1.

V doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích se mimo jiné doporučuje, aby členské státy „usilovaly o účinné politiky v oblasti pohybové aktivity upevňující zdraví prostřednictvím vypracování meziodvětvového přístupu zahrnujícího různé oblasti politiky, včetně sportu, zdraví, vzdělávání, životního prostředí a dopravy, jakož i jiná příslušná odvětví, a to v souladu se specifiky jednotlivých členských států“.

2.

Závěry Rady ze dne 15. prosince 2015 o podpoře motorických schopností a pohybových a sportovních aktivit u dětí obsahují výzvu členským státům, aby „zvážily provádění meziodvětvových politik, zahrnujících mimo jiné odvětví vzdělávání, mládeže a zdravotnictví, na podporu pohybových aktivit a motorických schopností v předškolním věku“.

3.

V závěrech Rady ze dne 29. června 2020 o dopadu pandemie COVID-19 a oživení odvětví sportu se členské státy vyzývají, aby „prosazovaly meziodvětvovou spolupráci a konzultace v oblastech, jež jsou relevantní pro sport na všech úrovních, včetně sportovního hnutí, odvětví podnikání v oblasti sportu a dalších relevantních zainteresovaných stran“.

4.

V závěrech Rady ze dne 4. prosince 2020 o podpoře meziodvětvové spolupráce ve prospěch sportu a pohybové aktivity ve společnosti se zdůrazňuje, že „meziodvětvová spolupráce může hrát důležitou úlohu při vytváření nebo optimalizaci podmínek pro aktivní a zdravý životní styl“.

5.

V pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období 2021–2024 se uznává, že podpora pohybové aktivity je klíčovým tématem prioritní oblasti „Propagace účasti na sportu a zdraví upevňující pohybové aktivitě“.

6.

Nedostatek pohybu způsobuje v dnešním životním stylu rozsáhlé zdravotní problémy. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila nedostatečnou úroveň pohybové aktivity mezi hlavní rizikové faktory úmrtnosti (1). Pandemie COVID-19 ještě více zdůraznila zdravotní rizika spojená s nedostatkem pohybu.

7.

Evropa čelí značnému nárůstu již existující výrazné míry nedostatku pohybu, přičemž tento problém se týká celé evropské populace, zejména mladých lidí. Evropské politiky povzbuzují členské státy k tomu, aby pohybovou aktivitu podporovaly a monitorovaly; provádění by však mělo být dále posíleno (2).

8.

Další evropské a mezinárodní dokumenty (3) rovněž poukázaly na zásadní význam monitorování úrovně pohybové aktivity v rámci uceleného přístupu ke zdraví prospěšné pohybové aktivitě (HEPA). Monitorování tělesné zdatnosti v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) (4) může poskytnout spolehlivý výsledek pohybové aktivity založený na důkazech a upozornit na případné rizikové chování ohrožující zdraví.

9.

Pohybová aktivita je jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších faktorů při udržování tělesného a duševního zdraví po celý život. Má rovněž pozitivní dopad na prevenci určitých zdravotních obtíží a nemocí, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes 2. typu atd.

10.

Systémy monitorování tělesné zdatnosti mohou posoudit rozsah problému fyzické nečinnosti a vyhodnotit účinnost veškerých politik, akčních plánů nebo iniciativ přijatých na místní, vnitrostátní nebo unijní úrovni.

11.

Koncepce celoživotní pohybové aktivity by měla být založena na pravidelné pohybové aktivitě po celý život, kterou lze podpořit celoživotním monitorováním tělesné zdatnosti založeném na důkazech s cílem zachovat zdraví každého jednotlivce po celý život.

12.

Pravidelná a dostatečná (5) pohybová aktivita je důležitá pro zdravý rozvoj dětí a dospívajících, a to jak po stránce fyzické, tak s ohledem na jejich psychické a sociální schopností.

13.

V souvislosti s aktivním a zdravým životním stylem dospělých je pravidelná pohybová aktivita obzvláště důležitá, a to i v případě, že se jednotlivec začne pohybu věnovat teprve v dospělosti. Pravidelná pohybová aktivita je rovněž důležitým faktorem, který brání poklesu pracovní výkonnosti. Vzhledem k tomu, že dospělí stráví v práci třetinu svého života, pracovní prostředí se může na podpoře pohybové aktivity zaměstnanců významně podílet.

14.

Znevýhodněné skupiny (6) ve všech věkových kategoriích často nemají dostatečnou pohybovou aktivitu z důvodu nedostatku příležitostí a omezeného přístupu, což zvyšuje riziko vzniku určitých onemocnění. Těmto cílovým skupinám bychom měli poskytnout rovné příležitosti, které jim umožní pravidelně se účastnit programů pohybové aktivity a sportovních programů přizpůsobených jejich specifickým potřebám.

15.

V souladu s koncepcí celoživotní pohybové aktivity by se dlouhodobý dopad měl projevit ve zvýšení úrovně pohybové aktivity evropských občanů s cílem zlepšit tělesné a duševní zdraví a snížit tlak na naše systémy zdravotní péče a náklady na zdravotní péči (7). V zájmu dosažení co nejlepších výsledků by měly být politické programy pokud možno koordinovány a měla by být podporována meziodvětvová spolupráce.

16.

Zdravý životní styl: v mnoha zemích se politiky v oblasti veřejného zdraví a sportu zaměřují především na to, aby podporovaly své občany a vedly je k aktivnímu a zdravému životnímu stylu po celou dobu jejich života a k účasti na pohybové aktivitě a sportu (8). Cílem několika evropských projektových iniciativ je rovněž začlenit pohybovou aktivitu do vzdělávacího programu zdravotní výchovy, aby se zajistilo lepší poradenství a podpora pohybové aktivity v klinickém prostředí (9).

17.

Monitorování: některé země monitorují změny tělesné zdatnosti svých obyvatel a mohou rovněž na dobrovolném základě poskytovat zpětnou vazbu o vývoji úrovně jejich fyzické kondice. Některé země zavedly systémy, s jejichž pomocí mohou každoročně monitorovat a hodnotit tělesnou zdatnost žáků, studentů a mladých lidí (10).

18.

Meziodvětvová spolupráce: podpora a monitorování pohybové aktivity by měly být řešeny meziodvětvově v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Při podpoře pohybové aktivity a monitorování tělesné zdatnosti hrají úlohu nejen sportovní instituce, ale také instituce působící v oblasti veřejného zdraví, infrastruktury, vzdělávání a odborné přípravy, pracovního prostředí, mládeže atd. Tato podpora by proto měla zahrnovat mezirezortní spolupráci, občanskou společnost, sportovní kluby, místní komunity atd.

19.

Změna chování je otázkou dlouhodobého vývoje a dodržování pokynů pro pohybovou aktivitu (11), které vyžadují zařazení dostatečné pohybové aktivity do každodenního života. To znamená, že politika by měla být rovněž prováděna integrovaným způsobem a měla by se zaměřit na různá denní schémata pohybu v odlišných kontextech každodenního života.

