ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 184

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 65
5. května 2022


Obsah

Strana

 

 

EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2021–2022
Dílčí zasedání od 18. do 21. října 2021
Texty přijaté ve dnech 19. a 21. října 2021, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2019, byly uveřejněny v Úř. věst. L 47,25.2.2022 .
PŘIJATÉ TEXTY

1


 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Středa 20. října 2021

2022/C 184/01

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o strategii od zemědělce ke spotřebiteli pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (2020/2260(INI))

2

2022/C 184/02

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o politice zaměstnanosti a sociální politice eurozóny v roce 2021 (2021/2062(INI))

33

2022/C 184/03

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 s doporučeními Komisi k ochraně pracovníků před azbestem (2019/2182(INL))

45

2022/C 184/04

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o evropských médiích v digitální dekádě – akční plán na podporu oživení a transformace (2021/2017(INI))

71

2022/C 184/05

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o účinnosti využívání finančních prostředků z Fondu solidarity EU členskými státy v případě přírodních katastrof (2020/2127(INI))

82

2022/C 184/06

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o situaci umělců a kulturním oživení v EU (2020/2261(INI))

88

 

Čtvrtek 21. října 2021

2022/C 184/07

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o transparentnosti EU při vývoji, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 (2021/2678(RSP))

99

2022/C 184/08

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o strategii EU ke snížení emisí methanu (2021/2006(INI))

105

2022/C 184/09

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow, Spojené království (COP26) (2021/2667(RSP))

118

2022/C 184/10

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o dokumentech Pandora Papers: důsledky pro úsilí v boji proti praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům (2021/2922(RSP))

141

2022/C 184/11

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o krizi právního státu v Polsku a zásadě přednosti práva EU (2021/2935(RSP))

154

2022/C 184/12

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o situaci v Tunisku (2021/2903(RSP))

159

2022/C 184/13

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (CEEAG) (2021/2923(RSP))

163

 

DOPORUČENĺ

 

Evropský parlament

 

Čtvrtek 21. října 2021

2022/C 184/14

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem (2021/2041(INI))

170


 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Úterý 19. října 2021

2022/C 184/15

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. října 2021 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2021 na rozpočtový rok 2021 – Aktualizace příjmů po vstupu rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie v platnost dne 1. června 2021, upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů (11796/2021 – C9-0363/2021 – 2021/0193(BUD))

176

2022/C 184/16

P9_TA(2021)0424
Správci úvěrů a obchodníci s úvěry ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. října 2021 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu (COM(2018)0135 – C8-0115/2018 – 2018/0063A(COD))
P9_TC1-COD(2018)0063A
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. října 2021 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU

178

 

Čtvrtek 21. října 2021

2022/C 184/17

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 (11352/2021 – C9-0353/2021 – 2021/0227(BUD))

179

2022/C 184/18

P9_TA(2021)0433
Pojištění motorových vozidel ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (COM(2018)0336 – C8-0211/2018 – 2018/0168(COD))
P9_TC1-COD(2018)0168
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. října 2021 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterou se mění směrnice 2009/103/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění

192

2022/C 184/19

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa (COM(2021)0087 – C9-0166/2021 – 2021/0048(NLE))

194


Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Postup konzultace

***

Postup souhlasu

***I

Řádný legislativní postup: první čtení

***II

Řádný legislativní postup: druhé čtení

***III

Řádný legislativní postup: třetí čtení

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu)

Pozměňovací návrhy Parlamentu:

Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne.

CS

 


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/1


EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2021–2022

Dílčí zasedání od 18. do 21. října 2021

Texty přijaté ve dnech 19. a 21. října 2021, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2019, byly uveřejněny v Úř. věst. L 47,25.2.2022.

PŘIJATÉ TEXTY

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament

Středa 20. října 2021

5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/2


P9_TA(2021)0425

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (2020/2260(INI))

(2022/C 184/01)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 11, 13, 39, čl. 168 odst. 1, čl. 169 odst. 1, článek 191, čl. 192 odst. 1 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na Mezinárodní smlouvu o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství z roku 2004,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích (2),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (4), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (6),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (7), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (8) a směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (9),

s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (10), směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (11), směrnici Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (12), směrnici Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (13), směrnici Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (14), nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností (15), nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (16), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (17) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (18),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020)0381),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (19),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o iniciativě EU týkající se opylovačů (20) a na své usnesení ze dne 23. října 2019 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 546/2011, pokud jde o posouzení dopadu přípravků na ochranu rostlin na včely medonosné (21),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (22),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o Evropě, která chrání: čistý vzduch pro všechny (23),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) (24),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí (25),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2017 o iniciativě na podporu účinného využívání zdrojů: snížení míry plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin (26),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (27) a na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o ženách, rovnosti žen a mužů a spravedlnosti v oblasti klimatu (28),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o technologických řešeních v oblasti udržitelného zemědělství v EU (29),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. září 2015 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o klonování zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných a rozmnožovaných pro hospodářské účely (30),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2015 o označování země původu masa u zpracovaných potravin (31) a na své usnesení ze dne 12. května 2016 o povinném označování země původu nebo místa provenience u určitých potravin (32),

s ohledem na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora (EÚD) 15/2020 ze dne 9. července 2020„Ochrana volně žijících opylovačů v EU – iniciativy Komise dosud nepřinesly výsledky“, 13/2020 ze dne 5. června 2020„Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil“, 05/2020 ze dne 5. února 2020„Udržitelné využívání přípravků na ochranu rostlin: pokrok v měření a snižování rizik je omezený“, 02/2019 ze dne 15. ledna 2019„Chemická nebezpečí v našich potravinách: politika EU v oblasti bezpečnosti potravin nás chrání, ale stojí před výzvami“, 31/2018 ze dne 14. listopadu 2018„Dobré životní podmínky zvířat v EU: překonávání rozporu mezi ambiciózními cíli a praktickou realizací“, 34/2016 ze dne 17. ledna 2017„Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU, jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“ a 21/2019 ze dne 19. listopadu 2019 o antimikrobiální rezistenci,

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 11. května 2020 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“,

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ke strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ z prosince 2020 nazvané „Od zemědělce ke spotřebiteli – místní a regionální rozměr“ (NAT-VII/005),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro rybolov,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0271/2021),

A.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ stanoví ucelený přístup k evropskému potravinovému systému, jehož ústředním prvkem je zemědělství jakožto zajišťovatel potravin, a uznává vzájemnou provázanost všech subjektů v celém dodavatelském řetězci a jejich sdílenou odpovědnost při dosahování cílů strategie, jakož i klíčovou úlohu zemědělců při zajišťování veřejných statků, včetně boje proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že strategie však musí jít dále a zohledňovat úlohu, práva a povinnosti spotřebitelů a dlouhodobou ekonomickou životaschopnost zemědělců; vzhledem k tomu, že strategie má zásadní důsledky pro nepotravinářskou zemědělskou produkci, k čemuž musí být plně přihlédnuto;

B.

vzhledem k tomu, že nedávno zveřejněná zpráva Společného výzkumného střediska „Modelling environmental and climate ambition in the agricultural sector with the CAPRI model: Exploring the potential effects of selected Farm to Fork and Biodiversity strategies targets in the framework of the 2030 Climate targets and the post 2020 Common Agricultural Policy“ (Modelování environmentálních a klimatických ambicí v zemědělství pomocí modelu CAPRI: Prozkoumání možných účinků vybraných cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a cílů v oblasti biologické rozmanitosti v rámci klimatických cílů, kterých má být dosaženo do roku 2030, a společné zemědělské politiky na období po roce 2020) dospěla spolu s dalšími nedávnými studiemi k závěru, že provádění cílů strategie by mělo významný dopad na zemědělskou produkci v EU; vzhledem k tomu, že tyto studie zdůrazňují, že je zapotřebí mít k dispozici důkladná vědecká předběžná posouzení dopadu, která by se zabývala udržitelností z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska, a že v rámci jakýchkoli legislativních návrhů v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je třeba zohledňovat kumulativní účinky, možné kompromisy, dostupnost prostředků k dosažení cílů a různé modely zemědělství v členských státech;

C.

vzhledem k tomu, že potravinový systém v Evropě by měl zajišťovat vysoce kvalitní potraviny a výživu způsobem, který přispívá k dobrým sociálním podmínkám a veřejnému zdraví, zachovává a obnovuje zdraví ekosystémů, respektuje možnosti planety a zajišťuje zdraví a dobré životní podmínky zvířat; vzhledem k tomu, že v současné době je celý potravinový systém odpovědný za řadu dopadů na zdraví a dobré životní podmínky lidí a zvířat a na životní prostředí, klima a biologickou rozmanitost, včetně odlesňování a degradace ekosystémů mimo EU; vzhledem k tomu, že je třeba upravit způsob, jakým vyrábíme a spotřebováváme potraviny, nápoje a další zemědělské produkty, aby se zajistil soulad s cíli udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou, Úmluvou o biologické rozmanitosti, Mezinárodní smlouvou o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a politikami a závazky EU a aby bylo obecně dosaženo soudržné rovnováhy mezi třemi pilíři udržitelnosti, včetně životního prostředí, klimatu, biologické rozmanitosti, veřejného zdraví, ekonomiky a cenové dostupnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a ekonomické udržitelnosti pro zemědělce, rybáře a subjekty dále v potravinovém řetězci a pro venkovské a pobřežní oblasti, jakož i sociálních aspektů, jako jsou pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání a zdravotní a bezpečnostní normy; vzhledem k tomu, že je třeba přihlédnout k dalším důležitým faktorům, jako je výzkum a inovace, obchodní politika a politika v oblasti odpadů;

D.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit konzistentnost a soudržnost mezi opatřeními plánovanými ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a společnou zemědělskou a rybářskou politikou, obchodní politikou EU, strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030, strategií EU v oblasti lesnictví, akčním plánem pro oběhové hospodářství, akčním plánem pro biohospodářství, právním rámcem EU pro klima, jakož i dalšími souvisejícími politikami a strategiemi EU; vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit, že všechny dovážené potraviny by měly splňovat stejné normy v oblasti udržitelnosti a bezpečnosti zemědělsko-potravinářské produkce, které platí v EU;

E.

vzhledem k tomu, že Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) odhaduje, že do roku 2050 má 90 % půdy projít podstatnou proměnou a 75 % půdy již bylo podstatně změněno; vzhledem k tomu, že 85 % mokřadů již zaniklo (33); vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost je klíčová pro zabezpečení potravin, dobré životní podmínky lidí a rozvoj na celém světě; vzhledem k tomu, že ztráta biologické rozmanitosti ohrožuje evropskou a celosvětovou zemědělskou produkci, potravinové systémy a výživu; vzhledem k tomu, že podle odhadů dosahují celosvětové sociální a hospodářské náklady spojené s degradací půdy 5,5–10,5 bilionu EUR ročně (34);

F.

vzhledem k tomu, že přibližně 80 % celosvětového odlesňování je způsobeno rozšiřováním půdních ploch využívaných k zemědělským účelům (35); vzhledem k tomu, že poptávka Unie po produktech, jako je palmový olej, maso, sója, kakao, kukuřice, dřevo a kaučuk, a to i ve formě zpracovaných výrobků nebo služeb, je jednou z významných příčin odlesňování, znehodnocování lesů a degradace půdy, ničení ekosystémů a souvisejícího porušování lidských práv v zemích mimo EU a v celosvětovém měřítku se na odlesňování podílí přibližně 10 %, vyjádřeno v celkové konečné spotřebě (36); vzhledem k tomu, že neudržitelný rybolov má závažné negativní dopady na biologickou rozmanitost;

G.

vzhledem k tomu, že obzvláště ohrožena jsou polopřírodní stanoviště závislá na zemědělství, jako jsou travní porosty, a jejich stav z hlediska ochrany je výrazně horší než u jiných typů stanovišť, které na zemědělství závislé nejsou; vzhledem k tomu, že stav 45 % stanovišť závislých na zemědělství je vyhodnocen jako špatný, přičemž u jiných stanovišť je to 31 %;

H.

vzhledem k tomu, že neobezřetné používání pesticidů je významným zdrojem znečištění půdy, vody a ovzduší a má negativní dopady na zdraví lidí, zvířat a rostlin; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné zintenzivnit úsilí o výrazné snížení závislosti na škodlivých pesticidech, rizik s nimi spojených a jejich používání, jakož i používání hnojiv a antibiotik; vzhledem k tomu, že udržitelné zemědělské postupy, jako je řádné uplatňování integrované ochrany rostlin, agrolesnictví, agroekologie a ekologického zemědělství a technik přesného zemědělství, mohou pomoci nalézt řešení pro omezení používání pesticidů na úrovni EU i celosvětově, a měly by být podporovány; vzhledem k tomu, že z vědeckého výzkumu (37) vyplývá, že používání pesticidů lze podstatně omezit, aniž by to mělo negativní dopad na ziskovost a produktivitu, zejména pokud je toto omezení doprovázeno větší dostupností udržitelných alternativ;

I.

vzhledem k tomu, že v roce 2018 schválily členské státy EU vývoz více než 81 000 tun pesticidů obsahujících látky, jež jsou v Evropě zakázány (38); vzhledem k tomu, že tyto nebezpečné pesticidy mohou v cílových zemích představovat ještě větší riziko, protože podmínky použití (např. ochranné prostředky, letecký postřik) nejsou vždy stejně přísné jako v EU; vzhledem k tomu, že tyto zakázané pesticidy se mohou vrátit na trh EU jako rezidua v dovážených potravinách; vzhledem k tomu, že monitorovací programy ukázaly, že rezidua několika pesticidů, jejichž použití je v EU zakázáno, byla zjištěna v potravinách prodávaných na trhu EU, přičemž ve 4,5 % případů dokonce v množství přesahujícím maximální limit reziduí (MLR), který je pro tyto látky stanoven s cílem zajistit bezpečnost spotřebitelů (39);

J.

vzhledem k tomu, že v EU se rychle rozšiřuje nadváha a obezita (40), přičemž nadváhou nebo obezitou trpí každý druhý dospělý (41); vzhledem k tomu, že příčiny nadváhy a obezity jsou rozmanité, avšak mezi klíčové faktory, které vedou k jejich velkému rozšíření, patří špatná strava a výživa;

K.

vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo v EU v roce 2017 možné připsat nezdravé stravě více než 950 000 úmrtí (jedno z pěti) a ztrátu více než 16 milionů let života prožitých ve zdraví, a to zejména v důsledku kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny (42); vzhledem k tomu, že zvýšenou hrozbou pro veřejné zdraví je i expozice endokrinním disruptorům prostřednictvím potravin a obalů potravin (43);

L.

vzhledem k tomu, že přibližně polovina zoonotických onemocnění zaznamenaných u lidí od roku 1940 byla způsobena změnami ve využívání půdy (44); vzhledem k tomu, že zdraví zvířat je základním prvkem jakéhokoli udržitelného potravinového systému a že dopady na zdraví zvířat mají přímé účinky na udržitelnost potravinového systému;

M.

vzhledem k tomu, že podle odhadů se v EU každoročně vyprodukuje 88 milionů tun potravinového odpadu, přičemž související náklady se odhadují na 143 miliard EUR (45); vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami má obrovský dopad na životní prostředí a je příčinou přibližně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU (46); vzhledem k tomu, že největšími producenty potravinového odpadu v EU jsou domácnosti (53 %) a zpracovatelé (19 %) (47); vzhledem k tomu, že 10 % potravinového odpadu v EU souvisí s vyznačováním data a nepochopením ze strany spotřebitelů, jak systému vyznačování data rozumět a používat jej (48);

N.

vzhledem k tomu, že objem prodeje antibiotik evropským podnikům chovajícím hospodářská zvířata se v letech 2011 až 2016 snížil o 18,5 % (49), což vedlo k poklesu zatížení zemědělství antibiotiky o 35 % v období 2011–2018, přičemž ve většině členských států je spotřeba antimikrobik u zvířat určených k produkci potravin nižší nebo výrazně nižší než u lidí (50); vzhledem k tomu, že mezi členskými státy však existují velké rozdíly a spotřeba některých antimikrobik je stále příliš vysoká (51); vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence je velkou hrozbou pro lidské zdraví; vzhledem k tomu, že omezení a minimalizace používání antibiotik v chovu hospodářských zvířat pomůže zpomalit její vznik a šíření;

O.

vzhledem k tomu, že již v roce 2018 vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zvláštní zprávu o dopadech globálního oteplování o 1,5 oC, v níž se uvádí, že pro omezení globálního oteplování na 1,5 oC by byly nutné rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech aspektech společnosti; vzhledem k tomu, že změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti představují stále větší hrozbu pro zabezpečení potravin a obživy, neboť se opakovaně objevují sucha, záplavy, lesní požáry a noví škůdci; vzhledem k tomu, že potravinové systémy produkují 29 % celosvětových emisí skleníkových plynů a mají hluboký dopad na klima, biologickou rozmanitost, vodu, ovzduší, půdu a propady uhlíku; vzhledem k tomu, že zemědělské odvětví EU produkuje přibližně 10 % celkových emisí skleníkových plynů v EU, přičemž mezi členskými státy existují značné rozdíly, neboť zemědělství představuje 3 % až 33 % vnitrostátních emisí skleníkových plynů (52);

P.

vzhledem k tomu, že emise skleníkových plynů z evropského zemědělství se od roku 1990 snížily přibližně o 20 %; vzhledem k tomu, že snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství od roku 2012 výrazně zpomalilo a v některých letech dokonce vzrostlo (53); vzhledem k tomu, že zemědělství může aktivně přispívat k sekvestraci uhlíku zvyšováním přirozených propadů uhlíku prostřednictvím zavádění přírodních a ekosystémových řešení, jako je rozsáhlé střídání plodin, současné pěstování více druhů, permakultura, agrolesnictví, pěstování lesa, agroekologie a obnova ekosystémů, a zejména obnova a udržování rašelinišť coby způsob zvýšení přírodních propadů uhlíku a sekvestrace;

Q.

vzhledem k tomu, že jak zdůrazňuje Evropská agentura pro životní prostředí, je zemědělství třetím největším zdrojem primárních emisí PM10 v EU; vzhledem k tomu, že emise amoniaku (NH3) ze zemědělství přispívají k epizodickým vysokým koncentracím PM, s nimiž se v celé Evropě setkáváme každé jaro, a také ke krátkodobým i dlouhodobým negativním dopadům na zdraví;

R.

vzhledem k tomu, že EU spotřebovává sedmkrát více dusíku a třikrát více fosforu, než lze považovat za udržitelné a spravedlivé s ohledem na možnosti naší planety (54);

S.

vzhledem k tomu, že pro kvantifikaci pokroku při snižování dopadu evropského potravinového systému na životní prostředí je kromě lepšího sledování a monitorování informací o dodavatelském řetězci zapotřebí i více informací o životním cyklu;

T.

vzhledem k tomu, že evropský model multifunkčního zemědělsko-potravinářského odvětví, jež sestává z různých zemědělských modelů a stojí na rodinných zemědělských podnicích, je klíčovou složkou hospodářství a společnosti EU a musí zajišťovat konkurenceschopnou, vysoce kvalitní a diverzifikovanou produkci potravin, zabezpečení potravin, místní dodavatelské řetězce, správnou zemědělskou praxi, ochranu půdy a vodních zdrojů, přísné normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a dynamické venkovské oblasti v celé EU; vzhledem k tomu, že řádně podporovaná zemědělská politika bude prosazovat přechod k lokálnějším dodavatelským řetězcům a udržitelnějším zemědělským postupům, a dosáhne tak vyšších standardů v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;

U.

vzhledem k tomu, že je důležité zdůraznit klíčovou úlohu, kterou při dosahování cílů strategie hrají mikropodniky a malé a střední podniky v zemědělsko-potravinářském odvětví EU ve všech fázích dodavatelského řetězce, od zpracování až po maloobchod;

V.

vzhledem k tomu, že zemědělské odvětví musí i nadále produkovat bezpečné a výživné potraviny a současně udržovat a obhospodařovat půdu udržitelnějším způsobem, přičemž všechny tyto faktory brání vylidňování venkovských oblastí; vzhledem k tomu, že evropští zemědělci splňují nejpřísnější celosvětové normy a dodávají vysoce kvalitní potraviny nejen evropským občanům, ale i spotřebitelům po celém světě; vzhledem k tomu, že zemědělské odvětví má nesmírnou strategickou hodnotu, avšak za něco více než deset let přestalo existovat několik milionů zemědělských podniků, což představuje více než třetinu všech zemědělských podniků v Evropě, z nichž převážnou většinu tvoří malé rodinné podniky;

W.

vzhledem k tomu, že přechod evropského zemědělství na udržitelnější postupy a oběhovost si vyžádá značné investice, přičemž základní podmínkou je odpovídající přístup k financování; vzhledem k tomu, že EIB je odhodlána zvýšit svůj podíl na financování investic do opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti tak, aby od roku 2025 představoval 50 % operací; vzhledem k tomu, že by tohoto kroku mohlo být využito k zavádění technologií, které přispívají k udržitelným postupům, a k posílení vazby mezi zemědělstvím a oběhovým hospodářstvím;

X.

vzhledem k tomu, že dobré zdraví půdy zlepšuje schopnost naší planety produkovat potraviny, filtrovat vodu a pohlcovat uhlík, a přispívá tak nejen ke stabilizaci klimatu, ale také k zabezpečení potravin, obnově biologické rozmanitosti, ochraně naší zemědělské půdy a budování zdravějšího potravinového systému; vzhledem k tomu, že regenerativní zemědělství coby přístup k produkci potravin a k hospodaření s půdou by mohlo tyto problémy zmírnit a pomoci při přechodu na vysoce odolný zemědělský systém, jenž by byl založen na vhodném obhospodařování půdy;

Y.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby spotřebitelé byli plně informováni a měli možnost a oprávnění činit informovaná rozhodnutí o potravinách; vzhledem k tomu, že k tomu je nutné zdravé a stabilní potravinové prostředí, které zajišťuje transparentnost i to, aby byla zdravá a udržitelná volba zároveň snadnou a cenově dostupnou volbou pro všechny, a rozvíjí a prosazuje vzorce spotřeby, jež podporují lidské zdraví a současně zabezpečují udržitelné využívání přírodních a lidských zdrojů a vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat; vzhledem k tomu, že samotné poskytování informací, vzdělávání a osvětové kampaně nepostačují k tomu, aby bylo dosaženo požadované změny, jíž je přechod k udržitelnějšímu a zdravějšímu rozhodování spotřebitelů, neboť to může být ovlivněno takovými aspekty, jako jsou normy a konvence, ceny, pohodlí, návyky a způsob nabídky výběru potravin; vzhledem ale k tomu, že informovaní občané a vzdělávání mohou hrát důležitou úlohu při dosahování evropských cílů v oblasti klimatu, účinného využívání zdrojů a biologické rozmanitosti na straně poptávky; vzhledem k tomu, že povinné označování obsahu živin a původu, jakož i srozumitelné informace o dobrých životních podmínkách zvířat a udržitelnosti, v zásadě na všech potravinářských výrobcích, a veřejné poskytování informací o skutečných výrobních nákladech mohou přispět k nasměrování spotřebitelů ke zdravé, udržitelné a bezpečné výživě; vzhledem k tomu, že informace pro spotřebitele by rovněž měly být přizpůsobeny digitálnímu věku, avšak nikdo by neměl být opomenut;

Z.

připomíná, že středomořská strava, kterou UNESCO v roce 2010 uznala jako nehmotné kulturní dědictví lidstva, je označována za zdravou a vyváženou stravu s vysokou výživovou, sociální a kulturní hodnotou, jež je založena na respektování území a biologické rozmanitosti, zajišťuje ochranu a rozvoj tradičních činností a řemesel souvisejících s rybolovem, udržitelným lovem a zemědělstvím a hraje ochrannou úlohu v primární a sekundární prevenci hlavních chronických degenerativních onemocnění;

AA.

vzhledem k tomu, že voda a zemědělství jsou neoddělitelně propojeny a udržitelné hospodaření s vodou v zemědělství má zásadní význam pro zajištění produkce vysoce kvalitních a dostačujících potravin a zajištění ochrany vodních zdrojů;

AB.

vzhledem k tomu, že se zvýšila globalizace trhu s potravinami, v souvislosti s čímž došlo i k nárůstu významu dohod o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi;

AC.

vzhledem k tomu, že je třeba přihlédnout k výsledkům, jichž bylo dosaženo uplatňováním environmentálních norem, které jsou v současné době v platnosti;

AD.

vzhledem k tomu, že vážná situace způsobená pandemií COVID-19 měla dopad na všechny subjekty v evropském zemědělsko-potravinářském řetězci, od prvovýroby až po odvětví stravovacích služeb;

AE.

vzhledem k tomu, že evropský potravinový systém sehrál během pandemie COVID-19 klíčovou úlohu a prokázal svou odolnost díky zemědělcům a jejich družstvům a organizacím producentů, pracovníkům zaměstnaným v celém potravinovém hodnotovém řetězci, zpracovatelům, distributorům a maloobchodníkům, kteří spolupracovali v obtížných podmínkách, včetně omezení volného pohybu osob, a čelili zdravotním rizikům s cílem zajistit, aby evropští spotřebitelé měli i nadále a bez omezení přístup k bezpečným, cenově dostupným a vysoce kvalitním produktům, přičemž současně respektovali integritu vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že vnitřní trh a zemědělský systém EU během krize způsobené onemocněním COVID-19 rychle a převážně úspěšně překonaly přerušení dodávek, jež nicméně odhalila určité slabiny ve složitých dodavatelských řetězcích a poukázala na nutnost zajistit dlouhodobé zabezpečení potravin, odolnost a krátké dodavatelské řetězce; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je nezbytné zdůraznit význam zabezpečení potravin a dodavatelských řetězců pro všechny občany EU, jakož i dostupnosti všech nezbytných nástrojů pro zemědělce, aby mohli udržitelným způsobem produkovat různorodé potraviny;

AF.

vzhledem k tomu, že ačkoli práva zemědělců byla v roce 2004 zakotvena v Mezinárodní smlouvě FAO o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, pravidla duševního vlastnictví jsou s nimi často v rozporu, což ohrožuje místní, tradiční a domorodé systémy osiv;

AG.

vzhledem k tomu, že spotřebitelé se stále více zajímají o dobré životní podmínky a zdraví zvířat; vzhledem k tomu, že vysoká úroveň dobrých životních podmínek zvířat je důležitá pro udržitelný rozvoj a má potenciál posílit hospodářskou a environmentální udržitelnost evropských zemědělců, neboť pro zemědělce vznikne nový trh, jenž jim umožní prodávat produkty na základě přísnějších norem pro dobré životní podmínky zvířat; vzhledem k tomu, že Komise ohlásila hodnocení a revizi stávajících právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, včetně předpisů týkajících se přepravy a porážky zvířat; vzhledem k tomu, že dobrým životním podmínkám zvířat by významně prospěla horizontální pravidla pro ochranu zvířat v zemědělství v kombinaci s vědecky podloženými a druhově specifickými požadavky na dobré životní podmínky zvířat vztahující se na všechny chované druhy; vzhledem k tomu, že v souvislosti s legislativními změnami jsou nezbytná přechodná období a podpora zemědělců, jež umožní udržitelnější zemědělství a zlepšení životních podmínek zvířat;

AH.

vzhledem k tomu, že zeměpisná označení pramení z dávného dědictví EU a jsou výsledkem přizpůsobení se člověka svému prostředí a vyjádřením identity EU;

AI.

vzhledem k tomu, že je velmi důležité bojovat proti podvodům a nekalým praktikám v potravinářství prostřednictvím připuštění existence podvodných činností a jejich vyšetřování;

1.   

vítá ambice a cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ coby důležitý krok při zajišťování udržitelného, spravedlivého, zdravého, regionálnějšího, diverzifikovaného a odolného potravinového systému šetrného ke zvířatům, který je klíčový pro dosažení cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu a cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že mezi zdravými lidmi, zdravými společnostmi, zdravými zvířaty a zdravou planetou existuje neoddělitelné spojení; zdůrazňuje, že tato strategie má zásadní význam pro uvedení potravinového systému, včetně živočišné a rostlinné výroby, do souladu s možnostmi naší planety, a podtrhuje, že je důležité dosáhnout důstojných pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání a spravedlivých příležitostí v celém potravinovém hodnotovém řetězci, jakož i vhodného a vyváženého politického přístupu; vybízí Komisi, aby strategii co nejdříve převedla do podoby konkrétních legislativních a nelegislativních opatření, která budou doprovázena náležitými mechanismy pro poskytování finanční podpory v období transformace;

K nutnosti jednat

2.

připomíná, že posouzení dopadů jsou nedílnou součástí procesu tvorby pravidel EU; vítá oznámení Komise, že v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy hodlá provést podrobná posouzení dopadů, včetně veřejných konzultací, u každé legislativní iniciativy probíhající v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, včetně iniciativ týkajících se účinných kvantitativních cílů (55); zdůrazňuje, že tato předběžná vědecká posouzení dopadů by měla zahrnovat důkladná posouzení dopadů na životní prostředí, zaměřovat se na tři rozměry udržitelnosti (environmentální, ekonomický a sociální, včetně zdraví) v rámci celostního a systémového přístupu, přihlížet ke kumulativním účinkům a zahrnovat náklady spojené s nečinností, pokud jde o okamžitý a dlouhodobý dopad na lidské zdraví, životní prostředí, biologickou rozmanitost a celkovou udržitelnost, jakož i zohledňovat generační obměnu, možné kompromisy mezi politickými cíli, dostupnost prostředků pro dosažení cílů a různé zemědělské modely v členských státech EU; konstatuje, že je důležité popsat metody výpočtu, výchozí hodnoty a referenční období každého jednotlivého cíle, a zdůrazňuje potřebu spolupráce a konzultací s členskými státy; bere na vědomí, že první přezkum strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ v polovině období je naplánován na polovinu roku 2023; zdůrazňuje, že je nutné, aby se toto hodnocení v polovině období důkladně, uceleně a systematicky zabývalo kumulativním dopadem všech opatření a zahrnovalo všechny rozměry udržitelnosti, ať už environmentální, ekonomické nebo sociální, včetně zdraví;

3.

vítá oznámení fakty podloženého návrhu legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy, který se opírá o transparentní údaje a zohledňuje nejnovější vědecké poznatky; vybízí Komisi, aby tento návrh využila k vytvoření komplexní, vyvážené, integrované a environmentálně, sociálně a ekonomicky udržitelné společné politiky v oblasti potravin, která bude zaměřena na budoucnost, k níž přispějí všichni aktéři a která bude cílit na snížení environmentální a klimatické stopy unijního potravinového systému, jakož i na omezení jeho negativních dopadů na biologickou rozmanitost, zdraví a dobré životní podmínky lidí a zvířat, aby se Evropa nejpozději do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem s téměř nulovými emisemi a posílila se její odolnost s cílem zajistit středně a dlouhodobé potravinové zabezpečení s ohledem na klimatickou změnu, úpadek životního prostředí a úbytek biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit hospodářskou a sociální udržitelnost napříč celým potravinovým řetězcem, neboť dobré socioekonomické vyhlídky a konkurenceschopnost různých dotčených odvětví pomohou naplnit cíle uvedené strategie; vybízí EU, aby se stala vůdčí silou v celosvětovém přechodu k udržitelnosti od zemědělského podniku ke spotřebiteli, který bude založen na zásadě multifunkčního zemědělství, jež je udržitelné z environmentálního, sociálního (včetně zdravotního) a hospodářského hlediska, na agroekologických zásadách Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a právu na potraviny, které vytyčila OSN, a současně zajistí větší soulad a soudržnost politik, aby všichni aktéři evropského potravinového systému mohli provádět dlouhodobé plánování na základě realistických a transparentních cílů, které budou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené (SMART); zdůrazňuje, že je zapotřebí naléhavé a odvážné politiky a legislativních změn s ohledem na rozsáhlé vědecké důkazy o nutnosti posílit udržitelnost stávajícího potravinového systému a o vyšších nákladech vzniklých z důvodu nečinnosti, a zdůrazňuje význam inovací a udržitelných postupů; navrhuje, aby byly vzaty v úvahu příslušné výchozí hodnoty v členských státech a dosažený pokrok, stejně jako specifické (regionální) podmínky, přičemž je nutné podporovat výměnu know-how a osvědčených postupů mezi členskými státy; zdůrazňuje potřebu toho, aby byly zahrnuty celé potravinové a nápojové řetězce, včetně výroby, zpracování, marketingu, skladování, dopravy, distribuce, pohostinství, maloobchodu a likvidace a recyklace druhotných materiálů; požaduje, aby tento legislativní návrh plně zohledňoval dobré životní podmínky hospodářských zvířat, neboť ty jsou nedílnou součástí udržitelnosti potravin;

4.

vyjadřuje podporu vytváření strategických plánů pro politiku v oblasti potravin (56), které slouží k usnadnění, stimulaci a zdokonalení nových i stávajících vnitrostátních, regionálních a místních potravinových politik, a to i s ohledem na komplexní otázku potravinové chudoby v Evropě; zdůrazňuje, že je důležité, aby se tyto plány opíraly o nezávislou, nestrannou vědu a výzkum a o zapojení zúčastněných stran zastupujících širokou škálu pohledů s cílem zajistit legitimní a inkluzivní proces; zdůrazňuje, že k zajištění soudržnosti mezi potravinovými a zemědělskými politikami EU a politikami, které je ovlivňují, například v oblasti obchodu, energetiky, hospodářské soutěže a klimatu, je zapotřebí nový průřezový přístup ke správě a řízení za účelem prohloubení synergií a předcházení kompromisům, ale také jejich řešení; vyzývá proto ke strukturovanému dialogu mezi Parlamentem, členskými státy a všemi aktéry potravinového systému, včetně občanů, s cílem využít všech příležitostí, které tato strategie nabízí, a vést diskuze o nedostatcích, příležitostech a výzvách při vytváření a provádění komplexní společné politiky EU v oblasti potravin; vyzývá Komisi, aby podporovala společenský dialog o společném pojetí udržitelnosti a její různých složek na cestě k návrhu legislativního rámce pro udržitelný potravinový systém, který bude muset být v konečném důsledku založen na jednotném přístupu ke všem aspektům udržitelnosti;

5.

vítá návrh Komise na vypracování plánu pro mimořádné situace k zajištění dodávek potravin a jejich zabezpečení s cílem koordinovat společnou evropskou reakci na krize, které mají dopad na potravinové systémy; trvá na tom, že je třeba zaujmout preventivní přístup, aby se zabránilo panickému jednání a nepřiměřeným reakcím ze strany obyvatel, podniků nebo členských států; domnívá se, že to bude přiměřená reakce na rostoucí očekávání týkající se zabezpečení potravin, která mají být řešena na evropské úrovni; naléhavě vyzývá Komisi, aby uvažovala o strategických otázkách týkajících se potravinových zásob způsobem, jakým uvažuje o strategických zásobách ropy v celé Unii;

6.

zdůrazňuje, že je zapotřebí opatření na podporu udržitelného zemědělství, snížení používání pesticidů a omezení rizik spojených s pesticidy, ochranu a obnovu půdních ekosystémů a posílení krajinných prvků na zemědělské půdě, které podporují obnovu druhů a stanovišť chráněných podle směrnic o přírodě, včetně opylovačů a jejich stanovišť; připomíná, že produktivita a odolnost zemědělství závisí na udržitelném řízení přírodních zdrojů, má-li být zaručena dlouhodobá udržitelnost našich potravinových systémů;

7.

zdůrazňuje, že evropští spotřebitelé, zemědělci a podniky mají zájem na úspěšném přechodu na udržitelnější potravinový systém; zdůrazňuje, že lepší informování zúčastněných stran a zemědělské politiky mohou tomuto přechodu pomoci; zdůrazňuje, že ekologická transformace v produkci potravin a z toho plynoucí přínos ke zmírňování změny klimatu by mohly být pro prvovýrobce, životní prostředí, hospodářství a společnost jako celek prospěšnou situací, která zajistí udržitelné, bezpečné, dostatečné, cenově dostupné, zdravé a výživné potraviny a které by mohlo být dosaženo vyváženým přístupem, který bude slučovat udržitelné postupy a hospodářské příležitosti; opakuje, že má-li být zajištěn přiměřený příspěvek z tohoto odvětví, mělo by zemědělství tvořit cíli a podněty poháněnou součást úsilí EU o posun na cestě k nulovým emisím nejpozději do poloviny století a zároveň by mělo řešit otázku emisí, které jsou spojeny s evropskou produkcí a spotřebou potravin, ale které vznikají mimo Evropu; zdůrazňuje, že účast zemědělců a podpora pro ně v rámci opatření v oblasti klimatu má zásadní význam pro dosažení globálních cílů v oblasti zmírňování této změny a cílů udržitelného rozvoje, aniž by bylo ohroženo celosvětové zabezpečení potravin a výživy a aniž by byl kdokoli opomenut;

8.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a cíli Zelené dohody pro Evropu, včetně cílů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, nulového znečištění a zdraví; zdůrazňuje, že zachování a posílení biologické rozmanitosti má zásadní význam pro zabezpečení potravin v EU i ve světě a že musí být zaručen soulad se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti, včetně přispění sítě Natura 2000 a chráněných mořských oblastí k podpoře zdravé produkce potravin, stejně jako soulad ve vztahu ke společné zemědělské politice (SZP), společné rybářské politice (SRP), obchodním politikám Unie a její biohospodářské strategii; zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje představují vhodný rámec pro ucelenou a systémovou integraci environmentálních, sociálních a hospodářských cílů a umožňují vypracovat průřezové politiky, které lépe odrážejí vzájemné propojení mezi jednotlivými politickými cíli; připomíná, že sociální rozměr musí být spolu s ekonomickým a environmentálním rozměrem plně začleněn do všech budoucích iniciativ strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, aby bylo dosaženo tolik potřebné soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; trvá na tom, že zlepšení pracovních podmínek v souladu s osmi základními úmluvami Mezinárodní organizace práce (MOP), kolektivní vyjednávání a sociální ochrana by měly být zahrnuty mezi kritéria udržitelnosti;

Budování potravinového řetězce, který působí ve prospěch občanů, pracovníků, výrobců, distributorů a životního prostředí

9.

vítá rozhodnutí revidovat směrnici o udržitelném používání pesticidů a cíle pro snižování používání pesticidů, ztráty živin z organických i minerálních zdrojů a prodeje antibiotik a je přesvědčen, že těchto cílů lze dosáhnout, avšak jejich dosažitelnost závisí na dostupnosti bezpečnějších účinných a efektivních alternativ; zdůrazňuje význam dalšího komplexního vzdělávání a komunikace, mimo jiné prostřednictvím poradenských služeb pro dosažení této transformace; zdůrazňuje potřebu toho, aby tyto cíle v oblasti snižování emisí byly závazné povahy, a upozorňuje na význam toho, že je důležité o tyto cíle usilovat prostřednictvím komplexních, preventivních a oběhových přístupů, jako jsou ekologické a agroekologické postupy, inovativní udržitelné zemědělské postupy uplatňující přesné zemědělství a integrované postupy při nakládání s plodinami a škůdci, kde je to zapotřebí, a udržitelné alternativy podporované z hlediska životního cyklu; zdůrazňuje, že je třeba zavést zrychlené postupy hodnocení, povolování a registrace nechemických pesticidů představujících nízké riziko a zároveň zajistit, aby jejich posuzování podléhalo stejné míře přísnosti jako u jiných látek; trvá na tom, že každý členský stát by měl v souladu se svými klimatickými a zemědělskými charakteristikami produkce stanovit při přezkumu strategických plánů SZP a dalších příslušných politických nástrojů odolné, účinné a časově vymezené kvantitativní cíle pro snižování emisí za účelem omezení emisí ze zemědělství do půdy, podzemních vod, povrchových vod a ovzduší na nulu, a to v souladu s ambicemi Zelené dohody a za doprovodu přesně definovaných podpůrných opatření pro jednotlivé plodiny, která zajistí odpovědnost a vymahatelnost na všech úrovních, a s využitím nezávislých a úplných údajů v zájmu napomoci k dosažení těchto cílů, jakož i podpory a odborné přípravy k provádění na úrovni zemědělských podniků a dalšího výzkumu a rozvoje inovativních a udržitelných řešení v oblasti zemědělství; vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při zdokonalování jejich systémů dohledu, monitorování a řádného prosazování pravidel pro používání pesticidů a aby zlepšila komunikaci s konečnými uživateli a zvyšovala jejich informovanost; opakuje svou výzvu, aby byly do právních předpisů začleněny výše uvedené záměry a cíle, a to i prostřednictvím revize směrnice o udržitelném používání pesticidů, a vyzývá Komisi k objasnění toho, jak bude přistupovat k příspěvkům jednotlivých členských států k celounijním závazným cílům při současném zajištění rovných podmínek, aby vyjasnila výchozí hodnoty těchto cílů s přihlédnutím k různým výchozím pozicím, vynaloženému úsilí a charakteristikám každého členského státu a aby jasně určila řadu nesyntetických a jiných alternativ, které jsou již dnes známy, jejich dostupnost a dopad na odvětví zemědělství, na příjmy zemědělců a zabezpečení potravin, a dále ji vyzývá k vypracování plánů minimalizace syntetických vstupů do zemědělství; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy tím, že bude věnovat zvláštní pozornost specifickým podmínkám, které se uplatní na používání pesticidů v oblastech ochrany podzemních vod, a to prostřednictvím lepší komunikace, monitorování a inspekcí;

10.

zdůrazňuje klíčovou úlohu integrované ochrany rostlin při snižování závislosti na pesticidech a naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily její uplatňování a systematické posuzování a monitorování jejího provádění; vyzývá členské státy, aby přeměnily obecné zásady integrované ochrany rostlin na praktická a měřitelná kritéria a aby tato kritéria ověřovaly na úrovni zemědělských podniků; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy tyto zásady účinně prováděly prostřednictvím svých strategických plánů SZP; naléhavě je vyzývá, aby řádně definované a konkrétně uzpůsobené postupy a praxi pro každou plodinu, jako jsou květinové pásy, zařadily jako základ pro změnu, pokud jde o používání pesticidů a oslabování odolnosti škodlivých organismů; vyzývá maloobchodníky v potravinovém řetězci, aby aktivně spolupracovali se zemědělci na zavádění a rozšiřování všech dostupných postupů a metod integrované ochrany rostlin pro každou plodinu ve svém dodavatelském řetězci a aby v rámci podávání zpráv o environmentálních, sociálních a správních aspektech informovali o tom, jak sami přispívají k plnění cílů pro snižování emisí;

11.

domnívá se, že i když má EU jeden z nejpřísnějších systémů na světě, zlepšení vyžaduje jak nařízení o schvalování pesticidů jako takové, tak jeho provádění; připomíná své usnesení o postupu Unie pro povolování pesticidů (57) a očekává, že Komise a členské státy se budou neprodleně zabývat všemi jeho výzvami; zdůrazňuje, že regulační rámec by měl podporovat inovace a výzkum s cílem vyvinout lepší a bezpečnější přípravky a alternativy pro ochranu rostlin; upozorňuje na to, že kromě revize směrnice o udržitelném používání pesticidů za účelem omezení používání pesticidů a rizik s nimi spojených by Komise, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) měly zdokonalit posuzování rizik přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí, mimo jiné zohledněním účinků pesticidů na kvalitu půdní vody a zdroje pitné vody, včetně kumulativních a synergických účinků; naléhavě vyzývá Komisi, aby náležitě posoudila pokrok dosažený při plnění cílů dané politiky a zdokonalila harmonizované ukazatele rizik stanovené ve směrnici Komise (EU) 2019/782 (58), tak aby zahrnovaly také toxicitu, vytrvalost a bioakumulaci, aby brala ohled na zemědělské oblasti nebo objemy účinných látek a na způsob, jakým jsou používány přípravky pro ochranu rostlin, s cílem účinně omezit používání syntetických pesticidů a těžkých kovů v konvenčním a ekologickém zemědělství, a aby přijala jasná vědecky podložená kritéria pro to, co představuje nepřijatelné dopady na životní prostředí, s přihlédnutím ke skutečné expozici (akutní a chronické) vůči několika ochranným přípravkům, včetně kumulativních a synergických účinků; trvá na tom, že profylaktické používání pesticidů, včetně ošetření osiva systémovými pesticidy, by mělo být co nejvíce omezeno tam, kde to představuje nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí; vyzývá Komisi, aby nejpozději do poloviny roku 2022 předložila svůj legislativní návrh týkající se údajů o pesticidech;

12.

vyzývá Komisi, aby zajistila řádné uplatňování ustanovení nařízení (ES) č. 1107/2009, a zaručila tak mimo jiné minimální standard pro oznamování mimořádných povolení pesticidů, včetně požadavku, aby členské státy poskytovaly úplné a podrobné vysvětlení a tato oznámení zveřejňovaly; vítá úlohu úřadu EFSA při zkoumání těchto odchylek;

13.

vyzývá k plnému zohlednění kumulativních a synergických účinků pesticidů při stanovování maximálních limitů reziduí (MRL) a k většímu zohlednění kritérií rizik pro zdraví zvířat a životní prostředí při posuzování žádostí o nové maximální limity v souladu s článkem 14 nařízení o MLR; žádá, aby údaje shromážděné prostřednictvím biomonitorování po uvedení na trh byly použity k ověření přesnosti předvídaných úrovní expozice vůči pesticidům pro účely stanovení limitů MRL, stejně jako pro přijatelné úrovně expozice u pracovníků v zemědělských podnicích, místních obyvatel, přihlížejících a spotřebitelů, jakož i u hospodářských zvířat; zdůrazňuje, že v budoucích legislativních iniciativách EU souvisejících s používáním pesticidů bude i nadále třeba věnovat velkou pozornost ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků a uživatelů; připomíná, že je důležité zajistit, aby všichni uživatelé dostávali ochranné prostředky, jakož i komplexní informace a školení o používání pesticidů a souvisejících rizicích pesticidů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby každý pracovník v zemědělství byl s to získat přístup k oficiální dokumentaci o typu pesticidů používaných během své pracovní činnosti; zdůrazňuje, že pro dosažení těchto cílů je zásadní dále revidovat směrnici 2004/37/ES o karcinogenech nebo mutagenech při práci (59), směrnici 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů a směrnici 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (60);

14.

vítá závazek Komise usilovat o snížení ztráty živin alespoň o 50 % a současně zajistit, aby nedocházelo ke zhoršení úrodnosti půdy; je přesvědčen, že toho lze nejlépe dosáhnout uzavřením koloběhů živin, regenerací živin a jejich opětovným použitím a podporou a odměňováním zemědělců za pěstování luštěnin; trvá na tom, že za tímto účelem jsou zapotřebí právně závazné legislativní iniciativy a opatření, jejichž cílem je umožnit zemědělcům zlepšit hospodaření s živinami; zdůrazňuje, že je důležité tyto cíle sledovat pomocí ucelených a oběhových přístupů k hospodaření s živinami, jako jsou agroekologické postupy a inteligentní zemědělství, které mohou mít vedlejší přínosy pro kvalitu půdy a biologickou rozmanitost a pomohou zemědělcům ukončit jejich závislost na minerálních hnojivech a omezit toky fosforu a dusíku; poukazuje na to, že omezování neúčinného používání hnojiv a postupné ukončování jejich nadměrného používání by mělo zohledňovat dopady různých hnojiv na klima a životní prostředí, včetně přítomnosti těžkých kovů; naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých strategických plánech navrhly opatření na podporu účinného hospodaření s živinami a jejich oběhovosti a aby důrazně podporovaly vzdělávání zemědělských poradců a zemědělců a využily reformu SZP jako příležitost ke snížení emisí amoniaku (NH3) ze zemědělského odvětví; zdůrazňuje, že lepší hospodaření s živinami má jak hospodářský, tak environmentální přínos; zdůrazňuje význam používání moderních a inovativních technologií a řešení, jako je přesné zemědělství, cílené použití hnojiv přizpůsobené potřebám rostlin, poradenské služby v oblasti výživy rostlin a podpora při hospodaření, jakož i nutnost instalovat za tímto účelem širokopásmové internetové připojení ve venkovských oblastech; domnívá se, že je třeba podporovat udržitelné obchodní modely zemědělských podniků s cílem pomoci obnově živin a jejich recyklaci a opětovnému použití z nekontaminovaných odpadových toků;

15.

zdůrazňuje, že má-li být dosaženo cílů v oblasti omezování používání chemických pesticidů a s nimi spojených rizik, stejně jako snižování úniků živin, musí být k dispozici bezpečnější alternativy, které zajistí dostupnost fungujícího souboru nástrojů na ochranu rostlin; zdůrazňuje však význam vzdělávání pro zajištění řádného uplatňování preventivních opatření; vyzývá ke zintenzivnění výzkumu a vývoje alternativních přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, odolnějších odrůd, které vyžadují méně vstupů pro zajištění stabilních výnosů, a digitálních nástrojů, jakož i pobídek k aplikačním metodám a technologiím, jako je přesné zemědělství; vyzývá Komisi, aby urychlila a zjednodušila přijímání nových řešení v oblasti zdraví rostlin, včetně přípravků na ochranu rostlin s nižším dopadem, jako jsou látky představující nízké riziko nebo biologická řešení, a aby do horizontálních právních předpisů zavedla definici a samostatnou kategorii pro přírodní látky a zapojila se do iniciativ zaměřených na nalezení alternativních způsobů posuzování těchto nízkorizikových, základních a přirozeně se vyskytujících látek; dále zdůrazňuje, že omezení používání pesticidů musí být doprovázeno větší dostupností udržitelných alternativ na trhu s rovnocennou účinností vůči chemickým pesticidům, pokud jde o ochranu zdraví rostlin, aby se zabránilo šíření škůdců rostlin; dále vyzývá k přijetí opatření, která usnadní začlenění nových metod přístupu do posuzování rizik chemických potravin a krmiv, což sníží potřebu testování na zvířatech, a v konečném důsledku postupně povede k úplnému ukončení tohoto způsobu testování;

16.

připomíná zásadní význam ochrany včel a dalších opylovačů před škodlivými účinky pesticidů a nemocemi; připomíná svou námitku ze dne 23. října 2019 (61) a opakuje svou výzvu Komisi, aby zajistila, aby pokyny týkající se včel a budoucí prováděcí akty nevedly k nižší úrovni ochrany včel, než je úroveň ochrany stanovená v pokynech úřadu EFSA týkajících se včel z roku 2013, a aby byly založeny na nejnovějších vědeckých a technických poznatcích, a navrhuje proto změnu jednotných zásad, a to nejen pokud jde o akutní toxicitu pro včely medonosné, ale alespoň také pokud jde o chronickou toxicitu pro včely medonosné a jejich larvy a akutní toxicitu pro čmeláky; konstatuje, že úřad EFSA vyvíjí svůj vlastní modelovací systém ApisRAM, který je zřejmě více v souladu s biologií včely medonosné než nástroj BeeHAVE a je méně otevřený vůči střetu zájmů; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně přehodnotila látky, které mají týž způsob účinku jako neonikotinoidy;

17.

opakuje svůj požadavek na zavedení ukazatele týkajícího se opylovačů (62) a cíle obnovy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily nový rámec monitorování opylovačů v celé EU, který bude zahrnovat spolehlivé systémy uplatňované na úrovni členských států, průběžné milníky, jasné časově vymezené cíle, ukazatele a úkoly; zdůrazňuje, že monitorovací činnosti musí být začleněny do nového rámce pro monitorování a hodnocení SZP;

18.

vyzývá členské státy, aby prováděly systematické standardizované terénní monitorování biologické rozmanitosti na zemědělské půdě, včetně opylovačů, za účasti profesionálů, zemědělců a vědců z řad občanů a aby tyto údaje využívaly k tomu, aby pomohly vyhodnotit politiky EU a jejich provádění;

19.

připomíná význam přístupu „jedno zdraví“; zdůrazňuje, že získaná antimikrobiální rezistence představuje rostoucí nadnárodní a přeshraniční zdravotní hrozbu, v jejímž případě může koordinovaná činnost EU přinést žádoucí změnu; uznává značné úsilí vynaložené za účelem snížení používání antimikrobiálních látek u zvířat, jež přispívá k celosvětovým snahám o snížení rezistence vůči antibiotikům; zdůrazňuje však, že je třeba dále omezovat používání antibiotik, a to i při produkci potravin; vítá plán Komise snížit celkový prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu do roku 2030 o 50 %; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit pokrok, kterého již bylo na úrovni členských států dosaženo; poukazuje na skutečnost, že k dosažení tohoto cíle jsou nezbytné průběžné cíle, jasné postupy a opatření, mimo jiné i uplatňování sankcí stanovených v unijních právních předpisech; dále připomíná, že pro dosažení tohoto cíle jsou klíčové zdokonalené chovatelské postupy, neboť kvalitnější životní podmínky zlepšují zdraví zvířat, což vede k nižší spotřebě léků; je přesvědčen, že řádné provádění nařízení o veterinárních léčivých přípravcích (63) a nařízení (EU) 2019/4 o medikovaných krmivech (64) dále omezí používání antibiotik, a vyzývá Komisi, aby přezkoumala provádění a vymáhání ze strany členských států; zdůrazňuje, že antimikrobiální látky, které jsou odlišné od antibiotik určených pro užití u lidí, musí být i nadále k dispozici pro použití v zásadních případech s cílem zajistit, aby bylo vždy chráněno zdraví a dobré životní podmínky zvířat;

20.

vítá důraz kladený na potřebu i nadále omezovat celkový unijní prodej antibiotik pro hospodářská zvířata a pro akvakulturu a zdůrazňuje, že iniciativy EU v této oblasti jsou a budou přijímány podle přístupu „jedno zdraví“, který uznává vzájemnou závislost mezi zdravím a dobrými životními podmínkami lidí a zvířat a dobrým stavem životního prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na dodatečná opatření s cílem umožnit a stimulovat inovativní řešení, zejména v oblasti nástrojů prevence a alternativních léčebných postupů; vyzývá k vyvinutí úsilí o zajištění toho, aby byly normy pro produkty živočišného původu dovážené do EU rovnocenné s těmi, které jsou stanoveny podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích; konstatuje, že v rámci revize nařízení o doplňkových látkách (65) je třeba zabývat se používáním látek, které v současné době nejsou klasifikovány jako antibiotika, ale které mají vlastnosti antibiotik podle čl. 4 odst. 14 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a které mohou být preventivně použity u zvířat v zemědělství a akvakultuře; upozorňuje na skutečnost, že pracovníci v potravinovém řetězci jsou vystaveni riziku nákazy patogeny se získanou antimikrobiální rezistencí, například při používání techniky „top dressing“ v průběhu podávání veterinárních léčivých přípravků; zdůrazňuje, že je třeba přijmout vhodná opatření ke snížení tohoto vážného rizika pro zdraví při výkonu práce;

21.

připomíná, že zemědělství a lesnictví hrají důležitou úlohu při přizpůsobování se změně klimatu a při jejím zmírňování; zdůrazňuje, že je důležité uznat a monitorovat dopad zemědělství a živočišné výroby na emise skleníkových plynů a využívání půdy; zdůrazňuje, že je nezbytné tyto emise snížit, aby Evropská unie přispěla k plnění Pařížské dohody; zdůrazňuje nutnost udržení, obnovy a posílení přírodních úložišť uhlíku a snížení emisí oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného ze zemědělství, zejména v odvětvích výroby krmiv a chovu hospodářských zvířat a také v odvětví organických i anorganických hnojiv, aniž by byly dále poškozovány dobré životní podmínky zvířat, přičemž je nutné zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování úrodnosti půdy; uznává, že zdravá zvířata vyžadují méně přírodních zdrojů a že účinné postupy při chovu hospodářských zvířat mohou vést ke snížení emisí skleníkových plynů; vybízí k přijetí vhodně navržených regulačních opatření a cílů pro emise ze zemědělství a souvisejícího využívání půdy v rámci balíčku „Fit for 55“ za účelem zajištění ambiciózního snižování všech emisí skleníkových plynů v těchto odvětvích, mimo jiné i řešením intenzity chovu v EU a emisí spojených s využíváním půdy z dovážených krmiv a potravin; vyzývá k soudržné kombinaci politik s cílem umožnit přechod k udržitelnější praxi, jako je na travnatých porostech založená extenzivní živočišná výroba coby součást smíšeného zemědělského systému, který respektuje kapacitu místního životního prostředí a podporuje biologickou rozmanitost;

22.

bere na vědomí slibný vývoj v oblasti doplňkových látek do krmiv, které pomáhají snížit emise skleníkových plynů, vody a látek znečišťujících ovzduší, které pocházejí z chovu zvířat; vítá v tomto ohledu plány Komise, které mají usnadnit uvádění udržitelných a inovativních doplňkových látek do krmiv na trh, a vyzývá k tomu, aby příslušné výzkumné programy podporovaly další vývoj;

23.

upozorňuje na to, že extenzivní trvalé a na travnatých porostech založené, lesopastvinové nebo extenzivní ekologické chovy zvířat, často zahrnující pastviny s vysokou environmentální hodnotou, jsou klíčovými rysy evropského potravinového systému a jejich režimy jakosti jsou určujícím prvkem mnoha tradičních venkovských společenství, které jim umožňují produktivní využívání půdy, jež by jinak zůstala opuštěna; zdůrazňuje, že tato forma zemědělské produkce s nízkou hustotou a opírající se o půdu může mít četné pozitivní dopady na životní prostředí a na zachování kulturní krajiny, přispívá k ochraně venkovských oblastí před vylidňováním a opuštěním, pomáhá zmírňovat změnu klimatu a napomáhá oběhovému hospodářství a obnově biologické rozmanitosti, a proto musí být podporována a motivována; zdůrazňuje, že je třeba podporovat zemědělské podniky, které přecházejí na udržitelnější formy produkce a opouštějí zemědělské postupy, jako je chov s vysokou hustotou a monokulturní pěstování plodin; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby její politiky a programy financování podporovaly tradiční evropskou kulturní krajinu, jako jsou svažité a terasovité vinice a extenzivní trvalá produkce založená na travnatých porostech a podporující biologickou rozmanitost; konstatuje, že zprávy členských států podle článku 17 směrnice o přírodních stanovištích (66) poukazují na to, že mnohé polopřirozené travní porosty jsou v nepříznivém, nedostatečném nebo špatném stavu ochrany a že opylovači, kteří jsou na nich závislí, jsou ohroženi, a tak jsou ohroženy i opylovací služby;

24.

vyzývá k větší harmonizaci právního rámce pro chov zvířat v EU s využitím společných vědecky podložených ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat a vítá závazek Komise vyhodnotit a případně revidovat soubor stávajících právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit nejnovější vědecký pokrok v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a reagovat na veřejné, politické a tržní požadavky na vyšší standardy na tomto poli; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh s cílem postupně ukončit používání klecových chovů zvířat v EU, přičemž by v tomto návrhu měla posoudit možnost postupně ukončit uvedený způsob chovu do roku 2027; zdůrazňuje, že je třeba, aby toto postupné ukončování bylo založeno na vědecky podloženém posouzení dopadů, a že je zapotřebí zajistit vhodné přechodné období; vyzývá Komisi, aby přijala přístup zohledňující jednotlivé druhy, který vezme v úvahu a posoudí vlastnosti každého jednotlivého zvířete, které by mělo mít systémy ustájení přizpůsobené svým specifickým potřebám, přičemž je důležité chránit zdraví zvířat a lidí a zajistit ochranu pracovníků, dostatečnou podporu a přechodné období, aby byla zachována konkurenceschopnost zemědělců a chovatelů;

25.

připomíná význam kvalitního systému zajišťujícího dobré životní podmínky zvířat, včetně přepravy a porážky; zdůrazňuje, že vysoká úroveň životních podmínek zvířat je součástí udržitelného rozvoje a je nezbytná pro vyšší kvalitu potravin, která umožňuje zdravější výživu, splňuje požadavky spotřebitelů a přispívá k zachování biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že při odkazování na udržitelný potravinový systém je potřebný soudržný a harmonizovaný přístup, který uceleně a společně zohledňuje lidské zdraví, životní prostředí, biologickou rozmanitost, zdraví zvířat, jejich dobré životní podmínky a klima;

26.

domnívá se, že v rámci provádění a prosazování stávajících právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat je důležité zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které předpisy systematicky porušují, a v případě potřeby v právních předpisech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat odstranit legislativní mezery a stanovit vyšší normy; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU zohledňovala dodržování norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat ze strany třetích zemí, zejména pokud jde o dovážené produkty;

27.

zdůrazňuje, že zvířata by při přepravě a porážce měla zažívat co nejmenší utrpení, a vítá proto úmysl revidovat stávající právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, pokud jde o přepravu zvířat a jejich porážku; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily místní řešení porážek, včetně mobilních jatek, s menšími jednotkami a lepším školením personálu, pokud jde o to, jak zabránit utrpení zvířat; vyzývá Komisi, aby všude, kde je to možné, podporovala alternativy k přepravě živých zvířat;

28.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly a prosazovaly příslušné právní předpisy EU, zejména nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností (67); vyjadřuje politování nad tím, že v současné době není dodržováno rozhodnutí Evropského soudního dvora, že ochrana dobrých životních podmínek zvířat nekončí na vnějších hranicích EU, a proto musí také přepravci zvířat, kteří odjíždějí z Evropské unie, dodržovat evropská pravidla v oblasti dobrých životních podmínek zvířat i poté, co opustí území EU, přičemž poukazuje na obtíže při uplatňování tohoto rozhodnutí v důsledku chybějící jurisdikce mimo území EU;

29.

připomíná, že podle IPBES je 70 % nových objevujících nákaz a pandemií živočišného původu; vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně stále častějšího výskytu zoonóz, které se přenášejí ze zvířat na člověka (antropozoonózy), jako je například Q-horečka, ptačí chřipka a nový kmen chřipky A (H1N1), což ještě zhoršuje změna klimatu, degradace životního prostředí, změny ve využití půdy, odlesňování, úbytek biologické rozmanitosti a přírodních stanovišť a tlak na ně, nezákonné obchodování s volně žijícími zvířaty a naše současné systémy produkce a spotřeby potravin; zdůrazňuje, že systémy živočišné výroby, které zahrnují omezení pohybu zvířat podobného genotypu v těsné vzájemné blízkosti, mohou zvyšovat náchylnost zvířat k infekčním onemocněním a vytvářet podmínky pro vznik a šíření zoonóz (68); vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně upustily od těchto zemědělských postupů a od neudržitelného využívání volně žijících zvířat a planě rostoucích druhů, včetně nezákonného obchodu, a urychlily přechod k lepší regulaci veterinární prevence a prosazování přísných norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, a to i ve spolupráci s obchodními partnery EU, s cílem zabránit šíření zoonóz a invazivních druhů a prosazovat vysoké normy EU v oblasti biologické bezpečnosti jako osvědčený postup na celosvětové úrovni; uznává, že prevence nákaz a připravenost na ně, tj. dostupnost metod diagnostiky, prevence a léčby, je klíčová pro zvládnutí nově vznikajících hrozeb pro lidské zdraví a zdraví zvířat;

30.

vítá skutečnost, že Komise uznala ekologické zemědělství za jednu ze silných složek na cestě EU k udržitelnějším potravinovým systémům a vyjádřila ambici do roku 2030 rozšířit ekologicky využívanou zemědělskou půdu v EU; zdůrazňuje, že většina členských států již přijala cíle pro zvýšení plochy využívané pro ekologickou produkci; se zájmem očekává analýzu odvětví ekologického zemědělství v celkovém posouzení dopadů strategie a zdůrazňuje význam evropského akčního plánu pro ekologické zemědělství pro jeho větší využívání; zdůrazňuje, že rozvoj a růst odvětví ekologického zemědělství musí doprovázet rozvoj trhu a dodavatelského řetězce a opatření, která budou stimulovat poptávku po biopotravinách a zajišťovat důvěru spotřebitelů, spolu se zadáváním veřejných zakázek, fiskálními pobídkami a širokou škálou propagačních opatření, výzkumu, inovací, školení a předávání vědeckých poznatků, což přispěje ke stabilitě trhu s bioprodukty a spravedlivému odměňování zemědělců;

31.

vítá myšlenku posilování, pobízení a odměňování, pokud jde o přirozenou sekvestraci uhlíku v půdě, které již bylo v některých zemědělských podnicích dosaženo, a poskytnutí dodatečných odměn zemědělcům za rozvoj a zachování osvědčených zemědělských postupů pro sekvestraci uhlíku, což by mělo vést k posílení propadů uhlíku v celé EU; zdůrazňuje, že zemědělské a potravinové politiky by měly usnadňovat přechod k udržitelnému zemědělství tím, že budou odměňovat zemědělce za jejich přínosy v oblasti životního prostředí a klimatu; zdůrazňuje význam přírodních řešení, jako je rozsáhlé střídání plodin, současné pěstování více druhů, permakultura, agroekologie a obnova ekosystémů, a zejména obnova a udržování rašelinišť za účelem zvýšení přírodních propadů uhlíku a sekvestrace; zdůrazňuje však, že zemědělství a zemědělské postupy s významnými negativními dopady na klima, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší nebo dobré životní podmínky zvířat by neměly dostávat finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu, ani by neměly být podněcovány či odměňovány; vyzývá Komisi, aby se zabývala rámcem pro solidní kvantifikaci a certifikaci uhlíku, který by zabránil možnému zkreslování známému jako lakování nazeleno; vyzývá Komisi, aby předložila několik možností pro zemědělské postupy podporující ukládání uhlíku; zdůrazňuje, že trhy s uhlíkem jsou součástí mnohem širšího souboru regulačních a neregulačních opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, a poukazuje na to, že zemědělské režimy podporující ukládání uhlíku by měly být součástí souboru pobídek k plnění cílů v oblasti klimatu; žádá, aby návrhy byly v souladu s dobrými životními podmínkami zvířat a environmentálními cíli a zásadou „neškodit“ uvedenou v Zelené dohodě; podporuje stimulaci zavádění regeneračních zemědělských postupů, zlepšení přístupu k technologiím, údajům, odborné přípravě a informacím a doplnění příjmů zemědělců prostřednictvím sekvestrace uhlíku a plateb za ekosystémové služby, čímž se zvýší jejich odolnost;

32.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit bezpečnost a rozmanitost osiva a rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem zajistit stabilní výnosy a odrůdy rostlin přizpůsobené tlaku, který přináší změna klimatu, včetně tradičních a místních odrůd a odrůd vhodných pro ekologickou produkci a zemědělské systémy s nízkými vstupními náklady, a zároveň zajistit zemědělcům transparentnost a svobodnou volbu a přístup ke genetickým zdrojům a inovativním technikám šlechtění rostlin, a přispět tak ke zdravému osivu a ochraně rostlin před škodlivými organismy a chorobami a rovněž pomoci zemědělcům řešit rostoucí rizika způsobená změnou klimatu a zajistit pobídky k otevřeným inovacím prostřednictvím rostlinných odrůd;

33.

poukazuje na potenciální negativní dopady koncentrace a monopolizace v odvětví osiv a vyzývá Komisi, aby přijala opatření k boji proti těmto tendencím, bude-li to nutné; v této souvislosti zdůrazňuje význam otevřených inovací prostřednictvím práv šlechtitelů rostlin a se znepokojením bere na vědomí negativní dopad rozsáhlých patentů v odvětví osiv; je přesvědčen, že na nekomerční produkci a používání tradičních a místních odrůd osiva soukromými občany a drobnými zemědělci by se neměla vztahovat nepřiměřená právní úprava EU a členských států; zdůrazňuje, že je důležité zachovat silný jednotný trh pro odvětví osiv v EU;

34.

vyzývá k posílení koordinace na úrovni EU s cílem stimulovat zachování a udržitelné využívání genetické rozmanitosti a k vytvoření společné platformy EU pro výměnu informací o chráněných genetických zdrojích;

35.

vítá oznámení o revizi pravidel pro uvádění tradičních a místních odrůd plodin na trh s cílem přispět k jejich zachování a udržitelnému využívání; zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření, která usnadní registraci odrůd osiva, mimo jiné pro ekologické zemědělství, a zajistí snazší přístup tradičních a místních odrůd na trh;

36.

bere na vědomí studii o statusu nových genomických technik podle práva Unie a s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-528/16 (SWD(2021)0092) a na oznámení Komise, že hodlá dát podnět k regulačním opatřením zahrnujícím posouzení dopadů a veřejné konzultace ohledně rostlin odvozených díky určitým novým genomickým technikám, s cílem zachovat vysokou úroveň ochrany zdraví lidí i zvířat, jakož i životního prostředí a zároveň využít potenciálních přínosů vědy a inovací, a zejména přispět k udržitelnosti a cílům udržitelnosti Zelené dohody pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“; zdůrazňuje zásadu předběžné opatrnosti a potřebu zajistit zemědělcům, zpracovatelům a spotřebitelům transparentnost a svobodnou volbu a zdůrazňuje, že tato politická opatření by měla zahrnovat posouzení rizik a komplexní přehled a posouzení možností sledovatelnosti a označování s cílem dosáhnout řádného regulačního dohledu a poskytnout spotřebitelům příslušné informace, včetně informací o produktech ze třetích zemí, a zajistit tak rovné podmínky;

37.

znovu vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila nový legislativní návrh týkající se klonování a „potravin z klonů“; trvá na tom, že tento návrh by měl zahrnovat zákaz klonování, zákaz uvádět na trh a dovážet klonovaná zvířata, jejich reprodukční materiál a potomky a zákaz uvádět na trh a dovážet potraviny z klonovaných zvířat a jejich potomků; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že nebyla přijata opatření k regulaci klonů a jejich potomků, a opakuje, že nesmí být používáno přírodní nebo umělé šlechtění nebo šlechtitelské postupy, které způsobují nebo pravděpodobně způsobí utrpení nebo újmu kterémukoli z dotčených zvířat, a že je nezbytné zajistit, aby potraviny z klonovaných zvířat a jejich potomků nevstupovaly do potravinového řetězce;

38.

poukazuje na důležitou úlohu evropských zemědělců při uskutečňování přechodu k udržitelnému potravinovému systému a zdůrazňuje, že pro dosažení tohoto cíle je třeba dát k dispozici dostatečné finanční zdroje; zdůrazňuje, že je třeba využívat, propagovat a podporovat všechny rozmanité udržitelné výrobní metody, včetně ekologické a integrované produkce a agroekologie, protože mohou přispívat k environmentální udržitelnosti, zvýšit podíl celkově obdělávané půdy v rámci systémů šetrných k životnímu prostředí a poskytovat silné záruky, pokud jde o kvalitu, bezpečnost, množství a ceny;

39.

trvá na tom, aby vnitrostátní strategické plány, které vypracují členské státy a schválí Komise v rámci nové SZP, zajišťovaly všem zemědělcům a lesníkům v EU přiměřenou finanční podporu s cílem posílit jejich konkurenceschopnost a příjmy, aby oni sami a jejich rodiny mohli dosáhnout důstojné životní úrovně, aby bylo možné bojovat proti vylidňování venkova a zachovat dynamické venkovské komunity;

40.

vítá skutečnost, že nová SZP poskytne pobídky na podporu inovativních, digitálních, ekologických, regionálních a udržitelných obchodních modelů pro zemědělství a řemeslnou výrobu potravin, zejména prostřednictvím podpory krátkých dodavatelských řetězců, jako jsou produkty s chráněným zeměpisným označením nebo označením původu, které budou respektovat pravidla jednotného trhu, a prostřednictvím přístupů zahrnujících inovativní místní logistiku, jako jsou „zelená centra“, a začlenění řemeslné výroby potravin do jiných služeb ve venkovských oblastech, např. do cestovního ruchu nebo gastronomie; zdůrazňuje, že uvádění zemědělských produktů a partnerství na regionální trh hraje důležitou úlohu při podpoře udržitelných dodavatelských řetězců; uznává, že pokud místní produkce není k dispozici, je potřebný dovoz;

41.

vyzývá Komisi, aby schvalovala pouze ty vnitrostátní strategické plány SZP, které jasně prokazují závazek usilovat o udržitelnost z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska a jsou v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, příslušnými cíli EU a Pařížskou dohodou;

42.

vyzývá k tomu, aby tyto plány náležitě zohledňovaly specifické výzvy, jimž čelí nejvzdálenější regiony EU, pokud jde o biologickou rozmanitost, zemědělskou produkci a dodávky potravin a surovin; zdůrazňuje, že odpovídající finanční podpora v rámci SZP má zásadní význam pro to, aby zemědělství EU přispívalo k přechodu na klimatickou neutralitu a k zachování biologické rozmanitosti; poukazuje na to, že posílená podpůrná opatření, včetně programů odborné přípravy a poradenských služeb, mají zásadní význam pro to, aby zemědělci mohli hrát úlohu v plnění cílů strategie; vyzývá k tomu, aby byly v souladu s postojem Parlamentu ve vnitrostátních strategických plánech uplatňovány „posílené ekorežimy“, což by zabránilo zbytečnému zdvojování kontrol podmíněnosti;

43.

zdůrazňuje, že zdravá půda je nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečné produkce potravin, krmiv a vláken; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zabránily dalšímu zhoršování její kvality na úrovni EU; zdůrazňuje, že zemědělská půda je základním přírodním zdrojem, jehož dobrý stav je stěžejní pro naplnění strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“; zdůrazňuje v této souvislosti význam nové strategie v oblasti půdy a vyzývá Komisi, aby přijala odpovídající opatření na základě této strategie s cílem dospět k potřebným řešením; uznává zásadní význam organické půdní hmoty a biologické rozmanitosti a služeb a statků, které poskytuje; vyjadřuje politování nad tím, že půda je pod rostoucím tlakem; domnívá se, že ve všech členských státech musí být zavedeno a zachováno důkladné celounijní monitorování půdních organismů a trendů, pokud jde o jejich rozsah a objem;

44.

uznává význam krajinných prvků s vysokou rozmanitostí, které mají zásadní význam pro zachování základních ekosystémových služeb, jako je opylování nebo přírodní ochrana proti škůdcům, zemědělské produkce, a dlouhodobého zvýšení její produktivity; vítá cíl EU vyčlenit na tento účel alespoň 10 % zemědělské plochy; připomíná zjištění posouzení dopadů ze dne 20. října 2011 nazvaného „Common agricultural policy towards 2020“ (Společná zemědělská politika do roku 2020) (SEC(2011)1153), v němž se uvádí, že na úrovni zemědělských podniků tím nedojde k žádným významným dopadům na produkci a příjmy;

45.

zdůrazňuje, že rozloha zemědělské půdy je omezená, a proto musí být využívána účinně; zdůrazňuje, že do strategie je třeba zahrnout inovativní modely zemědělství s nízkou stopou využívání půdy, jako je zahradnictví a chov hmyzu;

46.

poukazuje na to, že „chráněné pěstování“ ovoce a zeleniny v moderních sklenících je vysoce udržitelný systém produkce potravin, který je stále více využíván a nabízí řadu výhod; vyzývá Komisi, aby uznala probíhající transformaci evropského odvětví zahradnictví, která umožňuje udržitelnější produkci potravin a přispívá k potravinovému zabezpečení, bezpečnosti potravin, účinnějšímu využívání zdrojů a menšímu plýtvání potravinami v celém potravinovém řetězci; zdůrazňuje, že kromě nízké stopy využívání půdy přispívá moderní zahradnictví k různým cílům strategie, jako je nízká potřeba vstupů, účinné využívání zdrojů a produkce ovoce a zeleniny v blízkosti místa spotřeby, čímž podporuje kratší dodavatelské řetězce a bezpečnost dodávek; vyzývá Komisi, aby zvážila vyčlenění investičních fondů na výzkum a inovace pro chráněné pěstitelské systémy v moderních sklenících, které potřebují ke stejným výnosům méně zdrojů;

47.

vyzývá Komisi, aby vybízela vlády členských států k rozšiřování nebo vytváření systémů, které veřejnosti umožní pronajímat si a využívat opuštěné a nevyužité státem vlastněné půdy pro produkci potravin;

48.

zdůrazňuje, že je důležité využívat agrolesnické a lesní plochy s cílem snížit tlak na přírodní lesy, pomoci čelit změně klimatu a zvýšit produktivitu, jakož i nalézt alternativy k používání hnojiv v zemědělské produkci; vybízí Komisi a členské státy, aby ve svých budoucích vnitrostátních strategických plánech vytvořily nástroje na podporu zalesňování a opětovného zalesňování a aby podporovaly udržitelné agrolesnictví, včetně lesopastvin, je-li to možné; vyzývá Komisi, aby podporovala celounijní specializované vzdělávací programy s cílem informovat zemědělce o přínosech začleňování lesní vegetace do zemědělství; zdůrazňuje, že obnova a omlazení stávajících agrolesnických systémů, jakož i zavedení nových systémů by mělo přispět k cíli tří miliard stromů stanovenému v oblasti biologické rozmanitosti, jakož i k cílům v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu a k cíli diverzifikace a oběhovosti;

49.

zdůrazňuje význam spolehlivých a přísných kritérií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na bázi biomasy a vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu směrnice o obnovitelných zdrojích energie předložila vědecky podložená kritéria;

50.

připomíná, že evropský zemědělsko-potravinářský systém a systém rybolovu by měly občanům vždy zajišťovat dostatečnou a různorodou dodávku bezpečných, výživných, zdravých, cenově dostupných a udržitelně získávaných potravin, a zdůrazňuje, že zlepšování ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti potravinářské produkce v konečném důsledku zvýší její střednědobou a dlouhodobou odolnost a přispěje k vytvoření nových hospodářských příležitostí a k využívání surovin evropského původu; zdůrazňuje, že více potravin z místní produkce může přispět ke splnění všech těchto cílů, včetně potravinového zabezpečení; připomíná, že v EU si 33 milionů lidí (69) nemůže obden dovolit kvalitní jídlo; zdůrazňuje, že cenová dostupnost a dostatek potravin vyžadují odpovídající politická opatření a musí zůstat klíčovým faktorem při posuzování nárůstu výrobních nákladů, včetně nákladů vyplývajících ze změny zemědělských postupů; zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozvoj udržitelných potravinářských malých a středních podniků ve venkovských oblastech;

51.

naléhavě vyzývá Komisi, aby do strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ začlenila otázky potravinové pomoci, neboť mnoho Evropanů, zejména rodiče samoživitelé a studenti, trpí nedostatkem potravin a sociální a hospodářské důsledky pandemie jejich počet ještě zvýší; uznává jedinečnou úlohu sdružení pro potravinovou pomoc v celé Evropské unii, která je třeba více podporovat vzhledem k rostoucímu počtu lidí, kteří potřebují pomoc; domnívá se, že pro zvýšení odolnosti našeho potravinového systému musíme posílit propojení mezi potravinovými a zemědělskými politikami na všech úrovních od místní až po evropskou;

52.

vítá skutečnost, že cílem Zelené dohody pro Evropu je zajistit lidem pracujícím v zemědělství a rybolovu a jejich rodinám důstojné životní podmínky; připomíná, že do všech budoucích iniciativ strategie musí být spolu s ekonomickým a environmentálním rozměrem plně začleněn sociální rozměr; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 vrhá nové světlo na náročné pracovní a životní podmínky, a zdůrazňuje proto, že je důležité chránit individuální i kolektivní pracovní a sociální práva pomocníků a pracovníků v zemědělství, včetně sezónních a mobilních pracovníků zaměstnaných v potravinovém řetězci EU; požaduje řádné pracovní a životní podmínky pro všechny pracovníky v tomto odvětví, kolektivní vyjednávání a sociální ochranu;

53.

vybízí Komisi a členské státy, aby považovaly zemědělskou půdu, zemědělské know-how, potravinový řetězec a jeho pracovníky za strategické aktivum pro bezpečnost a blaho všech Evropanů a aby zajistily, že pracovní podmínky a podmínky sociální ochrany v celém zemědělsko-potravinářském řetězci EU, včetně řádné kontroly nekalých praktik v rámci tohoto řetězce, budou splňovat vnitrostátní normy a normy EU pro všechny pracovníky;

54.

zdůrazňuje význam sezónních pracovníků pro dobré fungování dodavatelského řetězce a vyzývá k tomu, aby byla přijata silná opatření, která těmto pracovníkům zajistí vhodné pracovní a životní podmínky; vybízí maloobchodní prodejce, aby ve svých nákupních postupech převzali odpovědnost a dodržovali kritéria sociální, environmentální a ekonomické udržitelnosti;

55.

vítá záměr Komise navrhnout nouzový plán pro řešení potravinových krizí tím, že zhodnotí zkušenosti získané během pandemie COVID-19 a zahrne harmonizovaná opatření k zajištění řádného fungování vnitřního trhu; domnívá se, že podpora územních potravinových projektů, které stimulují rozvoj krátkých potravinových řetězců v členských státech, může pomoci těmto krizím čelit;

56.

sdílí názor, že pandemie COVID-19 zdůraznila význam silného, udržitelného a odolného potravinového systému, který funguje za všech okolností a je schopen zajistit evropským spotřebitelům dostatek místních potravin za dostupné ceny; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba zachovat hladké fungování jednotného trhu, zejména pohyb potravin, a to i v době zdravotní krize; rovněž zdůrazňuje, že pandemie by měla být vnímána také jako příležitost k vybudování udržitelného a odolného potravinového systému, a nikoli jako záminka ke snižování ambicí, neboť otázky udržitelnosti a zdraví jsou navzájem propojeny;

57.

zdůrazňuje, že je třeba – částečně z důvodu narušení globálních výrobních řetězců a zvýšené nestability cen následkem pandemie COVID-19 – rozvíjet otevřenou strategickou autonomii EU s cílem zajistit přístup na klíčové trhy a snížit závislost na dovozu kritických produktů, jako jsou rostlinné bílkoviny; opakuje, že zemědělsko-potravinářské systémy musí být vnímány jako klíčový aspekt otevřené strategické autonomie EU s cílem zajistit dostatečnou dostupnost bezpečných a kvalitních potravin a zachovat funkční a odolné potravinové řetězce a obchodní toky během budoucích krizí v souladu s čl. 2 odst. 1 Pařížské dohody;

58.

zdůrazňuje, že zemědělsko-potravinářské odvětví podporuje nejen zemědělce, ale i podniky v počáteční i navazujících částech zpracovatelského řetězce, zajišťuje a vytváří pracovní místa a je páteří celého potravinářského odvětví; v této souvislosti zdůrazňuje, že zachování kulturní krajiny je hybnou silou aktivních venkovských oblastí; zdůrazňuje význam tradičních činností v regionální a místní produkci potravin a bohatou kulturní rozmanitost, která z toho vyplývá; připomíná, že zachování znalostí tradičních činností v oblasti produkce potravin a jejich předávání by mělo být podporováno také jako horizontální součást strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, například tím, že bude lépe začleňováno do participativních programů výzkumu a vývoje;

59.

vyjadřuje zklamání nad tím, jak malý význam přikládá strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ příspěvku a potenciálu odvětví rybolovu a akvakultury, a nad tím, že strategie není v této oblasti dostatečně ambiciózní; naléhavě vyzývá Komisi, aby ve všech budoucích legislativních návrzích, strategiích či pokynech věnovala náležitou pozornost zvláštním rysům odvětví rybolovu a akvakultury; zdůrazňuje, že aby bylo dosaženo udržitelné úrovně rybích populací a obnovy mořských a pobřežních ekosystémů, je třeba zaujmout ekosystémový přístup, který by se měl zaměřit rovněž na přínosy a na sociální, hospodářskou a environmentální udržitelnost odvětví rybolovu a akvakultury;

60.

zdůrazňuje, že robustní a spolehlivé právní rámce pro odvětví rybolovu a akvakultury, které důsledně uplatňují zásadu obezřetnosti a jsou v souladu s aktualizovanými strategickými pokyny pro udržitelný rozvoj akvakultury v EU, by měly poskytovat základ pro udržitelné využívání potenciálu v tomto odvětví i pro lepší ochranná opatření a opatření ve prospěch zdraví zvířat, včetně omezení používání veterinárních léčiv, jakož i antibiotik, s následným zvýšením rybích populací a jasnějším využíváním prostoru a licencí pro veškeré použití člověkem, včetně akvakultury, což umožní větší předvídatelnost pro investice, aniž by to oslabovalo právní předpisy v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje význam transparentního a participativního mechanismu, který v souladu se směrnicí 2014/89/EU o územním plánování námořních prostor umožní spravedlivé přidělování prostoru všem zúčastněným stranám; zdůrazňuje, že je třeba plně respektovat chráněné mořské oblasti;

61.

zdůrazňuje, že pro zajištění bezpečnosti potravin, transparentnosti pro spotřebitele, odvětví a různé správní orgány, boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a pro dosažení cílů Zelené dohody a cílů udržitelného rozvoje mají zásadní význam dobré mechanismy sledovatelnosti, které reagují na požadavky spotřebitelů a poskytují informace o tom, kde, kdy, jak a jaké ryby byly odloveny nebo odchovány, včetně informací o původu a způsobu označování produkce a přísných norem udržitelnosti a dobrých životních podmínek zvířat pro všechny produkty prodávané na trzích EU, včetně produktů dovážených ze třetích zemí; za tímto účelem zdůrazňuje význam technologií, které jsou kyberneticky bezpečné, pro vývoj přesných digitálních a decentralizovaných systémů sledovatelnosti; vyzývá ke koordinovanému přístupu, který zajistí soudržnost mezi různými iniciativami v této oblasti a zapojí všechny subjekty v hodnotovém řetězci; vyzývá k přijetí kontrolních opatření, která by zajistila, aby všechny dovážené produkty rybolovu, které vstupují na trh EU, splňovaly mezinárodně dohodnuté sociální normy, jako jsou normy uvedené v úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 188 o práci v odvětví rybolovu a provedené v EU prostřednictvím směrnice Rady (EU) 2017/159 (70), aby se zabránilo tomu, aby byly na trh EU uváděny produkty rybolovu ulovené plavidly, která nedodržují minimální sociální normy;

62.

připomíná cíle SRP, kterými je zajistit udržitelné využívání živých biologických mořských zdrojů, obnovit a udržet rybí populace nad úrovněmi biomasy, které umožňují dosáhnout maximálního udržitelného výnosu, jakož i zajistit ziskovost rybolovných činností a přispět k dodávkám vysoce výživných potravin na trh EU a snížit závislost trhu EU na dovozu potravin, a zdůrazňuje, že je třeba zlepšit monitorování, kontrolu a prosazování společné rybářské politiky, včetně plného provádění povinnosti vykládky a zavedení elektronického monitorování některých plavidel;

63.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vycházely ze stávajících udržitelných postupů a usnadňovaly přechod na rybolov a akvakulturu s malým dopadem, povzbuzovaly k němu a poskytovaly mu odpovídající podporu, stejně jako udržitelnému rozvoji odvětví, včetně drobného pobřežního rybolovu, například prostřednictvím používání selektivních rybolovných zařízení, akvakultury šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologické akvakultury, a řešení v oblasti energetické účinnosti a zvýšením procentního podílu vnitrostátních kvót přidělených na drobný pobřežní rybolov; zdůrazňuje, že je třeba podporovat rybáře a účastníky dodavatelského řetězce rybích produktů, včetně nejvzdálenějších regionů, při přechodu na digitálnější postupy, a to prostřednictvím významných investic do školení a financování digitalizace a přechodu k ekologickým postupům a nástrojům; zdůrazňuje v tomto ohledu význam Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) pro podporu rozvoje udržitelné modré ekonomiky a modernizaci odvětví rybolovu v souladu s cíli SRP;

64.

požaduje, aby Rada Evropské unie aktivně zveřejňovala veškeré dokumenty související s přijetím nařízení o celkových přípustných odlovech (TAC) v souladu s doporučením evropského veřejného ochránce práv ve věci 640/2019/FP;

65.

zdůrazňuje, že je třeba monitorovat a podporovat odpovědné využívání rybolovných zdrojů a zároveň uplatňovat nulovou toleranci v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a to plným využitím nástrojů, které má EU k dispozici v souladu s nařízením o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu (71), včetně používání „červených karet“, pokud některá země nebude dodržovat požadavky EU, a posílením politiky spočívající v uzavírání dohod o udržitelném rybolovu se zeměmi mimo EU; poukazuje na to, že tyto dohody se musí stát skutečně udržitelnými, musí být v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a nesmí ohrožovat odvětví drobného rybolovu v zemích mimo EU ani ohrožovat místní zabezpečení potravin;

66.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály právně závazným opatřením, k nimž se zavázaly v rámci mořských lokalit sítě Natura 2000, a aby přijaly holistický přístup k mořskému prostředí a řešily základní příčiny znečištění vody, včetně odpadu v mořích a městských a průmyslových odpadních vod, ukončily postupy, které poškozují mořské prostředí a lidské zdraví, a aby povzbuzovaly rybáře k tomu, aby udržitelným způsobem shromažďovali odpad z moří, aniž by docházelo k další spotřebě paliva a emisím, k vedlejším úlovkům mořských živočichů a ryb nebo k negativnímu dopadu na ekosystémy, a aby v zájmu lidského zdraví a dobrých životních podmínek zvířat při produkci akvakultury uplatňovaly opatření na zlepšení kvality vody a tlumení nákazy a omezení intenzity chovu;

67.

zdůrazňuje hodnotu práce žen a mužů v odvětví rybolovu a akvakultury a důležitou úlohu, kterou ženy hrají při zpracování, propagaci a uvádění na trh ulovených ryb; připomíná potenciál udržitelné akvakultury a rybolovu pro vytváření zelených pracovních míst a domnívá se, že ekologická transformace potravinových systémů včetně rybolovu by měla probíhat způsobem, který zajistí spravedlivý příjem a silné postavení lidem v celém hodnotovém řetězci, a v tomto ohledu zdůrazňuje význam aktivního zapojení organizací producentů v odvětví rybolovu a akvakultury;

68.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj udržitelnějších rybolovných technik a lovných zařízení a kvalitnějších metod chovu, vykládky, přepravy a porážky ryb a mořských bezobratlých na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vybízely k němu, jakož i zlepšení norem pro dobré životní podmínky ryb ve farmovém chovu s cílem snížit jejich stres a zlepšit jejich kvalitu; zdůrazňuje, že by Unie měla podporovat a podněcovat investice do takových zařízení, metod a zlepšování;

69.

zdůrazňuje přínos rybolovu ve stojatých sladkých vodách s jeho tradičními postupy hospodaření k dosažení cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a související strategie v oblasti biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že obhospodařované vodní plochy poskytují stanoviště vzácným druhům, pozitivně přispívají ke klimatu a zásobám vody, slouží jako propad živin a zadržování sedimentů a přispívají k udržitelné produkci regionálních potravin; vyzývá Komisi a členské státy, aby v příslušných opatřeních a programech zohlednily rybolov ve stojatých sladkých vodách;

70.

připomíná, že prvovýrobci jsou v porovnání s ostatními subjekty v potravinovém řetězci i ve zbytku hospodářství výrazně znevýhodněni, pokud jde o příjmy; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit postavení prvovýrobců v potravinovém řetězci, zejména pokud jde o malé a střední producenty, aby mohli získat spravedlivý podíl na přidané hodnotě potravin, které jsou produkovány udržitelným způsobem, a to i prostřednictvím podpory spolupráce a protestní akcí v kolektivním vyjednávání, s využitím možností, které poskytuje společná organizace trhu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu a akvakultury, včetně přizpůsobení pravidel hospodářské soutěže;

71.

zdůrazňuje, že zajištění stabilního a spravedlivého příjmu pro prvovýrobce má zásadní význam pro to, aby byl možný přechod potravinového systému k větší udržitelnosti a více oběhovému zemědělství, pro boj proti nekalým obchodním praktikám a pro řízení rizik a krizí; vyzývá k tomu, aby byli prvovýrobci v celé EU při tomto přechodu podporováni, a to i zaváděním nových technologií a zvyšováním účinnosti, pokud jde o zemědělské systémy, nakládání s odpady a dodávky vstupů a obaly; zdůrazňuje, že ceny výrobců by měly pokrývat výrobní náklady na základě sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti, a tak by měly být v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu;

72.

domnívá se, že by měly být podporovány dohody o dodavatelských řetězcích, aby se zajistilo spravedlivé rozdělení hodnoty mezi zemědělce a zároveň větší transparentnost a sledovatelnost dodavatelského řetězce jako celku, což povzbudí růst zaměstnanosti mladých lidí v tomto odvětví;

73.

vítá cíl zkrátit dodavatelské řetězce; poukazuje však na realitu ostrovních členských států a ostrovních území, které jsou odděleny od kontinentální Evropy a které se potýkají s izolací a závislostí na dovozu nezbytných produktů, jako jsou je krmné obilí pro zvířata, což třeba respektovat při provádění opatření ke snížení závislosti na dálkové dopravě a dalších opatřeních, která zkrátí dodavatelské řetězce; zdůrazňuje, že bez dlouhotrvající přepravy některých potravin by bylo ohroženo potravinové zabezpečení těchto odloučených oblastí;

74.

konstatuje, že očekávání občanů se vyvíjejí a způsobují významné změny na trhu s potravinami, což vede k rostoucí poptávce po místních potravinách; zdůrazňuje význam místně vyprodukovaných potravin, příležitostí, které nabízejí našim zemědělcům, a významný pozitivní přínos, který to může přinést našemu životnímu prostředí; vybízí proto Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly rozvoj místních potravinových strategií spolu s iniciativami v oblasti krátkých dodavatelských řetězců;

75.

uznává význam čerstvých ekologických a lokálně konzumovaných potravin, což je přínosné pro zdraví spotřebitelů a životního prostředí; zdůrazňuje velký potenciál podpory spolupráce místních prvovýrobců a poskytovatelů služeb cestovního ruchu, která by mohla zvýšit spotřebu čerstvých lokálně vypěstovaných potravin; vyzývá k přijetí podpůrných opatření, která by tuto spolupráci podpořila;

76.

vyzývá k podpoře opatření umožňujících zpracování surovin co nejblíže jejich místu původu, což významně snižuje uhlíkovou stopu a zajišťuje lepší sledovatelnost potravin;

77.

zdůrazňuje, že ačkoli nové udržitelné obchodní modely představují pro malé a střední podniky obrovské příležitosti, několik iniciativ plánovaných v rámci strategie by mohlo vést k vytvoření značné byrokracie; vítá závazek Komise dodržovat nástroje pro zlepšování právní úpravy, posoudit dopady na malé a střední podniky a přijmout opatření na podporu udržitelných a oběhových obchodních modelů konkrétně pro malé a střední podniky, využívat Fond InvestEU k usnadnění přístupu malých a středních podniků k financování a nabízet uzpůsobená řešení, která malým a středním podnikům pomohou rozvíjet nové dovednosti a obchodní modely; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily administrativní zátěž malých a středních účastníků potravinového řetězce, a to prostřednictvím opatření, jako je zjednodušení registračních postupů a účinnější udělování povolení a udělování licencí a schvalování, a také tím, že zajistí, aby příslušné regulační orgány byly náležitě obsazeny, aby tak malí výrobci potravin mohli své produkty co nejrychleji a nejsnadněji uvést na trh;

78.

domnívá se, že přidělený rozpočet na dosažení cílů Zelené dohody EU a mechanismu pro spravedlivou transformaci nepostačuje k tomu, aby sociálně udržitelným způsobem řešil důsledky očekávané transformace; vyzývá k tomu, aby se mechanismus pro spravedlivou transformaci vztahoval i na zemědělské regiony, které mohou být negativně zasaženy, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné zapojení sociálních partnerů do vymezování a provádění budoucích iniciativ strategie; připomíná, že přechod na tento systém bude vyžadovat značné investice a bez spolupůsobnosti a podpory evropských zemědělců jej nelze uskutečnit;

79.

naléhavě žádá Komisi, aby důsledně prosazovala směrnici (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách a aby důkladně monitorovala její provádění ve vnitrostátním právu; vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci a předložila konkrétní návrhy v souladu s danou strategií;

80.

opakuje, že dvojí kvalita potravinářských výrobků je nepřijatelná a je třeba ji plně odstranit, aby se zabránilo diskriminaci a klamání evropských spotřebitelů; domnívá se proto, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ musí zahrnovat opatření zabraňující dvojí kvalitě potravin, a za tímto účelem vyzývá Komisi, aby situaci na trhu pozorně sledovala a aby případně navrhla cílené právní předpisy; dále zdůrazňuje úlohu, kterou při odhalování těchto zavádějících praktik hrají organizace spotřebitelů;

81.

připomíná proto Komisi, že je nutné, aby navázala na kodex chování EU pro odpovědné činnosti podnikání a uvádění na trh tím, že vytvoří monitorovací rámec v odvětví výroby potravin a maloobchodního prodeje a navrhne legislativní opatření, pokud nebude pokrok dosažený při začleňování ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti a zohledňování dobrých životních podmínek zvířat do podnikových strategií dostatečný, čímž bude zároveň propagovat a oceňovat úsilí zemědělských výrobců zaměřených na udržitelnost a vytvářet podmínky pro to, aby se zvyšovala dostupnost a cenová přístupnost zdravých, udržitelných variant potravin a snižovala se celková environmentální uhlíková stopa potravinového systému, jakož i společenské náklady nezdravé stravy;

82.

trvá na tom, že je třeba, aby se kodex chování EU pro potravinářské a maloobchodní podniky soustředil na závazky, které jsou důležité pro utváření zdravého a udržitelného potravinového prostředí a které jsou specifické, měřitelné a časově vymezené, řeší problém dvojích standardů v zemědělsko-potravinářském odvětví a soustředí se na klíčové činnosti zúčastněných subjektů;

83.

zdůrazňuje důležitost zastavení a řešení jevů konsolidace a koncentrace v odvětví maloobchodního prodeje potravin, a to za účelem zajištění spravedlivých cen pro zemědělce a důstojných pracovních podmínek pro pracovníky; trvá na tom, že je třeba, aby aktéři v předvýrobní části dodavatelského řetězce zohledňovali náklady na zemědělskou produkci a aby byly ve všech článcích dodavatelského řetězce uplatňovány spravedlivé ceny; připomíná, že je důležité zvýšit odolnost zemědělců na trhu zvýšením hodnoty potravinového řetězce, čehož se má dosáhnout například podporou jejich účasti v organizacích producentů nebo v družstvech;

84.

vyzývá k tomu, aby byla nediskriminačním způsobem vylepšena propagační politika EU pro zemědělské a potravinářské produkty, jakož i režim zavedený pro školy v EU a iniciativa pro zdravé školní obědy v Evropě; domnívá se, že tato zlepšení by měla posílit kvalitní evropskou zemědělskou produkci a přispět k udržitelné výrobě a spotřebě v souladu s touto strategií, Zelenou dohodou pro Evropu a cíli udržitelného rozvoje; domnívá se, že tato zlepšení by se měla zaměřit na vzdělávací sdělení na základě dostupných vědeckých údajů, značek kvality EU, jako jsou ekologické značky a zeměpisná označení EU, krátkých, místních a regionálních dodavatelských řetězců, zdravé výživy a životního stylu a podpory větší konzumace ovoce a zeleniny jakožto součásti různorodé a vyvážené stravy a nižšího příjmu cukru, soli a tuků s cílem snížit míru obezity;

85.

v souvislosti s propagačním programem EU rovněž zdůrazňuje zlepšování stavu životního prostředí jak v interiéru, tak ve venkovních prostorách jako přirozeného řešení dopadů změny klimatu i znečištění ovzduší, jakož i zdravého životního prostředí a dobrých životních podmínek obyvatel;

86.

zdůrazňuje, že je třeba posílit evropské informační kampaně o umírněné konzumaci vína a zároveň zachovat podporu kvalitních produktů; domnívá se, že v boji proti nadměrné spotřebě by byly účinné pouze rozsáhlé informační a osvětové kampaně, a připomíná, že součástí středomořské výživy je umírněná spotřeba vína;

87.

uznává úlohu režimů jakosti EU a zeměpisných označení v EU, jako jsou chráněná označení původu (CHOP), chráněná zeměpisná označení (CHZO), zeměpisná označení lihovin a aromatizovaných vín a označení zaručené tradiční speciality (ZTS), což jsou vynikající příklady toho, jak EU stanovuje standardy kvality v zemědělství; vítá revizi politiky EU v oblasti zeměpisných označení s cílem umožnit, aby chráněná zeměpisná označení nebo označení původu dále přispívala k hospodářské, sociální a environmentální udržitelnosti evropských regionů a přinášela prospěch producentům, spotřebitelům a společnosti jako celku prostřednictvím výroby vysoce kvalitních produktů, jež vytvářejí silnou vazbu na regiony; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit rozpoznávání jejich pravosti u spotřebitelů, kteří nejsou vždy schopni odlišit evropská zeměpisná označení od jiných produktů bez označení; považuje rovněž za nezbytné snížit administrativní zátěž pro malé producenty, kteří se chtějí připojit k těmto režimům jakosti, a posílit ochranu zeměpisných označení před zneužitím nebo napodobením na mezinárodní úrovni; znovu připomíná jejich důležitou úlohu v obchodu mezi EU a třetími zeměmi;

88.

zdůrazňuje, že tato strategie uznává, že strava většiny Evropanů není v souladu s doporučeními týkajícími se zdravého stravování a že spotřební návyky v celé populaci je třeba změnit směrem ke zdravějším potravinám, výživě a životnímu stylu, včetně zvýšené spotřeby udržitelně a regionálně produkovaných rostlin a potravin rostlinného původu, jako je čerstvé ovoce a zelenina, celá zrna a luštěniny, a snažit se snížit nadměrnou spotřebu masa a vysoce zpracovaných produktů, jakož i produktů s vysokým obsahem cukrů, soli a tuků, což bude prospěšné jak pro životní prostředí, tak pro i bezpečnost a odolnost hospodářství; zdůrazňuje, že celoevropská vědecky podložená doporučení (včetně jasných cílů) pro udržitelnou, zdravou a vyváženější stravu s přihlédnutím ke kulturní a regionální rozmanitosti evropských potravin a stravy a k potřebám spotřebitelů by pomohla spotřebitelům a motivovala je a současně by je členské státy mohly využívat ve svém úsilí o začlenění prvků udržitelnosti do vnitrostátního poradenství v oblasti stravování; vyzývá Komisi, aby takové pokyny vytvořila a aby specifikovala opatření k účinné podpoře zdravé výživy rostlinného původu;

89.

vítá skutečnost, že strategie správně uznává úlohu a vliv potravinového prostředí na utváření spotřebních vzorců a nutnost usnadnit spotřebitelům volbu zdravé a udržitelné stravy; vybízí Komisi a členské státy, aby zaujaly systematičtější přístup založený na důkazech s cílem usnadnit vytváření zdravého, udržitelného a spravedlivého potravinového prostředí namísto toho, aby se spoléhaly pouze na kodex chování; připomíná, že je důležité podporovat zdravé, vyváženější a udržitelné stravování zlepšováním potravinového prostředí a zvyšováním povědomí spotřebitelů o dopadech spotřebních vzorců, a to i prostřednictvím digitálních kanálů, a poskytováním informací o stravě, která je pro lidské zdraví prospěšnější a má nižší environmentální stopu, jako jsou výrobky z krátkých místních a regionálních dodavatelských řetězců, což by měl doprovázet soubor opatření s cílem standardně zvýšit udržitelnost produkce potravin;

90.

požaduje komplexní a doplňkovou škálu opatření, jež by zahrnovala regulační opatření a informační kampaně pro spotřebitele s cílem snížit zátěž, kterou vysoce zpracované potraviny a další produkty s vysokým obsahem soli, cukru a tuků vytvářejí pro veřejné zdraví; vyzývá hlavní výrobce potravin a maloobchodníky, aby urychleně a vážně změnili receptury zpracovaných potravin, na něž se nevztahují režimy jakosti EU, kde lze dosáhnout zlepšení směřujících k jejich zdravějšímu složení, a vítá záměr Komise zahájit iniciativy na podporu této změny složení, včetně stanovení maximálních množství cukru, tuků a soli v některých zpracovaných potravinách, a naléhavě vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala pokrok v oblasti změn receptur; zdůrazňuje, že takové změny receptur by měly rovněž usilovat o minimalizaci zdravotních rizik, která představují látky zlepšující vlastnosti potravin, rezidua pesticidů a škodlivé chemické látky; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost potravinám pro děti a dalším zvláštním potravinám s cílem dosažení účinného a celounijního přístupu k řešení expozice dětí a dospívajících reklamám a marketingu zpracovaných potravin s vysokým obsahem tuků, cukru a soli ve vysílání a digitálních médiích;

91.

domnívá se, že jedním ze způsobů, jak účinně řešit řadu výzev v oblasti životního prostředí a klimatu, kterým zemědělství EU čelí, a zároveň předcházet odlesňování, ztrátě biologické rozmanitosti a ničení ekosystémů v zemích mimo EU a snížit současnou závislost Evropy na dodávkách rostlinných bílkovin, je další rozvoj produkce rostlinných bílkovin a alternativních zdrojů bílkovin v EU, jako je hmyz nebo řasy, a udržitelné inovace v této oblasti; vyzývá Komisi, aby navázala na svou zprávu o rozvoji rostlinných bílkovin v Evropské unii (COM(2018)0757) a předložila strategii EU pro přechod na alternativní zdroje bílkovin, která by se vztahovala na poptávku a nabídku s cílem podpořit a posílit udržitelnou produkci bílkovinných plodin, včetně místních dodávek krmiv a produkce potravin, posílení soběstačnosti EU a snížení celosvětových dopadů na životní prostředí a klima; zdůrazňuje, že je důležité snížit závislost na dovozu bílkovinných plodin ze zámoří;

92.

připomíná svou výzvu k rozšíření posouzení obecných rizik EU do všech právních předpisů s cílem zabránit expozici spotřebitelů nebezpečným látkám v potravinách;

93.

připomíná, že výživové profily, které jsou již dlouho opožděné, jsou i nadále relevantní a je nezbytné, aby splňovaly cíl nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních (72); vítá oznámení legislativního návrhu na vytvoření výživových profilů; poukazuje na to, že mnoho potravinářských výrobků, včetně některých výrobků uváděných na trh pro děti, i nadále používá zdravotní a výživová tvrzení, přestože mají vysokou míru dotčených živin; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit spolehlivý soubor výživových profilů, aby se zakázalo používání tvrzení o výživových a zdravotních hodnotách potravin bohatých na tuky, cukry nebo sůl; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost potravinám pro děti a dalším potravinám pro zvláštní účely;

94.

uznává, že výživové označování na přední straně obalu je mezinárodními orgány pro veřejné zdraví, jako je Světová zdravotnická organizace, považováno za klíčový nástroj, který má spotřebitelům pomáhat při informovanějším a zdravějším výběru potravin; zdůrazňuje, že systém výživového označování na přední straně obalu, který je v souladu s výživovými pokyny a doplňuje je, by měl spotřebitelům pomáhat při výběru zdravějších potravin tím, že jim bude poskytovat srozumitelné informace o potravinách, které konzumují; vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude vyvinut povinný a harmonizovaný systém výživového označování na přední straně obalu EU, který bude založen na spolehlivých a nezávislých vědeckých důkazech a prokázaném pochopení spotřebitelů, s otevřeným přístupem pro všechny subjekty na trhu včetně malých a středních hospodářských subjektů a s přihlédnutím k dodatečné zátěži pro provozovatele potravinářských podniků a jejich svazy; dále zdůrazňuje, že v zájmu snazšího srovnávání výrobků by měl tento systém zahrnovat výkladový prvek, který by poskytoval transparentní, srovnatelné a harmonizované informace o výrobcích a byl by založen na jednotných referenčních hodnotách; vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila specifické vlastnosti produktů s jedinou složkou a produktů spadajících do rámce evropských režimů jakosti (CHOP, CHZO, zeměpisná označení atd.), zejména neměnnost jejich složení, a zdůrazňuje, že veškeré úvahy týkající se možných výjimek by měly být založeny na vědeckých důvodech; vyzývá k vytvoření digitálního systému pro poskytování dalších dobrovolných informací pro zemědělsko-potravinářské produkty („EU4healthyfood“), a navrhuje, že tyto informace by mohly být poskytovány digitálním způsobem prostřednictvím QR kódu a spotřebitel by je mohl snadno získat;

95.

konstatuje, že zdravé výrobky, včetně potravin, mohou obsahovat přírodní nebo syntetické složky, které mají různý dopad na životní prostředí a zdraví spotřebitelů; vyzývá k zavedení povinných systémů označování zdravých výrobků, které by uváděly, zda je složka syntetického původu, pokud je získávána chemickou syntézou, zejména v případě, že existují přírodní ekvivalenty;

96.

vyzývá Komisi, aby posoudila změny v chování spotřebitelů, jako je nákup potravinářských výrobků na internetu;

97.

vítá iniciativu Komise zaměřenou na zlepšení označování původu a zvažování jeho rozšíření na širší škálu výrobků; opakuje svou výzvu k povinnému označování původu; zdůrazňuje, že by toto označování mělo být komplexní a harmonizované, mělo by se vztahovat na všechny potravinářské výrobky a na stravovací zařízení, restaurace a maloobchod, mělo by být plně ověřitelné a sledovatelné a nemělo by narušovat řádné fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že nařízení o poskytování informací (73) o potravinách je třeba revidovat se zaměřením na mléko a maso jako složky potravin; vyzývá Komisi, aby napravila stávající praxi, kdy produkty, jejichž hlavní složky nejsou získávány v uvedeném místě nebo regionu, mohou být uváděny na trh jako místní nebo regionální produkty, pokud je původ hlavních složek, které nejsou místní, uveden drobným písmem, aby byl pro spotřebitele původ hlavních složek viditelnější; vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní změny týkající se pravidel pro označování medu, které povedou k lepší informovanosti spotřebitelů, a aby podpořila včelařské odvětví EU posílením dovozních kontrol s cílem zabránit dovozu padělaného medu, přičemž zdůrazňuje, že v zájmu boje proti podvodům v potravinářství je třeba účinně prosazovat veškeré označování země původu;

98.

vátí záměr Komise vytvořit rámec EU pro označování udržitelných potravin a vyzývá ji, aby definovala metodiku a upřesnila, na které aspekty udržitelnosti by se vztahoval, a zároveň zajistila, aby nový systém nebyl v rozporu se stávajícími environmentálními rámci, jako je ekoznačka EU nebo logo pro ekologickou produkci; zdůrazňuje, že v současné době se vyskytuje mnoho nepodložených a dokonce zavádějících environmentálních tvrzení a reklamních metod, a vyzývá Komisi, aby zavedla regulační rámec, který stanoví jasný, rychlý a účinný postup předběžného schvalování všech tvrzení o udržitelnosti a takových označení; zdůrazňuje, že takový rámec by chránil spotřebitele před nepravdivými tvrzeními o udržitelnosti a současně by zajistil, aby podniky, které skutečně usilují o provoz šetrnější k životnímu prostředí, byly za své úsilí náležitě odměněny; zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány veřejné kontroly prováděly inspekce všech označení povolených na potravinářských výrobcích;

99.

zdůrazňuje, že je třeba zavést označování živočišných produktů, které by mělo být založeno na určení způsobu jejich produkce a ukazatelích dobrých životních podmínek zvířat a mělo by obsahovat místo narození, chovu a porážky zvířete, a zdůrazňuje, že by tyto požadavky měly být rozšířeny i na zpracované produkty s cílem zvýšit transparentnost, pomoci spotřebitelům při lepším výběru a přispět k dobrým životním podmínkám zvířat; zdůrazňuje, že by měla být lépe podporována produkce rostlinných bílkovin a jejich uvádění na trh, a dále vyzývá k bezodkladné harmonizaci požadavků týkajících se označování vegetariánských a veganských potravin;

100.

znovu opakuje své přesvědčení, že politická opatření ke zvýšení udržitelnosti potravinového systému by neměla záviset pouze na přenosu odpovědnosti za nákup udržitelných výrobků na spotřebitele, neboť to není efektivní přístup, přičemž důležitým faktorem pro rozšíření spotřeby udržitelně vyráběných a zdravějších potravin a souvisejících stravovacích návyků je možnost volby pro spotřebitele; zdůrazňuje význam řádného vzdělávání v oblasti výživy a životního prostředí a také dostupnost snadno srozumitelných relevantních informací v tomto ohledu; zdůrazňuje, že označování udržitelnosti by mělo být založeno na vědecky harmonizovaných kritériích udržitelnosti a mělo by tam, kde bude to možné, zahrnovat inspekce veřejných kontrolních orgánů a v případě potřeby nová legislativní opatření; konstatuje však, že systémy certifikace a označování ve spolupráci se třetími stranami nejsou samy o sobě účinné, ale mohou sloužit jako doplňující nástroje při zajišťování přechodu k udržitelné produkci a spotřebě; uznává, že zvýšení transparentnosti prostřednictvím metod, jako je označování, je důležitým prvkem, který může spotřebitelům pomoci činit udržitelnější rozhodnutí při nákupech, což je důležité pro dosažení přechodu k udržitelnějšímu, regionálnímu a zdravějšímu potravinovému systému;

101.

podtrhuje, že ceny potravin musí spotřebitelům vysílat správné signály; má za to, že opravdové ceny potravin, které odrážejí skutečné výrobní náklady pro zemědělce a také pro životní prostředí a společnost, jsou nejefektivnějším způsobem, jak dlouhodobě dosáhnout udržitelných a spravedlivých potravinových systémů; vítá proto cíl této strategie, jímž je nasměrovat potravinářský průmysl k postupům, které pro spotřebitele činí zdravý a udržitelný výběr snadným, přístupným a cenově dostupným; podporuje větší flexibilitu pro členské státy, pokud jde o rozlišování sazeb DPH na potraviny s různými dopady na zdraví a životní prostředí a možnost volby nulové sazby DPH pro zdravé a udržitelné potravinářské výrobky, jako je ovoce a zelenina, jak jsou již zavedeny v některých členských státech, ale nejsou v současné době možné pro všechny (74), a vyšší sazbu DPH u nezdravých potravin a potravin, které mají vysokou environmentální stopu; připomíná, že výdaje domácností na potravinářské výrobky se v jednotlivých členských státech EU značně liší a že by měla být zajištěna cenová dostupnost pro spotřebitele ve všech členských státech a zároveň by měly být pro prvovýrobce za jejich udržitelné a zdravé výrobky zajištěny spravedlivé příjmy a zvýšena transparentnost a povědomí spotřebitelů o nákladech a ziscích souvisejících s každou fází potravinového řetězce; vyzývá Komisi, aby zahájila studii, která by ekonomicky vyčíslila environmentální a společenské náklady (včetně nákladů souvisejících se zdravím) spojené s výrobou a spotřebou nejvíce spotřebovávaných potravin na trhu EU;

102.

vyzývá k revizi právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek s cílem zavést nebo posílit minimální povinná kritéria pro mateřské školy a školy, další veřejné instituce a soukromé společnosti poskytující veřejné služby s cílem podpořit: udržitelnou produkci potravin včetně tradičních a typických potravin se zeměpisným označením; spotřebu místních a pokud možno sezónních produktů; krátké dodavatelské řetězce včetně přímého prodeje; přísnější normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; a omezení plýtvání potravinami a obaly v souladu se zásadami oběhového hospodářství; vyzývá k podpoře zdravější a vyváženější stravy a stravovacích návyků vytvořením potravinového prostředí, v němž budou pro spotřebitele nejsnadnější volbou zdravé, informované a udržitelné volby; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela nástroje pro monitorování zadávání veřejných zakázek v oblasti udržitelných potravin a podávání zpráv o něm;

103.

vítá závazek Komise revidovat právní předpisy EU týkající se materiálů přicházejících do styku s potravinami, přičemž vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyla přijata harmonizovaná opatření, a navrhuje, aby Komise předložila dřívější datum zveřejnění návrhu; trvá na potřebě komplexní a harmonizované regulace všech materiálů přicházejících do styku s potravinami, včetně materiálů a kontaminantů, které ještě nejsou regulovány na úrovni EU, trvá na tom, že by tato regulace měla být založena na zásadě předběžné opatrnosti, zásadě „zákaz uvádění na trh bez údajů“, komplexním hodnocením bezpečnosti na základě nejnovějších vědeckých údajů a vědecké činnosti Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) a úřadu EFSA, a zdůrazňuje, že rozhodující je účinné vymáhání a poskytování lepších informací spotřebitelům; opakuje svou výzvu k revizi právních předpisů o materiálech přicházejících do styku s potravinami v souladu s nařízením o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), jakož i s nařízeními týkajícími se klasifikace, označování a balení, a k bezodkladnému začlenění zvláštních ustanovení o nahrazení endokrinních disruptorů a dalších nebezpečných chemických látek v materiálech přicházejících do styku s potravinami, aniž by to ovlivnilo úlohu obalu pro zachování bezpečnosti nebo kvality potravin; vítá záměr Komise stanovit pravidla pro bezpečnou recyklaci plastových materiálů jiných než PET do podoby materiálů určených pro styk s potravinami; zároveň zdůrazňuje, že na původní i recyklované materiály by se měly vztahovat stejné požadavky na bezpečnost a že odpovědné subjekty v dodavatelských řetězcích a koneční spotřebitelé musí mít snadný přístup k informacím o identitě a bezpečnosti chemických látek obsažených v materiálech určených pro styk s potravinami;

104.

zdůrazňuje, že plýtvání potravinami a potravinové ztráty mají obrovské důsledky pro životní prostředí, prohlubují změnu klimatu a představují nejen plýtvání omezenými zdroji, jako je půda, energie a voda, ale i ztrátu příjmů pro zemědělce; opakuje svou výzvu k přijetí opatření nezbytných k dosažení cíle snížit plýtvání potravinami v Unii o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030 ve srovnání s referenčním stavem v roce 2014; zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle jsou zapotřebí závazné cíle v každé fázi dodavatelského řetězce, včetně prvovýroby, fáze před maloobchodním prodejem a maloobchodu; vyzývá všechny členské státy, aby zavedly a prováděly programy prevence plýtvání potravinami, které plně začleňují zásady oběhového hospodářství a zahrnují podporu krátkých dodavatelských potravinových řetězců snižujících riziko vzniku potravinového odpadu; zdůrazňuje, že cíle SZP zahrnují předcházení plýtvání potravinami, a klade důraz na nutnost podpory opatření k omezení plýtvání potravinami, k němuž dochází na úrovni prvovýroby a v raných fázích dodavatelského řetězce, včetně nesklizených potravin; zdůrazňuje, že je důležité zajistit zdraví zvířat, mimo jiné jako prostředku, jak zabránit potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami u zdroje, a zdůrazňuje, že zhodnocování rostlinného potravinového odpadu ke krmení zvířat je schůdným řešením tam, kde nelze zabránit plýtvání potravinami; zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat informovanost veřejnosti a poskytovat poradenství, jak předcházet plýtvání potravinami, s cílem podpořit dlouhodobou změnu chování spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby identifikovala veškeré potenciální překážky, které brání rychlejšímu snižování množství odpadu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající financování výzkumu, inovací, zapojení zúčastněných stran a informačních a vzdělávacích kampaní prostřednictvím vytvoření vnitrostátních fondů pro potravinový odpad s cílem ukončit plýtvání;

105.

zdůrazňuje, že v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady je třeba se zaměřit na předcházení plýtvání potravinami; vítá navrhovanou revizi za účelem vyjasnění stávajících pravidel EU týkajících se vyznačování data s cílem předcházet plýtvání potravinami a potravinovým ztrátám a omezit je; zdůrazňuje, že jakákoli změna pravidel pro vyznačování data by měla být založena na vědeckých poznatcích a měla by přispět k lepšímu označování, vyjadřování a uvádění data všemi subjekty v potravinovém řetězci, včetně odvětví pohostinství, a zajistit, aby bylo vyznačení pro spotřebitele srozumitelnější, zejména pokud jde o označení „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“, aniž by byla narušena bezpečnost nebo kvalita potravin; zdůrazňuje, že harmonizované vyznačování data by pomohlo v boji proti plýtvání potravinami; požaduje doprovodnou revizi pravidel pro distribuci potravin s cílem určit a odstranit případné překážky snižování odpadu, zvýšit účinnost a posílit hospodářskou soutěž a inovace;

106.

zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti potravinovým podvodům a padělání potravin v potravinářském odvětví, které uvádějí spotřebitele v omyl a narušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit složitý problém podvodů v potravinářství, zejména nesprávné označování, nahrazování, ředění, přidávání, odstraňování nebo vyměňování složek levnějšími nebo nevyhovujícími náhradami, neschválené chemické úpravy nebo postupy a zfalšovaná dokumentace, přičemž je třeba zvláštní pozornost věnovat padělání a nezákonnému obchodu se zeměpisnými označeními; zdůrazňuje, že je důležité ukládat účinné sankce, které by měly odpovídat konkrétní trestné činnosti, a vyzývá členské státy, aby tuto zásadu náležitě zohlednily ve vnitrostátních právních předpisech v souladu s nařízením o úředních kontrolách (75); vyzývá Komisi, aby usilovala o zřízení evropského subjektu pro boj proti podvodům v potravinářství s cílem posílit koordinaci mezi různými příslušnými vnitrostátními agenturami a zajistit prosazování norem EU v oblasti potravin jak v rámci jednotného trhu EU, tak s ohledem na dovoz;

107.

naléhavě vyzývá Komisi, aby sledovala a prosazovala průběžné přidělování odpovídajících zdrojů na úřední kontroly potravin s cílem zajistit provedení dostatečného počtu kontrol k ověření souladu s požadavky na potraviny a krmiva, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily celní kontroly s cílem zajistit soulad s výrobními normami EU, mimo jiné pokud jde o bezpečnost potravin, antimikrobiální odolnost, dobré životní podmínky zvířat a přípravky na ochranu rostlin, a zabránit pronikání rostlinných a živočišných škůdců do EU; vyzývá členské státy, aby přísně a důsledně prosazovaly ustanovení o sledovatelnosti výrobků obsažená v nařízení o obecném potravinovém právu (76) v celém potravinovém řetězci; zdůrazňuje, že v případech mimořádných událostí, které s sebou nesou rizika pro veřejné zdraví a bezpečnost, by měly veřejné orgány v souladu s příslušným ustanovením nařízení o obecném potravinovém právu plně, řádně a okamžitě informovat veřejnost o možných rizicích, která představují dané potravinářské výrobky;

Umožnění transformace

108.

zdůrazňuje význam financování výzkumu a inovací ze strany EU, zejména pro malé a střední podniky a drobné zemědělce, jakožto klíčových hybných sil při urychlování přechodu k udržitelnějšímu, produktivnějšímu, diverzifikovanějšímu, místnímu, zdravému a inkluzivnějšímu evropskému potravinovému systému; vybízí zemědělsko-potravinářské odvětví, aby v tomto směru aktivně využívalo finanční prostředky, které mu byly přiděleny v rámci programu Horizont Evropa; zdůrazňuje rovněž, že je třeba usnadnit investice potřebné k podpoře udržitelných postupů a oběhového hospodářství a biohospodářství;

109.

poukazuje na to, že zavedení nových technologií a postupů inteligentního zemědělství, včetně digitalizace a systémů chráněného pěstování plodin, může pomoci zlepšit účinnost, využívání zdrojů a udržitelnost životního prostředí a může přinést ekonomické výhody ze zemědělské produkce; uznává, že inovace musí zůstat slučitelné s obnovou a podporou tradičních postupů a znalostí, zejména těch, které jsou přizpůsobeny agroklimatickým vlastnostem každé oblasti;

110.

zdůrazňuje význam uplatňování různých postupů integrované ochrany proti škůdcům a poskytování nezávislých poradenských služeb pro zemědělství při zajišťování širšího a inkluzivního přenosu znalostí do odvětví zemědělství; je přesvědčen, že by tomu napomohlo vytvoření systému sběru a šíření udržitelných postupů a opírání se o stávající specializované systémy odborné přípravy pro zemědělce v členských státech, aniž by to zemědělcům v členských státech přineslo další administrativní zátěž; vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečný podíl svých prostředků určených pro poradenské služby pro zemědělství na služby a technickou pomoc související s udržitelnými postupy, které přispívají k cílům strategie; domnívá se, že vzhledem k jejich získaným znalostem a know-how by vstup drobných prvovýrobců rovněž hrál důležitou úlohu při dosahování skutečných výsledků na úrovni jednotlivých zemědělských podniků;

111.

zdůrazňuje význam vysokoškolských institucí při podpoře výzkumu a inovací a při poskytování poradenství ohledně udržitelných osvědčených postupů; uznává úlohu univerzit při rozvoji a transformaci zemědělsko-potravinářských odvětví v regionech se specifickými vlastnostmi, včetně nejvzdálenějších regionů; vítá záměr strategie, aby se malým a středním podnikům v oblasti zpracování potravin a malým maloobchodním a potravinářským poskytovatelům služeb dostalo pomoci při rozvíjení nových dovedností, přičemž je současně třeba dbát na to, aby nebyli vystaveni další administrativní zátěži; zdůrazňuje strategický význam kolektivních přístupů prostřednictvím organizací producentů a družstev pro sdružování zemědělců při dosahování jejich cílů;

112.

upozorňuje na mnoho možných synergií mezi zemědělstvím a evropskou vesmírnou politikou s cílem zajistit, aby půda a potraviny skutečně znovu získaly kvalitu, a reagovat na výzvy v oblasti životního prostředí, klimatu a demografických změn; vybízí všechny členské státy, aby se zapojily do vědeckých a výzkumných programů, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření k zajištění rovnoměrnějšího pokroku ve všech členských státech;

113.

připomíná, že je třeba podporovat účinné zemědělské znalostní a inovační systémy (AKIS), které umožní, aby se zemědělství stalo udržitelnějším urychlením inovací a podporou úzké spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami, jako jsou zemědělci, výzkumní pracovníci, poradci, odborníci a nevládní organizace, a to prostřednictvím kvalitní a inkluzivní odborné přípravy a celoživotního učení a urychlením předávání znalostí, včetně zavádění postupů integrovaného zemědělství, jako je integrovaná ochrana rostlin pro každou plodinu;

114.

vyzývá členské státy, aby při navrhování a provádění svých vnitrostátních strategických plánů SZP plně využívaly možností, které nabízí AKIS; kromě toho připomíná potřebu datové sítě týkající se udržitelnosti zemědělských podniků pro účely stanovení referenčních hodnot výkonnosti zemědělských podniků, dokumentování zavádění udržitelných zemědělských postupů a umožnění přesného a přizpůsobeného uplatňování nových výrobních přístupů výrobě na úrovni zemědělských podniků, a to i prostřednictvím zpracování shromážděných údajů a poskytnutím snadného přístupu zemědělcům a zúčastněným stranám k relevantním informacím, především o osvědčených postupech; poukazuje na to, že údaje o zemědělství a zemědělské půdě jsou ve veřejném zájmu, ale že je třeba chránit přístup zemědělců k jejich údajům o vlastních zemědělských podnicích a kontrolu těchto údajů;

115.

zdůrazňuje význam komplexního přístupu k rychlému širokopásmovému připojení, aby se usnadnilo zavádění digitálních zemědělských technologií na úrovni zemědělských podniků, a zdůrazňuje, že je důležité podporovat zemědělce při účinném využívání těchto inovativních řešení a současně zajistit jejich ekonomickou životaschopnost; uznává, že organizace zemědělců jsou užitečnými partnery při rozvoji služeb šíření informací a inovací; zdůrazňuje význam programu Horizont Evropa při dosahování výzkumných a inovačních cílů v oblasti zdraví půdy a potravin, které mají potenciál přilákat do zemědělského odvětví další generaci;

116.

zdůrazňuje zásadní úlohu nezávislých zemědělských poradenských systémů při šíření inovací a znalostí, podněcování výměny zkušeností a podpoře praktických ukázek, a vyzývá členské státy, aby poskytovaly zemědělcům zejména komplexní poradenství v oblasti zavádění udržitelnějších výrobních systémů; vybízí Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly iniciativy zdola nahoru s cílem sblížit zemědělce a občany tím, že budou pracovat na místní úrovni a využívat místní znalosti, aby se lépe přizpůsobily konkrétní situaci na místě; zdůrazňuje význam podpory odborné přípravy mladých zemědělců a podnikatelů v oblasti udržitelného zemědělství a udržitelných potravinových systémů;

117.

kromě zemědělských poradenských systémů požaduje vytvoření a podporu platforem více zúčastněných stran, které posílí spolupráci a mobilizují sdílení znalostí a technologií v celém zemědělském a potravinovém řetězci s cílem pomoci rozšířit inovace a podpořit systémy zemědělské produkce; zdůrazňuje rovněž, že je důležité rozšířit tuto možnost na všechny aktéry v řetězci, aniž by to znamenalo další administrativní zátěž;

118.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou budou mít mladí zemědělci při přechodu na udržitelné zemědělství a při plnění cílů strategie; zdůrazňuje, že ekologická transformace našeho potravinového systému je příležitostí, jak přispět k živému venkovu; zdůrazňuje, že by SZP měla poskytovat lepší podporu mladým a novým zemědělcům, pokud jde o příjmy, generační obměnu, odbornou přípravu, zaměstnanost mladých lidí, podnikání a digitalizaci, zejména v okrajových a velmi řídce osídlených oblastech, aby se vytvořil prostor umožňující začlenění a udržení mladých lidí v zemědělství, jelikož se pravděpodobně stanou průkopníky nových a udržitelnějších zemědělských metod;

119.

zdůrazňuje, že mladí zemědělci a potenciální nové subjekty se setkávají s obtížemi při nákupu nebo pronájmu půdy, a zdůrazňuje, že je třeba usnadnit mladým zemědělcům vstup do tohoto odvětví; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tato strategie neměla nepříznivý dopad na dostupnost a cenu půdy, což by mohlo vést k nárůstu spekulací a ještě více ztížit přístup mladých lidí k půdě;

120.

konstatuje, že koncentrace zemědělské půdy a zabírání půdy v EU, což je v některých případech podporováno politikami na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni, může mladým zemědělcům a novým subjektům, kteří hledají půdu pro založení zemědělského podniku, způsobit potíže; vyzývá Komisi a členské státy, jakož i regionální a místní správní orgány, aby takové praktiky ukončily s cílem podpořit mladé zemědělce a usnadnit jejich vstup do zemědělství;

121.

dále se domnívá, že tato strategie je příležitostí ke zlepšení vyhlídek žen na venkově a zdůraznění jejich klíčové úlohy tím, že vytvoří pro podnikatelky příznivé prostředí, a to i z právního a politického hlediska, což povede k lepšímu přístupu k informacím, znalostem a dovednostem a usnadní přístup k finančním zdrojům a následně k vytváření většího počtu pracovních míst ve venkovských oblastech;

Podpora globální transformace

122.

připomíná globální odpovědnost evropských potravinových systémů a jejich klíčovou úlohu při stanovování celosvětových norem bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí, sociální ochrany a dobrých životních podmínek zvířat; znovu potvrzuje svůj závazek k provádění zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby všechny potravinářské produkty a krmiva dovážené do EU zcela splňovaly příslušné předpisy a přísné normy EU, a aby poskytly rozvojovou pomoc, která pomůže prvovýrobcům z rozvojových zemí tyto normy splnit; vítá záměr Komise zohlednit dopady požadovaných odchylek pro dovoz na životní prostředí; domnívá se, že by měly být řešeny emise spojené s využíváním půdy a emise spojené se změnami ve využívání půdy v důsledku dovážených krmiv a potravin;

123.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly holistický přístup, neboť provádění některých cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ v EU nesmí vést k přemístění částí zemědělské produkce do jiných regionů s nižšími normami než v EU;

124.

připomíná, že přístup na trh EU se 450 miliony spotřebitelů poskytuje našim obchodním partnerům silnou pobídku ke zlepšení jejich udržitelnosti i jejich výrobních a pracovních norem; domnívá se, že úspěch Zelené dohody úzce souvisí s naší obchodní politikou;

125.

vítá závazek Komise podporovat na celosvětové úrovni postupné ukončení používání pesticidů, které již nejsou v EU povoleny, a zajistit, aby se nebezpečné pesticidy, jejichž používání je v EU v souladu s příslušnými právními předpisy zakázáno, nevyvážely do třetích zemí, a naléhavě vyzývá Komisi, aby za tímto účelem předložila co nejdříve své návrhy; domnívá se, že by EU měla podporovat rozvojové země, aby jim pomohla snižovat neuvážené používání pesticidů a prosazovat další metody ochrany rostlin a rybolovných zdrojů; zdůrazňuje, že strategie nesmí upřednostňovat dovoz produktů ze zemí mimo EU s větším dopadem na životní prostředí a klima; v této souvislosti konstatuje, že se na zemědělsko-potravinářské výrobky ze zemí mimo EU musí proto vztahovat stejné požadavky, včetně nulové tolerance reziduí látek, které splňují kritéria pro vyloučení;

126.

poukazuje na potřebu zajistit bezpečné a finančně dostupné potraviny pro světovou populaci, která do roku 2050 dosáhne přibližně 10 miliard lidí, a to v kontextu rychlého růstu populace, změny klimatu, nedostatku přírodních zdrojů a měnících se spotřebních návyků; vyzývá Komisi, aby posílila globální rozměr strategie s cílem zajistit právo na dostatečné množství potravin a provedla deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech, a zdůrazňuje, že politiky EU v oblasti spravedlivých, udržitelných a odolných potravinových systémů by se měly výslovně zabývat otázkou genderové nerovnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla rozvojovým zemím podporu při ochraně jejich mladých průmyslových odvětví, prosazování potravinového zabezpečení, podpoře zmírňování změny klimatu v zemědělství a plnění unijních a mezinárodních norem v oblasti udržitelnosti vývozu jejich zemědělských výrobků;

127.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU prosazovala lidská práva a právo na potraviny jako ústřední zásadu a prioritu potravinových systémů a jako základní nástroj transformace potravinových systémů a zajištění práva nejvíce marginalizovaných osob na přístup k výživným potravinám, a aby provedla deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech;

128.

zdůrazňuje, že pokud nebudou normy živočišné výroby v zemích mimo EU sladěny s normami EU, měl by být dovoz živočišných produktů z těchto zemí zakázán;

129.

se znepokojením konstatuje, že několik auditů provedených GŘ Sante a podrobných šetření nevládních organizací uvádí, že není zajištěna plná sledovatelnost živých koní z Argentiny určených pro trh v Evropské unii, což zahrnuje rizika pro bezpečnost potravin, a že jsou ohroženy dobré životní podmínky zvířat; vyzývá Komisi, aby pozastavila dovoz koňského masa ze zemí, kde nejsou dodržovány platné požadavky EU týkající se sledovatelnosti a dobrých životních podmínek zvířat;

130.

připomíná, že strukturální pokusy na zvířatech, které nejsou nezbytné, by neměly mít v potravinovém řetězci žádné místo, neboť směrnice 2010/63/EU předepisuje nahrazení a omezení používání zvířat v postupech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zastavily dovoz a domácí produkci sérového gonadotropinu březích klisen, jenž je získáván z krve březích klisen, které jsou systematicky oplodňovány a vystavovány odběrům krve, což vyvolává otázky týkající se jejich zdraví a dobrých životních podmínek;

131.

vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrh právního rámce EU založeného na povinné horizontální náležité péči v celém dodavatelském řetězci pro unijní a zahraniční společnosti působící na jednotném trhu, který zajistí udržitelné dodavatelské řetězce a investice bez nepříznivých dopadů na životní prostředí, včetně odlesňování, znehodnocování lesů, přeměny a znehodnocování ekosystémů a nepříznivých dopadů na lidská práva a správu věcí veřejných, s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zvýšit sledovatelnost a odpovědnost v globálních dodavatelských řetězcích;

132.

konstatuje, že vnitřní trh EU je největším světovým dovozcem i vývozcem zemědělsko-potravinářských výrobků; je přesvědčen o tom, že by EU měla svého postavení globálního hráče využívat k tomu, aby stanovovala referenční hodnoty a přímé mezinárodní normy pro udržitelné potravinové systémy založené na dodržování lidských a pracovních práv, spravedlivé hospodářské soutěži, zásadě předběžné opatrnosti a ochraně životního prostředí a životních podmínek zvířat v souladu s pravidly WTO; domnívá se, že by ochrana norem v těchto oblastech měla být nedílnou součástí jednotlivých oddílů obchodních dohod a že mnohostranná a regulační spolupráce by mohla dále přispět k dosažení cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“;

133.

vyzývá Komisi, aby posílila obchodní aspekty strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ s cílem zajistit soulad mezi společnou obchodní politikou, akčním plánem celní unie, společnou zemědělskou a rybářskou politikou a cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a dalšími souvisejícími politikami EU a aby tyto cíle postupně plnila prostřednictvím rozvoje účinných ekologických aliancí na všech příslušných bilaterálních, regionálních a multilaterálních fórech, včetně summitu OSN o potravinových systémech v roce 2021, a rovněž prostřednictvím ambiciózní revize své obchodní politiky, a to stanovením zvláštního rámce pro udržitelné obchodní systémy v budoucích obchodních dohodách, zejména prostřednictvím ustanovení o zákazu snižování norem, zlepšením fungování ochranných doložek a ukončením dovozu produktů, které překračují unijní normy reziduí produktů na ochranu rostlin, to vše v souladu s pravidly WTO; vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení těchto cílů podporovala větší koordinaci mezi všemi zúčastněnými stranami z veřejného i soukromého sektoru; rovněž se domnívá, že by EU měla potvrdit mandát Výboru pro celosvětové zajišťování potravin jako přední mezinárodní platformy pro potravinové zabezpečení a výživu;

134.

vítá, že strategie od „zemědělce ke spotřebiteli“ usiluje o to, aby všechny obchodní dohody obsahovaly právně vymahatelné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, čímž má být dosaženo toho, aby navrhované vyšší regulační ambice byly v souladu s obchodní politikou EU a aby je třetí země, které podepsaly obchodní dohody s EU, musely dodržovat; zdůrazňuje, že je důležité posílit vymahatelnost kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v obchodních dohodách, a to v krajním případě prostřednictvím mechanismů pro řešení sporů založených na sankcích, s cílem prosadit globální přístup ke klimatu a biologické rozmanitosti, podpořit udržitelnější zemědělsko-potravinářskou výrobu, zastavit celosvětové odlesňování a zvýšit pracovní normy v souladu s osmi klíčovými úmluvami MOP; navrhuje, aby kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji rovněž zohledňovaly rovnocenné normy výroby, jako jsou normy týkající se životních podmínek zvířat, sledovatelnosti, antimikrobiální rezistence a používání přípravků na ochranu rostlin, které by měly být ve všech fázích výroby a distribuce systematicky certifikovány nezávislými auditními a certifikačními orgány, jakož i plány s dílčími cíli podléhajícími hodnocení ex post; naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytovala podporu rozvojovým zemím s cílem prosazovat potravinové zabezpečení a poskytovat pomoc při slaďování jejich norem s evropskými normami týkajícími se systémů udržitelné produkce potravin; očekává, že vrchní úředník Komise pro dodržování obchodních dohod bude bezezbytku plnit své úkoly v oblasti zajišťování řádného uplatňování příslušných dohod, a to tím, že bude řešit případy narušení trhu, bude zlepšovat prosazování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a zapojí se do konstruktivního dialogu s vládami a zúčastněnými stranami;

135.

vyzývá EU, aby pomáhala rozvojovým zemím přijímat vhodné vnitrostátní právní předpisy s cílem chránit ohrožené genetické zdroje pro potraviny a zemědělství, zaručit pokračující využívání a řízení těchto zdrojů místními komunitami, původními obyvateli, muži a ženami a zajistit spravedlivé a rovné sdílení přínosů jejich využívání;

136.

bere na vědomí studii Komise o kumulativním hospodářském dopadu obchodních dohod EU na zemědělství, která ukazuje, že podle konzervativního i ambiciózního scénáře by měly obchodní dohody EU do roku 2030 vytvořit pozitivní celkovou bilanci obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty a větší hodnotu, což dokazuje, že obchodní dohody EU mají pozitivní dopad na zemědělský sektor EU;

137.

zdůrazňuje, že dohodu mezi EU a sdružením Mercosur nelze ve stávající podobě ratifikovat, neboť mimo jiné nezajišťuje ochranu biologické rozmanitosti, zejména v Amazonii, a neposkytuje ani záruky, pokud jde o zemědělské normy;

138.

konstatuje, že kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje se nezabývají potenciálně negativním dopadem obchodních dohod na změnu ve využívání půdy, odlesňování a změnu klimatu; domnívá se, že by se evropské normy v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti a dobrých životních podmínek zvířat a sociální normy měly vztahovat komplexně na všechny obchodní dohody, aby nedocházelo k tomu, že by tyto normy podkopávala jiná obchodní ustanovení;

139.

upozorňuje na to, že by obchodní dohody měly zajistit, aby se zúčastněné strany aktivně zapojily do prosazování zásad udržitelného rozvoje a aby byly mezinárodní normy v souladu s ambicemi EU v oblasti životního prostředí a klimatu; dále se domnívá, že by tyto dohody měly zohledňovat povinnost dodržovat Pařížskou dohodu, aby byl zaručen celosvětový přechod k udržitelným potravinovým systémům;

140.

poukazuje na to, že pro rozvoj udržitelné hospodářské činnosti v nejvzdálenějších regionech mají zásadní význam zemědělství a rybolov, a zdůrazňuje přínos a přidanou hodnotu těchto odvětví, pokud jde o zajišťování potravin a reakci na poptávku veřejnosti po dostatečných, bezpečných a kvalitních produktech; žádá, aby byla při provádění strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a následných legislativních návrhů systematicky zohledňována strukturální agronomická a obchodní omezení nejvzdálenějších regionů uvedená v článku 349 SFEU s cílem umožnit těmto regionům soutěžit za rovných podmínek a zajistit dostupnost přijatelných alternativních řešení pro zemědělsko-potravinářské odvětví, pokud jsou omezeny jejich výrobní prostředky a obchodní toky;

141.

vítá nově navrženou iniciativu o klimatu a obchodu ve WTO; zdůrazňuje, že je důležité využít tento rámec k vytvoření komplexního a udržitelného zemědělsko-potravinářského systému založeného na společných a ambiciózních výrobních normách; naléhavě vyzývá Komisi, aby se aktivně angažovala v rámci WTO s cílem umožnit ekologickou transformaci, zajistit, aby obchodní politika byla v souladu s cíli udržitelného rozvoje, pokračovat v jednáních o transparentních zásobách potravin a zejména předcházet situacím, kdy se zemědělsko-potravinářské produkty stanou proměnnými nebo vedlejšími oběťmi obchodních konfliktů, a aby zároveň pokračovala v rozvoji ambiciózní udržitelné obchodní politiky slučitelné s WTO;

142.

vítá odkazy na příslušné postupy OSN ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU podporovala Výbor pro celosvětové zajišťování potravin a jeho mechanismus občanské společnosti jakožto nejdůležitější multilaterální politickou platformu pro potravinové systémy; vyzývá Komisi, aby na všech mezinárodních fórech, včetně Světového summitu OSN o potravinových systémech v roce 2021, prosazovala celosvětový přechod na udržitelné potravinové systémy a potravinové zajištění;

143.

zdůrazňuje, jak je důležité sdílet moderní technologie a odborné znalosti s rozvojovými zeměmi a školit místní a evropské zemědělce s cílem pomoci jim uplatňovat inovativní zemědělské postupy, jelikož v těchto regionech má odvětví zemědělství zásadní význam pro potravinové zabezpečení a zaměstnanost;

o

o o

144.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43.

