DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

ze dne 2. prosince 2021

o celoevropském rámci pro koordinaci příslušných orgánů v případě systémových kybernetických bezpečnostních incidentů (EU-SCICF)

(ESRB/2021/17)

(2022/C 134/01)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), zejména na přílohu IX uvedené dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (2), a zejména na čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) a články 16 a 18 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (3), a zejména na články 18 až 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2013/1 (4), konečným cílem makroobezřetnostní politiky je přispět k zajištění stability finančního systému jako celku, mimo jiné posilováním odolnosti finančního systému a omezováním nárůstu systémových rizik, a tím zaručit, že finanční sektor bude v udržitelné míře přispívat k hospodářskému růstu. Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) odpovídá za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v Unii. Při plnění svého mandátu by ESRB měla přispívat k prevenci a zmírňování systémových rizik pro finanční stabilitu, včetně rizik spojených s kybernetickými bezpečnostními incidenty, a navrhovat způsob zmírnění těchto rizik.

(2)

Vzhledem ke svému potenciálu narušit kritické finanční služby a operace mohou závažné kybernetické bezpečnostní incidenty představovat systémové riziko pro finanční systém. K zesílení počátečního šoku může dojít buď šířením provozní nebo finanční nákazy nebo narušením důvěry ve finanční systém. Není-li finanční systém schopen tyto otřesy absorbovat, bude ohrožena finanční stabilita a tato situace může vést k systémové kybernetické krizi (5).

(3)

Neustálý vývoj kybernetických hrozeb a nedávný nárůst závažných kybernetických bezpečnostních incidentů jsou ukazateli zvýšeného rizika pro finanční stabilitu v Unii. Pandemie COVID-19 zdůraznila význam úlohy technologie pro fungování finančního systému. Příslušné orgány a instituce musely přizpůsobit svou technickou infrastrukturu a rámce pro řízení rizik náhlému nárůstu práce na dálku, což zvýšilo celkovou expozici finančního systému vůči kybernetickým hrozbám a umožnilo pachatelům trestné činnosti nalézt nové způsoby fungování a přizpůsobit stávající metody s cílem využít dané situace (6). V této souvislosti je třeba uvést, že počet kybernetických bezpečnostních incidentů oznámených bankovnímu dohledu ECB se v roce 2020 zvýšil o 54 % ve srovnání s rokem 2019 (7).

(4)

Potenciálně velký rozsah, rychlost a míra šíření významného kybernetického bezpečnostního incidentu vyžadují účinnou reakci ze strany příslušných orgánů s cílem zmírnit možné negativní dopady na finanční stabilitu. Rychlá koordinace a komunikace mezi příslušnými orgány na úrovni Unie může pomoci včas posoudit dopad významného kybernetického bezpečnostního incidentu na finanční stabilitu, zachovat důvěru ve finanční systém a omezit rozšíření nákazy na jiné finanční instituce, a přispět tak k tomu, aby se významný kybernetický bezpečnostní incident nestal rizikem pro finanční stabilitu.

(5)

Ve srovnání s tradiční finanční a likviditní krizí, které příslušné orgány obvykle čelí, vzniká výchozí otřes novým způsobem. Kromě finančních aspektů musí celkové posouzení rizik zahrnovat rozsah a dopad narušení provozu, neboť to může ovlivnit výběr makroobezřetnostních nástrojů. Finanční stabilita může rovněž podobně ovlivnit volbu prostředků ke zmírnění operačního rizika ze strany odborníků na kybernetickou bezpečnost. To vyžaduje úzkou a rychlou koordinaci a otevřenou komunikaci s cílem mimo jiné zvýšit informovanost o situaci.

(6)

Selhání koordinace mezi jednotlivými orgány je reálným rizikem, které je třeba řešit. Bude zapotřebí, aby příslušné orgány v Unii spolupracovaly jak navzájem, tak i s jinými orgány, jako je například Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), s níž nemusí běžně komunikovat. Vzhledem k tomu, že značný počet finančních institucí Unie působí globálně, závažný kybernetický bezpečnostní incident se pravděpodobně projeví nejen v Unii, nebo případně může být vyvolán mimo Unii a může vyžadovat koordinaci globální reakce.

(7)

Je zapotřebí, aby příslušné orgány byly na tyto koordinované postupy připraveny. Jinak hrozí, že přijmou nejednotná opatření, která budou v rozporu s reakcí jiných orgánů nebo ohrozí jejich účinek. Uvedené selhání koordinace by mohlo zesílit otřes pro finanční systém tím, že povede k podlomení důvěry ve fungování finančního systému, což by v případě nejhoršího scénáře mohlo představovat riziko pro finanční stabilitu (8). Je proto třeba přijmout nezbytné kroky k řešení rizika pro finanční stabilitu, které vyplývá ze selhání koordinace v případě závažného kybernetického bezpečnostního incidentu.

(8)

Ve zprávě ESRB o zmírňování systémového kybernetického rizika z roku 2021 (9) se konstatuje, že je zapotřebí vytvořit celoevropský rámec pro koordinaci příslušných orgánů v případě systémových kybernetických bezpečnostních incidentů (pan-European systemic cyber incident coordination framework - EU-SCICF). Cílem EU-SCICF by bylo zvýšit míru připravenosti příslušných orgánů s cílem usnadnit koordinovanou reakci na potencionálně závažný kybernetický bezpečnostní incident. Zpráva ESRB o zmírňování systémového kybernetického rizika z roku 2021 obsahuje hodnocení charakteristik, které by měl uvedený rámec nevyhnutelně mít, aby řešil riziko selhání koordinace.

(9)

Hlavním cílem tohoto doporučení je navázat na jednu z předpokládaných úloh evropských orgánů dohledu podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (10) (dále jen „DORA“), která spočívá v postupném umožnění účinné koordinované reakce na úrovni Unie v případě závažného přeshraničního incidentu souvisejícího s informačními a komunikačními technologiemi (IKT) nebo související hrozby se systémovým dopadem na celý finanční sektor Unie. Tento proces povede k vytvoření rámce EU-SCICF pro příslušné orgány.

(10)

Cílem EU-SCICF by nemělo být nahradit stávající rámce, ale překlenout případné mezery v koordinaci a komunikaci mezi příslušnými orgány navzájem a s ostatními orgány v Unii a dalšími klíčovými subjekty na mezinárodní úrovni. V této souvislosti je třeba zvážit postavení EU-SCICF ve stávajícím rámci pro řešení finančních krizí a rámci Unie pro kybernetické bezpečnostní incidenty. Pokud jde o koordinaci mezi příslušnými orgány navzájem, je vedle zapojení agentury ENISA třeba mimo jiné zvážit úlohy a činnosti skupiny pro spolupráci v oblasti sítí a informačních systémů pro finanční subjekty podle směrnice (EU) Evropského parlamentu a Rady 2016/1148 (11), jakož i mechanismy koordinace, s nimiž se počítá prostřednictvím zřízení Společné kybernetické jednotky.

(11)

Cílem návrhu na zahájení přípravy EU-SCICF je zejména podpořit potenciální úlohy evropských orgánů dohledu ve smyslu návrhu nařízení DORA. V návrhu nařízení DORA se uvádí, že „evropské orgány dohledu mohou prostřednictvím společného výboru a ve spolupráci s příslušnými orgány, Evropskou centrální bankou (ECB) a ESRB vytvářet mechanismy umožňující sdílení osvědčených postupů ve finančních odvětvích, které zlepší znalost situace a identifikují společná kybernetická zranitelná místa a rizika napříč odvětvími“ a „mohou připravovat cvičení v oblastech krizového řízení a reakce na nepředvídané události zahrnující scénáře kybernetického útoku, jejichž cílem bude rozvoj komunikačních kanálů a postupné umožnění účinné koordinované reakce na úrovni EU v případě závažného přeshraničního incidentu souvisejícího s IKT nebo související hrozby se systémovým dopadem na celý finanční sektor Unie“ (12). Celoevropský rámec, jako je EU-SCICF, dosud neexistuje a měl by být vytvořen a rozvíjen v kontextu DORA.

(12)

Vzhledem k riziku pro finanční stabilitu v Unii vyplývajícímu z kybernetického rizika by přípravné práce na postupném vytvoření EU-SCICF měly být v maximálním možném rozsahu zahájeny ještě předtím, než bude požadovaný právní a politický rámec pro jeho vytvoření plně použitelný. Tento právní a politický rámec bude v plném rozsahu dokončen, jakmile začnou platit příslušná ustanovení nařízení DORA a souvisejících aktů v přenesené pravomoci.

(13)

Účinná komunikace přispívá k zajištění informovanosti o situaci mezi příslušnými orgány, a je tudíž nezbytným předpokladem pro celounijní koordinaci během závažných kybernetických bezpečnostních incidentů. V této souvislosti by měla být vymezena komunikační infrastruktura potřebná ke koordinaci reakce na závažný kybernetický bezpečnostní incident. To by znamenalo stanovit druh informací, které je třeba sdílet, obvyklé kanály, které mají být používány ke sdílení těchto informací, a kontaktní místa, s nimiž by měly být informace sdíleny. Sdílení informací musí respektovat stávající právní požadavky. Kromě toho může být nutné, aby příslušné orgány stanovily jasný akční plán a protokoly, které je třeba dodržovat, aby byla zajištěna řádná koordinace mezi orgány zapojenými do přípravy koordinované reakce na závažný kybernetický bezpečnostní incident.

(14)

Systémová kybernetická krize bude vyžadovat zahájení plné spolupráce na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Proto lze uvažovat o vytvoření kontaktních míst v rámci evropských orgánů dohledu, ECB a příslušných vnitrostátních orgánů každého členského státu, která by měla být oznámena evropským orgánům dohledu, s cílem určit hlavní partnery v koordinačním systému EU-SCICF, kteří by byli informováni v případě závažného kybernetického bezpečnostního incidentu. Potřeba určit kontaktní místa by měla být posouzena během vytváření EU-SCICF, a to s ohledem na určené jednotné kontaktní místo podle směrnice (EU) 2016/1148, které členské státy zřídily pro oblast bezpečnosti sítí a informačních systémů s cílem zajistit přeshraniční spolupráci s ostatními členskými státy a se skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací (13).

(15)

Provádění cvičení v oblastech krizového řízení a reakce na nepředvídané události by mohlo usnadnit implementaci EU-SCICF a umožnit orgánům vyhodnotit jejich připravenost na systémovou kybernetickou krizi na úrovni Unie. Tato cvičení by orgánům poskytla poznatky a umožnila by neustálé zlepšování a vývoj EU-SCICF.

(16)

Pro vytvoření EU-SCICF je zásadní, aby evropské orgány dohledu společně provedly příslušné přípravné práce s cílem posoudit potenciální klíčové prvky rámce, jakož i zdroje a potřeby, které jsou nezbytné k jeho dalšímu rozvoji. Poté by evropské orgány dohledu mohly začít pracovat na předběžné analýze případných překážek, které by evropským orgánům dohledu a příslušným orgánům mohly bránit ve vytvoření EU-SCICF a výměně příslušných informací prostřednictvím komunikačních kanálů v případě závažného kybernetického bezpečnostního incidentu. Tato analýza by byla důležitým krokem, od něhož by se odvíjela jakákoli další opatření, ať už legislativní povahy, nebo jiné podpůrné iniciativy, které může Evropská komise přijmout ve fázi po zavedení DORA,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ODDÍL 1

DOPORUČENÍ

Doporučení A – Vytvoření celoevropského rámce pro koordinaci v případě systémových kybernetických bezpečnostních incidentů (EU-SCICF)

1.

V souladu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru ( dále jen „DORA“), který předložila Komise, se doporučuje, aby evropské orgány dohledu společně prostřednictvím společného výboru a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB), Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a příslušnými vnitrostátními orgány zahájily přípravu na postupném vytvoření účinné koordinované reakce na úrovni Unie v případě závažného přeshraničního kybernetického bezpečnostního incidentu nebo související hrozby, jež by mohla mít systémový dopad na finanční sektor Unie. Přípravné práce k zajištění koordinované reakce na úrovni Unie by měly zahrnovat postupné vytvoření celoevropského rámce pro koordinaci evropských orgánů dohledu, ECB, ESRB a příslušných vnitrostátních orgánů v případě systémových kybernetických bezpečnostních incidentů. Tyto práce by měly rovněž zahrnovat posouzení požadavků na zdroje pro účinné vytvoření EU-SCICF.

2.

Doporučuje se, aby evropské orgány dohledu s ohledem na dílčí doporučení A.1 provedly po konzultaci s ECB a ESRB zmapování a následnou analýzu stávajících překážek - právních a jiných provozních překážek - bránících účinnému vytvoření EU-SCICF.

Doporučení B – Zřízení kontaktních míst pro účely EU-SCICF

Doporučuje se, aby evropské orgány dohledu, ECB a každý členský stát mezi svými příslušnými vnitrostátními orgány určily hlavní kontaktní místo, které by mělo být oznámeno evropským orgánům dohledu. Tento seznam kontaktních míst usnadní vytváření rámce / EU-SCICF a po jeho zavedení by kontaktní místa a ESRB měly být informovány v případě závažného kybernetického bezpečnostního incidentu. Mělo by se rovněž uvažovat o koordinaci mezi EU-SCICF a určeným jednotným kontaktním místem podle směrnice (EU) 2016/1148, které členské státy zřídily pro oblast bezpečnosti sítí a informačních systémů s cílem zajistit přeshraniční spolupráci s ostatními členskými státy a se skupinou pro spolupráci v oblasti sítí a informačních systémů.

Doporučení C – Vhodná opatření na úrovni Unie

Doporučuje se, aby Komise na základě výsledků analýzy provedené v souladu s doporučením A zvážila přijetí vhodných opatření nezbytných k zajištění účinné koordinace reakcí na systémové kybernetické bezpečnostní incidenty.

