU), jehož cílem je ochránit zdraví pracovníků a snížit počet úmrtí souvisejících s prací do roku 2030 (tzv. cíl „vize nula“) a současně zajistit bezpečnější pracovní prostředí v souladu s novými požadavky, které vyvstaly zejména, avšak nikoli výlučně, v důsledku pandemie COVID-19. Zároveň se však domnívá, že pokud by šlo o strategii (a ne o strategický rámec), vyslal by se tím důraznější politický signál ohledně vytyčených cílů a navržených opatření, pomocí nichž se má těchto cílů dosáhnout;

je přesvědčen, že politický rámec Evropské unie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) doposud vedl k výrazným zlepšením, pokud jde o zvyšování standardů BOZP v celé EU. Společně s cílem „vize nula“ tento rámec zdůrazňuje, že ambice EU směřují správným směrem, ačkoli je nezbytné více zahrnout všechny kategorie pracovníků, k čemuž v předmětném návrhu ještě nedochází;

zdůrazňuje, že úloha EU je nezbytná, pokud jde o zajišťování jednotného strategického vedení v této oblasti. Tuto skutečnost v posledních desetiletích jasně prokazují studie i praktické výsledky. Významným bodem právních předpisů v oblasti BOZP je, že opatření EU a členských států s dalšími aktéry (např. sociálními partnery a různými zúčastněnými stranami na různých úrovních správy) mohou mít pozitivní a přímý dopad na pracovní život jak v oblasti zdraví, tak v oblasti bezpečnosti;

bez jakýchkoli pochyb sdílí tři průřezové cíle strategického rámce stanovené Evropskou komisí při vypracovávání strategie EU na příštích pět let, tj. předvídání a řízení změn ve světě práce po skončení pandemie, který přináší zelená, digitální a demografická transformace, lepší prevenci úrazů na pracovišti a nemocí z povolání a posílení připravenosti na případné budoucí zdravotní krize;

vítá skutečnost, že Komise v zájmu dosažení svých cílů zamýšlí přezkoumat znění směrnice o pracovištích a směrnice o zobrazovacích jednotkách, dále aktualizovat předpisy EU pro nebezpečné chemické látky s cílem bojovat proti rakovině a reprodukčním a respiračním onemocněním a také aktualizovat ochranné limity pro azbest a olovo;

dále doporučuje, aby Komise spolu se sociálními partnery přistoupila k přípravě a co nejrychlejšímu provedení iniciativy na úrovni EU na téma duševního zdraví na pracovišti, která by posoudila nové otázky, jež v této oblasti vyvstávají. Iniciativa by v jednotlivých členských státech, odvětvích a na příslušných pracovištích měla být podle potřeby využívána jako zdroj inspirace;

pokud jde o předchozí dva body, je pevně přesvědčen, že by se měly vztahovat na všechny kategorie pracovníků, včetně těch, které jsou v současné době ze strategického rámce vyloučeny;

zdůrazňuje, že pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci představuje stárnutí pracovní síly problém. Je nezbytné dodržovat zásadu, aby se pracoviště přizpůsobovala lidem, a pokročit tak k inkluzivnímu pracovnímu životu pro pracovníky všech věkových kategorií;

vítá skutečnost, že Evropská komise hodlá na základě poučení z pandemie COVID-19 vypracovat postupy a pokyny pro mimořádné situace umožňující rychle zavádět, provádět a monitorovat potřebná opatření v případných budoucích zdravotních krizích, a to v úzké spolupráci s aktéry v oblasti veřejného zdraví;

10.

s politováním konstatuje, že ačkoli všechny členské státy již alespoň částečně začlenily literu a ducha strategického rámce EU do svých vnitrostátních systémů, žádný z nich se jím ve skutečnosti neřídí v plném rozsahu. Důvodem je skutečnost, že některé země neprovedly přezkum a aktualizaci svých vnitrostátních strategií v oblasti BOZP tak, aby byly plně v souladu se strategickým rámcem EU na období 2014–2020, a to z důvodu špatného časového plánování, nebo v souvislosti s nedostatečným plněním klíčových cílů, které zdůrazňuje agentura EU-OSHA, jako je stárnutí pracovní síly, zjednodušení postupů a účinnější a včasnější vymáhání právních předpisů;

BOZP a kultura prevence

11.

zdůrazňuje, že za posledních čtyřicet let se počet pracovních úrazů snížil díky třem faktorům: vědeckým a technologickým zlepšením, legislativě v oblasti BOZP a systémům řízení BOZP. Proto považuje za nezbytné, aby unijní a vnitrostátní zákonodárné orgány spolu se sociálními partnery v průběhu celého postupu vypracování, přijímání a provádění strategie odkazovaly na pevnou kulturu prevence jako na hlavní metodu dosažení cíle „vize nula“, a nejen tohoto cíle, což je ve společném zájmu pracovníků a podniků. Klade důraz na význam sociálního dialogu a účasti a spolupráce všech zúčastněných stran – vlád a správních orgánů na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni, podnikatelů a pracovníků – na politikách v oblasti prevence;

12.

upozorňuje na studii Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (MASZ) (1), která ukazuje, že investice do dobré strategie v oblasti BOZP a do prevence rizik na pracovišti může podnikům přinést návratnost ve výši 2,20 EUR za každé euro vynaložené ročně v přepočtu na jednoho zaměstnance, nemluvě o předcházení nezměrným ztrátám pracovní doby, poklesu morálky na pracovišti a následnému dopadu na produktivitu a konkurenceschopnost podniků;

13.

souhlasí s Evropskou komisí, že nedostatečné dodržování zásad prevence také dělá špatnou reklamu podnikům, které jsou postiženy pracovními úrazy, což má vážné důsledky pro jejich pověst a pracovní vyhlídky jejich zaměstnanců;

14.

doporučuje, aby zaměstnavatelé prostřednictvím modelů interního řízení, určených pracovníků a vlastních preventivních služeb začlenili prevenci pracovních rizik do svého podnikání a aby bylo mezi pracovníky podporováno školení v oblasti prevence;

BOZP a ekologická, digitální a demografická transformace

15.

domnívá se, že technologický pokrok neustále mění prostředí na pracovišti. Proto je dobře, že EU předkládá návrhy, které drží krok s technologiemi na pracovištích, jak Komise uvádí v prvním cíli nového strategického rámce EU;

16.

poukazuje na to, že předložení návrhu na zavedení harmonizovaných norem v oblasti umělé inteligence (UI) sice je pozitivním krokem, tento návrh by se však měl zabývat také problémy, jež by mohly nastat v souvislosti s bezpečností a zdravím na pracovišti;

17.

souhlasí se závěry „Bílé knihy o umělé inteligenci“ (2), podle nichž se pracovníků a zaměstnavatelů přímo dotýká i vývoj a používání systémů UI na pracovišti a klíčovým faktorem při zajišťování přístupu k umělé inteligenci na pracovišti, který je zaměřen na člověka, bude zapojení sociálních partnerů;

18.

v této souvislosti připomíná, že pro BOZP jsou důležitá tvrzení uvedená ve stanovisku Evropského výboru regionů „Bílá kniha o umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ (3), které považuje používání technologií umělé inteligence za vysoce relevantní, rovněž pokud jde o pracovní podmínky a pohodu pracovníků. V tomto smyslu se připojuje k výzvě evropských sociálních partnerů k minimalizaci a transparentnosti údajů spolu s jasnými pravidly týkajícími se zpracování osobních údajů za účelem omezení rizika sledování narušujícího soukromí a zneužití osobních údajů, a to v zájmu zajištění respektování lidské důstojnosti;

19.

rovněž opakuje, že je zásadní „umožnit zástupcům pracovníků zabývat se otázkami týkajícími se údajů, souhlasu, ochrany soukromí a dohledu, spojení shromažďování údajů s konkrétním a transparentním účelem a zajištění transparentnosti v případě, že jsou systémy umělé inteligence využívány v postupech v oblasti lidských zdrojů“ (4);

20.

upozorňuje na problém, který pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci představuje demografická změna. Je zapotřebí vypracovat politiky, které podpoří řízení věkové struktury v podnicích a organizacích, a inovativní postupy pro přizpůsobení pracovních míst této skutečnosti, přičemž se zohlední rozmanitost věkových skupin a to, že starší pracovníci netvoří stejnorodou skupinu;

Regionální a místní význam strategie

21.

zdůrazňuje, že strategický rámec EU na období 2021–2027 – se svým přístupem „vize nula“ – bude vyžadovat, aby místní a regionální orgány řešily problémy a prováděly cíle tohoto rámce přímo „v terénu“, a to prostřednictvím dohledu, odborné přípravy, budování kultury prevence a ochrany pracovníka, spolupráce formou výměny zkušeností a osvědčených postupů, dalšího vymezování problémů a posuzování vhodnějších způsobů řešení těchto problémů doprovázeného zpětnou vazbou;

22.

má za to, že dohled nad prováděním právních předpisů v oblasti BOZP a řízení cílů v oblasti BOZP je zásadní úloha, kterou mohou regiony a města sehrát v zájmu dosažení ambiciózních cílů strategie;

23.

domnívá se, že regiony a města by měly nadále poskytovat podporu a vzdělání a odbornou přípravu inspektorům práce, zaměstnavatelům a pracovníkům, aby se mohli přizpůsobit pokročilým změnám v oblasti zaměstnanosti, jaké přináší ekologická a digitální transformace, ale také nové podmínky vynucené pandemií COVID-19 a stárnutím pracovníků;

24.

domnívá se, že spolupráce – a to co nejvíce bezprostřední –, mezi příslušnými regionálními a místními orgány a EU a nadřízenými celostátními orgány, jakož i s jinými městy a regiony, a výměna zkušeností a osvědčených postupů podpoří pokrok v oblasti BOZP a přispěje k budování kultury prevence;

25.

zdůrazňuje, že důležité jsou výzkum a výměna poznatků a osvědčených postupů na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni s cílem podpořit zjišťování a hodnocení nových rizik a jejich prevenci, a to na základě spolupráce mezi veřejnými orgány při tvorbě pokrokových politik v této oblasti;

26.

zdůrazňuje, že vhodné zapojení regionů a měst je nezbytné pro další vymezení strategie v oblasti BOZP. Proto považuje za zásadní jejich konkrétní zapojení do jednotlivých fází hodnocení pracovišť z hlediska BOZP. Poté musí být schopny zaslat EU zpětnou vazbu, aby jí pomohly vytvořit si jasný obraz o situaci v terénu, který umožní v průběhu času napravit stávající situaci a pomůže při definování příští strategie na období po roce 2030;

27.

za tímto účelem žádá Komisi, aby vytvořila vhodný digitální nástroj (např. portál), jehož prostřednictvím by regiony a města mohly normotvůrcům EU poskytnout pokyny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud uznají za vhodné či nezbytné tak učinit. Tento portál by se propojil s Evropským průzkumem podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) agentury EU-OSHA;

Závěrečná politická doporučení:

28.

je pevně přesvědčen o tom, že místní a regionální orgány by jakožto zaměstnavatelé měli jít příkladem, co se týče plného provedení opatření, která jsou ve strategickém rámci navržena;

29.

znovu zdůrazňuje, že dle jeho názoru mohou „zadávací řízení […] pomoci bránit environmentálnímu a sociálnímu dumpingu tím, že do kritérií pro zadání zakázky budou zahrnuty kvalitativní, environmentální a/nebo sociální aspekty“ (5). Vyzývá tudíž místní a regionální orgány, aby při zadávání veřejných zakázek věnovaly zvláštní pozornost tomu, jaké pracovní podmínky dodavatelé a podniky v jejich subdodavatelském řetězci poskytují a také jaká opatření činí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

30.

vítá kampaň „vize nula“ a její cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí souvisejících s prací na nulu. Domnívá se, že je důležité pokračovat v posilování opatření na pracovištích souvisejících s předcházením pracovním úrazům a nemocem z povolání. Zastává však názor, že kampaň „vize nula“ by se neměla omezovat pouze na úmrtí, ale měla by být rozšířena také na pracovní úrazy a nemoci z povolání a zaměřena i na prevenci a odstranění rizik v souladu se zásadami rámcové směrnice (6);

31.

připomíná, že práce jako taková je důležitým faktorem podporujícím zdraví. V zájmu zajištění maximální účinnosti strategie v oblasti BOZP je nutné zaujmout komplexní přístup, který umožní řešit souvislosti mezi dobrým pracovním prostředím, tělesným a duševním zdravím, efektivitou, kvalitou a užitkem činnosti. Poukazuje v tomto smyslu na to, že je přínosné provádět politiky na podporu zdraví na pracovišti a na podporu bezpečných a zdravých životních návyků, které zahrnují mimo jiné aspekty, jako je výživa nebo fyzická aktivita;

32.

schvaluje strategický referenční rámec pro násilí, obtěžování a diskriminaci na pracovišti a je potěšen tím, že byl zohledněn genderový aspekt. Upřednostňoval by však, kdyby tento rámec byl v souladu s úmluvou č. 190 MOP o násilí a obtěžování na pracovišti, jež stanoví komplexní definici násilí a obtěžování a má širší rozsah působnosti, který zahrnuje pracovníky a další osoby ve světě práce (7);

33.

opakuje, že vítá průběžné pokroky a schvaluje tři poslední aktualizace směrnice o karcinogenech a mutagenech. Výbor podporuje návrh na přehodnocení a doplnění látek a limitních hodnot ve směrnici o karcinogenech a mutagenech, který Komise vypracovala v rámci dobře zavedeného procesu a třístranné spolupráce (zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a vlád) a se zapojením všech členských států. Tato třístranná spolupráce probíhá v Poradním výboru Komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ACSH). V této souvislosti Výbor netrpělivě očekává další kroky, jež by měly být podniknuty s cílem stanovit závazné, náležitě podložené a z vědeckého hlediska aktuální limitní hodnoty expozice při práci pro všech 50 prioritních karcinogenů (nikoli pouze pro stávajících 27) a rozšířit oblast působnosti i na látky toxické pro reprodukci a nebezpečné léčivé přípravky;

34.

podporuje zahrnutí kombinované expozice nebezpečným chemickým látkám a endokrinním disruptorům a přezkum závazných limitních hodnot expozice pro respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého v části strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která se týká expozice chemickým látkám;

35.

souhlasí s tím, že je nezbytné formulovat pokyny v souvislosti s evropským rámcem pro řízení psychosociálních rizik, v nichž nebude uplatněn pouze individuální přístup, který není s to zohlednit dopad způsobu organizace práce na duševní zdraví, a vyzývá tedy Komisi, aby nadále spolupracovala s členskými státy a regionálními a místními orgány v oblasti prevence psychosociálních rizik na pracovišti a prozkoumala nutnost vypracovat sdělení, které se jimi bude zabývat a bude předcházet předložení směrnice na toto téma;

36.

očekává, že se členské státy budou řídit doporučením MOP, aby na každých 10 000 pracovníků připadal jeden inspektor práce. Zdůrazňuje mimoto potřebu dalšího posílení sankčních mechanismů a shromažďování údajů a jejich šíření ze strany inspektorátů práce;

37.

žádá zahrnutí BOZP do zákona o umělé inteligenci, jelikož důkladné posouzení dopadu na organizaci práce a na fyzické a duševní zdraví pracovníků a jejich bezpečnost je již zahrnuto ve studiích jednotlivých členských států;

38.

domnívá se, že by se strategický rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci měl vztahovat na všechny pracující. Konstatuje, že rozsah uplatňování strategického rámce pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné (včetně pracovníků v atypických pracovních poměrech a pracovníků podniků na platformě), a má za to, že by iniciativa EU zaměřená na zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem měla umožnit i zahrnutí silného odkazu na BOZP;

39.

zdůrazňuje tedy nezbytnost důkladného přezkumu tohoto stavu a vyzývá normotvůrce EU, aby byl v této souvislosti ambicióznější a zaujal dlouhodobější postoj;

40.

vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala pracovní podmínky v oblasti práce na dálku, které zahrnují jak fyzické, tak i duševní zdraví a bezpečnost. To by mělo být provedeno ve spolupráci s evropskými sociálními partnery, kteří v současné době jednají o digitalizaci. Jedná se o naléhavou záležitost, jelikož využívání této formy práce dosáhlo v „nové normální situaci“ nebývalých rozměrů;

41.

s potěšením vítá důrazné doporučení Evropské komise, aby členské státy uznaly COVID-19 jako nemoc z povolání, a znovu zdůrazňuje význam povinnosti zaměstnavatelů zajistit důstojné životní a pracovní podmínky mobilním pracovníkům a migrujícím pracovníkům, včetně sezónních;

42.

vyjadřuje spokojenost nad tím, že Komise prostřednictvím svého návrhu předvídá změny v novém světě práce související s ekologickou transformací, digitalizací a také, v obecnějším smyslu, s prevencí nemocí z povolání.

V Bruselu dne 26. ledna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) The return on prevention: Calculating the costs and benefits of investments in occupational safety and health in companies (Kolik vynáší prevence – jaké jsou náklady a přínosy investic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ISSA, Ženeva, 2011.

(2) COM(2020) 65 final.

(3) Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 79.

(4) Tamtéž.

(5) Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 42.

(6) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(7) Články 1 a 2 Úmluvy k zabránění násilí a obtěžování ve světě práce (č. 190), 2019.

