Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2022/C 128/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 119, 14.3.2022

Dřívější publikace

Úř. věst. C 109, 7.3.2022

Úř. věst. C 95, 28.2.2022

Úř. věst. C 84, 21.2.2022

Úř. věst. C 73, 14.2.2022

Úř. věst. C 64, 7.2.2022

Úř. věst. C 51, 31.1.2022

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 3. února 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta förvaltningsdomstolen – Švédsko) – Advania Sverige AB, Kammarkollegiet v. Dustin Sverige AB

(Věc C-461/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice Rady 2014/24/EU - Článek 72 - Změny smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání - Postoupení rámcových dohod - Nový dodavatel, který v důsledku úpadku původního dodavatele převzal práva a povinnosti přiznané mu na základě rámcové dohody - Nutnost provést nové zadávací řízení“)

(2022/C 128/02)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta förvaltningsdomstolen

Účastnice původního řízení

Navrhovatelky: Advania Sverige AB, Kammarkollegiet

Další účastnice řízení: Dustin Sverige AB

Výrok

Článek 72 odst. 1 písm. d) bod ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES musí být vykládán v tom smyslu, že hospodářský subjekt, který v důsledku úpadku původního dodavatele, který vedl k jeho likvidaci, převzal pouze práva a povinnosti tohoto dodavatele vyplývající z rámcové dohody uzavřené s veřejným zadavatelem, musí být považován za částečného právního nástupce tohoto původního dodavatele v důsledku restrukturalizace společnosti ve smyslu tohoto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 414, 30.11.2020.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 3. února 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – B AG v. Finanzamt A

(Věc C-515/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 122 - Snížená sazba u dodání palivového dřeva - Rozlišení podle objektivních charakteristik a vlastností výrobků - Formy dřeva určené ke spalování, které slouží stejné potřebě spotřebitele a navzájem si konkurují - Zásada daňové neutrality“)

(2022/C 128/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: B AG

Žalovaný: Finanzamt A

Výrok

1)	Článek 122 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že pojem palivové dřevo ve smyslu tohoto článku označuje jakékoliv dřevo, které je na základě svých objektivních vlastností určeno výhradně ke spalování.

2)

Článek 122 směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že členský stát, který na základě tohoto článku zavede sníženou sazbu daně z přidané hodnoty u dodání palivového dřeva, může vymezit její působnost na určité kategorie dodání palivového dřeva s použitím odkazu na kombinovanou nomenklaturu, pod podmínkou, že je dodržena zásada daňové neutrality.

3)

Zásada daňové neutrality musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní právo vylučovalo dodání dřevní štěpky z uplatňování snížené sazby daně z přidané hodnoty, ačkoliv u dodání jiných forem palivového dřeva ji uplatňuje, pokud pro průměrného spotřebitele není dřevní štěpka zastupitelná s těmito jinými formami palivového dřeva, což musí ověřit předkládající soud.

---

(1)  Úř. věst. C 28, 25.1.2021.

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 3. února 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Frankfurt am Main – Německo) – JW, HD, XS v. LOT Polish Airlines

(Věc C-20/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských věcech - Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Článek 7 bod 1 písm. b) druhá odrážka - Zvláštní příslušnost ve věcech týkajících se smlouvy nebo nároku ze smlouvy - Pojem ‚místo, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn‘ - Smlouva o poskytování služeb - Letecká doprava - Let s potvrzenou jedinou rezervací uskutečněný ve dvou či více úsecích dvěma různými leteckými dopravci - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu - Článek 7 - Právo na náhradu škody - Zpoždění na prvním úseku letu - Žaloba na náhradu škody podaná proti leteckému dopravci zajišťujícímu první úsek letu k soudu místa příletu na tomto úseku“)

(2022/C 128/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Frankfurt am Main

Účastníci původního řízení

Odvolatelé: JW, HD, XS

Žalovaná v prvním stupni: LOT Polish Airlines

Výrok

Článek 7 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v případě letu s jedinou rezervací potvrzenou pro celou trasu letu, který je rozdělen do dvou či více úseků, na nichž je přeprava zajišťována různými leteckými dopravci, a pokud je žaloba na náhradu založená na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 podána výlučně v důsledku zpoždění letu na prvním úseku zapříčiněného zpožděným vzlétnutím a směřuje proti leteckému dopravci zajišťujícímu první úsek letu, nemůže být jako „místo plnění“ ve smyslu tohoto ustanovení kvalifikováno místo příletu u prvního úseku letu.

---

(1)  Úř. věst. C 98, 22.3.2021

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym w Siemianowicach Śląskich (Polsko) dne 26. listopadu 2021 – Provident Polska S.A. v. VF

(Věc C-717/21)

(2022/C 128/05)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Provident Polska S.A.

Žalovaný: VF

Předběžná otázka

Brání obsah článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, který zakotvuje základní právo chránící místo bydliště, takovému výkladu čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 směrnice 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (1), a zejména pojmu „významná nerovnováha“, který umožňuje, aby smlouva o spotřebitelském úvěru byla plněna formou splátek vybíraných poskytovatelem výhradně v místě bydliště spotřebitele?

---

(1)  Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 26. listopadu 2021 – L.G. v. Krajowa Rada Sądownictwa

(Věc C-718/21)

(2022/C 128/06)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: L.G.

Odpůrkyně: Krajowa Rada Sądownictwa

Předběžné otázky

1)

Brání čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii takovému ustanovení vnitrostátního práva, jako je čl. 69 odst. 1b) věta první ustawy z dnia 27 lipca 2001 r. – Prawo o ustroju sądów powszechnych (zákon ze dne 27. července 2001 o soustavě obecných soudů, Dz. U. 2020, č. 2072), který podmiňuje účinnost prohlášení soudce o jeho úmyslu setrvat ve funkci soudce po dosažení důchodového věku souhlasem jiného orgánu?

2)

Brání čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii tomu, aby bylo vnitrostátní ustanovení vykládáno tak, že opožděné prohlášení soudce o jeho úmyslu setrvat ve funkci soudce po dosažení důchodového věku je neúčinné bez ohledu na okolnosti zmeškání lhůty a na význam jejího zmeškání pro řízení o udělení souhlasu s dalším setrváním ve funkci soudce?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 26. listopadu 2021 – Rzecznik Praw Obywatelskich

(Věc C-720/21)

(2022/C 128/07)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Stěžovatel: Rzecznik Praw Obywatelskich

Další účastníci řízení: M. M., E. M., X Bank Spółka Akcyjna

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii [(SEU)] ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie [(Listina)], jakož i s čl. 4 odst. 3 a článkem 2 [SEU] vykládány v tom smyslu, že jsou rozhodující pro přípustnost takového opravného prostředku, jako je mimořádná stížnost, který slouží k napadení pravomocného soudního rozhodnutí v případě, že je třeba „zajistit soulad se zásadou demokratického právního státu, který naplňuje zásady společenské spravedlnosti“, je-li použití tohoto opravného prostředku nezbytné k zajištění účinnosti unijního práva?

2)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s článkem 47 [Listiny], jakož i s čl. 4 odst. 3 a článkem 2 [SEU] vykládány v tom smyslu, že za situace, kdy ustanovení vnitrostátního práva umožňují změnu nebo zrušení pravomocného soudního rozhodnutí v případě, že dojde k porušení zásad stanovených v ústavě členského státu za použití takového opravného prostředku, jako je mimořádná stížnost[,] tato ustanovení mohou být právním základem pro zrušení nebo změnu pravomocného soudního rozhodnutí také v případě porušení unijního práva?

