—

s ohledem na balíček předpisů o technické způsobilosti vozidel, do něhož patří směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/46/EU ze dne 3. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 1999/37/ES o registračních dokladech vozidel, (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 na téma „záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 31. května 2018 obsahující doporučení Komisi o manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů u motorových vozidel: přezkum právního rámce EU (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2010 nazvané „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ (COM(2010)0389),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem Rámec politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 – Další kroky směrem k „vizi nulových obětí na cestách“ (SWD(2019)0283),

—

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 3.6 – snížit celosvětově do roku 2020 na polovinu počet úmrtí a zranění při dopravních nehodách, a na cíl č. 11.2 – poskytnout do roku 2030 všeobecný přístup k bezpečným, finančně dostupným, snadno přístupným a udržitelným dopravním systémům a zlepšit bezpečnost silničního provozu zejména rozšířením veřejné dopravy se zvláštním důrazem na potřeby osob v choulostivých situacích, ženy, děti, osoby se zdravotním postižením a starší osoby;

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

—

s ohledem na své usnesení o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů (6), kde se Komise vyzývá, aby urychleně zveřejnila legislativní návrh týkající se přístupu k palubním údajům a zdrojům,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2020 o evropské strategii pro data (COM(2020)0066), které se zmiňuje o přezkumu stávajících právních předpisů o přístupu k palubním údajům s cílem zajistit spravedlivý přístup k některým údajům o vozidlech,

—

s ohledem na posouzení provádění předpisů na evropské úrovni, které nechala v souvislosti s balíčkem o technické způsobilosti vozidel vypracovat výzkumná služba Evropského parlamentu a které bylo zveřejněno v září 2020,

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 4. listopadu 2020 o provádění směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (COM(2020)0699),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. listopadu 2020 o provádění směrnice 2014/47/EU o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii (COM(2020)0676),

—

s ohledem na studii týkající se zahrnutí lehkých přípojných vozidel a dvoukolových či tříkolových vozidel do působnosti ustanovení o pravidelných technických prohlídkách, kterou nechalo vypracovat generální ředitelství Komise pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE) a jež byla zveřejněna v únoru 2019,

—

s ohledem na studii o začlenění systému eCall do pravidelných technických prohlídek motorových vozidel, kterou nechalo vypracovat GŘ MOVE a jež byla zveřejněna v únoru 2019,

—

s ohledem na studii proveditelnosti platformy informací o vozidlech, kterou zadalo GŘ MOVE a jež byla zveřejněna v dubnu 2015,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a nechráněných účastníků silničního provozu (7),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0028/2021),

A.

vzhledem k tomu, že EU přijala v roce 2010 politiku pro bezpečnost silničního provozu, jejímž cílem bylo snížit do roku 2020 počet úmrtí na silnicích o 50 %; vzhledem k tomu, že v roce 2011 vytyčila EU cíl snížit do roku 2050 počet smrtelných nehod v silniční dopravě na nulu; vzhledem k tomu, že na evropských silnicích zemřelo v roce 2019 přibližně 22 800 osob a zhruba 135 000 osob bylo vážně zraněno; vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo „vize nulových obětí na cestách“, musí být na úrovni EU i členských států přijata účinnější a koordinovanější opatření;

B.

vzhledem k tomu, že navzdory snahám o zvýšení bezpečnosti silničního provozu v EU dochází v posledních letech ke snižování počtu smrtelných silničních nehod příliš pomalu, byť je dosažený pokrok značný; vzhledem k tomu, že technické závady na vozidlech jsou předpokládanou příčinou přibližně 5 % nehod s účastí vozidel nákladní dopravy; vzhledem k tomu, že špatná údržba vozidel je považována za příčinu 4 % nehod, do nichž jsou zapojeni účastníci silničního provozu;

C.

vzhledem k tomu, že podle předběžných údajů bylo v roce 2019 zaznamenáno méně úmrtí na silnicích v EU než v předchozím roce, ale že se situace stále zlepšuje jen příliš pomalu; vzhledem k tomu, že je jisté, že cíl EU snížit počet úmrtí na silnicích mezi rokem 2010 a koncem roku 2020 o 50 % bude splněn jen zhruba z poloviny, neboť dosud byl zaznamenán pouze 23 % pokles; vzhledem k tomu, že časté, důkladné a pravidelné kontroly vozidel prováděné kvalifikovanými kontrolory a silniční technické kontroly mají pro zvyšování bezpečnosti provozu zásadní význam;

D.

vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují v úmrtnosti na silnicích obrovské rozdíly – v zemi s nejhoršími výsledky je úmrtnost více než čtyřikrát vyšší než v zemi s nejlepšími výsledky – a že nutností je tedy zvláštní monitorování, partnerství a pomoc členským státům s nejhoršími výsledky;

E.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají velké rozdíly v bezpečnosti silničního provozu mezi členskými státy východní a západní Evropy; vzhledem k tomu, že do východoevropských zemí často míří ojetá vozidla pocházející ze západní Evropy, s čímž jsou spojena rizika pro bezpečnost osob, ale i pro životní prostředí, která je třeba na úrovni EU zohlednit;

F.

vzhledem k tomu, že kromě dopadu na klima a životní prostředí má technická způsobilost vozidel význam i z hlediska veřejného zdraví, ať už jde o zajištění bezpečnosti silničního provozu nebo o vliv emisí na kvalitu ovzduší; vzhledem k tomu, že nedávné emisní skandály ukázaly na potřebu provádět nezávislé kontroly po celou dobu životnosti vozidla na základě skutečných emisí;

G.

vzhledem k tomu, že analýza provedení a uplatňování předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel členskými státy ukázala, že postupy harmonizace na úrovni EU je třeba posílit;

H.

vzhledem k tomu, že trh ojetých vozidel v Evropské unii je dvakrát až třikrát větší než trh s novými automobily a že podvody s počítadly ujetých kilometrů v ojetých vozidlech vážně ohrožují bezpečnost silničního provozu; vzhledem k odhadům uvedeným ve studiích, že se ve vnitrostátním prodeji pohybuje 5 až 12 % ojetých vozidel, u nichž byla provedena neoprávněná úprava, a že u přeshraničního prodeje je tento podíl 30 až 50 %; vzhledem k tomu, že pouze šest členských států považuje manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů za trestný čin; vzhledem k tomu, donucovacím orgánům komplikuje boj proti těmto podvodným praktikám také to, že neexistuje společná evropská databáze;

I.

vzhledem k tomu, že větší využívání automatizovaných prvků řízení vyžaduje aktualizaci balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel, tak aby zahrnoval kontrolu a školení v oblasti nových vyspělých prvků podpory při řízení, které mají být zavedeny od roku 2022;

J.

vzhledem k tomu, že některé členské státy již zavedly nástroje, které manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů minimalizují, např. „Car-Pass“ v Belgii a „Nationale AutoPas“ v Nizozemsku; vzhledem k tomu, že oba tyto členské státy používají databázi záznamů o ujetých kilometrech pořízených při každé údržbě, servisu, opravě nebo pravidelné kontrole vozidla, aniž by přitom shromažďovaly jakékoli osobní údaje, a že oba tyto státy během krátké doby na svém území podvody s počitadly ujetých kilometrů téměř úplně vymýtily;

K.

vzhledem k tomu, že kvalita silniční infrastruktury má pro bezpečnost silničního provozu zásadní význam; vzhledem k tomu, že konektivita a digitální infrastruktura jsou a budou s rostoucím používáním propojených a autonomních vozidel z hlediska bezpečnosti silničního provozu stále důležitější;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

—

s ohledem na petice 1328/2019 a 0406/2020,

—

s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, články 4 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 35 a 37 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 1997 o ekologickém problému Baltského moře (1), na cíl směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (2), snížit znečištění a nebezpečné látky a na závazek členských států monitorovat podmořskou chemickou munici podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (3),