13.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 270/13

Stanovisko Evropského výboru regionů – Místní a regionální orgány urychlující provádění iniciativy EU týkající se opylovačů

(2022/C 270/03)

Zpravodajka:

Frida NILSSON (SE/Renew Europe), členka místního shromáždění: obec Lidköping

Odkaz:

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Pokrok v implementaci Iniciativy EU týkající se opylovačů

COM(2021) 261 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

zdůrazňuje význam opylovačů pro udržitelnost našich společností a přírody. Opylovači hrají klíčovou úlohu jak v potravinových systémech, tak při zachovávání biologické rozmanitosti a krajiny. Podporu tudíž nepotřebují jen domestikovaní opylovači – je nutno zajistit životaschopná stanoviště i pro opylovače, kteří žijí volně, neboť ti tvoří součást biologické rozmanitosti přírody. Na opylovače je třeba nahlížet tak, že domestikovaní opylovači doplňují volně žijící opylovače, nikoli naopak;

je znepokojen nedostatečným povědomím o tom, co opylovači jsou, do jaké míry jsou zásadní pro fungování našich ekosystémů a jaké důsledky by jejich úbytek a vyhynutí mohly mít pro naše životy;

poukazuje na důležitou souvislost mezi biologickou rozmanitostí a změnou klimatu a na skutečnost, že jsou provázané a ovlivňují se. Rozdíly v teplotách, měnící se povětrnostní podmínky, ztráta přírodních stanovišť a další faktory způsobené měnícím se klimatem mají přímý dopad na úbytek opylovačů. Ochrana a obnova biologické rozmanitosti zase hrají důležitou roli při přizpůsobování se změně klimatu;

oceňuje příležitost přispět k rámci Evropské unie zaměřenému na podporu a zachování životaschopných a rozmanitých populací opylovačů, a vítá tudíž přezkum iniciativy týkající se opylovačů ze strany Evropské komise, jakož i usnesení Evropského parlamentu a závěry Rady na toto téma (1);

vítá pozitivní směřování iniciativy EU týkající se opylovačů od jejího provedení v roce 2018. Se znepokojením však konstatuje, že od té doby pokračuje trend úbytku populace opylovačů. Vítá, že globální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách, kterou vypracovala platforma IPBES, dospěla k závěru, že navzdory nedostatečným opatřením není ještě pro klima a biologickou rozmanitost příliš pozdě, ale že jsou zapotřebí transformační opatření na všech úrovních;

podporuje proto závěry zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 15/2020 (2) a má velká očekávání, pokud jde o revizi iniciativy EU týkající se opylovačů;

oceňuje skutečnost, že cíle týkající se biologické rozmanitosti a opylovačů byly začleněny do několika strategií a politik EU, např. do nové SZP, do strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti nebo do strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“;

požaduje, aby byly v rámci připravované iniciativy Evropské komise týkající se cílů pro obnovu přírody v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti stanoveny právně závazné cíle, které by se vztahovaly na opylovače. V této souvislosti nabízí svou podporu při provádění nové iniciativy EU týkající se opylovačů, a to zejména pokud jde o provádění a monitorovací činnost;

vytyčené cíle, jež mají přispět k podpoře opylovačů, by měly rovněž napomoci Evropské unii dosáhnout cílů stanovených v Agendě OSN 2030 a cílů udržitelného rozvoje (3), zejména těch, jež jsou zaměřeny na zachování biologické rozmanitosti a stanovišť důležitých pro volně žijící opylovače;

10.

je přesvědčen, že řešení problému úbytku opylovačů vyžaduje koordinaci a integrované strategie, jež budou zahrnovat všechny sektory a politické sféry. Je důležité zapojit všechny příslušné aktéry a zlepšit účinnost existujícího, avšak roztříštěného úsilí. Současná iniciativa týkající se opylovačů položila základy, nyní je však třeba na nich dále stavět;

11.

zastává názor, že v rámci procesu, jehož cílem je zajistit udržitelné populace volně žijících opylovačů, by měly být vzaty v potaz všechny tři pilíře udržitelnosti. To znamená, že v prováděcích opatřeních je třeba dostatečně zohlednit sociální, hospodářskou a biologickou udržitelnost;

Opylovači coby aspekt rozdílu mezi venkovem a městem

12.

zdůrazňuje, že při snaze zastavit úbytek opylovačů je důležité nesoustředit se pouze na zemědělské politiky, ale i na další oblasti, neboť zemědělství a to, jak se podílí na úbytku populací volně žijících opylovačů, je již v mnoha ohledech regulováno a prováděno v několika politikách EU;

13.

vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována tradičním zemědělcům a jejich úsilí snížit svůj dopad na opylovače, protože ekologické zemědělství a agroekologické postupy již v mnoha směrech opylovače chrání a vyživují. Stěžejní význam pro řešení výzev, ale také pro to, aby se napomohlo rozmanitosti zemědělského odvětví, mají výzkum, inovace a flexibilní systém provádění;

14.

zdůrazňuje, že je třeba v plném rozsahu prozkoumat problematiku znečišťovatelů životního prostředí a zabývat se jí, přičemž je nutno vzít v potaz i jiné druhy znečištění, než jsou pesticidy, například světelné znečištění, u nějž je prokázáno, že opylovače značně ovlivňuje, avšak stále ještě není nijak řešeno;

15.

poukazuje na skutečnost, že městské oblasti mohou přispívat k pozitivnímu rozvoji biologické rozmanitosti, a to prostřednictvím botanických zahrad, zahrádkářských kolonií, zahrad v rezidenčních čtvrtích a nevyužitých městských pozemků, což může mít přímý dopad na populace volně žijících druhů včel (4);

16.

upozorňuje na to, že ve světě rozrůstajících se měst je nezbytné začlenit zachování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do územního plánování a do běžného života ve městech, má-li se chránit populace opylovačů a přispívat k jejich rozmanitosti a mají-li se vytvářet nová stanoviště;

17.

vyzývá příslušné orgány, aby provedly posouzení dopadu, která budou zohledňovat rozvoj, jenž omezuje vlastnická práva a jinými způsoby mění možnost udržitelného živobytí. Tato posouzení dopadu musí vzít v potaz nejen biologické přínosy, ale také možný negativní dopad na živobytí a život obyvatel;

Opatření na úrovni EU

18.

vyzývá Evropskou komisi, Evropský parlament a členské státy EU, aby zajistily, že politiky, programy a plány týkající se oživení po pandemii budou přispívat k udržitelnému řízení biologické rozmanitosti, mimo jiné i k zastavení znepokojivého úbytku volně žijících a domestikovaných opylovačů;

19.

ekoschéma pro opylovače, které by zahrnovalo: využívání jednoletých plodin, které lákají opylovače, alespoň na 10 % zemědělské půdy; vedle období květu trvalých plodin výsadbu alespoň dvou druhů rostlin, které jsou pro opylovače zajímavé a kvetou v různých ročních obdobích, mezi řady pěstovaných rostlin, aby se zaručila co největší dostupnost zdrojů pro opylovače; odbornou přípravu pro zemědělce zaměřenou na užitečné druhy hmyzu a postupy integrované ochrany proti škůdcům; opatření, jež mají být přijata na podporu zemědělských podniků, které zajišťují přítomnost opylovačů v oblastech postrádajících biologickou rozmanitost;

20.

požaduje, aby na všech úrovních veřejného rozhodování a napříč politikami byly zohledňovány otázky týkající se životního prostředí, neboť většina interakcí lidí s přírodou má do určité míry vliv na ekosystémy. Pokud jde o opylovače, měla by se této skutečnosti věnovat zvláštní pozornost při rozvoji městských oblastí a infrastruktury a při jiných změnách ve využívání půdy;

21.

upozorňuje na to, že ačkoli regionální a místní orgány zajišťují přímé vazby s evropskými občany, odpovědnost za provádění a stanovování cílů týkajících se opylovačů není pouze v jejich rukou. Vlády členských států a Evropská unie musí k této činnosti přispět podporou, podněcováním a koordinací řešení, která lze snadno provést v místním a regionálním měřítku;

22.

vyzývá Evropskou komisi, aby aktivně podporovala osvětové kampaně na celostátní, regionální a místní úrovni, v průmyslových odvětvích a mezi veřejností, a to prostřednictvím již existujících i nových kanálů;

23.

vyjadřuje politování nad tím, že platformy, které byly vytvořeny za účelem budování znalostní základny a sdílení osvědčených postupů v rámci iniciativy týkající se opylovačů, jako je například „informační úl“ o opylovačích, nedokázaly oslovit všechny aktéry a stále nejsou dostatečně známy. Vyzývá proto k tomu, aby bylo v rámci nadcházejících iniciativ Komise koncipováno financování, budování znalostí a budování kapacit, jakož i osvědčené postupy, a aby se o těchto aspektech transparentně informovalo s cílem nejen probudit zájem občanů, ale rovněž je zpravit o tom, jak lze přispět k vytvoření udržitelných stanovišť pro opylovače;

24.

naléhavě žádá, aby se v rámci revidované iniciativy týkající se opylovačů prozkoumalo, jak lze stávající sítě a organizace využít ke sdílení znalostí a osvědčených postupů s místními a regionálními orgány v EU i mimo ni;

25.

nabízí proto, že bude s Evropskou komisí spolupracovat na tom, aby se iniciativa týkající se opylovačů stala součástí stávajících iniciativ EU, jako je platforma pro městskou zeleň a Dohoda pro zelená města;

26.

opakuje, že monitorování vývoje, pokud jde o opylovače, a podávání zpráv o tomto vývoji hrají důležitou úlohu při analýze účinnosti veškerých prováděných opatření. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby sdílela rámec pro podávání zpráv a monitorování, který by za tímto účelem mohly využívat orgány na nižší než celostátní úrovni. Aby se na místní a regionální úrovni zajistilo snadné provádění a podpora při zavádění standardizovaných programů monitorování opylovačů, mělo by úsilí vycházet ze stávajících osvědčených postupů;

27.

bere na vědomí úzkou vazbu mezi původními druhy květin a původními druhy nebo varietami opylovačů, a s ohledem na to vyzývá k investicím do znalostí týkajících se těchto druhů a do zachování a produkce těchto druhů, které by představovaly způsob podpory opylovačů;

28.

vyzývá tudíž Evropskou komisi, aby vyhodnotila, jak by závazek vysadit do roku 2030 nejméně tři miliardy dalších stromů v městských oblastech EU mohl být rozšířen a spojen s další výsadbou původních druhů květin;

29.

přeje si, aby úsilí o zajištění zdravých populací volně žijících opylovačů a účinná opatření biologické bezpečnosti relevantní pro opylovače, jakož i pobídky k využívání místních rostlin byly zahrnuty do vnitrostátních strategických plánů SZP – které se mají schvalovat v roce 2022 – jako jeden z cílů, což by představovalo pobídku k dalším krokům. V zájmu snadného a správného provádění by tato odpovědnost měla být svěřena členským státům;

Opatření na místní a regionální úrovni a zapojení VR

30.

vyzdvihuje možnosti a odpovědnost místních a regionálních orgánů, pokud jde o urychlení provádění iniciativy týkající se opylovačů, a to nyní, ale ještě více v budoucnu;

31.

domnívá se, že při přijímání a provádění opatření v oblasti životního prostředí je nezbytná spolupráce mezi místními a regionálními orgány, a to jak vnitrostátní, tak přeshraniční. U opylovačů mají pro podporu udržitelnosti a odolnosti populací zásadní význam biokoridory. Úkoly tohoto druhu jsou vhodné pro místní a regionální orgány, které mohou prostřednictvím spolupráce snadno provádět opatření, která k zajištění udržitelných populací opylovačů přispějí;

32.

poukazuje rovněž na to, že je důležité zapojit kromě místních a regionálních orgánů také občanskou společnost, znalostní instituce, místní zemědělce a soukromý sektor. Aby tyto subjekty, jejich činnost a inovace v rámci jejich odvětví mohly být plně využity, musí nová iniciativa týkající se opylovačů vytvořit účinný rámec pro dobrovolné iniciativy, poznatky, společné cíle a zprávy. Díky tomu by tyto subjekty nemusely pouze přispět k dosažení cílů stanovených v rámci uvedené iniciativy, ale mohly by jít ještě dále;

33.

zavazuje se k tomu, že při práci na environmentálních otázkách, zejména otázkách týkajících se biologické rozmanitosti, bude zvyšovat povědomí o této problematice a zdůrazňovat význam cílů podporujících opylovače, že vymezí jasné úlohy pro celostátní, regionální a místní orgány, pokud jde o příspěvek ke zvrácení úbytku opylovačů, a že podpoří vypracovávání národních a místních akčních plánů týkajících se opylovačů. Tyto činnosti budou rovněž součástí kampaně zaměřené na provádění Zelené dohody na místní úrovni;

34.

zdůrazňuje, že je důležité uznat také socioekonomické přínosy programů týkajících se opylovačů. Zaměření se na tyto programy otevírá hospodářské příležitosti i příležitosti pro sociální začlenění;

35.

vyjadřuje svůj záměr pokračovat v úzké spolupráci s Evropskou komisí, zejména při revizi a provádění cílů v oblasti biologické rozmanitosti týkajících se opylovačů;

36.

nabízí, že jakožto pilotní projekt zřídí „Síť opylovačů“, v jejímž rámci si místní orgány budou moci vzájemně vyměňovat znalosti a osvědčené postupy zaměřené zejména na městská centra;

37.

vyzývá místní a regionální orgány, aby sledovaly podmínky opylovačů a podávaly o nich zprávy, neboť znalost původních druhů a místní flóry a fauny je klíčem k pochopení místních podmínek volně žijících i domestikovaných opylovačů a místním a regionálním orgánům jsou místní a regionální podmínky již dobře známy;

38.

vyzývá členy VR, aby šli příkladem a pořádali dialogy a otevřená setkání na místní a regionální úrovni a postarali se o to, aby se do nich zapojila občanská společnost a nevládní organizace, neboť identifikování a odstraňování mezer ve znalostech představuje jeden z nejdůležitějších aspektů iniciativy týkající se opylovačů;

39.

vyzývá představitele místních a regionálních komunit, aby posoudili, do jaké míry lze sanaci jejich průmyslových areálů a renovaci jejich historických lokalit zkombinovat s řešeními vycházejícími z přírody, jejichž cílem je zvýšit počet opylovačů;

40.

je pevně přesvědčen, že zásadní význam má zapojení mladších generací do diskuse a hledání řešení, neboť provádění cílů v oblasti životního prostředí a posilování volně žijících populací opylovačů bude trvat několik generací. V tomto ohledu vítá stávající příklady, jako je zapojení mladých lidí do projektu STING (5), avšak vyzývá členy VR a širší komunitu místních a regionálních orgánů, aby na tento příklad navázali a navrhli ve svých městech a regionech aktivity motivující k občanské angažovanosti, zejména takové, jež budou zaměřeny na děti a mladé lidi. Zvyšování povědomí o opylovačích by se mohlo stát součástí aktivit v rámci Evropského roku mládeže 2022;

Evropské zapojení v celosvětovém měřítku

41.

vítá pozitivní signál, který vyslalo 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, a jeho závazek zvrátit do roku 2030 úbytek živočišných a rostlinných druhů;

42.

zdůrazňuje zásadní význam Edinburského prohlášení samospráv na nižší než celostátní úrovni, měst a místních orgánů o celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 (6) a zavazuje se k jeho podpoře i v rámci diskuse o opylovačích na evropské a mezinárodní úrovni;

43.

vyzývá Komisi, aby úbytek opylovačů řešila na mezinárodní úrovni a aby během druhé části 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se má konat ve dnech 25. dubna až 8. května 2022 v čínském Kchun-mingu, prosazovala důrazná opatření na ochranu opylovačů a jejich stanovišť;

44.

je připraven se připojit k delegaci EU na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti i na budoucích zasedáních této konference, a to s cílem sdílet názory místních a regionálních orgánů v EU a opatření, která již tyto orgány provedly, a také pomoci navázat na úspěch Edinburského prohlášení v oblasti ochrany opylovačů a jejich stanovišť.

V Bruselu dne 26. ledna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) 2019/2803(RSP) a závěry Rady přijaté Radou na jejím 3782. zasedání, konaném dne 17. prosince 2020 (14168/20).

(2) https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/pollinators-15-2020/cs/index.html

(3) Agenda OSN 2030: https://sdgs.un.org/2030agenda.

(4) Baldock, K. C. R. a kol. „Where is the UK’s pollinator biodiversity? The importance of urban areas for flower-visiting insects“. Proc. R. Soc. B Biol. Sci. 282, 20142849 (2015), Theodorou, P. a kol. „The structure of flower visitor networks in relation to pollination across an agricultural to urban gradient“. Funct. Ecol. 31, 838–847 (2017).

(5) STING (Science and Technology for Pollinating Insects – Věda a technologie pro opylující hmyz), projekt Evropské komise.

(6) https://www.gov.scot/publications/edinburgh-declaration-on-post-2020-biodiversity-framework/

13.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 270/18

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU

(2022/C 270/04)

Zpravodaj

Juan Manuel MORENO BONILLA (ES/ELS), předseda vlády autonomní oblasti Andalusie

. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

vítá dlouhodobou vizi jakožto zásadní krok směrem k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí a skutečné územní soudržnosti v celé EU a vyjadřuje politování nad tím, že zveřejnění této dlouhodobé vize přichází až po ukončení jednání o společné zemědělské politice (SZP) na období 2021–2027, neboť tato politika by bývala mohla přispět k provádění této strategie, a to zejména díky lepší finanční rovnováze mezi prvním a druhým pilířem SZP;

v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že se v rámci nedávné reformy SZP upustilo od nástrojů sbližování mezi politikou soudržnosti a politikami rozvoje venkova, a zejména nad tím, že Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) nebyl začleněn do nařízení o společných ustanoveních politiky soudržnosti na období 2021–2027;

zdůrazňuje, že je třeba, aby Konference o budoucnosti Evropy měla na zřeteli obyvatele venkovských oblastí s cílem reflektovat jejich myšlenky, potřeby a potenciál a zajistit jejich zapojení do evropského projektu. Doporučuje, aby byly použity komunikační a reklamní metody s cílem vylepšit veřejný obraz venkovského způsobu života a upozornit na kulturní a sociální výhody života na venkově;

opakuje, že je nutné zajistit, aby v souladu s cíli územní soudržnosti byly do všech politik EU začleněny vzájemně prospěšné vazby mezi městem a venkovem, a to s maximálním využitím silné vzájemné závislosti mezi venkovskými a městskými oblastmi;

doporučuje, aby byl stávající územní model založený na vztahu město-region nahrazen modelem založeným na společném a vyrovnaném vztahu mezi venkovem a městem. Tento model musí zahrnovat kompenzační mechanismy, které by umožnily vzájemné synergie a vztah mezi městem a venkovem znovu uvedly do rovnováhy. Společný model založený na vztahu mezi městem a venkovem by rovněž přispěl k lepší ochraně biologické rozmanitosti a podpořil by biokulturní rozmanitost venkovských oblastí;

vyjadřuje politování nad tím, že pokyny pro posílení podpůrných opatření a financování venkovských oblastí na úrovni EU budou vypracovány až pro programové období 2028–2034;

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné realizovat evropský program pro venkov, který předloží konkrétní návrhy okamžitých opatření na podporu dlouhodobé vize, a doporučuje, aby tyto konkrétní návrhy byly doprovázeny prostředky, finančními nástroji a kvantitativními cíli v zájmu zajištění účinného provádění této dlouhodobé vize;

v této souvislosti navrhuje, aby byla jak v rámci operačních programů politiky soudržnosti, tak i v rámci dalších evropských programů přímé intervence (Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy nebo Kreativní Evropa) stanovena povinnost vyčlenit minimální výši evropských finančních prostředků pro projekty nezemědělského charakteru ve venkovských oblastech;

vítá, že Komise usiluje o začlenění hlediska venkova do všech oblastí politiky EU. Posouzení územního dopadu společných kroků na úrovni EU jsou předpokladem pro účinnější a cílenější politiku. V této souvislosti Výbor zdůrazňuje, že je při posuzování dopadu nutné vzít v úvahu i biologickou rozmanitost a charakteristické rysy biokulturní povahy;

10.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné financování uskutečňování vize pro venkovské oblasti EU. Politika EU v oblasti venkova by měla být co nejvíce začleněna do politiky soudržnosti, aby tak byla zajištěna konzistentní politika rozvoje. Rozvoj venkova se dotýká více odvětví, nejenom zemědělství, takže by neměl být financován pouze z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Politika EU v oblasti venkova by měla vycházet ze specifických místních podmínek, stejně jako je tomu v případě politiky soudržnosti;

11.

