Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2022/C 11/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 2, 3.1.2022

Dřívější publikace

Úř. věst. C 513, 20.12.2021

Úř. věst. C 502, 13.12.2021

Úř. věst. C 490, 6.12.2021

Úř. věst. C 481, 29.11.2021

Úř. věst. C 471, 22.11.2021

Úř. věst. C 462, 15.11.2021

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam – Nizozemsko) – Stichting Cartel Compensation, Equilib Netherlands BV v. Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV a další

(Věc C-819/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 81 ES, 84 ES a 85 ES - Článek 53 Dohody o EHP - Kartelové dohody - Jednání podniků v odvětví letecké dopravy mezi Evropským hospodářským prostorem (EHP) a třetími zeměmi, ke kterému došlo za působnosti článků 84 ES a 85 ES - Žaloba na náhradu škody - Pravomoc vnitrostátních soudů používat článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP“)

(2022/C 11/02)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Stichting Cartel Compensation, Equilib Netherlands BV

Žalované: Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV, Martinair Holland NV, Deutsche Lufthansa AG, Lufthansa Cargo AG, British Airways plc, Air France SA, Singapore Airlines Ltd, Singapore Airlines Cargo Pte Ltd, Swiss International Air Lines AG, Air Canada, Cathay Pacific Airways Ltd, Scandinavian Airlines System Denmark-Norway-Sweden, SAS AB, SAS Cargo Group A/S

Výrok

Články 81 ES, 84 ES a 85 ES, jakož i článek 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátní soud je příslušný k použití článku 81 ES nebo článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru v rámci soukromoprávního sporu týkajícího se žaloby na náhradu škody, která mu byla předložena po vstupu nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 [ES] v platnost, na jednání podniků v odvětví letecké dopravy mezi členským státem a třetí zemí, jinou než Švýcarsko, ke kterému došlo před 1. květnem 2004, na jednání podniků v odvětví letecké dopravy mezi členským státem a Švýcarskem, ke kterému došlo před 1. červnem 2002 a na jednání podniků v odvětví letecké dopravy mezi zemí Evropského hospodářského prostoru, která není členským státem, a třetí zemí, ke kterému došlo před 19. květnem 2005, i kdyby v souvislosti s tímto jednáním nebylo přijato žádné rozhodnutí na základě článku 84 ES nebo článku 85 ES, pokud uvedené jednání mohlo ovlivnit obchod mezi členskými státy a obchod mezi smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

---

(1)  Úř. věst. C 95, 23.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Specializiran nakazatelen sad – Bulharsko) – trestní řízení proti Ivanu Gavanozovovi

(Věc C-852/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Směrnice 2014/41/EU - Evropský vyšetřovací příkaz v trestních věcech - Článek 14 - Žaloba - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Neexistence opravných prostředků ve vydávajícím členském státě - Rozhodnutí nařizující prohlídky, zajištění věci a výslech svědka prostřednictvím videokonference“)

(2022/C 11/03)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Specializiran nakazatelen sad

Účastník původního trestního řízení

Ivan Gavanozov

Výrok

1)

Článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech ve spojení s čl. 24 odst. 7 této směrnice a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu vydávajícího evropský vyšetřovací příkaz, která nestanoví žádný opravný prostředek proti vydání evropského vyšetřovacího příkazu k prohlídkám a zajištění věci, jakož i provedení výslechu svědka prostřednictvím videokonference.

2)

Článek 6 směrnice 2014/41 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 4 odst. 3 SEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušný orgán členského státu vydal evropský vyšetřovací příkaz k prohlídkám a zajištění věci, jakož i provedení výslechu svědka prostřednictvím videokonference, pokud právní úprava tohoto členského státu nestanoví žádný opravný prostředek proti vydání takového evropského vyšetřovacího příkazu.

---

(1)  Úř. věst. C 68, 2.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 – Autostrada Wielkopolska S.A. v. Evropská komise, Polská republika

(Věc C-933/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Koncese na zpoplatněnou dálnici - Zákon, kterým se určitá vozidla osvobozují od mýtného - Náhrada poskytnutá držiteli koncese členským státem z důvodu ušlých příjmů - Virtuální mýtné - Náhrada, kterou Evropská komise považuje za nadměrnou a zahrnující podporu - Rozhodnutí Komise, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem a ukládá její navrácení - Procesní práva příjemce podpory - Povinnost Komise vykonávat zvláštní dohled - Pojem ‚státní podpory‘ - Zvýhodnění - Očekávané zlepšení finanční situace držitele koncese - Kritérium soukromého hospodářského subjektu v tržním hospodářství - Zkreslení důkazů - Nedostatek odůvodnění - Zkreslení sporného rozhodnutí - Nahrazení odůvodnění - Obrácení důkazního břemene - Porušení zásady přednosti unijního práva - Soudní přezkum, který má provést Tribunál - Povinnosti a meze“)

(2022/C 11/04)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Autostrada Wielkopolska S.A. (zástupci: O. Geiss, Rechtsanwalt a T. Siakka, dikigoros)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: L. Armati, K. Herrmann a S. Noë, zmocněnci), Polská republika (zástupci: B. Majczyna a M. Rzotkiewicz, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Autostrada Wielkopolska S. A. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Polská republika ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 87, 16.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin – Německo) – Energieversorgungscenter Dresden-Wilschdorf GmbH & Co. KG v. Bundesrepublik Deutschland

(Věc C-938/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Směrnice 2003/87/ES - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Článek 2 odst. 1 - Rozsah působnosti - Článek 3 písm. e) - Pojem ‚zařízení‘ - Vliv na emise a znečištění - Vedlejší jednotky, které jako takové neprodukují emise skleníkových plynů - Článek 10a - Přechodný režim bezplatného přidělování povolenek - Šablona pro shromažďování údajů - Opravená kvóta pro způsobilost - Metoda výpočtu - Rozhodnutí 2011/278/EU - Článek 6 odst. 1 třetí pododstavec - Vývoz chladu do subjektu, který je součástí odvětví, které je vystaveno závažnému riziku úniku uhlíku“)

(2022/C 11/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Energieversorgungscenter Dresden-Wilschdorf GmbH & Co. KG

Žalovaná: Bundesrepublik Deutschland

Výrok

1)

Článek 2 odst. 1 a čl. 3 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje, aby byly do hranic zařízení podléhajícího systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů na úrovni Evropské unie zahrnuty vedlejší jednotky, které neprodukují emise skleníkových plynů, pokud tyto jednotky splňují kritéria stanovená v čl. 3 písm. e) uvedené směrnice, v pozměněném znění, a zejména pokud mohou mít dopad na emise a znečištění související se skleníkovými plyny uvedenými v příloze II téže směrnice, v pozměněném znění.

2)

Opravená kvóta pro způsobilost uvedená v šabloně pro shromažďování údajů vypracované Evropskou komisí na základě čl. 7 odst. 5 rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, představuje i v případě, že měřitelné teplo dovezené ze zařízení, které nepodléhá systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů na úrovni Evropské unie, může být přičteno konkrétnímu toku tepla, jednotnou kvótu, která musí být zejména pro účely výpočtu počtu emisních povolenek přidělených bezplatně dílčímu zařízení pro referenční úroveň tepla vypočtena a uplatněna na základě komplexního přístupu k tokům tepla tohoto dílčího zařízení.

3)

Článek 6 odst. 1 třetí pododstavec rozhodnutí 2011/278 musí být vykládán v tom smyslu, že proces dílčího zařízení pro referenční úroveň tepla nespadá do odvětví nebo pododvětví, u něhož se má za to, že mu hrozí značné riziko úniku uhlíku, pokud se tento proces týká tepla spotřebovaného za účelem výroby chladu vyvezeného a spotřebovaného v rámci subjektu, který nepodléhá systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů na úrovni Evropské unie a pochází z odvětví nebo pododvětví, u něhož se má za to, že mu hrozí značné riziko úniku uhlíku, jelikož tento subjekt není spotřebitelem tepla.

---

(1)  Úř. věst. C 103, 30.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – UAB „Manpower Lit“ v. E.S., M.L., M.P., V.V., R.V.

(Věc C-948/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Agenturní zaměstnávání - Směrnice 2008/104/ES - Článek 1 - Působnost - Pojmy ‚veřejný podnik‘ a ‚provozování hospodářské činnosti‘ - Agentury Evropské unie - Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) jakožto ‚uživatel‘ ve smyslu čl. 1 odst. 2 této směrnice - Článek 5 odst. 1 - Zásada rovného zacházení - Základní pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání - Pojem ‚stejné pracovní místo‘ - Nařízení (ES) č. 1922/2006 - Článek 335 SFEU - Zásada správní samostatnosti orgánů Unie - Článek 336 SFEU - Služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie“)

(2022/C 11/06)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: UAB „Manpower Lit“

Žalovaní: E.S., M.L., M.P., V.V., R.V.

