Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2021/C 513/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 502, 13.12.2021

Dřívější publikace

Úř. věst. C 490, 6.12.2021

Úř. věst. C 481, 29.11.2021

Úř. věst. C 471, 22.11.2021

Úř. věst. C 462, 15.11.2021

Úř. věst. C 452, 8.11.2021

Úř. věst. C 431, 25.10.2021

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Složení přísahy nových členů Soudního dvora

(2021/C 513/02)

Pan Gavalec, pí Spineanu-Matei, p. Gratsias, p. Csehi a pí Arastey Sahún, kteří byli jmenováni soudci Soudního dvora rozhodnutím zástupců vlád členských států Evropské unie ze dne 19. února 2021 (1), 21. dubna 2021 (2), 2. června 2021 (3) a 7. července 2021 (4) na období od 7. října 2021 do 6. října 2027, složili dne 7. října 2021 přísahu před Soudním dvorem.

Pan Emiliou, pí Ćapeta a pí Medina, kteří byli jmenováni generálními advokáty Soudního dvora rozhodnutími zástupců vlád členských států Evropské unie ze dne 21. dubna 20212, 7. července 20214 a 8. září 2021 (5) na období od 7. října 2021 do 6. října 2027 složili dne 7. října 2021 přísahu před Soudním dvorem.

Pan Collins, který byl jmenován generálním advokátem Soudního dvora na období od 7. října 2021 do 6. října 2024 rozhodnutím zástupců vlád členských států Evropské unie ze dne 8. září 20215, složil dne 7. října 2021 přísahu před Soudním dvorem.

---

(1)  Úř. věst. L 64, 24.2.2021, s. 4.

(2)  Úř. věst. L 176, 19.5.2021, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 201, 8.6.2021, s. 28.

(4)  Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 45.

(5)  Úř. věst. L 319, 10.9.2021, s. 4.

Volba předsedy Soudního dvora

(2021/C 513/03)

Dne 8. října 2021 zvolili soudci Soudního dvora na základě čl. 8 odst. 1 jednacího řádu p. Lenaertse předsedou Soudního dvora na období od 8. října 2021 do 6. října 2024.

Volba místopředsedy Soudního dvora

(2021/C 513/04)

Dne 8. října 2021 zvolili soudci Soudního dvora na základě čl. 8 odst. 4 jednacího řádu pana Bay Larsena místopředsedou Soudního dvora na období od 8. října 2021 do 6. října 2024.

Volba předsedů senátů složených z pěti soudců

(2021/C 513/05)

Dne 8. října 2021 zvolili soudci Soudního dvora na základě čl. 12 odst. 1 jednacího řádu p. Arabadževa předsedou I. senátu, pí Prechal předsedkyní II. senátu, pí Jürimäe předsedkyní III. senátu, p. Lycourgose předsedou IV. senátu a p. Regana předsedou V. senátu na období od 8. října 2021 do 6. října 2024.

Volba prvního generálního advokáta

(2021/C 513/06)

Dne 8. října 2021 generální advokáti v souladu s čl. 14 odst. 1 jednacího řádu zvolili p. Szpunara prvním generálním advokátem na období od 8. října 2021 do 6. října 2024.

Volba předsedů senátů složených ze tří soudců

(2021/C 513/07)

Dne 11. října 2021 zvolili soudci Soudního dvora podle čl. 12 odst. 2 jednacího řádu pí Ziemele předsedkyní šestého senátu, p. Passera předsedou sedmého senátu, p. Jääskinena předsedou osmého senátu, p. Rodina předsedou devátého senátu a p. Jarukaitise předsedou desátého senátu na období od 11. října 2021 do 6. října 2022.

Určení senátů pověřených projednáváním věcí uvedených v článku 107 jednacího řádu Soudního dvora

(2021/C 513/08)

Na všeobecné schůzi konané dne 11. října 2021 pověřil Soudní dvůr podle čl. 11 odst. 2 jednacího řádu první a druhý senát projednáváním věcí uvedených v článku 107 jednacího řádu na období od 11. října 2021 do 6. října 2022.

Přidělení soudců k senátům

(2021/C 513/09)

Soudní dvůr na všeobecné schůzi konané dne 11. října 2021 rozhodl o přidělení soudců k senátům, v nichž zasedá pět soudců, následujícím způsobem:

První senát

p. Arabadžev, předseda senátu,

p. von Danwitz, p. Xuereb, p. Kumin a pí Ziemele, soudci

Druhý senát

pí Prechal, předsedkyně senátu,

p. Biltgen, p. Wahl, p. Passer a pí Arastey Sahún, soudci

Třetí senát

pí Jürimäe, předsedkyně senátu,

p. Safjan, p. Piçarra, p. Jääskinen a p. Gavalec, soudci

Čtvrtý senát

p. Lycourgos, předseda senátu,

p. Bonichot, p. Rodin, pí Rossi a pí Spineanu-Matei, soudci

Pátý senát

p. Regan, předseda senátu,

p. Ilešič, p. Jarukaitis, p. Gratsias a p. Csehi, soudci

Soudní dvůr na všeobecné schůzi konané dne 11. října 2021 rozhodl o přidělení soudců k senátům, v nichž zasedají tři soudci, následujícím způsobem:

Šestý senát

pí Ziemele, předsedkyně senátu,

p. von Danwitz, p. Xuereb a p. Kumin, soudci

Sedmý senát

p. Passer, předseda senátu,

p. Biltgen, p. Wahl a pí Arastey Sahún, soudci

Osmý senát

p. Jääskinen, předseda senátu,

p. Safjan, p. Piçarra a p. Gavalec, soudci

Devátý senát

p. Rodin, předsedkyně senátu,

p. Bonichot, pí Rossi a pí Spineanu-Matei, soudci

Desátý senát

p. Jarukaitis, předseda senátu,

p. Ilešič, p. Gratsias a p. Csehi, soudci

Soudní dvůr na všeobecné schůzi konané dne 11. října 2021 vedle toho rozhodl o přidělení místopředsedy k prvnímu senátu pro potřeby věcí, v nichž vykonává funkci soudce zpravodaje a které mají být vyřizovány soudním kolegiem o pěti soudcích, a k šestému senátu pro potřeby věcí, v nichž vykonává funkci soudce zpravodaje a které mají být vyřizovány soudním kolegiem o třech soudcích.

Soudní dvůr mimoto rozhodl o přidělení předsedů senátů o pěti soudcích k senátu o třech soudcích pro všechny věci, v nichž vykonávají funkci soudce zpravodaje a které budou Soudním dvorem přiděleny takovému soudnímu kolegiu. Soudní dvůr proto rozhodl o přidělení p. Arabadževa k šestému senátu, pí Prechal k sedmému senátu, pí Jürimäe k osmému senátu, p. Lycourgose k devátému senátu a p. Regana k desátému senátu.

Seznamy pro účely určení složení soudních kolegií

(2021/C 513/10)

Soudní dvůr na všeobecné schůzi konané dne 13. října 2021 sestavil seznam pro účely určení složení velkého senátu následovně:

p. Ilešič

pí Spineanu-Matei

p. Bonichot

p. Csehi

p. von Danwitz

p. Gavalec

p. Safjan

pí Arastey Sahún

p. Rodin

p. Gratsias

p. Biltgen

p. Passer

p. Xuereb

pí Ziemele

p. Piçarra

p. Wahl

pí Rossi

p. Jääskinen

p. Jarukaitis

p. Kumin

Soudní dvůr na všeobecné schůzi konané dne 13. října 2021 sestavil seznamy pro účely určení složení senátů, v nichž zasedá pět soudců, následovně:

První senát:

p. von Danwitz

pí Ziemele

p. Xuereb

p. Kumin

Druhý senát:

p. Biltgen

pí Arastey Sahún

p. Wahl

p. Passer

Třetí senát:

p. Safjan

p. Gavalec

p. Piçarra

p. Jääskinen

Čtvrtý senát:

p. Bonichot

pí Spineanu-Matei

p. Rodin

pí Rossi

Pátý senát:

p. Ilešič

p. Csehi

p. Jarukaitis

p. Gratsias

Soudní dvůr na všeobecné schůzi konané dne 13. října 2021 sestavil seznamy pro účely určení složení senátů, v nichž zasedají tři soudci, následovně:

Šestý senát

p. von Danwitz

p. Xuereb

p. Kumin

Sedmý senát

p. Biltgen

p. Wahl

pí Arastey Sahún

Osmý senát

p. Safjan

p. Piçarra

p. Gavalec

Devátý senát

p. Bonichot

pí Rossi

pí Spineanu-Matei

Desátý senát

p. Ilešič

p. Gratsias

p. Csehi

Volba vedoucího soudní kanceláře

(2021/C 513/11)

Dne 26. října 2021 rozhodli soudci a generální advokáti Soudního dvora podle čl. 18 odst. 4 jednacího řádu opětovně jmenovat p. Alfreda Calota Escobara vedoucím soudní kanceláře Soudního dvora Evropské unie na období od 7. října 2022 do 6. října 2028.

Složení přísahy nových členů Tribunálu

(2021/C 513/12)

Paní Brkan, která byla jmenována soudkyní Tribunálu Evropské unie na období od 10. června 2021 do 31. srpna 2025 rozhodnutím zástupců vlád členských států Evropské unie ze dne 2. června 2021 (1), složila dne 6. července 2021 přísahu před Soudním dvorem.