žádá členské státy a místní a regionální orgány, aby v současném programovém období 2021–2027 u svých strategií a investic v rámci SZP, Fondu soudržnosti a národních plánů pro oživení a odolnost uplatňovaly přístup založený na ověřování dopadu na venkovské oblasti;

12.

zdůrazňuje, že rychlý a nákladově efektivní rozvoj energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury a technologií, který si žádá Zelená dohoda pro Evropu, může probíhat pouze ve venkovských oblastech a ve spolupráci s nimi. Přitom je třeba věnovat pozornost omezením týkajícím se energetických sítí a skladování energie, zejména v přeshraničním měřítku. Kapacita sítí vysokého napětí je (v některých místech) na hranici svých možností, proto jsou zapotřebí investice, aby mohl být i nadále zajištěn přenos energie z obnovitelných zdrojů. Proto je nezbytné, aby měly z hospodářského úspěchu prospěch i venkovské oblasti;

13.

připomíná důležitost dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami, jež mají co říct k budoucnosti venkovských oblastí, od různých úrovní správy a vlády po nejdůležitější hospodářská odvětví, podniky, občany nebo akademickou obec. Iniciativy, jako jsou fóra, rady nebo kulaté stoly, jichž se účastní všechny příslušné subjekty, jsou skvělým nástrojem pro diskusi o hlavních výzvách, jimž venkovské oblasti čelí, a hledání řešení, která by vzala v potaz všechny názory;

14.

potvrzuje závazek VR spolupracovat s Evropskou komisí s cílem zahájit v letošním roce Pakt pro venkov a vytvořit model řízení, který všem zúčastněným stranám umožní úspěšně realizovat dlouhodobou vizi. Opakuje, že zapojení místních a regionálních subjektů do této struktury řízení bude mít klíčový význam pro to, aby bylo možno přizpůsobit opatření požadavkům a potřebám venkovských oblastí, se zvláštním ohledem na oblasti, jež jsou vylidněné nebo z demografického hlediska ohrožené;

15.

domnívá se, že místní a oblastní spolupráce v rámci Paktu pro venkov by se tematicky měla soustředit na otázky s nejvyšší strategickou relevancí, a sice na bioekonomiku – zejména ekologicky udržitelné zemědělství, regionální potravinové systémy, mobilitu, digitální konektivitu, sociální a kulturní dynamičnost, inovace v oblasti sociálních služeb obecného zájmu a energii z obnovitelných zdrojů, neboť ty mají potenciál zastavit vylidňování a vytvářet sociální a hospodářské příležitosti související se Zelenou dohodou pro Evropu. Má za to, že venkovské oblasti mají potenciál aktivně v Evropě prosazovat nezbytnou udržitelnou ekologickou transformaci;

16.

je toho názoru, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku ve využívání ekosystémových služeb, jež nabízí příroda (voda, živiny, vodonosné vrstvy, regulace teploty, biologická rozmanitost atd.), přičemž související zisky by mohly být částečně určeny venkovským obcím na podporu plánování a rozvoje jejich území;

17.

naléhavě vyzývá Komisi, aby v případech, kdy poskytování veřejných statků není z komerčního hlediska životaschopné, usnadnila ve venkovských oblastech financování z veřejných zdrojů jako doplněk k soukromým iniciativám a pro příslušné případy zvážila možnost státní podpory a daňových pobídek;

18.

připomíná, že sdělení uznává zvláštní postavení nejvzdálenějších regionů, jak je stanoveno v článku 349 SFEU, a souhlasí s tím, že ve venkovských oblastech nejvzdálenějších regionů musí být poskytovány služby obecného zájmu ve srovnatelné kvalitě jako ve městech;

19.

upozorňuje na specifické výzvy, s nimiž se potýkají venkovské regiony, které procházejí strukturálními změnami, resp. nezbytnými transformačními procesy spojenými s ekologickou transformací, například v oblasti výroby energie nebo v automobilovém průmyslu. Patří k nim také venkovské regiony, které se zaměřují na cestovní ruch a musí se vyrovnat se změnami v cestovních návycích, k nimž dochází v důsledku pandemie COVID-19 a změny klimatu;

20.

navrhuje, aby byly vypracovány transparentní kritéria, referenční hodnoty a cíle, jejichž prostřednictvím by bylo možné monitorovat dopad opatření a pokrok dosažený v rámci naplňování uvedené vize;

21.

v neposlední řadě vyzývá k zavedení ukazatelů, jež jsou obzvláště relevantní pro venkovské oblasti (např. procentuální podíl obyvatel, kteří mají přístup k veřejným službám v oblasti hromadné dopravy, v digitální oblasti a v oblastech zaměstnanosti, zdraví či kultury), v rámci evropského semestru s cílem zajistit, aby se vize pro budoucnost venkovských oblastí EU, a zejména řídce osídlených oblastí, stala součástí všech nástrojů EU pro pravidelný ekonomický přezkum cílů a záměrů;

22.

zdůrazňuje, že má-li být program pro venkov úspěšný, nemůže být postaven na univerzálním přístupu. Domnívá se proto, že je třeba přesně kategorizovat území a uznat místní specifika, a to na základě transparentních a objektivních parametrů a ukazatelů, které rozvoji venkova přiznají skutečnou hodnotu;

23.

připomíná, že cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti zahrnují podporu městských a venkovských oblastí se zeměpisným nebo demografickým znevýhodněním (1). Stanoví také, že členské státy přidělí finanční podporu EU na projekty stimulující environmentálně udržitelný hospodářský rozvoj a podporující sociální začlenění v dotčených regionech;

24.

v této souvislosti připomíná, že zvláštní podpora by měla být poskytnuta oblastem úrovně NUTS 3, velmi řídce osídleným oblastem nebo oblastem s průměrným poklesem počtu obyvatel o více než 1 % mezi lety 2007 a 2017;

25.

žádá Evropskou komisi, aby po dohodě s členskými státy a místními a regionálními orgány zajistila, aby iniciativa pro dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti zahrnovala praktická řešení a prostředky na podporu řešení demografických změn, k nimž dochází ve venkovských oblastech, a opakuje, že je třeba realizovat integrované projekty založené na operačních programech v rámci politiky soudržnosti, národních strategických plánech společné zemědělské politiky a nástrojích národních strategických plánů pro oživení. Také v rámci projektů Evropské územní spolupráce (Interreg) jsou vypracovávány přeshraniční osvědčené postupy pro navrhování inovativních přístupů a pilotních projektů v oblasti integrovaného územního rozvoje funkčních oblastí na přechodu mezi městem a venkovem;

26.

požaduje jednodušší prováděcí pravidla pro evropské fondy a pro státní podporu ve venkovských oblastech, zlepšení způsobů jejich kombinování a přechod na model financování z více fondů, který by zajistil začlenění venkovských oblastí do všech politik;

27.

domnívá se, že pokyny, které Komise zveřejní ve své zprávě za rok 2024 s cílem zlepšit podporu a financování venkovských oblastí, by se měly vztahovat na delší programové období a neměly by být omezeny na rámec 2028–2034;

28.

upozorňuje Komisi na to, že je třeba, aby koncepce budoucnosti venkovských oblastí zahrnovala systémové metodiky, které by zajistily systémové, a nikoliv částečné nebo lineární vize rozvoje;

29.

konstatuje, že je důležité, aby byla analýza problémů venkovských oblastí, z níž se bude vycházet, komplexní, neboť na jejím základě se stanoví oblasti činnosti v rámci budoucího plánu. V tomto ohledu má za to, že mezi analyzované ekonomické problémy je třeba zahrnout některé další, jako je vnější konkurence, cenová nestabilita nebo rozdělení hrubé přidané hodnoty mezi různé subjekty výrobního a obchodního řetězce v rámci zemědělského a potravinářského odvětví;

30.

pokud jde o příležitosti, domnívá se, že se dokument nezmiňuje v dostatečné míře nebo se zmiňuje pouze okrajově o odvětvích, jako je udržitelný venkovský cestovní ruch nebo volnočasové a kulturní aktivity, které však hrají velmi důležitou úlohu při budování diverzifikovaného, silného a udržitelného venkovského hospodářství. Existuje řada možných doplňkových činností souvisejících s venkovskými oblastmi, nad rámec zemědělského odvětví, jako je cykloturistika, lovecká činnost, turistika, mykologie, cestovní ruch zaměřený na wellness, gastronomie, komunitní umění, umělecké dílny, výstavní prostory atd.;

31.

VR by rád zdůraznil význam zdravého a vyváženého hospodářského rozvoje se zaměřením na nové obchodní modely. Některé části venkova, zejména v příhraničních oblastech, kde dochází k úbytku obyvatelstva a opouštění obydlí, jsou v rostoucí míře ohroženy podvratnou trestnou činností. To vede k rozostřování norem a snižování pocitu bezpečí a kvality života;

32.

v této souvislosti připomíná, že budoucnost venkovských oblastí bude záviset na tom, zda se v nich podaří udržet a přilákat mladé lidi, kteří se zde rozhodnou strávit život. Při hledání řešení výzev, jimž tyto oblasti čelí, je proto naprosto nezbytné mladé lidi aktivně zapojovat, nabízet fóra, kde budou moci prezentovat své nápady, a dávat ve venkovských oblastech prostor iniciativám mladých lidí;

33.

zdůrazňuje, že za současné situace, kdy obyvatelstvo čím dál tím více stárne, je naléhavě nutné rozvíjet ekonomiku základních služeb, která zajistí všeobecnou dostupnost veškerého zboží a služeb ve venkovském prostředí, se zvláštním zaměřením na starší osoby. Vítá rovněž Evropský rok mládeže 2022, který je šancí poskytnout příležitosti a podporu mladým lidem ve venkovských oblastech, aby se stali aktivními občany a aktéry pozitivní změny;

34.

vyzývá Komisi, aby v rámci svých návrhů v této oblasti zvážila přínos, který mohou mít systémy distribuce služeb v oblastech, jako jsou jesle, pečovatelská centra pro seniory, školy a družiny, obchody nebo sociální a zdravotní péče (oblast, v níž mohou významně přispět technologie, jako je telemedicína a péče na dálku). Dále ji v této souvislosti vyzývá, aby členským státům stanovila minimální kvantitativní cíle, aby se tak ve venkovských oblastech zlepšila přístupnost služeb obecně, a zejména pak přístupnost základních veřejných služeb;

35.

zdůrazňuje, že v rámci navrhovaného harmonizovaného přístupu k využívání geoprostorových informačních systémů je třeba zahrnout všechny údaje o zařízeních, a to jak sociálních, tak i zdravotních a sociálně-zdravotních, a že je nezbytné posílit interoperabilitu systému sociálních služeb a interoperabilitu tohoto systému s dalšími systémy sociální ochrany;

36.

vyzdvihuje rovněž význam začlenění ukazatelů vyjadřujících snadnost přístupu ke službám sociální péče a ke komunitním službám v oblasti sociální ochrany;

37.

zdůrazňuje, že je důležité co nejvíce využívat vzájemné závislosti mezi venkovem a městy v kontextu územní rovnosti. Interkomunální investice by měly být ku prospěchu všem územním celkům. V ideálním případě by z nich tedy měly mít městské a venkovské oblasti stejný užitek;

38.

žádá, aby byl tento pozitivní účinek dostatečně zohledněn v rámci výpočtů investic na obyvatele podle typu regionu (městský, na přechodu mezi městským a venkovským, venkovský), a vyzývá proto k přezkumu mechanismů pro stanovení ukazatelů zisku pro tyto investice, se zvláštním zřetelem na malá města a obce ve venkovských oblastech;

39.

vyzdvihuje skutečnost, že výroba energie z obnovitelných zdrojů je pro venkovské oblasti příležitostí k boji proti energetické chudobě a k vytvoření energetické soběstačnosti ve funkčních oblastech (včetně oblastí na přechodu mezi městem a venkovem, které jsou v jejich sféře vlivu). Dále pak zdůrazňuje, že je možné posílit kladný postoj obyvatelstva k zařízením pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů tím, že bude část takto vzniklých příjmů ponechána venkovským komunitám;

40.

navrhuje, aby byly – v případech, kdy se to jeví jako vhodné – zváženy možnosti podpory relokalizace, která ve venkovských oblastech vytváří příležitosti pro synergie mezi zemědělstvím, výrobou a obchodem, a pomáhá tak posílit místní ekonomiku, neboť díky ní vznikají místa a klesá nezaměstnanost;

41.

podtrhuje důležitost rámce, který nabízí předložená vize, pokud jde o rozvoj fyzické infrastruktury, jež by zlepšila konektivitu venkovských oblastí a usnadnila jejich sociálně-ekonomickou dynamizaci, a navrhuje, aby do něj byly začleněny městské agendy;

42.

opakuje, že je důležité, aby zlepšování dopravního propojení s příměstskými a venkovskými oblastmi bylo realizováno především prostřednictvím regionálních orgánů a jejich operačních programů, aby tak bylo zajištěno, že opatření budou koordinovaná, účinná a efektivní; Venkovské a příměstské oblasti by přitom měly být plně začleněny do strategií městské dopravy (2);

43.

poukazuje na to, že pro to, aby se regionální hospodářství příznivě a udržitelně rozvíjelo a aby se ve venkovských oblastech usazovaly podniky nebo zde rozšiřovaly své působení, má velký význam dostupnost komerčních prostor. To se týká především těch regionů, které procházejí strukturálními změnami. Je třeba poskytnout místním orgánům podporu, aby mohly předem identifikovat či vyhradit vhodné komerční prostory nebo k tomuto účelu uzpůsobit jiné. V tomto ohledu působí mnohdy potíže rozsah souvisejících plánovacích činností a jejich náklady;

44.

konstatuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost infrastruktuře a přeshraniční spolupráci ve venkovských příhraničních regionech. Zdůrazňuje, že je ve venkovských oblastech třeba zlepšit infrastrukturu a služby veřejné dopravy, a zajistit tak rozvoj udržitelných řešení mobility, jež by zkrátila dobu strávenou na cestě a zlepšila spojení mezi městskými, příměstskými a venkovskými oblastmi;

45.

zdůrazňuje, že základním cílem politiky v oblasti územního plánování a dopravy by mělo být zajistit co nejrozsáhlejší možnosti pro uspokojení potřeb a současně co nejvíce omezit nezbytnost přesunů. V tomto ohledu je tedy nezbytná racionalizace;

46.

doporučuje, aby tato nabídka multimodální mobility zohledňovala rovněž možný přínos modelu mobility jako služby (pro nějž existuje anglická zkratka Maas), a to v zájmu přechodu na fyzickou konektivitu, jež bude energeticky a klimaticky udržitelnější. Například služby na vyžádání a sdílená mobilita zajišťující venkovským komunitám spojení s dopravními uzly, zejména autobusovými a vlakovými stanicemi, mohou posílit využívání udržitelné dopravy;

47.

souhlasí s Komisí, že digitalizace hraje klíčovou úlohu v rozvoji venkovských oblastí, neboť jim umožňuje využívat inovativní řešení v zájmu zlepšení jejich odolnosti a využití jejich potenciálu. Žádá proto, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře rámců, díky nimž by bylo možné doplnit opatření veřejného sektoru soukromou činností, a to pokud jde o financování digitální infrastruktury, která je i přes nedostatečnou konkurenceschopnost z hlediska soukromých investic vysoce konkurenceschopná ze sociálního a územního hlediska. Širokopásmové připojení má zásadní význam pro přístup venkovských oblastí k různým službám a pro vyřešení problémů vyplývajících z digitální propasti, jimž některé komunity čelí;

48.

zdůrazňuje, že investice do digitální infrastruktury nebudou dostačující, pokud ruku v ruce s nimi nepůjde dostatečná nabídka odborné přípravy a zvyšování kvalifikace v digitální oblasti, zejména ve venkovských oblastech; To je velmi důležité rovněž vzhledem k rostoucí celosvětové kyberkriminalitě, a zejména vzhledem k nutnosti zajistit, aby byly dostatečně „kyberneticky bezpečné“ místní podniky, které jsou součástí potravinového řetězce;

49.

připomíná, že venkovské oblasti byly v období pandemie COVID-19 v obzvláště zranitelné pozici, neboť mají mnohem méně diverzifikované hospodářství, velký podíl pracovníků na pracovních místech nezbytného charakteru a nedostatečnou internetovou infrastrukturu. Důsledky pandemie v podobě nárůstu práce na dálku však nabízejí příležitosti k tomu, zmírňovat v dlouhodobém horizontu vylidňování venkova a vytvářet inovativní sociální a hospodářské činnosti na venkově, a proto navrhuje zaobírat se mimo jiné podporou vysoce kvalitních sdílených pracovních prostor (co-working) ve venkovských komunitách nebo vytvářením daňových pobídek, jež by soukromé podniky stimulovaly k tomu, aby zaměstnancům umožnily vykonávat práci v jimi zvolených geografických lokacích;

50.

má za to, že v duchu myšlenky „nikoho neopomenout“ prosazované předsedkyní von der Leyen potřebujeme nástroje, které zajistí, že na každém území budou existovat „inovační ekosystémy“, jež nabídnou příležitosti všem podnikatelům a všem venkovským mikropodnikům a malým a středním podnikům a které tyto malé venkovské podniky posilní. Rovněž je třeba zajistit odpovídající nabídku odborné přípravy a zvyšování dovedností v digitální oblasti i v oblasti tzv. „měkkých dovedností“ (soft skills) souvisejících s otevřenými inovacemi, meziregionální a mezinárodní spoluprací a mezikulturní komunikací;

51.

vítá zvýšenou podporu iniciativám předloženým na základě přístupu zdola nahoru, jako jsou LEADER/komunitně vedený místní rozvoj – definující úlohu místních akčních skupin – a „inteligentní vesnice“, a vybízí k dalšímu využívání zkušeností získaných z těchto programů a přístupů. V této souvislosti poukazuje na přínosy regionálního rozvoje založeného na inovacích, který se zaměřuje na místní dovednosti a iniciativy. Příslušné orgány na regionální a celostátní úrovni by měly věnovat pozornost inovativním nápadům místních subjektů a měly by je pokud možno podporovat;

52.