(3)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

(5)  Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19.

(9)  Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.

(11)  Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53.

(12)  Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19.

(13)  Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5.

(14)  Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7.

(15)  Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33.

(19)  Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 82.

(20)  Úř. věst. C 255, 29.6.2021, s. 29.

(21)  Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 49.

(22)  Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.

(23)  Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 23.

(24)  Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 153.

(25)  Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 10.

(26)  Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 25.

(27)  Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 14.

(28)  Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 34.

(29)  Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 51.

(30)  Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 278.

(31)  Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 15.

(32)  Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 49.

(33)  IPBES, Globální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách z roku 2019.

(34)  https://www.oecd.org/environment/resources/biodiversity/Executive-Summary-and-Synthesis-Biodiversity-Finance-and-the-Economic-and-Business-Case-for-Action.pdf

(35)  FAO, Stav světových lesů 2016. Lesy a zemědělství: výzvy a příležitosti týkající se využívání půdy, Řím, 2016. https://www.fao.org/3/i5588e/i5588e.pdf.

(36)  Evropská komise, Dopad spotřeby EU na odlesňování: komplexní analýza dopadu spotřeby EU na odlesňování. Závěrečná zpráva, studie financovaná Evropskou komisí a provedená organizací VITO, Mezinárodním ústavem pro aplikovanou systémovou analýzu, HIVA-Onderzoeksinstituut voor Arbeid en Samenleving a Mezinárodním svazem ochrany přírody NL, 2013.

(37)  Lechenet, M., Dessaint, F., Py, G. a kol., Reducing pesticide use while preserving crop productivity and profitability on arable farms („Omezení používání pesticidů při současném zachování produktivity a ziskovosti plodin pro zemědělské podniky hospodařící na orné půdě“), Nature Plants 3, 17008, 2017.

(38)  https://www.publiceye.ch/en/topics/pesticides/banned-in-europe

(39)  Evropský úřad pro bezpečnost potravin, The 2019 European Union report on pesticide residues in food („Zpráva Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách za rok 2019“), EFSA Journal, 2019. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2021.6491

(40)  Eurostat, Overweight and obesity – BMI statistics („Nadváha a obezita – statistika BMI“).

(41)  Eurostat, Evropské dotazníkové šetření o zdravotním stavu, 2. kolo, 2013.

(42)  https://knowledge4policy.ec.europa.eu/health-promotion-knowledge-gateway/eu-burden-non-communicable-diseases-key-risk-factors_en

(43)  Muncke, J. a kol., „Impacts of food contact chemicals on human health: a consensus statement“ („Dopady chemikálií určených pro styk s potravinami na lidské zdraví: konsenzuální prohlášení“), Environmental Health, 19.

(44)  Keesing, F. a kol., „Impacts of biodiversity on the emergence and transmission of infectious diseases“ („Dopady biologické rozmanitosti na výskyt a přenos infekčních chorob“), Nature 468, s. 647–652, 2010.

(45)  EU-Fusions, Estimates of European food waste levels („Odhady úrovně evropského potravinového odpadu“), závěrečná zpráva, 2016.

(46)  FAO, Food wastage footprint & climate change („Důsledky plýtvání potravinami a změna klimatu“).

(47)  EU-Fusions, Estimates of European food waste levels („Odhady úrovně evropského potravinového odpadu“), závěrečná zpráva, 2016.

(48)  ICF, Market study on date marking and other information provided on food labels and food waste prevention („Průzkum trhu o vyznačování data a dalších informacích poskytnutých na etiketách potravin a předcházení plýtvání potravinami“), závěrečná zpráva pro Evropskou komisi, 2018.

(49)  EMA: Prodej veterinárních antimikrobiálních látek ve 30 evropských zemích. Trendy v letech 2010 až 2016. Osmá zpráva ESVAC (https://www.ema.europa.eu/en).

(50)  Druhá společná zpráva ECDC/EFSA/EMA o integrované analýze spotřeby antimikrobiálních látek a výskytu antimikrobiální rezistence u bakterií z lidí a zvířat určených k produkci potravin, 2017.

(51)  EÚD, Antimikrobiální rezistence: ve veterinárním odvětví došlo k pokroku, ale EU tuto zdravotní hrozbu ještě zdaleka nevyřešila, 2019.

(52)  EEA, prohlížeč údajů o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování zaslaný zeměmi UNFCCC a mechanismu EU pro monitorování skleníkových plynů, viz také IEEP 2019, „Net-Zero Agriculture in 2050: How to get there“ („Zemědělství s nulovými čistými emisemi v roce 2050: Jak toho dosáhnout“) (https://ieep.eu/publications/net-zero-agriculture-in-2050-how-to-get-there).

(53)  Prohlížeč údajů o emisích skleníkových plynů EEA– Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu).

(54)  |Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 1/2020.

(55)  Odpovědi paní Kyriakidesové na otázku k písemnému zodpovězení E-000689/2021.

(56)  Institut pro evropskou politiku životního prostředí (IEEP) a Ekologický institut, analýza Think2030, Nové paradigma pro evropské potravinářské a zemědělské odvětví: lze globální výzvy, jako je změna klimatu, řešit prostřednictvím přístupu „od zemědělce ke spotřebiteli“?, 2021. https://think2030.eu/wp-content/uploads/2021/02/European-food-and-agriculture-in-a-new-paradigm-WEB.pdf

(57)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů (Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 48).

(58)  Směrnice Komise (EU) 2019/782 ze dne 15. května 2019, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES, pokud jde o stanovení harmonizovaných ukazatelů rizika (Úř. věst. L 127, 16.5.2019, s. 4).

(59)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).

(60)  Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11).

(61)  Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 49.

(62)  podle závazku přijatého v rámci iniciativy EU týkající se opylovačů (COM(2018)0395), opatření 5C https://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/species/pollinators/documents/EU_pollinators_initiative.pdf

(63)  Nařízení (EU) 2019/6 (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

(64)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 1).

(65)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29).

(66)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(67)  Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.

(68)  Zpráva ze semináře IPBES o biologické rozmanitosti a pandemiích; EPRS, The link between biodiversity loss and the increasing spread of zoonotic diseases (Souvislost mezi úbytkem biologické rozmanitosti a rostoucím šířením zoonóz); zpráva HSI The connection between animal agriculture, viral zoonoses, and global pandemics (Spojení mezi živočišným zemědělstvím, virovými zoonózami a globálními pandemiemi); Dhingra SM, Artois J, Dellicour S, et al. 2018. „Geographical and historical patterns in the emergences of novel highly pathogenic avian influenza (HPAI) H5 and H7 viruses in poultry (Geografické a historické vzorce ve vzniku nových vysoce patogenních virů ptačí chřipky (HPAI) H5 a H7 u drůbeže)“, Frontiers in Veterinary Science 5:84. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5996087/; Jones BA, Grace D, Kock R, et al. 2013. „Zoonosis emergence linked to agricultural intensification and environmental change (Vznik zoonóz spojený s intenzifikací zemědělství a změnami životního prostředí)“, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 110(21):8399-404. www.pnas.org/content/110/21/8399.

(69)  Eurostat, 2018.

(70)  Směrnice Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012 (Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12).

(71)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(72)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.

(73)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(74)  Supporting the mid-term evaluation of the EU action plan on childhood obesity, The childhood obesity study. (Podpora hodnocení akčního plánu EU pro dětskou obezitu v polovině období, studie o dětské obezitě), EPHORT consortium: Jolanda Boer, Jeanine Driesenaar, Anneke Blokstra, Francy Vennemann, Nikolai Pushkarev, Johan Hansen. https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/7e0320dc-ee18-11e8-b690-01aa75ed71a1/language-en

(75)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(76)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/33


P9_TA(2021)0426

Politika zaměstnanosti a sociální politika eurozóny v roce 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o politice zaměstnanosti a sociální politice eurozóny v roce 2021 (2021/2062(INI))

(2022/C 184/02)

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2021 nazvané „Koordinace hospodářských politik v roce 2021: překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky“ (COM(2021)0500),

s ohledem na jarní balíček evropského semestru Komise: souhrnná zpráva podle čl. 126 odst. 3 (COM(2021)0529),

s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu z jara 2021, kterou zveřejnila Komise dne 12. května 2021 (1),

s ohledem na Hospodářský výhled OECD, svazek 2021, vydání 1: předběžná verze (2),

s ohledem na Portský sociální závazek, který podepsalo portugalské předsednictví Rady, předseda Parlamentu a zástupci sociálních partnerů a organizací občanské společnosti (3),

s ohledem na Portské prohlášení ze dne 8. května 2021, jež schválila Evropská rada (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou (5),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Roční strategie pro udržitelný růst 2021“ (COM(2020)0575),

s ohledem na společnou zprávu Komise o zaměstnanosti za rok 2021, ve znění schváleném Radou dne 9. března 2021 (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (7),

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014),

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (8),

s ohledem na zprávu zadanou Výborem regionů nazvanou „Uplatňování zásad partnerství a víceúrovňové správy v programování politiky soudržnosti na období 2021-2027“ (9),

s ohledem na výroční konferenci Evropského hospodářského a sociálního výboru o evropském semestru konanou dne 31. května 2021 (10),

s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru z února 2021 nazvané „Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů na podporu oživení a odolnosti: co se osvědčilo a co nikoliv?“ (11),

s ohledem na prohlášení předsednictví Rady Evropské unie, Evropské komise a evropských sociálních partnerů z roku 2016 nazvané „Nový začátek pro sociální dialog“,

s ohledem na studii Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ze dne 23. března 2021 „COVID-19: dopady na zaměstnanost a pracovní život (12),

s ohledem na studii nadace Eurofond z dubna 2021 s názvem Život, práce a COVID-19: s dalším rokem pandemie se v celé EU zhoršuje duševní zdraví a klesá důvěra“ (13),

s ohledem na Zvláštní zprávu EÚD 10/2021s názvem „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“ (14);

s ohledem na zprávu o dlouhodobé péči z roku 2021 vypracovanou Komisí a Výborem pro sociální ochranu (15),

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 09/2018 s názvem „Partnerství veřejného a soukromého sektoru: rozšířené nedostatky a omezené přínosy“ (16),

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Oliviera De Schuttera po jeho návštěvě v orgánech EU ve dnech 25. listopadu 2020 až 29. ledna 2021 (17),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0274/2021),

A.

vzhledem k tomu, že krize spojená s pandemií COVID-19 měla a s největší pravděpodobností bude mít významný, avšak nerovnoměrný dopad na různé členské státy, sociální skupiny, odvětví a regiony a vede k nárůstu míry chudoby v celé EU; vzhledem k tomu, že nejzranitelnější skupiny byly zasaženy nejvíce; vzhledem k tomu, že krize má ničivý dopad na různé zranitelné skupiny a představuje bezprecedentní výzvu pro pracovní sílu zajišťující péči o seniory; vzhledem k tomu, že ženy byly ve srovnání s muži, mladými lidmi, pracovníky s nízkou kvalifikací, migranty, osobami se zdravotním postižením, osobami ze znevýhodněného prostředí, staršími lidmi, osobami se smlouvou na dobu určitou nebo jinými nestandardními formami zaměstnání, ale také osobami samostatně výdělečně činnými, nepřiměřeně více postiženy; vzhledem k tomu, že některé společnosti, zejména malé a střední podniky (MSP) a mikropodniky, byly postiženy závažným způsobem;

B.

vzhledem k tomu, že podle evropské hospodářské prognózy Komise z jara 2021 (18) vzroste hospodářství EU v roce 2021 o 4,2 % a v roce 2022 o 4,4 %; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU se odhaduje na 7,6 % v roce 2021 a 7 % v roce 2022; vzhledem k tomu, že tyto míry zůstávají vyšší než před krizí;

C.

vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie představovala pro evropské ekonomiky otřes historických rozměrů s poklesem hospodářství o 6,1 % v roce 2020: vzhledem k tomu, že podniky a spotřebitelé se přizpůsobili tomu, aby se lépe vyrovnali s opatřeními proti šíření nákazy, některá odvětví, jako je cestovní ruch a osobní služby, nadále trpí;

D.

vzhledem k tomu, že bojovat proti diskriminaci na základě věku a odstranit překážky, které starším občanům brání dobrovolně pracovat i po dosažení řádného důchodového věku, je důležité pro aktivní stárnutí a větší solidaritu mezi generacemi;

E.

vzhledem k tomu, že nárůst nerovností v evropských společnostech během krize COVID-19 urychlil nebezpečné sociální trendy, které mohou vytvořit atmosféru rozdělení, stresu a rozčarování vedoucí k tomu, že všichni členové společnosti, nejen chudí, trpí sníženou úrovní blahobytu; vzhledem k tomu, že snížení nerovností je klíčovým předpokladem pro dosažení udržitelného blahobytu pro všechny kvůli negativnímu dopadu těchto nerovností na celkovou výkonnost společností v rámci klíčových ukazatelů blahobytu, jako je duševní a fyzické zdraví a důvěra v demokratické instituce, jakož i sociální smír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že systémy sociální ochrany jsou pod velkým tlakem, aby zmírnily sociální dopad krize a zajistily důstojné životní podmínky pro všechny a přístup k základním službám, jako je zdravotnictví, vzdělávání a bydlení;

F.

vzhledem k tomu, že na sociálním summitu v Portu ve dnech 7. a 8. května 2021 vedoucí představitelé EU uznali Evropský pilíř sociálních práv (EPSR) za základní prvek obnovy a v prohlášení z Porta zdůraznili své odhodlání pokračovat v prohlubování jeho provádění na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

G.

vzhledem k tomu, že u mladých lidí došlo k nejvýraznějšímu poklesu zaměstnanosti (19) i ke ztrátě příležitostí kvůli nedostatku možností absolvovat odbornou přípravu a stáže; vzhledem k tomu, že v některých členských státech pracovníci s nejistými pracovními podmínkami byli v důsledku pandemie obzvláště vystaveni ztrátě zaměstnání a trpěli nedostatkem sociální ochrany; vzhledem k tomu, že je třeba více investovat do cenově dostupných, přístupných, inkluzivních a vysoce kvalitních programů odborného vzdělávání a přípravy (VET), tak aby měl každý správné kompetence a kvalifikace včetně kompetencí a kvalifikací potřebných pro ekologickou a digitální transformaci, vzhledem k tomu, že jednou z hlavních priorit je zabránit vzniku další „ztracené generace“ mladých lidí; vzhledem k tomu, že politiky, které zvyšují nerovnosti mezi generacemi, ovlivňují udržitelnost našeho systému sociálního zabezpečení i naše demokracie;

H.

vzhledem k tomu, že digitalizace trhu práce představuje příležitost, jejíž přínosy bychom měli využít a současně zajistit, aby práce z domova a flexibilita, pokud jde o pracovní dobu, nevedly k porušování práv pracovníků;

I.

vzhledem k tomu, že zásadní význam budou mít systémy zkrácené pracovní doby, které lze aktivovat v případě krize a které umožní strukturální přizpůsobení ekonomik a lidských zdrojů; vzhledem k tomu, že intenzivní zapojení sociálních partnerů by zabránilo neočekávanému vyloučení kvůli nesplnění kritérií způsobilosti; vzhledem k tomu, že tyto systémy pro udržení pracovních míst nadále zmírňovaly vývoj na trhu práce a v únoru 2021 pokrývaly odhadem 5,6 % pracovní síly, kdy v reakci na poslední opatření omezující volný pohyb osob toto číslo vzrostlo z přibližně 5 % v říjnu 2020 (20);

J.

vzhledem k tomu, že pandemie jasně prokázala význam integrované péče se zaměřením na poskytování kvalitních služeb v průběhu celého životního cyklu a zvláštní pozornosti věnované péči o děti, osoby se zdravotním postižením, zranitelné osoby a seniory; vzhledem k tomu, že během omezení volného pohybu osob vykonávaly ženy většinu neplacené práce, ačkoli muži sdíleli domácí práce více než dříve (21) (ženy věnovaly vaření a domácím pracím 18,4 hodiny týdně ve srovnání s 12,1 hodinami u mužů, zatímco před pandemií ženy strávily na těchto úkolech 15,8 hodiny a muži 6,8 hodiny); vzhledem k tomu, že vážný nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a pečovatelských službách, jenž byl v některých členských státech zaznamenán již před pandemii (22) a který je způsoben nedostatečnými investicemi a / nebo nedostatečným předvídáním demografických změn, se mohl krizí zhoršit v důsledku obrovského pracovního tlaku a psychického stresu způsobeného pandemií (23); vzhledem k tomu, že sociální partneři ve zdravotnictví a sociálních službách požadují řadu zlepšení v poskytování zdravotní a sociální péče s cílem zajistit odolnost a připravenost (24);

K.

vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr (EÚD) poukázal na to, že rozpočtový cyklus EU dostatečně nezohledňuje rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že EÚD doporučil Evropské komisi, aby posoudila, zda se plány členských států na podporu oživení a odolnosti zabývají rovností žen a mužů, a podala o tom zprávu; vzhledem k tomu, že iniciativa „Next Generation EU“ je zaměřena na ekologickou a digitální transformaci, která se dotýká především odvětví a profesí, v nichž převažují muži;

L.

vzhledem k tomu, že pokud jde o sociální rozměr Nástroje pro oživení a odolnost, nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví obecný cíl podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie zlepšováním odolnosti, připravenosti na krize, přizpůsobivosti a růstového potenciálu členských států zmírňováním sociálních a hospodářských dopadů krize, přispíváním k provádění evropského pilíře sociálních práv a k vzestupné sociální konvergenci, obnovením a podporou udržitelného růstu a podporou vytváření vysoce kvalitních pracovních míst;

M.

vzhledem k tomu, že globální výzvy, jako je digitalizace a boj proti změně klimatu, přetrvávají bez ohledu na krizi vyvolanou pandemií COVID-19 a vyžadují provedení spravedlivé transformace tak, aby nikdo nebyl opomenut; vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se změna klimatu, globální oteplování a ztráta biologické rozmanitosti exponenciálně zrychlují; vzhledem k tomu, že důsledky zhroucení klimatu a extrémních povětrnostních jevů pociťují evropští občané a pracovníci intenzivněji a častěji než dříve; vzhledem k tomu, že byly zvýšeny cíle dekarbonizace do roku 2030, aby se do roku 2050 dosáhlo uhlíkové neutrality; vzhledem k tomu, že zvýšené úsilí o zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně si vyžádá hlubokou transformaci evropských a vnitrostátních ekonomik a trhů práce;

N.

vzhledem k tomu, že specifickým cílem Nástroje pro oživení a odolnost je poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení milníků a cílů reforem a investic, které byly stanoveny v jejich národních plánech pro oživení a odolnost; vzhledem k tomu, že to znamená, že jakákoli opatření obsažená v těchto plánech (včetně digitálních a zelených investic) a v dohodnutých reformách musí přispívat k zásadám evropského pilíře sociálních práv, vytváření kvalitních pracovních míst a vzestupné sociální konvergenci; vzhledem k tomu, že opatření, která k těmto sociálním cílům nepřispívají, nejsou v souladu s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

O.

vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí být vnitrostátní plány v souladu s příslušnými výzvami a prioritami pro jednotlivé země stanovenými v rámci evropského semestru a s výzvami a prioritami stanovenými v posledním doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro členské státy, jejichž měnou je euro;

P.

vzhledem k tomu, že sociálně udržitelné reformy jsou reformy založené na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti, spravedlivém rozdělení bohatství, rovnosti žen a mužů, vysoce kvalitním veřejném vzdělávacím systému pro všechny, kvalitní zaměstnanosti a udržitelném růstu, což je model, který zajišťuje rovnost a sociální ochranu, posiluje zranitelné skupiny, posiluje účast a občanství a zlepšuje životní úroveň pro všechny;

Q.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 urychlila digitální transformaci evropských a vnitrostátních ekonomik a rozvoj nových pracovních metod; vzhledem k tomu, že digitalizace, robotizace, automatizace a umělá inteligence musí být přínosem pro pracovníky i společnost tím, že zlepší pracovní podmínky a kvalitu života, zajistí dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, vytvoří lepší pracovní příležitosti a přispějí k sociálně-ekonomické konvergenci;

1.

připomíná, že podle Smluv Unie usiluje o udržitelný rozvoj Evropy založený na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství, jehož cílem je plná zaměstnanost, zdravé a bezpečné pracovní prostředí a podmínky a sociální pokrok, vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, podpora vědeckého a technického pokroku, boj proti chudobě a nerovnostem, sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podpora vzestupné sociální konvergence, sociální spravedlnosti a ochrany, rovnosti žen a mužů, mezigenerační solidarity a ochrany práv dítěte a osob se zdravotním postižením; trvá na tom, že tyto cíle musí být zastřešujícími prioritami dlouhodobé strategie EU pro udržitelný růst v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, evropským pilířem sociálních práv a Zelenou dohodou a musí být základem plánů obnovy a odolnosti členských států; vyzývá Komisi, aby zajistila sladění evropského semestru s těmito cíli a strategiemi, a učinila tak z evropského semestru skutečně komplexní nástroj;

2.

vyzývá členské státy, aby plně využívaly potenciálu, který nabízí obecná úniková doložka, nový víceletý finanční rámec a Next Generation EU, pokud jde o podporu podniků, které se potýkají s obtížemi a nedostatkem likvidity, zejména zlepšením přístupu malých a středních podniků k financování, ochranou pracovních míst a pracovních podmínek osob pracujících v EU a doprovázením podniků a pracovníků v oblasti zelené a digitální transformace;

3.

zdůrazňuje, že hospodářskou politiku nelze analyzovat pouze z makroekonomického hlediska zaměřeného na tradiční ukazatele růstu, dluhu, deficitu a míry zaměstnanosti a že je třeba řešit kořeny dlouhodobých ekonomických a sociálních nerovnováh; trvá na tom, že evropský semestr musí být založen na integrovaném přístupu, který hospodářským, sociálním a environmentálním politikám přikládá rovný význam; domnívá se, že politiky v oblasti klimatu musí hrát prominentní úlohu; vyzývá k tomu, aby evropský semestr zajišťoval koordinaci mezi členskými státy a zabezpečoval, aby společně směřovaly ke klimaticky neutrálnímu a digitálnějšímu hospodářství, které nikoho neopomíjí a prosazuje strukturální změny pro sociální pokrok, udržitelný rozvoj a blahobyt; zdůrazňuje, že je důležité mít na paměti dopady hospodářských politik s cílem předcházet negativním sociálním důsledkům a negativním dopadům na sociální soudržnost a rovněž na mnoho zranitelných skupin, a tudíž i na naše demokracie a evropský projekt;

4.

vítá závazek vedoucích představitelů EU k provádění evropského pilíře sociálních práv a ke třem novým hlavním cílům EU, jichž má být dosaženo do roku 2030; vyzývá Komisi, aby zajistila včasné a důsledné provedení akčního plánu evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím konkrétních kroků a uskutečněných cílů a aby zajistila, že každý návrh splní svůj cíl; žádá, aby příslušné ukazatele pokrývaly sociální rizika, která vyplývají z pandemické krize pro hospodářství, zaměstnanost a zdraví, a aby občané a pracovníci mohli projít ekologickou a digitální transformací; konstatuje, že monitorování cílů udržitelného rozvoje a nový srovnávací přehled sociálních ukazatelů poskytují komplexnější sledování těchto rizik, aniž by však stanovily jasné cíle pro měření dopadu opatření EU; podporuje ambiciózní agendu silného, udržitelného a inkluzivního hospodářského a sociálního oživení a modernizace, která půjde ruku v ruce s posílením evropského sociálního modelu, aby všichni lidé měli prospěch z ekologické a digitální transformace a mohli žít důstojně; vyzývá členské státy, aby stanovily ambiciózní vnitrostátní cíle, které s náležitým přihlédnutím k výchozí pozici každé země budou představovat přiměřený příspěvek k dosažení evropských cílů;

5.

vyzývá Komisi, aby si z této krize vzala ponaučení a usilovala o zavedení lepší struktury udržitelné správy v EU založené na solidaritě, sociální spravedlnosti a integraci, spravedlivém rozdělování bohatství, rovnosti žen a mužů, vysoce kvalitních veřejných službách, a to včetně veřejného, všeobecného a vysoce kvalitního vzdělávacího systému, kvalitní zaměstnanosti a udržitelném růstu; vyzývá Komisi, aby před přijetím rozhodnutí o deaktivaci obecné únikové doložky zvážila nejen celkové posouzení stavu hospodářství založené na kvantitativních kritériích, ale také posouzení, které bude řádně odrážet základní nerovnosti, jakož i situaci v oblasti zaměstnanosti, sociální a zdravotní situaci dotčených členských států; domnívá se, že přezkum rámce EU pro správu ekonomických záležitostí by měl být pokud možno proveden před zrušením obecné únikové doložky;

6.

připomíná, že některá politická rozhodnutí a fiskální opatření učiněná v důsledku finanční a hospodářské krize mohla vést k tomu, že zdravotní a sociální systémy některých členských států nebyly odpovídajícím způsobem připraveny čelit pandemii; zdůrazňuje, že jsou třeba dodatečná kritéria, zejména ta, která zohledňují potřebu udržitelných veřejných, sociálních a environmentálních investic, hospodářské činnosti veřejného a soukromého sektoru a motivování k sociálnímu pokroku při provádění evropského pilíře sociálních práv v členských státech; domnívá se, že pouhé dosažení předkrizové úrovně hospodářské aktivity nemusí stačit k upevnění udržitelného oživení; zdůrazňuje, že stávající nástroje nemusí postačovat k překonání rizik hospodářské stagnace, rostoucích nerovností a sociálních a územních rozdílů;

7.

konstatuje, že pandemie COVID-19 negativně ovlivnila dobré životní podmínky všech Evropanů, a zejména zranitelných skupin obyvatelstva; připomíná, že předsedkyně Komise se zavázala, že udržitelnost, sociální začlenění a blahobyt občanů budou středobodem hospodářské strategie EU (25); domnívá se, že je to nezbytné pro zajištění toho, aby Evropa zůstala domovem nejvyspělejších systémů sociálního zabezpečení na světě, stala se prvním klimaticky neutrálním kontinentem a dynamickým centrem inovací a konkurenceschopného podnikání; připomíná, že se v uplynulém desetiletí prohloubily sociální, ekonomické a územní nerovnosti mezi členskými státy i uvnitř těchto států; vyzývá Komisi, aby do své analýzy v rámci semestru zahrnula sociální a environmentální nerovnováhu; vyzývá členské státy, aby se podílely na přezkumu fiskálních pravidel EU s cílem podpořit udržitelné sociální investice podporující růst a zároveň zachovat udržitelné veřejné finance a silné systémy sociálního zabezpečení;

8.

znovu zdůrazňuje význam přiměřenosti a udržitelnosti systémů sociální ochrany v členských státech; bere na vědomí komuniké skupiny G20 ze dnů 9.–10. července 2021 a závazek skupiny G20 týkající se účinné celosvětové minimální daně, jak je uvedeno v „Prohlášení o dvoupilířovém řešení pro řešení daňových problémů vyplývajících z digitalizace hospodářství“, které zveřejnil inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) z 1. července 2021; se zájmem očekává návrh Komise na provedení této mezinárodní dohody do práva EU s cílem vyhnout se agresivnímu daňovému plánování a zajistit spravedlnost pro střední třídu a pracující v EU;

9.

uznává, že přístup k základním službám, jako je voda a energie, má zásadní význam pro zajištění sociálního začlenění a základních hygienických norem; vyzývá k přijetí podpůrných opatření, která zajistí všeobecný a finančně dostupný přístup k základním službám v rámci provádění akčního plánu evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily konkrétní návrhy na odpovídající řešení problému energetické chudoby v souvislosti s našimi cíli Zelené dohody a aby posoudily trhy s energií s cílem zabránit negativním dopadům nárůstu cen energií na konkurenceschopnost MSP a na domácnosti;

10.

zdůrazňuje, že dobře navržené systémy zdanění práce jsou nezbytné pro zajištění vysokých standardů ochrany pracovníků před riziky a nemocemi a pro poskytování starobních důchodů; domnívá se, že daňové systémy by měly být navrženy tak, aby snižovaly nerovnosti, podporovaly spravedlnost a chránily domácnosti, a pro to, aby byly spravedlivější a účinnější, by měly být vyvážené; zdůrazňuje, že veřejné příjmy by mohly být využity k financování klíčových priorit a pomoci řešit fiskální problémy členských států a přispět k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, mimo jiné posílením pokrytí a přiměřenosti systémů zdravotní a sociální ochrany pro všechny a zajištěním jejich dlouhodobého financování; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly skutečná opatření pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým podvodům jakožto důležitému prostředku ke snížení hospodářských nerovností a zlepšení výběru daňových příjmů v členských státech;

11.

zdůrazňuje význam lepšího začlenění sociálních cílů, sociálního pokroku, blahobytu a udržitelnosti do všech politik EU, zejména do rozpočtového plánování EU, což umožní zajistit soudržnost veřejných výdajů, investic a příjmů se sociálními a environmentálními cíli a určit potenciální sociální dopady rozhodování o rozpočtu; vyzývá Komisi, aby začlenila udržitelnost a dobré životní podmínky do roční strategie udržitelného růstu a doporučení pro jednotlivé země a aby při posuzování dopadů zohlednila sociální dopad politických opatření EU; zdůrazňuje, že je důležité posílit komplexní a integrovaný rámec v procesu evropského semestru se zvláštním zaměřením na nejzranitelnější a marginalizované skupiny společnosti;

12.

zdůrazňuje, že krize COVID-19 odhalila nedostatky v přístupu k sociální ochraně a jasně ukázala, že je důležité posílit větší odolnost, například zlepšením přiměřenosti a pokrytí systémů minimálního příjmu a důchodů a zjednodušením podmínek způsobilosti;

13.

je znepokojen nadměrným zadlužením v důsledku pandemie a jeho hospodářskými a sociálními důsledky a zdůrazňuje, že lidé a malé a střední podniky musí být chráněni před tím, aby se dostali do pasti nadměrného zadlužení; vyzývá k dalšímu zlepšení služeb v oblasti dluhového poradenství a ochrany před zadlužením a ke zvýšení finanční informovanosti; domnívá se, že pokud jde o úvěry v selhání uvedené ve sdělení Komise ze dne 2. června 2021, měly by být podpořeny evropské malé a střední podniky, pracovníci a domácnosti; konstatuje, že Nástroj pro oživení a odolnost nabízí příležitost v tomto směru podpořit oživení dalšími investicemi a reformami; zdůrazňuje, že je důležité přijmout politické nástroje k řešení toho, jak mohou nízkopříjmové domácnosti, které se potýkají s placením svých účtů a s penězi, přežít dopad pandemie a vyhnout se tomu, aby se dostaly do pasti chudoby;

Evropský správní rámec na rok 2022 pro udržitelnost, sociální začleňování a blahobyt občanů

14.

domnívá se, že v kontextu plánů pro oživení a odolnost, prudce rostoucího veřejného dluhu a nadcházející reformy Paktu o stabilitě a růstu a procesu semestru je návrh Parlamentu na přijetí paktu o udržitelném blahobytu a sociálním pokroku, který by stanovil povinné sociální a udržitelné cíle pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, aktuálnější než kdy jindy; v tomto ohledu se cíl udržitelného rozvoje č. 8 týkající se udržitelného růstu, zaměstnanosti a důstojné práce ukázal být hnacím motorem celé agendy OSN 2030;

15.

je přesvědčen, že udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění musí zajistit udržitelnou fiskální politiku ve střednědobém horizontu a že hospodářská a sociální opatření EU usilují o dlouhodobé oživení, díky němuž budou naše ekonomiky a společnosti udržitelnější, inkluzivnější, odolnější a lépe připravené na ekologickou a digitální transformaci; v této souvislosti zdůrazňuje, že provádění akčního plánu evropského pilíře sociálních práv přispěje k posílení sociálního rozměru ve všech politikách Unie a pomůže zajistit inkluzivní oživení;

16.

zdůrazňuje, že větší hospodářská a sociální správa mezi členskými státy, zejména přechod k větší konvergenci daňových předpisů, by byla hybnou silou oživení;

17.

souhlasí s evropskými vedoucími představiteli, pokud jde o správu ekonomických a sociálních záležitostí v EU, že je třeba pravidelně hodnotit pokrok při plnění hlavních cílů pro rok 2030 a vzestupná konvergence na nejvyšší politické úrovni (26); domnívá se, že v rámci procesu přezkumu správy věcí veřejných zapojit stejně ministry práce a sociálních věcí a ministry hospodářství a financí, aby se v rámci mechanismu evropského semestru dostalo stejné hodnoty hospodářským a sociálním aspektům a otázkám zaměstnanosti; souhlasí s Radou, že provádění evropského pilíře sociálních práv posílí úsilí Unie o digitální, ekologickou a spravedlivou transformaci a přispěje k dosažení vzestupné sociální a hospodářské konvergence a k řešení demografických výzev a že sociální rozměr, sociální dialog a aktivní zapojení sociálních partnerů byly vždy jádrem vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství; domnívá se, že v rámci pro koordinaci politik evropského semestru musí být obnoven srovnávací přehled sociálních ukazatelů, aby bylo možné sledovat pokrok v těchto záležitostech a přizpůsobit srovnávací přehled situaci po pandemii i procesu Nástroje pro oživení a odolnost;

18.

zdůrazňuje, že pro budoucnost Evropské unie má zásadní význam politická orientace a přístup správy, jejichž cílem je postavit občany a jejich dobré životní podmínky do středu politického a rozhodovacího procesu; požaduje, aby Komise za tímto účelem předložila komplexní návrh, v němž bude podrobně popsán soubor konkrétních sociálních, ekologických a hospodářských cílů, které by měly odrážet příslušné závazky EU, a to mezinárodní i vlastní závazky, včetně závazků vyplývajících z usnesení Parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (27), cílů udržitelného rozvoje OSN, Pařížské dohody, cíle evropského právního rámce pro klima dosáhnout do roku 2050 neutrality skleníkových plynů a souvisejících průběžných cílů, Listiny základních práv Evropské unie, EPSR a závazku odstranit chudobu v Evropě do roku 2050 prostřednictvím právních předpisů EU;

19.

považuje za nezbytné navázat na prohlášení z roku 2016 nazvané „Nový začátek pro sociální dialog“ a přezkoumat způsoby, jak zajistit zapojení sociálních partnerů do řízení evropského semestru, které bylo dosud nedostatečné, a sdílet tak reformní cíle s pracovníky a podniky, a usnadnit tak jejich provádění;

20.

vítá společný návrh evropských sociálních partnerů na alternativní soubor ukazatelů pro měření pokroku v hospodářské, sociální, environmentální a klimatické politice, který doplňuje HDP jako měření blahobytu pro udržitelný růst podporující začlenění; domnívá se, že srovnávací přehled sociálních ukazatelů musí zahrnovat dodatečné ukazatele plně odrážející trendy a příčiny nerovností,; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit v tomto procesu zájmy nejzranitelnějších a marginalizovaných členů naší společnosti; zdůrazňuje, že sociální partneři musí být zapojeni do rozhodovacího procesu za účelem zahájení strategických opatření za účelem obnovy; domnívá se, že žádná opatření přijatá v tomto ohledu nesmí zasahovat do autonomie sociálních partnerů;

21.

zdůrazňuje nutnost měřit sociální dopad zhoršování životního prostředí a změny klimatu; vyzývá k ochraně práva na zdraví a zdravé životní prostředí na úrovni EU, neboť toto právo má zásadní význam pro to, aby bylo zajištěno uplatňování většiny ostatních základních práv (jako je právo na potraviny, přístřeší a práci) a pro dosažení inkluzivní transformace;

Od ochrany k vytváření zelených, digitálních a kvalitních pracovních míst: potřeba ambiciózní evropské sociální agendy

22.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že odbory budou mít přístup na pracoviště a k samotným pracovníkům, a to i v případech, kdy je práce vykonávána digitálně; zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby všichni pracovníci, včetně těch z digitální ekonomiky, měli právo na kolektivní vyjednávání a na kolektivní opatření;

23.

souhlasí s evropskými lídry, že vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti a nerovnostem v důsledku pandemie je důležité nasměrovat zdroje tam, kde jsou nejvíce zapotřebí k posílení našich ekonomik, a zaměřit naše politické úsilí na rovný přístup ke kvalitním službám s cílem zlepšit rovné příležitosti, na zlepšování a vytváření kvalitních pracovních míst, podnikání, rozšiřování dovedností a rekvalifikaci a snižování chudoby a vyloučení; zdůrazňuje, že mimořádné zdroje, které jsou k dispozici na podporu oživení Evropy, jsou příležitostí, kterou nelze zmeškat;

24.

zdůrazňuje negativní dopad krize COVID-19 na evropský trh práce a z toho vyplývající bezprecedentní ztrátu pracovních míst, zejména ve strategických odvětvích, a s tím související nárůst chudoby a rozdílů v životní úrovni, které postihují zejména mladé lidi, ženy a pracovníky na pozicích s nízkou kvalifikací a s nejistým zaměstnáním;

25.

bere na vědomí, že se předpokládá, že členské státy dosáhnou předkrizové úrovně čtvrtletní produkce do konce roku 2022; zdůrazňuje, že pro udržitelné oživení je nezbytné, aby byla vytvořena kvalitní pracovní místa také pro pracovníky se střední a nízkou kvalifikací, a zejména pro ženy a mladé lidi, a aby současně byla geograficky rovnoměrně rozložena, aby se zabránilo nerovnováze mezi regiony, neboť se ukázalo, že tyto skupiny mají zásadní význam pro odolnost našich společností a ekonomik; je přesvědčen, že sociální partneři hrají klíčovou úlohu při předvídání vývoje trhů práce a při zajišťování hladkého přechodu pro pracovníky postižené strukturální změnou; domnívá se, že posílení struktur kolektivního vyjednávání na všech úrovních má zásadní význam pro vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst;

26.

zdůrazňuje, že základním předpokladem pro udržitelnou obnovu a sociální soudržnost je kvalitní vzdělání a dobře vzdělaná pracovní síla spolu se závazkem v oblasti výzkumu a inovací; poukazuje na to, že pracovníkům se střední a nízkou kvalifikací musí být dána možnost rekvalifikace a zvyšování kvalifikace; trvá na tom, že prioritou musí být udržitelné investice do kvalitní učňovské přípravy, účasti dospělých na celoživotním učení a odborné přípravy zaměstnanců; poukazuje na to, že hospodářské oživení podporující začlenění bude vyžadovat udržitelné veřejné a soukromé investice, které zajistí přístup k odborné přípravě nezaměstnaným a osobám s nízkou kvalifikací, aby získali certifikované základní dovednosti, odborné dovednosti a klíčové kompetence vedoucí ke kvalifikacím a kariérním změnám; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité posílit vzdělávací programy EU, sladit odbornou přípravu a vzdělávání s potřebami společnosti a hospodářství a podporovat zaměstnance a učitele, jakož i význam investic do digitální, zelené a sociální infrastruktury; zdůrazňuje, že provádění agendy EU v oblasti dovedností pro všechny má zásadní význam pro řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o co nejvyšší investice do cenově dostupného, přístupného a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy vysoké kvality, o posílení opatření na zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků, a to i pokud jde o digitální a průřezové dovednosti, a aby prosazovaly celoživotní učení, které pracovníky připraví na potřeby trhu práce na základě ekologické a digitální transformace; zdůrazňuje, že vzájemné uznávání kvalifikací je klíčem k překonání nedostatku dovedností a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi;

27.

vítá návrh Komise na posílení uplatňování zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci mezi muži a ženami prostřednictvím transparentnosti odměňování a donucovacích mechanismů; vítá skutečnost, že tento návrh zavádí závazná opatření pro transparentnost odměňování; naléhavě vyzývá k urychlenému přijetí těchto opatření s cílem předejít dalším nerovnostem na základě pohlaví; vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly podnikání žen a usnadnily jim přístup k financování; vyzývá členské státy, aby bezodkladně odblokovaly jednání v Radě o směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

28.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby pracovníci v EU byli chráněni přiměřenými minimálními mzdami stanovenými právními předpisy nebo kolektivními smlouvami, a to v souladu s vnitrostátními tradicemi a postupy, a zajistit jim slušnou životní úroveň bez ohledu na to, kde pracují; vítá v tomto ohledu návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU, který předložila Komise a jehož cílem je zvýšit rozsah kolektivního vyjednávání, bojovat proti chudobě pracujících a zvýšit sociální konvergenci směrem nahoru;

29.

považuje za nezbytné navýšit finanční a lidské zdroje veřejných služeb zaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby ve veřejných službách zaměstnanosti zavedly účinné mechanismy řízení výkonnosti s cílem posoudit dopad svých programů zaměřených na trh práce a prozkoumat možnosti zlepšení; vyzývá členské státy, aby vybavily své veřejné služby zaměstnanosti technologickými řešeními, která jim umožní účinněji zefektivnit přijímání uchazečů o zaměstnání a lépe posoudit a sladit jejich dovednosti;

30.

připomíná členským státům, že nezávislý život, kvalitní sociální služby a služby zaměstnanosti, přiměřená sociální ochrana a posílená sociální ekonomika jsou nezbytné pro důstojný život všech osob se zdravotním postižením, jak je zdůrazněno ve strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím zvláštního systému monitorovaly vytváření kvalitních pracovních míst ve všech odvětvích, včetně odvětví vytvořených z veřejných investic, přičemž součástí by měla být i zvláštní část věnovaná zeleným a digitálním pracovním místům a mělo by být zohledněno hledisko rovnosti žen a mužů a hledisko nediskriminace, a aby se dohodly na systému podmínek pro vytváření kvalitních a zelených pracovních míst pro společnosti, které usilují o přístup k veřejným prostředkům EU; vyzývá k podrobnému monitorování aktivních informačních opatření s cílem zajistit rovnou účast osob, které jsou nejvíce vzdáleny od kvalitních pracovních míst na trhu práce; zdůrazňuje, že přístup k veřejným prostředkům EU musí být podmíněn dodržováním práv pracovníků a kolektivních smluv;

32.

vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k nápravě nedostatečného přístupu k systémům sociální ochrany, zejména v návaznosti na doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (28); znovu vítá přijetí tohoto doporučení jako prvního kroku a závazek Komise posílit systémy sociální ochrany v Evropě, zdůrazňuje však, že je nezbytné, aby se všeobecný přístup k sociální ochraně stal skutečností, zejména v současné obtížné situaci; vyzývá Komisi, aby předložila regulační rámec EU zaměřený na posílení a zajištění důstojných pracovních podmínek, práv a přístupu k sociální ochraně pro pracovníky platforem a pracovníky s nestandardními smlouvami;

33.

vyzývá Komisi, aby aktualizovala svůj rámec pro zakládání a rozvoj družstev a podniků sociální ekonomiky, které ze své podstaty kladou větší důraz na spravedlivé pracovní podmínky a posílení postavení pracovníků;

34.

zdůrazňuje, že pokud chce EU v tomto procesu vést udržitelné a inkluzivní celosvětové oživení, modernizaci našich hospodářství a zajištění kvalitních pracovních míst, musí být vytvořeny miliony dobře placených pracovních míst, a to i pro středně a nízko kvalifikované pracovníky, a současně je třeba zajistit vzestupnou sociální a hospodářskou konvergenci a rovné příležitosti pro všechny, aby měl každý možnost přispět ke společnému evropskému projektu; trvá na tom, že je zapotřebí více investic do zelené, digitální a sociální infrastruktury, veřejných služeb, vzdělávání a sociálních služeb a do výzkumu, inovací a technologií s nulovými emisemi uhlíku, s přihlédnutím ke zvláštní povaze mikropodniků a malých a středních podniků, které jsou klíčovými aktéry evropské hospodářské struktury, s cílem co nejlépe využít jejich inovativní potenciál a zároveň zlepšit přístup malých a středních podniků k veřejnému a soukromému financování a zajistit udržitelné investice podporující růst; vyzývá k posílení sociálního a udržitelného rozměru průmyslové strategie se zvláštním zaměřením na kvalitní zaměstnanost a strategické hodnotové řetězce v EU;

35.

je znepokojen závažnými dopady krize COVID-19 na sociální oblast a jejími důsledky pro zaměstnanost, zejména mladých lidí; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že každý mladý Evropan bude mít přístup ke vzdělání, odborné přípravě a na pracovní trh; vyzývá členské státy a Komisi, aby upřednostňovaly boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, v neposlední řadě v souvislosti s nástrojem pro oživení iniciativy NextGenerationEU, aby plně využívaly finančních nástrojů, jako je záruka pro mladé lidi a evropské programy, jako je Erasmus+, a aby přijaly vhodná opatření k řešení nezaměstnanosti mladých lidí a ke zlepšení jejich zaměstnatelnosti; zdůrazňuje dále, že v reakci na důsledky krize COVID-19 pro zaměstnanost by mohly být uvolněny prostředky z nového Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům; vyzývá proto členské státy, aby urychleně předložily Komisi žádosti o financování podpory evropských pracovníků, kteří přišli o práci v důsledku pandemie COVID-19, díky které by se mohli přeškolit, rekvalifikovat a opětovně začlenit na trh práce;

36.

podtrhuje význam mobility pracovních sil uvnitř EU a zdůrazňuje skutečnost, že volný pohyb pracovníků přispívá k hospodářskému růstu a soudržnosti v Unii a vytváří pracovní příležitosti; zdůrazňuje dále, že pracovní mobilita musí jít ruku v ruce se spravedlivými a společnými pravidly založenými na zásadě rovného zacházení; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby sledovala provádění a prosazování pravidel týkajících se volného pohybu pracovníků; vyzývá Komisi, aby analyzovala odliv mozků v některých regionech a odvětvích a aby podpořila mobilní pracovníky zajištěním spravedlivé mobility a posílením přenositelnosti práv a nároků; vyzývá členské státy, aby se plně zavázaly k digitalizaci veřejných služeb s cílem usnadnit spravedlivou pracovní mobilitu, zejména pokud jde o koordinaci systémů sociálního zabezpečení; žádá proto Komisi, aby předložila ambiciózní návrh digitálního průkazu sociálního zabezpečení EU;

37.

zdůrazňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala, že je nutné vypracovat společný přístup EU ke zdraví, včetně zdraví na pracovišti; vyzývá k vytvoření evropské zdravotní unie, která by měla být založená na zásadách solidarity, strategické autonomie a spolupráce a zajistit, aby se hledisko veřejného zdraví stalo jádrem vytváření a provádění všech politik a činností EU, jak je zakotveno ve Smlouvách, včetně systematických hodnocení dopadu všech příslušných politik na zdraví; vítá ambiciózní cíl „nulového úmrtí v souvislosti s prací“ v novém strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci; znovu připomíná, že je třeba zahrnout látky toxické pro reprodukci do oblasti působnosti směrnice o karcinogenech a mutagenech (29) a zařadit do přílohy 1 této směrnice nebezpečné léčivé přípravky, aby byli zdravotničtí pracovníci lépe chráněni;

38.

připomíná, že zásada 15 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné v důchodu mají právo na důchod, který zajišťuje přiměřený příjem, a že každý ve stáří má právo na zdroje, které zaručují důstojný život;

Synergie mezi semestrem a národními plány na podporu oživení a odolnosti

39.

zdůrazňuje, že v národních plánech na podporu oživení a odolnosti se musí zohlednit pouze doporučení pro jednotlivé země, která přispívají k dosažení sociálních cílů stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a že v případě národních plánů na podporu oživení a odolnosti musí být doporučení pro jednotlivé země vykládána způsobem, který přispívá k dosažení sociálních cílů nařízení, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti; trvá na tom, aby národní plány na podporu oživení a odolnosti v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost přispívaly k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, k provádění strategie růstu EU stanovené v Zelené dohodě a k plnění zásad evropského pilíře sociálních práv; připomíná, že cyklus evropského semestru pro rok 2021 byl dočasně upraven tak, aby umožňoval spuštění Nástroje pro oživení a odolnost; požaduje, aby Komise byla v sociální oblasti ambicióznější a zajistila soulad mezi doporučeními pro jednotlivé země a obecnými a specifickými cíli nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

40.

připomíná, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by reformy a investice „měly vést k vytvoření kvalitních a stabilních pracovních míst [a] k začlenění a integraci znevýhodněných skupin“;

41.

zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je podporovat vytváření vysoce kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že reformy trhu práce zahrnuté do národních plánů na podporu oživení a odolnosti musí přispět ke zlepšení kvality pracovních míst; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu reforem trhu práce v národních plánech na podporu oživení a odolnosti, co se týče této konkrétní otázky; připomíná, že v článku 152 Smlouvy o fungování Evropské unie je stanoveno, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni a uznává jejich samostatnost; varuje, že Komise by neměla žádným způsobem zasahovat do procesu vnitrostátního sociálního dialogu prováděného v rámci reforem národních plánů na podporu oživení a odolnosti;

42.

vyzývá Komisi, aby sociální ukazatele ze srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů evropského semestru, zejména ty, které souvisejí s důstojnou prací, sociální spravedlností a rovnými příležitostmi, spolehlivými systémy sociálního zabezpečení a spravedlivou mobilitou, zahrnula do společných ukazatelů, které mají být používány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podávání zpráv o pokroku a pro monitorování a hodnocení národních plánů na podporu oživení a odolnosti, jakož i do metodiky sociálního sledování, včetně záruky pro děti a záruky pro mladé lidi; zdůrazňuje, že Parlament se bude podrobně zabývat aktem v přenesené pravomoci, který Komise v této věci předloží, s cílem zjistit, zda jsou sociální ukazatele, srovnávací přehled a sociální metodika v souladu s danými cíli, a ověřit, zda není třeba vznést námitky;

43.

trvá na tom, že sociální dialog je klíčový pro zajištění účinných reforem a investic, zejména v odvětvích, která se výrazně změní z důvodu transformací; zdůrazňuje, že pro jejich úspěch je rozhodující přiměřené zapojení zúčastněných stran, jako jsou vnitrostátní parlamenty, místní a regionální orgány, sociální partneři, nevládní organizace a občanská společnost, do přípravy a provádění národních plánů na podporu oživení a odolnosti;

44.

poukazuje na to, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí být rovnost žen a mužů zohledněna při přípravě a provádění národních plánů na podporu oživení a odolnosti a že podávání zpráv a zohledňování rovnosti žen a mužů nelze směšovat se sociálním sledováním a sociálními investicemi; je přesvědčen, že rovnost žen a mužů si zaslouží vlastní metodiku začleňování do rámce Nástroje pro oživení a odolnost, a připomíná, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) vypracoval vhodnou metodiku; zdůrazňuje, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost mají pro zajištění rovnosti žen a mužů, posílení hospodářského postavení žen, budování odolných společenství, boj proti nejistým podmínkám v odvětvích, v nichž dominují ženy, podporu tvorby kvalitních pracovních míst a pro předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení a zvýšení hrubého domácího produktu zásadní význam také investice do solidní pečovatelské infrastruktury, jelikož umožňují, aby se více žen podílelo na placené práci;

45.

vyzývá k vytvoření evropské strategie v oblasti péče, včetně silného genderového rozměru, která by měla zaujmout celostní a celoživotní přístup k péči a zároveň stanovit konkrétní opatření a opatření pro formální i neformální pečovatele i pro neplacenou pečovatelskou činnost; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly a vyměňovaly si osvědčené postupy týkající se toho, jak podpořit společenské skupiny se zvláštními potřebami v oblasti péče, jak začlenit období strávená pečovatelskými povinnostmi do důchodových systémů, s cílem odstranit rozdíly ve výši důchodů žen a mužů; poukazuje na to, že podle nadace Eurofound se podíl pracovníků v oblasti dlouhodobé péče v posledním desetiletí zvýšil o třetinu, což je v ostrém kontrastu s trvale nízkými mzdami, které pobírají; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby pečovatelé dostávali důstojnou mzdu, neboť mzdy v oblasti dlouhodobé péče a dalších sociálních služeb jsou v současné době o 21 % nižší než je průměr (30); vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se zprávou o dlouhodobé péči z roku 2021 provedly reformy, které se „zaměří na společné cíle zajištění kvalitní dlouhodobé péče, která bude přístupná a cenově dostupná pro všechny a bude poskytována finančně udržitelným způsobem“; vyzývá k účinné aktivní politice v oblasti trhu práce a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem s cílem dále lidem zaručit soukromý a rodinný život, a to i prostřednictvím provedení a uplatňování směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (31), jakož i návrhu doporučení Rady o poskytování péče;

46.

zdůrazňuje, že vyšší investice do zdravotní a sociální péče, včetně mezd, pracovních podmínek a odborné přípravy pracovníků, mají zásadní význam pro zlepšení náboru a udržení zaměstnanců a pro zajištění dostatečného počtu zaměstnanců a služeb, které odpovídají potřebám těchto odvětví; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že značné množství investic ve vnitrostátních plánech obnovy a odolnosti bude věnováno na zlepšení veřejné zdravotní péče, včetně pracovních podmínek a počtu zaměstnanců, potřeb v oblasti odborné přípravy a zvýšení klíčových služeb, konsolidace poskytování základní péče a podpory dlouhodobé péče a dalších veřejných sociálních služeb; trvá na tom, že nedostatky zjištěné v zátěžových testech zdravotnictví a sociálního sektoru je třeba řešit prostřednictvím národních programů reforem, příštího programu EU pro zdraví (EU4Health) a prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země týkajících se těchto odvětví;

47.

zdůrazňuje, že investiční mezera v oblasti cenově dostupného bydlení činí 57 miliard EUR ročně; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatek přiměřeného a cenově dostupného sociálního bydlení, které by pokrylo potřeby obyvatel a snížilo míru příliš vysokých nákladů na bydlení; vyzývá Komisi, aby tento cíl zahrnula do doporučení pro jednotlivé země; vyzývá v této souvislosti k reformě rámce pro správu ekonomických záležitostí, který by členským státům umožnil provést požadované ekologické a sociální veřejné investice, včetně investic souvisejících s rozvojem a zlepšováním sociálního, veřejného, cenově dostupného a energeticky účinného bydlení; zdůrazňuje, že bezdomovectví je jednou z nejextrémnějších forem sociálního vyloučení; vítá spuštění evropské platformy pro boj proti bezdomovectví a její konečný cíl, jímž je skoncovat s bezdomovectvím do roku 2030; vyzývá členské státy, aby přijaly ambiciózní vnitrostátní strategie s odpovídajícím financováním na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, které budou založeny na zásadě „bydlení především“, která bude podporovat prevenci bezdomovectví a poskytovat přístup k přiměřenému, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní strategii boje proti chudobě;

48.

připomíná, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví, že by mělo být zaručeno začlenění rovných příležitostí pro všechny do přípravy a provádění národních plánů pro oživení a odolnost, což je řádně vysvětleno rostoucími nerovnostmi v několika členských státech EU; vyzývá Komisi, aby za pomoci příslušných organizací občanské společnosti a orgánů pro rovné zacházení v členských státech kladla za tímto účelem zvláštní důraz na monitorování provádění národních plánů na podporu oživení a odolnosti;

49.

zdůrazňuje, že digitální a ekologická transformace a investice by měly být rovněž posuzovány ze sociálního hlediska, aby se zabránilo zničení pracovních míst nebo narušení trhu práce, polarizaci zaměstnanosti v důsledku zničení středně kvalifikovaných pracovních míst a aby se zajistilo, že digitalizace a procesy ekologické transformace společností nebudou využívány jako záminka pro strategie snižování nákladů na úsporu práce;

50.

zdůrazňuje, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou klíčovými nástroji zaměstnavatelů a odborových svazů k zajištění spravedlivých mezd a pracovních podmínek a že silné systémy kolektivního vyjednávání zvyšují odolnost členských států v době hospodářské krize;

51.

požaduje, aby dohled nad semestrem zahrnoval sledování mobility pracovníků a dodržování práv pracovníků, zejména pak sezónních pracovníků;

o

o o

52.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  https://ec.europa.eu/info/publications/european-economic-forecast-spring-2021_en

(2)  https://www.oecd-ilibrary.org/sites/edfbca02-en/index.html?itemId=/content/publication/edfbca02-en

(3)  https://www.2021portugal.eu/en/porto-social-summit/porto-social-commitment

(4)  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2021/05/08/the-porto-declaration/

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0288.

(6)  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId =89&furtherNews=yes&newsId=9834

(7)  Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.

(8)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(9)  https://cor.europa.eu/en/engage/studies/Documents/Partnership_2021.pdf

(10)  https://www.eesc.europa.eu/en/agenda/our-events/events/european-semester-annual-conference-2021

(11)  https://www.eesc.europa.eu/en/sections-other-bodies/other/ad-hoc-group-european-semester/civil-society-and-recovery-and-resilience-plans

(12)  https://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2021/covid-19-implications-for-employment-and-working-life

(13)  https://www.eurofound.europa.eu/cs/publications/report/2021/living-working-and-covid-19-update-april-2021-mental-health-and-trust-decline-across-eu-as-pandemic

(14)  https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/ SR21_10/SR_Gender_mainstreaming_CS.pdf

(15)  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8396

(16)  https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR18_09/SR_PPP_CS.pdf

(17)  https://undocs.org/A/HRC/47/36/Add.1

(18)  https://ec.europa.eu/info/publications/european-economic-forecast-spring-2021_cs

(19)  https://www.eurofound.europa.eu/nb/publications/report/2021/covid-19-implications-for-employment-and-working-life

(20)  https://www.ecb.europa.eu/pub/economic-bulletin/html/eb202103.cs.html

(21)  https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/unpaid-care-and-housework

(22)  https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/22189434-395d-11eb-b27b-01aa75ed71a1

(23)  https://www.fes.de/en/politik-fuer-europa/on-the-corona-frontline

(24)  https://www.epsu.org/sites/default/files/article/ files/Position%20of%20EPSU%20on%20lessons%20learnt_final.pdf

(25)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_19_6770?utm_campaign=58ca6a2173a6a3222e01b7f2&utm_content=5df9bbf40f09e4000147a897&utm_medium=smarpshare&utm_source=generic

(26)  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2021/05/08/the-porto-declaration/

(27)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0371.

(28)  Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1.

(29)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.

(30)  https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/unpaid-care-and-housework

(31)  Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/45


P9_TA(2021)0427

Ochrana pracovníků před azbestem

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 s doporučeními Komisi k ochraně pracovníků před azbestem (2019/2182(INL))

(2022/C 184/03)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na články 152 a 154 Smlouvy o fungování EU týkající se úlohy a konzultace sociálních partnerů,

s ohledem na čl. 153 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování EU,

s ohledem na čl. 192 odst. 1, 3, 4 a 5 Smlouvy o fungování EU,

s ohledem na čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU,

s ohledem na čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování EU,

s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování EU,

s ohledem na čl. 169 odst. 3 Smlouvy o fungování EU,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (2),

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (3),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (4),

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený dne 17. listopadu 2017 Evropským parlamentem, Radou a Komisí,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu (5),

s ohledem na praktické pokyny Komise k informování a odborné přípravě pracovníků pro práci při odstraňování azbestu a pro údržbové práce (z roku 2012),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2014 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014–2020 (COM(2014)0332),

s ohledem na zprávu Komise z listopadu 2015 nazvanou „Hodnocení praktického provádění směrnic EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) v členských státech EU“,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. května 2019 nazvané „Práce s azbestem při energetické renovaci“,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. února 2015 nazvané „Zbavení EU azbestu“,

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 o provádění nařízení (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (nařízení o stavebních výrobcích) (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (7),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020)0667),

s ohledem na závěry Rady přijaté dne 12. března 2021 s názvem „Strategie Unie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: nastal čas jednat“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Renovační vlna pro Evropu – ekologičtější budovy, nová pracovní místa a lepší životní podmínky“ (COM(2020)0662),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2021 nazvané „Evropský plán boje proti rakovině“ (COM(2021)0044),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro chemické látky ze dne 1. února 2021 nazvanou „Vědecká zpráva ECHA o hodnocení limitních hodnot pro azbest na pracovišti“,

s ohledem na zprávu Komise ze září 2020 nazvanou „Vítězství nad rakovinou – možná mise“,

s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace z března 2014 uvedená v informačním přehledu „Odstraňování nemocí souvisejících s azbestem“,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíl č. 3 zajistit zdravý život a podporovat dobré životní podmínky pro všechny v každém věku,

s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0275/2021),

A.

vzhledem k tomu, že při vymezování a provádění všech politik a činností Unie má být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví;

B.

vzhledem k tomu, že azbest způsobuje v Unii 30 000 až 90 000 úmrtí ročně;

C.

vzhledem k tomu, že nejčastějším nádorovým onemocněním z povolání je rakovina plic (54 % až 75 % nádorových onemocnění z povolání) a že azbest je pro vznik rakoviny plic hlavní příčinou (45 %) (8); vzhledem k tomu, že expozice azbestu v kombinaci s užíváním tabáku značně zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic (9);

D.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) vnímá azbest jako prokázaný karcinogen (skupina 1) odpovědný za azbestózu, rakovinu plic a za mezoteliom, jakož i za rakovinu hrtanu a vaječníků; vzhledem k tomu, že by měl být podporován výzkum dalších nádorových onemocnění způsobených azbestem a dalších neonkologických onemocnění (10); vzhledem k tomu, že i u obyvatel, kteří byli vystaveni azbestovým vláknům ve velmi nízké míře, včetně vláken chrysotilu, bylo zjištěno zvýšené riziko vzniku rakoviny; vzhledem k tomu, že azbest může způsobit další nezhoubná plicní a pleurální onemocnění, včetně pleurálních plaků, pleurálního ztluštění a benigní pleuritidy s výpotkem;

E.

vzhledem k tomu, že azbest je v Unii zakázán od roku 2005; vzhledem k tomu, že některé členské státy zakázaly azbest již v 80. letech minulého století; vzhledem k tomu, že členské státy musí zajistit, aby se azbestová vlákna co nejdříve zcela eliminovala; vzhledem k tomu, že povaha a rozsah používání azbestu se v jednotlivých členských státech značně liší;

F.

vzhledem k tomu, že v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 („nařízení REACH“) (11) se uvádí, že je zakázána výroba, prodej a používání azbestových vláken a výrobků obsahujících tato vlákna, která byla záměrně přidána, a vzhledem k tomu, že cílem nařízení (EU) 2016/1005 (12), kterým se mění příloha XVII nařízení REACH, je zajistit konec veškerého používání azbestových výrobků v členských státech do 1. července 2025;

G.

vzhledem k tomu, že azbest je vysoce nebezpečná karcinogenní látka používaná na celém světě ve stavebních i jiných materiálech v mnoha oblastech každodenního života; vzhledem k tomu, že expozice azbestu hrozí mnoha různým skupinám, mimo jiné pracovníkům v odvětví stavebnictví a renovace, těžby surovin či likvidace odpadu, ale i hasičům, vlastníkům domů a jejich nájemníkům; vzhledem k tomu, že nejškodlivější účinky vdechování azbestových vláken na zdraví a azbestem způsobená onemocnění se mohou projevit až za 40 let; vzhledem počet případů bude v Unii podle očekávání kulminovat kolem roku 2025 (13);

H.

vzhledem k tomu, že navzdory platným unijním a vnitrostátním předpisům se příliš často stává, že v některých členských státech není mnoho případů nemocí souvisejících s azbestem považováno za nemoc z povolání, a jejich oběti proto nemají nárok na pracovněprávní odškodnění, což zvyšuje fyzické utrpení způsobené touto nemocí; vzhledem k tomu, že odborové svazy a sdružení zastupující oběti hrají důležitou úlohu při poskytování pomoci obětem nemocí z povolání v rámci postupů uznávání a vyřizování žádostí o odškodnění;

I.

vzhledem k tomu, že problematika azbestu v budovách, včetně opuštěných budov, a jeho bezpečného odstranění vyžaduje plné zohlednění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s plánem Unie zlepšit tepelnou izolaci zastavěného prostředí, aby se dosáhlo úspor energie a Evropa se stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem; vzhledem k tomu, že renovace budov za účelem zvýšení energetické účinnosti často zahrnuje manipulaci s materiály, které mohou obsahovat azbest, např. na střechách, ve zdivu nebo u elektroinstalace, pokud byly tyto budovy postaveny předtím, než Unie a členské státy vydaly příslušné předpisy týkající se používání azbestu nebo jeho zákazu; vzhledem k tomu, že podstatná část zástavby v Unii je starší 50 let; vzhledem k tomu, že zhoršení stavu fondu budov v Unii zvyšuje riziko environmentální zátěže, což představuje hrozbu pro mnoho různých skupin obyvatelstva, což by mohlo vést zejména ke zvýšení počtu případů mezoteliomu; vzhledem k tomu, že nemoci související s azbestem byly pozorovány u obyvatelstva žijícího v blízkosti průmyslových areálů; vzhledem k tomu, že účinky environmentální zátěže na zdraví byly dosud do značné míry podceňovány (14); vzhledem k tomu, že úroveň expozice azbestu v životním prostředí může dosáhnout úrovně expozice na pracovišti; vzhledem k tomu, že je zapotřebí dalšího výzkumu rizik spojených s azbestem v životním prostředí;

J.

vzhledem k tomu, že ukládání azbestového odpadu na skládkách není dlouhodobě schůdným řešením, protože tímto odpadem se budou muset zabývat budoucí generace, jelikož azbestová vlákna jsou v čase prakticky nezničitelná; vzhledem k tomu, že je třeba zabránit uvolňování azbestových vláken do životního prostředí; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout nákladově efektivní metody inertizace odpadu obsahujícího azbest, deaktivovat aktivní azbestová vlákna a přeměnit je na materiály, které nepředstavují riziko pro veřejné zdraví;

K.

vzhledem k tomu, že v širší perspektivě je třeba podporovat výzkum a inovace za účelem zlepšení detekčních kontrol, odhalování dalších nádorových onemocnění souvisejících s azbestem, nejen rakoviny plic a mezoteliomu, a za účelem zvýšení bezpečnosti technik odstraňování a likvidace odpadu a zvýšení bezpečnosti obyvatel budov a exponovaných pracovníků, a to i pokud jde o oznamování výskytu azbestu v reálném čase a technologií pro jeho detekci;

L.

vzhledem k tomu, že podle čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má politika Unie v oblasti životního prostředí přispívat ke sledování cílů, jako je ochrana lidského zdraví jejích občanů, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, podpora uvážlivého a racionálního využívání přírodních zdrojů a podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních nebo celosvětových problémů životního prostředí;

M.

vzhledem k tomu, že podle čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“;

N.

vzhledem k tomu, že článek 37 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zlepšování jeho kvality musí být součástí politik Unie a musí být zaručeny v souladu se zásadou udržitelného rozvoje;

O.

vzhledem k tomu, že právo na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí začíná být všeobecně uznáváno, neboť počet zemí, které toto právo uznávají, v posledních několika letech vzrostl, přičemž toto právo nebo prvky tohoto práva uznává ve svých vnitrostátních právních systémech více než 155 zemí;

P.

vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) je azbest karcinogen bez prahové hodnoty; vzhledem k tomu, že stávající závazná limitní hodnota expozice azbestu na pracovišti je 0,1 vlákna/cm3, která je vypočtena jako časově vážený průměr (TWA) za referenční období osmi hodin; vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování rizik agentury ECHA připravuje stanovisko ke snížení závazných limitních hodnot expozice na pracovišti pro azbest; vzhledem k tomu, že expozice by měla být snížena vždy, pokud je to technicky možné, zejména pokud žádná bezpečná prahová hodnota neexistuje; vzhledem k tomu, že v důsledku toho by měla být limitní hodnota expozice azbestu na pracovišti přezkoumána s ohledem na nejnovější vědecký a technický vývoj a odpovídajícím způsobem revidována;

Q.

vzhledem k tomu, že 80 % případů rakoviny z povolání, které jsou jako takové uznávány v členských státech, souvisí s azbestem; vzhledem k tomu, že 98 % nákladů z hlediska pacientů, včetně dopadu na kvalitu života a rodiny pracovníků, nesou pracovníci; vzhledem k tomu, že podle odhadů činí náklady na léčbu rakoviny z povolání v Unii 270 až 610 miliard EUR ročně, tj. 1,8 % až 4,1 % HDP (15); vzhledem k tomu, že pro zajištění toho, aby pracovníci a jejich rodiny mohli žít zdravěji, mají zásadní význam opatření na posílení politik zaměřených na prevenci špatného zdravotního stavu;

R.

vzhledem k tomu, že azbest se hojně používá v bytové výstavbě a představuje zdravotní rizika; vzhledem k tomu, že právo na odpovídající bydlení, jehož definice zahrnuje ochranu před ohrožením zdraví, je mezinárodními organizacemi a členskými státy uznáno jako lidské právo a jako klíčový faktor z hlediska řešení nerovností v oblasti zdraví; vzhledem k tomu, že bezpečné odstranění azbestu přispěje ke kvalitnímu bydlení pro všechny, zejména pro majitele s nízkými příjmy a nájemce, jejichž úroveň bydlení se v posledních desetiletích zhoršila;

S.

vzhledem k tomu, že bezpečné odstraňování azbestu by nemělo být používáno jako záminka pro takové praktiky, jako je vystěhovávání nájemníků z důvodu renovace bytů;

T.

vzhledem k tomu, že zavedení požadavků na bezpečné odstraňování azbestu musí být sociálně spravedlivé a musí být provázeno vhodnými opatřeními na podporu vlastníků budov při financování potřebných renovací a doprovodnými opatřeními na budování kapacit pro malé a střední podniky, které práce provádějí; vzhledem k tomu, že finanční prostředky Unie v rámci iniciativy „renovační vlna pro Evropu“ vymezené ve sdělení Komise ze dne 14. října 2020 (renovační vlna) by měly být zachovány pro příjemce, kteří dodržují unijní a vnitrostátní právní předpisy, jejichž cílem je chránit pracovníky před expozicí azbestu;

U.

vzhledem k tomu, že azbest je stále přítomen v mnoha administrativních budovách a školách, bytech, infrastruktuře, veřejné hromadné dopravě a ve vodovodním potrubí; vzhledem k tomu, že povědomí o použití a přítomnosti azbestu se postupem času vytrácí; vzhledem k tomu, že přítomnost azbestu a neznalost této skutečnosti představuje nebezpečí pro všechny obyvatele a uživatele budov;

V.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (16) vyzval členské státy, aby do roku 2030 eliminovaly úmrtí související s prací a omezily výskyt nemocí z povolání, a Komisi, aby přezkoumala směrnici 2004/37/ES;

W.

vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise ze dne 3. února 2021 se uvádí, že za 52 % úmrtími souvisejícími s výkonem povolání stojí ročně v Unii rakovina, která je s výkonem povolání spojena; vzhledem k tomu, že zlepšení včasné diagnózy, léčby a rehabilitace je prioritou plánu EU pro boj proti rakovině a mělo by být přínosem pro pacienty, kteří trpí onemocněními souvisejícími s azbestem; vzhledem k tomu, že Komise plánuje v roce 2022 předložit legislativní návrh na další snížení expozice pracovníků azbestu v rámci svého plánu;

X.

vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv (dále jen „pilíř“) byl přijat jako reakce na sociální výzvy v Unii; vzhledem k tomu, že pilíř zahrnuje 20 zásad rozdělených do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování; vzhledem k tomu, že zásada č. 10 stanoví vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků při práci, která by měla zahrnovat ochranu pracovníků před expozicí karcinogenům a mutagenům na pracovišti;

Y.

vzhledem k tomu, že krize zdůraznila význam prevence nemocí z povolání a investic do cenově dostupných služeb veřejného zdravotnictví pro všechny; vzhledem k tomu, že inspektoráty práce, odborové svazy a zmocněnci v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti hrají při účinné inspekci a prosazování pravidel a předpisů týkajících se azbestu klíčovou úlohu; vzhledem k tomu, že účinné, přiměřené a odrazující sankce jsou klíčové pro odrazování zaměstnavatelů od porušování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

Z.

vzhledem k tomu, že zastavěné prostředí má významný dopad na mnoho hospodářských odvětví, pracovní místa a kvalitu života na místní úrovni; vzhledem k tomu, že cílem nové strategie Komise pro udržitelnou zástavbu je mimo jiné prosazovat zásady oběhovosti během celého životního cyklu budov; vzhledem k tomu, že nový akční plán Komise pro oběhové hospodářství stanovený v jejím sdělení ze dne 11. března 2020 zahrnuje cílené iniciativy zaměřené na klíčové hodnotové řetězce výrobků, např. v rámci stavebnictví a budov; vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise ze dne 1. července 2020 se uznává, že odvětví stavebnictví bude muset investovat do zvyšování kvalifikace pracovní síly, aby bylo možné reagovat na potřeby ekologické transformace, pokud jde o ekologický design a materiály, energetickou účinnost, oběhovost a renovace; vzhledem k tomu, že kvalifikovaní stavební pracovníci jsou klíčem k úspěchu renovační vlny;

AA.

vzhledem k tomu, že azbest a materiály a výrobky, které jej obsahují, lze stále legálně vyrábět, zpracovávat, dovážet a vyvážet ve více než 100 zemích světa, včetně zemí v sousedních regionech Unie; vzhledem k tomu, že nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 (17) se zavádí Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (Rotterdamská úmluva), podle níž je před vývozem výrobku obsahujícího toxické chemické látky vyžadována zvláštní dohoda s danou zemí; vzhledem k tomu, že zvýšení úsilí o to, aby se výrobky nesplňující normy nedostávaly na trh Unie, bylo označeno za prioritu ve sdělení Komise ze dne 28. října 2015; vzhledem k tomu, že navzdory unijním a vnitrostátním zákazům a stávajícím právním předpisům se azbest stále na vnitřní trh dostává (18); vzhledem k tomu, že dokud je azbest zákonně vyráběn a uváděn na trh celosvětově, existuje vždy riziko, že na vnitřní trh pronikne;

AB.

vzhledem k tomu, že spolehlivé registry osob, které jsou nebo byly azbestu vystaveny, jsou důležité pro zajištění lékařského dohledu a pro usnadnění rozpoznávání nemocí z povolání, přičemž je zároveň třeba dodržovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (19); vzhledem k tomu, že členské státy mají různé způsoby organizace vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, pokud jde o pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, včetně doplňkové úlohy kolektivních smluv; vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat zásady, z nichž tyto systémy vycházejí, a nezávislost sociálních partnerů;

AC.

vzhledem k tomu, že ve stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. února 2015 k tématu „Zbavení EU azbestu“ se uvádí, že by mělo být zajištěno, aby na úrovni členských států byly všechny případy azbestózy, mezoteliomu a dalších nemocí souvisejících s azbestem evidovány systematickým sběrem údajů o nemocech z povolání a jiných nemocech způsobených azbestem, aby pleurální plaky byly kategorizovány a úředně registrovány jako nemoc související s azbestem, aby byl za pomoci k tomu určených sledovacích středisek spolehlivě zmapován výskyt azbestu a aby zdravotničtí pracovníci získali náležité školení k řádnému výkonu své diagnostické úlohy;

AD.

vzhledem k tomu, že právní předpisy platné v některých členských státech ukládají pouze určité povinnosti vlastníkům nebo správcům budov obsahujících azbest, pokud danou budovu začnou používat nebo ji chtějí zbourat, ale nikoli při prodeji budovy, v níž se azbest vyskytuje;

Evropská strategie pro odstranění veškerého azbestu

1.

upozorňuje, že bezpečné odstraňování azbestu je příkladem potřeby uplatňovat zásadu zdraví ve všech politikách, jak je uvedeno v čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, neboť přímo souvisí s těmito nedávnými a nadcházejícími strategickými iniciativami Unie: nový rámec Unie pro zdraví a bezpečnost, Zelená dohoda se strategií „renovační vlna“, nástroj na podporu oživení a víceletý finanční rámec, evropský plán boje proti rakovině, strategie EU v oblasti odpadů a balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že při nakládání s azbestovým odpadem by se měla plně uplatňovat zásada předběžné opatrnosti; vyzývá Komisi, aby navrhla odpovídající revizi příslušných právních předpisů Unie o odpadech;

2.

zdůrazňuje, že bezpečné odstranění azbestu je náročným a naléhavým úkolem, a opakuje svou výzvu ke komplexnímu a integrovanému přístupu, který by propojil několik oblastí politiky; poukazuje na to, že hlavní prioritou by měly být bezpečné pracovní podmínky;

3.

vyzývá Komisi, aby předložila evropskou strategii pro odstranění veškerého azbestu, která bude zahrnovat:

a)

evropský rámec pro vnitrostátní strategie pro bezpečné odstraňování veškerého azbestu v členských státech, jenž by měl zahrnovat legislativní návrh na zavedení minimálních norem pro veřejně přístupné vnitrostátní rejstříky výskytů azbestu;

b)

návrh na aktualizaci směrnice 2009/148/ES s cílem posílit opatření Unie na ochranu pracovníků před hrozbou azbestu a zabránit novému nárůstu počtu obětí azbestu v průběhu renovační vlny;

c)

legislativní návrh týkající se:

i)

uznávání nemocí z povolání, včetně všech známých nemocí souvisejících s azbestem, s minimálními standardy pro postupy uznávání, a

ii)

minimálních norem pro odškodnění obětí nemocí z povolání souvisejících s azbestem;

d)

návrh na aktualizaci směrnice 2010/31/EU s cílem zavést v zájmu ochrany zdraví stavebních pracovníků povinnost detekční kontroly a následného odstranění azbestu a jiných nebezpečných látek před zahájením renovace;

e)

legislativní návrh, který zohlední stávající vnitrostátní právní předpisy, jakož i posouzení dopadů týkající se nejúčinnějších modelů povinné kontroly budov před jejich prodejem nebo pronájmem, sestávající z povrchové diagnózy přítomnosti azbestu prováděné profesionálním subjektem s příslušnou kvalifikací a povolením, a ohledně vystavování osvědčení o azbestu pro budovy postavené před rokem 2005 nebo před rokem, v němž byl vydán vnitrostátní zákaz azbestu, podle toho, co nastalo dříve;

4.

konstatuje, že komplexní strategie odstraňování azbestu budou mít finanční a administrativní důsledky pro vlastníky budov, veřejné orgány a podniky, zejména malé a střední podniky, včetně mikropodniků, a budou rovněž obnášet značnou pracovní zátěž pro certifikační orgány; zdůrazňuje proto, že by měla být stanovena vhodná přechodná období a poskytnuta odpovídající regulační a finanční podpora;

5.

zdůrazňuje, že je třeba mobilizovat všechny stávající mechanismy financování dostupné na úrovni Unie a členských států, a podtrhuje, že Komise již jasně uvedla, že členské státy mohou na manipulaci s azbestem a jeho odstraňování přidělovat finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (20); v této souvislosti vyzývá k uvolnění prostředků z ESI fondů s cílem zlepšit spolehlivost a rychlost detekce azbestu, jeho měření a odstraňování a bezpečné nakládání s odpady v souladu s cíli příslušných vnitrostátních nebo regionálních programů; zdůrazňuje zásadní význam podpory výzkumu a vývoje, zejména pokud jde o vývoj a zlepšení technologie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně systémů měření a varování v reálném čase, v souvislosti s výskytem azbestu, jakož i nákladově efektivních metod a technologií inertizace azbestu; vyzývá Komisi a členské státy, aby využily všech nástrojů na podporu investic do technologií udržitelného zpracování, a to i prostřednictvím specializovaných významných projektů společného evropského zájmu;

6.

zdůrazňuje, že finanční prostředky Unie v rámci iniciativy „renovační vlna“ by měly být zachovány pro příjemce, kteří dodržují unijní a vnitrostátní právní předpisy, jejichž cílem je chránit pracovníky před azbestem; vyzývá k zavedení systému, který zajistí, že příjemci, u nichž se zjistí nedodržování unijních a vnitrostátních pravidel na ochranu pracovníků před azbestem, budou muset tyto prostředky vrátit;

7.

vyzývá k posílení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) s cílem poskytnout efektivní nástroje, např. technickou a vědeckou podporu ke zvýšení úsilí v oblasti prevence, lépe monitorovat registraci pracovišť, kde se azbest nachází, sledovat pracovníky, kteří s azbestem byli nebo mohli být v kontaktu, a zlepšit odbornou přípravu a ochranné prostředky poskytované pracovníkům; vyzývá k vytvoření evropské platformy v oblasti působnosti agentury EU-OSHA, která by prezentovala osvědčené postupy v oblasti odstraňování azbestu a bezpečné likvidace azbestu, které již byly zavedeny v několika členských státech, a zajistila výměnu těchto osvědčených postupů;

8.

poukazuje na to, že při prevenci a monitorování expozice azbestu hrají nepostradatelnou úlohu inspektoráty práce, které zároveň pomáhají posílit odbornost a poskytování informací na úrovni podniků; vyzývá členské státy, aby zvýšily počet inspektorů práce, kvalitu inspektorátů práce a inspekcí, jakož i četnost inspekcí; domnívá se, že členské státy by měly jít daleko nad rámec doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP), aby byl vyčleněn alespoň jeden inspektor na každých 10 000 pracovníků; naléhavě vyzývá členské státy, aby podnikům, které neplní své povinnosti týkající se zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, uložily účinné, přiměřené a odrazující sankce;

9.

domnívá se, že je naléhavě nutné zajistit pro všechny oběti azbestu účinný přístup ke spravedlnosti a nápravu všech škod na zdraví, a to nejen těch, které se týkají úzkosti; zdůrazňuje, že veškeré náklady na zdravotní péči související s expozicí azbestu by měli hradit zaměstnavatelé; pokud nepřijali veškerá vhodná opatření a nevyvinuli v rámci svých prostředků úsilí, aby expozici azbestu zabránili, vyzývá proto Komisi, aby zvážila případnou potřebu právních předpisů, které by upravily obecný režim odpovědnosti za difúzní znečištění s cílem poskytnout odškodnění obětem za veškeré škody způsobené tímto typem znečištění, včetně znečištění způsobeného azbestem;

Evropská rámcová směrnice o vnitrostátních strategiích pro odstraňování azbestu

10.

vítá renovační vlnu, při níž má být do roku 2030 renovováno 35 milionů budov; sdílí názor vyjádřený v tomto sdělení, že zvláštní pozornost by měla být věnována ochraně pracovníků renovujících staré budovy a zasahujícím při nouzových operacích před expozicí azbestu;

11.

zdůrazňuje, že lepší preventivní opatření a řízení rizik souvisejících s azbestem vyžadují přístup k příslušným informacím v souladu s potřebami přímo dotčených osob;

12.

vyzývá Komisi, aby podpořila šíření informací o různých systémech bezpečného a řádného odstraňování nebo likvidace výrobků obsahujících azbest, které vycházejí z nejlepších dostupných technik;

13.

zdůrazňuje, že rizika vyplývající z expozice obyvatelstva přirozeně se vyskytujícím azbestovým materiálům jsou rovněž oblastí, kde jsou potřebné další informace;

14.

trvá na tom, že jakákoli iniciativa Unie na podporu renovace budov za účelem snížení jejich energetické náročnosti by měla být sociálně spravedlivá a měla by zahrnovat opatření na ochranu zdraví uživatelů a pracovníků, a to i prostřednictvím identifikace budov, v nichž se azbest vyskytuje, aby bylo možné jej i spolu s dalšími nebezpečnými materiály bezpečně odstranit;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že přístup k důstojnému, cenově dostupnému a zdravému bydlení bude jedním ze základních kamenů akčního plánu pilíře;

16.

vítá skutečnost, že několik členských států a regionů, včetně Nizozemska, Polska a Flander, provádí ambiciózní plány s jasnými lhůtami pro odstranění azbestu ze zastavěného prostředí;

17.

znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, stanovila právní rámec pro posouzení veškerého azbestu přítomného v budovách a infrastruktuře členských států a aby odhadla náklady na jeho bezpečné odstranění v každém členském státě;

18.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh rámcové směrnice, na jejímž základě by členské státy vypracovaly vnitrostátní plány odstraňování azbestu, které budou obsahovat jasné a reálné harmonogramy, včetně priorit a průběžných cílů, pravidla pro detekci azbestu a jeho zapisování do rejstříku, financování a podporu vlastníků domů a malých a středních podniků, opatření na ochranu pracovníků před rizikem expozice azbestu v souladu se směrnicí 2009/148/ES a pro bezpečnou likvidaci azbestu, aby se zabránilo jeho proniknutí do recyklačních procesů;

19.

trvá na nutnosti provádět dlouhodobý epidemiologický dozor s cílem posoudit účinnost přijatých opatření; zdůrazňuje, že mezoteliom je onemocnění, jehož hlavním rizikovým faktorem je azbest, a že počet diagnostikovaných mezoteliomů je pro epidemiologický dozor důležitým ukazatelem; žádá proto, aby bylo oznamování mezoteliomu příslušným orgánům povinné;

20.

poukazuje na to, že podle nedávných studií lze přibližně 20 % mezoteliomů v průmyslových zemích vysvětlovat expozicí azbestu mimo pracoviště (21);

21.

připomíná předpokládaný nárůst stavebních prací s ohledem na renovační vlnu, který bude spojen se zvýšenou expozicí azbestovým vláknům na pracovišti a v životním prostředí; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl azbest v rámci renovační vlny nahrazen energeticky účinnými materiály;

22.

znovu opakuje svou výzvu k vytvoření vnitrostátních veřejných rejstříků výskytů azbestu; vyzývá Komisi, aby v rámci návrhu rámcové směrnice zavedla minimální normy pro veřejně přístupné vnitrostátní digitální rejstříky výskytů azbestu a dalších nebezpečných látek ve veřejných a soukromých budovách; zdůrazňuje, že registry azbestu by měly být kompatibilní např. s databázemi a registry týkajícími se energetické účinnosti a měly by být naplněny společnými nástroji, jako jsou pasy pro renovace budov, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2016/679;

23.

vyzývá Evropskou agenturu pro životní prostředí, aby provedla další výzkum přítomnosti azbestu v řekách a jejich přítocích a jeho dopadu na vegetaci a volně žijící a planě rostoucí druhy, podobnou studii provedené americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (22);

24.

zdůrazňuje, že úrovně pozaďové koncentrace azbestu v atmosféře by měly být monitorovány a měřeny ve všech členských státech, že by informace měly být zpřístupněny a měly by se zavést limitní hodnoty expozice pro obytné prostory;

25.

bere na vědomí doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2017 (23), v nichž se stanoví, že není nutno zařazovat azbestová vlákna do přílohy I směrnice Rady 98/83/ES (24), a dochází se k závěru, že azbestová vlákna v pitné vodě nepředstavují žádný zdravotní problém; připomíná, že italští vědci v jisté studii nastolili důležitou otázku, zda požívání vody obsahující azbestová vlákna nezvyšuje riziko rakoviny žaludku, tlustého střeva a konečníku (25); zdůrazňuje, že potenciální onemocnění související s azbestem případně způsobená požíváním vody obsahující tato vlákna z azbestových trubek by se mohla projevit až po několika desetiletích; zdůrazňuje, že i když nelze na základě dané italské studie v této fázi s konečnou platností tvrdit, že existuje souvislost mezi požitím azbestu ve vodě a rozvojem rakoviny gastrointestinálního traktu, měla by se vzhledem k panující nejistotě uplatnit zásada obezřetnosti; domnívá se, že v této důležité otázce by měl být proveden další výzkum; vyzývá tudíž členské státy, aby pravidelně sledovaly kvalitu vody používané k odběru pitné vody a aby v případě rizika pro lidské zdraví přijaly nezbytná preventivní a zmírňující opatření;

26.

je znepokojen stavem sítě zajišťující distribuci pitné vody v Unii a přítomností azbestocementových trubek, jejichž degradací dochází k uvolňování azbestových vláken do vody; dále připomíná, že v souladu s doporučeními WHO by azbestocementové trubky již neměly být pro pitnou vodu používány ani schvalovány (26); domnívá se, že v rámci evropské strategie pro úplné odstranění azbestu a prostřednictvím evropského plánu na podporu oživení a plánů členských států by měl být vypracován a prováděn komplexní plán pro odstranění azbestu z evropské sítě zajišťující distribuci pitné vody a renovaci této sítě;

Aktualizace směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci

27.

připomíná, že azbest je stále jedním z největších problémů v oblasti ochrany zdraví při práci a že celosvětově je azbestu na pracovištích vystaveno 125 milionů osob (27), ačkoliv jeho rizika pro zdraví jsou známa již několik desetiletí;

28.

upozorňuje na to, že každoročně v důsledku expozice azbestu umírá přibližně 250 000 osob (28); poukazuje na to, že v posledních letech se míra úmrtí v důsledku nemocí souvisejících s expozicí azbestovým vláknům dokonce zrychlila;

29.

vyzývá Komisi, aby aktualizovala směrnici 2009/148/ES s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům a technickému vývoji, včetně hodnocení různých typů azbestových vláken a jejich nepříznivých účinků na zdraví, a aby zahájila konzultační proces za účelem aktualizace seznamu vláknitých silikátů v rámci této směrnice a aby v této souvislosti zvážila zahrnutí riebeckitu, winchitu, richteritu, fluoroedenitu a erionitu na seznam, na němž je již uveden aktinolit, antofylit, tremolit a grunerit;

30.

zdůrazňuje, že směrnice 2009/148/ES se vztahuje na všechny činnosti, při nichž pracovníci jsou nebo mohou být při své práci vystaveni prachu z azbestu nebo materiálům obsahujícím azbest; vyzývá k přijetí přísnějších ustanovení, která zajistí ochranu všech pracovníků na místech, kde je azbest odstraňován, včetně pracovníků, kteří na takové pracovní místo vstupují; vyzývá k tomu, aby byl kladen větší důraz na to, že do vnitrostátního provádění této směrnice je třeba zahrnout všechny rizikové profese, včetně pracovníků provádějících renovaci a demoliční práce, osob nakládajících s odpady, důlních dělníků a hasičů;

31.

je znepokojen tím, že podle nejnovějších vědeckých lékařských studií a doporučení neexistuje prahová hodnota, před jejímž dosažením by koncentrace azbestových vláken nepoškozovala zdraví (29); v této souvislosti se domnívá, že žádné výjimky z ochranných opatření směrnice 2009/148/ES nelze odůvodnit odkazem na limitní hodnotu expozice na pracovišti; vyzývá k tomu, aby směrnice 2009/148/ES plně zohledňovala zásadu, že by měla být vždy přijímána vhodná osobní ochranná opatření během činností, při nichž zaměstnanci při výkonu své práce jsou nebo mohou být vystaveni prachu z azbestu nebo materiálům obsahujícím azbest; domnívá se, že při posuzování rizik by měla být zohledněna nebezpečná povaha nedrolivých materiálů obsahujících azbest; vyzývá k tomu, aby se ochranná opatření stanovovala na základě individuálního posouzení rizik v souvislosti s plánovaným pracovním procesem;

32.

trvá na tom, že bezpečné odstraňování a likvidace součástí a materiálů obsahujících azbest je prioritou, neboť opravy, údržba, zapouzdření nebo zatěsnění vedou pouze k tomu, že se odstranění azbestu odloží, což prodlužuje riziko pro obyvatele a pracovníky na další roky; vyzývá k zákazu zapouzdření a zatěsnění materiálů obsahujících azbest, které lze technicky odstranit; trvá na tom, že tímto zákazem by se domácnosti s nejnižšími příjmy neměly dostat do situace, kdy si nebudou moci nezbytnou renovaci dovolit; zdůrazňuje proto, že je třeba přijmout vhodná doprovodná opatření; trvá na tom, že je důležité identifikovat, registrovat a pravidelně monitorovat konstrukce budov obsahující azbest, které nelze v krátké době odstranit, např. betonové stěny v budovách;

33.

vybízí k vytvoření synergií s databází agentury ECHA za účelem shromažďování informací a zlepšování znalostí o rizikových látkách ve výrobcích jako takových a ve výrobcích, které se stanou odpadem;

34.

připomíná základní právní zásadu, že v souvislosti se zdravím a bezpečností při práci musí být vždy uplatňovány nejmodernější technologie, aby bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně ochrany; vyzývá k posílení minimálních technických požadavků na snížení koncentrace azbestových vláken ve vzduchu na technicky nejnižší možnou úroveň, a to i prostřednictvím snižování prašnosti a odsávání prachu u zdroje, zajištění průběžného usazování vláken a dekontaminačních metod; požaduje stanovení minimálních požadavků na rozdíl mezi tlakem vzduchu uvnitř opláštění místa, na němž je azbest odstraňován, a okolním tlakem, na přívod čerstvého vzduchu a filtry HEPA;

35.

zdůrazňuje, že je třeba aktualizovat minimální technické požadavky tak, aby obsahovaly ustanovení, která by držela krok s technickým vývojem; zdůrazňuje, že je třeba se více věnovat požadovanému používání robotů a dalších pokročilých technologií, mimo jiné prostřednictvím výzkumu a systematičtější výměny osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem soustavně modernizovat normy pro ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků; poznamenává, že optická mikroskopie není nejnovější dostupnou technologií pro počítání azbestových vláken ve vzduchu, který má být vdechován, a že analytická přenosová elektronová mikroskopie (ATEM) je citlivější a umožňuje rozlišit a spočítat azbestová vlákna; vyzývá k používání metody ATEM nebo podobných pokročilých metod pro počítání vláken, je-li to možné;

36.

připomíná, že odběr vzorků musí být reprezentativní pro osobní expozici pracovníka, což znamená, že vzorky musí být odebírány v reprezentativních a reálných situacích, kdy jsou zaměstnanci vystaveni azbestovému prachu, a to na základě opakovaného měření v pravidelných intervalech během konkrétních operačních fází; domnívá se, že pokud nelze odběr vzorků provést způsobem, který je reprezentativní pro osobní expozici daného pracovníka, měla by být uplatněna veškerá patřičná ochranná opatření;

37.

domnívá se, že informace uvedené v oznámení by měly zahrnovat všechny údaje doplněné do přílohy II, jako jsou například oblasti, v nichž budou práce prováděny, vybavení používané k ochraně a dekontaminaci pracovníků a plán likvidace odpadu; domnívá se, že příslušné vnitrostátní orgány by měly tyto informace uchovávat po dobu nejméně 40 let;

38.

trvá na tom, že je třeba poskytnout dostatečnou a cílenou administrativní podporu zaměstnavatelům při provádění ochranných opatření, zejména malým a středním podnikům, včetně mikropodniků, aby se zabránilo tomu, že tato opatření nebudou dodržována; zdůrazňuje, že zajištěním standardizovaných postupů pro operace s azbestovými materiály by se napomohlo snížení množství prachu z azbestových vláken a nákladů na tyto operace a zjednodušilo by se plnění oznamovacích povinností;

39.

poznamenává, že stávající minimální norma Unie, pokud jde o limitní hodnotu expozice na pracovišti pro azbest, je 100 000 vláken na m3 (0,1 vlákna /cm3) a že většina členských států, stávající minimální normu uplatňuje; zdůrazňuje, že některé členské státy uplatňují mnohem nižší limitní hodnoty expozice na pracovišti na ochranu zdraví pracovníků, například v Nizozemsku, kde je tato hodnota stanovena na 2 000 vláken/m3 (0,002),

40.

zdůrazňuje, že přední zdravotničtí výzkumní pracovníci z Mezinárodní komise pro ochranu zdraví při práci dospěli k závěru, že expoziční limity nechrání řádně proti rakovině, a navrhuje limitní hodnotu 1 000 vláken/m3 (0,001 vlákna /cm3); vítá závazek Komise předložit v roce 2022 právní návrh, na jehož základě se expozice pracovníků vůči azbestu ještě sníží, a vyzývá Komisi, aby prioritně tyto limitní hodnoty expozice aktualizovala na úroveň 0,001 vlákna/cm3 (1 000 vláken/m3), přičemž je třeba zohlednit doporučení jednotlivých zúčastněných stran a provést předchozí konzultace s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci; zdůrazňuje, že k zavedení nové metodiky a nových hodnot expozice je zapotřebí přiměřené přechodné období;

41.

zdůrazňuje, že zaměstnavatelé, ale také vlastníci, stavitelé a veřejní zadavatelé, kteří vydávají k pracím pověření, by měli být povinni před zahájením jakýchkoli prací v budovách, lodích, letadlech či na zařízeních nebo výrobcích provést „azbestovou diagnostiku“; požaduje, aby před zahájením prací v prostorách, které byly postaveny před rokem 2005, nebo před rokem, kdy byl vydán obdobný zákaz azbestu na vnitrostátní úrovni (pokud se tak stalo dříve), provedl kvalifikovaný a certifikovaný pracovník komplexní kontrolu přítomnosti materiálů obsahujících azbest; domnívá se, že detekční kontrola by měla vždy zahrnovat diagnózu přizpůsobenou konkrétnímu pracovišti a zpráva by měla stanovit nepřítomnost nebo přítomnost azbestu a typu jeho vláken s podrobným popisem povahy kontaminace a jejího přesného umístění a odhadovaného rozsahu; domnívá se, že kromě požadavků stanovených v článku 14 směrnice 2009/148/ES by příloha této směrnice měla obsahovat požadavky na minimální délku odborné přípravy, jež by měla být potvrzena zkouškou pro výkon příslušného druhu práce; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí soudržná metodika posuzování rizik, aby byly zajištěny rovné podmínky na úrovni Unie a aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu;

42.

je znepokojen tím, že požadavky na zaškolení a osvědčení o poskytované odborné přípravě se v jednotlivých členských státech stále značně liší, což představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost v souvislosti s přeshraniční mobilitou pracovníků; požaduje přijetí nové přílohy směrnice 2009/148/ES s povinnými minimálními požadavky na odbornou přípravu pro práci s azbestem, včetně zvláštních požadavků na pracovníky společností specializovaných na odstraňování azbestu i na pracovníky, kteří by mohli přijít při výkonu své práce s materiály obsahujícími azbest do styku; domnívá se, že kromě požadavků stanovených v článku 14 směrnice 2009/148/ES by příloha této směrnice měla obsahovat požadavky na minimální délku odborné přípravy s ohledem na příslušný typ práce, příslušnou dokumentaci o tomto vzdělávání a pravidelné intervaly, v nichž musí jednotliví pracovníci absolvovat školení;

Uznávání nemocí souvisejících s azbestem a odškodňování jejich obětí

43.

vyzývá Komisi, aby aktualizovala své doporučení ze dne 19. září 2003 týkající se evropského seznamu nemocí z povolání tak (30) , aby odráželo nejnovější dostupné vědecké poznatky v oblasti lékařství týkající se nemocí z povolání, zejména pokud jde o nemoci související s azbestem;

44.

vyzývá členské státy, aby usnadnily postupy uznávání obrácením důkazního břemene, zejména pokud byly vnitrostátní rejstříky pro pracovníky s azbestem zřízeny teprve nedávno, a aby zavedly odpovídající odškodnění pro pracovníky trpící nemocemi souvisejícími s azbestem;

45.

upozorňuje, že nemoci související s azbestem představují kvůli volnému pohybu přeshraniční problém a že by se měla v tomto ohledu především zohlednit role mobilních pracovníků; připomíná, že nemoci z povolání a zdravotní rizika související s pracovištěm jsou vždy spojena s konkrétním povoláním, pracovní činností, pracovištěm a časem; vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery předložila návrh směrnice na základě čl. 153 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy o fungování EU, kterou se stanoví minimální normy Unie pro uznávání nemocí z povolání, včetně nemocí souvisejících s azbestem, a pro odškodňování jejich obětí;

46.

vyzývá Komisi, aby členským státům předložila návrh na zřízení vnitrostátní funkce veřejného ochránce práv, který by pomáhal při postupech uznávání nemocí z povolání jejich obětem, zejména nemocí souvisejících s azbestem, které mají dlouhou dobu latence; vyzývá členské státy, aby podporovaly zakládání sdružení pacientů a odborářských skupin pro oběti nemocí souvisejících s azbestem a jejich rodiny, a trvá na tom, že je třeba tato sdružení konzultovat s cílem usnadnit a zjednodušit postupy uznávání; vyzývá k navýšení vnitrostátních finančních prostředků na odškodnění obětí nemocí souvisejících s azbestem s cílem zajistit dostatečné pokrytí přímých, nepřímých a lidských nákladů spojených s tímto onemocněním;

47.

připomíná, že synergický účinek kouření a expozice azbestu značně zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic; vyzývá členské státy, aby navrhly program pro odvykání kouření pro všechny pracovníky vystavené azbestu; znovu opakuje, že kouření nikdy nesmí být důvodem k tomu, aby pracovníkovi nebyla uznána nemoc z povolání související s azbestem nebo nárok na odškodnění a léčbu takové nemoci;

48.

vyzývá k lepšímu hodnocení rizik spojených se sekundární expozicí mimo zaměstnání, zejména pro rodinné příslušníky žijící s pracovníky pracujícími s azbestem; vyzývá členské státy, aby usnadnily uznávání a odškodnění zdokumentovaných obětí sekundární expozice prostřednictvím nepracovního kontaktu s azbestem a aby vycházely z osvědčených postupů členských států, jako je Dánsko; znovu poukazuje na genderové hledisko sekundární expozice;

49.

zdůrazňuje, že existují různé typy expozice azbestu mimo zaměstnání s potenciálně velkými dopady na lidské zdraví, ať již na paraprofesní úrovni (včetně expozice azbestovému prachu nechtěně přenášenému zaměstnanci do domovů), v domácnosti (včetně předmětů denní potřeby obsahujících azbest) nebo v životním prostředí (včetně materiálů obsažených v budovách a zařízeních nebo materiálů průmyslového původu);

50.

zdůrazňuje, že ženy, které jsou vystaveny rizikům souvisejícím s azbestem, jsou obzvláště zranitelné vůči určitým expozicím azbestu; vyzývá k lepšímu uznání genderového hlediska v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech legislativních a nelegislativních nástrojů v členských státech s cílem zajistit, aby žádná genderová předpojatost neměla dopad na sledování, identifikaci, léčbu nebo posouzení nemoci jako nemoci související s azbestem a následný vliv na míru odškodnění obětí; vyzývá ke zvýšenému zohlednění úklidové činnosti jako rizikového faktoru při diagnostikování nemocí; vyzývá k lepšímu posuzování rizik a zjišťování expozice azbestu u pracovníků, kteří jsou uklízeči, zejména u žen, a u osob, které vykonávají neplacenou práci v domácnosti, jako je čištění výrobků, které jsou kontaminovány azbestem;

51.

zdůrazňuje, že přičtení nákladů na odstranění azbestu by mělo maximálně zohledňovat zásadu „znečišťovatel platí“;

Kontrola výskytu azbestu v budovách před jejich renovacemi zaměřenými na snížení energetické náročnosti a před jejich prodejem nebo pronájmem

52.

připomíná, že bod odůvodnění č. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 (31), kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, vyzývá členské státy, aby podporovaly modernizaci v oblasti energetické náročnosti stávajících budov, a to mimo jiné i na základě odstraňování azbestu a dalších škodlivých látek, přičemž by měly bránit nezákonnému odstraňování škodlivých látek a usnadňovat dodržování stávajících legislativních aktů;

53.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu článku 7 směrnice 2010/31/EU v souvislosti s renovační vlnou a zavedla v něm povinnost provést kontrolu výskytu azbestu a zapsat azbest a další nebezpečné látky do rejstříku a odstranit je před zahájením jakýchkoli renovačních prací, a aby přitom zohlednila čl. 153 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU o zlepšení pracovního prostředí v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků;

54.

vyzývá Komisi k předložení legislativního návrhu, který zohlední stávající vnitrostátní právní předpisy, jakož i posouzení dopadů týkající se nejúčinnějších modelů povinné kontroly budov před jejich prodejem nebo pronájmem, sestávající z povrchové diagnózy přítomnosti azbestu prováděné profesionálním subjektem s příslušnou kvalifikací a povolením, a ohledně vystavování osvědčení o azbestu pro budovy postavené před rokem 2005 nebo před rokem, v němž byl vydán vnitrostátní zákaz azbestu, podle toho, co nastalo dříve;

55.

vyzývá členské státy, aby přijaly ochranná opatření pro nájemníci v budovách, u nichž je azbest zjištěn před energetickou renovací; zdůrazňuje, že náklady na provedení kontroly a stěhování by neměli hradit nájemníci; vyzývá členské státy, aby zajistily, že nájemníci budou plně informováni o azbestu v budovách a že jim budou poskytnuta osvědčení o azbestu;

Unie jako globální lídr proti azbestu

56.

vítá závěry Rady ze dne 12. března 2021, které zdůrazňují potřebu posílit vnitrostátní kapacity dozoru nad trhem a úlohu celních orgánů; vyzývá členské státy, aby posílily kontroly a dohled nad trhem a spolupracovaly s pohraničními a celními orgány ostatních členských států s cílem zabránit vstupu nelegálních výrobků obsahujících azbest na vnitřní trh; zdůrazňuje, že je důležité podporovat a rozvíjet udržitelná řešení pro demontáž lodí v Unii v souladu s novým akčním plánem pro oběhové hospodářství, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na zdraví pracovníků v důsledku expozice azbestu při demontáži lodí; vyzývá Komisi, aby zajistila přísné normy na ochranu pracovníků před expozicí azbestu v zařízeních na recyklaci lodí ve třetích zemích, jež schválila Unie; vyzývá Komisi, aby zahájila studii mapující rozsah nezákonného dovozu výrobků a materiálů obsahujících azbest do Unie a nastiňující možná opatření k posílení dozoru nad trhem, která by mohla zahrnovat možnost omezení přístupu k nalodění, přístavním zařízením a dočasnému skladování plavidel v Unii, která přepravují výrobky nebo materiály obsahující azbest jako tranzitní náklad;

57.

vyzývá Komisi, aby svojí hlavní prioritou učinila zařazení chrysotilového azbestu do seznamu látek v příloze III Rotterdamské úmluvy a celosvětový zákaz azbestu; vyzývá Unii, aby společně s mezinárodními organizacemi razila cestu pro zavedení nástrojů, které umožní trh s azbestem označit za obchod s toxickými látkami; vyzývá Unii, aby začlenila boj proti azbestu a nemocem souvisejícím s azbestem do vnějších politik; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou podporu i finanční podporu globálních subjektů zabývajících se bojem proti azbestu a nemocem souvisejícím s azbestem, včetně organizace WHO; odsuzuje finanční investice do celosvětových průmyslových odvětví zpracovávajících azbest;

58.

připomíná, že třetina obyvatel evropského regionu WHO žije v zemích, které dosud nezakázaly používání všech forem azbestu (32); poukazuje na skutečnost, že 16 evropských zemí azbest stále používá, a to i jako stavební materiál, a pokračuje ve výrobě a vývozu azbestu;

Finanční hlediska

59.

vyzývá Komisi, aby posoudila finanční dopady žádostí Parlamentu v souladu s odstavci 17 a 18 tohoto usnesení a bodem 3 přílohy I;

o

o o

60.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a doporučení, která tvoří přílohu tohoto usnesení, Komisi a Radě.

(1)  Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28.

(2)  Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.

(5)  Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 102.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0074.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0201.

(8)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2016/581397/EPRS_BRI(2016)581397_EN.pdf

(9)  https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/asbestos-elimination-of-asbestos-related-diseases

(10)  https://publications.iarc.fr/Book-And-Report-Series/Iarc-Monographs-On-The-Identification-Of-Carcinogenic-Hazards-To-Humans/Arsenic-Metals-Fibres-And-Dusts-2012

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(12)  Nařízení Komise (EU) 2016/1005 ze dne 22. června 2016, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o azbestová vlákna (chrysotil) (Úř. věst. L 165, 23.6.2016, s. 4).

(13)  Understanding a Man-Made Epidemic: The Relation between Historical Asbestos Consumption and Mesothelioma Mortality in Belgium, Van den Borre, Laura & Deboosere, Patrick, Tijdschrift voor Sociale en Economische Geschiedenis, 2017.

(14)  Environmental exposure to asbestos, from geology to mesothelioma, Bayram, Mehmeta; Bakan and Nur Dilekb, Current Opinion in Pulmonary Medicine, 2014.

(15)  https://www.etui.org/sites/default/files/Web-executive%20summary-cancer-final.pdf

(16)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0371.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60).

(18)  http://www.ibasecretariat.org/alpha_ban_list.php; https://wits.worldbank.org/trade/comtrade/en/country/ALL/year/2019/tradeflow/Imports/partner/WLD/product/252400

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(20)  https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/E-8-2018-000862-ASW_EN.html

(21)  The health impact of nonoccupational exposure to asbestos: what do we know?(nih.gov)

(22)  Washington State Department of Health (2009), Advisory for Swift Creek Naturally Occurring Asbestos. United States Environmental Protection Agency, Swift Creek (https://response.epa.gov/site/site_profile.aspx?site_id=3639)

(23)  WHO, regionální kancelář pro Evropu, projekt spolupráce týkající se ukazatelů pro pitnou vodu, doporučení v rámci podpory revize přílohy I směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (směrnice o pitné vodě), 2017.

(24)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(25)  Agostino Di Ciaula, Valerio Gennaro. Rischio clinico da ingestione di fibre di amianto in acqua potabile. Epidemiologia&Prevenzione, https://epiprev.it/3608

(26)  https://ec.europa.eu/environment/water/water-drink/pdf/20171215_EC_project_report_final_corrected.pdf – point 13.1

(27)  WHO, Azbest: vymýcení onemocnění souvisejících s azbestem 2018.

(28)  Furuya, Sugio; Chimed-Ochir, Odgerel; Takahashi, Ken; David, Annette; Takala, Jukka. 2018. „Global Asbestos Disaster“Int. J. Environ. Res. Public Health 15, no. 5: 1000. https://doi.org/10.3390/ijerph15051000

(29)  ECHA Scientific report for evaluation of limit values for asbestos at the workplace, 1. února 2021.

(30)  Doporučení Komise C(2003) 3297 ze dne 19. září 2003 týkající se evropského seznamu nemocí z povolání (Úř. věst. L 238, 25.9.2003, s. 28).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).

(32)  https://www.euro.who.int/en/media-centre/sections/press-releases/2015/04/at-least-one-in-three-europeans-can-be-exposed-to-asbestos-at-work-and-in-the-environment


PŘÍLOHA I K USNESENÍ:

DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Evropská rámcová směrnice o vnitrostátních strategiích pro odstraňování azbestu

Evropský parlament žádá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery podle článku 154 a na základě čl. 152 odst. 2 a článku 192 Smlouvy o fungování EU předložila návrh na rámcovou směrnici, která stanoví minimální požadavky na vnitrostátní strategie pro odstraňování azbestu, přičemž je třeba se zaměřit alespoň na:

(1)

odhad množství a převažujících druhů materiálů obsahujících azbest, které mají být odstraněny z budov a infrastruktury v členském státě nebo regionu;

(2)

harmonogram odstraňování azbestu, včetně upřednostňování určitých budov – jako jsou školy, zdravotnická zařízení, sportovní centra nebo sociální bydlení – časové mezníky a pravidelná hodnocení dosaženého pokroku prováděná nejméně každých pět let;

(3)

finanční rámec vycházející z využití evropských strukturálních a investičních fondů, na podporu vlastníků budov a tím propojení odstraňování azbestu s jinými veřejnými politikami a programy (jako např. v oblasti energetické účinnosti, zlepšení životního prostředí, sociálního bydlení a prevence nemocí) v zájmu větší účinnosti a využívání synergií;

(4)

minimální kritéria pro vnitrostátní digitální rejstříky výskytů azbestu, které by měly mapovat veškerý azbest přítomný v členském státě nebo regionu, přičemž povinné bude uvádění alespoň těchto údajů:

a)

bezplatnou veřejnou dostupnost i pro pracovníky a společnosti pracující v budově nebo infrastruktuře, vlastníky, obyvatele, hasiče a další záchranné služby a uživatele v souladu s nařízením (EU) 2016/679;

b)

rok výstavby dotčené budovy nebo infrastruktury (před vnitrostátním zákazem používání azbestu nebo po něm);

c)

informace o typu budovy nebo infrastruktury, v nichž se azbest nachází (soukromé, veřejné nebo obchodní prostory);

d)

přesná lokalizace škodlivých látek a částí budovy, u nichž byla provedena kontrola pro detekci azbestu;

e)

údaj o tom, kde budou nebo byly provedeny práce (vně nebo mimo budovu), jakož i upřesnění části budovy (podlaha, zdi, stropy, střechy) nebo infrastruktury;

f)

druh materiálu (osinkocement, izolace, tmely atd.) a odhadovaný podíl těchto druhů materiálu;

g)

druh prací, které je třeba provést, a pracovní metody, které mohou narušit materiály obsahující azbest (vrtání, řezání atd.), a očekávaná doba trvání prací;

h)

harmonogram pro odstranění a plán řízení;

(5)

odkaz na všechny příslušné platné vnitrostátní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu se směrnicí 2009/148/ES;

(6)

plán bezpečného, kontrolovaného a dokumentovaného odstraňování azbestu obsahujícího odpad zajišťující dostupnost odpovídajících zařízení pro nakládání s odpady v souladu s vnitrostátními postupy; plán by měl zahrnovat řešení pro úplné oddělení odpadových cyklů v souladu se zásadou nulové kontaminace azbestem do odpadových cyklů, které zabrání opětovnému použití stavebních materiálů a zajistí maximální ochranu pracovníků v rámci oběhového hospodářství a environmentálně bezpečné skladování azbestového odpadu podle nejlepších dostupných technologií;

(7)

strategii pro kontrolu a prosazování opatření stanovených v rámcové směrnici, včetně osvětových kampaní, doprovodných opatření na budování kapacit pro malé a střední podniky, inspekcí a účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v případě nedodržení pravidel;

(8)

rozsáhlé zapojení sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, jako jsou sdružení obětí azbestu a vnitrostátní orgány zabývající se prevencí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, do provedení směrnice 2009/148/ES ve vnitrostátních předpisech, jejího uplatňování a monitorování.


PŘÍLOHA II K USNESENÍ:

DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Aktualizace směrnice 2009/148/ES

Evropský parlament žádá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery podle článku 154 a na základě čl. 153 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU předložila návrh na změnu směrnice 2009/148/EC o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci na základě následujících doporučení:

1.

Článek 3 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto (1):

„1.   Tato směrnice se vztahuje na všechny činnosti, při kterých zaměstnanci jsou nebo mohou být vystaveni během práce azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.“

b)

odstavec 3 se zrušuje (2):

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto (3):

„4.   Členské státy po konzultaci se sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi stanoví praktické pokyny pro určení sporadické expozice a expozice nízké intenzity. Rovněž vypracují specifická odvětvová opatření na ochranu pracovníků před expozicí azbestovému prachu, včetně činností v odvětví renovace a demolice, nakládání s odpady, těžby, úklidových služeb a hašení požárů .“

2.

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto (4):

„1.   S výhradou čl. 3 […] musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2 až 5.“

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto (5):

„3.   Oznámení uvedené v odstavci 2 podá zaměstnavatel příslušnému orgánu členského státu před započetím prací v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy.

Toto oznámení musí zahrnovat alespoň stručný popis:

a)

umístění staveniště a konkrétních míst, v nichž budou probíhat práce ;

b)

typů a množství používaného nebo přemísťovaného azbestu;

c)

prováděných činností a použitých postupů;

d)

počtu zaměstnanců, kteří se prací účastní a také seznam zaměstnanců, kteří budou pravděpodobně na dané místo přiděleni, individuální osvědčení prokazující jejich způsobilost a absolvovanou odbornou přípravu a data povinných lékařských prohlídek ;

e)

data započetí prací, doby jejich trvání a plánovaná pracovní doba ;

f)

opatření přijatých za účelem omezení expozice zaměstnanců azbestu;

g)

charakteristiky prostředků používaných k ochraně a dekontaminaci zaměstnanců;

h)

charakteristiky prostředků používaných k likvidaci odpadu;

i)

postupu dekontaminace zaměstnanců a vybavení, trvání a pracovní doby;

j)

opatření pro zajištění provizorní tlakové rovnováhy vzduchu pro práci vykonávanou v uzavřeném prostoru ;

k)

plán bezpečného a udržitelného odstraňování odpadů, a to i s ohledem na místo určení odpadu obsahujícího azbest.

Oznámení uchovává odpovědný orgán členského státu v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi po dobu nejméně 40 let.

3.

Článek 5 se nahrazuje tímto (6):

„Článek 5

[…]

Aniž je dotčeno použití jiných předpisů Společenství o uvádění na trh a používání azbestu, činnosti, při nichž jsou pracovníci vystaveni působení azbestových vláken při těžbě azbestu nebo při výrobě a zpracování azbestových výrobků nebo při výrobě a zpracování výrobků, které obsahují záměrně přidaný azbest, se zakazují, s výjimkou zpracování a zneškodňování materiálů vzniklých v důsledku demolice a odstraňování azbestu.

Části budov a materiály obsahující azbest, které se již používají, musí být bezpečně odstraněny a zlikvidovány, jakmile je to technicky proveditelné, a nikoliv opravovány, udržovány, zatavovány, zapouzdřovány ani zakrývány. Materiály obsahující azbest, které nelze v krátké době odstranit, musí být identifikovány, registrovány a pravidelně sledovány.

4.

V článku 6 se písmeno b) nahrazuje tímto (7):

„b)

pracovní postupy musí být řešeny tak, aby při nich nevznikal azbestový prach, nebo pokud je to nemožné, aby se předešlo uvolňování azbestového prachu do vzduchu, což se zajistí alespoň pomocí těchto opatření:

i)

snižování prašnosti;

ii)

odsávání prachu u zdroje;

iii)

zajišťování průběžného usazování vláken vznášejících se ve vzduchu;

iv)

náležitá dekontaminace;

v)

nastavení minimálního rozdílu tlaku na mínus 10;

vi)

přívod čistého vzduchu vháněného ze vzdáleného místa;

vii)

kontrola výkonu podtlakových jednotek a přenosných vakuových jednotek lokálních odsávacích systémů po výměně filtru HEPA a před zahájením odstraňování azbestu nebo alespoň jednou ročně měřením účinnosti filtrů zachycujících částice pomocí počitadla částic s přímo odečitatelnými hodnotami.“

5.

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto (8):

„1.   V závislosti na výsledcích počátečního posouzení rizik a s cílem zajistit dodržování limitní hodnoty stanovené v článku 8 se měření koncentrace azbestových vláken ve vzduchu na pracovišti provádí pravidelně , a to měřením v průběhu konkrétních fází provozu a v pravidelných intervalech během pracovního procesu .“

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto (9):

„2.   Odběr vzorků musí být reprezentativní pro skutečnou osobní expozici zaměstnance azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.“

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto (10):

„5.   Doba odběru vzorků musí být taková, aby bylo možné stanovit reprezentativní expozici pro všechny operace ve všech jejich různých fázích prováděných během pracovního procesu .“

d)

v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto (11):

„6.   Počítání vláken se provádí pokud možno analytickou transmisní elektronovou mikroskopií nebo jinou metodou s rovnocennými výsledky.“

6.

Článek 8 se nahrazuje tímto (12):

„Článek 8

Zaměstnavatelé zajistí, aby žádný zaměstnanec nebyl vystaven koncentraci azbestu ve vzduchu vyšší než 0,001 vlákna na cm3 (1 000 vláken na m3) kdykoli během pracovního procesu.

7.

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto (13):

„1.   Pokud je překročena limitní hodnota stanovená v článku 8 nebo existuje-li důvod se domnívat, že materiály obsahující azbest, které nebyly zjištěny před zahájením prací, byly narušeny a uvolňuje se z nich prach, musí být práce okamžitě zastavena. Musí být zjištěny příčiny překročení a co nejrychleji přijata opatření k nápravě situace.

V postižené oblasti se nepokračuje v práci, dokud nejsou přijata vhodná opatření na ochranu dotyčných zaměstnanců.“

8.

Článek 11 se nahrazuje tímto (14):

„Článek 11

Před započetím demoličních nebo údržbářských prací nebo renovací prostor postavených před rokem 2005 nebo před rokem, v němž byl vydán vnitrostátní zákaz azbestu, podle toho, co nastalo dříve, musí být prostory podrobeny kontrole s cílem identifikovat všechny materiály obsahující azbest v souladu s požadavky přílohy XVII části 6 nařízení (ES) č. 1907/2006 a přílohy I nařízení (EU) č. 305/2011. Kontrolu musí provést kvalifikovaný a certifikovaný provozovatel nebo orgán s ohledem na články 14 a 15 této směrnice a vnitrostátní právní předpisy stavebního zákona.

Členské státy upraví podrobnosti průzkumu a vyšetřování za účelem detekce materiálů obsahujících azbest v souladu se svými vnitrostátními stavebními předpisy. Nelze-li zaručit úplnou nepřítomnost azbestu, provedou se práce v souladu s postupy pro případ přítomnosti azbestu.

9.

V článku 12 se první pododstavec nahrazuje tímto (15):

„V případě určitých činností, jako je demolice nebo odstraňování […], u nichž lze předpokládat překročení limitní hodnoty stanovené v článku 8 navzdory použití veškerých technických preventivních opatření pro omezení koncentrací obsahu azbestu ve vzduchu, stanoví zaměstnavatel opatření, která mají zajistit ochranu zaměstnanců během těchto prací, a to zejména tato:

a)

zaměstnanci obdrží vhodný dýchací přístroj a další osobní ochranné prostředky, které musí nosit;

b)

umístí se výstražné tabule, na kterých se uvede, že lze předpokládat překročení limitní hodnoty stanovené v článku 8,

c)

zabrání se rozšíření azbestového prachu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest mimo objekt nebo pracovní prostor a odvětrávání vzduchu z míst, kde probíhá odstraňování azbestu, do uzavřených prostor není povoleno ; a

ca)

měření koncentrace azbestových vláken ve vzduchu se provede po dokončení činností uvedených v tomto odstavci, aby se zajistil bezpečný opětovný vstup pracovníků na pracoviště .“

10.

V článku 13 se odstavec 1 nahrazuje tímto (16):

„1.   Před zahájením prací týkajících se azbestu musí být vypracován plán práce.“

11.

V čl. 14 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto (17):

„2.   Obsah školení musí být zaměstnancům snadno srozumitelný. Musí jim umožnit, aby získali znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro prevenci a bezpečnost , a to v souladu s platnými právními předpisy členského státu, v němž je práce vykonávána.

3.    Povinné minimální požadavky na obsah, délku, intervaly a dokumentaci školení jsou uvedeny v příloze 1a.“

12.

Článek 15 se nahrazuje tímto (18):

„Článek 15

1.     Podniky, které hodlají provádět demoliční práce nebo odstraňování azbestu, musí před zahájením prací získat od příslušného orgánu povolení, které je obnovitelné. Příslušné orgány mohou taková povolení udělit, pokud žadatelský podnik předloží důkaz o odpovídajícím pokročilém technickém vybavení pro bezemisní nebo, pokud to zatím není technicky možné, nízkoemisní pracovní postupy v souladu s požadavky článku 6 a osvědčení o školení jednotlivých pracovníků v souladu s článkem 14 a přílohou 1a.

2.     Příslušné orgány udělí povolení podnikům pouze tehdy, nemají-li pochybnosti o spolehlivosti podniku a jeho řízení. Tato povolení se každých pět let obnovují v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

3.     Členské státy zřídí veřejné rejstříky podniků oprávněných odstraňovat azbest podle odstavce 1.

13.

V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto (19):

„1.   V případě všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1 […] musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby:

a)

místa, kde jsou prováděny výše uvedené činnosti,:

i)

byla jasně ohraničena a označena výstražnými značkami,

ii)

byla nepřístupná pro zaměstnance s výjimkou těch, kteří jsou z důvodu své práce nebo povinností nuceni do těchto míst vstupovat,

iii)

představovala oblasti se zákazem kouření;

b)

byly zřízeny oblasti, kde zaměstnanci mohou jíst a pít bez rizika kontaminace azbestovým prachem;

c)

byli zaměstnanci vybaveni odpovídajícím pracovním nebo ochranným oděvem, jakož i ochrannými prostředky, a zejména prostředky na ochranu dýchacích cest, jež podléhají povinné individuální kontrole jejich správného nasazení; žádné pracovní nebo ochranné oděvy nebyly vynášeny z podniku; může však být prán v zařízeních mimo podnik, která jsou pro tento druh práce vybavena, neprovádí-li podnik čištění sám; v takových případech musí být oděv převážen v uzavřených kontejnerech;

ca )

se zaměstnancům používajícím prostředky na ochranu dýchacích cest poskytovaly pravidelné povinné přestávky s dostatečnou dobou pro regeneraci ;

d)

pracovní nebo ochranný oděv a civilní oděv byly uloženy odděleně;

e)

zaměstnanci podléhali povinnému postupu dekontaminace ;

f)

ochranné prostředky byly umístěny na dobře označeném místě a po každém použití byly kontrolovány a čištěny, a aby byla přijata vhodná opatření pro opravu nebo nahrazení vadných prostředků před dalším použitím.“

14.