ODDÍL 2

PROVÁDĚNÍ

1.   Definice

Pro účely tohoto doporučení se použijí tyto definice:

a)	výrazem „kybernetický“ se rozumí týkající se propojené informační infrastruktury interakcí mezi osobami, procesy, daty a informačními systémy, včetně jevů probíhajících uvnitř této infrastruktury nebo jejím prostřednictvím (14)

b)	„závažným kybernetickým bezpečnostním incidentem“ se rozumí incident související s IKT s potenciálně rozsáhlými nepříznivými dopady na síť a informační systémy využívané k zajištění zásadních funkcí finančních subjektů (15);

c)

„systémovou kybernetickou krizi“ se rozumí závažný kybernetický incident, který způsobí takovou míru narušení finančního systému Unie, která by mohla mít závažné negativní důsledky pro hladké fungování vnitřního trhu a fungování reálné ekonomiky. Taková krize by mohla být důsledkem závažného kybernetického incidentu, který způsobuje šoky v řadě kanálů, včetně operačního kanálu, kanálu důvěry a finančního kanálu;

d)

„evropskými orgány dohledu“ se rozumí Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (16), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (17) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (18).

e)	„společným výborem“ se rozumí společný výbor evropských orgánů dohledu zřízený článkem 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010;

f)

„příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí: 1. příslušný orgán nebo orgán dohledu v členském státě stanovený v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, a jakýkoli jiný vnitrostátní příslušný orgán stanovený v aktech Unie, které svěřují úkoly evropským orgánům dohledu; 2. příslušný orgán v členském státě určený v souladu s: i. článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (19), aniž jsou dotčeny zvláštní úkoly svěřené ECB nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (20); ii. článkem 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (21); iii. článkem 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (22); iv. článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (23); v. čl. 3 odst. 1 bodem ee) první odrážkou návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (24); vi. článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (25); vii. článkem 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (26); viii. článkem 67 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/ES (27); ix. článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012; x. článkem 44 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (28); xi. článkem 97 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (29); xii. článkem 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (30); xiii. článkem 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 (31); xiv. článkem 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (32); xv. článkem 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (33); xvi. čl. 3 odst. 2 a článkem 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (34); xvii. článkem 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (35); xviii. článkem 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 (36); 3. orgán pověřený přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability, jako je související podpůrná analýza, a to včetně: i. pověřeného orgánu podle kapitoly 4 hlavy VII směrnice 2013/36/EU nebo čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (37); ii. makroobezřetnostní orgán s cíli, mechanismy, úkoly, pravomocemi, nástroji, požadavky týkajícími se odpovědnosti a jinými znaky vymezenými v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/3 (38);

g)	„relevantním orgánem“ se rozumí: 1. evropský orgán dohledu; 2. ECB, pokud jde o úkoly, které jí byly svěřeny v souladu s čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013; 3. příslušný vnitrostátní orgán;

2.   Prováděcí kritéria

Při provádění tohoto doporučení se uplatňují následující kritéria:

a)	náležitou pozornost je třeba věnovat zásadě „vědět jen to nejnutnější“ a zásadě proporcionality při současném zohlednění cíle a obsahu každého doporučení;

b)	ve vztahu ke každému doporučení by měla být splněna zvláštní kritéria pro soulad, která jsou stanovena v příloze.

3.   Časový rámec pro návazné kroky

V souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 jsou adresáti povinni informovat Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení nebo odůvodnit případnou nečinnost. Adresáti se vyzývají, aby toto sdělení předložili v souladu s tímto časovým rámcem:

1.

Doporučení A a) Evropské orgány dohledu se vyzývají, aby do 30. června 2023, avšak nejdříve šest měsíců po vstupu nařízení DORA v platnost, předložily Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB předběžnou zprávu o provádění dílčího doporučení A.1. b) Evropské orgány dohledu se vyzývají, aby do 30. června 2024, avšak nejdříve 18 měsíců po vstupu nařízení DORA v platnost, předložily Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB závěrečnou zprávu o provádění dílčího doporučení A.1. c) Evropské orgány dohledu se vyzývají, aby do 30. června 2025, avšak nejdříve 30 měsíců po vstupu nařízení DORA v platnost, předložily Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB zprávu o provádění dílčího doporučení A.2.

2.	Doporučení B Evropské orgány dohledu, ECB a členské státy se vyzývají, aby do 30. června 2023, avšak nejdříve šest měsíců po vstupu nařízení DORA v platnost, předložili Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB zprávu o provádění doporučení B.

3.

Doporučení C a) Komise se vyzývá, aby do 31. prosince 2023, avšak nejdříve 12 měsíců po vstupu nařízení DORA v platnost, předložila Evropskému parlamentu, Radě a ESRB zprávu o provádění doporučení C s ohledem na průběžnou zprávu evropských orgánů dohledu podle dílčího doporučení A.1. b) Komise se vyzývá, aby do 31. prosince 2025, avšak nejdříve 36 měsíců po vstupu nařízení DORA v platnost, předložila Evropskému parlamentu, Radě a ESRB zprávu o provádění doporučení C s ohledem na zprávy evropských orgánů dohledu podle doporučení A.

4.   Sledování a hodnocení

1.

Sekretariát ESRB bude: a) napomáhat adresátům tím, že zajistí koordinaci podávání zpráv, poskytne jim příslušné vzory a v případě potřeby upřesní postup a lhůty pro návazné kroky; b) ověřovat provádění návazných kroků ze strany adresátů doporučení, poskytovat jim pomoc na jejich žádost a podávat generální radě zprávy o návazných krocích. Hodnocení se uskuteční takto: i) do 12 měsíců od vstupu nařízení DORA v platnost, pokud se týká provádění doporučení A a B; ii) do 18 měsíců od vstupu nařízení DORA v platnost, pokud se týká provádění doporučení C; iii) do 24 měsíců od vstupu nařízení DORA v platnost, pokud se týká provádění doporučení A; iv) do 36 měsíců od vstupu nařízení DORA v platnost, pokud se týká provádění doporučení A; v) do 42 měsíců od vstupu nařízení DORA v platnost, pokud se týká provádění doporučení C;

2.	Generální rada vyhodnotí přijatá opatření a zdůvodnění oznámená adresáty tohoto doporučení a případně může rozhodnout, že toto doporučení nebylo zohledněno a že adresát řádně neodůvodnil svou nečinnost.

---

(1)  Úř. věst. L 1, 3.1. 1994, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.

(4)  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2013/1 ze dne 4. dubna 2013 o průběžných cílech a nástrojích makroobezřetnostní politiky (Úř. Věst. C 170, 15.6.2013, s. 1).

(5)  Viz dokument ESRB s názvem „Systemic cyber risk“, únor 2020, k dispozici na internetových stránkách ESRB www.esrb.europa.eu

(6)  Viz zpráva Europolu s názvem „Internet Organised Crime Threat Assessment“, 2020, k dispozici na internetových stránkách Europolu www.europol.europa.eu

(7)  Viz dokument s názvem „IT and cyber risk: a constant challenge“, ECB, 2021, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu

(8)  Viz zpráva ESRB s názvem „Systemic cyber risk“ z února 2020, k dispozici na internetových stránkách ESRB www.esrb.europa.eu

(9)  Viz „Mitigating systemic cyber risk“, ESRB, 2021, (nadcházející).

(10)  COM/2020/595 final.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(12)  Viz článek 43 návrhu nařízení DORA.

(13)  Viz Evropská komise, skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací, k dispozici na internetových stránkách Evropské komise na adrese ec.europa.eu

(14)  Viz dokument Rady pro finanční stabilitu s názvem „Cyber Lexicon“, ze dne 12. listopadu 2018, k dispozici na internetových stránkách FSB www.fsb.org.

(15)  Viz čl. 3 bod 7 návrhu nařízení DORA.

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES ((Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(20)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

(24)  COM/2020/593 final.

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937 (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 347, 20.10.2020, s. 1).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(38)  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/3 ze dne 22. prosince 2011 o makroobezřetnostním mandátu vnitrostátních orgánů (Úř. věst. C 41, 14.2.2012, s. 1).

Směnné kurzy vůči euru (1)

24. března 2022

(2022/C 134/02)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0978
JPY	japonský jen	133,71
DKK	dánská koruna	7,4397
GBP	britská libra	0,83288
SEK	švédská koruna	10,3555
CHF	švýcarský frank	1,0225
ISK	islandská koruna	141,20
NOK	norská koruna	9,4923
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,720
HUF	maďarský forint	374,44
PLN	polský zlotý	4,7421
RON	rumunský lei	4,9489
TRY	turecká lira	16,2917
AUD	australský dolar	1,4668
CAD	kanadský dolar	1,3806
HKD	hongkongský dolar	8,5897
NZD	novozélandský dolar	1,5812
SGD	singapurský dolar	1,4912
KRW	jihokorejský won	1 342,53
ZAR	jihoafrický rand	16,1478
CNY	čínský juan	6,9933
HRK	chorvatská kuna	7,5745
IDR	indonéská rupie	15 778,31
MYR	malajsijský ringgit	4,6396
PHP	filipínské peso	57,426
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	36,837
BRL	brazilský real	5,3057
MXN	mexické peso	22,1770
INR	indická rupie	83,8790

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Stanovisko poradního výboru pro spojování podniků přijaté na jeho zasedání dne 30. dubna 2021 ohledně předběžného návrhu rozhodnutí ve Věci M.8181 – Merck / Sigma-Aldrich – postup podle čl. 14 odst. 1

Zpravodaj: Rumunsko

(2022/C 134/03)

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1)

Věc M.8181 - Merck/Sigma-Aldrich (řízení podle čl. 14 odst. 1)

(2022/C 134/04)

I.   ÚVOD

1.

Tato zpráva se týká návrhu rozhodnutí (dále jen „návrh rozhodnutí“) podle čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) (dále jen „nařízení o spojování“). V návrhu rozhodnutí se konstatuje, že společnost Sigma-Aldrich Corporation (dále jen „Sigma“) poskytla Komisi úmyslně nebo z nedbalosti nesprávné a/nebo zavádějící informace během přezkumu nabytí výlučné kontroly nad společností Sigma společností Merck KGaA (dále jen „Merck“) ve věci M.7435 – Merck/Sigma Aldrich (dále jen „přezkum spojení podniků“) (3). Podle návrhu rozhodnutí poskytla společnost Sigma nesprávné a/nebo zavádějící informace ve své odpovědi na dvě žádosti Komise o informace podle čl. 11 odst. 2 nařízení o spojování a v konečném formuláři RM předloženém podle čl. 20 odst. 1a nařízení Rady (ES) č. 802/2004 (4) (dále jen „prováděcí nařízení“).

II.   SOUVISLOSTI

2.

Dne 15. června 2015 Komise na základě přezkumu spojení prohlásila nabytí společnosti Sigma společností Merck za slučitelné s vnitřním trhem, a to za určitých nápravných opatření (dále jen „rozhodnutí o spojení podniků“). Balíček nápravných opatření schválený rozhodnutím o spojení podniků zahrnoval odprodej většiny podnikatelských činností společnosti Sigma v oblasti rozpouštědel a anorganických látek v EHP (dále jen „odprodávaný podnik“). Uzavření dohody mezi společnostmi Merck a Sigma bylo podmíněno podpisem smlouvy o prodeji odprodávaného podniku s vhodným nabyvatelem schváleným Komisí.

3.

Ve dnech 19. a 20. října 2015 podepsaly společnosti Merck a Sigma dohodu se společností Honeywell International Inc. (dále jen „Honeywell“) o prodeji odprodávaného podniku. Součástí této dohody byl seznam s výčtem určitých aktiv, která byla výslovně vyloučena z rozsahu podniku, který měla společnost Sigma odprodat společnosti Honeywell (dále jen „seznam vyloučených aktiv“). Seznam vyloučených aktiv obsahoval odkaz na patentovou přihlášku s názvem „uzávěr nádoby“, který ve skutečnosti odkazoval na projekt iCap společnosti Sigma. Technologie iCap, projekt společně vyvinutý společnostmi Sigma a Metrohm AG, představuje inteligentní uzávěr lahví, který pevně uzavírá lahve s kapalnými chemickými látkami a připojuje je k titračním přístrojům.

4.

Dne 10. listopadu 2015 Komise schválila společnost Honeywell jako vhodného nabyvatele odprodávaného podniku a dne 18. listopadu 2015 společnost Merck dokončila nabytí společnosti Sigma. Dne 15. prosince 2015 společnost Honeywell dokončila nabytí odprodávaného podniku.

5.

Dne 10. února 2016 kontrolní správce jmenovaný ve věci M.7435 (dále jen „kontrolní správce“) informoval Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (dále jen „GŘ pro hospodářskou soutěž“) o tvrzení společnosti Honeywell, že technologie iCap měla být součástí odprodávaného podniku. Podle společnosti Honeywell měla technologie iCap zásadní význam pro životaschopnost odprodávaného podniku a byla na seznam vyloučených aktiv zařazena neoprávněně.

6.

Dne 29. července 2016 Komise informovala společnost Merck, že probíhá řízení týkající se možného poskytnutí nesprávných a/nebo zavádějících informací společnostmi Merck a Sigma ve věci případného uložení pokut podle čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování.

III.   ŽÁDOSTI O ZACHOVÁNÍ PROFESNÍHO TAJEMSTVÍ

7.

Dne 14. října 2016 přijala Komise dvě rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování, v nichž požádala společnosti Merck a Sigma o poskytnutí údajů o elektronických zprávách určitých osob ze společností Merck a Sigma z roku 2015 (dále jen „říjnová rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3“) (5). Společnosti Merck a Sigma sice poskytly určité dokumenty, Komise však jejich odpověď nepovažovala za úplnou, zejména z důvodu žádostí společností Merck a Sigma o zachování profesního tajemství, jež byly považovány za příliš široké. V důsledku toho Komise dne 1. prosince 2016 přijala dvě nová rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování, v nichž si vyžádala informace, které společnosti Merck a Sigma neposkytly v reakci na říjnová rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 (dále jen „prosincová rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3“) (6). Společnosti Merck a Sigma poskytly v prosinci 2016 a v lednu 2017 odpovědi k prosincovým rozhodnutím podle čl. 11 odst. 3 a v únoru 2017, březnu 2017, dubnu 2017 a červnu 2017 předložily aktualizované dokumenty s výčtem položek podléhajících profesnímu tajemství.

8.

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž a společnost Merck se však nadále neshodly na rozsahu nároků společnosti Merck na zachování profesního tajemství, a proto společnost Merck dne 30. srpna 2017 požádala úředníka pro slyšení, aby podle čl. 4 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2011/695/EU přezkoumal tvrzení společnosti Merck, že se na některé dokumenty, které Komise vyžaduje v rámci řízení podle čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování („sporné dokumenty“), vztahuje profesní tajemství. Společnost Merck předložila sporné dokumenty úředníkovi pro slyšení v přijatelně zabezpečeném formátu dne 7. listopadu 2017 (7).

9.

