ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 506

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 64
15. prosince 2021


Obsah

Strana

 

 

EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2021–2022
Dílčí zasedání od 26. do 29. dubna 2021
Přijaté texty ze dne 28. dubna 2021, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2019, byly uveřejněny v  Úř. věst. L 340, 24.9.2021 .
PŘIJATÉ TEXTY

1


 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Úterý 27. dubna 2021

2021/C 506/01

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o provádění balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel z hlediska bezpečnosti silničního provozu (2019/2205(INI))

2

2021/C 506/02

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o reziduích chemických látek v Baltském moři na základě petic č. 1328/2019 a 0406/2020 (2021/2567(RSP))

9

2021/C 506/03

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o technických a provozních opatřeních pro účinnější a ekologičtější námořní dopravu (2019/2193(INI))

12

2021/C 506/04

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro aklonifen, akrinathrin, Bacillus pumilus QST 2808, chlorantraniliprol, ethirimol, lufenuron, penthiopyrad, pikloram a Pseudomonas sp. kmen DSMZ 13134 v některých produktech a na jejich povrchu (D070113/03 – 2021/2590(RPS))

20

2021/C 506/05

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro acechinocyl, acibenzolar-S-methyl, Bacillus subtilis kmen IAB/BS03, emamektin, flonikamid, flutolanil, fosetyl, imazamox a oxathiapiprolin v některých produktech a na jejich povrchu (D063854/04 – 2021/2608(RPS))

23

 

Středa 28. dubna 2021

2021/C 506/06

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o výsledku jednání mezi EU a Spojeným královstvím (2021/2658(RSP))

26

2021/C 506/07

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy (2021/2548(RSP))

38

 

Čtvrtek 29. dubna 2021

2021/C 506/08

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky (2021/2010(INI))

54

2021/C 506/09

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě (2021/2611(RSP))

64

2021/C 506/10

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o pandemii COVID-19 v Latinské Americe (2021/2645(RSP))

69

2021/C 506/11

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Bolívii a zatčení bývalé prezidentky Jeanine Áñezové a dalších činitelů (2021/2646(RSP))

74

2021/C 506/12

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zákonech o rouhání v Pákistánu, zejména o případu Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla (2021/2647(RSP))

77

2021/C 506/13

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice (2021/2642(RSP))

82

2021/C 506/14

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o pátém výročí mírové dohody v Kolumbii (2021/2643(RSP))

89

2021/C 506/15

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Evropské záruce pro děti (2021/2605(RSP))

94

2021/C 506/16

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o přístupu k testům na COVID a jejich cenové dostupnosti (2021/2654(RSP))

105

 

DOPORUČENĺ

 

Evropský parlament

 

Čtvrtek 29. dubna 2021

2021/C 506/17

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (2021/2023(INI))

109


 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Úterý 27. dubna 2021

2021/C 506/18

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Filip De Man zbaven imunity (2020/2271(IMM))

119

2021/C 506/19

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Zdzisław Krasnodębski zbaven poslanecké imunity (2020/2224(IMM))

121

2021/C 506/20

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity (2020/2240(IMM))

123

2021/C 506/21

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity (2020/2219(IMM))

125

2021/C 506/22

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (2020/2272(ACI))

127


 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Úterý 27. dubna 2021

2021/C 506/23

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie (10643/20 – C9-0424/2020 – 2020/0230(NLE))

134

2021/C 506/24

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Honduraskou republikou pro prosazování práva a správu v oblasti lesnictví a obchod s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (12543/2020 – C9-0084/2021 – 2020/0157(NLE))

135

2021/C 506/25

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (07064/2/2020 – C9-0111/2021 – 2018/0224(COD))

136

2021/C 506/26

P9_TA(2021)0125
Zvláštního program, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu rozhodnutí Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (08550/2019 – C9-0167/2020 – 2018/0225(CNS))
P9_TC1-CNS(2018)0225
Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2021/… o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU

141

2021/C 506/27

P9_TA(2021)0126
Evropský inovační a technologický institut ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění) (COM(2019)0331 – C9-0042/2019 – 2019/0151(COD))
P9_TC1-COD(2019)0151
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění)

142

2021/C 506/28

P9_TA(2021)0127
Strategický program inovací Evropského inovačního a technologického institutu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě (COM(2019)0330 – C9-0043/2019 – 2019/0152(COD))
P9_TC1-COD(2019)0152
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU

143

2021/C 506/29

P9_TA(2021)0128
Mechanismus civilní ochrany Unie ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD))
P9_TC1-COD(2020)0097
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

144

2021/C 506/30

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Honduraskou republikou pro prosazování práva a správu v oblasti lesnictví a obchod s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (12543/2020 – C9-0084/2021 – 2020/0157M(NLE))

145

2021/C 506/31

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. března 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2008 o posuzování změn registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků (C(2021)01603 – 2021/2616(DEA))

151

2021/C 506/32

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (14281/1/2020 – C9-0133/2021 – 2018/0231(COD))

153

2021/C 506/33

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (05532/1/2021 – C9-0139/2021 – 2018/0202(COD))

154

2021/C 506/34

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014 (06833/1/2020 – C9-0144/2021 – 2018/0207(COD))

155

2021/C 506/35

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Spravedlnost a zrušuje nařízení (EU) č. 1382/2013 (06834/1/2020 – C9-0138/2021 – 2018/0208(COD))

157

2021/C 506/36

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (14312/1/2020 – C9-0140/2021 – 2018/0236(COD))

158

 

Středa 28. dubna 2021

2021/C 506/37

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie (05022/2021 – C9-0086/2021 – 2020/0382(NLE))

159

2021/C 506/38

P9_TA(2021)0142
Víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627 (COM(2019)0619 – C9-0188/2019 – 2019/0272(COD))
P9_TC1-COD(2019)0272
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627

160

2021/C 506/39

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potírání šíření teroristického obsahu online (14308/1/2020 – C9-0113/2021 – 2018/0331(COD))

217

 

Čtvrtek 29. dubna 2021

2021/C 506/40

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0130 – C9-0104/2021 – 2021/0068(COD))
[Pozměňovací návrh 25, pokud není určeno jinak]

218

2021/C 506/41

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0140 – C9-0100/2021 – 2021/0071(COD))
[Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

237

2021/C 506/42

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (05330/1/2021 – C9-0108/2021 – 2018/0211(COD))

241

2021/C 506/43

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) (12262/1/2020 – C9-0011/2021 – 2017/0237(COD))

242

2021/C 506/44

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (06748/1/2020 – C9-0112/2021 – 2018/0254(COD))

243

2021/C 506/45

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (06789/1/2020 – C9-0109/2021 – 2018/0227(COD))

244

2021/C 506/46

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (06077/1/2020 – C9-0110/2021 – 2018/0209(COD))

245

2021/C 506/47

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru (COM(2021)0028 – C9-0016/2021 – 2021/0015(CNS))

246

2021/C 506/48

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022 (2020/2264(BUI))

247


Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Postup konzultace

***

Postup souhlasu

***I

Řádný legislativní postup: první čtení

***II

Řádný legislativní postup: druhé čtení

***III

Řádný legislativní postup: třetí čtení

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu)

Pozměňovací návrhy Parlamentu:

Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne.

CS

 


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/1


EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2021–2022

Dílčí zasedání od 26. do 29. dubna 2021

Přijaté texty ze dne 28. dubna 2021, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2019, byly uveřejněny v  Úř. věst. L 340, 24.9.2021 .

PŘIJATÉ TEXTY

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament

Úterý 27. dubna 2021

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/2


P9_TA(2021)0122

Provádění balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel z hlediska bezpečnosti silničního provozu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o provádění balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel z hlediska bezpečnosti silničního provozu (2019/2205(INI))

(2021/C 506/01)

Evropský parlament,

s ohledem na balíček předpisů o technické způsobilosti vozidel, do něhož patří směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/46/EU ze dne 3. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 1999/37/ES o registračních dokladech vozidel, (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 na téma „záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU“ (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 31. května 2018 obsahující doporučení Komisi o manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů u motorových vozidel: přezkum právního rámce EU (5),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2010 nazvané „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ (COM(2010)0389),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem Rámec politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 – Další kroky směrem k „vizi nulových obětí na cestách“ (SWD(2019)0283),

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 3.6 – snížit celosvětově do roku 2020 na polovinu počet úmrtí a zranění při dopravních nehodách, a na cíl č. 11.2 – poskytnout do roku 2030 všeobecný přístup k bezpečným, finančně dostupným, snadno přístupným a udržitelným dopravním systémům a zlepšit bezpečnost silničního provozu zejména rozšířením veřejné dopravy se zvláštním důrazem na potřeby osob v choulostivých situacích, ženy, děti, osoby se zdravotním postižením a starší osoby;

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

s ohledem na své usnesení o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů (6), kde se Komise vyzývá, aby urychleně zveřejnila legislativní návrh týkající se přístupu k palubním údajům a zdrojům,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2020 o evropské strategii pro data (COM(2020)0066), které se zmiňuje o přezkumu stávajících právních předpisů o přístupu k palubním údajům s cílem zajistit spravedlivý přístup k některým údajům o vozidlech,

s ohledem na posouzení provádění předpisů na evropské úrovni, které nechala v souvislosti s balíčkem o technické způsobilosti vozidel vypracovat výzkumná služba Evropského parlamentu a které bylo zveřejněno v září 2020,

s ohledem na zprávu Komise ze dne 4. listopadu 2020 o provádění směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (COM(2020)0699),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. listopadu 2020 o provádění směrnice 2014/47/EU o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii (COM(2020)0676),

s ohledem na studii týkající se zahrnutí lehkých přípojných vozidel a dvoukolových či tříkolových vozidel do působnosti ustanovení o pravidelných technických prohlídkách, kterou nechalo vypracovat generální ředitelství Komise pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE) a jež byla zveřejněna v únoru 2019,

s ohledem na studii o začlenění systému eCall do pravidelných technických prohlídek motorových vozidel, kterou nechalo vypracovat GŘ MOVE a jež byla zveřejněna v únoru 2019,

s ohledem na studii proveditelnosti platformy informací o vozidlech, kterou zadalo GŘ MOVE a jež byla zveřejněna v dubnu 2015,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a nechráněných účastníků silničního provozu (7),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0028/2021),

A.

vzhledem k tomu, že EU přijala v roce 2010 politiku pro bezpečnost silničního provozu, jejímž cílem bylo snížit do roku 2020 počet úmrtí na silnicích o 50 %; vzhledem k tomu, že v roce 2011 vytyčila EU cíl snížit do roku 2050 počet smrtelných nehod v silniční dopravě na nulu; vzhledem k tomu, že na evropských silnicích zemřelo v roce 2019 přibližně 22 800 osob a zhruba 135 000 osob bylo vážně zraněno; vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo „vize nulových obětí na cestách“, musí být na úrovni EU i členských států přijata účinnější a koordinovanější opatření;

B.

vzhledem k tomu, že navzdory snahám o zvýšení bezpečnosti silničního provozu v EU dochází v posledních letech ke snižování počtu smrtelných silničních nehod příliš pomalu, byť je dosažený pokrok značný; vzhledem k tomu, že technické závady na vozidlech jsou předpokládanou příčinou přibližně 5 % nehod s účastí vozidel nákladní dopravy; vzhledem k tomu, že špatná údržba vozidel je považována za příčinu 4 % nehod, do nichž jsou zapojeni účastníci silničního provozu;

C.

vzhledem k tomu, že podle předběžných údajů bylo v roce 2019 zaznamenáno méně úmrtí na silnicích v EU než v předchozím roce, ale že se situace stále zlepšuje jen příliš pomalu; vzhledem k tomu, že je jisté, že cíl EU snížit počet úmrtí na silnicích mezi rokem 2010 a koncem roku 2020 o 50 % bude splněn jen zhruba z poloviny, neboť dosud byl zaznamenán pouze 23 % pokles; vzhledem k tomu, že časté, důkladné a pravidelné kontroly vozidel prováděné kvalifikovanými kontrolory a silniční technické kontroly mají pro zvyšování bezpečnosti provozu zásadní význam;

D.

vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují v úmrtnosti na silnicích obrovské rozdíly – v zemi s nejhoršími výsledky je úmrtnost více než čtyřikrát vyšší než v zemi s nejlepšími výsledky – a že nutností je tedy zvláštní monitorování, partnerství a pomoc členským státům s nejhoršími výsledky;

E.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají velké rozdíly v bezpečnosti silničního provozu mezi členskými státy východní a západní Evropy; vzhledem k tomu, že do východoevropských zemí často míří ojetá vozidla pocházející ze západní Evropy, s čímž jsou spojena rizika pro bezpečnost osob, ale i pro životní prostředí, která je třeba na úrovni EU zohlednit;

F.

vzhledem k tomu, že kromě dopadu na klima a životní prostředí má technická způsobilost vozidel význam i z hlediska veřejného zdraví, ať už jde o zajištění bezpečnosti silničního provozu nebo o vliv emisí na kvalitu ovzduší; vzhledem k tomu, že nedávné emisní skandály ukázaly na potřebu provádět nezávislé kontroly po celou dobu životnosti vozidla na základě skutečných emisí;

G.

vzhledem k tomu, že analýza provedení a uplatňování předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel členskými státy ukázala, že postupy harmonizace na úrovni EU je třeba posílit;

H.

vzhledem k tomu, že trh ojetých vozidel v Evropské unii je dvakrát až třikrát větší než trh s novými automobily a že podvody s počítadly ujetých kilometrů v ojetých vozidlech vážně ohrožují bezpečnost silničního provozu; vzhledem k odhadům uvedeným ve studiích, že se ve vnitrostátním prodeji pohybuje 5 až 12 % ojetých vozidel, u nichž byla provedena neoprávněná úprava, a že u přeshraničního prodeje je tento podíl 30 až 50 %; vzhledem k tomu, že pouze šest členských států považuje manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů za trestný čin; vzhledem k tomu, donucovacím orgánům komplikuje boj proti těmto podvodným praktikám také to, že neexistuje společná evropská databáze;

I.

vzhledem k tomu, že větší využívání automatizovaných prvků řízení vyžaduje aktualizaci balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel, tak aby zahrnoval kontrolu a školení v oblasti nových vyspělých prvků podpory při řízení, které mají být zavedeny od roku 2022;

J.

vzhledem k tomu, že některé členské státy již zavedly nástroje, které manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů minimalizují, např. „Car-Pass“ v Belgii a „Nationale AutoPas“ v Nizozemsku; vzhledem k tomu, že oba tyto členské státy používají databázi záznamů o ujetých kilometrech pořízených při každé údržbě, servisu, opravě nebo pravidelné kontrole vozidla, aniž by přitom shromažďovaly jakékoli osobní údaje, a že oba tyto státy během krátké doby na svém území podvody s počitadly ujetých kilometrů téměř úplně vymýtily;

K.

vzhledem k tomu, že kvalita silniční infrastruktury má pro bezpečnost silničního provozu zásadní význam; vzhledem k tomu, že konektivita a digitální infrastruktura jsou a budou s rostoucím používáním propojených a autonomních vozidel z hlediska bezpečnosti silničního provozu stále důležitější;

Doporučení

Provedení a uplatňování balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel – cíle EU v oblasti bezpečnosti

1.

vítá skutečnost, že provedení balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti a uplatňování některých jeho ustanovení vedlo k lepší harmonizaci vnitrostátních postupů, zejména pokud jde o četnost, obsah a metody kontrol vozidel;

2.

vítá skutečnost, že provedení předpisů obsažených v balíčku přispělo ke zvýšení kvality pravidelných technických kontrol, kvalifikace kontrolorů a koordinace a norem členských států týkajících se silničních technických kontrol vozidel, čímž se zároveň zlepšila bezpečnost silničního provozu;

3.

vyjadřuje politování nad tím, že navzdory vyšší kvalitě pravidelných technických kontrol a příznivému vlivu této skutečnosti na bezpečnost provozu obsahuje balíček některá nepovinná ustanovení, která nebyla provedena s dostatečným důrazem, nebo jednoduše nebyla provedena vůbec; zdůrazňuje, že je třeba se postupně odklonit od dobrovolných ustanovení a vytvořit systém závazných pravidel v zájmu zvýšení unijní harmonizace takových aspektů, jako je zabezpečení nákladu, výměna informací a spolupráce mezi členskými státy, a připomíná význam těchto opatření pro přeshraniční regiony;

4.

vyslovuje politování nad skutečností, že několik členských států neprovedlo balíček předpisů včas a že Komise musela proti jednomu členskému státu zahájit řízení pro nesplnění povinnosti; naléhavě vyzývá dotčené členské státy, aby chybějící ustanovení balíčku urychleně provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech a aby v plné míře dostály všem svým povinnostem, pokud jde o zajištění kompletních technických údajů, jelikož bezpečnost silničního provozu pro evropské občany je prioritou Evropské unie;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že kvůli nedostatečnému financování kontrolních činností, včetně pracovníků kontroly, vybavení a odborné přípravy, stále hrozí, že cíle týkající se technické způsobilosti nebudou splněny; zdůrazňuje, že členské státy by měly svým vnitrostátním orgánům pro bezpečnost silničního provozu poskytnout dostatečnou finanční a administrativní podporu, aby byly schopny balíček předpisů týkajících se technické způsobilosti, i jeho budoucí revidované verze, účinně uplatňovat;

Četnost a předmět kontrol

6.

vítá skutečnost, že po vstupu balíčku v platnost proběhlo 90 % technických kontrol v intervalech, které jsou jím stanoveny, nebo i kratších, což do velké míry přispělo ke snížení počtu nebezpečných vozidel na silnicích EU; vyjadřuje však politování nad tím, že některé členské státy stále stanovují intervaly delší než ty, které požadují předpisy balíčku, což bezpečnost provozu snižuje; vyzývá dotčené členské státy, aby neprodleně začaly dodržovat intervaly stanovené předpisy balíčku, neboť ve hře jsou bezpečnost a životy občanů EU;

7.

vyzývá Komisi, aby zvážila, zda není třeba zpřísnit režim kontrol a zavést další povinné kontroly po najetí určitého počtu kilometrů u vozidel kategorie M1 používaných jako vozidla taxislužby nebo sanitní vozidla a u vozidel kategorie N1, která používají poskytovatelé doručovacích služeb, a zda by nebylo vhodné rozšířit tuto povinnost i na další vozidla těchto kategorií, jež jsou používána pro další komerční účely;

8.

upozorňuje na nárůst v používání osobních vozidel a sdílené mobility pro účely veřejné dopravy nebo pro logistické účely; žádá Komisi, aby posoudila, zda by neměla být odpovídajícím způsobem zvýšena četnost kontrol těchto vozidel a zda by za tímto účelem neměla být zavedena možnost každoroční povinné kontroly nebo zohledňována intenzita jejich provozu, pokud jde o počet najetých kilometrů, a související zastarávání součástí a množství přepravovaných cestujících;

9.

poznamenává, že vzájemné uznávání technických prohlídek ojetých vozidel dovážených z jiných členských států se nepředpokládá tam, kde jsou intervaly mezi prohlídkami v členských státech odlišné, a že předpisy balíčku v tomto případě stanoví pouze omezenou možnost vzájemného uznávání; vyzývá Komisi, aby do příští revize balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel začlenila osvědčení EU o kontrole ojetých vozidel;

10.

konstatuje, že motocyklisté jsou považováni za zranitelné účastníky silničního provozu a že u nich úmrtnost klesá ze všech uživatelů vozidel v EU nejpomaleji; konstatuje, že zejména úprava a vylepšování mopedů zvyšuje riziko nehod mládeže a mladých dospělých; vyzývá proto Komisi, aby zvážila zavedení povinnosti provádět silniční kontroly i u dvoukolových a tříkolových vozidel, včetně minimálního ročního cíle kontrol u 5 % vozidel, neboť tato vozidla jsou v současné době z oblasti působnosti směrnice 2014/47/EU zcela vyloučena;

11.

vyzývá Komisi, aby zvážila ukončení výjimek z povinnosti pravidelných technických prohlídek dvoukolových a tříkolových vozidel, které jsou v současné době možné podle směrnice 2014/45/EU; vyzývá Komisi, aby se ve svém nadcházejícím hodnocení zabývala možností zahrnout do povinného režimu pravidelných technických kontrol také kategorie dvoukolových a tříkolových vozidel se zdvihovým objemem motoru do 125 cm3 a lehkých přípojných vozidel, a to na základě příslušných údajů o dopravních nehodách a faktorů nákladů a přínosů, jako je blízkost zkušebních míst ve vzdálených oblastech, administrativní zátěž a finanční náklady pro občany EU; žádá Komisi, aby při svém hodnocení vycházela ze srovnání výsledků mezi zeměmi, v nichž se pravidelné technické kontroly provádějí již u všech vozidel těchto kategorií, a zeměmi, které takové kontroly neprovádějí, a z dopadů na bezpečnost silničního provozu; vyzývá k zavedení dodatečného harmonogramu kontrol na základě počtu ujetých kilometrů u motocyklů používaných pro doručování balíků nebo potravin nebo pro jinou komerční přepravu zboží nebo osob;

12.

konstatuje, že míra tolerance pro pravidelné technické kontroly provedené po lhůtě se v jednotlivých členských státech značně liší, a to od čtyř měsíců až po nulovou toleranci; vyzývá Komisi, aby harmonizovala míru tolerance tím, že zavede maximální délku lhůty, která neohrozí včasné provádění pravidelných technických kontrol, a navýší sankce, k jejichž uložení může dojít následkem nedodržení této lhůty;

13.

připomíná, že vozidla přizpůsobená tak, aby byla řízena osobami se zdravotním postižením, mají zvláštní funkce a uspořádání; poukazuje na to, že vozidla používaná pro přepravu cestujících se zdravotním postižením musí splňovat zvláštní technické parametry, jako jsou ukotvené pásy, a rovněž musí být jejich prostory uzpůsobeny tak, aby byla zajištěna bezpečnost těchto osob; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby všechny tyto základní prvky byly řádně začleněny do každé kontroly;

14.

kritizuje skutečnost, že pravidla sankcí za podvody s počitadly ujetých kilometrů provedly členské státy ve svém právu zatím jen formou obecných opatření; naléhavě vybízí členské státy, aby tento jasný požadavek balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel splnily, neprodleně jej ve své vnitrostátní legislativě prostřednictvím cílenějších opatření provedly a k jeho vymáhání vyhradily nezbytné lidské a finanční zdroje; vyjadřuje politování nad tím, že stávající ustanovení o sankcích za podvody s počitadly zůstávají slabá, neboť pouze požadují, aby tyto sankce byly „účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační“, a stanovení skutečných částek a odpovídajících odrazujících opatření ponechávají na uvážení členských států; domnívá se, že při příští revizi by měly být stanoveny harmonizovanější a konkrétnější sankce za podvody s počitadly ujetých kilometrů spolu s dalšími důraznými opatřeními proti neoprávněným úpravám, včetně odpovídajících mechanismů kybernetické bezpečnosti a šifrovacích technologií, které by bránily nedovolené elektronické manipulaci a usnadnily její odhalování; vyzývá Komisi, aby pro kontrolní organizace zavedla garantovanou dostupnost určitých údajů, funkcí a softwarových informací týkajících se jednotlivých vozidel; požaduje, aby členské státy vytvořily právní, technické a provozní překážky s cílem znemožnit manipulaci s počitadly ujetých kilometrů; zdůrazňuje, že chybějící ucelená databáze pro shromažďování údajů o počtu ujetých kilometrů u ojetých vozidel, které by byly vzájemně uznávány a vyměňovány mezi členskými státy, je zásadní překážkou pro odhalování podvodů s počitadly ujetých kilometrů;

15.

žádá Komisi, aby do příští revize balíčku zahrnula závazná ustanovení, která členským státům umožní registrovat záznamy stavu počitadla ujetých kilometrů ze všech technických kontrol, servisních úkonů, údržby či provedené opravy velkého rozsahu, a to již od první registrace vozidla;

16.

vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila nové zkoušky emisí v podmínkách skutečného provozu, které jsou stanoveny v nařízení Euro 6, jakož i případné budoucí revize; vyzývá Komisi, aby do příštího přezkumu balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel zahrnula měření, která by tyto zkoušky zohlednila v rámci pravidelných technických kontrol, stejně jako jakýkoli další vývoj v této oblasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby harmonizovaly jak technologie měření emisí při technických prohlídkách, tak nejvyšší přípustné úrovně s cílem zajistit, aby všechna vozidla na evropských silnicích splňovala emisní normy;

Použité vybavení a odborná příprava kontrolorů

17.

oceňuje, že po vstupu balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel v platnost bylo vybavení používané při prohlídkách harmonizováno a splňuje určité minimální požadavky, čímž se posiluje jednotnost technických prohlídek v celé EU;

18.

konstatuje, že ačkoliv všechny členské státy zavedly minimální nároky na kvalifikaci kontrolorů, kteří technické prohlídky provádějí, některé státy neplní požadavky stanovené v příloze IV směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel; vyzývá tyto členské státy, aby své požadavky náležitě přizpůsobily; žádá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů a poznatků mezi členskými státy ohledně provádění přílohy IV směrnice 2014/45/EU a posoudila, zda je zapotřebí pravidelných opakovacích školení a odpovídajících zkoušek; vyzývá Komisi, aby podporovala pravidelné aktualizace a harmonizaci obsahu školení v členských státech s cílem přizpůsobit znalosti a dovednosti kontrolorů rozvíjejícímu se procesu automatizace a digitalizace automobilového odvětví, zejména pokud jde o pokročilou podporu při řízení, systémy bez řidiče a o využívání elektronických systémů výměny informací mezi vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za zajištění bezpečnosti silničního provozu, včetně bezpečného sdílení údajů, kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů řidičů; zdůrazňuje, že manipulace s elektronickými bezpečnostními prvky, jako jsou systémy pokročilé podpory řízení, a podvody s nimi představují vysoké bezpečnostní riziko, a proto je musí kontroloři odhalovat; zdůrazňuje, že kontroloři by měli být speciálně vyškoleni v oblasti kontroly integrity softwaru;

19.

opakuje, že je třeba přijmout opatření, která zaručí nezávislost kontrolorů a jejich organizací na odvětví obchodu s vozidly, údržby a oprav vozidel, aby se zabránilo jakýmkoli finančním střetům zájmů, včetně kontroly emisí, a zároveň aby byly poskytnuty silnější záruky, pokud jde o občanskoprávní odpovědnost všech zúčastněných stran;

Silniční technické kontroly a zabezpečení nákladu

20.

konstatuje, že silničních technických kontrol užitkových vozidel podle zpráv Komise v posledních šesti letech ubylo; vyjadřuje politování nad tímto trendem a připomíná, že podle balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel jsou členské státy od roku 2018 povinny zajistit, aby v poměru k počtu vozidel registrovaných na jejich území byl proveden určitý minimální počet silničních technických kontrol (ve výši 5 %); vyzývá členské státy, aby vystupňovaly své úsilí o dosažení minimálního 5 % cíle, a připomíná, že první povinnost podat zprávu pro účely přezkumu tohoto cíle za období 2019–2020 bude nutné splnit do 31. března 2021; vyzývá Komisi, aby do působnosti ustanovení o silničních technických kontrolách byla zahrnuta vozidla kategorie N1 (8), která jsou používána pro komerční silniční přepravu, a to vzhledem k nárůstu jejich počtu a vysokému počtu kilometrů, které ujedou;

21.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na dalším posilování kvality a nediskriminační povahy těchto silničních kontrol v souladu s pravidly vnitřního trhu, například nastavením a shromažďováním údajů v rámci klíčového ukazatele výkonnosti, stejně jako vybízením k využívání systémů hodnocení rizika za účelem lepšího zacílení kontrol a sankcí, zejména u osob opakovaně porušujících pravidla, a to při plném respektování rámce EU pro ochranu údajů;

22.

vyjadřuje politování nad tím, že škrty ve vnitrostátních rozpočtových výdajích na prosazování právních předpisů o bezpečnosti silničního provozu a na údržbu silnic podle všeho vedly v posledních letech k méně častým silničním kontrolám; vyzývá v této souvislosti vnitrostátní orgány, aby zajistily vyšší financování kontrolních činností, zejména s ohledem na zavedení povinných kontrol u nových typů vozidel;

23.

lituje skutečnosti, že ustanovení balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel, která se vztahují ke kontrole zabezpečení nákladu, nejsou závazná, v důsledku čehož provedlo ve svém právu příslušná bezpečnostní opatření pouze několik členských států; dochází proto k závěru, že harmonizace není v tomto ohledu zdaleka dokončena; naléhavě vybízí Komisi, aby při příští revizi navrhla zpřísnění těchto ustanovení, například pokud jde o harmonizované minimální požadavky na zabezpečení nákladu, povinnou výbavu pro zabezpečení nákladu pro každé vozidlo a o minimální rozsah dovedností, odborné přípravy a znalostí jak u pracovníků pověřených zajištěním nákladu, tak u kontrolorů;

Zaznamenávání informací a výměna údajů mezi členskými státy

24.

lituje skutečnosti, že pouze několik členských států si vede celostátní elektronickou databázi závažných a nebezpečných nedostatků, které byly zjištěny při silničních kontrolách, a že členské státy zřídkakdy uvědomí o výsledcích těchto kontrol vnitrostátní kontaktní místo členského státu, v němž je vozidlo registrováno; vyjadřuje politování nad tím, že balíček předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel nestanoví žádné opatření, které by měl členský stát, v němž je vozidlo registrováno, přijmout, jakmile je o takových závažných a nebezpečných nedostatcích informován; naléhavě vybízí Komisi, aby v rámci příští revize tato ustanovení zpřísnila, mimo jiné i zavedením jednotného systému opatření, která by měl členský stát registrace přijmout poté, co takové oznámení obdrží;

25.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na elektronické datové záznamy o vozidlech v rámci balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel zvážila změnu směrnice 2014/46/EU o registračních dokladech vozidel s cílem ukončit povinnost poskytovat doklady ve fyzické formě a povinnost řidiče předložit tištěné osvědčení o registraci; konstatuje, že by měly být stanoveny podmínky, které kontrolorům umožní plně využívat elektronické záznamy;

26.

vyzývá členské státy, aby příslušným orgánům odpovědným za prohlídky, registrace a schvalování vozidel, výrobcům vybavení používaného při prohlídkách a výrobcům vozidel usnadňovaly systematickou výměnu údajů o technických prohlídkách a o záznamech z počitadel ujetých kilometrů; v tomto ohledu vítá studii proveditelnosti týkající se platformy informací o vozidlech, kterou nechala vypracovat Komise; vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovaly na zřízení této platformy informací v rámci příští revize s cílem urychlit a usnadnit výměnu údajů a zajistit účinnější koordinaci mezi členskými státy; zdůrazňuje, že tato platforma informací o vozidlech by měla umožnit proces prohlídek a výměny údajů zcela bez použití tištěných dokumentů, a to při plném respektování kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů vůči třetím stranám; vítá v tomto ohledu skutečnost, že Komise zavedla platformu EU MOVEHUB a její nedávno vyvinutý modul ODOCAR, čímž se poskytla IT infrastruktura pro výměnu údajů z počitadel ujetých kilometrů v celé Unii na základě databázového řešení, včetně možnosti výměny informací se sítí Eucaris; vyzývá Komisi ke zhodnocení toho, zda by používání platformy EU MOVEHUB mělo být pro členské státy v rámci budoucí revize povinné;

27.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by při příští revizi bylo možné zahrnout do povinné výměny údajů o historii vozidel, jež probíhá mezi registračními orgány, nejen záznamy z počitadel ujetých kilometrů, ale i informace o nehodách a o četnosti závažných poruch, neboť občané EU by tak byli chráněni před podvody a lépe informováni o historii a stavu svých vozidel, jakož i o jejich původně skrytých opravách; domnívá se, že silniční nehody by měly vést k dodatečným kontrolám, které přispějí k tomu, aby vozidla byla náležitě opravena, a zvýšila se tak bezpečnost silničního provozu;

Rámec, který obstojí v budoucnosti

28.

vyzývá Komisi, aby pro účely příští revize řádně zohlednila technický pokrok v oblasti bezpečnostních prvků vozidel; konstatuje, že podle nařízení (EU) 2019/2144 budou muset být nová vozidla od roku 2022 vybavena novými vyspělými bezpečnostními systémy a systémy pro podporu řízení; vyzývá Komisi, aby tyto nové systémy zahrnula do pravidelných technických prohlídek a dovedností a znalostí kontrolorů vozidel a aby snížila riziko neoprávněných zásahů do těchto systémů a manipulace s nimi; požaduje, aby Komise do pravidelných technických prohlídek zahrnula rovněž systém eCall, jakož i softwarové aktualizace a tzv. bezdrátové aktualizace („over-the-air“) (9), a aby vypracovala pokyny a normy pro pravidelné bezpečnostní prohlídky a kontroly autonomních a propojených vozidel; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti dalšího využití senzorů zabudovaných ve vozidlech v souvislosti se silničními kontrolami a aby věnovala zvláštní pozornost specifickým požadavkům systémů sebediagnostiky vozidel, jakož i ústřední zásadě ochrany veřejného zdraví; vyzývá v této souvislosti výrobce automobilů a příslušné orgány, aby spolupracovaly na zavádění nových technologií podpory při řízení vozidel s cílem zajistit trvalé dodržování norem a napomoci při předvídání budoucích trendů;

29.

dále bere na vědomí rozmach nových druhů dopravy využívajících veřejné komunikace, jako jsou mimo jiné elektrické skútry, jednokolky a hoverboardy; žádá Komisi, aby posoudila, zda by se na tyto nové dopravní prostředky neměla zaměřit příští revize s cílem zlepšit bezpečnost silničního provozu;

30.

vyzývá Komisi, aby v nadcházejících letech v rámci příprav na rok 2030 coby přechodné cílové datum pro naplnění „vize nulových obětí na cestách“ vyhlásila Evropský rok bezpečnosti silničního provozu;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající financování ve prospěch kvality silniční infrastruktury, zejména pokud jde o její údržbu; dále vyzývá Komisi, aby posílila svůj přístup k údržbě této infrastruktury přijetím vhodných opatření na posílení dlouhodobého plánování údržby členskými státy; konstatuje, že konektivita a digitální bezpečnost budou mít zásadní význam pro nadcházející rozmach propojených a autonomních vozidel;

o

o o

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 129.

(3)  Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 134.

(4)  Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 2.

(5)  Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 151.

(6)  Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 2.

(7)  Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1.

(8)  Vozidla používaná k přepravě zboží, jehož maximální hmotnost nepřesahuje 3,5 t (např. lehké nákladní automobily, dodávky).

(9)  Viz přílohy I a III směrnice 2014/45/EU.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/9


P9_TA(2021)0123

Rezidua chemických látek v Baltském moři na základě petic č. 1328/2019 a 0406/2020 podle čl. 227 odst. 2 jednacího řádu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o reziduích chemických látek v Baltském moři na základě petic č. 1328/2019 a 0406/2020 (2021/2567(RSP))

(2021/C 506/02)

Evropský parlament,

s ohledem na petice 1328/2019 a 0406/2020,

s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, články 4 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 35 a 37 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 1997 o ekologickém problému Baltského moře (1), na cíl směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (2), snížit znečištění a nebezpečné látky a na závazek členských států monitorovat podmořskou chemickou munici podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (3),

s ohledem na závazek „záchrany moře“ a závazek učinit region Baltského moře světovým lídrem v oblasti námořní bezpečnosti v rámci strategie EU pro region Baltského moře a na závazek členských států EU v rámci akčního plánu strategie EU pro námořní bezpečnost odstranit potopenou chemickou munici a nevybuchlou munici z moře,

s ohledem na cíl Komise, kterým je životní prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění, jak je uvedeno v kapitole 2.1.8 jejího sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640), a na závazek EU zastavit úbytek biologické rozmanitosti a dosáhnout vedoucího postavení ve světě při řešení globální krize biologické rozmanitosti v souladu s její strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030,

s ohledem na závazky přijaté smluvními stranami podle článku 2 Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992 a článku 4 Protokolu o vodě a zdraví z roku 1999 k této úmluvě,

s ohledem na příští program Komise Interreg pro region Baltského moře 2021–2027,

s ohledem na Helsinskou úmluvu o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře z roku 1992, na akční plán pro Baltské moře a na zjištění Komise na ochranu baltského mořského prostředí (HELCOM) o chemické munici svržené do moře,

s ohledem na závazky států v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN, konkrétně cíl 3.9 snížit počet úmrtí a onemocnění vlivem nebezpečných chemických látek a kontaminací, cíl 6.3 zlepšit kvalitu vody zamezením vyhazování odpadů do vody a minimalizací vypouštění nebezpečných chemických látek do vody a cíle 14.1 a 14.2 týkající se předcházení znečištění moří a ochrany mořských a pobřežních ekosystémů,

s ohledem na usnesení 1612(2008) Parlamentního shromáždění Rady Evropy o chemické munici svržené do Baltského moře a na doprovodnou zprávu ze dne 28. dubna 2008,

s ohledem na jednání o peticích č. 1328/2019 a č. 0406/2020 během schůze Petičního výboru, která se konala dne 3. prosince 2020,

s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že od konce druhé světové války bylo do Baltského moře svrženo nejméně 50 000 tun konvenčních a chemických zbraní obsahujících nebezpečné látky (jako je hořčičný plyn neboli yperit, slzný plyn a nervově-paralytické a dusivé bojové otravné látky);

B.

vzhledem k tomu, že tyto munice se pomalu rozkládají a do vody z nich unikají toxické látky, které představují nebezpečí pro lidské zdraví tím, že kontaminují potraviny a při přímém kontaktu způsobují vážné popáleniny a otravu, poškozují mořské ekosystémy a biologickou rozmanitost a ohrožují místní hospodářské činnosti, jako je rybolov, těžba přírodních zdrojů a výroba energie z obnovitelných zdrojů v elektrárnách;

C.

vzhledem k tomu, že kvůli své zeměpisné poloze je Baltské moře polouzavřeným mořem s pomalým promícháváním vody a velmi nízkou samočistící schopností; vzhledem k tomu, že je považováno za jedno z nejvíce znečištěných moří na světě, kdy klesají hladiny kyslíku v jeho hlubokých vodách, což již nyní ohrožuje mořský život;

D.

vzhledem k tomu, že cenný výzkum provedly ad hoc pracovní skupina komise HELCOM pro potopenou chemickou munici (CHEMU), projekt financovaný EU s názvem „Modelování ekologických rizik spojených s chemickými zbraněmi potopenými v moři“ (MERCW) a ad hoc odborné skupiny komise HELCOM pro aktualizaci a přezkum stávajících informací o potopené chemické munici v Baltském moři (MUNI) a o environmentálních rizicích potopených nebezpečných předmětů (SUBMERGED);

E.

vzhledem k tomu, že během kolokvia o problematice nevybuchlé munice v moři, které se konalo v Bruselu dne 20. února 2019, byla vyjádřena potřeba větší spolupráce v této oblasti;

F.

vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství nemá spolehlivé informace o množství, povaze a umístění svržené munice z důvodu špatné dokumentace těchto aktivit a nedostatečného průzkumu mořského dna Baltského moře;

G.

vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo shody ohledně současného stavu munice, konkrétního nebezpečí, které představuje, a možných řešení tohoto problému;

H.

vzhledem k tomu, že program Interreg pro region Baltského moře poskytl finanční prostředky na projekty vyhledávání a posuzování chemické munice na období 2011–2014 (CHEMSEA), pomoci pro rozhodování o munici v mořích na období 2016–2019 (DAIMON) a projekty DAIMON 2 na období 2019–2021 v celkové výši 10,13 milionu EUR (z čehož 7,8 milionu EUR, tedy 77 %, pocházelo z Evropského fondu pro regionální rozvoj); vzhledem k tomu, že tyto projekty zkoumaly místa, kam byla munice svržena, její obsah, stav i způsob, jakým reaguje na podmínky v Baltském moři, a poskytly správním orgánům nástroje pro rozhodování a odbornou přípravu v oblasti technologií používaných pro analýzu rizik, metody sanace a posuzování vlivů na životní prostředí;

I.

vzhledem k tomu, že otázku konvenční a chemické munice svržené do moře řeší NATO, které disponuje odpovídajícími nástroji, prostředky a zkušenostmi k úspěšnému vyřešení tohoto problému;

J.

vzhledem k tomu, že projekt CHEMSEA, který byl ukončen v roce 2014, dospěl k závěru, že skládky chemické munice sice nepředstavují bezprostřední ohrožení, ale zůstávají pro Baltské moře problémem;

K.

vzhledem k tomu, že kvůli husté dopravě a intenzivní hospodářské činnosti v oblasti Baltského moře se nejedná pouze o environmentální problém, ale i problém s výrazným dopadem na hospodářství, mimo jiné na odvětví rybolovu;

1.

zdůrazňuje, že nebezpečí, které munice svržená do Baltského moře po druhé světové válce představuje pro životní prostředí a zdraví, není pouze regionální, evropskou záležitostí, ale rovněž závažným celosvětovým problémem s nepředvídatelnými krátkodobými i dlouhodobými přeshraničními dopady;

2.

vyzývá mezinárodní společenství, aby v duchu spolupráce a skutečné solidarity posílilo monitorování svržené munice s cílem minimalizovat případná rizika pro mořské prostředí a činnosti; naléhavě vyzývá všechny strany, které drží utajované informace o svržené munici a jejím přesném umístění, aby je odtajnily a umožnily dotčeným zemím, Komisi a Evropskému parlamentu bezodkladný přístup k nim;

3.

vyzývá Komisi a společný programový výbor programu Interreg pro region Baltského moře, aby zajistily dostatečné financování výzkumu a činností potřebných k odstranění nebezpečí, které munice svržená do Baltského moře představuje; vítá intenzivní úsilí a konstruktivní výzkum uskutečněný komisí HELCOM a v rámci projektů CHEMSEA, DAIMON a DAIMON 2 financovaných programem Interreg pro region Baltského moře;

4.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby dodržovaly mezinárodní právo v oblasti životního prostředí a poskytly dodatečné finanční příspěvky na program Interreg pro region Baltského moře 2021–2027; vítá mezinárodní program Interreg pro region Baltského moře 2021–2027, z něhož budou financována opatření na snížení znečištění Baltského moře;

5.

zdůrazňuje, že je třeba pravidelně monitorovat stav koroze munice a vypracovat aktualizované posouzení environmentálních rizik ohledně dopadů uvolněných kontaminujících látek na lidské zdraví, mořské ekosystémy a biologickou rozmanitost regionu;

6.

vítá úsilí vynaložené na vnitrostátní úrovni, jako je zmapování umístění svržené munice a monitorování a odstraňování nebezpečného materiálu;

7.

v této souvislosti poukazuje na význam mechanismů spolupráce mezi státy a regiony, volného přístupu k veřejným informacím a účinné výměny vědeckých poznatků a výzkumu;

8.

vyzývá Komisi, aby v souladu se svým cílem nulového znečištění za účelem dosažení prostředí bez toxických látek zřídila ve spolupráci s dotyčnými členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami a organizacemi expertní skupinu pověřenou těmito úkoly: i) prostudovat a zmapovat přesné umístění kontaminovaných oblastí, ii) navrhnout vhodná, k životnímu prostředí šetrná a nákladově efektivní řešení pro monitorování a odstranění znečištění, s konečným cílem zlikvidovat či plně neutralizovat nebezpečné materiály v případě, že není možná jejich extrakce, iii) vyvinout spolehlivé nástroje usnadňující rozhodování, iv) uskutečnit osvětovou kampaň s cílem informovat dotčené skupiny (např. rybáře, místní obyvatele, turisty a investory) o případných rizicích pro zdraví a hospodářství a v) vytvořit pokyny pro reakci na ekologické katastrofy;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že žádná část z 8,8 milionu EUR přidělených v rámci evropského nástroje sousedství nebyla použita na projekty DAIMON nebo DAIMON 2 v rámci programu Interreg pro region Baltského moře;

10.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala se všemi příslušnými agenturami a institucemi EU, včetně Evropské obranné agentury, s cílem využít veškeré dostupné zdroje a zajistit, aby byl dotyčný problém zohledněn ve všech příslušných politikách a programových procesech EU, včetně rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a akčního plánu strategie EU pro námořní bezpečnost;

11.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby otázka munice svržené do evropských moří byla začleněna do horizontálních programů s cílem umožnit předkládání projektů týkajících se regionů dotčených stejným problémem (Jaderské a Jónské moře, Severní moře a Baltské moře) a usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů;

12.

vyzývá Komisi, aby vynaložila společné úsilí o řešení znečištění v Baltském moři a podporovala za tímto účelem všechny typy regionální, celostátní a mezinárodní spolupráce, a to i prostřednictvím partnerství s NATO;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a dalších zúčastněných států.

(1)  Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 147.

(2)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/12


P9_TA(2021)0131

Účinnější a ekologičtější námořní doprava

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o technických a provozních opatřeních pro účinnější a ekologičtější námořní dopravu (2019/2193(INI))

(2021/C 506/03)

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (1),

s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 16. září 2020 o celosvětovém systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí (2),

s ohledem na 3. zprávu Mezinárodní námořní organizace o emisích skleníkových plynů (3),

s ohledem konečnou zprávu o 4. zprávě Mezinárodní námořní organizace o emisích skleníkových plynů (4),

s ohledem na ministerské prohlášení přijaté v prosinci 2019 smluvními stranami Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře (Barcelonská úmluva),

s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2019 o emisích CO2 z námořní dopravy,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (5),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0029/2021),

A.

vzhledem k tomu, že námořní doprava a přístavy mají pro hospodářství EU klíčový význam, neboť téměř 90 % vnější nákladní přepravy zboží EU se uskutečňuje po moři (6), a hrají důležitou úlohu v odvětví cestovního ruchu; vzhledem k tomu, že mají klíčový význam pro zajištění nepřetržitých dodavatelských řetězců, jak se ukázalo během pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že celkový hospodářský dopad námořního odvětví EU přispěl v roce 2018 k HDP EU 149 miliardami EUR a toto odvětví podporuje více než 2 miliony pracovních míst (7); vzhledem k tomu, že jeho přímý hospodářský dopad v EU představoval v roce 2018 685 000 pracovních míst na moři a na pevnině; vzhledem k tomu, že 40 % hrubé prostornosti světového loďstva je kontrolováno EU;

B.

vzhledem k tomu, že námořní přeprava zboží a cestujících je klíčovým faktorem hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, zejména pokud jde o propojenost a dostupnost okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů; vzhledem k tomu, že by EU měla v tomto ohledu investovat do konkurenceschopnosti námořního odvětví a jeho schopnosti uskutečnit udržitelný přechod;

C.

vzhledem k tomu, že námořní odvětví EU by rovněž mělo přispívat k boji proti úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí a přispívat k cílům Zelené dohody pro Evropu a strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

D.

vzhledem k tomu, že zdravé oceány a ochrana a obnova jejich ekosystémů mají pro lidstvo zásadní význam, neboť oceány regulují klima, produkují nejméně polovinu kyslíku v atmosféře Země, zajišťují biologickou rozmanitost, jsou zdrojem pro celosvětové zabezpečení potravin a lidské zdraví a také zdrojem pro hospodářské činnosti, mezi které patří rybolov, doprava, obchod, cestovní ruch, obnovitelná energie a výroba zdravotnických produktů a které by měly být založeny na zásadě udržitelnosti;

E.

vzhledem k tomu, že námořní odvětví je odvětvím, které je regulováno jak na unijní, tak na mezinárodní úrovni, a které je stále velmi závislé na fosilních palivech; vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá přezkum systému monitorování, vykazování a ověřování emisí CO2 z námořní dopravy, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů z lodní dopravy ve vodách EU;

F.

vzhledem k tomu, že toto odvětví neustále usiluje o dosažení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, a to tím, že dodržuje stávající regulační rámec a zavádí výsledky dosavadního technologického vývoje;

G.

vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto nezbytného přechodu je proto nezbytné odpovídající financování; vzhledem k tomu, že další výzkum a inovace mají zásadní význam pro zavedení námořní dopravy s nulovými emisemi uhlíku;

H.

vzhledem k tomu, že mezinárodní námořní doprava vypouští přibližně 940 milionů tun CO2 ročně a je odpovědná za přibližně 2,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů (8); vzhledem k tomu, že námořní doprava má také dopad na životní prostředí tím, že přispívá ke změně klimatu a prostřednictvím různých zdrojů znečištění, zejména odplyněním, motorů ponechaných v běhu v přístavech, vypouštění balastních vod, uhlovodíků, těžkých kovů a chemických látek a ztracených kontejnerů na moři, což následně ovlivňuje biologickou rozmanitost a ekosystémy; vzhledem k tomu, že předpisy Mezinárodní námořní organizace (IMO) zaměřené na snížení emisí SOx z lodí poprvé vstoupily v platnost v roce 2005 na základě Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí (úmluva MARPOL) a že od té doby byly postupně zpřísňovány mezní hodnoty emisí SOx, přičemž maximální povolený obsah síry v současné době činí 0,5 % a v oblastech kontroly emisí 0,1 %; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí by mělo pomoci snížit emise; vzhledem k tomu, že IMO plánuje dohodnout se v roce 2021 na celosvětovém nařízení o omezeních tzv. černých emisí uhlíku; vzhledem k tomu, že námořní doprava je energeticky nejúčinnějším druhem dopravy, pokud jde o množství přepravovaného nákladu a příslušné emise na tunu přepravovaného zboží a kilometr plavby;

I.

vzhledem k tomu, že nebudou-li urychleně zavedena zmírňující opatření, mohly by se emise z mezinárodní námořní dopravy zvýšit do roku 2050 z přibližně 90 % emisí z roku 2008 zaznamenaných v roce 2018 na 90-130 % emisí roku 2008 (9), což by znamenalo, že by se dostatečně nepřispělo k dosažení cílů Pařížské dohody;

J.

vzhledem k tomu, že je nezbytné omezit a po posouzení dopadů příslušných právních předpisů řešit veškeré emise z námořního odvětví, které poškozují kvalitu ovzduší a zdraví občanů;

K.

vzhledem k tomu, že EU by měla hájit vysoké ambice v otázce snižování emisí v námořním odvětví jak na mezinárodní, tak i na unijní úrovni;

L.

vzhledem k tomu, že by čisté technologie a řešení měly být přizpůsobeny jednotlivým typům lodí a námořních segmentů; vzhledem k tomu, že pro zajištění inovativních řešení a udržitelného přechodu v odvětví námořní dopravy je klíčový výzkum a investice a odpovídající podpora;

M.

vzhledem k tomu, že veřejné a soukromé investice související s dekarbonizací námořního odvětví se musí řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (10) a klíčovými zásadami spravedlivé transformace, jako je tvorba kvalitních pracovních míst, záruky týkající se rekvalifikace a přeložení a strukturální opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti pro všechny pracovníky, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat příležitostem žen a mladých pracovníků s cílem zajistit diverzifikaci pracovní síly v námořním odvětví; vzhledem k tomu, že přiměřená odborná příprava a důstojné pracovní podmínky pro námořní pracovníky jsou zásadní mimo jiné pro předcházení mimořádným událostem včetně ekologických havárií;

N.

vzhledem k tomu, že Komise v současné době pracuje na posouzení dopadů začlenění námořní dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi (ETS);

O.

vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů Zelené dohody je nutná transformace odvětví námořní dopravy, aby byla do roku 2050 neutrální z hlediska klimatu;

Systém pobídek pro čistou energii

1.

vyjadřuje politování nad narušením hospodářské soutěže na evropském trhu mezi fosilními palivy, u nichž platí příznivější daňové zacházení, a čistými alternativními palivy z obnovitelných zdrojů; žádá Komisi, aby tuto situaci napravila tím, že navrhne obnovení pravidel spravedlivé hospodářské soutěže uplatněním zásady „znečišťovatel platí“ v námořní dopravě a podporou a dalším podněcováním využívání alternativ k těžkým topným olejům, které výrazně snižují dopad na klima a životní prostředí v námořním odvětví, mimo jiné prostřednictvím daňového osvobození;

2.

je si vědom dopadu používání těžkého topného oleje; zdůrazňuje, že je nutné účinně řešit emise z lodních paliv a postupně odstranit používání těžkého topného oleje u lodí, a to nejen jakožto samotného paliva, ale také jako příměsi do lodních paliv; zdůrazňuje potřebu technologické neutrality, za předpokladu, že je v souladu s cíli EU v oblasti životního prostředí; konstatuje, že na odvětví námořní dopravy doléhá skutečnost, že nejsou k dispozici odpovídající harmonizovaná unijní kritéria vymezující okamžik, kdy „odpad přestává být odpadem“; zdůrazňuje, že je nezbytné předcházet úniku uhlíku a zachovat konkurenceschopnost evropského odvětví námořní dopravy;

3.

připomíná, že námořní odvětví by mělo přispívat k úsilí Unie o snižování emisí skleníkových plynů a zároveň zajišťovat konkurenceschopnost odvětví; zdůrazňuje, že při snižování emisí z námořní dopravy je třeba využívat všech snadno použitelných možností, včetně přechodných technologií jako alternativ pro těžké topné oleje, a investovat do nich, a zároveň najít a financovat dlouhodobé alternativy s nulovými emisemi; je si vědom významu přechodných technologií, jako je LNG a infrastruktura pro LNG, pro postupný přechod na alternativy s nulovými emisemi v námořním odvětví;

4.

připomíná závazek EU dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou; v tomto ohledu poukazuje na vedoucí úlohu EU a zdůrazňuje, že vzhledem k mezinárodnímu a konkurenčnímu rozměru odvětví námořní dopravy je třeba také vyjednat snížení emisí skleníkových plynů z odvětví námořní dopravy na mezinárodní úrovni v rámci IMO; znovu opakuje předchozí postoje Parlamentu k začlenění námořního odvětví do EU ETS (11) a k aktualizaci posouzení dopadu (12);

5.

vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na původní strategii IMO pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí, která byla přijata roku 2018, a na nadcházející revizi této strategie, využily svou váhu v této organizaci a zajistily, aby přijala konkrétní opatření, díky nimž bude možné nastoupit na ambiciózní a realistickou cestu směrem k lodní dopravě s nulovými emisemi, jež je v souladu s teplotním cílem Pařížské dohody, a přispět tak k vytvoření rovných podmínek na mezinárodní úrovni;

6.

vyzývá Komisi, aby se v rámci iniciativy FuelEU Maritime zabývala nejen uhlíkovou náročností paliv, ale také technickými a provozními opatřeními, která by zvýšila účinnost lodí a jejich provozu; připomíná, že v souvislosti s revizí nařízení (EU) 2015/757 (13) Parlament vyzval k tomu, aby majitelé lodí dosáhli do roku 2030 cíle snížit emise o 40 % v průměru za všechny lodě spadající do jejich odpovědnosti ve srovnání s průměrnou výkonností podle kategorie lodí stejné velikosti a typu; dodává, že součástí této iniciativy by měl být rovněž přístup založený na životním cyklu, který by zahrnoval všechny emise skleníkových plynů; zdůrazňuje, že pro dodržování právních předpisů by neměla být povolena alternativní paliva, která nesplňují prahovou hodnotu REDII - 70 % na základě životního cyklu;

Přístavy a nákladní doprava

7.

připomíná, že je třeba podněcovat spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami a výměnu osvědčených postupů mezi přístavy, odvětvím lodní dopravy a dodavateli pohonných hmot a energií s cílem rozvíjet rámec obecné politiky v oblasti dekarbonizace přístavů a pobřežních oblastí; vybízí přístavní orgány, aby zavedly udržitelné způsoby řízení a osvědčily je pomocí metod, které zahrnou analýzu životního cyklu přístavních služeb, jako je ta, kterou poskytuje environmentální prohlášení o produktu;

8.

zdůrazňuje, že zámořská území, včetně nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území, a přístavy na jejich území, mají vzhledem ke své strategické poloze zásadní význam pro evropskou svrchovanost a evropský a mezinárodní námořní obchod; zdůrazňuje, že hybné síly investic do těchto přístavů jsou velmi rozmanité, od podpory jejich klasické úlohy při přijímání lodí (nakládka, vykládka, skladování a přeprava zboží) až po zajištění multimodálních spojení, budování infrastruktury související s energií, budování odolnosti vůči změně klimatu a celkovou ekologizaci a digitalizaci plavidel; vyzývá k dalším investicím do přístavů v zámořských územích, aby se staly strategickými klastry multimodální dopravy, výroby energie, skladování a distribuce energie, jakož i cestovního ruchu;

9.

poukazuje na přeshraniční rozměr námořních přístavů; zdůrazňuje úlohu přístavů jako klastrů všech druhů dopravy, energetiky, průmyslu a modré ekonomiky; uznává intenzivnější rozvoj spolupráce v přístavech a vytváření klastrů;

10.

bere na vědomí pozitivní úlohu evropského námořního klastru a pozitivní vývoj na mezinárodní úrovni s cílem podpořit inovace a snížit emise z lodí a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy přispívající k tomuto pozitivnímu vývoji;

11.

žádá Komisi, aby legislativními kroky podporovala cíl nulového znečištění (emise skleníkových plynů a látky znečišťující ovzduší) v přístavištích a prosazovala vývoj a zavádění čistých, multimodálních řešení v přístavech, jež budou podporována přístupem založeným na koridorech; vyzývá Komisi, aby zejména urychleně přijala opatření k regulaci přístupu nejvíce znečišťujících lodí do přístavů EU na základě rámcové směrnice pro státní přístavní inspekci (14) a podnítila a podpořila využívání dodávek pobřežní elektřiny využívající čistou elektřinu nebo jakékoli jiné technologie umožňující úsporu energie, které mají výrazný dopad na snižování emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší; vyjadřuje politování nad tím, že revize směrnice 2014/94/EU byla odložena; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla přezkum směrnice 2014/94/EU s cílem zahrnout do ní podněty pro členské státy i přístavy za účelem rozšíření zavádění nezbytné infrastruktury; vyzývá Komisi, aby rovněž navrhla přezkum směrnice 2003/96/ES (15);

12.

vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro přístavy s nulovými emisemi a podporovala iniciativy prováděné zdola nahoru, včetně opatření na podporu rozvoje přístavního průmyslu se specializací na oběhové hospodářství, jež zejména umožní lepší využití odpadu z lodí shromažďovaného a zpracovávaného v přístavech;

13.

žádá Komisi, aby v Zelené dohodě podporovala přechod na námořní dopravu na krátkou vzdálenost – stejně jako železniční a vnitrozemskou vodní dopravu – jako udržitelnou alternativu k silniční a letecké nákladní a osobní dopravě; zdůrazňuje důležitou úlohu pobřežní plavby při dosahování cílů v oblasti přechodu na jiné druhy dopravy, pokud jde o snížení dopravního přetížení a emisí a jako odrazový můstek pro dosažení druhu dopravy s nulovými emisemi; zdůrazňuje, že za tímto účelem je třeba zahájit strategii obnovy a modernizace loďstva EU s cílem podpořit ekologickou a digitální transformaci a posílit konkurenceschopnost evropského odvětví námořních technologií; připomíná, že za tím účelem je nezbytné mít k dispozici síť infrastruktur, která bude schopna tuto intermodální kapacitu zajistit, což znamená splnit závazky v oblasti investic do sítě TEN-T v souladu s Nástrojem pro propojení Evropy;

14.

zdůrazňuje, že posílení plynulých multimodálních dopravních linek mezi přístavy a sítí TEN-T, jakož i zlepšení interoperability mezi různými druhy dopravy by odstranily úzká místa a snížily dopravní přetížení; zdůrazňuje význam námořních a vnitrozemských přístavů jakožto strategických a multimodálních uzlů sítě TEN-T;

15.

vyzývá rovněž k přijetí jasné strategie na podporu plavidel typu ro-ro pro nákladní dopravu, čímž by se snížila přítomnost těžkých vozidel na silnicích; nabádá Komisi, aby uskutečnila konkrétnější kroky ke sladění své námořní politiky s cílem zabránit dlouhé a pro životní prostředí škodlivé silniční přepravě zboží po celém kontinentu, a to podporou dodávek bližších konečným trhům prostřednictvím menších přístavů;

16.

žádá Komisi, aby nově definovala koncepci mořských dálnic jakožto integrované součásti sítě TEN-T, jelikož má zásadní význam pro usnadnění pobřežních spojení a služeb jako udržitelné alternativy pozemní dopravy, a aby usnadnila spolupráci námořních přístavů a spojení s jejich vnitrozemím zjednodušením přístupových kritérií, zejména pokud jde o spojení mezi přístavy mimo hlavní síť, poskytnutím významné finanční podpory pro námořní spojení, která jsou alternativou pozemní dopravy, a zajištěním jejich propojení s železničními sítěmi;

17.

je přesvědčen, že udržitelné evropské námořní odvětví a infrastruktura, jež obstojí v budoucnosti, včetně sítě TEN-T a jejího budoucí rozšíření, mají zásadní význam pro dosažení klimaticky neutrální ekonomiky; zdůrazňuje, že procentní nárůst vodní nákladní dopravy v EU, jak je plánován v Zelené dohodě pro Evropu, vyžaduje konkrétní investiční plán EU a konkrétní opatření na úrovni EU;

Oblasti kontroly emisí a IMO

18.

zdůrazňuje, že ze zdravotních a environmentálních důvodů je naléhavě třeba vytvořit oblast kontroly emisí oxidů síry (SECA), která by pokrývala všechny středomořské země; žádá Komisi a členské státy, aby aktivně podpořily předložení návrhu na zřízení této oblasti organizaci IMO do roku 2022; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly rovněž zásadu urychleného přijetí oblasti kontroly emisí oxidů dusíku (NECA) zaměřené na snížení emisí dusíku v oblasti Středozemního moře;

19.

žádá Komisi, aby zajistila rozšíření těchto oblastí kontroly emisí na všechna moře EU s cílem stejnoměrně snížit přípustnou úroveň emisí oxidů dusíku a síry z lodí; zdůrazňuje, že kumulativní snížení emisí oxidů síry a oxidů dusíku má přímý účinek na snížení množství jemných částic (PM10 a PM2,5);

20.

zdůrazňuje, že EU by měla jít příkladem a měla by schválit ambiciózní právní požadavky na ekologickou námořní dopravu a zároveň by měla prosazovat alespoň stejně ambiciózní opatření na mezinárodních fórech, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO), což umožní námořní dopravě postupně ukončit emise skleníkových plynů na celém světě v souladu s Pařížskou dohodou;

Lodě a pohon

21.

žádá Komisi a vlastníky a provozovatele lodí, aby v zájmu dosažení energetické účinnosti zajistili zavedení všech dostupných provozních a technických opatření, zejména optimalizace rychlosti, včetně případné pomalé plavby, inovace v oblasti hydrodynamické optimalizace splavných vodních cest, zavedení nových metod pohonu, jako jsou technologie využívající podpory větrné energie, zlepšení plavidel a výrazné zlepšení řetězců námořní logistiky;

22.

poukazuje na to, že v odvětví námořní dopravy není majitelem lodi vždy osoba nebo subjekt, který loď komerčně provozuje; domnívá se proto, že zásada „znečišťovatel platí“ by se měla vztahovat na stranu odpovědnou za komerční provoz lodi, tj. na obchodní subjekt, který platí za palivo, které loď spotřebuje, jako je vlastník lodi, provozovatel, nájemce časově pronajímaných plavidel nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charter“, a že by tato strana měla na základě uvedené zásady nést odpovědnost;

23.

poznamenává, že digitalizace a automatizace námořního odvětví, přístavů a lodí mohou podstatným způsobem přispět ke snížení emisí v tomto odvětví a v souladu s ambicemi Zelené dohody sehrávají klíčovou úlohu při dekarbonizaci odvětví, a to zejména prostřednictvím intenzivnější výměny aktuálních a kontrolovaných údajů, které lze využít k provádění technických operací a údržby, například k předvídání způsobu, jakým loď provozovat na konkrétní trase tím nejúčinnějším způsobem, pokud jde o spotřebu paliva, a k optimalizace zastávek v přístavech, což přispívá ke zkrácení čekací doby pro plavidla v přístavech, a tudíž i ke snížení emisí; zdůrazňuje, že je třeba využít digitalizaci jako prostředek k posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami v tomto odvětví, a učinit tak lodě energeticky účinnějšími, aby splňovaly normy pro kontrolu emisí, jakož i usnadnit řízení environmentálních rizik; vyzývá k opatřením a investicím v oblasti digitalizace, výzkumu a inovací, zejména pokud jde o vývoj a harmonizované přeshraniční zavádění kontrolních a informačních systémů pro provoz plavidel (VTMIS); konstatuje, že rozšíření digitalizace a automatizace v odvětví lodní dopravy povede ke změně jednotlivých pracovních specifikací a požadovaných dovedností; poukazuje na to, že tyto různé dovednosti a oblasti znalostí, zejména pokud jde o informační technologie, budou od námořníků vyžadovány, aby byla zajištěna bezpečnost a provozní účinnost lodí;

24.

vítá novou mezní hodnotu obsahu síry v palivech ve výši 0,5 %, kterou k 1. lednu 2020 zavedla IMO, a zdůrazňuje, že by neměla vést k přesunu znečištění z ovzduší do vody; žádá proto Komisi a členské státy, aby v souladu se směrnicí (EU) 2019/883 (16) pracovaly na úrovni IMO na komplexním zohlednění environmentálních dopadů, které má vypouštění odpadních vod z praček výfukových plynů s otevřeným cyklem a jiných zbytků lodního nákladu do moře, a zajistily, aby byly odpadní vody a zbytky lodního nákladu řádně shromažďovány a zpracovávány v přístavních zařízeních pro příjem odpadu; v tomto ohledu důrazně vybízí členské státy, aby v souladu se směrnicí 2000/60/ES (17) zavedly zákaz vypouštění odpadních vod z praček výfukových plynů s otevřeným cyklem a některých zbytků lodního nákladu ve svých teritoriálních vodách; zdůrazňuje, že je třeba od samého počátku upřednostňovat udržitelná řešení na základě analýzy životního cyklu; konstatuje, že samotným cílem praček výfukových plynů s otevřeným cyklem je řešit znečištění ovzduší a bylo do nich investováno; poukazuje na to, že používání praček výfukových plynů s otevřeným cyklem má dopad na životní prostředí, a vítá, že IMO v současné době provádí studie o jejich dlouhodobém dopadu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby na základě posouzení dopadu postupně ukončila používání praček výfukových plynů s otevřeným cyklem, aby byly v souladu s rámcem organizace IMO a úmluvou MARPOL dodrženy mezní hodnoty emisí;

25.

vybízí Komisi, aby začlenila alternativní pohonné systémy, včetně větrné a solární energie, do nadcházející iniciativy FuelEU Maritime; vybízí ji k tomu, aby posoudila stávající iniciativy a projekty v oblasti námořní nákladní dopravy s použitím plachet a aby zajistila, aby byly tyto pohonné systémy pro oblast dopravy způsobilé pro evropské financování;

26.

žádá Komisi, aby zavedla opatření, která budou doprovázena nezbytným financováním, s cílem umožnit evropským loděnicím dodatečně investovat do udržitelného, sociálního a digitalizovaného odvětví stavby a opravy lodí, které má strategický význam pro tvorbu pracovních míst, čímž podpoří přechod k modelu oběhového hospodářství zohledňujícího celý životní cyklus lodí; zdůrazňuje, že je důležité podporovat a rozvíjet v EU udržitelná řešení pro stavbu a demontáž plavidel v souladu s novým akčním plánem pro oběhové hospodářství; v této souvislosti zdůrazňuje, že by loděnice měly ve svých hodnotových řetězcích v EU i mimo ni postupovat s náležitou péčí v souladu s normami OECD a OSN, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí při demontáži plavidel;

Evropské financování

27.

žádá Komisi, aby v rámci svých evropských programů financování, zejména programů Horizont Evropa a InvestEU, podporovala výzkum a zavádění čistých technologií a paliv; zdůrazňuje potenciál elektřiny z dalších obnovitelných zdrojů, mj. ze zeleného vodíku, čpavku a větrného pohonu; v tomto ohledu zdůrazňuje finanční dopady přechodu na čistá alternativní paliva, a to jak pro odvětví lodní dopravy, tak pro palivový řetězec na pevnině a přístavy; domnívá se, že přístavy jsou přirozenými uzly pro výrobu, skladování, distribuci a přepravu čistých alternativních paliv; vyzývá k opětovnému začlenění výzev k překládání projektů plánu Zelená dohoda, které Komise zahájila v rámci programu Horizont 2020, do rámce programu Horizont Evropa, zejména za účelem ekologizace námořního odvětví a podpory výzkumu a inovací v oblasti alternativ k těžkým palivům, které výrazně omezují dopad na klima a životní prostředí v námořním odvětví, a zavádění těchto alternativ;

28.

vyzývá Komisi, aby projekty zaměřené na dekarbonizaci námořní dopravy a snížení znečišťujících emisí, včetně nezbytné přístavní infrastruktury a zařízení, zahrnula mezi způsobilé pro financování v rámci politiky soudržnosti a prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů, Nástroje pro propojení Evropy a Zelené dohody a aby poskytla finanční prostředky a pobídky na podporu námořního odvětví při přechodu na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku, a to s přihlédnutím k sociálnímu rozměru transformace; zdůrazňuje, že je důležité vytvářet synergie a doplňkovost mezi různými řešeními financování EU, aniž by došlo k vytváření zbytečné administrativní zátěže, která by odrazovala soukromé investice, a tím zpomalila technologický pokrok a v důsledku i zlepšení nákladové účinnosti; vyzývá Komisi, aby v rámci svého plánu evropské průmyslové obnovy podpořila ekologický evropský námořní průmysl na území EU, investovala do něj a ujala se vedení v oblasti vývoje nových lodí s ekodesignem a renovace a modernizace stávajících plavidel a demontáže lodí;

29.

domnívá se, že celý proces realistického přechodu k cíli nulových emisí by měl vycházet ze zapojení a účasti subjektů z odvětví a z podpory EU ve formě vhodného rozpočtu společně s dialogem, flexibilitou a náležitou péčí s cílem podnítit nezbytné normativní reformy; konstatuje, že tyto podmínky jsou nezbytné pro podnícení strategické spolupráce zaměřené na udržitelnost prostřednictvím nástrojů, jako je společně naplánované partnerství v oblasti „námořní dopravy s nulovými emisemi“;

30.

připomíná, že cíle dekarbonizace a přechodu na jiný druh dopravy by měly být podporovány z Nástroje pro propojení Evropy, který by měl mít k dispozici více rozpočtových zdrojů;

31.

v této souvislosti vyjadřuje politování nad rozhodnutím Rady snížit rozpočtové prostředky na programy zaměřené na budoucnost, jako jsou Nástroj pro propojení Evropy, InvestEU a Horizont Evropa; konstatuje, že ambiciózní program EU pro snižování emisí uhlíku se musí se opírat o odpovídající financování a finanční nástroje;

32.

připomíná, že Evropská investiční banka (EIB) poskytuje podporu atraktivním kapitálovým úvěrům; domnívá se však, že by se měla snížit prahová hodnota pro financování projektů malého rozsahu; v této souvislosti poukazuje na to, že program záruk pro ekologickou lodní dopravu, jehož cílem je urychlit provádění investic evropských rejdařských společností do ekologičtějších technologií, by měl rovněž poskytovat podporu menším transakcím, včetně flexibilnějších úvěrových podmínek; dále se domnívá, že EIB by měla poskytovat financování výrobcům lodí před dodáním i po dodání lodí, což by výrazně posílilo provádění a životaschopnost projektů;

33.

zdůrazňuje, že přechod k dekarbonizaci a impulz vycházející ze systémů pobídek pro čistou energii v odvětví námořní dopravy by vedly k potřebě rekvalifikace a odborné přípravy pracovníků; připomíná, že za tímto účelem by bylo třeba počítat s financováním ze strany EU a členských států; vybízí Komisi, aby vytvořila síť EU pro výměnu osvědčených postupů ohledně toho, jak přizpůsobit pracovní sílu novým potřebám odvětví;

34.

podporuje přezkum pokynů pro státní podporu ve všech příslušných odvětvích, včetně dopravy, a zejména námořní dopravy, ze strany Komise s cílem dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu uplatňováním zásady „spravedlivého přechodu“ a umožněním toho, aby vlády členských států přímo podporovaly investice do dekarbonizace a čisté energie; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda stávající daňová osvobození neumožňují vznik nekalé soutěže mezi odvětvími; naléhavě žádá Komisi, aby vyjasnila otázky státní podpory pro udržitelné dopravní projekty;

35.

poukazuje na hospodářské důsledky pandemie COVID-19 pro odvětví vodní dopravy, zejména pro hromadnou přepravu cestujících; vyzývá členské státy, aby do svých národních plánů obnovy začlenily jako prioritu odvětví vodní dopravy, aby bylo zajištěno, že toto odvětví bude mít komplexní přístup ke zdrojům vyčleněným v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; dále žádá Komisi, aby prozkoumala iniciativy v oblasti inteligentních investic pro udržitelné a odolné oživení tohoto odvětví;

Kontrola a provádění

36.

žádá Komisi, aby zajistila transparentnost a dostupnost informací o dopadu lodí na životní prostředí a o jejich energetické náročnosti a aby posoudila zavedení evropského systému označování v souladu s opatřeními přijatými na úrovni organizace IMO, jehož cílem by mělo být účinné snižování emisí a podpora odvětví tím, že zajistí lepší přístup k financování, úvěrům a zárukám založeným na jeho výkonnosti v oblasti emisí a zlepšení monitorování emisí, vytváření přínosů motivováním přístavních orgánů k rozlišování poplatků za přístavní infrastrukturu a zvyšování přitažlivosti odvětví; navíc zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat, rozvíjet a provádět systém „ekologických lodí“, který by měl zohledňovat snižování emisí, nakládání s odpady a dopad na životní prostředí, a to zejména výměnou zkušeností a odborných znalostí;

37.

žádá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2021 navrhla revizi směrnice o státní přístavní inspekci, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2021, a umožnila tak účinnější a komplexnější kontrolu lodí a zjednodušené postupy, včetně pobídek k dodržování environmentálních, sociálních a pracovněprávních norem a norem v oblasti veřejného zdraví, bezpečnost na palubě lodí plujících do přístavů EU jak pro námořníky, tak pro pracovníky v přístavech, a možnosti ukládání účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, přičemž je třeba zohlednit environmentální, daňové a sociální právo a právo v oblasti veřejného zdraví;

38.

vyzývá Komisi, aby v koordinaci s MOP posílila budování kapacit třetích zemí v oblasti inspekcí a prosazování a aby se sociálními partnery zahájila kampaně s cílem zvýšit povědomí o právech a povinnostech vyplývajících z Úmluvy o práci na moři; vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření databáze MOP obsahující nálezy inspekcí a stížnosti námořníků, která by umožnila námořníkům a vlastníkům lodí přístup k nejuznávanějším službám v oblasti náboru a zprostředkovávání zaměstnání, jež jsou v souladu s Úmluvou o práci na moři;

39.

vyzdvihuje potenciál Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) a jejího satelitního systému SafeSeaNet, pokud jde o sledování znečištění ropou a nezákonného vypouštění zbytků paliva do moře a provádění nařízení (EU) 2015/757; zdůrazňuje, že v této oblasti je nezbytná regionální spolupráce, a to i se třetími zeměmi, zejména ve Středozemním moři; vyzývá proto Komisi, aby posílila výměnu informací a prohloubila spolupráci mezi zeměmi;

40.

zdůrazňuje, že plánované partnerství v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU by mělo zajistit rovné a přiměřené podmínky hospodářské soutěže v environmentální a sociální oblasti, aniž by došlo k narušení dopravních obchodních vazeb, včetně účinných celních kontrol, což by nemělo narušovat konkurenceschopnost loďstva EU a mělo zajistit bezproblémové vývozní a dovozní operace mezi přístavy Spojeného království a EU;

o

o o

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0219.

(3)  https://gmn.imo.org/wp-content/uploads/2017/05/GHG3-Executive-Summary-and-Report_web.pdf

(4)  https://safety4sea.com/wp-content/uploads/2020/08/MEPC-75-7-15-Fourth-IMO-GHG-Study-2020-Final-report-Secretariat.pdf

(5)  Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

(6)  https://ec.europa.eu/transport/modes/maritime_en

(7)  Oxford Economics (2020): The Economic Value of the EU Shipping Industry (Hospodářská hodnota námořní dopravy EU).

(8)  3. studie IMO o emisích skleníkových plynů.

(9)  4. studie IMO o emisích skleníkových plynů.

(10)  Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ESText s významem pro EHP (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(12)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0219.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).

(15)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/20


P9_TA(2021)0132

Námitka vůči prováděcímu aktu: maximální limity reziduí pro některé látky včetně lufenuronu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro aklonifen, akrinathrin, Bacillus pumilus QST 2808, chlorantraniliprol, ethirimol, lufenuron, penthiopyrad, pikloram a Pseudomonas sp. kmen DSMZ 13134 v některých produktech a na jejich povrchu (D070113/03 – 2021/2590(RPS))

(2021/C 506/04)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro aklonifen, akrinathrin, Bacillus pumilus QST 2808, chlorantraniliprol, ethirimol, lufenuron, penthiopyrad, pikloram a Pseudomonas sp. kmen DSMZ 13134 v některých produktech a na jejich povrchu (D070113/03,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ze dne 4. prosince 2020,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (2),

s ohledem na odůvodněné stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 15. července 2020, které bylo zveřejněno dne 18. srpna 2020 (3),

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 18. listopadu 2016, které bylo zveřejněno dne 5. ledna 2017 (4),

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 30. září 2008, které bylo zveřejněno dne 22. června 2009 (5),

s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6),

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že lufenuron je pesticid na bázi benzoylurey, který brání produkci chitinu u hmyzu, a že se používá jako pesticid a fungicid; vzhledem k tomu, že platnost registrace lufenuronu skončila dne 31. prosince 2019 a že v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 nebyla podána žádost o její prodloužení (7); vzhledem k tomu, že registrace lufenuronu pro použití v Unii už neplatí, ale že je stále vyvážen jako pesticid pro zemědělsko-potravinářské odvětví; vzhledem k tomu, že podle studie německého Úřadu na ochranu životního prostředí (8) splňuje lufenuron kritéria pro perzistentní, bioakumulativní a toxické látky, která jsou stanovena v příloze XIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (9);

B.

vzhledem k tomu, že v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je jako jedna z hlavních zásad Unie stanovena zásada předběžné opatrnosti;

C.

vzhledem k tomu, že v čl. 168 odst. 1 SFEU je stanoveno, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

D.

vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2009/128/ES je dosáhnout udržitelného používání pesticidů v Unii snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí prosazováním alternativních postupů;

E.

vzhledem k tomu, že jak ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických znečišťujících látkách uzavřené v rámci OSN, tak i na setkání revizního výboru pro perzistentní znečišťující látky z roku 2012 (10) bylo zjištěno, že lufenuron má vysoký potenciál splnit veškerá kritéria pro perzistentní organické znečišťující látky;

F.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (11) podporuje „globální transformaci směrem k udržitelným zemědělsko-potravinářským systémům“ nejen v rámci hranic Unie, ale také mimo ni, a jejím cílem je „přihlédnout při posuzování žádostí o schválení přípustných dovozních odchylek u pesticidních látek, které už nejsou v EU schváleny, k environmentálním aspektům, a to za dodržování norem a povinností stanovených WTO“;

G.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na žádost o přípustných dovozních odchylkách pro lufenuron, který se používá u grapefruitů a cukrové třtiny v Brazílii, byl předložen návrh nařízení Komise, v němž se uvádí, že k tomu, abychom se při dovozu těchto plodin vyhnuli necelním obchodním překážkám, je zapotřebí zvýšit maximální limity reziduí;

H.

vzhledem k tomu, že pokud jde o zásadu obezřetnosti, vyvolává návrh nařízení Komise vzhledem k nedostatku údajů o dopadech lufenuronu na veřejné zdraví a životní prostředí pochybnosti;

I.

vzhledem k tomu, že v svém stanovisku ze dne 15. července 2020 úřad EFSA konstatuje, že „[v] souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 396/2005 podala společnost Syngenta Crop Protection AG u příslušného vnitrostátního orgánu v Portugalsku (hodnotící členský stát) žádost o stanovení přípustné odchylky pro dovoz u účinné látky lufenuronu u nejrůznějších plodin a produktů živočišného původu na základě schváleného použití této látky v Brazílii, Chile a Maroku. Hodnotící členský stát vypracoval v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 396/2005 hodnotící zprávu, která byla předložena Evropské komisi a dne 24. května 2019 předána Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin“; vzhledem k tomu, že hodnotící členský stát navrhl navýšit maximální limit reziduí pro lufenuron u grapefruitů (30krát) a cukrové třtiny (dvakrát) z Brazílie a také u komodit živočišného původu;

J.

vzhledem k tomu, že závěry, ke kterým ve svém stanovisku ze dne 15. července 2020 dospěl úřad EFSA, odůvodňují zvýšení maximálního limitu reziduí u lufenuronu pouze na základě potřeby vyhovět normativním hodnotám v Brazílii a nezabývají se dlouhodobým kumulativním vlivem této látky na reprodukční toxicitu a vývojovou neurotoxicitu ani jeho imunotoxickým potenciálem při dlouhodobém požívání;

1.

zamítá přijetí návrhu nařízení Komise;

2.

domnívá se, že návrh nařízení Komise není v souladu s cílem nařízení (ES) č. 396/2005 ani jeho obsahem;

3.

je toho názoru, že návrh nařízení Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 396/2005; konstatuje, že se v 5. bodě odůvodnění tohoto nařízení uvádí, že maximální limit reziduí je nutné s cílem chránit ohrožené skupiny obyvatel, jako jsou děti a nenarozené děti, stanovovat na co nejnižší dosažitelné úrovni;

4.

konstatuje dále, že podle návrhu nařízení Komise by se maximální limit reziduí lufenuronu zvýšil u grapefruitů z 0,01 na 0,30 mg/kg a u cukrové třtiny z 0,01 na 0,02 mg/kg;

5.

poukazuje na to, že podle závěrů nedávno vypracované vědecké zprávy může mít lufenuron u krys teratogenní účinky a vést k histopatologickým změnám v játrech a ledvinách, což naznačuje, že by mohl představovat riziko z hlediska těhotných žen a jejich nenarozených dětí (12);

6.

konstatuje, že působení insekticidů vede k biochemickým změnám, mj. k oxidativnímu stresu, a že působení chemických znečišťujících látek v životním prostředí na matky bylo nedávno označeno za druhou nejdůležitější příčinu kojenecké úmrtnosti v rozvojových zemích (13);

7.

znovu opakuje, že dosud nebyly dostatečně prostudovány účinky pesticidů na více generací a že účinky působení pesticidů u lidí v gestační době se studují jen zřídka; zdůrazňuje, že existuje stále více důkazů o tom, jakou úlohu hraje opakované působení těchto látek v průběhu raného života;

8.

navrhuje, aby maximální limit reziduí lufenuronu zůstal na co nejnižší úrovni, kterou lze stanovit;

9.

domnívá se, že rozhodnutí zvýšit maximální limit reziduí pro lufenuron není opodstatněné, protože neexistují dostatečné důkazy, které by svědčily o přijatelnosti rizika této látky s ohledem na těhotné ženy a jejich nenarozené děti ani s ohledem na bezpečnosti potravin;

10.

vyzývá Komisi, aby návrh nařízení stáhla a neprodleně výboru předložila nový návrh, který by se řídil zásadou předběžné opatrnosti;

11.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

(3)  Odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ke stanovení přípustných odchylek pro dovoz lufenuronu v různých komoditách rostlinného a živočišného původu, EFSA Journal 2020; 18(8):6228, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2020.6228.

(4)  Odůvodněné stanovisko úřadu EFSA k přezkumu stávajících maximálních limitů reziduí pro lufenuron v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005, EFSA Journal 2017; 15(1):4652, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2016.4652.

(5)  Vědecká zpráva úřadu EFSA o přezkumu posuzování rizik u účinné látky lufenuron z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2009; 7(6):189, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2009.189r.

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(8)  Altenburger, R., Gündel, U., Rotter, S., Vogs, C., Faust, M., Backhaus, T., „Establishment of a concept for comparative risk assessment of plant protection products with special focus on the risks to the environment“, text 47/2017, zpráva č. (UBA-FB) 002256/ENG, https://www.umweltbundesamt.de/sites/default/files/medien/1410/publikationen/2017-06-07_texte_47-2017_umweltrisiken-pflanzenschutzmittel.pdf.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93 a nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(10)  UNEP/POPS/POPRC.8/INF/29.

(11)  COM(2020)0381.

(12)  Basal, W.T., Rahman T. Ahmed, A., Mahmoud, A.A., Omar, A.R., „Lufenuron induces reproductive toxicity and genotoxic effects in pregnant albino rats and their fetuses“, Scientific reports, 2020; 10:19544, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7658361/.

(13)  Cremonese, C., Freire, C., Machado De Camargo, A., Silva De Lima, J., Koifman, S., Meyer, A., „Pesticide consumption, central nervous system and cardiovascular congenital malformations in the South and Southeast region of Brazil“, International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health. 2014; 27(3), s. 474–486, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24847732/.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/23


P9_TA(2021)0133

Námitka vůči prováděcímu aktu: maximální limity reziduí pro některé látky včetně flonikamidu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro acechinocyl, acibenzolar-S-methyl, Bacillus subtilis kmen IAB/BS03, emamektin, flonikamid, flutolanil, fosetyl, imazamox a oxathiapiprolin v některých produktech a na jejich povrchu (D063854/04 – 2021/2608(RPS))

(2021/C 506/05)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro acechinocyl, acibenzolar-S-methyl, Bacillus subtilis kmen IAB/BS03, emamektin, flonikamid, flutolanil, fosetyl, imazamox a oxathiapiprolin v některých produktech a na jejich povrchu (D063854/04,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ze dne 18. února 2020,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (2),

s ohledem na odůvodněné stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 27. května 2019, které bylo zveřejněno dne 2. srpna 2019 (3),

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 17. srpna 2018, které bylo zveřejněno dne 25. září 2018 (4),

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 29. srpna 2018, které bylo zveřejněno dne 18. září 2018 (5),

s ohledem na stanovisko úřadu EFSA ze dne 18. prosince 2009, které bylo zveřejněno dne 7. května 2010 (6),

s ohledem na stanovisko Výboru pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky ze dne 5. června 2013 (7),

s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) a čl. 5a odst. 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8),

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (9) podporuje „globální transformaci směrem k udržitelným zemědělsko-potravinářským systémům v souladu s cíli této strategie a cíli udržitelného rozvoje“;

B.

vzhledem k tomu, že flonikamid je selektivní systémový insekticid, který narušuje příjem potravy, hybnost a další životně důležité funkce hmyzu, což vede k jeho vyhladovění a dehydrataci a následně pak uhynutí (10);

C.

vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení účinné látky flonikamid již byla prodloužena prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/2069 (11);

D.

vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky ve svém stanovisku ze dne 5. června 2013 (12) uvádí výsledky pokusů prováděných na krysách, podle nichž došlo ke zvýšení váhy placenty, zpožděnému otevření pochvy, snížení váhy dělohy a vaječníků, nižší hladině estradiolu a zvýšení hladiny hormonu LH, nicméně dochází k závěru, že mezi těmito zjištěními neexistuje souvislost nebo nejsou relevantní; vzhledem k tomu, že příslušný dánský orgán konstatuje, že tato látka má „zjevný vliv na výskyt viscerálních malformací u králíka při úrovních netoxických pro matky“ (13);

E.

vzhledem k tomu, že Úřad USA pro ochranu životního prostředí (EPA) v rozhodnutí o prozatímním přezkumu registrace (věc 7436) ze dne 14. prosince 2020 týkajícím se flonikamidu dochází k závěru, že „ucelenější posouzení rizik pro včely nelze provést bez údajů o opylovačích získaných v rámci vyššího stupně posouzení“, že „studie stupně I o akutní orální toxicitě nebyla vyhovující pro kvantitativní použití a studie o opylovačích stupně II a stupně III týkající se flonikamidu nejsou v současnosti k dispozici“ a dále že „požadavky týkající se testu akutní orální toxicity v případě dospělých včel medonosných a údajů o včelách medonosných ze studií stupně II a III (tzn. polopolní / polní studie) nebyly doposud splněny“ (14);

F.

vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce Kalifornie Xavier Becerra ve svých vyjádřeních ze dne 2. listopadu 2020 (15) týkajících se navrhovaného rozhodnutí o přezkumu prozatímní registrace kritizuje skutečnost, že úřad EPA nemá dostatečné údaje, které by umožňovaly stanovení rizik flonikamidu pro opylovače;

G.

vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce dále s odkazem na posouzení ekologických rizik úřadu EPA uvedl, že nová studie týkající se chronické toxicity v případě dospělých včel pokrývala delší dobu pozorování, a to s cílem zachytit zpožděnou toxicitu flonikamidu, neboť jeho účinky jsou často pozorovány až s několikadenním zpožděním, poté, co hmyz vyhladoví; vzhledem k tomu, že nová studie zjistila, že flonikamid je pro dospělé včely mimořádně toxický; vzhledem k tomu, že na základě těchto výsledků úřad EPA došel k závěru, že registrovaná užití flonikamidu by včely vystavila 17 až 51násobku množství flonikamidu, které by jim mohlo způsobit značnou újmu; vzhledem k tomu, že během delšího období pozorování mortalita nadále rostla u všech testovaných koncentrací, a to v závislosti na dávce; vzhledem k tomu, že v rámci té části studie, která se věnovala flonikamidu, nedošlo do konce delšího období pozorování ke stabilizaci mortality;

H.

vzhledem k tomu, že čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) uvádí zásadu předběžné opatrnosti jako jednu z hlavních zásad Unie;

I.

vzhledem k tomu, že čl. 168 odst. 1 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

J.

vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2009/128/ES je dosažení udržitelného používání pesticidů v Unii snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí a podporováním používání integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, jako jsou nechemické alternativy pesticidů;

K.

vzhledem k tomu, že při stanovování maximálních limitů reziduí (MLR) je třeba vzít v úvahu kumulativní a synergické účinky a je nanejvýš důležité urychleně vypracovat vhodné metody pro toto posouzení;

L.

konstatuje, že podle návrhu nařízení by se maximální limity reziduí flonikamidu zvýšily z 0,03 mg/kg, což odpovídá stávajícímu limitu detekce, na 0,7 mg/kg u jahod, na 1 mg/kg u ostružin a malin, na 0,7 mg/kg u šípků, moruší, azarolí (neapolských mišpulí), bezu a ostatního drobného ovoce a bobulovin, na 0,8 mg/kg u borůvek, klikvy, rybízu, angreštu, na 0,3 mg/kg u ostatních kořenových a hlíznatých druhů zeleniny obecně, ale na 0,6 mg/kg u ředkviček, na 0,07 mg/kg u hlávkového salátu a ostatních salátových rostlin a na 0,8 mg/kg u luštěnin;

1.

zamítá přijetí návrhu nařízení Komise;

2.

domnívá se, že návrh nařízení Komise není v souladu s cílem a obsahem nařízení (ES) č. 396/2005;

3.

je si vědomo toho, že úřad EFSA pracuje na metodách posuzování kumulativních rizik, nicméně také konstatuje, že o problému ohledně posuzování kumulativních účinků pesticidů a reziduí se ví již několik desetiletí; žádá proto úřad EFSA a Komisi, aby tento problém řešily jako naprosto bezodkladnou záležitost;

4.

navrhuje, aby maximální limit reziduí flonikamidu zůstal na úrovni 0,03 mg/kg;

5.

vyzývá Komisi, aby vzala návrh nařízení zpět a předložila výboru nový návrh;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

(3)  Odůvodněné stanovisko EFSA ke změně stávajících maximálních limitů reziduí flonikamidu v jahodách a jiných bobulovinách, EFSA Journal 2019; 17(7):5745, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5745

(4)  Odůvodněné stanovisko EFSA ke změně stávajících maximálních limitů reziduí flonikamidu v různých plodinách, EFSA Journal 2018; 16(9):5410, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5410

(5)  Odůvodněné stanovisko EFSA ke změně stávajících maximálních limitů reziduí flonikamidu v různých kořenových plodinách, EFSA Journal 2018; 16(9):5414, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5414

(6)  Závěr úřadu EFSA o přezkumu posouzení rizik účinné látky flonikamid z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2010; 8(5):1445, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1445

(7)  Stanovisko Výboru pro posuzování rizik ze dne 5. června 2013 s návrhem harmonizace pro klasifikaci a označování flonikamidu na úrovni EU, https://echa.europa.eu/documents/10162/0916c5b3-fa52-9cdf-4603-2cc40356ed95

(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(9)  COM(2020)0381.

(10)  https://www.regulations.gov/document/EPA-HQ-OPP-2014-0777-0041

(11)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2069 ze dne 13. listopadu 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek flonikamid (IKI-220), metalaxyl, penoxsulam a proquinazid (Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 51).

(12)  Stanovisko Výboru pro posuzování rizik ze dne 5. června 2013 s návrhem harmonizace pro klasifikaci a označování flonikamidu na úrovni EU, https://echa.europa.eu/documents/10162/0916c5b3-fa52-9cdf-4603-2cc40356ed95

(13)  Příloha 2 stanoviska Výboru pro posuzování rizik ze dne 5. června 2013 s návrhem harmonizace pro klasifikaci a označování flonikamidu na úrovni EU, https://echa.europa.eu/documents/10162/1e59e8be-0905-5fc1-8e76-a35628fa5833

(14)  Spis EPA-HQ-OPP-2014-0777, https://www.regulations.gov/document/EPA-HQ-OPP-2014-0777-0041, s. 13 a s. 18.

