—

s ohledem na články 174 a 175, čl. 212 odst. 2 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (1) (nařízení o EUSF) a jeho následné změny ze dne 15. května 2014 a 20. března 2020,

—

s ohledem na všechny zprávy zveřejněné Mezivládním panelem pro změnu klimatu, a zejména na jeho zprávu ze dne 31. března 2014 nazvanou „Změna klimatu 2014: dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu podepsanou dne 22. dubna 2016,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o Fondu solidarity Evropské unie, jeho provádění a uplatňování (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2016 o Fondu solidarity Evropské unie: hodnocení (3),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. května 2019 o hodnocení Fondu solidarity Evropské unie 2002–2017 (SWD(2019)0186),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o jejich přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (5),

—

s ohledem na poziční dokument Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. března 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví (COM(2020)0114),

—

s ohledem na sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0052/2021),

A.

vzhledem k tomu, že Fond solidarity Evropské unie (EUSF), zřízený nařízením o EUSF, které zasáhly střední Evropu v roce 2002, poskytuje finanční pomoc členským státům a přistupujícím zemím postiženým závažnými nebo regionálními přírodními katastrofami nebo závažným ohrožením veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že EUSF představuje skutečnou přidanou hodnotu EU a uskutečnění vůle projevit solidaritu s obyvateli regionů EU postižených takovými katastrofami;

B.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům připomněl, že solidarita mezi členskými státy není možností, nýbrž ve skutečnosti povinností vyplývající zejména z článků 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii a rovněž pilířem hodnot EU, jak je stanoveno v článku 3 výše uvedené smlouvy; vzhledem k tomu, že ve stejném usnesení Evropský parlament naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila všechny složky svého krizového řízení a mechanismy reakce na katastrofy;

C.

vzhledem k tomu, že se zájmem konstatuje, že podle nedávného průzkumu veřejného mínění se dvě třetiny občanů EU domnívají, že by Evropská unie měla mít více pravomocí k řešení nečekaných krizí, jako je COVID-19, a více než polovina je přesvědčena, že by EU měla mít na řešení těchto krizí více finančních prostředků (6); vzhledem k tomu, že současná zdravotní krize má velmi významný lidský rozměr a Unie a členské státy by proto měly jednat v duchu solidarity;

D.

vzhledem k tomu, že do dnešního dne byly prostředky z EUSF použity u přibližně 100 přírodních katastrof ve 23 členských státech a v jedné přistupující zemi v celkové výši zhruba 6,6 miliardy EUR na zásahy (7);

E.

vzhledem k tomu, že v letech 2017 a 2018 se přibližně dvě třetiny všech žádostí o pomoc z EUSF týkaly katastrof způsobených povodněmi, přestože v dotčeném období docházelo i k silným bouřím, lesním požárům a zemětřesením;

F.

vzhledem k užitečnosti EUSF, která byla zdůrazněna v hodnocení Komise, zejména pokud jde o zmírnění zátěže, kterou nesou všechny vnitrostátní, regionální a místní orgány při podpoře úsilí o oživení po závažných vnitrostátních nebo regionálních přírodních katastrofách nebo závažném ohrožení veřejného zdraví, jak je definováno v nařízení o EUSF (ve znění pozdějších předpisů);

G.

vzhledem k tomu, že regulační rámec EUSF byl v roce 2014 revidován změnou nařízení (EU) č. 661/2014 (8), zejména za účelem zjednodušení postupů, zkrácení lhůty pro odpověď po podání žádostí, vyjasnění kritérií způsobilosti u žádostí o pomoc v případě regionálních katastrof, prodloužení prováděcího období a zavedení záloh, jak při různých příležitostech požadoval Parlament; vzhledem k tomu, že prostřednictvím změny nařízení z března 2020 bylo dosaženo dalšího pokroku, zejména pokud jde o zvýšení úrovně záloh a zjednodušení procesu přidělování prostředků z EUSF;

H.

vzhledem k tomu, že míra schválení žádostí o pomoc v případě závažných katastrof je 100 %, zatímco míra schválení žádostí v případě regionálních katastrof, které jsou nejběžnější kategorií, vzrostla po revizi nařízení o EUSF v roce 2014 z 32 % na 85 %;

I.

vzhledem k tomu, že i když reforma nařízení v roce 2014 přispěla k prodloužení časového rámce pro přípravu a podání žádosti o finanční příspěvek z EUSF z 10 na 12 týdnů, podstatná část případů stále vyžaduje aktualizace, což vede ke zpožděním v přístupu ke grantům; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu by Komisi měla poskytnout zjednodušené pokyny k požadavkům na podávání žádostí, a tím snížit administrativní zátěž;

J.

vzhledem k tomu, že lhůtu pro plné uvolnění grantu lze ještě zkrátit, aby bylo možné uspokojit naléhavou potřebu solidarity EU;

K.

vzhledem k tomu, že pomoc z EUSF pokrývá pouze obnovu stávající infrastruktury v oblasti energetiky, vody a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání a nikoli dodatečné náklady na rekonstrukci infrastruktury odolnější vůči katastrofám a změně klimatu, jak požaduje Zelená dohoda pro Evropu, která má být financována přijímajícím státem z vlastních zdrojů a z jiných fondů EU, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti;

L.

vzhledem k tomu, že se zájmem konstatuje, že – jak dokládá krize COVID-19 –, je nezbytná vyšší míra součinnosti mezi nástroji politiky soudržnosti a EUSF; vzhledem k tomu, že uznává, že EUSF byl vytvořen za účelem reakce na přírodní katastrofy v krátkodobém a střednědobém horizontu, zatímco politika soudržnosti (EFRR a Fond soudržnosti) je zaměřena na dlouhodobější plánování a investice do civilní ochrany, preventivní infrastruktury, infrastruktury pro řízení rizik a opatření ke zvýšení odolnosti, čímž přispívá k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu;

M.

vzhledem k tomu, že vítá návrh Komise na rozšíření oblasti působnosti EUSF na závažné ohrožení veřejného zdraví a následný vstup nařízení (EU) 2020/461 v platnost;

N.

vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu se výskyt přírodních katastrof pravděpodobně zintenzivní a znásobí; vzhledem k tomu, že proto zdůrazňuje užitečnost mechanismu dynamického přidělování rozpočtových prostředků zavedeného v roce 2014, díky němuž bylo možné z EUSF poskytnout Itálii po zemětřesení v letech 2016 a 2017 rekordní příspěvek ve výši 1,2 miliardy EUR;

O.

vzhledem k tomu, že podle článku 7 nařízení o EUSF by operace financované z fondu měly být slučitelné s ustanoveními SFEU a s nástroji přijatými na jejím základě a s politikami a opatřeními EU, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, prevence a řízení rizik přírodních katastrof a přizpůsobení se změně klimatu, případně včetně přístupů založených na ekosystémech;

P.

vzhledem k tomu, že nový víceletý finanční rámec (VFR) zahrnuje nové rozpočtové krytí nazvané „rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech“ sdružující EUSF a rezervu na pomoc při mimořádných událostech, jež má reagovat jednak na mimořádné situace vyplývající z velkých katastrof v členských státech nebo v přistupujících zemích (EUSF), jednak na konkrétní naléhavé potřeby v EU nebo v zemích mimo EU, zejména v případě humanitárních krizí (rezerva na pomoc při mimořádných událostech);

Q.

vzhledem k tomu, že obtížná klimatická situace je jedním z přetrvávajících faktorů, které vážně narušují rozvoj nejvzdálenějších regionů, jak je uznáno v článku 349 SFEU; vzhledem k tomu, že by proto měla být přijata zvláštní opatření, kterými by se stanovily podmínky pro uplatňování Smluv, včetně společných politik;

R.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, ostrovům, hornatým regionům, řídce osídleným regionům a všem územím, která jsou zvláště ohrožena rizikem přírodních katastrof;

S.

vzhledem k tomu, že vyjadřuje politování nad tím, že nařízení o EUSF v současné době neumožňuje podávat žádosti o podporu na přeshraničním základě, přestože některé oblasti, které jsou obzvláště zranitelné vůči přírodním katastrofám, například hornaté regiony, často přesahují hranice;

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2019 o aktuálním stavu společné rybářské politiky a konzultacích o rybolovných právech na rok 2020 (COM(2019)0274),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. června 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a pokyny pro rok 2021“ (COM(2020)0248),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření (2),

—

s ohledem na zprávy Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA), které hodnotí dodržování povinnosti vykládky v Severním moři (2016–2017) a v severozápadních vodách (2016–2017) a povinnosti spojené s úlovky makrely obecné v Severním moři a severozápadních vodách (2015–2017),

