Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sladění ambiciózních udržitelných a sociálních cílů s prostředím příznivým pro mikropodniky a malé a střední podniky

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/01)

Zpravodaj:

Bruno CHOIX

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	30. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	20. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	227/0/9

1.   Závěry a doporučení

1.1.

99,8 % evropských společností představují mikropodniky a malé a střední podniky, které zaměstnávají 82,4 milionu osob. Mají naprosto zásadní význam pro hospodářské oživení i pro splnění sociálních i environmentálních cílů EU. Vzhledem ke svojí malé velikosti a místnímu působení přebírají za tyto výzvy, v souvislosti s nimiž dosahují i v dobách krize dobrých výsledků, přirozenou odpovědnost.

1.2.

Za tímto účelem potřebují mikropodniky a malé a střední podniky právní prostředí přizpůsobené jejich specifickým rysům. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá ke skutečnému provádění iniciativy „Small Business Act“, zásady „zelenou malým a středním podnikům“ a strategie pro malé a střední podniky. Je třeba striktně omezit administrativní zátěž, zejména co se týče transparentnosti a podávání zpráv, neboť každá takováto povinnost způsobuje náklady.

1.3.

EHSV podporuje přístup v rámci zlepšování právní úpravy a doporučuje systematicky zapojovat sociální partnery, profesní sdružení a komory do všech fází tvorby právních předpisů (jako je příprava veřejných konzultací, posuzování dopadů a pozměňovací návrhy). Vyzývá Komisi, aby náležitě zohledňovala výsledky posuzování dopadů. Zásadu týkající se právních předpisů – „jeden přijmout – jeden zrušit“ („One in, one out“) – je nutné uplatňovat rychle, efektivně a vyváženě, aby bylo možné vytvořit ambiciózní právní předpisy v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti. V neposlední řadě EHSV navrhuje posílit koordinaci zmocněnců pro malé a střední podniky („SME Envoys“), a to na vnitrostátní i evropské úrovni.

1.4.

EHSV vyzývá evropské instituce, aby systematicky zkoumaly alternativy k povinnostem v oblasti transparentnosti a podávání zpráv v případě, že tyto povinnosti způsobují nadměrnou zátěž.

1.5.

Celostátní a regionální iniciativy zaměřené na sociální dialog v mikropodnicích, v řemeslných podnicích a svobodných povoláních podporují snahy o řešení sociálních otázek, usnadňují dialog mezi vedoucími podniků a zaměstnanci a pomáhají předcházet konfliktům, a tudíž by měly být podporovány.

1.6.

EHSV konstatuje, že je třeba lépe využívat potenciál profesních sdružení a komor za účelem šíření sociálních, environmentálních a správních inovací a podpory mikropodniků a malých a středních podniků. Doporučuje, aby Komise a členské státy využívaly své odborné znalosti a sítě místo toho, aby vytvářely nová zatěžující a závazná ustanovení.

1.7.

EHSV si přeje, aby podnikatelé měli, jakmile založí nebo převezmou podnik, zaručen přístup k celoživotnímu učení, a mohli tak získat dovednosti potřebné pro řádné řízení podniku, pro využívání sociálního dialogu a pro ekologickou a digitální transformaci.

2.   Souvislosti a obecné připomínky

2.1.

Mikropodniky a malé a střední podniky jsou středobodem evropského hospodářství a díky svému rozšíření na celém evropském území jsou klíčovým prvkem pro podporu místních komunit čelících hospodářským problémům a zvyšují odolnost celého systému.

2.2.

Jediným způsobem, jak zabránit vylidňování, je hospodářské oživení, jelikož umožňuje zachovat míru zaměstnanosti a zajistit rozdělení bohatství. To platí o to více, že v Evropě vychází oživení z cílů udržitelnosti.

2.3.

Mikropodniky a malé a střední podniky usilují o přechod k zelené a digitální ekonomice. Oběhové hospodářství, udržitelný rozvoj a sociální dialog jsou mikropodnikům, řemeslným podnikům a svobodným povoláním velice blízké. EHSV vyzývá evropské instituce, aby důvěřovaly schopnostem těchto podniků vyvíjet se, podporovaly jejich stěžejní úlohu v souběžné ekologické a digitální transformaci (cílené programy financování, technické pomoci a inženýrství a vhodné politiky) a nebrzdily jejich snahy.

2.4.

EHSV konstatuje, že mnohé podniky a veřejné orgány inovují proto, aby pomáhaly mikropodnikům a malým a středním podnikům se začleněním oběhového hospodářství do jejich obchodního modelu (odstraňování odpadu a neprodaných výrobků, prosazování oprav, opětovného použití a recyklace) v souladu s cíli, které si stanovila EU.

2.5.

Ačkoli byla v roce 2008 zahájena iniciativa „Small Business Act“, za posledních třináct let se ukázalo, že normotvůrci místo přijímání předpisů, které by respektovaly administrativní a finanční kapacitu mikropodniků a malých a středních podniků, nejčastěji volí pravidla zaměřená na všechny podniky, jež následně přizpůsobují nejmenším podnikům, což těmto podnikům působí novou zátěž a narušuje jejich konkurenceschopnost a schopnost inovovat a vytvářet pracovní místa. Je možné zlepšit to, jak jsou zohledňovány výsledky testů, které zkoumají dopady na malé a střední podniky. Zvyšování počtu opatření v oblasti transparentnosti a zveřejňování informací by mohlo být škodlivé. Prostřednictvím nařízení GDPR (1) tak byly zavedeny nejasné postupy, které mikropodnikům a malým a středním podnikům ukládají povinnost odkazovat na pokyny nebo využívat externí odborníky, což způsobuje náklady. V nařízení o strojních zařízeních jsou stanoveny podobné povinnosti tím, že se vyžaduje hodnocení prostřednictvím certifikace prováděné externími subjekty. Směrnice o boji proti praní peněz (2) zavádí povinnost oznamovat skutečné majitele všech podniků, za což je třeba v několika členských státech platit.

2.6.

Zpráva Výboru pro kontrolu regulace z roku 2020 ukazuje, že dopad legislativních návrhů na malé a střední podniky není dostatečně posuzován.

2.7.

EHSV uvítal strategii pro malé a střední podniky, kterou Komise zveřejnila v roce 2020. Podporuje usnesení (3) Parlamentu, v němž se uvádí, že musí být zavedeny správné administrativní, regulační a technické podmínky, které mikropodnikům a malým a středním podnikům pomohou zlepšit jejich výkonnost, zejména v oblasti životního prostředí, a že jejich rozvoji brání nadměrná administrativní a regulační zátěž.

2.8.

EHSV uvítal sdělení o zlepšování právní úpravy, v němž se zdůrazňuje, že zlepšování tvorby právních předpisů je klíčem k udržitelnému rozvoji. Právní úpravu nelze zakládat pouze na hospodářském růstu, ale je pro ni nutná rovnováha mezi hospodářským, udržitelným a sociálním přístupem.

2.9.

Navzdory tomu plynou z několika legislativních návrhů a diskusí pro mikropodniky a malé a střední podniky nové povinnosti týkající se podávání zpráv (udržitelná komunikace podniků (4), transparentnost odměňování (5) a náležitá péče). Tyto povinnosti se mohou mikropodniků a malých a středních podniků týkat přímo či nepřímo, z důvodu požadavků velkých společností v hodnotovém řetězci, a způsobují náklady, jelikož tyto podniky nemají lidské a finanční zdroje na to, aby je dodržovaly. To ohrožuje jejich činnost, jejich obchodní model, a tedy i jejich přežití, zvláště v dobách krize.

2.10.

Mikropodniky a malé a střední podniky však dosahují povzbudivých výsledků, které jsou dokonce lepší než vnitrostátní průměr, a to bez uložení povinnosti. EHSV požaduje, aby byly vytvořeny právní předpisy pro 21 milionů evropských mikropodniků a malých a středních podniků, a nikoli pro větší podniky – které představují pouze 0,2 % podniků – s tím, že by se poté tyto zásady uplatňovaly na všechny ostatní podniky. Je totiž třeba reagovat nejen na potřeby podnikatelů, ale také na potřeby jejich četných zaměstnanců. EHSV by dále uvítal, kdyby byly systematicky navrhovány alternativy k podávání zpráv.

3.   Náklady a přínosy opatření v oblasti podávání zpráv

3.1.

Odhad Komise týkající se nákladů a administrativní zátěže často není transparentní a poškozuje mikropodniky a malé a střední podniky. K tomu je třeba přičíst nepřímé dopady plynoucí z povinností souvisejících s hodnotovým řetězcem, které je pro Komisi obtížné vyčíslit. Jak je uvedeno ve sdělení o zlepšování právní úpravy, u pozměňovacích návrhů předložených Parlamentem a Radou se zřídkakdy posuzují a testují dopady na malé a střední podniky. Provedení opatření do vnitrostátního práva je někdy doprovázeno dodatečnými náklady.

3.2.

Podnikatelé se musí plnění těchto stále přibývajících povinností věnovat sami v čase, který je vyhrazen pro jejich podnikatelskou činnost, nebo využít externí odborné poradenství. Obě dvě metody postihují činnost podniku a způsobují dodatečné náklady. Tyto náklady jsou úměrně vyšší v mikropodnicích než ve velkých společnostech. EHSV dále varuje před narůstajícím počtem opatření v oblasti podávání zpráv, která se sice mohou zdát jako minimální, pokud na ně nahlížíme odděleně, ale všechna společně mají značný dopad.

3.3.

V oblastech, kde neexistují povinnosti týkající se podávání zpráv, se však dospělo k dobrým výsledkům: řada mikropodniků a malých a středních podniků stimulovaná svým profesním sdružením či komorou investuje do oběhového hospodářství, jelikož ho vnímá jako pozitivní přínos pro svůj vývoj a své dobré jméno (6); malá velikost mikropodniků a malých a středních podniků usnadňuje komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, a proto jsou v těchto podnicích rozdíly v odměňování žen a mužů často nižší než na celostátní úrovni (7) atd. Země, které zavedly pro malé a střední podniky stropy pro určité sociální předpisy, informují o tom, že bylo podáno málo opravných prostředků, což svědčí o skutečnosti, že malé a střední podniky mohou jednat příkladně i bez toho, aby jim byly uloženy zatěžující povinnosti. Jak již EHSV uvedl ve svých stanoviscích (8), bylo by třeba se zabývat definicí malých a středních podniků.

3.4.

Mikropodniky a malé a střední podniky, mezi něž patří podniky sociální ekonomiky, jsou plně zapojeny do oběhového hospodářství, protože poskytují místní služby, jež posilují sociální vazby, vytvářejí nepřemístitelná pracovní místa a bohatství v oblastech, kde chybí průmysl a některé veřejné služby, a poskytují zranitelným sociálním skupinám podnikatelské a pracovní příležitosti. Více než polovina účastníků alternační odborné přípravy se školí v mikropodnicích či malých a středních podnicích, což umožňuje aktivně přispívat k zaměstnanosti mladých lidí. Vzhledem k jejich obchodnímu modelu a malé velikosti se v nich upřednostňuje zavádění umělé inteligence kontrolované lidmi a klade se v nich důraz na kvalitu pracovního života a na participativní správu.

3.5.

Další opatření v oblasti podávání zpráv jsou často vnímána jako nespravedlivá zátěž, která má negativní dopad na jejich činnost a přináší riziko, že podnikům bude odepřen přístup k veřejným zakázkám nebo k financování, aniž by bylo dosaženo významného pokroku v politikách, které často samy iniciovaly. Toto zvyšování počtu opatření vyvolává negativní pocity vůči Evropě, která je považována za příliš byrokratickou a vzdálenou místním potřebám.

3.6.

EHSV se také domnívá, že sociální a environmentální cíle budou dosaženy pouze tehdy, zaměříme-li se na příčiny nerovnováhy, a nikoli tím, že se zvýší počet závazných požadavků.

3.7.

V zájmu vytvoření příznivého prostředí pro malé a střední podniky je třeba věnovat zvláštní pozornost demografickým změnám, které výrazně snižují dostupnost kvalifikovaných pracovníků, a tedy i produktivitu malých a středních podniků. Prioritou musí být odborné vzdělávání a příprava, učňovská příprava a rozvoj dovedností, i co se týče zelených a digitálních dovedností.

4.   Zlepšování právní úpravy

4.1.

Zlepšování právní úpravy vyžaduje správnou rovnováhu mezi hospodářským, udržitelným a sociálním přístupem. EHSV doporučuje, aby se Komise při posuzování dopadu určitého právního předpisu více opírala o sociální partnery, profesní sdružení a komory na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni.

4.2.

Každé opatření týkající se transparentnosti způsobuje náklady. EHSV připomíná Komisi, že je třeba, aby v souladu se svými závazky prováděla iniciativu „Small Business Act“ a zásadu „zelenou malým a středním podnikům“. V návaznosti na sdělení o zlepšování právní úpravy EHSV požaduje, aby byla jakákoli nová přímá či nepřímá administrativní zátěž omezena na naprosté minimum.

4.3.

EHSV vyzývá Komisi, aby při přípravě konzultací oslovila EHSV v zájmu zohlednění specifických rysů malých a středních podniků, a to cílenějším způsobem prostřednictvím otázek, které by nebyly předpojaté a byly uzpůsobené všem druhům podniků. Zdůrazňuje, že aby se napomohlo přispění těchto podniků, je třeba upřednostňovat krátké konzultace ve všech jazycích EU.

4.4.

EHSV vyzývá Komisi, aby posílila síť a koordinaci zmocněnců pro malé a střední podniky na vnitrostátní úrovni a při jejich jednáních s Komisí.

4.5.

EHSV bere na vědomí zásadu týkající se právních předpisů – „jeden přijmout – jeden zrušit“ („One in, one out“) –, kterou se Komise zavázala uplatňovat. Ve spolupráci se sociálními partnery by se mělo prozkoumat snížení administrativní zátěže, a sice aby byla zmírněna tak, aniž by byly ohroženy politické cíle nebo sníženy vysoké ekonomické, sociální a environmentální normy EU. Za tímto účelem EHSV vyzývá Komisi, aby poskytla prováděcí a metodické podrobnosti, které umožní identifikovat zbytečnou zátěž. Lhůta pro provedení této zásady se nezdá být uzpůsobená pracovnímu programu Komise, v němž je stanoveno zveřejnění několika klíčových dokumentů v příštích měsících. EHSV vyzývá Komisi, aby urychleně určila administrativní zátěž, kterou lze odstranit. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby vždy, když dojde k určitému zmírnění zátěže, zkontrolovala, zda bylo obdobné snížení provedeno i ve vnitrostátních právních předpisech, a zajistila tak účinnost této zásady a rovné zacházení.

4.6.

EHSV požaduje, aby byl každý nový návrh, zejména pokud obsahuje přímá či nepřímá opatření v oblasti transparentnosti a podávání zpráv, předmětem řádného posouzení dopadů. Všechny instituce musí provádět test dopadů na malé a střední podniky. Součástí tohoto testu musí být ekonomická a právní analýza a je třeba, aby byly zveřejněny jeho zdroje. Test musí být proveden v každé nové verzi dokumentu, a to ve fázi návrhu a během vyjednávání. EHSV doporučuje, aby byli při každém posouzení dopadů konzultováni sociální partneři, zejména organizace zaměstnavatelů, a mohli tak přispět k analýze ustanovení týkajících se mikropodniků a malých a středních podniků. Výsledky posouzení dopadů musí Komise řádně zohlednit při volbě svého politického řešení. EHSV vyzývá v souladu s návrhy sdělení o zlepšování právní úpravy poslance a Radu, aby zdokumentovali dopad svých pozměňovacích návrhů na mikropodniky a malé a střední podniky.

4.7.

Ze zprávy Výboru pro kontrolu regulace vyplývá, že se výrazně snížil počet návrhů obsahujících ustanovení uzpůsobená malým a středním podnikům (z 22 % v období 2017–2019 na 15 % v roce 2020). Pokud budou přijata opatření týkající se transparentnosti, EHSV vyzývá orgány, aby za účelem zmírnění zátěže mikropodniků a malých a středních podniků stanovily prahové hodnoty. EHSV žádá, aby byla urychleně zavedena jednotná digitální brána, která je plánována na rok 2023.

5.   Alternativy ke zveřejňování informací

5.1.

EHSV vybízí Komisi, aby do všech návrhů začlenila alternativy pro mikropodniky a malé a střední podniky, pokud jde o povinnost podávání zpráv, což by zabránilo všeobecnému zavádění opatření, jež by mohla být vnímána jako represivní.

5.2.

V mnoha členských státech existují zvláštní poradní orgány, v jejichž rámci mohou sociální partneři projednávat sociální a hospodářská opatření a to, jak budou konkrétně organizována. Mnohé celostátní organizace malých a středních podniků jsou reprezentativní. EHSV doporučuje, aby se Komise na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni více opírala o sdružení malých a středních podniků, o sociální partnery, profesní sdružení a komory. Díky svým zkušenostem, odborným znalostem a aktivní síti kontaktů jsou schopni nejlépe podporovat a motivovat mikropodniky a malé a střední podniky a vyvíjet nástroje, které jsou v souladu se sociálními a environmentálními cíli. Je důležité jim poskytovat finanční a lidské zdroje, které jsou nezbytné pro rozvoj podpůrných opatření.

5.3.

EHSV konstatuje, že Komise vyvinula několik nástrojů, které by mohly být mikropodnikům a malým a středním podnikům užitečné, avšak nedostanou se k cílové skupině. EHSV doporučuje více mobilizovat zmocněnce pro malé a střední podniky s cílem přizpůsobit tyto nástroje potřebám mikropodniků a malých a středních podniků, obeznámit s nimi tyto podniky a napomoci jejich využívání.

5.4.

EHSV navrhuje podporovat a využívat celostátní a regionální opatření, která usnadňují sociální dialog v mikropodnicích, řemeslných podnicích a svobodných povoláních. (9) Toho lze dosáhnout tím, že budou zaměstnancům a zaměstnavatelům poskytovány veškeré informace a poradenství ohledně právních nebo smluvních ustanovení, jež se na ně vztahují, dále prostřednictvím diskusí a vydáváním užitečných stanovisek k otázkám, jež se specificky týkají těchto podniků a jejich zaměstnanců, a také prostřednictvím podpory zaměřené na předcházení konfliktům a spočívající v poskytování informací a doporučení zaměstnancům a zaměstnavatelům.

5.5.

EHSV vybízí členské státy, aby podporovaly profesní odvětví v poskytování odborné přípravy, poradenství a podpory pro mikropodniky a malé a střední podniky s cílem reagovat na sociální a environmentální požadavky. Tyto kroky by měly mít přednost před závaznými ustanoveními.

5.6.

EHSV v souladu se svým stanoviskem z vlastní iniciativy Na cestě k zadávání veřejných zakázek v souladu s principy oběhového hospodářství (10) vyzývá veřejné orgány, aby pomáhaly mikropodnikům a malým a středním podnikům porozumět udržitelnějším veřejným zakázkám, zejména místním, a aby zajistily, že specifikace budou dodržovat rovnováhu mezi kvalitativními a kvantitativními kritérii.

5.7.

Odborná příprava musí být podnikatelům v čele mikropodniků a malých a středních podniků i zaměstnancům dostupná během celého života, a to i v případě založení nového podniku nebo při převzetí podniku. EHSV se domnívá, že má-li být vytvořena základna podnikatelů a nových vlastníků stávajících podniků, kteří budou schopni řešit sociální, environmentální a hospodářské výzvy, je nezbytné nabízet a podporovat účast v cyklech odborné přípravy přizpůsobených novým dovednostem.

5.8.

EHSV navrhuje, aby pobídky ke snižování uhlíkového dopadu v mikropodnicích a malých a středních podnicích doprovázela finanční podpora, aniž by to představovalo překážku pro rozvoj podniků nebo další zátěž.

5.9.

EHSV doporučuje podporovat iniciativy zaměřené na označování podniků, které by bylo dobrovolné a bezplatné a jehož důvěryhodnost by zaručovala třetí strana. (11) Zároveň je třeba zajistit, že tyto systémy nebudou překážkou pro přístup na trh, a zabránit tomu, aby jich existovalo přespříliš, což by pro spotřebitele mohlo být matoucí.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

(3)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (2020/2131(INI)).

(4)  Návrh směrnice o udržitelné komunikaci podniků (2021/0104 (COD)).

(5)  Návrh směrnice, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (2021/0050(COD)).

(6)  Příklad řemeslného podniku v Nizozemsku, který zavedl opatření odpovídající zásadám oběhového hospodářství, a to bez povinnosti transparentnosti: https://www.deb.nl/ondernemersverhalen/slagerij-van-koppen-dacht-na-over-duurzaamheid/.

(7)  Les entreprises de proximité au féminin (Místní podniky: ženská perspektiva) (březen 2019):

https://u2p-france.fr/sites/default/files/etude_les_entreprises_de_proximite_au_feminin.pdf.

(8)  Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 15 a Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 1.

(9)  Regionální meziodvětvové paritní komise pro řemesla (CPRIA: https://cpria.proximeo-france.fr/) a regionální meziodvětvové paritní komise pro svobodná povolání (CPR-PL).

(10)  Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 16.

(11)  Příklad Répar’acteurs: https://www.artisanat.fr/reparacteurs#:~:text=Le%20label%20%C2%AB%20R%C3%A9par’acteurs%20%C2%BB,de%20la%20r%C3%A9duction%20des%20d%C3%A9chets.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Reklama za účelem moderní a odpovědné spotřeby

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/02)

Zpravodaj:

Thierry LIBAERT

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	30. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	20. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	132/0/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že Evropská unie (EU) musí podporovat reklamní průmysl, který vážně postihla koronavirová krize. Vzhledem k digitální transformaci a konkurenci, kterou představují společnosti GAFA, reklama stimuluje hospodářskou činnost a zaměstnanost a je důležitější než kdykoli předtím.

1.2.

Vzhledem k požadavkům na větší respektování spotřebitelů a výzvám spojeným s ekologickou transformací a bojem proti změně klimatu je nutná globální reflexe, aby se v reklamním průmyslu začaly zohledňovat zejména cíle Pařížské dohody.

1.3.

EHSV požaduje, aby se reklamní průmysl zavázal snížit uhlíkovou stopu, a tak v souladu s cíli EU dosáhl do roku 2050 uhlíkové neutrality svých činností a do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 55 %, čímž by přispěl ke společnému dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

1.4.

EHSV žádá, aby se všechny subjekty působící v reklamním průmyslu v závislosti na odvětví své činnosti zavázaly ke snížení dopadu na životní prostředí. Toho lze dosáhnout snížením spotřeby energie digitálních reklamních obrazovek a zlepšením jejich recyklovatelnosti, upřednostňováním využívání papíru z udržitelně obhospodařovaných lesů (s certifikáty PEFC a PFC) a tiskových barev dodržujících normy REACH a GreenGuard pro reklamní plakáty a letáky i snížením technického, energetického a logistického dopadu audiovizuální produkce.

1.5.

EHSV doporučuje subjektům působícím v reklamním průmyslu, aby v širší míře nezištně přispívaly k podpoře ekologicky odpovědných iniciativ subjektů, které nemají dostatečné finanční zdroje (malé a střední podniky, začínající podniky, družstva atd.).

1.6.

EHSV požaduje, aby subjekty působící v reklamním průmyslu rozsáhleji školily své členy ohledně výzev, jež představuje ekologická transformace. Tato osvěta by měla současně probíhat v rámci vysokoškolského vzdělávání v oboru komunikace.

1.7.

EHSV doporučuje, aby reklamní průmysl zahájil reflexi o tom, jaké symboly a s nimi související představy reklama zprostředkovává. To napomůže tomu, aby reklama nebránila ekologické transformaci, ale naopak ji stimulovala a na základě přesných faktů umožňovala zviditelnit výrobky, které přispívají ke snížení dopadů na životní prostředí.

1.8.

EHSV požaduje, aby se nadále usilovalo o posílení celoevropské regulace reklamy za účelem boje proti lakování nazeleno (greenwashing) a klamavým environmentálním tvrzením. Cílem musí být harmonizace mezi členskými státy EU.

1.9.

EHSV si přeje, aby kromě aspektů ekologické transformace byla věnována zvláštní pozornost reklamě zaměřené na mladé lidi, zejména na sociálních sítích.

1.10.

EHSV je toho názoru, že pokud nezaujmou subjekty působící v reklamním průmyslu v Evropě odpovědný přístup k dezinformacím, nebude nikdy existovat plně odpovědná reklama. Evropská komise (EK) musí zvýšit své úsilí v boji proti zpeněžování dezinformací. (1).

1.11.

EHSV žádá, aby byl reklamní průmysl otevřenější vůči občanské společnosti a častěji poskytoval příležitosti k diskusím s různými cílovými skupinami, které by mu umožnily vyvíjet se v souladu s novými očekáváními společnosti.

2.   Definice

2.1.

Definice „reklamy“, která se zde používá, je definicí stanovenou EU, jež ji pojímá jako jakoukoli formu sdělení v rámci obchodní, průmyslové nebo svobodné činnosti za účelem propagace poskytování zboží a služeb. Tato definice však nezahrnuje reklamu zaměřenou na cíl institucionální povahy (zlepšení pověsti podniku) ani reklamu veřejných subjektů či sdružení.

2.2.

Odpovědná reklama je reklama, která vyvolává pocit odpovědnosti za velké společenské a environmentální výzvy, konkrétně za potřebu bojovat proti změně klimatu.

3.   Reklama jako faktor stimulující hospodářskou činnost a zaměstnanost v Evropě

3.1.

Reklama úzce souvisí s růstem a pracovními místy. Tam, kde jsou investice do reklamy vysoké, je růst vyšší než tam, kde jsou nižší. (2) Podle studie sdružení World Federation of Advertisers z roku 2017 vztahující se na rok 2016 měly výdaje na reklamu ve výši 92 miliard EUR v Evropě přísně vzato umožnit výnos dalších 643 miliard EUR (3).

3.2.

Podle různých studií umožní investice jednoho eura do reklamy zvýšení růstu o 5 až 7 bodů díky multiplikačnímu účinku a efektu přelévání. V případě Belgie by byl násobící koeficient 5 (2,2 miliardy EUR vynaložené na reklamu vynesly belgickému hospodářství 13 miliard EUR) (4).

3.3.

Reklama urychluje šíření nových výrobků a služeb, někdy i inovací, což výmluvně dokládá délka používání některých výrobků, jak je tomu u nákupu počítačové techniky nebo telefonů. Rychlejší šíření nových výrobků vyvolává otázky ohledně jejich dopadů na životní prostředí.

3.4.

Reklama stimuluje hospodářskou soutěž. Bez reklamy bychom byli všichni zákazníky téže banky, která by určovala poplatky tak, jak by se jí zlíbilo. Bankovní služby jsou totiž u jednotlivých bank do značné míry podobné a rozdíl mezi nimi tkví mimo jiné i v reklamě. To platí pro celou řadu dalších odvětví činnosti (energetiku, distribuci atd.).

3.5.

Reklama umožňuje existenci mnoha odvětví, počínaje sdělovacími prostředky. V mnoha zemích EU financuje v široké míře tisk, rozhlas nebo televizi. Tento přísun prostředků představuje nejenom zdroj, ale může rovněž vytvářet závislost, která může někdy ovlivnit obsah produkce a vyvolávat otázky ohledně redakční nezávislosti.

3.6.

V Evropě dosahuje reklama obrat 140 miliard EUR (v roce 2018), přičemž 280 000 podniků, často malých a středních, částečně nebo úplně zajišťuje obchodní komunikaci podniků a zaměstnává 998 000 osob (5).

3.7.

Reklama má nepřímý vliv na řadu profesí, které souvisejí s její činností, jako je odvětví audiovizuální produkce, umělecké tvorby či fotografie. Belgická studie ukázala, že pracovní místa 87 000 osob jsou financována z příjmů z reklamy a nebo se prostřednictvím dodavatelských řetězců tyto osoby podílejí na reklamní produkci.

3.8.

Pokud shrneme všechny výdaje podniků na komunikaci, je k nim navíc ještě třeba dodat vysoké částky, které jsou v EU každoročně vynakládány na podporu zábavních, sportovních či kulturních akcí v rámci sponzorství a patronátu.

4.   Vliv přesahující hospodářské a sociální aspekty

4.1.

Uznává se, že díky vlivu reklamy na tisk existuje širší přístup k médiím. Bez reklamy by ceny novin prudce vzrostly a v případě jejího omezení by se mnoho titulů muselo přestat vydávat.

4.2.

Reklama rovněž umožňuje, aby si několik milionů lidí mohlo každý den přečíst zprávy v bezplatných denících.

4.3.

Nezapomínejme ani na umělecký a kreativní aspekt. Je třeba uvést, že v reklamě zahájila svou kariéru celá řada filmových režisérů, fotografů a kreslířů.

4.4.

Díky zahrnutí reklamy do městského prostředí se z některých míst staly turistické atrakce, jak je tomu např. na Times Square v New Yorku nebo na Piccadilly Circus v Londýně. Reklama ovlivnila vzhled měst a propůjčila některým místům jejich jedinečný ráz. Taková všudypřítomnost reklamy ve veřejném prostoru může být samozřejmě předmětem silné kritiky.

4.5.

Reklama přispívá k pozitivnímu vnímání světa, štěstí, potěšení nebo krásy. V době, kdy jsme bombardováni každodenními zprávami o neustálých krizích, přispívají reklamní sdělení k šíření optimistických a inspirujících informací. Reklama nám také poskytuje rady do života: „Don't imitate, innovate“ (Hugo Boss), „Pečuj o sebe“ (Garnier), „Nic není nemožné“ (Adidas). Reklama tedy obecně vyjadřuje pozitivní pohled na svět. Toto pozitivní pojetí lze využít jako důležitý nástroj ekologické transformace.

5.   Reklamní model a jeho společenské a environmentální důsledky

5.1.

Reklama má přímý vliv na emise skleníkových plynů. Má dopad na používání papíru i na spotřebu různých zdrojů (zejména z důvodu používání nových LCD obrazovek) a energie prostřednictvím internetu nebo audiovizuálních médií. Dopady v podobě emisí skleníkových plynů nebo obecněji dopady na životní prostředí (např. recyklovatelnost nosiče) v praxi nikdy neslouží jako kritérium pro určení podoby reklamní kampaně.

5.2.

Venkovní reklama má rovněž konkrétní dopad na životní prostředí. Lze to pozorovat zejména u světelných a digitálních panelů, jejichž spotřeba energie a dopad z hlediska světelného znečištění jsou značné. Odhaduje se, že na výrobu jedné digitální reklamní obrazovky představující standardní panel o hmotnosti 200 kg je zapotřebí 8 tun materiálu (6).

5.3.

Cílem reklamy je neustále zvyšovat spotřebu toho, co propaguje, čímž podporuje nadměrnou spotřebu, jež nutně neodpovídá potřebám. Existuje mnoho příkladů výrobků a drobných předmětů, jejichž praktické využití je velice omezené a někdy je v naprostém nepoměru k jejich dopadu na životní prostředí. Některé se vyhodí ihned po prvním použití. Reklama utváří potřeby a očekávání jednotlivců v souladu se zájmy těch, kdo ji šíří, a nikoli nutně na základě kolektivních zájmů.

5.4.

Díky svému rozšíření ve velkých městech může rovněž zvyšovat uniformizaci městského prostoru velkých evropských měst. Vzhled měst je v důsledku stejných reklamních kampaní stále podobnější a ztrácí na kvalitě. Tento jev lze vysvětlit tím, že většina reklam patří několika málo inzerentům.

5.5.

Hodnoty, které šíří prostřednictvím sdělení, jsou často vzdálené hodnotám sdílení, solidarity a uměřenosti. Reklama zprostředkovává obraz štěstí, které plyne ze zakoupení určitého výrobku. Symbolicky šíří myšlenku, že si lze vše koupit. Štěstí dosáhneme tehdy, pokud budeme více vlastnit a spotřebovávat. Z průzkumů veřejného mínění však nevyplývá, že existuje výrazná statistická spojitost mezi spotřebou a vnímáním štěstí, neboť štěstí je založeno především na víře v určité hodnoty, na širokém rodinném zázemí a síti reálných sociálních kontaktů. Reklama může být rovněž zdrojem neustálé nespokojenosti spotřebitelů, které nepřetržitě nutí ke zvyšování spotřeby, a frustrací pro všechny, zejména pro nejvíce znevýhodněné osoby, které si propagované výrobky a služby nemohou dovolit.

