(1)

Sektor nemovitostí má v hospodářství významnou úlohu a jeho vývoj může podstatně ovlivnit finanční systém. Minulé finanční krize ukázaly, že neudržitelný trend na trzích nemovitostí může mít závažné dopady na stabilitu finančního systému a na hospodářství jako celek, což může rovněž vést k nepříznivým přeshraničním účinkům. Nepříznivý vývoj na trhu nemovitostí v některých členských státech v minulosti vedl k rozsáhlým úvěrovým ztrátám a/nebo měl negativní dopad na reálnou ekonomiku. Tyto účinky odrážejí úzké propojení mezi sektorem nemovitostí, poskytovateli financování a jinými hospodářskými sektory. Negativní vývoj může kromě toho posilovat zpětná vazba mezi finančním systémem a reálnou ekonomikou.

(2)

Tato propojení jsou významná, neboť znamenají, že rizika, která vzniknou v sektoru nemovitostí, mohou mít systémový dopad. Zranitelnosti finančního systému mají tendenci se ve fázi růstu cyklu nemovitostí akumulovat. Vnímaná nižší rizika a snadnější přístup k financování mohou přispět k rychlé úvěrové a investiční expanzi spolu se zvýšenou poptávkou po nemovitostech, čímž se zvyšuje tlak na růst cen nemovitostí. Zpětná vazba mezi cenami obytných nemovitostí a úvěry může navíc mít potenciální systémové důsledky. Naopak přísnější úvěrové podmínky, vyšší averze k riziku a tlak na pokles cen nemovitostí ve fázi poklesu cyklu nemovitostí mohou nepříznivě ovlivnit odolnost dlužníků a věřitelů, čímž dojde k oslabení ekonomických podmínek.

(3)

Zranitelná místa související s obytnými nemovitostmi mohou být zdrojem systémového rizika a mohou přímo i nepřímo nepříznivě ovlivňovat finanční stabilitu. Přímými účinky jsou úvěrové ztráty hypotečních portfolií z důvodu nepříznivých ekonomických či finančních podmínek a souběžného nepříznivého vývoje na trhu obytných nemovitostí. Nepřímé účinky by se mohly týkat úprav ve spotřebě domácností nebo oddlužení ze strany věřitelů, jež mají další důsledky pro reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(4)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2013/1 (3), je konečným cílem makroobezřetnostní politiky přispět k zajištění stability finančního systému jako celku, mimo jiné posilováním odolnosti finančního systému a omezováním nárůstu systémových rizik, a tím zaručit, že finanční sektor bude v udržitelné míře přispívat k hospodářskému růstu.

(5)

Za tímto účelem mohou makroobezřetnostní orgány v závislosti na hodnocení rizik použít jedno či více makroobezřetnostních opatření týkajících se kapitálu, která jsou vymezena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5), a/nebo makroobezřetnostní opatření týkající se dlužníka, jež vycházejí výlučně z vnitrostátních právních předpisů. Zatímco prvořadým cílem opatření týkajících se kapitálu je zvýšení odolnosti finančního systému, opatření týkající se dlužníka mohou být obzvláště vhodná k tomu, aby zamezila dalšímu nárůstu systémových rizik ve vztahu k novým úvěrům na bydlení.

(6)

V roce 2019 provedla Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého Evropského hospodářského prostoru (EHP) (6). Na základě tohoto hodnocení mohla ESRB identifikovat řadu zranitelných míst, která v několika zemích ve střednědobém horizontu představují zdroje systémového rizika pro finanční stabilitu, což vedlo k vydání varování pěti zemím, včetně Německa (7).

(7)

V roce 2019 spočívala hlavní zranitelná místa zjištěná v německém sektoru obytných nemovitostí v podstatném nadhodnocení cen obytných nemovitostí v městských oblastech, spojeném s plošnou a rychlou dynamikou cen obytných nemovitostí, jakož i v určitých náznacích uvolnění úvěrových standardů pro úvěry na bydlení, i když se tak dělo v kontextu celkové nejistoty z důvodu významných mezer v údajích.

(8)

ESRB nedávno dokončila další systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého EHP. Výsledky tohoto hodnocení dokládají, že některé ze zemí, jimž bylo v září 2019 adresováno specifické varování, přijaly další opatření k řešení příslušných zranitelných míst. Česká republika zejména přijala právní rámec pro opatření týkající se dlužníka, Německo vytvořilo právní základ pro shromažďování údajů o úvěrových standardech pro nové úvěry na bydlení určené domácnostem, Francie aktivovala limity pro poměr nákladů na obsluhu dluhu k příjmům (DSTI), Island zpřísnil limity poměru úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV) a Norsko zpřísnilo sazbu své kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika. Vzhledem k nárůstu zranitelných míst však opatření přijatá některými z těchto zemí nebyla ze strany ESRB vyhodnocena jako dostatečná.

(9)

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a s tím spojená krize nezpůsobily cyklický pokles na trzích s bydlením. Naopak, po období postupného růstu a v prostředí nízkých úrokových sazeb došlo v některých zemích k dalšímu zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí a úvěrů, který výrazně předstihl růst příjmů domácností. Ke zmírnění dopadů pandemie a jí způsobené hospodářské nejistoty byla zavedena různá opatření a učiněny různé politické kroky, jako jsou moratoria na splácení či veřejné záruky. V tomto širším politickém kontextu byla v některých zemích dočasně uvolněna dříve plánovaná makroobezřetnostní opatření nebo byla odložena jejich aktivace. Aktuálně patrné zlepšování hospodářské situace umožňuje upravit makroobezřetnostní politiku v zemích, kde i nadále dochází k nárůstu zranitelných míst spojených se sektorem obytných nemovitostí.

(10)

Pokud jde o Německo, z výše zmíněného nedávného hodnocení vyplynulo, že i přes to, že zde byl v roce 2017 zaveden právní rámec pro nástroje týkající se dlužníka, který zahrnuje omezený soubor opatření (horní hranice poměru LTV a požadavek na amortizaci), žádná z těchto opatření nebyla aktivována s cílem řešit akumulaci střednědobých zranitelných míst v sektoru obytných nemovitostí. ESRB bere na vědomí skutečnost, že podle aktuálně platného právního rámce nebyly splněny podmínky pro aktivaci stávajících opatření týkajících se dlužníka.