3)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s článkem 47 [Listiny], jakož i s čl. 4 odst. 3 a článkem 2 [SEU] vykládány v tom smyslu, že za situace, kdy vnitrostátní soud porušil unijní právo způsobem, který z hlediska tohoto práva vedl k vadnému rozhodnutí ve věci, může být pravomocné soudní rozhodnutí zrušeno nebo změněno na základě použití takového opravného prostředku, jako je mimořádná stížnost, jenž podmiňuje takové rozhodnutí „zjevným“ porušením práva?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelnym Sądem Administracyjnym (Polsko) dne 1. prosince 2021 – W. Sp. z o. o. v. Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w Łodzi

(Věc C-729/21)

(2022/C 128/08)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud:

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Účastnice řízení podávající kasační stížnost (stěžovatelka): W. Sp. z o. o.

Další účastník řízení o kasační stížnosti (žalovaný): Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w Łodzi

Předběžné otázky

1)

být unijní předpisy upravující DPH vykládány v tom smyslu, že nebrání použití takového vnitrostátního ustanovení, jako je čl. 6 bod 1 ustawy z dnia 11 marca 2004 r. o podatku od towarów i usług (zákon ze dne 11. března 2004, o dani ze zboží a služeb; Dz. U. 2021, č. 685; dále jen „zákon o DPH“), které z předmětu daně vylučuje dodání samostatné organizační části podniku, aniž takové vyloučení podrobuje podmínce stanovené v článku 19 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), tj. právnímu nástupnictví mezi převodcem a nabyvatelem?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, je pro účely uplatnění vyloučení podle čl. 6 bodu 1 zákona o DPH třeba převést všechny složky samostatné organizační části majetku převodce, přičemž změna v tomto ohledu (zejména nepřevzetí pojistných smluv a smlouvy o správě převáděného majetku) znamená, že došlo k dodání zboží, které je předmětem daně?

---

(1)  Úř. věst. 2006, L 347, s. 1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Győri Járásbíróság (Maďarsko) dne 14. prosince 2021 – JH v. Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.)

(Věc C-771/21)

(2022/C 128/09)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud:

Győri Járásbíróság

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: JH

Žalovaná: Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.)

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (1), vykládán v tom smyslu, že letecký dopravce je povinen přijmout přiměřená opatření, aby zabránil zrušení letu i v případě mimořádných okolností, které mají exkulpační povahu?

2)

V případě, že Soudní dvůr odpoví na první předběžnou otázku kladně, je letecký dopravce v rámci přiměřených opatření povinen: a) vrátit se s letadlem určeným k uskutečnění letu, který byl z důvodu bouřky odkloněn na sousední letiště, pro cestující tohoto letu, jakmile to dovolí doba letové služby posádky, a uskutečnit tak tento let? V případě kladné odpovědi, je povinen tak učinit i v případě, že z tohoto důvodu musí zajistit jiné letadlo a náhradní posádku na letišti odletu těchto letů, které je domovským letištěm leteckého dopravce, za účelem provedení jiných letů, které byly letadlu přiděleny? b) přepravit cestující po silnici k letadlu určenému k uskutečnění letu, které bylo kvůli bouřce odkloněno na 140 km vzdálené sousední letiště, a uskutečnit let odtud? c) vyslat náhradní letadlo nebo přepravit cestující po silnici do náhradního letadla vyslaného na sousední letiště, a uskutečnit tak tento let?

---

(1)  Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. prosince 2021 Aeris Invest Sàrl proti rozsudku Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-827/17, Aeris Invest v. ECB

(Věc C-782/21 P)

(2022/C 128/10)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Aeris Invest Sàrl (zástupci: R. Vallina Hoset, E. Galán Burgos a M. Varela Suárez, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka, Evropská komise a Banco Santander, S.A.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) ze dne 6. října 2021, Aeris Invest v. ECB, T-827/17, EU:T:2021:660;

—

vyhověl návrhovým žádáním, které předložila Aeris Invest v prvním stupni, a konkrétně určil neplatnost rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 7. listopadu 2017, LS/MD/17/405, LS/MD/17/419, LS/MD/17/406, kterými se odmítá přístup k řadě dokumentů o selhání a řešení krize Banco Popular Español, S.A., zůstatku vkladů a nouzové likviditě poskytnuté Banco Popular Español, S.A., a

—	v souladu s článkem 184 jednacího řádu Soudního dvora uložil Evropské centrální bance náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku dva důvody.

—

První důvod vychází z toho, že napadený rozsudek porušuje článek 47 Listiny základních práv a svobod („Listina“) v tom, že: (i) nelze požadovat přístup k dokumentům vyžádaným v rámci věci T-628/17; a (ii) uvedený rozsudek brání navrhovatelce ve výkonu práva na účinnou právní ochranu a zvyšuje nerovnováhu zbraní mezi účastníky řízení. Každopádně toto omezení článku 47 Listiny není odůvodněné z hlediska čl. 52 odst. 1 Listiny.

—

Druhý důvod vychází z toho, že napadený rozsudek porušuje rozhodnutí Evropské centrální banky 2004/258/ES ze dne 4. března 2004 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropské centrální banky („rozhodnutí 2004/258“) (1) ve spojení s článkem 47 Listiny. Konkrétně porušuje články 1, 2 a 6 rozhodnutí 2004/258, když vykládá účel rozhodnutí 2004/258 způsobem, který je v rozporu se základními právy.

---

(1)  Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 42.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Kammergericht Berlin (Německo) dne 21. prosince 2021 – Deutsche Wohnen SE v. Staatsanwaltschaft Berlin

(Věc C-807/21)

(2022/C 128/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Kammergericht Berlin

Účastníci původního řízení

Řízení o uložení peněžité sankce proti: Deutsche Wohnen SE

Další účastník řízení: Staatsanwaltschaft Berlin

Předběžné otázky

1.

Musí být čl. 83 odst. 4 až 6 GDPR (1) vykládán v tom smyslu, že do vnitrostátního práva začleňuje funkční pojem podniku odpovídající článkům 101 a 102 SFEU a zásadu zástupné odpovědnosti, což má za následek, že při rozšíření zásady identifikace, ze které vychází § 30 OWiG, lze řízení o uložení peněžité sankce vést přímo proti podniku a pro účely uložení pokuty není třeba konstatovat, že došlo k přestupku spáchanému identifikovanou fyzickou osobou, který popřípadě naplňuje všechny objektivní i subjektivní znaky deliktu?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku: Musí být čl. 83 odst. 4 až 6 GDPR vykládán v tom smyslu, že je nutné, aby se podnik prostřednictvím zaměstnance zaviněně dopustil protiprávního jednání [viz článek 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (2)], nebo pro účely uložení pokuty podniku v zásadě postačuje již objektivní porušení povinnosti (strict liability), které mu lze přičíst?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

Žaloba podaná dne 22. prosince 2021 – Evropská komise v. Maďarsko

(Věc C-823/21)

(2022/C 128/12)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Azéma, L. Grønfeldt, A. Tokár a J. Tomkin, zmocněnci)

Žalované: Maďarsko

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ve smyslu článku 6 směrnice 2013/32 (1), vykládaného ve spojení s článkem 18 Listiny, když ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí na maďarském území, včetně jeho hranic, podmínilo možnost přístupu k řízení pro přiznání statusu mezinárodní ochrany a podání žádosti o mezinárodní ochranu splněním požadavku podstoupení předchozího řízení před diplomatickým zastoupením Maďarska ve třetí zemi;

—	uložit Maďarsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V souladu s úpravou azylového práva v Maďarsku prostřednictvím zákona LVIII z roku 2020, který byl přijat provizorně, avšak jeho platnost byla posléze opakovaně prodloužena, všechny osoby, s minimem výjimek, které chtějí v maďarsku podat žádost o azyl, musí předtím zaslat žádost dopisem ambasádě Maďarska v Bělehradu či Kyjevě, a pouze v případě kladné odpovědi na žádost dopisem a po vydání povolení ke vstupu je možné získat přístup k řízení o mezinárodní ochraně.