Výrok

1)

Článek 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání musí být vykládán v tom smyslu, že tato směrnice se vztahuje na situaci, kdy agentura práce přidělí Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) osoby, které mají pracovní smlouvu s touto agenturou, aby u tohoto institutu vykonávali práci.

2)

Článek 5 odst. 1 směrnice 2008/104 musí být vykládán v tom smyslu, že pracovní místo zastávané zaměstnancem agentury práce, který byl přidělen Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), může být považováno za „stejné pracovní místo“ ve smyslu tohoto ustanovení, i tehdy, když všechna pracovní místa, pro která EIGE zaměstnává pracovníky přímo, zahrnují úkoly, které mohou být plněny pouze osobami, na něž se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 77, 9.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 9. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – LW v. Spolková republika Německo

(Věc C-91/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná politika v oblasti azylu a doplňkové ochrany - Normy, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany - Směrnice 2011/95/EU - Články 3 a 23 - Příznivější normy, které mohou členské státy zachovat nebo zavést za účelem rozšíření práva na azyl nebo nároku na doplňkovou ochranu na rodinné příslušníky osoby požívající mezinárodní ochrany - Přiznání postavení uprchlíka nezletilému dítěti odvozené od postavení uprchlíka jeho rodiče - Zachování celistvosti rodiny - Nejlepší zájmy dítěte“)

(2022/C 11/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: LW

Žalovaná: Spolková republika Německo

Výrok

Článek 3 a čl. 23 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát na základě příznivějších vnitrostátních ustanovení přiznal za účelem zachování celistvosti rodiny odvozené postavení uprchlíka nezletilému dítěti státního příslušníka třetí země, jemuž bylo toto postavení přiznáno na základě režimu zavedeného touto směrnicí, a to i v případě, kdy se toto dítě narodilo na území tohoto členského státu a má po druhém rodiči státní příslušnost jiné třetí země, ve které není vystaveno nebezpečí pronásledování, za podmínky, že se na toto dítě nevztahuje jeden z důvodů pro vyloučení uvedených v čl. 12 odst. 2 uvedené směrnice a že toto dítě nemá na základě své státní příslušnosti nebo jiného prvku charakterizujícího jeho osobní právní postavení právo na příznivější zacházení v uvedeném členském státě, než je zacházení vyplývající z přiznání postavení uprchlíka. V tomto ohledu není relevantní, zda je po dítěti a jeho rodičích možné a přiměřené požadovat, aby se usadili v této jiné třetí zemi.

---

(1)  Úř. věst. C 209, 22.6.2020.

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 – Řecká republika v. Evropská komise

(Věc C-106/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Společná zemědělská politika - EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování Evropskou unií - Výdaje vynaložené Řeckou republikou - Postup schvalování souladu - Žalobní důvod uplatněný poprvé během ústní části řízení v prvním stupni - Nařízení (ES) č. 796/2004 - Článek 2 bod 2 - Nařízení (EU) č. 1307/2013 - Článek 4 odst. 1 písm. h) - Pojem ‚stálá pastvina‘ - Zkreslení důkazů - Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 - Článek 12 odst. 4 - Jednorázová oprava - Podmínky - Důkazní břemeno“)

(2022/C 11/08)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Řecká republika (zástupkyně: E. Tsaousi, E. Leftheriotou a A. Vasilopoulou, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: M. Konstantinidis a A. Sauka, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 161, 11.5.2020.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. listopadu 2021 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Chancery Division (business and property courts, insolvency and companies list) – Spojené království] – BJ, jednající jako insolvenční správce pana M, OV, jednající jako insolvenční správce pana M v. paní M, MH, ILA, pan M

(Věc C-168/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb osob - Občanství Unie - Článek 21 SFEU - Svoboda usazování - Článek 49 SFEU - Rovné zacházení - Směrnice 2004/38/ES - Článek 24 odst. 1 - Právní úprava Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, podle níž je zásadě v úplné a automatické vyloučení důchodových nároků vyplývajících z penzijního plánu z majetkové podstaty v insolvenčním řízení podmíněno schválením dotčeného penzijního plánu pro daňové účely - Uložení tohoto požadavku občanovi Unie, který využil svobodu volného pohybu za účelem trvalého výkonu samostatně výdělečné činnosti ve Spojeném království, v insolvenčním řízení - Důchodové nároky, které tomuto občanovi Unie plynou z penzijního plánu zřízeného a schváleného pro daňové účely v členském státě jeho původu - Nevyloučení těchto důchodových nároků z majetkové podstaty v insolvenčním řízení - Použití režimu vyloučení z majetkové podstaty v insolvenčním řízení, který je pro úpadce podstatně méně výhodný, na tyto důchodové nároky“)

(2022/C 11/09)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Chancery Division (business and property courts, insolvency and companies list)

Účastníci původního řízení

Žalobci: BJ, jednající jako insolvenční správce pana M, OV, jednající jako insolvenční správce pana M

Žalovaní: paní M, MH, ILA, pan M

Výrok

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání ustanovení práva členského státu, které podmiňuje v zásadě neomezené a automatické vyloučení důchodových nároků plynoucích z penzijního plánu z majetkové podstaty v insolvenčním řízení tím, že v okamžiku úpadku byl dotčený plán v tomto státě schválen pro daňové účely, jestliže je tato povinnost uložena v situaci, kdy občanovi Unie, který před prohlášením úpadku využil svobodu volného pohybu, když se v tomto státě natrvalo usadil, aby zde vykonával samostatnou výdělečnou činnost, plynuly důchodové nároky z penzijního plánu zřízeného a schváleného pro daňové účely v členském státě původu, ledaže je omezení svobody usazování, k němuž došlo v důsledku uvedeného vnitrostátního ustanovení, odůvodněno, neboť odpovídá naléhavému důvodu obecného zájmu, může zaručit uskutečnění cíle, který sleduje, a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

---

(1)  Úř. věst. C 262, 10.8.2020.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná The Labour Court, Ireland – Irsko) – MG v. Dublin City Council

(Věc C-214/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Úprava pracovní doby - Směrnice 2003/88/EHS - Článek 2 - Pojem ‚pracovní doba‘ - Záložní hasič - Pracovní pohotovost v režimu pracovní pohotovosti na zavolání - Výkon samostatné výdělečné činnosti během doby pracovní pohotovosti - Omezení vyplývající z režimu pracovní pohotovosti na zavolání“)

(2022/C 11/10)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

The Labour Court, Ireland

Účastníci původního řízení

Žalobce: MG

Žalovaný: Dublin City Council

Výrok

Článek 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládán v tom smyslu, že doba pracovní pohotovosti záložního hasiče v režimu pracovní pohotovosti na zavolání, během níž tento pracovník vykonává se souhlasem svého zaměstnavatele samostatnou výdělečnou činnost, ale v případě povolání k zásahu se musí dostavit na svou domovskou požární stanici nejpozději do 10 minut, nepředstavuje „pracovní dobu“ ve smyslu tohoto ustanovení, jestliže z celkového posouzení všech okolností daného případu, zejména z rozsahu a podmínek této možnosti vykonávat jinou výdělečnou činnost a z neexistence povinnosti účastnit se všech zásahů zajišťovaných z této požární stanice, vyplývá, že omezení uložená tomuto pracovníkovi během uvedené doby nejsou takové povahy, že objektivně a velmi významně ovlivňují možnost pracovníka volně nakládat během uvedené doby s časem, během něhož nejsou vyžadovány jeho profesní služby záložního hasiče.

---

(1)  Úř. věst. C 262, 10.08.2020.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Ferimet SL v. Administración General del Estado

(Věc C-281/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 168 - Nárok na odpočet - Článek 199 - Režim přenesení daňové povinnosti - Zásada daňové neutrality - Věcné podmínky nároku na odpočet - Postavení dodavatele jako osoby povinné k dani - Důkazní břemeno - Daňový únik - Zneužití - Faktura, na které je uveden fiktivní dodavatel“)

(2022/C 11/11)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Ferimet SL

Žalovaná: Administración General del Estado

Výrok

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve spojení se zásadou daňové neutrality, musí být vykládána v tom smyslu, že osobě povinné k dani musí být odepřen nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) související s pořízením zboží, které jí bylo dodáno, pokud tato osoba povinná k dani na faktuře, kterou v souvislosti s tímto plněním sama vystavila v rámci režimu přenesení daňové povinnosti, vědomě uvedla fiktivního dodavatele, jestliže s ohledem na skutkové okolnosti a důkazy, jež zmíněná osoba povinná k dani poskytla, nejsou k dispozici údaje potřebné k ověření toho, zda měl skutečný dodavatel postavení osoby povinné k dani, nebo je právně dostačujícím způsobem prokázáno, že se tato osoba povinná k dani dopustila úniku na DPH nebo že věděla nebo měla vědět, že plnění, jehož se dovolává na podporu nároku na odpočet, je součástí takového úniku.