Pan Zilgalvis, který byl jmenován soudcem Tribunálu Evropské unie na období od 10. září 2021 do 31. srpna 2025 rozhodnutím zástupců vlád členských států Evropské unie ze dne 8. září 2021 (2), složil dne 27. září 2021 přísahu před Soudním dvorem.

Pan Kecsmár a pan Gâlea, kteří byli jmenováni soudci Tribunálu Evropské unie na období od 18. října 2021 do 31. srpna 2022 rozhodnutím zástupců vlád členských států Evropské unie ze dne 13. října 2021 (3), složili dne 27. října 2021 přísahu před Soudním dvorem.

---

(1)  Úř. věst. L 203, 9.6.2021, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 319, 10.9.2021, s. 5.

(3)  Úř. věst. L 368, 18.10.2021, s. 4.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 21. října 2021 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Apelativen sad – Varna – Bulharsko) – trestní řízení proti DR (C-845/19), TS (C-863/19)

(Spojené věci C-845/19 a C-863/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Směrnice 2014/42/EU - Zajišťování a konfiskace nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii - Oblast působnosti - Konfiskace protiprávně nabytého majetku - Hospodářský prospěch pocházející z trestného činu, který nebyl předmětem odsouzení - Článek 4 - Konfiskace - Článek 5 - Rozšířená konfiskace - Článek 6 - Konfiskace majetku třetích osob - Podmínky - Konfiskace peněžité částky, která je vymáhána zpět jakožto peněžitá částka náležející třetí osobě - Třetí osoba, která nemá právo stát se účastníkem řízení o konfiskaci - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie“)

(2021/C 513/13)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Apelativen sad – Varna

Účastníci původních trestních řízení

DR (C-845/19), TS (C-863/19)

za přítomnosti: Okražna prokuratura – Varna

Výrok

1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii musí být vykládána v tom smyslu, že přechovávání omamných látek za účelem jejich šíření spadá do její působnosti, i když se všechny skutkové okolnosti spáchání tohoto trestného činu omezují na území jediného členského státu.

2)

Směrnice 2014/42 musí být vykládána v tom smyslu, že nestanoví pouze konfiskaci majetku představujícího hospodářský prospěch pocházející z trestného činu, za který byl pachatel tohoto trestného činu odsouzen, ale stanoví rovněž konfiskaci majetku patřícího tomuto pachateli, ohledně něhož má vnitrostátní soud, kterému byla věc předložena, za to, že pochází z jiné trestné činnosti, a to při dodržení záruk stanovených v čl. 8 odst. 8 této směrnice a pod podmínkou, že trestný čin, za který byl uvedený pachatel odsouzen, se nachází mezi trestnými činy vyjmenovanými v čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice a že tento trestný čin může přímo nebo nepřímo vést k hospodářskému prospěchu ve smyslu téže směrnice.

3)

Článek 8 odst. 1, 7 a 9 směrnice 2014/42 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje zkonfiskovat ve prospěch státu majetek, který údajně patří jiné osobě než pachateli dotčeného trestného činu, aniž by tato třetí osoba měla možnost stát se účastníkem řízení o konfiskaci.

---

(1)  Úř. věst. C 68, 2.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 21. října 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Najwyższego – Polsko) – SC v. Zakład Ubezpieczeń Społecznych I Oddział w Warszawie

(Věc C-866/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Článek 52 odst. 1 písm. b) - Pracovník zaměstnaný ve dvou členských státech - Minimální doba požadovaná vnitrostátním právem pro získání nároku na starobní důchod - Zohlednění doby přispívání získané podle právních předpisů jiného členského státu - Sčítání - Výpočet výše starobního důchodu, který má být vyplácen“)

(2021/C 513/14)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Žalobce: SC

Žalovaný: Zakład Ubezpieczeń Społecznych I Oddział w Warszawie

Výrok

Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely stanovení limitu, který nesmí překročit nepříspěvkové doby pojištění ve vztahu k příspěvkovým dobám pojištění podle vnitrostátních právních předpisů, musí příslušná instituce dotčeného členského státu při výpočtu teoretické výše dávky uvedené v bodě i) tohoto ustanovení zohlednit všechny doby pojištění, včetně dob získaných podle právních předpisů jiných členských států, zatímco výpočet skutečné výše dávky uvedené v bodě ii) zmíněného ustanovení se provede pouze s ohledem na doby pojištění získané podle právních předpisů dotčeného členského státu.

---

(1)  Úř. věst. C 61, 24.2.2020.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. října 2021 – Evropský parlament v. UZ

(Věc C-894/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Disciplinární řízení - Disciplinární opatření - Správní vyšetřování - Článek 41 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie - Požadavek objektivní nestrannosti - Vedlejší kasační opravný prostředek - Zamítnutí žádosti o pomoc - Článek 41 odst. 2 Listiny základních práv - Právo být vyslechnut“)

(2021/C 513/15)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropský parlament (zástupci: V. Montebello-Demogeot a I. Lázaro Betancor, zmocněnci)

Další účastnice řízení: UZ (zástupce: J.-N. Louis, advokát)

Výrok

1)	Hlavní kasační opravný prostředek a vedlejší kasační opravný prostředek se zamítají.

2)	Evropskému parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení o hlavním kasačním opravném prostředku.

3)	UZ se ukládá náhrada nákladů řízení o vedlejším kasačním opravném prostředku.

---

(1)  Úř. věst. C 77, 9.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 21. října 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Bucureşti – Rumunsko) – Wilo Salmson France SAS v. Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti, Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti –- Administraţia Fiscală pentru Contribuabili Nerezidenţi

(Věc C-80/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Články 167 až 171 a čl. 178 písm. a) - Nárok na odpočet DPH - Vrácení DPH osobám povinným k dani usazeným v jiném členském státě než v členském státě vrácení daně - Držení faktury - Směrnice 2008/9/ES - Zamítnutí žádosti o vrácení - ‚Storno‘ faktury dodavatelem - Vystavení nové faktury - Nová žádost o vrácení daně - Zamítnutí“)

(2021/C 513/16)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Bucureşti

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Wilo Salmson France SAS

Žalovaní: Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti, Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti –- Administraţia Fiscală pentru Contribuabili Nerezidenţi

Výrok

1)

Články 167 až 171 a 178 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, jakož i směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112 osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě, musí být vykládány v tom smyslu, že nárok na vrácení daně z přidané hodnoty (DPH), kterou bylo zatíženo dodání zboží, nemůže uplatnit osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě vrácení daně, nýbrž v jiném členském státě, pokud tato osoba povinná k dani nemá fakturu za nákup dotyčného zboží ve smyslu směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2010/45. Za „fakturu“ ve smyslu směrnice o DPH, ve znění směrnice 2010/45, nelze považovat určitý dokument pouze v případě, že je stižen takovými vadami, které neumožňují vnitrostátnímu daňovému orgánu získat údaje nezbytné k odůvodnění žádosti o vrácení daně.

2)

Články 167 až 171 a 178 směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2010/45, jakož i první hypotéza uvedená v čl. 14 odst. 1 písm. a) směrnice 2008/9 musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby byla žádost o vrácení daně z přidané hodnoty (DPH) za dané období pro vrácení zamítnuta pouze z toho důvodu, že povinnost k této DPH vznikla v průběhu dřívějšího období pro vrácení, ačkoli tato daň byla fakturována až v průběhu tohoto daného období.

3)

Články 167 až 171 a 178 směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2010/45, jakož i směrnice 2008/9 musí být vykládány v tom smyslu, že jednostranné zrušení faktury dodavatelem, jakmile členský stát vrácení přijal rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty (DPH), která se o tuto fakturu opírala – a přestože se toto rozhodnutí již stalo konečným – po němž tento dodavatel vystavil v průběhu pozdějšího období pro vrácení novou fakturu za stejná dodání, aniž byla zpochybněna, nemá dopad na existenci nároku na vrácení DPH, který byl již uplatněn, ani na období, za které musí být uplatněn.

---

(1)  Úř. věst. C 279, 24.8.2020.

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 21. října 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Specializiran nakazatelen sad – Bulharsko) – trestní řízení proti ZX

(Věc C-282/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Směrnice 2012/13/EU - Právo na informace v trestním řízení - Článek 6 odst. 3 - Právo podezřelých a obviněných na informace o jejich právech - Články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie - Vnitrostátní právní úprava, která nestanoví procesní prostředek k odstranění nepřesností a nedostatků obsahu obžaloby po přípravném jednání“)

(2021/C 513/17)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Specializiran nakazatelen sad

Účastník původního trestního řízení

ZX

za přítomnosti: Spetsializirana prokuratura

Výrok

1)

Článek 6 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení a článek 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která nestanoví procesní prostředek umožňující odstranit po přípravném jednání v trestním řízení nepřesnosti a nedostatky, jimiž je stižen obsah obžaloby, které porušují právo obviněného na to, aby mu byly poskytnuty podrobné informace o obvinění.

