		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 257

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 4. července 2022

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2022/C 257/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2022/C 257/02	Věc C-573/19: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. května 2022 – Evropská komise v. Italská republika (Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 2008/50/ES – Kvalita vnějšího ovzduší – Článek 13 odst. 1 a příloha XI – Soustavné a nepřetržité překračování mezních hodnot pro oxid dusičitý (NO2 ) v některých italských zónách a aglomeracích – Článek 23 odst. 1 – Příloha XV – Co možná nejkratší období překračování hodnot – Náležitá opatření)	2
2022/C 257/03	Věc C-730/19: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. května 2022 – Evropská komise v. Bulharská republika (Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 2008/50/ES – Kvalita vnějšího ovzduší – Článek 13 odst. 1 a příloha XI – Systematické a trvající překračování mezních hodnot stanovených pro oxid siřičitý (SO2) v zóně BG0006 (Jihovýchod), Bulharsko – Článek 23 odst. 1 a příloha XV – Co možná nejkratší období překročení – Vhodná opatření)	3
2022/C 257/04	Věc C-260/20 P: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. května 2022 – Evropská komise v. Hansol Paper Co. Ltd, European Thermal Paper Association (ETPA) (Kasační opravný prostředek – Dumping – Prováděcí nařízení (EU) 2017/763 – Dovoz určitého typu lehkého termografického papíru z Korejské republiky – Konečné antidumpingové clo – Nařízení (EU) 2016/1036 – Články 6, 16 a 18 – Důkaz – Informace poskytnuté mimo odpověď na antidumpingový dotazník – Vážení prodejů ovlivňujících výpočet dumpingu – Článek 2 odst. 1 a 3 – Výpočet běžné hodnoty – Hierarchie metod výpočtu – Článek 3 odst. 2 a 3 – Újma – Výpočet rozpětí cenového podbízení – Vedlejší kasační opravný prostředek – Článek 2 odst. 11 – Skutečný rozsah dumpingu – Článek 18 – Výjimka z povinnosti odpovědět na antidumpingový dotazník – Nedostatek spolupráce)	3
2022/C 257/05	Věc C-377/20: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Servizio Elettrico Nazionale SpA, ENEL SpA, Enel Energia SpA v. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato a další (Řízení o předběžné otázce – Hospodářská soutěž – Dominantní postavení – Zneužití dominantního postavení – Článek 102 SFEU – Dopad praktiky na blahobyt spotřebitelů a na strukturu trhu – Zneužívající vylučovací praktika – Způsobilost praktiky vyvolat účinek vyloučení z trhu – Použití jiných prostředků, než které jsou používány v běžné hospodářské soutěži na základě výkonnosti – Nemožnost hypotetického stejně výkonného soutěžitele jednání napodobit – Existence protisoutěžního záměru – Otevření trhu s elektřinou hospodářské soutěži – Předávání obchodně citlivých informací v rámci skupiny společností s cílem udržet si na trhu dominantní postavení vycházející z dřívějšího zákonného monopolu – Přičitatelnost jednání dceřiné společnosti její mateřské společnosti)	4
2022/C 257/06	Věc C-426/20: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Judicial da Comarca de Braga – Juízo do Trabalho de Barcelos – Portugalsko) – GD, ES v. Luso Temp – Empresa de Trabalho Temporário SA (Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Směrnice 2008/104/ES – Agenturní zaměstnávání – Článek 5 odst. 1 – Zásada rovného zacházení – Článek 3 odst. 1 písm. f) – Pojem základní pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání zaměstnanců agentur práce – Náhrada z titulu nevyčerpané placené dovolené za kalendářní rok a odpovídajícího příspěvku na dovolenou v případě skončení pracovního poměru)	5
2022/C 257/07	Věc C-430/20 P: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. května 2022 – Christoph Klein v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek – Článek 265 SFEU – Žaloba pro nečinnost – Směrnice 93/42/EHS – Zdravotnické prostředky – Článek 8 odst. 1 a 2 – Postup podle ochranné doložky – Oznámení členského státu o rozhodnutí zakázat uvádění zdravotnického prostředku na trh – Dlouhotrvající nečinnost Evropské komise – Absence rozhodnutí – Přípustnost – Aktivní legitimace – Lhůta k podání žaloby – Výzva k jednání v přiměřené lhůtě – Zásada řádné správy – Povinnost Tribunálu Evropské unie uvést odůvodnění)	6
2022/C 257/08	Věc C-505/20: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Spetsializiran nakazatelen sad – Bulharsko) – v řízení zahájeném na návrh RR, JG (Řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v trestních věcech – Zajišťování a konfiskace nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii – Směrnice 2014/42/EU – Článek 4 – Konfiskace – Článek 7 – Zajištění – Článek 8 – Procesní záruky – Zajištění a konfiskace majetku patřícího třetí osobě, která není účastníkem trestního řízení – Vnitrostátní právní úprava, která nestanoví opravný prostředek pro třetí osoby v průběhu soudního řízení a nepřipouští případné vrácení uvedeného majetku před ukončením trestního řízení)	6
2022/C 257/09	Věc C-556/20: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Schneider Electric SE a další v. Premier ministre, Ministre de l’Economie, des Finances et de la Relance (Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Směrnice 90/435/EHS – Společný systém zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států – Článek 4 a čl. 7 odst. 2 – Zamezení ekonomickému dvojímu zdanění dividend)	7
2022/C 257/10	Věc C-570/20: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – trestní řízení proti BV (Řízení o předběžné otázce – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Podvodné zatajování splatné daně – Sankce – Vnitrostátní právní předpisy, které stanoví administrativní a trestní sankci za stejné skutky – Listina základních práv Evropské unie – Článek 49 – Článek 50 – Zásada ne bis in idem – Článek 52 odst. 1 – Omezení zásady ne bis in idem – Požadavek stanovit jasná a přesná pravidla – Možnost zohlednit výklad vnitrostátních právních předpisů podaný vnitrostátními soudy – Nezbytnost stanovit pravidla zajišťující přiměřenost všech uložených sankcí – Sankce rozdílné povahy)	8
2022/C 257/11	Věc C-644/20: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Okręgowego w Poznaniu – Polsko) – W. J. v. L. J. a J. J., právně zastoupení A. P. (Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost, rozhodné právo, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech vyživovacích povinností – Určení rozhodného práva – Haagský protokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti – Článek 3 – Místo obvyklého pobytu oprávněného – Okamžik určení místa obvyklého pobytu – Protiprávní zadržení dítěte)	8
2022/C 257/12	Věc C-718/20 P: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 5. května 2022 – Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals Co. Ltd v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek – Dumping – Dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky – Uložení konečného antidumpingového cla)	9
2022/C 257/13	Věc C-719/20: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Comune di Lerici v. Provincia di La Spezia (Řízení o předběžné otázce – Veřejné zakázky – Nakládání s odpady – Takzvané in house zadávání – Směrnice Rady 2014/24/EU – Články 12 a 72 – Nesplnění podmínek obdobného ovládání v důsledku sloučení – Možnost hospodářského subjektu, který je nástupcem, pokračovat v poskytování služeb)	9
2022/C 257/14	Věc C-101/21: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu – Česká republika) – HJ v. Ministerstvo práce a sociálních věcí (Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Směrnice 2008/94/ES – Ochrana zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele – Článek 2 odst. 2 – Pojem zaměstnanec – Článek 12 písm. a) a c) – Omezení odpovědnosti záručních institucí – Osoba vykonávající na základě pracovní smlouvy uzavřené s obchodní společností funkce člena představenstva a ředitele této společnosti – Souběh funkcí – Vnitrostátní judikatura, která této osobě odpírá záruky upravené touto směrnicí)	10
2022/C 257/15	Věc C-179/21: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – absoluts-bikes and more- GmbH & Co. KG v. the-trading-company GmbH (Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitele – Směrnice 2011/83/EU – Článek 6 odst. 1 písm. m) – Smlouva uzavřená na dálku mezi spotřebitelem a obchodníkem – Povinnost prodávajícího nebo poskytovatele informovat spotřebitele o existenci obchodní záruky od výrobce a o podmínkách s ní souvisejících – Podmínky, za kterých taková povinnost vzniká – Obsah informací, které mají být sděleny spotřebiteli o obchodní záruce výrobce – Dopad čl. 6 odst. 2 směrnice 1999/44/ES)	11
2022/C 257/16	Věc C-189/21: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná College van Beroep voor het bedrijfsleven – Nizozemsko) – R. en R. v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit (Řízení o předběžné otázce – Společná zemědělská politika (SZP) – Nařízení (EU) č. 1306/2013 – Příloha II – Povinný požadavek na hospodaření 10 – Nařízení (EU) č. 1107/2009 – Článek 55 první pododstavec a druhý pododstavec první věta – Režimy přímých podpor – Společná pravidla – Částečné nebo úplné snížení nebo vyloučení z podpory obdržené v rámci SZP – Nedodržení pravidel podmíněnosti – Používání přípravku na ochranu rostlin, který není nebo již není v dotyčném členském státě povolen, a v posledně uvedeném případě, jehož datum pro použití již uplynulo)	12
2022/C 257/17	Věc C-218/21: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Autoridade Tributária e Aduaneira v. DSR – Montagem e Manutenção de Ascensores e Escadas Rolantes SA (Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Sazby – Dočasná ustanovení pro některé služby s vysokým podílem lidské práce – Bod 2 přílohy IV – Renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů – Uplatnění snížené sazby DPH na služby opravy a údržby výtahů v obytných budovách)	12
2022/C 257/18	Věc C-242/21 P: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 12. května 2022 – Évariste Boshab v. Rada Evropské unie (Kasační opravný prostředek – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Demokratické republice Kongo – Nařízení (ES) č. 1183/2005 – Článek 2b a čl. 9 odst. 2 – Rozhodnutí 2010/788/SZBP – Článek 3 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 – Ponechání jména žalobce na seznamech uvedených osob a subjektů – Rozhodnutí (SZBP) 2018/1940 – Prováděcí nařízení (EU) 2018/1931 – Právo být vyslechnut)	13
2022/C 257/19	Věc C-787/21: Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Estaleiros Navais de Peniche SA v. Município de Aveiro, Navaltagus – Reparação e Construção Naval SA, Navalrocha – Sociedade de Construção e Reparações Navais SA (Řízení o předběžné otázce – Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Přezkumná řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce – Směrnice 89/665/EHS – Článek 1 odst. 3 – Právní zájem na podání žaloby – Přístup k přezkumným řízením – Uchazeč vyloučený pravomocným rozhodnutím veřejného zadavatele, protože nezpochybnil všechny důvody pro zamítnutí své nabídky – Neexistence právního zájmu na podání žaloby)	14
2022/C 257/20	Věc C-468/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 29. září 2020 – Fastweb SpA a další v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni	14
2022/C 257/21	Věc C-517/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Ascoli Piceno (Itálie) dne 13. října 2020 – trestní řízení proti OL	16
2022/C 257/22	Věc C-705/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Income Tax Tribunal of Gibraltar (Spojené království) dne 21. prosince 2020 – Fossil (Gibraltar) Limited v. Commissioner of Income Tax	17
2022/C 257/23	Spojené věci C-529/21, C-530/21, C-531/21, C-532/21, C-533/21, C-534/21, C-535/21 a С-536/21: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rajonen sad – Kula (Bulharsko) dne 25. srpna 2021 – OP, MN, KL, IJ, GH, EF, CD a AB v. Glavna direkcia Požarna bezopasnost i zaštita na naselenieto kam Ministerstvo na vatrešnite raboti	17
2022/C 257/24	Spojené věci C-732/21, C-733/21, C-734/21, C-735/21, C-736/21, C-737/21 a C-738/21: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rajonen sad – Kula (Bulharsko) dne 30. listopadu 2021 – AB, BC, CD, DE, EF, FG a GH v. Glavna direkcia Požarna bezopasnost i zaštita na naselenieto kam Ministerstvo na vatrešnite raboti	18
2022/C 257/25	Věc C-764/21 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 10. prosince 2021 TUIfly GmbH proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 29. září 2021 ve věci T-619/18, TUIfly GmbH v. Evropská komise	19
2022/C 257/26	Věc C-55/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Vorarlberg (Rakousko) dne 28. ledna 2022 – NK	19
2022/C 257/27	Věc C-190/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Ufficio del Giudice di pace di Rimini (Itálie) dne 7. března 2022 – BL v. Presidenza del Consiglio dei Ministri	19
2022/C 257/28	Věc C-208/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Den Haag, zittingsplaats 's-Hertogenbosch (Nizozemsko) dne 18. března 2022 – F v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid	22
2022/C 257/29	Věc C-210/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 18. března 2022 – Stappert Deutschland GmbH v. Hauptzollamt Hannover	22
2022/C 257/30	Věc C-220/22: Žaloba podaná dne 25. března 2022 – Evropská komise v. Portugalská republika	23
2022/C 257/31	Věc C-226/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 31. března 2022 – Nexive Commerce Srl a další v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni a další	24
2022/C 257/32	Věc C-231/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Bruxelles (Belgie) dne 1. dubna 2022 – État belge v. Autorité de protection des données	25
2022/C 257/33	Věc C-239/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 5. dubna 2022 – État belge a Promo 54 v. Promo 54 a État belge	26
2022/C 257/34	Věc C-242/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal da Relação de Évora (Portugalsko) dne 6. dubna 2022 – TL	26
2022/C 257/35	Věc C-277/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 22. dubna 2022 – Global NRG Kereskedelmi és Tanácsadó Zrt. v. Magyar Energetikai és Közmű-szabályozási Hivatal	27
2022/C 257/36	Věc C-285/22 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. dubna 2022 Michaëlem Julienem proti rozsudku Tribunálu (desátého) vydanému dne 24. února 2022 ve věci T-442/21, Rhiannon Thomas a Michaël Julien v. Rada Evropské unie	28
2022/C 257/37	Věc C-328/22: Žaloba podaná dne 16. května 2022 – Evropská komise v. Republika Slovinsko	29
	Tribunál
2022/C 257/38	Věc T-423/14 RENV: Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Larko v. Komise (Státní podpory – Podpory poskytnuté Řeckem – Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné s vnitřním trhem – Pojem státní podpora – Výhoda – Zásada soukromého hospodářského subjektu – Záruční prémie – Podnik v obtížích – Znalost řeckých orgánů – Sdělení Komise o státních podporách ve formě záruk – Zjevně nesprávné posouzení)	30
2022/C 257/39	Věc T-384/20: Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – OC v. Komise (Mimosmluvní odpovědnost – Vyšetřování OLAF – Tisková zpráva – Zpracování osobních údajů – Presumpce neviny – Důvěrnost vyšetřování OLAF – Právo na řádnou správu – Přiměřenost – Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům)	30
2022/C 257/40	Věc T-4/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Advanced Superabrasives v. EUIPO – Adi (ASI ADVANCED SUPERABRASIVES) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ASI ADVANCED SUPERABRASIVES – Starší obrazová a slovní ochranná známka Evropské unie ADI – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] – Vrácení věci námitkovému oddělení – Článek 71 odst. 1 nařízení 2017/1001 – Článek 27 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2018/625)	31
2022/C 257/41	Věc T-117/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Deichmann v. EUIPO – Munich (Znázornění dvou překřížených pruhů na boční straně boty) (Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Obrazová ochranná známka Evropské unie znázorňující kříž na boční straně sportovní boty – Článek 7 odst. 1 písm. b) a čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] – Článek 94 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1001)	32
2022/C 257/42	Věc T-237/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Fidelity National Information Services v. EUIPO – IFIS (FIS) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie FIS – Starší slovní ochranná známka Evropské unie IFIS – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001])	32
2022/C 257/43	Věc T-298/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Bodegas Beronia v. EUIPO – Bodegas Carlos Serres (ALEGRA DE BERONIA) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie ALEGRA DE BERONIA – Starší národní slovní ochranná známka ALEGRO – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Neexistence nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001)	33
2022/C 257/44	Věc T-237/22: Žaloba podaná dne 29. dubna 2022 – Usmanov v. Rada	33
2022/C 257/45	Věc T-238/22: Žaloba podaná dne 29. dubna 2022 – Narzieva v. Rada	34
2022/C 257/46	Věc T-256/22: Žaloba podaná dne 13. května 2022 – Janukovyč v. Rada	35
2022/C 257/47	Věc T-257/22: Žaloba podaná dne 13. května 2022 – Janukovyč v. Rada	36
2022/C 257/48	Věc T-258/22: Žaloba podaná dne 12. května 2022 – BSW – management company of BMC holding v. Rada	37
2022/C 257/49	Věc T-259/22: Žaloba podaná dne 12. května 2022 – Mostovdrev v. Rada	38
2022/C 257/50	Věc T-261/22: Žaloba podaná dne 13. května 2022 – mBank v. EUIPO – European Merchant Bank (EMBANK European Merchant Bank)	38
2022/C 257/51	Věc T-263/22: Žaloba podaná dne 13. května 2022 – CCCME a další v. Komise	39
2022/C 257/52	Věc T-265/22: Žaloba podaná dne 13. května 2022 – PSCC 2012 v. EUIPO – Starwood Hotels & Resorts Worldwide (LA BOTTEGA W)	40
2022/C 257/53	Věc T-267/22: Žaloba podaná dne 16. května 2022 – Consulta v. EUIPO – Karlinger (ACASA)	41
2022/C 257/54	Věc T-270/22: Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Pumpjanskij v. Rada	41
2022/C 257/55	Věc T-271/22: Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Melničenko v. Rada	42
2022/C 257/56	Věc T-272/22: Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Pumpjanskaja v. Rada	43
2022/C 257/57	Věc T-276/22: Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Groz Beckert v. EUIPO (Poziční ochranná známka sestávající z bílé, středně červené a tmavě zelené barvy na balení ve tvaru kvádru)	44
2022/C 257/58	Věc T-277/22: Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Groz Beckert v. EUIPO (Poziční ochranná známka sestávající z červené a bílé barvy na balení ve tvaru kvádru)	45
2022/C 257/59	Věc T-282/22: Žaloba podaná dne 18. května 2022 – Mazepin v. Rada	45
2022/C 257/60	Věc T-283/22: Žaloba podaná dne 19. května 2022 – Moškovič v. Rada	46
2022/C 257/61	Věc T-291/22: Žaloba podaná dne 18. května 2022 – Pumpjanskij v. Rada	47
2022/C 257/62	Věc T-293/22: Žaloba podaná dne 19. května 2022 – PB v. SRB	48
2022/C 257/63	Věc T-295/22: Žaloba podaná dne 20. května 2022 – Crush Series Publishing v. EUIPO – Mediaproduccion (The Crush Series)	48
2022/C 257/64	Věc T-297/22: Žaloba podaná dne 20. května 2022 – BB Services v. EUIPO – Lego Juris (Tvar figurky na hraní s výstupkem na hlavě)	49
2022/C 257/65	Věc T-298/22: Žaloba podaná dne 20. května 2022 – BB Services v. EUIPO – Lego Juris (Tvar figurky na hraní)	50
2022/C 257/66	Věc T-301/22: Žaloba podaná dne 23. května 2022 – Aven v. Rada	51
2022/C 257/67	Věc T-304/22: Žaloba podaná dne 24. května 2022 – Fridman v. Rada	52