—

s ohledem na zprávy z plenárního zasedání Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) (PLEN 20-01, 19-01, 18-01 a 17-01) a na jeho zprávy „Hodnocení výročních zpráv členských států o povinnosti vykládky (za rok 2019)“ (Adhoc-20-02), „Monitorování výkonnosti společné rybářské politiky“ (Adhoc-20-01) a „Hodnocení společných doporučení k povinnosti vykládky a k nařízení o technických opatřeních“ (VTHVR-20-04),

—

s ohledem na směrnici Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (3),

—

s ohledem na článek „Nezamýšlený dopad evropského zákazu výmětů“, vydaný v ICES Journal of Marine Science (4),

—

s ohledem na studii „Provádění režimu Unie pro kontrolu rybolovu členskými státy (2014–2019)“, kterou si vyžádal Výbor pro rybolov,

—

s ohledem na studie, které si vyžádal Výbor pro rybolov, týkající se povinnosti vykládky a blokačních druhů v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu v Severním moři (5), severozápadních vodách (6) a jihozápadních vodách (7) a studie týkající se zákazu výmětů, povinnosti vykládky a maximálního udržitelného výnosu v západním Středomoří (8), (9),

—

s ohledem na knihu „Evropská povinnost vykládky. Omezování výmětů v rámci komplexního, vícedruhového a smíšeného rybolovu spadajícího pod více jurisdikcí“ (10), vydanou v roce 2019,

—

s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nazvanou „Třetí posouzení celosvětových výmětů mořského rybolovu“ („A third assessment of global marine fisheries discards“), vydanou v roce 2019,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0147/2021),

A.

vzhledem k tomu, že cíl 14.4 cíle 14 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby do roku 2020 účinně regulovalo lov, ukončilo nadměrný rybolov, nedovolený, nehlášený a neregulovaný rybolov, odstranilo destruktivní metody rybolovu a zavedlo vědecké plány řízení, aby se rybí populace co možná nejdříve vrátily na úroveň, která může v souladu s jejich biologickými charakteristikami přinášet maximální udržitelný výnos;

B.

vzhledem k tomu, že objem ročních výmětů z úlovků v celosvětovém rybolovu se odhaduje na 9,1 milionu tun, což představuje 10,8 % průměrného ročního úlovku v letech 2010–2014; vzhledem k tomu, že rybolov zaměřený na tuňáka a jiné pelagické druhy vykazuje nejnižší míru výmětů, zatímco rybolov zaměřený na korýše měl nejvyšší míru výmětů; vzhledem k tomu, že rybolov zaměřený na lov druhů žijících při dně vykazoval nejvyšší objem výmětů a rybolov zaměřený na měkkýše (s výjimkou hlavonožců) vykazoval nejnižší objemy; vzhledem k tomu, že celosvětové roční výměty dosáhly v roce 1989 vrcholného objemu přibližně 18,8 milionu tun a do roku 2014 se postupně snížily na méně než 10 milionů tun (11);

C.

vzhledem k tomu, že výměty jsou běžnou rybářskou praxí, při které se do moře vracejí nežádoucí úlovky, ať už uhynulé nebo živé, neboť jde o poškozené ryby či podměrečné jedince (omezení týkající se minimální velikosti) nebo z důvodu prodejnosti, nedostatku kvót nebo pravidel pro složení úlovků; vzhledem k tomu, že před zavedením povinnosti vykládky nebylo dovoleno mít na palubě nebo vykládat podměrečné ryby;

D.

vzhledem k tomu, že nežádoucí úlovky a výměty představují značné plýtvání přírodními zdroji pro lidskou výživu a mohou mít a často měly nepříznivý dopad na udržitelné využívání populací ryb a mořských ekosystémů, jakož i na finanční životaschopnost rybolovu; vzhledem k tomu, že určitá míra nežádoucích vedlejších úlovků a výmětů je nevyhnutelná, zejména v rámci smíšeného rybolovu;

E.

vzhledem k tomu, že historicky vysoká míra výmětů v některých rybolovných oblastech EU představuje vážný problém pro dlouhodobou udržitelnost rybolovu EU a zpochybňuje důvěryhodnost rybářské politiky Unie;

F.

vzhledem k tomu, že zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb (prostřednictvím výmětů prodávaných ryb), který byl v EU zaveden v roce 2010, je uplatňován nedostatečně;

G.

vzhledem k tomu, že společná rybářská politika, reformovaná v roce 2013, má zajistit minimalizaci negativních dopadů rybolovných činností na mořský ekosystém a zavedla tyto cíle: a) postupně odstraňovat výměty s přihlédnutím k okolnostem jednotlivých případů a nejlepším dostupným vědeckým stanoviskům s tím, že se co nejvíce zabrání nežádoucím úlovkům a omezí se a postupně se zajistí vykládka úlovků, b) bude-li to nezbytné, co nejvíce využívat nežádoucí úlovky, aniž by vznikl trh pro úlovky nedosahující minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;

H.

vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivé údaje o výmětech nebo vědecké důkazy, které by naznačovaly, že by provádění povinnosti vykládky vedlo k podstatnému snížení nežádoucích úlovků; vzhledem k tomu, že nedostatečné provádění této povinnosti mohlo vést ke ztrátě viditelnosti úlovků v některých rybolovných oblastech a ke zhoršení vědeckého poradenství a kvality údajů;

I.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu dosáhlo při plnění cíle maximálního udržitelného výnosu pokroku; vzhledem k tomu, že 99 % vykládek v Baltském moři, Severním moři a Atlantském oceánu v roce 2020 výhradně řízených EU, pro něž jsou k dispozici vědecká hodnocení, pocházelo z udržitelně řízeného rybolovu; vzhledem k tomu, že biomasa plně posuzovaných populací v severovýchodním Atlantiku byla v roce 2018 o 48 % vyšší než v roce 2003; vzhledem k tomu, že významné výzvy přetrvávají zejména ve Středozemním moři a Černém moři, kde je nadměrně loveno přibližně 75 % vědecky posuzovaných populací;

J.

vzhledem k tomu, že povinnost vykládky, která byla zaváděna v průběhu čtyř let (2015–2019), vyžaduje, aby byly všechny úlovky druhů, které podléhají omezením odlovu a ve Středozemním moři jsou předmětem pravidel o minimální velikosti, ulovené ve vodách EU nebo, v některých případech, plavidly EU v mezinárodních vodách vyloženy a odečteny z platných kvót, a zakazuje používání podměrečných ryb k přímé lidské spotřebě;

K.

vzhledem k tomu, že podle výboru VTHVR (12) nebyly poskytnuty žádné informace o provádění povinnosti vykládky zámořského loďstva, které působí mimo vody Unie; vzhledem k tomu, že poradní sbor pro dálkový rybolov (LDAC) zdůraznil, že povinnost vykládky se v praxi nevztahuje na plavidla EU provozující rybolov mimo vody EU;

L.

vzhledem k tomu, že vyložené ryby nedosahující minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů se nadále používají pro rybí pokrmy, krmiva pro zvířata nebo jako návnada pro rybolov pomocí vlečných sítí, s nízkou ekonomickou návratností; vzhledem k tomu, že tato alternativní využití jsou ekonomicky proveditelná, existuje-li výrobní zařízení v blízkosti přístavu vykládky, ale proveditelnost klesá (nebo zaniká), když je zapotřebí logistika a infrastruktura pro dálkovou dopravu nebo je nutné investovat do nových výrobních zařízení (13);

M.

vzhledem k tomu, že několik členských států navrhuje změnit právní předpisy tak, aby mohly být ryby menších velikostí, než jsou příslušné referenční velikosti pro zachování zdrojů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, používány k dobročinným účelům;

N.

vzhledem k tomu, že povinnost vykládky není úplným zákazem výmětů, neboť se vztahuje pouze na regulované druhy (celkové přípustné odlovy a rybí populace podléhající regulaci intenzity rybolovu, pro který byla stanovena minimální velikost) a zahrnuje výjimky pro ryby, které vykazují poškození způsobené predátory, a pro vysokou míru přežití a až 5 % výjimku de minimis v případech, kdy je obtížné zvýšit selektivitu nebo kdy je nakládání s nežádoucími úlovky spojeno s neúměrnými náklady; vzhledem k tomu, že provádění povinnosti vykládky závisí také na rozsáhlém využívání dočasných výjimek, které vyžadují revizi na základě vědeckého posouzení, zabírají čas a vyžadují úsilí ze strany osob s rozhodovací pravomocí a odvětví rybolovu;

O.

vzhledem k tomu, že míra výmětů se v jednotlivých regionech a u jednotlivých druhů podstatně lišila, neboť výměty jsou minimální či nulové v případě rybolovu, ve kterém všechny úlovky nebo jejich většina mají komerční hodnotu a využívají se, jako je tomu v případě drobného nebo tradičního rybolovu nebo rybolovu, jehož produkce je určena k přímé lidské spotřebě;