2)

Článek 6 odst. 3 směrnice 2012/13 a článek 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že předkládající soud je povinen v co největším možném rozsahu vykládat v souladu s unijním právem vnitrostátní právní úpravu týkající se změny obvinění, která státnímu zástupci umožňuje odstranit na jednání nepřesnosti a nedostatky, jimiž je stižen obsah obžaloby, a současně aktivně a účinně chránit práva obviněného na obhajobu. Pouze v případě, kdy má předkládající soud za to, že takový konformní výklad není možný, mu přísluší upustit od použití vnitrostátního ustanovení, které zakazuje přerušit soudní řízení, a vrátit věc státnímu zástupci za účelem vypracování nové obžaloby.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 21. října 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Rejonowego dla Krakowa-Śródmieścia w Krakowie – Polsko) – T.B., D. sp. z. o. o. v. G. I. A/S

(Věc C-393/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských věcech - Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Příslušnost ve věcech pojištění - Článek 11 odst. 1 písm. b) - Článek 12 - Článek 13 odst. 2 - Osobní působnost - Pojem ‚poškozený‘ - Podnikatel - Zvláštní příslušnost - Článek 7 bod 2“)

(2021/C 513/18)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy dla Krakowa-Śródmieścia w Krakowie

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: T.B., D. sp. z. o. o.

Žalovaná: G. I. A/S

Výrok

1)

Článek 13 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve spojení s čl. 11 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, musí být vykládán v tom smyslu, že se ho může dovolávat společnost, která výměnou za služby, jež osobě přímo poškozené při dopravní nehodě poskytla v souvislosti se škodou způsobenou v důsledku této nehody, nabyla od této osoby nárok na pojistné plnění s cílem domáhat se jeho zaplacení po pojistiteli viníka této nehody, avšak neprovozuje profesionální činnost v oblasti vymáhání takových pohledávek.

2)

Článek 7 bod 2 nařízení č. 1215/2012 musí být vykládán v tom smyslu, že se ho může dovolávat podnikatel, který na základě smlouvy o postoupení nabyl pohledávku od osoby poškozené při dopravní nehodě, za účelem podání žaloby k soudu členského státu místa události z titulu deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti proti pojistiteli, s nímž má viník této dopravní nehody sjednané pojištění a který má sídlo na území jiného členského státu, než ve kterém k nehodě došlo, s výhradou splnění podmínek pro použití tohoto ustanovení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 423, 7.12.2020.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 21. října 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kúria – Maďarsko) – CHEP Equipment Pooling NV v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-396/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Podmínky vrácení DPH osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně - Směrnice 2008/9/ES - Článek 20 odst. 1 - Žádost členského státu vrácení daně o doplňující informace - Skutečnosti, které mohou být předmětem žádosti o doplňující informace - Nesoulad mezi částkou uvedenou v žádosti o vrácení daně a částkou uvedenou na předložených fakturách - Zásada řádné správy - Zásada neutrality DPH - Prekluzivní lhůta - Důsledky pro opravu chyby osoby povinné k dani“)

(2021/C 513/19)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Kúria

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: CHEP Equipment Pooling NV

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Výrok

Článek 20 odst. 1 směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě, vykládaný ve světle zásad daňové neutrality a řádné správy, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby daňová správa členského státu vrácení daně v případě, že nabyla jistotu, případně ve světle doplňujících informací poskytnutých osobou povinnou k dani, že částka daně z přidané hodnoty skutečně zaplacená na vstupu, jak je uvedena na faktuře připojené k žádosti o vrácení daně, je vyšší než částka uvedená v této žádosti, vrátila daň z přidané hodnoty pouze ve výši odpovídající částce uvedené v této žádosti, aniž předtím s náležitou péčí a prostřednictvím prostředků, které považuje za nejvhodnější, vyzve osobu povinnou k dani k opravení její žádosti o vrácení daně prostřednictvím žádosti považované za podanou ke dni původní žádosti.

---

(1)  Úř. věst. C 423, 7.12.2020.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 21. října 2021 – Lípidos Santiga, SA v. Evropská komise

(Věc C-402/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Energie - Směrnice (EU) 2018/2001 - Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů - Omezení používání biopaliv na bázi potravinářských nebo krmných plodin - Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 - Vymezení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy - Palmový olej - Žaloba na neplatnost - Podmínka, podle níž musí být fyzická nebo právnická osoba bezprostředně dotčena - Nepřípustnost“)

(2021/C 513/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Lípidos Santiga, SA (zástupce: P. Muñiz Fernández, abogado)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: B. De Meester a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Lípidos Santiga SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 348, 19.10.2020.

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 23. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gericht Erster Instanz Eupen – Belgie) – IO v. Wallonische Region

(Věc C-23/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Provoz na pozemních komunikacích - Řidič s bydlištěm v jednom členském státě - Vozidlo registrované v jiném členském státě - Vozidlo poskytnuté k dispozici jednateli a společníkovi společnosti se sídlem v tomto jiném členském státě - Povinnost registrace v prvním členském státě“)

(2021/C 513/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Gericht Erster Instanz Eupen

Účastníci původního řízení

Žalobce: IO

Žalovaný: Wallonische Region

Výrok

1)

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle které se jednatel společnosti nebo osoba samostatně výdělečně činná s bydlištěm v tomto členském státě může výjimky z povinnosti registrovat v tomto členském státě vozidlo, které je registrováno v jiném členském státě a které mu poskytla společnost – s právní subjektivitou nebo bez ní – se sídlem v tomto jiném členském státě, dovolávat pouze tehdy, pokud se doklady o tom, že splňuje podmínky uplatnění této výjimky, nacházejí vždy v tomto vozidle.

2)

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která jednateli a společníkovi společnosti, který je rezidentem tohoto členského státu, ukládá povinnost registrovat vozidlo, které mu poskytla jeho společnost se sídlem v jiném členském státě, pokud tento jednatel a společník nepobírá plat nebo příjem od této společnosti a není schopný prokázat, jaké v ní má postavení, za předpokladu, že toto vozidlo není určeno k tomu, aby bylo v zásadě trvale používáno v prvním členském státě, a ani v podstatě nemá být takovýmto způsobem využíváno.

---

(1)  Úř. věst. C 128, 12. 4. 2021.

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 21. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Lennestadt – Německo) – Nemzeti Útdíjfizetési Szolgáltató Zrt. v. NW

(Věc C-30/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Justiční spolupráce v občanských věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Článek 1 odst. 1 - Věcná působnost - Pojem ‚věci občanské a obchodní‘ - Řízení o vymáhání poplatku za užívání zpoplatněné silnice“)

(2021/C 513/22)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Lennestadt

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Nemzeti Útdíjfizetési Szolgáltató Zrt.

Žalovaný: NW

Výrok

Článek 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že žaloba k vymožení soudní cestou poplatku za užívání zpoplatněné silnice, kterou podala společnost pověřená ze zákona, jenž vztah založený na tomto užívání kvalifikuje jako soukromoprávní, spadá pod pojem „občanské a obchodní věci“ ve smyslu tohoto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 26.4.2021.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 19. srpna 2021 – DB v. Austrian Airlines AG

(Věc C-510/21)

(2021/C 513/23)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: DB

Žalovaná: Austrian Airlines AG

Předběžné otázky

1.

Musí být lékařská první pomoc poskytnutá na palubě letadla po nehodě ve smyslu čl. 17 odst. 1 Úmluvy o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu, která byla Evropským společenstvím podepsána dne 9. prosince 1999 a schválena jejím jménem usnesením Rady 2001/539/ES (1) ze dne 5. dubna 2001, která má za následek další zranění cestujícího vymezitelného od vlastních následků nehody, považována společně s prvotní událostí za jednu společnou nehodu?

2.	V případě záporné odpovědi na první otázku: Brání článek 29 uvedené Úmluvy nároku na náhradu škody způsobené lékařskou první pomocí, jestliže je tento nárok uplatněn sice v promlčecí lhůtě podle vnitrostátního práva, avšak již po uplynutí lhůty pro podání žaloby podle článku 35 Úmluvy?

---

(1)  Rozhodnutí Rady ze dne 5. dubna 2001 o uzavření Úmluvy o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu (Montrealská úmluva) Evropským společenstvím (Úř. věst. L 194, 18.7.2001, s. 38).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Cluj (Rumunsko) dne 24. srpna 2021 – ASA v. DGRFP Cluj

(Věc C-519/21)

(2021/C 513/24)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Cluj

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: ASA

Žalovaný: DGRFP Cluj

Osoby vyzvané k ručení: BP, MB

Předběžné otázky

1)

Lze směrnici o DPH 2006/112 (1) obecně a zejména články 9, 12, 14, 62, 63, 65, 73 a 78 vykládat, v takovém specifickém kontextu, jako je kontext sporu v původním řízení, v tom smyslu, že: — z hlediska uskutečnění zdanitelného plnění v případě zdanitelného plnění spočívajícího v dodání nemovitosti a z hlediska způsobu tvorby základu daně jsou osobami povinnými k dani také fyzické osoby, které jsou stranami smlouvy o sdružení bez právní osobnosti [uzavřené] s osobou povinnou k zaplacení daně za plnění uskutečněná na výstupu, kterou měla vybrat, a to s ohledem na to, že tato smlouva o sdružení nebyla před zahájením činnosti zaregistrována u daňových orgánů, ale byla jim předložena před vydáním správních daňových aktů?