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2022/C 257/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 244, 27.6.2022

Dřívější publikace

Úř. věst. C 237, 20.6.2022

Úř. věst. C 222, 7.6.2022

Úř. věst. C 213, 30.5.2022

Úř. věst. C 207, 23.5.2022

Úř. věst. C 198, 16.5.2022

Úř. věst. C 191, 10.5.2022

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/2

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. května 2022 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-573/19) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 2008/50/ES - Kvalita vnějšího ovzduší - Článek 13 odst. 1 a příloha XI - Soustavné a nepřetržité překračování mezních hodnot pro oxid dusičitý (NO2 ) v některých italských zónách a aglomeracích - Článek 23 odst. 1 - Příloha XV - ‚Co možná nejkratší‘ období překračování hodnot - Náležitá opatření“)

(2022/C 257/02)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s G. Palatiellem a P. Pucciariellem, avvocati dello Stato)

Výrok

Italská republika tím, že nezajistila, aby nebyly soustavně a nepřetržitě překračovány roční mezní hodnoty pro oxid dusičitý (NO2)

—	od roku 2010 do roku 2018 včetně v zónách IT0118 (Turínská aglomerace); IT0306 (Milánská aglomerace); IT0307 (Bergamská aglomerace); IT0308 (Brescianská aglomerace); IT0711 (obec Janov); IT0906 (Florentská aglomerace) a IT1215 (Římská aglomerace);

—	od roku 2010 do roku 2017 včetně v zóně IT0309 (zóna A – nížina s vysokou mírou urbanizace);

—	od roku 2010 do roku 2012 a od roku 2014 do roku 2018 včetně v zóně IT1912 (Katánská aglomerace), jakož i

—

od roku 2010 do roku 2012 a od roku 2014 do roku 2017 včetně v zóně IT1914 (průmyslové oblasti),

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 odst. 1 ve spojení s přílohou XI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, a tím, že nepřijala od 11. června 2010 náležitá opatření k tomu, aby zajistila dodržování ročních mezních hodnot pro NO2 ve všech výše uvedených zónách, a zejména tím, že nezajistila, aby plány kvality ovzduší stanovily opatření vhodná k tomu, aby období, kdy jsou uvedené mezní hodnoty překračovány, bylo co možná nejkratší, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 23 odst. 1 této směrnice samotného a ve spojení s přílohou XV bodem A této směrnice.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 305, 9.9.2019.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/3

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. května 2022 – Evropská komise v. Bulharská republika

(Věc C-730/19) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 2008/50/ES - Kvalita vnějšího ovzduší - Článek 13 odst. 1 a příloha XI - Systematické a trvající překračování mezních hodnot stanovených pro oxid siřičitý (SO2) v zóně BG0006 (Jihovýchod), Bulharsko - Článek 23 odst. 1 a příloha XV - ‚Co možná nejkratší‘ období překročení - Vhodná opatření“)

(2022/C 257/03)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: Y. Marinova a E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalovaná: Bulharská republika (zástupkyně: E. Petranova a T. Mitova, zmocněnkyně)

Výrok

Bulharská republika,

tím, že nezabránila, aby v zóně BG006 (Jihovýchod) nebyla systematicky a trvale překračována od roku 2007 do roku 2018 včetně, mezní hodnota stanovená pro oxid siřičitý (SO2) a dále od roku 2007 do roku 2018 včetně, s výjimkou roků 2010 a 2012, denní mezní hodnota stanovená pro tuto znečišťující látku, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení čl. 13 odst. 1 ve spojení s přílohou XI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a

tím, že nepřijala od 11. června 2010 vhodná opatření k zajištění dodržování mezních hodnot stanovených pro SO2 v této zóně, a zejména tím, že nezajistila, aby plány kvality ovzduší stanovovaly vhodná opatření, aby období překročení těchto hodnot byla co možná nejkratší, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení čl. 23 odst. 1 ve spojení s přílohou XV oddílem A této směrnice.

2)	Bulharské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 399, 25. 11. 2019.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. května 2022 – Evropská komise v. Hansol Paper Co. Ltd, European Thermal Paper Association (ETPA)

(Věc C-260/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Dumping - Prováděcí nařízení (EU) 2017/763 - Dovoz určitého typu lehkého termografického papíru z Korejské republiky - Konečné antidumpingové clo - Nařízení (EU) 2016/1036 - Články 6, 16 a 18 - Důkaz - Informace poskytnuté mimo odpověď na antidumpingový dotazník - Vážení prodejů ovlivňujících výpočet dumpingu - Článek 2 odst. 1 a 3 - Výpočet běžné hodnoty - Hierarchie metod výpočtu - Článek 3 odst. 2 a 3 - Újma - Výpočet rozpětí cenového podbízení - Vedlejší kasační opravný prostředek - Článek 2 odst. 11 - Skutečný rozsah dumpingu - Článek 18 - Výjimka z povinnosti odpovědět na antidumpingový dotazník - Nedostatek spolupráce“)

(2022/C 257/04)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: původně J.-F. Brakeland a A. Demeneix, poté J.-F. Brakeland a G. Luengo, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Hansol Paper Co. Ltd (zástupci: J.-F. Bellis, B. Servais a V. Crochet, advokáti), European Thermal Paper Association (ETPA) (zástupci: H. Hobbelen, B. Vleeshouwers, K. Huyghebaert, advocaten a J. Rivas, abogado)

Výrok

1)	Hlavní kasační opravný prostředek a vedlejší kasační opravný prostředek se zamítají.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení souvisejících s hlavním kasačním opravným prostředkem.

3)	European Thermal Paper Association (ETPA) se ukládá náhrada nákladů řízení o vedlejším kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 271, 17.8.2020.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Servizio Elettrico Nazionale SpA, ENEL SpA, Enel Energia SpA v. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato a další

(Věc C-377/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Hospodářská soutěž - Dominantní postavení - Zneužití dominantního postavení - Článek 102 SFEU - Dopad praktiky na blahobyt spotřebitelů a na strukturu trhu - Zneužívající vylučovací praktika - Způsobilost praktiky vyvolat účinek vyloučení z trhu - Použití jiných prostředků, než které jsou používány v běžné hospodářské soutěži na základě výkonnosti - Nemožnost hypotetického stejně výkonného soutěžitele jednání napodobit - Existence protisoutěžního záměru - Otevření trhu s elektřinou hospodářské soutěži - Předávání obchodně citlivých informací v rámci skupiny společností s cílem udržet si na trhu dominantní postavení vycházející z dřívějšího zákonného monopolu - Přičitatelnost jednání dceřiné společnosti její mateřské společnosti“)

(2022/C 257/05)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Servizio Elettrico Nazionale SpA, ENEL SpA, Enel Energia SpA

Žalovaní:Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato, ENEL SpA, Servizio Elettrico Nazionale SpA, Eni Gas e Luce Spa, Eni SpA, Axpo Italia SpA, Gala SpA, E.Ja SpA, Green Network SpA, Ass.ne Codici – Centro per i Diritti del Cittadino

za přítomnosti: Green Network SpA, Associazione Italiana di Grossisti di Energia e Trader – AIGET, Ass.ne Codici – Centro per i Diritti del Cittadino, Associazione Energia Libera, Metaenergia SpA

Výrok

Článek 102 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že k prokázání, že určité jednání představuje zneužití dominantního postavení, stačí, aby orgán pro hospodářskou soutěž prokázal, že tato praktika může narušit strukturu účinné hospodářské soutěže na relevantním trhu, ledaže dotčený dominantní podnik prokáže, že protisoutěžní účinky, které mohou z uvedené praktiky vyplynout, jsou vyváženy, či dokonce převáženy pozitivními účinky pro spotřebitele, zejména z hlediska ceny, výběru, kvality nebo inovací.

Článek 102 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely vyloučení zneužívající povahy jednání podniku v dominantním postavení musí být považován za nedostačující samotný důkaz, předložený dotčeným podnikem, že toto jednání nemělo konkrétní omezující účinky. Tato skutečnost může představovat nepřímý důkaz o nezpůsobilosti dotčeného jednání vyvolat protisoutěžní účinky, který však musí být doplněn dalšími důkazy, které tuto nezpůsobilost mají prokázat.

Článek 102 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že existence zneužívající praktiky vyloučení z trhu podnikem v dominantním postavení musí být posouzena na základě způsobilosti této praktiky vyvolat protisoutěžní účinky. Orgán pro hospodářskou soutěž není povinen prokázat úmysl dotčeného podniku vyloučit své soutěžitele z trhu prostřednictvím jiných prostředků nebo zdrojů, než které jsou používány v běžné hospodářské soutěži na základě výkonnosti. Důkaz takového úmyslu nicméně představuje skutkovou okolnost, kterou lze zohlednit pro účely prokázání určení zneužití dominantního postavení.

Článek 102 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že jednání, které je přípustné mimo oblast práva hospodářské soutěže, může být, pokud je prováděno podnikem v dominantním postavení, kvalifikováno jako „zneužití“ ve smyslu uvedeného ustanovení, pokud může vyvolat účinek vyloučení z trhu a pokud spočívá na použití jiných prostředků než těch, které jsou součástí hospodářské soutěže na základě výkonnosti. Jsou-li obě tyto podmínky splněny, může se dotčený podnik v dominantním postavení nicméně vyhnout zákazu uvedenému v článku 102 SFEU tím, že prokáže, že dotčené jednání bylo buď objektivně odůvodněné a přiměřené tomuto odůvodnění, nebo že bylo vyváženo, či dokonce převáženo výhodami ve formě efektivnosti, ze které mají prospěch rovněž spotřebitelé.

Článek 102 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pokud je dominantní postavení zneužíváno jednou nebo více dceřinými společnostmi patřícími k jedné hospodářské jednotce, postačuje existence této jednotky k závěru, že mateřská společnost je rovněž odpovědná za toto zneužití. Existenci takové jednotky je třeba předpokládat, pokud v rozhodné době byl alespoň téměř veškerý kapitál těchto dceřiných společností přímo či nepřímo vlastněn mateřskou společností. Orgán pro hospodářskou soutěž není povinen předložit jakýkoliv dodatečný důkaz, ledaže mateřská společnost prokáže, že neměla pravomoc vymezit jednání svých dceřiných společností, neboť tyto dceřiné společnosti jednaly samostatně.