Komise má za to, že toto nové azylové řízení je neslučitelné s článkem 6 směrnice 2013/32 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, vykládaného ve spojení s článkem 18 Listiny.

Právo týkající se „přístupu k řízení“, zaručené článkem 6 uvedené směrnice, totiž především implikuje, že státní příslušníci třetích zemí, kteří se nacházejí na území členského státu, včetně jeho hranic, mohou požádat o mezinárodní ochranu.

Z použitelných ustanovení zákona LVIII z roku 2020 však vyplývá, že pokud státní příslušníci třetích zemí, kteří se nacházejí na maďarském území, včetně jeho hranic, projeví vůli získat mezinárodní ochranu, maďarské orgány tuto žádost nepovažují za žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu směrnice 2013/32. Žádost nebude přijata a dotčené osobě nebudou uznána práva příslušející žadateli. Místo toho musí dotčená osoba za účelem podání žádosti opustit maďarské území, vrátit se do třetí země a podstoupit předběžné řízení na ambasádě Maďarska v této třetí zemi.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. 2013, L 180, s. 60).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hanseatischen Oberlandesgerichts Hamburg (Německo) dne 23. prosince 2021 – Syngenta Agro GmbH v. Agro Trade Handelsgesellschaft mbH

(Věc C-830/21)

(2022/C 128/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Hanseatischen Oberlandesgerichts Hamburg

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Syngenta Agro GmbH

Žalovaná: Agro Trade Handelsgesellschaft mbH

Předběžné otázky

1.

Musí být článek 1 nařízení (EU) č. 547/2011 (1) ve spojení s jeho přílohou I odst. 1 písm. b) vykládán v tom smyslu, že v případě paralelního dovozu přípravku na ochranu rostlin musí být při prodeji v jiném členském státě na obalu uveden název a adresa držitele povolení z členského státu původu, z něhož byl přípravek na ochranu rostlin dovezen?

2.

Musí být článek 1 nařízení (EU) č. 547/2011 ve spojení s jeho přílohou I odst. 1 písm. f) vykládán v tom smyslu, že v případě paralelního dovozu přípravku na ochranu rostlin musí být na obalu nutně uvedeno nezměněné, původně přidělené číslo šarže, nebo je s uvedeným ustanovením slučitelné, že paralelní dovozce původní číslo šarže odstraní a na obalu uvede vlastní identifikační číslo, jestliže vede záznamy, z nichž vyplývá, kterým číslům šarže držitele povolení paralelně dováženého přípravku na ochranu rostlin odpovídají jím použitá čísla šarží?

---

(1)  Nařízení Komise (EU) č. [54]7/2011 ze dne 8. června 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. 2011, L 155, s. 176).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 3. ledna 2022 – Green Network SpA v. SF, YB, Autorità di Regolazione per Energia Reti e Ambiente (ARERA)

(Věc C-5/22)

(2022/C 128/14)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Green Network SpA

Odpůrci: SF, YB, Autorità di Regolazione per Energia Reti e Ambiente (ARERA)

Předběžné otázky

1)

Může být unijní právní úprava obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (1) – zejména v čl. 37 odst. 1 a 4, které upravují pravomoci regulačních orgánů, a v příloze I – vykládána v tom smyslu, že se vztahuje i na normativní pravomoc italského regulačního orgánu pro trh s elektřinou (ARERA) vůči společnostem působícím v odvětví elektřiny, na základě které se těmto společnostem ukládá povinnost vrátit zákazníkům, včetně bývalých zákazníků a zákazníků, kteří jsou v prodlení, částku odpovídající hospodářskému protiplnění, které zaplatili na pokrytí nákladů na administrativní správu podle smluvního ustanovení, které podléhá sankci uložené tímto orgánem?

2)

Může být unijní právní úprava obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES – zejména v čl. 37 odst. 1 a 4, které upravují pravomoci regulačních orgánů, a v příloze I – vykládána v tom smyslu, že v rámci náhrad a odškodnění, které se uplatňují na zákazníky na trhu s elektřinou v případě, že hospodářský subjekt nedodrží dohodnutou úroveň kvality služeb, zahrnuje rovněž vrácení hospodářského protiplnění zaplaceného těmito zákazníky, které je výslovně upraveno v ustanovení podepsané a přijaté smlouvy a které je zcela nezávislé na kvalitě samotné služby, ale je stanoveno za účelem pokrytí nákladů hospodářského subjektu na administrativní správu?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. 2009, L 211, s. 55).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 11. ledna 2022 – Volkswagen Group Italia S.p.A., Volkswagen Aktiengesellschaft v. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato

(Věc C-27/22)

(2022/C 128/15)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Volkswagen Group Italia S.p.A., Volkswagen Aktiengesellschaft

Žalovaný: Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato

Předběžné otázky

1)	Lze sankce uložené za nekalé obchodní praktiky podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2005/29/ES (1), kvalifikovat jako správní sankce trestní povahy?

2)

Musí být článek 50 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje soudní potvrzení a pravomocné uložení peněžité správní sankce trestní povahy právnické osobě za protiprávní jednání spočívající v nekalých obchodních praktikách, za které byla tato právnická osoba v mezidobí pravomocně odsouzena v trestním řízení v jiném členském státě, pokud druhé odsouzení nabylo právní moci před vydáním pravomocného soudního rozhodnutí o první peněžité správní sankci trestní povahy?

3)

Může právní úprava uvedená ve směrnici 2005/29, zejména s odkazem na její čl. 3 odst. 4 a čl. 13 odst. 2 písm. e), odůvodnit výjimku ze zákazu ne bis in idem stanoveného v článku 50 Listiny základních práv Evropské unie (následně začleněného do Smlouvy o Evropské unii článkem 6 SEU) a v článku 54 Schengenské úmluvy?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. 2005, L 149, s. 22).