20.

Média: sdělovací prostředky mohou hrát důležitou úlohu při podpoře sociální odpovědnosti, sportovních aktivit a kampaní zaměřených na zvyšování povědomí o přínosech pohybové aktivity a omezování nedostatku pohybu.

21.

Evropské iniciativy a projekty: různé evropské projekty a iniciativy přispívají k rozvoji politik zaměřených na podporu zdravého životního stylu a k rozvoji systémů monitorování tělesné zdatnosti, které poskytují srovnatelné, platné a spolehlivé údaje ze všech členských států EU. Získané poznatky mohou pomoci tvůrcům politik vytvářet podmínky umožňující celoživotní pohybovou aktivitu a dosáhnout výraznějšího dopadu na zdraví.

22.

Pokračovaly v prosazování a podpoře celoživotní pohybové aktivity obyvatelstva, včetně znevýhodněných skupin, se zaměřením na omezování nedostatku fyzického pohybu sdílením osvědčených postupů, například využíváním mobilních a bezdrátových technologií, jakož i médií a dalších komunikačních kanálů.

23.

Podporovaly iniciativy a kampaně na vnitrostátní, regionální a/nebo místní úrovni, které podněcují pohybovou aktivitu, rozvoj monitorovacích systémů a kolektivní účast na sportovních aktivitách, jako je Evropský týden sportu, HealthyLifestyle4All, Eurobarometr o sportu a pohybové aktivitě, evropské dotazníkové šetření o zdravotním stavu – dotazník o pohybové aktivitě (EHIS-PAQ) atd.

24.

V případě potřeby a v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů zřídily a prosazovaly vnitrostátní, regionální a/nebo místní systémy monitorování tělesné zdatnosti založené na důkazech, které motivují obyvatelstvo k celoživotní pohybové aktivitě s vhodnými individuálními zprávami o zpětné vazbě a ke sledování změn tělesné zdatnosti na dobrovolném základě a které poskytují cenné informace pro tvorbu politik (12).

25.

Prostřednictvím meziodvětvového přístupu podporovaly politiky na všech úrovních týkající se vytváření přístupného a udržitelného veřejného prostoru, v němž se všichni občané mohou věnovat sportovním aktivitám nebo celoživotně pohybové aktivity provozovat; jedná se například o městské části, nově budované zóny, vyhrazené pásy pro cyklistické stezky nebo běžecké trasy, sportovní zařízení ve školách a na univerzitách atd, financované prostřednictvím fondů politiky soudržnosti

26.

Určily a synchronizovaly na všech úrovních za účasti všech příslušných veřejných orgánů a vědecké obce ty politiky a opatření, jejichž cílem je inspirovat lidi ke sportovním aktivitám nebo celoživotnímu provozování pohybové aktivity, a vybízely činitele s rozhodovací pravomocí v jednotlivých odvětvích, aby ve svých příslušných politikách více zohledňovali výhody, které může celoživotní pohybová aktivita a monitorování tělesné zdatnosti obyvatelstva přinést.

27.

Vyměňovaly si osvědčené postupy, jak motivovat lidi k pohybu a aktivitě během dne, a vyměňovaly si informace o účinných nástrojích a politických iniciativách v různých prostředích každodenního života s cílem podnítit pohybovou aktivitu, a to i ve školách a na pracovištích.

28.

Posílily v případě potřeby spolupráci se zdravotnickým systémem při předepisování cvičení a poradenství v oblasti pohybové aktivity zdravotnickými pracovníky a specializovanými odborníky.

29.

Prozkoumala možnost podpory rozvoje harmonizovaného systému údajů, který umožní monitorování pohybové aktivity na evropské úrovni s cílem přesněji posoudit zdravotní, sociální a hospodářské důsledky.

30.

Podporovala získávání povědomí o nákladech na zdravotní rizika spojená s nedostatkem pohybu a aby informace o těchto nákladech zviditelňovala, zejména pokud jde o výdaje na zdravotnictví, s cílem přispět k informovanému veřejnému rozhodování o investicích, které mají být v této oblasti uskutečněny na evropské úrovni.

31.

Podporovala výměnu osvědčených postupů stávajících úspěšných projektů a sítí na podporu monitorování celoživotní pohybové aktivity a tělesné zdatnosti, případně se zapojením sítě kontaktních míst pro zdraví upevňující pohybovou aktivitu (HEPA). Podporovala v rámci vhodné evropské platformy společně se sítí kontaktních míst HEPA postupy zaměřené na usnadnění monitorování tělesné zdatnosti v celé Evropě a vytvoření základu pro rychlé vytváření politik založených na důkazech.

32.

Zvážila unijní financování, například prostřednictvím programů Erasmus+, InvestEU atd., které by mohlo podpořit evropskou spolupráci při vytváření vnitrostátních, regionálních a/nebo místních systémů monitorování tělesné zdatnosti.

33.

Informovala členské státy a sportovní hnutí o příslušných programech a iniciativách EU zaměřených na financování, které lze využít na podporu meziodvětvových projektů týkajících se sportu a pohybové aktivity a na podporu zdravého životního stylu, jakož i vytvoření vnitrostátních, regionálních a/nebo místních systémů monitorování tělesné zdatnosti, například prostřednictvím programů Erasmus+, EU4Health, Horizont Evropa, InvestEU atd.

34.

Zvážily využití stávajících bezplatných platforem (13),v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, pro monitorování tělesné zdatnosti občanů jako diagnostického a motivačního nástroje pro celoživotní pohybovou aktivitu.

35.

V rámci svých činností, projektů a iniciativ dále kladly důraz na příležitosti umožňující celoživotní zapojení občanů do sportu a pohybové aktivity, a to i pro různé cílové skupiny.

36.

Úzce spolupracovaly se zúčastněnými stranami z jiných odvětví při řešení stávajících nedostatků v poskytování příležitostí k zapojení se do sportu a pohybové aktivity v různých kontextech každodenního života.

37.

V případě potřeby se aktivně zapojily do rozvoje vnitrostátních, regionálních a místních systémů a strategií pro monitorování tělesné zdatnosti s cílem zvýšit celoživotní pohybovou aktivitu občanů.

38.

Přizpůsobily komunikační nástroje cílovým skupinám v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a na základě konkrétních opatření.

1.

Pro udržitelný rozvoj evropského mediálního odvětví je stále důležitější dostupnost a faktická přístupnost evropského audiovizuálního a mediálního obsahu, která je neoddělitelně spjata s podporou kulturní a jazykové[...] rozmanitosti jakožto hlavního přínosu pro jeho konkurenceschopnost.

2.

V zájmu dosažení tohoto cíle by cílená odvětvová a horizontální politická opatření měla zajistit odpovídající význačnost evropských audiovizuálních děl a mediálního obsahu a podněcovat nové zdroje financování a modely distribuce, a to s ohledem na narůstající přítomnost globálních poskytovatelů a platforem služeb audiovizuálního a mediálního obsahu.