(15)  https://oag.ca.gov/sites/default/files/FINAL%20Flonicamid%20PID%20Comment%Letter.pdfs


Středa 28. dubna 2021

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/26


P9_TA(2021)0141

Výsledky jednání mezi EU a Spojeným královstvím

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o výsledku jednání mezi EU a Spojeným královstvím (2021/2658(RSP))

(2021/C 506/06)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05022/2021),

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2020/2252, ze dne 29. prosince 2020, o podpisu jménem Unie a o prozatímním provádění Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací (1),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0086/2021),

s ohledem na svá usnesení ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie (2), ze dne 3. října 2017 o současném stavu jednání se Spojeným královstvím (3), ze dne 13. prosince 2017 o současném stavu jednání se Spojeným královstvím (4), ze dne 14. března 2018 o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím (5), ze dne 18. září 2019 o současném stavu jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie (6), ze dne 15. ledna 2020 o provádění a monitorování ustanovení týkajících se občanských práv v dohodě o vystoupení (7), ze dne 12. února 2020 o návrhu mandátu pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (8) a ze dne 18. června 2020 o jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (9),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 29. ledna 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (10),

s ohledem na Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (11) (dále jen „dohoda o vystoupení“) a na Politické prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím (12), které je připojeno k dohodě o vystoupení (dále jen „politické prohlášení“),

s ohledem na příspěvky Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti,

s ohledem na doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje zahájení jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, kterým je Komise jmenována vyjednavačem Unie, a na přílohu k tomuto doporučení, která obsahuje směrnice pro jednání o novém partnerství (COM(2020)0035) (dále jen „směrnice pro jednání“),

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

1.

vřele vítá uzavření dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (dále jen „dohoda“), která omezuje negativní důsledky vystoupení Spojeného království z Evropské unie (EU) a stanoví rámec pro spolupráci, jenž by měl tvořit základ silného a konstruktivního budoucího partnerství, zabránit nejrušivějším prvkům brexitu bez dohody a poskytnout právní jistotu občanům i podnikům; oceňuje úsilí a klíčovou úlohu hlavního vyjednavače EU a jeho týmu pro dosažení této dohody;

2.

znovu opakuje, že vystoupení Spojeného království z EU je historickou chybou, a připomíná, že EU vždy rozhodnutí Spojeného království respektovala, a současně trvá na tom, že Spojené království musí rovněž přijmout důsledky svého odchodu z EU a že třetí země nemůže mít stejná práva a výhody jako členský stát; připomíná, že během celého procesu vystoupení Spojeného království z EU usiloval Parlament o ochranu práv občanů EU, zachování míru a prosperity na irském ostrově, ochranu rybářských komunit, dodržování právního řádu EU, zajištění svrchovanosti rozhodování EU, zachování integrity celní unie a vnitřního trhu a současně o zamezení sociálnímu, environmentálnímu, fiskálnímu nebo regulačnímu dumpingu, což jsou nezbytné předpoklady pro ochranu evropských pracovních míst, průmyslu a konkurenceschopnosti a pro plnění cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu;

3.

vítá, že tyto cíle byly dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím a dohodou o vystoupení z velké části naplněny, a to prostřednictvím vymahatelných rovných podmínek, mj. v oblasti státní podpory, sociálních a environmentálních norem, dlouhodobého řešení v oblasti rybolovu, hospodářské dohody, která zmírní mnohé negativní důsledky vystoupení Spojeného království z EU, a nového rámce pro soudní a policejní spolupráci a spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti založeného na plném dodržování Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) a právního rámce EU pro ochranu údajů; vyjadřuje nicméně politování nad omezenou oblastí působnosti dohody, která je zapříčiněna nedostatečnou politickou vůlí Spojeného království jednat o důležitých oblastech, zejména zahraniční, obranné a vnější bezpečnostní politice, což vedlo k tomu, že dohoda značně zaostává za ambicemi uvedenými v politickém prohlášení; vyjadřuje rovněž politování nad rozhodnutím Spojeného království neúčastnit se programu Erasmus+, což mladé lidi připraví o tuto jedinečnou zkušenost;

4.

vzhledem k intenzitě obchodu se zbožím mezi EU a Spojeným královstvím vítá, že dohoda klade velký důraz na zboží, a konstatuje, že z vystoupení Spojeného království z EU, a zejména ukončení volného pohybu, logicky vyplývá, že možnosti pro hospodářství Spojeného království, z velké části založeného na službách, jsou výrazně omezeny: již se nebude uplatňovat přístup země původu či pasportizace a automatické uznávání odborných kvalifikací a poskytovatelé služeb ve Spojeném království budou potenciálně čelit 27 různým souborům pravidel, a tudíž větší byrokracii; zdůrazňuje, že se jedná o první dohodu v historii EU, kdy měla jednání vést spíše k odlišnostem než ke sblížení, a proto nevyhnutelně vznikly větší třecí plochy, překážky a náklady pro občany a podniky;

5.

vítá širší horizontální mechanismus řešení sporů, který by měl umožnit, kdyby jedna ze stran nerespektovala své závazky, včasné urovnání sporů a rovněž křížové pozastavení provádění ve všech hospodářských oblastech; domnívá se, že tento mechanismus by se mohl stát vzorem a normou pro všechny budoucí dohody o volném obchodu;

6.

připomíná prohlášení koordinační skupiny Parlamentu pro Spojené království a lídrů skupin ze dne 11. září 2020 a bere na vědomí, že Spojené království je jako signatář dohody o vystoupení právně zavázáno k plnému provedení a dodržování jejích ustanovení, a vítá stažení problematických ustanovení návrhu zákona Spojeného království o vnitřním trhu; odsuzuje nedávné jednostranné kroky Spojeného království, které jsou v rozporu s dohodou o vystoupení a jejichž cílem je prodloužit odkladnou lhůtu, která u vývozu z Velké Británie do Severního Irska osvobozuje všechny dodávky živočišných produktů od povinnosti předkládat vývozní veterinární osvědčení, osvobozuje zásilky od povinnosti podávat celní prohlášení a odchyluje se od pravidel EU, jež brání zařazení půdy na vnitřní trh, a předpisů upravujících pasy pro zvířata v zájmovém chovu; domnívá se, že tato opatření představují vážnou hrozbu pro integritu jednotného trhu; opakuje, že všechna tato rozhodnutí musí být dohodnuta společně prostřednictvím příslušných společných orgánů; důrazně vyzývá vládu Spojeného království, aby jednala v dobré víře a důsledně naplňovala podmínky dohod, které podepsala, a to neprodleně a na základě věrohodného a komplexního harmonogramu stanoveného společně s Evropskou komisí v souladu se závazkem jednat v dobré víře, jenž vyplývá z dohody o vystoupení; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby důrazně pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti vedeném proti Spojenému království, které bylo zahájeno dne 15. března 2021 podle čl. 12 odst. 4 Protokolu o Irsku / Severním Irsku; připomíná, že přetrvávající nedodržování výsledků řízení o řešení sporů podle dohody o vystoupení může mít rovněž za následek pozastavení povinností, včetně omezení nebývalé míry přístupu na trh podle dohody o obchodu a spolupráci; v této souvislosti se domnívá, že ratifikace dohody o obchodu a spolupráci posiluje soubor nástrojů k prosazování dohody o vystoupení ze strany Unie; připomíná, že plné a řádné dodržování a provádění dohody o vystoupení je klíčovým předpokladem pro ochranu práv občanů a mírového procesu, pro zabránění vzniku tvrdé hranice na irském ostrově, pro ochranu integrity vnitřního trhu a pro zajištění toho, aby Spojené království platilo i po svém vystoupení spravedlivý podíl závazků vzniklých v průběhu jeho členství, a proto je i nadále základní podmínkou pro budoucí rozvoj vztahů mezi EU a Spojeným královstvím; upozorňuje na význam dobré víry a zdůrazňuje, že je v tomto ohledu zapotřebí důvěra a důvěryhodnost; připomíná, že podoba Protokolu o Irsku / Severním Irsku a jeho článku 16 odráží velmi křehkou a citlivou politickou rovnováhu; trvá na tom, že návrhy nebo opatření, které by mohly tuto rovnováhu změnit, by neměly být přijímány lehkovážně či bez řádné předchozí konzultace s oběma stranami; zdůrazňuje jedinečnou situaci Severního Irska a úlohu, kterou hraje v protokolu Shromáždění Severního Irska, včetně požadavku, aby po čtyřech letech udělilo souhlas s dalším uplatňováním protokolu; upozorňuje, že je třeba, aby o všech aspektech Protokolu o Irsku / Severním Irsku a o širším mírovém procesu v Severním Irsku soustavně probíhal posílený dialog mezi politickými představiteli a občanskou společností, a to i se zástupci Severního Irska; je hluboce znepokojen současným napětím v Severním Irsku a připomíná, že EU je jedním z hlavních strážců Velkopáteční dohody a je odhodlána ji chránit;

Úloha Evropského parlamentu

7.

vyjadřuje politování nad tím, že dohody byly přijaty v poslední chvíli, což s sebou neslo nejistotu, která občanům i hospodářským subjektům způsobuje vysoké náklady, a mělo dopad i na výsadu Parlamentu kontrolovat konečné znění dohod a uplatňovat nad nimi demokratický dohled ještě před jejich prozatímním prováděním; zdůrazňuje výjimečnost tohoto procesu vzhledem k pevnému datu uplynutí přechodného období a vzhledem k tomu, že Spojené království i přes probíhající pandemii odmítlo jeho prodloužení; zdůrazňuje, že tento proces nemůže v žádném případě představovat precedent pro budoucí obchodní dohody, v nichž musí být v souladu s čl. 218 odst. 10 SFEU zaručen obvyklý formát spolupráce a přístup k informacím, včetně sdílení všech textů k jednání, pravidelného dialogu a dostatečného času na parlamentní formální kontrolu dohod a diskusi o nich; zdůrazňuje, že dohody nesmí být prozatímně uplatňovány bez souhlasu Parlamentu; bez ohledu na výše uvedené skutečnosti uznává, že Parlament měl možnost pravidelně vyjadřovat svá stanoviska, a to díky intenzivním a častým konzultacím a dialogu s hlavním vyjednavačem EU a s pracovní skupinou Komise pro Spojené království a díky přijetí dvou usnesení Parlamentu v únoru a červnu 2020, která zajistila, že postoje Parlamentu byly plně zohledněny v původním mandátu EU a během jednání hájeny hlavním vyjednavačem EU;

8.

podporuje zřízení Parlamentního shromáždění pro partnerství poslanců Evropského parlamentu a parlamentu Spojeného království v rámci dohody; je přesvědčen, že Parlamentní shromáždění pro partnerství by mělo být pověřeno monitorováním plného a řádného provádění dohody a předkládáním doporučení Radě partnerství; navrhuje, aby k jeho oblasti působnosti patřilo i provádění dohody o vystoupení, aniž by byly dotčeny řídící struktury každé dohody a mechanismy jejich kontroly, a právo předkládat doporučení pro oblasti, v nichž by mohla být pro obě strany přínosná posílená spolupráce, a přijímat společné iniciativy na podporu úzkých vztahů;

9.

trvá na tom, že v souladu s dopisem předsedy Parlamentu Sassoliho ze dne 5. února 2021 musí Parlament hrát při monitorování a provádění dohody plnohodnotnou úlohu; aniž jsou dotčeny stávající závazky, jež přijali příslušní komisaři vůči příslušným parlamentním výborům, vítá prohlášení Komise o úloze Parlamentu při provádění dohody, které obsahuje tyto závazky:

a)

okamžitě a v plném rozsahu informovat Parlament o činnostech Rady partnerství a dalších společných orgánů;

b)

zapojit Parlament do důležitých rozhodnutí učiněných na základě dohody v souvislosti s jakýmikoli jednostrannými opatřeními Unie přijatými v rámci dohody a maximálně zohledňovat stanoviska Parlamentu – a v opačném případě vysvětlit důvody, proč se Komise stanoviskem Parlamentu neřídila;

c)

zapojit Parlament v dostatečném předstihu v případě záměru předložit návrh, aby Unie ukončila nebo pozastavila třetí část dohody (vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech), pokud Spojené království nedodrží své závazky vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech;

d)

zapojit Parlament do procesu výběru potenciálních rozhodců a členů panelu podle dohody;

e)

předkládat Parlamentu veškeré návrhy legislativních aktů, které upravují způsoby přijímání autonomních opatření, jež je Unie podle dohody oprávněna přijmout;

f)

zohledňovat co nejvíce stanoviska Parlamentu týkající se provádění dohody oběma stranami, a to i pokud jde o případná porušení dohody nebo nerovnost podmínek – a v opačném případě vysvětlit důvody, proč se Komise stanoviskem Parlamentu neřídila;

g)

plně informovat Parlament o posouzeních a rozhodnutích Komise týkajících se přiměřenosti údajů a o ujednáních o regulační spolupráci s orgány Spojeného království v oblasti finančních služeb a případném uznání rovnocennosti finančních služeb; žádá, aby byla co nejdříve projednána konsolidace těchto závazků v podobě interinstitucionální dohody;

10.

vítá dohodu o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací; zdůrazňuje, že touto dohodou, zejména jejím článkem 3, nejsou dotčena práva Parlamentu podle čl. 218 odst. 10 SFEU, zejména s ohledem na bod 9 výše; upozorňuje, že způsob, jakým Rada žádá Parlament o udělení souhlasu, kdy jsou do jednoho postupu zahrnuty dvě dohody – dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím a dohoda mezi EU a Spojeným královstvím o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací –, není v souladu se standardní praxí a v žádném případě by se neměl stát precedentem, neboť Parlament by měl mít možnost udělit souhlas pro každou mezinárodní dohodu před jejím vstupem v platnost samostatně, a nikoli v rámci balíčku, jinak jsou vážně narušeny jeho výsady;

11.

naléhavě vyzývá, aby byly do monitorování a provádění dohody úzce zapojeny odborové svazy EU a Spojeného království a další sociální partneři a organizace občanské společnosti, mj. aby s nimi bylo konzultováno při projednávání relevantních záležitostí a případně byly zapojeny do specializovaných výborů, a aby bylo zřízeno specializované pracovní fórum, které se bude scházet před každým zasedáním Rady partnerství; s ohledem na význam a možné dalekosáhlé důsledky dohody navrhuje, aby byla interní poradní skupina rozšířena o větší počet zástupců odborových svazů a dalších sociálních partnerů, zejména z evropských odvětvových federací, a aby měli organizace občanské společnosti, odborové svazy a další sociální partneři právo podávat Komisi stížnosti, jež by byla Komise povinna řešit;

12.

vítá úsilí Komise o co největší zapojení zainteresovaných stran navzdory omezenému času, který byl k dispozici, a vítá rovněž podrobná oznámení o připravenosti, která pomohla podnikům připravit se na nevyhnutelné změny od 1. ledna 2021, kdy Spojené království opustilo celní unii a vnitřní trh; vyzývá všechny členské státy EU a případně regiony, aby vyvinuly větší úsilí s cílem zajistit, aby tyto první měsíce v novém režimu uplatňovaném vůči Spojenému království s novým statusem byly pro všechny hospodářské subjekty a občany co nejjednodušší; uznává, že vystoupení Spojeného království z EU má značné krátkodobé hospodářské důsledky, a vyzývá Komisi, aby plně a včas využila rezervy ve výši 5 miliard EUR na přizpůsobení se brexitu, jakmile ji legislativní orgány schválí, na pomoc odvětvím, podnikům i pracovníkům a členským státům nejvíce zasaženým negativními a nepředvídanými dopady nového vztahu mezi EU a Spojeným královstvím;

Obchod

13.

upozorňuje na nebývalý rozsah oblasti působnosti dohody, pokud jde o obchod se zbožím, neboť bylo dosaženo cíle nulových kvót a nulových cel, což usnadní obchod se Spojeným královstvím v rámci příslušných pravidel původu a ochrání zájmy výrobců z EU, a to i prostřednictvím dvoustranné kumulace, autocertifikace původu ze strany vývozců a 12měsíční výjimky u některé dokumentace; zdůrazňuje, že s ohledem na tuto bezprecedentní oblast působnosti dohody je nutné zajistit skutečně rovné podmínky, zejména pokud jde o zachování úrovně ochrany a zamezení budoucím odlišnostem;

14.

upozorňuje, že pokud jde o obchod službami, zajišťují závazky obou stran míru liberalizace nad rámec závazků v rámci WTO, mj. prostřednictvím doložky nejvyšších výhod zaměřené na budoucnost, závazku přezkumu s ohledem na budoucí zlepšení a zvláštních pravidel pro mobilitu odborníků pro obchodní účely („služby režimu 4“); zároveň však připomíná, že Spojené království tím, že opustilo vnitřní trh, ztratilo své automatické neomezené právo poskytovat služby v celé EU; uznává jasná ustanovení o odborných kvalifikacích, které se liší, neboť Spojené království je třetí zemí; vítá nicméně mechanismus stanovený v dohodě, podle nějž se EU a Spojené království mohou v konkrétních případech a pro konkrétní profese později dohodnout na dodatečných ujednáních;

15.

vítá kapitolu o digitálním obchodu, včetně výslovného zákazu požadavků na lokalizaci údajů nebo povinné zveřejňování zdrojového kódu, která je v dohodách o volném obchodu dosud uzavřených Unií novinkou, a rovněž zachování práva EU na regulaci a požadavky na ochranu údajů; uznává, že tato digitální kapitola může sloužit jako vzor pro budoucí obchodní dohody; vítá rovněž spolupráci v oblasti regulace nových technologií, včetně umělé inteligence;

16.

oceňuje, že i přes počáteční zdrženlivost Spojeného království byla vyjednána dosud nejambicióznější zastřešující kapitola o zadávání zakázek, jež přesahuje rámec dohody o vládních zakázkách a jež má za cíl zaručit společnostem z EU rovné zacházení, a kapitola o potřebách a zájmech mikropodniků a malých a středních podniků (MSP); připomíná, že stávající soubor zeměpisných označení je chráněn na základě dohody o vystoupení, vyjadřuje však politování nad tím, že se navzdory závazkům přijatým v politickém prohlášení nepodařilo dosáhnout ujednání o budoucích zeměpisných označeních; bere však na vědomí doložku „rendez-vous“, která má ochranu v budoucnu rozšířit, a naléhavě vyzývá obě strany, aby tuto doložku aktivovaly co nejdříve;

17.

důrazně vyzývá Komisi a členské státy, aby zřídily příslušné regulační koordinační platformy, které budou Parlamentu poskytovat plnou transparentnost, a aktivně se do nich zapojily, s cílem umožnit v budoucnu vysokou úroveň sblížení právních předpisů v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, zabránit zbytečným konfliktům a současně zaručit právo každé strany na regulaci, jak je zdůrazněno v dohodě;

Rovné podmínky

18.

vítá zastřešující moderní hlavu o rovných podmínkách pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelný rozvoj, která by měla být považována za vzor pro další budoucí dohody o volném obchodu vyjednané EU a mj. obsahuje:

i)

pravidla, která zabrání omezení stávající vysoké úrovně ochrany pracovních a sociálních norem, životního prostředí a klimatu, zdanění, které nelze snížit způsobem ovlivňujícím obchod nebo investice, a pravidla pro hospodářskou soutěž a státní podniky;

ii)

možnost uplatnit jednostranná vyrovnávací opatření v případě významných budoucích odlišností v oblasti pracovních a sociálních norem, ochrany životního prostředí nebo klimatu nebo kontroly subvencí, pokud mají tyto odlišnosti podstatný dopad na obchod nebo investice mezi stranami; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly významné odlišnosti s podstatným dopadem na obchod nebo investice interpretovány široce, a bylo je tudíž možné prakticky prokázat a zajistit tak, aby nebyla nepřiměřeně omezena možnost tato opatření uplatňovat;

iii)

schválený soubor závazných zásad kontroly subvencí, jejichž nedodržení mohou soutěžitelé napadnout a podle nichž mají soudy pravomoc nařídit příjemcům, aby v případě nutnosti podporu vrátili, a možnost, aby EU řešila jakékoli neplnění povinností ze strany Spojeného království prostřednictvím jednostranných sankcí, včetně zavedení cel nebo kvót na určité produkty nebo křížového pozastavení provádění jiných částí hospodářského partnerství; zdůrazňuje, že je třeba monitorovat nový režim státní podpory ve Spojeném království a posoudit efektivnost mechanismu pro řešení neoprávněných dotací, aby účinně přispíval k rovným podmínkám;

iv)

vyjadřuje však politování nad tím, že na kapitolu o zdanění se nevztahují ustanovení o řešení sporů ani vyrovnávací opatření; žádá Komisi, aby byla i nadále obezřetná v otázkách zdanění a praní peněz, kde by měly být k odrazení Spojeného království od používání nekalých praktik uplatňovány všechny dostupné nástroje, např. zařazení na seznam; připomíná v této souvislosti, že čtyři roky po vstupu dohody v platnost lze v případě nerovnováhy požádat o přezkum kapitoly o obchodu;

v)

připomíná, že ustanovení o rovných podmínkách platí obecně, tedy i v tzv. zvláštních ekonomických zónách;

19.

zdůrazňuje, že řádné monitorování a odpovídající dohled mají zásadní význam pro důkladné pochopení zbývajících i nových překážek, kterým společnosti, a zejména malé a střední podniky, v praxi čelí; zdůrazňuje, že je důležité zabránit zbytečné regulační nejistotě, administrativní zátěži a komplexnosti postupů, které zvyšují složitost a náklady; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s podnikatelskou sférou, zejména s malými a středními podniky, s cílem zmírnit nově vznikající narušení obchodu;

Správa

20.

vítá horizontální správní a institucionální rámec stanovený v dohodě, který zajišťuje soudržnost, propojení a společné prosazování všech kapitol, což zamezí dalším paralelním strukturám a byrokracii a poskytne právní jistotu a spolehlivé záruky dodržování dohody smluvními stranami; bere na vědomí zejména robustní mechanismus řešení sporů, které mohou mezi EU a Spojeným královstvím vzniknout ohledně výkladu nebo plnění jejich závazků;

21.

vítá ustanovení o zákazu diskriminace v kapitole o správě, jež zajišťuje, že Spojené království nemůže ve své vnitrostátní vízové politice rozlišovat mezi občany členských států EU pro účely udělení krátkodobých víz; odsuzuje diskriminační zacházení s některými občany EU (občany Bulharska, Estonska, Litvy, Rumunska a Slovinska), kteří nemají ve Spojeném království stejný režim poplatků za žádosti o vízum, pokud jde o poplatky za pracovní víza a pozvání, jako občané ostatních 22 členských států EU;

Bezpečnost, zahraniční věci a rozvoj

22.

vyjadřuje politování nad tím, že na rozdíl od politického prohlášení, které předpokládalo ambiciózní, rozsáhlé, těsné a flexibilní partnerství v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany, Spojené království o těchto aspektech v rámci dohody odmítlo jednat; připomíná však, že je v zájmu obou stran zachovat trvalou úzkou spolupráci v těchto oblastech, zejména v zájmu podpory míru, bezpečnosti, včetně boje proti terorismu, prosazování světového řádu založeného na pravidlech, účinného multilateralismu, Charty OSN, upevňování demokracie a právního státu a ochrany lidských práv a základních svobod podle článku 21 SEU; navrhuje, aby byla budoucí spolupráce a koordinace mezi EU a Spojeným královstvím řízena prostřednictvím systémové platformy na vysoké úrovni pro konzultace a koordinaci v otázkách zahraniční politiky, včetně výzev, které představují země jako Rusko a Čína, úzkého zapojení do bezpečnostních otázek, a to i v rámci spolupráce mezi EU a NATO, a systematické preferenční spolupráce, zejména pokud jde o mírové operace; vzhledem ke společným hodnotám a zájmům vyzývá k těsné spolupráci a koordinaci mezi EU a Spojeným královstvím, zejména pokud jde o sankční politiku, a žádá, aby byl pro tyto účely vytvořen koordinační mechanismus;

23.

vyjadřuje proto politování nad rozhodnutím Spojeného království o snížení diplomatického statusu Evropské unie a vyzývá příslušné orgány Spojeného království, aby tento krok urychleně napravily, a naléhavě žádá Komisi, aby důrazně prosazovala řádné provádění Smluv;

24.

konstatuje, že vzhledem k rozsahu své oficiální rozvojové pomoci (i přes snížení z 0,7 na 0,5 % HND) a vzhledem ke své odbornosti, kapacitám v oblasti provádění projektů a komplexním vztahům se Společenstvím národů a rozvojovými zeměmi je Spojené království významným aktérem v oblasti rozvojové a humanitární pomoci; vybízí Spojené království, aby pomohlo minimalizovat negativní dopady svého vystoupení z EU na rozvojové země a aby zachovalo svůj závazek stát v čele rozvojové a humanitární pomoci; vyzývá k úzké koordinaci a spolupráci dárců mezi EU a Spojeným královstvím, včetně možnosti vzájemného využívání kapacit, s cílem maximalizovat účinnost a účelnost rozvoje a pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN;

Konkrétní odvětvové otázky a tematická spolupráce

25.

domnívá se, že vnitřní trh je jednou z hlavních vymožeností Evropské unie, že je velmi přínosný pro hospodářství obou stran a vytváří základnu pro zlepšování kvality života občanů; zdůrazňuje, že tato nová éra hospodářského partnerství by měla být zaměřena na vytváření vzájemně výhodných příležitostí a v žádném případě by neměla vést k narušení úrovně integrity a fungování vnitřního trhu a celní unie; uznává, že vhodným způsobem, jak zabránit narušení obchodu, je rozšířit zjednodušení poskytovaná oprávněným hospodářským subjektům;

26.

zdůrazňuje, že v rámci prováděcího procesu by měla EU věnovat zvláštní pozornost souladu celních kontrol prováděných před vstupem zboží na vnitřní trh (ať už ze Spojeného království, nebo z jiných třetích zemí prostřednictvím Spojeného království), jak předpokládá dohoda, a trvá na tom, že zajištění souladu zboží s pravidly vnitřního trhu je nanejvýš důležité; zdůrazňuje, že je třeba více investovat do zařízení celní kontroly a zlepšit koordinaci a výměnu informací mezi oběma stranami, aby se v nejvyšší možné míře zabránilo narušení obchodu a aby byla zachována integrita celní unie v zájmu spotřebitelů a podniků; domnívá se, že je naprosto nezbytná bezproblémová spolupráce mezi celními orgány a orgány pro dozor nad trhem, a vyslovuje obavy zejména ohledně nezbytné operační kapacity zastoupení EU v Severním Irsku;

27.

konstatuje, že nejistota ohledně platných pravidel již negativně ovlivnila spotřebitelské návyky a důvěru spotřebitelů v přeshraniční nákupy, a vyzývá vládu Spojeného království, Komisi a členské státy, aby urychleně provedly opatření stanovená v dohodě za účelem ochrany spotřebitelů a aby posílily spolupráci v různých odvětvových politikách, pokud jde o udržitelné výrobní metody a bezpečnost výrobků; požaduje, v zájmu spotřebitelů, transparentnost v celém dodavatelském řetězci výrobků a služeb a prohlašuje, že klíčový význam pro předcházení sporům a posilování důvěry spotřebitelů při přeshraničním nákupu mají ceny, jež odrážejí celkové náklady na nákup, včetně všech příslušných poplatků a cel, a jasně vymezená spotřebitelská práva;

28.

vyjadřuje politování nad negativním dopadem na některé rybářské komunity, ale současně uznává, že ustanovení o rybolovu, která postupně zavádějí 25 % snížení během období o délce 5,5 roku, představují méně škodlivý výsledek než úplné uzavření vod Spojeného království; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby nebyl 25 % práh snížení nikdy překročen a aby byl zachován reciproční přístup; v tomto ohledu je znepokojen skutečností, že Rada partnerství má možnost měnit přílohy 35, 36 a 37; požaduje, aby byl Parlament před každou takovou změnou řádně konzultován;

29.

vyjadřuje hluboké obavy ze situace na konci uvedeného období a připomíná Spojenému království, že jeho trvalý přístup na trhy EU přímo souvisí s tím, jaký bude mít poté rybolov EU přístup do vod Spojeného království; připomíná, že pokud by Spojené království po uplynutí počátečního 5,5letého období uvažovalo o omezení přístupu, bude EU schopna, pokud by rybářským komunitám EU hrozily vážné hospodářské nebo sociální obtíže, přijmout opatření na ochranu svých zájmů, včetně znovuzavedení cel nebo kvót na dovoz ryb ze Spojeného království nebo pozastavení jiných částí dohody; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že práva EU na rybolov jsou zpochybňována odváděním pozornosti na základě nemožnosti včas přijmout dohodu o celkových přípustných odlovech a kvótách, nepřijatelných technických opatření a kontroverzního restriktivního výkladu podmínek pro získání licencí;

30.

zdůrazňuje hluboké znepokojení nad možnými důsledky plynoucími z toho, že by se Spojené království odchýlilo od nařízení Unie o technických opatřeních a od dalších souvisejících právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, čímž by mohlo fakticky omezit přístup některých evropských rybářských plavidel do vod Spojeného království; připomíná, že dohoda zavazuje obě strany, aby přesně odůvodnily nediskriminační povahu jakéhokoli vývoje v této oblasti, a že je nutné zajistit udržitelnost v oblasti životního prostředí z dlouhodobého hlediska, a to na základě vědecky ověřitelných údajů; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost tomu, aby byly tyto podmínky dodržovány, a aby v případě, že bude Spojené království jednat diskriminačně, důrazně reagovala;

31.

vyjadřuje znepokojení nad důsledky odlišných pravidel, která platí na územích Spojeného království, na něž se vztahuje zvláštní statut, zejména na korunních závislých územích a zámořských územích; vyzývá Komisi, aby těmto územím a jejich specifikům věnovala zvláštní pozornost;

32.

klade si otázku, jak by se v rámci dohody řešilo či napadlo budoucí možné jednostranné snížení sociálních a pracovních norem Spojeným královstvím; znovu opakuje, že jakékoli jednostranné snižování sociálních a pracovních norem na úkor evropských pracovníků a podniků je nutné urychleně řešit a napravit, aby byly zajištěny rovné podmínky; dále vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli mělo podle článku 127 dohody o vystoupení Spojené království povinnost provést směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách (13) během přechodného období, dosud nepřijalo nezbytné kroky k tomu, aby se tak stalo, čímž pracovníky ve Spojeném království připravilo o některá nově zavedená práva;

33.

vítá skutečnost, že se nový mechanismus spolupráce v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení podobá současným pravidlům podle nařízení (ES) č. 883/2004 (14) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení (ES) č. 987/2009 (15), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004; zejména vítá skutečnost, že jsou v dohodě ochráněna ustanovení EU o nediskriminaci, rovném zacházení a sčítání dob; lituje však omezení věcné působnosti, a zejména skutečnosti, že se nevztahuje na rodinné dávky, peněžité dávky za dlouhodobou péči a nepříspěvkové peněžité dávky a na možnost vývozu dávek v nezaměstnanosti; vyzývá strany, aby ihned poskytly občanům, na které dopadají omezení volného pohybu, přesné a spolehlivé informace o jejich právech pobytu, právu pracovat a právu na koordinaci systémů sociálního zabezpečení;

34.

bere na vědomí prozatímní ustanovení o předávání osobních údajů do Spojeného království; znovu odkazuje na svá usnesení ze dne 12. února 2020 a 18. června 2020 o významu ochrany údajů jako základního práva i klíčového faktoru, jenž umožňuje digitální ekonomiku; připomíná, že pokud jde o přiměřenost rámce Spojeného království pro ochranu údajů, musí být podle judikatury Soudního dvora EU úroveň ochrany Spojeného království „v zásadě rovnocenná“ úrovni ochrany poskytované právním rámcem EU, včetně dalšího předávání údajů třetím zemím, a to pokud jde o komerční převody i o předávání pro účely vymáhání práva; bere na vědomí zahájení postupu pro přijetí dvou rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany pro předávání osobních údajů do Spojeného království podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (16) (GDPR) a směrnice o prosazování práva (17) dne 19. února 2021; vyzývá Komisi, aby nepřijímala kladné rozhodnutí o odpovídající úrovni, pokud nebudou plně dodrženy podmínky stanovené právními předpisy EU a judikaturou; zdůrazňuje, že o rozhodnutí o odpovídající úrovni nelze mezi Spojeným královstvím a EU vyjednávat, jelikož se týká ochrany základního práva uznaného v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Listině základních práv a Smlouvách EU;

35.

zdůrazňuje, že dohoda zavádí spolupráci se Spojeným královstvím v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech, která je na to, že se jedná o třetí zemi, nebývale úzká; poukazuje na skutečnost, že část III hlavy III dohody stanoví s ohledem na citlivost oblasti, kterou upravuje, jako dodatečnou záruku zvláštní režim řešení sporů; vítá ustanovení o pozastavení a ukončení platnosti části III, zejména podmíněnost Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod;

36.

vyjadřuje politování nad tím, že nebyly vyslyšeny požadavky Parlamentu týkající se společného unijního přístupu k azylu, migraci a správě hranic a že tyto důležité otázky, které mají dopad i na práva těch nejzranitelnějších, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu, jsou nyní ponechány, aby se řešily prostřednictvím dvoustranné spolupráce; žádá, aby byla mezi EU a Spojeným královstvím urychleně sjednána příslušná dohoda, která by nahradila dublinské nařízení (18);

37.

vyjadřuje politování nad nedostatečnou ambiciózností dohody o politikách mobility a vyzývá k vytvoření bezpečných cest legální migrace mezi EU a Spojeným královstvím; vítá ustanovení o vízech pro krátkodobé pobyty a ustanovení o zákazu rozlišování mezi členskými státy; vyzývá Spojené království, aby nerozlišovalo mezi občany EU na základě jejich státní příslušnosti, a to jak pokud jde o registraci v systému registrace k pobytu pro občany EU, tak pokud jde o otázky mobility a víz; vyzývá Komisi, aby důsledně vymáhala zásadu reciprocity; odsuzuje diskriminační rozhodnutí Spojeného království o tom, že bude pro občany některých členských států EU uplatňovat odlišné poplatky za pracovní víza, například za víza pro sezónní práce a víza pro pracovníky ve zdravotnictví a v pečovatelských oborech; zdůrazňuje, že je důležité zaručit občanům EU rovný přístup na trh práce Spojeného království a že je třeba uplatňovat u všech státních příslušníků EU stejný poplatek, a naléhavě proto vyzývá Spojené království, aby své rozhodnutí okamžitě zrušilo;

38.

vyzývá Komisi, aby Parlament plně informovala o monitorování provádění dohody, které vykonávají Evropská centrální banka, evropské orgány dohledu, Evropská rada pro systémová rizika a Jednotný výbor pro řešení krizí, a o vývoji na trhu v oblasti finančních služeb s cílem včas rozpoznat potenciální narušení trhu a hrozby pro finanční stabilitu, integritu trhu a ochranu investorů;

39.

vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění rovných podmínek a ochrany vnitřního trhu před riziky praní peněz a financování terorismu pocházejícími ze Spojeného království využívala nástrojů, které má k dispozici, a v rámci nacházející revize rámce proti praní peněz zvážila přijetí nástrojů nových a aby zajistila loajální spolupráci v oblasti transparentnosti skutečného vlastnictví;

40.

s uznáním bere na vědomí, že dohoda obsahuje závazky týkající se daňové transparentnosti a spravedlivé daňové soutěže, jakož i společné politické prohlášení o boji proti škodlivým daňovým režimům;

41.

vítá oznámení dohody mezi Spojeným královstvím a EU o memorandu o porozumění v oblasti finančních služeb, avšak vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí Spojeného království o rovnocennosti byla dosud udělena pouze jednotlivým státům EHP, včetně členských států Evropské unie, a nikoli Unii jako celku; připomíná, že rozhodnutí o rovnocennosti se týkají několika oblastí práva, které podléhají harmonizaci na úrovni EU, a že v některých případech vykonávají dohled přímo orgány EU; vyzývá proto Komisi, aby dříve, než přijme vlastní rozhodnutí o určení rovnocennosti, zvážila, zda byla rozhodnutí Spojeného království o rovnocennosti určena EU jako celku;

42.

domnívá se, že je třeba více vyjasnit rozsah povinnosti „nesnižovat úroveň“, pokud jde o daňové záležitosti; obává se dopadů rozdílných právních předpisů v oblasti daňových záležitostí; je obzvláště znepokojen počátečním oznámením Spojeného království, že se zaváže pouze k povinnému zveřejňování oznamovaných opatření, jež vychází ze slabších mezinárodních norem, a rovněž vyjadřuje politování nad veřejnými prohlášeními o tom, že ve Spojeném království budou otevřeny svobodné přístavy;

43.

varuje, že nejasná terminologie a nezávazná nebo nepředvídatelná právní pravidla a mechanismy dohledu nad zdaněním v dohodě zvyšují riziko fiskálního dumpingu; dále konstatuje, že při vymáhání dohody hrozí, že absence ustanovení s přímým účinkem – mj. pokud jde o škodlivé daňové praktiky – povede ke vzniku nevyřešených sporů; se znepokojením konstatuje, že v obchodních dohodách EU se Švýcarskem a Kanadou jsou podmínky státní daňové podpory přísnější;

44.

konstatuje, že se dohoda nevztahuje na korunní závislá území Spojeného království a zámořská území Spojeného království; domnívá se, že by měla být provedena důkladná kontrola s cílem zajistit, aby dohoda neobsahovala mezery, které by umožnily využívat těchto území jako protějšků při vytváření nových škodlivých daňových systémů, jež by měly dopad na fungování vnitřního trhu;

45.

vítá skutečnost, že zásadním prvkem dohody bude Pařížská dohoda; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že základní úroveň ochrany klimatu ve vztahu ke skleníkovým plynům nezohledňuje revidované cíle pro celé hospodářství do roku 2030, které mají být brzy přijaty; dále zdůrazňuje, že EU plánuje posílit a rozšířit oblast působnosti systému EU pro obchodování s emisemi; domnívá se, že pokud by mezi systémem EU pro obchodování s emisemi a systémem Spojeného království pro obchodování s emisemi vznikly významné rozdíly, mohlo by to vést k narušení rovných podmínek, a mohlo by se k tomu tudíž přihlížet při uplatňování unijního mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, jakmile bude zaveden;

46.

vítá ustanovení o spolupráci v oblasti zdravotní bezpečnosti, která umožňují stranám a příslušným orgánům členských států výměnu důležitých informací, avšak lituje, že se tato spolupráce omezuje na hodnocení „významných“ rizik pro veřejné zdraví a na koordinaci opatření potřebných z hlediska ochrany veřejného zdraví;

47.

vítá skutečnost, že nedojde ke změnám norem EU v oblasti bezpečnosti potravin a že cílem dohody je chránit vysokou úroveň sanitárních a fytosanitárních norem EU; opakuje, že obchodní toky zboží mezi EU a Spojeným královstvím, na něž se vztahují sanitární a fytosanitární opatření, budou extrémně objemné a že EU by měla zavést řádný koordinační proces, neboť je třeba zabránit nedůsledným kontrolám zboží Spojeného království v unijních přístavech;

48.

vítá komplexní kapitolu o letecké dopravě obsaženou v dohodě, která by měla zajistit ochranu strategických zájmů EU a která obsahuje příslušná ustanovení týkající se přístupu na trh, přepravních práv, společného označování linek a práv cestujících; vítá zvláštní ustanovení týkající se rovných podmínek v kapitole o letectví, která zajišťují konkurenci mezi leteckými dopravci z EU a Spojeného království za stejných podmínek; bere na vědomí řešení nalezené v oblasti pravidel vlastnictví a kontroly, jimiž se řídí přístup na vnitřní trh, přičemž se do budoucna ponechává možnost pokračující liberalizace; vítá zvláštní kapitolu o bezpečnosti letectví, která stanoví úzkou spolupráci v oblasti bezpečnosti letectví a uspořádání letového provozu; domnívá se, že tato spolupráce by neměla omezovat EU při určování úrovně ochrany, kterou považuje za vhodnou pro bezpečnost; zdůrazňuje význam budoucí úzké spolupráce mezi Úřadem pro civilní letectví Spojeného království a Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví;

49.

vítá skutečnost, že dohoda zajistí bezkvótové propojení mezi EU a Spojeným královstvím pro silniční dopravce a že zaručí plná tranzitní práva přes území každé strany, tzv. „pevninský most“; vítá skutečně rovné podmínky, jichž bylo dosaženo při jednáních o silniční dopravě, a jejich konkrétní ustanovení, která zavazují Spojené království k dodržování vysokých norem EU platných v odvětví silniční nákladní dopravy; poukazuje v tomto ohledu na to, že dohoda zahrnuje mj. normy pro přístup k povolání, vysílání řidičů, doby řízení a odpočinku, tachografy a hmotnost a rozměry vozidel; konstatuje, že tyto normy zajistí nejen spravedlivou hospodářskou soutěž, ale zaručí i dobré pracovní podmínky pro řidiče a vysokou úroveň bezpečnosti silničního provozu; vítá zvláštní ustanovení týkající se Severního Irska přijatá s ohledem na jedinečnou situaci Irska, která budou minimalizovat narušení hospodářství na celém ostrově; vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí o poskytování přesných a užitečných informací aktérům v oblasti dopravy, aby zajistily fungování a spolehlivost příslušných informačních systémů a aby zpřístupňovaly všechny doklady potřebné pro tranzit online; upozorňuje, že je třeba zvážit finanční podporu některým přístavům s cílem rychle odstranit překážky fyzické infrastruktury, které vznikají v důsledku delší čekací doby pro dopravce, kteří překračují hranice; vyzývá k úzké spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím s cílem zabránit zbytečným zpožděním a narušením dopravního systému a zachovat propojení v maximální možné míře;

50.

vítá pokračování evropské spolupráce se Spojeným královstvím v oblasti vědy, výzkumu, inovací a vesmíru; zdůrazňuje význam podpory mobility výzkumných pracovníků pro zajištění volného oběhu vědeckých poznatků a technologií; vyzývá operátory mobilních služeb, aby v EU i ve Spojeném království i nadále uplatňovali zásadu „roaming za domácích podmínek“; konstatuje, že platnost kapitoly o energetice skončí dne 30. června 2026; zdůrazňuje, že vzhledem k propojení obou trhů s energií a ke skutečnosti, že Severní Irsko zůstává součástí vnitřního trhu s energií EU, je třeba ve spolupráci ve všech energetických záležitostech pokračovat i po tomto datu; bere na vědomí dohodu mezi EU a Spojeným královstvím o spolupráci v oblasti bezpečného a mírového využívání jaderné energie; lituje, že není součástí postupu udělování souhlasu, neboť Smlouva o Euratomu nestanoví zapojení Parlamentu; požaduje memorandum o porozumění založené na rámci spolupráce v oblasti energetiky v Severním moři, které bude zahrnovat společné projekty, územní plánování námořních prostor a začlenění energie z moří do energetických trhů;

51.

vítá pravidla upravující účast Spojeného království v programech Unie stanovená v příslušném oddíle dohody; domnívá se, že tato pravidla rámcově odpovídají očekáváním Parlamentu vyjádřeným v doporučení ze dne 18. června 2020 k jednáním o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska; zejména se domnívá, že tato pravidla chrání finanční zájmy Unie; v tomto ohledu vítá uplatňování mechanismu automatické opravy na program Horizont Evropa;

52.

vítá přidružení Spojeného království k programu Horizont Evropa; vítá skutečnost, že Spojené království má v úmyslu účastnit se programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu, složky Copernicus kosmického programu a projektu ITER a že bude mít v rámci kosmického programu přístup ke službám pozorování a sledování vesmíru; vítá skutečnost, že program PEACE+ bude předmětem samostatné dohody o financování;

53.

vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím Spojeného království neúčastnit se programu Erasmus+ v období víceletého finančního rámce 2021–2027; zdůrazňuje, že z tohoto rozhodnutí nebude mít prospěch žádná ze stran a že individuální zájemci a organizace v Unii a ve Spojeném království budou připraveni o životní příležitosti v podobě projektů výměny a spolupráce; je zejména překvapen, že Spojené království uvedlo jako důvod svého rozhodnutí nadměrné náklady na účast; naléhavě vyzývá Spojené království, aby využilo přechodné období stanovené ve společném prohlášení o účasti na programech EU a svůj postoj přehodnotilo; vítá velkorysou nabídku Irska zavést mechanismus a financování, které umožní pokračující účast studentů ze Severního Irska;

54.

připomíná, že vzdělávání a výzkum jsou nedílnou součástí akademické spolupráce a že synergie mezi programy Horizont Evropa a Erasmus+ jsou klíčovým rozměrem nové generace programů; upozorňuje, že bude situaci důkladně sledovat ve snaze zajistit, aby diferencovaný přístup k účasti Spojeného království na dvou unijních programech akademické spolupráce neohrozil jejich účinnost ani výsledky dosavadní spolupráce;

55.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit ve všech oblastech ochranu finančních zájmů Unie a zaručit, aby Spojené království v plné míře dodržovalo finanční povinnosti, které pro ně z dohody vyplývají; zdůrazňuje, že je třeba navázat úzkou spolupráci v oblasti DPH a cel s cílem zajistit jejich řádný výběr a vymáhání pohledávek; zdůrazňuje, že celní postupy jsou velmi složité a že je trvale zapotřebí zaručovat rychlou výměnu informací a úzkou spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím s cílem zajistit účinné kontroly a odbavení a vymáhání příslušných právních předpisů; zdůrazňuje, že je třeba zabránit celním podvodům a podvodům s DPH, včetně nedovoleného obchodování či pašování, a to zavedením odpovídajících kontrol, jež budou přihlížet k pravděpodobnosti, že určité zboží bude předmětem nedovoleného obchodování nebo pašování nebo že u něj bude předloženo nepravdivé prohlášení o původu nebo obsahu;

56.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby bylo plně dodržováno provádění dohody a také – v souladu s ustanoveními o úzké spolupráci mezi stranami – právo přístupu útvarů Komise, Evropského účetního dvora, úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce a právo kontroly ze strany Parlamentu; dále zdůrazňuje význam pravomoci Soudního dvora EU vůči rozhodnutím Komise;

57.

zdůrazňuje význam duševního vlastnictví a potřebu zajistit kontinuitu regulace, s výjimkou budoucích zeměpisných označení; vítá v tomto ohledu zvýšenou ochranu práv duševního vlastnictví stanovenou v dohodě, která se vztahuje na všechny druhy práv duševního vlastnictví, a ustanovení o vymáhání a spolupráci, jež zahrnují širokou škálu opatření;

58.

hluboce lituje, že součástí dohody nejsou stávající druhy společností na obou stranách, jako jsou např. Societas Europaea (SE) nebo společnosti s ručením omezeným, a proto již nadále nebudou příslušnou protistranou přijímány; je přesto potěšen tím, že strany braly souběžně s ochranou hospodářských subjektů ohled na to, že je třeba zajistit udržitelné a konkurenceschopné prostředí příznivé pro vývoj, a zavázaly se k nesnižování úrovně pracovních a sociálních norem a ke schválení ustanovení o nedovolených postupech, vymáhání a spolupráci, pokud jde o politiku hospodářské soutěže;

59.

lituje, že součástí jednání o budoucím partnerství mezi EU a Spojeným královstvím nebyla justiční spolupráce v občanských věcech, a zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout v této oblasti co nejdříve společného porozumění; v této souvislosti připomíná, že EU by měla velmi pečlivě zvážit své rozhodnutí o tom, zda může Spojené království zůstat smluvní stranou Luganské úmluvy z roku 2007, zejména s ohledem na protokol II této dohody o jejím jednotném výkladu a na možnost zachování celkové rovnováhy vztahů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, a že by měly zásadní význam účinná spolupráce a dialog mezi Komisí a Parlamentem, zejména s Výborem pro právní záležitosti, který je příslušný pro otázky výkladu a uplatňování mezinárodního práva, pokud je dotčena EU;

60.

hluboce lituje, že dohoda nestanoví podrobné a smysluplné řešení věcí manželské a rodičovské zodpovědnosti a jiných rodinných záležitostí; vítá v tomto ohledu možnost posílené spolupráce, alespoň pokud jde o klíčové otázky rodinného práva a záležitosti praktické spolupráce v oblasti rodičovské zodpovědnosti, únosů dětí a vyživovacích povinností, kterou může skýtat účast Spojeného království jako pozorovatele na zasedáních Evropské justiční sítě pro občanské a obchodní věci;

61.

lituje, že dohoda nepřiznává žádnou úlohu Soudnímu dvoru EU, a to navzdory tomu, že se obě strany v politickém prohlášení zavázaly, že zajistí, aby si rozhodčí soud vyžádal od Soudního dvora EU závazný rozsudek v případě, že spory mezi stranami vyvolají otázku výkladu pojmů unijního práva;

62.

konstatuje, že se dohoda nevztahuje na Gibraltar a nemá na jeho území žádný účinek; bere na vědomí předběžnou dohodu mezi Španělskem a Spojeným královstvím o navrhovaném rámci pro dohodu mezi EU a Spojeným královstvím o budoucích vztazích Gibraltaru s EU, která umožní uplatňování příslušných ustanovení schengenského acquis na Gibraltaru;

o

o o

63.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Spojeného království.

(1)  Úř. věst. L 444, 31.12.2020, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 24.

(3)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 2.

(4)  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 32.

(5)  Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 40.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0016.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0006.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0033.

(9)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0152.

(10)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0018.

(11)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(12)  Úř. věst. C 34, 31.1.2020, s. 1.

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii

(Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013 , kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/38


P9_TA(2021)0143

Ochrana půdy

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy (2021/2548(RSP))

(2021/C 506/07)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 191 této smlouvy,

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019 o změně klimatu,

s ohledem na závěry Rady ze dne 23. října 2020 nazvané „Biologická rozmanitost – potřeba přijmout naléhavá opatření“,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (1) (dále jen „sedmý akční program pro životní prostředí“) a na jeho vizi do roku 2050,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (3),

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (COM(2006)0232),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (4),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (5),

s ohledem na směrnici Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (6),

s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (7) (dále jen „směrnice o dusičnanech“),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (8), ve znění pozdějších předpisů,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (9),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (10),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (11),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (12),

s ohledem na politické směry Komise na období 2019–2024, zejména na cíl nulového znečištění pro Evropu,

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (COM(2018)0392),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

s ohledem na návrh Komise týkající se všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (návrh 8. akčního programu pro životní prostředí) (COM(2020)0652),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

s ohledem na zprávu o stavu světových půdních zdrojů, kterou v roce 2015 zveřejnil Mezivládní technický panel pro půdu (ITPS), Globální partnerství pro půdu (GSP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. února 2021 nazvanou „Provádění tematické strategie pro ochranu půdy a probíhající činnosti“ (COM(2012)0046),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020)0667),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2002 nazvané „Směrem k tematické strategii pro ochranu půdy“ (COM(2002)0179),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 12. dubna 2012 s pokyny týkajícími se osvědčených postupů k omezování, zmírňování nebo kompenzace zakrývání půdy (SWD(2012)0101),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. listopadu 2003 ke sdělení Komise „Směrem k tematické strategii pro ochranu půdy“ (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii na ochranu půdy (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (15) (COP15),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (16),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů (17),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (18),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (19),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (20),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii na ochranu půdy (21),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. ledna 2013 k provádění tematické strategie pro ochranu půdy (22),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Směrem k tematické strategii pro ochranu půdy“ (COM(2002)0179) (23),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. února 2021 o agroekologii (CdR 3137/2020),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 33/2018 s názvem „Desertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření“,

s ohledem na kontrolu účelnosti vodohospodářských právních předpisů EU (SWD(2019)0439),

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, zejména cíl č. 15 – chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity,

s ohledem na novou Lipskou chartu – transformační sílu měst pro společné blaho, která byla přijata na neformální ministerské schůzi o městských záležitostech dne 30. listopadu 2020,

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

s ohledem na Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD),

s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

s ohledem na hodnotící zprávu o degradaci a obnově půdy zveřejněnou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 23. března 2018,

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (SOER 2020),

s ohledem na zprávu „Stav půdy v Evropě – Příspěvek Společného výzkumného střediska ke zprávě o stavu životního prostředí a výhledech Evropské agentury pro životní prostředí – SOER 2010“ (The State of Soil in Europe, A contribution of the JRC to the EEA’s Environmental State and Outlook Report – SOER 2010), kterou zveřejnila Komise a Společné výzkumné středisko v roce 2012,

s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu a půdě ze dne 8. srpna 2019,

s ohledem na zprávu Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof (UNDRR) z roku 2018 nazvanou „Hospodářské ztráty, chudoba a katastrofy: 1998-2017“, (Economic losses, poverty & disasters: 1998-2017),

s ohledem na otázky Radě a Komisi o ochraně půdy (O-000024/2021 – B9-0011/2021 a O-000023/2021 – B9-0010/2021),

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že půda je základním, komplexním, multifukčním a živým ekosystémem, který má zásadní environmentální a socioekonomický význam, neboť plní řadu klíčových funkcí a poskytuje služby, které jsou životně důležité pro lidskou existenci a přežití ekosystémů tak, aby současné i budoucí generace mohly uspokojovat své vlastní potřeby;

B.

vzhledem k tomu, že půda na Zemi představuje největší pozemské úložiště uhlíku a obsahuje přibližně 2 500 gigatun uhlíku (1 gigatuna = 1 miliarda tun), ve srovnání s 800 gigatunami v atmosféře a 560 gigatunami v živočišném a rostlinném životě; vzhledem k tomu, že zdravá půda má klíčovou úlohu při zmírňování změny klimatu, neboť každoročně odstraňuje přibližně 25 % ekvivalentu uhlíku vypouštěného v důsledku využívání fosilních paliv na světě; vzhledem k tomu, že obdělávaná půda na světě ztratila 50 až 70 % své původní zásoby uhlíku (24);

C.

vzhledem k tomu, že v Evropě je identifikováno více než 320 hlavních typů půdy, přičemž mezi jednotlivými druhy půdy existují obrovské fyzikální, chemické a biologické rozdíly;

D.

vzhledem k tomu, že půda hraje ústřední úlohu jakožto stanoviště a genofond živočišných a rostlinných druhů, neboť poskytuje útočiště 25 % světové biologické rozmanitosti a zajišťuje klíčové ekosystémové služby místním komunitám a v globálním kontextu, jako je zabezpečování potravin a surovin, regulace klimatu prostřednictvím ukládání uhlíku, čištění vody, regulace živin či ochrana proti škodlivým organismům, a slouží jako platforma pro lidskou činnost a napomáhá předcházet povodním a suchu; vzhledem k tomu, že tvorba půdy je jednou z ekosystémových služeb, o nichž je známo, že jsou v Evropě na ústupu;

E.

vzhledem k tomu, že přestože je půda velmi dynamická, je také velmi křehká a je neobnovitelným a konečným zdrojem vzhledem k tomu, že vytváření půdy vyžaduje mnoho času a probíhá tempem přibližně jednoho centimetru půdy každých 1 000 let; vzhledem k tomu, že tím se půda stává velmi vzácným zdrojem;

F.

vzhledem k tomu, že půda hraje roli v kráse naší evropské krajiny, stejně jako lesní oblasti, pobřeží, horské oblasti a všechny evropské ekosystémy;

G.

vzhledem k tomu, že půda pod travními porosty a lesy je čistým propadem uhlíku a odhaduje se, že v EU každoročně odstraňuje až 80 milionů tun uhlíku (25); vzhledem k tomu, že orná půda a travní porosty EU jsou však dohromady čistými zdroji emisí a že v roce 2017 uvolnily přibližně ekvivalent 75,3 milionu tun CO2 (26); vzhledem k tomu, že odvětví zemědělství a lesnictví jsou proto v klíčové pozici a mohou přispět k odstraňování uhlíku z atmosféry prostřednictvím zachycování a ukládání uhlíku v půdě a biomase;

H.

vzhledem k tomu, že struktura půdy a její vlastnosti jsou výsledkem její tvorby, geomorfologických a geologických procesů probíhajících po tisíciletí, což z ní činí neobnovitelný zdroj; vzhledem k tomu, že z hlediska nákladů je tedy daleko účinnější předcházet všem druhům poškozování půdní vrstvy (eroze, ničení, degradace, zasolování atd.) a kontaminaci půdy, než se snažit obnovit její funkce;

I.

vzhledem k tomu, že funkce půdy jsou silně závislé na úplném doplnění biologické rozmanitosti půdy; vzhledem k tomu, že nadzemní a podzemní rozmanitost mají významné vazby a biologická rozmanitost půdy významně přispívá k místní úrovni rozmanitosti rostlin;

J.

vzhledem k tomu, že ochrana biologické rozmanitosti půdy chybí ve většině právních předpisů na ochranu životního prostředí (jako je směrnice o stanovištích nebo o síti Natura 2000) a v hlavních právních předpisech EU v oblasti společné zemědělské politiky; vzhledem k tomu, že zvyšování nebo zachování biologické rozmanitosti půdy je účinným řešením, které může pomoci při obnově půdy a sanaci znečištění půdy;

K.

vzhledem k tomu, že v EU i v celém světě dochází k neustálé degradaci půdy a krajiny z důvodu široké škály lidských činností, jako je špatné hospodaření s půdou, změna využívání půdy, neudržitelné zemědělské postupy, opouštění půdy, znečišťování, neudržitelné lesnické postupy a zakrývání půdy, ztráta biologické rozmanitosti a změna klimatu, často v kombinaci s dalšími faktory, čímž se zmenšuje schopnost půdy a krajiny poskytovat ekosystémové služby celé společnosti;

L.

vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že EU a členské státy nejsou na správné cestě, aby plnily své mezinárodní a evropské závazky týkající se půdy a krajiny, zejména:

a)

bojovat proti desertifikaci, obnovit znehodnocené pozemky a půdu, včetně půdy postižené desertifikací, suchem a povodněmi, a usilovat o dosažení světa s neutrální degradací půdy do roku 2030;

b)

dosáhnout cíle „nulového čistého záboru půdy do roku 2050“ a snížit erozi, zvýšit množství organického uhlíku v půdě a pokročit při nápravných pracích do roku 2020;

c)

udržitelným způsobem obhospodařovat půdu v EU, náležitě chránit půdu a zajistit, aby do roku 2020 řádně probíhala sanace kontaminovaných lokalit;

M.

vzhledem k tomu, že půda hraje zásadní úlohu v hospodaření s vodou, neboť zdravá půda s vysokou úrovní organické hmoty má větší přínos pro vodní systém a přispívá ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; vzhledem k tomu, že mokřady, rašeliniště a řešení založená na venkovské nebo městské přírodě ukládají a nechávají pronikat dešťovou vodu, což umožňuje doplnit podzemní vody pro překlenování suchých období a vyhnout se propojení s kanalizací, což snižuje úniky nevyčištěných odpadních vod během silných dešťů;

N.

vzhledem k tomu, že v EU bylo prokázáno několik zásadních hrozeb pro půdu, jako např.: změna klimatu, zakrývání půdy, zhutňování, eroze, povodně a sesuvy půdy, sucha, hydrogeologická nestabilita, úbytek organické hmoty v půdě, požáry, bouře, salinizace, kontaminace, ztráta biologické rozmanitosti půdy, acidifikace a desertifikace; vzhledem k tomu, že stávající evropské ani vnitrostátní právní předpisy se většině těchto probíhajících procesů degradace vůbec adekvátně nevěnují;

O.

vzhledem k tomu, že eroze půdy postihuje 25 % zemědělské půdy v EU a v letech 2000–2010 vzrostla přibližně o 20 %; vzhledem k tomu, že podle odhadů eroze půdy způsobuje v EU každoročně odhadovanou ztrátu zemědělské produkce ve výši 1,25 miliardy EUR (27); vzhledem k tomu, že zásoby uhlíku ve svrchní orné půdě klesají a EU neustále přichází o mokřady a rašeliniště; vzhledem k tomu, že významné plochy zemědělské půdy EU (28) mají problém se salinizací a desertifikací, neboť 32–36 % evropského podloží je vysoce náchylného ke zhutňování;

P.

vzhledem k tomu, že eroze je přirozený jev, který se může projevit jako proud bahna, někdy s katastrofickými následky s výskytem hlubokých trhlin způsobujících ztrátu povrchové úrodné vrstvy půdy, zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska může eroze méně viditelným způsobem způsobit degradaci půdy a ztrátu obdělavatelné půdy;

Q.

vzhledem k tomu, že neudržitelné hospodaření s půdou má některé negativní dopady nejen na suchozemskou a sladkovodní biologickou rozmanitost, ale také na biologickou rozmanitost moří, což má za následek změny hydrografických podmínek, nadměrné koncentrace živin a kontaminace a zvýšené ztráty a zhoršování stavu pobřežních mořských ekosystémů; vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude ochrana pobřežních oblastí v Evropě klesat, což ohrožuje přirozenou schopnost pobřežních ekosystémů snižovat dopad změny klimatu a extrémních povětrnostních jevů v nejzranitelnějších pobřežních oblastech;

R.

vzhledem k tomu, že využívání půdy mění kvalitu a množství ekosystémových služeb tím, že podmiňuje potenciál pozemků a půdy poskytovat tyto služby; vzhledem k tomu, že hlavními příčinami znehodnocování pozemků a půdy jsou neudržitelné zemědělské a lesnické postupy, rozšiřování měst a změna klimatu (29);

S.

vzhledem k tomu, že informace o půdě v Evropě jsou stále neúplné a nejsou harmonizovány; vzhledem k tomu, že to brání přijímání příslušných rozhodnutí o ochraně půdy na regionální i místní úrovni;

T.

vzhledem k tomu, že odpovědnost EU za ochranu půdy nekončí na hranicích EU, neboť poptávka po oblastech vhodných k osídlení, pěstování potravin a produkci biomasy na celém světě roste, a změna klimatu pravděpodobně bude mít negativní dopad na poptávku po půdě, její dostupnost a degradaci; vzhledem k tomu, že EU přispívá k degradaci půdy ve třetích zemích jakožto čistý dovozce půdy začleněné do dovážených produktů;

U.

vzhledem k tomu, že degradace půdy zhoršuje dopady přírodních katastrof a přispívá k sociálním problémům;

V.

vzhledem k tomu, že velké části jižní Evropy se pravděpodobně do roku 2050 v důsledku změny klimatu a nevhodných zemědělských a agronomických postupů stanou pouští, nebudou-li přijata důrazná opatření; vzhledem k tomu, že tato hrozba není na úrovni EU soudržně, účinně a efektivně řešena (30); vzhledem k tomu, že salinizace postihuje v EU 3,8 milionu ha, přičemž na pobřeží, zejména ve Středomoří, dochází k závažné salinitě půdy;

W.

vzhledem k tomu, že ochrana půdy v Evropě v současné době vychází z ochrany jiných environmentálních zdrojů a řešení jiných hrozeb a je roztříštěna mezi velké množství nástrojů politiky, které však nejsou koordinované a v řadě případů ani závazné, což platí na úrovni EU, členských států a na regionální úrovni;

X.

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou dobrovolné vnitrostátní iniciativy a stávající vnitrostátní opatření pro dosažení lepší ochrany půdy důležité, v minulosti se ukázalo, že tato opatření sama o sobě nestačí, a vzhledem k tomu, že je potřebné další úsilí k předcházení další degradaci, včetně zabírání půdy; vzhledem k tomu, že navzdory tematické strategii pro půdu degradace půdy v celé EU pokračuje; vzhledem k tomu, že přeshraniční opatření jsou nezbytná i v případě problémů způsobených znečištěním nebo závažnými nehodami;

Y.

vzhledem k tomu, že v období 2000–2018 bylo zabráno 11x více půdy, než bylo rekultivováno (31); vzhledem k tomu, že bez závazných opatření, která by omezila zábor půdy a podpořila obnovu, rekultivaci a recyklaci, nebude možné dosáhnout cíle spočívajícího v tom, že do roku 2050 nebude docházet k čistému záboru půdy;

Z.

vzhledem k tomu, že neexistence komplexního, vhodného, soudržného a integrovaného právního rámce EU v oblasti ochrany evropské půdy a půdních zdrojů byla označena za klíčový nedostatek, který přispívá k neustálé degradaci velkého množství půdy v Unii, snižuje účinnost již existujících pobídek a opatření a omezuje schopnost Evropy naplnit svou agendu v oblasti životního prostředí, udržitelného rozvoje a klimatu a dostát svým mezinárodním závazkům; vzhledem k tomu, že dřívější pokus o zavedení právního rámce pro ochranu půdy v EU byl neúspěšný a byl stažen v květnu 2014 poté, co jej osm let blokovala menšina členských států v Radě; připomíná evropskou občanskou iniciativu z roku 2016 „People4Soil“ podporovanou 500 evropskými institucemi a organizacemi, která vyzvala EU, aby činila více na ochranu půdy;

AA.

vzhledem k tomu, že stávající odvětvové politiky, například společná zemědělská politika (SZP), nepřispívají spravedlivým dílem k ochraně půdy; vzhledem k tomu, že ačkoli se většina orné půdy nachází v režimu SZP, je v průměru na méně než čtvrtině (32) uplatňována účinná ochrana před erozí půdy;

AB.

vzhledem k tomu, že 80 % dusíku je vyplýtváno a ztraceno do životního prostředí; vzhledem k tomu, že nadměrné ukládání dusíku ohrožuje kvalitu ovzduší, kvalitu vody, změnu klimatu prostřednictvím emisí oxidu dusného, kvalitu půdy a biologickou rozmanitost, včetně interakce mezi rostlinami a opylovači a sítí rostlin a opylovačů, a vede k úbytku stratosférického ozonu; vzhledem k tomu, že zvýšení efektivity využívání dusíku nejen podporuje cíle v oblasti klimatu, přírody a zdraví, ale mohlo by také celosvětově každoročně ušetřit 100 miliard USD;

AC.

vzhledem k tomu, že intenzifikace zemědělství a nadužívání pesticidů způsobují kontaminaci půdy rezidui pesticidů a mají trvalé dopady na zdraví půdy, a to i v důsledku toho, že některé pesticidy v půdě přetrvávají po dlouhou dobu a jsou velmi toxické pro necílové druhy; vzhledem k tomu, že půdu ohrožuje difúzní znečištění agrochemickými látkami;

AD.

vzhledem k tomu, že právní předpisy EU pro ochranu vody jsou poměrně vyčerpávající, ale spíše se zabývají kontrolou znečišťujících látek z půdy z hlediska ochrany vody než širší ochranou životního prostředí, včetně ochrany půdy samotné; vzhledem k tomu, že znečišťující látky vypouštěné do atmosféry a vody mohou mít nepřímý dopad v důsledku ukládání v terénu, což může nepříznivě ovlivnit kvalitu půdy;

AE.

vzhledem k tomu, že vědecké důkazy prokázaly, že půda a její organismy jsou významně vystaveny směsím chemických látek, včetně perzistentních a bioakumulativních chemických látek, reziduí pesticidů, uhlovodíků, těžkých kovů a rozpouštědel a jejich směsí, což vede k vysokému riziku chronické toxicity, potenciálně mění biologickou rozmanitost, brání obnově a narušuje funkce ekosystému; vzhledem k tomu, že v Evropě byly identifikovány přibližně 3 miliony lokalit s potenciálně znečišťujícími činnostmi, z nichž 340 000 (33) bude pravděpodobně vyžadovat sanaci; vzhledem k tomu, že chybí komplexní informace o difúzním znečištění půdy;

AF.

vzhledem k tomu, že podle agentury EEA přispívají chybějící vhodné právní předpisy EU v oblasti půdy k degradaci půdy v Evropě, a vzhledem k tomu, že pokrok směrem k udržitelnému rozvoji v Evropě a v celosvětovém měřítku není možný, pokud nebudou řádně řešeny půdní zdroje (34);

AG.

vzhledem k tomu, že 95 % našich potravin je přímo či nepřímo produkováno na naší půdě;

AH.

vzhledem k tomu, že podle přezkumu stávajících důkazů o stavu půdy v EU je přibližně 60–70 % půdy v EU nezdravých kvůli stávajícím způsobům hospodaření, přičemž další dosud nejisté procento půdy je nezdravé v důsledku nedostatečně kvantifikovaných problémů se znečištěním (35);

AI.

vzhledem k tomu, že eroze půdy vodou a větrem má podle odhadů dopad na 22 % evropské půdy, a vzhledem k tomu, že více než polovina zemědělské půdy v EU má průměrné úrovně eroze vyšší, než jaké lze přirozeně nahradit (což představuje více než jednu tunu ztracené půdy ročně na hektar) (36), což podtrhuje, že je třeba používat techniky hospodaření, které jsou pro půdu udržitelné;

AJ.

vzhledem k tomu, že přibližně 25 % zavlažované zemědělské půdy v oblasti Středomoří je podle odhadů zasaženo solí, což má dopad na zemědělský potenciál; vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy EU se salinizaci v současnosti nevěnují (37);

AK.

vzhledem k tomu, že ztráta úrodné půdy v souvislosti s rozvojem měst snižuje potenciál produkce biologických materiálů a paliv na podporu nízkouhlíkového biohospodářství;

AL.

vzhledem k tomu, že investice do předcházení degradaci půdy a do obnovy znehodnocené půdy jsou ekonomicky velmi smysluplné, neboť přínosy obecně výrazně přesahují náklady; vzhledem k tomu, že náklady na obnovu jsou podle odhadů desetkrát vyšší než náklady na prevenci (38);

AM.

vzhledem k tomu, že půda je v EU převážně v soukromém vlastnictví, což je nutné respektovat, přičemž je zároveň společným statkem, který je potřebný k produkci potravin, a poskytuje základní ekosystémové služby celé společnosti a přírodě; vzhledem k tomu, že je ve veřejném zájmu, aby uživatelé pozemků byli vybízeni k přijetí preventivních opatření s cílem zabránit degradaci půdy, zachovat ji a udržitelně ji obhospodařovat pro budoucí generace; vzhledem k tomu, že je proto nutné uvažovat o podpůrných opatřeních a dalších finančních pobídkách pro vlastníky pozemků za účelem ochrany půdy a pozemků;

AN.

vzhledem k tomu, že recyklace půdy představuje pouze 13 % rozvoje měst v EU, a vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že bude splněn cíl EU pro rok 2050 ohledně nulového záboru půdy v čistém vyjádření, pokud nebude dále snížena roční míra záběru půdy a/nebo zvýšena recyklace půdy (39);

AO.

vzhledem k tomu, že degradace půdy má přirozeně přeshraniční aspekty, které souvisejí například se změnou klimatu, množstvím a kvalitou vody a znečištěním, což jsou okolnosti, které vyžadují reakci na úrovni EU, konkrétní kroky členských států a mnohostrannou spolupráci se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že postupy vedoucí k degradaci půdy v jedné zemi mohou vést k tomu, že náklady ponese jiný členský stát; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi vnitrostátními režimy ochrany půdy, např. co se týče kontaminace půdy, mohou hospodářským subjektům ukládat velmi odlišné povinnosti a narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

AP.

vzhledem k tomu, že v roce 2018 tvořila vytěžená zemina více než 520 milionů tun odpadu (40) a je zdaleka největším zdrojem odpadu vytvořeného v EU; vzhledem k tomu, že vytěžená zemina je podle právních předpisů EU v současné době považována za odpad, a proto je likvidována na skládkách; vzhledem k tomu, že většina této zeminy není kontaminována a mohla by být bezpečně znovu využita, pokud by byl stanoven cíl pro využití spolu s komplexním systémem sledovatelnosti;

AQ.

vzhledem k tomu, že soudržná a vhodná politika EU v oblasti ochrany půdy je základním předpokladem pro splnění cílů udržitelného rozvoje, Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu, a zejména cíle klimatické neutrality, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti, cíle nulového znečištění, biohospodářské strategie a dalších významných environmentálních a společenských výzev;

AR.

vzhledem k tomu, že pravidelně aktualizované, harmonizované a otevřené údaje a informace o půdě jsou nezbytným předpokladem pro dosažení lepší tvorby politiky založené na údajích a důkazech za účelem ochrany zdrojů půdy na unijní a vnitrostátní úrovni;

AS.

vzhledem k tomu, že Evropský výbor regionů ve svém stanovisku ze dne 5. února 2021 vyzval Komisi, aby „navrhla novou evropskou směrnici o zemědělské půdě s cílem zastavit pokles obsahu organických látek v půdě a její erozi a podpořit její oživení, především v rámci zemědělských postupů“ (41);

AT.

vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení závisí na zabezpečení půdy a že jakýkoli postup, který ohrožuje zdraví půdy, ohrožuje potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že zdravější půda produkuje zdravější potraviny;

AU.

vzhledem k tomu, že články 4 a 191 SFEU zakotvují základní zásady politiky EU v oblasti životního prostředí a stanoví sdílenou pravomoc v této oblasti;

AV.

vzhledem k tomu, že lesní půda tvoří polovinu půdy v EU a biologicky rozmanité a zdravé lesy mohou významně přispět ke zdraví půdy;

1.

zdůrazňuje, že je důležité půdu chránit a podporovat zdravou půdu v Unii s vědomím, že degradace tohoto živého ekosystému, který je součástí biologické rozmanitosti a neobnovitelným zdrojem, i nadále probíhá, a to navzdory omezeným a nerovnoměrným opatřením přijímaným v některých členských státech; upozorňuje na náklady spojené s nečinností v oblasti degradace půdy, které v Unii podle odhadů přesahují 50 miliard EUR ročně;

2.

upozorňuje na multifunkční úlohu půdy (zabezpečení potravin, propad uhlíku, platforma pro lidskou činnost, produkce biomasy, zázemí pro biologickou rozmanitost, prevence záplav a sucha, zdroj surovin, farmaceutické a genetické zdroje, koloběh vody a živin, jejich ukládání a filtrování, uchovávání geologického a archeologického dědictví apod.) a na výslednou potřebu ji chránit, udržitelně s ní hospodařit a obnovovat ji a zachovávat její schopnost plnit své mnohé úkoly prostřednictvím stabilní spolupráce uvnitř Společenství na evropské a přeshraniční úrovni, jakož i spolupráce se třetími zeměmi;

3.

domnívá se, že zdravá půda je základem výživných a bezpečných potravin a nezbytným předpokladem udržitelné produkce potravin;

4.

zdůrazňuje, že zdravá půda je klíčová pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, jako je klimatická neutralita, obnova biologické rozmanitosti, cíl nulového znečištění v zájmu životního prostředí bez toxických látek, zdravé a udržitelné potravinové systémy a odolné životní prostředí;

5.

domnívá se, že půdě by se měla věnovat zvláštní pozornost při provádění strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie EU v oblasti lesnictví, strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy; vyzývá proto Komisi, aby se v rámci nadcházejícího akčního plánu pro nulové znečištění a při revizi směrnice o průmyslových emisích zabývala všemi zdroji znečištění půdy;

6.

vítá zařazení ochrany a obnovy půdy mezi tematické prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí;

7.

je si vědom rozmanitosti půdy v Unii a potřeby cílených politických řešení a environmentálních přístupů k udržitelnému hospodaření s půdou s cílem zajistit její ochranu, a to prostřednictvím společného úsilí na úrovni Unie a členských států vyvíjeného v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a zohledňujícího konkrétní podmínky na regionální a místní úrovni i na úrovni pozemků, přeshraniční dopady degradace půdy a nutnost vytvořit rovné podmínky pro hospodářské subjekty;

8.

upozorňuje na rizika vyplývající z neexistence rovných podmínek mezi členskými státy a z jejich různých režimů ochrany půdy pro fungování vnitřního trhu, která by měla být řešena na úrovni Unie, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty; zdůrazňuje, že nový rámec by řešil problém chybějící právní jistoty pro společnosti a že má velký potenciál, pokud jde o podnícení spravedlivé hospodářské soutěže v soukromém sektoru, vypracování inovativních řešení a know-how a posílení vývozu technologií mimo Unii;

9.

zdůrazňuje, že na půdu, která je společným statkem, se na rozdíl od vzduchu nebo vody nevztahují žádné zvláštní právní předpisy; z toho důvodu vítá záměr Komise navrhnout soudržný a integrovaný rámec EU pro ochranu půdy;

10.

vyzývá Komisi, aby při plném dodržení zásady subsidiarity navrhla celounijní společný právní rámec pro ochranu a udržitelné využívání půdy, který se bude zabývat všemi hlavními hrozbami pro půdu a jehož součástí budou mimo jiné tyto prvky:

a)

společná definice půdy a jejích funkcí a kritéria pro její dobrý stav a udržitelné využívání;

b)

cíle, ukazatele, včetně harmonizovaných ukazatelů, a metodika pro průběžné monitorování a vykazování stavu půdy;

c)

měřitelné průběžné a konečné cíle s harmonizovanými soubory údajů a opatřeními zaměřenými na potírání všech zjištěných hrozeb a vhodné harmonogramy, přičemž budou zohledněny osvědčené postupy získané v rámci úsilí „prvního hráče na tahu“ a dodržována vlastnická práva k půdě;

d)

vyjasnění pravomocí různých zúčastněných stran;

e)

mechanismus pro sdílení osvědčených postupů a odborné přípravy, jakož i vhodná kontrolní opatření;

f)

odpovídající finanční zdroje;

g)

účinná integrace s příslušnými politickými cíli a nástroji;

11.

vyzývá Komisi, aby svůj právní návrh doplnila o hloubkovou studii posouzení dopadů založenou na vědeckých údajích, která bude analyzovat jak náklady na opatření, tak na nečinnost z hlediska okamžitých a dlouhodobých dopadů na životní prostředí, lidské zdraví, vnitřní trh a obecnou udržitelnost;

12.

poukazuje na to, že tento společný rámec musí rovněž obsahovat ustanovení týkající se mapování rizikových oblastí a kontaminovaných lokalit, „brownfieldů“ a opuštěných lokalit, jakož i dekontaminace kontaminovaných lokalit; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly zásadu „znečišťovatel platí“ a aby navrhly mechanismus pro sanaci osiřelých lokalit; je toho názoru, že by sanace těchto lokalit mohla být financována z evropských mechanismů financování;

13.

vyzývá Komisi, aby zvážila předložení návrhu otevřeného seznamu činností s případným značným potenciálem způsobit kontaminaci půdy, jenž by byl sestaven na základě vyčerpávajících seznamů na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že tento seznam by měl být přístupný veřejnosti a pravidelně aktualizován; dále vyzývá Komisi, aby usnadnila harmonizaci metodik pro posuzování rizik v souvislosti s kontaminovanými lokalitami;

14.

je přesvědčen, že je třeba vzít v úvahu dřívější snahy členských států o identifikaci kontaminovaných lokalit; zdůrazňuje, že vnitrostátní soupisy identifikovaných kontaminovaných lokalit by měly být pravidelně aktualizovány a veřejnost by měla mít možnost do nich nahlédnout; dále je přesvědčen, že v členských státech je třeba přijmout ustanovení, která zajistí, aby strany zapojené do transakcí s půdou byly informovány o jejím stavu a mohly učinit informované rozhodnutí;

15.

vyzývá Komisi, aby do tohoto společného rámce zahrnula účinná opatření pro prevenci nebo minimalizaci zakrývání půdy a jakéhokoli jiného využití půdy ovlivňujícího její výkon, přičemž v zájmu dosažení oběhového hospodářství upřednostní opětovné využití brownfieldů a opuštěných lokalit před využíváním nezakryté půdy za účelem splnění cíle nulové degradace půdy do roku 2030 a nulového záboru půdy v čistém vyjádření nejpozději do roku 2050, s prozatímním cílem pro rok 2030, a aby do tohoto rámce rovněž zahrnula právo veřejnosti na účinné a inkluzivní zapojení do územního plánování a příslušných konzultací a navrhla opatření stanovující stavební a odvodňovací techniky, které by v případě zakrývání umožnily zachování co největšího počtu funkcí půdy;

16.

vyzývá Komisi, aby aktualizovala pokyny pro osvědčené postupy s cílem omezit, zmírnit nebo kompenzovat zakrývání půdy v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu;

17.

vyzývá k měření zabraných nebo zakrytých pozemků a odpovídající ztráty ekosystémových služeb a ekologické konektivity; požaduje, aby byly tyto aspekty zohledněny a přiměřeně kompenzovány v souvislosti s posuzováním environmentálních a strategických dopadů projektů a programů;

18.

zdůrazňuje, že ochrana půdy a její oběhové a udržitelné využívání a obnova by měly být zahrnuty do všech příslušných odvětvových politik EU a současně uvedeny do vzájemného souladu, aby se zabránilo další degradaci, zajistila stálá vysoká úroveň ochrany a případná asanace a zamezilo překrývání, nesoudržnosti a nesrovnalostem mezi právními předpisy a politikami EU; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby přezkoumala příslušné politiky s cílem zajistit jejich soudržnost s ochranou půdy (42);

19.

domnívá se, že by SZP měla poskytovat podmínky pro ochranu produktivity a ekosystémových služeb půdy; vybízí členské státy, aby zařadily soudržná opatření na ochranu půdy do svých vnitrostátních strategických plánů SZP a aby zajistily široké využívání agronomických postupů založených na agroekologii; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda vnitrostátní strategické plány SZP zajišťují vysokou úroveň ochrany půdy, a aby podporovala opatření usilující o regeneraci znehodnocené zemědělské půdy; požaduje přijetí opatření na podporu méně intenzivních postupů orby způsobujících minimální narušení půdy, ekologického zemědělství a používání přídavných organických látek v půdě;

20.

zdůrazňuje důležitou úlohu půdy pro čištění a filtraci vody, a tudíž i její příspěvek k zajištění pitné vody pro velkou část evropské populace; připomíná, že při nedávné kontrole účelnosti vodohospodářské politiky EU bylo poukázáno na omezené vazby mezi vodohospodářskými právními předpisy EU a opatřeními na ochranu půdy; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit kvalitu půdy spolu s kvalitou a množstvím podzemních a povrchových vod, aby bylo dosaženo cílů rámcové směrnice o vodě;

21.

zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout tzv. „společnosti s inteligentním hospodařením s vodou“ za účelem podpory obnovy a ochrany půdy a prozkoumat úzký vztah mezi zdravím půdy a znečištěním vody; vyzývá Komisi, aby podporovala využívání příslušných digitálních nástrojů ke sledování stavu vody a půdy a účinnosti politických nástrojů;

22.

vítá záměr Komise předložit v roce 2021 legislativní návrh plánu EU na obnovy přírody a souhlasí s tím, aby jeho součástí byly cíle pro obnovu půdy; zdůrazňuje, že by tento plán měl být v souladu s revidovanou tematickou strategií pro ochranu půdy;

23.

opakuje svou výzvu, aby revize cílů pro využití materiálů stanovených v právních předpisech EU pro stavební a demoliční odpad a jeho jednotlivé materiálové složky zahrnovala začlenění cíle pro využití materiálů z vytěžené zeminy do revize rámcové směrnice o odpadech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systematickou diagnostiku statusu a potenciálu opětovného využití vytěžené zeminy, jakož i systém sledovatelnosti vytěžené zeminy a pravidelné kontroly na místech její likvidace s cílem zabránit nezákonnému ukládání kontaminované zeminy pocházející z průmyslových brownfieldů a zajistit její kompatibilitu s místem, které ji přijímá;

24.

zdůrazňuje, že roztříštěnost a ztráta přírodních stanovišť v pobřežních mořských ekosystémech snižuje jejich schopnost chránit pobřežní oblasti a zajišťovat udržitelné živobytí; uznává zásadní úlohu ochrany pobřeží při zmírňování hrozby změny klimatu v EU a zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise zahrnula ochranu a obnovu pobřeží do nové strategie EU pro ochranu půdy a do plánu EU na obnovu přírody, a to spolu s ekosystémovým přístupem k řízení, jako je integrované řízení pobřežních zón a územní plánování námořních prostor; vyzývá Komisi, aby v plánu EU na obnovu přírody upřednostňovala obnovu pobřežních oblastí, které působí jako přírodní ochrana proti moři a na něž měla negativní dopad urbanizace pobřeží v regionech ohrožených erozí pobřeží nebo záplavami;

25.

zdůrazňuje, že biologická rozmanitost půdy je samotným základem klíčových ekologických procesů, a se znepokojením bere na vědomí větší degradaci půdy, zakrývání půdy a úbytek biologické rozmanitosti na evropských zemědělských plochách; vyzývá proto Komisi, aby na základě vědeckých údajů a posouzení hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů vytvořila společný rámec pro ochranu a zachování půdy a obnovu její kvality a vypracovala konkrétní řešení pro problémy kritických míst v Evropě, a to za dvojím účelem, tj. za účelem obnovy biologické rozmanitosti a přírodou inspirovaného zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně; domnívá se, že v celé EU musí být zavedeno a zachováno monitorování půdních organismů a vývojových tendencí jejich rozsahu a objemu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly další výzkum, a to i v různých hloubkách a horizontech, jakož i monitorování a příznivé zemědělské a lesnické postupy, které by posílily organickou půdní hmotu ve větších hloubkách; v této souvislosti vítá cíle stanovené ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti na období do roku 2030; vyzývá k vytvoření jasných trajektorií, pokud jde o plánované přezkumy obou strategií v polovině období, přičemž je třeba respektovat různé výchozí pozice členských států;

26.

považuje za nanejvýš důležité, aby byl zajištěn zdravý půdní mikrobiom;

27.

zdůrazňuje, že v lesích v EU se ukládá přibližně 2,5krát více uhlíku v půdě než v biomase stromů (43);

28.

zdůrazňuje, že holoseč při obhospodařování lesů ničí síť symbioticky propojených stromů s houbami a že k následné obnově této sítě po holoseči téměř nedochází; zdůrazňuje, že v boreálních lesích představuje tato síť jediný nejdůležitější mechanismus akumulace organické hmoty v půdě, a hraje proto zásadní roli v globálním uhlíkovém cyklu (44); opakuje, že holoseč se nepodobá přírodním škodlivým činitelům v podobě lesního požáru, neboť na rozdíl od holoseče se na místě zasaženém lesním požárem nachází značné množství mrtvé dřevní hmoty a půda připravená na osídlení různými druhy;

29.

vyzývá k přísnému prosazování norem správné chovatelské praxe v chovu hospodářských zvířat s cílem výrazně omezit používání veterinárních léčivých přípravků a jejich šíření na polích prostřednictvím statkových hnojiv a rovněž vyzývá k přísnému prosazování směrnice o dusičnanech;

30.

vítá závazek Komise v souvislosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství revidovat směrnici Rady 86/278/EHS o odpadních vodách; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby přezkum přispěl k ochraně půdy tím, že povede ke zvyšování organické hmoty v půdě, k recyklaci živin a snižování eroze a zároveň ochrání půdu a podzemní vody před znečištěním;

31.

vyzývá Komisi, aby podpořila shromažďování údajů o zhutňování a prosazovala udržitelná zemědělská opatření zaměřená na omezení používání těžkých strojů;

32.

vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními IPCC a požadavky vyplývajícími z cílů udržitelného rozvoje pověřila Evropské datové půdní centrum monitorováním reziduí pesticidů, posuzováním množství uhlíku uloženého v evropské půdě a stanovením cílů pro obnovu půdy a zlepšení její kvality, mimo jiné prostřednictvím zvýšení organické hmoty v půdě;

33.

je přesvědčen, že udržitelné hospodaření s půdou je z dlouhodobého hlediska klíčovou složkou zemědělské a potravinové politiky; uznává však význam právních předpisů, které přispívají k obnově, ochraně a přísné ochraně nedotčených půd, přičemž se zaměřují mimo jiné na změny ve využívání půdy v mokřadech, rašeliništích, trvalých travních porostech a na pastvinách;

34.

vyzývá k tomu, aby nová strategie EU v oblasti půdy určila a podporovala osvědčené a inovativní zemědělské postupy, které mohou předcházet nebezpečí zasolování půdy a snižovat jej nebo mít pod kontrolou jeho negativní dopady;

35.

vybízí Komisi a členské státy, aby účinně přispívaly ke snížení nadměrného používání umělých hnojiv, zejména dusíku tím, že sníží prahové hodnoty stanovené ve směrnici o dusičnanech; vyzývá Komisi, aby navázala na rezoluci Programu OSN pro životní prostředí, která se týká udržitelného nakládání s dusíkem, a na cíl prohlášení z Colomba snížit do roku 2030 množství dusíku uvolňovaného ze všech zdrojů na polovinu; vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím všech příslušných právních předpisů zajistily udržitelné hospodaření s živinami, mimo jiné zlepšením účinnosti využívání dusíku a extenzifikace chovu hospodářských zvířat ve vymezených oblastech, smíšeným zemědělstvím integrujícím hospodářská zvířata a systémy pěstování plodin, účinným využíváním živočišných hnojiv a častějším používáním a střídáním plodin, které vážou dusík, například luštěnin; vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost emisím oxidu dusného v globálním množství skleníkových plynů, vyvinula integrovanější snahy o řešení nadměrného množství dusíku jakožto klimatického, přírodního a zdravotního problému a vypracovala také pobídky motivující k lepšímu hospodaření s dusíkem v zemědělských podnicích;

36.

vyzývá k přezkumu směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí s cílem posílit její ustanovení týkající se kontaminovaných lokalit;

37.

vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi novou strategií pro půdu a připravovanou strategií EU v oblasti lesnictví tím, že do strategie pro lesnictví začlení požadavky na udržitelné hospodaření s půdou, jako jsou agrolesnické postupy;

38.

vyzývá Komisi, aby bez prodlení přezkoumala tematickou strategii týkající se půdy a přijala akční plán nazvaný „Na cestě k nulovému znečištění ovzduší, vody a půdy – budování zdravější planety pro zdravější lidi“; vítá v tomto ohledu záměr Komise zajistit podnikům a občanům větší právní jistotu stanovením jasných cílů, měřitelných cílů a akčního plánu;

39.

zdůrazňuje, že agrolesnické postupy mohou aktivně přispívat ke zlepšování životního prostředí a přinášet synergie, neboť mohou podpořit např. boj proti erozi, zlepšování biologické rozmanitosti, skladování uhlíku a regulaci vody;

40.

vyzývá Komisi, aby se v souladu s cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ zabývala problémem rozptýlené kontaminace způsobené zemědělskou činností; vítá v tomto ohledu oznámení Komise, že bude provedena revize směrnice o udržitelném používání pesticidů; připomíná, že již existuje celá řada alternativ k umělým hnojivům, například integrovaná ochrana rostlin (IOR), a že tyto alternativy by se měly více využívat; očekává, že Komise a členské státy se budou neprodleně zabývat veškerými jeho výzvami, které formuloval ve svém usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů;

41.

vyjadřuje politování nad tím, že proces EU pro povolování chemických látek, včetně posuzování rizik pro životní prostředí a ekotoxikologických studií, řádně nezohledňuje jejich dopad na půdu; vyzývá proto Komisi, aby v nové strategii EU pro půdu v souladu se strategií udržitelnosti v oblasti chemických látek přijala regulační opatření za účelem prevence a zmírnění znečištění půdy chemickými látkami, zejména perzistentními a bioakumulativními chemickými látkami (včetně plastů a mikroplastů) a zajištění ekologicky relevantních zkušebních podmínek, které odpovídají podmínkám v terénu;

42.

vyzývá Komisi, aby podpořila výzkum s cílem překlenout mezery ve znalostech, které se týkají potenciálu biologické rozmanitosti půdy pro řešení problému znečištění půdy a dopadů znečištění půdy na její biologickou rozmanitost, a aby bez prodlení zaplnila mezery v legislativě týkající se toxicity biocidních a veterinárních přípravků pro půdu a její organismy; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly činnost příslušných agentur s cílem zajistit rozvoj a prosazování alternativ k nejtoxičtějším biocidům v oblasti veterinárního hubení škůdců; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou agenturou pro chemické látky a se zřetelem k zásadě předběžné opatrnosti stanovila evropské limity pro znečištění půdy per- a polyfluorovanou alkylovou sloučeninou (PFAS);

43.

vyjadřuje politování nad tím, že kontrola účelnosti vodohospodářských právních předpisů EU se nezabývá možnostmi širšího integrovaného environmentálního řízení v povodích, tj. propojením plánů povodí s širšími plány ochrany půdy; je toho názoru, že taková integrovaná analýza a integrované rozhodování by byly prospěšné pro různé cíle politiky EU a mohly by být výhodné na úrovni místní správy;

44.

vyzývá členské státy, aby více propojovaly plánování v oblasti vody a půdy s posuzováním tlaků a rizik (včetně plánů povodí) a s integrovaným přístupem k opatřením, která zajišťují ochranu obou těchto environmentálních médií;

45.

souhlasí s Evropskou agenturou pro životní prostředí v tom, že je nutné v celé Evropě harmonizovaným a reprezentativním způsobem monitorovat půdu, aby bylo možné včas varovat na překročení kritických prahových hodnot a řídit udržitelné hospodaření s půdou (45); vyzývá členské státy a Komisi, aby na úrovni EU zlepšily a urychlily shromažďování a propojování údajů o statusu půdy, trendech jejího vývoj a faktorech, které ji ohrožují; v této souvislosti vítá zřízení střediska EU pro sledování půdy, které využívá poznatků z projektu LUCAS pro půdu; vyzývá Komisi, aby zajistila dlouhodobou použitelnost obou nástrojů a dostatečné zdroje pro optimální a pravidelné monitorování biologických atributů a fyzikálně-chemických vlastností půdy, včetně přítomnosti agrochemických látek a jiných kontaminujících látek, jako jsou kontaminující látky, které nově vzbuzují obavy; domnívá se, že to má zásadní význam pro zaplnění mezery v údajích a ukazatelích a pro podporu Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že je třeba lépe porozumět procesům, které vedou v EU k degradaci půdy a dezertifikaci; vyzývá Komisi, aby zavedla metodiku a příslušné ukazatele pro posuzování a shromažďování údajů o rozsahu dezertifikace a degradace půdy v EU;

46.

konstatuje, že 13 členských států se podle Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci (UNCCD) označilo za postižené smluvní strany; vyzývá Komisi, aby do politik EU začlenila cíle udržitelného rozvoje týkající se půdy;

47.

bere na vědomí výzvy v oblasti řízení, koordinace a komunikace a výzvy finanční, technické a právní povahy, které brání prohlubování soudržnosti a interoperability celounijního a vnitrostátního sledování půdy a shromažďování informací; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se těmito výzvami zabývaly společně a aby urychlily spolupráci, a to i v rámci odborné skupiny EU pro ochranu půdy, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany půdy a zabránit zdvojování činností a zbytečné byrokracii a nákladům vznikajícím členským státům a malým a středním podnikům;

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily a urychlily snahy o maximální využití hodnoty vody zejména s cílem opětovně a zcela využít živiny a hodnotné složky nacházející se v odpadních vodách, a zlepšit tak oběhovost v zemědělství a zabránit nadměrnému vypouštění živin do životního prostředí;

49.

vyzývá Komisi, aby umožnila pořádání každoroční konference se zapojením členských států a příslušných zúčastněných stran, jejímž prostřednictvím by mohly hrát zásadní roli díky rozhovorům založeným na konkrétních problémech;

50.

uvědomuje si důležitou úlohu zdravé půdy jakožto největšího úložiště uhlíku na Zemi, neboť půda zachycuje a ukládá uhlík, zejména v kombinaci s vedlejšími přínosy mokřadů a řešeními inspirovanými přírodou, která musí usnadnit plnění klimatických cílů do roku 2030, jakož i cíle Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality; zdůrazňuje, že nová strategie v oblasti půdy by měla zajistit, aby byl přínos půdy ke zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně v souladu se zbývající strukturou politiky EU v oblasti klimatu; vyzývá proto členské státy, aby kromě opatření zaměřených na prosazování udržitelného využívání půdy v zemědělské politice a snižování emisí způsobených zemědělstvím posílily ve svých vnitrostátních energetických a klimatických plánech, zejména pak v opatřeních, která se týkají zemědělství a využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), také obnovu a udržitelné využívání půdy jakožto nástroje klimatické politiky, a aby zachovávaly, obnovovaly a podporovaly úložiště uhlíku (zejména v oblastech s půdou bohatou na uhlík, jako jsou území s travními porosty a rašeliniště); domnívá se, že je třeba podporovat opatření na zvýšení ukládání uhlíku v půdě; vítá zejména oznámení Komise o iniciativě na podporu zemědělských postupů zlepšujících pohlcování uhlíku (tzv. carbon farming) a vybízí Komisi, aby v této oblasti prozkoumala různé možnosti;

51.

domnívá se, že je třeba zabránit neudržitelným postupům, které vedou ke ztrátám organického uhlíku v půdě a ke změně klimatu; vyjadřuje politování nad tím, že odhady týkající se obsahu uhlíku jsou omezeny na svrchní půdní horizonty, a vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily relevantní údaje o obsahu uhlíku v nižších vrstvách půdy, které by vedly k lepšímu pochopení celkového potenciálu půdy pro uchovávání a zvýšení obsahu uhlíku;

52.

vyzývá Komisi, aby v nadcházející revizi nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví stanovila cílové datum, do něhož se veškerá zemědělská půda stane čistým pohlcovačem uhlíku v souladu s cíli EU v oblasti klimatické neutrality stanovenými do roku 2050;

53.

zdůrazňuje, že zemědělské postupy zlepšující pohlcování uhlíku (carbon farming) mohou být přínosné v řadě oblastí: mohou zmírňovat dopady změny klimatu, zlepšovat produkční kapacitu a odolnost půdy, zvyšovat biologickou rozmanitost a snižovat odtok živin; vyzývá k posílení budování kapacit, vytváření sítí a předávání znalostí s cílem urychlit pohlcování uhlíku a zvýšit množství uhlíku uloženého v půdě, a nabídnout tak řešení pro problémy týkající se klimatu;

54.

zdůrazňuje, že neudržitelný způsob využívání půdy uvolňuje uhlík z půdy do atmosféry poté, co byl staletí či tisíciletí součástí půdního ekosystému;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že výzkum se bude adekvátně zabývat multifunkční úlohou půdy, aby posílily inovace ve výzkumu a financování týkající se půdy a upravily příslušné stávající programy financování způsobem, který usnadní provádění těchto výzkumných projektů s cílem umožnit zohlednění zvláštních vlastností půdy v souvisejícím výzkumu; vítá v této souvislosti zahájení vědecké mise programu Horizont Evropa zaměřené na zdraví půdy a potraviny; vyzývá k posílení úlohy střediska EU pro sledování půdy a Evropského datového půdního centra a k přidělení odpovídajících finančních prostředků na plnění jejich úkolů a cílů nové strategie v oblasti půdy; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby nabývaly odborných taxonomických vědomostí o biologické rozmanitosti půdy a znalostí způsobu, jakým půdní podmínky působí na interakci ekosystémů; zdůrazňuje vzájemné propojení půdy a vody a vyzývá k cílené podpoře výzkumu pozitivní role, kterou zdravé půdy hrají při dalším snižování difúzního znečištění vody;

56.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečnou finanční podporu a pobídky na podporu ochrany půdy, udržitelného hospodaření s půdou, jejího zachování a obnovy, inovací a výzkumu prostřednictvím společné zemědělské politiky, politiky soudržnosti, programu Horizont Evropa a dalších dostupných finančních nástrojů; vybízí Komisi a členské státy, aby určily oblasti, které trpí erozí a nízkým obsahem organického uhlíku, a oblasti, v nichž dochází ke zhutňování, které by mohly těžit z cíleného financování;

57.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající úroveň lidských zdrojů a finanční udržitelnost agentur zapojených do činností týkajících se tematické strategie pro půdu; zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou úspěšného provádění politik Unie je dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků; vyzývá proto Komisi, aby zajistila odpovídající počet zaměstnanců, zejména pro Generální ředitelství pro životní prostředí;

58.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v celé Unii zavedly opatření umožňující harmonizované a integrované shromažďování údajů, komplexní monitorovací systém a výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se ochrany půdy, udržitelného hospodaření s půdou a její obnovy a aby zároveň maximalizovaly součinnost stávajících monitorovacích systémů s nástroji SZP;

59.

domnívá se, že tato opatření by měla být základními podmínkami pro způsobilost k financování z prostředků Unie nebo členských států;

60.

domnívá se, že členské státy by měly vypracovávat a zveřejňovat zprávy o stavu půdy v pravidelných, maximálně pětiletých intervalech; domnívá se, že veškeré shromážděné údaje o půdě by měly být veřejně přístupné na internetu;

61.

podporuje iniciativy zaměřené na zlepšení informovanosti veřejnosti a pochopení pozitivního vlivu ochrany půdy a jejích funkcí, včetně těch, které souvisí s udržitelným hospodařením s půdou a s její ochranou a obnovou, veřejným zdravím a udržitelností životního prostředí; zdůrazňuje, že informovanost veřejnosti a pochopení funkcí půdy jsou klíčem k úspěchu nové strategie v oblasti půdy a k zajištění účasti občanů, především vlastníků půdy, zemědělců a lesníků, jakožto primárních aktérů hospodaření s půdou; vyzývá k větší spolupráci s širokou veřejností v otázkách zdraví půdy a v krizových ekologických situacích a rovněž vyzývá k podpoře komunitních iniciativ v oblasti ochrany a udržitelného využívání půdy; podporuje Světový den půdy a naléhavě vyzývá k dalším krokům ke zvýšení povědomí o této problematice;

62.

zdůrazňuje, že rizika pro životní prostředí, na něž se vztahují připravované závazné právní předpisy týkající se lidských práv a náležité péče v otázkách životního prostředí, by měla zahrnovat degradaci půdy se zřetelem k cílům a záměrů nové strategie EU v oblasti půdy;

63.

vyzývá Komisi, aby z pozice globálního lídra na poli ochrany životního prostředí zahrnula do nové strategie EU pro půdu ochranu a udržitelné využívání půdy ve všech příslušných aspektech její vnější politiky, a aby tento aspekt zejména důkladně zohledňovala při uzavírání relevantních mezinárodních smluv a při revizi těch stávajících;

64.

vyzývá Komisi, aby ochranu půdy začlenila do obchodních dohod, konkrétně do jejich kapitol týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje, aby přijala opatření k řešení degradace půdy dovážené z těchto zemí, včetně degradace způsobené biopalivy s vysoce nepříznivými dopady na životní prostředí, a aby upustila od vývozu degradace půdy; vyzývá Komisi, aby zajistila, že dovoz výrobků ze třetích zemí do EU splňuje stejné normy pro ekologické a udržitelné využívání půdy;

65.

chápe význam spolupráce na všech úrovních za účelem účinného řešení všech rizik ohrožujících půdu; vyzývá proto členské státy, aby šly příkladem a zvážily možnost navrhnout v rámci OSN přijetí úmluvy o půdě;

66.

vyjadřuje podporu misi programu Horizont s názvem „Péče o půdu je péčí o život“, kterou navrhl výbor mise pro zdravou půdu a potraviny a jejímž cílem je zajistit, aby do roku 2030 bylo 75 % půdy zdravé pro potřeby zdravých potravin, lidí, přírody a klimatu;

67.

doporučuje rozvoj nových zelených lesnických a agrolesnických území, zejména v městských regionech, s cílem vyvážit negativní dopady stávajícího rozšířeného zakrývání půdy v evropských městech;

68.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(2)  Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17.

(3)  Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(5)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6.

(7)  Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

(9)  Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013.

(13)  Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 395.

(14)  Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 138.

(15)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.

(16)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(17)  Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 48.

(18)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0201.

(19)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0040.

(20)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(21)  Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 138.

(22)  Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 37.

(23)  Úř. věst. C 61, 14.3.2003, s. 49.

(24)  Schwartz, J.D. 2014. Soil as Carbon Storehouse: New Weapon in Climate Fight?, Yale Environment 360.

(25)  Evropská agentura pro životní prostředí, Soil Organic Carbon, 20. února 2017 https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/soil-organic-carbon-1/assessment

(26)  Institute for European Environmental Policy, Climate and Soil Policy Brief: Better Integrating Soil Into EU Climate Policy, October 2020 https://ieep.eu/uploads/articles/attachments/437a17b8-f8a4-478d-ab7f-4a74e2e60ced/IEEP%20(2020)%20Climate%20and%20soil%20policy%20brief%20-%20Better%20integrating%20soil%20into%20EU%20climate%20policy.pdf?v=63771126961

(27)  https://ec.europa.eu/jrc/en/news/soil-erosion-costs-european-farmers-125-billion-year#:~:text=Soil%20erosion%20costs%20European%20countries,consequences%20do%20not%20stop%20ther

(28)  Pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the 7th EAP (Hodnocení sedmého akčního programu pro životní prostředí), (SWD(2019)0181).

(29)  Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment – state and outlook 2020 (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020), 2019.

(30)  Pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the 7th EAP (Hodnocení sedmého akčního programu pro životní prostředí), (SWD(2019)0181).

(31)  Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment – state and outlook 2020 (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020), 2019.

(32)  Eurostat, 2014b. European Agricultural Census 2010. [On-line] URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics explained/index.php/Agricultural census 2010 (navštíveno v únoru 2014) – v Evropě je v průměru na 19 % orné půdy vysazena zimní krycí plodina, u 21,5 % je použita omezená orba a u 4 % bezorebné obdělávání půdy.

(33)  Evropská agentura pro životní prostředí, Progress in management of contaminated sites (Pokrok ve správě kontaminovaných lokalit).

(34)  Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment – state and outlook 2020 (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020), 2019.

(35)  Veerman, C. a další (2020), Caring for Soil is Caring for Life. In Interim Report for the Mission Board for Soil, Health and Food (Péče o půdu je péčí o život. Průběžná zpráva pro výbor mise pro zdravou půdu a potraviny); Evropská komise: Brusel, Belgie; s. 52.

(36)  Pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the 7th EAP (Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí), (SWD(2019)0181).

(37)  Pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the 7th EAP (Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí), (SWD(2019)0181).

(38)  Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), The IPBES assessment report on land degradation and restoration (Hodnotící zpráva IPBES o degradaci a obnově půdy), 2018.

(39)  Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment – state and outlook 2020 (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020), 2019.

(40)  https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ENV_WASGEN/bookmark/table?lang=en&bookmarkId=bbf937c1-ce8b-4b11-91b7-3bc5ef0ea042

(41)  CDR 3137/2020.

(42)  Eurostat, 2014b. European Agricultural Census 2010. [On-line] URL: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Agricultural_census_2010_-_main_results census 2010 (navštíveno v únoru 2014) – v Evropě je v průměru na 19 % orné půdy vysazena zimní krycí plodina, u 21,5 % je použita omezená orba a u 4 % bezorebné obdělávání půdy.

(43)  Bruno De Vos a kol., Benchmark values for forest soil carbon stocks in Europe: Results from a large scale forest soil survey (Referenční hodnoty pro zásoby uhlíku v lesní půdě v Evropě: výsledky rozsáhlého průzkumu lesní půdy), Geoderma, svazky 251–252, srpen 2015, s. 33-46.

(44)  K. E. Clemmensen a kol., Roots and Associated Fungi Drive Long-Term Carbon Sequestration in Boreal Forest (Kořeny a související houby podněcují dlouhodobé ukládání uhlíku v boreálním lese), Science 339, 1615, 2013.

(45)  Evropská agentura pro životní prostředí, Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020, 2019.


Čtvrtek 29. dubna 2021

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/54


P9_TA(2021)0147

Zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky (2021/2010(INI))

(2021/C 506/08)

Evropský parlament,

s ohledem na články 113 a 115 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 1.-2. října 2020 (1) a ze dne 21. července 2020 (2),

s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 27. listopadu 2020 (3),

s ohledem na návrhy Komise čekající na přijetí, zejména na návrh směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob, návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (4), soubor předpisů o zdanění digitální ekonomiky (5) a na postoj Parlamentu k těmto návrhům,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019„Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (6), které navrhl zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (7), které navrhl druhý zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE2),

s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 vydané v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které vedl jeho vyšetřovací výbor pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (výbor PANA) (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (9), které navrhl jeho zvláštní výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (výbor TAX3),

s ohledem na opatření, která Komise přijala v návaznosti na všechna výše uvedená usnesení Parlamentu (10),

s ohledem na svou studii „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“ (11),

s ohledem na akční plán z října 2015, který vypracoval inkluzivní rámec G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), zejména na opatření 1 akčního plánu týkající se daňových problémů plynoucích z digitalizace,

s ohledem na prozatímní zprávu inkluzivního rámce G20/OECD o daňových problémech plynoucích z digitalizace přijatou v roce 2018 a na jeho pracovní program pro nalezení konsenzuálního řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky, který byl přijat v květnu 2019,

s ohledem na průvodní prohlášení a na zprávy o plánovaném prvním a druhém pilíři, které přijal inkluzivní rámec G20/OECD v říjnu 2020, a na připojené výsledky hospodářské analýzy a posouzení dopadu vypracované sekretariátem OECD,

s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20 věnovaných mezinárodním daňovým záležitostem,

s ohledem na probíhající činnost Výboru expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech týkající se daňových výzev spojených s digitalizací hospodářství,

s ohledem na počáteční posouzení dopadů ze dne 14. ledna 2021 o digitální dani vypracované Komisí (Ares(2021)312667),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019„o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice: BEPS 2.0“ (12),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0103/2021),

A.

vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní pravidla pro danění právnických osob vycházejí ze zásad, které byly vypracovány na začátku 20. století, a již nejsou vhodná pro stále globalizovanější a digitalizovanější hospodářství, čímž umožňují četné škodlivé daňové praktiky, které podkopávají veřejné finance a spravedlivou soutěž;

B.

vzhledem k tomu, že přiměřenost a proveditelnost těchto mezinárodních daňových pravidel jsou nyní předmětem přezkumu v rámci jednání OECD s cílem zajistit konkurenceschopnost evropských společností ve stále globalizovanějším a digitalizovaném hospodářství;

C.

vzhledem k tomu, že digitalizující se ekonomika prohloubila stávající problémy způsobené přílišným spoléháním se nadnárodních společností na nehmotný majetek, jako je duševní vlastnictví;

D.

vzhledem k tomu, že po finanční krizi v letech 2008 a 2009 a řadě odhalených případů daňových úniků, agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňové povinnosti a praní peněz se země G20 dohodly, že budou tyto otázky řešit globálně na úrovni OECD prostřednictvím projektu zaměřeném na boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), který vedl k vytvoření akčního plánu BEPS;

E.

vzhledem k tomu, že díky akčnímu plánu BEPS se podařilo dosáhnout obecné shody v mnoha otázkách týkajících se boje proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že však nebylo dosaženo dohody o tom, jak přistupovat k výzvám v daňové oblasti plynoucím z digitalizace ekonomiky, což podnítilo vypracování samostatné závěrečné zprávy o opatření č. 1 akčního plánu BEPS zveřejněné v roce 2015;

F.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k reformě mezinárodního systému pro danění právnických osob, aby se vyřešil problém daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a výzvy spojené se zdaněním digitální ekonomiky;

G.

vzhledem k tomu, že Komise v roce 2018 předložila ke zdanění digitální ekonomiky dva návrhy, včetně dočasného krátkodobého řešení spočívajícího v zavedení daně z digitálních služeb a dlouhodobého řešení, které stanovilo významnou digitální přítomnost jako faktor zakládající povinnost k dani z příjmů právnických osob, která by měla nahradit daň z digitálních služeb; vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) ze dne 25. října 2016 (COM(2016)0683); vzhledem k tomu, že Parlament všechny tyto návrhy podpořil, ale Rada je nepřijala, což některé členské státy přinutilo k jednostrannému zavedení daně z digitálních služeb;

H.

vzhledem k tomu, že zavedení nekoordinované a odlišné daně z digitálních služeb zavedené členskými státy s různými daňovými pravidly a kritérii zvyšují roztříštěnost evropského jednotného trhu, vytvářejí větší daňovou nejistotu a mají nižší účinnost ve srovnání se společným řešením na evropské úrovni;

I.

vzhledem k tomu, že jednostranná opatření přijatá členskými státy přinášejí riziko zvýšení počtu mezinárodních obchodních sporů, které mohou ovlivnit digitální i nedigitální podniky v rámci jednotného evropského trhu;

J.

vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro digitální ekonomiku ustavená inkluzivním rámcem OECD/G20 pro BEPS hledá v souladu s mandátem, který v březnu 2017 vydali ministři financí zemí G20, a pracovním programem přijatým v květnu 2019 konsenzuální globální řešení spočívající na dvou pilířích: první pilíř se zaměřuje na přidělení práv zdanění podle nových pravidel pro přidělování zisku a pro zdanitelnou přítomnost, zatímco druhý pilíř se zabývá zbývajícími otázkami BEPS a zavádí opatření k zajištění minimální úrovně zdanění;

K.

vzhledem k tomu, že dne 12. října 2020 inkluzivní rámec OECD/G20 zveřejnil balíček sestávající ze stanovisek a zpráv k návrhům obou pilířů, který odráží kompromisní postoje k několika politickým prvkům, zásadám a parametrům v obou pilířích a určuje, které politické a technické otázky ještě zbývá vyřešit;

L.

vzhledem k tomu, že zisky předních nadnárodních společností v digitální sféře v posledních letech výrazně vzrostly; vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb, která jsou zaváděna v reakci na pandemii COVID-19, dále urychlila tento trend přechodu k hospodářství založenému na digitálních službách, čímž se dále zhoršilo nevýhodné postavení kamenných podniků, zejména malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné rychle jednat s ohledem na to, že inkluzivní rámec OECD/G20 má svá jednání uzavřít v červenci 2021, jako dobrý první krok ke spravedlivějšímu rozdělení daňové zátěže;

M.

vzhledem k tomu, že adekvátní mezinárodní právní předpisy v oblasti zdanění jsou klíčem k zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a k vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, který bude řešit nerovnosti a zaručí jistotu a stabilitu, jež jsou předpokladem hospodářské soutěže a rovných podmínek pro společnosti, zejména pro MSP;

N.

vzhledem k tomu, že digitalizace ekonomiky umožnila malým podnikům ve všech oblastech a z různých odvětví, aby se staly konkurenceschopnějšími a oslovily nové klienty; vzhledem k tomu, že opatření EU pro digitální zdanění by měla zůstat nezatěžována menšími začínajícími podniky a rozvíjejícími se podniky;

O.

vzhledem k tomu, že digitální podniky jsou silně závislé na nehmotných aktivech, zejména prostřednictvím využívání a zpeněžování údajů uživatelů za účelem vytváření obsahu, a že stávající daňové systémy toto vytváření hodnoty nezachycují; vzhledem k tomu, že tento jev uvádí do rozporu místo tvorby hodnot s místem jejich zdanění;

P.

vzhledem k tomu, že neexistence mezinárodní dohody nebo nařízení EU o digitálním zdanění je překážkou pro konkurenceschopnější a prorůstové podnikatelské prostředí na jednotném digitálním trhu;

Q.

vzhledem k tomu, že vážná hospodářská krize, jíž Unie čelí, vyžaduje moderní daňové politiky, které členským státům umožní účinněji a účelněji vybírat daně z činností vykonávaných v rámci jednotného trhu;

R.

vzhledem k tomu, že členské státy by měly úzce spolupracovat a zaujmout při mezinárodních jednáních o daních jednotný, silný a ambiciózní postoj;

S.

vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 27. listopadu 2020 se uvádí, že Evropská rada „posoudí situaci, pokud jde o práci na důležité otázce digitálního zdanění“, v březnu 2021;

T.

vzhledem k tomu, že ministři financí skupiny G20 se sešli ve dnech 7.-8. dubna 2021 a sejdou se 9.-10. července 2021 a vyhodnotí jednání o inkluzivním rámci pro oba pilíře mezinárodních jednání;

Řešení výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky

1.

konstatuje, že současná mezinárodní daňová pravidla pocházejí z počátku 20. století a že práva zdanění vycházejí hlavně z fyzické přítomnosti společností; poukazuje na to, že digitalizace a výrazné spoléhání se na nehmotná aktiva výrazně zvýšily schopnost společností provozovat rozsáhlou obchodní činnost v jurisdikci, kde nejsou fyzicky přítomné, a že tedy daně odváděné v jedné jurisdikci už neodpovídají hodnotě a ziskům, které tam jsou vytvářeny, což může vést k erozi základu daně a přesouvání zisku;

2.

vyzývá k novému a spravedlivějšímu přidělování daňových práv pro vysoce digitalizované nadnárodní společnosti a revizi tradiční koncepce stálé provozovny, neboť se nevztahuje na digitalizované hospodářství; připomíná postoj Parlamentu k C(C)CTB s cílem vytvořit virtuální stálou provozovnu, přičemž je třeba mít na paměti, kde je hodnota zachycena, a na základě hodnoty a zisků vytvořených uživateli; zdůrazňuje, že uživatelé internetových platforem a digitálních služeb jsou nyní ústředními prvky při vytváření hodnoty vysoce digitalizovanými podniky a nemohou být převedeni do jiné jurisdikce stejně jako kapitál a práce, a že by proto nově pojatá definice zdanitelné přítomnosti měla být postavena na uživatelích a spotřebitelích, aby se vytvořily účinné opravné prostředky vůči agresivnímu plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem;

3.

sdílí obavy, že úzká definice daných problémů by vedla k tomu, že by cílená pravidla byla navržena pouze pro určité podniky; zdůrazňuje, že ceny transferů, definice stálých provozoven a daňové mezery vyplývající z různých příliš složitých daňových systémů musí být přezkoumány zejména s ohledem na dohody o zamezení dvojímu zdanění;

4.

zdůrazňuje, že nová řešení zdanění digitální ekonomiky by měla pokud možno zdaňovat zisky, nikoli příjmy;

5.

upozorňuje na významný vývoj našich ekonomik, který byl způsoben digitalizací a globalizací; bere na vědomí pozitivní dopady digitalizace na naši společnost a hospodářství i velký potenciál digitalizace pro daňovou správu, která slouží jako nástroj k poskytování lepších služeb občanům, zvyšování důvěry veřejnosti v daňové orgány a zvyšování konkurenceschopnosti; vyjadřuje politování nad nedostatky mezinárodního daňového systému, který není vždy vhodný k řešení výzev spojených s globalizací a digitalizací; požaduje dohodu, která by usilovala o vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, a to při současném respektování svrchovanosti členských států v oblasti daní;

6.

vyzývá k reformě daňového systému v zájmu boje proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy by měly převzít vedoucí úlohu v reakci na tyto nedostatky;

7.

zdůrazňuje, že je třeba zdanit nadnárodní společnosti na základě spravedlivého a účinného vzorce pro rozdělení práv zdanění mezi jednotlivými zeměmi; připomíná návrh Komise o společném konsolidovaném základě daně z příjmů právnických osob (CCCTB);

8.

zdůrazňuje, že je třeba řešit problém nedostatečného zdanění digitalizované ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit přirozenou mobilitu vysoce digitalizovaných nadnárodních společností, zejména s ohledem na vytváření hodnot, a zajistit spravedlivé rozdělení práv na zdanění mezi všechny země, v nichž vykonávají hospodářskou činnost a vytvářejí hodnoty, včetně výzkumu a vývoje; konstatuje, že některé stávající dohody o zamezení dvojího zdanění mohou bránit spravedlivému rozdělení práva na zdanění, a vyzývá k jejich aktualizaci; zdůrazňuje specifickou situaci malých okrajových členských států;

9.

domnívá se, že je třeba provést další studie o celkové daňové zátěži různých obchodních modelů; vyjadřuje politování nad tím, že vyhýbání se daňovým povinnostem má nejen zhoubný vliv na veřejné příjmy, což je na překážku veřejným službám a přesouvá daňové zatížení na průměrného občana, a vytváří tak další nerovnosti, ale také znevýhodňuje podniky, zejména malé a střední podniky, a vytváří překážky pro nové subjekty vstupující na místní trhy; zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu případné překážky pro vstup malých a středních podniků, aby se zabránilo vytváření digitálního odvětví, v němž bude působit pouze několik málo velkých aktérů;

10.

připomíná, že digitální podniky podléhají v průměru reálné daňové sazbě ve výši pouze 9,5 %, v porovnání s tradičními obchodními modely je to 23,2 %;

11.

zdůrazňuje, že poptávka po digitalizovaných službách se mezitím zvýšila kvůli povinnosti provozovat řadu úkolů na dálku v souvislosti s onemocněním COVID-19; konstatuje proto, že poskytovatelé těchto digitalizovaných služeb se nacházejí v příznivějším postavení než tradiční podniky, zejména malé a střední podniky;

12.

zdůrazňuje, že v závěrečné zprávě OECD/G20 týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) 1-2015 se dospělo k závěru, že digitální ekonomika se stále více stává samotnou ekonomikou; uznává rychlou digitalizaci většiny hospodářských odvětví a potřebu daňového systému, který obstojí i v budoucnu a který nevyděluje digitální ekonomiku, ale zajišťuje spravedlivé rozdělení příjmů mezi jednotlivé země, kde je vytvářena hodnota;

13.

konstatuje, že je důležité rozlišovat úlohu jak zdanění, tak regulačních opatření, a že budoucí politiky v oblasti digitálních daní by neměly být formulovány tak, aby napravovaly nedostatky v digitální ekonomice, jako jsou nájmy z moci monopolů nad informacemi, a místo toho by měly být vhodnější regulační opatření;

Globální mnohostranná dohoda: preferovaná, ale nikoli jediná cesta vpřed

14.