2)

Lze směrnici o DPH 2006/112 obecně a zejména článek 167, čl. 168 písm. a), čl. 178 písm. a), článek 179, jakož i zásadu proporcionality a zásadu neutrality, vykládat, v takovém specifickém kontextu, jako je kontext sporu v původním řízení, v tom smyslu, že: a) nárok na odpočet daně je přiznán osobě povinné k dani v případě, že tato osoba není daňovým dlužníkem ani osobně nezaplatila DPH na vstupu za zboží a služby používané při zdanitelných plněních a DPH na vstupu je splatná nebo zaplacená fyzickými osobami, u nichž nebylo zjištěno postavení osoby povinné k dani, ale které jsou stranami smlouvy o sdružení bez právní osobnosti [uzavřené] s osobou povinnou k zaplacení daně za plnění uskutečněná na výstupu, kterou měla vybrat, a to s ohledem na to, že smlouva o sdružení nebyla zaregistrována u daňových orgánů před zahájením činnosti? b) nárok na odpočet daně je přiznán osobě povinné k dani, v takovém specifickém kontextu, jako je kontext sporu v původním řízení, v případě, že tato osoba není daňovým dlužníkem ani osobně nezaplatila DPH na vstupu za zboží a služby používané při zdanitelných plněních a DPH na vstupu je splatná nebo zaplacená fyzickou osobou, u které nebylo zjištěno postavení osoby povinné k dani, která je stranou smlouvy o sdružení bez právní osobnosti a která spolu s osobou povinnou k dani rovněž hodlá uplatnit nebo mohla uplatnit svůj nárok na odpočet, a tyto osoby jsou povinny zaplatit daň za plnění uskutečněná na výstupu, kterou měly vybrat, a to s ohledem na to, že smlouva o sdružení nebyla zaregistrována u daňových orgánů před zahájením činnosti?

3)

V případě záporné odpovědi nebo také ve světle zásady právní jistoty: je přípustná žádost osoby povinné k dani, na kterou se vztahuje povinnost zaplatit DPH a související příslušenství, určená fyzickým osobám, u nichž nebylo zjištěno postavení osoby povinné k dani a které jsou stranami smlouvy o sdružení bez právní osobnosti [uzavřené] s osobou povinnou k dani, která je povinna zaplatit daň za plnění uskutečněná na výstupu, kterou měla vybrat, a to s ohledem na to, že smlouva o sdružení nebyla zaregistrována u daňových orgánů před zahájením činnosti, za účelem získání podílu [daně] stanoveného pro rozdělení zisku, který přísluší výše uvedeným osobám na základě smlouvy o sdružení, ve vztahu k povinnosti zaplatit DPH a související příslušenství, kterou má osoba povinná k dani?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Pfälzisches Oberlandesgericht (Německo) dne 24. srpna 2021 – MS v. Saatgut Treuhandverwaltungs GmbH

(Věc C-522/21)

(2021/C 513/25)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Pfälzisches Oberlandesgericht

Účastníci původního řízení

Žalovaný a navrhovatel v odvolacím řízení: MS

Žalobkyně a odpůrkyně v odvolacím řízení: Saatgut Treuhandverwaltungs GmbH

Předběžná otázka

Je čl. 18 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1768/95 ze dne 24. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství (1) v rozsahu, v němž lze za podmínek zde uvedených požadovat minimální náhradu škody ve výši čtyřnásobku licenčního poplatku, slučitelný s nařízením Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství („základní nařízení“) (2), zejména s čl. 94 odst. 2 první větou?

---

(1)  Úř. věst. 1995, L 173, s. 14.

(2)  Úř. věst. 1994, L 227, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti (Rumunsko) dne 24. srpna 2021 – IG v. Agenţia Judeţeană de Ocupare a Forţei de Muncă Ilfov

(Věc C-524/21)

(2021/C 513/26)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bucureşti

Účastníci původního řízení

Žalobkyně-odvolatelka: IG

Žalovaný-odpůrce: Agenţia Judeţeană de Ocupare a Forţei de Muncă Ilfov

Předběžné otázky

1)

Brání ustanovení čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice 2008/94 (1), z hlediska autonomního pojmu „platební neschopnost“, takové vnitrostátní právní úpravě provádějící směrnici – čl. 15 odst. 1 a 2 Legea nr. 200/2006 privind constituirea și utilizarea Fondului de garantare pentru plata creanțelor salariale (zákon č. 200/2006 o zřízení a používání Záručního fondu pro výplatu mzdových pohledávek), ve spojení s článkem 7 Normele metodologice de aplicare a Legii nr. 200/2006 (metodologická pravidla pro uplatňování zákona č. 200/2006) – jak ji vyložil Curte de Casație și Justiție – Completul pentru dezlegarea unor chestiuni de drept (Nejvyšší kasační soud – senát pro řešení právních otázek) v rozhodnutí č. 16/2018, podle kterého období 3 měsíců, po které může Záruční fond převzít a vyplácet mzdové pohledávky zaměstnavatele v platební neschopnosti, odkazuje výhradně na datum zahájení insolvenčního řízení?

2)

Brání ustanovení čl. 3 [druhého pododstavce] a čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/94 článku 15 odst. 1 a 2 zákona č. 200/2006 o zřízení a používání Záručního fondu pro výplatu mzdových pohledávek, jak jej vykládá Înalta Curte de Casație și Justiție – Completul pentru dezlegarea unor chestiuni de drept (Nejvyšší kasační soud – senát pro řešení právních otázek) v rozhodnutí č. 16/2018, podle kterého maximální doba 3 měsíců, po kterou může Záruční fond převzít a vyplácet mzdové pohledávky zaměstnavatele v platební neschopnosti, spadá do referenčního období 3 měsíců bezprostředně předcházejících zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíců bezprostředně následujících po zahájení insolvenčního řízení?

3)

Je vnitrostátní správní praxe, podle které jsou na základě rozhodnutí Curtea de Conturi (Účetní dvůr) a při neexistenci zvláštní vnitrostátní právní úpravy, která by pracovníka zavazovala k vrácení, od pracovníka vymáhány částky údajně vyplacené za období, která nespadají do právního rámce, nebo které byly nárokovány po uplynutí zákonné promlčecí lhůty, v souladu se sociálním cílem směrnice 2008/94 a čl. 12 písm. a) směrnice?

4)

Představuje v rámci výkladu pojmu „zneužívání“ uvedeného v čl. 12 písm. a) směrnice 2008/94 akt, jehož cílem je, s deklarovaným účelem dodržet obecnou promlčecí lhůtu, vymáhat od pracovníka mzdové nároky, které uhradil Fond prostřednictvím soudem určeného insolvenčního správce, dostatečně objektivní odůvodnění?

5)	Je výklad a vnitrostátní správní praxe, podle které jsou mzdové pohledávky, jejichž vrácení je od pracovníků požadováno, přirovnány k daňové pohledávce vytvářející úroky a penále za opožděné platby, slučitelné s ustanoveními a účelem směrnice?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (kodifikované znění) (Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 36).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti (Rumunsko) dne 24. srpna 2021 – Agenţia Municipală pentru Ocuparea Forţei de Muncă Bucureşti v. IM

(Věc C-525/21)

(2021/C 513/27)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bucureşti

Účastníci původního řízení

Žalobce-odvolatel: Agenţia Municipală pentru Ocuparea Forţei de Muncă Bucureşti

Žalovaný-odpůrce: IM

Předběžné otázky

1)

Brání ustanovení čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice 2008/94 (1), z hlediska autonomního pojmu „platební neschopnost“, takové vnitrostátní právní úpravě provádějící směrnici – čl. 15 odst. 1 a 2 Legea nr. 200/2006 privind constituirea și utilizarea Fondului de garantare pentru plata creanțelor salariale (zákon č. 200/2006 o zřízení a používání Záručního fondu pro výplatu mzdových pohledávek), ve spojení s článkem 7 Normele metodologice de aplicare a Legii nr. 200/2006 (metodologická pravidla pro uplatňování zákona č. 200/2006) – jak ji vyložil Curte de Casație și Justiție – Completul pentru dezlegarea unor chestiuni de drept (Nejvyšší kasační soud – senát pro řešení právních otázek) v rozhodnutí č. 16/2018, podle kterého období 3 měsíců, po které může Záruční fond převzít a vyplácet mzdové pohledávky zaměstnavatele v platební neschopnosti, odkazuje výhradně na datum zahájení insolvenčního řízení?

2)

Brání ustanovení čl. 3 [druhého pododstavce] a čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/94 článku 15 odst. 1 a 2 zákona č. 200/2006 o zřízení a používání Záručního fondu pro výplatu mzdových pohledávek, jak jej vykládá Înalta Curte de Casație și Justiție – Completul pentru dezlegarea unor chestiuni de drept (Nejvyšší kasační soud – senát pro řešení právních otázek) v rozhodnutí č. 16/2018, podle kterého maximální doba 3 měsíců, po kterou může Záruční fond převzít a vyplácet mzdové pohledávky zaměstnavatele v platební neschopnosti, spadá do referenčního období 3 měsíců bezprostředně předcházejících zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíců bezprostředně následujících po zahájení insolvenčního řízení?

3)

Je vnitrostátní správní praxe, podle které jsou na základě rozhodnutí Curtea de Conturi (Účetní dvůr) a při neexistenci zvláštní vnitrostátní právní úpravy, která by pracovníka zavazovala k vrácení, od pracovníka vymáhány částky údajně vyplacené za období, která nespadají do právního rámce, nebo které byly nárokovány po uplynutí zákonné promlčecí lhůty, v souladu se sociálním cílem směrnice 2008/94 a čl. 12 písm. a) směrnice?