3.

Taková opatření jsou o to důležitější, že pandemie COVID-19 měla významný dopad na úroveň a strukturu financování evropského audiovizuálního obsahu. Pandemie urychlila tržní trendy ohledně zvýšené nabídky a poptávky po obsahu od online poskytovatelů, pokud jde o podíl kinematografických a jiných audiovizuálních děl pocházejících z různých vnitrostátních trhů, o vztahy mezi úspěšným uvedením filmů v kinech a videí na vyžádání (VOD) a o nerovnoměrnou viditelnost těchto děl na různých trzích (1).

4.

S rostoucí poptávkou po obsahu dostupném online vznikají nové obchodní modely financování investic poskytovatelů VOD a udělování licencí, nicméně většina evropského audiovizuálního a mediálního obsahu je stále vytvářena tradičními hráči, jako jsou veřejné a soukromé mediální společnosti a nezávislí producenti, kteří mají kapacitu pro rozvoj nových projektů a nových talentů[...]. Přestože je veřejné financování pro některá odvětví důležitější než pro odvětví jiná, rozdíly mezi systémy a kapacitami různých zemí současně přetrvávají;

5.

Pandemie COVID-19 navíc prohloubila propast mezi příjmy z internetové a tradiční reklamy. Ačkoliv televizní reklama měla oproti využití internetové reklamy až do krize COVID-19 poměrně dobré konkurenceschopné postavení, podíl online reklamy se v roce 2021 zvýšil (2).

6.

Distribuce audiovizuálního a mediálního obsahu probíhá stále častěji online, a to zejména prostřednictvím online platforem, a sehrává důležitou úlohu v toku příjmů mediálních společností. Vzhledem k tomu, že kreativní a kulturní obsah má pro Evropu velký online i offline hospodářský potenciál, je důležité zajistit k němu spravedlivý přístup, aby byla zachována demokratická diskuse, pluralita médií a kulturní a jazyková rozmanitost;

7.

V zájmu zvýšení dostupnosti a konkurenceschopnosti evropského audiovizuálního a mediálního obsahu by měla být přijata další opatření zaměřená na tyto priority:

8.

jelikož jsou kulturní rozmanitost a kreativita jádrem evropského audiovizuálního a mediálního odvětví v konkurenci s jiným široce dostupným obsahem na mezinárodním trhu, je důležité posílit kapacity těchto odvětví s cílem oslovit širší publikum, zvýšit oběh obsahu a podpořit jeho různé projevy, inovace a talenty a zároveň zachovat naše strategické kulturní statky;

9.

digitální řešení mohou usnadnit rozsáhlejší přístupnost, přičemž koprodukce, podpora přeshraniční distribuce, živý nezávislý sektor kin a distribuce, podpora jazykové rozmanitosti a svobody tvorby mohou mít významný dopad na dosažení větší dostupnosti obsahu a lepší konkurenceschopnosti audiovizuálního odvětví;

10.

koprodukce, jakož i mezinárodní spolupráce mezi profesionály na všech úrovních hodnotového řetězce (vytváření, odborná příprava, rozvoj, produkce, propagace, distribuce), usnadňují přeshraniční distribuci audiovizuálních děl, přispívají k posílení rozvoje odvětví v partnerských zemích a napomáhají zlepšování kulturní a hospodářské výměny;

11.

v souladu se zásadou subsidiarity spadají mezinárodní koprodukce pod různé systémy financování a audiovizuální kapacity v členských státech s různým podílem různého evropského obsahu na evropských a mezinárodních trzích;

12.

aby evropská audiovizuální díla uspěla jak na evropských, tak na mezinárodních trzích, je nanejvýš důležité, aby obsah splňoval vysoké standardy, pokud jde o vysokou kvalitu a inovace, odrážel kulturní a tematickou rozmanitost evropské společnosti a případně byl v mezinárodním měřítku atraktivní;

13.

historická a kulturní hodnota audiovizuálních archivů představuje pro toto odvětví významný přínos a musí být chráněna, aby se usnadnilo šíření a případné opakované použití obsahu ve veřejném zájmu;

14.

pokud jde o svobodu tvorby, je důležité chránit svobodu projevu, pluralitu médií a rozmanitost názorů a myšlenek, které patří mezi základní hodnoty Evropské unie;

15.

zvláštní pozornost by měla být věnována přístupnosti obsahu pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby;

16.

veřejnoprávní média v Evropě hrají významnou úlohu při ochraně veřejného zájmu, podpoře rozmanitosti názorů, vytváření nového a inovativního obsahu a myšlenek a boji proti dezinformacím a zavádějícím informacím;

17.

spravedlivá odměna pro autory, producenty a další držitele práv má zásadní význam pro jejich svobodu tvorby a ekonomickou nezávislost, jakož i pro udržitelnost, originalitu a konkurenceschopnost mediálního odvětví;

18.

genderově vyvážená a sociálně inkluzivní účast přispívá ke zlepšení kvality a rozšíření obzorů evropského audiovizuálního a mediálního obsahu;

19.

usnadňovaly koprodukce, zejména podporou evropského modelu koprodukce, a podporovaly jejich oběh v zúčastněných zemích i mimo ně, a to s přihlédnutím k vyvíjejícímu se kontextu investic ze strany poskytovatelů VOD (3);

20.

podporovaly výměnu know-how o koprodukcích a podporovaly spolupráci od rané fáze vývoje koprodukcí a mezi odborníky v celém hodnotovém řetězci;

21.

vypracovaly lepší politiky na podporu konkurenceschopnosti evropského audiovizuálního odvětví podporou vytváření vysoce kvalitního evropského obsahu, který může zaujmout širší publikum, a zároveň podporovaly autory jakožto klíčové tvůrce obsahu a podporovaly koprodukce, jakož i distribuci původního obsahu;

22.

podporovaly větší dostupnost původního obsahu v různých jazykových verzích a podporovaly rozvoj digitálních řešení, která umožní jazykovou rozmanitost a zajistí možnost sledovat obsah v původním jazyce;

23.

podporovaly rozvoj účinných marketingových nástrojů a strategií pro filmové publikum a posilovaly mediální a filmovou gramotnost s přihlédnutím k analýze publika a k očekáváním;

24.

podporovaly genderovou vyváženost a sociální rozmanitost při tvorbě obsahu zavedením pobídek, které povzbudí zúčastněné strany v audiovizuálním odvětví, aby usilovaly o rovnost, rozmanitost a inkluzivnost a zároveň aby respektovaly svobodu tvorby;

25.

usilovaly o zajištění toho, aby byl obsah vnitrostátních archivů a filmových ústavů kulturního dědictví zachován a propagován a aby byl k dispozici ve větším měřítku, a zároveň zajistily dodržování příslušných práv duševního vlastnictví;

26.

prostřednictvím sítí dílčího programu MEDIA v rámci programu Kreativní Evropa i nadále podporovala evropské nezávislé služby VOD, které mají vysoký podíl evropského obsahu a zviditelňují jej prostřednictvím akcí pro posilování významu;

27.

prostřednictvím Evropského filmového fóra pokračovala v konzultacích s členskými státy a se všemi příslušnými zúčastněnými stranami o tom, jak podpořit dlouhodobý oběh evropského obsahu pocházejícího z koprodukcí a jiných forem přeshraniční spolupráce, a současně zohlednila výsledek dialogu s audiovizuálním odvětvím, který byl oznámen v akčním plánu pro média, o způsobech zlepšení přeshraničního přístupu k audiovizuálnímu obsahu a jeho dostupnosti.