P.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov zaměstnává více provozovatelů a používá selektivnější zařízení, což způsobuje menší škody na životním prostředí a hraje klíčovou sociální a ekonomickou úlohu, jak zdůrazňuje zpráva Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) o stavu rybolovu ve Středozemním a Černém moři (SoMFi) v roce 2018;

Q.

vzhledem k tomu, že výměty z rybolovu přispívají ke krmení řady druhů mrchožroutů, od ptáků po mezopelagické a bentické komunity, které jsou důležité pro trofický ekologický řetězec; vzhledem k tomu, že vědecká literatura dospěla k závěru, že snížení výmětů prostřednictvím povinnosti vykládky sice v některých oblastech dopad na populace několika druhů mít může, ale obecně je to, že by tomu tak bylo, nepravděpodobné;

R.

vzhledem k tomu, že „blokační druhy“ jsou druhy nebo populace ryb, pro které má určitý členský stát, určité loďstvo nebo určité jednotlivé plavidlo méně rybolovných práv (kvót) než pro jiné druhy; vzhledem k tomu, že úplné a striktní dodržování povinnosti vykládky, zejména ve smíšeném rybolovu, by znamenalo ukončení příslušného rybolovu („blokace“) poté, co se (omezená) kvóta daného druhu vyčerpá, aby se zamezilo jeho dalším úlovkům; vzhledem k tomu, že potenciál blokace ve smíšeném rybolovu je i nadále závažným problémem a mohl přispět k nedostatečnému provádění povinnosti vykládky a k omezené výměně kvót mezi členskými státy, čímž se prohloubilo nedostatečné využívání rybolovných práv;

S.

vzhledem k tomu, že selektivita problémy v tomto rybolovu plně nevyřeší, neboť snížení úlovků příslušných blokačních populací bez toho, aby došlo k velkým ztrátám u ostatních obchodovatelných úlovků, což by dotčeným loďstvům způsobilo vážné hospodářské obtíže, může být technicky velmi obtížné; vzhledem k tomu, že nedávno byly v zájmu boje proti situacím blokačních druhů přijaty sdílené kvóty pro vedlejší úlovky, jejichž účinnost však nebyla dosud posouzena;

T.

vzhledem k tomu, že množství nežádoucích ryb odlovených v síti a vytažených na palubu může být v první řadě výrazně sníženo pomocí opatření pro prostorové a časové zamezení odlovu a technickou selektivitu, čímž se zkrátí doba manipulace, spotřeba paliva i potřeba skladování;

U.

vzhledem k tomu, že výbor VTHVR zdůrazňuje, že opatření, která mají zvýšit selektivitu, bylo ve společných doporučeních regionálních skupin členských států pro provádění povinnosti vykládky v roce 2021 obsaženo poměrně málo; vzhledem k tomu, že počet pilotních projektů zaměřených na testování selektivnějších lovných zařízení nebo strategií pro zamezení odlovu v souladu s článkem 14 společné rybářské politiky klesá;

V.

vzhledem k tomu, že Rada v posledních letech odstranila několik druhů ze seznamu celkových přípustných odlovů, čímž je rovněž odstranila z povinnosti vykládky;

W.

vzhledem k tomu, že povinnost vykládky není sama o sobě cílem, nýbrž nástrojem k dosažení cíle společné rybářské politiky, jímž je selektivita;

X.

vzhledem k tomu, že nedávno byly v rámci boje proti situacím blokačních druhů přijaty sdílené kvóty pro vedlejší úlovky;

Y.

vzhledem k tomu, že výměty nežádoucích úlovků jsou jevem, který existuje u veškerého rybolovu na světě, a nejde jen o výlučný problém Evropy; vzhledem k tomu, že vody Unie se vyznačují hojností smíšeného rybolovu; vzhledem k tomu, že několik třetích zemí a samosprávných území, včetně Kanady, Faerských ostrovů, Norska, Islandu, Chile a Nového Zélandu, zavedlo v různé míře zákaz výmětů; vzhledem k tomu, že další třetí země, např. Spojené státy americké, výměty nezakázaly, ale jejich právní předpisy v oblasti rybolovu využívají ke snížení nežádoucích úlovků jiný přístup; vzhledem k tomu, že zákaz výmětů v Norsku a na Islandu byl v reakci na konkrétní problémy během posledních 30 let upravován; vzhledem k tomu, že dopad zákazu výmětů v Chile stále není zcela znám, neboť se teprve začíná uplatňovat; vzhledem k tomu, že výměty jsou i nadále významným problémem při řízení rybolovu ze strany Nového Zélandu;

Z.

vzhledem k tomu, že zásada relativní stability ustavená poprvé v základním nařízení o společné rybářské politice z roku 1983 a uplatňovaná v praxi v nařízení o celkových přípustných odlovech a kvótách z téhož roku stanoví klíč pro rozdělování celkových přípustných odlovů podle členských států na základě zásad přidělování historických úlovků (1973–1978), podřízenosti stanovené v haagských preferencích z roku 1976 a jurisdikčních ztrát (1973–1976);

AA.

vzhledem k tomu, že o výmětech bylo zveřejněno téměř 4 000 vědeckých článků, z nichž se více než 3 700 týká průmyslového rybolovu a pouze necelých 200 se zaměřuje na drobný pobřežní rybolov;

AB.

vzhledem k tomu, že od roku 1950 zaznamenalo mnoho mořských druhů v různých skupinách v reakci na oteplování oceánů a biogeochemické změny na jejich stanovištích, jako je úbytek kyslíku, posun v zeměpisném rozšíření a v sezónních činnostech, což vedlo k posunu ve složení a hojnosti druhů a k produkci biomasy v ekosystémech od rovníku k pólům; vzhledem k tomu, že změna rozdělení rybích populací má dopad na budoucí řízení rybolovu, a tudíž i na provádění povinnosti vykládky;

AC.

vzhledem k tomu, že Komise provedla před předložením svého návrhu nového základního nařízení společné rybářské politiky v červenci 2011 posouzení socioekonomických dopadů politik snižování výmětů, avšak dosud neprovedla důkladnou analýzu jeho socioekonomického dopadu a dopadů na bezpečnost na palubě ani neposkytla odpovědi na obavy ohledně provádění, které vznesly poradní sbory a členské státy;

AD.

vzhledem k tomu, že rozsah snížení výmětů není dosud znám; vzhledem k tomu, že až pět členských států neodpovědělo na dotazník Komise týkající se provádění povinnosti vykládky v roce 2019 a dva z těchto států tak neučinily již v posledních třech letech;

AE.

vzhledem k tomu, že rozdíly v kontrole a prosazování povinnosti vykládky mohou vést k nerovným podmínkám v členských státech i mezi nimi; vzhledem k tomu, že ve svých zprávách hodnotících dodržování povinnosti vykládky zjistila Evropská agentura pro kontrolu rybolovu nedostatečné provádění ze strany členských států a předložila doporučení ke zlepšení kontroly;

AF.

vzhledem k tomu, že Komise musí Evropskému parlamentu a Radě předložit do 31. prosince 2022 zprávu o uplatňování společné rybářské politiky, včetně povinnosti vykládky;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

—

s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“),

—

s ohledem na článek 114 Smlouvy o fungování EU,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 7, 8, 11 a 16, čl. 17 odst. 2 a články 47 a 52,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (1),

—

s ohledem na prohlášení Komise o pořadatelích sportovních akcí, které je přílohou k legislativnímu usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (5) (směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (7),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (8),

—

s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/334 ze dne 1. března 2018 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online (9) a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. září 2017 nazvané „Boj proti nezákonnému obsahu on-line: Zvyšování odpovědnosti on-line platforem“ (COM(2017)0555),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Pokyny k některým aspektům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví“ (COM(2017)0708),

—

s ohledem na memorandum o porozumění ze dne 25. června 2018 zprostředkované Evropskou komisí týkající se reklamy na internetu a práv duševního vlastnictví a zprávu Komise o fungování memoranda o porozumění týkajícího se reklamy na internetu a práv duševního vlastnictví (SWD(2020)0167),

—

s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0139/2021),

A.

vzhledem k tomu, že sport hraje klíčovou úlohu, pokud jde o sociální, kulturní a hospodářskou prosperitu Unie a podporuje společné hodnoty solidarity, rozmanitosti a sociálního začleňování, čímž významně přispívá k hospodářství a společenskému rozvoji;

B.

vzhledem k tomu, že podle článku 165 Smlouvy o fungování Evropské unie přispívá Unie k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze; vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit i to, že sport napomáhá dosažení obecných cílů Unie, jako je ochrana životního prostředí, digitalizace a inkluzivita, a že Unie by se měla zaměřit na další rozvoj evropského rozměru sportu v digitálním prostředí a jeho zachování;

C.