V čl. 17 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto (20):

„2.   Kromě opatření uvedených v odstavci 1 […]musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby:“

15.

Článek 18 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto (21):

„1.   S výhradou čl. 3 […] musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2 až 5.“

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto (22):

„2.   Posouzení zdravotního stavu každého zaměstnance musí být k dispozici před zahájením expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.

Toto posouzení musí zahrnovat specifické vyšetření hrudníku. Příloha I uvádí praktická doporučení, na která mohou členské státy odkazovat pro účely klinického vyšetření zaměstnanců; tato doporučení se přizpůsobují technickému rozvoji postupem uvedeným v článku 17 směrnice 89/391/EHS .

[…]

Nové posouzení musí být k dispozici alespoň jednou za každé tři roky po celou dobu trvání expozice.

U každého pracovníka uvedeného v prvním pododstavci se v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi vyhotoví a vede individuální zdravotní záznam po dobu nejméně 40 let .“

16.

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 18c

Do … [5 let od vstupu této pozměňující směrnice v platnost] a poté každých pět let Komise po konzultaci se sociálními partnery přezkoumá technologický a vědecký stav technologie identifikace, měření nebo oznamování azbestu a vydá pokyny pro případy, kdy by tato technologie měla být použita k ochraně zaměstnanců před expozicí azbestu.

17.

V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto (23):

„1.   S výhradou čl. 3 […] musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2, 3 a 4.“

18.

Článek 21 se nahrazuje tímto (24):

„Článek 21

1.    Členské státy vedou seznam všech uznaných případů nemocí povolání souvisejících s azbestem . Orientační seznam nemocí, které mohou být podle současných poznatků způsobeny expozicí azbestu, je uveden v příloze 1b.

2.     Pojem ‚uznané případy‘ uvedený v odstavci 1 se neomezuje na případy, za které se poskytuje náhrada, ale vztahuje se na všechny případy lékařsky diagnostikovaných onemocnění souvisejících s azbestem.“

19.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21a

V případě požáru musí být všechny existující informace o přítomnosti a místě výskytu azbestu předány hasičům a záchranným službám.“

20.

Vkládají se nové přílohy, které znějí:

Příloha 1a

POVINNÉ MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ŠKOLENÍ

Všichni zaměstnanci, kteří jsou nebo by mohli být vystaveni azbestovému prachu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, musí absolvovat povinné školení zahrnující alespoň tyto minimální požadavky:

1.

Školení se poskytuje na počátku pracovního poměru a v intervalech nepřekračujících čtyři roky.

2.

Každé školení musí trvat nejméně tři pracovní dny.

3.

Školení poskytuje kvalifikovaná a certifikovaná instituce a instruktor a provádí orgán členského státu nebo uznaný příslušný subjekt v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

4.

Každý pracovník, který úspěšně absolvoval školení a uspěl v požadované zkoušce, obdrží osvědčení o školení, v němž je uvedeno:

a)

datum konání školení,

b)

délka trvání školení,

c)

obsah školení,

d)

jazyk školení;

e)

a jméno, kvalifikace a kontaktní údaje instruktora a instituce poskytující školení.

5.

Všichni zaměstnanci, kteří jsou nebo by mohli být vystaveni azbestovému prachu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, nebo u nichž existuje riziko, že těmto látkám budou vystaveni, musí absolvovat alespoň níže uvedené školení s teoretickou a praktickou částí, a sice o:

a)

rozhodném právu členského státu, na jehož území je práce vykonávána;

b)

vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví, včetně synergického účinku kouření a rizik spojených se sekundární expozicí a zátěží životního prostředí;

c)

typech výrobků nebo materiálů, které by mohly azbest obsahovat;

d)

operacích, které by mohly způsobit expozici azbestu, a význam preventivních kontrol s cílem minimalizovat expozici;

e)

bezpečných pracovních postupech, včetně přípravy pracoviště, výběru pracovních metod a plánování provádění prací, větrání, bodového odsávání, měření a kontroly a o pravidelných přestávkách;

f)

odpovídající úloze, volbě, výběru, omezení a správném používání ochranných prostředků se zvláštním ohledem na prostředky na ochranu dýchacích cest;

g)

nouzových postupech;

h)

dekontaminačních postupech;

i)

zneškodňování odpadu;

j)

požadavcích na zdravotní vyšetření.

Školení musí být co nejvíce přizpůsobeno charakteru povolání a specifickým úkolům a pracovním metodám s ním souvisejícím.

6.

Zaměstnanci, kteří provádějí demoliční práce nebo odstraňování azbestu, musí kromě položek uvedených v odstavci 4 absolvovat školení týkající se:

a)

používání technologických zařízení a strojů k omezení uvolňování a šíření azbestových vláken během pracovních procesů v souladu se směrnicí 2009/104/ES;

b)

nejnovějších dostupných technologií a strojů pro bezemisní nebo, pokud to zatím není technicky možné, pro nízkoemisní pracovní postupy za účelem omezení uvolňování a šíření azbestových vláken.

Příloha 1b

SEZNAM ONEMOCNĚNÍ SOUVISEJÍCÍCH S AZBESTEM

Současné poznatky ukazují, že expozice azbestovým vláknům může vést přinejmenším k následujícím nemocem z povolání souvisejícím s azbestem, které proto musí členské státy zavést do svých vnitrostátních právních předpisů:

azbestóza,

mezotheliom související s vdechováním azbestového prachu,

benigní pleurální onemocnění včetně fibrózních lézí, okrouhlé atelektázy a benigního pleurálního výpotku způsobeného azbestem,

rakovina plic včetně rakoviny průdušek související s vdechováním azbestového prachu,

rakovina hrtanu v souvislosti s vdechováním azbestového prachu,

rakovina vaječníků způsobená azbestem,

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny poukázala na souvislost mezi expozicí azbestu a těmito nemocemi:

rakovina hltanu,

kolorektální karcinom,

rakovina žaludku.


(1)  Stávající znění je následující:

„1.   Tato směrnice se vztahuje na činnosti, při kterých zaměstnanci jsou nebo mohou být vystaveni během práce azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.“

(2)  Vypuštěný odstavec 3 zní:

„3.   Pokud je expozice zaměstnance sporadická a její intenzita nízká a je-li z výsledků posouzení rizik uvedených v odstavci 2 zřejmé, že limitní hodnota expozice pro azbest nebude ve vzduchu na pracovišti překročena, nemusí se články 4, 18 a 19 použít, pokud práce zahrnuje:

a)

krátké, přerušované činnosti související s údržbou, během nichž se zachází pouze s nedrolivými materiály;

b)

odstraňování neporušených materiálů, v nichž jsou azbestová vlákna pevně vázána v matrici, při kterém nedochází k rozrušení takových materiálů;

c)

zapouzdření nebo zatěsnění materiálů obsahujících azbest, které jsou v dobrém stavu;

d)

sledování a kontrolu vzduchu a odběr vzorků s cílem zjistit, zda určitý materiál neobsahuje azbest.“

(3)  Stávající znění je následující:

„4.   Členské státy po konzultaci se sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi stanoví praktické pokyny pro určení sporadické expozice a expozice nízké intenzity, jak je stanoveno v odstavci 3.“

(4)  Stávající znění je následující:

„1.   S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2 až 5.“

(5)  Stávající znění je následující:

„3.   Oznámení uvedené v odstavci 2 podá zaměstnavatel příslušnému orgánu členského státu před započetím prací v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy.

Toto oznámení musí zahrnovat alespoň stručný popis:

a)

umístění staveniště;

b)

typů a množství používaného nebo přemísťovaného azbestu;

c)

prováděných činností a použitých postupů;

d)

počtu zaměstnanců, kteří se prací účastní;

e)

data započetí prací a doby jejich trvání;

f)

opatření přijatých za účelem omezení expozice zaměstnanců azbestu.“

(6)  Stávající znění je následující:

„Aplikace azbestu postřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití izolačních nebo zvukotěsných materiálů s nízkou hustotou (menší než 1 g/cm3) obsahující azbest, jsou zakázány.

Aniž je dotčeno použití jiných předpisů Společenství o uvádění na trh a používání azbestu, činnosti, při nichž jsou pracovníci vystaveni působení azbestových vláken při těžbě azbestu nebo při výrobě a zpracování azbestových výrobků nebo při výrobě a zpracování výrobků, které obsahují záměrně přidaný azbest, se zakazují, s výjimkou zpracování a zneškodňování materiálů vzniklých v důsledku demolice a odstraňování azbestu.“

(7)  Stávající znění je následující:

„b)

pracovní postupy musí být řešeny tak, aby při nich nevznikal azbestový prach, nebo pokud je to nemožné, aby se předešlo uvolňování azbestového prachu do vzduchu;“

(8)  Stávající znění je následující: „1. V závislosti na výsledcích počátečního posouzení rizik a s cílem zajistit dodržování limitní hodnoty stanovené v článku 8 se měření koncentrace azbestových vláken ve vzduchu na pracovišti provádí pravidelně.“

(9)  Stávající znění je následující: „2. Odběr vzorků musí být reprezentativní pro osobní expozici zaměstnance azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.“

(10)  Stávající znění je následující: „5. Doba odběru vzorků musí být taková, aby bylo možné měřením nebo časově váženými výpočty stanovit reprezentativní expozici pro osmihodinové referenční období (jedna směna).“

(11)  Stávající znění je následující: „6. Počítání vláken se provádí pokud možno pomocí mikroskopu s fázovým kontrastem (PCM) v souladu s metodou doporučenou Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1997 nebo jakoukoliv jinou metodou se srovnatelnými výsledky.“

(12)  Stávající znění je následující: „Zaměstnavatelé zajistí, aby žádný zaměstnanec nebyl vystaven koncentraci azbestu ve vzduchu vyšší než 0,1 vlákna na cm3 vypočtené jako časově vážený průměr (TWA) za referenční období osmi hodin.“

(13)  Stávající znění je následující:

„1.   Pokud je překročena limitní hodnota stanovená v článku 8, musí být zjištěny příčiny překročení a co nejrychleji přijata opatření k nápravě situace.

V postižené oblasti se nesmí pokračovat v práci, dokud nejsou přijata vhodná opatření na ochranu dotyčných zaměstnanců.“

(14)  Stávající znění je následující:

„Před započetím demoličních nebo údržbářských prací zaměstnavatelé přijmou, v případě potřeby na základě informací získaných od vlastníků objektu, veškerá opatření nezbytná ke zjištění materiálů, o nichž lze předpokládat, že obsahují azbest.

Pokud existuje sebemenší pochybnost o přítomnosti azbestu v materiálu nebo konstrukci, dodrží se použitelná ustanovení této směrnice.“

(15)  Stávající znění je následující:

„V případě určitých činností, jako je demolice, odstraňování, rekonstrukce a údržba, u nichž lze předpokládat překročení limitní hodnoty stanovené v článku 8 navzdory použití technických preventivních opatření pro omezení koncentrací obsahu azbestu ve vzduchu, stanoví zaměstnavatel opatření, která mají zajistit ochranu zaměstnanců během těchto prací, a to zejména tato:

a)

zaměstnanci obdrží vhodný dýchací přístroj a další osobní ochranné prostředky, které musí nosit;

b)

umístí se výstražné tabule, na kterých se uvede, že lze předpokládat překročení limitní hodnoty stanovené v článku 8, a dále

c)

zabrání se rozšíření azbestového prachu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest mimo objekt nebo pracovní prostor.“

(16)  Stávající znění je následující:

„1.

Před zahájením demoličních prací nebo odstraňování azbestu nebo výrobků obsahujících azbest z budov, konstrukcí, zařízení a instalací nebo z lodí musí být vypracován plán práce.“

(17)  Stávající znění je následující:

„2.   Obsah školení musí být zaměstnancům snadno srozumitelný. Musí jim umožnit, aby získali znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro prevenci a bezpečnost, a to zejména pokud jde o:

a)

vlastnosti azbestu a jeho účinky na zdraví, včetně synergického účinku kouření;

b)

typy výrobků nebo materiálů, které by mohly azbest obsahovat;

c)

operace, které by mohly způsobit expozici azbestu, a význam preventivních kontrol s cílem minimalizovat expozici;

d)

bezpečné pracovní postupy, kontroly a ochranná vybavení;

e)

příslušnou úlohu, volbu, výběr, omezení a správné používání prostředků na ochranu dýchacích cest;

f)

nouzové postupy;

g)

dekontaminační postupy;

h)

zneškodňování odpadu;

i)

požadavky na zdravotní vyšetření.

3.   Praktické pokyny pro školení zaměstnanců odstraňujících azbest se vypracují na úrovni Společenství.“

(18)  Stávající znění je následující: „Před prováděním demoličních prací a odstraňováním azbestu musí podniky doložit svou způsobilost v této oblasti. Tyto důkazy se stanoví v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.“

(19)  Stávající znění je následující:

„1.   V případě všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1 a s výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby:

a)

místa, kde jsou prováděny výše uvedené činnosti,:

i)

byla jasně ohraničena a označena výstražnými značkami,

ii)

byla nepřístupná pro zaměstnance s výjimkou těch, kteří jsou z důvodu své práce nebo povinností nuceni do těchto míst vstupovat,

iii)

představovala oblasti se zákazem kouření;

b)

byly zřízeny oblasti, kde zaměstnanci mohou jíst a pít bez rizika kontaminace azbestovým prachem;

c)

byli zaměstnanci vybaveni odpovídajícím pracovním nebo ochranným oděvem; tento pracovní nebo ochranný oděv nebyl vynášen z podniku; může však být prán v zařízeních mimo podnik, která jsou pro tento druh práce vybavena, neprovádí-li podnik čištění sám; v takových případech musí být oděv převážen v uzavřených kontejnerech;

d)

pracovní nebo ochranný oděv a civilní oděv byly uloženy odděleně;

e)

byla pro zaměstnance k dispozici vhodná hygienická zařízení, včetně sprch, jedná-li se o prašné operace;

f)

ochranné prostředky byly umístěny na dobře označeném místě a po každém použití byly kontrolovány a čištěny, a aby byla přijata vhodná opatření pro opravu nebo nahrazení vadných prostředků před dalším použitím.“

(20)  Stávající znění je následující:

„Kromě opatření uvedených v odstavci 1 a s výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby:“.

(21)  Stávající znění je následující: „1. S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2 až 5.“

(22)  Stávající znění je následující:

„2.   Posouzení zdravotního stavu každého zaměstnance musí být k dispozici před zahájením expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.

Toto posouzení musí zahrnovat specifické vyšetření hrudníku. Příloha I uvádí praktická doporučení, na která mohou členské státy odkazovat pro účely klinického vyšetření zaměstnanců. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, kterými se mění příloha I za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku.

Pokud v řádně odůvodněných a výjimečných případech zahrnujících bezprostřední, přímé a závažné riziko pro fyzické zdraví a bezpečnost zaměstnanců a dalších osob je ze závažných a naléhavých důvodů nutné opatření ve velmi krátkém časovém rámci, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 18b.

Nové posouzení musí být k dispozici alespoň jednou za každé tři roky po celou dobu trvání expozice.

Pro každého zaměstnance je v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi zavedena osobní zdravotní dokumentace.“

(23)  Stávající znění je následující: „1. S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2, 3 a 4.“

(24)  Stávající znění je následující: „Členské státy vedou seznam rozpoznaných případů azbestózy a mezotheliomu.“


PŘÍLOHA III K USNESENÍ:

DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Uznávání nemocí souvisejících s azbestem a odškodňování jejich obětí

Evropský parlament žádá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery jak je stanoveno v článku 154 předložila na základě čl. 153 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU návrh směrnice, kterou se stanoví minimální požadavky na uznávání nemocí z povolání, včetně všech onemocnění souvisejících s azbestem, a odpovídající odškodnění dotčených osob. Návrh Komise by měl zvážit alespoň tyto prvky:

(1)

seznam nemocí z povolání, jež jsou způsobilé pro odškodnění a podléhají preventivním opatřením, který členské státy uznají, aniž jsou dotčeny přísnější vnitrostátní právní předpisy a který vychází z doporučení Komise ze dne 19. září 2003 o evropském seznamu nemocí z povolání a je aktualizovaný podle nejnovějších dostupných vědeckých poznatků;

(2)

vytvoření jednotných kontaktních míst, které se zabývají všemi záležitostmi týkajícími se nemocí z povolání, jako kontaktních míst pro dotčené osoby;

(3)

zřízení vnitrostátní funkce, jako je veřejný ochránce práv, na pomoc obětem nemocí z povolání při postupech uznávání, jakož i zvýšení podpory a výměny osvědčených postupů mimo jiné s odbory a sdruženími obětí, pokud jde o postupy uznávání;

(4)

obrácení důkazního břemene při uznávání nemocí z povolání nebo alespoň jeho účinné zjednodušení, například stanovením toho, že pokud lze důvodně prokázat expozici azbestu na pracovišti, lze předpokládat souvislost mezi expozicí a následnými příznaky;

(5)

ustanovení pro přiměřené odškodnění za uznané nemoci z povolání.


PŘÍLOHA IV K USNESENÍ:

DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Aktualizace směrnice 2010/31/EU – Kontrola výskytu azbestu před prováděním renovací budov zaměřených na snížení jejich energetické náročnosti

Evropský parlament žádá Komisi, aby na základě čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU předložila návrh na změnu směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov na základě tohoto doporučení:

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Stávající budovy

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost budovy nebo jejích renovovaných částí s cílem splnit minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 4, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.

Tyto požadavky se použijí pro renovovanou budovu nebo ucelenou část budovy jako celek. Navíc či alternativně lze požadavky použít na renovované prvky budov.

Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby energetická náročnost prvku budovy, jenž je součástí obvodového pláště budovy a má významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště budovy, splňovala v případě jeho dodatečné montáže nebo nahrazení minimální požadavky na energetickou náročnost, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.

Členské státy určí tyto minimální požadavky na energetickou náročnost v souladu s článkem 4.

Členské státy podporují v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace vysoce účinné alternativní systémy, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, a věnují pozornost otázkám zdravého vnitřního prostředí, požární bezpečnosti a rizikům spojeným s intenzivní seismickou aktivitou.

Členské státy stanoví povinnost provádět v budovách kontrolu výskytu azbestu a jiných nebezpečných materiálů před zahájením renovací. Výsledek detekční kontroly musí být zaznamenán v osvědčení s uvedením přítomnosti nebo nepřítomnosti azbestu nebo jiných nebezpečných materiálů. V prvním případě musí být v osvědčení uvedeny druhy nalezených materiálů a přesné místo jejich výskytu. Pokud výsledky průzkumu a šetření nemohou vyloučit přítomnost azbestu v určitém materiálu, uplatní se zásada předběžné opatrnosti. Odstraňování a likvidace materiálů, které budou renovací ovlivněny, se provádí řádným a bezpečným způsobem v souladu se směrnicí 2009/148/ES, nařízením (EU) č. 305/2011 a dalšími příslušnými legislativními akty.


PŘÍLOHA V K USNESENÍ:

DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Kontrola výskytu azbestu v budovách určených k prodeji či pronájmu

Evropský parlament žádá Komisi, aby na základě čl. 169 odst. 3 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování EU předložila návrh směrnice, která stanoví minimální požadavky na osvědčení o azbestu pro budovy, které jsou prodávány nebo pronajímány a které byly postavené před rokem 2005 nebo před rokem, v němž byl vydán vnitrostátní zákaz azbestu, podle toho, co nastalo dříve. Návrh by měl zohlednit přinejmenším tyto prvky:

(1)

povinnost vlastníků budov (veřejných i soukromých) postavených před rokem 2005 nebo před rokem, v němž byl vydán vnitrostátní zákaz azbestu, podle toho, co nastalo dříve, kdy byl vydán vnitrostátní zákaz azbestu, aby zajistili kontrolu budovy s cílem lokalizovat a určit přítomnost či nepřítomnost materiálů obsahujících azbest před tím, než bude budova (nebo její část) prodána nebo pronajata;

(2)

kontrolu provádějí pouze certifikovaní provozovatelé v souladu se směrnicí 2009/148/ES, vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi a pod dohledem příslušného vnitrostátního subjektu;

(3)

aby byli uživatelé nebo obyvatelé co nejlépe chráněni, musí kontrolu a, je-li požadováno, odstranění, nebo, není-li to technicky možné, zapouzdření provádět kvalifikované subjekty s příslušným osvědčením v souladu se směrnicí 2009/148/ES, vnitrostátními právními předpisy a postupy a pod dohledem příslušného vnitrostátního orgánu;

(4)

certifikovaný pracovník sdělí výsledky kontroly vlastníkovi a příslušný vnitrostátní orgán (jednotné kontaktní místo) by měl vydat osvědčení vedené ve vnitrostátním rejstříku, jak je uvedeno v bodě 5 a poskytovat vlastníkům informace a poradenství ohledně platných právních a správních předpisů, včetně správného a bezpečného odstranění zjištěného azbestu a finanční podpory dostupné z příslušných fondů ESI;

(5)

osvědčení o azbestu musí obsahovat výsledky detekční kontroly, včetně seznamu druhů nalezených materiálů obsahujících azbest, jejich přesného umístění, jejich současného stavu uchování, spolu s oznámením prací a pracovního dozoru nutných k zabránění poškození zdraví uživatelů budovy a koncepcí bezpečného odstranění a informací o zónách budovy, které nebylo možné zkontrolovat nebo kde šetření nemohou vyloučit přítomnost azbestu;

(6)

osvědčení o přítomnosti azbestu by mělo mít přiměřenou dobu platnosti odpovídající požadovanému dozoru, aby se zabránilo násobení kontrol;

(7)

osvědčení budou začleněna do existujících rejstříků azbestu, které budou dány k dispozici společnostem a pracovníkům provádějícím práce v budově, budou připojené k jakékoli smlouvě o prodeji týkající se nemovitosti a budou dány k dispozici nájemci nemovitosti;

(8)

v případě prodejců a pronajímatelů budov, kteří před prodejem nebo pronájmem svojí nemovitosti nezajistí provedení předepsané kontroly a neuvědomí o ní příslušný orgán, se stanoví účinné, přiměřené a odrazující pokuty;

(9)

v případě nedodržení předpisů se zavedou přiměřené režimy odpovědnosti.

Příslušný vnitrostátní subjekt zveřejní seznam provozovatelů, jimž bylo vydáno osvědčení, jak je uvedeno v odst. 2 prvního pododstavce.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/71


P9_TA(2021)0428

Evropská média v digitální dekádě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o evropských médiích v digitální dekádě – akční plán na podporu oživení a transformace (2021/2017(INI))

(2022/C 184/04)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její články 167 a 173,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 11,

s ohledem na protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Amsterodamský protokol),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, který předložila Komise (COM(2020)0825),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) (COM(2020)0842),

s ohledem na závěry Rady z 18. května 2021 k evropským sdělovacím prostředkům v digitálním desetiletí: akční plán na podporu oživení a transformace,

s ohledem na závěry Rady z 15. prosince 2020 o posílení odolnosti a boji proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací, v souvislosti s pandemií COVID-19,

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 7. června 2019 o zlepšení přeshraničního šíření evropských audiovizuálních děl s důrazem na koprodukci,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2021 nazvané „Pokyny Evropské komise k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím“ (COM(2021)0262),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (1),

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. prosince 2018 o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v rámci digitální ekonomiky,

s ohledem na výsledky mezinárodního indexu svobody tisku zveřejněného Reportéry bez hranic a na výsledky Observatoře pro pluralitu sdělovacích prostředků, které v červenci 2020 vydalo Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků Evropského univerzitního institutu,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu (2)„směrnice o autorském právu“),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU (3),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb („směrnice o audiovizuálních mediálních službách“) v souvislosti s měnící se situací na trhu (4),

s ohledem na závěry Rady o ochraně svobodného a pluralitního mediálního systému ze dne 18. listopadu 2020,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 „Evropská média v digitální dekádě: Akční plán na podporu oživení a transformace (COM(2020)0784),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Maximální využití inovačního potenciálu EU: Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“ (COM(2020)0760),

s ohledem na ustanovení Evropské charty regionálních či menšinových jazyků ze dne 1. března 1998,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. prosince 2018 o akčním plánu proti dezinformacím (JOIN(2018)0036),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. dubna 2016 s názvem „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám: Reakce Evropské unie (JOIN(2016(0018),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem (5),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021 nazvané „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),

s ohledem na závěry Rady o kulturní a audiovizuální oblasti ze dne 26. května 2020,

s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2020 o utváření digitální budoucnosti Evropy,

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. prosince 2018 o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022,

s ohledem na závěry Rady o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků v digitálním prostředí ze dne 26. listopadu 2013,

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (6),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterým se zavádí program „Kreativní Evropa“ (2021–2027) (COM(2018)0366),

s ohledem na studii o bezpečnosti novinářů a boji proti korupci v EU z července 2020, o jejíž vypracování požádal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na zprávu „IRIS Plus 2020-2: Evropské audiovizuální odvětví v době pandemie covid-19“, kterou v červnu 2020 vypracovala Evropská audiovizuální observatoř,

s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy „Ohrožení svobody sdělovacích prostředků a novinářů v Evropě“, která byla vydána dne 3. ledna 2020,

s ohledem na zprávu „Monitor plurality sdělovacích prostředků 2020 – výsledky“, kterou v červenci 2020 vydalo Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků,

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o demografické budoucnosti Evropy (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity (8),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0278/2021),

A.

vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy termín „zpravodajská média“ zahrnuje všechna redakční média, jako je televizní, rozhlasový a vydavatelský sektor, včetně novin a časopisů a digitálních médií;

B.

vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy termín „audiovizuální odvětví“ zahrnuje odvětví televizního a rozhlasového vysílání a odvětví audia, videa a multimédií v celé jejich rozmanitosti, včetně kin a jiných fyzických míst;

C.

vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy zahrnují pojmy „média“ a „mediální odvětví“ jak zpravodajské, tak audiovizuální odvětví;

D.

vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví, jejichž nedílnou součástí jsou i zpravodajská média a audiovizuální odvětví, patří k odvětvím nejvíce zasaženým krizí COVID-19, což se týká zejména mikropodniků a malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že se očekává, že tato odvětví se budou zotavovat pomalejším tempem než celková ekonomika; vzhledem k tomu, že důsledky pandemie měly odlišný dopad na různé aktéry v oblasti sdělovacích prostředků a audiovizuálních odvětví, a proto čelí různým výzvám, které je třeba řešit pomocí cílených opatření k překonání krize;

E.

vzhledem k tomu, že audiovizuální odvětví byla velmi silně postižena a utrpěla masivní ztrátu příjmů – příjmy kin a distributorů klesly v roce 2020 o téměř 70 %, což vedlo k celkovému snížení příjmů o 4 miliardy EUR (9), k poklesu aktivity u produkce o 30 % a k úplnému zastavení koprodukcí – což snižuje jejich schopnost zotavit se z krize a vytváří problémy při financování a distribuci evropských filmů a evropské kultury (10); vzhledem k tomu, že tato odvětví čelí specifickým obtížím, včetně zvýšení provozních nákladů v důsledku přísnějších opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti;

F.

vzhledem k tomu, že v evropském audiovizuálním ekosystému hrají ústřední úlohu kina a filmové festivaly, zejména pokud jde o distribuci, ale také o filmové zážitky, které Evropanům nabízejí; vzhledem k tomu, že stávající hygienická opatření brání tomu, aby tato fyzická místa fungovala v plném rozsahu, pokud vůbec; vzhledem k tomu, že tam, kde se kina znovu otevřela, se počty diváků vrací na úroveň, jakou měly před pandemií;

G.

vzhledem k tomu, že pandemie způsobila náhlé zastavení investic do reklamy, které jsou základním zdrojem příjmů zpravodajského odvětví; vzhledem k tomu, že podle prvotních odhadů poklesly reklamní příjmy zpravodajských médií o 20 až 80 procent (11); vzhledem k tomu, že mediální organizace, zejména malé a střední podniky, často čelí problémům s likviditou;

H.

vzhledem k tomu, že spektrum organizací a společností v odvětví zpravodajských médií se pohybuje od OSVČ, jako jsou novináři nebo techničtí pracovníci, po veřejnoprávní společnosti a velké mediální konglomeráty s vysokým stupněm vertikální integrace, malé místní a regionální zpravodajské sdělovací prostředky a rozmanitou škálu neziskových sdružení; vzhledem k tomu, že pro většinu členských států je typická vysoká míra koncentrace trhu s monopolem nebo oligopolem v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, tiskovými oligopoly a značnou konkurencí v oblasti časopisů a knižní produkce (12);

I.

vzhledem k tomu, že kromě dopadů pandemie čelí mediální odvětví také značným obtížím spojeným s digitální revolucí a jejím dopadem na celkový obchodní model tohoto odvětví; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí o vytvoření bezpečného, spravedlivého a konkurenceschopného on-line prostředí, které rovněž zaručí základní práva občanů; vzhledem k tomu, že Komise musí podporovat transformaci nových obchodních modelů zvukových a audiovizuálních médií v digitální oblasti;

J.

vzhledem k tomu, že kvalitní, řádně financovaná a nezávislá zpravodajská média a profesionální žurnalistika jsou nezbytná pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, a jsou proto jedním z pilířů demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků se v posledním desetiletí výrazně zhoršila; vzhledem k tomu, že význam vysoce kvalitní žurnalistiky, která občany informuje a rozvíjí jejich kritické myšlení, se za pandemie koronaviru zvýšil; vzhledem k tomu, že v informačním ekosystému, od gatekeeperů až po vlastní média, je nezbytné obnovit rovnováhu; vzhledem k tomu, že je třeba jednak všemožně usilovat o to, aby odvětví sdělovacích prostředků bylo dostatečně robustní a nepodléhalo hospodářskému a politickému vlivu, a jednak prosazovat svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků (13) a lepší normy v tomto odvětví, a to off-line i on-line, a zaručit bezpečnost novinářů a zdrojů informací; vzhledem k tomu, že zásadním prvkem při zvyšování důvěry evropských občanů v média je transparentnost jejich financování;

K.

vzhledem k tomu, že zpravodajská média a audiovizuální sektor hrají důležitou úlohu při zvyšování odolnosti a inkluzivnosti našich demokratických společnost a při podpoře kulturní rozmanitosti a mediální plurality; vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec zpravodajských médií a audiovizuálního odvětví tvoří řada subjektů a podniků, které produkují, vysílají nebo zobrazují obsah, jenž je často založen na právech duševního vlastnictví, a že tato odvětví jsou většinou tvořena malými a středními podniky, které pomáhají podporovat, posilovat a rozvíjet kulturní, jazykovou, sociální a politickou rozmanitost Evropy; vzhledem k tomu, že přeměna evropského audiovizuálního a mediálního odvětví v konkurenceschopný sektor by proto měla jít ruku v ruce s podporou kulturní rozmanitosti a přístupu menších subjektů na trh;

L.

vzhledem k tomu, že odvětvová strategie obsažená v akčním plánu pro sdělovací prostředky a audiovizuální oblast by měla být co nejkomplexnější a měla by plně využívat všech možných pákových efektů na podporu investic do zpravodajských a vydavatelských odvětví a do audiovizuálního odvětví; vzhledem k tomu, že cílem plánu by měla být podpora kulturní, umělecké a průmyslové rozmanitosti v rámci hodnotových řetězců; vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto plánu by měla vycházet z revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách a ze složky MEDIA programu Kreativní Evropa s cílem podpořit legální přístup k filmovým a audiovizuálním dílům v celé Evropě a jejich dostupnost za účelem poskytování kulturně rozmanitého kvalitního obsahu divákům;

M.

vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly zavést opatření, jejichž cílem je zajistit, aby sdělovací prostředky byly založeny na veřejných hodnotách a aby byly otevřené, demokratické, udržitelné a inkluzivní a aby byly prostředím, v němž pozice v tvůrčím a rozhodovacím procesu zaujme více žen, rasových a etnických menšin, migrantů a uprchlíků, členů komunit LGBTIQ+ a osob se zdravotním postižením;

N.

vzhledem k tomu, že členské státy zaznamenaly v důsledku krize COVID-19 zpoždění při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se vztahují na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosů vysílání televizních a rozhlasových pořadů (14), a vzhledem k tomu, že členské státy by měly těchto zpoždění využít k tomu, aby do svých prováděcích právních předpisů zahrnuly inovativní řešení problémů v evropském audiovizuálním odvětví, které krize buď vyvolala nebo prohloubila, jako je odměňování tvůrců za on-line využívání jejich děl a finanční investice globálních platforem do místní produkce;

O.

vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky a odvětví televizního a rozhlasového vysílání by měly prospěch ze soudržnějšího a ucelenějšího přístupu; vzhledem k tomu, že Komise oznámila svůj záměr předložit zákon o svobodě sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že tento plán by měl vycházet z již probíhajících iniciativ, jako je akční plán pro demokracii, akční plán pro sdělovací prostředky a audiovizuální oblast, akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, a neměl by se soustředit na přijímání nových předpisů;

P.

vzhledem k tomu, že pro filmové a audiovizuální odvětví mají velký význam územní a výlučná licenční práva, která jim pomáhají zachovat a zaručit kreativitu, financování, svobodu a dlouhodobou udržitelnost;

Q.

vzhledem k tomu, že informační a komunikační politiky musí pamatovat na to, že obsah musí být v souladu s různými evropskými směrnicemi přístupný také pro osoby se smyslovým postižením;

Oživení a podpora

1.

poukazuje na negativní dopady hospodářského útlumu a důrazně opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby zvýšily podporu zpravodajských médií a audiovizuálního sektoru a kulturního a tvůrčího odvětví vůbec, a to se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky; domnívá se, že je třeba navýšit prostředky, které jsou pro odvětví zpravodajských médií a audiovizuální odvětví vyčleněny v různých programech víceletého finančního rámce (VFR); konstatuje, že EU a členské státy by měly tato odvětví podporovat, a vyzývá Komisi, aby důrazně vybídla členské státy ke zvýšení jejich podpory z finančních prostředků, které byly poskytnuty prostřednictvím jejich schválených vnitrostátních plánů obnovy, aby se mohly plně zotavit z pandemie, zvýšit svou udržitelnost a pokračovat ve své ekologické a digitální transformaci; domnívá se, že ve všech iniciativách by měla být věnována zvláštní pozornost místním a regionálním médiím a zpravodajským médiím působícím na malých trzích; zdůrazňuje, že v zájmu zachování nezávislosti sdělovacích prostředků je zapotřebí transparentního a otevřeného podpůrného mechanismu;

2.

vítá zahájení iniciativy „NEWS“ pro zpravodajská média, včetně návrhu na zřízení Evropského fóra zpravodajských médií, které by mělo být co nejinkluzivnější a mělo by vést k důkladným diskusím s příslušnými odvětvími o jejich probíhající transformaci; vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu dále rozvíjela a aby z ní učinila trvalou strukturu, pokud o to zúčastněné strany požádají; vítá skutečnost, že tato iniciativa bude podporována různými programy VFR; zdůrazňuje však, že je třeba rozvíjet plný dohled nad touto iniciativou s cílem zajistit řádné využívání finančních prostředků EU; důrazně opakuje svou výzvu, kterou již formuloval několikrát, aby byl vytvořen stálý fond pro evropská zpravodajská média, který by podporoval nezávislé zpravodajství, zabezpečil nezávislost evropských novinářů a žurnalistiky a zaručil svobodu tisku; zdůrazňuje, že služby v oblasti budování kapacit, které doplní iniciativu „NEWS“, by se měly rovněž zaměřit na místní sdělovací prostředky;

3.

vítá vytvoření přizpůsobeného interaktivního nástroje, který pomůže mediálním organizacím získat přístup k možnostem financování na vnitrostátní úrovni i úrovni EU; domnívá se, že by zejména menší mediální organizace mohly do značné míry těžit z přizpůsobené odborné přípravy a podpory; zdůrazňuje, že tento nástroj musí být uživatelsky vstřícný a také poskytovat náležitou technickou podporu během celého procesu podávání žádostí;

4.

vítá přijetí nového programu Kreativní Evropa a zdůrazňuje jeho význam a vítá zavedení nových opatření v rámci přepracované meziodvětvové složky, která se zaměřují na posílení svobody sdělovacích prostředků, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti; je přesvědčen, že přístup k této podpoře a její rychlé poskytnutí jsou zásadní; domnívá se však, že dostupná podpora je vzhledem k finančním potřebám tohoto odvětví nedostatečná; vyzývá Komisi, aby plně využila finanční prostředky dostupné pro odvětví sdělovacích prostředků v rámci meziodvětvové složky současného programového období;

5.

konstatuje, že audiovizuální odvětví naléhavě potřebuje silnou a udržitelnou podporu prostřednictvím různých programů financování EU, jako je Horizont Evropa, složka MEDIA programu Kreativní Evropa a Fond soudržnosti; připomíná, že pokud jde o přístup k finančním prostředkům, měly by být administrativní překážky sníženy a žadatelům by měla být poskytnuta větší flexibilita, zejména malým a středním podnikům, které představují naprostou většinu zúčastněných stran v tomto odvětví;

6.

připomíná, že složka MEDIA programu Kreativní Evropa by se měla snažit zajistit vyvážené financování mezi členskými státy a mezi různými klastry a žánry, které podporuje; připomíná, že pro toto odvětví je zásadní, aby členské státy podporovaly ekosystém nezávislých subjektů jako klíčovou hybnou sílu rozmanitosti tvorby;

7.

vítá založení pilotní kapitálové iniciativy prostřednictvím programu InvestEU, která bude schopna inovativním způsobem podpořit odvětví zpravodajských médií; vyzývá Komisi, aby na tuto pilotní iniciativu poskytla odpovídající finanční prostředky;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že stávající podpůrná opatření se na některé části mediálního ekosystému nevztahují; vybízí Komisi, aby pokračovala ve zkoumání přizpůsobených možností podpory pro zpravodajská média a aby zvážila zřízení pojistných záruk pro audiovizuální koprodukci; naléhavě žádá, aby byla ve všech podpůrných činnostech věnována zvláštní pozornost členským státům s nízkou kapacitou audiovizuální produkce; poukazuje na přínosy sdílení osvědčených postupů na podporu audiovizuálního ekosystému mezi členskými státy;

9.

naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala jedinečnou povahu sítě Euranet Plus jakožto nezávislé rozhlasové sítě, která úspěšně překlenuje informační propast mezi EU a jejími občany tím, že posiluje porozumění a podporuje diskusi o všech oblastech tvorby politik EU; požaduje obnovení stávajícího základního financování Euranet Plus formou přechodné grantové dohody na dobu nejméně dvou let, která jí umožní vypracovat dlouhodobý strategický plán zaměřený na další rozvoj sítě do konce roku 2027 s cílem rozšířit počet jejích členů i její zeměpisné a jazykové pokrytí, připravit se na přechod k digitalizaci a investovat do dalšího zlepšování svých produktů a služeb;

10.

vybízí Komisi, aby provedla studii o finanční podpoře sdělovacích prostředků v EU, vypracovala pokyny a usnadnila sdílení informací a osvědčených postupů mezi členskými státy o mechanismech veřejného financování; opakuje, že by studii měly provést nezávislé subjekty; připomíná odpovědnost členských států za politiku v oblasti kultury, vzdělávání, mládeže a sdělovacích prostředků a konkrétněji za mechanismy financování v těchto oblastech, které musí být jasné a transparentní;

11.

připomíná, že menšinová média nemohou v obecných systémech soutěžit s většinovými sdělovacími prostředky, a žádá členské státy, aby podporovaly produkci obsahu v regionálních a menšinových jazycích a jeho rozsáhlé šíření na různých platformách;

12.

konstatuje, že ačkoli databáze LUMIERE VOD a další databáze Evropské audiovizuální observatoře shromažďují rozsáhlé informace o původu obsahu platforem videí na vyžádání, neexistují žádné údaje o přítomnosti titulků, znakových jazyků nebo jiných jazyků používaných v různých médiích; domnívá se, že tyto údaje mají zásadní význam, protože slouží jako základ pro navrhování a monitorování audiovizuální politiky EU a také pro podporu přístupnosti videí na vyžádání pro osoby se smyslovým postižením;

13.

je přesvědčen, že daňová politika je zásadním nástrojem, který by mohl usnadnit oživení a odolnost sdělovacích prostředků a kulturních a kreativních odvětví a pomoci stimulovat investice do těchto odvětví; vybízí členské státy s odpovídajícím fiskálním prostorem, aby pomohly podpořit produkci, distribuci a poptávku po nabídce zpravodajských médií a audiovizuálních děl, včetně návštěvnosti kin, prostřednictvím k tomuto účelu uzpůsobených daňových a finančních pobídek, a zároveň zohlednily rozdíly mezi fyzickými místy a online prostředím, zejména s ohledem na jejich příslušné náklady na údržbu; vítá oznámení Komise o dodatečné finanční podpoře evropské síti kin; vyzývá rovněž Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem podpořit konkurenceschopnost mediálního a audiovizuálního odvětví; zdůrazňuje však, že by zvláštní daňové politiky měly zajistit rovné podmínky pro všechny tvůrce médií a neměly by poškozovat malé a střední podniky a osoby pracující na volné noze;

14.

je přesvědčen, že podpora pro posilování nezávislých sdělovacích prostředků a zvyšování mediální a informační gramotnosti by měla být rovněž nedílnou součástí zahraniční politiky EU;

Zajištění rovných podmínek

15.

upozorňuje na skutečnost, že současná krize může urychlit konsolidaci zpravodajských médií, především v rámci členských států, což může ohrozit pluralitu sdělovacích prostředků a kvalitu a nestrannost informací, zejména na menších trzích, kde je výběr i tak již omezený; uznává však, že podmínky hospodářské soutěže se v mediálním a audiovizuálním odvětví rychle mění, a varuje, že ačkoli mohou být fúze krajním řešením, jak zabránit úpadku menších subjektů, nesmí být takové konsolidace přijímány jako norma; žádá proto orgány pro dohled nad hospodářskou soutěží, aby situaci pozorně sledovaly a zvažovaly dlouhodobý dopad fúzí a akvizic nejen z hlediska podílu na trhu, ale také z hlediska jazykové a kulturní rozmanitosti; vyzývá zároveň Komisi, aby lépe zohledňovala vývoj v digitálním konkurenčním prostředí, a umožnila tak mediálním subjektům EU i nadále soutěžit a hrát v dlouhodobém horizontu významnou úlohu; zdůrazňuje, že nová média mohou hrát konstruktivní a aktivní úlohu na menších trzích a v zemích a regionech s nízkou mírou svobody sdělovacích prostředků tím, že umožní přístup k nezávislému zpravodajství;

16.

se znepokojením si všímá toho, že globální online platformy mají na mediální odvětví velmi rozvratný vliv, neboť zaujímají dominantní postavení na datových a reklamních trzích a radikálně mění spotřební návyky; zdůrazňuje potřebu rovných podmínek; v této souvislosti zdůrazňuje, že stávající právní předpisy neposkytují zcela spravedlivé prostředí pro klíčové otázky online ekosystému, jako je přístup k datům, platformám a algoritmické odpovědnosti a jejich transparentnost, jakož i pravidla upravující reklamu, zejména pokud jde o politickou reklamu na internetu, přestože jsou všechny tyto aspekty zásadní pro zajištění toho, aby evropské zúčastněné strany v mediálním a audiovizuálním odvětví mohly s těmito platformami spravedlivě soutěžit; je znepokojen obchodními praktikami používanými platformami k odstraňování nebo zasahování do zákonného obsahu, který je dostupný v rámci redakční odpovědnosti poskytovatele mediálních služeb a podléhá zvláštním pravidlům a dohledu; v zájmu řešení těchto nedostatků považuje za naléhavě nutné včas přijmout právní předpisy prostřednictvím příslušných ustanovení, zejména budoucí akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích a výrazně posílený kodex zásad boje proti dezinformacím; konstatuje, že občané stále častěji přistupují ke zprávám a různému obsahu prostřednictvím platforem třetích stran, jako jsou sociální sítě a agregátory informací; současně zdůrazňuje, že informované využívání online platforem představuje také možnost přístupu k informacím pro lidi zejména v zemích a regionech s nízkou mírou svobody sdělovacích prostředků;

17.

uznává, že k řešení porušování práv duševního vlastnictví, včetně internetového pirátství a všech forem obcházení, jsou zapotřebí ambiciózní, jasná a právně závazná opatření; domnívá se, že negativní dopad pirátství na evropské kulturní a mediální prostředí je třeba řešit praktickými nástroji, jako je například používání dynamických soudních příkazů, okamžité stažení po oznámení a vyjasnění právního režimu vztahujícího se na služby uvádějící hypertextové odkazy na internetové stránky, na nichž byla díla chráněná autorským právem zpřístupněna bez souhlasu nositelů práv; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly článek 18 směrnice o autorském právu a zavedly mechanismy odměňování, které budou autorům a výkonným umělcům generovat vhodnou a přiměřenou odměnu za užití jejich děl a výkonů ve všech médiích, zejména na internetu;

18.

konstatuje, že zajištění rovnějších podmínek, které respektují autorské právo a práva duševního vlastnictví, pomůže posílit hospodářskou složku mediálního odvětví, zachrání tisíce pracovních míst a zabezpečí a podpoří bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy; domnívá se, že rychlé provedení a účinné prosazování všech ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách a směrnice o autorském právu je důležité pro zajištění rovných podmínek a stejné úrovně ochrany pro tvůrce a právní jistoty pro spotřebitele a držitele práv; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité dále posilovat ochranu uživatelů platforem pro sdílení videonahrávek, zejména nezletilých osob, před škodlivým obsahem, a to podporou koordinovaných preventivních opatření a účinným prováděním stávajících právních předpisů, včetně směrnice o audiovizuálních mediálních službách; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala vývoj v tomto ohledu, a vybízí ji, aby přezkoumala, jak lze podpořit mediální odvětví v souvislosti s novým právem souvisejícím s právem autorským, aby bylo možné zajistit spravedlivá jednání s platformami; konstatuje, že by měla být posílena úloha a kapacita skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA);

19.

uvědomuje si, že se zvláštními obtížemi se potýkají zpravodajská média na menších trzích, k nimž patří i lokální, regionální a úzce specializovaná média, která mají omezené příjmy, nemohou používat běžné komerční modely podnikání a na rozdíl od svých protějšků na větších trzích nemohou přijímat stejným způsobem modely nové; upozorňuje na vznik „nových pouští“, které mohou mít významný nepříznivý dopad na kulturní a jazykovou rozmanitost; domnívá se proto, že jsou zapotřebí mechanismy veřejného financování, které plně respektují redakční nezávislost a jsou založeny na zásadě obvyklých tržních podmínek spolu s neomezeným přístupem na trh s reklamou; zdůrazňuje, že by EU měla podporovat přeshraniční spolupráci a posilovat rozmanitost na trzích, a řešit tak problémy roztříštěnosti a zaměření na vlastní zemi; považuje za zásadní, aby veškeré finanční prostředky na obnovu určené sdělovacím prostředkům a poskytované členskými státy byly podmíněny procesem, který zaručí spravedlivé a objektivní rozdělení na podporu kvalitní nezávislé žurnalistiky, a aby Komise kladla zejména důraz na podporu mediálních organizací v členských státech, v nichž jsou nezávislé sdělovací prostředky vystaveny zvláštnímu finančnímu a politickému tlaku, včetně členských států, v nichž vzhledem k přetrvávajícím obavám o právní stát existují pochybnosti o schopnosti státu nestranně podporovat žurnalistiku;

20.

zdůrazňuje význam duálního systému veřejných a komerčních sdělovacích prostředků v Evropě; vyzývá členské státy, aby zajistily stabilní, otevřené, transparentní, udržitelné a přiměřené financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků na víceletém základě s cílem zaručit jejich nezávislost na vládních, politických a tržních tlacích, a zajistit tak různorodé evropské mediální prostředí;

21.

zdůrazňuje význam dostupnosti informací a přístupu k zpravodajským médiím pro všechny občany EU v jejich jazyce; domnívá se, že by mělo být věnováno více prostoru zpravodajství o EU, aby byli občané informováni o aktivitách Unie; znovu připomíná svou podporu zpravodajským sdělovacím prostředkům, které přijaly redakční rozhodnutí věnovat se evropským záležitostem; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí o podporu vzniku skutečného evropského mediálního ekosystému; dále zvažuje výhody alternativních mechanismů financování ze strany komunity, jako jsou mechanismy „od médií pro média“, přičemž nezávislé rady se řídí „kaskádovým“ systémem (15);

22.

zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit finanční udržitelnost veřejnoprávních sdělovacích prostředků a zajistit a zachovat nezávislost soukromých a veřejnoprávních sdělovacích prostředků na jakémkoli vnitřním a vnějším politickém a ekonomickém zasahování, ať už ze strany vlád, silných zájmových skupin, třetích zemí nebo jiných vnějších subjektů; uznává specifickou situaci, se kterou se potýkají členské státy, jež jsou vystaveny geopolitickým rizikům spojeným s vměšováním třetích zemí do jejich informačního prostoru, mimo jiné prostřednictvím financování médií; je přesvědčen, že nejlepším protiopatřením je odolnější mediální prostředí se stabilními a spolehlivými zdroji příjmů; domnívá se, že větší povinnost transparentnosti a ověřování faktů má zásadní význam, a vítá proto iniciativy týkající se sledování vlastnictví sdělovacích prostředků a sledování plurality sdělovacích prostředků; vyzývá Komisi, aby zajistila komplexnější sledování politické ekonomie odvětví zpravodajských médií v EU a v zemích evropského sousedství a regionu rozšíření;

23.

varuje před nejistotou, včetně falešné samostatné výdělečné činnosti, v novinářské profesi a vybízí k přijetí odpovídajících opatření, která by novinářům pomohla zajistit spravedlivý příjem a silné sociální zabezpečení;

24.

je hluboce znepokojen tím, že v některých členských státech došlo k převzetí sdělovacích prostředků státem, což je usnadněno narušováním mediálního trhu a koncentrací vlastnictví, jakož i zneužíváním regulačních nástrojů k budování mediálního odvětví závislého na vládě na úkor kritické žurnalistiky ve veřejném zájmu;

25.

je přesvědčen, že EU může přispět k dalšímu posílení mezinárodních norem svobody sdělovacích prostředků v rámci EU i mimo ni; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila ambiciózní, spolehlivý a úplný mechanismus zahrnující všechna média založený na stávajících právních předpisech, zejména směrnici o audiovizuálních mediálních službách, s cílem posílit schopnost EU monitorovat a sankcionovat opatření, která by omezovala či poškozovala svobodu sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že rozvoje silného a nezávislého mediálního prostředí lze dosáhnout doplňkovostí s opatřeními stanovenými v Akčním plánu pro evropskou demokracii, a zastává názor, že připravovaný návrh Komise týkající se svobody sdělovacích prostředků (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) by mohl toto úsilí dále podpořit, přičemž by se se sdělovacími prostředky jednalo jako se základním kamenem evropské demokracie a hospodářským subjektem;

26.

vítá doporučení Komise ze dne 16. září 2021 (16) o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších mediálních pracovníků v Evropské unii a vyzývá Komisi a členské státy, aby legislativními i nelegislativními nástroji účinně chránily novináře, nevládní organizace a občanskou společnost proti rostoucímu využívání šikanózních soudních řízení zaměřenými na jejich zastrašování a umlčování; zdůrazňuje význam investigativní žurnalistiky, která je ohrožena vysokými náklady s tím spojenými, a vítá fond investigativní žurnalistiky pro Evropu (IJ4EU) na podporu této žurnalistiky;

27.

varuje, že činnost určitých sdělovacích prostředků je stále více narušována globálními platformami a rozhraními, z nichž některé jsou vertikálně integrovanými konkurenty; je znepokojen těmito škodlivými trendy ve zpravodajských médiích, které mohou v dlouhodobém výhledu narušit soutěž a omezit příležitosti pro jiné subjekty; zastává názor, že mnohé online platformy se samy nevěnují tvorbě tvůrčího obsahu ani žurnalistice, přesto však velkou část příjmů získávají z reklamy z obsahu, jemuž poskytují služby hostingu; vybízí ke spravedlivé diskusi mezi sdělovacími prostředky, které vytvářejí redakční obsah, a platformami, které tento obsah používají jako odkazy v rámci svých služeb vyhledávání, komunikace a cloudových služeb poskytovaných individuálním, institucionálním a obchodním uživatelům; žádá Komisi, aby situaci pečlivě sledovala a případně zasáhla a zajistila spravedlivější podmínky hospodářské soutěže, aby občané EU mohli využívat kvalitní služby bez ohledu na to, pro jaké prostředky distribuce se při přístupu k obsahu a informacím rozhodnou;

28.

vyjadřuje znepokojení nad nepřiměřenou ekonomickou silou globálních internetových subjektů a jejich marketingovými možnostmi pro oslovení velkého publika, a nad případy dravého chování ukládáním nespravedlivých smluvních podmínek; konstatuje, že taková opatření mohou vytvořit podmínky nekalé hospodářské soutěže a oslabit evropské audovizuální odvětví a že mají často dopad na nezávislou produkci a distribuci audiovizuálních děl; v této souvislosti proto žádá Komisi, aby zůstala bdělá a vývoj situace pečlivě sledovala a aby případně přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění spravedlivějších podmínek hospodářské soutěže;

29.

domnívá se, že je zapotřebí transparentnost algoritmů a doporučovacích systémů, má-li se zajistit spravedlivější přítomnost evropských děl na online platformách a spotřebitelům umožnit skutečná volba; vyzývá Komisi, aby posoudila úlohu streamovacích služeb, zejména s ohledem na sbližování internetového mediálního prostředí, a aby v nutném případě vytvořila pobídky pro kulturní rozmanitost a zvýšila šance na objevitelnost evropských děl v rámci těchto služeb, případně i pomocí algoritmů;

30.

vítá významný pokrok, jehož bylo dosaženo v roce 2021 při hledání globálního řešení účinného zdanění digitální ekonomiky, zejména dohodu z července 2021 založenou na koncepci dvou pilířů podle inkluzivního rámce G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) (17); zdůrazňuje, že dohodu je třeba začít rychle plnit a že by ji měly podpořit všechny dotčené země; zdůrazňuje, že taková dohoda musí vycházet z předpokladu, že interakce s uživateli a spotřebiteli významně přispívá k vytváření hodnoty v digitálních obchodních modelech, a že by proto měla být zohledněna při přidělování práv zdanění mezi jednotlivé země; dále se domnívá, že tyto nové zdroje příjmů by měly být řádně vymezeny, aby se zabránilo dvojímu zdanění, a měly by být přidělovány členskými státy na podporu jejich audiovizuálního odvětví a odvětví zpravodajských médií, včetně menších, lokálně působících subjektů;

31.

konstatuje, že navzdory určitým podobnostem se odvětví zpravodajských médií a audiovizuální odvětví potýkají s různými problémy; vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii pro evropská zpravodajská média a pro audiovizuální odvětví, které oběma odvětvím nabídnou individuální podpůrná opatření, a aby v případě činností s vysokou přidanou hodnotou, v nichž je EU konkurenceschopným hráčem nebo má k tomu předpoklady, jako jsou videohry nebo virtuální realita, zapojila zúčastněné strany; zdůrazňuje, že tyto strategie by měly být holistické a prozkoumat všechny dostupné možnosti, včetně daňových pobídek, obchodní politiky, posílené odpovědnosti a pravidel pro online platformy, aby se vytvořily rovné regulační podmínky, které sdělovacím prostředkům umožní nadále investovat do zpravodajství a kulturního obsahu a současně rovnocenně chránit evropské spotřebitele na internetu i mimo něj;

Transformace a podpora evropského mediálního a audiovizuálního odvětví

32.

poukazuje na to, že odvětví zpravodajských médií se musí transformovat, a to i další podporou odborné přípravy v žurnalistice, získáváním individuálních a kolektivních dovedností povzbuzujících inovace a spolupráci, což rovněž podpoří větší rozmanitost ve vedoucích pozicích sdělovacích prostředků, dále digitalizací newsroomů, používáním umělé inteligence, včetně strojového překladu a adaptace lidí, změnami a zlepšením tvorby a prezentace obsahu, jakož i lepšími modely distribuce a předplatného, včetně mikroplateb; podotýká, že tato transformace bude vyžadovat další investice a nové dovednosti, kterých se však subjektům v odvětví mediálního zpravodajství často nedostává, včetně subjektů, které zaujímají jen malý podíl trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby na digitální transformaci těchto odvětví poskytovaly cílenou podporu, zejména aby na ni vyčlenily finanční prostředky z programu Horizont Evropa;

33.

uvědomuje si význam nezávislé žurnalistiky a jejího potenciálu pro růst díky nižším vstupním nákladům, které přineslo využívání technologií, zejména vzestup inovativních vydavatelských a platebních metod, jež usnadňují oslovení publika na internetu, což by mělo pomoci zlepšit ekonomickou situaci a pracovní podmínky nezávislých novinářů;

34.

vyzývá Komisi, aby vypracovala zastřešující strategii pro mediální a informační gramotnost; poukazuje na přidanou hodnotu, kterou by mělo zahrnutí zúčastněných stran z mediálního sektoru do iniciativ na zvyšování mediální a informační gramotnosti (včetně monitorování a akcí); domnívá se, že při podpoře mediální a informační gramotnosti hrají klíčovou úlohu organizace občanské společnosti, a žádá proto Komisi a členské státy, aby je jako zúčastněné strany zahrnuly do iniciativ zaměřených na podporu žurnalistiky a mediální a informační gramotnosti; zdůrazňuje, že mediální vzdělávání je nutné podporovat ve formálním, informálním a neformálním učení pomocí koncepce celoživotního vzdělávání, tak aby se digitální a mediální dovednosti podporovaly během celého života a již od raného věku; vyzývá Komisi, aby podporovala zejména programy a iniciativy mediálního vzdělávání na univerzitách; vítá, že Komise v úzké spolupráci se skupinou ERGA zavedla soubor nástrojů pro mediální gramotnost a že jsou v praxi uplatňovány nové povinnosti v oblasti mediální gramotnosti stanovené ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách;

35.

je přesvědčen, že podpora posilování nezávislých sdělovacích prostředků a zvyšování mediální a informační gramotnosti by měla být rovněž nedílnou součástí zahraniční politiky EU; zdůrazňuje, že k posílení veřejné diplomacie Unie, prosazování měkké síly a zvýšení geopolitické viditelnosti je nutná silnější politická, technická a finanční podpora, zejména v evropském sousedství a v zemích usilujících o přistoupení;

36.

domnívá se, že v zájmu povzbuzení hospodářské soutěže by EU rovněž měla podporovat zakládání a růst startupů zabývajících se digitálními médii a za tímto účelem jim usnadnit přístup k financování a vytvořit podpůrný rámec pro inovace, který jim umožní rozšiřovat jejich činnost;

37.

vítá oznámení zprávy o mediálním průmyslu, která vychází dvakrát ročně a zkoumá trendy ve sdělovacích prostředcích; zdůrazňuje, že jazyk je třeba považovat za jednotku analýzy nad rámec globálních trendů a národních území, a umožnit tak sledovat trendy, které různým způsobem ovlivňují různé jazykové oblasti, včetně úředních jazyků EU i regionálních a menšinových jazyků;

38.

zdůrazňuje význam územní exkluzivity a licenčních práv pro přežití a účinné fungování audiovizuálního odvětví a v neposlední řadě zachování kulturní rozmanitosti; domnívá se, že je velmi důležité zachovat zásadu teritoriality, která je jedním ze základních kamenů evropského audiovizuálního průmyslu; zdůrazňuje proto, že je třeba vyřešit problém koncentrace dominantních subjektů na trhu na úkor alternativních nebo nezávislých nabídek; konstatuje, že držiteli práv duševního vlastnictví jsou v Evropě často autoři, výkonní umělci a nezávislí a integrovaní producenti; vybízí k přijetí opatření, jež by podpořila tvůrce digitálního obsahu a vytváření příležitostí a spravedlivého prostředí, aby tito tvůrci mohli mít podíl na příjmech plynoucích z jejich práce, zejména v digitálním prostředí;

39.

zároveň vyzývá k výraznému rozšíření evropského publika legálním zpřístupněním obsahu přes hranice EU, přičemž by měla být zachována zásada smluvní svobody a využívány stávající možnosti, které jsou k dispozici v celé EU, jako je např. nařízení o přenositelnosti; zdůrazňuje, je nutné rozšířit nabídku alternativního legálního přístupu k obsahu, aby se v celé EU omezilo pirátství a aby byli odměněni tvůrci, a bere na vědomí, že postupující digitalizace stále více odstraňuje státní hranice; je znepokojen vysokými cenami některých vysílacích práv, kvůli nimž je pro menší subjekty velmi obtížné využívat audiovizuální díla, což má dopad na obsah, kulturní rozmanitost a hospodářskou soutěž; vítá, že Komise zahájila dialog se zúčastněnými stranami ve snaze zajistit širší dostupnost audiovizuálního obsahu v celé EU, a vyzývá ji, aby jeho výsledky náležité zohlednila a využila je k přezkoumání alternativních modelů financování, které by však plně dodržovaly autorské právo EU, územní exkluzivitu a spravedlivé odměňování držitelů práv;

40.

domnívá se, že je třeba více zviditelnit programy a iniciativy EU zaměřené na podporu produkce a šíření kvalitních evropských děl s mezinárodním potenciálem nejen na území EU; v této souvislosti opakuje, že je zapotřebí podpora „na míru“; je toho názoru, že cílená opatření na podporu koprodukce, překladu, titulkování a dabování, předprodeje budoucích distribučních práv a společné distribuce by mohla přispět k větší dostupnosti rozmanitého evropského audiovizuálního obsahu; vítá investice, které byly provedeny na podporu evropské produkce, a se zájmem bere na vědomí několik inovativních projektů, které v tomto ohledu uskutečnily evropské organizace veřejnoprávních sdělovacích prostředků; vyjadřuje nepolevující podporu ceně Lux Audience Award a jejímu nedávnému rozšíření o hlasy občanů, které má zvýšit povědomí evropské veřejnosti o rozmanitosti evropské filmové tvorby, a opakuje, že nezávislá kina a nezávislé filmové festivaly mají klíčový význam pro odolnost tohoto odvětví;

41.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily nástroje a podpůrné akce, které by věnovaly pozornost nízké audiovizuální produkční kapacitě některých členských států; připomíná přijetí revidovaného znění směrnice o audiovizuálních mediálních službách a vyzývá zejména členské státy, aby řádně uplatňovaly čl. 13 odst. 1 této směrnice tak, aby poskytovatelé mediálních služeb v případě audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, které spadají do jejich pravomoci, zajistili ve svých katalozích alespoň 30 % podíl evropských děl; žádá Komisi a skupinu ERGA, aby pečlivě sledovaly účinné uplatňování tohoto opatření a vyhodnotily úspěšnost jeho cíle;

42.

zdůrazňuje, že služby nabízející video na požádání (služby VOD) a jiné inovace jsou nyní plně součástí prostředí audiovizuálních médií a že stávajícím subjektům na trhu přinášejí nové výzvy i příležitosti; konstatuje, že v mnoha ohledech probíhá nevratná transformace, v jejímž rámci mimo jiné vznikají nové trhy; vybízí zavedené subjekty v tomto odvětví, aby i nadále vstupovaly na nové trhy a přijímaly inovativní modely podnikání, aby svému publiku mohly nabízet co nejlepší služby; zastává názor, že zavádění služeb VOD pro více území by nemělo bránit kulturní a jazykové rozmanitosti Evropské unie;

43.

zdůrazňuje příležitosti, které evropským tvůrcům a producentům audiovizuálních děl nabízejí velcí poskytovatelé služeb VOD; je však znepokojen častým využíváním smluv o díle na objednávku a o odkupu díla, kdy velcí poskytovatelé obvykle koupí práva duševního vlastnictví k nějakému dílu za jednorázovou platbu, a tak mají prospěch z příjmů plynoucích z využívání těchto děl; uznává, že spravedlivá tržní konkurence mezi vysílacími stanicemi a službami VDO má zásadní význam pro budoucí existenci obou odvětví, jak potvrzuje směrnice o audiovizuálních mediálních službách; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadu služeb VOD na evropský filmový a audiovizuální trh, zejména na vztahy mezi různými subjekty v hodnotovém řetězci, a aby podnikla konkrétní kroky s cílem zabránit potenciálně nátlakovým praktikám, které mohou tvůrce připravit o odpovídající a přiměřenou odměnu;

44.

zdůrazňuje ústřední úlohu, kterou hrají sdělovací prostředky při formování vnímání, myšlenek, postojů a chování společnosti; poukazuje na nedostatečnou rozmanitost a na nedostatečný podíl žen v tvůrčích a vedoucích pozicích v tomto odvětví; zdůrazňuje, že je důležité podporovat evropské mediální talenty, a to i vypracováním nových mentorských programů a kampaní zaměřených na rozmanitost před i za kamerou, aby tak bylo zlepšeno zastoupení žen a společensky znevýhodněných skupin a aby byly povzbuzeny ke zvážení profesní dráhy v médiích;

45.

zdůrazňuje, že je důležité snížit uhlíkovou stopu audiovizuálního odvětví, zejména ve fázi produkce, během níž vzniká nejvíce emisí CO2; konstatuje, že ke snižování emisí by mohla přispět digitální řešení, jako jsou například virtuální audiovizuální produkční techniky; je přesvědčen o tom, že současný VFR nabízí skvělou příležitost pro financování ekologických projektů a pro dosažení nulových čistých emisí tohoto odvětví v tomto desetiletí; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o emisích CO2 v celém hodnotovém řetězci a navrhla cílená opatření; vyzývá Komisi, aby tento vývoj urychlila a podporovala výměnu osvědčených postupů, společné nástroje a dobrovolné normy pro snížení uhlíkové stopy v celém hodnotovém řetězci audiovizuálního odvětví, aby EU mohla splnit svůj cíl a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality; vítá proto záměr Komise vypracovat příručku osvědčených postupů pro ekologickou produkci a poskytování služeb; zdůrazňuje, že environmentální udržitelnost může být klíčovým faktorem a výhodou pro zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví a jeho atraktivity pro investice;

46.

zdůrazňuje, že filmová gramotnost má mimořádný význam pro to, aby si mladší diváci uvědomili rozmanitost evropské kultury a získali povědomí o evropských dějinách, a že má obrovský potenciál k vytváření a posilování pocitu sounáležitosti a společné evropské identity; konstatuje, že evropští tvůrci, producenti, distributoři a kinematografie hrají klíčovou úlohu; považuje za nezbytné vytvořit soubor nástrojů pro rozvoj filmové gramotnosti; připomíná specifika evropské kinematografické produkce a kulturní výjimku v této oblasti, jež má za cíl zachovat kvalitní produkci evropského kontinentu; vyzývá proto členské státy, aby zvážily zařazení filmové gramotnosti do školních osnov a na všech stupních vzdělávání;

47.

domnívá se, že větší finanční prostředky na digitalizaci a podporu dostupnosti evropského audiovizuálního a filmového dědictví jsou nezbytné k jeho uchování a zpřístupnění širšímu publiku; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti podpory audiovizuálního a filmového dědictví v rámci programu Kreativní Evropa, včetně podpory snazší výměny a budování kapacit mezi odborníky na restaurování a uchovávání filmů, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat nezávislým MSP, které díky svému specifickému obchodnímu modelu hrají klíčovou úlohu při ochraně bohatého a rozmanitého evropského audiovizuálního dědictví;

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly obnovu a transformaci celého zpravodajského a audiovizuálního odvětví a posílily jejich odolnost a konkurenceschopnost na trhu s cílem co nejúčinněji řešit stávající výzvy a budoucí krize; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat součinnost mezi různými systémy financování EU, jako jsou Kreativní Evropa, Horizont Evropa, InvestEU a Digitální Evropa, se specifickými částkami vyhrazenými na celé zpravodajské a audiovizuální odvětví;

o

o o

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70.

(2)  Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.

(3)  Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.

(4)  Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0320.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0239.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0211.

(9)  https://www.unic-cinemas.org/en/news/news-blog/detail/european-cinema-industry-sees-eur62-billion-box-office-drop-in-2020/

(10)  European Audiovisual Observatory, https://www.obs.coe.int/en/web/observatoire/home/-/asset_publisher/wy5m8bRgOygg/content/theatrical-gross-box-office-in-the-eu-and-the-uk-collapsed-by-70-4-in-2020

(11)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52020DC0784

(12)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/ BRIE/2021/690866/IPOL_BRI(2021)690866_EN.pdf

(13)  Viz strana 50 zprávy „Monitoring Media Pluralism in the Digital Era“, podle níž žádný členský stát neregistruje nízkou míru rizika v oblasti plurality trhu:

https://cadmus.eui.eu/bitstream/handle/1814/67828/MPM2020-PolicyReport.pdf?sequence=5&isAllowed=y

(14)  Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 82.

(15)  https://eic.ec.europa.eu/eic-funding-opportunities/european-innovation-ecosystems/calls-proposals/ufo-open-call-cascade_en

(16)  https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/recommendation-protection-safety-and-empowerment-journalists

(17)  https://www.oecd.org/tax/beps/about/#:~:text=The%20Inclusive%20Framework%20on%20BEPS%20allows%20interested%20countries%20and%20jurisdictions,implementation%20of%20the%20BEPS%20Package


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/82


P9_TA(2021)0429

Účinnost využívání finančních prostředků z Fondu solidarity EU členskými státy v případě přírodních katastrof

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o účinnosti využívání finančních prostředků z Fondu solidarity EU členskými státy v případě přírodních katastrof (2020/2127(INI))

(2022/C 184/05)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 175, čl. 310 odst. 5 a článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 2, 3 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (1) (nařízení o EUSF) a jeho následné změny ze dne 15. května 2014 a 30. března 2020,

s ohledem na závěrečnou zprávu ze dne 7. prosince 2018 o následném hodnocení Fondu solidarity Evropské unie 2002-2016,

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. května 2019 o hodnocení Fondu solidarity Evropské unie 2002–2017 (SWD(2019)0186),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o jejich přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2021 o přezkumu evropské politiky sousedství (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2016 o Fondu solidarity Evropské unie: hodnocení (5),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 3/2008 ze dne 15. dubna 2008 „Evropský fond pro strategické investice: jak rychle, efektivně a pružně funguje?;

s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 24/2012 ze dne 3. srpna 2013 s názvem „Reakce Fondu solidarity Evropské unie na zemětřesení v oblasti Abruzzo v roce 2009: relevance a náklady opatření“,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0273/2021),

A.

vzhledem k tomu, že Fond solidarity Evropské unie (EUSF) byl zřízen v roce 2002 jako reakce na rozsáhlé záplavy ve střední Evropě v létě 2002; vzhledem k tomu, že byl vytvořen za účelem poskytování finanční pomoci členským státům a kandidátským zemím postiženým přírodními katastrofami, jako jsou povodně, zemětřesení nebo bouře; vzhledem k tomu, že EUSF se stal jedním z hlavních nástrojů Unie pro obnovu po havárii a konkrétním projevem solidarity v Unii;

B.

vzhledem k tomu, že EUSF je jedním z nejkonkrétnějších projevů solidarity Unie, již všichni občané Unie očekávají v případě přírodních katastrof nebo závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení o koordinovaném postupu EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím důsledkům poukázal na to, že solidarita mezi členskými státy není dobrovolná, ale je ve skutečnosti základní hodnotou Unie, jak je stanoveno v článku 3 SEU, a povinností vyplývající mimo jiné z článků 2 a 21 SEU; vzhledem k tomu, že Parlament ve stejném usnesení naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila všechny složky svého krizového řízení a mechanismy reakce na katastrofy;

C.

vzhledem k tomu, že regulační rámec EUSF byl v letech 2014 a 2020 pozměněn, což odráží potřebu zjednodušit postupy a rozšířit oblast působnosti fondu tak, aby zahrnovala případy ohrožení veřejného zdraví, jako je COVID-19;

D.

vzhledem k tomu, že v rámci EUSF bylo vyplaceno celkem 6,548 miliardy EUR, v průměru 339,9 milionu EUR ročně; vzhledem k tomu, že částky vyplácené za rok se rok od roku výrazně mění; vzhledem k tomu, že prostředky nevyužité v daném roce lze převést do následujícího roku a vzhledem k tomu, že je možné využít prostředky přidělené na příští rok předem a poskytnout potřebnou flexibilitu při řešení nepředvídaných katastrof;

E.

vzhledem k tomu, že výdaje z EUSF vzrostly z pětiletého průměru přibližně 270 milionů EUR v období 2002–2015 na pětiletý průměr ve výši 534 milionů EUR v letech 2016 až 2020; vzhledem k tomu, že tento nárůst byl způsoben kombinací nárůstu škod a zvýšením částky vyplácené za škodu; vzhledem k tomu, že tento nárůst je rovněž odrazem přidané hodnoty fondu;

F.

vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu se závažnost a četnost přírodních katastrof a mimořádných situací v oblasti veřejného zdraví jistě zvýší, což znásobí potřebu silného a dobře fungujícího mechanismu pro obnovu po katastrofách;

G.

vzhledem k tomu, že nový víceletý finanční rámec (VFR) zahrnuje nové rozpočtové krytí nazvané „rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech“ sdružující EUSF a rezervu na pomoc při mimořádných událostech, jež má reagovat jednak na mimořádné situace vyplývající z velkých katastrof v členských státech nebo v přistupujících zemích (EUSF), jednak na konkrétní naléhavé potřeby v Unii nebo v zemích mimo Unii, zejména v případě humanitárních krizí (rezerva na pomoc při mimořádných událostech);

H.

vzhledem k tomu, že některé regiony jsou strukturálně zranitelné vůči určitým opakujícím se přírodním katastrofám, jako jsou povodně, intenzivní seismická nebo vulkanická aktivita nebo krize v oblasti veřejného zdraví, a vyžadují proto zvláštní proaktivní přístup;

I.

vzhledem k tomu, že lhůtu pro plné uvolnění grantu lze ještě zkrátit, aby bylo možné uspokojit naléhavou potřebu solidarity Unie;

1.

zdůrazňuje skutečnost, že v letech 2002 až 2020 EUSF uvolnil více než 6,5 miliardy EUR na pomoc při 96 katastrofách ve 23 členských státech a v jedné přistupující zemi; konstatuje, že nejvyšší počet žádostí byl podán na pokrytí škod způsobených povodněmi, přičemž do této kategorie spadá více než 60 % podporovaných katastrof; dále konstatuje, že zemětřesení byla událostmi, které způsobily největší celkové finanční škody, na něž připadá 48 % podpory poskytované v rámci EUSF;

2.

konstatuje, že v rámci koordinovaného balíčku Unie opatření reagujícího na pandemii COVID-19 byla oblast působnosti EUSF rozšířena nařízením (EU) 2020/461, které vstoupilo v platnost dne 1. dubna 2020; Vítá skutečnost, že krize v oblasti veřejného zdraví nyní spadají do působnosti EUSF, což v případě potřeby umožňuje jeho mobilizaci na podporu nejpostiženějších členských států a přistupujících zemí; vítá skutečnost, že v průběhu této revize došlo ke zvýšení sazby záloh vyplacených postiženým zemím z 10 % předpokládané výše pomoci (omezené na maximální částku 30 milionů EUR) na 25 % (omezeno na maximálně 100 milionů EUR); vybízí členské státy, aby tohoto ustanovení plně využívaly v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány;

3.

konstatuje, že v březnu 2021 Komise navrhla balíček ve výši téměř 400 milionů EUR v rámci EUSF pro 17 členských států a 3 přistupující země s cílem bojovat proti ohrožení zdraví způsobeného onemocněním COVID-19; konstatuje, že tyto finanční prostředky budou pokrývat část veřejných výdajů vynaložených na financování lékařských a osobních ochranných prostředků, mimořádné podpory obyvatel a opatření na prevenci, sledování a kontrolu šíření nemocí;

4.

zdůrazňuje, že i přes význam krize způsobené onemocněním COVID-19 musí EUSF i nadále poskytovat podporu zemím, které se zotavují z přírodních katastrof; zdůrazňuje, že změna klimatu je jednoznačnou realitou, a proto je nezbytné jednat i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu; je i nadále znepokojen, co se týče dostatečnosti financování z EUSF, zejména s ohledem na rozšíření jeho oblasti působnosti a sloučení s rezervou na pomoc při mimořádných událostech ve VFR na období 2021–2027; konstatuje, že rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech má maximální strop ve výši 1,2 miliardy EUR;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že z důvodu rozpočtových omezení obdrží země žádající o podporu v důsledku pandemie COVID-19 v roce 2020 méně než 50 % potenciální částky pomoci; je i nadále znepokojen zdroji, které má EUSF k dispozici od roku 2021 do roku 2027, zejména s ohledem na jeho širší oblast působnosti; domnívá se proto, že je nezbytné sledovat, zda celková výše finančních prostředků a ustanovení o přidělování prostředků pro SEAR mají dopad na účinnost EUSF s ohledem jednak na rozšíření jeho působnosti a jednak počet a rozsah katastrof;

6.

vítá skutečnost, že reforma z roku 2014 vyjasnila kritéria přípustnosti regionálních katastrof a zvýšila míru jejich schvalování z 31 % na 85 %; uznává, že se jednalo o důležitý krok směrem ke zvýšení předvídatelnosti procesu podávání žádostí a účinnosti Fondu solidarity EU; upozorňuje, že je rovněž důležité přihlížet k odhadovaným nákladům, pokud jde o finanční aspekty škod na životním prostředí způsobených katastrofou;

7.

připomíná, že zvláštní pozornost by měla být věnována nejvzdálenějším regionům, které zažívají obtížné klimatické podmínky, což vážně brání jejich rozvoji; považuje proto za zásadní, aby byla přijata zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony a všechny oblasti, které jsou obzvláště ohroženy přírodními katastrofami, jako jsou ostrovy, horské regiony a řídce osídlené regiony;

8.

zdůrazňuje, že je třeba uvolnit finanční pomoc z EUSF pro regiony a oblasti v Unii, které jsou zvláště postiženy přírodními katastrofami; domnívá se, že finanční pomoc poskytovaná z fondu musí být spravedlivě rozdělena mezi nejpostiženější regiony a oblasti členských států;

9.

zdůrazňuje vysokou přidanou hodnotu fondu, pokud jde o podporu nouzových opatření a úsilí o oživení, jakož i zmírnění finanční zátěže pro vnitrostátní, regionální a místní orgány, a to i v případě, že je třeba provést zlepšení v oblasti rychlosti, soudržnosti, účinnosti a podpory intervencí;

10.

zdůrazňuje důležitou úlohu prevence a řízení rizik katastrof v EU; vyzývá Komisi, aby usnadnila vypracování koordinovaného plánu pro přesné a rychlé posouzení škod; vyzývá každou přijímající zemi, aby ve svých zprávách o provádění podrobně popsala preventivní opatření, která přijala nebo plánuje přijmout, včetně toho, jak využije strukturální fondy Unie k omezení budoucích škod a pokud možno k zamezení opakování podobných přírodních katastrof; zdůrazňuje, že budoucí výzvy, ať již se týkají změny klimatu, nebo ohrožení veřejného zdraví, vyžadují především preventivní politiku; konstatuje, že EUSF je ze své podstaty nápravný; připomíná proto, že je třeba dosáhnout účinné součinnosti s dalšími politikami a programy Unie, zejména s fondy politiky soudržnosti, mechanismem civilní ochrany Unie, Zelenou dohodou pro Evropu a s politikami a programy Unie, které podporují prevenci katastrof a řízení rizik; požaduje revizi EUSF s cílem zajistit, aby v něm byla zakotvena zásada „obnovy k lepšímu“ („build back better“);

11.

připomíná význam dodržování zásad právního státu a ochrany finančních zájmů Unie; domnívá se proto, že Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Evropský účetní dvůr (EÚD) a případně Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) by měly mít možnost sledovat provádění EUSF v rámci svých pravomocí a v souladu se svými výsadami;

12.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise poskytovala členským státům praktickou podporu, zejména pokud jde o odhad škod, a vybízí Komisi, aby zajistila šíření osvědčených postupů, pokud jde o správu věcí veřejných a využívání struktur institucionální koordinace v případě katastrof; zdůrazňuje, že v případech závažných zemětřesení nebo rozsáhlých záplav si zmírnění následků může vyžádat více času než v případě jiných přírodních katastrof; domnívá se, že by se to mělo v každém případě odrazit v budoucí revizi EUSF, zejména pokud jde o to umožnit dostatečnou dobu čerpání po uplynutí stávajících lhůt pro podávání žádostí;

Kvalita žádostí

13.

s politováním konstatuje, že kvalita žádostí o financování se liší a že to může proces mobilizace prodloužit; konstatuje, že odhad škod je v tomto ohledu často nejobtížnější, a to kvůli problémům při shromažďování údajů, překrývání a zdvojování a při vývoji souhrnných údajů v souladu s požadavky Komise; vyzývá Komisi, aby zavedla požadavky, které budou co nejjednodušší a přímočaré, a aby zároveň zachovala nezbytnou míru podrobnosti; vyzývá Komisi, aby vytvořila společný nástroj nebo systém na posílení schopnosti příjemců dodržovat standardizované přístupy pro kvantifikaci údajů o ztrátách v případě katastrof a systémy shromažďování údajů o ztrátách, čímž se sníží administrativní zátěž a co nejvíce zjednoduší postup podávání žádostí;

14.

zdůrazňuje důležitou úlohu místních orgánů, zejména obcí, nevládních organizací a občanské společnosti při poskytování údajů v terénu vnitrostátním orgánům; zdůrazňuje proto, že účinná spolupráce s místními orgány a nevládními organizacemi může rovněž zvýšit kvalitu žádostí; vyzývá členské státy, aby vytvořily účinné koordinační mechanismy s cílem plně využít údaje poskytované nevládními organizacemi;

15.

zdůrazňuje, že shromažďování údajů pro žádosti o pomoc z EUSF z důvodu krizí v oblasti veřejného zdraví je pro jednotlivé země novinkou, a může se proto ukázat jako obzvláště náročné; vyzývá Komisi, aby této otázce věnovala zvláštní pozornost a aby země všemi možnými způsoby podporovala, a to i poskytováním technické podpory;

16.

vyjadřuje politování nad tím, že nařízení o EUSF v současné době neumožňuje podávat žádosti o podporu na přeshraničním základě, přestože některé oblasti, které jsou obzvláště zranitelné vůči přírodním katastrofám, například hornaté regiony, často přesahují hranice;

Včasný zásah

17.

konstatuje, že podle článku 1 nařízení o EUSF, byl EUSF zřízen s cílem umožnit Unii „rychle, účinně a pružně reagovat na mimořádné situace“; konstatuje, že EÚD ve své zvláštní zprávě č. 3/2008 dospěl k závěru, že EUSF nereagoval rychle na mimořádné události, neboť doba mezi katastrofou a platbou obvykle činila přibližně jeden rok; konstatuje, že tato doba se po reformě EUSF z roku 2014 snížila jen mírně, jak bylo zdůrazněno v hodnocení EUSF z roku 2018; je i nadále znepokojen budoucí délkou postupu podle nového VFR, který zahrnuje rozpočet EUSF v rámci rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech;

18.

připomíná, že je klíčové, aby pomoc a finanční prostředky byly postiženým regionům zasílány co nejrychleji, nejsnadněji a nejpružněji; v tomto ohledu připomíná význam součinnosti mezi mechanismem civilní ochrany Unie, složkou Evropského fondu pro regionální rozvoj pro přizpůsobení se změně klimatu a programy územní spolupráce a EUSF; zdůrazňuje, že tato součinnost má zásadní význam pro zajištění komplexní a rychlé reakce na mimořádnou situaci a zároveň pro zajištění silného souboru opatření na podporu odolnosti;

19.

je znepokojen skutečností, že navzdory zvýšení zálohových plateb z 10 % na 25 % předpokládaného finančního příspěvku je průměrná doba pro jejich vyplacení stále velmi dlouhá (přibližně pět měsíců);

20.

opětovně vyzývá Komisi, aby zvážila pružnější řešení a zejména aby pokračovala ve své práci na pokynech pro zjednodušené využívání EUSF s cílem usnadnit činnost vnitrostátních, regionálních a místních orgánů a aby pokračovala v práci na zjednodušení a urychlení postupu podávání žádostí pro členské státy, například tím, že bude věnovat zvláštní pozornost zjednodušení žádostí o aktivaci EUSF v několika regionech v souvislosti s přeshraničními katastrofami, aby se zajistila rychlejší reakce na intenzifikaci závažných a regionálních přírodních katastrof a závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus, jehož prostřednictvím bude poskytována finanční podpora členskému státu v mimořádné situaci bez ohledu na to, zda byl využit roční rozpočet EUSF;

21.

s politováním konstatuje, že překlad dokumentů nebo jiné specifické technické problémy mohou způsobit značná zpoždění v různých fázích zásahů EUSF; vyzývá Komisi, aby zavedla prostředky nezbytné k rychlejšímu zpracování překladů dokumentů, které předkládají státy zasažené katastrofou, a zabránila tak jakémukoli zpoždění zásahů EUSF;

22.

se znepokojením konstatuje, že doba mezi katastrofou a úplným vyplacením pomoci, jak uvádí Komise ve svých výročních zprávách o FSEU, je i nadále jednou z hlavních výzev FSEU; zdůrazňuje, že to má v současné situaci zvláštní význam, neboť pandemie COVID-19 a změna klimatu pravděpodobně povedou k výraznému nárůstu počtu žádostí, což by mohlo vést k dalším prodlevám; bere na vědomí názor Komise, že prostor pro urychlení rozhodovacího procesu pro uvolnění prostředků z FSEU byl plně využit prostřednictvím změn zavedených v revizi FSEU z roku 2014 a že prostor pro další urychlení uvolnění prostředků z FSEU je omezený; připomíná, že rychlá reakce na mimořádné situace může mít zásadní význam pro zajištění účinného fungování FSEU; zdůrazňuje, že to je obzvláště důležité v regionech s omezenými alternativními zdroji financování; vyzývá Komisi, aby vyčerpala veškeré možné způsoby, jak urychlit uvolnění prostředků z FSEU v rámci nového VFR, zejména pro méně rozvinuté regiony;

Zjištění vycházející z hodnocení

23.

s politováním bere na vědomí zjištění hodnocení, že zprávy o provádění předkládané přijímajícími zeměmi se značně liší, pokud jde o délku, obsah a míru podrobnosti údajů; se znepokojením konstatuje, že vzhledem k těmto rozdílům není možné provádět systematické a srovnávací analýzy dosažených výsledků ani porovnávat plánované výsledky se skutečnými výsledky; dále konstatuje, že analyzované případové studie odhalily časté rozdíly mezi předpoklady ohledně priorit podpory z EUSF v prováděcí dohodě a skutečnými potřebami v praxi; je znepokojen tím, že tento nedostatek informací a srovnatelných údajů brání Komisi v účinném monitorování provádění EUSF a potenciálně ohrožuje účinné a účelné využívání EUSF, což má negativní dopad na podporu územní, hospodářské a sociální soudržnosti v EU;

24.

bere na vědomí důkazy z případových studií obsažených v externí hodnotící zprávě, že provádění celého procesu zadávání veřejných zakázek v omezeném čase, který je k dispozici v krizové situaci, bylo pro některé přijímající státy náročné; upozorňuje, že zadávání veřejných zakázek v mimořádných situacích je oblastí, která je zvláště zranitelná vůči případům podvodů, korupce a nesrovnalostí, a z tohoto důvodu vyzdvihuje, že je důležité, aby existovaly účinné kontrolní systémy a postupy pro vyřizování stížností; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby členské státy v reakci na krizové situace dodržovaly postupy zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že jakékoli výjimky musí zajistit soulad zadávacích řízení se zásadami řádného finančního řízení a ochrany finančních zájmů Unie, a to i na regionální a místní úrovni;

25.

konstatuje, že aktivace EUSF je vyvolána katastrofou, a proto rozdělení finančních prostředků neodpovídá územním kvótám; je však překvapen zjištěním hodnocení, že příděly jsou soustředěny do malého počtu příjemců, přičemž 77 % finančních prostředků je rozděleno mezi čtyři největší členské státy; zdůrazňuje potřebu solidarity založené na potřebách s ohledem na schopnost přijímajících zemí čelit katastrofě;

26.

konstatuje, že EUSF provádějí určené orgány v přijímajících zemích v souladu se zásadou sdíleného řízení; konstatuje, že pravomoci Komise ovlivňovat, které projekty jsou financovány, jsou proto omezené; připomíná Komisi usnesení Parlamentu ze dne 1. prosince 2016, v němž zdůraznil, že je důležité určit, zda byly dotace z EUSF využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení, a vyzval Komisi a členské státy, aby zlepšily transparentnost a zajistily přístup veřejnosti k informacím v průběhu celého procesu uvolňování pomoci; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost případům možného zneužití finančních prostředků z EUSF v rámci sdíleného řízení a aby zavedla kroky ke zvýšení transparentnosti a ke sledování a prevenci tohoto možného zneužití;

27.

s politováním konstatuje, že některé intervence byly uzavřeny se zpožděním; je znepokojen tím, že v některých případech vnitrostátní orgány požadovaly delší lhůty pro poskytnutí odpovědí na auditní otázky nebo neodpověděly na opakované žádosti o informace z auditu; uznává význam včasných uzávěrek; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o těchto uzávěrkách;

28.

konstatuje, že výroční zprávy Fondu solidarity EU se týkají období let 2008 až 2018 a jsou zveřejňovány neoprávněně; dále konstatuje, že za roky 2019 a 2020 nebyla dosud zveřejněna žádná výroční zpráva; připomíná Komisi její povinnost podávat každoročně do 1. července zprávu o činnosti EUSF v předchozím roce; vyzývá EÚD, aby v každoročním prohlášení o věrohodnosti týkajícího se provádění EUSF informoval Parlament o veškerých zjištěních;

29.

trvá na tom, že je nutné plně ochránit úlohu rozpočtového orgánu; konstatuje, že v novém VFR jsou prostředky z EUSF zahrnuty do souhrnného rozpočtu a poskytovány prostřednictvím převodů; zdůrazňuje, že je třeba včas informovat o těchto převodech a že je bez ohledu na nový postup rovněž třeba, aby Komise poskytovala informace na stejné úrovni jako v předchozím VFR; vyjadřuje dále politování nad tím, že chybí podrobné podkladové informace o žádostech o podporu z EUSF, což brání kontrole, a trvá na tom, aby Komise poskytovala veškeré dostupné informace v souladu s článkem 4 nařízení o EUSF;

30.

vyzývá EÚD, aby provedl nový audit EUSF v zájmu možného přehodnocení nástrojů a rozpočtu s cílem zajistit, aby byl k dispozici dostatečný a funkční rozpočet pro účinné řešení závažných a regionálních přírodních katastrof, jakož i závažných ohrožení veřejného zdraví;

31.

připomíná, že cílem EUSF je projevovat a posilovat solidaritu; zdůrazňuje, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li si občané vědomi zásahů EUSF; zdůrazňuje v tomto ohledu význam posílení propagace; vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy pro zvýšení viditelnosti EUSF; vybízí členské státy, aby do svých zpráv o provádění zahrnuly popis komunikačních a propagačních činností prováděných v souvislosti s operacemi EUSF s cílem poskytnout úplný a systematický přehled mediálního pokrytí;

32.

vyjadřuje politování nad nedostatečným zviditelněním EUSF, což znamená, že není vždy jasně poukázáno na úlohu Unie; vyjadřuje politování nad tím, že nařízení o EUSF neobsahuje povinnost informovat veřejnost o podpoře z EUSF ani požadavek podávat o této podpoře zprávy; zdůrazňuje, že členské státy si vytvořily osvědčené postupy pro komunikaci o podpoře z EUSF, jako je používání vlajek a log Unie; vyzývá členské státy, aby o finanční pomoci z EUSF informovaly veřejnost a aby upozorňovaly na práce a služby, které byly nebo budou financovány z EUSF; očekává, že budoucí revize nařízení o EUSF bude zahrnovat povinnost informovat veřejnost o podpoře z EUSF a propagovat tuto podporu, například prostřednictvím vnitrostátních médií a dalších sdělovacích prostředků, s cílem zajistit informovanost občanů;

33.

připomíná, že pomoc z EUSF pokrývá pouze obnovu stávající infrastruktury v oblasti energetiky, vody a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, a nikoli dodatečné náklady na rekonstrukci infrastruktury odolnější vůči katastrofám a změně klimatu, jak požaduje Zelená dohoda pro Evropu, která musí být financována přijímajícím státem z vlastních zdrojů a z jiných fondů Unie, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti; vyzývá k vyšší míře součinnosti mezi nástroji politiky soudržnosti a EUSF;

34.

vyzývá Komisi, aby určila regiony, které jsou náchylnější ke konkrétním nebo opakujícím se přírodním katastrofám, a aby navrhla akční plán pro zmírňování rizik a cílené anticipační činnosti; dále vyzývá Komisi, aby navrhla revizi EUSF s cílem zavést cílenější, účinnější a včasnější mechanismus rychlé reakce v oblastech a regionech, jež jsou náchylné ke konkrétním nebo opakujícím se přírodním katastrofám;

o

o o

35.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 9.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0220.

(4)  Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(5)  Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 140.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/88


P9_TA(2021)0430

Situace umělců a kulturní oživení v EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o situaci umělců a kulturním oživení v EU (2020/2261(INI))

(2022/C 184/06)

Evropský parlament,

s ohledem na preambuli a na články 2, 3 a 4 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na články 6 a 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a zejména na článek 19 tohoto paktu,

s ohledem na doporučení organizace UNESCO o postavení umělce,

s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury“ (COM(2018)0268),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu“ (COM(2018)0267),

s ohledem na závěry Rady ze dne 15. listopadu 2018 o pracovním plánu pro kulturu (2019–2022) (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o kulturním oživení Evropy (4),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (6),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (7),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (8),

s ohledem na závěry německého předsednictví Rady ze dne 20. listopadu 2020 o genderové rovnosti v oblasti kultury,

s ohledem na závěry Rady ze dne 18. května 2021 o oživení, odolnosti a udržitelnosti kulturního a kreativního odvětví,

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států v rámci otevřené metody koordinace ze dne 22. března 2018 o úloze veřejných politik při rozvoji podnikatelského a inovačního potenciálu kulturních a kreativních odvětví,

s ohledem na studii nazvanou „Situace umělců a pracovníků v kultuře a kulturní oživení v Evropské unii po skončení pandemie COVID-19 – podkladová analýza“ zveřejněnou generálním ředitelstvím EP pro vnitřní politiky Unie dne 1. února 2021 (9),

s ohledem na publikaci typu „Briefing“ nazvanou „Situace umělců a pracovníků v kultuře a kulturní oživení v Evropské unii po skončení pandemie COVID-19: politická doporučení“ zveřejněnou generálním ředitelstvím EP pro vnitřní politiky Unie dne 4. května 2021 (10),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0283/2021),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament již ve svém usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců výslovně vyzval členské státy, aby vytvořily nebo zavedly právní a institucionální rámec pro kreativní uměleckou činnost prostřednictvím přijetí nebo uplatňování řady ucelených a komplexních opatření týkajících se smluv, sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění, přímého a nepřímého zdanění a dodržování evropských předpisů;

B.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 17. září 2020 o kulturním oživení Evropy Parlament opět zdůraznil potřebu zlepšit pracovní podmínky pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích a naléhavě vyzval Komisi, aby zřídila evropský rámec pro pracovní podmínky v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu;

C.

vzhledem k tomu, že kultura má vnitřní hodnotu jakožto vyjádření lidskosti, demokracie a občanské angažovanosti, jež mohou být klíčové pro prosazování udržitelného rozvoje;

D.

vzhledem k tomu, že kultura a svoboda umění významně přispívají k dynamičnosti společnosti a umožňují všem jejím složkám vyjadřovat svou identitu, což přispívá k sociální soudržnosti a mezikulturnímu dialogu, připravuje cestu stále propojenější Evropské unii a současně má zásadní význam pro podporu digitální a ekologické transformace;

E.

vzhledem k tomu, že kultura, umění, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost mají pro evropskou společnost velkou hodnotu z kulturního, vzdělávacího, demokratického, environmentálního, sociálního a hospodářského hlediska a z hlediska lidských práv a měly by být prosazovány a podporovány; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl v Evropě významně přispívají ke společné evropské identitě a našim hodnotám, duševnímu zdraví a ekonomickému bohatství a v dlouhodobém horizontu k vytváření evropské veřejné sféry;

F.

vzhledem k tomu, že evropská kulturní a kreativní odvětví a průmysl představují 4 až 7 % HDP EU a 8,7 milionu pracovních míst v EU;

G.

vzhledem k tomu, že Unie dosud měla v oblasti kultury pouze omezené pravomoci; vzhledem k tomu, že Parlament musel tvrdě bojovat, aby dosáhl výrazného navýšení rozpočtu programu Kreativní Evropa; vzhledem k tomu, že tento program je jediným programem Unie věnovaným kultuře; vzhledem k tomu, že financování tohoto programu stále zdaleka neodpovídá potřebám našich evropských umělců a kulturních a kreativních odvětví a průmyslu jako celku;

H.

vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl zahrnují především mikro a malé a střední organizace a podniky s omezeným přístupem na finanční trhy, jakož i samostatně výdělečně činné umělce, pracovníky v kultuře, pracovníky na volné noze a podnikatele, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou pracovat na částečný úvazek, a kteří často žijí z nepravidelných a smíšených příjmů z různých zdrojů;

I.

vzhledem k tomu, že míra samostatné výdělečné činnosti je v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu vyšší (33 %), než je tomu v ekonomice jako celku (14 %), a vzhledem k tomu, že u kulturních a uměleckých pracovníků je větší pravděpodobnost, že budou pracovat na částečný úvazek, což vede k problémům, pokud jde o přístup k podpůrným opatřením a záchranným sítím, a snižuje celkovou odolnost samostatně výdělečně činných osob v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu;

J.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech nemají někteří kulturní a kreativní pracovníci vůbec žádný právní status;

K.

vzhledem k tomu, že opatření proti šíření nákazy přijatá v reakci na pandemii COVID-19 vážně narušila křehký kulturní a kreativní ekosystém, v důsledku čehož došlo k ohrožení kulturní a umělecké tvorby a projevu a k oslabení přínosu umění a kultury k našim dobrým životním podmínkám, kulturní rozmanitosti, demokracii atd.; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl zaznamenaly v roce 2020 ztráty obratu přesahující 30 %, což odpovídá kumulativní ztrátě ve výši 199 miliard EUR, přičemž odvětví hudby a scénických umění utrpěla ztráty ve výši 75 %, resp. 90 % (11);

L.

vzhledem k tomu, že kultura je ekosystém, který nejen vytváří značnou ekonomickou hodnotu (představuje 4,4 % HDP EU z hlediska celkového obratu a zaměstnává přibližně 7,6 milionu lidí), ale má také významný sociální dopad, přispívá k demokratickým, udržitelným, svobodným, spravedlivým a inkluzivním společnostem a odráží a posiluje naši evropskou rozmanitost, hodnoty, historii a svobody;

M.

vzhledem k tomu, že bylo jednoznačně prokázáno, že kulturní obsah šířený během období omezení volného pohybu osob z důvodu onemocnění COVID-19 výrazně zlepšil psychický stav evropských občanů a zabránil zhoršení problémů v oblasti duševního zdraví, jež byly způsobeny dlouhodobou izolací;

N.

vzhledem k tomu, že v zájmu ochrany kulturního dědictví je třeba podporovat tradiční kulturu a umělce;

O.

vzhledem k tomu, že vytvoření vícerozměrného evropského rámce pro pracovní podmínky v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu bude vyžadovat koordinaci s politikami EU v oblasti zaměstnanosti, hospodářské soutěže, vnitřního trhu, sociální politiky, základních práv a rovnosti, autorských práv a financování kultury, jakož i trvalé sledování pokroku dosaženého členskými státy při zlepšování pracovních podmínek v těchto odvětvích a sdílení osvědčených postupů, přičemž je nutné plně respektovat oblasti působnosti Evropské unie a jejích členských států;

P.

vzhledem k tomu, že od doby, kdy Parlament ve svých usneseních z června 2007, listopadu 2016 a září 2020 vyzval ke zlepšení situace umělců, nebylo dosaženo velkého pokroku a většina požadavků v nich obsažených zůstává v platnosti, zejména s ohledem na velké rozdíly mezi režimy podpory pro umělce a kulturní pracovníky v různých členských státech a na skutečnost, že se situace umělců zhoršila, a proto většina požadavků Parlamentu získala na naléhavosti;

Q.

vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 odhalila již existující slabiny v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, pro něž je charakteristická občasná práce, různorodost a nestabilita, křehké způsoby obživy umělců a kulturních pracovníků, jakož i napjaté rozpočty mnoha kulturních institucí a nedostatečné veřejné financování, a uvrhla umělce a kulturní a kreativní profesionály a pracovníky do ještě nejistějších situací, neboť ztráta výdělku u osob na volné noze a pracovníků s nestandardními smlouvami, kteří tvoří většinu pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, byla často zhoršena nedostatečnými nebo zcela chybějícími vnitrostátními systémy sociálního zabezpečení a specifickými podpůrnými opatřeními;

R.

vzhledem k tomu, že pokračující dopad pandemie znemožnil většině umělců a kulturních a kreativních pracovníků vykonávat svou činnost a udržet si pracovní místa, přičemž vedl i k nejistotě ohledně výhledů do budoucnosti, kvůli které již nyní profesionálové tuto oblast opouštějí, což bude mít dlouhodobý dopad na složení a rozmanitost evropských kulturních a kreativních odvětví a průmyslu jako celku, odradí mladé lidi i osoby z marginalizovaných skupin od toho, aby v těchto odvětvích pracovali, a celkově sníží kreativitu evropské společnosti a hospodářství EU;

S.

vzhledem k tomu, že mnohé členské státy přijaly významná nouzová opatření, která mají kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu pomoci překonat krizi; vzhledem ale k tomu, že tato podpora se mezi členskými státy značně lišila, nebyla vždy vhodná pro všechna kulturní a kreativní odvětví a průmysl a někdy byla poskytnuta se zpožděním, což některé části těchto odvětví ohrožuje; vzhledem k tomu, že podpora nebyla poskytována několika kategoriím kulturních pracovníků, umělců a interkulturních mediátorů kvůli jejich zvláštnímu pracovnímu statusu, a nepostačovala proto k zajištění udržitelných pracovních podmínek vzhledem k tomu, že pozdní a někdy nedostatečná veřejná podpora vedla k tomu, že se toto odvětví muselo spoléhat samo na sebe, což podtrhuje, že je nutné, aby existovaly fungující podpůrné mechanismy, jež by zabezpečovaly sociální práva umělců a kulturních profesionálů a chránily rozmanitost kulturních projevů;

T.

vzhledem k tomu, že přeshraniční mobilita zůstává nezbytným prvkem profesní dráhy umělců a kulturních pracovníků; vzhledem k tomu, že většina stávajících nástrojů financování na podporu mobility však dostatečně nepodněcuje environmentálně a sociálně udržitelnou mobilitu a brání dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem umělců a kulturních profesionálů;

U.

vzhledem k tomu, že pracovní plán Rady pro kulturu na období let 2019–2022 si stanoví jako prioritu vytvoření ekosystému podporujícího umělce a kulturní a kreativní profesionály a uznává potřebu společných opatření v této oblasti; vzhledem k tomu, že tato společná opatření jsou naléhavě nutná;

V.

vzhledem k tomu, že v EU existuje vedle sebe několik definic umělců a kulturních pracovníků, což ztěžuje případnou harmonizaci; vzhledem k tomu, že kvůli chybějící jednotné definici svého statusu je mnoho pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, mimo jiné včetně spisovatelů, překladatelů literárních děl, producentů a techniků, vystaveno nejistotě;

W.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech existují konkrétní právní předpisy, které umělcům poskytují zvláštní status, jenž jim zaručuje přístup k sociálním dávkám; vzhledem ale k tomu, že se tyto právní předpisy v jednotlivých členských státech značně liší, což brání vzájemnému uznávání statusu umělců a kulturních a kreativních pracovníků a přeshraniční spolupráci a mobilitě, a tak vytváří překážky kulturní a umělecké tvorbě, projevu a volnému pohybu a v konečném důsledku evropské kulturní rozmanitosti a sociální udržitelnosti;

X.

vzhledem k tomu, že finanční podpora kulturních a kreativních odvětví a průmyslu se v jednotlivých členských státech značně liší, pokud jde o velikost rozpočtu, hlavní priority a hodnoty, což přispívá k dalším rozdílům v udržitelnosti profesní dráhy kulturních pracovníků napříč zeměmi a brání inkluzivitě, udržitelnosti a vyváženosti přeshraniční spolupráce a mobility;

Y.

vzhledem k tomu, že umělci a kulturní a kreativní pracovníci vzhledem k povaze odvětví jako takového obvykle pracují v atypických pracovních vztazích a jsou často vystaveni nejistým pracovním podmínkám, které brání jejich přístupu k plné sociální ochraně a vylučují je z pobírání důchodů, proplácení zdravotní péče a vyplácení dávek v nezaměstnanosti;

Z.

vzhledem k tomu, že odměna umělců a kulturních a kreativních pracovníků je často nestabilní a nejistá, pochází z různých zdrojů, jako jsou smlouvy, licenční poplatky, granty a dotace, což činí jejich příjmy vysoce nepředvídatelnými, ponechává je v nejistých situacích a oslabuje jejich odolnost;

AA.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a omezení volného pohybu osob výrazně omezily možné zdroje příjmů u převážné většiny umělců, výkonných umělců a kulturních pracovníků; vzhledem k tomu, že pokračující příjem z autorských a souvisejících práv zůstal jedním z mála zbývajících zdrojů příjmů; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech nejsou tato práva řádně dodržována distribučními platformami, které nutí držitele práv k tomu, aby se jich, někdy i trvale, vzdali v rámci svých smluv, což zásadním způsobem omezuje jejich schopnost uživit se svou prací;

AB.

vzhledem k tomu, že autoři, výkonní umělci a všichni kulturní tvůrci by měli mít přístup k zaručeným minimálním standardům sociálního zabezpečení, včetně zaměstnaneckého a zdravotního pojištění a penzijních fondů, aby se mohli plně soustředit na svou uměleckou tvorbu a kreativitu;

AC.

vzhledem k tomu, že chybějící kolektivní vyjednávání u samostatně výdělečně činných umělců a kulturních a kreativních pracovníků a překážky, které mu brání, dále narušují jejich postavení na trhu práce a vedou k nedostatečné sociální ochraně a k dlouhodobým negativním dopadům na jejich postavení a zabezpečení; vzhledem k tomu, že kolektivní správa autorských práv je pro většinu tvůrců a umělců v Evropě hlavním zdrojem příjmů, neboť zajišťuje jejich průběžné odměňování, a měla by je rovněž chránit před nekalými praktikami velkých a dominantních mediálních společností a streamingových platforem;

AD.

vzhledem k tomu, že přeshraniční mobilita je nezbytnou součástí práce umělců, autorů, výkonných umělců a všech kulturních tvůrců a pracovníků v kultuře, ale je často omezována byrokratickými postupy, nedostatkem jasných informací a množstvím administrativních pravidel a požadavků napříč členskými státy, zejména s ohledem na sociální ochranu a zdanění, jakož i na složité a nákladné postupy, pokud jde o zvláštní potřeby spojené s přepravou křehkého uměleckého vybavení; vzhledem k tomu, že tyto překážky přeshraniční kulturní mobility jsou v rozporu se zásadou volného pohybu;

AE.

vzhledem k tomu, že veřejné granty jsou považovány za nejdůležitější a nejúčinnější formu finanční podpory pro kulturní a kreativní odvětví a průmysl, jsou však často nedostatečné, nadměrně byrokratické a příliš obtížně dostupné či nedostupné, zvláště pro marginalizované skupiny, a někdy i předpojaté v důsledku politického vlivu, což zejména začínající umělce a tvůrce odrazuje od toho, aby o ně žádali; vzhledem k tomu, že přístupu k veřejným grantům brání i chybějící zastřešující evropská strategie financování tohoto odvětví ze strany Komise, různé zdroje ve víceletém finančním rámci a jejich nedostatečné začleňování;

AF.

vzhledem k tomu, že nejvyšší mírou nejistoty, pokud jde o přístup k sociálním systémům i k vnitrostátním a unijním grantům, fondům a dalším možnostem financování, trpí osoby pracující na volné noze;

AG.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 upozornila na závislost umělců na krátkodobé veřejné a soukromé finanční podpoře a na střednědobé projektové podpoře, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost odhalila obecné strukturální problémy v tomto odvětví;

AH.

vzhledem k tomu, že hlavním problémem zůstává přístup k financování, zejména pro menší subjekty v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, včetně jednotlivých umělců, uměleckých uskupení a kulturních a kreativních pracovníků, kteří často nemají nárok na půjčky a bankovní záruky, což zvyšuje význam přístupu k veřejným a soukromým grantům a dotacím a jejich dostupnosti; opakuje, že je důležité podporovat všechna kulturní odvětví, včetně interkulturních mediátorů, kteří hrají zásadní úlohu prostředníka mezi veřejností a uměleckým dílem nebo dědictvím, a tak zajišťují přístup ke kultuře a její šíření širokému publiku;

AI.

vzhledem k tomu, že mnoho soukromých investorů a veřejných poskytovatelů financí během krize omezilo nebo zcela zrušilo svou finanční podporu kulturních projektů, zejména projektů s přeshraničním rozměrem; vzhledem k tomu, že tato skutečnost podtrhuje význam spolehlivého a nepřetržitého veřejného financování;

AJ.

vzhledem k tomu, že vzdělávání a kultura jsou klíčové pro budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny, rozvoj integrace a zachování evropské konkurenceschopnosti;

AK.

vzhledem k tomu, že streamingové služby usazené mimo EU zvýšily své investice do infrastruktury v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu v členských státech za účelem vytváření dalšího obsahu určeného pro distribuci na internetu;

AL.

vzhledem k tomu, že umělci jsou často vystaveni rasismu, xenofobii, diskriminaci a vyloučení na základě jejich vnímané identity, a to v důsledku strukturálního a institucionálního rasismu a „tokenismu“, jež vedou k napjatým vztahům a spolupráci s příslušnými institucemi a brání jejich umělecké svobodě;

AM.

vzhledem k tomu, že z politiky zaměřené na kulturní a kreativní odvětví a průmysl a z příslušného financování jsou vyloučeni umělci se zdravotním postižením, a to například kvůli tomu, že není zohledňována jejich omezená mobilita nebo přihlíženo k problémům spojeným s byrokratickými postupy financování;

AN.

vzhledem k tomu, že ačkoli je účast žen v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu vysoká, přetrvává v této oblasti značná diskriminace na základě pohlaví, jakož i nedostatečný přístup žen, překážky bránící jejich zastoupení a viditelnosti a rozdíly v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy málokdy zastávají klíčové kreativní role nebo rozhodovací funkce v kulturních institucích; vzhledem k tomu, že umělkyně jsou kvůli své práci často umlčovány a vystaveny nepřiměřené kritice a ženy a umělci z řad LGBTIQ+ jsou s větší pravděpodobností terčem útoků nebo podléhají omezením;

AO.

vzhledem k tomu, že umělci a kulturní profesionálové z marginalizovaných skupin, včetně žen, mladých lidí, zástupců rasových, etnických a zeměpisných menšin, osob ze zranitelného socioekonomického prostředí, osob se zdravotním postižením a osob LGBTIQ+, mají omezenější přístup k umělecké a kulturní profesní dráze a méně příležitostí k rozvoji dlouhodobé kariéry v tomto odvětví; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 postihla obzvláště ženy a prohloubila již existující překážky, pokud jde o přístup, rovné odměňování, zastoupení a viditelnost v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, s nimiž se tyto skupiny potýkají;

AP.

vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda umění zakotvené v Listině základních práv Evropské unie jsou v současné době v několika členských státech ohroženy kvůli zásahům státu a politicky motivovaným omezením a někdy je jim bráněno prostřednictvím uplatňování protiteroristických právních předpisů nebo vznášením obvinění, že umělecká díla urážejí náboženské pocity nebo národní symboly nebo že jsou považována za urážlivá či nevhodná, což vede i k případům autocenzury;

AQ.

vzhledem k tomu, že státní programy podpory během krize, zejména pokud jde o pomoc pracovníkům v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu, na které se nevztahují vnitrostátní definice umělců, mimo jiné včetně osob na volné noze, jako jsou spisovatelé a autoři, byly a nadále zůstávají nejednotné;

AR.

vzhledem k tomu, že kvůli dopadům pandemie bude mít celá generace mladých umělců a kulturních pracovníků v důsledku omezených příležitostí potíže nalézt zaměstnání v oblasti kultury nebo zapsat se do vyššího uměleckého vzdělávání; vzhledem k tomu, že u umělců mladších 30 let existuje vyšší pravděpodobnost, že jsou nezaměstnaní, vykonávají neplacenou práci a jsou vystaveni vykořisťujícím pracovním podmínkám, jako je nevyplácení mzdy a nejistá pracovní smlouva;

1.   

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly bytostnou hodnotu kultury, jakož i její zásadní úlohu pro společnost, pro její pokrok a pro náš blahobyt, hospodářství a inkluzivnost a aby toto uznání promítly do dostatečné a trvalé finanční a strukturální podpory;

2.   

vyjadřuje politování nad tím, že kulturní činnost je často považována za postradatelnou; připomíná, že kultura hraje v naší společnosti zásadní úlohu, a tím spíše během krize, a vyzývá proto k co nejrychlejšímu znovuotevření všech kulturních prostorů; uznává, že má-li kulturní a tvůrčí odvětví současné problémy přežít, je naprosto nezbytné nejen zajistit okamžitou podporu a zavést veškerá nezbytná mimořádná opatření, ale také se zamyslet nad řádným oživením tohoto klíčového odvětví a poskytnout strukturální podporu, jednak pokud jde o inovační programy a rozpočet, ale také o příležitosti k učení, které se v této oblasti nabízejí mladé generaci;

3.   

vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a konsolidovala hospodářsko-politický rámec pro celý systém kulturního a tvůrčího odvětví a dala mu konkrétní podoby, aby se z něj stala jednotná konkurenceschopná a dlouhodobá strategie, jejímž cílem je zvýšit jeho konkurenceschopnost, strategickou hodnotu pro evropské hospodářství a evropský způsob života a umožnit mu naplnit svůj potenciál, pokud jde o tvorbu pracovních míst a zajištění růstu; zdůrazňuje potenciál kulturních a kreativních odvětví a průmyslu, pokud jde o zaměstnanost mladých a reindustrializaci, a zejména poukazuje na rostoucí počet příležitostí pro mladé lidi v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu díky digitálnímu prostředí;

4.   

vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily kulturní a kreativní odvětví a průmysl do všech nástrojů finanční podpory, jako je program InvestEU a NextGenerationEU; zdůrazňuje, že s cílem zajistit kompatibilní řešení, která by v rámci EU nevytvářela další nerovnosti, je důležité rozdělovat tyto zdroje na základě zvláštností nejrůznějších odvětví a rozměrů potenciálních příjemců;

5.   

vyzývá členské státy a Komisi, aby uznaly evropskou přidanou hodnotu přeshraniční spolupráce a odstranily překážky udržitelné a inkluzivní přeshraniční mobility v EU a v rámci zemí mimo EU pro umělce a kulturní pracovníky;

6.   

vyzývá Komisi a členské státy, aby autorům, výkonným umělcům a dalším kreativním odborníkům a pracovníkům v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu poskytovaly podporu a jasné informace a pokyny týkající se možností mobility a přezkoumaly a v případě potřeby revidovaly správní požadavky ve všech členských státech, včetně požadavků v oblasti víz, zdanění, sociálního zabezpečení a přístupu k odborné přípravě a uznávání titulů z oblasti uměleckého vzdělání včetně odborného vzdělávání a přípravy a akademických kvalifikací, a to s cílem zjednodušit a sjednotit přístup ke všem výše uvedeným oblastem, jakož i k programům a fondům Unie, které mohou sloužit jejich potřebám, jako je program Kreativní Evropa, včetně programů a fondů, jež nejsou přímo zaměřeny na kulturní a kreativní odvětví a průmysl; vyzývá k vytvoření zvláštních programů zaměřených na mobilitu mladých tvůrců a inovátorů s cílem podpořit výměny a inovace v oblasti kultury a tvořivosti;

7.   

vítá zřízení informačních míst pro mobilitu, která budou poskytovat pomoc umělcům a pracovníkům v oblasti kultury a podporovat udržitelnou mobilitu; vyzývá členské státy, aby zřídily alespoň jedno takové místo pro mobilitu a informace, které by umělcům a kulturním a tvůrčím pracovníkům nabízelo bezplatnou a cílenou podporu; doporučuje, aby Komise poskytovala konzistentní a komplexnější informace o mobilitě šité na míru přeshraničním pracovníkům v kultuře, autorům, výkonným umělcům a tvůrcům, a to prostřednictvím iniciativ, jako jsou aktualizované sady nástrojů a příručky;

8.   

vyzývá Komisi, aby poskytla umělcům jasné informace o otázkách mobility týkajících se vztahů mezi EU a Spojeným královstvím;

9.   

odsuzuje skutečnost, že většina členských států neprovedla směrnici (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu včas před termínem 7. června 2021; vyjadřuje však politování nad tím, že Komise zveřejnila obecné pokyny teprve tři dny před uplynutím lhůty pro jejich provedení; domnívá se, že to dokazuje, že je nutné přijmout nařízení i pro procedurální záležitosti;

10.   

vybízí členské státy, aby umožnily kulturním a tvůrčím pracovníkům daňový odpočet provozních výdajů souvisejících s jejich uměleckou činností, jakož i nákladů na vybavení nebo odbornou přípravu (zvyšování dovedností a rekvalifikace);

11.   

zdůrazňuje, že v kulturních a tvůrčích odvětvích jsou zapotřebí podrobné srovnatelné údaje a statistiky rozčleněné podle pohlaví;

12.   

vybízí k větší součinnosti mezi kulturním a vzdělávacím sektorem a podporuje větší zapojení uměleckých a kulturních škol a institucí do činností v rámci programu Erasmus+ a do dalších akcí v rámci programů EU, a to jak pro studenty, tak pro učitele; vyzývá členské státy, aby plně začlenily a podporovaly přístup k uměleckému vzdělávání, odbornému a vzdělávacímu vzdělávání a akademickým kvalifikacím jako součást uceleného přístupu k obnově kulturních a kreativních odvětví a průmyslu a společnosti jako celku; poukazuje na to, že je důležité zajistit přístup k celoživotnímu učení, zvyšování dovedností, rekvalifikaci a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím poradenských programů, a vytvořit celounijní školicí materiály pro přechod ze vzdělání do kulturního a tvůrčího zaměstnání;

13.   

vyzývá členské státy, aby provedly směrnici (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu se silným důrazem na ochranu kulturních a tvůrčích děl a těch, která je vytvářejí, a zejména aby autorům a výkonným umělcům zaručily spravedlivou a přiměřenou odměnu; vyzývá Komisi, aby účinné provádění těchto klíčových zásad důkladně monitorovala;

14.   

poukazuje na význam územních licencí v obchodním modelu většiny subjektů v kulturním a tvůrčím odvětví; připomíná přezkum nařízení o neoprávněném zeměpisném blokování, který provedla Komise v polovině období; poukazuje na to, že před zvážením případných následných opatření je nezbytné zohlednit názory nositelů práv v jakékoli diskusi o obsahu chráněném autorským právem; připomíná, že příjmy z autorského práva představují jádro spravedlivé odměny umělců a tvůrců, ale také mnoha malých hráčů v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu; připomíná, že jakákoli radikální změna v této oblasti by mohla vést k dramatickým důsledkům pro mnoho z nich;

15.   

vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní provedení směrnic (EU) 2019/790 a 2019/789 (12) je poněkud zpožděné a pouze několik členských států využilo příležitosti ze článku 18 k zavedení vhodných mechanismů odměňování; naléhavě vyzývá členské státy, aby článek 18 směrnice (EU) 2019/790 převedly do účinných mechanismů odměňování;

16.   

vyzývá Komisi, aby prosazovala kolektivní správu práv při provádění nedávno přijatých směrnic o autorském právu, jakož i ve svých nadcházejících iniciativách k zajištění spravedlivé odměny tvůrců a širokého přístupu veřejnosti ke kulturním a tvůrčím dílům;

17.   

naléhavě vyzývá Komisi, aby účinně prováděla iniciativy v oblasti rovnosti žen a mužů, začleňování a integrace v oblasti kultury a audiovizuální oblasti prostřednictvím programu Kreativní Evropa a monitorovala výsledky;

18.   

vyzývá Komisi, aby vyhodnotila dopad platforem pro streamování hudby v Evropě s cílem zajistit transparentnost jejich doporučovacích algoritmů, neboť do značné míry určují, jaký obsah jejich spotřebitelé naslouchají a vidí na seznamech her a uživatelských rozhraní služeb, a aby zvážila zavedení pozitivních povinností na podporu kulturní rozmanitosti a objevitelnosti evropských děl ve svých službách;

19.   

důrazně odsuzuje stereotypy, sexismus a sexuální obtěžování v kulturním a tvůrčím odvětví;

20.   

vítá iniciativy některých členských států na podporu rovnosti žen a mužů v procesu výběru vyšších pozic ve veřejných kulturních institucích;

21.   

uznává zásadní úlohu kultury a umění při prosazování kulturní rozmanitosti a podpoře inkluzivních společností a boje proti všem formám diskriminace;

22.   

zdůrazňuje, že současná pandemie podtrhla význam digitální sféry a zvýšila závislost umělců a uživatelů na dominantních digitálních platformách; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti; připomíná, že pro některé umělce a tvůrce, kteří byli převážně závislí na veřejných akcích, představuje tato změna hospodářského paradigmatu výzvu, pokud jde o stabilitu příjmů; je znepokojen skutečností, že v rámci tohoto nového obchodního modelu není mnoho umělců a tvůrců schopno dosáhnout stejné výše příjmů, neboť praxe dominantních nebo velkých platforem pro streaming spočívající v ukládání doložek o odkupních právech připravuje autory o licenční poplatky a brání tvůrcům v tom, aby obdrželi odpovídající a přiměřenou odměnu; žádá proto Komisi, aby tuto situaci vyhodnotila a přijala opatření s cílem zajistit, aby byly příjmy řádně a spravedlivě přerozděleny všem tvůrcům, umělcům a držitelům práv;

23.   

vítá počáteční posouzení dopadu provedené Komisí a nedávnou veřejnou konzultaci o kolektivním vyjednávání pro osoby samostatně výdělečně činné, která zkoumá možnost odstranění překážek kolektivního vyjednávání v oblasti práva hospodářské soutěže pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby ve svobodném povolání; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby zaujala co nejširší přístup s cílem zajistit možnost kolektivního vyjednávání pro všechny samostatně výdělečně činné osoby včetně umělců a kulturních pracovníků; vyzývá Komisi, aby dále vyhodnotila stávající pravidla státní podpory, jejich uplatňování v rámci kulturních a kreativních odvětví a průmyslu a případně potřebu jejich přizpůsobení; vyzývá členské státy, aby uznaly právo na sdružování pro všechny pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu a aby podporovaly kolektivní vyjednávání;

24.   

upozorňuje na to, že umělci a pracovníci v odvětví médií a kultury jsou běžně zaměstnáváni v atypických pracovních poměrech (částečné úvazky a smlouvy na dobu určitou, dočasná činnost a ekonomicky závislá samostatně výdělečná činnost), což často vede k nejisté pracovní situaci umělců a kulturních pracovníků; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zlepšit pracovní podmínky v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu; vybízí členské státy, aby využily sbližování směrem vzhůru ke stanovení minimálních standardů pro umělce a kulturní pracovníky, pokud jde o pracovní podmínky, spravedlivou odměnu a sociální zabezpečení, a zároveň uznaly zvláštní rysy kulturních a tvůrčích odvětví, jako je sezónní práce a nefinanční povaha tvořivosti;

25.   

vyzývá Komisi, aby navrhla evropský status umělce, který by stanovil společný rámec pro pracovní podmínky a minimální standardy, jež budou společné pro všechny země EU, a zároveň plně respektoval pravomoci členských států a EU, pokud jde o trh práce a kulturní politiku, a to přijetím nebo uplatňováním řady soudržných a komplexních pokynů týkajících se mimo jiné smluv, způsobů kolektivního zastupování a kolektivní správy, sociálního zabezpečení, pojištění pro případ nemoci a nezaměstnanosti, důchodových systémů, přímého a nepřímého zdanění, necelních překážek a informační asymetrie; v tomto ohledu vítá nadcházející jednání v rámci otevřené metody koordinace mezi členskými státy o statusu umělců jakožto první krok tímto směrem; vyzývá k vytvoření pracovní skupiny v rámci otevřené metody koordinace s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a usnadnit sledování pokroku, pokud jde o zlepšování pracovních podmínek umělců;

26.   

vyzývá Komisi, aby zmapovala stávající definice umělců a kulturních pracovníků ve všech členských státech s cílem dosáhnout společného porozumění, které by se mělo odrazit v tvorbě politik EU a ve statistikách týkajících se kultury; konstatuje, že tato definice by měla zohledňovat procesně orientovaný charakter kulturní práce a uznat intenzitu práce v různých fázích tvůrčího procesu; domnívá se, že tato definice by měla být rovněž v souladu s doporučením UNESCO z roku 1980 o postavení umělců;

27.   

vyzývá k větší přeshraniční přenositelnosti a uznávání kulturních a tvůrčích dovedností, kvalifikací a diplomů s cílem usnadnit mobilitu osob pracujících v kulturním a tvůrčím odvětví;

28.   

vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly programy a iniciativy odborného vzdělávání pro profesní rozvoj všech autorů, výkonných umělců a kulturních tvůrců, a zejména aby je podporovaly při získávání digitálních, podnikatelských a jiných dovedností s cílem využívat digitálních příležitostí k propagaci jejich práce a ke spolupráci s ostatními umělci;

29.   

naléhavě vybízí všechny členské státy, aby plnily svůj závazek a povinnost podporovat a bránit uměleckou svobodu s cílem prosazovat základní právo na svobodu projevu a zajistit, aby se občané EU mohli svobodně těšit z plodů umělecké tvorby a mohli se svobodně podílet se na kultuře, a naléhavě vyzývá Komisi, aby ty členské státy, které své povinnosti neplní, postihovala; vyzývá Komisi, aby provedla další výzkum v této oblasti a připravila plán pro dosažení lepší ochrany svobody uměleckého projevu v Evropě; vyzývá členské státy, aby společně navázaly strukturovaný dialog mezi umělci, právními odborníky a příslušnými zúčastněnými stranami s cílem stanovit společné normy pro svobodu uměleckého projevu a vypracovat a uplatňovat příslušné pokyny;

30.   

vítá nedávné závěry Rady o oživení, odolnosti a udržitelnosti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu, zejména s ohledem na výzvu ke spravedlivému a udržitelnému trhu práce a sociální ochraně pro odborníky v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu a na potřebu zajistit příjmy umělců; vyzývá členské státy, aby usilovaly o rychlé provedení těchto závěrů;

31.   

vyzývá členské státy, aby zajistily plný přístup umělců a kulturních pracovníků k systémům sociální ochrany bez ohledu na jejich zaměstnanecký status, včetně přístupu k příspěvkům v nezaměstnanosti, zdravotní péči a důchodům; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly zvláštní opatření pro různé kategorie tvůrčích profesí s cílem řešit problémy nestabilního příjmu, neplacené práce a nejistoty zaměstnání a zajistit minimální úroveň jejich příjmu;

32.   

vyzývá členské státy, aby při vytváření všech příslušných politik a programů a činností financování řádně zohledňovaly jedinečnou situaci umělců z marginalizovaných skupin a aby odstranily všechny překážky bránící dosažení rovnosti žen a mužů v tomto odvětví, zejména zavedením opatření, která umožní rovný přístup, účast a zastoupení všech kulturních pracovníků a umělců;

33.   

vyzývá členské státy, aby zvýšily svou podporu kulturních a kreativních odvětví a průmyslu posílením veřejných investic a povzbuzováním soukromých investic do těchto odvětví, jakož i partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá členské státy, aby zajistily snadnější přístup k finančním prostředkům pro umělce a všechny kulturní tvůrce;

34.   

vyzývá členské státy, aby diverzifikovaly zdroje podpory pro kulturní a kreativní odvětví a průmysl a zajistily, že nebude docházet k žádným finančním škrtům a snižování stávajících finančních prostředků, neboť se toto odvětví stále potýká s následky posledního kola škrtů;

35.   

vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily přístup k veřejným grantům a půjčkám snížením administrativní zátěže ve všech fázích podávání žádostí a poskytování příslušných informací a zajistily transparentnost; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat součinnost mezi všemi příslušnými systémy financování EU se specifickými částkami vyčleněnými na kulturní a tvůrčí odvětví, jako jsou Horizont Evropa, Kreativní Evropa, InvestEU, Digitální Evropa, fondy politiky soudržnosti a Nástroj pro oživení a odolnost, které mají být využívány s cílem lépe umělce a kulturní pracovníky podporovat a poskytovat nové, dostupné a pokud možno pravidelné zdroje financování;

36.   

zdůrazňuje, že je důležité zaměřit odpovídající část opatření na hospodářské oživení do kulturních a kreativních odvětví a průmyslu; opět vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily kulturu do vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti, aby vyčlenily alespoň 2 % rozpočtových prostředků určených na Nástroj pro oživení a odolnost na kulturu a aby přijaly konkrétní, inkluzivní a všem přístupná opatření, která nikoho nebudou opomíjet; je znepokojen tím, že se jeví, že v některých členských státech vyčleňují předložené plány pro tato odvětví nižší procenta nebo v nich finanční prostředky pro tato odvětví úplně chybí; vyzývá Komisi, aby zveřejnila údaje o částkách a účelu prostředků vyčleněných v těchto plánech s cílem zajistit transparentnost a usnadnit demokratický dohled;

37.   

opakuje, že je důležité podporovat všechna kulturní odvětví, včetně kulturní mediace, jež hraje zásadní úlohu prostředníka mezi veřejností a uměleckým dílem nebo dědictvím, a tak zajišťuje přístup ke kultuře a její šíření širokému publiku;

38.   

zdůrazňuje, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl jsou prvními odvětvími, která byla nejvíce zasažena pandemií, a posledními, která se začala zotavovat, zatímco se vzhledem k omezením kapacity kulturních akcí a míst konání v důsledku hygienických protokolů očekává, že jejich oživení bude ještě pomalejší; zdůrazňuje, že oživení kulturních a kreativních odvětví a průmyslu musí jít ruku v ruce s přechodem k udržitelnosti v tomto odvětví; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily krátkodobou obnovu celého kulturního ekosystému a v dlouhodobém horizontu posílily odolnost a konkurenceschopnost kulturních a kreativních odvětví a průmyslu a inovace v nich, aby tato odvětví posílily tím, že budou poskytovat spravedlivou a strukturovanou podporu všem, zejména nejzranitelnějším aktérům, a aby podpořily pracovní příležitosti pro umělce, autory, výkonné umělce, kulturní pracovníky a odborníky v oblasti kulturní mediace tím, že budou podporovat spolupráci napříč různými obory, a aby také zajistily komplexní sledování sociálně-ekonomické situace v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu s pomocí evropského rámce pro pracovní podmínky, aby bylo možné v budoucnu co nejúčinněji řešit všechny závažné krize a pomoci v digitální i ekologické transformaci těchto odvětví;

39.   

zdůrazňuje, že jakákoli opatření přijatá na pomoc kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu pro jejich oživení by se neměla zaměřovat pouze na hospodářskou obnovu, ale měla by být rovněž využita ke zlepšení pracovních podmínek umělců a kulturních pracovníků, k rozšíření a rekvalifikaci těchto pracovníků, aby se mohli zapojit do digitální éry a digitálního světa, a k investicím do zelené inovační schopnosti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu, která jsou hnací silou udržitelnosti a vyznačují se včasným osvojováním a zaváděním přelomových technologií potřebných k řešení změny klimatu; zdůrazňuje výzvy, které digitalizace přináší CCSI, a proto potřebu neustále přehodnocovat a přetvářet obchodní modely s cílem vyvinout tržně orientovaná řešení založená na datech velkého objemu, cloud computingu, IKT, umělé inteligenci a silné úloze internetových platforem; zdůrazňuje, že je důležité, aby nositelé práv z evropských kulturních a kreativních odvětví a průmyslu měli přístup k údajům o publiku a systémům doporučení pro obsah a že je důležitá transparentnost těchto systémů; zdůrazňuje proto význam zaručeného financování pro digitalizaci, uchovávání a on-line dostupnost kulturního a tvůrčího obsahu a našeho evropského kulturního dědictví;

40.   

vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly a sdílely spolehlivé údaje o osvědčených postupech a metodách distribuce pomoci kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu; dále vyzývá k výměně osvědčených postupů týkajících se nejúčinnějších způsobů rozdělování finančních prostředků na obnovu v krátkodobém a střednědobém horizontu s cílem zajistit maximální pokrytí kulturních a kreativních odvětví a průmyslu tak, aby žádní umělci ani kulturní pracovníci nebyli opomenuti;

41.   

zdůrazňuje význam odměňování autorů a výkonných umělců online i offline, zejména prostřednictvím rozšíření kolektivního vyjednávání;

42.   

vyzývá Komisi, aby průběžně monitorovala kulturní a kreativní odvětví a průmysl a pravidelně vypracovávala studie o situaci umělců, a tak získávala přesné, spolehlivé, aktualizované a odvětvové údaje na evropské úrovni s cílem navrhovat tvorbu solidních politik a lépe kulturní a kreativní odvětví a průmysl mapovat a být lépe připraveni v případě budoucích krizí;

43.   

vítá skutečnost, že se během krize mnoho kulturních ekosystémů pracovníků a organizací přizpůsobilo novým formátům digitální distribuce a našlo tak inovativní způsoby, jak oslovit publikum; poukazuje nicméně na to, že digitální zapojení by nemělo nahradit kulturní zkušenosti jednotlivců;

44.   

vybízí k podpoře využívání nových technologií, jako je umělá inteligence, aby umělci mohli prozkoumávat nové způsoby vytváření a šíření své práce a více využívat příležitostí, které nabízí digitální prostředí;

45.   