5.6.

Evropské podniky vydávají na dezinformačních internetových stránkách více než 400 milionů EUR, aniž by si toho byly vědomy (7). Uznává se, že hlavní zdroje dezinformací sledují finanční cíle, zejména prostřednictvím odkazů na internetové stránky, které umožňují získat velké částky peněz z internetové reklamy.

5.7.

EHSV zaznamenal, že na sociálních sítích stále více reklam budí dojem, jako by se nejednalo o reklamu, přičemž je však skrytě propagují více či méně známí vlivní uživatelé. Podle odhadů není u více než čtvrtiny reklam (26,6 %) na sociálních sítích uvedena značka ani to, že vycházejí z obchodního záměru (8). To vede k nejasnostem, které snižují důvěru ve značky. Proti tomu může působit akt o digitálních službách, a to tím, že stanoví povinnost uvádět název organizace, jež za reklamou stojí (9).

6.   Rychlejší uzpůsobení reklamního modelu výzvám ekologické transformace

6.1.

Je obtížné pochopit, proč se reklamní průmysl – ač je otázka klimatu stále naléhavější – oficiálně nezavázal k dodržování Pařížské dohody. Evropský parlament (EP) nedávno odhlasoval usnesení, jehož cílem je dosažení 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a EK za účelem splnění tohoto cíle zveřejnila dne 14. července 2021 balíček dvanácti opatření „Fit for 55“. Všechna profesní odvětví musí přispívat ke společnému úsilí a reklamní průmysl musí stejně jako ostatní odvětví začít plnit tento důležitý cíl, na jehož realizaci má méně než deset let.

6.2.

Většina reklamních společností pochopila výzvy spojené se změnou klimatu a nutnost zohledňovat velká očekávání společnosti. Již několik let bojují proti klamavým environmentálním tvrzením a lakování nazeleno. Toto úsilí musí nyní ještě zvýšit.

6.3.

EK tuto tendenci podporuje. V roce 2012 zřídilo GŘ JUST pracovní skupinu (mnohostrannou skupinu zúčastněných stran pro environmentální tvrzení). V roce 2013 a poté v roce 2016 bylo zveřejněno několik zpráv. Tyto dokumenty umožnily lépe pochopit problém klamavých environmentálních tvrzení a ovlivnily provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (10) o nekalých obchodních praktikách. EK připravuje aktualizaci těchto pokynů, jež má být zveřejněna do konce roku 2021. Konečné znění by mělo více vyjasnit uplatňování směrnice 2005/29/ES v oblasti klamavých environmentálních tvrzení. V roce 2020 provedly vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitele za koordinace ze strany EK kontrolu internetových stránek podniků, které obsahovaly tvrzení, že prodávají výrobky šetrné k životnímu prostředí. Ze závěrů této kontroly plyne, že tvrzení byla v 42 % případů přehnaná, nepravdivá nebo zavádějící a podle pravidel EU by mohla být potenciálně považována za nekalé obchodní praktiky (11).

6.4.

Nový akční plán pro oběhové hospodářství, který EK nedávno zveřejnila (dne 11. března 2020), se poprvé zaměřuje na odpovědnou reklamu. V části 2.2 tohoto plánu se uvádí, že EK hodlá posílit ochranu spotřebitelů před lakováním nazeleno. Dále stanoví, že podniky budou muset doložit svá environmentální tvrzení týkající se výrobků či organizace pomocí posouzení environmentální stopy. V části 3.2 je formulováno přání vytvořit pobídky zaměřené na míru obsazenosti vozidel (což lze uskutečnit prostřednictvím reklamy, která ukáže méně řidičů, kteří by byli v automobilu sami).

6.5.

V listopadu 2020 byla v EP přijata zpráva z vlastního podnětu „Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele“ (12), kterou vypracoval výbor IMCO (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů). V tomto dokumentu se „zdůrazňuje význam odpovědné reklamy, která respektuje veřejné normy v oblasti životního prostředí a zdraví spotřebitelů“.

6.6.

EHSV se obzvláště aktivně zasazoval konkrétně o zákaz klamavých environmentálních tvrzení mimo jiné ve stanovisku Ekologická, sociální a zdravotní tvrzení na vnitřním trhu (13). Přijal stanovisko Směrem ke strategii EU pro udržitelnou spotřebu (14), v němž zdůraznil význam lepší regulace reklamy pro účely udržitelnější spotřeby. Nedávno připomněl ve stanovisku Nový program pro spotřebitele (15), že je třeba lépe informovat spotřebitele a bojovat proti lakování nazeleno.

7.   Za evropskou reklamu pro udržitelnější a odpovědnější spotřebu

7.1.

EHSV je zastáncem přístupu založeného na pobídkách, který by apeloval na odpovědnost samotných reklamních společností. Tento přístup lze zdůvodnit pokrokem, kterého tato profese dosáhla, zejména v oblasti boje proti klamavým environmentálním tvrzením i v oblasti regulace. Tento přístup lze vysvětlit i nutností podporovat odvětví, které vytváří růst a pracovní místa, a to v obzvláště složitém období. EHSV se domnívá, že z veškerých omezení evropských reklamních modelů by měly prospěch digitální reklamní systémy, které vlastní převážně skupina GAFA, přičemž tyto společnosti dosud do značné míry unikají evropským daňovým systémům. Tento model se bude muset v budoucnu z důvodu vývoje pravidel pro cookies sám změnit. EHSV však uznává, že u některých druhů výrobků, které mají obzvláště velký dopad, jako jsou fosilní paliva, lze uvažovat o striktnějších formách regulace.

7.2.

EHSV v souvislosti se současnou hospodářskou krizí požaduje rychlou a výjimečnou finanční podporu určenou pro nejmenší a nejzranitelnější subjekty v reklamním průmyslu (malé a střední podniky), aby mohly tyto struktury v současné situaci nadále pokračovat v činnosti, a to s tím, že se na oplátku zaváží provést strukturální změny popsané výše.

7.3.

Všechny profese v reklamním průmyslu v Evropě i reklamní agentury působící v Evropské unii zařazují cíle Pařížské dohody z roku 2015 do své strategie snižování emisí skleníkových plynů, a zejména nové cíle EU snížit tyto emise do roku 2030 o 55 %.

7.4.

Všechny hospodářské subjekty v reklamním průmyslu uznávají cíle spojené s ekologickou transformací a začleňují je do fungování svých struktur tím, že navrhují posouzení své bilance skleníkových plynů, trajektorie snižování emisí a akční plány uzpůsobené těmto cílům. Tento vývoj v reklamě musí probíhat flexibilně, zejména s cílem motivovat a podporovat středně velké agentury.

7.5.

Subjekty působící v reklamním průmyslu se musí zavázat, že posoudí uhlíkovou stopu reklamních produktů s cílem změnit postupy, navrhnout ekologičtější výrobní alternativy a prozkoumat možnosti přemístění zpět do Evropy.

7.6.

Subjekty působící v reklamním průmyslu musí v širší míře poskytovat nezištnou podporu organizacím, které se nejvíce angažují v oblasti klimatické transformace a sociálního začleňování. Obecněji je třeba koncipovat vývoj řízení regulace reklamy tak, aby se do ní více zapojila občanská společnost, a to případně prostřednictvím nových forem řízení.

7.7.

Subjekty působící v reklamním průmyslu musí systematicky provádět odbornou přípravu zaměřenou na otázky v rámci ekologické transformace a odpovědnější reklamní praktiky tím, že budou svým zaměstnancům poskytovat interní školení a přispějí k odborné přípravě studentů v oblasti marketingu a komunikace.

7.8.

Reklamní průmysl se musí zavázat, že bude dále posilovat mechanismy profesionální regulace reklamy, a to tím, že budou rozšířeny pravomoci dohledu regulačních orgánů v Evropě a navrhne se větší a účinnější zapojení občanské společnosti (ekologické nevládní organizace, sdružení spotřebitelů, odborové svazy atd.) do její správy.

---

(1)  Evropská komise, Pokyny k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím, 26. května 2021. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_21_2585

(2)  Maximilien Nayaradou, L’impact de la régulation de la publicité sur la croissance économique (Dopad regulace reklamy na hospodářský růst), zkrácená verze zveřejněna v práci Publicité et croissance économique, Union des annonceurs, 2006. Doktorská práce obhájená na univerzitě Paris Dauphine v roce 2004.

(3)  World Federation of Advertising, The value of advertising (Hodnota reklamy), Deloitte, 2017.

(4)  Union belge des annonceurs (Belgická unie inzerentů), L’impact de la publicité sur la croissance économique en Belgique (Dopad reklamy na hospodářský růst v Belgii), 3. prosince 2015.

(5)  Zdroj: Eurostat, Advertising and Market Research Statistics (Statistiky v oblasti reklamy a průzkumu trhu).

(6)  ADEME, Modelování a posuzování vlivů digitálních reklamních panelů na životní prostředí, září 2020.

(7)  Claudia Cohen, Des marques financent, malgré elles, la désinformation (Velké značky nechtěně financují dezinformace), Le Figaro, 5. srpna 2021.

(8)  Středisko pro sledování odpovědného vlivu, ARPP, 13. září 2021.

(9)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 70.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(11)  Bulletin quotidien, Agence Europe, č. 12646, 24. ledna 2021.

(12)  https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2020/2021(INI)&l=en.

(13)  Úř. věst. C 383, 17.11.2015, s. 8.

(14)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 51.

(15)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 45.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Přepracování fiskálního rámce EU v zájmu udržitelného oživení a spravedlivé transformace

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/03)

Zpravodajka:

Dominika BIEGON

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	5. 10. 2021
Přijato na plenárním zasedání	20. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	168/3/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropská fiskální pravidla je třeba zrevidovat. Nedostatky byly zjevné již po finanční krizi v letech 2008 a 2009 a pandemie COVID-19 klade před stávající fiskální rámec ještě náročnější výzvy. Ve svých dřívějších stanoviscích EHSV uvítal přezkum správy ekonomických záležitostí provedený Evropskou komisí. V tomto stanovisku EHSV opakuje svůj postoj, že jsou zapotřebí reformy, a vyzývá Komisi, aby v revizi rámce správy ekonomických záležitostí EU, která je v současné době pozastavena, neprodleně pokračovala. Před vstupem revidovaného rámce v platnost by Komise měla předložit pokyny pro přechodné období, během nějž by neměl být spuštěn postup při nadměrném schodku a jednotlivé země by v případě potřeby měly mít možnost využít „doložku o neobvyklé události“.

1.2.

Jakýkoliv budoucí fiskální rámec musí a) posílit veřejné investice, b) umožnit větší cyklickou volnost a c) povolit větší flexibilitu a rozlišení podle jednotlivých zemí, pokud jde o způsoby úpravy dluhu, a současně musí zaručovat udržitelnost veřejných financí. Revize fiskálního rámce EU není nutná jen pro účely krátkodobé až střednědobé stabilizace hospodářství. Má zásadní význam i pro financování sociálně-ekologické transformace našeho hospodářství, zaručení plné zaměstnanosti, vysoce kvalitních pracovních míst a spravedlivé transformace.

1.3.

Za účelem přepracování fiskálního rámce EHSV konkrétněji navrhuje zavést především zlaté pravidlo pro veřejné investice, které již prosazoval v dřívějších stanoviscích, a to v kombinaci s výdajovým pravidlem. Kromě toho EHSV vítá návrh Evropské fiskální rady týkající se rozlišení jednotlivých zemí podle způsobu fiskální korekce.

1.4.

Závěrem EHSV poukazuje na to, že fiskální politika je typickou oblastí parlamentní politiky a její rozhodnutí ovlivňují celou strukturu státních výdajů a příjmů. Jak vnitrostátním parlamentům, tak Evropskému parlamentu tedy musí v budoucím rámci správy ekonomických záležitostí EU připadnout význačná úloha.

1.5.

Obdobně je třeba ve větší míře zapojit občanskou společnost do evropského semestru, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Tímto způsobem lze zavést vyváženou hospodářskou politiku, v níž budou sladěny všechny zájmy. Zvlášť se to týká správy Nástroje pro oživení a odolnost, do níž občanská společnost není uspokojivě zapojena. (1) Zásada partnerství byla po dlouhou dobu tradicí správy evropských strukturálních a investičních fondů a měla by sloužit jako plán pro účinný mechanismus sloužící zapojení občanské společnosti.

2.   Souvislosti: nové výzvy po pandemii COVID-19

2.1.

Evropská fiskální pravidla je třeba zrevidovat. Hodnocení fiskálního rámce EU vypracované Evropskou fiskální radou (v roce 2019) (2) před krizí správně poukázalo na dva hlavní problémy. Zaprvé jde o to, že fiskální pravidla mají tendenci být procyklická. Po finanční krizi v letech 2008 a 2009 nastala v důsledku silných obav o udržitelnost příliš brzy fiskální konsolidace, což evropské hospodářství přivedlo k dvojité recesi. Zadruhé se veřejné investice v EU staly prvním terčem výdajových škrtů. Ve srovnání s průměrnou mírou vládních investic v období 2015–2019 s průměrem před krizí (2005–2009) zaznamenalo 20 z 27 členských států pokles, některé až 50 %, a to v takové míře, že se hodnota stavu veřejného kapitálu vyznačující se zápornými hodnotami čistých veřejných investic v letech 2013 až 2017 v eurozóně zhoršila.

2.2.

Pandemie COVID-19 klade před fiskální rámec EU ještě závažnější výzvy: hospodářský propad spolu s politickými opatřeními ke zmírnění sociálního a ekonomického dopadu pandemie vedly v řadě členských států k masivnímu nárůstu veřejného schodku a výše poměru veřejného dluhu k HDP. (3) Odhady Evropské fiskální rady (2020) (4) ukazují, že pokud by fiskální pravidla EU byla v nezměněné podobě aktivována po zrušení obecné únikové doložky, očekávaná cesta snížení poměru dluhu by některé členské státy přetížila a vyvolalo by to významné negativní hospodářské, sociální a politické důsledky ohrožující hospodářské oživení v EU.

2.3.

Reforma fiskálních pravidel EU není nutná jen pro účely krátkodobé až střednědobé stabilizace hospodářství. Má zásadní význam i pro financování sociálně-ekologické transformace našeho hospodářství, zaručení plné zaměstnanosti, vysoce kvalitních pracovních míst a spravedlivé transformace. K dosažení cílů EU v oblasti klimatu je zapotřebí zásadní modernizace základního kapitálu. Udržitelné hospodářství vyžaduje masivní expanzi veřejných investic, jinak budou evropské ekonomiky čelit fiskálním rizikům souvisejícím s klimatem. (5) Současně je třeba zajistit udržitelnost veřejných financí. Ve svých dřívějších stanoviscích již EHSV zdůraznil, že je zapotřebí zavést zlaté pravidlo pro veřejné investice do fiskálního rámce EU. (6) Tyto požadavky nadále platí. Evropská komise nedávno odhadla, že má-li Evropa do roku 2030 splnit své cíle v oblasti klimatu a životního prostředí, je třeba vyplnit celkovou mezeru ve financování přibližně ve výši 470 miliard EUR ročně do roku 2030. (7) Jak bylo správně zdůrazněno, „mobilizace potřebného rozsahu financování bude významnou politickou výzvou“, a veřejné investice budou mít zcela zjevně zásadně důležitou úlohu, v neposlední řadě i za účelem aktivace soukromých investic. Reforma fiskálního rámce EU musí tyto úvahy zohlednit.

2.4.

EHSV zdůrazňuje, že poté, co dojde k hospodářskému oživení, musí členské státy čelit problému snižování poměru veřejného dluhu k HDP, aby si zachovaly dostatečný fiskální prostor pro zamezení příští hospodářské krizi. Výdajové pravidlo navržené v tomto stanovisku (viz odstavce 3.3.2 a 3.3.3) by skutečně zajistilo, že by v příznivém období členské státy konsolidovaly své veřejné finance.

2.5.

EHSV zdůrazňuje, že přezkum fiskálního rámce EU musí zohlednit současný makroekonomický kontext. MMF (8) i Evropská komise (9) uvádějí, že poměr veřejného dluhu k HDP by se měl v krátkodobém až střednědobém horizontu stabilizovat díky nízkým úrokovým sazbám a zvyšující se míře růstu. Udržitelnost státních dluhů závisí na (reálné) míře růstu HDP, ročním primárním saldu a (reálných) úrokových sazbách nesplaceného státního dluhu. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby tyto faktory zohlednila při posuzování udržitelnosti dluhu členských států.

2.6.

EHSV dále zdůrazňuje, že udržitelné veřejné finance do velké míry závisejí na spolehlivých veřejných příjmech a spravedlivém zdanění, včetně například boje proti daňovým podvodům a agresivnímu daňovému plánování. Oznámené nové vlastní zdroje by navíc měly přispívat k posílení spravedlivého zdanění a také k sociální a klimatické spravedlnosti. Pro zajištění udržitelných veřejných financí je rovněž nezbytná transparentnost příjmů a výdajů, zveřejňování informaci o státních zakázkách a stálá účast občanské společnosti v dohledu nad správou veřejných financí.

2.7.

Ve svých dřívějších stanoviscích EHSV uvítal přezkum správy ekonomických záležitostí provedený Evropskou komisí a zdůraznil, že je zapotřebí revize. (10) EHSV rovněž navrhl, aby se o otázce reformy správy ekonomických záležitostí EU diskutovalo v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Přizpůsobení ustanovení SFEU týkajících se správy ekonomických záležitostí současné hospodářské realitě v EU nemělo být tabu. EHSV tuto výzvu opakuje, a to zejména v souvislosti s krizí COVID-19. Aby se zabránilo návratu ke starým fiskálním pravidlům a zvládl se přechod na správu ekonomických záležitostí zaměřenou na prosperitu, EHSV požaduje, aby se v procesu přezkumu pokračovalo co nejdříve. (11)

3.   Konkrétní připomínky

3.1.   Opětovné vyvážení správy ekonomických záležitostí EU

3.1.1.

Fiskální politika by měla být součástí širšího víceúrovňového a vyváženého rámce správy. EHSV doporučuje, aby se správa ekonomických záležitostí zaměřovala na prosperitu, v rámci níž by se upřednostňovalo sociální a ekonomické blaho, a to tak, aby nikdo nezůstal opomenut, a zároveň se zajistila udržitelnost veřejného zadlužení. Výbor proto požaduje zavedení vyvážené hospodářské politiky, která by zdůrazňovala význam řady klíčových cílů politiky, jako jsou udržitelný a inkluzivní růst, plná zaměstnanost, důstojná práce, spravedlivé transformace, spravedlivé rozdělení příjmu a bohatství, veřejné zdraví a kvalita života, environmentální udržitelnost, stabilita finančních trhů, cenová stabilita, vhodně vyvážené obchodní vztahy, konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a udržitelné veřejné finance, a přisuzovala jim stejnou váhu. Tyto cíle jsou v souladu jak s cíli stanovenými v článku 3 Smlouvy o EU, tak se stávajícími cíli udržitelného rozvoje OSN. (12)

3.1.2.

Za účelem podpory členských států na cestě k udržitelnému a inkluzivnímu hospodářství nestačí jen povolit za určitých podmínek fiskální volnost. Kromě toho je třeba podpořit pobídky k reformám. Stávající rámec správy ekonomických záležitostí EU stojí na třech pilířích: a) rozpočtový dohled b) makroekonomický dohled a c) koordinace sociálních politik a politik zaměstnanosti. Již se tak silně zaměřuje na reformy. Nejrůznější empirické studie zdůrazňují, že navzdory reformám se většina dřívějších doporučení pro jednotlivé země soustředila na posílení konkurenceschopnosti a konsolidaci veřejných rozpočtů. (13) EHSV vyzývá orgány EU, aby budoucí doporučení pro jednotlivé země vypracovaly vyváženěji: fiskální měřítka, klimatické cíle EU a evropský pilíř sociálních práv by měly rovnocenně sloužit jako důležité referenční body pro doporučení pro jednotlivé země. Je třeba věnovat zvláštní pozornost reformám, jež podporují transformaci na ekologickou a digitální ekonomiku (jako jsou aktivní politiky na trhu práce a programy celoživotního učení, včetně programů pro změnu kvalifikace a poskytování podpory pro změnu povolání), a reformám, které zaručí, že fondy EU budou účinně čerpány (například zvyšování technických kapacit veřejné správy v oblasti řízení investičních projektů, účinné a otevřené systémy zadávání veřejných zakázek a reformy k odstranění jiných než měnových překážek účinné investiční politiky).

3.2.   Posilování veřejných investic

3.2.1.

EHSV zdůrazňuje, že fiskální rámec EU je nutné reformovat tak, aby lépe chránil veřejné investice. (14) Multiplikační efekt veřejných investic je zvlášť vysoký, a škrty veřejných investic tak mají zvlášť negativní dopad na hospodářský růst a zaměstnanost. Především škrty veřejných investic a vládních výdajů obecně jsou v časech hospodářských propadů a recesí zvlášť škodlivé. (15) Mnoho studií navíc označuje veřejné investice za faktor posilující růst z dlouhodobého hlediska. (16) Dlouhodobý nárůst veřejných investic rovněž soukromému sektoru přináší jistější základ pro plánování. (17)

3.2.2.

Tyto skutečnosti ospravedlňují přístup, který při posuzování, zda členské státy dodržují fiskální pravidla EU, upřednostňuje veřejné investice. EHSV obhajuje „zlaté pravidlo“ pro veřejné investice (18) v zájmu zachování produktivity a sociálního a ekologického základu pro blaho budoucích generací za současného zajištění udržitelnosti veřejných financí. EHSV obecně doporučuje provádět v rámci revidovaného fiskálního rámce tradiční koncept zlatého pravidla ve veřejných financích. (19) Znamená to, že čisté veřejné investice je třeba vyloučit z výpočtu celkových schodků státního rozpočtu. Je-li výdajové pravidlo prováděno tak, jak k tomu vyzývá EHSV (viz odstavce 3.3.2 a 3.3.3), čisté veřejné investice by měly být rovněž vyňaty ze stropu veřejných výdajů, zatímco investiční náklady by byly rozděleny po celou dobu životnosti namísto čtyřletého období, jak je tomu v současnosti. Čisté veřejné investice zvyšují veřejný nebo sociální kapitál a přinášejí prospěch budoucím generacím. (20) Budoucí generace zdědí obsluhu veřejného dluhu, ale na oplátku dostanou odpovídající a zvýšený objem veřejného kapitálu.

3.2.3.

EHSV zdůrazňuje, že zlaté pravidlo vede k preferenčnímu zacházení s veřejnými investicemi v rámci fiskálního rámce EU. Nezbavuje veřejné orgány povinnosti zdůvodňovat příslušné investiční projekty a získávat pro ně většinu. V každém případě musí být zachována transparentnost a parlamentní odpovědnost, čímž se rovněž zajistí, že budou realizovány pouze ty veřejné investice, které jsou všeobecně prospěšné.

3.2.4.

Jako úplně první krok EHSV doporučuje zásadní revizi „investiční doložky“. EHSV v první řadě doporučuje, aby „investiční doložka“ Paktu o stabilitě a růstu byla vykládána flexibilněji. Dosud byla uplatněna jen zřídka, především kvůli svým restriktivním kritériím způsobilosti. (21) Tato kritéria způsobilosti by měla být uvolněna. Veřejné investice by měly v zásadě ospravedlnit dočasné odchýlení od postupů korekce, a to nezávisle na pozici členského státu v hospodářském cyklu a i v případě, že tyto investice vedou k překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP.

3.2.5.

V současné době jsou odchylky od střednědobého rozpočtového cíle nebo od postupu korekce k jeho dosažení povoleny pouze v případě, že jsou spojeny s vnitrostátními výdaji na projekty spolufinancované EU. (22) EHSV navrhuje širší definici investic. Zároveň musí být definice investic jasnější a proveditelná, aby se zabránilo „kreativnímu účetnictví“. Pokyny Evropské komise poskytované členským státům v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost a s definicí investic, kterou obsahuje, jsou dobrým výchozím bodem (23), neboť zahrnují investice do hmotných aktiv, ale také investice do zdraví, sociální ochrany, vzdělávání a odborné přípravy a investice zaměřené na ekologickou a digitální transformaci.

3.2.6.

EHSV vítá zavedení taxonomie pro udržitelné činnosti. Jasně stanoví, co lze považovat za „environmentálně udržitelnou ekonomickou činnost“, což následně umožňuje definovat „environmentálně udržitelné investice“. (24) EHSV proto doporučuje považovat dobře vypracovanou taxonomii pro udržitelné činnosti za základ pro hodnocení udržitelnosti veřejných investic v kombinaci s pravidlem vyrovnaného rozpočtu. EHSV navíc se zájmem očekává návrh Komise na ekologické sestavování rozpočtu.

3.3.   Více cyklické volnosti pro fiskální politiku

Reforma cyklických způsobů korekce nebo zavedení výdajového pravidla

3.3.1.

EHSV zdůrazňuje, že metoda Evropské komise pro cyklickou korekci je nesrozumitelná a je zdrojem procykličnosti. Způsob, jakým Evropská komise určuje strukturální saldo, se ukázal jako problematický, neboť vypočítaný potenciální produkt je silně ovlivněný stávající hospodářskou situací. Kupříkladu v obdobích poklesu ekonomiky se potenciální produkt rychle a radikálně snižuje, ačkoliv to nutně neodráží reálné podmínky. (25) Snížení potenciálního produktu má závažné důsledky pro vypočítaný strukturální schodek a odpovídající konsolidační úsilí. Bude-li výpočet potenciálního produktu méně citlivý na cyklické fluktuace, může to otevřít značný fiskální prostor pro proticyklické hospodářské politiky členských států. Tento reformní návrh by mohl být proveden snadno a měl by být vzat v úvahu jen jako minimální požadavek pro lepší přizpůsobení fiskálních pravidel EU, aby řešila cyklické fluktuace. I přes reformy však strukturální schodek zůstane velmi složitým konceptem a jeho výpočet je téměř nemožné vysvětlit občanům a zúčastněným stranám. Kvůli technickým problémům a nesrozumitelnosti by měly být zváženy jiné možnosti.

3.3.2.

Alternativní možností reformy je úplně upustit od sporného konceptu strukturálního schodku a namísto toho zavést do revidovaného fiskálního rámce pravidlo pro veřejné výdaje. (26) Na rozdíl od cyklicky očištěného schodku lze veřejné výdaje sledovat v reálném čase a jsou přímo kontrolovány vládou. Veřejné investice by měly být upřednostňovány oddělením stávajících a investičních rozpočtů, přičemž stávající rozpočet by měl být omezen pouze pro růst nominálních výdajů. Přístup pravidla vyrovnaného rozpočtu by tímto způsobem mohl být sklouben s výdajovým pravidlem. (27)

3.3.3.

Nominální veřejné výdaje by se vypočítaly očištěné od úrokových plateb a od cyklických veřejných výdajů. Limity by mohly být určeny střednědobým tempem růstu reálného potenciálního produktu plus cílovou mírou inflace Evropské centrální banky (ECB) ve výši 2 %. Pokud cyklické faktory způsobují, že klesají příjmy z daní (v recesi) nebo rostou (v období vzestupu), podporuje toto pravidlo stabilitu tím, že zajistí, aby se vládní výdaje zvyšovaly pouze ve stanovených mezích. Výdaje přesahující stanovený limit by měly být povoleny pouze tehdy, pokud by byly rozpočtově neutrální, tj. pokud by se výdaje snížily jinde o stejnou částku nebo pokud by se zvýšily příjmy z daní. V případě obecného snížení daní by míra růstu výdajů musela zahrnovat ztrátu těchto příjmů. Navrhovaná kombinace výdajového pravidla a zlatého pravidla veřejných investic by mohla představovat účinný nástroj pro omezení veřejných výdajů na udržitelnou úroveň. Současně umožní fungování automatických stabilizátorů a také umožní vládám přijímat diskreční opatření.

Flexibilní způsoby úpravy dluhu pro jednotlivé země

3.3.4.

EHSV podporuje návrh Evropské fiskální rady (2020) (28) zavést do zjednodušeného fiskálního rámce specifické prvky pro jednotlivé země. EHSV zejména vítá návrh týkající se rozlišení úpravy dluhu v členských státech za současného zachování udržitelnosti dluhu. Strategie zaměřené na snížení poměru dluhu k HDP lišící se podle jednotlivých zemí by měly být založeny na komplexní ekonomické analýze s přihlédnutím k faktorům, jako je počáteční úroveň dluhu a jeho složení, diferenciály tempa růstu a úrokových sazeb z hlediska udržitelnosti, perspektiva inflace, předpokládané náklady na stárnutí a environmentální výzvy, míra nezaměstnanosti a chudoby, rozdělení příjmů a bohatství, vnitřní a vnější nerovnováha, a především k tomu, zda je fiskální korekce (např. požadovaný primární přebytek rozpočtu) realistická. (29)

3.3.5.

EHSV připomíná, že fiskální referenční hodnoty nejsou definovány v samotném článku 126 SFEU, nýbrž v protokolu č. 12 v příloze Smlouvy. Tyto hodnoty proto mohou být změněny jednomyslným hlasováním v Radě a není nutné použít formální postup pro změnu Smlouvy. EHSV vybízí orgány EU, aby zvážily zvýšení dluhového stropu odpovídajícího 60 % a zároveň zohlednily současný makroekonomický kontext a zajistily fiskální udržitelnost.

3.3.6.

A konečně je do tohoto kontextu třeba doplnit, že spoléhat se během recesí výlučně na vnitrostátní automatické stabilizátory není zcela v souladu s myšlenkou proticyklické politiky. Rozpočtové schodky vyvolané poklesem produktu a zaměstnanosti plně nekompenzují cyklické ztráty a nejsou dostatečné, aby bylo možné plně čelit cyklickému poklesu. Jedná se pouze o pasivní a částečné proticyklické reakce a musí být doplněny o aktivní diskreční dočasné reakce na cyklické poklesy s cílem zvrátit je v oživení. V minulosti se řada členských států rozhodla pokračovat ve snižování poměru dluhu k HDP s negativními hospodářskými důsledky, přestože fiskální stimulační opatření by byla mnohem vhodnější. Bude-li pokračovat prostředí příznivých úrokových sazeb, měly by být v budoucím fiskálním rámci povoleny větší primární schodky a současně by měly poměry dluhu k HDP zůstat na stejné úrovni nebo klesat a měla by se zajistit udržitelnost dluhu. Z toho důvodu musí zůstat základním prvkem jakéhokoliv budoucího fiskálního rámce EU ustanovení pro výjimečné okolnosti a měla by být odpovídajícím způsobem upravována.

Deaktivace únikové doložky

3.3.7.

EHSV vítá aktivaci obecné únikové doložky fiskálního rámce a varuje před příliš rychlým „návratem k normálu“, který by mohl způsobit kontrakční impuls, a členské státy by tak prováděly škrty ve výdajích, aby dosáhly střednědobých výdajových cílů, jako tomu bylo po roce 2010, kdy to vyvolalo dvojitou recesi. Bylo by to v rozporu s cílem programu Next Generation EU a mohlo by to způsobit novou recesi.

3.3.8.

EHSV podporuje rozhodnutí Evropské komise i v roce 2022 nadále uplatňovat obecnou únikovou doložku a deaktivovat ji v roce 2023 za předpokladu, že úroveň ekonomické aktivity dosáhne úrovně před krizí. (30) EHSV navíc podporuje tvrzení Evropské komise, že „po deaktivaci obecné únikové doložky budou nadále zohledňovány konkrétní podmínky v jednotlivých zemích“ (31). Před zavedením nového fiskálního rámce by Komise měla předložit pokyny pro přechodné období, během nějž by neměl být spuštěn postup při nadměrném schodku a jednotlivé země by v případě potřeby měly mít možnost využít „doložku o neobvyklé události“. EHSV navíc vyzývá Komisi, aby v revizi rámce správy ekonomických záležitostí EU, která je pozastavena, neprodleně pokračovala. EHSV namísto „návratu“ doporučuje „obrat“ směrem k revidovanému rámci pro správu ekonomických záležitostí, jak je uvedeno dále. (32)

3.4.   Mezinárodní úloha eura

3.4.1.

