1.

I když v celé Unii dosáhlo mnoho členských států značného pokroku při provádění politik a programů v oblasti učení na podporu ekologické transformace a na podporu učení v zájmu udržitelného rozvoje, je nezbytné v úsilí v tomto ohledu pokračovat a zintenzivnit je. Politiku a praxi týkající se tohoto druhu učení je třeba dále podněcovat a podporovat. Je nezbytné uznat potřebu vzájemně propojeného učení napříč environmentálními, ekonomickými a sociálními pilíři udržitelného rozvoje a současně klást zvláštní důraz na pilíř environmentální.

2.

V rámci Zelené dohody pro Evropu (1), strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (2), strategie Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj do roku 2030 a související činnosti Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) (3) se vyzdvihuje klíčová úloha škol, vysokoškolských institucí a dalších institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu spočívající v zapojování účastníků vzdělávání, rodičů, pedagogů (4) a širší komunity do změn, které jsou pro úspěšnou, spravedlivou a inkluzivní ekologickou transformaci zapotřebí. Ve svých závěrech s názvem „Biologická rozmanitost – potřeba přijmout naléhavá opatření“ (5) Rada zdůraznila, že klíčový význam pro získání nejkvalitnějších údajů a nalezení nejlepších řešení mají v tomto ohledu mimo jiné investice do vzdělávání. Strategie EU pro mládež si vytyčuje za cíl udržitelnou zelenou Evropu a vyzývá k tomu, aby byli všichni mladí lidé environmentálně aktivní a vzdělaní.

3.

Učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje podporuje účastníky vzdělávání všech věkových kategorií v tom, aby si osvojovali znalosti, dovednosti a postoje nezbytné pro udržitelnější způsob života, aby změnili vzorce spotřeby a výroby, přijali zdravější životní styl a přispívali – jak individuálně, tak kolektivně – k udržitelnější ekonomice a společnosti. Napomáhá rovněž k budování dovedností a kompetencí, které jsou na trhu práce stále potřebnější. Podporuje chápání vzájemně propojených globálních výzev, jimž čelíme, včetně klimatické krize, zhoršování stavu životního prostředí a úbytku biologické rozmanitosti, a z nichž všechny mají environmentální, sociální, ekonomický a kulturní rozměr.

4.

V rámci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje se zejména v cíli 4.7 všichni účastníci vzdělávání vyzývají, aby si do roku 2030 osvojili znalosti a dovednosti potřebné k prosazování udržitelného rozvoje, mimo jiné prostřednictvím vzdělávání zaměřeného na udržitelný rozvoj a udržitelný způsob života, lidská práva, genderovou rovnost, prosazování kultury míru a nenásilí, globální občanství a uznávání kulturní rozmanitosti a přínos kultury k udržitelnému rozvoji (6).

5.

Ve sdělení o Evropském prostoru vzdělávání (7), v evropském pilíři sociálních práv (8), strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (9) a ve sdělení o novém Evropském výzkumném prostoru pro výzkum a inovace (10) se vyzývá k tomu, aby politiky a investice v oblasti vzdělávání a odborné přípravy byly zaměřeny na inkluzivní ekologickou a digitální transformaci v zájmu dosažení odolnosti a prosperity v budoucnosti.

6.

Klíčové kompetence, jak jsou definovány v evropském referenčním rámci klíčových kompetencí pro celoživotní učení (11), mají za cíl podporovat lidi v celé Evropě při získávání znalostí, dovedností a postojů potřebných pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnatelnost, sociální začlenění, udržitelný životní styl, úspěšný život v pokojných společnostech, zvládání životních nároků s vědomím významu zdraví a aktivní občanství v době rychlých a hlubokých změn.

7.

V Evropské agendě dovedností (12) byla oznámena podpora rozvoje základního souboru zelených dovedností pro trh práce s cílem vytvořit generaci odborníků s povědomím o životním prostředí a ekologických hospodářských subjektů a začleňovat otázky životního prostředí a klimatu do všeobecného vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, jakož i do výzkumu. Evropa potřebuje vysoce kompetentní odborníky, aby podpořila ekologickou transformaci a byla světovým lídrem v oblasti udržitelných technologií.

8.

V doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (13) a Prohlášení z Osnabrücku se uznávají odvětví odborného vzdělávání a přípravy jako klíčové pro digitální a ekologickou transformaci.

9.

Evropský klimatický pakt vyzývá jednotlivce, komunity a organizace, aby se podíleli na opatřeních v oblasti klimatu a budování ekologičtější Evropy, a nabízí v tomto ohledu příležitosti obeznámit se s problematikou změny klimatu, vyvíjet a zavádět řešení a spojovat se s ostatními, aby se dopad těchto řešení znásobil. Cílem Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu je vytvořit komunitu vedenou studenty a učiteli spolu s jejich školami a sítěmi a dalšími aktéry v oblasti vzdělávání, učit se z co největšího množství relevantních zkušeností a překonat roztříštěnost mezi odvětvími vzdělávání, jednotlivými oblastmi a lidmi.

10.

Akční plán digitálního vzdělávání (14) představuje vizi vysoce kvalitního, inkluzivního a přístupného evropského digitálního vzdělávání a odborné přípravy a zdůrazňuje význam digitálních technologií jako účinných faktorů umožňujících ekologickou transformaci, které současně usnadňují přechod k udržitelnému chování při vývoji a používání digitálních produktů.

11.

Nový evropský Bauhaus vnáší do Zelené dohody pro Evropu kulturní a kreativní rozměr s cílem ukázat, jakým způsobem mohou udržitelné inovace dosáhnout v našem každodenním životě hmatatelných a pozitivních změn, a to i v rámci školních budov a dalších vzdělávacích prostředí.

12.

UNESCO prostřednictvím svého programu vzdělávání pro udržitelný rozvoj pracuje na tom, aby se vzdělávání a odborná příprava staly stěžejnější a viditelnější součástí mezinárodní reakce na klimatickou krizi a aby bylo dosaženo všech cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle 4.7 v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody se smluvní strany zavazují spolupracovat v oblasti změny klimatu v kontextu udržitelného rozvoje ve všech jeho rozměrech, a to zejména v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, povědomí veřejnosti, účasti veřejnosti a přístupu veřejnosti k informacím, a podporovat příslušné související činnosti.

13.

U mladých lidí roste povědomí o otázkách udržitelného rozvoje, zejména o environmentálních a klimatických otázkách, i chuť se v těchto otázkách angažovat. Z výsledků průzkumu Eurobarometru zveřejněného v květnu 2022 vyplývá, že mladí lidé v EU považují „ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu“ za jednu z klíčových priorit, na něž by se měl Evropský rok mládeže (2022) zaměřit. Již údaje OECD (15) z roku 2018 ukazují, že mladí lidé ve věku patnácti let mají vysoké povědomí o změně klimatu a environmentální krizi a o nutnosti je řešit. Z týchž údajů OECD však vyplývá, že mnohem méně studentů má dojem, že mohou něco skutečně změnit. Rozsah klimatické a environmentální krize může vést k tomu, že se účastníci vzdělávání cítí být ochromeni a bezmocní, což může být ještě zhoršeno nepřesnými informacemi a dezinformacemi.

14.

Je velmi důležité, aby systémy a instituce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy reagovaly na stále častěji vyjadřované názory mladých lidí v souvislosti s klimatickou krizí a krizí v oblasti biologické rozmanitosti a zapojovaly je do navrhování řešení souvisejících s učením v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje a do přijímání opatření pro udržitelnou budoucnost. Evropský rok mládeže 2022 hraje důležitou úlohu v tom, aby byla angažovanost mladých lidí dále podnícena.

15.

Pandemie COVID-19 zvýraznila naše úzké vazby s přírodou a opětovně nasměrovala naši pozornost na systémy vzdělávání a odborné přípravy. Získali jsme poznatky o nových možnostech vzdělávání a odborné přípravy, včetně metod smíšeného učení v různých prostředích (též v on-line prostředí), zapojení a autonomie účastníků vzdělávání a vazeb mezi formálním vzděláváním a širší komunitou. Pandemie také zesílila dlouhodobé obavy o tělesnou, duševní a emocionální pohodu dětí, mladých lidí a dospělých.

16.

Jednotlivá střediska předškolního vzdělávání a péče, školy, vysokoškolské instituce, výzkumné organizace, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy a místní komunity jsou v souvislosti s klimatickou krizí a krizí v oblasti biologické rozmanitosti stále aktivnější. Udržitelnost však dosud není v celé EU systémovým rysem vzdělávání a odborné přípravy.

17.

V mnoha zemích se učení v zájmu udržitelnosti a stejně perspektivní koncepce, jako je vzdělávání pro udržitelný rozvoj a vzdělávání ke globálnímu občanství, začaly využívat v rámci politik, strategií a vzdělávacích programů. Pedagogové však potřebují další cílenou podporu, odborné znalosti a příležitosti k odborné přípravě k tomu, aby zásady ekologické transformace a udržitelného rozvoje začlenili do svých postupů výuky a odborné přípravy. Často se cítí nedostatečně vybaveni k tomu, aby se vypořádali s ekologickou úzkostí a ekologickým pesimismem a účastníkům vzdělávání pomáhali se pozitivním způsobem angažovat v problematice klimatu a životního prostředí.

18.

Celoinstitucionální přístupy k udržitelnosti, které zahrnují všechny oblasti činnosti, nejsou vždy dostatečně uplatňovány. Tyto přístupy mohou zahrnovat výuku a učení, správu, výzkum a inovace, jakož i infrastrukturu, zařízení a operace a měly by zapojit účastníky vzdělávání, zaměstnance, rodiče a místní i širší komunity.