—

s ohledem na závazek „záchrany moře“ a závazek učinit region Baltského moře světovým lídrem v oblasti námořní bezpečnosti v rámci strategie EU pro region Baltského moře a na závazek členských států EU v rámci akčního plánu strategie EU pro námořní bezpečnost odstranit potopenou chemickou munici a nevybuchlou munici z moře,

—

s ohledem na cíl Komise, kterým je životní prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění, jak je uvedeno v kapitole 2.1.8 jejího sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640), a na závazek EU zastavit úbytek biologické rozmanitosti a dosáhnout vedoucího postavení ve světě při řešení globální krize biologické rozmanitosti v souladu s její strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030,

—

s ohledem na závazky přijaté smluvními stranami podle článku 2 Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992 a článku 4 Protokolu o vodě a zdraví z roku 1999 k této úmluvě,

—

s ohledem na příští program Komise Interreg pro region Baltského moře 2021–2027,

—

s ohledem na Helsinskou úmluvu o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře z roku 1992, na akční plán pro Baltské moře a na zjištění Komise na ochranu baltského mořského prostředí (HELCOM) o chemické munici svržené do moře,

—

s ohledem na závazky států v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN, konkrétně cíl 3.9 snížit počet úmrtí a onemocnění vlivem nebezpečných chemických látek a kontaminací, cíl 6.3 zlepšit kvalitu vody zamezením vyhazování odpadů do vody a minimalizací vypouštění nebezpečných chemických látek do vody a cíle 14.1 a 14.2 týkající se předcházení znečištění moří a ochrany mořských a pobřežních ekosystémů,

—

s ohledem na usnesení 1612(2008) Parlamentního shromáždění Rady Evropy o chemické munici svržené do Baltského moře a na doprovodnou zprávu ze dne 28. dubna 2008,

—

s ohledem na jednání o peticích č. 1328/2019 a č. 0406/2020 během schůze Petičního výboru, která se konala dne 3. prosince 2020,

—

s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že od konce druhé světové války bylo do Baltského moře svrženo nejméně 50 000 tun konvenčních a chemických zbraní obsahujících nebezpečné látky (jako je hořčičný plyn neboli yperit, slzný plyn a nervově-paralytické a dusivé bojové otravné látky);

B.

vzhledem k tomu, že tyto munice se pomalu rozkládají a do vody z nich unikají toxické látky, které představují nebezpečí pro lidské zdraví tím, že kontaminují potraviny a při přímém kontaktu způsobují vážné popáleniny a otravu, poškozují mořské ekosystémy a biologickou rozmanitost a ohrožují místní hospodářské činnosti, jako je rybolov, těžba přírodních zdrojů a výroba energie z obnovitelných zdrojů v elektrárnách;

C.

vzhledem k tomu, že kvůli své zeměpisné poloze je Baltské moře polouzavřeným mořem s pomalým promícháváním vody a velmi nízkou samočistící schopností; vzhledem k tomu, že je považováno za jedno z nejvíce znečištěných moří na světě, kdy klesají hladiny kyslíku v jeho hlubokých vodách, což již nyní ohrožuje mořský život;

D.

vzhledem k tomu, že cenný výzkum provedly ad hoc pracovní skupina komise HELCOM pro potopenou chemickou munici (CHEMU), projekt financovaný EU s názvem „Modelování ekologických rizik spojených s chemickými zbraněmi potopenými v moři“ (MERCW) a ad hoc odborné skupiny komise HELCOM pro aktualizaci a přezkum stávajících informací o potopené chemické munici v Baltském moři (MUNI) a o environmentálních rizicích potopených nebezpečných předmětů (SUBMERGED);

E.

vzhledem k tomu, že během kolokvia o problematice nevybuchlé munice v moři, které se konalo v Bruselu dne 20. února 2019, byla vyjádřena potřeba větší spolupráce v této oblasti;

F.

vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství nemá spolehlivé informace o množství, povaze a umístění svržené munice z důvodu špatné dokumentace těchto aktivit a nedostatečného průzkumu mořského dna Baltského moře;

G.

vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo shody ohledně současného stavu munice, konkrétního nebezpečí, které představuje, a možných řešení tohoto problému;

H.

vzhledem k tomu, že program Interreg pro region Baltského moře poskytl finanční prostředky na projekty vyhledávání a posuzování chemické munice na období 2011–2014 (CHEMSEA), pomoci pro rozhodování o munici v mořích na období 2016–2019 (DAIMON) a projekty DAIMON 2 na období 2019–2021 v celkové výši 10,13 milionu EUR (z čehož 7,8 milionu EUR, tedy 77 %, pocházelo z Evropského fondu pro regionální rozvoj); vzhledem k tomu, že tyto projekty zkoumaly místa, kam byla munice svržena, její obsah, stav i způsob, jakým reaguje na podmínky v Baltském moři, a poskytly správním orgánům nástroje pro rozhodování a odbornou přípravu v oblasti technologií používaných pro analýzu rizik, metody sanace a posuzování vlivů na životní prostředí;

I.

vzhledem k tomu, že otázku konvenční a chemické munice svržené do moře řeší NATO, které disponuje odpovídajícími nástroji, prostředky a zkušenostmi k úspěšnému vyřešení tohoto problému;

J.

vzhledem k tomu, že projekt CHEMSEA, který byl ukončen v roce 2014, dospěl k závěru, že skládky chemické munice sice nepředstavují bezprostřední ohrožení, ale zůstávají pro Baltské moře problémem;

K.

vzhledem k tomu, že kvůli husté dopravě a intenzivní hospodářské činnosti v oblasti Baltského moře se nejedná pouze o environmentální problém, ale i problém s výrazným dopadem na hospodářství, mimo jiné na odvětví rybolovu;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (1),

—

s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 16. září 2020 o celosvětovém systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí (2),

—

s ohledem na 3. zprávu Mezinárodní námořní organizace o emisích skleníkových plynů (3),

—

s ohledem konečnou zprávu o 4. zprávě Mezinárodní námořní organizace o emisích skleníkových plynů (4),

—

s ohledem na ministerské prohlášení přijaté v prosinci 2019 smluvními stranami Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře (Barcelonská úmluva),

—

s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2019 o emisích CO2 z námořní dopravy,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (5),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0029/2021),

A.

vzhledem k tomu, že námořní doprava a přístavy mají pro hospodářství EU klíčový význam, neboť téměř 90 % vnější nákladní přepravy zboží EU se uskutečňuje po moři (6), a hrají důležitou úlohu v odvětví cestovního ruchu; vzhledem k tomu, že mají klíčový význam pro zajištění nepřetržitých dodavatelských řetězců, jak se ukázalo během pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že celkový hospodářský dopad námořního odvětví EU přispěl v roce 2018 k HDP EU 149 miliardami EUR a toto odvětví podporuje více než 2 miliony pracovních míst (7); vzhledem k tomu, že jeho přímý hospodářský dopad v EU představoval v roce 2018 685 000 pracovních míst na moři a na pevnině; vzhledem k tomu, že 40 % hrubé prostornosti světového loďstva je kontrolováno EU;

B.

vzhledem k tomu, že námořní přeprava zboží a cestujících je klíčovým faktorem hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, zejména pokud jde o propojenost a dostupnost okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů; vzhledem k tomu, že by EU měla v tomto ohledu investovat do konkurenceschopnosti námořního odvětví a jeho schopnosti uskutečnit udržitelný přechod;

C.

vzhledem k tomu, že námořní odvětví EU by rovněž mělo přispívat k boji proti úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí a přispívat k cílům Zelené dohody pro Evropu a strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

D.

vzhledem k tomu, že zdravé oceány a ochrana a obnova jejich ekosystémů mají pro lidstvo zásadní význam, neboť oceány regulují klima, produkují nejméně polovinu kyslíku v atmosféře Země, zajišťují biologickou rozmanitost, jsou zdrojem pro celosvětové zabezpečení potravin a lidské zdraví a také zdrojem pro hospodářské činnosti, mezi které patří rybolov, doprava, obchod, cestovní ruch, obnovitelná energie a výroba zdravotnických produktů a které by měly být založeny na zásadě udržitelnosti;