---

(1)  Úř. věst. C 320, 28.9.2020.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Regione Veneto v. Plan Eco Srl

(Věc C-315/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Nařízení (ES) č. 1013/2006 - Přeprava odpadů - Článek 3 odst. 5 a čl. 11 odst. 1 písm. i) - Směrnice 2008/98/ES - Nakládání s odpady - Článek 16 - Zásady soběstačnosti a blízkosti - Rozhodnutí 2000/532/ES - Evropský katalog odpadů - Směsný komunální odpad mechanicky zpracovaný postupem, který nezměnil jeho povahu“)

(2022/C 11/12)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobce: Regione Veneto

Žalovaná: Plan Eco Srl

za přítomnosti: Futura Srl

Výrok

Článek 3 odst. 5 a článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů musí být vykládány v tom smyslu, že s ohledem na zásady soběstačnosti a blízkosti může příslušný orgán místa odeslání, zejména s poukazem na důvod uvedený v čl. 11 odst. 1 písm. i) tohoto nařízení, bránit přepravě směsného komunálního odpadu, který byl poté, co byl za účelem svého energetického využití mechanicky zpracován, avšak tím nebyly podstatně změněny jeho původní vlastnosti, zařazen pod kód 19 12 12 katalogu odpadů stanoveného v příloze rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech, ve znění rozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014.

---

(1)  Úř. věst. C 304, 14.9.2020.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – Bank Sepah v. Overseas Financial Limited, Oaktree Finance Limited

(Věc C-340/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) - Omezující opatření vůči Íránské islámské republice - Nařízení (ES) č. 423/2007 - Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů nebo orgánů, které Rada Evropské unie označila za zapojené do šíření jaderných zbraní - Pojmy ‚zmrazení finančních prostředků‘ a ‚zmrazení hospodářských zdrojů‘ - Možnost uplatnit zajišťovací opatření na zmrazené finanční prostředky a hospodářské zdroje - Pohledávka z doby před zmrazením aktiv a nesouvisející s íránským jaderným a balistickým programem“)

(2022/C 11/13)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Bank Sepah

Žalované: Overseas Financial Limited, Oaktree Finance Limited

Výrok

1)

Článek 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 423/2007 ze dne 19. dubna 2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu ve spojení s čl. 1 písm. h) a j) nařízení č. 423/2007, čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 423/2007, ve spojení s čl. 1 písm. h) a i) tohoto posledně uvedeného nařízení, a čl. 23 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010, ve spojení s čl. 1 písm. j) a k) nařízení č. 267/2012, musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby se na zmrazených finančních prostředcích a hospodářských zdrojích v rámci zahraniční a bezpečnostní politiky bez předchozího povolení příslušného vnitrostátního orgánu uplatnila zajišťovací opatření, která zakládají ve prospěch dotčeného věřitele nárok na přednostní zaplacení ve vztahu k ostatním věřitelům, i když taková opatření nevedou k vynětí majetku z vlastnictví dlužníka.

2)

Okolnost, že důvod pohledávky, která má být vymáhána od osoby nebo subjektu, jejichž finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou zmrazeny, nesouvisí s íránským jaderným a balistickým programem a předchází rezoluci Rady bezpečnosti Spojených národů 1737 (2006) ze dne 23. prosince 2006, není relevantní pro účely odpovědi na první předběžnou otázku.

---

(1)  Úř. věst. C 339, 12.10.2020.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband eV v. Dr. August Oetker Nahrungsmittel KG

(Věc C-388/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) č. 1169/2011 - Poskytování informací o potravinách spotřebitelům - Článek 9 odst. 1 písm. l) - Výživové údaje - Článek 31 odst. 3 druhý pododstavec - Výpočet energetické hodnoty a obsahu živin - Možnost, aby se tyto informace vztahovaly na potravinu po úpravě - Podmínky - Článek 33 odst. 2 druhý pododstavec - Vyjádření údajů na jednu porci nebo na jednotku spotřeby“)

(2022/C 11/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband eV

Žalovaná: Dr. August Oetker Nahrungsmittel KG

Výrok

Článek 31 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že se toto ustanovení vztahuje pouze na potraviny, u nichž je nezbytná úprava a způsob úpravy je předem určen.

---

(1)  Úř. věst. C 433, 14.12.2020.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 11. listopadu 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Krajského soudu v Brně – Česká republika) – ELVOSPOL v. Odvolací finanční ředitelství

(Věc C-398/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 90 - Snížení základu DPH - Celkové nebo částečné nezaplacení ceny z důvodu úpadku dlužníka - Podmínky stanovené vnitrostátní právní úpravou pro opravu DPH na výstupu - Podmínka, podle níž nesmí zcela či částečně nesplacená pohledávka vzniknout v období šesti měsíců před rozhodnutím o úpadku dlužnické společnosti - Nesoulad“)

(2022/C 11/15)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Krajský soud v Brně

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: ELVOSPOL

Žalovaný: Odvolací finanční ředitelství

Výrok

Článek 90 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, které pro opravu výše daně z přidané hodnoty stanoví podmínku, že zčásti nebo zcela nesplacená pohledávka nevznikla v období šesti měsíců před rozhodnutím o úpadku dlužnické společnosti, a tato podmínka přitom neumožňuje vyloučit, že by se tato pohledávka mohla nakonec stát s konečnou platností nevymahatelnou.

---

(1)  Úř. věst. C 359, 26.10.2020.

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. července 2021 Sun Stars & Sons Pte Ltd proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 12. května 2021 ve věci T-638/19, Sun Stars & Sons v. EUIPO – Valvis Holding (AC AQUA AC)

(Věc C-424/21 P)

(2022/C 11/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Sun Stars & Sons Pte Ltd (zástupkyně: M. Maček, odvetnica)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Valvis Holding SA

Usnesením ze dne 11. listopadu Soudní dvůr (senát rozhodujícího o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl, že kasační opravný prostředek není přijatelný a že společnost Sun Stars & Sons Pte Ltd ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. července 2021 Sun Stars & Sons Pte Ltd proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 12. května 2021 ve věci T-637/19, Sun Stars & Sons v. EUIPO – Carpathian Springs (AQUA CARPATICA)

(Věc C-425/21 P)

(2022/C 11/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Sun Stars & Sons Pte Ltd (zástupkyně: M. Maček, odvetnica)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Carpathian Springs SA

Usnesením ze dne 11. listopadu Soudní dvůr (senát rozhodujícího o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl, že kasační opravný prostředek není přijatelný a že společnost Sun Stars & Sons Pte Ltd ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) (Portugalsko) dne 26. července 2021 – The Navigator Company S.A., Navigator Pulp Figueira S.A. v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-459/21)

(2022/C 11/18)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The Navigator Company S.A., Navigator Pulp Figueira S.A.

Žalovaný: Autoridade Tributária e Aduaneira

Předběžná otázka

Brání zásada rovnocennosti takové vnitrostátní právní úpravě v oblasti DPH, jako je vnitrostátní právní úprava obsažená v čl. 21 odst. 1 Código do Imposto sobre o Valor Acrescentado (zákon o dani z přidané hodnoty) (CIVA), která je zachována na základě doložky standstill a která vylučuje právo na odpočet v plném rozsahu nebo ve výši 50 %, jedná-li se o náklady na motorová vozidla, náklady na cestování a ubytování a náklady na reprezentaci, které jsou v rámci korporační daně plně odpočitatelné jako náklady (aniž je dotčeno jejich dodatečné ověření a jejich podřízení určitým podmínkám), nebo které mohou být v rámci autonomního zdanění skutečně odečteny jako náklady, a to v poměru vyšším než 50 %?

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. července 2021 König Ludwig International GmbH & Co. KG proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 31. května 2021 ve věci T-332/20, König Ludwig International v. EUIPO

(Věc C-465/21 P)

(2022/C 11/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: König Ludwig International GmbH & Co. KG (zástupci O. Spuhler, Rechtsanwalt, a J. Stock, Rechtsanwältin)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Usnesením ze dne 12. listopadu 2021 rozhodl Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků), že kasační opravný prostředek není přijatelný a že König Ludwig International GmbH & Co. KG ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Wiesbaden (Německo) dne 14. září 2021 – BU v. Spolková republika Německo

(Věc C-564/21)

(2022/C 11/20)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Wiesbaden

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: BU

Odpůrkyně: Spolková republika Německo, zastoupená Bundesamt für Migration und Flüchtlinge

Předběžné otázky

1.