(11)

Z hodnocení ESRB rovněž vyplývá, že růst cen obytných nemovitostí již zasáhl plošněji městské i venkovské oblasti. Stávající odhady proto poukazují na značné a dále rostoucí nadhodnocení cen obytných nemovitostí v Německu. Komplexní analýze zranitelných míst v současné době brání nedostatek podrobných údajů o úvěrových standardech pro úvěry na bydlení, ačkoli v podobě vnitrostátního předpisu o shromažďování údajů týkajících se úvěrů na bydlení, který vstoupil v platnost v roce 2021, byla přijata opatření, která zajistí shromažďování příslušných údajů od roku 2023. Z dostupných údajů za poslední období vyplývají nejednoznačné informace o vývoji úvěrových standardů pro úvěry na bydlení. Zatímco z průzkumu bankovních úvěrů v eurozóně vyplývá, že v průběhu roku 2020 došlo k dalšímu zpřísnění podmínek úvěrů na bydlení, alternativní zdroj údajů ze soukromého sektoru (8) naznačuje, že v roce 2020 dále vzrostl podíl žádostí o úvěr s vysokým poměrem LTV. Jiný alternativní zdroj údajů ze soukromého sektoru, který mají k dispozici německé orgány a který vychází ze skutečných transakcí a představuje část souhrnného trhu, pak potvrzuje, že v posledním desetiletí skutečně došlo k určitému nárůstu poměrů LTV. Naproti tomu v souladu se zmíněným průzkumem bankovních úvěrů poměry LTV v důsledku aktuální krize klesají. Z relevantních údajů rovněž vyplývá, že poměry DSTI a doby splatnosti v první polovině druhého desetiletí klesly a ve druhé polovině dekády opět vzrostly. Naproti tomu poměry dluhu k příjmům (DTI) od roku 2009 stabilně rostou.

(12)

Kromě toho Německo poté, co v reakci na koronavirovou krizi snížilo sazbu své proticyklické kapitálové rezervy, již dále nevyužilo opatření týkající se kapitálu k řešení stávajících zranitelných míst vyplývajících ze sektoru obytných nemovitostí a k posílení finanční stability.

(13)

Ve světle tohoto posledního vývoje, a zejména s ohledem na důkazy o nadhodnocení cen obytných nemovitostí, dospěla ESRB k závěru, že k řešení zranitelných míst německého sektoru obytných nemovitostí je třeba aktivovat opatření týkající se dlužníka. Německé orgány by proto měly neprodleně aktivovat právně závazný – nebo pokud to německé právní předpisy neumožňují, pak právně nezávazný – limit poměru LTV a zajistit tak řádné úvěrové standardy bránící nadhodnocování cen obytných nemovitostí. Opatření týkající se kapitálu, jako je aktivace proticyklické kapitálové rezervy nebo sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, by zároveň jako doplněk k opatření týkajícímu se poměru LTV zvýšila odolnost německého bankovního sektoru vůči zranitelným místům v sektoru obytných nemovitostí, která se již mohla akumulovat s ohledem na převládající nadhodnocení cen obytných nemovitostí a nejistotu ohledně úvěrových standardů pro hypoteční úvěry poskytnuté v posledních letech. Kromě toho by vhodná kombinace s právně závaznými nebo, pokud to německé právní předpisy neumožňují, právně nezávaznými nástroji týkajícími se příjmů mohla zvýšit účinnost limitu poměru LTV při řešení případných zranitelných míst spojených s financováním obytných nemovitostí. Německý právní rámec pro opatření týkající se dlužníka je proto třeba doplnit o nástroje týkající se příjmů a odpovídajícím způsobem jej upravit tak, aby umožňoval včas aktivovat opatření týkající se dlužníka a zabránit tak nárůstu zranitelných míst,

a)

limity platné pro poměr DTI a limity platné pro poměr DSTI;

b)

limity platné pro poměr LTV;

c)

limity platné pro dobu splatnosti; a

d)

požadavky na amortizaci.

1.

2.

1.

1.

2.

1.

Doporučení A

Adresáti doporučení A se vyzývají, aby do 30. června 2023 a do 30. června 2025 předložili Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB zprávu o všech krocích, které podnikli v souvislosti se stanovením limitu pro poměr LTV s cílem omezit zranitelná místa sektoru obytných nemovitostí v Německu, která jsou zdrojem rizika pro finanční stabilitu. Pokud je za přijetí opatření k řešení určených zranitelných míst odpovědný více než jeden orgán, měla by být předložena jedna společná zpráva.

2.

Doporučení B

Adresáti doporučení B se vyzývají, aby do 30. června 2023 a 30. června 2025 předložili Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB zprávu o všech krocích, které podnikli k provedení opatření týkajících se kapitálu. Pokud je za přijetí opatření k řešení určených zranitelných míst odpovědný více než jeden orgán, měla by být předložena jedna společná zpráva.

3.

Doporučení C

Adresáti doporučení C se vyzývají, aby do 30. června 2025 předložili Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB konečnou zprávu o provádění doporučení C, včetně prohlášení o tom, který orgán či orgány jsou odpovědné za rozhodnutí aktivovat a provést opatření týkající se dlužníka vymezená v tomto doporučení. Pokud je za přijetí opatření k řešení určených zranitelných míst odpovědný více než jeden orgán, měla by být předložena jedna společná zpráva.

4.

Doporučení D

Adresáti doporučení D se vyzývají, aby do 30. června 2023 a 30. června 2025 předložili Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB zprávu o sledování zranitelných míst souvisejících se zadlužením domácností, nadhodnocením cen obytných nemovitostí a úvěrovými standardy pro nové hypoteční úvěry ve střednědobém horizontu, a o krocích, které podnikli k řešení těchto zranitelných míst. Pokud je za přijetí opatření k řešení určených zranitelných míst odpovědný více než jeden orgán, měla by být předložena jedna společná zpráva.

1.

2.