žádá, aby byl zohledněn také přínos kulturního dědictví a profesionálů z odvětví kultury, umění a tvořivosti k budování udržitelné a prosperující budoucnosti a k posílení atraktivity venkovských oblastí z hlediska cestovního ruchu, což také zlepší hospodářský blahobyt příslušných obcí;

53.

považuje za velmi cenné to, že sdělení uznává úlohu udržitelného zemědělství a lesnictví v souvislosti s odolností vůči klimatické krizi a s ní spojeným rizikům a s ochranou biologické rozmanitosti;

54.

připomíná, že jak ekologická, tak i digitální transformace by měly rovněž přinést odolnější a spravedlivější společnosti, které budou brát ohled na potřeby všech členů venkovské komunity, včetně příslušníků znevýhodněných skupin a osob žijících v méně rozvinutých oblastech a v hluboké chudobě. Proto je třeba zdůraznit, že jak ekologická, tak i digitální transformace musí být spravedlivé a inkluzivní;

55.

domnívá se, že zemědělství by ve venkovských oblastech mělo být i nadále schopno plnit ústřední úlohu. Žádá Komisi, aby dohlédla na zdárnou přípravu strategických plánů, které bude muset každý členský stát vypracovat v rámci nové společné zemědělské politiky (SZP), aby tak bylo zajištěno, že evropské primární odvětví bude nasměrováno stejným směrem, jaký udává Zelená dohoda, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ nebo strategie v oblasti biologické rozmanitosti, a aby byly umožněny místní strategie založené na charakteristickém profilu každého regionu a na zhodnocování typických místních produktů;

56.

zdůrazňuje, že je třeba v rámci inovativních řetězových řetězců přispívajících k organizaci území stimulovat procesy vedoucí k potravinové soběstačnosti a potravinovému zabezpečení založené na místních, kvalitních a ekologických produktech. Bere na vědomí nastavení 25 % podílu pro ekologické zemědělství pro nadcházející roky a považuje v tomto ohledu za nezbytné přijmout podpůrná a doprovodná opatření a politiky stimulující spotřebu, jež budou sledovat tento cíl;

57.

zdůrazňuje, že potřeba generační obměny v zemědělství je i nadále naléhavá, a proto je důležité podporovat mladé lidi a ženy na venkově v tom, aby se zapojovali do zemědělské činnosti a zajímali se o vlastnictví zemědělských podniků. Souhlasí proto s Komisí, že je třeba věnovat zvláštní pozornost potřebám mladých lidí, a motivovat je tak k tomu, aby zůstávali ve venkovských oblastech. Pro řešení problematiky týkající se nedostatečné generační obměny je naprosto nezbytné posílit veřejné politiky na podporu modernizace zemědělských podniků, jež by stimulovaly mladé zemědělce a zemědělkyně k volbě tohoto povolání, a to tím, že jim bude usnadněn přístup k programům socioprofesního začlenění a k možnostem vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace nabízeným na místní úrovni a ke kulturní nabídce. Souhlasí rovněž s tím, že je důležité zaměřit se na ženy, rozšířit nabídku pracovních příležitostí a příležitostí k odborné přípravě a posílit opatření na podporu sladění pracovního a soukromého života;

58.

zdůrazňuje skutečnost, že po brexitu čelil značný počet kvalifikovaných pracovníků změnám pracovních podmínek a předpisů. EU by měla uvažovat o zavedení podpůrných rámců pro tyto kategorie migrujících pracovníků. A co je ještě důležitější, EU by měla zvážit zahájení programů, které by kvalifikovaným pracovníkům, kteří emigrovali, pomohly vrátit se do svých domovských států, a motivovaly je k tomu.

59.

má za to, že zásadní význam má zajištění spravedlivých cen a příjmů pro pracovníky v zemědělství. Proto je nezbytné bránit jakémukoliv vývoji trhů, který by byl pro podniky zničující. Společná zemědělská politika (SZP) EU by proti tomu měla v dobách krize bojovat za pomoci nástrojů, jako jsou všeobecné přizpůsobení objemu produkce potřebám trhu a pravidla pro podmíněný přístup na trh;

60.

konstatuje, že významnou část práce v odvětví zemědělství a potravinářství v EU vykonávají migrující pracovníci. Tato skupina obyvatel často žije v nejistých podmínkách. Je proto třeba posílit sociální agendu EU s cílem zvýšit minimální mzdy, zlepšit pracovní podmínky a podpořit sociální a společenské začlenění;

61.

vyzdvihuje skutečnost, že ekologická transformace bude pro mnohé evropské pěstitele a chovatele dobytka v mnoha ohledech náročným procesem. Aby se podařilo využít vznikajících příležitostí, bude zapotřebí vyvinout zvláštní úsilí v oblasti komunikace, osvěty a vzdělávání, tak aby bylo možné na jedné straně šířit myšlenku nového udržitelného a ekologického zemědělství a na straně druhé nabídnout dovednosti umožňující její uvedení do praxe;

62.

podtrhuje význam předcházení opouštění půdy a rovněž usnadňování přístupu k půdě, k čemuž je zapotřebí vypracovat vhodný právní rámec, navrhnout nové nástroje pro obhospodařování půdy a poskytnout daňové pobídky a nezbytné finanční prostředky;

63.

konstatuje, že stále běžnější výskyt velkých šelem a s tím související zabíjení hospodářských zvířat na horských pastvinách způsobuje rostoucí problémy horskému zemědělství. V mnoha případech tak dochází k ukončení hospodaření na horských pastvinách, které v horských oblastech hrají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby nedocházelo k zalesňování celých regionů, a významně tak přispívají k ochraně přírody a eliminaci eroze, jakož i k nevyčíslitelnému kapitálu ochrany krajiny ve venkovských oblastech. Výbor proto vyzývá Evropskou komisi, aby:

—	vytvořila společný evropský systém řízení populací vlků a velkých šelem, především medvědů,

—

prozkoumala možnosti změny příloh směrnice o stanovištích s cílem rychleji se přizpůsobovat vývoji určitých populací a zmírňovat nebo posilovat status ochrany podle jednotlivých zemí nebo územních jednotek, je-li to odůvodněno pozitivním nebo negativním vývojem populací chráněných druhů a ohrožením pastevecké činnosti,

—	rozšířila možnosti přizpůsobení evropských právních předpisů a nezbytných opatření místním podmínkám za účelem lepšího řízení populací šelem, zejména vlků a medvědů;

64.

vyzdvihuje významnou úlohu, kterou plní zemědělská infrastruktura z hlediska územní organizace a územní soudržnosti venkovských oblastí. Žádá Komisi, aby do svých návrhů zahrnula opatření, která zajistí její údržbu a její zachování v podobě převážně propustných (neasfaltovaných) cest;

65.

žádá, aby byly do stěžejních iniciativ týkajících se odolných oblastí zahrnuty i záplavové zóny, neboť výrazně přispívají ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu, k rozvoji nízkouhlíkového zemědělství a k ochraně před povodněmi a řešení povodňových situací. Řada řek a záplavových území má přitom přeshraniční charakter (což představuje výzvu) a je součástí komplexní problematiky vody. Je zde proto nezbytná mezinárodní spolupráce;

66.

připomíná, že dlouhodobá vize pro venkovské oblasti musí posílit úlohu regionů při určování jejich priorit. V této souvislosti se domnívá, že v rámci přípravy právních předpisů o SZP, národních strategických plánů SZP a národních plánů pro oživení se promarnila příležitost zajistit, aby budoucí investiční projekty ve venkovských oblastech skutečně vycházely z potřeb jednotlivých území, jak je určily jejich zúčastněné strany;

67.

žádá, aby byly v budoucnu při přípravě postupů plánování s dopadem na venkovské oblasti více brány v potaz regionální strategie pro inteligentní specializaci, jež existují v každém regionu EU a které byly vypracovány na základě participativního procesu se zapojením řady subjektů;

68.

požaduje dostatečnou technickou podporu pro budování kapacit venkovských orgánů, které mají slabší pozici, pokud jde o pravomoci v oblasti programování – zejména u dlouhodobých strategií – a čerpání finančních prostředků EU. Žádá rovněž, aby byly v rámci evropských projektů nastaveny jednodušší požadavky, úlevy či zvláštní iniciativy, jež by umožnily účast v nich i obcím s nižším počtem obyvatel, jež mají méně administrativního personálu;

69.

je třeba podtrhnout význam sociální ekonomiky jako základního nástroje pro současný i budoucí rozvoj venkovských oblastí EU. Podniky sociální ekonomiky jsou odolnější a pevněji svázané s místními komunitami, čímž k daným územím poutají obyvatelstvo, a plní tak strategickou úlohu v souvislosti s demografickou výzvou a stárnutím obyvatelstva. Dále je nezbytné podpořit tvorbu kvalitních pracovních míst, odbornou přípravu pracovníků, podnikání žen, vstup mladých lidí na trh práce a generační obměnu.

V Bruselu dne 26. ledna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(2) COM(2021) 811 – sdělení Evropské komise Radě a Evropskému parlamentu Nový rámec EU pro městskou mobilitu (provizorní překlad).

13.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 270/25

Stanovisko Evropského výboru regionů – Rovnost žen a mužů a změna klimatu: začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do Zelené dohody pro Evropu

(2022/C 270/05)

Zpravodajka:

Kata TÜTTŐ (HU/SES), členka místního zastupitelstva města Budapešti, Maďarsko

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

připomíná, že rovnost mezi ženami a muži představuje stěžejní hodnotu a základní zásadu Evropské unie, která je zakotvena ve Smlouvách a uznána v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie. Podle článku 8 SFEU má Unie při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy;

připomíná, že rovnost mezi ženami a muži, bezpečné a adaptabilní zaměstnání a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem jsou potvrzeny jako zásady č. 2, č. 5 a č. 9 evropského pilíře sociálních práv, který dne 17. listopadu 2017 vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise;

uznává, že politiky v oblasti změny klimatu mají genderově diferencované dopady a že v zájmu účinných opatření v oblasti klimatu je třeba prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen (1). V této souvislosti zdůrazňuje, že v zájmu demokratičtější a inkluzivnější Evropy je naprosto zásadní, aby byly ženy zapojeny do navrhování strategií a opatření v oblasti reakcí na krize;

Genderový přístup ke změně klimatu

konstatuje, že nebezpečí způsobená změnou klimatu, globálním oteplováním, ztrátou biologické rozmanitosti a zhoršováním životního prostředí mají větší dopad na nejchudší a nejzranitelnější skupiny obyvatelstva v zemích globálního Jihu a EU. Poukazuje na to, že změna klimatu s sebou nese komplexní rizika, která vedou k prohloubení dlouhodobých socioekonomických rozdílů a stávající nerovnováhy, například v souvislosti s nedostatečnou rovností žen a mužů. Zdůrazňuje proto, že politiky a opatření v oblasti klimatu, které zanedbávají genderovou analýzu a neberou v potaz hledisko rovnosti pohlaví, mohou ještě prohloubit sociální nerovnosti;

uznává, že ženy a dívky jsou v celosvětovém měřítku zranitelnější vůči důsledkům změny klimatu a zhoršování přírodního prostředí, a zároveň mají moc sehrát klíčovou úlohu na cestě k dosažení klimatické neutrality a v rámci přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Zdůrazňuje, že vzhledem ke specifickým zkušenostem a pohledům na věc se muži a ženy mohou ve svém myšlení často vzájemně doplňovat a mít inovativní a kreativní nápady, a že bude-li genderová analýza součástí politiky v oblasti klimatu a budou-li uznávány různé genderové identity, rozšíří se její uplatnění v celé společnosti. V tomto smyslu podporuje společné prohlášení, které na konferenci COP26 zveřejnily skotská vláda a organizace UN Women a které vyzývá k tomu, aby byla úloha žen a dívek v rámci boje proti změně klimatu posílena (2);

domnívá se, že ženy by měly mít ve spojitosti se změnou klimatu silnější postavení. Toho by mělo být dosaženo zlepšením jejich vzdělání a informovanosti o technologiích, opatřeních a činnostech souvisejících s klimatem a posílením jejich úlohy v rozhodovacích procesech souvisejících s těmito oblastmi;

upozorňuje, že mezi genderovým hlediskem, změnou klimatu a dalšími environmentálními výzvami existuje důležitá návaznost. Poukazuje na to, že muži a ženy mohou dopad změny klimatu pociťovat odlišně, v závislosti na konkrétní životní situaci a rozdílných, individuálních schopnostech změnu klimatu zmírňovat a přizpůsobit se jí. Odlišně vnímají rovněž možnosti, jak změnu klimatu zmírnit, a staví se k nim různě a rozdílně je ovlivňují také socioekonomické dopady politiky v oblasti klimatu. Je přesvědčen, že ženy a dívky mohou přispět k celkové změně chování;

Přihlížení k rovnosti žen a mužů

zdůrazňuje, že genderový mainstreaming, tj. začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do přípravy, navrhování, provádění, sledování a hodnocení politik, regulačních opatření a výdajových programů, představuje cenný nástroj pro dosažení genderové rovnosti, a vyjadřuje politování nad tím, že praxe v tomto ohledu pokulhává;

konstatuje, že ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (3) sice stojí, že politiky a programy v rámci Zelené dohody pro Evropu mohou mít jiný dopad na ženy než na muže, avizované začlenění genderového hlediska do všech hlavních iniciativ Komise však není nikde výslovně uvedeno (4). Poukazuje na usnesení Evropského parlamentu (EP) o Zelené dohodě pro Evropu, v němž EP „podtrhuje, že k opatřením a cílům Zelené dohody je zapotřebí zaujímat genderovou perspektivu, mj. začleňovat do všech politik a opatření hledisko rovnosti žen a mužů“ (5);

10.

zdůrazňuje, že jedním z klíčových prvků v rámci souboru nástrojů EU na podporu genderového mainstreamingu jsou posouzení dopadů na genderovou rovnost, která nejsou plně propracovaná, neboť až příliš často nejsou shromažďovány a využívány meziodvětvové údaje, statistiky a informace roztříděné podle pohlaví. Vyzývá Komisi, aby se řídila Příručkou pro posuzování dopadu z hlediska rovnosti žen a mužů (6), kterou vypracoval Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE). Zdůrazňuje, že údaje shromážděné ve všech členských státech EU by měly zahrnovat komplexnější genderové ukazatele, aniž by se tím zvyšovala administrativní zátěž místních a regionálních orgánů;

11.

vítá vytvoření Pracovní skupiny pro rovnost (7), která má zajistit, aby bylo hledisko rovnosti, včetně rovnosti žen a mužů a rozmanitosti z hlediska pohlaví, zohledněno ve všech politikách EU, od jejich navrhování až po provádění. Zároveň vyzývá EU, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi celostátními, regionálními a místními orgány a vyvarovala se při tom přístupu shora dolů;

12.

má za to, že dalším důležitým faktorem pro zajištění účinnějších opatření a programů v oblasti změny klimatu, která budou lépe zohledňovat rovnost žen a mužů, je účast žen na rozhodování o otázkách týkajících se změny klimatu. Vyzývá k tomu, aby byly ženy více zapojeny do opatření, která přijímají všechny orgány a instituce EU, vládní a ostatní veřejnoprávní orgány na všech úrovních správy. Žádá Radu, aby odblokovala jednání o směrnici o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech (8);

13.

zdůrazňuje, že oživení po pandemii představuje příležitost, jak nastolit novou normální situaci a přesměrovat zdroje ke klimaticky neutrální a genderově vyvážené společnosti. Vybízí k tomu, aby byly nástroje pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů využity při provádění plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány by měly být základem nejen pro oživení jako takové, ale i pro udržitelnou, spravedlivou a rovnoprávnou společnost;

14.

vyzývá k posílení výzkumu s cílem zjistit, jaké překážky omezují účast na rozhodování, a prozkoumat, jak genderové stereotypy ovlivňují spotřebu a životní styl lidí. V zájmu získání kvalitnějších údajů podporuje využívání modelů, jako je např. GAMMA (Gender Assessment Method for Mitigation and Adaptation, tj. metoda pro posuzování rovnosti žen a mužů v zájmu zmírňování a přizpůsobování se změně klimatu);

15.

domnívá se, že přístup zohledňující rovnost žen a mužů umožňuje lépe reagovat na potřeby a schopnosti všech občanů. Místní a regionální orgány mají nejlepší předpoklady k tomu, aby začlenily sociální otázky do opatření v oblasti klimatu. Tyto orgány totiž představují úroveň správy, k níž mají občané nejblíže, a sehrávají klíčovou úlohu při provádění právních předpisů. Výbor zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byla na všech institucionálních úrovních, počínaje úrovní EU, podporována účast žen;

16.

vyzývá k tomu, aby se tento genderový přístup promítl i do evropského klimatického paktu, a mohl tak ovlivnit opatření a politiky v oblasti klimatu, a to začleněním zvláštních informačních činností zaměřených na zvyšování povědomí, vzdělávání a výměnu poznatků o rovnosti žen a mužů;

17.

zdůrazňuje význam mnohostranné spolupráce mezi nevládními organizacemi, které se zaměřují na problematiku rovnosti žen a mužů a ochrany životního prostředí, a občanskými organizacemi a poukazuje také na to, že je důležité vytvářet společné osvětové kampaně a vzdělávací programy;

Zelená pracovní místa

18.

vítá skutečnost, že zelené, digitální a inkluzivní oživení umožní vytvářet nová pracovní místa nebo znovu zapojit dlouhodobě nezaměstnané ženy do digitální ekonomiky. Zastává názor, že přechod na udržitelné a nízkouhlíkové hospodářství umožní začlenit hledisko rovnosti žen a mužů, a zabránit tak tomu, aby pokračovaly stávající nerovnosti;

19.

zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro dosažení spravedlivého udržitelného rozvoje je zapojení žen do ekologických hospodářských činností, a proto je třeba na něj poukazovat a vážit si jej. Ženy a dívky se mohou také chopit příležitostí v oblasti ekologického podnikání a místo toho, aby byly zaměstnankyně, se mohou stát zaměstnavatelkami nabízejícími zelená pracovní místa, pokud to však neohrozí jistotu zaměstnání pro ženy tím, že budou nuceny vykonávat samostatně výdělečnou činnost;

20.

uznává, že technologie budou hrát důležitější úlohu ve všech aspektech našeho života a že je naprosto nezbytné, aby odvětví technologií odpovídalo společnosti, které slouží. Vyzývá k tomu, aby byly vytvořeny a financovány vzdělávací programy zaměřené na specializované digitální a technologické znalosti, jež budou určeny ženám a dívkám, neboť jde o zásadní příležitost, jak pomocí genderových kvót v těchto odvětvích a zajištěním rovného přístupu k profesním příležitostem urychlit inovace v oblasti klimatu a transformace energetiky (9);

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily genderovou rovnost jakožto důležitý prvek digitální transformace, přičemž by měly zohledňovat genderové hledisko při přípravě politik v oblasti digitálního vzdělávání, podporovat mentorské programy s ženskými vzory v oblasti IKT, odstranit v algoritmech vědomou i nevědomou genderovou diskriminační předpojatost, předcházet kybernetickému násilí, využívat úsilí a programy v rámci programu Erasmus+, posílit při vzdělávání dospělých koncepci celoživotního učení, a to zejména v odlehlých oblastech, a předcházet digitálnímu vyloučení;

22.

domnívá se, že práce na dálku může vést k lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, především v případě žen, pokud budou mít rodiny během celé pracovní doby přístup k cenově dostupné a vysoce kvalitní péči o děti, včetně volnočasových aktivit pro starší děti, a za předpokladu, že bude brán zřetel zejména na to, že ženy jsou častěji vystaveny domácímu násilí (10). Zdůrazňuje, že v souvislosti s prací na dálku je důležité zajistit nejvyspělejší technologický hardware a vysokorychlostní internet za dostupnou cenu a rozšířit program WIFI4EU i do vzdálených oblastí. Naléhavě žádá, aby byla urychleně a řádně provedena směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem z roku 2019;

Udržitelná veřejná doprava a mobilita

23.

zdůrazňuje, že při koncipování a plánování dopravních systémů ve městech by se měla více zohlednit genderová nevyváženost, neboť ženy obvykle využívají veřejnou dopravu častěji. Zdůrazňuje, že hlavním aspektem, který je třeba zlepšit, je bezpečnost a pocit bezpečí. Při stanovování vzorců mobility (včetně jízdních řádů) a rozhodování o vhodných trasách je zapotřebí vzít v potaz skutečnost, že ženy a muži využívají veřejnou dopravu různým způsobem (muži častěji dojíždějí za prací a ženy cestují na kratší vzdálenost s více zastávkami), a zohlednit také rozdělení úloh na trhu práce a v sociálních službách. Zdůrazňuje, že kapacita v době mimo dopravní špičku, spolehlivost a flexibilita služeb veřejné dopravy musí být více v souladu se vzorci mobility osob všech pohlaví a věkových skupin. Při tom je zapotřebí mít na paměti, že každá obec, každý region a každá země by si měly tyto služby organizovat podle svých vlastních potřeb a podmínek – jak ve městech, tak na venkově;