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. ledna 2022 Rumunsko proti rozsudku Tribunálu (desátému senátu) vydanému dne 10. listopadu 2021 ve věci T-495/19, Rumunsko v. Komise

(Věc C-54/22 P)

(2022/C 128/16)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Rumunsko (zástupci: E. Gane, L. Liţu, L.-E. Baţagoi, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Maďarsko

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

prohlásil kasační opravný prostředek za přípustný, zrušil rozsudek vydaný Tribunálem ve věci T-495/19 v rozsahu, v němž se týká přezkumu žalobního důvodu vycházejícího z porušení čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení č. 211/2011, rozhodl o věci T-459/19, přičemž vyhověl žalobě na neplatnost rozhodnutí (EU) 2019/721; nebo

—

prohlásil kasační opravný prostředek za přípustný, zrušil rozsudek vydaný Tribunálem ve věci T-495/19 v rozsahu, v němž se týká přezkumu žalobního důvodu vycházejícího z porušení čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení č. 211/2011 a vrátil věc T-495/19 k Tribunálu Evropské unie, aby o ní znovu rozhodl, přičemž vyhověl žalobě na neplatnost a zrušil rozhodnutí (EU) 2019/721;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku se Rumunsko dovolává jediného důvodu vycházejícího z porušení čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení č. 211/2011, ve spojení s čl. 5 odst. 2 SEU.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, přičemž porušil uvedená ustanovení:

i)

Zaprvé, při svém výkladu podmínek, za kterých mohla Komise odmítnout registraci evropské občanské iniciativy, zejména když uvedl, že k takovému odmítnutí může dojít jen tehdy, když je možné zcela vyloučit, že by Komise mohla předložit návrh unijního právního aktu za účelem použití smluv. Přitom taková iniciativa jednoznačně nepatří do pravomocí Komis, které jí umožňují předložit návrh právního aktu, pokud po přezkoumání navrhovaných opatření in abstracto existují vážné pochybnosti o možnosti přijmout taková opatření na základě smluv.

ii)	Zadruhé svým výkladem ohledně možnosti Komise zaregistrovat návrh evropské občanské iniciativy s výhradou nebo podmínečně. Přitom v takové situaci je Komise povinna odvolat se na všechny povinné a dobrovolné informace poskytnuté organizátory a nemůže je ignorovat, byť i částečně.

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. ledna 2022 – Intel Corporation v. Komise

(Věc T-286/09 RENV) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Trh s mikroprocesory - Rozhodnutí konstatující porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP - Věrnostní slevy - Čistá omezení - Kvalifikace zneužívajícího jednání - Analýza stejně výkonného soutěžitele - Celková strategie - Jediné a trvající protiprávní jednání“)

(2022/C 128/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Intel Corporation, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupci: A. Parr, solicitor, D. Beard, QC a J. Williams, barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Christoforou, V. Di Bucci, N. Khan a M. Kellerbauer, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Association for Competitive Technology, Inc. (Washington, DC, Spojené státy) (zástupci: J. F. Bellis a K. Van Hove, advokáti)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Union fédérale des consommateurs – Que choisir (UFC – Que choisir) (Paříž, Francie) (zástupkyně: E. Nasry, advokátka)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící primárně na zrušení rozhodnutí Komise C(2009) 3726 final ze dne 13. května 2009 týkajícího se řízení podle článku [102 SFEU] a článku 54 Dohody o EHP (věc COMP/C-3/37.990 – Intel), nebo podpůrně na zrušení nebo snížení částky pokuty uložené žalobkyni.

Výrok rozsudku

1)	Článek 1 písm. a) až e) a článek 2 rozhodnutí Komise C(2009) 3726 final ze dne 13. května 2009 v řízení podle článku [102 SFEU] a článku 54 Dohody o EHP (Věc COMP/C 3/37.990 – Intel) se ruší.

2)	Článek 3 rozhodnutí C(2009) 3726 final se ruší pouze v rozsahu, v němž se týká čl. 1 písm. a) až e) tohoto rozhodnutí.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení vynaložené v řízeních před Tribunálem ve věcech T 286/09 a T 286/09 RENV a řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem ve věci C 413/14 P, dvě třetiny nákladů řízení vynaložených společností Intel Corporation, Inc. a společností Association for Competitive Technology, Inc. v těchto řízeních, a společnost Intel Corporation, Inc. a společnost Association for Competitive Technology, Inc. ponesou každá třetinu vlastních nákladů řízení.

5)	Union fédérale des consommateurs – Que choisir (UFC – Que choisir) ponese vlastní náklady řízení vynaložené v řízeních zahájených před Tribunálem ve věcech T 286/09 a T 286/09 RENV a v řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem ve věci C 413/14 P.

---

(1)  Úř. věst. C 220, 12.9.2009.

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2022 – QI a další v. Komise a ECB

(Věc T-868/16) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Hospodářská a měnová politika - Restrukturalizace řeckého veřejného dluhu - Dohoda o výměně cenných papírů pouze ve prospěch centrálních bank Eurosystému - Zapojení soukromého sektoru - Ujednání o společném postupu - Soukromí věřitelé - Veřejnoprávní věřitelé - Přičitatelnost - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Článek 63 odst. 1 SFEU - Články 120 až 127 a čl. 352 odst. 1 SFEU - Právo na vlastnictví - Rovné zacházení“)

(2022/C 128/18)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: QI a 15 dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalované: Evropská komise (zástupci: J. P. Keppenne, L. Flynn a T. Maxian Rusche, zmocněnci), Evropská centrální banka (zástupci: K. Laurinavičius a M. Szablewska, zmocněnci, ve spolupráci s H. G. Kamannem, advokátem)

Vedlejší účastice podporující žalované: Evropská rada, Rada Evropské unie (zástupci: K. Michoel, E. Chatziioakeimidou a J. Bauerschmidt, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou žalobci údajně utrpěli v důsledku povinné výměny státních dluhopisů v rámci restrukturalizace řeckého veřejného dluhu v roce 2012 z důvodu účasti soukromých investorů zahrnující použití ujednání o společném postupu, a to v důsledku jednání a aktů zejména Evropské rady, Rady, Komise a ECB.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	QI a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB).

3)	Evropská rada a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 30, 30.1.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – Scania a další v. Komise

(Věc T-799/17) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh výrobců nákladních vozidel - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Dohody a jednání ve vzájemné shodě o prodejních cenách nákladních vozidel, časovém harmonogramu zavedení technologií v oblasti emisí a o přenesení nákladů souvisejících s těmito technologiemi na zákazníky - Časově odstupňované ‚hybridní‘ řízení - Presumpce neviny - Zásada nestrannosti - Listina základních práv - Jediné a trvající protiprávní jednání - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Zeměpisný rozsah protiprávního jednání - Pokuta - Přiměřenost - Rovné zacházení - Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci“)

(2022/C 128/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Scania AB (Södertälje, Švédsko), Scania CV AB (Södertälje), Scania Deutschland GmbH (Koblenz, Německo) (zástupci: D. Arts, F. Miotto, C. Pommiès, K. Schillemans, C. Langenius, L. Ulrichs, P. Hammarskiöld, S. Falkner a N. De Backer, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: M. Farley a L. Wildpanner, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C(2016) 6467 final ze dne 27. září 2017 v řízení podle článku 101 [SFEU] a článku 53 Dohody o Evropské hospodářském prostoru (EHP) (věc AT.39824 – Nákladní vozidla) nebo podpůrně ke snížení pokut uložených žalobkyním v uvedeném rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Scania AB, Scania CV AB a Scania Deutschland GmbH ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 42, 5.2.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo v. Komise (Závazky Gazpromu)