Dva úředníci pro slyšení, kteří v dané době zastávali tuto funkci, rozhodli, že jeden z nich, pan Stragier, bude úředníkem pro slyšení v souvislosti s žádostí společnosti Merck podle čl. 4 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2011/695/EU a druhý z nich, pan Wils, bude úředníkem pro slyšení pro všechny ostatní účely ve věci M.8181 a tento úředník nebude mít přístup ke sporným dokumentům.

10.

Dne 1. srpna 2018 v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2011/695/EU úředník pro slyšení zaslal svůj předběžný názor týkající se důvěrné povahy určitých dokumentů společnosti Merck řediteli odpovědnému za danou věc a společnosti Merck. Předběžný názor v podstatě uváděl, že obecné argumenty společnosti Merck jsou z velké části chybné nebo přehnané a že z nedostatečnosti způsobu, jakým byly četná konkrétní tvrzení předložena, vyplývá, že se těmito tvrzeními na základě žádosti společnosti Merck ze srpna 2017 dále nelze zabývat. Dne 8. září 2018 společnost Merck na předběžný názor odpověděla a zpochybnila v něm uvedené závěry, vyzvala však úředníka pro slyšení, aby navrhl vhodné kroky k podpoře dosažení „vzájemně přijatelného řešení“ záležitosti podle čl. 4 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2011/695/EU. Dne 16. října 2018 úředník pro slyšení předsedal jednání mezi GŘ pro hospodářskou soutěž a společností Merck, na němž se projednávala řešení otázky sporných dokumentů.

11.

Dne 9. listopadu 2018 společnost Merck odsouhlasila protokol, který by GŘ pro hospodářskou soutěž umožnil přístup ke sporným dokumentům v datové místnosti (dále jen „protokol“). Dne 23. listopadu 2018 GŘ pro hospodářskou soutěž na základě přezkumu podle postupu popsaného v protokolu určilo některé dokumenty, o které se chtělo opřít při svém šetření, a vyzvalo společnost Merck, aby se vzdala svých požadavků na zachování profesního tajemství ohledně těchto dokumentů. Společnost Merck souhlasila s tím, že se vzdá svých požadavků ve vztahu k některým z těchto dokumentů, nikoli však požadavků týkajících se jiných dokumentů z této skupiny. Dne 2. května 2019 se členové týmu GŘ pro hospodářskou soutěž zabývajícího se případem zúčastnili schůzky s právním zástupcem společnosti Merck, během níž si tento tým zapsal poznámky k dokumentům, u kterých společnost Merck nadále požadovala zachování profesního tajemství. Tyto poznámky byly připojeny ke spisu Komise v této věci, a to výhradně za účelem případného řízení o zamítnutí požadavků na zachování profesního tajemství u těchto konkrétních dokumentů (8).

IV.   PROHLÁŠENÍ O NÁMITKÁCH A PRVNÍ ÚSTNÍ SLYŠENÍ

12.

Komise dne 7. července 2017 zaslala společnostem Merck a Sigma prohlášení o námitkách a dne 10. července 2017 umožnila přístup ke spisu. V prohlášení o námitkách Komise předběžně dospěla k závěru, že společnost Merck i společnost Sigma během přezkumu spojení podniků porušily čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování tím, že Komisi úmyslně (v případě společnosti Sigma) nebo přinejmenším z nedbalosti (v případě společnosti Merck) poskytly nesprávné a/nebo zavádějící informace.

13.

Původní lhůta stran pro předložení připomínek, která končila dne 31. srpna 2017, byla několikrát prodloužena, a to především proto, aby Komise mohla určit možné rozpětí pokut, které by mohly být stranám uloženy v případě, že by uzavřely dohodu o spolupráci. Dne 30. dubna 2018 strany informovaly GŘ pro hospodářskou soutěž, že nehodlají uzavřít dohodu o spolupráci za podmínek navržených Komisí. Téhož dne strany předložily písemné připomínky k prohlášení o námitkách (dále jen „odpověď na prohlášení o námitkách“) a požádaly o další přístup ke spisu.

14.

V návaznosti na žádost o další přístup ke spisu GŘ pro hospodářskou soutěž stranám průběžně poskytovalo řadu dalších dokumentů. Poslední zbývající dokumenty byly stranám zaslány dne 5. října 2018.

15.

V odpovědi na prohlášení o námitkách strany požádaly o příležitost vyložit své argumenty při ústním slyšení. Ústní slyšení (dále jen „první ústní slyšení“) se konalo dne 11. září 2018.

16.

Dne 12. listopadu 2018 strany poskytly doplňující odpověď na prohlášení o námitkách, zejména uvedly své připomínky po dodatečném nahlédnutí do spisu.

V.   DOPLŇUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ O NÁMITKÁCH A DRUHÉ ÚSTNÍ SLYŠENÍ

17.

Dne 30. června 2020 přijala Komise doplňující prohlášení o námitkách vůči společnosti Sigma. Doplňující prohlášení o námitkách plně nahradilo prohlášení o námitkách a již neobsahovalo tvrzení uvedená v prohlášení o námitkách vůči společnosti Merck.

18.

V doplňujícím prohlášení o námitkách Komise předběžně dospěla k závěru, že společnost Sigma tím, že během přezkumu spojení podniků nesdělila Komisi informace o technologii iCap, úmyslně nebo přinejmenším z nedbalosti poskytla nesprávné a/nebo zavádějící informace: a) ve smyslu čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování ve svých odpovědích na dvě žádosti Komise podané podle čl. 11 odst. 2 nařízení o spojování a b) ve smyslu čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení o spojování při podání informací a dokumentů na formuláři RM předepsaném v příloze IV prováděcího nařízení.

19.

Společnost Sigma získala přístup ke spisu dne 7. července 2020 a dne 15. září 2020 předložila písemné připomínky k doplňujícímu prohlášení o námitkách (dále jen „odpověď na doplňující prohlášení o námitkách“), a to během (prodloužené) lhůty stanovené GŘ pro hospodářskou soutěž.

20.

V odpovědi na doplňující prohlášení o námitkách společnost Sigma požádala o možnost vyložit své argumenty při ústním slyšení. Toto ústní slyšení (dále jen „druhé ústní slyšení“) se konalo dne 13. listopadu 2020 (9).

VI.   TVRZENÍ SPOLEČNOSTI SIGMA OHLEDNĚ NEDOSTATEČNÉ NESTRANNOSTI

VI.1.   Argumenty společnosti Sigma

21.

Při prvním ústním slyšení i druhém ústním slyšení a v odpovědi na prohlášení o námitkách (10) a v odpovědi na doplňující prohlášení o námitkách (11) společnosti Sigma (a Merck) tvrdily, že organizace šetření ve věci M.8181 byla náchylná k podjatosti, a proto porušovala zásady nestrannosti a řádné správy. Podle společnosti Sigma vyvstává otázka podjatosti kvůli zvláštním okolnostem případu, který se týká obvinění společnosti Sigma z poskytnutí zavádějících informací týmu zabývajícímu se případem během přezkumu spojení podniků, a skutečnosti, že tato obvinění vyšetřuje stejný případový tým, který je „obětí“ údajně zavádějícího jednání (12). V odpovědi na doplňující prohlášení o námitkách společnost Sigma s odkazem na judikaturu Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) týkající se nestrannosti (13) tvrdila, že vyšetřování v tomto řízení bylo vedeno tak, že vyvolalo „silný dojem, že vyšetřování nebylo objektivně nestranné“. Společnost Sigma rovněž tvrdila, že určité aspekty vyšetřování naznačují, že tým zabývající se případem „nemusel být zcela subjektivně nestranný“. Na podporu svých tvrzení předložila společnost Sigma řadu věcných argumentů, které podle ní podporují její názor, že Komise při řešení případu nepostupovala nestranně, včetně těchto: a. Skutečnost, že sdělení o námitkách obsahovalo odkaz na interní e-mail od interního právního zástupce společnosti Sigma o tom, že správce případu „je tvrdohlavý“ (14), aniž by to jasně souviselo s podstatou věci (15), (16). b. Tisková zpráva Komise ze dne 6. července 2017, v níž bylo oznámeno přijetí prohlášení o námitkách (17), obsahovala tvrzení, že „[technologie iCap] byla úzce spojena s odprodávaným podnikem a měla potenciál podstatně zvýšit jeho prodej. Jejím nezahrnutím byla narušena životaschopnost prodávaného podniku.“ Podle společnosti Sigma bylo znění tiskové zprávy nevhodné, neboť „vyvozovalo jednoznačné závěry o úloze technologie iCap v odprodávaném podniku a odmítalo poskytnout společnosti Sigma (a v té době i společnosti Merck) potřebnou výhodu pochybností“ (18). c. V prohlášení o námitkách prokázal tým zabývající se případem „nepřiměřenou snahu opírat se o důkazy, které na první pohled podporovaly jeho závěry“, včetně nepřiměřené důvěry v podání společnosti Honeywell (19). Stejně tak v doplňujícím prohlášení o námitkách (podle společnosti Sigma) tým zabývající se případem „nesprávně popsal dokumenty a výsledky tržních testů ve vztahu k údajnému významu výzkumu a vývoje“ (20). d. Tým zabývající se případem sice (podle společnosti Sigma) zpočátku uznal, že jasné znění závazků a seznamu vyloučených aktiv ve smlouvě o prodeji a koupi mezi společnostmi Merck a Honeywell (21) neponechává mnoho prostoru pro šetření, přesto však informoval společnost Honeywell, že „zjistí, co lze dělat“ (22). e. Z doplňujícího prohlášení o námitkách vyplývá „dvojí standard, pokud jde o míru náležité péče, kterou mají jednotliví účastníci procesu přezkumu spojení podniků prokázat“ (23). Společnost Sigma tvrdí, že zatímco na jedné straně doplňující prohlášení o námitkách uvádí, že společnost Sigma nese kvazitrestní odpovědnost za neuvedení technologie iCap, na druhé straně se v něm ale neočekává, že by si tým zabývající se případem (nebo kontrolní správce) povšiml odkazu na technologii iCap v seznamu vyloučených aktiv.

22.

A v neposlední řadě společnost Sigma namítala, že toto řízení se liší od řízení ve věci GE/LM Wind (24), kde úředník pro slyšení ve své závěrečné zprávě (25) odmítl argumenty společnosti General Electric, podle nichž podobná organizace šetření (tj. šetření, kdy byl tým zabývající se případem odpovědný za povolovací řízení i za šetření zavádějících informací) vyvolává dojem podjatosti (26). V závěrečné zprávě týkající se věci GE/LM Wind dospěl úředník pro slyšení k závěru, že tvrzení společnosti General Electric o objektivní podjatosti nejsou přesvědčivá, zejména proto, že nezohledňují „i) skutečnost, že konečné rozhodnutí v tomto řízení nepřijímá tým zabývající se případem, ale Komise jako orgán jednající prostřednictvím sboru komisařů, přičemž se v závěrečné fázi postupu na rozhodnutí podílí řada subjektů mimo tým zabývající se případem, ani ii) příslušný interní systém brzd a protivah, který je součástí řízení týkajících se použití článku 14 nařízení EU o spojování“ (27). Podle společnosti Sigma se toto řízení liší od řízení ve věci GE/LM Wind , protože a) důkazy prokazují, že to, jak bylo vyšetřování zorganizováno, vyvolalo dojem podjatosti; b) společnost Sigma (na rozdíl od společnosti General Electric) vyjádřila své obavy týkající se podjatosti během prvního ústního slyšení a c) zapojení „řady subjektů“ do řízení nezmírňuje dojem podjatosti, neboť vyšetřování ve věci M.8181 „od počátku řídil“ tým zabývající se případem. Podle názoru společnosti Sigma může zapojení hierarchie Komise do schvalování konečného rozhodnutí napravit zjevné případy podjatosti, není však dostatečnou zárukou, je-li celková organizace případu stižena objektivní podjatostí. Podle společnosti Sigma žádný z „řady subjektů“ zapojených do řízení neprovedl podrobný přezkum skutečností a dokumentů, aby si vytvořil nezávislý, informovaný názor, a tyto subjekty se musely spoléhat na informace, které jim předložil tým zabývající se případem.

VI.2.   Posouzení argumentů společnosti Sigma

VI.2.1.   Obecné zásady

23.

Nejprve je třeba připomenout, že Soudní dvůr soustavně uvádí, že Komise není soudem ve smyslu článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech a článku 47 Listiny základních práv Unie (dále jen „Listina“) (28). Soudní dvůr rovněž potvrdil, že systém přezkumu Evropské unie je slučitelný s článkem 6 Evropské úmluvy o lidských právech a článkem 47 Listiny (29).

24.

S ohledem na to je zřejmé, že judikatura ESLP citovaná společností Sigma (uvedená výše v poznámce pod čarou 14) není v této souvislosti přímo relevantní, neboť poukazuje na požadavek nestrannosti soudů. Ani odkaz společnosti Sigma na věc Ziegler nepodporuje její stanovisko: v této věci Soudní dvůr ve skutečnosti dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise mohou být přezkoumána unijním soudem a že unijní právo stanoví systém soudního přezkumu rozhodnutí Komise, nemůže být Komise považována za „oběť“ protiprávního jednání a současně za „soudce“ rozhodujícího o sankci (30).

25.

To samozřejmě neznamená, že Komise (jako správní orgán) je zproštěna povinnosti jednat nestranně. Právo na řádnou správu, jak je zakotveno v článku 41 Listiny, naopak vyžaduje, aby měl každý právo na to, aby jeho záležitosti byly řešeny nestranně. V tomto ohledu je relevantní posoudit, zda Komise v tomto případě jednala nestranně. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora, požadavek nestrannosti zahrnuje prvky subjektivní i objektivní nestrannosti (31).

VI.2.2.   Posouzení subjektivní nestrannosti

26.

Argumenty společnosti Sigma týkající se subjektivní nestrannosti nejsou příliš přesvědčivé a z níže popsaných důvodů se při plném posouzení rozhodovacího procesu Komise snižuje i relevantnost jakýchkoli argumentů ohledně vlastní podjatosti týmu zabývajícího se případem.

27.

Pokud jde o tiskovou zprávu, jakkoli lze část jejího znění kritizovat (v tom smyslu, že mohla vyvolat dojem, že Komise předjímala posouzení některých skutečností), stížnost společnosti Sigma v konečném důsledku není přesvědčivá, neboť tisková zpráva jasně uváděla, že závěry oznámení o námitkách jsou předběžné (32). Předběžnou povahu stanoviska Komise v době vydání tiskové zprávy a existenci „výhody pochybnosti“ ve skutečnosti dokonale dokládá skutečnost, že společnost Merck je sice adresátem prohlášení o námitkách, není však adresátem návrhu rozhodnutí.