žádá mezinárodní dohodu, která by usilovala o vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému; vítá snahu účastníků inkluzivního rámce G20/OECD dosáhnout celosvětového konsensu ohledně mnohostranné reformy mezinárodního daňového systému a vyřešit touto cestou výzvy pokračujícího přesouvání zisku a digitalizované ekonomiky; vyjadřuje však politování nad tím, že lhůta pro uzavření dohody stanovená na konec roku 2020 nebyla dodržena; bere na vědomí pokrok v jednáních o návrzích na technické úrovni, a to navzdory zpožděním způsobeným pandemií COVID-19, a vyzývá k urychlenému dosažení dohody do poloviny roku 2021 a inkluzivní proces jednání; vyzývá členské státy, aby se rovněž aktivně zapojovaly do daňových otázek na jiných mezinárodních fórech, jako je OSN;

15.

bere na vědomí skutečnost, že projekt G20/OECD založený na dvou pilířích se neomezuje výlučně na digitalizovanou ekonomiku, ale snaží se komplexně řešit nové výzvy s ní spojené; bere na vědomí rozdílné názory členů inkluzivního rámce; domnívá se však, že oba pilíře by měly být považovány za vzájemně se doplňující a měly by být přijaty do poloviny roku 2021;

16.

zdůrazňuje, že cílem pilíře II je řešit zbývající problémy v oblasti BEPS, zejména zajištěním toho, aby velké nadnárodní společnosti, včetně digitalizovaných, platily minimální účinnou sazbu daně z příjmu právnických osob bez ohledu na to, kde se nacházejí; vítá nový trend v jednáních inkluzivního rámce G20/OECD, k němuž došlo díky nedávným návrhům vlády Spojených států týkajícím se „silné pobídky pro státy, aby se připojily ke globální dohodě, jež zavádí minimální celosvětová daňová pravidla“; konstatuje, že tyto návrhy zahrnují navýšení minimální sazby daně z celosvětových příjmů (GILTI) na 21 % a sazby SHIELD (Stopping Harmful Inversions and Ending Low-tax Developments), která by se rovnala sazbě GILTI, pokud by se nepodařilo dosáhnout globální dohody na pilíři II (13); domnívá se, že případnou minimální efektivní sazbu je třeba stanovit na spravedlivou úroveň, která bude odrazovat od přesouvání zisku a bránit škodlivé daňové konkurenci;

17.

vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že budoucí kompromisy jednání skupiny G20/OECD o IF zohlední zájmy EU a zabrání tomu, aby se zvýšila složitost a další administrativní zátěž pro malé a střední podniky a občany;

18.

vítá úsilí sekretariátu OECD o nalezení způsobu, jak přizpůsobit naše stávající mezinárodní daňové předpisy globalizované a digitalizované ekonomice; vítá návrh v rámci prvního pilíře týkající se nového pojetí zdanitelné přítomnosti a nových práv zdanění, který by umožnil zdanit nadnárodní podniky na základě jejich hospodářské činnosti i v jurisdikcích daného trhu, kde nejsou fyzicky přítomny; zdůrazňuje, že interakce s uživateli a spotřebiteli významně přispívá u vysoce digitalizovaných obchodních modelů k vytváření hodnot, a proto by měla být při přidělování práv zdanění zohledněna; konstatuje, že některé nástroje daňové politiky by měly být i nadále určovány na celosvětové úrovni;

19.

uznává zejména, že tzv. částka A by vytvořila nové právo zdanění pro jurisdikce dotčených trhů, upozorňuje, že tato nová práva zdanění by se měla vztahovat na všechny velké nadnárodní podniky, které by se mohly podílet na erozi základu daně a přesouvání zisku, a přinejmenším na automatizované digitální služby a podniky s přímým kontaktem se spotřebitelem, aniž by se vytvářela další a zbytečná zátěž pro malé a střední podniky nebo zvyšovaly náklady na služby pro spotřebitele;

20.

vyzývá členské státy, aby podpořily dohodu, která zajistí, že dostatečná část zisků bude přerozdělena jurisdikcím příslušných trhů, přičemž tato dohoda by měla jít nad rámec rozlišování mezi běžnými a neběžnými zisky, které by mohlo být čistě umělé;

21.

obává se, že příliš složitý systém by ve skutečnosti mohl přinést příležitosti k obcházení nově dohodnutých pravidel, a vyzývá OECD a jednající členské státy, aby usilovaly o jednoduché a funkční řešení; vyzývá k zohlednění závěrů analýzy administrativního dopadu akčního plánu OECD/G20 v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku;

22.

doporučuje, aby nástroje daňové politiky, které členské státy při jednáních obhajují, vedly ke snížení složitosti systému; podporuje zjednodušené administrativní postupy pro nadnárodní podniky, na něž se vztahují nová práva zdanění, a to i za účelem snížení zátěže členských států spojené s prováděním předpisů, přičemž je třeba vzít v potaz situaci členských států, které daňová ujednání narušující hospodářskou soutěž, jako jsou např. smlouvy zvýhodňující jednu stranu (tzv. „sweetheart deals“), nepoužívají; domnívá se, že by bylo vhodné reformovat zásady obvyklých tržních podmínek;

23.

vyzývá Komisi a Radu, aby zintenzívnily dialog s novou vládou USA o politice v oblasti zdanění digitální ekonomiky a snažily se najít společný přístup při jednáních inkluzivního rámce G20/OECD do června 2021; vítá nedávné prohlášení vlády USA ohledně obnovení aktivní účasti na jednáních OECD s cílem dosáhnout dohody a ustoupení od modelu „bezpečného přístavu“; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila dopady nových úprav navrhovaných Spojenými státy v pilíři I; vyzývá členské státy, aby se postavily proti ustanovení o „bezpečném přístavu“, které by mohlo reformní úsilí ohrozit; vyzývá Komisi, aby usilovala o vlastní návrh, který by řešil výzvy spojené s digitalizovanou ekonomikou, pokud by do prvního pilíře reformy bylo ustanovení o „bezpečném přístavu“ zahrnuto; připomíná v tomto ohledu dlouhodobý návrh Komise, který se zaměřuje na princip významné digitální přítomnosti;

24.

bere na vědomí návrh mechanismu pro předcházení sporům a jejich řešení s cílem zabránit dvojímu zdanění a zvýšit míru přijetí nových pravidel; podtrhuje důležitou úlohu mechanismu pro řešení sporů, zejména pro přechodné období do doby, než bude zaveden nový mezinárodní daňový režim; upozorňuje však, že daňové jistoty lze nejlépe dosáhnout stanovením jednoduchých, jasných a harmonizovaných pravidel, která v první řadě sporům zabrání; zdůrazňuje, že žádný mechanismus pro předcházení sporům a jejich řešení by neměl znevýhodňovat rozvojové země;

25.

je si vědom toho, že prostřednictvím mezinárodní dohody by se mělo zabránit škodlivým obchodním sporům a odvetným opatřením, která mohou mít negativní dopad na jiná hospodářská odvětví;

26.

vyzývá Komisi, aby dokončila své vlastní posouzení dopadů prvního a druhého pilíře na výběr příjmů v členských státech a aby informovala Radu a Parlament o svých zjištěních; vyzývá Komisi, aby na základě tohoto posouzení dopadů instruovala členské státy k přijetí postojů, na jejichž základě budou při jednáních hájit zájmy EU;

27.

vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby koordinovaly své postoje a vystupovaly jednotně;

Výzva k okamžité akci EU

28.

vyjadřuje politování nad tím, že kvůli tomu, že inkluzivní rámec G20/OECD nedospěl v říjnu 2020 k řešení, zůstává zdanění digitální ekonomiky příliš nízké; upozorňuje na to, že pandemie COVID-19 z velké části digitálním podnikům prospěla, tedy zejména těm, které byly schopny rozšířit svou činnost, zatímco ostatní podniky, zejména ty malé a střední, pandemií utrpěly, a že pandemie urychlila přechod na digitální ekonomiku, čímž znovu poukázala na potřebu reformovat stávající daňový systém, tak aby do něj digitální ekonomika přispívala spravedlivým dílem;

29.

zdůrazňuje, že vlády musí vybrat nebývale velké zdroje, aby se mohly zotavit z krize způsobené onemocněním COVID-19, a že získání příjmů z nedostatečně zdaněných odvětví může k financování tohoto zotavení přispět;

30.

domnívá se, že daňové problémy vyplývající z digitalizované ekonomiky jsou celosvětovým problémem a že uzavření dohody na úrovni států G20/OECD je naléhavě nutné kvůli zajištění mezinárodní koordinace; domnívá se, že ambiciózní a harmonizované mezinárodní řešení je vhodnější než potenciálně nebezpečná mozaika vnitrostátních nebo regionálních digitálních daní a že je výrazně pravděpodobnější, že v Radě nalezne jednomyslnou podporu;

31.

trvá proto na tom, že bez ohledu na vývoj jednání inkluzivního rámce G20/OECD by EU měla mít přichystanou záložní pozici a být připravena rozvést do konce roku 2021 svůj vlastní návrh zdanění digitální ekonomiky, zejména proto, že návrhy OECD se týkají pouze úzké skupiny společností a mohou být nedostatečné; vyzývá Komisi, aby respektovala interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 o spolupráci v rozpočtových záležitostech, a aby tedy do června 2021 předložila své návrhy na digitální daň s předpokladem jejich slučitelnosti s reformou ze strany inkluzivního rámce, bude-li sjednána; doporučuje Komisi, aby do poloviny roku 2021 předložila plán reformy s přihlédnutím k různým scénářům, zejména pro případ dosažení nebo nedosažení dohody na úrovni OECD;

32.

vyzývá Komisi, aby jako nezbytný první krok zvážila zejména zavedení dočasné evropské daně z digitálních služeb; zdůrazňuje, že bude-li mezinárodní dohody dosaženo v podmínkách inkluzivního rámce OECD/G20, měla by být tato evropská řešení odpovídajícím způsobem upravena; připomíná, že evropskou daň z digitálních služeb lze vnímat pouze jako první dočasný krok;

33.

vyzývá EU, aby harmonizovaným způsobem provedla budoucí výsledek mezinárodních jednání v praxi, a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vydala příslušný návrh;

34.

poukazuje na to, že neúspěch jednání OECD by vedl v oblasti digitálních daní k další roztříštěnosti, která by mohla být škodlivá i pro evropské společnosti, jejichž cílem je rozšířit svou působnost i na jiné trhy; připomíná, že dosáhnout dohody na úrovni OECD je důležité, aby se zabránilo případným obchodním válkám; zdůrazňuje, že navzdory tomu, že zdanění spadá do pravomoci členských států, je nutná intenzivní koordinace;

35.

upozorňuje na to, že digitální společnosti EU, které mají sídlo v některém členském státě EU a podléhají dani z příjmů právnických osob v EU, jsou znevýhodněny vůči zahraničním společnostem, které v žádném členském státě nejsou „fyzicky přítomné“, a mohou se proto vyhnout placení daní z příjmu právnických osob v EU, a to i v případě, že nabízejí služby evropským uživatelům; zdůrazňuje, že je třeba pro poskytovatele tradičních a automatizovaných digitalizovaných služeb a podniky s přímým kontaktem se spotřebitelem vytvořit v EU rovné podmínky, a digitalizované služby tudíž zdanit tam, kde tito poskytovatelé dosahují zisku, a to spravedlivou sazbou;

36.

zdůrazňuje, že evropská daň z digitálních služeb v jakékoli podobě nesmí vést ke zbytečnému nárůstu nákladů na dodržování předpisů a musí poskytovat jasné definice a snadno dodržitelná a vymahatelná transparentní ustanovení a posilovat právní a regulační jistotu;

37.

vyzývá k přijetí přiměřených pravidel, která zabrání oslabování malých a středních podniků, startupů a společností, které provádějí digitalizaci svého podnikání; zdůrazňuje, že daňová politika může být v tomto ohledu jedním z nástrojů na podporu konkurenceschopnosti jednotného trhu; zdůrazňuje, že je zapotřebí daňové politiky, která bude podporovat růst a zaměřovat se na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti jednotného trhu;

38.

vyzdvihuje potřebu přezkoumat stávající pravidla dvojího zdanění s cílem zajistit, aby byl zdaněn veškerý zisk, který EU opouští;

39.

všímá si, že některé členské státy považují zdanění velkých vysoce digitalizovaných podniků za naléhavou záležitost, a zavedly proto daně z digitálních služeb na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že tyto vnitrostátní digitální daně mají dopad na mezinárodní obchod a jednání; zdůrazňuje však, že zavádění jednostranných vnitrostátních řešení může vést k roztříštěnosti a daňové nejistotě na jednotném trhu; upozorňuje, že kvůli rostoucímu počtu vnitrostátních opatření je zavedení koordinovaného evropského řešení ještě naléhavější; připomíná, že pokud bude nalezeno účinné mnohostranné řešení, měla by se tato vnitrostátní opatření postupně rušit;

40.

připomíná, že oblast zdanění je sice primárně v pravomoci členských států, ovšem vlády zde musí postupovat v co největším souladu se společnými zásadami práva EU, aby se zajistila soudržnost vnitrostátních rámců, a tím umožnila spravedlivá hospodářská soutěž a eliminovaly se negativní vlivy na celkovou soudržnost daňových principů EU;

41.

bere na vědomí skutečnost, že se Rada neshodla na žádném z návrhů Komise, které se týkaly daně z digitálních služeb, významné digitální přítomnosti nebo společného základu daně z příjmů právnických osob a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyzývá členské státy, aby přehodnotily své postoje k těmto návrhům, pokud jednání OECD ztroskotají, zejména s ohledem na bezprecedentní krizi způsobenou onemocněním COVID-19, nebo aby zvážily možnost jejich začlenění do provádění případných budoucích dohod OECD, nebo aby v případě, že nebude dosaženo jednomyslné dohody, zvážily všechny možnosti stanovené ve Smlouvách;

42.

vyzývá členské státy, aby obnovily politický dialog na vysoké úrovni v rámci Rady s cílem připravit půdu pro rozhodnutí o digitálním zdanění v rámci jednotného trhu bez ohledu na výsledek mezinárodních jednání; vyzývá Radu, aby pokročila v projednávání legislativních návrhů, které již Parlament přijal, a dodržela tak zásadu loajální spolupráce mezi orgány EU;

43.

vítá počáteční posouzení dopadů digitální daně předložené dne 14. ledna 2021 Komisí; konstatuje, že digitalizace může zlepšit produktivitu a situaci spotřebitelů, ale že je rovněž nanejvýš důležité zajistit, aby velké vysoce digitalizované společnosti přispívaly do systému spravedlivým dílem; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda bude rozsah, definice a rozčlenění digitálních činností, transakcí, služeb nebo společností v souladu s mezinárodním úsilím o nalezení globálního řešení;

44.

bere na vědomí tři možné nástroje daňové politiky uvedené v počátečním posouzení dopadů:

a)

navýšení daně z příjmu právnických osob slučitelné s mezinárodními ujednáními a dvoustrannými daňovými dohodami,

b)

daň založená na příjmech (pokud nedojde k účinnému řešení sjednanému na mezinárodní úrovni), nicméně zdůrazňuje, že by bylo vhodnější, aby byly zisky daněny digitální daní,

c)

daň z digitálních transakcí uskutečněných mezi podniky v EU, nicméně vnímá nebezpečí, že tato daň by mohla přesouvat daňovou zátěž z velkých digitalizovaných podniků na menší společnosti, které se o tyto služby opírají;

45.

žádá podrobné posouzení dopadů, které by měl každý z těchto možných nástrojů na digitální agendu a jednotný trh EU, a také z hlediska případných obchodních sporů a odvetných opatření ze strany dalších ekonomických aktérů a možných vedlejších účinků na jiná hospodářská odvětví;

46.

požaduje posílení úlohy Parlamentu v legislativních postupech v oblasti zdanění; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, které poskytují Smlouvy; bere v tomto ohledu na vědomí plán Komise, jak se dopracovat k hlasování kvalifikovanou většinou, který předkládá ve svém sdělení ze dne 15. ledna 2019 nazvaném „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“;

Digitální daň jako nový vlastní zdroj EU

47.

vítá v souladu se zásadou univerzálnosti rozpočtu interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (14), a připomíná právně závazný závazek, že Komise předloží do června 2021 legislativní návrh týkající se unijní digitální daně coby vlastního zdroje; zdůrazňuje, že se Parlament, Rada a Komise právně zavázaly, že neprodleně přijmou kroky stanovené v uvedeném plánu, tak aby mohl být přijat nejpozději dne 1. ledna 2023;

48.

připomíná, že Parlament v řadě zpráv a usnesení přijatých velkou většinou opakovaně potvrdil svůj závazek zavést digitální daň EU jako vlastní zdroj (15);

49.

poukazuje na to, že interinstitucionální dohoda, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů, zavazuje Radu, Parlament a Komisi k tomu, aby neodvolatelně zavedly unijní digitální daň, která by se stala součástí celkového dlouhodobého rozpočtu EU coby vlastní zdroj a dlouhodobý zdroj příjmů; zdůrazňuje, že nehledě na to, zda budou základní pravidla stanovena na úrovni OECD nebo EU, mohou a musejí se příjmy získané v členských státech na základě digitální daně stát vlastním zdrojem EU; domnívá se, že stejný postup by se měl uplatnit i v případě veškerých dalších příjmů, které by vznikly na základě jakékoli dohody na úrovni OECD;

50.

domnívá se, že takto příjmy z digitální daně EU by úzce souvisely s otevřenými hranicemi jednotného trhu a „digitální Unií“, a proto by představovaly velmi vhodný skutečný základ pro vlastní zdroj EU; zdůrazňuje, že začlenění tohoto nového toku veřejných příjmů do rozpočtu EU by pomohlo vyřešit několik problematických otázek spojených s fiskální rovnocenností a fiskální jednotností;

51.

vyzývá k zavedení takových daňových předpisů a prováděcích pravidel, která by minimalizovala riziko, že se jejich hospodářský dopad přenese na občany a spotřebitele v EU; je přesvědčen o tom, že přeměna výnosů z digitální daně na vlastní zdroje rozpočtu EU by pomohla rovnoměrně rozložit a přerozdělit tyto náklady mezi členské státy EU;

52.

připomíná, že vlastní zdroje založené na digitální dani EU, příp. na pravidlech OECD nemají být v souladu se zásadou univerzálnosti rozpočtu EU formálně vyčleněny na žádnou výdajovou položku v rámci konkrétního programu nebo fondu; připomíná, že budou spolu s dalšími novými vlastními zdroji představovat obecný příjem, jehož celková výše by měla postačovat na pokrytí nákladů spojených se splácením nástroje EU na podporu oživení (Next Generation); připomíná, že veškeré příjmy pocházející z nových vlastních zdrojů, které by šly nad rámec splácení tohoto nástroje, budou i nadále sloužit jako obecný příjem rozpočtu EU;

53.

připomíná, že jak je uvedeno v bodě G přílohy II interinstitucionální dohody, jsou si orgány vědomy toho, že zavedením koše nových vlastních zdrojů by se mělo podpořit dostatečné financování výdajů Unie ve víceletém finančním rámci;

54.

zastává názor, že příjmy z unijní digitální daně budou součástí koše nových vlastních zdrojů, jejichž příjmy budou stačit alespoň na to, aby v rámci rozpočtu EU pokryly budoucí náklady na splácení (jistiny a úroků), které jsou součástí nástroje EU na podporu oživení a které mají podle očekávání dosáhnout v letech 2028 až 2058 průměrně přibližně 15 miliard EUR a maximálně 29,25 miliardy EUR ročně, a zároveň umožní vyhnout se omezení výdajů v rámci jiných unijních programů; konstatuje, že odhadované příjmy se pohybují v rozmezí od několika miliard do několika desítek miliard eur v závislosti na celé řadě faktorů, mj. přesné definici zdanitelného základu, daňovém subjektu, místě zdanění, výpočtu a sazbě daně, ale i na hospodářském růstu v příslušných odvětvích;

55.

zdůrazňuje, že zavedení koše nových vlastních zdrojů, jak je stanoveno v plánu interinstitucionální dohody, včetně unijní digitální daně, povede k vyšší finanční samostatnosti EU a zajistí jí větší schopnost plnit očekávání občanů EU, pokud jde o strategické politické cíle EU, jako je spravedlivý a silný evropský jednotný trh, Zelená dohoda pro Evropu založená na spravedlivé transformaci, evropský pilíř sociálních práv a digitální transformace a dále zajištění přínosu EU na základě větší efektivity ve srovnání s vynakládáním finančních prostředků na úrovni členských států;

56.

připomíná, že příjmy z unijní digitální daně musejí přispívat ke splácení výdajů použitých na nástroj na odporu oživení a k financování výdajů v rámci unijních programů a fondů; znovu v této souvislosti opakuje, že veškerý podíl z příjmů z digitální daně, který by si členské státy ponechaly, by měl být přísně úměrný nákladům, které jim vzniknou při jejím výběru, a neměly by nepřiměřeně znevýhodňovat rozpočet EU;

57.

naléhavě vyzývá Komisi, aby při vypracovávání legislativních návrhů týkajících se unijní digitální daně coby vlastního zdroje a při přezkumu rozhodnutí o vlastních zdrojích přihlédla ke stanovisku Parlamentu, a vyzývá Radu, aby v souladu s příslušným plánem tento návrh urychleně přijala; vybízí orgány, aby se rychle a konstruktivně zapojily do „pravidelného dialogu“, jak jej předpokládá plán zavedení vlastních zdrojů; naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby v rámci celosvětových snah o zajištění spravedlivějšího zdanění podpořila jasnou vedoucí úlohu EU tím, že v průběhu roku 2021 přijme urychlené rozhodné kroky k zavedení digitální daně coby vlastního zdroje; vítá v této souvislosti prohlášení členů Evropské rady ze dne 25. března 2021, v němž zdůrazňují svou podporu tomuto úsilí;

o

o o

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  https://www.consilium.europa.eu/media/45913/021020-euco-final-conclusions-cs.pdf

(2)  https://www.consilium.europa.eu/media/45119/210720-euco-final-conclusions-cs.pdf

(3)  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13350-2020-INIT/cs/pdf

(4)  Návrh směrnice Rady ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) COM(2016)0685 a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (COM(2016)0683).

(5)  Tento soubor předpisů sestává ze sdělení Komise ze dne 21. března 2018„Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z příjmů plynoucích z poskytování některých digitálních služeb (COM(2018)0148) a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).

(6)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51.

(7)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79.

(8)  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 123.

(9)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 8.

(10)  Společné opatření ze dne 16. března 2016 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii navazující na usnesení výboru TAXE, opatření ze dne 16. listopadu 2016 navazující na usnesení výboru TAXE2, opatření z dubna 2018 navazující na doporučení výboru PANA a na opatření ze dne 27. srpna 2019 navazující na usnesení výboru TAX3.

(11)  Hadzhieva, E., „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce A „Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života“, únor 2019.

(12)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0102.

(13)  The Made In America Tax Plan, 2021, ministerstvo financí Spojených států, s. 12.

(14)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(15)  Zejména ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie, (Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 71), v usnesení ze dne 14. listopadu 2018 nazvaném „Předběžná zpráva o víceletém finančním rámci na období 2021–2027: postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody“ (Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 179), v usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: je čas splnit očekávání občanů“ (přijaté texty, P9_TA(2019)0032), v usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (přijaté texty, P9_TA(2020)0124), v usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (přijaté texty, P9_TA(2020)0206) a ve svém legislativním usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie (přijaté texty, P9_TA(2020)0220);


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/64


P9_TA(2021)0148

Vražda Daphne Caruanové Galiziové a právní stát na Maltě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě (2021/2611(RSP))

(2021/C 506/09)

Evropský parlament,

s ohledem na články 2, 4, 5, 6, 7, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na články 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

s ohledem na svá usnesení ze dne 15. listopadu 2017 (1), 28. března 2019 (2) a 16. prosince 2019 (3) o právním státě na Maltě,

s ohledem na slyšení, výměny názorů a návštěvy delegací, které od 15. listopadu 2017 uspořádala Monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedkyní Monitorovací skupiny pro demokracii, právní stát a základní práva a maltským předsedou vlády, z nichž poslední proběhla v dubnu 2021,

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2293 (2019) ze dne 26. června 2019 nazvanou „Vražda Daphne Caruanové Galiziové a právní stát na Maltě a za jejími hranicemi – zjištění celé pravdy“,

s ohledem na zprávu o opatřeních v návaznosti na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2293 (2019), kterou dne 8. prosince 2020 schválil Výbor pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění,

s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 8. října 2020 týkající se deseti zákonů a návrhů zákonů provádějících legislativní návrhy, jimiž se zabývalo stanovisko CDL-AD(2020)006,

s ohledem na zprávu Komise o stavu právního státu za rok 2020,

s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20. dubna 2021 ve věci C-896/19 Repubblika v Il-Prim Ministru (4),

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou univerzální a společné všem členským státům;

B.

vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy mají povinnost dodržovat zásady právního státu, demokracie, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a musí této povinnosti dostát; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie jednat v zájmu ochrany společných hodnot, na nichž je založena;

C.

vzhledem k tomu, že Listina je součástí primárního práva EU; vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou zakotveny v článku 11 Listiny a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP);

D.

vzhledem k tomu, že nezávislost soudů je zakotvena v článku 19 odst. 1 SEU, v článku 47 Listiny a článku 6 EÚLP a představuje jeden ze zásadních požadavků demokratické zásady dělby moci;

E.

vzhledem k tomu, že systematické odmítání ze strany členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie a Smlouvy, jejichž smluvní stranou se dobrovolně stal, má dopad na EU jako celek;

F.

vzhledem k tomu, že dne 16. října 2017 byla při bombovém útoku zavražděna maltská investigativní novinářka a blogerka Daphne Caruanová Galiziová, která bojovala proti korupci; vzhledem k tomu, že byla obětí šikany a četných výhrůžek v podobě výhrůžných telefonátů, dopisů a textových zpráv a rovněž žhářského útoku na její dům a zavraždění jejího psa; vzhledem k tomu, že pachatel její vraždy se přiznal a dne 16. března 2021 před soudem vypověděl, že dva roky předtím, než byla Daphne Caruanová Galiziová zavražděna, existoval jiný plán na její vraždu za použití pušky AK-47;

G.

vzhledem k tomu, že vyšetřování vraždy vedené maltskými orgány za pomoci Europolu vedlo k identifikaci, obvinění a zahájení soudního řízení s několika podezřelými z vraždy a jednou osobou podezřelou z jejího plánování, a sice vlastníkem společnosti 17 Black Ltd. sídlící v Dubaji a bývalým členem správní rady společnosti ElectroGas Malta Ltd.; vzhledem k tomu, že do vyšetřování byl zapojen i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI);

H.

vzhledem k tomu, že podle jednoho z údajných spolupachatelů a určitých nahrávek předložených během soudního řízení byl do plánování, financování a/nebo pokusu o zakrytí této vraždy zapleten bývalý vedoucí kanceláře maltského předsedy vlády;

I.

vzhledem k tomu, že tento bývalý vedoucí kanceláře předsedy vlády po výslechu policií v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové dne 26. listopadu 2019 rezignoval; vzhledem k tomu, že dne 20. března 2021 byl spolu s několika svými obchodními společníky zatčen a obviněn z praní peněz, podvodu, korupce a padělání v jiném případě, kterým se zabývala Daphne Caruanová Galiziová při své práci; vzhledem k tomu, že dne 5. dubna 2021 byl propuštěn z vazby na kauci;

J.

vzhledem k tomu, že dne 26. listopadu 2019 rezignoval tehdejší maltský ministr pro cestovní ruch, dříve ministr pro energetiku; vzhledem k tomu, že konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo podrobnou zprávu o obchodních vazbách mezi určitou čínskou rodinou a tímto bývalým ministrem pro energetiku a také bývalým vedoucím kanceláře předsedy vlády (5); vzhledem k tomu, že tato čínská rodina údajně sehrála ústřední roli ve vyjednávání o investici čínské státní firmy Shanghai Electric Power ve výši 380 milionů EUR do maltské státní energetické společnosti Enemalta a je vlastníkem společností Dow’s Media Company a Macbridge, přičemž společnost Macbridge plánovala zaplatit až 2 miliony USD panamským firmám kontrolovaným bývalým ministrem pro energetiku a bývalým vedoucím kanceláře předsedy vlády; vzhledem k tomu, že vyšetřování těchto obchodních transakcí bylo hlavní náplní práce Daphne Caruanové Galiziové v době, kdy byla zavražděna;

K.

vzhledem k tomu, že nezávislé oficiální vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové bylo zahájeno koncem roku 2019 a stále probíhá;

L.

vzhledem k tomu, že jednomu z podezřelých v probíhajícím soudním řízení o vraždě Daphne Caruanové Galiziové byla udělena prezidentská milost za jeho podíl na jiném případě a že pod přísahou vypovídal před soudem; vzhledem k tomu, že podle jeho výpovědi mohl být do plánu na vraždu novinářky zapojen bývalý ministr hospodářství a že jeden ze současných ministrů ve vládě byl zapleten do závažného trestného činu, což vedlo ke spekulacím ohledně pokusu o loupež v hlavním sídle banky HSBC v Qormi v roce 2010, který skončil přestřelkou s policií;

M.

vzhledem k tomu, že bývalá parlamentní tajemnice pro občanská práva a reformu při maltském ministerstvu pro spravedlnost, rovnost a správu údajně přijala hotovost od osoby obviněné z objednávky vraždy Daphne Caruanové Galiziové poté, co tvrdila, že jednala jako zprostředkovatelka plánovaného prodeje nemovitosti v roce 2019; vzhledem k tomu, že k tomuto prodeji nemovitosti nikdy nedošlo;

N.

vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o stavu právního státu na Maltě za rok 2020 uvádí, že přetrvává hluboké znepokojení, pokud jde o boj proti korupci a organizované trestné činnosti; vzhledem k tomu, že stávající normy předcházení, vyšetřování a stíhání jsou zjevně nedostatečné; vzhledem k tomu, že to oslabuje důvěru občanů ve veřejné instituce, což může mít za následek nebezpečné propojení mezi zločineckými skupinami a veřejnými orgány; vzhledem k tomu, že organizovanou trestnou činnost umožňuje primárně korupce; vzhledem k tomu, že byl zahájen projekt strukturálních reforem s cílem řešit nedostatky a posílit institucionální protikorupční rámec, včetně prosazování práva a trestního stíhání;

O.

vzhledem k tomu, že novináři, zejména investigativní novináři, jsou stále častěji cílem tzv. „strategických žalob proti účasti veřejnosti“, jejichž záměrem je pouze mařit jejich práci, vyhnout se veřejné kontrole a zabránit tomu, aby byly orgány pohnány k odpovědnosti, což má negativní dopad na svobodu sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že před zavražděním Daphne Caruanové Galiziové byl zmrazen její majetek na základě předběžného soudního příkazu vydaného v souvislosti se čtyřmi žalobami pro urážku na cti, které podal bývalý maltský ministr hospodářství a jeho náměstek; vzhledem k tomu, že tyto žaloby patřily k celkem 42 občanskoprávním žalobám, které byly na novinářku před její smrtí podány, z nichž jednu podal tehdejší předseda vlády, dvě tehdejší ministr cestovního ruchu a dvě vedoucí kanceláře tehdejšího předsedy vlády;

1.

je hluboce znepokojen nejnovějšími odhaleními ve vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové, zejména možným zapojením ministrů vlády a osob jmenovaných na politické úrovni; bere na vědomí pokrok, jehož bylo při vyšetřování této vraždy dosaženo; opakuje však, že nedávná odhalení vyvolávají ohledně této kauzy a souvisejících vyšetřování nové otázky;

2.

vyzývá maltskou vládu, aby využila veškeré potřebné prostředky a postavila před soud nejen každou osobu, která se na vraždě Daphne Caruanové Galiziové podílela, ale také všechny osoby zapletené do dalších vyšetřovaných nebo oznámených kauz, které novinářka odhalila před svým zavražděním; je přesvědčen, že činnost Daphne Caruanové Galiziové má zásadní význam pro odhalování korupce na Maltě a že nejnovější vývoj souvisejících vyšetřování potvrzuje nenahraditelnost nezávislých sdělovacích prostředků a aktivní občanské společnosti jako základních pilířů spravedlnosti, demokracie a právního státu;

3.

opětovně vyzývá k plnému, systematickému zapojení Europolu do všech aspektů vyšetřování vraždy, jakož i do všech dalších souvisejících vyšetřování; žádá, aby se Europol zapojil intenzivněji, neboť tak bude dosaženo žádoucích výsledků;

4.

vítá pokračování nezávislého veřejného vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové; vyzývá vládu a příslušné maltské orgány, aby plně provedly všechna doporučení vyplývající z tohoto vyšetřování;

5.

vyjadřuje znepokojení nad opakovaným nabízením a využíváním prezidentské milosti v souvislosti se soudním řízením ve věci vraždy; zdůrazňuje, že svědectví nabízená v souvislosti s jinými trestnými činy by měla být velmi pečlivě posuzována a neměla by být využívána k tomu, aby osoby zapletené do vraždy unikly plné spravedlnosti; avšak poznamenává, že prezidentská milost a dohoda o vině a trestu byly dva faktory, které vedly k zatčení jedné osoby podezřelé ze spáchání vraždy v listopadu 2019;

6.

uznává pokrok, jehož bylo dosaženo, byť s velkým zpožděním, v některých vyšetřováních souvisejících s praním peněz a korupcí, zejména pokud jde o bývalého vedoucího kanceláře předsedy vlády; zdůrazňuje však, že nejnovější svědectví a odhalení upozornila na nové podezřelé skutečnosti a potenciální trestné činy, a vyzývá proto maltské orgány, aby neprodleně zahájily a vedly vyšetřování těchto případů; a to i pokud jde o možnou snahu veřejných činitelů o zakrytí důkazů a maření vyšetřování a soudního řízení;

7.

domnívá se, že veškerá obvinění z korupce a podvodů, zejména na vysoké politické úrovni, by měla být vyšetřována a stíhána s náležitou důsledností a na patřičné úrovni, a to i pokud jde o možné zapojení zahraničních aktérů; táže se, zda je vhodné, aby obvinění vznesená proti bývalému parlamentnímu tajemníkovi pro občanská práva a reformy vyšetřoval jen komisař pro normy ve veřejném životě;

8.

znovu opakuje, že maltská vláda musí považovat boj proti organizované trestné činnosti, korupci a zastrašování novinářů za nejvyšší prioritu;

9.

bere na vědomí, že Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ze dne 20. dubna 2021 shledal, že ustanovení zavedená v rámci maltské ústavní reformy v roce 2016 v souvislosti se jmenováním soudců posílila nezávislost justice, a byla tudíž v souladu s právem EU;

10.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vývoj na Maltě v posledních letech vedl k přetrvávajícímu závažnému ohrožení právního státu, demokracie a základních práv, včetně oblastí, jako je svoboda sdělovacích prostředků, nezávislost policie a soudnictví nebo svoboda pokojného shromažďování; domnívá se, že by měly být dále posíleny ústavní záruky, pokud jde o dělbu moci; konstatuje, že po provedení některých doporučení Komise, Rady Evropy a Benátské komise dosáhla maltská vláda v oblasti právního státu pokroku; vybízí maltskou vládu, aby pokračovala v posilování svých institucí;

11.

je hluboce znepokojen některými zjištěními, jež Komise uvedla ve své zprávě o stavu právního státu na Maltě za rok 2020, zejména „hlubokými korupčními vzorci“; vítá nicméně zahájení projektu strukturálních reforem; znovu vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů a postupů, které má k dispozici, a zajistila plný soulad s právními předpisy EU, pokud jde o účinné fungování soudních systémů, boj proti praní peněz, bankovní dohled, zadávání veřejných zakázek a územní plánování a rozvoj;

12.

opakuje svou výzvu maltským orgánům, aby plně provedly všechna zbývající doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Benátské komise, Skupiny států proti korupci (GRECO) a Výboru odborníků pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu (Moneyval); domnívá se, že by měla být řádně provedena doporučení týkající se vnitrostátního parlamentu a jeho poslanců a účinku rozsudků Ústavního soudu a specializovaných tribunálů; vyzývá maltské orgány, aby požádaly Benátskou komisi o stanovisko ohledně souladu s jejími doporučeními; vyhrazuje si právo učinit takovou žádost sám v souladu s čl. 3 odst. 2 statutu Benátské komise a bodem 28 memoranda o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií;

13.

uznává, že vražda Daphne Caruanové Galiziové vedla k reformám zaměřeným na zlepšení ochrany novinářů a na ochranu svobody sdělovacích prostředků; zdůrazňuje však, že maltské orgány by měly podniknout další prokazatelné kroky a stanovit dlouhodobá legislativní a politická opatření, která zajistí podmínky pro kritickou, nezávislou žurnalistiku na Maltě a odpovědnost politiků a úředníků, zejména pokud jde o předcházení veřejným nebo internetovým hrozbám, obtěžování, pronásledování a dehumanizaci novinářů a o trestání těchto jevů; vyzývá maltskou vládu, aby řešila stávající problémy týkající se svobody sdělovacích prostředků, nezávislosti regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejných a soukromých sdělovacích prostředků na politickém vměšování a nárůstu nenávistných projevů v sociálních médiích;

14.

je hluboce znepokojen negativním dopadem režimů občanství a pobytu na integritu občanství EU; připomíná nedávná odhalení týkající se shovívavého výkladu požadavků na pobyt v souvislosti s naturalizací, úlohy zprostředkovatelů a zapojení veřejných činitelů; znovu vyzývá maltské orgány, aby zajistily transparentnost a ukončily, nikoli změnily své režimy občanství a pobytu pro investory; vyzývá Komisi, aby v příslušném případu porušení co nejdříve vydala odůvodněné stanovisko;

15.

konstatuje, že ochrana investigativních novinářů a oznamovatelů má pro společnost prvořadou důležitost; bere na vědomí klíčovou úlohu mezinárodních a maltských organizací občanské společnosti a novinářů v dalším vyšetřování případu Daphne Caruanové Galiziové; vyzývá maltské orgány, aby za každou cenu a za všech okolností zajistily ochranu osobní bezpečnosti a živobytí, a tím i nezávislost novinářů a oznamovatelů; vyzývá maltské orgány, aby urychleně provedly směrnici (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (6);

16.

vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpis EU regulující strategické žaloby proti účasti veřejnosti s cílem chránit novináře před šikanózními soudními řízeními; vyzývá maltské orgány, aby mezitím přijaly vnitrostátní právní úpravu těchto žalob; zdůrazňuje, že v souvislosti s bojem proti korupci a nesprávným úředním postupům by investigativní žurnalistice, jako nástroji veřejného zájmu, měla být věnována zvláštní pozornost a finanční podpora; zdůrazňuje, že pro řešení případů porušování svobody tisku a sdělovacích prostředků jsou zapotřebí mechanismy rychlé reakce a také fond pro přeshraniční investigativní žurnalistiku;

17.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy a prezidentovi Maltské republiky.

(1)  Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 29.

(2)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 107.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0103.

(4)  Rozsudek ze dne 20. dubna 2021, Repubblika v. Il-Prim Ministru, C-896/19, ECLI:EU:C:2021:311.

(5)  „Zvláštní zpráva: finanční stopa ve vyšetřování vraždy Daphne sahá až do Číny“ (Special Report: Money trail from Daphne murder probe stretches to China), Reuters, 29. března 2021.

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/69


P9_TA(2021)0155

Pandemie COVID-19 v Latinské Americe

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o pandemii COVID-19 v Latinské Americe (2021/2645(RSP))

(2021/C 506/10)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

s ohledem na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 11. března 2020, v němž rozšíření onemocnění COVID-19 prohlásila za pandemii,

s ohledem na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 30. ledna 2020, v němž uvedla, že šíření onemocnění COVID-19 představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu,

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva (1),

s ohledem na zprávu Evropské investiční banky nazvanou „Činnost EIB v roce 2020 – Latinská Amerika a Karibik“,

s ohledem na zprávy Panamerické zdravotnické organizace,

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z listopadu 2020 nazvanou „COVID-19 v Latinské Americe a Karibiku: Přehled reakcí vlád na krizi“,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na onemocnění COVID-19 (JOIN(2020)0011),

s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 16. září 2020 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová;

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Josepa Borrella vydané jménem Evropské unie dne 5. května 2020 o lidských právech v době koronavirové pandemie,

s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o globální reakci „týmu Evropa“ na onemocnění COVID-19,

s ohledem na závěry Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 17. až 21. července 2020 o plánu na podporu oživení a víceletém finančním rámci na období 2021–2027,

s ohledem na závěry Rady ze dne 13. července 2020 o prioritách EU v rámci OSN a 75. zasedání Valného shromáždění OSN k tématu „Prosazování multilateralismu a silná a efektivní OSN, která bude sloužit všem“,

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o zahraničně politických důsledcích rozšíření onemocnění COVID-19 (2),

s ohledem na prohlášení spolupředsedů Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika (EuroLat) ze dne 5. listopadu 2020 o komplexní a biregionální strategii EU-LAC ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19,

s ohledem na prohlášení spolupředsedů EuroLat ze dne 30. března 2020 o pandemii COVID-19,

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (3),

s ohledem na společné komuniké Evropské služby pro vnější činnost ze dne 14. prosince 2020, které bylo výsledkem neformálního setkání na ministerské úrovni EU-27 a Latinská Amerika a Karibik,

s ohledem na zprávu Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC) nazvanou „Sociální panorama Latinské Ameriky 2020“, která byla zveřejněna v roce 2021,

s ohledem na 27. iberoamerický summit hlav států a předsedů vlád, který se konal dne 21. dubna 2021 v Andoře, a na výsledné prohlášení,

s ohledem na výroční zprávy Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0204/2020),

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Deklaraci OSN o právech původních obyvatel z roku 2007 a Deklaraci OSN o obráncích lidských práv z roku 1998,

s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, přijatou dne 27. června 1989,

s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové z března 2020 o zrušení sankcí vůči zemím v zájmu boje proti pandemii,

s ohledem na vystoupení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové dne 15. dubna 2021 v nadaci Fiocruz,

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, a na cíle udržitelného rozvoje,

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem mají strategický a zásadní význam; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika patří k regionům nejvíce zasaženým onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika představuje 8,4 % světové populace, ale v současnosti na ni v celosvětovém měřítku připadá více než pětina úmrtí na koronavirus;

B.

vzhledem k tomu, že reakce na pandemii COVID-19 byla celosvětově různorodá, a to i v Latinské Americe; vzhledem k tomu, že všechny země vyhlásily všeobecný výjimečný stav;

C.

vzhledem k tomu, že prioritou nyní musí být obnovení důvěry v to, že multilaterální instituce budou schopny poskytovat globální odpovědi, a to tím, že pokročí v jednáních o iniciativě WTO v oblasti obchodu a zdraví týkající se onemocnění COVID-19 a souvisejících zdravotnických výrobků;

D.

vzhledem k tomu, že ničivý dopad pandemie COVID-19 na obou stranách Atlantiku vyžaduje úzkou spolupráci mezi WTO, WHO, orgány OSN a Světovou bankou, která je nezbytným předpokladem pro zvládnutí krize a zajištění solidarity; vzhledem k tomu, že je třeba reagovat globálně a koordinovaně, aby bylo možné čelit velkým výzvám, které s sebou nese udržitelné, ekologické a digitální oživení, přičemž toto oživení musí být také inkluzivní, spravedlivé a odolné;

E.

vzhledem k tomu, že dopady pandemie a opatření přijatá v reakci na ni zvýšily potřebu likvidity v zemích regionu, aby mohly čelit krizové fázi; vzhledem k tomu, že tyto faktory vedou růstu míry zadlužení a vlády čelí zvýšeným veřejným výdajům a hrozí jim platební neschopnost; vzhledem k tomu, že lepší přístup k likviditě a snižování dluhu musí být propojen se střednědobými a dlouhodobými rozvojovými cíli, a tedy s iniciativami zaměřenými na dosažení většího pokroku;

F.

vzhledem k tomu, že iniciativa COVAX, koordinovaná Světovou aliancí pro očkování a imunizaci (GAVI), Koalicí na podporu inovací v oblasti připravenosti na epidemii (CEPI) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), dosud podala přibližně 38 milionů dávek; vzhledem k tomu, že v rámci iniciativy COVAX je jednoznačně zapotřebí posílit výrobní a distribuční kapacitu;

G.

vzhledem k tomu, že prvního kola distribuce dodávek vakcín COVAX se účastní 31 zemí Latinské Ameriky a Karibiku, které by v nadcházejících měsících měly obdržet více než 27 milionů dávek;

H.

vzhledem k tomu, že cílem iniciativy COVAX je podporovat a bránit celosvětový přístup k bezpečným, vysoce kvalitním, účinným a cenově dostupným očkovacím látkám; poukazuje na to, že v roce 2021 COVAX zabezpečil vakcíny pouze pro 20 % světové populace, a proto je třeba zvýšit výrobu a distribuci očkovacích látek jak v Evropě, tak v Latinské Americe;

I.

vzhledem k tomu, že Latinská Amerika vstoupila do roku 2020 jako region s nejvyšší mírou nerovnosti, což se v důsledku pandemie ještě zhoršilo; vzhledem k tomu, že do konce roku 2020 vzrostla míra chudoby na 209 milionů, což představuje dalších 22 milionů lidí, kteří se ocitli v chudobě, zatímco počet osob žijících v extrémní chudobě vzrostl o 8 milionů z celkového počtu 78 milionů; vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie COVID-19 se v regionu zhoršily jak indexy nerovnosti, tak i míra zaměstnanosti a účast na trhu práce, a to především u žen a navzdory mimořádným opatřením sociální ochrany, která jednotlivé země přijímají, aby tento vývoj zvrátily;

J.

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 neúměrně postihuje země s nízkými a středními příjmy a rozvojové země a skupiny obyvatel ve zranitelných situacích, včetně žen a dívek, starších osob, menšin a domorodých komunit, což zpochybňuje dosažené výsledky v oblasti zdraví a rozvoje, a brání tak dosažení cílů udržitelného rozvoje;

K.

vzhledem k tomu, že krize způsobená pandemií COVID-19 prohlubuje nerovnost mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika patří k regionům s nejvyšší mírou násilí na základě pohlaví, která se během pandemie dále zvýšila, neboť opatření omezující volný pohyb vedla k výraznému zvýšení počtu případů domácího násilí, znásilnění a vražd žen; vzhledem k tomu, že během pandemie není prioritou sexuální a reprodukční zdraví, což vytváří závažnou překážku pro právo na zdraví a ohrožuje životy žen a dívek v regionu;

L.

vzhledem k tomu, že onemocněním COVID-19 bylo silně zasaženo domorodé obyvatelstvo, a to z důvodu nedostatečného přístupu k čisté vodě, hygienickým zařízením, zdravotním službám a sociální podpoře a z důvodu neexistence mechanismů na ochranu jejich práv na zdraví a živobytí, které by byly vhodné z kulturního hlediska;

M.

vzhledem k tomu, že v některých zemích Latinské Ameriky stejně jako v mnoha jiných částech světa, sloužila pandemie COVID-19 rovněž jako záminka pro represe, vedla nepřiměřeným omezením shromažďování i jiných aktivit politické opozice a občanské společnosti; vzhledem k tomu, že státní zásahy často narušují všechna základní lidská práva, včetně občanských politických, sociálních, hospodářských a kulturních práv těch, kteří se nacházejí v neohroženější situaci; vzhledem k tomu, že omezení spojená s onemocněním COVID-19 měla rovněž dopad na svobodu projevu;

N.

vzhledem k tomu, že v důsledku opatření souvisejících s pandemií COVID-19 je práce novinářů v tomto regionu stále obtížnější, pokud jde o omezování fyzického přístupu a omezený kontakt se státními orgány, což se dotýká zejména jejich činnosti v boji proti stále častějším dezinformacím; vzhledem k tomu, že k důležitým faktorům šíření pandemie v Latinské Americe patří dezinformace na internetu, falešné zprávy a pseudověda a jsou součástí „infodemie“, jak ji definuje Světová zdravotnická organizace; vzhledem k tomu, že konkrétní příklady těchto dezinformací sahají od šíření různých „zázračných léků“ proti onemocnění COVID-19 až po politické a útoky a nenávistné kampaně namířené proti určitým komunitám a menšinám; vzhledem k tomu, že při šíření dezinformací a pseudovědy hrají významnou úlohu sociální sítě;

O.

vzhledem k tomu, že vlády některých států čelí silné kritice za to, že se v době pandemie COVID-19 vydaly nebezpečnou politickou cestou, vzdorovaly regionálním a místním zdravotním iniciativám a vyhrožovaly, že do regionů, které uvalily místní omezení volného pohybu osob, vyšlou armádu, který by tato omezení zrušila, a vzhledem k tomu, že tyto vlády jsou rovněž obviňovány z toho, že nerespektují základní směrnice WHO ani osvědčené postupy v oblasti řízení pandemií či vědecky podložené pokyny v oblasti veřejného zdraví;

1.

znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad ničivým dopadem pandemie COVID-19 na evropský i latinskoamerický kontinent a vyjadřuje solidaritu se všemi oběťmi a jejich rodinami, jakož i se všemi, kteří byli postiženi následky zdravotních, hospodářských a sociálních krizí;

2.

vyjadřuje velkou vděčnost zdravotnickým pracovníkům v tomto regionu za jejich práci, kterou vykonají navzdory velkým tlakům a rizikům, jež jsou s pandemií koronaviru spojeny;

3.

vyzývá vlády obou regionů, tedy orgány EU a orgány latinskoamerického integračního procesu, aby posílily meziregionální spolupráci a zlepšily připravenost a schopnost reakce, zvýšily ochranu příjmů a zlepšily přístup k základní zdravotní péči a účinné řízení rozsáhlých plánů očkování;

4.

vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s orgány latinskoamerických zemí, které potřebují pomoc, a aby v boji proti pandemii využily mechanismus civilní ochrany EU a další nástroje solidárního financování, které jsou k dispozici ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027; dále vyzývá Komisi, aby s využitím programu Horizont Evropa a dalších programů a fondů EU podporovala vědeckou spolupráci mezi zeměmi Latinské Ameriky a EU, zejména v oblasti zdraví a inovací; vítá nové iniciativy pro regionální spolupráci v oblasti zdraví, jako je zřízení nadnárodního institutu pro infekční nemoci;

5.

vyzývá všechny země a vlády, aby bez zbytečného odkladu zajistily bezplatný přístup k očkovacím látkám pro všechny obyvatele, aby zajistily dostatečné dodávky očkovacích látek, podporovaly rovný přístup k vakcínám a co nejrychleji pokračovaly v očkovacích programech, které nyní probíhají; navrhuje proto, aby byly posíleny regionální či subregionální koordinační mechanismy s cílem zjednodušit proces nákupu očkovacích látek, zefektivnit jejich distribuci a zintenzivnit výzkum na podporu jejich vývoje a výroby;

6.

vyzývá mezinárodní společenství, aby zvýšilo úsilí o posílení distribuční kapacity iniciativy COVAX a podpořilo plné financování předběžného tržního závazku COVAX;

7.

bere na vědomí vedoucí úlohu EU a jejích členských států v úsilí o zajištění spravedlivého a rovného přístupu k bezpečným a účinným očkovacím látkám v zemích s nízkými a středními příjmy prostřednictvím mechanismu COVAX, včetně nedávného oznámení o poskytnutí dodatečného příspěvku ve výši 500 milionů EUR, jímž se finanční příspěvek EU na iniciativu COVAX zvýšil na celkem jednu miliardu EUR v přímých grantech a zárukách; konstatuje, že Komise, Evropská investiční banka a členské státy EU přislíbily poskytnout na nástroj COVAX více než 2,2 miliardy EUR, takže se EU stala jedním z jeho hlavních přispěvatelů;

8.

naléhavě vyzývá latinskoamerické země, aby očkovací látky poskytovaly všem bez ohledu na migrační status, aby urychleně přijaly opatření ke zlepšení distribuce očkovacích látek nelegálním migrantům a uprchlíkům, jakož i lidem, kteří pracují v neformálním sektoru a žijí v neformálních osadách, a aby umožnily osobám, které nemají vnitrostátní průkaz totožnosti, registraci k očkování bez jakýchkoli administrativních prodlev; v tomto ohledu oceňuje opatření, jako je statut dočasné ochrany pro venezuelské migranty v Kolumbii nebo probíhající relokační operace „Operação Acolhida“ v Brazílii;

9.

bere na vědomí, že podle WHO má několik zemí v regionu potenciální kapacity pro výrobu očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, které by mohly být rozšířeny, pokud by došlo k přenosu technologií;

10.

naléhavě vyzývá vlády jednotlivých států, aby při provádění opatření proti šíření onemocnění COVID-19 zachovávaly nejvyšší úroveň dodržování lidských práv; žádá, aby opatření přijatá v reakci na ohrožení zdraví byla přiměřená, nezbytná a nediskriminační; odsuzuje represivní opatření přijatá v době pandemie, hrubé porušování lidských práv a špatné zacházení s obyvatelstvem, včetně nepřiměřeného používání síly ze strany státních a bezpečnostních sil;

11.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily boj proti dezinformacím na internetu, falešným zprávám a pseudovědě; vyzývá vlády obou regionů a mezinárodní organizace, aby spolupracovaly s on-line platformami s cílem nalézt účinná řešení pro boj s „infodemií“; vítá vytvoření stránek PortalCheck.org, nového internetového centra pro ověřování faktů v Latinské Americe a karibské oblasti podporovaného Evropskou unií, jehož cílem je čelit dezinformacím vznikajícím v souvislosti s onemocněním COVID-19; konstatuje však, že vlády by neměly boj proti dezinformacím zneužívat k potlačování svobody vyjadřovat politické názory a k omezování základních svobod občanů;

12.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby v zájmu pomoci zemím Latinské Ameriky lépe se připravit na budoucí pandemie zajistily na základě stávajících legislativních návrhů EU, jako je nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách, konkrétní účast EU na předávání znalostí a na provádění a plánování opatření v reakci na krize;

13.

vyjadřuje politování nad tím, že došlo ke značnému zpolitizování pandemie COVID-19, kdy je závažnost situace popírána či bagatelizována hlavami států nebo předsedy vlád, a vyzývá politické vůdce, aby jednali zodpovědně s cílem zabránit dalším eskalacím; považuje dezinformační kampaně související s pandemií za velmi znepokojivé a vyzývá příslušné orgány, aby subjekty páchající takovéto činy odhalovaly a stíhaly;

14.

vyzývá EU, její členské státy a všechny latinskoamerické státy, aby podpořily masivní vydávání zvláštních práv čerpání (SDR) Mezinárodního měnového fondu, čímž by se nejméně nákladným způsobem zvýšila likvidita zemí tohoto regionu, a aby současně podpořily rozšíření působnosti iniciativy na pozastavení dluhové služby (DSSI) skupiny G20 na země se středními příjmy;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Parlamentnímu shromáždění EU – Latinská Amerika a orgánům a parlamentům zemí Latinské Ameriky.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0307.

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0322.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/74


P9_TA(2021)0156

Bolívie a zatčení bývalé prezidentky Jeanine Añezové a dalších činitelů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Bolívii a zatčení bývalé prezidentky Jeanine Áñezové a dalších činitelů (2021/2646(RSP))

(2021/C 506/11)

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o situaci v Bolívii (1),

s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 23. října 2020, které jménem Evropské unie vydal k všeobecným volbám v Bolívii, a na prohlášení jeho mluvčího ze dne 14. března 2021 o aktuálním vývoji situace v Bolívii,

s ohledem na tiskovou zprávu o dodržování meziamerických norem pro spravedlivý proces a přístup ke spravedlnosti v Bolívii, kterou dne 16. března 2021 vydala Meziamerická komise pro lidská práva,

s ohledem na prohlášení o Bolívii ze dne 13. března 2021 připisované mluvčímu generálního tajemníka OSN,

s ohledem na prohlášení generálního sekretariátu Organizace amerických států o situaci v Bolívii ze dne 15. března 2021 a ze dne 17. března 2021,

s ohledem na politickou ústavu Bolívie,

s ohledem na Americkou úmluvu o lidských právech (pakt ze San José),

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že politická a sociální situace v Bolívii je po prezidentských volbách, které se konaly dne 20. října 2019, nadále vysoce znepokojivá; vzhledem k tomu, že během rozsáhlých násilných protestů zemřelo nejméně 35 lidí, 833 jich bylo zraněno a mnoho dalších bylo v rozporu s pravidly spravedlivého procesu zadrženo, přičemž se šíří zprávy o rozsáhlém porušování a zneužívání lidských práv; vzhledem k tomu, že prezident Evo Morales odstoupil z funkce a opustil zemi; vzhledem k tomu, že v důsledku několika rezignací došlo k vytvoření mocenského vakua a k tomu, že v souladu s ústavou prozatímně převzala prezidentský úřad druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áñezová; vzhledem k tomu, že bolivijský Mnohonárodní ústavní soud Jeanine Áñezovou ve funkci prozatímní prezidentky podpořil;

B.

vzhledem k tomu, že Jeanine Áñezová a prozatímní orgány podnikly na základě svého ústavního mandátu kroky nezbytné pro uspořádání nových demokratických, inkluzivních, transparentních a spravedlivých voleb, které se navzdory problémům spojeným s koronavirovou krizí uskutečnily v říjnu 2020; vzhledem k tomu, že v těchto volbách zvítězil kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Luis Arce, kterého za prezidenta uznala Jeanine Áñezová, jakož i mezinárodní společenství včetně Evropské unie, čímž se zajistilo transparentní a poklidné předání moci;

C.

vzhledem k tomu, že v posledních měsících bylo potvrzeno zrušení či zamítnutí několika soudních řízení vedených proti příznivcům hnutí MAS, zatímco se stupňují hrozby soudního stíhání politiků, kteří vystupují proti vládě tohoto hnutí; vzhledem k tomu, že dne 18. února 2021 Mnohonárodní shromáždění schválilo vágní nejvyšší dekret č. 4461, jímž se uděluje plošná amnestie a milost podporovatelům vlády prezidenta Arceho, kteří byli stíháni během vlády Jeanine Áñezové za trestné činy související s „politickou krizí“, jež začala v říjnu roku 2019;

D.

vzhledem k tomu, že dne 13. března 2021 byli Jeanine Áñezová, dva její ministři (bývalý ministr energetiky Rodrigo Guzmán a bývalý ministr spravedlnosti Álvaro Coimbra) a další členové prozatímní vlády z let 2019–2020 zatčeni na základě obvinění z „terorismu, podněcování ke vzpouře a spiknutí“ a státní zástupci je obvinili z účasti na převratu, ke kterému došlo v roce 2019; vzhledem k tomu, že jejich vazba byla prodloužena na šest měsíců a že bývalá prezidentka Áñezová bude v případě odsouzení potrestána odnětím svobody na 24 let; vzhledem k tomu, že má být vydán příkaz k zadržení dalších třech bývalých ministrů; vzhledem k tomu, že bývalé prezidentce Jeanine Áñezové byla ve vazbě zpočátku odpírána lékařská pomoc;

E.

vzhledem k tomu, že státní zástupci vznesli obvinění na základě žaloby bývalého člena kongresu z hnutí MAS, přičemž tvrdí, že výše uvedení „prosazovali, řídili a podporovali“ organizace, jejichž cílem bylo narušit „ústavní pořádek“ Bolívie a že „byli členy těchto organizací“; vzhledem k tomu, že státní zástupci Jeanine Áñezovou obžalovali jako prozatímní prezidentku, nikoli jako civilní osobu či osobu zastávající jinou veřejnou funkci; vzhledem k tomu, že čl. 159 odst. 11, čl. 160 odst. 6, čl. 161 odst. 7 a čl. 184 odst. 4 ústavy z roku 2009 a zákon ze dne 8. října 2010 stanoví, že pro soudní řízení týkající se prezidenta, viceprezidenta a vysokých soudních úředníků se použije zvláštní postup; vzhledem k tomu, že soudní řízení vedené státním zastupitelstvím proti prezidentce Áñezové není v souladu s bolivijským ústavním právem; vzhledem k tomu, že důkazy uvedené v doprovodné dokumentaci se zdají nejasné;

F.

vzhledem k tomu, že osoby obžalované z těchto trestných činů tvrdí, že jsou pronásledovány; vzhledem k tomu, že doposud zatčené osoby tvrdí, že o obviněních nebyly řádně informovány, ačkoli úřad generálního prokurátora zdůraznil, že příkazy k zatčení byly vydány zákonně a že k porušení práv zadržených osob nedošlo; vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv se rozhodl monitorovat činnost bolivijské policie a státního zastupitelství, aby byl zajištěn spravedlivý proces a aby bylo dodrženo právo zadržených osob na obhajobu;

G.

vzhledem k tomu, že článek 3 Meziamerické demokratické charty označuje dělbu státní moci a její nezávislost za klíčové prvky zastupitelské demokracie; vzhledem k tomu, že článek 8 paktu ze San José zdůrazňuje soudní záruky a spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace vyjádřily své znepokojení nad zneužíváním soudních mechanismů v Bolívii a nad tím, že vládnoucí strana tyto mechanismy čím dál častěji využívá jako nástroje represe; vzhledem k tomu, že nově zvolený prezident Arce přislíbil, že během jeho vlády nebude vyvíjen politický tlak na státní zástupce a soudce;

H.

vzhledem k tomu, že věrohodnost bolivijského soudního systému je ovlivněna neustálými zprávami o nedostatečné nezávislosti, rozsáhlém politickém vměšování a korupci;

I.

vzhledem k tomu, že Meziamerická komise pro lidská práva upozornila na to, že některé bolivijské protiteroristické zákony jsou v rozporu se zásadou zákonnosti, neboť obsahují mimo jiné vyčerpávající definici terorismu, která je nevyhnutelně příliš široká nebo vágní; vzhledem k tomu, že státy by měly při vymezování trestných činů zásadu zákonnosti respektovat; vzhledem k tomu, že dosud nebylo rozhodnuto o stížnostech podaných k Mnohonárodnímu ústavnímu soudu Bolívie, jež obsahují žádost, aby byly článek 123 trestního zákoníku upravující trestný čin podněcování ke vzpouře a článek 133 trestního zákoníku upravující terorismus prohlášeny za protiústavní z důvodu jejich údajného rozporu s Americkou úmluvou o lidských právech a s bolivijskou ústavou;

J.

vzhledem k tomu, že EU je dlouholetým partnerem Bolívie a měla by i nadále podporovat její demokratické instituce, posilování právního státu, lidská práva a její hospodářský a sociální rozvoj; vzhledem k tomu, že v roce 2019 a 2020 EU významně přispěla k uklidnění situace v zemi a podporovala konání voleb;

1.

odmítá a odsuzuje svévolné a nezákonné zadržování bývalé prozatímní prezidentky Áñezové, dvou jejích ministrů a dalších politických vězňů; vyzývá bolívijské orgány, aby je okamžitě propustily a stáhly politicky motivovaná obvinění, jež jsou proti nim vznesena; vyzývá k vytvoření rámce pro transparentní a nestranné soudnictví bez politického nátlaku a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby poskytly veškerou nezbytnou lékařskou pomoc k zajištění dobrých životních podmínek zadržovaných osob;

2.

zdůrazňuje, že bývalá prezidentka Áñezová splnila ve funkci druhé místopředsedkyně Senátu svou povinnost vyplývající z bolívijské ústavy, když obsadila uvolněné prezidentské křeslo po odstoupení bývalého prezidenta Eva Moralese v důsledku násilných nepokojů, které byly vyvolány pokusem o volební podvod; zdůrazňuje, že Mnohonárodní ústavní soud Bolívie s předáním moci Jeanine Áñezové souhlasil; konstatuje, že volby konané dne 18. října 2020 proběhly bez incidentů a s plnými demokratickými zárukami;

3.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že bolívijské soudnictví není nezávislé a nestranné a že se potýká s řadou strukturálních nedostatků; konstatuje, že absence jeho nezávislosti má dopad na přístup ke spravedlnosti a obecněji snižuje důvěru občanů v bolívijský soudní systém; odsuzuje politický tlak na soudnictví, aby byli stíháni političtí protivníci, a zdůrazňuje, že je důležité respektovat záruky řádného procesu a zajistit, aby soudnictví nebylo vystaveno žádnému politickému tlaku; zdůrazňuje, že oběti si zaslouží skutečnou, nestrannou spravedlnost a že všichni pachatelé by měli být pohnáni k odpovědnosti, aniž by jim byla udělena amnestie či milost z důvodu jejich politických názorů; vyzývá k plnému respektování nezávislosti jednotlivých složek státní moci a k plné transparentnosti všech soudních řízení;

4.

zdůrazňuje, že ve všech soudních řízeních musí být důsledně dodržována zásada spravedlivého procesu zakotvená v mezinárodním právu; zdůrazňuje, že by měly být poskytnuty soudní záruky zajišťující soudní ochranu a přístup ke spravedlnosti jako součást nezávislého a nestranného soudnictví, do kterého nezasahují jiné státní orgány;

5.

naléhavě vyzývá Bolívii, aby bezodkladně provedla strukturální změny a reformy soudního systému, zejména jeho složení, s cílem zajistit záruku spravedlivého a důvěryhodného soudního řízení, nestrannosti a řádného procesu; vyzývá bolívijskou vládu, aby se zabývala rozšířeným problémem korupce v zemi; vyzývá bolívijskou vládu, aby novelizovala články trestního zákoníku upravující trestný čin podněcování ke vzpouře a trestný čin terorismu, které obsahují příliš širokou definici terorismu, což může vést k porušování zásady zákonnosti a přiměřenosti;

6.

vyzývá bolívijské státní zastupitelství, aby obnovilo vyšetřování podezření z odčerpání veřejných prostředků ve výši 1,6 milionu USD Moralesovou vládou prostřednictvím neoprávněných plateb konzultační firmě Neurona;

7.

připomíná nezbytnost posíleného a účinného dialogu v rámci bolívijských orgánů s cílem prosazovat demokratické hodnoty, právní stát a dodržování lidských práv; vyzývá bolívijské orgány, aby zahájily proces usmíření s cílem zmírnit latentní napětí a nepřátelství v bolívijské společnosti;

8.

vyjadřuje znepokojení nad zoufalou sociální a politickou situací, která v Bolívii panuje od roku 2019 a dále se zhoršuje, a hluboce lituje tragédie, která postihla oběti nepokojů v Bolívii na všech stranách; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné v plné míře zajistit zákonný multietnický a mnohojazyčný charakter státu; vyzývá Bolívii, aby provedla strukturální změny a reformy, včetně jmenování nezávislého a nestranného veřejného ochránce práv, s cílem odstranit základní příčiny krizí, které v zemi vypukly;

9.

je přesvědčen, že EU a Bolívie by měly pokračovat ve vzájemné komunikaci a dialogu v rámci jednání o GSP+ a dále je rozvíjet, neboť Bolívie je jedinou zemí Andského společenství, která s EU nemá dohodu; je přesvědčen, že EU by měla nadále stát při Bolívii a být připravena dále se angažovat, pokud Bolívie učiní jasné kroky ke zlepšení situace a bude respektovat demokracii, právní stát a lidská práva;

10.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě Bolívie, Mnohonárodnímu ústavnímu soudu Bolívie, Organizaci amerických států, Meziamerické komisi pro lidská práva, Andskému parlamentu a Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, generálnímu tajemníkovi OSN a vysoké komisařce OSN pro lidská práva.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0077.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/77


P9_TA(2021)0157

Zákony proti rouhání v Pákistánu, zejména případ Šagufty Kausarové a Šafkata Emmanuela

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zákonech o rouhání v Pákistánu, zejména o případu Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla (2021/2647(RSP))

(2021/C 506/12)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Pákistánu, zejména na usnesení ze dne 20. května 2010 o náboženské svobodě v Pákistánu (1), ze dne 10. října 2013 o nedávných projevech násilí vůči křesťanům a jejich pronásledování, zejména v Maalúle (Sýrie) a Pešáváru (Pákistán), a o případu pastora Saída Ábedíního (Írán) (2), ze dne 17. dubna 2014 o Pákistánu: nedávné případy pronásledování (3), ze dne 27. listopadu 2014 o Pákistánu: zákony o rouhání (4) a ze dne 15. června 2017 o Pákistánu, zejména o situaci ochránců lidských práv a o trestu smrti (5),

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, zejména na články 6, 18 a 19 tohoto paktu,

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace,

s ohledem na připomínky mluvčího vysoké komisařky OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla, zejména na jeho tiskové informační sdělení o Pákistánu ze dne 8. září 2020,

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Pákistánu,

s ohledem na strategický plán angažovanosti EU–Pákistán z roku 2019, který stanoví dohodnutý základ pro vzájemnou spolupráci v prioritních otázkách, jako jsou demokracie, právní stát, řádná správa věcí veřejných a lidská práva,

s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře,

s ohledem na společnou zprávu Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. února 2020 o všeobecném systému preferencí na období 2018–2019 (JOIN(2020)0003), a zejména na odpovídající posouzení Pákistánu v souvislosti se zvláštním pobídkovém opatřením EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) (SWD(2020)0022),

s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení z roku 2013,

s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti z roku 2013,

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že od roku 1986 platí kontroverzní pákistánské zákony o rouhání v současné podobě, podle nichž se rouhání proti proroku Muhammadovi trestá smrtí nebo doživotním vězením;

B.

vzhledem k tomu, že pákistánské zákony o rouhání navzdory tomu, že nikdy nevedly k oficiálním popravám, podněcují k obtěžování obviněných osob, násilí vůči nim a k jejich vraždám; vzhledem k tomu, že lidé, kteří jsou obviněni z rouhání, se musí bát o život bez ohledu na výsledek soudních řízení; vzhledem k tomu, že je všeobecně známo, že pákistánské zákony o rouhání jsou často zneužívány falešnými obviněními, která slouží osobním zájmům žalobce;

C.

vzhledem k tomu, že kvůli pákistánským zákonům o rouhání je pro náboženské menšiny nebezpečné svobodně se projevovat nebo se otevřeně účastnit náboženských úkonů; vzhledem k tomu, že místo toho, aby tyto zákony chránily náboženské komunity, vytvářejí v pákistánské společnosti atmosféru strachu; vzhledem k tomu, že v důsledku hrozeb a vražd došlo k ukončení veškerých snah o reformu těchto zákonů nebo jejich uplatňování; vzhledem k tomu, že snahy o diskuzi o této problematice v internetových i jiných sdělovacích prostředcích se často setkávají s hrozbami a zastrašováním, a to i ze strany vlády;

D.

vzhledem k tomu, že několik desítek lidí, včetně muslimů, hinduistů, křesťanů a dalších, je z důvodu obvinění z rouhání v současné době ve vězení; vzhledem k tomu, že několik obviněných bylo zabito v důsledku davového násilí; vzhledem k tomu, že na pákistánský soudní systém je vyvíjen obrovský tlak; vzhledem k tomu, že soudní jednání obvykle trvá mnoho let a má velmi negativní vliv na nevinné pákistánské občany a jejich rodiny a komunity;

E.

vzhledem k tomu, že v Pákistánu došlo za poslední rok k alarmujícímu nárůstu obvinění z rouhání na internetu i mimo něj; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto obvinění se zaměřuje na obránce lidských práv, novináře, umělce a nejvíce marginalizované osoby ve společnosti; vzhledem k tomu, že pákistánské zákony o rouhání jsou stále častěji využívány k osobnímu či politickému vyrovnávání účtů v rozporu s právem na svobodu náboženského vyznání a víry a na svobodu přesvědčení a projevu;

F.

vzhledem k tomu, že soudní řízení v případech rouhání v Pákistánu se vyznačují závažnými nedostatky; vzhledem k tomu, že k odsouzení není třeba příliš důkazů a soudní orgány přijímají obvinění často nekriticky; vzhledem k tomu, že u obviněných se často předpokládá, že jsou vinni, a musí naopak prokázat svou nevinu;

G.

vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání se vztahuje nejen na stoupence náboženství, ale také na ateisty, agnostiky a osoby bez vyznání;

H.

vzhledem k tomu, že Pákistán je smluvní stranou příslušných mezinárodních dohod o lidských právech, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, které obsahují ustanovení o právu na život, právu na spravedlivý proces, rovnosti před zákonem a zákazu diskriminace;

I.

vzhledem k tomu, že běžným faktorem v několika případech osob obviněných z „rouhání“ byl odklad soudních řízení a existuje podezření, že se soudci často uchylují k této taktice kvůli neochotě vynášet rozsudky, které obžalovaného zprošťují obvinění; vzhledem k tomu, že osoby pracující v pákistánském systému trestního soudnictví, včetně právníků, policie, státních zástupců a soudců, často nemohou vykonávat svou práci účinně, nestranně a bez obav; vzhledem k tomu, že se svědci a rodiny obětí musí ze strachu před odvetou skrývat;

J.

vzhledem k tomu, že se situace v Pákistánu v roce 2020 nadále zhoršovala, neboť vláda systematicky prosazovala zákony o rouhání a nechránila náboženské menšiny před zneužíváním ze strany nestátních subjektů, přičemž došlo k prudkému nárůstu cíleného zabíjení, obvinění z rouhání, nucených konverzí a nenávistných projevů vůči náboženským menšinám, včetně ahmadijů, šíitských muslimů, hinduistů, křesťanů a sikhů; vzhledem k tomu, že únosy, nucená konverze k islámu, znásilňování a nucené sňatky představovaly i v roce 2020 bezprostřední hrozbu pro ženy a děti z náboženských menšin, zejména hinduistů a křesťanů;

K.

vzhledem k tomu, že dne 2. března 2021 uplynulo 10 let od zavraždění bývalého pákistánského ministra pro záležitosti menšin Šahbáze Bhattího po výhrůžkách poté, co veřejně vystoupil proti zákonům o rouhání;

L.

vzhledem k tomu, že pákistánský manželský pár Šagufta Kausarová a Šafqat Immánuíl byli odsouzeni k smrti pro obvinění z rouhání v roce 2014; vzhledem k tomu, že tato obvinění byla založena na tom, že údajně zaslali textové zprávy urážející proroka Mohameda z telefonního čísla registrovaného na Šaguftu Kausarovou osobě, jež pár z rouhání obvinila;

M.

vzhledem k tomu, že důkazy, na jejichž základě byl pár odsouzen, lze považovat za velmi pochybné; vzhledem k tomu, že jejich negramotnost je v rozporu s předpokladem, že mohli poslat textové zprávy; vzhledem k tomu, že telefon, z něhož byly zprávy údajně poslány, nebyl zajištěn pro vyšetřování; vzhledem k tomu, že pár byl údajně ve sporu s osobou, jež je obvinila, již dlouho před podáním obvinění; vzhledem k tomu, že existují důvody k přesvědčení, že pár byl mučen;

N.

vzhledem k tomu, že pár byl držen ve vězení během rozhodování soudu o jejich odvolání proti trestu smrti; vzhledem k tomu, že slyšení k jejich odvolání mělo proběhnout v dubnu 2020, šest let po jejich odsouzení, ale bylo mnohokrát odloženo, naposledy dne 15. února 2021;

O.

vzhledem k tomu, že pár byl po svém odsouzení oddělen od svých čtyř dětí;

P.

vzhledem k tomu, že Šafqat Immánuíl trpí následky poškození páteře po nehodě z roku 2004 a nedostává se mu ve vězení náležité lékařské péče; vzhledem k tomu, že Šagufta Kausarová je izolována v ženské věznici a trpí v důsledku své situace depresemi;

Q.

vzhledem k tomu, že vrchní soud v Lahore případ několikrát odložil a vzhledem k tomu že právník páru Sajf ul Malúk velmi aktivně usiloval o to, aby se případ Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla konečně dostal k soudnímu slyšení a aby bylo konečně dodrženo jejich právo na spravedlivý proces;

R.

vzhledem k tomu, že podle Pákistánského střediska po sociální spravedlnost bylo mezi rokem 1987 a únorem 2021 trestně stíháno podle zákonů o rouhání 1 855 osob, přičemž nejvyšší počet obviněných byl zaznamenán v roce 2020;

S.

vzhledem k tomu, že v dubnu 2017 byl zabit rozhořčeným davem muslimský student Mašál Chán, protože údajně vystavil na internetu rouhavý obsah, o čemž nebyl nalezen jediný důkaz; vzhledem k tomu, že v březnu 2013 byl zatčen Džunajd Hafíz, vysokoškolský učitel na univerzitě Baháuddín Zakaríja, za to, že měl údajně rouhavé poznámky, po dobu pěti let svého procesu byl držen v samovazbě, byl shledán vinným z rouhání a v prosinci 2019 odsouzen k smrti pákistánskými soudy; vzhledem k tomu, že experti OSN v oblasti lidských práv odsoudili tento rozsudek, jako „hru na spravedlnost“, která je v rozporu s mezinárodním právem;

T.

vzhledem k tomu, že vzrůstají útoky online i off-line na novináře a organizace občanské společnosti, zejména proti ženám a nejvíce marginalizovaným členům společnosti, včetně příslušníků náboženských menšin, chudších lidí a osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že takové útoky často zahrnují falešná obvinění z rouhání a mohou vést k fyzickým útokům, zabíjení, svévolnému zatčení a věznění;

U.

vzhledem k tomu, že Pákistán od roku 2014 těží z obchodních preferencí v rámci programu GSP+; vzhledem k tomu, že z této jednostranné obchodní dohody má tato země značný prospěch; vzhledem k tomu, že status GSP+ je udílen spolu se závazkem ratifikovat a provést 27 mezinárodních, úmluv včetně závazku zaručit lidská práva a náboženskou svobodu;

V.

vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém posledním hodnocení Pákistánu s ohledem na program GSP+ ze dne 10. února 2020 vyjádřila řadu závažných obav ohledně stavu lidských práv v Pákistánu, zejména pokud jde o nedostatečný pokrok v omezování rozsahu a provádění trestu smrti;

W.

vzhledem k tomu, že pokračující používání zákona o rouhání v Pákistánu probíhá za celosvětového nárůstu omezování náboženské svobody a svobody projevu spojené s náboženstvím a přesvědčením; vzhledem k tomu, že v březnu 2019 zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení citoval případ Ásii Bíbí mezi příklady nového ožívání zákonů proti rouhání a odpadlictví a využívání zákonů o veřejném pořádku na omezení vyjádření považovaných za urážlivá pro náboženské komunity;

X.

vzhledem k tomu, že opakované a politováníhodné útoky radikálních pákistánských skupin proti francouzským orgánům a nedávná prohlášení pákistánské vlády kvůli rouhání vyeskalovaly od reakce francouzských orgánů na teroristický útok proti francouzskému učiteli zaměřené na obranu svobody projevu, což vedlo francouzské orgány dne 15. dubna 2021, aby doporučily svým státním příslušníkům dočasně opustit Pákistán; vzhledem k tomu, že člen vládnoucí strany předložil dne 20. dubna 2021 Národnímu shromáždění Pákistánu usnesení, v němž mimo jiné požadoval rozpravu o vypovězení francouzského velvyslance;

1.

vyjadřuje znepokojení nad zdravotním stavem a životními podmínkami Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla a naléhavě vyzývá pákistánské orgány, aby jim zajistily okamžitě odpovídající lékařskou péči; vyzývá pákistánské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily Šafqata Immánuíla a Šaguftu Kausarovou a zrušily nad nimi rozsudek smrti;

2.

vyjadřuje politování nad tím, že odvolání Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla je stále odkládáno; vyzývá vrchní soud v Lahore, aby vydal rozhodnutí co nejdříve a rozumně odůvodnil jakékoli další odložení;

3.

konstatuje, že Šafqat Immánuíl je držen ve vězeňské nemocnici kvůli závažnosti jeho stavu a podrobil se dvěma zákrokům mimo faisalabadské vězení; vyjadřuje politování nad skutečností, že pár je vězněn více než sedm let, jsou izolování jeden o druhého a od svých rodin; vyzývá proto vládu Pákistánu, aby zajistila ve svých věznicích důstojné a humánní podmínky;

4.

je znepokojen pokračujícím zneužíváním právních předpisů o rouhání v Pákistánu, jež vyostřují stávající náboženská rozdělení, a tak živí klima náboženské netolerance, násilí a diskriminace; zdůrazňuje, že pákistánské právní předpisy o rouhání jsou neslučitelné s mezinárodním humanitárním právem a jsou stále více používány proti zranitelným menšinám včetně šíitů, ahmádíjů, hinduistů a křesťanů; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby tyto zákony a jejich používání přehodnotila a nakonec zrušila; vyzývá k tomu, aby byli soudci, obhájci a svědkové obhajoby chráněni ve všech tzv. případech rouhání;

5.

naléhavě vyzývá Pákistán, aby zrušil oddíl 295-B a C svého trestního zákoníku, dodržoval v celé zemi právo na svobodu myšlení, svědomí, náboženství a projevu a účinně zakázal používání zákonů týkajících se rouhání; vyzývá dále pákistánskou vládu, aby novelizovala akt proti terorismu z roku 1997, aby bylo zajištěno, že případy rouhání nebudou projednávány u protiteroristických soudů, a aby v případech údajného rouhání zajistila možnost propuštění na kauci;

6.

zdůrazňuje, že se v případě svobody náboženství nebo vyznání, svobody slova a projevu a práv menšin jedná o lidská práva, která jsou zakotvena v pákistánské ústavě;

7.

vyzývá pákistánskou vládu, aby jednoznačně odsoudila podněcování k násilí a diskriminaci náboženských menšin v zemi; vyzývá ji dále, aby zavedla účinné procesní a institucionální záruky na úrovni vyšetřování, stíhání a soudního řízení, které by do doby, než budou zákony o rouhání zrušeny, zabránily jejich zneužívání; s politováním konstatuje, že v Pákistánu stále dochází k diskriminaci náboženských menšin, včetně křesťanů, ahmadíjských muslimů, šíitů a hinduistů, a k používání násilí vůči nim; připomíná davový útok na komunitu ahmadíjů, k němuž v návaznosti na obvinění z rouhání vznesené proti jejímu členovi Aqibu Salímovi, jehož soud zprostil obvinění, došlo v roce 2014 ve městě Gudžránwala a který vyústil v úmrtí tří členů této komunity, včetně dvou dětí; konstatuje, že byl zaveden požadavek, že obvinění před registrací daného případu může vyšetřovat pouze policejní důstojník minimálně ve funkci komisaře;

8.

je znepokojen tím, že v Pákistánu jsou zákony o rouhání často zneužívány ke vznášení falešných obvinění z nejrůznějších důvodů, mj. za účelem vyřešení osobních sporů nebo získání ekonomických výhod; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby tomu věnovala patřičnou pozornost a následně tyto zákony zrušila; jednoznačně odmítá údajné prohlášení pákistánského státního ministra pro parlamentní záležitosti Alího Chána, který vyzval k tomu, aby byly osoby, jež se dopustily rouhání, sťaty;

9.

naléhavě vybízí všechny zaměstnance EU a diplomatické pracovníky, aby s cílem poskytnout ochranu a podporu Šaguftě Kausarové a Šafqatu Immánuílovi dělali vše, co je v jejich silách, včetně navštěvování soudních řízení, podávání žádostí o návštěvy ve věznici a vedení rozhodného trvalého dialogu s orgány, které jsou do případu zapojeny;

10.

vyzývá členské státy, aby Šaguftě Kausarové, Šafqatu Immánuílovi, jejich právnímu zástupci Saifovi ul-Malúkovi a dalším osobám, které byly obviněny za pokojné uplatňování svých práv, včetně obránců lidských práv, usnadnily vydání nouzových víz a nabídly jim mezinárodní ochranu, pokud by museli opustit Pákistán;

11.

je mimořádně znepokojen stále častějšími útoky na novináře, členy akademické obce a organizace občanské společnosti, zejména útoky proti ženám a menšinám, k nimž dochází na internetu i mimo něj; naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby přijala okamžité kroky, které by zajistily bezpečnost novinářů, obránců lidských práv a náboženských organizací, a aby provedla urychlené účinné vyšetřování, aby bylo zajištěno dodržování zásad právního státu a aby byli pachatelé postaveni před soud;

12.

vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby okamžitě prověřily, zda má Pákistán vzhledem k současným událostem nárok na status GSP+ a zda existuje dostatečný důvod k zahájení postupu vedoucího k dočasnému zrušení tohoto statusu a výhod, které jsou s ním spojeny, a aby Evropský parlament o této záležitosti co nejdříve informovaly;

13.

vyzývá ESVČ a Komisi, aby s cílem pomoci náboženským komunitám a vyvíjet nátlak na pákistánskou vládu, aby se více zasadila o ochranu náboženských menšin, využily veškerých nástrojů, které mají k dispozici, a to i nástrojů, jež jsou formulovány v obecných zásadách EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;

14.

naléhavě vyzývá ESVČ a členské státy, aby Pákistán i nadále podporovaly při reformě soudnictví a budování kapacit, aby bylo zjištěno, že nižší soudy budou schopny urychleně projednávat případy zadržených osob a vylučovat případy rouhání, které nejsou podloženy dostatečně spolehlivými důkazy;

15.

vítá konání dialogu mezi jednotlivými náboženstvími v Pákistánu, a naléhavě vyzývá ESVČ a delegaci EU, aby i nadále podporovala Pákistánskou národní mírovou radu pro mezináboženskou harmonii při pořádání těchto pravidelných iniciativ s náboženskými vůdci, mj. vůdci náboženských menšin, kterým se dostává podpory od náboženských organizací, organizací občanské společnosti, odborníků na lidská práva a právníků s touto specializací i od členů akademické obce; vyzývá dále delegaci EU a zastupitelství členských států, aby i nadále podporovaly nevládní organizace v Pákistánu, které jsou zapojeny do sledování situace v oblasti lidských práv a které poskytují obětem náboženského a genderově podmíněného násilí podporu;

16.

naléhavě vyzývá Pákistán, aby zintenzivnil svou spolupráci s mezinárodními orgány zabývajícími se problematikou lidských práv, mj. s Výborem OSN pro lidská práva, tak aby mohl uplatnit veškerá příslušná doporučení a aby zlepšil sledování pokroku při dosahování mezinárodních ukazatelů a informování o něm;

17.

domnívá se, že násilné demonstrace a útoky proti Francii jsou nepřijatelné; je hluboce znepokojen protifrancouzskými náladami v Pákistánu, které vedly k tomu, že francouzští občané a francouzské společnosti museli dočasně tuto zemi opustit;

18.

vítá nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu Pákistánu zakázat popravování vězňů trpících duševním onemocněním; znovu zdůrazňuje, že Evropská unie jednoznačně odmítá trest smrti, a to ve všech případech bez výjimky; vyzývá ke všeobecnému zrušení tohoto trestu; vyzývá pákistánské orgány, aby zmírnily trest všem osobám, které čeká trest smrti, aby bylo zajištěno dodržování jejich práva na spravedlivý proces, které je mezinárodně uznáváno a chráněno ústavou;

19.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Pákistánu.

(1)  Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 147.

(2)  Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 82.

(3)  Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 75.

(4)  Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 40.