(1) Úř. věst. C 348, 19.10.2020.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/5

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Judicial da Comarca de Braga – Juízo do Trabalho de Barcelos – Portugalsko) – GD, ES v. Luso Temp – Empresa de Trabalho Temporário SA

(Věc C-426/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2008/104/ES - Agenturní zaměstnávání - Článek 5 odst. 1 - Zásada rovného zacházení - Článek 3 odst. 1 písm. f) - Pojem ‚základní pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání zaměstnanců agentur práce‘ - Náhrada z titulu nevyčerpané placené dovolené za kalendářní rok a odpovídajícího příspěvku na dovolenou v případě skončení pracovního poměru“)

(2022/C 257/06)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Judicial da Comarca de Braga – Juízo do Trabalho de Barcelos

Účastníci původního řízení

Žalobci: GD, ES

Žalovaná: Luso Temp – Empresa de Trabalho Temporário SA

Výrok

Článek 5 odst. 1 první pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. f) této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které platí, že náhrada, které se mohou domáhat zaměstnanci agentury práce v případě skončení jejich pracovního poměru s uživatelem z titulu nevyčerpané placené dovolené za kalendářní rok a odpovídajícího příspěvku na dovolenou, je nižší než náhrada, které by se tito zaměstnanci mohli domáhat ve stejné situaci a ze stejného titulu, kdyby je tento uživatel zaměstnal na stejném pracovním místě a na stejnou dobu přímo.

(1) Úř. věst. C 423, 7.12.2020.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. května 2022 – Christoph Klein v. Evropská komise

(Věc C-430/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 265 SFEU - Žaloba pro nečinnost - Směrnice 93/42/EHS - Zdravotnické prostředky - Článek 8 odst. 1 a 2 - Postup podle ochranné doložky - Oznámení členského státu o rozhodnutí zakázat uvádění zdravotnického prostředku na trh - Dlouhotrvající nečinnost Evropské komise - Absence rozhodnutí - Přípustnost - Aktivní legitimace - Lhůta k podání žaloby - Výzva k jednání v přiměřené lhůtě - Zásada řádné správy - Povinnost Tribunálu Evropské unie uvést odůvodnění“)

(2022/C 257/07)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Navrhovatel: Christoph Klein (zástupce: H.-J. Ahlt, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: původně C. Hermes, F. Thiran a M. Jáuregui Gómez, poté C. Hermes a F. Thiran, zmocněnci)

Výrok

Usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 2. července 2020, Klein v. Komise (T-562/19, EU:T:2020:300), se zrušuje v rozsahu, v němž jím Tribunál odmítl jako nepřípustnou žalobu Christopha Kleina podanou na základě článku 265 SFEU a znějící na určení, že Evropská komise v rozporu s právem nejednala v rámci postupu podle ochranné doložky zahájeného dne 7. ledna 1998 Spolkovou republikou Německo a nepřijala rozhodnutí v souladu se směrnicí Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích ve vztahu k prostředku Inhaler Broncho Air®.

2)	Věc se vrací Tribunálu Evropské unie k meritornímu rozhodnutí.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 371, 3.11.2020.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/6

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Spetsializiran nakazatelen sad – Bulharsko) – v řízení zahájeném na návrh RR, JG

(Věc C-505/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Zajišťování a konfiskace nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii - Směrnice 2014/42/EU - Článek 4 - Konfiskace - Článek 7 - Zajištění - Článek 8 - Procesní záruky - Zajištění a konfiskace majetku patřícího třetí osobě, která není účastníkem trestního řízení - Vnitrostátní právní úprava, která nestanoví opravný prostředek pro třetí osoby v průběhu soudního řízení a nepřipouští případné vrácení uvedeného majetku před ukončením trestního řízení“)

(2022/C 257/08)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Spetsializiran nakazatelen sad

Účastníci původního řízení

Žalobci: RR, JG

za účasti: Spetsializirana prokuratura

Výrok

Článek 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž v případě zajištění majetku jako domnělého nástroje nebo výnosu z trestné činnosti nemá vlastník tohoto majetku, který je třetí osobou jednající v dobré víře, během soudní fáze trestního řízení právo obrátit se na příslušný soud s žádostí o vrácení tohoto majetku.

Článek 4 odst. 1 směrnice 2014/42 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje konfiskaci majetku patřícího třetí osobě jednající v dobré víře a použitého jako nástroj trestného činu, a to i pokud tato třetí osoba poskytla tento majetek trvale k dispozici obviněné osobě.

(1) Úř. věst. C 9, 11. 1. 2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Schneider Electric SE a další v. Premier ministre, Ministre de l’Economie, des Finances et de la Relance

(Věc C-556/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Směrnice 90/435/EHS - Společný systém zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států - Článek 4 a čl. 7 odst. 2 - Zamezení ekonomickému dvojímu zdanění dividend“)

(2022/C 257/09)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Schneider Electric SE, Axa SA, BNP Paribas SA, Engie SA, Orange SA, L’Air Liquide, société anonyme pour l’étude et l’exploitation des procédés Georges Claude

Žalovaní: Premier ministre, Ministre de l’Economie, des Finances et de la Relance

Výrok

Článek 4 odst. 1 směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že mateřská společnost je povinna odvést zálohovou srážkovou daň v případě rozdělování zisků, které jí poukázaly její dceřiné společnosti, svým akcionářům, vedoucího k přiznání slevy na dani, pokud tyto zisky nepodléhaly korporační dani v obvyklé sazbě, jestliže částky, které musí být odvedeny z titulu této zálohové srážkové daně, přesahují horní hranici 5 % stanovenou v čl. 4 odst. 2 této směrnice. Na takovou právní úpravu se nevztahuje čl. 7 odst. 2 uvedené směrnice.

(1) Úř. věst. C 9, 11.1.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – trestní řízení proti BV

(Věc C-570/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Podvodné zatajování splatné daně - Sankce - Vnitrostátní právní předpisy, které stanoví administrativní a trestní sankci za stejné skutky - Listina základních práv Evropské unie - Článek 49 - Článek 50 - Zásada ne bis in idem - Článek 52 odst. 1 - Omezení zásady ne bis in idem - Požadavek stanovit jasná a přesná pravidla - Možnost zohlednit výklad vnitrostátních právních předpisů podaný vnitrostátními soudy - Nezbytnost stanovit pravidla zajišťující přiměřenost všech uložených sankcí - Sankce rozdílné povahy“)

(2022/C 257/10)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastník původního trestního řízení

za přítomnosti: Direction départementale des finances publiques de la Haute-Savoie

Výrok

Základní právo zaručené článkem 50 Listiny ve spojení s jejím čl. 52 odst. 1 musí být vykládáno v tom smyslu, že

—

nebrání tomu, aby omezení kumulace stíhání a sankcí trestní povahy v případě podvodného zatajování daně z přidané hodnoty (DPH) nebo opomenutí při přiznávání této daně stanovené vnitrostátní právní úpravou na nejzávažnější případy vyplývalo pouze z ustálené judikatury, která restriktivně vykládá právní ustanovení definující podmínky uplatnění této kumulace za podmínky, že v době, kdy došlo k protiprávnímu jednání, bylo možné důvodně předpokládat, že toto protiprávní jednání může být předmětem kumulace stíhání a sankcí trestní povahy, ale

—	brání vnitrostátní právní úpravě, která v případě kumulace peněžité sankce a trestu odnětí svobody nezaručuje jasnými a přesnými pravidly, případně tak, jak jsou vykládána vnitrostátními soudy, aby všechny uložené sankce nepřekročily závažnost zjištěného protiprávního jednání.

(1) Úř. věst. C 28, 25.1.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Okręgowego w Poznaniu – Polsko) – W. J. v. L. J. a J. J., právně zastoupení A. P.

(Věc C-644/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Příslušnost, rozhodné právo, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech vyživovacích povinností - Určení rozhodného práva - Haagský protokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti - Článek 3 - Místo obvyklého pobytu oprávněného - Okamžik určení místa obvyklého pobytu - Protiprávní zadržení dítěte“)

(2022/C 257/11)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Poznaniu

Účastníci původního řízení

Žalobce: W. J.

Žalovaní: L. J. a J. J., právně zastoupení A. P.

Výrok

Článek 3 Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, který byl jménem Evropského společenství schválen rozhodnutím Rady 2009/941/ES ze dne 30. listopadu 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že za účelem určení práva rozhodného pro pohledávku výživného nezletilého dítěte, které bylo jedním z jeho rodičů přemístěno na území členského státu, okolnost, že soud tohoto členského státu nařídil v rámci jiného řízení navrácení tohoto dítěte do státu, kde mělo místo obvyklého pobytu se svými rodiči bezprostředně před přemístěním, nepostačuje k tomu, aby uvedené dítě nemohlo získat místo obvyklého pobytu na území tohoto členského státu.

(1) Úř. věst. C 53, 15.2.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/9

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 5. května 2022 – Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals Co. Ltd v. Evropská komise

(Věc C-718/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Dumping - Dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky - Uložení konečného antidumpingového cla“)

(2022/C 257/12)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals Co. Ltd (zástupci: K. Adamantopoulos a P. Billiet, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: M. Gustafsson, P. Němečková a E. Schmidt, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnost Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals Co. Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 98, 22.3.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/9

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Comune di Lerici v. Provincia di La Spezia

(Věc C-719/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky - Nakládání s odpady - Takzvané in house zadávání - Směrnice Rady 2014/24/EU - Články 12 a 72 - Nesplnění podmínek ‚obdobného ovládání‘ v důsledku sloučení - Možnost hospodářského subjektu, který je nástupcem, pokračovat v poskytování služeb“)

(2022/C 257/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Comune di Lerici

Žalovaná: Provincia di La Spezia

Za přítomnosti: IREN SpA, ACAM Ambiente SpA

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo praxi, podle které v plnění veřejné zakázky, která byla původně zadána bez výzvy k podávání nabídek in house subjektu, jejž veřejný zadavatel společně ovládal obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, bude automaticky pokračovat hospodářský subjekt, který tento in house subjekt nabyl na základě zadávacího řízení, pokud veřejný zadavatel tento hospodářský subjekt takto neovládá a nemá v něm žádnou kapitálovou účast.

(1) Úř. věst. C 79, 8.3.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/10

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu – Česká republika) – HJ v. Ministerstvo práce a sociálních věcí

(Věc C-101/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2008/94/ES - Ochrana zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele - Článek 2 odst. 2 - Pojem ‚zaměstnanec‘ - Článek 12 písm. a) a c) - Omezení odpovědnosti záručních institucí - Osoba vykonávající na základě pracovní smlouvy uzavřené s obchodní společností funkce člena představenstva a ředitele této společnosti - Souběh funkcí - Vnitrostátní judikatura, která této osobě odpírá záruky upravené touto směrnicí“)

(2022/C 257/14)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Stěžovatel: HJ

Další účastník řízení o kasační stížnosti: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Výrok

Článek 2 odst. 2 a čl. 12 písm. a) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1794 ze dne 6. října 2015, musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní judikatuře, podle níž platí, že osoba, která na základě pracovní smlouvy platné z hlediska vnitrostátního práva vykonává souběžně funkce ředitele a člena statutárního orgánu obchodní společnosti, nemůže být kvalifikována jako zaměstnanec ve smyslu této směrnice, a že se tudíž záruky upravené touto směrnicí nemohou na tuto osobu vztáhnout.

(1) Úř. věst. C 148, 26.4.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/11

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – absoluts-bikes and more- GmbH & Co. KG v. the-trading-company GmbH

(Věc C-179/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Směrnice 2011/83/EU - Článek 6 odst. 1 písm. m) - Smlouva uzavřená na dálku mezi spotřebitelem a obchodníkem - Povinnost prodávajícího nebo poskytovatele informovat spotřebitele o existenci obchodní záruky od výrobce a o podmínkách s ní souvisejících - Podmínky, za kterých taková povinnost vzniká - Obsah informací, které mají být sděleny spotřebiteli o obchodní záruce výrobce - Dopad čl. 6 odst. 2 směrnice 1999/44/ES“)

(2022/C 257/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: absoluts-bikes and more- GmbH & Co. KG

Žalovaná: the-trading-company GmbH

Výrok

Článek 6 odst. 1 písm. m) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jde o obchodní záruku nabízenou výrobcem, požadavek na informace uložený obchodníkovi tímto ustanovením nevzniká na základě pouhé existence této záruky, ale pouze tehdy, když spotřebitel má oprávněný zájem na získání informací o uvedené záruce, aby mohl přijmout své rozhodnutí uzavřít smlouvu s obchodníkem. Takový oprávněný zájem je prokázán zejména tehdy, když obchodník učiní z obchodní záruky výrobce ústřední nebo rozhodující údaj své nabídky. Za účelem určení, zda záruka představuje takový ústřední nebo rozhodující údaj, je třeba zohlednit obsah a obecné uspořádání nabídky ve vztahu k dotčenému zboží, význam, pokud jde o argument prodeje nebo reklamní argument, zmínku obchodní záruky výrobce, místo, které tato zmínka zaujímá v nabídce, riziko omylu nebo záměny, které by uvedená zmínka mohla vyvolat u průměrného, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele, pokud jde o různá práva na záruku, která může spotřebitel uplatňovat, nebo skutečnou totožnost poskytovatele záruky, přítomnost či nepřítomnost, v nabídce, vysvětlení týkajících se jiných záruk spojených se zbožím, jakož i jakýkoli jiný údaj, který by mohl založit objektivní potřebu ochrany spotřebitele.

Článek 6 odst. 1 písm. m) směrnice 2011/83 ve spojení s čl. 6 odst. 2 druhou odrážkou směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží musí být vykládán v tom smyslu, že informace, které musí být poskytnuty spotřebiteli ohledně podmínek týkajících se obchodní záruky výrobce, zahrnují veškeré informace o podmínkách uplatnění a provedení takové záruky, které spotřebiteli umožňují, aby se rozhodl, zda uzavře smlouvu s obchodníkem, či nikoli.

(1) Úř. věst. C 242, 21.6.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/12

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná College van Beroep voor het bedrijfsleven – Nizozemsko) – R. en R. v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-189/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná zemědělská politika (SZP) - Nařízení (EU) č. 1306/2013 - Příloha II - Povinný požadavek na hospodaření 10 - Nařízení (EU) č. 1107/2009 - Článek 55 první pododstavec a druhý pododstavec první věta - Režimy přímých podpor - Společná pravidla - Částečné nebo úplné snížení nebo vyloučení z podpory obdržené v rámci SZP - Nedodržení pravidel podmíněnosti - Používání přípravku na ochranu rostlin, který není nebo již není v dotyčném členském státě povolen, a v posledně uvedeném případě, jehož datum pro použití již uplynulo“)

(2022/C 257/16)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: R. en R.

Žalovaný: Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Výrok

Povinný požadavek na hospodaření 10 stanovený v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, který odkazuje na článek 55 první pododstavec a druhý pododstavec první větu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na používání přípravku na ochranu rostlin, který není nebo již není v dotyčném členském státě povolen, a v posledně uvedeném případě, jehož datum pro použití již uplynulo.