24.

domnívá se, že k udržitelnější, bezpečnější a inkluzivnější mobilitě by mohly přispět jednoduché, nákladově efektivní a opakovatelné iniciativy, jako např. umožnit, aby noční autobusy zastavovaly na požádání, nebo budovat cyklostezky a stezky pro chodce, které budou dobře osvětlené a plně oddělené od ostatní dopravy;

25.

má za to, že iniciativy, jako je Ženy v dopravě – platforma EU pro změnu, mohou pomoci zvýšit zaměstnanost žen v odvětví dopravy a poskytnout dobré fórum pro výměnu osvědčených postupů, a vyzývá, aby se na ně navázalo prostřednictvím „vyslanců pro rozmanitost“ v dopravě;

26.

naléhavě žádá Komisi, aby navrhla, jak spojit města s odlehlými oblastmi a také jak zajistit přístupnost a dopravní propojení a rozsáhlejší využívání čistých vozidel, vlaků a hybridních elektrických autobusů na delší vzdálenosti. Velké naděje vkládá do digitálních řešení pro nákup jízdenek pomocí různých aplikací. Oceňuje úsilí vyvíjené v rámci nové městské agendy EU;

Energetická chudoba

27.

je hluboce znepokojen tím, že ceny elektrické energie a plynu dosáhly ve všech členských státech nejvyšší úrovně za několik posledních desetiletí, v důsledku čehož hrozí řadě žen a mužů energetická chudoba a chudoba v oblasti mobility. Výbor vyzývá EU, aby přijala dlouhodobá protiopatření, včetně prošetření důvodů, jež vedly ke zvýšení cen energií;

28.

konstatuje, že v důsledku strukturálních nerovností z hlediska rozdělení příjmů, sociálně-ekonomického postavení žen a genderových rozdílů v oblasti péče má energetická chudoba nepřiměřený dopad na ženy;

29.

upozorňuje na usnesení Evropského parlamentu (11), který v něm vyzývá EU, aby do všech svých politik a programů v oblasti energetiky začlenila genderový rozměr a zaměřila se přitom především na ženy a dívky, které čelí chudobě, sociálnímu vyloučení a marginalizaci;

30.

nabádá poradenské centrum EU pro energetickou chudobu, aby ve svých ukazatelích a při využívání a shromažďování údajů uplatňovalo genderové hledisko;

31.

znovu opakuje, že energetická chudoba je velkým společenským problémem, který má sociální, ekonomické i environmentální důsledky, jež je třeba naléhavě řešit na všech úrovních správy. Zdůrazňuje proto, že k boji proti energetické chudobě je třeba nasadit různé nástroje veřejné politiky, které zohlední problematiku energetické účinnosti i sociální ochrany;

32.

vítá iniciativy, jako je platforma EU pro změnu a ocenění Women in Energy Award, jako způsob, jak podporovat genderovou rovnost, a také návrh na vytvoření Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem kompenzovat socioekonomicky nevyvážený dopad rozšíření systému ETS na odvětví dopravy a budov, v němž stojí, že je zapotřebí brát ohled na ženy. Zdůrazňuje, že při provádění Sociálního fondu pro klimatická opatření a Fondu pro spravedlivou transformaci je nutné uplatňovat genderově vyvážené přístupy. Vítá skutečnost, že Generální ředitelství Evropské komise pro energetiku hodlá zanedlouho spustit platformu pro rovné zacházení v odvětví energetiky;

Genderové rozpočtování

33.

připomíná, že genderové rozpočtování znamená začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do celého rozpočtového procesu s cílem začlenit jej do všech rozhodnutí o příjmech a výdajích;

34.

se znepokojením bere na vědomí závěry dvou nedávných studií, které vypracoval Evropský parlament v letech 2015 a 2017. Tyto studie odhalily, že genderové rozpočtování není v praxi dostatečně uplatňováno a v letech 2015 až 2017 nedošlo v této oblasti k žádnému pokroku (12);

35.

se znepokojením konstatuje, že genderový mainstreaming není součástí 11 hodnotících kritérií stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Celkem vzato se Evropský účetní dvůr (13) domnívá, že rozpočet EU nebere v potaz genderové hledisko, neboť hlavní prvky, jako je genderová analýza, genderové cíle a ukazatele a odpovědnost zohledňující rovnost žen a mužů prostřednictvím podávání zpráv, z velké části chybí;

36.

vyjadřuje politování nad tím, že nedávné sdělení Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství (14) nezahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů, a to zejména s ohledem na skutečnost, že inkluze byla vymezena jako jedna ze čtyř hlavních oblastí, v nichž jsou zapotřebí další opatření k tomu, aby mohl finanční systém plně podpořit přechod hospodářství k udržitelnosti;

37.

vyzývá Komisi a Radu, aby se zavázaly k provádění genderového rozpočtování, a zajistily tak, aby bylo uplatňováno na celý rozpočet EU a aby byla doporučení Evropského účetního dvora v celém rozsahu zavedena do praxe, a to i v rámci přezkumu stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období a provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

38.

poukazuje na stanovisko VR Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (15), v němž Výbor vyzval ke zřetelnějšímu propojení této strategie s hlavními politickými prioritami a strategiemi EU, zejména v oblasti přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. Vítá stanovisko VR Genderový rozměr strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na období 2021–2027 se zaměřením na přípravu operačních programů (16), v němž Výbor zdůrazňuje, že genderovou rovnost je nutné chápat jako horizontální kritérium pro přípravu programů politiky soudržnosti, cíl, který je třeba v programech sledovat, a silný faktor, který pomůže dosáhnout cílů politiky soudržnosti, jimiž je udržitelný a vyvážený rozvoj;

Mezinárodní úroveň

39.

vítá rozhodnutí Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) přijmout svou genderovou politiku (17) a prováděcí plán s cílem začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do své činnosti;

40.

vítá, že byl v rámci procesu UNFCCC vytvořen zvláštní program – rozšířený Limský pracovní program týkající se genderu a akční plán pro rovnost žen a mužů – který by měl reagovat na skutečnost, že při provádění politik v oblasti klimatu není citlivě zohledněno genderové hledisko, a zajistit, aby se ženy mohly zapojit do celosvětové diskuse a mezinárodních jednání o změně klimatu. Obzvláště pak vítá, že každá smluvní strana jmenovala národní kontaktní osobu pro otázky rovnosti žen a mužů a změnu klimatu;

41.

bere na vědomí, že v úmluvách z Ria (18) je uznána důležitá souvislost otázek týkajících se rovnosti žen a mužů. Poukazuje na Pekingskou deklaraci a akční platformu jako na nejkomplexnější zdroj pokynů a inspirace, jak dosáhnout genderové rovnosti. Zejména v části K (19) se upozorňuje na větší rizika, jimž čelí ženy a dívky kvůli křehkým ekosystémům a zhoršování stavu přírodního prostředí, což ještě zhoršují důsledky klimatické změny způsobené člověkem;

42.

žádá o ujištění, že ve vnitrostátně stanovených příspěvcích a regionálně a místně stanovených příspěvcích budou zohledněny sociální faktory a také hledisko rovnosti žen a mužů;

43.

vítá preambuli Pařížské dohody, která vyzývá k dosažení genderové rovnosti a posílení postavení žen s cílem přispět k omezení globálního oteplování. Stejně jako Pařížská dohoda i Výbor uznává, že v oblasti přizpůsobování se změně klimatu je nutné zaujmout genderově citlivý přístup (čl. 7 odst. 5) a usilovat o budování kapacit (čl. 11 odst. 2), vyjadřuje však politování nad nečinností v tomto ohledu a nad tím, že do budoucna chybí prováděcí plán.

V Bruselu dne 27. ledna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Závěry Rady – Přípravy na zasedání Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (Glasgow, 31. října – 12. listopadu 2021).

(2) https://www.gov.scot/publications/glasgow-womens-leadership-statement-gender-equality-climate-change/.

(3) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0152&from=CS.

(4) V dokumentech Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final), Plán pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 (COM(2020) 562 final), Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky (COM(2014) 15 final) ani Čistá planeta pro všechny (COM(2018) 773 final) není otázka genderové rovnosti vůbec zmíněna. V akčním programu pro životní prostředí (1386/2013/EU) jsou jednou zmíněny těhotné ženy jakožto zranitelná skupina. Je tomu tak i navzdory skutečnosti, že genderový mainstreaming je povinností vyplývající ze Smlouvy, že rámec pro politiku EU v oblasti rovnosti žen a mužů a genderového mainstreaming je stanoven ve strategii pro rovnost žen a mužů (COM(2020) 152 final) a že se EU zavázala plnit cíle udržitelného rozvoje (2015) a akční plán pro rovnost žen a mužů (2019) v rámci úmluvy UNFCCC, https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jcms.13082.

(5) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(6) https://eige.europa.eu/gender-mainstreaming/toolkits/gender-impact-assessment/guide-gender-impact-assessment.

(7) Union of equality: the first year of actions and achievements, Evropská komise (europa.eu).

(8) Tato směrnice by zajistila, aby alespoň 40 % nevýkonných členů správní rady společností tvořily ženy.

(9) Úspěšné příklady: akce Women and Girls in STEM Forum (Fórum žen a dívek věnujících se přírodním vědám, technologiím, inženýrství a matematice), projekt Girls Go Circular (eit.girlsgocircular.eu) zaměřený na vzdělávání dívek v oblasti oběhového hospodářství, vytvoření srovnávacího přehledu zapojení žen do digitální oblasti jakožto nedílné součásti indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI).

(10) https://www.unwomen.org/en/news/in-focus/in-focus-gender-equality-in-covid-19-response/violence-against-women-during-covid-19.

(11) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.

(12) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2020/660058/IPOL_BRI(2020)660058_EN.pdf.

(13) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR21_10/SR_Gender_mainstreaming_CS.pdf.

(14) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52021DC0390&from=CS.

(15) CDR 2016/2020.

(16) CDR 2503/2021.

(17) https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2020/05/IPCC_Gender_Policy_and_Implementation_Plan.pdf.

(18) Konkrétně jde o Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti, Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD).

(19) https://beijing20.unwomen.org/sites/default/files/Headquarters/Attachments/Sections/CSW/PFA_E_Final_WEB.pdf.

13.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 270/31

Stanovisko Evropského výboru regionů – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“

(2022/C 270/06)

Zpravodajka:

Marieke SCHOUTEN (NL/Zelení), radní města Nieuwegein

Odkaz:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“

COM(2021) 400 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

vítá sdělení Evropské komise nazvané Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, jeho zaměření na zdraví a jeho průřezový přístup. VR očekává oznámená opatření a návrhy a požaduje, aby byly soudržné a v souladu mezi sebou navzájem i s ostatními iniciativami Zelené dohody;

zdůrazňuje, že je třeba, aby byly plně provedeny právní předpisy EU v souladu se zásadami SFEU stanovenými v čl. 191 odst. 2 (zásada předběžné opatrnosti, zásada přijímání preventivních opatření, zásada prevence ohrožení životního prostředí především u zdroje a zásada „znečišťovatel platí“);

zdůrazňuje, že znečištění je závažným problémem, který je třeba řešit pomocí účinné víceúrovňové správy a přeshraničního přístupu. Každý zúčastněný subjekt má svou úlohu a jsou nezbytná opatření na všech úrovních s cílem zabránit tomu, aby se místní a regionální orgány musely vyrovnávat s negativními dopady na konci řetězce;

je pevně přesvědčen, že znečištění je příznakem systému neudržitelné výroby a spotřeby, který je založen na neomezeném růstu a extraktivismu a jejž lze řešit pouze přechodem na oběhové hospodářství;

vítá šest hlavních cílů do roku 2030 jako začátek, avšak lituje skutečnosti, že většina cílů není nová. VR se domnívá, že je zapotřebí více ambicí a další opatření, a vybízí Komisi, aby zahájila průběžný proces přezkumu a úpravy cílů směrem k vizi do roku 2050 a aby do tohoto procesu zapojila VR;

zdůrazňuje, že tyto cíle na evropské úrovni budou vyžadovat ambiciózní a integrovaný přístup (v jehož rámci jsou environmentální hlediska systematicky zohledňována napříč politickými oblastmi), který spojí ambice, časové plány, postupy a nástroje různých environmentálních politik;

vítá skutečnost, že zdraví je jedním z hlavních aspektů akčního plánu pro nulové znečištění. Začlenění témat vzbuzujících obavy v oblasti environmentálního zdraví je zásadní pro to, aby byly vyvolány změny potřebné ke snížení expozice environmentálním podnětům způsobujícím stres, zejména u lidí žijících v citlivých podmínkách (1), neboť znečištění je hlavní environmentální příčinou onemocnění a předčasných úmrtí po celém světě;

opakuje, že Parlament, Rada a Komise by měly v rámci Konference o budoucnosti Evropy zohlednit návrhy občanů týkající se nulového znečištění a zajistit, aby byla v tomto ohledu zavedena nová ambiciózní pravidla;

poukazuje na to, že oživení po pandemii by se mělo zaměřit na přístup „jedno zdraví“, jenž uznává propojenost mezi lidským zdravím, zdravím životního prostředí a zdravím zvířat. Pokud máme dosáhnout udržitelnosti a zdravých regionů, musí hrát přístup „jedno zdraví“ vedoucí úlohu v rámci cílů a právních předpisů;

Zvýšení prevence u zdroje

10.

vítá novou hierarchii nulového znečištění založenou na „obrácené pyramidě“, lituje však toho, že je věnována minimální pozornost „nápravě a kompenzaci škod souvisejících se znečištěním“;

11.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají hlavní úlohu při přeměně tohoto akčního plánu do podoby praktických opatření, svou úlohu ale mohou plnit pouze tehdy, pokud bude na úrovni EU zaveden preventivní přístup s účinnými politikami zaměřenými na zdroje;

12.

vítá přezkum směrnice o průmyslových emisích a ambicióznější přístup, jehož cílem je snížit emise u zdroje. Směrnice o průmyslových emisích by měla přispět k dosažení cílů oběhového hospodářství;

13.

připomíná, že obzvláště účinným přístupem jsou pravidla týkající se emisí. Doporučuje proto, aby bylo více pozornosti věnováno jejich zpřísnění coby lepšímu způsobu, jak snížit emise u zdroje;

14.

podporuje mezinárodní činnost směřující ke stanovení nejlepších dostupných technik, včetně vznikajících technologií, s cílem snížit průmyslové emise a tím zúžit rozsah úrovní emisí tak, aby byly na mezinárodní úrovni vytvořeny rovné podmínky;

15.

požaduje, aby byl urychlen přezkum a prosazování požadavků z referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro různé průmyslové znečišťovatele a aby byly jako součást přezkumu procesu integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) uplatňovány přísnější emisní požadavky;

16.

zdůrazňuje význam Iniciativy pro udržitelné výrobky avizované v akčním plánu pro oběhové hospodářství, pokud jde o znečišťování životního prostředí způsobené výrobky během jejich celého životního cyklu, a to od těžby surovin a výroby až po používání a recyklaci. Domnívá se, že očekávaný přínos této iniciativy k akčnímu plánu by mohl být popsán přesněji;

Posílení zásady „znečišťovatel platí“

17.

zdůrazňuje, že jednání by nemělo být ponecháno jen na veřejných orgánech, protože důležitou úlohu při omezování znečištění a nápravě škod na životním prostředí u zdroje musí hrát všechna odvětví;

18.

žádá, aby výrobky a zboží dovážené do EU splňovaly stejné environmentální normy, jaké platí v EU. V opačném případě by měla být uplatňována evropská zásada „znečišťovatel platí“;

19.

poukazuje na to, že zásada „znečišťovatel platí“ tvoří základ politiky EU v oblasti životního prostředí, a požaduje, aby znečišťovatelé nesli náklady na opatření přijatá s cílem předcházet znečištění a omezovat a napravovat jej;

20.

upozorňuje na zprávu Evropského účetního dvora (2), která zjistila, že rozsah a uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ jsou neúplné a že v současnosti často nesou náklady na odstranění znečištění veřejné orgány;

21.

požaduje, aby zásada „znečišťovatel platí“ byla lépe začleněna do právních předpisů v oblasti životního prostředí, zejména snížením emisních limitů za účelem dalšího omezení zbytkového znečištění a řešením difúzního znečištění ze všech zdrojů, včetně zemědělství;

22.

zdůrazňuje, že producenti musí nést právní a finanční odpovědnost za zmírňující opatření potřebná k řešení znečištění v celém hodnotovém řetězci prostřednictvím rozšířené odpovědnosti výrobce za environmentální náklady a náklady na likvidaci odpadu u veškerého spotřebitelského zboží a obalových materiálů;

Lepší provádění a monitorování

23.

poukazuje na to, že náklady a ušlé zisky EU související s tím, že nebylo dosaženo environmentálních cílů stanovených v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí, dosahují okolo 55 miliard EUR ročně (3);

24.

zdůrazňuje, že ne všechny znečišťující látky mají na lidské zdraví a životní prostředí stejně škodlivý dopad, a analýza rizik proto může umožnit lepší koordinaci ekologických a hospodářských aspektů;

25.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají rozhodující úlohu při provádění environmentálních a průmyslových politik a mají široké pravomoci při prosazování omezování znečištění, a vítá v tomto směru stěžejní iniciativu č. 5 „společné prosazování nulového znečištění“;

26.

upozorňuje na analýzu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) (4), která ukazuje, že nedostatečné provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí je nejčastěji výsledkem neúčinné koordinace mezi orgány, chybějící správní kapacity, nedostatečného financování, absence znalostí a údajů, nedostatečných mechanismů k zajištění souladu a chybějící integrace politik. Platforma zúčastněných stran pro nulové znečištění by měla podpořit lepší koordinaci mezi všemi úrovněmi veřejné správy a napříč politickými oblastmi. VR tuto novou platformu důrazně podporuje a vítá svou vlastní úlohu v jejím rámci jako uznání velkého významu místních a regionálních orgánů pro cíl nulového znečištění;

27.

lituje skutečnosti, že oddíl 3.1 tohoto akčního plánu nezmiňuje místní a regionální rozměr, požaduje významnější zahrnutí úlohy místních a regionálních orgánů a připomíná, že místní a regionální orgány potřebují finanční a technickou podporu za účelem provádění cílů v praxi;

28.

zdůrazňuje, že problémy s prováděním nelze řešit pouze novými právními předpisy. Ke splnění cílových hodnot a norem jsou nezbytné podpůrné mechanismy, budování kapacit pro místní a regionální orgány, sdílení znalostí a inovace;

29.

zdůrazňuje, že lze využít iniciativy EU, jako jsou partnerství v rámci městské agendy EU, a že je třeba zvážit aktivní vytváření nových partnerství v oblasti životního prostředí s cílem podpořit provádění;

30.