28.

Pokud jde o tvrzení společnosti Sigma, že Komise nepřiměřeně horlivě používala důkazy, které na první pohled podporují její závěry, společnost Sigma patrně pouze napadá použití (podle ní) nesprávných důkazů v oznámení o námitkách a doplňujícím oznámení o námitkách jakožto doklad „horlivosti“ a podjatosti týmu zabývajícího se případem. Podstatou prohlášení o námitkách je však poskytnout stranám příležitost vyjádřit se k případu projednávanému Komisí, včetně příslušného použití důkazů. Tvrzení, že Komise použila důkazy nesprávně, nemůže být samo o sobě důkazem podjatosti. I pokud by tvrzení společnosti Sigma, že Komise vyložila některé důkazy nesprávně, bylo pravdivé, samo o sobě by to nesvědčilo o podjatosti, ale přinejhorším by to mohlo poukazovat na nesprávné pochopení dokumentu (33).

29.

Obdobně nepřesvědčivý je argument společnosti Sigma týkající se „dvojích standardů“, jak je uveden v bodě 21(e) výše, neboť předmětem věci M.8181 je otázka, zda společnost Sigma úmyslně nebo z nedbalosti poskytla Komisi nesprávné a/nebo zavádějící informace. To, zda tým zabývající se případem mohl či nemohl zjistit uvedení technologie iCap v seznamu vyloučených aktiv, není pro zjištění protiprávního jednání relevantní a společnost Sigma nevysvětluje, proč by to mělo vést k podjatosti v šetření. Kromě toho společnost Sigma nevysvětluje, proč by měl být standard péče Komise při plnění jejích povinností v tomto případě shodný se standardem společnosti Sigma za okolností, které vedly ke vzniku dané věci, kdy existovala mimořádně výrazná informační asymetrie mezi společností Sigma a Komisí (34).

30.

V každém případě, i kdyby se připustilo, že společnost Sigma prokázala subjektivní podjatost jednoho nebo více členů týmu zabývajícího se případem, nedostačovalo by to k prokázání subjektivní podjatosti Komise jako orgánu, kterou společnost Sigma zřejmě naznačuje (35).

VI.2.3.   Posouzení objektivní nestrannosti

31.

Soudní dvůr opakovaně uvedl, že skutečnost, že Komise jakožto správní orgán vykonává zároveň funkci vyšetřování a funkci ukládání sankcí, nepředstavuje porušení požadavku nestrannosti, neboť její rozhodnutí jsou přezkoumatelná soudem EU (36). Podstatou této věci je otázka, zda se skutkové okolnosti současného řízení nějak liší od jiných projednávaných věcí v oblasti práva hospodářské soutěže, v nichž Komise vystupuje jako vyšetřující i rozhodující subjekt, nebo zda existují „dostatečné záruky pro vyloučení veškerých legitimních pochybností“, pokud jde o objektivní nestrannost (37).

32.

Úvodem je třeba připomenout, že ačkoli má tým zabývající se případem v procesu vyšetřování nepochybně důležitou funkci, nerozhoduje o výsledku případu: tuto povinnost plní sbor komisařů (38). Tvrzení podjatosti tohoto druhu navíc nezohledňuje systém brzd a protivah, který je součástí vnitřních rozhodovacích postupů Komise. Přijetí jakéhokoli rozhodnutí vyžaduje zapojení řady subjektů (39). Argument společnosti Sigma, že řada subjektů zapojených do rozhodovacího procesu nebyla „dostatečnou zárukou“, protože „neprovedly podrobný přezkum skutečností a dokumentů, aby si v dané věci vytvořily nezávislý a informovaný názor“, není v tomto případě věrohodný. Zapojení těchto subjektů přispělo k omezení věci projednávané Komisí, neboť doplňující prohlášení o námitkách se (na rozdíl od prohlášení o námitkách) nezabývalo námitkami vůči společnosti Merck a poskytlo společnosti Sigma možnost předložit argumenty během druhého ústního slyšení. Sama společnost Sigma uznala účinnost postupu ústního slyšení během připomínek při druhém ústním slyšení (40), což by naznačovalo, že podle názoru společnosti Sigma ústní slyšení poskytuje stranám účinné fórum pro prezentaci jejich případu širšímu publiku, než je tým zabývající se případem, což může vést k zúžení rozsahu věci, nebo dokonce k úplnému ukončení jejího projednávání.

33.

Argumenty společnosti Sigma nepodporuje ani rozsudek ve věci Španělsko v. Rada, ani rozsudek ve věci August Wolff (na které se společnost Sigma odvolávala během druhého ústního slyšení a/nebo v odpovědi na doplňující prohlášení o námitkách). Ve věci Španělsko v. Rada napadlo Španělsko rozhodnutí Rady, kterým Rada v návaznosti na šetření a doporučení Komise uložila Španělsku pokutu za zkreslení údajů o schodku. Španělsko tvrdilo, že Komise nesplnila požadavek objektivní nestrannosti tím, že vedením dotyčného šetření pověřila z velké části stejný tým, který se účastnil předchozích rutinních návštěv a hodnocení s cílem ověřit kvalitu některých údajů (včetně údajů o schodku), které Španělsko poskytlo před zahájením příslušného řízení. V rámci odmítnutí argumentů Španělska, podle nichž nebyla naplněna objektivní nestrannost, Soudní dvůr za prvé uvedl, že šetření vedoucí k doporučení Komise uložit pokutu a návštěvy a hodnocení kvality údajů o schodku a dalších údajů spadají do odlišných právních rámců a mají odlišný účel (41). Předchozí návštěvy a hodnocení kvality údajů proto samy o sobě nepředjímaly stanovisko, které by Komise mohla zaujmout k existenci zkreslování týchž údajů (42). Za druhé Soudní dvůr konstatoval, že příslušné právní předpisy nedávají útvaru Komise (43) pravomoc rozhodnout o zahájení šetření, pravomoc provést šetření nebo možnost předložit Radě doporučení, které je na základě tohoto šetření nezbytné. Tato pravomoc byla svěřena Komisi, která jedná jako kolektivní orgán. V důsledku toho Soudní dvůr dospěl k závěru, že úloha svěřená pracovníkům Eurostatu v uvedeném šetření se nejeví „rozhodující“ ani pro průběh tohoto šetření, ani pro jeho výsledek (44).

34.

V rozsudku ve věci August Wolff Soudní dvůr na základě obdobných úvah jako v rozsudku ve věci Španělsko v. Rada dospěl k závěru, že požadavek objektivní nestrannosti nebyl ve vztahu k napadenému řízení splněn. Rozsudek ve věci August Wolff se týkal podání žádosti příslušného německého orgánu (BfArM) k Výboru pro humánní léčivé přípravky (dále jen „Výbor“) ve věci zamítnutí registrace určitého léčivého přípravku. Otázka nesplnění objektivní nestrannosti vyvstala proto, že Výbor k vypracování jeho stanoviska jmenoval hlavní zpravodajku z Německa, která byla rovněž zaměstnankyní orgánu BfArM. V době podání žádosti Výboru vedl orgán BfArM s navrhovatelkami soudní spor v souvislosti se zamítnutím prodloužení registrace dotčeného léčivého přípravku. Soudní dvůr pro svou analýzu objektivní nestrannosti považoval za relevantní tyto faktory: že řízení před orgánem BfArM a řízení před Výborem mají v podstatě stejný cíl (45) a jsou rovněž považována za řízení stejného druhu; že zpravodaj výboru přejímá významnou úlohu, pokud jde o přípravu stanoviska, které má Výbor vydat, a má v rámci tohoto řízení vlastní odpovědnost, a že pouze výjimečné okolnosti by mohly odůvodnit, že se Komise stanoviskem Výboru nebude řídit (46). Podle Soudního dvora se nezúčastnění pozorovatelé mohou oprávněně domnívat, že orgán BfArM tím, že se obrátil na Výbor, nadále sleduje zájmy, které zastává na vnitrostátní úrovni, a že chování osob zaměstnaných orgánem BfArM a činných v rámci řízení před Výborem může být stiženo podjatostí (47).

35.

Analýza provedená Soudním dvorem ve výše uvedených věcech nevede k závěru o nesplnění požadavku objektivní nestrannosti v současném řízení. V rozsudku ve věci Španělsko v. Rada i v rozsudku ve věci August Wolff Soudní dvůr shledal, že klíčovým hlediskem pro posouzení je společný účel obou řízení, která vedla k tvrzení o střetu zájmů. Ve věci August Wolff bylo cílem německého i evropského řízení udělení registrace daného léčivého přípravku. V důsledku toho se německá zpravodajka v evropském řízení nevyhnutelně dostala do střetu zájmů, neboť nemohla být považována za nestrannou, jestliže její zaměstnavatel nejenže již dotčenou registraci zamítl, ale navíc vedl s navrhovatelkami v dané věci soudní spor. V rozsudku ve věci Španělsko v. Rada Soudní dvůr naopak konstatoval, že šetření Komise týkající se zkreslených údajů v souvislosti s určitými údaji o schodku a předchozí rutinní hodnocení kvality týchž údajů plní odlišné účely, a proto rozhodl, že předchozí posouzení nepředjímá, jaký postoj by mohla Komise zaujmout, pokud jde o následné šetření zkreslených údajů.

36.

Z uplatnění výše uvedených úvah v současném řízení vyplývá, že předmět a povaha šetření ve věci M.7435 a šetření ve věci M.8181 jsou odlišné. Cílem šetření ve věci M.7435 bylo skutečně dojít k rozhodnutí o povolení spojení podniků podle čl. 8 odst. 1 až 3 nařízení o spojování. Šetření ve věci M.8181 má naopak za cíl zjistit, zda společnost Merck a/nebo Sigma (z nedbalosti nebo úmyslně) poskytly Komisi v rámci přezkumu spojení podniků nesprávné a/nebo zavádějící informace ve smyslu čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování. Není jasné, jak by přezkum věci M.7435 provedený týmem zabývajícím se případem bránil tomuto týmu v nestranném jednání ve věci M.8181.

37.

Kromě toho Soudní dvůr v rozsudku ve věci August Wolff poukázal na zvláštní význam zpravodaje v rozhodovacím procesu v dané věci, konkrétně na převzetí „významné úlohy, pokud jde o přípravu stanoviska“ a jeho „vlastní odpovědnost“. Obdobně ve věci Španělsko v. Rada Soudní dvůr posuzoval, zda úloha osob obviněných z nedostatečné nestrannosti byla „rozhodující“ pro průběh nebo výsledek šetření. V současném řízení má tým zabývající se případem sice důležité postavení ve vztahu k vyšetřování, nenese však odpovědnost za rozhodovací úlohu. V rozporu s tvrzením společnosti Sigma, že „vyšetřování věci M.8181 od počátku určoval tým zabývající se případem“, (48) je skutečností, že rozhodující úlohu při formování případu a omezování rozsahu možného protiprávního jednání ve srovnání se stavem popsaným v prohlášení o námitkách měly jiné subjekty než tým zabývající se případem. Bezpochyby se nejedná o situaci, kdy by se Komise stanoviskem týmu zabývajícího se případem „výjimečně“ neřídila, jako v případě věci August Wolff.

38.

Ve světle výše uvedených úvah jsou argumenty společnosti Sigma týkající se nedostatečné nestrannosti nepřesvědčivé.

VII.   ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY

39.

Návrh rozhodnutí podle čl. 16 odst. 1 rozhodnutí 2011/695/EU se zabývá pouze námitkami, u nichž byla společnosti Sigma poskytnuta příležitost vyjádřit její stanovisko.

40.

Celkově lze konstatovat, že právo na účinný výkon procesních práv bylo v průběhu tohoto řízení dodrženo.

---

(1)  Podle článků 16 a 17 rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 29) (dále jen „rozhodnutí 2011/695/EU“).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(3)  Společnosti Sigma a Merck jsou v této zprávě společně označovány jako „strany“.

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 802/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1).

(5)  C(2016) 6772 (final) (Merck), C(2016) 6771 (final) (Sigma).

(6)  C(2016) 8202 (final) (Merck), C(2016) 8210 (final) (Sigma).

(7)  Společnost Merck původně požádala úředníka pro slyšení, aby přezkoumal žádosti společnosti Merck týkající se 9 635 dokumentů, tento počet však byl následně snížen na 7 980 dokumentů na základě počátečních připomínek úředníka pro slyšení k rozsahu profesního tajemství podle unijního práva.

(8)  Podle tohoto protokolu mohla Komise rozhodnout o zahájení řízení o zamítnutí požadavků společnosti Merck na zachování profesního tajemství u určitých dokumentů, pokud by společnost Merck trvala na svých požadavcích u dokumentů, na které se podle názoru Komise profesní tajemství nevztahuje. Rozhodnutí 2011/695/EU nedává úředníkovi pro slyšení rozhodovací pravomoci ve vztahu k požadavkům na zachování profesního tajemství, poskytuje mu pouze možnost vypracovat odůvodněné doporučení příslušnému členovi Komise, aniž by byl odhalen potenciálně důvěrný obsah dokumentu. Vzhledem k dohodě mezi GŘ pro hospodářskou soutěž a společností Merck nebylo takové doporučení úředníka pro slyšení zapotřebí.

(9)  Vzhledem k probíhající koronavirové pandemii se druhé ústní slyšení konalo na dálku prostřednictvím zabezpečené šifrované videokonference a také prostřednictvím heslem chráněné (na webu streamované) virtuální poslechové místnosti pro osoby, které nemusely vystoupit na druhém ústním slyšení.

(10)  Odpověď na prohlášení o námitkách, body 147, 148 a 322.

(11)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, body 284–294.

(12)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, bod 286.