(1) Úř. věst. C 228, 14. 6. 2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/12

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 5. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Autoridade Tributária e Aduaneira v. DSR – Montagem e Manutenção de Ascensores e Escadas Rolantes SA

(Věc C-218/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Sazby - Dočasná ustanovení pro některé služby s vysokým podílem lidské práce - Bod 2 přílohy IV - Renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů - Uplatnění snížené sazby DPH na služby opravy a údržby výtahů v obytných budovách“)

(2022/C 257/17)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Autoridade Tributária e Aduaneira

Žalovaná: DSR – Montagem e Manutenção de Ascensores e Escadas Rolantes SA

Výrok

Bod 2 přílohy IV směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem „renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů“ ve smyslu tohoto ustanovení spadají služby opravy a renovace výtahů v obytných budovách, s výjimkou služeb údržby takových výtahů.

(1) Úř. věst. C 252, 28.6.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/13

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 12. května 2022 – Évariste Boshab v. Rada Evropské unie

(Věc C-242/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Demokratické republice Kongo - Nařízení (ES) č. 1183/2005 - Článek 2b a čl. 9 odst. 2 - Rozhodnutí 2010/788/SZBP - Článek 3 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 - Ponechání jména žalobce na seznamech uvedených osob a subjektů - Rozhodnutí (SZBP) 2018/1940 - Prováděcí nařízení (EU) 2018/1931 - Právo být vyslechnut“)

(2022/C 257/18)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Évariste Boshab (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, T. Payan a A. Guillerme, advokáti)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: původně J.-P. Hix, S. Lejeune, poté S. Lejeune, zmocněnkyně)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Évariste Boshab ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 217, 7.6.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/14

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Estaleiros Navais de Peniche SA v. Município de Aveiro, Navaltagus – Reparação e Construção Naval SA, Navalrocha – Sociedade de Construção e Reparações Navais SA

(Věc C-787/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Přezkumná řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce - Směrnice 89/665/EHS - Článek 1 odst. 3 - Právní zájem na podání žaloby - Přístup k přezkumným řízením - Uchazeč vyloučený pravomocným rozhodnutím veřejného zadavatele, protože nezpochybnil všechny důvody pro zamítnutí své nabídky - Neexistence právního zájmu na podání žaloby“)

(2022/C 257/19)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastnice původního řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Estaleiros Navais de Peniche SA

Další účastnice řízení o kasačním opravném prostředku: Município de Aveiro, Navaltagus – Reparação e Construção Naval SA, Navalrocha – Sociedade de Construção e Reparações Navais SA

Výrok

Článek 1 odst. 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, musí být vykládán v tom smyslu, že brání možnosti uchazeče, který byl vyloučen z řízení o zadání veřejné zakázky pravomocným rozhodnutím veřejného zadavatele, napadnout rozhodnutí o zadání této zakázky. V tomto ohledu je bez významu, že vyloučený uchazeč tvrdí, že by případně mohl mít příležitost získat dotčenou zakázku, kdyby se veřejný zadavatel rozhodl v návaznosti na zrušení tohoto rozhodnutí zahájit nové zadávací řízení.

(1) Datum doručení: 16.12.2021

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 29. září 2020 – Fastweb SpA a další v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni

(Věc C-468/20)

(2022/C 257/20)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Fastweb SpA, Tim SpA, Vodafone Italia SpA, Wind Tre SpA

Odpůrce: Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni

Předběžné otázky

Vyžaduje správný výklad článku 267 SFEU, aby vnitrostátní soud, proti jehož rozhodnutím nelze podat opravný prostředek v rámci vnitrostátního práva, podal žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se otázky výkladu [unijního] práva, která je relevantní v rámci původního sporu, i když lze vyloučit výkladovou pochybnost o významu, který má být přisouzen relevantnímu unijnímu ustanovení – s přihlédnutím k terminologii a významu vlastním [unijnímu] právu, které lze přičíst slovům tvořícím příslušné ustanovení, unijnímu právnímu rámci, do kterého je toto ustanovení vloženo, a cílům ochrany, které jsou jeho základem, a to s ohledem na stadium vývoje unijního práva v okamžiku, kdy má být příslušné ustanovení uplatněno v rámci vnitrostátního soudního řízení – ale ze subjektivního hlediska není s ohledem na postup jiných soudů možné zevrubným způsobem prokázat, že výklad podaný předkládajícím soudem bude stejný jako výklad, který by mohly podat soudy jiných členských států a Soudní dvůr, kdyby jim byla položena tatáž otázka?

Brání správný výklad článků 49 a 56 SFEU, jakož i harmonizovaného normativního rámce vyjádřeného směrnicemi 2002/19/ES (1), 2002/20/ES (2), 2002/21/ES (3) a 2002/22/ES (4), a zejména čl. 8 odst. 2 a odst. 4 směrnice 2002/21/ES ve znění směrnice 2009/140/ES (5), článkem 3 směrnice 2002/20/ES ve znění směrnice 2009/140/ES a články 20, 21 a 22 směrnice 2002/22/ES ve znění směrnice 2009/136/ES (6), takovému vnitrostátnímu pravidlu, které vyplývá z ustanovení článků 13, 70 a 71 legislativního nařízení č. 259/03 ve spojení s čl. 2 odst. 12 písm. h) a l) zákona č. 481/1995 a čl. 1 odst. 6 bodem 2 zákona č. 249/1997, které přiznává vnitrostátnímu regulačnímu orgánu v odvětví elektronických komunikací pravomoc uložit: i) u mobilních telefonních služeb frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování nejméně čtyři týdny se současným stanovením povinnosti pro příslušné hospodářské subjekty, které přijmou frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování na jiném než měsíčním základě, aby neprodleně informovaly uživatele o obnovení nabídky zasláním SMS; ii) u pevných telefonních služeb frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování na měsíčním základě nebo jeho násobcích; iii) v případě nabídek spojených s pevnými telefonními službami uplatnění frekvence týkající se pevných telefonních služeb?

Brání správný výklad a použití zásady proporcionality ve spojení s články 49 a 56 SFEU a harmonizovaným normativním rámcem vyjádřeným směrnicemi 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES, a zejména čl. 8 odst. 2 a odst. 4 směrnice 2002/21/ES ve znění směrnice 2009/140/ES, článkem 3 směrnice 2002/20/ES ve znění směrnice 2009/140/ES a články 20, 21 a 22 směrnice 2002/22/ES ve znění směrnice 2009/136/ES, přijetí regulačních opatření stanovených vnitrostátním regulačním orgánem v odvětví elektronických komunikací, jejichž cílem je uložit: i) u mobilních telefonních služeb frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování nejméně čtyři týdny se současným stanovením povinnosti pro příslušné hospodářské subjekty, které přijmou frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování na jiném než měsíčním základě, aby neprodleně informovaly uživatele o obnovení nabídky zasláním SMS; ii) u pevných telefonních služeb frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování na měsíčním základě nebo jeho násobcích; iii) v případě nabídek spojených s pevnými telefonními službami uplatnění frekvence týkající se pevných telefonních služeb?

Brání správný výklad a použití zásad zákazu diskriminace a rovného zacházení ve spojení s články 49 a 56 SFEU a harmonizovaným normativním rámcem vyjádřeným směrnicemi 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES, a zejména čl. 8 odst. 2 a odst. 4 směrnice 2002/21/ES ve znění směrnice 2009/140/ES, článkem 3 směrnice 2002/20/ES ve znění směrnice 2009/140/ES a články 20, 21 a 22 směrnice 2002/22/ES ve znění směrnice 2009/136/ES, přijetí regulačních opatření stanovených vnitrostátním regulačním orgánem v odvětví elektronických komunikací, jejichž cílem je uložit: i) u mobilních telefonních služeb frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování nejméně čtyři týdny se současným stanovením povinnosti pro příslušné hospodářské subjekty, které přijmou frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování na jiném než měsíčním základě, aby neprodleně informovaly uživatele o obnovení nabídky zasláním SMS; ii) u pevných telefonních služeb frekvenci obnovování nabídek a vyúčtování na měsíčním základě nebo jeho násobcích; iii) v případě nabídek spojených s pevnými telefonními službami uplatnění frekvence týkající se pevných telefonních služeb?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7; Zvl. vyd. 13/29 s. 323).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21; Zvl. vyd. 13/29 s. 337).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33; Zvl. vyd. 13/29 s. 349).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51; Zvl. vyd. 13/29 s. 367).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Ascoli Piceno (Itálie) dne 13. října 2020 – trestní řízení proti OL

(Věc C-517/20)

(2022/C 257/21)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Ascoli Piceno

Účastník původního trestního řízení

Předběžné otázky

Brání zásady svobody usazování, zákazu diskriminace a ochrany hospodářské soutěže stanovené v článcích 49, 56 a 106 SFEU, jakož i zásada odůvodněnosti, která je v nich zakotvena, vnitrostátní právní úpravě, která v důsledku vnitrostátního ustanovení nebo aktu s mocí zákona vede k prodloužení platnosti starých koncesí a jiných oprávnění na přijímání sázek udělených na základě zadávacího řízení nebo zhojení protiprávnosti (bez zadávacího řízení), jejichž původně stanovená platnost již měla skončit v červnu 2016?

2)	Brání články 49, 56 a 106 SFEU vnitrostátní právní úpravě, na jejímž základě došlo prostřednictvím techniky přímého zadání provedeného prodloužením platnosti koncesí bez předcházejícího uspořádání zadávacího řízení k neoprávněnému uzavření vnitrostátního trhu?

Brání články 49, 56 a 106 SFEU vnitrostátní právní úpravě, která bez současného uspořádání nového zadávacího řízení umožňuje, aby všechny koncese, které již byly postupnými rozhodnutími Soudního dvora Evropské Unie prohlášeny za protiprávní, mohly být účinné na vnitrostátním trhu, a bránily tak přístupu nových zahraničních provozovatelů?

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Income Tax Tribunal of Gibraltar (Spojené království) dne 21. prosince 2020 – Fossil (Gibraltar) Limited v. Commissioner of Income Tax

(Věc C-705/20)

(2022/C 257/22)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Income Tax Tribunal of Gibraltar (Spojené království)

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Fossil (Gibraltar) Limited

Odpůrce: Commissioner of Income Tax

Předběžná otázka

Porušilo by přiznání osvobození od daně ze strany Commissioner of Income Tax (komisař pro daně z příjmů) podle zákona z roku 2010, pokud jde o daň zaplacenou ve Spojených státech z licenčních poplatků navrhovatelky, dotčené rozhodnutí (1), či toto rozhodnutí brání uvedenému přiznání osvobození od daně jiným způsobem?

(1) Rozhodnutí Komise (EU) 2019/700 ze dne 19. prosince 2018 o státní podpoře SA.34914 (2013/C), kterou poskytlo Spojené království s ohledem na režim daně z příjmů právnických osob na Gibraltaru (Úř. věst. 2019, L 119, s. 151).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rajonen sad – Kula (Bulharsko) dne 25. srpna 2021 – OP, MN, KL, IJ, GH, EF, CD a AB v. Glavna direkcia „Požarna bezopasnost i zaštita na naselenieto“ kam Ministerstvo na vatrešnite raboti

(Spojené věci C-529/21, C-530/21, C-531/21, C-532/21, C-533/21, C-534/21, C-535/21 a С-536/21)

(2022/C 257/23)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Rajonen sad – Kula

Účastníci původního řízení

Žalobci: OP, MN, KL, IJ, GH, EF, CD a AB

Žalovaný: Glavna direkcia „Požarna bezopasnost i zaštita na naselenieto“ kam Ministerstvo na vatrešnite raboti

Předběžné otázky

Použije se směrnice 2003/88/ES (1) v případě, že zvláštní povaha činností určitých veřejných služeb, například ozbrojených sil nebo policie, nebo určitých činností civilní ochrany, odporuje použití této směrnice, vzhledem k tomu, že

čl. 1 odst. 3 směrnice 2003/88/ES stanoví, že se tato směrnice vztahuje na všechna odvětví činností, veřejná i soukromá, ve smyslu článku 2 směrnice 89/391/EHS (2);

čl. 2 odst. 2 směrnice 89/391/EHS stanoví, že se tato směrnice nevztahuje na činnost určitých veřejných služeb, například ozbrojených sil nebo policie, nebo na určité činnosti civilní ochrany, jejichž zvláštní povaha odporuje této směrnici?

Je při posuzování rovnocennosti ochranných prostředků ve smyslu čl. 12 písm. b) směrnice 2003/88/ES pro kategorii pracovníků, kteří vykonávají noční práci a délka jejich noční práce nepřesahuje 7 hodin za 24 hodin, v porovnání s jinou kategorií pracovníků, kteří rovněž vykonávají noční práci a délka jejich noční práce nepřesahuje 8 hodin, ale kteří požívají určité výhody, jako více dnů dovolené, vyšší náhrady při odchodu do důchodu, vyšší příplatky za odpracovaná léta, třeba zohlednit výhody, kterých požívají pracovníci této druhé kategorie?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9; Zvl. vyd. 05/04 s. 381).

(2) Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1; Zvl. vyd. 05/01 s. 349).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rajonen sad – Kula (Bulharsko) dne 30. listopadu 2021 – AB, BC, CD, DE, EF, FG a GH v. Glavna direkcia „Požarna bezopasnost i zaštita na naselenieto“ kam Ministerstvo na vatrešnite raboti

(Spojené věci C-732/21, C-733/21, C-734/21, C-735/21, C-736/21, C-737/21 a C-738/21)

(2022/C 257/24)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Rajonen sad – Kula

Účastníci původního řízení

Žalobci: AB, BC, CD, DE, EF, FG a GH

Žalovaný: Glavna direkcia „Požarna bezopasnost i zaštita na naselenieto“ kam Ministerstvo na vatrešnite raboti

Předběžné otázky

čl. 1 odst. 3 směrnice 2003/88/ES stanoví, že se tato směrnice vztahuje na všechna odvětví činností, veřejná i soukromá, ve smyslu článku 2 směrnice 89/391/EHS (2);

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9; Zvl. vyd. 05/04 s. 381).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/19

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. prosince 2021 TUIfly GmbH proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 29. září 2021 ve věci T-619/18, TUIfly GmbH v. Evropská komise

(Věc C-764/21 P)

(2022/C 257/25)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: TUIfly GmbH (zástupci: L. Giesberts a D. Westarp, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) odmítl usnesením ze dne 19. května 2022 kasační opravný prostředek jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný a rozhodl, že navrhovatelka ponese vlastní náklady řízení.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Vorarlberg (Rakousko) dne 28. ledna 2022 – NK

(Věc C-55/22)

(2022/C 257/26)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Vorarlberg

Účastníci původního řízení

Stěžovatel: NK

Dotčený orgán: Bezirkshauptmannschaft Feldkirch

Předběžná otázka

Musí být zásada [ne] bis in idem, jak je zaručena článkem 50 Listiny, vykládána v tom smyslu, že brání příslušnému donucovacímu správnímu orgánu členského státu, aby určité osobě uložil pokutu za porušení ustanovení právních předpisů upravujících hazardní hry, pokud předtím bylo po provedení ústního jednání, v jehož rámci bylo provedeno dokazování, zastaveno řízení o uložení správní sankce vedené proti téže osobě z důvodu porušení jiného ustanovení právních předpisů upravujících hazardní hry (nebo obecněji: normy z téže oblasti práva), jehož předmětem byl týž skutek?

