Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2022/C 73/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 64, 7.2.2022

Dřívější publikace

Úř. věst. C 51, 31.1.2022

Úř. věst. C 37, 24.1.2022

Úř. věst. C 24, 17.1.2022

Úř. věst. C 11, 10.1.2022

Úř. věst. C 2, 3.1.2022

Úř. věst. C 513, 20.12.2021

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. prosince 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu – Česká republika) – Kemwater ProChemie s. r. o. v. Odvolací finanční ředitelství

(Věc C-154/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 168 - Nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu - Hmotněprávní podmínky nároku na odpočet - Postavení dodavatele jako osoby povinné k dani - Důkazní břemeno - Odepření nároku na odpočet daně v případě, že skutečný dodavatel nebyl identifikován - Podmínky“)

(2022/C 73/02)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kemwater ProChemie s. r. o.

Žalovaný: Odvolací finanční ředitelství

Výrok

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládána v tom smyslu, že uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) zaplacené na vstupu musí být odepřeno, aniž je správce daně povinen prokazovat, že se osoba povinná k dani dopustila podvodu na DPH nebo že věděla či vědět měla, že plnění, jehož se dovolává na podporu nároku na odpočet daně, bylo součástí takového podvodu, jestliže skutečný dodavatel daného zboží či služeb nebyl identifikován a tato osoba povinná k dani nepodá důkaz o tom, že tento dodavatel měl postavení osoby povinné k dani, to však za podmínky, že s ohledem na skutkové okolnosti a informace, jež osoba povinná k dani poskytla, nejsou k dispozici údaje potřebné k ověření, že skutečný dodavatel toto postavení měl.

---

(1)  Úř. věst. C 209, 22.6.2020.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. prosince 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Overijssel – Nizozemsko) – XXXX v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-217/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2003/88/ES - Úprava pracovní doby - Ochrana zdraví a bezpečnosti pracovníků - Článek 7 odst. 1 - Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok - Výše odměny za práci - Snížená odměna za práci z důvodu pracovní neschopnosti“)

(2022/C 73/03)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Overijssel

Účastníci původního řízení

Žalobce: XXXX

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Výrok

Článek 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům a zvyklostem, podle nichž v případě, že pracovník, který je v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, čerpá placenou dovolenou za kalendářní rok, je pro účely stanovení výše odměny, jež mu bude vyplácena za placenou dovolenou za kalendářní rok, zohledněna odměna za práci, kterou v důsledku pracovní neschopnosti pobíral v pracovním období předcházejícím období, během něhož je žádáno o placenou dovolenou za kalendářní rok, ve snížené výši.

---

(1)  Úř. věst. C 297, 7.9.2020.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. prosince 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Visoki trgovački sud Republike Hrvatske – Chorvatsko) – HRVATSKE ŠUME d.o.o., Zagreb, právní nástupkyně HRVATSKE ŠUME javno poduzeće za gospodarenje šumama i šumskim zemljištima u Republici Hrvatskoj p.o., Zagreb v. BP Europa SE, právní nástupkyně Deutsche BP AG, která je právní nástupkyní The Burmah Oil (Deutschland) GmbH

(Věc C-242/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 5 bod 3 - Pojem ‚ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti‘ - Soudní řízení o výkonu rozhodnutí - Žaloba na vydání bezdůvodného obohacení - Článek 22 bod 5 - Výkon rozhodnutí - Výlučná příslušnost“)

(2022/C 73/04)

Jednací jazyk: chorvatština

Předkládající soud

Visoki trgovački sud Republike Hrvatske

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: HRVATSKE ŠUME d.o.o., Zagreb, právní nástupkyně HRVATSKE ŠUME javno poduzeće za gospodarenje šumama i šumskim zemljištima u Republici Hrvatskoj p.o., Zagreb

Žalovaná: BP Europa SE, právní nástupkyně Deutsche BP AG, která je právní nástupkyní The Burmah Oil (Deutschland) GmbH

Výrok

1)

Článek 22 bod 5 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že se na žalobu na vydání bezdůvodného obohacení nevztahuje výlučná příslušnost stanovená v tomto ustanovení, třebaže byla tato žaloba podána z důvodu uplynutí lhůty, v níž vrácení částek neoprávněně vyplacených v rámci řízení o výkonu rozhodnutí může být uplatňováno v rámci téhož řízení o výkonu rozhodnutí.

2)	Článek 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že se na žalobu na vydání bezdůvodného obohacení nevztahuje základ pro určení příslušnosti stanovený v tomto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 262, 10.8.2020.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. prosince 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof – Německo – Pro Rauchfrei e.V. v. JS e.K.

(Věc C-370/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků - Směrnice 2014/40/EU - Označování a balení - Článek 8 odst. 8 - Zdravotní varování, která musí být uvedena na každém jednotkovém balení tabákového výrobku a každém vnějším balení - Prodejní automat s krabičkami cigaret - Zdravotní varování, která nejsou zvenku viditelná - Znázornění jednotkových balení - Pojem ‚zobrazení‘ jednotkových balení a vnějších obalů, které jsou určeny spotřebitelům v Evropské unii“)

(2022/C 73/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Pro Rauchfrei e.V.

Další účastník řízení: JS e.K.

Výrok

1)

Článek 8 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES, musí být vykládán v tom smyslu, že „zobrazením jednotkového balení“ ve smyslu tohoto ustanovení je obrázek, který sice nereprodukuje věrně jednotkové balení cigaret, avšak spotřebitel si jej na základě jeho vzhledu, tj. kontur, proporcí, barev a loga značky, s takovým jednotkovým balením spojuje.

2)

Článek 8 odst. 8 směrnice 2014/40 musí být vykládán v tom smyslu, že zobrazení krabičky cigaret, na které se vztahuje toto ustanovení, avšak které neobsahuje zdravotní varování stanovená v kapitole II hlavě II této směrnice, není v souladu s uvedeným ustanovením, ačkoli má spotřebitel možnost vidět tato varování na krabičce cigaret odpovídající takovému zobrazení před její koupí.

---

(1)  Úř. věst. C 390, 16.11.2020.

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. prosince 2021 – Agrochem-Maks d.o.o. v. Evropská komise a Španělské království

(Věc C-374/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Přípravky na ochranu rostlin - Účinná látka - Nařízení (ES) č. 1107/2009 - Článek 6 písm. f) - Příloha II bod 2.2 - Pojem ‚další potvrzující informace‘ - Prováděcí nařízení (EU) č. 844/2012 - Článek 13 odst. 3 - Neobnovení schválení účinné látky ‚oxasulfuron‘ pro účely uvádění na trh - Dosah rozhodnutí zpravodajského členského státu prohlašujícího žádost o obnovení za přijatelnou - Právo tohoto členského státu a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) požadovat, aby žadatel poskytl dodatečné informace - Právo zpravodajského členského státu změnit svůj návrh zprávy o posouzení obnovení - Zásada předběžné opatrnosti“)

(2022/C 73/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Agrochem-Maks d.o.o. (zástupci: S. Pappas a A. Pappas, avocats)

Další účastnici řízení: Evropská komise (zástupci: původně X. Lewis, I. Naglis a G. Koleva, poté G. Koleva, zmocněnci) a Švédské království (zástupci: J. Lundberg, O. Simonsson, C. Meyer-Seitz, A. M. Runeskjöld, H. Shev, H. Eklinder, R. Shahsavan Eriksson a M. Salborn Hodgson, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Agrochems-Maks d.o.o. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Švédské království ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 329, 5.10.2020.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 9. prosince 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce County Court at Birkenhead – Spojené království) – BT v. Seguros Catalana Occidente, EB

(Věc C-708/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Příslušnost ve věcech pojištění - Návrh na náhradu újmy, kterou utrpěl jednotlivec s bydlištěm v jednom členském státě v důsledku úrazu, k němuž došlo v nemovitosti pronajaté k ubytování v jiném členském státě - Žaloba podaná poškozeným jednak proti pojistiteli, a jednak proti pojištěnému, který je vlastníkem této nemovitosti - Použitelnost čl. 13 odst. 3 tohoto nařízení“)

(2022/C 73/07)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

County Court at Birkenhead

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: BT

Žalovaní: Seguros Catalana Occidente, EB

Výrok

Článek 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v případě přímé žaloby podané podle tohoto čl. 13 odst. 2 poškozenou osobou proti pojistiteli se soud členského státu, v němž má tato osoba bydliště, nemůže na základě uvedeného čl. 13 odst. 3 prohlásit za příslušný k rozhodování i o návrhu na náhradu škody podaném současně touto osobou proti pojistníkovi nebo pojištěnému, který má bydliště v jiném členském státě a jehož pojistitel nevyzval, aby se připojil k řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 110, 29. 3. 2021.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Stuttgart (Německo) dne 13. října 2021 – O.K. v. Mercedes-Benz Bank AG

(Věc C-630/21)

(2022/C 73/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Stuttgart

Účastníci původního řízení

Žalobce a navrhovatel v odvolacím řízení: O.K.

Žalovaná a odpůrkyně v odvolacím řízení: Mercedes-Benz Bank AG

Předběžné otázky

1.	Musí být článek 14 směrnice 2008/48 (1) vykládán v tom smyslu, že spotřebitel již nemá právo na odstoupení od smlouvy, jestliže obě smluvní strany smlouvu o úvěru zcela splnily?

2.	V případě záporné odpovědi na otázku 1): Brání článek 14 směrnice 2008/48 takovému ustanovení vnitrostátního práva členského státu, které vede k tomu, že spotřebitel již nemůže uplatit právo na odstoupení od smlouvy, jestliže obě smluvní strany smlouvu o úvěru zcela splnily?

3.

V případě záporné odpovědi na otázku 1) a kladné odpovědi na otázku 2b): Brání čl. 14 odst. 3 směrnice 2008/48 takovému ustanovení vnitrostátního práva členského státu, podle nějž spotřebitel, který účinně uplatnil své právo na odstoupení od smlouvy vyplývající z čl. 14 odst. 1 směrnice 2008/48, má vůči poskytovateli úvěru nárok na vydání užitků, které poskytovatel úvěru získal z plateb učiněných spotřebitelem ve prospěch poskytovatele úvěru do odstoupení od smlouvy?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Słupsku (Polsko) dne 25. října 2021 – trestní řízení proti D.K.

(Věc C-647/21)

(2022/C 73/09)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Słupsku

Účastník původního trestního řízení

D.K.

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 47b odst. 5 a 6 ve spojení s čl. 30 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 ustawy z dnia 27 lipca 2001 r. – Prawo o ustroju sądów powszechnych (zákon ze dne 27. července 2001 o soustavě obecných soudů), podle kterého má orgán vnitrostátního soudu, jako je kolegium soudu, pravomoc uvolnit soudce tohoto soudu z rozhodování všech věcí, které jsou mu přiděleny, nebo jejich části, s tím, že: a) v kolegiu soudu ze zákona zasedají předsedové soudů jmenovaní na tato místa orgánem výkonné moci, jakým je ministr spravedlnosti, který je zároveň generálním prokurátorem; b) k uvolnění soudce z rozhodování věcí, které jsou mu přiděleny, dochází bez jeho svolení; c) vnitrostátní právo neupravuje kritéria, jimiž se má kolegium soudu řídit při uvolnění soudce z rozhodování věcí, které jsou mu přiděleny, ani povinnost odůvodnění takového uvolnění či jeho soudní přezkum; d) někteří členové kolegia soudu byli na místo soudce jmenováni za podobných okolností, jaké jsou zmíněny v rozsudku Soudního dvora ze dne 15. července 2021, Komise v. Polsko (kárný režim soudců) (C-791/19, EU:C:2021:596)?

2)

Musí být ustanovení uvedená v první otázce spolu se zásadou přednosti vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu rozhodujícímu v trestní věci spadající do působnosti směrnice 2016/343 (1), jehož soudce byl uvolněn z rozhodování věcí způsobem popsaným v první otázce, jakož i všem orgánům státu umožňují (respektive ukládají) nepřihlížet k aktu kolegia soudu a k dalším následným aktům, jako jsou usnesení o novém přidělení věcí, včetně projednávané věci, s vyloučením uvolněného soudce – tak, aby tento soudce mohl nadále zasedat v soudním tělese rozhodujícím v uvedené věci?

3)

Musí být ustanovení uvedená v první otázce spolu se zásadou přednosti vykládána v tom smyslu, že vyžadují, aby ve vnitrostátním právním řádu existovaly v rámci trestního řízení spadajícího do oblasti působnosti směrnice 2016/343 takové prostředky, které zaručí účastníkům řízení, jako je obviněný v projednávané věci, přezkum a opravný prostředek proti rozhodnutím uvedeným v [první otázce], jejichž účelem je změna soudního tělesa rozhodujícího ve věci a v důsledku toho uvolnění soudce z rozhodování věci, která mu dosud byla přidělena, způsobem popsaným v první otázce?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Słupsku (Polsko) dne 25. října 2021 – trestní řízení proti M.C., M.F.

(Věc C-648/21)

(2022/C 73/10)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Słupsku

Účastníci původního trestního řízení

M.C., M.F.

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 47b odst. 5 a 6 ve spojení s čl. 30 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 ustawy z dnia 27 lipca 2001 r. – Prawo o ustroju sądów powszechnych (zákon ze dne 27. července 2001 o soustavě obecných soudů), podle kterého má orgán vnitrostátního soudu, jako je kolegium soudu, pravomoc uvolnit soudce tohoto soudu z rozhodování všech věcí, které jsou mu přiděleny, nebo jejich části, s tím, že: a) v kolegiu soudu ze zákona zasedají předsedové soudů jmenovaní na tato místa orgánem výkonné moci, jakým je ministr spravedlnosti, který je zároveň generálním prokurátorem; b) k uvolnění soudce z rozhodování věcí, které jsou mu přiděleny, dochází bez jeho svolení; c) vnitrostátní právo neupravuje kritéria, jimiž se má kolegium soudu řídit při uvolnění soudce z rozhodování věcí, které jsou mu přiděleny, ani povinnost odůvodnění takového uvolnění či jeho soudní přezkum; d) někteří členové kolegia soudu byli na místo soudce jmenováni za podobných okolností, jaké jsou zmíněny v rozsudku Soudního dvora ze dne 15. července 2021, Komise v. Polsko (kárný režim soudců) (C-791/19, EU:C:2021:596)?

2)

Musí být ustanovení uvedená v první otázce spolu se zásadou přednosti vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu rozhodujícímu v trestní věci spadající do působnosti směrnice 2016/343 (1), jehož soudce byl uvolněn z rozhodování věcí způsobem popsaným v první otázce, jakož i všem orgánům státu umožňují (respektive ukládají) nepřihlížet k aktu kolegia soudu a k dalším následným aktům, jako jsou usnesení o novém přidělení věcí, včetně projednávané věci, s vyloučením uvolněného soudce – tak, aby tento soudce mohl nadále zasedat v soudním tělese rozhodujícím v uvedené věci?

3)

Musí být ustanovení uvedená v první otázce spolu se zásadou přednosti vykládána v tom smyslu, že vyžadují, aby ve vnitrostátním právním řádu existovaly v rámci trestního řízení spadajícího do oblasti působnosti směrnice 2016/343 takové prostředky, které zaručí účastníkům řízení, jako jsou obvinění v projednávané věci, přezkum a opravný prostředek proti rozhodnutím uvedeným v [první otázce], jejichž účelem je změna soudního tělesa rozhodujícího ve věci a v důsledku toho uvolnění soudce z rozhodování věci, která mu dosud byla přidělena, způsobem popsaným v první otázce?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 27. října 2021 – FW, CE

(Věc C-650/21)

(2022/C 73/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé v řízení o opravném prostředku „Revision“: FW, CE

Žalované orgány: Landespolizeidirektion Niederösterreich, Finanzamt Österreich

Předběžné otázky

1.

Musí být unijní právo, zejména články 1, 2 a 6 směrnice 2000/78/ES (1) ve spojení s článkem 21 Listiny základních práv, vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, kterou je nahrazen systém odměňování diskriminující na základě věku, systémem odměňování, v němž se zařazení úředníka do platového stupně i nadále řídí služebním věkem pro účely odměňování vypočteným diskriminujícím způsobem podle starého systému odměňování k určitému měsíci převedení (únor 2015) a přitom je sice podroben opravě ohledně původně vypočtených předchozích dob služby pomocí stanovení srovnávacího rozhodného data, u nějž ale ohledně dob dosažených po 18. roku života podléhají přepočtu pouze ostatní doby zohledňované z poloviny a v němž je s rozšířením období, v němž musí být zohledněny předchozí doby služby, o čtyři roky, nakládáno tak, že ostatní z poloviny zohledňované doby musí být při stanovení srovnávacího rozhodného data použity pouze do té míry, v níž překračují rozsah čtyř let zohledněných z poloviny (paušální odpočet čtyř let zohledněných z poloviny)?

2.