28.

přístup k rozmanitému audiovizuálnímu obsahu a informacím ve všech jazycích EU, jakož i ke spolehlivému a důvěryhodnému obsahu, je velmi důležitý;

29.

veřejnoprávní média v Evropě hrají významnou úlohu při ochraně demokratických hodnot, podpoře rozmanitosti názorů a zvyšování dostupnosti a konkurenceschopnosti evropského obsahu, zejména při používání inovativních technologických nástrojů;

30.

nařízení o podpoře a význačnosti evropského audiovizuálního a mediálního obsahu mají hrát významnou roli při zajišťování plurality médií, posilování kulturní rozmanitosti, posilování mezinárodní konkurenceschopnosti a podpoře nezávislé produkce;

31.

v porovnání s tradičními způsoby distribuce může být nalezení evropských děl na platformách VOD pro spotřebitele náročné. Je proto důležité analyzovat trh a vyhodnotit účinnost opatření na posilování významu;

32.

urychlily provedení revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách (4), neboť účinné provádění této směrnice přispěje ke zlepšení online přístupu k evropským dílům;

33.

podporovaly diskusi o stávajících a plánovaných řešeních ohledně propagování evropských děl a umožnily výměnu osvědčených postupů týkajících se opatření pro posilování významu evropských děl podle různých obchodních modelů;

34.

rozvíjely výměnu osvědčených postupů a posilovaly spolupráci mezi regulačními orgány v audiovizuální oblasti a organizacemi financujícími film;

35.

zvýšily a usnadňovaly dohledatelnost legálně dostupného a kreativního obsahu online ve všech jazycích Evropské unie, zejména prostřednictvím online nástrojů, jako je Agorateka (5), s cílem zajistit, aby byl snadno identifikovatelný mezi širokou škálou jiného obsahu;

36.

podporovaly rozvoj databází, jako je Lumiere VOD (6), s cílem usnadnit kontrolu země původu evropských děl;

37.

posilovaly průběžnou podporu distribuce evropských děl v kinech, včetně podpory menších a nezávislých distributorů pro šíření velké rozmanitosti evropských filmů, a podporovaly festivaly jako účinné odbytiště pro původní a různorodý obsah, a to na vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni.

38.

posoudily a projednaly stávající situaci evropských děl v Evropské unii a zohlednily při tom postavení různých zúčastněných stran na trhu a všechny další relevantní faktory (rovné podmínky, audiovizuální a jazyková specifika různých zemí, stávající definice evropských děl (7) atd.) s cílem zajistit evropským dílům rozmanitý, spravedlivý a vyvážený trh;

39.

posoudily digitální a technologickou suverenitu Evropy s ohledem na stávající evropské poskytovatele a provedly analýzu přidané hodnoty evropské platformy, ve spolupráci s veřejnoprávními médii, která by zahrnovala evropský obsah z členských států, který by měl být zpřístupněn co největšímu možnému počtu občanů EU, přičemž by zajistily, aby byla dodržována příslušná práva duševního vlastnictví a stávající předpisy v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory;

40.

vybízely veřejnoprávní média, aby v rámci vytváření a propagace evropského obsahu nabízely nové příležitosti pro nezávislé producenty;

41.

vyvíjely a podporovaly nové režimy na podporu produkce a distribuce evropských audiovizuálních děl se zaměřením na děti a mladé dospělé;

42.

nadále hrála aktivní úlohu při usnadňování hladkého provádění směrnice o audiovizuálních mediálních službách prostřednictvím cílených činností v oblasti podávání zpráv, monitorování a podpory poskytované členským státům;

43.

provedla analýzu situace na evropském audiovizuálním trhu se zaměřením na hlavní výzvy a nerovnováhy z pohledu EU a na možná řešení;

44.

má-li mediální odvětví dosáhnout udržitelného rozvoje, musí vycházet ze svých předností (jako je kreativita a kulturní rozmanitost), zpřístupňovat a zviditelňovat příslušný obsah a přizpůsobit se výzvám a příležitostem, jež nabízí digitální transformace;

45.

platformy a poskytovatelé online služeb plní, jakožto globální hráči v rámci digitální ekonomiky, významnou úlohu při zajišťování dostupnosti, přístupnosti a distribuce obsahu. Současně mají stále větší význam z hlediska demokratické diskuze, kulturní rozmanitosti, dodržování základních práv a hodnot, ochrany nezletilých před škodlivým obsahem a ochrany práv duševního vlastnictví;

46.

územní a výlučné udělování licencí má i nadále zásadní význam pro svobodu tvorby, udržitelnost a financování celého odvětví, jakož i pro poskytování základu pro rozvoj nových obchodních modelů;

47.

prosazovaly postupy udělování licencí zaměřené na zajištění rovnocennějšího vztahu mezi poskytovateli VOD, platformami, nezávislými producenty a dalšími držiteli práv napříč hodnotovým řetězcem a aby posilovaly rozvoj opatření navržených tak, aby umožňovala poskytování transparentních a komplexních informací o využívání audiovizuálních děl v rámci online služeb, včetně možnosti přístupu k údajům o celkových pohledech a územích;

48.

prosazovaly konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětví s ohledem na úlohu územního a výlučného udělování licenčních práv v rámci systému financování evropských děl. Otázka udělování licencí by měla být rovněž zahrnuta do dialogu o šíření audiovizuálních děl, který byl oznámen v rámci akčního plánu pro média;

49.

prosazovaly a podporovaly takové přístupy k financování, které se zaměřují na inovace, růst, technologie a strukturu průmyslu;

50.

dále prosazovaly příslušná opatření v rámci akčního plánu pro média, která podporují transformaci a odolnost nezávislých audiovizuálních a mediálních společností, zejména iniciativu MediaInvest, jejímž cílem je posílit investice v oblasti audiovizuální produkce a distribuce, jakož i interaktivní nástroje, které mediálním společnostem usnadňují orientaci v jednotlivých podpůrných nástrojích;

51.

vybízely ke zvýšení objemu evropských audiovizuálních děl v katalozích služeb na vyžádání obsahujících kvalitní filmy pokrývající širokou škálu témat i věkových skupin a posoudily možnost vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru pro šíření vysoce kvalitního obsahu na vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni;

52.