Naše společná měna, euro, se těší silné mezinárodní reputaci a je uznávána pro svůj celosvětový význam jako rezervní a obchodní měna. Reputace eura coby stabilní a důvěryhodné měny závisí na jasných, srozumitelných a vymahatelných fiskálních pravidlech, která posilují veřejné investice, a umožňují tak modernizaci kapitálu a vytváření větší cyklické volnosti během hospodářských poklesů, přičemž zajišťují udržitelnost dluhu. EHSV je proto přesvědčen, že revize fiskálních pravidel nesmí žádným způsobem podrývat stabilitu eura jako hlavní „opěrné“ měny Unie. Při debatě o revizi fiskálních pravidel by měl být zvláštní důraz kladen na to, jak finanční trh vnímá dlouhodobé vyhlídky eura jako globálně důležité měny. Reputace eura obecně závisí na hospodářské, sociální a politické stabilitě.

3.5.   Posílení úlohy parlamentů a občanské společnosti ve správě ekonomických záležitostí EU

3.5.1.

EHSV poukazuje na to, že fiskální politika je typickou oblastí parlamentní politiky a její rozhodnutí ovlivňují celou strukturu státních výdajů a příjmů. Jak vnitrostátním parlamentům, tak Evropskému parlamentu tedy musí v budoucím rámci správy ekonomických záležitostí EU připadnout význačná úloha. V evropském semestru musí být prostřednictvím interinstitucionální dohody posílena úloha Evropského parlamentu. Zároveň je třeba dodržovat zásadu subsidiarity a rozdělení pravomocí stanovené ve Smlouvách. Vnitrostátní parlamenty musí přimět vlády k odpovědnosti za fiskální politiky, které provádějí. Z toho důvodu musí být účinně zapojeny do evropského semestru a do provádění národních plánů pro oživení.

3.5.2.

Obdobně je třeba ve větší míře zapojit občanskou společnost do evropského semestru, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Tímto způsobem lze zavést vyváženou hospodářskou politiku, v níž budou sladěny všechny zájmy. Zvlášť se to týká správy Nástroje pro oživení a odolnost, do níž občanská společnost není uspokojivě zapojena. (33) Zásada partnerství byla po dlouhou dobu tradicí správy evropských strukturálních a investičních fondů a měla by sloužit jako plán pro účinný mechanismus zapojení občanské společnosti.

3.5.3.

V případě závažných odchylek od ukazatelů pro cíle hospodářské politiky by měla následovat jednání mezi orgány EU a členskými státy. Obě strany by měly společně a na základě rovnocennosti vymyslet řešení. Problém by mohlo zmírnit zavedení pozitivních pobídek namísto vyhrožování členským státům, jichž se finanční sankce týkají. Hlavním kritériem v doporučeních musí být podpora inkluzivního a udržitelného růstu. (34)

3.5.4.

EHSV kritizuje takzvanou „makroekonomickou podmíněnost“ v nařízení o společných ustanoveních, která se vztahuje na evropské strukturální a investiční fondy, v nařízení o nástroji pro oživení a odolnost a mezivládní smlouvě o evropském mechanismu stability, která obecně řečeno umožňuje zastavení vyplácení prostředků EU, pokud členské státy porušují fiskální pravidla EU nebo přispívají k makroekonomické nerovnováze. Po deaktivaci únikové doložky by tato makroekonomická podmíněnost mohla způsobit kontrakční impuls, což by členské státy vedlo ke snížení výdajů za účelem dosažení fiskálních cílů. Bylo by to v rozporu s politickým cílem územní soudržnosti a širšími cíli programu Next Generation EU.

3.5.5.

Pro udržitelné oživení je nadále nezbytná vstřícná měnová politika. Evropský parlament by mohl využít svých každoročních usnesení o ECB a svých čtvrtletních slyšení s ECB na téma „měnového dialogu“ k hlasování o sekundárních cílech a k vypracování demokratičtějšího postupu s pokyny pro makroekonomickou a průmyslovou politiku. Umožnilo by to větší zapojení sociálních partnerů a občanů i vnitrostátních parlamentů. Tímto způsobem by ECB získala obnovenou legitimitu pro širší soubor cílů. Mohla by pracovat efektivně a použít úplný soubor svých nástrojů k dosažení jasného a politicky definovaného souboru politických cílů, a to pod vedením demokratických institucí. ECB je veřejný orgán a lze ji využít k pomoci členským státům se samofinancováním v době rostoucích úrokových sazeb, ať už z hlediska cenové stability nebo z hlediska zaměstnanosti, a to zaměřením úrokových sazeb a rozpětí a cílenými měnovými nástroji.

---

(1)  Usnesení EHSV Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv? (2021) (Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1).

(2)  Evropská fiskální rada (2019): Assessment of EU fiscal rules with a focus on the six and two-pack legislation (Posouzení fiskálních pravidel EU se zaměřením na balíčky šesti a dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí).

(3)  Evropská komise, Evropská hospodářská prognóza – jaro 2021.

(4)  Evropská fiskální rada (2020): Výroční zpráva za rok 2020.

(5)  Finance Watch (2021), Fiscal Mythology Unmasked. Debunking eight tales about European public debt and fiscal rules.

(6)  Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 32; Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 12 a Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(7)  Pracovní dokument útvarů Komise (2020), Identifying Europe’s recovery needs (Zjišťování potřeb Evropy v oblasti oživení), SWD(2020) 98 final.

(8)  Zprávy Fiskálního monitoru MMF, duben 2021.

(9)  Monitor udržitelnosti dluhu, Evropská komise, únor 2021.

(10)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(11)  Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 12.

(12)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(13)  Crespy, Amandine and Vanheuverzwijn, Pierre (2019), „What Brussels means by structural reforms: empty signifier or constructive ambiguity?“, in: Comparative European Politics, Vol. 17, Iss. 1, s. 92–111; Hacker, Björn (2019): A European Social Semester? The European Pillar of Social Rights in Practice. Brusel, ETUI.

(14)  Viz rovněž Evropská fiskální rada (2019).

(15)  Evropská komise (2016), Zpráva o veřejných financích v HMU v roce 2016, Institutional Paper č. 045; J-M Fournier (2016), The positive effect of public investment on potential growth, OECD Economics Department, Working Paper 1347.

(16)  IMF Fiscal Monitor (2020), Policies for the Recovery.

(17)  H. Bardt, S. Dullien, M. Hüther and K. Rietzler (2020), For a sound fiscal policy. Enabling public investments, IW policy paper 6/2020, Institut der deutschen Wirtschaft (IW), Köln.

(18)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(19)  A. Truger (2020), Reforming EU Fiscal Rules: More Leeway, Investment Orientation and Democratic Coordination, Intereconomics, 55(5).

(20)  Viz rovněž P. Bom and J. Ligthart (2014), What have we learned from three decades of research on the productivity of public capital?, Journal of Economic Surveys, 28(5), s. 889–916.

(21)  J. Valero (2019), New investment clause fails to win EU member state support, Euractiv. Viz Evropská komise (2015), Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu, COM(2015) 012 final.

(22)  Evropská komise (2015).

(23)  Evropská komise (2021), Guidance to Member States. Recovery and resilience plans (Pokyny členským státům. Plány pro oživení a odolnost), SWD(2021) 12 final, část 2/2.

(24)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.

(25)  A. Truger (2015), Austerity, cyclical adjustment and the remaining leeway for expansionary fiscal policies within the current EU fiscal framework, Journal for a Progressive Economy, 6, s. 32–37.

(26)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(27)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(28)  Evropská fiskální rada (2020).

(29)  Evropská fiskální rada (2020).

(30)  Evropská komise (2021): Koordinace hospodářských politik v roce 2021: překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky, COM(2021) 500 final.

(31)  Evropská komise (2021): Rok od vypuknutí pandemie COVID-19: reakce v oblasti fiskální politiky, COM(2021) 105 final.

(32)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

(33)  Usnesení EHSV Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv? (2021) (Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1).

(34)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropský sklářský průmysl na rozcestí – jak zajistit ekologizaci a energetickou účinnost tohoto odvětví a zároveň zvýšit jeho konkurenceschopnost a zachovat kvalitní pracovní místa

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/04)

Zpravodaj:	Aurel Laurențiu PLOSCEANU
Spoluzpravodaj:	Gerald KREUZER

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	29. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	21. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	142/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský sklářský průmysl je inovativní a vysoce strategické odvětví, které EU přináší velký prospěch. Sklářské výrobky jsou nezbytné pro přechod ke klimaticky neutrálnímu oběhovému hospodářství: k renovaci budov, rozsáhlejší výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů, dekarbonizaci dopravních prostředků a zajištění udržitelnosti obalů. Sklo rovněž přispívá k digitální revoluci v Evropě. Ve stručnosti: sklo je budoucnost.

1.2.

EHSV žádá tvůrce unijních politik, aby sklářský průmysl a všechna jeho pododvětví zařadili mezi ústřední prvky současných politických priorit, jako je balíček „Fit for 55“, balíček týkající se oběhového hospodářství, Digitální agenda, agenda týkající se strategických hodnotových řetězců a mezinárodní obchodní politika EU a související nástroje.

1.3.

Obrovským zdrojem obchodních příležitostí pro sklářský průmysl by byla iniciativa EU „renovační vlna“, která by mohla podnítit investice a zároveň výrazně přispět ke snižování emisí CO2 z budov. Vyzýváme tvůrce politik na úrovni EU a v členských státech, aby cíle, jež jsou navrhovány nyní, přinejmenším zachovali a pokud možno je zvýšili.

1.4.

Má-li se výroba skla – tedy proces, jenž je ze své podstaty energeticky náročný – stát uhlíkově neutrální, je nezbytná transformace energetiky v rámci tohoto odvětví. Tato transformace povede k výraznému navýšení nákladů na podnikání v důsledku vyšších provozních nákladů a kapitálových požadavků.

1.5.

EHSV důrazně doporučuje, aby politiky EU tuto transformaci umožnily tím, že sklářský průmysl podpoří, a to finančně – podporou na kapitálové i provozní výdaje –, budováním kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, cenově dostupnými dodávkami energie a zajištěním toho, aby toto odvětví nebylo vystaveno nekalé soutěži ze zemí mimo unijní trh.

1.6.

EHSV podporuje všechny politiky EU a národní plány pro oživení, které napomáhají dopravní revoluci, jež směřuje k inteligentním a klimaticky neutrálním automobilům a rozsáhlému rozšíření systémů veřejné dopravy. Důležitou úlohu zde hraje rovněž sklo využívané v oblasti nejmodernějších technologií.

1.7.

EHSV důrazně doporučuje, aby EU klasifikovala sklo jako trvalý materiál, jelikož je inertní, opětovně použitelné a donekonečna recyklovatelné.

1.8.

EHSV vyzývá k přechodu od nelineárních materiálů ke sklu, které je plně oběhové, opětovně použitelné a recyklovatelné, aby se tak snížila závislost na dovozu fosilních paliv a omezila těžba prvotních surovin a vyčerpávání zdrojů. Výbor navrhuje, aby EU uznala, že sklo přispívá k udržitelným obalovým systémům.

1.9.

EHSV důrazně doporučuje rozsáhlejší uplatňování zásad oběhového hospodářství ve spojení s veřejnou a soukromou finanční podporou a partnerstvími, jako je iniciativa „Close the Glass Loop“ s cílem napomoci tomu, aby se zvýšila míra recyklace skla. To Evropě umožní zamezit vytváření skleněného odpadu, snížit spotřebu energie a emise CO2 a vytvořit nová pracovní místa v odvětví recyklace skla.

1.10.

EHSV naléhavě vyzývá EU, aby uznala, že sklo je nezbytné pro výrobu zelené energie. Sklo je klíčovou složkou nejen fotovoltaických solárních panelů, ale také větrných turbín a k výrobě zelené elektřiny jej lze využít i jinými způsoby. EHSV vyzývá Komisi a Parlament, aby vypracovaly nové politiky EU týkající se klimatických cílů a strategických hodnotových řetězců s cílem obnovit v Evropě výrobu fotovoltaických článků a zabezpečit výrobu dalších strategických sklářských výrobků a hodnotové řetězce, k nimž náleží (např. čelní skla pro výrobce dopravních prostředků).

1.11.

EHSV požaduje, aby byly podporovány investice do vzdělávání a odborné přípravy s cílem zajistit, aby noví a mladí zaměstnanci, kteří v tomto odvětví začínají a nahrazují stárnoucí pracovníky, nabyli nezbytné znalosti a schopnosti a aby současní pracovníci mohli držet krok s inovacemi a transformačními změnami ve sklářském průmyslu.

1.12.

EHSV vyzývá EU, aby náš sklářský průmysl chránila před rizikem úniku uhlíku. Stále vyšší ambice v oblasti klimatu a rostoucí uhlíkové náklady vyžadují spíše silnější než slabší ochranu před únikem uhlíku. Konkurenceschopnost sklářských výrobků na vývozních trzích a v samotné EU lze částečně zajistit účinnými opatřeními týkajícími se úniku uhlíku v rámci systému obchodování s emisemi (ETS). Tento systém by měl být zachován, aby byl sklářský průmysl podpořen při transformaci za účelem splnění cíle EU, jímž je klimatická neutralita. Je třeba pečlivě zvážit zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a balíčku týkajícího se taxonomie. Výbor žádá, aby tento mechanismus zahrnoval řešení, pokud jde o vývoz, a aby účinná opatření týkající se úniku uhlíku byla posílena tím, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude doplněn o přidělování bezplatných povolenek na základě plné výše referenční hodnoty, a to alespoň do roku 2030 a v souladu s pravidly WTO.

1.13.

Ekologická a digitální transformace v Evropě, a zejména ve sklářském průmyslu, musí být transformací spravedlivou. EHSV vyzývá k tomu, aby v zájmu zajištění maximální podpory tohoto procesu do něj byli zapojeni i pracovníci. Právní předpisy EU by tudíž měly podporovat sociální dialog na všech úrovních.

1.14.

V zájmu sledování vývoje ve sklářském průmyslu, pokud jde o snižování emisí CO2, výrobu a další důležité proměnné, by EHSV uvítal cílenější podporu a analýzu tohoto odvětví celkově a jeho pododvětví a jednotlivých členských států.

2.   Obecný popis sklářského průmyslu

2.1.   Výroba

Podle Glass Alliance Europe bylo v EU v roce 2020 vyrobeno 36,8 milionu tun skla. EU je jedním z největších výrobců skla na světě. Výroba skla sestává z pěti pododvětví:

a)	60,4 % – obalové sklo,

b)	29,2 % – ploché sklo,

c)	3,2 % – užitkové sklo,

d)	5,3 % – vlákna (vyztužení a izolace),

e)	2,1 % – speciální sklo.

2.2.

Zaměstnanost

V roce 2018 zaměstnával sklářský průmysl v EU-27 asi tak 290 000 pracovníků. (1) Tento údaj zahrnuje výrobu, recyklaci a zpracování skla, neboť hodnotové řetězce některých odvětví, konkrétně například odvětví plochého skla, jsou složité. Je rovněž třeba poznamenat, že odvětví zpracování skla zahrnuje značný počet malých a středních podniků.

2.3.   Zdraví a bezpečnost

2.3.1.

Evropský sklářský průmysl nabízí kvalitní pracovní místa pro širokou škálu profilů: od míst pro nekvalifikované manuální pracovníky až po pracovní místa v technických oborech vyžadující vysokou kvalifikaci.

2.3.2.

Nekvalifikovaná manuální práce ve sklářském průmyslu může být fyzicky namáhavá a ještě pořád může být občas nebezpečná. Opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti vyžadují investice a často mají pozitivní dopad na produktivitu. Opatření pro prevenci nemocí z povolání jsou neustále zlepšována, jako je tomu v případě prevence silikózy v rámci sociálního dialogu Evropské sítě pro oxid křemičitý (NEPSI) o respirabilním krystalickém oxidu křemičitém. Kultura bezpečnosti a prevence přispěla ke kvalitě pracovních míst v tomto odvětví.

2.4.   Věk, vzdělávání a odborná příprava

Na rozdíl od střední a východní Evropy je pracovní síla v zemích západní Evropy většinou starší (50+) a velmi zkušená. Je stále obtížnější přilákat nové a mladší pracovníky. Nahradit starší a zkušené pracovníky znamená zaškolit pracovníky nové a umožnit současným pracovníkům, aby drželi krok s inovacemi a změnami, jimiž sklářský průmysl prochází.

2.5.   Sklářský průmysl je velmi inovativním odvětvím.

2.5.1.

Trendy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek otevírají nové příležitosti a trhy pro udržitelné, zdravé a opětovně použitelné skleněné obaly donekonečna recyklovatelné v uzavřeném okruhu. Sklářský průmysl pracuje na inovaci vzorů a na více „přelomových“ způsobech dekarbonizace výrobního procesu, což předznamenává zásadní transformaci ve výrobě skla.

2.5.2.

Sklo používané ve stavebnictví a v automobilovém průmyslu je stále sofistikovanější, neboť se do něj přidávají fólie, plyny, nátěry, kamery, radary a další materiály s cílem zvýšit bezpečnost a zlepšit izolační vlastnosti a přenosnost dat. V zájmu zachování účinnosti a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů lze do fasádního skla nebo do panoramatických střešních oken aut zabudovat fotovoltaické články.

2.5.3.

Produkty ze skla vyrobené za použití nejmodernějších technologií se používají rovněž v leteckém a kosmickém a v obranném průmyslu. Výrobky ze skla a kompozitní materiály, jejichž složku tvoří sklo, se používají také v kosmických lodích a družicích jako nátěry, elektronika, čidla, displeje atd. Díky tomu je sklářský průmysl nejen vysoce technologicky vyspělým a inovativním odvětvím, ale také odvětvím velmi strategickým.

2.6.   Dopady pandemie COVID-19

Od začátku pandemie jsou trhy v klíčových odvětvích oslabeny, což v některých důležitých oblastech sklářského průmyslu (ploché sklo, užitkové sklo, vlákna) vedlo ke snížení výroby a pomalému tempu oživení. V roce 2020 zaznamenal sklářský průmysl propad o 1 % až 14 % v závislosti na pododvětví. U plochého skla, které se používá především ve stavebnictví a automobilovému průmyslu, se trh EU v roce 2020 zmenšil o více než 10 %. Zatímco využívání ve stavebnictví je stabilnější, než se očekávalo, trh s automobilovým sklem zůstává i nadále ve velkém útlumu.

3.   Přínos sklářského průmyslu pro klimatickou neutralitu, oběhové hospodářství, blahobyt a Digitální agendu EU

3.1.   Klimatická neutralita

3.1.1.   Renovační vlna

3.1.1.1.

Výrobky ze skla jsou ústředním prvkem iniciativy U „renovační vlna“, jejímž cílem je drasticky snížit spotřebu energie a emise CO2 z budov. V zájmu izolace budov bude muset zasklení oken odpovídat nejvyšším normám energetické náročnosti. To by znamenalo ohromné snížení emisí CO2 z budov, neboť vysoce výkonné zasklení by do roku 2050 mohlo zamezit 37,4 % těchto emisí. (2) Klíčem k dosažení optimální izolace budov je rovněž skleněná vlna, pěnové sklo a další izolační produkty ze skleněných vláken.

3.1.1.2.

Iniciativa EU „renovační vlna“ by byla nesmírným zdrojem obchodních příležitostí. Kdyby se u výměn oken dosáhlo dvojnásobné úrovně, mohlo by to vést k tomu, že trh s plochým sklem vzroste o více než 60 %, a mohlo by to tudíž podnítit investice.

3.1.2.   Výroba zelené energie

3.1.2.1.

Sklo je pro výrobu zelené energie nepostradatelné. Je klíčovou složkou fotovoltaických solárních panelů. Ve větrných turbínách se používají skleněná vlákna, díky nimž jsou tyto turbíny lehké, ale bytelné. Zelenou elektřinu lze rovněž produkovat pomocí speciálního zrcadlového skla, jež zaměřuje světlo na centrální prvek připojený ke generátoru.

3.1.2.2.

Rychlý vzestup evropského odvětví výroby solárních panelů a jeho pád v důsledku nekalé soutěže ze strany čínských společností může sloužit jako příklad toho, jak se v prostředí mezinárodní konkurence nemá nakládat s novými příležitostmi v oblasti zelené energie. Nové politiky EU týkající se klimatických cílů a strategických hodnotových řetězců by měly usilovat o modernizaci výroby fotovoltaických článků v Evropě.

3.1.3.   Doprava

3.1.3.1.

Sklářský průmysl je velkým dodavatelem pro výrobce kolejových vozidel. V důsledku krize COVID-19 některé společnosti zajišťující veřejnou dopravu pozastavily nebo zrušily řadu velkých objednávek, přičemž několika závodům hrozí uzavření, což by mohlo vést ke zvýšení dovozu. Účinnou podporou evropské výroby by mohly být včasné národní plány pro oživení.

3.1.3.2.

Navzdory skutečnosti, že automobilový průmysl procházel krizí již před vypuknutím pandemie COVID-19, je pravděpodobné, že bude poptávka po modernějším, lehkém a vysoce izolujícím zasklení. Autonomní automobily pak zvýší poptávku po sofistikovanějších specializovaných výrobcích ze skla, které budou sloužit jako displeje, ovládací panely, zařízení pro rozšířenou realitu atd.

3.1.4.   Udržitelné obaly

Sklářský průmysl poskytuje evropským odvětvím potravin a nápojů, kosmetiky a farmaceutických výrobků (např. vakcíny proti onemocnění COVID-19) zdravý a udržitelný inertní obalový materiál. Tento průmysl má vedoucí postavení, pokud jde o širokou škálu inovací v oblasti ekodesignu, dekarbonizace a energetické účinnosti s cílem změnit způsob výroby skla. Každoročně se do dekarbonizace, energetické účinnosti a modernizace zařízení investuje nejméně 10 % výrobních nákladů. Nejnovější projekt „Furnace for the Future“ (3) (Pec pro budoucnost), který je zaměřený na obalové sklo a který se ucházel o podporu z Inovačního fondu v rámci EU ETS, sníží emise o 60 %. Jde o jednu z několika iniciativ, jež mají napomoci dosažení cíle tohoto odvětví vyrábět klimaticky neutrální skleněné obaly, které budou sklářský průmysl transformovat a v oblasti nízkouhlíkových skleněných obalů nabídnou velké příležitosti k růstu.

3.2.   Oběhové hospodářství: sklo coby dokonalý produkt

3.2.1.

Sklo je trvalý, inertní materiál, který je opětovně použitelný a který lze donekonečna recyklovat, aniž by ztratil své vlastnosti.

3.2.2.

Sklo je environmentálně šetrnou alternativou, kterou lze v mnoha případech použít místo plastu, a je na špici, co se týče účinné recyklace, a je 100 % opětovně použitelné, takže zajišťuje plně oběhový systém. Jedná se o jediný obalový materiál, u nějž není zapotřebí plastová vrstva či vložka a který vždy zůstává zdravý a bezpečný pro balení potravin bez ohledu na to, kolikrát je recyklován. Sklo je tedy jediným obalovým materiálem, jehož pomocí lze plně oběhového systému dosáhnout. Sklo je jedním z nejvíce recyklovaných obalových materiálů. Z veškerého skla, jež se v současné době uvádí na trh, se k recyklaci sbírá 76 %. Díky používání recyklovaného skla dochází k úsporám energie a vzniká méně emisí CO2. I nadále by měly být podporovány celounijní pobídky, které budou zúčastněné strany v rámci celého hodnotového řetězce, včetně spotřebitelů, motivovat k tomu, aby recyklovaly více a lépe.

3.2.3.

V odvětví skla pro stavebnictví představuje recyklované sklo v současnosti 26 % surovin. (4) Existuje potenciál recyklaci zvýšit zlepšením sběru, třídění a čištění skla ze starých oken nebo fasád.

3.2.4.

Konec životnosti fotovoltaických článků první generace může být novou příležitostí k přepracování průmyslové politiky v oblasti solární energie a k tomu, aby díky lepší recyklaci zůstaly vzácné materiály v Evropě. Napomoci by tomu měla jasná vize a politika EU.

3.3.   Blahobyt

3.3.1.

Sklo je všude kolem nás. Moderní život by bez něj nebyl možný. Sklářský průmysl je rovněž jedním z nejstarších průmyslových odvětví, a pokud jde o dekorativní sklo, umění a kulturu, má v Evropě hluboké historické kořeny. Touto dlouhou tradicí se utvářelo evropské know-how a postupy v této oblasti a umění výroby skla.

3.3.2.

Beze skla se v dnešní době neobejdou zdravotnické technologie, biotechnologie ani vědecké inženýrství v oblasti živé přírody. Sklo nás také chrání před rentgenovým zářením (radiologie) a paprsky gama (jaderné záření). Sklo pro interiérový design, ale také skleněný nábytek či skleněné prvky, jako jsou zrcadla, přepážky, zábradlí, stoly, police a skleněné osvětlení, zlepšují naše životní a kancelářské prostory.

3.3.3.

Sklo zachovává kvalitu a zajišťuje trvanlivost našich potravin a nápojů. Skleněné jídelní soupravy umožňují elegantní stravování a stylové doplňky. Skleněná okna vpouštějí do našich domovů a kanceláří přirozené světlo. Sklo se používá ve spotřebičích a elektronice pro domácnosti a kanceláře. Příkladem jsou dvířka pro trouby, varné desky, televizní obrazovky a počítačové monitory a chytré telefony.

3.4.   Digitální Evropa

Evropské výrobní závody již produkují nejtenčí sklo, které je dostupné. Používá se pro displeje, chytré telefony, tablety a jiné (dotykové) obrazovky/monitory. Dráty a kabely ze skleněných optických vláken zajišťují jak rozsáhlý – a dokonce i mezikontinentální – přenos dat, tak i mikrospojení v elektronických zařízeních a čipech.

4.   Sklářský průmysl coby energeticky náročné odvětví

4.1.

Každým rokem se další a další pece přestavují nebo upravují tak, aby využívaly nízkouhlíkové technologie, jež jsou a energeticky mnohem účinnější. Sklářský průmysl nadále snižuje spotřebu energie využíváním technologií rekuperace odpadního tepla a technologie organického Rankinova cyklu, větším využíváním skleněných střepů a prostřednictvím dalších symbiotických technologií. Energetickou účinnost pomáhají zvyšovat nové systémy hospodaření s energií a technologie plošně zaváděné ve sklárnách.

4.2.

Spotřeba energie ve sklářském průmyslu se téměř 100 let prudce snižuje a nyní dosahuje svého termodynamického limitu.

4.3.

Vzhledem k tomu, že jsou emise CO2 ve sklářském průmyslu přímo spojeny s využitou energií, lze zlepšení energetické účinnosti pozorovat na snížení těchto emisí. A tato zlepšení skutečně vedla k prudkému snížení emisí CO2. Například francouzský sklářský průmysl – který je poměrně různorodý a sofistikovaný – snížil mezi lety 1960 a 2010 své emise CO2 o 70 %.

4.4.

V zájmu sledování pokroku sklářského průmyslu ve srovnání s dalšími energeticky náročnými odvětvími by měla být rozvíjena cílenější podpora pro toto odvětví celkově a pro jeho pododvětví a také pro jednotlivé členské státy.

4.5.   Cesty ke klimatické/uhlíkové neutralitě

4.5.1.

Sklářský průmysl téměř dosáhl svého termodynamického limitu, což znamená, že s ohledem na stávající techniky a spalování zemního plynu již není možné výrazně snížit emise CO2. Zapotřebí je tedy transformace energetiky a ještě větší oběhovost v odvětví výroby skla v oblastech, jež k tomu mají potenciál.

4.5.2.   Zelená elektřina

Další nadějnou cestou k dekarbonizaci výroby skla je elektrifikace. V současné době se připravuje demonstrační projekt nazvaný „Furnace for the Future“ (Pec pro budoucnost). Jednalo by se o první velkokapacitní hybridní elektrickou pec na obalové sklo na světě. V pododvětví obalového skla a užitkového skla již fungují menší elektrické pece. Stejně jako v případě vodíku je i u zelené elektřiny třeba rozvíjet příslušné kapacity.

4.5.3.   Zelený vodík

Vodík představuje velmi slibnou alternativu zemního plynu. V rámci sklářského průmyslu se již zkoumá varianta vodíkových pecí. Bude však trvat ještě několik let, než bude první pec na vodík provozu a konkurenceschopná a než budou k dispozici dostatečné kapacity pro výrobu a přepravu vodíku.

4.5.4.   Oběhovost

Při tavení skla v pecích na zemní plyn vzniká 80 % emisí CO2 spalováním zemního plynu a 20 % z primárních surovin. Nahrazením primárních surovin recyklovaným sklem (střepy) se předejde potřebě těžit nové suroviny, sníží se množství odpadu a emisí CO2 a dojde k úsporám energie. Existuje potenciál k tomu, aby se „uzavřel cyklus skla“ (5) a aby se po spotřebě recyklovalo více skla. V pododvětvích skla pro stavebnictví a skla pro automobilový průmysl se testuje několik iniciativ a modelů, jejichž cílem je zlepšit sběr. Měl by být stanoven cíl pro předběžnou demontáž skla a zasklení z budov, která předchází demolici, a pro sběr konkrétního materiálu, který by doplňoval obecný cíl týkající se stavebního a demoličního odpadu, jenž je v případě lehkých materiálů, jako je sklo, neúčinný. Jsou zapotřebí systémy tříděného sběru, jež by zajišťovaly vysokou kvalitu, díky čemuž by sklářské výrobky mohly obsahovat velký podíl recyklovaného materiálu.

4.5.5.   Překážky a výzvy

Transformace energetiky s sebou přinese vyšší provozní náklady a kapitálové výdaje. Politiky EU musí tuto transformaci umožnit tím, že podpoří investice ve sklářském průmyslu, a musí zajistit, aby toto odvětví nebylo vystaveno nekalé soutěži ze zemí mimo unijní trh. Opatření je navíc nutno přijmout již nyní, neboť pece mají životnost asi 10 až 15 let (na obalové sklo) nebo 15 až 20 let (na ploché sklo). Od klíčového roku 2050 nás tedy dělí pouhé dvě generace pecí.

5.   Sklářský průmysl v politikách EU

5.1.

Zelená dohoda: Zelená dohoda pro Evropu, iniciativa EU „renovační vlna“, prosazování většího množství energie z obnovitelných zdrojů, udržitelná dopravní politika a iniciativy zaměřené na oběhové hospodářství by měly účinně stimulovat přechod k nízkouhlíkovým sklářským výrobkům.

5.2.

Nové zdroje energie: Podporovat a budovat kapacity v oblasti energie z udržitelných zdrojů pro zelenou elektřinu a zelený vodík a zajistit dostupnost bioplynu. Podporovat v energetickém mixu větrnou a solární energii.

5.3.

VaV: Posílit veřejnou podporu a navýšit finanční prostředky na výzkum a vývoj a demonstrační projekty (6), jak to činí např. Inovační fond v rámci EU ETS, s cílem dekarbonizovat výrobu a dále rozvíjet energeticky účinné pece. Při první výzvě k předkládání žádostí o podporu z tohoto fondu došlo k ohromnému překročení kapacity a totéž se očekává i u následujících výzev.

5.4.

Uvádění na trh: K zajištění návratnosti investic do nízkouhlíkové výroby jsou zapotřebí mechanismy na podporu uvádění nízkouhlíkových sklářských výrobků na trh. Podporovat nahrazení plastů udržitelnými skleněnými alternativami v maloobchodním odvětví, v domácnostech, v pohostinství a u jídel a nápojů „s sebou“ s cílem napomoci přechodu od systémů lineárního hospodářství k systémům oběhového hospodářství.

5.5.

Renovační vlna: Podporovat opatření v rámci „renovační vlny“, která mají potenciál motivovat k používání výrobků, u nichž se předchází emisím CO2, s cílem zvýšit energetickou účinnost a podíl obnovitelných zdrojů energie v budovách i v dopravě. Zvýšit cíl v oblasti energetické účinnosti a učinit jej závazným na úrovni EU, a tím motivovat k renovaci veřejných budov a k vyšším ambicím, pokud jde o povinné úspory energie. Podpořit navýšení finančních prostředků, jež jsou k dispozici na renovace budov, prostřednictvím řady nástrojů, včetně nového Sociálního fondu pro klimatická opatření.