Je nutno na první otázku odpovědět jinak, pokud jde o takové případy, v nichž před vstupem 2. Dienstrechts-Novelle 2019 (2. novela služebního práva z roku 2019) v platnost sice již bylo pravomocně stanoveno rozhodné datum pro platový postup, to ale ještě nemělo vliv na platové zařazení úředníka, protože ještě nebylo přijato rozhodnutí úřadu za přímého použití unijního práva, a v nichž musí být nyní nově bez přihlédnutí k již mezitím stanovenému rozhodnému datu pro platový postup stanoveno srovnávací rozhodné datum opět s ohledem na rozhodné datum pro platový postup stanovené způsobem diskriminujícím na základě věku a ostatní z poloviny zohledňované doby podléhají paušálnímu odpočtu?

3.

Musí být unijní právo, zejména články 1, 2 a 6 směrnice 2000/78/ES ve spojení s článkem 21 Listiny základních práv, vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, kterou se navzdory novému výpočtu služebního věku pro účely odměňování a platového zařazení doby získané v učňovském poměru u tuzemského územně správního celku při stanovení srovnávacího rozhodného data zohlední pouze v případě, že úředník nastoupil do služebního poměru po 31. březnu 2000, a v opačném případě se tyto doby zpětně započtou pouze jako ostatní doby zohledněné z poloviny a podléhají tak paušálnímu odpočtu, přičemž tato právní úprava tendenčně znevýhodňuje služebně starší úředníky?

---

(1)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. 2000, L 303, s. 16).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Belgie) dne 29. října 2021 – VZW Belgische Vereniging van de Industrie van Plantenbeschermingsmiddelen (PHYTOFAR) v. Vlaams Gewest

(Věc C-658/21)

(2022/C 73/12)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: VZW Belgische Vereniging van de Industrie van Plantenbeschermingsmiddelen (PHYTOFAR)

Žalovaný: Vlaams Gewest

Předběžná otázka

Musí být čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (1) ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti vykládán v tom smyslu, že v případě zákazu používání pesticidů s obsahem glyfosátů na soukromě používaných pozemcích uživateli bez licence pro profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin (fytolicence) je nutno vycházet z toho, že se tento zákaz týká technického předpisu, který musí být podle tohoto ustanovení sdělen Evropské komisi?

---

(1)  Úř. věst. 2015, L 241, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 5. listopadu 2021 – Bundesamt für Fremdenwesen und Asyl

(Věc C-663/21)

(2022/C 73/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Bundesamt für Fremdenwesen und Asyl

Za přítomnosti: AA

Předběžné otázky

1.

Musí se při posuzování, zda je status osoby, která má právo na azyl, který byl předtím uprchlíkovi přiznán příslušným orgánem, možné zrušit z důvodu uvedeného v čl. 14 odst. 4 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (1), zvažovat zájmy jako samostatné kritérium, které pro odnětí statusu vyžaduje, aby veřejný zájem na navrácení převyšoval zájmy uprchlíka na pokračující ochraně státu, který ji poskytuje, přičemž se porovnává odsouzeníhodnost trestného činu a potenciální nebezpečnost pro společnost s ochranou zájmů cizince, přičemž se bere v potaz rozsah a povaha opatření, která mu hrozí?

2.

Brání ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (2), zejména pak články 5, 6, 8 a 9, vnitrostátní právní úpravě, podle níž státní příslušník třetí země, kterému bylo odňato jeho právo pobytu jako uprchlíka zrušením statusu osoby, která má právo na azyl, musí být předmětem rozhodnutí o navrácení, i když se do okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí prokáže, že vyhoštění je z důvodu zákazu navrácení na neurčitou dobu nemožné, a je to i právoplatně konstatováno?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. 2011, L 337, s. 9).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 348, s. 98).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance francophone de Bruxelles (Belgie) dne 11. listopadu 2021 – UL, SA Royal Antwerp Football Club v. Union royale belge des sociétés de football association ASBL

(Věc C-680/21)

(2022/C 73/14)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance francophone de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobci: UL, SA Royal Antwerp Football Club

Žalovaná: Union royale belge des sociétés de football association ASBL

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 101 SFEU vykládán v tom smyslu, že brání plánu týkajícímu se „DH“, který přijal dne 2. února 2005 Výkonný výbor UEFA a který schválilo 52 členských sdružení UEFA na kongresu v Tallinnu dne 21. dubna 2005 a jenž byl proveden prostřednictvím nařízení, jež přijala UEFA i její členské federace?

2)

Musí být články 45 a 101 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání použití pravidel týkajících se zápisu domácích hráčů a jejich nominace na zápasovou soupisku, jež jsou zakotvena v článcích P335.11 a P.1422 federálního nařízení URBSFA a uvedena v čl. B4.1[12] hlavy 4 a čl. B6.109 hlavy 6 nového nařízení URBSFA?

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. listopadu 2021 EDP España, S.A., proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 8. září 2021 ve věci T-328/18, Naturgy Energy Group v. Komise

(Věc C-693/21 P)

(2022/C 73/15)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): EDP España, S.A. (zástupci: J. L. Buendía Sierra, A. Lamadrid de Pablo, V. Romero Algarra, abogados)

Další účastnice řízení: Naturgy Energy Group, S.A., dříve Gas Natural SDG, S.A., Evropská komise, Viesgo Producción, S.L., právní nástupkyně Viesgo Generación, S.L.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	připustil tento kasační opravný prostředek k projednání a vyhověl důvodům v něm uvedeným;

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 ve věci T-328/18, Naturgy Energy Group v. Komise;

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 27. listopadu 2017, týkající se státní podpory SA.47912 (2017/NN) (1) – Ekologická pobídka pro uhelné elektrárny zavedená Španělskem, kterým se zahajuje formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého návrhu na zrušení napadeného rozsudku uvádí navrhovatelka následující důvody:

První důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z toho, že Tribunál nesprávně vyložil a uplatnil povinnost uvést odůvodnění v souvislosti s pojmem „selektivita“.

Navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál vyhýbá vyvození právního následku vyplývajícího z judikatury unijních soudů, kterou odmítá uplatnit na tuto věc, a sice že nedostatek odůvodnění v souvislosti s pojmem „selektivita“ musí vést ke zrušení rozhodnutí o zahájení řízení. Tribunál se navíc pokusil o zhojení tohoto nedostatku odůvodnění tím, že v rozporu s požadavky judikatury rekonstruuje náznaky odůvodnění z různých odstavců rozhodnutí.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku uvedený pro případ, že by Soudní dvůr nevyhověl prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku, a vycházející z toho, že Tribunál nesprávně vyložil a uplatnil čl. 107 odst. 1 SFEU v souvislosti s pojmem „selektivita“.

Konkrétně navrhovatelka tvrdí, že Tribunál dospěl k nesprávnému závěru, že jím prováděný přezkum se musí omezit na otázku, zda se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení. Tento postup je nesprávný, neboť Tribunál se při něm zaměřuje na otázku, zda se účastníkům řízení podařilo „zjevně“ prokázat nesprávnost závěrů Komise, a nikoli na otázku podstatnou, a sice zda jsou závěry Komise týkající se selektivity nesprávné, nebo správné. V každém případě, i kdyby se měl uplatnit tento test, měl Tribunál dospět k závěru, že se Komise při posuzování požadavku selektivity dopustila nesprávného právního posouzení.

---

(1)  Úř. věst. 2018, C 80, s. 20

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. listopadu 2021 GABO:mi Gesellschaft für Ablauforganisation:milliarium mbH & Co. KG proti usnesení Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 9. září 2021 ve věci T-881/19, GABO:mi v. Komise

(Věc C-696/21 P)

(2022/C 73/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: GABO:mi Gesellschaft für Ablauforganisation:milliarium mbH & Co. KG (zástupce: Ch. Mayer, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadené usnesení v rozsahu, v němž se netýká grantových dohod, které podepsaly REA či společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva (CANCER-ID, DIACAT, EU-AIMS, EUC2LID, EUROFORGEN, ONCOTRACK, RADAR-CNS), a uložil žalované povinnost zaplatit 1 304 465,36 eura spolu s úroky ve výši 74 024,01 eura, a to Ivo-Meinert Willrodtovi coby insolvenčnímu správci společnosti GABO:mi Gesellschaft für Ablauforganisation:milliarium mbhH & Co. KG,

—

podpůrně zrušil napadené usnesení v rozsahu, v němž se netýká grantových dohod, které podepsaly REA či společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva (CANCER-ID, DIACAT, EU-AIMS, EUC2LID, EUROFORGEN, ONCOTRACK, RADAR-CNS), a rozhodl, že žaloba, kterou podala navrhovatelka u Tribunálu Evropské unie, je přípustná a vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí ve věci samé,

—	podpůrně zrušil napadené usnesení v rozsahu, v němž se netýká grantových dohod, které podepsaly REA či společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva, a vrátil věc Tribunálu Evropské unie a

—	uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.   První důvod kasačního opravného prostředku: porušení práva na spravedlivý proces, k němuž došlo v důsledku porušení informační povinnosti

Pokud Tribunál konstatoval, že žaloba je nepřípustná, a žalobkyni přitom předem neinformoval o údajné nejednoznačnosti předmětu žaloby, porušil právo na spravedlivý proces.

Právo zakotvené v článku 47 Listiny musí zahrnovat povinnost jednat ve vztahu k účastníkům řízení s náležitou péčí, která je v tomto ustanovení konkretizována jako povinnost výslovně informovat účastníky řízení o právním názoru soudu před přijetím rozhodnutí a vyzvat je, aby se vyjádřili nebo případně uvedli další upřesňující informace. Uvedené pak platí zejména v takovém případě, o jaký se jedná v dané věci, kdy zjevně došlo k nedorozumění ohledně rozsahu dokumentů, které měla navrhovatelka (v té době žalobkyně) k dispozici, a kdy žaloba podle názoru Tribunálu nebyla dostatečně podložená.

2.   Druhý důvod kasačního opravného prostředku: nesprávné uplatnění čl. 76 písm. d) jednacího řádu Tribunálu

Závěr Tribunálu, že žaloba nemá náležitosti stanovené v čl. 76 písm. d) jednacího řádu Tribunálu, je z právního hlediska nesprávný. Tribunál náležitosti související s odůvodněním žaloby, které jsou vyžadovány v tomto článku, rozšířil.

Na rozdíl od předpokladu, z něhož vycházel Tribunál, Komise měla možnost se v řízení účinně bránit a Tribunál mohl o žalobě rozhodnout. Bylo tomu tak především proto, že Komise již tvrzení žalobkyně akceptovala.

Žaloba kromě toho nebyla nepřesná a neurčitá stran částek, které žalobkyně požadovala.

Na rozdíl od závěrů Tribunálu nadto žaloba nebyla v celém rozsahu nejednoznačná; zejména neobsahovala „nesoulad“ mezi uplatňovaným právní základem a uvedenými argumenty.

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. listopadu 2021 Naturgy Energy Group, S.A., dříve Gas Natural SDG, S.A., proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 8. září 2021 ve věci T-328/18, Naturgy Energy Group v. Komise

(Věc C-698/21 P)

(2022/C 73/17)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Naturgy Energy Group, S.A., dříve Gas Natural SDG, S.A. (zástupci: F. González Díaz, J. Blanco Carol, abogados)

Další účastnice řízení: Evropská komise, EDP España, S.A., Viesgo Producción, S.L., právní nástupnice Viesgo Generación, S.L.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

a.	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 ve věci T-328/18, Naturgy Energy Group v. Komise;

b.	vydal konečné rozhodnutí v této věci bez jejího vrácení zpět Tribunálu, jak umožňuje článek 61 statutu Soudního dvora, a zrušil rozhodnutí C(2017) 7733 final ze dne 27. listopadu 2017, týkající se státní podpory SA.47912 (2017/NN) (1) – Španělsko; Ekologická pobídka pro uhelné elektrárny;

c.	uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení i řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka tyto dva důvody:

1.   První důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného právního posouzení při přezkumu odůvodnění napadeného rozhodnutí v souvislosti se selektivní povahou sporného opatření.

Naturgy se domnívá, že se Tribunál při přezkumu odůvodnění napadeného rozhodnutí v souvislosti se selektivitou sporného opatření dopustil nesprávného právního posouzení.

Naturgy v podstatě považuje za nemožné dospět k závěru o legalitě odůvodnění napadeného zahajovacího rozhodnutí řízení, když v něm chybí odkaz na srovnávací analýzu, kterou judikatura vyžaduje k odůvodnění selektivní povahy podpory, a když neobsahuje, byť stručné a předběžné, uvedení důvodů, ze kterých by sporné opatření mělo na základě srovnávací analýzy být selektivní. Tribunál nemůže po právu uplatnit nesprávný standard pro odůvodnění s odkazem na to, že zahajovací rozhodnutí má provizorní povahu. Konkrétně a s ohledem na to, že se zahajovací rozhodnutí týká prováděného opatření, které tudíž vyvolává ve vztahu k příjemcům významné právní účinky, měl Tribunál po Komisi vyžadovat odůvodnění, jež by dostálo standardům nastaveným judikaturou v oblasti selektivity, i kdyby mělo být stručné a provizorní.

2.   Druhý důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného právního posouzení při přezkumu uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU v souvislosti se selektivní povahou sporného opatření.

Naturgy se domnívá, že Tribunál se při přezkumu popisu selektivity sporného opatření, jejž provedla Komise, dopustil dvojího nesprávného právního posouzení. Naturgy má za to, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení nejen svým závěrem, že právní kritéria přezkumu selektivní povahy opatření mají být odlišná v závislosti na tom, zda dané opatření bylo posuzováno před zahájením formálního vyšetřovacího řízení nebo po tomto zahájení, ale i obrácením důkazního břemene a nekonstatováním, že Komise dospěla vzhledem k odůvodnění zahajovacího rozhodnutí k nesprávnému závěru, že sporné opatření je selektivní, resp. neprokázala právně dostačujícím způsobem selektivitu opatření.

---

(1)  Úř. věst. 2018, C 80, s. 20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte costituzionale (Itálie) dne 22. listopadu 2021 – trestní řízení proti E.D.L.

(Věc C-699/21)

(2022/C 73/18)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte costituzionale

Účastník původního trestního řízení

E.D.L.

Předběžná otázka

Musí být čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV o evropském zatýkacím rozkazu (1), ve světle článků 3, 4 a 35 Listiny základních práv Evropské unie, vykládán v tom smyslu, že pokud se vykonávající justiční orgán domnívá, že by předání osoby trpící závažnou, chronickou a potenciálně nezvratnou nemocí mohlo způsobit nebezpečí vážného poškození jejího zdraví, musí si od vystavujícího justičního orgánu vyžádat informace umožňující vyloučit existenci tohoto nebezpečí a musí odmítnout předání osoby, pokud v přiměřené lhůtě neobdrží záruky v tomto smyslu?

---

(1)  Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1). Zvláštní vydání v českém jazyce: kapitola 19, sv. 6, s. 34.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte costituzionale (Itálie) dne 22. listopadu 2021 – trestní řízení proti O.G.

(Věc C-700/21)

(2022/C 73/19)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte costituzionale

Účastník původního trestního řízení

O.G.

Předběžné otázky

a)

Brání čl. 4 odst. 6 [rámcového rozhodnutí] Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (1), vykládaný ve světle čl. 1 odst. 3 tohoto rámcového rozhodnutí a článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, takové právní úpravě, jako je italská právní úprava, která – v rámci řízení o evropském zatýkacím rozkazu pro výkon trestu nebo ochranného opatření – absolutně a automaticky znemožňuje vykonávajícím justičním orgánům odmítnout předání státních příslušníků třetích zemí, kteří se zdržují na území Itálie nebo zde mají trvalé bydliště, a to bez ohledu na vazby, které tito státní příslušníci třetích zemí v Itálii mají?

b)	V případě kladné odpovědi na první otázku, na základě jakých kritérií a předpokladů mají být tyto vazby považovány za natolik významné, že vyžadují, aby vykonávající justiční orgán předání odmítl?

---

(1)  Úř. věst. 2002, L 190, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation du Grand-Duché de Luxembourg (Lucembursko) dne 1. prosince 2021 – GV v. Caisse nationale d’assurance pension

(Věc C-731/21)

(2022/C 73/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation du Grand-Duché de Luxembourg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: GV

Žalovaná: Caisse nationale d’assurance pension

Předběžná otázka

Brání unijní právo, zejména články 18, 45 a 48 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (1), ustanovením práva členského státu, jako je článek 195 lucemburského Zákoníku sociálního zabezpečení a články 3, 4 a 4-1 novelizovaného zákona ze dne 9. července 2004 o právních účincích některých partnerství, které podmiňují přiznání pozůstalostního důchodu pozůstalému partnerovi z platně uzavřeného a registrovaného partnerství v členském státě původu pozůstalostního důchodu z důvodu výkonu profesní činnosti zemřelým partnerem v hostitelském členském státě podmínkou zapsání partnerství do rejstříku vedeného tímto státem za účelem ověření hmotněprávních podmínek vyžadovaných zákonem tohoto členského státu pro uznání partnerství a zajištění možnosti se jej dovolávat vůči třetím osobám, zatímco přiznání pozůstalostního důchodu pozůstalému partnerovi z partnerství uzavřeného v hostitelském členském státě je podmíněno pouze tím, že partnerství bylo v tomto členském státě platně uzavřené a zapsané?