4)

Představuje v rámci výkladu pojmu „zneužívání“ uvedeného v čl. 12 písm. a) směrnice 2008/94 akt, jehož cílem je, s deklarovaným účelem dodržet obecnou promlčecí lhůtu, vymáhat od pracovníka mzdové nároky, které uhradil Fond prostřednictvím soudem určeného insolvenčního správce, dostatečně objektivní odůvodnění?

5)	Je výklad a vnitrostátní správní praxe, podle které jsou mzdové pohledávky, jejichž vrácení je od pracovníků požadováno, přirovnány k daňové pohledávce vytvářející úroky a penále za opožděné platby, slučitelné s ustanoveními a účelem směrnice?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (kodifikované znění) (Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 36).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 9. září 2021 – UniCredit Bank Austria AG v. Verein für Konsumenteninformation

(Věc C-555/21)

(2021/C 513/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o opravném prostředku „Revision“: UniCredit Bank Austria AG

Odpůrce v řízení o opravném prostředku „Revision“: Verein für Konsumenteninformation

Předběžná otázka

Musí být čl. 25 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (1) vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že se v případě, že dlužník využije své právo zčásti nebo zcela splatit úvěr před uplynutím sjednané doby, poměrně snižují úroky, které má dlužník zaplatit, a náklady, které jsou závislé na době trvání úvěru, zatímco pro náklady, které jsou nezávislé na době trvání úvěru, chybí odpovídající právní úprava?

---

(1)  Úř. věst. 2014, L 60, s. 34.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijskim gradskim sadem (Bulharsko) dne 20. září 2021 – LM a NO v. HUK-COBURG-Allgemeine Versicherung AG

(Věc C-577/21)

(2021/C 513/29)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofijski gradski sad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: LM a NO

Žalovaná: HUK-COBURG-Allgemeine Versicherung AG

Předběžné otázky

1.

Je výklad pojmu „škody na zdraví“ v tom smyslu, že se o takovouto škodu v případě psychické bolesti a utrpení dítěte způsobené smrtí jednoho z rodičů následkem dopravní nehody jedná pouze tehdy, když tato bolest a toto utrpení měly za následek patologické poškození zdraví dítěte, v rozporu s čl. 1 odst. 1 směrnice 84/5/EHS?

2.	Platí zásada výkladu vnitrostátních právních předpisů v souladu s unijním právem vnitrostátním soudem, jestliže vnitrostátní soud nepoužije vlastní vnitrostátní právo, nýbrž vnitrostátní právo jiného členského státu Evropské unie?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Nürnberg (Německo) dne 28. září 2021 – A v. Finanzamt M

(Věc C-596/21)

(2021/C 513/30)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Nürnberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: A

Žalovaný: Finanzamt M

Předběžné otázky (1)

1.	Lze druhému pořizovateli odepřít odpočet daně z pořízení zboží, protože musel vědět, že původní prodávající při prvním prodeji neodvedl daň z přidané hodnoty, ačkoliv rovněž první pořizovatel věděl, že původní prodávající při prvním prodeji daň z přidané hodnoty neodvedl?

2.	V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku: je v případě odepření u druhého pořizovatele částka omezena výší ztráty způsobené daňovým únikem?

3.	V případě kladné odpovědi na druhou předběžnou otázku: Vypočítá se daňová ztráta a. porovnáním daně splatné ze zákona v řetězci poskytnutí služeb se skutečně vyměřenou daní, b. porovnáním daně splatné ze zákona v řetězci poskytnutí služeb se skutečně odvedenou daní nebo c. jakým jiným způsobem?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. září 2021 Unie van Professionele Transporteurs en Logistieke Ondernemers (UPTR) proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) ze dne 28. července 2021 ve věci T-634/20, UPTR v. Parlament a Rada

(Věc C-603/21 P)

(2021/C 513/31)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Unie van Professionele Transporteurs en Logistieke Ondernemers (UPTR) (zástupce: F. Vanden Bogaerde, advokát)

Další účastníci řízení: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zaprvé: prohlásil kasační opravný prostředek za přípustný;

—

zadruhé: zrušil čl. 2 bod 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy (1), a to na základě článku 263 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie a na základě níže uvedených důvodů kasačního opravného prostředku;

—	zatřetí: rozhodl o nákladech řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku: Přípustnost původní žaloby

Členové navrhovatelky musí požívat účinné právní ochrany. Za tímto účelem nelze v této věci zachovat úzký výklad pojmu „bezprostředního a osobního dotčení“. Vyplývá to ze zvláštního trestněprávního/sankčního kontextu, v němž členové navrhovatelky nemají subjektivní právo, takže nemají přímý přístup k soudům.

Podle tvrzení navrhovatelky lze stěží považovat za účinnou právní ochranu, pokud se členové navrhovatelky musí dostat do protiprávní situace, aby se pak stali závislými na kontrolních instancích, které musí mít možnost stíhat nebo sankcionovat, aniž jsou k tomu povinné. Navíc není zaručena účinná právní ochrana, jelikož vnitrostátní soud není vždy nucen předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Soudnímu dvoru.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Porušení vnitřního trhu

Cílem čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je vytvoření vnitřního trhu. Tento evropský vnitřní trh je vytvořen mimo jiné prostřednictvím zásady svobodného poskytování služeb.

Volný pohyb služeb v odvětví dopravy je upraven pravidly obsaženými v hlavě VI Smlouvy o fungování Evropské unie.

Důsledkem toho musí být v oblasti silniční dopravy a zvláště kabotáže dosažení postupné liberalizace.

Této liberalizace na trhu dopravy bylo z historického hlediska také skutečně dosaženo. Dosažená liberalizace trhu dopravy a zrušení omezení však byly oslabeny. Dosažená liberalizace se ještě více snížila v důsledku napadeného ustanovení, jelikož obsahuje významné omezení, které je nevýhodné především pro dopravce, kteří jsou členy navrhovatelky.

Důvody, na nichž je toto omezení skutečně založeno, jsou již zahrnuty v jiných unijních legislativních opatřeních (Mobility Package).

Napadené ustanovení porušuje čl. 3 odst. 3 SEU a zásadu volného pohybu služeb podle hlavy IV SFEU a musí být proto zrušeno.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Porušení zásady proporcionality

Analýza dopadů týkající se návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009 a (ES) č. 1072/2009 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy, se uskutečnila za účelem další liberalizace kabotážní přepravy v Evropské unii.

V rámci této analýzy dopadů nebyla zohledněna žádná případná čekací doba, která byla legislativně upravena až v pozdější fázi. Lze tedy jen předpokládat, že zavedení čekací doby v délce čtyř dnů po provedení poslední kabotáže bude mít významný dopad na počet kabotáží uvnitř Evropské unie. Účinky této čekací doby však nebyly v rámci analýzy dopadů během legislativního procesu zkoumány.

Stran změny úpravy kabotáže, která vedla k silnému poklesu již dosažené úrovně liberalizace zavedením čekací doby v délce čtyř dnů po poslední kabotáži, nelze tvrdit, že se nejedná o „podstatnou“ změnu. Analýza dopadů musí být proto považována za nezbytnou pro další průběh legislativního procesu.

Evropský parlament a Rada nemohou tvrdit, že aktualizace analýzy dopadů nebyla vhodná nebo nezbytná pro legislativní proces.

Neprovedení aktualizace analýzy dopadů musí být proto považováno za porušení zásady proporcionality, kterou jsou Evropský parlament a Rada vázány.

---

(1)  Úř. věst. 2020, L 249, s. 17.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Městským soudem v Praze (Česká republika) dne 30. září 2021 – Heureka Group a.s. v. Google LLC

(Věc C-605/21)

(2021/C 513/32)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Městský soud v Praze

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Heureka Group a.s.

Žalovaná: Google LLC

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 21 odst. 1 Směrnice 2014/104 (1) a obecné unijní zásady vykládány tak, že se Směrnice 2014/104, a zejména její článek 10, přímo či nepřímo použije na tento spor o náhradu veškeré škody způsobené porušením článku 102 SFEU, které bylo započato před datem platnosti Směrnice 2014/104 a ukončeno po uplynutí transpoziční lhůty k její implementaci, za situace, kdy i žaloba na náhradu škody byla podána po uplynutí transpoziční lhůty, anebo tak, že se článek 10 Směrnice 2014/104 použije pouze na část uvedeného jednání (a z toho plynoucí část škody), které se událo po datu platnosti Směrnice 2014/104, případně po datu uplynutí transpoziční lhůty?

2)

Vyžaduje smysl a účel Směrnice 2014/104 a/nebo článek 102 SFEU a zásada efektivity, aby byl článek 22 odst. 2 Směrnice 2014/104 vykládán tak, že „vnitrostátní předpisy přijaté podle článku 21, které nejsou uvedeny v [článku 22] odstavci 1“ jsou ta ustanovení vnitrostátních předpisů, kterými byl implementován článek 10 Směrnice 2014/104, jinými slovy, spadá článek 10 Směrnice 2014/104 a pravidla promlčení do prvního nebo do druhého odstavce článku 22 Směrnice 2014/104?

