—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na článek 8, čl. 83 odst. 1 a články 84 a 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 7, 8, 10, 11, 12, 21, 23, 24, 25, 26 a 47 této listiny,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“, a zejména na cíl osvobodit ženy a dívky od násilí a stereotypů, který je v ní stanoven,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. září 2017 nazvané „Boj proti nezákonnému obsahu on-line: Zvyšování odpovědnosti on-line platforem“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025)“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“,

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, který předložila Komise,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, který předložila Komise,

—

s ohledem na kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online, který v květnu 2016 zveřejnila Komise, a s ohledem na páté kolo jeho hodnocení, které vyústilo v dokument „Informativní přehled – 5. kolo sledování kodexu chování“,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která byla připravena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 23. listopadu 2001 o počítačové trestné činnosti,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o prosazování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM) (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o prohlášení EU za zónu svobody pro LGBTIQ osoby (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o provádění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o budoucích výzvách v oblasti práv žen v Evropě: více než 25 let po Pekingské deklaraci a akční platformě (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě koronavirové krize a pokrizového období (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (16),

—

s ohledem na ustanovení právních nástrojů OSN v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen a dětí, a na další nástroje OSN týkající se násilí na ženách a dětech,

—

s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 16. prosince 2020 nazvané „Zintenzivnění úsilí o prevenci a odstranění všech forem násilí na ženách a dívkách“ (A/RES/75/161) a „Právo na soukromí v digitálním věku“ (A/RES/75/176),

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. července 2018 nazvanou „Zrychlení úsilí o odstranění násilí na ženách a dívkách: prevence násilí páchaného na ženách a dívkách v digitálním kontextu a reakce na toto násilí“ (A/HRC/RES/38/5),

—

s ohledem na zprávy zvláštních zpravodajů OSN o násilí páchaném na ženách, jeho příčinách a důsledcích, zejména na zprávu ze dne 18. června 2018 o násilí páchaném na ženách a dívkách na internetu z hlediska lidských práv (A/HRC/38/47), na zprávu ze dne 6. května 2020 o boji proti násilí páchanému na novinářkách (A/HRC/44/52) a na zprávu ze dne 24. července 2020 o prolínání pandemie koronaviru (COVID-19) a pandemie genderově podmíněného násilí na ženách, se zaměřením na domácí násilí a iniciativu „mír v domácím prostředí“ (A/75/144),

—

s ohledem na deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993,

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

—

s ohledem na obecné doporučení č. 35 Výboru pro odstranění diskriminace žen ze dne 14. července 2017 ohledně genderově podmíněného násilí páchaného na ženách, které aktualizuje obecné doporučení č. 19,

—

s ohledem na úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na obecnou připomínku č. 13 (2011) o právu dítěte na ochranu před všemi formami násilí, kterou dne 18. dubna 2011 vydal Výbor OSN pro práva dítěte,

—

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 5, který se týká rovnosti žen a mužů,

—

s ohledem na zprávu o bezpečnosti novinářek na internetu (17) přijatou Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

—

s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Boj proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí – posouzení evropské přidané hodnoty“,

—

s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Kybernetické násilí a nenávistné projevy vůči ženám na internetu“,

—

s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (18),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (19),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1232 ze dne 14. července 2021 o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line (20),

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva ze dne 3. března 2014 nazvanou „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“,

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva ze dne 14. května 2020 nazvanou „EU LGBTI II: Dlouhá cesta k rovnosti osob LGBTI“ (21),

—

s ohledem na právní stanovisko generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, jehož cílem je odstranit právní nejistotu ohledně toho, zda a kdy může EU přistoupit k úmluvě a ratifikovat ji, vydané dne 11. března 2021 (22),

—

s ohledem na činnost Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), včetně Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě a na jeho posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu,

—

s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 58 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0338/2021),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot a hlavních cílů Unie a měla by být zohledněna ve všech politikách Unie; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je jedním ze základních práv zakotvených v článku 2 a v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), článcích 8, 10, 19 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a článcích 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“); vzhledem k tomu, že první cíl strategie Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 se zaměřuje na ukončení genderově podmíněného násilí a označuje ho za „jednu z největších výzev našich společností“, neboť postihuje ženy na všech úrovních společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, sociální zázemí nebo zemi původu či bydliště, a představuje jednu z nejzávažnějších překážek pro dosažení rovnosti žen a mužů;

B.

vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách a další formy genderově podmíněného násilí jsou v Unii velmi rozšířené a je třeba je chápat jako extrémní formu diskriminace, která má obrovský dopad na oběti a jejich rodiny a komunity, a jako porušování lidských práv zakořeněné v genderové nerovnosti a že napomáhá k jejímu přetrvávání a upevňování; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí má kořeny v nerovném rozdělení moci mezi ženami a muži, v zavedených patriarchálních strukturách a postupech, v genderových normách, v sexismu a škodlivých genderových stereotypech a předsudcích, které vedly k dominanci mužů nad ženami a dívkami a k diskriminaci žen a dívek v celé jejich rozmanitosti, včetně LGBTIQ osob;

C.

vzhledem k tomu, že za násilí páchané na ženách by se měly považovat všechny násilné činy na základě pohlaví, jejichž důsledkem je nebo může být fyzická, sexuální, psychická nebo ekonomická újma nebo utrpení žen, včetně vyhrožování takovými činy, nátlaku nebo svévolného odepření svobody, ať už veřejně nebo v soukromém životě, on-line nebo off-line;

D.

vzhledem k tomu, že ženy a dívky v celé své rozmanitosti a LGBTIQ osoby mohou být terčem genderově podmíněného kybernetického násilí na základě pohlaví, genderové identity, vyjádření pohlavní identity nebo pohlavních znaků; vzhledem k tomu, že průřezové formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, jazyka, náboženského vyznání, víry, národnostního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, narození, sexuální orientace, věku, zdravotního stavu, zdravotního postižení, rodinného stavu nebo postavení migranta či uprchlíka, mohou zhoršit následky genderově podmíněného kybernetického násilí; vzhledem k tomu, že strategie Unie pro rovnost LGBTIQ osob připomíná, že každý má právo na bezpečí, ať už doma, na veřejnosti nebo na internetu;

E.

vzhledem k tomu, že průzkum Unie týkající se osob LGBTIQ II, který provedla FRA, ukazuje, že v předchozím roce zažilo 10 % LGBTIQ osob kybernetické obtěžování kvůli tomu, že se jednalo o osoby LGBTIQ, a to i na sociálních sítích; vzhledem k tomu, že nadměrně postiženy jsou intersexuální a transgender osoby (16 %); vzhledem k tomu, že kybernetickému obtěžování kvůli příslušnosti k LGBTIQ osobám byli ve srovnání s jinými věkovými skupinami (7 %–12 %) nejvíce vystaveni dospívající ve věku 15 až 17 let (15 %);

F.

vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách v celé jejich rozmanitosti a genderově podmíněné násilí mají různé, avšak vzájemně se nevylučující formy a projevy; vzhledem k tomu, že on-line násilí je často vzájemně propojeno s násilím mimo internet a od něj neoddělitelné, protože mu může předcházet, doprovázet ho nebo na něj navazovat; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí by proto mělo být chápáno jako genderově podmíněné násilí mimo internet, které jen našlo nový prostor v on-line prostředí;

G.

vzhledem k tomu, že studie výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) s názvem „Boj proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí – posouzení evropské přidané hodnoty“, která se zabývá genderově podmíněnému kybernetickému násilí, odhaduje, že s kybernetickým obtěžováním se v Unii v předchozích 12 měsících setkalo 4–7 % žen a s kybernetickým pronásledováním 1–3 % žen; vzhledem k tomu, že kybernetické pronásledování má mnoho forem a je nejběžnější formou samostatných nebo kombinovaných nenávistných projevů a že se příliš dlouho neuznávalo a neřešilo; vzhledem k tomu, že průzkum nadace World Wide Web Foundation provedený v roce 2020 mezi respondenty ze 180 zemí ukázal, že 52 % mladých žen a dívek zažilo on-line zneužívání, jako je sdílení soukromých fotografií, videí nebo zpráv bez jejich souhlasu, zlovolná a ponižující sdělení, urážlivý a výhružný jazyk, sexuální obtěžování a nepravdivý obsah, a 64 % respondentů uvedlo, že zná někoho, kdo je zažil;