5.6.

Udržitelná doprava: Podporovat dopravní revoluci, jež směřuje k inteligentním a klimaticky neutrálním automobilům a rozšíření systémů veřejné dopravy. Důležitou úlohu zde hraje rovněž sklo využívané v oblasti nejmodernějších technologií.

5.7.

Udržitelné obaly: Podporovat přechod od nelineárních materiálů ke sklu, které je plně oběhové, opětovně použitelné a recyklovatelné, aby se tak snížila závislost na dovozu fosilních paliv a omezila těžba prvotních surovin a vyčerpávání zdrojů.

5.8.

Oběhovost: Podporovat infrastruktury pro tříděný sběr a recyklaci, jakož i budování kapacit a technologie zaměřené na maximalizaci množství a kvality skla, které je po spotřebě recyklováno v uzavřeném okruhu a z nějž vznikají nové sklářské výrobky. Podporovat spolupráci partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci hodnotového řetězce, jako je např. platforma „Close the Glass Loop“ (7) věnovaná obalovému sklu.

5.8.1.

Zejména je třeba vyvinout úsilí, pokud jde o činnosti ve stavebnictví, včetně oblasti demoličního odpadu, a využít potenciál stavebního skla na konci životnosti.

5.8.2.

Ukázalo se, že vysoká míra opětovného použití a recyklace skleněných obalů přispívá k omezení dopadu systémů skleněných obalů na životní prostředí a k účinnějšímu využívání zdrojů. V zájmu dosažení vysoké míry opětovného použití a recyklace zavedlo toto odvětví vedle systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, pokud jde o recyklaci jednorázových skleněných obalů, dobrovolné systémy zálohování pro opakovaně použitelné skleněné obaly a některé členské státy Evropského hospodářského prostoru (EHP) zavedly povinné systémy zálohování pro jednorázové nápojové obaly. Ačkoli jsou povinné systémy zálohování jednorázových obalů považovány za účinný způsob, jak zabránit vzniku odpadků a dosáhnout vysoké míry recyklace nápojových obalů, má EHSV za to, že systém zálohování ostatních skleněných obalů (a nejen nápojových obalů) není slučitelný s dobře fungujícími systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, které jsou prokazatelně vhodné pro sběr za účelem recyklace a vedou k velmi vysoké míře recyklace.

5.8.3.

U obalového skla na jedno použití podporovat systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, v jejichž rámci může probíhat hromadný sběr skla. Tyto systémy jsou u jednorázových obalů mnohem účinnější než systémy zálohování a zpětného odběru, a to jak environmentálně, tak ekonomicky.

5.9.

Digitalizace: Podporovat průmyslová odvětví a zaměstnance, kteří napomáhají digitalizaci v Evropě (optická vlákna, dotykové obrazovky, displeje, senzory), prostřednictvím účinné průmyslové politiky EU a rozvoje ekosystémů, přičemž je třeba vzít v potaz všechny výše uvedené výzvy a přihlédnout ke specifickým rysům různých pododvětví sklářského průmyslu.

5.10.   Zajistit konkurenceschopnost na evropském trhu.

5.10.1.

Transformace energetiky ve sklářském průmyslu si vyžádá určitý čas, přičemž v průběhu této transformace se toto odvětví dostává do nesmírně obtížné situace v důsledku velmi vysokých a stále rostoucích nákladů na energii, které v současnosti představují zhruba 25–30 % nákladů na výrobu skla, v závislosti na výrobcích a kolísání cen.

5.10.2.   Státní podpora

Všechna pododvětví sklářského průmyslu by měla mít možnost čerpat podporu z nástrojů zaměřených na provozní náklady a kapitálové výdaje, jako jsou mimo jiné Modernizační fond, strukturální fondy EU a Inovační fond v rámci EU ETS. Sklářský průmysl by měl být vyňat z oblasti působnosti směrnice o zdanění energie, avšak měla by se na něj vztahovat bloková výjimka ohledně kompenzací v souvislosti s elektřinou a měl by mít prospěch z rozdílových smluv o uhlíku, aby mohl investovat do výrobních procesů s nízkými emisemi CO2. Na seznam pro státní podporu v souvislosti s klimatem by mělo být přidáno zejména speciální sklo.

5.10.3.

Konkurenceschopnost na celosvětové úrovni

5.10.3.1.

Je třeba prostřednictvím účinných nástrojů obchodní politiky rychle řešit nekalé obchodní praktiky třetích zemí.

5.10.3.2.

Odvětví nekonečných skleněných vláken trpí kvůli narušení trhu v důsledku vysokého objemu dovozu dumpingových a subvencovaných skleněných vláken z Asie. Je naléhavě nutné přijmout opatření proti obcházení, například týkající se dovozu z Egypta a Bahrajnu.

5.10.3.3.

Tvrdé konkurenci zejména ze strany čínských výrobců čelí i odvětví sklářského průmyslu vyrábějící čelní skla pro automobilový průmysl. Nižší normy v oblasti životního prostředí a emisí CO2 v kombinaci s nižšími mzdami a horšími pracovními podmínkami vytvářejí nekalou hospodářskou soutěž, v jejímž důsledku by evropské automobilové montážní závody mohly zvýšit dovoz z asijského dálného východu, což by zapříčinilo celosvětový nárůst emisí CO2.

5.10.3.4.

Evropa je největším světovým výrobcem skleněných obalů. Toto odvětví zásobuje odvětví potravin a nápojů, které je zásadním a také největším unijním odvětvím. Sklo rovněž přispívá k zahraničnímu obchodu. Hodnota výrobků, které mají nebo by pravděpodobně měly mít skleněný obal, se odhaduje na 250 miliard EUR, což představuje vyšší příjmy z vývozu mimo EU než v případě plastové pryskyřice a pelet, organických chemických látek a letadel.

5.11.   Zajištění spravedlivé transformace

Chceme-li zajistit, aby se pracovní síla přizpůsobila novým technologiím a procesům a aby byla posílena jistota zaměstnání – jak v rámci samotného odvětví, tak i celkově na trhu práce –, pak je třeba motivovat k celoživotnímu učení a odborné přípravě a podporovat je. Pracovníci by měli být do transformace zapojeni, a právní předpisy EU by proto měly podporovat sociální dialog na všech úrovních.

5.12.   Legislativní stabilita a jistota

5.12.1.

Únik uhlíku: Měla být zachována účinná opatření v rámci ETS týkající se úniku uhlíku, kterými by byl sklářský průmysl podpořen při transformaci za účelem splnění cíle EU, jímž je klimatická neutralita, a která by na evropské i mezinárodní úrovni vytvořila a zachovala rovné podmínky.

5.12.2.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích: EHSV je pro pečlivé zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v souladu s pravidly WTO, jenž by ovšem měl zahrnovat řešení týkající se vývozu a měl by doplňovat přidělování bezplatných povolenek v plné výši referenční hodnoty, a to alespoň do roku 2030, aby se společnosti mohly zaměřit na investice do nízkouhlíkových technologií a mohla se posoudit účinnost tohoto mechanismu.

5.12.3.

Taxonomie: Výbor vítá práci na unijním balíčku týkajícím se taxonomie, jehož cílem je směrovat soukromé financování na udržitelné činnosti, domnívá se však, že je třeba se v rámci tohoto balíčku zabývat úlohou výroby skla a jejím příspěvkem k přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování této změny.

5.12.4.

Oběhovost: Výbor vítá akční plán pro oběhové hospodářství a požaduje, aby sklo bylo plně uznáno jako trvalý materiál, který v našich ekonomikách zůstává produktivní, a aby byly plně podporovány iniciativy, jejichž cílem je zlepšit oběhovost skla.

5.12.5.

Fit for 55: Tento balíček byl předložen během přípravy tohoto stanoviska. Navrhuje změnu asi desítky stávajících návrhů (směrnice o systému ETS, směrnice o zdanění energie, směrnice o obnovitelných zdrojích energie atd.) a zavádí několik nových (např. návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích). Výbor vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila dopad tohoto balíčku na sklářský průmysl. Vzhledem k velkému rozsahu změn zaváděných v mnoha rozličných oblastech je zásadní zajistit soudržnost mezi jednotlivými právními předpisy a zabránit možným konfliktům. Balíček by měl podpořit průmysl při transformaci energetiky a současně zajistit rovné podmínky s konkurenty mimo EU, kteří nemají stejné uhlíkové náklady.

---

(1)  Zdroj: Eurostat a FERVER.

(2)  Zdrojem je zpráva institutu TNO z roku 2019: Glazing potential: energy savings and CO2 emission reduction (Potenciál zasklení: úspory energie a snížení emisí CO2), sdružení Glass for Europe.

(3)  Furnace for the Future: https://feve.org/about-glass/furnace-for-the-future/.

(4)  Glass for Europe – 2050: Flat glass in climate-neutral Europe (2050: Ploché sklo v klimaticky neutrální Evropě) – 2019, https://glassforeurope.com/wp-content/uploads/2020/01/flat-glass-climate-neutral-europe.pdf.

(5)  Close the Glass Loop: https://closetheglassloop.eu/.

(6)  Ve sklářském průmyslu existuje několik strategií dekarbonizace, např. přechod na obnovitelné zdroje energie, opatření v oblasti energetické účinnosti, nízkouhlíkové suroviny, využívání recyklovaného skla, doprava a logistika.

(7)  Close the Glass Loop www.closetheglassloop.eu.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Strategie EU v oblasti mobility a průmyslové hodnotové řetězce EU: Ekosystémový přístup v automobilovém průmyslu

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/05)

Zpravodaj:	Arnaud SCHWARTZ
Spoluzpravodajka:	Monika SITÁROVÁ

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25.3.2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	29.9.2021
Přijato na plenárním zasedání	20.10.2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	235/1/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že evropský automobilový ekosystém se může stát průkopníkem ve vývoji a zavádění řešení pro udržitelnou mobilitu. Automobilový ekosystém proto musí aktivně rozvíjet strategie pro formování aktuálních přelomových řešení a megatrendů v evropském automobilovém prostředí.

1.2.

EHSV požaduje, aby EU v zájmu snížení emisí z dopravy o 90 % do roku 2050 usilovala o udržitelnost všech druhů dopravy a současně zajistila, aby byly udržitelné alternativy široce dostupné a přístupné pro občany EU. Tohoto cíle lze dosáhnout pomocí inteligentní kombinace pohonných systémů, která nastolí rovnováhu mezi ochranou životního prostředí, efektivním využíváním obnovitelných zdrojů, ekonomickou životaschopností a přijetím mezi spotřebiteli při respektování zásady technologické neutrality.

1.3.

EHSV rozhodně zdůrazňuje, že individuální mobilita musí zůstat přístupná a cenově dostupná pro všechny, zejména pro osoby dojíždějící za prací, které nemají přístup ke kvalitní veřejné dopravě nebo jiným řešením v oblasti mobility. Je třeba se za každou cenu vyhnout společenské polarizaci mezi těmi, kteří si mohou dovolit koupit zelené auto, a těmi, kteří si to dovolit nemohou. V tomto ohledu EHSV varuje, že vytvoření paralelního systému obchodování s emisemi (ETS) pro odvětví dopravy by mohlo narušit veřejnou podporu odstranění fosilních paliv ze silniční dopravy, pokud nebudou řádně kompenzovány nižší příjmové skupiny a skupiny, které jsou svým živobytím závislé na silniční dopravě.

1.4.

EHSV zdůrazňuje, že evropský automobilový průmysl měl vždy celosvětové vedoucí postavení a pohání růst a zaměstnanost. Při přechodu k paradigmatu digitalizovaného a dekarbonizovaného systému silniční dopravy by si měl toto postavení udržet a rozvíjet cesty transformace, které mu umožní vypořádat se s přelomovými trendy, kterým toto odvětví v současnosti čelí. Mělo by k tomu dojít tak, že bude stavět na svých silných stránkách v oblasti technologií, na své kvalifikované pracovní síle, na prvotřídní technické úrovni, na náročných spotřebitelích, na propracovaných dodavatelských řetězcích, na silné kultuře malých a středních podniků a na konstruktivních pracovních vztazích.

1.5.

Úspěšné spuštění významného projektu společného evropského zájmu v oblasti baterií prokázalo, že sdružování veřejných a soukromých zdrojů jasně přispívá k posílení dodavatelského řetězce v automobilovém průmyslu. EHSV je proto přesvědčen, že je v tomto odvětví třeba uvažovat o dalších významných projektech společného evropského zájmu týkajících se např. vodíku (v přípravě), automatizovaných a propojených automobilů, oběhového hospodářství, surovin atd. K řešení problémových míst v dodávkách polovodičů je nutná rozhodná akce a k vypořádání se s tímto problémem by pomohlo vypracování druhého významného projektu společného evropského zájmu pro polovodiče.

1.6.

EHSV si přeje, aby EU podporovala rovné podmínky na celosvětové úrovni. Evropa musí mít ambice udržet si v automobilovém průmyslu silné postavení ve vývozu. Je proto třeba přijmout opatření s cílem: — usilovat o reciprocitu v obchodních vztazích (přístup na trh, veřejné zakázky, investice, dodržování práv duševního vlastnictví, dotace), — uzavírat dvoustranné dohody o volném obchodu (obsahující kapitolu o automobilové/silniční dopravě), — bojovat proti nekalým obchodním praktikám (dotace, dvoustranné dohody o volném obchodu, rozdíly v ceně uhlíku, sociální a environmentální dumping), — podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti čistých automobilů a nízkouhlíkových palivových technologií.

1.7.

Transformace automobilového průmyslu bude mít dramatický dopad na množství a kvalitu potřebných pracovních míst. K udržení zaměstnatelnosti pracovní síly jsou tedy zapotřebí aktivní politiky trhu práce, například prostřednictvím iniciativ zaměřených na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace (jako je „Automotive Skills Alliance“, aliance dovedností v automobilovém průmyslu) s cílem poskytnout pracovníkům dovednosti pro budoucnost. Musí být zaručen bezproblémový přechod zaměstnanců, kteří musí opustit toto odvětví, na jinou práci (vedle systémů předčasného odchodu do důchodu).

1.8.

EHSV požaduje jasné zmapování dopadu digitální a zelené transformace odvětví s cílem určit regiony a části dodavatelského řetězce, které jsou nejvíce ohroženy. Je také třeba sledovat měnící se stopu tohoto odvětví v důsledku dekarbonizace a digitalizace, přičemž je třeba zohlednit všechny příslušné fáze životního cyklu. Vzhledem k obrovským výzvám, s nimiž se musí dodavatelský řetězec v automobilovém průmyslu vypořádat, považuje EHSV za nezbytné zřídit pro toto odvětví vhodný přechodový mechanismus, aby bylo možné zavést nezbytná doprovodná opatření, která by zabránila sociálním otřesům a zajistila společensky odpovědný přechod.

2.   Obecné připomínky

Současná situace

2.1.

Automobilový průmysl byl vždy základním kamenem průmyslu v Evropské unii a je významně provázán s dodavatelskými průmyslovými odvětvími, jako je ocelářský, chemický a textilní průmysl, a navazujícími průmyslovými odvětvími, jako jsou IKT, opravy, pohonné hmoty, maziva a služby mobility. Toto odvětví představuje více než 8 % HDP EU a 28 % celkových výdajů EU na výzkum a vývoj a jeho vývoz vytváří velký obchodní přebytek. Budoucnost evropského automobilového průmyslu však bude záviset na tom, jak bude schopen provést zásadní změny nezbytné k řešení nebývalých výzev, kterým dnes čelí.

2.2.

Evropský automobilový průmysl se nachází na rozcestí zásadně nového modelu, který vychází ze složitého přechodu k digitální a zelené ekonomice. Dne 28. listopadu 2018 přijala Komise dlouhodobou vizi klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050. Doprava byla označena jako odvětví, které v této transformaci hraje důležitou úlohu. Zelená dohoda pro Evropu z prosince 2019 stanoví strategický rámec pro dosažení klimatické neutrality, k čemuž je nezbytné snížit do roku 2050 emise z dopravy o 90 %. V této souvislosti se EU rozhodla revidovat svůj cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to alespoň o 55 %. Komise k dosažení tohoto cíle představila dne 14. července 2021 balíček „Fit for 55“, jenž reviduje nařízení o sdílení úsilí, směrnici o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a nařízení, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2.

2.3.

Přechod od fosilních paliv k energii s nízkými emisemi uhlíku, jakož i přechod od vytváření přidané hodnoty v hromadné výrobě automobilů k poskytování služeb v oblasti mobility, vytvoří v tomto průmyslu hluboké otřesy pro mnoho malých a středních podniků v jeho komplexních dodavatelských řetězcích a pro 13,8 milionu pracovníků v tomto odvětví. Výzvou tedy bude zvládnout tento přechod k čisté nulové hodnotě sociálně přijatelným způsobem.

Přelomové megatrendy

2.4.

Globalizace. S tím, jak zpomalují prodeje na vyspělých trzích, roste prodej automobilů na rozvíjejících se trzích. Výsledkem je, že se ekonomické těžiště přesouvá z EU a USA do Asie. Čína v současné době chrlí 26 milionů automobilů ročně oproti 22 milionům v EU. Čína byla také mezi prvními, kdo začal vyrábět elektrická vozidla, a má vyspělou výrobu baterií. Japonsko a Korea mají také náskok v oblasti baterií a jsou obzvláště silné v polovodičích. Evropa má rovněž problematický přístup k surovinám z etických zdrojů, jako je lithium a kobalt (1). Automobilový průmysl musí dále zohledňovat vzrůstající geopolitické napětí.

2.5.

Výzva spojená s udržitelným rozvojem. Podle vize vymezené ve strategii EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu bude na evropských silnicích „do roku 2030 v provozu nejméně 30 milionů automobilů s nulovými emisemi“. Evropská komise 14. července navrhla, že od roku 2035 se budou moci na trh uvádět pouze vozidla s nulovými emisemi. To bude vyžadovat prudký nárůst podílu vozidel s nulovými emisemi ve vozovém parku (z 0,2 % v současnosti na 11–14 % v roce 2030) (2). Plnění cílů Zelené dohody vytvoří výhody související s prvenstvím v této oblasti a podpoří vedoucí postavení Evropy v oblasti nízkouhlíkových technologií a její globální konkurenceschopnost. Znamená to rovněž obrovské investice do vývoje alternativních pohonů (bateriový elektrický, hybridní, vodíkový) a paliv nefosilního původu pro konvenční pohony, které budou ve vozovém parku zastoupeny ještě dlouhou dobu. Tempo zavádění těchto pohonných systémů a paliv závisí na vhodném regulačním rámci a době návratnosti těchto investic. Strategie EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu uznává nutnost „zajistit větší udržitelnost všech druhů dopravy“. Tento přístup vyžaduje zavádění vozidel s nízkými a nulovými emisemi, jakož i obnovitelných a nízkouhlíkových paliv pro silniční, vodní a leteckou dopravu.

2.6.

Změna myšlení spotřebitelů. Chování v oblasti mobility se mění. Nová generace spotřebitelů má menší zájem o vlastnictví automobilu, protože mnoho z nich žije v městských oblastech s dobře zavedenými systémy hromadné dopravy. Místo toho, aby vlastnili auto, budou hledat jiné řešení mobility (sdílení automobilů, jízda na zavolání, mikromobilita). Pandemie posílila i další již viditelné trendy, jako jsou online nakupování, práce na dálku, videokonference, doručovací služby. Výsledkem bude snížení mobility v oblasti osobních automobilů, zatímco se zvýší využití užitkových vozidel – dodávek.

2.7.

Zvýšení konektivity. Cílem digitálních technologií je umožnit téměř trvalé připojení automobilů. To by mohlo vytvořit značný potenciál pro nové obchodní modely založené na datech. Inteligentní automobily by byly vybaveny aktivními bezpečnostními prvky, informačně-zábavními zařízeními, dopravními informačními službami, komunikací mezi vozidly a infrastrukturou atd.

2.8.

Postupná automatizace automobilů. Cesta k automobilům bez řidiče povede ke stále vyšší úrovni vlastností autonomních vozidel. Automatizované řízení by vyžadovalo obrovské investice do softwaru, komunikačních sítí a hardwaru (radary, lidary, transpondéry). Vytváří také mnoho výzev, pokud jde o spolehlivost, právní rámec, cenu, silniční vybavení a odpovědnost.

2.9.

Digitalizace výroby. Automobilový průmysl vynalezl montážní linku (Ford), zásady štíhlé výroby (Toyota) a globalizované výrobní platformy (VW). V současné době zahrnuje zásady průmyslu 4.0 s pokročilou robotizací, digitálně integrovanými dodavatelskými řetězci, pokročilými výrobními systémy a aditivní výrobou.

Důsledky ekologické a digitální transformace

2.10.

Menší, digitalizovaný a dekarbonizovaný automobilový průmysl vytvoří obrovskou výzvu v oblasti pracovních míst. Bateriové elektromobily mají méně součástí a jejich výroba je jednodušší, přičemž nejméně 36 % jejich přidané hodnoty je v bateriích. Na základě extrapolace z nedávné studie německého institutu IFO bude v hodnotovém řetězci konvenčních pohonných systémů v EU ohroženo 620 000 pracovních míst. Řešení lze zčásti najít například v (předčasném) odchodu do důchodu (3) nebo obecněji v zásadní proměně v oblasti budoucnosti práce (4). Na druhé straně transformace přinese také nová pracovní místa v paralelních průmyslových odvětvích, jako je výkonová elektronika, inteligentní sítě, silniční a nabíjecí infrastruktura, baterie, nové materiály a alternativní pohonné systémy.

2.11.

Trend konsolidace, strategická spojenectví (např. Stellantis, spojenectví mezi BMW a Mercedesem a mezi VW a Fordem) s cílem spojit výzkum a vývoj v oblasti nových pohonných systémů a spojit nákup komponentů. Tyto fúze a spojenectví vždy vyústí v nové firemní strategie, změnu průmyslové stopy, outsourcing do regionů s nižšími mzdovými náklady, programy snižování počtu pracovních míst a zvýšený tlak na dodavatele. Kromě toho vyčlenění vyspělých obchodních činností umožňuje podnikům soustředit zdroje na nové pohonné systémy.

2.12.

Stírání hranic mezi automobilovým průmyslem a IT sektorem. Informační technologie proniknou do všech fází dodavatelského řetězce. Data se stanou novou surovinou a zdrojem příjmů. Probíhá globální přeskupení odvětví s novými hráči, kteří do odvětví zasáhli: poskytovatelé mobility (Uber), IT giganti (Google, Apple, Baidu), výrobci čipů (Intel, NXP, STM), výrobci baterií (Panasonic, CATL, LG), rozvíjející se výrobci původního zařízení (Tesla).

2.13.

Přidaná hodnota by se mohla přesunout z centra automobilového průmyslu (výrobci původního zařízení) do jiných částí dodavatelského řetězce, neboť podíl informačních technologií jako procento přidané hodnoty se dále zvýší na úkor mechanických součástí.

2.14.

Je pravděpodobné, že ve službách v oblasti mobility, jako je jízda na zavolání, spolujízda, sdílení automobilů a spousta digitálních služeb, jako jsou navigační aplikace, informačně-zábavní zařízení, reklama a pokročilé asistenční systémy, bude vytvářena stále větší přidaná hodnota. Vytvoří se tak nové obchodní modely: zatímco výrobci původního zařízení vidí automobilový průmysl jako trh se 100 miliony vozidel, digitální platformy se na něj dívají jako na trh, kde lze každý rok prodat 10 bilionů mil.

2.15.

Struktura pracovních míst v odvětví bude kompletně přepracována. Budou zapotřebí nové dovednosti a zkušenosti (elektronika, elektrochemie, nové materiály, informační technologie) a současně dojde k poklesu poptávky po tradičních mechanických dovednostech. Pro automobilový průmysl bude důležitým úkolem vybavit pracovní sílu těmito dovednostmi.

2.16.

Všechny výše uvedené megatrendy se budou navzájem posilovat. I když panuje všeobecná shoda v tom, že v této oblasti právě začal zcela zásadní přelom, musí se prioritou všech zúčastněných stran stát pozvolnější sociální přechod k dekarbonizované dopravě prostřednictvím spravedlivé transformace. Udržitelná mobilita musí být pro všechny cenově dostupná, aby byla přijata.

3.   Zvládnutí transformace

Životní prostředí: zařazení rychlosti směrem k udržitelnosti

3.1.

Aby se emise z dopravy snížily o 90 % do roku 2050, měla by se EU snažit zajistit udržitelnost všech druhů dopravy a současně zajistit, aby udržitelné alternativy byly občanům EU široce dostupné a přístupné. Tohoto cíle lze dosáhnout pomocí inteligentní kombinace pohonných systémů, která nastolí rovnováhu mezi ochranou životního prostředí, efektivním využíváním obnovitelných zdrojů, ekonomickou životaschopností a přijetím mezi spotřebiteli při respektování zásady technologické neutrality. To vyžaduje kombinaci různých strategií: — Snížení emisí CO2 spojených s používáním vozidla (tank-to-wheel) (48 V, hybridy, elektřina, vodík, účinnější spalovací motory atd.). — Snížení emisí CO2 vznikajících od těžby paliva do jejich použití ve vozidle (well-to-wheel). Je třeba podporovat rozvoj e-paliv a biopaliv, která jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (5), aby se zabránilo dopadům na využívání půdy, biologickou rozmanitost a lesy — Koordinovaná strategie pro čistá města (např. dekarbonizace dopravy na poslední míli, inovativní řešení pro mikromobilitu, intermodální cestování). — Snížení emisí během životního cyklu (výroba a recyklace). — Snížení emisní náročnosti odvětví dopravy (inteligentní dopravní řešení, sdílená mobilita). Pro každou potřebu v dopravě musí být k dispozici řešení udržitelné mobility (nákladní doprava na dlouhé vzdálenosti pomocí biopaliv a syntetických paliv/vodíku, elektrické pohonné jednotky na baterie pro městskou dopravu na poslední míli) s ohledem na zásadu technologické neutrality. — Podpora modernizace, při kterém je spalovací motor nahrazen elektrickým motorem nebo doplněn motory v náboji kola (hybridizace). — Snížení hmotnosti automobilů nově uváděných na trh (6).

3.2.

Komise má v úmyslu zřídit vedlejší systém ETS pro silniční dopravu a budovy. Stanovení ceny emisí ze silniční dopravy se bude rovnat zdanění pohonných hmot (ale kvalifikovanou většinou). Výnosy budou použity na kompenzaci těm, kteří jsou závislí na vozidlech se spalovacím motorem, ať už z důvodu práce nebo z důvodu nedostatku alternativních možností dopravy. Jelikož návrh takového kompenzačního mechanismu bude nesmírně složitý a vyšší ceny pohonných hmot neúměrně poškodí nižší příjmové skupiny, není EHSV přesvědčen o tom, že toto je cesta vpřed, protože oslabí veřejnou podporu opatření v oblasti klimatu. Místo toho se zdá, že snahy o snížení nákladů na životní cyklus alternativních pohonů a o snížení nákladů na paliva s nízkým a nulovým obsahem uhlíku jsou lepším způsobem, jak zajistit nízkouhlíkovou dopravu finančně dostupnou pro mnoho lidí.

3.3.

Přednost by měly mít takzvané „nabíjecí pouště“. V současnosti je v EU k dispozici 213 000 dobíjecích stanic, přičemž 70 % z nich je soustředěno do tří zemí: Nizozemska, Německa a Francie. Mezera, kterou je třeba vzhledem k cíli 1 milionu veřejných dobíjecích stanic do roku 2025 a 3 milionů do roku 2030 překlenout, pokud jde o rozvoj infrastruktury, je obrovská (v evropské strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu se odhaduje, že další investice nutné pro infrastrukturu dobíjení a doplňování paliv pro nízkouhlíková paliva se pro příští desetiletí rovnají 130 miliardám EUR ročně). EHSV proto podporuje zavedení povinných cílů. Stěžejní projekt Dobíjení a doplňování paliva, který je součástí Nástroje pro oživení a odolnost, pouze povzbuzuje členské státy, aby v rámci svých plánů na podporu oživení urychlily zavádění dobíjecích a doplňovacích stanic. Zvláštní pozornost by měla být věnována obydlím, přípravě sítí pro větší integraci elektrických vozidel, interoperabilitě dobíjecí infrastruktury, rozvoji služeb inteligentního dobíjení (např. prostřednictvím vyrovnávání zatížení) a dodávkám obnovitelných a nízkouhlíkových paliv. Jelikož se stávají realitou plně elektrická těžká vozidla, zaslouží si také zvláštní pozornost.

3.4.

Dokud se nevyrovnají ceny konvenčních a elektrických vozidel (předpokládá se v letech 2025–2027), budou na podporu zavádění nízkouhlíkových vozidel na trh zapotřebí finanční pobídky. Mohou být finanční (dotace, daňové úlevy a šrotovné) nebo nefinanční (prioritní pruhy, osvobození od mýtného, vyhrazená parkovací místa), včetně soudržného regulačního prostředí pro podporu investic do nízkouhlíkových paliv. Zvláštní pozornost by měla být věnována ekologizaci vozových parků, protože by to mohla být důležitá páka k urychlení transformace, a také proto, že to přispěje k vytvoření trhu s ojetými vozidly s nulovými a nízkými emisemi uhlíku.

3.5.

Podpora rozvoje oběhového hospodářství v automobilovém ekosystému: recyklace, opětovné použití a opětovné zpracování automobilů a dílů. Zásady oběhového hospodářství by se měly rovněž použít ke zvýšení množství druhotných surovin dostupných pro toto odvětví a ke snížení závislosti na dovozu. Nedávné studie však naznačují, že recyklované materiály budou v přiměřeném měřítku na trhu až za deset let, kdy bude dosaženo konce životnosti elektrických vozidel. Je proto nutné být realisty a chápat, že získávání primárních surovin je přinejmenším ve 20. letech 21. století zásadní záležitostí. Diverzifikace dodavatelských řetězců, jakož i zelená a etická strategie v oblasti těžby proto musí zaručit bezpečnost dodávek. Nadcházející revize směrnice o vozidlech s ukončenou životností 2000/53/ES (7) musí navíc zohlednit elektrifikaci vozidel a potřebu rozvíjet trhy pro druhotné materiály.

Ekonomika: Udržování a rozvoj celého automobilového dodavatelského řetězce v EU

3.6.

Podpora průmyslové spolupráce. Obrovské rozpočty na výzkum a vývoj (v současnosti 60 miliard EUR ročně), které jsou v současné době investovány do rozvoje dekarbonizované, propojené, automatizované a sdílené mobility, vyžadují průmyslovou spolupráci a partnerství veřejného a soukromého sektoru. V tomto ohledu si zaslouží plnou podporu zavedení inovačních partnerství v rámci klastru 5 (klima, energetika, mobilita) programu Horizont Evropa (čistý vodík, baterie, propojená a automatizovaná mobilita, silniční doprava s nulovými emisemi, podpora transformace měst). Průmyslové aliance pod záštitou Evropské komise (například v oblasti baterií, vodíku, surovin a aliance ohlášená pro hodnotový řetězec pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva) navíc poskytují širokou a otevřenou platformu pro stanovení strategických plánů a koordinaci výzkumu a vývoje, investice a uvádění nových inovací na trh. Rovněž sdružování veřejných a soukromých zdrojů v rámci významných projektů společného evropského zájmu jasně posílí evropský dodavatelský řetězec pro automobilový průmysl, sníží strategické závislosti a podpoří dvojí zelenou a digitální transformaci. Je třeba vzít v úvahu nové významné projekty společného evropského zájmu: propojená a automatizovaná vozidla, oběhové hospodářství, integraci energetických systémů, dodávky surovin, ekonomiku založenou na datech, polovodiče.

3.7.

Výzvy v oblasti rozvoje udržitelného a oběhového hodnotového řetězce baterií (8) v EU. Hlavním cílem EU musí být lokalizace výroby baterií a palivových článků. Aliance EU v oblasti baterií a vodíku si zaslouží podporu a musí jim být poskytnuty dostatečné zdroje. Tyto průmyslové aliance musí vyvolat obrovské investice do výrobních zařízení a zajistit tisíce pracovních míst v Evropě. Jak je momentálně zřejmé, bude třeba věnovat pozornost prevenci rozkolů mezi evropskými regiony.

