8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/2

P9_TA(2021)0095

Utváření politiky digitálního vzdělávání

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání (2020/2135(INI))

(2021/C 494/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny,

—	s ohledem na článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na vzdělání,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (1),

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro kulturu a vzdělávání ze dne 22. září 2020 ohledně budoucnosti evropského vzdělávání v souvislosti s onemocněním COVID-19,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu (5),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2020 o utváření digitální budoucnosti Evropy (6),

—	s ohledem závěry Rady ze dne 26. května 2020 o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost (7),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 18. listopadu 2019 o klíčové úloze politik celoživotního učení z hlediska schopnosti společnosti vyrovnat se s technologickou a ekologickou transformací ve prospěch inkluzivního a udržitelného růstu (8),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (9),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (10),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 30. května 2016 o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy (11),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (12),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí (13),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (14),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027: Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624) a související pracovní dokument útvarů (SWD(2020)0209),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (COM(2020)0625),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 o posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury (COM(2017)0673),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 nazvané „Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života“ (COM(2017)0248),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ (COM(2016)0941),

—	s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s názvem „Reakce na COVID-19 v oblasti vzdělávání: zavedení sady strategií“,

—	s ohledem na zprávu OECD s názvem „Náhled na dovednosti 2019: Prosperita v digitálním světě“,

—	s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) s názvem „Dovednosti pro propojený svět“,

—	s ohledem na zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání ze dne 4. června 2020 s názvem „Digitální propast ohrožených studentů v oblasti odborného vzdělávání během onemocnění COVID-19 v Evropě“,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—	s ohledem na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0042/2021),

vzhledem k tomu, že inkluzivní, spravedlivé a řádně financované kvalitní vzdělávání je klíčovou hnací silou ekologické a digitální transformace; vzhledem k tomu, že vzdělávání je investicí do naší společné budoucnosti a přispívá k sociální soudržnosti, udržitelnému hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a zaměstnanosti, a tedy ke spravedlivé společnosti; vzhledem k tomu, že vzdělávání je zásadním nástrojem osobního rozvoje a seberealizace a zvyšuje účast na demokratickém životě;

B.	vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen je základní hodnotou EU zakotvenou v článcích 8 a 19 SFEU;

C.	vzhledem k tomu, že digitální technologie transformují společnost, a základní digitální dovednosti i digitální gramotnost se tak stávají nepostradatelnými pro všechny občany;

vzhledem k tomu, že první zásada evropského pilíře sociálních práv zdůrazňuje význam zachování a získávání dovedností pro „zajištění rovných příležitostí a přístupu na trh práce“ a stanoví, že každý má právo na „kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní plně se zapojit do společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce“;

vzhledem k tomu, že zvládnutí základních průřezových dovedností, jako jsou matematická gramotnost, kritické myšlení a sociální komunikační dovednosti, je základním předpokladem pro získání digitálních dovedností a kompetencí; vzhledem k tomu, že zároveň bude v budoucnu stále více zapotřebí digitálních dovedností, jako je kódování, logistika a robotika, které budou ovlivňovat nejen vzdělávání v oblasti IT, ale i učební osnovy jako celek; vzhledem k tomu, že rámec digitálních kompetencí pro občany uznává význam sociálních dovedností, včetně komunikace, spolupráce a tvorby obsahu, které jsou často vyučovány prostřednictvím humanitních oborů, umění a sociálních věd; vzhledem k tomu, že interdisciplinární přístup ke studiu přírodních věd, technologií, inženýrství, umění a matematiky (STEAM) může vést k lepšímu navrhování digitálních řešení zaměřených na člověka;

vzhledem k tomu, že základní výuka kybernetické hygieny, kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů a mediální gramotnosti musí být přiměřená věku a zaměřená na rozvoj žáků, aby se mohli stát kritickými účastníky, aktivními občany a uživateli internetu, mohli formovat demokratickou digitální společnost a přijímat informovaná rozhodnutí a aby si uvědomovali rizika spojená s internetem, jako jsou dezinformace a obtěžování na internetu a zneužívání osobních údajů, a byli schopni jim čelit; vzhledem k tomu, že do učebních osnov je třeba zahrnout výukové programy týkající se kybernetické bezpečnosti;

vzhledem k tomu, že digitální transformace utváří trh práce, přičemž podle odhadů Komise (15) se očekává, že až 90 % pracovních míst řady kategorií bude v budoucnu vyžadovat určitou formu digitálních dovedností a 65 % dětí, které dnes nastupují do základních škol, bude v budoucnu vykonávat práce, které dosud neexistují; vzhledem k tomu, že po pokročilých digitálních dovednostech je vysoká poptávka, což bude pravděpodobně obnášet větší zaměření na přírodovědné, technické, inženýrské, umělecké a matematické studijní obory (STEAM);

vzhledem k tomu, že je třeba plně prozkoumat dopad nových technologií, jako je robotika a umělá inteligence, na zaměstnanost; vzhledem k tomu, že je již dnes jasné, že digitální způsobilost se rychle stává všudypřítomnou dovedností potřebnou pro zaměstnání s malou nebo žádnou předchozí vazbou na digitální oblast, včetně manuálních pracovních míst; vzhledem k tomu, že zvyšování kvalifikace a rekvalifikace jsou nezbytné pro to, aby se lidé přizpůsobili měnícím se potřebám a realitám stále více digitalizovaného trhu práce; vzhledem k tomu, že přechod na práci z domu v důsledku onemocnění COVID-19 představuje nové výzvy v souvislosti s digitálními dovednostmi a komunikací, ale i další výzvy; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé by měli zaměstnancům poskytovat digitální školení a digitální vybavení, přičemž by měli věnovat řádnou pozornost specifickým potřebám, mimo jiné poskytovat přiměřené úpravy osobám se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že odvětví odborného vzdělávání a přípravy hraje klíčovou úlohu v tom, že vybavuje budoucí pracovníky dovednostmi a kvalifikací, které potřebují pro uplatnění na měnícím se trhu práce;

vzhledem k tomu, že 42 % Evropanů nedisponuje ani základními digitálními dovednostmi (16) a značné rozdíly se vyskytují mezi členskými státy i v rámci samotných států a na základě sociálně-ekonomického postavení, věku, genderu, příjmu, úrovně vzdělání a zaměstnání; vzhledem k tomu, že pouze 35 % lidí ve věku 55–74 let disponuje základními digitálními dovednostmi ve srovnání s 82 % lidí ve věku 16 až 24 let (17), což znamená, že starší lidé jsou ohroženější digitálním vyloučením; vzhledem k tomu, že agenda dovedností má za cíl zajistit, že 70 % lidí ve věku 16 až 74 let bude do roku 2025 disponovat základními digitálními dovednostmi, přičemž každoročně dochází k nárůstu o dva procentní body s tím, že mezi lety 2015 a 2019 představoval roční nárůst 0,75 %; vzhledem k tomu, že žáci a studenti nikdy nebudou mít rovné postavení při získávání digitálních dovedností, pokud existují tak velké nedostatky v úrovni základních dovedností;

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají nerovnosti v přístupu k digitální infrastruktuře a vybavení, přičemž venkovské a odlehlé oblasti a zanedbané městské oblasti mají často špatné propojení a domácnosti s nízkými příjmy často nemají přístup k počítačům; vzhledem k tomu, že 10 % domácností ve venkovských oblastech EU nemá přístup k pevnému internetu a dalších 41 % domácností není pokryto širokopásmovým připojením;

vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži v oblasti digitálních dovedností činí 11 % (18); vzhledem k tomu, že podle Eurostatu tvoří ženy pouze jednu třetinu absolventů oborů STEM, přestože 54 % vysokoškolských studentů jsou ženy; vzhledem k tomu, že postoje k oborům STEM se během základního vzdělávání mezi chlapci a dívkami neliší, avšak zájem dívek o tyto předměty od 15. roku věku očividně klesá; vzhledem k tomu, že méně než 3 % dospívajících dívek vyjadřuje zájem pracovat jako profesionálové v oblasti IKT;

vzhledem k tomu, že genderové rozdíly ve vzdělávání a odborné přípravě se projevují i na pracovišti s tím, že v odvětví IKT pracuje pouze 17 % žen a podíl mužů pracujících v digitálním odvětví je 3,1krát vyšší než podíl žen (19), přičemž tyto rozdíly jsou obzvláště patrné v odvětví umělé inteligence, kde ženy zastávají v celosvětovém měřítku pouze 22 % pracovních míst; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly ovlivňují možnost žen pracovat v dobře placených odvětvích orientovaných na budoucnost a omezují i rozmanitost v digitálním odvětví, například v souvislosti s navrhováním technologií;

vzhledem k tomu, že je třeba porozumět faktorům, které ovlivňují vzdělávání dívek a žen a jejich výběr povolání, včetně genderových stereotypů, a motivovat je k tomu, aby studovaly obory STEM a IKT; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je třeba dále rozvíjet řešení týkající se profesního poradenství;

vzhledem k tomu, že digitální technologie skýtají významný potenciál pro učitele, školitele, vychovatele a studenty ve všech odvětvích a prostředích vzdělání, pokud jde o přístupné, otevřené, sociální a individuálně přizpůsobené technologie, které mohou přinést inkluzivnější možnosti učení; vzhledem k tomu, že budou-li digitální technologie využívány inteligentním způsobem, na základě inovativních učebních metod a posilování odpovědnosti studentů, získají občané základní dovednosti pro život, jako je tvůrčí myšlení, zvídavost a schopnost řešit problémy; vzhledem k tomu, že využívání digitálních technologií nesmí být nikdy považováno za opatření na úsporu nákladů; vzhledem k tomu, že svoboda učitelů zvolit si tu nejlepší kombinaci učebních metod a obsahu by měla zůstat ústředním prvkem vzdělávacího procesu;

vzhledem k tomu, že interakce mezi učitelem a studenty je zásadní pro to, aby se studenti cítili dobře a mohli se rozvíjet, a prezenční výuka proto musí zůstat základem vzdělávacího procesu; vzhledem k tomu, že ačkoli digitální nástroje a technologie nemohou nahradit úlohu učitele, nabízí řadu výhod, které doplňují prezenční výuku, mimo jiné v podobě hybridních modelů vzdělávání; vzhledem k tomu, že nadměrné používání technologických a digitálních zařízení může vést k problémům, jako je nedostatek spánku, závislost a sedavý životní styl; vzhledem k tomu, že by měla být věnována zvláštní pozornost malým dětem a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním postižením, pro něž je distanční výuka obzvláště náročná;

P.	vzhledem k tomu, že digitální technologie by měly být zavedeny způsobem, který se zaměří na žáky, a s ohledem na jejich věk a na vývoj; vzhledem k tomu, že strategie digitálního učení musí brát v úvahu výzkum účinků, které může mít rané využívání digitálních technologií na vývoj malých dětí;

Q.	vzhledem k tomu, že rozvoj digitální infrastruktury a technologií ve vzdělání vyžaduje významné veřejné investice, včetně investic do zaměstnanců IT ve vzdělávacích zařízeních; vzhledem k tomu, že k vývoji řešení v oblasti elektronického učení rovněž výrazně přispívají soukromé investice;

vzhledem k tomu, že přístup k digitální infrastruktuře, včetně vysokorychlostního internetu, a ke kvalitnímu vybavení a obsahu, které jsou přizpůsobeny vzdělávacím potřebám, je předpokladem pro digitální vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a náhlý digitální přechod na distanční nebo on-line výuku poukázaly na mezery v přístupu a propojenosti v rámci členských států i mezi nimi s tím, že dopady pocítily jednotlivé vzdělávací sektory odlišně; vzhledem k tomu, že až 32 % (20) žáků a studentů v některých členských státech nemělo během pandemie COVID-19 na jaře 2020 přístup k internetu a digitálním nástrojům;

vzhledem k tomu, že náhlý přechod k on-line a distančnímu vzdělávání rovněž odhalil nedostatečnou připravenost vzdělávacích systémů ve většině částí Evropy a rozdíly v digitálních dovednostech učitelů, lektorů, rodičů a studentů a v jejich schopnostech využívat digitální technologie efektivně a bezpečně; vzhledem k tomu, že před krizí se pouze 39 % učitelů v EU cítilo dobře nebo velmi dobře připraveno používat digitální technologie pro výuku, přičemž mezi členskými státy panovaly značné rozdíly; vzhledem k tomu, že učitelé nicméně prokázali, že jsou schopni přizpůsobit se hlubokým změnám ve vzdělávacích systémech, pokud jsou podpořeni dostatečně flexibilními a autonomními prostředky a využijí všech možností inovačního potenciálu on-line a distanční výuky;

vzhledem k tomu, že posun k on-line a distančnímu vzdělávání prohloubil stávající nerovnosti a zanechal znevýhodněné a zranitelné studenty, studenty se zvláštními vzdělávacími potřebami a studenty se zdravotním postižením ještě více pozadu, zvýšil míry předčasného ukončování školní docházky napříč vzdělávacími sektory a odhalil absenci pastorační a sociální podpory v digitálním prostředí; vzhledem k tomu, že nerovnosti v raném dětském věku mají negativní dopad na výsledky učení a vyhlídky zaměstnání později v životě; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zlepšit kvalitu a inkluzivnost on-line vzdělávání;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 výrazně změní náš způsob života a poukázala na to, že je potřeba poskytovat všem kvalitní komplexní vzdělání, abychom byli připraveni na případné budoucí krize a aby se zvýšila dlouhodobá odolnost vzdělávacích systémů a vybudovaly základy úspěšné digitální transformace;

vzhledem k tomu, že obsah výuky a organizace vzdělávacích systémů je pravomocí jednotlivých členských států, nicméně nové výzvy volají po účinné koordinaci a tam, kde je to vhodné, po unijních politikách a nástrojích v oblasti digitálního vzdělávání ve střednědobém až dlouhodobém horizontu jako důležitém rozměru Evropského prostoru vzdělávání;

W.	vzhledem k tomu, že pro některé skupiny, například lidi, kteří pracují na plný úvazek, nezaměstnané ve venkovských a odlehlých regionech nebo osoby se zdravotním postižením, není často dostupnost kvalitního on-line vzdělávání alternativou, ale jedinou možností;

vzhledem k tomu, že vzdělávání je investicí do budoucnosti a důležitým nástrojem rozvoje a seberealizace každého jednotlivce; vzhledem k tomu, že digitální vzdělávání by mohlo pomoci s řešením problémů, jako jsou dezinformace, radikalizace, krádeže identity a údajů, kybernetická šikana a podvody na internetu; vzhledem k tomu, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení budou hrát klíčovou úlohu při spravedlivém přechodu k digitální ekonomice;

Přepracovaný akční plán digitálního vzdělávání: vize, správa, financování a měření výkonu

zdůrazňuje, že hlavní zásadou politiky digitálního vzdělávání musí být přístup k digitálnímu vzdělávání založený na právech v souladu s evropským pilířem sociálních práv, aby se zajistilo, že se právo na inkluzivní a kvalitní vzdělávání pro všechny stane skutečností; zdůrazňuje, že obnova a revitalizace politiky v oblasti vzdělávání po pandemii je neoddělitelně spjata s dalšími výzvami, jimž Unie a svět čelí, a zdůrazňuje, že je třeba propojit politiku digitálního vzdělávání s dalšími oblastmi politiky s cílem podpořit inkluzivnější, genderově vyváženější, inovativnější a ekologičtější společnost;

v tomto ohledu vítá aktualizovaný akční plán digitálního vzdělávání a jeho rozšířenou oblast působnosti a ambice s konkrétními cíli, které řeší zejména přetrvávající nedostatky v digitálních dovednostech, podporu kvalitního počítačového a informačně-technologického vzdělávání nebo lepší konektivitu ve školách jako další krok na cestě ke komplexnější strategii v oblasti digitálních dovedností a vzdělávání; domnívá se, že plán bude úspěšný, pokud bude v době jeho dokončení digitální vzdělání skutečně považováno za významnou součást vzdělávací politiky a pokud dosáhne jasných, konzistentních a pozitivních výsledků v dostupnosti vzdělávání, přístupu k němu, jeho kvalitě a jeho spravedlivém poskytování napříč Unií; bere na vědomí rozdílné výchozí pozice členských států v tomto procesu, které by měly být zohledněny při zavádění plánu;

chválí rozhodnutí přizpůsobit plán víceletému finančnímu rámci (VFR) na období sedmi let, protože to umožňuje dlouhodobější perspektivu a propojuje jej s příslušnými nástroji financování; zdůrazňuje význam plánu pro vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a zároveň zdůrazňuje význam Evropského prostoru vzdělávání při realizaci tohoto plánu, který by měl zajistit transparentnost a odpovědnost při jeho provádění;

konstatuje, že účinné provádění plánu však rovněž závisí na koordinaci napříč širokou škálou programů a mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby zajistila účinnou součinnost mezi jednotlivými programy a důslednější a účinnější koordinaci všech příslušných politik digitálního vzdělávání na úrovni EU s cílem snížit roztříštěnost a zabránit překrývání vnitrostátních a evropských nástrojů financování a politik, a posílit tak jejich účinky;

poukazuje zejména na přispění evropských strukturálních a investičních fondů, Nástroje pro propojení Evropy, programu Horizont Evropa, Evropského sboru solidarity, Kreativní Evropy a programu Erasmus+ k financování různých aspektů plánu; vítá výrazně navýšený rozpočet programu Erasmus+ a varuje před jeho nadměrným zatěžováním novými politickými ambicemi vzhledem k tomu, že hlavní důraz musí být kladen na to, aby byl program inkluzivnější;

poukazuje na význam investičních priorit „Propojení“ a „Změna kvalifikace a prohlubování dovedností“ v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podporu digitální vzdělávací agendy; vybízí členské státy, aby vynaložily alespoň 10 % finančních prostředků z nástroje na vzdělávání; připomíná, že vybízí členské státy, aby výrazně zvýšily veřejné výdaje na vzdělávání s ohledem na klíčovou úlohu, kterou hraje při posilování růstu, vytváření pracovních míst a posilování hospodářské a sociální odolnosti; připomíná rovněž, že nejméně 20 % finančních prostředků, které mají být poskytnuty v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, bylo vyčleněno na digitální transformaci, a naléhavě vyzývá členské státy, aby finanční prostředky z nástroje využily na posílení digitální kapacity vzdělávacích systémů a investovaly například do digitální infrastruktury pro školy, žáky a zranitelné skupiny, zejména ve vyloučených oblastech;

zdůrazňuje význam pilotních projektů a přípravných akcí zahájených Parlamentem při zajišťování větší celounijní spolupráce s cílem řešit rozdíly ve vzdělávání mezi členskými státy, regiony a venkovskými a městskými oblastmi, například novou přípravnou akci zaměřenou na zvýšení přístupnosti vzdělávacích nástrojů v oblastech a komunitách s nízkou konektivitou nebo přístupem k technologiím; vyzývá k začlenění úspěšných pilotních projektů a přípravných akcí do programů Unie; v tomto ohledu vítá začlenění opatření v oblasti mediální gramotnosti do nového programu Kreativní Evropa, který vychází z úspěšného pilotního projektu a přípravné akce „Mediální gramotnost pro všechny“, a vyzývá k dostatečnému financování, aby byla tato nová akce účinná;

konstatuje, že nový plán stanoví konkrétní cíle pro řešení přetrvávajících nedostatků v digitálním vzdělávání, například pokud jde o konektivitu, digitální dovednosti a online vzdělávací obsah; vítá, že Komise naplánovala přezkum plánu v polovině období a že hodlá rozšířit shromažďování údajů; vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní systém monitorování pro všechny politiky digitálního vzdělávání, který by měl být využíván ke sdílení osvědčených postupů v celé EU a být podkladem pro přezkum v polovině období; znovu opakuje, že je třeba, aby byl stanoven jasný harmonogram provádění a aby byly Parlamentu i Radě předloženy jednoznačné referenční hodnoty a dílčí cíle; je i nadále přesvědčen, že tento plán si žádá jednoznačnější správní a koordinační strukturu, do které by měl být zapojen Parlament a která by měla umožňovat průběžně sledovat vývoj a výkon; vyzývá proto Komisi, aby zřídila fórum, které by spojovalo členské státy, Parlament a další zúčastněné strany a odborníky, včetně poskytovatelů vzdělávání a organizací občanské společnosti;

naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila úlohu a viditelnost vzdělávání, včetně digitálního vzdělávání, v rámci evropského semestru a aby do jeho působnosti zahrnula odkazy na hospodářský dopad vzdělávání s cílem zohlednit sociální cíle a kvalitu poskytovaného vzdělávání; konstatuje, že členské státy vyjdou z krize způsobená onemocněním COVID-19 s historicky vysokými úrovněmi zadlužení; poukazuje na to, že klasifikace vzdělávání jako výdaje ve vnitrostátních rozpočtech v některých případech vedla k výraznému snížení prostředků vynakládaných na vzdělávání při předchozích krizích; zdůrazňuje, že digitální přechod ve vzdělávání nebude možný bez rozsáhlých investic;

10.

upozorňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 jasně ukázala, že je třeba, aby členské státy účinněji koordinovaly politiky a opatření v oblasti digitálního vzdělávání a sdílely osvědčené postupy prostřednictvím mnohostranného přístupu ke vzdělávací politice s cílem zajistit, aby odpovídala potřebám občanů EU a aby byl hlavní důraz přenesen na studující; vítá proto závazek Komise zřídit evropské centrum digitálního vzdělávání jako první krok k procesu spoluvytváření a průběžnému monitorovacímu systému, který propojí vnitrostátní a regionální strategie digitálního vzdělávání a zapojí klíčové zúčastněné strany a odborníky, včetně organizací občanské společnosti, zastupující různé přístupy uvnitř i vně hlavního proudu ve vzdělávání; domnívá se, že toto nové centrum nabízí kanál, jehož prostřednictvím by členské státy měly podporovat spolupráci mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy s cílem zlepšit poskytování digitálního vzdělávání; oceňuje ambici využít centrum pro navázání strategického dialogu s členskými státy o klíčových faktorech umožňujících úspěšné digitální vzdělávání, a to i s ohledem na doporučení Rady; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně pracovala na přiblížení data zveřejnění návrhu doporučení na rok 2021;

11.

vyzývá Komisi, aby za dodržení zásady subsidiarity dohlížela na provádění na vnitrostátní úrovni a zajistila v rámci center, poradenských služeb a konzultací zúčastněných stran spravedlivé zastoupení a nezávislost; vyzývá Komisi, aby plně zapojila Parlament do vytváření evropského a vnitrostátních středisek, do poradenských služeb a do jmenování příslušných zúčastněných stran; připomíná Komisi, aby při vypracovávání koncepce plánované evropské platformy pro výměnu informací zabránila překrývání a zdvojování s cíli centra;

12.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská unie působila jako globální referenční bod, pokud jde o kvalitní digitální vzdělávání, a vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s příslušnými globálními a regionálními institucemi a zúčastněnými stranami s cílem zlepšit přístup ke kvalitnímu digitálnímu vzdělávání na celém světě;

13.

zdůrazňuje klíčovou úlohu výzkumu při realizaci plánu a dosahování účinného a vhodného digitálního vzdělávání pro všechny a vítá, že Komise tuto skutečnost uznává; vyzývá Komisi a členské státy, aby více investovaly do interdisciplinárního výzkumu s cílem posoudit dlouhodobé dopady digitalizace na učení a účinnost politik digitálního vzdělávání, což jim umožní vhodně upravovat jejich budoucí koncepci a provádění, a to i předvídáním nových druhů pracovních míst a dovedností a odpovídajícím přizpůsobením vzdělávacích programů; zdůrazňuje potřebnost interdisciplinárního výzkumu, pokud jde o různé dopady digitálních technologií na vzdělávání a vývoj dětí, přičemž tento výzkum by měl zahrnovat stanoviska z hlediska andragogiky, pedagogiky, psychologie, sociologie, neurovědy a informatiky, tak aby bylo možno co nejhlouběji pochopit, jak mysl dětí (a dospělých) reaguje na digitální prostředí a jaké výzvy mohou být spojeny s digitálním vzděláváním;

Podpora vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání

14.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 ukázala, že ne všichni studující mají přístup k digitálnímu vzdělávání a distančnímu a on-line učení, a ne všichni z něj tedy mají prospěch; konstatuje, že mezi členskými státy i uvnitř nich existují rozdíly, které mají nepřiměřený dopad na osoby ze znevýhodněného prostředí a na osoby žijící v odlehlých nebo venkovských oblastech; vyjadřuje politování nad přetrvávající digitální propastí v rámci Unie; s politováním konstatuje, že v některých členských státech úsilí poskytnout přístup ke kvalitnímu digitálnímu vzdělávání selhalo, a příliš mnoho žáků tak na několik měsíců zcela ztratilo přístup ke vzdělání; sdílí analýzu Komise, podle níž jsou rychlý a spolehlivý internet a kvalitní digitální vybavení ve vzdělávacích zařízeních, neformálních prostředích a v domácnostech předpokladem pro účinné digitální vzdělávání; poukazuje na to, že některé členské státy mají ze stejného důvodu značný náskok, pokud jde o poskytování digitální infrastruktury a zařízení, a tudíž i o poskytování řešení v oblasti digitálního vzdělávání; zdůrazňuje, že je naprostou prioritou bojovat proti digitální propasti, a domnívá se, že partnerství veřejného a soukromého sektoru vycházející z potřeb vzdělávacích zařízení mohou urychlit tempo nalézání praktických řešení;

15.

trvá na tom, že vysokorychlostní připojení by mělo být považováno za veřejný statek a příslušná infrastruktura by měla být řádně financována s cílem zajistit, aby bylo všeobecně dostupné a cenově dostupné, protože je klíčovým prvkem umožňujícím překlenout digitální propast; bere rovněž na vědomí potenciál, který může nabídnout zavedení 5G, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možný přínos 5G pro iniciativy v oblasti digitálního vzdělávání; vyzývá, aby byla zavedena specifická opatření a systémy financování, které zlepší připojení všech vzdělávacích zařízení, zejména těch v odlehlých, venkovských a horských oblastech se slabým připojením a omezeným přístupem, k novým technologiím, mezi něž například patří umělá inteligence, robotika, blockchain, software s otevřeným zdrojovým kódem, nová vzdělávací zařízení nebo tzv. gamifikace (využití principů hry), s ohledem na jejich zvyšující se význam a potenciál;

16.

vítá zaměření plánu na podporu připojení škol a univerzit k internetu prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy a úsilí o propagaci možností financování ze strany EU; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy, místními orgány a zúčastněnými stranami, a zajistila tak, že se podpora EU propojí s vnitrostátními systémy, zejména za účelem podpory znevýhodněných skupin; vyzývá Komisi, aby podporu zaměřila na nejen na samotné školy, ale na všechna formální i neformální vzdělávací zařízení; připomíná, že je třeba, aby vzdělávací zařízení získávala podporu od školených pracovníků s cílem dohlížet na sítě a aplikace a poskytovat odbornou přípravu a pomoc v oblasti ochrany údajů;

17.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Unie zaujala vedoucí postavení v oblasti digitálního vzdělávání tím, že učitelům, studentům a rodičům usnadní přístup k inovacím a technologiím; vyzývá v této souvislosti k novým iniciativám v oblasti vzdělávání, které budou plně využívat nové technologie, jako je umělá inteligence a robotika, a budou také posilovat povědomí o příležitostech a výzvách, které s nimi souvisejí ve vzdělávacím prostředí; dále připomíná, že by u využívání umělé inteligence a robotiky měl být zajištěn přístup zaměřený na etiku a člověka; konstatuje, že chytré využívání umělé inteligence může snížit pracovní zátěž pracovníků, učinit vzdělávací obsah zajímavějším, usnadnit učení v řadě oborů a podpořit individuálnější metody výuky přizpůsobené potřebám jednotlivých studentů; je znepokojen nedostatkem programů vysokoškolského vzdělávání a výzkumu zaměřených na umělou inteligenci v Unii, což by mohlo ohrožovat konkurenceschopnost EU; vyzývá k navýšení veřejných investic do umělé inteligence;

18.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby školám (učitelům a studentům) poskytovaly nejen technickou podporu a připojení k internetu, ale také nezbytnou podporu ve věci bezpečného a spolehlivého softwaru, a aby prosazovaly flexibilní modely vzdělávání a podporu studentů v distančním vzdělávání s využitím prostředků, jako jsou elektronické zdroje, elektronické materiály, videa, elektronický mentoring a bezplatné školení on-line; v této souvislosti zdůrazňuje, že místní kulturní a komunitní instituce, jako jsou knihovny a muzea, jsou klíčovými poskytovateli těchto digitálních zdrojů; varuje před negativními dopady, které může mít závislost na dodavateli vzdělávacích zdrojů na pedagogickou nezávislost, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily tuto nezávislost na jakémkoli zásahu nebo zájmech; trvá na tom, že je třeba vytvořit otevřený a transparentní ekosystém digitálního vzdělávání, pokud jde o obsah, zařízení a technologie; zdůrazňuje, že otevřené technologie podporují smysl pro spolupráci a že svobodná a otevřená řešení, opětovné využívání volně přístupného obsahu a interoperabilní hardwarová a softwarová řešení zlepšují přístup a vytvářejí vyváženější digitální prostor;

19.

zdůrazňuje, že je třeba v souvislosti se zvýšenou mírou tvorby a šíření vzdělávacího digitálního obsahu uznat právní a etické zásady týkající se duševního vlastnictví; vítá a podporuje síť pro otázky duševního vlastnictví ve vzdělávání, kterou spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, a vybízí k rozvoji dovedností souvisejících s duševním vlastnictvím u studujících a učitelů; připomíná výjimku z autorského práva týkající se užití děl a jiných předmětů chráněných autorským právem při digitálních a přeshraničních výukových činnostech stanovenou v článku 5 směrnice (EU) 2019/790;

20.

upozorňuje na zajímavé inovativní iniciativy zaměřené na to, aby internetové prostředí a „hřiště“ byly bezpečné, zajímavé a zábavné, a to ve všech fázích vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité propojit pedagogické, kognitivní a psychologické přístupy ke vzdělávání a odpovídajícím způsobem přizpůsobit formáty on-line i off-line; v této souvislosti bere na vědomí přístup navržený v evropské strategii pro předškolní vzdělávání a péči;

21.

připomíná, že je důležité nabízet učitelům, studentům a rodičům vysoce kvalitní a přístupný digitální vzdělávací obsah z rozmanitých zdrojů, a vybízí členské státy, aby vyčlenily financování určené na získávání profesionálních a bezpečných digitálních vzdělávacích zdrojů vyvinutých s využitím evropských inovací, včetně kvalitního vzdělávacího obsahu vytvářeného společně s odborníky; vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy, které podnikům a organizacím občanské společnosti umožní sdílet špičkové technologické inovace se vzdělávací komunitou;

22.

domnívá se, že Unie může hrát klíčovou úlohu při rozvoji a zpřístupňování vysoce kvalitního vzdělávacího obsahu; s uspokojením bere na vědomí rostoucí počet digitálních vzdělávacích platforem, které jsou zřizovány s cílem umožnit přístup ke zdrojům a sdílení osvědčených postupů, jako je eTwinning, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE) a portál School Education Gateway; vyzývá Komisi, aby tyto úspěšné iniciativy dále podporovala a rozšiřovala prostřednictvím příslušných programů, jako jsou InvestEU a Erasmus+, a vyzývá členské státy, aby lépe využívaly jejich potenciál; domnívá se, že Evropská platforma pro výměnu informací má potenciál jakožto nástroj k zajištění lepší spolupráce mezi zúčastněnými stranami a subjekty ve vzdělávání na evropské úrovni, a vyzývá Komisi, aby řádně a urychleně dokončila svou plánovanou studii proveditelnosti;

23.

vybízí členské státy, aby inteligentním způsobem zaměřeným na studující začlenily inovace a digitální technologie do svých systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem dosáhnout pokroku při rozvíjení účinného přístupu kombinovaného učení; připomíná však zásadní význam prezenčního vzdělávání a zdůrazňuje, že digitální nástroje by měly být využívány k doplnění a zlepšení výuky ve třídě; domnívá se, že je třeba uvažovat o negativních dopadech delší doby trávené před obrazovkou na životní podmínky studujících; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 odhalila zjevné mezery v poskytovaném vzdělávání a že on-line učení nemůže tyto nedostatky snadno zaplnit, a je tedy třeba se jimi dále zabývat, zejména pokud jde o školní stravování, výchovnou podporu a fyzické cvičení;

Zlepšování digitálních dovedností a kompetencí pro digitální transformaci

24.

domnívá se, že přijímání a maximalizace potenciálu digitálních technologií musí jít ruku v ruce s modernizací stávajících učebních osnov a učebních a výukových metod; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité poskytovat finanční podporu vzdělávacím kurzům určeným pro učitele; trvá proto na tom, že by měla být věnována větší pozornost dostupné odborné přípravě učitelů, protože plán je vytvořený tak, aby učitelé a pedagogové digitálními schopnostmi nejen disponovali, ale aby je i dokázali učit; v tomto ohledu podporuje investice do specializovaných kurzů digitálních výukových dovedností jak pro učitele, tak pro odborníky v oblasti informačních technologií, kteří se chtějí stát učiteli; zdůrazňuje význam mentorství jako nástroje odborné přípravy a rozvoje; zdůrazňuje zásadní úlohu programu Erasmus+ a mobility učitelů pro získávání dovedností; bere na vědomí potenciál budoucí akademie učitelů (Teacher Academy) a vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla jasnou koncepci a rozpočet; vyzývá k celounijní iniciativě s cílem rozvíjet nové pedagogické metody a metody hodnocení, přičemž uznává specifické digitální výzvy, jako je asynchronní učení, a význam toho, aby bylo rozvíjeno kritické zapojení;

25.

poukazuje na stále důležitější roli, kterou v učení na dálku hrají rodiče, rodiny a školitelé, a na skutečnost, že je třeba, aby disponovali dobrým internetovým připojením, digitálními a technickými dovednostmi a odpovídajícím zařízením, a vyzývá k tomu, aby jim byla poskytována speciální školení a podpůrné mechanismy; zdůrazňuje, že je třeba pomáhat rodinám s digitálními nástroji, aby se rozšířil přístup ke vzdělávání na dálku, a vyzývá Komisi, aby vypracovala specializovanou studii o digitálním rodičovství (21) s cílem vytvořit jednotný a účinný přístup k podpoře rodičů ve všech členských státech;

26.