H.

vzhledem k tomu, že mladé ženy a dívky jsou vystaveny většímu riziku kybernetického násilí, zejména kybernetického obtěžování a kybernetické šikany; vzhledem k tomu, že nejméně 12,5 % případů šikany ve školách je prováděno on-line (23); vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou nyní stále častěji připojeni k sociálním sítím již v raném věku; vzhledem k tomu, že tyto formy násilí prohlubují sociální nerovnosti, neboť se často zaměřují na nejvíce znevýhodněné mladé lidi; vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF jsou dívky obtěžovány dvakrát častěji než chlapci (24); vzhledem k tomu, že podle uvedeného průzkumu jsou ženy skeptičtější, pokud jde o odpovědnost technologických společností, které používají jejich údaje;

I.

vzhledem k tomu, že podle zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 3. března 2014 nazvané „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“ se s kybernetickým obtěžováním setkalo v Unii 11 % žen po dovršení věku 15 let a se stalkingem 14 %;

J.

vzhledem k tomu, že internetové připojení a potřeba přístupu k digitální veřejné sféře jsou pro rozvoj našich společností a ekonomik stále nezbytnější; vzhledem k tomu, že pracovní místa stále více vyžadují digitální řešení a stávají se na nich závislá, což vede k rostoucímu riziku, že se ženy budou potýkat s genderově podmíněným kybernetickým násilím na trhu práce a při hospodářské činnosti;

K.

vzhledem k tomu, že rostoucí dosah internetu, rychlé šíření mobilních informací a využívání sociálních médií spolu s neustále se vyskytujícími četnými, opakujícími se a vzájemně souvisejícími formami genderově podmíněného násilí vedou k nárůstu genderově podmíněného kybernetického násilí; vzhledem k tomu, že ženy a dívky, které mají přístup k internetu, čelí násilí na internetu častěji než muži; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajka OSN pro otázky násilí vůči ženám, jeho příčin a následků konstatovala, že nové technologie „nevyhnutelně povedou k různým novým projevům násilí páchaného na ženách na internetu“; vzhledem k tomu, že k inovacím dochází tempem, které často neumožňuje zamyslet se nad jejich dlouhodobými důsledky, a vzhledem k tomu, že výskyt genderově podmíněného kybernetického násilí pravděpodobně v nadcházejících letech poroste; vzhledem k tomu, že je třeba odpovídajícím způsobem posoudit dopad genderově podmíněného kybernetického násilí na oběti a pochopit mechanismy umožňují páchat tuto formu genderově podmíněného násilí, s cílem zajistit nápravu, odpovědnost a prevenci;

L.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (25) se každá třetí žena na celém světě potýká s fyzickým nebo sexuálním násilím převážně ze strany svého partnera; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí se během pandemie COVID-19 zvýšilo a že omezení volného pohybu osob zvýšilo riziko domácího násilí a zneužívání; vzhledem k tomu, že větší využívání internetu během pandemie COVID-19 zvýšilo genderově podmíněné násilí páchané na internetu a usnadněné použitím IKT, neboť partneři, kteří své protějšky zneužívají, a bývalí partneři monitorují a sledují a své oběti, vyhrožují jim a páchají násilí rovněž za pomoci digitálních nástrojů; vzhledem k tomu, že kybernetické násilí může být pácháno souběžně s fyzickým násilím a vystupňovat se v ně, pokud nebude řešeno v rané fázi; vzhledem k tomu, že ve strategii EU pro práva obětí na období 2020–2025 Komise uznává, že současná situace související s pandemií COVID-19 vede k nárůstu počítačové kriminality, jako jsou sexuálně motivované trestné činy páchané online a trestné činy z nenávisti;

M.

vzhledem k tomu, že nejčastějšími druhy genderově podmíněného kybernetického násilí jsou trestné činy, jako je kybernetické obtěžování, kybernetické pronásledování, porušování soukromí související s použitím IKT, včetně přístupu k údajům nebo snímkům (a to i intimních), jejich pořizování, zaznamenávání, sdílení a vytváření a manipulace s nimi bez souhlasu, a dále pak krádež identity a nenávistné projevy na internetu, nátlaková kontrola prostřednictvím digitálního sledování a kontroly komunikace, které jsou prováděny pomocí sledovacích (stalkerware) a špehovacích (spyware) aplikací, a používání technologických prostředků pro obchodování s lidmi, a to i pro účely sexuálního vykořisťování;

N.

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí může být pácháno pomocí řady komunikačních kanálů a nástrojů on-line, včetně sociálních médií, internetového obsahu, diskusních stránek, internetových seznamek, sekcí komentářů a herních chatovacích místností; vzhledem k tomu, že mnoho druhů genderově podmíněného kybernetického násilí lze páchat mnohem snadněji a v mnohem větším rozsahu než fyzické formy genderově podmíněného násilí;

O.

vzhledem k tomu, že některé členské státy přijaly právní předpisy týkající se pouze některých konkrétních forem genderově podmíněného kybernetického násilí, a proto přetrvávají značné nedostatky; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje společná definice ani účinný politický přístup k boji proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že neexistence harmonizované definice na úrovni Unie vede k výrazným rozdílům v tom, do jaké míry členské státy bojují proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí a jak mu předcházejí, což vede mezi členskými státy k velkým rozdílům a roztříštěnosti v ochraně, kterou poskytují, a to navzdory přeshraniční povaze těchto trestných činů; vzhledem k tomu, že je proto zapotřebí harmonizovaná právní definice genderově podmíněného kybernetického násilí, aby byla zjištěna konvergence na vnitrostátní i unijní úrovni;

P.

vzhledem k tomu, že podle zvláštní zpravodajky OSN pro otázky násilí vůči ženám, jeho příčin a následků se definice „kybernetického násilí páchaného na ženách“ vztahuje na jakýkoli akt genderově podmíněného násilí páchaného na ženách, který je částečně nebo plně spáchán, podpořen nebo zhoršen s použitím IKT, jako jsou mobilní telefony a chytré telefony, internet, platformy sociálních médií nebo e-mail, a který byl namířen vůči ženě, protože je ženou, nebo neúměrně postihuje ženy (26);

Q.

vzhledem k tomu, že kriminalizace genderově podmíněného kybernetického násilí by mohla mít na pachatele odrazující účinek z důvodu strachu z trestu nebo uvědomění si skutečnosti, že páchají trestný čin;

R.

v důsledku rychlého vývoje a využívání digitálních technologií a aplikací vznikají nové formy; vzhledem k tomu, že tyto různé formy genderově podmíněného kybernetického násilí a obtěžování na internetu se zaměřují na všechny věkové skupiny, od dětí v raném věku a školáků až po osoby v produktivním věku a starší; vzhledem k tomu, že by neměl být opomíjen ani potenciál psychologických forem násilí na internetu;

S.

vzhledem k tomu, že podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) zažilo kybernetické pronásledování sedm žen z deseti; vzhledem k tomu, že stalkerware je software, který usnadňuje zneužívání tím, že umožňuje sledování zařízení dané osoby bez jejího souhlasu a bez toho, aby byl vlastník zařízení informován o sledování, zatímco software zůstává skrytý; vzhledem k tomu, že stalkerware lze v Unii legálně používat a kupovat a často je uváděn na trh jako software pro rodičovskou kontrolu;

T.

vzhledem k tomu, že sexuální zneužívání na základě fotografií je často zneužíváno k obtěžování a ponižování obětí; vzhledem k tomu, že „deepfake“ je poměrně novým způsobem páchání genderově podmíněného násilí, při němž se využívá umělé inteligence k vykořisťování, ponižování a obtěžování žen;

U.

vzhledem k tomu, že sexuální zneužívání prostřednictvím obrazového záznamu a internetové stránky, na nichž je takové zneužívání šířeno, představují stále častější formu partnerského násilí; vzhledem k tomu, že důsledky sexuálního zneužívání prostřednictvím obrazového záznamu se mohou projevit v sexuální rovině (v důsledku toho, že sexuální kontakty byly zaznamenány a/nebo šířeny bez souhlasu), v psychologické rovině (v důsledku toho, že soukromý život obětí se stal veřejným) a v ekonomické rovině (v důsledku toho, že sexuální zneužívání prostřednictvím obrazového záznamu může potenciálně ohrozit současný i budoucí profesní život obětí);