E.

vzhledem k tomu, že námořní odvětví je odvětvím, které je regulováno jak na unijní, tak na mezinárodní úrovni, a které je stále velmi závislé na fosilních palivech; vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá přezkum systému monitorování, vykazování a ověřování emisí CO2 z námořní dopravy, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů z lodní dopravy ve vodách EU;

F.

vzhledem k tomu, že toto odvětví neustále usiluje o dosažení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, a to tím, že dodržuje stávající regulační rámec a zavádí výsledky dosavadního technologického vývoje;

G.

vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto nezbytného přechodu je proto nezbytné odpovídající financování; vzhledem k tomu, že další výzkum a inovace mají zásadní význam pro zavedení námořní dopravy s nulovými emisemi uhlíku;

H.

vzhledem k tomu, že mezinárodní námořní doprava vypouští přibližně 940 milionů tun CO2 ročně a je odpovědná za přibližně 2,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů (8); vzhledem k tomu, že námořní doprava má také dopad na životní prostředí tím, že přispívá ke změně klimatu a prostřednictvím různých zdrojů znečištění, zejména odplyněním, motorů ponechaných v běhu v přístavech, vypouštění balastních vod, uhlovodíků, těžkých kovů a chemických látek a ztracených kontejnerů na moři, což následně ovlivňuje biologickou rozmanitost a ekosystémy; vzhledem k tomu, že předpisy Mezinárodní námořní organizace (IMO) zaměřené na snížení emisí SOx z lodí poprvé vstoupily v platnost v roce 2005 na základě Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí (úmluva MARPOL) a že od té doby byly postupně zpřísňovány mezní hodnoty emisí SOx, přičemž maximální povolený obsah síry v současné době činí 0,5 % a v oblastech kontroly emisí 0,1 %; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí by mělo pomoci snížit emise; vzhledem k tomu, že IMO plánuje dohodnout se v roce 2021 na celosvětovém nařízení o omezeních tzv. černých emisí uhlíku; vzhledem k tomu, že námořní doprava je energeticky nejúčinnějším druhem dopravy, pokud jde o množství přepravovaného nákladu a příslušné emise na tunu přepravovaného zboží a kilometr plavby;

I.

vzhledem k tomu, že nebudou-li urychleně zavedena zmírňující opatření, mohly by se emise z mezinárodní námořní dopravy zvýšit do roku 2050 z přibližně 90 % emisí z roku 2008 zaznamenaných v roce 2018 na 90-130 % emisí roku 2008 (9), což by znamenalo, že by se dostatečně nepřispělo k dosažení cílů Pařížské dohody;

J.

vzhledem k tomu, že je nezbytné omezit a po posouzení dopadů příslušných právních předpisů řešit veškeré emise z námořního odvětví, které poškozují kvalitu ovzduší a zdraví občanů;

K.

vzhledem k tomu, že EU by měla hájit vysoké ambice v otázce snižování emisí v námořním odvětví jak na mezinárodní, tak i na unijní úrovni;

L.

vzhledem k tomu, že by čisté technologie a řešení měly být přizpůsobeny jednotlivým typům lodí a námořních segmentů; vzhledem k tomu, že pro zajištění inovativních řešení a udržitelného přechodu v odvětví námořní dopravy je klíčový výzkum a investice a odpovídající podpora;

M.

vzhledem k tomu, že veřejné a soukromé investice související s dekarbonizací námořního odvětví se musí řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (10) a klíčovými zásadami spravedlivé transformace, jako je tvorba kvalitních pracovních míst, záruky týkající se rekvalifikace a přeložení a strukturální opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti pro všechny pracovníky, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat příležitostem žen a mladých pracovníků s cílem zajistit diverzifikaci pracovní síly v námořním odvětví; vzhledem k tomu, že přiměřená odborná příprava a důstojné pracovní podmínky pro námořní pracovníky jsou zásadní mimo jiné pro předcházení mimořádným událostem včetně ekologických havárií;

N.

vzhledem k tomu, že Komise v současné době pracuje na posouzení dopadů začlenění námořní dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi (ETS);

O.

vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů Zelené dohody je nutná transformace odvětví námořní dopravy, aby byla do roku 2050 neutrální z hlediska klimatu;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

—

s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro aklonifen, akrinathrin, Bacillus pumilus QST 2808, chlorantraniliprol, ethirimol, lufenuron, penthiopyrad, pikloram a Pseudomonas sp. kmen DSMZ 13134 v některých produktech a na jejich povrchu (D070113/03,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

—

s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ze dne 4. prosince 2020,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (2),

—

s ohledem na odůvodněné stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 15. července 2020, které bylo zveřejněno dne 18. srpna 2020 (3),

—

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 18. listopadu 2016, které bylo zveřejněno dne 5. ledna 2017 (4),

—

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 30. září 2008, které bylo zveřejněno dne 22. června 2009 (5),

—

s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že lufenuron je pesticid na bázi benzoylurey, který brání produkci chitinu u hmyzu, a že se používá jako pesticid a fungicid; vzhledem k tomu, že platnost registrace lufenuronu skončila dne 31. prosince 2019 a že v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 nebyla podána žádost o její prodloužení (7); vzhledem k tomu, že registrace lufenuronu pro použití v Unii už neplatí, ale že je stále vyvážen jako pesticid pro zemědělsko-potravinářské odvětví; vzhledem k tomu, že podle studie německého Úřadu na ochranu životního prostředí (8) splňuje lufenuron kritéria pro perzistentní, bioakumulativní a toxické látky, která jsou stanovena v příloze XIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (9);

B.

vzhledem k tomu, že v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je jako jedna z hlavních zásad Unie stanovena zásada předběžné opatrnosti;

C.

vzhledem k tomu, že v čl. 168 odst. 1 SFEU je stanoveno, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

D.

vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2009/128/ES je dosáhnout udržitelného používání pesticidů v Unii snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí prosazováním alternativních postupů;

E.

vzhledem k tomu, že jak ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických znečišťujících látkách uzavřené v rámci OSN, tak i na setkání revizního výboru pro perzistentní znečišťující látky z roku 2012 (10) bylo zjištěno, že lufenuron má vysoký potenciál splnit veškerá kritéria pro perzistentní organické znečišťující látky;

F.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (11) podporuje „globální transformaci směrem k udržitelným zemědělsko-potravinářským systémům“ nejen v rámci hranic Unie, ale také mimo ni, a jejím cílem je „přihlédnout při posuzování žádostí o schválení přípustných dovozních odchylek u pesticidních látek, které už nejsou v EU schváleny, k environmentálním aspektům, a to za dodržování norem a povinností stanovených WTO“;

G.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na žádost o přípustných dovozních odchylkách pro lufenuron, který se používá u grapefruitů a cukrové třtiny v Brazílii, byl předložen návrh nařízení Komise, v němž se uvádí, že k tomu, abychom se při dovozu těchto plodin vyhnuli necelním obchodním překážkám, je zapotřebí zvýšit maximální limity reziduí;

H.

vzhledem k tomu, že pokud jde o zásadu obezřetnosti, vyvolává návrh nařízení Komise vzhledem k nedostatku údajů o dopadech lufenuronu na veřejné zdraví a životní prostředí pochybnosti;

I.