(Věc T-616/18) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Středoevropské a východoevropské trhy se zemním plynem - Rozhodnutí, které činí povinnými individuální závazky nabídnuté podnikem - Článek 9 nařízení (ES) č. 1/2003 - Přiměřenost závazků ve vztahu k obavám týkajícím se hospodářské soutěže původně identifikovaných v oznámení námitek - Upuštění Komise od vyžadování závazků ve vztahu k některým původním obavám - Zásada řádné správy - Transparentnost - Povinnost uvést odůvodnění - Cíle energetické politiky Unie - Zásada energetické solidarity - Zneužití pravomoci“)

(2022/C 128/20)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. (Varšava, Polsko) (zástupci: K. Karasiewicz, radca prawny, T. Kaźmierczak, K. Kicun a P. Moskwa, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a J. Szczodrowski, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Litevská republika (K. Dieninis a R. Dzikovič, zmocněnci), Polská republika (zástupci: B. Majczyna a M. Nowacki, zmocněnci), Overgas Inc. (Sofie, Bulharsko) (zástupci: S. Gröss a S. Cappellari, advokáti)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Gazprom PJSC (Moskva, Ruská federace), Gazprom export LLC (Sankt-Petěrburg, Ruská federace) (zástupci: J. Karenfort, J. Hainz, B. Evtimov, N. Tuominen, J. Heithecker, advokáti, a D. O’Keeffe, solicitor)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2018) 3106 final ze dne 24. května 2018 týkající se řízení podle článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP (věc AT.39816 – Předcházející trhy pro dodávky zemního plynu ve střední a východní Evropě).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, jakož i společnostmi Gazprom PJSC a Gazprom export LLC.

3)	Litevská republika, Polská republika a společnost Overgas Inc. ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 4, 7.1.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2022 – Taminco a Arysta LifeScience Great Britain v. Komise

(Věc T-740/18) (1)

(„Přípravky na ochranu rostlin - Účinná látka thiram - Neobnovení schválení - Nařízení (ES) č. 1107/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 844/2012 - Právo na účinnou procesní obranu - Procesní vada - Zjevně nesprávné posouzení - Pravomoc EFSA - Přiměřenost - Zásada obezřetnosti - Rovné zacházení“)

(2022/C 128/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Taminco BVBA (Gent, Belgie) a Arysta LifeScience Great Britain Ltd (Edinburgh, Spojené království) (zástupci: C. Mereu a M. Grunchard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: G. Koleva, zmocněnkyně)

Předmět

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1500 ze dne 9. října 2018, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky thiram, kterým se zakazuje použití a prodej osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin obsahujícími thiram a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. 2018, L 254, s. 1)

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Taminco BVBA a Arysta LifeScience Great Britain Ltd ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v řízení o projednávané žalobě.

3)	Taminco ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v řízení o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 25.2.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – Pilatus Bank a Pilatus Holding v. ECB

(Věc T-27/19) (1)

(„Hospodářská a měnová politika - Obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi - Zvláštní úkoly v oblasti dohledu svěřené ECB - Rozhodnutí o odebrání povolení úvěrové instituce - Obvinění hlavního akcionáře ve třetí zemi - Kritérium pověsti - Vnímání pověsti trhem - Presumpce neviny - Proporcionalita - Právo na obhajobu“)

(2022/C 128/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pilatus Bank plc (Ta’Xbiex, Malta), Pilatus Holding Ltd. (Ta’Xbiex) (zástupce: O. Behrends, advokát)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: E. Yoo, M. Puidokas a A. Karpf, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou, A. Nijenhuis a A. Steiblytė, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí ECB ze dne 2. listopadu 2018, kterým bylo společnosti Pilatus Bank odebráno povolení k činnostem úvěrové instituce.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Pilatus Bank plc a Pilatus Holding Ltd. ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou centrální bankou (ECB).

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 25.2.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2022 – AMVAC Netherlands v. Komise

(Věc T-317/19) (1)

(„Přípravky na ochranu rostlin - Účinná látka ethoprofos - Neobnovení schválení - Nařízení (ES) č. 1107/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 844/2012 - Právo na obhajobu - Zjevně nesprávné posouzení - Právní jistota - Proporcionalita - Zásada obezřetnosti“)

(2022/C 128/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AMVAC Netherlands BV (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupci: C. Mereu, M. Grunchard a S. Englebert, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castilla Contreras a A. Dawes, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/344 ze dne 28. února 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky ethoprofos a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. 2019, L 62, s. 7).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost AMVAC Netherlands BV ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto řízení a řízení o návrhu na předběžné opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 263, 5.8.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo v. Komise (Zamítnutí stížnosti)

(Věc T-399/19) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Středoevropské a východoevropské trhy se zemním plynem - Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti - Nedostatečný zájem Unie - Výjimka státního zásahu (State action defence) - Povinnost důkladného přezkumu - Procesní práva podle nařízení (ES) č. 773/2004“)

(2022/C 128/24)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. (Varšava, Polsko) (zástupci: K. Karasiewicz, radca prawny, T. Kaźmierczak, K. Kicun a P. Moskwa, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Ernst, G. Meessen a J. Szczodrowski, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Gazprom PJSC (Moskva, Ruská federace), Gazprom export LLC (Sankt-Petěrsburg, Ruská federace) (zástupci: J. Karenfort, J. Hainz, B. Evtimov, N. Tuominen, J. Heithecker, advokáti, a D. O’Keeffe, solicitor)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2019) 3003 final ze dne 17. dubna 2019 o zamítnutí stížnosti (věc AT.40497 – Polské ceny plynu).

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Evropské komise C(2019) 3003 final ze dne 17. dubna 2019 o zamítnutí stížnosti (věc AT.40497 – Polské ceny plynu) se zrušuje.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A.

3)	Společnosti Gazprom PJSC a Gazprom export LLC ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 288, 26.8.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2022 – Elevolution – Engenharia v. Komise

(Věc T-652/19) (1)

(„Veřejné zakázky - Finanční nařízení - Vyloučení z účasti na zadávacích řízeních a z přidělování grantů financovaných z EDF na dobu tří let - Povinnost uvést odůvodnění - Zásada řádné správy - Právo být vyslechnut - Zjevně nesprávné posouzení - Proporcionalita“)

(2022/C 128/25)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elevolution – Engenharia, SA (Amadora, Portugalsko) (zástupci: M. Marques Mendes, R. Campos, A. Dias Henriques, M. Troncoso Ferrer a C. García Fernández, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: I. Melo Sampaio, zmocněnkyně)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. července 2019, kterým se žalobkyně na dobu tří let vylučuje z účasti na zadávacích řízeních a z přidělování grantů financovaných z Evropského rozvojového fondu (ERF) a kterým se nařizuje uveřejnění informace o tomto vyloučení.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Elevolution – Engenharia, SA, se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v řízení o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 399, 25.11.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. ledna 2022 – Leonardo v. Frontex