vzhledem k tomu, že navíc sport učí hodnotám, jako je vzájemný respekt a porozumění, solidarita, rovnost, inkluzivita, rozmanitost, čestnost, spolupráce a občanská angažovanost, tyto hodnoty podporuje a současně významně přispívá k podpoře pedagogických a kulturních hodnot a lze ho označit za kulturní a sociální potřebu; vzhledem k tomu, že je zásadní, aby tyto hodnoty podporovali pořadatelé sportovních akcí, vysílací stanice, internetoví zprostředkovatelé, vnitrostátní orgány a další zúčastněné strany v odvětví sportu; vzhledem k tomu, že politika Unie v oblasti sportu musí podporovat cíle profesionálního i amatérského sportu a může pomoci řešit nadnárodní výzvy;

D.

vzhledem k tomu, že sport představuje prostředek integrace; vzhledem k tomu, že zúčastněné strany z oblasti sportu, obce a sportovní společenství by měly spolupracovat s cílem vybudovat udržitelnější a inkluzivnější odvětví sportu tím, že usnadní účast na sportovních akcích všem osobám, především lidem s omezenými příležitostmi, bez ohledu na jejich věk, pohlaví, zdravotní postižení nebo etnický původ;

E.

vzhledem k tomu, že fanouškovská základna je neoddělitelnou součástí sportovních akcí, a nikoli jen odbytištěm marketingových výrobků;

F.

vzhledem k tomu, že odvětví související se sportem představují 2,12 % HDP Unie a 2,72 % zaměstnanosti v Unii; vzhledem k tomu, že sportovní akce mají značný územní dopad z hlediska účasti a ekonomiky;

G.

vzhledem k tomu, že sport na místní úrovni je základem pro profesionální sport, jelikož malé sportovní kluby jsou páteří evropského amatérského sportu a významným způsobem přispívají k rozvoji mladých sportovců a fungují zejména na základě dobrovolnické činnosti; vzhledem k tomu, že k rozvoji masového sportu a šíření sportovních hodnot přispívá 35 milionů amatérských sportovců;

H.

vzhledem k tomu, že rozvoj digitálního prostředí a nových technologií usnadnil všem fanouškům přístup k přenosu sportovních akcí na různých přístrojích, takže se zvýšilo potenciální vystavení nezákonnému obsahu a rozšířil počet lidí, kteří mají k těmto přenosům přístup, což poskytuje příležitost ke zviditelnění i sportům, které se tradičně nepřenášejí; vzhledem k tomu, že to podpořilo i rozvoj nových obchodních modelů na internetu a nových způsobů vytváření příjmů; vzhledem k tomu, že to současně usnadnilo nezákonné internetové přenosy sportovních akcí a internetové pirátství v rámci Unie i mimo ni, což poškozuje jak profesionální, tak amatérský sport a ohrožuje pořádání a udržitelnost sportovních akcí, jakož i finanční stabilitu celého odvětví sportu;

I.

vzhledem k tomu, že ochrana práv duševního vlastnictví je základním právem zakotveným v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že význam a rozsah základních práv zakotvených v Listině stanoví Evropský soud pro lidská práva v souladu s příslušnou judikaturou;

J.

vzhledem k tomu, že fanouškovská kultura, která je založena na svobodě sdílet a prožívat sportovní zážitky jak v reálném čase, tak před sportovními akcemi i po nich, je zásadním prvkem úlohy, kterou sport hraje v evropské společnosti;

K.

vzhledem k tomu, že nezákonné přenosy sportovních akcí a šíření nezákonného obsahu na internetu způsobuje nejen významnou hospodářskou škodu sportovnímu odvětví, jež vede ke ztrátám na předplatném a na příjmech z reklamy, ale je také škodlivé pro koncové uživatele, jako jsou fanoušci a spotřebitelé, například tím, že jsou tito koncoví uživatelé vystaveni krádežím osobních údajů, škodlivému softwaru („malwaru“) nebo jiným formám poškození či újmy na internetu; vzhledem k tomu, že nezákonné přenosy sportovních akcí jsou často součástí narůstajících aktivit zločineckých organizací; vzhledem k tomu, že internetové pirátství ovlivňuje nejen živé sportovní přenosy prostřednictvím předplacených služeb, ale také volně dostupné vysílání sportovních akcí;

L.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a omezení přístupu ke sportovním akcím vedly k poklesu prodeje vstupenek na sportovní akce a zároveň vytvořily příležitosti k rozvoji předplatného sportovních kanálů a k rozšiřování publika prostřednictvím internetu a televize, jakož i k nezákonnému streamování sportovních akcí;

M.

vzhledem k tomu, že na rozdíl od jiných odvětví spočívá většina hodnoty přenosů sportovních akcí ve skutečnosti, že jde o živý přenos, a většina této hodnoty se ztratí po skončení akce; vzhledem k tomu, že nezákonné streamování sportovních akcí je nejškodlivější v prvních třiceti minutách poté, co se objeví na internetu; vzhledem k tomu, že v důsledku toho a pouze v této souvislosti je zapotřebí okamžitá reakce, která ukončí nezákonné vysílání sportovních přenosů přes internet;

N.

vzhledem k tomu, že opatření by se měla zaměřit na původ streamování nezákonného obsahu, konkrétně na subjekty umožňující provoz nezákonných internetových stránek, a nikoli na jednotlivé uživatele, jako jsou fanoušci a spotřebitelé, kteří jsou nedobrovolně a nevědomě zapojeni do nezákonného streamování;

O.

vzhledem k tomu, že v posledních letech narostl počet nových multimediálních kanálů pro nezákonné šíření živých sportovních akcí, přičemž mezi těmito kanály vyniká v důsledku rostoucího objemu nezákonné užívání televize přes internetový protokol (IPTV);

P.

vzhledem k tomu, že je třeba odlišit nezákonný přenos celé sportovní akce od krátkých úryvků sdílených mezi fanoušky a náležejících k fanouškovské kultuře, s cílem upozornit například na případy nenávistných výroků a rasismu, vzhledem k tomu, že tyto nezákonné přenosy je také třeba odlišit od obsahu legálně sdíleného v rámci omezení a výjimek stanovených autorským právem nebo obsahu sdíleného novináři za účelem informování široké veřejnosti, jak stanoví směrnice o audiovizuálních mediálních službách; vzhledem k tomu, že opatření na ochranu vysílacích práv před nelegálním užíváním a pirátstvím nesmí ovlivňovat svobodu tisku a schopnost zpravodajských sdělovacích prostředků informovat občany;

Q.

vzhledem k tomu, že některé významné sportovní akce jsou v obecném veřejném zájmu, a proto by měl být všem občanům zaručen přístup k informacím v reálném čase, na nějž by se neměla vztahovat nepřiměřená nebo nezákonná omezení; vzhledem k tomu, že se to týká i novinářů a zpravodajů, kteří mohou tyto informace v reálném čase poskytovat; vzhledem k tomu, že členské státy by měly podporovat vysílání významných sportovních akcí v rámci bezplatných programů jako formu populární kultury, jež hraje důležitou úlohu v životech občanů;

R.

vzhledem k tomu, že neustále roste počet držitelů práv, zprostředkovatelů a dalších poskytovatelů služeb, kteří vyvíjejí softwarové nástroje umožňující identifikovat nezákonné živé vysílání sportovních akcí s minimální chybovostí; vzhledem k tomu, že spolehlivost oznámení vydaných těmito držiteli práv, zprostředkovateli a dalšími poskytovateli služeb zároveň závisí na přesnosti a technické kvalitě softwarových nástrojů, které používají k identifikaci nezákonného živého vysílání sportovních akcí;

S.

vzhledem k tomu, že držitelé práv, zprostředkovatelé a další poskytovatelé služeb, jejichž softwarové nástroje jsou schopny účinně a spolehlivě identifikovat nezákonné živé vysílání sportovních akcí, by měli být považováni za „certifikované důvěryhodné oznamovatele“; vzhledem k tomu, že by mělo být vyžadováno splnění norem kvality a přesnosti, aby bylo možné osobu právně považovat za certifikovaného důvěryhodného oznamovatele; vzhledem k tomu, že upřednostňovanou možností, jak zajistit jednotné a účinné uznávání důvěryhodných oznamovatelů, by bylo osvědčení založené na společných unijních požadavcích;

T.

vzhledem k tomu, že Unie a členské státy by měly podporovat výzkum a inovace za účelem vývoje zdokonalených softwarových nástrojů pro identifikaci a oznamování nezákonného živého vysílání sportovních akcí;

U.