zdůrazňuje problém škodlivého a nezákonného obsahu a činností v digitálním prostředí (a to i pro duševní zdraví a podmínky), jako je obtěžování na internetu včetně kybernetických hrozeb a kybernetické šikany, dětské pornografie a groomingu, porušování ochrany údajů a soukromí, nebezpečných on-line her a dezinformací; vřele proto vítá posílené zaměření revidovaného plánu na digitální a informační gramotnost prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy; domnívá se, že pracovníci ve zdravotnictví, vzdělávací instituce, organizace občanské společnosti a poskytovatelé neformálního vzdělávání by měli ve spolupráci s rodiči vypracovat osnovy přiměřené věku, které žákům umožní činit informovaná a vhodná rozhodnutí a vyvarovat se škodlivého chování;

27.

připomíná, že je nezbytné, aby lidé měli nástroje a dovednosti, které jim umožní čelit různým hrozbám v digitálním prostředí, a zejména odhalovat a kriticky posuzovat dezinformace a falešné zprávy; v této souvislosti vítá rychlé přijetí nedávného akčního plánu pro média a jeho zaměření na mediální gramotnost a vyzývá Komisi, aby pravidelně přezkoumávala kodex zásad boje proti dezinformacím a přijala odpovídající opatření k zajištění toho, aby sociální média bojovala proti dezinformacím na internetu; se zájmem očekává plánované pokyny pro učitele a pedagogické pracovníky týkající se podpory digitální gramotnosti a boje proti dezinformacím; vyzývá Komisi, aby byla v tomto ohledu ambicióznější a aby ve spolupráci s celostátními a místními zainteresovanými stranami vedla rozsáhlé kampaně zaměřené na digitální gramotnost; konstatuje, že je důležité široce podporovat akce, jako je Evropský týden programování a Den bezpečnějšího internetu;

28.

zdůrazňuje, že jakýkoli vývoj v oblasti digitálního vzdělávání musí jít ruku v ruce s důkladným rámcem ochrany údajů a vyvarovat se komerčního využívání údajů žáků; zdůrazňuje, že digitální údaje nezletilých musejí být nejpřísněji chráněny, a to i pro účely výzkumu a výuky; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů (EDPB) hledala řešení problému zvláštní povahy vzdělávacích údajů a údajů týkajících se žáků a studentů;

29.

zdůrazňuje, že tradiční, humanistické a „měkké“ dovednosti, jako jsou sociální dovednosti, empatie, řešení problémů a tvořivost, by měly být i nadále podporovány v rámci úsilí o výuku digitálních dovedností a gramotnosti, zejména prostřednictvím rozsáhlých kampaní zaměřených na digitální gramotnost; poukazuje na význam digitálního rozměru občanské výchovy a vyjadřuje politování nad omezenými ambicemi nového akčního plánu digitálního vzdělávání, pokud jde o podporu digitálního občanství;

30.

připomíná, že je třeba rozvíjet digitální dovednosti, a vybízí členské státy, aby vytvořily vnitrostátní vzdělávací programy, které podpoří zvýšení počtu studentů a absolventů oborů IT; zdůrazňuje, že výuka takových předmětů by mohla být koncipována pod záštitou podniků z odvětví vyspělých technologií a univerzit;

31.

zdůrazňuje význam ekologického vzdělávání a vzdělávání v oblasti životního prostředí a vyzývá k rozvoji speciálně navržených školních osnov v celé Evropě s přihlédnutím k dopadu digitálního vzdělávání na životní prostředí;

32.

zdůrazňuje, že v souladu s rámcovou dohodou evropských sociálních partnerů o digitalizaci mají společnosti zavádějící nové a vznikající technologie povinnost zajistit odpovídající rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace všem dotčeným zaměstnancům, aby se mohli naučit, jak používat digitální nástroje, přizpůsobit se měnícím se potřebám trhu práce a zůstat zaměstnaní; zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů prostřednictvím kolektivních smluv o definování a regulaci digitálních dovedností a průběžné odborné přípravy, při určování potřeb v oblasti dovedností, při rozvoji profesní přípravy přímo na pracovišti a při aktualizaci osnov vzdělávání a odborné přípravy; připomíná nové pracovní podmínky vyvolané pandemií, jako je práce z domova, a vybízí vzdělávací instituce, instituce odborné přípravy a zaměstnavatele, aby zavedly odpovídající odbornou přípravu, která pracovníky připraví na toto nové pracovní prostředí;

33.

zdůrazňuje význam posuzování a monitorování digitálních dovedností a poukazuje v tomto ohledu na hodnotu stávajících nástrojů, jako je evropský rámec digitálních kompetencí a nástroj sebehodnocení SELFIE; vítá rozšíření nástroje SELFIE na učitele; vyzývá Komisi, aby podpořila doposud omezené využívání těchto nástrojů;

34.

dále zdůrazňuje potřebu lepšího a inovativnějšího uznávání, validace a certifikace – a tím i přenositelnosti – digitálních dovedností, kvalifikací a reputace; vítá plán na vytvoření evropského osvědčení o digitálních dovednostech jakožto nástroje usnadňujícího uznávání a přenositelnost v souladu s evropským rámcem digitálních kompetencí; připomíná, že je třeba, aby byl tento systém vypracován v úzké spolupráci s členskými státy, aby se zabránilo zdvojování a překrývání se stávajícími systémy; vyzývá Komisi, aby toto osvědčení začlenila do platformy Europass a potenciálně i do budoucí evropské studentské karty;

35.

vítá úsilí Komise o digitalizaci vzdělávání a kvalifikací, včetně nové platformy Europass a plánované infrastruktury pro digitální potvrzování v rámci platformy Europass; zároveň upozorňuje na to, že je třeba zlepšit fungování platformy Europass, pokud jde o hledání a nabídky pracovních míst a kurzů, že je třeba příslušným způsobem aktualizovat informace uváděné na platformě o stávajících nabídkách kurzů, školení a pracovních míst a je třeba určit orgány odpovědné za tento proces; vyzývá členské státy, aby ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy a mezi jejich zaměstnanci i mezi zaměstnavateli lépe propagovaly novou platformu Europass;

36.

zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit digitální zdroje, nástroje a mechanismy na úrovni Unie, které otevřou příležitosti pro celoživotní učení a zajistí plný a kvalitní přístup k vysokoškolským kurzům a materiálům; bere na vědomí rozvoj nového globalizovaného digitálního prostředí a trhu vysokoškolského vzdělávání a potřebu, aby vysokoškolské organizace v Evropě zůstaly v tomto prostředí relevantní a prosperovaly; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely synergie mezi univerzitami prostřednictvím on-line evropské univerzitní platformy, aby byl v celé Evropě přístupný rozmanitý, vícejazyčný, distanční a on-line vzdělávací obsah a programy;

37.

připomíná zásadní úlohu odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých při poskytování příležitostí k rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace prostřednictvím celoživotního učení; vítá doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost i jeho obecný cíl, kterým je modernizace politiky EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, racionalizace spolupráce na evropské úrovni v tomto procesu a zjednodušení správy odborného vzdělávání a přípravy; vyzývá Komisi, aby k odbornému vzdělávání a přípravě a ke vzdělávání dospělých zaujala holistický přístup, který bude zahrnovat formální, neformální a informální učení a umožní studujícím získat širokou škálu dovedností, které jsou důležité pro digitální a ekologickou transformaci, přispívají k sociálnímu začlenění, aktivnímu občanství a osobnímu rozvoji a umožňují lidem přizpůsobit se měnícímu se trhu práce; poukazuje na význam získávání „zelených“ dovedností;

38.

zdůrazňuje obtíže, s nimiž se při přizpůsobování se digitálnímu prostředí potýkají instituce odborného vzdělávání a přípravy, které jsou závislé na odborné přípravě přímo v praxi; požaduje odpovídající řešení a řádné financování, aby se zajistilo, že bude možné účinně poskytovat odborné vzdělávání a přípravu; vítá plánované rozšíření stáží v oblasti digitálních příležitostí (Digital Opportunity) pro studenty odborného vzdělávání a přípravy a pro učitele, školitele a pedagogické pracovníky;

39.

připomíná, že získávání digitálních dovedností je celoživotním úsilím a že politiky by se proto měly zaměřit na všechny obyvatele, bez ohledu na věk, a nikoli pouze na osoby v produktivním věku; zdůrazňuje, že to vyžaduje meziodvětvový, holistický přístup ke vzdělávání založený na uznání toho, že učení probíhá v rámci povinné školní docházky i mimo ni a často probíhá v neformálním a informálním prostředí; vyzývá proto k podpoře poskytovatelů neformálního učení s cílem zvýšit kapacitu a zdroje, aby mohli nabízet dostupné kvalitní digitální vzdělávání a odbornou přípravu; vyzývá Komisi, aby zohledňovala různé úrovně technologického pokroku napříč odvětvími a institucemi vzdělávání a aby při vypracovávání doporučení a pokynů věnovala zvláštní pozornost hůře dostupným oblastem a skupinám;

40.

upozorňuje na to, že sociální a vzdělávací nerovnosti v raném dětství mají negativní dopad na dosažené vzdělání a vyhlídky na získání zaměstnání v pozdějším životě; opakuje, že je třeba zlepšit přístup ke kvalitnímu vzdělávání a posílit úsilí o rozvoj digitálních a mediálních dovedností od raného věku; vítá oznámení Evropské komise, že zavede evropskou záruku pro děti s cílem řešit dětskou chudobu; naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily významnou část prostředků Evropského sociálního fondu (ESF+) v rámci sdíleného řízení na provádění uvedené záruky, zejména na podporu cílených opatření a strukturálních reforem, které účinně řeší vystavení dětí chudobě nebo sociálnímu vyloučení; připomíná, že nižší dosažené vzdělání často znamená omezenější digitální dovednosti, a vítá tudíž doporučení obsažené v posíleném systému záruky pro mladé lidi, aby lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, prošli posouzením digitálních dovedností a absolvovali odbornou přípravu; poukazuje na potenciál programu ESF+ pro podporu celoživotního učení;

41.

zdůrazňuje potřebu překlenout digitální propast, a připomíná, že je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění přístupu ke kvalitnímu digitálnímu vzdělávání a obsahu a zdokonalování digitálních dovedností dospělých s nižší kvalifikací, osob se zdravotním postižením, osob ze zranitelných nebo marginalizovaných skupin, starších lidí a lidí žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech; upozorňuje, že v roce 2018 pouze 4,3 % dospělých s nízkou kvalifikací využilo vzdělávání dospělých v jakékoli podobě;

42.

vyjadřuje proto politování nad tím, že plán nadále neobsahuje žádná opatření zaměřená na studující dospělé s nízkou kvalifikací a starší lidi; zdůrazňuje, že toto opomíjení podrývá základní rozměr celoživotního učení v rámci digitálního vzdělávání a brzdí úsilí vynakládané na zajištění toho, aby každý člověk disponoval klíčovými životními dovednostmi; vyzývá proto Komisi, aby spolupracovala s celostátními, regionálními a místními orgány na zavedení dalších opatření na podporu digitálního vzdělávání pro dospělé tím, že je zpřístupní a učiní je dostupnými, což by připravilo osoby, které dokončily formální vzdělání, na život a práci v digitálním prostředí a zajistilo, aby mohly skutečně těžit z digitální transformace a pomáhat ji utvářet;

43.

zdůrazňuje význam vytváření politik, které zajistí, aby osoby se zdravotním postižením měly stejné příležitosti a stejný přístup ke kvalitnímu digitálnímu vzdělávání; vybízí členské státy, aby společně s organizacemi, jež zastupují osoby s různým zdravotním postižením, prozkoumaly výzvy a příležitosti, které přináší digitální vzdělávání, a aby při vypracovávání účinných politik digitálního vzdělávání zohledňovaly specifické potřeby těchto osob; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby určily zvláštní prvky digitálního vzdělávání, které budou navrženy s ohledem na osoby se zdravotním postižením a přizpůsobeny těmto osobám, a aby investovaly do těchto prvků; domnívá se, že digitální vzdělávání nabízí velké příležitosti studentům, kteří se potýkají se vzdělávacími obtížemi, neboť umožňuje pedagogické přístupy uzpůsobené jejich různým schopnostem; požaduje více investic s cílem poskytovat podporu, kterou tyto skupiny příliš často postrádají;

44.

zdůrazňuje potřebu systematického začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik v oblasti vzdělávání, dovedností a digitalizace, a zejména do akčního plánu; domnívá se, že digitální vzdělávání hraje klíčovou úlohu při zvyšování účasti dívek a žen v digitálním věku; zdůrazňuje, že značný rozdíl v digitálních dovednostech žen a mužů je hospodářským, společenským a kulturním problémem, a vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o jeho překonání prostřednictvím víceúrovňového, uceleného politického přístupu; vítá srovnávací přehled Komise týkající se „zapojení žen do digitální oblasti“ a zdůrazňuje, že je třeba shromažďovat údaje rozčleněné podle pohlaví a věku, aby bylo možné porozumět digitální propasti mezi ženami a muži;

45.

zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na lepší začlenění dívek do digitálního vzdělávání od nejmladšího věku; zdůrazňuje, že je zapotřebí uvážlivého úsilí s cílem povzbudit a motivovat více dívek ke studiu přírodovědných, technických, inženýrských, uměleckých a matematických oborů a k účasti na kurzech programování, výpočetní techniky a IKT ve školách a na univerzitách; opakuje, že rozdíly mezi ženami a muži ve vzdělávání se přenášejí na trh práce, a zdůrazňuje, že je třeba podporovat a usnadňovat přístup žen k práci v technologicky vyspělých a digitálních odvětvích a zároveň bojovat proti rozdílům v odměňování žen a mužů prostřednictvím vhodných strategií a financování;

46.

domnívá se, že je nezbytné vytvořit příznivé a inkluzivní prostředí, které bude podporovat ženské vzory s cílem motivovat dívky k výběru přírodovědných, technických, inženýrských, uměleckých, matematických a IKT předmětů a bojovat proti nevědomým předsudkům a genderovým stereotypům, pokud jde o volbu předmětu a povolání; domnívá se, že soukromý sektor by měl ve spolupráci s institucemi vzdělávání a odborné přípravy, nevládními organizacemi a dalšími organizacemi občanské společnosti také hrát svou úlohu při vytváření účinných iniciativ a kampaní v této oblasti; poukazuje na význam pracovní skupiny Komise „Ženy v digitální oblasti“ a iniciativy „Digital4Her“;

o o

47.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.

(2) Přijaté texty P9_TA(2020)0054.

(3) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 2.

(4) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 8.

(5) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.

(6) Úř. věst. C 202 I, 16.6.2020, s. 1.

(7) Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 11.

(8) Úř. věst. C 389, 18.11.2019, s. 12.

(9) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(10) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.

(11) Úř. věst. C 212, 14.6.2016, s. 5.

(12) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

(13) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 17.

(14) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(15) https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/7a51fb41-92ad-11e7-b92d-01aa75ed71a1/language-en https://futureskills.pearson.com/research/assets/pdfs/technical-report.pdf

(16) Zpráva indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2020, Evropská komise.

(17) Zpráva DESI 2020.

(18) Evropská komise, Srovnávací přehled „Women in Digital“ za rok 2019.

(19) Sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152).

(20) https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC122303

(21) Digitální rodičovství popisuje úsilí rodičů a postupy pro pochopení, podporu a regulaci činností dětí v digitálním prostředí, které jim zejména pomáhají bezpečně využívat internet.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/14

P9_TA(2021)0096

Dopady odpadků v moři na rybolov

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o dopadu odpadků v moři na rybolov (2019/2160(INI))

(2021/C 494/02)

Evropský parlament,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. března 2020 o provádění sdělení Komise s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony Evropské unie“ (COM(2020)0104),

—	s ohledem na článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (1) (směrnice o odpovědnosti za životní prostředí),

—	s ohledem na směrnici Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (2),

—	s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (3),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (4),

—	s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (5),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (6) (nařízení o kontrole rybolovu),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (7),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice (8),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu (9) (ENRF),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (10) (směrnice o územním plánování námořních prostor),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek (11),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (12),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (13),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (14),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí (15),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (16),

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, a zejména cíl udržitelného rozvoje č. 14, „Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje“;

—	s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2005 nazvanou „Marine Litter – An analysis overview“ (Odpad v moři, analytický přehled),

—	s ohledem na Mezinárodní úmluvu o zamezení znečišťování moří z lodí (MARPOL), schválenou Mezinárodní námořní organizací (IMO) v roce 1973, včetně její přílohy V, jež vstoupila v platnost dne 31. prosince 1988,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z října 2020 nazvanou „Stav přírody v EU – Výsledky zpráv podávaných podle směrnic o ochraně přírody za období 2013–2018“,

—	s ohledem na výsledky projektu „Boj proti odpadkům v moři v oblasti Atlantského oceánu (CleanAtlantic)“ financovaného z unijního programu Interreg v oblasti Atlantského oceánu,

—	s ohledem na dobrovolné pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství o označování lovných zařízení, které přijal Výbor pro rybolov v červenci 2018,

—	s ohledem na akční plán Mezinárodní námořní organizace k odstranění plastového odpadu v moři z lodí,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2019 o oceánech a mořích týkající se vypracování mezinárodní dohody o znečištění plasty,

—

s ohledem na Úmluvu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním (Barcelonská úmluva), Úmluvu o ochraně Černého moře před znečištěním (Bukurešťská úmluva), Úmluvu o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře (Helsinská úmluva) a Úmluvu o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (úmluva OSPAR),

—	s ohledem na regionální plán pro nakládání s mořským odpadem ve Středomoří,

—	s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótský protokol k této úmluvě a na Pařížskou dohodu,

—	s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti,

—	s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 16. listopadu 1973,

—	s ohledem na globální posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb zveřejněné Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 31. května 2019,

—	s ohledem na ministerské prohlášení ze dne 28. září 2020 nazvané „Prohlášení ministrů pro životní prostředí, námořní hospodářství, zemědělství a rybolov členských států v oblasti Baltského moře a komisaře pro životní prostředí, oceány a rybolov“,

—	s ohledem na zprávu nazvanou „Mise Starfish 2030: obnovit naše oceány a vody“, kterou zveřejnil výbor mise pro zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody dne 22. září 2020,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Globální oteplení o 1,5 oC“, pátou hodnotící zprávu IPCC (AR5) a její souhrnnou zprávu, zvláštní zprávu IPCC o změně klimatu a půdě a zvláštní zprávu IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

—	s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o předcházení znečišťování moří ukládáním odpadů a jiných látek z roku 1972,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 k uplatňování směrnice o odpovědnosti za životní prostředí) (17),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství (18),

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ENRF a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (19),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (20),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (21),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0030/2021),

vzhledem k tomu, že mořský odpad, jejž můžeme vidět na plážích, na pobřežích a na hladinách otevřených vodních ploch, představuje jen zlomek mnohem dalekosáhlejšího znečištění jak vodního sloupce, tak i dna; vzhledem k tomu, že tento odpad pochází především z činností na pevnině (80 %), ale také z činností na moři, kde došlo k výraznému nárůstu přepravy velkými nerybářskými plavidly;

vzhledem k tomu, že odpad v mořích představuje veškerý odpad, který se dostal do mořského prostředí, ať úmyslně nebo neúmyslně, a který se rozlišuje podle velikosti (od nanoodpadu přes mikroodpad až po megaodpad) a povahy (nádoby, objemné předměty ležící na dně oceánu, plasty, lovná zařízení, vraky částečně potopených plavidel nebezpečný odpad, jako jsou výbušná zařízení nebo jiné pozůstatky z válek textilní vlákna, mikroplasty atd.);

vzhledem k tomu, že 70 % odpadků v moři, které se do moře dostávají, končí na mořském dně a souhrnná hmotnost odpadu plovoucího na hladině představuje pouze 1 % plastů v oceánu; vzhledem k tomu, že nejnovější vědecký výzkum ukazuje, že míra znečištění oceánů plasty byla ze značné části podceňována, a vzhledem k tomu, že stále existují velké mezery v oceánografických znalostech; vzhledem k tomu, že výzkum šíření mořského odpadu v oceánech má zásadní význam pro lepší pochopení rozsahu znečištění moří;

vzhledem k tomu, že oceán je jeden, globální a souvislý a jeho dobrý ekologický stav nezbytný pro zajištění jeho odolnosti a zachování jeho ekosystémových služeb, jako je pohlcování CO2 a produkce kyslíku, a změna mořských a pobřežních ekosystémů by mohla oslabit jeho roli regulátora klimatu, vzhledem k tomu, že odpad v mořích představuje hrozbu pro odvětví rybolovu obecně, neboť pouze čisté, zdravé, produktivní a biologicky rozmanité pobřežní a mořské prostředí může uspokojit dlouhodobé potřeby lidí obecně, a zejména potřeby rybářů, sběračů měkkýšů a rybářských komunit;

vzhledem k tomu, že odpad v mořích představuje globální výzvu, neboť nezná hranice a je proudy a větry přenášen na dlouhé vzdálenosti po celém světě, což má dopad na oblasti a odvětví, které jsou vzdálené od místa jeho původu a nenesou za jeho vznik odpovědnost; vzhledem k tomu, že velká množství odpadu jsou po celém světě stále vyhazována přímo do moře; vzhledem k tomu, že je třeba ke znečištění moří přistupovat komplexně a podporovat opatření na všech úrovních, od místní až po mezinárodní úroveň;

vzhledem k tomu, že znečištění oceánu a moří mořským plastovým odpadem, a zejména mikroplasty, je umocněno meteorologickými jevy, které umožňují šíření mikroplastů ve vzduchu, dešti a sněhu a přispívají ke znečišťování prostředí, jež byla dříve považována za nedotčená, jako jsou vysoké vrcholy nebo Antarktida, a dokonce i oblast za polárním kruhem;

vzhledem k tomu, že každý den je do Středozemního moře vyhozeno 730 tun odpadu; vzhledem k tomu, že podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z června 2019 každoročně ve Středozemním moři končí 11 200 tun plastů vyhozených do životního prostředí; vzhledem k tomu, že do Středozemního moře je každoročně vyhozen plast, který odpovídá 66 000 popelářských vozů; vzhledem k tomu, že ve Středozemním moři dosahují mikroplasty rekordní úrovně koncentrace s 1,25 milionu fragmentů na km2; vzhledem k tomu, že malé částice představují přibližně 90 % z celkového počtu plovoucích plastů ve Středozemním moři, což je přibližně 280 miliard plovoucích mikroplastů; vzhledem k tomu, že průměrný spotřebitel středomořských měkkýšů zkonzumuje ročně v průměru 11 000 kusů plastu; vzhledem k tomu, že Středozemní moře je ve skutečnosti jedním z nejvíce znečištěných moří na světě;

H.	vzhledem k tomu, že nejlepším způsobem, jak snížit množství plastových odpadků v moři, je zabránit jeho výrobě nebo ji omezit a přejít k recyklaci a opětovnému použití materiálů a výrobků;

vzhledem k tomu, že odpad v mořích poskytuje povrch, na kterém se může držet mnoho organismů nebo bakterií, což usnadňuje zanášení invazních druhů, které mohou změnit rovnováhu mořských ekosystémů, a že tyto bakterie přítomné na mořském odpadu mohou také být požity mořskými živočichy, kteří si odpad spletou s potravou;

J.	vzhledem k negativním účinkům odpadků v moři z morfologického hlediska se zvláštním zřetelem na ostrovy;

vzhledem k tomu, že se odpad v mořích hromadí zejména v okolí malých odlehlých ostrovů a v pobřežních oblastech; vzhledem k tomu, že 80 % biologické rozmanitosti moří Evropy připadá na nejvzdálenější regiony a zámořské země a území; vzhledem k tomu, že jejich hospodářství je z velké části založeno na rybolovu a cestovním ruchu;

L.	vzhledem k tomu, že rozšíření odpadu v moři po celém světě má dopad na rozvojové třetí země, a zejména na pobřežní komunity, které žijí z rybolovu a které často nemají kapacitu nebo prostředky ke své účinné ochraně;

vzhledem k tomu, že problém odpadků v moři je do značné míry spojen se špatným nakládáním s odpady na souši, což představuje znečištění řek a potoků, špatné nakládání s odpadními vodami, otevřené skládky, které jsou nelegální nebo se nacházejí v blízkosti vodních toků, fenomény odhazování odpadků a úniků a shazování sněhu shromážděného v ulicích a na chodnících přímo do moře;

vzhledem k tomu, že difúzní znečištění, jako je čištěná či nečištěná odpadní voda, které může obsahovat chemikálie či farmaceutický odpad, nebo látky vypouštěné či unikající z městského nebo zemědělského prostředí, jako je vypouštěný dusík a fosfor, ohrožuje mořské prostředí jevem eutrofizace v důsledku vysoké koncentrace živin, která může nakonec vést k hypoxii mořského dna s množením „mrtvých zón“, jejichž výskyt se od roku 1950 zvýšil 10násobně, nadměrně zvýšit přítomnost sinic, přispět k jevu zelených řas a červených řas a více kontaminovat vodní flóru a faunu;

vzhledem k tomu, že špatné řízení soustav čistíren odpadních vod představuje riziko pro chovatele v oblasti akvakultury a sběru ústřic, kteří se obávají ohrožení kvality svých produktů v důsledku přítomnosti virů a bakterií, jako jsou noroviry, a může vést k dočasným zákazům prodeje a distribuce, protože výrobky nejsou vhodné ke spotřebě;

P.	vzhledem k tomu, že krize COVID-19 prokázala, jak špatné nakládání s odpady na souši může rychle vytvořit nové vlny znečištění moří, zejména v důsledku používání jednorázových produktů, jako jsou chirurgické roušky a jednorázové rukavice;

Q.	vzhledem k tomu, že většina plastů a mikroplastů přítomných v moři pochází ze suchozemských zdrojů;

R.	vzhledem k tomu, že množství plastů přítomných v moři má také silný dopad na rybolov, který se v případě drobného rybolovu stává větším a ekonomicky náročnějším;

vzhledem k tomu, že podle WHO je tabákový odpad z globálního hlediska nejrozšířenějším druhem odpadu; vzhledem k tomu, že podle americké nevládní organizace Ocean Conservancy jsou nedopalky z cigaret na špici desítky nejčastěji sbíraných předmětů během mezinárodních operací čištění pláží; vzhledem k tomu, že nedopalku cigarety trvá 12 let, než se rozloží, a že nedopalek obsahuje téměř 4 000 chemických látek; vzhledem k tomu, že každý nedopalek cigarety, který skončí v oceánech a řekách, způsobí znečištění 500 litrů vody;

vzhledem k tomu, že výskyt odpadků v moři vážně poškozuje odolnost a produktivitu mořských ekosystémů, a to zejména těch nejzranitelnějších, které jsou již nyní vystaveny mnoha rostoucím tlakům, jako je změna klimatu, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, nadměrný rybolov a nárůst činností, jako je námořní doprava a cestovní ruch;

U.	vzhledem k tomu, že tyto rostoucí tlaky na mořské ekosystémy vedou k úbytku biologické rozmanitosti a k dušení bentických organismů a hrozí šířením nemocí v důsledku přítomnosti patogenům což je způsobeno hromaděním odpadu na mořském dně;

vzhledem k tomu, že ačkoli se EU stále více zaměřuje na řešení problému lovných zařízení ztracených nebo opuštěných na moři, některá opuštěná, ztracená nebo jinak vyřazená lovná zařízení (ALDFG) zůstávají aktivní po dobu měsíců nebo dokonce i let, jak ukazuje fenomén tzv. ztracených sítí, a bez rozdílu ovlivňují všechny mořské živočichy včetně rybích populací; vzhledem k tomu, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov je považován za jeden z hlavních zdrojů tzv. ztracených lovných zařízení;

W.	vzhledem k tomu, že odpadky v moři představují vážnou hrozbu pro mnoho druhů mořských živočichů, pro něž představují riziko uškrcení, udušení, pozření, zranění a znečištění, i pro jiné druhy živočichů, jako jsou ptáci, z nichž některé jsou již ohroženy nebo kriticky ohroženy;

vzhledem k tomu, že rybáři, včetně drobných rybářů, a producenti akvakultury čelí jako první důsledkům odpadků v moři, které vážně ohrožují jejich činnost, protože hrozí zachycení či zapletení odpadků do lovných zařízení, porouchání a ztráta poškozeného zařízení a zadření motorů plavidel nebo chladicích systémů, a představují nebezpečí pro bezpečnost námořníků na palubě a vyžadují dodatečnou práci námořníků, kteří musí zařízení čistit, a tak působí významné ekonomické ztráty;

vzhledem k tomu, že dopad odpadků v moři na odvětví rybolovu ovlivňuje mnohem významněji drobný rybolov než odvětví průmyslového rybolovu, protože malá plavidla jsou více vystavena poškození způsobenému odpadem na lodních šroubech, motorech nebo rybolovných zařízeních a jelikož koncentrace odpadků v moři je větší v mělkých mořských vodách, kde působí z velké části plavidla provozující drobný rybolov; vzhledem k tomu, že odpad v mořích má rovněž dopad na kvalitu úlovků, které mohou být tímto odpadem znečištěny a mohu tak být neprodejné, což pro podniky v odvětví rybolovu a akvakultury působí další finanční ztráty;

Z.	vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu již dlouho stojí v čele boje proti znečištění způsobenému odpadky v moři, přestože k tomuto problému přispívá v celosvětovém měřítku jen málo a že rybáři a provozovatelé akvakultury již dlouho a aktivně a proaktivně přispívají k čištění moří;

AA.	vzhledem k tomu, že ekonomický dopad odpadků v moři na rybolov byl odhadnut na částku představující 1 až 5 % zisků daného odvětví (22);

AB.

vzhledem k tomu, že se recykluje pouze 1,5 % (23) lovných zařízení a že je naléhavě nutné prosazovat jejich sběr a recyklaci a podporovat jejich opravitelnost; vzhledem k tomu, že toto odvětví by mohlo těžit z nových ekonomických příležitostí zapojením se do oběhového hospodářství založeného na inteligentním designu, výzkumu a inovacích;

AC.	vzhledem k tomu, že rybáři, kteří přivážejí odpad náhodně vylovený při rybolovu zpět na pevninu, i kampaně pro sběr odpadu na mořích přispívají ke zmenšování problému odpadu v mořích a přinášejí prospěch celému společenství;

AD.	vzhledem k tomu, že jsou velmi často hrazeny přímé náklady na likvidaci mořského odpadu, zatímco náklady na práci, náklady vyplývající z nedostatku místa na plavidlech a náklady spojené s poškozením rybolovného zařízení a motorů hrazeny nejsou;

AE.

vzhledem k tomu, že od rybářů a producentů akvakultury nelze očekávat, že budou sbírat odpad v mořích bez náležitě upraveného mechanismu kompenzace jejich úsilí; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že až 80 % rybářů by bylo ochotno účastnit se programů sběru mořského odpadu, pokud budou zavedeny mechanismy, které by tuto práci usnadnily (24);

AF.	vzhledem k tomu, že již jsou pořádány sběrné akce prováděné rybáři a jejich sdruženími a již existují řešení pro využití odpadu z moří, zejména odpadu pocházejícího z rybolovu;

AG.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika, která se má dle odhadů do roku 2030 zdvojnásobit, představuje skutečnou příležitost pro udržitelný rozvoj námořních a pobřežních činností, přičemž se může opřít zejména o rozvoj infrastruktury s pozitivními dopady, jako jsou umělé útesy a další inovace podporující útesový efekt a efekt rezervy, jež mohou pomáhat obnovovat ekosystémy;

AH.

vzhledem k tomu, že EU usiluje o šíření integrovaného přístupu k námořním činnostem, a vzhledem k tomu, že problém mořského odpadu je třeba řešit větším zohledňováním územního rozměru námořních a pobřežních činností a zapojením pobřežních komunit a rybářů do boje proti odpadkům v mořích tak, aby odrážel zvláštní charakteristiky místních komunit, neboť rybolovné činnosti se z velké části uskutečňují v pobřežních oblastech;

AI.	vzhledem k tomu, že degradace mořských a pobřežních ekosystémů, jež je mimo jiné důsledkem odpadu v mořích, představuje riziko pro všechny hospodářské subjekty působící v pobřežních oblastech, a proto ohrožuje dlouhodobou existenci, udržitelnost a atraktivitu pobřežních komunit;

Zlepšení a zefektivnění legislativního rámce a správy v oblasti odpadu v moři

zdůrazňuje, že udržování zdraví mořských ekosystémů a boj proti mořskému odpadu jsou problémy, jež zahrnují mnoho stávajících právních předpisů, a že pouze integrovaný a soudržný přístup k evropským cílům umožní zlepšit stávající právní rámec a lépe pochopit rozsah kumulativních tlaků; zdůrazňuje, že je třeba provést přezkum integrované námořní politiky s cílem vytvořit strategičtější rámec – a to i pro odpad v moři –, jenž bude zahrnovat všechny právní předpisy týkající se odpadu a mořského prostředí;

zdůrazňuje potřebu posílit komunikaci a koordinaci mezi členskými státy a mezi přímořskými oblastmi, aby byl zajištěn integrovaný přístup, který umožní rybářským plavidlům vykládat odpadky z moří v jakémkoli přístavu Unie; v tomto ohledu naléhavě vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí (25), vyzývá v této souvislosti Komisi, aby předložila prováděcí akty stanovující kritéria způsobilosti pro snížený poplatek za „ekologické lodě“ a aby navrhla vhodné pobídky pro předávání sebraného odpadu na pevnině, včetně kompenzačního mechanismu přizpůsobeného úsilí rybářů a metodických kritérií pro výpočet objemu a množství pasivně vyloveného odpadu, aby bylo možné rychle splnit cíle v oblasti snižování odpadu v moři, jak jsou stanoveny ve směrnici;

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit evropský legislativní rámec, aby se snížila finanční zátěž pro rybáře, kteří při rybolovu náhodně uloví odpadky v mořích, aniž by se pro ně zároveň vytvářela nadměrná byrokratická zátěž; dále zdůrazňuje, že je třeba, aby právní předpisy o odpadcích v mořích více zohledňovaly sociální rozměr tohoto problému;

připomíná, že je naléhavě nutné posílit námořní vizi v rámci nových strategií Evropské unie, zejména v Zelené dohodě pro Evropu, strategii pro biologickou rozmanitost nebo strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“;

doporučuje posílit ustanovení rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí prostřednictvím harmonizace ukazatelů dobrého stavu životního prostředí, zejména v souvislosti s deskriptorem 10 „odpad v mořích“;