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Ufficio del Giudice di pace di Rimini (Itálie) dne 7. března 2022 – BL v. Presidenza del Consiglio dei Ministri

(Věc C-190/22)

(2022/C 257/27)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Ufficio del Giudice di pace di Rimini

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: BL

Žalovaný: Presidenza del Consiglio dei Ministri

Předběžné otázky

Brání unijní právo, zejména články 15, 20, 30 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, ustanovení 2 a 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, která je obsažena ve směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 (1), základní zásada nezávislosti a neodvolatelnosti unijního soudce, jak je vykládána judikaturou Soudního dvora ve věci UX v. Governo della Repubblica italiana (EU:C:2020:572), takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je článek 29 legislativního nařízení č. 116 ze dne 13. července 2017 (dále jen „legislativní nařízení č. 116/2017), které bez objektivních důvodů diskriminuje, ve srovnání s pracovními podmínkami srovnatelných soudců z povolání, žalobkyni-smírčí soudkyni, a to za následujícího skutkového stavu:

—	žalobkyně, smírčí soudkyně, která je ve funkci nepřetržitě od roku 2002, nedosáhla věku 70 let, kterého dosáhne do konce roku 2022, a ke dni 15. srpna 2017 nedosáhla více než 16 let skutečného výkonu funkce honorárního soudce;

—

ačkoli jí vnitrostátní ustanovení (čl. 29 odst. 1 legislativního nařízení č. 116/2017) umožňuje pokračovat ve výkonu soudcovské funkce až do dosažení věku 70 let, nemůže se žalobkyně zúčastnit prvního hodnotícího řízení pro potvrzení, v rámci seznamu uzavřeného pro nové uchazeče, ve funkci honorárního soudce, které bude vyhlášeno ze strany Consiglio superiore della magistratura (Nejvyšší soudní rada, Itálie) do konce roku 2022, jak stanoví čl. 29 odst. 3 legislativního nařízení č. 116/2017;

—

v důsledku toho, že žalobkyně, která již přestala vykonávat funkci ke dni 31. prosince 2021 z důvodu dosažení věku 68 let podle dříve platných pravidel, nemohla podat žádost o účast v hodnotícím řízení za účelem potvrzení ve funkci, v rámci seznamu uzavřeného pro nové uchazeče, které bylo stanoveno na rok 2022, již nemohla pokračovat ve službě s účinností od 1. ledna 2022, protože nová právní úprava sice stanoví pokračování ve službě až do dosažení věku 70 let pro ty, kteří byli ve službě ke dni 15. srpna 2017, ale zároveň stanoví ukončení služby [pro] ty, kteří nejsou schopni podat žádost o potvrzení ve funkci (čl. 29 odst. 9 legislativního nařízení č. 116/2017);

—

na základě výše uvedené vnitrostátní právní úpravy obdrží žalobkyně od italské vlády pouze náhradu škody ve výši 1 500 až 2 500 eur za každý rok služby v závislosti na počtu jednání konaných v daném roce, až do maximální výše 50 000 eur, čímž se navíc vzdává všech platových, právních a příspěvkových nároků, které byly uplatněny v řízení probíhajícím před regionálním správním soudem pro Emilia Romagna a které jsou zaručeny unijním právem za službu soudce vykonávanou v postavení zaměstnance, avšak jako takovou ji italská vláda neuznává, včetně příspěvkového krytí pracovního poměru a následných dávek sociálního zabezpečení;

—

předběžným opatřením ze dne 9. února 2022 nařídil regionální správní soud pro Emilia Romagna, na základě rozsudku Soudního dvora ve věci UX a v rozporu s vnitrostátním právem a stanoviskem Nejvyšší soudní rady ze dne 16. a 17. února 2022 obnovení výkonu funkce smírčího soudce [zastávané žalobkyní] až do dosažení věku 70 let;

—	předseda Tribunale di Rimini (soud v Rimini) při výkonu předběžného opatření regionálního správního soudu pro Emilia Romagna nařídil usnesením ze dne 1. března 2022 okamžité přijetí žalobkyně zpět do služby;

—

u tohoto předkládajícího soudu je z titulu náhrady škody za zjevné a soustavné porušování unijního práva italskou vládou, pokud jde o právní postavení a práva honorárních soudců, požadována částka odpovídající odměně, kterou měla žalobkyně pobírat od 10. do 28. února 2022, a to ve výši odpovídající odměně srovnatelného soudce z povolání, která má právní základ v předběžném opatření o opětovném přijetí do služby vydaném regionálním správním soudem pro Emilia Romagna, ale je v rozporu s vnitrostátní právní úpravou, která, ačkoli uznává porušení unijního práva, jednak vylučuje jakoukoli možnost opětovného přijetí do služby až do dosažení 70 let věku honorární soudkyně-žalobkyně, která proti své vůli opustila svou funkci ke dni 31. prosince 2021 v důsledku předběžného soudního opatření přijatého Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie) v rozporu s rozsudkem Soudního dvora ve věci UX, a jednak omezuje náhradu škody způsobené žalobkyni na paušální a právním ustanovením předem stanovenou částku, která je mnohem nižší, než je škoda skutečně způsobená v důsledku porušení práv zaručených Unií?

V případě kladné odpovědi na první otázku, brání článek 47 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s článkem 267 SFEU, ustanoveními 2 a 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, která je obsažena ve směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999, základní zásadou nezávislosti a neodvolatelnosti unijního soudce takovému vnitrostátnímu ustanovení – jako je článek 21 legislativního nařízení č. 116 ze dne 13. července 2017 – které vystavuje předkládajícího smírčího soudce, postrádajícího účinnou právní, hospodářskou a sociální ochranu, který chce použít unijní právo, jak je vykládáno Soudním dvorem v rozsudku UX, v tom smyslu, že upustí od uplatnění vnitrostátních právních ustanovení, která brání přiznání požadované ochrany, automatickému ukončení soudní funkce ze strany orgánů italského státu, které jsou účastníky původního řízení, jako je Nejvyšší soudní rada a Ministero della giustizia (ministerstvo spravedlnosti), bez kontradiktorního řízení a bez kárného řízení stanoveného před vstupem legislativního nařízení č. 116/2017 v platnost?

S ohledem na kladnou odpověď na první dvě otázky, je porušením „právního státu“ ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (2) taková situace v italském státě, kdy:

—

žalobkyně-smírčí soudkyně a dalších 4 769 honorárních soudců, kteří již byli ke dni 15. srpna 2017 ve službě, včetně soudce tohoto předkládajícího soudu, nemají právní, ekonomickou a sociální ochranu, pokud jde o pracovní podmínky zaručené srovnatelným soudcům z povolání, a tudíž nemohou vykonávat své soudcovské funkce v podmínkách nezávislosti a neodvolatelnosti;

—

italská vláda a „zaměstnavatel“ ministerstvo spravedlnosti, národní parlament, Nejvyšší soudní rada, Suprema Corte di Cassazione (Nejvyšší kasační soud, Itálie) a Consiglio di Stato (Státní rada) systematicky odmítají uznat přednost unijního práva a aplikovat judikaturu Soudního dvora týkající se právního postavení a práv zaručených unijním právem na smírčí soudkyni-žalobkyni a dalších 4 769 honorárních soudců ve stejných podmínkách výkonu soudcovské funkce jako soudci z povolání;

—

4 769 honorárních soudců, včetně soudce tohoto předkládajícího soudu a s výjimkou žalobkyně, kteří již byli ve službě ke dni 15. srpna 2017, se bude muset vzdát všech práv zaručených unijním právem, pokud budou chtít podstoupit nové hodnotící řízení, a to s kladným výsledkem, aby mohli pokračovat ve výkonu funkce až do dosažení věku 70 let, přestože všichni výše uvedení honorární soudci obdrželi od Nejvyšší soudní rady a od ministerstva spravedlnosti, na základě právních předpisů platných do 31. prosince 2021, rozhodnutí potvrzující jejich jmenování do 31. května 2024 a v každém případě do data automatického zániku jejich jmenování z důvodu věku, s tím, že i po „potvrzení“ ve funkci přetrvává stav narušení nezávislosti a neodvolatelnosti „potvrzeného“ honorárního soudce;

—

finanční zásahy z rozpočtu Unie na reformu civilního a trestního soudnictví v Itálii za účelem zajištění rychlého spravedlivého procesu, jak jsou definovány v NPO [národní plán obnovy], nestanoví žádná opatření na podporu honorárního soudnictví a jsou zaměřeny především na přijetí 16 500„úředníků přidělených k soudu“ do zaměstnání na dobu určitou, přijatých do pracovního poměru na ministerstvu spravedlnosti za stejných ekonomických podmínek jako „potvrzený“ honorární soudce, ale za podmínek neodvolatelnosti z kárného hlediska po celou dobu trvání pracovního poměru, které honorárnímu soudci nejsou přiznány ani po „potvrzení“?

S ohledem na kladnou odpověď na první tři otázky, jsou článek 278 SFEU a článek 160 jednacího řádu Soudního dvora protiprávní, neboť jsou v rozporu s články 2, 6 a 19 Smlouvy [o Evropské unii] v rozsahu, v němž neumožňují Soudnímu dvoru v řízení o předběžné otázce zahájeném podle článku 267 SFEU přijmout nezbytná předběžná opatření, včetně opatření, kterými se odkládá provádění vnitrostátních legislativních aktů, které poškozují právní stát a finanční zájmy Unie podle zásad a podmínek stanovených v nařízení 2020/2092?

(1) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43).

(2) Úř. věst. 2020, L 433I, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Den Haag, zittingsplaats 's-Hertogenbosch (Nizozemsko) dne 18. března 2022 – F v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

(Věc C-208/22)

(2022/C 257/28)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag, zittingsplaats 's-Hertogenbosch

Účastníci původního řízení

Žalobce: F

Žalovaný: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Předběžné otázky

Musí být dublinské nařízení (1) s ohledem na své body odůvodnění 3, 32 a 39 ve spojení s články 1, 4, 18, 19 a 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládáno a používáno v tom smyslu, že zásada mezistátní důvěry je nedělitelná, takže závažné a systematické porušování unijního práva, jehož se dopouští případně příslušný členský stát před přemístěním vůči státním příslušníkům třetích zemí, kteří (ještě) nejsou osobami navracenými podle dublinského nařízení, zcela brání přemístění do tohoto členského státu?

V případě záporné odpovědi na tuto otázku: Musí být čl. 3 odst. 2 dublinského nařízení ve spojení s články 1, 4, 18, 19 a 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že jestliže případně příslušný členský stát závažným a systematickým způsobem porušuje unijní právo, nemůže předávající členský stát v rámci dublinského nařízení bez dalšího uplatnit zásadu mezistátní důvěry, nýbrž musí odstranit veškeré pochybnosti o tom, že se žadatel po svém přemístění nedostane do situace, která je v rozporu s článkem 4 Listiny základních práv Evropské unie, resp. musí hodnověrně doložit, že k tomu nedojde?

Jakými důkazními prostředky může žadatel podpořit své argumenty, že jeho přemístění brání článek 3 odst. 2 dublinského nařízení, a jakým kritériím přitom musí být dokazování podrobeno? Je předávající členský stát s ohledem na odkazy na unijní acquis v bodech odůvodnění dublinského nařízení povinen spolupracovat nebo se ujistit, resp. musí být v případě závažného a systematického porušování základních práv státních příslušníků třetích zemí požadovány od příslušného členského státu individuální záruky, že po přemístění žadatele budou (skutečně) dodržována jeho práva? Bude odpověď na tuto otázku odlišná, nachází-li se žadatel v důkazní nouzi, protože nemůže svá konzistentní a podrobná tvrzení doložit dokumenty, ačkoliv to nelze s ohledem na druh tvrzení očekávat?

4)	Bude odpověď na výše uvedené otázky v bodě III odlišná, jestliže žadatel hodnověrně doloží, že podání stížností nebo prostředků nápravy v příslušném členském státě není možné nebo účinné?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. 2013, L 180, s. 31).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 18. března 2022 – Stappert Deutschland GmbH v. Hauptzollamt Hannover

(Věc C-210/22)

(2022/C 257/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Stappert Deutschland GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Hannover

Předběžné otázky

Zahrnuje pojem „duté profily“ uvedený v pravidle původu pro položku 7304 41 HS přílohy 22-01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 (1), podle kterého je získání původu závislé na „změně dutých profilů položky 7304 49“ (pravidlo původu pro duté profily), za tepla vyrobený materiál položky 7304 49 HS, rovný a s rovnoměrnou tloušťkou stěny, který nesplňuje požadavky technické normy pro bezešvé trubky z nerezové oceli vyrobené za tepla a z něhož se zpracováním za studena vyrábí trubky o jiném příčném průřezu a tloušťce stěny?

V případě záporné odpovědi na první otázku nebo v případě, že na ni není třeba odpovídat: Je pravidlo původu pro duté profily v rozporu s čl. 60 odst. 2, článkem 284 celního kodexu Unie (2) a článkem 290 SFEU, protože

a)	postrádá odůvodnění,

b)	je příliš neurčité nebo

c)	se z určování původu vylučují stupně opracování, které by podle čl. 60 odst. 2 celního kodexu Unie původ určovaly?

V případě kladné odpovědi na druhou otázku: Řídí se získání původu v případě zboží položky 7304 41 HS, o které se jedná ve věci v původním řízení, pravidlem původu pro položku 7304 41 HS uvedeným v příloze 22-01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 „CTH“ [změna daného čísla přesunutím z jakéhokoli jiného čísla], okrajovým pravidlem kapitoly 73 HS uvedeným v příloze 22-01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 nebo čl. 60 odst. 2 celního kodexu Unie?

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29. 12. 2015, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10. 10. 2013, s. 1).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/23

Žaloba podaná dne 25. března 2022 – Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-220/22)

(2022/C 257/30)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: I. Melo Sampaio a M. Noll-Ehlers, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Portugalská republika tím, že od 1. ledna 2010 systematicky a trvale překračovala roční mezní hodnotu NO2 v zónách PT-3001 Lisboa Norte, PT-1004 Porto Litoral a PT-1009 Entre Douro e Minho (dříve PT-1001 Braga), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 odst. 1 ve spojení s přílohou XI částí B směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (1);

—

určil, že Portugalská republika nesplnila ve vztahu ke všem uvedeným zónám povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 23 odst. 1 směrnice 2008/50/ES samostatně i ve spojení s přílohou XV částí A této směrnice, a konkrétně povinnost přijmout náležitá opatření, aby bylo období překročení co možná nejkratší, která pro ni vyplývá z čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Z údajů zaslaných Portugalskou republikou vyplývá, že tento členský stát od 1. ledna 2010 neplní ve vztahu k zónám Porto Litoral (PT-1004), Entre Douro e Minho (PT-1009) a Lisboa Norte (PT-3001) povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 13 odst. 1 ve spojení s přílohou XI částí B směrnice 2008/50.