19.

Je třeba dále zkoumat potenciál a příležitost k doplnění a posílení dalších programů vzdělávání a odborné přípravy. Výuka a učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje mohou plně podporovat politiky a programy týkající se zdraví, dobrých životních podmínek a inkluze, aktivního a globálního občanství, solidarity, učení zaměřeného na studenty, výzkumu a inovací a digitální transformace, včetně umělé inteligence (16).

20.

Systematické začleňování rozměru vzdělávání a odborné přípravy do dalších politik souvisejících s ekologickou transformací a udržitelným rozvojem v celoživotní perspektivě může provádění těchto politik podpořit. Může rovněž propojit různá odvětví společnosti a hospodářství a účinně začlenit problematiku udržitelnosti do vzdělávání a odborné přípravy.

21.

Toto doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality. Uznává, že úroveň autonomie institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu se v jednotlivých členských státech značně liší. V některých členských státech mají instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, instituce pro vzdělávání učitelů i učitelé a školitelé vysokou míru autonomie. Doporučení bude provedeno v souladu s vnitrostátními podmínkami a ve spolupráci s členskými státy.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1.

Stále více lidí v Evropě si potřebuje doplňovat a zlepšovat znalosti, dovednosti a kompetence, protože jejich formální vzdělání a odborná příprava jim přestávají dostačovat k tomu, aby dokázali reagovat na požadavky rychle se měnící společnosti a trhu práce. Oživení po pandemii COVID-19 a digitální a ekologická transformace urychlily tempo změn týkajících se toho, jak žijeme, učíme se a pracujeme. Jasně ukázaly, že je třeba, aby byli lidé lépe vybaveni k tomu, aby se mohli vypořádat se současnými a budoucími výzvami. Pandemie měla dopad na kariérní vyhlídky mladých lidí i dospělých. Způsobila také nárůst nezaměstnanosti a narušila fyzickou, duševní a emocionální pohodu stovek milionů lidí v Evropě.

2.

Jednou z hlavních výzev, kterým evropské podniky a zaměstnavatelé čelí, je nedostatečná nabídka potřebných dovedností na trhu práce EU. Pracovníci zároveň čelí nebývalým změnám ve způsobu organizace práce. Kromě toho se v důsledku digitální a ekologické transformace zásadně mění pracovní profily a požadavky na dovednosti. V rozhodnutí Rady (EU) 2021/1868 ze dne 15. října 2021 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (1) je uvedeno, že „[č]lenské státy a Unie mají pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a na zaměření trhů práce na budoucnost a jejich schopnosti reagovat na hospodářské změny“. Průběžné prohlubování dovedností a změny kvalifikace jsou nezbytné k tomu, aby mohli pracovníci reagovat na potřeby svého současného zaměstnání nebo mohli přejít na nová pracovní místa a do rozvíjejících se odvětví, jako je ekologické či digitální odvětví, zejména v souvislosti se stárnutím obyvatelstva.

3.

Lidé potřebují mít přístup ke kvalitní výuce a učení poskytovaným různými způsoby a v různých prostředích, aby mohli rozvíjet své osobní, sociální, kulturní a profesní znalosti, dovednosti a kompetence. Po systémech vzdělávání a odborné přípravy je vyžadováno, aby byly flexibilnější a aby hledaly způsoby, jak zajistit učení více zaměřené na účastníky vzdělávání, přístupné a inkluzivní pro širší škálu profilů. Neformální poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy také řeší tuto potřebu tím, že poskytují nové a inovativní příležitosti k prohlubování dovedností a změně kvalifikace.

4.

Efektivní kultura celoživotního učení je klíčem k zajištění toho, aby měl každý znalosti, dovednosti a kompetence, které potřebuje k úspěchu ve společnosti, na trhu práce a v osobním životě. Je nezbytné, aby lidé měli po celý život přístup ke kvalitnímu a relevantnímu vzdělání a odborné přípravě, prohlubování dovedností a změně kvalifikace. Příležitosti k celoživotnímu učení by měly být součástí dlouhodobé strategie vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy ke zlepšení jejich schopnosti reagovat na rychle se měnící potřeby zaměstnavatelů a účastníků vzdělávání. To by umožnilo rozmanitější skupině osob (včetně absolventů těchto institucí a dalších dospělých účastníků vzdělávání) prohlubovat si dovednosti a měnit kvalifikaci. Doporučuje se, aby instituce vysokoškolského vzdělávání, instituce odborného vzdělávání a přípravy, poskytovatelé vzdělávání dospělých a další poskytovatelé mikrocertifikátů, včetně zaměstnavatelů, spolupracovali a zohledňovali nejnovější poznatky výzkumu při koncipování a aktualizaci vzdělávacích příležitostí.

5.

Mikrocertifikáty by mohly pomoci při dokládání výsledků drobných studijních zkušeností uzpůsobených na míru. Umožňují cílené, flexibilní získávání znalostí, dovedností a kompetencí s cílem uspokojit nové a vznikající potřeby ve společnosti a na trhu práce a jednotlivcům umožňují reagovat na nedostatky v oblasti dovedností, které potřebují k dosažení úspěchu v rychle se měnícím prostředí, přičemž nenahrazují tradiční kvalifikace. Ve vhodných případech mohou doplňovat stávající kvalifikace a poskytovat přidanou hodnotu, aniž by byla oslabena základní zásada kompletních programů v rámci počátečního vzdělávání a odborné přípravy. Mikrocertifikáty by mohla koncipovat a vydávat řada poskytovatelů v různých vzdělávacích prostředích (formální, neformální nebo informální vzdělávací prostředí).

6.

Navzdory jejich rostoucímu využívání neexistuje v Evropě pro mikrocertifikáty žádná společná definice ani společné normy. To omezuje pochopení mikrocertifikátů a zájem o ně, a tím i jejich potenciál usnadňovat flexibilní učení a profesní dráhy. Cílem tohoto doporučení je podpořit budování důvěry v mikrocertifikáty v celé Evropě mezi všemi zúčastněnými stranami, ať už se jedná o poskytovatele, či příjemce.

7.

První zásada evropského pilíře sociálních práv (2) uvádí, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel své dovednosti a nabyl dovedností nových, tak aby se mohl plně účastnit na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce, a to kdekoliv v Evropské unii. Čtvrtá zásada evropského pilíře sociálních práv uvádí, že každý má právo na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc zlepšující vyhlídky na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti. Toto právo na pomoc zahrnuje právo na podporu při odborné přípravě a změně kvalifikace. Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv zmiňuje mikrocertifikáty jako inovativní nástroje, které „mohou usnadnit flexibilní způsoby vzdělávání a podpořit pracovníky v jejich práci nebo během profesních přechodů“. Mikrocertifikáty mohou hrát roli při plnění hlavních cílů EU, kterých má být dosaženo do roku 2030, včetně cíle, aby se odborné přípravy každý rok účastnilo 60 % všech dospělých, a cíle spočívajícího v dosažení alespoň 78 % míry zaměstnanosti. Oba tyto cíle uvítali vedoucí představitelé EU, sociální partneři a občanská společnost na sociálním summitu v Portu a poté Evropská rada na zasedání ve dnech 24.– 25. června 2021 (3).

8.

Spolu s akčním plánem přijala Komise doporučení o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (doporučení „EASE“) (4). Doporučení poskytuje členským státům konkrétní politické pokyny k vypracování ucelených souborů politických opatření, které usnadní profesní přechody a podpoří oživení po pandemii COVID-19 vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst. Politické pokyny zahrnují příležitosti k prohlubování dovedností a změně kvalifikace a podpůrná opatření.

9.

V Evropské agendě dovedností (5) byla mezi 12 stěžejními opatřeními oznámena nová iniciativa týkající se evropského přístupu k mikrocertifikátům. Tato nová iniciativa si klade za cíl podpořit kvalitu, transparentnost a přejímání mikrocertifikátů napříč EU. V agendě dovedností byla dále oznámena iniciativa týkající se individuálních vzdělávacích účtů, která by mohla pomoci překlenout stávající nedostatky v přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě pro dospělé v produktivním věku a vybavit je pro úspěšné zvládnutí přechodů na trhu práce. Mikrocertifikáty mohou být využívány jako součást dostupného vzdělávání a odborné přípravy za účelem podpoření fungování těchto individuálních vzdělávacích účtů.

10.

Ve sdělení Komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (6) bylo oznámeno, že Komise bude usilovat o rozvoj evropského přístupu k mikrocertifikátům, jehož účelem je pomoci rozšířit příležitosti k učení a posílit úlohu institucí vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy v celoživotním učení.

11.

Doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (7) vyzývá Komisi k prozkoumání „koncepce a využití alternativních kvalifikací (microcredentials)“.

12.

V usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (8) je prozkoumání koncepce a využití mikrocertifikátů uvedeno jako jedno z konkrétních témat a akcí pro prioritní oblast 2 strategického rámce (celoživotní učení a mobilita).

13.