(1)

Sektor nemovitostí má v hospodářství významnou úlohu a jeho vývoj může podstatně ovlivnit finanční systém. Minulé finanční krize ukázaly, že neudržitelný trend na trzích nemovitostí může mít závažné dopady na stabilitu finančního systému a na hospodářství jako celek, což může rovněž vést k nepříznivým přeshraničním účinkům. Nepříznivý vývoj na trhu nemovitostí v některých členských státech v minulosti vedl k rozsáhlým úvěrovým ztrátám a/nebo měl negativní dopad na reálnou ekonomiku. Tyto účinky odrážejí úzké propojení mezi sektorem nemovitostí, poskytovateli financování a jinými hospodářskými sektory. Negativní vývoj kromě toho posiluje silná zpětná vazba mezi finančním systémem a reálnou ekonomikou.

(2)

Tato propojení jsou významná, neboť znamenají, že rizika, která vzniknou v sektoru nemovitostí, mohou mít systémový dopad, který je svou povahou procyklický. Zranitelnosti finančního systému mají tendenci se ve fázi růstu cyklu nemovitostí akumulovat. Vnímaná nižší rizika a snadnější přístup k financování mohou přispět k rychlé úvěrové a investiční expanzi spolu se zvýšenou poptávkou po nemovitostech, čímž se zvyšuje tlak na růst cen nemovitostí. Vzhledem k tomu, že z toho plynoucí vyšší hodnoty zajištění dále podporují poptávku po úvěrech a jejich poskytování, může tato samoposilující dynamika mít potenciální systémové důsledky. Naopak přísnější úvěrové podmínky, vyšší averze k riziku a tlak na pokles cen nemovitostí ve fázi poklesu cyklu nemovitostí mohou nepříznivě ovlivnit odolnost dlužníků a věřitelů, čímž dojde k oslabení ekonomických podmínek.

(3)

Zranitelná místa související s obytnými nemovitostmi mohou být zdrojem systémového rizika a mohou přímo i nepřímo nepříznivě ovlivňovat finanční stabilitu. Přímými účinky jsou úvěrové ztráty hypotečních portfolií z důvodu nepříznivých ekonomických či finančních podmínek a souběžného nepříznivého vývoje na trhu obytných nemovitostí. Nepřímé účinky by se mohly týkat úprav ve spotřebě domácností, jež mají další důsledky pro reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(4)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2013/1 (3), je konečným cílem makroobezřetnostní politiky přispět k zajištění stability finančního systému jako celku, mimo jiné posilováním odolnosti finančního systému a omezováním nárůstu systémových rizik, a tím zaručit, že finanční sektor bude v udržitelné míře přispívat k hospodářskému růstu.

(5)

Za tímto účelem mohou makroobezřetnostní orgány v závislosti na hodnocení rizik použít jedno či více makroobezřetnostních opatření týkajících se kapitálu, která jsou vymezena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5), a/nebo makroobezřetnostní opatření týkající se dlužníka, jež vycházejí výlučně z vnitrostátních právních předpisů. Zatímco prvořadým cílem opatření týkajících se kapitálu je zvýšení odolnosti finančního systému, opatření týkající se dlužníka mohou být obzvláště vhodná k tomu, aby zamezila dalšímu nárůstu systémových rizik.

(6)

V roce 2016 provedla Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celé Unie (6). Na základě tohoto hodnocení mohla ESRB identifikovat řadu zranitelných míst, která v několika zemích ve střednědobém horizontu představují zdroje systémového rizika pro finanční stabilitu, což vedlo k vydání varování osmi zemím, včetně Rakouska (7).

(7)

V roce 2016 spočívala hlavní zranitelná místa zjištěná na rakouském trhu obytných nemovitostí v rychlém růstu cen těchto nemovitostí a hypotečních úvěrů a v riziku dalšího uvolnění úvěrových standardů.

(8)

Od roku 2018 používají rakouské vnitrostátní orgány k zajištění obezřetného poskytování úvěrů komunikační nástroje, s podporou posílených makroobezřetnostních činností dohledu. Ve své následné zprávě o zemích, kterým bylo v roce 2016 vydáno varování ohledně zranitelných míst v sektoru obytných nemovitostí ve střednědobém horizontu (8), ESRB konstatovala, že opatření zavedená rakouskými vnitrostátními orgány mohou účinně řešit hlavní vznikající zranitelná místa. Zároveň však uvedla, že v roce 2017 byla rakouským vnitrostátním orgánům svěřena pravomoc zavést právně závazná opatření týkající se dlužníka, jež mohou být uplatněna, pokud dojde k urychlení vzniku zranitelných míst.

(9)

ESRB nedávno dokončila systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého Evropského hospodářského prostoru. V této souvislosti ESRB identifikovala určitá zranitelná místa, která jsou ve střednědobém horizontu zdrojem systémového rizika pro finanční stabilitu a která nebyla dostatečně vyřešena.

(10)

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a s tím spojená krize nezpůsobily cyklický pokles na trzích s bydlením. Naopak, po období postupného růstu a v prostředí nízkých úrokových sazeb došlo v některých zemích k dalšímu zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí a úvěrů, který výrazně předstihl růst příjmů domácností. Ke zmírnění dopadů pandemie a jí způsobené hospodářské nejistoty byla zavedena různá opatření a učiněny různé politické kroky, jako jsou moratoria na splácení či veřejné záruky. V tomto širším politickém kontextu byla v některých zemích dočasně uvolněna dříve plánovaná makroobezřetnostní opatření nebo byla odložena jejich aktivace. Aktuálně patrné zlepšování hospodářské situace umožňuje upravit makroobezřetnostní politiku v zemích, kde i nadále dochází k nárůstu zranitelných míst spojených se sektorem obytných nemovitostí.

(11)

Pokud jde o Rakousko, z tohoto nedávného hodnocení vyplynulo, že po období mírného růstu došlo ke zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí, který předstihl růst reálných příjmů domácností. Kromě toho se trvale zvyšuje objem úvěrů domácnostem. Hodnocení ESRB rovněž ukazuje, že od září 2019 růst reálných cen nemovitostí v prvním čtvrtletí roku 2021 zrychlil, přičemž předstihl růst reálných disponibilních příjmů za stejné období. V souladu s tímto vývojem došlo podle odhadů Oesterreichische Nationalbank v prvním čtvrtletí roku 2021 k dalšímu nárůstu nadhodnocení cen obytných nemovitostí. Od roku 2019 se stále zvyšuje také reálný růst úvěrů na bydlení poskytovaných domácnostem. Ve sdělení rakouské Rady pro stabilitu finančních trhů z června 2021 (9) se uvádí, že se v poslední době i nadále zvyšovaly úvěrové standardy pro hypoteční úvěry ve smyslu poměru úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV) a poměru nákladů na obsluhu dluhu k příjmům (DSTI) oproti pětiletému průměru a že úvěry se zvýšenými hodnotami těchto poměrů představovaly podstatnou část všech úvěrů.