V.

vzhledem k tomu, že existuje zvýšené riziko, že na internetových stránkách s pornografií budou šířeny intimní a sexuální videozáznamy žen bez jejich souhlasu a že budou šířeny za účelem zisku; vzhledem k tomu, že šíření soukromého obsahu na internetu bez souhlasu oběti, zejména jedná-li se o sexuální zneužití, vnáší do násilí další traumatický prvek, což mívá často dramatické důsledky, včetně sebevražd;

W.

vzhledem k tomu, že mladé ženy a zejména dívky jsou vystaveny genderově podmíněnému kybernetickému násilí za použití nových technologií, včetně kybernetického obtěžování a kybernetického pronásledování, kdy čelí vyhrožování znásilněním nebo smrtí, narušování soukromí za použití IKT a zveřejňování soukromých informací a fotografií;

X.

vzhledem k tomu, že v současné době 15 členských států genderovou identitu nezahrnuje do právních předpisů týkajících se nenávistných verbálních projevů; vzhledem k tomu, že se Komise ve své strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a ve strategii pro rovnost osob LGBTIQ na období 2020–2025 zavázala, že předloží iniciativu s cílem rozšířit oblasti trestné činnosti, kde je možné harmonizovat konkrétní formy genderově podmíněného násilí v souladu s čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

Y.

vzhledem k tomu, že ze statistických údajů uvedených v tomto usnesení vyplývá, že nenávistné projevy proti LGBTIQ osobám jsou všudypřítomné, zejména na internetu, a vzhledem k tomu, že v některých členských státech je markantní nedostatek právních předpisů, které by těmto formám zneužívání na internetu předcházely, řešily je a postihovaly;

Z.

vzhledem k tomu, že v roce 2017 podepsala Unie Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“), která zůstává referenční hodnotou pro mezinárodní normy zaměřené na vymýcení genderově podmíněného násilí, a že dokončení přistoupení Unie k této úmluvě je pro Komisi klíčovou prioritou;

AA.

vzhledem k tomu, že má-li být zastaveno genderově podmíněné násilí, včetně genderově podmíněného kybernetického násilí, je nezbytné spoléhat se na konzistentní, hmatatelné, reprezentativní a srovnatelné administrativní údaje, které vycházejí z pevného a koordinovaného rámce pro shromažďování údajů; vzhledem k tomu, že chybí komplexní a srovnatelné rozčleněné údaje o všech formách genderově podmíněného násilí a jeho hlavních příčinách; vzhledem k tomu, že navzdory rostoucímu povědomí o tomto jevu brání nedostatečné shromažďování údajů o všech formách genderově podmíněného násilí přesnému posouzení jeho výskytu; vzhledem k tomu, že tento nedostatek dostupných údajů souvisí s nedostatečným oznamováním případů genderově podmíněného kybernetického násilí; vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva a směrnice 2012/29/EU vyžadují, aby členské státy vykazovaly statistické údaje a poskytovaly údaje rozlišené podle pohlaví;

AB.

vzhledem k tomu, že stále zaostává reakce trestního soudnictví na potřeby obětí genderově podmíněného kybernetického násilí, což poukazuje na nedostatečné porozumění závažnosti těchto trestných činů a povědomí o nich a odrazuje od oznamování těchto případů v mnoha členských státech; vzhledem k tomu, že k řešení nedostatečného oznamování a opětovné viktimizace může přispět, pokud budou policisté vybaveni sociálními dovednostmi, aby pečlivě naslouchali všem obětem všech forem genderově podmíněného násilí, chápali je a respektovali; vzhledem k tomu, že pro podporu bezpečnějšího prostředí pro všechny oběti genderově podmíněného násilí je nezbytné zajištění dostupných postupů a mechanismů pro oznamování, jakož i prostředků nápravy; vzhledem k tomu, že oběti kybernetického násilí by měly mít k dispozici informace o tom, jak kontaktovat donucovací orgány a na koho se v těchto orgánech obrátit, jakož i o dostupných prostředcích nápravy, které jim pomohou překonat obtížnou situaci;

AC.

vzhledem k tomu, že Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě při Europolu, Eurojust a Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) provedly výzkum týkající se kyberkriminality na internetu; vzhledem k tomu, že některé ženy a osoby LGBTIQ – jako jsou feminističtí aktivisté a aktivisté LGBTIQ, umělci, politici, ženy ve veřejných funkcích, novináři, blogeři, obránci lidských práv a další veřejné osobnosti – jsou obzvláště zasaženy genderově podmíněným kybernetickým násilím, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost nejen poškozuje jejich pověst a způsobuje jim psychickou újmu a utrpení, ale může také vést k narušení životní situace a soukromí obětí a k poškození jejich osobních vztahů a rodinného života a odrazovat je od digitální účasti na politickém, sociálním, hospodářském a kulturním životě;

AD.

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí často vede k autocenzuře a že tato situace může mít negativní dopad na profesionální život a pověst osob, které se staly jeho obětí; vzhledem k tomu, že násilná a genderová povaha hrozeb vede k tomu, že se oběti často uchylují k používání pseudonymů, snaží se neupozorňovat na sebe v internetovém prostředí či se rozhodnou pozastavit, deaktivovat nebo trvale zrušit své internetové účty nebo dokonce úplně opustit svoji profesi; vzhledem k tomu, že tato skutečnost může umlčet hlasy a názory žen a zhoršit již existující genderovou nerovnost v politickém, sociálním a kulturním životě; vzhledem k tomu, že rostoucí genderově podmíněné kybernetické násilí, jemuž ženy čelí, jim může bránit v další účasti v samotném digitálním odvětví, čímž upevňuje genderově předpojaté navrhování, vývoj a zavádění nových technologií a vede k replikaci stávajících diskriminačních praktik a stereotypů, což přispívá k normalizaci genderově podmíněného kybernetického násilí;

AE.

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí má přímý dopad na sexuální, fyzické a psychické zdraví a pohodu žen, jakož i negativní dopady v sociální a hospodářské oblasti; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí negativně ovlivňuje schopnost obětí plně uplatňovat svá základní práva, což má velice nepříznivé důsledky pro společnost a demokracii jako celek;

AF.

vzhledem k tomu, že škodlivé hospodářské důsledky genderově podmíněného násilí a problémy v oblasti duševního zdraví, které toto násilí způsobuje, mohou mít na oběti vážný dopad, mimo jiné na jejich schopnost hledat zaměstnání, a způsobovat jim finanční zátěž; vzhledem k tomu, že hospodářský dopad genderově podmíněného násilí může zahrnovat dopad na zaměstnanost, jako je menší přítomnost na pracovišti nebo riziko ohrožení postavení v zaměstnání, což vede k riziku ztráty zaměstnání nebo k nižší produktivitě; vzhledem k tomu, že dopad genderově podmíněného kybernetického násilí na duševní zdraví může být komplexní a dlouhodobý; vzhledem k tomu, že dopady genderově podmíněného kybernetického násilí na duševní zdraví, jako je úzkost, deprese a dlouhodobé posttraumatické příznaky, mají škodlivé mezilidské, společenské, právní, hospodářské a politické účinky, a v konečném důsledku ovlivňují prostředky obživy a identitu mladých lidí; vzhledem k tomu, že některé z těchto dopadů zhoršují další formy diskriminace a prohlubují stávající diskriminaci a nerovnosti;

AG.

vzhledem k tomu, že podle studie EPRS nazvané „Boj proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí – posouzení evropské přidané hodnoty“ se celkové náklady na kybernetické obtěžování a kybernetické pronásledování odhadují na 49 až 89,3 miliardy EUR, přičemž největší kategorií nákladů je hodnota ztrát v oblasti kvality života, která představuje více než polovinu celkových nákladů (přibližně 60 % v případě kybernetického obtěžování a přibližně 50 % v případě kybernetického pronásledování);

AH.