(5)  Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 109.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/82


P9_TA(2021)0159

Rusko: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruský útok v České republice

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice (2021/2642(RSP))

(2021/C 506/13)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,

s ohledem na Chartu OSN, Úmluvu OSN o mořském právu, Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod,

s ohledem na soubor opatření k provádění minských dohod, který byl přijat a podepsán v Minsku dne 12. února 2015 a který jako celek podpořila rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2202 (2015) ze dne 17. února 2015,

s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 ze dne 18. března 2021 o Ukrajině a na jejich společné prohlášení s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. dubna 2021 o Ukrajině,

s ohledem na setkání francouzského prezidenta, ukrajinského prezidenta a německé kancléřky dne 16. dubna 2021 kvůli posilování ruské vojenské přítomnosti,

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku učiněná jménem EU dne 18. dubna 2021 o zhoršujícím se zdravotním stavu Alexeje Navalného,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 68/262 ze dne 27. března 2014„Územní celistvost Ukrajiny“, rezoluce Valného shromáždění OSN 71/205 ze dne 19. prosince 2016, 72/190 ze dne 19. prosince 2017, 73/263 ze dne 22. prosince 2018, 74/168 ze dne 18. prosince 2019 a 75/192 ze dne 16. prosince 2020„Stav lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“ a na rezoluce Valného shromáždění OSN 74/17 ze dne 9. prosince 2019 a 75/29 ze dne 7. prosince 2020„Problém militarizace Autonomní republiky Krym a ukrajinského města Sevastopol a částí Černého a Azovského moře“,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1),

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, a zejména na hlavu II této dohody o politickém dialogu a sblížení v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (2),

s ohledem na Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách ze dne 5. prosince 1994 týkající se přistoupení Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní,

s ohledem na návrh Ukrajiny ze dne 29. března 2021 na návrat k úplnému příměří navýchodní Ukrajině a na návrh společného akčního plánu pro provádění minských dohod,

s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 19. dubna 2021 o vyhoštění českých diplomatů a na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 21. dubna 2021 vyjadřující jménem EU solidaritu s Českou republikou v souvislosti s trestnou činností páchanou na jejím území,

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Ruská federace v posledních týdnech výrazně posílila svou vojenskou přítomnost na východních a severních hranicích s Ukrajinou a na okupovaném Krymu, kde se nyní nachází více než 100 000 vojáků, tanky, dělostřelecká a obrněná vozidla a další těžká technika; vzhledem k tomu, že se jedná o největší koncentraci ruských jednotek od roku 2014 a rozsah této akce a úderné kapacity svědčí o útočných úmyslech;

B.

vzhledem k tomu, že Ruská federace oznámila, že do 31. října 2021 pozastavuje právo pokojného proplutí válečných lodí a obchodních plavidel jiných zemí částí Černého moře ve směru Kerčského průlivu, čímž porušila svobodu plavby, kterou zaručuje Úmluva OSN o mořském právu, jíž je Rusko smluvní stranou; vzhledem k tomu, že se dotyčné oblasti nacházejí v teritoriálních vodách Ukrajiny, které obklopují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol;

C.

vzhledem k tomu, že uplynulo šest let od přijetí minských dohod a sedm let od protiprávní anexe Krymského poloostrova Ruskou federací a od začátku války na Ukrajině;

D.

vzhledem k tomu, že podle ukrajinských zdrojů slouží přibližně 3 000 důstojníků a vojenských instruktorů Ruské federace v ozbrojených silách tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky;

E.

vzhledem k tomu, že Ruská federace od roku 2014 usiluje o destabilizaci východní Ukrajiny prostřednictvím svých zástupných sil v obou tzv. lidových republikách; vzhledem k tomu, že tento konflikt si vyžádal více než 14 000 lidských životů a že v jeho důsledku byly vnitřně vysídleny téměř dva miliony osob;

F.

vzhledem k tomu, že Ukrajina vyzvala k uplatnění bodu 16.3 kapitoly III Vídeňského dokumentu 2011 o budování opatření ke zvýšení důvěry a transparentnosti a žádá „vysvětlení neobvyklých vojenských aktivit“ Ruské federace v blízkosti ukrajinských hranic a na okupovaném Krymu; vzhledem k tomu, že Vídeňský dokument byl v roce 2011 přijat všemi 57 členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby sloužil jako trvalý zdroj spolupráce ve vojenské oblasti; vzhledem k tomu, že Ruská federace se rozhodla, že se tohoto setkání nezúčastní;

G.

vzhledem k tomu, že členské státy OBSE se mají vzájemně informovat mimo jiné o plánech na rozmístění vojenských jednotek, předem si předávat zprávy o rozsáhlých vojenských operacích, například cvičeních, a v případě neobvyklé vojenské aktivity nebo vzrůstajícího napětí mají spolu konzultovat situaci a spolupracovat;

H.

vzhledem k tomu, že ruské ministerstvo obrany v pátek 23. dubna 2021 prohlásilo, že shromážděné jednotky se do 1. května 2021 vrátí na své stálé základny;

I.

vzhledem k tomu, že v ústavě Ruské federace je zakotveno právo na svobodu myšlení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv a právního státu se v Rusku nadále zhoršuje, jelikož ruské orgány tato práva a svobody neustále porušují; vzhledem k tomu, že Ruská federace je signatářem Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech a také členem Rady Evropy;

J.

vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2021 ruské orgány krátce zadržely a vyslýchaly jednoho z předních investigativních novinářů v Rusku Romana Anina, který je zapojen do činnosti Centra pro sledování korupce a organizovaného zločinu (OCCRP), a zabavily mu jeho telefony a dokumenty; vzhledem k tomu, že tento zásah ohrožuje rovněž jeho novinářské kolegy z OCCRP, kteří se zabývají otázkami transparentnosti a korupce, a to s ohledem na informace, k nimž má Federální bezpečnostní služba (FSB) nyní plný přístup;

K.

vzhledem k tomu, že nejznámější protikorupční aktivista a opoziční politik Ruska Alexej Navalnyj byl dne 17. ledna 2021 zadržen a dne 2. února 2021 odsouzen k trestu odnětí svobody v délce tří a půl roku za to, že údajně porušil podmínky svého podmíněného trestu v době, kdy se v Německu zotavoval po pokusu o vraždu, při němž se jej příslušníci ruských tajných služeb pokusili na území Ruské federace otrávit zakázanou bojovou chemickou látkou; vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj byl dne 12. března 2021 převezen do trestanecké kolonie v Pokrovu, kde byl opakovaně podroben mučení a nelidskému zacházení a kde následně před více než před třemi týdny zahájil protestní hladovku;

L.

vzhledem k tomu, že události několika posledních týdnů potvrdily nejhorší obavy rodiny, přátel a příznivců Alexeje Navalného i mezinárodního společenství o jeho bezpečnost a život a vedly k jeho převozu do vězeňské nemocnice poblíž Moskvy, kde zůstává v ohrožení života;

M.

vzhledem k tomu, že dne 16. února 2021 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že podle článku 39 svého jednacího řádu bude po ruské vládě požadovat propuštění Alexeje Navalného; vzhledem k tomu, že toto opatření by mělo být uplatněno s okamžitým účinkem; vzhledem k tomu, že soud vzal v úvahu povahu a míru ohrožení života Alexeje Navalného, jež je pro účely uplatnění předběžného opatření prokázáno prima facie a nahlíženo v celkovém kontextu současné vazby Alexeje Navalného;

N.

vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj v pátek 23. dubna 2021 oznámil, že na doporučení civilních lékařů postupně ukončí hladovku, kterou zahájil 31. března 2021; vzhledem k tomu, že podle rad lékařů Alexeji Navalnému by jej pokračování v hladovce ohrožovalo na životě; vzhledem k tomu, že i když bude panu Navalnému nyní poskytnuta nezbytná péče, neexistuje žádná záruka, že nebude vystaven dalšímu nelidskému či životu ohrožujícímu zacházení nebo že nebude usilováno o jeho život;

O.

vzhledem k tomu, že Rusko se v roce 2020 umístilo mezi 180 hodnocenými zeměmi na 129. místě v indexu vnímání korupce organizace Transparency International, což je nejhorší místo v Evropě; vzhledem k tomu, že protikorupční aktivisté, jako například nedávno zesnulý Sergej Magnitský a protikorupční nadace FBK vedená Alexejem Navalným v rámci vyšetřování nevysvětleného bohatství, které v průběhu let nahromadili oligarchové, důstojníci bezpečnostních složek a úředníci napojení na Kreml, částečně odhalili kleptokratické vazby mezi nimi, které sahají až do nejvyšších mocenských pater, Vladimíra Putina nevyjímaje; vzhledem k tomu, že moskevské státní zastupitelství se snaží FBK a dvě další organizace spojené s Navalným – Nadaci pro ochranu občanských práv a Navalného regionální kancelář – označit za „extremistické“, což by znamenalo, že jejich zaměstnanci by mohli být zatčeni a odsouzeni k trestům odnětí svobody od šesti do deseti let;

P.

vzhledem k tomu, že otrava Alexeje Navalného zapadá do obvyklého postupu proti Putinovým oponentům, který byl uplatněn proti Viktoru Juščenkovi, Sergeji Skripalovi a Vladimiru Kara-Murzovi a vedl k úmrtí několika vedoucích představitelů opozice, novinářů, aktivistů a zahraničních osobností, k nimž patří mimo jiné Boris Němcov, Anna Politkovská, Sergej Protazanov, Natalja Estěmirovová a Alexandr Litviněnko;

Q.

vzhledem k tomu, že Ruská federace představuje nejen vnější hrozbu pro evropskou bezpečnost, ale vede i vnitřní válku proti vlastnímu lidu v podobě systematického útlaku opozice a zatýkání na ulicích; vzhledem k tomu, že jen 21. dubna 2021 bylo zatčeno více než 1 788 pokojných demonstrantů a že od ledna 2021 bylo celkově zadrženo více než 15 000 nevinných ruských občanů;

R.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svých dvou předchozích usneseních o Rusku požadoval přezkum politiky EU vůči Rusku a jejích pěti hlavních zásad a vyzval Radu, aby neprodleně zahájila přípravy a přijala strategii EU pro budoucí vztahy s demokratickým Ruskem, která by zahrnovala širokou škálu pobídek a podmínek s cílem posílit vnitřní trendy v Rusku směřující ke svobodě a demokracii;

S.

vzhledem k tomu, že Česká republika dne 17. dubna 2021 vyhostila na základě důvodných závěrů Bezpečnostní informační služby České republiky, podle kterých byli příslušníci ruských zpravodajských služeb v činné službě zapojeni do výbuchu muničního skladu v roce 2014, při němž byli zabiti dva čeští občané a došlo k rozsáhlým materiálním škodám, 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví, včetně členů ruských zpravodajských služeb; vzhledem k tomu, že byly chladnokrevně ohroženy životy a majetek tisíců lidí žijících v okolních obcích; vzhledem k tomu, že tyto protiprávní činy spáchané na území České republiky představují zásadní porušení svrchovanosti členského státu EU zahraniční mocností; vzhledem k tomu, že v reakci na vypovězení 18 zaměstnanců velvyslanectví Českou republikou vypověděla Ruská federace 20 českých diplomatů, kterým nařídila, aby dne 19. dubna 2021 opustili Rusko; vzhledem k tomu, že v návaznosti na odmítnutí Ruska přijmout vypovězené české diplomaty zpět a v souladu s článkem 11 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích Česká republika dne 22. dubna 2021 rozhodla o vyrovnání počtu zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a počtu zaměstnanců českého velvyslanectví v Rusku a ke splnění tohoto požadavku stanovila ruskému velvyslanectví lhůtu do konce května;

T.

vzhledem k tomu, že titíž příslušníci GRU, kteří se podíleli na výbuchu v muničním skladu v České republice, byli rovněž zodpovědní za pokus o vraždu Sergeje a Julie Skripalových v roce 2018 ve Spojeném království, při kterém použili vojenskou nervově paralytickou látkou typu novičok a při němž zemřel také jeden britský občan; vzhledem k tomu, že příslušníci GRU byli rovněž obviněni z toho, že se v roce 2015 v Bulharsku pokusili zavraždit majitele zbrojařské firmy Emiliana Gebreva a další dvě osoby; vzhledem k tomu, že Rusko při vyšetřování těchto trestných činů spáchaných na území Evropské unie nespolupracuje, popírá zapojení GRU do otravy Skripalových a kryje hlavní podezřelé;

1.

podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; opakuje, že rozhodně podporuje politiku EU, která neuznává nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol; vítá veškerá omezující opatření přijatá ze strany EU v důsledku této nezákonné anexe; vyzývá k okamžitému propuštění všech ukrajinských občanů nezákonně zadržovaných a vězněných na Krymském poloostrově a v Rusku a vyjadřuje politování nad pokračujícím porušováním lidských práv na Krymu a na okupovaných územích na východní Ukrajině a nad rozsáhlým udělováním ruského občanství (vydáváním pasů) občanům v těchto oblastech; zdůrazňuje, že ruští činitelé, jejichž jednání nebo nečinnost umožnily nebo zapříčinily válečné zločiny na Ukrajině, budou muset být postaveni před mezinárodní trestní soud;

2.

vyjadřuje politování nad současným stavem vztahů mezi EU a Ruskem, který je výsledkem ruské agrese a pokračující destabilizace na Ukrajině, nepřátelského chování a přímých útoků na členské státy EU a jejich společnosti, což se projevuje mimo jiné vměšováním Ruska do volebních procesů, šířením dezinformací a nepravdivých zpráv, zákeřnými kybernetickými útoky, sabotážemi a používáním chemických zbraní, a také nad výrazným zhoršením situace v oblasti lidských práv a dodržování svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování v Rusku; důrazně odsuzuje nepřátelské chování Ruska v Evropě a vyzývá jeho vládu, aby ukončila tuto činnost, která porušuje mezinárodní zásady a normy a ohrožuje stabilitu v Evropě, což brání pokračování v programu pozitivních dvoustranných vztahů s tímto důležitým sousedem;

3.

je nadále velmi znepokojen rozsáhlým posilováním ruské vojenské přítomnosti na hranicích s Ukrajinou a v nezákonně okupované Autonomní republice Krym, které by podle ruského ministerstva obrany mělo být ukončeno; odsuzuje tyto hrozby a destabilizující kroky vedené Ruskou federací a oceňuje přiměřenou reakci Ukrajiny;

4.

domnívá se, že EU musí vyvodit závěry z hluboce znepokojivého posilování ruské vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích, které bylo od pátku 23. dubna 2021 pozastaveno; trvá na tom, že návrat ruských jednotek z hranice s Ukrajinou na jejich stálé základny musí být úplný a bezodkladný; žádá Rusko, aby okamžitě upustilo od praxe bezdůvodného posilování vojenské přítomnosti ve snaze zastrašit své sousedy a od veškerých stávajících i budoucích provokací a aby uvolnilo napětí stažením svých jednotek na jejich stálé základny v souladu se svými mezinárodními povinnostmi, jako jsou zásady a závazky OBSE týkající se transparentnosti vojenských aktivit a Vídeňský dokument; znovu opakuje, že posilování ruské vojenské přítomnosti rovněž představuje hrozbu pro evropskou stabilitu, bezpečnost a mír, a proto by dialog mezi EU a Ukrajinou o otázkách bezpečnosti měl být ambiciózní a měl by přispívat k jednotnému posuzování bezpečnostních problémů na místě; zdůrazňuje, že spřátelené země by měly poskytovat Ukrajině větší vojenskou podporu a ve větším rozsahu i obranné zbraně, což je v souladu s článkem 51 Charty OSN, který umožňuje individuální i kolektivní sebeobranu; vyzývá Rusko, aby stáhlo své jednotky z tzv. Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky a vrátilo kontrolu nad Autonomní republikou Krym a městem Sevastopol Ukrajině;

5.

naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistil, aby se Rada navzdory oznámení o přemístění ruských jednotek těmito vojenskými aktivitami i nadále zabývala a byla neustále připravena dohodnout se na dalších krocích;

6.

naléhavě vyzývá Rusko, aby dostálo svému závazku vyplývajícímu z Úmluvy OSN o mořském právu a zaručilo svobodu plavby a možnost proplout mezinárodním průplavem do přístavů v Azovském moři; vyzývá EU, aby v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími mezinárodními partnery pracovala na stálém sledování plavby všech plavidel proplouvajících Kerčským průlivem;

7.

naléhavě vyzývá Rusko a separatisty podporované Ruskem, aby dodržovali dohodu o příměří; vyzývá Rusko, aby uplatňovalo ustanovení minských dohod a aby se konstruktivně zapojilo do procesu vedeného normandskou skupinou a do činnosti třístranné kontaktní skupiny; zdůrazňuje, že je třeba nalézt politické řešení konfliktu na východní Ukrajině a posílit úlohu EU při mírovém řešení konfliktu;

8.

zdůrazňuje, že pro případ, že by se toto posilování vojenské přítomnosti v budoucnu změnilo v invazi Ruské federace na Ukrajinu, musí dát EU jasně najevo, že cena za takové porušení mezinárodního práva a norem by byla vysoká; trvá proto na tom, že za takových okolností musí být okamžitě zastaven dovoz ropy a zemního plynu z Ruska do EU, přičemž Rusko by mělo být vyloučeno z platebního systému SWIFT a měl by být zmrazen veškerý majetek oligarchů blízkých ruským orgánům a jejich rodin v EU a zrušena jejich víza;

9.

požaduje, aby EU snížila svou závislost na ruské energii, a naléhavě proto vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom;

10.

znovu vyjadřuje podporu mezinárodnímu vyšetřování okolností tragického sestřelení letadla Malajsijských aerolinií na lince MH17, které by mohlo představovat válečný zločin, a opětovně vyzývá k tomu, aby osoby, jež jsou za něj zodpovědné, byly postaveny před soud;

11.

vyzývá EU a její členské státy, aby se inspirovaly legislativním návrhem zákona Spojeného království o globální regulaci zavádějící sankce v případě korupce a dalšími obdobnými režimy a aby přijaly režim EU, který by sankcionoval korupci a který by doplnil stávající globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že členské státy EU by již neměly být místem, kde je vítán ruský majetek a investice nejasného původu; vyzývá Komisi a Radu, aby intenzivněji usilovaly o omezení strategických investic Kremlu v EU, jejichž účelem je podvratná činnost, oslabování demokratických procesů a institucí a šíření korupce; nadále trvá na tom, že členské státy, jako je například Bulharsko a Malta, musí ukončit své systémy „zlatých pasů“;

12.

vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Alexeje Navalného, jehož odsouzení je politicky motivované a je v rozporu s mezinárodními lidskoprávními závazky Ruska, a rovněž vyzývá k propuštění všech osob, které byly zadrženy během protestů uspořádaných na podporu jeho propuštění nebo jeho protikorupční kampaně; očekává, že Rusko bude s ohledem na povahu a rozsah ohrožení života Alexeje Navalného respektovat předběžné opatření Evropského soudu pro lidská práva; domnívá se, že Rusko nese odpovědnost za zdravotní stav Alexeje Navalného, a naléhavě tuto zemi vyzývá, aby vyšetřilo pokus o zavraždění Alexeje Navalného a plně spolupracovalo s Organizací pro zákaz chemických zbraní; vyzývá ruské orgány, aby zlepšily podmínky ve věznicích a vazebních zařízeních, tak aby odpovídaly mezinárodním normám; žádá o ukončení zatýkání pokojných demonstrantů a systematických útoků na opozici v souvislosti s požadavky na propuštění Alexeje Navalného; zdůrazňuje, že na všechny osoby zapojené do trestního stíhání a odsouzení Alexeje Navalného a na osoby, které jsou zodpovědné za špatné zacházení s Navalným, by měly být uvaleny sankce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv;

13.

připomíná ruským orgánům a osobně prezidentu Putinovi jakožto hlavě ruského státu, že nesou plnou odpovědnost za péči o život a tělesnou integritu Alexeje Navalného a že musí přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu jeho tělesného a duševního zdraví a dobrých životních podmínek; opět naléhavě žádá prezidenta Putina a ruské orgány, aby vyšetřili pokus o vraždu Navalného a aby odpovědné osoby postavili před soud a pohnali k odpovědnosti;

14.

odsuzuje záměr ruských orgánů prohlásit protikorupční nadaci vedenou Alexejem Navalným za extremistickou organizaci a považuje tento krok za neopodstatněný a diskriminační; zdůrazňuje, že boj proti korupci a zájem o účast ve svobodném a pluralitním veřejném diskurzu a volebním procesu je nezcizitelným právem každého jednotlivce a demokratické politické organizace a nemá nic společného s extremistickými názory;

15.

vyjadřuje upřímnou solidaritu s demokratickými silami v Rusku, které jsou odhodlány podporovat otevřenou a svobodnou společnost, a svou podporu všem jednotlivcům a organizacím, které se staly terčem útoků a represí; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby zastavily veškeré obtěžování a zastrašování opozice, občanské společnosti, sdělovacích prostředků, obránců lidských práv a práv žen a dalších místních aktivistů i veškeré útoky, které proti nim vedou, obzvláště před parlamentními volbami plánovanými na podzim 2021; vybízí EU, aby soustavně vyzývala Rusko ke zrušení nebo změně všech právních předpisů, které nejsou v souladu s mezinárodními standardy; připomíná, že jednoznačně podporuje všechny obránce lidských práv v Rusku a jejich činnost; vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států v této zemi, aby důrazněji podporovaly občanskou společnost, využily veškeré nástroje, které mají k dispozici, k intenzivnější podpoře činnosti obránců lidských práv a případně zjednodušily vydávání mimořádných víz a poskytovaly těmto osobám dočasné útočiště v členských státech EU;

16.

vyzývá ruské orgány, aby respektovaly svobodu sdělovacích prostředků a přestaly šikanovat nezávislé sdělovací prostředky, např. investigativního novináře Romana Anina, a vyvíjet na ně tlak;

17.

znovu vyzývá evropské orgány a členské státy, aby i nadále pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci a soudní řízení s organizacemi občanské společnosti, novináři, opozičními politiky a aktivisty, např. případ Alexeje Navalného;

18.

odsuzuje skutečnost, že příslušníci ruských zpravodajských služeb stojí za výbuchem zbrojního skladu ve Vrběticích v České republice, a dopustili se tak činu, který narušuje českou svrchovanost a představuje neakceptovatelný nepřátelský akt; ostře se ohrazuje proti činům, jejichž účelem je destabilizovat a ohrozit členské státy EU, a vyzývá Rusko, aby veškeré takové aktivity ukončilo, pohnalo viníky k odpovědnosti a odškodnilo rodiny občanů, kteří při útoku v roce 2014 zemřeli; zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí; vyjadřuje upřímnou solidaritu s občany i orgány České republiky v souvislosti s útokem, jež Rusko provedlo na území EU, a s neopodstatněným a nepřiměřeným vyhoštěním dvaceti českých diplomatů z Ruska; podporuje rozhodnutí českých orgánů vyrovnat počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a českého velvyslanectví v Rusku, odsuzuje následné výhrůžky Ruské federace adresované České republice a oceňuje veškeré projevy podpory a solidarity ze strany celé řady vlád členských států EU a všechny dosud nabídnuté diplomatické služby; vyzývá členské státy EU, aby po vzoru případu Skripal přistoupily ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů;

19.

odsuzuje podporu Kremlu nedemokratickým represivním režimům na celém světě, jako jsou například režimy v Íránu, Severní Koreji, Venezuele, Sýrii a Bělorusku; je hluboce znepokojen rostoucím počtem zatýkání, únosů a deportací běloruských občanů žijících v Rusku, včetně případu předsedy opoziční Běloruské lidové fronty a obyčejných lidí, kteří důrazně podporovali pokojné protesty v Bělorusku; je obzvláště znepokojen kampaní podporovanou Ruskem a zaměřenou na organizace národnostních menšin EU v Bělorusku, včetně největší organizace, Svazu Poláků v Bělorusku;

20.

odsuzuje propagandu a dezinformace v ruském tisku a jejich nepřátelské šíření v EU, stejně jako činnost ruských trollích farem, zejména těch, které v současné době vedou pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami; odsuzuje kybernetické útoky na strategické instituce české státní správy, k nimž dochází v souvislosti s ruskou vojenskou špionáží;

21.

opakuje, že jednotný postup členských států EU představuje nejlepší způsob, jak odradit Rusko od destabilizujících a podvratných akcí v Evropě; vyzývá členské státy, aby koordinovaly svůj postoj a své kroky vůči Rusku a aby vystupovaly jednotně; požaduje, aby členské státy zaujaly jednotný postoj ve Výboru ministrů Rady Evropy k tomu, že Rusko nadále nerespektuje rozsudky Evropského soudu pro lidská práva; domnívá se, že EU by měla usilovat o větší spolupráci s obdobně smýšlejícími partnery, zejména s NATO a Spojenými státy, s cílem využít všech prostředků, jež jsou dostupné na mezinárodní úrovni, k účinnému potírání ustavičného vměšování Ruska, stále agresivnějších ruských dezinformačních kampaní a hrubého porušování mezinárodního práva touto zemí, neboť toto jednání ohrožuje bezpečnost a stabilitu v Evropě;

22.

vyzývá členské státy EU, aby na rozvratnou činnost ruských zpravodajských služeb na území EU reagovaly včas a rázně a aby své přiměřené reakce úzce koordinovaly s transatlantickými partnery; doporučuje, aby členské státy prohloubily spolupráci kontrarozvědek a zintenzivnily předávání informací;

23.

vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby vypracovali novou strategii vztahů EU s Ruskem, která musí lépe podporovat občanskou společnost, posilovat mezilidské kontakty s ruskými občany, jasně vymezit hranice pro spolupráci s ruskými státními subjekty, využívat technické normy a otevřený internet k podpoře volného prostoru a k omezení represivních technologií a vyjadřovat solidaritu s východními partnery EU, mimo jiné pokud jde o bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů; zdůrazňuje, že každý dialog s Ruskem musí být založen na dodržování mezinárodního práva a lidských práv;

24.

je nesmírně znepokojen skutečností, že ruské orgány i nadále omezují práci nezávislých mediálních platforem i jednotlivých novinářů a dalších mediálních aktérů; v tomto ohledu důrazně odsuzuje rozhodnutí označit nezávislé médium Meduza za „zahraničního agenta“;

25.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny a prezidentovi, vládě a Státní dumě Ruské federace.

(1)  Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/89


P9_TA(2021)0160

Páté výročí mírové dohody v Kolumbii

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o pátém výročí mírové dohody v Kolumbii (2021/2643(RSP))

(2021/C 506/14)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na své usnesení ze dne 20. ledna 2016 o podpoře mírového procesu v Kolumbii (1),

s ohledem na obchodní dohodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé (2), podepsanou v Bruselu dne 26. července 2012, jakož i na dohodu mezi Evropskou unií a Kolumbií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (3) podepsanou dne 2. prosince 2015,

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové ze dne 1. října 2015, jímž byl Eamon Gilmore jmenován zvláštním vyslancem Unie pro otázky mírového procesu v Kolumbii,

s ohledem na Závěrečnou dohodu o ukončení ozbrojeného konfliktu a vybudování stabilního a trvalého míru uzavřenou kolumbijskou vládou a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie – Lidovou armádou (FARC-EP), jež byla podepsána dne 24. listopadu 2016,

s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o ověřovací misi OSN v Kolumbii, a zejména na zprávu ze dne 26. března 2021,

s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv v Kolumbii ze dne 10. února 2021,

s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella a komisaře Janeze Lenarčiče ze dne 9. února 2021 o rozhodnutí Kolumbie udělit status dočasné ochrany venezuelským migrantům, jakož i na prohlášení mluvčího místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. února 2021 o násilí vůči obhájcům lidských práv v Kolumbii,

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v listopadu 2021 si Kolumbie připomeneme páté výročí podpisu závěrečné dohody o ukončení ozbrojeného konfliktu a vybudování stabilního a trvalého míru mezi kolumbijskou vládou vedenou prezidentem Juanem Manuelem Santosem a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie – Lidovou armádou (FARC-EP), která ukončila konflikt, jenž trval více než 50 let, a představuje významný krok k budování stabilního a trvalého míru v této zemi; vzhledem k tomu, že si Kolumbie udržela svou demokratickou integritu i přes dlouhá období mimořádného násilí;

B.

vzhledem k tomu, že podle odhadů kolumbijského ústavního soudu bude trvat nejméně 15 let, než bude splněna závěrečná dohoda, desetileté plánování „jednotného plánu“ a stávající čtyřletý „víceletý plán investic do míru“ s prostředky ve výši téměř 11,5 miliardy USD;

C.

vzhledem k tomu, že se dne 10. března 2021 sešli prezident Kolumbie Iván Duque a předseda strany Comunes (dříve strana FARC), Rodrigo Londoño, aby projednali stav plnění závěrečné dohody; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto dialogu, který zprostředkovali zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Kolumbii a vedoucí ověřovací mise OSN v Kolumbii, zopakovaly obě strany své odhodlání plnit závěrečnou dohodu a dohodly se, že budou společně pracovat na vypracování plánu pro zbytek časového rámce, jenž je předpokládán pro její komplexní plnění, a že znásobí své úsilí o posílení opětovného začlenění bývalých bojovníků a bezpečnostní záruky pro tyto bojovníky;

D.

vzhledem k tomu, že bývalí povstalečtí bojovníci rovněž pokračují v procesu svého znovuzačlenění do civilního života, a vzhledem k tomu, že právní a ústavní systém Kolumbie schvaluje přesné reformy s cílem zajistit, aby byly závazky vyplývající z dohody plněny a mohla se z nich odvíjet budoucnost země;

E.

vzhledem k tomu, že se v závěrečné dohodě strany dohodly na zřízení „mechanismu zvláštních mírových soudů“ (JEP, španělsky Jurisdicción Especial para la Paz), včetně mj. plnění „Komplexní dohody o pravdě, spravedlnosti, odškodnění a zabránění opakování minulosti“ i dohod o odškodnění obětí, jak je uvedeno ve zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 10. února 2021; vzhledem k tomu, že Kolumbie čelí při komplexním plnění závěrečné dohody složitým výzvám, které se ještě zhoršily v důsledku pandemie COVID-19 a příchodu venezuelských migrantů a jejich přijímání;

F.

vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2021 oznámil mechanismus zvláštních mírových soudů (JEP) své první hlavní rozhodnutí, v němž obvinil osm předních vůdců bývalé organizace FARC-EP z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, což byl dosud nejzřetelnější výsledek mechanismu přechodného soudnictví v této zemi; vzhledem k tomu, že rovněž potvrdil pokrok ve vyšetřování skandálu tzv. „falešně pozitivních případů“; vzhledem k tomu, že mechanismus JEP zahájil kroky k dosažení pokroku směrem k navázání stálého a plynulého dialogu s představiteli původních obyvatel;

G.

vzhledem k tomu, že nadále dochází k významnému pokroku, který představuje příklad transformačního potenciálu mírové dohody, což poprvé zahrnuje zvláštní přístup založený na rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že komplexní program záruk pro ženské vedoucí představitelky a obránkyně lidských práv a programy na podporu žen a dívek, které jsou oběťmi násilí včetně znásilnění a únosů, by měly dosáhnout většího pokroku; vzhledem k tomu, že vzhledem k provázanosti jednotlivých kapitol dohody je nanejvýš důležité aktivně začlenit genderový přístup do všech jejích oblastí;

H.

vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že mírové rozhovory vedly k výraznému snížení počtu smrtí a ke snížení násilí v Kolumbii, je zhroucení bezpečnosti v různých regionech Kolumbie obecně považováno za překážku mírového procesu, přičemž podle údajů OSN dochází ke znepokojivému nárůstu násilí a násilných zmizení, únosů a zabíjení sociálních a domorodých vedoucích představitelů, bývalých bojovníků FARC a obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že terčem útoků a násilí jsou i bezpečnostní síly;

I.

vzhledem k tomu, že ověřovací mise OSN potvrdila, že v roce 2020 bylo zabito 73 bývalých bojovníků, čímž se počet bývalých bojovníků zabitých od podpisu mírové dohody v roce 2016 zvýšil na 248; vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) obdržel informace o zabití 120 obhájců lidských práv v minulém roce, z nichž bylo 53 případů ověřeno; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo navíc zaznamenáno 69 incidentů, při nichž došlo k velkým počtem civilních obětí, což představovalo smrt 269 civilistů včetně 24 dětí a 19 žen; vzhledem k tomu, že OSN uvedla, že je k plnění mírové dohody potřebné větší úsilí;

J.

vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN stanovil jako priority: řešení přetrvávajícího násilí vůči bývalým bojovníkům, v komunitách zasažených konfliktem, proti společenským vedoucím osobnostem a obráncům lidských práv, potřebu posílit udržitelnost procesu opětovného začlenění, upevnění integrované přítomnosti státu v oblastech zasažených konfliktem, posílení konstruktivního dialogu mezi stranami jako prostředek podpory provádění mírové dohody a potřebu posílit podmínky pro usmíření mezi stranami konfliktu;

K.

vzhledem k tomu, že v roce 2017 zahájila kolumbijská vláda formální mírová jednání se skupinou Národně osvobozenecká armáda (ELN); vzhledem k tomu, že však v lednu 2019, krátce poté, co skupina ELN na policejní akademii v Bogotě odpálila výbušniny nastražené v autě, které zabily 22 lidí, vláda prezidenta Ivána Duqueho tyto mírové rozhovory ukončila; vzhledem k tomu, že v některých departementech pokračuje dynamika konfliktů s účastí skupiny ELN, včetně střetů s jinými nelegálními ozbrojenými aktéry a s veřejnými bezpečnostními silami; vzhledem k tomu, že vláda trvá na tom, že možnost obnovení rozhovorů závisí na tom, zda skupina ELN ukončí své násilné akce včetně únosů, náboru dětí a pokládání min, zatímco ELN trvá na svém postoji, že jakákoli taková žádost vlády se musí řešit u jednacího stolu;

L.

vzhledem k tomu, že prezident Kolumbie Iván Duque Márquez projevil velkou solidaritu, když se rozhodl nabídnout status dočasné ochrany přibližně 1 800 000 venezuelským migrantům pobývajícím v zemi a legalizovat jejich pobyt prostřednictvím dočasných migračních povolení, což jim umožní se zaregistrovat a získat lepší přístup ke státním službám, např. v systému zdravotnictví a vzdělávání, a sociálně a ekonomicky se začlenit, čímž se sníží jejich zranitelnost; vzhledem k tomu, že Kolumbie a Venezuela mají společnou, více než 2 000 kilometrů dlouhou, propustnou hranici; vzhledem k tomu, že hranice mezi Kolumbií a Venezuelou prochází především hustými lesy a složitým terénem, což svědčí nezákonné činnosti a organizovanému zločinu;

M.

vzhledem k tomu, že svěřenský fond EU pro Kolumbii uvolnil 128 milionů EUR z rozpočtu EU, 21 členských států, Chile a Spojeného království; vzhledem k tomu, že pátý strategický výbor vymezil své budoucí strategické směry dne 22. ledna 2021;

N.

vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje klíčovou úlohu v mírovém procesu, neboť sdružuje organizace na ochranu lidských práv, ženské organizace, venkovské komunity, afrokolumbijské komunity a domorodé skupiny, které vypracovaly řadu iniciativ a návrhů na místní, regionální a celostátní úrovni;

O.

vzhledem k tomu, že EU a Kolumbie udržují rámec pro úzkou politickou, hospodářskou a obchodní spolupráci ustavený v memorandu o porozumění z listopadu roku 2009 a v obchodní dohodě mezi Kolumbií a Peru na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, jejichž konečným cílem je nejen prohloubit hospodářské a obchodní vztahy mezi smluvními stranami, ale také posilovat mír, demokracii, dodržování lidských práv, udržitelný rozvoj a dobré životní podmínky občanů; vzhledem k tomu, že Kolumbie je strategickým partnerem a je klíčovým hráčem pro dosažení stability v regionu; vzhledem k tomu, že EU a Kolumbijská republika vytvořily rámec pro účast Kolumbijské republiky na operacích Evropské unie pro řešení krizí, který vstoupil v platnost dne 1. března 2020;

P.

vzhledem k tomu, že uvedený úzký vztah zahrnuje i mezinárodní spolupráci v mnohostranných záležitostech společného zájmu, jako je boj za mír a proti terorismu a obchodu s drogami;

1.

znovu vyjadřuje svou podporu mírové dohodě v Kolumbii, vítá nedávný dialog mezi stranami a oceňuje jejich politické úsilí, realismus a vytrvalost; znovu opakuje, že je připraven i nadále poskytovat veškerou politickou a finanční pomoc na podporu komplexního provádění mírové dohody a doprovázet zemi během fáze po ukončení konfliktu, v níž je i nadále zásadní účast místních komunit a organizací občanské společnosti, a řádně zohlednit priority obětí, pokud jde o pravdu, spravedlnost, odškodnění a záruky proti recidivě; opětovně vyjadřuje solidaritu se všemi oběťmi;

2.

podtrhuje, že kolumbijská mírová dohoda je často uváděna jako vzor po celém světě proto, jak odhodlaně přistupuje k řešení problémů, které konflikt způsobily, a jak se zaměřuje na práva a důstojnost obětí; připomíná, že takto složitou inovativní dohodu je třeba provádět ve všech jejích částech, neboť jsou vzájemně provázány při řešení základních příčin konfliktu; vyzývá kolumbijskou vládu, aby pokračovala v provádění všech aspektů mírové dohody;

3.

vítá pokrok, kterého Kolumbie dosáhla v oblastech, jako je celková reforma venkova, programy rozvoje venkova, prosazování práv obětí, řešení problému nelegálních drog, nahrazování zakázaných plodin, restituce půdy a opětovné sociální začlenění bývalých bojovníků, a vybízí k usilovnějšímu provádění všech aspektů mírové dohody, zejména v sociálně-ekonomických oblastech, kde bylo dosaženo menšího pokroku; zdůrazňuje, že je důležité, aby mírový proces doprovázelo odhodlání bojovat proti nerovnosti a chudobě, a to i pokud jde o nalezení spravedlivých řešení pro jednotlivce a komunity vyhnané ze svých území; domnívá se, že zvláštní podporu je třeba poskytnout skupinám, které v důsledku konfliktu utrpěly neúměrné ztráty, jako jsou afrokolumbijské a domorodé komunity; oceňuje činnost územních rad pro mír, usmíření a soužití;

4.

zdůrazňuje zásadní a historickou úlohu plánů rozvoje s územním přístupem formulovaných komunitami ve 170 obcích, jež opustilo nejvíce obyvatel a které jsou nejvíce postiženy chudobou a násilím;

5.

vítá veškerá opatření, která již byla v rámci mechanismu JEP přijata s cílem vytvářet budoucnost orientovanou na budování míru a potírání beztrestnosti, a vyzývá k tomu, aby usilovná práce v rámci tohoto mechanismu pokračovala i přes četné problémy, jako např. v souvislosti se zpožděním při provádění právních předpisů; vyzývá kolumbijské orgány, aby zachovaly autonomii a nezávislost mechanismů mírové dohody k zajištění práv obětí na pravdu, spravedlnost a odškodnění a k zabránění opakování minulosti a chránily jej jako základní nástroj k dosažení udržitelného a trvalého míru;

6.

odsuzuje zabíjení a násilí páchané vůči obráncům lidských práv, bývalým bojovníkům FARC a vedoucím představitelům společnosti a domorodého obyvatelstva; zdůrazňuje, že řešení přetrvávajícího násilí vůči těmto lidem je v Kolumbii jednou z největších výzev; upozorňuje, že konflikt eskaloval ve venkovských oblastech země, a odsuzuje násilí, které v těchto oblastech rozpoutaly hlavně nezákonné ozbrojené skupiny a organizovaný zločin napojené na obchod s drogami a nelegální těžbu; konstatuje, že byla nahlášena řada případů násilného vysídlení, nuceného náboru, sexuálního násilí spáchaného na dětech a ženách, masakrů, mučení a dalších zvěrstev a útoků na etnické komunity a představitele, jakož i ovlivňování veřejných orgánů; požaduje rychlé a důkladné vyšetření těchto případů a potrestání viníků; naléhavě vyzývá kolumbijský stát, aby zvýšil a zaručil ochranu a bezpečnost sociálních a politických vůdců, sociálních aktivistů, ochránců životního prostředí a obránců venkovských komunit; s velkým znepokojením vnímá problematickou situaci v departementu Cauca, o níž se hovoří v prohlášení OSN;

7.

uznává úsilí vynaložené při boji proti trestné činnosti organizovaných ozbrojených skupin a jiných organizací; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout opatření k posílení jejich ochrany, a vyzývá proto k silnější integrované přítomnosti státu na příslušném území a k tomu, aby Národní komise pro bezpečnostní záruky přijala veřejnou politiku s cílem rozbít zločinecké organizace; v této souvislosti vítá strategický plán bezpečnosti a ochrany pro opětovné začlenění osob do společnosti;

8.

vítá prodloužení platnosti zákona o obětech do roku 2031 a zvýšení rozpočtu ve prospěch více než devíti milionů osob registrovaných v Jednotném registru obětí a účinnou politickou účast skupiny FARC, nyní strany Comunes, a pokrok, jehož bylo dosaženo při opětovném začleňování téměř 14 000 bývalých bojovníků do společnosti; vítá skutečnost, že vláda odkoupila pozemky sedmi z 24 bývalých územních oblastí pro vzdělávání a opětovné začleňování do společnosti (ETCR), a poukazuje na to, že v nich byly nejen rozmístěny bezpečnostní složky, ale také zavedena opatření sociálního zabezpečení, která se vztahují na více než 13 000 bývalých bojovníků;

9.

uznává úsilí kolumbijských orgánů a vybízí je, aby více pokročily při zajišťování plného a trvalého dodržování lidských práv v souladu se svou povinností zaručit bezpečnost svých občanů; upozorňuje na snížení míry vražd, která se mezi lety 2019 a 2020 snížila z 25 na 23,7 na 100 000 obyvatel, jak potvrzuje zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva; uznává závazek vlády chránit sociální vůdce, obránce lidských práv, bývalé bojovníky a vzdálené komunity;

10.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že bývalí guerilloví bojovníci navzdory své povinnosti poskytnout informace o trasách obchodování s drogami a zdrojích financování, které podporují zločinecké skupiny napadající obránce, vůdce a bývalé bojovníky, tyto informace doposud neposkytli; vyjadřuje rovněž znepokojení nad tím, že lhůta stanovená pro předání aktiv bývalé skupiny FARC-EP pro účely náhrady pro oběti vypršela dne 31. prosince 2020 a že byla předána pouze 4 % dohodnuté částky;

11.

vybízí vládu, aby v současné hospodářské situaci přijala veškerá nezbytná opatření na podporu strukturálních změn doporučovaných OSN, které by pomohly zlepšit celkovou situaci a maximalizovat potenciál mírové dohody pro pozitivní transformaci kolumbijské situace v oblasti lidských práv; žádá občanské organizace, aby spolupracovaly na obnově mírového soužití v Kolumbii;

12.

znovu opakuje, že násilí není legitimní metodou politického boje, a vyzývá všechny, kdo jsou téhož přesvědčení, aby přijali demokracii se všemi jejími důsledky a požadavky, přičemž prvním krokem by mělo být konečné složení zbraní a prosazování vlastních názorů a cílů prostřednictvím demokratických pravidel a právního státu; v tomto smyslu vyzývá skupinu ELN, která je zařazena na unijní seznam teroristických organizací, a disidentské skupiny, které se odštěpily od FARC-EP, aby ukončily násilí a teroristické útoky namířené proti obyvatelstvu Kolumbie a aby se bez dalšího odkladu pevně a rozhodně angažovaly ve prospěch míru v Kolumbii;

13.

zdůrazňuje pokrok, jehož bylo dosaženo při odstraňování protipěchotních min ve 129 obcích, a prodloužení lhůty pro jejich odstranění do roku 2025;

14.

oceňuje pozoruhodný a bezprecedentní krok, který Kolumbie učinila s cílem udělit status dočasné ochrany přibližně 1 800 000 venezuelských migrantů pobývajících v zemi, což pomůže zaručit, aby tito migranti požívali lidských práv a tato jejich práva byla chráněna a obecně sníží jejich lidské utrpení a zároveň poskytne příležitosti pro lepší pomoc, včetně očkování proti COVID-19, ochrany a sociálního začlenění; doufá, že iniciativa EU na podporu regionálnímu úsilí o zvládnutí migrační krize připraví půdu pro silnější podporu odpovídající mimořádné solidaritě, již projevila Kolumbie, a vyzývá další členy mezinárodního společenství, aby v tomto procesu Kolumbii společně podpořili; vyzývá k důraznější reakci usilující o nalezení politického a demokratického řešení krize ve Venezuele;

15.

vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby v novém rozpočtovém období výrazně posílily svou politickou a finanční podporu Kolumbii v rámci nových nástrojů spolupráce;

16.

zdůrazňuje příspěvek EU, zejména prostřednictvím Evropského fondu pro mír v Kolumbii, který zaměřuje své zdroje na celkovou reformu venkova a opětovné začleňování do společnosti, s důrazem na rozvojové programy s územním přístupem (PDET) a formalizaci vlastnictví půdy;

17.

poukazuje na účast soukromého sektoru na podpoře obětí, opětovném začleňování, nahrazování nedovolených plodin a zavádění programů PDET ve 170 obcích; žádá Komisi, aby prohloubila součinnost mezi obchodní dohodou a novými nástroji spolupráce, jejichž cílem je zaručit přístup na evropský trh, výměny a investice za účelem zajištění udržitelnosti produktivních projektů a příjmů obyvatel, kteří jsou příjemci, a současně snížit jejich zranitelnost vůči trestné činnosti a nelegální ekonomice;

18.

domnívá se, že úspěšné provádění mírové dohody z roku 2016 jakožto příspěvku ke globálnímu míru a stabilitě bude i nadále klíčovou prioritou posílených dvoustranných vztahů prostřednictvím memoranda o porozumění, které Rada schválila v lednu tohoto roku; ve stejném duchu vybízí k další spolupráci mezi EU a Kolumbií s cílem podpořit živobytí kolumbijských i unijních občanů posílením součinnosti mezi obchodním partnerstvím mezi EU a Kolumbií a mírovou dohodou; podporuje prodloužení mandátu zvláštního vyslance pro mír v Kolumbii;

19.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, rotujícímu předsednictví EU, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Parlamentnímu shromáždění EU – Latinská Amerika a vládě a Kongresu Kolumbijské republiky.

(1)  Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 79.

(2)  Úř. věst. L 354, 21.12.2012, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 3.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/94


P9_TA(2021)0161

Evropská záruka pro děti

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Evropské záruce pro děti (2021/2605(RSP))

(2021/C 506/15)

Evropský parlament,

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na cíle stanovené v článku 3 SEU, zejména pokud jde o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu sociální spravedlnosti, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a o ochranu práv dítěte,

s ohledem na horizontální sociální doložku obsaženou v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na cíle sociální politiky vymezené v článcích 151 a 153 SFEU,

s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na které odkazuje článek 6 SEU,

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásady 1, 3, 4, 11, 14, 16, 17, 19, 20 a na jeho hlavní cíle pro rok 2030,

s ohledem na sdělení Komise o strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),

s ohledem na návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (COM(2021)0137),

s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíle 1, 2, 3, 4 a 10,

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

s ohledem na politické pokyny předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové,

s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020 (COM(2020)0440),

s ohledem na rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (COM(2011)0173),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (1),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (2)

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (3),

s ohledem na studii proveditelnosti záruky pro děti, kterou nechala vypracovat Komise,

s ohledem na písemné prohlášení 0042/2015 podle článku 136 jednacího řádu o investování do dětí přijaté v březnu 2016,

s ohledem na doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče,

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (8),

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte (9),

s ohledem na pokyny OSN k alternativní péči o děti obsažené v rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/142 ze dne 24. února 2010,

s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o sílení protiromského smýšlení a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

s ohledem na sdělení Komise přijatá s cílem vytvořit Unii rovnosti v souladu s dokumentem „Politické směry pro příští Evropskou komisi 2019–2024“, a zejména na její sdělení ze dne 24. listopadu 2020 s názvem „Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027“ (COM(2020)0758), ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565), ze dne 5. března 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152) a ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě (12),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Unie rovnosti: strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

s ohledem na společné prohlášení ministrů Rady EPSCO s názvem „Překonání chudoby a sociálního vyloučení – zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na rodiny – společné úsilí o vytvoření vyhlídek v zájmu odolných dětí“,

s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (13),

s ohledem na doporučení Komise nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění (2013/112/EU)“ (14),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU,

s ohledem na politické prohlášení OSN ze dne 15. dubna 2020 s názvem „Dopad koronavirové pandemie na děti“,

s ohledem na doporučení Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (2008/867/ES) ze dne 3. října 2008,

s ohledem na doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trhu práce,

s ohledem na doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně,

s ohledem na novou agendu dovedností,

s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení položené Radě a Komisi ohledně evropské záruky pro děti (O-000025/2021 – B9-0012/2021 and O-000026/2021 – B9-0013/2021),

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.

vzhledem k tomu, že návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje Evropská záruka pro děti, musí doplňovat strategii EU o právech dítěte, která byla jako uvedený návrh též přijata dne 24. března 2021; vzhledem k tomu, že strategie EU pro práva dítěte zahrnuje všechny stávající a budoucí iniciativy věnující se právům dítěte pod jeden ucelený politický rámec a předkládá doporučení pro vnitřní i vnější činnost EU;

B.

vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy, a nevládní organizace, jako je UNICEF, označily dětskou chudobu za potenciální příčinu porušování práv dětí i za možný výsledek tohoto porušování, a to kvůli dopadu, který tento jev má na schopnost dětí uplatňovat svá práva, a v důsledku nedodržování výše uvedených práv;

C.

vzhledem k tomu, že u dětí vyrůstajících s nedostatkem zdrojů a v nejistých rodinných podmínkách existuje větší pravděpodobnost, že pocítí chudobu a sociální vyloučení, a to s dalekosáhlými dopady na jejich rozvoj a pozdější dospělost, přičemž postrádají přístup k osvojení si odpovídajících dovedností a mají omezené možnosti zaměstnání, což posiluje začarovaný kruh mezigenerační chudoby;

D.

vzhledem k tomu, že šest kategorií osob uvedených v návrhu o záruce pro děti je nejvíce ohroženo, přičemž jim musí být věnován okamžitý ohled a péče; vzhledem k tomu, že cíle záruky by měly být chápány tak, aby se v co největší míře vztahovaly na všechny děti v Unii;

E.

vzhledem k tomu, že fenomén dětské chudoby a sociálního vyloučení jsou všudypřítomnými problémy, které se vyskytují ve všech společnostech a které se nejlépe řeší komplexními a široce pojatými politikami, jež jsou úzce cílené při svém uplatňování a široce rozkročené co do působnosti a týkají se jak dětí, tak i jejich rodin a komunit, a upřednostněním investic do vytváření nových příležitostí a řešení; vzhledem k tomu, že do řešení těchto problémů musí být zapojeny všechny části společnosti, a to od místních, regionálních, vnitrostátních a evropských orgánů až po občanskou společnost a soukromý sektor;

F.

vzhledem k výzkumům, podle nichž mohou investice do dětí, například do vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče, přinést návratnost investic na společenské úrovni nejméně čtyřikrát převyšující původní náklady na investice, aniž by byly zohledněny širší přínosy pro podniky v podobě kvalifikovaných pracovníků nebo pro systémy sociálního zabezpečení, které nejsou zatíženy dalšími výdaji na děti, jež mají přístup k nástrojům sociálního začleňování (15); vzhledem k tomu, že rozpočtové postupy by měly považovat investice do dětí za samostatnou investiční kategorii, odlišnou od běžných sociálních výdajů;

G.

vzhledem k tomu, že v roce 2019 hrozila 22,2 % (tedy téměř 18 milionům) dětí v EU chudoba či sociální vyloučení; vzhledem k tomu, že děti z rodin s nízkými příjmy, bez domova, se zdravotním postižením, z rodin migrantů, menšinového etnického původu, zejména romské děti, a děti v ústavní péči nebo nacházející se v nejistých rodinných podmínkách, rodiny s jedním rodičem, rodiny LGBTIQ+ a rodiny, v nichž nejsou rodiče přítomni kvůli zaměstnání v zahraničí, čelí vážným obtížím, jako je závažná míra neuspokojení potřeb nebo přeplnění kapacit v oblasti bydlení, překážky v přístupu k zásadním a základním službám, jako je odpovídající výživa a důstojné bydlení, které jsou klíčové pro blaho a rozvoj dětí i pro rozvoj jejich sociálních, rozpoznávacích a emočních dovedností; vzhledem k tomu, že přiměřeně vytápěné bydlení s nezávadnou vodou a hygienickým zařízením, jakož i bydlení obecně, představuje klíč k zajištění zdraví, dobrých životních podmínek, růstu a rozvoje dětí; vzhledem k tomu, že vyhovující bydlení prospívá u dětí také učení a studiu;

H.

vzhledem k tomu, že počet dětí se zdravotním postižením není kvůli nedostatku statistických údajů znám, může se však pohybovat kolem 15 % celkového počtu dětí v Unii; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením by měly plně požívat všech lidských práv a základních svobod stejně jako ostatní děti, a to včetně práva vyrůstat ve svých rodinách či v rodinném prostředí v souladu s jejich nejlepším zájmem, jak je stanoveno v Úmluvě o právech dítěte; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit svou profesní činnost; vzhledem k tomu, že ve studii proveditelnosti záruky pro děti (prozatímní zpráva), kterou nechala vypracovat Komise, se zdůrazňuje, že k hlavním překážkám pro děti se zdravotním postižením patří problémy s fyzickým přístupem nebo nepřizpůsobením služeb a zařízení potřebám dětí a v mnoha případech samotná nedostupnost těchto opatření; vzhledem k tomu, že v téže studii mnoho respondentů poukázalo na potíže s diskriminací, zejména pokud jde o vzdělávání, a s dostupností bydlení;

I.

vzhledem k tomu, že práva dětí nelze prosazovat bez úspěšného provádění cílů udržitelného rozvoje vytyčených OSN a naopak;

J.

vzhledem k tomu, že všechny děti mají právo na ochranu před chudobou, což jednoznačně ukazuje nutnost preventivních politik; vzhledem k tomu, že Parlament a evropská občanská společnost vyzvaly k zavedení záruky pro děti, aby byl každému dítěti žijícímu v chudobě zajištěn účinný a bezplatný přístup ke kvalitní a bezplatné zdravotní péči, vzdělávání a předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i účinný přístup k důstojnému bydlení a vhodné výživě; vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) upozornila na skutečnost, že boj proti dětské chudobě je zároveň otázkou základních práv a právem uloženou povinností (16);

K.

vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby nutně předpokládá, aby rodiče dětí nebo osoby pečující o ně měly přístup k práci s odpovídajícími právy a důstojnými mzdami, jakož i s bezpečnými a stabilními pracovními podmínkami;

L.

vzhledem k tomu, že tento návrh poskytuje členským státům konkrétní pokyny pro zajištění účinného a bezplatného přístupu ke vzdělávání a školním aktivitám, předškolnímu vzdělávání a péči, zdravotní péči, sportovním aktivitám a k volnočasovým a kulturním aktivitám pro každé dítě, zejména pak pro děti v nouzi; vzhledem k tomu, že členské státy by měly prosazovat politiky zaměřené na zajištění přístupného a cenově dostupného bydlení pro děti v nouzi a zdravé výživy s cílem řešit fenomén chudoby a podporovat rovné příležitosti pro všechny děti na celostátní, regionální a místní úrovni; vzhledem k tomu, že každé dítě má právo si hrát;

M.

vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie situaci dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením zhoršila a zanechala miliony dětí a rodin v méně jisté socioekonomické situaci; vzhledem k odhadům, podle nichž by v důsledku pandemie mohl počet dětí žijících pod hranicí chudoby podle měřítka jejich domovského státu razantně stoupnout až o 117 milionů a že dalších přibližně 150 milionů dětí na celém světě žije ve vícerozměrné chudobě; vzhledem k tomu, že při růstu nezaměstnanosti jsou osoby a rodiny s nízkými a středními příjmy vystaveny vyššímu riziku pádu do chudoby; vzhledem k tomu, že jsou rovněž vystaveny vyššímu riziku závažné deprivace a nejistoty v oblasti bydlení, nadměrného zadlužení, nuceného vystěhovávání a bezdomovectví; vzhledem k očekáváním, že tato čísla budou v důsledku pandemie COVID-19 a jejích socioekonomických důsledků exponenciálně růst, což bude mít dopad na miliony dětí v Evropě po celý jejich život; vzhledem k tomu, že koronavirová krize zhoršila situaci marginalizovaných dětí žijících v přelidněných a nelidských podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči, pitné vodě, hygienickým zařízením a potravinám, a že tak byly tyto děti vystaveny většímu riziku nákazy virem;

N.

vzhledem k tomu, že přechod na distanční výuku byl dále urychlen v roce 2020 kvůli pandemii COVID-19. přičemž chybějící připojení k internetu a digitální nástroje a infrastruktura postihly především velmi malé děti se zvláštními potřebami a děti žijící v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a ve vzdálených a venkovských oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů a území; vzhledem k tomu, že znepokojivým způsobem vzrostl počet dětí, jejichž rodiče přišli o bydlení nebo o pracovní místo, a dětí, které byly připraveny o nejvýživnější jídlo svého dne a o přístup ke službám poskytovaným po škole, jako jsou např. sportování či volnočasové, umělecké a kulturní aktivity, které podporují jejich rozvoj a dobrý psychický stav; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k digitálním řešením a příležitostem pro digitální vzdělávání může mladým lidem výrazně omezit pozdější přístup ke vzdělání a zaměstnání, připravit je o lepší příležitosti na trhu práce a připravit evropské podniky o potenciální pracovníky; vzhledem k tomu, že je proto třeba investovat do digitálních vzdělávacích řešení; vzhledem k tomu, že digitální řešení a další podpůrné technologie pro děti se zdravotním postižením mohou umožnit a urychlit proces sociálního začleňování a otevřít přístup k dalším příležitostem v pozdějším životě; vzhledem k tomu, že rovný přístup je proto v tomto ohledu klíčový;

O.

vzhledem k tomu, že u dětí se zdravotním postižením v EU je nepřiměřeně větší pravděpodobnost, že budou umístěny do ústavní péče, než u dětí bez zdravotního postižení, a je zřejmě mnohem méně pravděpodobné, že pro ně bude prospěšné z úsilí o přechod od ústavní péče k náhradní péči rodinné; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením jsou i nadále ve vzdělávání segregovány tím, že jsou umisťovány do zvláštních škol, a čelí fyzickým a dalším překážkám, které jim brání v požívání výhod inkluzivního vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila, že mnoho dětí s mentálním postižením nemá možnost pokračovat ve vzdělávání, neboť on-line vzdělávání často neodpovídá jejich zvláštním potřebám;

P.

vzhledem k tomu, že Unie může hrát klíčovou úlohu v celkovém boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení všech dětí, včetně šesti klíčových kategorií určených Komisí;

Q.

vzhledem k tomu, že děti mobilních občanů EU se často ocitají v situacích, na něž nepamatují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že ačkoli migrace pracovních sil v krátkodobém horizontu snižuje chudobu, vede k tomu, že děti jsou opomíjeny, což může prohloubit nedostatky v jejich společenském rozvoji a vést k sociální nejistotě, přičemž děti migrujících rodičů, které stále pobývají v zemi původu, čelí větší pravděpodobnosti, že budou marginalizovány, bude s nimi špatně zacházeno nebo budou zneužívány, což je obzvláště relevantní pro pracovní mobilitu v rámci EU (17);

R.

vzhledem k tomu, že záruka pro děti patří ke stěžejním iniciativám v oblasti sociální politiky, které jsou uvedeny v politických pokynech Komise a v jejím pracovním programu na rok 2021, a že musí být do budoucna dále rozšířena stanovením ctižádostivých politik a cílů; vzhledem k tomu, že tato otázka musí být na pořadu jednání konference o budoucnosti Evropy; vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv a doporučení Komise z roku 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ zůstávají i nadále důležitými pokyny pro snižování dětské chudoby, zlepšování životních podmínek dětí a zajišťování stabilní budoucnosti při současném snižování míry předčasného ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že Komise v akčním plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv stanovila cíl snížit do roku 2030 počet osob, kterým v EU hrozí chudoba nebo sociální vyloučení, alespoň o 15 milionů, z čehož nejméně 5 milionů mají tvořit děti; vzhledem k tomu, že negativní genderové stereotypy a sociální podmínky vedoucí k tzv. „propasti mezi sny“ nebo „propasti mezi nároky“ a nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňují volbu povolání a vzdělání dívek již od raného věku, a přispívají tak k rostoucí nerovnosti a segmentaci mezi muži a ženami v některých odvětvích trhu práce, zejména v profesích v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM);

S.

vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu, pokud jde o činnosti zaměřené na potírání dětské chudoby a vykořisťování dětí, a nesou tudíž i klíčovou odpovědnost v oblasti předcházení marginalizaci a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány by jim měly ve vhodných případech vždy poskytovat dostatečné prostředky k dosažení těchto cílů;

1.

vítá, že Komise předložila návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje záruka pro děti, jejímž cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti nim zaručením bezplatného a účinného přístupu dětí v nouzi ke klíčovým službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity, zdravotní péče a alespoň jedno zdravé jídlo za každý školní den, a také účinného přístupu všech dětí v nouzi ke zdravé výživě a vyhovujícímu bydlení; vyzývá Radu a členské státy, aby byly ctižádostivé a usilovaly o plné a rychlé přijetí doporučení a jeho provádění; očekává, že podněty obsažené v tomto usnesení budou zohledněny při přijímání doporučení Rady; zdůrazňuje, že cílem záruky pro děti je poskytovat veřejnou podporu umožňující předcházet sociálnímu vyloučení a bojovat proti němu tím, že dětem v nouzi bude zajištěn přístup k souboru klíčových služeb, což znamená, že členské státy by měly tyto služby buď samy organizovat a poskytovat, nebo poskytovat přiměřené dávky, které rodičům nebo poručníkům dětí v nouzi umožní pokrýt náklady na tyto služby;

2.

vítá sdělení Komise o strategii EU o právech dítěte a schvaluje její cíl podílet se na odpovědnosti za dodržování a ochranu práv každého dítěte souběžně s realizací společného projektu pro zdravější, odolnější a spravedlivější společnost pro všechny; uznává, že Komisí předložený návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje evropská záruka pro děti, tuto strategii doplňuje a zaměřuje se na děti v nouzi tím, že vytváří evropský podpůrný rámec na obranu práv dětí a zařazuje je mezi priority agendy EU; schvaluje její hlavní cíl spočívající v boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení a podpoře rovných a inkluzivních příležitostí a zdraví; rozhodně podporuje konkrétní pokyny, jak mají příslušné vnitrostátní a místní orgány poskytnout dětem v nouzi rovný, účinný a bezplatný přístup k nejdůležitějším službám, jako je např. bezplatné a kvalitní předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity a zdravotní péče a účinný přístup k adekvátnímu bydlení a ke zdravé výživě;

3.

vyzývá EU a členské státy, aby řešily strukturální problémy, které způsobují dětskou chudobu a sociální vyloučení, podporováním vysoké úrovně zaměstnanosti a sociálního začlenění, zejména mezi znevýhodněnými skupinami; vyzývá členské státy, aby zajistily účinné zavedení evropské záruky pro děti v celé Unii tím, že tuto záruku začlení do všech politik, a naléhavě je vyzývá, aby využily stávající politiky a fondy EU na konkrétní opatření, která přispějí k vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení; zdůrazňuje význam příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při zajišťování účinného a rovného přístupu k bezplatnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči se zvláštním zaměřením na rodiny s dětmi se zdravotním postižením, vzdělávací, školní a komunitní aktivity spolu se sportem, volnočasovými a kulturními aktivitami, zdravotní péčí a účinným přístupem ke zdravé výživě a vyhovujícímu bydlení pro všechny děti v nouzi; rovněž zdůrazňuje, že příslušné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni by měly být informovány, vyškoleny a podporovány ohledně získávání finančních prostředků z EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily prosazování práva dětí na vyhovující bydlení tím, že rodičům, kteří mají potíže s udržením bydlení nebo s přístupem k němu, poskytnou příslušnou podporu, aby mohli zůstat se svými dětmi, přičemž budou věnovat zvláštní pozornost mladým dospělým, kteří opouštějí ústavy sociální péče pro děti;

4.

je přesvědčen, že je klíčové výrazně investovat do dětí, aby se vymýtila dětská chudoba a aby děti mohly řádně vyrůstat a požívat všechna práva, která jim v EU náleží; zdůrazňuje, že to vyžaduje celostní přístup k rozvoji v raném dětství, počínaje prvním 1 000 dny, který by měl zaručit zdraví matek, včetně duševního zdraví, bezpečnosti, ochrany a vstřícné péče; vyzývá členské státy, aby zajistily strategický a komplexní přístup k provádění záruky pro děti prostřednictvím odpovídajících politik a zdrojů, mimo jiné i pomocí opatření pro zapojení na trhu práce a na podporu sladění pracovního a soukromého života rodičů a opatrovníků a podporou příjmů rodin a domácností, aby finanční překážky dětem nebránily v přístupu ke kvalitním službám; vyzývá k vytvoření zastřešující evropské strategie boje proti chudobě s ambiciózními cíli pro omezení chudoby a bezdomovectví a ukončení extrémní chudoby v Evropě do roku 2030, zejména mezi dětmi, a to v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv a v cílech udržitelného rozvoje OSN a na základě hlavních cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv;

5.

vítá skutečnost, že při přípravě strategie EU o právech dítěte byly zohledněny názory a návrhy více než 10 000 dětí; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl při uplatňování a monitorování záruky pro děti na celostátní, regionální a místní úrovni brán zřetel na názory dětí a organizací, které je zastupují, a to tím, že se jim umožní plnohodnotně se podílet na smysluplném a inkluzivním veřejném dialogu a konzultacích a vyjadřovat se k otázkám, které se jich týkají, na unijní úrovni, jako tomu bylo v případě Evropského fóra pro práva dítěte v roce 2020; vyzývá v této souvislosti všechny členské státy, aby výslovně pověřily veřejný orgán, například komisaře pro děti nebo veřejného ochránce práv, aby měřil dopady celostátních právních předpisů, regionálních opatření a jiných vnitrostátních opatření určených na provádění záruky pro děti na děti a obecně prosazoval práva dětí ve veřejných politikách, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zřízení Evropského úřadu pro děti, který by podporoval a monitoroval provádění doporučení členskými státy, koordinoval vnitrostátní činnost, zajišťoval výměnu osvědčených postupů a inovativních řešení a zjednodušil podávání zpráv a předkládání doporučení;

6.

vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly financování práv dětí v souladu s potřebami zjištěnými na vnitrostátní a regionální úrovni, a důrazně je vybízí, aby při financování překračovaly rámec předem stanovených přídělů v rámci režimů financování EU; vyzývá členské státy, aby informovaly, školily a podporovaly místní a regionální orgány při získávání finančních prostředků EU; vyzývá členské státy, aby při plánování a provádění fondů EU zajistily koordinovaný přístup a urychlily jejich čerpání a aby všechny vnitrostátní zdroje, které přicházejí v úvahu, – doplněné o fondy EU, jako je Evropský sociální fond plus (ESF+), pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (ReactEU), Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), InvestEU, Erasmus+, Azylový a migrační fond a program EU pro zdraví – vyčlenily na boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení; připomíná, že členské státy musí do svých vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti (RRF) zahrnout zvláštní opatření zaměřená na investice do dětí a mladých lidí, aby měly přístup k fondu, a to v souladu s pilířem „Next Generation“ RRF; připomíná možnosti, které skýtá program Next Generation EU, pokud jde o poskytování finanční podpory také organizacím, například nevládním a charitativním organizacím, a sociální pomoc rodinám v nouzi; v této souvislosti vyzývá všechny členské státy, nejen ty nejvíce zasažené dětskou chudobou, aby vyčlenily alespoň 5 % zdrojů z ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu činností v rámci evropské záruky pro děti;

7.

vyzývá členské státy, aby při uplatňování záruky pro děti zohledňovaly zvláštní situaci dětí v nouzi, a zejména pak dětí z této skupiny, které čelí specifickým znevýhodněním; zdůrazňuje, že záruka pro děti by měla přispívat k dosahování cíle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterým je přechod od ústavní péče k péči rodinné nebo komunitní; vyzývá členské státy, aby při provádění záruky pro děti uplatňovaly přístup zohledňující rovnost žen a mužů a průřezový přístup;

8.

domnívá se, že záruka pro děti by se měla stát trvalým nástrojem pro předcházení dětské chudobě a její řešení strukturálním způsobem v EU; zdůrazňuje zjevné propojení mezi systémem Next Generation EU a zárukou pro děti jakožto nástroji EU pro investice do budoucích generací, a vyzývá proto k posílení součinnosti mezi těmito dvěma programy Unie, mimo jiné s cílem plně a smysluplně provádět evropský pilíř sociálních práv a evropskou strategii o právech dítěte;

9.

zdůrazňuje, že členské státy by měly zavést víceleté vnitrostátní strategie pro snižování chudoby, jak to rovněž vymezuje základní podmínka 4.3 připravovaného nařízení o společných ustanoveních pro boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, a zajistit, aby vnitrostátní akční plány záruky pro děti byly jejich konkrétními výsledky;

10.

vyzývá členské státy, aby odstranily všechny formy diskriminace v přístupu k bezplatné a kvalitní péči o dítě, vzdělání a zdravotní péči a k vyhovujícímu bydlení, zdravé stravě a rekreačních aktivitách, aby se zajistilo plné dodržování použitelných unijních a vnitrostátních antidiskriminačních předpisů; vyzývá k urychlenému obnovení jednání o horizontální antidiskriminační směrnici která je v tomto ohledu klíčovým nástrojem; vybízí členské státy, aby investovaly přiměřené zdroje do ukončení segregace ve školách a podporovaly začleňování s cílem zajistit dětem rovný start do života, aby byl co nejdříve přerušen cyklus chudoby;

11.

připomíná, že přístup k tekoucí vodě a hygienickým zařízením se v rámci Unie značně liší, přičemž v severní, jižní a střední Evropě je ke kanalizačním systémům připojeno průměrně 80 až 90 % obyvatel, zatímco ve východní Evropě dosahuje připojení k systémům kanalizace a úpravy vody mnohem nižší průměrné hodnoty, a to 64 % (18); zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k sociálnímu bydlení je překážkou pro děti z nízkopříjmových rodin; vyjadřuje znepokojení nad tím, že příliš mnoho dětí nemá základní přístup k vodě, sanitárním a hygienickým zařízením a že nedostatečný přístup k základním hygienickým službám je obzvláště naléhavý u nejzranitelnějších a marginalizovaných dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby každé dítě mělo přístup k tekoucí vodě, sanitárnímu zařízení a zařízení osobní hygieny, a to jak doma, tak ve škole;

12.

vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly poskytování trvalého bydlení dětem bez domova a jejich rodinám a aby do svých vnitrostátních akčních plánů záruky pro děti začlenily řešení v oblasti bydlení pro děti bez domova a děti trpící závažným vyloučením v oblasti bydlení;

13.

poukazuje na problémy spojené s dětskou chudobou, které jsou specifické pro města, zejména s ohledem na řešení vážné situace v nejchudších městských oblastech, která by mohla být opomíjena, nebudou-li k dispozici mnohostranné a kvalitní ukazatele, které by umožnily pochopit realitu v místě; zdůrazňuje, že v této oblasti jsou nezbytná specifická opatření a zdroje s cílem zavést kvalitní, dostupné a inkluzivní služby pro děti v nouzi a jejich rodiny žijící v městských oblastech; zdůrazňuje, že je třeba zapojit místní a regionální orgány a obce, jakož i subjekty občanské společnosti do všech fází provádění záruky pro děti;

14.

vyzývá členské státy, aby usilovaly o dosažení cílů stanovených pro evropský prostor vzdělávání (COM(2020)0625) a aby nadále v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v plném rozsahu prováděly všechna příslušná opatření doporučená v akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027 (COM(2020)0758); vyzývá členské státy, aby neprodleně jmenovaly příslušné vnitrostátní koordinátory s odpovídajícími zdroji a silným mandátem a meziútvarovými pravomocemi; vyzývá tyto koordinátory, aby každé dva roky řádně podávali zprávu o pokroku dosaženém ve všech aspektech záruky pro děti a aby si pravidelně vyměňovali osvědčené postupy se svými národními protějšky; vyzývá Komisi, aby zajistila posílenou institucionální koordinaci;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření a posilování všeobecných veřejných sítí péče o děti, vzdělávání a zdravotní péče s vysokými standardy kvality;

16.

vyzývá Komisi, aby v souladu se svým akčním plánem evropského pilíře sociálních práv předložila návrh na revizi barcelonských cílů a rámce kvality předškolního vzdělávání a péče s cílem podpořit další sbližování členských států v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba, aby iniciativy EU podporovaly on-line a distanční vzdělávání v zájmu pružnějšího a inkluzivnějšího primárního a sekundárního vzdělávání a současně zachovávaly prezenční výuku jako metodu primárního vzdělávání zaručující dostupnost pro všechny děti, zejména pro děti se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že 10 % domácností v EU stále nemá přístup k internetu, vyzývá členské státy, aby překlenuly digitální propast tím, že rozšíří a upřednostní internetové připojení ve vzdálených a venkovských oblastech; vyzývá k vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru na celoevropské úrovni s cílem investovat do snižování digitální propasti a posilovat postavení dětí prostřednictvím digitálních a podnikatelských dovedností; zdůrazňuje význam rovného přístupu k digitální infrastruktuře a k digitálním dovednostem jak pro děti, tak pro učitele i rodiče v městském i venkovském prostředí, aby se zabránilo digitální propasti, a to i u dětí ve vzdálených a odlehlých regionech; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly finanční podporu oblastem, které potřebují modernizaci technologií a komplexní digitální odbornou přípravu jak pro učitele, tak pro studenty, aby se mohli přizpůsobit novým technologiím;

17.

vyzývá členské státy, aby naléhavě řešily výpadky učení a nerovnosti ve vzdělávání způsobené krizí COVID-19, a to jak s cílem umožnit dětem co nejrychleji se učit distančně, tak navrhnout dlouhodobá řešení strukturálních nerovností; vyzývá členské státy, aby posuzovaly, prováděly a monitorovaly přístup ke vzdělání, zejména u dětí ze zranitelných skupin a prostředí, a aby zajistily stejnou kvalitu vzdělávání během pandemie a podporovaly digitální gramotnost a vzdělávací nástroje přizpůsobené distančnímu vzdělávání; v souvislosti s oživením po krizi a možným prodloužením krize je znepokojen tím, že bude více potřeba bojovat proti dětské chudobě a že tato chudoba bude mít stále větší dopad na děti jako na nejzranitelnější skupinu mezi nejvíce znevýhodněnými; vyzývá členské státy, aby připravily a upřednostňovaly řešení v oblasti imunizace proti onemocnění COVID-19 pro kategorie dětí, na něž se záruka vztahuje, jakmile budou tato řešení pro děti široce dostupná;

18.

připomíná klíčovou úlohu, kterou mohou hrát podniky sociální ekonomiky a podnikatelská činnost se sociálním dopadem při poskytování záruky pro děti, a potřebu investic do budování kapacit, přístupu k financování a podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy v této oblasti; zdůrazňuje potřebu součinnosti mezi dětskou zárukou a nadcházejícím akčním plánem EU pro sociální ekonomiku;

19.

domnívá se, že strategické investice se sociálním dopadem jsou zásadní pro to, aby dopad krize na děti, zejména na ty, které trpí chudobou a sociálním vyloučením nebo jsou jimi ohroženy a spadají do oblastí zvláštního znevýhodnění uvedených v doporučení, nebyl trvalý; zdůrazňuje, že pro dosažení cílů záruky je důležité mobilizovat veřejné i soukromé investice, a zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu programu a fondu InvestEU, zejména prostřednictvím oblastí politiky týkajících se sociálních investic a dovedností a udržitelné infrastruktury;

20.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly své stávající rozpočtové postupy týkající se sociálních výdajů s cílem zdůraznit zvláštní rysy, které mohou mít investice do dětí nad rámec běžných sociálních výdajů, pokud jde o návratnost, multiplikátory a náklady obětované příležitosti;

21.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s rodiči, učiteli a zdravotnickými a komunitními pracovníky zvýšily úsilí v oblasti ochrany dětí před všemi formami násilí a předcházely újmě, kterou působí, vypracováním strategií umožňujících identifikovat a upřednostňovat ohrožené děti v rámci preventivních opatření a reakce na tyto situace; vyzývá členské státy, aby předcházely násilí na základě pohlaví a chránily každé dítě a věnovaly přitom zvláštní pozornost dívkám a mladým ženám tím, že vytvoří nebo posílí mechanismy monitorování a oznamování a zvláštní služby pro reakci na případy násilí na základě pohlaví;

22.

připomíná zásadní význam sociální ochrany a podpory rodin a vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily odpovídající a dostupné systémy sociální ochrany a integrované systémy na ochranu dětí, které budou zahrnovat účinnou prevenci, včasné zásahy a podporu rodin s cílem zajistit bezpečnost dětí bez rodičovské péče a dětí, kterým hrozí ztráta rodičovské péče, a opatření na podporu přechodu od institucionální ke kvalitní rodinné a komunitní péči; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do systémů ochrany dětí a služeb sociální péče, které jsou důležitou součástí provádění záruky pro děti; zdůrazňuje, že problémy s duševním a tělesným zdravím jsou vzhledem k současnému omezení volného pohybu osob, izolaci a vzdělávacímu prostředí široce rozšířené, a vyzývá členské státy, aby přednostně investovaly do ochrany duševního a tělesného zdraví dětí;

23.

vyzývá členské státy, aby poskytovaly sociální služby, včetně služeb na ochranu nezletilých, s dostatečnými finančními, technickými a lidskými zdroji;

24.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní strategie na ochranu dětí před on-line pohlavním zneužíváním a vykořisťováním, neboť v izolaci děti tráví na internetu více času, což zvyšuje riziko, že budou vystaveny on-line zneužívání, včetně dětské pornografie a on-line šikany; naléhavě vyzývá členské státy, aby uskutečňovaly informační kampaně pro rodiče i děti ohledně nebezpečí, jimž jsou děti vystaveny v on-line prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly se subjekty ze soukromého sektoru na financování rozvoje nových technologií pro odhalování a odstraňování materiálů obsahujících dětskou pornografii a pohlavní zneužívání dětí;

25.

připomíná, že pro vyvedení dětí z chudoby je nezbytný komplexní přístup, který musí zahrnovat individualizovanou podporu jejich rodičů; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do udržitelných pracovních míst a sociální podpory rodičů, a to i během mateřské a rodičovské dovolené, a aby prováděly cílené politiky zaměstnanosti, které zajistí důstojnou životní úroveň, spravedlivé pracovní podmínky, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, trh práce podporující začlenění a vyšší zaměstnatelnost se zaměřením na odborné vzdělávání a přípravu a zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci; vyzývá členské státy, aby tato opatření začlenily do svých vnitrostátních akčních plánů záruky pro děti; zdůrazňuje, že je třeba zavést bezplatnou péči o děti v raném věku, aby rodiče mohli opět bez překážek pracovat; vyzývá všechny členské státy, aby uznávaly období poskytování péče o nezaopatřené děti v důchodových systémech a aby zajistily finanční a odbornou podporu osobám pečujícím o rodinné příslušníky se zdravotním postižením žijící ve stejné domácnosti; zdůrazňuje, že péče o příbuzné může mít často nepříznivý dopad na rodinný a pracovní život těchto osob a může vést k vyloučení a diskriminaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu dobrých životních podmínek dětí, které migrující rodiče zanechali doma samotné;

26.

připomíná, že cílem návrhu o přiměřených minimálních mzdách je zlepšit příjmovou situaci pracujících osob, včetně rodičů, a zejména žen; připomíná, že důstojné pracovní podmínky a spravedlivé mzdy musí doplňovat opatření proti chudobě zahrnující záruku a zároveň musí respektovat zvláštnosti jednotlivých států a subsidiaritu; domnívá se, že takový přístup zlepší životní podmínky dětí a sníží nerovnosti již od raného věku, čímž se prolomí bludný kruh chudoby; připomíná členským státům, že doporučení Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti (C(2021)1372) nabízí vodítko k postupnému přechodu od mimořádných opatření, která byla přijímána pro zachování pracovních míst během pandemie, k novým opatřením potřebným k oživení zaměřenému na tvorbu pracovních míst a růst; vítá návrh směrnice o transparentnosti odměňování, jehož cílem je snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, a tím zlepšit finanční stabilitu a ekonomickou nezávislost žen obecně a umožnit ženám uniknout chudobě a domácímu násilí;

27.

vybízí členské státy, aby řešily předčasné ukončování školní docházky; zdůrazňuje, že v posílené záruce pro mladé lidi (19) se uvádí, že všichni mladí lidé od 15 let by měli do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení formálního vzdělávání obdržet nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, stáže nebo učňovského programu; dále vyzývá členské státy, aby tuto posílenou záruku pro mladé lidi uplatňovaly, zajistily kvalitní nabídky spolu se spravedlivým odměňováním a podporovaly zapojení mladých do služeb, které jsou v jejím rámci nabízeny; zdůrazňuje, že je důležité zajistit doplňkovost záruky pro děti a evropské strategie práv osob se zdravotním postižením s cílem uspokojit potřeby dětí se zdravotním postižením a poskytnout jim lepší přístup k hlavním službám a nezávislému bydlení;

28.

vítá vytvoření mechanismu pro správu, sledování, podávání zpráv a hodnocení; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve sledování pokroku evropského semestru, a to i prostřednictvím zvláštních sociálních ukazatelů v rámci srovnávacího přehledu, a případně vydávala doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby Parlament zapojila do společného rámce pro sledování a do činnosti Výboru pro sociální ochranu; vyzdvihuje důležitou úlohu Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru v posilování dialogu s místními a regionálními orgány a občanskou společností; připomíná, že je důležité zařadit práva dětí a jejich dobré životní podmínky jako parametry a ukazatele doporučení pro jednotlivé země vydávaných v rámci evropského semestru a v souladu s evropským pilířem sociálních práv; vyzývá Komisi, aby upravila sociální ukazatele srovnávacího přehledu, včetně rozčleněných údajů, tak aby zohledňovaly všechny kategorie dětí v nouzi, které vymezila Komise, s cílem dále rozvíjet referenční srovnávání pro hodnocení a sledování dopadu evropské záruky pro děti a aby navrhla institucionální strukturu pro začleňování této záruky;

29.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly jak víceleté vnitrostátní strategie boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, tak vnitrostátní akční plány evropské záruky pro děti na základě určených konkrétních skupin dětí v nouzi, cílů a požadovaných finančních prostředků, které mají být přiděleny, aby se podpůrný politický rámec stal skutečností; zdůrazňuje, že je nutné stanovit jasné a měřitelné cíle; připomíná, že je důležité zapojit všechny odpovědné regionální a místní orgány a příslušné zúčastněné strany, včetně sociální ekonomiky, vzdělávacích institucí, soukromého sektoru, nevládních organizací a organizací občanské společnosti, jakož i samotných dětí a rodičů; vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o pokroku v provádění této záruky; opět připomíná, že je třeba zlepšit shromažďování kvalitních rozčleněných údajů jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU s cílem přispět ke sledování a hodnocení pokroku v úsilí o ukončení dětské chudoby a sociálního vyloučení a informovat o sledování a tvorbě politik; vítá v tomto ohledu začlenění vnitrostátních rámců pro shromažďování údajů do vnitrostátních akčních plánů pro provádění záruky pro děti; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy vypracovaly ve všech oblastech intervence záruky pro děti lepší ukazatele kvality s cílem odpovídajícím způsobem pochopit vícerozměrné výzvy související s dětskou chudobou a sociálním vyloučením v oblasti vzdělávání a péče o děti, zdravotní péče, bydlení a přístupu k odpovídající výživě a s cílem posílit její dosah vůči nejvíce znevýhodněným dětem; opět připomíná, že je důležité umožnit členským státům výměnu osvědčených postupů;

30.

vyzývá Radu, aby bezodkladně přijala návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti;

31.

vyzývá Radu, aby odblokovala směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech; zdůrazňuje, že zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňuje volbu vzdělání a povolání dívek a mladých žen a přispívá k ukončení nerovností v některých odvětvích trhu práce, kde jsou ženy nedostatečně zastoupeny, a k lepším pracovním podmínkám ve feminizovaných odvětvích;

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0020.

(2)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(3)  Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 30.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0090.

(5)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 156.

(6)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 19.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0371.

(9)  Zejména na obecné připomínky č. 5 k obecným opatřením k provádění Úmluvy o právech dítěte, č. 6 o zacházení s dětmi bez doprovodu a dětmi odloučenými od rodiny mimo jejich zemi původu, č. 10 o právech dětí v soudním systému pro mladistvé, č. 12 o právu dítěte být vyslechnuto, č. 13 o právu dítěte na ochranu před všemi formami násilí, č. 14 o právu dítěte na přednostní zohlednění jeho nejlepšího zájmu, č. 15 o právu dítěte na dosažení nejvyšší možné úrovně zdraví a č. 16 o povinnostech státu týkajících se dopadu podnikatelského sektoru na práva dětí.

(10)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0066.

(11)  Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 2.

(12)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0229.

(13)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0156.

(14)  Úř. věst. L 59, 2.3.2013.

(15)  Studie Univerzity v Pensylvánii o vysoké návratnosti investic (ROI): https://www.impact.upenn.edu/early-childhood-toolkit/why-invest/what-is-the-return-on-investment/

(16)  Agentura Evropské unie pro základní práva, „Boj proti dětské chudobě: otázka základních práv“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2018.

(17)  Studie UNICEF o dopadech absence rodičů na děti, které moldavští migranti zanechali v zemi původu, http://www.childrenleftbehind.eu/wp-content/uploads/2011/05/2008_UNICEF-CRIC-et.al_._Moldova_ParentalDeprivation1.pdf.

(18)  https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/urban-waste-water-treatment/urban-waste-water-treatment-assessment-5

(19)  Úř. věst. C 372, 4.11.2020, s. 1.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/105


P9_TA(2021)0162

Přístup k testům na COVID-19 a jejich cenová dostupnost

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o přístupu k testům na COVID a jejich cenové dostupnosti (2021/2654(RSP))

(2021/C 506/16)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na články 4, 6, 9, 114, 153, 168, 169 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. března 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0130),

s ohledem na stávající mezinárodní předpisy v oblasti zdraví,

s ohledem na doporučení Komise (EU) 2020/1595 ze dne 28. října 2020 o strategiích testování na COVID-19, včetně použití rychlých testů na antigen (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (2),

s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021 o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a vzájemné uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU (3);

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že každý občan Unie má s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich zavedení (4) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

B.

vzhledem k tomu, že účinné testování je jedním z rozhodujících nástrojů k omezení šíření viru SARS-CoV-2 a jeho variant a ke zjišťování infekce a omezení izolačních a karanténních opatření a že bude hrát i nadále klíčovou úlohu při usnadňování volného pohybu osob a zajišťování přeshraniční přepravy a přeshraničního poskytování služeb v průběhu pandemie;

C.

vzhledem k tomu, že ke sledování epidemiologické situace a rychlému zjišťování vzniku nových variant původce onemocnění COVID-19 je naprosto nezbytné zajistit dostatek testů a kapacit k jejich sekvenování;

D.

vzhledem k tomu, že Komise navrhla v rámci Evropské zdravotní unie legislativní balíček předpisů;

E.

vzhledem k tomu, že se přístup k těmto testům a jejich cenová dostupnost mezi jednotlivými členskými státy významně liší, zejména pokud jde o dostupnost bezplatných testů pro pracovníky v první linii, včetně pracovníků ve zdravotnictví, ve školách, na univerzitách a v zařízeních péče o děti;

F.

vzhledem k tomu, že Komise navrhla za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie onemocnění COVID-19 rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení (certifikát EU týkající se onemocnění COVID-19);

G.

vzhledem k tomu, že tento certifikát by usnadnil volný pohyb občanů a rezidentů EU; vzhledem k tomu, že mnoho členských států stále požaduje, aby osoby cestující na jejich území podstoupily před příjezdem nebo po něm test na COVID-19;

H.

vzhledem k tomu, že do doby, než vstoupí nařízení o uvedeném certifikátu v platnost, nebudou ještě proočkováni všichni občané a rezidenti EU, a to buď proto, že jim ještě nebyla nabídnuta vakcína, nebo proto, že nemohou či nechtějí být očkováni, a že proto budou z hlediska volného pohybu odkázáni na certifikáty dokládající provedení příslušného testu nebo uzdravení;

I.

vzhledem k tomu, že nedílnou součást plánovaných certifikátů EU týkajících se onemocnění COVID-19 tvoří testy založené na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT) uvedené na seznamu vytvořeném na základě doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021;

J.

vzhledem k tomu, že náklady na testy, nejisté pracovní podmínky a omezený přístup k zákonné ochraně vedou k tomu, že se sezónní pracovníci potýkají se zvláštními problémy, pokud jde o testování a domácí izolaci ve prospěch veřejného zdraví;

K.

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 neúměrně zasáhlo ohrožené osoby, etnické menšiny, obyvatele pečovatelských domů, poskytování rezidenčních služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova; vzhledem k tomu, že ohrožené skupiny obyvatel čelí v případě, že nebudou mít možnost využít bezplatné testy, vyššímu riziku finanční diskriminace;

L.

vzhledem k tomu, že účinné testování je také jednou z hlavních součástí strategie zaměřené na urychlení hospodářského oživení a umožnění normální vzdělávací a společenské činnosti v členských státech, aby bylo zajištěno neomezené uplatňování základních svobod;

M.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy poskytují svým občanům a rezidentům očkovací látky proti onemocnění COVID-19 zdarma, avšak bezplatné testování je možné pouze v některých členských státech; vzhledem k tomu, že občané a rezidenti ostatních členských států musejí často platit za testy na COVID-19 vysokou cenu, což některým osobám neumožňuje tyto testy provádět a vzniká tak riziko jejich diskriminace na základě sociálně-ekonomického postavení;

N.

vzhledem k tomu, že aby nedocházelo k nerovnosti a diskriminaci mezi očkovanými a neočkovanými občany a rezidenty EU, mělo by být testování a očkování poskytováno zdarma;

O.

vzhledem k tomu, že certifikáty o testu vydané členskými státy v souladu s certifikátem EU týkajícím se onemocnění COVID-19 by měly být uznávány členskými státy, které vyžadují potvrzení o testu na infekci COVID-19 v souvislosti s omezením volného pohybu zavedeným k omezení šíření tohoto onemocnění;

P.

vzhledem k tomu, že snadno dostupné informace o dostupnosti testování na COVID-19 ve všech členských státech a o jeho ceně, pokud není poskytováno zdarma, by měly být poskytovány na jednom místě;

Q.

vzhledem k tomu, že nedostatečná testovací kapacita na COVID-19 a problém cenové dostupnosti těchto testů představují výzvu z hlediska účinného řešení pandemie a významnou překážku bránící volnému pohybu osob v rámci EU, ať už za účelem práce, trávení volného času nebo setkání s rodinou či z jiného důvodu;

R.

vzhledem k tomu, že mimo vlastní členský stát pracuje nebo žije 17 milionů občanů a že několik milionů jich žije v okrajových nebo příhraničních oblastech, přičemž musejí pravidelně, někdy dokonce denně překračovat hranice; vzhledem k tomu, že obtíže spojené s testováním a cena těchto testů má na tyto občany neúměrně větší dopad; vzhledem k tomu, že požadavky na testování a karanténu stále vedou v případě přeshraniční přepravy zboží a poskytování přeshraničních fyzických služeb k průtahům a vyšším nákladům;

S.

vzhledem k tomu, že s nejrůznějšími obtížemi, včetně finanční bariéry a komplikovaných požadavků spojených s testováním na COVID-19, se mohou potýkat i jiní cestující;

T.

vzhledem k tomu, že během současné pandemie byla na podporu široké veřejnosti a hospodářství EU přijata celá řada opatření, a to i mimořádných;

U.

vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb je v zásadě právem všech občanů EU a že v době krize je nutné přijmout veškerá opatření, aby bylo zajištěno rovné požívání tohoto práva všemi Evropany;

V.

vzhledem k tomu, že Komise nakoupila očkovací látky proti onemocnění COVID-19 společně pro všechny členské státy, a zajistila tak jejich dostupnost a nižší cenu pro všechny;

W.

vzhledem k tomu, že Komise podepsala dne 18. prosince 2020 se společností Abbott a Roche rámcovou smlouvu na nákup více než 20 milionů rychlých antigenních testů, které tak mají všechny členské státy k dispozici;

X.

vzhledem k tomu, že ve výjimečných případech je k omezení překážek bránících volnému pohybu v rámci jednotného trhu a k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a poskytování základních produktů a služeb nutné zavést (dočasnou) intervenci na trhu;

1.

vyzývá členské státy, aby v souvislosti s certifikátem EU týkajícím se onemocnění COVID-19 zajistily v souladu s článkem 3 mandátu Parlamentu k jednání o návrhu digitálního zeleného certifikátu (5) všeobecné přístupné včasné a bezplatné testování, aby bylo zaručeno právo na volný pohyb osob v EU bez diskriminace na základě ekonomických nebo finančních prostředků; poukazuje na nebezpečí finanční diskriminace, s níž by se potýkali neočkovaní občané a rezidenti EU v případě zavedení uvedeného certifikátu;

2.

vyzývá členské státy, aby zajistily bezplatné testování, zejména pro pracovníky v první linii, včetně zdravotnických pracovníků a jejich pacientů, a také ve školách, na univerzitách a v zařízeních péče o děti;

3.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě testů na COVID-19, které se neprovádějí za účelem získání uvedeného certifikátu nebo za okolností uvedených v odstavci 2, zavedly dočasnou cenovou hranici;

4.

zdůrazňuje, že tyto certifikáty vydávané na základě testu NAAT by neměly vést k dalším nerovnostem a sociálním rozdílům; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit spravedlivý rovný přístup k testování;

5.

naléhavě vyzývá členské státy, aby mezitím dále uplatňovaly doporučení Komise (EU) 2020/1595, tak aby zajistily společný přístup a účinnější testovací strategie v celé EU, a aby po jeho přijetí uplatňovaly veškerá ustanovení nařízení o certifikátu EU týkajícím se onemocnění COVID-19;

6.

vyzývá Komisi a členské státy, aby za účelem vypracování nových neinvazivních testů pro děti a ohrožené skupiny obyvatel, mj. pokud jde o varianty viru způsobujícího onemocnění COVID-19, zajistily dostatečné finanční prostředky a zintenzivnily svou snahu v rámci Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví;

7.

zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly prokázat větší odhodlání chránit své občany a rezidenty, jejichž právo na svobodu pohybu by nemělo záviset na jejich sociálně-ekonomickém postavení;

8.

vyzývá Komisi, aby zmobilizovala zdroje, které by usnadnily finančně spravedlivé nediskriminační zavedení interoperabilního certifikátu EU týkajícího se onemocnění COVID-19;

9.

vyzývá členské státy a Komisi, aby společně nakoupily diagnostické testovací sady a podepsaly s poskytovateli laboratorních služeb v oblasti zdravotních analýz společné smlouvy, aby bylo možné rozšířit testovací kapacity na COVID-19 na úrovni EU; zdůrazňuje, že při nákupu zdravotnických prostředků je nutné zajistit vysokou míru transparentnosti a kontroly; poukazuje na to, že je naprosto nezbytné zajistit, aby Komise vyčlenila dostatečný rozpočet na zakoupení příslušného vybavení uvedeného v tomto odstavci, tak aby mohla urychleně přijmout přesvědčivé kroky;

10.

vítá, že Komise flexibilně urychlila vyřízení celních formalit a zrušila DPH u testovacích sad na COVID-19;

11.

vyzývá členské státy, aby zdravotnickým pracovníkům a proškoleným osobám umožnila shromažďovat údaje o testování a hlásit je příslušným orgánům; zdůrazňuje, že je důležité upravovat testovací kapacity podle nejnovějších epidemiologických údajů a nahlašovat veškeré výsledky, a to i v případě, že jsou prováděny v testovacích střediscích a na pracovištích bez akreditace;

12.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu podpořila členské státy, tak aby mohly hradit náklady na testy na COVID-19, a požádala je o dobrovolný příspěvek a zajistila další finanční prostředky pro dohody o předběžném nákupu a bezplatné poskytování očkovacích látek; očekává, že toto společné úsilí inspiruje další členské státy k zajištění větší dostupnosti bezplatného testování občanů a rezidentů EU;

13.

vyzývá Komisi, aby na internetových stránkách „Re-open EU“ poskytovala jasné informace o dostupnosti testů na COVID-19 a o pracovištích provádějících tyto testy a aby urychleně vytvořila aplikaci, která by uživatelům pomohla při hledání nejbližšího testovacího střediska; vyzývá Komisi, aby pomocí rozhraní pro programování aplikací zajistila snadnou dostupnost těchto informací, tak aby je cestovní kanceláře mohly jednoduše poskytovat svým klientům;

14.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v celé EU rozšířily na základě mobilních testovacích týmů a společného využívání laboratoří testovací kapacity, a to jak v případě testů NAAT, tak i rychlých antigenních testů, zejména v hlavních dopravních uzlech a turistických destinacích, mj. ve vzdálených a ostrovních regionech a v příhraničních oblastech;

15.

vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit fyzickou dostupnost testovacích středisek podpořila orgány členských států při jejich budování;

16.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 360, 30.10.2020, s. 43.

(2)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(3)  Úř. věst. C 24, 22.1.2021, s. 1.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0145.


DOPORUČENĺ

Evropský parlament

Čtvrtek 29. dubna 2021

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/109


P9_TA(2021)0163

Vztahy mezi EU a Indií

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (2021/2023(INI))

(2021/C 506/17)

Evropský parlament,

s ohledem na nadcházející schůzku vedoucích představitelů EU a Indie, která se má konat dne 8. května 2021 v portugalském Portu,

s ohledem na strategické partnerství mezi EU a Indií vytvořené v roce 2004,

s ohledem na dohodu o spolupráci mezi EU a Indií z roku 1994,

s ohledem na společné prohlášení a strategické partnerství EU–Indie: plán činnosti do roku 2025 (1), jež byla přijata na virtuálním summitu EU a Indie dne 15. července 2020 a také na další nedávno podepsaná společná prohlášení, včetně prohlášení o partnerství týkajících se boje proti terorismu, klimatu a energie, urbanizace, migrace a mobility a hospodaření s vodou,

s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 20. listopadu 2018 nazvané „Prvky strategie EU pro Indii“ (JOIN(2018)0028) a na související závěry Rady ke strategii EU pro Indii ze dne 10. prosince 2018 (14634/18),

s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně, vysoké představitelky a Komise ze dne 19. září 2018 nazvané „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031) a související závěry Rady ze dne 15. října 2018 (13097/18),

s ohledem na závěry Rady o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií přijaté dne 28. května 2018 (9265/1/18 REV 1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. září 2001 nazvané „Evropa a Asie: Strategický rámec pro posílená partnerství“ (COM(2001)0469),

s ohledem na budoucí nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na roky 2021–2027 (2018/0243(COD)),

s ohledem na svá usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020 (2), ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií (3) a ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Indií (4), a také na svá další dřívější usnesení o Indii, včetně usnesení o případech porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 28. října 2004 týkající se vztahů EU–Indie (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU–Indie: strategické partnerství (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o námořním pirátství (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní (9),

s ohledem na 10. zasedání parlamentního partnerství Asie a Evropy (ASEP10), které se uskutečnilo ve dnech 27.–28. září 2018 v Bruselu, a na příslušné přijaté prohlášení a na 11. zasedání parlamentního partnerství Asie a Evropy (ASEP11), které se uskutečnilo ve dnech 26.–27. května 2021 v Phnompenhu v Kambodži,

s ohledem na dialog EU–Indie na vysoké úrovni o obchodu a investicích, jehož první schůze se konala dne 5. února 2021,

s ohledem na pracovní cestu Výboru pro zahraniční věci do Indie, která se uskutečnila ve dnech 21.–22. února 2017,

s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024,

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. února 2021 o prioritách EU ve fórech OSN pro lidská práva v roce 2021,

s ohledem na tematické obecné zásady EU v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad týkajících se obránců lidských práv a ochrany a podpory svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod a s ohledem na jeho pravomoci podle přílohy VI jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0124/2021),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Indie mají dne 8. května 2021 v portugalském Portu svolat schůzku vedoucích představitelů v návaznosti na jejich závazek pravidelně se scházet na nejvyšší úrovni a posílit strategické partnerství vytvořené v roce 2004 s cílem posílit hospodářskou a politickou spolupráci;

B.

vzhledem k tomu, že strategické partnerství EU–Indie získalo v posledních letech na dynamice, což odráží obnovenou politickou vůli posílit jeho strategický rozměr a svým vývojem od hospodářského partnerství ke vztahům rozšiřujícím se v řadě odvětví odráží také rostoucí geopolitickou sílu Indie a sdílené demokratické hodnoty;

C.

vzhledem k tomu, že EU a Indie jako dvě největší demokracie na světě mají silné politické, hospodářské, sociální a kulturní vazby; avšak vzhledem k tomu, že dvoustranné vztahy dosud nedosáhly svého plného potenciálu a vyžadují větší politickou angažovanost; vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU a Indie potvrdili své odhodlání zachovat a prosazovat účinný multilateralismus a mnohostranný řád založený na pravidlech, jehož jádro tvoří Organizace spojených národů (OSN) a Světová obchodní organizace (WTO);

D.

vzhledem k tomu, že se zvyšuje regionální a globální význam Indie a že Indie stále více posiluje svou pozici dárce i hospodářské a vojenské mocnosti; vzhledem k tomu, že indické předsednictví skupiny G20 v roce 2023 a její členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2021–2022 a v Radě OSN pro lidská práva v letech 2019–2021 znovu zdůraznilo potřebu posílit koordinaci v oblasti globální správy a řízení a dále podporovat společnou vizi multilateralismu založeného na pravidlech;

E.

vzhledem k tomu, že strategický rámec EU zakotvený v její globální strategii, strategii týkající se Indie, strategii pro propojení EU a Asie, jakož i v nově vznikající indicko-tichomořské strategii, zdůraznily zásadní význam spolupráce s Indií v rámci globální agendy EU; vzhledem k tomu, že dvoustranná a mnohostranná spolupráce v současném kontextu zvýšených globálních rizik a rostoucí konkurence velmocí by měla zahrnovat posílení mezinárodní bezpečnosti, posílení připravenosti a reakce na celosvětové mimořádné události v oblasti zdraví, jako je současná pandemie COVID-19, posílení globální hospodářské stability a růstu podporujícího začlenění a provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

F.

vzhledem k tomu, že Indie má silnou a rostoucí ekonomiku; vzhledem k tomu, že EU je hlavním obchodním partnerem Indie, zatímco Indie je 9. největším obchodním partnerem EU; vzhledem k tomu, že Indický oceán má strategický význam pro celosvětový obchod a rovněž zásadní hospodářský a strategický význam jak pro EU, tak pro Indii; vzhledem k tomu, že EU a Indie mají silné společné zájmy v indicko-tichomořském regionu a zaměřují se na jeho udržení jako oblasti spravedlivé hospodářské soutěže, nenarušených námořních komunikačních tras, stability a bezpečnosti;

G.

vzhledem k tomu, že konektivita by měla být důležitým prvkem společné strategické agendy EU–Indie v souladu se strategií pro propojení EU a Asie; vzhledem k tomu, že na posledním summitu EU a Indie byly dohodnuty zásady udržitelné konektivity, a dohodlo se, že budou přezkoumány způsoby, jak zlepšit propojení mezi EU a Indií a následné propojení se třetími zeměmi, a to i v indicko-tichomořském regionu; vzhledem k tomu, že komplexnost propojení se neomezuje pouze na fyzickou infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice, ale také na námořní trasy, digitální infrastrukturu a environmentální aspekty, se zvláštním důrazem na Zelenou dohodu pro Evropu; vzhledem k tomu, že propojení má geopolitickou a transformační úlohu a působí také jako udržitelný nástroj růstu a zaměstnanosti;

H.

vzhledem k tomu, že pro podporu účinné diplomacie v oblasti klimatu a globálního závazku k provádění Pařížské dohody a celosvětové ochrany klimatu a životního prostředí je zapotřebí vedoucí postavení EU a Indie;

I.

vzhledem k tomu, že místní a mezinárodní pozorovatelé v oblasti lidských práv uvádějí, že obráncům lidských práv a novinářům v Indii chybí bezpečné pracovní prostředí; vzhledem k tomu, že v říjnu 2020 vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala indickou vládu, aby chránila práva obránců lidských práv a nevládních organizací, a vyjádřila znepokojení nad zmenšujícím se prostorem pro organizace občanské společnosti, zadržováním obránců lidských práv a obviněním vzneseným proti lidem, kteří jednoduše uplatňovali svá práva na svobodu projevu a pokojné shromažďování, jakož i nad používáním zákonů k potlačování nesouhlasu, jako je zákon o regulaci zahraničních příspěvků a zákon o předcházení nezákonným činnostem;

J.

vzhledem k tomu, že Amnesty International byla nucena zavřít své kanceláře v Indii poté, co byly její bankovní účty zmrazeny kvůli údajnému porušení zákona o regulaci zahraničních příspěvků, a tři zvláštní zpravodajové OSN vyzvali ke změně zákona v souladu s právy a povinnostmi Indie podle mezinárodního práva;

K.

vzhledem k tomu, že skupiny občanské společnosti uvádějí, že ženy v Indii čelí řadě závažných problémů a porušování svých práv, mimo jiné v souvislosti s kulturními, kmenovými a tradičními praktikami, sexuálním násilím a obtěžováním a obchodováním s lidmi; vzhledem k tomu, že ženy pocházející z náboženských menšin jsou dvojnásobně zranitelné, což se ještě zhoršuje v případě žen patřících do nižší kasty;

L.

vzhledem k tomu, že ačkoli je diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě zakázána, zůstává v Indii systémovým problémem, a to i v systému správy trestního soudnictví, který dalitům brání v přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči a rozpočtovým prostředkům na rozvoj dalitů;

M.

vzhledem k tomu, že Indie je jednou ze zemí nejhůře zasažených novou pandemií COVID-19, s více než 11 miliony potvrzených případů a více než 150 000 úmrtí, a vzhledem k tomu, že indická vláda přijala iniciativu k darování milionů dávek vakcín zemím v jejím bezprostředním sousedství a klíčovým partnerským zemím v Indickém oceánu;

1.   

doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

Obecné vztahy mezi EU a Indií

a)

nadále zlepšovat a prohlubovat vztahy mezi EU a Indií jako strategickými partnery a dodržovat závazek pořádat pravidelné víceúrovňové dialogy, včetně summitů;

b)

upevňovat pokrok dosažený v rámci strategického partnerství od loňského summitu a dosáhnout hmatatelného pokroku v prioritních otázkách, zejména pokud jde o odolnost globálního zdraví, změnu klimatu a ekologický růst, digitalizaci a nové technologie, konektivitu, obchod a investice, zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku a lidská práva;

c)

nadále se zasazovat o strategii EU týkající se Indie z roku 2018 a plán činnosti EU a Indie do roku 2025 a plně je provádět, a to v koordinaci s vlastními vztahy členských států s Indií; stanovit jasná a veřejná kritéria pro měření pokroku v plnění tohoto plánu; zajistit parlamentní dohled nad politikou EU vůči Indii prostřednictvím pravidelných výměn názorů s Výborem pro zahraniční věci;

d)

uvolnit plný potenciál dvoustranných vztahů mezi dvěma největšími demokraciemi na světě; opětovně zdůrazňovat potřebu hlubšího partnerství založeného na sdílených hodnotách, jako je svoboda, demokracie, pluralismus, právní stát, rovnost, dodržování lidských práv, závazek k prosazování inkluzivního a soudržného světového řádu založeného na pravidlech, účinného multilateralismu a udržitelného rozvoje a míru a stability ve světě;

e)

zdůrazňovat význam Indie jako partnera v celosvětovém boji proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a při ekologické transformaci na energii z obnovitelných zdrojů a klimatickou neutralitu; upevňovat společné plány pro plné provádění Pařížské dohody a z ní vyplývajících vnitrostátně stanovených příspěvků a plány pro společnou diplomacii v oblasti klimatu;

f)

oživit žádost Rady z roku 2018 o modernizaci institucionální struktury dohody o spolupráci mezi EU a Indií z roku 1994 v souladu s novými společnými ambicemi a globálními výzvami; oživit myšlenku vyjednání dohody o strategickém partnerství se silným parlamentním rozměrem, která bude případně podporovat kontakty a spolupráci na státní úrovni;

g)

podporovat strukturovaný meziparlamentní dialog, mimo jiné vybízením indické strany k vytvoření stálého orgánu v dolní sněmovně (Lók Sabha) a horní sněmovně (Rádžja Sabha) jako protějšku k delegaci Evropského parlamentu pro vztahy s Indickou republikou a podporou kontaktů mezi výbory;

h)

zajistit aktivní a pravidelné konzultace a zapojení občanské společnosti EU a Indie, včetně odborových svazů, náboženských organizací, feministických a LGBTQI organizací, organizací na ochranu životního prostředí, obchodních komor a dalších zúčastněných stran, do rozvoje, provádění a monitorování vztahů mezi EU a Indií; usilovat za tímto účelem o vytvoření platformy občanské společnosti EU–Indie a summitu mládeže EU–Indie jako doprovodné akce budoucích summitů EU–Indie s cílem posílit vztahy mezi mladšími generacemi;

i)

upevňovat úsilí EU v oblasti veřejné diplomacie s cílem zlepšit vzájemné porozumění mezi EU, jejími členskými státy a Indií a pomoci rozšiřovat znalosti na obou stranách, a to zapojením akademické obce, expertních skupin a zástupců z celé EU a Indie;

Spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky

j)

podporovat větší součinnost v zahraniční a bezpečnostní politice prostřednictvím stávajících příslušných mechanismů dialogu a fór zřízených v rámci plánu činnosti EU a Indie do roku 2025 a s ohledem na nedávný strategický důraz EU na posílenou bezpečnostní spolupráci v Asii a s Asií, v níž Indie hraje stále důležitější strategickou úlohu;

k)

zdůrazňovat, že větší spolupráce EU a Indie v oblasti bezpečnosti a obrany by nemělo být vnímáno jako příspěvek k polarizaci indicko-tichomořské oblasti, ale spíše za podporu sdílené bezpečnosti, stability a mírového rozvoje;

l)

zdůraznit, že je třeba provádět užší tematickou koordinaci mezinárodních bezpečnostních politik a přijmout opatření v oblastech, jako je jaderná bezpečnost a nešíření a kontrola zbraní hromadného ničení, omezení ve využívání chemických, biologických a radiologických zbraní, podpora předcházení regionálním konfliktům a budování míru, boj proti pirátství, námořní bezpečnost, boj proti terorismu (včetně boje proti radikalizaci, praní peněz a financování terorismu), násilnému extremismu a dezinformačním kampaním, jakož i kybernetická bezpečnost, hybridní hrozby a vesmír; zdůraznit význam dialogu EU–Indie o boji proti terorismu; posílit vojenské vztahy a výměny s cílem podpořit strategické partnerství mezi EU a Indií;

m)

poukázat na to, že EU a Indie jsou dvěma největšími přispěvateli v operacích OSN k udržení míru a angažovanými obhájci udržitelného míru; vybízet k diskusi a iniciativám, které usilují o rozšiřování spolupráce v oblasti udržování míru;

n)

pozitivně ohodnotit šest konzultací mezi EU a Indií týkajících se odzbrojení a nešíření zbraní, které se uskutečnily v pravidelných intervalech, a vybídnout Indii, aby posílila regionální spolupráci a přijala v tomto ohledu konkrétní opatření; vzít na vědomí, že Indie se připojila ke třem hlavním mnohostranným režimům pro kontrolu vývozu v souvislosti se šířením zbraní, a vybízet k užšímu partnerství mezi EU a Indií v rámci těchto fór;

o)

koordinovat postoje a iniciativy na mnohostranných fórech, zejména v rámci OSN, WTO a G20, prosazováním společných cílů v souladu se společnými mezinárodními hodnotami a standardy, posilováním dialogu a účinným sladěním postojů na obranu multilateralismu a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech; zapojit se do diskusí o reformě Rady bezpečnosti OSN a pracovních metod a podpořit snahu Indie o trvalé členství v reformované Radě bezpečnosti OSN;

p)

podporovat předcházení konfliktům a hospodářskou spolupráci podporou iniciativ regionální integrace v jižní Asii, mimo jiné v rámci Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC);

q)

vycházet z rozsáhlých regionálních zkušeností Indie a ze stávajících přístupů členských států EU k indicko-tichomořské oblasti s cílem vypracovat proaktivní, komplexní a realistickou evropskou indicko-tichomořskou strategii založenou na společných zásadách, hodnotách a zájmech, a to i ekonomických, a na mezinárodním právu; ve vhodných případech usilovat o koordinaci politik EU a Indie vůči indicko-tichomořské oblasti a rozšířit spolupráci tak, aby zahrnovala všechny oblasti společného zájmu; náležitě zohlednit svrchovaná politická rozhodnutí jiných zemí v regionu a dvoustranné vztahy EU s těmito zeměmi;

r)

podporovat ambiciózní společnou činnost s konkrétními opatřeními v oblasti koordinace rozvojové a humanitární pomoci, a to i na Blízkém východě a v Africe, jakož i v oblasti posilování demokratických procesů a boje proti autoritářským trendům a všem druhům extremismu, včetně nacionalistického a náboženského;

s)

podporovat společnou činnost při koordinaci operací v oblasti zajišťování potravin a odstraňování následků katastrof v souladu s humanitárními zásadami zakotvenými v mezinárodním humanitárním právu, včetně nestrannosti, neutrality a nediskriminace při poskytování pomoci;

t)

dát najevo, že EU situaci v Kašmíru pozorně sleduje; znovu zdůraznit svou podporu stability a zmírnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které jsou státy s jadernými zbraněmi, a nadále se zasazovat o dodržování lidských práv a základních svobod; podporovat provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN a zpráv UNHCR o Kašmíru; vyzvat Indii a Pákistán, aby zvážily obrovské lidské, hospodářské a politické přínosy vyřešení tohoto konfliktu;

u)

obnovit úsilí EU o sblížení a obnovení dobrých sousedských vztahů mezi Indií a Pákistánem na základě zásad mezinárodního práva prostřednictvím komplexního dialogu a postupného přístupu, počínaje opatřeními na budování důvěry; v této souvislosti ocenit společné prohlášení Indie a Pákistánu o příměří ze dne 25. února 2021 jako důležitý krok k nastolení míru a stability v regionu; zdůraznit význam dvoustranného rozměru při úsilí o nastolení trvalého míru a spolupráce mezi Indií a Pákistánem, což by pozitivně přispělo k bezpečnosti a hospodářskému rozvoji regionu; zdůraznit odpovědnost obou států jakožto jaderných mocností za budování míru;

v)

uznat dlouhodobou podporu, kterou Indie poskytuje Afghánistánu, a její závazek k úsilí o budování míru zaměřenému na lidi a vedenému na místní úrovni; spolupracovat s Indií a dalšími regionálními státy na podpoře stabilizace, bezpečnosti, mírového řešení konfliktů a demokratických hodnot v této zemi, včetně práv žen; zopakovat, že mírový a prosperující Afghánistán by byl ku prospěchu širšího regionu;

w)

zdůraznit, že ochrana míru, stability a svobody plavby v asijsko-tichomořském regionu má nadále prvořadý význam pro zájmy EU a jejích členských států; zvýšit vzájemnou angažovanost s cílem zajistit, aby obchod v indicko-tichomořské oblasti nebyl omezován; podporovat další společné chápání Úmluvy OSN o mořském právu, a to i s ohledem na svobodu plavby, a zintenzivnit spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti a společné výcvikové mise v indicko-tichomořské oblasti s cílem zachovat bezpečnost a svobodu plavby po námořních komunikačních trasách (SLOC); připomenout, že zejména v souvislosti s rostoucí rivalitou mezi regionálními mocnostmi by se spolupráce se zeměmi indicko-tichomořské oblasti měla řídit zásadami otevřenosti, prosperity, inkluzivnosti, udržitelnosti, transparentnosti, reciprocity a životaschopnosti; zahájit dialog na vysoké úrovni mezi EU a Indií o námořní spolupráci, jehož cílem je rozšířit rozsah stávajících konzultací o boji proti pirátství a zvýšit interoperabilitu a koordinaci operace EUNAVFOR Atalanta, indického střediska pro syntézu informací pro oblast Indického oceánu (IFC-IOR) a indického námořnictva v oblasti námořního dohledu, pomoci při katastrofách a společné odborné přípravy a cvičení;

x)

společně podporovat další dialog s cílem brzkého uzavření kodexu chování v Jihočínském moři, který by v souladu s mezinárodním právem nebyl na újmu legitimním právům žádného státu;

y)

vyjádřit znepokojení nad zhoršováním vztahů mezi Indií a Čínskou lidovou republikou (ČLR), mimo jiné v důsledku expanzivní politiky a významného navyšování vojenských kapacit ČLR; podporovat mírové řešení sporů, konstruktivní a komplexní dialog a dodržování mezinárodního práva na hranici mezi Indií a ČLR;

z)

uznat závazek Indie vůči agendě týkající se žen, míru a bezpečnosti prostřednictvím jejího přínosu k mírovým misím; posílit jejich vzájemný závazek ohledně uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, včetně vypracování národních akčních plánů s příslušnými rozpočtovými prostředky pro účinné uplatňování;

aa)

podporovat společný závazek k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250, 2419 a 2535 o mládeži, míru a bezpečnosti, mimo jiné vypracováním příslušných národních strategií a akčních plánů s odpovídajícími rozpočtovými prostředky a důrazem na předcházení konfliktům; vybídnout Indii, aby spolu s členskými státy EU investovala do kapacit mladých lidí a aby spolupracovala s mládežnickými organizacemi při podpoře dialogu a odpovědnosti; hledat nové způsoby, jak mladé lidi zapojit do budování pozitivního míru a bezpečnosti;