(12)

Stávající nastavení politických nástrojů se považuje jen za částečně přiměřené a postačující k řešení nárůstu zranitelných míst. Rakousko navíc nevyužívá k řešení stávajících zranitelných míst a posílení finanční stability opatření týkající se kapitálu. Zranitelná místa zjištěná v Rakousku v sektoru obytných nemovitostí rovněž nebyla plně zohledněna v rizikových vahách pro hypoteční úvěry používaných úvěrovými institucemi, které při výpočtu kapitálových požadavků uplatňují přístup založený na interním ratingu (IRB).

(13)

S ohledem na tento nedávný vývoj dospěla ESRB k závěru, že aktivace právně závazných opatření týkajících se dlužníka by zvýšila účinnost opatření, která již byla zavedena za účelem řádného řešení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v Rakousku ve střednědobém horizontu. Budou-li taková závazná opatření týkající se dlužníka vyhodnocena jako nedostatečně účinná k řešení zranitelných míst ve střednědobém horizontu, je třeba zvážit zavedení opatření týkajících se kapitálu, jako jsou nástroje zaměřené na zvýšení rizikových vah IRB pro expozice v oblasti obytných nemovitostí, sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika nebo proticyklická kapitálová rezerva. Tato opatření by zlepšila odolnost rakouského bankovního sektoru vůči rizikům, jež se případně mohla akumulovat, jako je například přetrvávající nadhodnocení cen obytných nemovitostí a do určité míry uvolněné úvěrové standardy pro hypoteční úvěry poskytované v posledních letech,

1.

1.

2.

1.

Doporučení A

2.

Doporučení B

Adresáti doporučení B se vyzývají, aby do 30. června 2023 a 30. června 2025 předložili Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB zprávu o všech krocích, které podnikli k provedení opatření týkajících se kapitálu. Pokud je za přijetí opatření k řešení určených zranitelných míst odpovědný více než jeden orgán, měla by být předložena jedna společná zpráva.

1.

2.

(1)

Bydlení je klíčovým sektorem reálné ekonomiky a představuje podstatnou část bohatství domácností i bankovních úvěrů. Obytné nemovitosti tvoří velkou část aktiv domácností a úvěry na bydlení obvykle představují velkou část rozvah bank. Výstavba obytných nemovitostí je kromě toho typickým významným prvkem reálné ekonomiky, neboť je zdrojem zaměstnanosti, investic a růstu.

(2)

Minulé finanční krize a zkušenosti z mnoha zemí ukázaly, že neudržitelný trend na trzích nemovitostí může mít závažné dopady na stabilitu finančního systému a na celé hospodářství v dané zemi, což může rovněž vést k nepříznivým přeshraničním účinkům. Účinky na finanční stabilitu mohou být přímé i nepřímé. Přímými účinky jsou úvěrové ztráty hypotečních portfolií z důvodu nepříznivých ekonomických a finančních podmínek a souběžného nepříznivého vývoje na trhu obytných nemovitostí. Nepřímé účinky se týkají úprav ve spotřebě domácností, jež mají další dopady na reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(3)

Trhy nemovitostí jsou náchylné k cyklickému vývoji. Nadměrné riskování, nadměrné zadlužování a nesprávně nastavené pobídky v průběhu konjunktury cyklu nemovitostí mohou mít závažné negativní dopady na finanční stabilitu i reálnou ekonomiku. S ohledem na význam, který obytné nemovitosti mají pro finanční a makroekonomickou stabilitu, je využití makroobezřetnostní politiky, jež je rovněž prostředkem ke zmírnění systémového rizika, k zamezení vzniku zranitelných míst na trzích obytných nemovitostí obzvláště důležité.

(4)

I když významnou úlohu při zesilování zranitelných míst, která byla identifikována na trzích s obytnými nemovitostmi v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), hrají cyklické faktory, jsou tato zranitelná místa posilována rovněž faktory strukturálními. Mezi tyto strukturální faktory může patřit nedostatečná nabídka bydlení, jež vytváří tlak na růst cen nemovitostí a zadlužení domácností, které si kupují svou vlastní nemovitost, a jiná veřejnoprávní opatření, která mohou domácnosti motivovat k tomu, aby se nadměrně zadlužovaly. S ohledem na to, že tyto faktory přesahují rámec makroobezřetnostní politiky, mohou stávající makroobezřetnostní opatření při účinném a efektivním řešení zranitelných míst, která se vyskytují na trzích obytných nemovitostí v jednotlivých zemích, doplnit a podpořit opatření z jiných oblastí politiky, aniž by tím vznikaly nadměrné náklady pro reálnou ekonomiku a finanční systém.

(5)

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a s tím spojená krize nezpůsobily cyklický pokles na trzích s bydlením. Naopak, po období postupného růstu a v prostředí nízkých úrokových sazeb došlo v některých zemích k dalšímu zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí a úvěrů, který výrazně předstihl růst příjmů domácností. Ke zmírnění dopadů pandemie a jí způsobené hospodářské nejistoty byla zavedena různá opatření a učiněny různé politické kroky, jako jsou moratoria na splácení či veřejné záruky. V tomto širším politickém kontextu byla v některých zemích dočasně uvolněna dříve plánovaná makroobezřetnostní opatření nebo byla odložena jejich aktivace. Aktuálně patrné zlepšování hospodářské situace umožňuje upravit makroobezřetnostní politiku v zemích, kde i nadále dochází k nárůstu zranitelných míst spojených se sektorem obytných nemovitostí.

(6)

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) nedávno dokončila systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého EHP.

