31.3.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 143/12

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2022/C 143/09)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O STANDARDNÍ ZMĚNĚ, KTERÁ JE SPOJENA SE ZMĚNOU JEDNOTNÉHO DOKUMENTU

„Σαντορίνη“ (Santorini)

PDO-GR-A1065-AM01

Datum oznámení: 31. ledna 2021

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Při výrobě suchého bílého vína s CHOP Santorini se minimální obsah moštové odrůdy Assyrtiko zvýšil ze 75 % na 85 %

Zvýšený procentní podíl odrůdy Assyrtiko zlepšuje jakost vyráběného vína. Konkrétně se z této odrůdy vyrábí velmi koncentrovaná bílá vína, která se vyznačují jemností a mineralitou. Vína Vinsanto vyráběná ze zaschlých hroznů, zejména z odrůdy Assyrtiko, jsou plná, komplexní a silná. Zvýšená jakost odrůdy Assyrtiko a rozšířená poptávka po ní na dnešním trhu vedly více vinařů k používání této odrůdy ve větším množství. Ve většině případů její podíl přesahuje 90 %. Kromě toho jsou všechny nově vysazené nebo restrukturalizované vinice s révou určenou k výrobě vín Santorini jednodruhové, přičemž převážnou část tvoří odrůda Assyrtiko.

Byly změněny kapitoly „Enologické postupy“ a „Povolené moštové odrůdy“.

2. Maximální výnos z vinic určených pro výrobu vín s CHOP Santorini se snížil z 8 000 kilogramů na hektar na 6 500 kilogramů na hektar

Ze statistik z posledních let týkajících se produkce hroznů vyplývá, že průměrný výnos z vinic se pohybuje kolem 3 000 kilogramů na hektar a že při použití moderních enologických postupů maximální výnosy nepřesahují 6 500 kilogramů na hektar. V zájmu zajištění ochrany a zlepšení jakosti produktu je nezbytné upravit maximální výnos na hektar ve světle nových údajů a snížit jej na 6 500 kilogramů na hektar.

Byla změněna kapitola „Maximální výnos(y) na hektar“.

3. Obsah cukru v suchých bílých vínech s CHOP Santorini nesmí přesahovat 4 g/l, nebo 9 g/l za stanovených podmínek

Obsah cukru v suchých bílých vínech s CHOP Santorini byl upraven tak, aby byl v souladu s částí B přílohy III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33. Konkrétně nepřesahuje „4 gramy na litr, nebo 9 gramů na litr, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejvýše o 2 gramy nižší než obsah zbytkového cukru“. Výjimečně nízké pH vín s CHOP Santorini je často příčinou nevyvážené chuti těchto vín. Navrhovaný obsah cukru za podmínek stanovených výše zajišťuje správnou rovnováhu mezi cukry a kyselostí.

Byla změněna kapitola „Popis vín“, konkrétně část „Analytické a organoleptické vlastnosti suchého bílého vína“.

4. Forma tradičního výrazu „Νυχτέρι“ v latince byla nahrazena výrazem „Nykteri“–„NYKTERI“

Článek 13 ministerského rozhodnutí č. 235309/7.2.2002, kterým se schvalují tradiční výrazy pro vína (vládní věstník, řada II, č. 179/19.2.2002), stanoví podmínky pro používání tradičního výrazu „ΝΥΧΤΕΡΙ-Nykteri“ u suchých bílých vín s „označením původu jakosti Santorini nejvyšší kvality“. Tato změna zajišťuje soulad specifikace produktu s vnitrostátními právními předpisy.

Byla změněna kapitola „Platné požadavky“, konkrétně oddíl „Tradiční výrazy“.

5. Vypuštění výrazů z kapitoly o enologických postupech

V kapitole o enologických postupech byl vypuštěn následující popis metody vinifikace: „vyrobeno metodou drcení před zahájením kvašení, po kterém následuje usazení a inokulace vybranými kvasinkami, které dodávají vínu typické aroma“. Tento popis byl vypuštěn, neboť nepředstavuje konkrétní enologický postup.

Kapitola „Enologické postupy“ byla změněna.

6. Aktualizace technické dokumentace CHOP Santorini

V souvislosti s aktualizací technické dokumentace došlo u specifikace produktu k těmto změnám:

i)	souvislost se zeměpisnou oblastí u likérového vína ze zaschlých hroznů byla spojena se souvislostí se zeměpisnou oblastí u přírodně sladkého vína / vína ze zaschlých hroznů, neboť mezi nimi není žádný rozdíl;

ii)	byla doplněna a nahrazena vnitrostátní ustanovení o požadavcích na kontrolu platných pro vína CHOP a CHZO;

iii)	údaje týkající se příslušných kontrolních orgánů byly změněny.

Kapitoly „Souvislost se zeměpisnou oblastí u přírodně sladkého vína / vína ze zaschlých hroznů“ a „Souvislost se zeměpisnou oblastí u likérového vína ze zaschlých hroznů“ byly spojeny.

Byly změněny kapitoly „Platné požadavky“ a „Údaje o kontrolních orgánech a subjektech“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název (názvy)

Σαντορίνη (Santorini)

2. Druh zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Kategorie výrobků z révy vinné

Víno

3.	Likérové víno

15.	Víno ze zaschlých hroznů

4. Popis vína (vín)

1. Suché bílé víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: světlá zelenavě žlutá barva.

Vůně: intenzivní s aromaty citrusového ovoce, tóny pomerančové a citronové kůry a typickou ocelovou dochutí.

Chuť: bohatá chuť s vyváženou kyselostí, která dodává strukturu a zajišťuje svěží dochuť.

Minimální přirozený obsah alkoholu: 12 %

Minimální celkový obsah alkoholu: 12 %

Celkový obsah cukru: Celkový obsah cukru: 0–4 gramů na litr, nebo maximálně 9 gramů na litr, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejvýše o 2 gramy nižší než obsah zbytkového cukru.

Pokud jde o maximální celkový obsah alkoholu, použijí se hodnoty stanovené v příslušných právních předpisech EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	5,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	200

2. Likérové víno ze zaschlých hroznů

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: oranžovožlutá barva se zlatými odlesky, která během zrání přechází do hnědé. V případě vín, která dlouho zrají, získává barva červenohnědé tóny.

Vůně: silné a komplexní aroma s tóny koření, medu a rozinek a následnými tóny citronového květu. Během zrání se aromata stávají intenzivnějšími a komplexnějšími.

Chuť: chuť je vyvážená díky kyselosti dané moštové odrůdy. Vyvážené sametové víno s výraznými tóny medu a citronu. Dochuť je obzvláště dlouhá a aromatická.

—	Minimální celkový obsah alkoholu: 21 % objemových

—	Maximální skutečný obsah alkoholu: 22 % objemových

—

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 400 miligramů na litr pro sladká vína vyrobená ze zaschlých hroznů, jejichž obsah zbytkového cukru vyjádřený jako cukr je alespoň 45 g/l (v souladu s přílohou I částí B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	15
Minimální celková kyselost	5,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	30
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	400

3. Přírodně sladké bílé víno ze zaschlých hroznů

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: oranžovožlutá barva se zlatými odlesky, která během zrání přechází do hnědé.

Vůně: silné a komplexní aroma s tóny koření, medu a rozinek a následnými tóny citronového květu.

Chuť: sladká, v rovnováze s kyselostí moštové odrůdy. Vyvážené sametové víno s výraznými tóny medu a citronu. Dochuť je obzvláště dlouhá a aromatická.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu před sušením: 15 % objemových

—	Minimální přirozený obsah alkoholu po sušení: 21 % objemových

—	Minimální celkový obsah alkoholu: 21 % objemových

—	Pokud jde o maximální celkový obsah alkoholu, použijí se hodnoty stanovené v příslušných právních předpisech EU.

—

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	9
Minimální celková kyselost	5,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	30
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	400

5. Enologické postupy

5.1. Zvláštní enologické postupy

1. Výroba suchých bílých vín

Omezení týkající se vinifikace

Suché bílé víno CHOP Santorini se vyrábí z alespoň 85 % hroznů odrůdy Assyrtiko. Zbývající podíl tvoří hrozny odrůd Aidani a Athiri. Používá se klasická metoda vinifikace pro bílé víno. Teplota během alkoholového kvašení nepřesahuje 20 °C.

2. Výroba likérového vína ze zaschlých hroznů

Omezení týkající se vinifikace

Likérové víno ze zaschlých hroznů s CHOP Santorini se vyrábí z přírodně sladkého vína / vína ze zaschlých hroznů, k němuž se přidává:

—	neutrální alkohol vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů, jehož skutečný obsah alkoholu není nižší než 96 % objemových,

—	destilát z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových,

—	produkty ze dvou výše uvedených alkoholů s přídavkem moštu ze zaschlých hroznů stejných odrůd, které jsou použity k výrobě přírodně sladkého vína,

—	pálenka z vína se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových,

—	destilát z hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 94,5 % objemových.

Výše uvedené produkty se přidávají nejpozději do 31. května roku následujícího po roku produkce.

3. Způsoby vedení révy

Pěstební postupy

Réva je vedena za použití tradičních forem typu Gobelet pro víno Santorini, vinutého Gobelet, rovněž nazývaného řez do tvaru koruny, a Gobelet s obloukovitými a rovnými tažněmi.

4. Přírodně sladké bílé víno ze zaschlých hroznů

Omezení týkající se vinifikace

Přírodně sladké bílé víno ze zaschlých hroznů CHOP Santorini se vyrábí z alespoň 51 % hroznů odrůdy Assyrtiko. Zbytek tvoří odrůdy Aidani a Athiri s malým množstvím „cizích“ bílých odrůd, které se pěstují tradičním způsobem na skupině ostrovů Santorini a Thirasia. Konkrétně se jedná o odrůdy Gaidouria, Katsano, bílé Moschato, Monemvassia, Platani, Potamissi a červenou odrůdu Roditis. Hrozny se sklízejí přezrálé a jsou ponechány na slunci, aby částečně vyschly. Před sušením musí obsah cukru v hroznovém moštu činit nejméně 260 gramů na litr. Po sušení musí jeho obsah činit alespoň 370 gramů na litr. Obsah cukru a alkoholu v hotovém víně je zcela odvozen od vinifikovaných hroznů. Přidání následujících přísad před zahájením, v průběhu nebo po ukončení kvašení není povoleno: zahuštěný hroznový mošt, rektifikovaný moštový koncentrát, alkohol a destilované produkty.

5. Zvláštní enologické postupy používané při výrobě vín

Zvláštní enologický postup

—	Aby bylo možné používat označení „Επιλεγμένος“ nebo „Réserve“ pro suchá bílá vína CHOP Santorini, musí vína projít celkovým procesem zrání po dobu minimálně jednoho roku, z čehož alespoň šest měsíců v dubových sudech a tři měsíce v lahvi.

—	Aby bylo možné používat označení „Ειδικά Επιλεγμένος“ nebo „Grande Réserve“ pro suchá bílá vína CHOP Santorini, musí vína projít celkovým procesem zrání po dobu minimálně dvou let, z čehož alespoň dvanáct měsíců v dubových sudech a šest měsíců v lahvi.

—

Pro víno Vinsanto, které je „přírodně sladkým bílým vínem ze zaschlých hroznů“ nebo „likérovým vínem ze zaschlých hroznů“, je stanovena minimální pevná lhůta 24 měsíců pro oxidativní zrání, ke kterému dochází v době, kdy je víno v dubových sudech. Celková lhůta pro oxidativní zrání, která trvá řadu let, probíhá výhradně na ostrovech Santorini a Thirasia.

U vín Vinsanto se uvádí se tato označení zrání:

—	„Ročník sklizně“ znamená, že hrozny byly sklízeny výhradně v uvedeném roce a byl splněn minimální požadavek na dobu oxidativního zrání dvou let.

—	„Zrálo po dobu x let“, kdy x odkazuje na počet let minimálního dobrovolného oxidativního zrání, který je stanoven na 4, 8, 12, 16 atd., takže je od sebe dělí lhůta čtyř let.

5.2. Maximální výnosy

1.	Maximální výnosy v hektolitrech konečného produktu na hektar

50 hektolitrů na hektar

2.	Maximální výnosy v kilogramech hroznů na hektar

6 500 kg hroznů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Vymezená oblast produkce vín CHOP zahrnuje ostrovy Santorini a Thirasia.