Závěry Rady o iniciativě „Evropské univerzity“ – Propojení vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, inovací a společnosti: příprava podmínek pro nový rozměr evropského vysokoškolského vzdělávání (9) zdůrazňují, že „ačkoli se mikrocertifikáty neodchylují od základní zásady programů plného vysokoškolského vzdělání ani ji neoslabují, mohly by pomoci rozšířit vzdělávací příležitosti, aby bylo možné přizpůsobit se netradičním studentům a poptávce po nových dovednostech na trhu práce; učinit zkušenosti související s učením flexibilnějšími a modulárnějšími; podporovat přístup k vysokoškolskému vzdělávání; zapojovat žáky, bez ohledu na jejich předchozí kvalifikaci nebo výchozí prostředí, podporovat příležitosti ke změně kvalifikace a prohlubování dovedností a zároveň zajistit kvalitní vzdělávání“.

14.

Ministři školství Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání se v Římském komuniké o mezivládním boloňském procesu (10) zavázali pomoci svým vysokoškolským institucím: i) diverzifikovat nabídku vzdělávání a ii) inovovat obsah vzdělávání a způsoby jeho poskytování. Mnoho vysokoškolských institucí nabízí nebo plánuje nabízet kromě programů plného vysokoškolského vzdělávání také formy vzdělávání menšího rozsahu, a to při současném zachování svého práva navrhovat studijní programy a samostatně regulovat otázky týkající se přenosu kreditů. Tyto formy vzdělávání menšího rozsahu umožní účastníkům vzdělávání rozvíjet nebo aktualizovat jejich kulturní, profesní a průřezové dovednosti a kompetence v různých fázích jejich života. Prostřednictvím spolupráce v rámci boloňského procesu bude zkoumáno, jakým způsobem a do jaké míry mohou být tyto flexibilní formy vzdělávání menšího rozsahu – včetně těch, které vedou k získání mikrocertifikátů – definovány, rozvíjeny, prováděny a uznávány pomocí společných nástrojů.

15.

Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly zohledňovat různé individuální potřeby, schopnosti a kapacity jednotlivých účastníků vzdělávání. Rovněž by měly nabízet vzdělávací příležitosti pro všechny, a to i v neformálním a informálním prostředí, jak je zdůrazněno v závěrech Rady o rovnosti a inkluzi ve vzdělávání a odborné přípravě s cílem podpořit úspěch ve vzdělávání pro všechny (11). Dobře koncipované mikrocertifikáty lze využít jako součást cílených opatření na podporu začleňování a dostupnosti vzdělávání a odborné přípravy pro širší okruh účastníků vzdělávání. Tento širší okruh účastníků vzdělávání zahrnuje znevýhodněné a zranitelné skupiny (jako jsou osoby se zdravotním postižením, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací, příslušníci menšin, osoby z přistěhovaleckého prostředí, uprchlíci a osoby s omezenými příležitostmi z důvodu jejich zeměpisného umístění a/nebo jejich socioekonomicky znevýhodněné situace). Mikrocertifikáty lze rovněž využít k tomu, aby pomohly lépe orientovat studenty a usnadnily přístup k učení a odborné přípravě a dosažení úspěchu v jejich rámci a podpořily přechod ze školy do zaměstnání. Očekávaný nárůst počtu uprchlíků a žadatelů o azyl si vyžádá vytvoření strategií pro účinnou integraci těchto skupin do systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání. Poradenství a vzájemné učení v rámci EU při koncipování a vydávání mikrocertifikátů může podpořit začleňování a zajistit, aby k jejich přínosům měli přístup účastníci vzdělávání ze všech skupin společnosti.

16.

Mikrocertifikáty mohou také podporovat profesní rozvoj a mobilitu osob působících v nestandardních formách práce, jako například v rámci ekonomiky platforem (12), které mohou mít obtíže s přístupem k odborné přípravě v závislosti na svém postavení v zaměstnání (13).

17.

Mikrocertifikáty by mohly sehrát aktivní úlohu v plnění politických iniciativ EU s cílem urychlit digitální a ekologickou transformaci. Mikrocertifikáty by mohly: i) podpořit cíle akčního plánu digitálního vzdělávání (2021–2027) (14) s cílem pomáhat při poskytování flexibilních a dostupných vzdělávacích příležitostí pro získání digitálních dovedností a ii) naplnit cíle plánu Komise „Digitální kompas 2030“, tedy zajistit, aby do roku 2030 obyvatelstvo v Evropě disponovalo digitálními dovednostmi a aby zde byli k dispozici vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních dovedností. Mikrocertifikáty by mohly rovněž hrát roli při plnění Zelené dohody pro Evropu (15), což je evropská strategie rozvoje, jejímž cílem je transformovat její ekonomiku a společnost a nastavit udržitelnější směřování.

18.

V doporučení Rady o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (16), je stanoven společný referenční rámec s cílem pomoci osobám a organizacím srovnávat jak různé systémy kvalifikací, tak i úrovně kvalifikací z těchto systémů. Jako evropský referenční rámec je evropský rámec kvalifikací k dispozici pro všechny typy a úrovně kvalifikací a představuje společný standardní referenční rámec pro transparentnost, přenositelnost a srovnatelnost. Evropský rámec kvalifikací je rovněž k dispozici pro účely mikrocertifikátů, jestliže jsou nejprve zahrnuty do národních kvalifikačních rámců.

19.

V doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (17) byly členské státy vyzvány k tomu, aby do roku 2018 – podle okolností a zvláštních podmínek jednotlivých států a jak považují za vhodné – zavedly režim validace neformálního a informálního učení. Díky tomuto režimu validace budou lidé moci dosáhnout uznání znalostí, dovedností a kompetencí, které si osvojili prostřednictvím neformálního a informálního učení. Tento režim jim také umožňuje získat úplnou kvalifikaci nebo případně částečnou kvalifikaci. Hodnocení doporučení provedené v roce 2020 (18) vyzvalo k většímu rozvoji vazeb mezi validací a mikrocertifikáty.

20.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna 2018 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass) a o zrušení rozhodnutí č. 2241/2004/ES (19) stanoví základ pro poskytování internetových nástrojů umožňujících lidem řídit svou kariéru a celoživotní učení pomocí služeb ověřování pravosti certifikátů, díky kterým budou mikrocertifikáty přenositelné.

21.

Relevantnost, rozvoj a aktualizace mikrocertifikátů závisí na:

22.

Toto doporučení plně respektuje zásady subsidiarity a proporcionality, zásady institucionální autonomie a akademické svobody a odpovědnost členských států za obsah a organizaci vzdělávání a odborné přípravy v souladu s vnitrostátními podmínkami, a to v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

23.

Tímto doporučením není dotčena směrnice 2005/36/ES ve znění směrnice 2013/55/EU o uznávání odborných kvalifikací ani systém automatického uznávání, který je v ní stanoven.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Toto experimentování, spolupráce, správa a partnerství jsou důležité pro stanovení potřeb v oblasti mikrocertifikátů, spoluvytváření mikrocertifikátů a jejich aktualizaci, jakož i pro posouzení dopadu na prohlubování dovedností a změny kvalifikace, celoživotní učení a kariérní rozvoj.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

(1)

Kvalifikovaná pracovní síla má zásadní význam pro posílení udržitelné konkurenceschopnosti Unie, podporu oživení po pandemii COVID-19 s dostatkem pracovních míst a zajištění sociálně spravedlivé digitální a ekologické transformace. Lidé musí držet krok s vývojem na trhu práce zvyšováním svých dovedností. Nové a lepší dovednosti skýtají lidem v souvislosti s demografickými změnami více příležitostí a připravují je na aktivní zvládání přechodů na trhu práce a plnou účast na životě společnosti. Prohlubování dovedností a změna kvalifikace u dospělých mohou být navíc silnými nástroji při prosazování sociální spravedlnosti a začleňování v zájmu spravedlivé transformace.

(2)

Článek 14 odst. 1 Listiny základních práv (1) stanoví, že každý má právo na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání. První zásada evropského pilíře sociálních práv (dále jen „pilíř“), společně vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017 (2) stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. Čtvrtá zásada pilíře se dotýká aktivní podpory zaměstnanosti a podpory práva každého na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti. Pátá zásada pilíře o bezpečném a adaptabilním zaměstnání zdůrazňuje, že bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru by se pracovníkům mělo dostávat spravedlivého a rovného zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě.

(3)

Dne 25. června 2021 uvítala Evropská rada hlavní cíle Unie stanovené v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv v souladu s Portským prohlášením ze dne 8. května 2021, čímž podpořila snahu zajistit, aby se do roku 2030 každoročně účastnilo odborné přípravy alespoň 60 % všech dospělých. Účast na vzdělávání dospělých v Unii však v posledním desetiletí stagnovala a 21 členských států nesplnilo cíl na úrovni Unie pro rok 2020. S ohledem na tuto skutečnost přijala Rada usnesení o novém evropském programu pro vzdělávání dospělých na období 2021–2030 (3), aby podpořila pokrok při plnění hlavního cíle Unie v této oblasti. Pro mnoho dospělých, jako jsou osoby vykonávající atypické formy práce, zaměstnanci malých a středních podniků, nezaměstnaní, neaktivní osoby a osoby s nízkou kvalifikací, jsou příležitosti k rozvoji dovedností příliš často nedostupné.

(4)

Evropská agenda dovedností, přijatá Komisí dne 1. července 2020, obsahuje výzvu k zásadní změně v oblasti dovedností s cílem proměnit ekologickou a digitální transformaci v příležitosti k rychlému a spravedlivému oživení. V agendě se mimo jiné oznamuje, že Komise posoudí individuální vzdělávací účty jako nástroj na podporu prohlubování dovedností a změny kvalifikace dospělých v produktivním věku, čímž doplní další akce zaměřené na zaměstnavatele a poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy.