zaměřily se na investice do odolnosti občanů prostřednictvím opatření v oblasti digitální a mediální gramotnosti s cílem prosazovat získávání znalostí a kritické myšlení. To by mělo uživatelům umožnit identifikovat nezákonný obsah a dezinformace, jakož i porozumět fungování algoritmů doporučovacích nástrojů a využívat vyhledávání obsahu;

53.

posílit a zkvalitnit vyškolení odborníků i podniků s cílem pomoci jim přizpůsobit se měnícímu se modelu tvorby a distribuce v souvislosti se systémy založenými na umělé inteligenci a podpořit postupy týkající se změny kvalifikace a prohlubování dovedností;

54.

prosazovaly a podporovaly nové možnosti, které digitální ekonomika nabízí v souvislosti s distribucí obsahu, se zvláštním ohledem na spravedlivou rovnováhu mezi rozvojem systémů založených na umělé inteligenci a jejich využíváním obsahu, aby se zajistila konkurenceschopnost jak odvětví umělé inteligence, tak audiovizuálního a mediálního odvětví; zabezpečily v této souvislosti rovné podmínky mezi příslušnými zúčastněnými stranami a pomohly audiovizuálnímu a mediálnímu odvětví prosperovat, aniž by se bránilo dynamickému rozvoji inovací;

55.

přijaly veškerá nezbytná opatření zaměřená na prevenci přístupu k nezákonnému audiovizuálnímu obsahu na vnitrostátní i unijní úrovni a na zavedení účinného online vymáhání v rámci boje proti porušování autorských práv v komerčním měřítku;

56.

přijaly nezbytná opatření s cílem umožnit mediálnímu odvětví využívat příležitostí plynoucích ze Zelené dohody pro Evropu a evropského právního rámce pro klima;

57.

projednaly možné politické iniciativy související s rámcem pro internetovou reklamu, a zajistily tak spravedlivá pravidla pro oblast internetové i tradiční reklamy s ohledem na audiovizuální a mediální obsah;

58.

chránily nezávislost mediálních organizací a případně přijaly opatření pro zajištění transparentnosti a plurality v mediálním odvětví;

59.

snížila administrativní zátěž spojenou s přístupem k financování evropského obsahu, plně v souladu s požadavky finančního nařízení.

1.

Architektura a zastavěné prostředí jsou ztělesněním minulé i současné kultury, způsobů života a hodnot. Vytvářejí fond pro naše kulturní dědictví budoucnosti a přispívají k utváření našich společností a identit.

2.

Zastavěné prostředí (1) odráží společenství a odpovědnost za jeho celkovou kvalitu leží v rukou příslušných subjektů veřejného sektoru a dalších zúčastněných stran, které úzce spolupracují se všemi občany.

3.

Je důležité zajistit, aby rozvoj stávajícího fondu budov – prostřednictvím obnovy, renovace, adaptivního opětovného využití a zachování – i vytváření nových budov a prostor byly vysoce kvalitní.

4.

Architekti mimo jiné hrají ústřední úlohu ve všech fázích rozvoje vysoce kvalitní architektury a prostředí pro život, a mohou proto významným způsobem přispívat k veřejnému zájmu tím, že zohlední územní rozmanitost a potřeby občanské společnosti.

5.

Kultura, vysoce kvalitní architektura (2) a zastavěné prostředí přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (3) mnoha způsoby. Mohou přispět k provádění Zelené dohody pro Evropu (4) a k dosažení jejího cíle učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent.

6.

Nový evropský Bauhaus je mezioborová iniciativa kombinující tři propojené rozměry: estetiku, udržitelnost a inkluzi. Vychází z participativního přístupu a jejím cílem je zapojit všechny lidi v celé Unii, včetně těch ze znevýhodněných skupin, v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a s cílem Zelené dohody pro Evropu, kterým je nikoho neopomenout.

7.

Iniciativa Nový evropský Bauhaus se inspiruje původním Bauhausem (5), který již měl na mysli ucelený, udržitelný, vysoce kvalitní a inkluzivní přístup k designu, architektuře a umění.

8.

Respektujíc rozmanité kulturní dědictví Evropy, iniciativa Nový evropský Bauhaus má za cíl vytvořit příznivé podmínky pro transformaci prostředí pro život a pro to, aby učinila náš způsob života krásnějším, udržitelnějším a inkluzivnějším, mimo jiné prostřednictvím inovací a vysoce kvalitní architektury (6), designu, urbanismu a mnoha dalších uměleckých a tvůrčích oblastí.

9.

Kulturní a architektonické dědictví Evropy je významnou referenční hodnotou pro zkušenostní a fyzickou kvalitu našeho zastavěného prostředí. Je také silným aktivem, které může inspirovat a posilovat sociální soudržnost, inovace, transformaci a obnovu. Iniciativa Nový evropský Bauhaus tudíž uznává význam našeho architektonického a archeologického dědictví, krajin a hmotného i nehmotného kulturního dědictví.

10.

Vícerozměrná povaha vysoce kvalitní architektury a zastavěného prostředí vyžaduje meziodvětvovou spolupráci, účast, přístup založený na spoluvytváření a mezioborový přístup, zejména pokud jde o udržitelnost a soudržnost politik.

11.

Pandemie COVID-19 vyvolala mobilizaci finančních prostředků na všech úrovních správy, mimo jiné pro vysoce kvalitní architekturu a zastavěné prostředí. Tyto finanční zdroje by měly být využívány udržitelným způsobem zaměřeným na kvalitu, a to v souladu se zásadami Davoského systému kvality stavební kultury (DBQT), doporučeními skupiny odborníků pro otevřenou metodu koordinace (7) a revidovanými zásadami kvality Mezinárodní rady pro památky a památná místa (ICOMOS) pro projekty financované z prostředků EU, které mohou mít dopad na kulturní dědictví (8).

12.

Znovu potvrdily úlohu kultury a kulturního dědictví jako neodmyslitelných a neoddělitelných od zastavěného prostředí a prostředí pro život a jako důležitý příspěvek k udržitelnému rozvoji, včetně oběhového hospodářství, sociální a územní soudržnosti, životního prostředí, cílů v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu, prosperity a životní pohody všech lidí v Evropě.

13.

Usnadňovaly vhodné součinnosti mezi iniciativou Nový evropský Bauhaus a dalšími procesy zapojujícími lidi v Evropě, jako je Konference o budoucnosti Evropy (9), jakož i s dalšími strategiemi a akčními plány na podporu architektonické a estetické kvality, jako je renovační vlna (10), a dostupnost, jako je Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 (11).

14.

Přispívaly k vytváření uceleného porozumění vysoce kvalitní architektuře a sdílené kultury této architektury, a to dalším zvyšováním povědomí, např. prostřednictvím formálního, neformálního a informálního vzdělávání od raného věku a širokou podporou a šířením informací o iniciativě Nový evropský Bauhaus a úloze kultury, vysoce kvalitní architektury a zastavěného prostředí v ní.

15.