Prosazování právního státu, lidských práv a řádné správy věcí veřejných

ab)

učinit lidská práva a demokratické hodnoty ústředním prvkem spolupráce EU s Indií, a umožnit tak konstruktivní dialog zaměřený na výsledky a hlubší vzájemné porozumění; ve spolupráci s Indií vypracovat strategii pro řešení otázek lidských práv, zejména těch, které se týkají žen, dětí, etnických a náboženských menšin a svobody náboženského vyznání a přesvědčení, a zabývat se otázkami právního státu, jako je boj proti korupci, jakož i svobodné a bezpečné prostředí pro nezávislé novináře a občanskou společnost, včetně obránců lidských práv, a začlenit otázky lidských práv do širšího partnerství EU a Indie;

ac)

vyjádřit hluboké znepokojení nad novelou indického zákona o občanství, která je podle názoru Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze své podstaty hluboce diskriminační vůči muslimům a nebezpečně rozděluje společnost; vybídnout Indii, aby zaručila právo svobodně praktikovat a propagovat náboženství podle vlastní volby, jak je zakotveno v článku 25 její ústavy; usilovat o odstranění nenávistných verbálních projevů podněcujících k diskriminaci nebo násilí, které vedou k toxickému prostředí, v němž může beztrestně docházet k nesnášenlivosti a násilí vůči náboženským menšinám, a odrazovat od takových projevů; sdílet osvědčené postupy týkající se výcviku policejních sil v oblasti tolerance a mezinárodních norem v oblasti lidských práv; uznat souvislost mezi zákony proti konverzi a násilím vůči náboženským menšinám, zejména křesťanským a muslimským komunitám;

ad)

vybídnout Indii jakožto člena Rady OSN pro lidská práva, aby jednala na základě všech doporučení vyplývajících z procesu všeobecného pravidelného přezkumu, přijala a usnadňovala návštěvy zvláštních zpravodajů OSN, včetně zvláštního zpravodaje OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu, zvláštního zpravodaje OSN pro právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování a zvláštního zpravodaje OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy, a úzce s nimi spolupracovala při sledování vývoje v oblasti občanského prostoru a základních práv a svobod v rámci svého závazku podporovat skutečnou účast a účinné zapojení občanské společnosti do prosazování a ochrany lidských práv;

ae)

řešit situaci v oblasti lidských práv a výzvy, jimž čelí občanská společnost, zejména obavy, které vznesli vysoká komisařka OSN pro lidská práva a zvláštní zpravodajové OSN v dialogu s indickými orgány, a to i na úrovni summitu; vybídnout Indii jako největší světovou demokracii, aby prokázala své odhodlání dodržovat, chránit a plně prosazovat ústavně zaručená práva na svobodu projevu pro všechny, a to i na internetu, právo na pokojné shromažďování a sdružování, rovněž v souvislosti s nedávnými rozsáhlými protesty zemědělců, a svobodu náboženského vyznání a přesvědčení; vyzvat Indii, aby zajistila bezpečné prostředí pro práci obránců lidských práv, ochránců životního prostředí, novinářů a dalších subjektů občanské společnosti a chránila a zaručila jejich základní práva a svobody bez politického či ekonomickému tlaku a aby přestala uplatňovat zákony proti pobuřování a terorismu jako prostředek k omezení jejich legitimních činností, mimo jiné v Džammú a Kašmíru, ukončila plošné omezování přístupu k internetu, přezkoumala právní předpisy s cílem zabránit jejich možnému zneužití k umlčení disentu a změnila zákony, které podporují diskriminaci, usnadnila přístup ke spravedlnosti a zajistila odpovědnost za porušování lidských práv; řešit škodlivé účinky zákona o regulaci zahraničních příspěvků (FCRA) na organizace občanské společnosti;

af)

vybídnout Indii, aby podnikla další kroky s cílem vyšetřit násilí a diskriminaci na základě pohlaví a předcházet mu a aby prosazovala rovnost žen a mužů a posílení postavení žen; řešit problém rostoucího násilí páchaného na ženách a dívkách v Indii podporou důkladného vyšetřování násilných trestných činů páchaných na ženách a dívkách a odbornou přípravou úředníků v oblasti policejní práce a vyšetřování na základě informací o traumatech, uplatňováním účinného monitorovacího mechanismu, který dohlíží na provádění právních předpisů týkajících se sexuálního násilí páchaného na ženách a dívkách, a urychlením soudního řízení a zlepšením ochrany obětí;

ag)

řešit problém rozšířené diskriminace na základě příslušnosti ke kastě a důležitou otázku udělování práv komunitám ádivásíů podle zákona o uznání práv obyvatel lesů;

ah)

připomenout principiální a dlouhodobé odmítání trestu smrti ze strany EU a zopakovat svůj požadavek, aby Indie zavedla moratorium na trest smrti s cílem dosáhnout trvalého zrušení trestu smrti;

ai)

uznat proces probíhající v Indii zaměřený na vypracování národního akčního plánu pro podnikání a lidská práva s cílem plně provést obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a připomenout, že všechny společnosti nesou odpovědnost za dodržování lidských práv ve svých hodnotových řetězcích, a vybídnout EU i Indii k aktivní účasti na probíhajících jednáních o závazné smlouvě OSN o odpovědnosti podniků v oblasti lidských práv;

aj)

naléhavě vyzvat Indii, aby ratifikovala Úmluvu OSN proti mučení a opční protokol k této úmluvě a Úmluvu OSN o ochraně všech osob před násilným zmizením;

ak)

vybídnout Indii, aby dále podporovala úsilí v oblasti mezinárodního soudnictví podpisem Římského statutu Mezinárodního trestního soudu;

al)

vybídnout Indii, aby pokračovala v tradici poskytování ochrany osobám prchajícím před násilím a pronásledováním, dokud nebudou vytvořeny podmínky pro bezpečný, důstojný a dobrovolný návrat, a aby přijala veškerá nezbytná opatření k odstranění rizika absence státní příslušnosti pro komunity v Indii;

am)

zopakovat, že je důležité zapojit se co nejdříve do pravidelného dialogu o lidských právech mezi EU a Indií v souladu se závazkem učiněným v plánu činnosti EU a Indie a se společným záměrem obnovit po osmi letech, během nichž neproběhla žádná schůzka, konání schůzek, které budou pro obě strany významnou příležitostí k projednání a vyřešení zbývajících otázek v oblasti lidských práv; pozvednout dialog na úroveň ústředí a usilovat o to, aby byl smysluplnější prostřednictvím účasti na vysoké úrovni, stanovení konkrétních závazků, kritérií a měřítek pokroku, řešení jednotlivých případů a usnadnění dialogu občanské společnosti mezi EU a Indií před zahájením mezivládního dialogu; požádat ESVČ, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o dosažených výsledcích;

Obchod pro udržitelnost a prosperitu

an)

připomenout, že objem obchodu mezi EU a Indií se v letech 2009 až 2019 zvýšil o více než 70 % a že je ve společném zájmu upevňovat hospodářské vazby; uznat, že Indie je solidní alternativou pro EU, která chce diverzifikovat své dodavatelské řetězce, a že EU je pro Indii největším obchodním partnerem v zemědělsko-potravinářském odvětví;

ao)

využít příležitost, kterou nabízí schůzka vedoucích představitelů EU a Indie, a na nejvyšší úrovni se v otázkách obchodu a investic otevřeně zabývat spoluprací založenou na hodnotách; znovu zdůraznit, že EU je připravena zvážit zahájení jednání o samostatné dohodě o ochraně investic, která by zvýšila právní jistotu pro investory na obou stranách a dále posílila dvoustranné obchodní vztahy; usilovat o dosažení společných a vzájemně prospěšných cílů v těchto oblastech, které by mohly přispět k hospodářskému růstu a inovacím a které jsou v souladu s univerzálními lidskými právy, včetně pracovních práv, přispívají k jejich dodržování a podporují boj proti změně klimatu a plnění cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030;

ap)

co nejlépe využít závazku Indie k multilateralismu a mezinárodnímu obchodnímu řádu založenému na pravidlech; prosazovat rozhodující úlohu Indie v pokračujícím úsilí o reformu Světové obchodní organizace;

aq)

vyhodnotit, do jaké míry je třeba aktualizovat mandát Komise k jednání, má-li být uzavřena dohoda o obchodu a spolupráci, která by zahrnovala ambiciózní ustanovení o vymahatelné kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji v souladu s Pařížskou dohodou, jakož i příslušná ustanovení týkající se práv a povinností investorů a lidských práv; zajistit konstruktivní vyjednávání a zároveň dbát na odlišné úrovně ambicí, které obě strany mohou mít; v tomto ohledu vycházet z povzbudivého vývoje v postoji indických orgánů, pokud jde o jejich připravenost začlenit ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji do budoucí dohody;

Odolnost prostřednictvím odvětvových partnerství

ar)

dokončit jednání o partnerství v oblasti konektivity vedená s Indií; podporovat toto partnerství zejména poskytováním půjček a záruk na udržitelné investice do bilaterálních a multilaterálních projektů v oblasti digitální a ekologické infrastruktury v Indii veřejnými a soukromými subjekty EU, jako je Evropská investiční banka (EIB), a novým nástrojem vnějšího financování v souladu s potenciálem nastíněným ve strategii propojení EU-Asie; prozkoumat synergie mezi spoluprací EU a Indie a spoluprací se zeměmi jižní Asie a koordinací různých strategií v oblasti propojení;

as)

zajistit, aby inciativy v oblasti konektivity byly založeny na sociálních, enviromnentálních a fiskálních normách a hodnotách udržitelnosti, transparentnosti, inkluzivnosti, právního státu, dodržování lidských práv a reciprocity a aby byly plně v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC) a jejími právními nástroji, včetně Pařížské dohody;

at)

uznat odborné znalosti Indie v oblasti zvládání přírodních katastrof; zintenzivnit spolupráci s Indií při zvyšování připravenosti regionu na přírodní katastrofy, mimo jiné prostřednictvím partnerství v rámci koalice pro infrastrukturu odolnou vůči katastrofám, mnohostranného úsilí o rozšíření výzkumu a sdílení znalostí, pokud jde o řízení rizik v oblasti infrastruktury;

au)

posílit spolupráci v oblasti udržitelné mobility prostřednictvím konkrétních opatření, jako je další rozvoj infrastruktur pro elektrickou dopravu, a investice do železničních projektů; zdůraznit zásadní význam železnic pro zmírnění přetížení dopravy a znečištění ve velkých městských oblastech, dosažení cílů v oblasti klimatu a zajištění odolnosti životně důležitých dodavatelských řetězců, a to i během krizí;

av)

podporovat další spolupráci při řešení výzev, které představuje rychlá urbanizace, mimo jiné výměnou znalostí a osvědčených postupů prostřednictvím sdílených platforem a spolupráce mezi městy, spolupráce v oblasti technologií inteligentních měst a pokračující finanční podpory projektů městské dopravy v Indii prostřednictvím EIB;

aw)

připomenout úlohu Indie coby významného výrobce léčivých přípravků, generických léčiv a očkovacích látek, zejména v kontextu probíhající celosvětové zdravotní krize; podporovat společné podniky s cílem zajistit všeobecný přístup k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19; usilovat o to, aby EU a Indie zaujaly vedoucí postavení v prosazování zdraví coby globálního veřejného statku, zejména podporou multilaterálních iniciativ, včetně nástroje pro globální přístup k vakcíně proti COVID-19 (COVAX), a napomoci k zajištění všeobecného přístupu k očkovacím látkám, zejména v zemích s nižšími příjmy, a to především spoluprací v rámci příslušných mezinárodních fór;

ax)

zvýšit úroveň ambicí v oblasti dvoustranné a mnohostranné spolupráce mezi EU a Indií v souvislosti se změnou klimatu, zejména urychlením zeleného růstu a spravedlivého a bezpečného přechodu na čistou energii, dosažením klimatické neutrality a posílením ambicí vnitrostátně stanovených příspěvků; i nadále na celosvětové úrovni společně zaujímat vedoucí postavení v prosazování Pařížské dohody a zaměřovat se na uskutečňování programů čisté a obnovitelné energie a oběhového hospodářství;

ay)

znovu potvrdit společný závazek jakožto dva hlavní světoví producenti emisí skleníkových plynů ke koordinovanějšímu úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu; vzít na vědomí vedoucí postavení Indie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a pokrok dosažený prostřednictvím partnerství EU a Indie v oblasti čisté energie a klimatu; podporovat investice do dalšího pokroku v oblasti elektrické mobility, udržitelného chlazení, technologií baterií nové generace, distribuované výroby elektřiny a spravedlivého přechodu v Indii a spolupráci v těchto oblastech; zahájit diskusi o strategické spolupráci v oblasti vzácných zemin a zvážit její zahájení; zintenzivnit provádění partnerství pro udržitelné hospodaření s vodou;

az)

prosazovat společný ambiciózní program a vyvíjet celosvětové úsilí v oblasti biologické rozmanitosti, a to i v období před konferencí smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP 15), která se uskuteční v květnu 2021;

ba)

usilovat o společné vedení při stanovování a prosazování mezinárodních norem v digitální ekonomice založených na udržitelné a odpovědné digitalizaci a právním státě a prostředí IKT založeném na lidských právech a současně řešit hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti a chránit základní práva a svobody, včetně ochrany osobních údajů;

bb)

zvýšit ambice EU v oblasti digitální konektivity s Indií v souvislosti se strategií digitální transformace EU; spolupracovat s Indií na vývoji a využívání kritických technologií s přihlédnutím k velkým strategickým a bezpečnostním důsledkům těchto revolučních technologií; investovat do partnerství v oblasti digitálních služeb a rozvoje odpovědné umělé inteligence založené na lidských právech; přivítat úsilí Indie o dosažení vysoké úrovně ochrany osobních údajů podobné úrovni, kterou zajišťuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů, a pokračovat v podpoře ochrany osobních údajů v Indii; vyzdvihnout vzájemný prospěch intenzivnější spolupráce v této oblasti; podporovat další sbližování regulačních rámců s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů a soukromí, a to i prostřednictvím možných rozhodnutí o přiměřenosti údajů, s cílem usnadnit bezpečné a zabezpečené přeshraniční toky údajů, což umožní užší spolupráci zejména v odvětví IKT a digitálních služeb; vzít na vědomí, že sladění indických a evropských právních předpisů týkajících se údajů by významně usnadnilo vzájemnou spolupráci, obchod a bezpečné předávání informací a odborných znalostí; usilovat o zopakování mezinárodních dohod EU o roamingu s Indií;

bc)

připomenout, že rozvoj digitálního odvětví má zásadní význam pro bezpečnost a musí zahrnovat diverzifikaci dodavatelského řetězce výrobců zařízení prostřednictvím podpory otevřených a interoperabilních síťových architektur a partnerství v oblasti digitalizace s partnery, kteří sdílejí hodnoty EU a využívají technologie v souladu se základními právy;

bd)

přijmout účinná opatření k usnadnění mobility mezi EU a Indií, a to i pro migranty, studenty, vysoce kvalifikované pracovníky a umělce, s ohledem na dostupnost dovedností a potřeby trhu práce v EU a Indii; uznat značné množství talentů v oblasti digitalizace a umělé inteligence v Indii i EU a společný zájem o rozvoj odborných znalostí a spolupráce na vysoké úrovni v této oblasti;

be)

považovat mezilidské výměny za jeden z hlavních rozměrů strategického partnerství; vyzvat k hlubšímu partnerství v oblasti veřejného vzdělávání, výzkumu a inovací a kulturní výměny; vyzvat členské státy EU a Indii, aby investovaly zejména do schopností a vůdčích dovedností mladých lidí a zajistily jejich smysluplné zapojení do politického a hospodářského života; podporovat účast Indie, zejména indických studentů a mladých praktiků, v programech EU, jako je Horizont Evropa, Evropská rada pro výzkum, stipendium Marie Sklodowské-Curie, a mezilidské kontakty ve vzdělávání a kultuře; v tomto ohledu podporovat program Erasmus+ a zajistit rovné začlenění studentek, vědeckých pracovnic, výzkumných pracovnic a odbornic do těchto programů; pokračovat v úzké spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, včetně digitálních technologií zaměřených na člověka a vycházejících z etických zásad, a současně podporovat posilování digitální gramotnosti a dovedností;

bf)

dále prozkoumat možnosti komplexní spolupráce v rámci skupiny G20 v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik, jako je sociální ochrana, minimální mzda, účast žen na trhu práce, vytváření důstojných pracovních míst a bezpečnost a ochrana zdraví při práci; spolupracovat na vymýcení dětské práce podporou uplatňování a sledování dodržování úmluv MOP č. 138 (Úmluva o nejnižším věku) a 182 (Úmluva o nejhorších formách dětské práce), které Indie ratifikovala v červnu 2017;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1)  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/07/15/joint-statement-15th-eu-india-summit-15-july-2020/

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0012.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0016.

(4)  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 48.

(5)  Úř. věst. C 174 E, 14.7.2005, s. 179.

(6)  Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 589.

(7)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 109.

(8)  Úř. věst. C 261 E, 10.9.2013, s. 34.

(9)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 202.


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Úterý 27. dubna 2021

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/119


P9_TA(2021)0116

Žádost, aby byl Filip De Man zbaven imunity

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Filip De Man zbaven imunity (2020/2271(IMM))

(2021/C 506/18)

Evropský parlament,

s ohledem na žádost, aby byl Filip De Man v rámci trestního řízení zbaven imunity, kterou dne 30. října 2020 zaslal nejvyšší státní zástupce u odvolacího soudu v Bruselu a která byla oznámena Parlamentu na plenárním zasedání dne 14. prosince 2020,

poté, co Filip De Man dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na článek 59 Ústavy Belgického království,

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019 (1),

s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0134/2021),

A.

vzhledem k tomu, že se nejvyšší státní zástupce u odvolacího soudu v Bruselu obrátil na Evropský parlament se žádostí, aby byl Filip De Man, poslanec Evropského parlamentu zvolený za Belgické království, zbaven imunity v souvislosti s dopravní nehodou, kterou měl údajně způsobit dne 1. května 2019 a při které vznikla hmotná škoda, přičemž přitěžující okolností je skutečnost, že řidič od nehody ujel;

B.

vzhledem k tomu, že Filipu De Manovi je kladeno za vinu, že dne 1. května 2019 naboural do dopravního ostrůvku ve městě Vilvoorde, přičemž poté nezastavil, ale pokračoval v cestě domů; vzhledem k tomu, že policie konstatovala, že úlomky vozidla poslance byly rozházeny na silnici a že z místa nehody vedly viditelné stopy až k jeho bydlišti; vzhledem k tomu, že teprve po řadě předvolání byl Filip De Man konečně vyslechnut kriminální policií a při výslechu uvedl, že betonový sloupek sice skutečně porazil, ale že nemohl zastavit s ohledem na dav lidí na ulici;

C.

vzhledem k tomu, že na trestný čin, který měl být spáchán, se vztahuje článek 33 belgického zákona ze dne 16. března 1968 o regulaci silničního provozu a trestá se odnětím svobody v délce patnácti dnů až šesti měsíců a pokutou ve výši 200 až 2 000 eur;

D.

vzhledem k tomu, že na jedné straně nelze považovat Evropský parlament za soud a na straně druhé poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obžalovaného“ (2);

E.

vzhledem k tomu, že podle čl. 9 prvního pododstavce protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu a na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni;

F.

vzhledem k tomu, že čl. 59 první pododstavec ústavy Belgického království stanoví, že „[k]romě případů přistižení při činu nesmí být během zasedání žádný člen kterékoli komory poslán do vazby či přímo předvolán k soudu nebo před tribunál v trestních věcech ani nesmí být zatčen, pokud k tomu nevydá souhlas komora, jejímž je členem“;

G.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o případném zbavení imunity přísluší v daném případě pouze Parlamentu a že Parlament může při rozhodování o zbavení či nezbavení imunity přiměřeně zohlednit postoj poslance (3);

H.

vzhledem k tomu, že údajný trestný čin nemá přímou nebo zřejmou souvislost s výkonem funkce poslance Evropského parlamentu Filipa De Mana, ani nepředstavuje názor nebo hlasování při výkonu funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

I.

vzhledem k tomu, že Parlament nebyl v této věci schopen prokázat existenci fumus persecutionis, tedy dostatečně závažného a konkrétního podezření, že řízení bylo zahájeno s úmyslem dotčeného poslance politicky poškodit;

1.

rozhodl, že se Filip De Man zbavuje imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Belgického království a Filipu De Manovi.

(1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23; rozsudek Soudního dvora ze dne 19. prosince 2019, Junqueras Vies, C-502/19, ECLI:EU:C:2019:1115.

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2019, Briois v. Parlament, T-214/18, ECLI:EU:T:2019:266.

(3)  Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440, bod 28.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/121


P9_TA(2021)0117

Žádost, aby byl Zdzisław Krasnodębski zbaven imunity

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Zdzisław Krasnodębski zbaven poslanecké imunity (2020/2224(IMM))

(2021/C 506/19)

Evropský parlament,

s ohledem na žádost, aby byl Zdzisław Krasnodębski zbaven imunity, kterou dne 9. září 2020 předložil předseda X. trestního úseku okresního soudu pro Varšavu-Śródmieście ve Varšavě v souvislosti s trestním řízením probíhajícím proti tomuto poslanci na základě soukromé žaloby a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 22. října 2020,

poté, co Zdzisław Krasnodębski dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9. odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019 (1),

s ohledem na čl. 105 odst. 2 a 5 Ústavy Polské republiky,

s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0132/2021),

A.

vzhledem k tomu, že dne 23. ledna 2020 zaslal předseda X. trestního úseku okresního soudu pro Varšavu-Śródmieście (Polsko) žádost, aby byl Zdzisław Krasnodębski zbaven poslanecké imunity, kterou tomuto soudu předložil soukromý subjekt v souvislosti s několika prohlášeními, jež Zdzisław Krasnodębski učinil dne 1. února 2019 během rozhlasového rozhovoru; vzhledem k tomu, že dne 19. února 2020 byl X. trestní úsek okresního soudu pro Varšavu-Śródmieście informován o nejasnostech ohledně příslušnosti orgánu podle čl. 9 odst. 1 a 12 jednacího řádu, což má vliv na přípustnost žádosti; vzhledem k tomu, že dne 18. května 2020 uvedený soud požádal o objasnění této věci Nejvyšší státní zastupitelství, které dne 8. září 2020 zaslalo své stanovisko, v němž uvedlo, že „v případě soukromých žalob, jichž se státní zastupitelství neúčastní, je příslušným orgánem pro předání žádosti o zbavení imunity soud, jak vyplývá z čl. 9 odst. 1 a 12 jednacího řádu Evropského parlamentu“, a že pojem „příslušný orgán“ je třeba vykládat v souladu s čl. 9 odst. 12 jednacího řádu; vzhledem k tomu, že o žádosti o zbavení poslanecké imunity informovaly soudní orgány v souladu s čl. 9 odst. 12 jednacího řádu, a vzhledem k tomu, že podle čl. 9 odst. 1 jednacího řádu musí být každá žádost o zbavení poslanecké imunity podána „příslušným orgánem členského státu“, přičemž oba pojmy nejsou totožné;

B.

vzhledem k tomu, že soukromá žaloba proti Zdzisławu Krasnodębskému byla původně podána dne 6. května 2019 u okresního soudu pro Krakov-Krowodrzu; vzhledem k tomu, že dne 18. října 2019 uvedený soud formálně konstatoval, že rozhlasový pořad, v němž vystoupil Zdzisław Krasnodębski, se nahrával ve studiu ve Varšavě, a nikoli v Krakově, a rozhodl tudíž, že není místně příslušný, a předal věc okresnímu soudu Varšava-Śródmieście;

C.

vzhledem k tomu, že dne 1. února 2019 Zdzisław Krasnodębski během dopoledního rozhovoru v rozhlasové stanici označil soukromého žalobce za „neznámého advokáta“ a „gangstera“ a tvrdil o něm, že „obviňuje všechny okolo“;

D.

vzhledem k tomu, že Zdzisław Krasnodębski se svým vyjádřením údajně dopustil veřejné pomluvy soukromého žalobce, čímž způsobil, že tento soukromý žalobce pozbyl důvěryhodnosti nezbytné k tomu, aby mohl vykonávat svou podnikatelskou činnost, a zostudil jej v očích veřejnosti, což je trestný čin, který může být podle čl. 212 odst. 2 polského trestního zákoníku stíhán na základě soukromé žaloby;

E.

vzhledem k tomu, že článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že poslanci Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

F.

vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

G.

vzhledem k tomu, že podle čl. 105 odst. 2 a 5 polské ústavy ode dne oznámení výsledků voleb do dne skončení mandátu nesmí být poslanec bez souhlasu Sejmu (dolní sněmovny parlamentu) trestně stíhán ani zadržen či zatčen, s výjimkou případů, kdy byl zadržen při spáchání trestného činu a kdy je jeho zadržení nezbytné pro účely zajištění řádného průběhu řízení;

H.

vzhledem k tomu, že uvedené činy nesouvisejí s názory ani s hlasováním Zdzisława Krasnodębského během výkonu funkce ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

I.

vzhledem k tomu, že Parlament v tomto případě nenalezl žádný důkaz fumus persecutionis, tedy skutečností nasvědčujících tomu, že řízení bylo zahájeno s úmyslem poškodit jeho politickou činnost jakožto poslance Evropského parlamentu;

J.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament nemůže vystupovat v úloze soudu a že poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obviněného“ (2);

K.

vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho členy před stíháním v souvislosti s činností, kterou vykonávají jako součást svého mandátu a která nemůže být od výkonu tohoto mandátu oddělena;

1.

rozhodl, že se Zdzisław Krasnodębski zbavuje imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému polskému orgánu a Zdzisławu Krasnodębskému.

(1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra v. De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch v. Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch v. Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23; rozsudek Soudního dvora ze dne 19. prosince 2019, Junqueras Vies, C-502/19, ECLI:EU:C:2019:1115.

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2019, Briois v. Evropský parlament, T-214/18, ECLI:EU:T:2019:266.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/123


P9_TA(2021)0118

Žádost, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity (2020/2240(IMM))

(2021/C 506/20)

Evropský parlament,

s ohledem na žádost, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity, kterou dne 23. října 2020 předložil státní zástupce při kasačním soudu Řecké republiky v rámci výkonu rozsudku odvolacího soudu v Aténách č. 2425, 2473, 2506, 2644/2020 (první senát se třemi soudci rozhodujícími v trestních věcech) č. 2425, 2473, 2506, 2644/2020 a vyhlášenou na plenárním zasedání dne 11. listopadu 2020,

poté, co Ioannis Lagos dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na články 8 a 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019 (1),

s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0136/2021),

A.

vzhledem k tomu, že státní zástupce příslušný pro toto řízení požádal o zbavení poslance Evropského parlamentu Ioannise Lagose imunity, aby mohl vůči němu vykonat celkový trest třináct (13) let a osm (8) měsíců odnětí svobody a celkovou pokutu ve výši jednoho tisíce tři set EUR (1 300 EUR) za jeden trestný čin a dva delikty;

B.

vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že členové Evropského parlamentu na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

C.

vzhledem k tomu, že Ioannis Lagos byl zvolen do Evropského parlamentu dne 2. července 2019 a žádost o zbavení imunity se týká skutečností a podání obžaloby, k nimž došlo před nabytím statusu poslance Evropského parlamentu, a tudíž poslanecké imunity;

D.

vzhledem k tomu, že podle článku 62 Ústavy Řecké republiky nesmí být žádný poslanec během svého funkčního období stíhán, zatčen, uvězněn ani podroben jiným opatřením spojeným se zbavením osobní svobody bez souhlasu parlamentu;

E.

vzhledem k tomu, že Ioannis Lagos byl odsouzen za a) účast na organizované zločinecké skupině a její řízení (čl. 187 odst. 1 a 3 trestního zákoníku), přičemž k tomuto skutku došlo v Aténách a trval od roku 2008 do současnosti, b) prosté držení zbraně (zákon č. 2168/1993) poté, co byl bod obvinění po schválení překvalifikován z nezákonného držení zbraně, přičemž čin byl spáchán dne 30. září 2013 v Peramě (provincie Attika), a c) porušení zákona č. 456/1976 o držení světlic a zábavní pyrotechniky k přípravě ohňostrojů, přičemž čin byl spáchán dne 29. září 2013 v Peramě (provincie Attika);

F.

vzhledem k tomu, že odsuzující rozsudek aténského odvolacího soudu je bezodkladně vykonatelný, přičemž soud rozhodl, že opravný prostředek proti němu nemá odkladný účinek;

G.

vzhledem k tomu, že Výbor pro právní záležitosti vzal na vědomí dokumenty, které jeho členům předložil Ioannis Lagos podle čl. 9 odst. 6 jednacího řádu a které Ioannis Lagos považuje za důležité pro tento postup;

H.

vzhledem k tomu, že výkon odsuzujícího rozsudku se netýká názorů nebo hlasování Ioannise Lagose při výkonu jeho funkcí v souladu s článkem 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

I.

vzhledem k tomu, že podle čl. 9 odst. 8 jednacího řádu se Výbor pro právní záležitosti za žádných okolností nesmí vyslovit o vině nebo nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které jsou poslanci přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se výbor při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem případu;

J.

vzhledem k tomu, že Evropskému parlamentu nepřísluší zpochybňovat kvalitu vnitrostátních právních a soudních systémů;

K.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament nemá pravomoc posuzovat nebo zpochybňovat jurisdikci vnitrostátních soudních orgánů příslušných k dotčenému trestnímu řízení;

L.

vzhledem k tomu, že Ioannis Lagos je jednou ze skupiny osob, které se nacházejí v podobné situaci, kdy byly aténským odvolacím soudem za dotčené trestné činy odsouzeny k víceletému trestu odnětí svobody, přičemž jediný rozdíl spočívá v tom, že Ioannis Lagos v současné době požívá imunity poslance Evropského parlamentu;

M.

vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu není poslanecká imunita osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho poslanců;

N.

vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho poslance před soudními řízeními v souvislosti s činností, kterou vykonávají jako součást svého mandátu a která nemůže být od výkonu tohoto mandátu oddělena;

O.

vzhledem k tomu, že trestné činy, které měl spáchat, nemají jednoznačný ani přímý vztah k povinnostem, které Ioannis Lagos vykonává jakožto poslanec Evropského parlamentu;

P.

vzhledem k tomu, že trestné činy, které měl Ioannis Lagos spáchat, se odehrály před jeho zvolením do Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že na tomto základě nelze tvrdit, že soudní řízení bylo zahájeno v roce 2014 s úmyslem narušit budoucí politickou činnost Ioannise Lagose jako poslance Evropského parlamentu v době, kdy jeho status poslance Evropského parlamentu byl jen hypotetický a budoucí;

Q.

vzhledem k tomu, že v této věci Parlament nebyl schopen prokázat existenci fumus persecutionis, tedy skutečností naznačujících, že dotčené soudní řízení bylo zahájeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslance, a tedy Evropského parlamentu;

1.

rozhodl, že se Ioannis Lagos zbavuje imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru státnímu zástupci při kasačním soudu Řecké republiky a Ioannisi Lagosovi.

(1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23; rozsudek Soudího dvora ze dne 19. prosince 2019, Junqueras Vies, C-502/19, ECLI:EU:C:2019:1115.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/125


P9_TA(2021)0119

Žádost, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity (2020/2219(IMM))

(2021/C 506/21)

Evropský parlament,

s ohledem na žádost, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity, kterou dne 2. října 2020 předložil státní zástupce Nejvyššího soudu Řecka, v souvislosti s možnými trestními obviněními ze strany státního zástupce soudu prvního stupně v Athénách (věc: ABM PB2020/65), a která byla oznámena v plénu dne 19. října 2020,

poté, co Ioannis Lagos, dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na článek 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019 (1),

s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0135/2021),

A.

vzhledem k tomu, že státní zástupce Nejvyššího osudu Řecka předložil žádost, aby byl pan Ioannis Lagos zbaven poslanecké imunity na základě některých skutků, jichž se Ioannis Lagos dopustil během projevu v Evropském parlamentu dne 29. ledna 2020;

B.

vzhledem k tomu, že byl Ioannis Lagos obviněn z úmyslného hanobení národního symbolu Turecka, jehož se měl dopustit během rozpravy v plénu dne 29. ledna 2020 o situaci v oblasti migrace na řecko-tureckých hranicích a o společné reakci EU na tuto situaci;

C.

vzhledem k tomu, že hanobení národního symbolu představuje trestný čin podle 1) čl. 1 odst. 1 zákona 927/1979 ve znění zákona 4285/2014 a 2) podle čl. 155 spolu s čl. 1, 12, 14, 26, 27, 51, 53, 57 a 79 trestního zákoníku Řecka;

D.

vzhledem k tomu, že poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho poslanců;

E.

vzhledem k tomu, že za prvé Parlament nemůže být stavěn naroveň soudu a za druhé, že v kontextu postupu pro zbavení imunity nelze na poslance Evropského parlamentu nahlížet jako na obviněného (2);

F.

vzhledem k tomu, že článek 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že poslanci Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

G.

vzhledem k tomu, že Ioannis Lagos se svého činu dopustil během plenárního zasedání Evropského parlamentu, na místech, kde toto zasedání probíhalo, a během výkonu své funkce poslance Evropského parlamentu;

H.

vzhledem k tomu, že k uvedeným činům Ioannise Lagose došlo v kontextu výkonu jeho poslanecké funkce a jeho práce v Evropském parlamentu;

1.

rozhodl, že se Ioannis Lagos nezbavuje imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Řecké republiky a Ioannisi Lagosovi.

(1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI:EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23; rozsudek Soudního dvora ze dne 19. prosince 2019, Junqueras Vies, C-502/19, ECLI:EU:C:2019:1115.

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2019, Briois v. Evropský parlament, T-214/18, ECLI:EU:T:2019:266.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/127


P9_TA(2021)0130

Interinstitucionální dohoda o povinném rejstříku transparentnosti

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (2020/2272(ACI))

(2021/C 506/22)

Evropský parlament,

s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 9. prosince 2020, kterým se schvaluje návrh interinstitucionální dohody o zřízení povinného rejstříku transparentnosti,

s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (dále jen „dohoda“),

s ohledem na čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU),

s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

s ohledem na návrh politického prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise u příležitosti přijetí interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti (dále jen „politické prohlášení“),

s ohledem na interinstitucionální dohodu Evropského parlamentu a Evropské komise ze dne 16. dubna 2014 o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „dohoda z roku 2014“) (1),

s ohledem na návrh interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti, který předložila Komise dne 28. září 2016 (COM(2016)0627),

s ohledem na mandát Evropského parlamentu pro vyjednávání o návrhu interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti předloženém Komisí dne 28. září 2016, který přijala Konference předsedů dne 15. června 2017,

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU (2),

s ohledem na nový balíček nástrojů pro transparentnost určených poslancům, který schválila Konference předsedů dne 27. července 2018,

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 31. ledna 2019 o změnách jednacího řádu Evropského parlamentu týkajících se hlavy I kapitol 1 a 4; hlavy V kapitoly 3; hlavy VII kapitol 4 a 5; hlavy VIII kapitoly 1; hlavy XII; hlavy XIV a přílohy II (3), zejména článků 11 a 35,

s ohledem na čl. 148 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0123/2021),

A.

vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU uvádí, že: „Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“;

B.

vzhledem k tomu, že mimořádná zdravotnická situace způsobená pandemií COVID vedla ke vzniku nových forem interakce mezi zástupci zájmových skupin a činiteli s rozhodovací pravomocí;

C.

vzhledem k tomu, že Unie vyplatí různými formami členským státům nebývalé objemy finanční podpory pro boj proti následkům pandemie a veškerá související rozhodnutí musí být přijímána zcela transparentně a zajišťovat plnou odpovědnost činitelů Unie s rozhodovací pravomocí;

D.

vzhledem k tomu, že by občané měli mít co možná největší důvěru v orgány Unie; vzhledem k tomu, že má-li takováto důvěra existovat, musí být občané přesvědčeni o tom, že zástupci zájmových skupin jsou vázáni vysokými etickými normami a že jejich volení představitelé na úrovni Unie, komisaři a úředníci Unie jsou nezávislí a že jejich jednání je transparentní a odpovědné; vzhledem k tomu, že nezávislý subjekt orgánů Unie by v budoucnu mohl přispět k vytvoření společného etického rámce úředníků Unie, který by upravoval jejich vztahy se zástupci zájmových skupin; vzhledem k tomu, že je třeba, aby bylo v rámci fungování rejstříku transparentnosti případně zohledňováno to, jak žadatelé o zápis a subjekty zapsané do rejstříku dodržují hodnoty Unie a obecné etické normy;

E.

vzhledem k tomu, že jednotlivá institucionální opatření k provádění dohody jsou přijímána v Parlamentu na různých úrovních a sahají od prováděcích pravidel, které přijímá předsednictvo, až po změnu jednacího řádu;

F.

vzhledem k tomu, že v dohodě každý ze tří signatářských orgánů souhlasí s přijetím jednotlivých rozhodnutí zmocňujících správní radu rejstříku (dále jen „správní rada“) a sekretariát rejstříku (dále jen „sekretariát“), aby jeho jménem přijímaly rozhodnutí v souladu s článkem 9 a čl. 15 odst. 2 dohody;

Účel a oblast působnosti

1.

vítá dohodu jako další krok ke zlepšení norem pro etické zastupování zájmů; připomíná však, že podle článku 295 Smlouvy o fungování EU mohou orgány pouze upravit způsoby své spolupráce, a proto se v případě, že chtějí stanovit faktickou povinnost třetích stran zapsat se do rejstříku, musí spoléhat na své vnitřní organizační pravomoci; opakuje, že dlouhodobě upřednostňuje zřízení rejstříku transparentnosti prostřednictvím právního aktu, neboť se jedná o jediný způsob, jak právně zavázat třetí strany;

2.

trvá na tom, že by se orgány v souladu s politickým prohlášením měly zavázat ke koordinovanému přístupu k posilování společné kultury transparentnosti s cílem zlepšit a dále posílit etické zastupování zájmů; zdůrazňuje, že podle dohody a podle čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU musí orgány při vytváření společného rámce jednat ve vzájemné loajální spolupráci, a že by tedy měly usilovat o nejvyšší míru odpovědnosti; zdůrazňuje, že opatření uvedená v dohodě by měla představovat minimum a mohla by být dále rozšířena, a to v případě politické podpory a při zohlednění stávajících ústavních a právních omezení interinstitucionální dohody;

3.

znovu potvrzuje, že je třeba pokračovat v interinstitucionálním dialogu s cílem vytvořit rejstřík transparentnosti na základě právně závazného aktu v rámci sekundárních právních předpisů Unie;

4.

navrhuje, aby konference o budoucnosti Evropy projednala možnost vytvoření samostatného právního základu, který by spolunormotvůrcům umožnil přijímat v rámci řádného legislativního postupu legislativní akty Unie s cílem stanovit závazná etická pravidla, která by upravovala vztahy zástupců zájmových skupin s orgány Unie;

5.

vítá skutečnost, že status Rady Evropské unie se změnil a z pozorovatele se stala oficiální strana dohody; domnívá se však, že její účast je omezena na setkání s nejvyššími úředníky a dále, a to pouze v rámci dobrovolných režimů, na setkání stálých zástupců a zástupců stálých zástupců během jejich předsednictví a v průběhu šesti měsíců, které mu předcházejí; trvá na tom, že v zájmu důvěryhodnosti společného rámce by se všechna stálá zastoupení měla těchto dobrovolných režimů aktivně účastnit, uplatňovat je i po skončení svého předsednictví a rozšířit je pokud možno i na další úředníky;

6.

poukazuje na to, že Komise v rámci procesu vyjednávání nepřijala žádné podstatné dodatečné závazky ke společnému rámci; vyjadřuje politování zejména nad tím, že pokud jde o osobní působnost, vztahuje se systém pouze na nejvýše postavené vedoucí pracovníky orgánů; trvá na tom, že v rámci všech revizí ujednání o podmíněnosti ve vztahu ke všem třem orgánům by měla probíhat setkání s ostatními zaměstnanci orgánů, na úrovni vedoucích oddělení a výše;

7.

vítá závazky, které Parlament přijal v rámci vyjednávacího procesu, pokud jde o podmíněnost a doplňková opatření v oblasti transparentnosti; domnívá se, že změna článků 11 a 35 jednacího řádu poskytla v tomto ohledu silný závazek; vítá skutečnost, že dohoda zachovává ústavní právo poslanců svobodně vykonávat svůj mandát;

8.

vítá možnost dobrovolného zapojení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie; domnívá se, že by signatářské orgány měly takovéto zapojení podporovat, a to v souladu se svou povinností podporovat používání rejstříku a využívat jej v co největším rozsahu; trvá na tom, že tato účast bude vyžadovat, aby signatářské orgány vyčlenily na rejstřík další zdroje;

Dotčené činnosti

9.

zdůrazňuje, že dohoda vychází z přístupu založeného na činnostech, který zahrnuje i nepřímé lobbistické činnosti; trvá na tom, že je důležité tyto činnosti zahrnout, zejména s ohledem na nové formy interakce zástupců zájmových skupin s činiteli EU s rozhodovací pravomocí, které se objevily v souvislosti s pandemií;

10.

vítá vyjasnění týkající se činností, jež jsou dotčeny, a činností, na které se dohoda nevztahuje, včetně vyloučení spontánních setkání a zahrnutí prostředníků ze třetích zemí, kteří nemají diplomatický status;

11.

domnívá se, že je důležité definovat schůzky se zástupci zájmových skupin, které by měly být zveřejňovány jako předem plánované schůzky; vítá praxi Komise, která spočívá ve zveřejňování i těch schůzek, které se konají v jiném formátu než formou osobního setkání, jako například formou videokonference; trvá na tom, že plánované telefonní hovory by rovněž měly být považovány za schůzky;

Podmíněnost, výroční zpráva a přezkum

12.

je toho názoru, že provádění opatření podmíněnosti a dalších doplňkových opatření v oblasti transparentnosti prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí představuje způsob, jak respektovat příslušné vnitřní organizační pravomoci tří signatářských orgánů; vítá v této souvislosti skutečnost, že výroční zpráva byla rozšířena tak, aby zahrnovala provádění těchto opatření přijatých signatářskými orgány;

13.

navrhuje, aby výroční zpráva obsahovala informace o subjektech zapsaných do rejstříku, které byly vyšetřovány a nakonec vymazány z rejstříku z důvodu nedodržování kodexu chování;

14.

vítá včasný a pravidelný přezkum prováděcích opatření přijatých podle článku 5 dohody, který umožní předložit doporučení ke zlepšení a posílení těchto opatření;

15.

žádá signatářské orgány, aby před příští revizí rejstříku provedly analýzu dopadů, které mají nová pravidla transparentnosti na rozhodovací postupy, včetně podmínek a doplňkových opatření v oblasti transparentnosti schválených orgány na základě společného rámce, a dopadu těchto pravidel na to, jak občané vnímají orgány Unie;

16.

zdůrazňuje, že jasné a včasné zveřejnění podmínek a doplňkových opatření v oblasti transparentnosti je zásadní pro zajištění transparentnosti pro zástupce zájmových skupin a občany, která je základem jejich důvěry v řádné fungování společného rámce;

Úloha Evropského parlamentu

17.

vítá závazky přijaté Parlamentem v průběhu jednání, zejména pokud jde o návrh uvedený v dokumentu „Odstranění nedostatků – návrhy Parlamentu týkající se podmíněnosti“, a trvá na tom, že je třeba je bez zbytečného odkladu plně provést a zveřejnit v souladu s čl. 5 odst. 3 dohody;

18.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby v rámci Parlamentu existoval vysoký stupeň politické odpovědnosti za provádění a přezkum; navrhuje, aby byl proces přezkumu stanovený v článku 14 dohody veden a utvářen v úzké spolupráci s místopředsedou Parlamentu odpovědným za rejstřík transparentnosti;

19.

vyzývá konkrétně k tomu, aby předsednictvo a další příslušné orgány urychleně provedly následující opatření:

a)

vytvoření přímé vazby mezi zveřejňováním schůzí podle čl. 11 odst. 3 a rejstříkem transparentnosti a zavedení podstatných zlepšení s cílem učinit tento nástroj pro zveřejňování plně uživatelsky vstřícným a vybavit jej funkcí vyhledávání;

b)

vytvoření přímé vazby mezi legislativní stopou stanovenou v čl. 4 odst. 6 kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů, který je obsažen v příloze I jednacího řádu, a rejstříkem transparentnosti;

c)

zavedení pravidla pro úředníky Parlamentu od úrovně vedoucích oddělení až po generálního tajemníka, na jehož základě by se mohli setkávat pouze s registrovanými zástupci zájmových skupin;

d)

vydání doporučení zaměstnancům Parlamentu, aby se s jednotlivci nebo organizacemi, na něž se rejstřík transparentnosti vztahuje, setkávali pouze v případě, že jsou zapsáni v rejstříku, a aby systematicky tuto skutečnost před svými schůzkami ověřovali;

e)

zavedení komplexního přístupu s cílem podmínit účast osob, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti a které chtějí vystupovat v roli řečníka na jakýchkoli akcích pořádaných výbory nebo meziskupinami, jako jsou workshopy a semináře, ale i schůze delegací, zápisem do rejstříku;

f)

vytvoření komplexního a soudržného přístupu ke spolupořádání akcí v prostorách Parlamentu a případné podmínění jejich konání tím, že všechny osoby, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti, musí být zapsány v rejstříku;

20.

vyzývá zejména Konferenci předsedů výborů, aby

a)

přijala pokyny s cílem podpořit zpravodaje, stínové zpravodaje a předsedy výborů při plnění jejich povinností podle čl. 11 odst. 3;

b)

přijala pokyny pro sekretariáty výborů, aby poslancům poskytovaly podporu tím, že je budou systematicky upozorňovat na skutečnost, že mohou v souladu s čl. 4 odst. 6 kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů, který je obsažen v příloze I jednacího řádu, dobrovolně uvádět seznam zástupců zájmových skupin, s nimiž záležitosti související s předmětem zprávy konzultovali;

21.

vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby v rámci revize jednacího řádu Parlamentu zvážil další opatření v oblasti transparentnosti, která by měla být zavedena s cílem posílit závazek Parlamentu ke společnému rámci; podtrhuje význam formálních požadavků, které se vztahují na veškeré revize jednacího řádu;

Způsobilost, kodex chování a informace požadované od subjektů zapsaných do rejstříku

22.

poznamenává, že dodržování kodexu chování stanoveného v příloze I dohody je součástí kritérií způsobilosti a že subjekty zapsané do rejstříku musí zohledňovat požadavky na zachování důvěrnosti a pravidla platná pro bývalé členy a zaměstnance orgánů, která se na ně vztahují po odchodu z funkce;

23.

vítá objasnění, že pokud subjekty zapsané do rejstříku zadávají část své činnosti jiným subjektům, nejsou osvobozeny od povinnosti zajistit dodržování stejných etických norem, jako jsou ty, které se vztahují na ně;

24.

vítá skutečnost, že subjekty zapsané do rejstříku jsou povinny zveřejňovat finanční informace o klientech i prostřednících a že finanční informace jsou rovněž vyžadovány od subjektů zapsaných do rejstříku, které nezastupují obchodní zájmy; vítá skutečnost, že subjekty zapsané do rejstříku jsou povinny finanční informace nejen jednou ročně zveřejňovat, ale také je průběžně aktualizovat, zejména pokud dojde k významné změně údajů, které jsou předmětem prováděcích rozhodnutí;

25.

zdůrazňuje, že subjekty zapsané do rejstříku jsou nyní povinny poskytovat informace o legislativních návrzích, politikách nebo iniciativách, na něž se zaměřují; domnívá se, že toto opatření přispěje k větší transparentnosti zájmů, které zastupují;

Sekretariát a správní rada

26.

vítá závazek navýšit zdroje na údržbu, rozvoj a propagaci rejstříku a formální příspěvek Rady sekretariátu; domnívá se, že tyto závazky týkající se společného rámce by měly posílit schopnost sekretariátu poskytovat subjektům zapsaným do rejstříku včasné pokyny a podporovat je při zápisu do rejstříku a aktualizaci požadovaných údajů; poukazuje nicméně na to, že ve srovnání s podobnými vnitrostátními systémy jsou lidské zdroje v poměru k počtu zapsaných subjektů velmi omezené a že toto omezení brání účinnému fungování rejstříku; vyzývá orgány, aby zajistily poskytnutí zdrojů a zaměstnanců nezbytných k zaručení řádného fungování sekretariátu a správní rady;

27.

domnívá se, že rovné postavení všech tří orgánů v zajišťování provozu sekretariátu a správní rady by mělo zajistit konsensus, rozvíjet společnou odpovědnost za rámec a podporovat společnou kulturu transparentnosti;

28.

vítá vytvoření správní rady a její úkol dohlížet na celkové administrativní provádění dohody a působit jako orgán příslušný k přezkumu opatření přijatých sekretariátem; vítá skutečnost, že dohoda zahrnuje důkladný administrativní postup zajišťující procesní práva subjektů zapsaných do rejstříku;

Procesní ustanovení

29.

schvaluje uzavření dohody uvedené v příloze A tohoto rozhodnutí;

30.

schvaluje politické prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise obsažené v příloze B tohoto rozhodnutí, které bude zveřejněno společně s dohodou v řadě L Úředního věstníku Evropské unie;

31.

přijímá rozhodnutí o tom, že v souladu s článkem 9 a čl. 15 odst. 2 dohody jsou správní rada a sekretariát od vstupu dohody v platnost zmocněny přijímat jménem Evropského parlamentu jednotlivá rozhodnutí týkající se žadatelů o zápis a subjektů zapsaných do rejstříku v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 20. května 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (4);

32.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady a předsedkyní Komise tuto dohodu podepsal a zajistil její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

33.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a jeho přílohy Radě, Komisi a parlamentům členských států pro informaci.

(1)  Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11.

(2)  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 120.

(3)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0046.

(4)  Úř. věst. L 207, 11.6.2021, s. 1.


PŘÍLOHA A

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM, RADOU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKOU KOMISÍ O POVINNÉM REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění interinstitucionální dohody zveřejněné v Úř. věst. L 207, 11.6.2021, s. 1.)


PŘÍLOHA B

POLITICKÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ KOMISE U PŘÍLEŽITOSTI PŘIJETÍ INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY O POVINNÉM REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI

Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise uznávají význam zásady podmíněnosti jako základního kamene koordinovaného přístupu, který tyto tři orgány přijaly za účelem posílení společné kultury transparentnosti a současného stanovení vysokých standardů transparentního a etického zastupování zájmů na úrovni Unie.

Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise potvrzují, že zavedená opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření týkající se transparentnosti, která se týkají následujících záležitostí, jsou v souladu s interinstitucionální dohodou o povinném rejstříku transparentnosti, posilují cíl koordinovaného přístupu a představují pevný základ pro další budování a zlepšování tohoto přístupu a další posilování etického zastupování zájmů na úrovni Unie:

setkávání subjektů s rozhodovací pravomocí se zapsanými zástupci zájmových skupin, v příslušných případech (1),

zveřejňování informací o jednáních se zástupci zájmových skupin, v příslušných případech (2),

setkávání zaměstnanců, zejména na vyšší úrovni, se zapsanými zástupci zájmových skupin (3),

vystupování na veřejných slyšeních v Evropském parlamentu (4),

členství ve skupinách odborníků Komise a účast na určitých akcích, fórech nebo informačních schůzkách (5),

vstup do prostor orgánů (6),

převzetí záštity nad akcemi zapsaných zástupců zájmových skupin, v příslušných případech,

politické prohlášení členských států dobrovolně, v souladu s vnitrostátním právem a pravomocemi, uplatňovat zásadu podmíněnosti na setkávání svých stálých zástupců a zástupců stálých zástupců se zástupci zájmových skupin během svého předsednictví Rady a šest měsíců před ním, a jakákoli další dobrovolná opatření jednotlivých členských států v souladu s vnitrostátním právem a pravomocemi nad tento rámec, přičemž obojí je bráno v úvahu stejnou měrou.


(1)  Článek 11 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu; článek 7 rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2018 o kodexu chování členů Evropské komise (C(2018)0700) (Úř. věst. C 65, 21.2.2018, s. 7); bod V pracovních metod Evropské komise.

(2)  Článek 11 odst. 3 jednacího řádu Evropského parlamentu; rozhodnutí Komise 2014/838/EU, Euratom ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (Úř. věst. L 343, 28.11.2014, s. 19); rozhodnutí Komise 2014/839/EU, Euratom ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (Úř. věst. L 343, 28.11.2014, s. 22).

(3)  Článek 3 rozhodnutí Rady o regulaci kontaktů mezi úředníky generálního sekretariátu Rady a zástupci zájmových skupin; bod V pracovních metod Evropské komise.

(4)  Článek 7 rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 18. června 2003 o pravidlech pro veřejná slyšení.

(5)  Článek 35 jednacího řádu Evropského parlamentu; článek 8 rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise (C(2016)3301); článek 4 a 5 rozhodnutí Rady o regulaci kontaktů mezi generálním sekretariátem Rady a zástupci zájmových skupin.

(6)  Článek 123 jednacího řádu Evropského parlamentu vykládaný ve spojení s rozhodnutím generálního tajemníka ze dne 13. prosince 2013 o pravidlech týkajících se průkazů a povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu; článek 6 rozhodnutí Rady o regulaci kontaktů mezi generálním sekretariátem Rady a zástupci zájmových skupin.


III Přípravné akty

Evropský parlament

Úterý 27. dubna 2021

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/134


P9_TA(2021)0120

Dohoda EU–Norsko: změna koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie (10643/20 – C9-0424/2020 – 2020/0230(NLE))

(Souhlas)

(2021/C 506/23)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10643/20),

s ohledem na dohodu ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, která se týká změny koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie (10644/20),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0424/2020),

s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0035/2021),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Norskému království.

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/135


P9_TA(2021)0121

Dobrovolná dohoda o partnerství EU–Honduras ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Honduraskou republikou pro prosazování práva a správu v oblasti lesnictví a obchod s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (12543/2020 – C9-0084/2021 – 2020/0157(NLE))

(Souhlas)

(2021/C 506/24)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12543/2020),

s ohledem na návrh Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Honduraskou republikou pro prosazování práva a správu v oblasti lesnictví a obchod s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (10365/2020),

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 3 prvním pododstavcem, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0084/2021),

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 27. dubna 2021 (1) o návrhu rozhodnutí,

s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0053/2021),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Honduraské republiky.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0129.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/136


P9_TA(2021)0124

Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (07064/2/2020 – C9-0111/2021 – 2018/0224(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/25)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (07064/2/2020 – C9-0111/2021),

s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1) a ze dne 16. července 2020 (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2018 (3),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (4) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0435),

s ohledem na pozměněný návrh Komise (COM(2020)0459),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0122/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise připojené k tomuto usnesení;

3.

schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

4.

bere na vědomí prohlášení Rady a Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

5.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

6.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

7.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 33.

(2)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 124.

(3)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 79.

(4)  Texty přijaté dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0395.


PŘÍLOHA

Společné politické prohlášení o opětovném použití prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, v rámci programu Horizont Evropa

Evropský parlament, Rada a Komise ve společném prohlášení o opětovném použití prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, (1) vyjádřily souhlas s tím, že ve prospěch výzkumného programu v období 2021–2027 znovu poskytnou prostředky na závazky ve výši až 0,5 miliardy eur (v cenách roku 2018) pocházející z prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno v důsledku úplného nebo částečného neuskutečnění projektů náležejících do rámcového programu „Horizont Evropa“ nebo jeho předchůdce „Horizont 2020“, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 3 finančního nařízení. Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu a pravomoci Komise k plnění rozpočtu, souhlasí Evropský parlament, Rada a Komise s tím, že orientační rozdělení této částky bude následující:

300 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“, zejména na kvantový výzkum;

100 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Klima, energetika a mobilita“, a

100 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“.

Prohlášení Parlamentu k dohodám o přidružení

Čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. a) bod i SFEU stanoví, že v případě dohod o přidružení ve smyslu článku 217 je nutný souhlas Evropského parlamentu. Mimoto součástí takovýchto dohod o přidružení jsou často podmínky upravující přidružení třetí země k programu Horizont Evropa. Má-li Evropský Parlament udělit svůj souhlas, musí být v souladu s čl. 218 odst. 10 SFEU ve všech fázích postupu okamžitě a plně informován. Dále je v zájmu zajištění řádné parlamentní kontroly nezbytné, aby tyto dohody pokrývaly veškeré příslušné aspekty vztahů Unie s danou třetí zemí, jež se týkají programu Horizont Evropa.

Evropský parlament proto očekává, že v souladu s čl. 218 odst. 9 SFEU v případě, kdy Rada přijímá rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU, jimiž stanoví postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou stanovující mimo jiné přidružení třetí země k programu Horizont Evropa, nebude v důsledku těchto postojů obcházen požadavek na obdržení souhlasu Evropského parlamentu tím, že by stanovení základních prvků účasti této třetí země v programu Horizont Evropa bylo ponecháno na tomto orgánu.

Evropský parlament se proto domnívá, že takováto rozhodnutí Rady podle čl. 218 odst. 9 SFEU, která se týkají částí dohod o přidružení stanovujících přidružení třetí země k programu Horizont Evropa, by měla být omezena na naprosté minimum. Mimoto v případě, že je takovéto rozhodnutí Rady zvažováno vyjednavačem Unie nebo Radou nebo jejím zvláštním výborem v rámci vydávání směrnic vyjednávači, očekává Evropský parlament, že bude ve všech fázích postupu okamžitě a plně informován, mimo jiné také tím, že mu bude poskytnuto odůvodněné stanovisko objasňující, proč je postoj, který má být jménem Unie zaujat v orgánu zřízeném dohodou, nezbytný k dosažení cílů Unie stanovených v [nařízení o programu Horizont Evropa] a [rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu].

Prohlášení Komise ke 47. bodu odůvodnění

Komise hodlá plnit rozpočet nástroje ERI Accelerator tak, aby zajistila, že čistě grantová podpora pro malé a střední podniky, včetně startupů, bude odpovídat podpoře poskytované z rozpočtu nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020, v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 48 odst. 1 a ve 47. bodě odůvodnění nařízení o programu Horizont Evropa.

Prohlášení Komise k článku 6

Na požádání má Komise v úmyslu vyměňovat si názory s příslušným výborem Evropského parlamentu ohledně: i) seznamu potenciálních kandidátů na partnerství podle článků 185 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie, na něž se budou vztahovat (prvotní) posouzení dopadů, ii) seznamu případných misí určených výbory pro mise, iii) výsledků strategického plánu před jeho formálním přijetím a iv) předloží a bude sdílet dokumenty související s pracovními programy.

Prohlášení Komise o etice / výzkumu kmenových buněk – článek 19

Pokud jde o rámcový program Horizont Evropa, Evropská komise navrhuje, aby se k rozhodování o etické otázce unijního financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk přistupovalo stejně jako v rámcovém programu Horizont 2020.

Evropská komise navrhuje tento etický rámec zachovat, neboť se jí díky němu podařilo na základě zkušeností vypracovat odpovědný přístup k této velmi slibné oblasti vědy. Zároveň se tento přístup osvědčil v kontextu výzkumného programu, jehož se účastní výzkumní pracovníci z mnoha zemí s velice odlišnými právními předpisy.

1.

Rozhodnutí o rámcovém programu Horizont Evropa výslovně vylučuje z financování ze zdrojů Unie tři oblasti výzkumu:

výzkumné činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;

výzkumné činnosti zaměřené na změny genetické výbavy lidských bytostí, která by mohla učinit tyto změny dědičnými;

výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

2.

Nebude financována žádná činnost, která je zakázána ve všech členských státech. Činnost, která je v některém členském státě zakázána, v něm rovněž nebude financována.

3.

Rozhodnutí o programu Horizont Evropa a ustanovení o etickém rámci pro unijní financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk v žádném případě nepředstavují hodnocení regulačního či etického rámce pro tento výzkum v členských státech.

4.

Výzvami k předkládání návrhů Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout. V praxi je zdaleka největší část finančních prostředků Unie určených pro výzkum lidských kmenových buněk věnována použití kmenových buněk dospělých jedinců. Není důvod, proč by se tento přístup měl v rámcovém programu Horizont Evropa výrazně změnit.

5.

Každý projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být podroben vědeckému hodnocení, v jehož průběhu nezávislí vědečtí odborníci posoudí nezbytnost používání těchto kmenových buněk pro dosažení daných vědeckých cílů.

6.

Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, jsou poté předmětem přísného etického přezkumu organizovaného Evropskou komisí. V rámci tohoto přezkumu se zohlední zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie a v příslušných mezinárodních úmluvách, jako jsou Úmluva Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsaná v Oviedu dne 4. dubna 1997 a její dodatkové protokoly a Všeobecná deklarace o lidském genomu a lidských právech přijatá organizací UNESCO. Etický přezkum rovněž slouží k ověření toho, že návrhy dodržují předpisy platné v zemích, v nichž bude výzkum prováděn.

7.

V určitých konkrétních případech může být etický přezkum proveden v průběhu realizace projektu.

8.

Každý projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk musí před zahájením příslušných činností schválit příslušná vnitrostátní nebo místní etická komise. Je třeba dodržet veškerá vnitrostátní pravidla a postupy, včetně pravidel a postupů týkajících se otázky rodičovského souhlasu, absence finančních pobídek atd. Bude prověřeno, zda projekty obsahují odkazy na licenční a kontrolní opatření, jež mají být přijata příslušnými orgány členského státu, ve kterém bude výzkum prováděn.

9.

Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, vnitrostátním či místním etickým přezkumem a evropským etickým přezkumem, budou na individuálním základě předloženy ke schválení členským státům zasedajícím jako výbor, který jedná v souladu s přezkumným postupem. Projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk, který nebyl schválen členskými státy, nebude financován.

10.

Evropská komise bude dále pracovat na širokém zpřístupnění výsledků výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk financovaného Unií všem výzkumným pracovníkům, z čehož budou mít v konečném důsledku prospěch pacienti ve všech zemích.

11.

Evropská komise bude podporovat činnosti a iniciativy, které přispívají ke koordinaci a racionalizaci výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk v rámci odpovědného etického přístupu. Komise bude zejména dále podporovat vytvoření evropského registru linií lidských embryonálních kmenových buněk. Podpora tohoto registru umožní sledovat existující lidské embryonální kmenové buňky v Evropě, přispěje k maximalizaci jejich využití ze strany vědců a může pomoci zabránit zbytečným derivacím nových linií kmenových buněk.

12.

Evropská komise bude pokračovat v současném postupu a nebude výboru, který jedná v souladu s přezkumným postupem, předkládat návrhy projektů zahrnujících výzkumné činnosti, při kterých dochází ke zničení lidských embryí, včetně případů, které slouží k získávání kmenových buněk. Vyloučení financování této fáze výzkumu nebude překážkou pro unijní financování následných fází předpokládajících použití lidských embryonálních kmenových buněk.

Prohlášení Komise k článku 5

Komise bere na vědomí kompromis, jehož dosáhli spolunormotvůrci ohledně znění článku 5. Podle výkladu Komise je zvláštní program pro obranný výzkum uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. c) omezen pouze na výzkumné akce v rámci budoucího Evropského obranného fondu, zatímco činnosti týkající se vývoje nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Prohlášení Komise k lidským právům uvedeným v čl. 16 odst. 1 písm. d)

Komise plně podporuje dodržování lidských práv ve smyslu článku 21 Smlouvy o Evropské unii a jeho druhého pododstavce, který stanoví, že „Unie usiluje o rozvíjení vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi a mezinárodními, regionálními nebo světovými organizacemi, které sdílejí zásady uvedené v prvním pododstavci“. Komise nicméně lituje toho, že „dodržování lidských práv“ bylo zahrnuto do souboru kritérií, která musejí splnit třetí země, aby se mohly přidružit k programu podle čl. 16 odst. 1 písm. d). Tuto výslovnou zmínku nebylo potřeba zahrnout do žádného jiného programu EU spadajícího do budoucího víceletého finančního rámce, přičemž není pochyb, že EU se v rámci svých vnějších vztahů se třetími zeměmi v souvislosti s ochranou lidských práv ve všech svých nástrojích a oblastech politik snaží uplatňovat konzistentní přístup a že by tento přístup měl Komisi sloužit jako vodítko při uplatňování tohoto ustanovení.

Prohlášení Rady

Rada vyzývá Komisi, aby zajistila co největší zapojení Rady do jednání o dohodách o přidružení třetích zemí k programům Unie včetně rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa v souladu s článkem 218 SFEU. Za tímto účelem Rada může určit zvláštní výbor, za jehož konzultace jsou vedena jednání, mimo jiné i o koncepci a obsahu těchto dohod, v souladu s čl. 218 odst. 4 SFEU.

V tomto ohledu Rada připomíná zásadu loajální spolupráce mezi orgány Unie zakotvenou v čl. 13 odst. 2 druhé větě SEU a příslušnou judikaturu Soudního dvora EU týkající se čl. 218 odst. 4 SFEU, podle níž musí Komise uvedenému zvláštnímu výboru poskytnout veškeré informace a dokumenty nezbytné ke sledování průběhu jednání, jako jsou zejména oznámené obecné cíle a postoje ostatních stran v průběhu jednání, a to v dostatečném předstihu před konáním jednání, aby bylo možné formulovat stanoviska a doporučení pro jednání. (2)

Pokud dohody o přidružení třetích zemí k programům Unie již existují a zahrnují stálé zmocnění Komise ke stanovení konkrétních podmínek vztahujících se na každou zemi, pokud jde o její účast v daném programu, a je-li Komisi v tomto úkolu nápomocen zvláštní výbor, Rada připomíná, že Komise musí v průběhu vyjednávacího procesu s tímto zvláštním výborem systematicky konzultovat, například sdílením návrhů znění před zasedáními s příslušnými třetími zeměmi a pořádáním pravidelných předběžných a následných informačních schůzek.

Pokud dohody o přidružení třetích zemí k programům Unie již existují, ale žádný zvláštní výbor není určen, domnívá se Rada, že by Komise měla podobně systematicky spolupracovat s Radou a jejími přípravnými orgány v průběhu vyjednávacího procesu při určování konkrétních podmínek pro přidružení k programu Horizont Evropa.

Prohlášení Komise k mezinárodní spolupráci

Komise bere na vědomí jednostranné prohlášení Rady, které v souladu se Smlouvou, judikaturou Soudního dvora EU a zásadou institucionální rovnováhy řádně zohlední při konzultaci se zvláštním výborem podle čl. 218 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Prohlášení Rady o článku 5

Rada připomíná, že ze společného výkladu čl. 179 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 SFEU vyplývá, že Unie může přijmout pouze jeden víceletý rámcový program, který stanoví všechny činnosti Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje. Rada se proto domnívá, že Evropský obranný fond uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, zahrnující činnosti tohoto fondu v oblasti výzkumu i technologického rozvoje, je zvláštním programem provádějícím rámcový program ve smyslu čl. 182 odst. 3 SFEU a spadá do oblasti působnosti nařízení, kterým se tento rámcový program zavádí.


(1)  Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 3.

(2)  Viz rozsudek ze dne 16. července 2015 ve věci C-425/13, Komise v. Rada, EU:C:2015:483, bod 66.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/141


P9_TA(2021)0125

Zvláštního program, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu rozhodnutí Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (08550/2019 – C9-0167/2020 – 2018/0225(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2021/C 506/26)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Rady (08550/2019),

s ohledem na další žádost o konzultaci, kterou předložila Rada ve svém dopise ze dne 18. června 2020 v návaznosti na pozměněný návrh Komise (COM(2020)0459), který původní žádost o konzultaci doplnil,

s ohledem na revidované znění návrhu Rady (06199/2021), které odráží konečný výsledek jednání mezi Evropským parlamentem a Radou,

s ohledem na čl. 182 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0167/2020),

s ohledem na výměnu názorů mezi Parlamentem, Radou a Komisí, která se konala dne 9. dubna 2019 podle bodu 25 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0436),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na články 82 a 40 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0118/2021),

1.

schvaluje níže uvedený návrh Rady;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(2)  Texty přijaté dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0396.


P9_TC1-CNS(2018)0225

Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2021/… o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí Rady (EU) 2021/764.)


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/142


P9_TA(2021)0126

Evropský inovační a technologický institut ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění) (COM(2019)0331 – C9-0042/2019 – 2019/0151(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2021/C 506/27)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0331),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0042/2019),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. října 2019 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (2),

s ohledem na dopis, který dne 10. ledna 2020 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podle čl. 110 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. února 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 110 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0120/2020),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 69.

(2)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


P9_TC1-COD(2019)0151

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/819.)


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/143


P9_TA(2021)0127

Strategický program inovací Evropského inovačního a technologického institutu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě (COM(2019)0330 – C9-0043/2019 – 2019/0152(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 506/28)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0330),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0043/2019),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. října 2019 (1),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. února 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 59 a 40 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0121/2020),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

navrhuje, aby se na akt odkazovalo jako na „rozhodnutí o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: podpora talentů a kapacity pro inovace v Evropě“;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 69.


P9_TC1-COD(2019)0152

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2021/820.)


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/144


P9_TA(2021)0128

Mechanismus civilní ochrany Unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 506/29)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0220),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 196 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0160/2020),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 28. září 2020 (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. října 2020 (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 14. října 2020 (3),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. února 2021 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 59 a 40 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

s ohledem na dopis Výboru pro rozvoj,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0148/2020),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (4);

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 385, 13.11.2020, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 66.

(3)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 150.

(4)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 16. září 2020 (Přijaté texty P9_TA(2020)0218).


P9_TC1-COD(2020)0097

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/836.)


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/145


P9_TA(2021)0129

Dobrovolná dohoda o partnerství EU–Honduras

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Honduraskou republikou pro prosazování práva a správu v oblasti lesnictví a obchod s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (12543/2020 – C9-0084/2021 – 2020/0157M(NLE))

(2021/C 506/30)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Honduraskou republikou pro prosazování práva a správu v oblasti lesnictví a obchod s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (12543/2020),

s ohledem na návrh Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Honduraskou republikou pro prosazování práva a správu v oblasti lesnictví a obchod s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (10365/2020),

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s prvními pododstavci čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 a v souladu s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0084/2021),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (1) (nařízení FLEGT),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (2) (nařízení EU o dřevu),

s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu,

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu (COM(2019)0640) a na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o této dohodě (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2020 o úloze EU v ochraně a obnově světových lesů (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 obsahující doporučení Komisi k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o Hondurasu: situace obránců lidských práv (6),

s ohledem na probíhající kontrolu účelnosti předpisů EU použitelných na nezákonnou těžbu dřeva, konkrétně nařízení EU o dřevu a nařízení FLEGT,

s ohledem na akční plán pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) z roku 2003 a pracovní program jeho provádění v období 2018–2022,

s ohledem na Dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (7),

s ohledem na každoroční politický dialog na vysoké úrovni mezi Hondurasem a EU o odvětví lesnictví,

s ohledem na prohlášení vysokého představitele jménem EU o prodloužení mandátu mise na podporu boje proti korupci a beztrestnosti v Hondurasu (MACCIH) ze dne 6. prosince 2019,

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 27. dubna 2021 (8) o návrhu rozhodnutí Rady,

s ohledem na čl. 105 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0054/2021),

A.

vzhledem k tomu, že téměř polovina honduraského území je pokryta lesy, z nichž polovinu tvoří tropické deštné pralesy; vzhledem k tomu, že zde stále existuje obrovský zdroj neklasifikovaných stromů a druhů; vzhledem k tomu, že Honduras přišel od roku 2015 o přibližně 12,5 % této lesní plochy v důsledku napadení škůdci, které bylo s největší pravděpodobností způsobeno změnou klimatu, zatímco některé lesní oblasti byly ztraceny v důsledku lesních požárů, odlesňování a nezákonné těžby dřeva;

B.

vzhledem k tomu, že tato země přijala v roce 2014 zákon o změně klimatu a následujícího roku se stala prvním státem, jenž zveřejnil svůj první vnitrostátně stanovený příspěvek v rámci Pařížské dohody, přičemž jedním ze závazků, které z ní vyplývají, je obnova milionu hektarů lesa;

C.

vzhledem k tomu, že podíl odvětví lesnictví na honduraském hospodářství se v průběhu let snížil a v uplynulých 16 letech představuje přibližně 3,6 % hrubého národního produktu (HNP), a to z důvodu přísnějších požadavků na zákonný původ dřeva na vývozních trzích této země a odlesňování; vzhledem k tomu, že proces uzavírání dobrovolných dohod o partnerství, jenž klade důraz na zákonnost a řádnou správu, napomáhá tomu, aby se zvýšil podíl odvětví lesnictví, vytvářela důstojná pracovní místa na venkově a generoval příjem pro honduraské obyvatele;

D.

vzhledem k nynějšímu nízkému objemu dřeva, který je předmětem obchodu mezi Hondurasem a EU a který představuje méně než 2 % vývozu dřeva z Hondurasu, a vzhledem k tomu, že největším obchodním partnerem jsou USA a že se zvyšuje objem honduraského vývozu do sousedních zemí Salvadoru a Nikaraguy; vzhledem k tomu, že Dobrovolná dohoda o partnerství by Hondurasu mohla nabídnout více příležitostí k vývozu na trh EU a na nové trhy;

E.

vzhledem k tomu, že Honduras je podle klasifikace Světové banky zemí s nižšími středními příjmy; vzhledem k tomu, že je to druhý nejchudší stát v Latinské Americe a třetí nejchudší země západní polokoule; vzhledem k tomu, že Honduras musí překonat mnoho výzev a bojovat proti chudobě, nerovnosti, korupci, násilí a beztrestnosti, které představují přetrvávající problémy, a zlepšit životní podmínky svých občanů, jakož i situaci v oblasti práv žen, v neposlední řadě vzhledem k nedávnému zhoršení situace v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

F.

konstatuje, že honduraská vláda přijala pozitivní závazky a iniciovala právní předpisy na ochranu obránců lidských práv; vyjadřuje politování nad zneužíváním, násilím, svévolným zadržováním, vyhrožováním a zabíjením obránců lidských i pozemkových práv a práv původního obyvatelstva a ekologických aktivistů; vzhledem k tomu, že Honduras není smluvní stranou regionální dohody z Escazú o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a spravedlnosti v environmentálních záležitostech v Latinské Americe a Karibiku, která je první environmentální dohodou na světě, která obsahuje zvláštní ustanovení o obráncích lidských práv a práv v oblasti životního prostředí;

G.

vzhledem k tomu, že mandát Mise na podporu boje proti korupci a beztrestnosti v Hondurasu (MACCIH) skončil v lednu 2020 a nebyl obnoven; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy vyzvaly vládu Hondurasu, aby tento mandát obnovila s cílem posílit právní stát v zemi;

H.

vzhledem k tomu, že v roce 2012 byla uzavřena dohoda o přidružení mezi EU a Střední Amerikou a že její obchodní pilíř je prozatímně uplatňován od 1. srpna 2013;

I.

vzhledem k tomu, že Honduras se v roce 2013 stal první latinskoamerickou zemí, která zahájila jednání s EU o Dobrovolné dohodě o partnerství FLEGT, jež vyústila v parafování návrhu dohody v roce 2018;

J.

vzhledem k tomu, že tato Dobrovolná dohoda o partnerství má zajistit, aby veškeré zásilky dřeva a dřevařských výrobků z Hondurasu určené pro trh EU byly v souladu s honduraským systémem zajištění zákonného původu dřeva (TLAS), a tudíž splňovaly podmínky pro vydání licence FLEGT; vzhledem k tomu, že soulad s tímto systémem bude nutné zajistit i u domácího dřeva a dřeva určeného pro jiné vývozní trhy a že pro toto dřevo bude nutné získat licenci H-Legal;

K.

vzhledem k tomu, že honduraský systém zajištění zákonného původu dřeva se opírá o definici zákonnosti, kontroly dodavatelského řetězce, ověřování souladu, vydávání licencí FLEGT a nezávislý audit;

L.

vzhledem k tomu, že dohoda se vztahuje na pět povinných dřevařských výrobků podle nařízení FLEGT, a sice kulatinu, pilařské výřezy, železniční pražce, překližky a dýhované desky, a na řadu dalších dřevařských výrobků;

M.

vzhledem k tomu, že účel a očekávané přínosy dobrovolných dohod o partnerství FLEGT přesahují rámec usnadňování obchodu s dřevem zákonného původu, neboť jsou koncipovány tak, aby podnítily systematické změny při správě lesů, prosazování práva, včetně pracovních práv a práv původních obyvatel, v oblasti transparentnosti týkající se začleňování různých zainteresovaných stran do politického rozhodování, především organizací občanské společnosti a původních komunit, a dále v oblasti podpory hospodářské integrace a respektování mezinárodních cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že jednání, která vedla k uzavření této Dobrovolné dohody o partnerství, vytvořila prostor pro spolupráci mezi různými zúčastněnými stranami za účelem diskuse o environmentálních, lidskoprávních, sociálních a hospodářských otázkách; vzhledem k tomu, že Honduras zajistí, aby se na provádění a monitorování Dobrovolné dohody o partnerství podílely příslušné zúčastněné strany bez ohledu na pohlaví, věk, bydliště, náboženské vyznání nebo přesvědčení, etnický původ, rasu, jazyk, zdravotní postižení, včetně zapojení soukromého sektoru, občanské společnosti, místních komunit, původních a afrodescendantních národů Hondurasu a dalších obyvatel závislých na lesích (9);

N.

vzhledem k tomu, že Dobrovolná dohoda o partnerství stanoví Smíšený výbor pro provádění dohody, který je odpovědný za její provádění a sledování;

O.

vzhledem k tomu, že EU podporovala proces jednání prostřednictvím tří bilaterálních programů v rámci své rozvojové pomoci;

P.

vzhledem k tomu, že do konce roku 2021 se v Hondurasu uskuteční všeobecné volby;

Q.

vzhledem k tomu, že Honduras ratifikoval Úmluvu MOP č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, ale neprovedl ji v plném rozsahu a nezavedl do svých právních předpisů klíčovou zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, která vyplývá z Deklarace OSN o právech původního obyvatelstva;

1.

vítá uzavření jednání o Dobrovolné dohodě o partnerství mezi EU a Hondurasem, která zajistí, aby do EU bylo z Hondurasu dováženo pouze zákonně vytěžené dřevo, podpoří udržitelné postupy obhospodařování lesů a udržitelný obchod se zákonně získaným dřevem a zlepší správu lesů, prosazování práva (včetně pracovněprávních povinností a závazků v oblasti zdraví a bezpečnosti), lidských práv, transparentnosti, odpovědnosti a institucionální odolnosti, přičemž zohlední skutečnost, že lesy jsou důležitou součástí honduraského hospodářství a že problém odlesňování by v této zemi měl být řešen účinnějším způsobem; vyzývá obě strany k urychlené ratifikaci Dobrovolné dohody o partnerství, aby mohla vstoupit v platnost v roce 2021, a připravila tak půdu pro následné důležité kroky, pokud jde o její provádění, včetně zavedení udělování licencí;

2.

vyjadřuje svou solidaritu s Hondurasem, který v nedávné době zasáhly dva hurikány se závažnými dopady, jakož i pandemie COVID-19, jež na tuto zemi tvrdě dolehla; zdůrazňuje, že je třeba naléhavě v celosvětovém rámci řešit základní příčiny extrémních povětrnostních jevů a zoonóz, které souvisejí se změnou klimatu, odlesňováním a ztrátou biologické rozmanitosti;

3.

oceňuje skutečnost, že se Hondurasu podařilo do procesu přípravy Dobrovolné dohody o partnerství zajistit zapojení svých vládních institucí, občanské společnosti, soukromého sektoru, původních a afrodescendantních národů, akademické obce i komunit, kteří tuto nabídku přijali a poskytli své příspěvky; vítá skutečnost, že všechny uvedené součásti společnosti se shodly na účasti v rámci téhož vyjednávacího prostoru, čímž bylo dosaženo pocitu začlenění a možnosti přispět;

4.

uznává, že plné provádění Dobrovolné dohody o partnerství bude dlouhodobý proces, který bude vyžadovat přijetí celé řady právních předpisů a získání odpovídající administrativní kapacity a odborných znalostí pro účely provádění a prosazování dohody; připomíná, že udělování licencí FLEGT může být zahájeno pouze tehdy, až Honduras prokáže připravenost svého systému TLAS;

5.

zdůrazňuje, že fáze provádění dohody vyžaduje skutečné průběžné konzultace a silné zapojení mnoha zúčastněných stran, jakož i smysluplnou účast organizací občanské společnosti a místních a původních společenství na rozhodování, čímž se zaručí svobodný, předchozí a informovaný souhlas; připomíná, že je třeba zvýšit transparentnost a zajistit účinné zveřejňování informací a včasné sdílení dokumentů s místními a původními obyvateli; vyzývá Komisi, delegaci EU v Hondurasu a členské státy, aby v rámci současných i budoucích nástrojů rozvojové spolupráce zajistily a poskytovaly dostatečnou podporu budování kapacit, jakož i logistickou a technickou podporu s cílem umožnit Hondurasu plnit závazky spojené s prováděním systému TLAS a souvisejících opatření;

6.

vítá nedávné přijetí akčního plánu pro provádění Dobrovolné dohody o partnerství a vyzývá honduraskou vládu, aby zaujala konkrétní, časově vymezený a měřitelný přístup;

7.

je znepokojen skutečností, že od parafování Dobrovolné dohody o partnerství v červenci 2018 bylo zabito více než 20 aktivistů v oblasti ochrany životního prostředí a práv původního obyvatelstva; domnívá se, že úspěch této dohody bude do značné míry záviset na vytvoření bezpečného a příznivého prostředí pro ochranu obránců environmentálních a lidských práv a oznamovatelů, zajištění účinných nápravných opatření v případech porušování lidských práv a na boji proti beztrestnosti; v tomto ohledu zdůrazňuje, že ratifikace úmluvy z Escazú by byla v Hondurasu významným krokem správným směrem; naléhavě vyzývá honduraskou vládu, aby za tímto účelem přijala opatření;

8.

je přesvědčen, že boj proti korupci musí být trvalý; vítá skutečnost, že transparentnost se v procesu uzavírání Dobrovolné dohody o partnerství ukázala být užitečnou, a je nutné ji v nejvyšší míře zajistit v nadcházejícím procesu provádění; zdůrazňuje, že úspěch režimu FLEGT je podmíněn také bojem proti podvodům a korupci v celém dřevařském dodavatelském řetězci; za tímto účelem vyzývá EU, aby posílila oblast působnosti a prosazování nařízení EU o dřevu s cílem řešit rizika korupce v dodavatelském řetězci dřeva v EU, a to i prostřednictvím pravidelnějších a soustavnějších kontrol a vyšetřování v přístavech EU; bere na vědomí dosavadní úsilí Hondurasu o pokrok směrem k větší transparentnosti a naléhavě vyzývá honduraskou vládu, aby v různých článcích hodnotového řetězce lesů poskytla pobídky, které umožní větší transparentnost a zvýší zapojení nejzranitelnějších subjektů (tj. mládeže a žen z domorodých komunit, obyvatel afrického původu a rolníků); kromě toho naléhavě vyzývá honduraskou vládu, aby usilovala o vymýcení rozsáhlé korupce a zabývala se i dalšími faktory, jež podněcují nezákonnou těžbu dřeva a znehodnocování lesů, zejména pokud jde o celní orgány – jako je Honduraský lesní úřad a ministerstva zabývající se lesy a pozemkovými právy – a další subjekty, jež budou hrát stěžejní úlohu při provádění a prosazování Dobrovolné dohody o partnerství; zdůrazňuje, že je třeba ukončit beztrestnost v odvětví lesnictví tím, že bude zajištěno, aby porušení právních předpisů byla stíhána;

9.

naléhavě vyzývá honduraskou vládu, aby obnovila mandát Mise na podporu boje proti korupci a beztrestnosti v Hondurasu (MACCIH), která skončila v lednu 2020;

10.

vítá skutečnost, že Honduras je první zemí, jež uzavřela dobrovolnou dohodu o partnerství a jejíž původní obyvatelé byli přítomni u jednacího stolu jako samostatná zájmová skupina, a vítá také odvážnou účast skupin původních obyvatel, kteří přispěli svými poznatky a postřehy; vyzývá k urychlenému začlenění svobodného, předchozího a informovaného souhlasu do definice zákonnosti a k přijetí příslušných právních předpisů v Hondurasu;

11.

uznává, že proces jednání o dobrovolné dohodě o partnerství může odvětvím umožnit vymezit společné cíle a priority v zájmu udržitelného obhospodařování lesů, přičemž může rovněž nabídnout významnou příležitost společnosti, aby umožnila participativní obhospodařování lesů na místní, komunitní a regionální úrovni a dokonce i úrovni celostátní či federální;

12.

je si vědom skutečnosti, že zásadní práva k vlastnictví půdy a práva domorodých společenství v Hondurasu je třeba vyjasnit a že místní a domorodé komunity potřebují konkrétní záruky týkající se držby půdy; připomíná, že přístup k půdě, její užívání a kontrola nad ní jsou v Hondurasu hlavním zdrojem sociálních konfliktů, násilí a porušování lidských práv; zejména připomíná, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva je přibližně 80 % půdy v soukromém vlastnictví v Hondurasu buď bez vlastnického titulu, nebo s nejasným vlastnickým titulem, přičemž vyřešení sporů o půdu může kvůli slabému soudnímu systému trvat roky; naléhavě vyzývá honduraskou vládu, aby na zúčastněné veřejné instituce vyčlenila více zdrojů a posílila jejich koordinaci;

13.

zdůrazňuje význam využívání půdy při správě lesů a skutečnost, že bude zapotřebí přijmout strategickou vizi pro správu lesů související s problematikou změny klimatu; vyzývá honduraskou vládu, aby zajistila úzkou koordinaci různých iniciativ v odvětví lesnictví, jež se v současnosti realizují, např. snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích (REDD+), Dobrovolná dohoda o partnerství FLEGT a vnitrostátně stanovené příspěvky;

14.

vyzývá honduraskou vládu, aby posílila kontroly a zóny ochrany lesů před požáry na pozemcích v soukromém vlastnictví; vyzývá k zavedení řízení dodavatelského řetězce v odvětví chovu hospodářských zvířat, kávy a palmového oleje, neboť má zásadní význam pro řešení základních příčin odlesňování;

15.

domnívá se, že úspěšné jednání o této Dobrovolné dohodě o partnerství rovněž ukazuje význam delegací Unie ve třetích zemích;

16.

žádá, aby byla do všech činností a projektů spojených s prováděním Dobrovolné dohody o partnerství FLEGT začleněna genderová analýza; požaduje kvantitativní a kvalitativní analýzu vývoje v oblasti vlastnictví půdy, vlastnictví aktiv a finančního začlenění v odvětvích, na něž má obchod dopad, s tím, že by tato analýza měla být rozlišena podle pohlaví; vyzývá Komisi, aby toto úsilí podpořila prostřednictvím technických a lidských zdrojů;

17.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad změnou zákona o potratech v Hondurasu a v některých členských státech EU;

18.

zdůrazňuje význam pracovních míst v oblasti lesnictví a zaměstnanosti na venkově v honduraském hospodářství, který by měl být zohledněn při provádění dohody; považuje Dobrovolnou dohodu o partnerství za nástroj na podporu důstojné práce; vyzývá Komisi a honduraské orgány, aby provedly vyčerpávající posouzení dopadu Dobrovolné dohody o partnerství na pracovníky a malé výrobce v tomto odvětví, kteří by mohli být dotčeni přísnějšími kontrolami těžby dřeva; vyzývá Komisi, aby propagovala a podporovala programy pro dotčené pracovníky a výrobce, které jim umožní zachovat si konkurenceschopnost v tomto odvětví;

19.

žádá Komisi, aby Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o provádění dohody, mimo jiné i o činnosti Smíšeného výboru pro provádění dohody, a vybízí Komisi, aby aktivně spolupracovala s Evropským parlamentem, především tak, že jej vyzve, aby sestavil delegaci, jež se zúčastní práce v tomto výboru;

20.

vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu dodržovaly, prováděly a vymáhaly nařízení EU o dřevu; vyzývá Komisi, aby uvažovala o tom, jak při příštím přezkumu zlepšit nařízení o režimu licencí FLEGT, aby na jeho základě bylo možno rychle reagovat na případy závažného porušení závazků vyplývajících z Dobrovolné dohody o partnerství;

21.

zdůrazňuje, že pro státy po celém světě, které již mají nebo chtějí mít regulované trhy pro dovoz dřeva zákonného původu, by spolupráce byla přínosná, jakož i případné vzájemné schválení předpisů a systémů, mezi něž patří také prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví a dobrovolné dohody o partnerství EU; zdůrazňuje, že mezinárodní normy by byly účinnější a zajistily by podnikům a spotřebitelům dlouhodobou právní jistotu;

22.

zdůrazňuje, že dobrovolné dohody o partnerství představují důležitý právní rámec pro EU i partnerské země, který se podařilo vytvořit díky dobré spolupráci a angažovanosti těchto zemí; podporuje Komisi při hledání dalších potenciálních partnerů pro budoucí dobrovolné dohody o partnerství v rámci FLEGT;

23.

domnívá se, že EU hraje velmi důležitou a odpovědnou úlohu a má i povinnost, co se týče zlepšování nabídky dřeva i jeho poptávky, aby bylo možné odmítnout nezákonně vyrobené dřevo a napomoci vyvážejícím zemím v jejich úsilí o boj proti nezákonné těžbě dřeva a korupci, která vede k ničení jejich lesů, změně klimatu a porušování lidských práv; zdůrazňuje, že je třeba doplnit tuto činnost budoucím nařízením EU pro náležitou péči v oblasti komodit, které představují riziko pro lesy; poukazuje na význam Hondurasu jako celosvětově významného producenta kávy;

24.

zdůrazňuje, že dobrovolné dohody o partnerství jsou nedílnou součástí úsilí EU dosáhnout cílů stanovených v Pařížské dohodě a v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cílů v oblasti udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi a členské státy, aby do nového strategického rámce Zelené dohody pro Evropu plně začlenily agendu pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) tím, že podnítí její podporu na globální i regionální úrovni a dále posílí mezinárodní spolupráci mezi zeměmi, kde se dřevo těží, a zeměmi, které ho dovážejí;

25.

vyzývá EU, aby dbala na trvale udržitelný soulad politiky na základě Dobrovolné dohody o partnerství se všemi jejími politikami, mj. v oblasti obchodu, rozvoje, zemědělství a životního prostředí, a současně zajistila její doplňkovost se závazky EU v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu;

26.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Honduraské republiky.

(1)  Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0212.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0285.

(6)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 155.

(7)  Úř. věst. L 346, 15.12.2012, s. 3.

(8)  Texty přijaté k tomuto dni, P9_TA(2021)0121.

(9)  Podle článku 16 Dobrovolné dohody o partnerství.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/151


P9_TA(2021)0134

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: posuzování změn registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. března 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2008 o posuzování změn registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků (C(2021)01603 – 2021/2616(DEA))

(2021/C 506/31)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. března 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2008 o posuzování změn registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků (C(2021)01603),

s ohledem na dopis Komise ze dne 9. března 2021, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl,, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

s ohledem na dopis Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 16. dubna 2021,

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (1), a zejména na článek 23b a čl. 121a odst. 6 písm. d) uvedené směrnice,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (2), a zejména na čl. 16a odst. 3 a čl. 87b odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 27. dubna 2021, nebyly vysloveny žádné námitky,

A.

vzhledem k tomu, že nařízení Komise (ES) č. 1234/2008 (3) zavádí ustanovení týkající se posuzování změn registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků;

B.

vzhledem k tomu, že na základě vědeckého posouzení Evropské agentury pro léčivé přípravky Komise schválila několik vakcín proti onemocnění COVID-19;

C.

vzhledem k tomu, že k zajištění trvalé účinnosti registrovaných vakcín proti onemocnění COVID-19 může být nezbytná jejich úprava mimo jiné tím, že se změní jejich složení, aby chránily proti novým nebo vícenásobným variantním kmenům během pandemie i za jiných okolností;

D.

vzhledem k tomu, že ve svém sdělení ze dne 17. února 2021 nazvaném „Inkubátor HERA: Společně proti hrozbě, kterou představují budoucí varianty COVID-19“ (4) , oznámila Komise řadu opatření, která budou zavedena s cílem účinně reagovat na situaci, kdy by nové varianty viru COVID-19 mohly mít potenciální dopad na boj proti současné pandemii; vzhledem k tomu, že oznámená opatření zahrnovala změnu stávajícího regulativního postupu, která má umožnit rychlejší schvalování očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 přizpůsobených novým variantám;

E.

vzhledem k tomu, že Komise dne 24. března 2021 předložila Parlamentu nařízení Komise v přenesené pravomoci, čímž začala běžet tříměsíční lhůta pro přezkum, během níž může Parlament vyslovit proti tomuto návrhu nařízení v přenesené pravomoci námitku;

F.

vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci stanoví, že s výhradou zvláštních podmínek může Komise v případě, že chybí určité farmaceutické, neklinické nebo klinické údaje, výjimečně a dočasně přijmout změnu registrace očkovací látky proti lidské chřipce nebo očkovací látky proti lidskému koronaviru; vzhledem k tomu, že je-li však změna přijata, musí držitel předložit chybějící farmaceutické, klinické a neklinické údaje ve lhůtě stanovené příslušným orgánem;

G.

vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci umožní, aby žádost o změnu předložená držitelem rozhodnutí o registraci mohla být analyzována na základě počátečního souboru údajů, který bude doplněn o další údaje od držitele rozhodnutí o registraci po schválení, čímž se zjednoduší a usnadní regulační proces, a to jak regulačním orgánům, tak subjektům zabývajícím se vývojem očkovacích látek;

H.

vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost do 26. dubna 2021, aby se zajistilo, že tento upravený systém budou moci plně využívat subjekty zabývající se vývojem očkovacích látek, které začínají připravovat své očkovací látky proti onemocnění COVID-19 na varianty, i regulační orgány;

1.

prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.

(2)  Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1234/2008 ze dne 24. listopadu 2008 o posuzování změn registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 334, 12.12.2008, s. 7).

(4)  COM(2021)0078.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/153


P9_TA(2021)0135

Program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (program pro jednotný trh) na období 2021–2027 ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (14281/1/2020 – C9-0133/2021 – 2018/0231(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/32)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (14281/1/2020 – C9-0133/2021),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0441),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0142/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 40.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 259.

(3)  Přijaté texty dne 12.2.2019, P8_TA(2019)0073.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/154


P9_TA(2021)0136

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) na období 2021–2027 ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (05532/1/2021 – C9-0139/2021 – 2018/0202(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/33)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05532/1/2021 – C9-0139/2021),

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na stanovisko Komise (COM(2021)0196),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0380),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0140/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 82.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 239.

(3)  Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 300.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/155


P9_TA(2021)0137

Program Občané, rovnost, práva a hodnoty na období 2021–2027 ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014 (06833/1/2020 – C9-0144/2021 – 2018/0207(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/34)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06833/1/2020 – C9-0144/2021),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2018 (2),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0383),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0144/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

3.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění společně s připojeným prohlášením Evropského parlamentu a Rady v Úředním věstníku Evropské unie;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.

(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 196.

(3)  Přijaté texty ze dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0407.


PŘÍLOHA

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o financování složky Hodnoty Unie v roce 2021

Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, spolunormotvůrci se shodují na tom, že složka Hodnoty Unie v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty Unie by měla mít od 1. ledna 2021 k dispozici značné finanční prostředky.

Spolunormotvůrci vyzývají Komisi, aby přijala vhodná opatření k dosažení tohoto cíle, zejména aby posoudila využívání nástrojů pružnosti podle právního rámce ročního rozpočtu EU na rok 2021 v souladu s kritérii pro aktivaci stanovenými v nařízení o víceletém finančním rámci.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/157


P9_TA(2021)0138

Program Spravedlnost na období 2021–2027 ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Spravedlnost a zrušuje nařízení (EU) č. 1382/2013 (06834/1/2020 – C9-0138/2021 – 2018/0208(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/35)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06834/1/2020 – C9-0138/2021),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0384),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušnými výbory podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro právní záležitosti a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0146/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.

(2)  Texty přijaté dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0097.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/158


P9_TA(2021)0139

Kosmický program Unie na období 2021–2027 a Agentura Evropské unie pro Kosmický program ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (14312/1/2020 – C9-0140/2021 – 2018/0236(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/36)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (14312/1/2020 – C9-0140/2021),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018 (2),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0447),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0141/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 365.

(3)  Přijaté texty dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0402.


Středa 28. dubna 2021

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/159


P9_TA(2021)0140

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie (05022/2021 – C9-0086/2021 – 2020/0382(NLE))

(Souhlas)

(2021/C 506/37)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05022/2021),

s ohledem na návrh Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (05198/2021),

s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací (05203/2021),

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0086/2021),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2020 o návrhu mandátu pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, (1)

s ohledem na své doporučení ze dne 18. června 2020 k jednáním o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, (2)

s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na společná jednání Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro mezinárodní obchod podle článku 58 jednacího řádu,

s ohledem na dopisy Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti,

s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0128/2021),

1.

uděluje souhlas s uzavřením Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Spojeného království.

(1)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0033.

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0152.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/160


P9_TA(2021)0142

Víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627 (COM(2019)0619 – C9-0188/2019 – 2019/0272(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 506/38)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0619),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0188/2019),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0149/2020),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P9_TC1-COD(2019)0272

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit takové využívání živých mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

(2)

Rozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(3)

Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (5) (dále jen „úmluva“).

(4)

Na svém 21. zvláštním zasedání v roce 2018 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“), zřízená touto úmluvou, přijala doporučení 18-02, jež stanoví víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (dále jen „plán řízení“). Plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, v němž se uvádí, že komise ICCAT by měla v roce 2018 zavést víceletý plán řízení populací, neboť současný stav populace podle všeho již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného (stanovený doporučením 17-17, kterým se mění doporučení 14-04) , aniž by došlo k oslabení stávajících opatření dohledu a kontroly .

(5)

Doporučením 18-02 se ruší doporučení 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, kterým se stanoví plán obnovy tuňáka obecného, jenž byl proveden v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 (6).

(6)

Na svém 26. řádném zasedání v roce 2019 přijala komise ICCAT doporučení 19-04, kterým se pozměňuje víceletý plán řízení, který byl stanoven doporučením 18-02. Doporučením ICCAT 19-04 se ruší a nahrazuje doporučení 18-02. Tímto nařízením by mělo být provedeno doporučení 19-04 v právu Unie.

(7)

Toto nařízení by mělo rovněž provést, v celém rozsahu nebo případně z části, tato doporučení ICCAT: 06-07 (7), 18-10 (8), 96-14 (9), 13-13 (10) a 16-15 (11).

(8)

Postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu mají být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos a současně s cílem zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Podle zprávy z roku 2018 (12), vydané Stálým výborem pro výzkum a statistiku, úlovky tuňáka obecného při míře úmrtnosti způsobené rybolovem F0,1 odpovídají úmrtnosti způsobené rybolovem, která je v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (Fmsy). Má se za to, že biomasa populace je na úrovni, jež zajišťuje maximální udržitelný výnos – B0,1 pohybující se nad touto úrovní při střední a nízké míře přírůstku, zatímco při vysoké míře přírůstku se nachází pod touto úrovní.

(9)

Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly podporovat pobřežní rybolovné činnosti a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, zejména zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.

(10)

Je třeba zvážit specifika a potřeby drobného a tradičního rybolovu. Kromě příslušných ustanovení doporučení ICCAT 19-04, která odstraňují překážky bránící zapojení malých pobřežních plavidel do rybolovu tuňáka obecného, by členské státy měly vyvinout další úsilí k zajištění spravedlivého a transparentního rozdělení rybolovných práv mezi malá, tradiční a větší loďstva v souladu se svými povinnostmi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(11)

Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a prosazování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) 1224/2009 (13) konkrétně zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (14) stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (15) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení rovněž obsahují taková ustanovení, jako jsou licence a oprávnění k rybolovu, některá pravidla týkající se systémů sledování plavidel, jež zahrnují řadu opatření stanovených v doporučení ICCAT 19-04 . Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.

(12)

Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimální velikosti měl být proveden v právu Unie v podobě minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.

(13)

Podle doporučení ICCAT 19-04 je u tuňáka obecného, který byl odloven a nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nutné provést výmět a totéž platí pro úlovky tuňáka obecného, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek stanovené v ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 (16) odchylky od povinnosti vykládky tuňáka obecného v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT 19-04 , jež stanoví povinnost provádět výmět tuňáka obecného u plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje i plavidla provozující rekreační rybolov. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypouštění upravovalo, a nedotkne se odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.

(14)

Na výročním zasedání v roce 2018 smluvní strany úmluvy uznaly potřebu posílit kontrolu některých operací týkajících se tuňáka obecného. Za tímto účelem bylo na výročním zasedání v roce 2018 dohodnuto, že smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství by měly zajistit plnou sledovatelnost umísťování do klecí a měly by provádět namátkové kontroly vycházející z analýzy rizik.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 (17) stanoví elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného, čímž provádí doporučení ICCAT 09-11, kterým se mění doporučení 08-12. Doporučení 17-09 a 11-20 k uplatňování elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného byla nedávno zrušena doporučeními 18-12 a 18-13. Nařízení (EU) 640/2010 se proto stalo zastaralým a Komise navrhla nové nařízení provádějící nedávno přijatá pravidla o elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného. V důsledku toho by toto nařízení nemělo odkazovat na nařízení (EU) č. 640/2010, ale obecněji na program dokumentace úlovků doporučený komisí ICCAT.