vzhledem k tomu, že klíčovým prvkem jakékoli veřejné politiky zaměřené na boj proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí musí být prevence, zejména prostřednictvím vzdělávání, včetně digitální gramotnosti a dovedností, jako je kybernetická hygiena a „netiketa“ (pravidla týkající se etikety na internetu);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii, články 6, 8, 10, 83, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975, které se týkají různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže: směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (1), směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (2), směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (3), směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (5), směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (7),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na její cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl 5 a související cíle a ukazatele,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5, Peking + 10, Peking + 15 a Peking + 20,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

—

s ohledem na Úmluvu č. 100 Mezinárodní organizace práce o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty,

—

s ohledem na Úmluvu č. 156 Mezinárodní organizace práce o rovných příležitostech a rovném zacházení pro pracující muže a ženy: pracovníci s povinnostmi k rodině,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. března 2021 nazvaný „Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2021“ (SWD(2021)0055),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte (2020–2025)“ (COM(2021)0142),

—

s ohledem na studii nazvanou „Genderové dopady krize způsobené onemocněním COVID-19 a období po ní“, kterou vydala tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky dne 30. září 2020,

—

s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2019 a 2020,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o 25. výročí Pekingské deklarace a akční platformy: budoucí výzvy týkající se práv žen (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen (14),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0315/2021),

A.

vzhledem k tomu, že práva žen jsou lidskými právy, a jsou tudíž univerzální a nezcizitelná, jak je zakotveno ve Smlouvě o Evropské unii a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že úsilí o genderovou rovnost a podpora a ochrana práv žen jsou skutečně kolektivní odpovědností, která vyžaduje rychlejší pokrok a intenzivnější úsilí ze strany orgánů EU a členských států; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se musí zaměřit na boj proti nerovnostem a diskriminaci na základě genderu a pohlaví, podporovat genderovou rovnost a zaručit rovná práva a rovné zacházení pro ženy a muže v celé jejich rozmanitosti, a rovněž zajistit, aby měli ženy a muži stejné možnosti a příležitosti utvářet společnost a rozhodovat o tom, jak bude vypadat jejich vlastní život; vzhledem k tomu, že podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů bude EU trvat nejméně dalších 60 let, než dosáhne úplné genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že v EU dosud nebylo dosaženo genderové rovnosti a pokrok v tomto směru postupuje stále pomalu či stagnuje, přičemž v některých regionech a zemích se výsledky v tomto ohledu dokonce zhoršují; vzhledem k tomu, že výsledek EU v indexu rovnosti žen a mužů se od roku 2010 zlepšil pouze o 4,1 bodu a od roku 2017 o 0,5 bodu (15); vzhledem k tomu, že členské státy v roce 2020 dosáhly průměrného výsledku 67,9 bodu ze 100;

B.

vzhledem k tomu, že ženy musí mít stejné příležitosti k dosažení ekonomické nezávislosti jako muži; vzhledem k tomu, že ačkoli míra zaměstnanosti žen vzrostla, genderové nerovnosti na trhu práce jsou nadále znepokojující a představují významný problém, přičemž trendy na trhu práce ukazují, že pandemie měla větší dopad na ženy než na muže (16); vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti mužů v produktivním věku byla v EU-27 v roce 2019 79 %, což je o 11,7 procentního bodu více než v případě žen; vzhledem k tomu, že pokud jde o účast na trhu práce, na částečný úvazek pracuje v EU 8 % mužů, ovšem 31 % žen, což poukazuje na přetrvávající nerovnosti; vzhledem k tomu, že genderové rozdíly, pokud jde o práci na plný úvazek, se od roku 2010 v osmi členských státech prohloubily; vzhledem k tomu, že při řešení odvětvové a profesní segregace mužů a žen v zaměstnání bylo na trhu práce dosaženo jen velmi malého pokroku; vzhledem k tomu, že rozdíly v zaměstnanosti jsou obzvláště vysoké v případě žen s nízkým socioekonomickým postavením, jako jsou matky samoživitelky, pečovatelky, ženy se zdravotním postižením, migrantky a uprchlice, ženy různého rasového a etnického původu a ženy z náboženských menšin, ženy s nízkým vzděláním, LGBTIQ+ ženy a také mladé a starší ženy;

C.

vzhledem k tomu, že ženy v EU si za hodinu vydělají v průměru o 14 % méně než muži, a vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů se v různých členských státech pohybují od 3,3 % do 21,7 %; vzhledem k tomu, že ačkoli je zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci od roku 1957 součástí acquis EU a také velké části vnitrostátních právních předpisů a že navzdory tomu, že se na snížení těchto rozdílů přijala řada opatření a vynaložily prostředky, je pokrok stále extrémně pomalý a v některých členských státech se nerovnost mezd dokonce zhoršila; vzhledem k tomu, že mnohem více žen než mužů pracuje na částečný úvazek (8,9 milionu v porovnání s 560 000) z důvodu svých pečovatelských povinností; vzhledem k tomu, že zvyšující se potřeby v oblasti dlouhodobé péče a nedostatek pečovatelských služeb zhoršují genderové nerovnosti v rámci rodin a v zaměstnání; vzhledem k tomu, že výsledky Eurostatu ukazují, že nezaměstnanost žen vzrostla v období od dubna do srpna 2020 z 6,9 % na 7,9 %, zatímco nezaměstnanost mužů ve stejném období vzrostla z 6,5 % na 7,1 %;

D.

vzhledem k tomu, že ženy se potýkají s nerovnostmi a diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, například na základě jejich rasy, etnického nebo sociálního původu, sexuální orientace, pohlavní identity a jejího vyjádření, náboženství nebo víry, postavení rezidenta či zdravotního postižení, a vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o řešení všech forem diskriminace, aby bylo dosaženo genderové rovnosti pro všechny ženy; vzhledem k tomu, že v politických opatřeních EU dosud nebyl uplatňován průřezový přístup a důraz byl kladen většinou na individuální rozměr diskriminace, což snižuje význam jejího institucionálního, strukturálního a historického rozměru; vzhledem k tomu, že uplatňování průřezové analýzy nám nejen umožňuje porozumět strukturálním překážkám, ale také nabízí důkazy pro vytvoření referenčních hodnot a cestu ke strategické a účinné politice proti systémové diskriminaci, vyloučení a sociálním nerovnostem;

E.

vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2021 měla pandemie COVID-19 velký dopad na život žen a prohloubila stávající genderové nerovnosti téměř ve všech ohledech; vzhledem k tomu, že zhruba 70 % pracovníků, kteří stojí v první linii boje proti pandemii v oblasti sociální péče a zdravotnictví, jsou ženy, a to např. zdravotní sestry, lékařky nebo pracovnice úklidových služeb; vzhledem k tomu, že různorodý dopad pandemie na ženy se projevuje mimo jiné nárůstem genderově podmíněného a domácího násilí a obtěžování, ale i větší zátěží v podobě neplacené péče a domácích povinností, kdy ženy nadále vykonávají většinu povinností v domácnosti a v rodině, tím spíš, pokud pracují na dálku, jsou nezaměstnané nebo pracují na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že ženy navíc čelí hospodářskému znevýhodnění na trhu práce, zejména pak pečovatelky a pracovnice ve zdravotnictví a v jiných odvětvích, v nichž převládají ženy, a v nejistých odvětvích, a mají omezený přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům; vzhledem k tomu, že hrozí, že hospodářské důsledky pandemie zvrátí pokrok, kterého bylo v posledních deseti letech jen obtížně dosaženo, pokud jde o ekonomickou nezávislost žen; vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen se během pandemie snížila mnohem více než během recese v roce 2008 (17), přičemž pandemie měla výrazný dopad na ženy, jejich rodiny a na širší ekonomiku, včetně omezenějších možností, svobod a práv a horších životních podmínek; vzhledem k tomu, že Globální zpráva o genderových rozdílech z roku 2021 uvádí, že čas potřebný k překlenutí genderových rozdílů se kvůli pandemii prodloužil o jednu generaci – nyní již nebude třeba 99,5 roku, nýbrž 135,6 roku (18);

F.