žádá Komisi, aby rozšířila působnost rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí na nejvzdálenější regiony;

požaduje posílení rámce směrnice o územním plánování námořních prostor s cílem zohlednit prostorový aspekt boje proti znečišťování moří;

připomíná, že problém odpadků v moři nelze účinně řešit pouze na vnitrostátní úrovni, ale vyžaduje spolupráci na všech úrovních, včetně celosvětové, evropské a regionální úrovně; vyzývá Komisi, aby v rámci mezinárodních jednání Organizace spojených národů o mořské biologické rozmanitosti hájila ambiciózní model správy nad rámec vnitrostátních jurisdikcí a aby uznala všechna moře a oceán jako celosvětový společný statek, a mohla tak přijmout novou vizi, která staví individuální a kolektivní odpovědnost nad zásady svobody nebo svrchovaných práv stanovené v mořském právu, a zajistila tím zachování těchto vod, a to i prostřednictvím ochrany před škodlivými vlivy odpadků v moři;

vyzývá Evropskou unii, aby posílila mezinárodní iniciativy, jako je celosvětová iniciativa proti odpadkům v moři, kterou zahájil Program OSN pro životní prostředí (UNEP) za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle udržitelného rozvoje č. 14 „Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje“ a cíle č. 12, který se týká zodpovědné spotřeby a výroby;

10.

vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o dosažení ambiciózní právně závazné dohody o znečištění plasty na Environmentálním shromáždění OSN, která bude pokrývat celý životní cyklus plastů, včetně společných globálních cílů pro snížení znečištění plasty a vizi přechodu na bezpečné a oběhové hospodářství s plasty, jakož i účinnou globální správu ztracených lovných zařízení, která představují hrozbu pro všechny aktivity v mořském prostředí a světové ekosystémy;

11.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy zintenzivnily boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, který je ze své podstaty znečišťující, produkuje odpad v moři a přispívá ke zhoršování mořského prostředí, zejména v důsledku nezákonného vyhazování lovných zařízení;

12.

vzhledem k tomu, že rezoluce č. 2/11 Environmentálního shromáždění OSN Programu OSN pro životní prostředí ze dne 26. května 2016 uznává, že přítomnost plastového odpadu a mikroplastů v mořském prostředí představuje rychle narůstající závažný problém celosvětové povahy, jenž se stává víc a více zdrojem znepokojení a který vyžaduje naléhavé celosvětové řešení zohledňující přístup založený na životním cyklu výrobků;

13.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci jednotného harmonogramu koordinovaly svou práci na různých právních předpisech, jako je rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, směrnice o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a směrnice o územním plánování námořního prostoru, s cílem zlepšit soudržnost v legislativní oblasti;

14.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila sběr údajů o množství a druhu odpadu v evropských vodách a jeho dopadu na rybolov a aby rovněž zvýšila sběr a harmonizaci údajů o množství, kvantitě a charakteristikách odpadků v moři, jež jsou vykládány, odstraňovány a dodávány k recyklaci, zejména prostřednictvím programu „výlovu odpadů“ (FFL), včetně objemu, materiálů a druhů vylovených předmětů; žádá, aby údaje shromážděné členskými státy o ztrátách, uvádění na trh a sběru lovných zařízení a odpadků v moři byly archivovány v národní nebo oblastní databázi a harmonizovány do jediné výroční zprávy na evropské úrovni, aby se usnadnila identifikace a boj proti odpadkům v moři a aby bylo zaručeno lepší sledování a lepší hodnocení;

15.

zdůrazňuje potřebu každoročního mapování množství odpadků v moři shromážděných v rámci programů „výlovu odpadů“ ve vztahu k různým povodím, aby bylo možné získat informace o původu odpadků v moři a posílit kampaně zaměřené na jejich sběr; zdůrazňuje, že by to mělo souviset se stávajícím úsilím o mapování; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala výroční zprávu o množství odpadků v moři vyložených v přístavech prostřednictvím programu „výlovu odpadů“, včetně objemu, materiálu a typu vytažených předmětů;

16.

vybízí k vytvoření sítí pro spolupráci mezi vládami členských států, sdruženími rybářů, organizacemi pracovníků, subjekty zabývajícími se odpadními vodami, pobřežními subjekty, přístavy a nevládními organizacemi, rovněž v rámci regionálních úmluv, s cílem posílit přístup „zdola nahoru“, jenž je založen na dialogu a začlenění, a podpořit praktická řešení pro pracovníky v odvětví rybolovu s cílem zajistit účinnější provádění pravidel a poskytnout odpovídající zdroje pro oblasti, jako je sběr, odstraňování a recyklace odpadků z moří;

17.

zdůrazňuje, že je třeba sdílet osvědčené postupy mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně občanů zasažených problémem odpadků v moři, s cílem povzbudit odvětví rybolovu k tomu, aby pomáhalo chránit mořské prostředí, řešit odpad v moři, a zajistit tak udržitelné využívání mořských zdrojů; vítá iniciativy, jako je projekt „Plan Marlimpo“ (projekt Čisté moře), který provádí ministerstvo galicijské autonomní oblasti pověřené správou moře (Španělsko), jehož cílem je snížit množství odpadu v pobřežních oblastech;

18.

zdůrazňuje, že pro zlepšení a zvýšení účinnosti legislativního rámce a správy v oblasti sběru, odstraňování a recyklace mořského odpadu je nezbytné podporovat větší zapojení všech subjektů působících v odvětví rybolovu a rozšířit stávající projekty v oblasti zvyšování povědomí, prevence a odborné přípravy s cílem zajistit nepřetržitou výměnu informací, a podpořit tak přípravu a aktualizaci příslušných pravidel;

19.

vyzývá všechny ostatní příslušné zúčastněné strany, zejména poradní sbory pro rybolov, aby podporovaly snižování množství odpadků v moři účinnými a účelnými opatřeními; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly dobrovolné pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství pro označování lovných zařízení s cílem podpořit odpovědnou správu lovných zařízení, zvýšit úsilí o nalézání ztracených lovných zařízení a podpořit udržitelnost rybolovu na základě omezení množství opuštěných, ztracených a jinak vyhozených lovných zařízení, a to i v souladu s ustanoveními nařízení o kontrole rybolovu; vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí o zprovoznění označování ztracených lovných zařízení v evropských vodách a podávání zpráv o nich a aby prostřednictvím úsilí Mezinárodní námořní organizace posílila mezinárodní spolupráci s cílem řešit tento zdroj znečištění moří plasty;

20.

připomíná, že chráněné mořské oblasti mohou být vynikajícími laboratořemi pro realizaci řešení problematiky odpadků v moři, protože umožňují zohlednit interakce mezi činnostmi na pevnině a na moři a podpořit spolupráci různých aktérů na moři a na pevnině, s ohledem na výzvy, kterým čelí mořské a pobřežní ekosystémy;

21.

zdůrazňuje nedostatečnou účinnost evropské směrnice o odpovědnosti, pokud jde o odpadky v mořích, a to včetně její omezené oblasti působnosti a obtíží při identifikaci znečišťovatele a při stanovení odpovědnosti; připomíná, že Parlament požadoval vizi evropské směrnice o odpovědnosti, která by zohlednila omezení své účinnosti;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe uplatňovaly zásadu „znečišťovatel platí“;

Zlepšení výzkumu a znalostí o odpadcích v moři

23.

naléhavě žádá Komisi, aby hrála zásadní roli v rámci „desetiletí vědy o oceánech“, které vyhlásila OSN, a aby podporovala digitalizaci a využívání umělé inteligence k tomu, abychom lépe porozuměli oceánu a dopadům, kterým je vystaven kvůli odpadkům v moři;

24.

zdůrazňuje, že vzhledem k omezeným údajům a studiím, které jsou stále k dispozici, je obtížné přesně vyčíslit rozsah škod způsobených odpadky v moři v odvětví rybolovu a jeho negativní hospodářské důsledky pro rybáře; vyzývá proto Komisi a členské státy ke zintenzívnění výzkumu a sběru údajů o množství a různých typech odpadu v evropských vodách a jejich dopadu na rybolov, akvakulturu a ekosystémy a aby navrhla důkladná opatření k řešení a předcházení dopadu nanoplastů a mikroplastů na rybolovné zdroje i lidské zdraví;

25.

připomíná, že směrnice o plastech na jedno použití se vztahuje i na odpadky, které se běžně vyskytují na plážích; naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila stávající opatření týkající se plastů na jedno použití, zejména s ohledem na práci, která má být vykonána, co se týče odpadků ve vodním sloupci a na mořském dně, prováděný na základě rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, a aby uvážila vyřazení nádob na potraviny a obalů vyrobených z expandovaného polystyrenu z produktů rybolovu v souladu s ambicí nahradit plasty na jedno použití trvanlivými alternativami pro životní prostředí a rybáře;

26.

vyzývá Komisi, aby dodržovala doporučení „mise Starfish 2030“ týkající se boje proti odpadkům v moři a zejména aby posoudila návrh týkající se označování lovných zařízení za použití nových geolokačních technologií s cílem pomoci s lokalizací a sběrem ztraceného vybavení v případech, kdy je to možné a relevantní; v této souvislosti zdůrazňuje, že Komise by měla zlepšit označování lovných zařízení v souladu s dobrovolnými pokyny Organizace pro výživu a zemědělství pro označování lovného zařízení a zajistit, aby rybáři a provozovatelé v odvětví akvakultury byli při přechodu podpořeni vhodnými programy financování;

27.

vyzývá k lepšímu podávání zpráv o ztrátách lovného zařízení na moři a zdůrazňuje, že je sem třeba zahrnout více informací, jako je název plavidla, typ použitého lovného zařízení, čas a místo ztráty a přijatá opatření k nápravě, aby bylo možné účinněji využívat shromážděné údaje v boji proti znečištění moří prostřednictvím transparentního a zlepšeného sdílení údajů a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a agenturami EU; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout nové nástroje pro identifikaci a sledování lovných zařízení ztracených na moři a zaznamenávání údajů o odpadu v mořích, jako jsou elektronické aplikace, které rybářům pomohou zaznamenávat údaje, a systémy pro zaznamenávání a hlášení vykládek odpadu z moří, například pomocí potvrzení o předání odpadu, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2019/883, která provozovatelům přístavů ukládá povinnost vydávat tato potvrzení velitelům plavidel;

28.

vítá zahájení evropských projektů, jako je „CleanAtlantic“, financovaných z unijního programu Interreg v oblasti Atlantského oceánu, s cílem zlepšit znalosti a kapacity pro monitorování, prevenci a omezování odpadu v mořích, jakož i zvyšování povědomí o jeho dopadech; naléhavě žádá 19 zúčastněných partnerů z Irska, Francie, Španělska a Portugalska, a zejména koordinační subjekt – Centro Tecnolóxico do Mar (Cetmar) –, aby pokračovali ve své práci a zveřejňovali výsledky projektu;

29.

zdůrazňuje, že by měla být zajištěna řádně řízená logistika týkající se sběru odpadu a zařízení, které již není používáno, jež by rybářům pomohla v jejich převážně dobrovolném úsilí; konstatuje, že by to zahrnovalo jednotný sběr lovných zařízení na palubě plavidel do pytlů nebo kontejnerů a zajištění odpovídajících zařízení v přístavech;

Urychlení rozvoje oběhového hospodářství v odvětví rybolovu a akvakultury

30.

zdůrazňuje, že snížení dopadu odpadků v moři vyžaduje posílení oběhového hospodářství na pevnině, mimo jiné odstraněním nepotřebných plastů a obalů, a přeměnou odpadků na zdroje, ale také na základě přístupu zohledňujícího životní cyklus v odvětvích rybolovu a akvakultury; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že rozvoj oběhového hospodářství v odvětví rybolovu musí probíhat za zvýšené podpory při hledání řešení, inteligentního designu lovných zařízení a inovací v oblasti technik rybolovu a akvakultury s cílem umožnit omezení vypouštění odpadů a posílit atraktivitu sběru a vývoj účinných recyklačních cyklů;

31.

vyzývá k podpoře ekodesignu lovných zařízení – v zájmu jejich užitečnosti a bezpečnosti, což umožní dosáhnout odpovídající ziskovosti pro toto odvětví – včasným přijetím pokynů k vypracování harmonizovaných norem pro oběhové hospodářství v oblasti lovných zařízení; vybízí k označování materiálů používaných v lovných zařízeních prostřednictvím produktových pasů; vybízí k podpoře výzkumu a inovací zaměřených na nalezení alternativních materiálů, které nebudou škodit životnímu prostředí, pro použití v lovných zařízeních, včetně polymerů; v této souvislosti zdůrazňuje, že by mohly být zahájeny pilotní projekty, které by zkoumaly snížení množství materiálů, snadnější a rychlejší demontáž a testování funkčnosti lovných zařízení s cílem napomoci přechodu;

32.

zdůrazňuje, že pokud jde o oběhové hospodářství v oblasti lovných zařízení, je důležité plně zapojit rybáře, odvětví rybolovu a akvakultury jako celek, začínající podniky, soukromé iniciativy a firmy, včetně výrobců lan a sítí ze třetích zemí, při identifikaci nových materiálů, eko-designu, navrhování nových lovných zařízení a recyklaci těch stávajících; zdůrazňuje rovněž potřebu posílit synergický model mezi odvětvími rybolovu a výzkumu; za tímto účelem naléhavě žádá Komisi, aby systematizovala budoucí projekty týkající se oběhového hospodářství lovných zařízení se stávajícími programy financování EU zaměřenými na výzkum a inovace;

33.

za účelem urychlení rozvoje oběhového hospodářství v odvětví rybolovu a akvakultury zdůrazňuje potřebu plánovat budoucí legislativní řešení problému sběru a likvidace odpadků při zohlednění Zelené dohody pro Evropu; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně přijaly opatření v návaznosti na stanovení vnitrostátních minimálních úrovní sběru pro lovná zařízení obsahující plasty, jak bylo dohodnuto ve směrnici o plastech na jedno použití; vyzývá Komisi, aby sledovala, zda tyto vnitrostátní plány vedou ke zvýšení sběru a recyklace lovných zařízení ve srovnání s dnešní úrovní, a aby v tomto ohledu vypracovala vhodný a ambiciózní plán na podporu rozvoje oběhového hospodářství v odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že existuje trh s recyklovanými lovnými zařízeními, který skýtá potenciál pro to, aby se využívání recyklovaného materiálu stalo zákonným požadavkem, spolu s ustanoveními Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (EMFAF) ohledně plánování pro sdílené řízení, což by představovalo významnou pobídku pro rybáře a způsob, jak vnímat hodnotu jejich příspěvku k recyklaci;

34.

vyzývá k využívání ENRF k podpoře odvětví rybolovu a akvakultury při přechodu na udržitelnější materiály, včetně pořizování nových technicky účinnějších a méně znečišťujících plavidel pro malá loďstva drobného rybolovu, zejména v nejvzdálenějších regionech;

35.

naléhavě žádá Komisi, aby stimulovala oběhové hospodářství v celém výrobním řetězci zařízení pro rybolov a akvakulturu podporou výzkumu a podpory podniků, které zařízení recyklují a znovu používají; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby zřídila zvláštní fond na podporu členských států, které vytvářejí výrobní řetězce recyklovaných a udržitelných zařízení čerpáním ze zdrojů, jako jsou zdroje stanovené v rámci Next Generation EU a zdroje vycházející z daňových sankcí uložených v návaznosti na postupy při porušení právních předpisů proti členským státům;

36.

zdůrazňuje, že v současné době, navzdory významnému posunu díky vstupu směrnice (EU) 2019/883 v platnost, existuje mezi členskými státy stále mnoho složitých problémů a rozdílů, pokud jde o přístavní zařízení pro příjem odpadu; klade důraz na to, že v mnoha přístavech Unie je identifikace takových struktur ze strany rybářů, pokud taková místa existují, stále velmi obtížná a obtížná je stále i jejich dostupnost; zdůrazňuje, že to vše představuje překážku a odrazující moment pro provozovatele v odvětví rybolovu, aby přispívali k čištění moří;

37.

podporuje rozvoj a vytváření účinných recyklačních cyklů na základě zlepšování přístavních zařízení pro příjem odpadu ve všech evropských přístavech s cílem zlepšit třídění odpadu; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby členské státy více usilovaly o modernizaci přístavních logistických zařízení prostřednictvím řádně řízené logistiky, pokud jde o sběr odpadu a zařízení, která již nejsou používána, jednotný sběr zařízení na palubách plavidel do pytlů nebo kontejnerů a zajištění vhodných zařízení v přístavech pro náležitý příjem a skladování ztracených lovných zařízení i shromážděného odpadu z moře, dostatečný prostor pro oddělené skladování různých druhů odpadu z moří, dostatek personálu pro řádné a bezpečné nakládání s vyloženým odpadem a dodávky kontejnerů pro sběr odpadu z moře všem plavidlům; vyzývá ke zvýšení přitažlivosti sběru prostřednictvím prémiových podpůrných opatření a pobídek, a to i finančního typu, pro rybáře a producenty v odvětví akvakultury na činnosti v oblasti sběru, likvidace a recyklace odpadků vytažených z moře a na vracení zařízení používaných při rybolovu nebo v akvakultuře na konci jejich životnosti do přístavů;

Programy pro řízení a sběr odpadků v moři

38.

vyzývá Komisi, aby na úrovni EU vypracovala akční plán pro boj proti znečišťování moří v hydrosféře Unie tím, že se sníží množství odpadu u zdroje, omezí se používání a spotřeba plastů a bude se řešit znečištění řek, vodních toků a pobřeží, k němuž dochází v důsledku odhazování odpadků a které lze koordinovaným způsobem výrazně omezit; vyzývá k minimalizaci odstraňování sněhu ze silnic a chodníků přímo do oceánu, zejména tak, že se podpoří alternativní metody odklízení při mimořádně silném sněžení;

39.

zdůrazňuje, že modernizace čistíren odpadních vod a sanitačních sítí je nezbytně nutná ke snížení dopadů na akvakulturu a mořské a pobřežní prostředí obecně, a zejména snížení rizika kontaminace produktů akvakultury;

40.

zdůrazňuje, že je nezbytné řešit problém špatného nakládání s odpady na pevnině, především nevhodné likvidace odpadu v pobřežních městech, ve městech situovaných podél řek a v ostrovních městech;

41.

vyzývá Komisi, aby zvýšila povědomí návštěvníků moře o všech interakcích, které mohou mít s mořským prostředím, zejména při prodeji nebo pronájmu lodí;

42.

naléhavě vyzývá členské státy a jejich regiony, aby shromažďovaly údaje a prováděly sledování, aby řešily problém špatného nakládání s odpady na pevnině, aby vyčistily frekventované oblasti, kde se v řekách a jejich ústích hromadí odpadky z moří, a aby zavedly opatření pro nakládání s mořským odpadem, aby se tento odpad v první řadě vůbec nedostal do životního prostředí; naléhavě vyzývá k přidělení dostatečných finančních prostředků na vyčištění od všech druhů znečišťujících látek pocházejících z plastů;

43.

připomíná, že programy sběru mořského odpadu mohou zahrnovat různé činnosti, jako je sběr odpadu z moří v řekách, ústích řek, zátokách nebo přístavech, výzkumné činnosti a určování kritických míst na moři, a že je mohou provádět rybáři, občanská společnost a místní orgány; zdůrazňuje, že programy sběru by měly být udržitelné, měly by používat vhodné vybavení pro sběr odpadu, pokud možno neprodukovat další emise, měly by být připraveny spolupracovat se subjekty, které mají znalosti mořských ekosystémů, a vyžadovat strategickou identifikaci odpadu před přijetím opatření; zdůrazňuje, že tyto programy sběru lze provádět nejen v rámci programů financování EU, ale také na místní, regionální a vnitrostátní úrovni v členských státech;

44.

zdůrazňuje, že pouze sedm členských států využívá zdroje v rámci stávajícího Evropského námořního a rybářského fondu na financování programů sběru odpadu v mořích, jako je program „výlovu odpadů“, a že většina opatření, která umožňují identifikaci, sběr a recyklaci mořského odpadu, sestává z dobrovolných iniciativ a programů rybářů, občanské společnosti a místních orgánů;

45.

zdůrazňuje, že v zájmu snížení množství odpadu z rybářských plavidel musí být rybáři motivováni k tomu, aby dopravovali odpad do zařízení pro recyklaci, a to i prostřednictvím finančních pobídek a řešení pomocí odměn za účelem podpory slušného chování; konstatuje proto, že rybáři by měli získat kompenzaci za sběr ztracených lovných zařízení a dalšího odpadu v moři nebo by měli mít alespoň přístup k bezplatné likvidaci odpadu v přístavních zařízeních;

46.

zdůrazňuje, že rybáři by měli být odpovídajícím způsobem vyškoleni v tom, jak řádně manipulovat s mořským odpadem během sběru, vykládky, likvidace a dodávek pro recyklaci, aby se minimalizovala zdravotní a bezpečnostní rizika;

47.

zdůrazňuje, že posílení a rozšíření již existujících osvědčených postupů vede také ke zjednodušení a zredukování správních postupů pro všechna plavidla zapojená do kampaní programu „výlovu odpadů“, bez ohledu na jejich přístav původu nebo jejich velikost; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu harmonizace a doplňkovějšího přístupu k pravidlům pro vykládku odpadků z moří shromažďovaných prostřednictvím akcí v rámci programu „výlovu odpadů“ v přístavech členských států;

48.

vyzývá proto Komisi a členské státy k podpoře toho, aby rybáři sbírali ztracená lovná zařízení nebo jiný mořský odpad, zejména plasty, na moři, a to prosazováním osvědčených postupů, podněcováním dobrovolné účasti na iniciativách zaměřených na sběr odpadků v mořích a podporou přijetí programů „výlovu odpadů“; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy, aby zřídily „zvláštní fond pro čištění moří“ spravovaný prostřednictvím nového EMFAF nebo jiných příslušných rozpočtových položek s cílem financovat tato opatření: 1) sběr odpadků v moři rybáři, 2) zajištění odpovídajících zařízení pro skladování odpadu na palubě a monitorování pasivně vyloveného odpadu, 3) zlepšení odborné přípravy provozovatelů, 4) financování nákladů na zpracování odpadu a pracovníků potřebných pro provoz těchto programů, aby se zabránilo nárůstu nákladů pro rybáře, kteří se dobrovolně účastní, a 5) investice do přístavů, aby bylo možné zajistit vhodná zařízení pro příjem a skladování ztracených lovných zařízení a sebraného odpadu z moře;

49.

rovněž naléhavě žádá Komisi, aby provedla hodnocení sociálního a ekonomického přínosu rybářů v rámci projektů programu „výlovu odpadů“ s cílem přesněji kvantifikovat příspěvek odvětví rybolovu k čištění moří;

50.

naléhavě žádá Komisi, aby překročila cíle směrnice (EU) 2019/883, prostudovala a z ekonomického hlediska kvantifikovala ekologické škody, které způsobují antropogenní odpadky v moři, a zřídila „fond pro odpadky v moři“ pro boj proti vyhazování odpadků do moře, pro zmírňování poškození rybolovu a pro ochranu moře a oceánů;

51.

vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby zajistily řádné nakládání s odpadky, které byly náhodně vytaženy nebo nalezeny během dobrovolných akcí na jejich sběr, aby odpovědnost a náklady na předání, nakládání a likvidaci těchto odpadků nedopadaly na rybáře a aby nedocházelo k dalším škodám na životním prostředí; za tímto účelem zdůrazňuje potřebu zavést účinné systémy sběru a likvidace odpadků, které zajistí rovněž přítomnost odpovídajících přístavních zařízení pro sběr odpadků;

52.

připomíná, že problém odpadu v mořích přesahuje hranice států a že jeho řešení musí probíhat v koordinaci se zeměmi evropského sousedství s cílem dosáhnout větší účinnosti opatření; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zahájily plán vyčištění Středomoří, a to ve spolupráci se všemi pobřežními státy; vyzývá Komisi, aby co nejdříve ukončila přepravu odpadků do třetích zemí;

53.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na zranitelnost nejvzdálenějších regionů vytvořila podpůrný mechanismus pro sběr odpadků v moři v těchto regionech, který jim poskytne infrastrukturu pro zpracovávání shromážděného odpadu;

54.

vyzývá Komisi, aby v rámci jednání o přistoupení k EU požadovala plné provedení právních předpisů týkajících se nakládání s odpady v kandidátských zemích, mimo jiné prostřednictvím vytvoření integrované infrastruktury pro nakládání s odpady;

Lepší pochopení znečištění mikroplasty a nanoplasty a jeho omezení

55.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit znalosti a povědomí veřejnosti o znečištění nanomateriály a mikroplasty a jeho vlivu na životní prostředí, na základy mořského potravinového řetězce a v konečném důsledku na lidské zdraví, a že by měl být proveden další výzkum s cílem lépe porozumět fenoménu znečištění; upozorňuje, že potřeba hlubších znalostí a uvedený nedostatek povědomí veřejnosti přináší riziko obav spotřebitelů ohledně kvality produktů rybolovu a akvakultury;

56.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly osvětové kampaně týkající se problému znečištění moří plasty a mikroplasty, s důrazem na skutečnost, že obětí tohoto jevu jsou často i rybáři, zejména v případě mikroplastů;

57.

vítá přípravné práce Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) zaměřené na omezení mikroplastů záměrně přidávaných do výrobků; vyzývá Komisi, aby byla v návaznosti na tento návrh ambiciózní a přijala konkrétní a případně právní opatření, aby se mimo jiné věnovala problému šíření nanoplastů a mikroplastů v koloběhu vody, zejména v případě těch, které jsou do životního prostředí vypuštěny neúmyslně, a aby navrhla opatření k jejich postupnému vyřazení;

58.

vyzývá Komisi, aby řešila problém ztráty a šíření mikroplastů, jako jsou plastové granule, do životního prostředí v celém dodavatelském řetězci, zejména během přepravy po zemi nebo po moři, a související rizika úniku;

o o

59.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.

(2) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40.

(3) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(4) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(5) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(6) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(7) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

(8) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(9) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.

(10) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.

(11) Úř. věst. L 115, 6.5.2015, s. 11.

(12) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 100.

(13) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 109.

(14) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141.

(15) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116.

(16) Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1.

(17) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 184.

(18) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 136.

(19) Přijaté texty, P8_TA(2019)0343.

(20) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(21) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(22) „Lost fishing gear: a trap for our ocean“ (Ztracená lovná zařízení: past pro náš oceán), Evropská komise

(23) „Lost fishing gear: a trap for our ocean“ (Ztracená lovná zařízení: past pro náš oceán), Evropská komise

(24) https://cetmar.org/resultados-cleanatlantic/

(25) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/26

P9_TA(2021)0097

Politika soudržnosti a regionální strategie v oblasti životního prostředí v boji proti změně klimatu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 k politice soudržnosti a regionálním strategiím v oblasti životního prostředí v boji proti změně klimatu (2020/2074(INI))

(2021/C 494/03)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 3 a 21 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 4, 11, 173 až 178, 191 a 194 této smlouvy, a na protokol č. 28 ke Smlouvám o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

—

s ohledem na dohodu přijatou na 21. konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži dne 12. prosince 2015 (tzv. Pařížskou dohoda), zejména na čl. 7 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 této dohody, v nichž se uznává místní, územní a regionální rozměr změny klimatu a opatření v oblasti klimatu,

—	s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, a na cíle udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (4),

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 o změně klimatu,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Globální oteplení o 1,5 oC“, jeho pátou hodnotící zprávu (AR5) a souhrnnou zprávu, zvláštní zprávu IPCC o změně klimatu a půdě a zvláštní zprávu IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

—	s ohledem na posouzení ukazatelů, pokud jde o ekonomické ztráty způsobené extrémními výkyvy klimatu v Evropě, které dne 20. prosince 2020 vydala Evropská agentura pro životní prostředí,

—	s ohledem na všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“, návrh všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 předložený Komisí a na její vizi do roku 2050,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15) (5),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. března 2020, kterým se stanovuje rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima), který předložila Komise (COM(2020)0080),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci, jenž Komise předložila dne 14. ledna 2020 (COM(2020)0022), a na její pozměněný návrh ze dne 28. května 2020 (COM(2020)0460),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. května 2020 o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci, který předložila Komise (COM(2020)0453),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. května 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU), který předložila Komise (COM(2020)0451),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (7),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (8),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (9),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (10),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. května 2020, kterým se zavádí program InvestEU (COM(2020)0403), který předložila Komise,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (11),

—	s ohledem na studii Evropského parlamentu s názvem „Politika soudržnosti a změna klimatu“ z roku 2021,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o politice soudržnosti a oběhovém hospodářství (12),

—	s ohledem na článek 349 SFEU ve smyslu jeho výkladu Soudním dvorem v rozsudku Mayotte ze dne 15. prosince 2015 (spojené věci C-132/14 až C-136/14), v němž je stanovena možnost přijmout pro nejvzdálenější regiony Evropské unie zvláštní odchylná opatření,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 o strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (COM(2020)0152),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0034/2021),

vzhledem k tomu, že změna klimatu je problém, který překračuje hranice a žádá si okamžitý ambiciózní zásah na světové, evropské, celostátní, regionální i místní úrovni, aby bylo možné omezit globální oteplování na 1,5 oC nad úroveň před průmyslovou revolucí a předcházet úbytku biologické rozmanitosti zásadních rozměrů; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba přijmout opatření, která by zajistila, aby nárůst průměrné globální teploty zůstal ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí nižší než 2 oC, neboť jakákoli ztráta biologické rozmanitosti bude mít významný dopad mj. na kvalitu zemědělské výroby;

vzhledem k tomu, že zvýšení teploty o 1,5 oC je maximum, které bude planeta schopna tolerovat; vzhledem k tomu, že pokud se budou teploty zvyšovat i po roce 2030, bude lidstvo čelit ještě většímu suchu, záplavám, extrémnímu horku a chudobě stovek milionů lidí a pravděpodobně vymření nejohroženějších skupin obyvatelstva, a že může být ohroženo jeho celkové přežití z dlouhodobého hlediska, jak je uvedeno v interinstitucionální zprávě EU s názvem „Výzvy a volby pro Evropu“;

vzhledem k tomu, že podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí došlo v letech 1980 až 2019 v členských zemích EHP v důsledku klimaticky podmíněných extrémů k hospodářským ztrátám v odhadované výši 446 miliard EUR; vzhledem k tomu, že to odpovídá 11,1 miliardy EUR ročně a kumulativní ztráty po odečtení inflace se rovnají téměř 3 % HDP analyzovaných zemí;

D.	vzhledem k tomu, že studie ukazují, že je potenciál globálního oteplování z fosilního zemního plynu (metan – CH4) výrazně vyšší, než se původně předpokládalo;

vzhledem k tomu, že globální oteplování může dosáhnout hodnoty 1,5 oC nad úrovní před průmyslovou revolucí již během stávajícího programového období, což si vyžádá okamžité kroky k řešení klimatické nouze, a to v souladu s politikou EU ke snižování emisí skleníkových plynů, Zelenou dohodou pro Evropu, Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 či Pařížskou dohodou OSN;

vzhledem k tomu, že přechod na klimaticky neutrální hospodářství nejpozději do roku 2050 představuje pro Unii a pro její členské státy, regiony, města, místní společenství, obyvatele, pracovníky, podniky a průmysl jak obrovskou příležitost, tak i výzvu; vzhledem k tomu, že je přesto nutné dosáhnout rovnováhy mezi náročnými klimatickými cíli a zachováním konkurenceschopnosti hospodářství, aniž by bylo ohroženo dosažení cíle, kterým je omezení oteplování na 1,5 oC;

vzhledem k tomu, že dosažení tohoto cíle si vyžádá celkovou transformaci evropské společnosti a hospodářství, jelikož některá odvětví budou spolu se ztrátou pracovních míst v oblasti hospodářské činnosti založené na výrobě a využívání fosilních paliv zažívat nevratný pokles výroby, zatímco dalším odvětvím se podaří nalézt technické alternativy;

H.	vzhledem k tomu, že udržitelnost by měla být vnímána jako vyvážený přístup ke sbližování udržitelného růstu, sociálního pokroku a životního prostředí;

vzhledem k tomu, že v interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2020 (13) je stanoven celkový cíl, kterým je vyčlenění alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie a prostředků z nástroje Evropské unie na podporu oživení na zajištění cílů v oblasti klimatu, a nový roční cíl, podle něhož se má vyčlenit od roku 2024 na oblast biologické rozmanitosti 7,5 %, tak aby bylo možné dosáhnout v letech 2026 a 2027 výše 10 %;

vzhledem k tomu, že ostrovy, zejména malé ostrovy, a nejvzdálenější regiony jsou nejvíce ohroženým a zranitelným územím EU vůči dopadům změny klimatu a že musejí řešit také specifické a dodatečné výzvy a náklady v rámci transformace; vzhledem k tomu, že změna klimatu a její četné dopady zasahují evropské regiony různým způsobem, v různé míře a v různých časových rámcích a že řízení transformace povede k závažným strukturálním změnám; vzhledem k tomu, že občané a pracovníci budou proto dotčeni různým způsobem a ne všechny země budou zasaženy stejně nebo budou schopny odpovídajícím způsobem reagovat; vzhledem k tomu, že v dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti v Evropě, která se v současné době vypracovává, je naprosto nezbytné poukázat na to, že je potřeba posílit a zatraktivnit venkovské oblasti jako místo pro život a práci;

vzhledem k tomu, že ostrovy a nejvzdálenější a okrajové regiony mají obrovský potenciál v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a jsou strategickou laboratoří pro provádění inovativních politických opatření a technických řešení k dosažení transformace energetiky, snížení emisí CO2 a podpoře přechodu na oběhové hospodářství;

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti nejenže nabízí investiční příležitosti k reakci na místní a regionální potřeby prostřednictvím evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů, ale poskytuje i jednotný politický rámec k omezení rozdílů v úrovni rozvoje mezi evropskými regiony a k řešení různých výzev týkajících se jejich rozvoje, mimo jiné prostřednictvím ochrany životního prostředí, vytváření kvalitních pracovních míst a spravedlivého a udržitelného rozvoje podporujícího začlenění;

vzhledem k tomu, že hospodářské, sociální a územní rozdíly, které má politika soudržnosti jako svůj primární cíl řešit, mohou být ovlivněny i změnou klimatu a jejími dlouhodobými důsledky a že opatření EU v oblasti klimatické politiky by měla napomáhat také dosahování cílů v oblasti politiky soudržnosti;

N.	vzhledem k tomu, že politika soudržnosti má klíčový význam při podpoře méně rozvinutých regionů nebo oblastí, které jsou znevýhodněny přírodními a zeměpisnými podmínkami a jež jsou často jako první postiženy dopady změny klimatu, přičemž mají méně zdrojů na to, aby jim mohly čelit;