7. Hlavní moštová odrůda (moštové odrůdy)

Aidani Aspro B

Athiri Β

Assyrtiko B

Gaidouria B

Katsano B

Monemvassia B – Monovassia, Monomvassitiko

Moschato Aspro B

Platani B

Potamissi B

Roditis Rs – Alepou

8. Popis souvislostí

8.1. Jakostní, historické, kulturní a sociální souvislosti a zeměpisné prostředí bílého vína

Jakost

Vinice na ostrově Santorini jsou vysazovány již od prehistorických dob, a patří tak mezi nejstarší na světě. Tradice vinařství zde existuje nejméně 3 500 let. Díky kombinaci specifického podnebí a složení půdy se z moštových odrůd používaných k vinifikaci vyrábějí vína vynikající kvality. Zápisy cestovatelů z 19. století dokládají vynikající organoleptické vlastnosti vína. Tyto vlastnosti souvisí s vlivem přírodního prostředí na hrozny a potažmo na vína Santorini. V této době byla po vínech oblasti Santorini významná poptávka v zahraničí. Vzhledem k vysokému obsahu alkoholu bylo po mnoho let toto víno prodáváno za účelem zpracování vína na alkoholizované v případě vín z jiných oblasti s nízkým obsahem alkoholu.

Vedle svého historického významu jsou dnes vinice proslavené produkci jedinečných vín vysoké kvality, v nichž se během zrání odráží vliv půdy oblasti Santorini, tohoto jedinečného terroiru vinic ostrova.

Dnes producenti vína co nejlépe zužitkovávají místní hrozny tak, aby vynikly jejich organoleptické vlastnosti. Vyrábějí jakostní vína, která získávají ocenění na mezinárodních soutěžích jak v Řecku, tak v zahraniční.

Aby se zajistila souvislost mezi víny CHOP Santorini a jejich kvalitou, jsou vína každoročně podrobována organoleptickému přezkumu ustaveným výborem. Vína, která neodpovídají příslušným specifikacím, nelze uvádět na trh jako vína CHOP Santorini.

Ze studie athénské zemědělské univerzity vyplývá, že vína oblasti Santorini jsou obzvláště bohatá na bioaktivní fenolické látky, a to díky jedinečné metodě vedení vinné révy, která využívá tradiční tvarování do košíku. Tato charakteristická metoda pěstování vinné révy je v oblasti Santorini používána od starověku a je plně v souladu s ostatními rysy pěstování vína, konkrétně: I) charakteristická půda, která je písčitá a je směsí pemzy a popela, obsahuje velký podíl hořčíku, vápníku a železa a má významnou schopnost vstřebávat vodu; II) středomořské podnebí s mírnými zimami a chladnými léty s mořskými vánky od severu, které ochlazují vinice a III) výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami společně s mořskou mlhou, která se snáší na vinice, udržuje vinnou révu v chladu a chrání ji před silným slunečním svitem, což má pozitivní vliv na rozvoj kvality hroznů.

8.2. Jakostní, historické, kulturní a sociální souvislosti a zeměpisné prostředí bílého vína

Historické souvislosti

Zahájení vinařské tradice oblasti Santorini se datuje do třetího tisíciletí př. n. l. Při vykopávkách v Akrotiri byly učiněny nálezy jako dřevěné uhlí z dřeva vinné révy a dekorativní motivy hroznů vyobrazené na vázách pocházející z této doby, které svědčí o tom, že pěstování vinné révy představovalo jednu z hlavních činností tehdejších obyvatel. Prehistorické vinice byly zničeny velkým výbuchem sopky přibližně v roce 1650 př. n. l., který zahladil veškeré stopy života lidí i rostlin na ostrově na zhruba tři staletí.

Vinařství a výroba vína bezesporu představovaly hlavní složku hospodářství ostrova Akrotiri v době jeho zničení. Tuto skutečnost dokládá fyzická přítomnost dřevěného uhlí pocházejícího ze dřeva vinné révy a hroznová jádra a rovněž zvláštní systém pro šlapání hroznů a sběr moštu. Káď určená k šlapání vinné révy a nádrž pod ní tvořily základní vybavení. Velký koš naplněný vápnem, který byl nalezen v kádi, vedl archeology k domněnce, že vápno mohlo sloužit jako filtr pro čištění moštu.

Víno bylo uchováváno v hliněných nádobách pithoi, které se pečetily voskem. Na hrdle těchto nádob byly lineárním písmem A vyryty symboly, které odkazují na víno. Obecně velká rozmanitost nádob k uchovávání vína společně s třmínkovými nádobami, které byly nalezeny na ostrově Akrotiri, svědčí nejen o významné produkci vína, ale rovněž o rozvinutém obchodu s vínem. Hrozny byly v této době používány jako ozdobné motivy při malování váz. Výrobu vína a obchod s ním dokládá tvar některých typů nádob s hubičkami blízko jejich úzkého základu, jakož i množství třmínkových nádob: džbánů určených zejména k přepravě tekutin. Z ostrov Santorini pochází alespoň 50 % všech příkladů tohoto raného typu nádob nalezených v Egejském regionu.

Podle Hérodota byly Féničané prvním národem, který osídlil ostrov po katastrofě. Tito a následní osadníci se museli přizpůsobit extrémnímu prostředí, aby přežili. Aby si zajistili potravu, začali pěstovat různé druhy rostlin, které si s sebou přivezli ze své domoviny a které dobře znali. V nehostinném prostředí Santorini se během staletí podařilo uchytit pouze vinné révě. Jedná se o snadno přizpůsobivou rostlinu, která obzvláště dobře čelí horkému a suchému klimatu ostrova a vyznačuje se robustním a dobře vyvinutým kořenovým systémem, který proniká do půdy ostrova. Aspa je název používaný místními obyvateli pro tvrdou a kompaktní půdu, která je tvořena četnými vrstvami sopečného materiálu: popelem, lávou, pemzou a kamenitou sutí. Tato půda pokryla vápencové a břidlicové podloží během sopečných erupcí. Staletí lidské dřiny se promítla do vzhledu krajiny ostrova a jsou svědectvím úsilí, jež obyvatelé Santorini odedávna vyvíjeli s cílem podmanit si krajinu kolem sebe.

Ze starověku a klasického období nemáme žádné přímé důkazy o pěstování vinné révy. Bylo by však zvláštní, kdyby obyvatelé Santorini nepěstovali víno na tak ideální půdě. Lze si stěží představit přítomnost bohatých majitelů půdy na ostrově Santorini, kdyby nepěstovali produkt, jenž by jim přinášel velké zisky. A takovým produktem zůstává dodnes právě víno.

Od 12. do 17. století vládli ostrovu Santorini Benátčané. Evropané již od počátku oceňovali řecká vína, a to nejen pro jejich kvalitu, ale rovněž pro jejich schopnost vydržet dlouhé cesty po moři. Francké a benátské lodě proto začaly přepravovat ze Santorini ještě větší množství vína. Zlatý věk vín z ostrova Santorini pod benátskou nadvládou ukončilo konečné dobytí Turky. Tato vína měla výjimečnou historii se zářnými okamžiky, jako například jejich proslulost v Paříži.

8.3. Jakostní, historické, kulturní a sociální souvislosti a zeměpisné prostředí bílého vína

Kulturní, sociální a hospodářské vazby

Již od starověku jsou vinná réva a víno neodmyslitelně spjaté s kulturním, společenským a hospodářským životem obyvatel ostrova Santorini.

Ostrov Santorini vždy spojoval velkou produktivitu s kvalitou a orientací na vnější vztahy. V době turecké nadvlády byl nedostatek rozsáhlých ploch orné půdy příčinou toho, že se zde muslimští obyvatelé neusadili. Obyvatelé Santorini uspořádali svá společenství demokraticky a plně využili míru, který panoval v Egejském moři po dobytí Otomany, k rozvoji obchodu a námořní dopravy jako v prehistorických dobách. Alexandrie, Taganrog a Konstantinopol byly nejvýznamnějšími středisky vývozu velkého množství vína z ostrova Santorini. Je známo, že vývoz do Ruska se uskutečňoval přinejmenším od roku 1786. Hospodářství ostrova Santorini začalo upadat v době, kdy byl ukončen vývoz do Ruska v důsledku říjnové revoluce.

Důkazy o dávné minulosti ostrova jsou dnes uchovány v archeologických nalezištích Akrotiri a Mesa Vounou, v archeologických muzeích na Santorini a v Aténách a v Kulturním centru Gyzi Megaron. Celý ostrov se svými kalderami, sopečnými skálami, tradičními sídly, věžemi a jeskyněmi je vlastně památníkem živé historie.

Dnes zde nalezneme vinařství s nejmodernějším vybavením, která se plně věnují výrobě jakostních vín.

Tyto kulturní, sociální a hospodářské vazby byly v minulých letech potvrzeny řadou akcí pořádaných na ostrově, jako jsou sympozia Ampelos („Réva“). Ostrov Santorini byl zvolen jako místo konání těchto mezinárodních sympozií zaměřených na vinnou révu proto, že kromě toho, že je jedním z nejkrásnějších a nejunikátnějších míst na světě, má 3 500 let dlouhou tradici pěstování vinné révy a produkce vína. Tato tradice byla živena jedinečným ekosystémem tohoto egejského ostrova sopečného původu.

Cílem prvního sympozia „Ampelos 2003“ (5.–7. června) bylo přispět ke stanovení správné orientace, pokud jde o pěstování vinné révy v Řecku, a poskytnout vinařům co nejvíce „nástrojů“ nezbytných pro moderní a efektivní vinařství. Pořadatelé sympozia pozvali pěstitele vinné révy, vinaře, odborníky, výzkumné pracovníky a vedoucí podniků v odvětví vína, aby sdíleli své znalosti a postoje k danému tématu. Tito aktéři měli rovněž možnost zúčastnit se bohatého sociálního programu sympozia v jedinečném prostředí: na slavném ostrově Santorini!

Cílem druhého sympozia „Ampelos 2006“ (1.–3. června) bylo představit účastníkům nejnovější vědecký a technický vývoj společně s aktuálními informacemi o trhu. Toto sympozium poskytlo příležitost k plodným diskusím mezi odborníky z celého světa společně se zástupci z odvětví vína, novináři zabývajícími se tematikou vinařství a znalci vín, kteří se akce zúčastnili. Základním cílem sympozia bylo vyhodnotit kombinaci půdy, klimatu a moštové odrůdy v případě každé révy a zvážit, jak nejlépe zužitkovat surovinu při využití celé řady vinařských technik. Tento postup má přispět k rozvoji specifických lahodných aromat společně s chutí u vín jednotlivých regionů. Zvláštní pozornost byla rovněž věnována tržním strategiím, které by mohly být přijaty.

Třetí mezinárodní sympozium „Ampelos 2013“ proběhlo na ostrově Santorini ve dnech 30. a 31. května 2013. Jeho cíle byly: vývoj v odvětví vinařství, pokud jde o jeho přizpůsobení změně klimatu; pokrok a inovace v oblasti výroby vína; nové strategie propagace vinných produktů za nových hospodářských podmínek, které byly nastoleny na celosvětové úrovni, a nové trendy v provádění osvědčených postupů v oblasti vinařství a výroby vína.

Téma čtvrtého mezinárodního sympozia „Ampelos“ (12.–14. května) bylo „Středomořská vinice a změna klimatu“. Přednášky potvrdily významný dopad změny klimatu, a zejména nárůstu průměrných teplot atmosféry na rozvoj fenolických látek, fyziologii a dobu zrání hroznů. Bylo konstatováno, že v posledních čtyřiceti letech byl tento trend v evropských vinicích zaznamenán. V závislosti na dané oblasti a moštové odrůdě nastávalo pučení, rozkvět a zrání hroznů o dva až tři týdny dříve. Hrozny zároveň plně dozrávají při mnohem vyšších teplotách. Hlavními klimatickými parametry jsou teplota, dešťové srážky a sluneční svit. Bylo poukázáno na to, že bez ohledu na prediktivní modely pro tyto parametry se evropská mapa vinné révy a vína zásadně změní. Změna se dotkne jak skladby moštových odrůd, tak strukturálních prvků mapy. Výsledky budou spíše negativní, pokud jde o kvalitu vína, zejména v případě vín vyráběných z bílých moštových odrůd.