3.8.

Megatrend propojených a automatizovaných automobilů by mohl vést k posunu přidané hodnoty z prodeje a servisu vozidel směrem k novým přelomovým obchodním modelům založeným na službách spočívajících na datech a mobilitě jako službě. Automobilový ekosystém musí být připraven na vstup do těchto nových obchodních modelů a zabezpečení své přítomnosti v nich. To bude vyžadovat technologické a regulační normy pro poskytování nových inovativních služeb mobility, jako jsou platba za použití, reklama založená na poloze, aktualizace/údržba vozidel na dálku. Budování evropského datového prostoru pro mobilitu bude také klíčem k zajištění vedoucího postavení Evropy v oblasti digitálních služeb mobility. Bude také nutné nasadit potřebnou infrastrukturu digitální komunikace a navrhnout plány pro zvýšení úrovně automatizace (včetně rámce pro rozsáhlé testování, přístupu k datům a nového přístupu ke schválení typu vozidel). Kromě toho je třeba posoudit dlouhodobý dopad stále více automatizovaných vozidel, zejména na pracovní místa a etické otázky, protože to bude důležité pro zajištění společenského přijetí. A konečně, protože nákladní doprava se v budoucnu může zintenzivnit (elektronický obchod), je třeba vyvinout inteligentní řešení mobility v dopravě založená na multimodální organizaci dopravy, nákladové efektivnosti (kombinace velkokapacitních vozidel) a udržitelných způsobech dopravy s využitím automatizace a řešení konektivity v logistickém řetězci.

3.9.

Chytré technologie a digitální řešení založené na „vzorci průmyslu 4.0“ musí podporovat integraci výrobních systémů a pomáhat zvyšovat jejich flexibilitu. Vylepšené výrobní systémy (nejen integrace výrobních procesů na úrovni podniku) v celém dodavatelském řetězci zvýší odolnost dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu a podpoří konkurenceschopnost. Digitalizaci je třeba podporovat vytvořením průmyslového datového prostoru pro toto odvětví. Tyto technologie však také znamenají zvýšenou automatizaci s negativním dopadem na pracovní místa, a to je třeba řešit.

3.10.

Podpora globálních rovných podmínek. Evropa musí mít ambice udržet si v automobilovém průmyslu silné postavení ve vývozu. Je proto třeba přijmout opatření s cílem: — usilovat o reciprocitu v obchodních vztazích (přístup na trh, veřejné zakázky, investice, dodržování práv duševního vlastnictví, dotace), — uzavírat dvoustranné dohody o volném obchodu (obsahující kapitolu o automobilové/silniční dopravě), — bojovat proti nekalým obchodním praktikám (dotace, dvoustranné dohody o volném obchodu, rozdíly v ceně uhlíku, sociální a environmentální dumping), — podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti čistých automobilů a nízkouhlíkových palivových technologií.

3.11.

Je třeba posílit podporu globální technické harmonizace v rámci Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN). Překážky v dodávkách polovodičů v automobilovém průmyslu je třeba vyřešit rozhodnými kroky. Poptávka po polovodičích bude i nadále stoupat, protože automobily se stávají elektronickými zařízeními. V tomto ohledu EHSV plně podporuje návrh obsažený v posledním sdělení o průmyslové politice na vytvoření souboru nástrojů pro snižování strategických závislostí Evropy a jejich předcházení. Rovněž cíl stanovený v Digitálním kompasu pro Evropu, kterým je zdvojnásobení podílu evropského trhu na světovém trhu s polovodiči z 10 na 20 %, vyžaduje plnou podporu. Vypracování druhého významného projektu společného evropského zájmu pro polovodiče k dosažení tohoto cíle určitě přispěje. Členské státy EU by rovněž měly splnit svůj slib utratit 20 % Nástroje pro oživení a odolnost po krizi COVID na digitální transformaci. Mezi další akce by mohlo patřit přilákání přímých zahraničních investic a navázání strategické spolupráce mezi automobilovými společnostmi a výrobci polovodičů. Observatoř pro kritické technologie musí pečlivě sledovat mnoho dalších strategických závislostí v automobilovém průmyslu: suroviny, vodík, baterie, obnovitelná energie, cloudové technologie atd.

3.12.

Je třeba řešit dopad nového prostředí v automobilovém průmyslu na poprodejní trh. Automobilový poprodejní trh, který zaměstnává čtyři miliony lidí, bude konfrontován s hlubokými strukturálními změnami způsobenými sníženým prodejem, elektrifikací, sníženou poptávkou po pohonných hmotách, online prodejem a omezenou údržbou. Toto odvětví se bude muset přetvořit na poskytovatele služeb mobility: modernizace automobilů, preventivní údržba, jízda na zavolání, sdílení automobilů a vývoj obchodních modelů v oblasti mikromobility. Je třeba překonat protichůdné zájmy týkající se přístupu k údajům ve vozidle a vytvořit interoperabilní a standardizovanou platformu, aby mohl poprodejní trh rozvíjet služby založené na datech (jako jsou vzdálená diagnostika, aktualizace softwaru, preventivní údržba).

Společnost: Řízení rizik a zajištění sociálně spravedlivé transformace

3.13.

Transformace automobilového průmyslu bude mít dramatický dopad na množství pracovních míst potřebných při výrobě automobilů a jejich komponentů, jakož i na pracovní profily potřebné pro nový systém. Politiky trhu práce by se proto měly zaměřit na udržení nebo zvýšení zaměstnatelnosti pracovní síly prostřednictvím celoživotního učení a na vytváření flexibilního propojení mezi světem vzdělávání a světem práce (např. systémy duálního vzdělávání, dobře fungující trhy pro učňovské vzdělávání a certifikace neformálního učení). Interní mobilita pracovníků v podnicích by měla být podporována prohlubováním dovedností a změnou kvalifikace, aby pracovníci měli dovednosti pro budoucnost (pokles manuální práce a prudký nárůst digitálních dovedností se zvláštním zaměřením na softwarové a elektronické inženýrství). Klíčovými nástroji při řešení výzvy v oblasti dovedností jsou evropské odvětvové iniciativy, například DRIVES a ALBATTS a nová aliance dovedností v automobilovém průmyslu.

3.14.

Měl by být organizován bezproblémový přechod zaměstnanců, kteří musí opustit toto odvětví, na jinou práci. Musí jim být nabídnut přístup k novým pracovním místům, která skutečně vzniknou v rozvíjejících se odvětvích, jako jsou IT, sítě 5G, výkonová elektronika, dobíjecí infrastruktura, výroba obnovitelných zdrojů, inteligentní sítě, inteligentní silnice, služby mobility, baterie, alternativní paliva, skladování energie, výroba a distribuce elektřiny. To bude velmi náročné, protože tato pracovní místa budou pravděpodobně vytvořena někde jinde a v jiný čas a budou vyžadovat jiné dovednosti než pracovní místa, která zaniknou. Během transformace musí být zaručeno zabezpečení příjmu. Hromadnému propouštění se lze také vyhnout pomocí systémů předčasného odchodu do důchodu, zkrácené pracovní doby a omezení pracovní doby. Musí být zajištěn řádný sociální dialog, aby bylo možné včas předvídat změny a vyhnout se sociálním nepokojům a konfliktům.

3.15.

Je třeba jasně zmapovat dopad digitální a zelené transformace odvětví s cílem určit regiony a části dodavatelského řetězce, které jsou nejvíce ohroženy. Mezi Východem a Západem, ani mezi jižní a severní Evropou by se neměly objevovat nové sociální rozkoly. Je také třeba sledovat měnící se stopu tohoto odvětví v důsledku dekarbonizace a digitalizace. Je třeba se důkladně zabývat možným pokrokem ve využívání udržitelné biomasy, protože i v této oblasti jsou příležitosti pro vytváření nových pracovních míst, přičemž je současně třeba náležitě zohlednit, že je nutné se držet v ekologických mezích.

3.16.

Všechny zúčastněné strany (podniky, odbory, klastrové organizace, úřady, agentury trhu práce, orgány regionálního rozvoje) v oblastech s automobilovým průmyslem by měly intenzivně spolupracovat na komplexních regionálních plánech nového rozvoje.

3.17.

Je třeba vyhnout se uvízlým aktivům v dodavatelských řetězcích v automobilovém průmyslu zajištěním včasné a přiměřené podpory pro mnoho malých a středních podniků, které nemají zdroje (lidské ani finanční) na to, aby změnily své aktivity a přešly na slibnější obchodní modely.

3.18.

Individuální mobilita musí zůstat přístupná a cenově dostupná pro všechny, zejména pro osoby dojíždějící za prací, které nemají přístup ke kvalitní veřejné dopravě nebo jiným řešením v oblasti mobility. Toho lze dosáhnout poskytnutím kompenzace za vyšší cenu alternativních pohonných jednotek a paliv s nízkým a nulovým obsahem uhlíku, které lze použít v konvenčním automobilu. Je třeba se za každou cenu vyhnout společenské polarizaci mezi těmi, kteří si mohou dovolit koupit zelené auto, a těmi, kteří si to dovolit nemohou.

3.19.

Závěr. Evropský automobilový průmysl měl vždy celosvětové vedoucí postavení a je pohání růst a zaměstnanost. Při přechodu k paradigmatu digitalizovaného a dekarbonizovaného systému silniční dopravy by si měl toto postavení udržet a rozvíjet cesty transformace, které mu umožní vypořádat se s přelomovými trendy, kterým toto odvětví v současnosti čelí. Mělo by k tomu dojít tak, že bude stavět na svých silných stránkách v oblasti technologií, na své kvalifikované pracovní síle, na prvotřídní technické úrovni, na náročných spotřebitelích, na propracovaných dodavatelských řetězcích, na silné kultuře malých a středních podniků a na konstruktivních pracovních vztazích. Evropský automobilový ekosystém se musí stát průkopníkem ve vývoji a zavádění řešení pro udržitelnou mobilitu. Automobilový ekosystém proto musí aktivně rozvíjet strategie pro formování aktuálních přelomových řešení a megatrendů v evropském automobilovém prostředí. Vzhledem k obrovským výzvám, s nimiž se musí dodavatelský řetězec v automobilovém průmyslu vypořádat, považuje EHSV za nezbytné zřídit pro toto odvětví vhodný přechodový mechanismus, aby bylo možné zavést nezbytná doprovodná opatření, která by zabránila sociálním otřesům a zajistila sociálně odpovědný přechod.

---

(1)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_2312.

(2)  Pracovní dokument útvarů Komise, Udržitelná a inteligentní mobilita, SWD(2020) 331, s. 248.

(3)  Dr. Oliver Falck, Dr. Nina Czernich, Auswirkungen der vermehrten Produktion elektrisch betriebener Pkw auf die Beschäftigung in Deutschland, Mai 2021, ifo Institut; https://www.ifo.de/DocDL/ifoStudie-2021_Elektromobilitaet-Beschaeftigung.pdf.

(4)  https://eeb.org/library/escaping-the-growth-and-jobs-treadmill/.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(6)  Automobily o hmotnosti pod 1 000 kg/nad 1 500 kg tvořily 36 %/7 % všech prodaných automobilů ve Francii v roce 1998 a 15 %/16 % v roce 2019 (zdroj: Eurostat).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

(8)  V tomto ohledu je role evropské regulace v oblasti baterií podrobně popsána ve stanovisku Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 128.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Společenský a ekologický dopad ekosystému 5G

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/06)

Zpravodaj:

Dumitru FORNEA

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25.3.2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	7.10.2021
Přijato na plenárním zasedání	20.10.2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	210/2/19

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV pozoruje, že rychlá digitalizace a rozvoj elektronických komunikací mají výrazný dopad na hospodářství a společnost jako celek. Při zodpovědném využívání těchto technologií má lidstvo historickou příležitost vybudovat lepší společnost. Bez náležité péče a demokratické kontroly mohou být nicméně naše společnosti v budoucnu vystaveny vážným problémům při správě těchto technologických systémů.

1.2.

EHSV uznává, že infrastruktura pro elektronické komunikace může významně zvýšit kvalitu života občanů a má přímý vliv na boj proti chudobě. Technologie 5G představuje obrovskou příležitost ke zlepšení zdravotnických služeb díky rozvoji telemedicíny a lepšímu přístupu k lékařské péči. Společnost uznává, že telemedicína měla velký význam během pandemie.

1.3.

EHSV konstatuje, že debata o zavedení sítí 5G dostala kontroverzní a politický náboj. I tak je třeba vyjasnit sociální, zdravotní a environmentální otázky a do této diskuse zapojit občany i všechny příslušné aktéry.

1.4.

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby pokročila v procesu posuzování víceodvětvového dopadu nových technologií 5G a 6G, neboť je nutno připravit nástroje a opatření k řešení rizik a slabých míst. EHSV proto doporučuje vyčlenit evropské a vnitrostátní finanční prostředky na hlubší víceoborový výzkum a studie dopadu se zaměřením na člověka i životní prostředí a šířit jejich závěry v zájmu vzdělávání veřejnosti a rozhodujících činitelů.

1.5.

EHSV navrhuje, aby Evropská komise provedla konzultace s občany a organizacemi občanské společnosti a za účasti všech příslušných veřejných institucí přispěla k rozhodovacímu procesu, pokud jde o společenský a ekologický dopad mobilních elektronických komunikací.

1.6.

EHSV se domnívá, že EU potřebuje nezávislý evropský orgán vybavený moderními metodikami, obeznámený s aktuálním vývojem technologií a uplatňující víceoborový přístup, který by vytvořil pokyny k ochraně široké veřejnosti i pracovníků pro případ expozice rádiovému elektromagnetickému záření.

1.7.

EHSV doporučuje inventarizovat všechny rádiové přenosové stanice a frekvenční pásma, v nichž vysílají, a tyto informace zveřejnit pro účely lepšího územního plánování a ochrany zájmů občanů, zejména zranitelných skupin (děti, těhotné ženy, chronicky nemocní, senioři, osoby se zvýšenou citlivostí na elektromagnetické záření). Je třeba pamatovat též na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků.

1.8.

EHSV podporuje myšlenku, že vybavení pro sítě 5G musí být rovnou navrženo tak, aby bylo možno v reálném čase poskytovat veřejné informace o vyzařovaném výkonu a dalších relevantních technických parametrech pro organizace spotřebitelů a zainteresovanou veřejnost. Tato data musí být centralizována, spravována a zveřejňována příslušnými orgány.

1.9.

EHSV se domnívá, že monitorování a omezování elektromagnetického znečištění je třeba provádět na základě pečlivého interinstitucionálního a interdisciplinárního vědeckého přístupu, opřeného o moderní vybavení k měření parametrů elektronických komunikačních sítí, který umožní řádně identifikovat a posoudit kumulativní účinky během delších časových úseků.

1.10.

Ačkoli pro negativní dopad technologie 5G na lidské zdraví nejsou k dispozici uznávané vědecké důkazy, domnívá se EHSV, že její sociální, zdravotní a environmentální aspekty je třeba průběžně sledovat v souladu se zásadou předběžné opatrnosti. Uznává obavy z termálních i netermálních dopadů na zdraví, z intenzity expozice i z dlouhodobých účinků této expozice. V některých regionech či oblastech bude expozice více koncentrovaná než jinde a v takových případech by měla být zvážena konkrétní opatření včetně doporučení k širšímu využití zásady co nejnižší rozumně dosažitelné míry s cílem omezit účinky elektromagnetického záření ze sítí páté generace.

1.11.

EHSV konstatuje, že expozici obyvatel různým elektromagnetickým polím je téměř nemožné zamezit. Do přezkumu nejvyšších přípustných hodnot v evropské směrnici o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (1) by od počátku měli být zapojeni také sociální partneři. Zvláštní pozornost je třeba věnovat netermálním efektům.

1.12.

Je třeba posílit a konsolidovat opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti, a to podrobným sledováním intenzity záření a důsledným prosazováním bezpečnostních norem pro práci v blízkosti zdrojů elektromagnetického záření.

1.13.

EHSV konstatuje, že je nutno aktualizovat institucionální mechanismy zaměřené na dodržování všech lidských práv v novém kontextu hyperdigitalizace, hyperautomatizace a hyperkonektivity, jejichž nástup usnadní zavedení sítí 5G, uvážíme-li, že každý technický rozvoj musí brát v potaz tyto univerzální hodnoty, jež v posudkové části zprávy o nákladech a přínosech představují platný a nezbytný rozměr.

1.14.

EHSV rozumí zájmu občanů na ochraně jejich vlastnických práv při rozmísťování antén nebo jejich práva rozhodovat o vlastním těle na pozadí všudypřítomných sítí páté generace, rozprostírajících se od jejich domova po satelity na oběžné dráze. Vlastnické právo a právo na vlastní rozhodování je třeba dodržovat. Měla by být zaručena definice informovaného souhlasu, aby měl občan skutečné právo na svobodný, plně informovaný a platný souhlas.

1.15.

EHSV podporuje posílení evropských kapacit, pokud jde o prevenci, vzdělávání a ochranu v oblasti kybernetických rizik, a to jak posílením příslušných institucí, jako je ENISA, tak vytvořením technických, institucionálních a právních nástrojů k ochraně práv občanů. K odvrácení některých bezpečnostních hrozeb by EU měla více investovat do budování vlastních technologií a podpory technologického průmyslu a vývojářů. Tato opatření je pak zejména nutno nastavit tak, aby motivovala evropské malé a střední podniky k vývoji bezpečné a spolehlivé infrastruktury páté generace.

2.   Úvod

2.1.

5G není sama o sobě novou technologií; jedná se evoluci technologií existujících (od 1G po 4G), která bude existovat souběžně s nimi. Výsledkem bude smíšená síť sítí – větší počet rozmanitějších kmitočtových pásem, řada zařízení vzájemně si vyměňujících data a masivní množství interakcí s uživateli. Některá nová zařízení a nové technologie mohou mít jiné účinky než předchozí generace.

2.2.

Technologie 5G by měly umožňovat bezdrátovou hyperkonektivitu, schopnost pokrýt a připojit obrovský počet zařízení a mnohem rychlejší přenosy v jednotkách Gbps. Dosáhne toho prostřednictvím agregace směrovacích spekter a vícenásobných paralelních spojení s použitím jak antén typu Massive MIMO (základnové stanice operátora ve fázovém poli, tzv. phased-array), tak běžných antén MIMO (vlastní zařízení zákazníka) a nízké latence (milisekundy pro vlastní strukturu operátora, nikoli však pro zbytek internetu).

2.3.

Ze studie GSMA z roku 2019 vyplývá, že parametry nové sítě 5G jsou potřebné pro autonomní řízení automobilů, virtuální realitu, rozšířenou realitu a internet s hmatovým výstupem. Ostatní aplikace lze zajistit pomocí stávajících technologií (4G LTE a optická vlákna). Technologie 5G rovněž uspíší přechod k průmyslu 4.0 a usnadní vývoj aplikací založených na umělé inteligenci. Tato technologie je tak považována za zásadní a nutný předpoklad rozvoje moderní, stále automatizovanější a digitalizovanější ekonomiky.

2.4.

Po celém světě je řada vědeckých komunit, které doložily (2) důvodnost obav týkajících se dlouhodobé, všudypřítomné expozice lidského těla a dalších biologických organismů mikrovlnným kmitočtům využívaným sítěmi 5G a částem rádiového spektra o frekvencích 10-20-30 a více gigahertzů, které se v technologiích 5G také uplatňují, stejně jako obav z potenciálně škodlivých účinků na lidské zdraví, biologickou rozmanitost a životní prostředí. Až dosud se však příslušné veřejné orgány EU a členských států vyjadřovaly v tom smyslu, že pro negativní dopad technologií 5G na lidské zdraví neexistují vědecké důkazy. WHO uvádí, že „přes množství výzkumů nebyla dosud prokázána kauzální spojitost mezi nežádoucími účinky na lidské zdraví a expozicí bezdrátovým technologiím“.

2.5.

5G usnadňuje nástup nových technologií, přináší však také nejistotu a stejně jako každá nová technologie také účinky, které mohou zatím být skryty. Občanská společnost považuje za potřebné zabývat se každou otázkou na dopad technologií 5G na veřejné zdraví a předcházet nežádoucímu působení dezinformací na veřejné mínění tím, že bude nastolena vhodná forma správy založené na předjímání, která bude v evropském legislativním procesu pro účely regulace této nové technologické generace elektronických komunikací uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Obecně řečeno jsou mezinárodní instituce, korporace i orgány jednotlivých států nepokrytě nadšené z výhod, které technologie 5G přinese. Je však zapotřebí prozkoumat, zda by se s rozvojem ekosystému 5G mohly vynořit negativní účinky, a logicky též předpoklady společenského přijetí této infrastruktury a služeb, které mají značný sociální dopad.

3.2.

S rychlým rozvojem elektronických komunikačních technologií a internetové infrastruktury sílí též debata široké veřejnosti a občanské společnosti v rozvinutých zemích o potřebnosti a výhodách exponenciálního zrychlování vývoje sítí IKT. Veřejné orgány musí uznat výzvy plynoucí z potenciálních vlivů těchto technologických systémů na životní prostředí, živé organismy nebo občanská práva.

3.3.

Na evropské úrovni je hledisko možných účinků elektromagnetického znečištění na zdraví vyloženo v 31. bodě odůvodnění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (3): „Konzistentní přístup k udělování oprávnění k využívání rádiového spektra v Unii, který sleduje blaho občanů, by měl plně zohlednit ochranu zdraví veřejnosti před elektromagnetickými poli. Při dodržování doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (0 Hz to 300 GHz) je nezbytné zajistit trvalé monitorování ionizujících a neionizujících účinků využívání rádiového spektra na zdraví, a to včetně skutečných kumulativních účinků využívání rádiového spektra o různých kmitočtech ve stále větším počtu různých zařízení.“

4.   Konkrétní připomínky

Technologie 5G a jejich dopad na občanská práva

4.1.

V posledních letech několik organizací občanské společnosti v EU a dalších zemích varovalo před škodlivými účinky a komplexními, vážnými krizemi, které mohou být vyvolány nedostatkem demokratické kontroly a transparentnosti a bezpečnostními hrozbami plynoucími ze závislosti na technologiích poskytovaných subjekty ze třetích zemí.

4.2.

Odvětví elektronických komunikací a přelomové aplikace typu 5G, které nabízí, těží ze dvou velice důležitých zdrojů. Za prvé využívají rádiové spektrum. To je omezeným přírodním zdrojem, který patří lidem a jejich jménem je spravován státy prostřednictvím státních agentur nebo jiných veřejných orgánů, které tyto prostředky pronajímají provozovatelům elektronických komunikací.

4.3.

Dalším nezbytným zdrojem je přístup k datům a metadatům spotřebitelů a jednotlivců. S rozvojem trhu digitálních služeb jsou tato data extrémně cenná a podnikům, které je využívají, přinášejí obrovské výhody. Na některé z výzev, které z toho plynou, poukázal EHSV ve stanovisku Evropská strategie pro data (4).

4.4.

S ohledem na výše uvedené je třeba zdůraznit, že 5G a sdílení a agregace dat jsou stejně jako řada jiných technologií mocným nástrojem, jejž lze využít k posílení občanské společnosti, zvýšení efektivity a spolehlivosti veřejných služeb i ke snížení nerovností podporou hospodářského růstu. EU i členské státy by tak měly technologie 5G využít ke zlepšení přístupu ke kvalitním datům a k rozvoji lepší infrastruktury pro digitální správu (e-government), čímž by veřejné a demokratické instituce přiblížily občanům.

4.5.

Odpovědný a udržitelný rozvoj infrastruktury pro elektronickou komunikaci by tak měl zvýšit kvalitu života běžných občanů, a to zvláště v regionech a méně rozvinutých zemích. Rozvoj uvedených technologií má tedy přímý vliv na boj proti chudobě.

4.6.

V zájmu co nejrychlejšího zavedení sítí 5G vytvořila Evropská unie pomocí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (5) (články 42, 43 a 44) regulační rámec, jenž usnadní přístup provozovatelů elektronických komunikací k majetku, na němž je třeba instalovat vybavení a infrastrukturu potřebné k rozvoji těchto sítí. Občanská společnost sleduje výklad tohoto ustanovení, aby provedení směrnice do vnitrostátních předpisů nevedlo k neústavním odchylkám od záruky vlastnických práv občanů.

Vliv ekosystému 5G na životní prostředí

4.7.

Některé organizace občanské společnosti upozornily na možný dopad nových sítí 5G na životní prostředí. Některá z jejich tvrzení se týkají nedostatečného zajištění studií dopadu na životní prostředí nebo výběru nevhodných mechanismů a opatření ke snížení energetické stopy infrastruktury pro sítě 5G či nedostatečné podpory recyklace elektronického odpadu (6).

4.8.

K řádnému posouzení dopadu sítí 5G na životní prostředí a klima musí veřejné orgány zohlednit aspekty, jako jsou emise skleníkových plynů (7), dostupnost a spotřeba kritických surovin, množství (a zdroje) energie spotřebované všemi objekty připojenými k internetu věcí a v této síti provozovanými i množství (a zdroje) energie spotřebované při bezdrátovém přenosu dat a při provozu centrálních a tranzitních bodů.

4.9.

Po zavedení sítí 5G a internetu věcí přibudou do kategorie elektronického odpadu (odpadní elektrické a elektronické zařízení, OEEZ) miliardy nových síťových prvků 5G a zboží pro domácnost (elektronika a bílé zboží, technická zařízení atd.) (8), což je třeba zohlednit v koncepci oběhového hospodářství i politiky nulového odpadu.

Obavy z dopadu sítí 5G na lidské zdraví a živé organismy

4.10.

Technologie 5G představuje obrovskou příležitost ke zlepšení v oblasti lidského zdraví. Rozvojem infrastruktury IKT a začleněním technologií 5G bude urychlen také rozvoj telemedicíny, mimo jiné též prostřednictvím internetu věcí. Technologie 5G umožní provádět vzdáleně komplexní chirurgické zákroky, což zásadně zlepší přístup ke špičkové lékařské péči zejména pro ty, kteří si nemohou dovolit cestovat do zahraničí za péčí, kterou potřebují.

4.11.

Rozvoj telemedicíny je obzvláště důležitý v době pandemie, kdy je stacionární přístup k lékařské péči výrazně omezen. Technologie 4G navíc umožnila rozvoj teleradiologie. Infrastruktura IKT přinesla pacientům možnost diagnostiky na dálku (MRI, CT) a kvalitní lékařské služby bez ohledu na místo pobytu. Technologie 5G přinesou další rozvoj tohoto procesu, který lidem zajistí lepší přístup k diagnostice a přímým lékařským službám, které se provádějí dálkově.

4.12.

Překotný technický rozvoj v posledních 20 letech na druhé straně způsobil nárůst elektromagnetických polí a s tím i automaticky vyšší míru znečištění tímto elektrosmogem. Dopad elektrosmogu je třeba řešit na základě faktů, aby bylo možné posoudit skutečné riziko.

4.13.

Nadměrná citlivost či nesnášenlivost vůči účinkům elektromagnetického pole je onemocnění uznané Evropským parlamentem (9), EHSV (10) i Radou Evropy (11). Postihuje určitý počet lidí a se zavedením technologií 5G (které vyžadují mnohem hustší elektronickou síť) lze očekávat, že se počet zasažených osob ještě zvýší.

4.14.

V globálním měřítku byly provedeny studie, z nichž vyplývá, že biologické účinky elektromagnetického záření nepředstavují žádná zdravotní rizika za předpokladu, že jsou splněny vnitrostátní normy nebo normy ICNIRP. Současně existují také studie prováděné od sedmdesátých let 20. století až do současnosti (12), jež došly k závěru, že ohrožení lidského zdraví existuje (13).

4.15.

Ve zprávách k dlouhodobé expozici lidí elektromagnetickým polím vznikajícím při použití technologií 5G, které byly vydány v letech 2019 a 2020, Evropská komise a Federální komise pro komunikace (FCC) (14) argumentují, že neexistují spolehlivé nebo důvěryhodné důkazy o zdravotních potížích způsobených expozicí radiofrekvenční energii vyzařované mobilními telefony.

4.16.

Světová zdravotnická organizace před mnoha lety klasifikovala elektromagnetické pole vytvářené rádiovými frekvencemi jako možný karcinogen; nyní zastává obdobný postoj jako orgány EU a USA. V souvislosti se zaváděním sítí 5G však oznámila, že v roce 2022 provede nové hodnocení rizik spojených s elektromagnetickými poli pro rádiové spektrum (od 3 kHz do 3000 GHz) (15).

4.17.

Konečné znění usnesení Rady Evropy č. 1815 ze dne 27. května 2011The potential dangers of electromagnetic fields and their effect on the environment (Potenciální nebezpečí elektromagnetických polí a jejich účinky na životní prostředí) varuje před dopadem elektromagnetického znečištění na lidské zdraví a zahrnuje sadu obecných i konkrétních doporučení, jak zaujmout systematický střednědobý a dlouhodobý přístup k výzvám plynoucím z rozmachu mobilní telefonie. V dokumentu se zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna rozumná opatření ke snížení expozice elektromagnetickým polím v souladu se zásadou co nejnižší rozumně dosažitelné míry (16), která je předepsána pro případ ionizujícího záření.

4.18.

Existují studie, podle nichž představují účinky záření z mobilních telefonů a infrastruktury pro bezdrátovou komunikaci (včetně netermálních emisí) nebezpečí pro lidské zdraví z neurologického, reprodukčního, onkologického a genotoxického hlediska (17). Příslušné instituce však na základě svých vlastních posouzení a metodik soudí, že záření z mobilních telefonů a infrastruktury pro bezdrátovou komunikaci je pro člověka bezpečné.

4.19.

Jak již bylo uvedeno výše, existují studie dopadu elektromagnetického záření na zdraví člověka a zvířat. Velmi málo se však vysvětluje a ještě méně se sděluje, pokud jde o možný komplexní dopad expozice neionizujícímu elektromagnetickému záření jako netermální účinek na flóru a faunu. Nejznámější studie poukazují na značný a okamžitý dopad na opylovače a ptáky, vědci jsou však velice znepokojeni dlouhodobým dopadem elektromagnetických emisí na živé ekosystémy.

Souvislosti týkající se pokynů ICNIRP (18)

4.20.

Evropská komise a drtivá většina států ve světě používá pokyny ICNIRP ke stanovení limitů veřejné expozice elektromagnetickému záření. Pokyny ICNIRP v aktualizovaném znění zveřejněném v roce 2020 zohledňují též směrování paprsků a frekvence – tedy parametry specifické pro technologie 5G, agregace frekvencí ani zvýšená hustota spojení však v potaz vzaty nebyly.

4.21.

Přestože ICNIRP dosti zevrubně objasňuje vědecké metody použité při sestavování pokynů k ochraně, o možné škodlivosti pojednává pouze u termálních účinků elektromagnetického záření.

4.22.

Studie STOA provedená Evropským parlamentem (19) v souladu s doporučeními usnesení Rady Evropy č. 1815 z roku 2011 se vyslovuje ve prospěch dodržování zásady předběžné opatrnosti, přezkumu prahových hodnot navržených komisí ICNIRP a přijetí technických a správních opatření ke snížení dopadu elektromagnetického znečištění z elektronických komunikací.

4.23.

Cílem navržených opatření je zajistit pro komunikační infrastrukturu (umístění antén a dalšího specifického vybavení) odpovědnější architekturu, informovat širokou veřejnost o potenciálních účincích elektromagnetického znečištění a dostupných možnostech snížení dopadu expozice elektromagnetickému záření, budovat kapacity k monitorování elektromagnetických polí atd. Měly by být vyčleněny evropské a vnitrostátní finanční prostředky na hlubší víceoborový výzkum a studie dopadu na člověka i životní prostředí, a jejich závěry by měly být šířeny v zájmu vzdělávání veřejnosti a rozhodujících činitelů.

Kybernetická bezpečnost sítí 5G – nástroje, opatření a jejich účinnost

4.24.

Na řadu výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti EHSV již poukázal ve svém stanovisku Bezpečné zavádění sítí 5G – soubor opatření EU (20). Nevyřešené kybernetické slabiny technologie 4G se v případě sítí 5G znásobí. Agentura ENISA (21) je identifikovala na technické úrovni architektury, topologie a protokolu, a podle zprávy skupiny členských států pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí (22) je dosud nelze účinně řešit.