vzhledem k tomu, že v odvětví sportu se v posledních deseti letech klade bezprecedentní důraz na genderovou rovnost, ne však vždy z těch nejlepších důvodů či za tím nejlepším účelem, zejména pokud jde o uplatňování ženských práv;

G.

vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů definuje genderově podmíněné násilí na ženách jako jakoukoli formu násilí, jež je zaměřeno na ženu, protože je žena, nebo násilí, jemuž jsou vystaveny především ženy; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje ve všech svých formách (fyzické, sexuální, psychické, ekonomické nebo kybernetické násilí) porušení lidských práv, extrémní formu diskriminace žen a jednu z největších překážek dosažení genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí má kořeny v nerovném rozdělení moci mezi ženami a muži, v patriarchálních strukturách a genderových stereotypech, které vedly k dominanci mužů nad ženami a k diskriminaci žen ze strany mužů, přičemž podoba, intenzita a forma tohoto násilí se může různit; vzhledem k tomu, že společnost bez genderově podmíněného násilí je třeba uznat coby naprostou podmínku genderové rovnosti;

H.

vzhledem k tomu, že 31 % žen v Evropě někdy zažilo fyzické nebo sexuální násilí a že nespočetné množství žen zažije sexuální útok a obtěžování v intimním partnerství a ve veřejném životě (19); vzhledem k tomu, že ze zpráv a numerických údajů několika členských států vyplývá, že během pandemie COVID-19 došlo ke znepokojujícímu zvýšení počtu případů genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace některé členské státy oznámily, že u nich došlo k 60 % nárůstu tísňového volání od žen, které se během pandemie staly oběťmi násilí ze strany jejich intimního partnera (20); vzhledem k tomu, že podle zprávy Europolu se v EU dramaticky zvýšil počet případů sexuálního zneužívání dětí na internetu (21); vzhledem k tomu, že dopad omezení volného pohybu na sociální, ekonomický, psychický a demokratický život je větší pro osoby a ženy, které se nachází ve zranitelné situaci, zvláště pokud se potýkají s násilím, zvýšenou ekonomickou závislostí a nerovnostmi na pracovišti a mají pečovatelské povinnosti; vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb osob ztěžovala obětem intimního partnerského násilí hledání pomoci, neboť byly často v kontaktu jen s agresory a měly omezený přístup k podpůrným službám; vzhledem k tomu, že nedostatečné nebo neodpovídající podpůrné struktury zhoršily již existující „stínovou“ pandemii;

I.

vzhledem k tomu, že existují znepokojující antigenderová a antifeministická hnutí, která ohrožují práva žen v celé Evropě a narušují dosažený pokrok, čímž oslabují demokratické hodnoty; vzhledem k tomu, že kroky namířené proti politickým opatřením přijatým na podporu rovnosti mezi ženami a muži a práv žen, se stávají důvodem k vážnému znepokojení;

J.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je silně genderovým jevem a téměř tři čtvrtiny hlášených obětí v EU tvoří ženy a dívky, které byly převážně předmětem obchodování za účelem sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je stále větší součástí organizované trestné činnosti a představuje porušení lidských práv; vzhledem k tomu, že 78 % všech dětí, s nimiž se obchoduje, jsou dívky a 68 % dospělých, s nimiž se obchoduje, jsou ženy;

K.

vzhledem k tomu, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, včetně sexuální výchovy a výchovy v oblasti vztahů, plánování rodičovství, antikoncepčních metod a bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství, je zásadní pro dosažení rovnosti žen a mužů a odstranění genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že autonomie a schopnost dívek a žen svobodně a nezávisle rozhodovat o svém těle a životě jsou předpokladem jejich ekonomické nezávislosti, a tudíž i rovnosti žen a mužů a odstranění genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, že se některé členské státy v současnosti snaží omezit přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům prostřednictvím velmi omezujících právních předpisů, které vedou k diskriminaci na základě pohlaví a mají negativní důsledky pro zdraví žen;

L.

vzhledem k tomu, že ženy v EU jsou neúměrně více zasaženy chudobou nebo rizikem sociálního vyloučení než muži, přičemž jde zejména o ženy, které jsou předmětem vícenásobných forem diskriminace z důvodu strukturálních faktorů, genderových norem a stereotypů; vzhledem k tomu, že od roku 2010 se genderový rozdíl ve výdělcích zvýšil v 17 členských státech, zatímco genderový rozdíl v příjmech se zvýšil v 19 členských státech, což vedlo k celkovému zvýšení genderových nerovností v příjmech a výdělcích v EU (22); vzhledem k tomu, že 40,3 % domácností s jedním rodičem v EU bylo v roce 2019 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením (23); vzhledem k tomu, že chudobou a nejistotou zaměstnání jsou více ohroženy ženy, které mají často zaměstnání s nízkým výdělkem, a jejich mzda nestačí k tomu, aby překonaly hranici chudoby a vymanily se z nejistých pracovních podmínek;

M.

vzhledem k tomu, že je důležité zajistit právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci, jak je zakotveno ve Smlouvách;

N.

vzhledem k tomu, že v EU dosahuje rozdíl v odměňování žen a mužů 14,1 %, přičemž v jednotlivých členských státech se situace liší; vzhledem k tomu, že tento rozdíl v odměňování žen a mužů má četné dopady, v neposlední řadě jde o rozdíl odpovídajících důchodových nároků ve výši 29,5 % (24), což vede k rozdílu ve výši důchodů žen a mužů, který starší ženy staví před větší riziko chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že to je výsledkem rozdílů v kariérním postupu žen a mužů a rozdílů v zaměstnanosti, které se časem prohloubily tím, že ženy vykonávají pečovatelské povinnosti nebo práci na částečný úvazek, z čehož vyplývají důsledky pro přístup k finančním zdrojům, jako jsou dávky a důchody; vzhledem k tomu, že právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci není vždy zaručeno a zůstává jedním z největších problémů, které je třeba řešit v rámci boje proti diskriminaci v odměňování (25); vzhledem k tomu, že genderově vyvážené rozdělení rodičovské dovolené je důležité pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že ačkoli je práce v odvětvích, v nichž převažují ženy, jako je péče, úklid, maloobchod a vzdělávání, zásadně důležitá a má vysokou socioekonomickou hodnotu, je často méně ceněná a méně placená než práce v odvětvích, v nichž převládají muži; vzhledem k tomu, že tato skutečnost podtrhuje naléhavou potřebu přehodnotit přiměřenost mezd v odvětvích, v nichž převládají ženy;

O.

vzhledem k tomu, že 20,6 % žen se zdravotním postižením je v EU zaměstnaných na plný úvazek, zatímco u mužů je tento podíl 28,5 %; vzhledem k tomu, že z číselných údajů vyplývá, že v průměru 29,5 % žen se zdravotním postižením v EU hrozí riziko chudoby a sociálního vyloučení, zatímco v případě jejich mužských protějšků jde o 27,5 %;

P.

vzhledem k tomu, že genderové stereotypy stále ovlivňují rozdělení práce v domácnosti, ve vzdělávání, na pracovišti a ve společnosti; vzhledem k tomu, že neplacená péče a domácí práce, kterou nejčastěji vykonávají ženy, klade nepřiměřenou zátěž na ženy, které v tomto ohledu hrají zásadní úlohu; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila šokující stav evropských pečovatelských domovů a tohoto sektoru jako celku, v němž jsou zaměstnány zejména ženy; vzhledem k tomu, že 80 % péče v EU poskytují neformální pečovatelé, z nichž 75 % tvoří ženy (26); vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie COVID-19 ženy v EU trávily neplacenou péčí a domácími pracemi v průměru o 13 hodin týdně více než muži; vzhledem k tomu, že nerovnoměrně rozdělené pečovatelské povinnosti v členských státech zhoršuje omezený nebo zcela chybějící přístup k odpovídajícím a přístupným pečovatelským zařízením, včetně veřejných pečovatelských zařízení pro děti a starší osoby, což vede k tomu, že osoby vykonávající tyto povinnosti se po určitou dobu neúčastní na trhu práce a dochází k prohlubování rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů; vzhledem k tomu, že 7,7 milionu žen ve věku mezi 20 a 64 lety se v roce 2019 neúčastnilo na trhu práce EU, neboť se staraly o děti nebo jiné osoby vyžadující péči, v porovnání s 450 000 muži; vzhledem k tomu, že investice do univerzálních služeb, včetně pečovatelských služeb, mohou zmírnit nepřiměřené pečovatelské povinnosti žen a zlepšit jejich schopnost svobodně se účastnit na trhu práce; vzhledem k tomu, že každý, bez ohledu na pohlaví, má právo pracovat a sladit svůj profesní a soukromý život;