8.4. Jakostní, historické, kulturní a sociální souvislosti a zeměpisné prostředí bílého vína

Zeměpisné prostředí a zeměpisný původ

V oblasti produkce vín s CHOP Santorini pokrývají vinice plochu o přibližné rozloze 12 000 stremmat. Rozkládají se od úrovně moře k terasám ve výšce 300 metrů.

Tato oblast se vyznačuje typickým středomořským klimatem se silným slunečním svitem, horkými a suchými léty a mírnými zimami. Průměrná roční nejvyšší teplota dosahuje 23 °C, zatímco nejnižší teplota je 14 °C. Celkové průměrné roční množství srážek se pohybuje mezi 250 a 370 mm.

Ostrov Santorini je tvořen převážně nánosy místní půdy z období třetihor, pemzou a lávou. Půda ostrova Santorini je písčitá s velmi malým množstvím jílu. Má rovněž nízký obsah organické hmoty a s výjimkou malé oblasti kolem kopce Profitis Ilias neobsahuje uhličitan vápenatý. Z těchto důvodů, i přes skutečnost, že je země bohatá na draslík, nejsou rostliny schopny vstřebávat dostatečné množství této látky potřebné k neutralizaci kyseliny vinné. To je důvodem vysoké míry kyselosti u vín ostrova Santorini. Podnebí vyznačující se nedostatkem srážek rovněž přispívá k nízké míře vstřebávání draslíku, stejně jako skutečnost, že vinice nejsou zavlažovány.

Klima ostrova je výjimečně suché. V letním období, kdy zrají hrozny, jsou teploty během dne velmi vysoké. Během tohoto delšího období sucha je zavlažování rostlin zajištěno díky mlze vzniklé odpařováním z moře. Tato mlha vzlíná z kalder a zahaluje ostrov.

Současně na ostrově v letním období vanou silné severní větry známé jako „meltemi“, které zabraňují hromadění plísně na hroznech během dne. Avšak v noci, když teploty klesají a klimatické podmínky jsou poměrně vlhké, sopečná půda ostrova vstřebává plíseň, a dodává tímto způsobem vinné révě živiny.

Na místech, kde se terén prudce svažuje, vybudovali obyvatelé ostrova Santorini známé pezoules (schody). Jinými slovy zformovali půdu do teras s cílem usnadnit pěstování vinné révy a omezit ztrátu vody.

V důsledku této jedinečné kombinace klimatu a půdy hrozny ostrova Santorini rychle dozrávají a uchovávají si svou kyselost.

Stejně jako vše ostatní na větrem bičovaném Santorini má i vinná réva jedinečný tvar. Keříky mají mezi sebou velké mezery a vinou se nízko nad zemí. S cílem ochránit hrozny před vytrvalými větry, které vanou na ostrově v zimě, používají obyvatelé Santorini metodu řezu vinné révy do tvaru koruny, kdy hrozny rostou na její vnitřní straně.

Vážné škody v důsledku napadení hmyzem a chorobami jsou vzácné. Jediným zásahem na ochranu rostlin je jedna či dvě preventivní aplikace síry na jaře.

Vinice na ostrově Santorini jsou nejstaršími vinicemi v Řecku. Některé z nich jsou pravděpodobně až tři sta let staré. Vinná réva má své vlastní kořeny. Není naroubována na americkou podnož. Je tomu tak proto, že škodlivý hmyz mšička révokaz, který i dnes ničí vinice po celém světě, se na ostrov nikdy nedostal. Sopečná půda ostrova, která se vyznačuje nízkým obsahem jílu a velmi vysokým obsahem písku (93–97 %), je pro tento hmyz naštěstí nevhodná.

Řada faktorů tak vytváří mikroklima, které nemá ve světě obdobu. Umožňuje hroznům plně dozrát a dodává jim zvláštní vlastnosti, jako je osvěžující silná kyselost a vysoký obsah alkoholu.

8.5. Jakostní, historické, kulturní a sociální souvislosti a zeměpisné prostředí bílého vína

Údaje o produktu

Vinice ostrovů Santorini a Thirasia lze přirovnat k belvedérům, které se tyčí nad Egejským mořem. V letním období severní větry, slavné meltemi, brání vysokým teplotám, a vytvářejí tak zvláštní mikroklima. Toto mikroklima podporuje zrání hroznů a má vliv na jejich složení během „analytické“ fáze zrání, konkrétně na vlastnosti, jako je kyselost, barva, aromata, obsah cukrů atd. Výsledkem jsou vína výjimečné kvality. Vína CHOP Santorini se vyrábějí z místních moštových odrůd Assyrtiko, Athiri a Aidani.

Zejména suché bílé víno CHOP Santorini se vyrábí z alespoň 85 % hroznů odrůdy Assyrtiko. Zbývající podíl tvoří hrozny odrůd Aidani a Athiri.

Kombinace klimatu, složení půd ostrova, pěstovaných moštových odrůd, péče věnované vinné révě a používaných vinařských technik přispívá ke specifickým vlastnostem vín CHOP Santorini. Tato kombinace jim umožňuje zrát a zlepšuje v průběhu zrání jejich vlastnosti. Zralé suché bílé víno má tmavě zlatožlutou barvu s oranžovými odlesky. V aromatech převažují květinová aromata a aromata zeleného ovoce, jako jsou kdoule, a různých druhů ovoce používaného k výrobě džemů. Rovněž lze rozeznat tóny pražených mandlí a lískových oříšků. Často jsou přítomny kořeněné tóny, například římský kmín a koriandr, tóny aromatických bylin, například kakostu, tymiánu, šalvěje a heřmánku, a dochuť sušených fíků. Tyto vůně jsou přítomny také v chuti, spolu s medem a sušeným ovocem. Zralá vína mají též máslovou strukturu. Vzhledem ke všem těmto vlastnostem jsou tato vína bohatá komplexní, s tělem a ještě delší dochutí.

8.6. Jakostní, historické, kulturní a sociální souvislosti a zeměpisné prostředí bílého vína

Příčinná souvislost

Jak je uvedeno v předchozích oddílech, vína CHOP Santorini vděčí za svou jedinečnost specifickým rysům ostrova a zvláštním pěstitelským technikám. Patří mezi ně:

„Košíkové“ vedení révy. Jedná se o typickou metodu pěstování vinné révy používanou na ostrově Santorini, která představuje místní postup, jenž se dochoval ze starověku až do dnešní doby. Při vytváření „košíků“ zkušení vinaři ostrova Santorini splétají jednotlivé tažně do velkých korun připomínajících přírodní koše, které spočívají na sopečné půdě ostrova. Hrozny v těchto košících bezpečně dozrávají, nejsou v nich vystaveny riziku. Vinná réva je zároveň schopna snášet obzvláště náročné půdní a klimatické podmínky, které na ostrově Santorini panují. Jedná se o:

—	velmi silné větry, zejména na jaře, v období, kdy raší nové výhonky,

—	ostré nárazy písku ze sopečné půdy způsobené větrem,

—	intenzivní sluneční svit po celé letní období,

—	nedostatek vody (s výjimkou páry z mořské mlhy během noci);

2.	Charakteristická půda, která je písčitá a je směsí pemzy a popela, obsahuje velké množství hořčíku, vápníku a železa a má významnou schopnost vstřebávat vodu;

3.	Středomořské klima s mírnými zimami a chladnými léty, kdy mořské vánky ze severu ochlazují vinice a

4.	Výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami společně mořskou mlhou, která se snáší na vinice, udržují vinnou révu v chladu a chrání ji před silným slunečním svitem, což má pozitivní vliv na rozvoj kvality hroznů.

Typické mikroklima ostrovů ve vymezené oblasti se vzájemně ovlivňuje s reliéfem krajiny a přispívá k tomu, že moštové odrůdy dané oblasti produkují vína, která se vyznačují velkou komplexností aromat. Mezi aromaty převažují citrusy, a zejména citrusové květy, jako cedrát, citron, grapefruit a červený pomeranč. Rovněž výrazně převládá aroma ovoce s bílou dužinou, například zeleného ovoce, jako je hruška a zelené jablko. Následuje aroma peckovin, jako je bílá broskev, meruňka a mišpule. Poté můžeme rozpoznat tóny tropického ovoce, například manga, ananasu, liči a melounu. V ústech je prvním dojmem silná kyselost, která je vyvážena hřejivým a příjemným pocitem vyvolaným vysokým obsahem alkoholu. V aromatech tedy převládá citrusové ovoce, a zejména citrusové květy, jako je cedrát, citron, limetka, grapefruit a červený pomeranč, společně s ovocem s bílou dužninou, jako je hruška, což je aroma typické pro odrůdu Assyrtiko, a zelené jablko, a peckovinami, například bílou broskví, meruňkou a zeleným ovocem (liči, mišpule). V závislosti na množstvích odrůd Athiri a Aidani můžeme rovněž nalézt tóny tropického ovoce, například manga a ananasu. Dalším rysem vin ostrova Santorini je výrazně slaná chuť. Tato vlastnost nesouvisí s moštovou odrůdou, nýbrž s blízkostí vinic u moře. Další intenzivní chuťovou vlastností je mineralita, která se ve víně projevuje jako chuť vlhkých kamenů.

Z důvodu všech výše uvedených vlastností jsou vína Santorini bohatá, s plným tělem a mají dochuť, která v ústech přetrvává několik vteřin.

8.7. Jakostní, historická a kulturní souvislost přírodně sladkého vína ze zaschlých hroznů a likérového vína ze zaschlých hroznů se zeměpisným prostředím

Jakost

I)	charakteristická půda, která je písčitá a je směsí pemzy a popela, obsahuje velké množství hořčíku, vápníku a železa a má významnou schopnost vstřebávat vodu;

II)	středomořské klima s mírnými zimami a chladnými léty, kdy mořské vánky ze severu ochlazují vinice;

III)	výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami společně mořskou mlhou, která se snáší na vinice, udržují vinnou révu v chladu a chrání ji před silným slunečním svitem, což má pozitivní vliv na rozvoj kvality hroznů.

8.8. Jakostní, historická a kulturní souvislost přírodně sladkého vína ze zaschlých hroznů a likérového vína ze zaschlých hroznů se zeměpisným prostředím

Historické souvislosti

8.9. Jakostní, historická a kulturní souvislost přírodně sladkého vína ze zaschlých hroznů a likérového vína ze zaschlých hroznů se zeměpisným prostředím

Kulturní, sociální a hospodářské vazby

Již od starověku jsou vinná réva a víno neodmyslitelně spjaté s kulturním, společenským a hospodářským životem obyvatel ostrova Santorini.

Při výrobě vín Vinsanto se nadále dodržuje tradice passos, což je název pro víno ze zaschlých hroznů z dob starověku, jímž byly ostrovy Egejského moře proslulé.

Dnes existuje několik druhů vín, která si zachovala stejné vlastnosti a výrobní metody jako v dobách antického Řecka. Básník a filozof a milovník vína Hésiodos v 7. století př. n. l. napsal: „Vystavte hrozny slunci po deset dnů a nocí a pět dnů a nocí je ponechte ve stínu“. Sdělil nám tak starý recept pro výrobu vína.

Vína Vinsanto, která si zachovávají stále stejnou chuť a pijí se neředěná, si můžeme vychutnat na sympoziích Platóna a Sokrata.

Ve 12. století benátští dobyvatelé ostrova toto víno přejmenovali na „Vino di Santorini“ (víno Santorini). Z tohoto názvu vzniklo „Vino Santo“ a následně „Vinsanto“. Pod názvem „Vinsanto“ bylo víno dopravováno do přístavů Konstantinopole, Ruska, Terstu, Ancony a Benátek. Toto slavné sladké víno, které svědčí o jedinečnosti ostrova Santorini, bylo součástí bohatých hostin pořádaných středověkými vládci. Po mnoho staletí bylo Vinsanto vínem podávaným v kalichu při církevním přijímání v rámci ruské pravoslavné církve.