---

(1)  Úř. věst. 2011, L 141, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2021 společností PAO Severstal proti rozsudku Tribunálu (desátého senátu) vydanému dne 22. září 2021 ve věci T-753/16, Severstal v. Komise

(Věc C-747/21 P)

(2022/C 73/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: PAO Severstal (zástupkyně: M. Krestiyanova a N. Tuominen, advokátky)

Další účastníci řízení: Evropská komise a Eurofer, European Steel Association, ASBL

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	napadený rozsudek zrušil,

—	vydal konečné rozhodnutí ve věci tam, kde to stav řízení dovoluje,

—	podpůrně vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených před Soudním dvorem i před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek se zakládá na následujících důvodech:

—

Zaprvé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení nesprávným výkladem čl. 18 odst. 1 základního nařízení (1) a učinil věcně nesprávná skutková zjištění. Tribunál bez jakéhokoli vysvětlení vyšel z předpokladu, že dotyčný výrobek je polotovarem. Jednalo se přitom a nadále se jedná o první sporný bod mezi stranami. Tribunál, který se k posouzení tohoto sporného bodu nedostal, natož aby posoudil jeho význam pro uplatnění čl. 18 odst. 1, nechápe, že bez vyřešení této první neshody mezi stranami nelze dosáhnout žádného závěru v otázce, zda Komise v probíhajícím řízení uplatnila čl. 18 odst. 1 správně, či nikoli.

—

Zadruhé se Tribunál dopustil zjevně nesprávného posouzení výkladem čl. 9 odst. 4 základního nařízení a opomenutím vypořádat se s hlavními argumenty či podat odůvodnění. Komise – pod ochranou Tribunálu – výrazně překročila meze vyšetřovaného období, když za „nejbližší reprezentativní rok“ nezasažený finanční krizí. V souvislosti s tím navrhovatelka tvrdí, že konstatování o újmě učiněné v napadeném rozsudku je vadné v tom smyslu, že není výsledkem poměření pozitivních a negativních relevantních faktorů. V tomto kontextu navrhovatelka tvrdila, že snížení výrobních nákladů unijního průmyslu musí být vedle dalších faktorů dáno rovněž do souvislosti se stavem unijního průmyslu po celosvětové finanční krizi z roku 2012. Tribunál však odmítl i jen zvážit otázku, zda měla finanční krize také dopad na mechanismus vzniku újmy.

—

Zatřetí se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení nesprávným výkladem čl. 2 odst. 9 základního nařízení a opomenutím vypořádat se se všemi argumenty, z nichž některé uplatnil samotný Tribunál. Tribunál navzdory vlastní judikatuře protiprávně dovodil, že úpravy podle čl. 2 odst. 9 mohou být uplatněny rovněž per analogiam na výpočet rozpětí újmy. Úprava pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk podle vývozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) navrhovatelky pro účely rozpětí újmy je nevhodná, nedůvodná a představuje zjevně nesprávné posouzení, neboť jedinou relevantní vývozní cenou je skutečná cena na otevřeném trhu (CIF) na vstupní hranici na unijní trh a konkurenční cena unijního průmyslu na otevřeném trhu. Názor navrhovatelky je podpořen rozsudkem Tribunálu ve věci Hansol Paper v. Komise, T-383/17 (2) (body 196 až 204).

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 343, s. 51, oprava v Úř. věst. 2010, L 7, s. 22).

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 2. dubna 2020 (věc T-383/17, Hansol Paper v. Komise, EU:T:2020:139).

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2021 společností Novolipetsk Steel PAO proti rozsudku Tribunálu (desátého senátu) vydanému dne 22. září 2021 ve věci T-752/16, NLMK v. Komise

(Věc C-748/21 P)

(2022/C 73/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Novolipetsk Steel PAO (zástupkyně: M. Krestiyanova a N. Tuominen, advokátky)

Další účastníci řízení: Evropská komise a Eurofer, European Steel Association, ASBL

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	napadený rozsudek zrušil,

—	vydal konečné rozhodnutí ve věci tam, kde to stav řízení dovoluje,

—	podpůrně vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených před Soudním dvorem i před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek se zakládá na následujících důvodech:

—

Zaprvé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení nesprávným výkladem čl. 18 odst. 1 základního nařízení (1), učinil věcně nesprávná skutková zjištění a zkreslil důkazy, jejichž význam je jasný. Tribunál vyšel z předpokladu, že dotyčný výrobek je polotovarem, a nijak nezdůvodnil, proč v tomto ohledu jednoduše převzal názor Komise. Jedná se přitom o první sporný bod mezi stranami, což má značný vliv na způsob, jakým musí být čl. 18 odst. 1 základního nařízení uplatněn. Tribunál, který se k posouzení tohoto sporného bodu nedostal, natož aby posoudil jeho význam pro uplatnění čl. 18 odst. 1, nechápe, že bez vyřešení této první neshody mezi stranami nelze dosáhnout žádného závěru v otázce, zda Komise v probíhajícím řízení uplatnila čl. 18 odst. 1 správně, či nikoli.

—

Zadruhé se Tribunál dopustil zjevně nesprávného posouzení výkladem čl. 9 odst. 4 základního nařízení a opomenutím vypořádat se s hlavními argumenty či podat odůvodnění. Komise – pod ochranou Tribunálu – výrazně překročila meze vyšetřovaného období či posuzovaného období, když za „nejbližší reprezentativní rok“ po finanční krizi zvolila rok 2008. V souvislosti s tím navrhovatelka tvrdí, že konstatování o újmě učiněné v napadeném rozsudku je vadné v tom smyslu, že není výsledkem poměření pozitivních a negativních relevantních faktorů. V tomto kontextu navrhovatelka tvrdila, že snížení výrobních nákladů unijního průmyslu musí být vedle dalších faktorů dáno rovněž do souvislosti se stavem unijního průmyslu po celosvětové finanční krizi z roku 2012. Tribunál však odmítl i jen zvážit otázku, zda měla finanční krize také dopad na mechanismus vzniku újmy.

—

Zatřetí se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení nesprávným výkladem čl. 2 odst. 9 základního nařízení a opomenutím vypořádat se se všemi argumenty, z nichž některé uplatnil samotný Tribunál. Tribunál navzdory vlastní judikatuře protiprávně dovodil, že úpravy podle čl. 2 odst. 9 mohou být uplatněny rovněž per analogiam na výpočet rozpětí újmy. Úprava pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk podle vývozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) navrhovatelky pro účely rozpětí újmy je nevhodná, nedůvodná a představuje zjevně nesprávné posouzení, neboť jedinou relevantní vývozní cenou je skutečná cena na otevřeném trhu (CIF) na vstupní hranici na unijní trh a konkurenční cena unijního průmyslu na otevřeném trhu. Názor navrhovatelky je podpořen rozsudkem Tribunálu ve věci Hansol Paper v. Komise, T-383/17 (2) (body 196 až 204).

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 343, s. 51, oprava v Úř. věst. 2010, L 7, s. 22).

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 2. dubna 2020 (věc T-383/17, Hansol Paper v. Komise, EU:T:2020:139).

Kasační opravný prostředek podaný dne 8. prosince 2021 Mariánem Kočnerem proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) ze dne 29. září 2021 ve věci T-528/20, Kočner v. Europol

(Věc C-755/21 P)

(2022/C 73/23)

Jednací jazyk: slovenština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Marián Kočner (zástupci: M. Mandzák, M. Para, advokáti)

Další účastníci řízení: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, Španělské království

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu;

—	vrátil věc Tribunálu k dalšímu řízení;

—	uložil Tribunálu povinnost rozhodnout o náhradě nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel poukazuje na dvě škodné události. Kasační opravný prostředek se celkově člení na šest důvodů. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení a nesprávně uplatnil hmotné právo zejména ve vztahu ke společné a nerozdílné odpovědnosti žalovaného a členského státu za škodu, nesprávně vyložil vnitrostátní právo, nesprávně stanovil nedostatek příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a škodnou událostí a nedostatečně odůvodnil napadený rozsudek a zkreslil důkazy.

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. prosince 2021 TUIfly GmbH proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 29. září 2021 ve věci T-447/18, TUIfly GmbH v. Evropská komise

(Věc C-763/21 P)

(2022/C 73/24)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: TUIfly GmbH (zástupci: L. Giesberts a D. J. Westarp, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 29. září 2021 ve věci T-447/18 v celém rozsahu a články 7 a 8, jakož i články 9, 10 a 11 rozsahu, v jakém se vztahují na články 7 a 8, rozhodnutí odpůrkyně (EU) 2018/628 ze dne 11. listopadu 2016 o státní podpoře SA.24221 (2011/C) (ex 2011/NN) poskytnuté Rakouskem ve prospěch letiště Klagenfurt, společnosti Ryanair a dalších leteckých společností využívajících toto letiště (Úř. věst. 2018, L 107, s. 1),

—	uložil odpůrkyni povinnost nahradit náklady řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatelka dva důvody kasačního opravného prostředku.

Zaprvé Tribunál v napadeném rozsudku nesprávně vyložil čl. 107 odst. 1 SFEU a porušil tím unijní právo. V rámci čl. 107 odst. 1 SFEU Tribunál při uplatnění zásady investora v tržním hospodářství překročil hranice přípustného výkladu unijního práva.

Tribunál jednak neoprávněně vycházel, v souladu s postojem Komise, z poskytnutí výhody navrhovatelce. Tribunál se v této souvislosti při uplatnění zásady investora v tržním hospodářství dopustil z právního hlediska několika nepřípustných úvah. Tribunál nejprve vyložil čl. 107 odst. 1 SFEU nikoli striktně objektivně, ale subjektivně. Tribunál přitom (v souladu s postojem Komise) vycházel z toho, že členský stát před uzavřením dohod nevypracoval žádné obchodní plány. To však v té době neodpovídalo judikatuře a správné praxi, takže Tribunál porušil zásadu ochrany legitimního očekávání, resp. zákazu retroaktivity.

Tribunál dále opřel svou analýzu ziskovosti pouze na krátkodobých úvahách o rentabilitě, ačkoli to je podle judikatury evropských soudů z věcného hlediska nesprávné a v rozhodné době to neodpovídalo správní praxi. Tribunál při této příležitosti na dohody uplatnil s nepřípustnou retroaktivitou pokyny Komise pro leteckou dopravu, které byly přijaty až po uzavření marketingových dohod. Samotné uplatnění se mimoto uskutečnilo nesprávně. Tribunál rovněž odůvodnil svá zjištění údajnými zvláštnostmi v odvětví nízkonákladových letů, které k rozhodnému datu neexistovaly.

Navrhovatelka tvrdí, že při náležitém zohlednění dlouhodobých úvah o rentabilitě resp. bez uvedených porušení by bylo nutno popřít existenci podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

Navrhovatelka zadruhé vytýká Tribunálu, že, pokud jde o možné odůvodnění podpor, nesprávně uplatnil čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a zamotal se do evidentních rozporů.

Zaprvé kritérium přezkumu zvolené Tribunálem (výlučné zaměření na rentabilitu jednotlivých letových spojů provozovaných navrhovatelkou) bylo věcně nesprávné, protože nezohledňovalo rozlišování mezi skutkovým stavem a odůvodněním, které je ve smyslu systematiky zákona povinné. Kritérium (zejména pokud jde o marketingovou dohodu z roku 2003) žádným způsobem neodpovídalo relevantní správní praxi nebo judikatuře relevantním v rozhodné době. Na rozdíl od podpor poskytnutých letišti, Tribunál rovněž, pokud jde o navrhovatelku, naprosto a protiprávně nezohlednil dopravní potřeby regionu Korutany. Vzhledem k podobnosti resp. stejnosti zájmů, pokud jde o podpory poskytnuté letišti a navrhovatelce je tu rozpor v odůvodnění, který nelze vyřešit. Tribunál porušil základní hodnocení čl. 107 odst. 3 SFEU a tím porušil toto ustanovení.

Navrhovatelka tvrdí, že při přípustném použití čl. 107 odst. 3 SFEU by bylo třeba připustit odůvodněnost podpor.

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. prosince 2021 Oriolem Junqueras i Viesem proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 5. října 2021 ve věci T-613/20, Junqueras i Vies v. Parlament

(Věc C-780/21 P)

(2022/C 73/25)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Oriol Junqueras i Vies (zástupce: M. Marsal i Ferret, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil usnesení šestého senátu Tribunálu Evropské unie ze dne 5. října 2021 ve věci T-613/20;

—	konstatoval, že žaloba podaná navrhovatelem je v plném rozsahu přípustná;

—	vrátil řízení zpět, aby šestý senát Tribunálu po konstatování přípustnosti žaloby pokračoval v jejím posouzení;

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení o námitce nepřípustnosti a tohoto řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatel 5 důvodů s jejich právním odůvodněním:

1.

Usnesení porušuje požadavky práva na účinnou soudní ochranu (článek 47 Listiny základních práv Evropské unie a články 6 a 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv), jelikož rozhodnutím o nepřípustnosti (a rozhodnutími o nespojení věcí a nepřerušení řízení) zbavuje jakéhokoliv užitečného účinku rozsudek, který vydá soudní dvůr ve věci C-115/21 [P], a rozsudek, který může vydat sám Tribunál ve věci T-24/20 (1), pokud bude věc znovu projednávat. Je tomu tak proto, že Tribunál vykládá nesprávně právní účinky soudního rozhodnutí, které může být přijato ve věcech T-24/20 a C-115/21 P. Tribunál má za to, že k obnovení mandátu pana Junquerase by bylo nezbytné nové rozhodnutí vnitrostátních orgánů Španělského království, zatímco důsledkem soudních rozhodnutí ve prospěch našich návrhových žádání by bylo zachování mandátu pana Junquerase.

2.

Napadené usnesení vykládá nesprávně požadavky stanovené judikaturou pro to, aby bylo možné konstatovat existenci bezprostředního dotčení napadeným aktem, takže činí nesprávný závěr, že žalobce nemá aktivní legitimaci podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU. Usnesení zbavuje užitečného účinku soudní rozhodnutí, která mohou být vydána ve věcech C-115/21 P a T-24/20 a neuznává, že kdyby nebyl akt přijat, zůstal by mandát pana Junquerase neobsazen a nic by nebránilo tomu, aby jej znovu získal a jeho práva byla obnovena.

3.

Usnesení porušuje právo na rovnost (článek 20 Listiny) a na účinnou soudní ochranu (článek 47 Listiny). Tribunál má nesprávně za to, že porušení uvedených práv se projevuje pouze při projednávání merita věci, ovšem kdyby s panem Junquerasem bylo zacházeno jako s poslancem Evropského parlamentu, který je adresátem napadeného aktu (přímé uplatnění účinků rozsudku Soudního dvora ze dne 19. prosince 2019 ve věci C-502/19 (2) a rozhodnutí Evropského parlamentu v rozporu s tím, co bylo sděleno Španělským královstvím), nedošlo by k vydání nyní napadeného aktu, jelikož by panu Junquerasovi jeho mandát zůstal. Porušení práva na rovnost a na účinnou soudní ochranu ukazuje na bezprostřední dotčení pana Junquerase, které mu dává aktivní legitimaci podle čl. 263 čtvrtého odstavce.

4.

Usnesení vykládá nesprávně účinky Listiny. Usnesení nezohledňuje, že bezprostřední dotčení práv vyplývajících z Listiny napadeným aktem je zdrojem aktivní legitimace podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU, a neuznává, že v projednávaném případě nejsou pravomoci soudní kontroly unijního práva dotčeny, jelikož od pana Junquerase nelze požadovat, aby napadl na vnitrostátní úrovni akt, kterým je konstatováno uvolnění mandátu, o jehož obnovení usiluje, takže usnesení je z právního hlediska nesprávné.

5.

Usnesení uplatňuje nesprávně zásady účinnosti a přednosti unijního práva. Dopouští se nesprávného právního posouzení, když nekonstatuje, že napadený akt je rozhodnutí, jehož cílem je neumožnit užitečný účinek rozsudku Soudního dvora ze dne 19. prosince 2019 ve věci C-502/19, což porušuje rovněž právo na účinnou soudní kontrolu podle článku 47 Listiny ve smyslu práva na řádný výkon rozsudků, a pan Junqueras má tedy aktivní legitimaci podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU.