(5)

V souvislosti s přechodem na moderní, konkurenceschopné hospodářství účinně využívající zdroje, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu, které směřuje ke klimatické neutralitě do roku 2050, bude třeba zajistit dovednosti pro ekologickou transformaci a prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovních sil. Ve svém sdělení ze dne 14. července 2021 s názvem „Fit for 55“ Komise uznává, že ekologická transformace může být úspěšná pouze v případě, že má Unie kvalifikovanou pracovní sílu, kterou potřebuje, aby zůstala konkurenceschopná, a poukazuje na stěžejní opatření Evropské agendy dovedností, jejichž cílem je vybavit lidi dovednostmi potřebnými pro ekologickou a digitální transformaci.

(6)

Ve svém sdělení ze dne 9. března 2021 o evropské digitální dekádě Komise poukazuje na nedostatek zaměstnanců s odpovídajícími digitálními dovednostmi, jakož i na genderovou nevyváženost mezi odborníky v oblasti informační a komunikačních technologií (IKT) a absolventy vědeckých, technologických, inženýrských a matematických (STEM) oborů. Znovu připomíná, že do roku 2030 by nejméně 80 % obyvatel Unie mělo mít alespoň základní digitální dovednosti, a současně navrhuje, aby bylo v oboru IKT do roku 2030 zaměstnáno 20 milionů specialistů a aby v této oblasti bylo dosaženo sblížení v zastoupení žen a mužů. V návrhu ze dne 15. září 2021 o Cestě k digitální dekádě Komise nabízí vytvoření rámce pro další pokrok v této oblasti. V akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 ze dne 30. září 2020 se zdůrazňuje, že je třeba využít technologické prostředky k usnadnění dostupnosti a posílení flexibility příležitostí ke vzdělávání, včetně prohlubování dovedností a změny kvalifikace.

(7)

Ve sdělení ze dne 10. března 2020 nazvaném Nová průmyslová strategie pro Evropu Komise vyzývá k rozhodným krokům, aby se celoživotní učení stalo realitou pro všechny a bylo tak zajištěno, že vzdělávání a odborná příprava budou držet krok s dobou a přispějí k dosažení souběžné transformace.

(8)

V závěrech Rady ze dne 8. června 2020 (4) se členské státy vyzývají, aby s přihlédnutím k vnitrostátním okolnostem a při současném respektování úlohy a nezávislosti sociálních partnerů „zkoumaly možné modely veřejného a soukromého financování celoživotního učení a rozvoje dovedností na úrovni jednotlivce, neboť udržitelné financování má v situaci nedostatku kvalifikované pracovní síly mimořádný význam, a aby věnovaly zvláštní pozornost zranitelným skupinám obyvatel a pracovníkům s nízkou úrovní kvalifikace“; dále se v nich vyzývá Komise, aby v souladu se svými pravomocemi členské státy v tomto úsilí podporovala.

(9)

Nedostatečná finanční podpora jednotlivců je jednou z hlavních překážek ovlivňujících účast na vzdělávání. Veřejné a soukromé investice jsou celkově nedostatečné. Profesní odborná příprava je v Unii většinou financována zaměstnavateli. Mnoho podniků, zejména malých a středních, však odbornou přípravu svým zaměstnanců neposkytuje ani jim ji nefinancuje a jednotlivci vykonávající atypickou práci mají k odborné přípravě podporované zaměstnavatelem přístup omezený nebo nemají přístup žádný. Tyto nerovnosti by mohly mít negativní dopad na dobré životní podmínky a zdraví jednotlivců, vést k poklesu hospodářské konkurenceschopnosti, promarněným příležitostem a vytváření překážek bránících inovacím a způsobit, že při přechodu k udržitelnějším hospodářským činnostem budou lidé opomíjeni.

(10)

Kromě přímých nákladů jsou důležitým faktorem, který dospělým brání vyhledávat odbornou přípravu, časová omezení. V mnoha členských státech existují opatření upravující placené volno pro účely odborné přípravy (5), avšak povědomí o této možnosti a její využívání jsou mezi dospělými v produktivním věku na často nízké úrovni; tato úprava se navíc mnohdy nevztahuje na atypické pracovníky nebo neumožňuje dospělým vyhledávat vzdělávání a odbornou přípravu v období nezaměstnanosti či nízké ekonomické aktivity.

(11)

Mnoho dospělých, zejména mezi osobami s nízkou kvalifikací a těmi, kdo jsou trhu práce nejvíce vzdáleni, není k účasti na odborné přípravě motivováno. Je možné, že si nejsou vědomi svých vlastních potřeb v oblasti dovedností a nevědí, zda je podpora a odborná příprava k dispozici nebo zda jsou kvalitní a uznávané na trhu práce. Navíc může lidem scházet motivace k tomu, aby se zapojili do odborné přípravy, která byla vybrána bez konzultace s nimi a není přizpůsobena jejich potřebám.

(12)

K prohlubování dovedností a změně kvalifikace v Unii je třeba zaujmout nový přístup. Tento přístup by měl jakožto doplněk stávajících nástrojů a v návaznosti na politické závazky posílit postavení jednotlivců a poskytnout jim podporu a nástroje, které k prohloubení dovedností nebo ke změně kvalifikace potřebují, a to na všech úrovních dovedností.

(13)

Poradní výbor pro odborné vzdělávání (ACVT) ve svém stanovisku ze dne 16. srpna 2021 k iniciativě Unie týkající se individuálních vzdělávacích účtů a posílení poskytování odborné přípravy v Evropě uvádí, že taková iniciativa by měla v oblasti vzdělávání a odborné přípravy přispět ke zvýšení angažovanosti, motivace a účasti dospělých. Hlavním úkolem je zlepšit sladění dovedností a pracovních míst a zajistit přístup k diverzifikovaným možnostem kvalitní odborné přípravy prostřednictvím jejího relevantnějšího a cílenějšího poskytování. Výbor ACVT ve svém stanovisku zdůrazňuje, že výběr mechanismů financování a individuálně uzpůsobených pobídek podle cílových skupin na vnitrostátní úrovni by se měl řídit vnitrostátními potřebami a prioritami.

(14)

Jedním z možných přístupů k řešení výše uvedených problémů je poskytnout lidem přímou podporu prostřednictvím nároků na odbornou přípravu v rámci individuálních vzdělávacích účtů. Takový přístup zahrnuje rovněž vytvoření širokého podpůrného rámce, který jednotlivcům umožní přístup k možnostem odborné přípravy, informacím, pokynům, placenému volnu pro účely odborné přípravy a uznávání výsledků odborné přípravy. Mohou jím být doplněny stávající iniciativy na vnitrostátní úrovni.

(15)

Doporučuje se, aby byl na vnitrostátní úrovni definován individuální nárok na odbornou přípravu v souladu s potřebami osob v oblasti odborné přípravy (6) a s přihlédnutím k dalším stávajícím nástrojům. Účinnost iniciativy mohou zvýšit úpravy financování se zřetelem k potřebám. Členské státy mohou stanovit dodatečné nároky na odbornou přípravu pro osoby, které je nejvíce potřebují, v závislosti na vnitrostátním kontextu a měnícím se trhu práce. Členské státy by například mohly přispívat individuální vzdělávací účty ve strategických odvětvích (7), aby podpořily ekologickou a digitální transformaci. Kromě finančních nároků jsou klíčovými faktory ovlivňujícími účast na prohlubování dovedností a změně kvalifikace relevantnost, užitečnost a uznávání odborné přípravy. Doporučuje se také, aby byly tyto otázky konzultovány se sociálními partnery a příslušnými zúčastněnými stranami.

(16)

Individuální vzdělávací účty by měly lidem umožnit akumulovat a využívat nároky na odbornou přípravu během stanoveného období, které by mělo být definováno na vnitrostátní úrovni, aby mohli v reakci na nově vznikající potřeby v oblasti dovedností absolvovat delší nebo nákladnější odbornou přípravu nebo odbornou přípravu během hospodářských útlumů. Jednotlivci by měli mít možnost zachovat si individuální nároky na odbornou přípravu nezávisle na svém postavení v rámci pracovní síly nebo postavení v zaměstnání a na změně kariéry. Členské státy se vyzývají, aby stanovily pravidla pro vypršení nároků, která budou účastníky vzdělávání motivovat k jejich plnému využití.

(17)

Měla by být podporována možnost, aby v obdobích, kdy daná osoba žije v jiném členském státě, zůstaly její individuální nároky na odbornou přípravu zachovány nebo aby směla využít své individuální nároky na odbornou přípravu ze zahraničí, a měla tak přístup k uznávané odborné přípravě se zaručenou kvalitou z vnitrostátního registru prostřednictvím svého vzdělávacího účtu. Převoditelnost nároků mezi členskými státy je v dlouhodobějším horizontu žádoucím rysem, který je třeba dále prozkoumat, při zohlednění možných dopadů na vnitrostátní trhy práce.

(18)

S cílem pomoci jednotlivcům určit vhodnou cestu odborné přípravy, a zvýšit tak jejich motivaci k učení, je třeba zajistit přístup k poradenství pro volbu povolání a možnostem validace. Rovněž je třeba zajistit aktualizované veřejné registry uznávané odborné přípravy prostřednictvím specializovaných jednotných vnitrostátních digitálních portálů, které budou přístupné všem, včetně osob se zdravotním postižením, a náležitě propojené s platformou Europass.