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je klíčovým nástrojem pro zajištění spravedlivého přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, která by nikoho neopomíjela; vzhledem k tomu, že zelené politika zaměřená na boj proti změně klimatu se nedotýká stejnou měrou žen i mužů; vzhledem k tomu, že je nutné posuzovat také dopad na ohrožené a marginalizované skupiny obyvatel;

vzhledem k tomu, že klíčovými aktéry efektivního provádění politiky soudržnosti a zajišťování účinné reakce na naléhavou hrozbu, kterou představuje změna klimatu, jsou místní a regionální orgány, ale také další příslušné zainteresované strany; vzhledem k tomu, že odpovídají za třetinu vynakládaných veřejných prostředků a dvě třetiny veřejných investic, a že je proto nezbytné vytvořit mechanismy, jako je „Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky“, jejichž cílem je spojit místní a regionální orgány odpovědné za dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;

vzhledem k tomu, že klimatická krize je úzce spjata s jinými krizemi, jako je krize v oblasti biologické rozmanitosti a zdravotní, sociální a ekonomická krize spojená s pandemií onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že tyto krize je nutné řešit současně, že však ke každé z nich musíme přistupovat odlišně a přiměřeně;

vzhledem k tomu, že od svého vytvoření v roce 2002 byl Fond solidarity EU (FSEU) aktivován v reakci na více než 90 katastrofických událostí a že bylo v rámci něj uvolněno více než 5,5 miliardy EUR ve 23 členských státech a v jedné přistupující zemi; vzhledem k tomu, že v rámci reakce EU na šíření onemocnění COVID-19 byla oblast působnosti tohoto fondu rozšířena, tak aby zahrnovala závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, a že byla zvýšena maximální výše záloh;

vzhledem k tomu, že přechod na klimaticky neutrální udržitelné a oběhové hospodářství musí zahrnovat všechny aktéry společnosti a zejména soukromý sektor, sociální partnery a občany, spolu s volenými zástupci, včetně místních a regionálních orgánů, a musejí jej doplňovat propracovaná inkluzivní sociální opatření, jejichž cílem je zajistit spravedlivou transformaci, která by podporovala zachovávání stávajících a vznik nových pracovních míst, zejména zelených a modrých;

T.	vzhledem k tomu, že členské státy přijaly s cílem dosáhnout snížení emisí a přizpůsobit se změně klimatu svůj plán v oblasti energetiky a klimatu a že regiony by měly odpovídajícím způsobem předložit svůj regionální plán, a vytvořit tak cestu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

U.	vzhledem k tomu, že přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku nejpozději do roku 2050 lze dosáhnout kombinací veřejného financování na úrovni EU a členských států a vytvořením vhodných podmínek pro soukromé financování;

vzhledem k tomu, že energetické zdroje založené na fosilních palivech, zejména na pevných fosilních palivech, podkopávají úsilí o dosažení klimatické neutrality, a že Evropská unie by proto měla poskytovat ucelený regulační rámec, který by dále podporoval využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je solární energie a energie z biomasy, a nikoli energetické zdroje založené na fosilních palivech; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu by politika soudržnosti měla zaručit zásadu „energetické účinnosti na prvním místě“ zaměřenou na zefektivnění poptávky po energii a jejích dodávek a měla by být uplatňována a respektována v případě všech investic souvisejících s energií v rámci politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech by mohlo mít z hlediska dosažení spravedlivé transformace energetiky, která nepoškodí společnost a nikoho neopomine, zásadní význam přechodné využívání zdrojů energie založených na zemním plynu do 31. prosince 2025; vzhledem k tomu, že regionální strategie v oblasti životního prostředí by měly být propojeny s ambiciózními cíli v oblasti klimatu, které by mohly jít nad rámec celkového cíle dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a měly by v souladu s ustanoveními nařízení o Evropském fondu regionálního rozvoje a Fondu soudržnosti vést do 31. prosince 2025 k postupnému ukončení používání fosilních paliv, mj. projektů plynárenské infrastruktury, podpořit jejich nahrazení udržitelně vyráběnou energií z obnovitelných zdrojů a udržitelně vyráběnými materiály a produkty a podporovat účinné využívání zdrojů a obecně udržitelný rozvoj (14);

W.	vzhledem k tomu, že v rámci regionálních strategií v oblasti životního prostředí bychom se měli snažit o zajištění plné stabilní zaměstnanosti a dosažení sociálního pokroku a zákazu diskriminace, aby bylo možné lépe bojovat proti dopadům změny klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti;

X.	vzhledem k tomu, že plány pro nakládání s odpady by se měly řídit zásadami oběhového hospodářství a měly by být součástí regionálních strategií v oblasti životního prostředí;

vzhledem k tomu, že klíčovým prvkem pro přechod ke klimatické neutralitě je mnohavrstevný model evropské správy postavený na aktivním a konstruktivním partnerství mezi různou úrovní správy a zúčastněnými subjekty; vzhledem k tomu, že obecní a občanské iniciativy mohou výrazně podpořit ekologickou transformaci a boj proti změně klimatu;

vzhledem k tomu, že makroregionální strategie EU mohou pomoci zjistit, která klíčová odvětví a oblasti spolupráce mezi různými regiony čelí společným výzvám, jako je změna klimatu, přizpůsobení se této změně a její zmírňování, biologická rozmanitost, doprava, nakládání s odpady, přeshraniční projekty a udržitelný cestovní ruch;

poukazuje na to, že je důležité řešit změnu klimatu v souladu s unijními závazky přijatými v rámci Zelené dohody pro Evropu k plnění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje, a to v souladu se všemi ustanoveními nařízení EU o taxonomii a s přihlédnutím k sociálním, hospodářským a územním aspektům, aby byla v případě všech území a jejich občanů zajištěna spravedlivá transformace, při níž by nebyl nikdo opomenut; poukazuje na to, že v nařízení o taxonomii je třeba v případě všech investic zakotvit zásadu „významně neškodit“;

vítá návrh Komise týkající se evropského právního rámce pro klima – základu Zelené dohody pro Evropu, prostřednictvím níž je cíl, kterým je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, včetně dílčích cílů týkajících se roku 2030 a 2040, jak požaduje Evropský parlament, zakotven v právních předpisech Unie, stejně jako nutnost, aby se promítl do konkrétních opatření na místě, která by odrážela omezení daného území a poukazovala na jeho přednosti; připomíná v této souvislosti, že cílem Zelené dohody pro Evropu je chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady;

poukazuje na to, že je nutné, aby místní a regionální orgány přijaly jasný politický závazek k dosažení klimatických cílů, a zdůrazňuje, že je zapotřebí zintenzivnit mezi celostátními, regionálními a místními orgány víceúrovňový dialog o plánování a provádění celostátních opatření týkajících se klimatu, přímého přístupu místních orgánů k financování a sledování pokroku při provádění přijatých opatření a že je naléhavě nutné je vybavit příslušnými finančními a administrativními nástroji k dosažení uvedených cílů; je navíc přesvědčen, že regionální a místní orgány musejí hrát klíčovou úlohu ve všech fázích plánování, přípravy a provádění projektů;

vyzývá celostátní a regionální orgány odpovědné za programy, aby v rámci probíhající přípravy celostátních a regionálních programů zajistily co největší dopad transformace na ochranu klimatu a životního prostředí;

konstatuje, že je nutné se zabývat možnou úpravou politických opatření, pokud jde o plnění Pařížské dohody a její zprávy vypracovávané každých pět let, a to takovým způsobem, který by byl přiměřený a vhodný z hlediska politiky soudržnosti, jako je tomu v případě přezkumu Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v polovině období;

vyzývá všechny místní a regionální orgány, aby přijaly místní a regionální strategii v oblasti klimatu, v níž by se cíle na úrovni EU promítly do konkrétních místních cílů, a to na základě uceleného přístupu s ohledem na dané místo nebo území, který by zajistil dlouhodobou vizi týkající se klimatické transformace a lepší využívání finančních zdrojů v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že regionální strategie v oblasti životního prostředí by měly zahrnovat i plány nakládání s odpady;

vyzdvihuje klíčovou úlohu politiky soudržnosti, která v součinnosti s politikou v dalších oblastech bojuje proti změně klimatu a snaží se o dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a průběžného cíle do roku 2030 a do roku 2040, a poukazuje na roli místních a regionálních orgánů při rozsáhlé reformě investiční politiky;

vyzývá k zajištění větší soudržnosti a koordinace mezi politikou soudržnosti a dalšími oblastmi politiky EU s cílem zlepšit začleňování klimatických aspektů do politiky, navrhovat účinnější opatření založená na zdrojích, poskytovat cílené financování ze strany EU a následně zlepšit provádění politiky v oblasti klimatu na místě;

připomíná, že pomocí politiky v oblasti klimatu by se mělo usilovat o dosažení plné a stabilní zaměstnanosti, mj. o zajištění zelených a modrých pracovních míst a odborné přípravy, které by mohly přispět k dosažení sociálního pokroku, a domnívá se, že tato politika musí chránit pracovní místa, která jsou změnou klimatu postižena nejvíce, a to vytvářením nových zelených pracovních míst, aby tak pracovníci nebyli opomenuti, až některá odvětví přejdou na zelenou ekonomiku; naléhavě vyzývá členské státy, aby upřednostnily boj proti změně klimatu spolu s bojem za inkluzivní a udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost a boj proti chudobě, energetické chudobě a opatřením, která zatěžují ohrožené a marginalizované skupiny; zdůrazňuje v této souvislosti, že v rámci boje proti energetické chudobě je nutné uvažovat o dalších krocích;

10.

vítá postoj Evropské rady a to, že vzala na vědomí postoj Evropského parlamentu, že výdaje EU by měly být v souladu s cíli Pařížské dohody a zásadou „nepůsobit škodu“, která je uvedena v Zelené dohodě pro Evropu; připomíná také, že nový legislativní rámec politiky soudržnosti zahrnuje vedle horizontálních zásad, které se vztahují na všechny strukturální fondy, zásadu „významně neškodit“ uvedenou v nařízení o taxonomii;

11.

zdůrazňuje, že pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie a zachování sociální soudržnosti má zásadní význam udržitelnost a přechod na bezpečné, klimaticky neutrální oběhové hospodářství, které by bylo finančně dostupné, odolné vůči změně klimatu a sociálně vyvážené a které by účinněji využívalo zdroje, čímž by pomáhalo vytvářet nové investiční příležitosti v oblasti zemědělství, obchodu, dopravy, energetiky a infrastruktury, podporovalo bezpečnější a ekologičtější spotřebu a zachovalo naše životní prostředí a blahobyt evropských občanů;

12.

poukazuje na to, že je zcela zásadní plně podpořit víceúrovňovou správu a zásady partnerství v rámci politiky soudržnosti, a to i genderové hledisko, neboť místní a regionální orgány disponují přímými pravomocemi v otázkách životního prostředí a změny klimatu, jelikož jsou odpovědné za provedení 90 % kroků za účelem přizpůsobení se změně klimatu a 70 % kroků ke zmírnění změny klimatu; připomíná, že mohou také zavádět opatření zaměřená na podporu chování občanů, které bude vstřícné vůči klimatu, a to i v souvislosti s nakládáním s odpady, inteligentní mobilitou a udržitelným bydlením; trvá na tom, že přechod na klimatickou neutralitu musí být spravedlivý a musí podporovat začlenění, a to se zvláštním zaměřením na obyvatele venkovských a odlehlých oblastí; uznává, že je třeba podporovat ta území, jež jsou nejvíce zasažena přechodem ke klimatické neutralitě, a zabránit tak rostoucím regionálním rozdílům a posílit postavení pracovníků a místních a regionálních komunit; vyzývá všechny úrovně veřejné správy, aby vynaložily veškeré úsilí na podporu spolupráce mezi různými správními orgány, a to včetně spolupráce mezi různými úrovněmi správy, mezi regiony, mezi obcemi a přeshraniční spolupráce s cílem sdílet znalosti a příklady osvědčených postupů týkající se projektů v oblasti změny klimatu a iniciativ financovaných v rámci politiky soudržnosti;

13.

požaduje celostní regionální strategie v oblasti životního prostředí s cílem zaručit udržitelný rozvoj a zmírnit dopady změny klimatu podporou přechodu na energii z obnovitelných zdrojů, biologické rozmanitosti a přizpůsobení se změně klimatu; domnívá se, že tyto regionální strategie by měly podporovat občanskou angažovanost a místně iniciované projekty ve vlastnictví místních subjektů a že by měly posilovat spolupráci mezi regiony, a to i prostřednictvím přeshraničních projektů; vyzývá Komisi, aby podporovala a usnadňovala spolupráci mezi regiony a výměnu know-how a osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je důležité prosazovat zásadu partnerství při veškerém programování, provádění a monitorování politiky soudržnosti EU a navázat úzkou spolupráci mezi regionálními a místními orgány, občany, nevládními organizacemi a zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že veřejné konzultace by měly být důkladné a smysluplné a měly by zajišťovat aktivní a reprezentativní účast komunit a zúčastněných stran na rozhodovacím procesu s cílem podněcovat k odpovědnosti za rozhodnutí, plány, iniciativy a zapojení do opatření; zdůrazňuje význam místních iniciativ a projektů přispívajících ke klimatické neutralitě;

14.

je přesvědčen, že by se politika soudržnosti měla podílet na plnění cílů udržitelného rozvoje (SDG), Pařížské dohody o klimatu, Úmluvy na ochranu biologické rozmanitosti a Zelené dohody pro Evropu s cílem bojovat proti změně klimatu zejména prostřednictvím účinné, transparentní, komplexní, na výsledky a výkon orientované metodiky sledování výdajů v oblasti klimatu, která zohledňuje nepříznivý vliv změny klimatu na všechny občany a regiony v EU; požaduje, aby tato metodika byla používána ve všech programech v rámci víceletého finančního rámce a evropského plánu obnovy, zejména pro základní infrastrukturu v klíčových hospodářských odvětvích, jako je výroba a distribuce energie, doprava, vodohospodářství, zpracování odpadu a veřejné budovy; domnívá se, že v případě nedostatečného pokroku při plnění cílů Unie v oblasti klimatu mohou být nutné další kroky;

15.

zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů v úsilí o spravedlivý přechod na klimaticky neutrální hospodářství pro všechny, jehož jádrem je sociální, hospodářská a územní soudržnost, a vyzývá ke zvýšení zelených a modrých investic a inovací v rámci politiky soudržnosti a k širšímu využívání řešení inspirovaných přírodou; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší součinnosti mezi různými zdroji financování na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni, jakož i silnějších vazeb mezi veřejným a soukromým financováním s cílem zvýšit účinnost regionálních strategií v oblasti životního prostředí v boji proti změně klimatu; připomíná, že tento proces by nebyl možný bez silného zaměření na dovednosti; je toho názoru, že regionální strategie v oblasti životního prostředí by se měly rovněž zaměřit na posílení správní kapacity místních a regionálních institucí a na rozvoj jejich potenciálu, pokud jde o hospodářskou, sociální a územní konkurenceschopnost;

16.

zdůrazňuje, že komunitní a občanské iniciativy mohou výrazně podpořit ekologickou transformaci, jakož i zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a že místní akční skupiny a program LEADER mohou být hlavními nástroji k dosažení tohoto cíle; vybízí proto členské státy a regionální orgány ke koordinaci těchto programů s jejich regionálními strategiemi v oblasti životního prostředí;

17.

zdůrazňuje význam koncepce „inteligentních vesnic“ při řešení výzev, jimž Unie čelí v souvislosti se změnou klimatu, a vítá začlenění této koncepce do budoucí SZP, politiky soudržnosti a regionální politiky Unie; trvá na tom, aby členské státy zahrnuly tuto koncepci do svých programů pro provádění politiky soudržnosti EU na vnitrostátní a regionální úrovni, jakož i do svých národních strategických plánů SZP, což bude vyžadovat přípravu tzv. strategií inteligentních vesnic (15) na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje úlohu metody LEADER/CLLD při uplatňování tzv. strategií inteligentních vesnic, která by měla být výrazně zaměřena na digitalizaci, udržitelnost a inovace;

18.

poukazuje na to, že makroregionální strategie EU by měly přispívat k navazování spolupráce zaměřené na řešení regionálních otázek spojených se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, a měly by proto být zohledněny při schvalování nových programů, neboť integrovaný přístup a strategické plánování mají zásadní význam;

19.

požaduje, aby při posuzování způsobilosti projektů týkajících se kulturního a přírodního dědictví měla environmentální a sociální kritéria a ochrana přírodního dědictví stejnou váhu jako kritéria ekonomická;

20.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat projekty spojující vědu, inovace a občanství, například nový evropský projekt Bauhaus, který se zaměřuje na odolnost kultury a architektury vůči změně klimatu;

21.

připomíná, že úspěch regionálních strategií v oblasti životního prostředí závisí rovněž na silných politikách v oblasti výzkumu a inovací, a to i na místní a regionální úrovni; vybízí ke spolupráci mezi místními orgány, výzkumnými institucemi a podniky, jako jsou iniciativy pod záštitou Evropského inovačního a technologického institutu a jeho znalostních a inovačních společenství (KIC);

22.

vyzývá Komisi, aby sledovala pokrok vlád členských států a místních a regionálních orgánů při řešení změny klimatu na všech úrovních a o tomto pokroku zveřejňovala zprávy na základě standardu, jenž bude všem členským státům společný, a aby posuzovala propojení mezi environmentálními politikami a ekonomikou; zdůrazňuje, že místní a regionální orgány na vnitrostátní úrovni by se měly účinně podílet na posuzování politik v oblasti změny klimatu v rámci evropského semestru; zdůrazňuje potřebu posílit účinnost a doplňkovost fondů ESI a dalších programů a nástrojů EU při řešení změny klimatu, např. takových programů a nástrojů, jako jsou EZFRV, ENRF, LIFE, Horizont Evropa či Kreativní Evropa; vybízí členské státy, aby tuto doplňkovost zajistily ambiciózní územní realizací svého vnitrostátního plánu obnovy, do níž budou zapojeny všechny příslušné subjekty v regionech; dále vyzývá členské státy, aby vydaly srovnávací přehled, který budou pravidelně aktualizovat a v němž bude měřen územní dopad vnitrostátních a evropských opatření obnovy, přičemž zvláštní pozornost bude věnována přínosu těchto opatření k boji proti změně klimatu;

23.

podporuje dohodu o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, jejímž účelem bude zabránit škodlivým dotacím, podpořit postupné ukončení přímých i nepřímých dotací na fosilní paliva nejpozději do roku 2025, zajistit celkové financování a programové priority, které odrážejí krizi v oblasti klimatu a přispějí k začlenění klimatických opatření do všech činností a k dosažení celkového cíle, kterým je vyčlenit alespoň 30 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu, což znamená, že na ekologickou transformaci bude k dispozici nejméně 547 miliard EUR z nových finančních zdrojů EU; zdůrazňuje, že při uplatňování politiky soudržnosti je důležité dodržovat určité zásady, jako jsou cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, spravedlivá a sociálně inkluzivní transformace a splnění právně závazného cíle ve výši 30 % u výdajů souvisejících s klimatem a ve výši 10 % u výdajů souvisejících s biologickou rozmanitostí do konce programového období; poukazuje proto na to, že by se mohlo uvažovat o přijetí transparentní, komplexní a smysluplné metodiky sledování těchto aspektů, která by v případě potřeby mohla být během revize VFR v polovině období patřičně upravena, a to jak pro výdaje související s klimatem, tak pro výdaje související s biologickou rozmanitostí;

24.

vítá politický cíl č. 2 nového navrhovaného nařízení o společných ustanoveních (16), které usiluje o „zelenější, nízkouhlíkový přechod k hospodářství s nulovými emisemi a odolnou Evropu díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se těmto změnám a prevence a řízení rizik“; připomíná, že tematické zaměření EFRR na politický cíl č. 2 by bylo nejlépe naplněno, pokud by bylo uplatňováno na regionální úrovni, aby se zohlednily různé regionální zvláštnosti v oblasti klimatu;

25.

vítá dohodu, jíž bylo dosaženo při třístranném jednání o Fondu pro spravedlivou transformaci, která mj. přináší dodatečné prostředky z nástroje Next Generation EU, a dohodu o dalších dvou pilířích mechanismu pro spravedlivou transformaci, konkrétně zvláštním systému v rámci programu InvestEU a úvěrovém nástroji pro veřejný sektor, což přispěje ke zmírnění sociálně-ekonomických dopadů přechodu na klimatickou neutralitu na nejzranitelnější regiony v EU; zdůrazňuje, že Fond pro spravedlivou transformaci bude novým nástrojem při podpoře území nejvíce postižených přechodem na klimatickou neutralitu a při předcházení nárůstu regionálních rozdílů; s politováním však konstatuje, že částka navýšení navrhovaná Komisí byla na základě dohody s Radou o nástroji Next Generation EU snížena o dvě třetiny – ze 30 na 10 miliard EUR; zdůrazňuje, že tyto škrty poškozují plnění hlavních cílů fondu a vytvářejí další tlak na vnitrostátní rozpočty; vyzývá členské státy, aby co nejdříve připravily plány pro finanční prostředky, a vyzývá dotčené členské státy, aby při rozdělování finančních prostředků věnovaly zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, neboť tyto regiony jsou změnou klimatu silně zasaženy a potýkají se s přírodními katastrofami, jako jsou cyklóny, sopečné erupce, sucha a povodně či stoupající hladiny vod;

26.

vítá program REACT-EU, neboť pokračuje v reakci na krize a v opatřeních pro zotavení z krize a rozšiřuje je o dodatečné zdroje pro stávající programy politiky soudržnosti;

27.

znovu připomíná, že zvláštnosti všech regionů, jak jsou definovány v článku 174 SFEU, je třeba plně reflektovat v rámci procesu přechodu, aby žádný region nezůstal opomenut, zejména tím, že se v zájmu celkového harmonického rozvoje všech oblastí bude klást důraz na venkovské oblasti, oblasti zasažené transformací průmyslu a na regiony, které jsou závažně a trvale znevýhodněny svými přírodními nebo demografickými podmínkami; v tomto ohledu považuje za nutné, aby byly v případě jakékoli revize pokynů pro státní podporu posouzeny zvláštnosti regionů uvedených v článku 174 SFEU; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby místní a regionální orgány plně využívaly finanční nástroje (z evropského rozpočtu i od dalších evropských finančních institucí, například EIB) za účelem boje proti krizi v oblasti klimatu a zvyšování odolnosti místních komunit a zároveň k přípravě cesty k oživení po pandemii COVID-19; konkrétně podtrhuje, že by měly být zavedeny další nástroje, které umožní přímý přístup k finančním prostředkům EU, jako jsou městská inovativní opatření v rámci EFRR (článek 8 nařízení (EU) č. 1301/2013) nebo budoucí Evropská městská iniciativa po roce 2020 podle nařízení o EFRR a FS (článek 10), zejména pro projekty Zelené dohody;

28.

je přesvědčen, že inovativní, inkluzivní a udržitelná řešení pro posílení a zatraktivnění venkovských oblastí jako místa pro život a práci by měla být ústředním prvkem při provádění politiky soudržnosti;

29.

připomíná, že nejvzdálenější regiony využívají na základě článku 349 SFEU zvláštní režim umožňující přijímat specifická opatření, která odpovídají jejich zvláštnostem; žádá, aby byly těmto regionům přiděleny nezbytné finanční zdroje, díky nimž by mohly provést zelenou transformaci a přizpůsobit se dopadům změny klimatu, která se jich vzhledem k jejich zranitelnosti obzvláště dotýká; požaduje rovněž zřízení monitorovacího orgánu zaměřeného na udržitelný rozvoj a ekologickou transformaci v nejvzdálenějších regionech, který bude zjišťovat osvědčené postupy a vyvíjet udržitelná řešení pro boj proti změně klimatu, jež by mohla být s náležitým přizpůsobením převzata v jiných regionech Evropské unie;

30.

je znepokojen hospodářskými ztrátami způsobenými přírodními katastrofami a poškozením infrastrukturních projektů financovaných z prostředků EU v důsledku počasí a extrémních klimatických jevů; vyzývá k podpoře činností a projektů v oblasti infrastruktury, které dodržují klimatické a environmentální normy a jsou odolnější vůči přírodním rizikům;

31.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou při přechodu na klimatickou neutralitu hrají ostrovy, zejména malé ostrovy, a nejvzdálenější regiony a okrajové či odlehlé regiony jakožto inovační laboratoře pro rozvoj čisté energie, inteligentní mobility, nakládání s odpadem a oběhového hospodářství, pokud se veškerý jejich potenciál rozvíjí přiměřenými nástroji, podporou a financováním, a dostávají tak možnost plnit mimořádně důležitou funkci při výzkumu změny klimatu a biologické rozmanitosti; připomíná, že by měly mít přístup k dostatečným ekonomickým zdrojům a náležitému proškolení, aby mohly probíhat integrované a inovativní zásahy v zájmu udržitelné infrastruktury a místního hospodářského rozvoje, jež budou vázané v rámci odvětví; zdůrazňuje potenciál energie z obnovitelných zdrojů v okrajových a nejvzdálenějších regionech, který souvisí s jejich zeměpisnými a klimatickými vlastnostmi;

32.

zdůrazňuje, že je nezbytné stavět na výsledcích takových iniciativ, jako jsou Nová energetická řešení optimalizovaná pro ostrovy (NESOI), Inteligentní ostrovy a Čistá energie pro ostrovy EU (CE4EUI), které zahrnují také ostrovy se statusem zámořských zemí a území (ZZÚ), aby byl zajištěn funkční přechod mezi programovými obdobími 2014–2020 a 2021–2027; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby vypracovala uživatelsky vstřícné pokyny, na jejichž základě budou mít regionální a místní vlády možnost uznat a využívat ucelené osvědčené postupy v oblasti transformace energetiky a dekarbonizace hospodářství; vítá memorandum ze Splitu, které ostrovním společenstvím přiznává vedoucí úlohu v rámci transformace energetiky; v této souvislosti zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů a podpory vzájemného učení;

33.

zdůrazňuje, že regionální strategie v oblasti životního prostředí by měly podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů a účinné využívání zdrojů v zemědělství, potravinářství a lesnictví, a to při zohlednění konkurenceschopnosti těchto odvětví; navrhuje, aby příslušné orgány dávaly přednost všem způsobům výroby energie z obnovitelných zdrojů, které jsou příznivé pro životní prostředí, regionální hospodářství a obyvatele příslušných regionů; trvá na tom, že regionální strategie v oblasti životního prostředí by měly věnovat zvláštní pozornost podpoře nahrazování fosilních materiálů obnovitelnými a biologickými materiály z lesnictví a zemědělství, neboť tato dvě odvětví fungují jako producenti emisí uhlíku a současně zajišťují i propad uhlíku; zdůrazňuje, že obhospodařování lesů, které je udržitelné a vstřícné k přírodě, má zásadní význam pro trvalou absorpci skleníkových plynů z atmosféry a navíc umožňuje zajištění obnovitelných a vůči klimatu šetrných materiálů pro výrobky ze dřeva, které mohou ukládat uhlík a nahradit fosilní materiály a paliva; zdůrazňuje, že „trojí funkce“ lesů (propad, ukládání a nahrazování) přispívá ke snižování emisí uhlíku do atmosféry a současně umožňuje další růst a rozšiřování lesů, které tak mohou poskytovat mnoho dalších služeb, a že by proto měly být součástí regionálních strategií v oblasti životního prostředí;

34.

zdůrazňuje, že v zájmu podpory udržitelnosti Unie musí být při přechodu ke klimaticky neutrálním průmyslovým procesům zastoupena a podpořena všechna odvětví, přitom však musí být zachována mezinárodní konkurenceschopnost a hospodářská, sociální a územní soudržnost mezi různými evropskými regiony; zdůrazňuje strategickou úlohu obnovitelné, udržitelné a decentralizované energie při rozvoji evropských regionů a jejich podniků, zejména malých a středních podniků; je toho názoru, že účinné regionální strategie v oblasti životního prostředí budou rovněž přínosné pro odvětví cestovního ruchu, neboť by mohly pomoci zvýšit přitažlivost mnoha evropských regionů jakožto udržitelných destinací a celkově by mohly podpořit nový druh odpovědného a udržitelného cestovního ruchu;

35.

zdůrazňuje, že omezení využívání půdy, zejména její zastavování, by mělo být bráno v úvahu jako důležité a klíčové kritérium při provádění politiky soudržnosti a regionálních environmentálních strategií, aby bylo možné případně využít potenciál a rozmanitost různých druhů využití půdy v boji proti změně klimatu (uchovávání vody a CO2, filtrační, vyrovnávací a transformační funkce, bezpečnost potravin, produkce biogenních zdrojů);

36.

zdůrazňuje, že je potřeba zrevidovat směrnici o zdanění energie (17) v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, a podpořit tak udržitelné zdroje energie na úkor fosilních paliv, a to nejpozději to roku 2025, přičemž by se měla věnovat zvláštní pozornost sociálnímu dopadu;

37.

zdůrazňuje, že genderové hledisko je třeba plně uplatňovat a začleňovat jako horizontální zásadu do všech činností, politik a programů EU, včetně politiky soudržnosti;

38.

vítá prezentaci strategie „renovační vlna“ jako jedné z klíčových strategií přispívajících k zajištění klimatické neutrality Evropy do roku 2050; zdůrazňuje, že je třeba řešit energetickou chudobu, a to prostřednictvím programu renovace budov, který je zaměřen na zranitelné a nízkopříjmové domácnosti a je součástí širší evropské strategie pro boj proti chudobě;

39.

požaduje, aby aktualizovaný akční plán pro oběhové hospodářství i nadále podporoval přechod k oběhovému hospodářství zaměřenému na opětovné použití a opravy, a prosazoval tak účinné využívání zdrojů a udržitelnou spotřebu prostřednictvím informování spotřebitelů o trvanlivosti a opravitelnosti výrobků formou povinného označování, a aby mimo jiné poskytl i odpovídající regulační rámec a soubor konkrétních, rozsáhlých a ambiciózních opatření na podporu oběhového hospodářství na úrovni EU; zdůrazňuje, že vytváření a posilování regionálních hospodářských cyklů, zejména na základě biogenních surovin ze zemědělství a lesnictví, má zásadní význam pro udržitelný růst a vznik zelených pracovních míst; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dále podporovat zásady oběhového hospodářství a prosazovat hierarchii způsobů nakládání s odpady; požaduje, aby byly vypracovány místní plány pro oběhové hospodářství a aby veřejné zakázky zadávané místními a regionálními orgány byly ekologické a ambiciózní, pokud jde o udržitelnost výrobků a služeb, a tím posílily odolnost průmyslu a strategickou autonomii Evropské unie;

40.

vyzývá k dalším investicím do udržitelné mobility, například do železnic, a do udržitelné městské mobility pro ekologičtější města s lepší kvalitou života pro občany;

41.

vítá skutečnost, že se Evropská investiční banka (EIB) zasazuje o přezkum své úvěrové politiky v oblasti energetiky a chce 50 % svých operací věnovat opatřením v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti; vyzývá EIB, aby se zavázala k udržitelnému přechodu na klimatickou neutralitu a věnovala zvláštní pozornost regionům, které jsou transformací nejvíce postiženy;

42.

podporuje výrazné zapojení mikropodniků a malých a středních podniků (MSP) do procesu transformace, jakož i do navrhování a provádění regionálních strategií v oblasti životního prostředí, neboť tyto subjekty jsou dobře zakotveny v místní hospodářské struktuře, ale současně na ně budou mít také vliv politiky Zelené dohody; domnívá se, že je mimořádně důležité pomoci mikropodnikům a MSP využít příležitostí, které nabízí environmentální transformace, a to individuálně přizpůsobenou podporou v procesu zvyšování kvalifikace a rekvalifikace;

43.

vyzývá Komisi, aby návrh výdajových plánů posuzovala na základě nejvyšších možných cílů v oblasti klimatu;

44.

zdůrazňuje návrh Komise, který je součástí strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a podle něhož mají města s alespoň 20 000 obyvateli připravit plány pro městskou zeleň s cílem vytvořit biologicky rozmanité a přístupné městské lesy, parky a zahrady, městské farmy, zelené střechy a zdi a ulice lemované stromy; znovu poukazuje na pozitivní dopad takového opatření na mikroklima a zdraví ve městech, a to zejména v případě zranitelných skupin; podporuje toto opatření a pro jeho realizaci požaduje využití politických, regulačních a finančních nástrojů;

45.

vyzývá k vytvoření účinných mechanismů regionální a meziregionální spolupráce v oblasti prevence přírodních katastrof, včetně schopnosti reakce, řízení a vzájemné pomoci v případě katastrof;

46.

požaduje, aby byla přiznána větší úloha politice soudržnosti, pokud jde o podporu úsilí o předcházení rizikům za účelem přizpůsobení se současným a budoucím dopadům změny klimatu na regionální a místní úrovni;

47.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a členským státům.

(1) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 116.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.

(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.

(8) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(9) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(10) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.

(11) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(12) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 40.

(13) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28).

(14) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (COM(2018)0372).

(15) Článek 72b (pozměňovací návrh 513) postoje Evropského parlamentu přijatého v prvním čtení k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0287).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Radyo společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2018)0375).