vzhledem k tomu, že v svém stanovisku ze dne 15. července 2020 úřad EFSA konstatuje, že „[v] souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 396/2005 podala společnost Syngenta Crop Protection AG u příslušného vnitrostátního orgánu v Portugalsku (hodnotící členský stát) žádost o stanovení přípustné odchylky pro dovoz u účinné látky lufenuronu u nejrůznějších plodin a produktů živočišného původu na základě schváleného použití této látky v Brazílii, Chile a Maroku. Hodnotící členský stát vypracoval v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 396/2005 hodnotící zprávu, která byla předložena Evropské komisi a dne 24. května 2019 předána Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin“; vzhledem k tomu, že hodnotící členský stát navrhl navýšit maximální limit reziduí pro lufenuron u grapefruitů (30krát) a cukrové třtiny (dvakrát) z Brazílie a také u komodit živočišného původu;

J.

vzhledem k tomu, že závěry, ke kterým ve svém stanovisku ze dne 15. července 2020 dospěl úřad EFSA, odůvodňují zvýšení maximálního limitu reziduí u lufenuronu pouze na základě potřeby vyhovět normativním hodnotám v Brazílii a nezabývají se dlouhodobým kumulativním vlivem této látky na reprodukční toxicitu a vývojovou neurotoxicitu ani jeho imunotoxickým potenciálem při dlouhodobém požívání;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

—

s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro acechinocyl, acibenzolar-S-methyl, Bacillus subtilis kmen IAB/BS03, emamektin, flonikamid, flutolanil, fosetyl, imazamox a oxathiapiprolin v některých produktech a na jejich povrchu (D063854/04,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

—

s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ze dne 18. února 2020,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (2),

—

s ohledem na odůvodněné stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 27. května 2019, které bylo zveřejněno dne 2. srpna 2019 (3),

—

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 17. srpna 2018, které bylo zveřejněno dne 25. září 2018 (4),

—

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 29. srpna 2018, které bylo zveřejněno dne 18. září 2018 (5),

—

s ohledem na stanovisko úřadu EFSA ze dne 18. prosince 2009, které bylo zveřejněno dne 7. května 2010 (6),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky ze dne 5. června 2013 (7),

—

s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) a čl. 5a odst. 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (9) podporuje „globální transformaci směrem k udržitelným zemědělsko-potravinářským systémům v souladu s cíli této strategie a cíli udržitelného rozvoje“;

B.

vzhledem k tomu, že flonikamid je selektivní systémový insekticid, který narušuje příjem potravy, hybnost a další životně důležité funkce hmyzu, což vede k jeho vyhladovění a dehydrataci a následně pak uhynutí (10);

C.

vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení účinné látky flonikamid již byla prodloužena prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/2069 (11);

D.

vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky ve svém stanovisku ze dne 5. června 2013 (12) uvádí výsledky pokusů prováděných na krysách, podle nichž došlo ke zvýšení váhy placenty, zpožděnému otevření pochvy, snížení váhy dělohy a vaječníků, nižší hladině estradiolu a zvýšení hladiny hormonu LH, nicméně dochází k závěru, že mezi těmito zjištěními neexistuje souvislost nebo nejsou relevantní; vzhledem k tomu, že příslušný dánský orgán konstatuje, že tato látka má „zjevný vliv na výskyt viscerálních malformací u králíka při úrovních netoxických pro matky“ (13);

E.

vzhledem k tomu, že Úřad USA pro ochranu životního prostředí (EPA) v rozhodnutí o prozatímním přezkumu registrace (věc 7436) ze dne 14. prosince 2020 týkajícím se flonikamidu dochází k závěru, že „ucelenější posouzení rizik pro včely nelze provést bez údajů o opylovačích získaných v rámci vyššího stupně posouzení“, že „studie stupně I o akutní orální toxicitě nebyla vyhovující pro kvantitativní použití a studie o opylovačích stupně II a stupně III týkající se flonikamidu nejsou v současnosti k dispozici“ a dále že „požadavky týkající se testu akutní orální toxicity v případě dospělých včel medonosných a údajů o včelách medonosných ze studií stupně II a III (tzn. polopolní / polní studie) nebyly doposud splněny“ (14);

F.

vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce Kalifornie Xavier Becerra ve svých vyjádřeních ze dne 2. listopadu 2020 (15) týkajících se navrhovaného rozhodnutí o přezkumu prozatímní registrace kritizuje skutečnost, že úřad EPA nemá dostatečné údaje, které by umožňovaly stanovení rizik flonikamidu pro opylovače;

G.

vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce dále s odkazem na posouzení ekologických rizik úřadu EPA uvedl, že nová studie týkající se chronické toxicity v případě dospělých včel pokrývala delší dobu pozorování, a to s cílem zachytit zpožděnou toxicitu flonikamidu, neboť jeho účinky jsou často pozorovány až s několikadenním zpožděním, poté, co hmyz vyhladoví; vzhledem k tomu, že nová studie zjistila, že flonikamid je pro dospělé včely mimořádně toxický; vzhledem k tomu, že na základě těchto výsledků úřad EPA došel k závěru, že registrovaná užití flonikamidu by včely vystavila 17 až 51násobku množství flonikamidu, které by jim mohlo způsobit značnou újmu; vzhledem k tomu, že během delšího období pozorování mortalita nadále rostla u všech testovaných koncentrací, a to v závislosti na dávce; vzhledem k tomu, že v rámci té části studie, která se věnovala flonikamidu, nedošlo do konce delšího období pozorování ke stabilizaci mortality;

H.

vzhledem k tomu, že čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) uvádí zásadu předběžné opatrnosti jako jednu z hlavních zásad Unie;

I.

vzhledem k tomu, že čl. 168 odst. 1 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

J.

vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2009/128/ES je dosažení udržitelného používání pesticidů v Unii snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí a podporováním používání integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, jako jsou nechemické alternativy pesticidů;

K.

vzhledem k tomu, že při stanovování maximálních limitů reziduí (MLR) je třeba vzít v úvahu kumulativní a synergické účinky a je nanejvýš důležité urychleně vypracovat vhodné metody pro toto posouzení;

L.

konstatuje, že podle návrhu nařízení by se maximální limity reziduí flonikamidu zvýšily z 0,03 mg/kg, což odpovídá stávajícímu limitu detekce, na 0,7 mg/kg u jahod, na 1 mg/kg u ostružin a malin, na 0,7 mg/kg u šípků, moruší, azarolí (neapolských mišpulí), bezu a ostatního drobného ovoce a bobulovin, na 0,8 mg/kg u borůvek, klikvy, rybízu, angreštu, na 0,3 mg/kg u ostatních kořenových a hlíznatých druhů zeleniny obecně, ale na 0,6 mg/kg u ředkviček, na 0,07 mg/kg u hlávkového salátu a ostatních salátových rostlin a na 0,8 mg/kg u luštěnin;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05022/2021),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2020/2252, ze dne 29. prosince 2020, o podpisu jménem Unie a o prozatímním provádění Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací (1),

—

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0086/2021),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie (2), ze dne 3. října 2017 o současném stavu jednání se Spojeným královstvím (3), ze dne 13. prosince 2017 o současném stavu jednání se Spojeným královstvím (4), ze dne 14. března 2018 o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím (5), ze dne 18. září 2019 o současném stavu jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie (6), ze dne 15. ledna 2020 o provádění a monitorování ustanovení týkajících se občanských práv v dohodě o vystoupení (7), ze dne 12. února 2020 o návrhu mandátu pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (8) a ze dne 18. června 2020 o jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (9),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 29. ledna 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (10),

—

s ohledem na Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (11) (dále jen „dohoda o vystoupení“) a na Politické prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím (12), které je připojeno k dohodě o vystoupení (dále jen „politické prohlášení“),

—

s ohledem na příspěvky Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti,

—

s ohledem na doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje zahájení jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, kterým je Komise jmenována vyjednavačem Unie, a na přílohu k tomuto doporučení, která obsahuje směrnice pro jednání o novém partnerství (COM(2020)0035) (dále jen „směrnice pro jednání“),

—

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 191 této smlouvy,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019 o změně klimatu,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 23. října 2020 nazvané „Biologická rozmanitost – potřeba přijmout naléhavá opatření“,