Portugalské orgány navíc nepřijaly nebo neuplatnily všechna náležitá opatření nezbytná k zajištění toho, aby období překročení roční mezní hodnoty NO2 stanovené v čl. 13 odst. 1 ve spojení s přílohou XI částí B směrnice 2008/50 bylo v zónách Lisboa Norte (PT-3001), Porto Litoral (PT-1004) a Entre Douro e Minho (PT-1009) co možná nejkratší, jak vyžaduje čl. 23 odst. 1 této směrnice.

(1) Úř. věst. 2008, L 152, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 31. března 2022 – Nexive Commerce Srl a další v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni a další

(Věc C-226/22)

(2022/C 257/31)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Nexive Commerce Srl, Nexive Scarl, Nexive Services Srl, Nexive Network Srl, Nexive SpA, Brt SpA, A.I.C.A.I. Associazione Italiana Corrieri Aerei Internazionali, DHL Express (Italy) Srl, TNT Global Express Srl, Fedex Express Italy Srl, United Parcel Service Italia Srl, General Logistics Systems Enterprise Srl, General Logistics Systems Italy SpA, Federal Express Europe Inc. Filiale Italiana

Odpůrci: Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni, Presidenza del Consiglio dei Ministri, Ministero dell'Economia e delle Finanze, Ministero dello Sviluppo Economico

Předběžné otázky

Musí být čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a čl. 9 odst. 3, jakož i článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (1), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (2), vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je relevantní právní úprava italského právního řádu (uvedená v čl. 1 odst. 65 a 66 zákona č. 266 ze dne 23. prosince 2005 a v článku 65 nařízení vlády s mocí zákona č. 50 ze dne 24. dubna 2017, přeměněného se změnami zákonem č. 96 ze dne 21. června 2017), která umožňuje uložit povinnost finančně přispívat na provozní náklady regulačního orgánu pro poštovní odvětví výhradně poskytovatelům poštovních služeb, včetně těch, kteří neposkytují služby spadající do oblasti všeobecných služeb, čímž umožňuje vyloučení jakékoli formy veřejného spolufinancování ze státního rozpočtu?

Musí být čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství, vykládány v tom smyslu, že umožňují, aby provozní náklady, které mohou být financovány poskytovateli poštovních služeb, zahrnovaly rovněž náklady, které vzniknou v souvislosti s regulačními činnostmi týkajícími se poštovních služeb, které nespadají do oblasti působnosti všeobecných služeb, jakož i náklady na správní a politické struktury (tzv. „průřezové“ struktury), jejichž činnost, i když není přímo určena k regulaci trhů poštovních služeb, je v každém případě významná pro výkon všech institucionálních pravomocí Úřadu, s následnou možností jejího nepřímého a částečného (poměrného) přiřazení k odvětví poštovních služeb?

Brání zásada proporcionality, zásada zákazu diskriminace, čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec čtvrtá odrážka a čl. 9 odst. 2 třetí pododstavec, jakož i článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je italská právní úprava (uvedená v čl. 1 odst. 65 a 66 zákona č. 266 ze dne 23. prosince 2005 a v článku 65 nařízení vlády s mocí zákona č. 50 ze dne 24. dubna 2017, přeměněného se změnami zákonem č. 96 ze dne 21. června 2017), která ukládá poskytovatelům poštovních služeb povinnost přispívat na financování regulačního orgánu pro poštovní odvětví, aniž by bylo možné rozlišit postavení poskytovatelů expresních doručovacích služeb a poskytovatelů všeobecných služeb, a tedy aniž by bylo možné posoudit rozdílnou intenzitu regulační činnosti prováděné národním regulačním orgánem ve vztahu k různým druhům poštovních služeb?

(1) Úř. věst. 1998, L 15, s. 14.

(2) Úř. věst. 2008, L 52, s. 3.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Bruxelles (Belgie) dne 1. dubna 2022 – État belge v. Autorité de protection des données

(Věc C-231/22)

(2022/C 257/32)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Odvolatel: État belge

Odpůrce: Autorité de protection des données

Předběžné otázky

Musí být čl. 4 bod 7 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (1) vykládán v tom smyslu, že Úřední věstník členského státu – pověřený výkonem veřejné služby zveřejňování a archivace úředních dokumentů, který je na základě použitelných vnitrostátních právních předpisů pověřen zveřejňovat úřední akty a dokumenty, jejichž zveřejnění mu nařizují třetí veřejné orgány, a to tak, jak jsou postoupeny těmito orgány poté, co samy tyto třetí orgány zpracovaly osobní údaje obsažené v těchto aktech a dokumentech, bez toho, že by mu vnitrostátní zákonodárce založil posuzovací pravomoc, pokud jde o obsah dokumentů, které mají být zveřejněny, a pokud jde o účel a prostředky zveřejnění – má povahu správce?

V případě kladné odpovědi na první otázku musí být čl. 5 odst. 2 obecného nařízení o ochraně osobních údajů vykládán v tom smyslu, že dotčený Úřední věstník musí být jako jediný vázán dodržením povinností, které má podle tohoto ustanovení správce, a to s vyloučením třetích veřejných orgánů, které dříve zpracovaly údaje obsažené v úředních aktech a dokumentech, jejichž zveřejnění na něm požadují, nebo tyto povinnosti spočívají kumulativně na každém z po sobě jdoucích správců?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 5. dubna 2022 – État belge a Promo 54 v. Promo 54 a État belge

(Věc C-239/22)

(2022/C 257/33)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobci: État belge, Promo 54

Žalovaní: Promo 54, État belge

Předběžná otázka

Musí být čl. 12 odst. 1 a 2 a čl. 135 odst. 1 písm. j) směrnice 2006/112/ES (1) vykládány v tom smyslu, že pokud členský stát nestanovil prováděcí pravidla pro použití kritéria prvního obydlení ve vztahu k přestavbám budov, je dodání po přestavbě budovy, pokud tato budova byla před přestavbou předmětem prvního obydlení ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. a) nebo čl. 12 odst. 2 třetího pododstavce směrnice, nadále osvobozeno od daně z přidané hodnoty?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal da Relação de Évora (Portugalsko) dne 6. dubna 2022 – TL

(Věc C-242/22)

(2022/C 257/34)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal da Relação de Évora

Účastníci původního řízení

Další účastník řízení: Ministério Público

Předběžná otázka

Lze články 1 až 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU (1) a článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU (2), samostatně nebo ve spojení s článkem 6 EÚLP, vykládat v tom smyslu, že nebrání ustanovení vnitrostátního práva, které sankcionuje neustanovení tlumočníka a nepřeložení podstatných procesních úkonů obviněnému, který nerozumí jazyku řízení, relativní neplatností, které je třeba se dovolat, a které umožňuje tuto neplatnost zhojit uplynutím času?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. 2010, L 280, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. 2012, L 142, s. 1).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 22. dubna 2022 – Global NRG Kereskedelmi és Tanácsadó Zrt. v. Magyar Energetikai és Közmű-szabályozási Hivatal

(Věc C-277/22)

(2022/C 257/35)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Global NRG Kereskedelmi és Tanácsadó Zrt.

Žalovaný: Magyar Energetikai és Közmű-szabályozási Hivatal

Vedlejší účastnice podporující žalovaného: FGSZ Földgázszállító Zrt.

Předběžné otázky

Musí být čl. 41 odst. 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (1) ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (dále jen „směrnice“) ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, podle které je v rámci řízení u regulačního orgánu tohoto členského státu, kterým se stanoví sazby za užívání soustavy, sazby za služby poskytované provozovatelem soustavy podle zvláštního sazebníku a sazby za připojení, provozovatel soustavy jedinou přímo dotčenou stranou, který má jako takový výlučné právo podat žalobu proti rozhodnutí přijatému v tomto řízení?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Musí být čl. 41 odst. 17 směrnice ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv vykládán v tom smyslu, že při použití tohoto ustanovení na takovou věc, jako je věc v původním řízení, je třeba obchodníka se zemním plynem v takové situaci, jako je situace žalobkyně, které provozovatel soustavy účtuje na základě rozhodnutí regulačního orgánu členského státu, kterým se stanoví sazby za užívání soustavy, sazby za služby poskytované provozovatelem soustavy podle zvláštního sazebníku a sazby za připojení, sazbu za službu, která může být poskytována podle zvláštního sazebníku, považovat za stranu, které se toto rozhodnutí týká, a má jako takový právo podat proti němu žalobu?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. 2009, L 211, s. 94).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/28

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. dubna 2022 Michaëlem Julienem proti rozsudku Tribunálu (desátého) vydanému dne 24. února 2022 ve věci T-442/21, Rhiannon Thomas a Michaël Julien v. Rada Evropské unie

(Věc C-285/22 P)

(2022/C 257/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Michaël Julien (zástupci: J. Fouchet a J.-N. Caubet-Hilloutou, advokáti)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	Zrušil usnesení T-442/21 vydané dne 24. února 2022 Tribunálem Evropské unie;

—

zrušil rozhodnutí 2021/689 (1) přijaté Radou Evropské unie dne 29. dubna 2021 v rozsahu, v němž schvaluje článek Comprov16 dohody o obchodu podepsané dne 30. prosince 2020 Evropskou unií a Spojeným královstvím, a v rozsahu, v němž tato dohoda nezachovává svobodu pohybu ve vztahu k občanům Spojeného království, kteří mají úzké rodinné a majetkové vazby na území Evropské unie;

—	uložil Evropské unii náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů na právní zastoupení ve výši 5 000 euro.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí, že organizace vystoupení Spojeného království z Evropské unie je, pokud jde o práva osob, koncipována restriktivně a že lhostejnost dohody o obchodu vůči právům jednotlivců zasahuje do jeho postavení jakožto britského občana francouzského původu, který má francouzskou rodinu a vlastní ve Francii nemovitost, v níž pravidelně pobývá déle než 90 dnů.

V důsledku toho má navrhovatel právní zájem, který jej aktivně legitimuje k podání žaloby proti rozhodnutí o uzavření dohody o obchodu a spolupráci, a Tribunál porušil článek 263 SFEU, když jej neuznal, což musí vést Soudní dvůr ke zrušení jeho usnesení a k rozhodnutí ve věci samé.

Tribunál se konkrétně dopustil nesprávného právního při posouzení kritérií přípustnosti žaloby stanovených v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU. Napadené akty jsou totiž jakožto akty s obecnou působností, které nepodléhají legislativnímu postupu, skutečně nařizovacími akty; dále vzhledem k tomu, že dohoda o obchodu neobsahuje ustanovení pro britské občany, kteří si zachovali úzké osobní, rodinné nebo majetkové vazby k Evropské unii, pro ně nevyžaduje žádné prováděcí opatření.

I kritérium bezprostředního dotčení osobní situace navrhovatele je ostatně splněno, jelikož právo na soukromý a rodinný život, na právní jistotu a na pokojné a svobodné využívání vlastnického práva, která závisí na jeho svobodě pohybu, mu jsou dohodou o obchodu upřena, jelikož tato dohoda neobsahuje žádná ustanovení pro úzký okruh osob, které se nacházejí ve stejné situaci.

Navrhovatel je tudíž dostatečně osobně dotčen opomenutím dohody o obchodu, pokud jde o svobodu pohybu občanů Spojeného království, kteří si k území Evropské unie zachovali úzké osobní, rodinné a majetkové vazby.

(1) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/689 ze dne 29. dubna 2021 o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie (Úř. věst. 2021, L 149, s. 2)

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/29

Žaloba podaná dne 16. května 2022 – Evropská komise v. Republika Slovinsko

(Věc C-328/22)

(2022/C 257/37)

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupkyně: B. Rous Demiri, E. Sanfrutos Cano, zmocněnkyně)

Žalovaná: Republika Slovinsko

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

určil, že Republika Slovinsko tím, že nevybudovala vhodné kanalizační systémy pro městské odpadní vody

—	v souladu s článkem 4 směrnice Rady 91/271/EHS (1) pro aglomerace Kočevje, Trbovlje, Loka a Ljubljana,

—	v souladu s článkem 5 směrnice Rady 91/271/EHS pro aglomerace Kočevje, Trbovlje, Loka a

—	v souladu s článkem 15 a písmeny B a D přílohy I směrnice Rady 91/271/EHS pro aglomerace Ljubljana a Ptuj,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 4, 5 a 15, jakož i písmen B a D přílohy I směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

2.	uložil Republice Slovinsko náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Toto řízení se týká převzetí směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod ve Slovinsku. Základem tohoto sporu je zdlouhavé a rozsáhlé řízení o nesplnění povinností podle unijního práva, které probíhá od roku 2014 a ve kterém Komise zjistila vícero protiprávních jednání.

Protiprávní jednání spočívala v tom, že odpadní vody z aglomerací nebyly v souladu se směrnicí a odpadní vody vypouštěné z městských čističek odpadních vod nebyly dostatečně monitorované. Počet aglomerací, které nedodržovaly směrnici, se v průběhu řízení měnil, jelikož i když některá porušení byla v tomto období napravena, některá z nich přetrvávají a jsou předmětem této žaloby.

(1) Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40; Zvl. vyd. 15/02 s. 26).

Tribunál

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Larko v. Komise

(Věc T-423/14 RENV) (1)

(„Státní podpory - Podpory poskytnuté Řeckem - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné s vnitřním trhem - Pojem státní podpora - Výhoda - Zásada soukromého hospodářského subjektu - Záruční prémie - Podnik v obtížích - Znalost řeckých orgánů - Sdělení Komise o státních podporách ve formě záruk - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2022/C 257/38)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Larko Geniki Metalleftiki kai Metallourgiki AE (Atény, Řecko) (zástupci: I. Drillerakis, E. Rantos a N. Korogiannakis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupce: A. Bouchagiar, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Komise 2014/539/EU ze dne 27. března 2014 o státní podpoře SA.34572 (13/C) (ex 13/NN), kterou poskytlo Řecko společnosti Larco General Mining & Metallurgical Company SA (Úř. věst. 2014, L 254, s. 24).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Larko Geniki Metalleftiki kai Metallourgiki AE ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí ve věcech T-423/14 a T-423/14 RENV, jakož i ve věci C-244/18 P.