(17) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/37

P9_TA(2021)0098

Evropská strategie pro data

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o evropské strategii pro data (2020/2217(INI))

(2021/C 494/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 173 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který se týká konkurenceschopnosti průmyslu EU a odkazuje mimo jiné na opatření zaměřená na podporu dokonalejšího využívání průmyslového potenciálu v oblasti inovace a technologického rozvoje,

—	s ohledem na článek 114 SFEU,

—	s ohledem na články 2 a 16 SFEU,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, (dále jen „Listina“)

—	s ohledem na sdělení Komisi ze dne 21. října 2020 o strategii týkající se softwaru s otevřeným zdrojovým kódem na období 2020–2023 (C(2020)7149),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066) a na závěrečnou zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni pro sdílení dat mezi podniky a veřejnou správou nazvanou „Na cestě k evropské strategii pro sdílení dat mezi podniky a veřejnou správou ve veřejném zájmu“,

—	s ohledem na počáteční posouzení dopadů vypracované Komisí s názvem „Legislativní rámec pro správu společných evropských datových prostorů“ ze dne 2. července 2020,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2020 nazvané „Pokyny k aplikacím podporujícím boj proti pandemii COVID-19 ve vztahu k ochraně údajů“ (1),

—	s ohledem na doporučení Komise (EU) 2020/518 ze dne 8. dubna 2020 o společné sadě nástrojů Unie pro využití technologií a dat k boji proti krizi COVID-19 a ukončování souvisejících mimořádných opatření, zejména pokud jde o mobilní aplikace a využívání anonymizovaných dat o mobilitě (2),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (3) (směrnice o otevřených datech),

—	s ohledem na návrh Komise ze dne 6. června 2018, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. dubna 2018 nazvané „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018)0232) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0125),

—	s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/790 ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání (4),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2017 nazvané „Přezkum v polovině období provádění strategie pro jednotný digitální trh – propojený jednotný digitální trh pro všechny“ (COM(2017)0228) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0155),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0002),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu: dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0110),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178) a na doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0106) a (SWD(2016)0107),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně údajů – nařízení GDPR) (5),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (7) (směrnice o prosazování práva – LED),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0214),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (8) (směrnice o inteligentních dopravních systémech) a příslušné akty v přenesené pravomoci,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (9),

—	s ohledem na společný evropský plán rušení opatření proti šíření COVID-19 ze dne 15. dubna 2020,

—	s ohledem na společné prohlášení členských států o budování cloudu nové generace pro podniky a veřejný sektor v EU ze dne 15. října 2020,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2020 o utváření digitální budoucnosti Evropy (10),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 7. června 2019 o budoucnosti vysoce digitalizované Evropy po roce 2020: posílení digitální a hospodářské konkurenceschopnosti v Unii a digitální soudržnosti,

—	s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. července 2020 ve věci C-311/18 (Schrems II),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2016 o cestě k prosperující ekonomice založené na datech (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů (15),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o autonomním řízení vozidel v evropské dopravě (16),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise nazvanému „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (17),

—	s ohledem na zjištění každoročního indexu digitální ekonomiky a společnosti ze dne 11. června 2020,

—	s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 5. června 2020 nazvanou „Building back better: a sustainable, resilient recovery after COVID-19“ („Obnova k lepšímu: udržitelné, odolné oživení po COVID-19“),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0027/2021),

vzhledem k tomu, že digitalizace i nadále proměňuje hospodářství, společnost a každodenní život občanů, a vzhledem k tomu, že jádrem této proměny jsou data, jejichž objem se každých 18 měsíců zdvojnásobí; vzhledem k tomu, že se očekává, že objem celosvětově uchovávaných dat vzroste z 33 zettabytů (ZB) v roce 2018 na 175 ZB v roce 2025 (18); vzhledem k tomu, že tyto procesy se v budoucnu ještě urychlí;

B.	vzhledem k tomu, že digitalizace není jen ekonomickou příležitostí, ale je rovněž důležitá pro bezpečnost, geopolitickou odolnost a strategickou autonomii Unie;

vzhledem k tomu, že EU vyžaduje dostupnost interoperabilní, flexibilní, rozšiřitelné a spolehlivé architektury informačních technologií, která je schopna podporovat nejinovativnější aplikace; vzhledem k tomu, že umělá inteligence je jednou ze strategických technologií pro 21. století, a to jak v celosvětovém měřítku, tak i v Evropě (19); vzhledem k tomu, že v EU je rovněž nezbytná odpovídající infrastruktura, zejména vysoce výkonný hardware pro provoz aplikací a uchovávání dat;

vzhledem k tomu, že data jsou nezbytným zdrojem pro udržitelné hospodářské oživení, růst a tvorbu kvalitních pracovních míst; vzhledem k tomu, že technologie založené na datech by mohly být příležitostí k omezení expozice člověka škodlivým a nebezpečným pracovním podmínkám a podpořit společenský pokrok a mohly by hrát klíčovou úlohu při přechodu na zelené a klimaticky neutrální společnosti a posilování celosvětové konkurenceschopnosti Evropy a evropských společností;

vzhledem k tomu, že evropská strategie pro data by měla být v souladu se strategií pro malé a střední podniky a s průmyslovou strategií, neboť bude mimo jiné zásadní pro dosažení cílů průmyslové politiky a přínosem pro evropské podniky, včetně malých a středních podniků, kterým pomůže vyrovnat se s digitální transformací; vzhledem k tomu, že stále existují rozdíly mezi velkými podniky a malými a středními podniky v oblasti pokročilých digitálních technologií; vzhledem k tomu, že pobídky k využívání dat, větší přístup k datům a jejich lepší dostupnost spolu s větší právní jistotou mohou poskytnout konkurenční výhodu mikropodnikům, malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, aby mohly využívat přínosy digitální transformace;

vzhledem k tomu, že data vytvářená v rámci veřejného sektoru a státních orgánů na vnitrostátní a místní úrovni jsou zdrojem, jenž může být výraznou hybnou silou podpory hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, kterou lze využít při vývoji systémů umělé inteligence a analýz dat, což přispěje k silnějšímu, konkurenceschopnějšímu a propojenějšímu průmyslu;

vzhledem k tomu, že existují různé iniciativy na podporu účasti žen a rozmanitosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; vzhledem k tomu, že ve všech oblastech digitálních technologií přetrvávají rozdíly mezi ženami a muži, přičemž umělá inteligence a kybernetická bezpečnost patří mezi oblasti s největšími rozdíly; vzhledem k tomu, že tyto genderové rozdíly mají konkrétní dopad na vývoj umělé inteligence, na jejímž designu pracují především muži, čímž dochází k udržování a prohlubování stereotypů a předpojatosti;

vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o evropské strategii pro data uvádí, že environmentální stopa odvětví informačních a komunikačních technologií představuje podle odhadů 5 až 9 % celkové světové spotřeby elektřiny a více než 2 % celosvětových emisí skleníkových plynů; vzhledem k tomu, že digitální odvětví má významný potenciál přispět ke snížení celosvětových emisí uhlíku; vzhledem k tomu, že podle studie Společného výzkumného střediska Komise z roku 2018 zabývající se umělou inteligencí mohou datová centra a přenos dat představovat 3 až 4 % celkové spotřeby elektrické energie v Unii; vzhledem k tomu, že Komise očekává, že mezi lety 2018 až 2030 dojde ke zvýšení spotřeby datových center o 28 % (20); vzhledem k tomu, že 47 % digitálních emisí uhlíku je uvolňováno v důsledku spotřebitelských zařízení, jako jsou počítače, chytré telefony, tablety a další propojená zařízení; vzhledem k tomu, že je nezbytné minimalizovat ekologickou stopu digitálních technologií, zejména objem elektrického a elektronického odpadu;

vzhledem k tomu, že Unie musí přijmout naléhavá opatření pro využívání přínosů dat budováním konkurenceschopné, inovace podporující, eticky udržitelné, na člověka zaměřené, důvěryhodné a bezpečné společnosti a ekonomiky založené na datech, která respektuje lidská práva, základní a pracovní práva, demokracii a právní stát a jejímž cílem je vybudovat ve spolupráci se vzdělávacím systémem a kulturními podniky novou otevřenou znalostní ekonomiku podporující začlenění, jež zajistí právo na kvalitní vzdělávání a podnikání, zejména novým generacím, a bude podporovat sociální inovace a nové obchodní modely; vzhledem k tomu, že investice do dovedností v oblasti cloudu a dat velkého objemu mohou pomoci společnostem, které ještě nevyužívají technologický vývoj, obrátit jejich podnikání k lepšímu; vzhledem k tomu, že společnosti považované za technologické průkopníky musí neustále držet krok s nejnovějšími inovacemi, aby neztratily svou konkurenční výhodu;

vzhledem k tomu, že cloudové trhy (tj. infrastruktura, platforma a software jako služba) se vyznačují vysokou mírou koncentrace trhu, což může začínající podniky, malé a střední podniky a další evropské subjekty v ekonomice založené na datech znevýhodňovat v hospodářské soutěži; vzhledem k tomu, že Komise by měla zajistit konkurenceschopné trhy prostřednictvím interoperability, přenositelnosti a otevřených infrastruktur a dohlížet na případné zneužívání tržní síly ze strany dominantních subjektů;

K.	vzhledem k tomu, že systém EU pro pozorování Země – Copernicus – by měl sloužit jako příklad sociálně-ekonomických přínosů, které mohou občanům a podnikům v EU vyplynout z velkého objemu volně a otevřeně dostupných dat;

vzhledem k tomu, že veškerá použití osobních údajů a smíšených průmyslových dat by měla být v souladu s nařízením GDPR a se směrnicí o soukromí a elektronických komunikacích; vzhledem k tomu, že podle Eurobarometru by 46 % Evropanů chtělo hrát aktivnější úlohu při kontrole používání svých osobních údajů, včetně údajů týkajících se jejich zdraví, spotřeby energie a nákupních návyků;

M.	vzhledem k tomu, že podle čl. 8 odst. 1 Listiny a čl. 16 odst. 1 SFEU má každý právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají;

N.	vzhledem k tomu, že Listina rovněž stanoví, že každý má právo na svobodu projevu, včetně svobody zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice;

vzhledem k tomu, že zpracování údajů pracovníků se stává stále složitějším; vzhledem k tomu, že pracovníci ve stále větším počtu situací přicházejí do styku s technologiemi, aplikacemi, počítačovými programy, sledovacími zařízeními, sociálními médii nebo palubními zařízeními, jež monitorují jejich zdraví, biomedicínská data, komunikaci a interakci s ostatními, jakož i míru jejich zapojení a koncentrace či jejich chování; vzhledem k tomu, že pracovníci a odbory by měli být více zapojeni do navrhování podoby tohoto zpracování údajů; vzhledem k tomu, že zaměstnání je věnován pouze článek 88 nařízení GDPR;

vzhledem k tomu, že iniciativy v oblasti sdílení dat mezi podniky (B2B) a mezi podniky a veřejnou správou (B2G) mohou být využívány k řešení společenských a environmentálních problémů; vzhledem k tomu, že pobídky ke sdílení údajů mohou mimo jiné zahrnovat spravedlivou odměnu, výměnu osvědčených postupů a programy veřejného uznávání;

vzhledem k tomu, že je nutné usilovat o řádné vymáhání se zvláštním ohledem na aspekty účelového omezení a minimalizace dat; vzhledem k tomu, že prioritou by měla zůstat ochrana soukromí; vzhledem k tomu, že existují neosobní údaje a data veřejného sektoru, jež jsou v souladu s nařízením (EU) 2018/1807 o volném toku neosobních údajů, resp. se směrnicí o otevřených datech;

vzhledem k tomu, že zdravotnictví je zvláště citlivým odvětvím pro zpracování osobních údajů, a vzhledem k tomu, že by žádné osobní informace o zdraví pacienta neměly být sdělovány bez jeho plného a informovaného souhlasu; vzhledem k tomu, že v oblasti zdraví je zvláště důležité zaručit vysokou úroveň ochrany práv jednotlivců a dodržovat zásady omezení a minimalizace údajů;

S.	vzhledem k tomu, že společná evropská strategie pro data by měla přinést výhody evropskému odvětví dopravy a cestovního ruchu, přispět k přechodu na bezpečný, udržitelný a účinný dopravní systém a současně zajistit dostatečnou interoperabilitu s jinými odvětvími;

T.	vzhledem k tomu, že cílem sdílení dat v odvětví dopravy je zlepšit řízení dopravy, a tím i bezpečnost, udržitelnost, minimalizaci dat a efektivitu osobní i nákladní dopravy;

vzhledem k tomu, že Unie již začala podnikat kroky za účelem regulace způsobu, jak by měly být používány a uchovávány data v oblasti dopravy, a to mimo jiné prostřednictvím nařízení (EU) 2020/1056 o elektronických informacích o nákladní dopravě (21), směrnice (EU) 2019/1936 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (22), nařízení (EU) 2019/1239, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu, (23) a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 za účelem náležitého zohlednění celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí (COM(2019)0038);

V.	vzhledem k tomu, že by Unie měla být aktivním globálním hráčem, pokud jde o stanovování pravidel a norem vycházejících z jejích hodnot;

W.	vzhledem k tomu, že nejméně 20 % finančních prostředků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost bude poskytnuto na digitální infrastrukturu a kapacity, což posílí digitální transformaci Unie, a tak podpoří ekonomiku založenou na datech;

Obecná ustanovení

vítá sdělení Komise o evropské strategii pro data; domnívá se, že tato strategie bude nutným předpokladem pro životaschopnost evropských podniků a jejich globální konkurenceschopnost a pro pokrok univerzit, výzkumných středisek a vznikající umělé inteligence a klíčovým krokem k vybudování společnosti založené na datech s kořeny v právech a hodnotách EU, jakož i ke stanovení podmínek pro to, aby Unie hrála vedoucí úlohu v ekonomice založené na datech a skutečně se této úlohy zhostila, což povede k lepším službám, udržitelnému růstu a kvalitním pracovním místům; domnívá se, že zajištění důvěry v digitální služby a bezpečné inteligentní produkty má zásadní význam pro růst a prosperitu jednotného digitálního trhu a mělo by být ústředním prvkem jak veřejné politiky, tak obchodních modelů;

konstatuje, že krize COVID-19 upozornila na úlohu a nutnost vysoce kvalitních databází, informací a sdílení dat v reálném čase i na nedostatky v oblasti infrastruktury a interoperability řešení napříč členskými státy; zdůrazňuje dopad digitální transformace a dostupnosti široké škály technologií na ekonomiku a společnost v Unii; vítá závazek vytvořit odvětvové datové prostory; považuje za zásadní, aby bylo kromě jiných iniciativ urychleno vytvoření společného evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví;

zdůrazňuje, že budoucí právní předpisy týkající se dat musí být navrženy tak, aby usnadňovaly technologický rozvoj, inovace, přístup k datům, interoperabilitu a přeshraniční přenositelnost dat; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a zmapovala stávající právní předpisy s cílem posoudit, jaké úpravy a další požadavky jsou nutné na podporu společnosti a ekonomiky založené na datech, a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a právní jasnost pro všechny příslušné subjekty; vyzývá Unii, aby se ujala vedoucí úlohy při vytváření mezinárodního rámce pro data, přičemž je nutné dodržovat mezinárodní pravidla;

žádá, aby Komise provedla předběžná posouzení dopadů týkající se toho, zda digitální ekonomika založená na datech vyžaduje jakékoli změny nebo úpravy stávajícího právního rámce práv duševního vlastnictví za účelem podpory inovací a zavádění nových digitálních technologií; vítá záměr Komise revidovat směrnici o databázích (24) a dále vyjasnit uplatňování směrnice (EU) 2016/943 o ochraně obchodního tajemství (25);

domnívá se, že volný tok dat v Unii musí zůstat základní zásadou, a zdůrazňuje jeho klíčovou úlohu pro využití plného potenciálu ekonomiky založené na datech; zdůrazňuje, že výrazný nárůst objemu dostupných dat, zejména v důsledku inteligentních propojených zařízení a většího přístupu k datům a jejich využívání, by mohl být spojen s problémy souvisejícími s kvalitou dat, jejich zkreslením, ochranou a bezpečností nebo s nespravedlivými obchodními podmínkami, které bude třeba řešit; je přesvědčen o tom, že splnění cílů strategie pro data by nemělo vést k neúměrnému narušení konkurenceschopných trhů v Unii;

připomíná, že zpracování osobních údajů, včetně jejich předávání, musí být vždy v souladu s acquis Unie v oblasti ochrany údajů a veškeré budoucí právní předpisy pro konkrétní odvětví nebo účel je musí respektovat;

připomíná, že jakékoli budoucí návrhy, jejichž součástí je zpracovávání osobních údajů, podléhají podle nařízení GDPR dohledu orgánů pro ochranu údajů, aby se zajistilo, že inovace budou rovněž zohledňovat dopad na práva občanů; požaduje, aby tyto akty vycházely ze stávajících právních předpisů, zejména z nařízení GDPR, a byly s nimi v souladu;

upozorňuje na to, že stávající směrnice, jako je směrnice o inteligentních dopravních systémech, by neměly být oslabeny zastřešujícím souborem pravidel a že vytvoření příznivějšího prostředí pro sdílení dat bude pro EU v nadcházejících letech zásadní; vyzývá Komisi, aby do nadcházející revize směrnice o inteligentních dopravních systémech zahrnula sdílení dat, zejména v oblasti prodeje přepravních dokladů a rezervačních systémů;

Hodnoty a zásady

domnívá se, že Unie musí usilovat o celounijní správu dat a o společnost a ekonomiku založenou na datech, zaměřenou na člověka a vycházející z unijních hodnot ochrany soukromí, transparentnosti a dodržování základních práv a svobod, což jejím občanům umožní přijímat smysluplná rozhodnutí o údajích, které vytvářejí nebo které se jich týkají;

10.

zdůrazňuje, že jednotlivci by měli mít plnou kontrolu nad svými údaji a měla by jim být poskytována větší podpora při prosazování jejich práv na ochranu údajů a soukromí v souvislosti s údaji, které vytvářejí; zdůrazňuje právo na přenositelnost údajů a práva subjektu údajů na přístup k údajům a na jejich opravu a výmaz stanovená v nařízení GDPR; očekává, že budoucí návrhy podpoří uplatňování a smysluplný výkon těchto práv; zdůrazňuje, že v souladu se zásadou účelového omezení v nařízení GDPR musí být svobodné sdílení dat omezeno na neosobní údaje, např. průmyslové nebo obchodní, nebo na bezpečně, účinně a nevratně anonymizované osobní údaje, a to i v případě smíšených souborů údajů; zdůrazňuje, že musí být vyloučeno jakékoli zneužití údajů, a to i prostřednictvím hromadného sledování;

11.

konstatuje, že dobře vybudovaná společnost a ekonomika založená na datech by měla být navržena tak, aby z ní měli prospěch všichni spotřebitelé, pracovníci, podnikatelé, začínající podniky a malé a střední podniky, jakož i výzkumní pracovníci a místní komunity, měla by dodržovat pracovní práva, vytvářet kvalitní pracovní místa, aniž by docházelo ke zhoršování pracovních podmínek, zlepšovat kvalitu života občanů EU a zmírňovat stávající digitální rozdíly, aniž by docházelo ke vzniku nových, zejména v případě zranitelných skupin a osob, jež jsou znevýhodněny, pokud jde o jejich schopnosti a přístup k digitálním nástrojům;

12.

naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila postavení spotřebitelů, přičemž bude zvláštní pozornost věnována určitým skupinám spotřebitelů, jež jsou považovány za zranitelné; domnívá se, že průmyslová data a údaje občanů by mohly pomoci při vývoji inovativních digitálních a udržitelných řešení pro výrobky a služby, z nichž by měli prospěch evropští spotřebitelé;

13.

zdůrazňuje, že rostoucí objem, rozvoj, sdílení, uchovávání a zpracovávání průmyslových a veřejných dat v Unii je zdrojem udržitelného růstu a inovací, který by měl být využíván, a to v souladu s právními předpisy Unie a členských států, jako jsou právní předpisy v oblasti ochrany údajů, hospodářské soutěže a práv duševního vlastnictví; konstatuje, že data jsou stále více ceněna na trhu; domnívá se, že hospodářského růstu je možné dosáhnout zajištěním rovných podmínek a konkurenceschopné a spravedlivé tržní ekonomiky s mnoha aktéry, přičemž je však nutné zaručit interoperabilitu a přístup k datům pro subjekty všech velikostí, aby bylo možné čelit nerovnováze na trhu;

14.

zdůrazňuje, že strategie pro data musí podporovat udržitelnost, Zelenou dohodu a klimatické cíle Unie, včetně klimatické neutrality do roku 2050, a přispívat k odolnému oživení hospodářství a sociální soudržnosti Unie; poukazuje na to, že IKT mohou hrát pozitivní úlohu při snižování emisí uhlíku v mnoha odvětvích; požaduje přijetí opatření ke snížení uhlíkové stopy odvětví IKT zajištěním energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů, v neposlední řadě vzhledem k exponenciálnímu nárůstu zpracování dat a jeho dopadům na životní prostředí, a v této souvislosti připomíná cíle Unie týkající se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030;

Správa dat a datové prostory

15.

podporuje vytvoření rámce pro správu dat a společných evropských datových prostorů, které by měly podléhat pravidlům EU a měly by zahrnovat transparentnost, interoperabilitu, sdílení, přístup, přenositelnost a zabezpečení dat s cílem posílit tok a opětovné využití neosobních nebo osobních údajů, které jsou plně v souladu s nařízením GDPR a jsou bezpečně anonymizovány jak v průmyslovém, tak ve veřejném prostředí a napříč konkrétními odvětvími i v jejich rámci;

16.

trvá na tom, že model správy dat, včetně společných evropských datových prostorů, musí být založen na decentralizovaném provozním prostředí pro data s cílem podpořit vytváření a vznik interoperabilních a bezpečných datových ekosystémů; zdůrazňuje, že tyto prostory by měly využívat potenciál stávajících a budoucích datových prostor nebo systémů sdílení dat, které mohou být organizovány decentralizovaným nebo centralizovaným způsobem;

17.

domnívá se, že služby správy údajů a datové architektury určené k uložení, použití, opětovnému použití a ke sledování dat jsou zásadními prvky hodnotového řetězce evropské digitální ekonomiky; uznává, že velká část zpracování dat bude směřovat k jejich zpracování na okraji sítě, např. k inteligentním propojeným zařízením; podporuje další zavádění decentralizovaných digitálních technologií, které jednotlivcům a organizacím umožňují řídit toky dat na základě sebeurčení, např. technologií distribuované účetní knihy; zdůrazňuje, že náklady a dovednosti spojené s přístupem k datům a jejich uchováváním určují rychlost, hloubku a rozsah zavádění digitálních infrastruktur a produktů, zejména pro malé a střední podniky a začínající podniky;

18.

požaduje vytvoření expertní skupiny pod vedením Komise, která by byla schopna pomáhat a radit Komisi při stanovování společných celoevropských pokynů pro správu údajů, aby se interoperabilita a sdílení dat staly v EU realitou; vyzývá Komisi, aby usilovala o pravidelné zapojení členských států, příslušných agentur a dalších subjektů a zúčastněných stran, jako jsou občané, občanská společnost a podniky, do úsilí o zlepšení správního rámce; zdůrazňuje význam koordinování regulačních orgánů zapojených do ekonomiky založené na datech;

19.

zdůrazňuje, že společné evropské datové prostory by měly upřednostňovat klíčová hospodářská odvětví, veřejný sektor a další oblasti veřejného zájmu; podporuje vytvoření dalších takových datových prostorů v budoucnosti; vyzývá Komisi, aby řešila roztříštěnost jednotného trhu a bezdůvodně se lišící pravidla v členských státech v zájmu rozvoje společných datových prostorů v EU;

20.

konstatuje, že společné evropské datové prostory musí být přístupné všem účastníkům trhu, a to jak komerčním, tak nekomerčním, včetně začínajících podniků a malých a středních podniků, a využívat možností spolupráce s malými a středními podniky, výzkumnými institucemi, veřejnou správou a občanskou společností a současně zvyšovat právní jistotu postupů využívání dat pro soukromé a veřejné subjekty všech velikostí; považuje za zásadní zabránit jakémukoli riziku neoprávněného přístupu do společných evropských datových prostorů a vytvořit nástroje pro boj proti možnému pochybení; zdůrazňuje význam kybernetické bezpečnosti, včetně spolupráce s Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a s Evropským centrem kompetencí pro kybernetickou bezpečnost;

21.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby budovaly interoperabilní odvětvové datové prostory, které se budou řídit společnými pokyny, zákonnými požadavky a protokoly pro sdílení dat s cílem zabránit vytváření sil a umožnit meziodvětvové inovace; zdůrazňuje, že správa odvětvových datových prostorů by měla zohledňovat požadavky a postupy stanovené v odvětvových právních předpisech; trvá na tom, že všechny subjekty působící v EU, které využívají evropské datové prostory, se musí řídit právními předpisy EU;

22.

vybízí Komisi, aby využila společné evropské datové prostory ke zvýšení důvěry, přijala společné normy a předpisy a podpořila vytváření dobře strukturovaných rozhraní pro programování aplikací (API) spolu s důkladnými mechanismy autentifikace a aby k testování inovací a nových podnikatelských modelů i nových nástrojů pro správu a zpracování dat zvážila používání předem dohodnutých, jasně vymezených a časově závazných „pískovišť“, a to jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru;

23.

je přesvědčen, že dobře strukturovaná API by zajistila nezbytný přístup k datům a interoperabilitu v rámci datových prostorů a umožnila by rovněž automatizovanou interoperabilitu v reálném čase mezi různými službami a v rámci veřejného sektoru; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zlepšovaly přístup jednotlivců k účinným opravným prostředkům podle nařízení GDPR, zaručily interoperabilitu a přenositelnost dat týkajících se digitálních služeb a zejména využily API na to, aby uživatelé mohli propojit platformy a získat více možností výběru mezi různými druhy systémů a služeb;

24.

konstatuje, že je nutné pomoci subjektům soukromého a veřejného sektoru, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, určit a využívat data, která vytvářejí a vlastní; požaduje opatření ke zlepšení dohledatelnosti dat za účelem doplnění datových prostorů, a to usnadněním, uspořádáním, katalogizací a vytvářením obecně přijímaných taxonomií a čištěním běžných dat; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny, nástroje a financování ze stávajících programů za účelem zlepšení dohledatelnosti metadat v datových prostorech; upozorňuje na iniciativy, jako je program „Nordic Smart Government“, jehož cílem je umožnit malým a středním podnikům dobrovolně sdílet data automaticky a v reálném čase prostřednictvím decentralizovaného digitálního ekosystému;

25.

připomíná klíčovou úlohu zprostředkovatelů dat coby strukturálních faktorů umožňujících organizaci toků dat; vítá plány Komise na klasifikaci a certifikaci zprostředkovatelů s cílem vytvořit interoperabilní a nediskriminační datové ekosystémy; vyzývá Komisi, aby zajistila interoperabilitu vytvořením minimálních kritérií pro zprostředkovatele dat; naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi s cílem určit a odstranit nedostatky v normalizaci dat;

26.

zdůrazňuje, že je třeba vyřešit konkrétní problémy, které by se mohly objevit v souvislosti s přístupem k údajům o spotřebitelích a s jejich kontrolou, zejména pokud jde o údaje určitých zranitelných skupin spotřebitelů, např. seniorů nebo osob se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby byla vždy dodržována práva všech spotřebitelů a aby všichni spotřebitelé mohli stejně těžit z výhod plynoucích z vytvoření jednotného trhu s daty; zdůrazňuje, že jsou-li zpracovávány smíšené datové soubory, je tak nutné činit v souladu s uplatnitelnými právními předpisy, včetně pokynů Komise k nařízení (EU) 2018/1807 o volném pohybu neosobních údajů;

27.

zdůrazňuje, že je nutné vytvořit společné evropské datové prostory s cílem zajistit volný pohyb neosobních údajů přes hranice a napříč odvětvími, aby se tak posílily toky dat mezi podniky, akademickými institucemi, příslušnými zúčastněnými stranami a veřejným sektorem; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby nařízení (EU) 2018/1807 dodržovaly v plném rozsahu, aby bylo možné data uchovávat a zpracovávat kdekoli v EU bez zbytečných překážek a omezení;

28.

připomíná, že osobní a neosobní údaje, například průmyslová data, nelze vždy od sebe oddělit, nebo je jejich oddělení obtížné a nákladné, což vede k tomu, že velké množství dat se v současné době nevyužívá; připomíná v této souvislosti, že se s datovými soubory, v nichž jsou neoddělitelně propojeny různé druhy dat, vždy nakládá jako s osobními údaji, a to i v případě, že osobní údaje představují pouze malou část datových souborů; naléhavě vyzývá Komisi a evropské orgány pro ochranu údajů, aby poskytly další pokyny týkající se zákonného zpracovávání dat a postupů při využívání smíšených datových souborů v průmyslovém prostředí, a to při plném dodržování nařízení GDPR a nařízení (EU) 2018/1807; domnívá se, že by se mělo podporovat využívání technologií na ochranu soukromí, aby se zvýšila právní jistota pro podniky, mimo jiné prostřednictvím jasných pokynů a seznamu kritérií pro účinnou anonymizaci; zdůrazňuje, že kontrolu nad takovými daty má vždy jednotlivec a tato kontrola by měla být automaticky chráněna; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření legislativního rámce a jasného vymezení horizontálních a průřezových prostorů pro osobní údaje vedle jiných datových prostorů a aby dále vyjasnila problém smíšených datových souborů; vyzývá Komisi, aby posílila postavení občanů a podniků, například prostřednictvím důvěryhodných zprostředkovatelů, jako jsou provozovatelé MyData, kteří usnadňují předávání údajů se souhlasem vlastníka a poskytují odpovídající míru podrobností o povoleních; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet digitální identity, které jsou nezbytným základem spolehlivé ekonomiky založené na datech s mnoha aktéry; vyzývá proto Komisi, aby revidovala nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (26) a aby zveřejnila legislativní návrh týkající se důvěryhodné a bezpečné evropské elektronické identifikace; dále vyzývá Komisi, aby analyzovala, zda by organizace a věci, jako jsou senzory, měly potřebovat digitální identity, aby se usnadnilo přeshraniční využívání důvěryhodných služeb, které jsou zásadní pro ekonomiku založenou na datech s mnoha aktéry;

29.

zdůrazňuje potenciál shromažďování spolehlivých dat a jejich zpřístupňování veřejnosti, občanské společnosti a nezávislým odborníkům pro zlepšení kvality prosazování práva a pro boj proti předsudkům tam, kde mohou existovat; připomíná, že jakýkoli přístup donucovacích orgánů k osobním údajům, které jsou v držení veřejných orgánů nebo soukromých subjektů v datových prostorech, musí být založen na právu EU a členských států, musí být přísně omezen na to, co je nezbytné a přiměřené a musí být doprovázen přiměřenými zárukami; zdůrazňuje, že pro veřejné orgány by mělo být používání osobních údajů povoleno pouze za přísné demokratické kontroly a s dodatečnými zárukami proti jejich zneužívání;

30.

konstatuje, že výměny údajů mezi členskými státy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí jsou důležité pro posílení bezpečnosti občanů EU a že by na ně měly být přiděleny odpovídající finanční prostředky; zdůrazňuje však, že jsou zapotřebí silnější záruky, pokud jde o způsob, jakým agentury působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí ve svých navrhovaných datových prostorech zpracovávají, používají a spravují osobní informace a údaje;

31.

podporuje záměr Komise prosazovat vytvoření devíti společných evropských datových prostorů pro průmysl (výroba), Zelenou dohodu, mobilitu, zdraví, finance, energetiku, zemědělství, veřejnou správu a dovednosti; požaduje jejich bezodkladné vytvoření; podporuje možnost rozšířit koncepci společných evropských datových prostorů na další odvětví;

32.

zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost určitým odvětvím, jako je zdravotnictví; sdílí názor Komise, že by občané EU měli mít zabezpečený přístup ke komplexnímu elektronickému záznamu dat o svém zdraví a měli by mít nadále kontrolu nad osobními údaji o svém zdraví a možnost poskytovat je bezpečně oprávněným třetím stranám, přičemž by měl být zakázán neoprávněný přístup v souladu s právními předpisy o ochraně údajů; zdůrazňuje, že pojišťovacím společnostem nebo jiným poskytovatelům služeb oprávněným k přístupu k informacím uloženým v aplikacích elektronického zdravotnictví by nemělo být povoleno používat údaje z těchto aplikací pro účely diskriminace při stanovování cen, neboť by to bylo v rozporu se základním právem na přístup ke zdravotní péči;

33.

připomíná, že zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle článku 9 GDPR je v zásadě zakázáno, s určitými přísnými výjimkami, které zahrnují zvláštní pravidla pro zpracování a vždy zahrnují povinnost provést posouzení dopadu na ochranu údajů; zdůrazňuje potenciálně katastrofální a nevratné důsledky neoprávněného nebo nezabezpečeného zpracování citlivých údajů pro dotčené osoby;

34.

vítá návrh Komise na vytvoření jednotného evropského trhu s daty, včetně společného evropského datového prostoru pro mobilitu, a uznává jeho obrovský hospodářský potenciál;

35.

zdůrazňuje, že tento evropský datový prostor by byl zvlášť zajímavý pro evropská odvětví dopravy a logistiky, neboť má potenciál zvýšit účinnost organizace a řízení toků nákladní a osobní dopravy a také lépe a účinněji využívat infrastrukturu a zdroje v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T);

36.

dále zdůrazňuje, že tento evropský datový prostor by rovněž zajistil lepší viditelnost v dodavatelském řetězci, řízení dopravních a nákladních toků v reálném čase, interoperabilitu a multimodalitu, jakož i zjednodušení a snížení administrativní zátěže v rámci TEN-T, zejména na přeshraničních úsecích;

37.

zdůrazňuje, že sdílení dat by mohlo zlepšit účinnost řízení dopravy a bezpečnost silničního provozu ve všech druzích dopravy; zdůrazňuje potenciální přínosy sdílení dat, jako je navigace v reálném čase umožňující vyhnout se nadměrnému provozu a upozornění na zpoždění veřejné dopravy v reálném čase, pro úsporu přesčasových hodin, zlepšení efektivity a vyvarování se problematických míst;

38.

navrhuje, aby Komise v rámci procesu vytváření regulačního rámce pro interoperabilní výměnu údajů v železniční dopravě přezkoumala nařízení Komise (EU) č. 454/2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (27) a nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Využití telematiky v nákladní dopravě“ železničního systému Evropské unie (28);

39.

vítá podporu Komise pro vytvoření společného evropského datového prostoru pro zemědělství; připomíná potenciál zemědělských dat a rozsáhlého přístupu k nim s cílem zvýšit udržitelnost, konkurenceschopnost a využívání zdrojů v celém zemědělsko-potravinářském a lesnickém řetězci, přispět k rozvoji inovativních a udržitelných technik, zlepšit přístup spotřebitelů k relevantním informacím a omezit plýtvání potravinami a ekologickou stopu tohoto odvětví; naléhavě vyzývá příslušné orgány členských států, aby zintenzivnily vývoj nástrojů pro sběr a zpracování dat o zemědělských pododvětvích a dat o vývozu a dovozu zejména zemědělského zboží a produktů, a aby do vývoje těchto nástrojů investovaly;

40.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala potenciální přínosy a rozsah vytvoření společných evropských datových prostorů pro kulturní a tvůrčí průmysl a jeho odvětví a pro kulturní dědictví; poukazuje na to, že kulturní odvětví disponuje značným množstvím opakovaně použitelných dat, která by v kombinaci s dalšími zdroji, včetně otevřených datových zdrojů a datové analýzy, mohla kulturním institucím pomoci;

41.

vyzývá k vytvoření evropského datového prostoru pro cestovní ruch s cílem pomoci všem aktérům v tomto odvětví, zejména malým a středním podnikům, využívat velké množství dat k provádění politik a projektů na regionální a místní úrovni, což usnadní oživení a podpoří digitalizaci;

42.