Vyplývá z práva na spravedlivý proces zakotveného v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, že se správní spis, a to i v elektronické formě, který má správní orgán předložit v rámci nahlížení do spisu nebo soudního přezkumu, předkládá takovým způsobem, aby byl úplný a průběžně stránkovaný a aby tak byly zřejmé změny?

2.

Brání čl. 23 odst. 1 a čl. 46 odst. 1 až 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (1) vnitrostátní správní praxi, podle které správní orgán právnímu zástupci žadatele o azyl a soudu zpravidla předkládá pouze výtah z elektronického systému pro správu dokumentů, který obsahuje neúplnou a neuspořádanou sadu elektronických souborů ve formátu PDF, která není sestavena chronologicky, aniž tyto soubory vykazují nějakou strukturu a časovou posloupnost, natož aby odrážely úplný obsah elektronického spisu?

3.	Vyplývá z čl. 11 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/32/EU, že pracovník orgánu rozhodujícího o žádosti o azyl, který je příslušný k rozhodnutí ve věci, musí dané rozhodnutí vlastnoručně podepsat, založit do spisu či doručit žadateli rovněž ve formě vlastnoručně podepsaného dokumentu?

4.

Je tato vlastnoruční písemná forma ve smyslu čl. 11 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/32/EU zachována, pokud je dané rozhodnutí pracovníkem příslušným k rozhodnutí ve věci podepsáno, ale poté je naskenováno a prvopis zničen, a jedná se tedy pouze o částečné zachování písemné formy rozhodnutí?

---

(1)  Úř. věst. 2013, L 180, s. 60.

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. září 2021 Public.Resource.Org, Inc., a Right to Know CLG proti rozsudku Tribunálu (pátého rozšířeného senátu) vydanému dne 14. července 2021 ve věci T-185/19, Public.Resource.Org, Inc. a Right to Know CLG v. Evropská komise

(Věc C-588/21 P)

(2022/C 11/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky): Public.Resource.Org, Inc., a Right to Know CLG (zástupci: F. Logue, Solicitor, J. Hackl, Rechtsanwalt a C. Nüßing, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Comité européen de normalisation (CEN), Asociación Española de Normalización (UNE), Asociaţia de Standardizare din România (ASRO), Association française de normalisation (AFNOR), Austrian Standards International (ASI), British Standards Institution (BSI), Bureau de normalisation/Bureau voor Normalisatie (NBN), Dansk Standard (DS), Deutsches Institut für Normung eV (DIN), Koninklijk Nederlands Normalisatie Instituut (NEN), Schweizerische Normen- Vereinigung SNV, Standard Norge, Suomen Standardisoimisliitto ry (SFS), Svenska institutet för standarder (SIS) a Institut za standardizaciju Srbije (ISS)

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek a zajistil přístup k požadovaným dokumentům (EN 71-4:2013, EN 71-5:2015, EN 71-12:2013, a EN 12472:2005+A1:2009);

—	podpůrně vrátil věc Tribunálu a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Nesprávné posouzení při uplatnění výjimky stanovené v první odrážce čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 (1). a) První část: Tribunál se nesprávným posouzením autorskoprávní ochrany dopustil nesprávného právního posouzení, neboť: — neuznal, že požadované harmonizované normy nemohou být chráněny autorským právem, protože jsou součástí unijního práva a zásada právního státu vyžaduje volný přístup k právním předpisům; — neuznal, že i kdyby požadované harmonizované normy mohly být chráněny autorským právem, musí volný přístup k právním předpisům mít přednost před autorskoprávní ochranou; — dospěl k nesprávnému závěru, že Komise nebyla oprávněna zkoumat, zda jsou požadované harmonizované normy chráněny autorským právem, a — dospěl k nesprávnému závěru, že požadované harmonizované normy představují duševní výtvor, potažmo „dílo“, které může požívat autorskoprávní ochrany. b) Druhá část: Tribunál se nesprávným posouzením ovlivnění obchodních zájmů dopustil nesprávného právního posouzení, neboť: — nesprávně uplatnil domněnku, že požadované harmonizované normy by ohrozily zájem chráněný první odrážkou čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 a — neposoudil konkrétní ovlivnění obchodních zájmů.

2.

Nesprávné právní posouzení spočívající v neuznání převažujícího veřejného zájmu. Tribunál se neuznáním převažujícího veřejného zájmu dopustil nesprávného právního posouzení, neboť: — dospěl k nesprávnému závěru, že žalobkyně nedoložily zvláštní důvody odůvodňující jejich žádost; — přihlédl k irelevantní skutečnosti, a sice k fungování evropského systému normalizace; — dospěl k závěru, že z rozhodnutí vydaného ve věci James Elliott (C-613/14) (2) nevyplývá povinnost proaktivně šířit harmonizované normy a — dospěl k závěru, že harmonizované normy vyvolávají právní účinky pouze ve vztahu k zainteresovaným osobám.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. října 2016 (C-613/14, James Elliott Construction, EU:C:2016:821).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským súdem v Prešove (Slovensko) dne 28. září 2021 – SP, CI v. Všeobecná úverová banka a.s.

(Věc C-598/21)

(2022/C 11/22)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Krajský súd v Prešove

Účastníci původního řízení

Žalobci: SP, CI

Žalovaná: Všeobecná úverová banka a.s.

Předběžné otázky

A.

Brání článek 47 v spojení s články 7 a 38 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), směrnice Rady 93/13/EHS (1) ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice 93/13/EHS o zneužívajících ujednáních“), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (dále jen „směrnice 2005/29/ES (2) o nekalých obchodních praktikách“), jakož i zásada efektivity práva Evropské unie takové právní úpravě, jako je § 53 odst. 9, § 565 Občianskeho zákonníka [Občanský zákoník], podle kterých se při předčasné splatnosti nezohledňuje přiměřenost tohoto úkonu, zejména závažnost porušení povinnosti spotřebitelů ve vztahu k výši úvěru a dobu jeho splatnosti?

B.

V případě záporné odpovědi na první otázku (nebrání) klade předkládající soud následující otázky: - B.1 Brání článek 47 ve spojení s články 7 a 38 Listiny, směrnice 93/13/EHS o zneužívajících ujednáních, směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách, jakož i zásada efektivity práva Evropské unie takové judikatuře, která meritorně nebrání výkonu zástavního práva soukromou dražbou nemovitosti, která představuje obydlí spotřebitelů a případně jiných osob, a současně nezohledňuje závažnost porušení povinnosti spotřebitele ve vztahu k výši úvěru a úvěrovému období, i když existuje jiný způsob uspokojení pohledávky poskytovatele úvěru soudní exekucí, v rámci níž není prodej obydlí zatíženého zástavním právem prioritním? - B.2 Musí být čl. 3 odst. 1 směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vykládán v tom smyslu, že ochrana spotřebitele před nekalými obchodními praktikami při poskytování spotřebitelských úvěrů se vztahuje i na jakékoliv způsoby uspokojení pohledávky poskytovatele úvěru, včetně sjednání nového úvěru poskytnutého na úhradu závazků z předcházejícího úvěru? - B.3 Musí být směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vykládána v tom smyslu, že za nekalou obchodní praktiku se považuje i jednání poskytovatele, který poskytuje opakovaně úvěry spotřebiteli, který není schopen splácet úvěry, a to tak, že z toho vzniká řetěz úvěrů, které poskytovatel úvěru spotřebiteli reálně nevyplácí, ale sám je přijímá ke splacení předchozích úvěrů a celkových nákladů na úvěry? - B.4 Musí být čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48/EHS (3) o spotřebitelských úvěrech“) ve spojení s desátým bodem odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že nevylučuje působnost této směrnice ani na případy úvěru, který vykazuje všechny znaky spotřebitelského úvěru, nebyl sjednán účel úvěru, poskytovatel úvěru si až na nepatrnou část vyhradil celý úvěr na úhradu předchozích spotřebitelských úvěrů, avšak na zajištění se sjednalo zástavní právo na nemovitost? - B.5 Musí být rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-377/14 ze dne 21. dubna 2016, Radlingerová, Radlinger, ECLI:EU:C:2016:283, vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na smlouvu o poskytnutí úvěru spotřebiteli, pokud se takovou smlouvou část poskytnutého úvěru určila na úhradu nákladů poskytovatele úvěru?

---

(1)  Úř. věst. 1993, L 95, s. 29.

(2)  Úř. věst. 2005, L 149, s. 22.