3)

Je v souladu s článkem 10 odst. 2 Směrnice 2014/104 a/nebo s článkem 102 SFEU a zásadou efektivity taková vnitrostátní právní úprava a její výklad, která „vědomost o tom, že byla způsobena škoda“ relevantní pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty váže na vědomost poškozeného o „jednotlivých dílčích škodách“, které vznikají postupně v čase v průběhu trvajícího nebo pokračujícího protisoutěžního jednání (neboť judikatura vychází z předpokladu, že předmětný škodní nárok je ve svém celku dělitelný) a ve vztahu k nimž tak začínají běžet samostatné subjektivní promlčecí lhůty bez ohledu na vědomost poškozeného o škodě v celém jejím rozsahu způsobené celým porušením článku 102 SFEU, tedy taková vnitrostátní právní úprava a její výklad, která umožňuje, aby běh promlčecí lhůty u nároku na náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním započal před okamžikem ukončení tohoto jednání spočívajícího v příznivějším umísťování a zobrazování vlastního srovnávače cen v rozporu s článkem 102 SFEU?

4)

Brání článek 10 odst. 2, 3 a 4 Směrnice 2014/104 a/nebo článek 102 SFEU a zásada efektivity, takové vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že subjektivní promlčecí lhůta, pokud jde o žaloby na náhradu škody, činí tři roky a začíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o dílčí škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, ale nezohledňuje (i) okamžik ukončení protiprávního jednání, (ii) vědomost poškozeného o tom, že jednání je porušením pravidel o hospodářské soutěži, a která současně (iii) nestaví ani nepřerušuje tuto tříletou promlčecí lhůtu po dobu řízení před Komisí, jehož předmětem je dosud neukončené porušování článku 102 SFEU, a (iv) neobsahuje pravidlo, že pozastavení běhu promlčecí lhůty skončí nejdříve jeden rok poté, co rozhodnutí o protiprávním jednání nabylo právní moci?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži Text s významem pro EHP; Úř. věst. 2014, L 349, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Paris (Francie) dne 30. září 2021 – Doctipharma SAS v. Union des Groupements de pharmaciens d’officine (UDGPO), Pictime Coreyre

(Věc C-606/21)

(2021/C 513/33)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Paris

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Doctipharma SAS

Žalované: Union des Groupements de pharmaciens d’officine (UDGPO), Pictime Coreyre

Předběžné otázky

—

Musí být činnost společnosti Doctipharma, jak je popsána v tomto rozsudku, vykonávaná na jejích internetových stránkách www.doctipharma.fr a z těchto internetových stránek, kvalifikována jako „služba informační společnosti“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 (1)?

—

Spadá v takovém případě činnost společnosti Doctipharma, jak je popsána v tomto rozsudku, vykonávaná na jejích internetových stránkách www.doctipharma.fr a z těchto internetových stránek, do oblasti působnosti článku 85c evropské směrnice ze dne 6. listopadu 2001 (2), ve znění směrnice ze dne 8. června 2011?

—

Musí být článek 85c směrnice ze dne 6. listopadu 2001, ve znění směrnice ze dne 8. června 2011, vykládán v tom smyslu, že zákaz činnosti společnosti Doctipharma, jak je popsána v tomto rozsudku, vykonávané na jejích internetových stránkách www.doctipharma.fr a z těchto internetových stránek, který vychází z výkladu článku L. 5125-25 a článku L. 5125-26 Code de la santé publique (Zákoník veřejného zdraví), je omezením odůvodněným ochranou veřejného zdraví?

—

Není-li tomu tak, musí být článek 85c směrnice ze dne 6. listopadu 2011, ve znění směrnice ze dne 8. června 2011, vykládán v tom smyslu, že povoluje činnost společnosti Doctipharma, jak je popsána v tomto rozsudku, vykonávanou na jejích internetových stránkách www.doctipharma.fr a z těchto internetových stránek?

—

Je v takovém případě zákaz činnosti společnosti Doctipharma, vycházející z výkladu článku L. 5125-25 a článku L. 5125-26 Code de la santé publique (zákoník veřejného zdraví) provedeného Cour de cassation (Kasační soud), odůvodněn ochranou veřejného zdraví ve smyslu článku 85c směrnice ze dne 6. listopadu 2001, ve znění směrnice ze dne 8. června 2011?

—	Není-li tomu tak, musí být článek 85c směrnice ze dne 6. listopadu 2001, ve znění směrnice ze dne 8. června 2011, vykládán v tom smyslu, že povoluje činnost „služby informační společnosti“ nabízenou společností Doctipharma?

---

(1)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

Žaloba podaná dne 14. října 2021 – Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-633/21)

(2021/C 513/34)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: Μ. Konstantinidis, M. Noll-Ehlers)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

A)

konstatoval, že Řecká republika: — tím, že systematicky a neustále překračovala roční mezní hodnoty oxidu dusičitého od roku 2010 v aglomeraci v Athénách (ΕL0003), nesplnila povinnost, která pro ni vyplývá z článku 13 ve spojení s přílohou XI směrnice 2008/50/ES (1); — tím, že nepřijala od 11. června 2010 opatření nezbytná k zajištění, aby byly dodržovány roční mezní hodnoty NO2 v aglomeraci v Athénách (ΕL0003), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 23 odst. 1 směrnice 2008/50 (ve spojení s přílohou XV, částí A, této směrnice), a zejména nesplnila povinnost, která pro ni vyplývá z čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce uvedené směrnice, přijmout vhodná opatření, aby bylo období překročení mezních hodnot co možná nejkratší.

B)	uložil Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V rámci prvního žalobního důvodu Komise zdůrazňuje, že směrnice 2008/50 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu vyžaduje, aby členské státy omezily expozici občanů oxidu dusičitému (NO2). Komise tvrdí, že od roku 2005, tedy roku, kdy se dodržování mezních denních a ročních hodnot oxidu dusičitého (NO2) stalo povinným na základě článku 13 směrnice 2008/50, Řecká republika na základě ročních zpráv o kvalitě ovzduší, které předává, nezajistila soudržné dodržování maximálních denních hodnot v aglomeraci ΕL0003 v Athénách.

V rámci druhého žalobního důvodu Komise uvádí, že čl. 23 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2008/50 ukládá členským státům v případě překročení mezních hodnot povinnost jasně a urgentně schválit plány kvality ovzduší, které obsahují náležitá opatření, aby bylo období překročení mezních hodnot co možná nejkratší. Komise tvrdí, že Řecká republika nevypracovala náležitý plán kvality ovzduší týkající se oxidu dusičitého pro aglomeraci EL0003 v Athénách v rozporu s čl. 23 odst. 1 směrnice 2008/50.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 24. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Social no 1 de Barcelona – Španělsko) – HV v. Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS)

(Věc C-258/20) (1)

(2021/C 513/35)

Jednací jazyk: španělština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 320, 28.9.2020.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 21. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sofijski rajonen sad – Bulharsko) – „Banka DSK“ EAD v. RP

(Věc C-689/20) (1)

(2021/C 513/36)

Jednací jazyk: bulharština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 88, 15. 3. 2021.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 20. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Korneuburg – Rakousko) – L GmbH v. F GmbH, BW, SW

(Věc C-336/21) (1)

(2021/C 513/37)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 349, 30.8.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. září 2021 – T i D kontrolni sistemi v. EUIPO – Sigmatron (Signalizační zařízení a nástroje)

(Věc T-503/20) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující signalizační zařízení a nástroje - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Nedostatek individuální povahy - Prohlášení neplatnosti (průmyslového) vzoru - Nedostatek vlivu - Zpřístupnění staršího (průmyslového) vzoru - Informovaný uživatel - Míra volnosti původce (průmyslového) vzoru - Neexistence odlišného celkového dojmu - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002“)

(2021/C 513/38)

Jednací jazyk: bulharština

Účastníci řízení

Žalobkyně: T i D kontrolni sistemi EOOD (Varna, Bulharsko) (zástupce: P. Priparzhenski, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: P. Georgieva a A. Folliard Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Sigmatron EOOD (Sofie, Bulharsko) (zástupce: A. Kostov, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. dubna 2020 (věc R 956/2019-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Sigmatron a T i D kontrolni sistemi.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti T i D kontrolni sistemi EOOD se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 329, 5.10.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 28. října 2021 – Diusa Rendering a Assograssi v. Komise

(Věc T-201/18) (1)

(„Veřejné zdraví - Pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií - Vývoz organických hnojiv a pomocných půdních látek z materiálů kategorie 2 - Nezahájení postupu Komisí s cílem přezkoumat zákaz - Žaloba pro nečinnost - Návrh opatření, kterými bude nečinnost ukončena - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2021/C 513/39)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Diusa Rendering Srl (Piacenza, Itálie) a Assograssi – Associazione Nazionale Produttori Grassi e Proteine Animali (Buccinasco, Itálie) (zástupce: M. Moretto, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Bianchi, W. Farrell a B. Eggers, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 265 SFEU, který zní na určení, že Komise protiprávně nezahájila postup upravený v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. 1999, L 184, s. 23) s cílem přezkoumat zákaz vývozu organických hnojiv a pomocných půdních látek z materiálů kategorie 2 stanovený v čl. 43 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. 2009, L 300, s. 1).

Výrok

1)	Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Diusa Rendering Srl a sdružením Assograssi – Associazione Nazionale Produttori Grassi e Proteine Animali.