(16)

Vzhledem k tomu, že některá doporučení ICCAT jsou smluvními stranami úmluvy ICCAT často měněna a je pravděpodobné, že budou dále měněna i v budoucnu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby bylo možné v právu Unie rychle provádět budoucí doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán řízení ICCAT, a to pokud jde o tyto aspekty: lhůty pro nahlašování informací, časové vymezení rybolovných období; odchylky od zákazu převádění nevyužitých kvót; minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů; procentní podíly a parametry, informace, jež mají být předkládány Komisi; úkoly vnitrostátních pozorovatelů a regionálních pozorovatelů, důvody pro zamítnutí udělení povolení k přemístění ryb; důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(17)

Komise, která zastupuje Unii na zasedáních ICCAT, každoročně schvaluje řadu čistě technických doporučení ICCAT, zejména pokud jde o omezení kapacity, požadavky týkající se lodního deníku, formulářů pro zprávu o úlovku, prohlášení o překládce a prohlášení o přemístění, nejnutnější údaje pro oprávnění k rybolovu, minimální počet rybářských plavidel v souvislosti s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce; specifikace inspekčního a pozorovatelského programu, normy pro pořizování videozáznamů, protokol o vypuštění ryb, normy pro zacházení s uhynulými rybami, prohlášení o umístění do klecí nebo normy pro systémy sledování plavidel, které jsou provedeny přílohami I–XV tohoto nařízení. Komise by měla mít pravomoci přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňují přílohy I–XV v souladu se změněnými nebo doplněnými doporučeními ICCAT. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(18)

Doporučení ICCAT upravující rybolov tuňáka obecného (činnosti spojené s odlovem, přemísťováním, přepravou, umísťováním do klecí, chovem, výlovem a převodem do dalšího roku) jsou velmi dynamická. Dochází k neustálému novému vývoji technologií pro kontrolu a řízení rybolovu (např. stereoskopické kamery nebo alternativní metody), jež členské státy musí uplatňovat jednotně. Stejně tak je nutné podle potřeby vypracovávat operační postupy, jež pomohou členským státům dodržovat pravidla ICCAT zakotvená v tomto nařízení. Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku, přemísťování a umísťování do klecí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19).

(19)

Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.

(20)

Jelikož toto nařízení zavede nový a komplexní plán řízení populace tuňáka obecného, ustanovení, která se týkají se tuňáka obecného a jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (20) a (EU) 2019/833 (21), by měla být vypuštěna. Pokud jde o článek 43 nařízení (EU) 2017/2107, část týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři byla začleněna do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 (22). Zrušena by měla být i některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 (23). Nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(21)

Doporučení ICCAT 18-02 zrušilo doporučení 17-07, jelikož stav populace již nevyžadoval mimořádná opatření uvedená v plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného v uvedeném doporučení. Nařízení (EU) 2016/1627, které provedlo tento plán obnovy, by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“).

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)

rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:

loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy a

překládají a převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;

b)

hospodářství v Unii;

c)

rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;

d)

plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.

Článek 3

Cíl

Cílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.

Článek 4

Vztah k jiným právním předpisům Unie

Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, ustanovení tohoto nařízení se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:

1)

nařízení (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky,

2)

nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

3)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (24) o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva;

4)

nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);

5)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241  (25) o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření.

Článek 5

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„ICCAT“ Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;

2)

„úmluvou“ Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;

3)

„rybářským plavidlem“ plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;

4)

„živým tuňákem obecným“ tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení ;

5)

„Stálým výborem pro výzkum a statistiku“ Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;

6)

„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje ;

7)

„sportovním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;

8)

„vlečným plavidlem“ plavidlo používané pro vlečení klecí;

9)

„zpracovatelským plavidlem“ plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;

10)

„pomocným plavidlem“ plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;

11)

„lapadlem“ upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;

12)

„košelkovým nevodem“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;

13)

„umístěním do klece“ přemístění živého tuňáka obecného z  přepravní klece nebo lapadla do chovných nebo výkrmných klecí ;

14)

„plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;

15)

„hospodářstvím“ mořská oblast jasně vymezená zeměpisnými souřadnicemi používaná pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného lapadly a/nebo plavidly lovícími košelkovými nevody. Hospodářství může mít několik chovných lokalit, z nichž každá je vymezena zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu;

16)

„chovem“ nebo „výkrmem“ umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;

17)

„výlovem“ usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;

18)

„stereoskopickou kamerou“ kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb a  pomáhá upřesňovat počty a hmotnost tuňáka obecného ;

19)

„plavidlem provozujícím drobný pobřežní rybolov“ plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:

a)

celková délka < 12 m;

b)

plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;

c)

rybářské výjezdy trvají méně než 24 hodin;

d)

maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby nebo

e)

plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;

20)

„společnou rybolovnou operací“ operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;

21)

„aktivním rybolovem“ v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;

22)

„dokumentací úlovků tuňáka obecného“ doklad o úlovcích tuňáka obecného;

23)

„elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného“ elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;

24)

„oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast vymezená v článku 1 úmluvy;

25)

„překládkou“ vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;

26)

„kontrolou přemístění“ další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;

27)

„kontrolními kamerami“ stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;

28)

„smluvní stranou úmluvy“ smluvní strana úmluvy a spolupracující stát, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;

29)

„velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru“ plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;

30)

„přemístěním“ se rozumí přemístění:

a)

živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;

b)

živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;

c)

klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;

d)

klece s  živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a  živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;

e)

živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;

31)

„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;

32)

„skupinou lovných zařízení“ skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;

33)

„intenzitou rybolovu“ součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu rybářských plavidel se jí rozumí součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;

34)

„odpovědným členským státem“ členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se nachází příslušné hospodářství nebo lapadlo.

KAPITOLA II

OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S ŘÍZENÍM

Článek 6

Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu

1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov delší než 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.

2.   Pokud je individuální kvóta plavidla považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

3.   Pronajímání plavidel není v rybolovu tuňáka obecného povoleno.

Článek 7

Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku

1.   Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z  výlovů minulých let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy , je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi ▌. Tento režim musí být nedílnou součástí plánu inspekce daného členského státu podle článku 13 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená v  článcích 53 a 61 .

2.   Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří nepodléhali hromadnému výlovu v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty, v kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

Článek 8

Převádění nevyužitých kvót do dalšího roku

Převádění nevyužitých kvót do dalšího roku není povoleno.

Článek 9

Převody kvót

1.   Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy a/nebo smluvními stranami úmluvy. Převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT v 48hodinovém předstihu.

2.   Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčený členský stát nebo dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.

Článek 10

Odpočty kvót v případě přečerpání

Pokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a tuto situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 11

Roční plány rybolovu

1.   Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov lapadel :

a)

kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;

b)

tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;

c)

opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;

d)

období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;

e)

informace o určených přístavech;

f)

pravidla pro vedlejší úlovky a

g)

počet plavidel provádějících odlov , jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, větších než 24 m a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři.

2.   Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, se zasadí o přidělení zvláštních sektorových kvót těmto plavidlům a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.

3.   Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Sektorová kvóta se zahrne do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání těchto kvót.

4.   Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.

5.   O jakékoli změně ročního plánu rybolovu informuje dotčený členský stát Komisi, a to nejméně tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise zašle informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejméně jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.

Článek 12

Přidělování rybolovných práv

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a rozdělují rovněž spravedlivě vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zvláštním zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.

Článek 13

Roční plány řízení rybolovné kapacity

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu členské státy upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a  lapadlům na příslušné kvótové období. Členské státy upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou definovány v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.

Článek 14

Roční plány inspekce

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán inspekce s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Příslušné plány předloží členské státy Komisi. Uvedený plán se sestavuje v souladu s:

a)

cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;

b)

národním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 15

Roční plány řízení chovu

1.   Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.

2.   V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.

3.   Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.

4.   Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.

5.   Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo několika svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a  veškerému dovozu živého tuňáka obecného z  jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany .

6.   Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností.

7.     Je-li to třeba, předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.

Článek 16

Předávání ročních plánů

1.   Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:

a)

roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;

b)

roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;

c)

roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14, a

d)

roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.

2.   Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.

3.   V případě, že členský stát kterýkoli z plánů uvedených v odstavci 1 nepředloží Komisi ve lhůtě stanovené v témže odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu . Na žádost dotčeného členského státu se Komise pokusí zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené v témže odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, a obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že komise ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a pokusí se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do plánu Unie nebo do změn plánu Unie, a to za předpokladu, že jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.

KAPITOLA III

TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 17

Rybolovná období

1.   Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 1. července.

2.     Odchylně od odstavce 1 mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovná oblast FAO 37.3.1 a 37.3.2) od 15. května do 1. července.

3.   Odchylně od odstavce 1 může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu do 15. července.

4.   Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu , může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro plavidla lovící košelkovými nevody, jež tato situace zasáhla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o 10 dnů . Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel.

5.   Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.

6.   Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

Článek 18

Povinnost vykládky

Ustanovení této kapitoly se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.

Článek 19

Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů

1.   Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného, a to i pocházející z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu, o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm.

2.   Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:

a)

lov tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;

b)

lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr a

c)

lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.

3.   Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.

4.   Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedená v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 25.

5.   Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty daného členského státu.

Článek 20

Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti

1.   Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.

2.   Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.

3.   Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.

4.   Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.

Článek 21

Vedlejší úlovky

1.   Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.

2.   Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet ryb. Výpočet vyjádřený jako počet ryb se použije pouze u tuňáků a příbuzných druhů ryb, jež řídí komise ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.

3.   Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.

4.   Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

5.   Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a  tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v  takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o těchto množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.

6.   Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.

Článek 22

Používání leteckých prostředků

Používání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.

KAPITOLA IV

REKREAČNÍ RYBOLOV

Článek 23

Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov

1.   Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.

2.   Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.

Článek 24

Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov

1.   Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k  lovu tuňáka obecného uděleno. Tento seznam , který Komise elektronicky předkládá ICCAT, obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:

a)

název plavidla;

b)

registrační číslo;

c)

(případně) číslo v evidenci ICCAT;

d)

dřívější názvy a

e)

jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů.

2.   V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.

3.   Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.

4.   Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti , je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

5.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.

Článek 25

Odlov, označení a vypuštění

1.   Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov , mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného výhradně za účelem „odlovu, označení a vypuštění“, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.

2.   Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti „odlovu, označení a vypuštění“ podle odstavce 1.

3.   Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem „odlovu, označení a vypuštění“, musí:

a)

předložit popis těchto činností a platných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;

b)

pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;

c)

zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců, a

d)

každoročně předložit Komisi zprávu o prováděných vědeckých činnostech, a to nejméně 50 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce. Komise předá zprávu komisi ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.

4.   Každý tuňák obecný, který během činností „odlovu, označení a vypuštění“ uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.

KAPITOLA V

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

SEZNAMY A EVIDENCE PLAVIDEL A LAPADEL

Článek 26

Seznamy a evidence plavidel

1.   Členské státy každoročně předloží Komisi v elektronické podobě jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění tyto seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAT (26) pro předkládání údajů a informací:

a)

seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, a

b)

seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného.

Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.

2.   Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.

3.   Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218 (27).

4.   Zpětné předkládání seznamů Komise neuznává.

5.   Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 a odstavci 3 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:

a)

úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, a

b)

plný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

6.   Komise v případě potřeby upraví během roku informace podle odstavce 1 o plavidlech tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 27

Oprávnění k rybolovu pro plavidla

1.   Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů popsaných v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.

2.   Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

3.   Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

Článek 28

Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného

1.   Každý členský stát zašle Komisi elektronickou cestou v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.

2.   Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a to ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.

3.   Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.

4.   Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.

Článek 29

Údaje o rybolovných operacích

1.   Každoročně do 15. července oznámí každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace komisi ICCAT. Tyto informace zahrnují:

a)

název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;

b)

dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;

c)

celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;

d)

celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění, a

e)

celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).

2.   Členské státy zašlou Komisi o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, tyto informace:

a)

název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo a

b)

celkové úlovky tuňáka obecného.

3.   Členské státy sdělí Komisi informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.

Článek 30

Společné rybolovné operace

1.   Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.

2.   Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.

3.   Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.

4.   Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:

a)

doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;

b)

totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;

c)

kvóty jednotlivých plavidel;

d)

klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla a

e)

informace o cílových hospodářstvích.

5.   Alespoň 10 dnů před zahájením společné rybolovné operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 5 dnů před zahájením rybolovné operace.

6.   V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

ODDÍL 2

ZAZNAMENÁVÁNÍ ÚLOVKŮ

Článek 31

Požadavky na vedení záznamů

1.   Velitel plavidel Unie provádějících odlov vede lodní deník rybolovu o jejich činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.

2.   Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají jejich činnosti v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.

Článek 32

Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel

1.   Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích v elektronické podobě během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem .

2.   Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.

3.   Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které musí být sděleny jejich členským státům vlajky vždy do 48 hodin v elektronické podobě během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.

4.   Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 nejpozději v úterý do 12:00 hod. GMT za předchozí týden končící v neděli.

ODDÍL 3

VYKLÁDKA A PŘEKLÁDKA

Článek 33

Určené přístavy

1.   Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.

2.   Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

stanovené doby vykládky a překládky;

b)

stanovená místa vykládky a překládky a

c)

stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.

3.   Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je to provedeno za přítomnosti kontrolního orgánu.

Článek 34

Předchozí oznámení vykládky

1.   Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.

2.   Před vplutím do přístavu velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů, jakož i zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo jejich zástupci oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:

a)

předpokládaný čas připlutí;

b)

odhadované množství tuňáka obecného na palubě;

c)

informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;

d)

vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel.

3.   Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.

4.   Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.

5.   Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.

6.   Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl ulovena. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin po ukončení vykládky.

Článek 35

Překládky

1.   Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.

2.   Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 52 odst. 2 a 3 a v článcích 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.

3.   Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo jeho zástupce poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných v příloze V.

4.   Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.

5.   Velitelé rybářských plavidel Unie vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.

6.   Stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.

7.   Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.

ODDÍL 4

POVINNOSTI PODÁVAT ZPRÁVY

Článek 36

Týdenní hlášení o množstvích

▌Každý členský stát zasílá Komisi zprávy o svých týdenních úlovcích . Tyto zprávy zahrnují údaje o  lapadlech, plavidlech lovících košelkovými nevody a ostatních plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32 . Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení . Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

Článek 37

Informace o vyčerpání kvóty

1.   Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.

2.   Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.

3.   Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.

ODDÍL 5

POZOROVATELSKÉ PROGRAMY

Článek 38

Program vnitrostátních pozorovatelů

1.   Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na lodích a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:

a)

na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 m);

b)

na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 m);

c)

na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 m);

d)

na 100 % svých vlečných plavidel;

e)

u 100 % výlovů z lapadel.

Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.

2.   Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:

a)

sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;

b)

zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:

a)

množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);

b)

oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;

c)

míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;

d)

datum úlovku;

c)

ověřovat záznamy v lodním deníku;

d)

pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.

3.   Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů.

4   Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi, která je zašle Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.

5.   Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí:

a)

reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;

b)

obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;

c)

že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;

d)

v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.

Článek 39

Program regionálních pozorovatelů ICCAT

1.   Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.

2.   Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:

a)

na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;

b)

během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;

c)

během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;

d)

během všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;

e)

během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;

f)

během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství a

g)

během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.

3.   Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.

4.   Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případech vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství , může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu , pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele . Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele.

5.   Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:

a)

sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;

b)

podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;

c)

vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.

6.   Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.

ODDÍL 6

PŘEMÍSTĚNÍ

Článek 40

Oprávnění k přemístění

1.   Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo jeho zástupci nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:

a)

název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;

b)

předpokládaný čas přemístění;

c)

odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;

d)

informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;

e)

název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT a

f)

cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.

2.   Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení o přemístění, avšak v prohlášení o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci.

3.   Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu , po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.

4.   Členský stát uvedený v odstavci 1 přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.

5.   Členský stát uvedený v odstavci 1 povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění.

6.   Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.

Článek 41

Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění a vypuštění tuňáka obecného

1.   Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, hospodářství nebo lapadlo odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:

a)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;

b)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;

c)

plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebo

d)

vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování.

2.   V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí, členský stát uvedený v odstavci 1 podle vhodnosti okamžitě vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.

3.   V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technické závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.

Článek 42

Prohlášení o přemístění

1.   Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu.

2.   Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení zahrnuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).

3.   Originál prohlášení o přemístění doprovází přemístění ryb . Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení.

4.   Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.

5.   Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.

Článek 43

Sledování videokamerou

1.   Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X.

2.    Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie ▌Komisi, která je ▌předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

Článek 44

Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a provádění šetření

1.   Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII:

a)

zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;

b)

sledují a odhadují přemístěné úlovky a

c)

ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42.

2.   V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného.

3.   Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že kvalita videozáznamu neumožňuje odhadnout množství, jichž se přemístění týká, kontrolní orgány odpovědného členského státu nařídí další kontrolní přemístění a poskytnou odpovídající videozáznam regionálnímu pozorovateli ICCAT. Provedou se nová přemístění jako kontrolní přemístění, dokud kvalita videozáznamu neumožní odhadnout přemístěná množství.

4.   Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatel ICCAT podepíše prohlášení o přemístění pouze v případě, že jsou jeho postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jeho pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatel ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatel ICCAT s prohlášením o přemístění, uvede v prohlášení o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy.

5.   Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi .

Článek 45

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

ODDÍL 7

UMÍSTĚNÍ DO KLECÍ

Článek 46

Oprávnění k umístění do klecí a případné zamítnutí oprávnění

1.   Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem musí být v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství.

2.   Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí.

3.   Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:

a)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;

b)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo

c)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27.

4.   V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:

a)

vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství a

b)

požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.

5.   Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.

6.   Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.

Článek 47

Dokumentace úlovků tuňáka obecného

Členské státy odpovědné za hospodářství zakážou všechna umístění tuňáka obecného do klecí, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla.

Článek 48

Inspekce

Členské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.

Článek 49

Sledování videokamerou

Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno jeho kontrolními orgány videokamerou umístěnou ve vodě. Jeden videozáznam se v souladu s postupy uvedenými v příloze X pořídí pro každé umístění do klecí.

Článek 50

Zahájení a průběh šetření

V případě, že existuje větší než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, kontrolními orgány příslušných členských států a/nebo provozovatelem hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov a/nebo lapadlo. Členský stát, který šetření provádí, může využít další informace, jimiž disponuje, včetně výsledků programů umísťování do klecí podle článku 51.

Článek 51

Opatření a programy pro odhad počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí

1.   Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti.

2.   Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během výročního zasedání.

3.   Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky tohoto programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů.

4.   Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který byl umístěn do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a/nebo přemístěných ryb, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za hospodářství zahájí šetření. Pokud plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, vyšetřování zahájí členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s touto smluvní stranou úmluvy.

5.   Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud:

a)

šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo

b)

výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.

Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.

6.   Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.

7.   Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V  případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení.

8.   Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet ryb. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

9.   Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla nebo lapadla a množstvím zjištěným kontrolní kamerou v okamžiku umístění do klecí, jenž činí 10 % nebo více, představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem nebo lapadlem. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodná následná opatření.

Článek 52

Prohlášení o umístění do klecí a  zpráva o umístění do klecí

1.    Provozovatel hospodářství předá svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV.

2.     Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

3.   Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.

Článek 53

Přemísťování v rámci jednoho hospodářství a namátkové kontroly

1.   Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění.

2.   Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím.

3.   Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu ▌roku , který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.

Článek 54

Přístup k videozáznamům a požadavky na videozáznamy

1.   Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům.

2.   Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.

Článek 55

Výroční zpráva o umístění do klecí

Členské státy, na něž se vztahuje povinnost předkládat prohlášení a  zprávy o umístění do klecí podle článku 52, zašlou každý rok Komisi do 31. července zprávu o umístění do klecí za předchozí rok. Komise před 31. srpnem každého roku zašle tyto informace sekretariátu ICCAT. Zpráva obsahuje tyto informace:

a)

celkové množství tuňáka obecného umístěného do klecí podle hospodářství, včetně ztráty v počtech a hmotnosti během přepravy do klecí podle hospodářství, provedené rybářskými plavidly a lapadly;

b)

seznam plavidel, jež loví, poskytují nebo přepravují tuňáka obecného pro účely chovu (název plavidla, vlajka, číslo licence, typ lovného zařízení), a lapadel;

c)

výsledky programu odběru vzorků za účelem odhadu počtu jedinců uloveného tuňáka obecného na základě velikosti, jakož i datum, čas a oblast úlovku a použitý způsob lovu, s cílem zlepšit statistiku pro účely hodnocení stavu.

Program odběru vzorků vyžaduje, aby byl odběr vzorků velikosti (délky nebo hmotnosti) v klecích proveden na jednom vzorku (100 kusů) na každých 100 t živých ryb nebo na 10 % vzorku z celkového počtu ryb umístěných v klecích. Vzorky velikosti se odeberou během výlovu v hospodářství a z mrtvých ryb během přepravy, při dodržení pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací. Pro ryby, které jsou chovány v hospodářství déle než jeden rok, se zavedou jiné doplňkové metody odběru vzorků. Odběr vzorků se provádí při každém výlovu a zahrnuje všechny klece;

d)

množství tuňáka obecného umístěného v klecích a odhad růstu a úmrtnosti po dobu zajetí a prodaného množství v tunách. Tyto informace poskytne hospodářství;

e)

množství tuňáka obecného umístěného do klecí během předchozího roku a

f)

množství uvedené na trh během předchozího roku, rozepsané podle původu.

Článek 56

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

ODDÍL 8

SLEDOVÁNÍ A DOHLED

Článek 57

Systém sledování plavidel

1.   Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 a více metrů.

2.   Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly o celkové délce větší než 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. b), komisi ICCAT se zahájí nejméně 5 dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně 5 dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.

3.   Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu , ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí .

4.   Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.

5.   Členské státy zajistí, aby:

a)

hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;

b)

v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;

c)

hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;

d)

hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.

6.   Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.

ODDÍL 9

Inspekce a vynucování

Článek 58

Program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce

1.   Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen „program ICCAT“) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.

2.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.

3.   Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.

4.   Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.

5.   Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.

6.   Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.

Článek 59

Inspekce v případě porušení předpisů

Členský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:

a)

nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebo

b)

porušilo ustanovení tohoto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 60

Křížové kontroly

1.   Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění/překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.   Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.

ODDÍL 10

Vynucování

Článek 61

Vynucování

Aniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členské státy odpovědné za hospodářství pro tuňáka obecného přijmou vůči hospodářství vhodné donucovací opatření, pokud bylo v souladu s jejich právem zjištěno, že toto hospodářství nedodržuje ustanovení článků 46 až 56 tohoto nařízení . Tato opatření mohou v závislosti na závažnosti trestného činu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva zahrnovat zejména pozastavení nebo zrušení povolení a/nebo uložení pokut. Členské státy každé pozastavení nebo zrušení povolení oznámí Komisi, která o tom uvědomí sekretariát ICCAT, aby mohl náležitě upravit svou evidenci pro chovná zařízení tuňáka obecného.

KAPITOLA 6

Uvádění na trh

Článek 62

Tržní opatření

1.   Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (28), zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením a právními předpisy Unie provádějícími pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného .

2.   V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:

a)

byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebo

b)

byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.

3.   Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.

KAPITOLA 7

Závěrečná ustanovení

Článek 63

Hodnocení

Na žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o svém uplatňování tohoto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise v termínu, o kterém rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.

Článek 64

Financování

Pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (29) se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 65

Důvěrnost

S údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení bude zacházeno v souladu s platnými pravidly utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 66

Postup pro provádění změn

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými se toto nařízení pozměňuje s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:

a)

výjimek ze zákazu podle článku 8 převést nevyužité kvóty;

b)

lhůt pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 2 , článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;

c)

časového vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;

d)

minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;

e)

procentních podílů a referenčních parametrů stanovených v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 9;

f)

informací, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;

g)

úkolů vnitrostátních pozorovatelů uvedených v čl. 38 odst. 2 a úkolů regionálních pozorovatelů ICCAT uvedených v čl. 39 odst. 5;

h)

důvodů pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;

i)

důvodů pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;

j)

počtu plavidel uvedeného v čl. 58 odst. 3;

k)

příloh I až XV.

2.   Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT , která jsou pro Unii závazná .

Článek 67

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 68

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 69

Změny nařízení (ES) č. 1936/2001

Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:

a)

čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;

b)

v přílohách I a II se slova „tuňák obecný: Thunnus thynnus“ v příslušném pádu zrušují.

Článek 70

Změny nařízení (EU) 2017/2107

Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.

Článek 71

Změny nařízení (EU) 2019/833

Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.

Článek 72

Zrušení

1.   Nařízení (ES) 2016/1627 se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI.

Článek 73

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V/Ve …,

Za Evropský parlament

předseda / předsedkyně

Za Radu

předseda / předsedkyně


(1)  Úř. věst. C …

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(5)  Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).

(7)  Doporučení ICCAT pro chov tuňáka obecného.

(8)  Doporučení ICCAT o minimálních standardech pro systém sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT.

(9)  Doporučení ICCAT o dodržování předpisů v rybolovu tuňáka obecného a mečouna obecného v severním Atlantiku.

(10)  Doporučení ICCAT o zřízení evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.

(11)  Doporučení ICCAT o překládce.

(12)  Zpráva Stálého výboru pro výzkum a statistiku, Madrid, 1.–5. října 2018.

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(14)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(16)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1).

(18)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

(25)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(26)  https://www.iccat.int/en/SubmitCOMP.html

(27)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

PŘÍLOHA I

Zvláštní podmínky vztahující se na rybářská plavidla uvedená v článku 19

1.

Každý členský stát zajistí dodržování následujících omezení kapacity:

Maximální počet svých návnadových člunů a člunů lovících na vlečnou šňůru, které jsou oprávněny aktivně lovit tuňáka obecného, na počet plavidel, která se v roce 2006 účastnila řízeného rybolovu tuňáka obecného.

Maximální počet svých plavidel pro drobný rybolov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři, na počet plavidel, která se v roce 2008 účastnila rybolovu tuňáka obecného.

Maximální počet svých plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného v Jaderském moři, na počet plavidel účastnících se v roce 2008 rybolovu tuňáka obecného. Každý členský stát přidělí dotčeným plavidlům individuální kvóty.

2.

Každý členský stát může přidělit:

Ne více než 7 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru. V případě Francie plavidla plující pod vlajkou Francie o celkové délce menší než 17 m působící v Biskajském zálivu mohou odlovit nejvýše 100 tun tuňáka obecného o hmotnosti nejméně 6,4 kg nebo o délce 70 cm od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

Ne více než 2 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi svůj drobný pobřežní rybolov čerstvých ryb ve Středozemním moři.

Ne více než 90 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi rybářská plavidla provádějící odlov v Jaderském moři pro účely chovu.

3.

Chorvatsko může v případě maximálně 7 % (v hmotnosti) exemplářů tuňáka obecného odloveného jeho plavidly v Jaderském moři pro účely chovu uplatnit minimální hmotnost 6,4 kg nebo délku 66 cm od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

4.

Členské státy, jejichž návnadové čluny, plavidla pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru, plavidla lovící pomocí ručních šňůr a čluny lovící na vlečnou šňůru jsou oprávněny lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, stanoví následující požadavky na ocasní štítek:

Ocasní štítky musí být upevněny na každého tuňáka obecného bezprostředně po vykládce.

Každý ocasní štítek nese jedinečné identifikační číslo; toto číslo je uvedeno v dokladech o úlovcích týkajících se tuňáka obecného a čitelně a nesmazatelně vyznačeno na vnější straně každého balení obsahujícího tuňáka.

PŘÍLOHA II

Požadavky týkající se lodního deníku

A.   PLAVIDLA PROVÁDĚJÍCÍ ODLOV

Minimální specifikace pro lodní deníky rybolovu:

1

Lodní deník musí mít číslované stránky.

2

Lodní deník je vyplňován denně (do půlnoci) nebo před příjezdem do přístavu.

3.

Do lodního deníku jsou zaznamenávány případné inspekce na moři.

4

K lodnímu deníku je vždy připojen jeden stejnopis stránek.

5

Na palubě jsou uchovávány lodní deníky pokrývající dobu jednoho roku činnosti.

Minimální standardní informace pro lodní deníky rybolovu:

1.

Jméno a adresa velitele.

2.

Data a přístavy vyplutí, data a přístavy připlutí.

3.

Název plavidla, registrační číslo, číslo ICCAT, mezinárodní volací rádiová značka a číslo Mezinárodní námořní organizace (pokud je přiděleno).

4.

Lovné zařízení:

a)

typ kódu FAO;

b)

rozměry (např. délka, velikost ok sítě, počet háčků).

5.

Operace na moři, (nejméně) jeden řádek na každý den plavby, uvádějící:

a)

činnosti (např. rybolov, plavbu);

b)

polohu: přesné denní polohy (ve stupních a minutách), zaznamenané pro každou rybolovnou operaci nebo v poledne, pokud daný den rybolov neprobíhal;

c)

záznamy o úlovcích včetně:

kódu FAO;

zaokrouhlené hmotnosti v kilogramech za den (RWT);

počtu kusů denně.

Pro plavidla lovící košelkovými nevody se tyto údaje zaznamenávají u všech rybolovných operací včetně nulového výnosu.

6.

Podpis velitele.

7.

Prostředky měření hmotnosti: odhad, vážení na palubě.

8.

Lodní deník se vede v ekvivalentu živé hmotnosti ryb a uvádí přepočítací koeficienty používané při hodnocení.

Minimální informace pro lodní deníky rybolovu v případě vykládky nebo překládky:

1.

Data a přístav vykládky/překládky.

2.

Produkty:

a)

druh a obchodní úprava podle kódu FAO;

b)

počet ryb nebo krabic a množství v kilogramech.

3.

Podpis velitele nebo zástupce plavidla.

4.

V případě překládky: název přijímajícího plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.

Minimální informace v lodních denících rybolovu v případě přemístění do klecí:

1.

Datum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) přemístění.

2.

Produkty:

a)

identifikace druhů podle kódu FAO;

b)

počet ryb a množství v kg přemístěné do klecí.

3.

Název vlečného plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.

4.

Název cílového hospodářství a jeho číslo ICCAT.

5.

V případě společné rybolovné operace zaznamená velitel do svého lodního deníku kromě informací stanovených v bodech 1 až 4:

a)

pokud jde o plavidlo provádějící odlov, které přemísťuje ryby do klecí:

množství úlovků vytažených na palubu,

množství úlovků započítaných do jeho individuální kvóty,

názvy ostatních plavidel účastnících se společné rybolovné operace;

b)

pokud jde o ostatní plavidla provádějící odlov a účastnící se téže společné rybolovné operace, která se nepodílejí na přemísťování ryb:

název těchto plavidel, jejich mezinárodní rádiové volací značky a čísla ICCAT,

skutečnost, že na palubu nebyl vytažen žádný úlovek ani nebyl přemístěn do klecí,

množství úlovků započítaných do jeho individuální kvóty,

název plavidla provádějícího odlov, které je uvedeno v písmenu a), a jeho číslo ICCAT.

B.   VLEČNÁ PLAVIDLA

1.

Velitel vlečného plavidla do lodního deníku zaznamená datum, čas a polohu přemístění, přemístěná množství (počet ryb a množství v kg), číslo klecí, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT plavidla provádějícího odlov, název a číslo ICCAT ostatních zúčastněných plavidel, cílové hospodářství a jeho číslo ICCAT a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.

2.

Nahlásí i další přemístění na pomocná plavidla nebo na jiné vlečné plavidlo, včetně stejných informací jako v bodě 1, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT pomocného nebo vlečného plavidla a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.

3.

Lodní deník obsahuje údaje o všech přemístěních provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.

C.   POMOCNÁ PLAVIDLA

1.

Velitel pomocného plavidla do lodního deníku denně zaznamená činnosti, včetně data, času a poloh, množství tuňáka obecného vytaženého na palubu a název rybářského plavidla, hospodářství nebo lapadla, s nimiž spolupracuje.

2.

Lodní deník obsahuje údaje o všech činnostech provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.

D.   ZPRACOVATELSKÁ PLAVIDLA

1.

Velitel zpracovatelského plavidla v lodním deníku nahlásí datum, čas a polohu činností a množství přeloženého tuňáka obecného i počet a hmotnost tuňáka obecného přijatého z hospodářství, lapadel nebo případně plavidel provádějících odlov. Velitel rovněž nahlásí názvy těchto hospodářství, lapadel nebo plavidel provádějících odlov a jejich čísla ICCAT.

2.

Velitel zpracovatelského plavidla vede lodní deník zpracování uvádějící zaokrouhlenou hmotnost a počet přemístěných nebo přeložených ryb, použitý přepočítací koeficient a hmotnost i množství ryb podle obchodní úpravy.

3.

Velitel zpracovatelského plavidla vede rozpis uskladnění, ze kterého je patrné umístění a množství jednotlivých druhů podle obchodní úpravy.

4.

Lodní deník obsahuje údaje o všech překládkách provedených v průběhu daného rybolovného období. Lodní deník, lodní deník zpracování, rozpis uskladnění a originály prohlášení ICCAT o překládce se uchovávají na palubě a jsou kdykoli přístupné za účelem kontroly.

PŘÍLOHA III

Formulář pro zprávu o úlovku

Formulář pro zprávu o úlovku

Vlajka

Číslo ICCAT

Název plavidla

Počáteční datum období, na které se zpráva vztahuje

Konečné datum období, na které se zpráva vztahuje

Délka období, na které se zpráva vztahuje (ve dnech)

Datum úlovku

Místo úlovku

Úlovek

Přidělená hmotnost v případě společných rybolovných operací (v kg)

Zeměpisná šířka

Zeměpisná délka

Hmotnost (v kg)

Počet kusů

Průměrná hmotnost (v kg)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA IV

Formulář žádosti o povolení účasti ve společné rybolovné operaci

Společná rybolovná operace

Stát vlajky

Název plavidla

Číslo ICCAT

Doba trvání operace

Totožnost provozovatelů

Individuální kvóta plavidel

Klíč pro rozdělení odlovů na plavidlo

Cílová výkrmna a cílové chovné hospodářství

Smluvní strany úmluvy

Číslo ICCAT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Datum …

Potvrzení státu vlajky …

PŘÍLOHA V

Prohlášení ICCAT o přemístění

Image 1C5062021CS14110120210427CS0027.000114121411P9_TC1-CNS(2018)0225Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2021/… o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí Rady (EU) 2021/764.)C5062021CS14210120210427CS0028.000114221421P9_TC1-COD(2019)0151Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/819.)C5062021CS14310120210427CS0029.000114321431P9_TC1-COD(2019)0152Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2021/820.)C5062021CS14410120210427CS0030.000114421441P9_TC1-COD(2020)0097Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/836.)C5062021CS16010120210428CS0039.0001160218930P9_TC1-COD(2019)0272Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,s ohledem na návrh Evropské komise,po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C …,v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021.,vzhledem k těmto důvodům:(1)Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22)., je zajistit takové využívání živých mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.(2)Rozhodnutím Rady 98/392/ESRozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1). Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.(3)Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v AtlantikuMezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34). (dále jen úmluva).(4)Na svém 21. zvláštním zasedání v roce 2018 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT), zřízená touto úmluvou, přijala doporučení 18-02, jež stanoví víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (dále jen plán řízení). Plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, v němž se uvádí, že komise ICCAT by měla v roce 2018 zavést víceletý plán řízení populací, neboť současný stav populace podle všeho již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného (stanovený doporučením 17-17, kterým se mění doporučení 14-04), aniž by došlo k oslabení stávajících opatření dohledu a kontroly.(5)Doporučením 18-02 se ruší doporučení 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, kterým se stanoví plán obnovy tuňáka obecného, jenž byl proveden v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1)..(6)Na svém 26. řádném zasedání v roce 2019 přijala komise ICCAT doporučení 19-04, kterým se pozměňuje víceletý plán řízení, který byl stanoven doporučením 18-02. Doporučením ICCAT 19-04 se ruší a nahrazuje doporučení 18-02. Tímto nařízením by mělo být provedeno doporučení 19-04 v právu Unie.(7)Toto nařízení by mělo rovněž provést, v celém rozsahu nebo případně z části, tato doporučení ICCAT: 06-07Doporučení ICCAT pro chov tuňáka obecného., 18-10Doporučení ICCAT o minimálních standardech pro systém sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT., 96-14Doporučení ICCAT o dodržování předpisů v rybolovu tuňáka obecného a mečouna obecného v severním Atlantiku., 13-13Doporučení ICCAT o zřízení evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy. a 16-15Doporučení ICCAT o překládce..(8)Postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu mají být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos a současně s cílem zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Podle zprávy z roku 2018Zpráva Stálého výboru pro výzkum a statistiku, Madrid, 1.–5. října 2018., vydané Stálým výborem pro výzkum a statistiku, úlovky tuňáka obecného při míře úmrtnosti způsobené rybolovem F0,1 odpovídají úmrtnosti způsobené rybolovem, která je v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (Fmsy). Má se za to, že biomasa populace je na úrovni, jež zajišťuje maximální udržitelný výnos – B0,1 pohybující se nad touto úrovní při střední a nízké míře přírůstku, zatímco při vysoké míře přírůstku se nachází pod touto úrovní.(9)Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly podporovat pobřežní rybolovné činnosti a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, zejména zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.(10)Je třeba zvážit specifika a potřeby drobného a tradičního rybolovu. Kromě příslušných ustanovení doporučení ICCAT 19-04, která odstraňují překážky bránící zapojení malých pobřežních plavidel do rybolovu tuňáka obecného, by členské státy měly vyvinout další úsilí k zajištění spravedlivého a transparentního rozdělení rybolovných práv mezi malá, tradiční a větší loďstva v souladu se svými povinnostmi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.(11)Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a prosazování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) 1224/2009Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). konkrétně zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1). stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1). zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení rovněž obsahují taková ustanovení, jako jsou licence a oprávnění k rybolovu, některá pravidla týkající se systémů sledování plavidel, jež zahrnují řadu opatření stanovených v doporučení ICCAT 19-04. Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.(12)Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimální velikosti měl být proveden v právu Unie v podobě minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.(13)Podle doporučení ICCAT 19-04 je u tuňáka obecného, který byl odloven a nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nutné provést výmět a totéž platí pro úlovky tuňáka obecného, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek stanovené v ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23). odchylky od povinnosti vykládky tuňáka obecného v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT 19-04, jež stanoví povinnost provádět výmět tuňáka obecného u plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje i plavidla provozující rekreační rybolov. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypouštění upravovalo, a nedotkne se odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.(14)Na výročním zasedání v roce 2018 smluvní strany úmluvy uznaly potřebu posílit kontrolu některých operací týkajících se tuňáka obecného. Za tímto účelem bylo na výročním zasedání v roce 2018 dohodnuto, že smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství by měly zajistit plnou sledovatelnost umísťování do klecí a měly by provádět namátkové kontroly vycházející z analýzy rizik.(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1). stanoví elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného, čímž provádí doporučení ICCAT 09-11, kterým se mění doporučení 08-12. Doporučení 17-09 a 11-20 k uplatňování elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného byla nedávno zrušena doporučeními 18-12 a 18-13. Nařízení (EU) 640/2010 se proto stalo zastaralým a Komise navrhla nové nařízení provádějící nedávno přijatá pravidla o elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného. V důsledku toho by toto nařízení nemělo odkazovat na nařízení (EU) č. 640/2010, ale obecněji na program dokumentace úlovků doporučený komisí ICCAT.(16)Vzhledem k tomu, že některá doporučení ICCAT jsou smluvními stranami úmluvy ICCAT často měněna a je pravděpodobné, že budou dále měněna i v budoucnu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby bylo možné v právu Unie rychle provádět budoucí doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán řízení ICCAT, a to pokud jde o tyto aspekty: lhůty pro nahlašování informací, časové vymezení rybolovných období; odchylky od zákazu převádění nevyužitých kvót; minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů; procentní podíly a parametry, informace, jež mají být předkládány Komisi; úkoly vnitrostátních pozorovatelů a regionálních pozorovatelů, důvody pro zamítnutí udělení povolení k přemístění ryb; důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(17)Komise, která zastupuje Unii na zasedáních ICCAT, každoročně schvaluje řadu čistě technických doporučení ICCAT, zejména pokud jde o omezení kapacity, požadavky týkající se lodního deníku, formulářů pro zprávu o úlovku, prohlášení o překládce a prohlášení o přemístění, nejnutnější údaje pro oprávnění k rybolovu, minimální počet rybářských plavidel v souvislosti s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce; specifikace inspekčního a pozorovatelského programu, normy pro pořizování videozáznamů, protokol o vypuštění ryb, normy pro zacházení s uhynulými rybami, prohlášení o umístění do klecí nebo normy pro systémy sledování plavidel, které jsou provedeny přílohami I–XV tohoto nařízení. Komise by měla mít pravomoci přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňují přílohy I–XV v souladu se změněnými nebo doplněnými doporučeními ICCAT. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(18)Doporučení ICCAT upravující rybolov tuňáka obecného (činnosti spojené s odlovem, přemísťováním, přepravou, umísťováním do klecí, chovem, výlovem a převodem do dalšího roku) jsou velmi dynamická. Dochází k neustálému novému vývoji technologií pro kontrolu a řízení rybolovu (např. stereoskopické kamery nebo alternativní metody), jež členské státy musí uplatňovat jednotně. Stejně tak je nutné podle potřeby vypracovávat operační postupy, jež pomohou členským státům dodržovat pravidla ICCAT zakotvená v tomto nařízení. Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku, přemísťování a umísťování do klecí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13)..(19)Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.(20)Jelikož toto nařízení zavede nový a komplexní plán řízení populace tuňáka obecného, ustanovení, která se týkají se tuňáka obecného a jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1). a (EU) 2019/833Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1)., by měla být vypuštěna. Pokud jde o článek 43 nařízení (EU) 2017/2107, část týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři byla začleněna do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1).. Zrušena by měla být i některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1936/2001Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).. Nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.(21)Doporučení ICCAT 18-02 zrušilo doporučení 17-07, jelikož stav populace již nevyžadoval mimořádná opatření uvedená v plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného v uvedeném doporučení. Nařízení (EU) 2016/1627, které provedlo tento plán obnovy, by proto mělo být zrušeno,PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:KAPITOLA IOBECNÁ USTANOVENÍČlánek 1PředmětToto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT).Článek 2Oblast působnostiToto nařízení se vztahuje na:a)rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy apřekládají a převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;b)hospodářství v Unii;c)rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;d)plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.Článek 3CílCílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.Článek 4Vztah k jiným právním předpisům UniePokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, ustanovení tohoto nařízení se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:1)nařízení (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky,2)nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;3)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81). o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva;4)nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);5)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105). o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření.Článek 5DefinicePro účely tohoto nařízení se rozumí:1)ICCAT Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;2)úmluvou Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;3)rybářským plavidlem plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;4)živým tuňákem obecným tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení ▌;5)Stálým výborem pro výzkum a statistiku Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;6)rekreačním rybolovem neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje ▌;7)sportovním rybolovem neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;8)vlečným plavidlem plavidlo používané pro vlečení klecí;9)zpracovatelským plavidlem plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;10)pomocným plavidlem plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;11)lapadlem upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;12)košelkovým nevodem jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;13)umístěním do klece přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných nebo výkrmných klecí;14)plavidlem provádějícím odlov plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;15)hospodářstvím mořská oblast jasně vymezená zeměpisnými souřadnicemi používaná pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného lapadly a/nebo plavidly lovícími košelkovými nevody. Hospodářství může mít několik chovných lokalit, z nichž každá je vymezena zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu;16)chovem nebo výkrmem umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;17)výlovem usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;18)stereoskopickou kamerou kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb a pomáhá upřesňovat počty a hmotnost tuňáka obecného;19)plavidlem provozujícím drobný pobřežní rybolov plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:a)celková délka < 12 m;b)plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;c)rybářské výjezdy trvají méně než 24 hodin;d)maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby neboe)plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;20)společnou rybolovnou operací operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;21)aktivním rybolovem v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;22)dokumentací úlovků tuňáka obecného doklad o úlovcích tuňáka obecného;23)elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;24)oblastí úmluvy zeměpisná oblast vymezená v článku 1 úmluvy;25)překládkou vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;26)kontrolou přemístění další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;27)kontrolními kamerami stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;28)smluvní stranou úmluvy smluvní strana úmluvy a spolupracující stát, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;29)velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;30)přemístěním se rozumí přemístění:a)živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;b)živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;c)klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;d)klece s živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;e)živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;31)hospodářským subjektem fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;32)skupinou lovných zařízení skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;33)intenzitou rybolovu součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu rybářských plavidel se jí rozumí součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;34)odpovědným členským státem členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se nachází příslušné hospodářství nebo lapadlo.KAPITOLA IIOPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S ŘÍZENÍMČlánek 6Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu1.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov delší než 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.2.Pokud je individuální kvóta plavidla považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.3.Pronajímání plavidel není v rybolovu tuňáka obecného povoleno.Článek 7Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku▌1.▌Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z výlovů minulých let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi ▌. Tento režim musí být nedílnou součástí plánu inspekce daného členského státu podle článku 13 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená v článcích 53 a 61.2.Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří nepodléhali hromadnému výlovu v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.3.Komise může přijmout prováděcí akty, v kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.Článek 8Převádění nevyužitých kvót do dalšího rokuPřevádění nevyužitých kvót do dalšího roku není povoleno.Článek 9Převody kvót1.Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy a/nebo smluvními stranami úmluvy. Převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT v 48hodinovém předstihu.2.Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčený členský stát nebo dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.Článek 10Odpočty kvót v případě přečerpáníPokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a tuto situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 11Roční plány rybolovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel:a)kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;b)tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;c)opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;d)období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;e)informace o určených přístavech;f)pravidla pro vedlejší úlovky ag)počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, větších než 24 m a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři.2.Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, se zasadí o přidělení zvláštních sektorových kvót těmto plavidlům a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.3.Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Sektorová kvóta se zahrne do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání těchto kvót.4.Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.5.O jakékoli změně ročního plánu rybolovu informuje dotčený členský stát Komisi, a to nejméně tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise zašle informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejméně jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.Článek 12Přidělování rybolovných právV souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a rozdělují rovněž spravedlivě vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zvláštním zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.Článek 13Roční plány řízení rybolovné kapacityKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu členské státy upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a lapadlům na příslušné kvótové období. Členské státy upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou definovány v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.Článek 14Roční plány inspekceKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán inspekce s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Příslušné plány předloží členské státy Komisi. Uvedený plán se sestavuje v souladu s:a)cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;b)národním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 15Roční plány řízení chovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.2.V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.3.Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.4.Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.5.Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo několika svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany.6.Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností.7.Je-li to třeba, předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.Článek 16Předávání ročních plánů1.Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:a)roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;b)roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;c)roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14, ad)roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.2.Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.3.V případě, že členský stát kterýkoli z plánů uvedených v odstavci 1 nepředloží Komisi ve lhůtě stanovené v témže odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise pokusí zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené v témže odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, a obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že komise ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a pokusí se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do plánu Unie nebo do změn plánu Unie, a to za předpokladu, že jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.KAPITOLA IIITECHNICKÁ OPATŘENÍČlánek 17Rybolovná období1.Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 1. července.2.Odchylně od odstavce 1 mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovná oblast FAO 37.3.1 a 37.3.2) od 15. května do 1. července.3.Odchylně od odstavce 1 může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu do 15. července.4.Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro plavidla lovící košelkovými nevody, jež tato situace zasáhla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o 10 dnů. Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel.5.Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.6.Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.Článek 18Povinnost vykládkyUstanovení této kapitoly se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.Článek 19Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů1.Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného, a to i pocházející z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu, o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm.2.Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:a)lov tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;b)lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr ac)lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.3.Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.4.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedená v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 25.5.Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty daného členského státu.Článek 20Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti1.Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.2.Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.3.Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.4.Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.Článek 21Vedlejší úlovky1.Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.2.Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet ryb. Výpočet vyjádřený jako počet ryb se použije pouze u tuňáků a příbuzných druhů ryb, jež řídí komise ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.3.Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.4.Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.5.Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o těchto množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.6.Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.Článek 22Používání leteckých prostředkůPoužívání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.KAPITOLA IVREKREAČNÍ RYBOLOVČlánek 23Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.2.Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.Článek 24Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k lovu tuňáka obecného uděleno. Tento seznam, který Komise elektronicky předkládá ICCAT, obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:a)název plavidla;b)registrační číslo;c)(případně) číslo v evidenci ICCAT;d)dřívější názvy ae)jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů.2.V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.3.Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.4.Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti, je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.Článek 25Odlov, označení a vypuštění1.Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného výhradně za účelem odlovu, označení a vypuštění, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.2.Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti odlovu, označení a vypuštění podle odstavce 1.3.Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem odlovu, označení a vypuštění, musí:a)předložit popis těchto činností a platných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;b)pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;c)zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců, ad)každoročně předložit Komisi zprávu o prováděných vědeckých činnostech, a to nejméně 50 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce. Komise předá zprávu komisi ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.4.Každý tuňák obecný, který během činností odlovu, označení a vypuštění uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.KAPITOLA VKONTROLNÍ OPATŘENÍODDÍL 1SEZNAMY A EVIDENCE PLAVIDEL A LAPADELČlánek 26Seznamy a evidence plavidel1.Členské státy každoročně předloží Komisi v elektronické podobě jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění tyto seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAThttps://www.iccat.int/en/SubmitCOMP.html pro předkládání údajů a informací:a)seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, ab)seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného.Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.2.Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.3.Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9)..4.Zpětné předkládání seznamů Komise neuznává.5.Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 a odstavci 3 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:a)úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, ab)plný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.6.Komise v případě potřeby upraví během roku informace podle odstavce 1 o plavidlech tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.Článek 27Oprávnění k rybolovu pro plavidla1.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů popsaných v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.2.Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.3.Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.Článek 28Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného1.Každý členský stát zašle Komisi elektronickou cestou v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.2.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a to ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.3.Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.4.Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.Článek 29Údaje o rybolovných operacích1.Každoročně do 15. července oznámí každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace komisi ICCAT. Tyto informace zahrnují:a)název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;b)dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;c)celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;d)celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění, ae)celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).2.Členské státy zašlou Komisi o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, tyto informace:a)název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo ab)celkové úlovky tuňáka obecného.3.Členské státy sdělí Komisi informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.Článek 30Společné rybolovné operace1.Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.2.Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.3.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.4.Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:a)doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;b)totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;c)kvóty jednotlivých plavidel;d)klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla ae)informace o cílových hospodářstvích.5.Alespoň 10 dnů před zahájením společné rybolovné operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 5 dnů před zahájením rybolovné operace.6.V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.ODDÍL 2ZAZNAMENÁVÁNÍ ÚLOVKŮČlánek 31Požadavky na vedení záznamů1.Velitel plavidel Unie provádějících odlov vede lodní deník rybolovu o jejich činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.2.Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají jejich činnosti v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.Článek 32Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel1.Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích v elektronické podobě během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem.2.Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.3.Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které musí být sděleny jejich členským státům vlajky vždy do 48 hodin v elektronické podobě během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.4.Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 nejpozději v úterý do 12:00 hod. GMT za předchozí týden končící v neděli.ODDÍL 3VYKLÁDKA A PŘEKLÁDKAČlánek 33Určené přístavy1.Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.2.Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:a)stanovené doby vykládky a překládky;b)stanovená místa vykládky a překládky ac)stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.3.Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je to provedeno za přítomnosti kontrolního orgánu.Článek 34Předchozí oznámení vykládky1.Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.2.Před vplutím do přístavu velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů, jakož i zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo jejich zástupci oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:a)předpokládaný čas připlutí;b)odhadované množství tuňáka obecného na palubě;c)informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;d)vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel.3.Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.4.Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.5.Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.6.Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl ulovena. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin po ukončení vykládky.Článek 35Překládky1.Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.2.Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 52 odst. 2 a 3 a v článcích 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.3.Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo jeho zástupce poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných v příloze V.4.Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.5.Velitelé rybářských plavidel Unie vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.6.Stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.7.Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.ODDÍL 4POVINNOSTI PODÁVAT ZPRÁVYČlánek 36Týdenní hlášení o množstvích▌Každý členský stát zasílá Komisi zprávy o svých týdenních úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech, plavidlech lovících košelkovými nevody a ostatních plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. ▌Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení ▌. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.Článek 37Informace o vyčerpání kvóty1.Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.2.Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.3.Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.ODDÍL 5POZOROVATELSKÉ PROGRAMYČlánek 38Program vnitrostátních pozorovatelů1.Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na lodích a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:a)na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 m);b)na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 m);c)na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 m);d)na 100 % svých vlečných plavidel;e)u 100 % výlovů z lapadel.Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.2.Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:a)sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;b)zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:a)množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);b)oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;c)míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;d)datum úlovku;c)ověřovat záznamy v lodním deníku;d)pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.3.Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů.4Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi, která je zašle Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí:a)reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;b)obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;c)že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;d)v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.Článek 39Program regionálních pozorovatelů ICCAT1.Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.2.Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:a)na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;b)během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;c)během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;d)během všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;e)během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;f)během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství ag)během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.3.Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.4.Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případech vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství, může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele. Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele.5.Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:a)sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;b)podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;c)vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.6.Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.ODDÍL 6PŘEMÍSTĚNÍČlánek 40Oprávnění k přemístění1.Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo jeho zástupci nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:a)název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;b)předpokládaný čas přemístění;c)odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;d)informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;e)název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT af)cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.2.Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení o přemístění, avšak v prohlášení o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci.3.Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu, po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.4.Členský stát uvedený v odstavci 1 přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.5.Členský stát uvedený v odstavci 1 povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění.6.Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.Článek 41Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění a vypuštění tuňáka obecného1.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, hospodářství nebo lapadlo odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;c)plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebod)vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování.2.V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí, členský stát uvedený v odstavci 1 podle vhodnosti okamžitě vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.3.V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technické závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.Článek 42Prohlášení o přemístění1.Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu.2.Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení zahrnuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).3.Originál prohlášení o přemístění doprovází přemístění ryb. Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení.4.Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.5.Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.Článek 43Sledování videokamerou1.Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X.2.Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie ▌Komisi, která je ▌předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.Článek 44Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a provádění šetření1.Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII:a)zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;b)sledují a odhadují přemístěné úlovky ac)ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42.2.V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného.3.Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že kvalita videozáznamu neumožňuje odhadnout množství, jichž se přemístění týká, kontrolní orgány odpovědného členského státu nařídí další kontrolní přemístění a poskytnou odpovídající videozáznam regionálnímu pozorovateli ICCAT. Provedou se nová přemístění jako kontrolní přemístění, dokud kvalita videozáznamu neumožní odhadnout přemístěná množství.4.Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatel ICCAT podepíše prohlášení o přemístění pouze v případě, že jsou jeho postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jeho pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatel ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatel ICCAT s prohlášením o přemístění, uvede v prohlášení o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy.5.Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi ▌.Článek 45Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 7UMÍSTĚNÍ DO KLECÍČlánek 46Oprávnění k umístění do klecí a případné zamítnutí oprávnění1.Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem musí být v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství.2.Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí.3.Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb neboc)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27.4.V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:a)vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství ab)požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.5.Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.6.Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.Článek 47Dokumentace úlovků tuňáka obecnéhoČlenské státy odpovědné za hospodářství zakážou všechna umístění tuňáka obecného do klecí, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla.Článek 48InspekceČlenské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.Článek 49Sledování videokamerouKaždý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno jeho kontrolními orgány videokamerou umístěnou ve vodě. Jeden videozáznam se v souladu s postupy uvedenými v příloze X pořídí pro každé umístění do klecí.Článek 50Zahájení a průběh šetřeníV případě, že existuje větší než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, kontrolními orgány příslušných členských států a/nebo provozovatelem hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov a/nebo lapadlo. Členský stát, který šetření provádí, může využít další informace, jimiž disponuje, včetně výsledků programů umísťování do klecí podle článku 51.Článek 51Opatření a programy pro odhad počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí1.Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti.2.Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během výročního zasedání.3.Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky tohoto programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů.4.Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který byl umístěn do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a/nebo přemístěných ryb, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za hospodářství zahájí šetření. Pokud plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, vyšetřování zahájí členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s touto smluvní stranou úmluvy.5.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud:a)šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebob)výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.6.Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.7.Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení.8.Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet ryb. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.9.Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla nebo lapadla a množstvím zjištěným kontrolní kamerou v okamžiku umístění do klecí, jenž činí 10 % nebo více, představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem nebo lapadlem. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodná následná opatření.Článek 52Prohlášení o umístění do klecí a zpráva o umístění do klecí1.Provozovatel hospodářství předá svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV. ▌2.Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.3.Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.Článek 53Přemísťování v rámci jednoho hospodářství a namátkové kontroly1.Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění.2.Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím.3.Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu ▌roku, který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.Článek 54Přístup k videozáznamům a požadavky na videozáznamy1.Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům.2.Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.Článek 55Výroční zpráva o umístění do klecíČlenské státy, na něž se vztahuje povinnost předkládat prohlášení a zprávy o umístění do klecí podle článku 52, zašlou každý rok Komisi do 31. července zprávu o umístění do klecí za předchozí rok. Komise před 31. srpnem každého roku zašle tyto informace sekretariátu ICCAT. Zpráva obsahuje tyto informace:a)celkové množství tuňáka obecného umístěného do klecí podle hospodářství, včetně ztráty v počtech a hmotnosti během přepravy do klecí podle hospodářství, provedené rybářskými plavidly a lapadly;b)seznam plavidel, jež loví, poskytují nebo přepravují tuňáka obecného pro účely chovu (název plavidla, vlajka, číslo licence, typ lovného zařízení), a lapadel;c)výsledky programu odběru vzorků za účelem odhadu počtu jedinců uloveného tuňáka obecného na základě velikosti, jakož i datum, čas a oblast úlovku a použitý způsob lovu, s cílem zlepšit statistiku pro účely hodnocení stavu.Program odběru vzorků vyžaduje, aby byl odběr vzorků velikosti (délky nebo hmotnosti) v klecích proveden na jednom vzorku (100 kusů) na každých 100 t živých ryb nebo na 10 % vzorku z celkového počtu ryb umístěných v klecích. Vzorky velikosti se odeberou během výlovu v hospodářství a z mrtvých ryb během přepravy, při dodržení pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací. Pro ryby, které jsou chovány v hospodářství déle než jeden rok, se zavedou jiné doplňkové metody odběru vzorků. Odběr vzorků se provádí při každém výlovu a zahrnuje všechny klece;d)množství tuňáka obecného umístěného v klecích a odhad růstu a úmrtnosti po dobu zajetí a prodaného množství v tunách. Tyto informace poskytne hospodářství;e)množství tuňáka obecného umístěného do klecí během předchozího roku af)množství uvedené na trh během předchozího roku, rozepsané podle původu.Článek 56Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 8SLEDOVÁNÍ A DOHLEDČlánek 57Systém sledování plavidel1.Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 a více metrů.2.Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly o celkové délce větší než 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. b), komisi ICCAT se zahájí nejméně 5 dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně 5 dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.3.Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí.4.Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu https data feed hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.5.Členské státy zajistí, aby:a)hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;b)v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;c)hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;d)hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.6.Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.ODDÍL 9Inspekce a vynucováníČlánek 58Program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce1.Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen program ICCAT) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.2.Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.3.Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.4.Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.5.Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.6.Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.Článek 59Inspekce v případě porušení předpisůČlenský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:a)nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebob)porušilo ustanovení tohoto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 60Křížové kontroly1.Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění/překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.2.Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.ODDÍL 10VynucováníČlánek 61VynucováníAniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členské státy odpovědné za hospodářství pro tuňáka obecného přijmou vůči hospodářství vhodné donucovací opatření, pokud bylo v souladu s jejich právem zjištěno, že toto hospodářství nedodržuje ustanovení článků 46 až 56 tohoto nařízení. Tato opatření mohou v závislosti na závažnosti trestného činu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva zahrnovat zejména pozastavení nebo zrušení povolení a/nebo uložení pokut. Členské státy každé pozastavení nebo zrušení povolení oznámí Komisi, která o tom uvědomí sekretariát ICCAT, aby mohl náležitě upravit svou evidenci pro chovná zařízení tuňáka obecného.KAPITOLA 6Uvádění na trhČlánek 62Tržní opatření1.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)., zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením ▌ a právními předpisy Unie provádějícími pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.2.V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:a)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu ▌podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebob)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.3.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.KAPITOLA 7Závěrečná ustanoveníČlánek 63HodnoceníNa žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o svém uplatňování tohoto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise v termínu, o kterém rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.Článek 64FinancováníPro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1). se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.Článek 65DůvěrnostS údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení bude zacházeno v souladu s platnými pravidly utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 66Postup pro provádění změn1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými se toto nařízení pozměňuje s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:▌a)výjimek ze zákazu podle článku 8 převést nevyužité kvóty;b)lhůt pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 2, článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;c)časového vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;d)minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;e)procentních podílů a referenčních parametrů stanovených v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 9;f)informací, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;g)úkolů vnitrostátních pozorovatelů uvedených v čl. 38 odst. 2 a úkolů regionálních pozorovatelů ICCAT uvedených v čl. 39 odst. 5;h)důvodů pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;i)důvodů pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;j)počtu plavidel uvedeného v čl. 58 odst. 3;k)příloh I až XV.2.Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.Článek 67Výkon přenesené pravomoci1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.Článek 68Postup projednávání ve výboru1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.Článek 69Změny nařízení (ES) č. 1936/2001Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:a)čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;b)v přílohách I a II se slova tuňák obecný: Thunnus thynnus v příslušném pádu zrušují.Článek 70Změny nařízení (EU) 2017/2107Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.Článek 71Změny nařízení (EU) 2019/833Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.Článek 72Zrušení1.Nařízení (ES) 2016/1627 se zrušuje.2.Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI.Článek 73Vstup v platnostToto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.V/Ve …,Za Evropský parlamentpředseda / předsedkyněZa Radupředseda / předsedkyně

Image 2C5062021CS14110120210427CS0027.000114121411P9_TC1-CNS(2018)0225Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2021/… o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí Rady (EU) 2021/764.)C5062021CS14210120210427CS0028.000114221421P9_TC1-COD(2019)0151Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/819.)C5062021CS14310120210427CS0029.000114321431P9_TC1-COD(2019)0152Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2021/820.)C5062021CS14410120210427CS0030.000114421441P9_TC1-COD(2020)0097Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/836.)C5062021CS16010120210428CS0039.0001160218930P9_TC1-COD(2019)0272Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,s ohledem na návrh Evropské komise,po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C …,v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021.,vzhledem k těmto důvodům:(1)Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22)., je zajistit takové využívání živých mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.(2)Rozhodnutím Rady 98/392/ESRozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1). Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.(3)Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v AtlantikuMezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34). (dále jen úmluva).(4)Na svém 21. zvláštním zasedání v roce 2018 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT), zřízená touto úmluvou, přijala doporučení 18-02, jež stanoví víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (dále jen plán řízení). Plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, v němž se uvádí, že komise ICCAT by měla v roce 2018 zavést víceletý plán řízení populací, neboť současný stav populace podle všeho již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného (stanovený doporučením 17-17, kterým se mění doporučení 14-04), aniž by došlo k oslabení stávajících opatření dohledu a kontroly.(5)Doporučením 18-02 se ruší doporučení 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, kterým se stanoví plán obnovy tuňáka obecného, jenž byl proveden v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1)..(6)Na svém 26. řádném zasedání v roce 2019 přijala komise ICCAT doporučení 19-04, kterým se pozměňuje víceletý plán řízení, který byl stanoven doporučením 18-02. Doporučením ICCAT 19-04 se ruší a nahrazuje doporučení 18-02. Tímto nařízením by mělo být provedeno doporučení 19-04 v právu Unie.(7)Toto nařízení by mělo rovněž provést, v celém rozsahu nebo případně z části, tato doporučení ICCAT: 06-07Doporučení ICCAT pro chov tuňáka obecného., 18-10Doporučení ICCAT o minimálních standardech pro systém sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT., 96-14Doporučení ICCAT o dodržování předpisů v rybolovu tuňáka obecného a mečouna obecného v severním Atlantiku., 13-13Doporučení ICCAT o zřízení evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy. a 16-15Doporučení ICCAT o překládce..(8)Postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu mají být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos a současně s cílem zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Podle zprávy z roku 2018Zpráva Stálého výboru pro výzkum a statistiku, Madrid, 1.–5. října 2018., vydané Stálým výborem pro výzkum a statistiku, úlovky tuňáka obecného při míře úmrtnosti způsobené rybolovem F0,1 odpovídají úmrtnosti způsobené rybolovem, která je v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (Fmsy). Má se za to, že biomasa populace je na úrovni, jež zajišťuje maximální udržitelný výnos – B0,1 pohybující se nad touto úrovní při střední a nízké míře přírůstku, zatímco při vysoké míře přírůstku se nachází pod touto úrovní.(9)Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly podporovat pobřežní rybolovné činnosti a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, zejména zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.(10)Je třeba zvážit specifika a potřeby drobného a tradičního rybolovu. Kromě příslušných ustanovení doporučení ICCAT 19-04, která odstraňují překážky bránící zapojení malých pobřežních plavidel do rybolovu tuňáka obecného, by členské státy měly vyvinout další úsilí k zajištění spravedlivého a transparentního rozdělení rybolovných práv mezi malá, tradiční a větší loďstva v souladu se svými povinnostmi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.(11)Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a prosazování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) 1224/2009Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). konkrétně zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1). stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1). zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení rovněž obsahují taková ustanovení, jako jsou licence a oprávnění k rybolovu, některá pravidla týkající se systémů sledování plavidel, jež zahrnují řadu opatření stanovených v doporučení ICCAT 19-04. Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.(12)Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimální velikosti měl být proveden v právu Unie v podobě minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.(13)Podle doporučení ICCAT 19-04 je u tuňáka obecného, který byl odloven a nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nutné provést výmět a totéž platí pro úlovky tuňáka obecného, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek stanovené v ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23). odchylky od povinnosti vykládky tuňáka obecného v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT 19-04, jež stanoví povinnost provádět výmět tuňáka obecného u plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje i plavidla provozující rekreační rybolov. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypouštění upravovalo, a nedotkne se odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.(14)Na výročním zasedání v roce 2018 smluvní strany úmluvy uznaly potřebu posílit kontrolu některých operací týkajících se tuňáka obecného. Za tímto účelem bylo na výročním zasedání v roce 2018 dohodnuto, že smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství by měly zajistit plnou sledovatelnost umísťování do klecí a měly by provádět namátkové kontroly vycházející z analýzy rizik.(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1). stanoví elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného, čímž provádí doporučení ICCAT 09-11, kterým se mění doporučení 08-12. Doporučení 17-09 a 11-20 k uplatňování elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného byla nedávno zrušena doporučeními 18-12 a 18-13. Nařízení (EU) 640/2010 se proto stalo zastaralým a Komise navrhla nové nařízení provádějící nedávno přijatá pravidla o elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného. V důsledku toho by toto nařízení nemělo odkazovat na nařízení (EU) č. 640/2010, ale obecněji na program dokumentace úlovků doporučený komisí ICCAT.(16)Vzhledem k tomu, že některá doporučení ICCAT jsou smluvními stranami úmluvy ICCAT často měněna a je pravděpodobné, že budou dále měněna i v budoucnu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby bylo možné v právu Unie rychle provádět budoucí doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán řízení ICCAT, a to pokud jde o tyto aspekty: lhůty pro nahlašování informací, časové vymezení rybolovných období; odchylky od zákazu převádění nevyužitých kvót; minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů; procentní podíly a parametry, informace, jež mají být předkládány Komisi; úkoly vnitrostátních pozorovatelů a regionálních pozorovatelů, důvody pro zamítnutí udělení povolení k přemístění ryb; důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(17)Komise, která zastupuje Unii na zasedáních ICCAT, každoročně schvaluje řadu čistě technických doporučení ICCAT, zejména pokud jde o omezení kapacity, požadavky týkající se lodního deníku, formulářů pro zprávu o úlovku, prohlášení o překládce a prohlášení o přemístění, nejnutnější údaje pro oprávnění k rybolovu, minimální počet rybářských plavidel v souvislosti s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce; specifikace inspekčního a pozorovatelského programu, normy pro pořizování videozáznamů, protokol o vypuštění ryb, normy pro zacházení s uhynulými rybami, prohlášení o umístění do klecí nebo normy pro systémy sledování plavidel, které jsou provedeny přílohami I–XV tohoto nařízení. Komise by měla mít pravomoci přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňují přílohy I–XV v souladu se změněnými nebo doplněnými doporučeními ICCAT. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(18)Doporučení ICCAT upravující rybolov tuňáka obecného (činnosti spojené s odlovem, přemísťováním, přepravou, umísťováním do klecí, chovem, výlovem a převodem do dalšího roku) jsou velmi dynamická. Dochází k neustálému novému vývoji technologií pro kontrolu a řízení rybolovu (např. stereoskopické kamery nebo alternativní metody), jež členské státy musí uplatňovat jednotně. Stejně tak je nutné podle potřeby vypracovávat operační postupy, jež pomohou členským státům dodržovat pravidla ICCAT zakotvená v tomto nařízení. Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku, přemísťování a umísťování do klecí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13)..(19)Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.(20)Jelikož toto nařízení zavede nový a komplexní plán řízení populace tuňáka obecného, ustanovení, která se týkají se tuňáka obecného a jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1). a (EU) 2019/833Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1)., by měla být vypuštěna. Pokud jde o článek 43 nařízení (EU) 2017/2107, část týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři byla začleněna do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1).. Zrušena by měla být i některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1936/2001Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).. Nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.(21)Doporučení ICCAT 18-02 zrušilo doporučení 17-07, jelikož stav populace již nevyžadoval mimořádná opatření uvedená v plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného v uvedeném doporučení. Nařízení (EU) 2016/1627, které provedlo tento plán obnovy, by proto mělo být zrušeno,PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:KAPITOLA IOBECNÁ USTANOVENÍČlánek 1PředmětToto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT).Článek 2Oblast působnostiToto nařízení se vztahuje na:a)rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy apřekládají a převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;b)hospodářství v Unii;c)rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;d)plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.Článek 3CílCílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.Článek 4Vztah k jiným právním předpisům UniePokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, ustanovení tohoto nařízení se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:1)nařízení (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky,2)nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;3)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81). o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva;4)nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);5)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105). o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření.Článek 5DefinicePro účely tohoto nařízení se rozumí:1)ICCAT Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;2)úmluvou Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;3)rybářským plavidlem plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;4)živým tuňákem obecným tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení ▌;5)Stálým výborem pro výzkum a statistiku Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;6)rekreačním rybolovem neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje ▌;7)sportovním rybolovem neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;8)vlečným plavidlem plavidlo používané pro vlečení klecí;9)zpracovatelským plavidlem plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;10)pomocným plavidlem plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;11)lapadlem upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;12)košelkovým nevodem jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;13)umístěním do klece přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných nebo výkrmných klecí;14)plavidlem provádějícím odlov plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;15)hospodářstvím mořská oblast jasně vymezená zeměpisnými souřadnicemi používaná pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného lapadly a/nebo plavidly lovícími košelkovými nevody. Hospodářství může mít několik chovných lokalit, z nichž každá je vymezena zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu;16)chovem nebo výkrmem umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;17)výlovem usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;18)stereoskopickou kamerou kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb a pomáhá upřesňovat počty a hmotnost tuňáka obecného;19)plavidlem provozujícím drobný pobřežní rybolov plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:a)celková délka < 12 m;b)plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;c)rybářské výjezdy trvají méně než 24 hodin;d)maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby neboe)plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;20)společnou rybolovnou operací operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;21)aktivním rybolovem v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;22)dokumentací úlovků tuňáka obecného doklad o úlovcích tuňáka obecného;23)elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;24)oblastí úmluvy zeměpisná oblast vymezená v článku 1 úmluvy;25)překládkou vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;26)kontrolou přemístění další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;27)kontrolními kamerami stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;28)smluvní stranou úmluvy smluvní strana úmluvy a spolupracující stát, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;29)velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;30)přemístěním se rozumí přemístění:a)živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;b)živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;c)klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;d)klece s živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;e)živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;31)hospodářským subjektem fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;32)skupinou lovných zařízení skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;33)intenzitou rybolovu součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu rybářských plavidel se jí rozumí součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;34)odpovědným členským státem členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se nachází příslušné hospodářství nebo lapadlo.KAPITOLA IIOPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S ŘÍZENÍMČlánek 6Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu1.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov delší než 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.2.Pokud je individuální kvóta plavidla považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.3.Pronajímání plavidel není v rybolovu tuňáka obecného povoleno.Článek 7Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku▌1.▌Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z výlovů minulých let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi ▌. Tento režim musí být nedílnou součástí plánu inspekce daného členského státu podle článku 13 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená v článcích 53 a 61.2.Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří nepodléhali hromadnému výlovu v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.3.Komise může přijmout prováděcí akty, v kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.Článek 8Převádění nevyužitých kvót do dalšího rokuPřevádění nevyužitých kvót do dalšího roku není povoleno.Článek 9Převody kvót1.Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy a/nebo smluvními stranami úmluvy. Převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT v 48hodinovém předstihu.2.Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčený členský stát nebo dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.Článek 10Odpočty kvót v případě přečerpáníPokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a tuto situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 11Roční plány rybolovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel:a)kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;b)tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;c)opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;d)období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;e)informace o určených přístavech;f)pravidla pro vedlejší úlovky ag)počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, větších než 24 m a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři.2.Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, se zasadí o přidělení zvláštních sektorových kvót těmto plavidlům a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.3.Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Sektorová kvóta se zahrne do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání těchto kvót.4.Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.5.O jakékoli změně ročního plánu rybolovu informuje dotčený členský stát Komisi, a to nejméně tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise zašle informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejméně jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.Článek 12Přidělování rybolovných právV souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a rozdělují rovněž spravedlivě vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zvláštním zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.Článek 13Roční plány řízení rybolovné kapacityKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu členské státy upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a lapadlům na příslušné kvótové období. Členské státy upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou definovány v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.Článek 14Roční plány inspekceKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán inspekce s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Příslušné plány předloží členské státy Komisi. Uvedený plán se sestavuje v souladu s:a)cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;b)národním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 15Roční plány řízení chovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.2.V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.3.Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.4.Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.5.Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo několika svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany.6.Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností.7.Je-li to třeba, předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.Článek 16Předávání ročních plánů1.Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:a)roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;b)roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;c)roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14, ad)roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.2.Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.3.V případě, že členský stát kterýkoli z plánů uvedených v odstavci 1 nepředloží Komisi ve lhůtě stanovené v témže odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise pokusí zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené v témže odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, a obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že komise ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a pokusí se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do plánu Unie nebo do změn plánu Unie, a to za předpokladu, že jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.KAPITOLA IIITECHNICKÁ OPATŘENÍČlánek 17Rybolovná období1.Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 1. července.2.Odchylně od odstavce 1 mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovná oblast FAO 37.3.1 a 37.3.2) od 15. května do 1. července.3.Odchylně od odstavce 1 může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu do 15. července.4.Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro plavidla lovící košelkovými nevody, jež tato situace zasáhla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o 10 dnů. Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel.5.Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.6.Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.Článek 18Povinnost vykládkyUstanovení této kapitoly se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.Článek 19Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů1.Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného, a to i pocházející z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu, o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm.2.Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:a)lov tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;b)lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr ac)lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.3.Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.4.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedená v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 25.5.Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty daného členského státu.Článek 20Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti1.Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.2.Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.3.Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.4.Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.Článek 21Vedlejší úlovky1.Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.2.Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet ryb. Výpočet vyjádřený jako počet ryb se použije pouze u tuňáků a příbuzných druhů ryb, jež řídí komise ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.3.Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.4.Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.5.Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o těchto množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.6.Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.Článek 22Používání leteckých prostředkůPoužívání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.KAPITOLA IVREKREAČNÍ RYBOLOVČlánek 23Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.2.Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.Článek 24Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k lovu tuňáka obecného uděleno. Tento seznam, který Komise elektronicky předkládá ICCAT, obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:a)název plavidla;b)registrační číslo;c)(případně) číslo v evidenci ICCAT;d)dřívější názvy ae)jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů.2.V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.3.Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.4.Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti, je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.Článek 25Odlov, označení a vypuštění1.Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného výhradně za účelem odlovu, označení a vypuštění, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.2.Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti odlovu, označení a vypuštění podle odstavce 1.3.Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem odlovu, označení a vypuštění, musí:a)předložit popis těchto činností a platných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;b)pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;c)zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců, ad)každoročně předložit Komisi zprávu o prováděných vědeckých činnostech, a to nejméně 50 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce. Komise předá zprávu komisi ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.4.Každý tuňák obecný, který během činností odlovu, označení a vypuštění uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.KAPITOLA VKONTROLNÍ OPATŘENÍODDÍL 1SEZNAMY A EVIDENCE PLAVIDEL A LAPADELČlánek 26Seznamy a evidence plavidel1.Členské státy každoročně předloží Komisi v elektronické podobě jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění tyto seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAThttps://www.iccat.int/en/SubmitCOMP.html pro předkládání údajů a informací:a)seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, ab)seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného.Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.2.Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.3.Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9)..4.Zpětné předkládání seznamů Komise neuznává.5.Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 a odstavci 3 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:a)úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, ab)plný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.6.Komise v případě potřeby upraví během roku informace podle odstavce 1 o plavidlech tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.Článek 27Oprávnění k rybolovu pro plavidla1.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů popsaných v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.2.Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.3.Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.Článek 28Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného1.Každý členský stát zašle Komisi elektronickou cestou v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.2.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a to ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.3.Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.4.Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.Článek 29Údaje o rybolovných operacích1.Každoročně do 15. července oznámí každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace komisi ICCAT. Tyto informace zahrnují:a)název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;b)dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;c)celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;d)celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění, ae)celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).2.Členské státy zašlou Komisi o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, tyto informace:a)název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo ab)celkové úlovky tuňáka obecného.3.Členské státy sdělí Komisi informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.Článek 30Společné rybolovné operace1.Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.2.Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.3.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.4.Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:a)doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;b)totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;c)kvóty jednotlivých plavidel;d)klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla ae)informace o cílových hospodářstvích.5.Alespoň 10 dnů před zahájením společné rybolovné operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 5 dnů před zahájením rybolovné operace.6.V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.ODDÍL 2ZAZNAMENÁVÁNÍ ÚLOVKŮČlánek 31Požadavky na vedení záznamů1.Velitel plavidel Unie provádějících odlov vede lodní deník rybolovu o jejich činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.2.Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají jejich činnosti v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.Článek 32Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel1.Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích v elektronické podobě během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem.2.Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.3.Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které musí být sděleny jejich členským státům vlajky vždy do 48 hodin v elektronické podobě během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.4.Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 nejpozději v úterý do 12:00 hod. GMT za předchozí týden končící v neděli.ODDÍL 3VYKLÁDKA A PŘEKLÁDKAČlánek 33Určené přístavy1.Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.2.Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:a)stanovené doby vykládky a překládky;b)stanovená místa vykládky a překládky ac)stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.3.Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je to provedeno za přítomnosti kontrolního orgánu.Článek 34Předchozí oznámení vykládky1.Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.2.Před vplutím do přístavu velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů, jakož i zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo jejich zástupci oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:a)předpokládaný čas připlutí;b)odhadované množství tuňáka obecného na palubě;c)informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;d)vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel.3.Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.4.Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.5.Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.6.Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl ulovena. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin po ukončení vykládky.Článek 35Překládky1.Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.2.Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 52 odst. 2 a 3 a v článcích 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.3.Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo jeho zástupce poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných v příloze V.4.Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.5.Velitelé rybářských plavidel Unie vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.6.Stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.7.Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.ODDÍL 4POVINNOSTI PODÁVAT ZPRÁVYČlánek 36Týdenní hlášení o množstvích▌Každý členský stát zasílá Komisi zprávy o svých týdenních úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech, plavidlech lovících košelkovými nevody a ostatních plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. ▌Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení ▌. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.Článek 37Informace o vyčerpání kvóty1.Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.2.Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.3.Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.ODDÍL 5POZOROVATELSKÉ PROGRAMYČlánek 38Program vnitrostátních pozorovatelů1.Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na lodích a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:a)na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 m);b)na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 m);c)na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 m);d)na 100 % svých vlečných plavidel;e)u 100 % výlovů z lapadel.Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.2.Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:a)sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;b)zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:a)množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);b)oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;c)míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;d)datum úlovku;c)ověřovat záznamy v lodním deníku;d)pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.3.Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů.4Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi, která je zašle Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí:a)reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;b)obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;c)že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;d)v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.Článek 39Program regionálních pozorovatelů ICCAT1.Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.2.Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:a)na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;b)během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;c)během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;d)během všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;e)během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;f)během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství ag)během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.3.Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.4.Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případech vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství, může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele. Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele.5.Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:a)sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;b)podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;c)vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.6.Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.ODDÍL 6PŘEMÍSTĚNÍČlánek 40Oprávnění k přemístění1.Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo jeho zástupci nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:a)název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;b)předpokládaný čas přemístění;c)odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;d)informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;e)název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT af)cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.2.Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení o přemístění, avšak v prohlášení o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci.3.Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu, po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.4.Členský stát uvedený v odstavci 1 přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.5.Členský stát uvedený v odstavci 1 povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění.6.Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.Článek 41Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění a vypuštění tuňáka obecného1.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, hospodářství nebo lapadlo odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;c)plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebod)vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování.2.V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí, členský stát uvedený v odstavci 1 podle vhodnosti okamžitě vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.3.V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technické závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.Článek 42Prohlášení o přemístění1.Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu.2.Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení zahrnuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).3.Originál prohlášení o přemístění doprovází přemístění ryb. Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení.4.Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.5.Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.Článek 43Sledování videokamerou1.Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X.2.Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie ▌Komisi, která je ▌předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.Článek 44Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a provádění šetření1.Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII:a)zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;b)sledují a odhadují přemístěné úlovky ac)ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42.2.V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného.3.Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že kvalita videozáznamu neumožňuje odhadnout množství, jichž se přemístění týká, kontrolní orgány odpovědného členského státu nařídí další kontrolní přemístění a poskytnou odpovídající videozáznam regionálnímu pozorovateli ICCAT. Provedou se nová přemístění jako kontrolní přemístění, dokud kvalita videozáznamu neumožní odhadnout přemístěná množství.4.Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatel ICCAT podepíše prohlášení o přemístění pouze v případě, že jsou jeho postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jeho pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatel ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatel ICCAT s prohlášením o přemístění, uvede v prohlášení o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy.5.Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi ▌.Článek 45Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 7UMÍSTĚNÍ DO KLECÍČlánek 46Oprávnění k umístění do klecí a případné zamítnutí oprávnění1.Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem musí být v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství.2.Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí.3.Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb neboc)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27.4.V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:a)vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství ab)požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.5.Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.6.Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.Článek 47Dokumentace úlovků tuňáka obecnéhoČlenské státy odpovědné za hospodářství zakážou všechna umístění tuňáka obecného do klecí, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla.Článek 48InspekceČlenské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.Článek 49Sledování videokamerouKaždý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno jeho kontrolními orgány videokamerou umístěnou ve vodě. Jeden videozáznam se v souladu s postupy uvedenými v příloze X pořídí pro každé umístění do klecí.Článek 50Zahájení a průběh šetřeníV případě, že existuje větší než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, kontrolními orgány příslušných členských států a/nebo provozovatelem hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov a/nebo lapadlo. Členský stát, který šetření provádí, může využít další informace, jimiž disponuje, včetně výsledků programů umísťování do klecí podle článku 51.Článek 51Opatření a programy pro odhad počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí1.Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti.2.Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během výročního zasedání.3.Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky tohoto programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů.4.Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který byl umístěn do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a/nebo přemístěných ryb, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za hospodářství zahájí šetření. Pokud plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, vyšetřování zahájí členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s touto smluvní stranou úmluvy.5.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud:a)šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebob)výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.6.Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.7.Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení.8.Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet ryb. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.9.Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla nebo lapadla a množstvím zjištěným kontrolní kamerou v okamžiku umístění do klecí, jenž činí 10 % nebo více, představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem nebo lapadlem. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodná následná opatření.Článek 52Prohlášení o umístění do klecí a zpráva o umístění do klecí1.Provozovatel hospodářství předá svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV. ▌2.Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.3.Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.Článek 53Přemísťování v rámci jednoho hospodářství a namátkové kontroly1.Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění.2.Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím.3.Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu ▌roku, který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.Článek 54Přístup k videozáznamům a požadavky na videozáznamy1.Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům.2.Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.Článek 55Výroční zpráva o umístění do klecíČlenské státy, na něž se vztahuje povinnost předkládat prohlášení a zprávy o umístění do klecí podle článku 52, zašlou každý rok Komisi do 31. července zprávu o umístění do klecí za předchozí rok. Komise před 31. srpnem každého roku zašle tyto informace sekretariátu ICCAT. Zpráva obsahuje tyto informace:a)celkové množství tuňáka obecného umístěného do klecí podle hospodářství, včetně ztráty v počtech a hmotnosti během přepravy do klecí podle hospodářství, provedené rybářskými plavidly a lapadly;b)seznam plavidel, jež loví, poskytují nebo přepravují tuňáka obecného pro účely chovu (název plavidla, vlajka, číslo licence, typ lovného zařízení), a lapadel;c)výsledky programu odběru vzorků za účelem odhadu počtu jedinců uloveného tuňáka obecného na základě velikosti, jakož i datum, čas a oblast úlovku a použitý způsob lovu, s cílem zlepšit statistiku pro účely hodnocení stavu.Program odběru vzorků vyžaduje, aby byl odběr vzorků velikosti (délky nebo hmotnosti) v klecích proveden na jednom vzorku (100 kusů) na každých 100 t živých ryb nebo na 10 % vzorku z celkového počtu ryb umístěných v klecích. Vzorky velikosti se odeberou během výlovu v hospodářství a z mrtvých ryb během přepravy, při dodržení pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací. Pro ryby, které jsou chovány v hospodářství déle než jeden rok, se zavedou jiné doplňkové metody odběru vzorků. Odběr vzorků se provádí při každém výlovu a zahrnuje všechny klece;d)množství tuňáka obecného umístěného v klecích a odhad růstu a úmrtnosti po dobu zajetí a prodaného množství v tunách. Tyto informace poskytne hospodářství;e)množství tuňáka obecného umístěného do klecí během předchozího roku af)množství uvedené na trh během předchozího roku, rozepsané podle původu.Článek 56Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 8SLEDOVÁNÍ A DOHLEDČlánek 57Systém sledování plavidel1.Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 a více metrů.2.Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly o celkové délce větší než 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. b), komisi ICCAT se zahájí nejméně 5 dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně 5 dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.3.Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí.4.Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu https data feed hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.5.Členské státy zajistí, aby:a)hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;b)v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;c)hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;d)hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.6.Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.ODDÍL 9Inspekce a vynucováníČlánek 58Program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce1.Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen program ICCAT) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.2.Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.3.Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.4.Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.5.Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.6.Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.Článek 59Inspekce v případě porušení předpisůČlenský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:a)nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebob)porušilo ustanovení tohoto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 60Křížové kontroly1.Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění/překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.2.Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.ODDÍL 10VynucováníČlánek 61VynucováníAniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členské státy odpovědné za hospodářství pro tuňáka obecného přijmou vůči hospodářství vhodné donucovací opatření, pokud bylo v souladu s jejich právem zjištěno, že toto hospodářství nedodržuje ustanovení článků 46 až 56 tohoto nařízení. Tato opatření mohou v závislosti na závažnosti trestného činu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva zahrnovat zejména pozastavení nebo zrušení povolení a/nebo uložení pokut. Členské státy každé pozastavení nebo zrušení povolení oznámí Komisi, která o tom uvědomí sekretariát ICCAT, aby mohl náležitě upravit svou evidenci pro chovná zařízení tuňáka obecného.KAPITOLA 6Uvádění na trhČlánek 62Tržní opatření1.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)., zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením ▌ a právními předpisy Unie provádějícími pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.2.V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:a)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu ▌podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebob)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.3.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.KAPITOLA 7Závěrečná ustanoveníČlánek 63HodnoceníNa žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o svém uplatňování tohoto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise v termínu, o kterém rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.Článek 64FinancováníPro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1). se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.Článek 65DůvěrnostS údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení bude zacházeno v souladu s platnými pravidly utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 66Postup pro provádění změn1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými se toto nařízení pozměňuje s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:▌a)výjimek ze zákazu podle článku 8 převést nevyužité kvóty;b)lhůt pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 2, článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;c)časového vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;d)minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;e)procentních podílů a referenčních parametrů stanovených v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 9;f)informací, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;g)úkolů vnitrostátních pozorovatelů uvedených v čl. 38 odst. 2 a úkolů regionálních pozorovatelů ICCAT uvedených v čl. 39 odst. 5;h)důvodů pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;i)důvodů pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;j)počtu plavidel uvedeného v čl. 58 odst. 3;k)příloh I až XV.2.Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.Článek 67Výkon přenesené pravomoci1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.Článek 68Postup projednávání ve výboru1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.Článek 69Změny nařízení (ES) č. 1936/2001Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:a)čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;b)v přílohách I a II se slova tuňák obecný: Thunnus thynnus v příslušném pádu zrušují.Článek 70Změny nařízení (EU) 2017/2107Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.Článek 71Změny nařízení (EU) 2019/833Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.Článek 72Zrušení1.Nařízení (ES) 2016/1627 se zrušuje.2.Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI.Článek 73Vstup v platnostToto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.V/Ve …,Za Evropský parlamentpředseda / předsedkyněZa Radupředseda / předsedkyně

PŘÍLOHA VI

Prohlášení ICCAT o přemístění

Image 3C5062021CS14110120210427CS0027.000114121411P9_TC1-CNS(2018)0225Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2021/… o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí Rady (EU) 2021/764.)C5062021CS14210120210427CS0028.000114221421P9_TC1-COD(2019)0151Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/819.)C5062021CS14310120210427CS0029.000114321431P9_TC1-COD(2019)0152Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2021/820.)C5062021CS14410120210427CS0030.000114421441P9_TC1-COD(2020)0097Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/836.)C5062021CS16010120210428CS0039.0001160218930P9_TC1-COD(2019)0272Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,s ohledem na návrh Evropské komise,po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C …,v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021.,vzhledem k těmto důvodům:(1)Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22)., je zajistit takové využívání živých mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.(2)Rozhodnutím Rady 98/392/ESRozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1). Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.(3)Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v AtlantikuMezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34). (dále jen úmluva).(4)Na svém 21. zvláštním zasedání v roce 2018 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT), zřízená touto úmluvou, přijala doporučení 18-02, jež stanoví víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (dále jen plán řízení). Plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, v němž se uvádí, že komise ICCAT by měla v roce 2018 zavést víceletý plán řízení populací, neboť současný stav populace podle všeho již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného (stanovený doporučením 17-17, kterým se mění doporučení 14-04), aniž by došlo k oslabení stávajících opatření dohledu a kontroly.(5)Doporučením 18-02 se ruší doporučení 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, kterým se stanoví plán obnovy tuňáka obecného, jenž byl proveden v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1)..(6)Na svém 26. řádném zasedání v roce 2019 přijala komise ICCAT doporučení 19-04, kterým se pozměňuje víceletý plán řízení, který byl stanoven doporučením 18-02. Doporučením ICCAT 19-04 se ruší a nahrazuje doporučení 18-02. Tímto nařízením by mělo být provedeno doporučení 19-04 v právu Unie.(7)Toto nařízení by mělo rovněž provést, v celém rozsahu nebo případně z části, tato doporučení ICCAT: 06-07Doporučení ICCAT pro chov tuňáka obecného., 18-10Doporučení ICCAT o minimálních standardech pro systém sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT., 96-14Doporučení ICCAT o dodržování předpisů v rybolovu tuňáka obecného a mečouna obecného v severním Atlantiku., 13-13Doporučení ICCAT o zřízení evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy. a 16-15Doporučení ICCAT o překládce..(8)Postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu mají být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos a současně s cílem zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Podle zprávy z roku 2018Zpráva Stálého výboru pro výzkum a statistiku, Madrid, 1.–5. října 2018., vydané Stálým výborem pro výzkum a statistiku, úlovky tuňáka obecného při míře úmrtnosti způsobené rybolovem F0,1 odpovídají úmrtnosti způsobené rybolovem, která je v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (Fmsy). Má se za to, že biomasa populace je na úrovni, jež zajišťuje maximální udržitelný výnos – B0,1 pohybující se nad touto úrovní při střední a nízké míře přírůstku, zatímco při vysoké míře přírůstku se nachází pod touto úrovní.(9)Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly podporovat pobřežní rybolovné činnosti a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, zejména zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.(10)Je třeba zvážit specifika a potřeby drobného a tradičního rybolovu. Kromě příslušných ustanovení doporučení ICCAT 19-04, která odstraňují překážky bránící zapojení malých pobřežních plavidel do rybolovu tuňáka obecného, by členské státy měly vyvinout další úsilí k zajištění spravedlivého a transparentního rozdělení rybolovných práv mezi malá, tradiční a větší loďstva v souladu se svými povinnostmi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.(11)Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a prosazování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) 1224/2009Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). konkrétně zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1). stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1). zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení rovněž obsahují taková ustanovení, jako jsou licence a oprávnění k rybolovu, některá pravidla týkající se systémů sledování plavidel, jež zahrnují řadu opatření stanovených v doporučení ICCAT 19-04. Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.(12)Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimální velikosti měl být proveden v právu Unie v podobě minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.(13)Podle doporučení ICCAT 19-04 je u tuňáka obecného, který byl odloven a nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nutné provést výmět a totéž platí pro úlovky tuňáka obecného, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek stanovené v ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23). odchylky od povinnosti vykládky tuňáka obecného v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT 19-04, jež stanoví povinnost provádět výmět tuňáka obecného u plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje i plavidla provozující rekreační rybolov. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypouštění upravovalo, a nedotkne se odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.(14)Na výročním zasedání v roce 2018 smluvní strany úmluvy uznaly potřebu posílit kontrolu některých operací týkajících se tuňáka obecného. Za tímto účelem bylo na výročním zasedání v roce 2018 dohodnuto, že smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství by měly zajistit plnou sledovatelnost umísťování do klecí a měly by provádět namátkové kontroly vycházející z analýzy rizik.(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1). stanoví elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného, čímž provádí doporučení ICCAT 09-11, kterým se mění doporučení 08-12. Doporučení 17-09 a 11-20 k uplatňování elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného byla nedávno zrušena doporučeními 18-12 a 18-13. Nařízení (EU) 640/2010 se proto stalo zastaralým a Komise navrhla nové nařízení provádějící nedávno přijatá pravidla o elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného. V důsledku toho by toto nařízení nemělo odkazovat na nařízení (EU) č. 640/2010, ale obecněji na program dokumentace úlovků doporučený komisí ICCAT.(16)Vzhledem k tomu, že některá doporučení ICCAT jsou smluvními stranami úmluvy ICCAT často měněna a je pravděpodobné, že budou dále měněna i v budoucnu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby bylo možné v právu Unie rychle provádět budoucí doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán řízení ICCAT, a to pokud jde o tyto aspekty: lhůty pro nahlašování informací, časové vymezení rybolovných období; odchylky od zákazu převádění nevyužitých kvót; minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů; procentní podíly a parametry, informace, jež mají být předkládány Komisi; úkoly vnitrostátních pozorovatelů a regionálních pozorovatelů, důvody pro zamítnutí udělení povolení k přemístění ryb; důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(17)Komise, která zastupuje Unii na zasedáních ICCAT, každoročně schvaluje řadu čistě technických doporučení ICCAT, zejména pokud jde o omezení kapacity, požadavky týkající se lodního deníku, formulářů pro zprávu o úlovku, prohlášení o překládce a prohlášení o přemístění, nejnutnější údaje pro oprávnění k rybolovu, minimální počet rybářských plavidel v souvislosti s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce; specifikace inspekčního a pozorovatelského programu, normy pro pořizování videozáznamů, protokol o vypuštění ryb, normy pro zacházení s uhynulými rybami, prohlášení o umístění do klecí nebo normy pro systémy sledování plavidel, které jsou provedeny přílohami I–XV tohoto nařízení. Komise by měla mít pravomoci přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňují přílohy I–XV v souladu se změněnými nebo doplněnými doporučeními ICCAT. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(18)Doporučení ICCAT upravující rybolov tuňáka obecného (činnosti spojené s odlovem, přemísťováním, přepravou, umísťováním do klecí, chovem, výlovem a převodem do dalšího roku) jsou velmi dynamická. Dochází k neustálému novému vývoji technologií pro kontrolu a řízení rybolovu (např. stereoskopické kamery nebo alternativní metody), jež členské státy musí uplatňovat jednotně. Stejně tak je nutné podle potřeby vypracovávat operační postupy, jež pomohou členským státům dodržovat pravidla ICCAT zakotvená v tomto nařízení. Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku, přemísťování a umísťování do klecí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13)..(19)Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.(20)Jelikož toto nařízení zavede nový a komplexní plán řízení populace tuňáka obecného, ustanovení, která se týkají se tuňáka obecného a jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1). a (EU) 2019/833Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1)., by měla být vypuštěna. Pokud jde o článek 43 nařízení (EU) 2017/2107, část týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři byla začleněna do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1).. Zrušena by měla být i některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1936/2001Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).. Nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.(21)Doporučení ICCAT 18-02 zrušilo doporučení 17-07, jelikož stav populace již nevyžadoval mimořádná opatření uvedená v plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného v uvedeném doporučení. Nařízení (EU) 2016/1627, které provedlo tento plán obnovy, by proto mělo být zrušeno,PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:KAPITOLA IOBECNÁ USTANOVENÍČlánek 1PředmětToto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT).Článek 2Oblast působnostiToto nařízení se vztahuje na:a)rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy apřekládají a převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;b)hospodářství v Unii;c)rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;d)plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.Článek 3CílCílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.Článek 4Vztah k jiným právním předpisům UniePokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, ustanovení tohoto nařízení se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:1)nařízení (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky,2)nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;3)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81). o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva;4)nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);5)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105). o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření.Článek 5DefinicePro účely tohoto nařízení se rozumí:1)ICCAT Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;2)úmluvou Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;3)rybářským plavidlem plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;4)živým tuňákem obecným tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení ▌;5)Stálým výborem pro výzkum a statistiku Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;6)rekreačním rybolovem neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje ▌;7)sportovním rybolovem neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;8)vlečným plavidlem plavidlo používané pro vlečení klecí;9)zpracovatelským plavidlem plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;10)pomocným plavidlem plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;11)lapadlem upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;12)košelkovým nevodem jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;13)umístěním do klece přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných nebo výkrmných klecí;14)plavidlem provádějícím odlov plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;15)hospodářstvím mořská oblast jasně vymezená zeměpisnými souřadnicemi používaná pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného lapadly a/nebo plavidly lovícími košelkovými nevody. Hospodářství může mít několik chovných lokalit, z nichž každá je vymezena zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu;16)chovem nebo výkrmem umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;17)výlovem usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;18)stereoskopickou kamerou kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb a pomáhá upřesňovat počty a hmotnost tuňáka obecného;19)plavidlem provozujícím drobný pobřežní rybolov plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:a)celková délka < 12 m;b)plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;c)rybářské výjezdy trvají méně než 24 hodin;d)maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby neboe)plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;20)společnou rybolovnou operací operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;21)aktivním rybolovem v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;22)dokumentací úlovků tuňáka obecného doklad o úlovcích tuňáka obecného;23)elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;24)oblastí úmluvy zeměpisná oblast vymezená v článku 1 úmluvy;25)překládkou vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;26)kontrolou přemístění další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;27)kontrolními kamerami stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;28)smluvní stranou úmluvy smluvní strana úmluvy a spolupracující stát, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;29)velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;30)přemístěním se rozumí přemístění:a)živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;b)živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;c)klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;d)klece s živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;e)živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;31)hospodářským subjektem fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;32)skupinou lovných zařízení skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;33)intenzitou rybolovu součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu rybářských plavidel se jí rozumí součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;34)odpovědným členským státem členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se nachází příslušné hospodářství nebo lapadlo.KAPITOLA IIOPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S ŘÍZENÍMČlánek 6Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu1.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov delší než 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.2.Pokud je individuální kvóta plavidla považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.3.Pronajímání plavidel není v rybolovu tuňáka obecného povoleno.Článek 7Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku▌1.▌Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z výlovů minulých let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi ▌. Tento režim musí být nedílnou součástí plánu inspekce daného členského státu podle článku 13 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená v článcích 53 a 61.2.Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří nepodléhali hromadnému výlovu v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.3.Komise může přijmout prováděcí akty, v kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.Článek 8Převádění nevyužitých kvót do dalšího rokuPřevádění nevyužitých kvót do dalšího roku není povoleno.Článek 9Převody kvót1.Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy a/nebo smluvními stranami úmluvy. Převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT v 48hodinovém předstihu.2.Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčený členský stát nebo dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.Článek 10Odpočty kvót v případě přečerpáníPokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a tuto situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 11Roční plány rybolovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel:a)kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;b)tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;c)opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;d)období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;e)informace o určených přístavech;f)pravidla pro vedlejší úlovky ag)počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, větších než 24 m a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři.2.Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, se zasadí o přidělení zvláštních sektorových kvót těmto plavidlům a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.3.Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Sektorová kvóta se zahrne do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání těchto kvót.4.Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.5.O jakékoli změně ročního plánu rybolovu informuje dotčený členský stát Komisi, a to nejméně tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise zašle informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejméně jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.Článek 12Přidělování rybolovných právV souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a rozdělují rovněž spravedlivě vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zvláštním zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.Článek 13Roční plány řízení rybolovné kapacityKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu členské státy upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a lapadlům na příslušné kvótové období. Členské státy upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou definovány v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.Článek 14Roční plány inspekceKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán inspekce s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Příslušné plány předloží členské státy Komisi. Uvedený plán se sestavuje v souladu s:a)cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;b)národním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 15Roční plány řízení chovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.2.V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.3.Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.4.Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.5.Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo několika svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany.6.Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností.7.Je-li to třeba, předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.Článek 16Předávání ročních plánů1.Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:a)roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;b)roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;c)roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14, ad)roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.2.Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.3.V případě, že členský stát kterýkoli z plánů uvedených v odstavci 1 nepředloží Komisi ve lhůtě stanovené v témže odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise pokusí zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené v témže odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, a obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že komise ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a pokusí se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do plánu Unie nebo do změn plánu Unie, a to za předpokladu, že jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.KAPITOLA IIITECHNICKÁ OPATŘENÍČlánek 17Rybolovná období1.Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 1. července.2.Odchylně od odstavce 1 mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovná oblast FAO 37.3.1 a 37.3.2) od 15. května do 1. července.3.Odchylně od odstavce 1 může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu do 15. července.4.Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro plavidla lovící košelkovými nevody, jež tato situace zasáhla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o 10 dnů. Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel.5.Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.6.Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.Článek 18Povinnost vykládkyUstanovení této kapitoly se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.Článek 19Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů1.Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného, a to i pocházející z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu, o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm.2.Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:a)lov tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;b)lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr ac)lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.3.Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.4.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedená v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 25.5.Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty daného členského státu.Článek 20Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti1.Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.2.Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.3.Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.4.Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.Článek 21Vedlejší úlovky1.Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.2.Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet ryb. Výpočet vyjádřený jako počet ryb se použije pouze u tuňáků a příbuzných druhů ryb, jež řídí komise ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.3.Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.4.Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.5.Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o těchto množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.6.Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.Článek 22Používání leteckých prostředkůPoužívání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.KAPITOLA IVREKREAČNÍ RYBOLOVČlánek 23Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.2.Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.Článek 24Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k lovu tuňáka obecného uděleno. Tento seznam, který Komise elektronicky předkládá ICCAT, obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:a)název plavidla;b)registrační číslo;c)(případně) číslo v evidenci ICCAT;d)dřívější názvy ae)jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů.2.V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.3.Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.4.Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti, je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.Článek 25Odlov, označení a vypuštění1.Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného výhradně za účelem odlovu, označení a vypuštění, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.2.Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti odlovu, označení a vypuštění podle odstavce 1.3.Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem odlovu, označení a vypuštění, musí:a)předložit popis těchto činností a platných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;b)pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;c)zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců, ad)každoročně předložit Komisi zprávu o prováděných vědeckých činnostech, a to nejméně 50 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce. Komise předá zprávu komisi ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.4.Každý tuňák obecný, který během činností odlovu, označení a vypuštění uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.KAPITOLA VKONTROLNÍ OPATŘENÍODDÍL 1SEZNAMY A EVIDENCE PLAVIDEL A LAPADELČlánek 26Seznamy a evidence plavidel1.Členské státy každoročně předloží Komisi v elektronické podobě jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění tyto seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAThttps://www.iccat.int/en/SubmitCOMP.html pro předkládání údajů a informací:a)seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, ab)seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného.Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.2.Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.3.Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9)..4.Zpětné předkládání seznamů Komise neuznává.5.Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 a odstavci 3 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:a)úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, ab)plný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.6.Komise v případě potřeby upraví během roku informace podle odstavce 1 o plavidlech tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.Článek 27Oprávnění k rybolovu pro plavidla1.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů popsaných v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.2.Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.3.Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.Článek 28Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného1.Každý členský stát zašle Komisi elektronickou cestou v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.2.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a to ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.3.Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.4.Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.Článek 29Údaje o rybolovných operacích1.Každoročně do 15. července oznámí každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace komisi ICCAT. Tyto informace zahrnují:a)název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;b)dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;c)celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;d)celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění, ae)celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).2.Členské státy zašlou Komisi o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, tyto informace:a)název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo ab)celkové úlovky tuňáka obecného.3.Členské státy sdělí Komisi informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.Článek 30Společné rybolovné operace1.Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.2.Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.3.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.4.Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:a)doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;b)totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;c)kvóty jednotlivých plavidel;d)klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla ae)informace o cílových hospodářstvích.5.Alespoň 10 dnů před zahájením společné rybolovné operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 5 dnů před zahájením rybolovné operace.6.V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.ODDÍL 2ZAZNAMENÁVÁNÍ ÚLOVKŮČlánek 31Požadavky na vedení záznamů1.Velitel plavidel Unie provádějících odlov vede lodní deník rybolovu o jejich činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.2.Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají jejich činnosti v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.Článek 32Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel1.Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích v elektronické podobě během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem.2.Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.3.Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které musí být sděleny jejich členským státům vlajky vždy do 48 hodin v elektronické podobě během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.4.Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 nejpozději v úterý do 12:00 hod. GMT za předchozí týden končící v neděli.ODDÍL 3VYKLÁDKA A PŘEKLÁDKAČlánek 33Určené přístavy1.Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.2.Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:a)stanovené doby vykládky a překládky;b)stanovená místa vykládky a překládky ac)stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.3.Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je to provedeno za přítomnosti kontrolního orgánu.Článek 34Předchozí oznámení vykládky1.Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.2.Před vplutím do přístavu velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů, jakož i zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo jejich zástupci oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:a)předpokládaný čas připlutí;b)odhadované množství tuňáka obecného na palubě;c)informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;d)vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel.3.Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.4.Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.5.Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.6.Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl ulovena. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin po ukončení vykládky.Článek 35Překládky1.Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.2.Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 52 odst. 2 a 3 a v článcích 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.3.Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo jeho zástupce poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných v příloze V.4.Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.5.Velitelé rybářských plavidel Unie vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.6.Stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.7.Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.ODDÍL 4POVINNOSTI PODÁVAT ZPRÁVYČlánek 36Týdenní hlášení o množstvích▌Každý členský stát zasílá Komisi zprávy o svých týdenních úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech, plavidlech lovících košelkovými nevody a ostatních plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. ▌Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení ▌. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.Článek 37Informace o vyčerpání kvóty1.Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.2.Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.3.Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.ODDÍL 5POZOROVATELSKÉ PROGRAMYČlánek 38Program vnitrostátních pozorovatelů1.Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na lodích a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:a)na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 m);b)na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 m);c)na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 m);d)na 100 % svých vlečných plavidel;e)u 100 % výlovů z lapadel.Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.2.Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:a)sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;b)zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:a)množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);b)oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;c)míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;d)datum úlovku;c)ověřovat záznamy v lodním deníku;d)pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.3.Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů.4Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi, která je zašle Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí:a)reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;b)obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;c)že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;d)v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.Článek 39Program regionálních pozorovatelů ICCAT1.Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.2.Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:a)na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;b)během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;c)během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;d)během všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;e)během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;f)během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství ag)během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.3.Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.4.Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případech vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství, může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele. Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele.5.Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:a)sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;b)podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;c)vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.6.Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.ODDÍL 6PŘEMÍSTĚNÍČlánek 40Oprávnění k přemístění1.Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo jeho zástupci nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:a)název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;b)předpokládaný čas přemístění;c)odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;d)informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;e)název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT af)cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.2.Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení o přemístění, avšak v prohlášení o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci.3.Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu, po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.4.Členský stát uvedený v odstavci 1 přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.5.Členský stát uvedený v odstavci 1 povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění.6.Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.Článek 41Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění a vypuštění tuňáka obecného1.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, hospodářství nebo lapadlo odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;c)plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebod)vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování.2.V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí, členský stát uvedený v odstavci 1 podle vhodnosti okamžitě vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.3.V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technické závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.Článek 42Prohlášení o přemístění1.Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu.2.Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení zahrnuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).3.Originál prohlášení o přemístění doprovází přemístění ryb. Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení.4.Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.5.Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.Článek 43Sledování videokamerou1.Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X.2.Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie ▌Komisi, která je ▌předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.Článek 44Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a provádění šetření1.Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII:a)zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;b)sledují a odhadují přemístěné úlovky ac)ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42.2.V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného.3.Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že kvalita videozáznamu neumožňuje odhadnout množství, jichž se přemístění týká, kontrolní orgány odpovědného členského státu nařídí další kontrolní přemístění a poskytnou odpovídající videozáznam regionálnímu pozorovateli ICCAT. Provedou se nová přemístění jako kontrolní přemístění, dokud kvalita videozáznamu neumožní odhadnout přemístěná množství.4.Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatel ICCAT podepíše prohlášení o přemístění pouze v případě, že jsou jeho postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jeho pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatel ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatel ICCAT s prohlášením o přemístění, uvede v prohlášení o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy.5.Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi ▌.Článek 45Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 7UMÍSTĚNÍ DO KLECÍČlánek 46Oprávnění k umístění do klecí a případné zamítnutí oprávnění1.Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem musí být v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství.2.Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí.3.Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb neboc)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27.4.V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:a)vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství ab)požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.5.Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.6.Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.Článek 47Dokumentace úlovků tuňáka obecnéhoČlenské státy odpovědné za hospodářství zakážou všechna umístění tuňáka obecného do klecí, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla.Článek 48InspekceČlenské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.Článek 49Sledování videokamerouKaždý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno jeho kontrolními orgány videokamerou umístěnou ve vodě. Jeden videozáznam se v souladu s postupy uvedenými v příloze X pořídí pro každé umístění do klecí.Článek 50Zahájení a průběh šetřeníV případě, že existuje větší než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, kontrolními orgány příslušných členských států a/nebo provozovatelem hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov a/nebo lapadlo. Členský stát, který šetření provádí, může využít další informace, jimiž disponuje, včetně výsledků programů umísťování do klecí podle článku 51.Článek 51Opatření a programy pro odhad počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí1.Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti.2.Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během výročního zasedání.3.Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky tohoto programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů.4.Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který byl umístěn do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a/nebo přemístěných ryb, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za hospodářství zahájí šetření. Pokud plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, vyšetřování zahájí členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s touto smluvní stranou úmluvy.5.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud:a)šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebob)výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.6.Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.7.Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení.8.Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet ryb. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.9.Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla nebo lapadla a množstvím zjištěným kontrolní kamerou v okamžiku umístění do klecí, jenž činí 10 % nebo více, představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem nebo lapadlem. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodná následná opatření.Článek 52Prohlášení o umístění do klecí a zpráva o umístění do klecí1.Provozovatel hospodářství předá svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV. ▌2.Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.3.Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.Článek 53Přemísťování v rámci jednoho hospodářství a namátkové kontroly1.Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění.2.Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím.3.Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu ▌roku, který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.Článek 54Přístup k videozáznamům a požadavky na videozáznamy1.Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům.2.Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.Článek 55Výroční zpráva o umístění do klecíČlenské státy, na něž se vztahuje povinnost předkládat prohlášení a zprávy o umístění do klecí podle článku 52, zašlou každý rok Komisi do 31. července zprávu o umístění do klecí za předchozí rok. Komise před 31. srpnem každého roku zašle tyto informace sekretariátu ICCAT. Zpráva obsahuje tyto informace:a)celkové množství tuňáka obecného umístěného do klecí podle hospodářství, včetně ztráty v počtech a hmotnosti během přepravy do klecí podle hospodářství, provedené rybářskými plavidly a lapadly;b)seznam plavidel, jež loví, poskytují nebo přepravují tuňáka obecného pro účely chovu (název plavidla, vlajka, číslo licence, typ lovného zařízení), a lapadel;c)výsledky programu odběru vzorků za účelem odhadu počtu jedinců uloveného tuňáka obecného na základě velikosti, jakož i datum, čas a oblast úlovku a použitý způsob lovu, s cílem zlepšit statistiku pro účely hodnocení stavu.Program odběru vzorků vyžaduje, aby byl odběr vzorků velikosti (délky nebo hmotnosti) v klecích proveden na jednom vzorku (100 kusů) na každých 100 t živých ryb nebo na 10 % vzorku z celkového počtu ryb umístěných v klecích. Vzorky velikosti se odeberou během výlovu v hospodářství a z mrtvých ryb během přepravy, při dodržení pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací. Pro ryby, které jsou chovány v hospodářství déle než jeden rok, se zavedou jiné doplňkové metody odběru vzorků. Odběr vzorků se provádí při každém výlovu a zahrnuje všechny klece;d)množství tuňáka obecného umístěného v klecích a odhad růstu a úmrtnosti po dobu zajetí a prodaného množství v tunách. Tyto informace poskytne hospodářství;e)množství tuňáka obecného umístěného do klecí během předchozího roku af)množství uvedené na trh během předchozího roku, rozepsané podle původu.Článek 56Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 8SLEDOVÁNÍ A DOHLEDČlánek 57Systém sledování plavidel1.Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 a více metrů.2.Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly o celkové délce větší než 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. b), komisi ICCAT se zahájí nejméně 5 dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně 5 dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.3.Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí.4.Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu https data feed hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.5.Členské státy zajistí, aby:a)hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;b)v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;c)hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;d)hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.6.Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.ODDÍL 9Inspekce a vynucováníČlánek 58Program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce1.Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen program ICCAT) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.2.Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.3.Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.4.Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.5.Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.6.Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.Článek 59Inspekce v případě porušení předpisůČlenský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:a)nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebob)porušilo ustanovení tohoto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 60Křížové kontroly1.Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění/překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.2.Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.ODDÍL 10VynucováníČlánek 61VynucováníAniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členské státy odpovědné za hospodářství pro tuňáka obecného přijmou vůči hospodářství vhodné donucovací opatření, pokud bylo v souladu s jejich právem zjištěno, že toto hospodářství nedodržuje ustanovení článků 46 až 56 tohoto nařízení. Tato opatření mohou v závislosti na závažnosti trestného činu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva zahrnovat zejména pozastavení nebo zrušení povolení a/nebo uložení pokut. Členské státy každé pozastavení nebo zrušení povolení oznámí Komisi, která o tom uvědomí sekretariát ICCAT, aby mohl náležitě upravit svou evidenci pro chovná zařízení tuňáka obecného.KAPITOLA 6Uvádění na trhČlánek 62Tržní opatření1.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)., zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením ▌ a právními předpisy Unie provádějícími pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.2.V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:a)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu ▌podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebob)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.3.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.KAPITOLA 7Závěrečná ustanoveníČlánek 63HodnoceníNa žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o svém uplatňování tohoto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise v termínu, o kterém rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.Článek 64FinancováníPro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1). se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.Článek 65DůvěrnostS údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení bude zacházeno v souladu s platnými pravidly utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 66Postup pro provádění změn1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými se toto nařízení pozměňuje s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:▌a)výjimek ze zákazu podle článku 8 převést nevyužité kvóty;b)lhůt pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 2, článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;c)časového vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;d)minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;e)procentních podílů a referenčních parametrů stanovených v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 9;f)informací, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;g)úkolů vnitrostátních pozorovatelů uvedených v čl. 38 odst. 2 a úkolů regionálních pozorovatelů ICCAT uvedených v čl. 39 odst. 5;h)důvodů pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;i)důvodů pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;j)počtu plavidel uvedeného v čl. 58 odst. 3;k)příloh I až XV.2.Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.Článek 67Výkon přenesené pravomoci1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.Článek 68Postup projednávání ve výboru1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.Článek 69Změny nařízení (ES) č. 1936/2001Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:a)čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;b)v přílohách I a II se slova tuňák obecný: Thunnus thynnus v příslušném pádu zrušují.Článek 70Změny nařízení (EU) 2017/2107Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.Článek 71Změny nařízení (EU) 2019/833Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.Článek 72Zrušení1.Nařízení (ES) 2016/1627 se zrušuje.2.Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI.Článek 73Vstup v platnostToto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.V/Ve …,Za Evropský parlamentpředseda / předsedkyněZa Radupředseda / předsedkyně