(3)  Úř. věst. 2008, L 133, 22.5., s. 66.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Administrativo e Fiscal de Braga, Juízo Administrativo Comum (Portugalsko) dne 28. září 2021 – Vapo Atlantic SA v. Entidade Nacional para o Setor Energético E.P.E. (ENSE) a další

(Věc C-604/21)

(2022/C 11/23)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Administrativo e Fiscal de Braga, Juízo Administrativo Comum

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vapo Atlantic SA

Žalovaný: Entidade Nacional para o Setor Energético E.P.E. (ENSE)

Další účastníci řízení: Fundo Ambiental, Fundo de Eficiência Energética (FEE)

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 1 bod 3 směrnice 98/34/ES (1) vykládán v tom smyslu, že pojmu „jiný požadavek“ odpovídá pro účely čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice definice procentního podílu biopaliv, který je v souladu s článkem 7a směrnice 98/70/ES (2), zavedeným směrnicí 2009/30/ES (3), a v souladu s cílem uvedeným v čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES (4) určitý hospodářský subjekt povinen přimíchat do pohonných hmot, které propouští ke spotřebě, jako je tomu v případě dotčené vnitrostátní právní úpravy?

2)

Musí být čl. 8 odst. 1 směrnice 98/34/ES, konkrétně výraz „s výjimkou případu, kdy takový předpis pouze přejímá úplné znění mezinárodní nebo evropské normy“, vykládán v tom smyslu, že vylučuje takové vnitrostátní ustanovení, které v souladu s čl. 7a odst. 2 směrnice 98/70/ES, zavedeným směrnicí 2009/30/ES, a v souladu s cílem stanoveným v čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES, definuje procentní podíly přimíchávání biopaliv?

3)	Musí být čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2009/30/ES, jakož i čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2015/1513 (5) vykládány v tom smyslu, že se jedná o ochranné doložky obsažené v závazných právních předpisech Společenství ve smyslu čl. 10 odst. 1 třetí odrážky směrnice 98/34/ES?

4)

Není-li odpověď na tuto otázku vzhledem k odpovědi na výše uvedené otázky nadbytečná, musí být čl. 8 odst. 1 směrnice 98/34/ES vykládán v tom smyslu, že vůči hospodářskému subjektu nelze uplatňovat takové vnitrostátní ustanovení, jako je ustanovení dotčené v tomto sporu, které definuje procentní podíl přimíchávání biopaliv, provádějící čl. 7a odst. 2 směrnice 98/70/ES, zavedený směrnicí 2009/30/ES?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37). (Zvl. vydání v českém jazyce: Kapitola 13 Svazek 020 s. 337).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58). (Zvl. vydání v českém jazyce: Kapitola 13 Svazek 023 s. 182).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009 , kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 88).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Törvényszék (Maďarsko) dne 4. října 2021 – Napfény-Toll Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-615/21)

(2022/C 11/24)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szegedi Törvényszék

Účastníci řízení

Žalobkyně: Napfény-Toll Kft.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžná otázka

Musí být zásada právní jistoty a zásada efektivity, jež tvoří součást unijního práva, vykládány v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě členského státu, která soudu nepřiznává žádný prostor pro uvážení, jako je úprava obsažená v § 164 odst. 5 az adózás rendjéről szóló 2003. évi XCII. törvény [Ley XCII de 2003, o obecném daňovém řízení (daňový řád)], jakož i takové praxi založené na této právní úpravě, podle kterých se v oblasti daně z přidané hodnoty prekluzivní lhůta pro vyměření daně daňovou správou staví po celou dobu soudního přezkumu bez ohledu na počet opakovaných daňových řízení správních a bez omezení celkového součtu dob, kdy lhůta neběží, v případě vícenásobného soudního přezkumu, a to i tehdy, když soud, jenž provádí přezkum rozhodnutí vydaného orgánem daňové správy v opakovaném řízení v důsledku dřívějšího soudního rozhodnutí, shledá, že orgán daňové správy nerespektoval pokyny obsažené v uvedeném soudním rozhodnutí, tedy když odpovědnost za zahájení nového soudního řízení nese orgán daňové správy?

Žaloba podaná dne 29. října 2021 – Evropský parlament v. Evropská komise

(Věc C-657/21)

(2022/C 11/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: R. Crowe, U. Rösslein, C. Burgos, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Žalobce navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Evropská komise tím, že nezajistila úplné a okamžité uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (1) ode dne 1. ledna 2021, kdy se toto nařízení stalo použitelným, porušila Smlouvy;

—	podpůrně, aby zrušil protiprávní odmítnutí Komise zajistit úplné a okamžité uplatňování nařízení 2020/2092 ode dne, kdy se toto nařízení stalo použitelným;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

První žalobní důvod vychází z porušení povinnosti Komise vyplývající z čl. 17 odst. 1 druhé věty SEU zajistit uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě.

Komise nesplnila svoji povinnost uplatňovat nařízení 2020/2092 v plném rozsahu, protože protiprávně neuplatňuje základní ustanovení článku 6 tohoto nařízení až do doby, kdy připraví pokyny k uplatňování nařízení, což učiní až po vydání rozsudků Soudního dvora v řízeních o žalobách na neplatnost, které proti nařízení podaly dva členské státy. Toto neuplatňování nařízení v plném rozsahu až do doby vydání rozsudků Soudního dvora ve věci žalob na neplatnost představuje porušení povinností Komise vyplývajících z čl. 17 odst. 1 SEU, který jí ukládá povinnost zajistit uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti Komise vyplývající z čl. 17 odst. 3 třetího pododstavce SEU vykonávat své funkce zcela nezávisle.

Komise tím, že nezajistila úplné a okamžité uplatňování nařízení ode dne, kdy se toto nařízení stalo použitelným, v souladu s pokyny Evropské rady, bez omezení, které si sama stanovila, porušila svoji povinnost nezávislosti, která je zakotvena v čl. 17 odst. 3 SEU.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 13 odst. 2 SEU a zásad institucionální rovnováhy a vzájemné loajální spolupráce.

Komise tím, že nezajistila úplné a okamžité uplatňování nařízení ode dne, kdy se toto nařízení stalo použitelným, v souladu s pokyny Evropské rady, bez omezení, které si sama stanovila, porušila čl. 13 odst. 2 SEU, podle nějž každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami, jakož i zásady institucionální rovnováhy a vzájemné loajální spolupráce.

---

(1)  Úř. věst. 2020, L 433I, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. listopadu 2021 MKB Multifunds BV proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 6. září 2021 ve věci T-277/20, MKB Multifunds v. Komise

(Věc C-665/21 P)

(2022/C 11/26)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: MKB Multifunds BV (zástupci: J.M.M. van de Hel, R Rampersad, advokáti)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Nizozemské království

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	prohlásil kasační opravný prostředek podaný navrhovatelkou za přípustný a opodstatněný;

—	zrušil usnesení Tribunálu;

—	sám vydal rozhodnutí ve věci a zrušil rozhodnutí Komise;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že návrhy navrhovatelky jsou nepřípustné. Posouzení provedené Tribunálem je právně vadné. Navrhovatelka uvádí následující důvody kasačního opravného prostředku:

První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se v bodech 36 až 38 usnesení dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nepoužil článek 36 protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora a článek 51 SEU. Podle názoru Tribunálu nemá vlastní argumentace navrhovatelky žádnou důkazní hodnotu, protože se jedná „pouze o argumentaci“. Tribunál neodůvodňuje, proč není argumentace navrhovatelky věrohodná. Usnesení je tedy nedostatečně odůvodněno.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál v bodě 30 usnesení provedl nesprávný výklad pojmu „zúčastněná strana“ ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení 2015/1589 (1). Výklad provedený Tribunálem totiž vede k tomu, že navrhovatelka musí prokázat, že skutečně vykonávala činnost v odvětví fondu fondů, že tedy byla přímým konkurentem DVI a že musela snášet konkrétní dopady. Toto není v souladu s ustálenou judikaturou, podle níž je podnik zúčastněnou stranou, pokud (i) je (potenciálním) konkurentem, který není činný na stejném trhu a (ii) jeho zájmy by mohly být dotčeny protiprávním poskytnutím podpory. Tímto nesprávným právním posouzením Tribunál použil příliš přísné kritérium a nezohlednil, že navrhovatelka je přinejmenším potenciálním konkurentem DVI a že navrhovatelka dostatečně doložila, že její zájmy byly protiprávním poskytnutím podpory negativně dotčeny.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál v bodech 53 až 55 usnesení vyložil pojem „bezprostřední dotčenost“ ve smyslu čl. 263 odst. 4 SFEU příliš úzce. Tribunál v důsledku toho nezohlednil skutečnost, že navrhovatelka uvedla konkrétní argumenty pro to, že rozhodnutí Komise se jí z důvodu určitých individuálních vlastností nebo zvláštností, které ji odlišují od všech ostatních osob, dotýká.