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (1) (dále jen „sedmý akční program pro životní prostředí“) a na jeho vizi do roku 2050,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (3),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (COM(2006)0232),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (6),

—

s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (7) (dále jen „směrnice o dusičnanech“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (8), ve znění pozdějších předpisů,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (10),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (11),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (12),

—

s ohledem na politické směry Komise na období 2019–2024, zejména na cíl nulového znečištění pro Evropu,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (COM(2018)0392),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na návrh Komise týkající se všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (návrh 8. akčního programu pro životní prostředí) (COM(2020)0652),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—

s ohledem na zprávu o stavu světových půdních zdrojů, kterou v roce 2015 zveřejnil Mezivládní technický panel pro půdu (ITPS), Globální partnerství pro půdu (GSP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. února 2021 nazvanou „Provádění tematické strategie pro ochranu půdy a probíhající činnosti“ (COM(2012)0046),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020)0667),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2002 nazvané „Směrem k tematické strategii pro ochranu půdy“ (COM(2002)0179),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 12. dubna 2012 s pokyny týkajícími se osvědčených postupů k omezování, zmírňování nebo kompenzace zakrývání půdy (SWD(2012)0101),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. listopadu 2003 ke sdělení Komise „Směrem k tematické strategii pro ochranu půdy“ (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii na ochranu půdy (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (15) (COP15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii na ochranu půdy (21),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. ledna 2013 k provádění tematické strategie pro ochranu půdy (22),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Směrem k tematické strategii pro ochranu půdy“ (COM(2002)0179) (23),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. února 2021 o agroekologii (CdR 3137/2020),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 33/2018 s názvem „Desertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření“,

—

s ohledem na kontrolu účelnosti vodohospodářských právních předpisů EU (SWD(2019)0439),

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, zejména cíl č. 15 – chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity,

—

s ohledem na novou Lipskou chartu – transformační sílu měst pro společné blaho, která byla přijata na neformální ministerské schůzi o městských záležitostech dne 30. listopadu 2020,

—

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

—

s ohledem na hodnotící zprávu o degradaci a obnově půdy zveřejněnou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 23. března 2018,

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (SOER 2020),

—

s ohledem na zprávu „Stav půdy v Evropě – Příspěvek Společného výzkumného střediska ke zprávě o stavu životního prostředí a výhledech Evropské agentury pro životní prostředí – SOER 2010“ (The State of Soil in Europe, A contribution of the JRC to the EEA’s Environmental State and Outlook Report – SOER 2010), kterou zveřejnila Komise a Společné výzkumné středisko v roce 2012,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu a půdě ze dne 8. srpna 2019,

—

s ohledem na zprávu Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof (UNDRR) z roku 2018 nazvanou „Hospodářské ztráty, chudoba a katastrofy: 1998-2017“, (Economic losses, poverty & disasters: 1998-2017),

—

s ohledem na otázky Radě a Komisi o ochraně půdy (O-000024/2021 – B9-0011/2021 a O-000023/2021 – B9-0010/2021),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že půda je základním, komplexním, multifukčním a živým ekosystémem, který má zásadní environmentální a socioekonomický význam, neboť plní řadu klíčových funkcí a poskytuje služby, které jsou životně důležité pro lidskou existenci a přežití ekosystémů tak, aby současné i budoucí generace mohly uspokojovat své vlastní potřeby;

B.

vzhledem k tomu, že půda na Zemi představuje největší pozemské úložiště uhlíku a obsahuje přibližně 2 500 gigatun uhlíku (1 gigatuna = 1 miliarda tun), ve srovnání s 800 gigatunami v atmosféře a 560 gigatunami v živočišném a rostlinném životě; vzhledem k tomu, že zdravá půda má klíčovou úlohu při zmírňování změny klimatu, neboť každoročně odstraňuje přibližně 25 % ekvivalentu uhlíku vypouštěného v důsledku využívání fosilních paliv na světě; vzhledem k tomu, že obdělávaná půda na světě ztratila 50 až 70 % své původní zásoby uhlíku (24);

C.

vzhledem k tomu, že v Evropě je identifikováno více než 320 hlavních typů půdy, přičemž mezi jednotlivými druhy půdy existují obrovské fyzikální, chemické a biologické rozdíly;

D.

vzhledem k tomu, že půda hraje ústřední úlohu jakožto stanoviště a genofond živočišných a rostlinných druhů, neboť poskytuje útočiště 25 % světové biologické rozmanitosti a zajišťuje klíčové ekosystémové služby místním komunitám a v globálním kontextu, jako je zabezpečování potravin a surovin, regulace klimatu prostřednictvím ukládání uhlíku, čištění vody, regulace živin či ochrana proti škodlivým organismům, a slouží jako platforma pro lidskou činnost a napomáhá předcházet povodním a suchu; vzhledem k tomu, že tvorba půdy je jednou z ekosystémových služeb, o nichž je známo, že jsou v Evropě na ústupu;

E.

vzhledem k tomu, že přestože je půda velmi dynamická, je také velmi křehká a je neobnovitelným a konečným zdrojem vzhledem k tomu, že vytváření půdy vyžaduje mnoho času a probíhá tempem přibližně jednoho centimetru půdy každých 1 000 let; vzhledem k tomu, že tím se půda stává velmi vzácným zdrojem;

F.

vzhledem k tomu, že půda hraje roli v kráse naší evropské krajiny, stejně jako lesní oblasti, pobřeží, horské oblasti a všechny evropské ekosystémy;

G.

vzhledem k tomu, že půda pod travními porosty a lesy je čistým propadem uhlíku a odhaduje se, že v EU každoročně odstraňuje až 80 milionů tun uhlíku (25); vzhledem k tomu, že orná půda a travní porosty EU jsou však dohromady čistými zdroji emisí a že v roce 2017 uvolnily přibližně ekvivalent 75,3 milionu tun CO2 (26); vzhledem k tomu, že odvětví zemědělství a lesnictví jsou proto v klíčové pozici a mohou přispět k odstraňování uhlíku z atmosféry prostřednictvím zachycování a ukládání uhlíku v půdě a biomase;

H.

vzhledem k tomu, že struktura půdy a její vlastnosti jsou výsledkem její tvorby, geomorfologických a geologických procesů probíhajících po tisíciletí, což z ní činí neobnovitelný zdroj; vzhledem k tomu, že z hlediska nákladů je tedy daleko účinnější předcházet všem druhům poškozování půdní vrstvy (eroze, ničení, degradace, zasolování atd.) a kontaminaci půdy, než se snažit obnovit její funkce;

I.

vzhledem k tomu, že funkce půdy jsou silně závislé na úplném doplnění biologické rozmanitosti půdy; vzhledem k tomu, že nadzemní a podzemní rozmanitost mají významné vazby a biologická rozmanitost půdy významně přispívá k místní úrovni rozmanitosti rostlin;

J.

vzhledem k tomu, že ochrana biologické rozmanitosti půdy chybí ve většině právních předpisů na ochranu životního prostředí (jako je směrnice o stanovištích nebo o síti Natura 2000) a v hlavních právních předpisech EU v oblasti společné zemědělské politiky; vzhledem k tomu, že zvyšování nebo zachování biologické rozmanitosti půdy je účinným řešením, které může pomoci při obnově půdy a sanaci znečištění půdy;

K.

vzhledem k tomu, že v EU i v celém světě dochází k neustálé degradaci půdy a krajiny z důvodu široké škály lidských činností, jako je špatné hospodaření s půdou, změna využívání půdy, neudržitelné zemědělské postupy, opouštění půdy, znečišťování, neudržitelné lesnické postupy a zakrývání půdy, ztráta biologické rozmanitosti a změna klimatu, často v kombinaci s dalšími faktory, čímž se zmenšuje schopnost půdy a krajiny poskytovat ekosystémové služby celé společnosti;

L.

vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že EU a členské státy nejsou na správné cestě, aby plnily své mezinárodní a evropské závazky týkající se půdy a krajiny, zejména:

M.

vzhledem k tomu, že půda hraje zásadní úlohu v hospodaření s vodou, neboť zdravá půda s vysokou úrovní organické hmoty má větší přínos pro vodní systém a přispívá ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; vzhledem k tomu, že mokřady, rašeliniště a řešení založená na venkovské nebo městské přírodě ukládají a nechávají pronikat dešťovou vodu, což umožňuje doplnit podzemní vody pro překlenování suchých období a vyhnout se propojení s kanalizací, což snižuje úniky nevyčištěných odpadních vod během silných dešťů;

N.

vzhledem k tomu, že v EU bylo prokázáno několik zásadních hrozeb pro půdu, jako např.: změna klimatu, zakrývání půdy, zhutňování, eroze, povodně a sesuvy půdy, sucha, hydrogeologická nestabilita, úbytek organické hmoty v půdě, požáry, bouře, salinizace, kontaminace, ztráta biologické rozmanitosti půdy, acidifikace a desertifikace; vzhledem k tomu, že stávající evropské ani vnitrostátní právní předpisy se většině těchto probíhajících procesů degradace vůbec adekvátně nevěnují;

O.

vzhledem k tomu, že eroze půdy postihuje 25 % zemědělské půdy v EU a v letech 2000–2010 vzrostla přibližně o 20 %; vzhledem k tomu, že podle odhadů eroze půdy způsobuje v EU každoročně odhadovanou ztrátu zemědělské produkce ve výši 1,25 miliardy EUR (27); vzhledem k tomu, že zásoby uhlíku ve svrchní orné půdě klesají a EU neustále přichází o mokřady a rašeliniště; vzhledem k tomu, že významné plochy zemědělské půdy EU (28) mají problém se salinizací a desertifikací, neboť 32–36 % evropského podloží je vysoce náchylného ke zhutňování;

P.

vzhledem k tomu, že eroze je přirozený jev, který se může projevit jako proud bahna, někdy s katastrofickými následky s výskytem hlubokých trhlin způsobujících ztrátu povrchové úrodné vrstvy půdy, zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska může eroze méně viditelným způsobem způsobit degradaci půdy a ztrátu obdělavatelné půdy;

Q.

vzhledem k tomu, že neudržitelné hospodaření s půdou má některé negativní dopady nejen na suchozemskou a sladkovodní biologickou rozmanitost, ale také na biologickou rozmanitost moří, což má za následek změny hydrografických podmínek, nadměrné koncentrace živin a kontaminace a zvýšené ztráty a zhoršování stavu pobřežních mořských ekosystémů; vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude ochrana pobřežních oblastí v Evropě klesat, což ohrožuje přirozenou schopnost pobřežních ekosystémů snižovat dopad změny klimatu a extrémních povětrnostních jevů v nejzranitelnějších pobřežních oblastech;

R.

vzhledem k tomu, že využívání půdy mění kvalitu a množství ekosystémových služeb tím, že podmiňuje potenciál pozemků a půdy poskytovat tyto služby; vzhledem k tomu, že hlavními příčinami znehodnocování pozemků a půdy jsou neudržitelné zemědělské a lesnické postupy, rozšiřování měst a změna klimatu (29);

S.

vzhledem k tomu, že informace o půdě v Evropě jsou stále neúplné a nejsou harmonizovány; vzhledem k tomu, že to brání přijímání příslušných rozhodnutí o ochraně půdy na regionální i místní úrovni;

T.

vzhledem k tomu, že odpovědnost EU za ochranu půdy nekončí na hranicích EU, neboť poptávka po oblastech vhodných k osídlení, pěstování potravin a produkci biomasy na celém světě roste, a změna klimatu pravděpodobně bude mít negativní dopad na poptávku po půdě, její dostupnost a degradaci; vzhledem k tomu, že EU přispívá k degradaci půdy ve třetích zemích jakožto čistý dovozce půdy začleněné do dovážených produktů;

U.

vzhledem k tomu, že degradace půdy zhoršuje dopady přírodních katastrof a přispívá k sociálním problémům;

V.

vzhledem k tomu, že velké části jižní Evropy se pravděpodobně do roku 2050 v důsledku změny klimatu a nevhodných zemědělských a agronomických postupů stanou pouští, nebudou-li přijata důrazná opatření; vzhledem k tomu, že tato hrozba není na úrovni EU soudržně, účinně a efektivně řešena (30); vzhledem k tomu, že salinizace postihuje v EU 3,8 milionu ha, přičemž na pobřeží, zejména ve Středomoří, dochází k závažné salinitě půdy;

W.

vzhledem k tomu, že ochrana půdy v Evropě v současné době vychází z ochrany jiných environmentálních zdrojů a řešení jiných hrozeb a je roztříštěna mezi velké množství nástrojů politiky, které však nejsou koordinované a v řadě případů ani závazné, což platí na úrovni EU, členských států a na regionální úrovni;

X.

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou dobrovolné vnitrostátní iniciativy a stávající vnitrostátní opatření pro dosažení lepší ochrany půdy důležité, v minulosti se ukázalo, že tato opatření sama o sobě nestačí, a vzhledem k tomu, že je potřebné další úsilí k předcházení další degradaci, včetně zabírání půdy; vzhledem k tomu, že navzdory tematické strategii pro půdu degradace půdy v celé EU pokračuje; vzhledem k tomu, že přeshraniční opatření jsou nezbytná i v případě problémů způsobených znečištěním nebo závažnými nehodami;

Y.

vzhledem k tomu, že v období 2000–2018 bylo zabráno 11x více půdy, než bylo rekultivováno (31); vzhledem k tomu, že bez závazných opatření, která by omezila zábor půdy a podpořila obnovu, rekultivaci a recyklaci, nebude možné dosáhnout cíle spočívajícího v tom, že do roku 2050 nebude docházet k čistému záboru půdy;

Z.

vzhledem k tomu, že neexistence komplexního, vhodného, soudržného a integrovaného právního rámce EU v oblasti ochrany evropské půdy a půdních zdrojů byla označena za klíčový nedostatek, který přispívá k neustálé degradaci velkého množství půdy v Unii, snižuje účinnost již existujících pobídek a opatření a omezuje schopnost Evropy naplnit svou agendu v oblasti životního prostředí, udržitelného rozvoje a klimatu a dostát svým mezinárodním závazkům; vzhledem k tomu, že dřívější pokus o zavedení právního rámce pro ochranu půdy v EU byl neúspěšný a byl stažen v květnu 2014 poté, co jej osm let blokovala menšina členských států v Radě; připomíná evropskou občanskou iniciativu z roku 2016 „People4Soil“ podporovanou 500 evropskými institucemi a organizacemi, která vyzvala EU, aby činila více na ochranu půdy;

AA.

vzhledem k tomu, že stávající odvětvové politiky, například společná zemědělská politika (SZP), nepřispívají spravedlivým dílem k ochraně půdy; vzhledem k tomu, že ačkoli se většina orné půdy nachází v režimu SZP, je v průměru na méně než čtvrtině (32) uplatňována účinná ochrana před erozí půdy;

AB.

vzhledem k tomu, že 80 % dusíku je vyplýtváno a ztraceno do životního prostředí; vzhledem k tomu, že nadměrné ukládání dusíku ohrožuje kvalitu ovzduší, kvalitu vody, změnu klimatu prostřednictvím emisí oxidu dusného, kvalitu půdy a biologickou rozmanitost, včetně interakce mezi rostlinami a opylovači a sítí rostlin a opylovačů, a vede k úbytku stratosférického ozonu; vzhledem k tomu, že zvýšení efektivity využívání dusíku nejen podporuje cíle v oblasti klimatu, přírody a zdraví, ale mohlo by také celosvětově každoročně ušetřit 100 miliard USD;

AC.