---

(1)  auto de 15 de diciembre de 2020, Junqueras i Vies/Parlamento (T-24/20, EU:T:2020:601)

(2)  Rozsudek ze dne 19. prosince 2019, Junqueras Vies (C-502/19, EU:C:2019:1115)

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 Covestro Deutschland AG proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-745/18, Covestro Deutschland AG v. Evropská komise

(Věc C-790/21)

(2022/C 73/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Covestro Deutschland AG (zástupci: T. Hartmann, M. Kachel a D. Fouquet, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise a Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie vydaný dne 6. října 2021) věci T-745/18 a rozhodnutí Evropské komise Evropská ze dne 28. května 2018 o státní podpoře SA.34045 (2013/C) (ex 2013/NN), C(2018) 3166 za roky 2012 a 2013,

2.	podpůrně, zrušil napadený rozsudek a sporné rozhodnutí ve vztahu k navrhovatelce,

3.	podpůrně k prvnímu bodu návrhových žádání, zrušil sporné rozhodnutí a napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí,

4.	podpůrně k druhému bodu návrhových žádání, zrušil sporné rozhodnutí ve vztahu k navrhovatelce, zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí, a

5.	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka čtyři důvody.

První a druhý důvod kasačního opravného prostředku: porušení práva být vyslechnut a povinnosti odůvodnění

V rámci svých prvních dvou důvodů kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil procesní ustanovení unijního práva, a sice její právo být vyslechnuta, jakož i svou povinnost odůvodnit rozsudek. Na základě těchto porušení Tribunál dospěl k nesprávnému závěru o existenci státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

První část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál v rámci analýzy státní kontroly nezohlednil argumentaci navrhovatelky ohledně určení výše příplatku stanoveného v § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“) (bod 8 napadeného rozsudku).

Druhá část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil argumentaci navrhovatelky ohledně určení výše příplatku stanoveného v § 19 odst. 2 StromNEV (body 12, 94, 103, 129, 135 a 146 napadeného rozsudku).

Třetí část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil argumentaci navrhovatelky ohledně neproplacení veškerých ztrát příjmů a veškerých nákladů plynoucích z poskytování osvobození od síťových poplatků (body 130 a 143 napadeného rozsudku).

Čtvrtá část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál v rámci analýzy státní povahy prostředků nezohlednil argumentaci navrhovatelky ohledně neplatnosti rozhodnutí Bundesnetzagentur z roku 2011 (body 107 a 125 napadeného rozsudku).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU

V rámci svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil ustanovení unijního práva hmotného, když měl za to, že příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV je státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU (body 78 až 145 napadeného rozsudku).

Zaprvé, navrhovatelka v tomto ohledu tvrdí, že Tribunál v rámci své analýzy použil chybná právní kritéria státní podpory, jelikož měl za to, že sporný příplatek představuje výhodu. Tribunál nesprávně došel k závěru o výhodě a nezohlednil absenci selektivity, která plyne z podstaty věci a ze systematiky StromNEV.

Zadruhé, navrhovatelka tvrdí, že Tribunál měl nesprávně za to, že příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV je státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU poskytnutou ze státních prostředků. V tomto ohledu Tribunal při posuzování státní povahy prostředků chyboval již na počátku a měl nesprávně za to, že existuje povinné zatížení naznačující státní povahu prostředků.

Zatřetí, navrhovatelka rovněž tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když došel k závěru o existenci státní kontroly nad prostředky pocházejícími z příplatku stanoveného v § 19 odst. 2 StromNEV.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: porušení zásady zákazu diskriminace

A konečně, čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady zákazu diskriminace spočívajícího zaprvé v tom, že Tribunál nezohlednil protiprávní rozdílné zacházení plynoucí z vrácení podpory uloženého sporným rozhodnutím v porovnání s přechodným pravidlem uvedeným v § 32 odst. 7 StromNEV z roku 2013, zadruhé v tom, že Tribunál zavádí protiprávní rozlišování mezi spotřebiteli v pásmu základního zatížení, a zatřetí v tom, že Tribunál neoprávněně zachází týmž způsobem se spotřebiteli mimo špičku a se spotřebiteli základního zatížení (body 192 až 210 napadeného rozsudku).

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-745/18, Covestro Deutschland AG v. Evropská komise

(Věc C-791/21)

(2022/C 73/27)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a R. Kanitz, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Covestro Deutschland AG a Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 6. října 2021 ve věci T-745/18 v rozsahu, v němž zamítá žalobu jako neopodstatněnou,

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o státní podpoře SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV, C(2018) 3166 final za roky 2012 a 2013, v souladu s čl. 61 prvním pododstavcem statutu Soudního dvora,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje jediný důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že režim zavedený § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“) je státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Zaprvé, Tribunál měl při posuzování státní povahy síťových poplatků chybně za to, že existence povinného zatížení spotřebitelů nebo konečných zákazníků a státní kontrola nad finančními prostředky nebo správci těchto prostředků byly dvěma prvky, které „tvoří alternativu“.

Zadruhé, Tribunál měl při posuzování existence „povinného zatížení spotřebitelů nebo konečných zákazníků“ chybně za to, že vztah mezi dodavatelem elektřiny a konečnými spotřebiteli elektřiny je irelevantní. Navíc Tribunál chybně zohlednil povinnost spočívající ve výběru příplatku, a nikoliv zákonnou povinnost úhrady síťových poplatků.

Zatřetí, Tribunál měl při posuzování existence existence státní kontroly nebo dispoziční pravomoci státu chybě za to, že výlučné určení vybraných síťových poplatků nevylučuje, aby stát mohl těmito prostředky disponovat.

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 AZ proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-196/19, AZ v. Komise

(Věc C-792/21 P)

(2022/C 73/28)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: AZ (zástupci: T. Hartmann, D. Fouquet, M. Kachel, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

a) zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 6. října 2021, T-196/19 a prohlásil za neplatné rozhodnutí Evropské komise SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 oznámené pod č. C(2018) 3166 za roky 2012 a 2013; b) podpůrně k bodu a), napadený rozsudek zrušil a sporné rozhodnutí prohlásil za neplatné ve vztahu k navrhovatelce;

2.

podpůrně k bodu 1., a) zrušil napadený rozsudek a prohlásil za neplatné sporné rozhodnutí v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků, spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 500 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 15 % zveřejněných síťových poplatků a spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 8 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 10 % zveřejněných síťových poplatků, a ve zbytku vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 1 a) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí také ve zbytku prohlášeno za neplatné; b) podpůrně k bodu a), zrušil napadený rozsudek a sporné rozhodnutí prohlásil za neplatné ve vztahu k navrhovatelce v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků, a ve zbytku vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 1 b) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí v celém rozsahu [nebo „také ve zbytku“] prohlášeno za neplatné ve vztahu k navrhovatelce;

3.

podpůrně k bodu 2., a) zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 1 a) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí prohlášeno za neplatné; b) podpůrně k bodu a), zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 1 b) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí prohlášeno za neplatné ve vztahu k navrhovatelce;

4.

podpůrně k bodu 3., a) zrušil napadený rozsudek a prohlásil za neplatné sporné rozhodnutí v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků, spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 500 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 15 % zveřejněných síťových poplatků a spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 8 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 10 % zveřejněných síťových poplatků; b) podpůrně k bodu a), zrušil napadený rozsudek a sporné rozhodnutí prohlásil za neplatné ve vztahu k navrhovatelce v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků;

5.

podpůrně k bodu 4., a) zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 2 a) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí prohlášeno za neplatné v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků, spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 500 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 15 % zveřejněných síťových poplatků a spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 8 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 10 % zveřejněných síťových poplatků; b) podpůrně k bodu a), zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 2 b) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí prohlášeno za neplatné ve vztahu k navrhovatelce v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7 000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků;

6.	uložil Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů na právní zastoupení a cestovních výloh.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka čtyři důvody.

První a druhý důvod kasačního opravného prostředku: porušení práva být vyslechnut a porušení povinnosti uvést odůvodnění

V rámci svých prvních dvou důvodů kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil procesní požadavky unijního práva, a sice její právo být vyslechnuta, jakož i svou povinnost odůvodnit svůj rozsudek. V důsledku těchto porušení dospěl Tribunál k nesprávnému závěru o existenci protiprávní státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

První část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil argumenty navrhovatelky ohledně chybného referenčního rámce jako základu pro zkoumání selektivní výhody (body 8, 117 a 127 napadeného rozsudku).

Druhá část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil argumenty navrhovatelky ohledně určení výše příplatku stanoveného v § 19 odst. 2 německého Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“) (body 12, 68, 100 a 101 napadeného rozsudku).

Třetí část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál při zkoumání státní povahy prostředků nezohlednil argumenty navrhovatelky ohledně nenahrazení veškerých ztrát příjmů a nákladů plynoucích z přiznání osvobození od síťových poplatků (body 95 a 96 napadeného rozsudku).

Čtvrtá část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál v rámci zkoumání státní povahy prostředků nezohlednil argumenty navrhovatelky ohledně neplatnosti rozhodnutí Bundesnetzagentur z roku 2011 (bod 76 napadeného rozsudku).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU

V rámci svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka navíc tvrdí, že Tribunál porušil hmotněprávní ustanovení unijního práva, když měl za to, že příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Zaprvé navrhovatelka v tomto ohledu poukazuje na to, že Tribunál v rámci své analýzy použil chybná právní kritéria v oblasti státních podpor pro poplatky ve smyslu právních předpisů o státních podporách a státní kontrole (body 77, 83, 86 a 101 napadeného rozsudku).

Zadruhé má navrhovatelka za to, že Tribunál na základě zkresleného popisu vnitrostátního práva nesprávně kvalifikoval příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV ve smyslu právních předpisů o státních podporách, ačkoli neexistovala povinnost provozovatelů k výběru poplatků, ani platební povinnost uživatelů sítí nebo konečných spotřebitelů elektřiny a provozovatelům sítí byly nahrazeny veškeré ztráty příjmů a veškeré náklady (body 68 a 75 až 115 napadeného rozsudku).

Zatřetí navrhovatelka tvrdí, že Tribunál na základě zkresleného popisu vnitrostátního práva nesprávně konstatoval existenci státní kontroly nad příplatkem podle § 19 odst. 2 StromNEV, jelikož vycházel z hypotézy existence povinnosti výběru a plného krytí nákladů a měl za to, že výši příplatku stanovila Bundesnetzagentur (body 100 až 112 napadeného rozsudku).

Začtvrté navrhovatelka uvádí, že Tribunál na základě zkresleného popisu vnitrostátního práva určil neúplný a chybný referenční rámec (body 8 a 128 až 131 napadeného rozsudku).

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: porušení zásady rovného zacházení

V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že došlo k porušení zásady zákazu diskriminace spočívajícího údajně v tom, že Tribunál nezohlednil protiprávní rozdílné zacházení plynoucí z vrácení podpory uloženého sporným rozhodnutím ve vztahu k přechodnému pravidlu uvedenému v § 32 odst. 7 StromNEV z roku 2013 a v důsledku toho odmítl, že došlo k porušení obecné unijněprávní zásady rovného zacházení (bod 141 napadeného rozsudku).

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-196/19, AZ v. Komise

(Věc C-793/21 P)

(2022/C 73/29)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a R. Kanitz, zmocněnci)

Další účastníci řízení: AZ, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 6. října 2021 ve věci T-196/19 v rozsahu, v němž zamítá žalobu jako neopodstatněnou,

—	zrušil rozhodnutí Komise (EU) 2019/56 ze dne 28. května 2018 o režimu podpory SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV, C(2018) 3166 final, pro roky 2012 a 2013 podle čl. 61 odst. 1 statutu Soudního dvora,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení před Tribunálem a Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje jediný důvod kasačního opravného prostředku, kterým namítá porušení čl. 107 odst. 1 SFEU. Tribunál vychází z právního hlediska nesprávně z toho, že se v případě úpravy obsažené v § 19 odst. 2 německého Stromnetzentgeltverordnung (StromNEV) (nařízení o síťových poplatcích za elektřinu) jedná o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Zaprvé Tribunál z právního hlediska, v souvislosti s posouzením státní povahy síťových poplatků, pochybil, když konstatoval, že povinné zatížení spotřebitelů nebo koncových zákazníků a státní kontrola finančních prostředků nebo správců těchto finančních prostředků představovaly dva znaky, které jsou „částmi alternativního řešení“.

Zadruhé vychází Tribunál v souvislosti s posouzením existence „povinného zatížení spotřebitelů nebo koncových zákazníků“, z právního hlediska nesprávně z toho, že vztah mezi dodavatelem elektřiny a koncového zákazníka elektřiny není relevantní. Navíc vychází Tribunál z právního hlediska nesprávně z povinnosti výběru síťových poplatků a nikoliv ze zákonem stanovené povinnosti placení síťových poplatků..

Zatřetí se Tribunál v souvislosti s posouzením existence státní kontroly nebo dispoziční pravomoci dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že účelové vázání vybraných síťových poplatků nevylučuje, že stát mohl nakládat s těmito finančními prostředky.

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve spojených věcech T-233/19 a T-234/19, Infineon Technologies Dresden GmbH & Co. KG a Infineon Technologies AG v. Evropská komise

(Věc C-794/21)

(2022/C 73/30)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a R. Kanitz, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Infineon Technologies Dresden GmbH & Co. KG, Infineon Technologies AG a Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 6. října 2021 ve spojených věcech T-233/18 a T-234/19 v rozsahu, v němž zamítá žalobu jako neopodstatněnou,

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o státní podpoře SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV, C(2018) 3166 final za roky 2012 a 2013, v souladu s čl. 61 prvního pododstavcem statutu Soudního dvora,

—	uložil Komisi náhradu nákladů vynaložených v řízeních před Tribunálem a před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje jediný důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že režim zavedený § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“) je státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Zaprvé, Tribunál měl při posuzování státní povahy síťových poplatků chybně za to, že existence povinného zatížení spotřebitelů nebo konečných zákazníků a státní kontrola nad finančními prostředky nebo správci těchto prostředků byly dvěma prvky, které „tvoří alternativu“.

Zadruhé, Tribunál měl při posuzování existence „povinného zatížení spotřebitelů nebo konečných zákazníků“ chybně za to, že vztah mezi dodavatelem elektřiny a konečnými spotřebiteli elektřiny je irelevantní. Navíc Tribunál chybně zohlednil povinnost spočívající ve výběru příplatku, a nikoliv zákonnou povinnost úhrady síťových poplatků.

Zatřetí, Tribunál měl při posuzování existence státní kontroly nebo dispoziční pravomoci státu chybě za to, že výlučné určení vybraných síťových poplatků nevylučuje, aby stát mohl těmito prostředky disponovat.

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 WEPA Hygieneprodukte GmbH a WEPA Deutschland GmbH & Co. KG, dříve, pro posledně uvedenou, Wepa Leuna GmbH a Wepa Papierfabrik Sachsen GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-238/19, Wepa Hygieneprodukte GmbH a další v. Evropská komise

(Věc C-795/21)

(2022/C 73/31)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: WEPA Hygieneprodukte GmbH a WEPA Deutschland GmbH & Co. KG, dříve, pro posledně uvedenou, Wepa Leuna GmbH a Wepa Papierfabrik Sachsen GmbH (zástupci: H. Janssen, A. Vallone, D. Salm, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise a Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky) navrhují, aby Soudní dvůr:

1.	v celém rozsahu zrušil rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 6. října 2021 ve věci T-238/19,

2.	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o státní podpoře SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV,

3.	podpůrně, vrátil věc Tribunálu,

4.	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V rámci svého prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál zkreslil skutkové okolnosti a nepřihlížel k obsahu a dosahu vnitrostátního práva, když měl na podporu svého rozhodnutí za to, zaprvé, že Bundesnetzagentur závazně stanovila výši příplatku uvedeného v § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“), že, zadruhé, Bundesnetzagentur stanovila v tomto rámci velmi podrobné předpisy a že, zatřetí, výpadek příjmů provozovatelů přenosové soustavy byl uvedeným příplatkem plně pokryt. Navrhovatelky proto uplatňují úplnou absenci pro Tribunál relevantních skutečností, které by prokazovaly existenci kontroly státu nad prostředky vybranými v rámci příplatku.

V rámci svého prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál nerespektoval podmínky existence podpory poskytnuté ze státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Zaprvé, Tribunál nerespektoval skutečnost, že příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV nepředstavuje daň, „povinný odvod“ ani „parafiskální poplatek“ (první část druhého důvodu kasačního opravného prostředku). Zadruhé, Tribunál nerespektoval skutečnost, že osvobození spotřebitelů v pásmu základního zatížení podle § 19 odst. 2 druhé věty StromNEV a příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV nejsou podporou poskytnutou ze státních prostředků (druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku). Pokud přitom, tak jak tomu zde je, přípatek není daní, není podmínka uvedená v čl. 107 odst. 1 SFEU splněna, a to i dle názoru Tribunálu. Navíc, i kdyby se jednalo o daň, nebyla by podmínka uvedená v čl. 107 odst. 1 SFEU splněna, jelikož příplatek není státní podporou nebo podporou poskytnutou ze státních prostředků.