vítá rozvoj integrovaného rámce pro monitorování a výhled nulového znečištění a požaduje, aby byly všechny relevantní údaje shromažďovány, harmonizovány a zpřístupněny všem. VR zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byl tento rámec soudržný s novým rámcem pro monitorování, který je plánován jako součást akčního programu pro životní prostředí;

Podpora místních a regionálních opatření pro nulové znečištění

31.

vítá úsilí Komise o spolupráci s městy a regiony v rámci Dohody pro zelená města, cen Evropské zelené město a Evropský zelený list a Evropského roku zelenějších měst, neboť poskytují pobídky ke zlepšení;

32.

poukazuje na to, že je třeba přístup zaměřený na oblast. Konkrétní politiky by neměly být plánovány pouze pro městské komunity, ale také pro ostatní typy komunit v závislosti na specifické zeměpisné situaci;

33.

zdůrazňuje, že zlepšení životního prostředí pomocí územního návrhu, jako je rozšíření vysoce kvalitních zelených a modrých ploch v městských oblastech, poskytuje přínos ve třech směrech (tzv. „triple win“) tím, že zmírňuje znečištění životního prostředí a podporuje biologickou rozmanitost, zlepšuje zdraví a pohodu obyvatel měst a podporuje sociální soudržnost a integraci (5);

34.

zdůrazňuje význam řešení vycházejících z přírody, neboť mohou být zdrojem udržitelných a nákladově efektivních řešení, která vytvářejí hospodářské příležitosti a pracovní místa a jsou přínosná pro veřejné zdraví a zajištění dobrých životních podmínek. Místním a regionálním orgánům by měla být nabídnuta technická podpora, výměna znalostí a budování kapacit, aby byly při zadávání svých veřejných zakázek schopny posoudit vedlejší přínosy;

35.

zdůrazňuje zastřešující přístup spočívající v tom, aby byly v obcích lépe propojeny hlukové akční plány a plány kvality ovzduší s plány udržitelné městské mobility, a to s cílem zlepšit ochranu proti hluku a kvalitu ovzduší prostřednictvím atraktivní veřejné dopravy a účinné podpory jízdy na kole a chůze;

36.

podporuje zahájení provozu a nepřetržitou podporu živých laboratoří pro zelená digitální řešení a inteligentní nulové znečištění. Místní digitální dvojčata mohou pomoci rozvinout místní a regionální opatření pro ekologickou a digitální transformaci. Je nezbytná kontrola digitalizace ze strany vlád, protože udržitelný rozvoj je nyní nerozlučně spjat s digitálním světem;

37.

požaduje, aby evropský datový prostor zahrnoval výměnu údajů o udržitelnosti, tak aby hodnotové řetězce mohly přispět k ekologizaci průmyslu. Ustavení norem na úrovni EU pro ukládání a výměnu dat kromě toho zajistí dostupnost dat, která lze využít pro přechod k nulovému znečištění;

38.

vítá návrh spolupráce mezi Evropskou komisí a VR za účelem vytvoření srovnávacího přehledu zelené výkonnosti regionů EU, který se stane základem pro udělení nové ceny pro zelený region roku;

Konkrétní otázky

Vzduch

39.

konstatuje, že znečištění ovzduší je největším rizikem v oblasti environmentálního zdraví v EU; lze mu přičíst 400 000 předčasných úmrtí (6);

40.

připomíná (7), že efektivní politiky v oblasti kvality ovzduší vyžadují opatření a spolupráci na celosvětové, evropské, celostátní, regionální a místní úrovni. V souladu se zásadou subsidiarity je provádění politiky do velké míry závislé na vnitrostátních, regionálních a místních opatřeních přizpůsobených specifickým okolnostem;

41.

vítá cíl Komise přiblížit normy EU v oblasti kvality ovzduší nejnovějším doporučením organizace WHO a posílit ustanovení týkající se sledování, vytváření modelů a plánů kvality ovzduší s cílem pomoci místním a regionálním orgánům. Je především třeba, aby ustanovení týkající se sledování, vytváření modelů a plánů kvality ovzduší byla lépe sladěna;

42.

navrhuje využít cílové hodnoty WHO z roku 2021 coby cíl, jehož má být dosaženo do roku 2050, ale nepoužívat doporučené hodnoty coby mezní hodnoty, protože řada členských států dosud nesplnila ty současné;

43.

doporučuje, aby byly zohledněny závěry konzultace regionálních center VR, která se zabývala prováděním směrnic EU o kvalitě vnějšího ovzduší a o národních závazcích ke snížení emisí, a zpráva Evropského parlamentu o provádění (8), jež popisuje směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší jako „částečně účinný nástroj, který je třeba zlepšit“;

44.

poukazuje na to, že pandemie podnítila přechod na jiný druh dopravy a umožnila, aby se silniční prostor opět vrátil chodcům a cyklistům a zvětšily se také plochy zeleně, díky čemuž se předejde návratu do měst, která se vyznačují převahou automobilové dopravy a vysokou úrovní znečištění ovzduší;

45.

upozorňuje na to, že je zapotřebí dále usilovat o snižování úrovně znečištění zápachem, přičemž za hlavní nástroj boje proti tomuto znečištění považuje směrnici o průmyslových emisích, neboť se vztahuje na všechny formy emisí. VR zdůrazňuje, že při řešení problémů souvisejících se znečištěním zápachem hraje důležitou úlohu občanská věda a zapojení veřejnosti. Díky víceúrovňovému přístupu zahrnujícímu různé příspěvky jednotlivých zúčastněných stran mohou mít občané možnost podílet se na rozhodování o svém životním prostředí. Zároveň může tento přístup pomoci tvůrcům politik a subjektům, jejichž činnost je zdrojem zápachu, činit informovaná rozhodnutí a lépe řešit problém znečištění zápachem;

Voda

46.

vítá cíl snížit množství mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí o 30 % a vybízí Evropskou komisi, aby stanovila jasné definice mikroplastů, ale aby také usilovala o prevenci uvolňování mikroplastů a netkaných textilií u zdroje tím, že navrhne přísnější opatření týkající se záměrně uvolňovaných mikroplastů;

47.

vítá revizi směrnice o čištění městských odpadních vod a podporuje iniciativu ohledně využití této směrnice k úsilí o zpětné získávání cenných živin a iniciativu usilující o průzkum nově se objevujících látek, jako jsou farmaceutická rezidua a mikroplasty;

48.

doporučuje posoudit účinnost těchto opatření a zvážit, jaké investice jsou vyžadovány ohledně farmaceutických výrobků a mikroplastů, přičemž je třeba se zaměřit na kritické body, ve kterých existují rizika pro ekologii nebo zdroje pitné vody;

49.

podporuje sledování látek na povrchu a v podzemních vodách za využití inovativních metod sledování a hodnocení a zahrnutí této problematiky do revize směrnice o prioritních látkách a směrnice o podzemních vodách. Poukazuje na to, že jsou zapotřebí výměny informací o vypouštění v povodí, protože emise znečišťujících látek mají dopad po proudu vodního toku;

50.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že opětovné využívání vody v EU je stále nedostatečné, a domnívá se, že by bylo možné jej podpořit, kdyby byla oblast působnosti nařízení EU o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody rozšířena tak, aby zahrnovala i využívání vody k zavlažování zelených ploch v městských oblastech, parků, zahrad a ploch pro veřejné využití (např. pro rekreaci či sport);

Hluk

51.

poukazuje na to, že každoročně je v důsledku hluku ztracen jeden milion let prožitých ve zdraví (9). Snížení hlukového znečištění ze silnic je zásadní pro řešení tohoto rostoucího problému v oblasti veřejného zdraví;

52.

konstatuje, že je třeba přijmout opatření na evropské úrovni s cílem podpořit místní a regionální snahy o snížení hlukového znečištění ze silnic, železnice a letišť tím, že se zajistí lepší provádění a prosazování požadavků v oblasti mapování a podávání zpráv v souladu se směrnicí o hluku ve venkovním prostředí;

53.

vybízí Komisi, aby posoudila příležitost k revizi směrnici o hluku ve venkovním prostředí s cílem stanovit ambiciózní povinné cíle pro snížení hluku, a přiblížit se tak doporučeným limitům organizace WHO, a požaduje akční plán pro všechny zúčastněné strany;

54.

prosazuje, aby se pozornost přesunula od opatření zaměřených na snížení nadměrného hluku k opatřením, která hluku zcela zabraňují, jako je podpora udržitelných druhů dopravy včetně chůze a jízdy na kole, což má zásadní význam pro dosažení výrazného a dlouhodobého snížení hluku;

Půda

55.

zdůrazňuje význam účinné vymahatelnosti právních předpisů týkajících se kvality a původu půdy. V této souvislosti je pro místní a regionální orgány naprosto zásadní, aby byl v členských státech EU zaveden jednotný doklad o původu a kvalitě půdy, který by umožnil skoncovat s přepravou kontaminované půdy a jejím využíváním v jiných regionech, což brání tomu, aby byl znečišťovatel pohnán k odpovědnosti;

56.

zdůrazňuje, že zdravá půda je nepostradatelná pro dobré životní podmínky a blahobyt, a je nakloněn preventivnímu přístupu ke kontaminaci půdy založenému na posouzení rizik. Je třeba se zaměřit nejen na chemickou kvalitu, ale také na fyzický a biologický stav půdy;

57.

konstatuje, že z plastů ukládaných na skládky se do půdy a podzemních vod uvolňují toxické chemické látky. Při nesprávném zacházení znečišťují plasty půdu, vodní toky a oceány. Toxické přísady a mikroplasty, jež lze nalézt v dešti, půdě, vodních tocích, oceánech a na vrcholcích hor, se nedají odstranit recyklací, skládkováním ani spalováním. Tuto situaci mohou změnit pouze právně závazná omezení celosvětové výroby plastů určených pro základní použití;

58.

vítá Strategii EU pro půdu a avizovanou přípravu právního rámce EU pro zdraví půdy, neboť podpora ochrany půdy pomocí tohoto rámce představuje zásadní krok k dosažení klimatické neutrality, obnovy biologické rozmanitosti a nulového znečištění a také k zajištění zdravých a udržitelných potravinových systémů. Zároveň podporuje flexibilitu při vnitrostátním provádění opatření podle akčního plánu a nové strategie pro půdu, protože existují velké regionální rozdíly z hlediska územního plánování, krajiny, (složení) půdy a využívání půdy;

59.

vítá snahy Komise doporučit zemědělcům, aby si osvojili méně znečišťující postupy, které sníží emise amoniaku a dusičnanů. Významné jsou rovněž další emise z odvětví zemědělství, jako jsou fosfáty, kovy, pesticidy a léčiva;

60.

požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována historickým rozptýleným emisím. Nové normy někdy není možné splnit, což vede k omezením ohledně využívání znečištěných oblastí. Je tedy třeba, aby byl přístup založený na zdrojích spojen se strategií, jejímž cílem bude tyto stávající zdroje znečištění odstranit;

Nebezpečné látky

61.

podporuje proaktivní opatření, jejichž cílem je omezit chemické látky před tím, než se dostanou do řetězce. Patří sem i právní předpisy týkající se bezpečného používání látek uváděných na trh. EU by měla regulovat chemické látky na základě jejich vnitřních vlastností, jež jsou škodlivé pro člověka a životní prostředí, i v případě vědecké nejistoty. Pozornost by při tom měla věnovat také riziku expozice a užitku těchto látek pro společnost, přičemž by měla identifikovat a vyloučit specifická, nepřijatelná rizika;

62.

domnívá se, že hlavním nástrojem při řízení nebezpečných látek vstupujících do životního prostředí je registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Je nezbytné, aby byly postupy povolování a omezování v rámci REACH více využívány a aby bylo více látek zapisováno na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy;

63.

požaduje omezení na úrovni EU, pokud jde o problematické používání nebezpečných per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS) a jejich emisí. Mnohé z těchto látek vzbuzují velké obavy, neboť jsou mimořádně perzistentní a mají nepříznivý účinek na lidské zdraví a životní prostředí;

64.

poukazuje na to, že v současné době dostatečně neznáme (eko)toxikologické účinky řady nebezpečných látek, jež se projevují na životním prostředí nebo jeho prostřednictvím. Je zapotřebí zpřístupnit vědecké poznatky o dopadech chemických látek na životní prostředí a na zdraví, které by měly být neustále aktualizovány a posuzovány, zejména pokud jde o rizika, jež představují pro člověka a životní prostředí.

V Bruselu dne 27. ledna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Zpráva EEA č. 22/2018: Unequal exposure and unequal impacts (Nerovnoměrná expozice a nerovnoměrné dopady).

(2) Zvláštní zpráva č. 12/2021: Zásada „znečišťovatel platí“: její uplatňování v environmentálních politikách a opatřeních EU není jednotné.

(3) Studie z roku 2019: The costs of not implementing EU environmental law (Náklady vzniklé neprováděním právních předpisů EU v oblasti životního prostředí).

(4) EEA, Environmental indicator report (Zpráva o ukazatelích životního prostředí) 21/2017.

(5) Healthy environment, healthy lives: how the environment influences health and well-being in Europe (Zdravé životní prostředí, zdravý život: Jak životní prostředí ovlivňuje zdraví a dobré životní podmínky v Evropě).

(6) EEA: Air Quality in Europe – 2020 report (Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva za rok 2020).

(7) Budoucnost politiky EU v oblasti čistého ovzduší v rámci cíle nulového znečištění.

(8) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o provádění směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší: směrnice 2004/107/ES a směrnice 2008/50/ES (2020/2091(INI)) (Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 64).

(9) https://www.eea.europa.eu/publications/health-risks-caused-by-environmental.

Interactio – pouze v režimu distanční účasti – 148. plenární zasedání VR, 26. 1. 2022–27. 1. 2022

13.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 270/38

Stanovisko Evropského výboru regionů – Směrem k silniční dopravě s nulovými emisemi – zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2

(2022/C 270/07)

Zpravodaj:

Adrian TEBAN (RO/ELS), starosta města Cugir, župa Alba

Odkazy:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU

COM(2021) 559 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu

COM(2021) 556 final

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategický plán zavádění nastiňující soubor doplňkových opatření na podporu rychlého zavádění infrastruktury pro alternativní paliva

COM(2021) 560 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

COM(2021) 556 final

Pozměňovací návrh 1

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(9)

[…] Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla.

(9)

[…] Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální pouze tehdy, zohledňují-li emise CO2 z používaného paliva, a to i v rámci jeho výroby . K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla a vozidla na e-paliva z obnovitelných zdrojů, pokročilá biopaliva a bioplyn .

Odůvodnění

Vozidla s nízkými emisemi a paliva typu pokročilá biopaliva je třeba zvažovat v regionálním kontextu, kde je obtížné zavádět elektrická vozidla s nulovými emisemi. Viz pozměňovací návrh níže.

Pozměňovací návrh 2

Vložit nový bod odůvodnění za 9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(9a)

Zvláštní charakteristiky regionů (například zeměpisná poloha, klimatické podmínky) mohou komplikovat plnou elektrifikaci automobilů a lehkých silničních vozidel. V takových regionech by vozidla na e-paliva z obnovitelných zdrojů a na biopaliva a hybridní vozidla, ačkoliv nesplňují definici nulových emisí výfukových plynů, mohla mít příznivější a flexibilnější výkonnost z hlediska celkových emisí CO2 než vozidla s nulovými emisemi výfukových plynů, a proto by neměla být po roce 2035 vyloučena z jednotného trhu. Evropská komise by se tedy měla snažit nalézt možnost, jak vozidla na e-paliva z obnovitelných zdrojů a na biopaliva a hybridní vozidla zohlednit při stanovování cílů pro vozový park, které musí výrobci vozidel včas splnit, než tyto cíle začnou platit. Pro tyto typy regionů by mělo být zavedeno zvláštní poradenství ohledně toho, jak dosáhnout cíle, jímž je klimaticky neutrální mobilita. Kromě toho by těmto regionům měla být poskytována cílená podpora z různých fondů EU.

Odůvodnění

Regiony, kde je kvůli geografickým či klimatickým podmínkám obtížné silniční vozidla plně elektrifikovat, by měly být podporovány.

Pozměňovací návrh 3

11. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(11)

Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností. V případě potřeby by měla být zvážena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.

(11)

Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měl doplnit evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci automobilového průmyslu a regionů pro řešení výzev, které představují rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi , ekologická transformace automobilového průmyslu, automobilového dodavatelského průmyslu a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností. Tento evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci automobilového průmyslu a regionů musí poskytnout finanční podporu na úrovni EU , v budoucnu prostřednictvím dodatečných fondů a v současnosti prostřednictvím koordinovaného využívání fondů, například Sociálního fondu pro klimatická opatření, Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU nebo režimu pro spravedlivou transformaci v rámci InvestEU , a to v souladu s pravidly státní podpory a s doplněním z programů v členských státech . Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.

Odůvodnění

Legislativní návrh s tak dalekosáhlými důsledky pro pracovníky, průmysl a regiony musí počítat s konkrétním „mechanismem pro spravedlivou transformaci“ pro evropský automobilový a dodavatelský průmysl a také pro regiony, v nichž je usazen. Dopady se projeví zejména na regionální úrovni, kde je zároveň potřeba provádět rekvalifikaci. Tyto mechanismy musí být inkluzivní pro celý automobilový průmysl a musí být založené na údajích, které jasně mapují územní dopad právních předpisů.

Tento pozměňovací návrh je spojen s pozměňovacími návrhy 4 a 6.

Pozměňovací návrh 4

24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(24)

Možnost přidělit příjmy z poplatků za překročení emisí do zvláštního fondu nebo do příslušného programu byla posouzena podle čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) 2019/631 se závěrem, že by to výrazně zvýšilo administrativní zátěž a zároveň by to nepřineslo přímý prospěch automobilovému odvětví při jeho transformaci. Příjmy z poplatků za překročení emisí mají být proto nadále považovány za příjmy souhrnného rozpočtu Unie v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/631. „Evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci automobilového průmyslu a regionů“ musí poskytnout cílené financování regionům ze stávajících fondů (jak uvádí 11. bod odůvodnění) na základě podrobného zmapování územních dopadů tohoto právního předpisu. Hodnocení víceletého finančního rámce v polovině období se prioritně zaměří na sdružování dostupných finančních prostředků z výše uvedených zdrojů do „evropského mechanismu pro spravedlivou transformaci automobilového průmyslu a regionů“.

Odůvodnění

„Evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci automobilového průmyslu a regionů“ je nezbytný k podpoře automobilového dodavatelského průmyslu, který představuje významné hospodářské odvětví v mnoha regionech Evropy. Výrobci původních zařízení mohou být na nadcházející změny lépe připraveni, avšak celý dodavatelský řetězec odvětví tvořený převážně malými a středními podniky může postrádat strategické a interní finanční kapacity pro přizpůsobení svých dovedností a výroby změnám v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. Ve Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) mohou být zapotřebí dodatečné prostředky k aktuálně schváleným 17,5 miliardy EUR, aby mohl FST dostatečně řešit zásadní změny, které přinese balíček „Fit for 55“.