vzhledem k tomu, že intenzifikace zemědělství a nadužívání pesticidů způsobují kontaminaci půdy rezidui pesticidů a mají trvalé dopady na zdraví půdy, a to i v důsledku toho, že některé pesticidy v půdě přetrvávají po dlouhou dobu a jsou velmi toxické pro necílové druhy; vzhledem k tomu, že půdu ohrožuje difúzní znečištění agrochemickými látkami;

AD.

vzhledem k tomu, že právní předpisy EU pro ochranu vody jsou poměrně vyčerpávající, ale spíše se zabývají kontrolou znečišťujících látek z půdy z hlediska ochrany vody než širší ochranou životního prostředí, včetně ochrany půdy samotné; vzhledem k tomu, že znečišťující látky vypouštěné do atmosféry a vody mohou mít nepřímý dopad v důsledku ukládání v terénu, což může nepříznivě ovlivnit kvalitu půdy;

AE.

vzhledem k tomu, že vědecké důkazy prokázaly, že půda a její organismy jsou významně vystaveny směsím chemických látek, včetně perzistentních a bioakumulativních chemických látek, reziduí pesticidů, uhlovodíků, těžkých kovů a rozpouštědel a jejich směsí, což vede k vysokému riziku chronické toxicity, potenciálně mění biologickou rozmanitost, brání obnově a narušuje funkce ekosystému; vzhledem k tomu, že v Evropě byly identifikovány přibližně 3 miliony lokalit s potenciálně znečišťujícími činnostmi, z nichž 340 000 (33) bude pravděpodobně vyžadovat sanaci; vzhledem k tomu, že chybí komplexní informace o difúzním znečištění půdy;

AF.

vzhledem k tomu, že podle agentury EEA přispívají chybějící vhodné právní předpisy EU v oblasti půdy k degradaci půdy v Evropě, a vzhledem k tomu, že pokrok směrem k udržitelnému rozvoji v Evropě a v celosvětovém měřítku není možný, pokud nebudou řádně řešeny půdní zdroje (34);

AG.

vzhledem k tomu, že 95 % našich potravin je přímo či nepřímo produkováno na naší půdě;

AH.

vzhledem k tomu, že podle přezkumu stávajících důkazů o stavu půdy v EU je přibližně 60–70 % půdy v EU nezdravých kvůli stávajícím způsobům hospodaření, přičemž další dosud nejisté procento půdy je nezdravé v důsledku nedostatečně kvantifikovaných problémů se znečištěním (35);

AI.

vzhledem k tomu, že eroze půdy vodou a větrem má podle odhadů dopad na 22 % evropské půdy, a vzhledem k tomu, že více než polovina zemědělské půdy v EU má průměrné úrovně eroze vyšší, než jaké lze přirozeně nahradit (což představuje více než jednu tunu ztracené půdy ročně na hektar) (36), což podtrhuje, že je třeba používat techniky hospodaření, které jsou pro půdu udržitelné;

AJ.

vzhledem k tomu, že přibližně 25 % zavlažované zemědělské půdy v oblasti Středomoří je podle odhadů zasaženo solí, což má dopad na zemědělský potenciál; vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy EU se salinizaci v současnosti nevěnují (37);

AK.

vzhledem k tomu, že ztráta úrodné půdy v souvislosti s rozvojem měst snižuje potenciál produkce biologických materiálů a paliv na podporu nízkouhlíkového biohospodářství;

AL.

vzhledem k tomu, že investice do předcházení degradaci půdy a do obnovy znehodnocené půdy jsou ekonomicky velmi smysluplné, neboť přínosy obecně výrazně přesahují náklady; vzhledem k tomu, že náklady na obnovu jsou podle odhadů desetkrát vyšší než náklady na prevenci (38);

AM.

vzhledem k tomu, že půda je v EU převážně v soukromém vlastnictví, což je nutné respektovat, přičemž je zároveň společným statkem, který je potřebný k produkci potravin, a poskytuje základní ekosystémové služby celé společnosti a přírodě; vzhledem k tomu, že je ve veřejném zájmu, aby uživatelé pozemků byli vybízeni k přijetí preventivních opatření s cílem zabránit degradaci půdy, zachovat ji a udržitelně ji obhospodařovat pro budoucí generace; vzhledem k tomu, že je proto nutné uvažovat o podpůrných opatřeních a dalších finančních pobídkách pro vlastníky pozemků za účelem ochrany půdy a pozemků;

AN.

vzhledem k tomu, že recyklace půdy představuje pouze 13 % rozvoje měst v EU, a vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že bude splněn cíl EU pro rok 2050 ohledně nulového záboru půdy v čistém vyjádření, pokud nebude dále snížena roční míra záběru půdy a/nebo zvýšena recyklace půdy (39);

AO.

vzhledem k tomu, že degradace půdy má přirozeně přeshraniční aspekty, které souvisejí například se změnou klimatu, množstvím a kvalitou vody a znečištěním, což jsou okolnosti, které vyžadují reakci na úrovni EU, konkrétní kroky členských států a mnohostrannou spolupráci se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že postupy vedoucí k degradaci půdy v jedné zemi mohou vést k tomu, že náklady ponese jiný členský stát; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi vnitrostátními režimy ochrany půdy, např. co se týče kontaminace půdy, mohou hospodářským subjektům ukládat velmi odlišné povinnosti a narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

AP.

vzhledem k tomu, že v roce 2018 tvořila vytěžená zemina více než 520 milionů tun odpadu (40) a je zdaleka největším zdrojem odpadu vytvořeného v EU; vzhledem k tomu, že vytěžená zemina je podle právních předpisů EU v současné době považována za odpad, a proto je likvidována na skládkách; vzhledem k tomu, že většina této zeminy není kontaminována a mohla by být bezpečně znovu využita, pokud by byl stanoven cíl pro využití spolu s komplexním systémem sledovatelnosti;

AQ.

vzhledem k tomu, že soudržná a vhodná politika EU v oblasti ochrany půdy je základním předpokladem pro splnění cílů udržitelného rozvoje, Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu, a zejména cíle klimatické neutrality, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti, cíle nulového znečištění, biohospodářské strategie a dalších významných environmentálních a společenských výzev;

AR.

vzhledem k tomu, že pravidelně aktualizované, harmonizované a otevřené údaje a informace o půdě jsou nezbytným předpokladem pro dosažení lepší tvorby politiky založené na údajích a důkazech za účelem ochrany zdrojů půdy na unijní a vnitrostátní úrovni;

AS.

vzhledem k tomu, že Evropský výbor regionů ve svém stanovisku ze dne 5. února 2021 vyzval Komisi, aby „navrhla novou evropskou směrnici o zemědělské půdě s cílem zastavit pokles obsahu organických látek v půdě a její erozi a podpořit její oživení, především v rámci zemědělských postupů“ (41);

AT.

vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení závisí na zabezpečení půdy a že jakýkoli postup, který ohrožuje zdraví půdy, ohrožuje potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že zdravější půda produkuje zdravější potraviny;

AU.

vzhledem k tomu, že články 4 a 191 SFEU zakotvují základní zásady politiky EU v oblasti životního prostředí a stanoví sdílenou pravomoc v této oblasti;

AV.

vzhledem k tomu, že lesní půda tvoří polovinu půdy v EU a biologicky rozmanité a zdravé lesy mohou významně přispět ke zdraví půdy;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

—

s ohledem na články 113 a 115 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 1.-2. října 2020 (1) a ze dne 21. července 2020 (2),

—

s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 27. listopadu 2020 (3),

—

s ohledem na návrhy Komise čekající na přijetí, zejména na návrh směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob, návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (4), soubor předpisů o zdanění digitální ekonomiky (5) a na postoj Parlamentu k těmto návrhům,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019„Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (6), které navrhl zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (7), které navrhl druhý zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE2),

—

s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 vydané v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které vedl jeho vyšetřovací výbor pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (výbor PANA) (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (9), které navrhl jeho zvláštní výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (výbor TAX3),