(7)

Pokud jde o Bulharsko, z tohoto nedávného hodnocení vyplynulo, že:

(8)

Při aktivaci opatření k řešení identifikovaných zranitelných míst by se při nastavení a zavádění těchto opatření mělo zohlednit postavení Bulharska v hospodářském a finančním cyklu a možné dopady, pokud jde o související náklady a přínosy,

(1)

Bydlení je klíčovým sektorem reálné ekonomiky a představuje podstatnou část bohatství domácností i bankovních úvěrů. Obytné nemovitosti tvoří velkou část aktiv domácností a úvěry na bydlení obvykle představují velkou část rozvah bank. Výstavba obytných nemovitostí je kromě toho typickým významným prvkem reálné ekonomiky, neboť je zdrojem zaměstnanosti, investic a růstu.

(2)

Minulé finanční krize a zkušenosti z mnoha zemí ukázaly, že neudržitelný trend na trzích nemovitostí může mít závažné dopady na stabilitu finančního systému a na celé hospodářství v dané zemi, což může rovněž vést k nepříznivým přeshraničním účinkům. Účinky na finanční stabilitu mohou být přímé i nepřímé. Přímými účinky jsou úvěrové ztráty hypotečních portfolií z důvodu nepříznivých ekonomických a finančních podmínek a souběžného nepříznivého vývoje na trhu obytných nemovitostí. Nepřímé účinky se týkají úprav ve spotřebě domácností, jež mají další dopady na reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(3)

Trhy nemovitostí jsou náchylné k cyklickému vývoji. Nadměrné riskování, nadměrné zadlužování a nesprávně nastavené pobídky v průběhu konjunktury cyklu nemovitostí mohou mít závažné negativní dopady na finanční stabilitu i reálnou ekonomiku. S ohledem na význam, který obytné nemovitosti mají pro finanční a makroekonomickou stabilitu, je využití makroobezřetnostní politiky, jež je rovněž prostředkem ke zmírnění systémového rizika, k zamezení vzniku zranitelných míst na trzích obytných nemovitostí obzvláště důležité.

(4)

I když významnou úlohu při zesilování zranitelných míst, která byla identifikována na trzích s obytnými nemovitostmi v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), hrají cyklické faktory, jsou tato zranitelná místa posilována rovněž faktory strukturálními. Mezi tyto strukturální faktory může patřit nedostatečná nabídka bydlení, jež vytváří tlak na růst cen nemovitostí a zadlužení domácností, které si kupují svou vlastní nemovitost, a jiná veřejnoprávní opatření, která mohou domácnosti motivovat k tomu, aby se nadměrně zadlužovaly. S ohledem na to, že tyto faktory přesahují rámec makroobezřetnostní politiky, mohou stávající makroobezřetnostní opatření při účinném a efektivním řešení zranitelných míst, která se vyskytují na trzích obytných nemovitostí v jednotlivých zemích, doplnit a podpořit opatření z jiných oblastí politiky, aniž by tím vznikaly nadměrné náklady pro reálnou ekonomiku a finanční systém.

(5)

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a s tím spojená krize nezpůsobily cyklický pokles na trzích s bydlením. Naopak, po období postupného růstu a v prostředí nízkých úrokových sazeb došlo v některých zemích k dalšímu zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí a úvěrů, který výrazně předstihl růst příjmů domácností. Ke zmírnění dopadů pandemie a jí způsobené hospodářské nejistoty byla zavedena různá opatření a učiněny různé politické kroky, jako jsou moratoria na splácení či veřejné záruky. V tomto širším politickém kontextu byla v některých zemích dočasně uvolněna dříve plánovaná makroobezřetnostní opatření nebo byla odložena jejich aktivace. Aktuálně patrné zlepšování hospodářské situace umožňuje upravit makroobezřetnostní politiku v zemích, kde i nadále dochází k nárůstu zranitelných míst spojených se sektorem obytných nemovitostí.

(6)

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) nedávno dokončila systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého EHP.

(7)

Pokud jde o Chorvatsko, z tohoto nedávného hodnocení vyplynulo, že:

(8)

Při aktivaci opatření k řešení identifikovaných zranitelných míst by se při nastavení a zavádění těchto opatření mělo zohlednit postavení Chorvatska v hospodářském a finančním cyklu a možné dopady, pokud jde o související náklady a přínosy,

(1)

Bydlení je klíčovým sektorem reálné ekonomiky a představuje podstatnou část bohatství domácností i bankovních úvěrů. Obytné nemovitosti tvoří velkou část aktiv domácností a úvěry na bydlení obvykle představují velkou část rozvah bank. Výstavba obytných nemovitostí je kromě toho typickým významným prvkem reálné ekonomiky, neboť je zdrojem zaměstnanosti, investic a růstu.

(2)

Minulé finanční krize a zkušenosti z mnoha zemí ukázaly, že neudržitelný trend na trzích nemovitostí může mít závažné dopady na stabilitu finančního systému a na celé hospodářství v dané zemi, což může rovněž vést k nepříznivým přeshraničním účinkům. Účinky na finanční stabilitu mohou být přímé i nepřímé. Přímými účinky jsou úvěrové ztráty hypotečních portfolií z důvodu nepříznivých ekonomických a finančních podmínek a souběžného nepříznivého vývoje na trhu obytných nemovitostí. Nepřímé účinky se týkají úprav ve spotřebě domácností, jež mají další dopady na reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(3)

Trhy nemovitostí jsou náchylné k cyklickému vývoji. Nadměrné riskování, nadměrné zadlužování a nesprávně nastavené pobídky v průběhu konjunktury cyklu nemovitostí mohou mít závažné negativní dopady na finanční stabilitu i reálnou ekonomiku. S ohledem na význam, který obytné nemovitosti mají pro finanční a makroekonomickou stabilitu, je využití makroobezřetnostní politiky, jež je rovněž prostředkem ke zmírnění systémového rizika, k zamezení vzniku zranitelných míst na trzích obytných nemovitostí obzvláště důležité.

(4)

I když významnou úlohu při zesilování zranitelných míst, která byla identifikována na trzích s obytnými nemovitostmi v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), hrají cyklické faktory, jsou tato zranitelná místa posilována rovněž faktory strukturálními. Mezi tyto strukturální faktory může patřit nedostatečná nabídka bydlení, jež vytváří tlak na růst cen nemovitostí a zadlužení domácností, které si kupují svou vlastní nemovitost, a jiná veřejnoprávní opatření, která mohou domácnosti motivovat k tomu, aby se nadměrně zadlužovaly. S ohledem na to, že tyto faktory přesahují rámec makroobezřetnostní politiky, mohou stávající makroobezřetnostní opatření při účinném a efektivním řešení zranitelných míst, která se vyskytují na trzích obytných nemovitostí v jednotlivých zemích, doplnit a podpořit opatření z jiných oblastí politiky, aniž by tím vznikaly nadměrné náklady pro reálnou ekonomiku a finanční systém.