4.25.

K odvrácení některých bezpečnostních hrozeb by EU měla více investovat do budování vlastních technologií a podpory technologického průmyslu a vývojářů. Tato opatření je pak zejména nutno nastavit tak, aby motivovala evropské malé a střední podniky k vývoji bezpečné a spolehlivé infrastruktury páté generace.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/35/EU ze dne 26. června 2013 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (dvacátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a o zrušení směrnice 2004/40/ES (Úř. věst. L 179, 29.6.2013, s. 1).

(2)  https://ehtrust.org/environmental-health-trust-et-al-v-fcc-key-documents/.

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).

(4)  TEN/708 (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 290).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(6)  https://www.greenpeace.org/static/planet4-eastasia-stateless/2021/05/a5886d59-china-5g-and-data-center-carbon-emissions-outlook -2035-english.pdf.

(7)  https://www.hautconseilclimat.fr/wp-content/uploads/2020/12/rapport-5g_haut-conseil-pour-le-climat.pdf.

(8)  https://www.itu.int/en/ITU-D/Climate-Change/Pages/Global-E-waste-Monitor-2017.aspx.

(9)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o obavách týkajících se účinků elektromagnetického pole na zdraví (2008/2211(INI)), odstavec 28. https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-6-2009-0216_CS.html?redirect.

(10)  Stanovisko EHSV Bezpečné zavádění sítí 5G – soubor opatření EU: TEN/704 – EESC-2020, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 281.

(11)  Usnesení č. 1815 (2011) v konečném znění, odstavec 8.1.4 http://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/Xref-XML2HTML-en.asp?fileid=17994.

(12)  https://bioinitiative.org/updated-research-summaries/.

(13)  Defence Intelligence Agency – Biological Effects of Electromagnetic Radiation (Radiowaves and Microwaves) (Biologické účinky elektromagnetického záření (rádiové vlny a mikrovlny) – březen 1976.

(14)  Postoj FCC zpochybnily před soudem americké organizace občanské společnosti: https://ehtrust.org/eht-takes-the-fcc-to-court/.

(15)  Dle pravidel Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) pro rádiové vysílání.

(16)  As Low As Reasonably Achievable – zásada ALARA se uplatňuje při zavádění programů na ochranu proti ionizujícímu záření.

(17)  Např. evropská studie REFLEX (2004), která byla provedena jménem EU 12 akademickými institucemi s celkovým rozpočtem přes 3 miliony eur a příspěvkem ve výši 2,059 milionu eur od Evropské komise.

(18)  International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection (Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením).

(19)  https://www.home-biology.com/images/emfsafetylimits/EuropeanParliamentSTOA.pdf.

(20)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 281.

(21)  https://www.enisa.europa.eu/publications/enisa-threat-landscape-report-for-5g-networks/at_download/fullReport.

(22)  https://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=64468.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Obchod a udržitelný rozvoj příští generace – přezkum patnáctibodového akčního plánu

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/07)

Zpravodajka:

Tanja BUZEK

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	28. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	20. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	236/2/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Obchod potřebuje správný politický rámec, aby mohl být hnací silou růstu, vytváření důstojných pracovních míst a udržitelného rozvoje a mohl podporovat udržitelné hospodářské oživení po krizi COVID-19, a umožňoval tak společnostem, aby obnovily a přeorganizovaly své narušené dodavatelské a hodnotové řetězce. Rok 2021 představuje bod obratu k přehodnocení řízení obchodu v EU a EHSV podporuje jeho otevřenou, udržitelnou a sebevědomou novou cestu.

1.2.

Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji vyjadřují odhodlání EU prosazovat „obchodní agendu založenou na hodnotách“, která současně podporuje hospodářský, sociální a environmentální rozvoj. Řešení nedodržování a lepší plnění závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje mají zásadní význam pro to, aby bylo prostřednictvím obchodních nástrojů dosaženo přísných pracovních norem a norem týkajících se udržitelnosti. EU by měla spolu s podobně smýšlejícími obchodními partnery připravenými hrát vedoucí úlohu stanovit na dvoustranné i na celosvětové úrovni ambiciózní referenční hodnoty v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje.

1.3.

EHSV vítá včasný přezkum patnáctibodového akčního plánu a očekává od něj, že překoná svůj omezený a „izolovaný“ rámec vytvořený v roce 2018. Skutečnost, že právní závazky obsažené v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji nejsou důsledně dodržovány, vede EHSV k tomu, aby navrhl ambiciózní přezkum, jenž zahrnuje vylepšený přístup umožňující prosazování za použití sankcí a intenzívnější monitorování ze strany občanské společnosti, využívá inovativní nástroje a posiluje vliv kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji. Tyto „kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji příští generace“ musí být nedílnou součástí obchodní strategie EU a musí se vztahovat na současné i budoucí mandáty k vyjednávání.

1.4.

Nový začátek přichází s odstraněním izolovaných řešení. Úspěšné provádění a vymáhání kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji vyžaduje živou a strukturovanou interakci aktérů založenou na větší spolupráci. Konkrétně jde o výměnu mezi institucemi a mezinárodními subjekty, a co je nejdůležitější, mezi všemi těmito subjekty a interními poradními skupinami a mezi poradními skupinami navzájem. Jako subjekt uznávaný na mezinárodní úrovni by se Mezinárodní organizace práce (MOP) měla podílet na monitorování provádění úmluv MOP v rámci dohod o volném obchodu.

1.5.

Velké problémy často začínají na úplném počátku. EHSV zdůrazňuje, že je důležité před ratifikací zajistit splnění závazků přijatých v rámci stěžejních mezinárodních úmluv nebo zahrnout do samotné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji závazné a vymahatelné plány s jasným harmonogramem pro jejich ratifikaci. Vůbec první případ vymáhání kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji podle současného modelu potvrdil, že vágní terminologie je nedostatečná.

1.6.

Všechny tři rozměry obchodu a udržitelného rozvoje jsou vzájemně provázány a nelze je řešit odděleně. EHSV vítá aktivní úlohu podniků usilujících o zajištění udržitelného obchodu a spatřuje jejich pozitivní úlohu v podpoře příležitostí v oblasti klimatických opatření, například v případě odvětví čistých technologií, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky. Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji je nutné více propojit s Tripartitní deklarací MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky a zajistit, aby podporovaly ratifikaci úmluv MOP, a s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti, zejména v rámci dodavatelských řetězců.

1.7.

Účinná změna v praxi vyžaduje jít za hranice klasických kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a zvážit velký vliv dalších politických nástrojů. EHSV požaduje, aby zadávání veřejných zakázek bylo vyhrazeno pro společnosti ze zemí, které dodržují hlavní standardy MOP a Pařížskou dohodu. Požaduje také ambiciózní právní předpisy EU týkající se povinnosti náležité péče jako dalšího zásadního doprovodného opatření. Zahraniční investoři by měli mít povinnost prokázat uplatňování postupů náležité péče před tím, než začnou využívat výhod mezinárodní dohody o investicích. V zájmu dosažení udržitelného obchodu by měla být doplněna opatření proti praní peněz, daňovým trestným činům a vyhýbání se daňovým povinnostem a opatření zaměřená na boj proti korupci.

1.8.

Udržitelný rozvoj musí odrážet vývoj a stimulovat jej. Pracovní a environmentální normy pak musí zaujímat v jeho agendě stejně důležité postavení. Zelená dohoda pro Evropu, iniciativy v oblasti oběhového hospodářství a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích doplňují příslušná témata kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a následují tak příklad biologické rozmanitosti. Aby bylo možné stanovit konkrétní povinnosti, je třeba převést environmentální závazky do mezinárodních norem.

1.9.

Prosazování nelze zlepšit „mávnutím kouzelného proutku“, začátkem řešení je však posílení účinné vymahatelnosti. EHSV dlouhodobě vyzývá k vytvoření vylepšeného mechanismu s panelem odborníků a s možností finančních postihů či sankcí, při jehož aktivaci by hrály aktivní úlohu interní poradní skupiny. Pokud jde o postup, jakým dostat do popředí rovné podmínky a udržitelnost, a to ve prospěch podniků i pracovníků, jako vzor by mohla sloužit dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím.

1.10.

Obchodní partneři EU projevují svěží a nekonvenční myšlení o nových obchodních nástrojích. EU by měla zaujmout inovativní přístup k řešení pracovněprávních sporů a měla by zvážit pozastavení preferenčních cel pro společnosti, které porušují dohodnuté mezinárodní normy. V zájmu postupného hospodářského propojení EHSV podporuje postupné snižování cel pro partnerské země, které plní závazky v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje, s možností odstoupení v případě porušování.

1.11.

Udržitelnost nemůže existovat bez občanské společnosti. Vytvoření interních poradních skupin nebylo cílem samo o sobě. Aby bylo možné brát je vážně, potřebují tyto skupiny informace, zdroje a přístup, aby mohly stranám radit ohledně provádění a vymáhání ustanovení, a také pevnější institucionalizovaný rámec. Vedle interních poradních skupin požaduje EHSV obnovení činnosti skupiny odborníků pro dohody o volném obchodu.

1.12.

EHSV je jedním z největších zastánců interních poradních skupin a bude i nadále podporovat jejich práci. V poslední době se zintenzivnily diskuse o posílení interních poradních skupin a EHSV vybízí Komisi (EK) a další zúčastněné strany (1), aby s interními poradními skupinami spolupracovaly na zlepšování jejich složení, organizace jejich práce, jejich působnosti a úlohy v mechanismech vymáhání a jejich institucionálních kanálů, jak je podrobně rozvedeno v kapitole pět tohoto stanoviska.

2.   Úvod

2.1.

Aktivní obchodní politika musí účinně pohánět udržitelný rozvoj, a jestliže vytváří nové tržní příležitosti, důstojná pracovní místa a rovné podmínky, je přínosná pro podniky, pracovníky, spotřebitele a lidi obecně. Nese s sebou rovněž rizika, jež může účinně zmírňovat pouze inkluzivní obchodní politika, ve které mohou občanská společnost, zúčastněné strany a široká veřejnost upozorňovat na problémy.

2.2.

EHSV již delší dobu vyzývá k tomu, aby se udržitelnost stala jednou z hnacích sil obchodní politiky vzhledem k tomu, že obchod musí sehrát zásadní úlohu při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Letošní nová obchodní strategie EU stanoví rámec pro nadcházející roky. EHSV poskytl v samostatném stanovisku (2) doporučení k jejím obchodním aspektům a zároveň uvítal její zaměření na udržitelnost a vyzval k ambicióznímu posílení kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a jejich účinné vymahatelnosti.

2.3.

Toto stanovisko navazuje na předchozí práci EHSV a poskytuje hodnocení ze strany občanské společnosti ohledně stávajícího přístupu, které má poskytnout informace pro probíhající přezkum kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji. Čerpá z inovativního přístupu, na jehož základě bude obchod schopen dostát hodnotám EU v oblasti udržitelného rozvoje: kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji pro budoucí generace.

3.   Obchod a udržitelný rozvoj: obchodní agenda EU založená na hodnotách

3.1.

Systematickým začleněním kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji do dohod o volném obchodu dává EU najevo své odhodlání prosazovat „obchodní agendu založenou na hodnotách“, která současně podporuje jak hospodářský, sociální, tak i environmentální rozvoj. Řešení nedodržování a lepší plnění závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje mají zásadní význam pro to, aby bylo prostřednictvím obchodních nástrojů dosaženo přísných pracovních norem a norem týkajících se udržitelnosti.

3.2.

Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji získaly svoji prvopočáteční podobu v dohodě o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou z roku 2011 a od té doby se s každou následující dohodou o volném obchodu EU vyvíjely. Mají k dispozici mechanismus pro řešení sporů založený na pouhých konzultacích a interní poradní skupiny pro institucionalizované monitorováni ze strany občanské společnosti. Obsahují závazky týkající se dodržování mnohostranných dohod v oblasti pracovních podmínek a ochrany životního prostředí a bránění stranám v uvolňování nebo snižování úrovně ochrany práce a životního prostředí v zájmu přilákání obchodu a investic. Jako dvoustranná fóra pro dialog a spolupráci mohou sloužit také jako platformy k prosazování mnohostranné agendy pro udržitelný obchod.

3.3.

Ačkoliv EU podnikla kroky k tomu, aby se udržitelnost stala ústřední součástí jejích obchodních ambicí, současná jednání tomu neodpovídají. Přezkum kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji musí opustit svůj starý neoficiální status a dodat kapitolám novou energii a akceschopnost prostřednictvím nekonvenčního myšlení. Jako nedílná součást obchodní strategie EU se musí přezkum vztahovat i na aktuálně vyjednávané dohody a být zohledněn v rámci revidovaných mandátů k vyjednávání.

4.   Patnáctibodový akční plán – hodnocení

4.1.

Evropský parlament, EHSV a velká skupina zúčastněných stran se zapojily do rostoucí veřejné diskuse o účinnosti přístupu EU k obchodu a udržitelnému rozvoji, která však byla na počátku roku 2018 přerušena, když EK představila patnáctibodový akční plán. Tento plán seskupený do čtyř hlavních okruhů stanovil omezený a „izolovaný“ rámec pro vývoj obchodu a udržitelného rozvoje v minulých letech. Níže předkládáme jeho hodnocení se zaměřením na jeho plnění a nedostatky.

Spolupráce

4.2.

Partnerství s členskými státy a EP: Skupina odborníků EK pro obchod a udržitelný rozvoj posílila vazby na členské státy, v důsledku toho, jak je strukturována, však během procesu dochází ke ztrátám důležitých odborných znalostí a informací. Tato práce si zasluhuje lepší komunikaci o zjištěních a doporučeních a vyžaduje posílené a pravidelné propojení s interními poradními skupinami a EHSV. Zapojení GŘ pro obchod je třeba rozšířit na hlavní útvary zabývající se obchodem a udržitelným rozvojem v členských státech, případně zapojením dalších příslušných generálních ředitelství (GŘ), jako například GŘ EMPL a GŘ CLIMA, neboť ty mají své vlastní sítě, a v rámci tohoto toku informací a zpětné vazby je třeba spolupracovat s mezinárodními organizacemi. Podávání informací EP o důležitých otázkách v rámci obchodu a udržitelného rozvoje by rovnocennou měrou mělo zahrnovat interní poradní skupiny a nemělo by být prováděno neveřejně. EP musí sehrát roli v monitorování a provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a musí rovněž být plně informován o aktivitách a být zapojen do rozhodování podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj a dalších příslušných společných řídicích orgánů. To je zvláště důležité v kontextu mechanismu pro rovné podmínky dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím.

4.3.

Spolupráce s mezinárodními organizacemi: EHSV prosazuje proaktivnější a systémovější přístup a vyzývá k zapojení mezinárodních subjektů, jako je MOP, i během jednání o dohodách o volném obchodu a při jejich provádění, a také do všech etap plánů. Jak ukazuje případ ratifikace dohody s Vietnamem, MOP by mohla hrát zásadní úlohu v přípravné fázi a rané fázi provádění. Požadavek intenzivnější spolupráce mezi EK, MOP a EHSV přispívá k formování projektů MOP v partnerských zemích zaměřených na technickou pomoc a budování kapacit. Opatření musí jít ruku v ruce s větší integrací MOP v rámci monitorovací úlohy interních poradních skupin a každoroční zasedání GŘ EMPL na vysoké úrovni by mohla být otevřena předsednictví EHSV a případně předsednictví interních poradních skupin. Přístup týkající se mnohostranných environmentálních dohod není dostatečně využívaný a mohl by být rozšířen na další příslušné mezinárodní organizace, jako je OECD, a s ohledem na rostoucí význam financování cílů udržitelného rozvoje i na Světovou banku a Mezinárodní měnový fond.

Umožnění občanské společnosti včetně sociálních partnerů podílet se na provádění

4.4.

Usnadnění monitorovací úlohy občanské společnosti včetně sociálních partnerů: EHSV vítá projekt „nástroj partnerství EU“, který financuje účast některých členů interních poradních skupin EU na schůzích a zachovává politickou nezávislost interních poradních skupin. Vyzývá EK, aby toto financování obnovila a spolupracovala s interními poradními skupinami na definování jeho podoby. Doporučuje větší flexibilitu v rámci budoucí logistické a technické podpory. Prezenční schůze by mohly být doplněny videokonferencemi, neměly by však jimi být zcela nahrazeny. Systém budoucího financování by měl zajistit výroční schůze, na kterých by se setkávali všichni členové interních poradních skupin k diskusi o průřezových otázkách týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje. Aby bylo možné plně podpořit fungování interních poradních skupin, jak je rozvedeno v kapitole pět, je kromě poskytnutí finančních zdrojů třeba řešit strukturální a organizační výzvy.

4.5.

Rozšíření oblasti působnosti občanské společnosti včetně sociálních partnerů na celou dohodu o volném obchodu: EHSV již dlouho a důrazně doporučuje, aby interní poradní skupiny poskytovaly poradenství ohledně všech aspektů obchodních dohod EU, při zachování zvláštního zaměření na provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a obecněji na dopad obchodu na udržitelný rozvoj. Tato nová oblast působnosti bude poprvé testována u dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. EHSV navrhuje rozšířit nynější oblast působnosti interních poradních skupin ve všech stávajících dohodách o volném obchodu, a to prostřednictvím revize znění dohod nebo harmonizace postupů v jednacích řádech interních poradních skupin.

4.6.

Přijímání opatření v oblasti odpovědného chování podniků: EHSV vítá aktivní roli podniků usilujících o zajištění udržitelného obchodu a závazek EK podporovat odpovědné obchodní chování. Lituje však, že ani EHSV, ani příslušné interní poradní skupiny nebyly zapojeny do dohledu nad projekty s OECD a MOP. EK by měla vytvořit ukazatele pro posuzování konkrétních výsledků projektů nad rámec zvyšování povědomí a provést cílenější a podrobnější hodnocení v rámci dodavatelských řetězců.

Plnění cílů

4.7.

Priority jednotlivých zemí: EHSV souhlasí se strategickým a cílenějším přístupem, partnerské země se však mezi sebou značně liší, i v rámci jediné regionální dohody, například dohody mezi EU a Střední Amerikou. Při stanovování priorit a hodnocení je nutné proaktivně a v různých okamžicích procesu usilovat o konzultace s občanskou společností, zejména za účasti interních poradních skupin. Zeměpisná oddělení GŘ pro obchod a delegace EU by měly s interními poradními skupinami více spolupracovat za účelem získávání informací a poskytování systematické zpětné vazby. To vyžaduje pravidelné hodnocení pokroku nebo regrese EK ve vztahu k těmto prioritám.

4.8.

Asertivní prosazování: Korejský případ pracovněprávního sporu nám poskytl důležitá ponaučení. Zaprvé, je třeba, aby EK byla při zahajování postupů pro řešení sporů v souvislosti s obchodem a udržitelným rozvojem proaktivnější a rychlejší a aby interní poradní skupiny hrály aktivní úlohu. Zadruhé, je důležité, aby v panelech zasedali odborníci na mezinárodní pracovní právo, kteří by s MOP konzultovali její judikaturu a závazný výklad. Zatřetí, zpráva panelu odborníků potvrzuje potřebu závazných plánů s možností uplatňovat sankce a s jasnými harmonogramy pro ratifikaci úmluv MOP. Vágní termín „neutuchající a soustavné úsilí“ poskytuje stranám příliš mnoho prostoru k manévrování. Ačkoliv Korea ratifikovala tři ze čtyř scházejících úmluv MOP (kromě C105 o odstranění nucené práce), zůstávají otázky ohledně toho, zda korejské změny právních předpisů provádějí ustanovení úmluv C29, C87 a C98 v plné míře. Tento případ tak zůstává otevřený a EHSV zdůrazňuje svou výzvu k návazným opatřením. Problémy s dodržováním ustanovení však neexistují pouze v partnerských zemích. EHSV se znepokojením konstatuje, že i v EU a jejích členských státech schází nástroje pro důrazné vymáhání.

4.9.

Podpora včasné ratifikace stěžejních mezinárodních dohod: EHSV podporuje ratifikaci stěžejních mezinárodních úmluv před uzavřením a podpisem dohody o volném obchodu, aby bylo možné těžit z maximální vyjednávací a diplomatické síly. Tyto pozitivní účinky jsou vidět na posledním případu Vietnamu, jelikož tato země ratifikovala úmluvy MOP C98 a C105. Nedošlo však k pokroku, pokud jde o ratifikaci úmluvy C87. EHSV proto zdůrazňuje, že je důležité před ratifikací zajistit závazky stěžejních mezinárodních dohod nebo zahrnout do samotné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji závazné a vymahatelné plány s jasnými lhůtami pro jejich ratifikaci.

4.10.

Hodnocení účinnosti provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji: EHSV souhlasí, že je zapotřebí pravidelně hodnotit a posuzovat provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji. Lituje však malé viditelnosti práce interních poradních skupin a přehlížení jejich doporučení během příslušných procesů, zejména ve výročních zprávách o provádění. Budoucí zprávy by měly více odrážet pracovní programy interních poradních skupin a společná prohlášení s interními poradními skupinami v partnerských zemích. EHSV zejména lituje, že dodnes nebylo dosaženo pokroku v tom, aby byly stávající kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji účinně vymahatelné. V případě Komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou (CETA) EHSV, interní poradní skupina EU a kanadské interní poradní skupiny opakovaně požadovaly jasný pokrok v otázce včasného přezkumu, k němuž se strany zavázaly ve společném nástroji k výkladu, jehož cílem je zajistit účinnější vymahatelnost pracovních a environmentálních ustanovení. Tohoto procesu přezkumu by se měly v co největší míře účastnit interní poradní skupiny obou stran.

4.11.

Příručka pro provádění: EHSV vítá vypracování příruček pro provádění, které mají partnerům dohod o volném obchodu pomoci lépe porozumět závazkům v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje a mají je vést při jejich provádění. Pokud jde o pracovněprávní otázky, sociální partneři by měli být považováni za klíčové partnery v terénu. Formální srovnávací databáze musí jít nad rámec pokroku ve formulaci dohod a soustředit se na skutečnou míru provádění ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji.

4.12.

Navýšení zdrojů: EU by měla část svých prostředků z kategorie pomoc na podporu obchodu vyčlenit na podporu účasti interních poradních skupin a organizací občanské společnosti ze zemí mimo EU a budování jejich kapacit v souvislosti s úsilím o zaručení udržitelnosti obchodu a investic.

4.13.

Opatření v oblasti klimatu: I když obchod není hnací silou politiky v oblasti klimatu, měl by sehrát svou úlohu při umožňování realizace globálního klimatického programu, přičemž podniky mohou plnit pozitivní funkci v rámci podpory příležitostí pro odvětví čistých technologií, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky. To, že by se jedním z hlavních požadavků všech budoucích komplexních obchodních dohod mělo stát dodržování Pařížské dohody – v tom smyslu, že by se měly v případě nedodržování pozastavit –, je pozitivní krok, který by měl být následně rozšířen i o požadavek na dodržování základních a novelizovaných úmluv MOP.

4.14.

Obchod a práce: EHSV vítá rozšířenou oblast působnosti pracovněprávních ustanovení obsažených v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji a vyzývá k další aktualizaci závazků. Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji musí být více propojeny s Tripartitní deklarací MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky a s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti. EK by měla podporovat ratifikaci úmluv MOP obsažených v Tripartitní deklaraci o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky. Pokročilé právní předpisy EU, zejména v oblasti udržitelné správy a řízení podniků a povinnosti náležité péče, by měly poskytnout trvalé podmínky pro další rozvoj kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji. Aby však bylo díky těmto závazkům možné dosáhnout pokroku v praxi, je nutné jejich proaktivnější prosazování a lepší vymahatelnost.

Transparentnost a komunikace

4.15.

Větší transparentnost a lepší komunikace: EHSV se připojuje k ostatním orgánům a zúčastněným stranám a společně s nimi zdůrazňuje význam transparentnosti a komunikace. Zveřejňování komplexních zápisů poskytuje užitečný výchozí bod pro zapojení občanské společnosti. Setkání v rámci dialogu EK s občanskou společností jsou důležitou cestou, kterou je však třeba zlepšovat z hlediska následných kroků, jež musí získat strukturovanější podobu. V tomto ohledu EHSV doporučuje odstranit izolaci a zajistit, aby se komunikační kanály vzájemně posilovaly – s EP, členskými státy a občanskou společností.

4.16.

Časově vymezená reakce na podané stížnosti v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje: EHSV vítá spuštění systému pro podávání stížností, které proběhlo v roce 2020 zřízením jednotného kontaktního místa, a zejména jeho zvláštní oddělení spadající pod vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, který řeší pouze stížnosti v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje. Na posouzení účinnosti je příliš brzy, EHSV však očekává, že jak se bude tento mechanismus postupně utvářet, začlení doporučení občanské společnosti a bude podle nich postupovat.

5.   Obchod a udržitelný rozvoj příští generace

5.1.

Od doby, kdy byl v roce 2018 přijat akční plán, prošel svět obchodu určitým vývojem a s ním i diskuse týkající se obchodu a udržitelného rozvoje. Zelená dohoda je zastřešujícím politickým cílem, a to i pro obchodní agendu EU. Institucionální aktéři, jako je EP a členské státy, stále více volají po ambiciózní reformě v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje. Pandemie COVID-19 narušila obchodní toky způsobem, který nemá obdoby. Vyšly tak najevo závažné problémy v globálních dodavatelských a hodnotových řetězcích, často související s nedodržováním závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje. Vůbec první případ řešení sporu souvisejícího s obchodem a udržitelným rozvojem podrobil stávající systém institucionální zkoušce. Nový vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod vytvořil vysoká očekávání, pokud jde o větší zaměření na lepší plnění a vymáhání závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje a související zdroje a nové legislativní nástroje. Obchodní partneři EU – jako je Kanada a USA – mezitím přijali ve svých vlastních dohodách o volném obchodu silné nástroje pro vymáhání dodržování ustanovení nebo – jako Nový Zéland – předložili v obchodních jednáních EU ambiciózní návrhy s cílem zajistit, že bude obchod prospěšný pro všechny.

5.2.

U obchodu a udržitelného rozvoje nejde pouze o diskusi o hodnotách, je to otázka přežití, a to jak na úrovni EU, tak na globální úrovni. EHSV zastává holistický přístup a podporuje úsilí EU o prosazování agendy udržitelnosti na mnohostranné úrovni a vyzývá ke strategickým spojenectvím s klíčovými obchodními partnery v oblasti prioritních otázek, jako je únik uhlíku a náležitá péče. Znovu opakuje, že je třeba, aby se EU postavila do čela ambiciózní reformy Světové obchodní organizace (WTO) a bořila tabu, například. v oblasti sociálních aspektů obchodu. Jako pozitivní přehodnocení uvítal EHSV návrh USA, aby se v rámci probíhajících jednání WTO o subvencích na rybolov řešil celosvětový problém, který představuje nucená práce na rybářských plavidlech (3).

5.3.

EHSV má za to, že patnáctibodový akční plán nepřinesl kýžené výsledky, a proto dlouhodobě požaduje, aby do něj byly začleněny důraznější kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji. Obdobně přezkum obchodní politiky z roku 2021 zvažuje další opatření v oblasti účinného provádění a vymáhání kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, a to mimo jiné včetně „možnosti sankcí za nedodržení“.

5.4.

Nyní je k dispozici dostatek zkušeností a poznatků k přehodnocení současného přístupu a EHSV navrhuje zavést nový přístup v rámci iniciativ, jejichž cílem bude zajistit důsledné dodržování právních závazků obsažených v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji. V této diskusi je třeba dbát na to, aby byla environmentálním a pracovněprávním normám v rámci agendy provádění a vymáhání těchto závazků přikládána stejná důležitost.

Nástroje politiky, které dále usnadní provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji

5.5.

V květnu 2020 Francie a Nizozemsko zveřejnily neoficiální dokument, ve kterém žádají EU, aby zlepšila svou analýzu sociálně-ekonomických aspektů dopadů obchodu a zvýšila své ambice v souvislosti s propojením obchodu a udržitelného rozvoje ve všech jejich dimenzích (4), s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu. EHSV vítá přijetí analytičtějšího přístupu k dopadům obchodu a důrazně podporuje doporučení motivovat k účinnému provádění závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje prostřednictvím postupného snižování cel, včetně možnosti zrušení konkrétních celních položek v případě následného porušení ustanovení. Je rovněž třeba vyjasnit podmínky, které země musí za účelem těchto snížení splnit.

5.6.

EHSV dále vybízí k tomu, aby se, pokud jde o doprovodná opatření, čerpalo ze zdrojů mimo klasickou sadu obchodních nástrojů, což zajistí dosažení účinných změn v praxi. EU by měla přijmout ambiciózní směrnici o povinnosti náležité péče, která uzná odpovědnost na základě stávajících standardů a nabídne jasný a bezpečný právní rámec pro evropské podniky a podniky ze zemí mimo EU působící v rámci EU. EHSV se důrazně zasazuje o to, aby v obchodních dohodách byla povinnost náležité péče, co se týče globálních dodavatelských a hodnotových řetězců, která by řídila rozhodnutí vedoucích pracovníků, jejichž cílem je zajistit, aby byl daný podnik udržitelný z ekonomického, ekologického i sociálního hlediska (5).

5.7.

Aby mohla EK pokročit se svou agendou v oblasti udržitelného rozvoje, musí se zaměřit také na kapitoly a oblasti, které jsou odlišné od tradičních kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, jako jsou investice, a snažit se o dosažení propojení a synergií. Zahraniční investoři by měli mít povinnost prokázat uplatňování postupů náležité péče před tím, než začnou využívat výhod mezinárodní dohody o investicích. Obdobně by strany dohody o volném obchodu měly zaručit, že společnosti se sídlem na jejich území dodržují požadavky na uplatňování náležité péče (6).

5.8.

Aby bylo možné dosáhnout udržitelného obchodu, musí EU bezpodmínečně zavést ustanovení ohledně spolupráce mezi stranami v boji proti praní peněz, daňovým trestným činům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Také korupce podrývá úsilí o udržitelný rozvoj, a je tedy nutné zahrnout srovnatelně vysoké standardy pro její vymýcení.

5.9.

Přidělování veřejných zakázek by mělo být podmíněné a zakázky by měly být zadávány společnostem ze zemí, které dodržují hlavní standardy MOP a Pařížskou dohodu. Dohody EU o volném obchodu musí rovněž podporovat osvědčené postupy, pokud jde o uplatňování environmentálních a sociálních kritérií při zadávání veřejných zakázek. (7)

5.10.

Ačkoli u environmentálního hlediska kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji došlo v průběhu posledního desetiletí k největšímu pokroku, stále přetrvávají dvě výzvy. Zaprvé, klimatické závazky přijaté v rámci Pařížské dohody ve výsledku záleží na tom, jak je jejich provádění stanoveno na vnitrostátní úrovni, a proto je obtížné přesně vymezit porušování. Zadruhé, schází mezinárodní environmentální normy, zejména pro čisté ovzduší nebo vodu, což ztěžuje stanovování povinností. Je důležité postupovat směrem k využití environmentálních závazků ke stanovení norem, jež budou zároveň propojeny s náležitou péčí. Ve světle pandemie COVID-19 nabyla otázka biologické rozmanitosti větší naléhavosti než kdy dříve. Zelená dohoda pro Evropu, legislativní iniciativy EU v oblasti oběhového hospodářství nebo mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (8) se v kontextu obchodu a udržitelného rozvoje stávají důležitými tématy.

5.11.

Komplexnější pohled odhaluje u dohod o volném obchodu závažné problémy v oblasti udržitelnosti, které nelze vyřešit v rámci kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji. Například zemědělství, jeden z hlavních nástrojů vyjednávání EU, má z hlediska udržitelnosti jasné dopady. EHSV klade zvláštní důraz na to, aby se potravinové zabezpečení a udržitelnost EU staly ústředními prvky analýzy (9). V zájmu dosažení účinnějšího a spravedlivějšího potravinového řetězce vyzývá EHSV k hladkému provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci.

Posílení účinné vymahatelnosti

5.12.