(Věc T-849/19) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Služby vzdušného dohledu - Žaloba na neplatnost - Neexistence právního zájmu na podání žaloby - Nepřípustnost - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2022/C 128/26)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Leonardo SpA (Řím, Itálie) (zástupci: M. Esposito, F. Caccioppoli a G. Calamo, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (zástupci: H. Caniard, C. Georgiadis, A. Gras a S. Drew, zmocněnci, ve spolupráci s M. Umbach, F. Biebuyck, V. Ostem a M. Clarichem, advokáty)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení oznámení o zahájení zadávacího řízení FRONTEX/OP/888/2019/JL/CG ze dne 18. října 2019, nadepsaného „Systém dálkově řízených letadel (RPAS) se schopností letu ve střední výšce a s dalekým doletem pro vzdušný dohled nad mořskými oblastmi“, v opraveném znění, aktů, které tvoří jeho přílohu, otázek a odpovědí zveřejněných Frontex, zápisu z informační schůzky konané v prostorách Frontex dne 28. října 2019, rozhodnutí o zadání této zakázky, jakož i jakéhokoli jiného předcházejícího, souvisejícího nebo následného aktu, a dále návrh na základě článku 268 SFEU znějící na získání náhrady škody, která žalobkyni z tohoto důvodu vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Leonardo SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), včetně nákladů vynaložených v řízeních o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 54, 17.2.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2022 – Van Walle v. ECDC

(Věc T-33/20) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Zaměstnanci ECDC - Hodnotící zpráva za rok 2018 - Svoboda projevu - Povinnost uvést odůvodnění - Případ vyžadující zvláštní odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost jednat s náležitou péčí - Právo být vyslechnut“)

(2022/C 128/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Ivo Van Walle (Järfälla, Švédsko) (zástupkyně: L. Levi a A. Champetier, advokátky)

Žalovaný: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (zástupci: J. Mannheim, zmocněnkyně, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duron, advokáty)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a znějící na zrušení hodnotící zprávy žalobce za rok 2018.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Ivo Van Walle ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

---

(1)  Úř. věst. C 103, 30.3.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. ledna 2022 – Diego v. EUIPO – Forbo Financial Services (WOOD STEP LAMINATE FLOORING)

(Věc T-498/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie WOOD STEP LAMINATE FLOORING - Starší mezinárodní slovní ochranná známka STEP - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Volný pohyb zboží“)

(2022/C 128/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Diego Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. (Dabas, Maďarsko) (zástupce: P. Jalsovszky, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: T. Frydendahl a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Forbo Financial Services AG (Baar, Švýcarsko) (zástupkyně: F. Kramer, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. června 2020 (věc R 1630/2019-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Forbo Financial Services a Diego Kereskedelmi és Szolgáltató.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Diego Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 339, 12.10.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – LU v. EIB

(Věc T-536/20) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci EIB - Politika v oblasti respektování osobní důstojnosti v práci - Psychické obtěžování - Vyšetřovací řízení - Žaloba na neplatnost - Závěrečná zpráva vyšetřovacího výboru - Přípravný akt - Nepřípustnost - Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení - Přípustnost - Článek 41 Listiny základních práv - Právo na obhajobu - Právo být vyslechnut - Povinnost uvést odůvodnění - Odpovědnost“)

(2022/C 128/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: LU (zástupce: B. Maréchal, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka (zástupci: G. Faedo a K. Carr, zmocněnkyně, ve spolupráci s J. Currallem a B. Wägenbaurem, advokáty)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a čl. 50a odst. 1 statutu Soudního dvora Evropské unie a znějící jednak v podstatě na zrušení závěrečné zprávy vydané vyšetřovacím výborem v oblasti respektování důstojnosti v práci ze dne 13. května 2020 a rozhodnutí prezidenta EIB ze dne 26. května 2020, kterým byla zamítnuta stížnost na obtěžování podaná žalobcem, a dále na náhradu újem, které žalobce údajně utrpěl.

Výrok

1)	Rozhodnutí prezidenta Evropské investiční banky (EIB) ze dne 26. května 2020, kterým byla zamítnuta stížnost na obtěžování podaná LU, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	EIB se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 399, 23.11.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2022 – Calzaturificio Emmegiemme Shoes v. EUIPO – Inticom (MAIMAI MADE IN ITALY)

(Věc T-589/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie MAIMAI MADE IN ITALY - Starší mezinárodní slovní ochranná známka YAMAMAY - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Skutečné užívání starší ochranné známky - Přípustnost nových důkazů - Zhoršení rozlišovací způsobilosti“)

(2022/C 128/30)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Calzaturificio Emmegiemme Shoes Srl (Surano, Itálie) (zástupce: R. Fragalà, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: M. Capostagno, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Inticom SpA (Gallarate, Itálie)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. července 2020 (věc R 1874/2018-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Inticom a Calzaturificio Emmegiemme Shoes

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Calzaturificio Emmegiemme Shoes Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 378, 9.11.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – Canisius v. EUIPO – Beiersdorf (CCLABELLE VIENNA)

(Věc T-694/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie CCLABELLE VIENNA - Starší slovní ochranná známka Evropské unie LABELLO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 128/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maria Alexandra Canisius (Vídeň, Rakousko) (zástupce: H. Asenbauer, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: T. Frydendahl a D. Hanf, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Beiersdorf AG (Hamburk, Německo) (zástupci: J. Fuhrmann a V. von Bomhard, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. září 2020 (věc R 2233/2019-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Beiersdorf a M. A. Canisius.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Marii Alexandře Canisius se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 28, 25.1.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – Maternus v. EUIPO – adp Gauselmann (WILD)

(Věc T-116/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie WILD - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 52 odst. 1 písm. a) a čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) a čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 128/32)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maternus GmbH (Mnichov, Německo) (zástupci: M. Zoebisch a R. Drozdz, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: R. Manea a E. Markakis, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: adp Gauselmann GmbH (Espelkamp, Německo) (zástupkyně: K. Mandel, advokátka)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. prosince 2020 (věc R 932/2019-1), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi adp Gauselmann a Maternus

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Maternus GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 26.4.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – Novelis Deutschland v. EUIPO – CU.CO. (grilovací miska)

(Věc T-173/21) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující grilovací misku - Starší národní (průmyslový) vzor - Důvod neplatnosti - Nedostatek individuální povahy - Článek 6 nařízení (ES) č. 6/2002“)

(2022/C 128/33)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novelis Deutschland GmbH (Göttingen, Německo) (zástupce: U. Herberth, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: E. Markakis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Cuki Cofresco Srl (CU.CO.) (Volpiano, Itálie) (zástupci: L. Saglietti a E. Bianco, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 1. února 2021 (věc R 1856/2019-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Cuki Cofresco a Novelis Deutschland.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Novelis Deutschland GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 217, 7.6.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2022 – Vita Zahnfabrik v. EUIPO – VIPI Produtos Odontológicos (VITABLOCS TriLuxe forte)

(Věc T-202/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Slovní ochranná známka VITABLOCS TriLuxe forte - Starší slovní ochranná známka Evropské unie TRILUX - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 128/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vita Zahnfabrik H. Rauter GmbH & Co. KG (Bad Säckingen, Německo) (zástupci: A. Theis a F. Hauck, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: T. Frydendahl a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: VIPI Indústria, Comércio, Exportação E Importação De Produtos Odontológicos LTDA (Pirassununga, Brazílie) (zástupce: J. Blum, solicitor)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. února 2021 (věc R 818/2020-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi VIPI Indústria, Comércio, Exportação E Importação De Produtos Odontológicos a Vita Zahnfabrik H. Rauter.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Vita Zahnfabrik H. Rauter GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 217, 7.6.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. ledna 2022 – Meta Cluster v. EUIPO (Clustermedizin)