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-238/19, Wepa Hygieneprodukte GmbH a další v. Evropská komise

(Věc C-796/21 P)

(2022/C 73/32)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a R. Kanitz, zmocněnci)

Další účastnice řízení: WEPA Hygieneprodukte GmbH a WEPA Deutschland GmbH & Co. KG, dříve, pro posledně uvedenou, Wepa Leuna GmbH a Wepa Papierfabrik Sachsen GmbH, a Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 6. října 2021 ve věci T-238/19 v rozsahu, v němž zamítá žalobu jako neopodstatněnou,

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o státní podpoře SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV, C(2018) 3166 final za roky 2012 a 2013, v souladu s čl. 61 prvního pododstavcem statutu Soudního dvora,

—	uložil Komisi náhradu nákladů vynaložených v řízeních před Tribunálem a před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje jediný důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že režim zavedený § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“) je státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Zaprvé, Tribunál měl při posuzování státní povahy síťových poplatků chybně za to, že existence povinného zatížení spotřebitelů nebo konečných zákazníků a státní kontrola nad finančními prostředky nebo správci těchto prostředků byly dvěma prvky, které „tvoří alternativu“.

Zadruhé, Tribunál měl při posuzování existence „povinného zatížení spotřebitelů nebo konečných zákazníků“ chybně za to, že vztah mezi dodavatelem elektřiny a konečnými spotřebiteli elektřiny je irelevantní. Navíc Tribunál chybně zohlednil povinnost spočívající ve výběru příplatku, a nikoliv zákonnou povinnost úhrady síťových poplatků.

Zatřetí, Tribunál měl při posuzování existence státní kontroly nebo dispoziční pravomoci státu chybě za to, že výlučné určení vybraných síťových poplatků nevylučuje, aby stát mohl těmito prostředky disponovat.

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. prosince 2021 Infineon Technologies AG a Infineon Technologies Dresden GmbH & Co. KG proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve spojených věcech T-233/19 a T-234/19, Infineon Technologies Dresden GmbH & Co. KG a Infineon Technologies AG v. Evropská komise

(Věc C-800/21 P)

(2022/C 73/33)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Infineon Technologies AG a Infineon Technologies Dresden GmbH & Co. KG (zástupci: L. Assmann a M. Peiffer, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise a Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	v celém rozsahu zrušil rozsudek Tribunálu (třetího senátu) vydaný dne 6. října 2021 ve spojených věcech T-233/19 a T-234/19 (ECLI:EU:T:2021:647),

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o státní podpoře SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV,

—	podpůrně, vrátil věc Tribunálu,

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Projednávaná věc má svůj původ v osvobození od síťových poplatků, na jehož základě byly navrhovatelky v letech 2012 a 2013 zbaveny povinnosti platit svým provozovatelům sítě síťové poplatky za obecné zásobování elektřinou (dále jen „osvobození od síťových poplatků“).

Tribunál podle navrhovatelek v napadeném rozsudku rozhodl, že osvobození od síťových poplatků bylo financováno ze státních prostředků, a představovalo proto státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU (bod 111 napadeného rozsudku). Tribunál v tomto ohledu naprosto nerespektoval pojem „státní podpora“ ve smyslu judikatury Soudního dvora.

Osvobození od síťových poplatků bylo financováno příplatkem stanoveným v § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“). Na rozdíl od toho, co Tribunál rozhodl v bodě 97 napadeného rozsudku, nebyl tento příplatek povinným odvodem ve smyslu judikatury Soudního dvora, který by mohl být ukazatelem státní povahy prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

V rámci svého kasačního opravného prostředku navrhovatelky zpochybňují zejména použití unijního práva a tvrdí, že se Tribunál dopustil chybného posouzení vnitrostátního práva z pohledu kritérií unijních pravidel v oblasti státní podpory (první důvod kasačního opravného prostředku). Ve skutečnosti nebyla osvobození od síťových poplatků poskytnuta ze státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že o státní prostředky v tomto smyslu se jedná jen tehdy, existuje-li dostatečně přímý vztah se státním rozpočtem. Sporný příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV přitom dostatečně přímý vztah s rozpočtem německého státu nevykazuje Uvedený příplatek je proto nikoliv státním, nýbrž soukromým prostředkem, který uživatelé sítě odvádějí provozovatelům přenosové soustavy.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelky rovněž tvrdí, že Tribunál zkreslil skutkové okolnosti tím, že nepřihlížel k obsahu a dosahu vnitrostátního práva (druhý důvod kasačního opravného prostředku).

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. prosince 2021 Versobank AS proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vyhlášenému dne 6. října 2021 v spojených věcech T-351/18 a T-584/18, Ukrselhosprom PCF a Versobank v. ECB

(Věc C-803/21 P)

(2022/C 73/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Versobank AS (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (ECB), Evropská komise a Ukrselhosprom PCF LLC

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek,

—	prohlásil za neplatná rozhodnutí ECB o zrušení povolení navrhovatelky ze dne 26. března 2018 (dále jen „první napadené rozhodnutí“) a 17. července 2018 (dále jen „druhé napadené rozhodnutí“),

—	v rozsahu, v jakém Soudní dvůr Evropské unie není schopen rozhodnout ve věci samé, vrátil spojené věci T-351/18 a T-584/18 Tribunálu, aby rozhodl o žalobách na neplatnost, a

—	uložil ECB náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou a nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka šest důvodů.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že mylně předpokládal, že není třeba rozhodnout ve věci T-351/18, nesprávně nevzal v úvahu, že údajný účinek ex tunc druhého napadeného rozhodnutí byl v rozporu s článkem 263 SFEU, a mylně měl za to, že navrhovatel nemá zájem na zrušení prvního napadeného rozhodnutí.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o četná porušení podstatných formálních náležitostí.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál chybně neuznal, že ECB překročila své pravomoci tím, že učinila rozhodnutí v oblasti platebních a jiných finančních služeb, v oblasti boje proti praní špinavých peněz a boje proti financování terorismu a v oblasti řešení krizí.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že činil zjištění v otázce, která z nich byla vyloučena narovnáním před vnitrostátním správním soudem.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nesprávně použil nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (1) namísto vnitrostátního práva, pokud jde o nesprávná nebo pravděpodobně nesprávná posouzení a rozhodnutí o nepřijetí opatření k řešení krize, a nesprávně vyložil jejich význam, aniž by nařídil zpřístupnění těchto rozhodnutí.

Šestý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál 1) nerespektoval meze své vlastní pravomoci podle článku 263 SFEU tím, že učinil rozhodnutí řídící se vnitrostátním právem, která spadají do výlučné pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů a soudů, a šel nad rámec přezkum rozhodnutí ECB tím, že učinil konstatování a posouzení, která ECB neučinila, 2) založil své rozhodnutí na překvapivých zjištěních na základě opožděného předložení objemných dokumentů bezprostředně před jednáním, aniž by navrhovatelce poskytl příležitost se k nim vyjádřit, 3) nevzal v úvahu porušení práv navrhovatelky plynoucích z článku 47 Listiny před zahájením řízení a trvající absenci účinného zastoupení navrhovatelky v průběhu řízení a 4) chybně odmítl nařídit vypracování rozhodnutí o řešení krize na vnitrostátní úrovni, přesto však vyjádřil podrobné, ale chybné názory o právním významu a základu těchto rozhodnutí.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. prosince 2021 European Union Copper Task Force proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 13. října 2021 ve věci T-153/19, European Union Copper Task Force v. Komise

(Věc C-828/21 P)

(2022/C 73/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: European Union Copper Task Force (zástupkyně: I. Moreno-Tapia Rivas a C. Vila Gisbert, abogadas)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	napadený rozsudek zrušil,

—	vydal ohledně žaloby na neplatnost meritorní rozhodnutí nebo podpůrně vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí,

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel uplatňuje na podporu kasačního opravného prostředku následující důvody.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení v souvislosti s rozsahem soudního přezkumu a porušil právo navrhovatele na účinnou soudní ochranu.

Tribunál porušil zásadu zákazu svévole, jelikož nevyžadoval harmonizovaný přístup v rámci uplatňování kritérií PBT (perzistence, bioakumulace a toxicita).

Tribunál porušil zásadu předběžné opatrnosti a zásadu proporcionality.

Tribunál porušil jednací řád, když odmítl žádost navrhovatele o jmenování znalce.

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. prosince 2021 – Česká republika v. Komise

(Věc T-627/16 RENV) (1)

(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Výdaje vynaložené Českou republikou - Přímé podpory oddělené od produkce - Tradiční kontroly na místě a kontroly na místě prostřednictvím dálkového průzkumu Země - Odchylky ve výsledcích kontrol - Odvětví vína - Kontroly investic prováděné na místě na vybraném vzorku“)

(2022/C 73/36)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek, O. Serdula, J. Pavliš a J. Vláčil, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: K. Walkerová a J. Aquilina, zmocněnkyně)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Švédské království (zástupci: C. Meyer-Seitz, F. Bergius a H. Shev, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1059 ze dne 20. června 2016, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2016, L 173, s. 59), v části, v níž se vylučují platby uskutečněné Českou republikou v rámci EZZF ve výši 462 517,83 eura u výdajů týkajících se přímých podpor oddělených od produkce a ve výši 636 516,20 eura u výdajů týkajících se investic v odvětví vína.

Výrok rozsudku

1)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1059 ze dne 20. června 2016, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se zrušuje v části, v níž se vylučují následující platby uskutečněné Českou republikou v rámci EZZF: — v případě režimu přímých podpor oddělených od produkce za rozpočtové roky 2013 až 2015 částka 69 054,23 eura související s nedostatky v analýze rizik; — v případě režimu podpor na investice v odvětví vína za rozpočtové roky 2011 až 2014 částka ve výši 636 516,20 eura.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Česká republika a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení vynaložené v řízeních před Tribunálem a Soudním dvorem.

4)	Švédské království ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 392, 24.10.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. prosince 2021 – HG v. Komise

(Věc T-693/16 P RENV-RX) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úřednici - Přidělení do třetí země - Ubytování rodiny poskytnuté administrativou - Nedodržení povinnosti v něm bydlet s rodinou - Disciplinární řízení - Disciplinární sankce spočívající v odložení postupu do vyššího platového stupně - Náhrada újmy, kterou Unie utrpěla - Článek 22 služebního řádu - Zamítnutí merita žaloby - Zrušení v řízení o kasačním opravném prostředku - Soudním dvorem přezkoumaný a zrušený rozsudek vydaný v řízení o kasačním opravném prostředku - Postoupení věci Tribunálu“)

(2022/C 73/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: HG (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: T. Bohr, zmocněnec, ve spolupráci s A. Dal Ferro, advokát)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 19. července 2016, HG v. Komise (F-149/15, EU:F:2016:155), a znějící na zrušení tohoto rozsudku

Výrok

1)	Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 19. července 2016, HG v. Komise (F-149/15), se zrušuje.

2)	Výše náhrady, kterou musí zaplatit HG zaplatit Evropské unii, se stanovuje na 80 000 eur v okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku.

3)	Žaloba ve věci F-149/15 se ve zbývající části zamítá.

4)	HG a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení vynaložené ve věcech F-149/15, T-693/16 P, T-440/18 RENV a T-693/16 P-RENV-RX.

---

(1)  Úř. věst. C 441, 28.11.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2021 – Dyson a další v. Komise

(Věc T-127/19) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Energetika - Směrnice 2010/30/UE - Uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích a v normalizovaných informacích přiložených k veškerým výrobkům spojeným se spotřebou energie - Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 - Uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů - Energetická účinnost - Metoda měření - Zrušení Tribunálem - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům“)

(2022/C 73/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Dyson Ltd (Malmesbury, Spojené království) a 14 dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupci: E. Batchelor, T. Selwyn Sharpe a M. Healy, solicitors)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. F. Brakeland, Y. Marinova a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu újmy, která žalobcům údajně vznikla z důvodu protiprávnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů (Úř. věst. 2013, L 192, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá

2)	Společnost Dyson Ltd a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku, ponesou vlastní náklady řízení a ukládá se jim náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2021 – Kypr v. EUIPO – Fontana Food (GRILLOUMI)

(Věc T-556/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GRILLOUMI - Starší národní slovní certifikační ochranné známky ΧΑΛΛΟΥΜΙ HALLOUMI - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Podobnost výrobků nebo služeb - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 73/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kyperská republika (zástupci: S. Malynicz, QC, S. Baran, barrister a V. Marsland, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Fontana Food AB (Tyresö, Švédsko) (zástupci: P. Nihlmark a L. Zacharoff, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. května 2019 (věc R 1284/2018-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Kyperskou republikou a společností Fontana Food.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 29. května 2019 (věc R 1284/2018-4) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Kyperskou republikou.

3)	Společnost Fontana Food AB ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 328, 30.9.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2021 – Kypr v. EUIPO – Fontana Food (GRILLOUMI BURGER)

(Věc T-593/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GRILLOUMI BURGER - Starší národní slovní certifikační ochranné známky ΧΑΛΛΟΥΜΙ HALLOUMI - Relativní důvody pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence poškození dobrého jména - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 73/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Kyperská republika (zástupci: S. Malynicz, QC, S. Baran, barrister a V. Marsland, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Gája a D. Botis, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Fontana Food AB (Tyresö, Švédsko) (zástupci: P. Nihlmark a L. Zacharoff, advokáti)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. června 2019 (věc R 1297/2018-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi Kyperskou republikou a společností Fontana Food.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Kyperské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 363, 28.10.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2021 – Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. EUIPO – Fontana Food (GRILLOUMI BURGER)

(Věc T-595/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GRILLOUMI BURGER - Starší kolektivní slovní ochranná známka Evropské unie HALLOUMI - Relativní důvody pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence zásahu do dobrého jména - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 73/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi (Nikósie, Kypr) (zástupci: S. Malynicz, QC, S. Baran, barrister a V. Marsland, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Fontana Food AB (Tyresö, Švédsko) (zástupci: P. Nihlmark a L. Zacharoff, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. června 2019 (věc R 1356/2018-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi a společností Fontana Food.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 357, 21.10.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2021 – JP v. Komise

(Věc T-247/20) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/363/18 na přijetí administrátorů (AD7) v oborech cla a daně - Omezení žádosti o přístup - Odepření přístupu - Článek 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 - Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu - Článek 6 přílohy III služebního řádu - Důvěrnost jednání výběrové komise - Částečný přístup - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2022/C 73/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: JP (zástupci: S. Rodrigues a A. Champetier, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: C. Ehrbar a D. Milanowska, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 1195 final ze dne 24. února 2020 týkajícího se potvrzující žádosti o přístup k dokumentům na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331), a dále návrh na základě článku 268 SFEU znějící na získání náhrady nemajetkové újmy, kterou měla žalobkyně utrpět.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Komise C(2020) 1195 final ze dne 24. února 2020 týkající se potvrzující žádosti o přístup k dokumentům na základě nařízení (ES) č. 1049/2001 se zrušuje v rozsahu, v němž byl JP odepřen přístup k otázkám formulovaným v oddílech „Anchor“ a rubrikách „Possible questions“ hodnocení jejích odpovědí provedeného hodnotiteli během pohovoru týkajícího se dotyčné oblasti (dokument 1) a v rozsahu, v němž jí byl odepřen přístup k otázkám formulovaným v rubrikách „Situace 1“, „Situace 2“, „Situace 3“ hodnocení jejích odpovědí provedeného hodnotiteli během pohovoru zaměřeného na obecné znalosti (dokumet 2) v rámci výběrového řízení EPSO/AD/363/18.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 222, 6.7.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2021 – Talleres de Escoriaza v. EUIPO – Salto Systems (KAAS KEYS AS A SERVICE)

(Věc T-294/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie KAAS KEYS AS A SERVICE - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001] - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 2017/1001] - Značky nebo označení, které se staly obvyklými - Článek 7 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2017/1001] - Povinnost uvést odůvodnění - Právo být vyslechnut - Článek 94 odst. 1 nařízení 2017/1001“)

(2022/C 73/43)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Talleres de Escoriaza, SA (Irun, Španělsko) (zástupci: T. Müller a F. Togo, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Salto Systems, SL (Oiartzun, Španělsko) (zástupkyně: A. Alejos Cutuli, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. února 2020 (věc R 1363/2019-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Talleres de Escoriaza a Salto Systems.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Talleres de Escoriaza, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 247, 27.7.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. prosince 2021 – Stichting Comité N 65 Ondergronds Helvoirt v. Komise

(Věc T-569/20) (1)

(„Životní prostředí - Nařízení (ES) č. 1367/2006 - Povinnost členských států chránit a zlepšovat kvalitu vnějšího ovzduší - Žádost o vnitřní přezkum - Odmítnutí žádosti pro nepřípustnost“)

(2022/C 73/44)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Stichting Comité N 65 Ondergronds Helvoirt (Helvoirt, Nizozemsko) (zástupci: T. Malfait a A. Croes, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Haasbeek, G. Gattinara a M. Noll-Ehlers, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Nizozemské království (zástupci: M. Bulterman, M. de Ree, J. Langer a J. Hoogveld, zmocněnci), Evropský parlament (zástupci: W. Kuzmienko a C. Ionescu Dima, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupkyně: K. Michoel a A. Maceroni, zmocněnkyně)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 6. července 2020, kterým byla pro nepřípustnost odmítnuta žádost o vnitřní přezkum rozhodnutí o zastavení řízení o stížnosti CHAP (2019) 2512.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Stichting Comité N 65 Ondergronds Helvoirt ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Nizozemské království, Evropský parlament a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 378, 9.11.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2021 – Sun West a další v. Komise

(Věc T-623/20) (1)

(„Státní podpory - Výroba elektrické energie z fotovoltaického zařízení - Povinnost výkupu elektřiny za vyšší než tržní cenu - Zamítnutí stížnosti - Článek 12 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1589“)

(2022/C 73/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sun West (Saint-Allouestre, France), JB Solar (Saint-Allouestre) a Azimut56 (Saint-Allouestre) (zástupce: S. Manna, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Bouchagiar a B. Stromsky, zmocněnci)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 28. července 2020, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyň ohledně státních podpor protiprávně poskytnutých Francouzskou republikou producentům fotovoltaické energie na základě cenových vyhlášek ze dne 10. července 2006, 12. ledna 2010 a 31. srpna 2010, a byla tak konstatována jejích neslučitelnost s vnitřním trhem

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Sun West, JB Solar a Azimut56 ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 414, 30.11.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. prosince 2021 – HB v. EIB

(Věc T-689/20) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci EIB - Propuštění - Zjevně nesprávné posouzení - Zásada řádné správy - Nedostatek pravomoci autora aktu“)

(2022/C 73/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: HB (zástupce: C. Bernard-Glanz, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka (zástupci: G. Faedo a K. Carr, zmocněnkyně, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a článku 50a statutu Soudního dvora Evropské unie a znějící na zrušení rozhodnutí EIB ze dne 27. dubna 2020 o propuštění žalobkyně.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	HB ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou investiční banky (EIB).