(19)

Doporučuje se, aby pro přístup k validaci, včetně možného hodnocení dovedností, sloužily individuální vzdělávací účty. Nedávné hodnocení práce vykonané v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (8), které vypracovala Komise, poukazuje na značný pokrok, ale identifikuje také přetrvávající problémy a navrhovaná řešení. Zejména je nezbytné poskytovat jednotlivcům individualizovanou podporu a zajistit užší koordinaci s poradenskými službami a účinné přizpůsobování iniciativ v oblasti validace znevýhodněným a zranitelným skupinám. Členské státy se vyzývají, aby v příslušných případech podporovaly na základě zjištěných potřeb poskytování mikrocertifikátů v souladu s doporučením Rady ze dne 16. června 2022 o mikrocertifikátech pro celoživotní učení a zaměstnatelnost (9).

(20)

Toto doporučení podporuje zavedení placeného volna pro účely odborné přípravy. Řádné poskytování placeného volna pro účely odborné přípravy by pracovníkům umožnilo udržet si během období odborné přípravy svůj plat nebo náhradní příjem. Členské státy se vyzývají, aby zahájily dialog se sociálními partnery o opatřeních, která zaměstnancům umožní účastnit se odborné přípravy během pracovní doby s využitím jejich individuálních vzdělávacích účtů, při zohlednění možností a programů vnitrostátních systémů odborné přípravy. V tomto ohledu by měla být zohledněna rovněž situace malých a středních podniků a mikropodniků.

(21)

K zajištění významného zvýšení míry účasti dospělých na vzdělávacích příležitostech, zejména u skupin s nízkou informovaností o prohlubování dovedností a změně kvalifikace, jako jsou skupiny, které jsou trhu práce nejvíce vzdáleny, jsou klíčové informační a osvětové činnosti a kampaně s širším dosahem. Účinnost informačních a osvětových činností může zvýšit spolupráce mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami založená na společném chápání skutečnosti, že prohlubování dovedností a změna kvalifikace patří mezi investice. Pozornost věnovaná přístupnosti by měla usnadnit účast dospělých se zdravotním postižením.

(22)

Pro podporu provádění tohoto doporučení jsou klíčová monitorovací opatření na vnitrostátní úrovni a průběžné zdokonalování individuálních vzdělávacích účtů a podpůrného rámce. Následné úpravy by se mohly týkat výše individuálních nároků na odbornou přípravu, prioritních skupin nebo uživatelsky vstřícné integrace různých prvků podpůrného rámce.

(23)

Klíčovým prvkem úspěšných programů pro individuální vzdělávací účty je adekvátní financování. Vnitrostátní systém individuálních vzdělávacích účtů by mohl usnadnit sdílení nákladů mezi různými zdroji financování, například mezi veřejnými orgány, zaměstnavateli a fondy spravovanými sociálními partnery, čímž by umožňoval, aby byl individuální vzdělávací účet financován z různých zdrojů. Kombinace veřejných a soukromých zdrojů financování by měla zajistit udržitelnost iniciativy v členských státech, která je pro její úspěch zásadní. Tato kombinace zdrojů financování usnadňuje úpravu podpory a příspěvků zaměstnavatelů na účty zaměstnanců, a to buď dobrovolně, nebo jako výsledek kolektivních smluv.

(24)

Zřízení individuálních vzdělávacích účtů a jejich podpůrného rámce mohou podporovat fondy Unie, jež podporují systémy vzdělávání dospělých, jako je Evropský sociální fond plus (10), Evropský fond pro regionální rozvoj (11), Fond pro spravedlivou transformaci (12) a případně Nástroj pro oživení a odolnost (13) v rámci nástroje Next Generation EU, a k jejich zřízení napomohou rovněž individuálně uzpůsobené odborné znalosti poskytované prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu (14). Tento proces může být podpořen i vzájemným učením zprostředkovaným Komisí.

(25)

Tímto doporučením není dotčena výlučná pravomoc členských států ani rozdělení pravomocí v rámci každého členského státu na celostátní, regionální nebo místní úrovni, pokud jde o financování, organizaci a obsah jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy dospělých. Toto doporučení členským státům nebrání v tom, aby zachovaly nebo zavedly jiná nebo pokročilejší ustanovení týkající se vzdělávání a odborné přípravy dospělých, než jaká jsou v něm obsažena.

(26)

Členské státy by měly do navrhování reforem zapojit sociální partnery a všechny příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti. Toto doporučení v plné míře respektuje samostatnost sociálních partnerů, a to i v případech, kdy sociální partneři odpovídají za vytvoření a řízení systémů odborné přípravy.

(27)

Opatření obsažená v tomto doporučení nenahrazují poskytování odborné přípravy zaměstnavateli, veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti nebo jinými poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, jejich účelem není do takového poskytování odborné přípravy zasahovat a neměla by ani nahrazovat veřejnou podporu vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy nebo jiné druhy podpory. Další administrativní zátěž by měla být minimalizována,

1.

2.

3.

Doporučuje se, aby příhraniční pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné pracující v jiném členském státě, než ve kterém mají bydliště, spadali pod členský stát, ve kterém pracují.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

—

Poradenství pro volbu povolání a validace

12.

—

Vnitrostátní registr způsobilých možností kvalitní odborné přípravy, profesního poradenství a validace

13.

14.

15.

16.

17.

—

Jednotný vnitrostátní digitální portál podporující individuální vzdělávací účty

18.

—

Placené volno pro účely odborné přípravy

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

(1)

Je třeba urychleně snížit emise skleníkových plynů, zejména za účelem snížení vzestupu hladiny moří a pravděpodobnosti extrémních povětrnostních jevů, které již postihují všechny regiony na celém světě (1), a za účelem snížení hospodářských a sociálních nákladů spojených s dopady globálního oteplování (2). Unie a její členské státy jsou smluvními stranami Pařížské dohody přijaté dne 15. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) (3), která zavazuje smluvní strany k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a k úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

(2)

Jak nedávno potvrdila šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o fyzikálních vědeckých základech, změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí představují vážné hrozby, které vyžadují naléhavá opatření. Lidské utrpení a hospodářské ztráty způsobené častějšími extrémními jevy souvisejícími s klimatem, jako jsou povodně, vlny veder, sucha a lesní požáry, jsou stále častější. V Unii již nyní dosahují tyto ztráty v průměru přes 12 miliard EUR ročně (4).

Mohly by dosáhnout dalších 175 miliard EUR, což činí1,38 % HDP Unie ročně, pokud by globální oteplování dosáhlo 3 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, oproti 65 miliardám EUR při 2 °C a 36 miliardám EUR ročně při 1,5 °C. To by neúměrně poškodilo určité skupiny, zejména osoby, které jsou ve zranitelné situaci již nyní, a regiony, které se již nyní potýkají s problémy.

(3)

Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) vymezuje strategii, díky níž se má Unie stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem a přeměnit se v udržitelnou, spravedlivější a prosperující společnost, jež respektuje meze naší planety. Potřeba spravedlivé transformace je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu, která klade důraz na to, aby nebyl opomenut žádný jednotlivec ani region. Evropský právní rámec pro klima (5) stanoví závazný celounijní cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a závazný střednědobý cíl spočívající ve snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Cílem 8. akčního programu pro životní prostředí na období do roku 2030 (6) je urychlit ekologickou transformaci na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství, které účinně využívá zdroje a je založené na energii z obnovitelných zdrojů, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, jakož i chránit, obnovovat a zlepšovat stav životního prostředí.

(4)

S ohledem na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině jsou ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvaném „Plán REPowerEU“ (dále jen „Plán REPowerEU“) v souladu s Versailleským prohlášením přijatým na zasedání konaném ve dnech 10. a 11. března 2022 stanovena opatření k postupnému odstranění závislosti Unie na fosilních palivech z Ruska, a to diverzifikací dodávek plynu a zrychlením snižování závislosti na fosilních palivech, mimo jiné prostřednictvím zavádění solárních, větrných a tepelných čerpadel, dekarbonizace průmyslu a umožnění rychlejšího povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(5)

Transformace na klimaticky neutrální hospodářství a společnost vyžaduje komplexní politická opatření a značné investice v mnoha oblastech, jako jsou opatření v oblasti klimatu, energetiky, dopravy, životního prostředí, průmyslu, výzkumu a inovací (7). Za účelem splnění závazného cíle pro rok 2030 na úrovni Unie vydala Komise dne 14. července 2021 sdělení nazvané „Fit for 55: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“ a předložila celou řadu souvisejících legislativních návrhů (dále jen „balíček Fit for 55“). Balíček Fit for 55 obsahuje návrhy na aktualizaci relevantních právních předpisů včetně systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) (8), směrnice o zdanění energie, směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie, nařízení o výkonnostních normách pro emise CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva a nařízení o „sdílení úsilí“ s ohledem na odvětví mimo stávající systém EU ETS, konkrétně odvětví dopravy a budov.

Obsahuje rovněž návrhy nových právních předpisů, zejména na podporu používání čistších paliv v odvětví letecké a námořní dopravy a také zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření, který přímo souvisí s navrhovaným zavedením systému obchodování s emisemi z paliv používaných v budovách a v silniční dopravě. Cílem balíčku „Fit for 55“ ve spojení s opatřeními přijatými na úrovni Unie na podporu a podnícení nezbytných veřejných a soukromých investic je podpořit a urychlit růst nových trhů, například pro čistá paliva a vozidla s nízkými emisemi, čímž se sníží náklady na udržitelnou transformaci pro podniky i občany.