(13)  V oddíle 5.1 odpovědi na doplňující prohlášení o námitkách a během druhého ústního slyšení společnost Sigma odkázala na rozsudky ve věci Ziegler v. Komise, C-439/11 P, EU:C:2011:815 (dále jen „rozsudek ve věci Ziegler“), bod 155; ve věci Španělsko v. Rada Evropské unie, C-521/15, EU:C:2017:982 (dále jen „rozsudek ve věci Španělsko v. Rada“), bod 91; ve věci Padovani v. Itále, 13396/87, 26. února 1993, bod 25; ve věci Grande Stevens a další v. Itálie, 18640/10, 4. března 2014, bod 137, a ve věci Toziczka v. Polsko, 29995/08, 24. července 2012, bod 36. Během druhého ústního jednání společnost Sigma rovněž odkázala na nedávný rozsudek ve věci August Wolff a Remedia v. Komise, C-680/16 P, EU:C:2019:257 (dále jen „rozsudek ve věci August Wolff“). V bodě 282 odpovědi na doplňující prohlášení o námitkách a během druhého ústního slyšení společnost Sigma rovněž citovala řadu rozsudků soudů Anglie a Walesu nebo Spojeného království, nevysvětlila však, proč jsou relevantní pro výklad unijního práva.

(14)  Prohlášení o námitkách, poznámka pod čarou č. 351.

(15)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, bod 290.

(16)  Jak potvrzuje odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, tento odkaz byl v doplňujícím prohlášení o námitkách odstraněn.

(17)  Tisková zpráva Komise ze dne 6. července 2017„Commission alleges Merck and Sigma-Aldrich, General Electric, and Canon breached EU merger procedural rules“ (Komise tvrdí, že společnosti Merck a Sigma-Aldrich, General Electric a Canon porušily procesní pravidla EU pro spojování podniků), IP/17/1924 (dále jen „tisková zpráva“).

(18)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, bod 292 písm. a).

(19)  Například v bodě 292 písm. e) odpovědi na doplňující prohlášení o námitkách společnost Sigma uvádí, že „[n]a jaře 2016 tým zabývající se případem původně akceptoval myšlenku společnosti Honeywell, podle níž byla technologie iCap klíčovým projektem, což zamlžilo případ ve fázi prohlášení o námitkách ze dne 6. července 2017 a zamlžuje jej i nyní. […]“.

(20)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, bod 292 písm. c).

(21)  V seznamu vyloučených aktiv byla uvedena řada aktiv, která měla být vyloučena z rozsahu podniku prodaného společnosti Honeywell. V tomto seznamu vyloučených aktiv byl uveden patent týkající se technologie iCap.

(22)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, bod 292 písm. d).

(23)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, bod 293.

(24)  Věc M.8436, General Electric Company / LM Wind Power Holding (řízení podle čl. 14 odst. 1).

(25)  Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení, General Electric Company/LM Wind Power Holding (článek 14), 2020/C 24/05, (Úř. věst. C 24, 24.1.2020, s. 7) (dále jen „závěrečná zpráva o věci GE/LM Wind“).

(26)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, body 295–302.

(27)  Závěrečná zpráva o věci GE/LM Wind, bod 17.

(28)  Viz věc Musique Diffusion française a další v. Komise, spojené věci C-100/80 až 103/80, EU:C:1983:158, bod 7.

(29)  Viz rozsudek ve věci Otis v. Komise, C-199/11, EU:C:2012:684, body 56–64 a rozsudek ve věci Chalkor v. Komise, C-386/10 P, EU:C:2011:815, bod 67.

(30)  Viz rozsudek ve věci Ziegler, bod 159.

(31)  Viz rozsudek ve věci Ziegler, bod 155, rozsudek ve věci Gorostiaga Atxalandabaso v. Parlament, C-308/07 P, EU:C:2009:103, bod 46, stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci Španělsko v. Rada, C-521/15, EU:C:2017:420, body 97–115.

(32)  V tiskové zprávě se konkrétně uvádí, že „Komise informovala německou společnost Merck KGaA a společnost Sigma-Aldrich o svém předběžném závěru , že společnosti poskytly v souvislosti s nabytím společnosti Sigma-Aldrich společností Merck nesprávné nebo zavádějící informace. […] Komise dospěla k předběžnému závěru , že společnosti Merck a Sigma-Aldrich neposkytly Komisi důležité informace o inovačním projektu, který má význam pro některé laboratorní chemikálie, jež jsou ústředním prvkem analýzy Komise.“ (zvýraznění doplněno).

(33)  Obdobně viz rozsudek JCB Service v. Komise, T-67/01, EU:T:2004:3, bod 55.

(34)  Argument společnosti Sigma, že si Komise měla všimnout zmínky o technologii iCap v seznamu vyloučených aktiv, v žádném případě nesouvisí se skutečnostmi, které mohou vést k protiprávnímu jednání podle čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování. I kdyby Komise zaznamenala, že technologie iCap je uvedena v seznamu vyloučených aktiv, nemělo by to žádný vliv na to, zda společnost Sigma při přezkumu spojení podniků poskytla z nedbalosti nebo úmyslně nesprávné a/nebo zavádějící informace.

(35)  Obdobně viz rozsudek ABB Asea Brown Boveri v. Komise, T-31/99, EU:T:2002:77, bod 104.

(36)  Viz rozsudek ve věci Bollore v. Komise, T-372/10, EU:T:2012:325, bod 66 a rozsudek ve věci Enso Española v. Komise, T-348/94, EU:T:1998:102, body 56 až 64.

(37)  Viz rozsudek ve věci Ziegler, bod 155.

(38)  Obdobně viz rozsudek ve věci Chronopost SA v. Komise, C-341/06, EU:C:2007:20, bod 54.

(39)  Mezi příslušné subjekty (vedle týmu zabývajícího se případem) patří komisař pro hospodářskou soutěž, kterému jsou nápomocni členové jeho kabinetu; vrcholné vedení GŘ pro hospodářskou soutěž, včetně generálního ředitele GŘ pro hospodářskou soutěž; příslušné horizontální koordinační oddělení v rámci GŘ pro hospodářskou soutěž; tým hlavního ekonoma (v případě potřeby); právní služba; „přidružené útvary“ Komise, úředník pro slyšení a Poradní výbor pro spojování podniků. Kromě toho systém předpokládá také možnost „vzájemného hodnocení“ v rámci Komise, které se v tomto řízení uskutečnilo.

(40)  Konkrétně během ústního slyšení jeden z právních zástupců společnosti Sigma uvedl, že „ústní slyšení skutečně fungují“ (zvýraznění doplněno) a že současné řízení „výborně dokládá hodnotu takových slyšení“.

(41)  Návštěvy provedené před rozhodnutím o zahájení šetření se uskutečnily na základě čl. 8 odst. 1 nařízení č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 145, s. 1) a jejich účelem bylo umožnit příslušnému útvaru Komise (Eurostatu) vyhodnotit kvalitu údajů o zadlužení a schodku, které členské státy dvakrát ročně oznamují. Základem šetření byl naproti tomu čl. 8 odst. 3 téhož nařízení a jeho účelem bylo umožnit Komisi provést jakákoli šetření nezbytná k prokázání zkreslování těchto údajů prováděného záměrně nebo z hrubé nedbalosti, zjistí-li, že existují vážné indicie nasvědčující existenci skutečností, které by mohly představovat takové zkreslování. Rozsudek ve věci Španělsko v. Rada, body 96–98.

(42)  Viz rozsudek ve věci Španělsko v. Rada, body 100–101.

(43)  V tomto případě Eurostat.

(44)  Viz rozsudek ve věci Španělsko v. Rada, body 102–104.

(45)  Konkrétně rozhodnout o jakosti, bezpečnosti a účinnosti léčivých přípravků pro účely udělení registrace.

(46)  Viz rozsudek ve věci August Wolff, body 31–35.

(47)  Viz rozsudek ve věci August Wolff, body 38–39.

(48)  Odpověď na doplňující prohlášení o námitkách, bod 300.

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. května 2021,

kterým se ukládají pokuty podle čl. 14 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 139/2004

(věc M.8181 – MERCK/SIGMA-ALDRICH (čl. 14 odst. 1))

(oznámeno pod číslem dokumentu C(2021) 2400)

(pouze anglické znění je závazné)

(2022/C 134/05)

Komise dne 3. května 2021 přijala rozhodnutí podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „nařízení o spojování“) (1) , a zejména podle čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných informací je k dispozici v závazném jazyce věci na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm?clear=1&policy_area_id=2

I.   SKUTKOVÉ SOUVISLOSTI

A.   Dotčené podniky

1)

Společnost Sigma-Aldrich Corporation (dále jen „Sigma-Aldrich“, USA) se zabývá vývojem, výrobou a dodávkami nástrojů a služeb v oblasti vědy o živé přírodě, jakož i vývojem, výrobou a dodávkami chemických látek, analytických činidel a laboratorního zařízení. Po dokončení transakce dne 18. listopadu 2015 se společnost Sigma-Aldrich stala dceřinou společností společnosti Merck.

2)

Merck KGaA (dále jen „Merck“, Německo) je farmaceutická a chemická společnost s celosvětovou působností. V době nabytí společnosti Sigma-Aldrich společnost Merck vedle jiných výrobků a služeb vyvíjela a uváděla na trh laboratorní chemikálie, včetně rozpouštědel a anorganických látek.

B.   Přezkum spojení podniků provedený Komisí

3)

Dne 22. září 2014 podepsaly společnosti Merck a Sigma-Aldrich (společně dále jen „strany“) smlouvu o koupi akcií týkající se transakce, kterou společnost Merck nákupem cenných papírů získá úplnou kontrolu nad společností Sigma-Aldrich ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování (dále jen „transakce“).

4)

Dne 21. dubna 2015 byla transakce formálně oznámena Komisi předložením formuláře CO podle článku 4 nařízení o spojování (2). Téhož dne Komise zahájila průzkum trhu ve fázi I podle čl. 6 odst. 1 nařízení o spojování.

5)

Dne 13. května 2015 Komise strany informovala, že po ukončení šetření trhu ve fázi I a na základě informací, které strany předložily, je pravděpodobné, že transakce vyvolá vážné pochybnosti o slučitelnosti s vnitřním trhem v oblasti laboratorních chemikálií, zejména pokud jde o rozpouštědla a anorganické látky v EHP (3).

6)

Aby zmírnily vážné pochybnosti týkající se rozpouštědel a anorganických látek v EHP, společnosti Merck a Sigma-Aldrich dne 22. května 2015 formálně předložily počáteční závazky spolu s výchozím formulářem RM. Počáteční závazky spočívaly v odprodeji většiny podnikatelských činností společnosti Sigma-Aldrich v oblasti rozpouštědel a anorganických látek v EHP (dále jen „odprodávaný podnik“). Téhož dne Komise zahájila tržní test počátečních závazků.

7)

Dne 29. května 2015 zaslala Komise stranám žádost o informace podle čl. 11 odst. 2 nařízení o spojování (dále jen „žádost o informace I-3“), která obsahovala otázky týkající se obsahu výchozího formuláře RM. Dne 2. června 2015 strany odpověděly na většinu otázek v žádosti o informace I-3.

8)

Dne 2. června 2015 zaslala Komise stranám další žádost o informace podle čl. 11 odst. 2 nařízení o spojování (dále jen „žádost o informace I-4“), v níž položila konkrétní otázky týkající se dohod o výzkumu a vývoji a personálu v souvislosti s podnikáním společnosti Sigma-Aldrich v oblasti rozpouštědel a anorganických látek v EHP. Strany na žádost o informace I-4 odpověděly dne 8. června 2015.

9)

S ohledem na zpětnou vazbu získanou během tržního testu a na připomínky Komise strany upřesnily a pozměnily počáteční závazky. Dne 11. června 2015 byly Komisi předloženy konečné závazky. Dne 12. června 2015 strany předložily konečné znění formuláře RM.

10)

Dne 15. června 2015 přijala Komise rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení o spojování, kterým prohlásila transakci za slučitelnou s vnitřním trhem, s výhradou podmínek a povinností stanovených v konečných závazcích (dále jen „rozhodnutí prohlašující spojení za slučitelné“).

C.   Události po rozhodnutí prohlašujícím spojení za slučitelné

11)

Uzavření dohody mezi společnostmi Merck a Sigma-Aldrich bylo podmíněno podpisem smlouvy o prodeji odprodávaného podniku s vhodným nabyvatelem schváleným Komisí.

12)

Ve dnech 19. a 20. října 2015 podepsaly společnosti Merck a Sigma-Aldrich dohodu se společností Honeywell International Inc. (dále jen „Honeywell“) o prodeji odprodávaného podniku. Dne 10. listopadu 2015 Komise schválila společnost Honeywell jako vhodného nabyvatele odprodávaného podniku a dne 18. listopadu 2015 společnost Merck dokončila nabytí společnosti Sigma-Aldrich. Dne 15. prosince 2015 společnost Honeywell dokončila nabytí odprodávaného podniku.

13)

V únoru 2016 byla Komise v souvislosti s odprodejem upozorněna na to, že součástí odprodávaného podniku měl být výzkumný a vývojový projekt, na kterém společnost Sigma-Aldrich pracovala se společností Metrohm AG (dále jen „Metrohm“, Německo). Tímto výzkumným a vývojovým projektem byl projekt iCap. Podle obdržených informací měl projekt iCap zásadní význam pro životaschopnost odprodávaného podniku a byl z jeho rozsahu vyňat neoprávněně.

II.   ŘÍZENÍ O NESPLNĚNÍ POVINNOSTI

14)

Dne 29. července 2016 zaslala Komise stranám dopis, v němž je informovala o probíhajícím šetření, které by mohlo vést ke zrušení rozhodnutí prohlašujícího spojení za slučitelné podle čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení o spojování a případně k uložení pokut podle čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování (4).

15)

Dne 7. července 2017 zaslala Komise společnostem Merck a Sigma-Aldrich prohlášení o námitkách, v němž uvedla svůj předběžný názor, že společnost Merck i společnost Sigma-Aldrich porušily čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování tím, že Komisi úmyslně (Sigma-Aldrich) nebo přinejmenším z nedbalosti (Merck) poskytly nesprávné a/nebo zavádějící informace.

16)

Společnosti Merck a Sigma-Aldrich na prohlášení o námitkách odpověděly dne 30. dubna 2018. V odpovědi na prohlášení o námitkách strany požádaly o příležitost vyložit své argumenty při ústním slyšení. To se konalo dne 11. září 2018.

17)

Dne 30. června 2020 přijala Komise doplňující prohlášení o námitkách vůči společnosti Sigma-Aldrich. Doplňující prohlášení o námitkách plně nahradilo prohlášení o námitkách a již neobsahovalo tvrzení uvedená v prohlášení o námitkách vůči společnosti Merck.

18)

Společnost Sigma-Aldrich odpověděla na doplňující prohlášení o námitkách dne 15. září 2020. V odpovědi na doplňující prohlášení o námitkách společnost Sigma-Aldrich požádala o možnost vyložit své argumenty při ústním slyšení. To se konalo dne 13. listopadu 2020.