Usilovaly o ucelenou, inkluzivní, transdisciplinární a dlouhodobou vizi architektury a zastavěného prostředí vedenou vysokou kvalitou, a to prostřednictvím začlenění různých politik a odborných znalostí do všech procesů, pokynů a projektů založených na společné tvorbě, které formují naše prostředí pro život, včetně zprávy odborné skupiny pro otevřenou metodu koordinace (12).

16.

Zohlednily přístup zaměřený na kvalitu, který zahrnuje zásady kvality rozpracované v Davoském systému kvality stavební kultury (13), jako základ pro informované volby a rozhodnutí v průběhu celého životního cyklu zastavěných struktur a krajinného plánování a péče o krajinu (koncepce, investiční plány, mechanismy financování, podpůrná opatření, plánovací procesy, údržba, renovace, zachování, adaptivní opětovné využití, demolice a recyklace).

17.

Stimulovaly udržitelný růst, obyvatelnost a inovace v evropských městských a venkovských oblastech uplatňováním ucelených kritérií zaměřených na vysokou kvalitu, metod založených na společné tvorbě a zásad Mezinárodní rady pro památky a památná místa (ICOMOS) pro poskytování finanční podpory EU na projekty v oblasti architektury a zastavěného prostředí, je-li to vhodné.

18.

Podporovaly optimalizaci energetické účinnosti stávajícího fondu budov prostřednictvím uceleného přístupu při současném dodržování všech kritérií Davoského systému kvality stavební kultury, včetně zachování nemovitého dědictví.

19.

Prozkoumaly řešení, která umožní přístup k cenově dostupnému a důstojnému bydlení, zejména pro mladé lidi vstupující na trh práce, jakož i pro další zranitelné sociální skupiny.

20.

Zahrnuly zásady participativní společné tvorby zapojením všech příslušných zúčastněných stran do procesů, jako je rozhodování, plánování, navrhování a výstavba týkající se zastavěného prostředí a prostředí pro život a územního plánování na všech příslušných úrovních správy.

21.

Podporovaly přístup, který respektuje dialog mezi stávajícím kulturním dědictvím, krajinou a současnou tvorbou, a to v odpovídajících případech i prostřednictvím adaptivního opětovného využití.

22.

Vytvářely příznivé rámce pro vysoce kvalitní architekturu, které jsou základem pravidel pro zadávání veřejných zakázek, zjednodušení právních předpisů a inovativní postupy, které podporují přístup založený na vysoké kvalitě oproti přístupu založenému výhradně na nákladech, a to dodržováním osvědčených postupů pro pořádání soutěží v oblasti veřejné architektury, krajinné architektury a územního plánování.

23.

Dále podporovaly a posilovaly povědomí, znalosti a kompetence osob s rozhodovací pravomocí a specializovaných týmů na všech příslušných úrovních správy, včetně technických odborníků a dodavatelů, s cílem umožnit jim používat při rozhodování o architektuře a zastavěném prostředí pro všechny kritéria a normy vysoké kvality.

24.

Podporovaly co nejlepší využívání příslušných programů financování EU a dalších dostupných nástrojů financování s cílem:

25.

Zachovaly dynamiku a pokračovaly v procesu reflexe a výměny týkající se kulturních, sociálních, ekonomických a ekologických úloh vysoce kvalitní architektury a zastavěného prostředí.

26.

Posílily soudržnost politik pro vysoce kvalitní architekturu a zastavěné prostředí prostřednictvím vhodné koordinace mezi všemi příslušnými ministerstvy a správními úrovněmi, agenturami a službami s cílem začlenit do všech politik a činností, které mají dopad na zastavěné prostředí a prostředí pro život, ucelený přístup založený na kvalitě.

27.

Podporovaly začleňování Nového evropského Bauhausu a zásad a přístupů oběhového hospodářství do vnitrostátních strategií sociálně-ekonomického a územního rozvoje, včetně udržitelného designu a architektury.

28.

Na příslušných úrovních správy zřídily a podporovaly poradní odborné skupiny složené z architektů a dalších příslušných odborníků, jako jsou státní a městské týmy architektů (14), jakož i postupy založené na kvalitě s cílem zajistit nebo posílit začlenění požadovaných odborných kompetencí a dovedností do rozhodovacích procesů, aby bylo dosaženo vysoce kvalitních výsledků.

29.

Určily subjekt jakožto kontaktní místo pro iniciativu Nový evropský Bauhaus a oslovily společenství na místní úrovni, a to v návaznosti na místní přístup (15), s cílem zapojit podle potřeby všechny členy občanské společnosti a příslušné zúčastněné strany.

30.

Posílily postavení aktérů, kteří prosazují kulturní a kvalitativní aspekty zastavěného prostředí a prostředí pro život, u celé veřejnosti a poskytly jim odpovídající podporu.

31.

Usnadňovala zavádění Davoského systému kvality stavební kultury zahrnujícího osm kvalitativních kritérií do příslušných investic, regulačních rámců a programů financování EU a uplatňovala tyto zásady kvality jako vlastník, developer a uživatel nemovitostí.

32.

Poskytovala příležitosti pro výzkum, budování kapacit a vzájemné učení v oblasti kultury, vysoce kvalitní architektury a zastavěného prostředí pro všechny ve všech příslušných programech EU.

33.

Usilovala o součinnost mezi příslušnými stávajícími a plánovanými právními úpravami, programy a politikami EU s cílem zajistit, aby ekologická a digitální transformace byly v souladu se zásadami a cíli Nového evropského Bauhausu a prosazovala mezioborovou spolupráci a rozhodování.

34.

Usnadňovala informace a přístup k dostupným finančním nástrojům na podporu projektů týkajících se vysoce kvalitního prostředí pro život, včetně místních iniciativ malého rozsahu a projektů v kulturních a kreativních odvětvích.

35.

Při navrhování a provádění strategií, projektů a činností Nového evropského Bauhausu zohledňovala zeměpisnou vyváženost, jakož i zeměpisnou, klimatickou, hospodářskou, sociální a kulturní rozmanitost EU.

36.

Podporovala součinnosti mezi uměním, architekturou, krajinnou a interiérovou architekturou, územním plánováním, designem a řemeslnou činností, jakož i inovativními modely odborné přípravy pro architekty a další související odborníky, včetně odborné přípravy v oblasti špičkových digitálních technologií.

37.

Podporovala funkci historických pamětihodností při zlepšování stávajícího a vznikajícího fyzického prostředí místních komunit s využitím nejmodernějších digitálních technologií při dokumentování a prezentaci zastavěného prostředí a prostředí pro život.

38.

Posilovala povědomí a spolupráci napříč odvětvími prosazováním iniciativy Nový evropský Bauhaus, Davoské deklarace a zásad Mezinárodní rady pro památky a památná místa (ICOMOS) v příslušných odvětvích politiky, zejména v těch odvětvích, která se podílejí na utváření zastavěného prostředí a prostředí pro život.

39.