---

(1)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9).

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. listopadu 2021 KN proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 1. září 2021 ve věci T-377/20, KN v. EHSV

(Věc C-673/21 P)

(2022/C 11/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: KN (zástupci: M. Casado García-Hirschfeld s M. Aboudi, advokáti)

Další účastník řízení: Evropský hospodářský a sociální výbor

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 1. září 2021, KN v. EHSV (T-377/20);

—	vyhověl návrhovým žádáním předloženým v prvním stupni;

—	uložil ESHV náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V rámci kasačního opravného prostředku navrhovatel zpochybňuje zejména body 102 až 106, 167 až 169, 171 až 177 a 197 napadeného rozsudku.

Na podporu kasačního opravného prostředku navrhovatel uplatňuje jediný důvod kasačního opravného prostředku, vycházející ze zkreslení skutkových okolností v napadeném rozsudku a ze zjevně nesprávných posouzení, která měla za následek nepřesné právní odůvodnění.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – Jenkinson v. Rada a další

(Věc T-602/15 RENV) (1)

(„Rozhodčí doložka - Mezinárodní civilní zaměstnanci mezinárodních misí Evropské unie - Přijetí na smluvním základě - Po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou - Návrh na překvalifikování všech smluvních vztahů na smlouvu na dobu neurčitou - Žaloba pro porušení smluvních povinností - Žaloba na určení mimosmluvní odpovědnosti“)

(2022/C 11/28)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Liam Jenkinson (Killarney, Irsko) (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: A. Vitro a M. Bishop, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: B. Mongin, D. Bianchi a G. Gattinara, zmocněnci), Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: S. Marquardt, R. Spáč a E. Orgován, zmocněnci) a Eulex Kosovo (Pristina, Kosovo) (zástupkyně: E. Raoult, advokátka)

Předmět

Zaprvé návrh založený na článku 272 SFEU znějící na překvalifikování všech pracovních smluv žalobce na smlouvu na dobu neurčitou a na náhradu smluvní újmy, která mu údajně vznikla ze stávající situace, a zadruhé návrhy založené na článcích 268 a 340 SFEU znějící na určení mimosmluvní odpovědnosti Rady, Komise a ESVČ, případně mise Eulex Kosovo

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)

Rada Evropské unie, Evropská komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a mise Eulex Kosovo ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobcem v souvislosti s řízením o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem ve věci C 43/17 P, jakož i s prvotním řízením před Tribunálem ve věci T 602/15, a to počínaje námitkami nepřípustnosti, které vznesly samostatným podáním v posledně uvedeném řízení.

3)	Liamu Jenkinsonovi se ukládá, že ponese vlastní náklady řízení před Tribunálem ve věci T 602/15 RENV, včetně nákladů souvisejících s podáním žaloby, a nahradí náklady vynaložené žalovanými v souvislosti s tímto řízením.

---

(1)  C 90, 7.3.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – Rumunsko v. Komise

(Věc T-495/19) (1)

(„Institucionální právo - Evropská občanská iniciativa - Politika soudržnosti - Regiony s národnostní menšinou - Rozhodnutí o registraci - Žaloba na neplatnost - Akt napadnutelný žalobou - Přípustnost - Článek 4 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 211/2011 - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2022/C 11/29)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Žalobce: Rumunsko (zástupci: E. Gane, R. Haţieganu, L. Liţu a L. E. Baţagoi, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: H. Stancu, I. Martínez del Peral a H. Krämer, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Maďarsko (zástupci: M. Fehér, M. Tátrai a K. Szíjjártó, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2019/721 ze dne 30. dubna 2019 o navrhované občanské iniciativě s názvem „Politika soudržnosti k zajištění rovnosti mezi regiony a k zachování regionálních kultur“ (Úř. věst. 2019, L 122, s. 55).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Rumunsko ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Maďarsko ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 288, 26.8.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – Sasol Germany a další v. Komise

(Věc T-661/19) (1)

(„REACH - Látky vzbuzující mimořádné obavy - Sestavení seznamu látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV nařízení (ES) č. 1907/2006 - Rozhodnutí, kterým byl 4-terc-butylfenol identifikován jako látka splňující kritéria pro zařazení na seznam - Článek 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 - Přístup založený na průkaznosti důkazů - Zjevně nesprávné posouzení - Proporcionalita“)

(2022/C 11/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sasol Germany GmbH (Hamburk, Německo), SI Group – Béthune (Béthune, Francie), BASF SE (Ludwigshafen, Německo) (zástupci C. Mereu a P. Sellar, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lindenthal a K. Mifsud-Bonnici, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: D. Klebs, J. Möller, S. Heimerl a S. Costanzo, zmocněnci), Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: M. Heikkilä, W. Broere, S. Mahoney a A. Hautamäki, zmocněnci)

Předmět

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1194 ze dne 5. července 2019 o identifikaci látky 4-terc-butylfenol (PTBP) jako látky vzbuzující mimořádné obavy podle čl. 57 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. 2019, L 187, s. 41).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Sasol Germany GmbH, SI Group – Béthune a BASF SE ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Spolková republika Německo a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 406, 2.12.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – Di Bernardo v. Komise

(Věc T-41/20) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Přijímání - Oznámení o výběrovém řízení - Otevřené výběrové řízení - Podmínky účasti - Nezapsání na rezervní seznam - Nedostatečná profesiální zkušenost - Článek 266 SFEU - Rozhodnutí přijaté ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku Tribunálu - Opatření vyplývající ze zrušujícího rozsudku - Článek 2 přílohy III služebního řádu - Rovné zacházení - Zjevně nesprávné posouzení - Odpovědnost“)

(2022/C 11/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Danilo Di Bernardo (Brusel, Belgie) (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: M. Brauhoff a D. Milanowska, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 279 SFEU a znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí výběrové komise v otevřeném výběrovém řízení na základě zkoušek EPSO/AST-SC/03/15 ze dne 13. března 2019, které bylo přijato ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku ze dne 29. listopadu 2018, Di Bernardo v. Komise (T-811/16, nezveřejněný, EU:T:2018:859), o nezapsání jména žalobce na rezervní seznam pro nábor úředníků na pozice sekretářů / administrativních pracovníků platové třídy SC 1 v oboru podpora v oblasti financí, a zadruhé na náhradu škody, kterou měl žalobce z tohoto důvodu utrpět.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Danilovi di Bernardovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 77, 9.3.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – Alkattan v. Rada

(Věc T-218/20) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na spravedlivý proces - Nesprávné posouzení - Určení kritérií pro zařazení na seznam“)

(2022/C 11/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Waseem Alkattan (Damašek, Sýrie) (zástupce: G. Karouni, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Limonet a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/212 ze dne 17. února 2020, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2020, L 43 I, s. 6), prováděcího nařízení Rady (EU) 2020/211 ze dne 17. února 2020, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2020, L 43 I, s. 1), rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/719 ze dne 28. května 2020, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2020, L 168, s. 66), prováděcího nařízení Rady (EU) 2020/716 ze dne 28. května 2020, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2020, L 168, s. 1), rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/855 ze dne 27. května 2021, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2021, L 188, s. 90), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/848 ze dne 27. května 2021, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2021, L 188, s. 18), v rozsahu, v němž se tyto akty vztahují na žalobce, a dále návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu újmy, která žalobci v důsledku těchto aktů údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Waseemu Alkattanovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 201, 15.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – Phi Group v. EUIPO – Gruppo Cadoro (REDELLO)

(Věc T-532/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie REDELLO - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie CADELLO 88 - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2022/C 11/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Phi Group GmbH (Zug, Švýcarsko) (zástupci: P. Campolini a L. Bidaine, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: L. Rampini, V. Ruzek a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Gruppo Cadoro GmbH (Eglisau, Švýcarsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. června 2020 (věc R 2677/2019-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Gruppo Cadoro a Phi Group.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Phi Group GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 348, 19.10.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – Solar Electric a další v. Komise

(Věc T-678/20) (1)

(„Státní podpory - Trh s elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, včetně fotovoltaické energie - Povinnost uložená francouzským zákonem týkající se výkupu elektřiny za vyšší než tržní cenu - Zamítnutí stížnosti - Článek 12 odst. 1 a čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1589 - Působnost“)

(2022/C 11/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Solar Electric Holding (Lamentin, Francie), Solar Electric Guyane (Lamentin), Solar Electric Martinique (Lamentin), Société de production d’énergies renouvelables (Lamentin) (zástupkyně: S. Manna, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Stromsky a A. Bouchagiar, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 3. září 2020, kterým se zamítá stížnost žalobkyň ze dne 20. června 2020 týkající se protiprávních státních podpor pro fotovoltaická zařízení žalobkyň.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Solar Electric Holding, Solar Electric Guyane, Solar Electric Martinique a Société de production d’énergies renouvelables se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 44, 8.2.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – Monster Energy v. EUIPO – Frito-Lay Trading Company (MONSTER a MONSTER ENERGY)

(Spojené věci T-758/20 a T-759/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranné známky Evropské unie MONSTER a MONSTER ENERGY - Řádné užívání ochranných známek - Užívání pro výrobky, pro něž byly ochranné známky zapsány - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2022/C 11/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Monster Energy Co. (Corona, Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: P. Brownlow, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: V. Ruzek a E. Śliwińska, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Frito-Lay Trading Company GmbH (Bern, Švýcarsko) (zástupci: V. von Bomhard a J. Fuhrmann, advokáti)

Předmět věci

Dvě žaloby podané proti rozhodnutím druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. října 2020 (věci R 2927/2019-2 a R 2928/2019-2) týkajícím se dvou zrušovacích řízení mezi společnostmi Frito-Lay Trading Company a Monster Energy.