EHSV dlouhodobě vyzývá k vytvoření vylepšeného panelu odborníků, který by měl mít možnost spustit smluvní mechanismus řešení sporů mezi státy s možnými finančními postihy či sankcemi a nápravnými opatřeními ve prospěch poškozené strany (10). V tomto rámci pro řešení sporů by měly mít aktivní úlohu interní poradní skupiny. Případy předložené interní poradní skupinou by měl prošetřovat tým vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, který by měl dále informovat o veškerých donucovacích opatřeních a zprávách panelu odborníků a přijímat návazná opatření.

5.13.

EHSV vítá nový přístup v dohodách o obchodu a spolupráci, který staví do popředí rovné podmínky a udržitelnost a uplatňuje mechanismus pro řešení sporů s přístupem k nápravným opatřením v případě jakéhokoli porušení. Tento „hybridní“ model kombinuje přístup založený na činnosti panelu odborníků s vymahatelnými prvky v případě přetrvávajícího nedostatečného dodržování ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany nebo s vymáháním pracovněprávních, sociálních, environmentálních nebo klimatických ustanovení na vnitrostátní úrovni. To zahrnuje dočasnou kompenzaci sjednanou mezi stranami nebo jednostranné pozastavení závazků žalující stranou v jakékoli oblasti (např. obchodní cla, přepravní práva, přístup do rybolovných vod) na základě konkrétních podmínek.

5.14.

Přístup k vymáhání kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji by měl být doplněn o nezávislý pracovněprávní sekretariát, který by řešil nadnárodní pracovněprávní otázky v rámci dohody o volném obchodu, včetně dopadů na trh práce, a monitoroval a prošetřoval soulad s její kapitolou týkající se práce, a o mechanismus pro vyřizování kolektivních stížností (11). MOP by se jakožto subjekt uznávaný na mezinárodní úrovni měla podílet na monitorování provádění úmluv MOP v rámci dohod o volném obchodu. Její úloha by měla být rovněž posílena a institucionalizována, pokud jde o správný výklad nástrojů MOP v případě sporů zahrnujících mezinárodní pracovní normy. MOP by se měla systematicky podílet na poskytování pokynů panelu odborníků v souvislosti s těmito záležitostmi.

5.15.

EHSV navrhuje prozkoumat inovativní přístupy k řešení pracovněprávních sporů, jež by umožnily vytvářet jednorázové mezinárodní panely, v jejichž rámci by byla ukládána nápravná opatření společnostem, které porušily dohodnuté mezinárodní pracovní normy. Unijní a kanadské interní poradní skupiny v rámci dohody CETA (12) upozornily na příklad mechanismu rychlé reakce dohody USMCA (13), v rámci něhož patří mezi sankce pozastavení preferenčních cel na základě stupňující se škály závažnosti a opakování přestupků. Cílem zůstává podporovat – kdykoli to je možné – nápravu prostřednictvím dvoustranné spolupráce a dialogu mezi stranami. Vyvozování důsledků však odrazuje firmy od nedodržování předpisů.

5.16.

Hodnocení vymáhání na základě úspěšně vyřešených sporů poskytuje pouze částečný obraz, zejména proto, že formální řešení sporu před nezávislým orgánem je vždy krajní možností. Možnost sankcí také představuje „výraznou pobídku“ pro dodržování závazků, ať už se sankce použijí, nebo ne. A konečně také případy, které nevedou k vyšetřování, a jejich vývoj nám poskytují přesvědčivé informace, které by EK měla vzít v úvahu při provádění své srovnávací studie různých přístupů, jež země používají. Pouhé srovnání znění dohod a pokroku v jejich formulacích by samo o sobě neposkytlo příliš smysluplný vhled. Je zapotřebí také kvalitativní posouzení výsledků provádění, například skrze čerpání ze zkušeností občanské společnosti získaných během poskytování poradenství při jednáních o těchto ustanoveních a monitorování jejich provádění.

Podpůrný rámec pro zapojení občanské společnosti do interních poradních skupin

5.17.

Interní poradní skupiny jsou klíčovým úspěchem dohod o volném obchodu nové generace, avšak mají-li úspěšně plnit monitorovací úkoly, ať už v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje, nebo ve veškerých dohodách EU o volném obchodu, potřebují pevnější institucionalizovaný rámec.

5.18.

Hlavní obavy souvisejí s tím, že některé interní poradní skupiny v partnerských zemích nejsou aktivní, reprezentativní nebo dokonce nejsou nezávislé na vládním vlivu. Problém často pramení z toho, že v dohodě nejsou stanoveny postupy pro zřízení skupin, že strany mají svobodu zvolit si jako interní poradní skupiny již existující subjekty a že neplnění závazků nemá žádné důsledky. EHSV se obává zejména, že vypuštění slova „vyvážené“ z dohod o obchodu a spolupráci, pokud jde o složení interních poradních skupin, by mohlo vážně ovlivnit jejich fungování.

5.19.

V rámci regionálních obchodních dohod, jako je například dohoda mezi EU a Střední Amerikou a mezi EU a Kolumbií/Peru/Ekvádorem nebo jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu mezi EU a Mercosurem, přetrvávají obavy ohledně zřizování jednotlivých interních poradních skupin v každé z partnerských zemí. Tento striktně „vnitrostátní“ přístup představuje značnou překážku pro jakoukoli smysluplnou spolupráci mezi partnerskými interními poradními skupinami z jednotlivých zemí a jejich protějšky na úrovni EU.

5.20.

V kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji proto musí být vytvořeny interní poradní skupiny se specifickými úlohami, jasně definovanou nezávislostí, reprezentativností a vyváženým složením. Strany musí za jejich zřízení a fungování nést odpovědnost. Regionální dohody by měly zřídit společné regionální orgány s odpovídající podporou sekretariátu. Delegace EU a EHSV by měly podpořit proces zřizování a fungování, a to i skrze pokyny a osvědčené postupy. EHSV rovněž navrhuje, aby byla zaměřena pozornost na lepší propojování zastupujících organizací napříč interními poradními skupinami z EU i ze zemí mimo EU, zejména pokud jde o zúčastněné strany působící v oblasti životního prostředí a podnikání.

5.21.

V zájmu posílení spolupráce interních poradních skupin z EU s jejich protějšky z řad občanské společnosti v partnerských zemích je nezbytné pořádat každoroční společná zasedání interních poradních skupin a zahrnout je do samotných dohod o volném obchodu. EHSV spatřuje přidanou hodnotu ve vytváření společných orgánů občanské společnosti, jež jsou významným přínosem, zejména co se týče podpory občanské společnosti v partnerských zemích. Je třeba zachovat jeho zvláštní úlohu ve smíšených poradních výborech (SPV) jakožto zásadním prostoru pro dialog občanské společnosti na obou stranách dohod o přidružení, například dohody mezi EU a Chile (14).

5.22.

EHSV má zásadní úlohu při formování interních poradních skupin a zajišťování jejich účinného fungování, jež by měla být posílena. V červenci 2021 EHSV určil cestu vpřed, když uspořádal vůbec prvního zasedání #AllDAGs, na kterém se sešli všichni členové stávajících jedenácti interních poradních skupin, aby projednali konkrétní kroky ke zlepšení. EHSV je zastoupen ve všech interních poradních skupinách a tvoří tak zásadní součást předsednictví interních poradních skupin, která se skládají z předsedy a dvou místopředsedů, kteří jsou vybíráni ze tří skupin a ze všech členů interní poradní skupiny. Spolupráce v rámci společných předsednictví interních poradních skupin těží při řízení činnosti těchto skupin z odborných znalostí EHSV i stran mimo EHSV a tato praxe by měla pokračovat. Zejména v případě interních poradních skupin pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii byli velmi užiteční členové EHSV pocházející ze sousedních zemí EU. Kromě úlohy svých členů pomáhá EHSV interním poradním skupinám také tím, že jim poskytuje cennou podporu sekretariátu.

5.23.

Zvýšená viditelnost a strukturované institucionální kanály jsou pro plnění cílů klíčové. Předsednictví interních poradních skupin by měla být stále zvána na zasedání podvýborů pro obchod a udržitelný rozvoj jednotlivých stran a do monitorovacích skupin EP pro příslušné dohody. Skupina odborníků z členských států pro obchod a udržitelný rozvoj a vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod by měli být s prací interních poradních skupin úzce propojeni prostřednictvím struktur pro podávání zpráv a vzájemnou výměnu. To by mělo být doplněno o výměnu informací s MOP o provádění ustanovení v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje, která se týkají pracovněprávních otázek, a o výměnu informací se sekretariáty mnohostranných environmentálních dohod o životním prostředí a klimatu. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a delegace EU v partnerských zemích by měly pořádat pravidelné výměny informací s interními poradními skupinami a v cílových zemích by měly být podporovány vyhrazenými přidělenci pro oblast práce a oblast životního prostředí.

5.24.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci s občanskou společností, a to od utváření až po monitorování obchodních nástrojů a dohod. Vyzývá k obnovení činnosti skupiny odborníků pro dohody o volném obchodu, která byla zdrojem jedinečných, potřebných a pravidelných příspěvků k obchodním otázkám. Interní poradní skupiny představují také nevyužité bohatství v podobě know-how ohledně průřezových otázek týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje, jež by mělo být v plné míře využito.

5.25.

Rostoucí výzvy, jimž čelí interní poradní skupiny, vyžadují systémová řešení s odpovídajícími zdroji, a to lidskými i finančními. Interní poradní skupiny by měly být více zapojeny do přijímání souvisejících rozhodnutí.

5.26.

Racionalizování interních poradních skupin není samo o sobě cílem. Veškeré potenciální nové přístupy, například zaměření struktur více na jednotlivá témata, musí zaručit jejich účinné fungování, aby bylo možné řešit výzvy spojené s prováděním konkrétní dohody, přičemž samotné interní poradní skupiny musí být zapojeny do jejich utváření. Periodická zasedání všech členů interních poradních skupin EU by pomohla nalézt společná řešení na průřezové otázky a poskytla by platformu k jednání o pragmatických a praktických způsobech před dalším obnovením členství v interních poradních skupinách na jaře 2023.

---

(1)  V roce 2020 analyzovala studie Friedrich-Ebert-Foundation (FES) nedostatky interních poradních skupin a skupina členských organizací interních poradních skupin koordinovaná organizací CNV Internationaal v současné době sestavuje neoficiální dokument s doporučeními, jak je posílit.

(2)  Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 73.

(3)  Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 73.

(4)  Non-paper on trade, social economic effects and sustainable development (Neoficiální dokument o obchodu, sociálně-ekonomických dopadech a udržitelném rozvoji), 2020.

(5)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 136 a Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197.

(6)  Tamtéž.

(7)  Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 73.

(8)  Připravované stanovisko NAT/834 k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

(9)  Připravované stanovisko NAT/822 Strategická autonomie a potravinové zabezpečení a udržitelnost.

(10)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 53.

(11)  Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 27.

(12)  Společné prohlášení interních poradních skupin EU a Kanady, září 2020.

(13)  Dohoda mezi USA, Mexikem a Kanadou.

(14)  Připravované stanovisko REX/536 prozkoumá rámec pro zapojení občanské společnosti v průběhu celého životního cyklu obchodních a politických dohod, přijetí se plánuje na jaře 2022.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Na cestě k ucelené strategii pro udržitelný rozvoj venkova a měst

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/08)

Zpravodaj:	Josep PUXEU ROCAMORA
Spoluzpravodajka:	Piroska KÁLLAY

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	4. 10. 2021
Přijato na plenárním zasedání	21. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	220/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV je přesvědčen, že budoucnost Evropy bude záviset na tom, jak budeme přistupovat k venkovským oblastem, a že je zapotřebí intenzivnější spolupráce s městskými oblastmi, aby se zajistilo, že žádná oblast ani občané nebudou v rámci spravedlivého přechodu na klimaticky neutrální, udržitelnou a prosperující Evropskou unii opomenuti. To by bylo v souladu s cíli Zelené a sociální dohody pro Evropu, balíčkem opatření Next Generation EU, Územní agendou 2030 a 17 cíli udržitelného rozvoje.

1.2

EHSV má za to, že EU musí snížit meziregionální rozdíly tím, že bude podporovat politiky, jejichž cílem je zajistit spravedlivý a udržitelný přechod ve všech ohledech a které zaručí dobrou kvalitu života ve venkovských oblastech.

1.3

Vzhledem k výzvám spojeným se změnou klimatu a pandemií EHSV zdůrazňuje, že je naléhavě nutné jednat okamžitě a provést změnu paradigmatu s cílem prokázat přidanou hodnotu společného úsilí a podpořit vzájemný respekt a porozumění, a to v zájmu všech občanů.

1.4

EHSV proto vyzývá tvůrce politik, aby vypracovali a provedli komplexní a ucelenou strategii EU, jež podpoří vyvážený, soudržný, spravedlivý a udržitelný rozvoj venkova a měst, a to s využitím úlohy místních komunit a prostřednictvím podpory tradičních průmyslových odvětví a vytvoření nové hospodářské činnosti a nových pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, za současné stimulace synergií s městskými oblastmi.

1.5

V zájmu vytvoření rovných podmínek mezi venkovskými komunitami a městskými oblastmi předkládá EHSV tato doporučení: 1. je třeba zajistit dostatečné zdroje na provádění politik týkajících se venkova a zajistit technologickou komunikaci, dopravní infrastrukturu (zvláště veřejnou dopravu, která je absolutní nutností pro každodenní život a zaměstnanost) a kvalitní a efektivní systémy vzdělávání a poskytování zdravotních služeb, a to v plném souladu se službami, jež jsou v tomto ohledu poskytovány v městských oblastech (rovné podmínky v oblasti zdraví); 2. nabídka pracovních míst, odborné přípravy a bydlení by měla odrážet a využívat venkovské přírodní zdroje a současně vytvářet inovativní obchodní příležitosti; 3. parlamenty venkovských oblastí a komunitně vedený místní rozvoj by měly být jakožto vzorové příklady participativní demokracie podporovány politickými činiteli a měly by zapojovat všechny obyvatele venkova, včetně sociálních partnerů, žen, starších osob, osob se zdravotním postižením, menšin a zejména mladých lidí; 4. kulturní dědictví musí být chráněno a propagováno (1).

1.6

EHSV předkládá následující doporučení pro rozvoj venkova a měst: 1. pokud jde o poskytování služeb občanům ve všech oblastech, musí vlády zaujmout transparentní a spravedlivý přístup; 2. organizace občanské společnosti, včetně iniciativy LEADER a místních akčních skupin, by měly rozvíjet místní partnerství ve venkovských a městských oblastech s cílem vytvářet hospodářské, sociální a environmentální příležitosti a podporovat lepší porozumění vzájemným vazbám; 3. model řízení typický pro rady pro politiku v oblasti potravin by mohl sloužit jako inspirace pro účinnou spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami na místní úrovni. Možnosti práce z domova, potřeba venkovského bydlení a přístup k využívání půdy byly narušeny novými environmentálními dopady a výzvami a pandemií; 4. je pozitivní stimulovat a podporovat výměnu osvědčených postupů a případů zaznamenaného nebezpečí mezi regiony; 5. přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání ve venkovských oblastech může být jedním z faktorů přispívajících k místnímu hospodářskému rozvoji a může pomoci venkovským komunitám přizpůsobit se rychle se měnícímu prostředí.

1.7

Evropské komisi a vnitrostátním a regionálním vládám předkládá EHSV konkrétně následující doporučení: 1. dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti (2), kterou Komise nedávno přijala, je třeba dále rozvíjet s cílem zajistit na úrovni venkova a měst závazek ke spravedlivému přístupu. Je důležité prokázat přidanou hodnotu společného úsilí venkovských a městských organizací, jakým je například iniciativa „od zemědělce ke spotřebiteli“ a sociálně inkluzivní Zelená dohoda; 2. Evropská komise by měla vytvořit skupinu zúčastněných stran z venkovských a městských oblastí inspirovanou iniciativou „inteligentní vesnice“ s cílem rozvíjet osvědčené postupy v rámci modelů partnerství; 3. v zájmu podpory zapojení by se mělo zainvestovat do pilotních projektů na místní úrovni a měly by být vytvořeny celoevropské pobídky / stanoveny podmínky a ocenění pro pokrokové příklady spolupráce prokazatelně založené na inkluzivních dohodách.

1.8

EHSV je dále připraven spolupracovat s Evropským parlamentem a Výborem regionů formou zadávání výzkumných studií, konzultací s organizovanou občanskou společností a prosazování celoevropské charty práv a povinností venkovských a městských oblastí.

1.9

Budoucí stanoviska EHSV k územním politikám a k politikám týkajících se měst a venkova budou obsahovat ucelenou vizi. Příkladem budiž toto stanovisko, které bylo před svým přijetím představeno a projednáno v různých sekcích EHSV.

2.   Úvod

2.1

V návaznosti na doporučení obsažená ve stanovisku EHSV k tématu Integrovaný přístup pro zranitelné regiony EU, přijatém v září 2020 (3), a na slyšení uspořádané dne 18. června 2021 (4) nyní EHSV usiluje o ucelenou strategii EU pro udržitelný rozvoj venkova a měst. Za tímto účelem se věnuje analýze celkového rámce propojujícího politiku venkova se všemi ostatními relevantními politikami a identifikaci existujících výzev a překážek, přičemž zdůrazňuje úlohu občanské společnosti, podniků a místních komunit v rozvoji přístupů zdola nahoru. EHSV bude aktivně přispívat k zajištění toho, aby byla tato strategie zohledňována při navrhování politik EU.

2.2

Je nezbytné účinněji řídit rozmanitost existující v rámci venkovských oblastí, a to na základě příležitostí, jež každá z nich nabízí. Existují venkovské oblasti, jež díky své blízkosti k městským oblastem mohou využívat „efektu aglomerace“ založeného na interakci mezi venkovskou a městskou oblastí, zatímco jiné, vzdálenější oblasti jsou mnohem závislejší na určitém odvětví, jímž bývá často zemědělství, lesnictví, rybolov nebo těžební odvětví, a interakce s městy je v nich méně výrazná.

2.3

Ačkoli venkovské a městské oblasti se od sebe liší – mají svá specifika a nestejnou úroveň rozvoje –, ve skutečnosti jsou úzce propojeny. Tyto vzájemné vazby jsou zároveň stále složitější a dynamičtější a zahrnují strukturální a funkční toky osob, kapitálových statků, informací, technologií a životních stylů. Nalezení rovnováhy mezi venkovskými a městskými oblastmi, které se mezi sebou vzájemně potřebují a které nemohou jedna bez druhé existovat, má proto zásadní význam.

2.4

Kýženým cílem musí být ideál venkovského způsobu života s dobrými životními podmínkami a dobrou kvalitou života, a to i v odlehlých nebo znevýhodněných oblastech. Strategie musí nalézt správné řešení pro dosažení nezbytné rovnováhy mezi těmito dvěma aspekty a způsob, jak je oba doplnit, aby bylo možné v budoucnosti dosáhnout udržitelnosti.

2.5

Problémy, jimž čelí venkovské oblasti (jako jsou demografické změny, vylidňování, digitální propast, nízké příjmy, omezený přístup k určitým službám, potřeba lepších pracovních příležitostí nebo specifické dopady změny klimatu), lze řešit pouze na základě uceleného a obnoveného územního přístupu usilujícího o vzájemný postoj k rozvoji.

2.6

Tento nový kontext, který přesahuje tradiční vazbu mezi venkovskými oblastmi, které se zaměřují na zemědělské odvětví a jsou izolovány od městského prostředí, vyžaduje, aby byla opatření pro rozvoj venkova založena na víceodvětvovém a integrovaném přístupu napříč všemi regiony, využívání synergií a komplementaritě mezi venkovskými, městskými a přechodnými oblastmi.

3.   Výzvy a návrhy opatření

3.1

Tradiční pojetí, které jasně rozlišuje mezi venkovskými a městskými oblastmi, musí být doplněno o nové pojmy, nové výklady a nové přístupy a při definování jednotlivých regionů je třeba vzít v úvahu místní podmínky.

3.2

Budoucí rozvoj evropských regionů by měl být založen na vzájemné komplementaritě venkovských a městských oblastí a na koordinaci politik na ně zaměřených, přičemž konečným cílem by mělo být dosažení sociální a hospodářské soudržnosti a udržitelnosti z hlediska životního prostředí v těchto oblastech.

3.3

EHSV se domnívá, že je zapotřebí pojímat strategické přístupy k rozvoji venkova a měst systematičtěji tak, aby nedocházelo k překrývání a rozporům mezi jednotlivými strategiemi (např. strategie MAS, strategie pro integrované územní investice, strategie místního rozvoje, strategie regionálního rozvoje) a pro místní aktéry byla snazší jejich realizace v podobě rozvojových procesů a investic.

3.4

Rozvoj venkova a měst je třeba řídit v souladu se zásadami zakotvenými v Územní agendě EU 2030, Lipské chartě, městské agendě OSN, městské agendě EU, Amsterodamském paktu, prohlášení z Corku 2.0 „Lepší život ve venkovských oblastech“ a zásadách OECD pro politiku měst a venkova, v nichž se pracuje s myšlenkou tematických partnerství a sdílené správy městských a venkovských oblastí.

3.5

Středně velká města hrají klíčovou úlohu v propojování městských metropolitních oblastí s oblastmi venkovskými, a proto si zaslouží zvláštní pozornost, pokud jde o územní plánování a přidělování zdrojů a služeb. Mnoho evropských měst (mimo jiné Toulouse ve Francii, Manresa ve Španělsku, Turín v Itálii a Aalborg v Dánsku) již zavedlo velmi úspěšné postupy. Sítě měst, jako jsou ICLEI (5), Eurotowns (6) a Eurocities (7), jsou klíčovými aktéry, pokud jde o výměnu zkušeností a podporu osvědčených postupů.

3.6

Interakce mezi venkovem a městem musí být součástí politické agendy a politickým činitelům a tvůrcům politik musíme pomoci toto pochopit a podporovat způsoby organizace záležitostí na místní úrovni.

3.7

Výzkum financovaný z prostředků EU by měl rovněž pokračovat v hledání způsobů, jak podpořit spravedlivý a udržitelný rozvoj venkova a měst a oživit hospodářský rozvoj venkovských oblastí. Projekty, jako je ROBUST (8), RUBIZMO (9) a LIVERUR (10), by měly být dále rozvíjeny a měly by vést ke konkrétním změnám.

3.8

Pokud má být v těchto oblastech – a to jak ve venkovských, tak městských –,dosaženo (hospodářské, sociální a environmentální) udržitelnosti, je zapotřebí komplexní politika navázaná na socioekonomické, kulturní a etnografické podmínky a podporující spolupráci mezi venkovskými a městskými oblastmi a zapojení různých sociálních a hospodářských zainteresovaných stran, jakož i vhodné mechanismy správy sdílené s místními orgány.

3.9

Odlehlé venkovské oblasti jsou ještě více ohroženy problémy, které postihují venkovské oblasti, a proto vyžadují specifické politiky a zacházení.Kromě řešení problémů týkajících se obtížného přístupu k veřejným službám včetně zdraví a vzdělávání navrhuje EHSV též vytvořit programy, které zajistí regeneraci místních ekonomických ekosystémů ve spolupráci s obcemi v jejich sousedství.

3.10

Řada výzev, jimž čelí venkovské oblasti, nespadá do oblasti působnosti společné zemědělské politiky (SZP) a souvisejících fondů, jak bylo zdůrazněno v naší nedávné informační zprávě o dopadu SZP na územní rozvoj venkovských oblastí (11). Proto je nezbytné je začít řešit na základě integrovaného přístupu k opatřením a financování v rámci různých politik, které mají dopad na venkovské oblasti. Finanční prostředky vynakládané v rámci vnitrostátních politik by měly doplňovat prostředky SZP určené na rozvoj venkova.

3.11

Zemědělské politiky, politiky v oblasti potravin a politiky týkající se venkova proto musí být provázány mimo jiné s politikami v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, politikami zaměřenými na snižování chudoby, politikami týkajícími se infrastruktury a dopravy, vzdělávání a odborné přípravy, poskytování základních služeb obecného zájmu (zdravotnictví, bydlení atd.), politikami podporujícími rozvoj nových činností založených na oběhovém hospodářství a biohospodářství, politikami digitalizace a politikami v oblasti boje proti vylidňování.

3.12

Tyto politiky musí být také soudržné a musí se vzájemně doplňovat s evropskými strategiemi, jako je Zelená dohoda (12) a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (13), a zejména s novou průmyslovou strategií (14), která definuje zemědělsko-potravinářské odvětví jako jeden z klíčových strategických ekosystémů EU, jakož i s politikami v oblasti potravinového zabezpečení. Experimentování s novými formami spolupráce mezi městy a venkovem v kontextu Zelené dohody pro Evropu je nejen předpokladem, ale také příležitostí pro realizaci spravedlivé transformace a územně vyváženého udržitelného rozvoje.

3.13

Je třeba zlepšit správu a harmonizaci evropských a vnitrostátních fondů a fondů spravovaných na nižší než celostátní úrovni, aby bylo možné lépe řešit průřezové otázky a neustále reagovat na potřeby jednotlivých území, a tak efektivněji přistoupit k udržitelnému rozvoji.

3.14

EHSV upozorňuje, že je třeba zajistit přístup k udržitelnému financování a vytvoření personalizovaných finančních nástrojů rozvoje venkova a měst, které budou zohledňovat rizikovou strukturu a charakteristické rysy skladby hospodářských aktivit. Také taxonomický a fiskální přístup k venkovským oblastem by měl přihlížet k jejich rozvojovým a investičním potřebám.

3.15

Tento integrovaný přístup vyžaduje koordinaci mezi různými správními orgány a řídícími orgány, včetně řady ředitelství Evropské komise zabývajících se průřezovými politikami. Tato průřezová koordinace vyžaduje přístup, v jehož rámci političtí představitelé zohledňují otázky venkova v rámci všech politik s cílem zajistit, aby byly vzaty v potaz potřeby venkova.

3.16

Úspěšná koordinace mezi správními orgány by měla mít na zřeteli tyto aspekty: i) určení správného rozsahu opatření; ii) stanovení jasné vedoucí úlohy při koordinaci politik; iii) posílení dohod o spolupráci mezi regiony nebo obcemi; iv) podpora partnerství mezi venkovskými a městskými oblastmi za účelem využití funkčních vazeb; v) zlepšení vertikální koordinace mezi různými úrovněmi správy.

3.17

Je nutné zachovat přímou vazbu na venkovské oblasti prostřednictvím aktivní úlohy regionů EU, které hrají klíčovou úlohu při definování a provádění politik rozvoje venkova na místní úrovni. Zapojení mnoha zúčastněných stran a přístup zdola nahoru jsou klíčovými podmínkami zajištění udržitelnosti a místní odpovědnosti za politiky týkající se venkova. EHSV žádá, aby byla zohledněna možná úloha místních akčních skupin a modelu komunitně vedeného místního rozvoje.

3.18

EHSV rovněž navrhuje, aby byl jako inspirace pro účinnou spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami na místní úrovni využit model řízení typický pro rady pro politiku v oblasti potravin.

3.19

Bylo by vhodné dosáhnout pokroku v oblasti územně definovaných smluv, jež je třeba podporovat politikami stimulujícími zapojení. To znamená stanovit cíle, spojovat síly, stimulovat veřejné a soukromé závazky s územním zaměřením, rozvíjet mechanismy pro interinstitucionální a meziodvětvovou spolupráci, vytvořit novou institucionální strukturu na podporu udržitelného rozvoje, uznat rozmanitost venkovských oblastí a podporovat vazby mezi městy a venkovem. V tomto ohledu mají nyní podniky a organizace působící v zemědělsko-potravinářském odvětví příležitost podepsat kodex chování pro odpovědnou podnikatelskou a marketingovou praxi (15), který Komise zavedla v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

3.20

Územně definované smlouvy by měly být založeny na spravedlnosti a respektu. V Anglii, Walesu a Skotsku byly zavedeny kodexy chování ve venkovských oblastech s cílem vysvětlit lidem, co znamená respektovat venkovské oblasti. Takový kodex by se mohl stát jakousi Evropskou chartou práv a (16) povinností pro spravedlivé a udržitelné vztahy mezi venkovem a městem. Tato charta by se měla stát součástí vzdělávání k občanství pro všechny.

3.21

EHSV uznává, že neexistují žádná standardní řešení aplikovatelná na všechny regiony a že by se každá územní jednotka měla zaměřit na určité otázky a specializovat se, přičemž by měla respektovat svou jedinečnost, rozmanitost a multifunkčnost využívání svých statků a hledat řešení vycházející z jejího potenciálu, potřeb, schopností a aspirací. Na využívání stávající infrastruktury a úvahy o rozvoji nové infrastruktury je třeba nahlížet komplexně, přičemž je v zájmu realizace správných investic třeba věnovat pozornost trendům.

3.22

Potřeba zlepšit pracovní příležitosti: i) pandemie COVID-19 urychlila procesy digitalizace a ekologizace, jejichž další udržení vyžaduje úsilí; ii) ve venkovských oblastech musí být vytvářeny a zachovány nové pracovní příležitosti, včetně těch, které souvisejí s poskytováním služeb ve venkovských oblastech, s prací z domova, s novými technologiemi nebo obnovitelnými zdroji energie; iii) posílení multifunkčních aspektů zemědělství, podpora nezemědělských činností a zakládání podniků v odvětví služeb souvisejících s čistou energií a v průmyslových odvětvích ve venkovských oblastech může vytvořit mnoho pracovních příležitostí; iv) podpora podnikání, zajištění spravedlivých pravidel hospodářské soutěže pro malé a střední podniky a věnování pozornosti potřebám mladších generací (např. práce na dálku); v) udržení pracovních míst a obchodů v blízkosti lidí. Vize propojení mezi venkovem a městem nabízí příležitosti k rozvoji oběhového hospodářství; vi) podpora důstojné práce a zlepšování pracovních podmínek ve venkovských oblastech za současného zajištění toho, aby se na tomto procesu zlepšování mohli podílet všichni; vii) propojení spotřebitelské poptávky s regionálními a venkovskými trhy prostřednictvím uvádění na trh místních produktů a značek jakosti; viii) mělo by být intenzivně podporováno vytváření kulturních příležitostí ve venkovských oblastech, včetně podpory kulturních akcí a ochrany venkovských historických a náboženských budov (kostelů, hradů atd.); ix) procesy digitalizace otevírají nové příležitosti, které by mohly vyvolat očekávání a přilákat občany, zejména mladé lidi, vést ke změně trendů souvisejících s vylidňováním a zvýšit kvalitu života ve venkovských oblastech. K tomu musí být na venkově odpovídající infrastruktura pro zajištění konektivity. Řešení nabízejí strategie v oblasti konektivity a digitální platformy, digitální akt pro venkovské oblasti by zase usnadnil rozvoj digitálních technologií v zemědělství a ve venkovských oblastech; x) je třeba podporovat udržitelné zemědělství a akvakulturu (17) ve venkovských a příměstských oblastech a rovněž ekoturistiku, volnočasové aktivity a vzdělávací činnosti zaměřené na udržitelnost, přičemž tyto činnosti a aktivity by měly být slučitelné s ochranou biologické rozmanitosti, aby tak bylo možné zaručit lidem dobrou kvalitu života; xi) kvalitní a dostupné vzdělávání na venkově od raného dětského věku může přispět ke zlepšení výsledků v oblasti vzdělávání, zatímco přístup k veřejným službám, jako je péče o děti a školy, je zase místně definovaným faktorem, který ovlivňuje atraktivitu venkovských oblastí, a to i pro vysoce kvalifikované pracovníky.

3.23

Hospodářský růst a tvorba pracovních míst jsou důležité, musí však být doplněny dostatečnou nabídkou kvalitních služeb, bydlení, volnočasových aktivit, vzdělávání a odborné přípravy, celoživotního učení a systémů zdravotní péče, aby se zajistilo, že venkovské oblasti budou nejen udržitelnými, ale také atraktivními místy pro život. EU musí neprodleně vytvořit základy pro udržitelnou a inkluzivní ekonomiku blahobytu, která bude sloužit všem (18).