Q.

vzhledem k tomu, že opatření k dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jsou důležitá pro zajištění rovného rozdělení pečovatelských povinností mezi ženy a muže a pro řešení rozdílů v příjmech a zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem závisí na dostupnosti a přístupnosti kvalitních a cenově dostupných pečovatelských služeb; vzhledem k tomu, že by měly být zajištěny a zachovány všechny dávky v mateřství, přičemž členské státy by měly plně provést směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (27); vzhledem k tomu, že je zapotřebí uplatňovat veřejné politiky na ochranu a podporu ošetřovatelství a kojení, aniž by byla dotčena volba žen;

R.

vzhledem k tomu, že Komise přijala dne 5. března 2020 strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, která stanoví ambiciózní rámec pro prosazování rovnosti žen a mužů v EU; vzhledem k tomu, že politiky musí více přispívat k prosazování rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy jsou neúměrně postiženy rostoucí nezaměstnaností, zvýšenou nejistotou, nízkými platy a rozpočtovými škrty, a to i ve veřejných službách, zejména ve zdravotnictví a vzdělávání; vzhledem k tomu, že Parlament vyzval Komisi, aby stanovila konkrétní plán s časovým rámcem, cíli, mechanismem každoročního přezkumu a monitorování, jasnými a měřitelnými ukazateli úspěchu a dodatečnými cílenými opatřeními; vzhledem k tomu, že EU by měla prostřednictvím svých politik, programů a vztahů s členskými státy, včetně úzké spolupráce na vnitrostátních fondech na podporu oživení, pečlivě posoudit, zda členské státy řádně zohledňují genderový rozměr pandemie COVID-19;

S.

vzhledem k tomu, že zastoupení žen v obou komorách vnitrostátních parlamentů v EU vzrostlo z 24 % v roce 2010 na 32 % v roce 2020; vzhledem k tomu, že se mezi ministry vlád členských států zlepšilo zastoupení žen a mužů, a to z 26 % v roce 2010 na 32 % v roce 2020; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy nicméně existují značné rozdíly, neboť pouze sedm z nich dosáhlo ve svých kabinetech rovnosti žen a mužů nebo jejich vyváženého zastoupení; vzhledem k tomu, že tempo změn na regionální a místní úrovni je i nadále mimořádně pomalé, přičemž v roce 2019 zastávaly ženy pouze 29 % pozic a v Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku bylo v regionálních shromážděních zastoupeno více než 80 % mužů;

T.

vzhledem k tomu, že právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci není v mnoha situacích zaručeno, a to ani tam, kde je zakotveno v právních předpisech; vzhledem k tomu, že je třeba řešit základní příčiny této diskriminace, ať už ochranou a posílením pracovních práv, nebo posílením monitorování podniků, zejména ze strany vnitrostátních inspektorátů práce; vzhledem k tomu, že klíčem k nápravě a překonání nerovností mezi ženami a muži je kolektivní vyjednávání;

U.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů úzce souvisí s ekologickou a digitální transformací, a vzhledem k tomu, že začlenění žen do rozhodování je předpokladem udržitelného rozvoje a účinného řízení ekologické i digitální transformace, aby mohlo být dosaženo spravedlivé transformace, která nikoho neopomíjí; vzhledem k tomu, že všechna opatření v oblasti klimatu a digitální politiky musí zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů a průřezové hledisko;

V.

vzhledem k tomu, že pozitivní vliv zapojení mužů do chodu rodiny a výchovy dětí je dokladem toho, že pečující muži jsou důležití pro optimální rozvoj dětí a mohou pomoci zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a přispět k nápravě nerovnosti mezi ženami a muži ve vztazích; vzhledem k tomu, že zapojení mužů může pomoci předcházet násilí v rodinách a přispět ke spravedlivější společnosti;

W.

vzhledem k tomu, že přetrvávání genderových stereotypů a očekávání ohledně úlohy mužů a chlapců mohou způsobit, že se muži a chlapci zdráhají projevovat pozitivní emoce a osvojí si negativní emoce, jako je smutek a úzkost, což může vést k tomu, že vykazují vyšší míru agrese a hněvu než ženy; vzhledem k tomu, že to může zvýšit pravděpodobnost, že se muži a chlapci budou dopouštět násilí, např. genderově podmíněného násilí;

X.

vzhledem k tomu, že nerovnováha mezi ženami a muži je přetrvávajícím jevem centrálních bank, které jsou páteří rozhodování v ekonomických záležitostech, jež formuje sociální, politickou a hospodářskou realitu; vzhledem k tomu, že všechny centrální banky členských států jsou v současné době řízeny muži, a vzhledem k tomu, že v loňském roce zastávaly ženy v klíčových rozhodovacích orgánech národních centrálních bank EU pouze čtvrtinu (24,6 %) pozic;

Y.

vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů dospěl k závěru, že výsledky členských států v oblasti začleňování genderového hlediska se od roku 2012 zhoršují; vzhledem k tomu, že navzdory nepatrně ambicióznějším závazkům vlád, pokud jde o začleňování genderového hlediska do veřejné správy, se dostupnost struktur pro začleňování genderového hlediska a využívání nástrojů pro začleňování genderového hlediska snížila;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

—

s ohledem na články 310, 317 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice o ochraně finančních zájmů) (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (2);

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (3) (finanční nařízení),

—

s ohledem na zprávy úřadu OLAF za rok 2019 a 2020 a na zprávy o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2019 a 2020,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 01/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“,

—

s ohledem na zvláštní zprávu EÚD č. 06/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost: řídicí orgány musí posílit odhalování podvodů, reakci na ně a koordinaci“,

—

s ohledem na zvláštní zprávu EÚD č. 13/2021 nazvanou „Úsilí EU v boji proti praní peněz v bankovním sektoru je roztříštěné a provádění nedostatečné“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2019 nazvané „Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU“ (COM(2019)0196) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Posouzení rizika podvodů“ (SWD(2019)0171),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. září 2020 nazvanou „31. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2019“ (zpráva o ochraně finančních zájmů)(COM(2020)0363) a doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2020)0156, SWD(2020)0157, SWD(2020)0158, SWD(2020)0159 a SWD(2020)0160),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (4),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (5),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1798 ze dne 23. října 2019 o jmenování evropského nejvyššího žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce (6),

—

s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rok 2019 nazvanou „Fraud and corruption in European Structural and Investment Funds – a spotlight on common schemes and preventive actions“ (Podvody a korupce v evropských strukturálních a investičních fondech se zaměřením na společné programy a preventivní opatření) (7),

—

s ohledem na pokyny k vnitrostátním strategiím boje proti podvodům zveřejněné dne 13. prosince 2016, které vypracovala pracovní skupina složená z odborníků z členských států, řízená a koordinovaná oddělením pro předcházení podvodům, podávání zpráv a analýzu v rámci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (8),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 nazvané „Strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025“ (COM(2021)0170),

—

s ohledem na studii nazvanou „The Impact of Organised Crime on the EU’s Financial Interests“ (Dopad organizované trestné činnosti na finanční zájmy EU), kterou dne 7. července 2021 zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropského parlamentu,

—

s ohledem na balíček čtyř legislativních návrhů Komise na harmonizaci pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT), který byl zveřejněn dne 20. července 2021,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2019 (9),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0330/2021),

A.

vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská trestná činnost zahrnuje korupci, podvody, nátlak, násilí, tajné dohody, obstrukce a zastrašování za účelem dosažení nespravedlivého zisku, skrývání peněz z nelegálních zdrojů prostřednictvím praní peněz, které jsou případně využívány k dalším nezákonným účelům, včetně financování terorismu;

B.

vzhledem k tomu, že podle EÚD není předcházení podvodům věnována dostatečná pozornost a Komise postrádá komplexní informace o rozsahu, povaze a příčinách podvodů;