Tento pozměňovací návrh je spojen s pozměňovacími návrhy 3 a 6.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 1, bod 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

vkládá se nový článek 14a, který zní:

„Článek 14a

Zpráva o pokroku

Do 31. prosince 2025 a poté každé dva roky podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření k usnadnění přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.

vkládá se nový článek 14a, který zní:

„Článek 14a

Zpráva o pokroku

Do 31. prosince 2023 a poté každé dva roky podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření k usnadnění přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků. Toto posouzení vychází z posouzení územního dopadu, který na úrovni NUTS 2 identifikuje výzvy pro jednotlivé regiony a způsoby zmírňování rizik s nimi spojených.

Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje rozšíření vozidel s nulovými a nízkými emisemi, pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciální přínos inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, dopad na spotřebitele, pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi.“;

Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje rozšíření vozidel s nulovými a nízkými emisemi, pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciální přínos inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, pokrok a dopad na regionální (NUTS 2) úrovni, dopad na spotřebitele, včetně spotřebitelů ze zranitelných skupin, pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi.“;

Odůvodnění

Dopad právních předpisů se projeví zejména na regionální úrovni, a Komise se bude prostřednictvím podrobného mapování územního dopadu zabývat výzvami a riziky spojenými s touto transformací.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 1, bod 10 písm. b

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10)

Článek 15 se mění takto:

b)	odstavce 2 až 5 se zrušují,

10)

Článek 15 se mění takto:

b)	odstavce 2 až 4 se zrušují,

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

Aby nikdo nezůstal opomenut a tato transformace byla sociálně spravedlivá, navrhne Komise „mechanismus pro spravedlivou transformaci“ pro automobilový průmysl, který bude zahrnovat víceúrovňový dialog s dotčenými místními a regionálními orgány, s přihlédnutím k územnímu dopadu tohoto nařízení, pokud jde o transformaci odvětví automobilové výroby a dodavatelského odvětví a také o dopad na regionální hospodářské struktury a pracovní sílu v automobilovém průmyslu.

Odůvodnění

Platné nařízení počítá s možným zavedením programu finanční pomoci pro spravedlivou transformaci, ale tento aspekt by měl být v rámci legislativního návrhu odstraněn. Původní myšlenka financovat spravedlivou transformaci ze zisků z poplatků za překročení emisí nemusí být dostatečná pro zajištění spravedlivé transformace všech automobilových regionů a nemusí zajistit stálou rozpočtovou dostupnost finančních zdrojů.

Ani samotný FST se svou aktuálně schválenou částkou ve výši 17,5 miliardy EUR nemusí být dostačující k řešení výzev vyplývajících z balíčku „Fit for 55“. Navrhujeme proto vytvořit koordinační mechanismus pro spravedlivou transformaci automobilového průmyslu a regionů s využitím potenciálu stávajících fondů.

Tento pozměňovací návrh je spojen s pozměňovacími návrhy 3 a 4.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU

COM(2021)559 final

Pozměňovací návrh 7

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…] Cíle založené na vzdálenosti infrastruktury v rámci sítě TEN-T by měly zajistit plné pokrytí hlavních silničních sítí Unie elektrickými dobíjecími body, a tím zabezpečit snadný a plynulý provoz napříč Unií. Tam, kde se ukáže, že kvůli regionálním faktorům, jako je zeměpisná poloha nebo hustota obyvatelstva, by investice do veřejně dostupné infrastruktury byly složité, by měla být poskytnuta možnost finanční podpory ze strany EU.

Odůvodnění

V zájmu souladu s nadregionálním charakterem sítě TEN-T a zároveň s ohledem na to, aby nebyla narušena evropská soudržnost, by měl být zachován přístup založený na vzdálenosti, ovšem s nezbytnou finanční podporou z kteréhokoli z dostupných fondů EU – a to buď pro soukromé, nebo veřejné dobíjecí body.

Pozměňovací návrh 8

10. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(10)

Cíle založené na vnitrostátním vozovém parku by měly být stanoveny na základě celkového počtu registrovaných elektrických vozidel v daném členském státě podle společné metodiky, která zohledňuje technologický vývoj, jako je větší jízdní dosah elektrických vozidel, nebo rostoucí pronikání rychlodobíjecích bodů na trh s kapacitou dobít větší počet vozidel na jeden dobíjecí bod než běžné dobíjecí body. Příslušná metodika musí rovněž zohlednit různé modely dobíjení bateriových elektrických a plug-in hybridních vozidel. Metodika, která stanoví cíle založené na vnitrostátním vozovém parku podle celkového maximálního výstupního výkonu veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury, by měla umožnit flexibilitu pro implementaci různých dobíjecích technologií v jednotlivých členských státech.

(10)

Cíle založené na vnitrostátním vozovém parku by měly být stanoveny na základě celkového počtu registrovaných elektrických vozidel v daném členském státě , k němuž je třeba přičíst asi 10 až 20 %, podle společné metodiky, která zohledňuje technologický vývoj, jako je větší jízdní dosah elektrických vozidel, nebo rostoucí pronikání rychlodobíjecích bodů na trh s kapacitou dobít větší počet vozidel na jeden dobíjecí bod než běžné dobíjecí body. Příslušná metodika musí rovněž zohlednit různé modely dobíjení bateriových elektrických a plug-in hybridních vozidel. Metodika, která stanoví cíle založené na vnitrostátním vozovém parku podle celkového maximálního výstupního výkonu veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury, by měla umožnit flexibilitu pro implementaci různých dobíjecích technologií v jednotlivých členských státech.

Odůvodnění

Celkový počet elektrických vozidel registrovaných v jednom členském státě není dostatečným kritériem, neboť nezohledňuje například vozidla z jiných zemí, zejména v období dovolených, ale také při jiných příležitostech, jako jsou velké akce, veletrhy atd.

Pozměňovací návrh 9

34. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(34)

Tyto cíle by měly zohledňovat jednotlivé druhy obsluhovaných plavidel a příslušné objemy jejich provozu. Námořní přístavy s nízkým objemem provozu určitých kategorií lodí by měly být osvobozeny od závazných požadavků vztahujících se na odpovídající kategorie lodí na základě minimální úrovně objemu provozu, aby se zabránilo instalaci nedostatečně využitelné kapacity. Stejně tak by se tyto povinné cíle neměly zaměřovat na maximální poptávku, ale na dostatečně vysoký objem, aby se zabránilo nedostatečně využitelné kapacitě a aby byly zohledněny provozní charakteristiky přístavu. Námořní doprava je důležitým spojovacím článkem z hlediska soudržnosti a hospodářského rozvoje ostrovů v Unii. Kapacita výroby elektřiny na těchto ostrovech nemusí být vždy dostatečná k tomu, aby zohlednila poptávku po elektřině potřebnou k podpoře dodávek elektřiny z pevniny. V takovém případě by ostrovy měly být z tohoto požadavku vyňaty, dokud nebude takové elektrické spojení s pevninou dokončeno nebo dokud nebude zajištěna dostatečná lokální kapacita vyráběná z čistých zdrojů energie.

(34)

Tyto cíle by měly zohledňovat jednotlivé druhy obsluhovaných plavidel a příslušné objemy jejich provozu. Námořní přístavy s nízkým objemem provozu určitých kategorií lodí by měly být osvobozeny od závazných požadavků vztahujících se na odpovídající kategorie lodí na základě minimální úrovně objemu provozu, aby se zabránilo instalaci nedostatečně využitelné kapacity. Stejně tak by se tyto povinné cíle neměly zaměřovat na maximální poptávku, ale na dostatečně vysoký objem, aby se zabránilo nedostatečně využitelné kapacitě a aby byly zohledněny provozní charakteristiky přístavu. Námořní doprava je důležitým spojovacím článkem z hlediska soudržnosti a hospodářského rozvoje ostrovů a nejvzdálenějších regionů v Unii. Kapacita výroby elektřiny na těchto ostrovech a v nejvzdálenějších regionech nemusí být vždy dostatečná k tomu, aby zohlednila poptávku po elektřině potřebnou k podpoře dodávek elektřiny z pevniny. V takovém případě by ostrovy a nejvzdálenější regiony měly být z tohoto požadavku vyňaty, dokud nebude takové elektrické spojení s pevninou nebo sousedními zeměmi dokončeno nebo dokud nebude zajištěna dostatečná lokální kapacita vyráběná z čistých zdrojů energie.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 10

37. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…] Stávající vnitrostátní rámce politiky by měly být revidovány tak, aby jasně popsaly, jakým způsobem se jednotlivé členské státy vypořádají s rostoucí potřebou veřejně přístupné dobíjecí a čerpací infrastruktury, jak je uvedeno v povinných cílech. Revize by měla vycházet z územní analýzy, která identifikuje různé potřeby různých subjektů na nižší než vnitrostátní úrovni, a měla by zohlednit místní a regionální odbornost a strategie pro zavádění čerpací infrastruktury, které již vypracovaly místní a regionální orgány. Revidované rámce by se měly stejnou měrou zabývat všemi druhy dopravy, včetně těch, pro něž nejsou stanoveny žádné povinné cíle týkající zavádění příslušné infrastruktury.

Odůvodnění

Definice vnitrostátních rámců politiky pro zavádění alternativních paliv musí být založena na přístupu skutečné víceúrovňové správy, aby bylo možné plně zohlednit zájmy místních a regionálních orgánů a jejich strategie pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, které již existují v různých plánech udržitelné městské mobility a dalších regionálních strategiích pro mobilitu.

Pozměňovací návrh 11

39. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(39)	Komise by měla prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy usnadnit rozvíjení a provádění revidovaných vnitrostátních rámců politiky jednotlivých členských států.

(39)	Komise by měla prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a regionálními a místními orgány usnadnit rozvíjení a provádění revidovaných vnitrostátních rámců politiky jednotlivých členských států.

Odůvodnění

Do návrhu na zavádění infrastruktury pro alternativní paliva musí být začleněn rámec víceúrovňové správy. Takový rámec by mohl koordinovat zavádění v členských státech a řešit případné nedostatky.

Pozměňovací návrh 12

42. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
[…] Členské státy by měly zavést a udržovat vhodné nástroje na podporu zavádění dobíjecí a čerpací infrastruktury rovněž pro uzavřené vozové parky (captive fleet), zejména pro čisté autobusy a autobusy s nulovými emisemi na místní úrovni.	[…] Členské státy by měly zavést a udržovat vhodné nástroje na podporu zavádění dobíjecí a čerpací infrastruktury rovněž pro uzavřené vozové parky (captive fleet), zejména pro čisté autobusy a autobusy s nulovými emisemi na místní úrovni a pro rychlé dobíjení, a také možnosti dobíjení přes noc, které budou dostupné všem provozovatelům veřejné dopravy .

Odůvodnění

Provozovatelé veřejné dopravy potřebují pro své vozové parky možnosti dobíjení, a to jak dobíjení přes noc, tak rychlodobíjení pro přepravu na dlouhé vzdálenosti. Tato infrastruktura by měla být veřejně dostupná. Zajištění takové veřejně dostupné infrastruktury vyžaduje politické nástroje a pobídky.

Pozměňovací návrh 13

Vložit nový bod odůvodnění za 45. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(45a)

Návody pro spotřebitele k obsluze dobíjecích bodů by měly být co nejjednotnější, procesy by měly být standardizované a používání dobíjecích bodů by mělo být intuitivní a snadno pochopitelné pomocí ikon. Mělo by být možné vybrat si jazyk. Musí být zajištěna kompatibilita s operačními systémy běžně používaných elektronických zařízení (např. chytrých telefonů či tabletů).

Odůvodnění

V zájmu umožnění toho, aby používání dobíjecích bodů bylo pro spotřebitele co nejjednodušší a nejrychlejší, by tento proces měl být jednoduchý a případně standardizovaný a mělo by se pamatovat např. na uživatele, kteří neovládají jazyk dané země.

Pozměňovací návrh 14

47. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(47)

Je nezbytné, aby všichni aktéři působící v ekosystému elektromobility mohli snadno komunikovat prostřednictvím digitálních prostředků s cílem poskytnout koncovým uživatelům co nejkvalitnější služby. To vyžaduje, aby měli příslušní aktéři v rámci hodnotového řetězce jedinečné identifikátory. Za tímto účelem by členské státy měly ustanovit organizaci pro registraci identifikátorů (IDRO), která by vydávala a spravovala jedinečné identifikační kódy (ID) k identifikaci minimálně provozovatelů dobíjecích bodů a poskytovatelů služeb mobility. Tato organizace by měla shromažďovat informace o identifikačních kódech e-mobility, které se již v příslušném členském státě používají, vydávat v případě potřeby provozovatelům dobíjecích bodů a poskytovatelům služeb mobility nové kódy e-mobility v souladu se společnou logikou dohodnutou na úrovni Unie, podle níž jsou identifikační kódy elektromobility formátovány, umožnit výměnu a ověřování jedinečnosti těchto kódů e-mobility prostřednictvím případného budoucího společného úložiště registrovaných identifikátorů (IDRR). Komise by měla vydat technické pokyny ke zřízení takové organizace, přičemž by měla vycházet z opatření na podporu programu „Shromažďování dat týkajících se dobíjecích bodů/výdejních stojanů s alternativními palivy a jedinečných identifikačních kódů aktérů elektromobility“ (IDACS).

(47)

Je nezbytné, aby všichni aktéři působící v ekosystému elektromobility mohli snadno komunikovat prostřednictvím digitálních prostředků s cílem poskytnout koncovým uživatelům co nejkvalitnější služby. To vyžaduje, aby měli příslušní aktéři v rámci hodnotového řetězce jedinečné identifikátory. Okruh aktérů by měl být co nejširší a měl by zahrnovat zejména také výrobce a distributory energie. Za tímto účelem by členské státy měly ustanovit organizaci pro registraci identifikátorů (IDRO), která by vydávala a spravovala jedinečné identifikační kódy (ID) k identifikaci minimálně provozovatelů dobíjecích bodů a poskytovatelů služeb mobility. Tato organizace by měla shromažďovat informace o identifikačních kódech e-mobility, které se již v příslušném členském státě používají, vydávat v případě potřeby provozovatelům dobíjecích bodů a poskytovatelům služeb mobility nové kódy e-mobility v souladu se společnou logikou dohodnutou na úrovni Unie, podle níž jsou identifikační kódy elektromobility formátovány, umožnit výměnu a ověřování jedinečnosti těchto kódů e-mobility prostřednictvím případného budoucího společného úložiště registrovaných identifikátorů (IDRR). Komise by měla vydat technické pokyny ke zřízení takové organizace, přičemž by měla vycházet z opatření na podporu programu „Shromažďování dat týkajících se dobíjecích bodů/výdejních stojanů s alternativními palivy a jedinečných identifikačních kódů aktérů elektromobility“ (IDACS). Cílem by měla být především meziodvětvová spolupráce, aby se maximalizovala součinnost.

Odůvodnění

Mělo by být zajištěno, aby všichni zúčastnění aktéři spolupracovali a přispívali svým dílem k celkové službě pro zákazníky a k provozu dobíjecích bodů.

Pozměňovací návrh 15

54. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…] Komise by proto měla toto nařízení přezkoumat do konce roku 2026, zejména pokud jde o stanovení cílů pro elektrické dobíjecí body pro těžká vozidla, jakož i cílů týkajících se infrastruktury pro alternativní paliva pro plavidla a letadla s nulovými emisemi ve vodní, resp. letecké dopravě.

[…] Komise by měla posoudit dopad tohoto nařízení, a to nejpozději dva roky po jeho vstup v platnost a s využitím konkrétních stanovených cílů a s přihlédnutím k úplnému životnímu cyklu emisí vozidla pro jednotlivé technologie a jejich dopadu na emise CO2 ze silniční dopravy, jakož i k dopadu jednotlivých technologií na spotřebitele (celkové náklady na vlastnictví). Komise by rovněž měla toto nařízení přezkoumat do konce roku 2026, zejména pokud jde o stanovení cílů pro elektrické dobíjecí body pro těžká vozidla, jakož i cílů týkajících se infrastruktury pro alternativní paliva pro plavidla a letadla s nulovými emisemi ve vodní, resp. letecké dopravě.

Odůvodnění

Hodnocení nařízení by mělo být založeno na konkrétních měřítkách, a proto by zde měly být zmíněny konkrétní stanovené cíle.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 1 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3. Toto nařízení zavádí mechanismus podávání zpráv s cílem stimulovat spolupráci a zajistit spolehlivé sledování pokroku. Tento mechanismus zahrnuje strukturovaný, transparentní iterativní proces mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace vnitrostátních rámců politiky a jejich následného provádění a realizace odpovídajících opatření Komise.

3. Toto nařízení zavádí mechanismus podávání zpráv s cílem stimulovat spolupráci a zajistit spolehlivé sledování pokroku. Tento mechanismus zahrnuje strukturovaný, transparentní, iterativní a ze správního hlediska víceúrovňový proces mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace vnitrostátních rámců politiky – při zohlednění místních a regionálních strategií pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, které již byly vypracovány místními a regionálními orgány – a jejich následného provádění a realizace odpovídajících opatření Komise.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 17

Článek 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Členské státy zajistí, aby:

—	byly veřejně přístupné dobíjecí stanice pro lehká vozidla zaváděny úměrně k využívání lehkých elektrických vozidel;

—	byly veřejně přístupné dobíjecí stanice pro lehká vozidla zaváděny úměrně k využívání lehkých elektrických vozidel;

—	na jejich území byly zavedeny veřejně přístupné dobíjecí stanice pro lehká vozidla, které budou těmto vozidlům poskytovat dostatečný výstupní výkon.

—	na jejich území byly zavedeny veřejně přístupné dobíjecí stanice pro lehká vozidla, které budou těmto vozidlům poskytovat dostatečný výstupní výkon , přičemž toto zavádění musí být územně vyvážené .

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby na konci každého roku počínaje rokem uvedeným v článku 24 byly kumulativně splněny tyto cíle týkající se výstupního výkonu:

a)	na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1 kW a

a)	na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1 kW a

b)	na každé plug-in hybridní lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 0,66 kW.

b)	na každé plug-in hybridní lehké vozidlo registrované na jejich území je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 0,66 kW.

2. […]

3. Sousední členské státy zajistí, aby u přeshraničních úseků hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T nebyly překročeny maximální vzdálenosti uvedené v písmenech a) a b).

3. Členské státy zohlední při budování a podpoře dobíjecí infrastruktury ve smyslu odstavce 2 taktéž cíle článku 174 SFEU a zajistí dostupnost v méně hustě osídlených oblastech.

4. Sousední členské státy zajistí, aby u přeshraničních úseků hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T nebyly překročeny maximální vzdálenosti uvedené v písmenech a) a b).

Odůvodnění

Aby bylo možné pokročit s alternativními pohonnými systémy, musí být nezbytná dobíjecí infrastruktura k dispozici i mimo sítě TEN-T v oblastech, v nichž je z důvodu nižší hustoty obyvatelstva počet uživatelů menší a soukromé budování této infrastruktury není tolik ziskové.