První známý odkaz na název „Vinsanto“ pochází z roku 1729. V dopise adresovaném katolickému biskupovi ostrova několik námořních kapitánů uvedlo, že pirátská loď vyplenila dvě plavidla plující ze Santorini a odvezla deset sudů vína a pět sudů Vinsanto.

Ostrov Santorini vždy spojoval velkou produktivitu s kvalitou a orientací na vnější vztahy. Vývoz vín Vinsanto dosáhl svého vrcholu během benátské a turecké vlády a znovu pak v 19. století, kdy samotný ostrov Santorini vyvážel více vína než celý zbytek Řecka. V době turecké nadvlády byl nedostatek rozsáhlých ploch orné půdy příčinou toho, že se zde muslimští obyvatelé neusadili. Obyvatelé Santorini uspořádali svá společenství demokraticky a plně využili míru, který panoval v Egejském moři po dobytí Otomany, k rozvoji obchodu a námořní dopravy jako v prehistorických dobách. Alexandrie, Taganrog a Konstantinopol byly nejvýznamnějšími středisky vývozu velkého množství vína z ostrova Santorini. Je známo, že vývoz vína Vinsanto do Ruska se uskutečňoval přinejmenším od roku 1786. Hospodářství ostrova Santorini začalo upadat v době, kdy byl ukončen vývoz vína Vinsanto do Ruska v důsledku říjnové revoluce.

Dnes zde nalezneme vinařství s nejmodernějším vybavením, která se plně věnují výrobě jakostních vín.

8.10. Jakostní, historická a kulturní souvislost přírodně sladkého vína ze zaschlých hroznů a likérového vína ze zaschlých hroznů se zeměpisným prostředím

Zeměpisné prostředí a zeměpisný původ

V oblasti produkce vín s CHOP Santorini pokrývají vinice plochu o přibližné rozloze 12 000 stremmat. Rozkládají se od úrovně moře k terasám ve výšce 300 metrů.

V důsledku této jedinečné kombinace klimatu a půdy hrozny ostrova Santorini rychle dozrávají a uchovávají si svou kyselost.

Vážné škody v důsledku napadení hmyzem a chorobami jsou vzácné. Jediným zásahem na ochranu rostlin je jedna či dvě preventivní aplikace síry na jaře.

Řada faktorů tak vytváří mikroklima, které je ve světovém měřítku jedinečné, a pomáhá tak hroznům plně dozrát. V kombinaci s účinky expozice slunci a zrání tyto faktory umožňují výrobu sladkých koncentrovaných vín, pro něž je typická lahodná sametová chuť.

8.11. Jakostní, historická a kulturní souvislost přírodně sladkého vína ze zaschlých hroznů a likérového vína ze zaschlých hroznů se zeměpisným prostředím

Údaje o produktu

Kromě toho kombinace klimatu, složení půd ostrova, pěstovaných moštových odrůd, péče věnované vinné révě a používaných vinařských technik přispívá ke specifickým vlastnostem vín CHOP Santorini.

Přírodně sladké bílé víno ze zaschlých hroznů a likérové víno ze zaschlých hroznů s CHOP Santorini se vyrábí z alespoň 51 % hroznů odrůdy Assyrtiko. Zbytek tvoří odrůdy Aidani a Athiri s malým množstvím „cizích“ bílých odrůd, které se pěstují tradičním způsobem na skupině ostrovů Santorini a Thirasia. Konkrétně se jedná o odrůdy Gaidouria, Katsano, bílé Moschato, Monemvassia, Platani, Potamissi a červenou odrůdu Roditis.

Po sklizni jsou hrozny určené k výrobě vína Vinsanto ponechány na horkém egejském slunci za účelem vysušení, přičemž odvodňovací schopnost půdy je chrání před hnilobou. Po sedmi až dvanácti dnech hrozny přijdou o většinu své plísně a zároveň dojde ke koncentraci všech jejich vlastností. Poté jsou hrozny opatrně rozdrceny a lisovány a je zahájen proces pomalého kvašení, který je předmětem každodenní kontroly. Vzhledem k vysokému obsahu cukru dojde k předčasnému zastavení tohoto procesu. Výsledkem je přirozeně sladké víno bez přídavku silného alkoholu. Víno poté zraje v dubových sudech po dobu minimálně 24 měsíců. Zrání vínu Vinsanto prospívá a jeho hodnota je nedocenitelná v tom smyslu, že vínu, které je ponecháno v tmavých sklepích ostrova, propůjčuje charakteristické vůně a chutě. Čas je faktorem, který umožňuje koncentraci vlastností vína Vinsanto, dává tomuto vínu lahodnou sametovou chuť a činí zrání nedílnou součástí jeho výroby.

K produkci jednoho litru vina Vinsanto je zapotřebí zhruba 6 kilogramů hroznů. Toto množství se může zvýšit až na 10 kg v závislosti na odpařování během dlouhé doby zrání. Jedná se proto o velmi vzácné víno, neboť vše v rámci jeho výroby má velkou hodnotu.

Výše uvedené místní moštové odrůdy používané k výrobě Vinsanto přispívají svým vlastním způsobem k jedinečnosti tohoto vína. Odrůda Assyrtiko dodává vínu osvěžující kyselost, ušlechtilost a minerální povahu; odrůda Aidani tělo a plnost a výrazné aroma a odrůda Aithiri jemnost a delikátnost. Kombinace všech těchto odrůd přispívá ke komplexnosti vína Vinsanto.

8.12. Jakostní, historická a kulturní souvislost přírodně sladkého vína ze zaschlých hroznů a likérového vína ze zaschlých hroznů se zeměpisným prostředím

Příčinná souvislost

Jak je uvedeno v předchozích oddílech, vína CHOP Santorini vděčí za svou jedinečnost specifickým rysům ostrovů a zvláštním pěstitelským technikám. Konkrétně:

—	velmi silné větry, zejména na jaře, v období, kdy raší nové výhonky,

—	ostré nárazy písku ze sopečné půdy způsobené větrem,

—	intenzivní sluneční svit po celé letní období,

—	nedostatek vody (s výjimkou páry z mořské mlhy během noci);

2.	Charakteristická půda, která je písčitá a je směsí pemzy a popela, obsahuje velké množství hořčíku, vápníku a železa a má významnou schopnost vstřebávat vodu;

3.	Středomořské klima s mírnými zimami a chladnými léty, kdy mořské vánky ze severu ochlazují vinice a

4.	Výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami společně mořskou mlhou, která se snáší na vinice, udržují vinnou révu v chladu a chrání ji před silným slunečním svitem, což má pozitivní vliv na rozvoj kvality hroznů.

Souhra všech těchto faktorů v kombinaci s účinkem vystavení hroznů na slunce umožňuje výrobu vín s intenzivním a komplexním aromatem. Ve víně jsou přítomny tóny koření, hrozinkového sirupu, čokolády, kávy, čaje, višní, švestek a fíků, třešní a višňového džemu a medových pláství. Během zrání se aromata stávají intenzivnějšími a komplexnějšími. V ústech je víno bohaté s překvapivou kyselostí, která vyvažuje sladkou chuť. Jedná se o vyvážené sametové víno s výraznými tóny medu a citronu. Vyznačuje se jedinečnou komplexností vůní a chutí, vynikající strukturou a dlouhou dochutí.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Další ustanovení týkající se označování vín

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

doplňující ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

1. Výrazy odkazující na některé výrobní metody

V ministerském rozhodnutí č. 280557/9.6.2005, které stanoví dobu výroby, zrání a uvolnění ke spotřebě vín s označením původu jakosti nejvyšší jakosti a zemských vín a výrazy, které mají být použity pro jejich označování, pokud jde o způsob nebo metodu výroby (vládní věstník, řada II, č. 818/15.6.2005) odkazuje článek 1 na předpoklady pro použití těchto označení:

—	„ΝΕΟΣ ΟΙΝΟΣ“ nebo „ΝΕΑΡΟΣ ΟΙΝΟΣ“ (MLADÉ VÍNO)

—	„ΩΡΙΜΑΝΣΗ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ nebo „ΩΡΙΜΑΣΕ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ (ŠKOLENÍ V SUDU NEBO ŠKOLENÉ V SUDU)

—	„ΠΑΛΑΙΩΜΕΝΟΣ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ nebo „ΠΑΛΑΙΩΣΗ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ (ZRÁLO V SUDU NEBO ZRÁNÍ V SUDU)

2. Uvádění ročníku sklizně na etiketě

Použijí-li se na etiketě výrazy „ΝΕΟΣ ΟΙΝΟΣ“ nebo „ΝΕΑΡΟΣ ΟΙΝΟΣ“ („NOVÉ VÍNO“), musí být uveden ročník sklizně v souladu s čl. 1 odst. 2 ministerského rozhodnutí č. 280557/9.6.2005, kterým se stanoví doba zralosti, zrání a uvádění na trh vín mimořádné kvality, s označením původu a místních vín, jakož i pojmy používané při jejich označování týkající se výrobní metody a přípravy (vládní věstník, řada II, č. 818/15.6.2005).

3. Tradiční výrazy

—	Tradiční výrazy v souladu s ministerským rozhodnutím č. 235309/7.2.2002, kterým se schvalují tradiční výrazy pro vína, které jsou spojeny s označením původu nebo zeměpisným označením (vládní věstník, řada II, č. 179/6.2005).

V souladu s ministerským rozhodnutím lze na štítcích vín s CHOP Santorini používat tyto tradiční výrazy: ΛΕΥΚΟΣ ΑΠΟ ΛΕΥΚΑ ΣΤΑΦΥΛΙΑ / Blanc de blancs, ΑΠΟ ΝΗΣΙΩΤΙΚΟ(ΟΥΣ) ΑΜΠΕΛΩΝΑ(ΕΣ) / Vin de vignoble(s) insulaire(s) (víno z ostrovních vinic), ΑΠΟ ΑΜΠΕΛΩΝΑ(ΕΣ) ΣΕ ΠΕΖΟΥΛΕΣ / Vin de vignobles en terrasses (víno z terasovitých vinic), ΟΙΝΟΣ ΛΟΦΩΝ / Vin de collines (víno z kopců), ΟΙΝΟΣ ΠΛΑΓΙΩΝ / Vin de coteaux (víno ze svahů), Λιαστός (ze zaschlých hroznů), VINSANTO, ΝΥΧΤΕΡΙ/Nykteri.

—	Uvedení tradičních výrazů, jak je uvedeno v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013, které jsou spojeny s tímto označením původu nebo zeměpisným označením.

V souladu s článkem 113 nařízení (EU) č. 1308/2013 a jak je definováno a zaznamenáno v databázi e-Ambrosia, jsou tradiční názvy, které lze používat při označování vín s CHOP Santorini s výhradou dodržení příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů, následující:

Ονομασία Προέλευσης Ανωτέρας Ποιότητας (ΟΠΑΠ) (označení původu jakosti nejvyšší jakosti) namísto CHOP, Αγρέπαυλη (Agrepavlis), Αμπέλι (Ampeli), Αμπελώνας (ες) (Ampelonas(es)), Αρχοντικό (Archontiko), Ειδικά επιλεγμένος (speciálně vybrané), Επιλογή or Επιλεγμένος (výběr nebo vybrané), Κάστρο (Kastro), Κτήμα (Ktima), Μετόχι (Metochi), Μοναστήρι (Monastiri), Πύργος (Pyrgos) a Λιαστός (ze zaschlých hroznů).

Kromě toho:

Νυχτέρι (Nykteri): tradiční název vyhrazený pro suchá bílá vína s CHOP Santorini s minimálním přirozeným obsahem alkoholu v procentech objemových 13,5 %, kvašená buď v nádržích, nebo v sudech, která jsou poté ponechána k zrání v dřevěných sudech po dobu alespoň tří měsíců.

Vinsanto: tradiční název vyhrazený pro sladká vína s CHOP Santorini vyrobená ze zaschlých hroznů.

Odchylky

Právní rámec:

právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

ustanovení čl. 5 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2019/33

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu

Odkaz na specifikaci výrobku

http://www.minagric.gr/images/stories/docs/agrotis/POP-PGE/TEXNIKOI%20FAKELOI%20OINON%20POP-PGE%20ENGLISH/PDO%2031/prodiagrafi_POPSantorini_201221.pdf

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

31.3.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 143/28

(2022/C 143/10)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY, KTERÝM SE MĚNÍ JEDNOTNÝ DOKUMENT

Άγιο Όρος / Agio Oros

PGI-GR-A0873-AM01

Datum oznámení: 31. 12. 2021

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Doplnění znění, které uvádí, že pro výrobu červeného a bílého vína ze zaschlých hroznů se hrozny musí nechat schnout po dobu 10 až 15 dnů.