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 460, 21.12.2018, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 28.

(3)  Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223.

(4)  Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 152.

(5)  Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.

(6)  Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34.

(8)  Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.

(9)  Studie „The Situation of Artists and Cultural Workers and the post-COVID-19 Cultural Recovery in the European Union“ („Situace umělců a pracovníků v kultuře a kulturní oživení v Evropské unii po skončení pandemie COVID-19“), Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce B – strukturální politika a politika soudržnosti, 1. února 2021.

(10)  Publikace typu „Briefing“ nazvaná „The Situation of Artists and Cultural Workers and the post-COVID-19 Cultural Recovery in the European Union“ („Situace umělců a pracovníků v kultuře a kulturní oživení v Evropské unii po skončení pandemie COVID-19“), Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce B – strukturální politika a politika soudržnosti, 4. května 2021.

(11)  Ernst & Young, Rebuilding Europe: The cultural and creative economy before and after the COVID-19 crisis („Obnova Evropy: kulturní a kreativní průmysl před covidem-19 a po něm), leden 2021.

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 82).


Čtvrtek 21. října 2021

5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/99


P9_TA(2021)0435

Transparentnost EU při vývoji, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o transparentnosti EU při vývoji, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 (2021/2678(RSP))

(2022/C 184/07)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU) a na články 4, 6 a 9, na čl. 15 odst. 3 a na čl. 122 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 3 a 35 této listiny,

s ohledem na Evropskou sociální chartu podepsanou v Turíně dne 18. října 1961, a zejména na článek 11 této charty,

s ohledem na článek 31 dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Světové obchodní organizace (WTO),

s ohledem na usnesení přijaté na plenárním zasedání 72. Světového zdravotnického shromáždění dne 28. května 2019 s názvem Zlepšení transparentnosti trhů s léčivými přípravky, očkovacími látkami a dalšími zdravotnickými výrobky,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (3),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (4),

s ohledem na svá usnesení týkající se boje proti pandemii COVID-19, zejména na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (5),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2020 s názvem Strategie EU pro očkovací látky proti onemocnění COVID-19 (COM(2020)0245),

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 18. června 2020 o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 jménem členských států a souvisejících postupech, včetně přílohy této dohody (C(2020)4192),

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“), zejména na jeho rozsudky ve věcech C-183/95 a C-221/10 (6),

s ohledem na řadu šetření a podnětů evropské veřejné ochránkyně práv, které se zabývají transparentností reakce správních orgánů EU na pandemii COVID-19 (7),

s ohledem na usnesení 2361 (2021) Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 27. ledna 2021 nazvané „Očkovací látky proti COVID-19: etická, právní a praktická hlediska“ (8),

s ohledem na Úmluvu o lidských právech a biomedicíně a na její protokoly (9),

s ohledem na otázku Komisi týkající se transparentnosti EU při vývoji, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 (O-000046/2021 – B9-0033/2021),

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel petice 1477/2020, 0062/2021 a 0066/2021, které vyjadřují znepokojení nad nedostatečnou transparentností EU při vývoji, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19;

B.

vzhledem k tomu, že zaslané petice požadují, aby byly včas zveřejněny veškeré podrobnosti smluv o očkovacích látkách proti onemocnění COVID-19 uzavřených mezi Komisí, členskými státy a farmaceutickým průmyslem, jakož i údaje o klinických hodnoceních na úrovni pacientů, a aby byla dočasně pozastavena působnost patentového práva, aby byl umožněn rychlý, spravedlivý a univerzální přístup k očkovacím látkám ve všech částech světa;

C.

vzhledem k tomu, že úplná transparentnost ohledně všech podrobností týkajících se výzkumu, vývoje, nákupu a distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 je základním předpokladem pro zvýšení důvěry občanů v očkovací látky a ve způsob, jakým orgány vynakládají obrovské množství veřejných prostředků; vzhledem k tomu, že jakákoli netransparentnost v rámci této nejzávažnější krize veřejného zdraví v moderní době představuje porušení práva občanů na informace a může se stát příčinou nejistoty, šíření dezinformací a zvýšeného rizika váhavého postoje k očkování, a tím i oslabení rychlého a účinného postupu proti pandemii; vzhledem k tomu, že transparentnost je jedním ze základních pilířů úspěšnosti Strategie EU pro očkovací látky proti onemocnění COVID-19;

D.

vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) provádí výjimečná opatření s cílem maximalizovat transparentnost svých regulačních činností týkajících se schválených nebo hodnocených léčebných postupů a očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, včetně zveřejňování zpráv o klinických studiích předložených agentuře EMA v rámci žádostí o registraci; vzhledem k tomu, že cílem opatření zavedených agenturou EMA je reagovat na velký zájem o informace o léčivých přípravcích proti onemocnění COVID-19 a podpořit celosvětový výzkum v této oblasti;

E.

vzhledem k tomu, že v prvních dvou čtvrtletích roku 2021 farmaceutické společnosti neplnily své závazky týkající se dodávek očkovacích látek, což způsobilo značné zpoždění v procesu očkování v členských státech, a představovalo tak vážné ohrožení veřejného zdraví;

F.

vzhledem k tomu, že transparentnost nákupu a distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 vytváří základ pro spolupráci v oblasti očkovacích látek v Evropě;

G.

vzhledem k tomu, že více než 200 000 občanů už podpořilo evropskou občanskou iniciativu „žádný zisk z pandemie“, která požaduje, aby „údaje o výrobních nákladech, veřejných příspěvcích a účinnosti a bezpečnosti očkovacích látek a léčivých přípravků byly veřejné a aby byly zveřejněny smlouvy mezi veřejnými orgány a farmaceutickými společnostmi“;

H.

vzhledem k tomu, že zvládnutí pandemie COVID-19 představuje pro všechny členské státy a orgány EU zkoušku důvěry, která se stane zdrojem informací pro účely reakce na případné budoucí mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví;

I.

vzhledem k tomu, že Komise a členské státy jsou povinny při vyjednávání smluv o očkovacích látkách proti onemocnění COVID-19 s farmaceutickými společnostmi postupovat co nejotevřeněji a co nejblíže občanům; vzhledem k tomu, že Komise odmítá zveřejnit jména odborníků či dokonce to, kterých sedm členských států je zastoupeno ve společném vyjednávacím týmu; vzhledem k tomu, že demokratická odpovědnost je nezbytným předpokladem, aby strategie EU pro očkovací látky mohla plnit účinnou a věrohodnou úlohu v celosvětovém úsilí o očkování;

J.

vzhledem k tomu, že společnost je vystavena dezinformacím a že o nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 jsou často podávány protichůdné a zavádějící informace;

K.

vzhledem k tomu, že Komise a členské státy zveřejnily pouze upravené verze předběžných dohod o nákupu a kupních smluv, kde byly klíčové informace začerněny nebo zcela chyběly, což způsobuje zbytečný nedostatek transparentnosti a pokles důvěry ve společnost;

L.

vzhledem k tomu, že evropští občané mají právo dostávat od evropských orgánů a dalších oficiálních zdrojů skutečné a pravdivé informace o zvládání pandemie a o boji proti onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že tyto informace jsou povinny poskytovat všechny evropské orgány;

M.

vzhledem k tomu, že EU financovala velkou část výzkumu a vývoje očkovacích látek, usnadnila činnost farmaceutickým společnostem prostřednictvím předběžných investic na snížení rizika, vydala podmíněnou registraci, podpořila výrobní kapacity a nakoupila očkovací látky z veřejných prostředků;

N.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr uznává obecnou zásadu, že ochrana veřejného zdraví musí mít jednoznačně přednost před ekonomickými hledisky;

O.

vzhledem k tomu, že Komise musí odpovídajícím způsobem a účinně informovat Parlament o všech aspektech rozpočtových dopadů výzkumu, vývoje, distribuce a zavádění očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a jednání o nich v EU, aby mohl Parlament plně uplatnit svou povinnost kontrolovat plnění rozpočtu EU;

P.

vzhledem k tomu, že většina farmaceutických společností zapojených do Strategie EU pro očkovací látky proti onemocnění COVID-19 dosud neposkytla údaje o klinických hodnoceních na úrovni pacientů a vzhledem k tomu, že tyto údaje budou zveřejněny nejdříve v polovině roku 2022 a na konci roku 2023;

Q.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na šestiměsíční šetření (10) výkonnosti Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) během krize způsobené onemocněním COVID-19 zjistila veřejná ochránkyně práv nedostatky v postupech střediska ECDC v oblasti transparentnosti, jež se týkaly i údajů, o které se opírala jeho hodnocení rizik a jednání s mezinárodními partnery, jako je WHO či Čínské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv předložila řadu návrhů, které mají umožnit větší veřejnou kontrolu a získání lepší představy o činnosti střediska ECDC ve vztahu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19;

R.

vzhledem k tomu, že utajování cen při nákupu léčivých přípravků je praxe, která se může stát příčinou roztříštěnosti vnitřního trhu na úrovni členských států;

S.

vzhledem k tomu, že urychlení celosvětového očkování proti onemocnění COVID-19 by mělo být považováno za jednu z priorit v oblasti veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že současné tempo nestačí k tomu, aby se zabránilo zhoršení pandemie způsobované nakažlivějšími variantami COVID-19 a vzniku nových a ještě nebezpečnějších variant, které mohou být schopny uniknout imunitní ochraně, kterou poskytují stávající očkovací látky proti onemocnění COVID-19;

1.   

poukazuje na význam společné, rychlé a účinné reakce na pandemii COVID-19 jako Evropská unie a jako součást globálního společenství a uznává zvláštní odpovědnost EU při zajišťování spravedlivého a univerzálního přístupu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19;

2.   

vyjadřuje hluboké politování nad nedostatkem transparentnosti ze strany Komise, členských států a farmaceutických společností při vývoji, nákupu a distribuci očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, zejména v souvislosti se soustavným porušováním podepsaných smluv;

3.   

poukazuje na omezení, kterým byl Parlament podroben ve své úloze společného normotvůrce v důsledku neprůhlednosti strategie pro očkovací látky přijaté Komisí, což mu znemožnilo vykonávat účinnou kontrolu nad procesem nákupu a distribuce očkovacích látek a zmařilo jeho schopnost kontrolovat správné používání rozpočtu Unie;

4.   

zdůrazňuje, že je třeba posílit dialog s občany za účelem získání lepší představy o jejich skutečných obavách a pochybnostech ohledně očkování; vyzývá Komisi, aby zlepšila komunikaci s veřejností ohledně Strategie EU pro očkovací látky proti onemocnění COVID-19, která má být jasná, transparentní a důsledná, aby bylo naplněno právo občanů EU na přístup k informacím, které se přímo týkají jejich zdraví, včetně kritérií, podle nichž jsou některé očkovací látky vybírány a jiné nikoli;

5.   

vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh o budoucím společném nákupu očkovacích látek s jasnými ustanoveními o transparentnosti a rozdělení pravomocí mezi aktéry institucionálního rámce EU a členské státy a o léčbě onemocnění COVID-19 a léčbě vzácných onemocnění v budoucnu v rámci Farmaceutické strategie pro Evropu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala podmínky dohod o důvěrnosti cen s cílem řešit současnou roztříštěnost evropského vnitřního trhu;

6.   

vyzývá Komisi, aby zveřejnila členy týmů, které se podílely na sjednávání předběžných dohod o nákupu a kupních smluv s farmaceutickými společnostmi na nákup očkovacích látek proti onemocnění COVID-19; žádá Komisi, aby vyjasnila svá kritéria pro výběr členů vyjednávacího týmu;

7.   

naléhavě vyzývá Komisi, aby do rozhodovacího procesu při schvalování budoucích smluv zapojila kontaktní skupinu mezi Komisí a Parlamentem pro COVID-19 (11), kterou předsedkyně Komise oznámila v únoru 2021, a zajistila tak větší transparentnost procesu vyjednávání; žádá, aby byly této skupině poskytovány každý týden aktualizované informace, včetně podrobné studie o výrobě, dovozu a vývozu očkovacích látek a prognózy dávek;

8.   

vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost tím, že neprodleně zveřejní neupravené verze předběžných dohod o nákupu a kupních smluv, v nichž budou mimo jiné uvedeny následující údaje: výše veřejných investic, které byly vynaloženy na vývoj očkovacích látek; zálohové platby a platby po dodání, které Komise vyplatila jednotlivým vývojářům očkovacích látek, s podrobnostmi o rozdělení těchto prostředků na vývoj a výrobu očkovacích látek; podrobnosti o sdílení nákladů mezi veřejnými a soukromými investory do výzkumu, vývoje a výroby očkovacích látek; počet dávek, které byly poskytnuty každé zemi a které mají být dodány za čtvrtletí; cena za dávku; počet a umístění dostupných výrobních míst; podrobnosti o dohodách o budoucích dalších nákupech; režimy odpovědnosti a odškodnění za případné škody způsobené vakcínami; sankce v případě porušení smlouvy nebo zpoždění dodávky; informace o možném sdílení práv duševního vlastnictví, zejména o tom, zda si Komise zachovává vliv na práva duševního vlastnictví vzhledem ke svým počátečním investicím do procesu vývoje očkovací látky, stejně jako další související informace, které mohou být pro veřejnost zajímavé; úloha Evropské agentury pro léčivé přípravky a příslušných vnitrostátních orgánů při tvorbě smluvních ustanovení; podrobnosti o převodech technologií a darech do třetích zemí a veškeré související informace, které mohou být pro veřejnost zajímavé;

9.   

vyzývá Komisi, aby zveřejnila ceny za dávku očkovací látky jednotlivých výrobců a předložila podrobné informace o své strategii nákupu, neboť ceny očkovacích látek se u jednotlivých výrobců značně liší;

10.   

vyzývá Komisi, aby jako podmínku pro budoucí jednání s farmaceutickými společnostmi stanovila zveřejňování všech podrobností veřejného zájmu týkajících se budoucích smluv na očkovací látky proti onemocnění COVID-19 a dodržování těchto smluv, jakož i smluv na nákup dalších technologií týkajících se onemocnění COVID-19;

11.   

kritizuje rozhodnutí Komise nepoužít při zřizování nového evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) řádný legislativní postup podle článku 168 Smlouvy o fungování EU, což způsobilo, že Komise tento úřad nezřídila jakožto plnohodnotnou nezávislou agenturu, která má mandát chránit veřejný zájem a podléhá stejně přísné kontrole jako ostatní agentury EU; vyjadřuje politování nad tím, že přístup Komise, který vedl k vyloučení Parlamentu z dohledu nad činností tohoto úřadu, lze považovat za další v řadě nedostatků narušujících transparentnost a odpovědnost za vynakládání veřejných výdajů a rozhodování v oblasti veřejného zdraví;

12.   

vyzývá Komisi, aby zveřejnila všechna případná porušení smlouvy ze strany farmaceutických společností, jakož i důvody, které k nim vedly, a aby využila všech nástrojů, které má k dispozici, k postihu případných porušení nebo neodůvodněných zpoždění;

13.   

vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla podrobné informace o využívání plateb EU společnostmi, s nimiž EU uzavřela smlouvu, včetně metodiky jejich vyměřování a prostředků kontroly a ověřování; vyzývá Komisi, aby podrobně zveřejnila všechny rozpočtové důsledky Strategie EU pro očkovací látky proti onemocnění COVID-19;

14.   

vyzývá Komisi, aby zajistila, že společnosti, s nimiž byla uzavřena smlouva, zpřístupní co nejdříve úplné výsledky klinického hodnocení a protokoly výzkumu potenciálních očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 k vyhodnocení nezávislými vědeckými odborníky, a nejen odborníky z agentury EMA, a to včetně plánů statistické analýzy, zpráv o klinických studiích; upozorňuje, že v případě zjištění závažných a/nebo častých nežádoucích účinků během klinických hodnocení je třeba o těchto událostech neprodleně informovat;

15.   

vyzývá Komisi, aby zajistila, že smluvní společnosti budou zveřejňovat údaje z farmakovigilančních zpráv v plném souladu s pravidly v oblasti respektování osobních údajů zúčastněných pacientů, a aby podporovala a sledovala veřejnou kontrolu nežádoucích účinků, k nimž dochází při podání očkovacích látek;

16.   

vyzývá Komisi, aby provedla výzkum vztahu mezi úrovní transparentnosti smluv o očkování, důvěrou veřejnosti ve strategii EU pro očkovací látky a mírou vystavení dezinformacím s cílem řešit příčiny váhavého postoje k očkování;

17.   

vyzývá Komisi, aby provedla a zveřejnila hodnocení Strategie EU pro očkovací látky proti onemocnění COVID-19 a její veřejné komunikace, přičemž podrobně přezkoumá všechny prvky a vydá doporučení ohledně rámce pro budoucí evropské společné zadávání zakázek, zejména pokud jde o transparentnost;

18.   

žádá Komisi, aby i nadále projevovala solidaritu s ostatními zeměmi světa, zejména s těmi, které jsou součástí politiky sousedství, a aby podporovala jejich úsilí o prevenci a boj proti viru COVID-19;

19.   

zdůrazňuje, že Komise musí zaručit, že očkovací látky proti onemocnění COVID-19 budou považovány za globální veřejný statek ve prospěch všech, a zajistit k nim univerzální přístup; zdůrazňuje, že tento aspekt se musí rovněž odrazit ve všech souvisejících smlouvách uzavřených s farmaceutickými společnostmi, a to v podobě zahrnutí těch nejsilnějších záruk v tomto ohledu, pokud jde o dostupnost, přístupnost a cenovou dostupnost očkovacích látek proti onemocnění COVID-19; podporuje celosvětové úsilí o zpřístupnění očkovacích látek, vybavení a léčby onemocnění COVID-19 všem zemím včetně rozvojových; zdůrazňuje mimořádný význam přenosu technologií a vývozu základních komponentů do třetích zemí za účelem zvýšení výroby a distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 na celém světě s cílem urychlit proočkovanost na celém světě a zabránit tak dalšímu nárůstu počtu úmrtí a hospitalizací a šíření variant COVID-19; uznává, že hlavní překážkou dostupnosti očkovacích látek je výrobní kapacita; zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat se společnostmi využívajícími technologie založené na mRNA na vytvoření nových výrobních míst pro očkovací látky proti onemocnění COVID-19 a zdravotnické vybavení a zvýšit příspěvky EU a USA na iniciativu COVAX a zprůhlednit veškeré dary za určité období, aby se zachránily životy v zemích, které byly při distribuci očkovacích látek opomenuty;

20.   

vyzývá Komisi, aby zajistila, že farmaceutické společnosti budou sdílet své znalosti a údaje prostřednictvím platformy Světové zdravotnické organizace ke sdílení přístupu k technologiím týkajícím se onemocnění COVID-19 (COVID-19 Technology Access Pool, C-TAP), a že využijí všech dostupných možností pro zvýšení výroby a distribuce po celém světě, včetně spojení s dalšími společnostmi za účelem vývoje a distribučních procesů;

21.   

je pevně přesvědčen, že návrhy veřejné ochránkyně práv, které byly předloženy v návaznosti na strategické šetření OI/3/2020/TE a které se týkají zlepšení práce střediska ECDC a jeho postupů v oblasti transparentnosti, musí být plně a důsledně provedeny, aby se posílila důvěra veřejnosti ve strategii očkování proti onemocnění COVID-19 v EU, a to vzhledem k tomu, že středisko ECDC plní klíčovou úlohu při shromažďování a zveřejňování zásadních informací o procesech vývoje a distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19;

22.   

vyzývá Komisi, aby zveřejnila a posoudila globální strategii EU pro zajištění rychlé a spravedlivé distribuce očkovacích látek po celém světě, včetně jejího zapojení do iniciativy COVAX, C-TAP a přeshraničních dodávek látek potřebných pro výrobu vakcín, jakož i její strategii pro zvýšení výrobní kapacity a kritérií pro distribuci dávek mezi zeměmi;

23.   

vyzývá Komisi, aby při uzavírání budoucích smluv s farmaceutickými společnostmi stanovila jako jeden z hlavních cílů EU rychlý a spravedlivý přístup k očkovacím látkám na celém světě, a to s ohledem na ustanovení týkající se práv duševního vlastnictví a nevýhradních licencí, cen a maximálního úsilí o zvýšení výroby a distribuce očkovacích látek;

24.   

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím vhodných kanálů posílila dialog s rozvojovými zeměmi s cílem studovat a seznámit se s problémy a obtížemi, kterým čelí při výrobě očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, aby mohla poskytnout nezbytné prostředky, které by jim umožnily vyrábět očkovací látky proti onemocnění COVID-19 na vlastním území, a tím účinněji bojovat proti pandemii na celém světě;

25.   

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(3)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.

(4)  Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(6)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. července 1997, Affish BV v. Rijksdienst voor de keuring van Vee en Vlees, C-183/95, EU:C:1997:373, bod 43, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:61995CJ0183&from=en;

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 19. dubna 2012, Artegodan v. Komise, C-221/10 P, EU:C:2012:216. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:62010CJ0221&from=en.

(7)  Přehled: https://www.ombudsman.europa.eu/cs/news-document/en/136499.

(8)  https://pace.coe.int/en/files/29004/html

(9)  https://www.coe.int/en/web/bioethics/oviedo-convention

(10)  Strategické šetření evropské veřejná ochránkyně práv OI/3/2020/TE týkající se způsobu, jakým středisko ECDC shromažďovalo a sdělovalo informace během krize způsobené onemocněním COVID-19.

(11)  Evropská komise, projev předsedkyně von der Leyenové na plenárním zasedání Evropského parlamentu o aktuálním stavu strategie EU pro očkovací látky proti onemocnění COVID-19, 10. února 2021. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_21_505


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/105


P9_TA(2021)0436

Strategie EU ke snížení emisí methanu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o strategii EU ke snížení emisí methanu (2021/2006(INI))

(2022/C 184/08)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) v Paříži (Pařížská dohoda),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 o „strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020)0381),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU ke snížení emisí methanu (COM(2020)0663),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o provádění směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší: směrnice 2004/107/ES a směrnice 2008/50/ES (6),

s ohledem na zprávu Mezinárodní energetické agentury z října 2018 nazvanou „The Future of Petrochemicals: Towards more sustainable plastics and fertilisers“ (Budoucnost petrochemických látek: směrem k udržitelnějším plastům a hnojivům),

s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí „Emissions Gap Report“ (Zpráva o nedostatečném snižování emisí) ze dne 26. listopadu 2019 a na jeho první souhrnnou zprávu o produkci fosilních paliv ze dne 20. listopadu 2019,

s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí ze dne 6. května 2021 nazvanou „Global Methane Assessment: Benefits and Costs of Mitigating Methane Emissions“ (Globální posouzení methanu: přínosy a náklady zmírňování emisí methanu),

s ohledem na zprávu Mezinárodní energetické agentury ze dne 18. května 2021 nazvanou „Net Zero by 2050: A Roadmap for the Global Energy Sector“ (Čistá nula do roku 2050: plán pro světové energetické odvětví),

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 23. listopadu 2020 nazvanou „Air quality in Europe – 2020 report“ (Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva za rok 2020),

s ohledem na globální hodnotící zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z roku 2019 o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách a na zprávu z pracovního semináře o biologické rozmanitosti a pandemii z roku 2020,

s ohledem na vědecké stanovisko skupiny hlavních vědeckých poradců Komise z března 2020 nazvané „Towards a Sustainable Food System: Moving from food as a commodity to food as more of a common good“ (Směrem k udržitelnému potravinovému systému: přechod od potravin jako komodity k potravinám jako společnému statku),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0277/2021),

A.

vzhledem k tomu, že methan je silný skleníkový plyn, jehož skleníkový efekt za období 20 let je více než 80krát silnější než u oxidu uhličitého (CO2), což z něj činí druhý nejvýznamnější skleníkový plyn a zároveň znečišťující prekurzor přízemního ozonu (O3), který přispívá přibližně ze čtvrtiny k současnému globálnímu oteplování (7); vzhledem k tomu, že v EU představuje methan 10 % celkových emisí skleníkových plynů; vzhledem k tomu, že modelové postupy uvedené ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplování o 1,5 oC, v šesté hodnotící zprávě IPCC a v globálním posouzení methanu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2021, jejichž cílem je omezit globální oteplování na 1,5 oC s nulovým nebo omezeným překročením, zahrnují výrazné snížení emisí methanu; vzhledem k tomu, že podle programu UNEP snížení emisí methanu způsobených člověkem až o 45 % zabrání globálnímu oteplování o téměř 0,3 oC do 40. let 21. století a doplní veškeré dlouhodobé úsilí o zmírnění změny klimatu;

B.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura ve své zprávě nazvané „Net Zero by 2050: A Roadmap for the Global Energy Sector“ (Čistá nula do roku 2050: plán pro světové energetické odvětví) uvádí, že emise methanu z fosilních paliv by měly být v rámci scénáře nulových čistých emisí sníženy v období 2020–2030 o 75 %;

C.

vzhledem k tomu, že v energetice lze dosáhnout velkého počtu nákladově nejefektivnějších úspor emisí methanu; vzhledem k tomu, že podle globálního posouzení methanu programu UNEP mohou být emise methanu do konce tohoto desetiletí sníženy o 45 % a že za použití stávajících technologií je možné rychle a výrazně snížit emise methanu při velmi nízkých nákladech; vzhledem k tomu, že podle nástroje pro sledování methanu Mezinárodní energetické agentury (Methane Tracker) lze přibližně 40 % emisí methanu souvisejících s energetikou snížit bez čistých nákladů, a to zejména tak, že se odstraní netěsnosti a odvětrávání v odvětví fosilních paliv;

D.

vzhledem k tomu, že generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby uvedlo, že emise methanu pocházejí z celé řady odvětví, zejména zemědělství, odpadového hospodářství a energetiky, a že jakmile se methan nachází v atmosféře, mísí se dobře s jinými plyny, což ztěžuje jeho měření a podávání zpráv; vzhledem k tomu, že pokud nepočítáme emise z lesů a jiných druhů využívání půdy, je nejistota ohledně údajů o emisích methanu obvykle mnohem vyšší než u emisí CO2; vzhledem k tomu, že nedávné studie odhadují, že celosvětové antropogenní emise fosilního methanu jsou podhodnoceny přibližně o 25 až 40 % (8);

E.

vzhledem k tomu, že v EU neexistuje žádná politika, která by konkrétně stanovovala opatření ke snížení emisí methanu ve všech odvětvích;

F.

vzhledem k tomu, že methan je prekurzorem pro škodlivý přízemní ozon (O3) a přispívá ke znečištění ovzduší; vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší je největším environmentálním zdravotním rizikem v Evropě (9) a že přízemní ozon se každoročně podílí na téměř 20 000 předčasných úmrtí (10); vzhledem k tomu, že snížení emisí methanu je proto nejen prioritou z hlediska životního prostředí a klimatu, ale také nezbytným předpokladem ochrany zdraví občanů EU;

G.

vzhledem k tomu, že zvýšení emisí methanu má dopad na biologickou rozmanitost, a dokonce i na potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že kromě chladících účinků může snížení emisí methanu přinést řadu výhod, včetně zvýšení výnosů plodin a potravinového zabezpečení;

H.

vzhledem k tomu, že již existují právní předpisy EU, které pomáhají poskytovat informace o emisích methanu, například nařízení (ES) č. 166/2006 o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (11) a směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (12), avšak v současné době neexistuje v EU žádná politika zaměřená konkrétně na snížení emisí methanu;

I.

vzhledem k tomu, že evropský právní rámec pro klima zavazuje EU, aby nejpozději do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality a do roku 2030 zvýšila úsilí v souladu s Pařížskou dohodou a snížila emise alespoň o 55 %; vzhledem k tomu, že řešení emisí methanu souvisejících s energetikou je klíčovým prvkem Zelené dohody pro Evropu, protože se jedná o odvětví, kde může být dosaženo nákladově nejúčinnějšího snížení; vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu jsou rovněž nezbytná opatření v odvětví zemědělství a nakládání s odpady; vzhledem k tomu, že strategie EU ke snížení emisí methanu konstatuje, že by EU měla mít také vedoucí roli při snižování emisí methanu na celosvětové úrovni, neboť je největším globálním dovozcem fosilních paliv a má významné postavení v zemědělství; vzhledem k tomu, že EU by měla v rámci příslušných mezinárodních fór vyvinout účinné metody monitorování, vykazování a snižování těchto emisí a zároveň využívat dovozní předpisy; vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí a na základě údajů vykazovaných členskými státy úmluvy UNFCCC pochází 53 % antropogenních emisí methanu ze zemědělství, 26 % z odpadů a 19 % z energetiky;

J.

vzhledem k tomu, že více než 80 % zemního plynu, 90 % ropy a 40 % uhlí spotřebovávaného v Evropě se dováží a většina emisí methanu v důsledku spotřeby fosilních paliv v EU vzniká mimo EU, čímž se EU stává největším světovým dovozcem zemního plynu a významným hybatelem, pokud jde o celosvětové emise methanu; vzhledem k tomu, že únik methanu během výroby a přepravy zemního plynu významně přispívá k emisím methanu v odvětví energetiky; vzhledem k tomu, že základními opatřeními ke snížení emisí methanu v energetice jsou lepší zjišťování a odstraňování netěsností a přísná pravidla pro rutinní odvětrávání a flérování;

K.

vzhledem k tomu, že většinu emisí methanu v energetice představují fugitivní emise z netěsnícího zařízení, infrastruktury nebo uzavřených a opuštěných zařízení a emise z odvětrávání a nedokonalého spalování methanu;

L.

vzhledem k tomu, že snížení emisí methanu je v boji proti změně klimatu nezbytné a musí být prosazováno na celosvětové i evropské úrovni, jak je uvedeno v posouzení dopadů plánu pro cíle v oblasti klimatu do roku 2030 (13), v němž se uvádí, že pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 % je nezbytné řešit emise methanu v souladu s cíli Pařížské dohody; vzhledem k tomu, že emise methanu přispívají ke znečištění ovzduší, a je proto nutné je řešit za účelem ochrany zdraví občanů a předcházení negativním dopadům na úrodu a stabilitu ekosystémů; vzhledem k tomu, že je třeba zabránit nadměrné administrativní zátěži při regulaci methanu jako skleníkového plynu i látky znečišťující ovzduší;

M.

vzhledem k tomu, že skládky pevného komunálního odpadu byly označeny za významné zdroje methanu a že v některých členských státech EU nejsou evropské předpisy o skládkách uspokojivě uplatňovány, zejména pokud jde o kontrolu kumulace a migrace skládkových plynů;

N.

zdůrazňuje, že podle globálního posouzení methanu programu UNEP „je snížení emisí methanu způsobených člověkem jednou z nákladově nejefektivnějších strategií, jak rychle zpomalit oteplování a významně přispět k celosvětovému úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 oC“; vzhledem k tomu, že snížení emisí methanu může mít zásadní a rychlejší dopad na zpomalení globálního oteplování než snižování emisí CO2, protože methan je látka ovlivňující klima, která v atmosféře setrvává krátkou dobu (asi 12 let), než se nakonec rozloží, mimo jiné i na CO2; vzhledem k tomu, že snížení emisí methanu může vést k nejrychlejšímu chladícímu účinku; vzhledem k tomu, že tato opatření musí doplňovat úsilí, které musíme nadále vyvíjet za účelem snížení emisí CO2, a to ve všech dotčených odvětvích, s cílem dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrálního hospodářství;

O.

vzhledem k tomu, že řada opatření, která mohou být přijata na úrovni zemědělských podniků za účelem snížení emisí methanu, je rovněž účinná při snižování amoniaku, a má tak pro kvalitu ovzduší dvojí přínos;

P.

vzhledem k tomu, že podobně jako u CO2 neexistuje rozdíl mezi molekulou biogenního a fosilního methanu;

Q.

vzhledem k tomu, že více než polovina celosvětových emisí methanu pochází z lidské činnosti ve třech odvětvích: fosilní paliva (35 %), odpady (20 %) a zemědělství (40 %); vzhledem k tomu, že v odvětví fosilních paliv představuje těžba, zpracování a distribuce ropy a zemního plynu 23 % a těžba uhlí 12 % celosvětových antropogenních emisí methanu; vzhledem k tomu, že v odvětví nakládání s odpady pochází přibližně 20 % celosvětových antropogenních emisí methanu ze skládek a odpadních vod; vzhledem k tomu, že v zemědělství představují emise z chovu hospodářských zvířat ze statkových hnojiv a enterické fermentace přibližně 32 % a z pěstování rýže 8 % celosvětových antropogenních emisí methanu (14);

R.

vzhledem k tomu, že existují plány na zřízení mezinárodního střediska pro sledování emisí methanu ve spolupráci s programem OSN pro životní prostředí, koalicí pro klima a čisté ovzduší a Mezinárodní energetickou agenturou;

S.

vzhledem k tomu, že intenzita emisí methanu v EU se značně liší v závislosti na míře závislosti na zdrojích fosilních paliv ve skladbě zdrojů energie; vzhledem k tomu, že využívání plynu je s ohledem na závislost EU na dodávkách energie ze třetích zemí pouze přechodnou záležitostí;

Meziodvětvové kroky

1.

vítá průřezový přístup ve strategii EU ke snížení a zmírnění emisí methanu; vyzývá Komisi, aby navrhla spravedlivý, komplexní a jasný legislativní rámec, který stanoví závazná opatření a cíle snižování emisí methanu ve všech odvětvích, což povede k významnému snížení emisí methanu v EU do roku 2030 v souladu s Pařížskou dohodou a modelovými postupy k omezení globálního oteplování na 1,5 oC uvedenými ve zvláštní zprávě IPCC o dopadech globálního oteplování o 1,5 oC, v šesté hodnotící zprávě IPCC a v globálním posouzení methanu programu UNEP, s cílem dosáhnout v součinnosti s evropskými a mezinárodními podniky cílů EU v oblasti životního prostředí a klimatu;

2.

zdůrazňuje význam okamžitého a rychlého snížení emisí methanu v tomto desetiletí jako jednoho z nejúčinnějších opatření pro činnost EU v oblasti klimatu, se zvláštním zřetelem k ekonomické a sociální udržitelnosti; konstatuje, že snížení emisí methanu doplňuje nezbytné snížení emisí CO2 a že mnohých snížení emisí požadovaných podle Pařížské dohody by již mohlo být dosaženo pomocí nízkonákladového a technicky proveditelného zmírnění emisí methanu; vyzývá Komisi a členské státy, aby na zasedání COP26 v Glasgowě navrhly a vyjednaly závaznou celosvětovou dohodu o zmírňování emisí methanu v souladu s modelovými postupy k omezení globálního oteplování na 1,5 oC, uvedenými ve zvláštní zprávě IPCC o dopadech globálního oteplování o 1,5 C, v šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a v globálním posouzení methanu programu UNEP; konstatuje, že v globálním posouzení methanu programu UNEP jsou vyčísleny celosvětové přínosy pro všechny tržní i netržní dopady na přibližně 4 300 USD na tunu methanu a že by bylo možné s každým milionem tun, o který se sníží emise, předejít přibližně 1 430 předčasným úmrtím; domnívá se, že posouzení dopadů připojené k nadcházejícímu legislativnímu návrhu by proto mělo zohledňovat náklady na navrhovaná opatření, jakož i náklady v případě nečinnosti nebo opožděných opatření;

3.

považuje za nanejvýš důležité, aby všechna odvětví produkující methan snížila své emise; uznává, že je třeba zajistit spravedlivý přechod pro odvětví, v nichž může mít snížení emisí methanu sociálně-ekonomické dopady;

4.

zdůrazňuje, že je důležité přijmout povinné monitorování, vykazování a ověřování pro všechna odvětví produkující methan, například prostřednictvím přijetí pravidel, norem a metodik; dále zdůrazňuje, že je důležité přijmout povinné programy zjišťování a odstraňování netěsností (LDAR) pokrývající celý dodavatelský řetězec v energetickém a petrochemickém odvětví; vyzývá Komisi, aby hledala účinné nástroje pro zlepšení kvality měření a vykazování těchto emisí ve všech dotčených odvětvích; zdůrazňuje, že vykazované údaje o emisích methanu by měly být veřejné nebo, v případě citlivých informací, dostupné příslušným orgánům a nezávislým ověřovatelům; zdůrazňuje však, že nedostatek údajů není důvodem k tomu, aby se nepokračovalo v opatřeních ke snížení a zmírnění antropogenních emisí methanu;

5.

zdůrazňuje, že je třeba jednotným způsobem revidovat právní předpisy EU v oblasti životního prostředí a klimatu, aby odrážely zvýšené ambice v souladu s cíli Pařížské dohody; vyzývá Komisi, aby navrhla zastřešující a závazný legislativní rámec pro emise methanu s cílem zabránit zbytečnému překrývání právních předpisů, zajistit soulad směrnice o národních závazcích ke snížení emisí (15) s plněním cílů EU v oblasti kvality ovzduší, jejích cílů v oblasti klimatu do roku 2030 a jejího cíle dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality, jak je zakotveno v evropském právním rámci pro klima, a v souladu s tím co nejdříve revidovat směrnici o národních závazcích ke snížení emisí; zdůrazňuje, že závazné cíle snížení emisí pro členské státy stanovené v nařízení o sdílení úsilí (16) jsou spolu s nadcházející revizí směrnice o průmyslových emisích a dalších právních předpisů jedním z klíčových legislativních nástrojů ke snížení emisí methanu jako součásti celkového snížení emisí skleníkových plynů;

6.

domnívá se, že v rámci celkového přezkumu platných právních předpisů, na základě kterých se má dosáhnout cílů stanovených evropským právním rámcem pro klima, je vhodné přijmout závazné cíle EU pro snížení emisí methanu; bere na vědomí návrh uvedený ve strategii pro methan, podle kterého je třeba přezkoumat směrnici o národních emisních stropech, a vítá zařazení methanu mezi regulované znečišťující látky; dále vyzývá Komisi, aby začlenila methan na seznam znečišťujících látek uvedený v příloze II směrnice o průmyslových emisích a aby rozšířila oblast působnosti této směrnice, tak aby lépe pokryla odvětví produkující methan; domnívá se, že vnitrostátní cíle uvedené v nařízení o „sdílení úsilí“, pokud jde o emise methanu, musí být navrženy s plným ohledem na krátkodobě vyšší dopad methanu na klima a na potenciál snížení objemu methanu v atmosféře, aby se přispělo k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

7.

zdůrazňuje význam sestavení seznamu osvědčených postupů EU a dostupných technologií s cílem podpořit širší využívání inovativních opatření ke snížení emisí ve všech relevantních odvětvích; zdůrazňuje, že uplatňování takových postupů a technologií by mělo vyžadovat pevný vědecký základ a mělo by být v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a že je třeba prozkoumat rozdíly v přístupu provozovatelů k těmto postupům a technologiím;

8.

poukazuje na to, že podle globálního posouzení methanu z roku 2021, které vypracoval program UNEP, může snížení plýtvání potravinami a potravinových ztrát ve spojení s přechodem na energii z obnovitelných zdrojů a zvýšením energetické účinnosti do roku 2030 snížit celosvětové emise methanu o 15 %, což bude mít rovněž vedlejší přínosy, jako je např. snížení tlaku na živočišnou výrobu závislou na přežvýkavcích a pěstování plodin;

9.

zdůrazňuje, že nadcházející regulační opatření zaměřená na methan by měla usilovat o rychlé dosažení značného snížení emisí co nejvíce nákladově efektivním způsobem a poskytovat podnikům pobídky a podporu, aby optimálním způsobem dosáhly výkonnostních norem a současně plně dodržovaly zásadu „znečišťovatel platí“; zdůrazňuje, že podle globálního posouzení methanu vypracovaného programem UNEP má zhruba 60 % cílených opatření v odvětví energetiky, nakládání s odpady a zemědělství nízké náklady, přičemž 50 % těchto opatření má negativní náklady;

10.

uznává, že je důležité a zapotřebí podporovat dobrovolné odvětvové iniciativy zaměřené na snižování emisí methanu; zdůrazňuje však, že dobrovolnými opatřeními lze dosáhnout pouze omezeného účinku a že nyní je zapotřebí přijmout regulační opatření, aby se zintenzivnilo snižování emisí methanu, což je nezbytné pro dosažení klimatických cílů Pařížské dohody; domnívá se, že regulační iniciativy by měly zohledňovat osvědčené postupy vyplývající ze stávajících dobrovolných opatření, musí zahrnovat všechny zúčastněné strany s cílem zajistit proveditelnost a účinnost těchto navrhovaných iniciativ a brát v úvahu hospodářské, sociální a environmentální náklady v případě činnosti i nečinnosti, jakož i aspekt životního prostředí a zdraví lidí a zvířat, a účinně uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“, přičemž přijetí těchto iniciativ musí předcházet důkladné posouzení dopadů;

11.

vyzývá Komisi, aby v případě politiky a opatření analyzovala důsledky využití dvacetiletého časového horizontu pro potenciál globálního oteplování, a to jako doplněk ke stoletému časovému rámci, který se v současné době používá v souladu se stávajícími pokyny k inventurám skleníkových plynů podle UNFCCC; konstatuje, že větší transparentnost, pokud jde o krátkodobé dopady emisí methanu na globální oteplování, by pomohla lépe informovat politická opatření EU v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že používání takové doplňkové metriky by v žádném případě nemělo být využíváno k odložení dalších opatření nezbytných k výraznému a rychlému snížení emisí CO2;

12.

vyzývá Komisi, aby methan zahrnula do monitorovacího rámce pro nulové znečištění;

13.

poukazuje na absenci vedení na celosvětové úrovni, pokud jde o snižování emisí methanu, a na to, že se na mezinárodní úrovni přijímá jen velmi málo opatření; vyzývá Komisi, aby ze snížení emisí methanu v rámci své klimatické diplomacie učinila nejvyšší prioritu a aby podnikla nezbytné kroky s cílem razit cestu mezinárodní dohodě o snížení emisí methanu, podpořit koordinovanou činnost, jejímž cílem je snížit emise methanu, a aktualizovat požadavky na snižování těchto emisí, a to zejména prostřednictvím plánu OSN a v rámci diplomatických a vnějších vztahů EU;

14.

vyzývá Komisi, aby podpořila zřízení nezávislého mezinárodního střediska pro sledování emisí methanu ve spolupráci s programem UNEP, koalicí pro klima a čisté ovzduší a Mezinárodní energetickou agenturou, jež by mělo mít za úkol shromažďovat, slaďovat, ověřovat a zveřejňovat údaje o antropogenních emisích metanu na globální úrovni a vypracovat index dodávek methanu; vítá, že Komise chce stát v čele této iniciativy, a to např. uvolněním finančních prostředků; domnívá se, že nezávislé, srovnatelné, ověřitelné a transparentní údaje o emisích jsou klíčem k porozumění tomu, jak rozsáhlý problém emisí je, a k boji proti podhodnocování velikosti a množství úniků; domnívá se, že toto středisko by mělo sledovat emise methanu ve všech relevantních odvětvích; zdůrazňuje, že díky dostupným podrobným údajům o emisích budou vlády a regulační orgány schopné prosazovat zásadu „znečišťovatel platí“;

Energetika

15.

vítá novou strategii EU pro integraci energetického systému (17);

16.

konstatuje, že téměř 20 % emisí methanu v EU pochází z odvětví energetiky, včetně těžby ropy a zemního plynu a jejich produkce, zpracování, přepravy, skladování, přenosu a distribuce; bere na vědomí, že více než 80 % ropy a zemního plynu spotřebovaného v EU je z dovozu a že většina emisí methanu souvisejících s ropou a zemním plynem se uvolňuje za hranicemi EU; uznává, že fosilní paliva nemají v energetickém mixu Unie žádnou dlouhodobou úlohu, a vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí přijaly vnitrostátní plány s cílem co nejdříve ukončit využívání veškerých fosilních paliv, aby se nejpozději do roku 2050 dosáhlo klimatické neutrality a aby v rámci Unie proběhla transformace na energetický systém s vysokou energetickou účinností založený ve velké míře na obnovitelných zdrojích; domnívá se, že tyto kroky by měly být spojeny s přezkumem a aktualizací vnitrostátních energetických a klimatických plánů a že Komise by měla v rámci fáze posuzování tyto plány vyhodnotit;

17.

opakuje svou výzvu uvedenou v usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (18), v němž vyzývá členské státy, aby – na základě zásady předběžné opatrnosti a zásady přijímání nezbytných preventivních opatření a s ohledem na rizika a na negativní dopady na klima, životní prostředí a biologickou rozmanitost spojené s hydraulickým štěpením při využívání nekonvenčních uhlovodíků – nepovolovaly žádné nové provozy pro hydraulické štěpení v EU a zastavily všechny stávající provozy;

18.

vyzývá k tomu, aby EU přestala podporovat rozšiřování infrastruktury pro fosilní paliva; připomíná, že podle poslední zprávy Mezinárodní energetické agentury nazvané „Čistá nula do roku 2050“ není v rámci plánu na čistou nulu zapotřebí investovat do nových dodávek fosilních paliv a že Komise ve svém návrhu nařízení, kterým se mění hlavní směry pro transevropské energetické sítě (19), dospěla ke stejnému závěru;

19.

konstatuje, že značný počet vrtů zemního plynu, které se již nepoužívají, nadále vypouští methan do atmosféry; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly politická opatření s cílem zajistit, aby ty vrty, u nichž lze doložit vlastnictví, byly utěsněny nebo zaplaveny s cílem zastavit únik metanu, a aby zajistily, že osoby a subjekty odpovědné za úniky ponesou odpovědnost a uhradí příslušné náklady;

20.

konstatuje, že některé země mimo EU již zavedly zákaz odvětrávání a spalování; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy v oblasti energetiky, jejichž součástí budou závazná pravidla pro monitorování, vykazování a ověřování a které budou založeny na rámci 2.0 partnerství pro methan v odvětví ropy a zemního plynu a povinnosti zjišťovat a odstraňovat netěsnosti, a to i pokud jde o dovoz, a které by měly vycházet z osvědčených postupů a být uplatňovány v celém dodavatelském řetězci; dále se domnívá, že po zjištění úniku by se měly vést důkladné záznamy a měl by být vydán požadavek na opravu případných úniků v jasné lhůtě; vítá, že se zvažuje, že pravidla týkající se zákazu rutinního odvětrávání a spalování odpadního plynu v odvětví energetiky se budou týkat celého dodavatelského řetězce až po místo výroby, s výjimkou případů, kdy je to z bezpečnostních důvodů nezbytné; domnívá se, že do tohoto návrhu by mělo být rovněž zahrnuto využívání fosilního plynu a ropy jako vstupní suroviny, a to i pro jiné než energetické účely, např. k výrobě petrochemických látek;

21.

konstatuje, že fosilní plyn a ropa se používají v energetickém i petrochemickém odvětví, a že obě tato odvětví tak přispívají k uvolňování methanu v těžebních a zpracovatelských zařízeních na fosilní plyn a ropu; konstatuje, že podle Mezinárodní energetické agentury představují petrochemické látky 8 % celkové primární poptávky po fosilním plynu a 14 % celkové poptávky po ropě a že tento podíl dále poroste; vyzývá Komisi k zajištění, aby se povinnosti v oblasti monitorování, vykazování a ověřování, požadavky na zjišťování a odstraňování netěsností a pravidla pro rutinní odvětrávání a spalování vztahovaly na fosilní plyn a ropu používané v petrochemickém odvětví stejnou měrou;

22.

vyzývá Komisi, aby při přípravě svých budoucích právních předpisů týkajících se emisí methanu řádně zohlednila skutečnost, že finanční prostředky, které provozovatelé infrastruktury investují do boje proti únikům methanu, by měly být uznávány v rámci regulovaných činností, čímž by se poukázalo na význam bezpečnostních i udržitelných činností, na které by regulační orgány mohly poskytovat podporu;

23.

zdůrazňuje, že výroba a přeprava zkapalněného zemního plynu je nejen extrémně neúčinná s ohledem na ztráty energie během zkapalňování a chlazení, ale také neúměrně přispívá k emisím methanu z odvětví ropy a zemního plynu; se znepokojením bere na vědomí využívání zkapalněného zemního plynu jako pohonné hmoty v odvětví lodní dopravy;

24.

bere na vědomí, že více než čtyři pětiny ropy a zemního plynu spotřebované v EU jsou dováženy a že k uvolňování většiny emisí methanu souvisejících s ropou a plynem dochází za hranicemi EU, což významně přispívá k emisím methanu po celém světě; vyzývá Komisi, aby podmínila veškerý dovoz fosilních paliv do Unie dodržováním předpisů EU o monitorování, vykazování a ověřování a zjišťování a odstraňování netěsností a pravidel pro odvětrávání a spalování, která platí pro celý dodavatelský řetězec fosilních paliv až po výrobu a včetně ní; domnívá se, že by měl být zaveden důvěryhodný systém s cílem zajistit, aby byl dovážený zemní plyn a ropa v souladu s požadavky EU, a že Komise by proto pro posouzení souladu s těmito požadavky měla vypracovat silnou nezávislou metodologii; zdůrazňuje, že tato pravidla by měla vstoupit v platnost co nejdříve a že by v nich měla být řádně zohledněna energetická bezpečnost; dále vyzývá Komisi, aby podporovala zřízení a využívání systému ověřování třetí stranou ve spojení s dalšími metodami monitorování, které by mohly sloužit k ověřování údajů o emisích v celém dodavatelském řetězci, a to i pokud jde o dovoz; mimoto podporuje vytvoření celosvětově použitelného certifikačního systému s nezávislým auditem, který by poskytoval důvěryhodné posouzení výkonnosti v oblasti emisí methanu při veškeré produkci zemního plynu na celém světě; domnívá se, že tato certifikace by měla být předmětem auditu a ověření nezávislou třetí stranou a měla by být založena na jednotném přístupu k měření, které bude vycházet z podrobných informací získaných od příslušných zařízení, aktiv a zemí;

25.

vyzývá Komisi, aby přijala zvláštní opatření pro identifikaci a řešení úniků methanu způsobených zvláště velkými zdroji emisí (tzv. „superemitory“), aby se při tom neomezovala pouze na odvětví energetiky a aby využila např. mezinárodní středisko pro sledování emisí methanu;

26.

zdůrazňuje význam programu Copernicus a jeho služby monitorování atmosféry při odhalování a monitorování globálních „superemitorů“ i menších zdrojů;

27.

zdůrazňuje, že pro odhalování odvětrávání, spalování a úniků je rovněž zásadní letecké monitorování; zdůrazňuje, že družicové údaje umožňují nezávislé ověření stopy společnosti a usnadňují zapojení do snižování emisí; rozhodně podporuje sdílení informací a technologií mezi zúčastněnými stranami v Unii a na globální úrovni a s veřejností s cílem působit jako katalyzátor úsilí o snížení emisí;

28.

vítá iniciativu Komise zaměřenou na snížení emisí methanu z uhelných dolů, včetně uzavřených a opuštěných lokalit; vyjadřuje silnou podporu povinnému monitorování, vykazování a ověřování a zjišťování a odstraňování netěsností, pokud jde o emise methanu z uhelných dolů, včetně požadavku na podniky, které vlastní uzavřené doly, nebo členské státy (u opuštěných dolů, kde žádný ze stávajících vlastníků nenese odpovědnost), aby co nejdříve účinně uzavřely a utěsnily všechny opuštěné doly v EU a přijaly stejná opatření k monitorování, vykazování a ověřování a zjišťování a odstraňování netěsností, jako platí pro lokality v provozu; vyzývá Komisi, aby podnikla vhodné kroky s cílem zajistit, aby se členské státy zabývaly vlastnictvím opuštěných lokalit, a podpořit opatření na snížení emisí methanu z uhelných dolů; vyzývá Komisi, aby přijala normy pro měřicí zařízení a zavedla požadavek na měření pro všechny doly; zdůrazňuje, že evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek by měl být v souladu s novými požadavky na vykazování, aby se zajistila soudržnost politických opatření;

29.

zdůrazňuje význam sanačních prací zaměřených na prevenci a případné zamezení uvolňování emisí methanu z uzavřených dolů; vyzývá Komisi, aby vypracovala zvláštní program pro řešení emisí methanu z uzavřených a opuštěných uhelných dolů tím, že bude bývalým uhelným dolům poskytovat pobídky k řešení jejich emisí methanu, aniž by to vedlo k podpoře výhod nebo zanedbávání odpovědnosti vlastníků, kteří jsou odpovědní za jejich zakrývání v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, jak je zakotvena v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, a aby podpořila spravedlivou transformaci uhelných regionů pomocí rozvoje alternativních činností, které jsou v souladu s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení zvláštního programu nebo jiných opatření, např. finanční podpory v oblasti monitorování, vykazování a ověřování a snižování emisí v opuštěných lokalitách těžby ropy a zemního plynu bez doloženého vlastníka, a aby při tom plně zohlednily zásadu „znečišťovatel platí“; zdůrazňuje význam náležitého vyřazení takové infrastruktury z provozu;

Zemědělství

30.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že zemědělství je největším antropogenním zdrojem emisí methanu v EU; zdůrazňuje však, že emise skleníkových plynů v EU z evropského zemědělství (včetně chovu hospodářských zvířat) zaznamenaly mezi lety 1990 a 2018 v EU-28 pokles o 22,2 %, a to v důsledku snížení emisí methanu v zemědělství o 21 % (enterická fermentace o 22 % a hospodaření se statkovými hnojivy o 17 %); konstatuje však, že v posledních pěti letech došlo k mírnému nárůstu emisí methanu v důsledku zvětšení stád; konstatuje, že zemědělství je sice odvětvím s druhým největším celkovým potenciálem pro snížení emisí methanu, jak se uvádí ve sdělení Komise o strategii EU pro methan, zdroje emisí methanu v tomto odvětví ale mohou být rozptýlené, což může znesnadnit monitorování, vykazování a ověřování; konstatuje však, že stávající systém monitorování založený na metodice úrovně 2 umožňuje přijmout opatření; zdůrazňuje, že emise methanu v zemědělství jsou dány především počtem hospodářských zvířat, zejména přežvýkavců; vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních strategických plánech zavedly účinná a udržitelná opatření k řešení těchto emisí, a vyzývá Komisi, aby tyto plány před jejich schválením důkladně analyzovala s cílem zajistit soudržnost politiky; zdůrazňuje, že zpřísnění rámcových podmínek týkajících se emisí methanu v zemědělství, a to zejména v živočišné výrobě, by nemělo vést k tomu, že se výroba přesune do zahraničí;

31.

poukazuje na to, že v zemědělství pochází významná část celosvětových emisí methanu ze zemí mimo EU, a vyzývá Komisi k zajištění, aby byly potraviny i nadále produkovány tam, kde je tato produkce z hlediska životního prostředí neudržitelnější; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zaujala vedoucí postavení při výměně osvědčených postupů s obchodními partnery ze třetích zemí s cílem snížit emise methanu v zemědělství; zdůrazňuje, že pro snižování emisí methanu je důležitá mezinárodní spolupráce;

32.

vítá cíl Komise týkající se zapojení mnoha stran a podporuje aktivní spolupráci s mezinárodními partnery v rámci společné činnosti iniciativy Koronivia UNFCCC a koalice pro klima a čisté ovzduší v oblasti zemědělství, které poskytují základní mnohostranné platformy pro výměnu osvědčených postupů a povzbuzování našich partnerů po celém světě k omezení zemědělské produkce, která způsobuje emise methanu, a k podpoře jejich udržitelné transformace;

33.

zdůrazňuje, že zdrojem významného množství emisí methanu v zemědělsko-potravinářském odvětví je dovoz; vyzývá Komisi, aby pro výrobce EU zajistila rovné podmínky tím, že bude požadovat, aby dovoz ze třetích zemí podléhal stejným normám jako v EU;

34.

vyzývá Komisi, aby pomocí databáze EDGAR-FOOD vypracovala odhad toho, jaký podíl na antropogenních emisích methanu v EU dovážené zemědělsko-potravinářské produkty;

35.

zdůrazňuje, že budoucí politická rozhodnutí budou muset stanovit pevný rámec pro odvětví živočišné výroby, aby byla zajištěna určitá předvídatelnost;

36.

bere na vědomí studii o statusu nových genomických technik podle práva Unie a s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-528/16 (SWD(2021)0092) a na oznámení Komise, že hodlá dát podnět k regulačním opatřením zahrnujícím posouzení dopadů a veřejné konzultace ohledně rostlin odvozených díky určitým novým genomickým technikám s cílem zachovat vysokou úroveň ochrany zdraví lidí i zvířat, jakož i životního prostředí, a zároveň využít potenciálních přínosů vědy a inovací, a zejména přispět k udržitelnosti a cílům udržitelnosti Zelené dohody pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“; zdůrazňuje zásadu předběžné opatrnosti a potřebu zajistit zemědělcům, zpracovatelům a spotřebitelům transparentnost a svobodnou volbu a zdůrazňuje, že tato politická opatření by měla zahrnovat posouzení rizik a komplexní přehled a posouzení možností sledovatelnosti a označování s cílem dosáhnout řádného regulačního dohledu a poskytnout spotřebitelům příslušné informace, včetně informací o produktech ze třetích zemí, a zajistit tak rovné podmínky;

37.

konstatuje, že extenzivní živočišná výroba by sice mohla vést k nižším emisím methanu na úrovni zemědělských podniků, zvyšuje však emise na jednotku vyrobeného produktu; vyzývá Komisi a členské státy, aby přihlížely k tomu, jak se na celosvětových emisích methanu projevují strategie zmírňování změny klimatu;

38.

poukazuje na význam zemědělství pro zachycování a ukládání uhlíku; vyzdvihuje, že významnou úlohu má širší oběhové hospodářství a že by měly být vytvářeny pobídky k postupnému zavádění metod pohlcování emisí CO2 a zvyšování oběhovosti uhlíku, přičemž je třeba bránit zvyšování tlaku na cenu zemědělské půdy, který by měl nepříznivý vliv na mladé zemědělce; důrazně však žádá, aby přijatá opatření nevedla k oslabování konkurenceschopnosti EU;

39.

vyzývá Komisi, aby v souladu s právním rámcem EU pro klima prozkoumala možnost vytvoření regulačního rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku na základě důkladného a transparentního započítávání uhlíku, při němž by byly zohledňovány rozdíly mezi skleníkovými plyny a ověřována autenticita pohlcení uhlíku a zemědělci by byli odměňováni za své úsilí o zmírnění změny klimatu.

40.

vítá oznámení Komise o zřízení skupiny odborníků, jejímž úkolem bude analyzovat strukturu emisí methanu během celého životního cyklu;

41.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při shromažďování údajů o potenciálu pohlcování uhlíku u travních porostů, a umožnila tak cílenější přístup ke klimatu;

42.

uznává, že na trvalých travních porostech je klíčovou činností živočišná výroba, která umožňuje přežití, hospodářskou stabilitu a existenci venkovských zemědělských podniků v kopcovitých a horských oblastech, a brání tak jejich zarůstání; vyzývá Komisi, aby zaměřila investiční úsilí na financování inovací v oblasti inhibitorů methanu, včetně inovací u systémů založených na pastvinách, a aby spolupracovala se třetími zeměmi zapojenými do podobného výzkumu;

43.

poukazuje na emise methanu ze zavodněných rašelinišť; zdůrazňuje, že z výzkumů vyplývá, že po zavodnění dosáhne účinek oteplování určité stabilní úrovně, a to díky zastavení emisí CO2/N2O ze zavodněných rašelinišť a kvůli krátké životnosti emitovaného CH4 v atmosféře (20); zdůrazňuje, že jinak je tomu u odvodněných rašelinišť, z nichž methan uniká i nadále a způsobuje další oteplování; vyzývá k neprodlenému zavodnění rašelinišť, aby mohly co nejvíce přispět k ochlazování;

44.

konstatuje, že podle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ není strava většiny Evropanů v souladu s doporučeními týkajícími se zdravého stravování a že spotřební návyky v celé populaci je třeba změnit směrem ke zdravějším potravinám, výživě a životnímu stylu, včetně zvýšené spotřeby udržitelně vyráběných rostlin a potravin rostlinného původu, jako je čerstvé ovoce a zelenina, celá zrna a luštěniny, a snažit se snížit nadměrnou spotřebu masa a vysoce zpracovaných produktů, což bude prospěšné jak pro životní prostředí (díky nižším emisím methanu a lepším životním podmínkám zvířat), tak pro i bezpečnost a odolnost hospodářství; zdůrazňuje, že celoevropská vědecky podložená doporučení (včetně jasných cílů) pro udržitelnou, zdravou a vyváženější stravu s přihlédnutím ke kulturní a regionální rozmanitosti evropských potravin a stravy a k potřebám spotřebitelů by pomohla spotřebitelům a motivovala je a současně by je členské státy mohly využívat ve svém úsilí o začlenění prvků udržitelnosti do vnitrostátního poradenství v oblasti stravování; vyzývá Komisi, aby takové pokyny vytvořila a aby specifikovala opatření k účinné podpoře zdravé výživy rostlinného původu;

45.

zdůrazňuje, že technologie a postupy snižování emisí methanu ze zemědělství, včetně udržitelných postupů chovu hospodářských zvířat, jsou vyvíjeny velmi rychle a měly by být vylepšeny a uplatněny co nejdříve; vyzývá Komisi, aby zajistila, že v EU budou rychle zavedeny prokázané inovace s vysokou účinností a nákladovou efektivitou, které by zmírňovaly opatření pro snižování emisí metanu ze zemědělské výroby, a že výrobci v EU budou k dalšímu snižování emisí metanu v rámci společné zemědělské politiky (SZP) a vnitrostátních strategických plánů využívat postupy, které jsou již nyní k dispozici, a to i prostřednictvím speciálních ekorežimů a iniciativ v oblasti uhlíkového zemědělství v rámci SZP a prostřednictvím jiných soukromých nebo veřejných zdrojů financování; je přesvědčen, že z programu Horizont Evropa a z fondů ERI je třeba poskytnout zemědělcům finanční pobídky k tomu, aby zaváděli postupy ke zmírňování změny klimatu; uvědomuje si však, že je nepravděpodobné, že by problémy s emisemi spojené se zemědělskou živočišnou výrobou byli zemědělci schopni vyřešit sami bez cizí pomoci; konstatuje, že náklady na zavádění těchto technik se budou lišit v závislosti na strukturálních rozdílech v zemědělství jednotlivých členských států;

46.

zdůrazňuje, že již nyní existují osvědčené postupy, které pomáhají snižovat emise z hospodaření se statkovými hnojivy; konstatuje, že tyto postupy rovněž snižují úroveň amoniaku uvolněného v odvětví zemědělství; vyzývá Komisi, aby navrhla regulační opatření v zájmu postupného zavádění těchto technologií a stanovila realistické a přitom ambiciózní cíle a lhůty; zdůrazňuje, že velké množství emisí methanu způsobuje výroba hnojiv na bázi dusíku; vyzývá Komisi, aby v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ učinila přiměřené kroky ke snížení těchto emisí;

47.

zdůrazňuje, že EU by měla hrát klíčovou úlohu při podpoře výzkumu, inovací a rozvoje, jakož i při rozšiřování nových udržitelných technologií a postupů, aby přispěla ke snížení emisí methanu ze všech odvětví, včetně chovu hospodářských zvířat, a to mimo jiné díky lepšímu monitorování, vykazování a ověřování emisí metanu v tomto odvětví s cílem sledovat pokrok při plnění těchto cílů a díky používání již dostupných technologií, jako jsou technologie související s monitorováním, vykazováním a ověřováním; je přesvědčen, že by měla být vypracována opatření ke zmírnění emisí methanu u zvířat na pastvách s cílem respektovat zdraví a dobré životní podmínky zvířat a naplnit zásadu předběžné opatrnosti; poukazuje zejména na potřebu vícegeneračních studií o doplňkových látkách v krmivech a vyzývá Komisi, aby nařízení o doplňkových látkách včas podrobila přezkumu (21);

48.

domnívá se, že využívání zemědělského odpadu a zbytků pro výrobu bioplynu může být hnací silou oběhového hospodářství, a zdůrazňuje přidanou hodnotu zemědělských zbytků za předpokladu, že bude dodržena zásada kaskádového využívání a budou uplatněna vhodná kritéria udržitelnosti; poukazuje na to, že výroba bioplynu ze zemědělských zbytků a jiného organického odpadu může snížit emise metanu v zemědělském odvětví a stimulovat model „samospotřebitele“ (anglicky „prosumer“, tedy „producer and consumer“); vyzývá ke zlepšení koordinace a infrastruktury mezi zemědělci a výrobci energie z obnovitelných zdrojů s cílem umožnit využívání místně propojené výroby udržitelného bioplynu a vyjadřuje názor, že SZP by měla vytvářet pobídky ke zmírňování a snižování emisí metanu a podporovat opatření v tomto ohledu; vyzývá proto Komisi, aby zajistila plný soulad mezi evropským právním předpisem pro klima, společnou zemědělskou politikou a strategií pro methan;

49.

vítá skutečnost, že v této strategii se uvádí, že bioplyn pocházející z potravinářských nebo krmných plodin zvyšuje emise methanu, a může tak oslabit přínosy bioplynu pro zmírňování změny klimatu, a že rozvoj bioplynu by měl být založen především na odpadu nebo zbytcích; vyzývá Komisi, aby vypracovala spolehlivý nezávislý systém certifikace původu pro metody výroby bioplynu a pro vstupní suroviny; zdůrazňuje, že výroba bioplynu by měla být založena na modelu místního, oběhového hospodářství, aby se zabránilo emisím a nákladům souvisejícím s dopravou; zdůrazňuje, že žádná podpora by neměla podněcovat k intenzifikaci chovu hospodářských zvířat;

50.

konstatuje, že rozvoj oběhového hospodářství a biohospodářství může vytvořit více pracovních míst v prvovýrobě, a zdůrazňuje, že biohospodářství si žádá rozvoj nových dovedností, znalostí a oborů a jejich další začlenění do odborné přípravy a vzdělávání v tomto odvětví s cílem řešit společenské změny související s biohospodářstvím, podporovat konkurenceschopnost, růst a tvorbu pracovních míst, uspokojit potřeby tohoto odvětví a zajistit, aby byly lépe sladěny dovednosti a pracovní místa;

Odpad

51.

vyzývá Komisi, aby dále analyzovala emise metanu z kalů a odpadních vod a aby v roce 2022 přezkoumala směrnici o kalech z čistíren odpadních vod (22) a směrnici o čištění městských odpadních vod (23), které by se měly rovněž zabývat emisemi látek znečišťujících ovzduší a skleníkových plynů, zejména methanu; dále vyzývá Komisi, aby si kladla náročné cíle a aby se emisemi methanu intenzivně věnovala při přezkumu směrnice o skládkách odpadů v roce 2024 (24); zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření, která by ukládala skládkám odpadu povinnost, aby biomethan, který produkují, využívaly až do doby, než energetická hodnota klesne pod užitnou hranici, a jakmile již není biomethan získávaný na skládkách ekonomicky využitelný, měla by používat biooxidace a jiné technologie v ohniscích s cílem snížit zbývající emise methanu; v této souvislosti připomíná, že emise methanu ze zpracování odpadu pocházejí částečně z úniků ze zařízení na výrobu bioplynu; vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny týkající se nejlepších metod výstavby a provozu zařízení na výrobu bioplynu s cílem řešit úniky způsobené špatnou údržbou, provozem a špatnou konstrukcí; připomíná, že směrnice o průmyslových emisích přispívá k postupnému snižování znečištění z průmyslových činností; zdůrazňuje však, že na skládkování se nevztahují žádné referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF);

52.

zdůrazňuje, že ukládání na skládkách, které představují nejnižší úroveň hierarchie nakládání s odpady, je nejvíce znečišťujícím způsobem likvidace odpadu, pokud jde o emise skleníkových plynů i dalších znečišťujících látek do ovzduší, půdy a vody; vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly stávající požadavky směrnice o skládkách odpadů, a vyzývá k tomu, aby byla tato směrnice uvedena do souladu s obecnými zásadami akčního plánu pro oběhové hospodářství, včetně cíle pro rok 2016, kdy mělo být množství biologicky rozložitelného odpadu uloženého na skládkách sníženo na 35 % nebo méně ve srovnání s rokem 1995; vyzývá Komisi k vypracování komplexní strategie s cílem zajistit, aby členské státy, které pravděpodobně tohoto cíle nedosáhnou, přijaly nápravná opatření a kroky; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v jejich snaze o to, aby se odpad již na skládky neukládal; dále vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2017 nesplnilo 15 členských států v plném rozsahu povinnost zpracovávat odpad před skládkováním, jak je stanovena ve směrnici; v této souvislosti opakuje výzvu, vyjádřenou v usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství, aby byla směrnice o skládkách uvedena do souladu s obecnými zásadami akčního plánu pro oběhové hospodářství a aby se budoucí revize příslušných směrnic zaměřila na předcházení vzniku zbytkového odpadu a jeho omezení a aby se zlepšil cíl desetiprocentního skládkování tím, že se stanoví maximální objem odpadu uloženého na skládky v kg/osobě za rok s cílem dosáhnout nejlepších výsledků v oblasti životního prostředí díky kombinaci omezování, opětovného použití, recyklace a kompostování a zároveň minimalizovat skládkování reziduálních látek; domnívá se, že klíčovým zlepšením by bylo zajistit, aby metodika započítávání emisí skleníkových plynů ze skládek byla spolehlivější a byla v celé EU harmonizována;

53.

s ohledem na výše uvedené vyzývá Komisi, aby:

stanovila na evropské úrovni závazné cíle pro obchodní a průmyslový odpad, neboť v této oblasti stále nejsou stanoveny žádné konkrétní cíle;

navrhla cíle pro omezení vzniku zbytkového odpadu v plánovaném přezkumu rámcové směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů, který má proběhnout v roce 2024 (25);

uvést směrnici o skládkách odpadů do souladu s celkovými cíli EU v oblasti změny klimatu a snižování emisí skleníkových plynů, a to na základě hloubkové analýzy s cílem lépe řešit otázky související s emisemi skleníkových plynů;

vypracovat dokument BREF pro skládkování, včetně ustanovení o methanu;

54.

vyzývá Komisi, aby sledovala pokrok, jehož členské státy dosáhly, pokud jde o tříděný sběr biologického odpadu, kterého má být dosaženo do roku 2023; připomíná, že v souladu s hierarchií nakládání s odpady mají členské státy právní povinnost přijmout opatření na podporu recyklace biologického odpadu, což zahrnuje kompostování a digesci biologického odpadu, přičemž je třeba mít na paměti, že biologický odpad se obvykle sbírá a zpracovává na místní úrovni; zdůrazňuje proto, že Komise by měla podporovat další spolupráci mezi regiony a členskými státy a harmonizaci prostřednictvím výměny osvědčených postupů;

55.

opakuje cíle nového akčního plánu pro oběhové hospodářství, pokud jde o to, aby bylo dosaženo významné míry oběhovosti a aby emise skleníkových plynu, zejména methanu, neunikaly z uzavřeného cyklu; uvědomuje si, že má-li se úspěšně uplatňovat hierarchie způsobů nakládání s odpady a zlepšit nakládání s odpady, mělo by mít větší prioritu integrované nakládání s odpady;

56.

zdůrazňuje, že klíčem k omezení úniků jsou postupy uzavření a následné péče o skládku pro sekce skládek, a to s ohledem na celý životní cyklus skládek odpadu; vyzývá Komisi, aby poskytovala podporu přizpůsobenou podmínkám každého členského státu, kterými by zajistila plné uplatnění odpadové hierarchie v zájmu podpory prevence vzniku odpadu, dále splnění cíle pro třídění u zdroje do 31. prosince 2023 a pro tříděný sběr biologického odpadu, a to mimo jiné podporou spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, která by zajistila tříděný sběr, recyklaci a využití biologicky rozložitelného odpadu, což povede k účinnému odklonu od skládkování, aniž by na spalování poskytovala EU jakékoli prostředky; zdůrazňuje, že vždy musí existovat možnost biologického zpracování (kompostování nebo anaerobní digesce); v tomto ohledu si uvědomuje, jak velký potenciál má anaerobní digesce z biologicky rozložitelného odpadu, která umožňuje výrobu biomethanu; v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady zdůrazňuje, že spalování je pouze na druhém nejnižším stupni hierarchie způsobů nakládání s odpady, a připomíná své postoje ke spalování uvedené v usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství;

57.

zdůrazňuje, že plochy nádrží jsou celosvětově významným zdrojem emisí skleníkových plynů, včetně methanu, a to zejména v důsledku akumulace sedimentů v povrchových nádržích, a že odstranění přehrad může přispět k výraznému snížení emisí z oblastí povrchových nádrží; vyzývá Evropskou agenturu pro životní prostředí, aby shromažďovala informace o tomto tématu a poskytovala informace, které umožní posuzovat potenciální politické kroky;

o

o o

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.

(4)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0040.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0107.

(7)  Myhre, G., D. Shindell, F.-M. Bréon, W. Collins, J. Fuglestvedt, J. Huang, D. Koch, J.-F. Lamarque, D. Lee, B. Mendoza, T. Nakajima, A. Robock, G. Stephens, T. Takemura a H. Zhang, „Anthropogenic and Natural Radiative Forcing“ (Antropogenní a přirozené radiační působení), Climate Change 2013: The Physical Science Basis, Contribution of Working Group I to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change (Změna klimatu v roce 2013: základ fyzikální vědy: příspěvek pracovní skupiny I k páté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu), kapitola 8, Cambridge University Press, Cambridge, Spojené království a New York, NY, USA, 2013, s. 714.

(8)  Hmiel, B., Petrenko, V.V., Dyonisius, M.N. et al, „Preindustrial 14CH4 indicates greater anthropogenic fossil CH4 emissions“ (Preindustriální 14CH4 ukazuje na vyšší antropogenní emise fosilního CH4), Nature, Vol. 578, 2020, s. 409-412, a další.

(9)  Světová zdravotnická organizace, Ambient Air Pollution:global assessment of exposure and burden of diseases (Znečištění vnějšího ovzduší: globální posouzení expozice a souvisejících zdravotních rizik), 2016.

(10)  Evropská agentura pro životní prostředí, Air quality in Europe – 2020 report (Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva za rok 2020), s. 7.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1)

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(13)  Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 17. září 2020 připojený ke sdělení s názvem „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030: Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (SWD(2020)0176).

(14)  Globální posouzení methanu programu UNEP za rok 2021.

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(17)  Sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“ (COM(2020)0299).

(18)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0277.

(19)  Návrh nařízení Komise ze dne 15. prosince 2020 o hlavních směrech pro transevropské energetické sítě, kterým se mění nařízení (EU) č. 347/2013 (COM(2020)0824).

(20)  Günther, A., Barthelmes, A., Huth, V., Joosten, H., Jurasinski, G., Kobesch, F. a Couwenberg, J., „Prompt rewetting of drained peatlands reduces climate warming despite methane emissions“, Nature Communications, 11, 1644 (2020).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29).

(22)  Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).

(23)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(24)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/118


P9_TA(2021)0437

Konference OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgow, Spojené království (COP26)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow, Spojené království (COP26) (2021/2667(RSP))

(2022/C 184/09)

Evropský parlament,

s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“),

s ohledem na 25. zasedání konference smluvních stran UNFCCC (COP25), na 15. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP15) a na druhé zasedání konference smluvních stran, která byla rovněž zasedáním smluvních stran Pařížské dohody (CMA2) a konala se v Madridu ve Španělsku ve dnech 2.–13. prosince 2019,

s ohledem na rozhodnutí předsednictva konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP) ze dne 28. května 2020, Spojeného království a jeho italských partnerů, že konference OSN COP26 bude z důvodu onemocnění COVID-19 odložena a bude uspořádána v Glasgow ve Spojeném království ve dnech 1.–12. listopadu 2021,

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

s ohledem na globální summit o přizpůsobení se změně klimatu, který se konal ve dnech 25. a 26. ledna 2021,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality (dále jen „evropský právní rámec pro klima“) (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP25) (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2020 o úloze EU v ochraně a obnově světových lesů (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: navrácení přírody do našeho života (8),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Posílení Evropy odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie EU ke snížení emisí methanu“ (COM(2020)0663),

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. ledna 2021 o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a energetiky – realizace vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu,

s ohledem na závěry Rady ze dne 6. října 2021 o přípravách na zasedání UNFCCC v Glasgow ve dnech 31. října až 12. listopadu 2021,

s ohledem na globální hodnotící zprávu o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách vypracovanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES),

s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Globální oteplení o 1,5 oC“, jeho pátou hodnotící zprávu a souhrnnou zprávu, zvláštní zprávu IPCC o změně klimatu a půdě a zvláštní zprávu IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

s ohledem na zprávu pomocného orgánu pro vědecké a technologické poradenství UNFCCC ze dne 29. dubna 2021 nazvanou „Dialog o oceánech a změně klimatu s cílem zvážit, jak posílit opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování“,

s ohledem na stěžejní zprávu globální komise pro přizpůsobení ze dne 10. září 2019 nazvanou „Adapt now: a global call for leadership on climate resilience“,

s ohledem na souhrnnou zprávu UNFCCC o vnitrostátně stanovených příspěvcích podle Pařížské dohody ze dne 17. září 2021;

s ohledem na 11. zprávu Programu OSN pro životní prostředí „Emissions Gap Report“ ze dne 9. prosince 2020,

s ohledem na zprávu Mezinárodní energetické agentury z května 2021 nazvanou „Net Zero by 2050: A Roadmap for the Global Energy Sector“,

s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ze dne 18. února 2021 nazvanou „Making Peace with Nature – A scientific blueprint to tackle the climate, biodiversity and pollution emergencies“,

s ohledem na zprávu IPBES ze dne 29. října 2020„IPBES workshop on biodiversity and pandemics – workshop report“,

s ohledem na zprávu ze semináři IPBES a IPCC o biologické rozmanitosti a změně klimatu ze dne 10. června 2021,

s ohledem na zprávu Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu celosvětového klimatu v roce 2020 z dubna 2021,

s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030,

s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ze dne 6. května 2021„Global Methane Assessment: Benefits and Costs of Mitigating Methane Emissions“,

s ohledem na otázky položené Radě a Komise ve věci konference OSN o změně klimatu v Glasgow (COP26) (O-000065/2021 – B9-0039/2021 and O-000066/2021 – B9-0040/2021),

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016; vzhledem k tomu, že ke dni 12. října 2021 uložilo své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení do úschovy OSN 191 ze 197 smluvních stran úmluvy;

B.

vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2020 předložily EU a její členské státy svůj aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, která zavazuje EU k závaznému cíli spočívajícímu v celosvětovém čistém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 bez příspěvku z mezinárodních kreditů;

C.

vzhledem k tomu, že podle zprávy UNEP o rozdílu v emisích za rok 2020 nebudou závazky, které dosud přijali signatáři Pařížské dohody, stačit k dosažení společného cíle a povedou ke globálnímu oteplení o více než 3 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí; vyjadřuje politování nad tím, že mnohé strany dosud nepřijaly dostatečná opatření, aby mohly splnit své vnitrostátně stanovené příspěvky, a že velká část dosaženého pokroku je vyrovnána kontraproduktivními politikami, jako je poskytování dalších dotací na fosilní paliva a výstavba nových uhelných elektráren; v této souvislosti varuje před vznikem přirozených pozitivních zpětných vazeb, které by mohly mít pro globální oteplování katastrofické důsledky;

D.

vzhledem k tomu, že koncentrace hlavních skleníkových plynů v roce 2020 opět rostla, ačkoli v souvislosti s onemocněním COVID-19 došlo k dočasnému snížení emisí, a že koncentrace oxidu uhličitého v naší atmosféře byla podle Světové meteorologické organizace nejvyšší za více než tři miliony let; vzhledem k tomu, že rok 2020 byl jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let; průměrná teplota v roce 2020 bylo o 1,2 oC vyšší než úroveň před průmyslovou revolucí; vzhledem k tomu, že období 2011 až 2020 bylo nejteplejším desetiletím od doby, kdy se vedou záznamy;

E.

vzhledem k tomu, že ke snížení celosvětových emisí skleníkových plynů a k omezení nárůstu teploty v souladu s Pařížskou dohodou nestačí jen vnitřní politiky Unie; vzhledem k tomu, že pokud nemá zvýšení teploty překročit 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, bude nezbytná společná akce na celosvětové úrovni;

F.

vzhledem k tomu, že v preambuli Pařížské dohody se hovoří o „důležitosti zabezpečení integrity všech ekosystémů, včetně oceánů“, a vzhledem k čl. 4 odst. 1 písm. d) UNFCCC zdůrazňuje, že smluvní strany musí usilovat o udržitelné hospodaření s propady a rezervoáry všech skleníkových plynů a o jejich ochranu a zvyšování, a to včetně půdy, biomasy, lesů, oceánů a ostatních pevninských, pobřežních a mořských ekosystémů; vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 1 písm. b) musí činnost směřující k adaptaci na nepříznivé dopady změny klimatu a zvýšení odolnosti vůči ní a snahy o snižování emisí skleníkových plynů probíhat způsobem, který neohrozí produkci potravin; vzhledem k tomu, že zpráva IPBES nicméně zdůrazňuje, že pro zmírňování nebezpečných antropogenních zásahů do klimatického systému a adaptaci na ně bude mít klíčový význam to, zda budou přírodní zdroje využívány udržitelným způsobem;

G.

vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu a úbytek biologické rozmanitosti představují dva z nejdůležitějších úkolů a rizik pro lidské společnosti; konstatuje, že problémy změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti byly dříve řešeny v různých politikách bez vzájemného vztahu;

H.

vzhledem k tomu, že nebyly splněny globální cíle v oblasti biologické rozmanitosti stanovené pro rok 2020 (cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti), a že je tudíž naléhavě nutné, aby se ambice a rozsah ochrany biologické rozmanitosti zvýšily;

I.

vzhledem k tomu, že ochrana oceánů má zásadní význam nejen proto, že se jedná o primární zdroj potravin, ale také kvůli významu oceánů pro uhlíkový cyklus, regulaci klimatu a produkci většiny kyslíku ve vzduchu, který dýcháme; vzhledem k tomu, že IPCC ve své zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře uvádí, že fungování klimatických mechanismů závisí na stavu oceánů a mořských ekosystémů, které v současnosti čelí globálnímu oteplování, znečištění, nadměrnému využívání biologické rozmanitosti moří, acidifikaci, odkysličování a erozi pobřeží, a dále připomíná, že oceány se od roku 1970 postupně oteplují a pohlcují 90 % tepla v klimatickém systému, a jsou tedy součástí snah o zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím důsledkům; vzhledem k tomu, že je nutné poukazuje snížit emise skleníkových plynů, omezit znečišťování ekosystémů a zvýšit přírodní propady uhlíku;

J.

vzhledem k tomu, že při zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni hrají klíčovou úlohu přírodě blízká řešení a ekosystémové přístupy; vzhledem k tomu, že zásadní význam má ochrana a obnova přírodních propadů uhlíku, které již existují a účinně fungují, včetně rezervoárů uhlíku v oceánech;

K.

vzhledem k tomu, že důležitou úlohu v boji proti změně klimatu hrají lesy, které působí jako propady uhlíku a pohlcují přibližně 2 miliardy tun oxidu uhličitého ročně; vzhledem k tomu, že ochrana světových lesů a zlepšování jejich stavu je jednou z nákladově nejefektivnějších forem opatření v oblasti klimatu a že opatření ke zmírnění změny klimatu a adaptaci založená na lesnictví by do roku 2050, pokud by byla plně prováděna, mohla snižovat emise skleníkových plynů o cca 15 gigatun CO2 ročně, což by potenciálně mohlo stačit k tomu, aby se globální oteplování omezilo na výrazně méně než 2 oC;

L.

vzhledem k tomu, že omezení odlesňování a znehodnocování lesů by mohlo přispět k ročnímu snižování antropogenních emisí skleníkových plynů v širokém rozmezí 0,4–5,8 gigatun ekvivalentu CO2 (9);

M.

vzhledem k tomu, že čtvrtina severní polokoule je pokryta trvale zmrzlou půdou, tzv. permafrostem; vzhledem k tomu, že v důsledku rostoucí celosvětové teploty arktický permafrost nebývale rychle taje; vzhledem k tomu, že permafrost je masivním rezervoárem skleníkových plynů, který má schopnost zadržovat až 1 600 gigatun oxidu uhličitého, což je téměř dvojnásobek množství, které je v současné době obsaženo v atmosféře, ale dokáže zadržovat také methan a oxid dusný; vzhledem k tomu, že uvolňování skleníkových plynů z permafrostu by mohlo globální oteplování nebezpečným způsobem urychlit a zhoršit (10);

N.

vzhledem k tomu, že podle prognóz Světové zdravotnické organizace způsobí změna klimatu do roku 2030 přibližně 250 000 dodatečných úmrtí ročně, přičemž přímé náklady spojené se poškozením zdraví se do roku 2030 odhadují na 2 až 4 miliardy USD ročně;

O.

vzhledem k tomu, že úbytek biologické rozmanitosti spojený s přeměnami krajiny může v některých případech vést ke zvýšenému riziku nových onemocnění, kdy nositeli patogenů představujících vysoké riziko přenosu zoonotických onemocnění, mohou být rovněž druhy, které se snadno přizpůsobují krajinám, v nichž dominuje člověk;

P.

vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší a změna klimatu jsou úzce propojeny a mají v některých případech stejné antropogenní zdroje; vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace se znečištění vnějšího ovzduší celosvětově podílí na přibližně 4,2 milionu úmrtí ročně, přičemž příčinou úmrtí jsou cévní mozkové příhody, srdeční choroby, rakovina plic a akutní nebo chronická respirační onemocnění;

Q.

vzhledem k tomu, že podle Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof došlo za posledních dvacet let k téměř dvojnásobnému zvýšení počtu zaznamenaných katastrof a hodnoty hospodářských ztrát, což je z velké části způsobeno výrazným nárůstem počtu katastrof souvisejících s klimatem;

R.

vzhledem k tomu, že změna klimatu a její ničivé dopady již dnes ovlivňují migrační vzorce; vzhledem k tomu, že podle studie Světové banky z roku 2018 se může stát, že téměř 3 % obyvatel v regionech subsaharské Afriky, jižní Asie a Latinské Ameriky budou nucena migrovat v rámci svých zemí, aby se vyhnuli pomalu se objevujícím dopadům změny klimatu (11); vzhledem k tomu, že bez intenzivního úsilí o adaptaci na změnu klimatu hrozí, že více než 700 milionů lidí žijících v nízko položených pobřežních oblastech a malých ostrovních státech bude čelit intenzivnějším bouřím, záplavám a v konečném důsledku ztrátám půdy a bude tedy nuceno hledat útočiště jinde;

S.

vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda je první mezinárodní smlouvou, která výslovně zmiňuje vazbu mezi opatřeními v oblasti klimatu a lidskými právy, což umožňuje využívat platné právní nástroje v oblasti lidských práv k vytváření tlaku na státy a soukromé společnosti, aby snižovaly emise; vzhledem k tomu, že v rámci Pařížské dohody neexistují žádné konkrétní nástroje, které by donutily státní aktéry a podnikatelské subjekty zodpovídat se z dopadů na změnu klimatu a dodržovat lidská práva;

T.

vzhledem k tomu, že změna klimatu má i výrazný lidskoprávní rozměr, neboť přímo i nepřímo ovlivňuje možnost realizace řady univerzálně uznávaných lidských práv, přičemž největší dopad má na zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou starší a nemocní lidé, nízkopříjmové skupiny obyvatel a domorodé národy; vzhledem k tomu, že Rámcová úmluva o změně klimatu i Pařížská dohoda jsou založeny na mezigenerační solidaritě a vůli států chránit klimatický systém v zájmu současných i budoucích generací; vzhledem k tomu, že změna klimatu zhoršuje problémy, s nimiž se v dnešní době potýkají domorodé národy, a prohlubuje kulturní, hospodářskou a politickou marginalizaci a nerovnost;

U.

vzhledem k tomu, že činnost v oblasti klimatu je jedním z cílů udržitelného rozvoje OSN, které všechny členské státy OSN přijaly v roce 2015 jako součást Agendy pro udržitelný rozvoj 2030;

V.

vzhledem k tomu, že ačkoli se státy v roce 2009 zavázaly, že od roku 2020 budou každý rok poskytovat na klimatickou politiku 100 miliard USD, a tento svůj závazek znovu potvrdily v Pařížské dohodě, skutečné závazky rozvinutých zemí stále zdaleka nedosahují úrovně, jakou si společně vytkly; vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích, zejména v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech, stoupají jak dopady změny klimatu, tak související potřeby;

W.

vzhledem k tomu, že podle odhadů UNDP bude do roku 2030 zapotřebí 140–300 miliard USD ročně jen na pokrytí potřeb rozvojových zemí v oblasti adaptace a že do 2050 tato částka vzroste na 280–500 miliard ročně (12);

X.

vzhledem k tomu, že roční odklad konferencí smluvních stran UNFCCC a Úmluvy o biologické rozmanitosti v roce 2020, způsobený rozšířením onemocnění COVID-19, představuje jedinečnou příležitost k tomu, abychom přešli od reaktivního modelu k modelu proaktivnímu a preventivnímu a konečně dosáhli potřebné transformační změny; vzhledem k tomu, že zdrojem informací pro utváření a rozvoj vazeb mezi mezinárodními programy a jejich prováděním na vnitrostátní úrovni by měly být nové vědecké poznatky;

Y.

vzhledem k tomu, že zatímco svět se dosud potýká s dopady pandemie COVID-19, klimatická krize je stále tady; vzhledem k tomu, že hospodářské oživení by mělo být využito jako jedinečná příležitost k tomu, aby se zvýšilo tempo přechodu na klimatickou neutralitu, a to cestou rozvoje sociálně-ekonomického modelu, který bude slučitelný s omezenými možnostmi naší planety, přesměrováním investic do prioritních oblastí – jako je energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a technologie s nulovými emisemi a nezbytná související infrastruktura – a odkloněním investic od činností, které poškozují klima a životní prostředí díky začlenění zásady „významně nepoškozovat“ do investičních rozhodnutí; vzhledem k tomu, že v tomto transformačním procesu je třeba náležitě přihlížet k rozdílům v potřebách a kapacitách jednotlivých regionů, a přitom se řídit zásadami spravedlivé transformace;

Z.

vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí se „systémovou změnou“ rozumí změna zásadního, transformačního a průřezového typu, která vede k zásadním posunům a změnám v orientaci cílů, pobídek, technologií, sociálních postupů a norem v našich systémech, včetně znalostních systémů a strategií řízení; vzhledem k tomu, že u klíčových společenských systémů to znamená přehodnotit nejen technologie a výrobní procesy, ale také vzorce spotřeby a způsoby života v zájmu udržitelnějších alternativ zaměřených například na kvalitu života a odolnost (13);

AA.

vzhledem k tomu, že přírodě blízká řešení a ekosystémové přístupy mají potenciál vytvořit silnou vazbu mezi třemi úmluvami z Ria o biologické rozmanitosti, změně klimatu a desertifikaci, které umožňují předsednictvím a sekretariátům všech tří dohod spolupracovat na řešení změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti integrovaným a soudržným způsobem;

AB.

vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu a Next Generation EU představují jedinečnou příležitost k tomu, aby hospodářství EU zesílilo, stalo se inovativnějším a konkurenceschopnějším a více se orientovalo na budoucnost, díky čemuž získá Evropa vedoucí postavení v zelené ekonomice a bude rozvíjet evropský sociální model a sociálně tržní hospodářství;

AC.

vzhledem k tomu, že podle prognóz budou rizika pro zdraví, živobytí, potravinové zabezpečení, zásobování vodou a hospodářský růst budou mnohem vyšší, dosáhne-li globální oteplení 2 oC; vzhledem k tomu, že omezení globálního oteplování na 1,5 oC ve srovnání s 2 oC by mělo snížit dopady na pevninské, sladkovodní a pobřežní ekosystémy a zachovat více jejich služeb pro lidi; vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné pokračovat v úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí;

AD.

vzhledem k tomu, že pro zapojení třetích zemí do boje proti změně klimatu, a tedy pro zvýšení úrovně celosvětových ambicí v oblasti klimatu je důležité, aby Evropská unie šla sama příkladem;

AE.

vzhledem k tomu, že EU musí uznat svou odpovědnost za historické emise skleníkových plynů a za rozdíl v rozvoji globálního severu a globálního jihu a jednat podle toho;

AF.

vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 1 Pařížské dohody stanoví, že pro boj proti změně klimatu vyžaduje sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu;

AG.

vzhledem k tomu, že povědomí veřejnosti a zapojení občanů do opatření v oblasti klimatu se zvyšuje; vzhledem k tomu, že občané požadují od svých vlád, aby v boji proti změně klimatu dělaly více a aby činily ambiciózní kroky;

AH.

vzhledem k tomu, že dne 31. prosince 2020 bylo uzavřeno druhé kontrolní období Kjótského protokolu; vzhledem k tomu, že vydání pokynů pro posuzování poklesu emisí v rámci mechanismu čistého rozvoje po 31. prosinci 2020 bylo odloženo; vzhledem k tomu, že byla zavedena dočasná opatření s cílem prodloužit činnost mechanismu čistého rozvoje po roce 2020; vzhledem k tomu, že zasedání smluvních stran Kjótského protokolu se má konat současně s konferencí COP26 v Glasgow;

1.   

připomíná, že změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti patří k největším problémům, před nimiž lidstvo stojí, a že všechny státy musí bezodkladně učinit vše pro jejich vyřešení; zdůrazňuje, že pro splnění naší kolektivní odpovědnosti za omezení globálního oteplování a zastavení úbytku biologické rozmanitosti, a tím i pro ochranu celé planety a životních podmínek všech jejích obyvatel, je nezbytná mezinárodní spolupráce, zapojení nestátních aktérů, solidarita a koherentní akce opírající se vědecké poznatky a neochvějný závazek zvýšit ambice; v této souvislosti bere na vědomí výzvu generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, aby všechny vlády na celém světě vyhlásily stav klimatické nouze, dokud svět nedosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů;

2.   

vyjadřuje znepokojení nad závěry zprávy UNEP z roku 2020 („Emissions Gap Report“), zejména nad zjištěním, že navzdory krátkému snížení emisí oxidu uhličitého v důsledku pandemií COVID-19 povedou emise – podle prognóz vycházejících z předpokladu, že budou plně provedeny nepodmíněné vnitrostátně stanovené příspěvky, jak je podaly jednotlivé státy – k oteplení o 3,2 oC; vítá, že v průběhu roku 2021 byla oznámena aktualizovaná znění vnitrostátně stanovených příspěvků, v nichž se klimatické ambice zvyšují, nicméně se obává toho, že ani tyto příspěvky nebudou stačit k tomu, aby emise poklesly na úroveň umožňující dosáhnout cíle Pařížské dohody; je velmi znepokojen závěry souhrnné zprávy UNFCCC NDC ze září 2021, podle níž všechny vnitrostátně stanovené příspěvky podané do 30. července 2021 ve svém souhrnu povedou k výraznému zvýšení globálních emisí skleníkových plynů do roku 2030 ve srovnání s rokem 2010 (o cca 16 %); zdůrazňuje, že podle IPCC je k omezení oteplení na 1,5 oC nutné celosvětové snížení emisí do roku 2030 o nejméně 45 % oproti roku 2010;

3.   

připomíná nedávné rozhodnutí ústavního soudu jednoho ze států, podle něhož ochrana klimatu není záležitostí politického rozhodování a ustanovení ústavy o ochraně životního prostředí ukládá státu ústavní povinnost dosáhnout klimatické neutrality;

4.   

zdůrazňuje však, že podle zprávy UNEP z roku 2020 („Emissions Gap Report“) by zelená obnova po pandemii mohla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů přibližně o 25 %, čímž by se dostaly do rozmezí emisí, které dávají 66 % naději, že oteplení zůstane pod hranicí 2 oC, avšak stále nestačí k tomu, aby globální oteplování zůstalo pod hranicí 1,5 oC; zdůrazňuje, že na to, zda budou splněny cíle Pařížské dohody, budou mít pravděpodobně značný vliv opatření na podporu oživení po pandemii; vyzývá vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na provedení zelené obnovy a aby před zasedáním COP26 zvýšily své závazky v souladu s cíli Pařížské dohody a tedy i své vnitrostátně stanovené příspěvky a řídily se přitom vědeckými poznatky; zdůrazňuje, že podle posledních výzkumu je splnění teplotního cíle Pařížské dohody „ekonomicky optimální“ klimatickou politikou (14);

5.   

vítá, že se skupina G7 zavázala, že bude urychleně provádět rozsáhlou činnost ve snaze snížit emise, aby bylo realisticky možné udržet oteplení pod hranicí 1,5 o(15); připomíná, že to bude mít velmi pozitivní vliv na životní prostředí, ekonomiku, společnost i veřejné zdraví; poukazuje na to, že stále větší počet zemí přijímá závazky k dosažení neutrální bilance emisí skleníkových plynů nejpozději v polovině století; zdůrazňuje ale, že na tyto závazky musí co nejdříve navázat programy v krátkodobém horizontu, konkrétní činnosti a finanční zdroje, a musí se projevit v revidovaných vnitrostátně stanovených příspěvcích, které budou podávány před COP26 v podobě zvýšených klimatických cílů pro rok 2030 s cílem co nejdříve dospět do okamžiku, kdy se globální emise přestanou zvyšovat a začnou klesat; vyzývá skupinu G20, aby se při zvyšování krátkodobých i dlouhodobých ambicí ujala vedoucí úlohy;

6.   

vítá skutečnost, že pět let poté, co vstoupila v platnost Pařížská dohoda, začínají největší světové ekonomiky mezi sebou soutěžit o to, kdo jako první dosáhne klimatické neutrality; upozorňuje na skutečnost, že závazky k dosažení neutrální bilance emisí se musí opírat o dlouhodobé strategie, jak je jednotlivé státy předložily UNFCCC; zdůrazňuje, že tyto závazky by se měly proměnit v účinná opatření a politiky na všech úrovních a ve všech sektorech;

7.   

poukazuje na to, že je velmi důležité co nejdříve přestat používat fosilní paliva; bere na vědomí závěry zprávu Mezinárodní energetické agentury „Net Zero by 2050“, podle níž dochází k prudkému poklesu poptávky po fosilních palivech, což neguje potřebu investic do jejich nových zdrojů, a že udržení oteplení pod hranicí 1,5 oC vyžaduje, aby od roku 2021 již nebyly povolovány nové projekty těžby ropy a plynu a aby nebyly povolovány nové uhelné doly ani rozšiřovány doly stávající; podporuje závazek G7 přestat poskytovat finance na spalování uhlí bez omezování emisí do konce roku 2021; vyzývá státy G7, aby v energetické transformaci šly příkladem a ukončily veškeré nové investice na těžbu fosilních paliv; podporuje Spojené království jako zemi předsedající COP26 a uskupení Powering Past Coal Alliance, aby usilovaly o uzavření dohody o zastavení výstavby nových uhelných elektráren, u nichž nejsou omezovány emise; uvědomuje, že fosilní paliva nemohou být dlouhodobě součástí energetického mixu EU, a vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí přijaly národní plány na co nejrychlejší ukončení jejich využívání s cílem dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality;

8.   

výslovně podporuje iniciativu Dánska a Kostariky vytvořit spojenectví zemí, které jsou ochotny postupně ukončit produkci ropy a plynu a přestat udělat povolení na průzkumy nových ložisek; připomíná závěry zprávy Mezinárodní energetické agentury „Net Zero by 2050 – A Roadmap for the Global Energy Sector“, podle nichž jsou taková opatření nezbytná, pokud chceme udržet oteplení pod hranicí 1,5 oC;

9.   

připomíná, že všechny smluvní strany by měly zajistit, aby finanční toky – veřejné i soukromé, domácí i mezinárodní – byly v souladu s cílem 1,5 oC a s rozvojem odolným vůči změně klimatu; naléhavě vyzývá Komisi, aby součástí chystaného klimaticko-energetického balíčku, který má být představen dne 14. prosince 2021, učinila komplexní přezkum současného stavu o dodržování čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody ze strany Unie a členských států a aby přijala veškerá opatření k odstranění nedostatků;

10.   

vyjadřuje velké znepokojení nad rostoucím celosvětovým zájmem o zásoby fosilních paliv v Arktidě, které jsou nyní dostupnější, neboť v důsledku změny klimatu zde ustupuje mořský ledový pokryv; poukazuje na to, že arktická příroda je velmi křehká a je zde mimořádně obtížně čistit ekosystémy po úniku ropy v důsledku prudkých výronů (blowoutů), úniků z potrubí nebo nehod při přepravě; žádá EU a její členské státy, aby vyzvaly k celosvětovému moratoriu na průzkum ložisek ropy v pobřežních vodách v Arktidě;

11.   

zdůrazňuje, že na konferenci COP26 bude nutné obnovit mezinárodní koalice, které budou usilovat o dosažení náročných cílů v oblasti ekologické vyváženosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s velkými emitenty, zeměmi ohroženými změnou klimatu, transatlantickými partnery a britským předsednictvím COP26 s cílem předložit na zasedání COP26 politické návrhy, jak by jednotlivé státy měly urychlit činnost směřující ke zvýšení závazků na úroveň nutnou k udržení oteplení pod úrovní 1,5 oC; vybízí EU, aby zintenzivnila svou diplomatickou komunikaci a budování spojenectví s rozvojovými a nejzranitelnějšími zeměmi s cílem působit jako prostředník mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, což bylo v minulosti zásadní pro to, aby bylo na konferencích COP dosaženo co nejlepších výsledků;

12.   

vítá skutečnost, že prezident Biden učinil hned první den ve funkci kroky k tomu, aby Spojené státy znovu přistoupily k Pařížské dohodě, a zavázal se, že USA sníží emise skleníkových plynů do roku 2030 o polovinu v porovnání s úrovní roku 2005 a bude usilovat o neutrální bilanci do roku 2050; očekává, že ke splnění závazků, které USA přijaly, budou včas přijata konkrétní opatření a budou poskytnuty potřebné finanční prostředky; poukazuje na význam partnerství mezi EU a USA a na jejich vedoucí úlohu při plnění cílů Pařížské dohody; zdůrazňuje, že činnost v oblasti změny klimatu, zhoršování stavu životního prostředí a ztráty biologické rozmanitosti, podpory zeleného růstu a ochrany oceánů je jádrem nové společné transatlantické agendy a že EU a USA se společně zavázaly, že vyvinou maximální úsilí o to, aby bylo možné udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 oC; oceňuje snahy prezidenta Bidena o zintenzivnění globální činnosti v oblasti změny klimatu, mimo jiné konáním klimatického summitu lídrů v dubnu 2021;

13.   

vyzdvihuje úlohu Číny jako druhé největší světové ekonomiky a země s nejvyššími celkovými emisemi skleníkových plynů; bere na vědomí, že Čína je ochotná působit v globálních jednáních o klimatu jako konstruktivní síla; se zvláštním znepokojením však konstatuje, že Čína je nadále vysoce závislá na výrobě energie z uhlí, a vybízí proto její vládu, aby se snažila urychlit ekologickou transformaci, která je klíčovou podmínkou dosažení cílů Pařížské dohody; bere na vědomí, že prezident Si Ťin-pching v září 2020 oznámil, že čínské emise dosáhnou vrcholu před rokem 2030 a že do roku 2060 bude mít Čína neutrální uhlíkovou bilanci; zdůrazňuje, že tyto závazky by se měly vztahovat na veškeré emise skleníkových plynů; očekává, že budou přijaty další závazky a konkrétní politická opatření a odpovídající finanční zdroje k jejich dosažení;

14.   

zdůrazňuje, že podle IPBES jsou základními příčinami pandemií stejné globální změny životního prostředí, které vedou k úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu a ke kterým patří změny ve využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství, obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a jejich konzumace a další faktory; zdůrazňuje, že pandemie ukázala, že při tvorbě veřejných politik je důležité se řídit zásadami „jedno zdraví“ a „zdraví ve všech politikách“ a že jsou zapotřebí opravdu pronikavé změny; připomíná, že preambule Pařížské dohody označuje „právo na zdraví“ za jedno ze základních lidských práv; zdůrazňuje, že v čl. 4 odst. 1 Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) je stanoveno, že všechny smluvní strany by měly „uplatňovat vhodné metody definované a schválené na národní úrovni, např. posouzení dopadu na životní prostředí, s cílem minimalizovat nepříznivé účinky projektů a opatření ke zmírnění změny klimatu či adaptace na ni na hospodářství, na zdraví obyvatelstva a na kvalitu životního prostředí“; domnívá se, že zdraví by mělo být součástí národních adaptačních plánů a vnitrostátních sdělení určených UNFCCC;

15.   

zdůrazňuje, že dosažení cílů Pařížské dohody resp. jejích cílů klimatické neutrality vyžaduje rozsáhlé investice a radikální transformaci všech odvětví našich ekonomik; domnívá se, že této transformace na nový udržitelný hospodářský model bude možné dosáhnout pouze tehdy, pokud bude zaručen spravedlivý přechod kombinující sociální a ekologický pokrok a zlepšující životní podmínky lidí, který „nebude nikoho opomíjet“;

Konference COP26 v Glasgow

16.   

vyjadřuje politování nad tím, že na konferenci COP25 v Madridu v roce 2019 nedošlo k dostatečnému pokroku a některé strany nepřijaly dostatečné závazky a nejednaly transparentně; vyjadřuje politování nad tím, že finalizace souboru pravidel Pařížské dohody byla odložena na příští konferenci a že výsledek jednání o ztrátách a škodách mohl být ambicióznější; navzdory organizačním obtížím uznává pokrok, jehož bylo dosaženo v důležitých aspektech, jako je podpora sociálního rozměru v rámci agendy v oblasti klimatu a masová mobilizace nestátních subjektů;

17.   

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby na konferenci COP26 bylo dosaženo nového konsensu o nezbytných opatřeních v oblasti klimatu, o ambicích potřebných k dosažení celosvětové klimatické neutrality do poloviny století a o rozhodných krátkodobých a střednědobých politických opatřeních;

18.   

vyzývá všechny strany UNFCCC, aby ve spolupráci s regiony a nestátními subjekty, zejména s občanskou společností, konstruktivním způsobem přispívaly k procesu příprav na konferenci COP26, na níž budou muset být aktualizovány vnitrostátně stanovené příspěvky, přičemž cílem je zajistit, aby jejich vnitrostátně stanovené příspěvky byly v souladu s dlouhodobým teplotním cílem Pařížské dohody a doporučeními vědeckých pracovníků a aby odrážely jejich nejvyšší možné ambice; zdůrazňuje, že stávající závazky nejsou k dosažení cílů dohody dostatečné a že celosvětové emise skleníkových plynů musí co nejdříve dosáhnout vrcholu a poté rychle začít klesat, a proto by měly všechny smluvní strany zvýšit své úsilí a aktualizovat své vnitrostátně stanovené příspěvky v souladu s cíli Pařížské dohody, a zejména vyzývá EU a všechny země skupiny G20, aby se postačily do čela těchto snah a zavázaly se, že nejpozději do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality;

19.   

zdůrazňuje, že podle zprávy UNEP o nedostatečném úsilí při snižování emisí („Emissions Gap Report“) z roku 2020 představují emise nejbohatšího 1 % světové populace více než dvojnásobek celkového podílu nejchudších 50 %; konstatuje, že z dalšího výzkumu (16) vyplývá, že v rámci EU bylo nejbohatších 10 % občanů EU v letech 1990 až 2015 odpovědných za téměř třetinu kumulativních emisí EU ze spotřeby a že ve stejném období klesly celkové roční emise 50 % nejchudších občanů EU o 24 %, zatímco emise nejbohatších 10 % vzrostly o 3 %; zdůrazňuje, že je třeba SE plně zabývat otázkou rovnosti při provádění Pařížské dohody a že Unie musí omezit a drasticky snížit emise a zároveň poskytovat podporu nejchudším domácnostem s cílem zajistit spravedlivý přechod;

20.   

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s dalšími významnými producenty emisí CO2 na vytvoření mezinárodního klimatického klubu, který bude stát v čele úsilí o klimatickou neutralitu, se společnými cíli v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, stanovení jednotných norem pro měření emisí, srovnatelných explicitních a implicitních cen CO2 v energetickém a průmyslovém odvětví a ochrany zemí, které jsou ochotny zavést opatření na ochranu klimatu, před znevýhodněním v mezinárodní hospodářské soutěži, a to prostřednictvím společného mechanismu kompenzačních uhlíkových opatření na hranicích;

21.   

zdůrazňuje, že je třeba usilovat o posílená a koordinovaná opatření pro snižování emisí uhlíku v jednotlivých odvětvích prostřednictvím sladění cílů a spolupráce mezi smluvními stranami a dalšími aktéry; vyzývá smluvní strany, aby posílily Marrákešské partnerství pro globální opatření v oblasti klimatu (MPGCA) jako prostor na podporu nestátních subjektů a orgánů na nižší než celostátní úrovni, aby přijaly okamžitá opatření v oblasti klimatu vycházející z cílů v oblasti vědy a vysokých ambicí a aby podporovaly společné učení napříč volebními obvody, geografickými územími a odvětvími s cílem urychlit opatření a podpořit tvorbu politik v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody;

22.   

zdůrazňuje, že na konferenci COP26 je třeba vyřešit zbývající otázky pracovního programu Pařížské dohody, aby se bylo možné v nadcházejících pěti letech zaměřit na další rozvoj a posílení jeho provádění a uvedení do praxe; naléhavě vyzývá všechny smluvní strany, aby uzavřely nevyřešené otázky pro finalizaci souboru pravidel Pařížské dohody, zejména pokud jde o transparentnost, společné časové rámce a mechanismy spolupráce podle článku 6, s cílem zajistit silnou ekologickou vyváženost a dosáhnout nejvyšší úrovně ambicí;

23.   

vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasazovaly o přísná a důsledná mezinárodní pravidla týkající se článku 6 Pařížské dohody, která se budou opírat o zásady ze San José; zdůrazňuje zejména, že je třeba podporovat mezinárodní spolupráci a současně bránit všem formám dvojího započítání, zajistit ekologickou vyváženost se skutečným, dodatečným, měřitelným, stálým a nezávisle ověřeným snížením emisí, zajistit, aby do stávajících a budoucích vnitrostátně stanovených příspěvků nemohly být započítány žádné jednotky vydané podle Kjótského protokolu, a zaručit ochranu lidských práv; znovu opakuje, že se vyslovuje pro to, aby část výnosů získaných na základě mechanismů podle článku 6 byla využita k financování adaptačního fondu; znovu opakuje, že podporuje zavedení pětiletého časového rámce, a vyzývá EU, aby přijala postoj, kterým dohodu o pětiletém společném časovém rámci podpoří, a urychlí tak tempo klimatické akce;

24.   

vyzývá k uplatňování posíleného rámce transparentnosti, který stanovuje zásady transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti;

25.   

zdůrazňuje, že lidé jsou změnou klimatu zasaženi různě v závislosti na faktorech, jako je pohlaví, věk, zdravotní postižení, etnický původ a chudoba, a že zranitelnost vůči nevyhnutelným dopadům změny klimatu, včetně přírodních rizik, mohou zvyšovat stávající genderově podmíněné nerovnosti; proto vítá, že na konferenci COP25 v Madridu byl přijat rozšířený Limský pracovní program týkajícího se genderu spolu s akčním plánem pro genderovou rovnost, a vyzývá k jejich rychlému provedení; domnívá se, že transformace směrem k udržitelné společnosti musí probíhat inkluzivním, spravedlivým a rovným způsobem a že klíčovými prvky této transformace je vyvážené zastoupení žen a mužů a posílení postavení žen a dívek; zdůrazňuje, že zapotřebí účinnějšího začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech příslušných cílů a úkolů; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní akční plán pro splnění závazků obnoveného akčního plánu pro rovnost žen a mužů a aby vytvořila stálé kontaktní místo EU pro rovnost žen a mužů a změnu klimatu s dostatečnými rozpočtovými zdroji, aby bylo možné provádět a sledovat provádění genderově vyvážených klimatických opatření v EU i ve světě (17); domnívá se, že to by mohlo být příkladem i pro ostatní smluvní strany, aby přijímaly podobná opatření;

26.   

vítá skutečnost, že smluvní strany ve svých vnitrostátně stanovených příspěvcích stále více zohledňují genderové hledisko, a vyzývá všechny strany, aby v zájmu klimatické spravedlnosti přijímaly takové vnitrostátně stanovené příspěvky, které budou zohledňovat genderové hledisko a budou sociálně spravedlivé; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o lepší sladění podpory rovnosti žen a mužů a klimatu prostřednictvím nástrojů vnější činnosti a prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB), a to i posílením účasti žen a ženských organizací na správě věcí veřejných a na rozhodování, jejich přístupu k financování a programům, které podporují úlohu žen ve správě v oblasti klimatu, a konkrétních odvětví, jako je zemědělství a lesnictví, se zvláštním zaměřením na domorodé ženy;

27.   

je znepokojen možným dopadem omezení cestování a dalších omezení souvisejících s onemocněním COVID-19 na spravedlivou a vyváženou účast na konferenci COP26; vyzývá britské předsednictví COP26, aby přijalo veškerá nezbytná opatření k zajištění široké a inkluzivní účasti při plném respektování hygienických opatření; domnívá se, že je třeba vynaložit veškeré úsilí s cílem zajistit, aby se všechny rozvojové země, zejména nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, mohly účastnit COP26, a vyzývá předsednictví Spojeného království, aby překonalo překážky bránící účasti spojené s pandemií;

28.   

připomíná, že je důležité, aby se do rozhodovacích procesů v rámci UNFCCC mohly zapojit všechny země; zdůrazňuje, že současný rozhodovací proces v rámci úmluvy UNFCCC musí být zdokonalen, aby bylo možné lépe zapojit delegáty z chudých a znevýhodněných zemí; opět vyzývá delegaci EU na konferenci smluvních stran, aby posílila spolupráci s delegáty ze zranitelných zemí;

29.   

znovu opakuje, že se vyslovuje pro zavedení samostatné politiky pro případ střetu zájmů v rámci UNFCCC, a vyzývá Komisi a členské státy, aby se v tomto procesu ujaly vedoucí úlohy;

30.   

domnívá se, že EU má historickou povinnost stát se tím, kdo si bude mezi signatáři Pařížské dohody klást nenáročnější cíle, a to jak s ohledem na dodržování vlastních závazků, tak i poskytováním pomoci jiným, a že by se měla zhostit své klimatické a environmentální odpovědnosti, být důvěryhodná a jít příkladem; připomíná zásadu „rovnosti a společných, i když rozdílných odpovědností a odpovídajících schopností“, která Unii i členským státům uděluje zvláštní povinnost i schopnost jednat;

Náročná politika EU v oblasti klimatu a dlouhodobá vize

31.

vyzdvihuje přijetí evropského právního rámce pro klima; očekává, že Zelená dohoda pro Evropu a zejména legislativní balíček „Fit for 2030“ přinesou nezbytná opatření k tomu, aby EU a její členské státy byly plně v souladu s Pařížskou dohodou; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby EU šla příkladem a vyslala na konferenci COP26 jasný signál, že je připravena zvýšit svůj vnitrostátně stanovený příspěvek a příspěvek k Pařížské dohodě, a vyzývá ostatní strany, aby přijaly stejný závazek;

32.

zdůrazňuje, že část území EU patří k světovým regionům, které jsou změnou klimatu postiženy nejvíce; konstatuje, že oblast Středozemního moře se otepluje o 20 % rychleji, než je celosvětový průměr, a že tento region je jednou z oblastí nejvíce postižených změnou klimatu na světě, přičemž se předpokládá, že 250 milionů lidí v tomto regionu bude během 20 let čelit nedostatku vody (18); zdůrazňuje, že Středozemní moře se ze všech moří na světě otepluje nejrychleji (19), což má důsledky pro důležitá hospodářská odvětví a celý mořský ekosystém a způsobuje nevratné změny ekosystému a druhů; vyzývá EU, aby urychleně jednala a spolupracovala se svými středomořskými partnery na rozsáhlých adaptačních opatřeních a aby v úsilí o zmírňování změny klimatu stála v čele;

33.

zdůrazňuje, že úspěch Zelené dohody pro Evropu závisí na tom, zda se v partnerství se třetími zeměmi podaří globalizovat její standardy a normy; připomíná závěry Rady z ledna 2021 a cíl Evropské komise posílit úlohu Unie jako globálního aktéra; vyzývá k tomu, aby byla před africkým zasedáním COP27 vypracována operační a koherentní diplomatická strategie pro dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu;

34.

zdůrazňuje, že chceme-li splnit globální závazek EU v oblasti klimatu, musíme reálně snížit naši environmentální stopu; konstatuje však, že EU nemá žádný formální ukazatel pro měření své současné environmentální stopy, a vyzývá Komisi a agenturu EEA, aby takový ukazatel stanovily;

35.

znovu vyzývá Komisi, aby v návaznosti na přijetí evropského právního rámce pro klima a s ohledem na důležitou úlohu, kterou při dosahování klimatické neutrality hrají přírodní propady uhlíku, navrhla ambiciózní vědecky podložený cíl EU do roku 2030 v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pomocí přírodních propadů uhlíku, který by měl být v souladu se strategií biologické rozmanitosti do roku 2030 a měl by být zakotven v legislativě; dále připomíná, že prioritou musí být i nadále rychlé snižování emisí;

36.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zohledňovat cíle v oblasti klimatu ve všech politikách EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktualizovala způsob, jakým provádí posouzení dopadů ve všech oblastech politiky EU, a to s cílem zajistit plné provedení čl. 6 odst. 4 evropského právního rámce pro klima; za první pozitivní krok v tomto ohledu považuje nové iniciativy obsažené v nedávném sdělení „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ (20), zejména to, že do posouzení dopadů byla zahrnuta analýza podle zásady „významně nepoškozovat“;

37.

poukazuje na to, že ústřední úlohu při přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství hrají obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost; oceňuje pokrok dosažený při budování obnovitelných zdrojů energie; bere na vědomí návrh Komise na revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie v rámci balíčku „Fit for 55“ a zdůrazňuje, že je důležité zvýšit cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, pokud má být klimatické neutrality dosaženo nejpozději do roku 2050 a pokud má být splněna Pařížská dohoda a využita příležitost, kterou nabízí současný pokles nákladů na obnovitelné zdroje energie a technologie skladování energie;

38.

bere na vědomí návrh Komise na revizi rámce pro využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) v rámci balíčku „Fit for 55“ a zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat přírodní propady, podporovat ekosystémová řešení a současně zohledňovat hodnotu různých ekosystémů pro biologickou rozmanitost a množství uhlíku, který bude i nadále odstraňován a skladován, aby bylo dosaženo klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

39.

domnívá se, že všechny politiky v oblasti klimatu a související energetické politiky by měly odrážet aktuální vědecké poznatky o ekosystémech a různých rezervoárech uhlíku a jejich skutečnou hodnotu pro zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni; má za to, že klíčovými faktory, které umožňují zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni, jsou řešení inspirovaná přírodou a ekosystémové přístupy a obnova a zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti; požaduje více údajů o oblastech uvnitř i vně ekosystémů bohatých na uhlík a na druhy a o kvalitě opatření pro ochranu a obnovu s cílem získávat informace potřebné pro přijímání rozhodnutí týkajících se priorit obnovy, jakož i údajů o opatřeních a politikách pro boj proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti.