19)

Návrh rozhodnutí byl konzultován s členskými státy na zasedání Poradního výboru pro spojování podniků dne 30. dubna 2021; uvedený výbor vydal kladné stanovisko. Úředník pro slyšení vydal k řízení kladné stanovisko ve své zprávě, která byla předložena dne 30. dubna 2021.

III.   SHRNUTÍ

20)

Podle nařízení o spojování může Komise uložit pokuty podnikům, které úmyslně nebo z nedbalosti poruší procesní povinnosti zakotvené v nařízení o spojování.

21)

Konkrétně čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování stanoví, že Komise může rozhodnutím uložit podnikům pokuty až do výše 1 % celkového obratu dotčeného podniku, „pokud úmyslně nebo z nedbalosti: a) poskytnou nesprávnou nebo zavádějící informaci v podání […]; b) poskytnou nesprávnou nebo zavádějící informaci v odpovědi na žádost učiněnou na základě čl. 11 odst. 2“.

22)

Na základě celého souboru důkazů shromážděných v průběhu řízení rozhodnutí prohlašuje, že společnost Sigma-Aldrich při svém sloučení se společností Merck porušila čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování. V důsledku toho rozhodnutí ukládá společnosti Sigma-Aldrich pokutu podle čl. 14 odst. 1 písm. a) a b) nařízení o spojování.

IV.   PORUŠENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ZE STRANY SPOLEČNOSTI SIGMA-ALDRICH

A.   iCap

23)

iCap je technologie inteligentního uzávěru lahve vyvinutá společností Sigma-Aldrich ve spolupráci se společností Metrohm, výrobcem laboratorních přístrojů. Technologie iCap pevně uzavírá lahev s kapalnou chemickou látkou a přivádí chemickou látku do přístroje. Technologie iCap tak zajišťuje omezené riziko znečištění a umožňuje výměnu dat mezi přístrojem a lahví.

24)

Podle šetření Komise společnost Sigma-Aldrich i) hodlala používat technologii iCap u svých lahví na rozpouštědla a anorganické látky a ii) předpokládala, že tato technologie významně zvýší prodej a tržní podíly společnosti na relevantních trzích.

B.   Porušení čl. 14 odst. 1 písm. a) u formuláře RM

25)

Společnost Sigma-Aldrich (spolu se společností Merck) předložila Komisi formulář RM, který byl připojen ke konečným závazkům společnosti.

26)

Oddíl 5.3 formuláře RM výslovně požaduje, aby byl v souvislosti s odprodávaným podnikem uveden seznam a popis, pokud jde o „všechny plánované inovace nebo nové výrobky či služby“. V tomto oddíle musí být uvedeny všechny inovace nebo nové výrobky plánované v souvislosti s podnikem, který má být odprodán.

27)

Společnost Sigma-Aldrich měla v odpovědi na oddíl 5.3 formuláře RM uvést technologii iCap. Technologie iCap použitá ve spojení s rozpouštědly a anorganickými látkami představovala „plánovaný nový výrobek“. Technologie iCap byla také inovačním projektem. Kromě toho byla technologie iCap vyvinuta speciálně pro odměrné titrační roztoky, Karl-Fischerovy titrační roztoky a rozpouštědla pro vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii, které i) byly všechny součástí odprodávaného podniku a ii) tvořily převážnou většinu prodejů výrobků, které lze kombinovat s technologií iCap, na trhu v EHP.

28)

Společnost Sigma-Aldrich v odpovědi na oddíl 5.3 formuláře RM technologii iCap neuvedla. Namísto toho společnost Sigma-Aldrich sdělila, že „v nejbližší době nejsou plánovány žádné nové produkty ani inovace“ v souvislosti s odprodávaným podnikem.

29)

Komise dospěla k závěru, že společnost Sigma-Aldrich tím, že neuvedla technologii iCap a prohlásila, že v nejbližší době nejsou plánovány žádné nové produkty ani inovace, poskytla v oddíle 5.3 formuláře RM nesprávné a/nebo zavádějící informace a porušila tak čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení o spojování.

C.   Porušení čl. 14 odst. 1 písm. b) u žádosti o informace I-3

30)

Dne 29. května 2015 zaslala Komise stranám žádost o informace I-3. V otázce 6 žádosti o informace I-3 byly strany požádány, aby popsaly všechny rozdíly mezi odprodávaným podnikem a podnikatelskou činností společnosti Sigma-Aldrich v oblasti rozpouštědel a anorganických látek v EHP.

31)

V odpovědi na otázku 6 žádosti o informace I-3 měla být uvedena technologie iCap. Tato technologie byla vyvinuta pro odměrné titrační roztoky, Karl-Fischerovy titrační roztoky a rozpouštědla pro vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii, a byla tudíž součástí podnikatelské činnosti společnosti Sigma-Aldrich v oblasti rozpouštědel a anorganických látek v EHP. Přesto byla technologie iCap z odprodávaného podniku vyloučena. Jednalo se tedy o rozdíl mezi odprodávaným podnikem a podnikatelskou činností společnosti Sigma-Aldrich v oblasti rozpouštědel a anorganických látek v EHP.

32)

Společnost Sigma-Aldrich v odpovědi na otázku 6 žádosti o informace I-3 neuvedla technologii iCap. Namísto toho výslovně určila jiná aktiva jako vyloučená z rozsahu odprodávaného podniku (např. sušená bezvodá rozpouštědla). Tato odpověď byla nakonec uvedena v oddíle 5.12 formuláře RM.

33)

Komise dospěla k závěru, že společnost Sigma-Aldrich tím, že neuvedla technologii iCap a uvedla jiná aktiva jako vyloučená z rozsahu odprodávaného podniku, poskytla na otázku 6 žádosti o informace I-3 nesprávné a/nebo zavádějící informace, a tím porušila čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování.

D.   Porušení čl. 14 odst. 1 písm. b) u žádosti o informace I-4

34)

Dne 2. června 2015 zaslala Komise stranám žádost o informace I-4. V otázkách 12, 13 a 16 žádosti o informace I-4 byly strany požádány, aby upřesnily činnosti nebo funkce týkající se výzkumu a vývoje v souvislosti s podnikáním společnosti Sigma-Aldrich v oblasti rozpouštědel a anorganických látek v EHP (včetně existence dohod o výzkumu a vývoji a personálu).

35)

V odpovědi na otázky 12, 13 a 16 žádosti o informace I-4 měla být uvedena technologie iCap. Dohoda o výzkumu a vývoji společnosti Sigma-Aldrich se společností Metrohm týkající se technologie iCap měla souvislost s rozpouštědly a anorganickými látkami v rámci EHP. Na technologii iCap pracovalo jedenáct zaměstnanců společnosti Sigma-Aldrich, kteří tak odpovídali za výzkum a vývoj v oblasti rozpouštědel a anorganických látek.

36)

Společnost Sigma-Aldrich v odpovědi na otázky 12, 13 a 16 žádosti o informace I-4 neuvedla technologii iCap. Namísto toho společnost Sigma-Aldrich sdělila, že „nemá žádné formální dohody o výzkumu a vývoji týkající se jejích stávajících výrobků v oblasti rozpouštědel a anorganických látek v EHP“ a že „nemá žádné vyhrazené zdroje pro výzkum a vývoj přidělené pro rozpouštědla a anorganické látky s výjimkou omezeného účelu testování [kontroly kvality]“. Tato odpověď byla nakonec uvedena v oddíle 5.4 formuláře RM.

37)

Komise dospěla k závěru, že společnost Sigma-Aldrich tím, že neuvedla technologii iCap a prohlásila, že neexistují žádné dohody o výzkumu a vývoji a prakticky žádné vyhrazené zdroje pro výzkum a vývoj rozpouštědel a anorganických látek v EHP, poskytla na otázky 12, 13 a 16 žádosti o informace I-4 nesprávné a/nebo zavádějící informace, a tím porušila čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování.

E.   Odpovědnost společnosti Sigma-Aldrich

38)

Na základě souboru důkazů shromážděných během řízení (včetně současných dokumentů společnosti Sigma-Aldrich) dospěla Komise k tomuto závěru: a) společnost Sigma-Aldrich si byla vědoma (nebo si nemohla nebýt vědoma) skutečnosti, že požadované informace (v žádosti o informace I-3, žádosti o informace I-4 a ve formuláři RM) jsou nezbytné a podstatné pro posouzení transakce Komisí, a b) společnost Sigma-Aldrich si byla vědoma (nebo si nemohla nebýt vědoma) toho, že informace poskytnuté Komisi jsou nesprávné a/nebo zavádějící.

39)

Výše uvedené skutečnosti postačují k prokázání toho, že společnost Sigma-Aldrich si nemohla nebýt vědoma povahy svého jednání, a tudíž se úmyslně nebo přinejmenším z nedbalosti dopustila porušení právních předpisů.

40)

Kromě toho, ačkoli to není nezbytné pro stanovení odpovědnosti za protiprávní jednání ve smyslu čl. 14 odst. 1 nařízení o spojování, z důkazů ve spisu Komise vyplývá, že poskytnutí nesprávných a/nebo zavádějících informací bylo součástí strategie, kterou společnost Sigma-Aldrich uplatňovala s cílem vyhnout se převodu technologie iCap na nabyvatele odprodávaného podniku.

V.   POKUTA

41)

Komise má za to, že by měla být uložena jedna pokuta za tři případy protiprávního jednání společnosti Sigma-Aldrich, které byly uvedeny v oddíle IV výše. Každé z těchto protiprávních jednání se týká jiné otázky v žádosti o informace nebo jiného oddílu formuláře RM, všechny informace však byly poskytnuty v souvislosti s posouzením navrhovaných závazků.

42)

Při stanovení výše pokuty Komise zohlednila tyto skutečnosti: a) protiprávní jednání společnosti Sigma-Aldrich jsou závažná, neboť brání Komisi v přístupu k informacím nezbytným pro posouzení spojení (a jeho úprav v případě závazků); b) protiprávní jednání společnosti Sigma-Aldrich jsou obzvláště závažná, neboť společnost Sigma-Aldrich jednala úmyslně nebo přinejmenším z nedbalosti; nesprávné a/nebo zavádějící informace se týkaly projektu v oblasti výzkumu a vývoje (a Komise nemá jinou možnost, jak získat informace o projektech v oblasti výzkumu a vývoje) a technologie iCap byla pro odprodávaný podnik významná; c) protiprávní jednání společnosti Sigma-Aldrich je jednorázové a d) v tomto případě neexistují žádné přitěžující ani polehčující okolnosti.

43)

Na uvedeném základě Komise dospěla k závěru, že je vhodné, přiměřené a odrazující uložit společnosti Sigma-Aldrich pokutu ve výši 7 500 000 EUR za porušení čl. 14 odst. 1 písm. a) a b) nařízení o spojování.

VI.   ZÁVĚR

Z výše uvedených důvodů dospívá rozhodnutí k závěru, že společnosti Sigma-Aldrich by měla být uložena pokuta za porušení čl. 14 odst. 1 písm. a) a b) nařízení o spojování.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Transakce byla přezkoumána Komisí ve věci M.7435 – Merck/Sigma-Aldrich.

(3)  Veškeré odkazy na EHP v tomto rozhodnutí zahrnují také Spojené království. Přestože Spojené království ke dni 1. února 2020 vystoupilo z EU, podle článku 92 dohody o vystoupení (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7) je Komise nadále příslušná k uplatňování práva Unie ve vztahu ke Spojenému království v případě správních řízení zahájených před koncem přechodného období.

(4)  Dne 24. října 2016 udělily společnosti Sigma-Aldrich a Metrohm společnosti Honeywell licenci týkající se projektu iCap, která byla na základě jednání se společností Honeywell dne 5. prosince 2016 změněna.

Oznámení Chorvatského energetického regulačního úřadu o veřejné výzvě k podávání nabídek pro výběrové řízení na dodavatele plynu poslední instance, které má být zveřejněno podle článků 61 a 62 zákona o trhu s plynem („Úřední věstník“ č. 18/18 a č. 23/20)

(2022/C 134/06)

Veřejná výzva k podávání nabídek pro výběrové řízení na dodavatele plynu poslední instance se zveřejní dne 18. února 2022.

Doprovodná dokumentace k výzvě k podávání nabídek pro výběrové řízení na dodavatele plynu poslední instance se zveřejní na internetových stránkách Chorvatského energetického regulačního úřadu (www.hera.hr).

oznámení Itálie o uplatnění čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1008/2008 týkajícího se pravidel rozdělení provozu mezi letiště Milán Malpensa a Milán Linate

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 134/07)

V souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (1) obdržela Komise dne 22. února 2022 oznámení Itálie týkající se návrhu vyhlášky, která novelizuje pravidlo rozdělení provozu (2) mezi letiště Milán Malpensa a Milán Linate. Navrhované pravidlo po přijetí a vstupu v platnost rozdělí provoz mezi výše uvedená letiště takto:

„1.

Letečtí dopravci mohou provozovat pravidelné linky z bodu do bodu úzkotrupými letadly mezi letištěm Milán Linate a jinými letišti v Evropské unii nebo letišti, která patří státu, jenž s Evropskou unií uzavřel vertikální dohodu upravující jeho letecké služby, a která se zároveň nacházejí v okruhu 1 500 km – měřeno metodou ortodromické trasy – od letiště Milán Linate, v mezích stanovené provozní kapacity letiště Milán Linate. Takové linky mohou provozovat pouze letečtí dopravci: a) kteří jsou definováni jako letečtí dopravci Společenství podle čl. 2 bodů 10 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 a kteří splňují požadavky stanovené příslušnými leteckými úřady v souladu s uvedeným nařízením; b) které k provozování leteckých služeb vybrala daná země na základě vertikální dohody, kterou uzavřela s Evropskou unií, pokud tato linka vede na letiště nacházející se v okruhu 1 500 km – měřeno metodou ortodromické trasy – od letiště Milán Linate.

2.	Pro zajištění souladu s odstavcem 1 je distribuce a prodej letenek a přeprava cestujících na linkách z bodu do bodu začínajících nebo končících na letišti Milán Linate povolena pouze pro letiště nacházející se v zeměpisných hranicích vymezených v odstavci 1.“

Komise vyzývá zúčastněné strany, aby zaslaly své vyjádření do 20 dnů od zveřejnění tohoto sdělení na e-mailovou adresu

oddělení E1 (Politika letectví) Generálního ředitelství Evropské komise pro mobilitu a dopravu:

MOVE-TRAFFIC-DISTRIBUTION-RULES@ec.europa.eu

---

(1)  Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.