(1) Úř. věst. C 292, 1.9.2014.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – OC v. Komise

(Věc T-384/20) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Vyšetřování OLAF - Tisková zpráva - Zpracování osobních údajů - Presumpce neviny - Důvěrnost vyšetřování OLAF - Právo na řádnou správu - Přiměřenost - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům“)

(2022/C 257/39)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: OC (zástupci: P. Yatagantzidis a V. Cheirdaris, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz a T. Adamopoulos, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU znějící na přiznání náhrady škody, která žalobci údajně vznikla v důsledku zveřejnění ziskové zprávy OLAF č. 13/2020 ze dne 5. května 2020 v rozsahu, v němž v ní bylo protiprávně zacházeno s jeho osobními údaji a byly sděleny nesprávné informace.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	OC se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 279, 24.8.2020.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Advanced Superabrasives v. EUIPO – Adi (ASI ADVANCED SUPERABRASIVES)

(Věc T-4/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ASI ADVANCED SUPERABRASIVES - Starší obrazová a slovní ochranná známka Evropské unie ADI - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Vrácení věci námitkovému oddělení - Článek 71 odst. 1 nařízení 2017/1001 - Článek 27 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2018/625“)

(2022/C 257/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Advanced Superabrasives, Inc. (Mars Hill, Severní Karolína, USA) (zástupci: D. Piróg a A. Rytel, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: V. Ruzek, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Adi Srl (Thiene, Itálie) (zástupkyně B. Saguatti, advokátka)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. října 2020 (věc R 2713/2019-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Adi a Advanced Superabrasives.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Advanced Superabrasives, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 62, 22.2.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Deichmann v. EUIPO – Munich (Znázornění dvou překřížených pruhů na boční straně boty)

(Věc T-117/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie znázorňující kříž na boční straně sportovní boty - Článek 7 odst. 1 písm. b) a čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 94 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 257/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deichmann SE (Essen, Německo) (zástupkyně: C. Onken, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Gája a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Munich, SL (La Torre de Claramunt, Španělsko) (zástupci: J. Güell Serra a M. Guix Vilanova, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. prosince 2020 (věc R 2882/2019-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Deichmann a Munich.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Deichmann SE se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společností Munich, SL.

(1) Úř. věst. C 128, 12.4.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Fidelity National Information Services v. EUIPO – IFIS (FIS)

(Věc T-237/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie FIS - Starší slovní ochranná známka Evropské unie IFIS - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 257/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fidelity National Information Services, Inc. (Jacksonville, Florida, Spojené státy) (zástupce: P. Wilhelm, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: T. Frydendahl a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Banca IFIS SpA (Mestre, Itálie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. února 2021 (věc R 1460/2020-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Banca IFIS a Fidelity National Information Services.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Fidelity National Information Services, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 252, 28.6.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/33

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. května 2022 – Bodegas Beronia v. EUIPO – Bodegas Carlos Serres (ALEGRA DE BERONIA)

(Věc T-298/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie ALEGRA DE BERONIA - Starší národní slovní ochranná známka ALEGRO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 257/43)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bodegas Beronia, SA (Ollauri, Španělsko) (zástupce: J. Mora Cortés, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: R. Raponi a J. Ivanauskas, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Bodegas Carlos Serres, SL (Haro, Španělsko) (zástupci: F. Pérez Álvarez a J. Pérez Itarte, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. března 2021 (věc R 2013/2020-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Bodegas Carlos Serres a Bodegas Beronia.

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 12. března 2021 (věc R 2013/2020-1) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených společností Bodegas Beronia, SA, včetně poloviny nezbytných nákladů, které vynaložila pro účely řízení před odvolacím senátem EUIPO.

3)	Bodegas Carlos Serres, SL, ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených společností Bodegas Beronia, SA, včetně poloviny nezbytných nákladů, které vynaložila pro účely řízení před odvolacím senátem EUIPO.

(1) Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/33

Žaloba podaná dne 29. dubna 2022 – Usmanov v. Rada

(Věc T-237/22)

(2022/C 257/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ališer Usmanov (Taškent, Uzbekistán) (zástupce: J. Grand d’Esnon, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/337 ze dne 28. února 2022 (1) v rozsahu, v němž se ho týká,

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/336 ze dne 28. února 2022 (2) v rozsahu, v němž se ho týká,

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022 (3),

—	zrušil nařízení Rady (EU) č. 2022/330 ze dne 25. února 2022 (4) a,

—

podpůrně:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/337 ze dne 28. února 2022 v rozsahu, v němž se ho týká,

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/336 ze dne 28. února 2022 v rozsahu, v němž se ho týká,

—	zrušil čl. 1 odst. 2 písm. f) a g) rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022,

—	zrušil čl. 1 odst. 1 písm. f) a g) nařízení Rady (EU) č. 2022/330 ze dne 25. února 2022 a,

—	v každém případě:

—	uložil Radě Evropské unie zaplatit mu částku 20 000 eur podle čl. 140 písm. b) jednacího řádu Tribunálu jako náhradu nákladů, které musel vynaložit na obranu svých zájmů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce devět důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-234/22, Ismailová v. Rada.

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/337 ze dne 28. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 59, s. 1).

(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/336 ze dne 28. února 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 58, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/329 ze dne 25. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 50, s. 1).

(4) Nařízení Rady (EU) 2022/330 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 51, s. 1).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/34

Žaloba podaná dne 29. dubna 2022 – Narzieva v. Rada

(Věc T-238/22)

(2022/C 257/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Saodat Narzieva (Taškent, Uzbekistán) (zástupce: J. Grand d’Esnon, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil:

—	rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/582 ze dne 8. dubna 2022 (1) v rozsahu, v němž se jí týká,

—	prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/581 ze dne 8. dubna 2022 (2) v rozsahu, v němž se jí týká,

—	rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022 (3),

—	a nařízení Rady (EU) č. 2022/330 ze dne 25. února 2022 (4)

—

a, podpůrně, zrušil:

—	rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/582 ze dne 8. dubna 2022 v rozsahu, v němž se jí týká,

—	prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/581 ze dne 8. dubna 2022, v rozsahu, v němž se jí týká,

—	čl. 1 odst. 2 písm. f) a g) rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022,

—	čl. 1 odst. 1 písm. f) a g) nařízení Rady (EU) č. 2022/330 ze dne 25. února 2022 a

—	v každém případě uložil Radě Evropské unie zaplatit jí částku 20 000 eur podle čl. 140 písm. b) jednacího řádu Tribunálu jako náhradu nákladů, které musela vynaložit na obranu svých zájmů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně osm důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-234/22, Ismailová v. Rada.

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/582 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 110, s. 55).

(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2022/581 ze dne 8. dubna 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 110, s. 3).

(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 50, s. 1).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/35

Žaloba podaná dne 13. května 2022 – Janukovyč v. Rada

(Věc T-256/22)

(2022/C 257/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Viktor Fedorovyč Janukovyč (Rostov na Donu, Rusko) (zástupce: B. Kennelly, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/376 ze dne 3. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (1), a prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/375 ze dne 3. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (2), a to v rozsahu, v němž se vztahují na žalobce, a

—	uložil Radě povinnost nahradit žalobci náklady řízení vynaložené v souvislosti s touto žalobou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod, vycházející z toho, že Rada neověřila ani nemohla ověřit, že k přijetí rozhodnutí ukrajinských orgánů, o které (či která) opřela své rozhodnutí zařadit žalobce na seznam, došlo v souladu s jeho unijními základními právy na obhajobu a na účinnou právní ochranu.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se Rada konstatováním, že kritéria pro zařazení byla splněna, dopustila zjevně nesprávného posouzení. Konkrétně Rada akceptovala podklady poskytnuté ukrajinskými orgány bez jejich řádného posouzení, resp. bez zohlednění nepřesností označených žalobcem. Rada měla s ohledem na žalobcova vyjádření a na jím předložené důkazy ve prospěch provést doplňující ověřování a vyžádat si od ukrajinských orgánů další důkazy, ale omezené šetření Rady nedostálo požadavkům. Pro sankce z roku 2022 proto neexistuje dostatečně pevný skutkový základ.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že bylo porušeno právo žalobce na vlastnictví podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie mimo jiné tím, že omezující opatření představují neodůvodněná a nepřiměřená omezení těchto práv, protože: i) neexistuje žádná informace o tom, že jakékoliv údajně žalobcem protiprávně vyvedené státní prostředky se považují za převedené mimo Ukrajinu; ii) ukrajinská vnitrostátní opatření byla zjevně přiměřená i dostatečná, a iii) omezující opatření nyní platí již osm let a uložena byla opět na základě vyšetřování před zahájením soudního řízení, která již naprosto zjevně ve skutečnosti neprobíhají, resp. přinejmenším naprosto stagnují, přičemž z jednoho z nich neměla Rada v posledních dvou letech vůbec v úmyslu vycházet.

(1) Úř. věst. 2022, L 70, s. 7.

(2) Úř. věst. 2022, L 70, s. 4.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/36

Žaloba podaná dne 13. května 2022 – Janukovyč v. Rada

(Věc T-257/22)

(2022/C 257/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Oleksandr Viktorovyč Janukovyč (Petrohrad, Rusko) (zástupce: B. Kennelly, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

—	uložil Radě povinnost nahradit žalobci náklady řízení vynaložené v souvislosti s touto žalobou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod, vycházející z toho, že Rada neověřila ani nemohla ověřit, že k přijetí rozhodnutí ukrajinských orgánů, o které (či která) opřela své rozhodnutí zařadit žalobce na seznam, došlo v souladu s jeho unijními základními právy na obhajobu a na účinnou právní ochranu.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že bylo porušeno právo žalobce na vlastnictví podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie mimo jiné tím, že omezující opatření představují neodůvodněná a nepřiměřená omezení těchto práv, protože: i) neexistuje žádná informace o tom, že jakékoliv údajně žalobcem protiprávně vyvedené státní prostředky se považují za převedené mimo Ukrajinu; ii) ukrajinská vnitrostátní opatření byla zjevně přiměřená i dostatečná, a iii) omezující opatření nyní platí již osm let a uložena byla na základě vyšetřování před zahájením soudního řízení, které již naprosto zjevně ve skutečnosti neprobíhá, resp. přinejmenším naprosto stagnuje, a ze kterého neměla Rada v posledních dvou letech vůbec v úmyslu vycházet.

(1) Úř. věst. 2022, L 70, s. 7.

(2) Úř. věst. 2022, L 70, s. 4.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/37

Žaloba podaná dne 12. května 2022 – BSW – management company of „BMC“ holding v. Rada

(Věc T-258/22)

(2022/C 257/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AAT Byelorussian Steel Works – management company of „Byelorussian Metallurgical Company“ holding (BSW – management company of „BMC“ holding) (Žlobin, Bělorusko) (zástupci: N. Tuominen a L. Engelen, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

v plném rozsahu zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/356 ze dne 2. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (1), a nařízení Rady (EU) 2022/355 ze dne 2. března 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 (2), a to v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně; a

—	uložil Radě náhradu nákladů vynaložených v rámci tohoto řízení;

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že napadená opatření porušují povinnost uvést odůvodnění, právo na spravedlivý proces a právo na účinnou soudní ochranu.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadená opatření porušují zásadu rovného zacházení a zneužívají pravomoc.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že napadená opatření jsou nepřiměřená, zasahují do legislativních pravomocí Unie a porušují základní práva žalobkyně.

(1) Úř. věst. 2022, L 67, s. 103.

(2) Úř. věst. 2022, L 67, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/38

Žaloba podaná dne 12. května 2022 – Mostovdrev v. Rada

(Věc T-259/22)

(2022/C 257/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AAT Mostovdrev (Mosty, Bělorusko) (zástupci: N. Tuominen a L. Engelen, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

—	uložil Radě náhradu nákladů vynaložených v rámci tohoto řízení;

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že napadená opatření porušují povinnost uvést odůvodnění, právo na spravedlivý proces a právo na účinnou soudní ochranu.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadená opatření porušují zásadu rovného zacházení a zneužívají pravomoc.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že napadená opatření jsou nepřiměřená, zasahují do legislativních pravomocí Unie a porušují základní práva žalobkyně.

(1) Úř. věst. 2022, L 67, s. 103.

(2) Úř. věst. 2022, L 67, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/38

Žaloba podaná dne 13. května 2022 – mBank v. EUIPO – European Merchant Bank (EMBANK European Merchant Bank)

(Věc T-261/22)

(2022/C 257/50)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: mBank S.A. (Varšava, Polsko) (zástupci: E. Skrzydło-Tefelska a M. Stępkowski, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: European Merchant Bank UAB (Vilnius, Litva)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie EMBANK European Merchant Bank – Ochranná známka Evropské unie č. 18 048 966

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. února 2022 ve věci R 1845/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	změnil napadené rozhodnutí a vyhověl návrhu na prohlášení neplatnosti v plném rozsahu;

—	rozhodl, že EUIPO ponese vlastní náklady řízení, a uložil mu náhradu nákladů řízení žalobkyně včetně nákladů vynaložených v řízení před EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení čl. 95 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ve spojení s čl. 27 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/39

Žaloba podaná dne 13. května 2022 – CCCME a další v. Komise

(Věc T-263/22)

(2022/C 257/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products (CCCME) (Peking, Čína) a 8 dalších žalobců (zástupci: R. Antonini, E. Monard a B. Maniatis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/191 ze dne 16. února 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (1), v rozsahu, v němž se vztahuje na CCCME, jednotlivé společnosti a dotčené členy; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci devět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a zásadu řádné správy při určení běžné hodnoty.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nezajistila spravedlivé srovnání při určení dumpingu, čímž porušila čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila článek 18 základního nařízení a článek 6.8 a přílohy II antidumpingové dohody WTO při použití dostupných údajů pro určení pracovní síly.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila čl. 9 odst. 6 základního nařízení při určení dumpingového rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise neprovedla objektivní přezkum újmy a příčinné souvislosti na základě přesvědčivých důkazů, čímž porušila čl. 3 odst. 2, 3, 5 a 6 ve spojení s čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že posouzení cenového podbízení provedené Komisí je v rozporu s čl. 3 odst. 2 a 3 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise neprovedla spravedlivé srovnání při svém posouzení cenových účinků, čímž porušila čl. 3 odst. 2, 3 a 6 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

8.	Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise neprovedla objektivní šetření na základě přesvědčivých důkazů, pokud jde o ukazatele újmy, čímž porušila čl. 3 odst. 2 a 5 základního nařízení.

9.	Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila čl. 6 odst. 7, čl. 19 odst. 1, 2 a 3 a čl. 20 odst. 2 a 4 základního nařízení, jakož i právo na obhajobu.

(1) Úř. věst. 2022, L 36, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/40

Žaloba podaná dne 13. května 2022 – PSCC 2012 v. EUIPO – Starwood Hotels & Resorts Worldwide (LA BOTTEGA W)

(Věc T-265/22)

(2022/C 257/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: PSCC 2012 Srl (Řím, Itálie) (zástupci: P. Alessandrini a E. Montelione, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Starwood Hotels & Resorts Worldwide LLC (Bethesda, Maryland, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie LA BOTTEGA W – Ochranná známka Evropské unie č. 11 592 581

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. února 2022, ve věci R 621/2019-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil a změnil napadené rozhodnutí a zamítl návrh na zrušení ochranné známky LA BOTTEGA W;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení článků 60 a 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení článku 42 jednacího řádu odvolacích senátů.