Důvod: Tato doba je nutná k tomu, aby hrozny, které jsou v době sklizně již přezrálé (obsah cukru vyšší než 270 g/l), dosáhly požadovaného obsahu cukru (350-370 g/l) a současně si zachovaly další vlastnosti, jako je neporušenost, dobrý stav a šťavnatost, které umožní jejich snadné lisování a výrobu dostatečného množství hroznové šťávy.

Byl změněn oddíl „Enologické postupy“.

2. Nahrazení písmena b) v oddílu „Zvláštní enologické postupy“

Písmeno b) „Zvláštní enologické postupy“ v oddílu „Enologické postupy“ bylo nahrazeno tímto:

„b)	Réva se prořezává řezem typu Gobelet nebo jednoduchým či dvojitým kordonovým řezem za použití trvalého kordonového řezu nebo nahrazení tažně.“

Důvod: pěstování vína na Athosu se datuje do 10. století n. l., kdy pěstitelé vinné révy původně prořezávali keře do tradičních tvarů, například řezem typu Gobelet, ale rovněž do volnějších tvarů (mimo jiné vedli révu za pomoci stínicích treláží nebo ji pěstovali na konstrukcích nízko nad zemí atd.). S rozvojem mechanizace při pěstování vinné révy došlo k zavedení modernějších a účinnějších systémů vedení, jako je kordonový řez typu Royat – trvalý kordonový řez v sušších nezavlažovaných oblastech nebo Guyotův řez s náhradním tažněm v úrodnějších, zavlažovaných oblastech. Vzhledem ke staré tradici pěstování vína je řez typu Gobelet (navzdory své nižší produktivitě) přirozeně stále úspěšně využíván v různých částech Athosu, rovněž proto, že s ohledem na zvláštní duchovní poslání této oblasti nepředstavuje obchodní hodnota hlavní prioritu.

Bod týkající se „Zvláštních enologických postupů“ v oddílu „Enologické postupy“ byl nahrazen tímto:

3. Nové odrůdy doplněné ke směsi odrůd pro výrobu bílého vína a vína ze zaschlých hroznů

a)	U bílého vína (suché, polosuché, sladké) byly ke směsi odrůd přidány bílé moštové odrůdy Malagouzia a Muscat of Alexandria v jakémkoli poměru.

b)	U vína ze zaschlých hroznů byly ke směsi odrůd přidány bílé moštové odrůdy Malagouzia a Muscat of Alexandria v jakémkoli poměru.

Důvod: Po roce 1990 se Malagouzia stala intenzivně pěstovanou odrůdou vinné révy a byla poprvé ve velké míře vysazována na sousedním poloostrově Sithonia. Brzy se stala jednou z nejoblíbenějších odrůd na řeckých vinicích a na Athosu se pěstuje již patnáct let. Jedná se o vitální, produktivní odrůdu. Vzhledem k tomu, že je citlivá na plíseň šedou a nadbytečnou vlhkost, je pěstována ve středních až vyšších polohách vinic, obvykle na svažitém terénu, kde je lepší odvodnění. Právě tyto podmínky jsou typické pro Athos, kde je pěstování této odrůdy věnována mimořádná pozornost, včetně hnojení, zavlažování a defoliace, která se provádí v létě (odstraňování oček a listů). Odrůda Malagouzia se buď používá samostatně, nebo v kombinaci s jinými odrůdami s odlišnými vlastnostmi (např. Asyrtiko) při výrobě suchých, polosuchých a sladkých bílých vín. Vína se vyznačují mírnou kyselostí a převládajícím limetkovým a broskvovým aromatem, pokud je vinná réva pěstována na pozemcích v blízkosti moře, v případě, kdy se vinice nacházejí ve vyšších polohách, tato aromata doprovázejí tóny bazalky a dalších aromatických bylin.

Odrůda Muscat of Alexandria se pravděpodobně dostala na Athos po roce 1922, kdy s sebou tuto odrůdu přivezli uprchlíci a vysadili ji zejména v severním Řecku a na ostrově Limnos. V roce 1934 klášterní kněz Eulogios Kourilas napsal, že klášter Velká Lavra se může chlubit „báječnou Alexandrinou“. Do kláštera Simonos Petras byly dodávány nejen hrozny z jeho pozemků na ostrově Limnos (v letech, kdy sklizeň hroznů na Athosu nepostačovala pro potřeby mnichů), ale rovněž rozmnožovací materiál. K oficiální registraci této odrůdy došlo v roce 1960. Vzhledem k tomu, že byla na poloostrově Athos pěstována zhruba sto let, dokonale se přizpůsobila specifickému klimatu ostrova.

Této odrůdě se daří na středně těžkých, písčito-jílovitých půdách Athosu, jejichž hodnota pH je 6–8. Je průměrně vitální, produktivní a odolná vůči suchu a plodí velké hrozny se světle žlutou slupkou. Sklizeň začíná v období od konce srpna do 10. září v závislosti na daném roce. V průměru tato odrůda na vinicích Athosu dozrává o něco dříve než v jiných částech Řecka, v nichž je pěstována.

Z odrůdy Muscat of Alexandria jsou vyráběna vína světle žluté barvy se zlatými a zelenými odlesky, v jejichž aromatech převládá růže, jasmín, peckoviny a hroznové víno, s tóny máty. Tato vína jsou střední plnosti a kyselá s dlouhou (středně dlouhou+) dochutí, za niž vděčí svému bohatému aromatickému potenciálu. Vzhledem ke své střední plnosti a kyselosti jsou tato vína používána ve směsích s jinými odrůdami, například Asyrtiko, které mají vyšší obsah kyselin. Jejich potenciál zrání s výjimkou vzácných případů nepřesahuje čtyři roky, a jsou tedy určena ke konzumaci jako mladá.

Byly změněny oddíly „Povolené moštové odrůdy“ a „Souvislost se zeměpisnou oblastí“ doplněním informací v kapitolách „Údaje o zeměpisné oblasti“, „Údaje o produktu“ a „Příčinná souvislost“.

4. Nové odrůdy doplněné ke směsi odrůd pro výrobu červeného vína, růžového vína, červeného likérového vína a vína ze zaschlých hroznů

a)	U červeného vína (suché, polosuché, sladké) byly ke směsi odrůd přidány červené odrůdy Merlot, Cabernet Franc, Agiorgitiko a Hamburg Muscat v jakémkoli poměru.

b)	U růžového vína (suché a polosuché) byly ke směsi odrůd přidány červené odrůdy Merlot, Cabernet Franc, Agiorgitiko a Hamburg Muscat v jakémkoli poměru.

c)	U červeného likérového vína byly ke směsi odrůd přidány červené odrůdy Merlot, Cabernet Franc, Agiorgitiko a Hamburg Muscat v jakémkoli poměru.

d)	U vína ze zaschlých hroznů byly ke směsi odrůd přidány červené odrůdy Merlot, Cabernet Franc, Agiorgitiko a Hamburg Muscat v jakémkoli poměru.

Důvod: Merlot a Cabernet Franc, které jsou mezinárodními polyvalentními odrůdami, jsou již na hoře Athos pěstovány několik let a zatím se velmi úspěšně přizpůsobily jejím půdním a klimatickým podmínkám. Hrozny dobře zrají a získávají jednotnou barvu a vyváženou koncentraci cukrů. Vína vyrobená z hroznů odrůdy Merlot se vyznačují tmavě červenou barvou, plným tělem a vysokým obsahem alkoholu, zatímco vína z odrůdy Cabernet Franc mají vysoký obsah tříslovin, dobrý obsah alkoholu a jsou vhodná k dlouhodobé archivaci. Agiorgitiko je polyvalentní řecká odrůda. V Řecku začala být pěstována poměrně nedávno a ukázalo se, že si v oblasti Chalkidiki, a zejména na Athosu, dobře uchovává své vlastnosti. Jedná se o produktivní a aromatickou odrůdu, z níž se vyrábějí vína vyznačující se jemnými tříslovinami, a která tak obohacuje (společně s odrůdou Hamburg Muscat) směs odrůd používaných k výrobě červených vín s CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“, v nichž převládají robustnější odrůdy s vyšším obsahem tříslovin. Poslední odrůdou je odrůda Hamburg Muscat, která se pěstuje po celém Řecku. Poslední odrůdou je odrůda Hamburg Muscat, která se pěstuje po celém Řecku. Na Athosu se většinou používá při výrobě suchých a polosuchých růžových vín a polosuchých a sladkých červených vín a červených vín ze zaschlých hroznů. Tato odrůda se vyznačuje nižšími výnosy, než je v této oblasti obvyklé, a vyrábí se z ní speciální vína s vysokým obsahem alkoholu, velmi jemnými tříslovinami a příjemnou aromatickou dochutí.

5. Doplnění tradičního výrazu „Nama“

Důvod: „Nama“ je název sladkého červeného vína (ze zaschlých hroznů nebo likérového vína), které se tradičně používá při sloužení mše svaté. Jedná se o druh vína, který se vyrábí zvláštním postupem a vyznačuje se nízkou kyselostí a nízkým obsahem alkoholu a který se na Athosu tradičně vyrábí již po celá staletí.

Byl změněn oddíl „Tradiční názvy“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název (názvy)

Άγιο Όρος / Agio Oros

2. Typ zeměpisného označení:

CHZO – chráněné zeměpisné označení

3. Kategorie výrobků z révy vinné

Víno

3.	Likérové víno

15.	Víno ze zaschlých hroznů

4. Popis vína (vín)

1. Suché červené víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: tmavě červené barvy s rubínovými odlesky.

Buket: intenzivní aroma lesního ovoce a koření s tóny vanilky nebo tabáku v závislosti na době, po kterou zrálo.

Chuť: na patře je plné, s výtečnou strukturou, dobrou kyselostí a lahodnými tříslovinami.

—	Celkový minimální obsah alkoholu: 11,0 % obj.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 10,5 % obj.

—	Celkový obsah cukru (g/l): max. 9,0

—	Maximální celková kyselost: 7,0 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—

Je-li obsah cukru vyšší než 4 g/l, použijí se pravidla přílohy III části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	20
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	150

2. Polosuché červené víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: tmavě červené barvy s rubínovými odlesky.

Buket: lahodné aroma červeného ovoce (třešeň, višeň).

Chuť: ovocná a jemná v ústech, se sametovou strukturou a lahodnou dochutí.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 10,5 % obj.

—	Celkový obsah cukru (g/l): min. 4,5 – max. 17,5

—	Maximální celková kyselost: 7,0 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—	Je-li obsah cukru vyšší než 12 g/l, použijí se pravidla přílohy III části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

—

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 200 miligramů na litr u červených vín, která obsahují nejméně 5 gramů cukru vyjádřeného jako součet glukózy a fruktózy na litr (v souladu s odchylkou stanovenou v příloze I části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	20
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	200

3. Sladké červené víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: tmavě červená barva s purpurovými, rubínovými, fialovými nebo modravými odlesky, která někdy přechází během zrání do cihlově červené.

Buket: komplexní a intenzivní aroma s převládajícími tóny medu a sušeného ovoce.

Chuť: bohatá a sladká na patře, s vyváženou kyselostí.

—	Celkový minimální obsah alkoholu: 15,0 % obj.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 10,5 % obj.

—	Celkový obsah cukru (g/l): min. 45

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 300 miligramů na litr u sladkých vín s celkovým minimálním obsahem alkoholu v procentech objemových 15 % a obsahem cukru 45 g/l (v souladu s odchylkou stanovenou v příloze I části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	20
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	300

4. Suché růžové víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: světle růžová barva, někdy s oranžovými odlesky.

Buket: vůně červeného ovoce a růží, rovněž však se zelenými tóny (papriky) v závislosti na použité odrůdě.

Chuť: buket se promítá do chuti, která je dlouhotrvající, lahodná a ovocná, s osvěžující kyselostí.