(5)

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a s tím spojená krize nezpůsobily cyklický pokles na trzích s bydlením. Naopak, po období postupného růstu a v prostředí nízkých úrokových sazeb došlo v některých zemích k dalšímu zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí a úvěrů, který výrazně předstihl růst příjmů domácností. Ke zmírnění dopadů pandemie a jí způsobené hospodářské nejistoty byla zavedena různá opatření a učiněny různé politické kroky, jako jsou moratoria na splácení či veřejné záruky. V tomto širším politickém kontextu byla v některých zemích dočasně uvolněna dříve plánovaná makroobezřetnostní opatření nebo byla odložena jejich aktivace. Aktuálně patrné zlepšování hospodářské situace umožňuje upravit makroobezřetnostní politiku v zemích, kde i nadále dochází k nárůstu zranitelných míst spojených se sektorem obytných nemovitostí.

(6)

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) nedávno dokončila systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého EHP.

(7)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, z tohoto nedávného hodnocení vyplynulo, že:

(8)

Při aktivaci opatření k řešení identifikovaných zranitelných míst by se při nastavení a zavádění těchto opatření mělo zohlednit postavení Lichtenštejnska v hospodářském a finančním cyklu a možné dopady, pokud jde o související náklady a přínosy,

(1)

Bydlení je klíčovým sektorem reálné ekonomiky a představuje podstatnou část bohatství domácností i bankovních úvěrů. Obytné nemovitosti tvoří velkou část aktiv domácností a úvěry na bydlení obvykle představují velkou část rozvah bank. Výstavba obytných nemovitostí je kromě toho typickým významným prvkem reálné ekonomiky, neboť je zdrojem zaměstnanosti, investic a růstu.

(2)

Minulé finanční krize a zkušenosti z mnoha zemí ukázaly, že neudržitelný trend na trzích nemovitostí může mít závažné dopady na stabilitu finančního systému a na celé hospodářství v dané zemi, což může rovněž vést k nepříznivým přeshraničním účinkům. Účinky na finanční stabilitu mohou být přímé i nepřímé. Přímými účinky jsou úvěrové ztráty hypotečních portfolií z důvodu nepříznivých ekonomických a finančních podmínek a souběžného nepříznivého vývoje na trhu obytných nemovitostí. Nepřímé účinky se týkají úprav ve spotřebě domácností, jež mají další dopady na reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(3)

Trhy nemovitostí jsou náchylné k cyklickému vývoji. Nadměrné riskování, nadměrné zadlužování a nesprávně nastavené pobídky v průběhu konjunktury cyklu nemovitostí mohou mít závažné negativní dopady na finanční stabilitu i reálnou ekonomiku. S ohledem na význam, který obytné nemovitosti mají pro finanční a makroekonomickou stabilitu, je využití makroobezřetnostní politiky, jež je rovněž prostředkem ke zmírnění systémového rizika, k zamezení vzniku zranitelných míst na trzích obytných nemovitostí obzvláště důležité.

(4)

I když významnou úlohu při zesilování zranitelných míst, která byla identifikována na trzích s obytnými nemovitostmi v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), hrají cyklické faktory, jsou tato zranitelná místa posilována rovněž faktory strukturálními. Mezi tyto strukturální faktory může patřit nedostatečná nabídka bydlení, jež vytváří tlak na růst cen nemovitostí a zadlužení domácností, které si kupují svou vlastní nemovitost, a jiná veřejnoprávní opatření, která mohou domácnosti motivovat k tomu, aby se nadměrně zadlužovaly. S ohledem na to, že tyto faktory přesahují rámec makroobezřetnostní politiky, mohou stávající makroobezřetnostní opatření při účinném a efektivním řešení zranitelných míst, která se vyskytují na trzích obytných nemovitostí v jednotlivých zemích, doplnit a podpořit opatření z jiných oblastí politiky, aniž by tím vznikaly nadměrné náklady pro reálnou ekonomiku a finanční systém.

(5)

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a s tím spojená krize nezpůsobily cyklický pokles na trzích s bydlením. Naopak, po období postupného růstu a v prostředí nízkých úrokových sazeb došlo v některých zemích k dalšímu zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí a úvěrů, který výrazně předstihl růst příjmů domácností. Ke zmírnění dopadů pandemie a jí způsobené hospodářské nejistoty byla zavedena různá opatření a učiněny různé politické kroky, jako jsou moratoria na splácení či veřejné záruky. V tomto širším politickém kontextu byla v některých zemích dočasně uvolněna dříve plánovaná makroobezřetnostní opatření nebo byla odložena jejich aktivace. Aktuálně patrné zlepšování hospodářské situace umožňuje upravit makroobezřetnostní politiku v zemích, kde i nadále dochází k nárůstu zranitelných míst spojených se sektorem obytných nemovitostí.

(6)

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) nedávno dokončila systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého EHP.

(7)

Pokud jde o Maďarsko, z tohoto nedávného hodnocení vyplynulo, že:

(8)

Při aktivaci opatření k řešení identifikovaných zranitelných míst by se při nastavení a zavádění těchto opatření mělo zohlednit postavení Maďarska v hospodářském a finančním cyklu a možné dopady, pokud jde o související náklady a přínosy,

(1)

Bydlení je klíčovým sektorem reálné ekonomiky a představuje podstatnou část bohatství domácností i bankovních úvěrů. Obytné nemovitosti tvoří velkou část aktiv domácností a úvěry na bydlení obvykle představují velkou část rozvah bank. Výstavba obytných nemovitostí je kromě toho typickým významným prvkem reálné ekonomiky, neboť je zdrojem zaměstnanosti, investic a růstu.