3.24

Prioritou rozvoje venkovských oblastí, a potažmo i prioritou v oblasti propojení s městskými oblastmi, by měl být zvláště další rozvoj dostupné veřejné dopravy. Zajištění dostupné veřejné dopravy je absolutní nutností pro každodenní život a zaměstnanost, která souvisí s přístupností základních veřejných služeb, jako jsou školy, zařízení péče o děti, lékaři a lékárny či dojíždění na pracoviště a zpět.

3.25

To vyžaduje nové formy poskytování služeb ve venkovských oblastech: i) poskytování integrovaných služeb (sdílení jednoho pracovního prostoru různými poskytovateli služeb, spolupráce mezi různými poskytovateli služeb, spolupráce pracovních týmů, společná produkce ze strany veřejných, soukromých a komunitních organizací); ii) přístup založený na poskytování alternativních a flexibilnějších služeb (jako jsou mobilní dodávka služeb, modely hvězdicových systémů, kdy jsou služby pravidelně poskytovány z ústředí, či služby, jež budou lépe přizpůsobeny místním potřebám); iii) technologická a digitální řešení, a to i v oblasti vzdělávání a zdravotnictví.

3.26

Klíčovými prvky koncepce udržitelných městských a venkovských oblastí je ucelená strategie dosažení prahových úrovní služeb na různých územích a směna služeb mezi různými částmi v rámci daného území.

3.27

Je třeba navrhnout strategii, která prostřednictvím vylepšení služeb poskytovaných ve venkovských oblastech a díky vytvoření nových pracovních příležitostí umožní, aby se zde usazovalo nové obyvatelstvo, a především zajistí nezbytnou generační obměnu.

---

(1)  Stanovisko EHSV Příspěvek evropských venkovských oblastí k Evropskému roku kulturního dědictví 2018 zajišťující udržitelnost a soudržnost městských a venkovských oblastí (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 22).

(2)  COM(2021) 345 final.

(3)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 60.

(4)  Na cestě k ucelené strategii pro udržitelný a spravedlivý rozvoj venkova a měst | Evropský hospodářský a sociální výbor.

(5)  https://www.iclei.org.

(6)  https://www.eurotowns.org.

(7)  https://eurocities.eu.

(8)  https://rural-urban.eu.

(9)  https://rubizmo.eu.

(10)  https://liverur.eu/.

(11)  https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/information-reports/evaluation-caps-impact-territorial-development-rural-areas-information-report..

(12)  Zelená dohoda pro Evropu | Evropská komise.

(13)  Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

(14)  Sdělení – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020.

(15)  Kodex chování (europa.eu).

(16)  The Countryside Code: advice for countryside visitors gov.uk (Kodex chování na venkově – doporučení pro návštěvníky).

(17)  Viz stanoviska Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU – NAT/816 (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 103) a Nový přístup pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – NAT/817 (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 108).

(18)  Stanovisko EHSV Udržitelné hospodářství v souladu s našimi potřebami (Úř. věst. C 106, 31.3.2020, s. 1).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Strategická autonomie a potravinové zabezpečení a udržitelnost

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/09)

Zpravodaj:

Klaas Johan OSINGA

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	4. 10. 2021
Přijato na plenárním zasedání	20. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	128/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV navrhuje, aby byla definice otevřené strategické autonomie uplatňovaná na potravinové systémy založena na produkci potravin, pracovní síle a spravedlivém obchodu, přičemž hlavním cílem je zajistit pro všechny občany EU potravinové zabezpečení a udržitelnost prostřednictvím spravedlivých, zdravých, udržitelných a odolných dodávek potravin.

1.2.

Zejména by mělo dojít k větší diverzifikaci potravinových systémů v EU, měly by být posíleny pracovní síly v zemědělství, především přilákáním mladých lidí a zajištěním důstojných pracovních podmínek a platů, a obchodní politiky by měly být sladěny s normami EU v oblasti udržitelnosti potravin a s konkurenceschopností (1).

1.3.

Otevřenou strategickou autonomii a udržitelnost potravinových systémů lze nejlépe zaručit vytvořením souboru nástrojů zahrnujícího opatření pro řízení rizik, díky nimž se potravinové řetězce budou moci vypořádat s extrémními situacemi a vnitrostátní a unijní orgány budou moci přijmout okamžitá opatření.

1.4.

Nedávné události zapříčiněné pandemií COVID-19, extrémní povětrnostní události v důsledku narušení klimatu a kybernetické útoky ukazují, že je třeba zlepšit odolnost a udržitelnost našich potravinových systémů. Evropská komise v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ vytváří pohotovostní plán EU pro dodávky potravin a potravinové zabezpečení a související mechanismus EU pro řešení potravinové krize (2). To by mělo pomoci zvýšit povědomí o rizicích a zahrnovat identifikaci, posouzení, zmapování a sledování klíčových rizik prostřednictvím zátěžového testování kritických systémů na úrovni EU a členských států a mělo by to rovněž přispět k provádění opatření, která budou řešit existující problémy.

1.5.

EU potřebuje systém, který zabrání tomu, aby se události, jako jsou výpadky elektrického proudu a sítí nebo kybernetické útoky, kvůli vzájemným závislostem rozšířily a vymkly kontrole. Například pro situace, kdy na město musí být na několik týdnů uvaleno omezení volného pohybu osob, výpadek elektrického proudu trvá několik dní nebo je proti potravinářské společnosti nebo maloobchodníkovi s potravinami veden kybernetický útok.

1.6.

Za účelem zlepšení mechanismů řešení problémů je třeba rozvinout stávající potravinové systémy a současně potravinové systémy diverzifikovat, včetně obchodních modelů pro farmářské prodejny, městské zemědělství, vertikální zemědělství a obecně přístup spočívající v pokrývání místních potřeb z lokálních zdrojů. Pro dosažení tohoto cíle bude nutné, aby zemědělci a pěstitelé šířeji uplatňovali výzkum a inovace. Tento přístup by měl také minimalizovat rizika vzniku oblastí s problematickou dostupností potravin a specializace produkce (3). Zároveň by měly být posíleny výhody efektivního distribučního systému ze zemědělských podniků ke zpracování a na trhy.

1.7.

V zájmu zajištění dlouhodobé produkce zdravých potravin v dostatečném množství a zaručení dostatečné obživy je důležité, aby přírodní zdroje byly užívány udržitelným způsobem, aby byly chráněny půdní a vodní zdroje, abychom pokročili v boji proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a chránili dobré životní podmínky zvířat. EU by rovněž měla posílit místní a regionální produkci, aby se skloubily dobře vyvážená produkce a zpracování potravin a nízká uhlíková stopa.

1.8.

Zásadní hospodářskou, sociální i environmentální roli hraje SZP. Měla by stabilizovat trhy během krizí a poskytovat zemědělcům a zpracovatelům záchrannou síť a zároveň chránit životní prostředí, klima, pracovní sílu a dobré životní podmínky zvířat. Přispívá rovněž k udržení strategické výrobní kapacity, bezpečnosti potravin a potravinového zabezpečení.

1.9.

Zemědělské podniky, úrodná zemědělská půda a voda jsou strategickými aktivy a musejí být v celé EU v náležité míře chráněny, protože tvoří páteř naší otevřené strategické potravinové autonomie.

1.10.

EHSV opakuje své doporučení prozkoumat možnost zřízení víceúrovňové Evropské rady pro politiku v oblasti potravin za účasti mnoha zainteresovaných stran (4). Tato rada by v kontextu otevřené strategické autonomie mohla mít mimo jiné monitorovací úlohu a pomáhat při hodnocení a předvídání rizik v potravinovém řetězci.

1.11.

EU musí zajistit, že hranice zůstanou bezpečně otevřené a že bude nadále možný pohyb pracovní síly a bude fungovat logistika v oblasti produkce a distribuce potravin („zelené pruhy“) jak v rámci EU, tak vůči třetím zemím. To vyžaduje silný mechanismus pro koordinaci mezi členskými státy, Evropskou komisí a třetími zeměmi.

2.   Úvod

2.1.

Cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je prozkoumat koncepci „otevřené strategické autonomie“ Evropy ve vztahu k budoucímu potravinovému zabezpečení a udržitelnosti potravin a formulovat postoje občanské společnosti a její politická doporučení určená do budoucna. Stanovisko zejména poskytuje podněty k zamyšlení ohledně problémů, které přinesly nedávné události, jako například pandemie COVID-19, povětrnostní extrémy, kybernetické útoky a politické či sociální napětí.

2.2.

„Otevřená strategická autonomie“ by měla být chápána jako příležitost pro EU, aby zajistila zabezpečení dodávek potravin a stanovila vysoké normy v oblasti udržitelnosti, zejména v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Výzvy z hlediska udržitelnosti evropského potravinového systému je potřeba řešit jak interně, tak externě. Toto stanovisko se zaměří i na možné způsoby, jak ochránit a zlepšit dostupnost udržitelných potravin pro všechny občany EU, a to zejména v časech krize.

2.3.

Toto stanovisko vychází z řady návrhů a konkrétních nápadů, které EHSV již vyjádřil v minulosti (5). Cíle těchto návrhů lze shrnout takto: — podpořit komplexní politiku EU v oblasti potravin s cílem zajistit zdravé stravování vycházející z udržitelných potravinových systémů, propojit zemědělství s výživou a ekosystémovými službami a zajistit dodavatelské řetězce, které by zabezpečovaly veřejné zdraví pro všechny složky evropské společnosti. Tato politika, která se nyní odráží ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ vypracované Komisí, by měla zlepšit soudržnost jednotlivých oblastí politik souvisejících s potravinami, obnovit hodnotu potravin a podpořit dlouhodobý přesun od produktivismu a konzumerismu v oblasti potravin k potravinovému občanství, — zvýšit potenciál krátkých potravinových řetězců, agroekologie a režimů jakosti produktů, — zajistit spravedlivé ceny a zakázat nekalé obchodní praktiky, — zahrnout strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, jež jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, jako mezinárodní standardy udržitelnosti do všech budoucích obchodních dohod EU, — zajistit strukturované zapojení a účast občanské společnosti a všech zúčastněných stran napříč potravinovým řetězcem, a to mimo jiné prostřednictvím Evropské rady pro politiku v oblasti potravin.

2.4.

V neposlední řadě je cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy poskytnout hodnotné poznatky pro probíhající práci na strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ v rámci Zelené dohody pro Evropu, SZP, přezkumu obchodní politiky a agendě pro strategický výhled, aby se potravinové zabezpečení a udržitelnost dostaly do centra pozornosti těchto analýz.

2.5.

OSN v září 2021 uspořádala summit o potravinových systémech, jehož účelem bylo pomoci zemím dosáhnout 17 cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 2 – Konec hladu. EHSV k této debatě předložil svůj příspěvek (6).

3.   Otevřená strategická autonomie, klíčové prvky pro potravinový systém

3.1.

Podle Evropské komise je „otevřená strategická autonomie“ schopnost EU činit vlastní rozhodnutí a utvářet svět kolem sebe prostřednictvím vedení a interakce, jež zároveň odráží její strategické zájmy a hodnoty. Umožňuje EU být silnější jak hospodářsky, tak geopoliticky tím, že bude (7): — otevřená obchodu a investicím, které pomohou oživit hospodářství EU po krizích a umožní mu zůstat konkurenceschopným a propojeným se světem, — udržitelná a odpovědná, přičemž sehraje klíčovou roli v utváření zelenějšího a spravedlivějšího světa na mezinárodní úrovni, posílí stávající spojenectví a bude spolupracovat s mnoha partnery, — asertivní vůči nekalým a donucovacím praktikám a připravená prosazovat svá práva a zároveň bude při řešení globálních problémů vždy upřednostňovat mezinárodní spolupráci.

3.2.

„Otevřenou strategickou autonomii“ je třeba lépe definovat, pokud je o potravinové systémy. EHSV chce přispět k debatě o tom, jak se může EU lépe připravit na budoucí krize. Toto téma by mělo být součástí plánu EU na podporu oživení, například s využitím prostředků nástroje Next Generation EU.

3.3.

EHSV navrhuje, aby byla definice otevřené strategické autonomie založena na produkci potravin, pracovní síle a spravedlivém obchodu, přičemž hlavním cílem je zajistit pro občany EU potravinové zabezpečení a udržitelnost prostřednictvím spravedlivých, udržitelných a odolných dodávek potravin.

3.4.   Produkce potravin

3.4.1.

K potravinovému zabezpečení by se mělo přistupovat z mezinárodní, vnitrostátní a místní perspektivy. 55 % světové populace žije ve městech, kde je produkováno jen málo potravin – v oblastech s problematickou dostupností potravin. Odborníci z OSN se domnívají, že tento podíl se do roku 2050 zvýší na 68 %. Projekce ukazují, že urbanizace ve spojení s celkovým růstem světové populace by mohla vést k tomu, že v městských oblastech bude v roce 2050 žít o 2,5 miliardy lidí více (8). Očekává se, že se míra urbanizace v Evropě do roku 2050 zvýší zhruba na 83,7 % (9).

3.4.2.

Na vnitřním trhu Evropské unie jsou potraviny denně přepravovány povětšinou z venkovských oblastí a zpracovatelských odvětví do supermarketů v městských oblastech. Během omezení volného pohybu osob v letech 2020 a 2021 však mezi spotřebiteli vzrostla popularita místních obchodů, farmářských prodejen a e-shopů.

3.4.3.

Rozvoj krátkých dodavatelských řetězců přispívá k odolnosti Evropy. Místní kanály by měly být v souladu s potřebami obyvatel a specifiky jednotlivých území a podnebních pásem. Je třeba rozvinout ve větší míře zpracovatelské kapacity na místní úrovni.

3.4.4.

Zvýšení odolnosti EU napomůže rovněž diverzifikace produkce. Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ počítá se zvýšením rozlohy zemědělské půdy určené pro ekologické zemědělství. Vhodnými a stále oblíbenějšími možnostmi, jak zkrátit délku přepravy potravin (tzv. potravinové kilometry), jsou zahrádkářské plochy a městské a vertikální zemědělství (10). Tyto iniciativy by měly být spojeny s další místní a regionální produkcí a zpracováváním potravin, aby byla vytvořena záchranná síť.

3.4.5.

Mezi prioritami agendy EU by mělo být mapování zranitelných míst. Členské státy a Evropská komise by měly spolupracovat při odhalování nedostatků, snižování plýtvání potravinami, vypracovávání scénářů a koordinaci cílené odborné přípravy a komunikace.

3.4.6.

Součástí otevřené strategické autonomie EU v oblasti potravin by mělo být inteligentní řízení potravinových zásob. Mělo by spočívat v pravidelné obměně strategických zásob a zároveň bránit spekulacím ze strany obchodníků, včetně nákupu komodit a potravin za ceny nižší, než jsou výrobní náklady (11), a silné reakci trhů díky zajištění transparentnosti trhu.

3.5.   Pracovní síly

3.5.1.

Nedostatečný počet mladých lidí se školí k práci v zemědělství a situace je obdobná, pokud jde o jejich ochotu tyto práce vykonávat. V roce 2016 připadalo na každého zemědělce z EU mladšího 35 let více než šest zemědělců starších 65 let (12).

3.5.2.

Zemědělci kromě toho i nadále nesou nepřiměřeně vysoký podíl škod a ztrát způsobených katastrofami. Jejich zvyšující se četnost a intenzita, ke kterým se přidává systémová povaha těchto rizik, převracejí životy lidí naruby, ničí jejich živobytí a ohrožují celý náš potravinový systém.

3.5.3.

Je nezbytné zvýšit množství pracovních sil v zemědělství v Evropě, chránit zemědělskou činnost a úrodnou zemědělskou půdu a poskytnout odpovídající zemědělské znalostní a inovační systémy (AKIS). Je nutné motivovat mladé lidi a ženy k tomu, aby začali pracovat v zemědělství a aby v zemědělských podnicích setrvali dlouhá léta.

3.5.4.

Předpokladem pro zavedení udržitelného a odolného potravinového systému je zajištění důstojných pracovních podmínek pro pracovníky z EU i třetích zemí v zemědělství a potravinářství na všech úrovních dodavatelského řetězce. Je třeba zajistit odpovídající finanční prostředky, spravedlivé a vyšší mzdy, spravedlivé ceny, dotace na přizpůsobení se změně klimatu a práva sezónních pracovníků.

3.5.5.

Komplexní politika EU v oblasti potravin by podle EHSV měla zajistit hospodářskou, environmentální a sociálně-kulturní udržitelnost. Je proto naprosto nezbytné zajistit, aby strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ zásadně změnila dynamiky dodavatelského řetězce a dosáhla trvalého zlepšení v příjmech a živobytí zemědělců (13). Je tedy otázka, zda k těmto nezbytným zásadním posunům dojde, nebudou-li poskytnuty správné politické a ekonomické pobídky.

3.6.   Obchod

3.6.1.

Vývoz zemědělsko-potravinářských produktů EU-27 měl v roce 2020 hodnotu 184,3 miliardy EUR, což představuje zvýšení o 1,4 % v porovnání s rokem 2019, zatímco dovoz dosáhl hodnoty 122,2 miliardy EUR, což je o 0,5 % více než v předchozím roce. Obchodní přebytek zemědělsko-potravinářského odvětví v roce 2020 dosáhl 62 miliard EUR, což představuje 3 % zvýšení oproti roku 2019 (14). Podle Společného výzkumného střediska 1 miliarda EUR vývozu zemědělsko-potravinářských produktů vytváří průměrně 20 000 pracovních míst, z nichž 13 700 je v primárním sektoru. Zemědělství zároveň v roce 2016 zajišťovalo 4,2 % celkové zaměstnanosti v EU (15).

3.6.2.

Největší trhy pro zemědělsko-potravinářské odvětví EU jsou Spojené království, USA, Čína, Švýcarsko a Japonsko, které zaujímají 52 % podíl na celkovém vývozu. Nejvíce zemědělsko-potravinářských produktů bylo v roce 2020 do EU dovezeno ze Spojeného království, Brazílie, USA, Ukrajiny a Číny.

3.6.3.

EU hraje v celosvětovém obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty významnou úlohu a je nezbytné, aby její obchodní politiky byly v souladu s jejími cíli v oblasti udržitelnosti. V jednom ze svých předchozích stanovisek (16) EHSV navrhl, aby EU zahrnovala do všech svých budoucích obchodních dohod strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, jež jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, jako mezinárodní standardy udržitelnosti. EHSV také uznal význam a hodnotu obchodu, který je založen na pravidlech a který funguje za rovných podmínek, a jeho významný přínos pro budoucí hospodářské oživení po skončení pandemie COVID-19.

3.6.4.

EU by v zájmu snížení závislosti na zemědělských vstupech měla podporovat postupy využívající malé množství vstupů, zejména pokud jde o fosilní paliva a pesticidy, a pomoci vytvořit kapacitu pro výrobu zemědělských vstupů v Evropě.

3.6.5.

Je třeba vytvořit inovativní systémy, které ochrání a zlepší základnu přírodních zdrojů a zároveň podpoří účinnou výrobu (17). Mezi důležité faktory, které je třeba rozvíjet, patří nové technologie, roboti a očkovací látky.

4.   Řízení rizik a scénář pro zátěžové testování

4.1.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) lidstvo a naše potravinové zabezpečení čelí řadě nových, bezprecedentních hrozeb, jako jsou extrémní povětrnostní události v důsledku narušení klimatu, nemoci a pandemie. Zemědělství čelí škále rizik, která jsou na sebe v extrémně propojeném světě navázána (18).

4.2.

FAO uvádí, že ceny potravin vystoupaly v období let 2020–2021 na nejvyšší úroveň od roku 2011 (19). Často se udává, že volatilita cen je částečně poháněna spekulacemi. OSN a OECD uvádějí, že v roce 2020 trpělo hladem 720 až 811 milionů lidí. Téměř třetina lidí na světě (2,37 miliardy) neměla v roce 2020 přístup k odpovídajícím potravinám, což představuje nárůst o 320 milionů během jednoho roku (20).

4.3.

Pandemie COVID-19 jasně prokazuje, že potravinové zabezpečení – a to ani v Evropě – nelze brát jako samozřejmost. Všichni aktéři a všechny činnosti napříč potravinovým řetězcem jsou mimořádně úzce propojeni. Během pandemie zavedly jednotlivé země omezení obchodu. I uvnitř EU členské státy přijímaly jednostranná opatření uzavírající hranice, která ohrožovala přepravu potravin a sezónní pracovníky. Výroba, zpracování a distribuce pokračovaly díky tomu, že se zemědělci a partneři z potravinového řetězce dokázali situaci rychle přizpůsobit. Komise rovněž přijala opatření s cílem zachovat fungování vnitřního trhu. Mnoho podnikatelů však krize ekonomicky zasáhla, protože lidé přestali cestovat, utichl cestovní ruch a byly uzavřeny stravovací služby.

4.4.

Kybernetické útoky, jako jsou například ransomwarové útoky, vedly ke krizím v reálném světě, vzhledem k tomu, že se dnes mnohé odehrává online („internet věcí“). Tisková agentura AP uvádí, že se průměrná výše platby kybernetickým zločincům v roce 2020 zvýšila o 311 % na 310 000 amerických dolarů. V průměru získaly oběti opětovně přístup ke svým datům až po 21 dnech (21).

4.5.

V dubnu 2021 největšímu nizozemskému supermarketu (Albert Heijn) na několik dní došly některé sýrové výrobky z důvodu kybernetického útoku na významného distributora (22). Nedávno byl směřován útok i na největšího výrobce v odvětví zpracování masa na světě, společnost JBS. To v USA posílilo bezpečnostní obavy o celostátní dodávky potravin (23). Ukazuje se, že mnoho kybernetických útoků společnosti nenahlašují, aby se vyhnuly reakcím na trhu, jako je například vytváření nepřiměřeně velkých zásob a rychlé zvyšování cen. Kybernetické útoky výrazně ovlivnily rovněž podniky, přestože nebyly jejich přímým cílem. Příkladem je uzavření několika set obchodů švédské skupiny spotřebních družstev v červenci 2021 po ransomwarovém útoku na amerického dodavatele softwaru Kaseya (24).

4.6.

Stejné znepokojení vyvolalo i zablokování Suezského průplavu kontejnerovou lodí o hmotnosti 200 000 tun na počátku dubna 2021. Takovéto incidenty ukazují zranitelnost globálních dodavatelských řetězců. Pokud jsou po několik dní přerušeny, trvá dlouhou dobu, než toto zpoždění doženou, což může způsobovat nárůst cen pro spotřebitele i podniky.

4.7.

V září zveřejnila Evropská komise zprávu o strategickém výhledu z roku 2021, která je zaměřena na otevřenou strategickou autonomii (25). Komise považuje „zajištění udržitelných a odolných potravinových systémů“ za jednu z klíčových strategických oblastí k posílení vedoucího postavení EU ve světě. V této souvislosti je zmíněna potřeba investovat do inovací s cílem ochránit odolné a udržitelné potravinové systémy (26).

4.8.

Nedávno vydaný technický dokument Společného výzkumného střediska (JRC) navíc poskytuje podkladové informace k přehledům odolnosti prezentovaným ve zprávě o strategickém výhledu Evropské komise z roku 2020 (27). Obsahuje ukazatele zranitelnosti v souvislosti s přístupem k místním službám a závislostí na dovozu potravin. Zároveň dokazuje i geopolitický význam potravin. Přehled pomáhá zmapovat zranitelnost a vyvinout zacílené zátěžové testy. Jedná se však o obecný přístup, protože neexistuje jediný ukazatel a přehledy odolnosti jsou v současné době revidovány.

4.9.

Je třeba, aby se přístup dodavatelských řetězců orientoval místo rychlých dodávek na připravenost. Závislost na monopolních dodavatelích některých druhů zboží může být zneužita k zásahům ze strany některých znepřátelených vlád. Může být rovněž problematická z hlediska dodávek vstupů pro zemědělce a zpracovatele potravin. EHSV tudíž vyzývá k bezpečnostnímu přezkoumání dostupnosti potravin v EU. To by mělo být provedeno prostřednictvím studií týkajících se různých scénářů.

4.10.

Zátěžové testy by měly být použity k odhalení zranitelností. Například: jaké jsou možné následky místních/regionálních/celostátních výpadků elektrické a telekomunikační sítě trvajících několik dní? Obecně se má za to, že se z hlediska poptávky jedná o jedno z největších rizik pro kritickou infrastrukturu každého státu, včetně dodávek potravin. Přímé dopady na dodávky potravin mají výpadky v dodávkách elektřiny, vody a plynu, ztráta možnosti chlazení a mražení, ztráta zařízení k vaření, pečení a zpracování/výrobě, výpadky při vytápění a osvětlení, nemožnost zajistit základní hygienu potravin a nemožnost získat palivo pro přepravní vozidla nebo pro jiné využití v dodavatelském řetězci. Výrazné důsledky by však kvůli vlivům na ostatní kritickou infrastrukturu mohly mít i nepřímé dopady. Dlouhodobá absence telekomunikačních a datových služeb by způsobila vážné a bezprostřední problémy pro interní komunikaci podniků a jejich komunikaci se státními orgány, dodavateli, zákazníky a spotřebiteli za účelem snazšího šíření nepostradatelných informací a podávání objednávek a provádění plateb, a to i prostřednictvím bankovních transakcí.

4.11.

EHSV doporučuje, aby byl tento scénář dále prozkoumán.

5.   Doporučení ohledně dalšího postupu

5.1.

Otevřená strategická autonomie jako koncept nabízí příležitosti, ale představuje také rizika. Prosperita EU závisí mimo jiné na světovém obchodu, a tudíž na jasných pravidlech obchodu a stanovených opatřeních.

5.2.

Když se vyskytne nedostatek potravin nebo jejich domnělý nedostatek, může dojít k nákupní panice a spotřebitelé mohou přestat brát v potaz klima, biologickou rozmanitost nebo dobré životní podmínky zvířat. Proto se Evropa může stát zelenější pouze v případě, že se zvýší také její odolnost.

5.3.

Pandemie COVID-19 ukázala, že delší narušení dodavatelských řetězců přináší řetězové reakce napříč celým hospodářstvím. Návrat do normálu může trvat několik let.

5.4.

Otevřené strategické autonomie v oblasti potravin nelze dosáhnout bez otevřené a spravedlivé obchodní politiky. Evropská unie se nemůže vrátit k protekcionistickým opatřením, protože to by vytvořilo nové zranitelnosti a potenciálně způsobilo velké škody (28). Například: EU dodává zrniny do severní Afriky a na Blízký východ. Mezinárodní dodavatelské řetězce jsou často účinnější a diverzifikovanější, a tudíž lépe schopné rychle se adaptovat na nové otřesy než lokální dodavatelské řetězce.

5.5.

EU by měla vyhodnotit, ve kterých případech a u kterých výrobků je cenným přístupem soběstačnost. Mělo by se zvýšit povědomí mezi spotřebiteli a širokou veřejností o tom, jak dodavatelské řetězce fungují.

5.6.

EU by společně s OSN a svými obchodními partnery měla řešit základní příčiny nedostatečného zajišťování potravin a přispět k velmi potřebné transformaci potravinového systému s cílem vybudovat zemědělství odolnější vůči otřesům. Vlády hrají důležitou roli při podpoře toho, aby se dodavatelské řetězce staly udržitelnějšími, odolnějšími a bezpečnějšími.

5.7.

V nedávném společném neoficiálním dokumentu vyzvaly Francie a Nizozemsko k přijetí tvrdších obchodních podmínek EU a vypracování plánu odpovědného chování podniků v EU. Ten by měl zajistit soudržnou a harmonizovanou politiku a zároveň zabezpečit rovné podmínky pro vnitřní trh EU. Akční plán odpovědného chování podniků v EU by měl být zastřešující strategií stanovící přístup EU k podpoře spravedlivého obchodu a odpovědné výroby a ke správě dodavatelských řetězců.

5.8.

Španělsko a Nizozemsko nedávno vydaly společný neoficiální dokument o směřování ke strategické autonomii a zároveň zachování otevřené ekonomiky. Jedním ze závěrů tohoto dokumentu bylo, že „otevřená strategická autonomie“ by měla být jedním z témat, o kterých se bude diskutovat na Konferenci o budoucnosti Evropy.

5.9.

V této souvislosti má podstatný význam i debata EU o náležité péči (29) a kodex chování v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (30). Podniky a organizace v zemědělsko-potravinářském odvětví mají nyní v tomto ohledu možnost podepsat kodex chování pro odpovědné podnikatelské a marketingové praktiky, který Evropská komise zavedla jako součást strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (31).

---

(1)  Aby byla komplexní evropská politika v oblasti potravin skutečně relevantní pro evropské spotřebitele, je nezbytné, aby potraviny vyrobené udržitelným způsobem v EU byly konkurenceschopné. To znamená, že evropský zemědělsko-potravinářský průmysl bude schopen dodávat spotřebitelům potraviny za ceny, které zahrnují dodatečné náklady související mj. s kritérii udržitelnosti, dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin a výživy, ale i spravedlivý příjem pro zemědělce, a zároveň si zachová své postavení volby, již upřednostňuje převážná většina spotřebitelů (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268).

(2)  Pohotovostní plán, Evropská komise.

(3)  COVID-19 and the food phenomena (COVID-19 a jevy v oblasti potravin), FAO.

(4)  Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18 a Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268.

(5)  Mimo jiné: Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18, Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 9, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66, Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165, stanovisko EHSV Směrem ke spravedlivému potravinovému řetězci, NAT/823 (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 38).

(6)  Příspěvek na summit OSN o potravinových systémech 2021, EHSV.

(7)  Přezkum obchodní politiky, Evropská komise.

(8)  68 % of the world population projected to live in urban areas by 2050 (Podle projekcí bude v roce 2050 žít 68 % světové populace ve městech), Organizace spojených národů.

(9)  Urbanizace v Evropě, Evropská komise; UN World urbanisation Prospects (Perspektivy světové urbanizace, OSN), 2018.

(10)  Vertical farming (Vertikální zemědělství), WUR.

(11)  Stanovisko EHSV Směrem ke spravedlivému potravinovému řetězci, NAT/823 (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 38).

(12)  CAP – Structural change and generational renewal (SZP – strukturální změny a generační obměna), Evropská komise.

(13)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268.

(14)  2020 a year of stability for EU agri-food trade (2020, rok stability pro obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty EU), Evropská komise.

(15)  Farmers and the agricultural labour force – statistics (Zemědělci a zemědělské pracovní síly – statistiky), Eurostat.

(16)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66.

(17)  The future of food and agriculture (Budoucnost potravin a zemědělství), FAO.

(18)  The impact of disasters and crises on agriculture and food security: 2021 (Dopad katastrof a krizí na zemědělství a potravinové zabezpečení: 2021), FAO.

(19)  FAO Food Price Index (Index cen potravin FAO), FAO.

(20)  2021 State of Food Security and Nutrition in the World (Stav potravinového zabezpečení a výživy ve světě v roce 2021), WFP.

(21)  Cyber attack on US pipeline is linked to criminal gang (Za kybernetickým útokem na ropovod v USA stojí zločinecká skupina), AP News.

(22)  Kaasschaarste bij Albert Heijn na hack leverancier, de Volkskrant.

(23)  Hacking American beef: the relentless rise of ransomware (Hackerské útoky v americkém odvětví hovězího masa: vytrvalý nárůst ransomwarových útoků), Financial Times.

(24)  NCSC statement on Kaseya incident (Prohlášení NCSC o incidentu Kaseya), NCSC.

(25)  Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021, Evropská komise.

(26)  Shaping and securing the EU’s Open Strategic autonomy by 2040 and beyond (Vytváření a zajištění otevřené strategické autonomie EU do roku 2040 a dále), JRC.

(27)  Přehledy odolnosti, Evropská komise.

(28)  Ve všech budoucích obchodních dohodách EU by strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, měly být uvedeny jako celosvětová norma udržitelnosti (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66).

(29)  Towards a mandatory EU system of due diligence for supply chains (Směrem k povinnému systému náležité péče v EU pro dodavatelské řetězce), Euractiv.

(30)  Code of Conduct for Responsible Business and Marketing Practices (Kodex chování pro odpovědné podnikatelské a marketingové praktiky), Evropská komise.

(31)  Stanovisko EHSV Sladění strategií a operací potravinářských podniků s cíli udržitelného rozvoje v zájmu udržitelného oživení v období po pandemii COVID-19 (dosud nezveřejněno v Úř. věst.).