40.

zdůrazňuje, že tyto politiky by měly být prováděny v souladu se zásadou spravedlivého přechodu a zásady „znečišťovatel platí“, a to cestou postupného rušením dotací na činnosti poškozující životní prostředí a v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami včetně občanské společnosti, sociálních partnerů a soukromého sektoru a souladu se zásadou, že nikdo nesmí být opomenut; domnívá se proto, že nezbytnou podmínkou pro dosažení uhlíkové neutrality ve všech odvětvích společnosti spravedlivým, inkluzivním a sociálně udržitelným způsobem je větší transparentnost, silnější sociální partnerství a zapojení občanské společnosti na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU; připomíná, že článek 10 evropského právního rámce pro klima nabízí nástroje k vytváření orientačních dobrovolných plánů dekarbonizace pro odvětví s nejvyššími emisemi v rámci EU, a naléhavě vyzývá Komisi, aby s těmito odvětvími spolupracovala ve snaze napomoci provádění těchto plánů;

41.

zdůrazňuje, že opatření přijatá za účelem zmírnění změny klimatu nebo adaptace na ni nesmí vést ke zhoršení jiných problémů v oblasti životního prostředí nebo k vytváření nových problémů v EU nebo ve třetích zemích; v této souvislosti upozorňuje na environmentální rizika spojená s rostoucí poptávkou po určitých kritických surovinách, které jsou nezbytné pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství nebo pro klimatické inženýrství, a vyzývá Komisi, aby tato rizika ve své činnosti zohlednila a v souladu se zásadou předběžné opatrnosti se je snažila minimalizovat;

42.

je přesvědčen, že ambiciózní provádění balíčku opatření pro obnovu Next Generation EU v podobě udržitelných politik nabízí několik výhod pro stimulaci růstu během hospodářského útlumu, jako je vytváření nových pracovních míst, vyšší krátkodobé fiskální multiplikátory a vyšší dlouhodobé úspory nákladů, a je příležitostí k tomu, abychom ostatní země upozornili na přínosy pro jejich hospodářství; vybízí Komisi, Radu a členské státy, aby maximalizovaly svůj potenciál podpory ekologické transformace;

43.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelný hospodářský růst a rozvoj nových, ekologických technologií, neboť mohou působit jako významné faktory snah o zmírňování změny klimatu;

Adaptace na změnu klimatu, ztráty a škody

44.

znovu opakuje, že adaptační opatření jsou naprostou nezbytností pro všechny země, pokud chtějí minimalizovat negativní dopady změny klimatu a plně využít příležitostí k růstu odolnému vůči změně klimatu a udržitelnému rozvoji, přičemž poukazuje na to, že změnou klimatu jsou zvláštně ohroženy rozvojové země, zejména nejméně rozvinuté země, malé ostrovní rozvojové státy a africké země; vyzývá EU a členské státy, aby posílily adaptační opatření a zapojily do této činnosti místní orgány s cílem dostát závazkům v rámci Pařížské dohody a zajistit, aby adaptační politiky EU odpovídaly očekáváním plynoucím z globálního vedoucího postavení EU při zmírňování změn klimatu; vítá proto novou strategii EU pro adaptaci na změnu klimatu a nové vazby na strategii pro biologickou rozmanitost a nový regulační rámce pro adaptaci vyplývající z evropského právního rámce pro klima a vyzývá k jejich ambicióznímu provádění, včetně mezinárodních složek;

45.

zdůrazňuje, že strategie EU pro přizpůsobení, kterou Komise přijala dne 24. února 2021, vyjadřuje cíl Komise navýšit zdroje a dále mobilizovat rozsáhlejší financování pro přizpůsobení a že je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby se finanční zdroje dostaly k nejzranitelnějším komunitám v rozvojových zemích;

46.

vítá nový regulační rámec pro přizpůsobení se změně klimatu podle článku 4 evropského právního rámce pro klima; zdůrazňuje, že k posílení adaptační kapacity, posílení odolnosti a minimalizaci zranitelnosti vůči změně klimatu jsou nezbytná další regulační opatření s jasnými konečnými i průběžnými cíli;

47.

zdůrazňuje, že ačkoli je změna klimatu celosvětovým problémem, jednotlivé regiony budou postiženy odlišným způsobem, a vzhledem k tomu, že orgány místní správy jsou bližší obyvatelům, a jsou proto často nejvhodnějšími subjekty k tomu, aby vyvíjely adaptační strategie;

48.

zdůrazňuje, že zelená infrastruktura přispívá k adaptaci na změnu klimatu prostřednictvím ochrany přírodního bohatství, ochrany přírodních stanovišť, druhů a dobrého ekologického stavu, jakož i prostřednictvím správného hospodaření s vodou a bezpečnosti potravin;

49.

poukazuje na ničivé environmentální, sociální a hospodářské dopady desertifikace a nutnost postupovat společně, aby bylo možné tomuto problému řádně předcházet, přizpůsobit se mu a řešit jej; zdůrazňuje proto, že pro zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni má velký význam dostupnost vody, neboť voda v půdě nejen umožňuje růst rostlin, které zachycují a uchovávají uhlík, nýbrž také vytváří příznivé prostředí pro mikroorganismy, zvyšuje obsah organické hmoty v půdě a ze své podstaty zvyšuje schopnost zadržovat uhlík; zdůrazňuje, že v souvislosti s adaptačními opatřeními je třeba věnovat velkou pozornost vodnímu hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba urychleně a plně provést rámcovou směrnici EU o vodě (21), aby bylo možné dosáhnout jejích cílů a lépe tento zdroj spravovat;

50.

zdůrazňuje, že uznání skutečné hodnoty vody a její úlohy při zmírňování změny klimatu a adaptace na ni má zásadní význam pro řešení dopadů změny klimatu na kvalitu vody a dosažení klimatické neutrality; uvědomuje si, že diverzifikace vodních zdrojů, účinné využívání vody, oběhové vodní hospodářství, řešení inspirovaná přírodou, digitální řešení pro monitorování, dohled a analýzu vody a přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením přispívají ke snížení znečištění a poklesu emisí CO2;

51.

zdůrazňuje, že preambule Pařížské dohody označuje za základní prioritu zajištění potravinového zabezpečení a vymýcení hladu, a upozorňuje zejména na zranitelnost systémů produkce potravin vůči nepříznivým dopadům změny klimatu; připomíná, že podle čl. 2 odst. 1 písm. b) UNFCCC „zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje by mělo probíhat způsobem, který neohrozí produkci potravin“; vyzývá všechny strany, aby ve svých národních adaptačních plánech řádně dbaly na otázku potravinového zabezpečení;

52.

zdůrazňuje význam přístupu založeného na více rizicích stejně jako význam systémového přístupu k posuzování klimatických rizik a potřeb a opatření v oblasti adaptace, potřebu zlepšit ukazatele pro měření adaptační činnosti základě informací o rizicích a posílení technické a finanční podpory poskytované zemím s cílem rozvíjet financovatelné projekty za účelem získání více finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu;

53.

podporuje přezkum globálního cíle týkajícího se přizpůsobení se změně klimatu a zdůrazňuje, že je třeba jej převést do měřitelných výsledků založených na důkladném pochopení rizik na více úrovních, dostupnosti konzistentních a srovnatelných údajů a využívání kvantitativního a kvalitativního pokroku v oblasti odolnosti v průběhu času;

54.

vyzývá COP26, aby plně zprovoznila Santiagskou síť pro ztráty a škody, která byla zahájena na konferenci COP25, aby mohla být účinným katalyzátorem technické pomoci rozvojovým zemí ve věci předcházení, minimalizace a řešení ztrát a škod a aby mohla plnit funkce, které vycházejí z nejrozšířenějších problémů a nedostatků, s nimiž se rozvojové země potýkají, včetně nedostatečné kapacity a nedostatku finančních prostředků a podpory; domnívá se, že fungování Santiagské sítě by mělo být zakotveno ve struktuře UNFCCC a mělo by být předvídatelně a spolehlivě financováno rozvinutými zeměmi, přičemž by se mělo vycházet ze vstupů smluvních stran a pozorovatelů UNFCCC;

55.

konstatuje, že článek 8 Pařížské dohody týkající se ztrát a škod stanoví, že smluvní strany by měly zaujmout kooperativní přístup, pokud jde o ztráty a škody spojené s negativními dopady změny klimatu; zdůrazňuje proto význam globálních podpůrných opatření v oblastech, které jsou změnou klimatu obzvláště ohroženy, jako jsou pobřežní oblasti a ostrovy, a v oblastech, které mají omezenou adaptační kapacitu;

56.

zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí stále více interagují s faktory, které vedou k migraci; vyslovuje podporu pracovní skupině pro vysidlování Varšavského mezinárodního mechanismu pro ztráty a škody (WIM Excom) a vyzývá ji, aby zintenzivnila svou činnost a více při ní dbala na nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové země; vyzývá k tomu, aby se budoucí konference smluvních stran více zaměřily na migraci v důsledku změny klimatu;

Řešení inspirovaná přírodou a ekosystémové přístupy ke změně klimatu

57.

připomíná, že změna klimatu je jednou z hlavních přímých příčin úbytku biologické rozmanitosti a degradace půdy a že úbytek biologické rozmanitosti a změna klimatu jsou vzájemně propojeny a navzájem se posilují a jsou pro život na naší planetě stejně závažnými hrozbami; zdůrazňuje, že negativní dopady změny klimatu na přírodu a biologickou rozmanitost, ekosystémy, dostupnost vody, oceány a zajišťování potravin budou podle prognóz pro několik příštích desetiletí kritické; opakuje, že jednou z možností reakce, která přinese okamžité výsledky a nabízí širokou škálu výhod z hlediska mitigace i adaptace, je přísná ochrana a obnova ekosystémů s vysokým obsahem uhlíku, jako jsou rašeliniště, mokřady a pastviny, a ekosystémů „modrého uhlíku“ (slaniska, mořské louky a mangrovové porosty a neporušené lesy); vzhledem k tomu, že pokud jsou ekosystémy s „modrým uhlíkem“ poškozeny nebo zničeny, dochází k tomu, že uhlík, který se v nich po staletí ukládal, se uvolňuje do atmosféry a do oceánu, takže se samy stávají zdrojem emisí; zdůrazňuje, že některá opatření, která by mohla zmírnit klimatickou krizi, by mohla mít negativní dopad na biologickou rozmanitost, a zdůrazňuje, že klimatickou krizi a krizi ztráty biologické rozmanitosti je třeba řešit společně; navrhuje proto, aby byl vypracován řádně financovaný společný pracovní program CBD-UNFCCC, který by určil oblasti možné součinnosti a podpořil je;

58.

zdůrazňuje, že navzdory rostoucí shodě ohledně UNFCCC a CBD, pokud jde o potřebu integrovaných opatření na úrovni jednotlivých zemí a na místní úrovni k řešení krizí v oblasti biologické rozmanitosti i klimatu současně, řešení inspirovaná přírodou stále v řadě vnitrostátních závazků v oblasti klimatu a strategií pro jednotlivé země chybí; je přesvědčen, že mnohostranná platforma pro řešení inspirovaná přírodou by mohla pomoci k tomu, aby se zvýšila součinnost mezi mnohostrannými mezinárodními úmluvami o biologické rozmanitosti a změně klimatu a aby bylo možné dosáhnout cílů udržitelného rozvoje OSN;

59.

zdůrazňuje potřebu součinnosti mezi strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a opatřeními v oblasti klimatu pro zmírňování změny klimatu a adaptace na ni;

60.

připomíná také, že biologická rozmanitost má zásadní význam pro schopnost člověka bojovat proti globálnímu oteplování a přizpůsobit se mu a zvyšovat svou odolnost; zdůrazňuje, že přístupy založené na ekosystémech, jak je stanoveno v CDB, a řešení inspirovaná přírodou využívají potenciálu přírody a biologické rozmanitosti ke snížení emisí skleníkových plynů a k tomu, abychom se mohli přizpůsobit dopadům změny klimatu, a že se jedná o řešení přínosná pro obě strany, která zahrnují ochranu, obnovu, posílení a udržitelné řízení ekosystémových služeb a funkcí s cílem řešit společenské výzvy a podporovat dobré životní podmínky lidí; zdůrazňuje, že řešení inspirovaná přírodou mohou být nejúčinnější, pokud jsou plánována na dlouhé období, a nezaměřují se tedy úzce na rychlou sekvestraci uhlíku (22);

61.

vítá iniciativu předsednictví COP26 zahájit dialog o obchodu s lesy, zemědělstvím a komoditami (FACT), na němž se sejdou klíčové země vyvážející zemědělské produkty, se zeměmi, které tyto produkty spotřebovávají, aby projednaly, jak tento proces učinit udržitelnějším; připomíná svůj postoj uvedený v usnesení k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU (23), který by měl být zahrnut do příspěvku EU; vyzývá Komisi, aby bez odkladu předložila návrh právního rámce EU založeného na povinnosti náležité péče, který zajistí, aby byly hodnotové řetězce udržitelné a aby produkty nebo komodity uváděné na trh EU nebyly výsledkem odlesňování, znehodnocování lesů, přeměny nebo znehodnocování ekosystémů či porušování lidských práv ani tyto postupy nezahrnovaly; konstatuje, že tento právní rámec by měl být rozšířen i na jiné ekosystémy, v nichž se ukládají značné zásoby uhlíku a které se vyznačují bohatou biologickou rozmanitostí, například na mořské a pobřežní ekosystémy, mokřady, rašeliniště a savany, aby se zabránilo přesunu tlaku na tyto ekosystémy;

62.

upozorňuje na skutečnost, že v globálních emisních rozpočtech nejsou plně zohledněny potenciální emise z permafrostu, a nejsou ani zahrnuty ve vnitrostátně stanovených příspěvcích; naléhavě vyzývá k urychlenému výzkumu s cílem vypracovat a zveřejnit přesnější odhad o pravděpodobného rozsahu zvýšených emisí oxidu uhličitého a methanu v důsledku oteplování Arktidy, aby bylo možné lépe rozhodovat o vyšších ambicích, které jsou zapotřebí k udržení globální teploty v souladu s cíli Pařížské dohody; vyzývá EU, aby iniciovala a vedla celosvětovou koalici pro permafrost, jejímž cílem by bylo financovat výzkum s cílem lépe posoudit současný stav problému a financovat opatření, která by co nejdříve zastavila tání permafrostu;

63.

zdůrazňuje potřebu komplexního mapování oblastí bohatých na uhlík a přírodní zdroje, jejich účinků a kvality jejich řízení, stavu přírodních stanovišť a dalších faktorů, a to v zájmu dostupnosti informací, které by sloužily pro rozhodování o prioritách obnovy;

64.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že unijní tržní a spotřební vzorce nebudou mít negativní dopad na lesy a přírodní ekosystémy a biologickou rozmanitost ani na práva původních obyvatel a místních komunit;

65.

uznává důležitost konference o biologické rozmanitosti, která se má konat v říjnu 2021 a v dubnu a květnu 2022 v čínském městě Kchun-ming; zdůrazňuje, že k ochraně globální biologické rozmanitosti, zastavení jejího současného úbytku a její co nejrozsáhlejší obnově je zapotřebí silnější a ambicióznější mezinárodní rámec; domnívá se, že tento rámec by měl být založen na cílech, vyčíslitelných ukazatelích, účinných monitorovacích mechanismech a pevných závazcích tvořených vnitrostátně stanovenými příspěvky a jinými vhodnými nástroji, finančními závazky a solidnějšími zárukami budování kapacit a měl by se rovněž opírat o mechanismus přezkumů každých pět let s důrazem na to, aby ambice postupně vzrůstaly; znovu vyzývá EU, aby během jednání prosazovala stejně vysokou úroveň ambicí s cílem zajistit rovné podmínky na celosvětové úrovni, včetně právně závazných mezinárodních cílů v oblasti obnovy a ochrany ve výši nejméně 30 % do roku 2030 s cílem zohlednit domácí ambice EU stanovené ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

66.

v této souvislosti zdůrazňuje, že přezkum provádění cílů udržitelného rozvoje (24) dospěl k závěru, že rámec pro monitorování cíle udržitelného rozvoje č. 15 nezachycuje základní prvky související s kvalitou, které jsou zásadní pro to, aby výsledky byly smysluplnější, a poukázal na potřebu dalších ukazatelů v oblastech, jako je nedotčenost lesů, účinnost správy chráněných oblastí a smysluplné začlenění biologické rozmanitosti do jiných procesů;

67.

zdůrazňuje, že klimatické mechanismy závisejí na zdraví oceánů a mořských ekosystémů, které jsou v současné době postiženy globálním oteplováním, znečištěním, nadměrným využíváním mořské biologické rozmanitosti, acidifikací, odkysličováním a erozí pobřeží; zdůrazňuje, že IPCC připomíná, že oceány jsou součástí řešení, jak zmírnit dopady změny klimatu a přizpůsobit se jim;

68.

zdůrazňuje, že globální rámec pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020 by měl smluvní strany zavazovat, aby do vnitrostátních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti a do vnitrostátně stanovených příspěvků za účelem plnění Pařížské dohody začlenily řešení inspirovaná přírodou, která chrání a obnovují biologickou rozmanitost a integritu ekosystémů;

69.

uvědomuje si, že při zmírňování změny klimatu má velký význam zdravá půda jakožto největší suchozemské úložiště uhlíku; znovu vyzývá členské státy, aby posílily obnovu a udržitelné využívání půdy jako nástroje politiky v oblasti klimatu ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, a zejména v opatřeních týkajících se zemědělství a využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), a aby kromě opatření zaměřených na podporu udržitelného využívání půdy v zemědělské politice a v oblasti snižování emisí v zemědělství (zejména v oblastech s půdami bohatými na uhlík, jako jsou travní porosty a rašeliniště) přijímaly opatření na podporu udržitelného využívání půdy v zemědělské politice; znovu vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na vytvoření společného celounijního právního rámce pro ochranu půdy a udržitelné využívání půdy, který by řešil všechny hlavní hrozby pro půdu;

Udržitelné klimatické finance

70.

zdůrazňuje, že EU a její členské státy jsou největšími poskytovateli veřejných prostředků na klimatická opatření; zdůrazňuje, že pro opatření v oblasti klimatu jsou důležité finance, neboť vnitrostátně stanovené příspěvky mnoha rozvojových zemí jsou podmíněné a jejich dosažení závisí na finanční podpoře; vítá rozhodnutí COP24 stanovit po roku 2025 ambicióznější cíl nad rámec stávajícího závazku, že od roku 2020 bude ročně poskytnuto 100 miliard USD, avšak vyjadřuje znepokojení nad tím, že skutečné závazky rozvinutých zemí stále ještě zdaleka nedosahují společného cíle 100 miliard USD ročně, a vyzývá k tomu, aby byla tato mezera odstraněna; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí o mobilizaci mezinárodních finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země a vypracovaly mezinárodní plán, který stanoví spravedlivý podíl každé rozvinuté země na finančním závazku ve výši 100 miliard USD a mechanismy, které zajistí, že závazky se promění v konkrétní činnost; očekává, že k navýšenému mezinárodnímu financování v oblasti klimatu po roce 2025 budou přispívat i rozvíjející se ekonomiky; vyslovuje se pro to, aby byla zahájena jednání o novém finančním cíli pro období po roce 2025 na základě strukturovaného přístupu s oddělenými dílčími cíli pro adaptaci a pro řešení ztrát a škod, včetně financování založeného na grantech, které by odráželo rostoucí závažnost klimatických dopadů a naléhavou nutnost urychlit opatření v oblasti klimatu v tomto desetiletí;

71.

zdůrazňuje, že pro adaptaci na změnu klimatu jsou důležité finanční toky; zdůrazňuje význam praktického uplatňování celosvětového adaptačního cíle a uvolnění velkého objemu nových finančních prostředků na adaptační opatření v rozvojových zemích; vyzývá EU a její členské státy, aby se zavázaly k tomu, že výrazně navýší objem poskytovaných finančních prostředků na adaptaci, s cílem dosáhnout do roku 2023 rovnováhy mezi finančními prostředky na adaptaci a na mitigaci, přičemž upřednostní financování založené na grantech, a aby připravily odpovídající přísliby, které mají být učiněny na konferenci COP26;

72.

prohlašuje, že příjmy z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by mohly být využity k tomu, aby bylo rozvojovým zemím poskytování více klimatického financování, zejména na adaptace, ale také na snížení uhlíkové náročnosti jejich vývozu i jejich výrobků prodávaných na domácím trhu;

73.

uznává, že je třeba dosáhnout pokroku v otázce ztrát a škod, pro něž by měly být získány další zdroje prostřednictvím inovativních zdrojů veřejných financí v rámci Varšavského mezinárodního mechanismu a pro něž by EU měla podpořit mandát COP26 pro novou akční a podpůrnou odbornou skupinu v rámci varšavského mezinárodního mechanismu (ASEG), aby tyto zdroje prozkoumala a využívala;

74.

poukazuje na skutečnost, že krize způsobená onemocněním COVID-19 opět ukázala, že se při řešení globálních výzev spoléháme jeden na druhého, a měla by být vnímána jako varovný signál, že si musíme klást náročnější cíle a postupovat společně zdůrazňuje, že je třeba budovat odolnost na základě všech poznatků ze současné krize, pokud jde o nedostatečné nouzové plánování a kapacity pro reakci na mimořádné události; varuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 zvrátí pokrok směrem k cílům udržitelného rozvoje a zvyšuje extrémní chudobu v rozvojových zemích a míru zadlužení; zdůrazňuje, že je nezbytné výrazně navýšit financování opatření v oblasti klimatu a neprodleně začít hledat možnosti, jak smysluplně oddlužit rozvojové země, aby se usnadnilo celosvětové ekologické oživení;

75.

považuje za zásadní, aby hlavní mezinárodní finanční instituce urychleně přijaly a rozvíjely ekologické financování s cílem dosáhnout úspěšné dekarbonizace světového hospodářství; připomíná úlohu EIB jako klimatické banky EU a její nedávno přijatý plán pro klimatické bankovnictví a aktualizovanou úvěrovou politiku v oblasti energetiky; vyzývá multilaterální rozvojové banky včetně EIB a rozvojové finanční instituce, aby financovaly více investic v oblasti klimatu, sladily svá portfolia s Pařížskou dohodou a podporovaly rozvojové země v tom, aby se z onemocnění COVID-19 zotavovaly ekologickým, inkluzivním a odolným způsobem; poukazuje na to, že je třeba vytvořit platformy a nástroje na podporu a sdílení osvědčených postupů pro udržitelnou obnovu a podporovat praktickou spolupráci ve snaze o oddělení emisí skleníkových plynů od hospodářského růstu a současně zvyšovat prosperitu; vyzývá k vypracování a podpoře celosvětové dohody o zásadách udržitelného financování, včetně účetních standardů pro udržitelnost mezinárodních standardů účetního výkaznictví;

76.

vítá skutečnost, že se v rámci Pařížské dohody bude nadále používat adaptační fond; uznává význam tohoto fondu pro komunity, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, a konstatuje, že od roku 2010 vyčlenil fond na projekty a programy zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu a odolnost vůči ní více než 830 milionů USD, což zahrnuje než 120 konkrétních lokalizovaných projektů v nejzranitelnějších komunitách v rozvojových zemích po celém světě; zdůrazňuje nicméně, že tato částka nebude stačit, a vyzývá dárcovské země, aby výrazně zvýšily své příspěvky do Adaptačního fondu, a to předvídatelnějším a víceletým přístupem;

77.

znovu opakuje, že je naléhavě nutné přestat subvencovat fosilní paliva a ukončit i ostatní škodlivé dotace v EU a na celém světě; konstatuje, že dotace na fosilní paliva v EU dosahují přibližně 50 miliard EUR, a vyzývá všechny členské státy, aby zavedly konkrétní politiky, harmonogramy a opatření k postupnému ukončení všech přímých i nepřímých dotací na fosilní paliva nejpozději do roku 2025; vyzývá všechny ostatní smluvní strany, aby přijaly obdobná opatření;

78.

podporuje práci koalice ministrů financí pro opatření v oblasti klimatu a vybízí všechny vlády, aby přijaly závazky této koalice týkající se sladění všech politik a postupů v oblasti působnosti finanční resortů s cíli Pařížské dohody a uplatňování efektivního stanovování cen uhlíku podle „helsinských zásad“;

79.

zdůrazňuje, že je důležité nasměrovat soukromý sektor, včetně korporací a finančních trhů, na cestu slučitelnou s cíli Pařížské dohody; vítá iniciativu centra pro soukromé financování COP26, která se zaměřuje na budování systému, který mobilizuje soukromé finanční prostředky na podporu restrukturalizace našich ekonomik tak, aby bylo možné dosáhnout neutrální bilance emisí; uznává široký veřejný zájem a zapojení do udržitelných investic; vítá, že do rozvoje ekologického financování se stále více zapojují velké mezinárodní finanční instituce, a domnívá se, že tento trend je nezbytné podporovat, pokud máme dosáhnout dekarbonizace světového hospodářství; vítá glasgowskou finanční alianci pro nulové čisté emise a její závazek uvolnit nezbytné celosvětové investice do nulových čistých emisí nejpozději do roku 2050, a to na základě vědeckých kritérií;

80.

zdůrazňuje, že mechanismus čistého rozvoje (CDM) nevedl ke skutečnému snížení emisí; vyzývá smluvní strany, aby rozhodly o okamžitém ukončení jeho činnosti; zdůrazňuje, že pokračování mechanismu čistého rozvoje by šlo proti Pařížské dohodě a kolektivnímu úsilí o snížení emisí skleníkových plynů;

81.

zdůrazňuje, že staré kredity získané v minulosti nesmí být využívány v rámci Pařížské dohody; zdůrazňuje, že staré kredity nesmí být využívány ke splnění cílů v oblasti klimatu po roce 2020;

82.

zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet a podporovat zveřejňování finančních informací finančními institucemi a společnostmi v souvislosti s klimatem a udržitelností;

Všeobecné úsilí všech odvětví

83.

zdůrazňuje, že tento stav není slučitelný s dlouhodobým cílem klimatické neutrality, který naopak vyžaduje větší a rychlejší snižování emisí ve všech odvětvích společnosti, včetně letecké a námořní dopravy; domnívá se, že pokud mají být vnitrostátně stanovené příspěvky v souladu se závazky pro celé hospodářství, jež vyžaduje Pařížská dohoda, měly by být smluvní strany vybízeny k tomu, aby snižovaly také emise z mezinárodní lodní a letecké dopravy a aby opatření ke snižování emisí z těchto odvětví přijímaly a prováděly na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni; v této souvislosti opakuje, že je třeba regulovat tato odvětví v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, což by rovněž mohlo sloužit jako vzor pro paralelní úsilí o dosažení vyšších celosvětových ambicí na mezinárodní úrovni, a to i v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO); je znepokojen pomalým pokrokem, jehož dosáhly Mezinárodní námořní organizace a Mezinárodní organizace pro civilní letectví při řešení problematiky emisí z mezinárodní lodní a letecké dopravy; poukazuje na to, že letecká doprava způsobuje přibližně 2,1 % globálních emisí CO2; vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily maximum pro to, aby byl systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) zpřísněn a aby nejvyšší měrou podporovaly, aby ICAO přijala dlouhodobý cíl, jímž je snížení sektorových emisí, a aby zároveň zaručily legislativní autonomii EU, pokud jde o provádění směrnice o obchodování s emisemi (ETS);

84.

připomíná, že podle Mezinárodní energetické agentury by v zájmu dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 musely všechny být nové osobní automobily uváděné na celosvětový trh do roku 2035 zcela bezemisní; dále zdůrazňuje, že má-li být Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální, musí mít podle analýzy Komise prakticky všechny automobily na evropských silnicích do poloviny století nulové emise; zdůrazňuje, že doprava může významně usnadnit zavádění energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát elektrická mobilita jako forma inteligentní integrace odvětví energetiky a dopravy díky uvolnění kapacit flexibility, a zdůrazňuje význam zavedení inteligentního nabíjení v celé EU;

85.

konstatuje, že emise černého uhlíku z lodní dopravy se v letech 2012–2018 celosvětově zvýšily o 12 % a v Arktidě v letech 2015–2019 dokonce o 85 %; zdůrazňuje, že se odhaduje, že černý uhlík bude v přibližně dvacetiletém časovém horizontu činit přibližně 21 % emisí z lodní dopravy; vzhledem k naléhavosti boje proti změně klimatu, a zejména vzhledem k znepokojivé rychlosti, s jakou v Arktidě dochází k tání ledovců, vyzývá k okamžitým krokům s cílem zvrátit současný nárůst emisí černého uhlíku z lodní dopravy v arktické oblasti; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zákaz používání těžkého topného oleje v Arktidě, který přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO), obsahuje řadu mezer, takže nedokáže zabezpečit ochranu arktické oblasti; naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že všechny lodě vplouvající do přístavů EU, které se pohybují v Arktidě nebo v její blízkosti, přejdou na čistší destiláty a budou mít nainstalovány filtry částic, které by snížily emise černého uhlíku o více než 90 %;

86.

poukazuje na skutečnost, že v roce 2012 představovala lodní doprava přibližně 2,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů (25); je znepokojen tím, že lodní doprava je vyňata z působnosti mezinárodních (UNFCCC) i unijních klimatických cílů, a upozorňuje na to, že pokud nebudou přijata žádná opatření, tyto emise se mezi lety 2018 a 2050 zvýší až o 50 % (26); vítá skutečnost, že v roce 2018 přijala IMO počáteční strategii pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí, které by měly co nejdříve dosáhnout vrcholu a do roku 2050 by měly klesnout nejméně o 50 % ve srovnání s rokem 2008, a že současně usiluje o jejich úplné odstranění, je však znepokojen pomalým pokrokem, jehož bylo dosud dosaženo, a naléhavě vyzývá IMO, aby v krátkodobém a střednědobém horizontu urychleně přijala dostatečně ambiciózní opatření;

87.

připomíná, že klíčovou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů hrají města; zdůrazňuje, že města se proto musí postavit do čela úsilí o ekologickou transformaci na místní i celosvětové úrovni; vyzývá Komisi, aby zvážila konkrétní opatření na podporu snižování emisí CO2 z měst, která by byla prováděna ve spolupráci s průmyslem, občany a místními orgány; zdůrazňuje, že města mohou sloužit jako kolébka nových technologií v rámci elektrifikace, automatizace a digitalizace tím, že budou podporovat inovace a průkopnické akce;

88.

zdůrazňuje, že je třeba sjednotit úsilí s cílem dosáhnout pokroku jak v oblasti změny klimatu, tak v oblasti kvality ovzduší; domnívá se, že ke snížení emisí u zdroje ve všech odvětvích, zejména v silniční a námořní dopravě, v letectví, v průmyslových zařízeních, budovách, zemědělství a výrobě energie, je zapotřebí holistický přístup, aby bylo možné lépe chránit zdraví našich občanů a naší planety;

89.

připomíná, že 23 % celosvětových emisí skleníkových plynů a přibližně 10 % emisí skleníkových plynů v EU pochází ze zemědělství, a poukazuje na to, že v zemědělském odvětví se nachází významný potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů a pozitivní příspěvek k boji proti změně klimatu, pokud se podaří zvýšit pohlcování uhlíku, k němuž v zemědělství dochází; zdůrazňuje, že přechod k regenerativnímu zemědělství, kratším zásobovacím řetězcům a zdravější, vyváženější a udržitelnější stravě, mimo jiné prostřednictvím zvýšené spotřeby udržitelně vyráběných rostlin a potravin rostlinného původu, by významně přispěl ke snížení emisí ze zemědělství a zároveň by uvolnil tlak na půdu a pomohl obnovit ekosystémy;

90.

konstatuje, že o významných přínosech agroekologie ve vztahu ke klimatu, biologické rozmanitosti a zajišťování potravin hovoří zprávy IPCC a IPBES, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na výživu i Mezinárodní hodnocení zemědělských technologií pro rozvoj pod vedením FAO; opakuje, že základem opatření v oblasti klimatu by měla být agroekologie a rodinné zemědělské podniky;

91.

konstatuje, že přibližně 60 % světových emisí methanu pochází ze zemědělství, skládek, odpadní vody, produkce fosilních paliv a jejich potrubní přepravy a podobných zdrojů; připomíná, že methan je velmi silný skleníkový plyn, jehož účinek převyšuje CO2 ve dvacetiletém horizontu více než osmdesátkrát a je po oxidu uhličitém druhým největším faktorem přispívajícím ke změně klimatu; poukazuje na to, že jedním z nejúčinnějších akcí v rámci klimatické činnosti EU v tomto desetiletí bude okamžité a rychlé snížení emisí methan; konstatuje, že k omezení emisí metanu, zejména v energetice, již existuje mnoho nákladově efektivních technologií a postupů; konstatuje, že snížení emisí methanu doplňuje nezbytné snížení emisí oxidu uhličitého a že 15 % nutného snížení emisí podle Pařížské dohody by již mohlo být odstraněno pomocí nízkonákladového a technicky proveditelného zmírnění emisí metanu; v této souvislosti vítá novou strategii EU na snížení emisí metanu, kterou Komise představila v říjnu 2020, a vyzývá všechny strany, aby urychleně přijaly ambiciózní opatření k výraznému snížení emisí methanu; vyzývá Komisi, aby navrhla spravedlivý, komplexní a jasný legislativní rámec, který stanoví závazná opatření a cíle snížení methanu, jež povedou k výraznému snížení emisí methanu v EU do roku 2030; vyzývá Komisi a členské státy, aby byly vůdčí silou mezinárodní spolupráce a koordinace v oblasti zmírňování emisí metanu a aby se na konferenci COP26 postavily do čela úsilí o celosvětovou dohodu o zmírňování methanu, která stanoví nové cíle pro celosvětové zmírňování emisí metanu v souladu se zprávou IPCC o 1,5 oC, globální hodnotící zprávou UNEP o methanu a šestou hodnotící zprávou IPCC;

92.

připomíná, že jak je uvedeno v posouzení dopadů plánu klimatických cílů pro rok 2030 (27), cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % vyžaduje, aby se v souladu s cíli Pařížské dohody řešil problém emisí methanu;

93.

podporuje úsilí Komise prosazovat vytvoření právně závazného rámce na mezinárodní úrovni pro snižování emisí metanu v rámci OSN;

94.

vítá oznámení Bidenovy vlády v USA a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga o ratifikaci kigalské změny Montrealského protokolu, která spolu s nadcházejícím přezkumem pravidel EU týkajících se fluorovaných skleníkových plynů představuje jedinečnou příležitost k tomu, aby se svět přiblížit dosažení cílů Pařížské dohody; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2021 předložila rozsáhlou novelu nařízení o fluorovaných skleníkových plynech, díky níž se urychlí postupné nahrazování hydrofluoruhlovodíku (HFC)); domnívá se, že by měla být přijata další opatření proti používání fluoridu sírového (SF6);

95.

vybízí EU, aby se ujala vedoucí úlohy při prosazování systémů „plateb za uhlík“ jako účinného nástroje klimatické politiky, který by měl být součástí širšího regulačního rámce, a aby zkoumala možnosti vytváření vazeb na trhy s uhlíkem ve třetích zemích a regionech a další formy spolupráce s jejich účastníky a usilovala o rychlejší a nákladově účinné snižování globálních emisí, které by mělo provázet snižování rizika úniku uhlíku, což by přispělo k zajištění rovných podmínek v globálním měřítku; vyzývá Komisi, aby vytvořila záruky, že veškerá propojení s EU ETS budou i nadále přinášet dodatečné a trvalé příspěvky ke zmírňování změny klimatu a nebudou neoslabovat domácí závazky Unie týkající se emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje, že klíčovou součástí Zelené dohody je vznik mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích slučitelného s pravidly WTO, který by měl být důležitou prioritou; zdůrazňuje, že tento mechanismus by měl být používán jako vzor pro důraznější opatření v oblasti klimatu v EU i na celém světě a měl by zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi domácími a zahraničními výrobci;

96.

zdůrazňuje, že důležité ostře vystupovat proti odlesňování; konstatuje, že ačkoli se lesní plocha v EU v posledních letech rozrostla, v jiných regionech, zejména v rozvíjejících se ekonomikách závislých na komoditách, představuje masivní odlesňování způsobené zejména zemědělstvím a odvětvím živočišné výroby problém, který je třeba adekvátním způsobem řešit;

Průmysl a konkurenceschopnost

97.

domnívá se, že COP26 je pro evropská průmyslová a energetická odvětví nejdůležitější konferencí COP od podpisu Pařížské dohody v roce 2015, neboť Unie si stanovila plán na dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a začala pracovat na balíčku opatření Fit for 55; domnívá se, že hospodářská prosperita, sociální soudržnost, vytváření pracovních příležitostí, udržitelný rozvoj průmyslu a klimatická politika by se měly navzájem posilovat; zdůrazňuje, že boj proti změně klimatu poskytuje průmyslu EU mnoho příležitostí, které bude možné využít, pokud zákonodárci budou včas hledat vhodná řešení, která budou založená na solidaritě a budou vždy odpovídat daným podmínkám; zdůrazňuje, že pro dosažení cílů stanovených pro rok 2030 a následující období je zapotřebí zastřešující strategie, která zajistí soulad mezi veřejným a soukromým financováním; považuje za nanejvýš důležité, aby EU byla tím, kdo začne jednat jako první, a byla pro ostatní vzorem;

98.

zdůrazňuje, že EU by měla učinit vše pro to, aby její průmysl při přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi nepřišel o své vedoucí postavení a globální konkurenceschopnost; poukazuje na to, že k udržení a rozšíření oblastí, v nichž má EU vedoucí úlohu, by měly být využívány dostupné a inovativní politické nástroje; zdůrazňuje, že je třeba pokročit v úsilí o dekarbonizaci evropského průmyslu, které by se mělo i nadále těšit unijní podpoře; vítá iniciativy zaměřené na strategické hodnotové řetězce; uvědomuje si, že včasná klimatická opatření budou mít na evropské hospodářství pozitivní účinek, stejně jako to, že se EU stane vzorem při dosahování klimatické neutrality, což rozvinutým nebo méně ambiciózním zemím připraví vhodné podmínky a evropskému hospodářství a podnikům poskytne výraznou konkurenční výhodu; zdůrazňuje, že je třeba zavést vymahatelné mnohostranné a dvoustranné dohody mezi EU a jejími partnery, které se budou zaměřovat na export environmentálních norem Unie a zajištění rovných podmínek v obchodu a investicích; zdůrazňuje, že je třeba zabránit přemísťování výroby a investic do evropského průmyslu z důvodu méně ambiciózních opatření v oblasti klimatu mimo Unii, a vybízí tak mezinárodní partnery, aby svou klimatickou činnost uvedli do vzájemného souladu; domnívá se, že ekologická taxonomie EU by měla zajistit transparentnost a právní jasnost, aby vlády a podniky mohly poskytovat pobídky pro investice přispívající k dosažení cílů Pařížské dohody;

99.

bere na vědomí zásadní úlohu malých a středních podniků, zejména mikropodniků a startupů, jako faktorů zaměstnanosti a růstu a jako subjektů, které stojí v čele digitální a ekologické transformace; připomíná, že malé a střední podniky jsou zásadní součástí evropské hospodářské a sociální struktury a že je nutné, aby se jim při ekologické transformaci dostalo podpory ze strany zákonodárců, zejména zajištěním přístupu k financování udržitelných technologií, služeb a procesů a zjednodušením administrativních postupů; je znepokojen tím, že mnoho malých a středních podniků stále neví o příležitostech, které ekologická transformace nabízí, a vyzývá k nápravě tohoto nedostatku, a to za podpory poradců pro udržitelnost a služeb pro udržitelnost sítě Enterprise Europe Network;

100.

vítá odhodlání, které projevují evropští občané, pokud jde o plnění závazků Pařížské dohody, a oceňuje jejich činnost a dosažený pokrok; zároveň konstatuje, že je třeba činnost urychleně zintenzivnit, aby byla plně v souladu s Pařížskou dohodou; vybízí proto všechny zúčastněné strany v Unii i mimo ni, aby v zájmu řešení problematiky klimatu přizpůsobily své ambice a chování vyšším standardům;

101.

poukazuje na příležitosti, které spolehlivá strategie růstu pro obnovu po pandemii COVID-19 nabízí nejen k překonání hospodářské krize, ale také k dalšímu rozvoji zelené a udržitelné ekonomiky EU, a to díky digitální a ekologické transformaci; se znepokojením konstatuje, že vzhledem k rozsahu průmyslové transformace, která je nezbytná pro dosažení cílů pro rok 2030 ve vysoce konkurenčním a rychle se rozvíjejícím prostředí, by bylo pro unijní průmysl škodlivé, pokud bychom ignorovali výhody, které rozvoj této dynamiky přináší;

102.

vítá skutečnost, že několik obchodních partnerů EU zavedlo obchodování s uhlíkem nebo jiné cenové mechanismy; vítá sociálně spravedlivý mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích v souladu s návrhy obsaženými v usnesení Evropského parlamentu o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích slučitelném s pravidly WTO, který zahrnuje vytvoření účinného mechanismu proti úniku uhlíku, a poukazuje na jeho účinek na prosazování celosvětové ceny uhlíku; vyzývá smluvní strany COP26, aby se dohodly na jasných, spravedlivých a ekologicky a sociálně šetrných pravidlech pro trhy s uhlíkem, která přinesou konkrétní a měřitelné příspěvky k udržitelnému rozvoji;

Energetická politika

103.

vítá revizi právních předpisů v oblasti energetiky, která probíhá v rámci balíčku „Fit for 55“, s cílem uvést je do souladu se zvýšeným cílem Unie snížit do roku 2030 emise nejméně o 55 % a dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

104.

připomíná, že Unie se zavázala řídit se zásadou „energetická účinnost v první řadě“; zdůrazňuje, že je důležité tuto zásadu začlenit do všech příslušných předpisů a iniciativ; poukazuje na nevyužitý potenciál energetické účinnosti v odvětvích, jako je doprava a stavebnictví, včetně vytápění a chlazení;

105.

připomíná, že v roce 2018 bylo v Unii vynaloženo 50 miliard EUR na dotace na fosilní paliva, což odpovídá přibližně jedné třetině všech energetických dotací v Unii; je přesvědčen, že dotace na fosilní paliva ohrožují cíle Zelené dohody pro Evropu a závazky vyplývající z Pařížské dohody; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba poskytovat jednotnější cenové signály napříč energetickými odvětvími a členskými státy, a poukazuje na skutečnost, že do cen nejsou započítávány externí náklady; vyzývá členské státy a ostatní smluvní strany COP26, aby upřednostnily investice do zelené energie a infrastruktury a aby postupně ukončily přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva;

106.

domnívá se, že má-li EU dosáhnout klimatické neutrality, měl by být její energetický systém integrován a založen na kaskádovém systému priorit, kdy na vrcholu stojí zásada „energetická účinnost v první řadě“, která vede k úsporám energie, následovaná dekarbonizací energie u konečných uživatelů prostřednictvím přímé elektrifikace, využíváním paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů a – během přechodné fáze – používáním nízkouhlíkových paliv tam, kde dosud neexistuje jiná alternativa; přitom je však třeba dbát na to, aby energie byla k dispozici všem a byla cenově dostupná a dodávky byly spolehlivé, což vyžaduje rozvoj oběhového, vysoce energeticky účinného, integrovaného, propojeného, odolného a multimodálního energetického systému;

107.

připomíná, že je třeba zohledňovat různorodost vnitrostátních energetických systémů a problémů; zdůrazňuje, že transformace musí být spravedlivá, a opakuje slib uvedený v nové Zelené dohodě, že nikdo nebude opomenut; je znepokojen tím, že přibližně 50 milionů domácností v EU stále žije v energetické chudobě; zdůrazňuje, že vyšší klimatické cíle musí mít také sociální rozměr, což znamená, že by měly být co nejdříve učiněny kroky k prevenci a odstranění energetické chudoby; zdůrazňuje, že politiky v oblasti energetiky by měly být prováděny v souladu se zásadou spravedlivého přechodu a v úzké spolupráci s občanskou společností a sociálními partnery; domnívá se proto, že nezbytnou podmínkou pro dosažení uhlíkové neutrality ve všech odvětvích společnosti spravedlivým, inkluzivním a sociálně udržitelným způsobem je veřejné plánování, silnější sociální partnerství a zapojení občanské společnosti na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

108.

vítá přijetí evropské strategie pro vodík, která stanoví cíle pro instalaci zařízení na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů o celkovém výkonu nejméně 6 GW do roku 2024 a 40 GW do roku 2030; připomíná, že je třeba urychlit dekarbonizaci stávající výroby vodíku zvýšením výroby z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité co nejdříve ukončit výrobu vodíku z fosilních zdrojů a zaměřit se místo toho na bezpečné a udržitelné technologie; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě začaly tuto transformaci důkladně plánovat, aby výroba vodíku z fosilních zdrojů začala rychle, předvídatelně a nezvratně klesat a aby životnost zařízení na výrobu z fosilních zdrojů nemusela být prodlužována; konstatuje, že velký počet zařízení na výrobu vodíku z fosilních zdrojů se nachází na územích zapojených do spravedlivé transformace, a poukazuje tudíž na to, že jsou zapotřebí účinná opatření na podporu snižování emisí skleníkových plynů a rekvalifikace a zaměstnanosti místních pracovníků;

109.

vítá strategii EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři a její ambici zvýšit evropskou kapacitu v pobřežních vodách do roku 2030 na nejméně 60 GW a do roku 2050 na 340 GW; zdůrazňuje, že je třeba, aby provádění této strategie přinášelo prospěch celé Unii, tedy i vnitrozemským členským státům;

110.

je přesvědčen, že je třeba vytvořit podmínky pro to, aby spotřebitelé měli více pobídek k výběru udržitelnějších forem energie a k tomu, aby byli aktivnější; vyzývá Komisi, aby posoudila, jaké překážky dosud brání samovýrobě energie z obnovitelných zdrojů a vzniku komunit obnovitelné energie, zejména v případě domácností s nízkými příjmy nebo zranitelných domácností;

111.

vítá iniciativu na změnu směrnici o zdanění energie (2003/96/ES) s cílem přeměnit ji v nástroj, který sladí daňové politiky s cíli v oblasti energetiky a klimatu pro roky 2030 a 2050 a zároveň posoudí její dopady, včetně dopadů na spotřebitele, stejně jako energetickou a dopravní chudobu; vyzývá členské státy, aby zvážily snížení daní a odvodů z obnovitelných zdrojů v celé Unii a aby posílily finanční pobídky k výrobě energie z obnovitelných zdrojů;

112.

zdůrazňuje, že ačkoli Evropa usiluje o splnění svých náročných cílů, dosažení neutrální bilance emisí v celosvětovém měřítku nejpozději do roku 2050 bude vyžadovat koordinovanou globální akci; zdůrazňuje, že rozvojové země budou ke své ekologické transformaci potřebovat různé stupně mezinárodní pomoci; poukazuje na to, že je důležité prohloubit přeshraniční spolupráci a sdílení osvědčených postupů s mezinárodními partnery v oblasti tvorby politik a vědy, včetně přenosu technologií, s cílem podpořit energetickou účinnost a investice do udržitelných energetických technologií a infrastruktury;

113.

vítá záměr Komise přijmout akční plán pro digitalizaci odvětví energetiky, který má vést k tomu, aby se EU stala technologickým lídrem a aby v konkrétních odvětvích měla integrovanější energetický systém s inteligentními řešeními a s lepším financováním na období 2021–2027; připomíná, že má-li být zajištěna odolnost energetických systémů, je nutné řešit rizika kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky;

Výzkum, inovace, digitální technologie a vesmírná politika

114.

vítá úlohu programu Horizont Evropa a jeho příspěvek ke klimatické neutralitě; je toho názoru, že partnerství v rámci programu Horizont Evropa, včetně společných podniků, podpoří spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem přispět k dosažení ekologické transformace a současně zajistit, aby byly k dispozici udržitelné inovace, které budou přístupné všem a současně cenově dostupné; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit komunikaci s občany o výsledcích evropských projektů výzkumu a vývoje a o nových technologiích, včetně tzv. majákových projektů, s cílem zvýšit přijetí ze strany veřejnosti a dosáhnout toho, aby činnost Unie byla pro její občany viditelnější;

115.

zdůrazňuje, že je třeba přilákat více veřejných i soukromých investic do výzkumu, inovací a zavádění nových udržitelných technologií, a to i v odvětvích s vysokým podílem lidské práce, do nezbytných nových infrastrukturních sítí a projektů, které přispívají k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a Pařížské dohody;

116.

poukazuje na to, že je důležité zajistit soudržnost pobídek na podporu inovativních technologií, aby bylo možné dosáhnout cílů pro roky 2030 a 2050 a zabývat se zaváděním již vyspělých technologií a investicemi do technologií nových, které je třeba vyvinout, aby bylo možné dosáhnout cíle Unie, jímž je klimatická neutralita nejpozději do roku 2050;

117.

zdůrazňuje, že při podpoře ekologické transformace EU mohou hrát elementární úlohu digitální technologie; zdůrazňuje, že oživení EU vyžaduje, aby vznikl stabilní regulační rámec a existovaly finanční pobídky také pro soukromé subjekty, neboť tak bude možné dosáhnout tržně orientovaného pokroku směrem k výzkumu, inovacím a rozvoji udržitelných technologií;

118.

poukazuje na to, že digitalizace je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících integraci energetického systému, neboť je díky ní možný dynamický a vzájemně propojený pohyb nosičů energie, propojení rozmanitějších trhů a poskytování údajů nezbytných pro sladění nabídky a poptávky; zdůrazňuje potenciál digitálních technologií pro zvýšení energetické účinnosti, a tím i snížení celkových emisí skleníkových plynů; připomíná, že podle odhadů Komise představuje environmentální stopa IKT 5 až 9 % celosvětové spotřeby elektrické energie a více než 2 % celosvětových emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje, že podle studie Společného výzkumného střediska Komise o umělé inteligenci z r. 2018 mohou datová centra a přenos dat představovat 3 až 4 % celkové spotřeby elektrické energie v Unii; poukazuje na to, že podle prognóz Komise dojde mezi lety 2018 až 2030 ke zvýšení spotřeby datových center o 28 %; zdůrazňuje, že 47 % digitálních emisí uhlíku je uvolňováno v důsledku spotřebitelských zařízení, jako jsou počítače, chytré telefony, tablety a další propojená zařízení; vyzývá proto k přijetí opatření, která by snížila uhlíkovou stopu odvětví IKT zajištěním energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů, a opakuje, že podle digitální strategie je cílem to, aby datová centra dosáhla nejpozději do roku 2030 klimatické neutrality a vysoké energetické účinnosti;

119.

poukazuje na význam příspěvku výzkumu a inovací k dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě a cílů Zelené dohody pro Evropu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a inovace a celkové navýšení rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů určených na výzkum a inovace v oblasti udržitelných a bezpečných energetických technologií a inovací; vyzývá Komisi, aby zvážila další podpůrné technologie a inovativní řešení, které přispějí k integrovanému energetickému systému odolnému vůči změně klimatu, a to i tam, kde má Evropa celosvětové vedoucí postavení a domácí hodnotové řetězce; domnívá se, že pro dosažení klimatických cílů a zajištění výrazného ekonomického prospěchu Evropanům je velmi důležité, aby se klíčové segmenty hodnotových řetězců energie z obnovitelných zdrojů nacházely v Unii, a vyzývá k přijetí vhodných opatření na podporu úlohy evropského obsahu v dodavatelském řetězci obnovitelné energie a v legislativě, kterou se řídí;

Změna klimatu a rozvoj

120.

je přesvědčen, že COP26 je příležitostí k tomu, abychom obnovili úsilí o dosažení cílů Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména cíle č. 13 (opatření v oblasti klimatu); domnívá se, že Agenda 2030 musí fungovat jako plán směřující k ekologičtější, spravedlivější a udržitelnější budoucnosti;

121.

zdůrazňuje, že ke klimatickým opatřením je důležité přistupovat také z lidskoprávního hlediska a dbát o to, aby veškerá opatření respektovala a podporovala lidská práva všech lidí;

122.

žádá smluvní strany UNFCCC, aby nadále zvyšovaly své ambice v oblasti zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace na ni v souladu s cíli Pařížské dohody a aby začleňovaly lidskoprávní rozměr do svých vnitrostátně stanovených příspěvků a adaptačních sdělení; vyzývá sekretariát UNFCCC, aby ve spolupráci s vysokým komisařem OSN pro lidská práva vypracoval pokyny k tomu, jak začlenit ochranu lidských práv do vnitrostátně stanovených příspěvků a adaptačních sdělení;

123.

je si vědom obrovského množství důkazů o tom, že dopady změny klimatu zhoršují nebo způsobují nedostatek životně důležitých zdrojů, jako jsou orná půda, poškozují nebo ničí ekosystémy, které jsou zdrojem obživy, a zvyšují výskyt a závažnost přírodních katastrof, čímž působí faktory vedoucí ke konfliktům, vysídlování obyvatelstva a humanitárním krizím;

124.

připomíná, že podle páté hodnotící zprávy IPCC jsou při adaptaci na změnu klimatu význam zdrojem domorodé, místní a tradiční formy znalostí významným zdrojem; vyjadřuje politování nad tím, že znalosti domorodých národů nejsou účinně využívány, výslovné uznání původního a kmenového obyvatelstva a jejich práv stále chybí v právních, politických a institucionálních rámcích mnoha zemí a že významným problémů zůstává nedostatečná možnost tato práva uplatňovat;

125.

považuje za naprosto nezbytné, aby do provozních pravidel mechanismu udržitelného rozvoje byly začleněny spolehlivé záruky zmírňování a ochrany práv původního obyvatelstva a místních komunit v rámci každého projektu v rámci tohoto mechanismu; zdůrazňuje, že je důležité využít znalostí domorodých a místních společenství o ochraně životního prostředí a zajistit, aby i jejich hlasy zaznívaly v rámci mezinárodního úsilí o opatření v oblasti klimatu;

126.

vyzývá EU, aby se postavila do čela úsilí o to, aby dohody WTO byly plně v souladu s Pařížskou dohodou a zajistila, že její vlastní obchodní a investiční dohody nebudou překážkou provádění Pařížské dohody a dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, nýbrž je plně podporovaly;

Úloha Evropského parlamentu

127.

domnívá se, že jelikož Parlament musí poskytnout svůj souhlas s mezinárodními dohodami a jako spolunormotvůrce hraje ústřední roli v provádění Pařížské dohody v EU, musí mít své pevné místo v delegaci EU; trvá proto na tom, aby bylo Parlamentu umožněno účastnit se koordinačních schůzek zástupců EU na COP26 v Glasgow a aby měl přístup ke všem přípravným dokumentům od okamžiku zahájení jednání;

o

o o

128.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu UNFCCC s žádostí, aby bylo rozesláno všem smluvním stranám, které nejsou členy EU.

(1)  Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 30.

(3)  Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.

(4)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0212.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0382.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0143.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0277.

(9)  Zpráva ze semináře IPBES a IPCC o biologické rozmanitosti a změně klimatu ze dne 10. června 2021

(10)  Natali, S. M., et al., „Permafrost carbon feedbacks threaten global climate goals“, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 118 (21), 25. května 2021.

(11)  Rigaud, K. K. et al., Groundswell: Preparing for Internal Climate Migration, World Bank Group, 19. března 2018.

(12)  UN Development Programme, „The trillion dollar climate finance challenge (and opportunity)“, 27. června 2021.

(13)  European Environment Agency, „Building the foundations for fundamental change“, 4. června 2021.

(14)  Hänsel, M. C., Drupp, M. A., Johansson, D. J. A., Nesje, F., Azar, C., Freeman, M. C., Groom, B. a Sterner, T., „Climate economics support for the UN climate targets“, Nature Climate Change, 10, s. 781–789, 2020.

(15)  Komuniké ze summitu v Carbis Bay ve dnech 11.–13. června 2021.

(16)  Oxfam , „Confronting carbon inequality in the European Union. Why the European Green Deal must tackle inequality while cutting emissions“, 7. prosince 2020.

(17)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (Přijaté texty, P9_TA(2021)0025).

(18)  Mediterranean Experts on Climate and Environmental Change, Risks associated to climate and environmental changes in the Mediterranean region, 2019.

(19)  WWF Mediterranean Marine Initiative, The climate change effect in the Mediterranean. Six stories from an overheating sea, Řím, Itálie, 2021.

(20)  COM(2021)0219.

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(22)  Zpráva ze semináře IPBES a IPCC o biologické rozmanitosti a změně klimatu ze dne 10. června 2021.

(23)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0285.

(24)  High-Level Political Forum, 2018 HLPF Review of SDGs Implementation.

(25)  EU climate action policy, responding to the global emergency, Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS), březen 2021.

(26)  EPRS, březen 2021.

(27)  SWD(2020)0176.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/141


P9_TA(2021)0438

Pandora Papers: důsledky pro úsilí v boji proti praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o dokumentech Pandora Papers: důsledky pro úsilí v boji proti praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům (2021/2922(RSP))

(2022/C 184/10)

Evropský parlament,

s ohledem na prohlášení ze dne 8. října 2021 o řešení daňové problematiky plynoucí z digitalizace hospodářství založeném na dvou pilířích, které bylo předloženo jako součást inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku,

s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 s názvem „Ochrana investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové“ (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (2) (usnesení TAXE),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (3) (usnesení TAX2),

s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (5) (usnesení TAX3),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o právním státě na Maltě ve světle nejnovějších informací v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové (6),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. května 2020 o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu (C(2020)2800),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o akčním plánu Komise pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a dalších nedávných opatřeních (7),

s ohledem na zprávy o plánech prvního a druhého pilíře přijaté v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 dne 14. října 2020 a na výsledky ekonomické analýzy a posouzení dopadů příslušných návrhů, které provedla OECD,

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o reformě unijního seznamu daňových rájů (8),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 3/2015 ze dne 26. ledna 2021 s názvem „Výměna daňových informací v EU: pevný základ, trhliny v uplatňování“,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 13/2021 ze dne 28. června 2021 s názvem „Snaha EU bojovat proti praní peněz v bankovním odvětví je roztříštěná a její provádění je nedostatečné“;

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 s názvem „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

s ohledem na legislativní balíček předpisů, který představila Komise dne 20. července 2021 za účelem zpřísnění pravidel EU týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o provádění požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování) (10),

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k toku, že dokumenty Pandora Papers představují rozsáhlý, dosud nevídaný únik informací, které dokládají skutečné vlastníky podniků založených v daňových rájích; vzhledem k tomu, že Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) začalo tyto informace zveřejňovat dne 3. října 2021;

B.

vzhledem k tomu, že objem uniklých dat, která se k uvedenému konsorciu dostala a byla předána mediálním partnerům po celém světě, představuje 2,94 terabytů; vzhledem k tomu, že některé dokumenty pocházejí ze 70. let minulého století, avšak většina z těch, které konsorcium zkontrolovalo, vznikla mezi lety 1996 a 2020; vzhledem k tomu, že nově uniklé informace se údajně týkají více než 330 politiků a veřejných činitelů z téměř 100 zemí, včetně 35 současných nebo bývalých hlav států či vlád;

C.

vzhledem k tomu, že dokumenty Pandora Papers odhalují, jak osobám se značným čistým jměním, k nimž patří politici, zločinci, veřejní činitelé i celebrity, napomáhají prostředníci, jako jsou banky a účetní a právnické firmy, v úzké spolupráci s poskytovateli profesionálních offshorových služeb při vytváření složitých podnikových struktur registrovaných v daňových rájích, aby mohly skrýt svůj příjem a majetek před spravedlivým zdaněním a kontrolou;

D.

vzhledem k tomu, že v případě dokumentů Pandora Papers se jedná o nejnovější rozsáhlý únik dat dokládající vnitřní fungování offshorového finančního světa, který navazuje na Lux Leaks z roku 2014, Swiss Leaks z roku 2015, Panama Papers z roku 2016, Paradise Papers z roku 2017, Mauritius Leaks z roku 2019, Luanda Leaks a FinCEN Files z roku 2020 a Lux Letters z roku 2021;

E.

vzhledem k tomu, že dokumenty Pandora Papers poukázaly na základní úlohu, kterou hrají v boji proti praní peněz a dalším finančním trestným činům informace o skutečném vlastnictví, a na to, že je naléhavě nutné, aby byly tyto informace veřejně přístupné a přesnější;

F.

vzhledem k tomu, že činnost uváděná v těchto dokumentech zahrnuje vytváření krycích společností, nadací a svěřenských fondů za účelem anonymního nákupu nemovitostí, jachet, soukromých letadel a životních pojistek, investování a převodu peněz mezi bankovními účty s cílem vyhnout se daňovým povinnostem a páchat finanční trestné činy, včetně praní špinavých peněz;

G.

vzhledem k tomu, že činnost uvedená v dokumentech Pandora Papers, i kdyby vždy nebyla sama o sobě nezákonná, představuje často vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání firemního tajemství;

H.

vzhledem k tomu, že se daňovým orgánům podařilo v návaznosti na odhalení učiněná v rámci dokumentů Panama Papers získat zpět více než 1 miliardu EUR (11);

I.

vzhledem k tomu, že při použití nejkonzervativnějšího vzorce pro rozdělování zisků nese EU v důsledku jejich přesouvání do daňových rájů celosvětově nejvyšší ztráty, které se každoročně odhadují přibližně na 20 % výnosu daně z příjmů právnických osob;

J.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na finanční krizi v letech 2008–2009 a na řadu odhalení týkajících se různých praktik v oblasti daňových úniků, agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz se země G20 dohodly, že budou řešit tyto otázky globálně na úrovni OECD prostřednictvím projektu Eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), což vedlo k vypracování akčního plánu týkajícího se této problematiky;

K.

vzhledem k tomu, že klíčem k zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a k vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, který by řešil nerovnosti a zaručil jistotu a stabilitu, jež jsou předpokladem konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, a rovných podmínek mezi společnostmi, jsou adekvátní mezinárodní právní předpisy v oblasti zdanění;

L.

vzhledem k tomu, že podle střediska EU pro sledování daní činil objem finančního bohatství, které se v roce 2017 nacházelo v daňových rájích, 7 900 miliard EUR; vzhledem k tomu, že se tento objem rovná 8 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP); vzhledem k tomu, že následkem toho dochází každý rok k celosvětové ztrátě daňových příjmů ve výši přibližně 155 miliard EUR;

M.

vzhledem k tomu, že rozsah daňových příjmů, které EU ztrácí každoročně jen v důsledku vyhýbání se daňovým povinnostem, se odhaduje na 50 až 70 miliard EUR, a vzhledem k tomu, že pokud zahrneme i další faktory, jako jsou zvláštní daňové režimy a neefektivní výběr daní, dosahuje tato částka téměř 190 miliard EUR; vzhledem k tomu, že podle střediska EU pro sledování daní se v offshorových strukturách nachází přibližně 11 % celkového čistého bohatství EU, neboli 2 300 miliard EUR;

N.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svých usneseních TAXE, TAX2, PANA a TAX3, ve svých doporučeních i ve svých nedávných usneseních přijatých na základě zpráv svého podvýboru pro daňové záležitosti (FISC) opakovaně vyzývá k reformě mezinárodního systému daně z příjmů právnických osob, aby bylo možné bojovat proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti;

O.

vzhledem k tomu, že podle údajů Europolu je u 0,7–1,28 % ročního HDP Unie „odhaleno, že se jedná o prostředky zapojené do podezřelé finanční činnosti“, například do praní peněz v souvislosti s korupcí, obchodováním se zbraněmi, obchodováním s lidmi a drogami, do daňových úniků a podvodů, financování terorismu nebo do jiného protiprávního jednání, které se dotýká občanů Unie v rámci jejich každodenního života; vzhledem k tomu, že podle údajů Europolu vyšetřovaly veřejné orgány pouze 10 % z 1,1 milionu hlášení o podezřelé činnosti podaných v roce 2019 (mezi jednotlivými zeměmi však existují značné rozdíly);

P.

vzhledem k tomu, že přestože je obtížné odhadnout rozsah praní špinavých peněz, neboť dokud není tato činnost odhalena, zůstává ze své podstaty skryta, je jasné, že v celosvětovém měřítku dochází k jeho nárůstu;

Q.

vzhledem k tomu, že podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu odpovídá praní peněz každoročně 2,7 % ročního světového HDP;

R.

vzhledem k tomu, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti většině členských států, které řádně neprovedly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz (12) do vnitrostátního práva;

S.

vzhledem k tomu, že se unijní rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu potýká s nedostatky při prosazování a účinném dohledu; vzhledem k tomu, že se Unie v rámci několika po sobě jdoucích legislativních reforem v posledních letech snaží o zpřísnění tohoto rámce, aby bylo možné reagovat na nově vznikající rizika a nedostatky;

T.

vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech přijala EU řadu legislativních reforem k boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a finančním trestným činům; vzhledem k tomu, že tyto reformy mají pozitivní vliv na fungování jednotného trhu a na zachování základu daně a příjmů členských států, které jsou předpokladem vytváření pracovních míst, růstu, a zejména oživení ekonomiky EU po pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že je však stále naléhavěji nutné zajistit v rámci EU lepší spolupráci mezi správními, soudními a donucovacími orgány;

U.

vzhledem k tomu, že Úřad evropského veřejného žalobce, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Europol, Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky vykonávají neocenitelnou činnost při odhalování přeshraničních podvodů, praní peněz a daňových úniků a v boji proti nim; vzhledem k tomu, že tyto úřady a agentury trpí chronickým nedostatkem zaměstnanců a nemají dostatečné finanční zdroje z důvodu neochoty Rady jako jednoho z rozpočtových orgánů schvalovat během ročního rozpočtového procesu dostatečné lidské a finanční zdroje; vzhledem k tomu, že Rada musí zejména v souvislosti se zveřejněním dokumentů Pandora Papers přehodnotit v případě rozpočtu na rok 2022 a budoucích rozpočtů svůj postoj k ročnímu rozpočtovému procesu a změnit jej, aby bylo možné navýšit lidské a finanční zdroje Úřadu evropského veřejného žalobce, OLAFu, Europolu a Eurojustu;

Obecné úvahy

1.

bere na vědomí, že dne 3. října 2021 zveřejnilo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) tzv. dokumenty Pandora Papers; chválí investigativní práci tohoto konsorcia, která je mimořádně cenným příspěvkem k odhalování tajných offshorových praktik a k větší informovanosti veřejnosti o záležitostech jasného veřejného zájmu;

2.

poukazuje na úlohu investigativních novinářů a informátorů při odhalování protiprávního jednání, korupce, organizované trestné činnosti, praní peněz a porušování povinností, zejména v případě politicky angažovaných osob; zdůrazňuje, že investigativní žurnalistika přispívá významným způsobem k zachování demokracie a právního státu;

3.

považuje za nezbytné chránit důvěrnost zdrojů investigativních novinářů, včetně informátorů, a potvrzuje význam ochrany veřejného zájmu v případě zdrojů, které za to, že v jasném veřejném zájmu odhalily určité informace, čelí soudnímu řízení nebo trestnímu stíhání; poukazuje na to, že má-li být zachována úloha investigativní žurnalistiky coby strážkyně demokratické společnosti, je důležité bránit svobodu novinářů při získávání důvěrných, tajných nebo nepřístupných dokumentů, souborů dat či jiných materiálů nehledě na jejich původ a informovat o těchto záležitostech veřejného zájmu, aniž by jim hrozily nákladné soudní procesy nebo trestní stíhání;

4.

opakuje v tomto ohledu, že je třeba investigativní novináře chránit před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti i před osobní šikanou, zastrašováním a ohrožením života; je přesvědčen, že má-li se takovýmto nekalým praktikám zabránit, je nutné, aby na úrovni EU existovaly závazné předpisy zajišťující silnou a konzistentní ochranu nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů před šikanózními žalobami, jejichž cílem je tato média a novináře umlčet nebo zastrašit; zdůrazňuje, že Parlament v současnosti pracuje na zprávě z vlastního podnětu, která se zabývá případy osob, na něž byla podána strategická žaloba proti účasti veřejnosti; s potěšením konstatuje, že Komise pracuje na iniciativě proti zneužívání soudních sporů proti novinářům a obráncům práv;

5.

konstatuje, že v roce 2019 byla přijata směrnice EU o oznamovatelích (13), a poukazuje na to, že členské státy ji musejí provést ve svém právu do konce roku 2021;

6.

s politováním konstatuje, že navzdory desetiletí daňových skandálů a legislativních reforem v EU ukazují dokumenty Pandora Papers, že se stále nedaří zbrzdit využívání firemního tajemství ani daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem pomocí offshorových struktur; připomíná, že utajované vlastnictví společností se používá ke skrytí osobních finančních zájmů;

7.

poukazuje na to, že dokumenty Pandora Papers ukazují, jakým způsobem si daňové ráje upravily škodlivé praktiky podle nových norem, aby byly i nadále atraktivní pro účely vyhýbání se daňovým povinnostem; domnívá se, že tato úprava vede ke snaze o co nejnižší zdanění a ke vzniku stále nových daňových rájů se stále atraktivnějšími režimy, a to v neprospěch jiných míst, která se tak stávají méně atraktivními;

8.

s politováním konstatuje, že občané a osoby s rozhodující pravomocí stále musejí spoléhat na úniky údajů, aby se dostali k informacím o tajných offshorových praktikách; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily dosažení pokroku při zpřístupňování informací o skutečných vlastnících veřejnosti, příp. všech dalších důležitých informací parlamentům a příslušným orgánům, mj. správcům daně;

9.

poukazuje na to, že skrytý systém, který odhalily dokumenty Pandora Papers, špiní pověst legitimních podniků, zvyšuje hospodářskou a sociální nerovnost, brání účinnému poskytování veřejných služeb a pomoci nejohroženějším osobám, podrývá v případě ztráty příjmů hospodářský rozvoj a silně narušuje důvěru občanů v právní stát a náš hospodářský a demokratický systém;

10.

naléhavě vyzývá příslušné orgány členských států, včetně daňových úřadů, aby provedly analýzu datových souborů, které uvedené konsorcium novinářů získalo, a zahájily důkladné vyšetřování veškerého protiprávního jednání odhaleného pomocí dokumentů Pandora Papers, které spadá do jejich jurisdikce, včetně auditu všech osob uvedených v těchto dokumentech;

11.

vyzývá Komisi, aby prověřila údaje odhalené pomocí těchto dokumentů a zanalyzovala, zda je vhodné přijmout na úrovni EU další legislativní kroky a také zda je nutné zahájit řízení spojené s prosazováním stávajících právních předpisů, a aby podala zprávu Parlamentu;

12.

vyzývá Úřad evropského veřejného žalobce, aby posoudil, zda údaje odhalené v dokumentech Pandora Papers vyžadují v rámci jeho mandátu další šetření;

13.

s politováním konstatuje, že se v uvedených dokumentech objevila také celá řada politiků, včetně vysoce postavených osob s rozhodovacími pravomocemi v EU, a vyzývá orgány příslušných členských států, aby zahájily řádné vyšetřování veškerých případů porušení práva; lituje především toho, že se v dokumentech Pandora Papers objevují mezi osobami údajně spojenými s offshorovým podnikáním politici, jako je český premiér Andrej Babiš, kyperský prezident Nicos Anastasiades – přičemž oba zasedají v Evropské radě –, nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra a dále prezident Ázerbájdžánu Ilham Aliyev, bývalý britský premiér Tony Blair, prezident Černé Hory Milo Đukanović či bývalý maltský ministr a bývalý člen Evropské komise John Dalli;

14.

poukazuje na to, že pokud jde o veřejné činitelé v EU, je nutné, aby si zachovali vysokou míru bezúhonnosti, čestnosti a odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily zavedení opatření a systémů, které vyžadují, aby veřejní činitelé vydali prohlášení o své externí činnosti, zaměstnání, investicích, majetku a významných darech či výhodách, z nichž může vyplývat střet zájmů, pokud jde o jejich funkci veřejného činitele, jak se doporučuje v Úmluvě OSN proti korupci; znovu opakuje, že poslanci Evropského parlamentu už informace o svých finančních zájmech zveřejňují; vyzývá zejména politiky, aby vzhledem k neexistenci povinných opatření dobrovolně zveřejnili, zda mají účast v krycích společnostech; opakuje, že tato prohlášení mají preventivní povahu a jejich cílem je podpořit transparentnost a integritu veřejné sféry, a proto by se neměla vykládat jako něco, co politiky stigmatizuje jako osoby zapojené do trestné činnosti;

15.

naléhavě vyzývá členské státy a světové vůdčí osobnosti, které se scházejí na mezivládním fóru G20, v rámci inkluzivního rámce a na poli OSN, aby přijaly účinná opatření ke kontrole daňových rájů a modelu jejich fungování tím, že účinně zakáží krycí společnosti (tj. společnosti, které nevyvíjejí žádnou hospodářskou činnost, ale slouží pouze k vyhýbání se daňovým povinnostem a dalším zákonům) zavedením konkrétních povinných kritérií týkajících se transparentnosti a podnikatelské činnosti, která by bránila jejich využívání, a postavením dalších forem finančního tajemství mimo zákon, aby se dohodly na minimální účinné dani z příjmu právnických osob a urychleně ji zavedly a aby dále rozšířily a zlepšily celosvětovou automatickou povinnou výměnu informací o veškerých druzích soukromého vlastnictví;

16.

s potěšením konstatuje, že 136 jurisdikcí účastnících se inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku podepsalo prohlášení o dvoupilířovém řešení daňových problémů vyplývajících z digitalizace hospodářství, čímž vyjádřily svůj souhlas se zásadní reformou mezinárodních daňových pravidel;

17.

poukazuje na to, že jakmile bude dohoda provedena, zajistí spravedlivější rozdělení zisků a daňových práv mezi jednotlivé země, pokud jde o největší a nejziskovější nadnárodní společnosti, a zavede celosvětovou minimální účinnou sazbu daně z příjmu právnických osob ve výši 15 %, která se bude vztahovat na společnosti s ročním příjmem vyšším než 750 milionů EUR;

18.

znovu poukazuje na význam mnohostranných opatření a mezinárodní koordinace v boji proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování;

19.

vyzývá vedoucí představitele skupiny G20, kteří se setkají ve dnech 30. a 31. října 2021 v Římě, aby pověřili OECD zahájením nové celosvětové iniciativy s cílem revidovat automatickou výměnu informací a posílit globální správu, pokud jde o prosazování norem v oblasti boje proti praní peněz;

20.

připomíná všeobecné zásady spravedlnosti, transparentnosti a spolupráce v oblasti zdanění; opakuje svou výzvu členským státům, aby zjednodušily svůj daňový systém, a zajistily tak spravedlivější zdanění, daňovou jistotu a investice do reálné ekonomiky a zmírnily tlak na daňové orgány, které vynakládají na boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem rozsáhlé zdroje;

Současný stav prosazování opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v EU, transparentnost podniků a výměna informací

21.

konstatuje, že EU již má jedny z nejpřísnějších legislativních norem v oblasti transparentnosti podniků na světě; zdůrazňuje však, že tyto normy jsou vzhledem k rostoucí mobilitě kapitálu, osob a aktiv, rychlému rozvoji digitálních financí a neustále sofistikovanějším prostředkům ochrany vlastnictví aktiv stále nedostatečné;

22.

poukazuje na to, že zejména pátá směrnice o boji proti praní peněz vyžaduje, aby členské státy zřídily rejstřík skutečných vlastníků všech právnických osob usazených v EU, včetně svěřenských fondů, a zaručuje přístup veřejnosti k informacím o skutečném vlastnictví, pokud jde o většinu podnikových struktur;

23.

bere na vědomí neustálé přezkumy stávajících pravidel pro boj proti praní peněz, přeshraničním daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, které EU provádí a které mají pozitivní dopad na řádné fungování jednotného trhu a na zachování základů daně a příjmů členských států, jež jsou předpokladem pro vytváření pracovních míst, růst, a zejména oživení ekonomiky EU po pandemii COVID-19;

24.

zdůrazňuje, že členské státy musejí podle práva EU požadovat, aby informace uchovávané v těchto rejstřících byly odpovídající, přesné a aktuální, a navíc musejí za tímto účelem zavést ověřovací mechanismy, včetně povinnosti příslušných orgánů oznamovat nesrovnalosti; poukazuje na to, že je třeba zajistit, aby měly příslušné orgány členských států dostatečné zdroje k ověřování informací o skutečném vlastnictví v rejstřících a aby byla v případech, kdy právnické osoby, svěřenské fondy a jiné druhy právních struktur neposkytují odpovídající, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, uplatněna účinná, přiměřená a odrazující opatření nebo sankce;

25.

připomíná svou výzvu Komisi, aby se zabývala nedostatkem dostatečných a přesných údajů ve vnitrostátních rejstřících, které lze použít ke zjištění konečných skutečných vlastníků, zejména v situaci, kdy je využívána síť krycích společností;

26.

poukazuje na to, že dokumenty Pandora Papers upozorňují na potřebu propojených a veřejně přístupných rejstříků skutečných vlastníků svěřenských fondů a podobných struktur, jako jsou společnosti, a na jejich značný přínos, aby bylo možné zajistit důkladnější kontrolu a lepší křížové ověřování informací ze strany novinářů a občanské společnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby tyto rejstříky obsahovaly harmonizované a strojově čitelné údaje a zajišťovaly vyhledávací funkce;

27.

je znepokojen tím, že – jak doložila občanská společnost (14) – jeden rok po uplynutí lhůty pro provedení páté směrnice o boji proti praní peněz uvedený veřejný rejstřík nezavedlo devět zemí, a některé naopak zavedly zeměpisné omezení přístupu, což je v rozporu s pravidly EU; vyjadřuje dále politování nad tím, že většina zemí EU zřejmě zavedla překážky, jako jsou platební brány a registrace, které ztěžují vyhledávání v rejstřících, i když jsou zdánlivě v souladu s právními předpisy EU; podporuje úsilí Komise o plné provedení páté směrnice o boji proti praní peněz prostřednictvím zahájení řízení o nesplnění povinnosti a o její neomezené prosazování;

28.

vyjadřuje politování nad tím, že při zřizování systému vzájemného propojení rejstříků skutečných vlastníků (BORIS) došlo z technických důvodů ke zpoždění; připomíná Komisi a členským státům, že se jedná o zákonný požadavek podle páté směrnice o boji proti praní peněz a že je naprosto nezbytné, aby finanční zpravodajské jednotky, donucovací orgány, povinné osoby a široká veřejnost měly přístup k informacím o skutečném vlastnictví; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy ohrožují účinnost systému BORIS ještě před jeho vstupem v platnost tím, že oddalují vytvoření svého vnitrostátního rejstříku skutečných vlastníků a jeho hladké fungování, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se těmito průtahy bezodkladně zabývaly;

29.

konstatuje, že odhalení společnosti OpenLux již poukázala na omezení opatření v oblasti transparentnosti a současnou úroveň zavádění veřejných rejstříků skutečných vlastníků členskými státy; dále konstatuje, že dokumenty Pandora Papers poukázaly na příklady jednotlivců, kteří obcházejí povinnost zajistit transparentnost skutečného vlastnictví v členských státech;

30.

opakuje, že skutečným vlastníkem uvedeným v rejstříku by měl být každý, kdo v konečném důsledku vlastní nebo ovládá právní subjekt prostřednictvím přímého nebo nepřímého vlastnictví;

31.

poukazuje na složité provádění právních předpisů EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve vnitrostátním právu, jelikož dosud vycházejí z minimální harmonizace; vyjadřuje politování nad nedostatečnou politickou vůlí některých členských států řádně provést právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a uplatňovat je; vyjadřuje politování nad tím, že řada členských států nedodržela lhůtu pro provedení páté směrnice o boji proti praní peněz do 10. ledna 2020 a stejnou lhůtu pro zavedení rejstříku skutečných vlastníků v případě společností a jiných právnických osob a lhůtu do 10. března 2020 týkající se svěřenských fondů a podobných právních struktur;

32.

vítá v tomto ohledu nový balíček opatření proti praní peněz a financování terorismu, který navrhla Komise v červenci 2021, včetně jednotného souboru pravidel pro tuto oblast, a zejména nová pravidla týkající se transparentnosti skutečného vlastnictví; se zájmem očekává práci na návrzích Komise a je i nadále odhodlán dále zlepšovat normy transparentnosti podniků v EU a zajišťovat účinný rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

33.

vítá zejména skutečnost, že Komise zavedla pro právní subjekty ze zemí mimo EU, které buď vstupují do obchodního vztahu s povinnou osobou v EU, nebo pořizují v Unii nemovitosti, povinnost registrovat své skutečné majitele v rejstřících skutečných vlastníků EU, a to v souladu s předchozími výzvami Parlamentu k přijetí takových opatření s cílem odstranit závažnou mezeru v tomto systému;

34.

poukazuje na návrh Komise požádat členské státy, aby příslušným orgánům poskytly přístup ke stávajícím rejstříkům nemovitostí s cílem zajistit včasnou identifikaci všech fyzických nebo právnických osob vlastnících nemovitosti; vítá tento návrh a zavazuje se, že v rámci nadcházejících legislativních postupů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu bude usilovat o další zvýšení transparentnosti vlastnictví nemovitostí v EU, jež zůstávají atraktivní komoditou pro osoby s vysokým čistým jměním, které chtějí skrýt hodnotu svého majetku, i pro zločince, kteří perou zisky ze své nezákonné činnosti;

35.

vítá dále návrh Komise na zavedení celounijního propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů obsahujících informace o platebních a bankovních účtech prostřednictvím jednotného přístupového místa s cílem umožnit donucovacím orgánům a finančním zpravodajským jednotkám rychlejší přístup k finančním informacím v různých fázích vyšetřování a usnadnit jim v souladu s pravidly pro ochranu údajů přeshraniční spolupráci;

36.

vítá návrh Komise zřídit nový evropský orgán pro boj proti praní peněz, jenž by byl jediným orgánem dohledu nad vybranými povinnými osobami ve finančním sektoru a jenž by představoval jednotný koordinační a podpůrný mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky v EU; zdůrazňuje, že tomuto novému orgánu je třeba přidělit vyšší rozpočtové prostředky a vybavit jej odpovídajícími zdroji, aby mohl plnit pravomoci v oblasti dohledu nad finančními subjekty a vykonávat účinný dozor nad nefinančními povinnými osobami;

37.

bere na vědomí, že nový orgán bude pověřen vytvořením koordinačního mechanismu mezi finančními zpravodajskými jednotkami a jeho řízením; vítá tento vývoj a doufá, že nový orgán bude hrát důležitou úlohu při zlepšování výměny informací a spolupráce mezi těmito jednotkami;

38.

vítá návrh Komise zavést na úrovni EU harmonizovanější soubor účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za nedodržování předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

39.

kromě toho očekává, že Komise brzy zveřejní návrh řešení, jak zabránit zneužívání krycích společností pro daňové účely; naléhavě vyzývá Komisi, aby se neomezovala na požadavky týkající se ekonomické podstaty, jak jsou nyní uvedeny na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí („unijním seznamu“), ale aby vypracovala důkladné a progresivní požadavky související se skutečnou ekonomickou podstatou; zdůrazňuje, že uvedené společnosti jsou často využívány k převodu peněz do jurisdikcí s nízkým zdaněním prostřednictvím nezdaněných dividend, licenčních poplatků či úroků;

40.

vyjadřuje politování nad tím, že navzdory veškerému pozitivnímu vývoji a chystaným reformám stále přetrvávají současné mezery v právních předpisech a rozdíly a nesrovnalosti mezi prováděcími postupy v členských státech; dále zdůrazňuje, že omezení evropského rámce pro výměnu informací jsou částečně způsobena nedostatkem zdrojů daňových správ a finančních zpravodajských jednotek; opakuje, že je zapotřebí, aby správní, soudní a donucovací orgány mezi sebou v rámci EU lépe spolupracovaly;

41.

naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily na zpracování a výměnu informací prostřednictvím finančních zpravodajských jednotek a na celý rámec pro vymáhání práva odpovídající zdroje; vyzývá Komisi, aby posoudila dostatečnost zdrojů, jež mají vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky k dispozici k účinnému řešení rizik v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

42.

domnívá se, že je třeba dále uvažovat o iniciativách, pomocí nichž by bylo možné prosazovat opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na úrovni EU i na úrovni členských států, k nimž patří rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce, aby mohl stíhat trestné činy, které nejsou spojeny s rozpočtem EU, rozšíření pravomocí OLAFu a posílení stávajících agentur, jako je Europol a Eurojust;

43.

vyzývá Europol, aby zintenzivnil spolupráci s donucovacími orgány členských států v souvislosti s vyšetřováním daňových trestných činů;

44.

upozorňuje na zjištění a doporučení obsažená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 13/2021, podle níž je „úsilí EU v boji proti praní peněz v bankovním sektoru roztříštěné a provádění je nedostatečné“; vyjadřuje politování nad tím, že Evropský účetní dvůr zjistil na úrovni EU institucionální roztříštěnost a špatnou koordinaci, pokud jde o činnosti v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a o přijímání opatření tam, kde byla zjištěna rizika;

45.

se znepokojením konstatuje, že Komisi z důvodu špatné komunikace ze strany některých členských států a omezených vlastních zdrojů dlouho trvalo, než posoudila provedení směrnic v právu členských států;

46.

vítá skutečnost, že zaměstnanci Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) provedli důkladné šetření možného porušování právních předpisů EU, avšak vyjadřuje politování nad nadměrným zpožděním tohoto procesu; lituje, že orgán EBA nezahájil více šetření z vlastního podnětu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemá žádné interní pokyny, jak podat žádost k orgánu EBA, aby provedl šetření;

47.

je velmi znepokojen důkazy, které zjistil Evropský účetní dvůr a které se týkají pokusů ovlivňovat radu orgánů dohledu, k nimž došlo v rámci poradního procesu během jednoho vyšetřování porušení práva EU; vyzývá orgán EBA, aby dalším pokusům o ovlivnění členů vyšetřovací komise během jednání zabránil;

48.

vyzývá Komisi, orgán EBA a Evropskou centrální banku, aby se vznesenými záležitostmi a doporučeními Evropského účetního dvora ve stanovené lhůtě zabývaly;

49.

znovu vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byly veškeré stávající režimy udělování občanství a povolení k pobytu na základě investic transparentní a zakládaly se na jasných pravidlech; je znepokojen tím, že všechny tyto systémy mohly zvýšit hrozbu praní peněz a daňových úniků a zároveň oslabit vzájemnou důvěru a integritu schengenského prostoru a eurozóny a že pro Unii a její členské státy přinášejí další politická, hospodářská i bezpečnostní rizika; vyzývá Komisi, aby co nejdříve poté, co Parlament vydá svá doporučení, předložila návrhy na regulaci udělování občanství na základě investic a povolení k pobytu na základě investic;

50.

vyzývá Komisi, aby při sestavování unijního seznamu rizikových třetích zemí, zejména jurisdikcí, které slouží jako střediska pro zakládání společností a usnadňují finanční trestnou činnost, zohlednila údaje z dokumentů Pandora Papers; opakuje, že by mělo být možné zařadit na tento seznam třetí země, které nespolupracují s členskými státy při významných evropských vyšetřováních v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu; poukazuje na význam nezávislého posouzení třetích zemí v EU, jež by nemělo podléhat geopolitickému ovlivňování, a upozorňuje, že výsadním kritériem pro posuzování třetích zemí by měla být transparentnost skutečného vlastnictví;

51.

se znepokojením konstatuje, že z odhalených informací vyplývá, že povinné osoby možná neplní vždy svou povinnost důkladné hloubkové kontroly, když se jedná o politicky exponované osoby, jejich rodinné příslušníky a blízké spolupracovníky; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak účinně je uplatňována identifikace politicky exponovaných osob a nakolik je uplatňována důkladná hloubková kontrola a jakým překážkám v tomto ohledu povinné osoby čelí; zdůrazňuje, že je důležité shromažďovat údaje o tom, do jaké míry povinné osoby dodržují předpisy;

52.

bere na vědomí probíhající studii Rady Evropy týkající se posouzení konkrétního provádění a účinného uplatňování čtvrté směrnice o boji proti praní peněz v členských státech, jak požádala Komise; vyzývá Komisi, aby zprávy Rady Evropy hodnotící členské státy zveřejnila a zajistila, aby se do procesu hodnocení zapojily organizace občanské společnosti;

Opatření vyžadovaná na celosvětové úrovni

53.

odsuzuje skutečnost, že vedle proslulých daňových rájů, které byly odhaleny již dříve, se středisky finančního a podnikového utajení, jak odhalily dokumenty Pandora Papers, staly i některé státy Spojených států, např. Jižní Dakota, Aljaška, Wyoming, Delaware a Nevada; vyzývá federální vládu a správy jednotlivých států Spojených států, aby přijaly další opatření k zajištění větší transparentnosti podniků a aby se připojily ke společnému standardu pro oznamování, na jehož základě by probíhala neomezená výměna informací s ostatními zeměmi; připomíná, že unijní seznam posuzuje, zda má daná jurisdikce podle Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely, pokud jde o společný standard pro oznamování, alespoň hodnocení „z velké míry splňuje“; vyzývá Radu, aby Spojené státy v souvislosti s unijním seznamem znovu posoudila, zejména s ohledem na kritéria daňové transparentnosti;

54.

zdůrazňuje, že Spojené státy se společného standardu pro oznamování – což je informační standard pro automatickou výměnu informací o finančních účtech mezi daňovými orgány na celosvětové úrovni, který v roce 2014 vypracovala OECD – v současné době neúčastní; konstatuje proto, že pokud jde o společné normy pro výměnu informací, Spojené státy za zbytkem světa výrazně zaostávají; uznává, že Spojené státy sehrály vedoucí úlohu při podpoře transparentnosti, když přijaly zákon o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely; vyjadřuje však politování nad omezenou reciprocitou vyplývající z tohoto zákona a nad jeho vedlejšími účinky na tzv. „náhodné Američany“; lituje, že na evropské úrovni dosud nepodařilo nalézt trvalé řešení; připomíná, že společný standard pro oznamování vyžaduje oproti uvedenému zákonu plně reciproční výměnu údajů o finančních účtech mezi jurisdikcemi, které se dohody o společném standardu pro oznamování účastní; konstatuje tudíž, že Spojené státy mají zásadní podíl na zachování finančního tajemství v případě osob, které nejsou občany USA, a to prostřednictvím dvou hlavních mezer: jsou sdíleny pouze informace o aktivech ve Spojených státech a nejsou sdíleny žádné informace o skutečném vlastnictví;

55.

vítá nedávno přijatý zákon Spojených států o transparentnosti podniků, který vyžaduje, aby některé podniky a společnosti s ručením omezeným poskytovaly donucovacím orgánům a jiným subjektům se zákonnými povinnostmi v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu informace o skutečném vlastnictví; konstatuje nicméně, že tento zákon nezajišťuje plnou transparentnost podniků, podobnou současnému unijnímu standardu, a především se nevztahuje na svěřenské fondy a podobné režimy, jež byly odhaleny v dokumentech Pandora Papers;

56.

dále vítá návrh zákona Spojených států o zřízení nových orgánů proti praní podniků a umožňování bezpečnostních rizik, který byl vypracován v návaznosti na dokumenty Pandora Papers a který by vyžadoval, aby ministerstvo financí Spojených států vypracovalo nová pravidla náležité péče pro americké zprostředkovatele, kteří napomáhají toku zahraničních aktiv do Spojených států;

57.

bere na vědomí, že Spojené státy budou ve dnech 9. a 10. prosince 2021 pořádat summit o demokracii, jehož součástí bude pilíř věnovaný boji proti korupci; vyzývá vládu Spojených států, aby této příležitosti využila a oznámila přípravu dalších reforem, které by zajistily, aby Spojené státy již nebyly využívány k praní nezákonných finančních prostředků a neumožňovaly vyhýbání se daňovým povinnostem;

58.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci OECD zahájily nová jednání se Spojenými státy s cílem dosáhnout společné dohody o zpřísnění společného standardu pro oznamování, aby zahrnoval úplnou reciprocitu; zdůrazňuje, že by tím bylo dosaženo významného pokroku a vedlo by to ke snížení nákladů finančních institucí na dodržování předpisů a k výraznému snížení byrokratické zátěže;

59.

zdůrazňuje, že se ke společnému standardu pro oznamování připojily všechny členské státy; konstatuje, že k uplatňování tohoto standardu pro účely výměny informací v EU slouží od roku 2016 druhá směrnice o správní spolupráci (DAC2); v této souvislosti znovu opakuje doporučení obsažená ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 o provádění požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky; hluboce lituje, že všechny členské státy s výjimkou Finska a Švédska odmítly poskytnout Parlamentu přístup k důležitým údajům, jež potřebuje, aby mohl uplatňování ustanovení směrnice DAC posoudit; lituje, že přístup k údajům, které má k dispozici, neposkytla Parlamentu ani Komise; konstatuje, že toto odmítnutí není v souladu s výzvami k větší transparentnosti a spolupráci v daňových záležitostech;

60.

domnívá se, že proces vzájemného hodnocení Finančního akčního výboru (FATF) představuje komplexní nástroj, jenž slouží k posouzení toho, do jaké míry byla provedena doporučení výboru FATF, a celkové výkonnosti dané země v oblasti boje proti praní peněz;

61.

vyzývá výbor FATF, aby v rámci probíhající revize doporučení č. 24 týkajícího se transparentnosti a skutečného vlastnictví právnických osob zavedl požadavek, podle nějž patří k dodržování normy i zveřejnění rejstříků skutečných vlastníků, a aby zlepšil definici skutečného vlastnictví tak, aby byly odstraněny veškeré možné mezery, aby byly zakázány akcie na doručitele, zpřísněny požadavky na pověřené akcionáře a v neposlední řadě aby jurisdikce, které splňují dohodnutá pravidla, musely vyžadovat od zahraničních společností, jež mají vazby na danou zemi, dodržování stejných pravidel týkajících se zveřejňování informací o skutečném vlastnictví, jaká platí pro domácí společnosti;

62.

vyzývá členské státy EU, které zasedají ve výboru FATF, a Komisi, aby zajistily, aby EU v záležitostech týkajících se celosvětového rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu vystupovala jednotně, a aby prosazovaly výše uvedené reformy s cílem dosáhnout na celém světě rovných podmínek, účinně zakázat tajné vlastnictví společností a současně podpořit odpovědnější a transparentnější rámec mezinárodní správy v oblasti boje proti praní peněz;

63.

vyzývá Komisi a členské státy EU, které zasedají ve výboru FATF, aby přednostně posoudily také země, v nichž sídlí střediska pro zakládání společností a v jejichž režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu zjistily mezinárodní orgány značný počet nedostatků, ale dosud nebyly v rámci výboru FATF přezkoumány, neboť nesplnily prioritní kritéria Skupiny pro přezkum mezinárodní spolupráce (ICRG) výboru FATF;

64.

konstatuje, že tajní vlastníci zakoupili ve Spojeném království prostřednictvím offshorových firem více než 1 500 nemovitostí s odhadovanou hodnotou přes 4 miliardy GBP; bere na vědomí, že se vláda Spojeného království zavázala přijmout v roce 2018 návrh zákona, jenž zavede veřejný rejstřík skutečných vlastníků zahraničních subjektů, které vlastní ve Spojeném království nemovitosti;

65.

zdůrazňuje, že dokumenty Pandora Papers odhalily, jak je Spojené království prostřednictvím svých korunních závislých území a zámořských území i nadále využíváno jako centrum pro vyhýbání se daňovým povinnostem a netransparentní offshorové operace; vyzývá Komisi, aby nalezla možné cesty a protiopatření, které by zajistily spolupráci a sladily normy v oblasti daní a boje proti praní peněz, mj. že se rozhodnutí o rovnocennosti v oblasti finančních služeb spojí s přijetím norem pro daňovou transparentnost a boj proti praní peněz, které musí být rovnocenné normám EU;

Regulace zprostředkovatelů

66.

vyjadřuje politování nad tím, že dokumenty Pandora Papers – jako další v řadě podobných odhalení – ukázaly, že 14 profesionálních poskytovatelů podnikových offshorových služeb, k nimž patří advokátní kanceláře, daňoví poradci a správci majetku, pomáhá jednotlivcům s vysokým čistým jměním vytvářet firemní struktury na ochranu jejich majetku a současně zajišťuje, aby tato činnost zůstala v souladu s právními předpisy;

67.

zdůrazňuje, že podle mezinárodních norem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu musí nefinanční sektor dodržovat povinnosti týkající se identifikace a kontroly klienta a oznamovat podezřelou činnost orgánům;

68.

vyjadřuje politování nad tím, že mnoho jurisdikcí, včetně jurisdikce členských států EU, neplní již mnoho let základní požadavky výboru FATF, podle nichž je třeba ukládat zprostředkujícímu nefinančnímu sektoru povinnosti v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které mají řešit to, že tento sektor vytváří tajné struktury;

69.

poukazuje na to, že pokud jde o zajištění dodržování právních předpisů a postihování jejich porušování, neexistuje účinná samoregulace ani dohled nad příslušnými profesemi; vítá v tomto ohledu návrh Komise, podle nějž je třeba dát novému orgánu pro boj proti praní peněz pravomoc koordinovat dohled nad nefinančním sektorem a vzájemná hodnocení norem a postupů dohledu a současně požadovat, aby nefinanční dohlížitelé vyšetřovali možné porušování požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

70.

vyzývá výbor FATF, aby prioritně provedl horizontální přezkum způsobu, jakým jednotlivé země uplatňují standardy výboru FATF týkající se nefinančních podniků a profesí, a aby uplatnil zvláštní navazující proces – jak to již úspěšně učinil v rámci iniciativy pro zjišťování skutečností v oblasti financování terorismu – s cílem urychleně zlepšit celosvětové dodržování požadavků výboru FATF v nefinančním sektoru;

71.

znovu opakuje, že je znepokojen tím, že zmiňované subjekty při poskytování poradenství podnikovým zákazníkům i veřejným orgánům často kombinují poskytování právního poradenství, daňového poradenství a auditorských služeb; vyjadřuje proto znepokojení nad tím, že ekonomické pobídky, které usnadňují provoz struktur sloužících k vyhýbání se daňovým povinnostem, živí celý sektor poskytovatelů služeb, jež lze rovněž mobilizovat k praní výnosů z trestné činnosti; opakuje své požadavky z předchozích usnesení a doporučení (15) v této záležitosti a vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily regulační rámec, jenž se na tyto subjekty vztahuje, s cílem zabránit subjektům, které usnadňují vyhýbání se daňovým povinnostem, daňové úniky a praní peněz, v přístupu na trh; očekává, že zlepšení právního rámce přinese přezkum směrnice o povinném auditu, který provede Komise;

72.

připomíná, že podle směrnice DAC6 by měli zprostředkovatelé oznamovat příslušné režimy daňovým orgánům na základě určitých charakteristických rysů, které jsou významnými indiciemi vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména s ohledem na strukturální mezery v daňových právních předpisech;

73.

vyzývá Komisi, aby požadavky na podávání zpráv podle směrnice DAC6 rozšířila i na přeshraniční režimy správy aktiv klientů z řad fyzických osob;

74.

vyzývá Komisi, aby do svého budoucího návrhu směrnice DAC8 zahrnula – vedle dalších dřívějších doporučení týkajících se směrnice DAC3 a doporučení uvedených v usnesení Parlamentu o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací – také výměnu daňových rozhodnutí týkajících se fyzických osob, která často vypracovávají zprostředkovatelé, neboť je třeba zajistit, aby byly o režimech týkajících se fyzických osob s vysokým čistým jměním, jež byly sjednány s daňovými orgány jednoho členského státu, informovány všechny členské státy;

75.

zdůrazňuje, že ke krytí nezákonných praktik nelze využívat povinnost mlčenlivosti; bere na vědomí, že Evropský soud pro lidská práva dospěl v jednom případě (16) k závěru, že důvěrnost vztahů mezi právním zástupcem a klientem ani povinnost mlčenlivosti nenahrazují povinnost oznámit podezření, jedná-li se o legitimní cíl, kterým je zabránit páchání trestné činnosti, a že takové oznámení bylo k dosažení tohoto cíle nezbytné;

76.

vyzývá Komisi, aby ve věci výkladu a uplatňování povinnosti mlčenlivosti vydala pokyny a aby v souladu s judikaturou evropských soudů stanovila jasnou hranici mezi tradičním právním poradenstvím a případy, kdy právníci jednají jako finanční aktéři;

Reforma unijního seznamu a daňová politika

77.

znovu upozorňuje na negativní dopad agresivního daňového plánování, neboť vede k oslabování daňové základny členských států a k přesunu nepřiměřené daňové zátěže na občany a na společnosti, zejména malé a střední podniky, které daňové zákony dodržují;

78.

zdůrazňuje, že vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky spolu se systémy přesouvání zisku připravily státy a lidi o zdroje, které jsou nezbytné k podpoře rozvoje a sociální spravedlnosti a k tomu, aby stát získal příjmy, jež potřebuje k řádnému fungování;

79.

trvá na tom, že v zájmu uskutečnění budoucích legislativních reforem daňové politiky, které jsou nezbytné pro účinné řešení otázek, na něž poukázaly dokumenty Pandora Papers, by měla Komise prozkoumat všechny možnosti efektivnějšího rozhodování, které nabízí Smlouva o fungování Evropské unie, včetně článku 116;

80.

vyjadřuje politování nad tím, že unijní seznam – tzv. unijní „černý seznam daňových rájů“ – zůstává i přes stále rostoucí počet daňových skandálů a znepokojivých zpráv novinářů a nevládních organizací málo účinným nástrojem; vyjadřuje dále politování nad tím, že ministři financí členských států dosud nepřevzali za boj proti daňovým rájům, offshorovým společnostem a svěřenským fondům individuální a společnou odpovědnost, a naopak pracují na oslabování stávající černé listiny;

81.

vyjadřuje politování zejména nad tím, že v návaznosti na odhalení dokumentů Pandora Papers se Rada ministrů financí EU rozhodla na svém zasedání dne 5. října 2021 zkrátit unijní seznam daňových rájů a odstranila karibské ostrovy Anguilla a Dominika a také Seychely, které se v odhalených dokumentech objevily a které mezinárodní normy v oblasti transparentnosti a výměny informací na požádání stále splňují jen částečně, a to i přes druhé kolo hodnocení, které nedávno provedlo Globální fórum;

82.

konstatuje, že dvě třetiny krycích společností figurujících v dokumentech Pandora Papers sídlí na Britských Panenských ostrovech, které nebyly na černé listině EU (příloha I příslušných závěrů Rady) nikdy uvedeny a v únoru 2020 byly odstraněny z šedé listiny (příloha II);

83.

připomíná závěry a doporučení obsažené ve svém usnesení ze dne 21. ledna 2021 o reformě unijního seznamu daňových rájů; vyzývá k větší transparentnosti kritérií pro zařazení na tento seznam; je přesvědčen o tom, že tuto reformu je třeba provést do konce roku 2021, aby byla EU ochráněna v období obnovy po skončení pandemie COVID-19 před další ztrátou příjmů;

84.

vyjadřuje politování nad neochotou Rady dohodnout se na chystaném kritériu transparentnosti, pokud jde o konečné skutečné vlastnictví; vyzývá Radu, aby se na tomto kritériu v souladu s ustanoveními směrnice DAC5 bezodkladně dohodla;

85.

opakuje svou výzvu ke zpřísnění kritérií a zajištění lepšího plnění závazků týkajících se unijního seznamu, zejména kritérií spravedlivého zdanění, podle nichž by jurisdikce „neměla usnadňovat vytváření offshorových struktur a přijímání opatření zaměřených na přilákání zisků, které neodrážejí skutečnou hospodářskou činnost v dané jurisdikci“; připomíná svůj požadavek, aby byly rovněž posuzovány a monitorovány daňové systémy v EU, čímž by se podle stejných kritérií, jaká platí pro unijní seznam, reformovala i politika EU týkající se škodlivých daňových praktik a kodex chování pro zdanění podniků, jenž by se měl stát závazným; vyzývá zejména k zavedení „minimální úrovně ekonomické podstaty“ jako kritéria pro to, co představuje daňový ráj, k zavedení řádných sankcí a k minimálnímu účinnému zdanění v souladu s mezinárodně dohodnutou minimální efektivní daňovou sazbou v rámci druhého pilíře inkluzivního rámce; dále vyzývá k tomu, aby byla působnost kodexu chování pro zdanění podniků rozšířena tak, aby se vztahoval i na preferenční režimy daně z příjmu fyzických osob a zvláštní režimy udělování občanství určené k přilákání vysoce mobilních movitých jednotlivců a „digitálních nomádů“, jež by mohly podstatně narušovat jednotný trh;

86.

konstatuje, že zařazení třetích zemí na unijní seznam má jen málo bezprostředních a závazných důsledků; domnívá se, že zařazení na černou listinu EU by mělo být spojeno se sankcemi s účinným odrazujícím účinkem a že revidovaný seznam by měl být spojen s režimem sankcí;

87.

připomíná, že Komise kritizovala během procesu evropského semestru některé členské státy za nedostatky v jejich daňových systémech, jež usnadňují agresivní daňové plánování;

88.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh reformy kodexu chování pro zdanění podniků, jenž by se inspiroval nedávnými návrhy načrtnutými v usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování);

89.

vítá záměr Komise navrhnout směrnici o společném celounijním systému srážkové daně z dividend a úroků; zdůrazňuje, že dokud nebude společný systém zaveden, mohou členské státy přijímat na ochranu svých daňových základů legitimní protiopatření;

o

o o

90.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládám a parlamentům členských států, Radě, Komisi a Finančnímu akčnímu výboru.

(1)  Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 111.

(2)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51.

(3)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79.

(4)  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.

(5)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 8.

(6)  Úř. věst. C 255, 29.6.2021, s. 22.

(7)  Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 92.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0022.

(9)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0392.

(10)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0416.

(11)  Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, „Panama Papers revenue recovery reaches $1,36 billion as investigations continue“, 6. dubna 2021.

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73), směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(14)  Transparency International, „Přístup odepřen? Dostupnost a přístupnost údajů o skutečných vlastnících v Evropské unii“ (Access denied? Availability and accessibility of beneficial ownership data in the European Union), 26. května 2021.

(15)  Viz např. doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, bod 143 (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132).

(16)  Viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. prosince 2012 ve věci Michaud v. Francie.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/154


P9_TA(2021)0439

Krize právního státu v Polsku a zásada přednosti práva EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o krizi právního státu v Polsku a zásadě přednosti práva EU (2021/2935(RSP))

(2022/C 184/11)

Evropský parlament,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“),

s ohledem na články 1, 2, 4 a 19 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

s ohledem na článek 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“),

s ohledem na odůvodněný návrh rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2017 o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky, předložený Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU (COM(2017)0835),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (1) („nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu“),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o zprávě Komise o stavu právního státu za rok 2020 (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o svobodě médií a dalším zhoršování situace v oblasti právního státu v Polsku (7),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Zpráva o právním státu 2020 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2021 nazvané „Zpráva o právním státu 2021 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2021)0700),

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v článku 2 Smlouvy o EU se uvádí, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin;

B.

vzhledem k tomu, že polský premiér požádal dne 29. března 2021 často zpochybňovaný a nelegitimní „Ústavní soud“, aby posoudil, zda jsou ustanovení Smlouvy o EU týkající se přednosti práva EU a účinné soudní ochrany v souladu s polskou ústavou (8);

C.

vzhledem k tomu, že usnesením ze dne 14. července 2021 nařídil Soudní dvůr předběžná opatření požadovaná Komisí podle článku 279 Smlouvy o fungování EU, jež se týkají fungování kárného kolegia polského Nejvyššího soudu a zrušení některých dalších ustanovení polských právních předpisů, která mají dopad na nezávislost soudů (9);

D.

vzhledem k tomu, že dne 14. července 2021 nelegitimní polský „Ústavní soud“ rozhodl, že předběžná opatření Soudního dvora o struktuře soudů v Polsku nejsou v souladu s polskou ústavou (10);

E.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci C-791/19 ze dne 15. července 2021 (11) dospěl k závěru, že kárný režim platný pro soudce v Polsku je v rozporu s právem EU;

F.

vzhledem k tomu, že dne 6. října 2021 Soudní dvůr rozhodl, že přeřazení soudce na jiný soud nebo na jiné oddělení téhož soudu bez jeho souhlasu může být v rozporu se zásadami neodvolatelnosti a nezávislosti soudců (12);

G.

vzhledem k tomu, že dne 6. října 2021 místopředsedkyně Soudního dvora zamítla žádost Polska o zrušení usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne 14. července 2021 požadující pozastavení uplatňování vnitrostátních ustanovení týkajících se zejména pravomocí kárného kolegia Nejvyššího soudu (13);

H.

vzhledem k tomu, že dne 7. října 2021 vydal nelegitimní „Ústavní soud“ rozhodnutí ve věci K 3/21, přijaté se dvěma odlišnými stanovisky; toto rozhodnutí, vydané na základě žádosti polského premiéra ze dne 29. března 2021, označilo ustanovení Smlouvy o EU z několika důvodů za neslučitelné s polskou ústavou;

I.

vzhledem k tomu, že dne 10. října 2021 se v celém Polsku konaly pokojné demonstrace na podporu členství Polska v EU, jichž se zúčastnilo přes 100 000 polských občanů;

J.

vzhledem k tomu, že dne 22. října 2020 byl nelegitimní „Ústavní soud“ politicky zneužit k útoku na práva žen;

K.

vzhledem k tomu, že dne 12. října 2021 bylo rozhodnutí ve věci K 3/21 zveřejněno v polském úředním věstníku (14), a stalo se tak součástí polského právního řádu;

L.

vzhledem k tomu, že názor, že toto rozhodnutí nelegitimního „Ústavního soudu“ jednoznačně popírá základní zásadu přednosti práva EU, vyjádřila také Asociace evropských správních soudců (15);

M.

vzhledem k tomu, že velká většina respondentů bleskového průzkumu Eurobarometru, který byl proveden v srpnu 2021, se shodla na tom, že Unie by měla členským státům poskytovat finanční prostředky pouze pod podmínkou, že jejich vláda bude dodržovat zásady právního státu a demokratické zásady; vzhledem k tomu, že takto odpovědělo i velmi mnoho respondentů v Polsku (72 %) (16);

N.

vzhledem k tomu, že v různých průzkumech veřejného mínění, které proběhly v Polsku v září a říjnu 2021, odpovědělo pouhých 5 % respondentů, že by Polsko mělo vystoupit z EU (17), 90 % hodnotilo členství Polska v EU pozitivně (18) a 95 % odpovědělo, že podle jejich názoru měla unijní podpora pozitivní vliv na rozvoj jejich města nebo regionu, což je více než evropský průměr (19),

1.   

vyjadřuje velké politování nad rozhodnutím nelegitimního „Ústavního soudu“ ze dne 7. října 2021 (20), které je útokem na evropské společenství hodnot a práva jako celek, neboť popírá přednost práva EU, která je v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora jedním z jeho základních prvků; vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že by se toto rozhodnutí mohlo stát nebezpečným precedentem; poukazuje na to, že nelegitimní „Ústavní soud“ nejen nemá právní validitu a není nezávislý (21), nýbrž je i nepříslušný k výkladu ústavy v Polsku;

2.   

zdůrazňuje, že podle článku 47 Listiny základních práv vyžaduje právo na účinnou ochranu přístup k nezávislému soudu; poukazuje na to, že vnitrostátní ústavní soudy a někteří politikové tento princip stále více zpochybňují, a vyzývá členské státy, aby respektovaly ústřední úlohu Soudního dvora a řídily se jeho rozsudky;

3.   

lituje, že ke zpochybnění přednosti práva EU před národní legislativou došlo z popudu současného polského premiéra, který tak znovu zneužil soudní moc ke svým politickým cílům; lituje této iniciativy jako jednostranného rozhodnutí zpochybnit právní rámec Evropské unie a jeho dodržování ze strany Polska; připomíná, že přistoupení Polské republiky k Evropské unii proběhlo prostřednictvím ratifikace smlouvy o přistoupení, s níž polští občané vyjádřili souhlas v referendu; dále připomíná, že Polská republika se dobrovolně zavázala řídit se ustanoveními Smluv a judikaturou Soudního dvora; odsuzuje využívání soudů k politickým účelům a vyzývá polské orgány, aby přestaly svévolně používat své výkonné a legislativní pravomoci k narušování dělby moci a právního státu;

4.   

konstatuje, že pokud má být rozhodnuto, zda soudní systém slouží svému účelu, kterým je zajišťování účinné a nezávislé soudní kontroly, je třeba jej posuzovat v jeho úplnosti, a ostře odsuzuje opakované pokusy současné vlády PiS ospravedlňovat legislativní změny v oblasti justice v Polsku poukazováním na jednotlivé, izolované příklady z různých členských států;

5.   

vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí ve věci K 3/21 má negativní dopad na polské i evropské občany a podniky, protože již není možné plně zaručit jejich základní právo na nezávislé soudnictví, které by bylo plně v souladu s acquis a právními předpisy EU; je znepokojen otázkou, zda je v tomto ohledu zaručena účinná ochrana základních práv polských a evropských občanů;

6.   

vyjadřuje uznání desetitisícům polských občanů, kteří vyšli do ulic, aby na pokojných masových demonstracích hájili práva a svobody, jež mají jako evropští občané; sdílí s nimi touhu po tom, aby silné demokratické Polsko stálo v centru evropského projektu;

7.   

zdůrazňuje, že rozhodnutí ze dne 22. října 2020 (K 1/20) je nelegitimní, a poukazuje na protiprávnost tohoto rozsáhlého omezování reprodukčního zdraví a práv žen;

8.   

obává se, že rozhodnutí ve věci K 3/21 bude mít nepříznivý účinek na polské soudce, které bude odrazovat od toho, aby využívali svých pravomocí ve věci uplatňování práva EU; vyjadřuje plnou podporu polským soudcům, kteří i po rozhodnutí ve věci K 3/21 uplatňují přednost práva EU a podávají Soudnímu dvoru žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, přestože tím ohrožují svou kariéru a vystavují se riziku, že budou v kárném řízení odvoláni z funkce či propuštěni nebo donuceni odstoupit;

9.   

připomíná, že Smlouvy EU nelze měnit rozhodnutím vnitrostátního soudu a že článek 91 polské ústavy připomíná, že ratifikované mezinárodní smlouvy jsou součástí polského právního řádu, jsou uplatňovány přímo a v případě střetu právních norem mají přednost před vnitrostátním právem; je velmi znepokojen tím, že polský „Ústavní soud“ se z ochránce ústavy změnil v nástroj legalizace protiprávní činnosti státních orgánů; připomíná, že rozhodnutí Soudního dvora nezbavují členské státy práva provádět organizační změny ve svých soudních systémech;

10.   

vítá skutečnost, že několik vnitrostátních parlamentů se rozhodlo uspořádat rozpravu o nedávných akcích polské vlády strany PiS a o jejích útocích na přednost práva EU a zaujmout k této věci jasné stanovisko;

11.   

opakuje svůj postoj, že vlády, které natolik flagrantním, promyšleným a systematickým způsobem porušují hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU, by neměly dostávat žádné peníze daňových poplatníků EU;

12.   

vyzývá Komisi a Radu, aby co nejdříve a ve vzájemné koordinaci učinily tyto kroky:

zahájily řízení o nesplnění povinnosti ve vztahu k právním předpisům o nelegitimním „Ústavním soudu“, jeho nezákonnému složení a úloze, kterou sehrává při neplnění rozhodnutí Soudního dvora, a požádaly Soudní dvůr, aby přijal rozhodnutí o předběžných opatřeních a zahájil řízení o nesplnění povinnosti ve vztahu ke Kolegiu pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné Nejvyššího soudu, Národní radě soudnictví a polské soustavě státního zastupitelství;

zahájily ve vztahu k Polsku postup podle čl. 6 odst. 1 nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu (úkon příslušící Komisi); přitom připomíná, že článek 5 uvedeného nařízení chrání přístup k financování pro příjemce resp. konečné příjemce a ukládá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, aby platby mohly být provedeny;

pozastavily proces schvalování návrhu polského plánu pro oživení a odolnost, dokud polská vláda plně a řádně nesplní rozhodnutí Soudního dvora a mezinárodních soudů, a zajistily, že hodnocení plánu bude v souladu s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví;

využily postupy nevyžadující jednomyslnost k tomu, aby ve věci porušování zásad právního státu v Polsku přijaly jednoznačná doporučení s pevnými lhůtami; v souladu s postupem stanoveným v čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU prohlásily, že existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (úkon příslušící Radě), a rozšířily působnost tohoto postupu na základní práva a demokracii;

využily pravomocí, které mají podle platného nařízení o společných ustanoveních, včetně možnosti pozastavit platby nebo případně provést finanční opravy, protože z důvodu nedostatečné nezávislosti soudů, která ohrožuje legalitu a řádnost výdajů, hrozí v Polsku riziko závažných nedostatků ve fungování kontrolních systémů;

uspořádaly rozpravu o krizi právního státu v Polsku za přítomnosti předsedy Evropského parlamentu a zaujaly k této věci jednoznačný postoj, vydaly co nejdůraznější společné prohlášení, podepsané vrcholnými představiteli států a vlád na zasedání Evropské rady ve dnech 21.–22. října 2021, a poté uskutečnily naléhavou rozpravu na příštím zasedání Rady pro všeobecné záležitosti;

13.   

zdůrazňuje, že tato požadovaná opatření nemají být represivními kroky vůči polským občanům, nýbrž mají být prostředkem k tomu, aby byl v Polsku obnoven právní stát, který zde postupně upadá; vyzývá Komisi, aby využila veškerých svých možností k tomu, aby polští občané a rezidenti nebyli v důsledku činnosti současné polské vlády zbaveni výhod, které jim přináší unijní financování, a aby vytvořila způsob, jak by její útvary mohly tyto prostředky vyplácet přímo konečným příjemcům;

14.   

bere na vědomí, že Výbor pro právní záležitosti hlasoval dne 14. října 2021 na podporu žaloby podané k Soudnímu dvoru na Komisi ve věci neuplatnění mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

15.   

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal vládám a parlamentům členských států, Radě, Komisi, Výboru regionů a Radě Evropy.


(1)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(3)  Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 2.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0313.

(5)  Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 317.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0348.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0395.

(8)  Podání ve věci K 3/21.

(9)  Usnesení Soudního dvora ze dne 14. července 2021, věc C-204/21 R, Komise v. Polsko, EU:C:2021:593.

(10)  Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 14. července 2021, věc P 7/20.

(11)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 2021, věc C-791/19, Komise v. Polsko, EU:C:2021:596.

(12)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2021, věc C-487/19, W.Ż., EU:C:2021:798.

(13)  Usnesení Soudního dvora ze dne 6. října 2021, věc C-204/21 R-RAP, Komise v. Polsko, EU:C:2021:834.

(14)  DZIENNIK USTAW 2021 R. POZ. 1852.

(15)  https://twitter.com/AEAJ2000/status/1450008198375686145?t=AY2yz-vezln6Mlq6ZwSDJQ&s=19&fbclid=IwAR3JNygjzCo9QR1R6RghaCOeM8diOQuzRQRe48eAtEwPcmOQC1x5QWkFNrY

(16)  Bleskový průzkum Eurobarometru – Stav Evropské unie, IPSOS, srpen 2021.

(17)  Ipsos pro OKO.press a deník Gazeta Wyborcza, 23.–25. září 2021. Údaje v %.

(18)  Kantar, 21. září 2021.

(19)  Průzkum Eurobarometr z října 2021, https://europa.eu/eurobarometer/api/deliverable/download/file?deliverableId=77331

(20)  Rozhodnutí ve věci K 3/21.

(21)  Evropský soud pro lidská práva, věc Xero Flor w Polsce sp. z o.o. v. Polsko.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/159


P9_TA(2021)0440

Situace v Tunisku

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o situaci v Tunisku (2021/2903(RSP))

(2022/C 184/12)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Tunisku a na své usnesení ze dne 25. února 2016 o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Tuniskem (1),

s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU, která sledovala prezidentské a parlamentní volby v Tunisku, které se konaly dne 15. září a 6. října 2019,

s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Tuniskem a na různá tematická setkání konaná v jejím rámci v letech 2019 a 2020,

s ohledem na závěry Výkonné rady Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze dne 26. února 2021 v rámci konzultace s Tuniskem podle článku IV,

s ohledem na společné komuniké o vztazích mezi EU a Tuniskem ze dne 4. června 2021 s názvem „Za obnovené partnerství“,

s ohledem na tuniský prezidentský výnos č. 2021-69 ze dne 26. července 2021 o ukončení funkce předsedy vlády a členů vlády, tuniský prezidentský výnos č. 2021-80 ze dne 29. července 2021 o pozastavení pravomocí Shromáždění zástupců lidu, tuniský prezidentský výnos č. 2021-109 ze dne 24. srpna 2021 o prodloužení mimořádných opatření týkajících se pozastavení pravomocí Shromáždění zástupců lidu a tuniský prezidentský výnos č. 2021-117 ze dne 22. září 2021 o mimořádných opatřeních,

s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 27. července 2021 jménem Evropské unie a jeho prohlášení pro tisk v Tunisu ze dne 10. září 2021,

s ohledem na ústavu Tuniska z roku 2014,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jehož je Tunisko smluvní stranou,

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), kterou Tunisko ratifikovalo v roce 1985 a ke které v roce 2014 stáhlo své výhrady,

s ohledem na národní akční plán pro ženy, mír a bezpečnost na období 2018–2022 přijatý v roce 2018,

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Tunisko je privilegovaným partnerem EU a že prioritou je trvalá pomoc a podpora, přičemž volební pozorovatelské mise v letech 2011, 2014, 2018 a 2019 potvrdily neochvějný závazek EU vůči demokracii v Tunisku; vzhledem k tomu, že letošní 10. výročí tuniské revoluce představuje důležitý okamžik v demokratickém vývoji Tuniska;

B.

vzhledem k tomu, že sociálně-ekonomickou situaci charakterizuje všeobecná hospodářská stagnace, která souvisí s vnitřními politickými poměry, a zdravotní krize s druhou nejvyšší mírou úmrtí způsobených onemocněním COVID-19 na světě; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19, zhroucení cestovního ruchu, vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí a inflace zhoršily již tak křehkou ekonomiku Tuniska; vzhledem k tomu, že všudypřítomná korupce, nedostatečný systém přechodného soudnictví a vážné hospodářské a bezpečnostní problémy zůstávají zásadními překážkami, které brání úplné demokratické konsolidaci Tuniska;

C.

vzhledem k tomu, že za těchto okolností uplatnil prezident Kajs Saíd dne 25. července 2021 článek 80 tuniské ústavy, který jej zmocňuje k přijetí mimořádných opatření v případě bezprostředního nebezpečí pro stát, a oznámil odvolání předsedy vlády Hišáma Mašíšího, pozastavení činnosti Shromáždění zástupců lidu na dobu 30 dnů s možností jejího prodloužení a zrušení poslanecké imunity všech poslanců; vzhledem k tomu, že prezident dne 24. srpna 2021 prodloužil pozastavení činnosti parlamentu;

D.

vzhledem k tomu, že vlády Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Egypta okamžitě ocenily iniciativu prezidenta Saída a vyjádřily jí slovní podporu;

E.

vzhledem k tomu, že skutečnost, že nebyl vytvořen Ústavní soud, a tudíž poslanci parlamentu nemohou podat odvolání proti prezidentovu jednostrannému prodloužení mimořádných opatření, jak je stanoveno v příslušném článku ústavy, vyvolaly vážné obavy ohledně tuniské demokratické transformace a základních práv v zemi;

F.

vzhledem k tomu, že dne 22. září 2021 vydal prezident prezidentský výnos č. 2021-117, který obsahuje ustanovení potvrzující nezávislost a nadřazenost výnosu nad ústavou, čímž podkopává ústavu, a veškeré pravomoci státu sdružuje v osobě prezidenta Kajse Saída; vzhledem k tomu, že ustanovení ústavy týkající se práv a svobod budou dodržována a zaručena pouze tehdy, nebudou-li v rozporu s právními předpisy založenými na prezidentských výnosech a mimořádných opatřeních; vzhledem k tomu, že prezidentský výnos č. 117 neumožňuje podat odvolání proti rozhodnutí prezidenta k soudu, a to ani k Nejvyššímu správnímu soudu Tuniska a jeho Kasačnímu soudu;

G.

vzhledem k tomu, že tato koncentrace pravomocí byla svěřena do rukou prezidenta bez jakéhokoli časového omezení; vzhledem k tomu, že prezident si udělil plnou legislativní pravomoc novelizovat pomocí výnosů zákony týkající se politických stran, voleb, soudního systému, odborových svazů a sdružení, svobody tisku a svobody informací, organizace ministerstva spravedlnosti, lidských práv a svobod, kodexu osobního statusu, vnitřních bezpečnostních sil, cel a státního rozpočtu;

H.

vzhledem k tomu, že ačkoli tuniská občanská společnost veřejně vyjádřila vážné znepokojení nad novými omezeními, opatření prezidenta Kajse Saída z července se těší značné veřejné podpoře, což odráží míru nespokojenosti veřejnosti s vážnou sociálně-ekonomickou situací a kritickou nefunkčností vlády v zemi; vzhledem k tomu, že 18 místních a mezinárodních nevládních organizací vydalo společné prohlášení varující před stavem demokracie v Tunisku; vzhledem k tomu, že skupina G7 vyzvala Tunisko, aby se vrátilo k ústavnímu pořádku a obnovilo parlamentní činnost;

I.

vzhledem k tomu, že dne 26. července 2021 tuniská policie bez jakéhokoli vysvětlení zavřela kanceláře televize al-Džazíra v Tunisu;

J.

vzhledem k tomu, že občanská společnost v Tunisku je dobře rozvinutá a konsolidovaná a od roku 2011 hraje zásadní úlohu při formování a posilování přechodu Tuniska k demokracii, přičemž řada aktivistů volá po naléhavých reformách, včetně opatření v oblasti boje proti korupci, a vzhledem k tomu, že národní dialog je jedním ze specifických rysů země; vzhledem k tomu, že svoboda tisku a svoboda publikování jsou základními prvky otevřené, svobodné a demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že od 26. července 2021 nebyla občanská společnost zahrnuta do národního dialogu a nebyly s ní konzultovány kroky, které učinil prezident Kajs Saíd;

K.

vzhledem k tomu, že dne 10. září 2021 předložil Všeobecný tuniský odborový svaz práce (UGTT) svůj plán, v němž vyzývá ke zřízení národního poradního výboru s cílem zajistit právní rámec pro inkluzivní sociální a politické reformy v zemi, zejména reformu politického systému a volebního zákona, jakož i změnu ústavy;

L.

vzhledem k tomu, že tuniské hospodářství je vysoce závislé na zahraničních investicích, cestovním ruchu a vývozu produktů do EU; vzhledem k tomu, že podle Světové banky si běžný účet Tuniska a jeho rozpočtové schodky žádají důkladné strukturální reformy; vzhledem k tomu, že největším obchodním partnerem Tuniska je EU s tím, že obchod s ní tvořil v roce 2020 57,9 % obchodní výměny země, přičemž 70,9 % tuniského vývozu směřovalo do EU a 48,3 % jeho dovozu pocházelo z EU; vzhledem k tomu, že hospodářství může vzkvétat pouze tehdy, bude-li obnovena demokracie a budou-li zajištěny bezpečnost a stabilita;

M.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zhoršila již tak křehkou situaci, v níž se Tunisko nachází; vzhledem k tomu, že se nedostává zásob kyslíku a vakcín potřebných pro účinnou reakci na zdravotní krizi;

N.

vzhledem k tomu, že stále více Tunisanů opouští svou zemi a že někdy riskují svůj život při překonávání Středozemního moře; vzhledem k tomu, že Tunisko ve srovnání s arabskými zeměmi trpí jedním z nejvýraznějších odlivů mozků;

O.

vzhledem k tomu, že EU od roku 2011 vyvíjí značné a setrvalé úsilí na podporu Tuniska a že přitom poskytla více než 2 miliardy EUR ve formě grantů na podporu deklarovaného závazku Tuniska umožnit přechod k demokracii a mimo jiné i tím, že v roce 2020 poskytla 260 milionů EUR a od června 2021 částku 200 milionů EUR v rámci makrofinanční pomoci; vzhledem k tomu, že v květnu 2021 byla v rámci programu makrofinanční pomoci Tunisku poskytnuta částka ve výši 600 milionů EUR se specifickým cílem zmírnit hospodářské důsledky pandemie COVID-19 v zemi; vzhledem k tomu, že v období 2021–2027 nahradí EU různé nástroje novým nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa, a vzhledem k tomu, že upevnění, podpora a prosazování demokracie, právního státu a respektu vůči lidským právům jsou jedním z hlavních cílů vnější pomoci EU poskytované v rámci tohoto nástroje;

P.

vzhledem k tomu, že závazek EU zvýšit své úsilí o podporu demokracie byl znovu zdůrazněn v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii, který Rada přijala v listopadu 2020;

Q.

vzhledem k tomu, že tuniská ústava z roku 2014 vzývá svobodu vyznání a svědomí;

1.   

opětovně potvrzuje svůj závazek ve prospěch privilegovaného partnerství mezi EU a Tuniskem a demokratického procesu Tuniska; je však hluboce znepokojen tím, že prezidentský výnos 2021-117 časově neomezeně soustředil pravomoci do rukou prezidenta; opakuje, že je třeba i nadále respektovat právní stát, ústavu a legislativní rámec a že je zapotřebí funkčního a legitimního parlamentu, neboť se jedná o orgán zastupující občany; vyjadřuje proto politování nad tím, že z rozhodnutí prezidenta Saída byla činnost tuniského parlamentu od 24. srpna 2021 dočasně pozastavena;

2.   

vyzývá k návratu k běžnému fungování státních institucí, včetně co možná nejrychlejšího obnovení plnohodnotné demokracie a parlamentní činnosti v rámci národního dialogu, a žádá, aby byl oznámen jasný plán pro dosažení tohoto cíle;

3.   

důrazně upozorňuje na to, že parlament je základním demokratickým orgánem nezbytným pro jakoukoli ústavní reformu; zdůrazňuje, že neexistence ústavního soudu v Tunisku umožňuje dalekosáhlý výklad a uplatňování článku 80 ústavy a neumožňuje poslancům podat opravný prostředek, aby o pozastavení činnosti parlamentu a dodatečných opatření přijatých prezidentem na základě článku 80 mohl rozhodnout soud; vyzývá Tunisko, aby zřídilo ústavní soud s cílem zabránit nesprávnému výkladu a zneužívání své ústavy;

4.   

opakuje výzvu místopředsedy, vysokého představitele, aby byla co nejdříve obnovena institucionální stabilita, a zejména aby byly dodržovány základní práva a svobody zakotvené v tuniské ústavě z roku 2014 a upustilo se od všech forem násilí;

5.   

bere na vědomí, že Nadžla Búdinová Ramadánová byla dne 29. září jmenována předsedkyní vlády a že vláda byla jmenována dne 11. října 2021; bere na vědomí, že do ministerských funkcí bylo jmenováno deset žen;

6.   

vyzývá prezidenta země, aby přehodnotil svůj postoj a aktivně podporoval všechny kroky k zajištění rovných práv žen a mužů ve všech oblastech, zejména pokud jde o zákony působící proti ženám ve vztahu k právu dědit, právu pečovat o dítě, právům vyplývajícím z vedení domácnosti, právu na rodičovskou dovolenou a pracovním právům, zvláště pro ženy vykonávající práci v domácnosti a v zemědělství;

7.   

vyzývá tuniské orgány, aby dodržovaly ústavu a zajistily respektování základních práv všech občanů; připomíná nezcizitelný charakter základních a lidských práv a jejich bezpodmínečnou nadřazenost a vyzývá k opětovnému nastavení ústavy coby základního zákona; vyzývá Tunisko, aby zcela zrušilo trest smrti;

8.   

vyzývá orgány, aby předcházely právní nejistotě vzniklé v důsledku zákazu cestování, státního dohledu a domácího vězení; považuje vedení soudního řízení s civilisty před vojenskými soudy za velmi problematické a vyzývá k obnovení nezávislé soudní moci, což povede k reformě vojenských soudů v Tunisku, která by vojenské procesy s civilisty ukončila;

9.   

trvá na tom, že jakékoli změny ústavy a politického systému se mohou uskutečnit pouze v mezích ústavy; bere na vědomí kritiku vyslovenou Tuniskou ligou na obranu lidských práv a dalšími organizacemi občanské společnosti, pokud jde o soustředění pravomocí v rukou prezidenta; zdůrazňuje, že v demokracii musí mít rovnováha pravomocí a dělba moci rozhodující slovo;

10.   

uznává klíčovou úlohu Kvartetu pro národní dialog – sdružení, které se skládá ze svazu UGTT, Tuniské konfederace průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA), Tuniské ligy na obranu lidských práv (LTDH) a Tuniského spolku právníků – při usnadňování inkluzivního celonárodního dialogu, za což mu byla v roce 2015 udělena Nobelova cena za mír; vyzývá prezidenta země, aby přispěl k vytvoření vnitrostátního rámce pro všechny zúčastněné strany za účelem účinného obnovení tohoto dialogu; připomíná klíčovou úlohu skupiny Evropského parlamentu pro podporu demokracie a koordinaci voleb (DEG) při prosazování dialogu mezi občanskou společností a tuniskými politickými představiteli;

11.   

zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí překonat společensko-hospodářskou krizi, jíž země čelí, a to prostřednictvím strukturálních reforem a politik;

12.   

opětovně potvrzuje neochvějný závazek EU podporovat Tunisko při zdolávání finanční a hospodářské krize a na jeho cestě k dalšímu upevňování demokracie; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zintenzivnily dialog s tuniskými orgány, hospodářskými subjekty a tuniskou občanskou společností; zdůrazňuje, že je zapotřebí stabilních a funkčních institucí, aby bylo možné pokročit s nezbytnými strukturálními reformami, které jsou nezbytné k získání záchranného úvěru od MMF;

13.   

zdůrazňuje, že společné pojetí právního státu, demokracie a lidských práv je hlavním základem pro pevné partnerství mezi EU a Tuniskem; naléhavě žádá prezidenta, aby umožnil plné a řádné fungování nezávislých regulačních orgánů státu, včetně prozatímního orgánu pro přezkum ústavnosti zákonů a národního protikorupčního úřadu;

14.   

je znepokojen zahraničním vměšováním, které tak podkopávají tuniskou demokracii;

15.   

žádá EU, aby pokračovala v programech, které přímo podporují tuniské občany, a aby v případě potřeby zintenzivnila pomoc s ohledem na současnou krizi, mimo jiné i zdravotnickou pomoc prostřednictvím systému COVAX, aby se této zemi pomohlo zvládnout závažný dopad pandemie COVID-19;

16.   

vyzývá místopředsedu, vysokého představitele a členské státy, aby situaci v Tunisku pozorně sledovali, a místopředsedu, vysokého představitele žádá, aby parlamentní Výbor pro zahraniční věci pravidelně o této důležité a znepokojivé situaci informoval v zájmu zajištění odpovídajícího parlamentního dialogu;

17.   

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Tuniska.


(1)  Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 117.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/163


P9_TA(2021)0441

Pokyny pro podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (CEEAG)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (CEEAG) (2021/2923(RSP))

(2022/C 184/13)

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že vnitřní trh Unie musí usilovat o udržitelný rozvoj Evropy, a na články 9 a 11 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 37 Listiny základních práv Evropské unie, které požadují začlenění ochrany životního prostředí a lidského zdraví do vymezování a provádění politik Unie,

s ohledem na návrh sdělení Komise ze dne 7. června 2021 s názvem „Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky na rok 2022“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2021 nazvané „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor“ (COM(2021)0660),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (COM(2020)0562),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Renovační vlna pro Evropu – Ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“ (COM(2020)0662),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

s ohledem na Pařížskou dohodu z 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21) a 11. konferenci smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11), které se konaly ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. července 2021 s názvem „‚Fit for 55‘: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“ (COM(2021)0550),

s ohledem na doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 nazvané „k zásadám ‚energetická účinnost v první řadě‘: od principů k praxi“ a na k němu připojené pokyny (1),

s ohledem na hodnocení pravidel EU pro poskytování státní podpory vypracované Komisí,

s ohledem na veřejnou konzultaci o revidovaných pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (pokyny CEEAG),

s ohledem na veřejnou konzultaci o cílený přezkum obecného nařízení o blokových výjimkách (pro státní podporu): revidovaná pravidla státní podpory ekologické a digitální transformace,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (2) (dále jen „směrnice o obnovitelných zdrojích energie“),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (3),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (5),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (6),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (7) (nařízení o taxonomii),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (8) (tzv. Aarhuské nařízení),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému (9),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (10),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 7. července 2021 o politice hospodářské soutěže v roce 2020 (COM(2021)0373),

s ohledem na Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva),

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že pravidla státní podpory pro projekty v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí by měla být vhodná pro udržitelnou transformaci a měla by být v souladu s cíli a ambicemi Unie v oblasti klimatu, energetiky, oběhovosti, nulového znečištění a biologické rozmanitosti;

B.

vzhledem k tomu, že dne 31. prosince 2021 skončí platnost stávajících pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky (EEAG) na období let 2014–2020;

C.

vzhledem k tomu, že je nutný rozsáhlý a důkladný přezkum pokynů EEAG, aby byly plně harmonizovány se Zelenou dohodou pro Evropu, Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050;

D.

vzhledem k tomu, že pro zachování konkurenčních trhů a zamezení nepřiměřeným a neodůvodněným narušením trhu je nezbytný pevný a transparentní rámec státní podpory;

E.

vzhledem k tomu, že pokyny EEAG stanoví podmínky, za nichž lze státní podporu v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí považovat za slučitelnou s jednotným trhem;

F.

vzhledem k tomu, že ambiciózní cíle EU v oblasti energetiky a klimatu představují bezprecedentní výzvy, jež budou vyžadovat obrovský objem veřejných a soukromých investic; vzhledem k tomu, že nečinnost v této oblasti by byla nákladnější, neboť nedostatečné investice nebo oddalování investic do ekologické transformace by EU v roce 2050 mohlo stát až 5,6 % jejího HDP;

G.

vzhledem k tomu, že ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu je výslovně uvedeno, že pravidla pro státní podporu by měla být revidována, aby odrážela cíle Zelené dohody, podpořila nákladově efektivní přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050 a usnadnila postupné ukončování používání fosilních paliv, zejména těch, která nejvíce znečišťují, čímž zajistí rovné podmínky na vnitřním trhu;

H.

vzhledem k tomu, že seznam energeticky náročných odvětví způsobilých pro státní podporu byl v návrhu pokynů CEEAG, který vypracovala Komise, zredukován;

I.

vzhledem k tomu, že stávající pokyny CEEAG vylučují diferencovaný přístup založený na regionálních specifikách a distribuci, což v členských státech s různorodými přírodními podmínkami zpomaluje nezbytný rozvoj energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech;

J.

vzhledem k tomu, že dne 7. června 2021 zahájila Komise cílené veřejné konzultace a zveřejnila návrh pokynů CEEAG; vhledem k tomu, že období konzultací skončilo dne 2. srpna 2021;

K.

vzhledem k tomu, že Komise uvedla, že dvěma hlavními motivy revize EEAG je rozšíření oblasti působnosti pokynů na nové oblasti a na všechny technologie, které mohou zajistit naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu, a větší flexibilita pravidel slučitelnosti; vzhledem k tomu, že sbližování a soulad se všemi příslušnými právními předpisy EU v oblasti životního prostředí a energetiky a s acquis Unie obecně má zásadní význam;

L.

vzhledem k tomu, že aby se EU odpovědně nasměrovala na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, rozhodla se snížit do roku 2030 své emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a Komise navrhla odpovídající sladění všech příslušných právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky, včetně navržení cílů Unie pro rok 2030 v rámci balíčku „Fit for 55“, podle nichž by se podíl obnovitelných zdrojů energie měl zvýšit alespoň o 40 % a energetická účinnost nejméně o 36 %;

M.

vzhledem k tomu, že Komise uvedla, že samotné cíle v oblasti klimatu a energetiky budou vyžadovat dodatečné roční investice ve výši 350 miliard EUR;

N.

vzhledem k tomu, že pravidla státní podpory, zejména ta, která se týkají klimatu, energetiky a ochrany životního prostředí, by měla usnadnit postupné ukončení používání fosilních paliv v souladu s evropským právním rámcem pro klima a neměla by způsobovat ustrnutí v oblasti emisí skleníkových plynů nebo vytvářet uvízlá aktiva ani k těmto jevům přispívat;

O.

vzhledem k tomu, že pravidla státní podpory by měla sloužit k naplňování zásady „energetická účinnost v první řadě“, kterou jsou členské státy povinny uplatňovat ve svých rozhodnutích o plánování, politikách a investicích v oblasti energetiky v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu;

P.

vzhledem k tomu, že modernizovaná pravidla státní podpory by měla obstát i v budoucnu, a proto by měla být pravidelně sledována a přezkoumávána;

Q.

vzhledem k tomu, že revize pravidel státní podpory CEEAG by měla přispět ke spravedlivému přechodu, a tedy zohlednit ve svých cílech, včetně pokynů k mechanismům nabídkových řízení, sociální aspekty, aby nedocházelo k nepřiměřeným a nezamýšleným sociálním důsledkům a nerovnostem, neboť je třeba mít na zřeteli, že 30 milionů lidí, tj. 6,9 % obyvatel EU, žije v energetické chudobě, přičemž mezi členskými státy existují značné rozdíly;

R.

vzhledem k tomu, že Unie potřebuje robustní rámec státní podpory pro zachování konkurenceschopných trhů, který by byl rovněž schopen podpořit průmysl EU při přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství;

1.   

vítá návrh sdělení Komise o pokynech CEEAG a její úsilí o posílení pokynů EEAG a o dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, jež zahrnuje dekarbonizaci odvětví energetiky; vítá skutečnost, že návrh pokynů CEEAG klade větší důraz na boj proti změně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů, a zdůrazňuje, že toto zaměření by mělo jít ruku v ruce s ochranou životního prostředí a zdraví;

2.   

konstatuje, že s ohledem na technologické změny, které přináší přechod na model s menší uhlíkovou náročností, je třeba, aby pravidla státní podpory zahrnovala určitou míru flexibility;

3.   

připomíná cíl Unie v oblasti klimatu snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 %, jak je stanoveno v evropském právním rámci pro klima, a cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality; bere na vědomí, že mnoho právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky je v současné době revidováno s cílem uvést je do souladu s těmito cíli, přičemž navrhovaným cílem pro rok 2030 je nyní v případě energie z obnovitelných zdrojů „nejméně 40 %“ a pro energetickou účinnost „nejméně 36 %“; poukazuje na to, že přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářskému modelu vyžaduje značné investice ze soukromého i veřejného sektoru; zdůrazňuje, že náklady v případě nečinnosti jsou jednoznačně vyšší než náklady na splnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;

4.   

trvá na tom, že pro splnění cílů EU v oblasti klimatu, energetiky a ochrany životního prostředí je klíčová environmentálně udržitelná státní podpora; domnívá se, že Komise by měla vyslat jasný signál v tom smyslu, že jakákoli podpora by měla být slučitelná s Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti ekologické transformace a se sociálními cíli;

5.   

vyzývá Komisi, aby uvedla různé kategorie podpory do souladu s evropským právním rámcem pro klima, a podpořila tak nákladově efektivní a spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě a usnadnila postupné ukončení používání fosilních paliv; zdůrazňuje, že toto postupné ukončení by mělo být doprovázeno možnostmi podpory pro nové technologie, jež budou méně uhlíkově náročné, v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení o taxonomii a soudržným postupem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

6.   

konstatuje, že cílem pokynů pro státní podporu je usnadnit postupné ukončení používání fosilních paliv; zdůrazňuje však, že jakákoli dosud nevyplacená podpora určená pro projekty s fosilním plynem by měla přispět k významnému snížení celkových emisí a zabránit dlouhodobému pokračování v používání těchto paliv prostřednictvím koncepce orientované na budoucnost, jako jsou například plynárenské projekty, které mají závazný časový rámec pro přeměnu v aktiva určená specificky pro vodík v souladu s právními předpisy v oblasti energetické infrastruktury; zdůrazňuje, že je nutné, aby existovaly přiměřené časové plány pro investice do obnovitelných zdrojů energie, které si vyžádají co nejdůkladnější kontrolu a co nejpřísnější kritéria;

7.   

zdůrazňuje, že státní podpora v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky je klíčovým střednědobým nástrojem pro řešení prudkého nárůstu cen energií, zejména prostřednictvím podpory opatření v oblasti energetické účinnosti a udržitelných obnovitelných zdrojů energie; je přesvědčen, že politiky a opatření v oblasti energetické účinnosti, zejména ty, které jsou zaměřené na budovy, jsou důležité pro zranitelné osoby; je znepokojen tím, že v návrhu CEEAG není kategorie podpory na „zvyšování energetické náročnosti a environmentální výkonnosti budov“ ambiciózní, neboť stanoví pouze menší renovace; vyzývá Komisi, aby zvýšila základní požadavek na snížení poptávky po primární energii v budovách alespoň o 40 %, což je minimální úroveň potřebná k dosažení klimatické neutrality ve stavebnictví do roku 2050; vyzývá Komisi, aby rozšířila možnost zmírnění pokynů pro státní podporu u environmentálních opatření v oblasti sociálního bydlení v celé Unii;

8.   

vyzývá Komisi, aby provedla dostatečně podrobnou kategorizaci odvětví, a předešla tak tomu, aby byly kvůli nepříznivé odvětvové kategorizaci ze získávání státní podpory vyloučeny společnosti, jež jsou jinak způsobilé;

9.   

zdůrazňuje, že s ohledem na ambice balíčku „Fit for 55“ by spíše více než méně odvětví mohlo potřebovat veřejnou podporu poskytovanou prostřednictvím státní podpory; vyzývá Komisi, aby ve svých pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky na rok 2022 rozšířila seznam odvětví způsobilých pro státní podporu, a to zejména v případě podpory ve formě snížení poplatků za elektřinu pro uživatele s vysokou spotřebou energie;

10.   

zdůrazňuje, že je třeba začlenit právní předpisy a politiky EU v oblasti klimatu, životního prostředí, nulového znečištění, biologické rozmanitosti a energetiky do nového rámce státní podpory a zároveň zajistit, aby byl i nadále aktuální a v souladu s aktualizovaným rámcem v oblasti klimatu a energetiky, který se nyní reviduje;

11.   

zdůrazňuje, že pokud nebudou zavedena přísná pravidla státní podpory v souladu s balíčkem „Fit for 55“ a Zelenou dohodou pro Evropu, mohlo by to mít negativní důsledky pro konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu EU, ohrozit tvorbu pracovních míst a hospodářské oživení EU a v konečném důsledku ohrozit účinnost programu Unie v oblasti klimatu;

12.   

zdůrazňuje, že kvůli ambicím balíčku „Fit for 55“ bude nutné, aby některá energeticky náročná odvětví obdržela určitou míru veřejné podpory, která jim pomůže se s transformací vypořádat; vyzývá Komisi, aby zvážila přezkum seznamu odvětví, jež mají nárok na vyrovnání cen energií;

13.   

vyzývá Komisi, aby provedla dostatečně podrobnou kategorizaci odvětví, a předešla tak tomu, aby byly kvůli nepříznivé kategorizaci z pobírání státní podpory vyloučeny společnosti, jež jsou jinak způsobilé;

14.   

vítá obecné cíle rozšíření působnosti pokynů EEAG na nové oblasti, jako je čistá mobilita, zvýšení flexibility a zefektivnění stávajících pravidel; konstatuje však, že je zapotřebí více ambicí, pokud jde o státní podporu na projekty v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí, obnovitelné energie a energetické účinnosti, a že jsou zapotřebí jasné definice a metodiky hodnocení pro nové koncepce zavedené pokyny CEEAG;

15.   

zdůrazňuje, že pokyny CEEAG by měly odpovídajícím způsobem podporovat ekologickou transformaci společností EU při přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku a zároveň zabezpečit zotavení z krize způsobené onemocněním COVID-19, vytváření pracovních míst v EU a konkurenceschopnost;

16.   

zdůrazňuje, že pokyny CEEAG mají vyjasnit, jak mohou členské státy stimulovat brzké ukončování činností v oblasti těžby uhlí, rašeliny a ropné břidlice; domnívá se nicméně, že tuto kategorii podpory je nutné podstatně zlepšit, např.:

i)

zavedením jasných záruk při ukončování používání fosilních paliv a souvisejících činností s přihlédnutím k přímým a nepřímým dotacím obdrženým v minulosti, odpovědnosti podniků za přeměnu dotčených areálů po jejich uzavření a obecně ke všem závazkům podle zásady „znečišťovatel platí“, které nesmí být hrazeny ze státní podpory; dosažením těchto záruk například stanovením závazných termínů pro ukončení činnosti; stanovením data pro ukončení režimu podpory na ukončení činnosti nebo postupným ukončením podpory;

ii)

požadovat předložení uceleného posouzení dopadů a srovnání s alternativami v oblasti energetické účinnosti a v případě, že nebudou k dispozici, s udržitelnějšími alternativami energie z obnovitelných zdrojů pro zbývající energetické potřeby, aby se prokázalo, že státní podpora je poskytována na nákladově nejefektivnější, energeticky nejúčinnější a nejudržitelnější dlouhodobé řešení založené na obnovitelných zdrojích energie, a to v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a cíli Zelené dohody pro Evropu, zejména s cíli v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

iii)

definovat, co znamenají „dodatečné náklady“ způsobilé pro státní podporu, na usnadnění ukončování ziskové činnosti, jako tomu bylo v případě státní podpory, která měla usnadňovat ukončení nekonkurenceschopné činnosti;

iv)

požadovat transparentnost plánů pro ukončení činnosti v oblasti fosilních paliv a podpory poskytované v této souvislosti;

17.   

zdůrazňuje, že má-li být do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality, je nezbytné okamžitě a v masové míře zavést opatření na zvyšování energetické účinnosti a udržitelné technologie využívání obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že veřejné investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v dlouhodobém horizontu nejen sníží emise, ale také sníží a stabilizují ceny energie, čímž uvolní více disponibilních příjmů a v konečném důsledku posílí prosperitu a energetickou bezpečnost EU; se znepokojením konstatuje, že návrh pokynů CEEAG ruší kategorii podpory obnovitelných zdrojů energie a staví tyto zdroje do pozice, kdy musí o podporu soupeřit s jinými možnostmi, které jsou nízkouhlíkové, tedy vycházejí z fosilních zdrojů; vyzývá proto k tomu, aby konečné znění pokynů CEEAG obsahovalo zvláštní kapitolu o podpoře obnovitelných zdrojů energie a aby zdůraznilo, že režimy podpory specifické pro konkrétní technologie by měly být pravidlem, a nikoli výjimkou, a umožňovat regionální rozčlenění úrovně podpory za účelem diverzifikace a nákladově efektivní systémové integrace obnovitelných zdrojů energie na regionální úrovni; vyzývá k tomu, aby byla v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie zavedena zvláštní kapitola s konkrétními ustanoveními na podporu společenství pro obnovitelné zdroje všech velikostí a menších subjektů, včetně výjimky z povinného dražení a/nebo podstatného zvýšení prahových hodnot pro jejich osvobození od dražby, nebo pokud to nebude možné, alespoň jejich udržení na úrovni pokynů EEAG;

18.   

zdůrazňuje, že dosažení cíle 15 % přeshraničního účinného propojení elektrických sítí, odstranění vnitrostátních problematických míst, zvýšení kapacity pro skladování energie z obnovitelných zdrojů a budování inteligentnějších přenosových a distribučních sítí jsou dalším klíčovým způsobem, jak rozšířit přeshraniční energetické propojení, které je nezbytné pro lepší zabezpečení dodávek energie, snížení volatility a posílení energetické autonomie EU;

19.   

trvá na tom, že pravidla státní podpory by měla být dostatečně vstřícná, aby usnadnila integraci nových, oběhových a udržitelných řešení s nulovými emisemi ve všech odvětvích, zejména v těch, která se obtížně utlumují;

20.   

požaduje, aby byly do pokynů CEEAG začleněny zásady hierarchie zdrojů energie, podle nichž je kladen přednostně důraz na úspory energie a energetickou účinnost, dále na přímou elektrifikaci z obnovitelných zdrojů a větší využívání tepla z obnovitelných zdrojů a následně na používání dalších udržitelných zdrojů založených na principu obnovitelnosti, a to pouze pro použití v případech, kde neexistují možnosti pro jejich transformaci; žádá rovněž Komisi, aby s ohledem na tyto zásady revidovala podporu ve formě snížení poplatků za elektřinu pro uživatele s vysokou spotřebou energie a aby zajistila, že tato podpora bude spojena se skutečnými investicemi do energetické účinnosti a do energie z obnovitelných zdrojů v rámci příslušných procesů;

21.   

vyzývá Komisi, aby do pokynů CEEAG výslovně začlenila zásadu „energetická účinnost v první řadě“, a to zejména na základě toho, že:

i)

použije tuto zásadu jako prioritní základ pro posouzení toho, zda je určité opatření v odvětví energetiky nezbytné, zejména u opatření podpory na výrobu energie (oddíl 4.1), podpory na zabezpečení dodávek, zejména v souvislosti s mechanismy finanční podpory pro budování kapacity (oddíl 4.8) a podpory na energetickou infrastrukturu (oddíl 4.9);

ii)

začlení tuto zásadu do odůvodnění opatření, pokud jde o režimy energetické účinnosti (např. nabídková řízení pro konkrétní technologie v rámci první kategorie podpory – oddíl 4.1) a zlepšení energetické a environmentální výkonnosti budov (oddíl 4.2) nebo dálkového vytápění a chlazení (oddíl 4.10);

22.   

zdůrazňuje, že pravidla EU týkající se státní podpory by měla zajistit rovné podmínky pro všechny členské státy, neboť ne všechny členské státy budou schopny poskytovat podnikům stejnou úroveň podpory, čímž vzniká riziko narušení trhu, roztříštěnosti a větších rozdílů mezi zeměmi, což by následně vedlo k dalším sociálním nerovnostem na jednotném trhu;

23.   

vyzývá Komisi, aby velmi pečlivě přezkoumala, zda navrhované změny budou mít pozitivní dopady na hospodářskou soutěž a inovace, nebo zda je pravděpodobnější, že vytvoří nové překážky bránící hospodářské soutěži, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby zohlednila dlouhodobé důsledky možného zúžení transformačních cest;

24.   

konstatuje, že investice do energeticky účinných a obnovitelných technologií vyžadují hospodářskou předvídatelnost, aby se minimalizovala investiční rizika; vyzývá Komisi, aby schválila režimy podpory na dostatečně dlouhou dobu, která zohlední časové rámce pro plánování a rozvoj příslušných projektů v souladu ustanoveními v příslušných právních předpisech;

25.   

vyzývá Komisi, aby zajistila právní jistotu pro režimy podpory, které již byly schváleny v rámci starého režimu státní podpory; vyzývá Komisi, aby do nových pokynů CEEAG zahrnula mechanismus přezkumu s cílem zajistit soulad a soudržnost s konečnými legislativními akty a prováděcími akty balíčku „Fit for 55“;

26.   

vyzývá Komisi, aby v nových pokynech nestanovovala nepřiměřeně vysokou úroveň důkazního břemene a odůvodnění, a předešla tak byrokracii a nejistotě, která by bránila politickým cílům Zelené dohody pro Evropu a dosažení cílů snížení emisí do roku 2030;

27.   

zdůrazňuje klíčový význam zachování a vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst v souvislosti s udržitelnou transformací;

28.   

vyzývá Komisi, aby stanovila možnost výjimečné státní podpory v případech, kdy by jinak pokyny takovou podporu nepokrývaly, přitom podporované inovace budou mít pozitivní dopad na společnost nebo hospodářství EU v souladu s cíli politiky Unie;

29.   

vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou transparentností výměn mezi Komisí a členskými státy, pokud jde o oznamování a schvalování vnitrostátních opatření státní podpory, jakož i nad kritérii používanými pro posouzení souladu vnitrostátních opatření státní podpory s cíli a právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, biologické rozmanitosti a ochrany klimatu; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala a aby mimo jiné zveřejnila harmonogram procedurálních kroků v registru státních podpor, zveřejnila rozhodnutí o předběžném oznámení a dopisy členským státům, pokud jimi navrhovaná opatření kritéria státní podpory nesplňují, zdokonalila šablony používané členskými státy pro oznamování státní podpory a zlepšila posuzování souladu ze strany Komise;

30.   

připomíná, že ve svých zjištěních ve věci ACCC/C/2015/128 přijatých dne 17. března 2021 Výbor pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy (ACCC) dospěl k závěru, že EU nedodržuje čl. 9 odst. 3 a 4 Aarhuské úmluvy, neboť občanská společnost v současné době nemůže napadnout rozhodnutí Komise o státní podpoře přijatá podle čl. 108 odst. 2 SFEU, která mohou být v rozporu s právem EU týkajícím se životního prostředí; vyzývá Komisi a Radu, aby plně prokázaly své odhodlání plnit mezinárodní závazky EU v oblasti environmentální spravedlnosti; vybízí Komisi, aby splnila závazek přijatý v prohlášení připojeném k revidovanému Aarhuskému nařízení, že do konce roku 2022 posoudí dostupné možnosti, jak řešit zjištění Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy a do konce roku 2023 případně navrhne opatření;

31.   