vzhledem k tomu, že ačkoli sportovní akce nejsou podle práva Unie chráněny autorským právem, ale jako takové jsou jedinečné a do této míry i originální, a díky tomu se mohou stát předmětem hodným ochrany srovnatelné s díly chráněnými autorským právem; vzhledem k tomu, že v právu Unie neexistuje harmonizovaná ochrana pro pořadatele sportovních akcí jako takových; vzhledem k tomu, že je však specifická ochrana pro pořadatele sportovních akcí zajištěna v právních předpisech některých členských států, čímž vzniká právní nejistota a roztříštěnost regulačního rámce Unie;

V.

vzhledem k tomu, že právo Unie poskytuje obecný rámec pro mechanismy pro oznamování nezákonného obsahu a přijímání opatření, který umožňuje odstranění nezákonných informací uchovávaných zprostředkovateli nebo znemožnění přístupu k nim; vzhledem k tomu, že právo Unie stanoví opatření pro prosazování občanského práva, která mohou justiční nebo správní orgány za určitých podmínek přijmout s cílem předcházet porušování práv duševního vlastnictví nebo mu zabránit;

W.

vzhledem k tomu, že však současný právní rámec neumožňuje nezbytný okamžitý zásah potřebný k nápravě nezákonného vysílání živého přenosu sportovních akcí; vzhledem k tomu, že některé členské státy navíc přijaly pravidla pro mechanismy pro oznamování nezákonného obsahu a přijímání opatření, která nejsou harmonizovaná na úrovni Unie;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—

s ohledem na články 165, 166 a 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2020 o utváření digitální budoucnosti Evropy (1),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 k propasti v digitálních dovednostech žen a mužů (2),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. června 2018, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027: Nová podoba vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk (COM(2020)0624),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (COM(2020)0625),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. února 2020 o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost (COM(2020)0064),

—

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ (COM(2020)0065),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. dubna 2018 s názvem „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018)0237),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

—

s ohledem na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci působící v rámci Komise ze dne 8. dubna 2019 s názvem „Etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o jazykové rovnosti v digitálním věku (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (7),

—

s ohledem na přehled informací poskytnutý tematickou sekcí Strukturální politika a politika soudržnosti v květnu 2020 o využívání umělé inteligence v kulturním a tvůrčím odvětví,

—

s ohledem na důkladnou analýzu využívání umělé inteligence v kulturním a tvůrčím odvětví, kterou v květnu 2020 provedla tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti,

—

s ohledem na studii „Vzdělávání a zaměstnanost žen v oblasti vědy, techniky a digitální ekonomiky, včetně umělé inteligence a jejích dopadů na rovnost žen a mužů“, kterou v dubnu provedla tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0127/2021),

A.

vzhledem k tomu, že technologie v oblasti umělé inteligence, které mohou mít přímý dopad na naši společnost, se rozvíjejí rychlým tempem a že se čím dál více využívají téměř ve všech oblastech našeho života, mimo jiné v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuálním odvětví; vzhledem k tomu, že umělá inteligence pravděpodobně pomůže zvýšit produktivitu práce a urychlit hospodářský růst;

B.

vzhledem k tomu, že vývoj, zavádění a používání umělé inteligence, včetně softwaru, algoritmů a dat, které umělá inteligence používá či generuje, by se měly řídit etickými zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti;

C.

vzhledem k tomu, že veřejné investice do umělé inteligence v Unii výrazně zaostávají za jinými velkými ekonomikami; vzhledem k tomu, že nedostatečné investice do umělé inteligence budou mít pravděpodobně dopad na konkurenceschopnost Unie ve všech odvětvích;

D.

vzhledem k tomu, že pro rozvoj etické umělé inteligence je nezbytný integrovaný přístup k umělé inteligenci a dostupnost, sběr a interpretace kvalitních, důvěryhodných, spravedlivých, transparentních, spolehlivých, bezpečných a kompatibilních dat;

E.

vzhledem k tomu, že článek 21 Listiny zakazuje diskriminaci na základě široké škály důvodů; vzhledem k tomu, že při vývoji, zavádění a používání systémů umělé inteligence by nemělo docházet k reprodukci těchto různých forem diskriminace;

F.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Unie zakotvenou ve Smlouvách a měla by se projevit ve všech oblastech její politiky, mj. v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuálním odvětví, stejně jako při vývoji technologií, jako je umělá inteligence;

G.

vzhledem k tomu, že zkušenosti z minulosti (zejména v technických oblastech) ukazují, že vývoj a inovace často vycházejí převážně z údajů o mužích a neodrážejí plně potřeby žen; vzhledem k tomu, že odstraňování této předpojatosti vyžaduje větší ostražitost, technická řešení a vypracování jasných požadavků na spravedlnost, odpovědnost a transparentnost;

H.

vzhledem k tomu, že neúplné a nepřesné soubory údajů, chybějící údaje roztříděné podle pohlaví a nesprávné algoritmy mohou narušit zpracování údajů v systému umělé inteligence a ohrozit dosažení rovnosti mezi ženami a muži ve společnosti; vzhledem k tomu, že údaje o znevýhodněných skupinách a vzájemně se ovlivňujících formách diskriminace jsou často neúplné, nebo dokonce chybějí;

I.

vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži, stereotypy a diskriminace mohou rovněž vznikat a být reprodukovány prostřednictvím jazyka a vyobrazení šířených médii a aplikacemi, které umělou inteligenci využívají; vzhledem k tomu, že vzdělávání, kulturní programy a audiovizuální obsah mají značný vliv na formování názorů a hodnot jednotlivců a jsou základním nástrojem v boji proti genderovým stereotypům, při zmenšování propastných rozdílů mezi ženami a muži v digitální oblasti a při utváření pozitivních vzorů; vzhledem k tomu, že před zavedením automatizovaných řešení pro tato klíčová odvětví společnosti musí být vytvořen etický a regulační rámec;

J.

vzhledem k tomu, že věda a inovace mohou přinést významné výhody, zejména pro ty, kdo nejvíce zaostávají, jako jsou ženy a dívky žijící v odlehlých oblastech; vzhledem k tomu, že vzdělávání v oblasti přírodních věd je důležité pro získání dovedností, důstojné práce a pracovních míst budoucnosti a pro nabourání genderových stereotypů, které je považují za obvykle mužské oblasti; vzhledem k tomu, že věda a vědecké myšlení mají pro demokratickou kulturu, která je zase velmi významná z hlediska prosazování rovnosti žen a mužů, zásadní význam;

K.

vzhledem k tomu, že s nějakou formou kybernetického násilí se už setkala každá desátá žena v EU starší 15 let a že kybernetické obtěžování je při vývoji umělé inteligence, a to i v oblasti vzdělávání, i nadále zdrojem obav; vzhledem k tomu, že kybernetické násilí je často zaměřeno na ženy ve veřejném životě, jako jsou aktivistky, političky a další veřejně činné osoby; vzhledem k tomu, že umělá inteligence a další vznikající technologie mohou hrát důležitou úlohu při předcházení kybernetickým útokům na ženy a dívky a při vzdělávání lidí;

L.

vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy nesou zvláštní odpovědnost za využívání, podporu a zajištění většího přínosu technologií umělé inteligence a také za zajištění bezpečnosti těchto technologií a jejich přispívání k blahobytu a zajišťování obecného zájmu Evropanů; vzhledem k tomu, že tyto technologie mohou výrazně přispět k dosažení našeho společného cíle, jímž je zlepšení života našich občanů a podpora prosperity v Unii tím, že pomohou přispět k rozvoji lepších strategií a inovací v řadě oblastí, zejména v oblasti vzdělávání, kultury a audiovizuálního odvětví;

M.

vzhledem k tomu, že většina umělé inteligence je založena na softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, což znamená, že tento zdrojový kód lze kontrolovat, upravovat a zdokonalovat;

N.

vzhledem k tomu, že může být nutné provést určité úpravy stávajících zvláštních legislativních nástrojů EU, aby bylo možné zohlednit digitální transformaci a řešit nové výzvy spojené s používáním technologií umělé inteligence v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuálním odvětví, jako je ochrana osobních údajů a soukromí, boj proti diskriminaci, podpora rovnosti žen a mužů, dodržování práv duševního vlastnictví, ochrana životního prostředí a práva spotřebitelů;

O.

vzhledem k tomu, že pro zajištění rovných podmínek je důležité poskytnout audiovizuálnímu odvětví přístup k údajům z globálních platforem a od hlavních aktérů;

P.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence a budoucí aplikace či vynálezy vytvořené pomocí umělé inteligence mohou mít podobně jako v případě jakékoli jiné technologie dvojí povahu; vzhledem k tomu, že umělá inteligence a související technologie vzbuzují mnoho obav, pokud jde o etickou stránku a transparentnost jejich vývoje, zavádění a používání, zejména shromažďování, používání a šíření dat; vzhledem k tomu, že je třeba pečlivě posoudit přínos a rizika technologií umělé inteligence v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuálním odvětví a zajistit důkladnou soustavnou analýzu jejich dopadu na všechny aspekty společnosti, aniž by došlo k omezení jejich potenciálu;