Výrok

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Společnosti Monster Energy Co. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 53, 15.2.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021 – PIK-KO v. EUIPO – Haribo Ricqles Zan (P.I.C. Co.)

(Věc T-73/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie P.I.C. Co. - Starší národní obrazová ochranná známka PIK - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 53 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 60 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] - Prohlášení částečné neplatnosti“)

(2022/C 11/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: PIK-KO AD (Kazičene, Bulharsko) (zástupkyně: A. Ivanova, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: M. Capostagno, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Haribo Ricqles Zan (Marseille, Francie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. listopadu 2020 (věc R 1847/2019-5) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Haribo Ricqles Zan a PIK-KO.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti PIK-KO AD se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 138, 19.4.2021.

Žaloba podaná dne 4. listopadu 2021 – Lyubetskaya v. Rada

(Věc T-556/21)

(2022/C 11/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sviatlana Lyubetskaya (Minsk, Bělorusko) (zástupce: D. Litvinski, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/997 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nedodržení zásady osobní odpovědnosti. Žalobkyně tvrdí, že cíl a obsah napadených aktů vykládaných ve světle jejich znění, kontextu a účelů jsou v rozporu se zásadou proporcionality, neboť orgán vedoucí vyšetřování nesplňuje povinnost charakterizovat přičitatelnost skutků dotyčné osobě.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení a založený na článku 47 Listiny základních práv Evropské unie. Podle žalobkyně napadeným aktům chybí skutkové odůvodnění a omezují se jen na vyvození závěrů založených výlučně na postavení žalobkyně jako poslankyně parlamentu.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z nedodržení zásady proporcionality. Žalobkyně tvrdí v tomto ohledu, že cíl a obsah napadených aktů vykládaných ve světle jejich znění, kontextu a účelů jsou v rozporu se zásadou proporcionality, zejména s ohledem na její postavení poslankyně parlamentu.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2021 – Omelyanyuk v. Rada

(Věc T-557/21)

(2022/C 11/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Aleksandr Omelyanyuk (Minsk, Bělorusko) (zástupce: D. Litvinski, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/997 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné se žalobními důvody dovolávanými v rámci věci T-556/21, Lyubetskaya v. Rada.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2021 – Gusachenka v. Rada

(Věc T-579/21)

(2022/C 11/39)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Siarhei Gusachenka (Minsk, Bělorusko) (zástupce: D. Litvinski, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/997 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (1) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (2) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné se žalobními důvody dovolávanými v rámci věci T-556/21, Lyubetskaya v. Rada.

---

(1)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 3.

(2)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 70.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2021 – Haidukevich v. Rada

(Věc T-580/21)

(2022/C 11/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Aleh Haidukevich (Semkino, Bělorusko) (zástupce: D. Litvinski, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/997 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (1) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (2) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné se žalobními důvody dovolávanými v rámci věci T-556/21, Lyubetskaya v. Rada.

---

(1)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 3.

(2)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 70.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2021 – Skryba v. Rada

(Věc T-581/21)

(2022/C 11/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Siarheï Skryba (Marialivo, Bělorusko) (zástupce: D. Litvinski, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/997 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (1) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (2) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné se žalobními důvody dovolávanými v rámci věci T-556/21, Lyubetskaya v. Rada.

---

(1)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 3.

(2)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 70.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2021 – Rubnikovich v. Rada

(Věc T-582/21)

(2022/C 11/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Siarhei Rubnikovich (Tarasovo, Bělorusko) (zástupce: D. Litvinski, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/997 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (1) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (2) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné se žalobními důvody dovolávanými v rámci věci T-556/21, Lyubetskaya v. Rada.

---

(1)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 3.

(2)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 70.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2021 – Bakhanovich v. Rada

(Věc T-583/21)

(2022/C 11/43)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Aliaksandr Bakhanovich (Brest, Bělorusko) (zástupce: D. Litvinski, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/997 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (1) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (2) v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné se žalobními důvody dovolávanými v rámci věci T-556/21, Lyubetskaya v. Rada.

---

(1)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 3.

(2)  Úř. věst. 2021, L 219I, s. 70.

Žaloba podaná dne 18. října 2021 – NFL Properties Europe v. EUIPO – Groupe Duval (DUUUVAL)

(Věc T-671/21)

(2022/C 11/44)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: NFL Properties Europe GmbH (Eschborn, Německo) (zástupci: M. Kloth, R. Briske, D. Habel a M. Tillwich, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Groupe Duval (Boulogne-Billancourt, Francie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „DUUUVAL“ – Přihláška č. 18 066 416

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. srpna 2021, ve věci R 243/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí pátého odvolacího senátu ze dne 4. srpna 2021;

—	uložit podateli námitek náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých v průběhu odvolacího řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 18. října 2021 – IR v. Komise

(Věc T-685/21)

(2022/C 11/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: IR (zástupci: S. Pappas a A. Pappas, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 11. prosince 2020, kterým zúčtovací kancelář v Bruselu odmítla synovi žalobce prodloužit režim vážné nemoci,

—	zrušil rozhodnutí ze dne 8. července 2021, kterým orgán oprávněný ke jmenování zamítl stížnost žalobce podanou podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že sporná rozhodnutí se protiprávně zakládají na druhém posudku posudkového lékaře.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění sporných rozhodnutí.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že sporná rozhodnutí jsou dle žalobce stižena zjevně nesprávným posouzením a zkreslením skutečností.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení práva na řádnou správu a práva být vyslechnut.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že sporná rozhodnutí se protiprávně zakládají na posudku posudkového lékaře.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z nedodržení postupu před zahájením soudního řízení.

Žaloba podaná dne 2. listopadu 2021 – Zielonogórski Klub Żużlowy Sportowa v. EUIPO – Falubaz Polska (FALUBAZ)

(Věc T-703/21)

(2022/C 11/46)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Zielonogórski Klub Żużlowy Sportowa S.A. (Zelená Hora, Polsko) (zástupce: T. Grucelski, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Falubaz Polska S.A. spółka komandytowo-akcyjna (Zelená Hora)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie FALUBAZ – ochranná známka Evropské unie č. 14 535 835

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. srpna 2021 ve věci R 1681/2020-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu;

—	uložil neúspěšnému účastníkovi řízení náhradu nákladů řízení před Tribunálem a nezbytných nákladů vynaložených žalobkyní v souvislosti s řízením před odvolacím senátem EUIPO;

—	v případě vstupu vedlejších účastníků do řízení rozhodl, že ponesou vlastní náklady řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení zásady volného hodnocení důkazů v důsledku svévolného posouzení důkazního materiálu;

—	porušení čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení rady (ES) č. 207/2009 (1) [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001].