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.


(1)  Úř. věst. L 350, 4.10.2021, s. 9.

(2)  Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(3)  Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210.

(4)  Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125.

(5)  Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54.

(6)  Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(8)  Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.

(9)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0240.

(10)  Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.


DOPORUČENĺ

Evropský parlament

Čtvrtek 21. října 2021

5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/170


P9_TA(2021)0431

Politické vztahy a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem (2021/2041(INI))

(2022/C 184/14)

Evropský parlament,

s ohledem na výroční zprávy Evropského parlamentu o SZBP a jejich části týkající se vztahů mezi EU a Tchaj-wanem;

s ohledem na mechanismus dialogu o průmyslové politice mezi EU a Tchaj-wanem zavedený v roce 2015,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2013 o obchodních vztazích mezi EU a Tchaj-wanem (1),

s ohledem na účast Tchaj-wanu v síti Enterprise Europe Network, v Evropské platformě pro spolupráci mezi klastry a v dialogu o digitální ekonomice,

s ohledem na komuniké ministrů zahraničních věcí a rozvoje skupiny G7 ze dne 5. května 2021, zejména na část o podpoře smysluplné účasti Tchaj-wanu na fórech, jako je Světová zdravotnická organizace a Světové zdravotnické shromáždění,

s ohledem na dohody o spolupráci v boji proti obchodním podvodům a na to, že Tchaj-wan od roku 2017 uplatňuje mezinárodní normy pro řádnou správu daní,

s ohledem na úspěšnou spolupráci a zapojení Tchaj-wanu do rámcových programů Evropské unie,

s ohledem na konzultace o pracovních otázkách mezi EU a Tchaj-wanem zavedené v roce 2018,

s ohledem na to, že EU zrušila od roku 2011 vízovou povinnost pro držitele tchajwanských pasů;

s ohledem na politiku „jedné Číny“ zastávanou EU,

s ohledem na společné prohlášení vedoucích představitelů USA a Japonska ze dne 16. dubna 2021,

s ohledem na společné prohlášení vedoucích představitelů USA a Korejské republiky ze dne 21. května 2021,

s ohledem na společné sdělení Komise ze dne 10. června 2020 nazvané „Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty“ (JOIN(2020)0008),

ohledem na závěry Rady ze dne 16. dubna 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. září 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (JOIN(2021)0024),

s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0265/2021),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Tchaj-wan jsou podobně smýšlející partneři sdílející společné hodnoty svobody, demokracie, lidských práv a právního státu;

B.

vzhledem k tomu, že pokračující vojenská agresivita Číny a aktivity v šedé zóně i další formy provokací proti Tchaj-wanu, jako je špionáž, kybernetické útoky a přetahování talentů, představují vážnou hrozbu pro status quo mezi Tchaj-wanem a Čínou i pro mír a stabilitu v indicko-tichomořském regionu a mohou vést k nebezpečné eskalaci; vzhledem k tomu, že tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng uvedl, že vzhledem k neustálému a výraznému vojenskému posilování by Čína mohla být schopna zahájit „úplnou“ invazi na Tchaj-wan do roku 2025; vzhledem k tomu, že napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem je nejvážnější za posledních 40 let, kdy Čína od 1. října 2021 vyslala do tchajwanského identifikačního pásma protivzdušné obrany 150 válečných letounů, včetně stíhacích letounů a bombardérů schopných nést jaderné hlavice; vzhledem k tomu, že tento region má pro EU velký význam, a to jak kvůli mnoha blízkým partnerům v regionu, tak proto, že jeden z jejích členských států, Francie, tam má zámořská území;

C.

vzhledem k tomu, že se EU v roce 2016 zavázala využít všech dostupných způsobů k podněcování iniciativ zaměřených na podporu dialogu, spolupráce a budování důvěry mezi oběma stranami Tchajwanského průlivu; vzhledem k tomu, že tyto ambice nebyly dosud naplněny;

D.

vzhledem k tomu, že dne 9. října 2021 čínský prezident Si Ťin-pching přislíbil, že bude usilovat o „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem údajně mírovými prostředky, ale varoval, že největší překážkou pro to je prosazování „nezávislosti Tchaj-wanu“; vzhledem k tomu, že agresivní prohlášení a akce Číny tento mírový přístup vážně zpochybňují; vzhledem k tomu, že podle průzkumu, který zveřejnilo Středisko pro volební studie Národní univerzity Čchengčchi v Tchaj-peji v červenci 2021, pouze 1,5 % Tchajwanců podporuje sjednocení s pevninskou Čínou co nejdříve, zatímco drtivá většina obyvatel podporuje zachování současného stavu, přinejmenším v krátkodobém horizontu;

E.

vzhledem k tomu, že se úsilí Tchaj-wanu o zvládnutí šíření koronaviru ukázalo jako jedno z nejúčinnějších na světě; vzhledem k tomu, že úsilí Tchaj-wanu aktivně přispívat v různých oblastech ke společnému blahu mezinárodního společenství během pandemie, mimo jiné prostřednictvím řady mezinárodních studií, je hmatatelným příkladem partnerského chování Tchaj-wanu a důkazem toho, že by se s ním mělo jednat jako s partnerem; vzhledem k tomu, že to dokazuje, že Tchaj-wan může stejně významně přispět k řešení mnoha dalších výzev naší doby stojících před mezinárodním společenstvím; vzhledem k tomu, že nedávný prudký nárůst osob nakažených virem COVID, nedostatek očkovacích látek a čínské zasahování do úsilí Tchaj-wanu o jejich přímé získání vyvolávají vážné obavy;

F.

vzhledem k tomu, že EU zůstává největším zdrojem přímých zahraničních investic na Tchaj-wanu s celkovou hodnotou 48 miliard EUR do roku 2019, což představuje 31 % příchozích přímých zahraničních investic na Tchaj-wan; vzhledem k tomu, že existuje značný potenciál pro zvýšení přímých zahraničních investic Tchaj-wanu v EU; vzhledem k tomu, že Tchaj-wan dominuje trhům s výrobou polovodičů, neboť jeho výrobci vyrábějí přibližně 50 % všech polovodičů na světě;

G.

vzhledem k tomu, že poloha Tchaj-wanu, jeho zásadní úloha v globálních dodavatelských řetězcích vyspělých technologií a jeho demokratický způsob života jej činí strategicky důležitým pro evropské demokracie;

H.

vzhledem k tomu, že v roce 2019 dosáhl celkový objem vzájemného obchodu mezi EU a Tchaj-wanem 51 miliard EUR, přičemž Tchaj-wan je pátým největším obchodním partnerem EU v Asii a jejím patnáctým největším obchodním partnerem na světě;

1.

předkládá místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi tato doporučení:

a)

úzce spolupracovat s členskými státy na prohloubení politických vztahů mezi EU a Tchaj-wanem a usilovat o komplexní a posílené partnerství v rámci politiky „jedné Číny“, kterou zastává EU; považovat Tchaj-wan za klíčového partnera a demokratického spojence v indicko-tichomořském regionu vzhledem k jeho pevné demokracii a technologicky vyspělé ekonomice, které by mohly přispět k udržení řádu založeného na pravidlech v době sílící rivality velmocí;

b)

v rámci přípravy na jednání o prohloubení dvoustranných hospodářských vazeb urychleně zahájit společně s tchajwanskými orgány posouzení dopadů, veřejné konzultace a analýzu rozsahu působnosti dvoustranné dohody o investicích, neboť taková dvoustranná dohoda o investicích by snížila požadavky na „vlastní obsah“ pro evropské investory a výrobce na Tchaj-wanu; v souvislosti s regionální dynamikou připomínat význam obchodních a ekonomických vztahů mezi EU a Tchaj-wanem, včetně otázek týkajících se multilateralismu a WTO, technologií a veřejného zdraví a zásadní spolupráce v oblasti kritických dodávek, jako jsou polovodiče; vybízet Tchaj-wan ke zvýšení investic v EU a poukazovat na to, že Tchaj-wan je řádným členem WTO;

c)

vyjádřit vážné znepokojení nad pokračující vojenskou agresivitou Číny vůči Tchaj-wanu a tlakem na něj, zejména prostřednictvím výrazných čínských investic do vojenských kapacit, nacvičování vojenských útoků a častého narušování tchajwanského identifikačního pásma protivzdušné obrany; vyzvat Čínu, aby okamžitě ukončila své přetrvávající narušování tchajwanského identifikačního pásma protivzdušné obrany, zejména vzhledem k tomu, že v období od 1. do 4. října 2021 bylo zaregistrováno přibližně 150 případů narušení vzdušného prostoru, včetně stíhacími letouny; dále připomínat štvavou čínskou rétoriku, která signalizuje zdánlivě protichůdný záměr začlenit Tchaj-wan pod totalitní režim Čínské komunistické strany a zároveň tvrdí, že usiluje o mírové rozvíjení vztahů s Tchaj-wanem, a trvat na tom, že k žádné změně vzájemných vztahů nesmí dojít jednostranně nebo proti vůli tchajwanských občanů; naléhavě vyzvat EU a členské státy, aby se aktivně zapojily do spolupráce s podobně smýšlejícími mezinárodními partnery v zájmu zachování míru a stability v Tchajwanském průlivu a navázaly partnerství s demokratickou vládou Tchaj-wanu;

d)

vyjadřovat vážně znepokojení nad situací ve Východočínském a Jihočínském moři a důrazně odmítat jakékoli pokusy o jednostrannou změnu současného stavu a zvyšování napětí; opakovat, že je důležité dodržovat mezinárodní právo, zejména Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS) a její ustanovení o povinnosti řešit spory mírovými prostředky a zachovávat svobodu plavby a přeletu;

e)

vyjádřit vážné znepokojení nad schopností Číny zahájit do roku 2025 úplnou invazi na Tchaj-wan; ostře odsoudit bezprecedentní porušování tchajwanského identifikačního pásma protivzdušné obrany, k němuž docházelo od 1. října 2021 a do něhož bylo zapojeno 150 válečných letounů, včetně stíhacích letounů a bombardérů schopných nést jaderné hlavice; vyjádřit názor, že tyto nedávné vojenské provokace Číny vyvolávají pochybnosti o dlouhodobých záměrech Číny usilovat o mírové řešení;

f)

připomínat, že základním zájmem EU a jejích členských států je zachování míru a stability v indicko-tichomořském regionu; zdůrazňovat, že vojenský konflikt v Tchajwanském průlivu by nejen závažně narušil hospodářství, což by zasáhlo evropské zájmy, ale rovněž by v regionu vážně podkopal řád založený na pravidlech, jakož i demokratickou správu věcí veřejných, jejichž jádrem jsou lidská práva, demokracie a právní stát;

g)

mít na paměti, že bezpečnost v Tchajwanském průlivu má pro EU vysokou hodnotu a že mezi evropskou prosperitou a asijskou bezpečností existuje přímá vazba, což znamená, že důsledky konfliktu by pro Evropu výrazně přesahovaly rámec hospodářské sféry; prohlásit, že kroky Číny proti Tchaj-wanu a v Jihočínském moři budou mít dopad na vztahy mezi EU a Čínou;

h)

vyjádřit znepokojení nad čínskými právními předpisy týkajícími se Tchaj-wanu a poukazovat na to, že zavedení zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu činí tvrzení v zákoně proti odtržení z roku 2005, že Tchaj-wanu bude v případě sjednocení přiznána vysoká míra autonomie, zcela nedůvěryhodným;

i)

zdůrazňovat, že zejména s ohledem na pokračující provokace Číny a budování vojenských sil je důležité dále rozvíjet všechny úrovně partnerství a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem; zdůrazňovat zejména vedoucí úlohu, kterou může Evropský parlament hrát při určování oblastí další spolupráce, jakož i při jasném označování čínských provokací a poukazování na ně a při projevech solidarity s Tchaj-wanem;

j)

důrazně podporovat plnou účast Tchaj-wanu jako pozorovatele na zasedáních, v mechanismech a činnostech mezinárodních orgánů, včetně Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) a Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC); naléhavě vyzývat členské státy a orgány EU k podpoře mezinárodních iniciativ požadujících účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích; opětovně ocenit aktivní spolupráci Tchaj-wanu s mezinárodním společenstvím při shromažďování poznatků o pandemii COVID-19 a hledání nejlepších způsobů, jak se s ní vypořádat, a zdůrazňovat, že to dokazuje, že příspěvky Tchaj-wanu ve WHO budou přidanou hodnotou z hlediska zdraví a kvalitního života občanů všech jejích členských zemí;

k)

podporovat intenzivnější hospodářské, vědecké, kulturní, politické a mezilidské výměny, setkání a spolupráci mezi EU a Tchaj-wanem a výměny za účasti zástupců členských států, a to i na nejvyšší úrovni, které by plně odrážely dynamickou, mnohostrannou a úzkou spolupráci mezi EU a Tchaj-wanem jako podobně smýšlejícími partnery; odsoudit hrozby odvetnými opatřeními a nátlak ČLR na Miloše Vystrčila, předsedu českého Senátu, kvůli jeho návštěvě Tchaj-wanu v srpnu 2020 a poukázat na to, že Česká republika a všechny svrchované země mají právo rozvíjet hospodářskou a kulturní spolupráci s Tchaj-wanem;

l)

nadále podporovat začlenění Tchaj-wanu do strategie EU pro indicko-tichomořskou oblast; pozitivně ocenit nedávnou publikaci Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořské oblasti, v níž se uvádí, že výrazné vojenské posilování Číny vede ke zvyšování napětí v regionálních ohniscích neklidu, jako je Jihočínské moře a Východočínské moře, stejně jako v Tchajwanském průlivu, a potvrzuje, že pro EU je zásadní posílit spolupráci s regionálními partnery s cílem zajistit mír, stabilitu a prosperitu v celé oblasti průlivu; naléhat na EU, aby v rámci strategie EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu nadále úzce spolupracovala s dalšími podobně smýšlejícími partnery s cílem čelit asertivnímu postoji Číny v regionu a posilovala řád založený na pravidlech s ohledem na zájmy EU v tomto regionu;

m)

pokračovat v přijímání iniciativ k posílení dvoustranných hospodářských vztahů a mezilidských kontaktů, zejména mezi mladými lidmi, včetně akademické obce a občanské společnosti, v oblasti sportu, kultury a vzdělávání, jakož i partnerství mezi městy a regiony; ocenit dosavadní partnerství evropských a tchajwanských sesterských měst a podpořit diplomacii měst jako nástroj usnadňující zapojování Tchaj-wanu do mezinárodních iniciativ, což by mu umožnilo obejít čínské pokusy o prohloubení jeho diplomatické izolace;

n)

podporovat evropskou a tchajwanskou spolupráci v mediálním odvětví s cílem diverzifikovat čínské jazykové mediální prostředí v EU a poskytnout alternativu ke sdělovacím prostředkům ovládaným ČLR;

o)

vybízet EU a členské státy, aby pomohly zvýšit v Evropě informovanost o situaci v Tchajwanském průlivu a o složitosti vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou prostřednictvím vytváření a financování specializovaných programů a výzkumu zaměřeného na společnost jako celek; zdůrazňovat důležitost věnování času a energie do inkluzivní diskuse ve všech členských státech s cílem vysvětlit evropské veřejnosti rizika autoritářského vývoje v indicko-tichomořském regionu, který se projevuje asertivním postojem Číny a její snahou o oslabení demokracie, zejména na Tchaj-wanu, a důsledky neřešení takových hrozeb pro demokracie na celém světě;

p)

podporovat dialog a spolupráci s Tchaj-wanem ve všech průmyslových odvětvích a dodavatelských řetězcích, zejména v nově vznikajících odvětvích a odvětvích strategického významu, jako jsou elektronická vozidla, robotika a inteligentní výroba, jakož i polovodičové technologie;

q)

podporovat další posilování iniciativ umožňujících EU navázat partnerství s Tchaj-wanem v oblasti IKT, biotechnologií, zdravotnictví a bezpečnosti a pracovat na konkrétních příkladech spolupráce a iniciativ mezi strategií EU pro propojení a novou politikou Tchaj-wanu zaměřenou na jih; důrazně podporovat posílení partnerství obou stran v oblasti polovodičů;

r)

uznat klíčovou úlohu Tchaj-wanu ve strategických odvětvích, jako je komunikační infrastruktura páté generace (5G), neboť se na Tchaj-wanu nachází největší slévárna na světě a země je předním výrobcem polovodičů; zdůrazňovat, že v budoucnu budou při utváření světového řádu hrát ústřední úlohu mikročipy a že stát, který bude mít kontrolu nad navrhováním a výrobou mikročipů, nastaví kurz pro 21. století; připomínat, že narušení globálních dodavatelských řetězců způsobené pandemií učinilo Tchaj-wan centrem technologického pokroku a rovněž přimělo EU uvědomit si vlastní zranitelnost, což ukazuje naléhavou potřebu zamyslet se nad tím, jak snížit závislost EU na vnějších aktérech; nabádat proto k posílení spolupráce s Tchaj-wanem s cílem podpořit agendu EU pro její ekologickou a digitální transformaci, jakož i úsilí EU o diverzifikaci hodnotových a dodavatelských řetězců, neboť pandemie urychlila požadavky v obou oblastech a zdůraznila potřebu zvýšit investice a politickou podporu, zejména v hodnotových řetězcích strategického významu, jako je mikroelektronika, autonomní řízení a umělá inteligence, což jsou oblasti, v nichž Tchaj-wan hraje ústřední úlohu;

s)

ocenit uspořádání vůbec prvního Evropského investičního fóra na Tchaj-wanu v září 2020 a podporovat další dvoustranné investice v obou směrech; naléhavě vyzývat ke zvýšení těchto investic, zejména v odvětvích, v nichž má Tchaj-wan vedoucí postavení, konkrétně v kritických technologiích, včetně polovodičů, s cílem podpořit úsilí EU o posílení vlastní kapacity v oblasti mikroelektroniky; poukazovat na to, že v návaznosti na dialog mezi Tchaj-wanem a EU v roce 2020 o digitální ekonomice by EU a Tchaj-wan měly více vycházet ze svých diskusí o spolupráci v oblasti výzkumu a technologií, technologie blockchain, umělé inteligence, certifikace kybernetické bezpečnosti, ekonomice založené na datech a digitální konektivitě s cílem určit další synergie, rozšířit výměnu politických strategií týkajících se rozvoje digitální ekonomiky a vytvářet rozsáhlejší partnerství;

t)

ocenit dobrovolné závazky Tchaj-wanu, pokud jde o pomoc v boji proti globálnímu oteplování, které přispějí k provedení cílů Pařížské dohody o klimatu;

u)

vybízet EU a členské státy k prohloubení spolupráce s Tchaj-wanem v boji proti dezinformacím z nepřátelských třetích zemí, včetně sdílení osvědčených postupů, společných přístupů k podpoře svobody sdělovacích prostředků a žurnalistiky, prohloubení spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetických hrozeb, zvyšování povědomí občanů a zlepšování celkové digitální gramotnosti obyvatelstva s cílem posílit odolnost našich demokratických systémů; podporovat intenzivnější spolupráci mezi příslušnými evropskými a tchajwanskými skupinami odborníků v této oblasti;

v)

zvážit využití tchajwanských zkušeností s bojem proti dezinformacím z pevninské Číny zaměřeným proti nezávislosti tchajwanských sdělovacích prostředků prostřednictvím platforem sociálních médií a pronikání do tchajwanských televizních a tištěných médií s cílem ovlivnit veřejné mínění a podkopat volby na Tchaj-wanu; ocenit Tchaj-wan za uznání mediální gramotnosti jako užitečného a životně důležitého nástroje pro vzdělávání lidí v oblasti rozpoznávání dezinformací a za začlenění mediální gramotnosti do školních osnov;

w)

zdůrazňovat, že přínosy úsilí Tchaj-wanu v boji proti dezinformacím a falešným zprávám přesahují hranice Tchaj-wanu a ovlivňují nejen společnost na tomto ostrově, ale také čínsky mluvící komunitu v Hongkongu a dalších zemích jihovýchodní Asie;

x)

odsoudit čínské pokusy o znevážení opatření tchajwanské vlády při zvládání pandemie; ocenit účinný přístup Tchaj-wanu zdola nahoru vedený jeho občany k ověřování zpráv a informací pomocí technologií, jako je umělá inteligence, s cílem zvýšit úsilí a umožnit ověřovatelům faktů rozpoznat nejškodlivější tvrzení, která jsou šířena na platformách sociálních médií, a zastavit tak jejich šíření;

y)

připomínat, že hrozba, které čelí Tchaj-wan v důsledku dezinformačních operací Číny, je součástí většího problému, kterému čelí demokracie na celém světě v době, kdy v geopolitické soutěži o vedoucí postavení ve světě hrají hlavní úlohu komunikační technologie; připomínat, že Čína spolu s dalšími nedemokratickými zeměmi je pro demokracie v Evropě v důsledku dezinformačních kampaní nadále velkou hrozbou, přičemž tato hrozba během pandemie výrazně vzrostla, jak je uvedeno ve zprávě ESVČ z června 2020; zdůrazňovat, že spolupráce v boji proti dezinformacím je proto v zájmu EU i Tchaj-wanu;

z)

více podporovat stávající spolupráci mezi EU a Tchaj-wanem v oblasti výzkumu a inovací v rámcovém programu Horizont Evropa (2021–2027); nabádat k větší účasti tchajwanských výzkumných pracovníků v programu Horizont Evropa v budoucnosti;

aa)

dále podporovat cestovní ruch a výměny mládeže s Tchaj-wanem prostřednictvím iniciativ, jako jsou pracovní prázdniny, programy Erasmus nebo stipendium pro propojení Tchaj-wanu a Evropy, a zkoumat možnosti spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a v dalších oblastech s cílem posílit odborné znalosti o Číně a Tchaj-wanu v Evropě a přispět k lepšímu porozumění Evropě na Tchaj-wanu;

ab)

vybízet EU a její členské státy, aby posílily spolupráci s Tchaj-wanem v globálním rámci pro spolupráci a odbornou přípravu (GCTF), což je platforma regionální spolupráce zaměřená na budování kapacit a programů odborné přípravy pro třetí země na celém světě;

ac)

přejmenovat Evropskou hospodářskou a obchodní kancelář na Tchaj-wanu na „Úřad Evropské unie na Tchaj-wanu“ s cílem zohlednit široký rozsah vzájemných vztahů;

ad)

ocenit plány na zřízení tchajwanského zastupitelského úřadu v Litvě; odsoudit reakci čínské vlády a uvalení hospodářských sankcí na Litvu; vyjádřit v této souvislosti podporu a solidaritu s Litvou, přijmout vhodná opatření a vyzvat Radu, aby učinila totéž;

ae)

vyzdvihnout Tchaj-wan jako vynikajícího partnera v oblasti prosazování lidských práv a náboženské svobody v indicko-tichomořském regionu; uznat Tchaj-wan jako výrazný příklad v regionu, pokud jde o jeho výsledky v dodržování základních svobod, hospodářských i sociálních, jakož i politických a kulturních práv, včetně pokroku v oblasti práv LGBTQI osob a práv domorodých komunit; požádat zvláštního zástupce EU pro lidská práva a zvláštního vyslance EU pro svobodu vyznání nebo přesvědčení, aby se účastnili mezinárodních úmluv o lidských právech na Tchaj-wanu a přijali konkrétní opatření pro spolupráci s Tchaj-wanem při prosazování lidských práv a náboženské svobody, digitální ekonomiky a udržitelného růstu rozvojových zemí v indicko-tichomořském regionu;

af)

posilovat spolupráci s Tchaj-wanem za účelem výměny osvědčených postupů při zvládání pandemie COVID-19, zahájení iniciativ k usnadnění nákup očkovacích látek a dalšího rozšiřování spolupráce EU s Tchaj-wanem v oblasti zdraví a kontroly přenosných nemocí; vyjádřit uznání tchajwanské vládě a tamním občanům za relativně úspěšné zamezení šíření pandemie ve vlastní zemi a za velkorysost při poskytování pomoci dalším zemím; připomínat, že účinná reakce Tchaj-wanu se opírala o transparentnost, otevřenost a využívání technologií ve spolupráci se společností, což je přístup založený na důvěře veřejnosti;

ag)

ocenit akty solidarity Tchaj-wanu s EU, jejichž dokladem je dar 7 milionů chirurgických roušek několika členským státům v nejtěžším počátečním období pandemie a také dar pěti linek na výrobu respirátorů České republice; požadovat opětování této solidarity;

ah)

nadále vybízet ke sdílení zpravodajských informací mezi členskými státy a Tchaj-wanem a ke společnému boji proti přeshraniční trestné činnosti;

ai)

uznat, že USA a Japonsko poprvé zdůraznily význam míru a stability v Tchajwanském průlivu ve společném prohlášení z nedávného dvoustranného summitu, po němž následovalo podobné prohlášení skupiny G7 počátkem května; naléhavě vyzývat EU ke spolupráci s dalšími podobně smýšlejícími partnery, jako je Austrálie, Nový Zéland, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Spojené státy, a zvážit přizvání Tchaj-wanu k účasti s jejími partnery ve stávajících platformách a pracovních skupinách pro kritická průmyslová odvětví;

aj)

vybízet členské státy, jež nemají s Tchaj-wanem uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění a o předcházení daňovým únikům a dohodu o výměně informací v daňové oblasti, aby jednání o takových dohodách zahájily co nejdříve;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jakož i vládě Tchaj-wanu.

(1)  Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 52.


III Přípravné akty

Evropský parlament

Úterý 19. října 2021

5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/176


P9_TA(2021)0422

Návrh opravného rozpočtu č. 4/2021: aktualizace příjmů, upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. října 2021 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2021 na rozpočtový rok 2021 – Aktualizace příjmů po vstupu rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie v platnost dne 1. června 2021, upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů (11796/2021 – C9-0363/2021 – 2021/0193(BUD))

(2022/C 184/15)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2021 přijatý s konečnou platností dne 18. prosince 2020 (2),

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021 až 2027 (3) („nařízení o VFR“),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (4) („interinstitucionální dohoda“),

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (5),

s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2021, který Komise přijala dne 2. července 2021 (COM(2021)0444),

s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2021, který Rada přijala dne 21. září 2021 a postoupila Evropskému parlamentu následujícího dne (11796/2021 – C9-0363/2021),

s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0268/2021),

A.

vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 4/2021 je aktualizovat příjmovou stranu rozpočtu poté, co dne 1. června 2021 vstoupilo v platnost rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053, které je použitelné ode dne 1. ledna 2021, upravené prognózy vlastních zdrojů pro rozpočet na rok 2021 schválené Poradním výborem pro vlastní zdroje dne 26. května 2021 a jiné příjmy, jako jsou příspěvek Spojeného království, pokuty a další;

B.

vzhledem k tomu, že hlavními změnami zavedenými rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2020/2053 jsou: zvýšení stropů vlastních zdrojů, zvýšení sazby nákladů na výběr cel pro členské státy (25 % namísto 20 % podle rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (6)), jednotná sazba DPH uplatňovaná bez výjimky a zjednodušení definice základu DPH, nový vlastní zdroj založený na nerecyklovaných plastových obalových odpadech a upravené hrubé snížení vlastního zdroje založeného na hrubém národním důchodu (HND) v případě Dánska, Německa, Nizozemska, Rakouska a Švédska;

C.

vzhledem k tomu, že prognózy příjmů Komise vycházejí z hospodářské prognózy Komise (7) z jara 2021, podle níž se očekává, že hospodářství Unie se do konce roku 2022 vrátí na úroveň před krizí;

1.

bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 4/2021, jak jej předložila Komise;

2.

zdůrazňuje zvláštní závazek Parlamentu, pokud jde o nové vlastní zdroje a jejich zavedení po dobu trvání VFR na období 2021–2027 v souladu s plánem stanoveným v interinstitucionální dohodě;

3.

schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2021;

4.

pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 4/2021 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 17.3.2021.

(3)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(4)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(5)  Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

(6)  Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).

(7)  Evropská komise, 2021, Evropská hospodářská prognóza jaro 2021, European Economy, Institutional Paper 149.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/178


P9_TA(2021)0424

Správci úvěrů a obchodníci s úvěry ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. října 2021 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu (COM(2018)0135 – C8-0115/2018 – 2018/0063A(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 184/16)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0135),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 53 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0115/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 20. listopadu 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (2),

s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. října 2019, které Hospodářskému a měnovému výboru povoluje rozdělit výše uvedený návrh Komise a vypracovat na jeho základě dvě samostatné legislativní zprávy,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 28. června 2021, že postoj Parlamentu bude schválen, v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0003/2021),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 444, 10.12.2018, s. 15.

(2)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 43.


P9_TC1-COD(2018)0063A

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. října 2021 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2021/2167.)


Čtvrtek 21. října 2021

5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/179


P9_TA(2021)0432

Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 (11352/2021 – C9-0353/2021 – 2021/0227(BUD))

(2022/C 184/17)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (2),

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (dále jen „nařízení o VFR“) (3), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise (4), jakož i na související jednostranná prohlášení (5),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (6),

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (Pařížská dohoda),

s ohledem na nařízení (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (7),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2022 – oddíl III – Komise (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022 (9),

s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který přijala Komise dne 9. července 2021 (COM(2021)0300) (dále jen „návrh rozpočtu“),

s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který přijala Rada dne 6. září 2021 a postoupila Evropskému parlamentu dne 10. září 2021 (11352/2021 – C9-0353/2021),

s ohledem na článek 94 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska dotčených výborů,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0281/2021),

Oddíl III – Komise

Všeobecný přehled

1.

připomíná, že Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 25. března 2021 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2022 vymezil jasné politické priority pro rozpočet na rok 2022 s cílem podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19, posílit investice, snížit nezaměstnanost a položit základy pro odolnější a udržitelnější Unii; znovu potvrzuje, že mu na těchto prioritách velmi záleží, a vyjadřuje níže uvedený postoj s cílem zajistit patřičnou úroveň jejich financování, jež umožní jejich naplnění

2.

domnívá se, že rozpočet Unie musí být vybaven takovými nástroji, které mu umožní reagovat na více krizí současně; opakuje názor Parlamentu, že rok 2022 by měl být rokem plného provádění a že rozpočet na rok 2022 by měl hrát klíčovou úlohu při zajišťování pozitivního a hmatatelného dopadu na životy občanů; proto podporuje navýšení prostředků za účelem posílení investic se zvláštním důrazem na malé a střední podniky (MSP), které jsou základním kamenem hospodářství Unie a hrají zásadní úlohu při zajišťování kvalitních investic a vytváření pracovních míst ve všech členských státech, a za účelem zvýšení úsilí v oblasti ekologické a digitální transformace, poskytnutí nových příležitostí mladým lidem, zajištění ochrany dětí, vybudování silné Evropské unie v oblasti zdraví a podpory programu COVAX; dále posiluje priority v oblasti bezpečnosti, migrace, azylu a integrace, základních práv a hodnot Unie, přičemž uznává, že se v poslední době zhoršuje situace v oblasti vnější politiky a humanitární pomoci a že je třeba zajistit, abychom byli schopni rychle, ale také ve střednědobém a dlouhodobém horizontu reagovat na nadcházející výzvy;

3.

bere na vědomí postoj Rady k návrhu rozpočtu, v němž jsou oproti návrhu Komise sníženy prostředky na závazky pro okruhy VFR o 1,43 miliardy EUR; domnívá se, že škrty navržené Radou se řídí obvyklým přístupem shora dolů s cílem svévolně snížit celkové rozpočtové prostředky, což není podloženo objektivním posouzením vývoje v provádění ani možnostmi čerpání a neodráží šíři výzev, jimž Unie čelí, ani závazků, které přijala; poukazuje na rozpor s hlavními společnými prioritami jednotlivých politik; dochází k závěru, že postoj Rady zdaleka neodpovídá očekávání Parlamentu, pokud jde o rozpočet na podporu oživení; rozhodl se proto v zásadě vrátit na úroveň návrhu rozpočtu prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a to jak u operačních, tak u správních výdajů, a vycházet ve svém postoji z návrhu rozpočtu; souhlasí však se zapsáním 1 299 milionů EUR v prostředcích na závazky i platby v roce 2022 do rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu (BAR), což odráží politickou dohodu týkající se nařízení o BAR (10);

4.

trvá na tom, že na nové priority nebo úkoly jednotlivých politik musí být poskytnuty nové zdroje a že vytvoření nové agentury nebo rozšíření jejího mandátu by nemělo být na úkor stávajících programů nebo agentur; vyrovnává proto snížení prostředků na programy financování navržená Komisí s cílem posílit finanční krytí decentralizovaných agentur; zdůrazňuje, že je nutné zajistit řádnou koordinaci agentur a součinnost mezi nimi, aby se zvýšila efektivita jejich činnosti, zejména v případech, kdy dochází ke konvergenci směrem ke konkrétním cílům politiky, aby bylo umožněno spravedlivé a efektivní využívání veřejných prostředků;

5.

v této souvislosti bere na vědomí nedávnou iniciativu týkající se úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA); vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že je Parlament vyloučen z rozhodování o zřízení takového orgánu; dále poukazuje na významné rozpočtové důsledky této iniciativy a na to, že je třeba, aby Parlament mohl rovněž plně vykonávat svou úlohu jedné ze složek rozpočtového orgánu; důrazně se staví proti jakékoli struktuře financování, která by přesunula finanční prostředky z klíčových cílů a opatření původně plánovaných a schválených spolunormotvůrci v rámci programů Horizont Evropa, EU4Health a RescEU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající financování evropského plánu boje proti rakovině jakožto jednoho z prioritních cílů rozpočtu Unie, což by nemělo být ohroženo přerozdělením prostředků ve prospěch jiných politických iniciativ; zdůrazňuje, že načasování této iniciativy neumožnilo, aby ji Parlament zohlednil při svém čtení rozpočtu na rok 2022; očekává, že tato otázka bude řešena během dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2022, a žádá, aby byly pro tyto účely zváženy další způsoby financování;

6.

zdůrazňuje rovněž, že Komise po zveřejnění svého návrhu rozpočtu oznámila soubor opatření ve prospěch uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí; v této souvislosti vyzývá k dosažení komplexní dohody o celkovém balíčku v rozpočtovém dohodovacím řízení o rozpočtu na rok 2022, který by zahrnoval i návrh opravného rozpočtu č. 5/2021; uznává, že budou zapotřebí další opatření s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na nedávné události v Afghánistánu, včetně podpory občanů, mimo jiné žen a dívek, dětí, zranitelných skupin, jakož i skupin, jimž hrozí zvýšené riziko, jako jsou výzkumní pracovníci, učitelé, lékaři a akademičtí pracovníci, kteří nemají možnost pokračovat ve svém životě a ve své práci v Afghánistánu; zdůrazňuje, že vzhledem k měnící se situaci a neexistenci komplexního a dlouhodobého posouzení potřeb nebylo možné tyto otázky plně zohlednit při čtení v Parlamentu a budou znovu posouzeny s ohledem na návrh Komise na změnu č. 1/2022 a na následné informace předložené později;

7.

rozhodl se posílit položky, které mají vynikající míru plnění a provozní kapacitu pro čerpání dodatečných prostředků v roce 2022; poukazuje na to, že za účelem odpovídajícího financování výše uvedených naléhavých priorit je třeba plně uvolnit prostředky z nástroje pružnosti a dále bude nutné částečně využít nástroje jednotného rozpětí (částka vyrovnávaná z rozpětí v běžném roce); dále požaduje, aby byla v roce 2022 dána k dispozici celá částka zrušených závazků za rok 2020 v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení;

8.

zdůrazňuje, že je třeba obnovit úroveň návrhu rozpočtu u nákladů na financování nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI), aby se zabránilo tomu, že by byl finančním trhům vyslán negativní signál, dokud Komise v dohodovacím řízení nepřehodnotí předpokládané potřeby; opakuje svůj jasný postoj, který obhajoval při jednáních o VFR na období 2021–2027, že úrokové náklady a splátky Next Generation EU (NGEU) by měly být počítány nad rámec stropů VFR;

9.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí poskytnutím dodatečných zdrojů pro příslušné programy a nástroje Unie v roce 2022; znovu zdůrazňuje, že v duchu „klimatického mainstreamingu“ je třeba ve všech oblastech činnosti zvýšit úsilí o naplnění celkového cíle vynaložit na klimatická opatření v průběhu VFR 2021–2027 nejméně 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z EURI; zdůrazňuje dále, že je třeba systematicky usilovat o to, aby bylo v roce 2024 z VFR vynaloženo 7,5 % ročních výdajů na cíle v oblasti biologické rozmanitosti a aby byl tento podíl od roku 2026 zvýšen na 10 %; zdůrazňuje, že Komise musí před předložením návrhu rozpočtu na rok 2023 zavést účinnou metodiku, zejména pro sledování, zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, aby bylo zajištěno, že cíle stanovené v interinstitucionální dohodě pro rok 2024 bude možné účinně splnit; trvá na tom, aby byl Parlament plně zapojen do vypracování spolehlivějších, transparentnějších a komplexnějších metod pro plnění a sledování těchto výdajů, a je připraven účastnit se každoročních konzultací s Komisí a Radou, které se mají konat podle interinstitucionální dohody; připomíná, že pro naplňování Zelené dohody pro Evropu je nezbytné, aby byly finanční prostředky poskytovány pouze na činnosti, které splňují zásadu „významně nepoškozovat“ a jsou v souladu s Pařížskou dohodou; zdůrazňuje, že pokyny zveřejněné pro Nástroj pro oživení a odolnost by měly být považovány za standard pro všechny ostatní výdaje stejné povahy, a že zejména musí sloužit jako základ pro provádění politiky soudržnosti; připomíná, že uplatňování zásady týkající se biologické rozmanitosti musí jít nad rámec plného dodržování příslušného acquis Unie;

10.

připomíná, že krize způsobená onemocněním COVID-19 má neúměrný dopad na ženy; zdůrazňuje význam začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech příslušných programů v rozpočtu na rok 2022 a genderově vyváženého sestavování rozpočtu s cílem zajistit, aby z veřejných výdajů měli rovný prospěch ženy i muži; vyzývá proto Komisi, aby v úzké spolupráci s Parlamentem urychlila zavádění účinné, transparentní a komplexní metodiky měření příslušných genderových výdajů v souladu s interinstitucionální dohodou, s cílem prokázat hmatatelné výsledky u rozpočtu na rok 2022 a případně rozšířit tuto metodiku na všechny programy VFR; a v této souvislosti vyzývá zejména k systematickému a komplexnímu shromažďování a analýze údajů v kontextu všech politik a programů Unie, aby bylo možné měřit jejich dopad na rovnost žen a mužů ve všech rozměrech a ve všech fázích přípravy, sledování, plnění a hodnocení rozpočtu; dále vyzývá k urychlenému provedení strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a specifických závazných cílů a dalších opatření, zejména odborné přípravy a iniciativ na podporu rovnosti žen a mužů a boje proti genderovým předsudkům;

11.

konstatuje, že mnoho dokumentů a sdělení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie je k dispozici pouze v angličtině; konstatuje rovněž, že pracovní schůzky se konají bez možnosti tlumočení; požaduje dodržování zásad, práv a povinností zakotvených v Listině základních práv EU a v nařízení č. 1/1958 (11), jakož i ve vnitřních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe; vyzývá proto orgány, instituce a jiné subjekty Unie, aby poskytly nezbytné lidské zdroje pro zajištění dodržování mnohojazyčnosti tím, že zvýší počet zaměstnanců odpovědných za překlady a tlumočení;

12.

stanovuje proto celkovou výši prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2022 (všechny oddíly) na 171 802 114 290 EUR, což v porovnání s návrhem rozpočtu představuje zvýšení o 4 008 766 380 EUR; mimoto se rozhodl uvolnit částku 486 000 000 EUR v prostředcích na závazky na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; stanoví celkovou výši prostředků na platby v rozpočtu na rok 2022 (všechny oddíly) na 172 467 593 189 EUR;

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace, digitální agenda

13.

domnívá se, že pro budoucí prosperitu Unie má zásadní význam úspěšný výzkumný a inovační program; zdůrazňuje, že program Horizont Evropa, který má velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu, klíčovým způsobem přispěje k Zelené dohodě a úsilí o klimaticky neutrální ekonomiku, k úspěšné digitální transformaci a k oživení hospodářství Unie po pandemii; zdůrazňuje zejména potřebu posílit investice Unie do výzkumu v oblasti zdraví, včetně financování výzkumu rakoviny; zdůrazňuje vynikající míru plnění tohoto programu, která odráží jeho schopnost čerpat dodatečné prostředky v rozpočtu na příští rok; proto u programu Horizont Evropa zvyšuje prostředky na závazky o 305 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

14.

podporuje návrh uvedený v návrhu rozpočtu uvolnit prostředky ve výši 77,3 milionu EUR ve zrušených závazcích pro tři klastry uvedené v příslušném společném politickém prohlášení připojeném k nařízení o programu Horizont Evropa (12); konstatuje však, že zbývající zrušené závazky v oblasti výzkumu v roce 2020 činí 408,7 milionu EUR; znovu opakuje své pevné přesvědčení, že tento nečekaně vysoký objem zrušených závazků v oblasti výzkumu, který Komise během jednání o VFR nepředpokládala, by měl být v plném rozsahu uvolněn v rámci programu Horizont Evropa v plném souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; je pevně přesvědčen, že s ohledem na pokračující zdravotní krizi by polovina zbývající částky měla směřovat do klastru Zdraví;

15.

zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) hraje zcela zásadní úlohu při budování vysoce kvalitních, udržitelných, cenově dostupných a vzájemně propojených transevropských dopravních, energetických a digitálních sítí, a je proto ústředním prvkem úsilí o posílení hospodářství Unie a úspěšnou ekologickou a digitální transformaci; připomíná, že Nástroj pro propojení Evropy velmi významně přispívá k celkovému cíli nejméně 30 % výdajů na oblast klimatu z VFR a nástroje NGEU; konstatuje, že CEF hraje zásadní úlohu při posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a vzájemného propojení na celém území Unie; proto navrhuje zvýšení financování všech tří složek CEF celkem o 207,3 milionu EUR v prostředcích na závazky nad úroveň návrhu rozpočtu;

16.

zdůrazňuje nutnost překlenutí digitální propasti a posílení odolnosti a digitální svrchovanosti Unie; je přesvědčen, že program Digitální Evropa je klíčovým nástrojem pro zvyšování míry digitalizace v Unii, která s sebou nese výrazné zvýšení produktivity, a pro podporu investic do kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence; připomíná, že je třeba podporovat podniky, zejména inovativní digitální MSP a začínající podniky; dále se domnívá, že jsou zapotřebí dodatečné prostředky na podporu digitálního začleňování a digitální gramotnosti a dovedností v celé Evropě, se zvláštním důrazem na digitální gramotnost žen; navrhuje proto navýšit prostředky na tento program o částku mírně přesahující 71 milionů EUR;

17.

podporuje zvýšení prostředků na závazky v různých oblastech klastru Jednotný trh o částku mírně přesahující 37 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu; zdůrazňuje význam přiměřeně financovaného Programu pro jednotný trh pro zvýšení konkurenceschopnosti, podporu podnikání a účinnou podporu malých podniků, včetně začínajících podniků, s významnou dvojí výzvou, kterou představuje ekologická a digitální transformace; upozorňuje zejména na to, že je proto třeba výrazně navýšit prostředky na zlepšení konkurenceschopnosti podniků a jejich přístupu na trhy, zejména s ohledem na závažné a dlouhodobé důsledky zdravotní krize pro MSP;

18.

zdůrazňuje svůj dlouhodobý požadavek na vytvoření zvláštní rozpočtové položky a přídělu prostředků pro cestovní ruch, zejména s ohledem na závažný útlum v tomto odvětví, ve kterém působí velký počet MSP, k němuž došlo v důsledku pandemie COVID-19; uznává, že řada programů Unie přispívá k dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti tohoto odvětví, je však pevně přesvědčen, že program Unie v oblasti cestovního ruchu by zajistil koordinovanější, viditelnější a transparentnější opatření, jež by účinně podpořila oživení tohoto odvětví a vytvořila podmínky pro jeho udržitelnou budoucnost;

19.

domnívá se, že Program InvestEU je základním kamenem strategie obnovy, a zdůrazňuje, že je třeba, aby byly v rozpočtu na rok 2022 uvolněny dostatečné finanční prostředky, aby tento program mohl neprodleně naplňovat své cíle a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy; dále zdůrazňuje význam Poradenského centra InvestEU a Portálu InvestEU pro posílení investičního a podnikatelského prostředí v celé Unii; odmítá proto všechny škrty v tomto programu navržené Radou a rozhodl se obnovit, jako minimální požadavek, všechny příslušné rozpočtové položky na úroveň návrhu rozpočtu;

20.

rozhodl se vytvořit rezervu podmíněnou dalším zlepšením řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy působící v rámci Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví v souladu s požadavky obsaženými ve svém usnesení ze dne 7. června 2016 (13); rozhodl se vytvořit rezervu pro Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vzhledem k závažným nedostatkům a problémům, které zjistil Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své zvláštní zprávě č. 13/2021, pokud jde o nedostatečnost opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, dokud nebudou splněna doporučení EÚD;

21.

posiluje Agenturu Evropské unie pro železnice (ERA) v souladu se zjištěnými potřebami této agentury s cílem zajistit, aby mohla odpovídajícím způsobem plnit svou úlohu při podpoře přechodu na dekarbonizaci dopravy, a to i v segmentech, kde je přímá elektrifikace složitá, a zajistit rovné podmínky pro všechny ostatní druhy dopravy, mimo jiné dokončení chybějících železničních spojení, zejména přeshraničních; zdůrazňuje, že agentura potřebuje větší počet zaměstnanců, aby mohla reagovat na vysokou poptávku po vydávání povolení pro vozidla, jednotných osvědčení o bezpečnosti a schválení traťových systémů ERTMS a přispět k provádění čtvrtého železničního balíčku;

22.

zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 1 o 668 593 067 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány za využití dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů; mimoto uvolňuje pro tento okruh částku 486 000 000 EUR v prostředcích na závazky, což odpovídá zrušeným závazkům podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení;

Podokruh 2a – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

23.

rozhodl se vytvořit samostatnou rozpočtovou položku v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+) s cílem poskytnout zvláštní dodatečný příděl na podporu provádění evropské záruky pro děti, přispět tak k vymýcení dětské chudoby a splnit cíle akčního plánu evropského pilíře sociálních práv a zároveň zmírnit negativní dopady pandemie na děti; pro tento účel proto zvyšuje prostředky na závazky v podokruhu 2a o 700 000 000 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány za využití dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů;

24.

připomíná, že podpora ESF+ a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) z nástroje na pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) by měla přispět zejména k vytváření a zvyšování kvality pracovních míst, především pro osoby ve znevýhodněné situaci, a k opatřením pro sociální začleňování a vymýcení chudoby, zejména pokud jde o dětskou chudobu;

Podokruh 2b – Odolnost a hodnoty

25.

zdůrazňuje, že v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je třeba vybudovat silnou evropskou zdravotní unii a posílit odolnost systémů zdravotní péče; rozhodl se proto navýšit prostředky na program EU4Health o 80 milionů EUR;

26.

zdůrazňuje, že by měly být vyčleněny další zdroje především na služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména s cílem zajistit včasný a bezplatný přístup k těmto službám a jejich kvalitu;

27.

zdůrazňuje, že zastřešující prioritou rozpočtu Unie jsou i nadále mladí lidé; zvyšuje proto finanční prostředky na krytí rostoucí poptávky po programu Erasmus+ o souhrnnou částku přesahující 137 milionů EUR, neboť 5 % zvýšení představuje dalších 40 000 výměn v rámci mobility a je důležitým krokem k vynahrazení příležitostí, které nebyly využity v posledních letech; připomíná, že Erasmus+ je jedním ze stěžejních a zároveň nejúspěšnějších programů Unie a že je strategickou investicí do budoucnosti Unie a jejích občanů; připomíná, že nedostatečné financování programu Erasmus+ by ohrozilo další vytváření nových příležitostí pro mladé lidi a zlepšování jejich zaměstnatelnosti; dále zvyšuje o 5 milionů EUR prostředky určené pro Evropský sbor solidarity, neboť hospodářská krize vyvolaná pandemií COVID-19 by neměla mít nepříznivý dopad na podporu mladých lidí;

28.

zdůrazňuje, že v rozpočtu Unie musí být uvolněny dostatečné zdroje pro mimořádné situace, včetně situací souvisejících se stále závažnějším dopadem změny klimatu; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité zvýšit o 10 milionů EUR prostředky určené pro mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU), zejména v souvislosti s přírodními katastrofami v Evropě, neboť je třeba zlepšit ochranu občanů Unie a zvýšit připravenost v případě budoucích katastrof způsobených změnou klimatu; zdůrazňuje proto, že je třeba investovat do zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve zvláště zranitelných regionech a že je třeba tyto regiony obnovovat udržitelnějším způsobem;

29.

dále navrhuje posílit o 10 milionů EUR složku Kultura programu Kreativní Evropa s cílem podpořit oživení evropských kulturních a tvůrčích odvětví, jež byla zvláště zasažena krizí způsobenou onemocněním COVID-19; zdůrazňuje, že na financování projektů v rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus by neměly být použity žádné finanční prostředky z žádné ze tří složek programu Kreativní Evropa;

30.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje program Občané, rovnost, práva a hodnoty při posilování evropského občanství a demokracie, rovnosti a právního státu v Unii a při podpoře obětí násilí na základě pohlaví, a trvá na tom, že na podporu uvedených cílů jsou zapotřebí dodatečné finanční prostředky; zvyšuje prostředky určené pro program Spravedlnost a vyrovnává tak navrhované škrty s cílem financovat úkoly Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), jež byly rozšířeny v rámci návrhu e-CODEX;

31.

zvyšuje rozpočet na „opatření v multimediální oblasti“ s cílem vytvořit rezervu a povzbudit tak Komisi, aby zajistila větší stabilitu a předvídatelnost pro rozhlasové sítě, které se věnují záležitostem EU, prostřednictvím financování na období minimálně dvou let a aby vyjasnila jednotlivé cíle financované z této rozpočtové položky; zvyšuje rovněž prostředky určené na sociální dialog, což má zlepšit sociální dialog a podporovat především vnitrostátní sociální partnery při reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 a její dlouhodobé důsledky;

32.

pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků a rozhodným způsobem tak přispět k pokračování a dalšímu zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví, složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tím k budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

33.

posiluje složku Zaměstnanost a sociální inovace ESF+, se zaměřením na podporu účasti žen na trhu práce;

34.

připomíná významnou úlohu decentralizovaných agentur, které působí v rámci tohoto podokruhu; rozhodl se zvýšit financování Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) v souladu se zjištěnými potřebami těchto agentur; dále zvyšuje počty zaměstnanců Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), FRA a Eurojustu; zdůrazňuje rovněž, že je důležité dále posoudit a případně ještě zvýšit financování v souladu s potřebami agentur Unie, které se budou v budoucnu zabývat dopady zdravotní krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména Evropského střediska pro prevenci nemocí (ECDC), s ohledem na jeho pozměněné zakládající nařízení;

35.

zdůrazňuje, že je důležité posílit ochranu rozpočtu Unie před podvody a nesrovnalostmi; v této souvislosti připomíná zásadní úlohu, kterou hraje při ochraně finančních zájmů Unie, včetně využívání finančních prostředků z nástroje NGEU, a při zajišťování dodržování zásad právního státu Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO); rozhodl se proto cíleně poskytnout úřadu EPPO další prostředky a zvýšit jeho počet zaměstnanců, aby mohl své povinnosti plnit v souladu s požadavky týkajícími se jeho mandátu; vyzývá Komisi, aby vzhledem k obtížím, s nimiž se úřad EPPO potýká při náboru personálu potřebného k plnění jeho mandátu v roce 2021, prokázala nezbytnou flexibilitu a zajistila, aby prostředky schválené rozpočtovým orgánem mohly být plně využívány i v budoucnu; upozorňuje na značné množství nevyřízených případů a na skutečnost, že úřad EPPO zaregistroval hned po několika týdnech činnosti více než 1 000 oznámení o podvodech poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, což podtrhuje naléhavost žádosti;

36.

zvyšuje proto prostředky na závazky v podokruhu 2b o 296 065 210 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

37.

konstatuje, že pandemie COVID-19 upozornila na strategickou úlohu, kterou hraje při předcházení potravinové krizi zemědělství, když poskytuje v celé Evropě bezpečné a kvalitní potraviny za dostupné ceny; trvá na tom, aby v rámci některých rozpočtových položek pro vybraná zemědělská odvětví, konkrétně pro školní projekt, mladé zemědělce a včelařství, byla v zájmu zmírnění dopadu pandemie COVID-19 i v roce 2022 financována dodatečná podpůrná opatření;

38.

zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí, jak upozorňuje nejnovější zpráva IPPC zveřejněná dne 9. srpna 2021, jednat v oblasti změny klimatu; připomíná význam programu LIFE při podpoře a posilování opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí v Unii; s ohledem na pozoruhodnou absorpční kapacitu programu zvyšuje rozpočtovou podporu pro program LIFE o 171 milionů EUR (25 % nad návrh rozpočtu) napříč jednotlivými složkami programu;

39.

zdůrazňuje, že je třeba výrazně zvýšit rozpočet Evropské agentury pro životní prostředí a zajistit tak dostatečné finanční a personální zdroje, které umožní plně provádět Zelenou dohodu pro Evropu a související politiky a nejpozději do roku 2050 dosáhnout cíle klimatické neutrality; zdůrazňuje, že posílení Evropské agentury pro životní prostředí by nemělo být financováno z programu LIFE, neboť ten spolunormotvůrci pro tyto účely nezamýšleli;

40.

důrazně vyzývá k podpoře nejvzdálenějších regionů, včetně programu POSEI (program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter);

41.

požaduje proto zvýšení prostředků na závazky v okruhu 3 o 212 750 473 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím části dostupného rozpětí;

42.

připomíná, že představu o dostupnosti prostředků pro EZZF tradičně ještě uzavře návrh na změnu a že přístup ke změnám v okruhu 3 lze odpovídajícím způsobem upravit v průběhu dohodovacího řízení;

Okruh 4 – Migrace a správa hranic

43.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit prostředky pro Azylový, migrační a integrační fond, zejména s ohledem na nedávný vývoj v Afghánistánu; dále ruší snížení prostředků na Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (BMVI) plánované Komisí za účelem financování nových úkolů Europolu v rámci jeho posíleného mandátu, neboť nezbytné prostředky pro Europol by měly být poskytnuty výhradně z nepřidělených rozpětí v rámci stropů příslušného okruhu VFR nebo prostřednictvím mobilizace příslušných zvláštních nástrojů VFR; v této souvislosti kompenzuje i přesun prostředků z nástroje BMVI do agentury eu-LISA;

44.

připomíná, že je důležité, aby rozpočet Unie obsahoval dostatečně podrobnou nomenklaturu, která umožní rozpočtovému orgánu, aby účinně plnil svou rozhodovací úlohu, a Parlamentu, aby ve všech okruzích vykonával svou úlohu demokratického dohledu a kontroly; vyjadřuje proto politování nad tím, že Azylový, migrační a integrační fond nemůže využívat podrobnější nomenklaturu, která by odrážela jeho specifické cíle;

45.

zdůrazňuje, že v souladu s úkoly vyplývajícími z politické dohody o Agentuře Evropské unie pro azyl je třeba zvýšit financování a počet zaměstnanců Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO); zdůrazňuje, že v souladu se zjištěnými potřebami agentury eu-LISA je třeba dále zvýšit počet zaměstnanců této agentury, což jí v roce 2022 pomůže při provádění řady kritických projektů Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a správy hranic, jako jsou EES, ETIAS, interoperabilita, revidované nařízení o VIS a revize nařízení o systému Eurodac;

46.

ruší škrty Rady týkající se prostředků pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), neboť tato agentura musí být dostatečně vybavena, aby mohla plnit své úkoly ve všech oblastech odpovědnosti, jež spadající do jejího nového mandátu; rozhodl se však zapsat do rezervy částku ve výši 90 000 000 EUR s výhradou přijetí zbývajících 20 osob ve funkční skupině AD pověřených sledováním základních práv, přijetí tří zástupců výkonného ředitele a přijetí postupu pro provádění článku 46 nařízení (EU) 2019/1896 (14);

47.

zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 4 o 106 231 750 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 5 – Bezpečnost a obrana

48.

zdůrazňuje, že je důležité postupně vymezit společnou bezpečnostní a obrannou politiku Unie a respektovat přitom neutrální status některých členských států; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit evropskou spolupráci v obranných záležitostech, neboť se tak nejen zvýší bezpečnost Evropy a jejích občanů, ale i sníží náklady; konstatuje, že účelem evropské spolupráce v oblasti obrany je vytvářet synergie a bránit zdvojování výdajů v členských státech; vyzývá ke zvýšení finančních prostředků Evropského obranného fondu a prostředků určených na vojenskou mobilitu, s cílem plně podpořit inovativní a konkurenceschopnou základnu obranného průmyslu, jež přispěje k tolik potřebné strategické autonomii Unie;

49.

připomíná důležitou úlohu decentralizovaných agentur působících v oblasti bezpečnosti a prosazování práva, zejména Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), a navrhuje cílená zvýšení nebo personální změny, které jim umožní řádně plnit své úkoly; zdůrazňuje, že jelikož nebude do konce roku 2021 přijat revidovaný právní základ Europolu, může vést zadržování rezervy v rozpočtu agentury k opožděnému náboru zaměstnanců, kteří jsou nezbytně zapotřebí k zajištění přípravy účinného provádění revidovaného právního základu a mandátu Europolu a k posílení reakce Europolu v oblasti boje proti terorismu a kyberkriminalitě, k posílení inovací, podpory rozsáhlých vyšetřování, spolupráce s úřadem EPPO a činností v oblasti boje proti praní peněz;

50.

zvyšuje celkové prostředky okruhu 5 o 82 621 461 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, což bude financováno využitím části dostupného rozpětí;

Okruh 6 – Sousedství a svět

51.

zdůrazňuje, že v době, kdy v mezinárodní politice nabývají na významu vnější problémy a mezinárodní otázky, musí Unie zajistit, aby vnější rozměr jejího rozpočtu disponoval dostatečnými finančními prostředky a byl připraven neprodleně reagovat na stávající, nové i budoucí dlouhodobé výzvy; trvá na podpoře dohodnutých priorit v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a nástroje předvstupní pomoci (NPP III);

52.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky pro agenturu UNRWA, neboť uznává, že zásadně přispívá ke stabilitě v regionu a poskytuje jedinečné a životně důležité služby milionům palestinských uprchlíků; zdůrazňuje, že navrhované zvýšení je určeno k zajištění předvídatelného financování agentury UNRWA; zdůrazňuje význam vzdělávání dětí k toleranci, míru a vzájemné úctě; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s Palestinskou správou a agenturou UNRWA a snažila se podporovat kvalitní vzdělávání palestinských dětí a nadále zajišťovat plné dodržování norem organizace UNESCO;

53.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky pro země západního Balkánu a země východního a jižního sousedství s cílem podpořit komplexní reformy a zotavení z krize způsobené onemocněním COVID-19 a jejích dlouhodobých sociálních, environmentálních a hospodářských důsledků a v přistupujících zemích zvýšit financování občanské společnosti a nestátních subjektů; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba zajistit odpovídající financování klíčových oblastí, jako jsou podpora demokracie, občanská společnost a právní stát; vyzývá zejména k trvalé podpoře aktivistů v oblasti lidských práv a demokracie a organizací občanské společnosti v Bělorusku a sousedních zemích;

54.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad současnou situací v Afghánistánu; domnívá se, že v zájmu podpory a ochrany zranitelných Afghánců, zejména žen, dětí a skupin, kterým hrozí zvýšené riziko, a jejich rodin by měl být výrazně zvýšen rozpočet na humanitární pomoc Afghánistánu a sousedním zemím; dále trvá na tom, aby byly veškeré finanční prostředky pro nezávislé organizace pro rozvoj a humanitární pomoc v Afghánistánu přidělovány těmto organizacím přímo, a nikoli prostřednictvím vlády Tálibánu; vzhledem k očekávaným potřebám vyplývajícím z pokračující situace v Afghánistánu a v jiných částech světa, jež mají být financovány – interně i externě – z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a jež by mohly vést k nedostatku finančních prostředků, se rozhodl zvýšit financování humanitární pomoci o 20 %;

55.

vyjadřuje politování nad nerovnou mírou proočkovanosti ve světě; zdůrazňuje proto, že je třeba umožnit přístup k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 v rozvojových zemích, zejména prostřednictvím iniciativy COVAX, a podporovat zlepšování jejich systémů zdravotní péče; rozhodl se proto vyčlenit pro tento účel 1 miliardu EUR v rámci rezervy pro nově se objevující výzvy a priority nástroje NDICI – Globální Evropa v roce 2022, přičemž od této částky odečetl prostředky přenesené z nástroje NDICI z roku 2021, a dalších 100 milionů EUR vyčlenit v rámci položky „Lidé – Globální výzvy“, nad rámec všech závazků, které již Komise přijala; žádá členské státy, aby urychleně splnily závazky, které přijaly v rámci iniciativy COVAX, a vyzývá je, aby v prvním pololetí roku 2022 vyčlenily pro COVAX další 2 miliardy EUR, případně v podobě dávek očkovacích látek; připomíná, že cílem položky „Lidé – Globální výzvy“ je rovněž financovat bezprostřední, střednědobé a dlouhodobé výzvy;

56.

zdůrazňuje globální úsilí Unie o podporu uprchlíků a připomíná významnou úlohu Turecka a dalších hostitelských zemí, včetně zemí jižního Středomoří, při přijímání uprchlíků, zvláště ze Sýrie; znovu potvrzuje, že Unie a její členské státy musí i nadále poskytovat účinnou a monitorovanou pomoc syrským uprchlíkům v hostitelských zemích; zdůrazňuje, že budoucí financování potřeb syrských uprchlíků nebylo zohledněno ve VFR ani v jednáních o NDICI – Globální Evropa, a proto by nemělo být hrazeno z již naplánovaných nástrojů, včetně rezervy nástroje NDICI – Globální Evropa, neboť balíček na podporu uprchlíků ze Sýrie, Iráku a dalších zemí nereaguje na novou krizi nebo nepředvídané potřeby; požaduje, aby byl jakýkoli nástupce nástroje EU pro uprchlíky v Turecku (FRT) financován z nových prostředků a dodatečných příspěvků členských států a aby jej doprovázela odpovídající revize nařízení o VFR s cílem zvýšit strop okruhu 6 tak, aby odrážel skutečné potřeby financování vnější činnosti Unie; žádá Komisi, aby zajistila, že turecká vláda nebude přímo zapojena do správy nástroje, který FRT nahradí, a do přidělování finančních prostředků v rámci tohoto nástroje a že tyto prostředky budou primárně poskytovány přímo uprchlíkům a hostitelským komunitám a budou spravovány organizacemi, které zaručují odpovědnost a transparentnost;

57.

zdůrazňuje klíčovou úlohu makrofinanční pomoci EU Moldavsku, Albánii, Bosně a Hercegovině, Gruzii, Jordánsku, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii, Tunisku a Ukrajině při podpoře investic a oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19;

58.

zdůrazňuje, že hlavním zájmem vnější činnosti Unie zůstává ochrana a prosazování lidských práv a demokracie na celém světě, posílení postavení žen a ochrana zranitelných skupin, jako jsou děti; rozhodl se proto zvýšit financování těchto položek;

59.

rozhodl se zvýšit podporu strategické komunikace, zejména opatření zaměřených na boj proti globálním dezinformacím prostřednictvím systematického sledování a odhalování dezinformací šířených státními i jinými aktéry;

60.

zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 6 o 563 429 451 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

61.

domnívá se, že škrty provedené Radou jsou neodůvodněné a neumožnily by Komisi plnit své úkoly; obnovuje proto návrh rozpočtu správních výdajů Komise, včetně výdajů na kanceláře;

62.

zdůrazňuje, že vzhledem k novým legislativním návrhům a strategickým iniciativám vyplývajícím z cílů Zelené dohody pro Evropu, jako je balíček „Fit for 55“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti, strategie pro udržitelnost chemických látek a zvýšení výdajů Unie v důsledku NGEU a Nástroje pro oživení a odolnost, budou některé útvary, zejména Generální ředitelství Komise pro životní prostředí a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), potřebovat více zaměstnanců; žádá Komisi jako nestranného prostředníka, aby tyto potřeby rychle znovu posoudila a pomocí návrhu na změnu nebo během dohodovacího řízení navrhla odpovídající zvýšení, aniž by přitom oslabila současnou úroveň lidských zdrojů ve svých ostatních útvarech; zdůrazňuje, že stávající úroveň rozpočtu a zaměstnanců omezuje schopnost úřadu OLAF vykonávat svou činnost ve všech členských státech; upozorňuje rovněž na zvýšenou pracovní zátěž úřadu OLAF, pokud jde o provádění unijního Nástroje na podporu oživení a odolnosti a součinnost s úřadem EPPO;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

63.

připomíná význam pilotních projektů a přípravných akcí (PP a PA) jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy Unie; poté, co provedl důkladnou analýzu všech předložených návrhů, a s přihlédnutím k posouzení Komise, která se zabývala souladem návrhů s právními požadavky a jejich proveditelností, přijímá vyvážený soubor PP a PA, jenž reflektuje politické priority Parlamentu; vyzývá Komisi, aby PP a PA urychleně provedla a poskytla zpětnou vazbu o jejich praktických přínosech a výsledcích;

Platby

64.

zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit v rozpočtu na rok 2022 dostatečnou výši prostředků na platby, a rozhodl se proto zvrátit škrty Rady a zvýšit prostředky na platby v těch položkách, které jsou v prostředcích na závazky pozměněny;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

65.

v souladu se svým odhadem příjmů a výdajů přijatým na plenárním zasedání dne 29. dubna 2021 zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2022 beze změny, a to na 2 112 904 198 EUR; provádí určité rozpočtově neutrální technické úpravy, které zohledňují aktuální informace, jež nebyly na počátku tohoto roku k dispozici;

66.

v souladu se svým výše uvedeným usnesením ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022:

a)

bere na vědomí nadcházející přezkum střednědobé strategie systému environmentálního řízení Parlamentu (EMAS) v polovině období; opět žádá, aby změnil svůj stávající cíl v oblasti snižování CO2 tak, aby do roku 2030 dosáhl uhlíkové neutrality s uplatněním interní ceny uhlíku;

b)

konstatuje, že jednou z hlavních oblastí, na něž se má EMAS ve střednědobém horizontu zaměřovat, bude snižování emisí z přepravy osob; znovu vyzývá k přiměřenému omezení cest na schůze, které lze účinně vést distančně nebo hybridně, a k upřednostňování nízkouhlíkových alternativ u všech zbývajících cest, pokud to nemá vliv na kvalitu legislativní a politické činnosti;

c)

vítá rozšíření dobrovolné práce na dálku pro zaměstnance Parlamentu; opakuje, že pokud nedochází k přijímání politických rozhodnutí, dává přednost hybridním nebo plně distančním schůzím, jako jsou slyšení a výměny názorů nebo interní či přípravné schůze; znovu žádá, aby bylo povolování všech oficiálních návštěv delegací podmíněno tím, že přípravné schůze před cestou i hodnotící schůze po návratu budou plně distanční, a aby byly od roku 2022 povolovány pouze delegace, které na to mají nárok; znovu vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, aby se mimořádné schůze výborů konaly ve Štrasburku výhradně za výjimečných okolností a aby každá taková schůze, než ji bude možné jednotlivě schválit, byla řádně odůvodněna;

d)

vítá probíhající proces revize pravidel pro služební cesty; znovu vyzývá k náležitému schvalování na základě potřeb a k využívání, kdykoli je to možné, nízkouhlíkových druhů dopravy; opět vyzývá, aby byla podle stejných zásad revidována i pravidla pro služební cesty akreditovaných parlamentních asistentů;

e)

vyzývá poslance, aby využívali alternativní nízkouhlíkové způsoby dopravy; opakuje svou výzvu, aby byla revidována prováděcí opatření ke statutu poslanců, pokud jde o proplácení letenek ve třídě „flexible economy“ při cestách v rámci Unie, kromě řádně odůvodněných výjimek;

f)

opakuje svou výzvu Parlamentu, aby ve svém úsilí stát se průkopníkem v oblasti udržitelné městské mobility a aktivně se zapojit do provádění plánu GoodMove, zejména pokud jde o parkovací místa, úzce spolupracoval s příslušnými místními orgány, zejména s regionem Brusel; znovu vyzývá k rozšíření systému služebních jízdních kol v rámci Parlamentu a k používání služebních vozidel pro přepravu poslanců, zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů s cestovními příkazy mezi Bruselem a Štrasburkem; znovu vyzývá k přiměřenému zvýšení počtu parkovacích míst vyhrazených pouze pro elektrická vozidla;

g)

vítá budoucí návrh na revizi pravidel pro skupinové návštěvy; bere na vědomí opatření přijatá příslušnými útvary, pokud jde o informování skupinových návštěv o dopadu jejich dopravy na životní prostředí; opakuje svou výzvu, aby byl v roce 2022 zaveden systém sestupně proporcionálního proplácení cestovních výdajů na základě dopadu na životní prostředí; žádá, aby byla revidovaná pravidla v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaným „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789), zejména s odstavcem 9 tohoto sdělení o hromadné dopravě, a aby přizpůsobilo cestovní výdaje u skupinových návštěv měnícím se tržním cenám a umožnilo změny s cílem vyhnout se tržním výkyvům cestovních výdajů, které vedou k nepřímé zeměpisné diskriminaci návštěvníků;

h)

konstatuje, že probíhají studie proveditelnosti s cílem posoudit nákladovou efektivnost instalace nových fotovoltaických panelů v několika budovách v Bruselu, a zároveň opakuje svou výzvu, aby bylo v Bruselu do roku 2023 nainstalováno nejmodernější střešní fotovoltaické zařízení s maximálním potenciálem; vyzývá k tomu, aby byla pozastavena modernizace zařízení na vytápění využívajících fosilní paliva a aby byl v roce 2022 přijat plán na postupné ukončení používání fosilních paliv, jenž bude obsahovat konkrétní milníky a zabrání tzv. uvíznutí aktiv, a aby byla vypracována analýza účinnosti a účelnosti používání systémů tepelných čerpadel a dalších příslušných technologií v souladu s cíli EMAS; souběžně vyzývá k tomu, aby bylo zadávání veřejných zakázek na základě záruky původu postupně nahrazováno místními zdroji obnovitelné energie;

i)

připomíná, že obrovská většina poslanců Parlamentu vyjádřila podporu existenci jediného sídla, což by zajistilo efektivní vynakládání prostředků daňových poplatníků Unie a umožnilo Parlamentu převzít institucionální odpovědnost za snížení své uhlíkové stopy; připomíná, že podle Smlouvy o Evropské unii má mít Evropský parlament sídlo ve Štrasburku; konstatuje, že trvalé změny by vyžadovaly změnu Smlouvy, k níž je zapotřebí jednomyslné schválení;

j)

vítá skutečnost, že akční plán EMAS na rok 2021 stanoví u všech zadávacích řízení v prioritních kategoriích výrobků, je-li to považováno za vhodné, povinnou konzultaci s kontaktním místem pro zelené veřejné zakázky; opakuje však svou výzvu, aby byla zavedena povinnost konzultovat s kontaktním místem pro zelené veřejné zakázky při zadávání veřejných zakázek v hodnotě vyšší než 15 000 EUR;

k)

připomíná, že v návaznosti na rozhodnutí předsednictva z roku 2018 o příspěvku na všeobecné výdaje byla na plenárním zasedání přijata následná rozhodnutí, a opakuje proto své požadavky, aby předsednictvo provedlo změny pravidel pro příspěvek na všeobecné výdaje do konce roku 2021;

l)

vyzývá předsednictvo, aby stanovilo jasné a právně jednoznačné normy, které určí případy, v nichž lze oznamovatelům, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, poskytnout ochranu, a aby tyto normy zveřejnilo;

m)

poukazuje na to, že je nutné přehodnotit personální politiku Parlamentu, aby mohl Parlament využívat odborné zkušenosti všech svých zaměstnanců; domnívá se, že je proto nezbytné změnit pravidla tak, aby se všechny kategorie zaměstnanců, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, mohly účastnit interních konkurzů a aby byly vytvořeny systémy rozvoje lidských zdrojů, které by Parlamentu umožnily udržet si odborné zkušenosti těchto kategorií a využívat je ve svých službách;

n)

vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech a přijmout opatření k zajištění plné harmonizace výše příspěvků na služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu u úředníků, jiných zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů; vyzývá předsednictvo, aby se touto otázkou zabývalo a neprodleně napravilo tuto nerovnost a přijalo okamžitá opatření s ohledem na revizi platných předpisů, která je nezbytná pro změnu právního rámce;

o)

opětovně vyzývá Konferenci předsedů k revizi prováděcích předpisů upravujících činnost delegací a poslanců na pracovních cestách mimo Evropskou unii; zdůrazňuje, že by v rámci této revize měla být zvážena možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti mohli za určitých podmínek doprovázet poslance při oficiálních parlamentních delegacích a pracovních cestách;

p)

bere na vědomí rozhodnutí předsednictva ze dne 8. února 2021 o hlasování v režimu distanční účasti; konstatuje, že v současné době není distanční hlasování možné, pokud předseda nevydá rozhodnutí o mimořádných okolnostech; znovu vyzývá předsednictvo, aby poslancům umožnilo vykonávat své hlasovací právo při čerpání mateřské nebo otcovské dovolené, během dlouhodobé nemoci nebo v případě vyšší moci;

q)

bere na vědomí probíhající práce na výměně infrastruktury Wi-fi ve třech pracovních místech; vyzývá k urychlené instalaci nové infrastruktury;

r)

připomíná inherentní rizika pro bezpečnost informací a soukromí, jež vyplývají z používání řešení závislých na třetích stranách, a pozitivní dopad používání softwaru s otevřeným zdrojovým kódem; trvá na tom, že by uživatelé měli mít možnost používat na parlamentních zařízeních software s otevřeným zdrojovým kódem a že je třeba mít k dispozici decentralizovaná řešení s otevřeným zdrojovým kódem pro virtuální schůze a výměnu rychlých zpráv; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat uživatelům řádná školení se zvláštním zaměřením na kybernetickou bezpečnost; zdůrazňuje, že je třeba, aby software pro automatický přepis a překlad jazyků podporoval rovné šíření informací ve všech úředních jazycích;

s)

bere na vědomí strategické směry pro cloud, které přijalo předsednictvo v červnu 2020; znovu vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, aby veřejné zakázky Parlamentu na software a digitální infrastrukturu, včetně cloudových řešení, bránily prostřednictvím požadavků na přenositelnost a plnou interoperabilitu tzv. efektu uzamčení (závislosti na poskytovatelích) a aby bylo možné využívat software s otevřeným zdrojovým kódem a vyhrazovat veřejné zakázky pro malé a střední podniky a začínající podniky;

t)

bere na vědomí služby poskytované některými kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu v neúředních jazycích Unie; požaduje, aby předsednictvo posoudilo, zda by bylo možné zpracovat informační materiály, např. materiály týkající se center Europa Experience, v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství v rámci různých členských států, a aby provedlo odhad příslušných finančních nákladů;

u)

bere na vědomí přibližné náklady na externí překlad klíčových usnesení o zahraniční politice do úředního jazyka dotčené země; opakuje svou výzvu, aby byly překlady těchto dokumentů vypracovávány, neboť je třeba posílit dopad a dosah činností Parlamentu v oblasti zahraničních věcí, a aby byly na tento účel uvolněny dostatečné prostředky;

v)

bere na vědomí projekt „Immersive Online Experience“ a další online aktivity, které jsou návštěvníkům k dispozici; požaduje, aby byly pro občany a obyvatele členských států a partnerských zemí vytvořeny a podporovány příležitosti k absolvování virtuální prohlídky Parlamentu s průvodcem, aby se s činností tohoto orgánu a jeho hodnotami měla možnost seznámit širší veřejnost;

w)

znovu žádá předsednictvo, aby zveřejnilo své rozhodnutí o budově PHS, včetně podrobného rozpisu nákladů a podpůrných dokumentů;

x)

připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců Evropského parlamentu týkající se dobrovolného důchodového fondu zřízeného Parlamentem;

y)

bere na vědomí opatření Parlamentu přijatá ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19 na poskytovatele úklidových a stravovacích služeb; znovu vyzývá předsednictvo, aby přehodnotilo parlamentní politiku externalizace, pokud jde o úklidové a stravovací služby;

Ostatní oddíly (oddíly IV–X)

67.

konstatuje, že návrh rozpočtu celkově odráží odhady příjmů a výdajů jednotlivých orgánů a institucí spadajících do ostatních oddílů rozpočtu, a proto odpovídá – s určitými výjimkami – jejich finančním požadavkům; domnívá se, že systematické škrty navrhované Radou by proto měly negativní dopad na fungování dotčených orgánů a institucí, a tudíž i na jejich zásadní přínos pro fungování Unie; z tohoto důvodu navrhuje obnovit úrovně návrhu rozpočtu téměř ve všech případech, a to i pokud jde o evropského inspektora ochrany údajů a Výbor regionů, včetně plánu pracovních míst, a umožnit jim tak plnit všechny úkoly, které jim byly svěřeny, včetně nových funkcí; v souladu s gentlemanskou dohodou nemění znění Rady, pokud jde o Radu a Evropskou radu;

68.

domnívá se, že v některých případech je s ohledem na odhady orgánů a institucí nezbytné zvýšit prostředky nebo počet pracovníků nad úroveň návrhu rozpočtu, aby mohly být uspokojeny nové potřeby a splněny politické cíle; proto navrhuje:

a)

ve vztahu k Soudnímu dvoru Evropské unie a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zvýšit prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu v položkách týkajících se odměn a nároků zaměstnanců, a to i s ohledem na plány pracovních míst, aby úroveň prostředků zůstala v souladu s jejich odhady;

b)

ve vztahu k Evropskému účetnímu dvoru zvýšit prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu v položce 1200 „Platy a příspěvky“, a to i pokud jde o plán pracovních míst, aby byla zachována úroveň prostředků, kterou Evropský účetní dvůr považuje za nezbytnou, zejména na pokrytí dodatečných auditních úkolů spojených se zvýšením finančních prostředků Unie (Nástroj pro oživení a odolnost a NGEU);

c)

ve vztahu k Evropské službě pro vnější činnost zvýšit prostředky nad návrh rozpočtu v položce 2214 „Strategická komunikační kapacita“ a v položce 1200 „Smluvní zaměstnanci“ s cílem dále posílit boj proti dezinformacím, zejména v oblasti Dálného východu; kromě toho posílit položku 1100 „Základní odměna“, několik dalších souvisejících položek a plán pracovních míst, aby mohla Evropská služba pro vnější činnost nahradit vyslané národní odborníky statutárními zaměstnanci a plnit úkoly v rámci globálního režimu sankcí v oblasti lidských práv;

o

o o

69.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(4)  Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020.

(5)  Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, příloha 2: Prohlášení (Přijaté texty, P9_TA(2020)0357).

(6)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(7)  Úř věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0106.

(9)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0158.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. věst. L 357, 8.10.2021, s. 1).

(11)  Nařízení č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. P 17, 6.10.1958, s. 385).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(13)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 k posuzování mezinárodních účetních standardů a k činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 24).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/192


P9_TA(2021)0433

Pojištění motorových vozidel ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (COM(2018)0336 – C8-0211/2018 – 2018/0168(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 184/18)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0336),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0211/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. června 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0035/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

2.

bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 85.

(2)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. února 2019 (Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 586).


P9_TC1-COD(2018)0168

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. října 2021 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterou se mění směrnice 2009/103/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2021/2118.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise ke směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/103/ES

Komise je i nadále odhodlána hájit vysoký stupeň ochrany poškozených v souvislosti se směrnicí o pojištění motorových vozidel. Naším cílem je zajistit, aby i v přeshraničních situacích byli poškození odškodňováni co nejrychleji a nevztahovaly se na ně nepřiměřené procesní požadavky, které by mohly jejich přístupu k odškodnění bránit. Účinnost odškodněné do značné míry závisí na tom, zda je poskytnuto včas. V této souvislosti bereme na vědomí obavy, které opakovaně vyjádřil Evropský parlament s ohledem na rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o promlčecí lhůty, tj. příslušná časová období, během nichž může poškozená strana uplatnit nárok na odškodnění. Komise tuto otázku pečlivě zváží a prozkoumá možná řešení s cílem dále posílit ochranu poškozených, pokud důkazy prokáží, že jsou potřebná opatření na úrovni Unie.


5.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 184/194


P9_TA(2021)0434

Společné podniky v rámci programu Horizont Evropa *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa (COM(2021)0087 – C9-0166/2021 – 2021/0048(NLE))

(Konzultace)

(2022/C 184/19)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0087),

s ohledem na článek 187 a čl. 188 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0166/2021),

s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

s ohledem na dopis Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0246/2021),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

K dosažení co největšího možného dopadu financování z prostředků Unie a co nejúčinnějšího přispění k politickým cílům Unie stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady [XXXX] (10) (dále jen „nařízení o programu Horizont Evropa“)] politický a právní rámec pro evropská partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Evropská partnerství jsou hlavním prvkem politického přístupu v rámci programu Horizont Evropa. Mají splnit priority Unie, na něž se zaměřuje program Horizont Evropa, a zajistit jednoznačný dopad pro EU a její občany, jehož může Unie dosáhnout účinněji v partnerství, prostřednictvím strategické vize, kterou partneři sdílejí a o niž se zasazují, než samostatně.

(1)

K dosažení co největšího možného dopadu financování z prostředků Unie a co nejúčinnějšího přispění k politickým cílům Unie stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady [XXXX] (10) (dále jen „nařízení o programu Horizont Evropa“)] politický a právní rámec pro evropská partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Evropská partnerství jsou hlavním prvkem politického přístupu v rámci programu Horizont Evropa. Mají splnit závazky a priority Unie, na něž se zaměřuje program Horizont Evropa, a zajistit jednoznačný dopad pro EU, její občany a životní prostředí , jehož může Unie dosáhnout účinněji v partnerství, prostřednictvím strategické vize, kterou partneři sdílejí a o niž se zasazují, než samostatně.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Evropská partnerství v rámci pilíře programu Horizont Evropa „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ hrají důležitou úlohu zejména při dosahování strategických cílů, jako je urychlení transformace směřující k plnění cílů udržitelného rozvoje a zelené a digitální Evropy , a měla by přispět k oživení po nebývalé krizi spojené s onemocněním COVID-19. Evropská partnerství se zabývají složitými přeshraničními výzvami, které vyžadují integrovaný přístup. Umožňují řešit transformační, systémová a tržní selhání popsaná v posouzeních dopadů připojených k tomuto nařízení, a to spojením široké škály účastníků ze všech hodnotových řetězců a ekosystémů za účelem práce na společné vizi a její přeměně na konkrétní plány a koordinované provádění činností. Umožňují také soustředit úsilí a zdroje na společné priority k řešení složitých výzev.

(2)

Evropská partnerství v rámci pilíře programu Horizont Evropa „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ hrají důležitou úlohu zejména při dosahování strategických cílů, jako je urychlení plnění cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN), závazky Unie podle Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu  (1a) (dále jen „Pařížská dohoda“) a transformace směřující k zelené a digitální Evropě , a měla by přispět k  sociálně, hospodářsky a environmentálně odolnému oživení po nebývalé krizi spojené s onemocněním COVID-19 a zároveň posílit vedoucí postavení Evropy v průmyslu . Evropská partnerství se zabývají složitými přeshraničními výzvami, které vyžadují integrovaný přístup. Umožňují řešit transformační, systémová a tržní selhání popsaná v posouzeních dopadů připojených k tomuto nařízení, a to spojením široké škály účastníků ze všech hodnotových řetězců a ekosystémů za účelem práce na společné vizi a její přeměně na konkrétní plány a koordinované provádění činností. Umožňují také soustředit úsilí a zdroje na společné priority k řešení složitých výzev ku prospěchu společnosti .

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)

V zájmu zajištění vědecké excelence a v souladu s článkem 13 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) by měla být zajištěna svoboda vědeckého výzkumu a měly by být prosazovány nejvyšší standardy vědecké integrity.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2b)

Je důležité, aby všechna evropská partnerství respektovala etické postupy a základní etické zásady a současně dodržovala etické normy stanovené v jednotlivých vnitrostátních, odvětvových nebo institucionálních etických kodexech. Jejich výzkumné činnosti by měly vždy uplatňovat zásady stanovené v článku 19 nařízení o programu Horizont Evropa a v prohlášení Komise o etice a výzkumu kmenových buněk v souvislosti s uvedeným článkem.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

K naplnění priorit a dosažení dopadu by se měla evropská partnerství rozvíjet se širokým zapojením příslušných zúčastněných stran z celé Evropy, včetně průmyslu, výzkumných organizací, subjektů pověřených výkonem veřejné služby na místní, regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni a organizací občanské společnosti, jako jsou nadace , které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace. Měla by být také jedním z opatření k posílení spolupráce mezi partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení programů výzkumu a inovací a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací, přinášející vzájemný prospěch občanům i podnikům a současně zajistit, aby Unie mohla hájit své zájmy ve strategických oblastech .

(3)

K naplnění priorit a dosažení dopadu by se měla evropská partnerství rozvíjet se širokým zapojením všech příslušných zúčastněných stran z celé Evropy, včetně průmyslu, malých a středních podniků a začínajících podniků, univerzit, výzkumných organizací, subjektů pověřených výkonem veřejné služby na místní, regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni, organizací občanské společnosti, včetně nevládních organizací, a nadací , které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace. Měla by být také jedním z opatření k posílení spolupráce mezi partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení programů výzkumu a inovací a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací, přinášející vzájemný prospěch občanům i podnikům a současně zajistit, aby Unie mohla rozvíjet svou strategickou autonomii a otevřenou ekonomiku .

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

Nařízení (EU) 2020/852 (11) zřizuje obecný rámec vymezující, zda se určitá hospodářská činnost považuje za environmentálně udržitelnou za účelem stanovení udržitelných investic. Vytváří společný referenční rámec, který mohou investoři, banky, průmysl a výzkumní pracovníci použít při investování do projektů a  hospodářských činností, které mají značný pozitivní dopad na klima a životní prostředí a významně je nepoškozují. Jedná se o vodítko pro zelené investice v Unii.

(6)

Nařízení (EU) 2020/852 (11) zřizuje obecný rámec vymezující, zda se určitá hospodářská činnost považuje za environmentálně udržitelnou za účelem stanovení udržitelných investic. Vytváří společný referenční rámec, který mohou investoři, banky, průmysl a výzkumní pracovníci použít při investování do projektů a činností, které spadají do jeho působnosti a které mají značný pozitivní dopad na klima a životní prostředí a významně je nepoškozují. Jedná se o vodítko pro zelené investice v Unii.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Je-li to relevantní, měla by partnerství uvážit technická screeningová kritéria uvedená v článku 3 a zásadu „významně nepoškozovat“ podle článku 17 nařízení (EU) 2020/852 jako nástroj ke zlepšení připravenosti jejich projektů a přístupu k ekologickému financování, které bude zásadní pro uvedení na trh a širší zavádění inovativních technologií a řešení, jež poskytnou. Technická screeningová kritéria jsou založena na vědeckých poznatcích. Výzkum a inovace prováděné partnerstvími by měly hrát důležitou úlohu při napomáhání hospodářským subjektům, aby dosáhly standardů a prahových hodnot stanovených v nařízení nebo je překročily, a při aktualizaci technických screeningových kritérií a zajišťování souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.

(7)

Je-li to relevantní, měla by partnerství uvážit technická screeningová kritéria uvedená v článku 3 a zásadu „významně nepoškozovat“ podle článku 17 nařízení (EU) 2020/852 – v případech, kdy činnost společného podniku spadá do oblasti působnosti uvedeného nařízení – jako nástroj ke zlepšení připravenosti jejich projektů a přístupu k ekologickému financování, které bude zásadní pro uvedení na trh a širší zavádění inovativních technologií a řešení, jež poskytnou. Technická screeningová kritéria jsou založena na vědeckých poznatcích. Výzkum a inovace prováděné partnerstvími by měly hrát důležitou úlohu při napomáhání hospodářským subjektům, aby dosáhly standardů a prahových hodnot stanovených v nařízení nebo je překročily, a při aktualizaci technických screeningových kritérií a zajišťování souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Výzkumné a inovační činnosti prováděné společnými podniky by měly být financovány z programu Horizont Evropa. K dosažení maximálního dopadu by měly společné podniky rozvíjet úzké synergie s ostatními programy a finančními nástroji Unie, zejména těmi, které podporují zavádění inovativních řešení, vzdělávání a regionální rozvoj, za účelem zvýšení hospodářské a sociální soudržnosti a snížení nerovnováhy.

(10)

Výzkumné a inovační činnosti prováděné společnými podniky by měly být financovány z programu Horizont Evropa. K dosažení maximálního dopadu by měly společné podniky rozvíjet úzké synergie s ostatními programy a finančními nástroji Unie, zejména těmi, které podporují zavádění inovativních udržitelných řešení, vzdělávání a regionální rozvoj, za účelem reakce na globální výzvy a zvýšení hospodářské a sociální soudržnosti a snížení nerovnováhy a zmírnění dopadů na životní prostředí .

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)

Nový politický přístup k evropským partnerstvím, a zejména institucionalizovaným evropským partnerstvím, vyžaduje nový způsob stanovení právního rámce, podle něhož budou působit. I když se zřizování společných podniků na základě článku 187 SFEU pro účely programu Horizont 2020 ukázalo jako účinné, co se týká provádění, je třeba zvýšit úsilí v této oblasti. Toto nařízení proto usiluje o zvýšení soudržnosti, účelnosti, účinnosti a zaměření se na dopady při provádění převedením ustanovení o programu Horizont Evropa a zkušeností získaných při provádění programu Horizont 2020 do společných ustanovení pro všechny společné podniky, a to harmonizovaným způsobem. Má usnadnit navazování spolupráce a synergií mezi evropskými partnerstvími a tak plně využívat jejich propojení na organizační úrovni. Společné podniky by měly vyhledávat příležitosti k zapojení zástupců jiných evropských programů do diskusí během navrhování svých pracovních programů, určit oblasti, v nichž by doplňkové nebo společné činnosti účinněji a účelněji řešily výzvy, zabránit překrývání, sladit načasování svých činností a zajistit přístup k výsledkům a jiné příslušné způsoby výměny poznatků.

(11)

Nový politický přístup k evropským partnerstvím, a zejména institucionalizovaným evropským partnerstvím, vyžaduje nový způsob stanovení právního rámce, podle něhož budou působit. I když se zřizování společných podniků na základě článku 187 SFEU pro účely programu Horizont 2020 ukázalo jako účinné, co se týká provádění, je třeba zvýšit úsilí v této oblasti. Toto nařízení proto usiluje o zvýšení soudržnosti, účelnosti, účinnosti a zaměření se na dopady a společenskou přidanou hodnotu při provádění převedením ustanovení o programu Horizont Evropa a zkušeností získaných při provádění programu Horizont 2020 do společných ustanovení pro všechny společné podniky, a to harmonizovaným způsobem. Má usnadnit navazování spolupráce a synergií mezi evropskými partnerstvími a tak plně využívat jejich propojení na organizační úrovni. Společné podniky by měly vyhledávat příležitosti k zapojení zástupců jiných evropských programů do diskusí během navrhování svých pracovních programů, určit oblasti, v nichž by doplňkové nebo společné činnosti účinněji a účelněji řešily výzvy, zabránit překrývání, sladit načasování svých činností a zajistit přístup k výsledkům a jiné příslušné způsoby výměny poznatků.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

Po určení vzájemných synergií by společné podniky měly usilovat o určení podílů rozpočtu, které by měly být použity na doplňkové nebo společné činnosti společných podniků. Toto nařízení mimoto usiluje o dosažení vyšší účelnosti a lepší harmonizace pravidel prostřednictvím prohloubené operativní spolupráce a posouzením úspor z rozsahu, včetně zřízení společného podpůrného útvaru , jenž by měl společným podnikům poskytovat horizontální podpůrné funkce . Společný podpůrný útvar by měl usnadnit dosažení většího dopadu a harmonizace ve společných bodech, přičemž je zachována určitá míra flexibility k uspokojení zvláštních potřeb každého společného podniku. Struktura by měla být zavedena s využitím dohod o úrovni služeb, jež společné podniky uzavřou společně. Funkce společného podpůrného útvaru by měly zahrnovat funkce v oblasti koordinace a administrativní podpory v oblastech, v nichž se jeho prověřování ukázalo jako účinné a nákladově efektivní, a měly by zohledňovat soulad s požadavkem na odpovědnost každé jednotlivé schvalující osoby. Právní struktura by měla být navržena tak, aby co nejlépe sloužila společným potřebám společných podniků , aby byla zajištěna jejich úzká spolupráce a byly přezkoumány všechny možné synergie mezi evropskými partnerstvími, a v důsledku toho mezi různými částmi programu Horizont Evropa, jakož i mezi ostatními programy řízenými společnými podniky.

(12)

Po určení vzájemných synergií by společné podniky měly usilovat o určení podílů rozpočtu, které by měly být použity na doplňkové nebo společné činnosti společných podniků. Toto nařízení mimoto usiluje o dosažení vyšší účelnosti a lepší harmonizace pravidel prostřednictvím prohloubené operativní spolupráce a posouzením úspor z rozsahu, případně včetně možnosti zavedení společných podpůrných funkcí , které by měly společným podnikům poskytovat horizontální podporu . Zvýšení počtu funkcí, které společné podniky provozují společně, usnadní dosažení většího dopadu a harmonizace ve společných bodech, přičemž je zachována určitá míra flexibility k uspokojení zvláštních potřeb každého společného podniku. Funkce společného podpůrného útvaru mohou zahrnovat funkce v oblasti koordinace a administrativní podpory v oblastech, v nichž se jeho prověřování ukázalo jako účinné a nákladově efektivní, a měly by zohledňovat soulad s požadavkem na odpovědnost každé jednotlivé schvalující osoby. Společné podniky by měly mít možnost společně uzavírat dohody o úrovni služeb , aby byla zajištěna jejich úzká spolupráce a byly přezkoumány všechny možné synergie mezi evropskými partnerstvími, a v důsledku toho mezi různými částmi programu Horizont Evropa, jakož i mezi ostatními programy řízenými společnými podniky.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)

Společné podniky by měly posílit svůj vhled do dané problematiky a uplatňovat ve svých výzkumných oblastech integrovanější a systematičtější přístup k řízení činností. Toku inovací inspirovanému zdola nahoru by prospěla doplňkovost a synergické působení s pracovními programy spolupráce v oblasti výzkumu a s Evropskou radou pro výzkum. Tato doplňkovost a synergie by vytvořily příležitosti pro výzkum v oblastech, jimž není v současné době věnována pozornost, a podpořily by uplatnění v jiných odvětvích, a to jak v předcházejících, tak v navazujících úsecích inovačního toku.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Program Horizont Evropa zavádí strategičtější a soudržnější přístup k evropským partnerstvím, jenž je zároveň založený na dopadech, a to v návaznosti na poznatky získané při průběžném hodnocení programu Horizont 2020. V souladu s novým cílem usiluje toto nařízení o účinnější využívání institucionalizovaných evropských partnerství, zejména zaměřením se na jednoznačné cíle, výsledky a dopady, jichž lze dosáhnout do roku 2030, a zajištěním jasného přispění k souvisejícím politickým prioritám a politikám Unie. Úzká spolupráce a synergie s ostatními příslušnými iniciativami na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími, má zásadní význam při dosahování většího dopadu a zajištění využití výsledků. Při posuzování celkového dopadu je třeba vzít v úvahu širší investice mimo příspěvky partnerů podnícené společnými podniky, které přispějí k dosažení jejich cílů.

(14)

Program Horizont Evropa zavádí strategičtější a soudržnější přístup k evropským partnerstvím, jenž je zároveň založený na dopadech, a to v návaznosti na poznatky získané při průběžném hodnocení programu Horizont 2020. V souladu s novým cílem usiluje toto nařízení o účinnější využívání institucionalizovaných evropských partnerství, zejména zaměřením se na jednoznačné cíle, výsledky a dopady, jichž lze dosáhnout do roku 2030, a zajištěním jasného přispění k souvisejícím politickým prioritám a politikám Unie. Úzká spolupráce a synergie s ostatními příslušnými iniciativami na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s ostatními evropskými partnerstvími, má zásadní význam při dosahování většího vědeckého, sociálně-ekonomického a environmentálního dopadu a zajištění využití výsledků. Za tímto účelem by měla Komise vypracovat jasné, jednoduché a konkrétní pokyny, které umožní vytváření různých typů synergií, jako je převod zdrojů, alternativní financování, kumulativní financování a integrované financování. Je obzvláště důležité, aby členské státy a regiony co nejvíce sladily své strategie pro inteligentní specializaci a operační programy s pracovními programy společných podniků s cílem umožnit případný mechanismus převodu 5 % z evropských strukturálních a investičních fondů do společných podniků, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa a za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060  (1a) (nařízení o společných ustanoveních). Rovněž je třeba prozkoumat synergie a doplňkovost s evropskými finančními institucemi, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka, jakož i mezi samotnými společnými podniky, a s jinými programy financování Unie a příslušnými průmyslovými partnerstvími a charitativními nadacemi a fondy. Při posuzování celkového dopadu je třeba vzít v úvahu širší investice mimo příspěvky partnerů podnícené společnými podniky, které přispějí k dosažení jejich cílů , aby se urychlilo zavádění inovativních řešení na trh .

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Toto nařízení se zakládá na zásadách a kritériích stanovených v nařízení o programu Horizont Evropa, včetně otevřenosti a transparentnosti, silného aktivačního účinku a dlouhodobých závazků všech zúčastněných stran. Jedním z cílů tohoto nařízení je zajistit otevřenost iniciativ pro široké spektrum subjektů, včetně nových účastníků. Partnerství by měla být otevřená jakémukoli subjektu, který je ochoten a schopen usilovat o společný cíl, a prosazovat široké a aktivní zapojení zúčastněných stran do svých činností, členství a řízení a zajistit, aby výsledky přinesly prospěch všem Evropanům, zejména prostřednictvím rozsáhlého šíření výsledků a činností před zavedením v celé Unii.

(15)

Toto nařízení se zakládá na zásadách a kritériích stanovených v nařízení o programu Horizont Evropa, včetně otevřenosti a transparentnosti, silného aktivačního účinku a dlouhodobých závazků všech zúčastněných stran. Jedním z cílů tohoto nařízení je zajistit otevřenost iniciativ pro široké spektrum subjektů, včetně nových účastníků. Partnerství by měla být otevřená jakémukoli subjektu, který je ochoten a schopen usilovat o společný cíl, a prosazovat široké a aktivní zapojení zúčastněných stran do svých činností, členství a řízení a zajistit, aby výsledky přinesly prospěch všem Evropanům a současně přispívaly k celosvětovému udržitelnému rozvoji , zejména prostřednictvím rozsáhlého šíření výsledků a činností před zavedením v co největší míře v celé Unii.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)

Část 5,4 miliardy EUR přidělené programu Horizont Evropa z nástroje Next Generation EU podle interinstitucionální dohody o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 (dále jen „VFR“) může přispět ke zvýšení finančních prostředků společných podniků. Tento příspěvek může být rovněž doplněn zrušenými závazky podle čl. 15 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046  (1a) (dále jen „finanční nařízení“) a upraven tak, aby odrážel příspěvky přidružených zemí. Dodatečné příspěvky Unie podle článku 13 nařízení o programu Horizont Evropa, článku 5 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093  (1b) (dále jen „nařízení o VFR“) a čl. 15 odst. 3 finančního nařízení mají být spravedlivě rozděleny do klastrů pilíře 2 programu Horizont Evropa, a to s přihlédnutím k prioritám výzkumu a politickým cílům Unie. Jakýkoli dodatečný příspěvek Unie by měl odpovídat příspěvkům jiných členů než Unie.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

V souladu s cíli stanovenými v nařízení o programu Horizont Evropa je jedním z předpokladů zřízení institucionalizovaných partnerství zajištění příspěvků partnera po celou dobu trvání iniciativ. V této souvislosti by soukromí partneři měli značnou část svých příspěvků poskytnout ve formě věcných příspěvků na provozní náklady společného podniku. Společné podniky by měly mít možnost vyžádat si opatření k usnadnění těchto příspěvků prostřednictvím svých pracovních programů , zejména snížením míry financování . Tato opatření by měla vycházet ze zvláštních potřeb společného podniku a souvisejících činností. V odůvodněných případech by mělo být možné zavést dodatečné podmínky, které vyžadují účast člena společného podniku nebo jeho členských či přidružených subjektů zaměřující se na činnosti, v nichž mohou hrát partneři společného podniku z příslušných odvětví klíčovou roli , jako jsou rozsáhlé demonstrační projekty a stěžejní projekty, a přispět více prostřednictvím nižší míry financování . Výkonný ředitel by měl sledovat míru účasti členů za účelem zmocnění správní rady k přijetí vhodných opatření zajišťujících rovnováhu mezi závazky partnerů a otevřeností. V řádně odůvodněných případech lze za způsobilé náklady v souladu s platným právním rámcem považovat kapitálové výdaje například na rozsáhlé demonstrační projekty nebo stěžejní projekty.

(18)

V souladu s cíli stanovenými v nařízení o programu Horizont Evropa je jedním z předpokladů zřízení institucionalizovaných partnerství zajištění příspěvků partnera po celou dobu trvání iniciativ. V této souvislosti by soukromí partneři měli značnou část svých příspěvků poskytnout ve formě věcných příspěvků na provozní náklady společného podniku. Společné podniky by měly mít možnost vyžádat si opatření k usnadnění těchto příspěvků prostřednictvím svých pracovních programů. Tato opatření by měla vycházet ze zvláštních potřeb společného podniku a souvisejících činností. V odůvodněných případech by mělo být možné zavést dodatečné podmínky, které vyžadují účast člena společného podniku nebo jeho členských či přidružených subjektů zaměřující se na činnosti, v nichž mohou hrát partneři společného podniku z příslušných odvětví klíčovou roli nebo zavést program zahrnující integrovaný systém . Výkonný ředitel by měl sledovat míru účasti členů za účelem zmocnění správní rady k přijetí vhodných opatření zajišťujících rovnováhu mezi závazky partnerů a otevřeností. V řádně odůvodněných případech lze za způsobilé náklady v souladu s platným právním rámcem považovat kapitálové výdaje například na rozsáhlé demonstrační projekty nebo stěžejní projekty.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)

Podle zásady spravedlivého rozdělení příspěvků mezi členy společných podniků by finanční příspěvky na administrativní náklady společných podniků měly být mezi Unii a jiné členy než Unie rozděleny rovným dílem. Odchylky od této zásady by se měly uvážit pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, například tehdy, pokud by velikost nebo členská struktura jiných členů společného podniku než Unie vedla k příspěvkům členského nebo přidruženého subjektu, zejména malých a středních podniků, na tak vysoké úrovni, že by to vážně ohrozilo jejich motivaci stát se či zůstat členským nebo přidruženým subjektem člena společného podniku. V těchto případech by měl minimální procentní podíl ročního finančního příspěvku na administrativní náklady společného podniku poskytovaného jinými členy než Unie činit 20 % celkových ročních administrativních nákladů a příspěvky malých a středních podniků by měly být podstatně nižší než příspěvky větších členských nebo přidružených subjektů. Jakmile bylo z hlediska členství dosaženo kritického množství, jež umožňuje příspěvek vyšší než 20 % celkových ročních administrativních nákladů, měly by roční příspěvky členského nebo přidruženého subjektu zůstat zachovány nebo se zvýšit za účelem postupného navyšování podílu jiných členů než Unie na celkovém příspěvku na roční administrativní náklady společného podniku. Jiní členové společného podniku než Unie by měli usilovat o zvýšení počtu členských nebo přidružených subjektů, aby se jejich příspěvek zvýšil na 50 % administrativních nákladů společného podniku během jeho doby trvání.

(19)

Poměr administrativních nákladů k celkovému rozpočtu by měl mít napříč společnými podniky srovnatelnou výši a neměl by překročit 5 % jejich rozpočtu. Nadto by podle zásady spravedlivého rozdělení příspěvků mezi členy společných podniků finanční příspěvky na administrativní náklady společných podniků měly být mezi Unii a jiné členy než Unie rozděleny rovným dílem. Jiní členové než Unie by se měli mezi sebou dohodnout na spravedlivém rozdělení příslušných částí administrativních nákladů svých společných podniků. Odchylky od této zásady by se měly uvážit pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, například tehdy, pokud by velikost nebo členská struktura jiných členů společného podniku než Unie vedla k příspěvkům členského nebo přidruženého subjektu, zejména malých a středních podniků, výzkumných organizací nebo univerzit, na tak vysoké úrovni, že by to vážně ohrozilo jejich motivaci stát se či zůstat členským nebo přidruženým subjektem člena společného podniku. V těchto případech by měl minimální procentní podíl ročního finančního příspěvku na administrativní náklady společného podniku poskytovaného jinými členy než Unie činit 20 % celkových ročních administrativních nákladů a příspěvky malých a středních podniků , výzkumných organizací a univerzit by měly být podstatně nižší než příspěvky větších členských nebo přidružených subjektů. Jakmile bylo z hlediska členství dosaženo kritického množství, jež umožňuje příspěvek vyšší než 20 % celkových ročních administrativních nákladů, měly by roční příspěvky členského nebo přidruženého subjektu zůstat zachovány nebo se zvýšit za účelem postupného navyšování podílu jiných členů než Unie na celkovém příspěvku na roční administrativní náklady společného podniku. Jiní členové společného podniku než Unie by měli usilovat o zvýšení počtu členských nebo přidružených subjektů, aby se jejich příspěvek zvýšil na 50 % administrativních nákladů společného podniku během jeho doby trvání.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)

Nařízení o programu Horizont Evropa vyžaduje, aby partneři prokázali svůj dlouhodobý závazek, včetně minimálního podílu veřejných a/nebo soukromých investic. Je proto nezbytné, aby Unie v tomto nařízení určila zakládající členy usazené v členských státech, zemích přidružených k programu Horizont Evropa nebo mezinárodních organizacích. Je-li to však nezbytné, mělo by být možné členskou základnu společných podniků po jejich zřízení rozšířit o přidružené členy vybrané na základě otevřených a transparentních řízení, a to zejména s ohledem na nový technologický vývoj nebo přidružení dalších zemí k programu Horizont Evropa. Právní subjekty, které mají zájem podporovat cíle společného podniku ve specifických oblastech výzkumu, aniž by se staly členy, by měly mít rovněž možnost stát se přispívajícími partnery těchto společných podniků.

(20)

Nařízení o programu Horizont Evropa vyžaduje, aby partneři prokázali svůj dlouhodobý závazek, včetně minimálního podílu veřejných a/nebo soukromých investic. Je proto nezbytné, aby Unie v tomto nařízení určila zakládající členy usazené v členských státech, zemích přidružených k programu Horizont Evropa nebo mezinárodních organizacích. Je-li to však nezbytné, mělo by být možné členskou základnu společných podniků po jejich zřízení rozšířit o přidružené členy vybrané na základě pravidelných, otevřených , spravedlivých a transparentních výzev k vyjádření zájmu a následných výběrových řízení, a to s ohledem na stanovisko vědeckého poradního orgánu a na nový technologický vývoj a inovativní přístupy nebo přidružení dalších zemí k programu Horizont Evropa. Právní subjekty, které mají zájem podporovat cíle společného podniku ve specifických oblastech výzkumu, aniž by se staly členy, by měly mít rovněž možnost stát se přispívajícími partnery těchto společných podniků.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Zřízení společného podniku zajišťuje pro členy vzájemně prospěšné partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména podporou jistoty ohledně významných rozpočtových přídělů pro příslušná odvětví po dobu sedmi let. Být zakládajícím členem nebo přidruženým členem či jedním z jeho členských nebo přidružených subjektů umožňuje získat vliv, a to přímo nebo prostřednictvím zástupců odvětví, ve správní radě společného podniku. Správní rada je rozhodovacím orgánem společného podniku, který rozhoduje o dlouhodobém strategickém směřování partnerství a o jeho každoročních prioritách. Zakládající členové a přidružení členové zastupující případně své členské subjekty by proto měli mít možnost přispět ke stanovování programu a priorit společného podniku přijetím a případně úpravou strategického programu výzkumu a inovací, jakož i přijetím ročního pracovního programu, včetně obsahu výzev k podávání návrhů, použitelné míry financování u jednotlivých témat výzvy a souvisejících pravidel pro postupy podávání, hodnocení, výběru, zadávání a přezkumu.

(21)

Zřízení společného podniku zajišťuje pro členy vzájemně prospěšné partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména podporou jistoty ohledně významných rozpočtových přídělů pro příslušná odvětví po dobu sedmi let a poskytnutím politického signálu, lepšího plánování a jistoty investorů . Správní rada je rozhodovacím orgánem společného podniku, který rozhoduje o dlouhodobém strategickém směřování partnerství a o jeho ročních prioritách na základě příspěvků partnerů, včetně soukromého sektoru, vědecké obce, zástupců členských států a neziskových organizací občanské společnosti působících v oblasti příslušného společného podniku . Zakládající členové a přidružení členové zastupující případně své členské subjekty společně se všemi příslušnými zúčastněnými stranami by proto měli mít možnost přispět ke stanovování programu a priorit společného podniku přijetím a případně revizí strategického programu výzkumu a inovací, jakož i přijetím ročního pracovního programu, včetně obsahu výzev k podávání návrhů, použitelné míry financování u jednotlivých témat výzvy a souvisejících pravidel pro postupy podávání, hodnocení, výběru, zadávání a přezkumu.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)

Je vhodné, aby se jiní členové než Unie zavázali k provádění tohoto nařízení prostřednictvím písemného závazku. Tyto písemné závazky by měly být právně závazné po celou dobu trvání iniciativy a společný podnik a Komise by je měly podrobně sledovat. Společný podnik by měl vytvořit právní a organizační prostředí, které členům umožňuje plnit jejich závazky, přičemž je současně zajištěna trvalá otevřenost iniciativy a transparentnost během jejího provádění , zejména co se týká stanovování priorit a účasti ve výzvách k podávání návrhů.

(22)

Společné podniky by měly být schopny pracovat agilně, jednoduše a flexibilně a mít k dispozici soubor jasných pravidel, a tím zvýšit přitažlivost pro všechny zúčastněné strany, zejména pro průmysl, malé a střední podniky, výzkumné organizace a zúčastněné státy. Je vhodné, aby se jiní členové než Unie zavázali k provádění tohoto nařízení prostřednictvím písemného závazku. Tyto písemné závazky by měly být včas zveřejněny na internetových stránkách příslušného společného podniku a zároveň by měly zajistit dodržování pravidel důvěrnosti, měly by být právně závazné po celou dobu trvání iniciativy a společný podnik a Komise by je měly podrobně sledovat. Společný podnik by měl vytvořit právní a organizační prostředí, které členům umožňuje plnit jejich závazky, přičemž během provádění iniciativy by měla být současně zajištěna její trvalá otevřenost, transparentnost a dodržování pravidel o střetu zájmů , zejména co se týká stanovování priorit a účasti ve výzvách k podávání návrhů , a měla by být prosazována genderově a geograficky vyváženou účast . Společné podniky by měly případně určit výzvy k předkládání návrhů, v nichž je podporována koordinační úloha účastníků z malých a středních podniků.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)

Základem rámcového programu Horizont Evropa je další zjednodušení. V této souvislosti by měl existovat zjednodušený mechanismus podávání zpráv pro partnery, kteří již nemusí podávat zprávy o nezpůsobilých nákladech. Věcné příspěvky na provozní činnost by se měly započítávat pouze na základě způsobilých nákladů. To umožňuje automatický výpočet věcných příspěvků na provozní činnost prostřednictvím nástrojů IT programu Horizont Evropa, snižuje administrativní zátěž uloženou partnerům a zvyšuje účinnost mechanismu podávání zpráv o příspěvcích. Společný podnik by měl věcné příspěvky na provozní činnost podrobně sledovat a výkonný ředitel správní rady by měl vypracovávat pravidelné zprávy, aby se zjistilo, zda je pokrok při dosahování cílů týkajících se věcných příspěvků dostatečně uspokojivý. Správní rada by měla posoudit jak vynaložené úsilí, tak i výsledky členů přispívající k provozní činnosti, jakož i jiné faktory, jako je míra zapojení malých a středních podniků a atraktivita iniciativy pro nové účastníky. V případě potřeby je nutno přijmout vhodná nápravná opatření s ohledem na zásady otevřenosti a transparentnosti.

(23)

Základem rámcového programu Horizont Evropa je další zjednodušení. V této souvislosti by měl existovat zjednodušený mechanismus podávání zpráv pro partnery, kteří již nemusí podávat zprávy o nezpůsobilých nákladech. Věcné příspěvky na provozní činnost by se měly započítávat pouze na základě způsobilých nákladů. To umožňuje automatický výpočet věcných příspěvků na provozní činnost prostřednictvím nástrojů IT programu Horizont Evropa, snižuje administrativní zátěž uloženou partnerům a zvyšuje účinnost mechanismu podávání zpráv o příspěvcích. Společný podnik by měl věcné příspěvky na provozní činnost podrobně sledovat a výkonný ředitel správní rady by měl vypracovávat pravidelné zprávy a zveřejňovat je včas na internetových stránkách příslušného společného podniku , aby se zjistilo, zda je pokrok při dosahování cílů týkajících se věcných příspěvků dostatečně uspokojivý. Správní rada by měla posoudit jak vynaložené úsilí, tak i výsledky členů přispívající k provozní činnosti, jakož i jiné faktory, jako je míra zapojení malých a středních podniků, atraktivita iniciativy pro nové účastníky a geografická rozmanitost . V případě potřeby je nutno přijmout vhodná nápravná opatření s ohledem na zásady otevřenosti a transparentnosti.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)

Společné podniky by měly poskytovat jiným členům než Unie systematické příležitosti a pobídky ke spojování jejich výzkumných a inovačních činností s činnostmi společného podniku. Dodatečné činnosti by neměly obdržet finanční podporu ze strany společného podniku. Lze je však započítat jako věcné příspěvky členů, pokud přispívají k cílům společného podniku a přímo souvisejí s jeho činností. Tuto spojitost lze zjistit prostřednictvím využití výsledků nepřímých akcí financovaných společným podnikem nebo předchozími iniciativami nebo prokázáním významné přidané hodnoty Unie. Toto nařízení by mělo obsahovat specifičtější ustanovení týkající se rozsahu dodatečných činností každého společného podniku, je-li to nezbytné k dosažení požadovaného zaměření a dopadu. Správní rada společného podniku by měla dále rozhodnout o tom, zda je při oceňování příspěvků nutné použití zjednodušených metod, jako jsou jednorázové částky nebo jednotkové náklady, aby bylo dosaženo zjednodušení, nákladové efektivnosti a náležité ochrany důvěrných obchodních údajů.

(24)

Společné podniky by měly poskytovat jiným členům než Unie systematické příležitosti a pobídky ke spojování jejich výzkumných a inovačních činností s činnostmi společného podniku. Dodatečné činnosti by neměly obdržet finanční podporu ze strany společného podniku. Lze je však započítat jako věcné příspěvky členů, pokud přispívají k cílům společného podniku a přímo souvisejí s jeho činností. Tuto spojitost lze zjistit prostřednictvím využití výsledků nepřímých akcí financovaných společným podnikem nebo předchozími iniciativami nebo prokázáním významné přidané hodnoty Unie. Toto nařízení by mělo obsahovat specifičtější ustanovení pro co nejtransparentnější určení rozsahu dodatečných činností každého společného podniku, je-li to nezbytné k dosažení požadovaného zaměření a dopadu. Správní rada společného podniku by měla dále rozhodnout o tom, zda je při oceňování příspěvků nutné použití zjednodušených metod, jako jsou jednorázové částky nebo jednotkové náklady, aby bylo dosaženo zjednodušení, nákladové efektivnosti a náležité ochrany důvěrných obchodních údajů.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a)

V zájmu podpory profesní dráhy mladých výzkumných pracovníků a podpory špičkové úrovně výzkumu a inovací by měly společné podniky poskytovat aktuální informace a pravidelně zveřejňovat otevřené výzvy pro studenty doktorandského a postdoktorandského studia v oblasti působnosti příslušného společného podniku a případně podporovat doplňkovost a synergie s akcemi „Marie Curie-Skłodowska“.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)

Řízení společných podniků by mělo zajistit, aby byly jejich rozhodovací procesy vhodné pro vyrovnání se s rychle se měnícím socioekonomickým a technologickým prostředím a globálními výzvami. Společné podniky by měly odborné znalosti, doporučení a podporu všech příslušných zúčastněných stran využívat k účinnému plnění svých úkolů a zajištění synergií na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni. Společné podniky by proto měly být zmocněny k zřizování poradních orgánů s cílem poskytovat odborné poradenství a provádět jakékoli jiné úkoly poradní povahy, které jsou nezbytné k dosažení cílů společných podniků. Při zřizování poradních orgánů by měly společné podniky zajistit vyvážené zastoupení odborníků v rámci rozsahu činností společného podniku , včetně dodržení vyváženého zastoupení žen a mužů . Poradenství poskytované těmito orgány by mělo zahrnovat vědecká hlediska, jakož i hlediska vnitrostátních a regionálních orgánů a jiných zúčastněných stran společných podniků.

(25)

Řízení společných podniků by mělo zajistit, aby byly jejich rozhodovací procesy transparentní a vhodné pro vyrovnání se s rychle se měnícím socioekonomickým a technologickým prostředím a globálními výzvami. Řídící orgány společných podniků by měly zohledňovat zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů a geografické rozmanitosti. Společné podniky by měly odborné znalosti, doporučení a podporu všech příslušných zúčastněných stran , mimo jiné včetně univerzit a dalších výzkumných organizací, zástupců průmyslu a malých a středních podniků, využívat k účinnému plnění svých úkolů a zajištění synergií na úrovni Unie, na vnitrostátní a na regionální úrovni. Společné podniky by proto měly být zmocněny k zřizování poradních orgánů s cílem poskytovat odborné poradenství a provádět jakékoli jiné úkoly poradní povahy, které jsou nezbytné k dosažení cílů společných podniků. Při zřizování poradních orgánů by měly společné podniky zajistit vyvážené zastoupení odborníků v rámci rozsahu činností společného podniku. Poradenství poskytované těmito orgány by mělo zahrnovat vědecká hlediska, jakož i hlediska vnitrostátních a regionálních orgánů, jiných zúčastněných stran společných podniků a organizací občanské společnosti .

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)

Společné podniky by měly mít možnost zřídit poradní orgán s vědeckou poradní funkcí. Tento orgán nebo jeho členové by měli být s to poskytovat příslušnému společnému podniku nezávislé vědecké poradenství a podporu. Vědecké poradenství by se mělo týkat zejména ročních pracovních plánů, dodatečných činností, jakož i v případě potřeby jakýchkoli jiných aspektů úkolů společných podniků.

(26)

Společné podniky by měly zřídit poradní orgán s vědeckou poradní funkcí. Tento orgán nebo jeho členové by měli poskytovat příslušnému společnému podniku nezávislé vědecké poradenství a podporu nezávisle na členech jiných řídících orgánů společného podniku . Vědecké poradenství by se mělo týkat zejména strategického programu výzkumu a inovací, ročních pracovních plánů, dodatečných činností, sociálně-ekonomických, environmentálních a klimatických dopadů, potenciálních nových členů, jakož i v případě potřeby jakýchkoli jiných aspektů úkolů společných podniků.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26a)

Správní rady by měly vědeckému poradnímu orgánu poskytovat včas informace o rozhodnutích týkajících se doporučení a stanovisek navržených vědeckým poradním orgánem. Tato rozhodnutí by se měla zpřístupnit veřejnosti.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)

Aby bylo zajištěno, že společné podniky si jsou vědomy stanovisek a názorů zúčastněných stran z celého hodnotového řetězce v příslušných oblastech, měly by mít možnost zřizovat příslušné poradní skupiny zúčastněných stran, které budou podle potřeby každého společného podniku konzultovány ohledně horizontálních záležitostí nebo konkrétních otázek. Tyto skupiny by měly být otevřeny všem zúčastněným stranám z veřejného a soukromého sektoru, včetně organizovaných zájmových skupin a mezinárodních zájmových skupin z členských států, přidružených zemí, jakož i z ostatních zemí, které působí v oblasti společného podniku.

(28)

Aby bylo zajištěno, že společné podniky si jsou vědomy stanovisek a názorů zúčastněných stran z celého hodnotového řetězce v příslušných oblastech, měly by mít možnost zřizovat příslušné poradní skupiny zúčastněných stran, které budou podle potřeby každého společného podniku konzultovány ohledně horizontálních záležitostí nebo konkrétních otázek. Tyto skupiny by měly být otevřeny všem zúčastněným stranám z veřejného a soukromého sektoru, včetně organizovaných zájmových skupin , organizací občanské společnosti a mezinárodních zájmových skupin z členských států, přidružených zemí, jakož i z ostatních zemí, které působí v oblasti společného podniku.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)

Společné podniky by měly fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měly svým příslušným orgánům poskytovat včas všechny příslušné informace a propagovat své činnosti, včetně činností k informování širší veřejnosti a šíření výsledků.

(29)

Společné podniky by měly fungovat jednoduchým, flexibilním, otevřeným , spravedlivým a transparentním způsobem, přičemž by měly svým příslušným orgánům poskytovat včas všechny příslušné informace a propagovat své činnosti, včetně činností k informování širší veřejnosti a šíření výsledků , zapojovat se do informačních kampaní a podporovat činnosti v oblasti vzdělávání a šíření výsledků se zapojením akademických, vědeckých a znalostních sítí, sociálních a hospodářských partnerů, sdělovacích prostředků, organizací zastupujících průmysl a malé a střední podniky a další subjekty . Všechny společné podniky by měly vyvinout zvláštní úsilí, aby zajistily dostatečnou a včasnou informovanost veřejnosti o činnostech společných podniků, a měly by na svých internetových stránkách poskytovat náležité informace, včetně zveřejnění příslušných dokumentů, jako jsou výroční zprávy o činnosti, zprávy o pokroku, pořady jednání a zápisy ze zasedání rady, a to v souladu s pravidly důvěrnosti. Měly by posílit dialog se společností, zvýšit informovanost, podporovat aktivní účast ve všech fázích vědeckého bádání, a umožnit tak občanům podílet se na navrhování řešení, přispívat ke vzniku nových myšlenek a zaujímat k činnostem a výsledkům společných podniků konstruktivní postoje, a tím zvyšovat důvěru v technologická řešení současných a budoucích výzev.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)

Společné podniky by měly být prováděny s využitím struktury a pravidel, jež zvyšují účinnost a zajišťují zjednodušení. Za tímto účelem by společné podniky měly přijmout finanční pravidla zohledňující jejich potřeby v souladu s článkem 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 (2).

(30)

Jedinečnými rysy společných podniků jsou struktura řízení a specializovaná programová kancelář, které by měly umožňovat vyšší úroveň operací založených na důvěře. Společné podniky by měly být prováděny s využitím struktury a pravidel, jež zvyšují jejich dopad, účinnost a zajišťují maximální administrativní zjednodušení pro příjemce a snížení jejich administrativní zátěže . Za tímto účelem by společné podniky měly přijmout finanční pravidla zohledňující jejich potřeby v souladu s článkem 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 (2). Aby mohly společné podniky plnit své úkoly a vykonávat dodatečné činnosti, je třeba zajistit odpovídající počty zaměstnanců náležitých platových tříd.

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)

Účast na nepřímých akcích financovaných společnými podniky v rámci programu Horizont Evropa by měla být v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o programu Horizont Evropa. Společné podniky by měly zajistit jednotné používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí. Společné podniky by měly používat vzorovou grantovou dohodu vypracovanou Komisí. V souvislosti se lhůtou pro vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků uvedenou v [čl. 36 odst. 4] nařízení o programu Horizont Evropa by měla být zohledněna doba trvání inovačního cyklu v oblastech, jimiž se příslušné společné podniky zabývají.