(6)

Na svém zasedání dne 20. června 2019 se Evropská rada ve své „Nové strategické agendě na období 2019–2024“ zavázala, aby zajistila spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě, která bude inkluzivní a nikoho neopomine. Na mezinárodní úrovni členské státy potvrdily cíle Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje a ratifikovaly Pařížskou dohodu, která odkazuje na nezbytné požadavky spočívající ve spravedlivém přesunu pracovní síly a podpoře důstojné práce a kvalitních pracovních míst, jakož i na potřebu, aby adaptace a budování kapacit zohledňovaly genderové aspekty. Pokyny Mezinárodní organizace práce poskytují mezinárodně uznávaný politický rámec pro spravedlivý přechod k environmentálně udržitelným ekonomikám a společnostem pro všechny (9). Kromě toho 54 signatářů (států a sociálních partnerů), včetně Komise jménem Unie a 21 jednotlivých členských států, podpořilo Slezské prohlášení o solidaritě a spravedlivé transformaci (10), které bylo přijato na 24. konferenci smluvních stran UNFCCC v Katovicích. Unie a deset členských států podepsaly prohlášení nazvané „O podpoře podmínek pro spravedlivou transformaci na mezinárodní úrovni, které bylo přijato na 26. konferenci smluvních stran UNFCCC v Glasgow, v němž se zavázaly zahrnout informace o spravedlivé transformaci do dvouletých zpráv o transparentnosti v rámci podávání zpráv o svých politikách a opatřeních k dosažení svých vnitrostátně stanovených příspěvků.

(7)

Spravedlnost a solidarita jsou určujícími zásadami politik Unie v oblasti ekologické transformace a jsou nezbytným předpokladem široké a trvalé podpory této transformace ze strany veřejnosti. Zelená dohoda pro Evropu zdůrazňuje, že transformace musí být spravedlivá a inkluzivní, musí klást na první místo občany a věnovat zvláštní pozornost podpoře regionů, průmyslových odvětví, pracovníků, domácností a spotřebitelů, již budou čelit největším problémům. Ve sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvaném ‚Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci‘ se dále zdůrazňuje, že provádění Zelené dohody pro Evropu poskytne Evropě nástroje, aby mohla vynakládat větší úsilí, pokud jde o vzestupnou konvergenci, sociální spravedlnost a společnou prosperitu. Podle sdělení Komise ze dne 23. února 2022 nazvaného ‚O důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení‘ je podpora důstojné práce na celém světě ústředním bodem spravedlivé transformace a inkluzivního, udržitelného a odolného oživení po pandemii.

(8)

Ve sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvaném ‚Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv‘ (11) se zdůrazňuje, že aby bylo možné se vydat směrem k zelenějšímu a digitálnějšímu desetiletí, v němž budou Evropané moci prosperovat, bude zapotřebí jednota, koordinace a solidarita. Ve sdělení jsou navrženy tři hlavní cíle EU pro rok 2030, a sice že do roku 2030 by mělo být zaměstnáno nejméně 78 % obyvatel ve věku od 20 do 64 let (12); minimálně 60 % všech dospělých osob by se mělo každý rok účastnit odborné přípravy (13); počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl do roku 2030 snížit alespoň o 15 milionů (14). Uvedené hlavní cíle pro rok 2030 uvítali jak vedoucí představitelé Unie v Portském prohlášení ze dne 8. května 2021 na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád, tak i Evropská rada ve svých závěrech z 24. a 25. června 2021.

(9)

Při zavedení vhodných doprovodných politik (15) by se díky ekologické transformaci mohl celkově vytvořit v Unii do roku 2030 přibližně 1 milion dalších kvalitních pracovních míst (16) a do roku 2050 pak další 2 miliony (17) v odvětvích, jako je stavebnictví, informační a komunikační technologie (dále jen ‚IKT‘) či obnovitelná energie, a zároveň by bylo možné zmírnit dlouhodobý úbytek pracovních míst pro pracovníky se střední kvalifikací, k němuž dochází v důsledku automatizace a digitalizace. Pokud však ekologická transformace nebude podpořena vhodným souborem politik, mohla by podle pesimistického scénáře v Unii způsobit pokles HDP až o 0,39 % a ztrátu pracovních míst až o 0,26 % (18).

(10)

Dopady ekologické transformace na podnikání a zaměstnanost se budou lišit podle odvětví, povolání, regionů a zemí, což přinese změny pracovních míst v rámci odvětví a průmyslových ekosystémů, jakož i rozsáhlé přerozdělení pracovních sil mezi nimi (19) Restrukturalizace a přizpůsobení dotčených společností, odvětví a ekosystémů vyžadují rozvoj nových obchodních modelů a rozsáhlé přerozdělení pracovních sil napříč odvětvími a regiony. Ztráta pracovních míst se očekává například v některých těžebních činnostech nebo u výroby energie z fosilních paliv a také v částech automobilového průmyslu. Nové pracovní příležitosti se naopak očekávají v souvislosti s činnostmi zaměřenými na zachování oběhové hodnoty, jakož i v souvislosti s udržitelnou dopravou a výrobou energie. Členské státy by proto měly ve spolupráci se sociálními partnery nebo místními a regionálními orgány a zúčastněnými stranami uplatňovat podrobný přístup zaměřený na jednotlivé dotčené regiony a ekosystémy.

(11)

Vytvářením kvalitních pracovních příležitostí pro každého a souběžným přijímáním opatření ke zmírňování energetické a dopravní chudoby a jejich předcházení může ekologická transformace přispět ke zvýšení příjmů a k celkovému snížení nerovnosti a chudoby (20). Může tak pomoci řešit již existující sociálně-ekonomické nerovnosti a sociální vyloučení, zlepšovat zdraví a životní podmínky a podporovat rovnost, včetně genderové rovnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována určitým skupinám obyvatelstva, zejména těm, které se již nacházejí ve zranitelném postavení. Sem se řadí zejména domácnosti s nízkými a nižšími středními příjmy, které vynakládají vysoký podíl svých příjmů na základní služby, jako jsou energie, doprava a bydlení, jakož i mikropodniky a malé a střední podniky. Výsledky modelování ukazují, že to, zda jsou ekologické daně progresivní nebo regresivní, bude z velké části záviset na koncepci nástrojů, včetně například míry, do jaké je snížení daně z příjmu, popř. do jaké jsou jiné možnosti recyklace příjmů zaměřeny na osoby s nižšími příjmy (21).

(12)

Činnosti oběhového hospodářství zaměřené na uchovávání hodnoty, včetně obchodních modelů založených na opravách, opětovném použití, repasování a servitizaci, mohou podpořit cenově dostupný a udržitelný přístup ke zboží a službám. Vytvářejí rovněž pracovní místa a příležitosti pro pracovníky s různými úrovněmi dovedností, včetně žen, osob se zdravotním postižením a skupin ve zranitelném postavení, přičemž v těchto oblastech působí subjekty sociální ekonomiky. Prosazováním oběhovosti výrobků výrazně snižují emise uhlíku, neboť vytvářejí pracovní místa tam, kde je třeba produkty opravovat, renovovat nebo sdílet.

(13)

Podle nejnovějších dostupných údajů ve statistikách EU o příjmu a životních podmínkách za období 2019/2020 postihla energetická chudoba přibližně 8 % obyvatelstva Unie, tj. více než 35 milionů osob, které nebyly schopny dostatečně vytápět své domovy, přičemž mezi jednotlivými členskými státy a příjmovými skupinami existovaly značné rozdíly (22). Celkově Středisko pro sledování energetické chudoby na základě kombinace ukazatelů odhaduje, že energetickou chudobou trpí více než 50 milionů domácností v Unii (23). Energetická chudoba, která je důsledkem kombinace nízkých příjmů, vysokého podílu disponibilních příjmů vynaložených na energie a nízké energetické účinnosti, představuje pro Unii již nějakou dobu velkou výzvu. Riziko energetické chudoby navíc zvyšují vysoké a kolísavé ceny energie, které jsou způsobeny řadou faktorů, včetně faktorů souvisejících s válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině a následnou politickou reakcí Unie. Tato forma chudoby postihuje nejen domácnosti s nízkými příjmy, ale v mnoha členských státech rovněž domácnosti s nižšími středními příjmy.

Náchylnější k energetické chudobě a jejím dopadům jsou rovněž domácnosti s nadprůměrnými energetickými potřebami, mezi něž patří rodiny s dětmi, včetně rodin s jedním rodičem, osoby se zdravotním postižením a starší osoby (24). Energetickou chudobou jsou obzvláště postiženy také ženy, a zejména samoživitelky a starší ženy (25). Kromě energetické chudoby se stále více uznává pojem dopravní chudoby v případech, kdy některé kategorie obyvatelstva nejsou schopny dosáhnout společensky a materiálně nezbytné úrovně dopravních služeb. Bez vhodných doprovodných opatření ke zmírnění energetické a dopravní chudoby a předcházení jim, hrozí vystupňování těchto forem chudoby zejména v důsledku internalizace nákladů na emise v tvorbě cen nebo v důsledku nákladů na přizpůsobení se účinnějším alternativám s nižšími emisemi.