(2)

Minulé finanční krize a zkušenosti z mnoha zemí ukázaly, že neudržitelný trend na trzích nemovitostí může mít závažné dopady na stabilitu finančního systému a na celé hospodářství v dané zemi, což může rovněž vést k nepříznivým přeshraničním účinkům. Účinky na finanční stabilitu mohou být přímé i nepřímé. Přímými účinky jsou úvěrové ztráty hypotečních portfolií z důvodu nepříznivých ekonomických a finančních podmínek a souběžného nepříznivého vývoje na trhu obytných nemovitostí. Nepřímé účinky se týkají úprav ve spotřebě domácností, jež mají další dopady na reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(3)

Trhy nemovitostí jsou náchylné k cyklickému vývoji. Nadměrné riskování, nadměrné zadlužování a nesprávně nastavené pobídky v průběhu konjunktury cyklu nemovitostí mohou mít závažné negativní dopady na finanční stabilitu i reálnou ekonomiku. S ohledem na význam, který obytné nemovitosti mají pro finanční a makroekonomickou stabilitu, je využití makroobezřetnostní politiky, jež je rovněž prostředkem ke zmírnění systémového rizika, k zamezení vzniku zranitelných míst na trzích obytných nemovitostí obzvláště důležité.

(4)

I když významnou úlohu při zesilování zranitelných míst, která byla identifikována na trzích s obytnými nemovitostmi v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), hrají cyklické faktory, jsou tato zranitelná místa posilována rovněž faktory strukturálními. Mezi tyto strukturální faktory může patřit nedostatečná nabídka bydlení, jež vytváří tlak na růst cen nemovitostí a zadlužení domácností, které si kupují svou vlastní nemovitost, a jiná veřejnoprávní opatření, která mohou domácnosti motivovat k tomu, aby se nadměrně zadlužovaly. S ohledem na to, že tyto faktory přesahují rámec makroobezřetnostní politiky, mohou stávající makroobezřetnostní opatření při účinném a efektivním řešení zranitelných míst, která se vyskytují na trzích obytných nemovitostí v jednotlivých zemích, doplnit a podpořit opatření z jiných oblastí politiky, aniž by tím vznikaly nadměrné náklady pro reálnou ekonomiku a finanční systém.

(5)

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a s tím spojená krize nezpůsobily cyklický pokles na trzích s bydlením. Naopak, po období postupného růstu a v prostředí nízkých úrokových sazeb došlo v některých zemích k dalšímu zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí a úvěrů, který výrazně předstihl růst příjmů domácností. Ke zmírnění dopadů pandemie a jí způsobené hospodářské nejistoty byla zavedena různá opatření a učiněny různé politické kroky, jako jsou moratoria na splácení či veřejné záruky. V tomto širším politickém kontextu byla v některých zemích dočasně uvolněna dříve plánovaná makroobezřetnostní opatření nebo byla odložena jejich aktivace. Aktuálně patrné zlepšování hospodářské situace umožňuje upravit makroobezřetnostní politiku v zemích, kde i nadále dochází k nárůstu zranitelných míst spojených se sektorem obytných nemovitostí.

(6)

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) nedávno dokončila systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého EHP.

(7)

Pokud jde o Slovensko, z tohoto nedávného hodnocení vyplynulo, že:

(8)

Při aktivaci opatření k řešení identifikovaných zranitelných míst by se při nastavení a zavádění těchto opatření mělo zohlednit postavení Slovenska v hospodářském a finančním cyklu a možné dopady, pokud jde o související náklady a přínosy,

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10447. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32022M10589. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

☐

Název produktu

☒

Popis produktu

☒

Zeměpisná oblast

☒

Důkaz původu

☒

Metoda produkce

☒

Souvislost

☐

Označování

☐

Jiná [uveďte]

☒

Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

☐

Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

1.

Třetí odstavec oddílu E specifikace produktu

Zavádí se možnost druhého pěstebního cyklu, a to vzhledem ke skutečnosti, že pěstitelé vždy pracují s mladými rostlinami, díky čemuž lze udržet jakost produktu po celé období uvádění na trh. Takto rozvržené pěstování této plodiny je v souladu s tradičními pěstitelskými postupy v této oblasti.

Co se týká hustoty výsadby, je pro zajištění kvality produktu užitečná pouze horní mez. Nižší hustota nezpůsobuje ztrátu kvality.

Stávající znění:

„Volný výsev se provádí v dubnu až květnu, zatímco výsev ve sklenících nebo ve fóliovnících probíhá o něco dříve, a to v průběhu února, března a dubna. Volně pěstované papriky se začínají sklízet v červnu a skleníkové plody v polovině dubna. Sklizeň probíhá hlavně v období od dubna do listopadu. Hustota výsevu je tři až čtyři sazenice na metr čtvereční.“

se nahrazuje tímto:

„Volný výsev se provádí v dubnu až květnu, zatímco výsev ve sklenících nebo ve fóliovnících probíhá o něco dříve, a to v průběhu února, března a dubna; v červnu je možné zahájit druhý pěstební cyklus. Volně pěstované papriky se začínají sklízet v červnu a skleníkové plody v polovině dubna. Sklizeň probíhá hlavně v období od dubna do listopadu. Hustota výsevu je maximálně čtyři sazenice na metr čtvereční.“

2.

Pátý odstavec se mění tak, aby zahrnoval možnost pěstování plodiny v substrátu, neboť není vždy nutné, aby se pěstovala v půdě.

Oblasti produkce, které se hodí k pěstování papriky „Pimiento de Gernika“, jsou velmi omezené kvůli terénním podmínkám, rozvoji měst a tlaku na infrastrukturu a typickému uspořádání malých baskických hospodářství. V důsledku toho se plodiny nestřídají příliš často a někdy se střídají příbuzné druhy (rajčata/papriky), což vede k rozvoji patogenních mikroorganismů v půdě, které jsou tak agresivní, že mohou plodinu zničit. Tyto závažné otázky zdraví rostlin ohrožují přežití papriky „Pimiento de Gernika“, plodiny, která je významnou součástí baskického atlantického zemědělství.