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

Žaloba podaná dne 4. listopadu 2021 – Roos a další v. Parlament

(Věc T-710/21)

(2022/C 11/47)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Robert Roos (Poortugaal, Nizozemsko), Anne-Sophie Pelletier (Ixelles, Belgie), Francesca Donato (Palermo, Itálie), Virginie Joron (Durningen, Francie) a IC (zástupci: P. de Bandt, M. Gherghinaru a L. Panepinto, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	nařídil zrušení rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 27. října 2021 o mimořádných zdravotních a bezpečnostních pravidlech, která upravují přístup do budov Evropského parlamentu v jeho třech pracovních místech;

—	uložil žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z neexistence platného právního základu napadeného rozhodnutí pro založení účinků vůči členům Evropského parlamentu. Žalobci zpochybňují, že článek 25 jednacího řádu Parlamentu představuje platný právní základ pro přijetí napadeného rozhodnutí a tedy uložení sporného opatření vůči nim. Kromě toho uvádějí, že rozhodnutí předsednictva, jako je napadené rozhodnutí, nemůže být základem opatření vyžadujících zpracování velmi citlivých údajů, jelikož podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie musí být základní prvky takového zpracování údajů stanoveny „zákonem“, což rozhodnutí předsednictva Parlamentu není.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady svobody a nezávislosti členů Parlamentu a imunit, které jim přiznávají Smlouvy. Žalobci mají za to, že napadené rozhodnutí je v rozporu s článkem 2 statutu poslanců Parlamentu (který zakotvuje zásadu, že poslanci jsou svobodní a nezávislí) a článek 7 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie (který stanoví mimo jiné, že volný pohyb členů Parlamentu, kteří jedou na místo zasedání Parlamentu nebo se z něj vracejí, nepodléhá žádným omezením správní či jiné povahy). Důsledkem napadeného rozhodnutí totiž je, že žalobci musí předložit platný digitální certifikát EU COVID pokaždé, když se chtějí dostat do Parlamentu. Pokud nejsou žalobci schopni nebo ochotni takový certifikát předložit, je jim vstup do budov Parlamentu odepřen.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení obecných zásad zpracování osobních údajů. Tento důvod se dělí na dvě části. — První část vycházející z porušení zásady účelového omezení zpracování údajů a z porušení zásady legality. K tomu, aby osobní údaje uvedené na digitálních certifikátech EU COVID mohly být použity k umožnění vstupu do Parlamentu, vyžaduje zákon, aby byly shromažďovány za tímto účelem. Při neexistenci právního základu výslovně umožňujícího zpracování zdravotních údajů o očkování, testech nebo zotavení za účelem podmínění vstupu na pracovní místo a na parlamentní shromáždění rozhodně nepřísluší předsednictvu Parlamentu povolit takové zpracování údajů, tím spíše prostřednictvím předpisu, který není zákonem ve formálním smyslu. — Druhá část vycházející z porušení zásad loajality, transparentnosti a minimalizace, jelikož žalobci nebyli při shromažďování jejich osobních údajů informováni, že tyto údaje budou použity k tomu, aby jim byl umožněn nebo odmítnut přístup na pracovní místo, kde vykonávají svůj mandát člena Parlamentu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí zasahuje neodůvodněně do práva na soukromí a na osobní údaje, práva na fyzickou nedotknutelnost, práva na svobodu a bezpečnost, jakož i práva na rovné zacházení a nediskriminaci. Tento důvod se dělí na dvě části. — První část vycházející z porušení práv na fyzickou nedotknutelnost žalobců, jejich práva na svobodu a bezpečnost, jejich práva na rovné zacházení a nediskriminaci, jakož i jejich práv na ochranu soukromí a osobních údajů. — Druhá část vycházející z toho, že zásah do práv a zásad uvedených v první části vyplývající z napadeného rozhodnutí neodpovídá zásadě proporcionality stanovené v čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, jelikož napadené opatření není nezbytné, vhodné a přiměřené k dosažení sledovaných cílů.

Žaloba podaná dne 10. listopadu 2021 – G.J. Riedel v. EUIPO – Brew Dog (Punk)

(Věc T-720/21)

(2022/C 11/48)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: G.J. Riedel GmbH (Kufstein, Německo) (zástupce: D. Terheggen, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Brew Dog plc (Ellon, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie ve vztahu k slovní ochranné známce Punk – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 365 577

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. července 2021, ve věci R 291/2020-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 11. listopadu 2021 – D’Amato a další v. Parlament

(Věc T-722/21)

(2022/C 11/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Rosa D’Amato (Taranto, Itálie), Claude Gruffat (Mulsans, Francie), Damien Carême (Argenteuil, Francie) a Benoît Biteau (Sablonceaux, Francie) (zástupci: P. de Bandt, M. Gherghinaru a L. Panepinto, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	nařídil zrušení rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 27. října 2021 o mimořádných zdravotních a bezpečnostních pravidlech, která upravují přístup do budov Evropského parlamentu v jeho třech pracovních místech;

—	uložil žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uvádějí žalobci čtyři důvody, které jsou stejné nebo podobné jako důvody uvedené v rámci věci T-710/21, Roos a další v. Parlament.

Žaloba podaná dne 11. listopadu 2021 – Rooken a další v. Parlament

(Věc T-723/21)

(2022/C 11/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Robert Jan Rooken (Muiderberg, Nizozemsko) a osm dalších žalobců (zástupci: P. de Bandt, M. Gherghinaru a L. Panepinto, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	nařídil zrušení rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 27. října 2021 o mimořádných zdravotních a bezpečnostních pravidlech, která upravují přístup do budov Evropského parlamentu v jeho třech pracovních místech;

—	uložil žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uvádějí žalobci čtyři důvody, které jsou stejné nebo podobné jako důvody uvedené v rámci věci T-710/21, Roos a další v. Parlament.

Žaloba podaná dne 10. listopadu 2021 – Rolex v. EUIPO – PWT (Zobrazení koruny)

(Věc T-726/21)

(2022/C 11/51)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rolex SA (Ženeva, Švýcarsko) (zástupkyně: C. Sueiras Villalobos, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: PWT A/S (Aalborg, Dánsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie ve vztahu k obrazové ochranné známce (Zobrazení koruny) – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 263 679

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. srpna 2021, ve věci R 2389/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení nebo podpůrně (v případě, že do řízení vstoupí další účastnice řízení před odvolacím senátem) uložil EUIPO a další účastnici řízení povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 9. listopadu 2021 – TO v. EASO

(Věc T-727/21)

(2022/C 11/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: TO (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaný: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí, které nabylo účinnosti dne 1. ledna 20 a bylo údajně přijato dne 18. prosince 2021 [důvěrné], o němž se žalobkyně dozvěděla dne 4. ledna 2021 prostřednictvím odkazu [důvěrné] (1), v rozsahu, v němž toto rozhodnutí o první další rok, tedy do 31. prosince 2021, neprodlužuje platnost rezervního seznamu s následujícím označením [důvěrné], který byl platný do 31. prosince 2020;

—	znovu otevřel, a tedy prodloužil, platnost rezervního seznamu, jako u 44 dalších prodloužených rezervních seznamů uvedených v napadeném rozhodnutí, o jeden rok od jeho opětovného otevření a v důsledku toho jmenoval žalobkyni do vyšší platové třídy AST 3;

—

uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu škody, která má pokrýt majetkovou a nemajetkovou újmu ve výši: — rozdílu mezi platem, který v současnosti pobírá v platové třídě AST 1 v platovém stupni 3, a platem odpovídajícím platové třídě AST 3 stupni 1, vypočítanému za pětileté období od data, kdy jí byla způsobena újma, tedy od 1. ledna 2021, s přihlédnutím ke ztrátě příležitosti ohodnocené na 75 %; — rozdílu mezi důchodovými právy nabytými v současné platové třídě AST 1 platovém stupni 3 a právy odpovídajícími platové třídě AST 3 stupni 1, vypočítanému za pětileté období od data, kdy jí byla způsobena újma, tedy od 1. ledna 2021, s přihlédnutím ke ztrátě příležitosti ohodnocené na 75 %; — 7 500 eur za způsobenou nemajetkovou újmu; — předběžně 1 euro za zánik zdravotního pojištění;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z legitimní důvěry a legitimního očekávání žalobkyně, které bylo narušeno, a z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady zákazu diskriminace, čl. 1d odst. 1 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), článku 27 a čl. 29 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce služebního řádu.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 12a služebního řádu, zásady řádné správy, povinnosti jednat s náležitou péčí a překročení a zneužití pravomoci.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality.

---

(1)  Skryté důvěrné údaje.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2021 – LW v. Komise

(Věc T-728/21)

(2022/C 11/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: LW (zástupkyně: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalované o přeřazení žalobce na jiné místo v rámci téhož oddělení,

—	jakož i v případě nutnosti zrušil sporné rozhodnutí žalované o zamítnutí stížnosti podané žalobcem proti rozhodnutí o přeřazení,

—	uložil nahradit nemajetkovou újmu, kterou žalobce utrpěl, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí o přeřazení zasahuje do právních zájmů žalobce.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí o přeřazení nebylo přijato příslušným orgánem oprávněným ke jmenování.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí o přeřazení a sporné rozhodnutí byla přijata v rozporu s čl. 7 odst. 1 služebního řádu úředníků.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí o přeřazení a sporné rozhodnutí porušují zásadu týkající se povinnosti péče.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí o přeřazení a sporné rozhodnutí porušují povinnost uvést odůvodnění.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí o přeřazení a sporné rozhodnutí postihuje střet zájmů.