---

(1)  Úř. věst. C 9, 11.1.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. prosince 2021 – OI v. Komise

(Věc T-705/20) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Nábor - Vnitřní výběrové řízení COM/03/AD/18 (AD 6) - Rozhodnutí nezařadit jméno žalobce na rezervní seznam výběrového řízení - Povinnost uvést odůvodnění - Důvěrnost jednání výběrové komise - Absence oznámení dílčích známek a poměrného vážení složek tvořících zkoušku uvedených v oznámení o výběrovém řízení“)

(2022/C 73/47)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: OI (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Milanowska a T. Lilamand, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí výběrové komise interního výběrového řízení COM/03/AD/18 (AD 6) – Administrátoři, ze dne 25. března 2020, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o přezkum rozhodnutí této výběrové komise ze dne 16. prosince 2019 o nezapsání jeho jména na rezervní seznam uvedeného výběrového řízení.

Výrok

1)	Rozhodnutí výběrové komise interního výběrového řízení COM/03/AD/18 (AD 6) – Administrátoři, ze dne 25. března 2020, že OI nebude zařazen na rezervní seznam sestavovaný za účelem náboru administrátorů platové třídy AD 6 v oboru rozvojové spolupráce a politiky sousedství, se zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 28, 25.1.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. prosince 2021 – Rotondaro v. EUIPO – Pollini (COLLINI)

(Věc T-69/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie COLLINI - Starší slovní ochranné známky Evropské unie a národní slovní ochranné známky POLLINI a STUDIO POLLINI - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 73/48)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Carmine Rotondaro (Monako, Monako) (zástupce: M. Locatelli, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: M. Capostagno, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Pollini SpA (Gatteo, Itálie) (zástupce: F. Sanna, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. prosince 2020 (věc R 2518/2019-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Pollini a C. Rotondaro.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Carmině Rotondaro se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 98, 22.3.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. prosince 2021 – QF v. Komise

(Věc T-85/21) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Přijímání - Vnitřní výběrové řízení COM/03/AD/18 (AD 6) - Rozhodnutí nezařadit jméno žalobce na rezervní seznam výběrového řízení - Povinnost uvést odůvodnění - Důvěrnost jednání výběrové komise - Absence sdělení průběžných známek a poměrná váhy složek tvořících zkoušku uvedených v oznámení o výběrovém řízení“)

(2022/C 73/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: QF (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Milanowska a T. Lilamand, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí výběrové komise interního výběrového řízení COM/03/AD/18 (AD 6) – Administrátoři, ze dne 15. dubna 2020, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o přezkum rozhodnutí této výběrové komise ze dne 16. prosince 2019 o nezapsání jeho jména na rezervní seznam uvedeného výběrového řízení.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí výběrové komise interního výběrového řízení COM/03/AD/18 (AD 6) – Administrátoři, ze dne 15. dubna 2020, o nezapsání QF na rezervní seznam sestavovaný za účelem náboru administrátorů platové třídy AD 6 v oboru evropské veřejné správy, se zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 98, 22.3.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 29. listopadu 2021 – Kanellou v. Rada

(Věc T-515/16) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Reforma služebního řádu z roku 2014 - Roční náhrada cestovních výdajů a doba na cestu - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2022/C 73/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Despina Kanellou (Brusel, Belgie) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupkyně: E. Taneva a M. Ecker, zmocněnkyně), Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a B. Mongin, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící v podstatě na zrušení rozhodnutí zrušit od 1. ledna 2014 roční náhradu cestovních výdajů, aby žalobkyně mohla udržovat vztah se svým místem původu.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Despina Kanellou ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie..

3)	Evropská komise a Evropský parlament ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 395, 10.11.2014 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-77/14 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

Usnesení Tribunálu ze dne 29. listopadu 2021 – Bergallou v. Rada

(Věc T-521/16) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Reforma služebního řádu z roku 2014 - Roční náhrada cestovních výdajů a doba na cestu - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2022/C 73/51)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Amal Bergallou (Lot, Belgie) (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupkyně: E. Taneva a M. Ecker, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící v podstatě na zrušení rozhodnutí nepřiznávat již žalobkyni od 1. ledna 2014 dobu na cestu a roční náhradu cestovních výdajů, aby mohla udržovat vztah se svým místem původu, a uložení povinnosti žalované nahradit materiální a nemateriální újmu, kterou žalobkyně údajně utrpěla.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Amal Bergallou ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)	Evropský parlament ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 431, 1.12.2014 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-98/14 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

Usnesení Tribunálu ze dne 29. listopadu 2021 – Nguyen v. Rada

(Věc T-522/16) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Reforma služebního řádu z roku 2014 - Roční náhrada cestovních výdajů a doba na cestu - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2022/C 73/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Huynh Duong Vi Nguyen (Woluwe-Saint-Lambert, Belgie) (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupkyně: E. Taneva a M. Ecker, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící v podstatě na zrušení rozhodnutí nepřiznávat již žalobkyni od 1. ledna 2014 dobu na cestu a roční náhradu cestovních výdajů, aby mohla udržovat vztah se svým místem původu, a uložení povinnosti žalované nahradit materiální a nemateriální újmu, kterou žalobkyně údajně utrpěla.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Huynh Duong Vi Nguyen ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)	Evropský parlament ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 448, 15.12.2014 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-99/14 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

Usnesení Tribunálu ze dne 29. listopadu 2021 – Aresu v. Komise

(Věc T-524/16) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Reforma služebního řádu z roku 2014 - Doba na cestu - Dovolená na cestu domů - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2022/C 73/53)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Antonio Aresu (Brusel, Belgie) (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a F. Blanc, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupkyně: E. Taneva a M. Ecker, zmocněnkyně), Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí, kterým nebyla žalobci přiznána doba na cestu pěti dnů, která mu náležela dříve, na základě článku 7 přílohy V služebního řádu úředníků Evropské unie, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euroatom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013 (Úř. věst. 2013, L 287, s. 15).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Antonio Aresu ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

3)	Evropský parlament a Rada Evropské unie ponesou každý vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 26, 26.1.2015. (Věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-106/14 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 1. prosince 2021 – OJ v. Komise

(Věc T-709/20 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejná služba - Přijímání - Otevřené výběrové řízení - Rozhodnutí EPSO, kterým bylo odmítnuto posunout data konání počítačových multiple-choice testů - Návrh na předběžné opatření - Neexistence naléhavosti“)

(2022/C 73/54)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: OJ (zástupce: H. E. von Harpe, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: I. Melo Sampaio a L. Hohenecker, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článků 278 a 279 SFEU a znějící na přerušení výběrového řízení EPSO/AD/380/19 pořádaného za účelem sestavení rezervního seznamu, z něhož Komise může vybírat nové zaměstnance na pozice administrátorů v oboru mezinárodní spolupráce a řízení pomoci třetím zemím.

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Usnesení Tribunálu ze dne 29. listopadu 2021 – Grupa Azoty a další v. Komise

(Věc T-726/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 - Odvětví způsobilá pro podporu - Vyloučení odvětví výroby hnojiv - Neexistence přímého dotčení - Nepřípustnost“)

(2022/C 73/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Grupa Azoty S.A. (Tarnov, Polsko), Azomureș S.A. (Târgu Mureș, Rumunsko), Lipasmata Kavalas LTD Ypokatastima Allodapis (Palaio Fáliro, Řecko) (zástupci: D. Haverbeke, L. Ruessmann a P. Sellar, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Bouchagiar a G. Braga da Cruz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení sdělení Komise ze dne 25. září 2020, nazvaného „Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021“ (Úř. věst. 2020, C 317, s. 5).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	O návrhu Kontrolního úřadu ESVO na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka již není namístě rozhodnout.

3)	Společnosti Grupa Azoty S.A., Azomureș SA a Lipasmata Kavalas LTD Ypokatastima Allodapis ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)	Kontrolní úřad ESVO ponese náklady řízení související s návrhem na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 1.3.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 29. listopadu 2021 – Advansa Manufacturing a další v. Komise

(Věc T-741/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 - Odvětví způsobilá pro podporu - Vyloučení odvětví výroby chemických vláken - Neexistence přímého dotčení - Nepřípustnost“)

(2022/C 73/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Advansa Manufacturing GmbH (Frankfurt nad Mohanem, Německo) a 14 dalších žalobců, jejichž názvy jsou uvedeny v příloze usnesení (zástupci: D. Haverbeke, L. Ruessmann a P. Sellar, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Bouchagiar a G. Braga da Cruz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení sdělení Komise ze dne 25. září 2020, nazvaného „Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021“ (Úř. věst. 2020, C 317, s. 5).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	O návrhu Kontrolního úřadu ESVO na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka již není namístě rozhodnout.

3)	Společnost Advansa Manufacturing GmbH a ostatní žalobci, jejichž názvy jsou uvedeny v příloze, ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)	Kontrolní úřad ESVO ponese náklady řízení související s návrhem na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka.

---

(1)  Úř. věst. C 79, 8.3.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 30. listopadu 2021 – Airoldi Metalli v. Komise

(Věc T-744/20) (1)

(„Dumping - Dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Číny - Akt ukládající prozatímní antidumpingové clo - Akt, který nelze napadnout žalobou - Přípravný akt - Nepřípustnost - Konečné antidumpingové clo - Zánik právního zájmu na podání žaloby - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2022/C 73/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Airoldi Metalli SpA (Molteno, Itálie) (zástupci: M. Campa, D. Rovetta, G. Pandey a V. Villante, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Luengo a P. Němečková, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1428 ze dne 12. října 2020 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2020, L 336, s. 8).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnost Airoldi Metalli SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Evropský parlament, Airoldi Metalli a Komise ponesou vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 53, 15.2.2021.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 30. listopadu 2021 – Roos a další v. Parlament

(Věc T-710/21 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Poslanci Parlamentu - Podmínky přístupu do budov Parlamentu v jeho třech pracovních místech v souvislosti se zdravotní krizí - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2022/C 73/58)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Robert Roos (Poortugaal, Nizozemsko), Anne Sophie Pelletier (Ixelles, Belgie), Francesca Donato (Palermo, Itálie), Virginie Joron (Durningen, Francie), IC (zástupci: P. de Bandt, M. Gherghinaru a L. Panepinto, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupkyně: S. Alves a A.-M. Dumbrăvan, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na základě článků 278 a 279 SFEU na odklad vykonatelnosti rozhodnutí předsednictva Parlamentu ze dne 27. října 2021 o mimořádných zdravotních a bezpečnostních pravidlech, která upravují přístup do budov Parlamentu v jeho třech pracovních místech.

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	Usnesení ze dne 5. listopadu 2021, Roos a další v. Parlament (T-710/21 R), se zrušuje.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 30. listopadu 2021 – ID a další v. Parlament

(Věc T-711/21 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejná služba - Podmínky pro přístup do budov Parlamentu v jeho třech pracovních místech související se sanitární krizí - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2022/C 73/59)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: ID a dalších 6 žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení (zástupci: P. de Bandt, M. Gherghinaru a L. Panepinto, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupkyně: D. Boytha, S. Bukšek Tomac a L. Darie, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článků 278 a 279 TFUE znějící na odklad vykonatelnosti rozhodnutí předsednictva Parlamentu ze dne 27. října 2021 o mimořádných zdravotních a bezpečnostních pravidlech, která upravují přístup do budov Evropského parlamentu v jeho třech pracovních místech.

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	Usnesení ze dne 5. listopadu 2021, ID a další v. Parlament (T-711/21 R), se zrušuje.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2021 – Agentur für Globale Gesundheitsverantwortung v. EMA

(Věc T-713/21)

(2022/C 73/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Agentur für Globale Gesundheitsverantwortung (Elsbethen, Rakousko) (zástupkyně: A. Steindl, advokátka)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí EMA ze dne 21. září 2021 (EMA/468888/2021), kterým byla zamítnuta stížnost podaná žalobkyní dne 13. srpna 2021 proti rozhodnutí EMA ze dne 28. července 2021 (EMA/421922/2021),

—	poskytl přístup ke studii „c4591001-interim-ado-report-body“, na jejímž základě byly přijaty hodnotící zpráva EMA/CHMP/282047/2021 Rev. l ze dne 22. července 2021 a prováděcí rozhodnutí Komise C(2021) 4034 (final) ze dne 31. května 2021.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně následující důvody.

1.	První žalobní důvod: neplatnost z důvodu chybné právní kvalifikace anonymizovaných údajů ze studie C4591001, týkajících se amerických účastníků jako osobních údajů ve smyslu nařízení 2018/1725 (1).

2.

Druhý žalobní důvod: neplatnost z důvodu nesprávného právního posouzení EMA, podle níž nebyla studie C4591001 ještě uzavřena, pokud šlo o změnu pediatrické indikace, a byla v souladu s její politikou v oblasti zveřejňování klinických údajů (EMA Policy(0070) on Clinical Data Publication) (EMA/144064/2019).

3.	Třetí žalobní důvod: neplatnost z důvodu nesprávného právního posouzení EMA, podle něhož byl použitelný čl. 4 odst. 2 první odrážka nařízení č. 1107/2009 (2) („ochrana obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, včetně duševního vlastnictví“).

4.	Čtvrtý žalobní důvod: neplatnost z důvodu nesprávného právního posouzení, jelikož dle EMA neexistuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění ve smyslu úvodní části čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. 2018, L 295, s. 39).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43).