(2)  Vyhláška ministra dopravy a plavby č. 15 ze dne 3. března 2000.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10378 – VUB / SLOVENSKA SPORITELNA / TATRA BANKA / 365.BANK / CSOB / JV)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 134/08)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10531 – Santander/Mapfre/JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 134/09)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10594 – SECURITAS / STANLEY SECURITY)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 134/10)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10584 – LUFTHANSA / VW / JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 134/11)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10678 - AIP / MACQUARIE / ABERDEEN / ONIVIA)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 134/12)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10583 – CPP INVESTMENTS / VOTORANTIM / JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 134/13)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2022/C 134/14)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU NEBO CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„Valašský frgál“

EU č.: PGI-CZ-0805-AM01-28.8.2020

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Sdružení Valašské lidové tradice

Pavla Stoklasová, Velké Karlovice 326

756 06 Velké Karlovice

Tel. + 420 736136364

E-mail: stoklasova.pavla@seznam.cz

Oprávněný zájem vyplývá ze skutečnosti, že sdružení (žadatel) je oprávněným výrobcem a uživatelem označení Valašský frgál, jeho členové mají provozovny na vymezeném území.

2.   Členský stát nebo třetí země

Česká republika

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

☐ Název produktu

☒ Popis produktu

☐ Zeměpisná oblast

☐ Důkaz původu

☒ Metoda produkce

☐ Souvislost

☐ Označování

☐ Jiná – [uveďte]

4.   Druh změny (změn)

☒ Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

☐ Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změna (změny)

I.   Změny týkající se části Popisu produktu

1.   změna

i.

Bod 4.2 odst. 1 Specifikace a. Požaduje se vložení za 7. větu odst. 1 následující dvě nové věty tohoto znění: „Rovněž v rámci distribuce na trh k prodeji koláčů k okamžité spotřebě je možná přeprava nebalených koláčů ve vhodných přepravkách při zabezpečení zachování kvality a hygieny a musí splňovat požadavky platných předpisů na označování. Nesmí být znovu zabaleny, po přepravě jsou určeny jen k přímému prodeji.“ b. Odůvodnění: Toto doplnění je třeba z důvodu poptávky spotřebitelů na trhu (tržiště, jarmarky) prodávat produkty nebalené k okamžité spotřebě a zároveň z důvodu nabízení možnosti složení celého Valašského frgálu z dílků s různými náplněmi.

ii.

Bod 3.2 odst. 6 Jednotného dokumentu a. Požaduje se doplnění 1. věty v odst. 6 vložením spojení „a v rámci distribuce na trh k prodeji koláčů k okamžité spotřebě“ a vložení za zmíněnou 1. větu odst. 1 následující dvě nové věty: „Přeprava nebalených koláčů musí být uskutečněna ve vhodných přepravkách při zabezpečení zachování kvality a hygieny a musí splňovat požadavky platných předpisů na označování. Nesmí být znovu zabaleny, po přepravě jsou určeny jen k přímému prodeji.“ b. Nové znění odst. 6: „V místě výroby a v rámci distribuce na trh k prodeji koláčů k okamžité spotřebě se mohou koláče prodávat nebalené. Přeprava nebalených koláčů musí být uskutečněna ve vhodných přepravkách při zabezpečení zachování kvality a hygieny a musí splňovat požadavky platných předpisů na označování. Nesmí být znovu zabaleny, po přepravě jsou určeny jen k přímému prodeji.“ c. Odůvodnění: Viz část I., 1. změna, a i. bod, písm. b., 2. změna

2.   změna

i.

Bod 4.2 odstavec s názvem Vlastnosti, 6. odrážka Specifikace a v souvislosti s tím bod 4.5 v části s názvem Způsob výroby jednotlivých druhů náplní, odstavec 6 (týkající se borůvkové náplně) Specifikace a. Požaduje se doplnění za znění 6. odrážky o následující znění „obdobně i náplň jahodová, brusinková, lesní ovoce; vlastnosti odpovídají druhu použitého ovoce;“ a doplnění závěru odstavce 6 (týkající se borůvkové náplně) o znění „obdobně i náplň jahodová, brusinková, lesní ovoce.“ b. Odůvodnění: Je třeba doplnit druhy ovoce užívané do náplní, a to z důvodu inovace na základě poptávky spotřebitelů a lepší dostupnosti surovin.

ii.

Bod 3.2 odst. 3 Jednotného dokumentu a v souvislosti s tím i bod 3.3 odst. 10 Jednotného dokumentu a. Požaduje se doplnění 1. věty bodu 3.2 odst. 3 do závorky za termínem ovocná o následující slova „jahody, brusinky, lesní ovoce“ b. Požaduje se doplnění 1. věty bodu 3.3 odst. 10 o následující znění: „obdobně i náplň jahodová, brusinková, lesní ovoce“. c. Odůvodnění: Viz část I., 2. změna, i. bod, písm. b.

3.   změna

i.

Bod 4.2 odstavec s názvem Složení, 1. věta Specifikace a. Požaduje se vypustit následující slova „polohrubá“ a „nebo směs hladké, polohrubé a hrubé mouky“ b. Odůvodnění: Výrobci tradičně používají různé směsi druhů pšeničné mouky v různém poměru, aniž by to mělo vliv na konečné vlastnosti produktu, je tudíž vhodné z důvodu přehlednosti vypustit údaj o druzích pšeničné mouky.

ii.	Bod 3.3 odst. 1 Jednotného dokumentu a. Požaduje se vypustit následující slova „polohrubá a nebo směs 3 druhů mouky - hladké, polohrubé a hrubé“ b. Odůvodnění: Viz část I., 3. změna, i. bod, písm. b.

4.   změna

i.	Bod 4.2 a následující body Specifikace a. Požaduje se nahradit slovo „náhradní“ za slovo „přírodní“ v celém textu dokumentu. b. Odůvodnění: Z důvodu správné terminologie a upřesnění jedné ze surovin (druh sladidla) musí být označení sladidla v celém dokumentu upraveno jednotně.

ii.	Bod 3.3 a následující body Jednotného dokumentu a. Požaduje se nahradit slovo „náhradní“ za slovo „přírodní“ v celém textu dokumentu. b. Odůvodnění: Viz část I., 4. změna, i. bod, písm. b.

5.   změna

i.

Bod 4.2 a následující body Specifikace a. Požaduje se doplnění sousloví „vaječné žloutky“ přidáním následujících slov „nebo celá vejce“ v celém textu dokumentu. b. Odůvodnění: V souladu s variabilitou rodinných receptů jednotlivých výrobců plynoucí z platné specifikace sice používání celých vajec není příliš časté, nicméně není možné je z používání vyloučit, neboť jejich použitím se nemění finální vlastnosti výrobku.

ii.	Bod 3.3 a následující body Jednotného dokumentu a. Požaduje se doplnění sousloví „vaječné žloutky“ přidáním následujících slov „nebo celá vejce“ v celém textu dokumentu. b. Odůvodnění: Viz část I., 5. změna, i. bod, písm. b.

6.   změna

i.

Bod 4.2 odstavec s názvem Složení, 1. věta Specifikace a. Požaduje se přesunutí sousloví „ovocné šťávy (citronová, jablečná, hrušková)“ a vložení za 1.větu ve formě nové druhé věty v následujícím znění: „Mohou se přidat ovocné šťávy (citrónová, jablečná, hrušková).“ b. Odůvodnění: Z důvodu významové jednotnosti s ohledem na první větu odstavce v části s názvem Složení je nutné doplnit seznam používaných ingrediencí. Zároveň v souladu s variabilitou rodinných receptů jednotlivých výrobců plynoucí z platné specifikace je vhodné upravit režim užívání ovocných šťáv. Variabilita vyplývá z platného znění poslední věty v bodu 4.2 odstavce s názvem Složení.

ii.

Bod 3.3 odst. 1 Jednotného dokumentu a. Požaduje se přesunutí sousloví „ovocné šťávy (citronová, jablečná, hrušková)“ a vložení za 1.větu toto sousloví ve formě nové druhé věty v následujícím znění: „Mohou se přidat ovocné šťávy (citrónová, jablečná, hrušková).“ b. Odůvodnění: Viz část I., 6. změna, i. bod, písm. b.

7.   změna

i.

Bod 4.2 odstavec s názvem Složení Specifikace a. Požaduje se v celém odstavci nahradit sousloví „celkové hmotnosti těsta“ termínem „celkové hmotnosti mouky“ b. Odůvodnění: Po zápisu zeměpisného označení se přišlo při důsledných kontrolách procentního poměru surovin používaných při zpracování těsta na formální chybu, kde se poměry jednotlivých surovin na výrobu těsta nesprávně vztahují ke konečné hmotnosti těsta. Správně se mají vztahovat k hmotnosti mouky. Tyto poměry surovin jsou zásadní ve vztahu k mouce, ve vztahu k těstu by vznikla neupotřebitelná hmota.

ii.	Bod 3.3 odst. 2 Jednotného dokumentu a. Požaduje se v celém odstavci nahradit sousloví „celkové hmotnosti těsta“ termínem „celkové hmotnosti mouky“ b. Odůvodnění: Viz část I., 7. změna, i. bod, písm. b.

II.   Změny týkající se části Metody produkce

1.   změna

i.

Bod 4.5 odst. 1, poslední věta Specifikace a. Požaduje se vložit za poslední větu odstavce 1 další dvě nové věty následujícího znění: „V rámci distribuce na trh, k prodeji koláčů k okamžité spotřebě, musí být přeprava nebalených koláčů uskutečněna ve vhodných přepravkách při zabezpečení zachování kvality a hygieny a musí splňovat požadavky platných předpisů na označování. Koláče nesmí být znovu zabaleny, po přepravě jsou určeny jen k přímému prodeji.“ b. Odůvodnění: Viz část I., 1. změna, i. bod, písm. b.

2.   změna

i.

Bod 4.5 v části s názvem Způsob výroby jednotlivých druhů ve 3. odstavci (týkající se makové náplně) Specifikace a. Požaduje se doplnit 2. větu o následující znění: „nebo podle místních zvyklostí jen pitnou vodu,“. b. Nové znění 2. věty: „Přidáme cukr nebo přírodní sladidlo a mléko, nebo podle místních zvyklostí jen pitnou vodu, a vše uvaříme.“ c. Odůvodnění: V souladu s variabilitou rodinných receptů jednotlivých výrobců plynoucí z platné specifikace je vhodné upravit režim používání některých ingrediencí u daného druhu náplně.

3.   změna

i.

Bod 4.5 v části s názvem Způsob výroby jednotlivých druhů ve 6. odstavci (týkající se borůvkové náplně) Specifikace a. Požaduje se přeformulování celého odstavce. b. Původní znění: „Borůvková náplň je kombinací borůvkového termostabilního džemu a čerstvých, kompotovaných nebo mražených borůvek, které se rozprostřou na rozetřený džem.“ c. Nové znění (spolu se 2.změnou dle I. Změny týkající se popisu této žádosti): „Borůvková náplň je z čerstvých nebo kompotovaných nebo mražených borůvek, které se případně rozprostřou na termostabilní džem, obdobně i náplň jahodová, brusinková, lesní ovoce.“ d. Odůvodnění: Je třeba doplnit druhy ovoce užívané do náplní, a to z důvodu inovace na základě poptávky spotřebitelů a lepší dostupnosti surovin. Mimo to, z důvodu variability rodinných receptů jednotlivých výrobců plynoucí z platné specifikace podle lidových a místních tradic a různého společenského postavení pekařů a jejich zákazníků, je třeba upravit daný druh náplně.

4.   změna

i.

Bod 4.5 v části s názvem Způsob výroby jednotlivých druhů ve 7. odstavci (týkající se meruňkové náplně) Specifikace a. Požaduje se přeformulování celého odstavce. b. Nové znění: „Meruňková náplň je z čerstvých nebo kompotovaných nebo mražených meruněk, nakrájených na menší kousky, které se případně rozprostřou na termostabilní džem.“ c. Odůvodnění: Viz část II., 3. změna, i. bod, písm. d.

5.   změna

i.

Bod 4.5 v části s názvem Způsob výroby jednotlivých druhů ve 11. odstavci (týkající se mrkvová náplně) Specifikace a. Požaduje se nahrazení slova „přidáme“ ve 2. větě slovy „můžeme přidat“ b. Odůvodnění: V souladu s variabilitou rodinných receptů jednotlivých výrobců plynoucí z platné specifikace je vhodné upravit daný druhy náplně. Variabilita vyplývá z platného znění poslední věty v bodu 4.2 odstavce s názvem Složení.

ii.

Bod 3.3 v odst. 15 Jednotného dokumentu a. Požaduje se přesunutí slova mák a vložení nových slov na konec odst. 15 ve znění „a může se přidat mák“ b. Nové znění: Mrkvová náplň: mrkev čerstvá, cukr řepný nebo přírodní sladidlo, cukr vanilkový, máslo, rostlinný tuk, rostlinný olej, pšeničná mouka hladká, pitná voda, skořice mletá, sůl a může se přidat mák. c. Odůvodnění: Viz část II., 5. změna, i. bod, písm. b.

III.   Redakční změny

1.   změna

V souladu s novým formulářem pro jednotný dokument se změnila struktura textu v bodě 5 Jednotného dokumentu, a to tím, že odstavce byly pouze seřazeny, duplicitní informace byly vypuštěny a došlo k upřesnění celého textu pro potřeby nového formuláře. Změna je pouze formální, ve specifikaci se nemění.

2.   změna

V souvislosti novelou právních předpisů je nutné změnit celkové číslování Jednotného dokumentu dle platné úpravy formuláře.

3.   změna

V bodě 2 Specifikace s názvem Skupina se mění název skupiny a upravuje se kontaktní adresa a kontaktní detaily.

IV.   Změny týkající se pouze Jednotného dokumentu

1.   změna

Bod 3 Jednotného dokumentu – část s názvem Specifické kroky pří produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti.

a.	Požaduje se doplnění 1. věty o slovo „krájení“

b.