podporuje iniciativu Komise vytvořit v celé EU přísně vymezený přístup k datovému altruismu a stanovit jasnou definici a pravidla pro datový altruismus v souladu se zásadami EU pro ochranu údajů, zejména pokud jde o účelové omezení, které vyžaduje, aby byla data zpracovávána pro „konkrétní, explicitní a legitimní účely“; podporuje návrh Komise, aby byl datový altruismus vždy podmíněn informovaným souhlasem a bylo jej možné kdykoli odvolat; zdůrazňuje, že data darovaná v rámci datového altruismu mají být zpracována pro účely veřejného zájmu a neměla by sloužit ke sledování čistě obchodních zájmů;

43.

naléhavě vyzývá, aby rámec správy dat prosazoval zásadu „data pro veřejné blaho“ a aby vždy chránil práva občanů EU;

44.

zdůrazňuje, že by jednotlivci neměli být pod tlakem, aby své údaje sdíleli, a že rozhodnutí nemohou být spojena s přímými přínosy nebo výhodami pro ty, kteří se rozhodnou, že použití svých osobních údajů umožní;

Akt o datech, přístup a interoperabilita

45.

naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila akt o datech s cílem podpořit a umožnit větší a spravedlivé sdílení dat ve všech odvětvích mezi podniky navzájem (B2B), mezi podniky a veřejnou správou (B2G), mezi veřejnou správou a podniky (G2B) a mezi orgány veřejné správy navzájem (G2G);

46.

vybízí Komisi, aby usnadnila kulturu sdílení dat a dobrovolné systémy sdílení dat, jako je provádění osvědčených postupů, spravedlivé smluvní vzorové dohody a bezpečnostní opatření; konstatuje, že dobrovolné sdílení dat by mělo být umožněno na základě pevného legislativního rámci, který zajistí důvěru a povzbudí podniky, aby data zpřístupňovala třetím stranám, zejména přeshraničně; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila práva na využívání, zejména v tržním prostředí B2B a B2G; naléhavě vyzývá Komisi, aby podniky motivovala k výměně svých dat, ať už původních, odvozených nebo společně vytvořených, nejlépe prostřednictvím systému odměn a dalších pobídek, při současném respektování obchodního tajemství, citlivých údajů a práv duševního vlastnictví; vybízí Komisi, aby vypracovala přístupy ke sdílení dat založené na spolupráci a standardizované dohody o datech s cílem zlepšit předvídatelnost a důvěryhodnost; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly ve smlouvách stanoveny jasné povinnosti a odpovědnost, pokud jde o přístup k datům, jejich zpracování, sdílení a uchovávání, aby se omezilo zneužívání těchto dat;

47.

konstatuje, že nerovnováhy na trhu vyplývající z koncentrace dat omezují hospodářskou soutěž, zvyšují překážky vstupu na trh a omezují širší přístup k datům a jejich využívání; konstatuje, že smluvní ujednání B2B nezaručují nevyhnutně odpovídající přístup malých a středních podniků k údajům z důvodu rozdílů ve vyjednávací síle nebo odborných znalostí; konstatuje, že existují specifické okolnosti, například systematické nerovnováhy v datových hodnotových řetězcích B2B, v nichž by měl být přístup k datům povinný, například používáním dobře strukturovaných rozhraní API, která zajistí spravedlivý přístup aktérům všech velikostí, nebo uplatňováním pravidel hospodářské soutěže s cílem bojovat proti nekalým nebo nezákonným praktikám B2B; zdůrazňuje, že se takové nerovnováhy vyskytují v různých odvětvích;

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly práva a povinnosti subjektů, pokud jde o přístup k datům, na jejichž vytváření se podílely, a aby zlepšily jejich informovanost, zejména právo na přístup k údajům, jejich přenos, právo požádat jinou stranu, aby přestala údaje používat, nebo aby je opravila či vymazala, a zároveň aby identifikovaly držitele a vymezily povahu těchto práv; vyzývá Komisi, aby vyjasnila právo subjektů těžit z ekonomické hodnoty vytvořené aplikacemi naučenými využívat data, na jejichž vytváření se podílely;

49.

považuje za důležité zajistit, aby byla podnikům, zejména mikropodnikům, malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU usnadněna právní a technická podpora, například v souvislosti s evropskými centry pro digitální inovace v rámci programu Digitální Evropa, s cílem zlepšit využívání a sdílení dat a zlepšit dodržování nařízení GDPR; domnívá se, že přístup ke společně vytvořeným datům by měl být poskytován způsobem, který respektuje základní práva a podporuje rovné podmínky a zapojení sociálních partnerů, a to i na úrovni podniků; zdůrazňuje, že taková práva na přístup musí být technicky možná a poskytována prostřednictvím standardizovaných rozhraní;

50.

vyzývá všechny orgány EU a členské státy, stejně jako orgány místní a regionální správy, aby šly příkladem a poskytovaly služby v reálném čase a uskutečňovaly politiku založenou na datech v reálném čase; zdůrazňuje, že digitalizace představuje pro orgány veřejné správy příležitost snížit zbytečnou administrativní zátěž a vypořádat se s datovými silami ve veřejných subjektech a orgánech s cílem účinněji spravovat neosobní údaje, což bude přínosem pro rozvoj a poskytování veřejných služeb;

51.

požaduje větší a lepší sekundární využívání bezpečně anonymizovaných osobních údajů a používání rozvinutých technologií na zlepšení a zachování ochrany soukromí, zvláště ve výměnách typu G2B/G2G, s cílem podpořit inovace a výzkum a zlepšit služby ve veřejném zájmu; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí nástroje, které zajistí, aby taková sekundární využívání byla vždy plně v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů a soukromí; zdůrazňuje, že přístup k údajům nevylučuje soukromí;

52.

zdůrazňuje také, že jakékoli použití souhrnných osobních údajů ze sociálních médií musí být buď v souladu s nařízením GDPR, nebo se musí jednat o skutečně nevratně anonymizované údaje; žádá Komisi, aby podporovala osvědčené postupy pro techniky anonymizace a dále podporovala výzkum v oblasti procesu deanonymizace a způsobů, jak proti ní bojovat; vyzývá Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, aby v tomto ohledu aktualizoval své pokyny; vyjadřuje však varování před spoléháním se na anonymizaci jakožto na techniku ochrany soukromí vzhledem k tomu, že úplná anonymizace je v některých případech prakticky nemožná;

53.

zdůrazňuje úlohu veřejného sektoru při podpoře inovativní a konkurenceschopné ekonomiky založené na datech; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu zabránit tomu, aby veřejně shromažďované údaje nebo údaje veřejného zájmu shromažďované soukromými subjekty byly blokovány poskytovatelem služeb nebo technologií; požaduje, aby postupy zadávání veřejných zakázek a programy financování zajistily požadavky na práva následného přístupu k datům, interoperabilitu a přenositelnost na základě společných technických norem; podporuje používání otevřených standardů, softwaru a hardwaru s otevřeným zdrojovým kódem, platforem s otevřeným zdrojovým kódem a případně otevřených a dobře strukturovaných rozhraní API ve snaze dosáhnout interoperability; zdůrazňuje, že je třeba chránit a podporovat přístup malých a středních podniků a zejména začínajících podniků k postupům zadávání veřejných zakázek v rámci digitalizace veřejné správy s cílem podpořit vytvoření dynamického a konkurenceschopného evropského digitálního odvětví;

54.

zdůrazňuje, že sdílení dat by mělo posílit hospodářskou soutěž, a vybízí Komisi, aby zajistila rovné podmínky na jednotném trhu s daty;

55.

vyzývá Komisi, aby v případě sdílení dat mezi podniky a veřejnou správou (B2G) přesněji definovala okolnosti, podmínky a pobídky, za jakých by měl být soukromý sektor povinen sdílet data s veřejným sektorem, např. kvůli jejich nezbytnosti pro organizaci veřejných služeb založených na datech; zdůrazňuje, že režimy povinného sdílení dat mezi podniky a veřejnou správou, např. v případech vyšší moci, by měly být jasně definované z hlediska rozsahu a trvání a založené na jasných pravidlech a povinnostech, aby se zabránilo nekalé soutěži;

56.

vyzývá k lepší koordinaci mezi členskými státy s cílem usnadnit sdílení dat mezi orgány veřejné správy navzájem (G2G) a přeshraniční tok dat napříč odvětvími prostřednictvím dialogu mezi vládami a zúčastněnými stranami s cílem vytvořit kolektivní přístup k datům založený na zásadách dohledatelnosti, přístupnosti, interoperability a opakované použitelnosti; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti datového kurátorství ve velkém měřítku;

57.

připomíná Komisi a členským státům, aby plně prováděly směrnici o otevřených datech, zlepšily její provádění z hlediska kvality a zveřejňování dat a dodržovaly její cíle při jednáních o přijetí prováděcího aktu o datových souborech s vysokou hodnotou; požaduje, aby tyto datové soubory obsahovaly mimo jiné přehled rejstříků obchodních společností a hospodářských subjektů; zdůrazňuje společenské přínosy plynoucí z podpory lepšího přístupu k datům veřejného sektoru způsoby, které zlepší jejich použitelnost v celé Unii; vyzývá Komisi, aby zajistila pevnou vazbu mezi těmito datovými soubory s vysokou hodnotou a budoucími právními předpisy týkajícími se dat a vytvořením společných evropských datových prostorů;

58.

zdůrazňuje, že jak pro hospodářství, tak pro společnost je důležité rozsáhlé opětovné používání dat veřejného sektoru, která by měla být pokud možno v reálném čase nebo alespoň aktualizovaná a snadno přístupná a srozumitelná díky strojově čitelným a uživatelsky vstřícným formátům; vybízí Komisi, aby s členskými státy koordinovala usnadňování sdílení datových souborů vytvořených veřejným sektorem, které nejsou citlivé, ve strojově čitelných formátech nad rámec toho, co vyžaduje směrnice o otevřených datech, a to buď zdarma, pokud je to možné, nebo za nákladovou cenu, a aby poskytla pokyny ke společnému modelu sdílení dat v souladu s požadavky nařízení GDPR; vybízí Komisi, aby při zachování flexibility aktualizací datových souborů s vysokou hodnotou rozšířila oblast působnosti směrnice o otevřených datech na další soubory veřejných dat a aby zavedla zásadu implicitní digitální transparentnosti dat veřejného sektoru s cílem přimět členské státy, aby zveřejňovaly existující nezpracovaná digitální data v reálném čase;

59.

poukazuje na to, že rychlý rozvoj moderních digitálních řešení pro dopravu a cestovní ruch, jako jsou autonomní vozidla a inteligentní dopravní systémy (ITS), není možný, aniž by byly na evropské úrovni zavedeny společné, jednotné, strukturované a strojově čitelné datové formáty, které by měly být založeny na otevřených normách pro zaznamenávání;

60.

vyzývá Komisi, aby identifikovala a vytvořila dobrovolný, otevřený a interoperabilní rejstřík environmentálních, sociálních a správních dat týkajících se udržitelnosti a odpovědnosti podniků, který je zásadně důležitý pro zajištění udržitelných investic a zlepšil by transparentnost v oblasti udržitelnosti a odpovědnosti podniků, a umožnil jim tak lépe ukázat, jaké kroky podnikají ke splnění cílů Zelené dohody; vyzývá Komisi, aby posoudila, které datové soubory jsou zásadně důležité pro ekologickou transformaci, a podporuje především otevření soukromých dat, pokud je to odůvodněné pro účely veřejného výzkumu;

Infrastruktura

61.

vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem posílit technologickou suverenitu Unie podpořily výzkum a inovace a činnost v oblasti technologií, které usnadňují otevřenou spolupráci, sdílení dat a analytiku, a aby investovaly do budování kapacit, projektů s vysokým dopadem, inovací a zavádění digitálních technologií, a přitom respektovaly zásadu technologické neutrality;

62.

zdůrazňuje, že současná mimořádná situace v souvislosti s COVID-19 odkrývá nedostatky a slabá místa v digitální oblasti na úrovni Unie i členských států; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále efektivně řešily digitální propast, a to mezi členskými státy i v rámci nich, zlepšením přístupu k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení, sítím s velmi vysokou kapacitou a službám IKT, a to i v těch nejokrajovějších oblastech a obydlených venkovských oblastech, čímž podpoří soudržnost a ekonomický a sociální rozvoj; poukazuje na potenciální roli družicového připojení ve výrazně odlehlých oblastech;

63.

připomíná, že úspěch strategií Unie v oblasti dat a umělé inteligence závisí na širším ekosystému IKT, překonání digitální propasti, zrychlení technologického vývoje v oblasti např. internetu věcí, umělé inteligence, technologií kybernetické bezpečnosti, vláken, 5G, 6G, kvantových počítačů a edge computing, robotiky, technologií distribuované účetní knihy, včetně blockchain, digitálního replikování fyzických objektů, vysoce výkonné výpočetní techniky, technologie zpracování obrazových informací a inteligentní konektivity na okraji sítě (at the edge), např. prostřednictvím rozsáhlých otevřených výzev k předkládání projektů, které kombinují edge a internet věcí; zdůrazňuje, že technologický pokrok založený na zpracování dat a propojenosti digitálních produktů a služeb se musí opírat o právně závazné etické normy, aby se zmírnily hrozby pro ochranu soukromí a údajů;

64.

uznává současný úspěch evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku; je přesvědčen, že představuje důležitý nástroj pro výměnu informací a dat mezi vědeckými a výzkumnými pracovníky a obecněji mezi soukromými a veřejnými subjekty; vítá návrh Komise na zachování a posílení vedoucí úlohy Evropy v oblasti superpočítačů a kvantové výpočetní techniky;

65.

zdůrazňuje, že digitální odvětví má významný potenciál přispět ke snížení celosvětových emisí uhlíku; konstatuje, že podle odhadů je toto odvětví odpovědné za více než 2 % celosvětových emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje, že jeho pokračující expanze musí být provázena zaměřením na energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů v rámci boje proti dopadům na životní prostředí; konstatuje, že nová technologická řešení, jako je využití vláken (ve srovnání s mědí) a energeticky účinné programování, zanechávají mnohem menší uhlíkovou stopu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit využívání a oběhovost kritických surovin a zároveň snížit objem elektronického odpadu a recyklovat jej;

66.

upozorňuje, že datová centra jsou odpovědná za rostoucí podíl na světové spotřebě elektřiny a mají potenciál tento podíl dále zvyšovat, pokud nebudou přijata žádná opatření; bere na vědomí záměr Komise dosáhnout do roku 2030 vysoce energeticky účinných, udržitelných a klimaticky neutrálních datových center; podporuje prosazování inovativních a nejlepších dostupných řešení, minimalizace odpadu a ekologických technologií ukládání dat, se zaměřením zejména na synergie mezi dálkovým vytápěním a chlazením a využívání odpadního tepla vytvořeného při chlazení datových center, s cílem zmírnit dopad datových center na životní prostředí a využívání zdrojů a energie; požaduje větší transparentnost pro spotřebitele, pokud jde o emise CO2 pocházející z ukládání a sdílení dat;

67.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily konkurenceschopné trhy a posílily evropské podniky a aby přispěly k vytvoření evropské nabídky služeb cloud computingu; vítá iniciativy Evropské federace pro cloudové technologie, jako je Evropská aliance pro průmyslová data a cloudy a iniciativy v oblasti financování, jakož i projekt GAIA-X, jejichž cílem je vytvořit federovanou datovou infrastrukturu a ekosystém, který umožní škálovatelnost, interoperabilitu a sebeurčení poskytovatelů dat již od návrhu, aby se zajistilo sebeurčení organizací nebo jednotlivců tak, aby měli kontrolu nad vlastními daty; podporuje konkurenceschopné trhy EU v oblasti infrastruktury, platformy a software jako služby a při vývoji specializovaných a nikových cloudových služeb a aplikací; naléhavě vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala potenciální zneužívání tržní síly dominantními subjekty působícími na oligopolních trzích v Unii, jež by mohlo bránit hospodářské soutěži nebo být na překážku výběru pro spotřebitele; zdůrazňuje, že služby cloudové infrastruktury by měly být založeny na zásadách důvěry, otevřenosti, bezpečnosti, interoperability a přenositelnosti; zdůrazňuje, že zásada přenositelnosti dat by měla v nezbytné míře překonat rozdíly v infrastrukturách a postupech poskytovatelů IT, aby bylo zajištěno efektivní přenášení dat uživatelů; konstatuje, že uživatelé nemusí mít při přenášení dat od jednoho poskytovatele k jinému přesně stejnou konfiguraci a službu;

68.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy urychlila vývoj „souboru pravidel pro služby cloud computingu“, který stanoví zásady pro poskytování konkurenceschopných cloudových služeb v Unii, představuje pevný rámec zvyšující srozumitelnost a soulad s předpisy pro cloudové služby a také mimo jiné uloží poskytovatelům služeb povinnost ukazovat, kde jsou data zpracovávána a uložena, a zároveň zajistí, aby si uživatelé zachovali svrchovanost nad svými daty; konstatuje, že tento soubor pravidel by měl dále uživatelům umožnit bezproblémový přenos jejich dat prostřednictvím interoperabilních rozhraní k jiným poskytovatelům služeb; je přesvědčen, že cílem tohoto souboru pravidel by mělo být zabránit technologické závislosti, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že použití workshopových dohod Evropského výboru pro normalizaci (CEN) v konkrétních oblastech, jako jsou cloudové služby, může zefektivnit vytváření harmonizovaných norem; zdůrazňuje, že výběr provozovatele cloudu je sice na podnicích a spotřebitelích, ale všichni provozovatelé cloudů, kteří jsou usazeni v EU nebo zde působí, musí dodržovat pravidla, normy a standardy EU a jejich dodržování by mělo být monitorováno; konstatuje, že v případě, že provozovatel EU využívá cloudové služby nacházející se v zemích mimo EU, je důležité zajistit stejné uplatňování vysoké úrovně právní ochrany pro případ sporů, včetně sporů týkajících se duševního vlastnictví;

69.

podporuje činnost Komise, která využívá přezkumu horizontálních a vertikálních pokynů pro hospodářskou soutěž s cílem zavést nové nástroje pro boj proti nadměrné koncentraci trhu, která je vlastní trhům s daty, včetně průběžného sledování rizikových trhů a případně regulace ex ante;

70.

zdůrazňuje, že pro stabilní datovou ekonomiku je důležitá důvěra a odolnější rámec kybernetické bezpečnosti, navíc ke kultuře bezpečnosti pro subjekty, které pracují s velkými objemy dat; zdůrazňuje význam špičkové základní digitální infrastruktury a vyzývá Komisi a členské státy, aby společně investovaly do zajištění jejího plného rozšíření; požaduje podporu dalšího vývoje technologií pro bezpečné sdílení dat, např. prostřednictvím technologie zabezpečeného mnohostranného zpracování údajů a šifrování; naléhavě vyzývá Komisi k předložení řešení a standardů kybernetické bezpečnosti, které jsou vhodné pro tržní aktéry všech velikostí, včetně mikropodniků a malých a středních podniků; podporuje společný a koordinovaný přístup k souboru nástrojů EU v oblasti kybernetické bezpečnosti sítí 5G a bezpečnému zavádění sítí 5G v EU;

71.

vyzývá Komisi, aby podpořila audity ohledně zneužitelnosti, zranitelnosti a interoperability infrastruktury pro sdílení dat; upozorňuje na značné a rychle rostoucí náklady způsobované kybernetickými útoky; připomíná, že větší propojenost může vést k růstu kybernetických hrozeb a trestných činů a také kybernetického terorismu a rizika přírodních neštěstí a technologických nehod, např. s dopadem na obchodní tajemství; vítá v tomto ohledu návrh Komise na revizi směrnice (EU) 2016/1148 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (29) a nové Centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, jejichž cílem je zlepšit kybernetickou odolnost a účinněji reagovat na kybernetické útoky;

72.

zdůrazňuje, že bezpečné využívání produktů a služeb v evropských ekosystémech v oblasti internetu věcí založených na datech a zaměřených na spotřebitele by mělo zahrnovat bezpečnost a soukromí již od návrhu; podporuje využívání nástrojů ke zvýšení transparentnosti; podporuje ambici Komise vytvořit digitální pas výrobku;

73.

zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány příslušné pro dohled nad trhem měly v souladu s nařízením (EU) 2019/1020 (30) nezbytné pravomoci pro přístup k relevantním datům, pokud mají důvod se domnívat, že jsou zřejmě používány nezákonné praktiky, a to v zájmu posílení své činnosti a zajištění dostatečné kontroly bezpečnosti výrobků; vyzdvihuje, že je důležité, aby orgány dohledu zajistily bezpečnost a ochranu konzultovaných dat;

74.

požaduje, aby bylo monitorováno provádění právních předpisů v oblasti dopravy, zejména nařízení (EU) 2020/1056, směrnice (EU) 2019/1936 a nařízení (EU) 2019/1239, s cílem zajistit podporu pro podniky, podpořit digitalizaci a zlepšit výměnu dat mezi podniky a správními orgány (B2A), mezi podniky a spotřebiteli (B2C), mezi podniky navzájem (B2B), mezi podniky a veřejnou správou (B2G) a mezi veřejnou správou a podniky (G2B);

Výzkum, znalosti, dovednosti a umělá inteligence

75.

uznává, že přístup k datům může přispět k urychlení vědeckého výzkumu a ke vzdělávacím programům; vítá práci Komise, která umožní sdílení dat pro účely výzkumu a vzdělávání; vítá vývoj evropského cloudu pro otevřenou vědu jako otevřeného, důvěryhodného a federovaného prostředí v Evropě pro přeshraniční ukládání, sdílení a opakované použití dat z výzkumu; přimlouvá se za podporu dat z výzkumů financovaných z veřejných prostředků v souladu se zásadou „co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře“; zdůrazňuje význam dohod o strategickém partnerství mezi vysokými školami pro další podporu spolupráce v oblasti datové vědy;

76.

zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout vysoké úrovně celkové počítačové gramotnosti a podporovat činnosti zvyšující povědomí veřejnosti; zdůrazňuje, že potenciál růstu Unie závisí na dovednostech jejího obyvatelstva a pracovní síly; vyzývá tudíž členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost softwarovému inženýrství, přilákání talentů do IKT a rozvoji datové gramotnosti celé populace, a tak vybudovaly evropské know-how zaměřené na špičkové technologie a technologie příští generace; zdůrazňuje, že je třeba, aby pracovníci donucovacích orgánů a soudní správy měli odpovídající digitální dovednosti, jelikož ty jsou klíčové pro digitalizaci soudního systému ve všech členských státech; konstatuje, že Komise navrhla ambiciózní cíle v oblasti digitálních dovedností v EU prostřednictvím akčního plánu digitálního vzdělávání, a zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat provádění, rozvíjení a uskutečňování tohoto plánu;

77.

zdůrazňuje, že konkurenční přístup k datům a usnadnění přeshraničního využívání dat mají zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence, která závisí na vysoce kvalitních a zvýšeně dostupných datech k vytvoření souborů neosobních údajů, které lze použít k trénování algoritmů a zlepšování jejich výkonu;

78.

zdůrazňuje, že při provádění evropské strategie pro data je nutné dosáhnout rovnováhy mezi podporou širšího využívání a sdílení dat a ochranou práv duševního vlastnictví a obchodního tajemství, ale také základních práv, jako je právo na soukromí; zdůrazňuje, že data používaná pro trénování algoritmů umělé inteligence se někdy opírají o strukturovaná data, jako jsou databáze, díla chráněná autorským právem a další tvorba, na kterou se vztahuje ochrana duševního vlastnictví, jež nemusí být obvykle považovány za data;

79.

konstatuje, že využívání obsahu chráněného autorským právem jako vstupních dat je třeba posoudit s ohledem na stávající pravidla a výjimku pro vytěžování textů a dat, kterou stanoví směrnice o autorském právu (31), jakož i na související práva na jednotném digitálním trhu; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny ohledně toho, jak centralizovaným způsobem veřejně všem zpřístupnit vyhrazení práv;

80.

konstatuje, že Komise by měla dále vyhodnotit změny stávajících právních rámců v občanskoprávním právu procesním s cílem omezit stávající investiční překážky pro soukromé investory; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby urychleně a odpovídajícím způsobem přijala opatření v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2017 o společných minimálních normách pro občanskoprávní řízení (32);

81.

zdůrazňuje, že je třeba zabránit neúmyslnému začlenění veškerých druhů předsudků, zejména genderových předsudků, do aplikací založených na algoritmech; vybízí tudíž k transparentnosti algoritmů, systémů umělé inteligence a vytváření aplikací;

82.

připomíná, že podle nařízení GDPR mají občané EU právo dostat vysvětlení k rozhodnutím přijatým algoritmy a rozporovat je v zájmu snížení nejistoty a netransparentnosti, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována dobrým podmínkám a transparentnosti v pracovním životě;

83.

domnívá se, že ačkoli jsou stávající zásady odpovědnosti a technologicky neutrální pravidla odpovědnosti obecně vhodná pro digitální ekonomiku a většinu nově vznikajících technologií, existují přesto některé případy, například ty, které se týkají provozovatelů systémů umělé inteligence, kde jsou zapotřebí nová nebo dodatečná pravidla odpovědnosti za účelem posílení právní jistoty a zajištění přiměřeného systému odškodnění pro dotčenou osobu v případě nezákonného použití dat;

84.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vykonala komplexní posouzení podobných potenciálních právních mezer, pokud jde o odpovědnost za data, například v případě škod způsobených umělou inteligencí a jiných škod, které vyplývají z nedostatků nebo nepřesnosti datových souborů, a aby před předložením nových legislativních návrhů vyhodnotila možné úpravy stávajících systémů odpovědnosti;

85.

vyzývá Komisi, aby podporovala osvědčené postupy ve vzdělávání v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky, a přitom se obzvláště zaměřila na genderovou rovnost a zapojení a zaměstnávání žen v technických oborech;

86.

vítá programy Digitální Evropa, Horizont Evropa, kosmický program, Nástroj pro propojení Evropy a evropská centra pro digitální inovace, které pomohou evropským podnikům využít příležitosti digitální transformace; podtrhuje význam financování vyčleněného na kvantový výzkum v programu Horizont Evropa; připomíná navíc roli, kterou by měl sehrát Nástroj pro oživení a odolnost v rámci přispění k digitální agendě;

87.

vyzývá k financování z veřejných i soukromých zdrojů, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, s cílem podpořit digitální transformaci a plně využít potenciál datové ekonomiky a integrovat digitální technologie a dovednosti; zdůrazňuje, že zajištění rovných podmínek pro mikropodniky a malé a střední podniky předpokládá nejen přístup k datům, ale také zajištění nezbytných dovedností v oblasti provádění analýz a vyvozování poznatků z těchto informací;

88.

vyzývá sociální partnery, aby prozkoumali potenciál digitalizace, dat a umělé inteligence pro zvýšení udržitelné produktivity, při současném respektování práv pracovníků, zlepšení jejich podmínek a zaměstnatelnosti a investování do programů na zvyšování kvalifikace, rekvalifikaci, změny kvalifikace, celoživotní učení a digitální gramotnost; konstatuje, že zvyšování povědomí, vzdělávání a transparentnost ohledně technologií založených na datech je důležité proto, aby občanům EU umožnilo pochopit tyto technologie a podílet se na jejich spravedlivém uplatňování; zdůrazňuje, že zaměstnanci by měli mít právo vědět, kde a jak jsou jejich data shromažďována, používána, uchovávána či sdílena; vyzývá k tomu, aby se předcházelo nadměrnému a nepřiměřenému dohledu nad pracovníky; domnívá se, že vnitrostátní odbory by měly být více zapojeny do poskytování doporučení a pokynů ohledně ochrany údajů a soukromí na pracovišti;

Globální pravidla

89.

domnívá se, že globální pravidla upravující využití dat nejsou dostatečná; vyzývá Komisi, aby předložila srovnávací analýzu regulačního prostředí v oblasti dat ve třetích zemích; konstatuje, že evropské společnosti působící v některých třetích zemích se stále více potýkají s neodůvodněnými překážkami a digitálními omezeními; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí s podobně smýšlejícími třetími zeměmi na mezinárodních a mnohostranných fórech a v rámci dvoustranných a obchodních diskuzí s cílem dohodnout se na nových mezinárodních etických a technických standardech, které by upravovaly používání nových technologií, např. umělé inteligence, internetu věci, 5G a 6G, jež by mělo podporovat hodnoty Unie, základní práva, zásady, pravidla a standardy a zajistit, aby její trh byl i nadále konkurenční a otevřený zbytku světa; poukazuje na potřebu mezinárodních pravidel a norem na podporu celosvětové spolupráce zaměřené na posílení ochrany dat a zavedení bezpečného a vhodného předávání dat při současném respektování zákonů a standardů EU a členských států;

90.

zdůrazňuje, že předávání osobních údajů do jiných jurisdikcí se musí vždy řídit ustanoveními nařízení GDPR, směrnice LED a Listiny a zohledňovat doporučení a pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) před jakýmkoli předáním dat a že k takovému předání může dojít pouze tehdy, existuje-li dostatečná úroveň ochrany osobních údajů;

91.

požaduje volný pohyb dat mezi Unií a třetími zeměmi pod podmínkou, že bude respektována ochrana dat, soukromí, bezpečnost a další jasně definované, řádně odůvodněné a nediskriminační zájmy veřejné politiky, např. prostřednictvím rozhodnutí o odpovídající ochraně; je přesvědčen, že volný pohyb dat přes hranice je potřebný pro využití veškerého potenciálu datové ekonomiky, a zdůrazňuje, že zachování pohybu dat musí zůstat základem evropských cílů; podporuje možnost udělení přístupu do společných evropských datových prostorů zúčastněným stranám, které plně dodržují veškeré relevantní právní předpisy Unie; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vyjednala nová pravidla pro globální digitální ekonomiku, včetně zákazu neoprávněných požadavků týkajících se lokalizace dat; připomíná, že je důležité dosáhnout pokroku v jednáních o elektronickém obchodu v rámci Světové obchodní organizace, a vyzývá k začlenění ambiciózních a komplexních kapitol o digitálním obchodu do dohod EU o volném obchodu; podporuje aktivní roli a účast Unie v dalších mezinárodních fórech pro mezinárodní spolupráci v oblasti digitalizace, např. OSN, OECD, Mezinárodní organizace práce a UNESCO;

o o

92.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 124 I, 17.4.2020, s. 1.

(2) Úř. věst. L 114, 14.4.2020, s. 7.

(3) Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56.

(4) Úř. věst. L 134, 31.5.2018, s. 12.

(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(6) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59.

(7) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.

(8) Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.

(9) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(10) Úř. věst. C 202 I, 16.6.2020, s. 1.

(11) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(12) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 37.

(13) Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 163.

(14) Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 50.

(15) Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 2.

(16) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 2.

(17) Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 130.

(18) Sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“, s. 2.

(19) Jak uvádí usnesení ze dne 12. února 2019 o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky.

(20) Rakouská agentura pro životní prostředí a Borderstep Institute, závěrečná zpráva vycházející ze studie nazvaná „Energy-efficient Cloud Computing Technologies and Policies for an Eco-friendly Cloud Market“ („Energeticky účinné cloudové technologie a politiky pro ekologicky šetrný trh v oblasti cloud computingu“), sestavená pro Komisi v listopadu 2020.

(21) Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33.

(22) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 1.

(23) Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64.

(24) Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20.

(25) Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1.

(26) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.

(27) Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11.

(28) Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 438.

(29) Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.

(30) Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1.

(31) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.