(Věc T-233/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Clustermedizin - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 128/35)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Meta Cluster GmbH (Pyrbaum, Německo) (zástupce: H. Baumann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Bosse a D. Hanf, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. února 2021 (věc R 2127/2020-4) týkajícímu se přihlášky slovního označení Clustermedizin jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Meta Cluster GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 242, 21.6.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 17. prosince 2021 – Legakis a další v. Rada

(Věc T-765/14) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Hospodářská a měnová politika - Program podpory stability Kypru - Prohlášení Euroskupiny ze dnů 16. a 25. března 2013 týkající se Kypru - Prohlášení předsedy Euroskupiny ze dne 21. března 2013 týkající se Kypru - Chybné označení žalované - Zjevná nepřípustnost“)

(2022/C 128/36)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobci: Georgios Legakis (Palaio Faliro, Řecko), Myrto Panagiota Legaki (Palaio Faliro), Maria Legaki (Palaio Faliro), Melina Legaki (Palaio Faliro) (zástupce: V. Christianos, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. de Gregorio Merino, E. Chatziioakeimidou, M. Balta a E. Dumitriu-Segnana, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na přiznání náhrady škody, která údajně vznikla žalobcům v důsledku prohlášení Euroskupiny ze dnů 16. a 25. března 2013 a prohlášení předsedy Euroskupiny ze dne 21. března 2013.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Georgiu Legakisovi, Myrto Panagiota Legaki, Marii Legaki a Melině Legaki se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 34, 2.2.2015.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. ledna 2022 – Alauzun a další v. Komise a EMA

(Věc T-418/21) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Humánní léčivé přípravky - Změna podmíněné registrace humánního léčivého přípravku Comirnaty - Akt, který nelze napadnout žalobou - Přípravný akt - Neexistence právního zájmu na podání žaloby - Nedostatek bezprostředního dotčení - Nedostatek osobního dotčení - Akt, který není nařizovacím aktem - Nepřípustnost“)

(2022/C 128/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Virginie Alauzun (Saint-Cannat, Francie) a dalších 774 žalobců a žalobkyň, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení (zástupce: F. Di Vizio, advokát)

Žalované: Evropská komise (zástupci: O. Beynet, L. Haasbeek a K. Mifsud-Bonnici, zmocněnci), Evropská agentura pro léčivé přípravky (zástupci: S. Drosos, C. Schultheiss a S. Marino, zmocněnci)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise C(2021) 4034 final ze dne 31. května 2021, kterým se mění podmínečná registrace humánního léčivého přípravku Comirnaty – mRNA vakcína proti onemocnění covid-19 (modifikovaný nukleosid) přiznaná prováděcím rozhodnutím C(2020) 9598 final, a dále na zrušení stanoviska EMA ze dne 28. května 2021.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Virginii Alauzun a ostatním žalobcům a žalobkyním, jejichž jména jsou uvedena v příloze, se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 338, 23.8.2021.

Žaloba podaná dne 22. ledna 2022 – Dado Ceramica a další v. EUIPO – Italcer (Dlaždice)

(Věc T-40/22)

(2022/C 128/38)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dado Ceramica Srl (San Giovanni in Persiceto, Itálie), Antica Ceramica Rubiera Srl (Rubiera, Itálie) a Star-Gres sp. z o.o. (Końskie, Polsko) (zástupci: A. Merlini a F. Carpi, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Italcer SpA (Rubiera, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství (Dlaždice) – (Průmyslový) vzor Společenství č. 6 581 245-0013

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. listopadu 2021, ve věci R 1965/2020-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a vyhověl návrhu na prohlášení neplatnosti;

—	podpůrně, po zrušení napadeného rozhodnutí vrátil věci odvolacímu senátu EUIPO s příslušnými pokyny pro vedení ústní části řízení a zohlednění nových dokumentů mimořádného významu;

—	uložil EUIPO a další účastnici v řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení, které vynaložily žalobkyně.

Dovolávané žalobní důvody

—	porušení článku 5 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—	porušení článku 6 Rady (ES) č. 6/2002.

Žaloba podaná dne 26. ledna 2022 – DDR Kultur v. EUIPO – Groupe Canal+ (THE PLANET)

(Věc T-47/22)

(2022/C 128/39)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: DDR Kultur UG (haftungsbeschränkt) (Berlín, Německo) (zástupkyně: I. Yeboah, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Groupe Canal+ (Issy-les-Moulineaux, Francie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie THE PLANET – Přihláška č. 18 096 394

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. listopadu 2021, ve věci R 2385/2020-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 27. ledna 2022 – Česká republika v. Komise

(Věc T-48/22)

(2022/C 128/40)

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil, J. Očková a O. Serdula, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž vylučuje výdaje v celkové výši 43 470 836,30 eura vynaložené Českou republikou, a

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se touto žalobou domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/2020 ze dne 17. listopadu 2021, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [oznámeno pod číslem C(2021) 8168 final] v části, kterou se vylučují výdaje vynaložené Českou republikou v celkové výši 43 470 836,30 eura.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně žalobní důvody rozdělené do šesti okruhů.

Zaprvé je třeba zrušit finanční korekci uloženou v souvislosti se zjištěním týkajícím se uplatňování statusu tzv. aktivního zemědělce. Komise porušila čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1306/2013 (1), jelikož korekci uložila navzdory tomu, že Česká republika při kontrolách statusu aktivního zemědělce neporušila unijní právo. Unijní právo totiž nebrání tomu, aby u dvou podmínek podle čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce nařízení č. 1307/2013 bylo uplatňováno kritérium podílu příjmů ze zemědělské činnosti. Unijní právo dále nevyžaduje, aby byly při kontrolách statusu aktivního zemědělce brány v potaz tzv. propojené společnosti. V každém případě Komise porušila čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1306/2013 a zásadu přiměřenosti, jelikož uložila finanční korekci ve výši, která nezohledňuje závažnost namítaného nesouladu.

Zadruhé je třeba zrušit finanční korekci uloženou v souvislosti se zjištěním týkajícím se tzv. trvalých travních porostů. Komise porušila čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1306/2013, zásadu řádné správy, zásadu legitimního očekávání a povinnost uvést odůvodnění ve smyslu článku 296 SFEU, když uložila korekci, přestože dříve sama uznala, že systém evidence trvalých travních porostů v České republice byl v souladu s unijním právem. Komise navíc tento svůj krok neodůvodnila.

Zatřetí je třeba zrušit finanční korekci uloženou v souvislosti se zjištěním týkajícím se minimální míry kontrol. Komise porušila čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1306/2013, když uložila korekci, přestože Česká republika dodržela minimální míru kontrol vyžadovanou unijním právem. Jeden z vytýkaných nedostatků navíc Komise nevymezila již v rámci prvotního sdělení v rámci auditu, čímž porušila čl. 34 odst. 2 nařízení č. 908/2014 (2). V každém případě Komise porušila čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1306/2013 a zásadu přiměřenosti, jelikož uložila finanční korekci ve výši, která nezohledňuje závažnost namítaného nesouladu.

Začtvrté je třeba zrušit finanční korekci uloženou v souvislosti se zjištěním týkajícím se zpětného získávání neoprávněných plateb. Komise porušila čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1306/2013, když uložila korekci, přestože vytýkaná ustanovení unijního práva nevyžadují systematické ověřování nezpůsobilosti plochy v minulých letech. V každém případě Komise porušila čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1306/2013 a zásadu přiměřenosti, když uložila finanční korekci ve výši, která nezohledňuje závažnost namítaného nesouladu.