---

(1)  Úř. věst. C 166, 14.5.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 25. října 2021 – 4B Company v. EUIPO – Deenz [Přívěsek (bižuterie)]

(Věc T-329/20) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující přívěsek (bižuterie) - Zachování (průmyslového) vzoru Společenství ve změněné formě - Článek 25 odst. 6 nařízení (ES) č. 6/2002 - Právní zájem na podání žaloby - Nepřípustnost“)

(2021/C 513/40)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: 4B Company Srl (Montegiorgio, Itálie) (zástupce: G. Brogi, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Scardocchia a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Deenz Holding Ltd (Dubaj, Spojené arabské emiráty) (zástupce: N. Alberti, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. března 2020 (věc R 2449/2018-3), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi 4B Company a Deenz Holding.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Společnosti 4B Company Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 247, 27.7.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 22. října 2021 – Fachverband Spielhallen a LM v. Komise

(Věc T-510/20) (1)

(„Státní podpory - Daňové zacházení vůči provozovatelům veřejných kasin v Německu - Stížnost - Předběžná fáze zkoumání - Rozhodnutí Komise konstatující neexistenci státní podpory - Podmínky zahájení formálního vyšetřovacího řízení - Závažné obtíže - Pojem ‚státní podpora‘ - Odvod ze zisků - Výhoda - Selektivní povaha - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2021/C 513/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Fachverband Spielhallen eV (Berlín, Německo), LM (zástupci: A. Bartosch a R. Schmidt, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Stromsky a K. Blanck, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: R. Kanitz a S. Costanzo, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2019) 8819 final ze dne 9. prosince 2019, o státních podporách SA.44944 (2019/C, ex 2019/FC) – Daňové zacházení vůči provozovatelům veřejných kasin v Německu a SA.53552 (2019/C, ex 2019/FC) – Údajná záruka pro provozovatele veřejných kasin v Německu (záruka ziskovosti) v rozsahu, v němž zamítá stížnost podanou žalobkyněmi proti skutečnosti, že částky placené Spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko (Německo) provozovateli veřejných kasin na základě odvodu ze zisků byly odpočitatelné z daňových základů živnostenské daně a daně z příjmu nebo daně z příjmu právnických osob.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Fachverband Spielhallen eV a LM ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 329, 5.10.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 22. října 2021 – Equinoccio-Compañía de Comercio Exterior v. Komise

(Věc T-22/21) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Nástroj předvstupní pomoci - Třetí stát - Vnitrostátní veřejná zakázka - Vypovězení smlouvy ze strany veřejného zadavatele - Žádost veřejného zadavatele o vykonání bankovní záruky - Kontrasignace vedoucího delegace Unie ve třetím státě nebo jeho zástupce - Nedostatek pravomoci“)

(2021/C 513/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Equinoccio-Compañía de Comercio Exterior, SL (Madrid, Španělsko) (zástupci: D. Luff a R. Sciaudone, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Bianchi a T. Van Noyen, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a požadující zrušení dopisu Komise ze dne 5. listopadu 2020 s referenčním číslem GK/Regio.ddg.d. 1(2020)6793282 týkajícího se vykonání bankovní záruky, o které požádalo turecké ministerstvo vědy, průmyslu a technologie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Equinoccio-Compañía de Comercio Exterior, SL se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 128, 12.4.2021.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 25. října 2021 – Troy Chemical Company a Troy v. Komise

(Věc T-297/21 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Biocidní přípravky - Prováděcí nařízení (EU) 2021//348 - Schválení karbendazimu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 7 (konzervanty pro povlaky) a typu 10 (konzervační přípravky pro stavební materiál) - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2021/C 513/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Troy Chemical Company BV (Delft, Nizozemsko), Troy Corp. (Florham Park, New Jersey, Spojené státy) (zástupci: D. Abrahams, H. Widemann a L. Gorywoda, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lindenthal a M. Farley, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článků 278 a 279 SFEU znějící jednak na odklad provádění prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/348 ze dne 25. února 2021, kterým se schvaluje karbendazim jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 7 a 10 (Úř. věst. 2021, L 68, s. 174), a jednak na vydání jakéhokoli jiného předběžného opatření, které Tribunál považuje za vhodné.

Výrok

1)	Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Žaloba podaná dne 14. září 2021 – WO v. EPPO

(Věc T-603/21)

(2021/C 513/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: WO (zástupce: V. Vitkovskis, advokát)

Žalovaný: Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	na základě článku 270 SFEU zrušil neopodstatněné a protiprávní rozhodnutí kolegia EPPO 028/2021 o zamítnutí žalobcovy kandidatury na pozici evropského pověřeného žalobce;

—	uložil EPPO povinnost zaplatit žalobci náhradu za zásah do jeho osobních údajů, neférové jmenovací řízení a protiprávní rozhodnutí odmítnout jeho kandidaturu na pozici evropského pověřeného žalobce.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce devět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí se zakládá pouze na domněnkách a není řádně odůvodněno.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí obsahuje fiktivní informace o žalobci.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí se zakládá na protiprávně získaných údajích o žalobci.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že EPPO porušil žalobcovy osobní údaje včetně několika údajů v rozhodnutí.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí je spojeno s disciplinární sankcí a vychází z ní, přičemž tato sankce byla žalobci uložena před více než patnácti lety. Žádný právní systém či akt v Evropské unii neumožňuje považovat správní delikty/disciplinární prohřešky za relevantní po uplynutí patnácti let.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že žádný z argumentů poskytnutých žalobcem nebyl zohledněn. Všechny byly ignorovány.

7.	Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že jmenovací řízení bylo porušeno tím, že byla vůči žalobci uplatněna dodatečná kritéria a byl posuzován po delší období ve srovnání s ostatními navrženými uchazeči. Zásada rovného zacházení se všemi jmenovanými uchazeči tak byla porušena.

8.	Osmý žalobní důvod vychází z toho, že byl vůči žalobci uplatněn neexistující právní akt v souvislosti s odmítnutím jeho kandidatury.

9.

Devátý žalobní důvod vychází z toho, že EPPO porušil také zásadu loajální spolupráce mezi členským státem a unijním orgánem. Názor orgánu členského státu, který navrhl osobu na pozici evropského pověřeného žalobce, byl ignorován. EPPO také údajně nesprávně přehodnotil kritéria způsobilosti navržené osoby.

Žaloba podaná dne 27. září 2021 – BZ v. ECB

(Věc T-631/21)

(2021/C 513/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: BZ (zástupce: H. Tettenborn, advokát)

Žalovaná: Evropská centrální banka (ECB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Výkonné rady ECB ze dne 16. března 2021 a ze dne 13. července 2021, neboť tato rozhodnutí za a) přehodnotila situaci žalobkyně a poskytla jí náhradu ex aequo et bono ve výši 50 000 eur jako náhradu škody (zahrnující všechny škody způsobené protiprávním jednáním uvedeným v dopise GŘ-HR ze dne 12. ledna 2021), která jí byla způsobena, a za b) zamítla zvláštní opravný prostředek, který podala dne 18. května 2021 proti rozhodnutí Výkonné rady ze dne 16. března 2021;

—

uložil žalované uhradit žalobkyni: — za porušení článku 8 EÚLP spočívající v nerespektování soukromého života žalobkyně z hlediska důstojnosti a profesní bezúhonnosti náhradu škody ve výši 200 000 eur; — za porušení článku 8 EÚLP spočívající v nerespektování soukromého života žalobkyně z hlediska jejího práva na zdraví náhradu škody ve výši 130 000 eur; — za použití vyšetřovací zprávy s vadami a zrušeného rozhodnutí ve věci F-43/10 zasláním těchto dokumentů [důvěrné] náhradu nemajetkové újmy ve výši 20 000 eur; — za ztrátu příjmu částku, která bude vypočtena na základě výsledku probíhající věci T-500/16; — za zničení vyšetřovacích spisů náhradu nemajetkové újmy ve výši 20 000 eur; — za zpoždění ve vydání rozhodnutí za rok 2007 o posouzení žalobkyně a výročním přezkumu platů a prémií zahrnující období od roku 2007 do roku 2021 náhradu nemajetkové újmy ve výši 52 000 eur; — za nemajetkovou a majetkovou újmu způsobenou chybějícím rozhodnutím o posouzení a výročním přezkumu platů a prémií náhradu škody ve výši 150 000 eur; — za konečnou ztrátu příležitosti v důsledku neprovedení nového vyšetřování (způsobení nemajetkové a majetkové újmy) náhradu škody ve výši 700 000 eur.

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení, jakož i náhradu nákladů žalobkyně v tomto řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí Výkonné rady ze dne 16. března 2021 je stiženo řadou skutkových a právních vad a že článek 8.2.1 pravidel pro zaměstnance ECB a článek 42 pracovního řádu ECB byly zkresleny a nesprávně uplatněny.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU a současně z toho, že nedošlo a) k poskytnutí přiměřené náhrady utrpěné škody namísto náhrady určené na základě spravedlivého posouzení (zejména ex aequo et bono); b) k řádné náhradě veškerých nepříznivých následků/škod způsobených žalobkyni včetně náhrady ztráty příležitosti způsobené skutečností, že ECB nebyla schopna znovu provést vyšetřování, a též dle zásady proporcionality a nediskriminace; a c) k nápravě minulých účinků zrušených rozhodnutí.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásad transparentnosti a řádné správy, článků 41, 42 a 47 Listiny základních práv Evropské unie a porušení zásad právní jistoty a práva jednat.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti jednat s náležitou péčí, péče o zaměstnance a článků 21 a 31 Listiny základních práv Evropské unie.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění.