(32) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 39.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/54

P9_TA(2021)0102

Zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a transfer produktů pro obranné účely: provádění příslušných směrnic

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o provádění směrnice 2009/81/ES, pokud jde o zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, a směrnice 2009/43/ES, pokud jde o transfer produktů pro obranné účely (2019/2204(INI))

(2021/C 494/05)

Evropský parlament,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (1) (dále jen „směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (2) (dále jen „směrnice o transferech“),

—	s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 30. listopadu 2016 o uplatňování směrnice 2009/81/ES o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti v souladu s čl. 73 odst. 2 uvedené směrnice (COM(2016)0762),

—	s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 30. listopadu 2016 nazvanou „Hodnocení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství“ (COM(2016)0760),

—	s ohledem na oznámení Komise ze dne 30. listopadu 2016 nazvané „Pokyny k zadávání zakázek mezi veřejnými správami v oblasti obrany a bezpečnosti (čl. 13 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES)“ (C(2016)7727),

—	s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/624 ze dne 20. dubna 2018 o přeshraničním přístupu na trh pro subdodavatele a malé a střední podniky v odvětví obrany (3),

—	s ohledem na sdělení Komise o pokynech týkajících se kooperativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti (směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti 2009/81/ES) (4),

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu ze září 2020 s názvem „Balíček EU týkající se obrany: směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany a směrnice o transferech uvnitř Společenství“,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0025/2021),

vzhledem k tomu, že směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany usiluje o zavedení spravedlivých a transparentních pravidel pro zadávání zakázek v oblasti obrany, aby bylo zajištěno, že společnosti v odvětví obrany v členských státech budou mít přístup na trhy s obranným vybavením jiných členských států;

vzhledem k tomu, že směrnice o transferech si klade za cíl zlepšit fungování evropského trhu s obranným vybavením, podpořit integraci dodavatelského řetězce EU pro produkty pro obranné účely a zvýšit bezpečnost dodávek, a to prostřednictvím zjednodušení pravidel a postupů pro transfery produktů pro obranné účely v rámci EU;

C.	vzhledem k tomu, že obě směrnice mají za cíl posílit vnitřní trh s produkty pro obranné účely a posílit konkurenceschopnost evropského trhu s obranným vybavením;

D.	vzhledem k tomu, že směrnice tvořící balíček předpisů v oblasti obrany by měly dále rozvíjet společnou evropskou kulturu bezpečnosti a obrany, která by se zakládala na společných hodnotách a cílech Unie při respektování specifické povahy bezpečnostní a obranné politiky členských států;

vzhledem k tomu, že hodnocení Komise z roku 2016 dospělo k závěru, že cílů směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany bylo dosaženo pouze částečně, protože umožnila počáteční posílení hospodářské soutěže, transparentnosti a zákazu diskriminace na unijním trhu zakázek v oblasti obrany, avšak k úplnému dosažení těchto cílů bylo potřeba mnohem většího pokroku, pokud jde o důsledné využívání směrnice členskými státy;

F.	vzhledem k tomu, že studie výzkumné služby Evropského parlamentu poukázala na nedostatečný účinek směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany na poevropštění hodnotových řetězců obrany;

vzhledem k tomu, že hodnocení Komise z roku 2016 ukázalo, že rozdíly ve způsobu, jakým byla směrnice o transferech prováděna, představovaly hlavní překážky jejího účinného uplatňování, což mělo za následek pomalé nebo neúplné uplatňování v jednotlivých členských státech, obecně nedostatečnou harmonizaci požadavků a postupů mezi členskými státy a velmi odlišné podmínky a omezení v obecných licencích k transferu (GTL) zveřejňovaných členskými státy;

vzhledem k tomu, že vedle obecných překážek vstupu na trh, jako je zeměpisná vzdálenost, jazykové překážky a nedostatek znalostí o přeshraničním trhu, čelí malé a střední podniky v odvětví obrany také dalším administrativním překážkám, jako jsou obavy o bezpečnost dodávek, složitost ustanovení o subdodávkách a vysoké náklady na certifikaci;

I.	vzhledem k tomu, že při účasti na zadávání veřejných zakázek se malé a střední podniky potýkají se značnými problémy;

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů nízké účasti malých a středních podniků je jejich nedostatečný přeshraniční přístup k dodavatelským řetězcům; vzhledem k tomu, že dodavatelské řetězce v oblasti obrany jsou velmi silně zaměřeny na vlastní zemi, což pro malé a střední podniky, které se chtějí stát součástí dodavatelských řetězců v jiných evropských zemích, představuje další problém; vzhledem k tomu, že výrobci původních zařízení se navíc z důvodu finančních omezení i nadále omezují na subdodavatelské zadávání zakázek malým a středním podnikům, s nimiž už mají vytvořeny pracovní vztahy;

vzhledem k tomu, že je nutné vypracovat komplexní ucelenou koncepci evropského trhu s obranným vybavením, která formálně propojí všechny stávající prvky, jako je Evropský program rozvoje obranného průmyslu, přípravná akce zaměřená na obranný výzkum, Evropský obranný fond, stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), společný postoj k vývozu zbraní, nařízení o zboží dvojího užití (5), obě směrnice v rámci balíčku předpisů v oblasti obrany z roku 2009 a budoucí iniciativy, jako jsou společná pravidla týkající se bezpečnosti dodávek;

L.	vzhledem k tomu, že bez politické soudržnosti a úsilí vybudovat propojení mezi různými prvky politiky existuje riziko, že opatření na úrovni EU přispějí k dalšímu zvýraznění stávajícího narušení trhu a dalších jen minimálně účinných procesů a opatření v odvětví obrany;

Zlepšení fungování vnitřního trhu s produkty pro obranné účely prostřednictvím lepšího provádění a prosazování balíčku týkajícího se obrany

znovu vyjadřuje podporu ambiciózním cílům obsaženým ve směrnicích tvořících balíček předpisů v oblasti obrany, které byly zavedeny s cílem podpořit další integraci dodavatelského řetězce EU v odvětví obrany a zvýšit vzájemnou důvěru a transparentnost mezi členskými státy, rovné zacházení a celkovou konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu;

zdůrazňuje, že účinné provádění uvedených směrnic je krokem směrem k naplnění ambice EU, kterou je strategická autonomie a evropská obranná unie; zdůrazňuje, že by směrnice mohly zvýšit soudržnost obranné politiky EU a posílit rozvoj evropského obranného průmyslu za předpokladu, že členské státy budou mít společnou vizi a společný strategický pohled na evropské obranné iniciativy;

vyjadřuje politování nad přetrvávající roztříštěností vnitřního trhu EU s obranným vybavením, která stále vede ke zbytečnému zdvojování a k nárůstu neefektivnosti ve výdajích členských států na obranu;

vítá některé z pozitivních trendů zaznamenaných při postupném provádění směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany, zejména rostoucí počet oznámení o zakázce a oznámení o zadání zakázky vydávaných členskými státy a rostoucí podíl zakázek, které jsou zadávány v nabídkovém řízení prostřednictvím databáze Tenders Electronic Daily (TED); zdůrazňuje však, že obrovský objem výdajů na zadávání zakázek stále vzniká mimo rámec této směrnice a že naprostá většina smluv se stále uzavírá v rámci jednotlivých členských států; zdůrazňuje také, že tyto postupy nejsou pro malé a střední podniky snadno dostupné;

zdůrazňuje, že systematické využívání ustanovení týkajících se výjimek ze strany členských států, zejména ustanovení článku 346 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), by mohlo ohrozit úplné a řádné uplatňování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany;

připomíná výkladové pokyny Komise, pokud jde o podmínky, za nichž se lze dovolávat článku 346 SFEU v oblasti zadávání zakázek v oblasti obrany, jejichž cílem je zabránit případnému zneužívání, nesprávnému používání a nesprávnému výkladu tohoto ustanovení členskými státy; vyzývá členské státy, aby se striktně řídily výkladovými pokyny Komise, a žádá Komisi, aby zajistila jejich důsledné provádění a prosazování;

požaduje správné používání výjimek a kompenzačních požadavků při akvizicích v oblasti obrany, které omezují spravedlivou hospodářskou soutěž na evropském trhu s obranným vybavením, a zejména lepší sledování a prosazování správného používání výjimky pro prodej mezi vládami v souladu s pokyny Komise z roku 2016 o prodeji mezi vládami a o uplatňování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany; žádá v této souvislosti členské státy, aby systematičtěji a komplexněji oznamovaly soudržné, přesné a srovnatelné údaje o využívání výjimek s cílem zlepšit kontrolu a uplatňování příslušných pokynů Komise; je přesvědčen, že by Komise měla převzít odpovědnost za sledování toho, nakolik jsou výjimky používané členskými státy při zadávání zakázek mimo oblast působnosti směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany nutné a přiměřené, a neměla by spoléhat převážně na stížnosti obdržené od dotyčného odvětví; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí a přijala odvážná a proaktivní opatření s cílem předcházet zneužívání výjimek a přijmout asertivnější politiku prosazování, zejména zajištěním účinnosti řízení o nesplnění povinnosti;

domnívá se, že je stále velmi zapotřebí soustředit se na účinné provádění a prosazování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany, a má za to, že by členské státy měly za tímto účelem usilovat o zajištění rovného zacházení, transparentnosti, hospodářské soutěže a přístupu k veřejným zakázkám v této oblasti a že by se Komise měla soustředit na provádění společných standardů pro oznamování a poskytování dalších pokynů a informací členským státům ohledně uplatňování ustanovení této směrnice;

vyzývá členské státy, aby řádně prováděly směrnici o zadávání zakázek v oblasti obrany a aby členské státy se zavedeným rozsáhlým obranným průmyslem šly příkladem;

10.

domnívá se, že v zájmu zajištění kvalitního a rychlého zadávání veřejných zakázek by bylo možné zlepšit některé aspekty provádění směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany, například způsob, jakým členské státy využívají otevřené řízení, inovační partnerství nebo jiné nové postupy stanovené ve směrnici 2014/24/EU (6), a vybízí členské státy, aby tuto směrnici důsledně používaly, kdykoli je to možné; je však přesvědčen, že v tomto okamžiku není třeba revidovat směrnici o zadávání zakázek v oblasti obrany a směrnici o transferech, protože stávající regulační rámec je dostatečný, pokud je správně prováděn a řádně využíván a prosazován;

11.

vyzývá proto Komisi, aby sledovala uplatňování směrnic, zlepšila jejich transparentnost a poskytla členským státům pokyny s cílem zajistit jejich důsledné a úplné prosazování, a tím plné dosažení jejich cílů, neboť chybějící reciprocita by mohla odradit členské státy s vyšší mírou uplatňování;

12.

konstatuje, že pokud jde o směrnici o transferech, je využívání nových nástrojů, včetně GTL, poměrně nízké ve srovnání s využíváním individuálních licencí k transferu (ITL), které měly být novými nástroji nahrazeny;

13.

dále konstatuje, že zavádění certifikace probíhalo pomaleji a v menším měřítku, než se očekávalo, a že stále existují překážky pro účinné uplatňování směrnice o transferech, mezi něž patří hlavně nízká úroveň povědomí, zejména mezi malými a středními podniky, o nástrojích, které směrnice poskytuje, o příležitostech, které nabízí vnitřní trh, a o systému, který členské státy používají při svých kontrolách vývozu, kromě nedostatečné harmonizace při provádění GTL;

14.

domnívá se proto, že směrnice o transferech dosáhla svých hlavních cílů pouze částečně, a to zejména zajištění hladkého oběhu produktů pro obranné účely na vnitřním trhu a dosažení účinného vnitřního trhu, větší bezpečnosti dodávek a lepší konkurenceschopnosti;

15.

zdůrazňuje význam skutečného vnitřního trhu pro transfery produktů pro obranné účely v rámci EU, kde jsou si vnitrostátní orgány u transferů vědomy toho, o jaké produkty se jedná a komu jsou dodávány a kde jsou vývozní povolení a další omezení vývozu omezena na požadované minimum;

16.

v této souvislosti bere na vědomí pokrok, kterého Komise dosáhla svými doporučeními ohledně oblasti působnosti a podmínek GTL;

17.

vyzývá Komisi, aby zlepšovala provádění směrnice o transferech v jednotlivých členských státech tím, že bude trvat na tom, aby vnitrostátní orgány vyřešily dosud nevyřešené otázky;

18.

vyzývá k intenzivnějšímu rozvoji kontaktů a výměn mezi vnitrostátními společenstvími pro kontrolu převodů v celé EU s cílem řešit stávající rozdíly v postupech kontroly převodů a nedostatek důvěry mezi členskými státy a posoudit ustanovení jedinečných vnitrostátních kontaktních míst pro otázky týkající se transferů v rámci EU;

19.

vyzývá členské státy, aby náležitě zohlednily doporučení Komise ohledně oblasti působnosti a podmínek GTL a aby nepřidávaly podmínky pro transfery na základě GTL, které by byly v rozporu s podmínkami uvedenými v doporučení nebo které by je oslabovaly; zdůrazňuje, že je třeba zajistit překlady vnitrostátních předpisů o licencích k transferu, a to alespoň do angličtiny; vyzývá Komisi, aby členské státy plně podporovala a byla jim nápomocna při vypracovávání harmonizovaných souhrnných a individuálních licencí k transferu pro projekty Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) a Evropského obranného fondu;

20.

vítá ustanovení směrnice o transferech, jež mají podpořit spolupráci při zadávání zakázek v oblasti obrany, a vyzývá členské státy, aby využily všechny možnosti spolupráce ve skutečném duchu solidarity, jež jim směrnice nabízí, zejména v rámci programu EDIDP a budoucího Evropského obranného fondu;

21.

vyzývá Komisi, aby opatření přijímaná v návaznosti na doporučení vydaná k oblasti působnosti a podmínkám GTL učinila svou prioritou, mimo jiné aby zvážila možnost změnit tato doporučení v závazná ustanovení za účelem postupné harmonizace, jež by byla zastřešujícím cílem pro nadcházející roky;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji usilovaly o zvyšování povědomí o nástrojích a výhodách směrnice o transferech, zejména mezi malými a středními podniky;

23.

bere na vědomí Strategický kompas, jehož cílem je provést společnou analýzu hrozeb; je přesvědčen o tom, že balíček týkající se obrany by měl být jedním ze stavebních kamenů politik kontroly vývozu;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily kvalitu, transparentnost, soudržnost a dostupnost údajů a aby zvážily vytvoření zvláštních statistických klasifikačních kódů, které by umožnily snáze sledovat uplatňování těchto dvou směrnic a zajistily smysluplnou kontrolu;

25.

upozorňuje na rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o míru zveřejňování oznámení o zahájení zadávacího řízení v databázi Tenders Electronic Daily (TED); zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostupnost a použitelnost online databáze Rejstříku certifikovaných podniků vyrábějících produkty pro obranné účely (CERTIDER); zdůrazňuje, že je třeba systematicky zpřístupňovat údaje o transferech v rámci EU, včetně kvantitativních údajů a rozčlenění podle kategorií licencí, aby bylo možné lépe zohledňovat obranné a zbrojní činnosti; bere na vědomí, že tyto rozdíly přispívají k nedostatku spolehlivých údajů a mohou narušovat vnitřní trh a že chybějící reciprocita by mohla odrazovat členské státy s vyšší mírou uplatňování;

26.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala případné zavedení společných standardizovaných administrativních formulářů s cílem snížit administrativní zátěž podniků, zejména malých a středních podniků, a aby vymezila evropský přístup k transferům produktů pro obranné účely;

27.

vyzývá Komisi, aby byla při prosazování směrnic rozhodná a aby více využívala svého práva podle článku 258 SFEU zahájit řízení o nesplnění povinnosti; žádá Komisi, aby nejednala pouze na základě stížností podaných příslušným odvětvím, ale aby řízení o nesplnění povinnosti zahajovala z vlastní iniciativy;

Boj proti roztříštěnosti trhu a zvyšování účasti malých a středních podniků

28.

konstatuje, že malé a střední podniky se zdají být méně úspěšné při získávání zakázek podle směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany než obecně při zadávání veřejných zakázek v EU; dále konstatuje, že orgány členských států zjevně nevyužívají ustanovení této směrnice o subdodávkách pravidelně a strukturovaně; konstatuje, že některé členské státy vnímají tato ustanovení jako složitá a obtížně použitelná, což částečně vysvětluje omezený dopad směrnice, a že je proto třeba povzbuzovat malé a střední podniky k účasti na tomto procesu a zjednodušit postupy;

29.

zdůrazňuje, že certifikační procesy jsou považovány za nákladné, zdlouhavé a obtížné, a tudíž za nedostupné a neatraktivní pro malé a střední podniky;

30.

vyzývá členské státy, aby se systematicky řídily doporučením Komise o přeshraničním přístupu subdodavatelů a malých a středních podniků v obranném sektoru na trh, např. požadavky na kvalitu informací, rozdělování zakázek na menší části nebo zmírnění administrativní zátěže spojené se zadávacím řízením;

31.

domnívá se proto, že zvýšení účasti malých a středních podniků bylo dosaženo pouze částečně;

32.

je toho názoru, že ustanovení směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany mezi subdodavateli neměla žádný, nebo jen velmi omezený dopad na přeshraniční přístup subdodavatelů a malých a středních podniků v obranném sektoru; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich vnitrostátní postupy umožňovaly přeshraniční účast malých a středních podniků, a aby zjednodušily přístup těchto podniků k účasti na zadávacích řízeních v oblasti obrany a bezpečnosti;

33.

bere na vědomí, že určitý počet malých a středních podniků působících na trzích s obranným vybavením se zabývá zbožím dvojího užití, zatímco mnoho jiných se nadále specializuje na činnosti související s obranou, a jsou proto obzvláště závislé na podnicích vyrábějících vojenské a obranné vybavení;

34.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své práci a důkladně prozkoumala příčiny nedostatečné účasti malých a středních podniků;

35.

vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření aktualizované mapy údajů o příslušných malých a středních podnicích, která by zaručovala ochranu citlivých údajů a práv duševního vlastnictví a která by nastiňovala průmyslové a technologické kapacity MSP a byla by veřejně přístupná hlavním dodavatelům z jiných členských států, s cílem určit malé a střední podniky se schopnostmi potřebnými pro konkrétní projekty; dále Komisi vyzývá, aby navrhla další účinné nástroje, které by mohly zvýšit účast malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek;

36.

vyzývá Komisi, aby zlepšila přístup malých a středních podniků k financování;

37.

domnívá se, že opatření členských států by mohla významně zlepšit přeshraniční přístup malých a středních podniků a subdodavatelů v obranném sektoru na trh, a proto vyzývá členské státy, aby pokud možno provedly všechna doporučení Komise;

38.

vyzývá členské státy, aby systematičtěji využívaly stávající nástroje na úrovni EU, jako je síť Enterprise Europe Network, na podporu přeshraniční činnosti malých a středních podniků;

Vytvoření otevřeného evropského trhu s obranným vybavením

39.

domnívá se, že lepší uplatňování směrnic má zásadní význam pro dosažení zastřešujícího cíle, kterým je lepší fungování vnitřního trhu s obranným vybavením a podpora budování otevřeného evropského trhu s obranným vybavením;

40.

vyzývá Komisi, aby usilovala o větší využívání právního rámce pro transfer produktů pro obranné účely, o zlepšení dostupnosti GTL v celé EU a o vyřešení omezeného uplatňování systému certifikace, což může podpořit rozvoj evropského trhu s obranným vybavením a tak zlepšit fungování vnitřního trhu s produkty pro obranné účely;

41.

vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření, která budou mít za cíl vybudovat větší důvěru mezi členskými státy v oblasti obrany a bezpečnosti za účelem posílení jejich spolupráce a vytvoření skutečného jednotného trhu s obranným vybavením;

42.

domnívá se, že účinné uplatňování směrnic by také dále zefektivnilo iniciativy v oblasti obrany, které byly zahájeny v uplynulých letech, zejména stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD), Evropský obranný fond (EDF) a zrevidovaný plán rozvoje schopností (CDP), které mohou společně posílit společné plánování a rozvoj obranných kapacit a spolupráci při zadávání zakázek a operacích; vyzývá členské státy, aby podporovaly evropský trh s obranným vybavením spoluprací na projektech v rámci PESCO a EDF; v tomto ohledu podotýká, že ponaučení a osvědčené postupy, které zatím vyplývají z provádění balíčku v oblasti obrany, by měly být sdíleny mezi členskými státy za účelem nápravy nerovnoměrné míry uplatňování;

43.

zdůrazňuje, že je zapotřebí soudržnější výklad a důslednější uplatňování společného postoje EU k vývozu zbraní (s ohledem na osm kritérií EU pro vývoz zbraní), aby se omezila roztříštěnost vnitřního obranného trhu EU a posílila soudržnost její zahraniční politiky; vyzývá k přijetí opatření za účelem odstranění veškerých případných mezer mezi směrnicí o transferech produktů pro obranné účely, společným postojem a nařízením o zboží dvojího užití;

44.

vyzývá členské státy, aby prokázaly politickou vůli zvýšením nákupů obranného vybavení v rámci EU a spoluprací v oblasti vývoje a výzkumu a aby využívaly společný výzkum a vývoj a nákupy ke zlepšení interoperability mezi svými vojenskými složkami;

45.

vyzývá k obnovení úsilí o řešení přetrvávajících technologických a inovačních mezer a zpoždění v evropské technologické a průmyslové základně obrany, aby se snížila rostoucí závislost Evropy na dovozu obraného vybavení; zdůrazňuje, že má-li být vybudován spolehlivý a úplný evropský trh s obranným vybavením a efektivní obranný průmysl, musí Komise předložit komplexní celounijní strategii režimu bezpečnosti dodávek;

46.

zdůrazňuje, že dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím nezahrnuje spolupráci v oblasti obrany, a doporučuje vypracovat odpovídající analýzu dopadu brexitu na trh EU s obranným vybavením;

47.

domnívá se, že od přijetí obou směrnic došlo na evropském trhu s obranným vybavením k mnoha změnám; vyzývá Komisi, aby ohledem na tyto změny analyzovala účinnost dostupných nástrojů;

o o

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

(2) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.

(3) Úř. věst. L 102, 23.4.2018, s. 87.

(4) Úř. věst. C 157, 8.5.2019, s. 1.

(5) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).

(6) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/64

P9_TA(2021)0107

Provádění směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o provádění směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší: směrnice 2004/107/ES a směrnice 2008/50/ES (2020/2091(INI))

(2021/C 494/07)

Evropský parlament,

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 191 této smlouvy,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (1),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (2),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (směrnice o národních emisních stropech) (3),

—	s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2011/850/EU ze dne 12. prosince 2011, kterým se stanovují pravidla pro směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a 2008/50/ES, pokud jde o vzájemnou výměnu informací a podávání zpráv o kvalitě vnějšího ovzduší (4),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2018 nazvané „Evropa, která chrání: Čistý vzduch pro všechny“ (COM(2018)0330),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. března 2020, kterým se stanovuje rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima), předložený Komisí (COM(2020)0080),

—	s ohledem na dokument Komise týkající se kontroly účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší (2008/50/ES, 2004/107/ES) ze dne 28. listopadu 2019 (SWD(2019)0427),

—	s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 26. června 2020 o pokroku ohledně provádění směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (COM(2020)0266),

—	s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. ledna 2021 nazvanou „Druhý výhled pro čisté ovzduší“ (COM(2021)0003),

—	s ohledem na plán Komise pro počáteční posouzení dopadů pro revizi směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší,

—

s ohledem na politiku EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména na sdělení Evropské komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Bezpečnější a zdravější práce pro všechny – Modernizace právních předpisů a politiky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (COM(2017)0012) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (5),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie EU ke snížení emisí methanu“ (COM(2020)0663),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (6),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020)0667) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o Evropě, která chrání: čistý vzduch pro všechny (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (9),

—	s ohledem na předběžné stanovisko Výboru regionů ze dne 2. července 2020 nazvané „Budoucnost politiky EU v oblasti čistého ovzduší v rámci cíle nulového znečištění“ (10),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 23/2018 ze dne 11. září 2018 nazvanou „Znečištění ovzduší: naše zdraví stále není dostatečně chráněno“,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) 09/2020 ze dne 23. listopadu 2020 nazvanou „Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva 2020“,

—

s ohledem na posouzení provádění na evropské úrovni provedené výzkumnou službou Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2021, nazvané „EU policy on air quality: implementation of selected EU legislation“ (Politika EU v oblasti kvality ovzduší: provádění vybraných právních předpisů EU) a jeho příloha I nazvaná „Mapping and assessing local policies on air quality. What air quality policy lessons could be learnt from the COVID-19 lockdown?“ (Mapování a hodnocení místních politik v oblasti kvality ovzduší. Jaké ponaučení pro politiku v oblasti kvality ovzduší lze vyvodit z opatření týkajících se omezení volného pohybu přijatých v souvislosti s COVID-19?),

—	s ohledem na studii tematické sekce pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života z ledna 2021 nazvanou „Air Pollution and COVID-19“ (Znečištění ovzduší a COVID-19),

—

s ohledem na studii tematické sekce pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ze dne 18. března 2019 nazvanou „Sampling points for air quality – Representativeness and comparability of measurement in accordance with Directive 2008/50/EC on ambient air quality and cleaner air for Europe“ (Odběrová místa pro kvalitu ovzduší – reprezentativnost a srovnatelnost měření v souladu se směrnicí 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu),

—	s ohledem na usnesení WHO ze dne 26. května 2015 nazvané „Health and the environment: addressing the health impact of air pollution“ (Zdraví a životní prostředí: řešení dopadu znečištění ovzduší na zdraví),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0037/2021),

A.	vzhledem k tomu, že čistý vzduch má zásadní význam pro lidské zdraví, kvalitu života i pro životní prostředí a v cílech udržitelného rozvoje byl označen za jednu z globálních priorit v oblasti zdraví;

vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší má přeshraniční charakter a že dochází k významné výměně látek znečišťujících ovzduší mezi členskými státy i mezi zeměmi EU a třetími zeměmi, jak je uvedeno ve Druhém výhledu pro čisté ovzduší; vzhledem k tomu, že v řadě případů se škodlivé účinky špatné kvality ovzduší staly místním problémem pro členské státy, které nemají možnost přijímat opatření týkající se zdrojů emisí mimo jejich území;

vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší je v Evropě největším environmentálním rizikem (11), které nerovnoměrně postihuje jednotlivé regiony, socioekonomické skupiny a věkové skupiny a podle nejnovějších odhadů agentury EEA způsobuje téměř 400 000 předčasných úmrtí ročně; vzhledem k tomu, že v roce 2018 byla koncentrace částic 2,5 (PM2,5) v EU-28 odpovědná za přibližně 379 000 předčasných úmrtí způsobených dlouhodobou expozicí; vzhledem k tomu, že expozice koncentracím NO2 a O3 v EU způsobila v roce 2018 přibližně 54 000 úmrtí v případě NO2 a 19 400 úmrtí v případě O3 (12);

vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší souvisí s respiračními a kardiovaskulárními onemocněními, infarkty a rakovinou a že jej nedávné studie dávají také do souvislosti s nepříznivými dopady na plodnost, těhotenství a novorozence, jakož i s demencí (13), strukturálními změnami mozku u dětí, Alzheimerovou chorobou, systematickými záněty a kognitivními poruchami (14) a s úmrtností na diabetes (15); vzhledem k tomu, že od roku 1990 klesl celkový počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší o více než 50 % (16);

E.	vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že expozice znečištění ovzduší by mohla mít vliv na zdravotní stav osob, které onemocní COVID-19, a to zejména v důsledku poškození dýchacího a imunitního systému a chování proteinů, které umožňují viru vstupovat do buněk (17);

vzhledem k tomu, že podle Druhého výhledu pro čisté ovzduší vydaného Komisí roční počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší do roku 2030 pravděpodobně klesne o přibližně 55 % v porovnání s rokem 2005, pokud členské státy uskuteční všechna opatření uvedená ve stávajících právních předpisech EU upravujících zdroje znečištění ovzduší;

G.	vzhledem k tomu, že obyvatelé měst jsou znečištění ovzduší vystaveni nejvíce, a vzhledem k tomu, že celosvětově žije pouze desetina osob ve městech, která splňují pokyny WHO pro kvalitu ovzduší (18); vzhledem k tomu, že v současnosti žije 75 % obyvatel EU v městských a příměstských oblastech (19);

H.	vzhledem k tomu, že 98 % obyvatel měst EU je vystaveno hladinám ozonu, které překračují pokyny WHO; vzhledem k tomu, že 77 % obyvatel EU-28 je vystaveno takovým úrovním částic PM2,5, které překračují pokyny WHO (20);

vzhledem k tomu, že periodikum „Lancet Planetary Health“ zveřejnilo dne 19. ledna 2021 studii o posouzení vlivu znečištění ovzduší na úmrtnost v téměř tisíci městech v Evropě (21); vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že 10 měst s nejnižší úmrtností způsobenou znečištěním NO2 a PM2,5 se nachází především v severní Evropě; vzhledem k tomu, že problémy s kvalitou ovzduší se v od sebe v různých místech velmi liší, a vzhledem k tomu, že hlavní zdroje problémů mohou být velmi různorodé – od vytápěcích systémů až po dopravu; vzhledem k tomu, že navzdory hospodářskému růstu existuje obecný trend zlepšování kvality ovzduší ve srovnání s rokem 1990;

vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší způsobuje značné lidské a hospodářské náklady, jako je snížení střední délky života, zvýšení nákladů na zdravotní péči, snížení produktivity práce, degradace ekosystémů, ztráta biologické rozmanitosti a změna klimatu; vzhledem k tomu, že náklady na znečištění ovzduší pro společnost, zdraví a hospodářskou činnost v Evropě činí celkem mezi 330 až 940 miliardami EUR ročně, zatímco náklady na veškerá opatření, která vedou ke zlepšení kvality ovzduší, činí 70 až 80 miliard EUR ročně (22); vzhledem k tomu, že náklady na nečinnost, včetně škodlivých dopadů znečištění ovzduší na zdraví občanů, hospodářství a společnost, značně překračují náklady na řešení tohoto problému, přestože vyžaduje různá politická opatření; vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise by úplné provedení stávajících právních předpisů EU v oblasti čistého ovzduší mohlo do roku 2030 vést k čistým přínosům až 42 miliard EUR ročně, zejména v důsledku nižší úmrtnosti a nemocnosti (23);

vzhledem k tomu, že v období mezi lety 1990 a 2018 zaznamenala EU snížení emisí všech látek znečišťujících ovzduší; vzhledem k tomu, že největší pokles byl zaznamenán u emisí oxidů síry (SOx), které se snížily o 90 %, poté u nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC), které se snížily přibližně o 60 %, a oxidů dusíku (NOx), které poklesly přibližně o 55 %; vzhledem k tomu, že emise jemných částic (PM2,5) od roku 1990 poklesly téměř o polovinu a emise amoniaku (NH3) přibližně o jednu čtvrtinu (24); vzhledem k tomu, že emise NH3 od roku 2010 stagnují;

vzhledem k tomu, že podle nejnovějších dostupných údajů z roku 2018 mělo pro splnění stropů pro rok 2020 stanovených ve směrnici o národních emisních stropech (25) deset členských států snížit své emise NH3 až o 10 % během méně než dvou let, šest členských států mělo snížit své emise PM2,5 a pět členských států své emise NOx až o 30 % nebo více;

vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší vede k degradaci životního prostředí a má významné nepříznivé účinky na přírodní ekosystémy a biologickou rozmanitost – včetně eutrofizace, acidifikace a poškozování vegetace vlivem přízemního ozonu, kvality vody a půdy a ekosystémových služeb, které podporují –, jakož i na klima, a může poškozovat zastavěné prostředí a kulturní dědictví; vzhledem k tomu, že látky znečišťující ovzduší, které v současnosti způsobují největší škody ekosystémům, jsou O3, NH3 a NOX; vzhledem k tomu, že v důsledku znečištění ovzduší jsou přibližně dvě třetiny ekosystému v EU vystaveny eutrofizaci;

vzhledem k tomu, že ukládání složek dusíku vypouštěných do ovzduší jako NOx a NH3 může způsobit eutrofizaci, tj. nadměrné zásobování živinami; vzhledem k tomu, že sloučeniny síry a sloučeniny dusíku vedou k acidifikaci; vzhledem k tomu, že eutrofizace i acidifikace mohou mít dopad na suchozemské a vodní ekosystémy a mohou vést ke změnám v rozmanitosti druhů a invazím nových druhů; vzhledem k tomu, že acidifikace může rovněž vést ke zvýšené mobilizaci toxických kovů ve vodě nebo půdě, což zvyšuje riziko jeho pronikání do potravinového řetězce;

vzhledem k tomu, že vysoké úrovně O3 poškozují rostlinné buňky, narušují reprodukci a růst rostlin, čímž snižují výnosy zemědělských plodin, růst lesů a biologickou rozmanitost; vzhledem k tomu, že měnící se klimatické podmínky a zvýšení emisí oxidu uhličitého (CO2) a dalších znečišťujících látek, jako je reaktivní dusík, mění reakci vegetace na O3; vzhledem k tomu, že tyto úpravy ovlivňují množství O3 absorbované listy, čímž se mění rozsah účinků na růst rostlin, výnosy plodin a ekosystémové služby (26);

vzhledem k tomu, že znečišťující látky toxických kovů, jako je olovo (Pb), rtuť (Hg) a kadmium (Cd), mohou mít škodlivé účinky nejenom na lidi, ale také na rostliny a zvířata, a vzhledem k tomu, že přestože jejich koncentrace v atmosféře mohou být nízké, stále přispívají k ukládání a shromažďování toxických kovů v půdě, sedimentech a organismech; vzhledem k tomu, že toxické kovy a perzistentní organické sloučeniny mají kromě environmentální toxicity tendenci k bioakumulaci ve zvířatech a rostlinách a k biogmagnifikaci, což znamená, že koncentrace v tkáních organismů se na vyšších úrovních potravinového řetězce postupně zvyšují;

vzhledem k tomu, že navzdory nárůstu osobní a nákladní dopravy došlo v silniční dopravě ve srovnání s rokem 1990 k výraznému poklesu všech látek znečišťujících ovzduší; vzhledem k tomu, že silniční doprava je nadále primárním zdrojem emisí NOx (odpovídá za 39 % celkových emisí NOx v EU) a druhým největším zdrojem emisí černého uhlíku (26 %) a olova (16 %) v EU; vzhledem k tomu, že se se jedná o hlavní zdroj znečištění ovzduší v městských oblastech kvůli emisím z vozidel (výfukové emise související s provozem) a rovněž z brzd a opotřebení pneumatik (nevýfukové emise související s provozem); vzhledem k tomu, že vozidla s dieselovým motorem jsou odpovědná za přibližně 75 % celkových nákladů na znečištění ovzduší souvisejících se silniční dopravou v Evropě (27);

vzhledem k tomu, že – jak zdůrazňuje agentura EEA – je zemědělství třetím největším zdrojem primárních emisí PM10 v EU; vzhledem k tomu, že emise amoniaku (NH3) ze zemědělství přispívají k případům vysokých koncentrací PM v celé Evropě, které se projevují každé jaro, jakož i ke krátkodobým i dlouhodobým negativním dopadům na zdraví (28); vzhledem k tomu, že emise methanu ze zemědělství jsou významným prekurzorem přízemního ozonu, což má nepříznivé dopady na lidské zdraví;

S.	vzhledem k tomu, že odvětví výroby a distribuce energie je v rámci 33 členských zemí agentury EEA odpovědné za více než polovinu emisí SOx (29) a pětinu emisí NOx (30);

T.	vzhledem k tomu, že uhelné a hnědouhelné elektrárny výrazně přispívají k emisím rtuti v EU a že 62 % emisí rtuti z průmyslu EU pochází z uhelných elektráren (31); vzhledem k tomu, že rtuť je nebezpečný neurotoxin, který poškozuje nervový systém i při relativně nízké úrovni expozice;

vzhledem k tomu, že v roce 2005 v mořích obklopujících Evropu (Baltské moře, Severní moře, severovýchodní část Atlantiku, Středozemní moře a Černé moře) byly emise oxidu siřičitého (SO2) z mezinárodní lodní dopravy odhadovány na 1,7 milionu tun ročně, emise NO2 na 2,8 milionu tun a emise PM 2,5 na 195 000 tun (32); vzhledem k tomu, že vědecká studie zadaná Komisí dospěla k závěru, že bez dalších opatření budou emise NOx z námořní dopravy pravděpodobně do deseti let na stejné úrovni jako emise Nox na pevnině (33);

vzhledem k tomu, že zatímco rámec politiky EU v oblasti kvality vnějšího ovzduší je dobře strukturovaný, právní předpisy EU upravující kvalitu vnitřního ovzduší jsou roztříštěné; vzhledem k tomu, že může být zapotřebí komplexnější přístup EU ke znečištění ovzduší, který zaručí, že kvalita vnějšího ovzduší, zdraví a bezpečnost při práci a právní předpisy týkající se chemických látek a budov budou plně soudržné a budou se vzájemně posilovat, zejména s cílem zajistit bezpečnost pracovníků a široké veřejnosti před nebezpečnými látkami ve spotřebitelských výrobcích;

vzhledem k tomu, že 13 z 18 probíhajících řízení o nesplnění povinnosti proti 18 členským státům bylo zahájeno kvůli emisím PM10 přesahujícím limitní hodnoty EU, 11 kvůli emisím NO2 a jedno kvůli emisím SO2, a že dalších šest řízení o nesplnění povinnosti bylo zahájeno kvůli neplnění požadavků v oblasti monitorování; vzhledem k tomu, že limitní hodnoty pro PM10 a SO2 měly být splněny do roku 2005;

X.	konstatuje, že za rok 2019 oznámilo sedmnáct členských států překročení norem EU v oblasti kvality ovzduší pro NO2, čtrnáct členských států překročení emisí PM10, čtyři členské státy překročení emisí PM2,5 a jeden členský stát překročení emisí SO2;