Žaloba podaná dne 16. listopadu 2021 – Greenspider v. EISMEA

(Věc T-733/21)

(2022/C 73/61)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Greenspider GmbH (Germering, Německo) (zástupci: G. Vignolo a V. Palmisano, advokáti)

Žalovaná: Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil, že tato žaloba je přípustná a opodstatněná ve smyslu článku 272 TFUE;

—	konstatoval, že společnost Greenspider správně splnila smluvní závazky, které pro ni vyplývají z grantové dohody (Grant Agreement);

—	konstatoval, že podle článku 1162 belgického občanského zákoníku má v případě pochybností výklad smlouvy poskytnutý společností Greenspider přednost před výkladem poskytnutým EISMEA;

—	konstatoval, že nejsou dány předpoklady k tomu, aby EISMEA vydala oznámení o dluhu zaslané společnosti Greenspider, a proto částka, která je v něm požadována, není dlužná;

—	konstatoval, že EISMEA nesplnila smluvní závazky, a proto jí uložil povinnost zaplatit společnosti Greenspider částku ve výši 111 475,00 eur;

—	uložil EISMEA náhradu nákladů řízení vynaložených společností Greenspider v tomto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesplnění smluvních závazků Výkonnou agenturou pro malé a střední podniky — V této souvislosti žalobkyně uvádí, že tento žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že důvody uváděné agenturou pro odmítnutí uhradit zůstatek přípustných nákladů na projekt jsou neopodstatněné a že jednotkové náklady jsou uznatelné.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva použitelného na smlouvu — V této souvislosti žalobkyně uvádí, že tento žalobní důvod vychází z porušení článku 126 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 966/2012 (1) ze dne 25. října 2012, z porušení zásady smluvní volnosti jako důsledek porušení a nepoužití článku 1162 belgického občanského zákoníku a článků 3 a 5 směrnice Rady 93/13/EHS (2) ze dne 5. dubna 1993, z porušení zásady dobré víry při plnění smlouvy a zneužití práva, z porušení zásady řádné správy, z porušení zásad právní jistoty a legitimního očekávání a z porušení zásady proporcionality.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. 2012, L 298, s. 1).

(2)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).

Žaloba podaná dne 19. listopadu 2021 – Eurecna v. Komise

(Věc T-739/21)

(2022/C 73/62)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eurecna SpA (Benátky, Itálie) (zástupce: R. Sciaudone, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil napadené rozhodnutí o vyrovnání pohledávek obsažené v dopisech Komise ze dne 10. září 2021, 16. září 2021 a ze dne 30. září 2021, kterými Komise přistoupila k vymáhání téměř celé částky poskytnuté v rámci projektu financovaného Evropskou unií s ohledem na údajné nesrovnalosti, ke kterým došlo ve fázi účetní závěrky; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z neexistence právního základu v souvislosti s rozhodnutím ze dne 10. září 2021.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu v souvislosti s rozhodnutím ze dne 10. září 2021.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z neexistence sporné pohledávky. — V této souvislosti žalobkyně uvádí, že společnost Ernst & Young (dále jen „EY“) při svém auditu porušila zásadu řádné správy, zásadu péče ve správním řízení a právo na obhajobu. Žalobkyně dále namítá porušení zásady řádné správy z důvodu porušení povinnosti nestrannosti ve správním řízení a nesprávné posouzení smlouvy v auditorské správě EY.

Žaloba podaná dne 7. prosince 2021 – SE v. Komise

(Věc T-763/21)

(2022/C 73/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: SE (zástupkyně: L. Levi a A. Blot, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 23. dubna 2021 o zamítnutí přihlášky žalobce do Junior Professional Pilot program (dále jen „JPP program“)

—	v rozsahu, v němž je to nezbytné, zrušil rozhodnutí ze dne 27. srpna 2021 o zamítnutí stížnosti žalobce ze dne 27. dubna 2021;

—	uložil náhradu majetkové újmy, která mu vznikla z důvodu ztráty příležitosti být nově zařazen jako dočasný zaměstnanec AD 5 ode dne 1. října 2021, jak je ohodnocena v žalobě;

—	uložil náhradu majetkové újmy, která mu vznikla z důvodu ztráty příležitosti stát se úředníkem na základě účasti ve vnitřních výběrových řízeních omezených na dočasné zaměstnance na úrovni AD, jak je ohodnocena v žalobě;

—	uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že došlo k diskriminaci na základě věku, což je v rozporu s čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv EU, článku 1d služebního řádu a čl. 10 odst. 1 pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci nebo z nepříslušnosti.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že výzva k vyjádření zájmu je protiprávní.

Žaloba podaná dne 7. prosince 2021 – Imdea Materiales v. Komise

(Věc T-765/21)

(2022/C 73/64)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fundación Imdea Materiales (Madrid, Španělsko) (zástupci: P. Suárez Fernández, J. Salinas Casado a Z. Marcos Vaquero, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil, že Evropská komise nedodržela článek II.22.5 všeobecných podmínek smlouvy, nadepsaných „FP7 Grant Agreement – Annex II General Conditions“, a tudíž vrátil věc do stavu předkládání připomínek Evropské komisi;

—	prohlásil, že IMDEA [Fundación Imdea Materiales] neporušila smluvní podmínky, a tudíž ponechal bez účinku opatření ukládající navrácení a náhradu újmy a úhradu úroků;

—	podpůrně, na základě zásady proporcionality znovu určil částku, jejíž navrácení má požadovat Komise.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Evropská komise porušila článek II.22.5 všeobecných podmínek, jelikož odepřela IMDEA přístup k dokumentům a informacím, takže je nemohla zohlednit v okamžiku předkládání připomínek.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že IMDEA skutečně vynaložila náklady vykázané Evropské komisi v souvislosti s vyšetřovateli, kteří byli součástí projektu Compose3 ve spojení s články II.14 a II.15 všeobecných podmínek. — V tomto ohledu předkládá žalobkyně velký počet důkazů, jejichž společné posouzení umožní dospět k závěru, že výdaje byly skutečně vynaloženy.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku II.22.6 všeobecných podmínek v důsledku nedodržení zásady proporcionality, jelikož Evropská komise nijak neprovedla vážení uložených sankčních opatření.

Žaloba podaná dne 11. prosince 2021 – Bategu Gummitechnologie v. Komise

(Věc T-771/21)

(2022/C 73/65)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bategu Gummitechnologie GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: G. Maderbacher, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil tuto žalobu za přípustnou;

—	uložil Unii, zastoupené Komisí, zaplacení částky 70 695 720,35 eur;

—	uložil Unii náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně podává návrh na základě článku 268 SFEU na náhradu škody, která jí vznikla v důsledku dostatečně závažného porušení právních předpisů, kterého se Komise dopustila při plnění svých povinností. Komise v rozporu se svými povinnostmi opominula zjistit protiprávní jednání výrobců kolejových vozidel, jež je v rozporu s články 101 a 102 SFEU, a tato protiprávní jednání ukončit. Komise vzbudila oprávněné očekávání a žalobkyni podnítila k vynaložení investic.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z dostatečně závažného zneužití pravomoci a zjevně nesprávného posouzení ze strany Komise Komise opominula v rámci formální stížnosti podané žalobkyní na základě článku 7 nařízení č. 1/2003 (1) náležitě zkoumat všechna skutková a právní hlediska.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z dostatečně závažného porušení zásady legitimního očekávání a právní jistoty ze strany Komise Komise poskytla jasná, nepodmíněná a shodující se ujištění, že materiály použité pro kolejová vozidla musí splňovat požadavky, která stanovila sama Komise. Žalobkyně vynaložila s ohledem na tato ujištění vysoké investice, mimo jiné do vývoje technologií splňující tyto požadavky, které se však v důsledku nečinnosti Komise staly bezcennými.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z dostatečně závažného porušení práva žalobkyně na vlastnictví podle článku 17 Listiny základních práv Evropské unie (2) ze strany Komise Podle judikatury Evropského soud pro lidská práva k článku 1 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, kterou je podle článku 52 Listiny nutné zohlednit při výkladu Listiny, má Komise povinnost přijmout pozitivní opatření na ochranu duševního vlastnictví žalobkyně. Taková opatření Komise nepřijala.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobkyně na řádnou správu podle článku 41 Listiny Po podání formální stížnosti na existenci kartelu, podanou žalobkyní, Komise potřebovala téměř čtyři roky, aby žalobkyni sdělila, že nemá v úmyslu na základě této stížnosti ukončit tvrzená protiprávní jednání a dodnes nevydala žádné konečné rozhodnutí o stížnosti. Z částí spisu zpřístupněných Komisí však nevyplývá žádný důvod pro tuto dlouhou dobu trvání řízení. Komise tak musí nést odpovědnost za porušení článku 41 Listiny.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2)  Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2012, C 326, s. 391).

Žaloba podaná dne 13. prosince 2021 – Brobet v. EUIPO – Efbet Partners (efbet)

(Věc T-772/21)

(2022/C 73/66)

Jednací jazyk: angličtina

Účastíci řízení

Žalobkyně: Brobet ltd. (Ta'Xbiex, Malta) (zástupkyně: F. Bojinova, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Efbet Partners OOD (Sofia, Bulharsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie efbet – Ochranná známka Evropské unie č. 10 818 748

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. září 2021 ve věci R 624/2021-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

částečně zrušil napadené rozhodnutí, a to zejména v části oddílu 3, v němž bylo odvolání Brobet Limited zamítnuto, pokud jde o zrušení práv téže účastnice řízení k ochranné známce Evropské unie č. 010818748 pro následující výrobky a služby: Počítačová rozhraní; Nahraný počítačový software, který lze přemístit na jiný nosič; Elektronické herní vybavení; a služby zařazené do třídy 9 a Zábava (s výjimkou hazardních her); Informační služby v odvětví zábavy (s výjimkou hazardních her); Hraní her (s výjimkou hazardních her) zařazené do třídy 41;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Podpůrně porušení čl. 95 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, jak je vykládán v judikatuře Soudního dvora Evropské unie;

—	Porušení čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 15. prosince 2021 – Financiere Batteur v. EUIPO – Leno Beauty (by L.e.n.o beauty)

(Věc T-779/21)

(2022/C 73/67)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Financiere Batteur (Hérouville-Saint-Clair, Francie) (zástupci: P. Greffe a F. Donaud, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Leno Beauty Sas (Ventimiglia, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie by L.e.n.o beauty – Přihláška č. 18 083 647

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. října 2021, ve věci R 514/2021-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 18. prosince 2021 – EAA v. Komise

(Věc T-781/21)

(2022/C 73/68)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: European Aluminium Association (EAA) (Brusel, Belgie) (zástupci: B. O’Connor a M. Hommé, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil článek 3 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/1784, kterým Komise nenařídila výběr prozatímního cla;

—	uložil Komisi, aby žalobci nahradila náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti se žalobou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby na neplatnost článku 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1784 (1) žalobce uplatňuje tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise jednala v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2016/1036 (2), a zvláště s čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení, předmětu a cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036 a zavedené praxe Komise vybírat prozatímní cla.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesplnila povinnost uvést odůvodnění stanovenou v článku 296 SFEU.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že nedodržela zásady spravedlivého procesu a řádné správy.

---

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1784 ze dne 8. října 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 359, s. 6).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, s. 21).

Žaloba podaná dne 18. prosince 2021 – EAA v. Komise

(Věc T-782/21)

(2022/C 73/69)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: European Aluminium Association (EAA) (Brusel, Belgie) (zástupci: B. O’Connor a M. Hommé, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	přijal organizační procesní opatření ve vztahu ke dvěma aspektům řízení;

—	zrušil prováděcí rozhodnutí EU 2021/1788 (1), kterým Komise odložila účinky prováděcího nařízení (EU) 2021/1784 (2);

—	uložil Evropské komisi, aby žalobci nahradila náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila nařízení 2016/1036 (3), a zvláště čl. 14 odst. 4 tohoto nařízení. Konkrétně Komise neposoudila otázky související s újmou, jak stanoví čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1036, avšak posoudila jen omezený a nižší počet ukazatelů újmy. Kromě toho Komise neprovedla posouzení unijního zájmu. Dále, Komise nezohlednila unijní politiku dekarbonizace a uložila si lhůtu, která nebyla stanovena v právních předpisech. Konečně, Komise se dopustila chyby při určení právního kritéria, které mělo být použito ve vztahu k náhradě újmy.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila zásady spravedlivého procesu a řádné správy. Konkrétně šetření o pozastavení vedla Komise zcela nedostatečným způsobem a šetření o pozastavení nebylo zahájeno z právního ani skutkového hlediska. Dále Komise zbytečně stanovila časové omezení, neboť bylo třeba dodržet neodůvodněnou a zbytečnou lhůtu. Dále Komise jednala nesoudržně, neboť uplatnila pojetí oznámení, které se používá na nová nebo přezkumná šetření, ale nikoli lhůty, které se uplatní v rámci těchto šetření. Konečně posouzení unijního zájmu nebylo oznámeno účastníkům řízení a účastníci řízení se k němu nemohli vyjádřit.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila článek 296 SFEU tím, že neuvedla dostatečné odůvodnění. Konkrétně Komise nedostatečně odůvodnila, proč bylo nezbytné stanovit stejné datum pro ukončení šetření o pozastavení a pro antidumpingové šetření. Navíc Komise dostatečně neodůvodnila, proč bylo pozastavení opatření v unijním zájmu.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení Komise. Konkrétně Komise nesprávně posoudila změněné podmínky na trhu, schopnost unijního průmyslu zásobit trh, údaje o výrobě mimo Unii a nabídku a poptávku.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného použití ustanovení o pozastavení ze strany Komise. Komise zneužila svoji pravomoc, když rozhodla o pozastavení jakožto o jiné možnosti odpovídající na neúspěšné žádosti o vyloučení výrobků z definice výrobku.

---

(1)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1788 ze dne 8. října 2021, kterým se pozastavuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) 2021/1784 na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 359, s. 105).

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1784 ze dne 8. října 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 359, s. 6).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, s. 21).

Žaloba podaná dne 20. prosince 2021 – NP v. Komise

(Věc T-784/21)

(2022/C 73/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: NP (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise (Orgánu oprávněného ke jmenování) ze dne 8. února 2021 v rozsahu, v němž částečně zamítá žádosti žalobkyně ze dne 2. října 2020, založené na psychickém obtěžování, za které je Evropská komise odpovědná na základě čl. 12a odst. 1 až 3 služebního řádu, a to zejména proto, že neuznává obtěžování utrpěné od listopadu 2014, dopouští se zjevně nesprávného posouzení uváděných skutečností, nevyvozuje veškeré přiměřené důsledky a porušuje svoji povinnost poskytnout pomoc, jakož i odmítá zahájit řízení o uznání skrytého postižení mozku žalobkyně před řízením o opětovném zařazení žalobkyně do pracovního procesu po předchozím uznání invalidity, a odmítá určit přiměřené úpravy pro výkon základních funkcí v jejím zaměstnání, jako je práce na částečný úvazek ze zdravotních důvodů, práce z domova a opakovacích školení, v souladu s čl. 1d odst. 4 a článkem 33 služebního řádu, jakož i článkem 15 přílohy VIII služebního řádu a rozhodnutím Komise ze dne 7. dubna 2004 C(2004) 1318;

—	uložil Evropské komisi, aby žalobkyni vyplatila náhradu škody ve výši 40 000 eur z titulu nemajetkové újmy utrpěné z výše uvedených důvodů;

—

uložil Evropské komisi, aby žalobkyni vyplatila náhradu škody ve výši 106 649,02 eur z titulu finanční újmy utrpěné z výše uvedených důvodů do dne 31. prosince 2021, aniž je dotčeno právo žalobkyně požadovat přehodnocení této částky a zahrnutí období od 1. ledna 2022 do data požadovaného opětovného zařazení do pracovního procesu;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení na základě článku 134 jednacího řádu Tribunálu Evropské unie.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z psychického obtěžování ze strany několika členů lékařské služby Evropské komise vůči žalobkyni, ze souvisejícího porušování povinnosti náležité pozornosti a péče, jakož i zásady zákazu diskriminace a zásady proporcionality v rámci její žádosti o opětovné zařazení do pracovního procesu po předchozím uznání invalidity od listopadu 2014, ze zjevně nesprávných posouzení uváděných skutečností a z porušení povinnosti poskytnout pomoc, a konečně z porušení povinnosti zahájit řízení ke zjištění jejího postižení, které mělo předcházet řízení o jejím opětovném zařazení do pracovního procesu.