Žaloba podaná dne 25. října 2021 – energy cake v. EUIPO – Foodtastic (ENERGY CAKE)

(Věc T-686/21)

(2021/C 513/46)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: energy cake GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: A. Bernegger, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Foodtastic GmbH (Dortmund, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie ENERGY CAKE – Slovní ochranná známka Evropské unie č. 14 808 935

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. srpna 2021 ve věci R 2324/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 25. října 2021 – BNP Paribas Public Sector v. SRB

(Věc T-688/21)

(2021/C 513/47)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: BNP Paribas Public Sector SA (Paříž, Francie) (zástupkyně: A. Champsaur a A. Delors, advokátky)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

na základě článků 256 a 263 SFEU zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí (dále jen „SRB“) ze dne 13. srpna 2021 s referenčním číslem srb.e.e4.co(2021)570897 v rozsahu, v němž jím bylo odepřeno navrácení částek odpovídajících hotovostnímu zajištění týkajícímu se neodvolatelných platebních příslibů za roky 2015 až 2021 v rozporu s čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení 2015/81;

—

na základě smluv 2016-2021 a článků 272 a 340 SFEU: — určil, že SRB tím, že odmítl vrátit částky odpovídající hotovostnímu zajištění týkajícímu se neodvolatelných platebních příslibů za roky 2016 (včetně) až 2021 (včetně), porušil povinnost navrácení, kterou mu pro příspěvková období 2016 až 2021 ukládá ustanovení 12.5 každé ze smluv, které výslovně stanoví použití čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení 2015/81, a — nařídil SRB, aby žalobkyni vrátil částky odpovídající hotovostnímu zajištění, které si SRB ponechal v rozporu se svými smluvními povinnostmi, a nahradil veškeré náklady, úroky z prodlení a související výdaje všeho druhu (nebo alternativně zaplatil žalobkyni tyto částky z titulu náhrady škody odpovídající porušení uvedených smluv);

—

primárně pro smlouvu z roku 2015 a podpůrně pro smlouvy z let 2016-2021 z titulu mimosmluvní odpovědnosti SRB a na základě článku 340 SFEZ: — určil, že odmítnutí SRB navrátit částky odpovídající hotovostnímu zajištění týkajícímu se neodvolatelných platebních příslibů za roky 2015 až 2021 (včetně) představuje bezdůvodné obohacení, a — nařídil SRB, aby žalobkyni vrátil uvedené částky, které si SRB ponechal bez jakéhokoli právního základu, a nahradil veškeré náklady, úroky z prodlení a související výdaje všeho druhu.

—	uložil SRB náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně primárně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení č. 2015/81 (1) a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí z důvodu, že rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí je v rozporu s čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení č. 2015/81, který výslovně stanoví, že neodvolatelné platební přísliby institucí, jež přestanou spadat do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 806/2014 (2), se zruší a zajištění, kterým jsou kryty, se vrátí.

Druhý žalobní důvod vychází z právního omylu, kterého se dopustil Jednotný výbor pro řešení krizí, když trval na tom, že na neodvolatelné platební přísliby uplatní čl. 70 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, ačkoli tento článek se týká pouze hotovostních příspěvků ex ante a Jednotný výbor pro řešení krizí zaměňuje hotovostní příspěvky s hotovostním zajištěním týkajícím se neodvolatelných platebních příslibů.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení smluvních ustanovení sjednaných mezi žalobkyní a Jednotným výborem pro řešení krizí, které zakládá jeho smluvní odpovědnost. Žalobkyně má totiž za to, že odmítnutí Jednotného výboru pro řešení krize navrátit částky odpovídající hotovostnímu zajištění týkajícímu se neodvolatelných platebních příslibů za roky 2016 až 2021 představuje porušení uvedené smlouvy.

Žalobkyně uplatňuje rovněž podpůrný žalobní důvod týkající se smluv 2016-2021. V tomto ohledu tvrdí, že odmítnutí Jednotného výboru pro řešení krize navrátit částky odpovídající hotovostnímu zajištění týkajícímu se neodvolatelných platebních příslibů za roky 2015 až 2021 zakládá bezdůvodné obohacení Jednotného výboru pro řešení krize.

---

(1)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/81 ze dne 19. prosince 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 15, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

Žaloba podaná dne 22. října 2021 – Auken a další v. Komise

(Věc T-689/21)

(2021/C 513/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Margrete Auken, Tilly Metz, Jutta Paulus, Michèle Rivasi a Kimberly van Sparrentak (zástupkyně: B. Kloostra, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil implicitní rozhodnutí žalované ze dne 13. srpna 2021 o zamítnutí jejich potvrzující žádosti ze dne 30. června 2021 směřující proti rozhodnutí ze dne 9. června 2021, kterým byl zčásti odmítnut přístup k dokumentům, jejž žalobkyně požadovaly, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná protiprávně uplatnila výjimky stanovené v čl. 4 odst. 2 první odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001 (1).

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná nezdůvodnila použití výjimek podle článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, a toto nařízení proto porušila, jelikož nepodala a neuplatnila striktní výklad čl. 4 odst. 2 první odrážky a čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná uplatnila výjimky stanovené v čl. 4 odst. 2 první odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001 nekonzistentně.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná nevzala do úvahy, že na zpřístupnění požadovaných informací existuje převažující veřejný zájem.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí odporuje čl. 52 odst. 3 Listiny základních práv EU a čl. 10 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

Žaloba podaná dne 25. října 2021 – LW Capital v. Komise

(Věc T-690/21)

(2021/C 513/49)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: LW Capital (Mnichov, Německo) (zástupce: C. Ziegler, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

částečně zrušil rozhodnutí Komise ze dne 3. června 2021 týkající se státní podpory SA.56826 (2020/N) – Německo – Reforma německého zákona o kombinované výrobě tepla a elektřiny 2020 („KWKG“), jakož i státní podpory SA.53308 (2019/N) Německo – Změna režimu podpory stávajících zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny z roku 2019 (§ 13 KWKG) (Úř. věst. 2021, C 306, s. 1 a 2), v rozsahu, v němž nebudou v tomto rozhodnutí vzneseny námitky proti i) podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny v nových, modernizovaných a zrenovovaných vysoce výkonných zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a ii) podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla ve vysoce výkonných a plynem vytápěných stávajících zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v odvětví dálkového vytápění;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jeden žalobní důvod.

Svým jediným žalobním důvodem napadá žalobkyně sporné rozhodnutí z důvodu „porušení Smluv nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejich provádění“ ve smyslu čl. 263 odst. 4 ve spojení s odst. 2 SFEU. Toto porušení spočívá v tom, že Komise musela vznést námitky ohledně slučitelnosti režimu podpory ve formě KWKG 2020 navrženého Německem a měla tedy povinnost zahájit formální vyšetřovací řízení ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, porušila Komise procesní práva žalobkyně.

Žalobkyně vytýká porušení procesních práv plynoucích z čl. 108 odst. 2 ve spojení s porušením čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a porušení zásad zákazu diskriminace, proporcionality a legitimní důvěry, jakož i nesprávné posouzení.

Žaloba podaná dne 27. října 2021 – Alcogroup a Alcodis v. Komise

(Věc T-691/21)

(2021/C 513/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Alcogroup (Brusel, Belgie) a Alcodis (Brusel) (zástupci: P. de Bandt, C. Binet a M. Nuytten, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—	uložil Komisi náhradu veškerých nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby proti rozhodnutí Komise ze dne 17. září 2021, kterým byly žalobkyně vyzvány, aby za určitých podmínek znovuzahájily postup při narovnání ve věci AT.40054 – Ethanol Benchmarks, uplatňují žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení pravidel použitelných v oblasti narovnání. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že přijetím napadeného rozhodnutí vyzývajícího žalobkyně ke znovuzahájení postupu při narovnání za určitých podmínek porušila Komise pravidla použitelná v oblasti narovnání. Použitelná pravidla totiž podle žalobkyň nedovolují Komisi jednak znovuzahájit postup při narovnání v této fázi řízení, a jednak takto učinit tím, že uloží žalobkyním, aby se vzdaly jakékoli debaty ohledně skutků, které jsou jim vytýkány.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práv na účinnou procesní obranu. Žalobkyně mají za to, že Komise nemůže podmínit zahájení nového postupu při narovnání tím, že žalobkyně musí upustit od uplatnění argumentů, které předložily v rámci běžného postupu v důsledku neúspěchu prvního postupu při narovnání.

Usnesení Tribunálu ze dne 20. října 2021 – Diageo a další v. Komise

(Věc T-473/19) (1)

(2021/C 513/51)

Jednací jazyk: angličtina

Předsedkyně druhého senátu rozhodla o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 312, 16.9.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 20. října 2021 – AstraZeneca a další v. Komise

(Věc T-476/19) (1)

(2021/C 513/52)

Jednací jazyk: angličtina

Předsedkyně druhého senátu rozhodla o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 312, 16.9.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 27. října 2021 – Teva v. Komise a EMA

(Věc T-628/19) (1)

(2021/C 513/53)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda pátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 383, 11.11.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 26. října 2021 – Puma v. EUIPO – Caterpillar (SPEEDCAT)

(Věc T-515/20) (1)

(2021/C 513/54)

Jednací jazyk: angličtina

Předsedkyně šestého senátu rozhodla o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 329, 5.10.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 28. října 2021 – TrekStor v. EUIPO (e.Gear)

(Věc T-708/20) (1)

(2021/C 513/55)

Jednací jazyk: němčina

Předsedkyně šestého senátu rozhodla o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 28, 25.1.2021.