—	Celkový minimální obsah alkoholu: 11,0 % obj.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 10,0 % obj.

—	Celkový obsah cukru (g/l): max. 9,0

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—

Je-li obsah cukru vyšší než 4 g/l, použijí se pravidla přílohy III části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	200

5. Polosuché růžové víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: barva je tmavě růžová nebo oranžová v závislosti na extraktivnosti.

Buket: typické aroma sladkého červeného ovoce (jahody, maliny a třešně).

Chuť: středně plná, krémovitá a celkově harmonická díky mírné kyselosti vyvážené sladkou chutí.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 10,0 % obj.

—	Celkový obsah cukru (g/l): min. 4,5 – max. 17,5

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—	Je-li obsah cukru vyšší než 12 g/l, použijí se pravidla přílohy III části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

—

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 250 miligramů na litr u růžových vín, která obsahují nejméně 5 gramů cukru vyjádřeného jako součet glukózy a fruktózy na litr (v souladu s odchylkou stanovenou v příloze I části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	250

6. Suché bílé víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: víno je čiré, jasně žluté bary se zelenými odlesky.

Buket: ve vůni převažuje citrusové ovoce a ovoce s bílou dužninou (broskev, jablko).

Chuť: typicky čerstvá a vyvážená s dlouhou dochutí.

—	Celkový minimální obsah alkoholu: 11,0 % obj.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 10,0 % obj.

—	Celkový obsah cukru (g/l): max. 9,0

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—

Je-li obsah cukru vyšší než 4 g/l, použijí se pravidla přílohy III části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	200

7. Polosuché bílé víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: jasná zlatožlutá barva.

Buket: vůně je živá a ovocná s převažujícími květinovými tóny.

Chuť: kulatá, výrazně kyselá s dobrou strukturou na patře.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 10,0 % obj.

—	Celkový obsah cukru (g/l): min. 4,5 – max. 17,5

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—	Je-li obsah cukru vyšší než 12 g/l, použijí se pravidla přílohy III části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

—

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 250 miligramů na litr u bílých vín, která obsahují nejméně 5 gramů cukru vyjádřeného jako součet glukózy a fruktózy na litr (v souladu s odchylkou stanovenou v příloze I části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	250

8. Sladké bílé víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: žlutá barva se zelenými odlesky, která může zráním vína ztmavnout na sytě žlutou barvu.

Buket: komplexní a intenzivní vůně s ovocnými, květinovými nebo sladkými kořeněnými tóny v závislosti na použitých odrůdách.

Chuť: vyvážená a sladká chuť, na patře plná, s dlouhou aromatickou dochutí.

—	Celkový minimální obsah alkoholu: 15,0 % obj.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 10,0 % obj.

—	Celkový obsah cukru (g/l): min. 45

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 300 miligramů na litr a celkový minimální obsah alkoholu v procentech objemových přesahuje 15 % (v souladu s odchylkou stanovenou v příloze I části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	300

9. Červené likérové víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: tmavě purpurová barva s rubínovými odlesky.

Buket: výrazná vůně ořechů, sušeného červeného ovoce, medu, vosku a hořké čokolády.

Chuť: živá, výrazná a plná na patře, vyvážená, sladká.

—	Maximální skutečný obsah alkoholu: 22,0 % obj.

—	Celkový minimální obsah alkoholu: 17,5 % obj.

—	Minimální obsah cukru: min. 221 g/l v moštu

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého u likérových vín je 200 miligramů na litr a obsah cukru je minimálně 5 gramů na litr (v souladu s odchylkou stanovenou v příloze I části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	15
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	20
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	200

10. Bílé víno ze zaschlých hroznů

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: tmavě žlutá barva s kávově zabarvenými odlesky v závislosti na době, po kterou víno zrálo.

Buket: komplexní vůně, v níž se sladké koření, jako je skořice a růže, snoubí se sušeným ovocem, například meruňkami a rozinkami.

Chuť: jemná a sladká s osvěžující kyselostí a velmi dobrou strukturou.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 16,0 % obj.

—	Minimální celkový obsah cukru (g/l): 45

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého u sladkých vín vyrobených ze zaschlých hroznů je 400 miligramů na litr a jejich obsah zbytkového cukru vyjádřený jako cukr je alespoň 45 g/l (v souladu s odchylkou stanovenou v příloze I části B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	9
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	30
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	400

11. Červené víno ze zaschlých hroznů

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Vzhled: tmavá karamelová barva s odlesky červeného korálu.

Buket: komplexní vůně sušeného ovoce – fíků, meruněk, rozinek – a sladkého koření.

Chuť: komplexní plná chuť na patře, vyvážená a sladká, s tóny sušeného ovoce, jako jsou meruňky a fíky.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu: 16,0 % obj.

—	Minimální obsah cukru: 140 g/l

—	Maximální celková kyselost: 7,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr.

—	Maximální obsah alkoholu musí být v souladu s hodnotami stanovenými v příslušných právních předpisech EU.

—

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	9
Minimální celková kyselost	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	30
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	400

5. Enologické postupy

5.1. Zvláštní enologické postupy

1. Způsob vedení révy

Pěstitelská technika

Réva se prořezává řezem typu Gobelet nebo jednoduchým či dvojitým kordonovým řezem za použití trvalého kordonového řezu nebo nahrazení tažně.

2. Produkce bílých vín a bílých vín ze zaschlých hroznů

Omezení týkající se enologických postupů

a) Bílá vína

Bílé víno CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ se vyrábí s využitím moderních vinařských technik. Teplota během alkoholového kvašení nepřesahuje 20 °C.

b) Bílá vína ze zaschlých hroznů

Hrozny se sklízejí přezrálé (obsah cukru >270 g/l) a poté jsou ponechány na slunci po dobu 10 až 15 dnů, která je potřebná k dosažení požadovaného obsahu cukru 350–370 g/l. Hrozny se poté lisují za účelem získání moštu a následuje alkoholové kvašení při regulované teplotě 16–18 °C.

3. Výroba červených vín, červených vín ze sušených hroznů, červených likérových vín a růžových vín

Omezení týkající se enologických postupů

a) Červená vína

Červené víno CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ se vyrábí tradičními metodami výroby červených vín.

b) Červená vína ze zaschlých hroznů

Hrozny se sklízejí přezrálé (obsah cukru >270 g/l) a poté jsou ponechány na slunci po dobu 10 až 15 dnů, která je potřebná k dosažení požadovaného obsahu cukru 350–370 g/l. Hrozny se poté lisují a jsou umístěny do kvasného tanku, kde probíhá alkoholové kvašení při regulované teplotě 20-22 °C.

c) Červená likérová vína

Po odstopkování a lehkém lisování jsou hrozny umístěny do kvasného tanku, kde je zahájeno alkoholové kvašení. Alkoholové kvašení probíhá při regulované teplotě 20–22 °C. Víno je odděleno od matolin, jakmile získá požadované organoleptické vlastnosti. Poté se přidá neutrální alkohol vinného původu s obsahem alkoholu alespoň 96 % obj. s cílem zastavit alkoholové kvašení a filtrací se odstraní kvasinky.

d) Růžová vína

Růžové víno CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ se vyrábí s využitím moderních vinařských technik. Teplota během alkoholového kvašení nepřesahuje 20 °C.

4. Zvláštní enologické postupy používané při výrobě vín

Zvláštní enologický postup

a)	Při výrobě polosuchých, polosladkých a sladkých vín je slazení povoleno v souladu s příslušnými ustanoveními (příloha I části D nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934).

Likérové víno se vyrábí z hroznů, které prošly částečným kvašením a jejichž přirozený obsah alkoholu v procentech objemových je alespoň 12 %, nebo z vína, případně ze směsi obou produktů, do nichž byl přidán neutrální alkohol vinného původu buď samotný, nebo ve směsi, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu alespoň 96 % objemových nebo vína anebo destilátu ze sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových.

Víno ze zaschlých hroznů se vyrábí z hroznového moštu ponechaného na slunci nebo ve stínu po dobu 10 až 15 dnů za účelem částečné dehydratace. Tento mošt musí být vinifikován bez přídavku – před zahájením, v průběhu nebo po ukončení alkoholového kvašení – moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu nebo alkoholu zemědělského původu anebo destilátu a aniž se mošt ze zaschlých hroznů jakýmkoli způsobem zahušťuje. Obsah cukru a alkoholu konečného produktu pochází výlučně z vinifikovaných hroznů.

5.2. Maximální výnosy

1. Maximální výnosy v hektolitrech konečného produktu na hektar

96 hektolitrů na hektar

2. Maximální výnosy v kilogramech hroznů na hektar

12 000 kg hroznů/ha

6. Vymezená zeměpisná oblast

Vymezená oblast produkce vín CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“, která se nachází v nadmořské výšce 10 až 400 metrů, zahrnuje autonomní stát Athos a sousední lokalitu Ouranoupoli v obci Stageira-Akanthos (region Chalkidiki).

7. Hlavní moštové odrůdy

Cabernet Franc N

Cabernet sauvignon N

Chardonnay B

Grenache rouge N

Merlot N

Sauvignon Blanc B

Syrah N

Agiorgitiko N

Athiri Β

Asyrtiko B

Limnio Ν

Malagouzia B

Muscat of Alexandria B

Hamburg Muscat N

Xinomavro N – Xinogaltso, Popolka, Mavro Naoussa

Roditis Rs – Alepou

8. Popis souvislostí

8.1. Historické, kulturní a sociální souvislosti

1. Historická souvislost

Pěstování vinné révy bylo na Athosu dobře rozvinuté, jak dokazuje písemné svědectví mnichů. Řada odkazů na pěstování vinné révy je uvedena v knize napsané Eulogiem Kourilasem Lauriotisem, klášterním knězem. Rozsah pěstování vinné révy kláštery na Athosu, z nichž všechny mají dodnes svá vlastní vinařství, dokládají historické záznamy. Stojí za zmínku, že každý klášter vyráběl každý rok přibližně 80–100 tun vína. Kromě dvaceti klášterů se na Athosu rovněž nacházejí různé dependence, například svaté skites nebo asketické příbytky a kelije, které pěstují vlastní révu a mají svou vlastní spotřebu vína. Tradičně pěstovanými odrůdami v této oblasti jsou Limnio, Fokianos, Mavroudi, Roditis a Muscat of Alexandria. Cizí odrůdy, jako je Merlot, Cabernet Sauvignon a Syrah, jsou zde pěstovány od 90. let 20. století. Kromě toho zde byly v posledních patnácti letech nově vysazeny odrůdy Malagouzia, Agiorgitiko, Hamburg Muscat a Cabernet Franc. Tyto odrůdy se velmi dobře přizpůsobily místním podmínkám a nyní jsou z nich vyráběna výtečná vína, která jsou pro danou oblast typická.

Zakládání klášterů na Athosu umožnilo organizované pěstování vinné révy a rozsáhlou produkci vína. Obchodní „úmluva“ z roku 972 n. l. nejprve stanovila pravidla pro obchodování s vínem v rámci Athosu, nicméně obchod s klášterními víny se brzy začal uskutečňovat i za jeho hranicemi. V následujícím tisíciletí plnily kláštery v mnoha částech Řecka funkci strážců vinohradnictví a v rámci této role provozovaly dobře fungující vinařství.

2. Historická souvislost týkající se likérových vín a vín ze zaschlých hroznů

Likérová vína a vína ze zaschlých hroznů byla v této oblasti tradičně pěstována již před tisíci lety, kdy mniši kromě suchých vín vyráběli rovněž významné množství sladkého vína. Toto víno bylo jediným vínem, které se podávalo k jídlům na významných křesťanských slavnostech a oslavách.

Vysoké teploty a vysoký počet hodin slunečního osvitu v této oblasti podporují hromadění cukrů v hroznech, což jim dodává náležitý obsah alkoholu a aromatické složky nezbytné k výrobě kvalitních likérových vín a vín ze zaschlých hroznů.

Časem se tato vína proslavila i mimo oblast produkce a získala si věhlas po celém Řecku díky své kvalitě a jedinečným organoleptickým vlastnostem.

Zhruba před dvaceti lety místní vinařství zahájila systematickou produkci a distribuci těchto vín s využitím tradičních technik v kombinaci s moderní technologií.