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/41

Žaloba podaná dne 16. května 2022 – Consulta v. EUIPO – Karlinger (ACASA)

(Věc T-267/22)

(2022/C 257/53)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Consulta GmbH (Cham, Švýcarsko) (zástupci: M. Kinkeldey a S. Brandstätter, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Mario Karlinger (Sölden, Rakousko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie ACASA – Ochranná známka Evropské unie č. 7 587 165

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. ledna 2022, ve věci R 487/2021-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 59 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 72 odst. 2 ve spojení s čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení zásad vyplývajících z judikatury Tribunálu Evropské unie týkajících se výkladu těchto ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/41

Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Pumpjanskij v. Rada

(Věc T-270/22)

(2022/C 257/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Dmitrij Alexandrovič Pumpjanskij (Jekatěrinburg, Rusko) (zástupci: G. Lansky, P. Goeth a A. Egger, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil na základě článku 263 SFEU rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/397 ze dne 9. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), jakož i prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/396 ze dne 9. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (2) („napadené akty“), v rozsahu, v němž se týkají žalobce; a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení podle článku 134 jednacího řádu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z protiprávního porušení základních práv žalobce, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace, jakož i práva na vlastnictví.

—	Rada tím, že prostřednictvím sporných aktů zařadila žalobce na seznam, porušila zásadu proporcionality podle článku 52 Listiny základních práv.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se Rada dopustila nesprávného posouzení, když zařadila jméno žalobce do příloh napadených aktů.

—	Důvody Rady pro zařazení žalobce na seznam jsou věcně nesprávné.

—	Rada neuvádí jednotlivé, specifické a konkrétní důvody uplatnění omezujících opatření vůči žalobci a použité důvody nejsou dostatečně podrobné, což je v rozporu s povinností Rady.

—	Předložené důkazy jsou nedostatečné na podporu zařazení žalobce na seznam prostřednictvím napadených aktů.

(1) Úř. věst. 2022, L 80, s. 31.

(2) Úř. věst. 2022, L 80, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/42

Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Melničenko v. Rada

(Věc T-271/22)

(2022/C 257/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Andrej Melničenko (Svatý Mořic, Švýcarsko) (zástupci: G. Lansky, P. Goeth a A. Egger, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení podle článku 134 jednacího řádu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

—	Rada tím, že prostřednictvím sporných aktů zařadila žalobce na seznam, porušila zásadu proporcionality podle článku 52 Listiny základních práv.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se Rada dopustila nesprávného posouzení, když zařadila jméno žalobce do příloh napadených aktů.

—	Důvody Rady pro zařazení žalobce na seznam jsou věcně nesprávné.

—	Rada neuvádí jednotlivé, specifické a konkrétní důvody uplatnění omezujících opatření vůči žalobci a použité důvody nejsou dostatečně podrobné, což je v rozporu s povinností Rady.

—	Předložené důkazy jsou nedostatečné na podporu zařazení žalobce na seznam prostřednictvím napadených aktů.

(1) Úř. věst. 2022, L 80, s. 31.

(2) Úř. věst. 2022, L 80, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/43

Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Pumpjanskaja v. Rada

(Věc T-272/22)

(2022/C 257/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Galina Jevgenějevna Pumpjanskaja (Jekatěrinburg, Rusko) (zástupci: G. Lansky, P. Goeth a A. Egger, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení podle článku 134 jednacího řádu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z toho, že se Rada dopustila nesprávného posouzení, když zařadila jméno žalobkyně do příloh napadených aktů.

—	Důvody Rady pro zařazení žalobkyně na seznam jsou věcně nesprávné

—	Rada neuvádí jednotlivé, specifické a konkrétní důvody uplatnění omezujících opatření vůči žalobkyni a použité důvody nejsou dostatečně podrobné, což je v rozporu s povinností Rady

—	Předložené důkazy jsou nedostatečné k prokázání kvalifikovaného vztahu mezi žalobkyní a jejím manželem, jelikož prvek „spojení“ vyžaduje vazbu jdoucí nad rámec prostého rodinného vztahu.

Druhý žalobní důvod vycházející z protiprávního porušení základních práv žalobkyně, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace, jakož i práva na vlastnictví.

—	Rada tím, že prostřednictvím sporných aktů zařadila žalobkyni na seznam, porušila zásadu proporcionality podle článku 52 Listiny základních práv a založila své rozhodnutí na předpisech, které nesplňují požadavek předvídatelnosti podle článku 52 Listiny základních práv.

—	Svévolné opatření uplatněné vůči žalobkyni představuje nerovné, diskriminační zacházení se žalobkyní.

(1) Úř. věst. 2022, L 80, s. 31.

(2) Úř. věst. 2022, L 80, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/44

Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Groz Beckert v. EUIPO (Poziční ochranná známka sestávající z bílé, středně červené a tmavě zelené barvy na balení ve tvaru kvádru)

(Věc T-276/22)

(2022/C 257/57)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Groz Beckert KG (Albstadt, Německo) (zástupci: M. Nielen a U. Kaufmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška poziční ochranné známky sestávající z bílé, středně červené a tmavě zelené barvy na balení ve tvaru kvádru – Přihláška č. 18 243 039

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. března 2022, ve věci R 1447/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 95 odst. 1 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/45

Žaloba podaná dne 17. května 2022 – Groz Beckert v. EUIPO (Poziční ochranná známka sestávající z červené a bílé barvy na balení ve tvaru kvádru)

(Věc T-277/22)

(2022/C 257/58)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Groz Beckert KG (Albstadt, Německo) (zástupci: M. Nielen a U. Kaufmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška poziční ochranné známky sestávající z červené a bílé barvy na balení ve tvaru kvádru – Přihláška č. 18 243 039

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. března 2022, ve věci R 1444/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 95 odst. 1 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/45

Žaloba podaná dne 18. května 2022 – Mazepin v. Rada

(Věc T-282/22)

(2022/C 257/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Dmitrij Arkadjevič Mazepin (Moskva, Rusko) (zástupci: D. Rovetta, M. Campa, M. Moretto a V. Villante, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/397 ze dne 9. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), a prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/396 ze dne 9. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (2), a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobce čtyři důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, článku 296 SFEU a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i z porušení práva na účinnou soudní ochranu a článku 47 Listiny.

Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, nedodržení důkazního břemene, porušení kritérií pro zařazení na seznam stanovených v čl. 1 odst. 1 písm. a) a e) a čl. 1 odst. 2 písm. a) a g) rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014, jakož i v čl. 3 odst. 1 písm. a) a g) nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014, kteréžto předpisy se oba týkají omezujících opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality a porušení základních práv žalobce vlastnit majetek a svobody podnikání (články 16 a 17 Listiny).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení základní zásady nediskriminace.

(1) Úř. věst. 2022, L 80, s. 31.

(2) Úř. věst. 2022, L 80, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/46

Žaloba podaná dne 19. května 2022 – Moškovič v. Rada

(Věc T-283/22)

(2022/C 257/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Vadim Nikolajevič Moškovič (Tambov, Rusko) (zástupci: D. Rovetta, M. Campa, T. Bontinck, A. Guillerme, L. Burguin, M. Moretto, V. Villante a M. Pirovano, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/397 ze dne 9. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), jakož i prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/396 ze dne 9. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (2); a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení práva na účinnou soudní ochranu a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i z porušení povinnosti uvést odůvodnění a článku 296 SFEU.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a porušení kritérií pro zařazení na seznam stanovených v čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a z porušení čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality a porušení základních práv žalobce na vlastnictví a svobodu podnikání (články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení základní zásady zákazu diskriminace.

(1) Úř. věst. 2022, L 80, s. 31.

(2) Úř. věst. 2022, L 80, s. 1.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/47

Žaloba podaná dne 18. května 2022 – Pumpjanskij v. Rada

(Věc T-291/22)

(2022/C 257/61)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alexandr Dmitrijevič Pumpjanskij (Ženeva, Švýcarsko) (zástupci: T. Bontinck, A. Guillerme a L. Burguin, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/397 (1) ze dne 9. března 2022 v rozsahu, v němž zařazuje žalobce pod číslo 719 přílohy tohoto rozhodnutí;

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/396 (2) ze dne 9. března 2022 v rozsahu, v němž zařazuje žalobce pod číslo 719 přílohy I tohoto nařízení;

—	uložil Radě zaplatit předběžnou částku 100 000 eur jako náhradu nemajetkové újmy, kterou žalobce utrpěl;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení práva na účinnou soudní ochranu a povinnosti správy uvést odůvodnění.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o důvody uváděné Radou.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality a základních práv v souvislosti s přijetím omezujících opatření vůči žalobci a neoprávněným zásahem do jeho základních práv stanovených Listinou základních práv Evropské unie.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení a zásady právní jistoty, pokud jde o použití kritéria týkajícího se osob „spojených“ s osobami zařazenými na seznam osob, na které se vztahují omezující opatření.

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/397 ze dne 9. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 80, s. 31).

(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/396 ze dne 9. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 80, s. 1).

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/48

Žaloba podaná dne 19. května 2022 – PB v. SRB

(Věc T-293/22)

(2022/C 257/62)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: PB (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí předsedkyně SRB ze dne 16. července 2021, kterým nebyl žalobce přeřazen na konci přeřazovacího řízení v roce 2021;

—	v případě potřeby zrušil rozhodnutí SRB ze dne 14. února 2022, kterým byla zamítnuta stížnost podaná žalobcem dne 15. října 2021 proti rozhodnutí o tom, že nebude přeřazen;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení procesních pravidel použitelných na provádění přeřazení, jak je stanoveno v článku 5 obecných prováděcích ustanovení k článku 54 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „OPU“).

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávné analýzy článku 4 OPU a nesprávného posouzení míry odpovědnosti ve vztahu k určité funkci, a nikoli ve vztahu k platové třídě.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení procesních pravidel smíšeného výboru pro přeřazení a povinnosti vypracovat zprávu týkající se každého hodnotícího období.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení práva na přístup k dokumentům a z porušení zásad transparentnosti, předvídatelnosti a právní jistoty, jakož i z existence objektivní podjatosti z důvodu nedostatku informací v několika fázích řízení.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění a chyb učiněných v seznamu posuzovaných faktorů.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z porušení přílohy II OPU a stanoveného cílového průměru.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení spisu žalobce, jeho zásluh a počtu odpracovaných let ve srovnání s kolegy na tomtéž ředitelství.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/48

Žaloba podaná dne 20. května 2022 – Crush Series Publishing v. EUIPO – Mediaproduccion (The Crush Series)

(Věc T-295/22)

(2022/C 257/63)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Crush Series Publishing s.r.o. (Praha, Česká republika) (zástupkyně: D.-M. Belciu, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Mediaproduccion SLU (Barcelona, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie The Crush Series – Přihláška č. 18 119 385

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. března 2022, ve věci R 1303/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zamítl námitky a umožnil zápis přihlášky obrazové ochranné známky Evropské unie „The Crush Series“ č. 18 119 385;

—	uložil EUIPO a vedlejší účastnici náhradu nákladů vynaložených v tomto řízení a v řízení před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/49

Žaloba podaná dne 20. května 2022 – BB Services v. EUIPO – Lego Juris (Tvar figurky na hraní s výstupkem na hlavě)

(Věc T-297/22)

(2022/C 257/64)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: BB Services GmbH (Flörsheim am Main, Německo) (zástupce: M. Krogmann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Lego Juris A/S (Billund, Dánsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie (Tvar figurky na hraní s výstupkem na hlavě) – Ochranná známka Evropské unie č. 50 450

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. března 2022, ve věci R 1355/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a zrušil ochrannou známku Evropské unie č. 50 450;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/50

Žaloba podaná dne 20. května 2022 – BB Services v. EUIPO – Lego Juris (Tvar figurky na hraní)

(Věc T-298/22)

(2022/C 257/65)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: BB Services GmbH (Flörsheim am Main, Německo) (zástupce: M. Krogmann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Lego Juris A/S (Billund, Dánsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie (Tvar figurky na hraní) – Ochranná známka Evropské unie č. 50 518

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. března 2022, ve věci R 1354/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a zrušil ochrannou známku Evropské unie č. 50 518;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/51

Žaloba podaná dne 23. května 2022 – Aven v. Rada

(Věc T-301/22)

(2022/C 257/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Petr Aven (Virginia Water, Spojené království) (zástupci: T. Marembert a A. Bass, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady 2022/337 (1) ze dne 28. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a to v rozsahu, v němž se týká žalobce,

—	zrušil provádění nařízení Rady (EU) 2022/336 (2) ze dne 28. února 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a to v rozsahu, v němž se týká žalobce, a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři důvody.

První žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení. Žalobce tvrdí, že žádný z důkazů předložených Radou nesplňuje požadavky evropské judikatury v oblasti standardu a kvality a že žádné z tvrzení v odůvodnění Rady není prokázáno, a nemůže tedy charakterizovat kritéria a) a d) rozhodnutí 2014/145/SZBP v tehdy platném znění, tedy kritéria výslovně uvedená Radou v jejím odůvodnění.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z námitky protiprávnosti uvedeného kritéria z důvodu dvojího porušení zásady proporcionality. Žalobce má za to, že kritérium uplatněné Radou je zjevně nepřiměřené sledovanému cíli a že existovala možnost použít méně omezující prostředky.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z neexistence právního základu, jelikož nebyl prokázán dostatečný vztah mezi kategorií jednotlivců, na kterou se vztahuje toto kritérium, a Ruskou federací.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení spočívajícího v tom, že Rada neprokázala, že žalobce je významným podnikatelem, že je vlivný ani že působí v hospodářských odvětvích, která poskytují významné zdroje příjmů vládě Ruské federace.

4.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 257/52

Žaloba podaná dne 24. května 2022 – Fridman v. Rada

(Věc T-304/22)

(2022/C 257/67)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Michail Fridman (Londýn, Spojené království) (zástupci: T. Marembert a A. Bass, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady 2022/337 (1) ze dne 28. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a to v rozsahu, v němž se týká žalobce,

—	zrušil provádění nařízení Rady (EU) 2022/336 (2) ze dne 28. února 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a to v rozsahu, v němž se týká žalobce, a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobce čtyři důvody.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z námitky protiprávnosti uvedeného kritéria z důvodu dvojího porušení zásady proporcionality. Žalobce má za to, že kritérium uplatněné Radou je zjevně nepřiměřené sledovanému cíli a že existovala možnost použít méně omezující prostředky.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z neexistence právního základu, jelikož nebyl prokázán dostatečný vztah mezi kategorií jednotlivců, na kterou se vztahuje toto kritérium, a Ruskou federací.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení spočívajícího v tom, že Rada neprokázala, že žalobce je významným podnikatelem, že je vlivný ani že působí v hospodářských odvětvích, která poskytují významné zdroje příjmů vládě Ruské federace.