Pozměňovací návrh 18

Čl. 3 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2. Členské státy na silniční síti na svém území zajistí minimální pokrytí veřejně přístupných dobíjecích bodů pro lehká vozidla. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

a)	podél hlavní sítě TEN-T byly v každém směru jízdy v maximální vzájemné vzdálenosti 60 km zavedeny veřejně přístupné dobíjecí parky pro lehká vozidla, které splňují následující požadavky:

a)	podél hlavní sítě TEN-T byly v každém směru jízdy v maximální vzájemné vzdálenosti 60 km zavedeny veřejně přístupné dobíjecí parky pro lehká vozidla, které splňují následující požadavky:

i)	do 31. prosince 2025 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 300 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW ;

i)	do 31. prosince 2025 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 500 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 250 kW ;

ii)	do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 600 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW .

ii)	do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 900 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 250 kW .

b)	podél globální sítě TEN-T byly v každém směru jízdy v maximální vzájemné vzdálenosti 60 km zavedeny veřejně přístupné dobíjecí parky pro lehká vozidla, které splňují následující požadavky:

b)	podél globální sítě TEN-T byly v každém směru jízdy v maximální vzájemné vzdálenosti 60 km zavedeny veřejně přístupné dobíjecí parky pro lehká vozidla, které splňují následující požadavky:

i)	do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 300 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW ;

i)	do 31. prosince 2030 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 500 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 250 kW ;

ii)	do 31. prosince 2035 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 600 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW .

ii)	do 31. prosince 2035 musí každý dobíjecí park nabízet výstupní výkon nejméně 900 kW a zahrnovat alespoň dvě dobíjecí stanice s individuálním výstupním výkonem nejméně 250 kW;

v řádně odůvodněných případech, v regionech se zvláštní charakteristikou (například zeměpisná poloha, složitá topografie nebo hustota obyvatelstva), kde je požadavek založený na vzdálenosti obtížné socioekonomicky odůvodnit z hlediska nákladů a přínosů, lze nainstalovat nižší výkony, avšak každý dobíjecí park musí nabízet výstupní výkon nejméně 300 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW . Členské státy takové výjimky oznámí Evropské komisi.

Odůvodnění

Nedávná studie Evropského parlamentu (1) dospěla k závěru, že navrhovaný dobíjecí výkon pro dobíjecí místa v TEN-T a městských uzlech je příliš nízký. Mohlo by to bránit rozšíření elektromobilů.

Pokud jde o výjimky, jsou zapotřebí, neboť přístup k umístění dobíjecí infrastruktury založený čistě na vzdálenosti není v souladu s místní a regionální potřebou dobíjecí infrastruktury. Stanovení stejných cílů založených na vzdálenosti a cílových hodnot zatížení pro celou EU nebere v potaz regionální rozdíly (hustota obyvatelstva, zeměpisná poloha).

Pozměňovací návrh 19

Čl. 4 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…]

d)	do 31. prosince 2025 byly v každém městském uzlu zavedeny veřejně přístupné dobíjecí body pro těžká vozidla poskytující celkový výstupní výkon nejméně 600 kW , poskytovaný dobíjecími stanicemi s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW ;

d)	do 31. prosince 2025 byly v každém městském uzlu zavedeny veřejně přístupné dobíjecí body pro těžká vozidla poskytující celkový výstupní výkon nejméně 900 kW , poskytovaný dobíjecími stanicemi s individuálním výstupním výkonem nejméně 300 kW ;

e)	do 31. prosince 2030 byly v každém městském uzlu zavedeny veřejně přístupné dobíjecí body pro těžká vozidla poskytující celkový výstupní výkon nejméně 1 200 kW , poskytovaný dobíjecími stanicemi s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW .

e)	do 31. prosince 2030 byly v každém městském uzlu zavedeny veřejně přístupné dobíjecí body pro těžká vozidla poskytující celkový výstupní výkon nejméně 2 000 kW , poskytovaný dobíjecími stanicemi s individuálním výstupním výkonem nejméně 300 kW;

v řádně odůvodněných případech, v regionech se zvláštní charakteristikou (například zeměpisná poloha, složitá topografie nebo hustota obyvatelstva), kde je požadavek založený na vzdálenosti obtížné socioekonomicky odůvodnit z hlediska nákladů a přínosů, lze nainstalovat nižší výkony, avšak každý dobíjecí park musí poskytovat celkový výstupní výkon nejméně 600 kW pro těžká vozidla a individuální výstupní výkon nejméně 150 kW . Členské státy takové výjimky oznámí Evropské komisi.

Odůvodnění

Odůvodnění je stejné jako u pozměňovacího návrhu 18.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 6 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. Členské státy zajistí, aby byl na jejich území do 31. prosince 2030 zřízen minimální počet veřejně přístupných vodíkových čerpacích stanic.	1. Členské státy zajistí, aby byl na jejich území do 31. prosince 2027 zřízen minimální počet veřejně přístupných vodíkových čerpacích stanic.
Za tímto účelem členské státy zajistí, aby byly do 31. prosince 2030 podél hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T v maximální vzájemné vzdálenosti 150 km nainstalovány veřejně přístupné vodíkové čerpací stanice s minimální kapacitou 2 t /den vybavené plničkou s tlakem nejméně 700 barů. […]	Za tímto účelem členské státy zajistí, aby byly do 31. prosince 2027 podél hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T v maximální vzájemné vzdálenosti 150 km nainstalovány veřejně přístupné vodíkové čerpací stanice s minimální kapacitou 4 t /den vybavené plničkou s tlakem nejméně 700 barů. […]

Odůvodnění

Projekty týkající se vodíkových nákladních vozidel již v mnoha členských státech a regionech existují. Potřebují urychleně jistotu plánování. Je proto třeba stanovit kratší časový horizont a vyšší výkonnost.

Pozměňovací návrh 21

Čl. 13 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámce politiky v příslušných případech zohledňovaly zájmy regionálních a místních orgánů, zejména pokud jde o dobíjecí a čerpací infrastrukturu pro veřejnou dopravu, jakož i zájmy dotčených zúčastněných stran.

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámce politiky zohledňovaly zájmy regionálních a místních orgánů, zejména pokud jde o dobíjecí a čerpací infrastrukturu pro veřejnou dopravu, jakož i zájmy dotčených zúčastněných stran. Vnitrostátní rámce politiky zahrnují konzultační mechanismus pro nižší než vnitrostátní úroveň s cílem začlenit do strategií příslušných členských států pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva trvalou zpětnou vazbu od místní úrovně. Infrastruktura pro alternativní paliva musí být dostupná ve všech regionech. Měly by proto být zahrnuty cíle pro zavádění regionální (NUTS 2) infrastruktury pro alternativní paliva, aby se zajistila soudržnost EU.

Odůvodnění

V 16. a 38. bodě odůvodnění je sice zmíněna potřeba zahrnout do vnitrostátních rámců politiky víceúrovňový přístup, ten však není v příslušném článku blíže definován, což by znamenalo promarněnou příležitost začlenit do vnitrostátních rámců politiky konzultační mechanismus pro místní a regionální orgány, který by poskytl cennou zpětnou vazbu od regionální úrovně ke strategiím příslušných členských států pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a přispěl by k jejich celkové soudržnosti.

Pozměňovací návrh 22

Čl. 13 odst. 4

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
4. V případě potřeby členské státy spolupracují prostřednictvím konzultací nebo společných rámců politiky, aby zajistily soudržnost a koordinovanost opatření nezbytných k dosažení cílů tohoto nařízení. […]	4. Členské státy spolupracují prostřednictvím konzultací nebo společných rámců politiky, aby zajistily soudržnost a koordinovanost opatření nezbytných k dosažení cílů tohoto nařízení s nižší než celostátní úrovní a dodržování zásady subsidiarity i zásady víceúrovňové správy . […]

Odůvodnění

Odůvodnění je stejné jako u pozměňovacího návrhu 21.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Spravedlivá transformace

zdůrazňuje, že je nutné provést výzkum a mapování důsledků a trendů posunu ke klimaticky neutrálnímu automobilovému průmyslu v oblasti zaměstnanosti. Komise by tedy měla vyhodnotit územní dopad tohoto nařízení na automobilový průmysl, pracovní sílu a regiony;

zdůrazňuje, že transformace evropského automobilového průmyslu a jeho přechod k vozidlům s nulovými emisemi je dosud nejkomplexnější strukturální změnou v tomto odvětví, která má celou řadu důsledků pro pracovníky, dodavatele a automobilové skupiny v Evropě. Vzhledem k této celkové proměně jednoho z klíčových evropských odvětví vyzývá VR Evropskou komisi, aby zahájila komplexní a dlouhodobý strategický dialog o transformaci automobilového průmyslu v EU se všemi příslušnými zúčastněnými stranami (výrobci původních zařízení, dodavateli, odbory, akademickou obcí, sdruženími na ochranu životního prostředí, nevládními organizacemi, občanskou společností, regiony a městy atd.) s cílem doprovodit strukturální změny v tomto odvětví politickými opatřeními, analyzovat potřeby a poskytnout v tomto směru podporu. Výbor podporuje stávající formy spolupráce na úrovni EU, do nichž jsou zapojeny regionální a místní orgány, jako je „Automotive Skills Alliance“ – aliance dovedností v automobilovém průmyslu zaměřená na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků v automobilovém průmyslu, rozšiřování znalostí a podporu dialogu mezi všemi příslušnými partnery a zúčastněnými stranami v tomto odvětví;

podporuje vypracování konkrétních plánů pro rekvalifikaci, zvyšování kvalifikace, odbornou přípravu a přemisťování pracovníků v automobilovém průmyslu EU, a to zejména v regionech nejvíce zasažených transformací;

žádá, aby byly programu spravedlivé transformace automobilového ekosystému zpřístupněny veřejné zdroje. Za vzor by zde měla sloužit stávající platforma pro spravedlivou transformaci. Financování regionálních plánů prostřednictvím mechanismu pro spravedlivou transformaci dnes slouží milionům pracovníků v uhlíkově náročných průmyslových oblastech, jako je těžba uhlí, a to včetně zvláštního fondu pro spravedlivou transformaci;

naléhavě žádá Komisi, aby zřídila „evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci automobilového průmyslu a regionů“, který by mohl čerpat z evropských fondů, a zajistila, že bude řešit výzvy v regionech nejvíce zasažených transformací a dosáhne ke všem malým a středním podnikům v dodavatelském řetězci s cílem pomoci jim přizpůsobit se změnám v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu;

tento mechanismus pro spravedlivou transformaci by měl spočívat na následujících zásadách:

a)	odpovídající zdroje;

b)	politická podpora a výměna osvědčených postupů;

c)	plánování transformace a sociální dialog.

Finanční prostředky přidělované prostřednictvím tohoto mechanismu musí být zacílené přímo na dotčenou pracovní sílu a musí být transparentně rozdělovány prostřednictvím regionů a měst v úzké spolupráci s veřejnými orgány s pravomocemi v oblasti odborné přípravy a celoživotního učení. Nemělo by se jednat o finanční pomoc pro automobilové společnosti, ale o veřejnou investici do prohlubování dovedností, diverzifikace a vzdělávání pracovní síly;

vítá iniciativu ohledně „Aliance regionů pro řádnou a spravedlivou transformaci evropského automobilového a dodavatelského průmyslu“. Tyto regiony se silným automobilovým průmyslem chtějí hrát aktivní úlohu při zajišťování toho, aby žádný region nezůstal opomenut a aby nový a udržitelný systém mobility využívající alternativní paliva byl cenově dostupný a přístupný všem občanům ve všech regionech. VR plně podporuje požadavek této aliance týkající se mechanismu pro spravedlivou transformaci určeného regionům závislým na automobilovém průmyslu, aby se mohly vypořádat se změnami v tomto odvětví;

zdůrazňuje, že investice do odborného vzdělávání a vzdělávání v oblastech špičkových technologií, které jsou nezbytné pro nové dovednosti v elektromobilitě, by měly být zpřístupněny místní a regionální úrovni;

podporuje zachování nových činností v oblasti alternativního typu mobility dané automobilové společnosti na tomtéž území, přičemž přednost by měly mít stávající závody;

Infrastruktura pro alternativní paliva

10.

má za to, že rozvoj infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva pro alternativní pohonné systémy ve spojení s novými výkonnostními normami pro emise CO2, a zejména s rozmachem elektromobility, je klíčovým předpokladem pro dosažení cílů v oblasti klimatu na evropské úrovni, ale i na úrovni vnitrostátní a regionální. Povinnosti, které EU doposud stanovila v souvislosti s potřebami v oblasti infrastruktury dobíjecích bodů a čerpacích stanic, nejsou pro tento účel dostatečné;

11.

vítá skutečnost, že změnou směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFID) na nařízení (AFIR) Komise poprvé navrhuje závazné minimální požadavky na tuto infrastrukturu v členských státech, které jsou celounijní, jednotné a především platné napříč různými druhy dopravy;

12.

podporuje úplnou dekarbonizaci odvětví silniční dopravy do roku 2050;

13.

zdůrazňuje, že musí být v zásadě stanovena určitá otevřenost pro výrobce, pokud jde o různé druhy pohonu a technická řešení v zájmu dosažení cíle, kterým je, aby od roku 2035 byla v EU registrována pouze vozidla s nulovými emisemi;

14.

podle zásady technologické neutrality musí Komise zajistit technologickou konkurenci, jakož i alternativy pro venkovské a odlehlé oblasti, jako jsou pokročilá biopaliva (viz kritéria udržitelnosti pro biopaliva v příloze IX směrnice o obnovitelných zdrojích energie);

15.

vyzývá k posouzení intenzity emisí biopaliv (2). Toto posouzení musí zohlednit celý životní cyklus biopaliv a jejich dopad na změnu ve využívání půdy, nepřímé faktory změny ve využívání půdy, biologickou rozmanitost a potravinové zabezpečení;

16.

zvláštní pozornost je třeba věnovat:

—	veřejným dobíjecím místům v městských oblastech, kde rostoucí počet elektromobilů nebude mít přístup k soukromému parkování,

—	veřejným dobíjecím místům ve vzdálených a venkovských oblastech;

17.

vyzývá k podpoře využívání vodíku v silniční dopravě, které se v současnosti dynamicky rozvíjí, a k vytvoření podmínek pro dostatečně komplexní síť vodíkových čerpacích stanic, jakmile budou k dispozici nezbytná technická řešení a jakmile bude známa poptávka. Roky 2027 a 2035 jsou vhodné jako přirozené milníky plánu s odpovídajícími opatřeními. Tato opatření zahrnují také přípravu nezbytných právních předpisů a souvisejících rozhodnutí. V řádně odůvodněných případech, kdy je kvůli specifickým podmínkám v regionech (například zeměpisné poloze nebo hustotě obyvatelstva) vzhledem k socioekonomickému užitku takřka nemožné ospravedlnit kladené požadavky, by však mělo být možné udělovat výjimky;

18.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zvláštní infrastruktura pro těžká vozidla, především pro vozidla veřejné dopravy;

19.

zásadní je snadný přístup k inteligentnímu a rychlému dobíjení a rovněž informace o dostupnosti dobíjecích stanic, platebních řešeních, účtování poplatků (transparentnost cen) atd.;

20.

vyzývá k tomu, aby byla v rámci zvažování investic do alternativních silničních pohonných systémů upřednostňována opatření zaměřená na přesunutí nákladní dopravy na železnici;

Obecné připomínky

21.

vítá záměr zabývat se emisními normami pro vozidla za účelem dosažení cíle uhlíkové neutrality. Osobní a dodávkové automobily se na emisích CO2 z dopravy podílejí v absolutních číslech největší měrou a průměrné emise z vozidel se spalovacím motorem narůstají;

22.

poukazuje na problém automobilového trhu s ojetými, znečišťujícími automobily v členských státech východní a střední Evropy, kdy se problémy s toxickým znečištěním a „únikem uhlíku“ přesouvají do méně rozvinutých regionů. Brání to soudržnosti EU a je to v rozporu se základní hodnotou, že všichni občané EU mají stejné právo na čisté ovzduší. Komise by proto měla zajistit omezení toku starých znečišťujících vozidel tak, aby bylo chráněno životní prostředí a lidské zdraví a byla zachována zásada jednotného trhu;

23.

navrhuje koncipovat novou normu Euro7/VII tak, aby byla přizpůsobena již existujícím technickým možnostem snižování znečištění. V zásadě by požadavky normy Euro 7/VII neměly bránit nevyhnutelným vysokým výdajům tohoto odvětví na inovace zaměřené na nové pohonné systémy, jejichž pomocí se má dosáhnout cílů v oblasti klimatu;

24.

vzhledem k potenciálnímu dopadu tohoto nařízení na místní a regionální orgány VR podtrhuje, že je důležité, aby byli spolunormotvůrci informováni o všech změnách původního návrhu v každé fázi legislativního procesu, včetně trojstranných jednání, v souladu se zásadou loajální spolupráce, což VR umožní řádně vykonávat jeho pravomoci vyplývající ze Smlouvy (článek 91 SFEU);

25.

domnívá se, že oba návrhy nařízení jsou v souladu s požadavky vyplývajícími z uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality. Přidaná hodnota opatření EU v této oblasti a vhodnost právních základů zvolených Komisí jsou jasné a konzistentní. VR nicméně s politováním konstatuje, že na rozdíl od ostatních návrhů, které byly předloženy v rámci balíčku „Fit for 55“, nebyl k návrhu nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (COM(2021) 559) připojen tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity, a poukazuje na to, že ve lhůtě, která byla pro tento účel stanovena, tj. do 8. listopadu 2021, vydaly dva vnitrostátní parlamenty odůvodněné stanovisko týkající se nedodržení zásady subsidiarity.

V Bruselu dne 26. ledna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Research for TRAN Committee – Alternative fuel infrastructures for heavy-duty vehicles | Think Tank | European Parliament (europa.eu)

(2) The land use change impact of biofuels consumed in the EU Quantification of area and greenhouse gas impacts (Dopad biopaliv spotřebovaných v EU na změnu ve využívání půdy – kvantifikace dopadů na plochu a skleníkové plyny), https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Final%20Report_GLOBIOM_publication.pdf.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 270

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 13. července 2022

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Výbor regionů
	Interactio – pouze v režimu distanční účasti – 148. plenární zasedání VR, 26. 1. 2022–27. 1. 2022
2022/C 270/01	Usnesení Evropského výboru regionů - Přispění místních a regionálních orgánů ke Konferenci o budoucnosti Evropy	1
	STANOVISKA
	Výbor regionů
	Interactio – pouze v režimu distanční účasti – 148. plenární zasedání VR, 26. 1. 2022–27. 1. 2022
2022/C 270/02	Stanovisko Evropského výboru regionů – Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027	8
2022/C 270/03	Stanovisko Evropského výboru regionů – Místní a regionální orgány urychlující provádění iniciativy EU týkající se opylovačů	13
2022/C 270/04	Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU	18
2022/C 270/05	Stanovisko Evropského výboru regionů – Rovnost žen a mužů a změna klimatu: začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do Zelené dohody pro Evropu	25
2022/C 270/06	Stanovisko Evropského výboru regionů – Akční plán EU: Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy	31

	III Přípravné akty
	Výbor regionů
	Interactio – pouze v režimu distanční účasti – 148. plenární zasedání VR, 26. 1. 2022–27. 1. 2022
2022/C 270/07	Stanovisko Evropského výboru regionů – Směrem k silniční dopravě s nulovými emisemi – zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2	38