Q.

vzhledem k tomu, že cílem vzdělávání je naplnit lidský potenciál, rozvíjet kreativitu a dosáhnout skutečné sociální změny, neboť nesprávné používání systémů umělé inteligence založených na datech může bránit lidskému a sociálnímu rozvoji;

R.

vzhledem k tomu, že vzdělávání a příležitost se vzdělávat jsou základním právem; vzhledem k tomu, že vývoj, zavádění a používání technologií umělé inteligence v odvětví vzdělávání by se měly považovat za rizikové a měly by podléhat přísnějším požadavkům na bezpečnost, transparentnost, spravedlnost a odpovědnost;

S.

vzhledem k tomu, že kvalitní, rychlá, bezpečná a všudypřítomná konektivita, širokospektrý připojení, vysokokapacitní sítě, odbornost v oblasti informačních technologií a digitální dovednosti jsou spolu s digitálním vybavením a infrastrukturou, přijetím ze strany společnosti a cíleným a vhodným politickým rámcem jedním z předpokladů pro široké a úspěšné zavedení umělé inteligence v Unii; vzhledem k tomu, že z hlediska řešení přetrvávajících propastných rozdílů v digitální oblasti mezi regiony a občany v Unii má zásadní význam rovnoměrné zavádění této infrastruktury a vybavení v celé Unii;

T.

vzhledem k tomu, že k zajištění rovného a spravedlivého zastoupení celé společnosti při vývoji, zavádění a používání technologií umělé inteligence, včetně softwaru, algoritmů a dat, které používají a generují, je naprosto nezbytné věnovat se rozdílům mezi ženami a muži v oblasti vědy, techniky, inženýrství, umění a matematiky (STEAM);

U.

vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné zajistit, aby si všichni obyvatelé Unie už od raného věku osvojili dovednosti nutné pro lepší pochopení schopností umělé inteligence a jejích omezení, aby se mohli lépe připravit na čím dál častější přítomnost umělé inteligence a souvisejících technologií ve všech aspektech lidské činnosti a plně využít příležitostí, které umělá inteligence nabízí; vzhledem k tomu, že rozsáhlé získávání digitálních dovedností ve všech částech společnosti v Unii je základní podmínkou zajištění spravedlivé digitální transformace, které by byla pro všechny přínosem;

V.

vzhledem k tomu, že za účelem dosažení tohoto cíle musejí členské státy investovat do digitálního vzdělávání a mediální výchovy, vybavit školy příslušnou infrastrukturou a nezbytnými koncovými zařízeními a věnovat v učebních plánech větší pozornost zprostředkování digitálních dovedností a kompetencí;

W.

vzhledem k tomu, že umělou inteligenci a související technologie lze využívat ke zdokonalení učebních a výukových metod, zejména s cílem napomoci vzdělávacím systémům při využívání spravedlivých dat ke zvýšení rovnosti v oblasti vzdělávání a jeho kvality a zároveň prosazovat individualizované učební plány a širší přístup ke vzdělávání a zajistit dokonalejší plnění a automatizaci některých administrativních úkolů; vzhledem k tomu, že má-li být využívání umělé inteligence prospěšné pro celou společnost, je nutné zajistit rovný a spravedlivý přístup k digitálním technologiím a vysokorychlostnímu připojení; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zajistit dostupnost digitálního vzdělávání pro všechny, a to i pro osoby ze znevýhodněného prostředí a osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že výsledky učení nezávisejí na technologiích jako takových, ale na tom, jak umějí učitelé tyto technologie používat, tak aby to mělo z pedagogického hlediska smysl;

X.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence má zvláštní potenciál přinášet řešení každodenních výzev v oblasti vzdělávání, jako je personalizace učení, monitorování poruch učení a automatizace obsahu nebo znalostí odpovídajících konkrétnímu předmětu, a může zajistit lepší odborné vzdělávání a podpořit přechod na digitální společnost;

Y.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence by mohla mít praktické využití, pokud jde o omezení administrativní činnosti pedagogů a vzdělávacích institucí, a poskytnout jim tak více času na jejich hlavní výukovou a vzdělávací činnost;

Z.

vzhledem k tomu, že nové aplikace založené na umělé inteligenci v oblasti vzdělávání usnadňují dosažení pokroku v různých oborech, jako je studium jazyků a matematika;

AA.

vzhledem k tomu, že zkušenosti v oblasti individualizovaného vzdělávání za pomoci umělé inteligence mohou nejen vést k vyšší motivaci studentů a pomoci jim plně využít svého potenciálu, ale také snížit míru předčasného ukončování školní docházky;

AB.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence může díky lepšímu pochopení učebních metod a způsobů studentů stále více pomáhat učitelům dosáhnout větší efektivity, a to tím, že jim pomůže zjišťovat problémy s učením a lépe posoudit pokrok, kterého jednotliví žáci a studenti dosáhli;

AC.

vzhledem k tomu, že digitální trh práce v Unii postrádá téměř půl milionu odborníků v oblasti věd o datech velkého objemu a analýzy dat, které představují základ vývoje a využívání kvalitní a důvěryhodné umělé inteligence;

AD.

vzhledem k tomu, že využívání umělé inteligence v oblasti vzdělávání vyvolává obavy ohledně etického využívání údajů, práv účastníků vzdělávání, přístupu k údajům a ochrany osobních údajů, a představuje proto riziko z hlediska porušování základních práv, jako je vytváření stereotypních modelů týkajících se profilů a chování účastníků vzdělávání, což by mohlo vést k diskriminaci nebo ke škodám, neboť by docházelo k šíření špatných pedagogických postupů;

AE.

vzhledem k tomu, že kultura hraje při širokém využívání technologií umělé inteligence ústřední roli a že se díky rozvoji inovativních technologií a nástrojů a jejich účinnému uplatňování při naplňování potřeb tohoto odvětví stává klíčovou disciplínou pro zachování kulturního dědictví;

AF.

vzhledem k tomu, že technologie umělé inteligence lze využít k propagaci a ochraně kulturního dědictví, mimo jiné pomocí digitálních nástrojů k ochraně historických památek, hledáním nových způsobů, jak v širším měřítku a snáze zpřístupnit soubory dat obsahující kulturní díla, která jsou v držení kulturních institucí v celé Unii, a zároveň uživatelům usnadnit orientaci ve velkém množství kulturního a tvůrčího obsahu; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu má zásadní význam prosazování norem a rámců v oblasti interoperability;

AG.

vzhledem k tomu, že využívání umělé inteligence při vytváření kulturního a tvůrčího obsahu, zejména pokud jde o mediální obsah a doporučení ohledně personalizovaného obsahu, vyvolává otázky spojené s ochranou údajů, diskriminací a kulturní a jazykovou rozmanitostí i otázky ohledně nebezpečí produkce diskriminačních výstupů založených na neobjektivních vstupních datech a mohlo by vést k omezení různorodých názorů a plurality sdělovacích prostředků;

AH.

vzhledem k tomu, že doporučení ohledně personalizovaného obsahu vycházejícího z umělé inteligence se mohou často lépe zaměřit na konkrétní potřeby jednotlivců, včetně jejich kulturních a jazykových preferencí; vzhledem k tomu, že umělá inteligence může přispět k podpoře jazykové rozmanitosti v Unii a k rozsáhlejšímu šíření evropských audiovizuálních děl, zejména prostřednictvím automatizovaného opatřování titulky a dabování audiovizuálního obsahu do jiných jazyků; vzhledem k tomu, že máme-li podpořit kulturní a jazykovou rozmanitost, je naprosto nezbytné zajistit dostupnost obsahu sdělovacích prostředků v různých jazycích;

AI.

vzhledem k tomu, že umělá inteligence tím, že umožňuje automatizovat různé rutinní úkoly, interpretovat data, a dokonce vytvářet zprávy, jako je předpověď počasí a sportovní výsledky, vede v redakcích zpravodajství k zavádění inovací;

AJ.

poukazuje na to, že podpora počítačové lingvistiky za účelem vývoje umělé inteligence založené na právech prostřednictvím evropské mnohojazyčnosti představuje zvláštní inovační potenciál, který lze využít k tomu, aby byla v digitálním věku zajištěna demokratická celosvětová kulturní a informační výměna bez diskriminace;

AK.

vzhledem k tomu, že by technologie umělé inteligence mohly být přínosem pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a zajistit přístup osob se zdravotním postižením ke kulturnímu a tvůrčímu obsahu; vzhledem k tomu, že umělá inteligence již umožnila takové řešení, jako je rozpoznávání řeči, virtuální asistenti a digitální znázornění fyzických předmětů; vzhledem k tomu, že na zpřístupňování tohoto obsahu osobám se zdravotním postižením se už podílí digitální tvorba;