Image 4C5062021CS14110120210427CS0027.000114121411P9_TC1-CNS(2018)0225Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2021/… o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí Rady (EU) 2021/764.)C5062021CS14210120210427CS0028.000114221421P9_TC1-COD(2019)0151Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/819.)C5062021CS14310120210427CS0029.000114321431P9_TC1-COD(2019)0152Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2021/820.)C5062021CS14410120210427CS0030.000114421441P9_TC1-COD(2020)0097Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/836.)C5062021CS16010120210428CS0039.0001160218930P9_TC1-COD(2019)0272Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,s ohledem na návrh Evropské komise,po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C …,v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021.,vzhledem k těmto důvodům:(1)Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22)., je zajistit takové využívání živých mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.(2)Rozhodnutím Rady 98/392/ESRozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1). Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.(3)Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v AtlantikuMezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34). (dále jen úmluva).(4)Na svém 21. zvláštním zasedání v roce 2018 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT), zřízená touto úmluvou, přijala doporučení 18-02, jež stanoví víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (dále jen plán řízení). Plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, v němž se uvádí, že komise ICCAT by měla v roce 2018 zavést víceletý plán řízení populací, neboť současný stav populace podle všeho již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného (stanovený doporučením 17-17, kterým se mění doporučení 14-04), aniž by došlo k oslabení stávajících opatření dohledu a kontroly.(5)Doporučením 18-02 se ruší doporučení 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, kterým se stanoví plán obnovy tuňáka obecného, jenž byl proveden v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1)..(6)Na svém 26. řádném zasedání v roce 2019 přijala komise ICCAT doporučení 19-04, kterým se pozměňuje víceletý plán řízení, který byl stanoven doporučením 18-02. Doporučením ICCAT 19-04 se ruší a nahrazuje doporučení 18-02. Tímto nařízením by mělo být provedeno doporučení 19-04 v právu Unie.(7)Toto nařízení by mělo rovněž provést, v celém rozsahu nebo případně z části, tato doporučení ICCAT: 06-07Doporučení ICCAT pro chov tuňáka obecného., 18-10Doporučení ICCAT o minimálních standardech pro systém sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT., 96-14Doporučení ICCAT o dodržování předpisů v rybolovu tuňáka obecného a mečouna obecného v severním Atlantiku., 13-13Doporučení ICCAT o zřízení evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy. a 16-15Doporučení ICCAT o překládce..(8)Postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu mají být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos a současně s cílem zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Podle zprávy z roku 2018Zpráva Stálého výboru pro výzkum a statistiku, Madrid, 1.–5. října 2018., vydané Stálým výborem pro výzkum a statistiku, úlovky tuňáka obecného při míře úmrtnosti způsobené rybolovem F0,1 odpovídají úmrtnosti způsobené rybolovem, která je v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (Fmsy). Má se za to, že biomasa populace je na úrovni, jež zajišťuje maximální udržitelný výnos – B0,1 pohybující se nad touto úrovní při střední a nízké míře přírůstku, zatímco při vysoké míře přírůstku se nachází pod touto úrovní.(9)Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly podporovat pobřežní rybolovné činnosti a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, zejména zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.(10)Je třeba zvážit specifika a potřeby drobného a tradičního rybolovu. Kromě příslušných ustanovení doporučení ICCAT 19-04, která odstraňují překážky bránící zapojení malých pobřežních plavidel do rybolovu tuňáka obecného, by členské státy měly vyvinout další úsilí k zajištění spravedlivého a transparentního rozdělení rybolovných práv mezi malá, tradiční a větší loďstva v souladu se svými povinnostmi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.(11)Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a prosazování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) 1224/2009Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). konkrétně zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1). stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1). zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení rovněž obsahují taková ustanovení, jako jsou licence a oprávnění k rybolovu, některá pravidla týkající se systémů sledování plavidel, jež zahrnují řadu opatření stanovených v doporučení ICCAT 19-04. Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.(12)Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimální velikosti měl být proveden v právu Unie v podobě minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.(13)Podle doporučení ICCAT 19-04 je u tuňáka obecného, který byl odloven a nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nutné provést výmět a totéž platí pro úlovky tuňáka obecného, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek stanovené v ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23). odchylky od povinnosti vykládky tuňáka obecného v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT 19-04, jež stanoví povinnost provádět výmět tuňáka obecného u plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje i plavidla provozující rekreační rybolov. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypouštění upravovalo, a nedotkne se odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.(14)Na výročním zasedání v roce 2018 smluvní strany úmluvy uznaly potřebu posílit kontrolu některých operací týkajících se tuňáka obecného. Za tímto účelem bylo na výročním zasedání v roce 2018 dohodnuto, že smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství by měly zajistit plnou sledovatelnost umísťování do klecí a měly by provádět namátkové kontroly vycházející z analýzy rizik.(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1). stanoví elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného, čímž provádí doporučení ICCAT 09-11, kterým se mění doporučení 08-12. Doporučení 17-09 a 11-20 k uplatňování elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného byla nedávno zrušena doporučeními 18-12 a 18-13. Nařízení (EU) 640/2010 se proto stalo zastaralým a Komise navrhla nové nařízení provádějící nedávno přijatá pravidla o elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného. V důsledku toho by toto nařízení nemělo odkazovat na nařízení (EU) č. 640/2010, ale obecněji na program dokumentace úlovků doporučený komisí ICCAT.(16)Vzhledem k tomu, že některá doporučení ICCAT jsou smluvními stranami úmluvy ICCAT často měněna a je pravděpodobné, že budou dále měněna i v budoucnu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby bylo možné v právu Unie rychle provádět budoucí doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán řízení ICCAT, a to pokud jde o tyto aspekty: lhůty pro nahlašování informací, časové vymezení rybolovných období; odchylky od zákazu převádění nevyužitých kvót; minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů; procentní podíly a parametry, informace, jež mají být předkládány Komisi; úkoly vnitrostátních pozorovatelů a regionálních pozorovatelů, důvody pro zamítnutí udělení povolení k přemístění ryb; důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(17)Komise, která zastupuje Unii na zasedáních ICCAT, každoročně schvaluje řadu čistě technických doporučení ICCAT, zejména pokud jde o omezení kapacity, požadavky týkající se lodního deníku, formulářů pro zprávu o úlovku, prohlášení o překládce a prohlášení o přemístění, nejnutnější údaje pro oprávnění k rybolovu, minimální počet rybářských plavidel v souvislosti s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce; specifikace inspekčního a pozorovatelského programu, normy pro pořizování videozáznamů, protokol o vypuštění ryb, normy pro zacházení s uhynulými rybami, prohlášení o umístění do klecí nebo normy pro systémy sledování plavidel, které jsou provedeny přílohami I–XV tohoto nařízení. Komise by měla mít pravomoci přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňují přílohy I–XV v souladu se změněnými nebo doplněnými doporučeními ICCAT. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(18)Doporučení ICCAT upravující rybolov tuňáka obecného (činnosti spojené s odlovem, přemísťováním, přepravou, umísťováním do klecí, chovem, výlovem a převodem do dalšího roku) jsou velmi dynamická. Dochází k neustálému novému vývoji technologií pro kontrolu a řízení rybolovu (např. stereoskopické kamery nebo alternativní metody), jež členské státy musí uplatňovat jednotně. Stejně tak je nutné podle potřeby vypracovávat operační postupy, jež pomohou členským státům dodržovat pravidla ICCAT zakotvená v tomto nařízení. Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku, přemísťování a umísťování do klecí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13)..(19)Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.(20)Jelikož toto nařízení zavede nový a komplexní plán řízení populace tuňáka obecného, ustanovení, která se týkají se tuňáka obecného a jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1). a (EU) 2019/833Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1)., by měla být vypuštěna. Pokud jde o článek 43 nařízení (EU) 2017/2107, část týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři byla začleněna do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1).. Zrušena by měla být i některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1936/2001Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).. Nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.(21)Doporučení ICCAT 18-02 zrušilo doporučení 17-07, jelikož stav populace již nevyžadoval mimořádná opatření uvedená v plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného v uvedeném doporučení. Nařízení (EU) 2016/1627, které provedlo tento plán obnovy, by proto mělo být zrušeno,PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:KAPITOLA IOBECNÁ USTANOVENÍČlánek 1PředmětToto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT).Článek 2Oblast působnostiToto nařízení se vztahuje na:a)rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy apřekládají a převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;b)hospodářství v Unii;c)rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;d)plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.Článek 3CílCílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.Článek 4Vztah k jiným právním předpisům UniePokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, ustanovení tohoto nařízení se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:1)nařízení (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky,2)nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;3)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81). o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva;4)nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);5)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105). o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření.Článek 5DefinicePro účely tohoto nařízení se rozumí:1)ICCAT Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;2)úmluvou Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;3)rybářským plavidlem plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;4)živým tuňákem obecným tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení ▌;5)Stálým výborem pro výzkum a statistiku Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;6)rekreačním rybolovem neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje ▌;7)sportovním rybolovem neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;8)vlečným plavidlem plavidlo používané pro vlečení klecí;9)zpracovatelským plavidlem plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;10)pomocným plavidlem plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;11)lapadlem upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;12)košelkovým nevodem jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;13)umístěním do klece přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných nebo výkrmných klecí;14)plavidlem provádějícím odlov plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;15)hospodářstvím mořská oblast jasně vymezená zeměpisnými souřadnicemi používaná pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného lapadly a/nebo plavidly lovícími košelkovými nevody. Hospodářství může mít několik chovných lokalit, z nichž každá je vymezena zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu;16)chovem nebo výkrmem umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;17)výlovem usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;18)stereoskopickou kamerou kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb a pomáhá upřesňovat počty a hmotnost tuňáka obecného;19)plavidlem provozujícím drobný pobřežní rybolov plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:a)celková délka < 12 m;b)plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;c)rybářské výjezdy trvají méně než 24 hodin;d)maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby neboe)plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;20)společnou rybolovnou operací operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;21)aktivním rybolovem v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;22)dokumentací úlovků tuňáka obecného doklad o úlovcích tuňáka obecného;23)elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;24)oblastí úmluvy zeměpisná oblast vymezená v článku 1 úmluvy;25)překládkou vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;26)kontrolou přemístění další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;27)kontrolními kamerami stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;28)smluvní stranou úmluvy smluvní strana úmluvy a spolupracující stát, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;29)velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;30)přemístěním se rozumí přemístění:a)živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;b)živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;c)klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;d)klece s živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;e)živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;31)hospodářským subjektem fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;32)skupinou lovných zařízení skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;33)intenzitou rybolovu součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu rybářských plavidel se jí rozumí součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;34)odpovědným členským státem členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se nachází příslušné hospodářství nebo lapadlo.KAPITOLA IIOPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S ŘÍZENÍMČlánek 6Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu1.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov delší než 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.2.Pokud je individuální kvóta plavidla považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.3.Pronajímání plavidel není v rybolovu tuňáka obecného povoleno.Článek 7Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku▌1.▌Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z výlovů minulých let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi ▌. Tento režim musí být nedílnou součástí plánu inspekce daného členského státu podle článku 13 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená v článcích 53 a 61.2.Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří nepodléhali hromadnému výlovu v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.3.Komise může přijmout prováděcí akty, v kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.Článek 8Převádění nevyužitých kvót do dalšího rokuPřevádění nevyužitých kvót do dalšího roku není povoleno.Článek 9Převody kvót1.Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy a/nebo smluvními stranami úmluvy. Převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT v 48hodinovém předstihu.2.Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčený členský stát nebo dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.Článek 10Odpočty kvót v případě přečerpáníPokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a tuto situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 11Roční plány rybolovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel:a)kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;b)tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;c)opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;d)období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;e)informace o určených přístavech;f)pravidla pro vedlejší úlovky ag)počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, větších než 24 m a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři.2.Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, se zasadí o přidělení zvláštních sektorových kvót těmto plavidlům a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.3.Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Sektorová kvóta se zahrne do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání těchto kvót.4.Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.5.O jakékoli změně ročního plánu rybolovu informuje dotčený členský stát Komisi, a to nejméně tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise zašle informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejméně jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.Článek 12Přidělování rybolovných právV souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a rozdělují rovněž spravedlivě vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zvláštním zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.Článek 13Roční plány řízení rybolovné kapacityKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu členské státy upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a lapadlům na příslušné kvótové období. Členské státy upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou definovány v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.Článek 14Roční plány inspekceKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán inspekce s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Příslušné plány předloží členské státy Komisi. Uvedený plán se sestavuje v souladu s:a)cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;b)národním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 15Roční plány řízení chovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.2.V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.3.Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.4.Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.5.Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo několika svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany.6.Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností.7.Je-li to třeba, předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.Článek 16Předávání ročních plánů1.Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:a)roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;b)roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;c)roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14, ad)roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.2.Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.3.V případě, že členský stát kterýkoli z plánů uvedených v odstavci 1 nepředloží Komisi ve lhůtě stanovené v témže odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise pokusí zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené v témže odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, a obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že komise ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a pokusí se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do plánu Unie nebo do změn plánu Unie, a to za předpokladu, že jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.KAPITOLA IIITECHNICKÁ OPATŘENÍČlánek 17Rybolovná období1.Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 1. července.2.Odchylně od odstavce 1 mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovná oblast FAO 37.3.1 a 37.3.2) od 15. května do 1. července.3.Odchylně od odstavce 1 může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu do 15. července.4.Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro plavidla lovící košelkovými nevody, jež tato situace zasáhla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o 10 dnů. Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel.5.Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.6.Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.Článek 18Povinnost vykládkyUstanovení této kapitoly se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.Článek 19Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů1.Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného, a to i pocházející z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu, o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm.2.Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:a)lov tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;b)lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr ac)lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.3.Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.4.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedená v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 25.5.Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty daného členského státu.Článek 20Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti1.Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.2.Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.3.Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.4.Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.Článek 21Vedlejší úlovky1.Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.2.Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet ryb. Výpočet vyjádřený jako počet ryb se použije pouze u tuňáků a příbuzných druhů ryb, jež řídí komise ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.3.Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.4.Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.5.Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o těchto množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.6.Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.Článek 22Používání leteckých prostředkůPoužívání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.KAPITOLA IVREKREAČNÍ RYBOLOVČlánek 23Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.2.Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.Článek 24Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k lovu tuňáka obecného uděleno. Tento seznam, který Komise elektronicky předkládá ICCAT, obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:a)název plavidla;b)registrační číslo;c)(případně) číslo v evidenci ICCAT;d)dřívější názvy ae)jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů.2.V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.3.Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.4.Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti, je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.Článek 25Odlov, označení a vypuštění1.Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného výhradně za účelem odlovu, označení a vypuštění, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.2.Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti odlovu, označení a vypuštění podle odstavce 1.3.Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem odlovu, označení a vypuštění, musí:a)předložit popis těchto činností a platných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;b)pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;c)zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců, ad)každoročně předložit Komisi zprávu o prováděných vědeckých činnostech, a to nejméně 50 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce. Komise předá zprávu komisi ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.4.Každý tuňák obecný, který během činností odlovu, označení a vypuštění uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.KAPITOLA VKONTROLNÍ OPATŘENÍODDÍL 1SEZNAMY A EVIDENCE PLAVIDEL A LAPADELČlánek 26Seznamy a evidence plavidel1.Členské státy každoročně předloží Komisi v elektronické podobě jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění tyto seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAThttps://www.iccat.int/en/SubmitCOMP.html pro předkládání údajů a informací:a)seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, ab)seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného.Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.2.Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.3.Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9)..4.Zpětné předkládání seznamů Komise neuznává.5.Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 a odstavci 3 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:a)úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, ab)plný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.6.Komise v případě potřeby upraví během roku informace podle odstavce 1 o plavidlech tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.Článek 27Oprávnění k rybolovu pro plavidla1.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů popsaných v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.2.Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.3.Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.Článek 28Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného1.Každý členský stát zašle Komisi elektronickou cestou v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.2.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a to ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.3.Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.4.Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.Článek 29Údaje o rybolovných operacích1.Každoročně do 15. července oznámí každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace komisi ICCAT. Tyto informace zahrnují:a)název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;b)dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;c)celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;d)celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění, ae)celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).2.Členské státy zašlou Komisi o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, tyto informace:a)název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo ab)celkové úlovky tuňáka obecného.3.Členské státy sdělí Komisi informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.Článek 30Společné rybolovné operace1.Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.2.Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.3.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.4.Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:a)doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;b)totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;c)kvóty jednotlivých plavidel;d)klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla ae)informace o cílových hospodářstvích.5.Alespoň 10 dnů před zahájením společné rybolovné operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 5 dnů před zahájením rybolovné operace.6.V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.ODDÍL 2ZAZNAMENÁVÁNÍ ÚLOVKŮČlánek 31Požadavky na vedení záznamů1.Velitel plavidel Unie provádějících odlov vede lodní deník rybolovu o jejich činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.2.Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají jejich činnosti v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.Článek 32Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel1.Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích v elektronické podobě během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem.2.Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.3.Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které musí být sděleny jejich členským státům vlajky vždy do 48 hodin v elektronické podobě během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.4.Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 nejpozději v úterý do 12:00 hod. GMT za předchozí týden končící v neděli.ODDÍL 3VYKLÁDKA A PŘEKLÁDKAČlánek 33Určené přístavy1.Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.2.Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:a)stanovené doby vykládky a překládky;b)stanovená místa vykládky a překládky ac)stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.3.Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je to provedeno za přítomnosti kontrolního orgánu.Článek 34Předchozí oznámení vykládky1.Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.2.Před vplutím do přístavu velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů, jakož i zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo jejich zástupci oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:a)předpokládaný čas připlutí;b)odhadované množství tuňáka obecného na palubě;c)informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;d)vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel.3.Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.4.Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.5.Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.6.Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl ulovena. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin po ukončení vykládky.Článek 35Překládky1.Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.2.Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 52 odst. 2 a 3 a v článcích 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.3.Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo jeho zástupce poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných v příloze V.4.Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.5.Velitelé rybářských plavidel Unie vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.6.Stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.7.Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.ODDÍL 4POVINNOSTI PODÁVAT ZPRÁVYČlánek 36Týdenní hlášení o množstvích▌Každý členský stát zasílá Komisi zprávy o svých týdenních úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech, plavidlech lovících košelkovými nevody a ostatních plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. ▌Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení ▌. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.Článek 37Informace o vyčerpání kvóty1.Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.2.Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.3.Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.ODDÍL 5POZOROVATELSKÉ PROGRAMYČlánek 38Program vnitrostátních pozorovatelů1.Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na lodích a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:a)na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 m);b)na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 m);c)na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 m);d)na 100 % svých vlečných plavidel;e)u 100 % výlovů z lapadel.Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.2.Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:a)sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;b)zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:a)množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);b)oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;c)míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;d)datum úlovku;c)ověřovat záznamy v lodním deníku;d)pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.3.Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů.4Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi, která je zašle Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí:a)reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;b)obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;c)že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;d)v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.Článek 39Program regionálních pozorovatelů ICCAT1.Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.2.Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:a)na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;b)během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;c)během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;d)během všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;e)během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;f)během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství ag)během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.3.Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.4.Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případech vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství, může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele. Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele.5.Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:a)sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;b)podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;c)vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.6.Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.ODDÍL 6PŘEMÍSTĚNÍČlánek 40Oprávnění k přemístění1.Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo jeho zástupci nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:a)název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;b)předpokládaný čas přemístění;c)odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;d)informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;e)název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT af)cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.2.Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení o přemístění, avšak v prohlášení o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci.3.Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu, po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.4.Členský stát uvedený v odstavci 1 přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.5.Členský stát uvedený v odstavci 1 povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění.6.Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.Článek 41Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění a vypuštění tuňáka obecného1.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, hospodářství nebo lapadlo odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;c)plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebod)vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování.2.V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí, členský stát uvedený v odstavci 1 podle vhodnosti okamžitě vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.3.V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technické závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.Článek 42Prohlášení o přemístění1.Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu.2.Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení zahrnuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).3.Originál prohlášení o přemístění doprovází přemístění ryb. Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení.4.Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.5.Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.Článek 43Sledování videokamerou1.Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X.2.Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie ▌Komisi, která je ▌předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.Článek 44Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a provádění šetření1.Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII:a)zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;b)sledují a odhadují přemístěné úlovky ac)ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42.2.V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného.3.Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že kvalita videozáznamu neumožňuje odhadnout množství, jichž se přemístění týká, kontrolní orgány odpovědného členského státu nařídí další kontrolní přemístění a poskytnou odpovídající videozáznam regionálnímu pozorovateli ICCAT. Provedou se nová přemístění jako kontrolní přemístění, dokud kvalita videozáznamu neumožní odhadnout přemístěná množství.4.Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatel ICCAT podepíše prohlášení o přemístění pouze v případě, že jsou jeho postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jeho pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatel ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatel ICCAT s prohlášením o přemístění, uvede v prohlášení o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy.5.Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi ▌.Článek 45Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 7UMÍSTĚNÍ DO KLECÍČlánek 46Oprávnění k umístění do klecí a případné zamítnutí oprávnění1.Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem musí být v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství.2.Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí.3.Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb neboc)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27.4.V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:a)vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství ab)požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.5.Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.6.Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.Článek 47Dokumentace úlovků tuňáka obecnéhoČlenské státy odpovědné za hospodářství zakážou všechna umístění tuňáka obecného do klecí, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla.Článek 48InspekceČlenské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.Článek 49Sledování videokamerouKaždý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno jeho kontrolními orgány videokamerou umístěnou ve vodě. Jeden videozáznam se v souladu s postupy uvedenými v příloze X pořídí pro každé umístění do klecí.Článek 50Zahájení a průběh šetřeníV případě, že existuje větší než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, kontrolními orgány příslušných členských států a/nebo provozovatelem hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov a/nebo lapadlo. Členský stát, který šetření provádí, může využít další informace, jimiž disponuje, včetně výsledků programů umísťování do klecí podle článku 51.Článek 51Opatření a programy pro odhad počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí1.Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti.2.Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během výročního zasedání.3.Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky tohoto programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů.4.Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který byl umístěn do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a/nebo přemístěných ryb, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za hospodářství zahájí šetření. Pokud plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, vyšetřování zahájí členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s touto smluvní stranou úmluvy.5.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud:a)šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebob)výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.6.Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.7.Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení.8.Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet ryb. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.9.Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla nebo lapadla a množstvím zjištěným kontrolní kamerou v okamžiku umístění do klecí, jenž činí 10 % nebo více, představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem nebo lapadlem. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodná následná opatření.Článek 52Prohlášení o umístění do klecí a zpráva o umístění do klecí1.Provozovatel hospodářství předá svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV. ▌2.Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.3.Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.Článek 53Přemísťování v rámci jednoho hospodářství a namátkové kontroly1.Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění.2.Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím.3.Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu ▌roku, který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.Článek 54Přístup k videozáznamům a požadavky na videozáznamy1.Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům.2.Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.Článek 55Výroční zpráva o umístění do klecíČlenské státy, na něž se vztahuje povinnost předkládat prohlášení a zprávy o umístění do klecí podle článku 52, zašlou každý rok Komisi do 31. července zprávu o umístění do klecí za předchozí rok. Komise před 31. srpnem každého roku zašle tyto informace sekretariátu ICCAT. Zpráva obsahuje tyto informace:a)celkové množství tuňáka obecného umístěného do klecí podle hospodářství, včetně ztráty v počtech a hmotnosti během přepravy do klecí podle hospodářství, provedené rybářskými plavidly a lapadly;b)seznam plavidel, jež loví, poskytují nebo přepravují tuňáka obecného pro účely chovu (název plavidla, vlajka, číslo licence, typ lovného zařízení), a lapadel;c)výsledky programu odběru vzorků za účelem odhadu počtu jedinců uloveného tuňáka obecného na základě velikosti, jakož i datum, čas a oblast úlovku a použitý způsob lovu, s cílem zlepšit statistiku pro účely hodnocení stavu.Program odběru vzorků vyžaduje, aby byl odběr vzorků velikosti (délky nebo hmotnosti) v klecích proveden na jednom vzorku (100 kusů) na každých 100 t živých ryb nebo na 10 % vzorku z celkového počtu ryb umístěných v klecích. Vzorky velikosti se odeberou během výlovu v hospodářství a z mrtvých ryb během přepravy, při dodržení pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací. Pro ryby, které jsou chovány v hospodářství déle než jeden rok, se zavedou jiné doplňkové metody odběru vzorků. Odběr vzorků se provádí při každém výlovu a zahrnuje všechny klece;d)množství tuňáka obecného umístěného v klecích a odhad růstu a úmrtnosti po dobu zajetí a prodaného množství v tunách. Tyto informace poskytne hospodářství;e)množství tuňáka obecného umístěného do klecí během předchozího roku af)množství uvedené na trh během předchozího roku, rozepsané podle původu.Článek 56Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 8SLEDOVÁNÍ A DOHLEDČlánek 57Systém sledování plavidel1.Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 a více metrů.2.Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly o celkové délce větší než 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. b), komisi ICCAT se zahájí nejméně 5 dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně 5 dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.3.Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí.4.Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu https data feed hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.5.Členské státy zajistí, aby:a)hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;b)v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;c)hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;d)hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.6.Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.ODDÍL 9Inspekce a vynucováníČlánek 58Program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce1.Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen program ICCAT) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.2.Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.3.Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.4.Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.5.Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.6.Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.Článek 59Inspekce v případě porušení předpisůČlenský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:a)nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebob)porušilo ustanovení tohoto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 60Křížové kontroly1.Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění/překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.2.Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.ODDÍL 10VynucováníČlánek 61VynucováníAniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členské státy odpovědné za hospodářství pro tuňáka obecného přijmou vůči hospodářství vhodné donucovací opatření, pokud bylo v souladu s jejich právem zjištěno, že toto hospodářství nedodržuje ustanovení článků 46 až 56 tohoto nařízení. Tato opatření mohou v závislosti na závažnosti trestného činu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva zahrnovat zejména pozastavení nebo zrušení povolení a/nebo uložení pokut. Členské státy každé pozastavení nebo zrušení povolení oznámí Komisi, která o tom uvědomí sekretariát ICCAT, aby mohl náležitě upravit svou evidenci pro chovná zařízení tuňáka obecného.KAPITOLA 6Uvádění na trhČlánek 62Tržní opatření1.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)., zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením ▌ a právními předpisy Unie provádějícími pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.2.V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:a)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu ▌podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebob)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.3.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.KAPITOLA 7Závěrečná ustanoveníČlánek 63HodnoceníNa žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o svém uplatňování tohoto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise v termínu, o kterém rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.Článek 64FinancováníPro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1). se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.Článek 65DůvěrnostS údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení bude zacházeno v souladu s platnými pravidly utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 66Postup pro provádění změn1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými se toto nařízení pozměňuje s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:▌a)výjimek ze zákazu podle článku 8 převést nevyužité kvóty;b)lhůt pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 2, článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;c)časového vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;d)minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;e)procentních podílů a referenčních parametrů stanovených v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 9;f)informací, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;g)úkolů vnitrostátních pozorovatelů uvedených v čl. 38 odst. 2 a úkolů regionálních pozorovatelů ICCAT uvedených v čl. 39 odst. 5;h)důvodů pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;i)důvodů pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;j)počtu plavidel uvedeného v čl. 58 odst. 3;k)příloh I až XV.2.Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.Článek 67Výkon přenesené pravomoci1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.Článek 68Postup projednávání ve výboru1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.Článek 69Změny nařízení (ES) č. 1936/2001Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:a)čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;b)v přílohách I a II se slova tuňák obecný: Thunnus thynnus v příslušném pádu zrušují.Článek 70Změny nařízení (EU) 2017/2107Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.Článek 71Změny nařízení (EU) 2019/833Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.Článek 72Zrušení1.Nařízení (ES) 2016/1627 se zrušuje.2.Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI.Článek 73Vstup v platnostToto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.V/Ve …,Za Evropský parlamentpředseda / předsedkyněZa Radupředseda / předsedkyně

PŘÍLOHA VII

Minimální informace pro oprávnění k rybolovu (1)

A.   IDENTIFIKACE

1.

Registrační číslo ICAO

2.

Název rybářského plavidla

3.

Vnější registrační číslo (písmena a čísla)

B.   PODMÍNKY RYBOLOVU

1.

Datum vydání

2.

Doba platnosti

3.

Podmínky oprávnění k rybolovu, včetně případů, kdy se jedná o příslušné druhy, oblast, lovná zařízení a veškeré další použitelné podmínky odvozené z tohoto nařízení a/nebo vnitrostátních právních předpisů.

 

 

Od../../..

Do../../..

Od../../..

Do../../..

Od../../..

Do../../..

Od../../..

Do../../..

Od../../..

Do../../..

Od../../..

Do../../..

Oblasti

 

 

 

 

 

 

 

Druh

 

 

 

 

 

 

 

Lovné zařízení

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní podmínky

 

 

 

 

 

 

 


(1)  Tj. v prováděcím nařízení (EU) č. 404/2011.

PŘÍLOHA VIII

Program regionálních pozorovatelů ICCAT

PŘIDĚLOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT

1.

Každý regionální pozorovatel ICCAT má pro účely plnění svých úkolů tuto kvalifikaci:

a)

dostatečnou zkušenost s rozpoznáváním živočišných druhů a rybolovných zařízení;

b)

uspokojující znalost opatření ICCAT na řízení a zachování zdrojů, doloženou osvědčením, které poskytly členské státy a které vychází ze školicích pokynů ICCAT;

c)

schopnost přesně sledovat a provádět přesné záznamy;

d)

uspokojivou znalost jazyka státu vlajky plavidla nebo hospodářství, které sleduje.

POVINNOSTI REGIONÁLNÍHO POZOROVATELE ICCAT

2.

Regionální pozorovatelé ICCAT:

a)

musí mít dokončený odborný technický výcvik, který je vyžadován na základě pravidel ICCAT;

b)

jsou státními příslušníky jednoho ze členských států, a pokud je to možné, nejsou státními příslušníky státu hospodářství nebo lapadla či státu vlajky plavidla lovícího košelkovými nevody. Pokud je však tuňák obecný vyloven z klece a prodáván jako čerstvý produkt, může být regionální pozorovatel ICCAT, který pozoruje výlov, státním příslušníkem členského státu odpovědného za hospodářství;

c)

jsou schopni plnit úkoly uvedené v bodě 3;

d)

jsou zahrnuti na seznam regionálních pozorovatelů ICCAT, který vede ICCAT;

e)

nemají v současnosti finanční zájmy na lovu tuňáka obecného či prospěch z takového rybolovu.

ÚKOLY REGIONÁLNÍHO POZOROVATELE ICCAT

3.

Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:

a)

co se týká pozorovatelů na plavidlech lovících košelkovými nevody, sledovat, že plavidla lovící košelkovými nevody dodržují příslušná opatření na řízení a zachování zdrojů přijatá ICCAT. Regionální pozorovatel zejména:

1.

v případě, že si všimne skutečnosti, která může představovat nedodržování doporučení ICCAT, neprodleně tuto informaci předá společnosti provádějící regionální pozorování ICCAT, která ji bez prodlení předloží orgánům státu vlajky plavidla provádějícího odlov;

2.

zaznamenává údaje a podává zprávy o prováděných rybolovných činnostech;

3.

sleduje a odhaduje úlovky a ověřuje záznamy v lodním deníku;

4.

vydává denní zprávu o přemísťování prováděném plavidly lovícími košelkovými nevody;

5.

pozoruje a zaznamenává plavidla, která pravděpodobně provádějí rybolov v rozporu s opatřeními ICCAT na řízení a zachování zdrojů;

6.

zaznamenává údaje a podává zprávy o prováděném přemísťování;

7.

ověřuje polohu plavidla při přemísťování;

8.

sleduje a odhaduje množství přemístěných produktů, včetně sledování a odhadů prostřednictvím přezkoumání videozáznamů;

9.

ověřuje a zaznamenává název dotčeného rybářského plavidla a jeho číslo ICCAT;

10.

pokud tak komise ICCAT požaduje, vykonává na základě směrnic Stálého výboru pro výzkum a statistiku vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů týkajících se úkolu II;

b)

co se týká regionálních pozorovatelů ICCAT v hospodářstvích a u lapadel, sledují, že hospodářství a lapadla dodržují příslušná opatření na řízení a zachování zdrojů přijatá ICCAT. Regionální pozorovatel ICCAT zejména:

1.

ověřuje údaje uvedené v prohlášení o přemístění, v prohlášení o umístění do klecí a v dokumentaci úlovků tuňáka obecného, včetně ověření prostřednictvím přezkoumání videozáznamů;

2.

potvrzuje údaje uvedené v prohlášení o přemístění, v prohlášení o umístění do klecí a v dokumentaci úlovků tuňáka obecného;

3.

vydává denní zprávu o přemísťování prováděném hospodářstvími a lapadly;

4.

spolupodepisuje prohlášení o přemístění, prohlášení o umístění do klecí a dokumentaci úlovků tuňáka obecného pouze v případě, že souhlasí s tím, že informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho pozorováními, a to včetně odpovídajícího videozáznamu podle požadavků uvedených v čl. 42 odst. 1 a čl. 43 odst. 1;

5.

vykonává vědeckou práci požadovanou Komisí na základě směrnic Stálého výboru pro výzkum a statistiku, jako např. shromažďování vzorků;

6.

všímá si a ověřuje přítomnost všech typů štítků, včetně přírodních značek, a oznamuje jakýkoli náznak nedávného odstranění štítků;

c)

vypracovává všeobecné zprávy, ve kterých jsou shrnuty informace shromážděné v souladu s tímto bodem, a poskytuje veliteli plavidla a provozovateli hospodářství příležitost, aby do těchto zpráv zahrnuli všechny příslušné informace;

d)

předkládá sekretariátu všeobecnou zprávu podle písmene c) do 20 dnů od skončení období sledování;

e)

vykonává jakékoli jiné funkce určené komisí ICCAT.

4.

Regionální pozorovatel ICCAT se všemi informacemi, které se týkají rybolovu a přemísťování na plavidlech lovících košelkovými nevody a v hospodářstvích, nakládá jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce regionálního pozorovatele ICCAT písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.

5.

Regionální pozorovatel ICCAT dodržuje požadavky stanovené v právních a správních předpisech státu vlajky či státu hospodářství, do jehož pravomoci spadá plavidlo či hospodářství, k nimž je regionální pozorovatel ICCAT přidělen.

6.

Regionální pozorovatel ICCAT dodržuje hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla a všechny zaměstnance hospodářství, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly regionálního pozorovatele ICCAT v rámci tohoto programu a s povinnostmi posádky plavidla a zaměstnanců hospodářství uvedenými v bodě 7 této přílohy a v článku 39.

POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ VLAJKY VŮČI REGIONÁLNÍM POZOROVATELŮM ICCAT

7.

Členské státy odpovědné za plavidlo lovící košelkovými nevody, hospodářství nebo lapadlo zajistí, aby regionálním pozorovatelům ICCAT:

a)

byl umožněn přístup na plavidlo, k zaměstnancům hospodářství a k pracovníkům obsluhujícím lapadla, jakož i přístup k zařízení, klecím a vybavení;

b)

s cílem usnadnit jim plnění jejich úkolů stanovených v bodě 3 této přílohy byl na požádání umožněn přístup k následujícímu vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena:

1

družicovým navigačním zařízením;

2.

radiolokačním displejům, když jsou v provozu;

3.

elektronickým komunikačním prostředkům;

c)

bylo poskytnuto ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici vedení osazenstva;

d)

byl pro jejich administrativní práci poskytnut dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování.

NÁKLADY VYPLÝVAJÍCÍ Z PROGRAMU REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT

8.

Veškeré náklady, které vyplývají z působení regionálních pozorovatelů ICCAT, nesou jednotliví provozovatelé hospodářství nebo vlastníci plavidel lovících košelkovými nevody.

PŘÍLOHA IX

Program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce

Komise ICCAT na svém čtvrtém pravidelném zasedání v Madridu v listopadu 1975 a na svém výročním zasedání konaném v Marrákeši v roce 2008 odsouhlasila, že:

podle odstavce 3 článku IX úmluvy doporučuje komise ICCAT stanovit následující pravidla pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, aby bylo zajištěno uplatňování úmluvy a opatření platných v rámci úmluvy:

I.   VÁŽNÁ PORUŠENÍ

1.

Pro účely těchto postupů se vážným porušením rozumí následující porušení opatření ICCAT týkajících se zachování a řízení zdrojů přijatých komisí ICCAT:

a)

rybolov bez licence, povolení či oprávnění vystaveného státem vlajky, který je smluvní stranou úmluvy;

b)

nevedení dostatečných záznamů o úlovcích a údajů souvisejících s úlovky v souladu s požadavky komise ICCAT na podávání zpráv či významné nesrovnalosti ve zprávách o uvedených úlovcích či v údajích souvisejících s úlovky;

c)

rybolov v uzavřené oblasti;

d)

rybolov v období zákazu rybolovu;

e)

úmyslné odchytávání či zadržování druhů v rozporu s jakýmkoli platným opatřením na řízení a zachování zdrojů přijatým ICCAT;

f)

vážné porušení omezení odlovu či kvót platných v rámci předpisů ICCAT;

g)

použití zakázaných lovných zařízení;

h)

falšování nebo úmyslné zatajování označení, totožnosti nebo registrace rybářského plavidla;

i)

zatajování či odstranění důkazů důležitých pro šetření případů porušení předpisů nebo manipulace s těmito důkazy;

j)

opakovaná porušení, která ve svém souhrnu představují závažné nedodržování opatření platných podle ICCAT;

k)

případy, v nichž je pověřený inspektor či pozorovatel napaden, zastrašován, sexuálně obtěžován, je mu zasahováno do jeho činnosti či je mu kladen odpor, nepřiměřené překážky či způsobováno zpoždění;

l)

úmyslná manipulace se systémem sledování plavidel nebo úmyslná deaktivace tohoto systému;

m)

další taková porušení, která stanoví ICCAT, poté, co byla zahrnuta do revidované verze těchto postupů a uvedená verze byla rozeslána;

n)

rybolov s pomocí letadel pro vyhledávání;

o)

zasahování do satelitního systému sledování nebo provoz plavidla bez systému sledování plavidel;

p)

přemísťování bez prohlášení o přemístění;

q)

překládka na moři.

2.

V případě nástupu na palubu rybářského plavidla a jeho inspekce, během nichž pověřený inspektor zaznamená činnost či podmínky, které by představovaly vážné porušení podle bodu 1, oznámí orgány státu vlajky inspekčních plavidel tuto skutečnost okamžitě orgánům státu vlajky rybářského plavidla, a to přímo i prostřednictvím sekretariátu ICCAT. V takových případech inspektor rovněž informuje všechna inspekční plavidla státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.

3.

Inspektor ICCAT zaeviduje do lodního deníku rybářského plavidla provedené inspekce a všechna zjištěná porušení předpisů.

4.

Členský stát vlajky zajistí, aby dotčené rybářské plavidlo po inspekci uvedené v bodě 2 ukončilo veškerou rybolovnou činnost. Členský stát vlajky vyzve rybářské plavidlo, aby do 72 hodin odplulo do jím určeného přístavu, kde bude zahájeno šetření.

5.

Pokud plavidlo není povoláno do přístavu, musí členský stát vlajky včas poskytnout řádné vysvětlení Evropské komisi, která informaci předá sekretariátu ICCAT, jenž ji na žádost zpřístupní ostatním smluvním stranám.

II.   PROVÁDĚNÍ INSPEKCÍ

6.

Inspekce provádějí inspektoři jmenovaní smluvními stranami. Jména zmocněných vládních agentur a všech inspektorů určených za tím účelem jejich vládami se oznamují komisi ICCAT.

7.

Plavidla vykonávající mezinárodní naloďovací a inspekční povinnosti v souladu s touto přílohou plují pod zvláštní vlajkou nebo praporkem schválenými komisí ICCAT a vydanými sekretariátem ICCAT. Názvy takto používaných plavidel se oznámí sekretariátu ICCAT co možná nejdříve před zahájením inspekčních činností. Sekretariát ICCAT informace týkající se určených inspekčních plavidel zpřístupní všem smluvním stranám úmluvy, a to i jejich zveřejněním na svých internetových stránkách chráněných heslem.

8.

Každý inspektor má u sebe doklad totožnosti vystavený orgány státu vlajky, který musí mít podobu uvedenou v bodě 21 této přílohy.

9.

S výhradou pravidel dohodnutých podle bodu 16 se plavidlo plující pod vlajkou smluvní strany a lovící tuňáka obecného nebo tuňákovité v oblasti úmluvy, která se nachází mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci jeho státu, zastaví po obdržení příslušného signálu v souladu s mezinárodním signálním kódem vyslaným lodí plující pod praporkem ICCAT popsaným v bodě 7 s inspektorem na palubě, pokud plavidlo právě neprovádí rybářské operace; pokud je právě provádí, zastaví se ihned po jejich ukončení. Velitel plavidla umožní inspekční skupině uvedené v bodě 10, aby vstoupila na palubu, a poskytne jí naloďovací žebřík. Velitel umožní inspekční skupině zkontrolovat vybavení, úlovek nebo zařízení a všechny příslušné doklady, které inspektor považuje za nutné pro ověření souladu s platnými doporučeními komise ICCAT týkajícími se státu vlajky plavidla, jež je podrobeno inspekci. Inspektor může dále požadovat veškerá vysvětlení, která považuje za nezbytná.

10.

Velikost inspekční skupiny stanoví velící důstojník inspekčního plavidla s ohledem na příslušné okolnosti. Inspekční skupina musí být co možná nejmenší, aby splnila bezpečně a spolehlivě povinnosti stanovené v této příloze.

11.

Po vstupu na palubu plavidla se inspektor prokazuje doklady totožnosti uvedenými v bodě 8. Inspektor dodržuje obecně uznávané mezinárodní předpisy, postupy a zvyklosti pro bezpečnost plavidla, jež je podrobeno inspekci, a jeho posádky a minimalizuje zásahy do rybolovných činností a ukládání produktu a v mezích proveditelnosti se vyhne jakémukoli opatření, které by negativně ovlivnilo jakost úlovku na palubě.

Každý inspektor omezí své šetření na zjištění, zda jsou dodržována doporučení komise ICCAT platná pro stát vlajky dotčeného plavidla. Během provádění inspekce může inspektor požádat velitele rybářského plavidla o veškerou nezbytnou pomoc. O inspekci vypracuje zprávu ve formě schválené komisí ICCAT. Inspektor podepisuje zprávu v přítomnosti velitele plavidla, který má právo doplnit nebo nechat doplnit do zprávy jakékoli připomínky, které považuje za vhodné a které podepíše.

12.

Kopie zprávy se předají veliteli plavidla a vládě, které inspekční skupina podléhá; tato vláda předá kopie příslušným orgánům státu vlajky plavidla, které je podrobeno inspekci, a komisi ICCAT. Pokud je zjištěno jakékoli porušení doporučení ICCAT, inspektor informuje, je-li to možné, rovněž všechny inspekční lodě státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.

13.

Odporování inspektorovi nebo neplnění jeho pokynů posuzuje stát vlajky plavidla, jež je podrobeno inspekci, obdobně, jako by se jednalo o takové jednání vůči inspektorovi vlastního státu.

14.

Inspektor provádí své povinnosti podle těchto ujednání v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, ale nadále podléhá operativní kontrole vnitrostátních orgánů svého státu a zodpovídá se jim.

15.

Smluvní strany zohledňují inspekční zprávy, informační přehledy z pozorování podle doporučení 94-09 a vyjádření vyplývající z inspekce dokladů vypracované zahraničními inspektory a jednají na jejich základě v rámci těchto pravidel obdobným způsobem, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jako na základě zpráv vnitrostátních inspektorů. Ustanovení tohoto bodu neukládá smluvní straně povinnost přikládat zprávě zahraničního inspektora vyšší důkazní hodnotu, než jakou by tato zpráva měla v zemi inspektora. Smluvní strany spolupracují, aby usnadnily soudní nebo jiná řízení, která jsou důsledkem zprávy inspektora v rámci těchto pravidel.

16.

a)

Do 15. února každého roku smluvní strany informují komisi ICCAT o svých předběžných plánech na provádění inspekčních činností podle doporučení provedeného tímto nařízením v daném kalendářním roce a komise ICCAT může smluvním stranám navrhnout koordinaci vnitrostátních operací v této oblasti, včetně počtu inspektorů a lodí s inspektory.

b)

Pravidla stanovená v doporučení ICCAT č. 19-04 a plány účasti se použijí mezi smluvními stranami, pokud se navzájem nedohodnou jinak; každá taková dohoda se oznámí komisi ICCAT. Provádění programu mezi jakýmikoli dvěma smluvními stranami se však pozastaví, pokud jedna z nich zašle komisi ICCAT oznámení za tím účelem, a to až do dosažení takové dohody.

17.

a)

Lovné zařízení se podrobuje inspekci v souladu s platnými předpisy pro podoblast, v níž se inspekce koná. Inspektor v inspekční zprávě uvede podoblast, v níž se inspekce konala, a popis všech zjištěných porušení předpisů.

b)

Inspektor je oprávněn provést inspekci veškerého lovného zařízení, které je používáno nebo umístěno na palubě.

18.

Inspektor připevní ke každému lovnému zařízení podrobenému inspekci, které se jeví být v rozporu s doporučeními komise ICCAT platnými pro stát vlajky dotčeného plavidla, identifikační značku schválenou komisí ICCAT a zaznamená tuto skutečnost do své inspekční zprávy.

19.

Inspektor může pořizovat fotografie lovného zařízení, vybavení, dokumentace a veškerých dalších prvků, které považuje za nezbytné, aby dokumentoval jevy, které podle jeho názoru nejsou v souladu s platnými předpisy; v takovém případě jsou fotografované objekty uvedeny ve zprávě a kopie fotografií jsou připojeny ke kopii zprávy určené pro stát vlajky.

20.

Pro ověření souladu s doporučeními ICCAT provede inspektor podle potřeby inspekci všech úlovků na palubě.

21.

Vzor průkazu totožnosti inspektorů:

Image 5C5062021CS14110120210427CS0027.000114121411P9_TC1-CNS(2018)0225Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2021/… o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí Rady (EU) 2021/764.)C5062021CS14210120210427CS0028.000114221421P9_TC1-COD(2019)0151Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/819.)C5062021CS14310120210427CS0029.000114321431P9_TC1-COD(2019)0152Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027: Podpora talentu a kapacity pro inovace v Evropě a o zrušení rozhodnutí č. 1312/2013/EU(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2021/820.)C5062021CS14410120210427CS0030.000114421441P9_TC1-COD(2020)0097Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/836.)C5062021CS16010120210428CS0039.0001160218930P9_TC1-COD(2019)0272Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,s ohledem na návrh Evropské komise,po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C …,v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021.,vzhledem k těmto důvodům:(1)Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22)., je zajistit takové využívání živých mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.(2)Rozhodnutím Rady 98/392/ESRozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1). Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.(3)Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v AtlantikuMezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34). (dále jen úmluva).(4)Na svém 21. zvláštním zasedání v roce 2018 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT), zřízená touto úmluvou, přijala doporučení 18-02, jež stanoví víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (dále jen plán řízení). Plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, v němž se uvádí, že komise ICCAT by měla v roce 2018 zavést víceletý plán řízení populací, neboť současný stav populace podle všeho již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného (stanovený doporučením 17-17, kterým se mění doporučení 14-04), aniž by došlo k oslabení stávajících opatření dohledu a kontroly.(5)Doporučením 18-02 se ruší doporučení 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, kterým se stanoví plán obnovy tuňáka obecného, jenž byl proveden v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1)..(6)Na svém 26. řádném zasedání v roce 2019 přijala komise ICCAT doporučení 19-04, kterým se pozměňuje víceletý plán řízení, který byl stanoven doporučením 18-02. Doporučením ICCAT 19-04 se ruší a nahrazuje doporučení 18-02. Tímto nařízením by mělo být provedeno doporučení 19-04 v právu Unie.(7)Toto nařízení by mělo rovněž provést, v celém rozsahu nebo případně z části, tato doporučení ICCAT: 06-07Doporučení ICCAT pro chov tuňáka obecného., 18-10Doporučení ICCAT o minimálních standardech pro systém sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT., 96-14Doporučení ICCAT o dodržování předpisů v rybolovu tuňáka obecného a mečouna obecného v severním Atlantiku., 13-13Doporučení ICCAT o zřízení evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy. a 16-15Doporučení ICCAT o překládce..(8)Postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu mají být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos a současně s cílem zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Podle zprávy z roku 2018Zpráva Stálého výboru pro výzkum a statistiku, Madrid, 1.–5. října 2018., vydané Stálým výborem pro výzkum a statistiku, úlovky tuňáka obecného při míře úmrtnosti způsobené rybolovem F0,1 odpovídají úmrtnosti způsobené rybolovem, která je v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (Fmsy). Má se za to, že biomasa populace je na úrovni, jež zajišťuje maximální udržitelný výnos – B0,1 pohybující se nad touto úrovní při střední a nízké míře přírůstku, zatímco při vysoké míře přírůstku se nachází pod touto úrovní.(9)Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly podporovat pobřežní rybolovné činnosti a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, zejména zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.(10)Je třeba zvážit specifika a potřeby drobného a tradičního rybolovu. Kromě příslušných ustanovení doporučení ICCAT 19-04, která odstraňují překážky bránící zapojení malých pobřežních plavidel do rybolovu tuňáka obecného, by členské státy měly vyvinout další úsilí k zajištění spravedlivého a transparentního rozdělení rybolovných práv mezi malá, tradiční a větší loďstva v souladu se svými povinnostmi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.(11)Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a prosazování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) 1224/2009Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). konkrétně zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1). stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1). zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení rovněž obsahují taková ustanovení, jako jsou licence a oprávnění k rybolovu, některá pravidla týkající se systémů sledování plavidel, jež zahrnují řadu opatření stanovených v doporučení ICCAT 19-04. Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.(12)Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimální velikosti měl být proveden v právu Unie v podobě minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.(13)Podle doporučení ICCAT 19-04 je u tuňáka obecného, který byl odloven a nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nutné provést výmět a totéž platí pro úlovky tuňáka obecného, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek stanovené v ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23). odchylky od povinnosti vykládky tuňáka obecného v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT 19-04, jež stanoví povinnost provádět výmět tuňáka obecného u plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje i plavidla provozující rekreační rybolov. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypouštění upravovalo, a nedotkne se odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.(14)Na výročním zasedání v roce 2018 smluvní strany úmluvy uznaly potřebu posílit kontrolu některých operací týkajících se tuňáka obecného. Za tímto účelem bylo na výročním zasedání v roce 2018 dohodnuto, že smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství by měly zajistit plnou sledovatelnost umísťování do klecí a měly by provádět namátkové kontroly vycházející z analýzy rizik.(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1). stanoví elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného, čímž provádí doporučení ICCAT 09-11, kterým se mění doporučení 08-12. Doporučení 17-09 a 11-20 k uplatňování elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného byla nedávno zrušena doporučeními 18-12 a 18-13. Nařízení (EU) 640/2010 se proto stalo zastaralým a Komise navrhla nové nařízení provádějící nedávno přijatá pravidla o elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného. V důsledku toho by toto nařízení nemělo odkazovat na nařízení (EU) č. 640/2010, ale obecněji na program dokumentace úlovků doporučený komisí ICCAT.(16)Vzhledem k tomu, že některá doporučení ICCAT jsou smluvními stranami úmluvy ICCAT často měněna a je pravděpodobné, že budou dále měněna i v budoucnu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby bylo možné v právu Unie rychle provádět budoucí doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán řízení ICCAT, a to pokud jde o tyto aspekty: lhůty pro nahlašování informací, časové vymezení rybolovných období; odchylky od zákazu převádění nevyužitých kvót; minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů; procentní podíly a parametry, informace, jež mají být předkládány Komisi; úkoly vnitrostátních pozorovatelů a regionálních pozorovatelů, důvody pro zamítnutí udělení povolení k přemístění ryb; důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(17)Komise, která zastupuje Unii na zasedáních ICCAT, každoročně schvaluje řadu čistě technických doporučení ICCAT, zejména pokud jde o omezení kapacity, požadavky týkající se lodního deníku, formulářů pro zprávu o úlovku, prohlášení o překládce a prohlášení o přemístění, nejnutnější údaje pro oprávnění k rybolovu, minimální počet rybářských plavidel v souvislosti s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce; specifikace inspekčního a pozorovatelského programu, normy pro pořizování videozáznamů, protokol o vypuštění ryb, normy pro zacházení s uhynulými rybami, prohlášení o umístění do klecí nebo normy pro systémy sledování plavidel, které jsou provedeny přílohami I–XV tohoto nařízení. Komise by měla mít pravomoci přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňují přílohy I–XV v souladu se změněnými nebo doplněnými doporučeními ICCAT. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.(18)Doporučení ICCAT upravující rybolov tuňáka obecného (činnosti spojené s odlovem, přemísťováním, přepravou, umísťováním do klecí, chovem, výlovem a převodem do dalšího roku) jsou velmi dynamická. Dochází k neustálému novému vývoji technologií pro kontrolu a řízení rybolovu (např. stereoskopické kamery nebo alternativní metody), jež členské státy musí uplatňovat jednotně. Stejně tak je nutné podle potřeby vypracovávat operační postupy, jež pomohou členským státům dodržovat pravidla ICCAT zakotvená v tomto nařízení. Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku, přemísťování a umísťování do klecí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13)..(19)Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.(20)Jelikož toto nařízení zavede nový a komplexní plán řízení populace tuňáka obecného, ustanovení, která se týkají se tuňáka obecného a jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1). a (EU) 2019/833Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1)., by měla být vypuštěna. Pokud jde o článek 43 nařízení (EU) 2017/2107, část týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři byla začleněna do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1).. Zrušena by měla být i některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1936/2001Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).. Nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.(21)Doporučení ICCAT 18-02 zrušilo doporučení 17-07, jelikož stav populace již nevyžadoval mimořádná opatření uvedená v plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného v uvedeném doporučení. Nařízení (EU) 2016/1627, které provedlo tento plán obnovy, by proto mělo být zrušeno,PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:KAPITOLA IOBECNÁ USTANOVENÍČlánek 1PředmětToto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT).Článek 2Oblast působnostiToto nařízení se vztahuje na:a)rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy apřekládají a převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;b)hospodářství v Unii;c)rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;d)plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.Článek 3CílCílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.Článek 4Vztah k jiným právním předpisům UniePokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, ustanovení tohoto nařízení se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:1)nařízení (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky,2)nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;3)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81). o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva;4)nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);5)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105). o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření.Článek 5DefinicePro účely tohoto nařízení se rozumí:1)ICCAT Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;2)úmluvou Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;3)rybářským plavidlem plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;4)živým tuňákem obecným tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení ▌;5)Stálým výborem pro výzkum a statistiku Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;6)rekreačním rybolovem neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje ▌;7)sportovním rybolovem neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;8)vlečným plavidlem plavidlo používané pro vlečení klecí;9)zpracovatelským plavidlem plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;10)pomocným plavidlem plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;11)lapadlem upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;12)košelkovým nevodem jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;13)umístěním do klece přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných nebo výkrmných klecí;14)plavidlem provádějícím odlov plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;15)hospodářstvím mořská oblast jasně vymezená zeměpisnými souřadnicemi používaná pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného lapadly a/nebo plavidly lovícími košelkovými nevody. Hospodářství může mít několik chovných lokalit, z nichž každá je vymezena zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu;16)chovem nebo výkrmem umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;17)výlovem usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;18)stereoskopickou kamerou kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb a pomáhá upřesňovat počty a hmotnost tuňáka obecného;19)plavidlem provozujícím drobný pobřežní rybolov plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:a)celková délka < 12 m;b)plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;c)rybářské výjezdy trvají méně než 24 hodin;d)maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby neboe)plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;20)společnou rybolovnou operací operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;21)aktivním rybolovem v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;22)dokumentací úlovků tuňáka obecného doklad o úlovcích tuňáka obecného;23)elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;24)oblastí úmluvy zeměpisná oblast vymezená v článku 1 úmluvy;25)překládkou vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;26)kontrolou přemístění další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;27)kontrolními kamerami stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;28)smluvní stranou úmluvy smluvní strana úmluvy a spolupracující stát, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;29)velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;30)přemístěním se rozumí přemístění:a)živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;b)živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;c)klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;d)klece s živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;e)živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;31)hospodářským subjektem fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;32)skupinou lovných zařízení skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;33)intenzitou rybolovu součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu rybářských plavidel se jí rozumí součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;34)odpovědným členským státem členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se nachází příslušné hospodářství nebo lapadlo.KAPITOLA IIOPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S ŘÍZENÍMČlánek 6Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu1.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov delší než 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.2.Pokud je individuální kvóta plavidla považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.3.Pronajímání plavidel není v rybolovu tuňáka obecného povoleno.Článek 7Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku▌1.▌Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z výlovů minulých let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi ▌. Tento režim musí být nedílnou součástí plánu inspekce daného členského státu podle článku 13 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená v článcích 53 a 61.2.Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří nepodléhali hromadnému výlovu v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.3.Komise může přijmout prováděcí akty, v kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.Článek 8Převádění nevyužitých kvót do dalšího rokuPřevádění nevyužitých kvót do dalšího roku není povoleno.Článek 9Převody kvót1.Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy a/nebo smluvními stranami úmluvy. Převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT v 48hodinovém předstihu.2.Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčený členský stát nebo dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.Článek 10Odpočty kvót v případě přečerpáníPokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a tuto situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 11Roční plány rybolovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel:a)kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;b)tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;c)opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;d)období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;e)informace o určených přístavech;f)pravidla pro vedlejší úlovky ag)počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, větších než 24 m a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři.2.Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, se zasadí o přidělení zvláštních sektorových kvót těmto plavidlům a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.3.Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Sektorová kvóta se zahrne do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání těchto kvót.4.Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.5.O jakékoli změně ročního plánu rybolovu informuje dotčený členský stát Komisi, a to nejméně tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise zašle informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejméně jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.Článek 12Přidělování rybolovných právV souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a rozdělují rovněž spravedlivě vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zvláštním zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.Článek 13Roční plány řízení rybolovné kapacityKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu členské státy upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a lapadlům na příslušné kvótové období. Členské státy upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou definovány v platném právním aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.Článek 14Roční plány inspekceKaždý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán inspekce s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Příslušné plány předloží členské státy Komisi. Uvedený plán se sestavuje v souladu s:a)cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;b)národním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 15Roční plány řízení chovu1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.2.V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.3.Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.4.Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.5.Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo několika svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany.6.Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností.7.Je-li to třeba, předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.Článek 16Předávání ročních plánů1.Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:a)roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;b)roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;c)roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14, ad)roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.2.Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.3.V případě, že členský stát kterýkoli z plánů uvedených v odstavci 1 nepředloží Komisi ve lhůtě stanovené v témže odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise pokusí zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené v témže odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, a obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že komise ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a pokusí se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do plánu Unie nebo do změn plánu Unie, a to za předpokladu, že jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.KAPITOLA IIITECHNICKÁ OPATŘENÍČlánek 17Rybolovná období1.Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 1. července.2.Odchylně od odstavce 1 mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovná oblast FAO 37.3.1 a 37.3.2) od 15. května do 1. července.3.Odchylně od odstavce 1 může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu do 15. července.4.Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro plavidla lovící košelkovými nevody, jež tato situace zasáhla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o 10 dnů. Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel.5.Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantském oceánu a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.6.Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.Článek 18Povinnost vykládkyUstanovení této kapitoly se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.Článek 19Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů1.Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného, a to i pocházející z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu, o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm.2.Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:a)lov tuňáka obecného ve východním Atlantském oceánu návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;b)lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr ac)lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.3.Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.4.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedená v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 25.5.Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty daného členského státu.Článek 20Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti1.Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.2.Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.3.Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.4.Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.Článek 21Vedlejší úlovky1.Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.2.Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet ryb. Výpočet vyjádřený jako počet ryb se použije pouze u tuňáků a příbuzných druhů ryb, jež řídí komise ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.3.Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.4.Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.5.Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o těchto množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.6.Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.Článek 22Používání leteckých prostředkůPoužívání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.KAPITOLA IVREKREAČNÍ RYBOLOVČlánek 23Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.2.Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.Článek 24Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov1.Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k lovu tuňáka obecného uděleno. Tento seznam, který Komise elektronicky předkládá ICCAT, obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:a)název plavidla;b)registrační číslo;c)(případně) číslo v evidenci ICCAT;d)dřívější názvy ae)jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů.2.V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.3.Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.4.Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti, je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.Článek 25Odlov, označení a vypuštění1.Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného výhradně za účelem odlovu, označení a vypuštění, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.2.Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti odlovu, označení a vypuštění podle odstavce 1.3.Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem odlovu, označení a vypuštění, musí:a)předložit popis těchto činností a platných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;b)pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;c)zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců, ad)každoročně předložit Komisi zprávu o prováděných vědeckých činnostech, a to nejméně 50 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce. Komise předá zprávu komisi ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.4.Každý tuňák obecný, který během činností odlovu, označení a vypuštění uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.KAPITOLA VKONTROLNÍ OPATŘENÍODDÍL 1SEZNAMY A EVIDENCE PLAVIDEL A LAPADELČlánek 26Seznamy a evidence plavidel1.Členské státy každoročně předloží Komisi v elektronické podobě jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění tyto seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAThttps://www.iccat.int/en/SubmitCOMP.html pro předkládání údajů a informací:a)seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, ab)seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného.Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 a více metrů oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.2.Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.3.Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9)..4.Zpětné předkládání seznamů Komise neuznává.5.Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 a odstavci 3 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:a)úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, ab)plný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.6.Komise v případě potřeby upraví během roku informace podle odstavce 1 o plavidlech tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.Článek 27Oprávnění k rybolovu pro plavidla1.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů popsaných v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.2.Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.3.Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.Článek 28Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného1.Každý členský stát zašle Komisi elektronickou cestou v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise zašle tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.2.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a to ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.3.Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.4.Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.Článek 29Údaje o rybolovných operacích1.Každoročně do 15. července oznámí každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace komisi ICCAT. Tyto informace zahrnují:a)název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;b)dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;c)celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;d)celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění, ae)celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).2.Členské státy zašlou Komisi o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, tyto informace:a)název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo ab)celkové úlovky tuňáka obecného.3.Členské státy sdělí Komisi informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.Článek 30Společné rybolovné operace1.Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.2.Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.3.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.4.Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:a)doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;b)totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;c)kvóty jednotlivých plavidel;d)klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla ae)informace o cílových hospodářstvích.5.Alespoň 10 dnů před zahájením společné rybolovné operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 5 dnů před zahájením rybolovné operace.6.V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.ODDÍL 2ZAZNAMENÁVÁNÍ ÚLOVKŮČlánek 31Požadavky na vedení záznamů1.Velitel plavidel Unie provádějících odlov vede lodní deník rybolovu o jejich činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.2.Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají jejich činnosti v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.Článek 32Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel1.Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích v elektronické podobě během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem.2.Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.3.Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které musí být sděleny jejich členským státům vlajky vždy do 48 hodin v elektronické podobě během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.4.Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 nejpozději v úterý do 12:00 hod. GMT za předchozí týden končící v neděli.ODDÍL 3VYKLÁDKA A PŘEKLÁDKAČlánek 33Určené přístavy1.Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.2.Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:a)stanovené doby vykládky a překládky;b)stanovená místa vykládky a překládky ac)stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.3.Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je to provedeno za přítomnosti kontrolního orgánu.Článek 34Předchozí oznámení vykládky1.Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.2.Před vplutím do přístavu velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů, jakož i zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo jejich zástupci oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:a)předpokládaný čas připlutí;b)odhadované množství tuňáka obecného na palubě;c)informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;d)vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel.3.Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.4.Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.5.Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.6.Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl ulovena. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin po ukončení vykládky.Článek 35Překládky1.Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.2.Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 52 odst. 2 a 3 a v článcích 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.3.Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo jeho zástupce poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných v příloze V.4.Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.5.Velitelé rybářských plavidel Unie vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.6.Stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.7.Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.ODDÍL 4POVINNOSTI PODÁVAT ZPRÁVYČlánek 36Týdenní hlášení o množstvích▌Každý členský stát zasílá Komisi zprávy o svých týdenních úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech, plavidlech lovících košelkovými nevody a ostatních plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. ▌Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení ▌. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.Článek 37Informace o vyčerpání kvóty1.Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.2.Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.3.Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.ODDÍL 5POZOROVATELSKÉ PROGRAMYČlánek 38Program vnitrostátních pozorovatelů1.Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na lodích a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:a)na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 m);b)na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 m);c)na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 m);d)na 100 % svých vlečných plavidel;e)u 100 % výlovů z lapadel.Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.2.Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:a)sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;b)zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:a)množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);b)oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;c)míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;d)datum úlovku;c)ověřovat záznamy v lodním deníku;d)pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.3.Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů.4Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi, která je zašle Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.5.Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí:a)reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;b)obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;c)že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;d)v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.Článek 39Program regionálních pozorovatelů ICCAT1.Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.2.Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:a)na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;b)během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;c)během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;d)během všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;e)během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;f)během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství ag)během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.3.Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.4.Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případech vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství, může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele. Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele.5.Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:a)sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;b)podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;c)vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.6.Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.ODDÍL 6PŘEMÍSTĚNÍČlánek 40Oprávnění k přemístění1.Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo jeho zástupci nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:a)název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;b)předpokládaný čas přemístění;c)odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;d)informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;e)název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT af)cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.2.Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení o přemístění, avšak v prohlášení o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci.3.Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu, po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.4.Členský stát uvedený v odstavci 1 přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.5.Členský stát uvedený v odstavci 1 povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění.6.Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.Článek 41Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění a vypuštění tuňáka obecného1.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, hospodářství nebo lapadlo odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;c)plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebod)vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování.2.V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí, členský stát uvedený v odstavci 1 podle vhodnosti okamžitě vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.3.V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technické závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.Článek 42Prohlášení o přemístění1.Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu.2.Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení zahrnuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).3.Originál prohlášení o přemístění doprovází přemístění ryb. Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení.4.Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.5.Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.Článek 43Sledování videokamerou1.Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X.2.Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie ▌Komisi, která je ▌předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.Článek 44Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a provádění šetření1.Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII:a)zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;b)sledují a odhadují přemístěné úlovky ac)ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42.2.V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného.3.Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že kvalita videozáznamu neumožňuje odhadnout množství, jichž se přemístění týká, kontrolní orgány odpovědného členského státu nařídí další kontrolní přemístění a poskytnou odpovídající videozáznam regionálnímu pozorovateli ICCAT. Provedou se nová přemístění jako kontrolní přemístění, dokud kvalita videozáznamu neumožní odhadnout přemístěná množství.4.Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatel ICCAT podepíše prohlášení o přemístění pouze v případě, že jsou jeho postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jeho pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatel ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatel ICCAT s prohlášením o přemístění, uvede v prohlášení o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy.5.Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi ▌.Článek 45Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 7UMÍSTĚNÍ DO KLECÍČlánek 46Oprávnění k umístění do klecí a případné zamítnutí oprávnění1.Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem musí být v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství.2.Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí.3.Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:a)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;b)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb neboc)plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27.4.V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:a)vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství ab)požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.5.Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.6.Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.Článek 47Dokumentace úlovků tuňáka obecnéhoČlenské státy odpovědné za hospodářství zakážou všechna umístění tuňáka obecného do klecí, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla.Článek 48InspekceČlenské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.Článek 49Sledování videokamerouKaždý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno jeho kontrolními orgány videokamerou umístěnou ve vodě. Jeden videozáznam se v souladu s postupy uvedenými v příloze X pořídí pro každé umístění do klecí.Článek 50Zahájení a průběh šetřeníV případě, že existuje větší než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, kontrolními orgány příslušných členských států a/nebo provozovatelem hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov a/nebo lapadlo. Členský stát, který šetření provádí, může využít další informace, jimiž disponuje, včetně výsledků programů umísťování do klecí podle článku 51.Článek 51Opatření a programy pro odhad počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí1.Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti.2.Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během výročního zasedání.3.Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky tohoto programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů.4.Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který byl umístěn do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a/nebo přemístěných ryb, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za hospodářství zahájí šetření. Pokud plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, vyšetřování zahájí členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s touto smluvní stranou úmluvy.5.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud:a)šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebob)výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.6.Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.7.Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení.8.Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet ryb. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.9.Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla nebo lapadla a množstvím zjištěným kontrolní kamerou v okamžiku umístění do klecí, jenž činí 10 % nebo více, představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem nebo lapadlem. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodná následná opatření.Článek 52Prohlášení o umístění do klecí a zpráva o umístění do klecí1.Provozovatel hospodářství předá svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV. ▌2.Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.3.Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.Článek 53Přemísťování v rámci jednoho hospodářství a namátkové kontroly1.Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění.2.Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím.3.Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu ▌roku, který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.Článek 54Přístup k videozáznamům a požadavky na videozáznamy1.Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům.2.Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.Článek 55Výroční zpráva o umístění do klecíČlenské státy, na něž se vztahuje povinnost předkládat prohlášení a zprávy o umístění do klecí podle článku 52, zašlou každý rok Komisi do 31. července zprávu o umístění do klecí za předchozí rok. Komise před 31. srpnem každého roku zašle tyto informace sekretariátu ICCAT. Zpráva obsahuje tyto informace:a)celkové množství tuňáka obecného umístěného do klecí podle hospodářství, včetně ztráty v počtech a hmotnosti během přepravy do klecí podle hospodářství, provedené rybářskými plavidly a lapadly;b)seznam plavidel, jež loví, poskytují nebo přepravují tuňáka obecného pro účely chovu (název plavidla, vlajka, číslo licence, typ lovného zařízení), a lapadel;c)výsledky programu odběru vzorků za účelem odhadu počtu jedinců uloveného tuňáka obecného na základě velikosti, jakož i datum, čas a oblast úlovku a použitý způsob lovu, s cílem zlepšit statistiku pro účely hodnocení stavu.Program odběru vzorků vyžaduje, aby byl odběr vzorků velikosti (délky nebo hmotnosti) v klecích proveden na jednom vzorku (100 kusů) na každých 100 t živých ryb nebo na 10 % vzorku z celkového počtu ryb umístěných v klecích. Vzorky velikosti se odeberou během výlovu v hospodářství a z mrtvých ryb během přepravy, při dodržení pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací. Pro ryby, které jsou chovány v hospodářství déle než jeden rok, se zavedou jiné doplňkové metody odběru vzorků. Odběr vzorků se provádí při každém výlovu a zahrnuje všechny klece;d)množství tuňáka obecného umístěného v klecích a odhad růstu a úmrtnosti po dobu zajetí a prodaného množství v tunách. Tyto informace poskytne hospodářství;e)množství tuňáka obecného umístěného do klecí během předchozího roku af)množství uvedené na trh během předchozího roku, rozepsané podle původu.Článek 56Prováděcí aktyKomise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.ODDÍL 8SLEDOVÁNÍ A DOHLEDČlánek 57Systém sledování plavidel1.Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 a více metrů.2.Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly o celkové délce větší než 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. b), komisi ICCAT se zahájí nejméně 5 dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně 5 dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.3.Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí.4.Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu https data feed hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.5.Členské státy zajistí, aby:a)hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;b)v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;c)hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;d)hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.6.Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.ODDÍL 9Inspekce a vynucováníČlánek 58Program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce1.Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen program ICCAT) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.2.Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.3.Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.4.Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.5.Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.6.Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.Článek 59Inspekce v případě porušení předpisůČlenský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:a)nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebob)porušilo ustanovení tohoto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 60Křížové kontroly1.Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění/překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.2.Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.ODDÍL 10VynucováníČlánek 61VynucováníAniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členské státy odpovědné za hospodářství pro tuňáka obecného přijmou vůči hospodářství vhodné donucovací opatření, pokud bylo v souladu s jejich právem zjištěno, že toto hospodářství nedodržuje ustanovení článků 46 až 56 tohoto nařízení. Tato opatření mohou v závislosti na závažnosti trestného činu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva zahrnovat zejména pozastavení nebo zrušení povolení a/nebo uložení pokut. Členské státy každé pozastavení nebo zrušení povolení oznámí Komisi, která o tom uvědomí sekretariát ICCAT, aby mohl náležitě upravit svou evidenci pro chovná zařízení tuňáka obecného.KAPITOLA 6Uvádění na trhČlánek 62Tržní opatření1.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)., zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením ▌ a právními předpisy Unie provádějícími pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.2.V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:a)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu ▌podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebob)byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.3.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.KAPITOLA 7Závěrečná ustanoveníČlánek 63HodnoceníNa žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o svém uplatňování tohoto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise v termínu, o kterém rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.Článek 64FinancováníPro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1). se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.Článek 65DůvěrnostS údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení bude zacházeno v souladu s platnými pravidly utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.Článek 66Postup pro provádění změn1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými se toto nařízení pozměňuje s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:▌a)výjimek ze zákazu podle článku 8 převést nevyužité kvóty;b)lhůt pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 2, článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;c)časového vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;d)minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;e)procentních podílů a referenčních parametrů stanovených v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 9;f)informací, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;g)úkolů vnitrostátních pozorovatelů uvedených v čl. 38 odst. 2 a úkolů regionálních pozorovatelů ICCAT uvedených v čl. 39 odst. 5;h)důvodů pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;i)důvodů pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;j)počtu plavidel uvedeného v čl. 58 odst. 3;k)příloh I až XV.2.Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.Článek 67Výkon přenesené pravomoci1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.Článek 68Postup projednávání ve výboru1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.Článek 69Změny nařízení (ES) č. 1936/2001Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:a)čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;b)v přílohách I a II se slova tuňák obecný: Thunnus thynnus v příslušném pádu zrušují.Článek 70Změny nařízení (EU) 2017/2107Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.Článek 71Změny nařízení (EU) 2019/833Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.Článek 72Zrušení1.Nařízení (ES) 2016/1627 se zrušuje.2.Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI.Článek 73Vstup v platnostToto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.V/Ve …,Za Evropský parlamentpředseda / předsedkyněZa Radupředseda / předsedkyně

PŘÍLOHA X

Minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů

Přemístění

1.

Elektronické paměťové zařízení obsahující originální videozáznam se co nejdříve po ukončení přemístění poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT, který jej ihned inicializuje, aby se předešlo další manipulaci.

2.

Původní záznamy musí být uchovávány na palubě plavidla provádějícího odlov nebo případně provozovatelem hospodářství či lapadla po celou dobu platnosti oprávnění.

3.

Vyhotoví se dvě totožné kopie videozáznamu. Jednu kopii obdrží regionální pozorovatel ICCAT na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody a jednu vnitrostátní pozorovatel na palubě vlečného plavidla, přičemž kopii pro vnitrostátního pozorovatele provází prohlášení o přemístění a související úlovky, na které se vztahuje. Tento postup se na vnitrostátního pozorovatele vztahuje pouze v případě přemístění mezi vlečnými plavidly.

4.

Na počátku a/nebo na konci každého videa je zobrazeno číslo oprávnění ICCAT k přemístění.

5.

V průběhu každého videozáznamu se průběžně zobrazuje čas a datum videa.

6.

Video zahrnuje otevírání a zavírání sítě/dvířek před zahájením přemístění a záběry, které ukazují, zda přijímající a předávající klece již tuňáka obecného obsahovaly.

7.

Videozáznam je souvislý bez jakýchkoli přerušení a střihů a pokrývá celý úkon přemístění.

8.

Videozáznam má dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného.

9.

Pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného, provede se kontrolní přemístění. Provozovatel může orgány státu vlajky plavidla nebo lapadla požádat, aby provedly kontrolní přemístění. Pokud provozovatel nepožádá o takové kontrolní přemístění nebo výsledek tohoto dobrovolného přemístění není uspokojivý, požádají kontrolní orgány o tolik kontrolních přemístění, kolik je nezbytné, dokud není k dispozici videozáznam v dostatečné kvalitě. Při těchto kontrolních přemístěních jsou přemístěny všechny kusy tuňáka obecného z přijímající klece do jiné klece, která musí být prázdná. Pochází-li ryba z lapadla, mohou být kusy tuňáka obecného, které již byly přemístěny z lapadla do přijímající klece, přemístěny zpět do lapadla; v takovém případě se kontrolní přemístění pod dohledem regionálního pozorovatele ICCAT zruší.

Umístění do klecí

1.

Elektronické paměťové zařízení obsahující originální videozáznam se co nejdříve po ukončení umístění do klecí poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT, který jej ihned inicializuje, aby se předešlo další manipulaci.

2.

Původní záznam uchovává v příslušném případě hospodářství po celou dobu platnosti oprávnění.

3.

Vyhotoví se dvě totožné kopie videozáznamu. Jednu kopii obdrží regionální pozorovatel ICCAT nasazený v daném hospodářství.

4.

Na počátku a/nebo na konci každého videa je zobrazeno číslo povolení ICCAT k umístění do klecí.

5.

V průběhu každého videozáznamu se průběžně zobrazuje čas a datum videa.

6.

Video zahrnuje otevírání a zavírání sítě/dvířek před zahájením umístění do klecí a je z něj patrné, zda přijímající a předávající klece již tuňáka obecného obsahovaly.

7.

Videozáznam je souvislý bez jakýchkoli přerušení a střihů a pokrývá celý úkon umístění do klecí.

8.

Videozáznam má dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného.

9.

Pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného, kontrolní orgány si vyžádají nové umístění do klecí. Při novém umístění do klecí jsou přemístěny všechny kusy tuňáka obecného z přijímající chovné klece do jiné chovné klece, která je prázdná.

PŘÍLOHA XI

Normy a postupy pro používání stereoskopických kamerových systémů v souvislosti s umístěním do klecí

A.   Používání stereoskopických kamerových systémů

Používání stereoskopických kamerových systémů v souvislosti s umístěním do klecí požadované článkem 51 se provádí v souladu s následujícími ustanoveními:

1.

Intenzita odběru vzorků živých ryb není nižší než 20 % z množství ryb umístěných do klecí. Je-li to technicky možné, probíhá odběr vzorků postupně, a to tak, že je změřen každý pátý exemplář. Takový vzorek tvoří ryby měřené na vzdálenost od 2 do 8 metrů od kamery.

2.

Stanovené rozměry průchodu spojujícího zdrojovou klec s klecí cílovou činí maximálně 10 metrů na šířku a maximálně 10 metrů na výšku.

3.

V případě, že měření délky ryb vykazuje multimodální rozdělení (dvě nebo více kohort různých velikostí), je možné na stejné umístění do klece použít více než jeden převodní algoritmus. Na převod vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve (délky vidlice) na celkovou váhu se použije (použijí) nejaktuálnější algoritmus (algoritmy) stanovený (stanovené) výborem SCRS, a to podle velikostní kategorie ryb měřených při umísťování do klece.

4.

Před každým umístěním do klece se provede ověření stereoskopického měření délky ryb s použitím měřicí tyče na vzdálenost od 2 do 8 metrů.

5.

Při sdělování výsledků stereoskopického programu se u údajů uvede mezní odchylka vyplývající z podstaty technické specifikace stereoskopického kamerového systému, která nepřekročí rozpětí +/–5 %.

6.

Zpráva o výsledcích stereoskopického programu obsahuje podrobnosti o všech výše uvedených technických specifikacích, včetně intenzity odběru vzorků, způsobu metodiky odběru vzorků, vzdálenosti od kamery, rozměrů průchodu a algoritmů (vztah mezi délkou a hmotností). Výbor SCRS tyto specifikace přezkoumá a v případě potřeby poskytne doporučení k jejich úpravě.

7.

V případech, kdy záběry stereoskopické kamery nemají dostatečnou kvalitu pro odhad hmotnosti kusů tuňáka obecného přemísťovaných do klecí, orgány členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov, lapadlo nebo hospodářství nařídí nové umístění do klecí.

B.   Obchodní úprava a využití výsledků programů

1.

V případě společných rybolovných operací a úlovků z lapadel určených pro chovné zařízení jedné smluvní strany úmluvy nebo členského státu se rozhodnutí týkající se rozdílů mezi hlášením o úlovcích a výsledky programu využívajícího stereoskopický systém přijmou na úrovni společné rybolovné operace nebo celkových úlovků lapadel. Nedohodnou-li se orgány všech smluvních stran úmluvy nebo členských států, pod jejichž vlajkou plují plavidla provádějící odlov účastnící se společné rybolovné operace, jinak, v případě společných rybolovných operací více smluvních stran úmluvy nebo členských států se rozhodnutí týkající se rozdílů mezi hlášením o úlovcích a výsledky programu využívajícího stereoskopický systém přijmou na úrovni operací umísťování do klecí.

2.

Členský stát odpovědný za hospodářství poskytne do 15 dnů od data umístění do klece členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidlo provádějící odlov nebo příslušné lapadlo a Komisi zprávu obsahující tyto dokumenty:

a)

technickou zprávu o stereoskopickém systému obsahující:

obecné informace: druh, místo, klec, datum, algoritmus,

statistické informace týkající se velikosti: průměrnou hmotnost a délku, minimální hmotnost a délku, maximální hmotnost a délku, počet ryb, ze kterých byly odebrány vzorky, rozložení hmotnosti, rozložení velikosti;

b)

podrobné výsledky programu s uvedením velikosti a hmotnosti všech ryb, které byly odebrány jako vzorky;

c)

zprávu o umístění do klecí obsahující:

obecné informace o umístění do klecí: číslo umístění do klece, název hospodářství, číslo klece, číslo dokumentace úlovků tuňáka obecného, číslo prohlášení ICCAT o přemístění, název a vlajku plavidla provádějícího odlov nebo lapadla, název a vlajku vlečného plavidla, datum záběrů stereoskopického systému a název souboru se záznamem,

algoritmus používaný pro převod délky na hmotnost,

srovnání mezi množstvím vykázaným v dokumentaci úlovků tuňáka obecného a množstvím zjištěným stereoskopickým systémem z hlediska počtu ryb i průměrné a celkové hmotnosti (vzorec pro výpočet rozdílu je: (stereoskopický systém – dokumentace úlovků tuňáka obecného) / stereoskopický systém * 100),

mezní systémovou odchylku,

v případě zpráv o umístění do klecí týkajících se společných rybolovných operací nebo lapadel obsahuje poslední zpráva o umístění do klecí také shrnutí všech informací z předchozích zpráv o umístění do klecí.

3.

Jakmile orgány členského státu plavidla provádějícího odlov nebo lapadla obdrží zprávu o umístění do klecí, přijmou veškerá nezbytná opatření podle těchto situací:

a)

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného spadá do rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

nebude nařízeno vypuštění ryb,

dokumentace úlovků tuňáka obecného se upraví jak z hlediska počtu (použije se počet ryb vyplývající z použití kontrolních kamer nebo alternativních technik), tak z hlediska průměrné hmotnosti, přičemž celková hmotnost se nemění;

b)

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného je nižší než nejnižší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

nařídí se vypuštění ryb, přičemž se použije nejnižší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem,

vypuštění se provede v souladu s postupem stanoveným v čl. 41 odst. 2 a příloze XII,

po vypuštění se dokumentace úlovků tuňáka obecného upraví jak z hlediska počtu (použije se počet ryb vyplývající z použití kontrolních kamer, z něhož se odečte počet vypuštěných ryb), tak z hlediska průměrné hmotnosti, přičemž celková hmotnost se nemění;

c)

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného překračuje nejvyšší hodnotu v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

nebude nařízeno vypuštění ryb,

v dokumentaci úlovků tuňáka obecného se odpovídajícím způsobem upraví celková hmotnost (použije se nejvyšší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem), počet ryb (použijí se výsledky z kontrolních kamer) a průměrná hmotnost.

4.

V případě všech příslušných změn v dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídají hodnoty (počet i hmotnost) v oddíle 2 hodnotám v oddíle 6 a hodnoty v oddílech 3, 4 a 6 nesmí být vyšší než hodnoty v oddíle 2.

5.

V případě vyrovnávání rozdílů zjištěných v jednotlivých zprávách o umístění do klecí v případě všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo lapadla, ať již se vyžaduje vypuštění nebo ne, se všechny dokumentace úlovků tuňáka obecného upraví na základě nejnižší hodnoty v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem. Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se množství vypuštěného tuňáka obecného se rovněž upraví tak, aby odpovídaly hmotnosti/počtu vypuštěných ryb. Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se tuňáka obecného, který nebyl vypuštěn, ale u něhož se výsledky zjištěné stereoskopickými systémy nebo alternativními technikami liší od množství, jež byla vykázána jako ulovená nebo přemístěná, se rovněž upraví tak, aby odpovídaly těmto rozdílům.

Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se úlovků, z nichž došlo k vypuštění ryb, se rovněž upraví tak, aby odpovídaly hmotnosti/počtu vypuštěných ryb.

PŘÍLOHA XII

Protokol o vypuštění ryb

1.

Vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře je nahráváno na videokameru a sledováno regionálním pozorovatelem ICCAT, který vypracuje zprávu a společně s videozáznamy ji předloží sekretariátu ICCAT.

2.

Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o vyslání regionálního pozorovatele ICCAT.

3.

Vypuštění tuňáka obecného z přepravních klecí nebo lapadel do moře sleduje vnitrostátní pozorovatel členského státu odpovědného za vlečné plavidlo či lapadlo, který vypracuje zprávu a předloží ji kontrolním orgánům odpovědného členského státu.

4.

Před vypuštěním ryb mohou kontrolní orgány členského státu nařídit kontrolní přemístění za použití standardních nebo stereoskopických kamer, aby se odhadl počet a hmotnost ryb, které musí být vypuštěny.

5.

Orgány členských států mohou provést jakákoli další opatření, která považují za nezbytná, aby se zajistilo, že vypuštění proběhne v nejpříhodnější dobu a na nejvhodnějším místě s cílem zvýšit pravděpodobnost, že se ryby vrátí do své populace. Provozovatel odpovídá za přežití ryb až do okamžiku jejich vypuštění. Toto vypuštění ryb se uskuteční do tří týdnů po ukončení umístění do klecí.

6.

Po dokončení výlovu se ryby, které zůstanou v hospodářství a na které se nevztahuje doklad o úlovku tuňáka obecného, vypustí v souladu s postupy uvedenými v čl. 41 odst. 2 a v této příloze.

PŘÍLOHA XIII

Zacházení s uhynulými rybami

Během rybolovných operací plavidel lovících košelkovými nevody se množství ryb, které byly v nevodu nalezeny uhynulé, zaznamenají do lodního deníku rybářského plavidla a odpovídajícím způsobem se odečtou od kvót členského státu.

Zaznamenávání uhynulých ryb během prvního přemístění a nakládání s nimi:

1.

Provozovateli vlečného plavidla se dokumentace úlovků tuňáka obecného poskytne s vyplněným oddílem 2 (Celkový úlovek), oddílem 3 (Obchod s živými rybami) a oddílem 4 (Přemístění – včetně „uhynulých“ ryb).

Celková množství nahlášená v oddílech 3 a 4 se rovnají množstvím nahlášeným v oddíle 2. K dokumentaci úlovků tuňáka obecného se v souladu s ustanoveními tohoto nařízení připojí originál prohlášení ICCAT o přemístění. Množství ryb (přemístěných živých) nahlášená v prohlášení ICCAT o přemístění se rovnají množstvím nahlášeným v oddíle 3 v související dokumentaci úlovků tuňáka obecného.

2.

Vyplní se část dokumentace úlovků tuňáka obecného s oddílem 8 (Obchodní údaje) a předá se provozovateli pomocného plavidla, které přepravuje uhynulé kusy tuňáka obecného na břeh (resp. se uchová na palubě plavidla provádějícího odlov, pokud přistálo přímo u břehu). K uhynulým rybám a části dokumentace úlovků tuňáka obecného se připojí kopie prohlášení ICCAT o přemístění.

3.

Množství uhynulých ryb se zaznamená v dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidla provádějícího odlov, které je ulovilo, nebo v případě společných rybolovných operací v dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidel provádějících odlov nebo plavidla plujícího pod vlajkou jiného státu, jež se účastní společných rybolovných operací.

PŘÍLOHA XIV

Prohlášení ICCAT o umístění do klecí (1)

Název plavidla

Vlajka

Registrační číslo Identifikovatelné číslo klece

Datum úlovku

Místo úlovku (Zem. délka/šířka)

Číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného

Datum elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného

Datum umístění do klecí

Množství umístěné do klecí (v tunách)

Počet ryb umístěných do klecí na výkrm

Velikostní složení

Hospodářské zařízení pro výkrm (*1)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


(1)  Jedná se o prohlášení o umístění do klecí podle doporučení ICCAT 06-07.

(*1)  Zařízení oprávněné k výkrmu tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy.

PŘÍLOHA XV

Minimální pravidla pro zřízení systému sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT (1)

1.

Bez ohledu na přísnější požadavky, které mohou být uplatňovány ve zvláštním rybolovu ICCAT, zavede každý členský stát vlajky systém sledování plavidel (dále jen „VMS“) pro svá rybářská plavidla o celkové délce nad 15 metrů oprávněná k rybolovu ve vodách mimo jurisdikci členského státu vlajky a:

a)

požaduje, aby jeho rybářská plavidla byla vybavena autonomním a zjevně neporušeným systémem, který nepřetržitě, automaticky a nezávisle na jakémkoli zásahu plavidla předává zprávy určené středisku pro sledování rybolovu (dále jen „SSL“) členského státu vlajky za účelem sledování polohy, kurzu a rychlosti rybářského plavidla členským státem vlajky daného plavidla.

b)

Zajistí, aby zařízení pro satelitní sledování instalované na palubě rybářského plavidla shromažďovalo a soustavně předávalo SSL členského státu vlajky tyto údaje:

identifikaci plavidla;

zeměpisnou polohu plavidla (zeměpisnou délku a šířku) s chybou nižší než 500 metrů s intervalem spolehlivosti 99 % a

datum a čas.

c)

Zajistí, aby SSL členského státu vlajky bylo automaticky informováno o přerušení komunikace mezi SSL a zařízením pro satelitní sledování.

d)

Ve spolupráci s pobřežním státem zajistí, aby hlášení o poloze předávané jeho plavidly při provozu ve vodách spadajících do jurisdikce uvedeného pobřežního státu byla rovněž automaticky a v reálném čase předávána SSL daného pobřežního státu, který tuto činnost povolil. Při provádění tohoto ustanovení je třeba věnovat náležitou pozornost minimalizaci provozních nákladů, technických problémů a administrativní zátěže spojených s předáním těchto zpráv.

e)

Pro usnadnění předávání a přijímání hlášení polohy podle písm. d) si SSL členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy a SSL pobřežního státu vymění své kontaktní informace a vzájemně se neprodleně informují o veškerých změnách těchto informací. SSL pobřežního státu uvědomí členský stát vlajky nebo SSL smluvní strany úmluvy o každém přerušení přijímání soustavných hlášení polohy. Předávání hlášení polohy mezi SSL členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy a SSL pobřežního státu se provádí elektronicky zabezpečeným komunikačním systémem.

2.

Každý členský stát přijme vhodná opatření k zajištění přenosu a příjmu zpráv VMS podle odstavce 1 a využívá tyto informace k soustavnému sledování polohy svých plavidel.

3.

Každý členský stát zajistí, aby velitelé rybářských plavidel, která plují pod jeho vlajkou, zajistili, aby zařízení pro satelitní sledování byla trvale a soustavně provozuschopná a aby informace uvedené v odst. 1 písm. b) byly shromažďovány a předávány nejméně jednou za hodinu v případě plavidel lovících košelkovými nevody a nejméně jednou za dvě hodiny v případě všech ostatních plavidel. Členské státy nadto požadují, aby jejich provozovatelé plavidel zajistili, aby:

a)

zařízení pro satelitní sledování nebylo nikterak zmanipulováno;

b)

údaje VMS nebyly nijak pozměněny;

c)

nebyly nijak rušeny antény napojené na zařízení pro satelitní sledování;

d)

zařízení pro satelitní sledování bylo napevno instalováno do rybářského plavidla a napájení nebylo nijak úmyslně přerušeno a

e)

zařízení pro satelitní sledování nebylo odstraněno z plavidla, leda za účelem opravy nebo výměny.

4.

V případě technického selhání nebo nefunkčnosti zařízení pro satelitní sledování napevno instalovaného na palubě rybářského plavidla musí být zařízení do jednoho měsíce od události opraveno nebo vyměněno, ledaže bylo plavidlo vyjmuto ze seznamu schválených dálkově ovládaných jednotek, jinak nebo v případě plavidel, u nichž nebylo vyžadováno, aby byly zařazeny na seznam plavidel schválených ICCAT, ztrácí povolení k rybolovu v oblastech mimo jurisdikci smluvní strany úmluvy platnost. Plavidlo není oprávněno zahájit rybářský výjezd s vadným zařízením pro satelitní sledování. Pokud zařízení přestane fungovat nebo má během rybářského výjezdu technickou poruchu, musí dojít k opravě nebo výměně, jakmile plavidlo vpluje do přístavu; rybářskému plavidlu není povoleno zahájit rybářský výjezd, aniž by bylo dané zařízení pro satelitní sledování opraveno nebo vyměněno.