(32)

Účast na nepřímých akcích financovaných společnými podniky v rámci programu Horizont Evropa by měla být v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o programu Horizont Evropa. Zejména malé a střední podniky nemusí mít prostředky k tomu, aby se aktivně zapojily do evropských projektů, a měly by být podporovány všemi společnými podniky, aby se účastnily jejich činností. V zájmu podpory účasti malých a středních podniků by však společné podniky měly mít možnost uplatňovat u finančních prostředků Unie různé sazby úhrady v rámci jedné akce v závislosti na typu účastníka. Sazby úhrady by měly být uvedeny v pracovním programu. Společné podniky by měly zajistit jednotné používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí. Společné podniky by měly používat vzorovou grantovou dohodu vypracovanou Komisí. V souvislosti se lhůtou pro vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků uvedenou v [čl. 36 odst. 4] nařízení o programu Horizont Evropa by měla být zohledněna doba trvání inovačního cyklu v oblastech, jimiž se příslušné společné podniky zabývají.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(32a)

Jelikož hlavní překážku konkurenceschopnosti představuje nedostatek dovedností, měly by společné podniky aktivně přispívat ke zlepšení specifických rozdílů v dovednostech v celé Unii a k přijímání opatření k podpoře genderové vyváženosti a řešení genderového rozměru, včetně oborů STEM, a to tím, že budou napomáhat při budování nových znalostí a lidského kapitálu, že se zapojí do informačních kampaní a že budou podporovat vzdělávací činnosti a šíření informací se zapojením akademických, vědeckých a znalostních sítí, sociálních a hospodářských partnerů, sdělovacích prostředků, organizací zastupujících průmysl a malé a střední podniky a další subjekty. Společné podniky by měly hledat možnosti, jak informovat studenty, kteří se chtějí věnovat kariéře v oblasti vědy, technologie, inženýrství a matematice a v dalších oblastech souvisejících s provozními činnostmi společných podniků. Společné podniky by měly být jedním z nástrojů, jak přilákat talenty a omezit problém odlivu mozků při současném zachování vyváženého pohybu výzkumných pracovníků a specializovaných odborných znalostí.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)

Jedním z hlavních účelů společných podniků je posílit hospodářské kapacity Unie, a zejména její vědeckou a technologickou suverenitu . Oživení po pandemii navíc vyzdvihuje potřebu investovat do klíčových technologií, jako jsou sítě 5G, umělá inteligence, cloud, kybernetická bezpečnost a zelené technologie, a zhodnocení těchto technologií v Unii. V tomto ohledu budou hrát důležitou úlohu výsledky vytvořené všemi účastníky a všichni účastníci budou mít prospěch z financování Unií prostřednictvím výsledků dosažených v rámci projektu a přístupových práv k těmto výsledkům, a to i účastníci, kteří finanční prostředky Unie neobdrželi. Na ochranu zájmů Unie by se proto právo společných podniků vznést námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům mělo vztahovat i na účastníky, kteří neobdrželi finanční prostředky Unie. Při výkonu tohoto práva na vznesení námitky by společný podnik měl usilovat o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi zájmy Unie a ochranou základních práv, co se týká výsledků účastníků bez financování, v souladu se zásadou proporcionality a s ohledem na skutečnost, že tito účastníci neobdrželi finanční prostředky Unie na akci, v jejímž rámci se výsledků dosáhlo.

(33)

K hlavním účelům společných podniků patří posílení hospodářských kapacit Unie, a zejména její průmyslové, vědecké technologické suverenity, jakož i klimatická neutralita a budování udržitelnějšího a konkurenceschopnějšího hospodářství prostřednictvím vědeckých, digitálních a technologických inovací . Oživení po pandemii navíc vyzdvihuje potřebu investovat do nezbytné infrastruktury a klíčových technologií, jako jsou nové komunikační technologie, sítě 5G a 6G , umělá inteligence, cloud, kybernetická bezpečnost a zelené technologie, a  do zhodnocení , zavádění a komerčního využívání těchto technologií v Unii. Společné podniky by měly přispívat k podpoře otevřené vědy v souladu se zásadami stanovenými v článcích 14 a 39 nařízení o programu Horizont Evropa, které stanoví, že přístup k údajům z výzkumu by měl být „co nejotevřenější, uzavřený podle potřeby“, s přihlédnutím k oprávněným zájmům příjemců.  V tomto ohledu budou hrát důležitou úlohu výsledky vytvořené všemi účastníky a všichni účastníci budou mít prospěch z financování Unií prostřednictvím výsledků dosažených v rámci projektu a přístupových práv k těmto výsledkům, a to i účastníci, kteří finanční prostředky Unie neobdrželi. Na ochranu zájmů Unie by se proto právo společných podniků vznést námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům mělo vztahovat i na účastníky, kteří neobdrželi finanční prostředky Unie. Při výkonu tohoto práva na vznesení námitky by společný podnik měl usilovat o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi zájmy Unie a ochranou základních práv, co se týká výsledků účastníků bez financování, v souladu se zásadou proporcionality a s ohledem na skutečnost, že tito účastníci neobdrželi finanční prostředky Unie na akci, v jejímž rámci se výsledků dosáhlo.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)

Podle [čl. 8 odst. 2 písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa by společné podniky měly mít jednoznačnou koncepci životního cyklu. Pro náležitou ochranu finančních zájmů Unie by společné podniky měly být zřízeny na období končící dnem 31. prosince 2031, aby mohly plnit své povinnosti s ohledem na provádění grantu do doby dokončení posledních nepřímých akcí, které byly zahájeny.

(38)

Společné podniky by měly být financovány z programů Unie v rámci víceletého finančního rámce a případně z programu Next Generation EU. Podle [čl. 8 odst. 2 písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa by společné podniky měly mít jednoznačnou koncepci životního cyklu. Pro náležitou ochranu finančních zájmů Unie by společné podniky měly být zřízeny na období končící dnem 31. prosince 2031, aby mohly plnit své povinnosti s ohledem na provádění grantu do doby dokončení posledních nepřímých akcí, které byly zahájeny.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(38a)

Společný podnik, jeho orgány a zaměstnanci by se měli při provádění svých činností vyvarovat jakéhokoli střetu zájmů. Správní rada a výkonní ředitelé by měli přijmout pravidla pro předcházení a vyvarování se střetům zájmů a pro jejich řešení. Členové vědeckého výboru by měli zveřejňovat a průběžně aktualizovat prohlášení o veškerých odborných činnostech, finančních zájmech a střetech zájmů.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)

V rámci priority Komise týkající se „Zelené dohody pro Evropu“ (3) podporované revidovanou biohospodářskou strategií Unie (4), strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti (5), sdělením „Čistá planeta pro všechny“ (6), akčním plánem pro oběhové hospodářství (7) a novým sdělením „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (8) by se evropské odvětví založené na biotechnologiích, včetně malých a středních podniků, regionů a prvovýrobců, mělo stát klimaticky neutrálním, více oběhovým a udržitelnějším, přičemž by mělo být i nadále konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Silný a konkurenceschopný inovační ekosystém účinně využívající zdroje a založený na biotechnologiích může snížit závislost na neobnovitelných fosilních surovinách a nerostných surovinách a urychlit jejich nahrazování. Může vyvíjet obnovitelné bioprodukty, biomateriály, procesy a živiny z odpadů a biomasy prostřednictvím inovací založených udržitelnosti a oběhovosti. Tento ekosystém může vytvářet hodnotu rovněž z místních vstupních materiálů – včetně odpadů, reziduí a vedlejších toků – k zajištění pracovních míst, hospodářského růstu a rozvoje v celé Unii, nejen v městských oblastech, nýbrž také ve venkovských a pobřežních oblastech, v nichž je biomasa produkována a které jsou často okrajovými regiony, jež mají jen ojediněle prospěch z průmyslového rozvoje.

(39)

V rámci priority Komise týkající se „Zelené dohody pro Evropu“ (3) podporované revidovanou biohospodářskou strategií Unie (4), strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti (5), sdělením „Čistá planeta pro všechny“ (6), akčním plánem pro oběhové hospodářství (7), novým sdělením „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (8) a cíli udržitelného rozvoje OSN by se evropské odvětví založené na biotechnologiích, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků , regionů a prvovýrobců, mělo stát klimaticky neutrálním, více oběhovým a udržitelnějším, přičemž by mělo být i nadále konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Silný a konkurenceschopný inovační ekosystém účinně využívající zdroje a založený na biotechnologiích může snížit závislost na neobnovitelných fosilních surovinách a nerostných surovinách a urychlit jejich nahrazování. Může vyvíjet obnovitelné bioprodukty, biomateriály, procesy a živiny z odpadů a biomasy prostřednictvím inovací založených na udržitelnosti a oběhovosti. Tento ekosystém může vytvářet hodnotu rovněž z místních vstupních materiálů – včetně odpadů, reziduí a vedlejších toků – k zajištění pracovních míst, hospodářského a sociálního růstu a rozvoje v celé Unii, nejen v městských oblastech, nýbrž také ve venkovských a pobřežních oblastech, v nichž je biomasa produkována a které jsou často okrajovými regiony, jež mají jen ojediněle prospěch z průmyslového , hospodářského a sociálního rozvoje; Může rovněž přispět k určení řešení využívajících technologie a přístupy se zápornou bilancí emisí.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40)

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích zřízený v rámci programu Horizont 2020 se zaměřil na udržitelné využívání zdrojů, zejména v odvětvích náročných na zdroje a s vysokým dopadem, jako je zemědělství, výroba textilu a stavebnictví, a to především se zaměřením na místní hospodářské subjekty, výrobce, závody a továrny. Jeho průběžné hodnocení zveřejněné v říjnu 2017 obsahovalo důkladný soubor 34 doporučení, která jsou zohledněna v návrhu společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství zřízeného tímto nařízením. Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství nepředstavuje přímé pokračování společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, nýbrž spíše program, který navazuje na úspěchy svého předchůdce a odstraňuje jeho nedostatky. V souladu s doporučeními by měl společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství zahrnovat širší spektrum zúčastněných stran, včetně prvovýroby (zemědělství, akvakultura, rybolov a lesnictví), jakož i poskytovatelů odpadů, reziduí a vedlejších toků, regionálních orgánů a investorů, aby se zabránilo selhání trhu a neudržitelným postupům založeným na biotechnologiích. K dosažení svých cílů by měl financovat pouze projekty, které splňují zásady oběhovosti, udržitelnosti a respektování mezí možností naší planety.

(40)

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích zřízený v rámci programu Horizont 2020 se zaměřil na udržitelné využívání zdrojů, zejména v odvětvích náročných na zdroje a s vysokým dopadem, jako je zemědělství, výroba textilu a stavebnictví, a to především se zaměřením na místní hospodářské subjekty, výrobce, závody a továrny. Jeho průběžné hodnocení zveřejněné v říjnu 2017 obsahovalo důkladný soubor 34 doporučení, která jsou zohledněna v návrhu společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství zřízeného tímto nařízením. Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství nepředstavuje přímé pokračování společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, nýbrž spíše program, který navazuje na úspěchy svého předchůdce a odstraňuje jeho nedostatky. V souladu s doporučeními by měl společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství zahrnovat širší spektrum zúčastněných stran, včetně prvovýroby ( technologie, zemědělství, akvakultura, rybolov a lesnictví), jakož i poskytovatelů odpadů, reziduí a vedlejších toků, regionálních orgánů a investorů, aby se zabránilo selhání trhu a neudržitelným postupům založeným na biotechnologiích , a zástupců organizací občanské společnosti . Zejména by měl zajistit otevřenost pro menší subjekty. K dosažení svých cílů by měl financovat pouze projekty, které splňují zásady oběhovosti, udržitelnosti, respektování mezí možností naší planety a zmírňují jejich potenciální sociální a environmentální dopady .

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 41

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(41)

Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství by měl zřídit skupiny pro zavádění, jež by měly sloužit jako poradní orgány a měly by se aktivně účastnit strategických diskusí, které vymezují program partnerství. Zásadní je zahrnout tyto poradní orgány do struktury řízení k zajištění širší účasti a vyšších soukromých investic do oběhového odvětví založeného na biotechnologiích. Skupiny pro zavádění by měly poskytovat podporu zejména na strategických zasedáních správní rady, na nichž se ke stálé správní radě připojí přední průmyslové podniky a zástupci zúčastněných stran společně se zástupci Komise na vysoké úrovni za účelem projednání a vytyčení strategického směřování partnerství.

(41)

Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství by měl zřídit skupiny pro zavádění, jež by měly sloužit jako poradní orgány a měly by se aktivně účastnit strategických diskusí, které vymezují program partnerství. Zásadní je zahrnout tyto poradní orgány do struktury řízení k zajištění širší účasti a vyšších soukromých investic do oběhového odvětví založeného na biotechnologiích. Skupiny pro zavádění by měly poskytovat podporu zejména na strategických zasedáních správní rady, na nichž se ke stálé správní radě připojí přední průmyslové podniky a zástupci zúčastněných stran společně se zástupci Komise na vysoké úrovni za účelem projednání a vytyčení strategického směřování a zajištění environmentální a sociální udržitelnosti partnerství.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42)

Hlavním cílem společného podniku pro čisté letectví by mělo být přispění ke snížení ekologické stopy letectví urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií, aby mohly být co nejrychleji zavedeny, což významně přispěje k ambiciózním cílům týkajícím se snižování dopadů na životní prostředí stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu, tj. snížení emisí o 55 % do roku 2030 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze urychlením a optimalizací výzkumných a inovačních procesů v leteckém průmyslu a zlepšením celosvětové konkurenceschopnosti leteckého průmyslu Unie. Společný podnik pro čisté letectví by měl také zajistit, aby bylo čisté letectví i nadále bezpečným, spolehlivým a účinným způsobem přepravy osob a zboží.

(42)

Hlavním cílem společného podniku pro čisté letectví by mělo být přispění ke snížení ekologické stopy letectví urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií, aby mohly být co nejrychleji zavedeny, což významně přispěje k ambiciózním cílům týkajícím se snižování dopadů na životní prostředí stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119  (1a) (dále jen „evropský právní rámec pro klima“) , tj. snížení emisí o 55 % do roku 2030 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou . Tohoto cíle lze dosáhnout pouze urychlením a optimalizací výzkumných a inovačních procesů v leteckém průmyslu a zlepšením celosvětové konkurenceschopnosti leteckého průmyslu Unie. Společný podnik pro čisté letectví by měl také zajistit, aby bylo čisté letectví i nadále bezpečným, spolehlivým a účinným způsobem přepravy osob a zboží.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44a)

Čistá a udržitelná letecká doprava, která čelí v důsledku pandemie COVID-19 značným výzvám, je považováno za zásadní prvek úspěchu Unie ve vysoce konkurenčním světě. Společný podnik pro čisté letectví by mohl různými způsoby rozšířit základnu pro podporu leteckého výzkumu. Mohl by pomoci přinést nové znalosti, řešení a inovační potenciál převzetím myšlenek z jiných oblastí vědy a odvětví. Mohl by rovněž umožnit studentům působit v průmyslovém prostředí, zejména v malých a středních podnicích. Úspěšná spolupráce mezi společnými podniky a akademickými institucemi může vést ke sponzorovaným smlouvám na výzkum, financování spolupráce, programům stáží pro studenty, společným specializovaným zařízením, programům souvisejícím s průmyslem, grantům a odměnám či cenám, které povzbudí akademickou obec.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(47)

Evropa čelí výzvě spojené s nutností hrát vedoucí úlohu při internalizaci společenských nákladů na emise skleníkových plynů v obchodním modelu letecké dopravy a i nadále zajišťovat na světovém trhu „rovné podmínky“ pro evropské produkty. Společný podnik pro čisté letectví by proto měl podporovat evropské zástupce v mezinárodním normalizačním a mezinárodním legislativním úsilí.

(47)

Evropa čelí výzvě spojené s nutností hrát celosvětovou vedoucí úlohu při internalizaci společenských nákladů na emise skleníkových plynů a environmentální dopady v obchodním modelu letecké dopravy a i nadále zajišťovat na světovém trhu „rovné podmínky“ pro evropské produkty, jakož i právo na konektivitu a konkurenceschopnost tohoto odvětví . Společný podnik pro čisté letectví by proto měl podporovat evropské zástupce v mezinárodním normalizačním a mezinárodním legislativním úsilí.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(48)

Zájem o vodík se v posledních pěti letech výrazně změnil a všechny členské státy podepsaly a ratifikovaly Pařížskou dohodu, jíž bylo dosaženo na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21). Na konci roku 2019 představila Komise Zelenou dohodu pro Evropu, jež má transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, které nebude v roce 2050 produkovat žádné emise skleníkových plynů. K prioritním oblastem patří čistý vodík, palivové články, jiná alternativní paliva a ukládání energie. Vodík hraje přední úlohu ve sděleních z července 2020 o „vodíkové strategii pro klimaticky neutrální Evropu a strategii EU pro integraci energetického systému“, jakož i s ohledem na zahájení činnosti Evropské aliance pro čistý vodík, která spojuje zúčastněné strany za účelem určení technologických potřeb, investičních příležitostí a regulačních překážek při budování ekosystému čistého vodíku v Unii.

(48)

Zájem o vodík se v posledních pěti letech výrazně změnil a všechny členské státy podepsaly a ratifikovaly Pařížskou dohodu, jíž bylo dosaženo na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21). Na konci roku 2019 představila Komise Zelenou dohodu pro Evropu, jež má transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, které nebude nejpozději v roce 2050 produkovat žádné emise skleníkových plynů. K prioritním oblastem patří čistý vodík, palivové články, jiná alternativní paliva, ukládání energie a technologie záporných emisí . Vodík hraje přední úlohu ve sděleních z července 2020 o „vodíkové strategii pro klimaticky neutrální Evropu a strategii EU pro integraci energetického systému“ a v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii  (1a), jakož i s ohledem na zahájení činnosti Evropské aliance pro čistý vodík, která spojuje zúčastněné strany za účelem určení technologických , výzkumných a infrastrukturních potřeb, investičních příležitostí a regulačních a ekonomických překážek při budování ekosystému čistého vodíku v Unii.

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 49

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(49)

Výzkumné a inovační činnosti zaměřené na využívání vodíku jsou podporovány od roku 2008, zejména prostřednictvím společných podniků pro palivové články a vodík (společný podnik PČV a společný podnik PČV 2) na základě sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj a programu Horizont 2020, jakož i tradičních projektů spolupráce zahrnujících všechny stupně/oblasti vodíkového hodnotového řetězce. Společný podnik pro čistý vodík by měl posílit a integrovat vědecké kapacity Unie k urychlení vývoje a zdokonalení pokročilých aplikací čistého vodíku připravených pro trh pro konečné využití v energetice, dopravě, stavebnictví a průmyslu. To bude možné pouze ve spojení s posílením konkurenceschopnosti hodnotového řetězce Unie pro čistý vodík, a zejména malých a středních podniků.

(49)

Výzkumné a inovační činnosti zaměřené na využívání vodíku jsou podporovány od roku 2008, zejména prostřednictvím společných podniků pro palivové články a vodík (společný podnik PČV a společný podnik PČV 2) na základě sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj a programu Horizont 2020, jakož i tradičních projektů spolupráce zahrnujících všechny stupně/oblasti vodíkového hodnotového řetězce. Společný podnik pro čistý vodík by měl posílit a integrovat vědecké kapacity Unie k urychlení vývoje a zdokonalení pokročilých aplikací čistého vodíku připravených pro trh pro konečné využití v energetice, letectví, námořní a těžké nákladní dopravě, stavebnictví a průmyslu. To bude možné pouze ve spojení s posílením konkurenceschopnosti hodnotového řetězce Unie pro čistý vodík, a zejména malých a středních podniků a začínajících podniků .

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51)

Jelikož vodík lze použít jako palivo, energetický nosič a při ukládání energie, je nezbytné, aby partnerství pro čistý vodík navázalo strukturovanou spolupráci s mnoha jinými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa, zejména s ohledem na konečné užití. Partnerství pro čistý vodík by mělo spolupracovat zejména s partnerstvími pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, evropské železnice, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel. Za tímto účelem by měla být vytvořena struktura podřízená správní radě, aby byla zajištěna spolupráce a synergie těchto partnerství v oblasti vodíku. Iniciativa týkající se čistého vodíku by měla být jediným partnerstvím zaměřeným na řešení technologií pro výrobu vodíku. Spolupráce s partnerstvími pro konečné využití by se měla soustředit zejména na demonstraci technologie a na společné stanovení specifikací.

(51)

Jelikož vodík lze použít jako palivo, energetický nosič a při ukládání energie, je nezbytné, aby partnerství pro čistý vodík navázalo strukturovanou spolupráci s mnoha jinými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa, zejména s ohledem na konečné užití, a bylo zapojeno do důležitých projektů společného evropského zájmu . Partnerství pro čistý vodík by mělo spolupracovat a rozvíjet synergie zejména s partnerstvími pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, evropské železnice, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel. Za tímto účelem by měla být vytvořena struktura podřízená správní radě, aby byla zajištěna spolupráce a synergie těchto partnerství v oblasti vodíku. Iniciativa týkající se čistého vodíku by měla být jediným partnerstvím zaměřeným na řešení technologií a infrastruktury pro výrobu vodíku. Spolupráce s partnerstvími pro konečné využití by se měla soustředit zejména na demonstraci technologie a na společné stanovení specifikací.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 53

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(53)

Zelená dohoda pro Evropu má transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, kde se v roce 2050 nebudou produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů. K prioritním oblastem patří rychlejší přechod na udržitelnou a inteligentní mobilitu.

(53)

Zelená dohoda pro Evropu má transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním , udržitelným a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím energii a zdroje, kde se v roce 2050 nebudou produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů. K prioritním oblastem patří rychlejší přechod na udržitelnou a inteligentní mobilitu.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 54

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(54)

Sdělení Komise o nové průmyslové strategii pro Evropu (22) (březen 2020) zdůrazňuje, že odvětví spojená s udržitelnou a inteligentní mobilitou, jako je železniční průmysl, mají úkol i potenciál být motorem digitální a ekologické transformace, podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zlepšit propojenost. Silniční, železniční, letecká a vodní doprava by proto do roku 2050 měla přispět k 90 % snížení emisí z dopravy. Přednostně by mělo dojít k přesunu podstatné části ve výši 75 % vnitrozemské nákladní dopravy, která je dnes přepravována po silnici, na železnici a vnitrozemské vodní cesty.

(54)

Sdělení Komise o nové průmyslové strategii pro Evropu (22) (březen 2020) , včetně její aktualizace z května 2021, zdůrazňuje, že odvětví spojená s udržitelnou a inteligentní mobilitou, jako je železniční průmysl, mají úkol i potenciál být motorem digitální a ekologické transformace, podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu , stimulovat oživení a zlepšit propojenost. Silniční, železniční, letecká a vodní doprava by proto do roku 2050 měla přispět k 90 % snížení emisí z dopravy. Přednostně by mělo dojít k přesunu podstatné části ve výši 75 % vnitrozemské nákladní dopravy, která je dnes přepravována po silnici, na železnici a vnitrozemské vodní cesty.

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 56

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(56)

Cílem společného podniku pro evropské železnice by mělo být zajištění vysokokapacitní integrované evropské železniční sítě odstraněním překážek interoperability a poskytnutím řešení pro plnou integraci zahrnující řízení provozu, vozidla, infrastrukturu a služby. Při tom by se měl využít obrovský potenciál digitalizace a automatizace ke snížení nákladů na železniční dopravu, zvýšení kapacity a posílení její flexibility a spolehlivosti, přičemž základem by měla být spolehlivá referenční funkční systémová architektura sdílená odvětvím v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro železnice.

(56)

Cílem společného podniku pro evropské železnice by mělo být zajištění vysokokapacitní integrované evropské železniční sítě , jejímž cílem je dosažení nejvyšších standardů bezpečnosti jak pro koncové uživatele, včetně cestujících, tak pro pracovníky železnic, odstraněním překážek interoperability a poskytnutím řešení pro plnou integraci zahrnující řízení provozu, vozidla, infrastrukturu a služby. Při tom by se měl využít obrovský potenciál digitalizace a automatizace ke snížení nákladů na železniční dopravu, zvýšení kapacity a posílení její flexibility a spolehlivosti, bezpečnosti a inkluzivnosti, přičemž základem by měla být spolehlivá referenční funkční systémová architektura sdílená odvětvím v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro železnice.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 58

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(58)

Železnice je složitý systém s velmi úzkými interakcemi mezi provozovateli infrastruktury, železničními podniky (provozovateli vlaků) a jejich příslušným vybavením ( infrastruktura kolejová vozidla ). Bez společných specifikací a strategie pro celý železniční systém nejsou inovace možné. Systémový pilíř společného podniku pro evropské železnice by proto měl odvětví umožnit směřování k jednotné koncepci provozu a systémové architektuře, včetně vymezení služeb, funkčních bloků a rozhraní, jež tvoří základ operací železničního systému. Měl by poskytnout celkový rámec k zajištění toho, aby se výzkum zaměřil na požadavky zákazníků a provozní potřeby, které byly společně dohodnuty, i na sdílené požadavky zákazníků a provozní potřeby. Model řízení a rozhodovací proces společného podniku pro evropské železnice by měl odrážet vedoucí úlohu Komise při sjednocování a integraci evropského železničního systému, zejména v oblasti rychlého a účinného zajištění jednotné koncepce provozu a systémové architektury, při současném zapojení soukromých partnerů do úkolů v oblasti poradenství a technické podpory.

(58)

Železnice je složitý systém s velmi úzkými interakcemi mezi provozovateli infrastruktury, železničními podniky (provozovateli vlaků) a  dodavateli jejich příslušného vybavení ( např. infrastruktury kolejových vozidel ). Bez společných specifikací a strategie pro celý železniční systém nejsou inovace možné. Systémový pilíř společného podniku pro evropské železnice by proto měl odvětví umožnit směřování k jednotné koncepci provozu a systémové architektuře, včetně vymezení služeb, funkčních bloků a rozhraní, jež tvoří základ operací železničního systému. Měl by poskytnout celkový rámec k zajištění toho, aby se výzkum zaměřil na požadavky zákazníků a provozní potřeby, které byly společně dohodnuty, i na sdílené požadavky zákazníků a provozní potřeby , s cílem posílit práva cestujících . Model řízení a rozhodovací proces společného podniku pro evropské železnice by měl odrážet vedoucí úlohu Komise při sjednocování a integraci evropského železničního systému, zejména v oblasti rychlého a účinného zajištění jednotné koncepce provozu a systémové architektury, při současném zapojení soukromých partnerů do úkolů v oblasti poradenství a technické podpory a s přihlédnutím k potřebám koncových uživatelů, včetně cestujících, a pracovníků se zvláštním zřetelem na bezpečnost a inkluzivnost .

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 61

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(61)

V rámci priorit Komise týkajících se cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů , zejména cíle č. 3, a sdělení s názvem „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ (23) se Unie zavázala přispět k zajištění zdravého života a prosazování dobrých životních podmínek pro všechny, navázat ještě silnější partnerství mezi oběma kontinenty a podpořit rozvoj výzkumných a inovačních kapacit v Africe. Společný podnik pro partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP3) v oblasti globálního zdraví by se měl zabývat nedostatkem náležité diagnostiky, léčebných postupů a vakcín, mimo jiné i tzv. zdravotnických technologií, pro boj proti infekčním onemocněním, jako je HIV, malárie a tuberkulóza, avšak také proti jiným opomíjeným infekčním nemocem spojeným s chudobou, které se vyskytují v Africe, zejména v subsaharské Africe. Pandemie COVID-19 ukázala, že v důsledku většího propojení jednotlivých regionů světa, světového obchodu a cestovního ruchu se mohou infekční nemoci rychle šířit po celém světě. Vývoj zdravotnických technologií má proto zásadní význam pro omezení šíření infekčních onemocnění, jakož i pro boj s nimi, jakmile se rozšíří, v zájmu ochrany zdraví občanů v dotčených zemích i v Unii. K dosažení silnějšího vedoucího postavení v oblasti globálního zdraví, než tomu bylo u stávající iniciativy EDCTP2, by se měla oblast působnosti partnerství rozšířit, tak aby zahrnovala reakci na nově vznikající hrozby infekčních onemocnění, rostoucí problémy spojené s antimikrobiální rezistencí a komorbiditou u nepřenosných onemocnění.

(61)

V rámci priorit Komise týkajících se cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN , zejména cíle č. 3, a sdělení s názvem „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ (23) se Unie zavázala přispět k zajištění zdravého života a prosazování dobrých životních podmínek pro všechny, navázat ještě silnější partnerství mezi oběma kontinenty a podpořit rozvoj výzkumných a inovačních kapacit v Africe. Společný podnik pro partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP3) v oblasti globálního zdraví by se měl zabývat nedostatkem náležité diagnostiky, léčebných postupů a vakcín, mimo jiné i tzv. zdravotnických technologií, pro boj proti infekčním onemocněním, jako je HIV, malárie a tuberkulóza, avšak také proti jiným opomíjeným infekčním nemocem spojeným s chudobou, které se vyskytují v Africe, zejména v subsaharské Africe. Pandemie COVID-19 ukázala, že v důsledku většího propojení jednotlivých regionů světa, světového obchodu a cestovního ruchu se mohou infekční nemoci rychle šířit po celém světě. Vývoj zdravotnických technologií má proto zásadní význam pro omezení šíření infekčních onemocnění, jakož i pro boj s nimi, jakmile se rozšíří, v zájmu ochrany , zlepšování a posilování zdraví občanů v dotčených zemích i v Unii podporou propagace zdraví a prevence nemocí, snižováním nerovností v oblasti zdravotní péče a zajištěním rovného a plného přístupu ke zdravotní péči . K dosažení silnějšího vedoucího postavení v oblasti globálního zdraví, než tomu bylo u stávající iniciativy EDCTP2, by se měla oblast působnosti partnerství rozšířit, tak aby zahrnovala reakci na nově vznikající hrozby infekčních onemocnění, rostoucí problémy spojené s antimikrobiální rezistencí a komorbiditou u nepřenosných onemocnění.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)

Boj proti infekčním onemocněním postihujícím subsaharskou Afriku prostřednictvím moderních technologických nástrojů vyžaduje zapojení široké škály aktérů a dlouhodobé závazky. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl zprostředkovat vytváření produktivních a udržitelných sítí a spolupráci sever–jih a jih–jih a navázat vztahy s mnoha organizacemi ze soukromého a veřejného sektoru k posílení projektové a institucionální spolupráce. Program by měl také pomoci navázat novou spolupráci sever–jih a jih–jih k provádění studií na více místech a ve více zemích v subsaharské Africe. Pravidelná mezinárodní konference – fórum EDCTP – by měla mimoto poskytnout platformu pro vědce a příslušné sítě z Evropy, Afriky a odjinud ke sdílení poznatků a nápadů a k navázání spolupráce.

(62)

Boj proti infekčním onemocněním postihujícím subsaharskou Afriku prostřednictvím moderních technologických nástrojů vyžaduje zapojení široké škály aktérů a dlouhodobé závazky. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl zprostředkovat vytváření produktivních a udržitelných sítí a spolupráci sever–jih a jih–jih a navázat vztahy s mnoha organizacemi ze soukromého , neziskového a veřejného sektoru k posílení projektové a institucionální spolupráce. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl vytvářet silné vazby a synergie s iniciativami, které byly dosud prováděny v rámci Evropského rozvojového fondu, a měl by zlepšit koordinaci v různých oblastech činnosti s akcemi podporovanými z nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci v Africe a spolupracovat při budování kapacit a sdílení zařízení a infrastruktur. Program by měl také pomoci navázat novou spolupráci sever–jih a jih–jih k provádění studií na více místech a ve více zemích v subsaharské Africe. Pravidelná mezinárodní konference – fórum EDCTP – by měla mimoto poskytnout platformu pro vědce a příslušné sítě z Evropy, Afriky a odjinud ke sdílení poznatků a nápadů a k navázání spolupráce.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 64

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)

Je nezbytné, aby výzkumné činnosti financované společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví nebo jinak zahrnuté v jeho pracovním programu byly zcela v souladu s Listinou základních práv Evropské unie , Evropskou úmluvou o lidských právech a jejími dodatkovými protokoly, etickými zásadami obsaženými v helsinské deklaraci Světové lékařské asociace z roku 2008, standardy správné klinické praxe přijatými Mezinárodní konferencí o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků, příslušnými právními předpisy Unie a místními etickými požadavky zemí, v nichž mají být výzkumné činnosti prováděny. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl mimoto vyžadovat, aby inovace a zásahy vyvinuté na základě výsledků nepřímých akcí podpořených programem byly cenově dostupné a přístupné pro zranitelné skupiny obyvatel.

(64)

Je nezbytné, aby výzkumné činnosti financované společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví nebo jinak zahrnuté v jeho pracovním programu byly zcela v souladu s Listinou, Evropskou úmluvou o lidských právech a jejími dodatkovými protokoly, etickými zásadami obsaženými v helsinské deklaraci Světové lékařské asociace z roku 2008, standardy správné klinické praxe přijatými Mezinárodní konferencí o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků, příslušnými právními předpisy Unie a místními etickými požadavky zemí, v nichž mají být výzkumné činnosti prováděny. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl mimoto vyžadovat, aby inovace a zásahy vyvinuté na základě výsledků nepřímých akcí podpořených programem byly cenově dostupné a přístupné pro zranitelné skupiny obyvatel žijící v podmínkách s omezenými zdroji . Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl rovněž podporovat zřizování etických komisí v afrických zemích na podporu činností v oblasti výzkumu a inovací.

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 65

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(65)

Aby společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví uspěl a motivoval k účasti v partnerství, mělo by být financování společným podnikem omezeno na právní subjekty způsobilé pro financování v rámci programu Horizont Evropa a usazené ve státech, které jsou členy Asociace Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP). Subjekty usazené v jiných členských státech Unie, přidružených zemích a zemích subsaharské Afriky by přesto měly mít možnost účastnit se výzev, aniž by obdržely financování. Mělo by být také možné, aby subjekty usazené v jiných zemích, než jsou členové Asociace EDCTP3, byly způsobilé pro financování v rámci konkrétních témat výzvy nebo v případě výzvy zabývající se ohrožením veřejného zdraví, je-li to stanoveno v pracovním programu. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl přijmout veškerá vhodná opatření, včetně smluvních, na ochranu finančních zájmů Unie. Mělo by se usilovat o uzavření dohod se třetími zeměmi v oblasti vědy a techniky. Před jejich uzavřením by v případě, že se subjekty usazené ve třetí zemi bez této dohody účastní nepřímé akce s financováním, měl společný podnik EDCTP3 uplatnit alternativní opatření na ochranu zájmů Unie: finanční koordinátor akce by měl být usazen v členském státě nebo v přidružené zemi a výše předběžného financování, jakož i ustanovení grantové dohody týkající se odpovědnosti je nutno uzpůsobit tak, aby byla náležitě zohledněna finanční rizika.

(65)

Aby společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví uspěl a motivoval k účasti v partnerství, mělo by být financování společným podnikem omezeno na právní subjekty způsobilé pro financování v rámci programu Horizont Evropa a usazené ve státech, které jsou členy Asociace Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP). Subjekty usazené v jiných členských státech Unie, přidružených zemích a zemích subsaharské Afriky by přesto měly mít možnost účastnit se výzev, aniž by obdržely financování. Mělo by být také možné, aby subjekty usazené v jiných zemích, než jsou členové Asociace EDCTP3, byly způsobilé pro financování v rámci konkrétních témat výzvy nebo v případě výzvy zabývající se ohrožením veřejného zdraví, je-li to stanoveno v pracovním programu. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl přijmout veškerá vhodná opatření, včetně smluvních, na ochranu finančních zájmů Unie. Mělo by se usilovat o uzavření dohod se třetími zeměmi v oblasti vědy a techniky. Před jejich uzavřením by v případě, že se subjekty usazené ve třetí zemi bez této dohody účastní nepřímé akce s financováním, měl společný podnik EDCTP3 uplatnit alternativní opatření na ochranu zájmů Unie: kromě projektů vedených africkými subjekty nebo zeměmi by měl být finanční koordinátor akce usazen v členském státě nebo v přidružené zemi a výše předběžného financování, jakož i ustanovení grantové dohody týkající se odpovědnosti je nutno uzpůsobit tak, aby byla náležitě zohledněna finanční rizika.

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 66

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(66)

V rámci priorit Evropské komise týkajících se „hospodářství ve prospěch lidí“ a „Evropy připravené na digitální věk“ by se evropský průmysl, včetně malých a středních podniků, měl stát ekologičtějším , více oběhovým a digitálnějším, přičemž by měl zároveň zůstat konkurenceschopným v celosvětovém měřítku. Komise zdůraznila úlohu zdravotnických prostředků a digitálních technologií řešících nově vznikající výzvy a využívání služeb elektronického zdravotnictví k poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče spolu s výzvou k zajištění dodávek cenově dostupných léčivých přípravků k uspokojení potřeb Unie za současné podpory inovativního evropského farmaceutického průmyslu, který zaujímá vedoucí postavení ve světě. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví má přispět k posílení konkurenceschopnosti zdravotnického průmyslu , základu znalostní ekonomiky Unie , k větší hospodářské činnosti při vývoji zdravotnických technologií, zejména integrovaných zdravotnických řešení, a tudíž sloužit jako nástroj ke zvýšení technologické suverenity a na podporu digitální transformace našich společností. Těchto politických priorit lze dosáhnout spojením klíčových účastníků: akademické obce, společností různých velikostí a konečných uživatelů zdravotnických inovací pod záštitou partnerství veřejného a soukromého sektoru při výzkumu a inovacích v oblasti zdraví. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl pomoci dosáhnout cílů „evropského plánu boje proti rakovině“ (9) a „evropského akčního plánu ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“ (10). Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl být v souladu s novou průmyslovou strategií pro Evropu (11), Farmaceutickou strategií pro Evropu (12) a strategií pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky (13).

(66)

V rámci priorit Komise týkajících se „hospodářství ve prospěch lidí“ a „Evropy připravené na digitální věk“ by se evropský průmysl, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků , měl stát environmentálně udržitelným , více oběhovým a digitálnějším, přičemž by měl zároveň zůstat konkurenceschopným v celosvětovém měřítku. Komise zdůraznila úlohu zdravotnických prostředků , lepší diagnostiky, léčby a digitálních technologií řešících nově vznikající zdravotní výzvy a využívání služeb elektronického zdravotnictví k poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče spolu s výzvou k zajištění dodávek cenově dostupných léčivých přípravků k uspokojení potřeb pacientů za současné podpory inovativního evropského farmaceutického průmyslu, který zaujímá vedoucí postavení ve světě. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví má přispět k posílení konkurenceschopnosti zdravotnického průmyslu Unie při vývoji zdravotnických technologií, zejména integrovaných zdravotnických řešení, a tudíž ke zlepšení kvality a poskytování zdravotnických služeb v celé Unii, sloužit jako nástroj k posílení technologického rozvoje a inovativních řešení a na podporu digitální transformace našich společností. Těchto politických priorit lze dosáhnout spojením klíčových účastníků: veřejného sektoru, akademické obce, společností různých velikostí a konečných uživatelů zdravotnických inovací pod záštitou partnerství veřejného a soukromého sektoru při výzkumu a inovacích v oblasti zdraví. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl pomoci dosáhnout cílů „evropského plánu boje proti rakovině“ (9) , mise programu Horizont Evropa týkající se rakoviny a „evropského akčního plánu ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“ (10) a měl by rovněž zlepšit spolupráci s jednotlivými evropskými iniciativami, které se zabývají vzácnými onemocněními . Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl být v souladu s novou průmyslovou strategií pro Evropu (11) a její aktualizací , Farmaceutickou strategií pro Evropu (12) a strategií pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky (13). Je třeba usilovat o synergie s Úřadem EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) s cílem zajistit systém strukturální spolupráce, který Unii umožní účinněji předvídat a řešit hrozby související se zdravím. Mechanismy spolupráce a součinnost s programem EU4Health jsou rovněž přínosné pro posílení připravenosti Unie na přeshraniční zdravotní hrozby, posílení systémů zdravotní péče a zlepšení přístupnosti a cenové dostupnosti farmaceutických inovačních produktů. Společný podnik by měl rovněž rozvíjet synergie s evropským prostorem pro data z oblasti veřejného zdraví, jakož i s výzkumnými iniciativami v oblasti vzácných onemocnění.

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 67

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(67)

Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví navazuje na zkušenosti získané se společným podnikem iniciativy pro inovativní léčiva 2 (společný podnik IIL 2), a to i na práci, kterou tato iniciativa odvedla v rámci boje proti pandemii COVID-19. V souladu s doporučeními v rámci průběžného hodnocení společného podniku IIL 2 (14), musí nástupnická iniciativa „umožnit aktivní spolupráci ostatních průmyslových odvětví s farmaceutickým průmyslem za účelem využití jejich odborných znalostí při vývoji nových zdravotnických intervencí“. Průmyslová odvětví proto musí zahrnovat biofarmaceutické odvětví, odvětví založené na biotechnologiích a odvětví zdravotnických technologií, včetně společností působících v digitální oblasti. Oblast působnosti iniciativy by měla zahrnovat prevenci, diagnostiku, léčbu a zvládání nemocí a iniciativa musí být zřízena s náležitým zohledněním vysoké zátěže pro pacienty a/nebo společnost způsobené závažností nemoci a/nebo počtem dotčených osob, jakož i vysokého ekonomického dopadu nemoci pro pacienty a systémy zdravotní péče. Financované akce musí reagovat na potřeby Unie v oblasti veřejného zdraví, podporovat vývoj budoucích zdravotnických inovací, které jsou bezpečné, zaměřené na člověka, účinné, nákladově efektivní a cenově dostupné pro pacienty i systémy zdravotní péče.

(67)

Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví navazuje na zkušenosti získané se společným podnikem iniciativy pro inovativní léčiva 2 (společný podnik IIL 2), a to i na práci, kterou tato iniciativa odvedla v rámci boje proti pandemii COVID-19. V souladu s doporučeními v rámci průběžného hodnocení společného podniku IIL 2 (14), musí nástupnická iniciativa „umožnit aktivní spolupráci ostatních průmyslových odvětví s farmaceutickým průmyslem za účelem využití jejich odborných znalostí při vývoji nových zdravotnických intervencí“. Průmyslová odvětví proto musí zahrnovat biofarmaceutické odvětví, odvětví založené na biotechnologiích a odvětví zdravotnických technologií, včetně společností působících v digitální oblasti. Nová iniciativa by měla zajistit aktivní zapojení občanské společnosti a organizací pacientů. Oblast působnosti iniciativy by měla zahrnovat prevenci, diagnostiku, léčbu a zvládání nemocí a iniciativa musí být zřízena s náležitým zohledněním vysoké zátěže pro pacienty , jejich rodiny a/nebo společnost způsobené závažností nemoci a/nebo počtem dotčených osob nebo osob, u nichž je pravděpodobné, že budou dotčeny , jakož i vysokého ekonomického dopadu nemoci pro pacienty a systémy zdravotní péče. Financované akce musí reagovat na potřeby Unie v oblasti veřejného zdraví, podporovat vývoj budoucích zdravotnických inovací, které jsou bezpečné, zaměřené na člověka a pacienta , účinné, nákladově efektivní , přístupné a cenově dostupné pro pacienty i systémy a služby zdravotní péče , aby se zlepšila kvalita zdraví .

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 68

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(68)

K zajištění co nejlepších příležitostí k vytváření nových vědeckých záměrů a úspěšných výzkumných a inovativních činností by klíčovými aktéry v rámci společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví měli být výzkumní pracovníci ze subjektů různého typu, veřejných i soukromých. Vstupní informace pro strategický návrh a činnosti iniciativy by měli zároveň poskytnout koneční uživatelé, jako jsou občané Unie, zdravotničtí pracovníci a poskytovatelé zdravotních služeb , aby bylo zajištěno, že se zabývá jejich potřebami . Unijní a vnitrostátní regulační orgány, subjekty posuzování zdravotnických technologií a zdravotní pojišťovny by také měly poskytnout včas vstupní informace pro činnosti partnerství, přičemž je současně zajištěno, že nedochází ke střetu zájmů, aby se zvýšila pravděpodobnost toho, že výsledky financovaných akcí splňují požadavky potřebné pro využití, a tudíž dosažení očekávaných dopadů. Veškeré tyto vstupy by měly pomoci výzkumné úsilí lépe zacílit na oblasti, v nichž existují neuspokojené potřeby.

(68)

K zajištění co nejlepších příležitostí k vytváření nových vědeckých záměrů a úspěšných výzkumných a inovativních činností by klíčovými aktéry v rámci společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví měli být výzkumní pracovníci ze subjektů různého typu, veřejných i soukromých. Vstupní informace pro strategický návrh a činnosti iniciativy by měli zároveň poskytnout koneční uživatelé, jako jsou občané Unie, jejich rodiny, skupiny spotřebitelů a pacientů, zdravotničtí pracovníci a poskytovatelé zdravotních služeb, a jiné příslušné veřejné zájmové skupiny z celé Unie . Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl zajistit, aby činnosti, které provádí, tyto potřeby řešily. Unijní a vnitrostátní regulační orgány, subjekty posuzování zdravotnických technologií a zdravotní pojišťovny by také měly poskytnout včas vstupní informace pro činnosti partnerství, přičemž je současně zajištěno, že nedochází ke střetu zájmů, aby se zvýšila pravděpodobnost toho, že výsledky financovaných akcí splňují potřeby pacientů a požadavky potřebné pro využití, a tudíž dosažení očekávaných dopadů. Veškeré tyto vstupy by měly pomoci výzkumné úsilí lépe zacílit na oblasti, v nichž existují neuspokojené nebo podfinancované potřeby.

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 70

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(70)

Cíle partnerství by se měly zaměřit na předkonkurenční oblast, čímž se vytvoří bezpečný prostor pro účinnou spolupráci mezi společnostmi působícími v oblasti různých zdravotnických technologií. Aby se zohlednila integrující povaha iniciativy, přispělo k odstranění izolovanosti jednotlivých odvětví zdravotnického průmyslu a podpořila spolupráce průmyslu a akademické obce, měly by být projekty financované iniciativou ve většině případů meziodvětvové.

(70)

Cíle partnerství by se měly zaměřit na nekonkurenční oblast mimo hospodářskou soutěž, čímž se vytvoří bezpečný prostor pro účinnou a účelnou spolupráci mezi společnostmi působícími v oblasti různých zdravotnických technologií. Aby se zohlednila integrující povaha iniciativy, přispělo k odstranění izolovanosti jednotlivých odvětví zdravotnického průmyslu a podpořila spolupráce průmyslu a akademické obce, měly by být projekty financované iniciativou ve většině případů meziodvětvové.

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 71

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71)

Pojem „klíčové digitální technologie“ zahrnuje elektronické součásti a systémy, na nichž jsou založena všechna významná hospodářská odvětví. Komise vyzdvihla nutnost zvládnutí těchto technologií v Evropě, zejména v souvislosti s prováděním evropských politických priorit, jako je digitální technologická autonomie (30). Význam této oblasti a výzvy, jimž zúčastněné strany v Unii čelí, vyžadují urychlené kroky, aby v evropských inovačních a hodnotových řetězcích nezůstaly slabé články. Na úrovni Unie by proto měl být zřízen mechanismus, jehož prostřednictvím členské státy, Unie a soukromý sektor spojí a soustředí poskytování podpory na výzkum a inovace v oblasti elektronických součástí a systémů.

(71)

Pojem „klíčové digitální technologie“ zahrnuje elektronické součásti a systémy, na nichž jsou založena všechna významná hospodářská odvětví. Komise vyzdvihla nutnost zvládnutí těchto technologií v Evropě, zejména v souvislosti s prováděním evropských politických priorit, jako je digitální technologická autonomie (30). Význam této oblasti a výzvy, jimž zúčastněné strany v Unii čelí, vyžadují urychlené kroky, aby v evropských inovačních a hodnotových řetězcích nezůstaly slabé články. Na úrovni Unie by proto měl být zřízen mechanismus, jehož prostřednictvím členské státy, Unie a soukromý sektor spojí a soustředí poskytování podpory na výzkum a inovace v oblasti elektronických součástí a systémů. Iniciativy společného podniku by měly doplňovat také Aliance pro procesory a polovodičové technologie a Aliance pro průmyslová data, edge a cloud.

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 72

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(72)

Společný podnik pro klíčové digitální technologie by se měl soustředit na jasně vymezená témata, která by evropským průmyslovým odvětvím umožnila společně navrhovat, vyrábět a využívat ty nejinovativnější technologie v oblasti elektronických součástí a systémů. Strukturovaná a koordinovaná finanční podpora na evropské úrovni je nezbytná k tomu, aby si výzkumné týmy a evropská průmyslová odvětví dokázaly zachovat své stávající silné stránky a udržet se na špičce ve vysoce konkurenčním mezinárodním prostředí, a k odstranění mezery, pokud jde o technologie, jež jsou zásadní pro digitální transformaci v Evropě , přičemž je nutno zohledňovat základní hodnoty Unie, včetně soukromí a důvěry, bezpečnosti a ochrany. Pro vývoj nových technologií a rychlé uvedení inovací na trh je nezbytná spolupráce mezi zúčastněnými stranami ekosystému, které zastupují všechny segmenty hodnotových řetězců. Důležitá je také otevřenost a flexibilita pro zapojení příslušných zúčastněných stran, zejména malých a středních podniků, v nově vznikajících či sousedních oblastech technologie, případně v obou těchto kategoriích.

(72)

Společný podnik pro klíčové digitální technologie by se měl soustředit na jasně vymezená témata, která by evropským průmyslovým odvětvím umožnila společně navrhovat, vyrábět a využívat ty nejinovativnější technologie v oblasti elektronických součástí a systémů. Strukturovaná a koordinovaná finanční podpora na evropské úrovni je nezbytná k tomu, aby si výzkumné týmy a evropská průmyslová odvětví dokázaly zachovat své stávající silné stránky a udržet se na špičce ve vysoce konkurenčním mezinárodním prostředí, a k odstranění mezery, pokud jde o technologie, jež jsou zásadní pro digitální transformaci Unie a její vedoucí postavení v oblasti technologií , přičemž je nutno zohledňovat základní hodnoty Unie, včetně soukromí , ochrany údajů a důvěry, bezpečnosti a ochrany na všech úrovních hodnotových řetězců . Pro vývoj nových technologií založených na ochraně soukromí a zabezpečení již od návrhu a jejich rychlé uvedení inovací na trh je nezbytná spolupráce mezi zúčastněnými stranami ekosystému, které zastupují všechny segmenty hodnotových řetězců. Důležitá je také otevřenost a flexibilita pro zapojení organizací občanské společnosti a příslušných zúčastněných stran, zejména malých a středních podniků, v nově vznikajících či sousedních oblastech technologie, případně v obou těchto kategoriích. Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl rovněž rozvíjet výzkumné činnosti s cílem přispět k cílům stanoveným ve sdělení Komise ze dne 9. března 2021 nazvanému „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“.

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 73

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)

Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl spojovat finanční a technické prostředky, které jsou nezbytné pro zvládnutí stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti, k vytvoření důležitých vedlejších účinků pro společnost a ke sdílení rizik sladěním strategií a investic ve společném evropském zájmu. Členy společného podniku pro klíčové digitální technologie by proto měly být Unie, členské státy a země přidružené k programu Horizont Evropa na dobrovolném základě a sdružení, jako jsou soukromí členové zastupující své členské společnosti [a jiné právní subjekty působící v oblasti elektronických součástí a systémů v Evropě]. Účast členských států proto dále usnadní soudržné přizpůsobování vnitrostátním programům a strategiím, omezí překrývání a roztříštěnost úsilí a současně zajistí synergie mezi zúčastněnými stranami a činnostmi.

(73)

Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl spojovat finanční a technické prostředky, které jsou nezbytné pro zvládnutí stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti, k vytvoření důležitých vedlejších účinků pro společnost sladěním strategií a investic ve společném evropském zájmu. Členy společného podniku pro klíčové digitální technologie by proto měly být Unie, členské státy a země přidružené k programu Horizont Evropa na dobrovolném základě a sdružení, jako jsou soukromí členové zastupující své členské společnosti [a jiné právní subjekty působící v oblasti elektronických součástí a systémů v Evropě]. Účast členských států proto dále usnadní soudržné přizpůsobování vnitrostátním programům a strategiím, omezí překrývání a roztříštěnost úsilí a současně zajistí synergie mezi zúčastněnými stranami a činnostmi.

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 74

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(74)

V souladu s [čl. 8 odst. 1 písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa by zúčastněné státy měly společný podnik pro klíčové digitální technologie pověřit poskytováním jejich příspěvku pro vnitrostátní účastníky nepřímých akcí . Příjemci by měli se společným podnikem podepsat jednotnou grantovou dohodu podle pravidel programu Horizont Evropa, včetně příslušného rámce pro práva duševního vlastnictví, a to v závislosti na programu Unie podporujícím příslušnou grantovou činnost . Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl zpracovávat žádosti o proplácení nákladů a provádět platby pro příjemce .

(74)

V souladu s [čl. 8 odst. 1 písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa by společné podniky měly uplatňovat centrální řízení všech finančních příspěvků prostřednictvím koordinovaného přístupu . Každý zúčastněný stát by proto měl se společným podnikem uzavřít správní dohodu , kterou se stanoví koordinační mechanismus pro platby a vykazování příspěvků žadatelům usazeným v daném zúčastněném státě . S cílem zajistit soudržnost se svými vnitrostátními strategickými prioritami a v řádně odůvodněných případech by měly mít zúčastněné státy právo vetovat použití svých vnitrostátních finančních příspěvků pro konkrétní žadatele .

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 77

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(77)

Právní rámec Unie pro jednotné evropské nebe (31) usiluje o reformu evropského systému uspořádání letového provozu (ATM) prostřednictvím institucionálních, provozních, technologických a regulačních opatření za účelem zvýšení jeho výkonnosti, pokud jde o kapacitu, bezpečnost, účinnost a dopad na životní prostředí.

(77)

Právní rámec Unie pro jednotné evropské nebe (31) usiluje o reformu evropského systému uspořádání letového provozu (ATM) prostřednictvím institucionálních, provozních, technologických a regulačních opatření za účelem zvýšení jeho výkonnosti, pokud jde o kapacitu, bezpečnost, účinnost , klima a dopad na životní prostředí.

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 78

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(78)

Projekt pro výzkum a vývoj uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe (dále jen „projekt SESAR“) (32) má ATM modernizovat a spojit technologické a provozní inovace na podporu jednotného evropského nebe. Usiluje o poskytnutí technologických řešení pro vysoce výkonné ATM do roku 2035, aby bylo možné nepřetížené, ještě bezpečnější fungování odvětví letecké dopravy, které je šetrné k životnímu prostředí. Projekt SESAR zahrnuje tři vzájemně související, probíhající a vyvíjející se kolaborativní procesy, které definují, vyvíjejí a zavádějí inovativní technologické systémy a provozní postupy, na nichž je založeno digitální evropské nebe, jak je stanoveno v evropském hlavním plánu ATM (33).

(78)

Projekt pro výzkum a vývoj uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe (dále jen „projekt SESAR“) (32) má ATM modernizovat a spojit technologické a provozní inovace na podporu jednotného evropského nebe. Usiluje o poskytnutí technologických řešení pro vysoce výkonné ATM do roku 2035, aby bylo možné nepřetížené, ještě bezpečnější fungování odvětví letecké dopravy, které je šetrné k životnímu prostředí a klimatu, v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a právním rámcem pro klima . Projekt SESAR zahrnuje tři vzájemně související, probíhající a vyvíjející se kolaborativní procesy, které definují, vyvíjejí a zavádějí inovativní technologické systémy a provozní postupy, na nichž je založeno digitální evropské nebe, jak je stanoveno v evropském hlavním plánu ATM (33).

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 79

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(79)

„Evropský hlavní plán ATM“ je plánovací nástroj pro modernizaci ATM v Evropě propojující výzkumné a inovační činnosti v oblasti ATM se scénáři pro činnosti zavádění k dosažení výkonnostních cílů jednotného evropského nebe.

(79)

„Evropský hlavní plán ATM“ je plánovací nástroj pro modernizaci ATM v Evropě propojující výzkumné a inovační činnosti v oblasti ATM se scénáři pro činnosti zavádění k dosažení výkonnostních cílů jednotného evropského nebe , přičemž se zlepší nejen účinnost jednotlivých letů, ale se také umožní průběžné přizpůsobování jeho celkové kapacity technologickému pokroku .

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 81

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(81)

Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl navázat na zkušenosti společného podniku SESAR a pokračovat v jeho úloze spočívající v koordinaci výzkumu ATM v Unii. Hlavním cílem společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by mělo být posílení a další integrace výzkumných a inovačních kapacit v Evropě, což napomůže urychlení digitalizace odvětví a zajištění jeho větší odolnosti a škálovatelnosti s ohledem na výkyvy v dopravě. Prostřednictvím inovací by měl posílit konkurenceschopnost přepravy pilotovanými a bezpilotními letadly a služeb ATM na podporu hospodářského oživení a růstu. Měl by vyvíjet inovativní řešení a urychlit jejich uvedení na trh k vytvoření vzdušného prostoru jednotného evropského nebe jako nejúčinnějšího vzdušného prostoru šetrného k životnímu prostředí na světě.

(81)

Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl navázat na zkušenosti společného podniku SESAR a pokračovat v jeho úloze spočívající v koordinaci výzkumu ATM v Unii. Hlavním cílem společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měla být podpora akcí určených k posílení a další integraci výzkumných a inovačních kapacit v Evropě, což by zase napomohlo urychlení digitalizace odvětví a zajištění jeho větší odolnosti a škálovatelnosti s ohledem na výkyvy v dopravě. Prostřednictvím inovací by měla být posílena konkurenceschopnost přepravy pilotovanými a bezpilotními letadly a služeb ATM a podpořeno hospodářské a sociální oživení a růst. Měl by podporovat vývoj inovativních řešení a urychlit jejich uvedení na trh k vytvoření vzdušného prostoru jednotného evropského nebe jako nejúčinnějšího vzdušného prostoru šetrného k životnímu prostředí na světě.

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 83

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(83)

Účast ve společném podniku pro výzkum ATM jednotného evropského 3 nebe by měla být otevřená pro co nejširší možnou škálu a zastoupení zúčastněných stran ze všech členských států a zemí přidružených k programu Horizont Evropa, včetně malých a středních podniků, a to prostřednictvím různých forem účasti. Účast by měla zejména zajistit náležitou rovnováhu mezi výrobci vybavení pro pilotovaná i bezpilotní letadla, uživateli vzdušného prostoru, poskytovateli letových navigačních služeb, letišti, vojskem a profesními sdruženími zaměstnanců a měla by nabízet příležitosti malým a středním podnikům, akademické obci a výzkumným organizacím. K určení nejslibnějších koncepcí a subjektů schopných je uskutečnit zveřejnila Komise výzvu k vyjádření zájmu potenciálních členů. Správní rada by měla mít možnost vybrat na základě výsledků této výzvy přidružené členy, aby bylo zajištěno rychlé rozšíření členské základny.

(83)

Účast ve společném podniku pro výzkum ATM jednotného evropského 3 nebe by měla být otevřená pro co nejširší možnou škálu a zastoupení zúčastněných stran ze všech členských států a zemí přidružených k programu Horizont Evropa, včetně malých a středních podniků , vědeckých odborníků a příslušných organizací občanské společnosti, i z oblasti životního prostředí a klimatu, a to prostřednictvím různých forem účasti. Účast by měla zejména zajistit náležitou rovnováhu mezi výrobci vybavení pro pilotovaná i bezpilotní letadla, uživateli vzdušného prostoru, poskytovateli letových navigačních služeb, letišti, vojskem a profesními sdruženími zaměstnanců a měla by nabízet příležitosti malým a středním podnikům, akademické obci a výzkumným organizacím. K určení nejslibnějších koncepcí a subjektů schopných je uskutečnit zveřejnila Komise výzvu k vyjádření zájmu potenciálních členů. Správní rada by měla mít možnost vybrat na základě výsledků této výzvy přidružené členy, aby bylo zajištěno rychlé rozšíření členské základny.

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 86

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(86)

Organizace Eurocontrol má vhodnou infrastrukturu a potřebné administrativní, IT, komunikační a logistické podpůrné služby. Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl využívat tuto infrastrukturu a služby organizace EUROCONTROL. V tomto ohledu je možné potenciálně dosáhnout určitých synergií sdílením administrativních zdrojů s ostatními společnými podniky prostřednictvím společného podpůrného útvaru . Z tohoto důvodu by se měl společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 vyjmout z funkcí společného podpůrného útvaru zřízeného tímto nařízením.

(86)

Organizace Eurocontrol má vhodnou infrastrukturu a potřebné administrativní, IT, komunikační a logistické podpůrné služby. Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl využívat tuto infrastrukturu a služby organizace EUROCONTROL. V tomto ohledu je možné potenciálně dosáhnout určitých synergií sdílením administrativních zdrojů s ostatními společnými podniky. Z tohoto důvodu by se měl společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 vyjmout z funkcí společného podpůrného útvaru zřízeného tímto nařízením.

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 88

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(88)

V rámci priorit Evropské komise na období 2019–2024 stanovených ve sdělení „Evropa připravená na digitální věk“, „hospodářství ve prospěch lidí“ a politických cílů stanovených v  jejím sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“ musí Evropa rozvíjet kritické digitální infrastruktury založené na sítích 5G a rozvíjet své technologické kapacity směrem k sítím 6G s časovým horizontem do roku 2030. V této souvislosti zdůraznila Komise strategický význam evropského partnerství pro inteligentní sítě a služby k zajištění bezpečných služeb pro spotřebitele a podniky založených na konektivitě. Těchto priorit lze dosáhnout spojením klíčových hráčů, tj. průmyslu, akademické obce a orgánů veřejné správy, pod záštitou evropského partnerství, jež navazuje na výsledky iniciativy partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G, která úspěšně vyvinula technologii 5G a příslušné normy.

(88)

V rámci priorit Komise na období 2019–2024 stanovených ve sdělení „Evropa připravená na digitální věk“, „hospodářství ve prospěch lidí“ a politických cílů stanovených v  jejích sděleních „Formování digitální budoucnosti Evropy“ a „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ musí Evropa rozvíjet kritické digitální infrastruktury založené na sítích 5G a rozvíjet svou znalostní základnu a technologické kapacity směrem k sítím 6G a novým relevantním komunikačním technologiím s časovým horizontem do roku 2030. V této souvislosti zdůraznila Komise strategický význam evropského partnerství pro inteligentní sítě a služby k zajištění bezpečných služeb pro spotřebitele a podniky založených na konektivitě. Těchto priorit lze dosáhnout spojením klíčových hráčů, tj. průmyslu, akademické obce , organizací občanské společnosti a orgánů veřejné správy, pod záštitou evropského partnerství, jež navazuje na výsledky iniciativy partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G, která úspěšně vyvinula technologii 5G a příslušné normy.

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 89

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(89)

Společný podnik pro inteligentní sítě a služby se má zabývat politickými záležitostmi v oblasti digitální infrastruktury a má rozšířit technologickou oblast výzkumu a inovací na sítě 6G. V úzké spolupráci s členskými státy by měl posílit reakci na politické a sociální potřeby Unie, pokud jde o energetickou účinnost sítí, kybernetickou bezpečnost, technologickou suverenitu, soukromí a etiku, a rozšíří oblast výzkumu a inovací ze sítí na poskytování cloudových služeb, jakož i na součásti a zařízení umožňující služby pro občany a široké spektrum hospodářských odvětví, jako je zdravotnictví, doprava, výroba a média.

(89)

Společný podnik pro inteligentní sítě a služby se má zabývat politickými záležitostmi v oblasti digitální infrastruktury a má rozšířit technologickou oblast výzkumu a inovací na sítě 6G a jiné komunikační sítě . V úzké spolupráci s členskými státy by měl posílit reakci na politické a sociální potřeby Unie, pokud jde o energetickou účinnost sítí, kybernetickou bezpečnost, technologickou suverenitu a odolnost , soukromí a etiku, a rozšíří oblast výzkumu a inovací ze sítí na poskytování cloudových služeb, jakož i na součásti a zařízení umožňující služby pro občany a široké spektrum hospodářských a sociálních odvětví, jako je zdravotnictví, doprava, výroba a média.

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 91

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(91)

Pokročilá infrastruktura 5G bude základem pro vývoj ekosystémů pro digitální a ekologickou transformaci a v dalším kroku pro schopnost Evropy přijmout technologii 6G. Program Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, jakož i programy Digitální Evropa a InvestEU nabízejí příležitosti pro rozvoj digitálních ekosystémů založených na sítích 5G a později 6G. Vzhledem k širokému spektru veřejných a soukromých zúčastněných stran zapojených do projektů zavádění je nezbytné koordinovat vypracování strategického programu, příspěvek k plánování, jakož i informace zúčastněných stran a jejich zapojení do těchto programů. Jako strategický základ pro tyto úkoly by měl společný podnik pro inteligentní sítě a služby koordinovat vypracovávání strategických programů zavádění pro příslušné oblasti použití, jako jsou systémy 5G kolem silnic a železnic. Tyto programy by měly stanovit mimo jiné plány zavádění, hlavní možnosti modelů spolupráce a jiné strategické otázky.

(91)

Pokročilá infrastruktura 5G může být základem pro vývoj ekosystémů pro digitální a ekologickou transformaci a v dalším kroku pro schopnost Evropy přijmout technologii 6G transparentně a otevřeně, neboť vytváření celosvětových a kompatibilních norem 6G by snížilo náklady, vytvořilo účinnější digitální dodavatelské řetězce a zlepšilo inovace . Program Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, jakož i programy Digitální Evropa a InvestEU nabízejí příležitosti pro rozvoj digitálních ekosystémů založených na sítích 5G a později 6G. Vzhledem k širokému spektru veřejných a soukromých zúčastněných stran zapojených do projektů zavádění je nezbytné usnadnit vypracování strategického programu, příspěvek k plánování, jakož i informace zúčastněných stran a jejich zapojení do těchto programů. Jako strategický základ pro tyto úkoly by měl společný podnik pro inteligentní sítě a služby koordinovat vypracovávání strategických programů zavádění pro příslušné oblasti použití, jako jsou systémy 5G kolem silnic a železnic. Tyto programy by měly stanovit mimo jiné plány zavádění, technologická doporučení, hlavní možnosti modelů spolupráce a jiné strategické otázky.

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tímto nařízením se zřizuje devět společných podniků ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem provádění institucionalizovaných evropských partnerství definovaných v [čl. 2 bodě 3)] a zmíněných v [čl. 8 odst. 1] [písm. c)] nařízení o programu Horizont Evropa. Stanoví jejich cíle a úkoly, členství, organizaci a jiná provozní pravidla.

Tímto nařízením se zřizuje devět společných podniků ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem provádění institucionalizovaných evropských partnerství definovaných v [čl. 2 bodě 3)] a zmíněných v [čl. 8 odst. 1] [písm. c)] a v příloze III nařízení o programu Horizont Evropa. Stanoví jejich cíle a úkoly, členství, organizaci a jiná provozní pravidla , včetně pravidel týkajících se transparentnosti a odpovědnosti .

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.

„přidruženými subjekty“ subjekty vymezené v čl. 187 odst. 1 finančního nařízení;

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.

„dodatečnou činností“ jakákoli činnost mimo hlavní část pracovního programu, která neobdržela podporu od společného podniku, přispívá však k jeho cílům a přímo souvisí s využitím výsledků projektů v rámci tohoto společného podniku či předchozích iniciativ nebo má významnou přidanou hodnotu Unie;

9.

„dodatečnou činností“ jakákoli činnost , která je součástí ročního plánu dodatečných činností, jenž je přílohou hlavní části pracovního programu, která neobdržela podporu od společného podniku, přispívá však přímo k jeho cílům a přímo souvisí s využitím výsledků projektů v rámci tohoto společného podniku či předchozích iniciativ nebo má významnou přidanou hodnotu Unie a přispívá k politikám Unie ;

Pozměňovací návrh 71

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Společné podniky uvedené v článku 3 přispívají k obecným cílům nařízení o programu Horizont Evropa stanoveným v [článku 3] uvedeného nařízení.

1.   Společné podniky uvedené v článku 3 přispívají k obecným i specifickým cílům nařízení o programu Horizont Evropa stanoveným v [článku 3] uvedeného nařízení.

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.    Prostřednictvím zapojení a angažovanosti partnerů při navrhování a provádění programu výzkumných a inovačních činností zajistí společné podniky splnění těchto obecných cílů:

2.   Společné podniky zajistí splnění těchto obecných cílů:

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

posílení a integrace vědeckých a technologických kapacit Unie na podporu vytváření a šíření vysoce kvalitních nových poznatků, zejména k řešení globálních výzev, zajištění konkurenceschopnosti Unie, udržitelnosti a přispění k posílenému Evropskému výzkumnému prostoru;

a)

posílení a integrace vědeckých , inovačních a technologických kapacit Unie , členských států a regionů na podporu vytváření a šíření vysoce kvalitních nových poznatků, zejména k řešení globálních společenských výzev, zajištění a posílení konkurenceschopnosti Unie, evropské přidané hodnotě, odolnosti a udržitelnosti a přispění k posílenému Evropskému výzkumnému prostoru;

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zajištění celosvětového vedoucího postavení hodnotových řetězců Unie na základě udržitelnosti a  otevřené strategické autonomie v oblasti klíčových technologií a odvětví v souladu s průmyslovou strategií pro Evropu;

b)

zajištění celosvětového vedoucího postavení a odolnosti hodnotových řetězců Unie na základě udržitelnosti a ochrana strategické autonomie Unie , při zachování otevřené ekonomiky, v oblasti klíčových technologií a odvětví v souladu s průmyslovou strategií a strategií pro malé a střední podniky pro Evropu, Zelenou dohodou pro Evropu, dalšími politikami Unie a evropským plánem na podporu oživení ;

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

vývoj a urychlení využití inovativních řešení v celé Unii, která se zabývají klimatickými, environmentálními, zdravotními a jinými společenskými výzvami a která přispívají ke strategickým prioritám Unie, zejména ke splnění cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů a dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050.

c)

vývoj a urychlení využití inovativních řešení v celé Unii, která se zabývají klimatickými, environmentálními, zdravotními , digitálními a jinými společenskými výzvami a která přispívají ke strategickým prioritám Unie, zrychlování hospodářského růstu Unie a posilování inovačního ekosystému, a zároveň ke splnění cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN a dosažení klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodo u.

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

posílení kritického množství a vědeckých kapacit v meziodvětvovém a mezioborovém výzkumu a inovacích v celé Unii;

a)

posílení kritického množství a vědeckých a technologických kapacit v  kooperativním, meziodvětvovém a mezioborovém výzkumu a inovacích v celé Unii;

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

urychlení sociální, ekologické hospodářské transformace v oblastech a odvětvích strategického významu pro priority Unie, zejména snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v souladu s cíli stanovenými podle Zelené dohody pro Evropu;

b)

urychlení zelené digitální transformace v oblastech a odvětvích strategického významu pro priority Unie, zejména snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v souladu s  klimatickými a energetickými cíli stanovenými podle Zelené dohody pro Evropu a evropského právního předpisu o klimatu, jakož i přispění k prostředí s nulovým znečištěním a bez toxických látek při zachování a obnovení ekosystémů a biologické rozmanitosti ;

Pozměňovací návrh 78

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

posílení inovačních kapacit a výkonnosti stávajících a nových evropských hodnotových řetězců v oblasti výzkumu a inovací , mimo jiné i v malých a středních podnicích;

c)

posílení výzkumných a inovačních kapacit a výkonnosti stávajících a nových evropských ekosystémů a hodnotových řetězců, mimo jiné i v malých a středních podnicích a začínajících podnicích ;

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

rychlejší zavádění, využití a šíření inovativních řešení v posílených evropských výzkumných a inovačních ekosystémech, a to i prostřednictvím širokého a včasného zapojení konečných uživatelů, občanů, regulačních orgánů a normalizačních organizací a prostřednictvím společné tvorby s nimi;

d)

rychlejší zavádění, využití a šíření inovativních řešení , technologií, služeb a dovedností v posílených evropských výzkumných a inovačních a průmyslových ekosystémech a v konečném důsledku ve společnosti , a to i prostřednictvím širokého a včasného zapojení konečných uživatelů, včetně malých a středních podniků, začínajících podniků, organizací spotřebitelů, občanů, regulačních orgánů a normalizačních organizací a prostřednictvím společné tvorby s nimi;

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

přispění ke snižování nedostatku konkrétních dovedností v celé Unii zvyšováním informovanosti a pomáháním při získávání nových znalostí a lidského kapitálu v příslušných oblastech jejich výzkumu; přispění k rychlejšímu zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci evropských pracovníků a k účasti malých a středních podniků v průmyslových ekosystémech spojených s fungováním společných podniků; usnadnění integrace příslušných vědeckých a inovačních kompetencí v celé Unii do evropských ekosystémů a hodnotových řetězců v oblasti výzkumu a inovací;

Pozměňovací návrh 81

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

zlepšení nových výrobků a služeb z hlediska ochrany životního prostředí a produktivity díky využití kapacit a zdrojů Unie.

e)

zlepšení nových výrobků , technologií, aplikací a služeb z hlediska ochrany životního prostředí, úspor v oblasti energie a zdrojů, udržitelnosti, společnosti, produktivity a oběhovosti propojením a plným využitím kapacit a zdrojů Unie.

Pozměňovací návrh 82

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

přispění k překlenutí genderových rozdílů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) v Evropě, jakož i k začlenění genderového hlediska do výsledků výzkumu vypracovaných evropskými partnerstvími, a tudíž k dosažení lepšího sladění evropských partnerství s cíli v oblasti genderové rovnosti;

Pozměňovací návrh 83

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb)

hledání možností, jak informovat studenty, kteří se chtějí věnovat kariéře v oblasti vědy, technologie, inženýrství a matematice a v dalších oblastech souvisejících s provozními činnostmi společných podniků;

Pozměňovací návrh 84

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     Při provádění svých výzkumných činností usilují společné podniky o synergické působení s evropskými strukturálními a investičními fondy, dalšími iniciativami programu Horizont Evropa, jakož i se všemi programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti. Kromě toho společné podniky musí fungovat v úzké spolupráci se Společným výzkumným střediskem Komise ve svých příslušných vědeckých oblastech.

Pozměňovací návrh 85

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

posílení a rozšíření excelence, mimo jiné i podporou širší účasti v rámci celé Unie;

a)

posílení a rozšíření excelence, mimo jiné i podporou širší účasti a geografické rozmanitosti v rámci celé Unie , včetně účasti členských států, které jsou podle evropského srovnávacího přehledu inovací v současné době považovány za slabé a střední inovátory ;

Pozměňovací návrh 86

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)

podpora a odměňování vědecké excelence, mimo jiné zajištěním toho, aby se při provádění činností přihlíželo k nejnovějším vědeckým poznatkům a výsledkům základního výzkumu;

Pozměňovací návrh 87

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

posílení vazeb mezi politikami v oblasti výzkumu, inovací a případně vzdělávání a jinými politikami, včetně doplňkovosti s vnitrostátními, regionálními a unijními politikami a činnostmi v oblasti výzkumu a inovací;

c)

posílení vazeb mezi politikami v oblasti výzkumu, inovací a případně genderové rovnosti, vzdělávání a jinými politikami, včetně doplňkovosti s vnitrostátními, regionálními a unijními zkušenostmi , politikami a činnostmi v oblasti výzkumu a inovací;

Pozměňovací návrh 88

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

prosazování odpovědného výzkumu a inovací se zohledněním zásady předběžné opatrnosti;

Pozměňovací návrh 89

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb)

posílení genderového rozměru ve výzkumu a inovacích, a to i ve všech společných podnicích;

Pozměňovací návrh 90

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

posílení mezinárodní spolupráce;

e)

posílení mezinárodní spolupráce v souladu s cíli vnější politiky a mezinárodními závazky Unie a podpora evropské konkurenceschopnosti a vedoucího postavení v průmyslu při respektování strategické autonomie Unie a zachování otevřené ekonomiky ;

Pozměňovací návrh 91

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

zvýšení informovanosti veřejnosti o nových řešeních, jejich přijetí, poptávky po nich a využití zapojením občanů a konečných uživatelů do procesů společného navrhování a vytváření;

f)

zvýšení informovanosti veřejnosti o nových řešeních, jejich přijetí, poptávky po nich a využití zapojením občanů , organizací občanské společnosti, organizací spotřebitelů a konečných uživatelů , včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, do procesů společného navrhování a vytváření;

Pozměňovací návrh 92

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)

podpora využívání výsledků výzkumu a inovací a  aktivní šíření a využívání výsledků, zejména ke zvýšení soukromých investic a vypracovávání politik;

g)

podpora aktivního šíření, využívání výsledků výzkumu a inovací a jejich zužitkování, včetně pro vypracovávání politik, prostřednictvím normalizace, zadávání zakázek na inovativní řešení a zadávání zakázek v předobchodní fázi s cílem urychlit proces uvádění výsledků a výstupů výzkumu na trh v příslušných oblastech výzkumu ;

Pozměňovací návrh 93

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)

urychlení transformace průmyslu, mimo jiné i prostřednictvím lepších dovedností v oblasti inovací;

h)

urychlení transformace průmyslu a odolnosti napříč hodnotovými řetězci , mimo jiné prostřednictvím lepších dovedností pro inovace;

Pozměňovací návrh 94

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ha)

zkvalitnění úrovně dovedností a zkušeností studentů, akademických pracovníků a odborníků v celé Unii za podpory rozvoje specifických vysokoškolských titulů a vzdělávacích programů v různých oblastech, se zvláštní pozorností věnovanou genderovým hlediskům a potřebě zajistit co nejširší zeměpisné pokrytí v Unii;

Pozměňovací návrh 95

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

podpora provádění příslušných politik Unie, jakož i regulačních, normalizačních a udržitelných investičních činností na evropské a celosvětové úrovni na základě důkazů.

i)

podpora provádění příslušných politik Unie, jakož i regulačních, normalizačních a udržitelných investičních činností na vnitrostátní, evropské a celosvětové úrovni na základě vědeckých důkazů.

Pozměňovací návrh 96

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

poskytují finanční podporu, především ve formě grantů, na nepřímé akce v oblasti výzkumu a inovací, které byly vybrány na základě otevřených a konkurenčních výzev, není-li v jejich pracovním programu stanoveno jinak ;

a)

poskytují finanční podporu, především ve formě grantů, na nepřímé akce v oblasti výzkumu a inovací, které byly vybrány na základě otevřených, spravedlivých, transparentních a konkurenčních výzev, s výjimkou odůvodněných případů stanovených v jejich pracovním programu;

Pozměňovací návrh 97

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

rozvíjejí úzkou spolupráci a zajišťují koordinaci s ostatními evropskými partnerstvími, a to případně i včetně vyhrazení části rozpočtu společného podniku na společné výzvy;

b)

rozvíjejí úzkou spolupráci a zajišťují koordinaci a součinnost s ostatními evropskými partnerstvími, a to případně i včetně vyhrazení části rozpočtu společného podniku na společné výzvy;

Pozměňovací návrh 98

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

usilují o synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie, na vnitrostátní a regionální úrovni a případně hledají možnosti dalšího financování v jejich rámci, zejména co se týká činností a programů, které podporují zavádění inovativních řešení, vzdělávání a regionální rozvoj, jako jsou fondy politiky soudržnosti, v souladu se strategiemi pro inteligentní specializaci;

c)

usilují o synergie a zaručují účinné synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie, na vnitrostátní a regionální úrovni a případně hledají možnosti dalšího financování v jejich rámci, zejména co se týká činností a programů, které podporují zavádění inovativních řešení a jejich uvádění na trh , odbornou přípravu, vzdělávání a regionální rozvoj, jako jsou fondy politiky soudržnosti, v souladu se strategiemi pro inteligentní specializaci , jakož i synergie s evropskými finančními institucemi, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka, a s příslušnými průmyslovými partnerstvími a charitativními nadacemi a fondy ;

Pozměňovací návrh 99

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

posilují vazbu mezi výzkumem, inovacemi a opatřeními plánovanými ve sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvaném „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (dále jen „Evropská agenda dovedností“), zejména opatření zaměřená na rozvoj dovedností na podporu ekologické a digitální transformace a na zvýšení počtu absolventů oborů STEM, zejména v průmyslových ekosystémech spojených s fungováním společných podniků;

Pozměňovací návrh 100

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

zajišťují, aby jejich činnosti přispívaly ke strategickému víceletému plánování, podávání zpráv, sledování a hodnocení a jiným požadavkům programu Horizont Evropa stanoveným v [článcích 45 a 47] nařízení o programu Horizont Evropa, jako je provádění rámce zpětné vazby na společnou politiku;

d)

zajišťují, aby jejich činnosti přispívaly ke strategickému víceletému plánování, podávání zpráv, sledování a hodnocení – aniž by se tím zvyšovala jejich vlastní administrativní zátěž nebo administrativní zátěž jejich příjemců – a jiným požadavkům programu Horizont Evropa stanoveným v [článcích 45 a 47] nařízení o programu Horizont Evropa, jako je provádění rámce zpětné vazby na společnou politiku;

Pozměňovací návrh 101

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

prosazují zapojení malých a středních podniků do svých činností a  přijímají opatření zajišťující informování těchto podniků v souladu s cíli programu Horizont Evropa;

e)

prosazují a zajišťují zapojení malých a středních podniků a začínajících podniků a jejich sdružení do činností společných podniků zajišťují včasné informování malých a středních podniků a začínajících podniků v souladu s cíli programu Horizont Evropa; případně určují výzvy, u nichž je koordinační úloha vyhrazena malým a středním podnikům nebo začínajícím podnikům;

Pozměňovací návrh 102

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

vypracovávají opatření k přilákání nových účastníků, včetně malých a středních podniků, k výzkumným a inovačním činnostem společných podniků a rozšíření sítě spolupráce, jakož i k podpoře lepšího propojení stávajících vnitrostátních výzkumných a inovačních ekosystémů a sítí mezi sebou navzájem a na evropské úrovni;

Pozměňovací návrh 103

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb)

podporují a zajišťují zapojení mladých výzkumných pracovníků, doktorandů a postdoktorandských studentů do činností příslušného společného podniku v úzké součinnosti s akcemi „Marie Curie-Skłodowska“;

Pozměňovací návrh 104

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

mobilizují zdroje veřejného a soukromého sektoru potřebné pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení;

f)

mobilizují zdroje veřejného a soukromého sektoru , a je-li to možné, i dodatečné zdroje, které jsou potřebné pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení;

Pozměňovací návrh 105

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)

sledují pokrok při plnění cílů stanovených v tomto nařízení podle požadavků stanovených v [článku 45] a [ příloze  V] nařízení o programu Horizont Evropa;

g)

sledují pokrok při plnění cílů stanovených v tomto nařízení podle požadavků stanovených v [článku 45] a [ přílohách III a  V] nařízení o programu Horizont Evropa;

Pozměňovací návrh 106

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)

stanoví a provádějí svůj pracovní program;

h)

vypracovávají a provádí strategický program výzkumu a inovací, na jehož základě definují a provádějí svůj pracovní program;

Pozměňovací návrh 107

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

spolupracují s co nejširší škálou zúčastněných stran, mimo jiné i s decentralizovanými agenturami, výzkumnými organizacemi a univerzitami, konečnými uživateli a orgány veřejné správy, zejména za účelem stanovení priorit a činností každé iniciativy a rovněž k zajištění inkluzivnosti;

i)

spolupracují s co nejširší škálou zúčastněných stran, mimo jiné i s decentralizovanými agenturami, výzkumnými organizacemi a univerzitami, organizacemi občanské společnosti, konečnými uživateli, sdruženími malých a středních podniků a orgány veřejné správy, zejména za účelem stanovení priorit a činností každé iniciativy a rovněž k zajištění inkluzivnosti , otevřenosti a společenské přidané hodnoty ;

Pozměňovací návrh 108

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)

zapojují se do činností v oblasti informování, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, přičemž uplatňují obdobně [článek 46] nařízení o programu Horizont Evropa, včetně poskytování podrobných informací o výsledcích financovaných výzkumných a inovačních činností a jejich zpřístupnění ve společné elektronické databázi programu Horizont Evropa;

j)

zapojují se do činností v oblasti informování, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, přičemž uplatňují obdobně články 10 a 39 tohoto nařízení a [článek 46] nařízení o programu Horizont Evropa, mj. poskytováním podrobných informací o výsledcích financovaných výzkumných a inovačních činností široké veřejnosti a jejich zpřístupněním ve společné elektronické databázi programu Horizont Evropa uživatelsky vstřícným způsobem ;

Pozměňovací návrh 109

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ja)

podporují informační kampaně a vzdělávací a propagační činnosti se zapojením akademických, vědeckých a znalostních sítí a poskytují na svých internetových stránkách vhodné informace, včetně zveřejňování příslušné dokumentace;

Pozměňovací návrh 110

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. l

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

l)

přispívají k rozvoji účinnějšího propojení mezi vědou a politikou zajištěním lepšího využívání výsledků a řešením potřeb politik a podporují rychlejší šíření a zavádění výsledků;

l)

přispívají k rozvoji účinnějšího propojení mezi vědou a politikou , k podpoře otevřené vědy a respektování jejích zásad stanovených v článcích 14 a 39 nařízení o programu Horizont Evropa a k řešení potřeb politik, jakož i k podpoře rychlejšího využívání, šíření a zavádění výsledků a většího zviditelnění, jak je stanoveno v čl. 51 odst. 1 nařízení o programu Horizont Evropa ; společné podniky stanoví přísná pravidla pro odchylky od požadavků na otevřený přístup stanovených v nařízení o programu Horizont Evropa a Komise sleduje postupy týkající se otevřeného přístupu a veškeré výjimky by měly být transparentně uvedeny na příslušných internetových stránkách.

Pozměňovací návrh 111

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. n

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

n)

podporují Komisi při vypracovávání a provádění spolehlivých technických screeningových kritérií založených na důkazech podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852 o udržitelných investicích, a to sledováním a posuzováním jejich provádění v hospodářském odvětví, v němž působí, za účelem poskytnutí zpětné vazby „ad hoc“ pro tvorbu politik v případě potřeb y;

n)

podporují Komisi při vypracovávání a provádění solidních vědecky podložených technických screeningových kritérií podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852 , pokud činnosti společných podniků spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení ;

Pozměňovací návrh 112

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. o

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

o)

berou v úvahu zásadu „významně nepoškozovat“ podle článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a případně zohledňují ustanovení zmíněného nařízení ke zlepšení přístupu k udržitelnému financování;

o)

berou v úvahu zásadu „významně nepoškozovat“ podle článku 17 nařízení (EU) 2020/852 u činností společných podniků spadajících do oblasti působnosti uvedeného nařízení a případně zohledňují ustanovení zmíněného nařízení ke zlepšení přístupu k udržitelnému financování;

Pozměňovací návrh 113

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Pro účely provádění odst. 2 písm. c) vypracuje Komise jasné, jednoduché a konkrétní pokyny o provádění různých druhů synergií společnými podniky, jako je převod zdrojů, alternativní financování, kumulativní financování a integrované financování.

Pozměňovací návrh 114

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Společné podniky mohou zveřejnit otevřenou výzvu k vyjádření zájmu za účelem výběru přidružených členů. Výzva k vyjádření zájmu stanoví hlavní potřebné kapacity k dosažení cílů společného podniku. Všechny výzvy se zveřejní na internetových stránkách společného podniku a oznámí se prostřednictvím veškerých vhodných kanálů, mimo jiné i včetně skupiny zástupců států, aby byla zajištěna co nejširší účast v zájmu dosažení cílů společného podniku.

1.   Společné podniky zveřejní otevřené, spravedlivé a transparentní výzvy k vyjádření zájmu za účelem výběru přidružených členů a současně přispějí ke zvýšení geografické rozmanitosti . Výzva k vyjádření zájmu se uskuteční otevřeným a transparentním způsobem a stanoví hlavní kapacity a očekáváné věcné a finanční příspěvky potřebné k dosažení cílů společného podniku. Všechny výzvy se zveřejní na internetových stránkách společného podniku a oznámí se prostřednictvím veškerých vhodných kanálů, mimo jiné i včetně skupiny zástupců států, aby byla zajištěna co nejširší účast v zájmu dosažení cílů společného podniku.

Pozměňovací návrh 115

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.    Výkonný ředitel posoudí žádosti o členství s pomocí nezávislých odborníků a případně příslušných orgánů společného podniku na základě doložených znalostí, zkušeností a potenciální přidané hodnoty žadatele při dosahování cílů společného podniku, finančního zdraví žadatele a jeho dlouhodobého závazku týkajícího se finančních a věcných příspěvků pro společný podnik a s ohledem na možný střet zájmů.

2.    Správní rada posoudí žádosti o členství s pomocí nezávislých odborníků a případně příslušných orgánů společného podniku včetně vědeckého poradního orgánu na základě doložených znalostí, zkušeností a potenciální přidané hodnoty žadatele při dosahování cílů společného podniku, finančního zdraví žadatele a jeho dlouhodobého závazku týkajícího se finančních a věcných příspěvků pro společný podnik a s ohledem na možný střet zájmů.

Pozměňovací návrh 116

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Členství jakéhokoli právního subjektu usazeného v zemi přidružené k programu Horizont Evropa nesmí vést k dodatečné zátěži pro zakládající a přidružené členy společného podniku.

Pozměňovací návrh 117

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Žádosti o členství posuzuje a  případně schvaluje správní rada.

3.   Žádosti o členství posuzuje a schvaluje nebo zamítá správní rada.

Pozměňovací návrh 118

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Mezi vybranými přidruženými členy a výkonným ředitelem, který jedná jako zástupce společného podniku, je podepsán písemný závazek, v němž je podrobně stanoven rozsah členství, pokud jde o obsah, činnosti a dobu trvání, příspěvek přidružených členů do společného podniku, včetně údaje o plánovaných dodatečných činnostech podle čl. 11 odst. 1 písm. b), a obsažena ustanovení týkající se zastoupení a hlasovacích práv přidruženého člena ve správní radě.

4.   Mezi vybranými přidruženými členy a výkonným ředitelem, který jedná jako zástupce společného podniku, je podepsán písemný závazek, v němž je podrobně stanoven rozsah členství, pokud jde o obsah, činnosti a dobu trvání, finanční i věcný příspěvek přidružených členů do společného podniku, včetně údaje o plánovaných dodatečných činnostech podle čl. 11 odst. 1 písm. b), a obsažena ustanovení týkající se zastoupení a hlasovacích práv přidruženého člena ve správní radě. Písemné závazky vybraných přidružených členů se zveřejní na internetových stránkách příslušného společného podniku, přičemž se zajistí dodržování pravidel o zachování důvěrnosti.

Pozměňovací návrh 119

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Každý člen informuje společný podnik o případných fúzích nebo akvizicích mezi členy, jež budou mít pravděpodobně dopad na společný podnik, nebo o převzetí člena subjektem, který není členem společného podniku.

2.   Každý člen bez zbytečného prodlení informuje společný podnik o případných fúzích nebo akvizicích mezi členy, jež budou mít pravděpodobně dopad na společný podnik, nebo o převzetí člena subjektem, který není členem společného podniku.

Pozměňovací návrh 120

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Každý soukromý člen informuje společný podnik o jakýchkoli jiných významných změnách ve vlastnictví, kontrole nebo složení. Pokud se Komise domnívá, že by změna mohla ovlivnit zájem Unie nebo společného podniku z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku, může správní radě navrhnout členství dotčeného soukromého člena ukončit. O ukončení členství dotyčného člena rozhodne správní rada. Dotčený soukromý člen se neúčastní hlasování správní rady.

4.   Každý soukromý člen bez zbytečného prodlení informuje společný podnik o jakýchkoli jiných významných změnách ve vlastnictví, kontrole nebo složení. Pokud se Komise domnívá, že by změna mohla ovlivnit zájem Unie nebo společného podniku z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku, může správní radě navrhnout členství dotčeného soukromého člena ukončit. O ukončení členství dotyčného člena rozhodne správní rada. Dotčený soukromý člen se neúčastní hlasování správní rady.

Pozměňovací návrh 121

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Každý potenciální přispívající partner definovaný v čl. 2 bodě 7 předloží správní radě dopis vyjadřující souhlas. V dopise vyjadřujícím souhlas je upřesněna oblast působnosti partnerství, pokud jde o předmět, činnosti a dobu trvání, a je v něm stanoven příspěvek žadatele do společného podniku.

1.   Každý potenciální přispívající partner definovaný v čl. 2 bodě 7 předloží správní radě dopis vyjadřující souhlas. V dopise vyjadřujícím souhlas je upřesněna oblast působnosti partnerství, pokud jde o předmět, činnosti a dobu trvání, a je v něm stanoven příspěvek žadatele do společného podniku. Dopis vyjadřující souhlas se zveřejní na internetových stránkách příslušného společného podniku, přičemž se zajistí dodržování pravidel týkajících se zachování důvěrnosti.

Pozměňovací návrh 122

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Správní rada dopis vyjadřující souhlas posoudí a žádost schválí nebo zamítne.

2.   Správní rada dopis vyjadřující souhlas posoudí a  vezme v úvahu vědecké doporučení orgánů společných podniků a případný střet zájmů a žádost schválí nebo zamítne.

Pozměňovací návrh 123

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Finanční příspěvek Unie pro společné podniky, včetně prostředků ESVO, pokrývá administrativní a provozní náklady až do maximální výše stanovené v části druhé. Příspěvek Unie uvedený v části druhé může být navýšen o příspěvky třetích zemí, jsou-li k dispozici.

1.   Finanční příspěvek Unie na společné podniky, včetně prostředků ESVO, pokrývá administrativní a provozní náklady až do maximální výše uvedené v části druhé za předpokladu, že tato částka odpovídá alespoň příspěvku jiných členů než Unie nebo jejích ustavujících či přidružených subjektů . Příspěvek Unie uvedený v části druhé je navýšen o příspěvky třetích zemí, jakmile jsou k dispozici , v souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa .

Pozměňovací návrh 124

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Finanční příspěvek Unie uvedený v odstavci 2 tohoto článku může být doplněn příděly z nástroje Evropské unie na podporu oživení v souladu s článkem 13 nařízení o programu Horizont Evropa a pokutami v souladu s článkem 5 nařízení o víceletém finančním rámci. Tento příspěvek může být rovněž doplněn zrušením závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení. Příspěvek Unie se upraví tak, aby odrážel příspěvky přidružených zemí. Jakýkoli dodatečný příspěvek Unie odpovídá příspěvkům jiných členů než Unie. Příspěvky Unie a jiných členů než Unie musí být vyvážené.

Pozměňovací návrh 125

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b.     Dodatečné příspěvky Unie podle článku 13 nařízení o programu Horizont Evropa, článku 5 nařízení o víceletém finančním rámci a čl. 15 odst. 3 finančního nařízení se rozdělí spravedlivě v rámci klastrů pilíře 2 programu Horizont Evropa, přičemž se zohlední výzkumné priority Unie a její politické cíle. Spravedlivé rozdělení zohlední zejména společné podniky působící v odvětvích, která byla pandemií COVID-19 nejvíce postižena a která jsou pro dosažení cílů Unie a sociálně-ekonomického oživení nejdůležitější.

Pozměňovací návrh 126

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.     Finanční příspěvky z programů spolufinancovaných z EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV a z Nástroje na podporu oživení a odolnosti lze považovat za příspěvek zúčastněného státu do společného podniku, pokud jsou dodržena příslušná ustanovení nařízení o společných ustanoveních a nařízení pro jednotlivé fondy. Komise vypracuje jednoduché a praktické pokyny s cílem vyjasnit, co představuje finanční příspěvek zúčastněného státu do společného podniku.

Pozměňovací návrh 127

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Není-li v části druhé stanoveno jinak, podávají soukromí členové každý rok do 31. března příslušné správní radě zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odst. 1 písm. b), které byly poskytnuty v  každém z předchozích rozpočtových let . Pro účely ocenění těchto příspěvků se náklady stanovují pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, platných účetních standardů země, v níž jsou jednotlivé subjekty usazeny, a podle platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady osvědčuje nezávislý externí auditor, kterého jmenuje dotčený subjekt. Pokud na základě ověření vznikne nejistota, dotčený společný podnik může metodu oceňování ověřit. V řádně odůvodněných případech může správní rada schválit použití jednorázových částek nebo jednotkových nákladů při oceňování příspěvků.

2.   Není-li v části druhé stanoveno jinak, podávají soukromí členové do 30. června každého roku příslušné správní radě zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odst. 1 písm. b), které byly poskytnuty v  předchozím rozpočtovém roce . Pro účely ocenění těchto příspěvků se náklady stanovují pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, platných účetních standardů země, v níž jsou jednotlivé subjekty usazeny, a podle platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady nejsou dotčeným společným podnikem ani žádným subjektem Unie auditovány, ale osvědčuje je nezávislý externí auditor, kterého jmenuje dotčený subjekt. Pokud na základě ověření vznikne nejistota, dotčený společný podnik může metodu oceňování ověřit. V řádně odůvodněných případech může správní rada schválit použití jednorázových částek nebo jednotkových nákladů při oceňování příspěvků.

Pozměňovací návrh 128

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.     Pro účely tohoto nařízení neaudituje náklady na dodatečné činnosti dotčený společný podnik ani jiný subjekt Unie.

vypouští se

Pozměňovací návrh 129

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 7 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   Komise může v následujících případech ukončit, poměrně snížit nebo pozastavit finanční příspěvek Unie společnému podniku nebo případně zahájit postup likvidace podle článku 43:

7.   Komise může poté, co aktivuje vzájemný pojišťovací mechanismus podle čl. 37 odst. 7 nařízení o programu Horizont Evropa, v následujících případech ukončit, poměrně snížit nebo pozastavit finanční příspěvek Unie společnému podniku nebo případně zahájit postup likvidace podle článku 43:

Pozměňovací návrh 130

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9a.     Evropský parlament je informován o veškerých změnách finančních příspěvků Unie.

Pozměňovací návrh 131

Návrh nařízení

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11a

Před přijetím pracovního programu se každý zúčastněny stát případně zaváže k orientační výši svého vnitrostátního finančního příspěvku do společného podniku.

Kromě kritérií stanovených v článku 22 nařízení o programu Horizont Evropa může pracovní program v příloze obsahovat kritéria způsobilosti pro vnitrostátní právní subjekty.

Každý zúčastněný stát pověří společný podnik hodnocením návrhů v souladu s pravidly a kritérii programu Horizont Evropa.

Výběr návrhů vychází z pořadníku předloženého hodnotící komisí. Správní rada se může v řádně odůvodněných případech od tohoto pořadníku odchýlit, zejména aby zajistila celkovou soudržnost přístupu založeného na portfoliu.

Pozměňovací návrh 132

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.    Do jednoho roku od přijetí tohoto nařízení uzavřou společné podniky dohody o úrovni služeb týkající se funkcí společného podpůrného útvaru, není-li v části druhé stanoveno jinak, a s výhradou nutnosti zaručit rovnocennou úroveň ochrany finančních zájmů Unie při svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu společným podnikům. Tyto funkce zahrnují níže uvedené oblasti s výhradou potvrzení realizovatelnosti a po ověření zdrojů:

1.   Společné podniky mohou provozovat společné podpůrné funkce uzavíráním dohod o úrovni služeb , není-li v části druhé stanoveno jinak, a s výhradou nutnosti zaručit rovnocennou úroveň ochrany finančních zájmů Unie při svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu společným podnikům. Tyto funkce mohou zahrnovat níže uvedené oblasti s výhradou potvrzení realizovatelnosti a po ověření zdrojů , a aniž jsou dotčeny konkrétní oblasti výzkumu společných podniků :

Pozměňovací návrh 133

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga)

podpora výměny osvědčených postupů mezi společnými podniky.

Pozměňovací návrh 134

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Funkce společného podpůrného útvaru uvedené v odstavci 1 zajišťuje jeden či více zvolených společných podniků pro všechny ostatní. Vzájemně propojené funkce jsou ponechány v rámci téhož společného podniku, aby byla zajištěna soudržná organizační struktura.

2.   Funkce společného podpůrného útvaru uvedené v odstavci 1 může zajišťovat jeden či více zvolených společných podniků pro všechny ostatní. Vzájemně propojené funkce jsou ponechány v rámci téhož společného podniku, aby byla zajištěna soudržná organizační struktura.

Pozměňovací návrh 135

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Aniž je dotčeno přidělení na jiné úkoly v rámci společného podniku nebo jiná správní ujednání, která nemají dopad na pracovní smlouvy, mohou být zaměstnanci, kteří byli pověřeni funkcemi přenesenými na společný podpůrný útvar, který zajišťuje jiný společný podnik, převedeni do tohoto společného podniku. Jestliže dotyčný zaměstnanec vyjádří svůj nesouhlas písemně, může společný podnik pracovní smlouvu tohoto zaměstnance ukončit za podmínek stanovených v článku 47 pracovního řádu.

4.   Aniž je dotčeno přidělení na jiné úkoly v rámci společného podniku nebo jiná správní ujednání, která nemají dopad na pracovní smlouvy, mohou být zaměstnanci, kteří byli pověřeni společnými podpůrnými funkcemi , jež byly přeneseny na jeden společný podnik, převedeni do tohoto společného podniku. Jestliže dotyčný zaměstnanec vyjádří svůj nesouhlas písemně, může společný podnik pracovní smlouvu tohoto zaměstnance ukončit za podmínek stanovených v článku 47 pracovního řádu.

Pozměňovací návrh 136

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   U zaměstnanců uvedených v odstavci 4, kteří jsou převedeni do společného podniku zajišťujícího společný podpůrný útvar , zůstává zachován stejný typ pracovní smlouvy a funkční skupina a platová třída a má se za to, že svou funkci vykonávali po celou dobu v tomto společném podniku.

5.   U zaměstnanců uvedených v odstavci 4, kteří jsou převedeni do společného podniku provádějícího konkrétní společné funkce , zůstává zachován stejný typ pracovní smlouvy a funkční skupina a platová třída a má se za to, že svou funkci vykonávali po celou dobu v tomto společném podniku.

Pozměňovací návrh 137

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Každý společný podnik má správní radu a výkonného ředitele.

1.   Každý společný podnik má správní radu a výkonného ředitele a orgán poskytující vědecké poradenství v souladu s článkem 19 .

Pozměňovací návrh 138

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     Vynaloží se maximální úsilí, aby členství ve správních radách bylo vyvážené z genderového hlediska a bylo geograficky rozmanité a zastupovalo různá odvětví a prostředí v závislosti na situaci členů v jejich příslušných oblastech působnosti.

Pozměňovací návrh 139

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Předseda správní rady je jmenován na základě ročního rotačního systému střídavě Unií a ostatními zástupci, není-li v části druhé stanoveno jinak.

3.   Předseda správní rady je jmenován z jejích členů na základě ročního rotačního systému střídavě Unií a ostatními zástupci, není-li v části druhé stanoveno jinak.

Pozměňovací návrh 140

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Mimořádná zasedání lze svolat na žádost předsedy, výkonného ředitele, Komise nebo většiny zástupců jiných členů než Unie či zúčastněných států. Zasedání správní rady svolává předseda a konají se v sídle dotyčného společného podniku, nerozhodne-li v řádně odůvodněných případech správní rada jinak.

4.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Mimořádná zasedání lze svolat na žádost předsedy, výkonného ředitele, Komise nebo většiny zástupců jiných členů než Unie či zúčastněných států. Zasedání správní rady svolává předseda a konají se v sídle dotyčného společného podniku, nerozhodne-li v řádně odůvodněných případech správní rada jinak. Seznam účastníků, pořad jednání a zápis ze zasedání se včas zveřejní na příslušných internetových stránkách dotyčného společného podniku.

Pozměňovací návrh 141

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   V jednotlivých případech může předseda na zasedání přizvat jako pozorovatele i jiné osoby, zejména zástupce ostatních evropských partnerství, výkonných nebo regulačních agentur, regionálních orgánů v Unii a evropských technologických platforem, s výhradou pravidel týkajících se zachování důvěrnosti a  střetu zájmů.

7.   V jednotlivých případech může předseda na zasedání přizvat jako pozorovatele i jiné osoby, zejména zástupce ostatních evropských partnerství, výkonných nebo regulačních agentur, zúčastněných států, vnitrostátních a regionálních orgánů v Unii a evropských technologických platforem, s výhradou pravidel týkajících se zachování důvěrnosti a  střetů zájmů.

Pozměňovací návrh 142

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10.   Správní rada přijme svůj jednací řád.

10.   Správní rada přijme svůj jednací řád , včetně opatření k zamezení střetu zájmů v rozhodovacím procesu .

Pozměňovací návrh 143

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

11.   Zástupci členů jsou vázáni ustanoveními kodexu chování. Kodex chování ukládá těmto členům povinnost chránit integritu a dobrou pověst dotyčného společného podniku a Unie.

11.   Zástupci členů a pozorovatelé jsou vázáni ustanoveními kodexu chování. Kodex chování ukládá těmto členům povinnost chránit integritu a dobrou pověst dotyčného společného podniku a Unie.

Pozměňovací návrh 144

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Správní rada každého společného podniku nese celkovou odpovědnost za strategické směřování a operace dotyčného společného podniku a dohlíží na provádění jeho činností.

Správní rada každého společného podniku nese celkovou odpovědnost za strategické směřování, soudržnost se zastřešujícími cíli a politikami Unie a za operace dotyčného společného podniku a dohlíží na provádění jeho činností.

Pozměňovací návrh 145

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace činností společných podniků s příslušnými činnostmi programů financování Unie s cílem podporovat synergické působení a doplňkovost při určování priorit, které spadají do kooperativního výzkumu.

Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace činností společných podniků s příslušnými činnostmi programů financování Unie s cílem podporovat synergické působení a doplňkovost a současně se vyhnout zdvojování činnosti při určování priorit, které spadají do kooperativního výzkumu. Komise zajistí, aby společné podniky měly odpovídající mandát, provozní pokyny a účinné mechanismy pro řízení, správu a provádění synergií s tématy kooperativního výzkumu a výslednými projekty.

Pozměňovací návrh 146

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zajišťuje důkladné a včasné sledování vývoje programu společného podniku pro výzkum a inovace a jednotlivých akcí ve vztahu k prioritám Komise a strategickému programu výzkumu a inovací a přijímá nápravná opatření, je-li třeba zajistit, aby společný podnik plnil své cíle;

a)

přijímá opatření s cílem zajistit provádění obecných, specifických a provozních cílů společného podniku, posuzuje jejich účinnost a dopad, zajišťuje důkladné a včasné sledování vývoje programu společného podniku pro výzkum a inovace a jednotlivých akcí ve vztahu k prioritám zastřešujících cílů a politik Unie a strategickému programu výzkumu a inovací a přijímá nápravná opatření, je-li třeba zajistit, aby společný podnik plnil své cíle;

Pozměňovací návrh 147

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti o členství v souladu s článkem 7;

b)

posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti o členství v souladu s článkem 7 s přihlédnutím k doporučením vědeckého poradního orgánu v souladu s článkem 19 a k možným střetům zájmů ;

Pozměňovací návrh 148

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti potenciálních přispívajících partnerů v souladu s článkem 9;

c)

posuzuje, přijímá nebo zamítá žádosti potenciálních přispívajících partnerů v souladu s článkem 9 s přihlédnutím k doporučením vědeckého poradního orgánu v souladu s článkem 19 a k možným střetům zájmů ;

Pozměňovací návrh 149

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, poskytuje mu pokyny a sleduje jeho výsledky;

i)

na základě otevřeného a transparentního postupu jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, poskytuje mu pokyny a sleduje jeho výsledky v souladu s článkem 17, a to i prostřednictvím určení souboru klíčových ukazatelů výkonnosti pro posouzení jeho výsledků ;

Pozměňovací návrh 150

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)

při zahájení iniciativy přijímá strategický program výzkumu a inovací a během doby trvání programu Horizont Evropa jej v případě potřeby pozměňuje. Strategický program výzkumu a inovací určuje cílený dopad partnerství, předpokládané portfolio činností, očekávané měřitelné výsledky, zdroje, výstupy a milníky ve stanoveném časovém rámci. Určuje rovněž ostatní evropská partnerství, s nimiž společný podnik naváže formální a pravidelnou spolupráci, a možnosti synergií mezi činnostmi společného podniku a vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami na základě informací obdržených zúčastněnými státy nebo skupinou zástupců států, jakož i synergie s ostatními programy Unie;

j)

při zahájení iniciativy přijímá strategický program výzkumu a inovací a během doby trvání programu Horizont Evropa jej v případě potřeby pozměňuje na základě příspěvků všech partnerů, včetně soukromého sektoru, vědecké obce, zástupců členských států a neziskových organizací občanské společnosti působících v oblasti příslušného společného podniku . Strategický program výzkumu a inovací určuje cílený dopad partnerství, předpokládané portfolio činností, očekávané měřitelné výsledky, zdroje, výstupy a milníky ve stanoveném časovém rámci. Určuje rovněž ostatní evropská partnerství, s nimiž společný podnik naváže formální a pravidelnou spolupráci, a možnosti synergií mezi činnostmi společného podniku a vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami na základě informací obdržených zúčastněnými státy nebo skupinou zástupců států, jakož i synergie podle pokynů poskytnutých Komisí s ostatními programy a politikami Unie , včetně akcí plánovaných v rámci Evropské agendy dovedností ;

Pozměňovací návrh 151

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. k

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

k)

přijímá pracovní program a odpovídající odhady výdajů podle návrhu výkonného ředitele na provedení strategického programu výzkumu a inovací, včetně administrativních činností, obsahu výzev k podávání návrhů, oblastí výzkumu, jež jsou předmětem společných výzev a spolupráce s jinými partnerstvími, platné míry financování u jednotlivých témat výzvy, jakož i související pravidla pro postupy podávání, hodnocení, výběru, zadávání a přezkumu, přičemž je zvláštní pozornost věnována zpětné vazbě ohledně požadavků politiky;

k)

přijímá pracovní program a odpovídající odhady výdajů podle návrhu výkonného ředitele na provedení strategického programu výzkumu a inovací, včetně administrativních činností, obsahu výzev k podávání návrhů, přičemž důrazně zajistí, aby řada otevřených výzev pokrývala i nižší rozsah úrovně technologické připravenosti, kritérií na podporu účasti na základě genderové vyváženosti a geografické rozmanitosti, oblastí výzkumu, jež jsou předmětem společných výzev a spolupráce s jinými partnerstvími a synergií s jinými programy Unie , platné míry financování u jednotlivých témat výzvy, jakož i související pravidla pro postupy podávání, hodnocení, výběru, zadávání a přezkumu, včetně konkrétních postupů pro identifikaci a zamezení střetu zájmů, přičemž je zvláštní pozornost věnována zpětné vazbě ohledně požadavků politiky;

Pozměňovací návrh 152

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ka)

podporuje zviditelnění a otevřenost činností společných podniků a přijímá opatření s cílem přilákat nové účastníky, zejména malé a střední podniky, univerzity, výzkumné organizace, organizace občanské společnosti, k činnostem a akcím společného podniku a současně zajišťuje účinnou kontrolu ze strany široké veřejnosti a organizací občanské společnosti;

Pozměňovací návrh 153

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. m a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ma)

přijímá vhodná a nápravná opatření na základě výsledků průběžného hodnocení provedeného Komisí podle ustanovení článku 171 a na základě výsledků ročního auditu provedeného Evropským účetním dvorem;

Pozměňovací návrh 154

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. n

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

n)

posuzuje konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, včetně odpovídajících výdajů a rozpočtu vyhrazeného na společné výzvy s ostatními evropskými partnerstvími;

n)

posuzuje a schvaluje konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, včetně odpovídajících výdajů a rozpočtu vyhrazeného na společné výzvy s ostatními evropskými partnerstvími;

Pozměňovací návrh 155

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. s

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s)

schvaluje seznam vybraných akcí, jež mají být financovány;

s)

schvaluje seznam vybraných akcí, jež mají být financovány , případně po konzultaci s vědeckým poradním orgánem ;

Pozměňovací návrh 156

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. u

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

u)

přijímá pravidla pro vysílání národních odborníků do společných podniků nebo využívání stážistů;

u)

přijímá pravidla pro vysílání národních odborníků , včetně jejich odměny, do společných podniků nebo využívání stážistů;

Pozměňovací návrh 157

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. w

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

w)

případně předkládá Komisi všechny žádosti o změnu tohoto nařízení navrhované kterýmkoli členem společného podniku ;

w)

shromažďuje a případně předkládá Komisi žádosti o změnu tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh 158

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2 – písm. y

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

y)

do konce roku  2022 přijme plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa, a to na základě doporučení výkonného ředitele;

y)

nejpozději jeden rok po průběžném hodnocení programu Horizont Evropa podle čl. 52 odst. 2 nařízení o programu Horizont Evropa a nejpozději do roku 2025 přijme plán pro postupné ukončení financování společného podniku z programu Horizont Evropa, a to na základě doporučení výkonného ředitele;

Pozměňovací návrh 159

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a dovedností, a to ze seznamu uchazečů navrženého Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení, které respektuje zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů.

1.   Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh, dovedností a odpovídajících zkušeností , a to ze seznamu uchazečů navrženého Komisí na základě otevřené a transparentní výzvy k vyjádření zájmu a následného výběrového řízení, které respektuje zásadu excelence, vyváženého zastoupení žen a mužů a geografické rozmanitosti .

Pozměňovací návrh 160

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Komise navrhne seznam uchazečů o místo výkonného ředitele po konzultaci se členy společného podniku jinými než Unie. Jiní členové společného podniku než Unie za účelem této konzultace na základě vzájemné dohody jmenují jménem správní rady své zástupce a jednoho pozorovatele.

2.   Komise navrhne seznam uchazečů o místo výkonného ředitele po konzultaci se členy společného podniku jinými než Unie. Seznam uchazečů obsahuje alespoň 50 % uchazečů odlišného pohlaví. Komise vynaloží veškeré úsilí, aby zajistila vyvážené zastoupení žen a mužů. Jiní členové společného podniku než Unie za účelem této konzultace na základě vzájemné dohody jmenují jménem správní rady své zástupce a jednoho pozorovatele.

 

V průběhu výběrového řízení dodržuje Komise nejpřísnější normy transparentnosti, mimo jiné poskytnutím jasného harmonogramu a příslušných informací kandidátům a zveřejněním seznamu kandidátů pro každý společný podnik a výsledků.

Pozměňovací návrh 161

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     Před jmenováním podepíše vybraný výkonný ředitel prohlášení, že nedochází ke střetu zájmů, a prohlášení o svých finančních zájmech, které zahrnují alespoň profesionální činnost během pěti let před nástupem do funkce ve společném podniku, jakož i členství v jakýchkoli správních radách nebo výborech společností, nevládních organizací, sdružení nebo jiných subjektů s právní subjektivitou během tohoto období. Prohlášení o střetu zájmů a prohlášení o finančních zájmech jsou snadno dostupné na internetových stránkách společného podniku.

Pozměňovací návrh 162

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Funkční období výkonného ředitele je čtyřleté. Na konci tohoto období Komise po konzultaci s jinými členy než Unie posoudí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly a problémy společného podniku.

4.   Funkční období výkonného ředitele je čtyřleté. Na konci tohoto období Komise po konzultaci s jinými členy než Unie posoudí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly a problémy společného podniku , mimo jiné prostřednictvím hodnocení souboru klíčových ukazatelů výkonnosti, jak je stanoveno v čl. 16 písm. i) .

Pozměňovací návrh 163

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

připravuje a předkládá správní radě k přijetí pracovní program společného podniku a odpovídající odhady výdajů na provádění strategického programu výzkumu a inovací;

c)

připravuje a předkládá správní radě k přijetí pracovní program společného podniku na základě příspěvků partnerů, včetně soukromého sektoru, vědecké obce, zástupců členských států a organizací občanské společnosti působících v oblasti příslušného společného podniku, a odpovídající odhady výdajů společného podniku na provádění strategického programu výzkumu a inovací;

Pozměňovací návrh 164

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)

sleduje provádění opatření na přilákání nových účastníků, zejména malých a středních podniků, univerzit a výzkumných organizací a organizací občanské společnosti;

Pozměňovací návrh 165

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – písm. n

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

n)

provádí komunikační politiku společného podniku;

n)

vypracovává a provádí komunikační politiku společného podniku vstřícnou vůči občanům a malým a středním podnikům ;

Pozměňovací návrh 166

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – písm. q

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)

chrání finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;

q)

chrání finanční zájmy Unie a jiných členů než Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, střetům zájmů, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;

Pozměňovací návrh 167

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 6 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

řídí provádění pracovního programu společného podniku během celého cyklu provádění;

b)

řídí provádění pracovního programu společného podniku během celého cyklu provádění a zajišťuje, aby pracovní program a veškeré jeho změny byly zveřejněny ;

Pozměňovací návrh 168

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 6 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

poskytuje členům a orgánům společného podniku všechny relevantní informace a veškerou podporu, jež potřebují pro výkon svých povinností;

c)

poskytuje členům a orgánům společného podniku včas všechny relevantní informace a veškerou podporu, jež potřebují pro výkon svých povinností;

Pozměňovací návrh 169

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Společné podniky si vyžádají nezávislé vědecké poradenství prostřednictvím:

1.    Není-li v části druhé tohoto nařízení stanoveno jinak, společné podniky si vyžádají nezávislé vědecké poradenství prostřednictvím vědeckého poradního orgánu, který zřídí společný podnik podle příslušných ustanovení obsažených v části druhé tohoto nařízení a v tomto článku. Společné podniky mohou případně požádat o externí nezávislé odborné ad hoc konzultace v konkrétních otázkách.

Pozměňovací návrh 170

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

vědeckého poradního orgánu nebo jeho členů, který společný podnik zřídí podle příslušných ustanovení obsažených v části druhé a s výhradou ustanovení tohoto článku; a/nebo

vypouští se

Pozměňovací návrh 171

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

žádostí ad hoc o externí odborné znalosti předložených správní radou společnému podniku ohledně konkrétních otázek.

vypouští se

Pozměňovací návrh 172

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech mohou funkci v oblasti vědeckého poradenství vykonávat jiní členové společného podniku než Unie, za předpokladu, že nedochází ke střetu zájmů.

vypouští se

Pozměňovací návrh 173

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Mezi členy vědeckého poradního orgánu je zajištěno vyvážené zastoupení odborníků v rámci oblasti působnosti činností společného podniku, včetně vyváženého zastoupení žen a mužů. Členové vědeckého poradního orgánu mají společně potřebné kompetence a odborné znalosti vztahující se na danou technickou oblast pro poskytování doporučení společnému podniku, která jsou založena na vědeckých poznatcích, přičemž přihlížejí k socioekonomickému dopadu těchto doporučení a cílům společného podniku.

2.   Mezi členy vědeckého poradního orgánu je zajištěno vyvážené zastoupení odborníků v rámci oblasti působnosti činností společného podniku, včetně excelence, genderové vyváženosti a zeměpisné rozmanitosti . Členové vědeckého poradního orgánu mají společně potřebné kompetence a odborné znalosti vztahující se na danou technickou oblast pro poskytování doporučení společnému podniku, která jsou založena na vědeckých poznatcích, přičemž přihlížejí ke klimatickému, environmentálnímu, socioekonomickému dopadu těchto doporučení na konkurenceschopnost a technologickou suverenitu a cílům společného podniku , jakož i ke genderovým dopadům výzkumu prováděného společným podnikem .

Pozměňovací návrh 174

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Správní rada stanoví konkrétní kritéria a postupy výběru pro složení vědeckého poradního orgánu společného podniku a jeho členy jmenuje. Správní rada případně zohlední potenciální kandidáty navržené skupinou zástupců států.

4.   Správní rada stanoví na základě transparentních a otevřených výzev k vyjádření zájmu konkrétní kritéria a postupy výběru pro složení vědeckého poradního orgánu společného podniku a jeho členy jmenuje na dobu nejvýše čtyř let, kterou lze jednou prodloužit .

Pozměňovací návrh 175

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Vědecký poradní orgán se schází nejméně dvakrát ročně a jeho zasedání svolává předseda. Předseda může přizvat další osoby, aby se účastnily jeho zasedání jako pozorovatelé. Vědecký poradní orgán přijme svůj jednací řád.

6.   Vědecký poradní orgán se schází nejméně dvakrát ročně a jeho zasedání svolává předseda. Předseda může přizvat další osoby, aby se účastnily jeho zasedání jako pozorovatelé. Vědecký poradní orgán přijme svůj jednací řád , včetně opatření k zamezení střetu zájmů v rozhodovacím procesu . Pořad jednání, účastníci a zápisy ze zasedání se včas zveřejní na internetových stránkách společného podniku.

Pozměňovací návrh 176

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 7 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

poskytuje poradenství ohledně vědeckých priorit, jimiž se má pracovní program zabývat, a to v souladu se strategickým programem výzkumu a inovací a strategickým plánem programu Horizont Evropa;

a)

poskytuje poradenství ohledně vědeckých priorit, jimiž se má zabývat strategický program výzkumu a inovací a  související pracovní programy, a to v souladu se strategickým plánem programu Horizont Evropa;

Pozměňovací návrh 177

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 7 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

poskytuje nezávislé poradenství a vědeckou analýzu ohledně konkrétních záležitostí podle požadavků správní rady, zejména co se týká vývoje v sousedních odvětvích;

d)

poskytuje nezávislé poradenství a vědeckou analýzu ohledně konkrétních záležitostí podle požadavků správní rady, zejména co se týká vývoje v sousedních odvětvích , jakož i ohledně možných dopadů činností společného podniku na životní prostředí, společnost a klima ;

Pozměňovací návrh 178

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 7 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)

posuzuje žádosti potenciálních přidružených členů a přispívajících partnerů a poskytuje v tomto ohledu poradenství správní radě;

Pozměňovací návrh 179

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.   Po každém zasedání vědeckého poradního orgánu předloží jeho předseda správní radě zprávu obsahující stanoviska orgánu a jeho členů k záležitostem projednávaným na zasedání.

8.   Po každém zasedání vědeckého poradního orgánu předloží jeho předseda správní radě zprávu obsahující stanoviska orgánu a jeho členů k záležitostem projednávaným na zasedání. Tato zpráva se v maximální možné míře zveřejní na internetových stránkách společného podniku.

Pozměňovací návrh 180

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9a.     Správní rada informuje vědecký poradní orgán bez zbytečného odkladu o opatřeních přijatých v návaznosti na jeho doporučení nebo návrhy nebo uvede důvody, proč se jimi neřídí, a zveřejní je.

Pozměňovací návrh 181

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Předseda skupiny zástupců států může pozvat i další osoby, zejména zástupce příslušných federálních nebo regionálních orgánů v Unii, zástupce sdružení malých a středních podniků a zástupce jiných orgánů společného podniku, aby se zasedání účastnily jako pozorovatelé.

5.   Předseda skupiny zástupců států může pozvat i další osoby, zejména zástupce příslušných federálních nebo regionálních orgánů v Unii, zástupce sdružení malých a středních podniků a průmyslu , zástupce organizací občanské společnosti a zástupce jiných orgánů společného podniku, aby se zasedání účastnily jako pozorovatelé.

Pozměňovací návrh 182

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Pořad jednání zasedání skupiny zástupců států se rozesílá s dostatečným předstihem, aby bylo zajištěno náležité zastoupení každého členského státu a přidružené země. Pořad jednání se pro informaci zasílá rovněž správní radě.

6.   Pořad jednání zasedání skupiny zástupců států se rozesílá s dostatečným předstihem, aby bylo zajištěno náležité zastoupení každého členského státu a přidružené země. Pořad jednání se pro informaci zasílá včas rovněž správní radě.

Pozměňovací návrh 183

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 7 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

aktualizace strategického směřování v souladu se strategickým plánem programu Horizont Evropa a s ostatními finančními nástroji Unie a členských států;

b)

aktualizace strategického směřování v souladu se strategickým plánem programu Horizont Evropa, zastřešujícími politikami a cíli Unie a s ostatními finančními nástroji Unie a členských států;

Pozměňovací návrh 184

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 7 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

zapojení malých a středních podniků.

e)

zapojení malých a středních podniků a začínajících podniků, jejich podnikatelských sdružení, univerzit a výzkumných organizací, organizací občanské společnosti a opatření přijatých na podporu zapojení nových účastníků .

Pozměňovací návrh 185

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 7 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

potenciálních dopadů činností společného podniku na životní prostředí a klima a jejich společenskou přidanou hodnotu.

Pozměňovací návrh 186

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 8 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

stavu příslušných vnitrostátních nebo regionálních programů pro výzkum a inovace a určení možných oblastí spolupráce, včetně přijatých nebo plánovaných konkrétních kroků k zavádění příslušných technologií a inovativních řešení;

a)

stavu příslušných vnitrostátních nebo regionálních programů pro výzkum a inovace a určení možných oblastí spolupráce, včetně přijatých nebo plánovaných konkrétních kroků , jako jsou koordinované výzvy mezi společnými podniky a jejich programy v oblasti výzkumu a inovací a investičními programy, vývoji a zavádění příslušných technologií a inovativních řešení a k jejich uvádění na trh ;

Pozměňovací návrh 187

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.   Skupina zástupců států na konci každého kalendářního roku předloží zprávu popisující vnitrostátní nebo regionální politiky v oblasti působnosti společného podniku, v níž jsou určeny konkrétní způsoby spolupráce s akcemi financovanými společným podnikem.

9.   Skupina zástupců států na konci každého kalendářního roku předloží zprávu popisující vnitrostátní nebo regionální politiky v oblasti působnosti společného podniku, v níž jsou určeny konkrétní způsoby spolupráce s akcemi financovanými společným podnikem. Tato zpráva se zveřejní na internetových stránkách společného podniku.

Pozměňovací návrh 188

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

13a.     Skupina zástupců států dodržuje při plnění svých úkolů pravidla pro zachování důvěrnosti a pro střet zájmů stanovená v článcích 31 a 40.

Pozměňovací návrh 189

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Skupina zúčastněných stran je otevřena všem zúčastněným subjektům z veřejného i soukromého sektoru, včetně organizovaných skupin, které působí v oblasti společného podniku, mezinárodním zájmovým skupinám z členských států, přidružených zemí i z dalších zemí.

2.   Skupina zúčastněných stran je otevřena všem zúčastněným subjektům z veřejného i soukromého sektoru, včetně organizovaných skupin a organizací občanské společnosti , které působí v oblasti společného podniku, mezinárodním zájmovým skupinám z členských států, přidružených zemí i z dalších zemí.

Pozměňovací návrh 190

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Správní rada stanoví konkrétní kritéria a postupy výběru pro složení skupiny zúčastněných stran a usiluje o to, aby bylo členství genderově vyvážené a zeměpisně různorodé a byla v něm zastoupena různá odvětví a prostředí. Správní rada případně zohlední potenciální kandidáty navržené skupinou zástupců států. Zajistí se, aby skupina zúčastněných stran byla neustále otevřena novým členům, což by měli být posouzeno v průběžném hodnocení a v případě potřeby řešeno.

Pozměňovací návrh 191

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Skupina zúčastněných stran je pravidelně informována o činnostech společného podniku a je vyzvána k podání připomínek k plánovaným činnostem společného podniku.

3.   Skupina zúčastněných stran je pravidelně informována o činnostech společného podniku a je vyzvána k podání připomínek k plánovaným činnostem společného podniku , a to na výzvu nebo z vlastního podnětu .

Pozměňovací návrh 192

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Zasedání skupiny zúčastněných stran svolává výkonný ředitel.

4.   Zasedání skupiny zúčastněných stran svolává výkonný ředitel alespoň jednou ročně .

Pozměňovací návrh 193

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Výkonný ředitel může správní radě doporučit, aby se skupinou zúčastněných stran konzultovala konkrétní otázky. Uskuteční-li se tyto konzultace, je po příslušném jednání ve skupině zúčastněných stran podána zpráva správní radě.

5.   Výkonný ředitel může správní radě doporučit, aby se skupinou zúčastněných stran konzultovala konkrétní otázky. Uskuteční-li se tyto konzultace, je po příslušném jednání ve skupině zúčastněných stran podána zpráva správní radě a zveřejněna na internetových stránkách příslušného společného podniku .

Pozměňovací návrh 194

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.     Skupina zástupců států dodržuje při plnění svých úkolů pravidla pro zachování důvěrnosti a pro střet zájmů stanovená v článcích 31 a 40.

Pozměňovací návrh 195

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     V souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení o programu Horizont Evropa a odchylně od článku 34 uvedeného nařízení může společný podnik uplatňovat u finančních prostředků Unie různé sazby úhrady v rámci jedné akce v závislosti na typu účastníka a druhu akce. Sazby úhrady jsou uvedeny v pracovním programu.

Pozměňovací návrh 196

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Pracovní program se přijme do konce roku předcházejícího jeho provedení. Pracovní program se zveřejní na internetových stránkách společného podniku a na podporu koordinace s celkovou strategií programu Horizont Evropa je pro informaci sdílen příslušným programovým výborem klastrů .

2.   Pracovní program se přijme do konce roku předcházejícího jeho provedení. Pracovní program se zveřejní na internetových stránkách společného podniku a na internetových stránkách a ve společné elektronické databázi programu Horizont Evropa a na podporu koordinace s celkovou strategií programu Horizont Evropa je příslušná konfigurace pro informaci sdílena programovým výborem .

Pozměňovací návrh 197

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie.

5.   Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie a výše finančních a věcných příspěvků jiných členů než Unie .

Pozměňovací návrh 198

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Výkonný ředitel poskytuje správní radě konsolidovanou výroční zprávu o činnosti týkající se plnění jeho povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku.

1.   Výkonný ředitel poskytuje správní radě konsolidovanou výroční zprávu o činnosti týkající se plnění jeho povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku. Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti se včas zveřejní na internetových stránkách společného podniku.

Pozměňovací návrh 199

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

předložených návrzích spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí;

b)

předložených návrzích spolu s rozdělením podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí , s uvedením procenta nových účastníků ;

Pozměňovací návrh 200

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

spolupráci s ostatními evropskými partnerstvími, včetně společných výzev, a synergiích mezi akcemi společného podniku a vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami.

e)

spolupráci s ostatními evropskými partnerstvími, včetně společných výzev, a synergiích mezi akcemi společného podniku a  jinými programy Unie, jakož i vnitrostátními nebo regionálními iniciativami a politikami.

Pozměňovací návrh 201

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

pokroku při provádění měřitelných očekávaných výsledků, výstupů a milníků ve vymezeném časovém rámci, jak je stanoveno ve strategickém programu výzkumu a inovací a v pracovním programu společného podniku;

Pozměňovací návrh 202

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb)

výši finančních příspěvků od jiných členů než Unie a výši finančního příspěvku Unie, které byly skutečně poskytnuty;

Pozměňovací návrh 203

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 – písm. e c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ec)

příspěvku společného podniku k činnostem evropské agendy dovedností, zejména těm, jejichž cílem je rozvoj dovedností pro podporu ekologické a digitální transformace a zvýšení počtu absolventů oborů STEM v příslušných oblastech práce společného podniku;

Pozměňovací návrh 204

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 – písm. e d (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ed)

jakýchkoli opatřeních souvisejících se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů, včetně těch opatření, jejichž cílem je překlenout rozdíly mezi ženami a muži v oblasti výzkumu a inovací.

Pozměňovací návrh 205

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Jiní členové než Unie se v souladu s finančními pravidly společného podniku dohodnou na způsobu rozdělení jejich společného příspěvku.

2.   Jiní členové než Unie se dohodnou na způsobu rozdělení jejich společného příspěvku.

Pozměňovací návrh 206

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Při rozhodování o způsobu rozdělení jejich společného příspěvku společnému podniku jednají jiní členové než Unie v souladu s finančními pravidly společného podniku, aniž by ukládali jakékoli zatěžující podmínky malým a středním podnikům, jejichž účast ve společném podniku musí být rovněž podpořena příznivými podmínkami, které zohledňují jejich velikost a jejich omezenější vyjednávací sílu v celém hodnotovém řetězci ve srovnání s většími hráči.

Pozměňovací návrh 207

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Pokud jiní členové společného podniku než Unie neplní své závazky týkající se jejich příspěvku, informuje je výkonný ředitel písemně a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž by měl být tento nedostatek napraven. Nesplní-li jiný člen než Unie svůj závazek ani po uplynutí této lhůty, informuje výkonný ředitel Komisi s ohledem na možná opatření a dotčeného člena o tom, že je v souladu s čl. 11 odst. 9 vyloučen z hlasování ve správní radě.

6.   Pokud jiní členové společného podniku než Unie neplní své závazky týkající se jejich příspěvku, informuje je výkonný ředitel písemně a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž by měl být tento nedostatek napraven. Nesplní-li jiný člen než Unie svůj závazek ani po uplynutí této lhůty, informuje výkonný ředitel Komisi a zúčastněné státy s ohledem na možná opatření a dotčeného člena o tom, že je v souladu s čl. 11 odst. 9 vyloučen z hlasování ve správní radě.

Pozměňovací návrh 208

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3, musí dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, dotčený společný podnik, Účetní dvůr a úřady EPPO a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů, kontrol na místě a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3, musí dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, příslušný společný podnik, Účetní dvůr a úřady EPPO a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů, kontrol na místě a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi , aniž by došlo ke zvýšení administrativní zátěže společného podniku .

Pozměňovací návrh 209

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Audity výdajů na nepřímé akce se provádějí v souladu s [článkem 48] nařízení o programu Horizont Evropa jako součást nepřímých akcí tohoto programu, zejména v souladu se strategií auditu uvedenou v [čl. 48 odst. 2)] uvedeného nařízení.