(14)

Zásady sociální spravedlnosti, soudržnosti a solidarity jsou pevně zakotveny v koncepci relevantních rámců v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí na úrovni Unie, mimo jiné prostřednictvím zásady ‚znečišťovatel platí‘ a úsilí sdíleného mezi členskými státy, jakož i v částečném přerozdělování emisních povolenek systému EU ETS za účelem solidarity, růstu a propojení v rámci Unie a jejich využití pro Modernizační fond, který přispívá k významným investičním potřebám členských států s nižšími příjmy na modernizaci jejich energetických systémů. Rámec právních předpisů Unie v oblasti energetické politiky mimoto poskytuje členským státům nástroje k zajištění ochrany zákazníků v domácnostech, které trpí energetickou chudobou nebo jsou zranitelné, a zároveň zabraňuje narušování trhu. Ačkoli uvedené nástroje pomáhají usnadnit ekologickou transformaci, mají zároveň poskytnout prostředky k zajištění nezbytné ochrany v obecnější rovině, jak ukazuje například sdělení Komise ze dne 13. října 2021 nazvané ‚Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor‘ a plán REPowerEU.

(15)

Členské státy mají k dispozici celou řadu nástrojů, jak nastínit a koordinovat svá opatření pro spravedlivou transformaci. Ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu vypracovaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (26) by se měl vyhodnotit počet domácností trpících energetickou chudobou a měla by se nastínit opatření potřebná k řešení sociálních a územních dopadů transformace energetiky. V plánech spravedlivé územní transformace vypracovaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (27) by měla být určena území, která jsou způsobilá do roku 2027 pro podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci. V národních plánech pro oživení a odolnost financovaných z nástroje NextGenerationEU a vypracovaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (28) se stanoví reformy a investice na podporu ekologické transformace, inkluzivního růstu, sociální a územní soudržnosti, odolnosti a vyhlídek pro příští generaci s horizontem provedení do roku 2026. Některá opatření pro spravedlivou transformaci jsou prováděna rovněž v rámci jiných programů a iniciativ, zejména fondů politiky soudržnosti.

(16)

V návaznosti na zásady a politiky Zelené dohody pro Evropu, a zejména na evropský pilíř sociálních práv, existuje prostor pro komplexní zlepšení koncepce politik napříč odvětvími a zajištění soudržnosti vynakládání prostředků, a to jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. I když Komise ve svém sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném ‚Celounijní posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Prosazování zelené transformace a podpora hospodářského oživení prostřednictvím integrovaného plánování v oblasti energetiky a klimatu‘ uznala, že tyto plány obsahují některé ukazatele a politiky týkající se energetické chudoby, dospěla k závěru, že uvedené plány někdy nestanovují jasné priority financování potřebného pro spravedlivou transformaci či pro změny kvalifikace a prohlubování dovedností či podporu přizpůsobení trhu práce. Plány spravedlivé územní transformace by se měly zaměřit na vybraná území, a proto se od nich neočekává, že by stanovovaly celkovou strategii a politiky pro spravedlivou transformaci na vnitrostátní úrovni. Zatímco jimi podpořené reformy a investice, jež pomáhají financovat, jsou koncipovány tak, aby měly trvalý dopad, plány spravedlivé územní transformace i plány pro oživení a odolnost jsou časově omezené.

(17)

Spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě v Unii do roku 2050 zajistí, aby nebyl nikdo opomenut, zejména nesmí být opomenuti pracovníci a domácnosti nejvíce zasažené ekologickou transformací, především pak ti, kteří se již nyní nacházejí ve zranitelném postavení. Za tímto účelem by členské státy měly v souladu s obsahem tohoto doporučení zavést komplexní balíčky politických opatření (29), posílit průřezové prvky, které podporují spravedlivou ekologickou transformaci, a optimálně využívat veřejné a soukromé financování. Balíčky politických opatření by měly zohledňovat osoby a domácnosti, které jsou nejvíce zasaženy ekologickou transformací, zejména ztrátou pracovních míst, ale také změnou pracovních podmínek nebo novými požadavky na pracovní pozice, jakož i ty, které jsou vystaveny nepříznivým dopadům na disponibilní příjmy, výdaje a přístup k základním službám. V rámci nejvíce zasažených skupin by balíčky politických opatření měly zohledňovat zejména – nikoli však výlučně – osoby a domácnosti ve zranitelném postavení, totiž osoby nejvíce vzdálené trhu práce, například z důvodu jejich dovedností, územně specifických podmínek na trhu práce nebo jiných charakteristik, jako je pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace. Mezi osoby a domácnosti ve zranitelném postavení mohou mimoto patřit osoby postižené chudobou nebo energetickou chudobou, popř. osoby jí ohrožené, osoby, které se potýkají s překážkami mobility nebo jsou nadměrně zatíženy náklady na bydlení, včetně rodin s jedním rodičem, což jsou častěji ženy než muži. Balíčky politických opatření by měly být přizpůsobeny místním podmínkám a měly by zohledňovat potřeby nejzranitelnějších a nejodlehlejších částí Unie, včetně nejvzdálenějších regionů a ostrovů.

(18)

Aktivní podpora kvalitního zaměstnávání by se měla zaměřit na pomoc pracovníkům, uchazečům o zaměstnání, osobám, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a osobám samostatně výdělečně činným, které jsou nejvíce zasaženy zelenou transformací. Zejména nedostatečně zastoupené osoby, jako jsou ženy, pracovníci s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením, starší osoby nebo osoby s relativně nízkou schopností přizpůsobit se změnám na trhu práce, potřebují podporu za účelem zlepšení zaměstnatelnosti a při hledání zaměstnání, a to v souladu s doporučením Komise (EU) 2021/402 (30). Na základě předchozích politických pokynů, zejména doporučení a rozhodnutí Rady (EU) 2020/1512 (31) a (EU) 2021/1868 (32) by tedy balíčky politických opatření měly zahrnovat opatření uzpůsobená na míru, která by se zaměřila na pobídky k zaměstnávání a přechodu na jinou práci, na podporu podnikání, zejména pro ženy nebo osoby se zdravotním postižením, jakož i opatření pro vytváření kvalitních pracovních míst, především pro mikropodniky, malé a střední podniky a v nejvíce zasažených územích. Tato opatření v kombinaci s odpovídající podporou Unie mohou být rovněž užitečným nástrojem při řešení výzev na trhu práce, jako jsou výzvy vyplývající z přílivu ukrajinských uprchlíků, zejména v nejvíce zasažených členských státech. Měla by rovněž přispívat k účinnému provádění a prosazování stávajících pravidel týkajících se pracovních podmínek a podporovat společensky odpovědnou restrukturalizaci v souladu se stávajícími pravidly a normami. Zásadní úlohu hrají sociální partneři, kteří by měli prostřednictvím dialogu přispět k řešení dopadů obtížných aspektů ekologické transformace na zaměstnanost a sociální oblast.

(19)

Přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení pro všechny je zásadní pro zajištění toho, aby měla pracovní síla dovednosti potřebné k uskutečnění zelené transformace. Aspekty spravedlivé transformace by proto měly být začleněny do koncipování a provádění národních strategií v oblasti dovedností, přičemž by se měly zohlednit návrhy Komise předložené v Evropské agendě dovedností“) (33) a v nové aktualizované průmyslové strategii EU (34). Zásadní vliv budou mít rovněž partnerství v rámci Paktu pro dovednosti. Aktuální poznatky a prognózy týkající se trhu práce a dovedností získané mimo jiné na regionální, odvětvové a profesní úrovni umožňují určit a předpovědět příslušné potřeby v oblasti dovedností specifických pro jednotlivá povolání a průřezových dovedností a mohou posloužit i jako základ pro přizpůsobení učebních osnov, aby odpovídaly dovednostem potřebným pro ekologickou transformaci. V souladu s doporučením Rady 2020/C 417/01 (35) by odborné vzdělávání a příprava měly mladé lidi a dospělé, zejména ženy a osoby s nízkou kvalifikací, vybavit dovednostmi potřebnými ke zvládnutí zelené transformace.

Učňovská příprava a placené stáže, včetně těch s důrazem na odbornou přípravu, určené především pro mladé lidi přispívají k přechodu na trhu práce, zejména směrem k činnostem napomáhajícím dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, a do odvětví, která se obzvlášť potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Aby se naplnily potřeby v oblasti prohlubování dovedností a změn kvalifikace, je třeba podporovat větší zapojení dospělých do celoživotního učení mimo jiné tím, že se jednotlivcům umožní vyhledávat odbornou přípravu přizpůsobenou jejich potřebám, a případně prostřednictvím krátkých a kvalitních kurzů dovedností pro ekologickou transformaci, přičemž se zohlední doporučení Rady ze dne 16. června 2022 (36), jehož cílem je usnadnit hodnocení a uznávání výsledků těchto kurzů.

(20)

Mělo by být přezkoumáno složení systémů daní a dávek a systémů sociální ochrany s ohledem na specifické potřeby vyplývající ze zelené transformace, přičemž by měla být zohledněna i zásada „znečišťovatel platí“ a potřeba, aby doprovodné politiky nezaváděly dotace na spotřebu fosilních paliv, neomezovaly spotřebitele na využití konkrétní technologie, nesnižovaly pobídky k renovaci budov, nahrazování systémů tepelné energie a nesnižovaly pobídky u obecných opatření v oblasti energetické účinnosti. Podporu nejzranitelnějších domácností a pracovníků nejvíce zasažených ekologickou transformací lze zajistit kombinací různých politik. V závislosti na vnitrostátní a individuální situaci by mohla zahrnovat například přesun daňové zátěže z oblasti práce směrem k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí, jak se uvádí v návrhu revize směrnice o zdanění energií (37), přezkum systémů pro případ nezaměstnanosti nebo v případě potřeby dočasnou a cílenou přímou podporu příjmů. Je možné přezkoumat systémy sociální ochrany, včetně politik sociálního začleňování, a případně je upravit s ohledem na zelenou transformaci, zejména s cílem zajistit jistotu příjmu, především při plynulém přechodu z jednoho zaměstnání do druhého, a poskytovat odpovídající sociální, zdravotní a pečovatelské služby prostřednictvím vhodné sociální infrastruktury, zejména na nejvíce zasažených územích (např. ve venkovských a odlehlých oblastech, jako jsou nejvzdálenější regiony), aby se zabránilo sociálnímu vyloučení, a řešit zdravotní rizika. S cílem předcházet sociálnímu vyloučení dětí a bojovat proti němu jsou investice do sociální infrastruktury pro děti zaměřeny na zajištění přístupu dětí v nouzi ke klíčovým službám, jak je stanoveno v doporučení Rady (EU) 2021/1004 (38).