5.

Každý členský stát nebo smluvní strana úmluvy zajistí, aby rybářské plavidlo s vadným zařízením pro satelitní sledování předalo SSL nejméně jednou denně zprávy s informacemi uvedenými v odst. 1 písm. b) jinými komunikačními prostředky (rádio, webové zprávy, elektronická pošta, telefax nebo dálnopis).

6.

Členské státy nebo smluvní strana úmluvy mohou plavidlu povolit, aby vypnulo své zařízení pro satelitní sledování pouze tehdy, pokud plavidlo nebude lovit po delší dobu (např. při opravách v suchém doku) a předem to oznámí příslušným orgánům členského státu vlajky nebo smluvní straně úmluvy. Než plavidlo vypluje z přístavu, musí být zařízení pro satelitní sledování znovu aktivováno a musí shromáždit odpovídající údaje a odeslat nejméně jednu zprávu.

(1)  Jedná se o doporučení ICCAT o minimálních pravidlech pro systémy sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT 18–10.

PŘÍLOHA XVI

Srovnávací tabulka mezi nařízením (EU) 2016/1627 a tímto nařízením

Nařízení (EU) 2016/1627

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 1

Článek 3

Článek 5

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Článek 11

Článek 7

Článek 12

Článek 8

Článek 13

Článek 9

Článek 14

Článek 10

Článek 16

Článek 11

Článek 17 + příloha I

Článek 12

Článek 17 + příloha I

Článek 13

Článek 18

Článek 14

Článek 19

Článek 15

Článek 20

Článek 16

Článek 21

Článek 17

Článek 25

Článek 18

Článek 22

Článek 19

Článek 23

Článek 20

Článek 26

Článek 21

Článek 4

Článek 22

Článek 27

Článek 23

Článek 28

Článek 24

Článek 30

Článek 25

Článek 31

Článek 26

Článek 32

Článek 27

Článek 36

Článek 28

Článek 37

Článek 29

Článek 29

Článek 30

Článek 33

Článek 31

Článek 34

Článek 32

Článek 35

Článek 33

Článek 40

Článek 34

Článek 41

Článek 35

Článek 43

Článek 36

Článek 44

Článek 37

Článek 51

Článek 38

Článek 42

Článek 39

Článek 45

Článek 40

Článek 46

Článek 41

Článek 46

Článek 42

Článek 47

Článek 43

Článek 48

Článek 44

Článek 49

Článek 45

Článek 50

Článek 46

Článek 51

Článek 47

Článek 55

Článek 48

Článek 56

Článek 49

Článek 57

Článek 50

Článek 38

Článek 51

Článek 39

Článek 52

Článek 58

Článek 53

Článek 15

Článek 54

Článek 59

Článek 55

Článek 60

Článek 56

Článek 62

Článek 57

Článek 63

Článek 58

Článek 64

Článek 59

Článek 68

Článek 60

Článek 70

Článek 61

Článek 71

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha V

Příloha IV

Příloha VI

Příloha V

Příloha III

Příloha VI

Příloha IV

Příloha VII

Příloha VIII

Příloha VIII

Příloha IX

Příloha IX

Příloha X

Příloha X

Příloha XI

Příloha XI

Příloha XII

Příloha XII

Příloha XIII


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/217


P9_TA(2021)0144

Potírání šíření teroristického obsahu online ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potírání šíření teroristického obsahu online (14308/1/2020 – C9-0113/2021 – 2018/0331(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/39)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (14308/1/2020 – C9-0113/2021),

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0640),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (2),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0133/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Přijaté texty ze dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0421.

(2)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 67.


Čtvrtek 29. dubna 2021

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/218


P9_TA(2021)0145

Digitální zelený certifikát – občané Unie

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0130 – C9-0104/2021 – 2021/0068(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 25, pokud není určeno jinak]

(2021/C 506/40)

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU (*1)

k návrhu Komise

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/…

o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (certifikát EU COVID-19)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Podrobná pravidla pro výkon tohoto práva jsou stanovena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (2).

(1a)

Usnadnění svobody pohybu je jedním z klíčových předpokladů zahájení hospodářského oživení.

(2)

Dne 30. ledna 2020 vyhlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu z důvodu globální nákazy koronavirem 2 způsobujícím těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV2), který způsobuje onemocnění koronavirem 2019 (COVID-19). Dne 11. března 2020 dospěla WHO k závěru, že COVID-19 lze označit za pandemii.

(3)

S cílem omezit šíření viru přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, například omezení vstupu nebo požadavky, aby přeshraniční cestující podstoupili karanténu, domácí izolaci nebo test na infekci SARS-CoV-2. Tato omezení mají negativní dopad na občany a podniky, zejména na přeshraniční pracovníky a osoby dojíždějící za prací nebo sezónní pracovníky.

(4)

Dne 13. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (3). V uvedeném doporučení stanoví koordinovaný přístup, který se skládá z těchto klíčových bodů: uplatňování společných kritérií a prahových hodnot při rozhodování o tom, zda omezení volného pohybu zavést, mapování rizika přenosu onemocnění COVID-19 na základě dohodnutého barevného kódu a koordinovaný přístup, pokud jde o (případná) opatření, která se mohou odpovídajícím způsobem uplatnit na osoby pohybující se mezi oblastmi, v závislosti na úrovni rizika přenosu v uvedených oblastech. V doporučení se rovněž zdůrazňuje, že na osoby podnikající nezbytně nutnou cestu, jak jsou vymezeny v jeho bodě 19, a přeshraniční cestující, jejichž život je těmito omezeními obzvláště dotčen, zejména ty, kteří vykonávají kritické funkce nebo jsou zásadně důležití pro kritickou infrastrukturu, by se cestovní omezení související s onemocněním COVID-19 ▌ vztahovat neměla.

(5)

S využitím kritérií a prahových hodnot stanovených v doporučení (EU) 2020/1475 zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) na podporu rozhodování členských států jednou týdně mapu členských států rozdělenou podle regionů (4).

(6)

Jak je zdůrazněno v doporučení (EU) 2020/1475, veškerá omezení volného pohybu osob v Unii zaváděná za účelem omezení šíření onemocnění COVID-19 by měla být založena na specifických a omezených důvodech veřejného zájmu, konkrétně na ochraně veřejného zdraví. Tato omezení musí být uplatňována v souladu s obecnými zásadami práva Unie, zejména se zásadou proporcionality a zákazu diskriminace. Jakákoli přijatá opatření by tudíž měla být přísně omezena co do rozsahu a doby trvání v souladu s úsilím o návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru bez hraničních kontrol a neměla by překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k ochraně veřejného zdraví. Dále by měla být v souladu s opatřeními, která Unie přijala k zajištění plynulého volného pohybu zboží a základních služeb na celém jednotném trhu, včetně zdravotnického vybavení a  lékařského a zdravotnického personálu, prostřednictvím tzv. zelených pruhů uvedených ve sdělení Komise o zavedení zelených pruhů podle Pokynů týkajících se opatření správy hranic v zájmu ochrany zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb (5).

(7)

U osob, které jsou očkovány, mají negativní test NAAT ne starší [72 hodin] nebo negativní rychlý test na antigen ne starší [24 hodin], a osob, které v posledních [šesti měsících] byly pozitivně testovány na specifické protilátky proti S proteinu, existuje podle současných lékařských poznatků mnohem nižší riziko, že nakazí virem SARS-CoV-2 jiné osoby. Volný pohyb osob, které podle spolehlivých vědeckých poznatků nepředstavují významné riziko pro veřejné zdraví, například proto, že jsou vůči viru SARS-CoV-2 imunní a nemohou jej přenášet, by neměl být omezován, neboť tato omezení by nebyla nezbytná pro dosažení sledovaného cíle.

(7a)

Aby bylo zajištěno harmonizované používání certifikátů, měla by být v tomto nařízení stanovena doba jejich platnosti. V této fázi však stále není jasné, zda vakcíny zabraňují přenosu onemocnění COVID-19. Obdobně neexistují dostatečné důkazy o tom, jak dlouho trvá účinná ochrana proti onemocnění COVID-19 po uzdravení z předchozí infekce. Proto by mělo být možné upravit dobu platnosti na základě vědeckotechnického pokroku.

(8)

Mnoho členských států již zahájilo nebo plánuje zahájit iniciativy na vydávání certifikátů o očkování. Aby je však občané mohli v přeshraničním kontextu při výkonu svých práv na volný pohyb účinně využívat, musí být tyto certifikáty o očkování plně interoperabilní, kompatibilní, zabezpečené a ověřitelné. Je nezbytné, aby se členské státy společně dohodly na obsahu, formátu, technických normách a úrovni ochrany těchto certifikátů a zásadách jejich používání.

(9)

Jednostranná opatření v této oblasti mohou značně narušit výkon práva na volný pohyb a bránit řádnému fungování vnitřního trhu, včetně odvětví cestovního ruchu , neboť vnitrostátní orgány a služby přepravy cestujících, jako je letecká, vlaková, autokarová či trajektová doprava, jsou konfrontovány s nejrůznějšími formáty dokumentů, které se týkají nejen stavu očkování dané osoby, ale i testů a případného uzdravení z onemocnění COVID-19. [pozm. návrh 8]

(9a)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 3. března 2021 o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch vyzval k tomu, aby byla v rámci celé EU uplatňována harmonizovaná strategie k cestovnímu ruchu, v jejímž rámci by byla zavedena společná kritéria pro bezpečné cestování, včetně protokolu EU o ochraně zdraví pro účely testování a požadavků ohledně karantény, a dále požadoval, aby jakmile budou k dispozici dostatečné důkazy o tom, že očkované osoby virus nepřenášejí, byl zaveden společný certifikát o očkování nebo došlo k vzájemnému uznávání očkovacích postupů.

(10)

Aniž jsou dotčena společná opatření týkající se překračování vnitřních hranic osobami, stanovená v schengenském acquis, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399  (6) , a za účelem usnadnění výkonu práva ▌pohybovat se a pobývat na území členských států, měl by být vytvořen společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19, takzvaný „ certifikát EU COVID-19 , který by měl být závazný a přímo použitelný ve všech členských státech . Všechny dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se tyto certifikáty EU COVID-19 ověřují, by k jejich ověřování měly používat standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.

(10a)

Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly uznávat všechny typy certifikátů vydaných v souladu s tímto nařízením. Interoperabilní certifikáty by měly mít stejnou hodnotu po celou dobu své platnosti.

(11)

Cílem tohoto nařízení je usnadnit uplatňování zásad proporcionality a nediskriminace, pokud jde o možná omezení volného pohybu a dalších základních práv v důsledku pandemie COVID-19, a zároveň usilovat o vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví a nemělo by být chápáno tak, že usnadňuje nebo podporuje přijímání omezení volného pohybu nebo jiných základních práv, která byla zavedena v reakci na pandemii. ▌Nadále by měly platit výjimky z omezení volného pohybu zavedených v reakci na pandemii COVID-19, uvedené v doporučení (EU) 2020/1475. Případná potřeba ověření certifikátů zavedených tímto nařízením by neměla být důvodem pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat krajním opatřením, jež podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2016/399.

(12)

Základem společného přístupu k vydávání, ověřování a uznávání těchto interoperabilních certifikátů o očkování je důvěra. Falešné certifikáty COVID-19 mohou představovat významné riziko pro veřejné zdraví. Příslušné orgány v jednom členském státě potřebují jistotu, že informace obsažené v certifikátu vydaném v jiném členském státě jsou důvěryhodné, nebyly padělány, týkají se osoby, která je předložila, a že kdokoli, kdo tyto informace ověřuje, má přístup pouze k minimálnímu objemu nezbytných informací.

(13)

Riziko, které falešné certifikáty COVID-19 představují, je reálné. Europol vydal dne 1. února 2021 včasnou výstrahu o nezákonném prodeji zfalšovaných certifikátů o negativním testu na COVID-19 (7). Vzhledem k dostupným a snadno přístupným technologickým prostředkům, jako jsou tiskárny s vysokým rozlišením či různé grafické editory, dokážou podvodníci vyrobit vysoce kvalitní padělané či zfalšované certifikáty. Byly hlášeny případy nezákonného prodeje podvodných certifikátů o testu, do nichž se zapojilo vícero organizovaných padělatelských skupin nebo jednotliví zištní podvodníci, kteří prodávali falešné certifikáty fyzicky i po internetu.

(14)

Aby byla zajištěna interoperabilita a rovný přístup , a to i pro zranitelné osoby, jako jsou osoby se zdravotním postižením, a pro osoby s omezeným přístupem k digitálním technologiím, měly by členské státy vydávat certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19, který bude mít v závislosti na volbě držitele digitální nebo tištěný formát. Potenciální držitel by si tak mohl vyžádat a obdržet certifikát v tištěné podobě nebo jej uložit a zobrazit na mobilním zařízení. Součástí certifikátů by měl být interoperabilní, digitálně čitelný čárový kód obsahující pouze příslušné údaje o certifikátu. Členské státy by měly zaručit pravost, platnost a integritu certifikátů elektronickou pečetí ▌. Informace na certifikátu by měly být rovněž uvedeny ve formátu čitelném pro člověka, buď vytištěné, nebo zobrazené jako prostý text. Rozvržení certifikátů by mělo být snadno srozumitelné, jednoduché a uživatelsky přívětivé. Informace by měly být poskytnuty takovým způsobem a v takové grafické úpravě, která je přístupná pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost informací, včetně digitálních, jak se stanoví ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882  (8). Aby nevznikaly překážky volného pohybu, měly by být certifikáty vydávány bezplatně a  lidé by měli mít právo na jejich vydání. Členské státy by měly automaticky vydávat certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19 a certifikáty o uzdravení vydávat pouze na požádání, přičemž by měly zajistit jejich snadné a rychlé získání a v případě potřeby poskytnout nezbytnou podporu, která všem osobám zajistí rovný přístup. Veškeré další výdaje na technickou, digitální a dopravní infrastrukturu potřebné k zavedení certifikátu o očkování by měly být způsobilé pro financování z fondů a programů Unie. [pozm. návrh 17]

(14a)

Očkovací látky by měly být považovány za globální veřejné statky dostupné široké veřejnosti, a proto by členské státy měly zajistit spravedlivý a bezplatný přístup pro všechny občany. Členské státy by měly rovněž zajistit univerzální, dostupný, včasný a bezplatný přístup k možnostem testování na COVID-19, včetně poskytování tohoto testování ve všech dopravních uzlech. Vydání těchto certifikátů podle čl. 3 odst. 1 by nemělo vést k odlišnému zacházení s osobami podle stavu jejich očkování nebo vlastnictví specifického certifikátu uvedeného v článku 5, 6 a 7 ani k jejich diskriminaci.

(15)

Bezpečnost, pravost, integrita a platnost certifikátů tvořících certifikát EU COVID-19 a jejich soulad s právními předpisy Unie o ochraně údajů jsou klíčové pro jejich uznávání ve všech členských státech. Je proto nezbytné vytvořit rámec pro důvěryhodnost, který stanoví pravidla a infrastrukturu pro spolehlivé a zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů. Tuto infrastrukturu je třeba – pokud možno za použití technologií Unie – vyvinout tak aby, fungovala na všech elektronických zařízeních, přičemž je třeba zajistit, aby byla chráněna před hrozbami v oblasti kybernetické bezpečnosti. Rámec pro důvěryhodnost by měl zajistit, aby ověření certifikátu mohlo probíhat off-line, a aniž by byl o této skutečnosti informován výstavce, a měl by proto zajistit, aby o předložení certifikátu držitelem nebyl informován žádný výstavce certifikátu ani žádná jiná třetí strana. Základem rámce pro důvěryhodnost by měl být nástin interoperability zdravotních certifikátů (9), který dne 12. března 2021 přijala síť pro elektronické zdravotnictví zřízená článkem 14 směrnice 2011/24/EU (10). Rámec pro důvěryhodnost by proto měl být založen na infrastruktuře veřejných klíčů s řetězcem důvěry od zdravotnických orgánů členských států až po jednotlivé subjekty vydávající certifikáty. Rámec pro důvěryhodnost by měl umožňovat odhalování podvodů, zejména padělání. Pro každé očkování, test nebo uzdravení se vydává samostatný nezávislý certifikát, přičemž se na něm neuvádějí žádné předchozí certifikáty držitele.

(16)

Podle tohoto nařízení by veškeré certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19 měly být vydávány oprávněným osobám uvedeným v článku 3 směrnice 2004/38/ES, tj. občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, včetně občanů zámořských zemí a území uvedených v čl. 355 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) , bez ohledu na jejich státní příslušnost, a to tím členským státem, jenž očkování nebo test provedl nebo kde se uzdravená osoba nachází. Je-li to důležité nebo vhodné, měly by být certifikáty vydávány jiné osobě za očkované, testované nebo uzdravené osoby, například zákonnému opatrovníkovi za nesvéprávné osoby nebo rodičům za jejich děti. Certifikáty by neměly vyžadovat legalizaci ani žádné jiné podobné formality.

(16a)

Omezení spojená s přeshraničním cestováním způsobují komplikace zejména osobám, které denně nebo často překračují hranice na cestě do práce nebo do školy, za blízkými příbuznými, lékařskou péčí nebo kvůli péči o své blízké. Certifikát EU COVID-19 by měl usnadnit volný pohyb obyvatel pohraničních oblastí, sezónních přeshraničních pracovníků, dočasných přeshraničních pracovníků a pracovníků v dopravě.

(16b)

S ohledem na bod odůvodnění 14a tohoto nařízení a odstavce 6 a 19 doporučení (EU) 2020/1475 by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost specifikům přeshraničních regionů, nejvzdálenějších regionů, enkláv a zeměpisně izolovaných oblastí a tomu, že je třeba spolupracovat na místní a regionální úrovni, a dále osobám, které jsou považovány za příhraniční pracovníky, přeshraniční pracovníky a obyvatele pohraničních oblastí a jež mají pobyt v jiném členském státě, do něhož se zpravidla denně nebo alespoň jednou týdně vracejí. [pozm. návrh 18]

(17)

Certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19 by rovněž mohly být vydávány státním příslušníkům nebo rezidentům Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu/Svatého stolce ▌.

(18)

▌Dohody o volném pohybu osob uzavřené mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a některými třetími zeměmi na straně druhé stanoví možnost omezit volný pohyb z důvodů veřejného zdraví. Pokud tyto dohody neobsahují mechanismus začlenění aktů Evropské unie, certifikáty vydané osobám, na něž se tyto dohody vztahují, by měly být uznávány za podmínek stanovených tímto nařízením. Podmíněno by to mělo být tím, že Komise přijme prováděcí akt stanovící, že třetí země vydává certifikáty v souladu s tímto nařízením a poskytla formální ujištění, že bude uznávat certifikáty vydané členskými státy.

(19)

Nařízení (EU) 2021/XXXX se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, pobývají nebo se oprávněně zdržují na území státu, na nějž se uvedené nařízení vztahuje, a jsou oprávněni cestovat do jiných států v souladu s právem Unie.

(20)

Rámec vytvořený pro účely tohoto nařízení by měl dbát na zajištění soudržnosti s celosvětovými iniciativami nebo podobnými iniciativami se třetími zeměmi, s nimiž Evropská unie navázala úzké partnerství , ▌jichž se účastní WHO Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Součástí toho by měla pokud možno být interoperabilita mezi technologickými systémy zřízenými na celosvětové úrovni a systémy zřízenými pro účely tohoto nařízení s cílem usnadnit volný pohyb v Unii, mimo jiné prostřednictvím zapojení do infrastruktury veřejných klíčů nebo dvoustranné výměny veřejných klíčů. Aby se usnadnilo uplatňování práv občanů Unie, kteří byli očkováni nebo otestováni třetími zeměmi nebo zámořskými zeměmi a územími uvedenými v čl. 355 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nebo v příloze II této smlouvy nebo Faerskými ostrovy , na volný pohyb, mělo by toto nařízení stanovit uznávání certifikátů vydaných třetími zeměmi nebo zámořskými zeměmi a územími nebo Faerskými ostrovy občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, jestliže Komise shledá, že tyto certifikáty jsou vydány podle norem rovnocenných normám stanoveným podle tohoto nařízení.

(21)

Aby se usnadnil volný pohyb a mohla být koordinovaným způsobem na základě nejnovějších dostupných vědeckých důkazů a pokynů vydaných Výborem pro zdravotní bezpečnost, střediskem ECDC a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) zrušena omezení volného pohybu, která v současné době platí během pandemie COVID-19, měl by být zaveden interoperabilní certifikát o očkování. Tento certifikát o očkování by měl sloužit jako potvrzení, že jeho držiteli byla v členském státě podána očkovací látka proti COVID-19 , a měl by umožnit zrušení cestovních omezení . Certifikát by měl obsahovat pouze informace nezbytné k jasné identifikaci držitele a očkovací látky proti COVID-19, číslo, datum a místo očkování. Členské státy by měly vydat certifikáty o očkování osobám, jimž byly podány očkovací látky, kterým byla udělena registrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (11) ▌.

(22)

Osoby očkované před datem použitelnosti tohoto nařízení, a to i v rámci klinického hodnocení, by rovněž měly být oprávněny získat certifikát o očkování proti COVID-19, který je v souladu s tímto nařízením. Zároveň by členské státy měly mít nadále možnost vydávat potvrzení o očkování v jiných formátech pro jiné účely, zejména pro účely lékařské.

(23)

V souladu se zásadou nediskriminace by členské státy měly vydávat tyto certifikáty o očkování rovněž občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří byli očkováni očkovací látkou proti COVID-19, která získala registraci podle nařízení (ES) č. 726/2004, v třetí zemi a předložili o tom spolehlivý doklad. Členské státy by měly mít možnost vydávat certifikáty o očkování rovněž občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří byli očkováni očkovací látkou, která byly zařazena na seznam WHO k nouzovému použití, a předložili o tom spolehlivý doklad.

(24)

Dne 27. ledna 2021 přijala síť pro elektronické zdravotnictví pokyny k potvrzení o očkování pro lékařské účely, které aktualizovala dne 12. března 2021 (12). Uvedené pokyny, zejména upřednostňované normy pro kódy, by měly tvořit základ technických specifikací přijatých pro účely tohoto nařízení.

(25)

Některé členské státy osvobozují již nyní očkované osoby od určitých omezení volného pohybu v rámci Unie. ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením. Uznání by mělo probíhat za týchž podmínek, což znamená například, že pokud členský stát považuje za dostačující jednorázovou podanou dávku očkovací látky, měl by ji považovat za dostačující i v případě držitelů certifikátu o očkování, v němž je zaznamenána jednorázová dávka téže očkovací látky. Z důvodů veřejného zdraví by se tato povinnost měla týkat pouze osob, kterým byly podány očkovací látky proti COVID-19 s registrací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ▌ nebo očkovací látky, které byly zařazeny na seznam WHO k nouzovému použití.

(26)

Je nezbytné zabránit jakémukoli druhu (přímé i nepřímé) diskriminace osob, které nejsou očkovány, například z lékařských důvodů, protože nejsou součástí cílové skupiny, které se očkovací látka v současné době podává , nebo protože dosud neměly příležitost se očkovat nebo se rozhodly nenechat očkovat nebo protože očkovací látka dosud není pro určité věkové skupiny, například děti, dostupná . Výkon práv na volný pohyb by proto neměl být podmíněn držením certifikátu o očkování nebo držením certifikátu o očkování konkrétním očkovacím léčivým přípravkem ▌a držením certifikátu nelze podmínit volný pohyb uvnitř Unie a využívání přeshraničních služeb přepravy cestujících, jako je letecká, vlaková, autokarová nebo trajektová doprava či jakékoli jiné druhy dopravy .

(26a)

Očkovací látky proti onemocnění COVID-19 musí být vyráběny ve velkém objemu, jejich cena musí být dostupná, musí být přidělovány v globálním měřítku, aby byly k dispozici tam, kde jsou zapotřebí, a musí být v široké míře dodávány do místních komunit. [pozm. návrh 21/rev]

(26b)

Zvládnutí pandemie COVID-19 je nezbytným předpokladem pro sociální a hospodářské oživení a pro účinnost úsilí o oživení. Vývoj očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 má v tomto ohledu zásadní význam. Velké znepokojení vyvolávají závažné případy nedodržování harmonogramu výroby a dodávek. [pozm. návrh 22/rev]

(27)

Mnoho členských států požaduje, aby osoby cestující na jejich území podstoupily před příjezdem nebo po něm test na infekci SARS-CoV-2. Na počátku pandemie COVID-19 členské státy k diagnostice COVID-19 obvykle používaly test pomocí polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR), což je test založený na amplifikaci nukleové kyseliny (NAAT), který WHO i ECDC považují za „zlatý standard“, tedy za nejspolehlivější metodiku testování případů a kontaktů (13). Jak pandemie postupuje, na evropském trhu je ve stále větší míře dostupná nová generace rychlejších a levnějších testů: tzv. rychlých testů na antigen, jež detekují přítomnost virových proteinů (antigenů) ke zjištění probíhající infekce. Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise doporučení Komise (EU) 2020/1743 o použití rychlých testů na antigen při diagnostikování infekce SARS-CoV-2 (14).

(28)

Dne 22. ledna 2021 přijala Rada doporučení Rady 2021/C 24/01 o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a o vzájemném uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU (15), které stanoví vytvoření společného seznamu rychlých testů na antigen COVID-19. Na základě toho se Výbor pro zdravotní bezpečnost shodl dne 18. února 2021 na společném seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19, na výběru rychlých testů na antigen, jejichž výsledky budou členské státy vzájemně uznávat, a na společném standardizovaném souboru údajů, které mají být zahrnuty do certifikátů o výsledcích testů na COVID-19 (16).

(29)

Navzdory tomuto společnému úsilí se lidé , kteří vykonávají své právo na volný pohyb, stále potýkají s problémy, když se snaží uplatnit výsledky testů získané v jednom členském státě v jiném členském státě. Tyto problémy často plynou z jazyka, v němž je potvrzení o výsledku testu vydáno, ▌z nedostatečné důvěry v pravost předkládaného dokumentu a z nákladů na testování .

(30)

Aby se zlepšilo uznávání výsledků testů provedených v jiném členském státě v okamžiku, kdy jsou tyto výsledky předkládány pro účely výkonu práva na volný pohyb, měl by být zaveden interoperabilní certifikát o testu obsahující informace nezbytně nutné k jasné identifikaci držitele a druh, datum a výsledek testu na infekci SARS-CoV-2. Aby byla zajištěna spolehlivost výsledku testu, měly by být pro certifikát o testu vydaný na základě tohoto nařízení používány pouze výsledky testů NAAT a rychlých testů na antigen uvedených na seznamu vypracovaném na základě doporučení Rady 2021/C 24/01. Základem technických specifikací přijatých pro účely tohoto nařízení by měl být společný standardizovaný soubor údajů, které mají být uváděny na certifikátech o výsledcích testů na COVID-19, schválený Výborem pro zdravotní bezpečnost na základě doporučení Rady 2021/C 24/01, zejména upřednostňované normy pro kódy.

(31)

Certifikáty o testu vydané členskými státy v souladu s tímto nařízením by měly být uznávány členskými státy, které vyžadují potvrzení o testu na infekci SARS-CoV-2 , aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedených k omezení šíření onemocnění COVID-19.

(31a)

Protilátky proti viru SARS-CoV-2 se vytvoří buď po přirozeně prodělané infekci – ať už s klinickými příznaky, nebo nikoli – a po očkování. Ačkoli zatím nemáme konečné údaje o přetrvávání těchto protilátek po očkování, existují četné důkazy o tom, že přirozeně vzniklé protilátky prokazatelně přetrvávají několik měsíců po infekci. Testování na protilátky proto umožňuje identifikovat osoby, které se již dříve s nákazou setkaly, a ta u nich asi vyvolala imunitní reakci, a proto mají velmi nízkou pravděpodobnost, že se znovu nakazí nebo že nakazí jiné osoby.

(32)

Osoby, které se uzdravily z onemocnění COVID-19, mohou mít podle současných poznatků pozitivní test na SARS-CoV-2 ještě určitou dobu po nástupu příznaků (17). Jestliže chtějí vykonávat své právo na volný pohyb, přičemž musí podstoupit test, může jim být fakticky znemožněno cestování, přestože již nejsou infekční. Za účelem usnadnění volného pohybu a  zajištění , aby mohla být koordinovaným způsobem na základě nejnovějších dostupných vědeckých důkazů zrušena omezení volného pohybu, která v současné době platí během pandemie COVID-19, by měl být zaveden interoperabilní certifikát o uzdravení, který bude obsahovat informace nezbytné k jasné identifikaci dotčené osoby a datum absolvovaného pozitivního testu na infekci SARS-CoV-2. ▌Podle ECDC z nejnovějších poznatků vyplývá, že ačkoli je životaschopný virus SARS-CoV-2 vylučován deset až dvacet dní od nástupu příznaků, přesvědčivým epidemiologickým studiím se nepodařilo prokázat další přenos nemoci po desátém dni. Zásada předběžné opatrnosti by však měla být uplatňována i nadále. Komise by měla být zmocněna k úpravě doby platnosti, a to pokud jde o její počátek i konec, na základě pokynů Výboru pro zdravotní bezpečnost nebo ECDC, které pečlivě studuje poznatky ohledně doby trvání získané imunity po uzdravení. Kromě toho by jednotlivci měli mít možnost podrobit se vysoce specifickému testu na hrotový protein viru v případě, že nemají příznaky.

(33)

Již nyní některé členské státy osvobozují uzdravené osoby od určitých omezení volného pohybu v Unii. ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o uzdravení, aby mohla být zrušena omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem zabránit šíření SARS-CoV-2, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o uzdravení vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením. Síť pro elektronické zdravotnictví ve spolupráci s Výborem pro zdravotní bezpečnost rovněž pracuje na pokynech týkajících se certifikátů o uzdravení a příslušných souborů údajů.

(34)

Aby bylo možné rychle dosáhnout společného postoje, měla by mít Komise možnost požádat Výbor pro zdravotní bezpečnost zřízený článkem 17 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (18) o vydání pokynů ohledně dostupných vědeckých důkazů o účincích zdravotních příhod zaznamenaných v certifikátech zavedených v souladu s tímto nařízením, včetně účinnosti očkovací látky proti COVID-19 a souvisejícího trvání imunity, toho, zda očkovací látky zamezují asymptomatické infekci a přenosu viru, stavu osob, které se z viru zotavily, a dopadu nových variant SARS-CoV-2 na osoby očkované či již nakažené . Tyto informace by rovněž mohly být základem pro doporučení Rady, která umožní koordinovaný přístup ke zrušení omezení volného pohybu držitelů certifikátů.

(35)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování certifikátů zavedených v rámci pro důvěryhodnost podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19).

(36)

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v řádně odůvodněných případech týkajících se technických specifikací nezbytných k zavedení interoperabilních certifikátů vyžadují závažné naléhavé důvody nebo jakmile budou k dispozici nové vědecké důkazy.

(37)

Zpracovávání osobních údajů při provádění tohoto nařízení se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (20). Toto nařízení stanoví pro zpracování osobních údajů jako právní základ čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679, nezbytné pro vydávání a ověřování interoperabilních certifikátů stanovených v tomto nařízení. Neupravuje ale zpracování osobních údajů týkajících se dokumentace o očkování, testování nebo uzdravení pro jiné účely, například pro účely farmakovigilance nebo vedení osobních zdravotních záznamů. Právní základ pro zpracování údajů pro jiné účely má být stanoven vnitrostátními právními předpisy, které musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů.

(38)

V souladu se zásadou minimalizace osobních údajů by certifikáty měly obsahovat pouze osobní údaje nezbytně nutné k usnadnění výkonu práva na volný pohyb v Unii během pandemie COVID-19. V tomto nařízení by měly být stanoveny specifické kategorie osobních údajů a datová pole, které mají být v certifikátech obsaženy.

(39)

Pro účely tohoto nařízení platí, že osobní údaje se nemusí předávat nebo vyměňovat přes hranice ▌. V souladu s přístupem založeným na infrastruktuře veřejných klíčů musí být přes hranice převáděny nebo zpřístupňovány pouze veřejné klíče vydavatelů, což bude zajištěno prostřednictvím brány interoperability zřízené a spravované Komisí. Přítomnost certifikátu v kombinaci s veřejným klíčem vydavatele by měla zejména umožnit ověření pravosti a integrity certifikátu a odhalení podvodu . V souladu se zásadou standardní ochrany údajů by měly být použity ověřovací techniky, které nevyžadují předávání osobních údajů.

(40)

Toto nařízení zakazuje uchovávání osobních údajů získaných z certifikátu členským státem určení či provozovateli služeb přeshraniční přepravy cestujících ▌. Toto nařízení nevytváří právní základ pro zřízení jakéhokoli úložiště údajů nebo databáze na úrovni členského státu nebo Unie nebo prostřednictvím digitální infrastruktury rámce pro důvěryhodnost.

 

(41a)

Pro zajištění předvídatelnosti cestování a právní jistoty je nezbytné informovat veřejnost jasně, v plné míře a včas o vydávání, používání a přijímání jednotlivých typů certifikátů, z nichž se certifikát EU COVID-19 skládá. Komise by měla podpořit úsilí členských států v tomto ohledu, například zpřístupněním informací poskytnutých členskými státy na internetové platformě „Re-open EU“.

(42)

V souladu s doporučením (EU) 2020/1475 by měla být veškerá omezení volného pohybu osob v Unii zavedená za účelem omezení šíření viru SARS-CoV-2 zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí. To platí i pro povinnosti předkládat jiné dokumenty než dokumenty požadované podle práva Unie, zejména podle směrnice 2004/38/ES, jako jsou certifikáty upravené tímto nařízením. ▌

(43)

Toto nařízení by se mělo být použitelné po dobu 12 měsíců od svého vstupu v platnost. Čtyři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost a nejpozději 3 měsíce před koncem jeho použitelnosti by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o jeho uplatňování, včetně jeho dopadu na volný pohyb, základní práva, ochranu osobních údajů, posouzení nejnovějších očkovacích a testovacích technologií a používání certifikátu EU COVID-19 členskými státy na základě vnitrostátních právních předpisů pro účely, jež nejsou stanoveny v tomto nařízení.

(44)

Aby byla zohledněna epidemiologická situace a pokrok při zvládání pandemie COVID-19 a zajištěna interoperabilita s mezinárodními normami, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o uplatňování některých článků tohoto nařízení ▌. Je nanejvýš důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, i s odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (21). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(45)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž usnadnění volného pohybu v Unii během pandemie COVID-19 zavedením interoperabilních certifikátů o stavu očkování, testování a uzdravení držitele, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, ale spíše jich lze z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na ochranu osobních údajů, práva na rovnost před zákonem a zákazu diskriminace, práva na volný pohyb a práva na účinnou právní ochranu. Členské státy by měly při provádění tohoto nařízení Listinu základních práv dodržovat.

(46a)

Pokud se členské státy rozhodnou požadovat vnitrostátní digitální certifikáty pro jiné účely než pro volný pohyb na vnitrostátní úrovni, měly by být tyto certifikáty interoperabilní s certifikátem EU COVID-19 a měly by dodržovat jeho záruky definované v tomto nařízení, tj. zejména zajistit, že nedojde k diskriminaci mezi různými státními příslušnostmi a mezi různými certifikáty, zajistit vysoké standardy ochrany údajů a zabránit roztříštěnosti.

(46b)

Členské státy by neměly zavádět omezení přístupu k veřejným službám pro osoby, které nejsou držiteli certifikátu, na něž se vztahuje toto nařízení.

(46c)

Seznam všech subjektů, u nichž se předpokládá, že budou jednat jako správci, zpracovatelé a příjemci údajů v daném členském státě, se zveřejní do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, aby se občanům Unie, kteří využívají certifikát EU COVID-19, umožnilo seznámit se s totožností subjektu, na nějž se mohou obrátit za účelem výkonu svých práv na ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679, zejména práva obdržet transparentní informace o tom, jakým způsobem lze práva subjektu údajů vykonávat v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

(47)

Evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů byl konzultován podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 (22),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 za účelem usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb během pandemie COVID-19 (dále jen „ certifikát EU COVID-19 “).

Stanoví právní základ pro zpracování osobních údajů nezbytných k vydávání těchto certifikátů a ke zpracování informací nezbytných k potvrzení a ověření pravosti těchto certifikátů a jejich platnosti v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 .

Nemůže být vykládáno tak, že stanoví přímé či nepřímé právo na očkování nebo že osobám ukládá povinnost nechat se očkovat. [pozm. návrh 9]

Toto nařízení nezavádí ani nestanoví žádné další formality ani požadavky pro výkon práva na volný pohyb nebo práva vstupu na území členských států podle směrnice 2004/38/ES a nařízení (EU) 2016/399.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„držitelem“ osoba , které byl vydán interoperabilní certifikát obsahující informace o jejím stavu očkování, testování nebo uzdravení v souladu s tímto nařízením;

2)

certifikátem EU COVID-19 “ interoperabilní certifikáty obsahující informace o stavu očkování, testování nebo uzdravení držitele vydané v souvislosti s pandemií COVID-19;

3)

„očkovací látkou proti COVID-19“ imunologický léčivý přípravek určený k aktivní imunizaci proti koronaviru 2 způsobujícímu těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV-2), tedy viru, který způsobuje onemocnění COVID-19;

4)

„testem NAAT“ test založený na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT), jako např. techniky polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR), izotermální amplifikace nukleových kyselin metodou LAMP a amplifikace zprostředkované transkripcí (TMA), který se používá ke zjištění přítomnosti ribonukleové kyseliny SARS-CoV-2 (RNA SARS-CoV-2);

5)

„rychlým testem na antigen“ zkušební metoda založená na detekci virových proteinů (antigenů) pomocí imunotestu na bázi laterálního proudu, jehož výsledek je k dispozici do 30 minut a který provádí zaškolený zdravotník nebo jiný zaškolený pracovník ;

5a)

„sérologickým testem nebo testem na protilátky“ laboratorní test provedený na krevních vzorcích (séru, plazmě nebo plné krvi) s cílem zjistit, zda si osoba vytvořila protilátky proti SARS-CoV-2, což znamená, že držitel byl viru SARS-CoV-2 vystaven a vytvořil si protilátky bez ohledu na to, zda se u něj projevily příznaky onemocnění, či nikoli;

6)

„interoperabilitou“ schopnost ověřovacích systémů v členském státě používat údaje zakódované jiným členským státem;

7)

„čárovým kódem“ metoda ukládání a zobrazování údajů ve vizuálním, strojově čitelném formátu;

8)

„elektronickou pečetí“ „zaručená elektronická pečeť“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014  (23), která je připojena k jiným datům v elektronické podobě a je s nimi logicky spojena s cílem zaručit jejich původ a integritu;

 

10)

„rámcem pro důvěryhodnost“ pravidla, politická opatření, specifikace, protokoly, datové formáty a digitální infrastruktura, které upravují a umožňují spolehlivé a zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů s cílem zaručit jejich důvěryhodnost potvrzením jejich pravosti, platnosti a integrity, ▌použitím elektronických pečetí.

Článek 3

Certifikát EU COVID-19

1.    Aniž by byl dotčen článek 22 nařízení (EU) 2016/399 interoperabilní certifikát EU COVID-19 umožňuje vydávání a přeshraniční ověřování a uznávání těchto certifikátů:

a)

certifikát potvrzující, že jeho držiteli byla podána očkovací látka proti COVID-19 v členském státě, který certifikát vydal (dále jen „certifikát o očkování“);

b)

certifikát, v němž je uveden výsledek držitele a datum provedení testu NAAT nebo rychlého testu na antigen, který je zařazen do společného a aktualizovaného seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19 zavedeného na základě doporučení Rady 2021/C 24/01 (24) (dále jen „certifikát o testu“);

c)

certifikát potvrzující, že se jeho držitel uzdravil z infekce SARS-CoV-2 v návaznosti na pozitivní test NAAT nebo potvrzující imunitní reakci na infekci SARS-CoV-2 na základě sérologického testu nebo testu na protilátky s uvedením data prvního pozitivního testu NAAT nebo data sérologického testu na protilátky proti SARS-CoV-2 (dále jen „certifikát o uzdravení“).

Komise zveřejní seznam rychlých testů na antigen na COVID-19 vytvořený na základě doporučení Rady 2021/C 24/01, včetně případných aktualizací.

2.   Členské státy vydávají certifikáty uvedené v odstavci 1 v digitálním a tištěném formátu ▌. Potenciální držitelé mají nárok získat certifikáty ve formátu dle svého výběru . Certifikáty vydávané členskými státy jsou uživatelský vstřícné a obsahují interoperabilní čárový kód umožňující ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátu. Čárový kód splňuje technické specifikace stanovené v souladu s článkem 8. Informace v certifikátech jsou rovněž uvedeny ve formátu čitelném pro člověka, musí být přístupné pro osoby se zdravotním postižením a musí být alespoň v úředním jazyce nebo jazycích vydávajícího členského státu a v angličtině. [pozm. návrh 15]

3.   Certifikáty uvedené v odstavci 1 se vydávají bezplatně. Držitel je oprávněn požádat o vydání nového certifikátu, pokud osobní údaje obsažené v certifikátu nejsou nebo přestaly být správné či aktuální , a to i pokud jde o stav očkování, testování nebo uzdravení držitele, nebo pokud již držitel nemá certifikát k dispozici.

3a.     V certifikátu je uveden tento text: „Tento certifikát není cestovním dokladem. Vědecké důkazy týkající se očkování, testování a uzdravení, pokud jde o onemocnění COVID-19, se neustále vyvíjejí, a to i s ohledem na nové znepokojující varianty viru. Před cestou se prosím informujte o zdravotních opatřeních a souvisejících omezeních, která platí v destinaci Vaší cesty.“

Členský stát poskytne držiteli jasné, úplné a včasné informace o použití certifikátu o očkování, certifikátu o testu a certifikátu o uzdravení pro účely tohoto nařízení.

3b.     Vlastnictví certifikátu EU COVID-19 nebude předpokladem pro uplatňování práva na volný pohyb.

3c.     Vydání těchto certifikátů podle odstavce 1 nesmí vést k odlišnému zacházení s osobami podle stavu jejich očkování nebo vlastnictví specifického certifikátu uvedeného v článku 5, 6 a 7 ani k jejich diskriminaci. Členské státy zajistí všeobecné přístupné včasné a bezplatné testovací možnosti, které by zaručily právo na volný pohyb v rámci Unie, aniž by docházelo k diskriminaci na základě ekonomických nebo finančních možností.

4.   Vydáním certifikátů uvedených v odstavci 1 není dotčena platnost jiných potvrzení o očkování, testu nebo uzdravení vydaných před vstupem tohoto nařízení v platnost nebo pro jiné účely, zejména pro účely lékařské.

4a.     Dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se ověřují certifikáty uvedené v odstavci 1, používají k jejich ověřování standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.

5.   Pokud Komise přijala prováděcí akt podle druhého pododstavce, certifikáty vydané v souladu s tímto nařízením třetí zemí, s níž Evropská unie a její členské státy uzavřely dohodu o volném pohybu osob, která umožňuje smluvním stranám nediskriminačním způsobem omezit volný pohyb z důvodů veřejného zdraví a jež neobsahuje mechanismus začlenění aktů Evropské unie, se uznávají za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5.

Komise posoudí, zda třetí země vydává certifikáty v souladu s tímto nařízením a poskytla formální ujištění, že bude uznávat certifikáty vydané členskými státy. V takovém případě přijme prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

6.   Komise požádá Výbor pro zdravotní bezpečnost zřízený článkem 17 rozhodnutí č. 1082/2013/EU , ECDC a EMA o vydání pokynů ohledně dostupných vědeckých důkazů o účincích zdravotních událostí zaznamenaných v certifikátech uvedených v odstavci 1.

6a.     Členské státy poskytnou k uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné k prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání podvodných a nezákonných postupů, pokud jde o vydávání certifikátů EU COVID-19 a jeho používání, dostatečné zdroje.

Článek 4

Rámec pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19

1.   Komise a členské státy vytvoří a udržují digitální infrastrukturu rámce pro důvěryhodnost umožňující zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů uvedených v článku 3.

2.   Rámec pro důvěryhodnost zajistí tam, kde je to možné, interoperabilitu s technickými systémy zřízenými na mezinárodní úrovni.

3.   Pokud Komise přijala prováděcí akt podle druhého pododstavce, považují se certifikáty obsahující údaje uvedené v příloze a vydané třetími zeměmi občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům a také státním příslušníkům nebo rezidentům Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu / Svatého stolce podle mezinárodní normy a v technickém systému, které jsou interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zřízeným na základě tohoto nařízení a umožňují ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátu, pro účely usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb v Evropské unii, za rovnocenné certifikátům vydaným členskými státy v souladu s tímto nařízením. Pro účely tohoto pododstavce uznávají členské státy certifikáty o očkování vydané třetími zeměmi za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5.

Komise posoudí, zda certifikáty vydané třetí zemí splňují podmínky stanovené v tomto odstavci. V takovém případě přijme prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Komise navíc vede veřejně přístupný rejstřík těch třetích zemí, které splňují podmínky vydávání certifikátů podle tohoto nařízení.

Článek 5

Certifikát o očkování

1.   Každý členský stát vydá ▌osobě, které byla podána očkovací látka proti onemocnění COVID-19, certifikát o očkování uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a)  automaticky .

2.   Certifikát o očkování obsahuje tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje držitele,

b)

informace o podaném očkovacím léčivém přípravku a informace o počtu dávek a datu jejich podání ,

c)

metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.

Osobní údaje v certifikátu o očkování se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 1 přílohy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 1 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, nebo doplněním ▌datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v  písm. b) a c) tohoto odstavce.

3.   Certifikát o očkování se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2 a je v něm jasně uvedeno, zda bylo očkovací schéma pro konkrétní očkovací látku dokončeno, či nikoliv.

4.   Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.

5.   ▌Členské státy uznávají potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, a  za týchž podmínek rovněž platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením pro očkovací látku proti onemocnění COVID-19, jíž byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004.

Členské státy mohou za týmž účelem uznat rovněž platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením pro očkovací látku proti onemocnění COVID-19, ▌která byla zařazena na seznam WHO k nouzovému použití.

6.   Pokud byl občan Unie nebo rodinný příslušník občana Unie či státní příslušník nebo rezident Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu / Svatého stolce očkován v třetí zemi jedním z typů očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 uvedených v odstavci 5 tohoto článku a příslušným orgánům členského státu byly poskytnuty všechny nezbytné informace, včetně spolehlivého potvrzení o očkování, vydají příslušné orgány dotyčné osobě certifikát o očkování podle čl. 3 odst. 1 písm. a).

Článek 6

Certifikát o testu

1.   Každý členský stát vydá ▌osobě, která byla testována na COVID-19, certifikát o testu uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b)  automaticky .

2.   Certifikát o testu obsahuje tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje držitele,

b)

informace o provedeném testu,

c)

metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.

Osobní údaje v certifikátu o testu se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 2 přílohy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 2 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, nebo doplněním ▌datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v písm. b) a c) tohoto odstavce.

3.   Certifikát o testu se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2.

4.   Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.

5.   ▌Členské státy přijímají potvrzení o  negativním testu na infekci SARS-CoV-2 , aby zrušily omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, a uznávají rovněž platné certifikáty o testu vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením.

Článek 7

Certifikát o uzdravení

1.   Každý členský stát vydá na požádání certifikát o uzdravení podle čl. 3 odst. 1 písm. c), a to nejdříve jedenáctý den poté, co daná osoba obdržela první pozitivní test na infekci SARS-CoV-2 , nebo po předložení následného negativního výsledku testu NAAT . Certifikát o uzdravení je možné vydat také na základě stanovení protilátek pomocí sérologického testu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem úpravy počtu dní, po jejichž uplynutí může být certifikát o uzdravení vydán, na základě pokynů Výboru pro zdravotní bezpečnost v souladu s čl. 3 odst. 6 nebo vědeckých důkazů přezkoumaných střediskem ECDC.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem úpravy druhů sérologických testů na protilátky proti onemocnění SARS-CoV-2, na jejichž základě lze vydat certifikát o uzdravení, a to na základě vědeckých důkazů přezkoumaných střediskem ECDC.

2.   Certifikát o uzdravení obsahuje tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje držitele,

b)

informace o prodělané infekci SARS-CoV-2 , doložené pozitivním výsledkem testu NAAT nebo sérologického testu ,

c)

metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.

Osobní údaje v certifikátu o uzdravení se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 3 přílohy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 3 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, a to i po dobu platnosti certifikátu o uzdravení, nebo doplněním datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v  písm. b) a c) tohoto odstavce .

3.   Certifikát o uzdravení se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2.

4.   Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.

5.   ▌Členské uznávají jako základ pro zrušení omezení volného pohybu zavedených v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19 potvrzení o uzdravení z infekce SARS-CoV-2 a za týchž podmínek i platné certifikáty o uzdravení vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením.

Článek 8

Technické specifikace

K zajištění jednotných podmínek uplatňování rámce pro důvěryhodnost stanoveného tímto nařízením přijme Komise prováděcí akty obsahující technické specifikace a pravidla pro:

a)

zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů uvedených v článku 3,

b)

zajištění bezpečnosti osobních údajů s přihlédnutím k jejich povaze,

c)

vyplňování certifikátů uvedených v článku 3, včetně systému kódování a dalších relevantních prvků,

 

e)

vydání platného, zabezpečeného a interoperabilního čárového kódu,

f)

zajištění interoperability s mezinárodními normami nebo technickými systémy,

g)

rozdělení povinností mezi správce a ve vztahu ke zpracovatelům v  souladu s kapitolou IV nařízení (EU) 2016/679 ,

ga)

zavedení postupů pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti ochrany osobních údajů a přijatých bezpečnostních opatření,

gb)

zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k informacím čitelným pro člověka, obsaženým v digitálním certifikátu a v jeho tištěné podobě, v souladu s harmonizovanými požadavky Unie na zajištění přístupnosti. [pozm. návrh 16]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Pokud se připravovaný prováděcí akt týká zpracování osobních údajů, konzultuje Komise s Evropským inspektorem ochrany údajů, případně s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.

V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech, zejména s cílem zajistit včasné zavedení rámce pro důvěryhodnost, přijme Komise okamžitě použitelné příslušné prováděcí akty postupem podle čl. 13 odst. 3.

Rámec důvěryhodnosti se zakládá na klíčové veřejné infrastruktuře k ověřování integrity certifikátů EU COVID-19 a pravosti elektronických pečetí. Umožní odhalovat podvody, zejména padělané certifikáty, a zajistí, aby se vydavatel těchto certifikátů a elektronických pečetí o jejich verifikaci nedověděl.

Článek 8a

Digitální certifikáty členských států a interoperabilita s rámcem pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19

Pokud některý členský stát schválil nebo schválí vlastní digitální certifikát pouze pro domácí účely, zajistí, aby byl plně interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19. Platí přitom stejné záruky jako v tomto nařízení.

Článek 8b

Další použití rámce certifikátu EU COVID-19

Pokud chce členský stát používat certifikát EU COVID-19 pro jakékoli jiné účely, než je zamýšlený účel usnadnit volný pohyb mezi členskými státy, vytvoří tento členský stát podle vnitrostátního práva právní základ v souladu se zásadami účinnosti, nezbytnosti a proporcionality, včetně zvláštních ustanovení, která jasně stanoví oblast a rozsah zpracování, konkrétní účel, kategorie subjektů, které mohou certifikát ověřit, jakož i příslušné záruky pro předcházení diskriminaci a zneužívání, s přihlédnutím k rizikům pro práva a svobody subjektů údajů. V souvislosti s procesem ověřování se neuchovávají žádné údaje. [pozm. návrh 12]

Článek 9

Ochrana osobních údajů

1.    Na zpracování osobních údajů prováděné při uplatňování tohoto nařízení se vztahuje nařízení (EU) 2016/679. Osobní údaje obsažené v certifikátech vydaných v souladu s tímto nařízením se zpracovávají pouze pro účely ověření informací uvedených v certifikátu ▌, aby se usnadnil výkon práva na volný pohyb v Unii , jak je uvedeno v tomto nařízení, a to do doby, než pozbude platnosti .

2.   Osobní údaje uvedené v certifikátech podle článku 3 zpracovávají příslušné orgány členského státu určení nebo provozovatelé služeb přeshraniční přepravy cestujících, kteří jsou podle vnitrostátních právních předpisů povinni provádět během pandemie onemocnění COVID-19 určitá opatření v oblasti veřejného zdraví, pouze k tomu, aby potvrdili a ověřili stav očkování, testování nebo uzdravení držitele. Za tímto účelem se osobní údaje omezí na to, co je nezbytně nutné. Osoba ověřující osobní údaje zpřístupněné podle tohoto odstavce je neuchovává ani nezpracovává pro žádné jiné účely . V případě každého očkování, testu nebo uzdravení se vydává samostatný nezávislý certifikát, přičemž se v něm neuvádějí žádné předchozí certifikáty držitele.

3.   Osobní údaje zpracovávané za účelem vydání certifikátů podle článku 3, včetně vydání nového certifikátu, neuchovává jejich vydavatel po dobu delší, než je pro jejich účel naprosto nezbytné, a v žádném případě ne déle, než je doba, po niž mohou být použity k výkonu práva na volný pohyb , přičemž osobní údaje se po této době okamžitě neodvolatelně vymažou . Na úrovni členských států ani Unie neexistuje centralizované zpracování či uchovávání osobních údajů uvedených na certifikátu.

4.    Orgány nebo jiné určené subjekty odpovědné za vydávání certifikátů podle článku 3 se považují za správce ve smyslu čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679. Členské státy do … [jeden měsíc po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní subjekty, které mají působit jako správci, zpracovatelé nebo příjemci údajů, a po tomto datu Komisi pravidelně sdělují tyto informace či ji informují o jejich změně. Komise do … [dva měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní shromážděné informace ve formě veřejně přístupného seznamu, který pravidelně aktualizuje.

5.     Správci a zpracovatelé údajů přijmou příslušná technická a organizační opatření, aby zajistili takovou míru bezpečnosti, která odpovídá riziku spojenému s jejich zpracováním.

6.     Pokud správce údajů uvedený v odstavci 4 pověří při uplatňování čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 zpracovatele, nesmí tento zpracovatel zasílat osobní údaje do třetích zemí.

Článek 10

Certifikát EU COVID-19 a cestovní omezení

Členské státy nesmějí zavádět v případě držitelů certifikátů uvedených v článku 3 po zavedení certifikátu EU COVID-19 další cestovní omezení, jako je karanténa, domácí izolace nebo test na infekci SARS-CoV-2 ani žádná diskriminační opatření, ani je neuplatňují.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌se na Komisi přenese na dobu 12 měsíců , která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌ kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pokud se tento akt v přenesené pravomoci týká zpracování osobních údajů, konzultuje Komise s Evropským inspektorem ochrany údajů, případně s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 12

Postup pro naléhavé případy

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 11 odst. 6. V takovém případě Komise tento akt zruší okamžitě poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 14

Podávání zpráv

1.     Do … [čtyři měsíce po dni vstupu nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.     Součástí této zprávy je posouzení dopadu nařízení na volný pohyb, včetně cestování a cestovního ruchu, na základní práva, zejména zákaz diskriminace, a na ochranu osobních údajů a také informace o nejaktuálnějších vakcinačních a testovacích technologiích, které jsou založeny mimo jiné na informacích získaných od Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Zpráva obsahuje také posouzení používání certifikátu EU COVID-19 členskými státy na základě vnitrostátních právních předpisů pro účely, jež nejsou stanoveny v tomto nařízení.

3.     Nejpozději tři měsíce před koncem použitelnosti tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V rámci zprávy je uvedeno posouzení podle odstavce 2. Ke zprávě mohou být s přihlédnutím k rozvoji epidemiologické situace a na základě zásad nezbytnosti, proporcionality a účinnosti připojeny legislativní návrhy, zejména návrhy na prodloužení použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od téhož dne .

2.     Toto nařízení přestane být použitelným dvanáct měsíců od … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Soubory údajů certifikátu

1.

Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o očkování:

a)

jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí;

b)

datum narození,

c)

onemocnění nebo původce onemocnění, jehož se certifikát týká, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,

d)

očkovací látka / profylaxe,

e)

očkovací léčivý přípravek,

f)

držitel rozhodnutí o registraci očkovací látky nebo výrobce očkovací látky,

g)

pořadí v rámci řady očkování/dávek,

h)

datum očkování s uvedením data každé aplikované dávky a  poslední obdržené dávky,

i)

členský stát, kde bylo očkování provedeno,

j)

subjekt, který certifikát vydal,

k)

datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [1 rok] ode dne očkování) ,

2.

Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o testu:

a)

jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí,

b)

datum narození,

c)

onemocnění nebo původce onemocnění, jehož se certifikát týká, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,

d)

druh testu,

e)

druh vzorku (např. nazofaryngeální, orofaryngeální),

f)

název testu (pro test NAAT nepovinné),

g)

výrobce testu (pro test NAAT nepovinné),

h)

datum a čas odběru vzorku pro test,

i)

datum a čas zjištění výsledku testu (pro rychlý antigenní test nepovinné),

j)

výsledek testu,

k)

testovací centrum nebo zařízení,

l)

členský stát, kde byl test proveden,

m)

subjekt, který certifikát vydal,

n)

datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [72 hodiny] od odběru vzorku v případě testu NAAT a [24 hodiny] od odběru vzorku v případě rychlého antigenního testu),

3.

Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o uzdravení:

a)

jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí,

b)

datum narození,

c)

onemocnění, z něhož se držitel uzdravil, nebo původce onemocnění, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,

d)

onemocnění, z něhož se držitel uzdravil, nebo původce onemocnění,

e)

datum prvního pozitivního výsledku testu NAAT ,

f)

datum sérologického testu nebo testu na protilátky,

g)

členský stát, kde byl test proveden,

h)

subjekt, který certifikát vydal,

i)

datum počátku platnosti certifikátu,

j)

datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [90 dnů] od data prvního pozitivního výsledku testu),


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce.

(*1)  Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

(3)  Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3.

(4)  K dispozici na této adrese: https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates/weekly-maps-coordinated-restriction-free-movement

(5)  Úř. věst. C 96 I, 24.3.2020, s. 1.

(6)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(7)  https://www.europol.europa.eu/media-press/newsroom/news/europol-warning-illicit-sale-of-false-negative-covid-19-test-certificates

(8)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(9)  K dispozici na této adrese: https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/ehealth/docs/trust-framework_interoperability_certificates_en.pdf

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

(12)  K dispozici na této adrese: https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/ehealth/docs/vaccination-proof_interoperability-guidelines_en.pdf

(13)  https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/TestingStrategy_Objective-Sept-2020.pdf

(14)  Úř. věst. L 392, 23.11.2020, s. 63.

(15)  Úř. věst. C 24, 22.1.2021, s. 1.

(16)  https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/preparedness_response/docs/covid-19_rat_common-list_en.pdf

(17)  https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/Guidance-for-discharge-and-ending-of-isolation-of-people-with-COVID-19.pdf

(18)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).

(19)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(21)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(23)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(24)  Doporučení Rady o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a o vzájemném uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU (2021/C 24/01) (Úř. věst. C 24, 22.1.2021, s. 1).


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/237


P9_TA(2021)0146

Digitální zelený certifikát – státní příslušníci třetích zemí

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0140 – C9-0100/2021 – 2021/0071(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

(2021/C 506/41)

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU (*1)

k návrhu Komise

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/…

o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (certifikát EU COVID-19)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle schengenského acquis se státní příslušníci třetích zemí s oprávněným bydlištěm v Unii a státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně vstoupili na území některého členského státu, mohou po dobu 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů volně pohybovat na území všech ostatních členských států.

(2)

Dne 30. ledna 2020 vyhlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu z důvodu globální nákazy koronavirem 2 způsobujícím těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV2), který způsobuje onemocnění koronavirem 2019 (COVID-19). Dne 11. března 2020 dospěla WHO k závěru, že onemocnění COVID-19 lze označit za pandemii.

(3)

S cílem omezit šíření viru přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na cesty do členských států i pohyb po jejich území, například omezení vstupu nebo požadavky na to, aby přeshraniční cestující podstoupili karanténu. Tato omezení mají negativní dopad na občany a podniky, zejména na přeshraniční pracovníky a osoby dojíždějící za prací nebo sezónní pracovníky.

(4)

Dne 13. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (2).

(5)

Dne 30. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1632 (3) o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru, v němž doporučila členským státům, které jsou schengenským acquis vázány, aby uplatňovaly zásady, společná kritéria, společné prahové hodnoty a společný rámec opatření stanovené v doporučení Rady (EU) 2020/1475.

(6)

Mnoho členských států již zahájilo nebo plánuje zahájit iniciativy na vydávání certifikátů o očkování. Aby se však účinně uplatnily při přeshraničním pohybu v rámci Unie, musí být tyto certifikáty o očkování plně interoperabilní, kompatibilní , zabezpečené a ověřitelné. Je nezbytné, aby se členské státy společně dohodly na obsahu, formátu, technických normách a úrovni ochrany těchto certifikátů a zásadách jejich používání.

(7)

Již nyní některé členské státy osvobozují očkované osoby od určitých ▌ omezení volného pohybu v rámci Unie . ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s  tímto nařízením ▌. Uznání by mělo probíhat za týchž podmínek, což znamená například, že považuje-li členský stát za dostačující podání jediné dávky očkovací látky, měl by je považovat za dostačující i v případě držitelů certifikátu o očkování, v němž je zaznamenáno podání jedné dávky téže očkovací látky. Z důvodů veřejného zdraví by se tato povinnost měla týkat pouze osob, kterým byly podány očkovací látky proti onemocnění COVID-19 s registrací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ▌ nebo očkovací látky, které byly zařazeny na seznam WHO k nouzovému použití . ▌Nařízení (EU) 2021/xxxx ze dne xx xx 2021 stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. Vztahuje se na občany Unie a státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie.

(8)

V souladu s články 19, 20 a 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody se mohou státní příslušníci třetích zemí, na něž se vztahují tato ustanovení, volně pohybovat na území ostatních členských států.

(9)

Aniž jsou dotčena společná opatření týkající se překračování vnitřních hranic osobami, stanovená v schengenském acquis, zejména v nařízení (EU) 2016/399, a za účelem usnadnit státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají právo pohybovat se na území členských států, uplatňování tohoto jejich práva, by se měl rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 stanovený nařízením (EU) 2021/xxxx vztahovat rovněž na státní příslušníky třetích zemí, na něž se uvedené nařízení dosud nevztahuje, a to za předpokladu, že mají na území některého z členských států oprávněný pobyt nebo bydliště a mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.

(10)

Aby se certifikáty účinně uplatnily při přeshraničních cestách, musí být plně interoperabilní. Všechny dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se tyto certifikáty EU COVID-19 ověřují, by k jejich ověřování měly používat standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.

(11)

Cílem tohoto nařízení je usnadnit uplatňování zásad proporcionality a zákazu diskriminace, pokud jde o možné omezení volného pohybu a dalších základních práv v důsledku pandemie, a zároveň usilovat o vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví, přičemž by nemělo být chápáno tak, že usnadňuje nebo podporuje přijímání omezení volného pohybu nebo jiných základních práv, která byla zavedena v reakci na pandemii. Případnou potřebou ověření certifikátů stanovených nařízením (EU) 2021/xxx navíc nelze nijak odůvodnit dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat krajním opatřením, jež podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex) (4).

(12)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(13)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (5). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Ačkoli toto nařízení není pro Irsko použitelné, v zájmu usnadnění cestování v Unii by Irsko rovněž mohlo státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným bydlištěm nebo oprávněným pobytem na jeho území vydávat certifikáty splňující stejné požadavky, jaké se vztahují na ▌certifikát EU COVID-19 , a členské státy by je mohly uznávat. Stejně tak by Irsko mohlo uznávat certifikáty vydané členskými státy státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na jejich území oprávněné bydliště nebo oprávněný pobyt.

(14)

Pokud jde o Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(15)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6).

(16)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (7).

(17)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (8).

(18)

V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (9) byli konzultováni evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, kteří vydali své stanovisko dne […],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Členské státy použijí pravidla stanovená v nařízení (EU) 2021/XXXX [nařízení o ▌certifikátu EU COVID-19 ] na ty státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území oprávněné bydliště nebo pobyt a mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od téhož dne.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne …,

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce.

(*1)  Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(2)  Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3.

(3)  Doporučení Rady (EU) 2020/1632 ze dne 30. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru (Úř. věst. L 366, 4.11.2020, s. 25).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanovuje kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(6)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(7)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/241


P9_TA(2021)0149

Program Unie pro boj proti podvodům na období 2021–2027 ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (05330/1/2021 – C9-0108/2021 – 2018/0211(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/42)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05330/1/2021 – C9-0108/2021),

s ohledem na stanovisko Komise (COM(2021)0149),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0386),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení vydané Rozpočtovým výborem (A9-0126/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Přijaté texty ze dne 12.2.2019, P8_TA(2019)0068.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/242


P9_TA(2021)0150

Práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) (12262/1/2020 – C9-0011/2021 – 2017/0237(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/43)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (12262/1/2020 – C9-0011/2021),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0548),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A9-0045/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 66.

(2)  Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 296.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/243


P9_TA(2021)0151

Evropský obranný fond ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (06748/1/2020 – C9-0112/2021 – 2018/0254(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/44)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06748/1/2020 – C9-0112/2021),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0476),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0120/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 75.

(2)  Přijaté texty ze dne 18.4.2019, P8_TA(2019)0430.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/244


P9_TA(2021)0152

Program Digitální Evropa ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (06789/1/2020 – C9-0109/2021 – 2018/0227(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/45)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06789/1/2020 – C9-0109/2021)

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0434,

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0119/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 272.

(3)  Přijaté texty ze dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0403.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/245


P9_TA(2021)0153

Zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) na období 2021–2027 ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (06077/1/2020 – C9-0110/2021 – 2018/0209(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

(2021/C 506/46)

Evropský parlament,

s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06077/1/2020 – C9-0110/2021),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2018 (2),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0385),

s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0130/2021),

1.

schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3..

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4..

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 226.

(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 156.

(3)  Texty přijaté dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0405.


15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/246


P9_TA(2021)0154

Správní spolupráce v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru (COM(2021)0028 – C9-0016/2021 – 2021/0015(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2021/C 506/47)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0028),

s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0016/2021),

s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0121/2021),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/247


P9_TA(2021)0158

Odhad příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022 (2020/2264(BUI))

(2021/C 506/48)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 39 tohoto nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise (3), i na související jednostranná prohlášení (4),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (5),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. května 2020 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2021 (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. listopadu 2020 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021 (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2020 týkající se postoje Rady ke druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021 (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu (12),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) – a zejména na jeho část 2.1.4 nazvanou „Stavět a renovovat za účinného využívání energie a zdrojů“,

s ohledem na střednědobou strategii EMAS do roku 2024, kterou přijal řídicí výbor pro environmentální řízení v Bruselu dne 15. prosince 2020,

s ohledem na studii nazvanou: uhlíková stopa Evropského parlamentu – směrem k uhlíkové neutralitě (13),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2014: Jakým způsobem orgány a instituce EU vypočítávají, snižují a kompenzují své emise skleníkových plynů? (14),

s ohledem na požadavky na adicionalitu stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), a zejména na její bod odůvodnění 90 a článek 27,

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU (15),

s ohledem na směrnici o energetické náročnosti budov (16) a směrnici o energetické účinnosti (17),

s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o příkladné úloze jejich budov s ohledem na směrnici o energetické účinnosti (18);

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), a zejména na jeho bod 9 o kolektivním cestování,

s ohledem na zprávu generálního tajemníka, na jejímž základě předsednictvo vypracovalo předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022,

s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 102 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 8. března 2021,

s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 102 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

s ohledem na článek 102 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0145/2021),

A.

vzhledem k tomu, že neustále se zvyšující význam Parlamentu, který je spolunormotvůrcem a jednou složkou rozpočtového orgánu, má pravomoci v oblasti dohledu a podporuje evropskou demokracii, a to i v rámci evropské reakce na pandemii COVID-19, a v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie (19) dlouhodobě poukazuje na to, že je zapotřebí Parlament vybavit vhodným legislativním know-how a finančními zdroji, pro zajištění kvalitní legislativní a kontrolní činnosti a pro sdělování jejích výsledků; vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu a jeho poslanců v očích evropských občanů závisí na schopnosti Parlamentu obezřetně, účinně a odůvodněným způsobem plánovat a uskutečňovat výdaje, aby zohledňovaly panující hospodářskou situaci;

B.

vzhledem k tomu, že Komisi ve své zimní předpovědi odhaduje, že se HDP v roce 2020 snížilo o 6,9 % a na úroveň roku 2019 se vrátí nejdříve v roce 2023; vzhledem k tomu, že odhady přijaté Parlamentem předpokládaly v roce 2020 nárůst o 2,68 % a v roce 2021 nárůst o 2,54 %;

C.

vzhledem k tomu, že rozpočet navrhovaný generálním tajemníkem v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu pro rok 2022 představuje nárůst o 3,31 %, což je výrazně nad mírou inflace;

D.

vzhledem k tomu, že v době platnosti předchozího víceletého finančního rámce byl v Parlamentu celkově snížen počet zaměstnanců o 6 %, a to zejména zaměstnanců správních oddělení, ovšem současně musí Parlament po přijetí Lisabonské smlouvy plnit větší počet legislativních úkolů jako spolunormotvůrce a provádí zvýšený počet činností v souvislosti s Next Generation EU; vzhledem k tomu, že je vysoce znepokojen neúnosnou pracovní zátěží pro mnoho sekretariátů specializovaných výborů a politických skupin;

E.

vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti klimatu, aniž by evropské emise skleníkových plynů byly kompenzovány prostřednictvím mezinárodních kreditů;

F.

vzhledem k tomu, že se očekává, že rozhodnutí o budoucí budově Paul-Henri Spaak bude přijato v roce 2021, což by mohlo ohrozit pověst Parlamentu kvůli významným výdajům v souvislosti s krizí; vzhledem k tomu, že budova Spaak by měla splňovat nejvyšší environmentální a bezpečnostní normy;

G.

vzhledem k tomu, že v roce 1990 byl podle předpisů předsednictva pro doplňkový (dobrovolný) systém důchodového pojištění zřízen dobrovolný důchodový fond (20); vzhledem k tomu, že na své schůzi dne 10. prosince 2018 předsednictvo rozhodlo o změně předpisů platných pro důchodový fond, a to o zvýšení věku odchodu do důchodu z 63 na 65 let a o zavedení odvodu ve výši 5 % na důchodové dávky pro budoucí důchodce s cílem zlepšit udržitelnost tohoto systému; vzhledem k tomu, že podle odhadů tyto změny pravidel snížily pojistně-matematický schodek o 13,3 milionu EUR;

Obecný rámec

1.

připomíná, že největší díl rozpočtu Parlamentu je pevně stanoven právními a smluvními povinnostmi; konstatuje, že 55 % rozpočtu podléhá indexaci platů v souladu se služebním řádem a statutem poslanců Evropského parlamentu; připomíná, že indexace platů, kterou Komise v současnosti předpokládá pro červenec 2021, má činit 2,9 %, a pro červenec 2022 pak 2,5 %, což povede k nárůstu výdajů o 31,9 milionu EUR v roce 2022;

2.

podporuje dohodu, které na dohodovacích schůzkách dne 14. dubna 2021 dosáhlo předsednictvo a Rozpočtový výbor, ohledně zvýšení rozpočtu oproti rozpočtu na rok 2021 o 2,4 %, což odpovídá celkové výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2022 v částce 2 112 904 198 EUR, snížení výdajů v předběžném návrhu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 8. března 2021 o 18,85 milionů EUR a souvisejícího snížení navrhovaných prostředků v následujících rozpočtových položkách:

1004 01 — Příspěvek na obvyklé cestovní výdaje, zasedání, schůze výborů nebo jejich delegací, politických skupin a různé schůze, 1405 01 — Výdaje na tlumočení, externí tlumočení; 2007 01 — Výstavba budov a zařízení prostor, 2022 — Údržba, obsluha a úklid budov, 2024 — Spotřeba energií, 2120 01: Nábytek: nákup, nájem, obnova, údržba a oprava nábytku, 2140: Technické vybavení a zařízení, 3000 — Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy, 3040 — Různé výdaje na interní schůze, 3042 — Schůze, kongresy, konference a delegace, 3210 09: Výdaje za služby parlamentního výzkumu, včetně knihovny, historického archivu, vědeckého posuzování technologických možností (STOA) a Evropského vědeckého mediálního střediska: výdaje na Evropské vědecké mediální středisko, 3243 01: Návštěvnická centra Evropského parlamentu: Parlamentarium a centrum Europa Experience, 3244 01: Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí: náklady na přijetí návštěv a příspěvky pro skupinové návštěvy, 4220 02: Výdaje na parlamentní asistenci: platy a odměny akreditovaných asistentů – statut poslanců, 4220 04: Výdaje na parlamentní asistenci: výdaje na pracovní a služební cesty mezi třemi pracovními místy a externí školení akreditovaných asistentů – statut poslanců;

3.

vyzývá důrazně k navýšení počtu pracovních míst v politických skupinách o 76 a v sekretariátech výborů o 66, aby bylo možné reagovat přiměřeně na větší pracovní zátěž a uplatňovat politiky Unie; zároveň vyzývá předsednictvo, aby využívalo ke zvýšení účinnosti v rámci správy možnou součinnost a analyzovalo, jak by mohla digitalizace a nové způsoby práce zefektivnit činnost jednotlivých ředitelství a umožnit přesouvání pracovních míst k sekretariátům výborů; vyzývá proto k tomu, aby s ohledem na rostoucí pracovní zátěž poslanců a jejich zaměstnanců došlo k odpovídajícímu navýšení příspěvků na parlamentní asistenci;

4.

zdůrazňuje, že rozpočet Parlamentu na rok 2022 musí být realistický a přesný, aby se zamezilo jeho nadhodnocení; bere na vědomí stávající praxi tzv. sběrného převodu na konci roku, jehož smyslem je přispívat na stavební projekty; poukazuje na to, že tento „sběrný převod“ se provádí systematicky v týchž kapitolách a hlavách a často i v týchž rozpočtových položkách; domnívá se, že takovýto postup by mohl být považován za plánované nadhodnocování rozpočtu; požaduje, aby se před příštím sběrným převodem začalo uvažovat o financování klíčových investic na transparentním základě;

Ekologizace Parlamentu

5.

zdůrazňuje, že Parlament musí být průkopníkem při přijímání digitálnějších, pružnějších a energeticky účinnějších pracovních metod i postupů týkajících se zasedání, musí se poučit ze zkušeností získaných při pandemii COVID-19 a využívat již vynaložené technologické investice; v této souvislosti vyzývá ke komplexnímu a ambicióznímu přezkumu toho, jakým způsobem poslanci, zaměstnanci a úředníci provádějí svou parlamentní činnost; domnívá se, že tento přezkum by se měl zaměřit především na účinné a řádné fungování orgánu a měl by rovněž posoudit vliv distanční či hybridní formy schůzí na jejich kvalitu a zároveň se vyhýbat přehnaně plošným opatřením zaměřeným na zvládání výjimečných okolností;

6.

vítá cíle systému environmentálního řízení Parlamentu (EMAS) pro rok 2024; připomíná, že střednědobá strategie EMAS na rok 2024 obsahuje ustanovení o přezkumu s cílem posílit ambice v environmentální oblasti na základě pozorovaných výsledků; vyzývá Parlament, aby znovu posoudil cíle EMAS s ohledem na pandemii COVID-19 v roce 2022 a zvýšil cíle, jež byly v roce 2019 schváleny pro klíčové ukazatele výkonnosti; opět vyzývá k tomu, aby změnil svůj stávající cíl v oblasti snižování CO2 tak, aby do roku 2030 dosáhl uhlíkové neutrality s uplatněním interní ceny uhlíku;

7.

je si vědom toho, že téměř dvě třetiny uhlíkové stopy Parlamentu vyplývají z přepravy osob; vyzývá k výraznému omezení cest na schůze, jež mohou být účinně vedeny na dálku nebo hybridně a k upřednostňování nízkouhlíkových alternativ pro všechny zbylé cesty, pokud to nebude mít vliv na kvalitu legislativní a politické činnosti;

8.

vyzývá k rozšíření dobrovolné práce na dálku na větší počet dní a pracovních funkcí; vyzývá k tomu, aby se upřednostňovaly hybridní nebo plně distanční schůze, pokud nezahrnují politické rozhodování, jako jsou slyšení a výměny názorů nebo vnitřní a přípravné schůze, a zároveň uznává, že fyzická přítomnost je účinnější pro politická jednání i pro poskytování tlumočení a tlumočení na dálku kdykoli je to nutné; vyzývá generálního tajemníka, aby po opatřeních pro zachování kontinuity činnosti během pandemie COVID-19 stanovil nový flexibilní rámec pro poskytování tlumočení na dálku pro období po skončení pandemie; konstatuje, že nadměrná doba strávená používáním digitálních nástrojů může mít negativní dopad na život některých lidí; vyzývá k přezkumu pravidel pro služební cesty do konce roku 2022 s cílem zajistit jejich schvalování na základě skutečných potřeb, zvláštní odůvodnění pro povolování všech služebních cest, zavedení požadavků na dopravní prostředky s nízkými emisemi uhlíku, aniž by to poslancům bránilo v plnění jejich mandátu, a vyloučení nejškodlivějších způsobů dopravy s výjimkou extrémních případů, kdy by využití alternativních způsobů dopravy na dlouhé cesty nebo do obtížně přístupných oblastí mohlo narušit rovnováhu mezi environmentálním cílem a efektivitou parlamentní práce; očekává, že schvalování všech oficiálních návštěv delegací bude podmíněno tím, že přípravné schůze před cestou i hodnotící schůze po návratu budou plně distanční, a že od roku 2022 budou delegace schvalovány pouze pro osoby, které mají nárok účastnit se takových delegací; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že mimořádné schůze výborů ve Štrasburku budou striktně omezeny na výjimečné případy a budou řádně odůvodněny předtím, než je bude možné jednotlivě schválit;

9.

vyzývá poslance, aby využívali alternativní způsoby dopravy s nízkými emisemi uhlíku; znovu vyzývá k revizi prováděcích opatření ke statutu poslanců v tom smyslu, aby bylo možné poslancům při cestách po Unii proplácet letenky ve třídě „flexible economy“, s výjimkou letů z nejvzdálenějších regionů a zpět a letů s nejméně jedním mezipřistáním nebo letů trvajících déle než čtyři hodiny; bere na vědomí, že v případě mnoha poslanců vyžadují přesuny z jejich volebních obvodů do pracovních míst Parlamentu dlouhé cesty, které lze uskutečnit pouze letadlem;

10.

vyzývá ke zlepšování infrastruktury pro jízdní kola, jízdní kola pro přepravu nákladu, elektrická jízdní kola a elektrické koloběžky v komplexu budov Parlamentu, zejména poskytnutím možnosti jednoduchého a bezpečného parkování a instalací stojanů s nářadím pro jízdní kola; vyzývá Parlament, aby ve snaze stát se průkopníkem udržitelné městské mobility převzal aktivní úlohu při uplatňování plánu GoodMove a úzce spolupracoval s příslušnými místními orgány, zejména s orgány bruselského regionu; vyzývá k tomu, aby byl v Parlamentu rozšířen systém služebních jízdních kol; vyzývá k přijetí konkrétních opatření na podporu aktivní mobility mezi zaměstnanci Parlamentu, včetně nabídky zvláštních školení zaměřených na bezpečné dojíždění do práce, údržbu a opravy; vyzývá k přípravě pilotního systému jízdních kol pro přepravu nákladu pro některé logistické procesy v rámci Parlamentu a mezi budovami unijních orgánů a institucí;

11.

vybízí zaměstnance Parlamentu, aby používali veřejnou dopravu, a vyzývá k tomu, aby byl do roku 2022 vytvořen systém pro dotování průkazů na veřejnou dopravu pro zaměstnance, který by zároveň vyloučil nárok na druhou parkovací vinětu; očekává, že služební vozidla budou využívána k přepravě poslanců, zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů s příkazem ke služební cestě mezi Bruselem a Štrasburkem; požaduje přiměřené zvýšení počtu parkovacích míst vyhrazených pouze pro elektrická vozidla a přehled celkového počtu parkovacích míst v souladu s platnou legislativou ve všech třech pracovních místech;

12.

očekává, že všechny skupiny návštěvníků budou parlamentními službami informovány o dopadu jejich dopravy na životní prostředí a že bude v roce 2022 zaveden systém sestupně proporcionálního proplácení cestovních výdajů na základě environmentálního dopadu; žádá předsednictvo, aby zahájilo proces revize pravidel týkajících se skupin návštěvníků v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), a zejména na jeho bod 9 o hromadné dopravě, a aby přizpůsobilo cestovní výdaje pro skupiny návštěvníků měnícím se tržním cenám a umožnilo změny s cílem vyhnout se tržním fluktuacím cestovních výdajů, které vedou k nepřímé zeměpisné diskriminaci návštěvníků;

13.

vyzývá správu, aby sledovala pokračující růst nákladů na energii předpokládaný pro rok 2022 a přezkoumala možnosti v oblasti úspor nákladů a efektivnosti spotřeby; vyzývá k tomu, aby nadále nebyla modernizována zařízení na vytápění využívající fosilní paliva a aby byl v roce 2022 přijat plán na postupné ukončení používání fosilních paliv obsahující konkrétní milníky s cílem zabránit uvíznutí aktiv a vypracována analýza účinnosti a účelnosti používání systémů tepelných čerpadel a dalších příslušných technologií v souladu s cíli EMAS; vyzývá Parlament, aby ve své skladbě zdrojů energie a zejména ve výrobě zvyšoval podíl energie z obnovitelných zdrojů, a očekává, že do roku 2023 budou v Bruselu instalovány špičkové střešní fotovoltaické panely pro jejich maximální potenciál; současně vyzývá k tomu, aby zadávání veřejných zakázek na základě záruky původu bylo postupně nahrazováno místními zdroji obnovitelné energie;

14.

očekává, že útvary Parlamentu budou i nadále snižovat spotřebu papíru tím, že u všech schůzí přejdou na bezpapírové, kolektivní a on-line prostředí a že rozšíří používání elektronického podpisu; připomíná svůj požadavek, aby v souladu s cílem systému EMAS dosáhnout co nejdříve bezpapírového fungování Parlamentu byla provedena analýza alternativ k používání přepravních boxů;

15.

očekává, že zásada „energetická účinnost v první řadě“ a zásada oběhového hospodářství budou uplatňovány na všechny investice, včetně investic v digitální oblasti, a manažerská rozhodnutí; požaduje plné provádění strategie Parlamentu pro nakládání s odpady v souladu se zásadami hierarchie způsobů nakládání s odpady, zejména pokud jde o udržitelný a oběhový přístup k nakládání se stavebním odpadem; vyzývá, aby byla plně uplatňována opatření zaměřená na to, aby se v Parlamentu zcela přestaly používat plasty na jedno použití;

16.

připomíná, že převážná většina poslanců Parlamentu vyjádřila podporu tomu, aby existovalo jediné sídlo s cílem zajistit efektivní vynakládání prostředků daňových poplatníků Unie a převzít institucionální odpovědnost za snížení uhlíkové stopy tohoto orgánu; připomíná, že je třeba nalézt řešení v zájmu optimalizace parlamentní institucionální práce, finančních nákladů a uhlíkové stopy; je přesvědčen, že získané zkušenosti a investice do práce a schůzí na dálku mohou sloužit jako základ pro uzpůsobení potřeb v oblasti služebních cest zaměstnanců; připomíná, že podle Smlouvy o Evropské unii má mít Evropský parlament sídlo ve Štrasburku; konstatuje, že trvalé změny by vyžadovaly změnu Smlouvy, k níž je zapotřebí jednomyslné schválení;

17.

připomíná, že podmínky zadávacích řízení by se neměly zaměřovat pouze na nejlepší cenu, ale měly by také zahrnovat environmentální, sociální a genderová kritéria s podrobnými ukazateli; vítá rozšíření mandátu kontaktního místa pro zelené veřejné zakázky tak, aby zahrnoval sociální a genderové prvky, a vyzývá k zavedení povinnosti obracet se na toto kontaktní místo v případě, kdy veřejná zakázka přesahuje hodnotu 15 000 EUR; očekává, že předsednictvo přijme do roku 2022 systém podávání zpráv o udržitelnosti, jako je globální iniciativa pro podávání zpráv, a zprávy o udržitelnosti rozšíří o aspekty rovnosti žen a mužů;

Transparentnost a odpovědnost

18.

vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při mnoha příležitostech, aby byl reformován příspěvek na všeobecné výdaje, čímž aktivně brání tomu, aby byly výdaje z peněz daňových poplatníků Unie transparentnější a odpovědnější; žádá předsednictvo, aby okamžitě zavedlo změny pravidel vztahujících se na příspěvek na všeobecné výdaje;

19.

vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá uskutečnit vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech, pokud jde o klíčové reformní kroky Parlamentu, které byly původně zmíněny v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU1, mezi něž patřilo zavedení povinných školení pro všechny zaměstnance a poslance zaměřených na boj proti obtěžování; žádá předsednictvo, aby okamžitě a v plném rozsahu provedlo rozhodnutí plenárního zasedání;

20.

vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech, aby byla akreditovaným asistentům, kteří oznámí porušení práva Unie, na základě směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů (21) zaručena vysoká úroveň ochrany, jež bude srovnatelná s ochranou poskytovanou akreditovaným asistentům, kteří se stali obětí obtěžování; vyzývá předsednictvo, aby stanovilo jasné a právně jednoznačné normy pro případy, v nichž lze oznamovatelům, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, poskytnout ochranu, a aby tyto normy zveřejnilo;

21.

vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech a přijmout opatření k zajištění plné harmonizace výše příspěvků na služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu u úředníků, jiných zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů; vyzývá předsednictvo, aby se touto otázkou bez dalších průtahů zabývalo a přijalo nezbytná opatření k nápravě této nerovnosti, jakmile se obnoví plenární zasedání ve Štrasburku;

22.

opětovně vyzývá Konferenci předsedů k revizi prováděcích předpisů upravujících činnost delegací a poslanců na pracovních cestách mimo Evropskou unii; zdůrazňuje, že taková revize by měla vzít v úvahu, že akreditovaní parlamentní asistenti budou moci za určitých okolností doprovázet poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách;

23.

vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odložilo provedení vůle plenárního zasedání vyjádřené při několika příležitostech vypracovat technické řešení, které by poslancům umožnilo uplatnit své hlasovací právo při čerpání mateřské nebo otcovské dovolené, během dlouhodobé nemoci nebo v případě vyšší moci, a vyjasnit právní, finanční a technická omezení, která by takové řešení znamenalo; domnívá se, že jakékoli kroky podniknuté v této souvislosti by umožnily urychlit zavádění systému distanční práce a hlasování v Parlamentu, který byl vytvořen v době vypuknutí pandemie; očekává, že předsednictvo, vzhledem k nyní potvrzené technické proveditelnosti, převezme práci na zrušení zbývajících právních a finančních omezení;

24.

připomíná, že podle výročních zpráv rejstříku transparentnosti za poslední roky je přibližně polovina všech zápisů v rejstříku nesprávná; obává se, že rejstřík nemůže plnit svůj účel, tedy zajistit větší transparentnost činnosti zástupců zájmových skupin, pokud polovina zápisů v něm obsahuje neúplné nebo nesprávné informace; vyzývá Parlament, aby přijal opatření ke zvýšení přesnosti rejstříku;

25.

opakuje svou žádost, aby Parlament vypracoval podrobnou výroční zprávu o zástupcích zájmových skupin a o dalších organizacích, kterým byl umožněn přístup do prostor Parlamentu, a aby ji zveřejnil v souladu s nařízením o ochraně údajů;

26.

očekává, že v budoucnu bude předsednictvo poslance proaktivně informovat o uskutečňování příslušných rozhodnutí plenárního zasedání;

Gender

27.

vyzývá k provedení analýzy rozpočtu z hlediska genderu, na níž bude založen budoucí předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, a to v souladu se snahou Unie o genderové rozpočtování; vyzývá k zavedení specifického účetního systému založeného na genderu, v němž budou výdaje na poslance, zaměstnance a odborníky rozčleněny podle genderu;

28.

vyzývá k přijetí kritérií pro hodnocení a monitorování způsobu zadávání zakázek zohledňujícího genderovou rovnost, a to na základě podpory rovných příležitostí ve všech specifikacích pro nabídky zadávaných Parlamentem;

Digitální infrastruktura

29.

podporuje investice do digitální infrastruktury, včetně kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby součástí informačních a komunikačních technologií byla bezpečná softwarová řešení, tj. softwarová řešení s otevřeným zdrojovým kódem, čímž se zajistí plná kontrola Parlamentu nad softwarem a správou údajů a také svoboda při vývoji aplikací a způsobu pořizování technologií, který bude výslovně bránit technologickému ustrnutí či závislosti na velkých technologických platformách, zejména pokud jde o poskytovatele cloudových služeb;

30.

zdůrazňuje, že Parlament musí do digitální agendy zahrnout i problematiku životního prostředí; zdůrazňuje, že digitální inovace musí pozitivně přispívat k ekologické transformaci; vyzývá k tomu, aby se dosáhlo snížení environmentální stopy digitálních technologií (zelené informační technologie), zejména prostřednictvím úprav vnitřních politik; vyzývá Parlament, aby začlenil ekodesign digitálních služeb do správy informačních a komunikačních technologií a aby vybíral řešení, která se řídí principy oběhového hospodářství a podporují efektivní využívání zdrojů;

31.

připomíná rizika, která jsou neodmyslitelně spjata s bezpečností informací a soukromí při používání řešení závislých na třetích stranách při sdílení citlivých údajů, a pozitivní vliv otevřeného softwaru na digitální autonomii a jeho výhody z hlediska bezpečnosti; trvá na tom, že by uživatelé měli mít možnost používat na parlamentních zařízeních otevřený software, a zdůrazňuje, že je třeba mít k dispozici decentralizovaná řešení s otevřeným zdrojovým kódem pro virtuální schůze a výměnu rychlých zpráv; zdůrazňuje, že je třeba uživatelům poskytovat řádná školení se zvláštním zaměřením na kybernetickou bezpečnost; zdůrazňuje, že je třeba, aby software pro automatický přepis a překlad jazyků podporoval rovné šíření informací ve všech úředních jazycích;

32.

důrazně vybízí k přijetí opatření, která zajistí, aby veřejné zakázky Parlamentu na software a digitální infrastrukturu, včetně cloudových řešení, byly zadávány tak, aby se zamezilo závislosti na jednom poskytovateli, a to prostřednictvím požadavků na přenositelnost a plnou interoperabilitu, aby se využívalo otevřeného softwaru a aby byly tyto zakázky zaměřeny na malé a střední podniky a startupy;

33.

zdůrazňuje, že softwarové údaje a nástroje, které vytváří veřejný sektor nebo které jsou plně financovány z veřejných zdrojů, by měly být opakovaně použitelné a volně přístupné, měly by být v souladu se základními právy a v případě, že jsou určeny k použití v kritických oblastech, musí mít bezpečnostní certifikaci či bezpečnostní audit; domnívá se rovněž, že umělá inteligence používaná Parlamentem by měla být zveřejněna jako otevřený software, a to v rámci zadávacího řízení, s dostupnou softwarovou dokumentací a algoritmy umožňujícími přezkoumat, jakým způsobem systém umělé inteligence dospěl k určitému závěru; zdůrazňuje, že součástí jakéhokoli předběžného posouzení shody by měl být audit zaměřený na základní práva;

34.

poznamenává, že systémy distančního hlasování byly zavedeny za účelem zachování kontinuity práce Parlamentu v době pandemie; požaduje sjednocení těchto systémů hlasování;

35.

vyzývá k zajištění rychlejších a bezpečnějších bezdrátových sítí ve všech třech pracovních místech Parlamentu;

Kontakt s občany

36.

zdůrazňuje, že Parlament je jediným přímo voleným orgánem Unie; domnívá se, že je důležité umožnit občanům lépe pochopit činnost Parlamentu, zvyšovat politické povědomí a podporovat hodnoty Unie; vyzývá k rozšířenějšímu využívání digitálních prostředků k přímé komunikaci s občany;

37.

podporuje zavádění center Europa Experience do roku 2024 ve všech členských státech; bere na vědomí potvrzení o tom, že zpoždění způsobená pandemií COVID-19 neohrozí dosažení rozhodujících cílů; podporuje politiku správy zaměřenou na maximalizování synergií; očekává, že dlouhodobý dopad center Europa Experience na rozpočet, pokud jde o provozní náklady, bude Rozpočtovému výboru prezentován před přijetím rozpočtu na rok 2022; připomíná, že tato centra by měla všem občanům umožnit lépe pochopit, jak fungují orgány a instituce EU;

38.

domnívá se, že by mělo dojít k rozšíření sítě kontaktních kanceláří Evropského parlamentu, které by měly prohloubit styk s občany; vybízí Parlament, aby pomocí těchto kanceláří vypracoval setkání a akce na místní úrovni, jako je Evropské setkání mládeže mezi poslanci a mladými lidmi;

39.

uznává význam skupinových návštěv; konstatuje, že během koronavirové pandemie nemohla prostory Parlamentu navštívit žádná skupina návštěvníků; připomíná, že v souladu s rozhodnutím předsednictva ze dne 5. října 2020 bylo 40 % nevyužité kvóty na rok 2020 přerozděleno do roku 2022; vítá skutečnost, že Parlament vynakládá značné úsilí na poskytování služeb návštěvníkům, zejména mladým lidem, kteří zůstávají klíčovou cílovou skupinou; vyzývá k tomu, aby do konce volebního období nebyl dále navyšován počet povolených návštěvníků nad rámec toho, co je prakticky proveditelné;

40.

je si vědom toho, že mezi nejrůznější jazykové menšiny, regiony a společenství v Unii patří kolem 50 milionů lidí; připomíná, že Parlament podporuje zapojení a účast občanů v Unii, včetně národnostních, regionálních a jazykových menšin; připomíná, že Parlament důrazně podporuje mnohojazyčnost a prosazuje práva národnostních, regionálních a jazykových menšin; domnívá se, že Parlament může aktivně přispívat k boji proti dezinformacím tím, že bude případně poskytovat informace také v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství; požaduje, aby předsednictvo posoudilo, zda by bylo možné zpracovat informační materiály, např. materiály týkající se center Europa Experience a konference o budoucnosti Evropy, v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství v rámci různých členských států, a aby provedlo odhad příslušných finančních nákladů;

41.

vyzývá předsednictvo, aby stanovilo, že klíčová usnesení o zahraniční politice přijímaná podle článku 54 jednacího řádu (zprávy z vlastního podnětu) budou překládána do úředních jazyků Organizace spojených národů, které nejsou úředními jazyky EU (tj. do arabštiny, čínštiny a ruštiny), a usnesení o jednotlivých zemích přijímaná podle článků 132 (usnesení doprovázející prohlášení Komise / místopředsedy, vysokého představitele) a článku 144 (naléhavá usnesení) do úředního jazyka dotčené země s cílem posílit dopad a dosah činnosti Evropského parlamentu v oblasti zahraničních věcí, a vyzývá rozpočtový orgán, aby zajistil, že k tomuto účelu budou k dispozici dostatečné prostředky;

42.

vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil, zda by bylo možné v souladu s požadavky přijatými na plenárním zasedání zavést tlumočení všech plenárních rozprav do mezinárodního znakového jazyka, a aby uplatnil příslušné rozhodnutí s ohledem na zásadu rovného přístupu pro všechny občany;

43.

domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby každý orgán Unie, který se podílí na organizaci a řízení nadcházející konference o budoucnosti Evropy, včetně Parlamentu, měl odpovídající správní rozpočet, aby byla konference úspěšná už od zveřejnění odhadu příjmů a výdajů;

44.

požaduje, aby občané a obyvatelé členských států a partnerských zemí dostali možnost absolvovat virtuální prohlídky Parlamentu s průvodcem, aby širší veřejnost lépe pochopila činnost tohoto orgánu a jeho hodnoty;

45.

vyzývá ke zřízení zvláštní služby pro návštěvníky z řad seniorů upozorňující na programy a opatření Unie, které podporují aktivní stárnutí;

Projekty v oblasti nemovitostí

46.

očekává transparentnější a podrobnější plánování a rozhodování ohledně politiky Parlamentu v oblasti budov, včetně poskytování včasných informací, s řádným přihlédnutím k článku 266 finančního nařízení; vyzývá k diskuzi o fungování Parlamentu a k tomu, aby bylo přezkoumáno, kolik prostoru Parlament s ohledem na důsledky pandemie a na očekávané rozšíření práce na dálku potřebuje, a aby byla případně upravena jeho dlouhodobá strategie v oblasti budov; zdůrazňuje, že pečlivé plánování by mělo umožnit podstatné úspory;

47.

žádá předsednictvo, aby osvětlilo své rozhodnutí o budově Paul-Henri Spaak včetně podrobného rozdělení nákladů a podkladových dokumentů; bere na vědomí, že budovu Spaak nebude během renovačních prací možné používat, a vybízí k optimalizaci již dostupných prostor v souladu s potřebami Parlamentu; připomíná v této souvislosti závazek Parlamentu, že provede nezbytné úpravy a renovaci svých budov, aby v souladu s unijními normami vzniklo prostředí přístupné pro všechny uživatele; doporučuje, aby se při plánování a rekonstrukci budov řádně přihlíželo ke kritériím týkajícím se rozmanitosti a začleňování;

48.

vítá rozhodnutí předsednictva přijmout s ohledem na řízení životního cyklu budov v portfoliu Parlamentu průkazy jednotlivých budov; očekává, že používání tohoto nového nástroje přispěje co nejrychleji, avšak nejpozději do roku 2050, k účinné realizaci opatření k dosažení klimaticky neutrálních nebo pasivních budov; očekává také, že tyto průkazy budou obsahovat informace o lepší kvalitě ovzduší uvnitř budov a zdravém prostředí budov;

49.

konstatuje, že rozpočet, který navrhl generální tajemník na rok 2022, obsahuje 4,358 milionu EUR na rekonstrukci vstupu do budovy WEISS, a že na tuto rekonstrukci bylo vyčleněno 8 milionů EUR už v rozpočtu na rok 2021; požaduje aktualizované informace o celkových nákladech na tento projekt;

Ostatní

50.

znovu opakuje svou žádost předsednictvu, aby zavedlo plnou flexibilitu přítomnosti poslanců během zelených týdnů s cílem usnadnit organizaci jejich práce;

51.

připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců Evropského parlamentu (22), podle nichž „dobrovolný důchodový fond zřízený Evropským parlamentem bude zachován i po nabytí účinnosti tohoto statutu, a to pro poslance nebo bývalé poslance, kteří již v tomto fondu nabyli práv nebo budoucích nároků“ a že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“; vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby plně respektovali statut poslanců a aby v rámci důchodového fondu stanovili jasný plán, jak by se Parlament měl zhostit své povinnosti a převzít závazky dobrovolného důchodového systému poslanců;

52.

konstatuje, že pandemie tvrdě dopadla na poskytovatele služeb; vítá snahu Parlamentu pomoci omezit tento dopad na subdodavatele a jejich zaměstnance, jako např. solidárním poskytováním jídel; zdůrazňuje skutečnost, že externalizace úklidových a stravovacích služeb staví pracovníky, což jsou většinou ženy, do extrémně zranitelné situace; je vysoce znepokojen tím, že v rámci společnosti COMPASS Group zajišťující stravovací služby došlo k masivnímu propouštění zaměstnanců; vyzývá příslušné orgány Parlamentu, aby ve spolupráci se subdodavateli prozkoumaly v rámci sociálního dialogu veškerá možná alternativní řešení, která by ochránila pracovní místa, a aby zadávaly zakázky na další služby, které lze odůvodnit, pokud se jedná o použití rozpočtu Parlamentu; vyzývá Parlament, aby přijal veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, že budou v případě úklidového personálu, který tvoří zejména ženy, a zaměstnanců zajišťujících stravovací služby dodržovány ze strany externích dodavatelů nejvyšší normy pracovního práva, především pokud jde o psychický nátlak a pracovní podmínky; vyzývá předsednictvo, aby přehodnotilo parlamentní politiku externalizace;

53.

vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby v zájmu zvýšení efektivity, environmentální udržitelnosti a omezení spotřeby papíru a byrokracie v rámci interní činnosti Parlamentu vštěpovali všem správním útvarům kulturu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a přístup úsporného řízení; zdůrazňuje, že přístup úsporného řízení spočívá v soustavném zlepšování pracovních postupů díky jejich zjednodušování a díky zkušenostem administrativních pracovníků;

54.

poukazuje na to, že je nutné přehodnotit personální politiku Parlamentu, aby mohl Parlament využívat odborné zkušenosti všech svých zaměstnanců; domnívá se, že je proto nezbytné změnit pravidla, aby se mohly všechny kategorie zaměstnanců, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, účastnit interních konkurzů a aby byly vytvořeny systémy rozvoje lidských zdrojů, které by Parlamentu umožnily zachovat si odborné zkušenosti těchto kategorií pracovníků a využívat je ve svých službách;

55.

vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil rizika spojená se zaměstnáváním rostoucího počtu smluvních zaměstnanců a aby při tom zohlednil i nebezpečí, že se v Parlamentu vytvoří personální struktura dvojího typu; trvá na tom, aby stěžejní trvalé pozice a úkoly byly pokrývány stálými zaměstnanci;

56.

vyzývá k větší flexibilitě a k omezení byrokracie, pokud jde o vedení kanceláří poslanců a jejich smlouvy, a bere přitom na vědomí opakovaný výskyt chyb na on-line platformách a obtížné distanční fungování v době pandemie onemocnění COVID-19; žádá sekretariát Parlamentu a finanční oddělení, aby zavedly zvláštní soubor flexibilních pravidel;

57.

konstatuje, že Parlament přivítá v Bruselu každý půlrok přibližně 250 stážistů; domnívá se, že všem stážistům v Parlamentu by měla být nabídnuta stejná sleva na dopravu jako ostatním zaměstnancům; má za to, že toto opatření by pro rozpočet Parlamentu nepředstavovalo významnou zátěž a vedlo by k podstatnému snížení nákladů stážistů v Bruselu;

58.

připomíná, že na financování kulturní a umělecké činnosti v prostorách Parlamentu i mimo ně je nutné věnovat dostatečné prostředky, a poukázat tak na podporu věnovanou kulturnímu a tvůrčímu odvětví;

59.

připomíná politický závazek Parlamentu, pokud jde o jeho externí kontaktní kanceláře, a naléhavě žádá Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistila nezbytné podmínky, jako je v případě potřeby společná správa budov, a diplomatickou akreditaci zaměstnanců Parlamentu u orgánů hostitelských států;

60.

vyzývá k tomu, aby Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace včas podával transparentní výroční zprávy;

61.

domnívá se, že pandemie onemocnění COVID-19 má negativní vliv na život v Parlamentu; zdůrazňuje, že po skončení této krize je nutné zajistit dynamickou a aktivní činnost tohoto orgánu; žádá proto předsednictvo, aby provedlo analýzu, která by zjistila, jakým způsobem by bylo možné Parlament znovu oživit, a přijalo doporučení, která by bylo možné realizovat na základě přepracování jednacího řádu, pokud by to bylo nutné;

o

o o

62.

přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2022;

63.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(3)  Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0357, příloha II.

(5)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(6)  Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0123.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0302.

(9)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0385.

(10)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 19.

(11)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0331.

(12)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0010.

(13)  https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/652735/IPOL_STU(2020)652735_EN.pdf

(14)  Úř. věst. C 364, 15.10.2014, s. 3.

(15)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0227.

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(18)  Přijaté texty, P7_TA(2012)0306.

(19)  Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 5.

(20)  Texty přijaté předsednictvem, PE 113.116/BUR./rev. XXVI/ 01-04-2009.

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(22)  Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES, Euratom), Úř. věst. L 262, 7.10.2005, s. 1.