AL.

vzhledem k tomu, že aplikace umělé inteligence jsou v audiovizuálním odvětví všudypřítomné, zejména na platformách s audiovizuálním obsahem;

AM.

vzhledem k tomu, že technologie umělé inteligence proto přispívají k vytváření, plánování, řízení, produkci, distribuci, lokalizaci a ke spotřebě audiovizuálních mediálních produktů;

AN.

vzhledem k tomu, že zatímco lze umělou inteligenci využívat k vytváření falešného obsahu, jako jsou tzv. deepfakes, které se exponenciálně šíří a představují bezprostřední ohrožení demokracie, může být použita rovněž jako neocenitelný nástroj ke zjišťování takové zlovolné činnosti a k okamžitému boji proti ní, například prostřednictvím ověřování faktů v reálném čase nebo označování takového obsahu; vzhledem k tomu, že většinu materiálů typu deepfake lze snadno rozpoznat; vzhledem k tomu, že zároveň jsou nástroje pro jejich odhalování využívající umělou inteligenci při označování a filtrování takového obsahu obecně úspěšné; vzhledem k tomu, že v této oblasti neexistuje žádný právní rámec;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu ze dne 12. prosince 2015,

—

s ohledem na cíl udržitelného rozvoje OSN č. 7 „Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2016 nazvané „Strategie EU pro vytápění a chlazení“ (COM(2016)0051),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o „Zelené dohodě pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“ (COM(2020)0299),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (COM(2020)0562),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Renovační vlna pro Evropu – ekologičtější budovy, nová pracovní místa a lepší životní podmínky“ (COM(2020)0662),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie EU ke snížení emisí methanu“ (COM(2020)0663),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 o stavu energetické unie (COM(2020)0950),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti čisté energie (COM(2020)0953),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 o pokroku v otázce energetické účinnosti (COM(2020)0954),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (COM(2020)0952),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 nazvanou „Ceny energií a náklady na energie v Evropě“ (COM(2020)0951),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020)0741),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2019 o budoucnosti energetických systémů v energetické unii, které zajistí transformaci energetiky a dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 i v dalším období,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. prosince 2020 o novém cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,

—

s ohledem na vodíkovou iniciativu zahájenou rakouským předsednictvím Rady v Linci ve dnech 17. a 18. září 2018,

—

s ohledem na iniciativu pro udržitelnou a inteligentní plynárenskou infrastrukturu pro Evropu, kterou zahájilo rumunské předsednictví Rady v Bukurešti ve dnech 1. a 2. dubna 2019,

—

s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (3) (dále jen „nařízení TEN-E“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (4), které je v současnosti revidováno (dále jen „nařízení o nástroji pro propojení Evropy“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (7) (dále jen „směrnice o obnovitelných zdrojích energie“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (8),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (10),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2 (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP25) (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2020 o komplexním evropském přístupu k ukládání energie (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o revizi hlavních směrů pro transevropské energetické infrastruktury (17),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0062/2021),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament, Rada a Komise podpořily cíl klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou a na základě rovnosti a nejlepších dostupných vědeckých poznatků, a to s cílem omezit celosvětové zvyšování teploty na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí;

B.

vzhledem k tomu, že Komise navrhla společný cíl snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030, zatímco Parlament schválil cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 60 %;

C.

vzhledem k tomu, že zpráva o stavu energetické unie z roku 2020 ukázala, že poptávka po energii v EU celkově klesá, ale roste v některých odvětvích, jako je doprava a informační a komunikační technologie (IKT);

D.

vzhledem k tomu, že budovy jsou odpovědné za přibližně 40 % celkové spotřeby energie v EU a za 36 % emisí skleníkových plynů z energie a že IKT představují 5–9 % celosvětové spotřeby elektřiny;

E.

vzhledem k tomu, že 70 % primární energie použité v EU v roce 2017 pocházelo z fosilních paliv (ropy, zemního plynu a uhlí) (18);

F.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že přibližně třetina celosvětových emisí methanu pochází z odvětví energetiky;

G.

vzhledem k tomu, že dosažení klimatické neutrality vyžaduje přechod od systému založeného převážně na fosilních palivech směrem k vysoce energeticky účinnému, klimaticky neutrálnímu systému založenému na obnovitelných zdrojích;

H.

vzhledem k tomu, že integrace energetického systému znamená koordinované plánování a provoz energetického systému jako celku, napříč různými energetickými nosiči a propojenou infrastrukturou, a veškerých konečných spotřebitelů;

I.

vzhledem k tomu, že integrace energetického systému může reagovat na řadu výzev vyplývajících z transformace energetiky, a zejména na výzvu dekarbonizace, optimalizace a vyvažování energetických sítí, a tak zaručit bezpečnost dodávek a podpořit strategickou autonomii EU;

J.

vzhledem k tomu, že dvojí ekologická a digitální transformace energetických sítí bude vyžadovat bezprecedentní veřejné a soukromé investice do modernizace infrastruktury a v případě potřeby zavádění nové infrastruktury, jakož i investice do renovace budov a do výzkumu a vývoje;

K.

vzhledem k tomu, že integrace energetického systému může urychlit přechod na klimaticky neutrální ekonomiku a zároveň usilovat o udržení nákladů evropských občanů, orgánů a podniků v realistických mezích, a přitom posílit energetickou bezpečnost, chránit zdraví a životní prostředí a podpořit růst, inovace a globální vedoucí postavení v průmyslu; vzhledem k tomu, že je třeba provést nákladově efektivní integraci odvětví energetiky;

L.

vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) 2018/1999 by se zásada „energetická účinnost v první řadě“ měla účinně uplatňovat při veškerém plánování energetické nabídky a poptávky a při politickém a investičním rozhodování, což znamená, že každé rozhodnutí by mělo být systematicky posuzováno z hlediska alternativních nákladově efektivních, technicky, ekonomicky a environmentálně rozumných opatření v oblasti energetické účinnosti;

M.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 ukázala, že je nezbytné spoléhat se na bezpečný a flexibilní energetický systém; vzhledem k tomu, že další náklady na elektřinu a vytápění zvýšily tlak na domácnosti;

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,

—

s ohledem na dohodu přijatou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21) v Paříži dne 12. prosince 2015 (Pařížská dohoda),

—

s ohledem na zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Global Warming of 1.5 oC“ (Globální oteplování o 1,5 oC) ze dne 8. října 2018 a „Ocean and Cryosphere in a Changing Climate“ (Oceán a kryosféra v měnícím se podnebí) ze dne 25. září 2019,

—

s ohledem na zprávy Programu OSN pro životní prostředí o nedostatečném snižování uhlíku zveřejněné v roce 2019 a 2020,

—

s ohledem na prohlášení OECD ze dne 23. února 2018 o posílení malých a středních podniků a podnikání v zájmu produktivity a růstu podporujícího začlenění,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 s názvem „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

—

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 1. července 2020 nazvané „Plán pro čistý vodík – příspěvek místních a regionálních orgánů ke klimaticky neutrální Evropě“ (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“ (COM(2020)0299),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020)0741),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie EU ke snížení emisí methanu“ (COM(2020)0663),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 nazvanou „Zpráva o stavu energetické unie podle nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu za rok 2020“ (COM(2020)0950),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (COM(2020)0562),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 s názvem „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (2) (směrnice o obnovitelných zdrojích energie),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (4) (směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2 (5);

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (6) (nařízení TEN-E),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (7), které je v současnosti revidováno,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (8) (směrnice o systému ETS),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu k ukládání energie (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o revizi hlavních směrů pro transevropské energetické infrastruktury (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v Evropské unii: Čas jednat! (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o urychlení inovací v oblasti čisté energie (15),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0116/2021),

A.

vzhledem k tomu, že EU schválila Pařížskou dohodu, Zelenou dohodu pro Evropu a cíl spočívající v nákladově efektivním a spravedlivém přechodu, který by nejpozději do roku 2050 vedl ke klimatické neutralitě;

B.

vzhledem k tomu, že Komise navrhla zvýšit cíl EU pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na alespoň 55 % oproti úrovni z roku 1990, a vzhledem k tomu, že Parlament podpořil cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990;

C.

vzhledem k tomu, že fosilní paliva jsou z velké části odpovědná za globální oteplování, a vzhledem k tomu, že cílem Pařížské dohody je omezit nárůst globální teploty výrazně pod 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokračovat v úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 oC;

D.

vzhledem k tomu, že přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů vyžaduje veřejně řízený rychlý a spravedlivý přechod k energetickému systému, který je z velké části založen na obnovitelných zdrojích a velmi účinně využívá zdroje a energii a který zajistí udržitelnost a zdraví, zapojení občanů, zmírnění energetické chudoby v celé EU, bezpečnost dodávek, přístupnost a cenovou dostupnost energie a konkurenceschopnost cen energie;