Hlavní choroby plodin, které napadají papriku „Pimiento de Gernika“, souvisejí s půdou, to znamená, že půda (organický materiál, který prošel půdním rozkladem) je jejich hlavním inokulem. Příčinou těchto půdních onemocnění v atlantických klimatických zónách autonomního společenství Baskicko jsou především virové (Potyvirus nebo Tobamovirus) nebo houbové choroby. Houby rodů Fusarium spp. a Phytophthora ssp. jsou pro papriku „Pimiento de Gernika“ potenciálním zdrojem infekce. Podle průzkumu půdy provedeného v roce 2014 se tyto houby vyskytují v 70 % půdy používané pro pěstování papriky „Pimiento de Gernika“. To potvrdila i studie z roku 2015 o odolnosti pálivých papriček a paprik vůči tobamovirům („Resistencia al Tobamovirus en guindilla y pimiento“), kterou provedl Santiago Larregla.

Studie z roku 2011, kterou provedli Mireia Núñez-Zofío, Santiago Larregla a Carlos Garbisu, „Provádění organických změn a následné mulčování půdy plastovou fólií snižuje u paprik v mírném klimatu výskyt plísně Phytophthora capsici“, Crop Protection 30, s. 1563–1572, určila, že zelené hnojení je jediným způsobem, jak v půdě inaktivovat inokulum, které je zdrojem houbových chorob (oospory Phytophthora capsici). Vzhledem ke klimatickým podmínkám atlantické zóny Baskicka je tato metodika účinná pouze v případě, že se použije na jaře a v létě, což se shoduje s vegetačním obdobím papriky „Pimiento de Gernika“.

S ohledem na životní prostředí a jeho biologickou rozmanitost se pěstitelé paprik „Pimiento de Gernika“, kteří je pěstují v souladu s přísnými pravidly integrované produkce, jež omezují používání pesticidů, rozhodli pro tuto plodinu používat substráty jako alternativu k půdě.

Jak dokazují níže uvedené studie, substrát umožňuje kořenovému systému rostliny se uchytit a funguje jako inertní opora pro rostlinu, aniž narušuje příjem živin. Substráty vhodné pro pěstování paprik „Pimiento de Gernika“ jsou inertními substráty, nicméně je možné použít malé procento organické hmoty ke zhutnění. Ani jedna z těchto dvou složek neposkytuje žádný typ makro- nebo mikroživin, které by rostlina mohla asimilovat. Substrát se vyznačuje především nízkou hustotou, která umožňuje průchod vzduchu a vody jeho strukturou.

Jedná se o tyto studie:

Z citovaných studií vyplývá, že mezi produkty získanými metodami pěstování v půdě nebo v substrátu nejsou žádné rozdíly.

V souladu s tím je zahrnuta možnost pěstování plodiny v substrátu, protože substrát umožňuje ukotvení kořenového systému rostliny a působí jako inertní opora pro rostlinu, aniž jí narušuje přísun živin. To znamená, že vlastnosti papriky „Pimiento de Gernika“ nejsou nijak ovlivněny.

Stávající znění:

„Pro účely udržení rovnováhy a dostatečné míry výživných látek v půdě i v rostlině je třeba přiměřeně hnojit, přičemž je třeba přihlédnout k pěstování, nutričnímu stavu rostliny, míře úrodnosti půdy a jiným faktorům (voda, organická hmota atd.).“

se nahrazuje tímto:

„Papriku ‚Pimiento de Gernika‘ lze pěstovat v půdě i v substrátu. Pro účely udržení rovnováhy a dostatečné míry výživných látek v půdě i v substrátu je třeba přiměřeně hnojit.

Půda i substrát musí být vždy v souladu s příslušnými právními předpisy o integrované produkci.

Substrát používaný k pěstování se vyznačuje nízkou hustotou (30–150 kg/m3), která umožňuje průchod vzduchu a vody jeho strukturou a působí jako inertní opora pro rostlinu, aniž jí narušuje přísun živin.“

3.

Odstavec 13:

Slovo „denně“ se nahrazuje slovem „často“, jelikož první uvedené slovo by mohlo být vykládáno tak, že sklizeň musí být prováděna každý den. Sklizeň musí probíhat tak často, jak vyžaduje dozrávání plodin; četnost se v průběhu produkčního cyklu mění.

Kromě toho může docházet k výrazným výkyvům v produkci. Vzhledem k tomu, že se plodiny musí sklízet ručně, může někdy sklizeň trvat déle kvůli nedostatku pracovních sil, jelikož podniky jsou převážně rodinného typu.

Stávající znění:

„Vzhledem k tomu, že plod se sklízí, když má optimální zralost, sklizeň se provádí denně a balení probíhá ve stejný den. Ve výjimečných případech a v době náporů v produkci však může balení probíhat i následující den.“

se nahrazuje tímto:

„Vzhledem k tomu, že plod se sklízí, když má optimální zralost, sklizeň se provádí často a balení proto probíhá ve stejný den. Ve výjimečných případech a v době náporů v produkci však může balení probíhat i během několika následujících dní.“

4.

Odstavec 14 a 16:

Požadavek, aby balení probíhalo v oblasti produkce, je třeba odstranit, protože balení jako takové není fází produkce ani nemá vliv na zajištění kvality a pravosti produktu. Ostatní požadavky na balení, které by mohly ovlivnit konečnou kvalitu výrobku, jsou zachovány.

Odstavce 14 a 16, které jsou uvedeny níže a které se týkají požadavku, aby balení probíhalo v oblasti produkce, se zrušují.

Odstavec 14: „Účelem požadavku, aby zpracování a balení probíhalo v oblasti produkce je chránit dobrou pověst zeměpisného označení, a zaručit tak nejen pravost produktu, ale i úroveň jeho kvality a jeho vlastností.“

Odstavec 16: „Balení mimo oblast produkce navíc komplikuje úkoly související s kontrolou, což by mohlo mít negativní vliv na kvalitu a zajištění pravosti výrobku.“

5.

Odstavec 19:

Sběr se musí provádět ručně, protože některé aspekty kvality, jako je například to, aby slupka nebyla příliš silná, lze posoudit pouze ručně. Strojní balení je však povoleno, protože technologický pokrok umožnil šetrné zacházení s produktem a zároveň celý proces urychlil.

Stávající znění:

„Balení se provádí ručně a vždy s maximální péčí, aby byly zachovány fyzické vlastnosti produktu.“

se nahrazuje tímto:

„Sběr se provádí ručně a jak třídění, tak i balení se provádí vždy s maximální péčí, aby byly zachovány fyzické vlastnosti produktu.“

(*