Nové znění: „Všechny kroky od výroby těsta (vzhledem k technologickému postupu kynuté těsto nepřipouští prodlevy mezi jednotlivými výrobními kroky) přes roztírání náplní až po pečení koláčů a jejich následné krájení a balení z důvodu udržení kvality a zachování hygieny musí probíhat ve vymezené oblasti.“

c.	Odůvodnění: Upřesnění je nutné pro odstranění významové nepřesnosti, neboť v souvislosti s logickou posloupností procesu nakládání s koláči je doplnění informace o krájení podstatné v souvislosti s vymezením celého procesu produkce koláčů, což je v souladu s 14. větou v bodu 4.5 odst. 1.

2.   změna

Bod 3 Jednotného dokumentu – část s názvem Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

a.	Požaduje se, aby byla připojena následující věta ve znění: „Balení se nevyžaduje pro prodej koláčů k okamžité spotřebě.“

b.	Odůvodnění: Doplnění je nutné s ohledem ke znění 7. věty v bodě 4.2 odst. 1 Specifikace a v souladu s 1. změnou vycházející z I. části této žádosti.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„VALAŠSKÝ FRGÁL“

EU č.: PGI-CZ-0805-AM01 – 28.8.2020

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název (názvy) [(CHOP ČI CHZO)]

„Valašský frgál“

2.   Členský stát nebo třetí země

Česká republika

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu (podle přílohy XI)

Třída 2.3

Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Kulatý koláč o průměru 30–32 cm. Koláč (nazývaný v nářečí také „vdolek“, „pecák“ nebo „lopaťák“) z jemného kynutého těsta s náplní na povrchu těsta.

Barva koláče po upečení: těsto – zlatavě propečené; náplň – charakteristická barva použité náplně se světlou drobenkou na povrchu, která může být posypaná strouhaným perníkem, mletou skořicí, pokapaná máslovým kapáním a posypaná cukrem.

Druhy náplní – hrušková, tvarohová, maková, povidlová, ovocná (švestky, jablka, borůvky, meruňky, jahody, brusinky, lesní ovoce), ořechová, zelná (z čerstvého nebo kysaného zelí), mrkvová, kedlubnová. Náplně je v celém výrobku asi 42–48 %.

Koláč je uložen na papírové kruhové podložce a nejčastěji zabalen do potravinářské, teplem smrštitelné fólie nebo do jiného druhu na trhu používané potravinářské fólie. Může být zabalen také do papírové, plastové nebo dřevěné krabice nebo do obalu z pergamenového papíru.

Druhy balení: celý frgál 600–700 g, půlený frgál 300–350 g, čtvrcený frgál 150–175 g.

V místě výroby a v rámci distribuce na trh k prodeji koláčů k okamžité spotřebě se mohou koláče prodávat nebalené. Přeprava nebalených koláčů musí být uskutečněna ve vhodných přepravkách při zabezpečení zachování kvality a hygieny a musí splňovat požadavky platných předpisů na označování. Nesmí být znovu zabaleny, po přepravě jsou určeny jen k přímému prodeji.

Valašský frgál se může dodávat na trh také ve zmrazeném stavu. Procesem zmrazení se vlastnosti výrobku nemění. Do mrazírny se výrobek dodává již zabalený. Zmrazený výrobek je možné skladovat při teplotě – 18 °C a nižší po dobu 9 měsíců. Po rozmrazení je doporučená doba spotřeby do 24 hodin. Potřebné údaje o trvanlivosti a podmínkách uchování jsou uvedeny na obalu.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Při výrobě těsta se používají tyto suroviny: pšeničná mouka, cukr řepný nebo přírodní sladidlo (fruktóza), rostlinné tuky nebo rostlinný olej nebo vepřové sádlo nebo máslo, vaječné žloutky nebo celá vejce pasterovaná nebo čerstvá, mléko sušené nebo čerstvé nebo pitná voda, pekařské droždí, sůl, v dnešní době se může použít zlepšující přípravek do těsta k udržení čerstvosti pečiva. Mohou se přidat ovocné šťávy (citrónová, jablečná, hrušková).

Hlavní obsahovou složkou je mouka, další pak musí splňovat tyto hmotnostní limity: tuky (rostlinný tuk nebo olej nebo vepřové sádlo nebo máslo) – alespoň 20 % celkové hmotnosti mouky, cukr nebo přírodní sladidlo (fruktóza) – alespoň 10 % celkové hmotnosti mouky (při použití přírodního sladidla odpovídá použité množství jeho sladivosti), vaječné žloutky nebo celá vejce – alespoň 5 % celkové hmotnosti mouky. Množství ovocné šťávy, droždí, soli a ostatních ochucovacích surovin je závislé na použité receptuře u jednotlivých výrobců.

Náplň Valašského frgálu musí tvořit asi 42–48 % celkové hmotnosti výrobku v syrovém stavu.

Při výrobě náplní se používají tyto suroviny:

Hrušková náplň: hrušková povidla vyrobená ze sušených hrušek, švestková povidla nebo ovocný džem, sušená jablka, strouhaný perník, aroma na bázi etyloxyhydrátu (dále jen „aroma“), badyán mletý, vanilkový cukr, pitná voda.

Tvarohová náplň: tvaroh měkký, cukr řepný nebo přírodní sladidlo, vaječné žloutky nebo celá vejce pasterované nebo čerstvé, pitná voda, rozinky, cukr vanilkový nebo pudink vanilkový, může se přidat ovocná šťáva, rostlinný olej, aroma, muškátový květ mletý, stabilizátor tvarohu, lesní ovoce.

Maková náplň: mák mletý, cukr řepný nebo přírodní sladidlo, mléko sušené nebo čerstvé, pitná voda, rostlinný tuk, pšeničná mouka hladká, cukr vanilkový, rozinky, pečivová strouhanka, skořice mletá, aroma.

Povidlová náplň: švestková povidla, cukr vanilkový nebo přírodní sladidlo, pitná voda, aroma.

Jablková náplň: strouhaná jablka nebo jablečný kompot, cukr řepný nebo přírodní sladidlo, cukr vanilkový, skořice mletá, sekané ořechy, rozinky, pitná voda.

Ořechová náplň: mleté ořechy (vlašské, lískové nebo směs), cukr řepný nebo přírodní sladidlo, pšeničná mouka hladká, mléko, máslo nebo rostlinný tuk nebo rostlinný olej, pečivová strouhanka, meruňkový džem, pitná voda, rozinky, cukr vanilkový, aroma.

Mrkvová náplň: mrkev čerstvá, cukr řepný nebo přírodní sladidlo, cukr vanilkový, máslo, rostlinný tuk, rostlinný olej, pšeničná mouka hladká, pitná voda, skořice mletá, sůl a může se přidat mák.

Borůvková náplň: borůvky čerstvé, kompotované nebo mražené, borůvkový džem, obdobně i pro náplně jahodová, brusinková, lesní ovoce.

Meruňková náplň: meruňky čerstvé, kompotované nebo mražené, meruňkový džem.

Švestková náplň: švestky čerstvé, kompotované nebo mražené, švestková povidla, mletý mák, cukr řepný nebo přírodní sladidlo.

Zelná náplň: čerstvé zelí nakrouhané nebo kysané zelí dobře umyté, cukr řepný nebo přírodní sladidlo, máslo nebo rostlinný tuk nebo rostlinný olej, pšeničná mouka hladká, pitná voda, pepř černý mletý, sůl.

Kedlubnová náplň: kedlubny čerstvé, cukr řepný nebo přírodní sladidlo, máslo nebo rostlinný tuk nebo rostlinný olej, pšeničná mouka hladká, ovocná šťáva citrónová nebo jablečná, pitná voda, pepř černý mletý, petrželová nať čerstvá nebo sušená, sůl.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky od výroby těsta (vzhledem k technologickému postupu kynuté těsto nepřipouští prodlevy mezi jednotlivými výrobními kroky) přes roztírání náplní až po pečení koláčů a jejich následné krájení a balení z důvodů udržení kvality a zachování hygieny musí probíhat ve vymezené oblasti. Samotná výroba náplní nemusí probíhat ve vymezené oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Krájení a balení výrobků přímo u výrobce je zdůvodněno povahou produktu – jedná se o výrobek krátkodobé spotřeby a pro zachování kvality je nutné krájení a balení u výrobce. Při přepravě nezabalených hotových výrobků by docházelo ke snižování jejich kvality polámáním, pomačkáním nebo porušením hygienických předpisů. Navíc je nutné značení výrobků na obale formou etikety, na které jsou uvedeny údaje o výrobci, složení výrobku a všechny ostatní povinné údaje, které zaručují původ ve vymezené oblasti a jsou podkladem k případné kontrole. Balení se nevyžaduje pro prodej koláčů k okamžité spotřebě.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Výrobce Valašského frgálu musí na obalu výrobku zřetelně uvádět název „Valašský frgál“. Současně bude na obalu výrobku umístěno logo chráněného zeměpisného označení, které bude sloužit jako informace spotřebitelům, pro kontrolu kontrolním subjektem a pro vysledovatelnost výrobku. V případě prodeje nebalených výrobků musí být na místě prodeje zřetelně uvedeno, že tam jsou prodávány Valašské frgály, přičemž musí splňovat požadavky platných předpisů na označování.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Valašsko – zeměpisná oblast rozkládající se na jihovýchodě České republiky. Vymezení území tvoří po obvodu katastry jednotlivých obcí – od východní části území – Velké Karlovice, Horní Bečva, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Kozlovice, Měrkovice, Tichá, Vlčovice, Kopřivnice, Štramberk, Lichnov, Veřovice, Mořkov, Hodslavice, Straník, Kojetín, Loučka, Bernartice, Hůrka, Starojická Lhota, Vysoká, Hustopeče, Milotice, Špičky, Skalička, Horní Tešice, Rouské, Všechovice, Provodovice, Komárno, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Držková, Rusava, Lukoveček, Fryšták, Mladcová, Zlín-Prštné, Zlín-Jaroslavice, Březnice, Želechovice, Lípa, Zádveřice, Vizovice, Slopné, Haluzice, Vlachovice, Vrbětice, Popov, Jestřábí, Štítná nad Vláří, Bylnice, Brumov, Nedašov, Nedašova Lhota, Študlov, Střelná, Francova Lhota, Valašská Senice, Hovězí, Halenkov, Nový Hrozenkov.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Žádost je založena na specifičnosti i věhlasu produktu nejen na celém území oblasti Valašsko. První písemné záznamy o velkých koláčích, tzv. vdolcích nebo frgálech, uvádí J. H. A. Gallaš ve své kronice „Bromatologia moravo-rustica“ z roku 1826. Jsou zde zachyceny údaje o koláčích z pšeničné nebo i žitné mouky, na povrchu pomazaných tvarohem, povidly nebo pomazánkou z povařených a rozmačkaných sušených hrušek, která je pro zdejší kraj typická, její výroba se vyskytuje pouze ve vymezené oblasti Valašsko.

Při výrobě Valašského frgálu vycházíme z historických receptur vymezené oblasti, dochovaných v písemných záznamech od roku 1826. Lidová tradice výroby tohoto specifického koláče vychází především ze svátečních příležitostí v oblasti Valašska, jako byly svatby, křtiny, Vánoce a Velikonoce, při ukončení žní. Chudé rodiny je mívaly jen o Vánocích. V bohatších rodinách měli frgály i jako nedělní pečivo. Velikost koláče (průměr 30–32 cm) vznikla především proto, že se využívala celá plocha sázecí lopaty, kterou se sázel do pece chléb. K výrobě frgálu se používaly především suroviny z domácích zdrojů – zejména sušené ovoce, tvaroh, doma mletá mouka, máslo, sádlo, lněný olej, vejce, mléko.

Nejproslavenější je Valašský frgál hruškový, jehož náplň se vyrábí ze sušených hrušek. V historii byl strom hrušeň u každého stavení na Valašsku. Nejčastější odrůdou hrušek byly tzv. „ovesňanky“, které se vyznačovaly svým menším tvarem, ale bohatou a velmi sladkou dužinou. Ale i jiné odrůdy hrušek, především dozrávajících v podzimních měsících, byly vhodné k sušení. Musely se nechat vždy dobře dozrát až do prvních přízemních mrazíků. Potom se tyto hrušky vcelku pomalu sušily v sušárně, kde se topilo nejlépe dřevem z ovocných stromů. Velmi záleželo na jejich důkladném prosušení a následném skladování na půdě stavení ve visících tkaných pytlích. Receptury na výrobu povidel ze sušených hrušek a na výrobu těchto velkých koláčů i s jinými náplněmi se předávaly z generace na generaci několik století.

Valašský frgál se odlišuje od ostatního pečiva zejména těmito specifiky:

Postupem výroby těsta a jeho složením – řidší složky těsta se nejprve třou metlou, až se spojí v hladkou hmotu. Pak se přidají změklé tuky a opět se vše tře na hladkou hmotu. Až potom se přidá kvásek a postupně mouka, a zpracuje se hladké těsto, které musí být vymíchané až do bublinek (obsahuje hodně vzduchu) a nesmí se lepit.

—	Rozvalování těsta do kruhového tvaru se provádí jednoručním válečkem, který má rovněž původ v oblasti Valašska. Toto rovnoměrné rozválení těsta od středu do stran způsobí, že těsto po upečení, i když je tenké, je kompaktní a vláčné a má jemnou strukturu.

—	Dále je pro Valašsko typické, že vždy na jeden frgál se použil jeden druh pomazánky- náplně. Toto je historicky tradiční, nikdy se na jeden frgál nedávalo víc druhů náplní, jak uvádí i historické prameny. Nejtypičtější je použití náplně ze sušeného ovoce – sušených hrušek.

—	Specifikem Valašského frgálu je i velký obsah náplně, který v syrovém stavu představuje cca 42-48 % koláče.

Věhlas těchto koláčů se v předminulém století donesl až do dalekého hlavního města Prahy. Zejména při konání národní výstavy v Praze – Holešovicích na konci 19. století byly tyto koláče dovezeny s mnoha dalšími výrobky z Valašska a na této výstavě velmi obdivovány. Tento věhlas si Valašské frgály udržely až do současné doby (mnoho informací lze nalézt na internetu, v regionálním i celostátním tisku, turistických průvodcích) a získávají řadu ocenění na výstavách a veletrzích (Zlatá Salima 2006 a 2008, Perla Zlínska 2006, 2007 a 2008, Trendy 2006, HIT 2006 Moderní obchod, Značka kvality KLASA v roce 2007).

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://isdv.upv.cz/doc/vestnik/2021/vestnik_UPV_202108.pdf#page=187

Věstník č. 8 ze dne 24.2.2021, str. 187 a násl.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.