E.

vzhledem k tomu, že je nezbytné používat čistá alternativní paliva a rozvíjet jejich využití s cílem co nejdříve postupně ukončit používání fosilních paliv a zajistit konkurenceschopnost průmyslu EU; vzhledem k tomu, že vodík z obnovitelných zdrojů má nevyužitý potenciál k tomu, aby se stal takovou alternativou;

F.

vzhledem k tomu, že vodík lze využít jako vstupní surovinu nebo zdroj energie v průmyslových a chemických procesech, v letecké, námořní a těžké silniční dopravě a při vytápění, k dekarbonizaci odvětví, ve kterých není přímá elektrifikace technologicky možná nebo konkurenceschopná, a ke skladování energie za účelem vyvážení energetického systému v případě potřeby, a že tedy hraje významnou roli v integraci energetického systému;

G.

vzhledem k tomu, že vodík dnes tvoří přibližně 2 % skladby zdrojů energie v EU, přičemž 95 % z tohoto vodíku se vyrábí za použití fosilních paliv, čímž ročně dochází k uvolnění 70–100 milionů tun CO2, zatímco na celosvětové úrovni představuje 2,5 % emisí skleníkových plynů, přičemž méně než 1 % vodíku, který se v současné době vyrábí, je využíváno jako nosič energie; vzhledem k tomu, že podle některých výzkumů by energie z obnovitelných zdrojů mohla v roce 2050 představovat až 100 % skladby zdrojů energie v EU, z čehož by vodíku mohlo připadnout celkově až 20 %, mezi 20 až 50 % energie využívané v dopravě a 5 až 20 % energie využívané v průmyslu;

H.

vzhledem k tomu, že vodík, jehož se každý rok vyrobí celosvětově 120 Mt, se vyrábí jednak jako vedlejší produkt rafinérského a chemického průmyslu (70 Mt), jednak ve specializovaných výrobních zařízeních (50 Mt); vzhledem k tomu, že většina vodíku se vyrábí z fosilních paliv – celosvětově se k výrobě vodíku používá 6 % zemního plynu a 2 % uhlí –, přičemž méně než 0,1 % vodíku se vyrábí elektrolýzou vody;

I.

vzhledem k tomu, že celková kapacita výroby vodíku v Evropském hospodářském prostoru (EHP) na konci roku 2018 byla odhadnuta na 11,5 Mt ročně, a vzhledem k tomu, že celková instalovaná kapacita elektrolyzérů v EHP činí přibližně 1 GW, což představuje 1–4 % celkové výrobní kapacity vodíku; vzhledem k tomu, že celkový podíl výroby vodíku z fosilních paliv se zachycováním a ukládáním uhlíku (nízkouhlíkový vodík) v EHP činí přibližně 0,7 % (s výjimkou vedlejších produktů);

J.

vzhledem k tomu, že 43 % celosvětové výroby vodíku se využívá k výrobě amoniaku, přičemž ten se používá převážně k výrobě zemědělských hnojiv na bázi amoniaku, 52 % celosvětové výroby vodíku se využívá pro rafinaci a desulfurizaci uhlovodíků a 5 % světové výroby vodíku se používá pro syntézu metanolu a další účely;

K.

vzhledem k tomu, že současné náklady na uhlík z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový vodík činí 2,5 až 5,5 EUR na kg, zatímco náklady na výrobu vodíku na bázi fosilních paliv činí přibližně 1,50 EUR na kg; vzhledem k tomu, že současná skladba elektrické energie ve většině členských států by vyráběla vodík z elektrolýzy s vyššími emisemi než vodík z fosilních paliv;

L.

vzhledem k tomu, že vodík může uchovávat energii ve velkém množství po dlouhou dobu, a je proto schopen překlenout sezónní výkyvy poptávky; vzhledem k tomu, že vodík může být přepravován nákladními automobily, loděmi nebo potrubím, a proto umožňuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů tam, kde je nejúčinnější, a umožňuje přepravu na dlouhé vzdálenosti, aniž by to zatěžovalo elektrizační soustavu;

M.

vzhledem k tomu, že k dekarbonizaci všech hospodářských odvětví bude zapotřebí vyššího podílu obnovitelných zdrojů energie, což by mohlo vést k větší nestabilitě elektrizační soustavy, zatímco poptávka po skladování energie se bude muset výrazně zvýšit, aby byly zajištěny dodávky energie;

N.

vzhledem k tomu, že výroba oceli představuje celosvětově přibližně 10 % přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů a námořní doprava vypouští přibližně 2,5 % emisí skleníkových plynů, a vzhledem k tomu, že rozvoj vodíku z obnovitelných zdrojů by mohl přispět ke snížení emisí v těchto odvětvích;

O.

vzhledem k tomu, že doprava je odpovědná za přibližně 27 % celkových emisí skleníkových plynů v EU; vzhledem k tomu, že vodík má řadu použití napříč odvětvím průmyslu, elektřiny a stavebnictví a nabízí velký potenciál coby alternativní palivo pro odvětví dopravy, avšak vzhledem k tomu, že možnosti vodíku uvedené na trh pro různé druhy dopravy jsou stále omezené;

P.

vzhledem k tomu, že automobily na elektrické baterie mají potenciál převzít významnou část trhu osobních vozidel; vzhledem k tomu, že těžká doprava je odvětvím, které je obtížné dekarbonizovat a kde je přímá elektrifikace omezena z důvodu nízké nákladové efektivnosti a z technických důvodů; vzhledem k tomu, že u těžkých nákladních vozidel, vlaků na neelektrifikovaných tratích, nákladních lodí a letadel představují baterie praktickou překážku, a vzhledem k tomu, že to vytvoří příležitosti pro jiné nosiče energie, jako je vodík, neboť je možné jej ve velkém množství uchovávat na palubě vozidla nebo plavidla, umožňuje v případě potřeby rychlé doplnění paliva a jeho jediným odpadním produktem je voda;

Q.

vzhledem k tomu, že udržitelná a konkurenceschopná vodíková ekonomika je pro EU příležitostí k posílení jejího hospodářství, zejména po hospodářském útlumu způsobeném pandemií COVID-19, neboť by mohla do roku 2030 vytvořit až jeden milion přímých, vysoce kvalitních pracovních míst a 5,4 milionu takovým míst do roku 2050, a vzhledem k tomu, že by to mohlo být příležitostí pro regiony, které jsou v současnosti silně závislé na tradičních zdrojích energie a po ukončení používání fosilních paliv budou ohroženy chudobou; vzhledem k tomu, že potenciál pro vytváření pracovních míst v odvětví vodíku z obnovitelných zdrojů je odhadován na 10 300 pracovních míst na 1 miliardu EUR investic, přičemž toto číslo by ještě mohla doplnit pracovní místa vytvořená v odvětví elektřiny z obnovitelných zdrojů;

R.

vzhledem k tomu, že budování udržitelného a konkurenceschopného trhu s vodíkem, který včas a nákladově efektivním způsobem přispívá k cíli EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050, vyžaduje dobře rozvinutou přepravní a distribuční infrastrukturu, která bude vodík účinně přepravovat z výrobních zařízení do míst spotřeby v EU;

S.

vzhledem k tomu, že k vývoji vodíkových systémů mohou členské státy přistupovat různě, a to s ohledem na rozdíly ve struktuře stávající plynárenské infrastruktury, schopnost jednotlivých zemí rozvíjet různé způsoby výroby vodíku, jejich potenciál pro inovace a rozdílnou poptávku po vodíku v různých průmyslových odvětvích v každém členském státě;

T.

vzhledem k tomu, že téměř všechny členské státy do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zahrnuly plány týkající se vodíku a že 26 členských států podepsalo vodíkovou iniciativu;

U.

vzhledem k tomu, že energetický systém EU by měl být udržitelný z hlediska životního prostředí a ekonomicky konkurenceschopný, a vzhledem k tomu, že veškeré sledované technologické směry by měly být založeny na prokázaných a spolehlivých odhadech, které by v předvídatelném časovém horizontu vedly ke vzniku smysluplných podnikatelských příležitostí s cílem zajistit, aby náklady na ně neohrožovaly konkurenceschopnost průmyslových odvětví v EU ani dobré životní podmínky občanů;

V.

vzhledem k tomu, že by měly být vzaty v úvahu značné energetické ztráty během výroby, přepravy, skladování a zpracování vodíku;

W.

vzhledem k tomu, že platný legislativní rámec upravující zemní plyn zajišťuje spotřebitelům v EU již řadu let bezpečnost dodávek a cenovou dostupnost energie, a proto by mohl sloužit jako vzor pro podporu rozvoje budoucího celounijního trhu s vodíkem z obnovitelných zdrojů;

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.