V tomto období se pověst vín dále šířila a jejich názvy se staly neodlučitelně spjaty s oblastí produkce, neboť tato vína vděčí za své specifické vlastnosti použitým odrůdám v kombinaci s půdními a klimatickými podmínkami a výrobní metodou.

3. Kulturní, sociální a hospodářské vazby

Již od starověku jsou vinná réva a víno neodmyslitelně spjaté s kulturním, společenským a hospodářským životem místních obyvatel. Tato vazba existuje dodnes, o čemž svědčí akce a konference pořádané za účelem propagace vína, jakož i místních kulturních tradic. Vína ze zaschlých hroznů a likérová vína hrají jedinečnou roli na některých sociálních, kulturních a náboženských událostech.

8.2. Zeměpisné prostředí

1. Zeměpisné prostředí a zeměpisný původ

Vinařská oblast, v níž lze pěstovat víno s CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“, se nachází v rámci správních hranic poloostrova Athos. Vinice se většinou nacházejí v blízkosti moře nebo na svazích do nadmořské výšky 400 metrů. Půdy mají dobré hodnoty pH a jsou středně těžké, obvykle písčito-jílovité a jílovito-písčité a v některých místech písčito-hlinité, bez nadměrné slanosti, s vysokým obsahem železa, mědi a hořčíku a s dostatečným obsahem fosforu a manganu.

Z geologického hlediska je poloostrov Athos pokračováním geologického útvaru Rodopy s převažující metamorfovanou krystalickou horninou (rula, nefrit, vápenec, krystalický vápenec a mramor) a sopečnou horninou (žula, granodiority a ofiolity).

Z hlediska morfologie se vyznačuje příkrými svahy podél pobřeží, vrásami a přítomností hory Athos, která se prudce zvedá jako pyramida do nadmořské výšky 2 033 metrů nad mořem. Podnebí poloostrova Athos je utvářeno tímto členitým reliéfem společně se svažitým pobřežím a mořskými proudy na jeho jižním cípu.

Podle meteorologických údajů z meteorologických stanic Arnaia, Neos Marmaras a Stratoni se podnebí Athosu pohybuje od pobřežního středomořského v nízkých polohách přes kontinentální středomořské ve vyšších polohách po vlhké kontinentální v horách. Toto středomořské podnebí, které přechází mezi různými typy, se vyznačuje mírnými zimami a chladnými léty. Jak nížinné, tak horské oblasti se těší mikroklimatu, ve kterém jsou škodlivé mrazy a příliš vysoké teploty vzácné.

Nejteplejšími měsíci jsou červenec a srpen, kdy průměrné nejvyšší teploty během dne dosahují kolem 31 °C. Nejchladnějšími měsíci jsou leden a únor, kdy průměrné denní teploty dosahují kolem 8 °C, což však nezpůsobuje žádné problémy, neboť průměrné nejnižší teploty zůstávají nad 0 °C.

Průměrný roční úhrn srážek je 470 mm (v nížinách) až 850 mm (v horských oblastech) a měsíci s největším úhrnem srážek jsou říjen až duben.

Větry v oblasti vanou převážně ze severu až severovýchodu, s výjimkou léta, kdy převažují větry z jihu. Výjimečným rysem podnebí Chalkidiki je, že přestože leží v severním Řecku, nachází se ve stejném teplotním pásmu vymezeném izotermami nejvyšších a nejnižších teplot jako jižně položené oblasti, např. Messinia, Etoloakarnania a Attica, díky své výrazné expozici vůči Egejskému moři (630 km pobřeží).

2. Zeměpisné prostředí a zeměpisný původ – likérové víno a víno ze zaschlých hroznů

Svažitý terén, suché a lehké písčité půdy v kombinaci s místním středomořským klimatem vyznačujícím se mírnými zimami, chladnými vzdušnými proudy a vysokou mírou slunečního svitu v létě vytvářejí ideální podmínky pro pěstování hroznů vyšší kvality, které dozrávají dříve, mají vyšší obsah cukru a lepší barvu, dobré fenolické zrání a vysoký obsah alkoholu, což jsou základní enologické vlastnosti umožňující výrobu likérového vína nebo vína ze zaschlých hroznů.

Vysoké teploty na konci léta, které podporují zrání hroznů, tvoří společně s vysokou mírou slunečního svitu ideální podmínky pro výrobu vín ze zaschlých hroznů a likérových vín vynikající jakosti s velkou obchodní hodnotou.

8.3. Údaje o produktu

1. Údaje o produktu

Víno s CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ vděčí za své specifické vlastnosti klimatickým podmínkám a různým typům půd oblasti v kombinaci s pěstovanými druhy vinné révy, metodami používanými k vedení révy a vinařskými technikami.

2. Údaje o produktu pro kategorii „víno“

Bílá vína s CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ mají světle žlutou barvu se zelenými odlesky nebo intenzivně zlatožlutou barvu, pokud víno zrálo v dubových sudech. Jejich aromata se liší podle typu, odrůdy a doby zrání, jsou pro ně však typické tóny exotického a letního ovoce, jasmínu, citrusů a vanilky. Vína jsou v ústech plná s osvěžující kyselostí a mají komplexní, bohatou chuť a dlouhou dochuť v závislosti na způsobu jejich výroby.

Červená vína CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ mají sytě červenou barvu s modravými odlesky a aroma červeného ovoce, koření, sušeného ovoce a vanilky. Díky ideálním klimatickým podmínkám, jež v oblasti panují a zajišťují dobrou technologickou a fenolickou vyzrálost, je tělo těchto vín dobře strukturované, chuť vyvážená a třísloviny lahodné.

Růžová vína CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ mají růžovou nebo rubínovou až světle červenou barvu s modravými nebo oranžovými odlesky a aroma červeného ovoce. Vyznačují se svěžestí, vyváženou chutí a kyselostí.

3. Údaje o produktu pro likérová vína a vína ze zaschlých hroznů

V případě červených a bílých vín ze zaschlých hroznů s CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ se hrozny na vinici sklízí v pokročilé fázi zrání a poté jsou ponechány na slunci po dobu 10 až 15 dnů, aby získaly větší koncentraci cukrů. Alkoholové kvašení je pomalé a samo se zastavuje, přičemž zanechává dostatečné množství zbytkového cukru, který vínu dodává jeho charakteristickou sladkou chuť. Víno zraje v dubových sudech po dobu 1–2 let, což mu dodává bohaté, jemné tělo a komplexní chuť. Převažuje vůně koření, sušeného ovoce a ořechů, fíků, rozinek a meruněk.

U likérových vín CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ se postup nepatrně liší. V letech, kdy jsou příhodné klimatické podmínky, se hrozny nechávají na vinných keřích přezrát, aby se zvýšil jejich obsah cukru, a alkoholové kvašení se přeruší přidáním alkoholu s cílem získat požadovaný obsah alkoholu. Obvykle se jedná o červená vína s nízkým až středním obsahem alkoholu, která jsou v ústech hutná a krémovitá a mají výraznou vůni, v níž převažují aromata rozinek, hořké čokolády a sušeného ovoce.

8.4. Příčinná souvislost

1. Příčinná souvislost

Vína s CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ vděčí za svou jedinečnost specifickým vlastnostem oblasti (půda, klima a účinek větru v létě) a rovněž pěstovaným odrůdám a používaným pěstebním technikám.

2. Příčinná souvislost pro kategorii „víno“

Všechny odrůdy se oblasti Athosu výborně přizpůsobily a vznikají z nich vína vyznačující se širokou škálou aromat, která jsou pro danou oblast typická, a plnou a vyváženou chutí. V důsledku xerotermních podmínek, které v regionu panují, společně s typem půd hrozny dozrávají od poloviny srpna do poloviny září v závislosti na odrůdě.

Kromě v této oblasti tradičně pěstovaných bílých moštových odrůd (Roditis, Asyrtiko, Athiri) a cizích odrůd, které byly s úspěchem vyzkoušeny (Chardonnay a Sauvignon Blanc), se prostředí dané oblasti rovněž dobře přizpůsobila nedávno vysazená odrůda Malagouzia. Vzhledem k tomu, že je citlivá na nadbytečnou vlhkost, je pěstována ve středních až vyšších polohách vinic. Hrozny dozrávají na konci srpna, což dodává vínům vysoký obsah alkoholu, dobrou kyselost a aromata tropického ovoce, citrusů (zejména limetky) a bazalky.

Červené moštové odrůdy se pěstují v nejsvažitějších částech vinic, aby se zajistilo lepší odvodnění. V důsledku toho vinná réva zadržuje méně vody, což umožňuje lepší alkoholové a fenolické zrání hroznů. Vína vyprodukovaná na písčitých půdách mají jemné aroma, zatímco vína z půd s vysokým podílem jílu mají výrazné fenolické vlastnosti.

Červená moštová odrůda tradičně používaná k výrobě vína „Άγιο Όρος / Agio Oros“ je Limnio, která je rovněž považována za nejstarší registrovanou řeckou odrůdu. Vedle odrůdy Limnio je však poměrně rozšířené pěstování odrůd Xinomavro, Cabernet Sauvignon, Grenache Rouge a Syrah, z nichž se vyrábějí vysoce kvalitní tříslovinová červená vína s vysokým obsahem alkoholu a dlouhou dochutí. V posledních letech byly rovněž testovány doplňkové odrůdy jako Merlot, Cabernet Franc, Agiorgitiko a Hamburg Muscat. Vína vyprodukovaná z těchto odrůd mají dobrou strukturu a intenzivní odrůdová aromata červeného ovoce. Hrozny začínají dozrávat ve druhé polovině srpna v případě odrůd Merlot, Cabernet Sauvignon, Grenache Rouge a Cabernet Franc, zatímco odrůdy Syrah, Limnio, Agiorgitiko, Xinomavro a Hamburg Muscat dozrávají během prvních deseti zářijových dnů.

Odrůda Merlot dodává vínům vysoký obsah alkoholu, jemné třísloviny a vůni třešní a malin, zatímco odrůda Cabernet Franc, která dozrává později, vínům zajišťuje robustní strukturu, sytou barvu a vhodnost k archivaci. Z odrůdy Cabernet Franc se vyrábějí vína s kořeněnými tóny a typickým aroma (zejména drobného červeného ovoce společně s paprikami), dobrou plností a koncentrací a obzvláště vysokým celkovým obsahem antokyaninů.

Odrůda Agiorgitiko zajišťuje vínům vysoký obsah alkoholu, jemné aroma třešní, čokolády a koření a vhodnost ke střednědobé i dlouhodobé archivaci.

Odrůda Hamburg Muscat dodává vínům intenzivní aromata, jež jsou pro tuto odrůdu typická a která připomínají růži. Je pěstována na velmi úrodných, hlubokých půdách, jež hroznům nejlépe umožňují rozvinout jejich organoleptické vlastnosti a barvu, velikost a vůni.

3. Příčinná souvislost pro likérová vína a vína ze zaschlých hroznů

Likérová vína a vína ze zaschlých hroznů vyráběná na Athosu vděčí za svou jedinečnost půdě a zejména klimatickým podmínkám oblasti, v níž jsou pěstovány, jejichž spojení vytváří ideální prostředí. Výroba těchto vín v současnosti představuje zhruba 10–15 % celkové produkce vína dané oblasti.

K výrobě těchto vín lze použít několik moštových odrůd v závislosti na organoleptických vlastnostech, které si vinaři přejí dodat svému produktu. Mezi nejčastěji používané odrůdy patří odrůdy vysoce aromatické, jako je Malagouzia a Hamburg Muscat, zatímco z tradičních odrůd se typicky používají červené moštové odrůdy jako Merlot, Limnio, Xinomavro a Grenache Rouge, z nichž se vyrábějí likérová vína nebo vína ze zaschlých hroznů, která mají karamelovou až červenou barvu, bohatou dochuť a komplexní buket sušeného ovoce a sladkého koření.