C.

vzhledem k tomu, že v EU roste počet aktivních organizovaných zločineckých skupin, které mají často přeshraniční dosah; vzhledem k tomu, že se jedná o stále složitější fenomén, který zahrnuje nové nezákonné trhy a nové formy působení vyplývající z globalizace a rozvoje nových technologií; vzhledem k tomu, že zvlášť aktivně se evropských finančních prostředků v jednotlivých členských státech snaží zmocnit organizace mafiánského typu;

D.

vzhledem k tomu, že díky technologiím, které přinášejí nové možnosti pro odhalování a monitorování trestné činnosti, se činnost vyšetřovatelů zefektivňuje a je možné koncipovat inteligentnější donucovací opatření;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

—

s ohledem na články 310, 317 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice o ochraně finančních zájmů) (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (5);

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (6),

—

s ohledem na zprávu úřadu OLAF za rok 2019 (7) a výroční zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2019,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 01/2019 nazvanou „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 06/2019 nazvanou „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost: řídicí orgány musí posílit odhalování podvodů, reakci na ně a koordinaci“,

—

s ohledem na přezkum Evropského účetního dvora č. 06/2020 nazvaný „Rizika, výzvy a příležitosti spojené s reakcí EU na krizi COVID-19 v oblasti hospodářské politiky“,

—

s ohledem na Skupinu států proti korupci (GRECO) a její 21. souhrnnou zprávu o činnosti (2020),

—

s ohledem na studii nazvanou „Public Integrity for an Effective COVID-19 Response and Recovery“ (Integrita veřejné správy v zájmu účinné rekace na krizi COVID-19 a následného oživení), kterou zveřejnila OECD v dubnu 2020,

—

s ohledem na studii nazvanou „Corruption in the times of Pandemia“ (Korupce v době pandemie), která byla zveřejněna v květnu 2020 (8),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. září 2020 nazvanou „31. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2019“ (COM(2020)0363) a související pracovní dokumenty útvarů Komise (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (10),

—

s ohledem na nástroj pro mimořádnou podporu,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (11),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (12),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (13),

—

s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

—

s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 4/2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady 2020/0101(COD), kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 , pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU), a pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/0196(COD) o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (14),

—

s ohledem na tiskovou zprávu Europolu ze dne 5. června 2020 nazvanou „Europol launches the European Financial and Economic Crime Centre“ (Europol zřizuje Evropské centrum pro finanční a hospodářskou trestnou činnost) (15),

—

ohledem na tiskovou zprávu Europolu ze dne 12. dubna 2021 s názvem „Serious and organised crime in the EU: A corrupting influence“ (Závažná a organizovaná trestná činnost v EU: korupční vliv) (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2019 (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou (19),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0320/2021),

A.

vzhledem k tomu, že finanční a hospodářské trestné činy jsou nezákonné činy spáchané jednotlivcem nebo skupinou jednotlivců za účelem hospodářského nebo profesního zisku a zahrnují mimo jiné korupci, podvody, nátlak, tajné dohody, obcházení pravidel, praní peněz a financování terorismu;

B.

vzhledem k tomu, že krize v oblasti veřejného zdraví způsobená pandemií COVID-19 spolu s následnou mimořádnou hospodářskou situací a sociálním chaosem donutila EU a veřejné orgány v členských státech, aby poskytly dodatečné finanční prostředky nebo se podílely na jejich správě a významně a urychleně zvýšily výdaje;

C.

vzhledem k tomu, že nástroj pro oživení a odolnost s prostředky o objemu přesahujícím 670 miliard EUR a iniciativa REACT-EU s prostředky o objemu přesahujícím 50 miliard EUR jsou účinnými nástroji, které mají členským státům pomoci se vypořádat s následky této pandemie; vzhledem k tomu, že již na jaře 2020 byla v rámci politiky soudržnosti poskytnuta mimořádná pomoc ve výši 11,2 miliardy EUR na podporu podnikání, 7,6 miliardy EUR v prostřecích přerozdělených v rámci EU na opatření v oblasti zdraví a 4,1 miliardy EUR na přímou podporu pracovníkům;

D.

vzhledem k tomu, že 2. dubna 2020 Komise jako součást reakce EU na pandemii COVID-19 navrhla aktivovat nástroj pro mimořádnou podporu;

E.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o této aktivaci přijala Rada sama bez zapojení Parlamentu v souladu s ustanoveními o aktivaci stanovenými v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2016/369 (nařízení o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie) (20);

F.

vzhledem k tomu, že NextGenerationEU je dočasným nástrojem pro oživení s prostředky ve výši okolo 800 miliard EUR v běžných cenách, který byl vytvořen s cílem podpořit oživení EU po pandemii COVID-19 a pomoci vybudovat ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropu;

G.

vzhledem k tomu, že kvůli naléhavé povaze krize byly zadávací řízení a prostředky kontroly na mnoha místech uzpůsobeny v zájmu větší flexibility, aby se urychlilo provádění;

H.

vzhledem k tomu, že plány reakce neberou dostatečně v úvahu správu věcí veřejných a problém nezákonné trestné činnosti, jako je korupce a podvody, a opatření, která mají zabránit nesrovnalostem nepodvodného charakteru;

I.

vzhledem k tomu, že krize vytváří příležitosti pro četná porušování morální zásadovosti a mohla by posílit podvody a korupci, jakož i nesrovnalosti nepodvodného charakteru, zejména při zadávání veřejných zakázek, v balíčcích ekonomických pobídek a ve veřejných organizacích;

J.

vzhledem k tomu, že podle Evropského účetního dvora není věnován dostatek pozornosti předcházení podvodům a Komisi chybí komplexní informace o rozsahu, povaze a příčinách podvodů; vzhledem k tomu, že oficiální statistiky odhalených podvodů jsou neúplné a Komise dosud neprovedla žádné posouzení neodhalených podvodů (21);

K.

vzhledem k tomu, že korupce představuje závažnou hrozbu v soukromé i veřejné sféře a má nepřiměřený dopad na nejzranitelnější skupiny, neboť způsobuje ztrátu zdrojů, která ohrožuje dlouhodobý růst, sociální ochranu a rovný přístup k veřejným službám (včetně zdravotnictví, vzdělávání a spravedlnosti), což vše narušuje důvěru veřejnosti, zvyšuje sociální nerovnosti a podkopává základní hodnoty Unie; vzhledem k tomu, že je nezbytné lépe pochopit příčiny korupce, aby bylo možné účinně bojovat proti tomuto jevu a jeho škodlivým důsledkům;

L.

vzhledem k tomu, že v EU roste počet aktivních organizovaných zločineckých skupin, které mají často přeshraniční dosah; vzhledem k tomu, že tento jev se stává stále složitějším, neboť v důsledku globalizace a nových technologií vznikají nové zločinecké trhy a způsoby fungování, což umožňuje působit odkudkoli na světě a kdykoli;

M.

vzhledem k tomu, že technologie přinášejí nové kapacity pro odhalování a monitorování trestné činnosti, snižují zátěž pro vyšetřovatele a umožňují vytvoření inteligentnějších donucovacích opatření;

N.

vzhledem k tomu, že integrita finančního systému Unie je závislá na transparentnosti společností a jiných právnických osob, svěřenských fondů a podobných právních uspořádání;

O.

vzhledem k tomu, že Komise přijala řadu opatření k řešení rizik spojených s korupcí a zneužíváním finančních prostředků v Unii, mimo jiné zlepšením svých legislativních návrhů v oblasti boje proti praní peněz, ochrany oznamovatelů, zadávání veřejných zakázek a evropského mechanismu právního státu;

P.

vzhledem k tomu, že podle nejnovější zprávy organizace Transparency International a spolupracujícího centra Světové zdravotnické organizace (22) Evropská komise nerespektuje v plné míře své vlastní závazky týkající se transparentnosti a mezinárodní zásady „správné praxe“ v oblasti transparentnosti veřejných zakázek, když používá příliš mnoho úprav, aby zakryla prvky textu ve smlouvách o předběžné dohodě o nákupu; vzhledem k tomu, že Komise je však ze zákona povinna dodržovat ustanovení finančního nařízení a že je zapotřebí lepší a zdokonalené struktury, aby mohla Komise rychleji reagovat na budoucí krize;