Zapáté je třeba zrušit finanční korekci uloženou v souvislosti se zjištěním týkajícím se pozdního podání žádosti. Komise porušila čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1306/2013, když uložila korekci, přestože možnost doplnit podpis žádosti do pěti dnů nepředstavuje pozdní podání žádosti ve smyslu článku 13 nařízení č. 640/2014 (3).

Zašesté je třeba zrušit finanční korekci uloženou v souvislosti se všemi auditními zjištěními na rozpočtovou položku týkající se tzv. finanční kázně. Komise porušila čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1306/2013 a zásadu přiměřenosti, když tuto korekci nesprávně vypočetla, a to nejen s ohledem na dopady dalších důvodů žaloby.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549).

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. 2014, L 255, s. 59).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. 2014, L 181, s. 48).

Žaloba podaná dne 21. ledna 2022 – AL v. Rada a Komise

(Věc T-50/22)

(2022/C 128/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: AL (zástupkyně: R. Rata, advokátka)

Žalované: Rada Evropské unie, Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

částečně zrušil napadené rozhodnutí ze dne 22. října 2021, pokud jde o části, v nichž nebylo vyhověno předchozím stížnostem žalobce proti rozhodnutím Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO) ze dne 3. března 2021 a 22. března 2021, a případně nařídil, aby navazující rozhodnutí o stanovení přesné částky, která má být vrácena, byla odpovídajícím způsobem aktualizována;

—	uložil žalované, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobcem (1).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článků 4, 5, 9 a 10 rozhodnutí Rady ze dne 29. dubna 2004, kterým se přijímají obecná prováděcí ustanovení týkající se osoby považované za vyživované dítě, v rozsahu, v němž byl vypočten čistý příjem žalobce, pokud jde o jiné dary/platby za minulou vojenskou službu a příspěvek na jeho matku poskytovaný jinou osobou, což vedlo k neoprávněným srážkám podle článku 5 těchto obecných prováděcích ustanovení při výpočtu nákladů na výživu jeho matky.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 85 služebního řádu a ze zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o příspěvek pro matku žalobce, která je považována za vyživované dítě, a to z důvodu neexistence úmyslu žalobce oklamat správu ohledně částek získaných za jeho minulou vojenskou službu.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady legitimního očekávání a zásady řádné správy, pokud jde o příspěvek pro matku žalobce, která je považována za vyživované dítě, v rozsahu, v němž správní orgán věděl o částkách, které žalobce obdržel za minulou vojenskou službu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 85 služebního řádu a ze zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o příspěvek na vyživované dítě pro A a B za období od 1. února 2013 do 30. června 2013, jelikož chybějí důkazy, že žalobce věděl o ukončení pěstounské péče, a tudíž chybí úmysl žalobce oklamat správu ohledně skončení období pěstounské péče.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článku 85 služebního řádu a ze zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o příspěvek na vyživované dítě pro C (i) s ohledem na skutečnost, že správě bylo uspokojivě prokázáno, že C je žalobcem „skutečně zaopatřen“ a (ii) jelikož chybějí jakékoli důkazy o údajném úmyslu žalobce oklamat správu.

---

(1)  Žaloba v návrhovém žádání odkazuje na „žalovanou“ (v jednotném čísle).

Žaloba podaná dne 28. ledna 2022 – Chambre de commerce et d’industrie territoriale de la Marne en Champagne v. EUIPO – Ambrosetti Group (TEHA)

(Věc T-52/22)

(2022/C 128/42)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Chambre de commerce et d’industrie territoriale de la Marne en Champagne (Châlons-en-Champagne, Francie) (zástupce: T. de Haan, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ambrosetti Group Ltd (Londýn, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie TEHA – Přihláška č. 17 091 091

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. listopadu 2021, ve věci R 837/2021-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně výdajů vynaložených právním předchůdcem žalobkyně pro účely řízení před čtvrtým odvolacím senátem Úřadu.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 18 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2001.

Žaloba podaná dne 28. ledna 2022 – Chambre de commerce et d’industrie territoriale de la Marne en Champagne v. EUIPO – Ambrosetti Group (TEHA)

(Věc T-60/22)

(2022/C 128/43)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Chambre de commerce et d’industrie territoriale de la Marne en Champagne (Châlons-en-Champagne, Francie) (zástupce: T. de Haan, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ambrosetti Group Ltd (Londýn, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie ve vztahu k obrazové ochranné známce TEHA – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 404 100

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. listopadu 2021, ve věci R 839/2021-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně výdajů vynaložených právním předchůdcem žalobkyně pro účely řízení před čtvrtým odvolacím senátem Úřadu.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 18 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2001.

Žaloba podaná dne 2. února 2022 – PS v. EIB

(Věc T-65/22)

(2022/C 128/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: PS (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka (EIB)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 12. července 2021, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost podaná dne 21. května 2021,

—	uložil Evropské investiční bance povinnost zaplatit žalobci maximální výši náhrady uvedené v článku 11 pojistné smlouvy AXA za trvalou invaliditu a příspěvek uvedený v článku 9.1.13 správních ustanovení, a to navíc k částce 24 000 eur za způsobenou nemajetkovou újmu,

—	uložil Evropské investiční bance náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby proti rozhodnutí EIB ze dne 12. července 2021, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o náhradu podaná dne 21. května 2021, předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení základního práva na účinné sociální zabezpečení pracovníků ve smyslu čl. 31 odst. 1 a čl. 34 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a článku 12 Evropské sociální charty.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva na řádnou správu, práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a povinnosti EIB jednat s náležitou péčí.

Žaloba podaná dne 2. února 2022 – Granini France v. EUIPO – Pichler (Joro)

(Věc T-68/22)

(2022/C 128/45)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Granini France (Mâcon, Francie) (zástupce: J. Wachsmuth, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Josef Pichler (St. Leonhard/Passeier, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastník v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie Joro – Přihláška č. 18 136 261

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. listopadu 2021, ve věci R 2336/2020-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

změnil napadené rozhodnutí v tom smyslu, že zruší rozhodnutí odvolacího senátu ze dne 19. listopadu 2020 v rozsahu, v němž byla v něm zamítnuta námitka týkající se výrobků Ženšenový likér; japonský likér s příchutí výtažků z ume; likér z červeného ženšenu; likéry z ječné mouky; tonizující likér s příchutí výtažků z japonské švestky [Umešu]; alkoholické koktejlové směsi; alkoholické koktejly s mlékem; alkoholické koktejly s chlazenou želatinou; alkoholické ovocné koktejly; Alkoholické ovocné nápoje; Alkoholické nápoje na bázi čaje; Míchané alkoholické nápoje jiné než míchané pivní nápoje; Míchané alkoholické nápoje; Aperitivy; Japonská sladká vína s výtažky ženšenu a chininové kůry; Víno z černých malin [Bokbunjaju]; Alkoholické nápoje s obsahem ovoce; Wine coolers [nápoje]; Alkoholické výtažky z ovoce a že zamítne přihlášku ochranné známky Evropské unie č. 18 136 261 i pro tyto výrobky

—	podpůrně zrušil napadené rozhodnutí

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.