2.	Druhý žalobní důvod vychází ze žádosti o náhradu škody utrpěné z důvodu výše uvedeného obtěžování.

Žaloba podaná dne 20. prosince 2021 – Team Beverage v. EUIPO (TEAM BUSINESS IT DATEN – PROZESSE – SYSTEME)

(Věc T-786/21)

(2022/C 73/71)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Team Beverage AG (Brémy, Německo) (zástupci: O. Spieker, D. Mienert a J. Selbmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie TEAM BUSINESS IT DATEN – PROZESSE – SYSTEME v barvách zelená a šedivá – Přihláška č. 17 660 655

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. října 2021, ve věci R 2185/2020-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

Žaloba podaná dne 21. prosince 2021 – UniSkin v. EUIPO – Unicskin (UNISKIN by Dr. Søren Frankild)

(Věc T-787/21)

(2022/C 73/72)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: UniSkin ApS (Silkeborg, Dánsko) (zástupce: M. Hoffgaard Rasmussen, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Unicskin, SL (Madrid, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie UNISKIN by Dr. Søren Frankild – Přihláška k zápisu č. 18 153 435

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. října 2021 ve věci R 771/2021-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a v důsledku toho zamítl námitku proti ochranné známce v plném rozsahu.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 22. prosince 2021 – PL v. Komise

(Věc T-790/21)

(2022/C 73/73)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: PL (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Generálního ředitelství „Lidské zdroje a bezpečnost“ ze dne 16. února 2021 o opětovném přidělení;

—	zrušil v potřebném rozsahu rozhodnutí ze dne 16. září 2021 o zamítnutí jeho stížnosti podané na základě článku 22c;

—	konstatoval, že Komise nepřijala opatření pro výkon rozsudků Tribunálu ze dne 15. dubna 2015 a 13. prosince 2018 při dodržení jejich odůvodnění a že překážku pravomocně rozsouzené věci;

—	uložil Komisi, aby vyplatila částku ve výši 250 000 z titulu náhrady utrpěné majetkové újmy, jakož i částku 100 000 eur z titulu náhrady utrpěné nemajetkové újmy;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z nepříslušnosti administrativního orgánu, který zamítl stížnost žalobce.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení článku 266 SFEU, překážky pravomocně rozsouzené věci, zásady zákazu retroaktivity a zneužití řízení, porušení procesních záruk, porušení práva být vyslechnut účinně a v souladu s cílem, který má toto právo zajistit. Tento důvod má tři části: — první část vychází z porušení práva žalobce na obhajobu, z porušení práva být vyslechnut, z nedostatku administrativního šetření, z porušení zásady kontradiktornosti a zásady rovnosti stran, z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a práva na řádnou správu, jakož i z nedodržení přiměřených lhůt; — druhá část vychází z nedodržení cíle řízení a zneužití řízení, z nedodržení povinnosti náležité pozornosti a péče a porušení ochrany informátora; — třetí část vychází z porušení zásad a pravidel týkajících se retroaktivity a s ní spojené právní jistoty a z porušení zásady nestrannosti (objektivní a subjektivní), z vůle přijmout stejné rozhodnutí se stejným dosahem a založené na stejných důvodech, místo kompenzace ztráty příležitosti a dodržení procesních práv žalobce v řádných lhůtách a účinně.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení článku 22a služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), z porušení povinnosti poskytnout pomoc a povinnosti náležité pozornosti a péče v rámci řízení o opětovném přidělení, z porušení článku 22c služebního řádu a ochrany poskytované informátorům, z porušení povinnosti řádné péče, neutrality, nestrannosti, objektivity, práva žalobce na rovné zacházení s jeho spisem ze strany administrativy a z porušení jeho legitimních očekávání a ze zneužití řízení. Tento důvod má čtyři části: — první část vychází z porušení článku 22c služebního řádu tím, že Orgán oprávněný ke jmenování nezahájil řízení stanovené uvedeným ustanovením; — druhá část vychází z porušení povinnosti náležité pozornosti a péče; — třetí část vychází z porušení zásady objektivity, zásady nestrannosti a zásady neutrality příslušného Orgánu oprávněného ke jmenování, z porušení zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace; — čtvrtá část vychází z porušení pravidel týkajících se důkazního břemene.

Žaloba podaná dne 21. prosince 2021 – Fronta Polisario v. Rada

(Věc T-793/21)

(2022/C 73/74)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lidová fronta osvobození Sakía al Hamra a Ria de Oro (Fronta Polisario) (zástupce: G. Devers, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil její žalobu za přípustnou;

—	rozhodl o zrušení napadeného nařízení;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby proti nařízení Rady (EU) 2021/1750 ze dne 28. září 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2019/440 o přidělení rybolovných práv podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a prováděcího protokolu k této dohodě (Úř. věst. 2021, L 349, s. 1), uplatňuje žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející z nedostatku právního základu uvedeného nařízení z důvodu protiprávnosti rozhodnutí 2019/441 (1).

1.	První část vychází z nedostatku pravomoci Rady k přijetí rozhodnutí 2019/441, jelikož Unie a Marocké království nemají pravomoc uzavírat mezinárodní dohody vztahující se na Západní Saharu namísto lidu Sahrawi, který je zastupován Frontou Polisario.

2.	Druhá část vychází z porušení povinnosti posoudit otázku dodržení základních práv a mezinárodního humanitárního práva, jelikož Rada se před přijetím rozhodnutí 2019/441touto otázkou nezabývala.

3.	Třetí část vychází z toho, že Rada porušila povinnost vykonat rozsudky Soudního dvora, jelikož v napadeném rozhodnutí opomíjí odůvodnění rozsudku ze dne 27. února 2018, Western Sahara Campaign UK (C-266/16, EU:C:2018:118).

4.

Čtvrtá část vychází z porušení základních zásad a hodnot, kterými se řídí činnost Unie na mezinárodní scéně, k němuž došlo tím, že: zaprvé rozhodnutí 2019/441 v rozporu s právem lidu na respektování jejich národní jednoty popírá existenci lidu Sahrawi, když používá výrazy „lid Západní Sahary“ a „dotčené obyvatelstvo“; zadruhé rozhodnutí 2019/441 se v rozporu s právem lidu svobodně nakládat se svými přírodními zdroji týká uzavření mezinárodní dohody, která bez souhlasu lidu Sahrawi upravuje využívání jeho rybolovných zdrojů plavidly Unie; zatřetí rozhodnutí 2019/441 se týká uzavření mezinárodní dohody s Marockým královstvím vztahující se na okupovanou Západní Saharu v rámci jeho anekční politiky vůči tomuto území a systematického porušování základních práv spojeného s udržováním této politiky.

5.	Pátá část vychází z porušení zásady ochrany legitimního očekávání, jelikož rozhodnutí 2019/441 odporuje prohlášením Unie, v nichž byla opakovaně zdůrazněna potřeba dodržovat zásady sebeurčení a relativního účinku Smluv

6.

Šestá část vychází z nesprávného uplatnění zásady proporcionality, jelikož s ohledem na oddělený a odlišný status Západní Sahary, nedotknutelnost práva na sebeurčení a postavení lidu Sahrawi jako třetí strany, Rada neměla provádět poměřování mezi údajnými „přínosy“ dohody o rybolovu a jejími dopady na sahrawinské přírodní zdroje

7.

Sedmá část vychází z rozporu se společnou politikou rybolovu, jelikož na základě dohody uzavřené rozhodnutí 2019/441 budou mít plavidla Evropské unie bez souhlasu lidu Sahrawi přístup k jeho rybolovným zdrojům za finanční příspěvek uhrazený marockým orgánům, ačkoliv vody Západní Sahary nejsou marockými „vodami“ ve smyslu článků 61 a 62 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu

8.

Osmá část vychází z porušení práva na sebeurčení, k němuž došlo tím, že: zaprvé, používáním výrazů „lid Západní Sahary“ a „dotčené obyvatelstvo“ rozhodnutí 2019/441 popírá národní jednotu lidu Sahrawi jakožto subjektu práva na sebeurčení; zadruhé rozhodnutí 2019/441 v rozporu s právem lidu Sahrawi svobodně nakládat se svými přírodními zdroji bez jeho souhlasu upravuje využívání jeho rybolovných zdrojů plavidly Unie; zatřetí, rozhodnutí 2019/441 v rozporu s právem lidu Sahrawi na dodržování územní celistvosti jeho území popírá oddělený a odlišný status Západní Sahary a schvaluje protiprávní rozdělení této oblasti marockým „bermem“ (hliněný val).

9.	Devátá část vychází z porušení zásady relativního účinku Smluv, jelikož rozhodnutí 2019/441 popírá postavení lidu Sahrawi ve vztazích EU-Maroko jako třetí strany a bez jeho souhlasu mu ukládá mezinárodní závazky týkající se jeho národního území a jeho přírodních zdrojů.

10.

Desátá část vychází z porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního trestního práva, jelikož: zaprvé, rozhodnutí 2019/441 se týká uzavření mezinárodní dohody vztahující se na Západní Saharu, ačkoliv marocké okupační síly nemají vůči tomuto území ius tractatus a mají zakázáno využívat jeho přírodní zdroje; zadruhé, na základě dohody uzavřené rozhodnutím 2019/441 bude Unie subvencovat marockou infrastrukturu na okupovaném sahrawinském území, aby tu Marocké království mohlo trvale usídlovat svoje civilní obyvatelstvo a ozbrojené síly; zatřetí, použitím výrazů „lid Západní Sahary“ a „dotčené obyvatelstvo“ rozhodnutí 2019/441 schvaluje protiprávní přesidlování marockých kolonistů na okupované sahrawinské území.

11.

Jedenáctá část vychází z porušení povinností Unie vyplývajících z právní úpravy mezinárodní odpovědnosti, jelikož uzavřením mezinárodní dohody s Marockým královstvím, která se vztahuje na Západní Saharu, rozhodnutí 2019/441 schvaluje závažná porušení mezinárodního práva, kterých se dopouští marocké okupační síly proti lidu Sahrawi, a poskytuje pomoc a podporu při zachování situace vyvolané těmito porušeními.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/441 ze dne 4. března 2019 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, prováděcího protokolu k ní a výměny dopisů připojené k této dohodě (Úř. věst. L 77, 20.3.2019, s. 4).

Žaloba podaná dne 22. prosince 2021 – Wenz Kunststoff v. EUIPO – Mouldpro (MOULDPRO)

(Věc T-794/21)

(2022/C 73/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wenz Kunststoff GmbH & Co. KG (Lüdenscheid, Německo) (zástupci: J. Bühling a D. Graetsch, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Mouldpro ApS (Ballerup, Dánsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie MOULDPRO – Ochranná známka Evropské unie č. 10 022 317

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. října 2021, ve věci R 646/2020-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zamítl návrh společnosti Moldpro ApS ze dne 30. ledna 2018 na prohlášení neplatnosti ochranné známky Unie č. 10 022 317;

podpůrně:

—	zamítl návrh na prohlášení neplatnosti, pokud jde nad rámec výrobků „plastové spojky hadic (v rozsahu, v němž obsaženy v třídě 17)“;

ještě podpůrněji:

—	vrátil věc EUIPO k dalšímu projednání a rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů odvolacího řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

Žaloba podaná dne 22. prosince 2021 – Protectoplus v. EUIPO (Li-SAFE)

(Věc T-795/21)

(2022/C 73/76)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Protectoplus GmbH (Rensburg, Německo) (zástupce: W. Riegger, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie Li-SAFE – Přihláška č. 18 288 094

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. října 2021, ve věci R 845/2021-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

Žaloba podaná dne 23. prosince 2021 – Gustopharma Consumer Health v. EUIPO – Helixor Heilmittel (HELIXORIGINAL)

(Věc T-797/21)

(2022/C 73/77)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gustopharma Consumer Health, SL (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Wachinger a R. Drozdz, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Helixor Heilmittel GmbH (Rosenfeld, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie HELIXORIGINAL – Přihláška k zápisu č. 17 234 824

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. října 2021 ve věci R 1644/2019-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 23. prosince 2021 – Gustopharma Consumer Health v. EUIPO – Helixor Heilmittel (HELIXFORTE)

(Věc T-798/21)

(2022/C 73/78)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gustopharma Consumer Health, SL (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Wachinger a R. Drozdz, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Helixor Heilmittel GmbH (Rosenfeld, Germany)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie HELIXFORTE – Přihláška k zápisu č. 17 234 899

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. října 2021 ve věci R 1645/2019-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 28. prosince 2021 – Fieldpoint (Cyprus) v. EUIPO (HYPERLIGHTOPTICS)

(Věc T-800/21)

(2022/C 73/79)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fieldpoint (Cyprus) LTD (Nikósie, Kypr) (zástupci: P. Rath a S. Gebele, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie HYPERLIGHTOPTICS – Přihláška č. 18 335 960

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. října 2021, ve věci R 1166/2021-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	prohlásil přihlášku ochranné známky Evropské unie č. 18 335 960 „HYPERLIGHTOPTICS“ za způsobilou k zápisu;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před Tribunálem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení zásady rovnosti.

Žaloba podaná dne 28. prosince 2021 – Fieldpoint (Cyprus) v. EUIPO (HYPERLIGHTEYEWEAR)

(Věc T-801/21)

(2022/C 73/80)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fieldpoint (Cyprus) LTD (Nikósie, Kypr) (zástupci: P. Rath a S. Gebele, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie HYPERLIGHTEYEWEAR – Přihláška č. 18 335 969

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. října 2021, ve věci R 1165/2021-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	prohlásil přihlášku ochranné známky Evropské unie č. 18 335 969 „HYPERLIGHTEYEWEAR“ za způsobilou k zápisu;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před Tribunálem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení zásady rovnosti.

Žaloba podaná dne 23. prosince 2021 – just-organic.com v. EUIPO (JUST ORGANIC)

(Věc T-802/21)

(2022/C 73/81)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: just-organic.com GmbH (Essen, Německo) (zástupce: C. Menebröcker, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie JUST ORGANIC – Přihláška č. 18 317 774

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. října 2021, ve věci R 1010/2021-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž jím byla zamítnuta přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie č. 18 317 774;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

Žaloba podaná dne 23. prosince 2021 – NS v. Parlament

(Věc T-805/21)

(2022/C 73/82)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: NS (zástupkyně: L. Levi a A. Blot, advokátky)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	určil, že tato žaloba je přípustná a opodstatněná;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 21. ledna 2021, kterým byla žalobkyně přidělena na pozici poradkyně na Generální ředitelství pro předsednictví, a v případě potřeby zrušil rozhodnutí o vymáhání neoprávněně vyplacených částek ze dne 8. března 2021;

—	zrušil v případě potřeby rozhodnutí ze dne 16. září 2021, kterým se zamítá stížnost žalobkyně ze dne 7. dubna 2021;

—	nahradil žalobkyni majetkovou a nemajetkovou újmu;

—	uložil žalovanému náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a zejména porušení práva být vyslechnut a porušení povinnosti uvést odůvodnění.

2.	Druhý žalobní důvod vychází ze zjevné absence zájmu služby a porušení povinnosti péče.

3.	Třetí žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci a řízení.

Žaloba podaná dne 27. prosince 2021 – NT v. EMA

(Věc T-806/21)

(2022/C 73/83)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: NT (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. března 2021;

—	v případě potřeby zrušil rozhodnutí ze dne 30. září 2021;

—	uložil žalované povinnost zaplatit náhradu ve výši 2 500,00 eur za nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění rozhodnutí po právní stránce. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že nedošlo ke konkrétnímu a podrobnému přezkumu situace, a poukazuje na rozpory v předložených závěrech. Kromě toho poukazuje na porušení obsahu pojmu „nemoc z povolání“ a na zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatku informací nebo chybných informací, které podal revizní lékař agentury lékaři určenému žalobkyní a nestrannému lékaři ohledně kvalifikace nemoci z povolání ve smyslu služebního řádu.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z procesních vad a předčasnosti závěrů učiněných výborem pro otázky invalidity v tom, že by měly zohlednit stav stresu vyvolaného prací, a že skutečnosti, které tento stav vyvolaly, jsou v současnosti předmětem administrativního šetření.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobkyně být vyslechnuta orgánem oprávněným k uzavírání pracovních smluv před přijetím rozhodnutí a povinnosti náležité péče, povinnosti poskytnout pomoc a povinnosti řádné správy.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného úředního postupu ze strany administrativy při vyřizování žádosti žalobkyně týkající se jí vzniklé újmy vyčíslené ex aequo et bono na 2 500,00 eur.

Žaloba podaná dne 29. prosince 2021 – QI v. Komise

(Věc T-807/21)

(2022/C 73/84)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: QI (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí generálního ředitele GŘ „Lidské zdroje a bezpečnost“ ze dne 26. února 2021, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně podaná podle článku 24 služebního řádu dne 25. října 2020;

—	v rozsahu, v němž je to nezbytné, zrušil rozhodnutí Komise ze dne 27. září 2021, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně ze dne 26. května 2021;

—	uložil Komisi náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která jí vznikla, i s úroky, ohodnocenou ex aequo et bono na 100 000 eur;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že zamítnutí žádosti o pomoc bylo předčasné, jelikož k němuž došlo bez zahájení šetření a aniž se vyčkalo na výsledek žádosti žalobkyně o přístup k zdravotnímu záznamu, a tedy v rozporu s právem být účinně vyslechnut před přijetím rozhodnutí.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného právního posouzení nedostatečnosti důkazů o existenci jednání, které je v rozporu se služebním řádem Evropské unie (dále jen „služební řád“). Žalobkyně tvrdí, že byla skutečně obtěžována a procesní lhůty byly příliš krátké a uplatňuje porušení článku 59 služebního řádu, který neumožňoval kontroly, jež byly v projednávaném případě provedeny lékařskou službou.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, povinnosti pomoci a péče a práva žalobkyně na řádnou správu, jakož i práva na spravedlivé zacházení. Žalobkyně se dovolává rovněž porušení legitimního očekávání.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení práva být účinně vyslechnuta, jelikož před uzavřením spisu neměla možnost se vyjádřit ke skutečnostem analyzovaným Úřadem Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC).

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z návrhu na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, které jí vznikla.