Q.

vzhledem k tomu, že omezení korupce vyžaduje odpovědnost vlád za reformy, veřejnou podporu, politický závazek, mezinárodní spolupráci a společné úsilí s občanskou společností a soukromým sektorem;

R.

vzhledem k tomu, že v situaci velkých očekávání, značného tlaku a nebývalého objemu výdajů nesou odpovědnost za řešení této výzvy veřejní činitelé, kteří potřebují náležitou podporu, aby se vypořádali se zvýšenými profesními normami a novým obtížemi při plnění svého poslání; vzhledem k tomu, že veřejní činitelé si dále nemusí nutně okamžitě uvědomit situace představující střet zájmů;

S.

vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že profesionalizace v oblasti zadávání veřejných zakázek a dostatečné platy pracovníků v této oblasti mají pozitivní vliv na odrazování veřejných činitelů od korupce (23);

T.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva se vydala směrem posilování úlohy Evropského parlamentu s cílem zajistit větší soudržnost, parlamentní kontrolu a demokratickou odpovědnost;

U.

vzhledem k tomu, že boj proti korupci má zásadní význam pro ochranu finančních zájmů EU a pro zachování důvěry občanů v orgány EU;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (5) (směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (6) (směrnice o energetické účinnosti),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (7) a na její plánovanou revizi,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla (8), a na návrh Komise ze dne 14. července 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výše uvedených výkonnostních norem v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu (COM(2021)0556),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (9),

—

s ohledem na doporučení Komise (EU) 2019/786 ze dne 8. května 2019 o renovaci budov (10),

—

s ohledem na doporučení Komise (EU) 2019/1019 ze dne 7. června 2019 o modernizaci budov (11),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 15. ledna 2020 (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“ (COM(2020)0662),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. července 2021 o strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství (COM(2021)0390),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. března 2021 nazvaný „Předběžná analýza dlouhodobých strategií renovací 13 členských států“ (SWD(2021)0069),

—

s ohledem na nedávno zveřejněný balíček „Fit for 55“,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu, čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0321/2021),

A.

vzhledem k tomu, že 36 % celkových emisí skleníkových plynů pochází z budov a že odvětví renovace budov je jednou z klíčových oblastí pro snižování emisí skleníkových plynů a dosažení cílů EU v oblasti klimatické neutrality, energetické účinnosti a Zelené dohody pro Evropu;

B.

vzhledem k tomu, že v zájmu přesvědčivé strategie bude mít zásadní význam postupná a postupná rozsáhlá renovace 210 milionů stávajících budov, protože jsou tyto budovy energeticky nejméně účinné a renovaci potřebuje potenciálně až 110 milionů budov (13);

C.

vzhledem k tomu, že 6 % domácností v EU nebylo v roce 2019 schopno platit účty za veřejné služby; vzhledem k tomu, že energetická účinnost budov může mít pozitivní dopad na boj proti energetické chudobě;

D.

vzhledem k tomu, že míra renovace budov je v současnosti velmi nízká, přibližně 1 % ročně, a rozsáhlé renovace představují pouze 0,2 % ročně; vzhledem k tomu, že programy renovace se nezaměřují vždy na zvýšení energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů;

E.

vzhledem k tomu, že podle definice v čl. 2 odst. 18 nařízení (EU) 2018/1999 (14) o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu je „energetická účinnost v první řadě“ hlavní zásadou energetické politiky EU, jejímž cílem je zefektivnit poptávku po energii a zásobování energií, zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie v případě koncových spotřebitelů, iniciativ zaměřených na reakci na poptávku po energii a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie;

F.

vzhledem k tomu, že podle hodnocení Komise představuje pouze vytápění a ohřev vody 79 % celkové konečné spotřeby energie v domácnostech EU (192,5 Mtoe) (15);

G.

vzhledem k tomu, že cílem poslední revize směrnice o energetické náročnosti budov v roce 2018 prostřednictvím směrnice (EU) 2018/844 (16) bylo urychlit do roku 2050 renovaci stávajících budov a podpořit modernizaci všech budov pomocí inteligentních technologií a jasnějšího propojení s čistou mobilitou a také vytvořit stabilní prostředí pro investiční rozhodování a umožnit spotřebitelům a podnikům činit informovanější rozhodnutí, která jim umožní ušetřit energii a peníze;

H.

vzhledem k tomu, že od poslední revize směrnice o energetické náročnosti budov přijala EU cíl dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

I.

vzhledem k tomu, že ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov vyžadují, aby členské státy přijaly dlouhodobé strategie renovací, ale nevyžadují, aby skutečně renovovaly, ani nepředepisují způsob renovace, a neposkytují jasné nástroje pro hodnocení těchto strategií z hlediska dosažených výsledků;

J.

vzhledem k tomu, že dlouhodobé strategie renovací by měly přiměřeně podporovat energetickou účinnost sociálního bydlení;

K.

vzhledem k tomu, že opatření týkající se systému automatizace a řízení budov obsažená v revidované směrnici o energetické náročnosti budov nejsou dosud v členských státech plně provedena; vzhledem k tomu, že jejich uplatňování by poskytlo investorům a odborníkům větší jistotu;

L.

vzhledem k tomu, že směrnice o energetické účinnosti vyžaduje, aby členské státy prováděly komplexní posouzení účinného vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie s cílem určit potenciál, jaký mají různé možnosti řešení vytápění a chlazení ve stavebnictví, a navrhnout strategie ke zvýšení účinnosti a potenciálu využívání energie z obnovitelných zdrojů;

M.

vzhledem k tomu, že cílem iniciativy Nový evropský Bauhaus je odstranit dělicí čáru mezi designem a funkcí, udržitelným způsobem života, inteligentním využíváním zdrojů a inovativními a inkluzivními řešeními;

N.

vzhledem k tomu, že k zahájení renovační vlny je nezbytné odpovídající finanční krytí a financování; vzhledem k tomu, že renovace je stěžejní oblastí pro investice a reformy v rámci Nástroje pro oživení a odolnost;

O.

vzhledem k tomu, že elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu EU na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v oblasti energetické účinnosti, energii z obnovitelných zdrojů, alternativních palivech a inovativních řešeních pro řízení energetické flexibility a jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

P.

vzhledem k tomu, že směrnice o energetické náročnosti budov doplňuje směrnici 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva tím, že poskytuje právní základ pro budování dobíjecích stanic v obytných i nebytových budovách; vzhledem k tomu, že směrnice o energetické náročnosti budov má na úrovni EU klíčový význam pro podporu inteligentního soukromého dobíjení, neboť je pravděpodobné, že dobíjení bude většinou probíhat na soukromých místech a ve veřejně přístupných nebytových prostorách;

Q.

vzhledem k tomu, že soukromé dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, které i nadále představují do značné míry nejdostupnější typ nabíjení, mají často jiné aplikace a technické požadavky než veřejné dobíjecí stanice, neboť jsou napájeny nižším výkonem a používají se po delší dobíjecí dobu;

R.

vzhledem k tomu, že by směrnice o energetické náročnosti budov musela odrážet požadavky na instalaci minimálního počtu dobíjecích stanic pro parkovací místa v budovách tím, že by uložila povinnost zavést odpovídající kabeláž pro nabíjení elektrických vozidel; vzhledem k tomu, že od roku 2025 musí členské státy v souladu s příslušnými celostátními, regionálními a místními podmínkami definovat minimální požadavek na dobíjecí stanice pro všechny nebytové budovy s více než 20 parkovacími místy, a to jak veřejné, tak i soukromé;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o budoucnosti smlouvy INF a důsledcích pro Evropskou unii (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k rámci pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií (2),

—

s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2020 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se přípravy procesu 10. přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), kontroly jaderných zbraní a možností jaderného odzbrojování (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (8) (nařízení o zboží dvojího užití),

—

s ohledem na výroční zprávy o pokroku v provádění strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení (zejména na zprávy z roku 2019 (9) a 2020 (10)),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/212/SZBP ze dne 29. března 2010 o postoji Evropské unie k hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2010 (11),