Pravidelně podávala Radě a jejím přípravným orgánům, jakož i subjektům označeným jako kontaktní místa pro Nový evropský Bauhaus, zprávy o pokroku v provádění iniciativy Nový evropský Bauhaus a usnadňovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy ohledně jejich navazujících činností na vnitrostátní úrovni.

1.

Evropská unie a její členské státy se shodly na tom, že spolupráce na úrovni EU v oblasti mládeže „podporuje sociální a občanskou angažovanost a usiluje o zajištění toho, aby všichni mladí lidé disponovali zdroji potřebnými k účasti ve společnosti“ (1).

2.

Mladí lidé jsou jednou ze silných stránek naší společnosti a současně jsou nositeli práv jednotlivce. Mají tedy právo smysluplně se účastnit přípravy, provádění, monitorování a hodnocení politik a jejich následných opatření, jež se dotýkají jich samotných i společnosti obecně (2).

3.

Zdravá demokracie závisí na zapojení občanů a aktivní občanské společnosti, a to nejen v době konání voleb, ale neustále. Angažovaní, informovaní a mladí občané se silným postavením a jejich organizace hájící jejich zájmy jsou nejlepší zárukou odolnosti našich demokracií (3) a obecného blaha.

4.

Evropská unie je založena na hodnotách, mezi něž patří demokracie, pluralismus, rovnost a právní stát. Dodržování lidských práv, svoboda, nepřípustnost diskriminace, genderová rovnost, tolerance a ochrana menšin představují nezadatelné zásady evropské myšlenky (4).

5.

„Probíhající pandemie COVID-19 a její socioekonomické důsledky mají na lidská práva, demokracii a právní stát včetně občanského prostoru stále výraznější negativní dopad“ (5).

6.

Dalším rozvíjením účasti mladých lidí na demokratických procesech v souladu s usnesením Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (6), se závěry Rady o podpoře demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě (7) a se závěry o posilování víceúrovňové správy v rámci podpory účasti mladých lidí v rozhodovacích procesech (8) se přispěje k posílení občanského prostoru pro mladé lidi a podpoří jejich angažovanost v rámci tohoto prostoru;

7.

Občanský prostor pro mladé lidi je prostor, který mladým lidem umožňuje smysluplnou účast ve společnosti a je klíčovou součástí každé demokratické společnosti (9). Existují (online i offline) politická, veřejná a sociální prostředí, jež splňují řadu právních, politických, institucionálních a praktických podmínek k tomu, aby mladým lidem umožňovaly uplatňovat jejich občanské svobody, pokud jde o přístup k informacím, vyjadřování názorů a zakládání sdružení nebo organizací za účelem účasti na veřejném životě, a ovlivňovat a formovat tak společnost.

8.

Jelikož občanský prostor pro mladé lidi je dynamické povahy a neustále se mění, všechny demokratické a nezávislé organizace působící v oblasti mládeže a neformální skupiny mladých lidí se ukazují být klíčovými aktéry při prosazování účasti mládeže, a měla by jim být proto poskytována podpora a ochrana.

9.

Mladí lidé potřebují svobodný, bezpečný, otevřený a přístupný inkluzivní a reprezentativní občanský prostor, který jim umožňuje zakládat sdružení, angažovat se v oblastech souvisejících s jejich potřebami a zájmy bez ohledu na téma, vyjadřovat se k veřejným otázkám a účastnit se veřejného rozhodování.

10.

Aktivní zapojení do občanského prostoru v jeho různých podobách pomáhá rozličným skupinám mladých lidí, včetně těch, kteří jsou ve zranitelném postavení nebo jejichž názor je často opomíjen, jako jsou mladí migranti, rozvíjet kompetence potřebné z hlediska občanské angažovanosti. Současně podporuje jejich osobní, profesní a společenský rozvoj, přispívá k hodnotám Evropské unie (10), sociální soudržnosti, mezigenerační spolupráci a zajišťuje, aby demokracie a občanství odrážely rozmanitost perspektiv a pluralitu ve společnosti.

11.

Zapojení mladých lidí do občanského prostoru je důležitým katalyzátorem různých společenských inovací (11), což svědčí o tom, že občanský prostor přispívá k větší demokratičnosti rozhodovacích procesů založených na lepší informovanosti, čímž zvyšují kvalita demokracie. Na druhé straně jsou mladí lidé obzvláště zranitelní z hlediska diskriminace a omezování občanského prostoru (12).

12.

Zužující se občanský prostor pro mladé lidi a poskytnuté informace o porušování základních a demokratických práv jsou obecné jevy, které mohou představovat hrozbu pro demokracie v celé Evropě bez ohledu na jejich ekonomickou rozvinutost nebo zeměpisnou polohu. Studie dokládají, že možnosti mládežnických organizací občanské společnosti účastnit se politických procesů jsou také považovány za omezené (13).

13.

Organizace působící v oblasti mládeže a neformální skupiny mladých lidí by měly být zapojeny do koncipování klíčových projektů, které se týkají mimo jiné všech témat zahrnutých do jedenácti evropských cílů v oblasti mládeže. Tyto organizace hrají také zásadní úlohu při poskytování služeb a podpory mladým lidem, jež v řadě případů doplňují služby poskytované veřejnými orgány.

14.

V důsledku pandemie COVID-19 se občanský prostor pro mladé lidi v řadě zemí zužuje ještě více, přičemž jedinou schůdnou alternativou se často stává jeho online ekvivalent. Některé zkušenosti jsou přínosné, například tam, kde byly v digitálním prostoru objeveny některé nové funkce; přesunem do online občanského prostoru vyvstaly nicméně otázky související s přístupem (infrastruktura), dovednostmi (kompetence) a online bezpečností mladých lidí;

15.

Při vytváření prostředí, které podporuje organizace působící v oblasti mládeže a neformální skupiny mladých lidí, není vhodné uplatňovat jednotný přístup. Univerzální pojetí, ale také různorodé kulturní a zeměpisné pozadí, strukturální nerovnosti, genderovou nerovnost a další spolupůsobící faktory je třeba mít na paměti v případech, kdy mladým lidem a mládežnickým organizacím občanské společnosti znemožňují svobodnou činnost a smysluplnou účast.

16.

Přemíra času stráveného před obrazovkou a online činnostmi mají nepříznivý dopad na mentální, fyzické a sociální zdraví mladých lidí (14). Online občanský prostor nicméně poskytuje mnoha mladým lidem důležité útočiště, ve kterém mohou ve větší míře uplatňovat svá občanská práva, a to zejména během pandemie COVID-19. Otázky zdraví jsou však jen jedním z aspektů, které je třeba mít na paměti; řešit je třeba rovněž otázky online bezpečnosti a digitální propasti (mimo jiné v oblasti infrastruktury a kognitivních překážek). Pro všechny zúčastněné subjekty by proto při podpoře občanského prostoru pro mladé lidi mělo být prioritou nalezení správné rovnováhy mezi online a offline angažovaností;

17.