Audity výdajů na nepřímé akce se provádějí v souladu s [článkem 48] nařízení o programu Horizont Evropa jako součást nepřímých akcí tohoto programu, zejména v souladu se strategií auditu uvedenou v [čl. 48 odst. 2] uvedeného nařízení , aniž by došlo ke zvýšení administrativní zátěže společného podniku .

Pozměňovací návrh 210

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Interní auditor Komise má ve společném podniku stejné pravomoci, jaké má vůči Komisi.

1.   Interní auditor Komise má ve společném podniku stejné pravomoci, jaké má vůči Komisi , a přijímá opatření za účelem snížení administrativní zátěže společných podniků .

Pozměňovací návrh 211

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Společný podnik poskytne orgánům, institucím a jiným subjektům Unie přístup k veškerým informacím týkajícím se jím financovaných nepřímých akcí. Tyto informace obsahují výsledky příjemců zapojených do nepřímých akcí společného podniku nebo jakékoli jiné informace považované za nezbytné pro vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na nekomerční využití a využití mimo hospodářskou soutěž a musí odpovídat platným předpisům o zachování důvěrnosti.

1.   Společný podnik poskytne orgánům, institucím a jiným subjektům Unie přístup k veškerým informacím týkajícím se jím financovaných nepřímých akcí. Tyto informace obsahují výsledky příjemců zapojených do nepřímých akcí společného podniku nebo jakékoli jiné informace považované za nezbytné pro vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na nekomerční využití a využití mimo hospodářskou soutěž , vztahují se na ně odpovídající normy bezpečnosti IT a bezpečnosti informací, jsou v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality a musí odpovídat předpisům o ochraně osobních údajů a platným předpisům o zachování důvěrnosti.

Pozměňovací návrh 212

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Společný podnik poskytne Komisi pro účely vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie informace obsažené v předložených návrzích.

2.   Společný podnik poskytne Komisi pro účely vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie informace obsažené v předložených návrzích. Všechny příslušné údaje týkající se projektů předložených společnými podniky jsou zahrnuty do jednotné databáze programu Horizont Evropa.

Pozměňovací návrh 213

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Personální zdroje se určí podle plánu pracovních míst každého společného podniku, kde je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku, v souladu s jeho ročním rozpočtem.

2.   Personální zdroje se určí podle plánu pracovních míst každého společného podniku, který přiměřeně odráží počet pracovních míst a platové třídy nutné k zajištění nejvyšších standardů náboru pracovníků a uvádí počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku, v souladu s jeho ročním rozpočtem a s ohledem na zásadu genderové vyváženosti .

Pozměňovací návrh 214

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Společný podnik, jeho orgány a zaměstnanci zamezí při provádění svých činností jakémukoli střetu zájmů.

1.   Společný podnik, jeho orgány a  jeho členové, jakož i jeho zaměstnanci zamezí při rozhodovacím procesu souvisejícím s činnostmi společného podniku i při jejich provádění jakémukoli střetu zájmů.

Pozměňovací návrh 215

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Správní rada přijme pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů u zaměstnanců společného podniku, členů a jiných osob plnících úkoly pro správní radu a v jiných orgánech nebo skupinách společného podniku v souladu s finančními pravidly společného podniku a služebním řádem vztahujícím se na zaměstnance.

2.   Správní rada přijme pravidla pro předcházení a zabránění střetům zájmů a řešení těchto střetů u zaměstnanců společného podniku, členů a jiných osob plnících úkoly pro správní radu a v jiných orgánech nebo skupinách společného podniku v souladu s  tímto nařízením, finančními pravidly společného podniku a služebním řádem vztahujícím se na zaměstnance.

Pozměňovací návrh 216

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Členové vědeckého poradního orgánu a výkonní ředitelé zveřejňují a aktualizují prohlášení o veškeré své profesní činnosti, finančních zájmech a střetu zájmů. Tato prohlášení obsahují rovněž informace o jejich členství v různých radách a výborech, jakož i informace o veškerých veřejných podílech, pokud to může mít vliv na veřejnou politiku nebo pokud tento podíl dané osobě dává možnost významně ovlivnit chod společnosti nebo partnerství mezi společníky. Výkonní ředitelé musí mít odborné znalosti, které prokazují, že mají zkušenosti v příslušném odvětví, ve kterém působí dotyčný společný podnik.

Pozměňovací návrh 217

Návrh nařízení

Čl. 43 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Při likvidaci společného podniku se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů spojených s jeho likvidací. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy společného podniku v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku. Každý tento zůstatek připadající Unii se vrací do souhrnného rozpočtu Unie .

4.   Při likvidaci společného podniku se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů spojených s jeho likvidací. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy společného podniku v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku. Každý tento zůstatek připadající Unii se vrací do souhrnného rozpočtu programu Horizont Evropa .

Pozměňovací návrh 218

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

urychlení inovačního procesu a vývoj inovativních řešení založených na biotechnologiích;

a)

urychlení výzkumného a inovačního procesu a vývoj udržitelných inovativních řešení založených na biotechnologiích;

Pozměňovací návrh 219

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

rychlejší uvádění stávajících pokročilých a inovativních řešení založených na biotechnologiích na trh;

b)

rychlejší uvádění stávajících udržitelných pokročilých a inovativních řešení založených na biotechnologiích na trh;

Pozměňovací návrh 220

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

zajištění vysoké úrovně environmentální výkonnosti průmyslových systémů založených na biotechnologiích.

c)

zajištění vysoké úrovně environmentální výkonnosti udržitelných průmyslových systémů založených na biotechnologiích.

Pozměňovací návrh 221

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zvýšení intenzity mezioborových výzkumných a inovačních činností k využití výhod plynoucích z pokroku v oblasti věd o živé přírodě a v jiných vědeckých oborech pro vývoj a demonstrace udržitelných řešení založených na biotechnologiích;

a)

zvýšení intenzity mezioborových výzkumných a inovačních činností k využití výhod plynoucích z pokroku v oblasti věd o živé přírodě a v jiných vědeckých oborech pro vývoj a demonstrace ekonomicky, environmentálně a sociálně udržitelných řešení založených na biotechnologiích;

Pozměňovací návrh 222

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zvýšení a integrace výzkumných a inovačních kapacit zúčastněných stran v Unii k využití potenciálu místní bioekonomiky;

b)

zvýšení a integrace výzkumných a inovačních kapacit zúčastněných stran v Unii k využití potenciálu místní bioekonomiky v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu, životního prostředí a biologické rozmanitosti ;

Pozměňovací návrh 223

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

zvýšení výzkumných a inovačních kapacit k řešení environmentálních problémů a k vývoji udržitelnějších inovací založených na biotechnologiích;

c)

zvýšení výzkumných a inovačních kapacit k řešení hospodářských, sociálních a environmentálních problémů a k vývoji udržitelnějších inovací založených na biotechnologiích;

Pozměňovací návrh 224

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

přispívat k nalezení řešení využívajících technologie a přístupy záporných emisí a sekvestraci uhlíku v přírodních systémech a mít další přínosy pro životní prostředí;

Pozměňovací návrh 225

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

posílení integrace výzkumných a inovačních procesů založených na biotechnologiích do průmyslových hodnotových řetězců v Unii;

d)

posílení integrace výzkumných a inovačních procesů založených na biotechnologiích do průmyslových hodnotových řetězců v Unii a podpora vyšších úrovní udržitelnosti a oběhovosti ;

Pozměňovací návrh 226

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

snížení rizika u investic do výzkumu a inovací ve společnostech a projektech založených na biotechnologiích;

e)

snížení rizika u investic do výzkumu a inovací v udržitelných společnostech a projektech založených na biotechnologiích;

Pozměňovací návrh 227

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

zajištění toho, aby byly při vývoji a provádění projektů v oblasti výzkumu a inovací, které jsou založeny na biotechnologiích, zohledněny environmentální aspekty.

f)

zajištění toho, aby byly při vývoji a provádění projektů v oblasti výzkumu a inovací, které jsou založeny na biotechnologiích, zohledňovány environmentální aspekty a zmírnění možných negativních dopadů s cílem přispět k cílům Unie v oblasti energetiky a klimatu .

Pozměňovací návrh 228

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

podporuje víceoborové výzkumné a inovační projekty s vysokým dopadem, které posilují průmyslové inovace v průmyslu založeném na biotechnologiích, k dosažení cílů společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství;

c)

podporuje víceoborové výzkumné a inovační projekty s vysokým dopadem, které posilují průmyslové inovace a udržitelnost v průmyslu založeném na biotechnologiích, k dosažení cílů společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky ;

Pozměňovací návrh 229

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

zvyšuje výzkumné a inovační činnosti společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství v celém inovačním řetězci od nízkých úrovní technologické připravenosti po vysoké;

d)

zvyšuje výzkumné a inovační činnosti společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství v celém inovačním řetězci od nízkých úrovní technologické připravenosti po vysoké; a zmírňuje jejich možné negativní sociální a environmentální dopady;

Pozměňovací návrh 230

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

mobilizuje a spojuje subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací z venkovských, pobřežních a městských oblastí a regionů s nevyužitým potenciálem k rozvoji průmyslu založeného na biotechnologiích za účelem spolupráce při projektových činnostech;

e)

mobilizuje a spojuje subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací z venkovských, pobřežních a městských oblastí a regionů na různých zeměpisných úrovních s nevyužitým potenciálem k rozvoji udržitelného průmyslu založeného na biotechnologiích za účelem spolupráce při projektových činnostech;

Pozměňovací návrh 231

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)

podporuje komunikaci a spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti výzkumu a inovací a zúčastněnými stranami z příslušných odvětví v rámci společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství ke zvýšení informovanosti o rychle se vyvíjejících znalostech a technologiích, k usnadnění meziodvětvové spolupráce a pro snadnější uvedení inovativních řešení založených na biotechnologiích na trh;

g)

podporuje komunikaci a spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti výzkumu a inovací a zúčastněnými stranami z příslušných odvětví , včetně malých a středních podniků, malých organizací z primárního sektoru a organizací občanské společnosti, v rámci společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství ke zvýšení informovanosti o rychle se vyvíjejících znalostech a technologiích, k usnadnění meziodvětvové spolupráce a pro snadnější uvedení udržitelných inovativních řešení založených na biotechnologiích na trh;

Pozměňovací návrh 232

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)

mobilizuje vnitrostátní a regionální orgány, které jsou schopny vytvořit příznivější podmínky pro uvádění inovací založených na biotechnologiích na trh;

h)

mobilizuje vnitrostátní a regionální orgány, které jsou schopny vytvořit příznivější podmínky pro uvádění udržitelných inovací založených na biotechnologiích na trh;

Pozměňovací návrh 233

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 1 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)

informuje o inovativních řešeních založených na biotechnologiích tvůrce politik , průmysl, nevládní organizace a spotřebitele obecně a podporuje tato řešení.

j)

zveřejňuje svá zjištění a výsledky transparentním a přístupným způsobem, včetně jejich sociálních a environmentálních dopadů v Unii a ve třetích zemích a informuje o  udržitelných inovativních řešeních založených na biotechnologiích a podporuje tato řešení;

Pozměňovací návrh 234

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

konsorcium odvětví založených na biotechnologiích, nezisková organizace založená podle belgického práva se stálou kanceláří v Bruselu v Belgii, po oznámení jeho rozhodnutí o  bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství prostřednictvím písemného závazku;

b)

konsorcium odvětví založených na biotechnologiích, nezisková organizace založená podle belgického práva se stálou kanceláří v Bruselu v Belgii, po oznámení jeho rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství prostřednictvím písemného závazku , aniž by byla dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a jiných příslušných právních předpisech Unie ;

Pozměňovací návrh 235

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Aniž by byla dotčena pravomoc správní rady rozhodnout o plánu dodatečných činností podle čl. 16 odst. 2 písm. l) a v rozsahu působnosti čl. 2 bodu 9 a 10, předloží konsorcium odvětví založených na biotechnologiích nebo jeho členské či přidružené subjekty každý rok návrh dodatečných činností. Dodatečnými činnostmi jsou činnosti přímo spojené s projekty a činnostmi společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství, a to zejména:

1.   Aniž by byla dotčena pravomoc správní rady rozhodnout o plánu dodatečných činností podle čl. 16 odst. 2 písm. l) a v rozsahu působnosti čl. 2 bodu 9 a 10, předloží jiní členové než Unie každý rok návrh dodatečných činností. Dodatečnými činnostmi jsou činnosti přímo spojené s projekty a činnostmi společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství, a to zejména:

Pozměňovací návrh 236

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

investice do nových inovativních a udržitelných výrobních závodů nebo stěžejních projektů;

b)

investice do nových inovativních a udržitelných výrobních závodů nebo stěžejních projektů , včetně pilotních a inovativních demonstračních zařízení ;

Pozměňovací návrh 237

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

činnosti v oblasti komunikace, šíření výsledků a zvyšování informovanosti.

e)

činnosti v oblasti komunikace, šíření výsledků a zvyšování informovanosti malých a středních podniků a široké veřejnosti .

Pozměňovací návrh 238

Návrh nařízení

Čl. 52 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Správní rada volí svého předsedu na období dvou let.

2.   Správní rada volí svého předsedu z řad svých členů na období dvou let.

Pozměňovací návrh 239

Návrh nařízení

Čl. 52 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Kromě zasedání uvedených v odstavci  2 uspořádá správní rada rovněž nejméně jednou ročně strategické zasedání, jehož prvořadým cílem je určení výzev a příležitostí pro udržitelný průmysl založený na biotechnologiích a stanovení dalšího strategického směřování společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství.

4.   Kromě zasedání uvedených v odstavci 3 uspořádá správní rada rovněž nejméně jednou ročně strategické zasedání, jehož prvořadým cílem je určení výzev a příležitostí pro udržitelný průmysl založený na biotechnologiích a stanovení dalšího strategického směřování společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství , zejména z hlediska využívání plného potenciálu aktérů v celé Evropě .

Pozměňovací návrh 240

Návrh nařízení

Čl. 52 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Na strategické zasedání jsou pozváni další generální ředitelé nebo osoby s rozhodovací pravomocí z předních evropských společností založených na biotechnologiích a  Komise . Jako pozorovatelé mohou být pozváni předsedové skupiny zástupců států, vědeckého výboru a skupin pro zavádění.

5.   Na strategické zasedání jsou pozváni další generální ředitelé nebo osoby s rozhodovací pravomocí z předních evropských společností založených na biotechnologiích , Komise případně nezávislí externí odborníci a další příslušné zúčastněné strany, včetně zástupců občanské společnosti a výzkumné obce . Jako stálí pozorovatelé jsou pozváni předsedové skupiny zástupců států, vědeckého výboru a skupin pro zavádění.

Pozměňovací návrh 241

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Předseda vědeckého výboru je volen na období dvou let.

3.   Předseda vědeckého výboru je volen z členů výboru na období dvou let.

Pozměňovací návrh 242

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Vědecký výbor zřídí pracovní skupinu složenou z členů s příslušnými profily, která má přispět k zajištění dostatečného zaměření na všechny aspekty pracovního programu týkající se udržitelnosti. Je-li to možné, zahrnuje poradenství vědeckého výboru ohledně pracovního programu aspekty týkající se oběhovosti, environmentální udržitelnosti, udržení a posílení biologické rozmanitosti, jakož i širší aspekty udržitelnosti systémů založených na biotechnologiích a příslušných hodnotových řetězců.

4.   Vědecký výbor zřídí pracovní skupinu složenou z členů s příslušnými profily, která má přispět k zajištění dostatečného zaměření na všechny aspekty pracovního programu týkající se udržitelnosti. Poradenství vědeckého výboru ohledně pracovního programu zahrnuje aspekty týkající se omezené dostupnosti přírodních zdrojů, oběhovosti, environmentální udržitelnosti, udržení a posílení biologické rozmanitosti, kvality krajiny, půdy a vody, jakož i širší aspekty sociálního a klimatického dopadu a udržitelnosti systémů založených na biotechnologiích a příslušných hodnotových řetězců.

Pozměňovací návrh 243

Návrh nařízení

Čl. 54 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Podle článku 21 se zřídí jedna či více skupin pro zavádění. Úkolem skupin pro zavádění je poskytovat správní radě poradenství ohledně otázek důležitých pro uvedení inovací založených na biotechnologiích na trh a prosazování využívání udržitelných řešení založených na biotechnologiích.

1.   Podle článku 21 se zřídí jedna či více skupin pro zavádění. Úkolem skupiny pro zavádění je poskytovat správní radě poradenství ohledně otázek důležitých pro uvedení udržitelných inovací založených na biotechnologiích na trh a prosazování využívání udržitelných řešení založených na biotechnologiích.

Pozměňovací návrh 244

Návrh nařízení

Čl. 54 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Složení skupin pro zavádění zajistí náležité tematické zaměření a reprezentativnost zúčastněných stran působících v oblasti inovací založených na biotechnologiích. Zájem o členství ve skupině pro zavádění může vyjádřit kterákoli zúčastněná strana jiná než členové konsorcia odvětví založených na biotechnologiích a jeho členské nebo přidružené subjekty. Správní rada stanoví předpokládanou velikost a složení skupin pro zavádění, dobu trvání jejich mandátů a možnost obměny jejich členů a vybere jejich členy. Seznam členů se zveřejní.

2.   Složení skupin pro zavádění zajistí náležité tematické zaměření a reprezentativnost zúčastněných stran působících v oblasti inovací založených na biotechnologiích. Zájem o členství ve skupině pro zavádění zajišťující zastoupení malých a středních podniků jakož i organizací občanské společnosti může vyjádřit kterákoli zúčastněná strana jiná než členové konsorcia odvětví založených na biotechnologiích a jeho členské nebo přidružené subjekty. Ve skupinách pro zavádění mají být v co nejširším rozsahu zastoupeny zúčastněné strany, včetně prvovýroby (zemědělství, akvakultura, rybolov a lesnictví), jakož i poskytovatelé odpadů, reziduí a vedlejších toků, regionální orgány a investoři, aby se zabránilo selhání trhu a neudržitelným postupům založeným na biotechnologiích. Správní rada stanoví předpokládanou velikost a složení skupin pro zavádění, dobu trvání jejich mandátů a možnost obměny jejich členů a vybere jejich členy v souladu s článkem 21 tohoto nařízení . Seznam členů se zveřejní.

Pozměňovací návrh 245

Návrh nařízení

Čl. 54 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Skupiny pro zavádění se scházejí nejméně jednou ročně fyzicky nebo virtuálně. Na prvním zasedání přijmou skupiny pro zavádění svůj jednací řád. Jednací řád schválí správní rada. Na žádost správní rady lze svolat mimořádná zasedání skupin pro zavádění. Správní rada si může vyžádat účast dalších osob na mimořádných zasedáních. Seznam účastníků těchto mimořádných zasedání se zveřejní.

3.   Skupiny pro zavádění se scházejí nejméně jednou ročně fyzicky nebo virtuálně. Na prvním zasedání přijmou skupiny pro zavádění svůj jednací řád. Jednací řád schválí správní rada. Na žádost správní rady lze svolat mimořádná zasedání skupin pro zavádění. Správní rada si může vyžádat účast dalších osob na mimořádných zasedáních. Pořad jednání, zápis ze zasedání a seznam účastníků těchto mimořádných zasedání se zveřejní.

Pozměňovací návrh 246

Návrh nařízení

Čl. 54 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Skupiny pro zavádění vydávají na žádost správní rady doporučení k záležitostem týkajícím se zavádění inovací založených na biotechnologiích. Skupiny pro zavádění mohou rovněž kdykoli vydat správní radě doporučení z vlastního podnětu.

5.   Skupina pro zavádění vydává na žádost správní rady doporučení k záležitostem týkajícím se zavádění udržitelných inovací založených na biotechnologiích. Skupiny pro zavádění mohou rovněž kdykoli vydat správní radě doporučení z vlastního podnětu.

Pozměňovací návrh 247

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

přispět ke snížení ekologické stopy letectví urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií pro jejich co nejrychlejší zavedení, a tím významně přispět k dosažení obecných cílů Zelené dohody pro Evropu (47), zejména co se týká cíle spočívajícího ve snížení čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a směřování k dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

a)

přispět ke snížení ekologické stopy letectví urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií pro jejich co nejrychlejší zavedení, a tím významně přispět k dosažení obecných cílů Zelené dohody pro Evropu (47), zejména co se týká cíle spočívajícího ve snížení čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a směřování k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

Pozměňovací návrh 248

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zajistit, aby výzkumné a inovační činnosti související s letectvím přispěly k celosvětové udržitelné konkurenceschopnosti leteckého průmyslu Unie a aby klimaticky neutrální letecké technologie splňovaly příslušné požadavky na bezpečnost letectví (48) a i nadále představovaly bezpečné, spolehlivé, nákladově efektivní a účinné prostředky osobní a nákladní dopravy;

b)

zajistit, aby výzkumné a inovační činnosti související s letectvím přispěly k celosvětové udržitelné konkurenceschopnosti leteckého průmyslu Unie a aby klimaticky neutrální letecké technologie splňovaly příslušné požadavky na bezpečnost letectví (48) a i nadále představovaly konkurenceschopné, bezpečné, spolehlivé, udržitelné, cenově dostupné, nákladově efektivní a účinné prostředky osobní a nákladní dopravy;

Pozměňovací návrh 249

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

integrovat a demonstrovat průlomové technologické inovace letadel, jež mohou snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 30 % v porovnání s nejmodernější technologií z roku 2020 a připravit podmínky pro dosažení klimaticky neutrálního letectví do roku 2050;

a)

integrovat a demonstrovat průlomové technologické inovace letadel, jež mohou snížit čisté emise skleníkových plynů , včetně dopadů nesouvisejících s CO2, do roku 2030 nejméně o 30 % v porovnání s nejmodernější technologií z roku 2020 a připravit podmínky pro dosažení klimaticky neutrálního letectví do roku 2050;

Pozměňovací návrh 250

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zajistit, aby technologická a potenciální průmyslová připravenost inovací mohla podpořit uvedení nových průlomových produktů a služeb na trh do roku 2035, s cílem do roku 2050 nahradit 75 % provozní flotily a vyvinout inovativní, spolehlivý, bezpečný a nákladově efektivní evropský letecký systém, který může splnit cíl spočívající v dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

b)

zajistit, aby technologická a potenciální průmyslová připravenost inovací mohla podpořit uvedení nových průlomových produktů a služeb na trh do roku 2035, s cílem do roku 2050 nahradit 75 % provozní flotily a vyvinout inovativní, spolehlivý, bezpečný a nákladově efektivní evropský letecký systém, který může splnit cíl spočívající v dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

Pozměňovací návrh 251

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

rozšířit a podporovat integraci hodnotových řetězců pro výzkum a inovace v oblasti klimaticky neutrálního letectví, včetně akademické obce, výzkumných organizací, průmyslu a malých a středních podniků, rovněž s využitím synergií s ostatními souvisejícími vnitrostátními a evropskými programy.

c)

rozšířit a podporovat integraci hodnotových řetězců pro výzkum a inovace v oblasti klimaticky neutrálního letectví, včetně akademické obce, výzkumných organizací, průmyslu, malých a středních podniků a začínajících podniků, jakož i organizací občanské společnosti a sociálních partnerů , rovněž s využitím synergií s ostatními souvisejícími vnitrostátními a evropskými programy a podporou zavádění průmyslových dovednosti v celém hodnotovém řetězci;

Pozměňovací návrh 252

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

podporovat kvalitní pracovní místa v letectví a obnovit a vytvářet růst s ohledem na jeho zvláštní význam pro hospodářské a sociální oživení v Unii a pro dosažení jejích cílů v oblasti klimatu a životního prostředí.

Pozměňovací návrh 253

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

na příslušných internetových stránkách zveřejňuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro přípravu a předložení návrhů týkajících se společného podniku pro čisté letectví;

a)

na příslušných internetových stránkách transparentním a uživatelsky vstřícným způsobem zveřejňuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro přípravu a předložení návrhů týkajících se společného podniku pro čisté letectví;

Pozměňovací návrh 254

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

sleduje a posuzuje technologický pokrok při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 55 a umožňuje úplný přístup k údajům a informacím pro nezávislé sledování dopadů výzkumu a inovací v oblasti letectví pod přímým dohledem Komise ;

b)

sleduje a posuzuje technologický pokrok při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 55 a umožňuje úplný přístup k údajům a informacím pro nezávislé sledování dopadů výzkumu a inovací v oblasti letectví;

Pozměňovací návrh 255

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

je Komisi na její žádost nápomocen při koordinaci zavádění a vypracovávání předpisů a norem na podporu uvádění řešení pro čisté letectví na trh, zejména prováděním studií, simulací a poskytováním odborného poradenství, přičemž je zohledněna potřeba odstranit překážky vstupu na trh.

c)

je Komisi na její žádost nápomocen a poskytuje jí zpětnou vazbu při koordinaci zavádění a vypracovávání předpisů a norem na podporu uvádění řešení pro čisté letectví na trh, zejména prováděním studií, simulací a poskytováním odborného poradenství, přičemž je zohledněna potřeba odstranit překážky vstupu na trh;

Pozměňovací návrh 256

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

vytváří mechanismy pro zvýšení koordinace a souladu mezi činnostmi společného podniku pro čisté letectví a prováděním národních plánů pro oživení;

Pozměňovací návrh 257

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb)

podporuje koordinaci s vnitrostátními výzkumnými a inovačními programy, čímž umožní počáteční plán spolupráce a společné provádění některých činností v zájmu dosažení maximálního pákového efektu synchronizace výzkumných programů;

Pozměňovací návrh 258

Návrh nařízení

Čl. 57 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zakládající členové uvedení v příloze I po oznámení jejich rozhodnutí o  bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro čisté letectví prostřednictvím písemného závazku;

b)

zakládající členové uvedení v příloze I po oznámení jejich rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro čisté letectví prostřednictvím písemného závazku , přičemž jejich členství je založeno na spravedlivé rovnováze mezi obdrženými finančními prostředky Unie a přislíbeným věcným příspěvkem a nejsou jím dotčena práva jiných členů, zejména malých a středních podniků stanovená v tomto nařízení a jiných příslušných právních předpisech Unie ;

Pozměňovací návrh 259

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

činnosti v rámci nepřímých akcí společného podniku pro čisté letectví, které však nejsou v rámci těchto nepřímých akcí financovány ;

a)

činnosti zahrnující veškeré projekty společného podniku pro čisté letectví v části nefinancované Unií , které přispívají k plnění pracovního programu společného podniku ;

Pozměňovací návrh 260

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

soukromé výzkumné a inovační projekty doplňující projekty zařazené ve strategickém programu výzkumu a inovací;

d)

soukromé výzkumné a inovační projekty doplňující projekty zařazené ve strategickém programu výzkumu a inovací , jakož i činnosti přispívající k využívání dovedností specifických pro dané odvětví v celém hodnotovém řetězci ;

Pozměňovací návrh 261

Návrh nařízení

Čl. 61 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

evropský poradní orgán pro čisté letectví;

d)

evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví;

Pozměňovací návrh 262

Návrh nařízení

Čl. 62 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

devíti zástupců jiných členů než Unie zvolených zakládajícími členy a přidruženými členy z jejich řad tak, aby bylo zajištěno vyvážené zastoupení leteckého hodnotového řetězce, jako jsou integrátoři , výrobci motorů a výrobci vybavení. Správní rada ve svém jednacím řádu stanoví rotační mechanismus pro přidělování míst jiných členů než Unie. Ke zvoleným zástupcům patří nejméně jeden zástupce evropských malých a středních podniků, jeden zástupce výzkumných organizací a jeden zástupce akademických institucí.

b)

dvanácti zástupců jiných členů než Unie zvolených zakládajícími členy a přidruženými členy z jejich řad tak, aby bylo zajištěno vyvážené zastoupení leteckého hodnotového řetězce, jako jsou výrobci letadel , výrobci motorů a výrobci vybavení. Správní rada ve svém jednacím řádu stanoví rotační mechanismus pro přidělování míst jiných členů než Unie , který zohledňuje vyvážené zastoupení žen a mužů . Ke zvoleným zástupcům patří nejméně dva zástupci evropských malých a středních podniků , jeden zástupce přidružených členů , jeden zástupce výzkumných organizací a jeden zástupce akademických institucí.

Pozměňovací návrh 263

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

podporuje uvádění technologií a řešení přispívajících k dosažení cílů Zelené dohody na trh a zajišťuje splnění specifických cílů společného podniku stanovených v článku 55;

b)

podporuje uvádění technologií a řešení přispívajících k dosažení cílů Zelené dohody na trh a zajišťuje splnění specifických cílů společného podniku stanovených v článku 55 v souladu s cíli Zelené dohody ;

Pozměňovací návrh 264

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Správní rada rozhoduje ve vztahu k provádění programu a plnění cílů společného podniku pro čisté letectví mimo jiné o:

2.   Správní rada posuzuje a rozhoduje ve vztahu k provádění programu a plnění cílů společného podniku pro čisté letectví mimo jiné o:

Pozměňovací návrh 265

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

strategickém programu výzkumu a inovací a jeho možných změnách a pracovním programu včetně otevřených výzev k podávání návrhů;

a)

strategickém programu výzkumu a inovací a jeho možných změnách a pracovním programu včetně otevřených výzev k podávání návrhů , a to po konzultaci s evropským vědeckým poradním orgánem pro čisté letectví ;

Pozměňovací návrh 266

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

strategickém víceletém plánování výzev týkajících se čistého letectví a jejich sladění s cíli programu Horizont Evropa a souvisejících pracovních programech a o technických prioritách a výzkumných akcích, včetně otevřených výzev k podávání návrhů;

b)

strategickém víceletém plánování výzev týkajících se čistého letectví a jejich sladění s  celkovými prioritami a cíli Unie a cíli programu Horizont Evropa a souvisejících pracovních programech a o technických prioritách a výzkumných akcích, včetně otevřených výzev k podávání návrhů;

Pozměňovací návrh 267

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

příslušného počtu zástupců Komise a orgánů Unie, o  němž rozhodnou zástupci Unie ve správní radě;

a)

dvou zástupců Komise a orgánů Unie, o  kterých rozhodnou zástupci Unie ve správní radě;

Pozměňovací návrh 268

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

dvou vysokých představitelů společného podniku pro čisté letectví pověřených výkonným ředitelem ;

c)

dvou vysokých představitelů společného podniku pro čisté letectví ve funkci pozorovatelů, které pověří výkonný ředitel ;

Pozměňovací návrh 269

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Technický výbor vypracuje udržuje technologický plán a strategii programu. Případně navrhuje a předkládá správní radě k přijetí oblast působnosti a plán výzkumných akcí, technickou strategii a celkový plán výzkumu společného podniku pro čisté letectví. Člen správní rady může být pověřen sledováním činností v něm uvedených.

5.   Technický výbor aktualizuje rozvíjí technologický plán a strategii programu v souladu s technickým pokrokem . Případně navrhuje a předkládá správní radě k přijetí oblast působnosti a plán výzkumných akcí, technickou strategii a celkový plán výzkumu společného podniku pro čisté letectví. Člen správní rady může být pověřen sledováním činností v něm uvedených.

Pozměňovací návrh 270

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 6 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

připravuje návrhy na potřebné změny strategického programu výzkumu a inovací za účelem jejich projednání a konečného rozhodnutí ze strany správní rady;

a)

na základě široké konzultace se zúčastněnými stranami připravuje návrhy na potřebné změny strategického programu výzkumu a inovací za účelem jejich projednání a konečného rozhodnutí ze strany správní rady;

Pozměňovací návrh 271

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 6 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

připravuje návrhy týkající se technických priorit a výzkumných akcí, které mají být zařazeny do pracovního programu, včetně témat výzkumu pro otevřené výzvy k podávání návrhů;

b)

na základě široké konzultace se zúčastněnými stranami připravuje návrhy týkající se technických priorit a výzkumných akcí, které mají být zařazeny do pracovního programu, včetně témat výzkumu pro otevřené výzvy k podávání návrhů;

Pozměňovací návrh 272

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 6 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

navrhuje revize nebo optimalizaci technické oblasti působnosti programu za účelem sladění pracovního programu a cílů společného podniku pro čisté letectví s  celkovým programem Horizont Evropa a souvisejícími pracovními programy ostatních evropských partnerství za účelem projednání a konečného rozhodnutí ze strany správní rady;

d)

navrhuje revize nebo optimalizaci strategického programu výzkumu a inovací a technické oblasti působnosti programu za účelem zachování souladu pracovního programu s cíli společného podniku pro čisté letectví, s  celkovými cíli programu Horizont Evropa a  se souvisejícími pracovními programy ostatních evropských partnerství za účelem projednání a konečného rozhodnutí ze strany správní rady , a to na základě nezávislých přezkumů výkonnosti a analýzy potenciálního dopadu programu ;

Pozměňovací návrh 273

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kromě úkolů stanovených v článku 18 plní výkonný ředitel společného podniku pro čisté letectví také tyto úkoly:

Kromě úkolů stanovených v článku 18 plní výkonný ředitel společného podniku pro čisté letectví pod vedením správní rady také tyto úkoly:

Pozměňovací návrh 274

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

usnadňuje v souladu s doporučeními technického výboru koordinaci činností společného podniku pro čisté letectví a příslušných výzkumných a inovačních činností v rámci programu Horizont Evropa ze strany Komise , aby se zamezilo překrývání a podpořily se synergie;

d)

v úzké spolupráci s Komisí a v souladu s doporučeními technického výboru je odpovědný za koordinaci činností společného podniku pro čisté letectví a příslušných výzkumných a inovačních činností v rámci programu Horizont Evropa , aby byly řízeny a prováděny tak , aby se zamezilo překrývání a podpořily se synergie , a za definování vhodných provozních mechanismů s cílem propojit témata kooperativního výzkumu s výslednými projekty strategického programu výzkumu a inovací ;

Pozměňovací návrh 275

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)

zajišťuje, aby společný podnik umožňoval úplný přístup k údajům a informacím pro nezávislé sledování dopadů leteckého výzkumu a inovací , jež se uskutečňují pod přímým dohledem Komise , a přijímá náležitá opatření, která jsou nezbytná k zajištění nezávislosti tohoto procesu na samotném společném podniku pro čisté letectví, například zadáváním veřejných zakázek, prostřednictvím nezávislých hodnocení, přezkumů nebo analýzy ad hoc. Zpráva o sledování a posouzení programu se jednou ročně předkládá správní radě;

g)

zajišťuje, aby společný podnik umožňoval úplný přístup k údajům a informacím pro nezávislé sledování dopadů leteckého výzkumu a inovací, a přijímá náležitá opatření, která jsou nezbytná k zajištění nezávislosti tohoto procesu na samotném společném podniku pro čisté letectví, například zadáváním veřejných zakázek, prostřednictvím nezávislých hodnocení, přezkumů nebo analýzy ad hoc , aniž by došlo k jakémukoli zvýšení administrativní zátěže společného podniku . Zpráva o sledování a posouzení programu se jednou ročně předkládá správní radě;

Pozměňovací návrh 276

Návrh nařízení

Čl. 68 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Evropský poradní orgán pro čisté letectví

Evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví

Pozměňovací návrh 277

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Evropský poradní orgán pro čisté letectví je vědeckým poradním orgánem společného podniku pro čisté letectví zřízeným podle čl.  19 odst. 1 písm. a) .

1.   Evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví se zřizuje podle článku 19.

Pozměňovací návrh 278

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Evropský poradní orgán pro čisté letectví má nejvýše patnáct stálých členů.

2.   Evropský vědecký poradní orgán pro čisté letectví má nejvýše patnáct stálých členů , kteří nejsou členy žádného jiného orgánu v rámci společného podniku pro čisté letectví .

Pozměňovací návrh 279

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Předseda evropského poradního orgánu pro čisté letectví je volen na období dvou let.

3.   Předseda evropského vědeckého poradního orgánu pro čisté letectví je volen z řad jeho stálých členů na období dvou let.

Pozměňovací návrh 280

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Stálým členem evropského poradního orgánu pro čisté letectví je zástupce Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).

4.   Stálým členem evropského vědeckého poradního orgánu pro čisté letectví je zástupce Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).

Pozměňovací návrh 281

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     Alespoň jeden vědecký odborník musí mít zkušenosti v oblasti životního prostředí a klimatu v kontextu letectví.

Pozměňovací návrh 282

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

přispět k cílům stanoveným v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 (51) a v Zelené dohodě pro Evropu (52), a to zvýšením ambicí EU, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % oproti úrovním v roce 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

a)

přispět k cílům stanoveným v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 (51), v Zelené dohodě pro Evropu (52) a v evropském právním rámci pro klima , a to zvýšením ambicí EU, pokud jde o  úspory v oblasti energetické účinnosti a rozšiřování obnovitelných zdrojů, jakož i snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % oproti úrovním v roce 1990 a dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

Pozměňovací návrh 283

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

přispět k provádění vodíkové strategie Komise pro klimaticky neutrální Evropu z roku 2020 (53);

b)

přispět k provádění vodíkové strategie Komise pro klimaticky neutrální Evropu z roku 2020 (53) , strategie EU pro integraci energetického systému a usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii ;

Pozměňovací návrh 284

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

posilovat konkurenceschopnost Unie , pokud jde o hodnotový řetězec čistého vodíku, za účelem podpory zejména dotčených malých a středních podniků při urychlování zavádění inovativních konkurenceschopných čistých řešení na trh;

c)

rozvíjet a posilovat vedoucí postavení Unie a její konkurenceschopnost, pokud jde o hodnotový řetězec čistého vodíku, za účelem podpory zejména dotčených malých a středních podniků a začínajících podniků při urychlování výzkumu, vývoje a zavádění inovativních konkurenceschopných čistých a energeticky účinných řešení na trh;

Pozměňovací návrh 285

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

podporovat výrobu čistého vodíku, jeho distribuci, skladování a konečné užití.

d)

podporovat výrobu čistého vodíku, jeho distribuci, přepravu, skladování a konečné užití.

Pozměňovací návrh 286

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

urychlovat výzkumné a inovační činnosti v oblasti výroby vodíku z obnovitelných zdrojů;

Pozměňovací návrh 287

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zvýšit nákladovou efektivnost, spolehlivost, množství a kvalitu řešení pro čistý vodík prostřednictvím výzkumu a inovací , včetně výroby, distribuce, skladování a konečného užití, která byla vyvinuta v Unii, jako jsou účinnější a levnější elektrolyzéry pro výrobu vodíku a levnější dopravní a průmyslové aplikace;

a)

prostřednictvím výzkumu a inovací zvýšit nákladovou efektivnost, cenovou dostupnost, spolehlivost, množství a kvalitu řešení pro čistý vodík, včetně výroby, distribuce, přepravy, skladování a konečného užití, která byla vyvinuta v Unii, jako jsou účinnější a levnější elektrolyzéry pro výrobu vodíku , snížení energetických ztrát a ztrát, k nimž dochází při konverzi, a levnější aplikace v oblasti letecké, námořní a těžké dopravy a průmyslové aplikace a inovativní a čisté vodíkové technologie, jakož i bezpečnost a dostupnost jeho výroby, přepravy a skladování ;

Pozměňovací návrh 288

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

posílit znalosti a schopnosti subjektů působících v oblasti vědy a průmyslu v celém vodíkovém hodnotovém řetězci v Unii;

b)

posílit znalosti a schopnosti subjektů působících v oblasti vědy a průmyslu v celém vodíkovém hodnotovém řetězci v Unii a současně podporovat využívání dovedností souvisejících s tímto odvětvím ;

Pozměňovací návrh 289

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

provádět demonstrační projekty týkající se řešení v oblasti čistého vodíku, které se zabývají výrobou z obnovitelných zdrojů, distribucí, skladováním a užitím pro dopravu a energeticky náročná odvětví, jakož i jiné aplikace, za účelem jejich zavedení na místní a regionální úrovni a na úrovni Unie;

c)

provádět demonstrační projekty týkající se řešení v oblasti čistého vodíku, které se zabývají výrobou z obnovitelných zdrojů, distribucí, přepravou, skladováním , technologiemi záporných emisí a užitím pro odvětví, která lze jen obtížně utlumit, jako je námořní, letecká a těžká doprava, a energeticky náročná odvětví, jakož i jiné aplikace, za účelem jejich zavedení na místní a regionální úrovni a na úrovni Unie;

Pozměňovací návrh 290

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

zvyšovat inovační investice do odvětví konečné spotřeby, se zvláštním zaměřením na odvětví dopravy, za účelem podpory průlomových řešení a technologií;

Pozměňovací návrh 291

Návrh nařízení

Čl. 71 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

zvýšit informovanost veřejného a soukromého sektoru o řešeních v oblasti čistého vodíku, jejich přijetí a zavádění, zejména prostřednictvím spolupráce s ostatními evropskými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa.

d)

zvýšit informovanost veřejného a soukromého sektoru o řešeních a infrastruktuře v oblasti čistého vodíku, jejich přijetí a zavádění, zejména prostřednictvím spolupráce s ostatními evropskými partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa , jakož i s iniciativami, jako je Evropská aliance pro čistý vodík, a s cílem přispět ke zlepšení bezpečnostních a technických norem EU, které zvýší bezpečnost a bezpečné nakládání se souvisejícími technologiemi a aplikacemi .

Pozměňovací návrh 292

Návrh nařízení

Čl. 72 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

posuzuje a sleduje technologický pokrok a technologické, ekonomické a společenské překážky vstupu na trh;

a)

posuzuje a sleduje technologický pokrok , pokrok související s nezbytnou infrastrukturou, jakož i technologické, ekonomické , regulační, společenské a ekologické překážky vstupu na trh , stejně jako dopad na životní prostředí;

Pozměňovací návrh 293

Návrh nařízení

Čl. 72 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

aniž by byly dotčeny výsady Komise týkající se politiky, přispívá podle politických pokynů Komise a pod jejím dohledem k vypracovávání předpisů a norem za účelem odstranění překážek vstupu na trh a na podporu zastupitelnosti, interoperability a obchodu na celém vnitřním trhu i v celosvětovém měřítku;

b)

aniž by byly dotčeny výsady Komise týkající se politiky, přispívá podle politických pokynů Komise a pod jejím dohledem k vypracovávání předpisů a norem za účelem odstranění překážek vstupu na trh , zejména pro malé a střední podniky a začínající podniky, s cílem omezit společenské dopady a dopady na životní prostředí a klima, a to i ve třetích zemích, a na podporu transparentnosti, zastupitelnosti, interoperability a obchodu na celém vnitřním trhu i v celosvětovém měřítku;

Pozměňovací návrh 294

Návrh nařízení

Čl. 72 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

podporuje Komisi v jejích mezinárodních iniciativách týkajících se vodíkové strategie, jako je mezinárodní partnerství pro vodíkovou ekonomiku (IPHE), Mise inovací a vodíková iniciativa v rámci jednání ministrů o čisté energii.

c)

bez ohledu na politické výsady Komise pod jejím politickým vedením a dohledem podporuje Komisi v jejích mezinárodních iniciativách týkajících se vodíkové strategie, jako je mezinárodní partnerství pro vodíkovou ekonomiku (IPHE), Mise inovací a vodíková iniciativa v rámci jednání ministrů o čisté energii , a poskytuje technické odborné znalosti, a to i během zasedání .

Pozměňovací návrh 295

Návrh nařízení

Čl. 73 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

Hydrogen Europe AISBL, nezisková organizace založená podle belgického práva (registrační číslo: 890 025 478) se stálým sídlem v Belgii v Bruselu (dále jen „průmyslové seskupení“), po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro čistý vodík prostřednictvím písemného závazku;

b)

Hydrogen Europe AISBL, nezisková organizace založená podle belgického práva (registrační číslo: 890 025 478) se stálým sídlem v Belgii v Bruselu (dále jen „průmyslové seskupení“), po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro čistý vodík prostřednictvím písemného závazku , aniž by byla dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a jiných příslušných právních předpisech Unie ;

Pozměňovací návrh 296

Návrh nařízení

Čl. 73 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

Hydrogen Europe Research AISBL, nezisková organizace založená podle belgického práva (registrační číslo: 0897 679 372) se stálým sídlem v Belgii v Bruselu (dále jen „výzkumné seskupení“), po oznámení svého rozhodnutí o  bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro čistý vodík prostřednictvím písemného závazku.

c)

Hydrogen Europe Research AISBL, nezisková organizace založená podle belgického práva (registrační číslo: 0897 679 372) se stálým sídlem v Belgii v Bruselu (dále jen „výzkumné seskupení“), po oznámení svého rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro čistý vodík prostřednictvím písemného závazku , aniž by byla dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a jiných příslušných právních předpisech Unie .

Pozměňovací návrh 297

Návrh nařízení

Čl. 73 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

přidružení členové vybraní v souladu s článkem 7 s výhradou rozhodnutí správní rady.

Pozměňovací návrh 298

Návrh nařízení

Čl. 76 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Za účelem čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat činnosti přímo spojené s činnostmi společného podniku pro čistý vodík, které přispívají k  jeho cílům , včetně těchto činností:

1.   Za účelem čl. 11 odst. 1 písm. b) mohou dodatečné činnosti zahrnovat činnosti přímo spojené s činnostmi společného podniku pro čistý vodík, které mají jasnou vazbu na strategický program pro výzkum a inovace, jsou financovány z vnitrostátních nebo regionálních programů a přispívají k  cílům společného podniku , včetně těchto činností:

Pozměňovací návrh 299

Návrh nařízení

Čl. 76 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

informační činnosti týkající se vodíkových technologií a bezpečnostních opatření;

e)

informační činnosti týkající se čistých vodíkových technologií a bezpečnostních opatření , a to v celém hodnotovém řetězci ;

Pozměňovací návrh 300

Návrh nařízení

Čl. 77 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

nezávislý vědecký poradní výbor.

Pozměňovací návrh 301

Návrh nařízení

Čl. 78 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

šesti zástupců organizace Hydrogen Europe, s přihlédnutím ke geografickému, genderovému a odvětvovému zastoupení;

b)

šesti zástupců organizace Hydrogen Europe, s přihlédnutím ke geografickému a genderovému zastoupení , zastupujících různé části hodnotového řetězce , z nichž alespoň jeden za malé a střední podniky jeden za organizace občanské společnosti; ;

Pozměňovací návrh 302

Návrh nařízení

Čl. 80 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

podporuje synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie, na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s činnostmi a programy, které podporují zavádění výzkumných a inovačních řešení, infrastrukturu, vzdělávání a regionální rozvoj v souvislosti s využíváním čistého vodíku;

a)

podporuje synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie, na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s činnostmi a programy, které podporují zavádění výzkumných a inovačních řešení, infrastrukturu, vzdělávání a regionální rozvoj v souvislosti s využíváním čistého vodíku , se zvláštním zaměřením na odvětví, která se obtížně utlumují, jako jsou určitá průmyslová odvětví, letecká, námořní a těžká doprava ;

Pozměňovací návrh 303

Návrh nařízení

Čl. 80 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

podle čl. 5 odst. 2 písm. b) a čl. 16 odst. 1 zajišťuje strategické směřování, co se týká spolupráce s ostatními evropskými partnerstvími, včetně partnerství pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, evropské železnice, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel v souladu s jejich příslušnými strategickými programy výzkumu a inovací nebo jiným rovnocenným dokumentem;

b)

podle čl. 5 odst. 2 písm. b) a čl. 16 odst. 1 zajišťuje strategické směřování, co se týká spolupráce s ostatními evropskými partnerstvími, včetně partnerství pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, evropské železnice, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel v souladu s jejich příslušnými strategickými programy výzkumu a inovací , jakož i strategií EU pro integraci energetického systému a souvisejícími iniciativami v oblasti energetické účinnosti, elektrifikace a obnovitelných zdrojů, nebo jiným rovnocenným dokumentem;

Pozměňovací návrh 304

Návrh nařízení

Čl. 80 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

podporuje uvedení technologií a řešení k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu na trh.

c)

podporuje uvedení udržitelných technologií a řešení , které jsou v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu na trh a posilují evropský ekosystém čistého vodíku .

Pozměňovací návrh 305

Návrh nařízení

Čl. 81 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

navrhuje činnosti, které podporují synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni;

a)

spolu s příslušnými aktéry navrhuje a provádí činnosti, které podporují synergie s příslušnými činnostmi a programy na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni;

Pozměňovací návrh 306

Návrh nařízení

Čl. 81 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

podporuje ostatní iniciativy Unie týkající se vodíku a přispívá k nim, s výhradou schválení správní radou ;

b)

podporuje ostatní iniciativy Unie týkající se vodíku , včetně Evropské aliance pro vodík a významného projektu společného evropského zájmu, a přispívá k nim;

Pozměňovací návrh 307

Návrh nařízení

Čl. 81 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

svolává každoroční zasedání fóra evropského partnerství pro čistý vodík, které se koná pokud možno společně a souběžně s evropským fórem pro vodík v rámci Aliance pro čistý vodík.

c)

svolává každoroční zasedání fóra evropského partnerství pro čistý vodík, které se koná společně a souběžně s evropským fórem pro vodík v rámci Aliance pro čistý vodík.

Pozměňovací návrh 308

Návrh nařízení

Čl. 82 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Skupina zúčastněných stran je složena ze zástupců odvětví v Unii, která vyrábějí, distribuují, skladují, potřebují nebo používají čistý vodík, včetně zástupců jiných evropských partnerství, jakož i zástupců evropského meziregionálního partnerství „Hydrogen Valleys“.

2.   Skupina zúčastněných stran je složena ze zástupců odvětví v Unii, která vyrábějí, distribuují, přepravují, skladují, potřebují nebo používají čistý vodík, včetně zástupců jiných evropských partnerství, jakož i zástupců evropského meziregionálního partnerství „Hydrogen Valleys“ , zástupců odvětví elektřiny z obnovitelných zdrojů, organizací občanské společnosti a vědecké obce .

Pozměňovací návrh 309

Návrh nařízení

Čl. 82 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

poskytuje vstupní informace týkající se strategických a technologických priorit, jimiž se má společný podnik pro čistý vodík zabývat a které jsou stanoveny ve strategickém programu výzkumu a inovací nebo jiném rovnocenném dokumentu a souvisejících podrobných technologických plánech, přičemž náležitě zohledňuje pokrok a potřeby v sousedních odvětvích;

a)

poskytuje vstupní informace týkající se strategických a technologických priorit a priorit v oblasti infrastruktury , jimiž se má společný podnik pro čistý vodík zabývat a které jsou stanoveny ve strategickém programu výzkumu a inovací nebo jiném rovnocenném dokumentu a souvisejících podrobných technologických plánech, přičemž náležitě zohledňuje pokrok a potřeby v sousedních odvětvích , jako jsou odvětví, která se obtížně utlumují, včetně průmyslových odvětví, letecké, námořní a těžké dopravy ;

Pozměňovací návrh 310

Návrh nařízení

Čl. 82 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

předkládá návrhy, které mají umožnit konkrétní synergie mezi společným podnikem pro čistý vodík a sousedními odvětvími či s jiným odvětvím, o němž se usuzuje, že by synergie zajistily přidanou hodnotu;

b)

předkládá návrhy, které mají umožnit konkrétní synergie mezi společným podnikem pro čistý vodík a sousedními odvětvími či s jiným odvětvím, o němž se usuzuje, že by synergie zajistily přidanou hodnotu , přičemž zohledňuje zejména zásadu „energetická účinnost na prvním místě“ a integraci energetického systému ;

Pozměňovací návrh 311

Návrh nařízení

Čl. 82 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

poskytuje vstupní informace pro každoroční zasedání evropského fóra pro vodík v rámci Aliance pro čistý vodík.

c)

poskytuje vstupní informace pro každoroční zasedání fóra evropského partnerství pro čistý vodík a evropského fóra pro vodík v rámci Aliance pro čistý vodík.

Pozměňovací návrh 312

Návrh nařízení

Článek 82 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 82a

Vědecký poradní výbor

1.     Společný podnik pro čistý vodík zřídí nezávislý vědecký poradní výbor uvedený v článcích 19 a 77 s cílem požádat nezávislé akademické odborníky na vysoké úrovni o vědecké poradenství.

2.     Nezávislý vědecký poradní výbor má nejvýše 15 stálých členů a volí ze svých členů předsedu na období dvou let.

3.     Nezávislý vědecký poradní výbor může poskytovat poradenství na žádost správní rady a jiných orgánů společného podniku pro čistý vodík nebo z vlastního podnětu.

4.     Nezávislý vědecký poradní výbor spolupracuje s příslušnými poradními orgány zřízenými v rámci programu Horizont Evropa.

Pozměňovací návrh 313

Návrh nařízení

Čl. 83 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zajistit rychlý přechod na atraktivnější, uživatelsky vstřícnější, konkurenceschopný, cenově dostupný, účinný a udržitelný evropský železniční systém, který je začleněn do širšího systému mobility;

b)

zajistit rychlý přechod na bezpečnější, atraktivnější, uživatelsky vstřícnější, konkurenceschopný, cenově dostupný, účinný , inkluzivní, digitálnější a udržitelný evropský železniční systém, který je začleněn do širšího systému mobility;

Pozměňovací návrh 314

Návrh nařízení

Čl. 83 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zajistit integrovanou evropskou železniční síť již od návrhu, odstranit překážky interoperability a poskytnout řešení pro úplnou integraci zahrnující řízení provozu, vozidla, infrastrukturu a služby a zajistit co nejlepší reakce na potřeby cestujících a podniků, urychlit využití inovativních řešení na podporu jednotného evropského železničního prostoru při současném zvýšení kapacity a spolehlivosti a snížení nákladů na železniční dopravu;

a)

zajistit integrovanou evropskou železniční síť již od návrhu, odstranit překážky interoperability a poskytnout řešení pro úplnou integraci zahrnující řízení provozu, vozidla, infrastrukturu a služby , včetně jednotných jízdenek, a zajistit co nejlepší reakce na potřeby a práva cestujících , zaměstnanců železnic a podniků, urychlit využití inovativních řešení na podporu jednotného evropského železničního prostoru při současném zvýšení kapacity a spolehlivosti a snížení nákladů na železniční dopravu;

Pozměňovací návrh 315

Návrh nařízení

Čl. 83 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

prostřednictvím systémového pilíře rozvíjet jednotnou koncepci provozu a funkční systémovou architekturu pro integrované evropské systémy řízení železničního provozu, řízení dopravy, zabezpečení a signalizace, včetně automatizovaného řízení železniční dopravy, což zajistí, aby se výzkum a inovace zaměřily na společně schválené a sdílené požadavky zákazníků a měnící se provozní potřeby;

c)

prostřednictvím systémového pilíře rozvíjet jednotnou koncepci provozu a funkční systémovou architekturu pro integrované evropské systémy řízení železničního provozu, řízení dopravy, zabezpečení a signalizace, včetně automatizovaného řízení železniční dopravy, což zajistí, aby se výzkum a inovace zaměřily na společně schválené a sdílené požadavky zákazníků a měnící se provozní potřeby; jednotná provozní koncepce a funkční architektura pro integrované řízení evropské železniční dopravy musí být interoperabilní pro celou železniční síť (hlavní a globální síť TEN-T, hlavní tratě a regionální tratě nezahrnuté do TEN-T);

Pozměňovací návrh 316

Návrh nařízení

Čl. 83 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

rozvíjet demonstrační projekty v členských státech, které projeví zájem, a i v těch, jež v současnosti nemají na svém území zaveden železniční systém;

e)

rozvíjet demonstrační projekty v členských státech, které projeví zájem, a i v těch, jež v současnosti nemají na svém území zaveden železniční systém; tyto projekty, včetně rozsáhlých demonstračních projektů, musí pokrývat Unii v co nejširším rozsahu, transparentně a geograficky rozmanitým způsobem;

Pozměňovací návrh 317

Návrh nařízení

Čl. 83 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

přispět k rozvoji silného a celosvětově konkurenceschopného evropského železničního průmyslu.

f)

přispět k rozvoji silného a celosvětově konkurenceschopného evropského železničního průmyslu se silným dodavatelským řetězcem a vysoce inovativním ekosystémem zahrnujícím technicky vyspělé malé a střední podniky;

Pozměňovací návrh 318

Návrh nařízení

Čl. 83 – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)

přispět k odstranění překážek, které v současné době brání plné inkluzivitě železniční dopravy, se zvláštním zřetelem na osoby se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh 319

Návrh nařízení

Čl. 83 – odst. 2 – písm. f b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fb)

rozvíjet techniky budování tratí příští generace zahrnující všechny součásti od nosné konstrukce přes koleje až po nástavbu;

Pozměňovací návrh 320

Návrh nařízení

Čl. 83 – odst. 2 – písm. f c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fc)

podporovat rozvoj inovativních řešení, která jsou prospěšná pro dojíždějící využívající železniční dopravu, včetně osob, které žijí v řídce osídlených a nedostatečně osídlených oblastech.

Pozměňovací návrh 321

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Kromě úkolů stanovených v článku 5 připraví společný podnik pro evropské železnice společně s Komisí rovněž hlavní plán a předloží jej správní radě k přijetí. Tento plán je vypracován po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami v železničním systému a železničním dodavatelském průmyslu.

1.   Kromě úkolů stanovených v článku 5 připraví společný podnik pro evropské železnice společně s Komisí rovněž hlavní plán a předloží jej správní radě k přijetí. Tento plán je vypracován po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami v železničním systému a železničním dodavatelském průmyslu , včetně příslušných zúčastněných stran na místní, regionální a celostátní úrovni .

Pozměňovací návrh 322

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 5 – písm. a – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

rozvoj systémového pohledu v rámci systémového pilíře, který spojuje železniční výrobní odvětví, provozovatele železnice a ostatní soukromé a veřejné zúčastněné strany v oblasti železniční dopravy, včetně subjektů zastupujících zákazníky osobní a nákladní dopravy a zaměstnance , jakož i příslušné aktéry mimo tradiční železniční odvětví. „Systémový pohled“ zahrnuje:

a)

rozvoj interoperabilního systémového pohledu v rámci systémového pilíře, který spojuje železniční výrobní odvětví, provozovatele železnice a ostatní soukromé a veřejné zúčastněné strany v oblasti železniční dopravy, včetně zástupců členských států a subjektů zastupujících zákazníky osobní a nákladní dopravy, jakož i  pracovníky, a další příslušné aktéry mimo tradiční železniční odvětví. „Systémový pohled“ zahrnuje:

Pozměňovací návrh 323

Návrh nařízení

Čl. 84 – odst. 5 – písm. a – písm. iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv.

zajištění posouzení a validace potřebných rozhraní s ostatními způsoby dopravy, zejména s ohledem na toky nákladu a cestujících;

iv.

zajištění posouzení a validace potřebných rozhraní s ostatními způsoby dopravy, jakož i s městskými a regionálními železničními systémy, zejména s ohledem na toky nákladu a cestujících;

Pozměňovací návrh 324

Návrh nařízení

Čl. 85 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zakládající členové uvedení v příloze II po oznámení jejich rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku prostřednictvím písemného závazku;

b)

zakládající členové uvedení v příloze II po oznámení jejich rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku prostřednictvím písemného závazku , který je založen na spravedlivé rovnováze mezi obdrženými finančními prostředky Unie a přislíbeným příspěvkem, aniž jsou dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a v jiných příslušných právních předpisech Unie;

Pozměňovací návrh 325

Návrh nařízení

Čl. 85 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Odchylně od ustanovení čl. 7 odst. 2 je posouzení žádostí o členství, kterou podal jakýkoli právní subjekt usazený v zemi přidružené k programu Horizont Evropa, předmětem poměrného zvýšení příspěvku Unie v rámci programu Horizont Evropa do společného podniku pro evropské železnice prostřednictvím příspěvků z příslušné země přidružené k programu Horizont Evropa.

Pozměňovací návrh 326

Návrh nařízení

Čl. 88 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

využití výsledků činností financovaných v rámci společného podniku Shift2Rail, další využití, demonstrační činnosti a normalizace.

d)

využití výsledků a zavádění činností financovaných v rámci společného podniku Shift2Rail, včetně aktualizace technických specifikacích pro interoperabilitu, další využití, demonstrační činnosti a normalizace;

Pozměňovací návrh 327

Návrh nařízení

Čl. 88 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

evropské schvalovací a certifikační činnosti související s řešeními pro evropské železnice plynoucími z projektů společného podniku pro evropské železnice nebo jeho předchozích iniciativ.

Pozměňovací návrh 328

Návrh nařízení

Čl. 89 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

vědecký poradní výbor.

Pozměňovací návrh 329

Návrh nařízení

Čl. 89 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.     Společný podnik pro evropské železnice může mimoto zřídit vědeckou řídicí skupinu nebo si vyžádat vědecké poradenství od nezávislých akademických pracovníků nebo od společných vědeckých poradních orgánů.

vypouští se

Pozměňovací návrh 330

Návrh nařízení

Čl. 91 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Předseda nebo místopředseda skupiny zástupců států je trvale zván na zasedání správní rady jako pozorovatel a účastní se jejích jednání, nemá však hlasovací právo. Zástupce Agentury Evropské unie pro železnice a zástupce Evropské poradní rady pro železniční výzkum jsou zváni na zasedání správní rady jako pozorovatelé a účastní se jejích jednání, nemají však hlasovací práva.

2.   Předseda a místopředseda skupiny zástupců států je trvale zván na zasedání správní rady jako pozorovatel a účastní se jejích jednání, nemá však hlasovací právo. Zástupce Agentury Evropské unie pro železnice a zástupce Evropské poradní rady pro železniční výzkum jsou zváni na zasedání správní rady jako pozorovatelé a účastní se jejích jednání, nemají však hlasovací práva.

Pozměňovací návrh 331

Návrh nařízení

Čl. 91 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     V souladu s čl. 15 odst. 2 má Unie 50 % hlasovacích práv ve správní radě a její hlasování je nedělitelné. Zbývající hlasovací práva se rozdělí mezi ostatní členy správní rady úměrně příspěvku členů, které zastupují, k finančním prostředkům společného podniku pro evropské železnice.

Pozměňovací návrh 332

Návrh nařízení

Čl. 92 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

přijímá pracovní programy, včetně rozpočtu systémového pilíře, a jejich změny na základě doporučení řídicí skupiny pro systémový pilíř a na návrh výkonného ředitele.

b)

přijímá pracovní programy, včetně rozpočtu systémového pilíře, a jejich změny na základě doporučení řídicí skupiny pro systémový pilíř , poradních orgánů společného podniku a na návrh výkonného ředitele.

Pozměňovací návrh 333

Návrh nařízení

Čl. 93 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Řídicí skupina pro systémový pilíř je složena ze zástupců Komise, zástupců železničního odvětví a odvětví mobility a příslušných organizací, výkonného ředitele společného podniku pro evropské železnice a zástupců Agentury Evropské unie pro železnice. Konečné rozhodnutí o složení skupiny přijímá Komise. Je-li to odůvodněné, může Komise přizvat na zasedání řídicí skupiny pro systémový pilíř jako pozorovatele další příslušné odborníky a zúčastněné strany.

1.   Řídicí skupina pro systémový pilíř je složena ze zástupců Komise, zástupců železničního odvětví a odvětví mobility a příslušných organizací, výkonného ředitele společného podniku pro evropské železnice a zástupců Agentury Evropské unie pro železnice. Konečné rozhodnutí o složení skupiny přijímá Komise , přičemž náležitě zohlední genderovou vyváženost a geografickou rozmanitost . Je-li to odůvodněné, může Komise přizvat na zasedání řídicí skupiny pro systémový pilíř jako pozorovatele další příslušné odborníky a zúčastněné strany.

Pozměňovací návrh 334

Návrh nařízení

Čl. 94 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Skupina pro zavádění je otevřená pro všechny zúčastněné strany stejně jako řídicí skupina pro systémový pilíř. Správní rada vybere členy skupiny pro zavádění a stanoví konkrétní velikost a složení skupiny pro zavádění, dobu trvání jejího mandátu a podmínky obměny jejích členů. Složení skupiny pro zavádění zajistí náležité tematické zaměření a reprezentativnost. Seznam členů se zveřejní na internetových stránkách společného podniku pro evropské železnice.

2.   Skupina pro zavádění je otevřená pro všechny zúčastněné strany stejně jako řídicí skupina pro systémový pilíř. Správní rada vybere členy skupiny pro zavádění a stanoví konkrétní velikost a složení skupiny pro zavádění, dobu trvání jejího mandátu a podmínky obměny jejích členů. Složení skupiny pro zavádění zajistí náležité tematické zaměření a reprezentativnost , a to i s ohledem na sdružení koncových uživatelů a cestujících, jakož i zástupců pracovníků . Seznam členů se zveřejní na internetových stránkách společného podniku pro evropské železnice.

Pozměňovací návrh 335

Návrh nařízení

Článek 96 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 96a

Vědecký poradní výbor

1.     Společný podnik pro evropské železnice zřídí nezávislý vědecký poradní výbor uvedený v článcích 19 a 89 s cílem požádat nezávislé akademické odborníky na vysoké úrovni o vědecké poradenství.

2.     Nezávislý vědecký poradní výbor má nejvýše 15 stálých členů a volí ze svých členů předsedu na období dvou let.

3.     Nezávislý vědecký poradní výbor může poskytovat poradenství na žádost správní rady a jiných orgánů společného podniku pro evropské železnice nebo z vlastního podnětu.

4.     Nezávislý vědecký poradní výbor spolupracuje s příslušnými poradními orgány zřízenými v rámci programu Horizont Evropa.

Pozměňovací návrh 336

Návrh nařízení

Čl. 97 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

snížit socioekonomickou zátěž spojenou s infekčními onemocněními v subsaharské Africe, a to podporou rozvoje a využití nových či zdokonalených zdravotnických technologií;

a)

snížit socioekonomickou zátěž spojenou s infekčními onemocněními v subsaharské Africe, zejména s nemocemi souvisejícími s chudobou a opomíjenými nemocemi, a to podporou rozvoje a využití nových či zdokonalených zdravotnických technologií , diagnostiky a léčby, které jsou cenově dostupné, přístupné a vhodné pro prostředí s omezenými zdroji ;

Pozměňovací návrh 337

Návrh nařízení

Čl. 97 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

posílit výzkumné a inovační kapacity a vnitrostátní systémy výzkumu v oblasti zdraví v subsaharské Africe pro boj proti infekčním onemocněním;

b)

posílit a zvýšit výzkumné a inovační kapacity a vnitrostátní systémy výzkumu v oblasti zdraví v subsaharské Africe pro boj proti infekčním onemocněním;

Pozměňovací návrh 338

Návrh nařízení

Čl. 97 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)

zvýšit podíl projektů s africkým vedením;

Pozměňovací návrh 339

Návrh nařízení

Čl. 98 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

podporovat synergické působení, spolupráci a společné akce s Evropským rozvojovým fondem a nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, zejména v oblasti budování kapacit a sdílení zařízení a infrastruktur;

Pozměňovací návrh 340

Návrh nařízení

Čl. 99 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

Asociace EDCTP, nezisková organizace založená podle nizozemského práva, po oznámení jejího rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví prostřednictvím písemného závazku.

b)

Asociace EDCTP, nezisková organizace založená podle nizozemského práva, po oznámení jejího rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku EDCPT3 v oblasti globálního zdraví prostřednictvím písemného závazku , aniž jsou dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a jiných příslušných právních předpisech Unie .

Pozměňovací návrh 341

Návrh nařízení

Čl. 102 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

činnosti členských subjektů Asociace EDCTP sladěné s podobnými činnostmi ostatních členských subjektů Asociace EDCTP a řízené nezávisle v souladu s vnitrostátními finančními pravidly;

a)

činnosti členských subjektů Asociace EDCTP prokazatelně sladěné , koordinované nebo programované společně s podobnými činnostmi ostatních členských subjektů Asociace EDCTP a řízené nezávisle v souladu s vnitrostátními finančními pravidly;

Pozměňovací návrh 342

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     Vědecký výbor je zřízen v souladu s článkem 19 a jsou v něm vyváženě zastoupeny zúčastněné strany, které jsou genderově vyvážené, geograficky a tematicky rozmanité a zejména zajišťuje zapojení vědeckých odborných poznatků z afrických zemí.

Pozměňovací návrh 343

Návrh nařízení

Čl. 106 – odst. 2 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ja)

posuzuje žádosti přispívajících partnerů společného podniku v oblasti globálního zdraví a poskytuje poradenství správní radě ohledně zamítnutí nebo přijetí žádostí a rozsahu potenciální spolupráce.

Pozměňovací návrh 344

Návrh nařízení

Čl. 107 – odst. - 1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1.

Skupina zúčastněných stran se skládá ze stran, které jsou genderově vyvážené a geograficky rozmanité, a zahrnuje zejména odborné znalosti z afrických zemí. Skupina usiluje o podporu členství a smysluplného zapojení občanské společnosti, zvláště nevládních organizací, které pracují s komunitami nejvíce postiženými nemocemi spojenými s chudobou a opomíjenými infekčními chorobami.

Pozměňovací návrh 345

Návrh nařízení

Čl. 107 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kromě úkolů stanovených v článku 21 plní skupina zúčastněných stran také tyto úkoly:

2.    Kromě úkolů stanovených v článku 21 plní skupina zúčastněných stran také tyto úkoly:

Pozměňovací návrh 346

Návrh nařízení

Čl. 111 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Spolupráce s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí

Spolupráce s  Africkou a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a dalšími příslušnými agenturami a organizacemi

Pozměňovací návrh 347

Návrh nařízení

Čl. 111 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zajistí úzkou spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí.

Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zajistí úzkou spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí , jakož i s příslušnými africkými agenturami a organizacemi, včetně afrických středisek pro kontrolu a prevenci nemocí, regionálních hospodářských společenství Africké unie, agentury AUDA-NEPAD a Africké akademie věd .

Pozměňovací návrh 348

Návrh nařízení

Čl. 112 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Účastníci nepřímých akcí financovaných společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zajistí, aby vyvinuté výrobky a služby, které jsou založeny nebo částečně založeny na výsledcích nepřímé akce, byly dostupné a přístupné veřejnosti za spravedlivých a přiměřených podmínek. Za tímto účelem pracovní program případně upřesní dodatečné povinnosti týkající se využití, které se vztahují na konkrétní nepřímé akce.

Účastníci nepřímých akcí financovaných společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zajistí, aby vyvinuté výrobky a služby, které jsou založeny nebo částečně založeny na výsledcích nepřímé akce, byly k dispozici, přístupné a cenově dostupné zranitelným skupinám obyvatelstva a veřejnosti obecně, zejména v prostředí s omezenými zdroji, a to za spravedlivých a přiměřených podmínek. Za tímto účelem pracovní program upřesní dodatečné povinnosti týkající se využití, které se vztahují na konkrétní nepřímé akce.

Pozměňovací návrh 349

Návrh nařízení

Čl. 113 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

podporovat vývoj bezpečných, účinných a nákladově efektivních inovací zaměřených na člověka, které reagují na neuspokojené strategické potřeby v oblasti zdraví, a to prokázáním schůdnosti integrace výrobků nebo služeb v oblasti zdravotní péče s prokázanou udržitelností pro využití systémy zdravotní péče na nejméně pěti příkladech. Související projekty by se měly zabývat prevencí, diagnostikou, léčbou a/ nebo zvládáním nemocí postihujících obyvatele Unie, včetně přispění k evropskému plánu boje proti rakovině;

b)

podporovat vývoj bezpečných, účinných a nákladově efektivních inovací , výrobků a léčby zaměřených na člověka , cenově dostupných pro pacienty a systémy zdravotní péče , které reagují na neuspokojené strategické potřeby v oblasti zdraví, a to prokázáním schůdnosti integrace výrobků nebo služeb v oblasti zdravotní péče s prokázanou udržitelností pro využití systémy zdravotní péče na nejméně pěti příkladech. Související projekty se měly zabývat dohledem, prevencí, diagnostikou, léčbou nebo zvládáním nemocí postihujících obyvatele Unie, včetně boje proti rakovině v synergickém působení s evropským plánem boje proti rakovině , a podporovat vytvoření Evropského institutu pro boj proti rakovině a evropského akčního plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci ;

Pozměňovací návrh 350

Návrh nařízení

Čl. 113 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

podporovat meziodvětvové zdravotnické inovace pro evropský zdravotnický průmysl, který je konkurenceschopný v celosvětovém měřítku, a přispět k dosažení cílů nové průmyslové strategie pro Evropu a Farmaceutické strategie pro Evropu.

c)

podporovat meziodvětvové zdravotnické inovace pro evropský zdravotnický průmysl, který je konkurenceschopný v celosvětovém měřítku, a přispět k dosažení cílů nové průmyslové strategie pro Evropu , včetně její aktualizace Farmaceutické strategie pro Evropu.

Pozměňovací návrh 351

Návrh nařízení

Čl. 113 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

přispět k lepšímu pochopení faktorů ovlivňujících zdraví a prioritních oblastí medicíny;

a)

přispět k lepšímu pochopení faktorů ovlivňujících zdraví , neuspokojených léčebných potřeb, připravenosti na mimořádné situace, infekčních a vzácných onemocnění, včetně socioekonomických a environmentálních faktorů, které ovlivňují zdravotní stav člověka, a prioritních oblastí medicíny;

Pozměňovací návrh 352

Návrh nařízení

Čl. 113 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

integrovat roztříštěné výzkumné a inovační úsilí v oblasti zdraví spojením jednotlivých odvětví zdravotnického průmyslu a ostatních zúčastněných stran, zaměřit se na neuspokojené potřeby v oblasti veřejného zdraví, umožnit rozvoj nástrojů, údajů, platforem, technologií a postupů pro lepší predikci, prevenci, zachycení, diagnostiku, léčbu a zvládaní nemocí, uspokojit potřeby konečných uživatelů;

b)

integrovat roztříštěné výzkumné a inovační úsilí v oblasti zdraví spojením jednotlivých odvětví zdravotnického průmyslu a ostatních zúčastněných stran, zaměřit se na neuspokojené potřeby v oblasti veřejného zdraví, umožnit rozvoj nástrojů, údajů, platforem, technologií a postupů pro lepší predikci, prevenci, zachycení, diagnostiku, léčbu a zvládaní nemocí, uspokojit potřeby pacientů a konečných uživatelů a překonat selhání trhu v případě neuspokojených léčebných potřeb ;

Pozměňovací návrh 353

Návrh nařízení

Čl. 113 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

plně využít potenciál digitalizace a výměny údajů ve zdravotní péči ;

d)

plně využít potenciál digitalizace a výměny údajů v oblasti zdravotní péče zaváděním synergií s iniciativami, jako je evropský prostor pro zdravotní údaje, při současném dodržování zásad ochrany údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725  (1a);

Pozměňovací návrh 354

Návrh nařízení

Čl. 113 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

posílit evropský výzkum vzácných onemocnění a rozvíjet synergie s dalšími iniciativami v této oblasti.

Pozměňovací návrh 355

Návrh nařízení

Čl. 114 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

podporuje úzkou a dlouhodobou spolupráci mezi Unií, ostatními členy, přispívajícími partnery a jinými zúčastněnými stranami působícími v oblasti zdravotní péče, jakož i ostatními příslušnými odvětvími, zdravotnickými orgány (jako jsou regulační orgány, subjekty posuzování zdravotnických technologií a pojišťovny), organizacemi pacientů, zdravotnickými pracovníky a poskytovateli zdravotních služeb, jakož i akademickou obcí;

a)

podporuje úzkou a dlouhodobou spolupráci mezi Unií, ostatními členy, přispívajícími partnery a jinými zúčastněnými stranami působícími v oblasti zdravotní péče, jakož i ostatními příslušnými odvětvími, zdravotnickými orgány (jako jsou regulační orgány, subjekty posuzování zdravotnických technologií a pojišťovny), organizacemi pacientů, zdravotnickými pracovníky a poskytovateli zdravotních služeb, jakož i akademickou obcí a organizacemi občanské společnosti ;

Pozměňovací návrh 356

Návrh nařízení

Čl. 114 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

zajišťuje, aby měly všechny zúčastněné strany možnost navrhovat oblasti pro budoucí výzvy k podávání návrhů;

c)

zajišťuje, aby měly všechny zúčastněné strany možnost navrhovat oblasti pro budoucí výzvy k podávání návrhů na základě pravidelných otevřených konzultací a pořádání výročního zasedání fóra zúčastněných stran ;

Pozměňovací návrh 357

Návrh nařízení

Čl. 114 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

zajišťuje, aby se příjemci zavázali k plnění zásad přístupu, dostupnosti, účinnosti a cenové dostupnosti;

Pozměňovací návrh 358

Návrh nařízení

Čl. 114 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

pravidelně přezkoumává a provádí potřebné změny strategického programu výzkumu a inovací společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví s ohledem na vědecký pokrok, ke kterému došlo v průběhu jeho provádění, nebo nově se objevující potřeby v oblasti veřejného zdraví;

d)

pravidelně přezkoumává a provádí potřebné změny strategického programu výzkumu a inovací společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví s ohledem na vědecký pokrok, ke kterému došlo v průběhu jeho provádění, nebo nově se objevující potřeby v oblasti veřejného zdraví a mimořádných událostí, a to ve spolupráci se sdruženími zdravotnických pracovníků a pacientů a skupinou pro inovace ;

Pozměňovací návrh 359

Návrh nařízení

Čl. 114 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

zveřejňuje informace o projektech, včetně zúčastněných subjektů a výše finančního příspěvku společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví a přislíbených věcných příspěvků jednotlivých účastníků;

e)

zveřejňuje včas informace o projektech, včetně zúčastněných subjektů a výše finančního příspěvku společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví a přislíbených věcných příspěvků jednotlivých účastníků;

Pozměňovací návrh 360

Návrh nařízení

Čl. 114 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

zajišťuje pravidelnou komunikaci, včetně nejméně jedné schůzky se zájmovými skupinami a se zúčastněnými stranami ročně, aby byla zajištěna otevřenost a transparentnost výzkumných a inovačních činností společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví;

f)

zajišťuje pravidelnou komunikaci, včetně nejméně jedné schůzky se zájmovými skupinami a se zúčastněnými stranami ročně, aby byla zajištěna inkluzivnost, otevřenost a transparentnost výzkumných a inovačních činností společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví;

Pozměňovací návrh 361

Návrh nařízení

Čl. 115 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

Evropský koordinační výbor pro radiologický, elektroléčebný a zdravotnický IT průmysl (COCIR), Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací; EuropaBio, MedTech Europe, VaccinesEurope, po oznámení svých příslušných rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví prostřednictvím písemného závazku;

b)

Evropský koordinační výbor pro radiologický, elektroléčebný a zdravotnický IT průmysl (COCIR), Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací; EuropaBio, MedTech Europe, VaccinesEurope, po oznámení svých příslušných rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví prostřednictvím písemného závazku , aniž jsou dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a jiných příslušných právních předpisech Unie ;

Pozměňovací návrh 362

Návrh nařízení

Čl. 117 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Náklady vynaložené na nepřímé akce v jiných třetích zemích, než jsou země přidružené k programu Horizont Evropa, jsou odůvodněné a relevantní pro cíle stanovené v článku 113. Tyto náklady nepřesáhnou 20 % věcných příspěvků na provozní náklady, které poskytli jiní členové než Unie a přispívající partneři na úrovni programu iniciativy pro inovativní zdravotnictví. Náklady převyšující 20 % věcných příspěvků na provozní náklady na úrovni programu iniciativy pro inovativní zdravotnictví se nepovažují za věcné příspěvky na provozní náklady.

5.   Náklady vynaložené na nepřímé akce v jiných třetích zemích, než jsou země přidružené k programu Horizont Evropa, jsou odůvodněné a relevantní pro cíle stanovené v článku 113 a musí mít na Unii pozitivní vnější účinky . Tyto náklady nepřesáhnou 20 % věcných příspěvků na provozní náklady, které poskytli jiní členové než Unie a přispívající partneři na úrovni programu iniciativy pro inovativní zdravotnictví. Náklady převyšující 20 % věcných příspěvků na provozní náklady na úrovni programu iniciativy pro inovativní zdravotnictví se nepovažují za věcné příspěvky na provozní náklady.

Pozměňovací návrh 363

Návrh nařízení

Čl. 118 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Návrhy projektů případně obsahují plán týkající se souvisejících dodatečných činností . Náklady spojené s těmito konkrétními dodatečnými projektovými činnostmi musí být vynaloženy v období ode dne předložení návrhu do dvou let ode dne ukončení nepřímé akce.

2.   Návrhy projektů případně obsahují plán , který kvantifikuje související dodatečné činnosti . Náklady spojené s těmito konkrétními dodatečnými projektovými činnostmi musí být vynaloženy v období ode dne předložení návrhu do tří let ode dne ukončení nepřímé akce.

Pozměňovací návrh 364

Návrh nařízení

Čl. 119 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

nezávislý vědecký poradní výbor;

Pozměňovací návrh 365

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Skupina pro inovace poskytuje správní radě poradenství ve věcech důležitých pro výzkumné a inovační činnosti společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví , přičemž se použije článek 19 .

1.    Na základě stanovisek vědeckého poradního výboru uvedených v článku 19 může skupina pro inovace dále poskytovat správní radě poradenství ve věcech důležitých pro výzkumné a inovační činnosti společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví a dalších strategických otázek .

Pozměňovací návrh 366

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Skupina pro inovace se skládá z těchto stálých členů:

2.   Skupina pro inovace se skládá z těchto členů:

Pozměňovací návrh 367

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

dva zástupci vědecké obce jmenovaní správní radou na základě otevřeného výběrového řízení při použití čl. 19 odst. 4 ;

d)

čtyři zástupci vědecké obce;

Pozměňovací návrh 368

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

až šest stálých členů skupiny jmenovaných správní radou na základě otevřeného výběrového řízení při použití čl. 19 odst. 4 tak, aby bylo zajištěno zejména náležité zastoupení zúčastněných stran působících v oblasti zdravotní péče, přičemž je zahrnut především veřejný sektor, pacienti a koneční uživatelé obecně;

e)

šest zástupců zúčastněných stran působících v oblasti zdravotní péče, přičemž je zahrnut především veřejný sektor, pacienti a koneční uživatelé obecně , které jmenuje správní rada na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení při použití čl. 19 odst. 2 a 4 ;

Pozměňovací návrh 369

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členové skupiny zastupující členy společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví mohou ustanovit členy skupiny ad hoc, je-li to vhodné k projednání konkrétních témat. Pro každé zasedání mohou jmenovat společně nejvýše šest členů ad hoc.

Členové skupiny pro inovace mohou ustanovit členy skupiny ad hoc, je-li to vhodné k projednání konkrétních témat. Pro každé zasedání mohou jmenovat společně nejvýše šest členů ad hoc.

Pozměňovací návrh 370

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členové skupiny zastupující členy společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví mohou na základě obecné shody ustanovit členy skupiny ad hoc na dobu určitou. Svá rozhodnutí oznámí programové kanceláři a ostatním stálým členům skupiny.

Členové skupiny pro inovace mohou na základě obecné shody ustanovit členy skupiny ad hoc na dobu určitou. Svá rozhodnutí oznámí programové kanceláři a ostatním stálým členům skupiny.

Pozměňovací návrh 371

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     Skupině pro inovace je nápomocen nezávislý vědecký poradní výbor, zejména pokud jde o poradenství ohledně vědeckých, strategických a technologických priorit souvisejících s cíli společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví.

Pozměňovací návrh 372

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

vědeckých priorit;

a)

vědeckých priorit , a to na základě poradenství poskytnutého nezávislým vědeckým poradním výborem ;

Pozměňovací návrh 373

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 4 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

zajištění synergií s ostatními činnostmi v rámci programu Horizont Evropa, včetně jiných evropských partnerství, jakož i s ostatními programy financování Unie a vnitrostátními programy financování.

e)

zajištění synergií s ostatními činnostmi v rámci programu Horizont Evropa, včetně jiných evropských partnerství a misí, a zejména se společným podnikem v oblasti globálního zdraví , jakož i s ostatními programy financování Unie a vnitrostátními programy financování.

Pozměňovací návrh 374

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 4 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

společenského přijetí, přístupnosti a cenové dostupnosti výsledků projektů;

Pozměňovací návrh 375

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.    Skupině pro inovace předsedá výkonný ředitel . V řádně odůvodněných případech může výkonný ředitel jmenovat vedoucího pracovníka společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví , aby skupině pro inovace předsedal jeho jménem.

5.    Stálí zástupci skupiny pro inovace volí z řad svých členů předsedu v souladu s čl. 19 odst. 5 . V řádně odůvodněných případech může předseda skupiny pro inovace výjimečně jmenovat z řad členů skupiny pro inovace zastupujících vědeckou obec jiného člena , aby skupině pro inovace předsedal jeho jménem.

Pozměňovací návrh 376

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Jako součást zprávy uvedené v čl. 19 odst. 8 přijmou členové skupiny zastupující členy společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví návrhy týkající se záležitostí uvedených v odstavci 4 na základě obecné shody a po projednání se všemi členy skupiny přítomnými na zasedání. Není-li dosaženo shody, informuje předseda o situaci správní radu. Každý člen skupiny může ve zprávě vyjádřit nesouhlasné stanovisko.

6.   Jako součást zprávy uvedené v čl. 19 odst. 8 přijmou skupiny pro inovace návrhy týkající se záležitostí uvedených v odstavci 4 na základě obecné shody a po projednání se všemi členy skupiny přítomnými na zasedání. Není-li dosaženo shody, informuje předseda o situaci správní radu. Každý člen skupiny pro inovace může ve zprávě vyjádřit nesouhlasné stanovisko.

Pozměňovací návrh 377

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   Řádná zasedání skupiny pro inovace se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost členů skupiny zastupujících Komisi nebo většiny členů skupiny zastupujících jiné členy než Unie se mohou konat mimořádná zasedání.

7.   Řádná zasedání skupiny pro inovace se konají alespoň dvakrát ročně. Na žádost členů skupiny zastupujících Komisi nebo alespoň čtvrtiny členů skupiny jiných než Unie se mohou konat mimořádná zasedání.

Pozměňovací návrh 378

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.   Před zasedáním si členové skupiny pro inovace vyměňují příslušné informace a projednávají své záměry v jakékoli vhodné formě. Je-li to vhodné, koordinují své činnosti s činností jakékoli jiné poradní skupiny.

8.   (Netýká se českého znění).

Pozměňovací návrh 379

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8a.     Členové skupiny pro inovace jsou jmenováni na základě svých kompetencí a odbornosti, aby mohli společnému podniku předkládat doporučení vycházející z vědeckých poznatků a potřeb v oblasti zdraví.

Pozměňovací návrh 380

Návrh nařízení

Čl. 122 – odst. 8 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8b.     Skupina zúčastněných stran pravidelně organizuje veřejné konzultace, mimo jiné o plánovaných iniciativách, podporuje mezinárodní spolupráci, podněcuje využívání výsledků výzkumu a inovací a podporuje spolupráci a vytváření synergií s dalšími iniciativami Unie a celosvětovými iniciativami.

Pozměňovací návrh 381

Návrh nařízení

Článek 122 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 122a

 

Nezávislý vědecký poradní výbor

 

Kromě úkolů stanovených v článku 19 plní nezávislý vědecký poradní výbor také tyto úkoly:

 

a)

poskytuje vstupní informace týkající se vědeckých, strategických a technologických priorit a priorit v oblasti inovací, jimiž se má společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví zabývat a které jsou stanoveny ve strategickém programu výzkumu a inovací a v následných pracovních programech nebo v jiných rovnocenných dokumentech, přičemž zohledňuje potřeby v sousedních odvětvích;

 

b)

předkládá návrhy, které mají umožnit konkrétní synergie mezi společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví a programy, politikami a odvětvími, o nichž se usuzuje, že by v jejich případě synergie zajistila přidanou hodnotu;

 

c)

poskytuje správní radě poradenství ohledně strategií na podporu vědecké excelence;

 

d)

poskytuje vstupní informace skupině pro inovace.

 

Nezávislý vědecký poradní výbor sestává z osmi nezávislých zástupců jmenovaných na základě otevřeného výběrového řízení v souladu s čl. 19 odst. 4. Složení nezávislého vědeckého poradního výboru je genderově vyvážené a geograficky rozmanité.

 

Nezávislý vědecký poradní výbor přijme svůj jednací řád.

Pozměňovací návrh 382

Návrh nařízení

Čl. 123 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Pro účely tohoto nařízení je neuspokojená potřeba v oblasti veřejného zdraví definována jako potřeba, kterou v současnosti neřeší systémy zdravotní péče z důvodu dostupnosti nebo přístupnosti, například neexistuje-li uspokojivá metoda diagnostiky, prevence nebo léčby daného zdravotního stavu nebo je-li přístup osob ke zdravotní péči omezený kvůli nákladům, vzdálenosti do zdravotnických zařízení či čekacím lhůtám. Péčí zaměřenou na člověka se rozumí přístup k péči, který vědomě uplatňuje hledisko jednotlivců, pečujících osob, rodin a komunit a považuje je za účastníky i příjemce systémů zdravotní péče, jež jsou organizovány podle jejich potřeb a preferencí namísto jednotlivých chorob.

1.   Pro účely tohoto nařízení je neuspokojená potřeba v oblasti veřejného zdraví definována jako zdravotní potřeba, kterou v současnosti neřeší zdravotnické systémy z důvodu dostupnosti , cenové dostupnosti nebo přístupnosti, například neexistuje-li uspokojivá metoda diagnostiky, prevence nebo léčby daného problému v oblasti veřejného zdraví (přenosných i nepřenosných nemocí) nebo zdravotního stavu nebo je-li přístup osob ke zdravotní péči omezený kvůli nákladům, včetně přímých plateb, vzdálenosti do zdravotnických zařízení či čekacím lhůtám . Definice neuspokojené potřeby v oblasti veřejného zdraví zohlední rovněž výzvy uvedené v nedávných zprávách ze spolehlivých zdrojů, jako jsou evropské agentury a instituce a Světová zdravotnická organizace, se zvláštním ohledem na ukazatele a seznam prioritních léčivých přípravků WHO Europe . Péčí zaměřenou na člověka se rozumí přístup k péči, který vědomě uplatňuje hledisko jednotlivců, pečujících osob, rodin a komunit a považuje je za účastníky i příjemce systémů zdravotní péče, jež jsou organizovány podle jejich potřeb a preferencí namísto jednotlivých chorob.

Pozměňovací návrh 383

Návrh nařízení

Čl. 123 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Nepřímé akce financované společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví mohou zahrnovat klinické studie, v nichž cílová oblast nebo zamýšlené použití představuje neuspokojenou potřebu v oblasti veřejného zdraví, významně ovlivňující či ohrožující obyvatele Unie.

2.   Nepřímé akce financované společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví mohou zahrnovat klinické studie, v nichž cílová oblast nebo zamýšlené použití představuje neuspokojenou potřebu v oblasti veřejného zdraví, ovlivňující či ohrožující obyvatele Unie.

Pozměňovací návrh 384

Návrh nařízení

Čl. 123 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Účastníci nepřímých akcí financovaných společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví musí zajistit, aby vyvinuté výrobky a služby, které jsou založeny nebo částečně založeny na výsledcích nepřímé akce, byly dostupné a přístupné veřejnosti za spravedlivých a přiměřených podmínek. Za tímto účelem pracovní program případně upřesní dodatečné povinnosti týkající se využití, které se vztahují na konkrétní nepřímé akce .

3.   Účastníci nepřímých akcí financovaných společným podnikem iniciativy pro inovativní zdravotnictví musí zajistit, aby vyvinuté výrobky a služby, které jsou založeny nebo částečně založeny na výsledcích nepřímé akce, byly dostupné , cenově dostupné a přístupné veřejnosti za spravedlivých a přiměřených podmínek. Za tímto účelem pracovní program případně předem upřesní , zda je konkrétní akce akcí, na kterou se tyto dodatečné povinnosti týkající se využití vztahují , a tato skutečnost je uvedena ve výzvách k předkládání návrhů nebo nabídek .

Pozměňovací návrh 385

Návrh nařízení

Čl. 124 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

posílit otevřenou technologickou autonomii Unie, pokud jde o elektronické součásti a systémy, na podporu budoucích potřeb vertikálních odvětví a celého hospodářství. Celkovým cílem je přispět ke zdvojnásobení hodnoty navrhování a výroby elektronických součástí a systémů v Evropě do roku 2030 v souladu s významem Unie s ohledem na výrobky a služby;

a)

posílit otevřenou technologickou autonomii a odolnost Unie, pokud jde o elektronické součásti a systémy, na podporu budoucích potřeb vertikálních odvětví a celého hospodářství. Celkovým cílem je přispět ke zdvojnásobení hodnoty navrhování a výroby elektronických součástí a systémů v Evropě do roku 2030 v souladu s významem Unie s ohledem na výrobky a služby;

Pozměňovací návrh 386

Návrh nařízení

Čl. 124 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

zajistit, aby se technologie součástí a systémů zabývaly společenskými a environmentálními výzvami Evropy. Cílem je zajistit soulad s politikou Unie v oblasti energetické účinnosti a  přispění ke snížení spotřeby energie do roku 2030 o 32,5  % .

c)

zajistit, aby se technologie součástí a systémů zabývaly společenskými a environmentálními výzvami Evropy , včetně účinného využívání zdrojů . Cílem je zajistit soulad s politikou Unie v oblasti energetické účinnosti a  oběhovosti, včetně zásad ekodesignu .

Pozměňovací návrh 387

Návrh nařízení

Čl. 124 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

zajistit evropské kapacity v oblasti navrhování a výroby pro strategické oblasti použití;

a)

podporovat výzkum a inovace s cílem zajistit evropské kapacity v oblasti navrhování a výroby pro strategické oblasti použití;

Pozměňovací návrh 388

Návrh nařízení

Čl. 124 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zahájit vyvážené portfolio velkých a malých projektů podporujících rychlejší převod technologií z výzkumu do průmyslového prostředí;

b)

zahájit vyvážené portfolio velkých a malých projektů podporujících rychlejší převod technologií z výzkumu do průmyslového prostředí , včetně malých a středních podniků ;

Pozměňovací návrh 389

Návrh nařízení

Čl. 124 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

vybudovat dynamický celounijní ekosystém založený na digitálních hodnotových řetězcích s jednodušším přístupem pro nové účastníky;

c)

vybudovat dynamický celounijní ekosystém založený na digitálních hodnotových řetězcích s jednodušším přístupem pro nové účastníky , včetně začínajících podniků a malých a středních podniků, jakož i organizací občanské společnosti ;

Pozměňovací návrh 390

Návrh nařízení

Čl. 124 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)

přispět k dosažení cílů stanovených ve sdělení Komise „Digitální kompas 2030: evropské pojetí digitální dekády“ (březen 2021), zejména pokud jde o polovodiče, odborníky na informační a komunikační technologie a digitalizaci obchodních modelů;

Pozměňovací návrh 391

Návrh nařízení

Čl. 124 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

zdokonalit technologie součástí, které zaručují bezpečnost, důvěru a energetickou účinnost, pro kritickou infrastrukturu a odvětví v Evropě;

d)

zdokonalit technologie součástí, které zaručují bezpečnost, důvěru , větší výkonnost a energetickou účinnost, pro kritickou infrastrukturu a odvětví v Evropě;

Pozměňovací návrh 392

Návrh nařízení

Čl. 124 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

zajistit soudržnost mezi strategickým programem výzkumu a inovací iniciativy a politikami EU pro účinné přispění technologií elektronických součástí a systémů.

f)

zajistit soudržnost mezi strategickým programem výzkumu a inovací iniciativy a politikami EU pro účinné přispění technologií elektronických součástí a systémů , mimo jiné prostřednictvím řešení s otevřeným zdrojovým kódem .

Pozměňovací návrh 393

Návrh nařízení

Čl. 126 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

soukromí členové zahrnující níže uvedená odvětvová sdružení a jejich členské subjekty: sdružení AENEAS zaregistrované podle francouzského práva se sídlem v Paříži ve Francii; odvětvové sdružení ARTEMIS (ARTEMISIA) zaregistrované podle nizozemského práva se sídlem v Eindhovenu v Nizozemsku; sdružení EPoSS e. V zaregistrované podle německého práva se sídlem v Berlíně v Německu.

b)

soukromí členové zahrnující níže uvedená odvětvová sdružení zastupující jejich členské subjekty: sdružení AENEAS zaregistrované podle francouzského práva se sídlem v Paříži ve Francii; odvětvové sdružení ARTEMIS (ARTEMISIA) zaregistrované podle nizozemského práva se sídlem v Eindhovenu v Nizozemsku; sdružení EPoSS e. V zaregistrované podle německého práva se sídlem v Berlíně v Německu.

Pozměňovací návrh 394

Návrh nařízení

Čl. 126 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)

přidružení členové vybraní podle článku 7.

Pozměňovací návrh 395

Návrh nařízení

Čl. 128 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Za období uvedené v článku 3 poskytnou zúčastněné státy společného podniku pro klíčové digitální technologie celkový příspěvek ve výši odpovídající nejméně výši příspěvku Unie na provozní náklady uvedenému v článku 127.

1.   Za období uvedené v článku 3 poskytnou zúčastněné státy společného podniku pro klíčové digitální technologie celkový příspěvek , který je úměrný výši příspěvku Unie na provozní náklady uvedenému v článku 127.

Pozměňovací návrh 396

Návrh nařízení

Čl. 128 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     V souladu s čl. 26 odst. 2 se soukromí členové vzájemně dohodnou, jakým způsobem si rozdělí kolektivní příspěvky na provozní náklady i na administrativní náklady společného podniku pro klíčové digitální technologie.

Pozměňovací návrh 397

Návrh nařízení

Čl. 128 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Příspěvek uvedený v odstavci 1 se skládá z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 4. Příspěvky uvedené v odstavci 2 se skládají z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 1 , včetně příspěvků ve výši nejméně 2 489 074 000  EUR stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. a) . Příspěvky uvedené v odstavci 3 se skládají z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. c).

4.   Příspěvek uvedený v odstavci 1 se skládá z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 4. Příspěvky uvedené v odstavci 2 se skládají z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 1. Příspěvky uvedené v odstavci 3 se skládají z příspěvků stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. c).

Pozměňovací návrh 398

Návrh nařízení

Čl. 128 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     Každý zúčastněný stát má právo veta ve všech otázkách týkajících se využívání jeho vlastních vnitrostátních finančních příspěvků pro společný podnik na základě strategických priorit a řádně odůvodněných případů. Odůvodnění musí být veřejně dostupné, aby se zajistilo, že právo veta je uplatňováno transparentním, odůvodněným a přiměřeným způsobem.

Pozměňovací návrh 399

Návrh nařízení

Článek 129

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 129

vypouští se

Příspěvky zúčastněných států

 

1.     Každý zúčastněný stát pověří společný podnik pro klíčové digitální technologie poskytnutím příspěvků účastníkům nepřímých akcí usazeným v daném zúčastněném státě prostřednictvím grantových dohod uzavřených společným podnikem. Pověří rovněž společný podnik pro klíčové digitální technologie vyplácením jejich příspěvků účastníkům. Specifikují částky věnované na nepřímé akce.

 

2.     Příjemci nepřímých akcí společného podniku pro klíčové digitální technologie podepíší se společným podnikem pro klíčové digitální technologie jednotnou grantovou dohodu. Podrobná pravidla grantové dohody, včetně příslušného rámce pro práva duševního vlastnictví, se řídí pravidly programu Horizont Evropa.

 

3.     Zúčastněné státy se zavážou k vyplacení částky jejich příspěvků v plné výši prostřednictvím právně závazných dohod mezi subjekty určenými za tímto účelem každým zúčastněným státem a společným podnikem pro klíčové digitální technologie. Tyto dohody jsou uzavřeny před přijetím pracovního programu.

 

4.     Správní rada náležitě zohlední dohody uvedené v odstavci 3 při schvalování odhadů výdajů na související výzkumné a inovační činnosti, aby byla zajištěna zásada vyrovnanosti rozpočtu společného podniku pro klíčové digitální technologie.

 

5.     Výkonný ředitel předloží správní radě dohody uvedené v odstavci 3, čímž doloží odhady výdajů souvisejících výzkumných a inovačních činností.

 

6.     Jiná ujednání o spolupráci mezi zúčastněnými státy a společným podnikem pro klíčové digitální technologie a o závazcích týkajících se příspěvků uvedených v odstavci 1 se stanoví prostřednictvím dohod, jež budou uzavřeny mezi subjekty určenými za tímto účelem každým zúčastněným státem a společným podnikem pro klíčové digitální technologie.

 

Pozměňovací návrh 400

Návrh nařízení

Čl. 130 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

soukromé investice zaměřené na industrializaci výsledků projektů společného podniku pro klíčové digitální technologie a společného podniku ECSEL;

a)

investice zaměřené na industrializaci výsledků projektů společného podniku pro klíčové digitální technologie a společného podniku ECSEL;

Pozměňovací návrh 401

Návrh nařízení

Čl. 130 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)

projekty v rámci významného projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a jeho případného nástupce;

Pozměňovací návrh 402

Návrh nařízení

Čl. 130 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

činnosti za účelem vývoje ekosystému podporujícího spolupráci uživatelů a dodavatelů technologií.

e)

činnosti za účelem vývoje ekosystému podporujícího spolupráci uživatelů a dodavatelů technologií také s projekty v rámci průkopnických iniciativ;

Pozměňovací návrh 403

Návrh nařízení

Čl. 130 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)

komunikace a šíření informací.

Pozměňovací návrh 404

Návrh nařízení

Čl. 131 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

vědecký poradní výbor.

Pozměňovací návrh 405

Návrh nařízení

Čl. 136 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Předseda může pozvat i další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii, zástupce sdružení malých a středních podniků a zástupce jiných orgánů společného podniku pro klíčové digitální technologie, aby se zasedání účastnily jako pozorovatelé.

5.   Předseda může pozvat i další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii, zástupce sdružení malých a středních podniků , organizací občanské společnosti a zástupce jiných orgánů společného podniku pro klíčové digitální technologie, aby se zasedání účastnily jako pozorovatelé.

Pozměňovací návrh 406

Návrh nařízení

Čl. 139 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.     Rada soukromých členů může přizvat vybrané členy akademické obce a organizací občanské společnosti k účasti na zasedáních jako pozorovatele. Tito pozorovatelé obdrží všechny příslušné dokumenty a mohou se účastnit jednání bez hlasovacího práva.

Pozměňovací návrh 407

Návrh nařízení

Čl. 140 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

vypracovává a  pravidelně aktualizuje návrh strategického programu výzkumu a inovací k dosažení cílů společného podniku pro klíčové digitální technologie stanovených v článku 4 a v článku 124 se zohledněním vstupních informací poskytnutých správními orgány;

a)

vypracovává podklady, mimo jiné prostřednictvím otevřené veřejné konzultace, za účelem vypracování pravidelné aktualizace návrhu strategického programu výzkumu a inovací k dosažení cílů společného podniku pro klíčové digitální technologie stanovených v článku 4 a v článku 124 se zohledněním vstupních informací poskytnutých veřejnými orgány a poradním fórem zúčastněných stran ;

Pozměňovací návrh 408

Návrh nařízení

Čl. 140 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

organizuje poradní fórum zúčastněných stran, které je otevřené všem veřejným i soukromým zúčastněným stranám, jež se zajímají o oblast klíčových digitálních technologií, aby je informovala a získala zpětnou vazbu ohledně návrhu strategického programu výzkumu a inovací pro daný rok;

c)

aniž je dotčen článek 21, organizuje poradní fórum zúčastněných stran, které je otevřené všem veřejným i soukromým zúčastněným stranám, jež se zajímají o oblast klíčových digitálních technologií, zejména sdružením a zástupcům malých a středních podniků a organizací občanské společnosti, aby je informovala a získala vstupní informace a zpětnou vazbu ohledně návrhu strategického programu výzkumu a inovací a pracovního programu pro daný rok;

Pozměňovací návrh 409

Návrh nařízení

Článek 140 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 140a

Vědecký poradní orgán

1.     Společný podnik pro klíčové digitální technologie zřídí nezávislý vědecký poradní výbor uvedený v článcích 19 a 131 s cílem požádat o vědecké poradenství nezávislé akademické odborníky na vysoké úrovni.

2.     Nezávislý vědecký poradní výbor má nejvýše 15 stálých členů a volí ze svých členů předsedu na období dvou let.

3.     Nezávislý vědecký poradní výbor může poskytovat poradenství na žádost správní rady a jiných orgánů společného podniku pro klíčové digitální technologie nebo z vlastního podnětu.

4.     Nezávislý vědecký poradní výbor spolupracuje s příslušnými poradními orgány zřízenými v rámci programu Horizont Evropa.

Pozměňovací návrh 410

Návrh nařízení

Čl. 142 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

posílit a integrovat výzkumné a inovační kapacity Unie v oblasti ATM, zajistit jeho větší odolnost a škálovatelnost podle výkyvů v dopravě a současně umožnit bezproblémový provoz všech letadel;

a)

posílit a integrovat výzkumné a inovační kapacity Unie v oblasti ATM, zajistit jeho větší odolnost a škálovatelnost podle výkyvů v dopravě a současně umožnit bezproblémový provoz všech letadel , a to i na letištích s různými podmínkami ATM ;

Pozměňovací návrh 411

Návrh nařízení

Čl. 142 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

prostřednictvím inovací posílit konkurenceschopnost přepravy pilotovanými a bezpilotními letadly v Unii a trhů služeb ATM na podporu hospodářského růstu v Unii;

b)

prostřednictvím inovací posílit konkurenceschopnost letecké dopravy v Unii a trhů služeb ATM na podporu hospodářského růstu v Unii;

Pozměňovací návrh 412

Návrh nařízení

Čl. 142 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

rozvíjet inovativní řešení a urychlit jejich uvedení na trh s cílem vytvořit ze vzdušného prostoru jednotného evropského nebe nejúčinnější a k životnímu prostředí nejšetrnější vzdušný prostor na světě.

c)

rozvíjet inovativní řešení a urychlit jejich uvedení na trh s cílem vytvořit ze vzdušného prostoru jednotného evropského nebe nejbezpečnější a nejúčinnější a k životnímu prostředí nejšetrnější vzdušný prostor na světě , a přispět tak ke snížení znečištění ovzduší a hluku .

Pozměňovací návrh 413

Návrh nařízení

Čl. 142 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

koordinovat stanovování priorit a plánování úsilí Unie v oblasti modernizace ATM, a to na základě procesu vedoucího ke konsensu zúčastněných stran v oblasti ATM;

e)

koordinovat stanovování priorit a plánování úsilí Unie v oblasti modernizace ATM, a to na základě procesu vedoucího ke konsensu zúčastněných stran v oblasti ATM a zaměřením se nad rámec zlepšování účinnosti jednotlivých letů také na průběžné přizpůsobování celkové kapacity na základě technologického pokroku ;

Pozměňovací návrh 414

Návrh nařízení

Čl. 144 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), zastoupená svou agenturou, po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 prostřednictvím písemného závazku;

b)

Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), zastoupená svou agenturou, po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 prostřednictvím písemného závazku , aniž jsou dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a jiných příslušných právních předpisech Unie ;

Pozměňovací návrh 415

Návrh nařízení

Čl. 144 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

zakládající členové uvedení v příloze III tohoto nařízení po oznámení svého rozhodnutí o  bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 prostřednictvím písemného závazku;

c)

zakládající členové uvedení v příloze III tohoto nařízení po oznámení svého rozhodnutí o vstupu do společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 prostřednictvím písemného závazku , který je založen na spravedlivé rovnováze mezi obdrženými finančními prostředky Unie a přislíbeným věcným příspěvkem; aniž jsou dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a v jiných příslušných právních předpisech Unie;

Pozměňovací návrh 416

Návrh nařízení

Čl. 146 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Soukromí členové společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 500 000 000  EUR, včetně částky až do výše 25 000 000  EUR na administrativní náklady.

1.   Soukromí členové společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 společně poskytnou – nebo zajistí, aby jejich členské či přidružené subjekty poskytly – za období stanovené v článku 3 celkový příspěvek ve výši nejméně 500 000 000  EUR, včetně částky až do výše 25 000 000  EUR na administrativní náklady.

Pozměňovací návrh 417

Návrh nařízení

Čl. 150 – odst. 2 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)

zástupce příslušných vědeckých institucí nebo vědecké obce, kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni:

g)

zástupce příslušných vědeckých institucí nebo vědecké obce, který má specifické odborné znalosti v oblasti životního prostředí a klimatu a kterého jmenuje jejich zastupující organizace na evropské úrovni:

Pozměňovací návrh 418

Návrh nařízení

Čl. 150 – odst. 2 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ja)

zástupce příslušných organizací občanské společnosti;

Pozměňovací návrh 419

Návrh nařízení

Čl. 152 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kromě úkolů stanovených v článku 18 plní výkonný ředitel společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 tyto úkoly:

Kromě úkolů stanovených v článku 18 plní výkonný ředitel společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 na základě pokynů správní rady tyto úkoly:

Pozměňovací návrh 420

Návrh nařízení

Čl. 153 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Vědecký výbor tvoří nejvýše patnáct stálých členů.

2.   Vědecký výbor tvoří nejvýše patnáct stálých členů , kteří zajišťují přítomnost odborníků na klima a životní prostředí .

Pozměňovací návrh 421

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

podporovat technologickou suverenitu Evropy, pokud jde o budoucí inteligentní sítě a služby, posílením stávajících silných stránek průmyslu a rozšířením působnosti od připojení 5G na širší strategický hodnotový řetězec zahrnující poskytování cloudových služeb a součásti a zařízení;

a)

podporovat kybernetickou bezpečnost, odolnost a technologickou suverenitu Evropy, pokud jde o budoucí inteligentní sítě a služby, posílením stávajících silných stránek průmyslu a rozšířením působnosti od připojení 5G na širší strategický hodnotový řetězec zahrnující poskytování cloudových služeb a součásti a zařízení;

Pozměňovací návrh 422

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

slaďovat strategické plány širší škály účastníků z příslušných odvětví, mimo jiné i telekomunikačního odvětví, avšak také subjektů působících v oblasti internetu věcí, cloudu a součástí a zařízení;

b)

slaďovat strategické plány širší škály účastníků z příslušných odvětví, mimo jiné i telekomunikačního odvětví, avšak také subjektů působících v oblasti internetu věcí a cloudu a  malých a středních podniků a začínajících podniků působících ve stejné oblasti, jakož i v oblasti součástí a zařízení;

Pozměňovací návrh 423

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

prosazovat evropskou technologickou a vědeckou excelenci na podporu vedoucího postavení Evropy za účelem vývoje a zvládnutí systémů 6G do roku 2030;

c)

prosazovat evropskou technologickou a vědeckou excelenci na podporu vedoucího postavení Evropy za účelem vývoje a zvládnutí systémů 6G do roku 2030 , jakož i dalších příslušných nových komunikačních technologií ;

Pozměňovací návrh 424

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

posílit zavádění digitální infrastruktury a uvádění digitálních řešení na evropské trhy, zejména zajištěním mechanismu strategické koordinace pro Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, jakož i synergií v rámci tohoto nástroje a s programy Digitální Evropa a InvestEU jako součást oblasti působnosti a řízení společného podniku pro inteligentní sítě a služby;

d)

posílit zavádění digitální infrastruktury a uvádění digitálních produktů a technologií na evropské trhy, zejména zajištěním mechanismu strategické koordinace pro Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, jakož i synergií v rámci tohoto nástroje a s programy Digitální Evropa a InvestEU jako součást oblasti působnosti a řízení společného podniku pro inteligentní sítě a služby;

Pozměňovací návrh 425

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

usnadnit digitální inovace, a do roku 2030 tak uspokojit potřeby evropských trhů a požadavky veřejné politiky, včetně nejnáročnějších požadavků vertikálních odvětví, jakož i společenských požadavků v oblastech zahrnujících bezpečnost, energetickou účinnost a elektromagnetická pole;

f)

usnadnit digitální inovace, a do roku 2030 tak uspokojit potřeby evropských trhů a požadavky veřejné politiky, včetně nejnáročnějších požadavků vertikálních odvětví, jakož i společenských požadavků v oblastech zahrnujících bezpečnost, ochranu, energetickou účinnost a elektromagnetická pole;

Pozměňovací návrh 426

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)

prosazovat vypracování nejpřísnějších norem pro inovace v oblasti technologie 6G spravedlivým, transparentním a otevřeným způsobem;

Pozměňovací návrh 427

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga)

přispět k dosažení cílů stanovených ve sdělení Komise o digitálním kompasu 2030, zejména pokud jde o konektivitu, cloudové služby a odborníky na informační a komunikační technologie;

Pozměňovací návrh 428

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 1 – písm. g b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gb)

přispět ke snížení rozdílů v propojení, které stále postihují okrajové evropské oblasti, jako jsou ostrovy, nejvzdálenější regiony, řídce osídlené a venkovské oblasti.

Pozměňovací návrh 429

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

usnadnit vývoj technologií schopných uspokojit požadavky moderní komunikace a současně podporovat evropskou excelenci v oblasti technologií a architektury inteligentních sítí a služeb a jejich vývoj směrem k 6G, včetně pevných evropských postojů k normám, nezbytným patentům a určení klíčových požadavků, jako jsou kmitočtová pásma potřebná pro budoucí pokročilé technologie inteligentních sítí;

a)

usnadnit vývoj technologií schopných uspokojit požadavky moderní komunikace a současně podporovat evropskou excelenci v oblasti technologií a architektury inteligentních sítí a služeb a jejich vývoj směrem k 6G, jakož i příslušným novým komunikačním technologiím, včetně pevných evropských postojů k normám, nezbytným patentům a určení klíčových požadavků, jako jsou kmitočtová pásma potřebná pro budoucí pokročilé technologie inteligentních sítí;

Pozměňovací návrh 430

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

posílit postavení odvětví Unie v globálním hodnotovém řetězci inteligentních sítí a služeb vytvořením kritického množství veřejných a soukromých subjektů, zejména zvýšením příspěvků subjektů působících v oblasti programového vybavení a internetu věcí, mobilizací vnitrostátních iniciativ a podporou vzniku nových subjektů;

e)

posílit postavení odvětví Unie , zejména malých a středních podniků, v globálním hodnotovém řetězci inteligentních sítí a služeb vytvořením kritického množství veřejných a soukromých subjektů, zejména zvýšením příspěvků subjektů působících v oblasti programového vybavení a internetu věcí, mobilizací vnitrostátních iniciativ a podporou vzniku nových subjektů;

Pozměňovací návrh 431

Návrh nařízení

Čl. 159 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

podporovat soulad s etickými a bezpečnostními požadavky jejich začleněním do strategických programů výzkumu a inovací a případně poskytovat vstupní informace pro legislativní proces Unie.

f)

podporovat soulad s etickými a bezpečnostními požadavky , zejména ochranou soukromí a nastavením bezpečnosti již od návrhu, jejich začleněním do strategických programů výzkumu a inovací a případně poskytovat vstupní informace pro legislativní proces Unie.

Pozměňovací návrh 432

Návrh nařízení

Čl. 160 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

přispívá k pracovním programům jiných programů Unie, jako je Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, programy Digitální Evropa a InvestEU, které provádějí činnosti v oblasti inteligentních sítí a služeb;

a)

na požádání přispívá k pracovním programům jiných programů Unie, jako je Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, programy Digitální Evropa a InvestEU, které provádějí činnosti v oblasti inteligentních sítí a služeb;

Pozměňovací návrh 433

Návrh nařízení

Čl. 160 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

koordinuje iniciativy Unie týkající se pilotních projektů a zavádění v oblasti inteligentních sítí a služeb, jako jsou celoevropské koridory 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, ve spolupráci s Komisí a dotčenými příslušnými financujícími subjekty;

b)

usnadňuje iniciativy Unie týkající se pilotních projektů a zavádění v oblasti inteligentních sítí a služeb, jako jsou celoevropské koridory 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, ve spolupráci s Komisí a dotčenými příslušnými financujícími subjekty;

Pozměňovací návrh 434

Návrh nařízení

Čl. 160 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

vypracovává a koordinuje strategické programy zavádění pro celoevropské koridory 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu se zapojením zúčastněných stran. Tyto programy představují programové dokumenty vztahující se na celou dobu trvání Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, stanoví společnou vizi vývoje ekosystémů založených na 5G a příslušné požadavky na sítě a služby a určují cíle a plány zavádění, jakož i možné modely spolupráce.

d)

vypracovává strategické programy zavádění pro celoevropské koridory 5G pro propojenou a automatizovanou mobilitu se zapojením zúčastněných stran a poskytuje zpětnou vazbu pro tyto programy . Strategické programy představují orientační programové dokumenty vztahující se na celou dobu trvání Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, stanoví společnou vizi vývoje ekosystémů založených na 5G a příslušné požadavky na sítě a služby a určují cíle a plány zavádění, jakož i možné modely spolupráce.

Pozměňovací návrh 435

Návrh nařízení

Čl. 161 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

Asociace pro infrastrukturu 5G po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro inteligentní sítě a služby prostřednictvím písemného závazku.

b)

Asociace pro infrastrukturu 5G po oznámení svého rozhodnutí o bezpodmínečném vstupu do společného podniku pro inteligentní sítě a služby prostřednictvím písemného závazku , aniž jsou dotčena práva členů, zejména malých a středních podniků, stanovená v tomto nařízení a v jiných příslušných právních předpisech Unie .

Pozměňovací návrh 436

Návrh nařízení

Čl. 164 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

vedlejší činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;

a)

vedlejší činnosti v oblasti výzkumu a vývoje , mimo jiné software a technologie s otevřeným zdrojovým kódem ;

Pozměňovací návrh 437

Návrh nařízení

Čl. 164 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

příspěvky k normalizaci;

b)

příspěvky k normalizaci , zejména pokud jde o otevřené standardy ;

Pozměňovací návrh 438

Návrh nařízení

Čl. 164 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)

příspěvky k  činnosti Asociace pro infrastrukturu 5G a jakékoli jiné skupiny či sdružení zúčastněných stran v oblasti působnosti společného podniku pro inteligentní sítě a služby, jež nejsou financovány z grantu Unie;

e)

příspěvky k  činnostem v oblasti výzkumu, vývoji a zavádění, které uskutečňuje Asociace pro infrastrukturu 5G a jakékoli jiné skupiny či sdružení zúčastněných stran v oblasti působnosti společného podniku pro inteligentní sítě a služby, jež nejsou financovány z grantu Unie;

Pozměňovací návrh 439

Návrh nařízení

Čl. 164 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)

činnosti za účelem vývoje ekosystému, včetně navazování spolupráce s vertikálními odvětvími;

f)

činnosti za účelem vývoje ekosystému, včetně budování otevřených, interoperabilních a kooperativních komunikačních technologií a sítí a navazování spolupráce s vertikálními odvětvími;

Pozměňovací návrh 440

Návrh nařízení

Čl. 164 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)

činnosti ke globálnímu šíření výsledků k dosažení obecné shody ohledně podporovaných technologií v rámci přípravy budoucích norem;

g)

činnosti ke globálnímu šíření výsledků k dosažení obecné shody ohledně podporovaných technologií v rámci přípravy budoucích norem , a to i prostřednictvím hodnotového řetězce ;

Pozměňovací návrh 441

Návrh nařízení

Čl. 165 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

vědecký poradní výbor.

Pozměňovací návrh 442

Návrh nařízení

Čl. 168 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

přijímá strategické programy zavádění a případně je mění během doby trvání programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií;

a)

přijímá strategické programy zavádění společného podniku a případně je mění během doby trvání programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií;

Pozměňovací návrh 443

Návrh nařízení

Čl. 168 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

zajišťuje, aby při všech činnostech společného podniku pro inteligentní sítě a služby byly zohledněny právní předpisy Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a stávající a budoucí koordinované pokyny členských států;

b)

zajišťuje, aby při všech činnostech společného podniku pro inteligentní sítě a služby byly řádně prováděny a zohledněny právní předpisy Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a stávající a budoucí koordinované pokyny členských států;

Pozměňovací návrh 444

Návrh nařízení

Čl. 168 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

podporuje synergické působení a doplňkovost mezi digitální, dopravní a energetickou oblastí Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií určením oblastí zásahu a  přispěním k pracovním programům, jakož i synergické působení a doplňkovost s ostatními příslušnými programy Unie.

c)

podporuje synergické působení a doplňkovost mezi digitální, dopravní a energetickou oblastí Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií určením oblastí zásahu a  možného přispění k pracovním programům, jakož i synergické působení a doplňkovost s ostatními příslušnými programy Unie.

Pozměňovací návrh 445

Návrh nařízení

Článek 169 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 169a

Vědecký poradní výbor

1.     Společný podnik pro inteligentní sítě a služby zřídí nezávislý vědecký poradní výbor uvedený v článcích 19 a 165 s cílem požádat o vědecké poradenství nezávislé akademické odborníky na vysoké úrovni.

2.     Nezávislý vědecký poradní výbor má nejvýše 15 stálých členů a volí ze svých členů předsedu na období dvou let.

3.     Nezávislý vědecký poradní výbor může poskytovat poradenství na žádost správní rady a jiných orgánů společného podniku pro inteligentní sítě a služby nebo z vlastního podnětu.

Pozměňovací návrh 446

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Činnosti společných podniků jsou nepřetržitě sledovány a pravidelně hodnoceny v souladu s jejich finančními pravidly, aby se zajistil maximální dopad, vědecká excelence a co nejefektivnější využití zdrojů. Výsledky sledování a pravidelných přezkumů jsou použity při sledování evropských partnerství a hodnocení společných podniků v rámci hodnocení programu Horizont Evropa.

1.   Činnosti společných podniků jsou nepřetržitě sledovány a pravidelně hodnoceny v souladu s jejich finančními pravidly, aby se zajistil maximální dopad, vědecká excelence , přidaná společenská hodnota a co nejúčinnější a nejefektivnější využití zdrojů. Výsledky sledování a pravidelných přezkumů jsou použity při sledování evropských partnerství a hodnocení společných podniků v rámci hodnocení programu Horizont Evropa. Toto sledování a hodnocení nesmí společným podnikům ani jejich příjemcům způsobovat dodatečnou administrativní zátěž

Pozměňovací návrh 447

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Společné podniky by měly zajistit nepřetržité sledování svých řídicích činností a pravidelné přezkumy výstupů, výsledků a dopadů realizovaných projektů v souladu s [článkem 45] a  [přílohou III] nařízení o programu Horizont Evropa. Sledování zahrnuje:

2.   Společné podniky by měly zajistit nepřetržité sledování řídicích a prováděcích činností a pravidelné přezkumy výstupů, výsledků a dopadů realizovaných projektů prováděných v souladu s [článkem 45] a  [přílohami III a V] nařízení o programu Horizont Evropa. Sledování je stručně a včas zveřejňováno na internetových stránkách každého společného podniku a zahrnuje:

Pozměňovací návrh 448

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

informace o úrovni začleňování společenských a humanitních věd, o poměru mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, o pokroku při rozšiřování účasti zemí, o geografickém složení konsorcií v projektech spolupráce, o využívání dvoufázového postupu podávání a hodnocení návrhů, o opatřeních, která mají usnadnit spolupráci v evropském výzkumu a inovacích, o využívání přezkumu hodnocení a o počtu a druhu stížností, o úrovni začleňování problematiky klimatu a souvisejících výdajích, o účasti malých a středních podniků, o účasti soukromého sektoru, o účasti žen a mužů na financovaných akcích, o hodnotících skupinách, orgánech a poradních skupinách, o míře spolufinancování, o doplňkovém a kumulativním financování z jiných fondů Unie, o lhůtě pro udělení grantu, o míře mezinárodní spolupráce, o zapojení občanů a občanské společnosti;

b)

informace o úrovni začleňování společenských a humanitních věd, o poměru mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, o pokroku při rozšiřování účasti zemí, o geografickém složení konsorcií v projektech spolupráce, o využívání dvoufázového postupu podávání a hodnocení návrhů, o opatřeních, která mají usnadnit spolupráci v evropském výzkumu a inovacích, o využívání přezkumu hodnocení a o počtu a druhu stížností, o úrovni začleňování problematiky klimatu a souvisejících výdajích, o účasti malých a středních podniků, o účasti soukromého sektoru, o  integraci genderového rozměru do obsahu financovaných činností, jakož i o účasti žen a mužů na financovaných akcích, o hodnotících skupinách, orgánech a poradních skupinách, o míře spolufinancování, o doplňkovém a kumulativním financování z jiných fondů Unie, o lhůtě pro udělení grantu, o míře mezinárodní spolupráce, o zapojení občanů a občanské společnosti a o postupech otevřeného přístupu ;

Pozměňovací návrh 449

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)

opatření pro přilákání nově příchozích a rozšíření sítí spolupráce;

Pozměňovací návrh 450

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 2 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

db)

kvantitativní a kvalitativní pákový efekt, zejména úroveň přislíbených a skutečně poskytnutých finančních i věcných příspěvků, a to jak pokud jde o provozní, tak o dodatečné činnosti.

Pozměňovací návrh 451

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Hodnocení činností společných podniků se provádějí včas, aby je bylo možno využít při celkovém průběžném a závěrečném hodnocení programu Horizont Evropa a souvisejícím procesu rozhodování o programu Horizont Evropa, následných programech a jiných iniciativách, které jsou důležité pro výzkum a inovace, jak je uvedeno v [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa.

3.   Hodnocení činností společných podniků se provádějí včas, aby je bylo možno využít při celkovém průběžném a závěrečném hodnocení programu Horizont Evropa a souvisejícím procesu rozhodování o programu Horizont Evropa, následných programech a jiných iniciativách, které jsou důležité pro výzkum a inovace, jak je uvedeno v [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa. Tato hodnocení nesmí společným podnikům ani jejich příjemcům způsobovat dodatečnou administrativní zátěž.

Pozměňovací návrh 452

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise provede průběžné a závěrečné hodnocení každého společného podniku, které se použije při hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa. Hodnocení posuzují, jak každý společný podnik plní své poslání a cíle, vztahují se na veškeré činnosti společného podniku a posuzují přidanou evropskou hodnotu dotyčného společného podniku, jeho účinnost, účelnost, včetně jeho otevřenosti a transparentnosti, důležitost prováděných činností a jejich soudržnost a doplňkovost s příslušnými regionálními a vnitrostátními politikami a politikami Unie, včetně synergií s ostatními částmi programu Horizont Evropa, jako jsou mise, klastry nebo tematické či zvláštní programy. Při hodnoceních se zohlední názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni, a případně se zahrne také posouzení dlouhodobých vědeckých, společenských, hospodářských a technologických dopadů iniciativ uvedených v čl. 174 odst. 3 až 9. Hodnocení zahrnují případně rovněž posouzení nejúčinnějšího způsobu politického zásahu u budoucích opatření, jakož i důležitost a soudržnost případného obnovení každého společného podniku vzhledem k celkovým politickým prioritám a struktuře podpory výzkumu a inovací, včetně jeho postavení vůči jiným iniciativám podporovaným z rámcového programu, zejména evropským partnerstvím nebo misím. Hodnocení rovněž náležitě zohlední plán postupného ukončování přijatý správní radou podle čl. 16 odst. 2 písm. y).

4.   Komise provede a zveřejní průběžné a závěrečné hodnocení každého společného podniku, které se použije při hodnocení programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa. Hodnocení posuzují, jak každý společný podnik plní své poslání a cíle, vztahují se na veškeré činnosti společného podniku a posuzují přidanou evropskou hodnotu dotyčného společného podniku, jeho účinnost, účelnost, včetně jeho otevřenosti a transparentnosti, důležitost prováděných činností z hlediska zastřešujících politik a cílů Unie, jakož i přispívání ke společenským potřebám a přínosům, a jejich soudržnost a doplňkovost s příslušnými regionálními a vnitrostátními politikami a politikami Unie, včetně synergií s  jinými partnerstvími a ostatními částmi programu Horizont Evropa, jako jsou mise, klastry nebo tematické či zvláštní programy. Při hodnoceních se zohlední názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni, a případně se zahrne také posouzení dlouhodobých vědeckých, společenských, hospodářských a technologických dopadů iniciativ uvedených v čl. 174 odst. 3 až 9 a příloze V nařízení o programu Horizont Evropa . Hodnocení zahrnují případně rovněž posouzení nejúčinnějšího způsobu politického zásahu u budoucích opatření, jakož i důležitost a soudržnost případného obnovení každého společného podniku vzhledem k celkovým politickým prioritám a struktuře podpory výzkumu a inovací, včetně jeho postavení vůči jiným iniciativám podporovaným z rámcového programu, zejména evropským partnerstvím nebo misím. Hodnocení rovněž náležitě zohlední plán postupného ukončování přijatý správní radou podle čl. 16 odst. 2 písm. y).

Pozměňovací návrh 453

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Komise může s pomocí externích nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního postupu provádět další hodnocení témat či oblastí strategického významu, sledovat pokrok, kterého společný podnik dosáhl při plnění stanovených cílů, určit faktory, které přispívají k provádění činností, a určit osvědčené postupy. Při provádění uvedených dalších hodnocení vezme Komise plně v úvahu administrativní dopad na dotyčný společný podnik.

6.   Komise může s pomocí externích nezávislých odborníků vybraných na základě otevřené a transparentní výzvy k vyjádření zájmu provádět další hodnocení témat či oblastí strategického významu, sledovat pokrok, kterého společný podnik dosáhl při plnění stanovených cílů, určit faktory, které přispívají k provádění činností, a určit osvědčené postupy. Při provádění uvedených dalších hodnocení vezme Komise plně v úvahu administrativní dopad na dotyčný společný podnik a vynaloží veškeré úsilí ke snížení administrativní zátěže a k zajištění toho, aby byl postup hodnocení jednoduchý a plně transparentní. Veškerá hodnocení v této oblasti jsou založena na náležitém posouzení jednotlivých možností politiky z hlediska řízení, zejména včetně možnosti stanovit přiměřené záruky, které by zajistily řádné zohledňování veřejných zájmů při všech operacích .

Pozměňovací návrh 454

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a.     Podávání zpráv musí být v souladu se standardními požadavky programu Horizont Evropa na podávání zpráv. Vývoj systémů podávání zpráv v rámci strategického koordinačního procesu zahrne také členské státy a zástupce partnerství, aby byla zajištěna synchronizace a koordinace úsilí v oblasti podávání zpráv a sledování, včetně rozdělení úkolů v oblasti sběru údajů a podávání zpráv.

Pozměňovací návrh 455

Návrh nařízení

Čl. 171 – odst. 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.   Komise v rámci hodnocení programu Horizont Evropa podle [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa předloží výsledky hodnocení společných podniků, které obsahují závěry hodnocení a zjištění Komise, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

9.   Komise v rámci hodnocení programu Horizont Evropa podle [článku 47] nařízení o programu Horizont Evropa zveřejní a předloží výsledky hodnocení společných podniků, které obsahují závěry hodnocení a zjištění Komise, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Pozměňovací návrh 456

Návrh nařízení

Článek 171 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 171a

Odpovědnost vůči evropským občanům

Aniž jsou dotčeny požadavky na zveřejňování stanovené v tomto nařízení, informace obsažené v konsolidované výroční zprávě o činnosti společných podniků, jakož i ve zprávách v souladu s článkem 171 se široké veřejnosti zpřístupní na internetu prostřednictvím uživatelsky vstřícných nástrojů, včetně infografiky a systémů sledování výdajů.


(10)  Úř. věst. [….].

(10)  Úř. věst. [….].

(1a)   Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(1a)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(1a)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a o zrušení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(1b)   Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(3)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en.

(4)  COM(2018)0673.

(5)  COM(2020)0380.

(6)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018DC0773&from=CS.

(7)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en.

(8)  COM(2020)0381.

(3)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en.

(4)  COM(2018)0673.

(5)  COM(2020)0380.

(6)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018DC0773&from=CS.

(7)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en.

(8)  COM(2020)0381.

(1a)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(1a)   Přijaté texty, P9_TA(2021)0241.

(22)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0102

(22)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0102

(23)  Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě: Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku, Brusel, 9.3.2020, JOIN(2020) 4 final.

(23)  Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě: Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku, Brusel, 9.3.2020, JOIN(2020) 4 final.

(9)  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12154-Europe-s-Beating-Cancer-Plan.

(10)  https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/antimicrobial_resistance/docs/amr_2017_action-plan.pdf.

(11)  COM(2020)0102.

(12)  COM(2020)0761.

(13)  COM(2020)0103.

(9)  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12154-Europe-s-Beating-Cancer-Plan.

(10)  https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/antimicrobial_resistance/docs/amr_2017_action-plan.pdf.

(11)  COM(2020)0102.

(12)  COM(2020)0761.

(13)  COM(2020)0103.

(14)  The Interim Evaluation of the Innovative Medicines Initiative 2 Joint Undertaking (2014–2016) operating under Horizon 2020 (Průběžné hodnocení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 (2014–2016) fungujícího v rámci programu Horizont 2020) (ISBN 978-92-79-69299-4).

(14)  The Interim Evaluation of the Innovative Medicines Initiative 2 Joint Undertaking (2014–2016) operating under Horizon 2020 (Průběžné hodnocení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 (2014–2016) fungujícího v rámci programu Horizont 2020) (ISBN 978-92-79-69299-4).

(30)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067).

(30)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1).

(32)  Nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) (Úř. věst. L 64, 2.3.2007, s. 1).

(33)  Rozhodnutí Rady 2009/320/ES, kterým se schvaluje evropský hlavní plán uspořádání letového provozu v rámci projektu pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) (Úř. věst. L 95, 9.4.2009, s. 41).

(32)  Nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) (Úř. věst. L 64, 2.3.2007, s. 1).

(33)  Rozhodnutí Rady 2009/320/ES, kterým se schvaluje evropský hlavní plán uspořádání letového provozu v rámci projektu pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) (Úř. věst. L 95, 9.4.2009, s. 41).

(47)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2019)0640.

(47)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2019)0640.

(48)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.

(48)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.

(51)  COM(2020)0562.

(52)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2019)0640.

(51)  COM(2020)0562.

(52)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2019)0640.

(53)  COM(2020)0301: Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu.

(53)  COM(2020)0301: Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu.

(1a)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).