Tato vína jsou prezentována na vnitrostátních a mezinárodních soutěžích vín.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Odchylky

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Společné ministerské rozhodnutí č. 392169/20.10.1999„Obecná pravidla pro používání výrazu ‚zemské víno‘ k popisu stolního vína“ (vládní věstník, řada II, č. 1985/8.11.99), ve znění společného ministerského rozhodnutí č. 321813/29.8.2007, stanoví v čl. 4 písm. c):

„Výraz ‚zemské víno‘ se zeměpisným označením oblasti, správního obvodu nebo vinařské oblasti menší, než je správní obvod, jsou oprávněna používat stolní vína, která se vyrábějí ve vinařstvích umístěných v příslušném správním obvodu nebo v sousedních správních obvodech.“

Odchylky

Právní rámec:

právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Čl. 5 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu.

Další ustanovení týkající se označování vín

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

doplňující ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

A. Výrazy odkazující na některé výrobní metody

Články 3 a 4 ministerského rozhodnutí č. 280557/9-6-2005„Definice doby výroby, zrání a uvolnění ke spotřebě vín s označením původu jakosti nejvyšší jakosti a zemských vín, jakož i výrazy, které mají být použity pro jejich označování, pokud jde o způsob nebo metodu výroby“ (vládní věstník, řada II, č. 818/15-6-2005) stanoví předpoklady pro použití těchto označení:

—	„ΝΕΟΣ ΟΙΝΟΣ“ nebo „ΝΕΑΡΟΣ ΟΙΝΟΣ“ (mladé víno),

—	„ΩΡΙΜΑΝΣΗ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ nebo „ΩΡΙΜΑΣΕ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ (školení v sudu nebo školené v sudu),

—	„ΠΑΛΑΙΩΜΕΝΟΣ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ nebo „ΠΑΛΑΙΩΣΗ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ (zrálo v sudu nebo zrání v sudu),

—	„ΟΙΝΟΠΟΙΗΘΗΚΕ ΚΑΙ ΩΡΙΜΑΣΕ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ nebo „ΟΙΝΟΠΟΙΗΣΗ ΚΑΙ ΩΡΙΜΑΝΣΗ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ (vinifikované a školené v sudu nebo vinifikace a školení v sudu),

—	„ΟΙΝΟΠΟΙΗΣΗ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ nebo „ΟΙΝΟΠΟΙΗΘΗΚΕ ΣΕ ΒΑΡΕΛΙ“ (vinifikace v sudu nebo vinifikováno v sudu).

B. Uvádění ročníku sklizně na etiketě.

Použije-li se na etiketě výraz „ΝΕΟΣ ΟΙΝΟΣ“ nebo „ΝΕΑΡΟΣ ΟΙΝΟΣ“ („nové víno“), musí být uveden ročník sklizně v souladu s čl. 1 odst. 2 ministerského rozhodnutí č. 280557/9-6-2005, kterým se stanoví doba zralosti, zrání a uvádění na trh vín mimořádné kvality, s označením původu a místních vín, jakož i pojmy používané při jejich označování týkající se výrobní metody a přípravy (vládní věstník, řada II, č. 818/15-6-2005).

C. Tradiční výrazy

—	Tradiční výrazy v souladu s ministerským rozhodnutím č. 235309/7.2.2002, kterým se schvalují tradiční výrazy pro vína (vládní věstník, řada II, č. 179/19–2002,), které jsou spojeny s označením původu nebo zeměpisným označením.

V souladu s výše uvedeným ministerským rozhodnutím lze na štítcích vín s CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“ používat tyto tradiční výrazy:

ΛΕΥΚΟΣ ΑΠΟ ΛΕΥΚΑ ΣΤΑΦΥΛΙΑ / Blanc de blancs (bílé víno z bílých hroznů), ΛΕΥΚΟΣ ΑΠΟ ΕΡΥΘΡΑ ΣΤΑΦΥΛΙΑ / Blanc de noir (bílé víno z modrých hroznů), ΛΕΥΚΟΣ ΑΠΟ ΕΡΥΘΡΩΠΑ ΣΤΑΦΥΛΙΑ / ΛΕΥΚΟΣ ΑΠΟ ΓΚΡΙΖΑ ΣΤΑΦΥΛΙΑ / Blanc de gris (White from rosé grapes nebo bílé víno z šedých hroznů), ΚΟΚΚΙΝΕΛΙ / kokineli (Kokineli), ΟΙΝΟΣ ΛΟΦΩΝ / Vin de collines (víno z kopců), ΟΙΝΟΣ ΠΛΑΓΙΩΝ / Vin de coteaux (víno ze svahů).

—	Tradiční výrazy v souladu s článkem 112 nařízení (EU) č. 1308/2013, které jsou spojeny s označením původu nebo zeměpisným označením.

V souladu s článkem 113 nařízení (EU) č. 1308/2013 a jak je definováno a zaznamenáno v elektronické databázi „e-Ambrosia“, lze, pokud jde o vína s CHZO „Άγιο Όρος / Agio Oros“, používat a chránit následující tradiční názvy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné podmínky EU a vnitrostátní právní předpisy:

Τοπικός Οίνος (zemské víno) místo CHZO

Αγρέπαυλη (Agrepavlis), Αμπέλι (Ampeli), Αμπελώνας (ες) (Ampelonas(es)), Αρχοντικό (Archontiko), Κάβα (Cava), Κάστρο (Kastro), Κτήμα (Ktima), Μετόχι (Metochi), Μοναστήρι (Monastiri), Πύργος (Pyrgos) a Νάμα (Nama) pro sladká vína, vína ze zaschlých hroznů a likérová vína.

Odkaz na specifikaci výrobku

http://www.minagric.gr/images/stories/docs/agrotis/POP-PGE/TEXNIKOI%20FAKELOI%20OINON%20POP-PGE%20ENGLISH/PGI%202/prodiagrafi_PGEAgio_Oros_201221.pdf

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 143

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 31. března 2022

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2022/C 143/01	Sdělení o zveřejnění množství produkce syrového mléka podle čl. 149 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2022/C 143/02	Rozhodnutí Rady ze dne 29. března 2022, o jmenování členů a náhradníků Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za Česko, Francii a Švédsko	3
	Evropská komise
2022/C 143/03	Směnné kurzy vůči euru — 30. března 2022	5
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2022/C 143/04	Aktualizace referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic uvedených v čl. 6 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)	6
	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2022/C 143/05	Finanční limity (prahové hodnoty) uvedené ve směrnicích 2014/23/EU, 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES, vyjádřené v národních měnách států ESVO	8
2022/C 143/06	Opatření, které nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP	9
2022/C 143/07	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	10
2022/C 143/08	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	11

Roční údaje (1000 t)
Množství produkce syrového mléka (*2) podle čl. 149 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013
2020	Kravské	Ovčí	Kozí	Buvolí
BE	4 449,00	0,00	45,00	0,00
BG	881,76	76,48	31,28	15,93
CZ	3 267,73	0,04 (*3)	0,10 (*3)	0,00
DK	5 666,00	0,00	0,00	0,00
DE	33 164,91	6,70	16,28	1,00
EE	848,30	0,00	0,70	0,00
IE	8 561,47	0,00	0,00	0,00
EL	683,46	945,43	361,35	0,09
ES	7 606,07	556,25	523,90	0,00
FR	25 147,31	325,50	679,30	0,00
HR	596,00	7,00	9,00	0,00
IT	12 712,48	481,97	61,24	253,83
CY	275,16	37,90	34,34	0,00
LV	988,20	0,00	1,90	0,00
LT	1 488,00	0,00	3,67	0,00
LU	447,34	0,12	3,08	0,00
HU	2 014,33	1,61	3,06	0,00 n
MT	42,11	1,91	0,92	0,00
NL	14 522,00	0,00	407,00	3,00
AT	3 815,47	11,42	25,37	0,00
PL	14 821,82	0,54	8,51	0,00
PT	1 993,61	74,31	31,20	0,00
RO	3 679,60	426,00	240,80	16,10
SI	630,65	0,49	2,06	0,00
SK	917,69	11,39	0,46	0,00
FI	2 406,52	0,00	0,00	0,00
SE	2 772,74	0,00	0,00	0,00
EU-27	154 399,73	2 965,06	2 490,52	289,95

Členský stát	Členové	Náhradníci
Česko	pan Jiří VAŇÁSEK	paní Radka SOKOLOVÁ
Francie	pan Abderrafik ZAIGOUCHE	paní Edwina LAMOUREUXOVÁ pan Jean-Paul ZERBIB
Švédsko	paní Cyrene WAERNOVÁ	paní Karin FRISTEDTOVÁ paní Ulrika HAGSTRÖMOVÁ

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2022/C 143/09	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	12
2022/C 143/10	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	28

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1126
JPY	japonský jen	135,47
DKK	dánská koruna	7,4391
GBP	britská libra	0,84563
SEK	švédská koruna	10,3498
CHF	švýcarský frank	1,0309
ISK	islandská koruna	142,20
NOK	norská koruna	9,6398
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,450
HUF	maďarský forint	368,13
PLN	polský zlotý	4,6679
RON	rumunský lei	4,9477
TRY	turecká lira	16,3296
AUD	australský dolar	1,4809
CAD	kanadský dolar	1,3891
HKD	hongkongský dolar	8,7081
NZD	novozélandský dolar	1,5947
SGD	singapurský dolar	1,5064
KRW	jihokorejský won	1 346,97
ZAR	jihoafrický rand	16,1288
CNY	čínský juan	7,0666
HRK	chorvatská kuna	7,5720
IDR	indonéská rupie	15 957,24
MYR	malajsijský ringgit	4,6779
PHP	filipínské peso	57,906
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,144
BRL	brazilský real	5,2808
MXN	mexické peso	22,1557
INR	indická rupie	84,3800

Finanční limity v EUR	Finanční limity v NOK	Finanční limity v CHF	Finanční limity v ISK
80 000	835 914	86 501	12 023 995
140 000	1 462 850	151 377	21 041 991
215 000	2 246 520	232 472	32 314 487
431 000	4 503 489	466 025	64 779 274
750 000	7 836 697	810 949	112 724 954
1 000 000	10 448 930	1 081 265	150 299 939
5 382 000	56 236 143	5 819 373	808 914 275

Datum přijetí rozhodnutí	14. prosince 2021
Věc č.	87845
Rozhodnutí č.	290/21/KOL
Stát ESVO	Norsko
Název (a/nebo jméno příjemce)	COVID 19 – Prodloužení a změny norského zastřešujícího režimu na podporu likvidity pro podniky v obcích postižených pandemií COVID 19
Právní základ	Vládní návrh rozpočtu, návrh č. 79 S (2020–2021) schválený 23. února 2021 Podmínky pro opatření jsou popsány v dokumentech o přidělení prostředků obcím, jež byly vyhotoveny ministerstvem pro místní samosprávy a modernizaci Relevantní je kapitola 6 nařízení o hospodářském řízení pro vnitrostátní orgány, které bylo 12. prosince 2003 schváleno královským dekretem
Druh opatření	Režim
Cíl	Zajištění přístupu k likviditě pro podniky, které se potýkají s jejím náhlým nedostatkem/nedostupností v důsledku dopadu pandemie Covid-19 na ekonomiku, a s tím související místní nebo vnitrostátní opatření na kontrolu infekcí
Forma podpory	Přímé dotace
Rozpočet	Maximální odhadovaný rozpočet je 4,55 miliard NOK
Intenzita	Opatření poskytuje obcím/okresům rámec, prostřednictvím kterého mohou poskytnout pomoc místním podnikům, které pociťují zvýšené náklady nebo ztráty. Potřeba finančních prostředků se proto může lišit
Doba trvání	Do 30. června 2022
Hospodářská odvětví	Odvětví nebo podniky se mohou lišit v rámci odlišných obecních/okresních režimů. Opatření se nevztahuje na podniky, které jsou plně financovány orgány veřejné správy, avšak není otevřeno pro finanční sektor
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Orgánem odpovědným za dotčené opatření a za vymezení rámce, prostřednictvím kterého mohou obce a okresy přizpůsobit a upřednostnit místní režimy, je ministerstvo pro místní samosprávu a modernizaci
Další informace

Členský stát	Členové	Náhradníci
Česko	pan Miroslav HORKÝ	pan Martin RÖHRICH paní Martina KROUPOVÁ
Francie	pan Franck GAMBELLI	paní Nathalie BUETOVÁ pan Patrick LEVY
Švédsko	paní Cecilia ANDERSSONOVÁ	paní Malin NILSSONOVÁ pan Tommy LARSSON