—

s ohledem na opatření, která Komise přijala v návaznosti na všechna výše uvedená usnesení Parlamentu (10),

—

s ohledem na svou studii „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“ (11),

—

s ohledem na akční plán z října 2015, který vypracoval inkluzivní rámec G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), zejména na opatření 1 akčního plánu týkající se daňových problémů plynoucích z digitalizace,

—

s ohledem na prozatímní zprávu inkluzivního rámce G20/OECD o daňových problémech plynoucích z digitalizace přijatou v roce 2018 a na jeho pracovní program pro nalezení konsenzuálního řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky, který byl přijat v květnu 2019,

—

s ohledem na průvodní prohlášení a na zprávy o plánovaném prvním a druhém pilíři, které přijal inkluzivní rámec G20/OECD v říjnu 2020, a na připojené výsledky hospodářské analýzy a posouzení dopadu vypracované sekretariátem OECD,

—

s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20 věnovaných mezinárodním daňovým záležitostem,

—

s ohledem na probíhající činnost Výboru expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech týkající se daňových výzev spojených s digitalizací hospodářství,

—

s ohledem na počáteční posouzení dopadů ze dne 14. ledna 2021 o digitální dani vypracované Komisí (Ares(2021)312667),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019„o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice: BEPS 2.0“ (12),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0103/2021),

A.

vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní pravidla pro danění právnických osob vycházejí ze zásad, které byly vypracovány na začátku 20. století, a již nejsou vhodná pro stále globalizovanější a digitalizovanější hospodářství, čímž umožňují četné škodlivé daňové praktiky, které podkopávají veřejné finance a spravedlivou soutěž;

B.

vzhledem k tomu, že přiměřenost a proveditelnost těchto mezinárodních daňových pravidel jsou nyní předmětem přezkumu v rámci jednání OECD s cílem zajistit konkurenceschopnost evropských společností ve stále globalizovanějším a digitalizovaném hospodářství;

C.

vzhledem k tomu, že digitalizující se ekonomika prohloubila stávající problémy způsobené přílišným spoléháním se nadnárodních společností na nehmotný majetek, jako je duševní vlastnictví;

D.

vzhledem k tomu, že po finanční krizi v letech 2008 a 2009 a řadě odhalených případů daňových úniků, agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňové povinnosti a praní peněz se země G20 dohodly, že budou tyto otázky řešit globálně na úrovni OECD prostřednictvím projektu zaměřeném na boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), který vedl k vytvoření akčního plánu BEPS;

E.

vzhledem k tomu, že díky akčnímu plánu BEPS se podařilo dosáhnout obecné shody v mnoha otázkách týkajících se boje proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že však nebylo dosaženo dohody o tom, jak přistupovat k výzvám v daňové oblasti plynoucím z digitalizace ekonomiky, což podnítilo vypracování samostatné závěrečné zprávy o opatření č. 1 akčního plánu BEPS zveřejněné v roce 2015;

F.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k reformě mezinárodního systému pro danění právnických osob, aby se vyřešil problém daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a výzvy spojené se zdaněním digitální ekonomiky;

G.

vzhledem k tomu, že Komise v roce 2018 předložila ke zdanění digitální ekonomiky dva návrhy, včetně dočasného krátkodobého řešení spočívajícího v zavedení daně z digitálních služeb a dlouhodobého řešení, které stanovilo významnou digitální přítomnost jako faktor zakládající povinnost k dani z příjmů právnických osob, která by měla nahradit daň z digitálních služeb; vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) ze dne 25. října 2016 (COM(2016)0683); vzhledem k tomu, že Parlament všechny tyto návrhy podpořil, ale Rada je nepřijala, což některé členské státy přinutilo k jednostrannému zavedení daně z digitálních služeb;

H.

vzhledem k tomu, že zavedení nekoordinované a odlišné daně z digitálních služeb zavedené členskými státy s různými daňovými pravidly a kritérii zvyšují roztříštěnost evropského jednotného trhu, vytvářejí větší daňovou nejistotu a mají nižší účinnost ve srovnání se společným řešením na evropské úrovni;

I.

vzhledem k tomu, že jednostranná opatření přijatá členskými státy přinášejí riziko zvýšení počtu mezinárodních obchodních sporů, které mohou ovlivnit digitální i nedigitální podniky v rámci jednotného evropského trhu;

J.

vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro digitální ekonomiku ustavená inkluzivním rámcem OECD/G20 pro BEPS hledá v souladu s mandátem, který v březnu 2017 vydali ministři financí zemí G20, a pracovním programem přijatým v květnu 2019 konsenzuální globální řešení spočívající na dvou pilířích: první pilíř se zaměřuje na přidělení práv zdanění podle nových pravidel pro přidělování zisku a pro zdanitelnou přítomnost, zatímco druhý pilíř se zabývá zbývajícími otázkami BEPS a zavádí opatření k zajištění minimální úrovně zdanění;

K.

vzhledem k tomu, že dne 12. října 2020 inkluzivní rámec OECD/G20 zveřejnil balíček sestávající ze stanovisek a zpráv k návrhům obou pilířů, který odráží kompromisní postoje k několika politickým prvkům, zásadám a parametrům v obou pilířích a určuje, které politické a technické otázky ještě zbývá vyřešit;

L.

vzhledem k tomu, že zisky předních nadnárodních společností v digitální sféře v posledních letech výrazně vzrostly; vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb, která jsou zaváděna v reakci na pandemii COVID-19, dále urychlila tento trend přechodu k hospodářství založenému na digitálních službách, čímž se dále zhoršilo nevýhodné postavení kamenných podniků, zejména malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné rychle jednat s ohledem na to, že inkluzivní rámec OECD/G20 má svá jednání uzavřít v červenci 2021, jako dobrý první krok ke spravedlivějšímu rozdělení daňové zátěže;

M.

vzhledem k tomu, že adekvátní mezinárodní právní předpisy v oblasti zdanění jsou klíčem k zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a k vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, který bude řešit nerovnosti a zaručí jistotu a stabilitu, jež jsou předpokladem hospodářské soutěže a rovných podmínek pro společnosti, zejména pro MSP;

N.

vzhledem k tomu, že digitalizace ekonomiky umožnila malým podnikům ve všech oblastech a z různých odvětví, aby se staly konkurenceschopnějšími a oslovily nové klienty; vzhledem k tomu, že opatření EU pro digitální zdanění by měla zůstat nezatěžována menšími začínajícími podniky a rozvíjejícími se podniky;

O.

vzhledem k tomu, že digitální podniky jsou silně závislé na nehmotných aktivech, zejména prostřednictvím využívání a zpeněžování údajů uživatelů za účelem vytváření obsahu, a že stávající daňové systémy toto vytváření hodnoty nezachycují; vzhledem k tomu, že tento jev uvádí do rozporu místo tvorby hodnot s místem jejich zdanění;

P.

vzhledem k tomu, že neexistence mezinárodní dohody nebo nařízení EU o digitálním zdanění je překážkou pro konkurenceschopnější a prorůstové podnikatelské prostředí na jednotném digitálním trhu;

Q.

vzhledem k tomu, že vážná hospodářská krize, jíž Unie čelí, vyžaduje moderní daňové politiky, které členským státům umožní účinněji a účelněji vybírat daně z činností vykonávaných v rámci jednotného trhu;

R.

vzhledem k tomu, že členské státy by měly úzce spolupracovat a zaujmout při mezinárodních jednáních o daních jednotný, silný a ambiciózní postoj;

S.

vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 27. listopadu 2020 se uvádí, že Evropská rada „posoudí situaci, pokud jde o práci na důležité otázce digitálního zdanění“, v březnu 2021;

T.

vzhledem k tomu, že ministři financí skupiny G20 se sešli ve dnech 7.-8. dubna 2021 a sejdou se 9.-10. července 2021 a vyhodnotí jednání o inkluzivním rámci pro oba pilíře mezinárodních jednání;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.