Chránily a rozšiřovaly občanský prostor pro všechny mladé lidi, a to především pro ty, kteří jsou nejvíce zasaženi pandemií COVID-19, a aby zavedly dodatečná opatření s cílem zajistit, aby přístup k tomuto prostoru a možnost zapojit se do něj měli mladí lidé ze znevýhodněného prostředí a s omezenými příležitostmi, zejména z odlehlých nebo venkovských oblastí nebo se zdravotním postižením. Je také třeba podporovat větší zviditelnění a lepší přístupnost tohoto prostoru pro mladé lidi.

18.

Zabývaly se obavami souvisejícími s postupy a nástroji, jež způsobují nedostatek svobodného a přístupného veřejného prostoru nebo vytvářejí značné překážky pro mladé lidi, kteří o přístup do občanského prostoru usilují a chtějí se do něj zapojit; jedná se zejména o komerční nástroje, které využívají algoritmy generující personalizovaný marketing, gentrifikaci, migraci z venkova do měst a zvýšenou komercializaci fyzického a online prostoru (15).

19.

Zabývaly se obavami souvisejícími s ochranou soukromí mladých lidí při uplatňování jejich občanských práv a svobod s cílem zajistit pro ně osobní bezpečnost a dodržování práv jednotlivce, což by mělo být propagováno srozumitelným jazykem, a také kontrolu nad jejich údaji, a to především prostřednictvím bezpečného a zákonného zpracování všech údajů, které jim náleží nebo se jich týkají, ve smyslu obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů.

20.

Měly na paměti překážky bránící mladým lidem v online účasti (například přístup k internetu, digitální kompetence, chybějící infrastruktura a vybavení) a usilovaly o zajištění bezpečnosti digitálního občanského prostoru pro mládež posilováním digitální odolnosti, zejména zvyšováním digitální a mediální gramotnosti a informovanosti mladých lidí, mimo jiné prostřednictvím bezpečnostních opatření na ochranu mladých lidí před zavádějícími informacemi, dezinformacemi, propagandou, společenskou polarizací, nenávistnými verbálními projevy a kyberšikanou, kybergroomingem atd.

21.

Uznávaly poskytovatele vzdělávání v rámci všech typů učení (formálního, neformálního a informálního) jako klíčové aktéry při prosazování různých forem výchovy k občanství se zaměřením na kompetence pro potřebné aktivní občanství, které následně přispívá k demokratičtější společnosti.

22.

Prosazovaly občanské a politické postupy a aktivní spolupráci mezi mládežnickými organizacemi a institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu v rámci společných projektů, mimo jiné s cílem zlepšovat podmínky stávajícího občanského prostoru nebo vytvářet občanský prostor nový, a prakticky tak přispívat ke splnění cílů udržitelného rozvoje a evropských cílů v oblasti mládeže.

23.

Zavázaly se, že budou rozvíjet a případně podporovat interakce či komunikační kanály, které společně vytvářejí nebo řídí veřejné orgány a mladí lidé skrze občanský prostor, a to včetně občanského prostoru, který podporují a udržují organizace působící v oblasti mládeže a neformální skupiny mladých lidí, s cílem usnadnit smysluplné a rozmanité zastoupení názorů mladých lidí a hmatatelným způsobem ovlivnit tvorbu a provádění politik a jejich následných opatření, jež jsou pro mladé lidi relevantní;

24.

Usilovaly o ochranu a rozšiřování rozmanitých druhů občanského prostoru pro mladé lidi na všech úrovních prostřednictvím udržitelného strukturálního financování a aby případně zvážily projektové financování pro organizace působící v oblasti mládeže a neformální skupiny mladých lidí. Zvyšovaly informovanost mladých lidí o jejich občanských a politických svobodách a příležitostech k jejich uplatňování, které jim může přinést jejich angažovanost v občanském prostoru.

25.

Podporovaly organizace působící v oblasti mládeže a neformální skupiny mladých lidí bojující proti nenávistným verbálním projevům a jiným jevům ohrožujícím jejich činnost, zejména pokud jde o uplatňování jejich svobody vyjadřování, sdružování a shromažďování.

26.

Soustavně monitorovaly, vyhodnocovaly a podporovaly prostředí příznivé pro fungování občanského prostoru pro mladé lidi a aby současně identifikovaly jevy, které tento prostor ohrožují, a zabývaly se jimi.

27.

Poskytovaly v souladu s Evropskou chartou informací pro mládež (16) snadný přístup k informacím v přístupných formátech a případně v jazyce, který je přizpůsobený mládeži, a rozvíjely tak transparentnost a posilovaly důvěru mladých lidí v politické instituce, a aby současně zaváděly odpovídající opatření, zejména prosazováním mediální gramotnosti, s cílem bojovat proti zavádějícím informacím, dezinformacím, propagandě, polarizaci společnosti, nenávistným verbálním projevům, konspiračním teoriím, kyberšikaně, kybergroomingu atd.

28.

Zintenzivnily institucionální informační činnost zaměřenou na mladé lidi (přímo nebo prostřednictvím organizací působících v oblasti mládeže a neformálních skupin mladých lidí) používáním účinných nástrojů pro offline i online angažovanost. Kromě toho by měly využívat mechanismy, které vzniknou ve spolupráci s mladými lidmi a získají uznání subjektů s rozhodovací pravomocí a podporu nezávislého výzkumu a povedou ke snazšímu zapojení mladých lidí do občanského prostoru a politického života.

29.

Posuzovaly v náležitých případech vliv komerčních nástrojů využívajících algoritmy ke generování personalizovaného marketingu na občanský prostor pro mladé lidi a vedly s poskytovateli těchto nástrojů dialog, který bude řešit otázku, jak mohou tyto nástroje občanský prostor ovlivňovat. Zvážily přijetí nezbytných, vhodných a přiměřených opatření k řešení jakéhokoli nepříznivého vlivu komerčních nástrojů, které prostřednictvím dialogu není možné zmírnit.

30.

Podporovaly výzkum a monitorovaly stav občanského prostoru pro mladé lidi v celé Evropské unii a na celostátní, regionální i místní úrovni, včetně výzev a hrozeb, jimž čelí, a vyhodnocovaly zapojení mladých lidí do občanského prostoru.

31.

Zvážily možnost věnovat problematice občanského prostoru mládeže a základních svobod mladých lidí zvláštní pozornost v rámci Evropského roku mládeže 2022;

32.

Podporovala nekomerční, otevřený, inkluzivní a bezpečný občanský prostor pro mladé lidi prostřednictvím různých evropských programů, včetně nejvýznamnějších programů v oblasti mládeže, jako jsou Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, jakož i napříč odvětvími.

33.

Dále zapojovala mladé lidi a organizace působící v oblasti mládeže a neformální skupiny mladých lidí do plánování a provádění evropských iniciativ a následných opatření, které mají dopad na jejich životy, jako jsou Nový evropský Bauhaus, klimatický pakt EU a Konference o budoucnosti Evropy, přičemž současně by měla mít na paměti úlohu těchto iniciativ při zajišťování občanského prostoru pro mladé lidi.