(21)

V zájmu vybudování fyzické a finanční odolnosti vůči nezvratným dopadům změny klimatu inkluzivním způsobem je třeba podporovat řešení zaměřená na zlepšení informovanosti o rizicích, snižování rizik a jejich přenos, zejména zvýšením dostupnosti pojištění a investicemi do řízení rizik katastrof a přizpůsobování se změně klimatu s cílem omezit její fyzické dopady, a tím snížit ztráty a odstranit nedostatky v oblasti ochrany klimatu, přičemž je třeba zohlednit mikropodniky, malé a střední podniky, jakož i venkovské a odlehlé oblasti, jako jsou nejvzdálenější regiony a ostrovy. Mělo by být posíleno řízení rizik katastrof zahrnující systémy civilní ochrany na unijní a vnitrostátní úrovni, aby bylo možné lépe předcházet otřesům souvisejícím s klimatem, připravit se a reagovat na ně.

(22)

Každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně energií, dopravy, vody, sanitace, finančních služeb a digitálních komunikací, přičemž osobám v nouzi by měla být k dispozici pomoc pro zajištění rovného přístupu k těmto službám (39). Osobám v nouzi by rovněž měl být poskytnut přístup k sociálnímu bydlení nebo k pomoci v oblasti bydlení dobré kvality (40). Kromě toho mohou mít z uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ prospěch domácnosti s nízkými a středními příjmy, zranitelní zákazníci, včetně konečných uživatelů, osoby trpící nebo ohrožené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení. Kromě ochrany a posílení postavení spotřebitelů energií je třeba přijmout konkrétní opatření k prevenci a řešení základních příčin energetické chudoby, která zahrnují zejména podporu investic zaměřených na zvýšení energetické účinnosti, především v oblasti sociálního bydlení. Navrhované aktualizace směrnice o energetické účinnosti (41) a směrnice o energetické náročnosti budov (42) přijatý dne 14. prosince 2021 mají rovněž řešit hlavní neekonomické překážky renovací, jako je rozdílná motivace, včetně nastavení vztahů mezi vlastníky a nájemci, a struktury spoluvlastnictví. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost ženám a konkrétním skupinám, které jsou více ohroženy energetickou chudobou, jako jsou osoby se zdravotním postižením, rodiče samoživitelé, starší osoby, děti a osoby náležející k rasovým či etnickým menšinám.

Již existující a nově se objevující problémy v oblasti mobility lze řešit prostřednictvím podpůrných opatření a rozvojem nezbytné infrastruktury, jako je veřejná doprava. Cenová dostupnost, přístupnost a bezpečnost udržitelné mobility a různých druhů dopravy, včetně soukromé a veřejné dopravy, jsou klíčem k zajištění toho, aby měli z ekologické transformace prospěch všichni a byli její součástí. V této souvislosti hraje významnou úlohu městská mobilita, což odráží i sdělení Komise ze dne 14. prosince 2021 nazvané „Nový rámec EU pro městskou mobilitu“.

(23)

Celospolečenský přístup ke spravedlivé transformaci by měl podpořit politická opatření na základě koordinace tvorby politik a posílení operačních kapacit na všech úrovních a ve všech příslušných oblastech politiky. Měl by se rovněž opírat o aktivní úlohu regionálním a místním orgánům, zapojení sociálních partnerů na všech úrovních a ve všech fázích, jakož i účinné a smysluplné zapojení občanské společnosti a zúčastněných stran. Taková koordinace a zapojení by mohly zajistit, aby byly zásady Zelené dohody pro Evropu týkající se spravedlnosti a solidarity od počátku začleněny do tvorby, provádění a monitorování politik, což by poskytlo základ pro širokou a dlouhodobou podporu inkluzivních politik podporujících ekologickou transformaci.

(24)

Pro zavedení řádné sociální politiky a politiky trhu práce, které zajistí spravedlivou a inkluzivní transformaci, mají klíčový význam přesvědčivé faktické podklady. Za tímto účelem se prostřednictvím postupné harmonizace a jednotnosti definic, pojmů, klasifikací a metodik, zejména na základě doporučení Komise (EU) 2020/1563 (43), usiluje o usnadnění posuzování a srovnatelnosti příslušných výstupů. Ke znalostní základně, z níž lze poté vycházet při politické i veřejné diskusi, přispívají rovněž další opatření v oblasti výzkumu a inovací. Výměna informací s veřejností v celé její rozmanitosti a s klíčovými zúčastněnými stranami, například o výsledcích hodnocení, prognózování a monitorování, může vedle toho přispět k tvorbě politik a angažovanosti.

(25)

Vhodné podrobné a vysoce kvalitní údaje a ukazatele roztříděné podle pohlaví jsou zapotřebí zejména k posouzení dopadů politik v oblasti změny klimatu na zaměstnanost a sociální oblast, jakož i jejich distribučního dopadu. Tyto údaje a ukazatele nejsou v současné době plně k dispozici. Ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti měření energetické chudoby, mohly by být v souladu s vnitrostátními podmínkami vypracovány například ukazatele pro posuzování dopravní chudoby. Monitorování a hodnocení lze posílit řadou opatření zaměřených na ukazatele, srovnávací přehledy, jakož i na pilotní projekty malého rozsahu a experimentování s politikami. Opatření by měla vycházet nebo čerpat ze stávajících srovnávacích přehledů, jako je srovnávací přehled sociálních ukazatelů a přehled ukazatelů Zelené dohody pro Evropu, které obsahují relevantní informace o konkrétních aspektech politik spravedlivé transformace.

(26)

Vzhledem ke značným investicím, které si zelená transformace vyžádá, je obzvláště důležité zajistit optimální a účinné využívání veřejných a soukromých finančních prostředků a mobilizaci všech dostupných zdrojů a jejich účinné použití. Na úrovni Unie jsou příslušná opatření podporována z rozpočtu Unie a nástroje NextGenerationEU. Budou prováděna v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, mechanismu pro spravedlivou transformaci, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), programu ERASMUS+ a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG), programu LIFE, programu Horizont Evropa, Modernizačního fondu a Inovačního fondu (44) a fondů v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Kromě toho Komise podporuje členské státy prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu tím, že jim poskytuje technické odborné znalosti přizpůsobené konkrétním potřebám pro navrhování a provádění reforem včetně těch, které podporují spravedlivý přechod k uhlíkové neutralitě.

(27)

Evropský semestr je rámcem Unie pro koordinaci hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. Tuto úlohu bude plnit i nadále ve fázi oživení a při prosazování ekologické a digitální transformace, jež se opírá o čtyři rozměry konkurenceschopné udržitelnosti, přičemž bude podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje. V rámci evropského semestru bude Komise pečlivě sledovat socioekonomické výsledky a dopady a v případě potřeby navrhne cílená doporučení pro jednotlivé země s cílem zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut. Prioritou bude doplňkovost s opatřeními podporovanými v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Monitorování tohoto doporučení bude proto probíhat dle potřeby v kontextu evropského semestru, mimo jiné v rámci relevantních výborů podle jejich příslušných oblastí působnosti, na základě odpovídajících posouzení, hodnocení dopadů politik a stavu provádění pokynů uvedených v tomto doporučení. Mechanismus sledování nepřinese členským státům zbytečnou administrativní zátěž.

(28)

Kromě toho by členské státy měly z tohoto doporučení vycházet při návrhu svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v roce 2023 a jejich konečné aktualizaci v roce 2024 v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2018/1999 a zvážit začlenění posouzení dopadů na oblast zaměstnanosti, sociálních a distribučních vlivů a aspektů spravedlivé transformace do všech pěti rozměrů energetické unie a dále posílit politická opatření k řešení těchto dopadů se zvláštním zaměřením na energetickou chudobu.

(29)

Monitorování provádění tohoto doporučení může dále vycházet ze stávajících poznatků v kontextu zavedených procesů mnohostranného dohledu, například v rámci evropského semestru. Rada nebo Komise mohou příslušně v souladu s články 150 a 160 Smlouvy o fungování Evropské unie a ve spolupráci s dalšími příslušnými výbory, zejména s Výborem pro hospodářskou politiku, požádat Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu, aby v rámci svých příslušných pravomocí posoudily provádění tohoto doporučení na základě náležitého podávání zpráv Komise a dalších nástrojů mnohostranného dohledu. V této souvislosti Komise rovněž pracuje na zlepšení dostupnosti údajů, rozčleněných podle pohlaví, na aktualizaci a používání stávajících rámců a metodických pokynů, mimo jiné pro měření energetické a dopravní chudoby a nerovností v oblasti životního prostředí a pro hodnocení účinnosti a skutečného dopadu politických opatření,

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10251. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

—

Vydání registrace (článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004): Přijaté