Y.	vzhledem k tomu, že stávající situace vyžaduje, aby byla zemím poskytována větší podpora (technologická, logistická a finanční podpora a pokyny) s cílem zlepšit provádění stávajících právních předpisů;

vzhledem k tomu, že místní soud nedávno rozhodl, že vláda bruselského regionu, kde mají sídlo orgány EU, má zákonnou povinnost umístit do šesti měsíců na nejrušnější silnice, jako je např. „Rue de la loi“, systémy měření kvality ovzduší, které musí měřit koncentraci NO2, hrubých částic (PM10) a jemných částic (PM2,5);

AA.

vzhledem k tomu, že většina obyvatel EU považuje veřejná opatření na podporu dobré kvality ovzduší za nedostatečná a vzhledem k tomu, že více než 70 % obyvatel EU očekává, že EU navrhne dodatečná opatření (34); vzhledem k tomu, že zlepšení kvality ovzduší také souvisí se změnami v mentalitě společnosti, jichž nelze snadno dosáhnout prostřednictvím změn právních předpisů, ale spíše prostřednictvím informačních kampaní o přínosech politik v oblasti čistého ovzduší;

Částečně účinný nástroj, který je třeba zlepšit

uznává, že tři pilíře politiky EU v oblasti čistého ovzduší úspěšně směřují ke snižování emisí a koncentrací většiny látek znečišťujících ovzduší v Evropě; zdůrazňuje, že ačkoli směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší účinně stanovily společné normy EU pro kvalitu ovzduší a usnadnily výměnu informací o kvalitě ovzduší, měly jen částečný úspěch, pokud jde o snižování znečištění ovzduší a omezování jeho nepříznivých účinků na zdraví, kvalitu života a životní prostředí; upozorňuje na skutečnost, že mnoho členských států dosud nesplňuje stávající normy v oblasti kvality ovzduší a nepřijalo dostatečná opatření ke zlepšení kvality ovzduší a k minimalizaci překračování stanovených norem, a to ani po zahájení řízení o nesplnění povinnosti ze strany Komise a vydání soudních příkazů požadujících dodržování směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší;

zdůrazňuje, že na většině území Evropy dochází k nárůstu řady patologií spojených se znečištěním ovzduší, jako je astma, neurotoxická onemocnění a onemocnění způsobená endokrinními disruptory, což odůvodňuje nejen plné uplatňování evropských právních předpisů, ale také rychlejší a účinnější sankce ze strany Komise v případě, kdy některý členský stát předpisy nedodržuje;

uznává skutečnost, že znečištění ovzduší nezná hranice a že dochází k významné výměně látek znečišťujících ovzduší mezi členskými státy navzájem a také mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU, jak je uvedeno ve Druhém výhledu pro čisté ovzduší; poukazuje na to, že členské státy nejsou schopny přijímat žádná opatření ohledně zdrojů emisí mimo jejich území; vybízí Komisi, aby při navrhování nové politiky v oblasti kvality ovzduší zohlednila komplexní povahu znečištění ovzduší (např. tvorbu druhotných částic, globální a unijní přenos znečištění ovzduší), s cílem zajistit integrovaný a celostní přístup;

konstatuje, že směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší vycházejí z norem kvality ovzduší, které byly stanoveny před 15 až 20 lety, a že některé z nich jsou mnohem volnější než stávající pokyny WHO a odhadované referenční úrovně založené na nadprůměrném celoživotním riziku rakoviny, jakož i doporučené úrovně vyplývající z nejnovějších vědeckých poznatků o dopadech na lidské zdraví a životní prostředí; vítá závazek přijatý v Zelené dohodě pro Evropu, podle nějž normy kvality ovzduší budou revidovány, a vyzývá Komisi, aby hodnoty PM10, PM2,5, SO2 a O3 uvedla plně do souladu s pokyny WHO a hodnoty benzenu (C6H6) a benzo(a)pyrenu (BaP) přizpůsobila referenčním úrovním WHO, a to prostřednictvím legislativních změn směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší poté, co bude dokončeno komplexní posouzení dopadu týkající se zdravotních, environmentálních, sociálních a hospodářských aspektů; upozorňuje, že pokyny WHO jsou v současné době revidovány a že jejich zveřejnění se blíží; poukazuje na potřebu aktualizovat normy EU pro kvalitu ovzduší, jakmile budou k dispozici nové pokyny WHO, a zahrnout povinnost pravidelného přezkumu norem na základě nejnovějších vědeckých a technických důkazů s cílem tyto normy lépe sladit s pravidelně aktualizovanými pokyny WHO; vyzývá Komisi, aby rovněž zohlednila nejnovější kritické dávky pro ochranu ekosystémů stanovené Úmluvou o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států;

zdůrazňuje, že podle údajů shromážděných Evropskou agenturou pro životní prostředí a navzdory snížení emisí PM10 je většina městské populace v evropských zemích monitorovaných v letech 2000 až 2015 vystavena koncentracím překračujícím rámec roční orientační hodnoty doporučené v pokynech WHO; žádá Komisi, aby navrhla právní úpravu tam, kde existují právní mezery, a aby se zabývala také vedlejšími přínosy jiných rozměrů znečištění, například pokud jde o hluk; žádá Komisi, aby se zabývala důsledky znečištění vnitřního ovzduší a možnými legislativními prostředky nápravy u všech relevantní zdrojů znečištění vnitřního ovzduší;

doporučuje, aby se revidované normy kvality ovzduší a požadavky na monitorování případně vztahovaly na základě posouzení nejnovějších vědeckých poznatků i na jiné neregulované znečišťující látky s prokázanými negativními dopady na zdraví a životní prostředí v EU, jako jsou velmi jemné částice, černý uhlík, rtuť a amoniak; zdůrazňuje ambici EU stát v čele přeměny naší planety na zdravou planetu a připomíná, že má-li se Unie stát globálním lídrem, měla by jít příkladem a přijmout a vymáhat mimo jiné přísné normy kvality pro všechny látky znečišťující ovzduší;

konstatuje, že velká většina řízení o nesplnění povinnosti, která Komise zahájila, se dosud týkalo překročení mezních hodnot, což ukazuje, že se jedná o nejvynutitelnější prvky směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší; vyzývá Komisi, aby navrhla nahrazení stávajících cílových hodnot (O3, As, Cd, Ni a BaP) mezními hodnotami; poukazuje na skutečnost, že roční standardy umožňují, aby prudké nárůsty koncentrací znečišťujících látek zůstaly bez povšimnutí, zejména v případě PM2,5;

vyzývá Komisi, aby vytvořila seznam sledovaných látek nebo sloučenin vzbuzujících obavy veřejnosti nebo vědecké obce ze zdravotních důvodů („seznam sledovaných látek“), jako jsou mikroplasty, s cílem poskytnout prostor opatřením navazujícím na nové poznatky o významu těchto nově se objevujících sloučenin a látek pro lidské zdraví, stejně jako nejvhodnějším monitorovacím přístupům a metodikám;

Měření znečistění ovzduší

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby členské státy měřily kvalitu ovzduší na vhodných místech a u vhodných zdrojů emisí, aby nebylo znečištění ovzduší podhodnocováno ani nadhodnocováno a bylo dosaženo reprezentativních výsledků; vyzývá členské státy, aby zdokonalily své monitorovací sítě, rozšířily své znalosti o úrovních znečišťujících látek na svém území, vyhodnotily úroveň své sítě pro monitorování kvality ovzduší s cílem identifikovat stálé i občanské situace znečištění ovzduší a aby usilovaly o jejich vyřešení; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu prosazovala povinnosti vyplývající z této směrnice a aby zajistila srovnatelnost a reprezentativnost odběrových míst pro danou oblast, a to i poskytováním bezodkladné podpory členským státům při zřizování skladby monitorovacích míst a modelování, což lze případně doplnit pasivními odběrovými místy, aby se tak zaručily reprezentativní výsledky a zabránilo se systémovým nedostatkům, a také pomocí odborné přípravy a získáváním odborníků, jakož i zajištěním větší přesnosti inspekcí, kontrol a monitorování a zřízením platformy pro výměnu osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je třeba průběžně školit nové odborníky, včetně rekvalifikace osob, které pracovaly v jiných oborech a chtějí se v této oblasti aktivně zapojit, jakož i mladých nezaměstnaných; zdůrazňuje, že skutečnost, že členské státy si mohou zvolit monitorovací místa, ze kterých agentuře EEA sdělují údaje, může rovněž vést k možnému podhodnocení koncentrací látek znečišťujících ovzduší;

10.

je si vědom toho, že členské státy vytvořily síť pro monitorování kvality ovzduší na základě společných kritérií definovaných ve směrnicích o kvalitě vnějšího ovzduší s více než 4 000 monitorovacími stanicemi a 16 000 odběrovými místy; upozorňuje na to, že ustanovení o lokalizaci míst obsahují více kritérií a nabízejí určitou míru flexibility, což může ztížit ověřování a často vede k situacím, v nichž monitorovací sítě ve městech neposkytují informace o místech, kde se vyskytují nejvyšší koncentrace látek znečišťujících ovzduší, což vytváří riziko, že překročení mezních hodnot zůstane bez povšimnutí; naléhavě vyzývá Komisi, aby prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s článkem 28 směrnice 2008/50/ES poskytla členským státům okamžité pokyny ohledně toho, jak zřizovat jejich monitorovací sítě; vyzývá Komisi, aby v rámci návrhů revidovaných směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší přezkoumala a zavedla nová závazná pravidla pro lokalizaci monitorovacích stanic a míst odběru vzorků, například i možnost, aby Komise v případě potřeby vyžadovala umístění dalších monitorovacích míst s cílem zajistit dokonalejší měření znečištění ovzduší, nebo stanovení minimálního počtu měřicích stanic podle druhu zdroje emisí (doprava, průmysl, zemědělství nebo obytné budovy);

11.

domnívá se, že efektivnější síť pro monitorování kvality ovzduší musí být rovněž schopna měřit dopad hlavních zdrojů znečištění na normy kvality ovzduší v blízkosti vesnic a chráněných ekosystémů a poskytovat více informací o rozsahu posuzovaných znečišťujících látek;

12.

vyzývá Komisi, aby předložila jak opatření na podporu členských států při investicích do posilování monitorovacích sítí, budování monitorovacích stanic a odborné přípravy a náboru odborníků a analytiků, tak na podporu důslednějšího prosazování, kontroly a monitorování;

13.

navrhuje zavést kombinaci pevně stanovených míst monitorování a modelování, alternativně doprovázených pasivním odběrem vzorků, neboť vysokou variabilitu látek znečišťujících ovzduší je za pomoci pevně stanovených monitorovacích míst obtížné zachytit; zdůrazňuje, že odebírání vzorků může být doplněno modelováním kvality ovzduší; zdůrazňuje proto, že směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší by měly do procesu posuzování kvality ovzduší jasněji začlenit modelování této kvality (s vhodným prostorovým rozlišením); zdůrazňuje význam údajů o kvalitě ovzduší v reálném čase; upozorňuje na to, že Komise by měla vždy zvažovat nejnovější technické systémy měření, normy a standardy;

14.

zdůrazňuje, že ačkoli směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší obsahují některá ustanovení o snižování emisí v místech, kde lidé znečištěním ovzduší trpí nejvíce nebo kde jsou koncentrace nejvyšší, je třeba, aby Komise poskytla další pokyny týkající se začlenění odběrových míst do makroúrovně s cílem posílit provádění těchto konkrétních ustanovení; konstatuje, že skupiny, které mají ze socioekonomického hlediska slabší postavení, jsou znečištění ovzduší vystaveny více, neboť s větší pravděpodobností žijí v blízkosti zdrojů silného znečištění, a to jak ve venkovních prostorách (např. kvůli dopravě a průmyslovým zařízením), tak ve vnitřních prostorách (např. z důvodu vytápění domácností nekvalitními pevnými palivy); v této souvislosti zdůrazňuje, že expozici člověka znečištění ovzduší je třeba patřičně a lépe zohlednit v právních předpisech EU, a naléhavě vyzývá Komisi, aby do indexů kvality ovzduší doplnila nové ukazatele, jako je hustota obyvatelstva v okolí monitorovacích stanic a odběrových míst, za účelem zavedení kritérií pro „expozici široké veřejnosti“ a ustanovení týkajících se reprezentativnosti monitorovacích míst, jakož i za účelem sdílení stávajících osvědčených postupů v tomto ohledu, jako je vytváření prioritních oblastí pro zlepšení kvality ovzduší; zdůrazňuje však, že tato nová kritéria by měla mezní hodnoty doplňovat, a nikoli je nahrazovat, neboť mezní hodnoty se dosud ukázaly jako nejúčinnější a nejlépe vymahatelné normy, přičemž v celé Evropě musí platit stejné normy kvality ovzduší;

Zkušenosti získané během krize COVID-19

15.

upozorňuje, že pandemie COVID-19 je příkladem toho, že lidské zdraví a zdraví ekosystémů jsou nerozlučně spjaty; zdůrazňuje, že při navrhování nových politik je třeba zohlednit poznatky o znečištění ovzduší získané v souvislosti s koronavirovou pandemií;

16.

konstatuje, že opatření omezující šíření pandemie vedla přechodně k prudkému omezení dopravy a průmyslové činnosti, což mělo za následek bezprecedentní snížení emisí a znečištění ovzduší v kontinentálním měřítku, přičemž koncentrace znečišťujících látek se dostaly výrazně pod zákonné limity a hodnoty podle doporučení WHO, což jasně prokazuje dopad lidských činností na životní prostředí; navrhuje, aby byla všechna opatření analyzována s cílem porozumět jejich dopadu; s politováním konstatuje, že neustálá dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší může zhoršit účinky respiračních onemocnění, jako je COVID-19; je znepokojen rizikem, že se znečištění může vrátit na původní úroveň, nebo se dokonce ještě zvýšit, a varuje před odkladem nebo zrušením místních opatření, jejichž cílem je znečištění ovzduší omezit; zdůrazňuje skutečnost, že podstatné omezení znečištění ovzduší v dlouhodobém výhledu by mělo značný přínos pro lidské zdraví, jakož i pro zemědělství a přírodní ekosystémy; zdůrazňuje proto, že boj proti znečištění ovzduší musí být ústředním bodem plánu na podporu oživení EU a že závazné unijní požadavky na kvalitu ovzduší, jakož i jejich účinné vymáhání, jsou klíčovou podmínkou pro zajištění zdraví občanů a posílení jejich odolnosti vůči budoucím zdravotním hrozbám; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily ambice svých politik v oblasti čistého ovzduší, mimo jiné prostřednictvím cíleného využívání finančních prostředků z Nástroje EU pro oživení a odolnost;

17.

konstatuje, že krize COVID-19 ukázala, že omezování motorizované dopravy a změny vzorců mobility jsou účinným nástrojem ke snížení znečištění ovzduší ve městech; je proto přesvědčen, že by měly být prosazovány osvědčené postupy, jako je nákup v blízkosti obydlí, dobrovolná práce na dálku, elektronická správa nebo střídavá pracovní doba;

Podpora úspěšných místních politik v oblasti kvality ovzduší

18.

poukazuje na skutečnost, že je možné pozorovat jednoznačně klesající tendenci v oblasti znečištění ovzduší, zejména při kombinovaném provádění politik, a proto je pro jejich úspěch zásadní soudržný přístup v celé EU při navrhování a provádění místních politik; zdůrazňuje, že dosažení soudržnosti politik rovněž vyžaduje spolupráci mezi různými orgány, a vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu úzce spolupracovaly s vnitrostátními, regionálními a místními orgány; vyzývá členské státy, aby vypracovaly soudržné a dlouhodobé strategie pro čistší ovzduší; vyzývá Komisi, aby do směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší zapracovala nová ustanovení s cílem zabránit tomu, aby bylo možné od místních politik a opatření, které se ukázaly být účinné při zvyšování kvality ovzduší, ustoupit bez provedení hloubkové analýzy nebo posouzení;

19.

vítá kontrolu účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, kterou Komise zveřejnila v roce 2019; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby rychlé a účinnější spolupráce s vnitrostátními, regionálními a místními orgány za účelem posílení souladu s právními předpisy o kvalitě ovzduší, mimo jiné prostřednictvím financování EU; vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc a odborné znalosti vnitrostátním, regionálním a místním orgánům, které se potýkají s obtížemi při prosazování a provádění právních předpisů o kvalitě ovzduší;

20.

vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby vypracovaly a prováděly plány strategické a udržitelné městské mobility založené na důkazech a usilující o koordinované plánování politik, pobídek a dotací, které by se zaměřovaly na jednotlivá odvětví a druhy dopravy a investice do udržitelné a dostupné veřejné dopravy, opatření na obnovu stávajícího vozového parku, investice do technologií spojených s čistými druhy dopravy a mobilitou jako službou, jakož i do infrastruktury pro aktivní sdílenou mobilitu bez emisí, zón s nízkými emisemi, dobíjecích systémů pro vozidla, a opatření spojená s poptávkou s cílem zvýšit informovanost veřejnosti a posílit komunikaci ohledně úlohy EU v boji proti znečištění ovzduší;

21.

zdůrazňuje, že města musí být zdravější a musí výrazně omezit znečištění ovzduší; vyzývá místní orgány, aby vypracovaly udržitelné městské plány zahrnující taková opatření, jako je vytváření zelených ploch, zón pro pěší a prostor se zákazem vjezdu automobilů v městských centrech, podpora chůze a jízdy na kole, využívání dostupné veřejné dopravy a sdílená a udržitelná řešení v oblasti mobility, přičemž je třeba zajistit koexistenci s motorizovanou dopravou; zdůrazňuje, že široké, dobře udržované a plynulé chodníky a jízdní pruhy se zaměřením na centrální ulice pro dojíždění a začleněné do stávajících silničních sítí mohou při bezpečném oddělení od jízdních pruhů pro automobily podpořit obě formy aktivního cestování, jako je jízda na kole a chůze; naléhavě vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby v souladu s tím přijaly ambiciózní politiky a opatření; domnívá se, že základem dlouhodobého městského plánování by měla být koncepce tzv. patnáctiminutových měst, v nichž jsou domovy, pracoviště, veřejné služby a obchody dostupné do patnácti minut za pomoci pěší nebo veřejné dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby udělovala každoroční ocenění městům nebo regionům, které přijaly nejlepší opatření s viditelnými účinky a konkrétními výsledky při snižování znečištění ovzduší, s cílem povzbudit místní a vnitrostátní orgány, aby byly aktivnější a efektivnější, a aby tato opatření prosazovala na evropské úrovni;

22.

poukazuje na to, že nedávná strategie Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu se zasazuje o zvýšení podílu hromadné dopravy, chůze a cyklistiky, jakož i automatizované, propojené a multimodální mobility, za účelem výrazného snížení znečištění a dopravních zácp, zejména ve městech, a zlepšení zdraví a životních podmínek občanů;

23.

vyzývá k odpovídajícím investicím do rozsáhlé cyklistické infrastruktury, zejména v městských oblastech, aby se zajistila bezpečnost všech zranitelných účastníků silničního provozu a zvýšila atraktivita jízdy na kole jako efektivního a zdravého způsobu dojíždění; zdůrazňuje, že je důležité zajistit bezproblémovou intermodalitu mezi železniční dopravou a cyklistikou s cílem nabídnout udržitelné dojíždění mezi venkovem a městy; vybízí k rozšíření sítě EuroVelo za tímto účelem;

24.

poukazuje na to, že služby veřejné dopravy, zejména ve venkovských oblastech, jsou často neuspokojivé, nepravidelné a nákladné;

Dopad politik EU na kvalitu ovzduší

25.

vítá oznámení akčního plánu Komise pro nulové znečištění; připomíná úzkou vazbu mezi ochranou přírody a kvalitou ovzduší a zdůrazňuje, že znečištění ovzduší představuje zátěž, která vyžaduje celostní přístup, neboť má prostřednictvím eutrofizace a acidifikace negativní dopady na život v půdě a vodě; upozorňuje na to, že pokud nebude kvalita ovzduší považována za prioritu a nebude začleněna do všech politik EU v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a právními předpisy EU týkajícími se zdrojů emisí, například v oblasti klimatu, energetiky, dopravy, průmyslu, zemědělství a nakládání s odpady, a pokud zároveň nebude zajištěna neexistence protichůdných postupů a lepší součinnost mezi všemi oblastmi politiky, budou veškerá nová opatření bezcenná; vyzývá Komisi a členské státy, aby úžeji spolupracovaly ve všech oblastech a na všech úrovních a zvážily veškerá technická řešení ke snížení emisí technologicky neutrálním způsobem s cílem pomoci místním orgánům posunout se vpřed na ambiciózní, avšak náročné cestě k nulovým emisím a k dosažení čistšího ovzduší;

26.

poukazuje na rostoucí vazbu mezi znečištěním ovzduší a změnou klimatu, jak ukazuje rostoucí koncentrace ozonu vyvolaná nárůstem teploty a opakujícími se vlnami veder; domnívá se, že ucelený přístup k boji proti znečištění ovzduší je slučitelný s analýzou specifických vlastností každé znečišťující látky, například co se týče ozónu, který je bezbarvým a štiplavým plynem, jenž není primární znečišťující látkou a vůči kterému prevence vyžaduje opatření pro dlouhodobé snižování prekurzorů (NOx a VOC);

27.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily účinnost všech právních předpisů týkajících se emisí, posílily je a současně zajistily jejich účinné provádění; zdůrazňuje, že jediným účinným způsobem, jak zajistit čistý vzduch, je snížení emisí u zdroje; upozorňuje, že většina členských států nesplní své závazky ke snížení emisí stanovené směrnicí o národních emisních stropech pro roky 2020 a 2030; zdůrazňuje, že je nutné zavést účinná opatření ke snížení emisí ve všech odvětvích, zejména v silniční a námořní dopravě, letectví, průmyslových zařízeních, budovách, zemědělství a energetice; zdůrazňuje, že je třeba začlenit normy EU v oblasti kvality ovzduší a emisí do unijní obchodní politiky, aby se zabránilo přenosu emisí mimo EU, což by dále zhoršilo dopad přeshraničního znečištění ovzduší na kvalitu ovzduší v Unii; doporučuje, aby byla na cíle v oblasti čistého ovzduší vyčleněna odpovídající finanční podpora ze stávajících fondů EU s cílem podpořit členské státy v jejich činnosti;

28.

vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila řízení o nesplnění povinnosti za účelem vymáhání závazků ke snížení emisí podle směrnice o národních emisních stropech; zdůrazňuje, že unijní opatření ke snížení emisí napříč odvětvími musí představovat jasnou cestu k nulovým emisím a nulovému znečištění ze všech těchto odvětví; vyzývá k soudržnému přístupu v rámci politiky k regulaci emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek;

29.

vyjadřuje politování nad mechanismem flexibility navrženým pro oddíl 5 směrnice o národních emisních stropech ve zprávě Komise nazvané „Druhý výhled pro čisté ovzduší“; upozorňuje na to, že v roce 2018 požádalo o úpravu svých vnitrostátních emisních limitních hodnot jedenáct členských států; vyzývá Komisi, aby omezila využívání úpravy emisní inventury na naprosté minimum a zvážila, zda členské státy učinily opatření ke kompenzaci možných nepředvídaných emisí z určitých odvětví předtím, než požádají o úpravu emisní inventury;

30.

upozorňuje na to, že emise methanu nejsou právními předpisy EU týkajícími se znečištění ovzduší regulovány a nijak specificky je nereguluje ani unijní politika pro oblast klimatu; vítá nedávno zveřejněnou strategii EU ke snížení emisí methanu a vybízí Komisi, aby účinně řešila potřebu minimalizace těchto emisí, zejména ze zemědělství a odpadu;

31.

se znepokojením konstatuje, že zatímco množství emisí většiny látek znečišťujících ovzduší v celé Evropské unii neustále klesá, emise amoniaku (NH3), a to zejména ze zemědělství, i nadále rostou, což pro členské státy EU představuje výzvu, pokud jde o dodržování limitů pro znečištění ovzduší; upozorňuje na to, že v městských oblastech se emise amoniaku podílejí na zdravotních problémech způsobených znečištěním ovzduší z 50 %, protože amoniak je klíčovým prekurzorem při vzniku částic; vyzývá členské státy, aby využily své národní strategické plány týkající se společné zemědělské politiky (SZP) jako příležitost k boji proti znečištění ovzduší ze zemědělství; žádá Komisi a členské státy, aby rovněž prozkoumaly možnosti, jak tyto emise zmírnit pomocí směrnice o průmyslových emisích (35);

32.

poukazuje na to, že cílem Zelené dohody pro Evropu je snížit v EU dopady na životní prostředí a že vzhledem k tomu, že průmysl významně přispívá k celkovému tlaku na životní prostředí, musí k dosažení tohoto celkového cíle vhodným způsobem přispět; vyjadřuje znepokojení nad tím, že dochází k záměrné výstavbě nových průmyslových zařízení s kapacitou těsně pod prahovými hodnotami směrnice o průmyslových emisích, aby tato zařízení zůstala mimo oblast působnosti této směrnice; vítá v tomto ohledu ohlášenou revizi směrnice o průmyslových emisích s cílem lépe řešit znečištění z velkých průmyslových zařízení, podpořit průmyslové činnosti s nejméně negativním dopadem na životní prostředí a zajistit jejich plný soulad s politikami EU v oblasti životního prostředí, klimatu, energetiky a oběhového hospodářství; vyzývá Komisi, aby zavedla povinnost členských států zveřejňovat informace o dodržování předpisů a povoleních;

33.

v tomto ohledu se domnívá, že by bylo výhodné zahrnout do směrnice o průmyslových emisích další odvětví, omezit odchylky od této směrnice na minimum, revidovat stávající nejlepší dostupné technologie, zaujmout jednotný přístup zaměřený na výsledky a podporovat průmyslovou činnost s nejméně negativním dopadem na životní prostředí a začlenit ustanovení stimulující pokrok do povolovací fáze nebo do procesu vytváření referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF);

34.

vyzývá místní orgány, aby mimo jiné v rámci svých plánů kvality ovzduší vedly informační kampaně a zavedly pobídkové programy pro renovace budov a nahrazení starých, neefektivních a znečišťujících systémů vytápění a chlazení domácností, které jsou odpovědné za velkou část znečištění ovzduší látkami nebezpečnými pro zdraví; domnívá se, že dálkové vytápění založené na udržitelných řešeních může být vhodnou alternativou k rozptýleným a vysoce neúčinným individuálním zdrojům vytápění;

35.

konstatuje, že výroba energie za použití pevných paliv bude v dohledné budoucnosti hlavním zdrojem emisí rtuti do ovzduší v Evropě; vítá v tomto ohledu závazek nejméně deseti členských států EU ohledně postupného vyřazování uhelných elektráren; vyzývá ostatní členské státy EU, aby přestaly používat uhlí jako zdroj energie nejpozději do roku 2030;

36.

poukazuje na skutečnost, že emise nejvíce znečišťujících látek související s dopravou sice v posledních desetiletích výrazně poklesly, v EU však existují i nadále oblasti, v nichž je míra znečištění ovzduší příliš vysoká, a to zejména v městských oblastech, kde je stále téměř šestina obyvatel vystavena koncentracím znečištění ovzduší, které přesahují normy EU v oblasti kvality ovzduší pro určité znečišťující látky; zdůrazňuje, že nadměrné znečištění ovzduší způsobené dopravou značně ohrožuje zdraví občanů žijících v městských oblastech a v blízkosti dopravních uzlů;

37.

připomíná, že silniční doprava je hlavním zdrojem oxidů dusíku v Evropě; vyzývá Komisi, aby vypracovala přísné emisní normy EU pro automobily týkající se látek znečišťujících ovzduší (budoucí normy Euro 7 pro lehká užitková vozidla a normy Euro VII pro těžká nákladní vozidla), a to technologicky neutrálním způsobem, který nebude rozlišovat mezi druhy paliva; zdůrazňuje, že nové zkušební postupy pro vozidla by měly být přezkoumány s cílem rozšířit rozsah měřených regulovaných znečišťujících látek, zvýšit jejich přesnost a účinnost a odstranit mezery, čímž se zajistí, že emisní normy budou plněny skutečně za podmínek reálného provozu;

38.

zdůrazňuje, že je zásadně důležité stimulovat trh s vozidly s nulovými a nízkými emisemi a vydat členským státům doporučení s cílem povzbudit je k zavádění široké škály pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi a zároveň zajistit, aby tyto pobídky byly zaměřeny na vozidla s nejnižšími emisemi v reálném provozu; zdůrazňuje, že dostupnost a přístupnost infrastruktury pro nabíjení těchto vozidel, včetně soukromých a veřejných budov v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov (36) (směrnice EPBD), a konkurenceschopnost vozidel s nulovými a nízkými emisemi jsou zásadní pro zvýšení jejich přijatelnosti ze strany spotřebitelů;

39.

je přesvědčen, že aby se zlepšila kvalita ovzduší v uvedených oblastech, je nezbytné přejít na udržitelnější a méně znečišťující dopravní systém a podobu infrastruktury mobility zaměřenou na omezení dopravních zácp, obzvláště v městských oblastech, s co nejúčinnějším využitím všech dostupných druhů dopravy a s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům a technologickým inovacím; vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna při provádění pravidelných kontrol kvality jejich dopravní infrastruktury s cílem určit oblasti, v nichž je třeba snížit přetížení a provést optimalizaci, a přijmout v těchto oblastech vhodná opatření s cílem učinit kvalitu ovzduší samostatnou prioritou, a to i využitím dostupných finančních prostředků EU a lepším zacílením hlavních finančních mechanismů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti;

40.

opět poukazuje na význam výrazného přechodu ze silniční dopravy na méně znečišťující druhy dopravy, jako je kombinovaná doprava, vnitrozemské vodní cesty a železnice, zvláště s využitím Evropského roku železnice 2021; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zlepšit a modernizovat železniční infrastrukturu, a to tak, že bude v plném rozsahu uplatňován evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), budou odstraněna místa s nedostatečnou propustností a dokončena chybějící propojení, zejména v rámci transevropské dopravní sítě, a že bude dále usnadňována a podporována intermodalita a multimodalita; domnívá se, že pro zajištění posledních úseků a středních vzdáleností je třeba tento přístup spojit s potřebným zvýšením účinnosti a udržitelnosti silniční dopravy;

41.

zdůrazňuje, že nejúčinnějším způsobem, jak snížit znečištění ovzduší ze silniční dopravy, je podpořit přechod od konvenčních paliv k čistším alternativním palivům, jak je popsáno ve směrnici 2014/94/EU (37) o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva; je přesvědčen, že připravovaná revize nařízení (EU) 2019/631 (38), kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla, urychlí zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi;

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší prosazování emisních norem stanovených ve stávajících právních předpisech a zvýšily povědomí o možnostech sladění ojetých vozidel s ekologickými normami, například prostřednictvím dodatečného vybavení;

43.

zdůrazňuje, že kombinovaná přeprava zboží přispívá k omezování emisí z dopravy tím, že podporuje přechod ze silniční nákladní dopravy na druhy dopravy s nižšími emisemi, včetně říčních koridorů s nulovými emisemi;

44.

poukazuje na to, že je třeba vzít v úvahu strukturální omezení, která mohou mít dopad na zavádění alternativních druhů dopravy v nejvzdálenějších regionech a na ostrovech; vyzývá Komisi a vlády nejvzdálenějších regionů, aby vypracovaly akční plán s cílem poskytnout pobídky a zvláštní financování pro dopravu v těchto regionech;

45.

zdůrazňuje, že znečištění ovzduší z námořní dopravy zapříčiňuje v EU více než 50 000 úmrtí ročně, a proto je nezbytné je dále snižovat (39); zdůrazňuje, že je třeba, aby EU přijala vhodná a účinná opatření k regulaci námořní dopravy; upozorňuje na skutečnost, že přístavní města, která čelí nadměrnému znečištění v souvislosti s lodní dopravou, výletními plavbami, používáním jeřábů a různých dopravních prostředků musí tyto aspekty řešit, mají-li zlepšit kvalitu ovzduší; se znepokojením konstatuje, že s růstem námořní dopravy se nadále zvyšuje negativní dopad lodí na kvalitu ovzduší; vyzývá Komisi, aby bezodkladně splnila svůj závazek týkající se regulace přístupu nejvíce znečišťujících lodí do přístavů a povinnosti kotvících lodí využívat dostupnou infrastrukturu pro dobíjení a doplňování paliva, například pobřežní elektřinu, s cílem snížit znečišťující emise, a tím chránit pobřežní oblasti a jejich obyvatelstvo; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech evropských přístavech zavedly tzv. normu nulových emisí v kotvišti;

46.

zdůrazňuje, že oblasti kontroly emisí jsou základními nástroji k omezení znečištění ovzduší z lodní dopravy a přispívají k boji proti změně klimatu a snižování nepříznivých dopadů na lidské zdraví a biologickou rozmanitost moří; vyzývá proto k rozšíření oblastí kontroly emisí na všechna moře EU; vyzývá členské státy, aby přísně kontrolovaly oblasti kontroly emisí ve svých teritoriálních vodách;

47.

upozorňuje na dopad letectví na znečištění ovzduší a odpovídající negativní účinky na zdraví; připomíná v této souvislosti, že kvalitu ovzduší mohou zlepšit dodávky elektřiny letadlům stojícím na letištích, a proto naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby jejich vnitrostátní politické rámce zohlednily potřebu instalovat zařízení pro dodávku elektřiny na letištích v souladu se směrnicí 2014/94/EU;

Plány kvality ovzduší

48.

poznamenává, že plány kvality ovzduší, které jsou klíčovým požadavkem směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, jsou v případech, kdy členské státy nesplňují normy kvality ovzduší, často neúčinné, pokud jde o dosahování očekávaných výsledků; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s článkem 28 směrnice 2008/50/ES co nejdříve stanovila soubor minimálních požadavků a osvědčených postupů jak pro vypracování, tak pro provádění plánů kvality ovzduší, aby bylo zajištěno, že plány kvality ovzduší stanoví časově ohraničená opatření, která odpovídají problému znečištění, který musí řešit; vyzývá Komisi, aby zaručila, že bude k dispozici dostatek finančních prostředků na provedení plánovaných opatření a že budou zahrnuty spolehlivé výpočty snížení, jež lze použít k hodnocení prováděných opatření; domnívá se, že stávající zdlouhavé vypracovávání plánů kvality ovzduší ohrožuje jejich účinnost, a domnívá se, že tyto plány by měly být lépe zacíleny a měly by se zaměřit na krátkodobá a střednědobá opatření, která budou orientována na výsledky a zaměří se na emise z identifikovaných hlavních zdrojů znečištění; poukazuje na to, že harmonizovanější a srovnatelnější opatření přijatá ve všech členských státech by zvýšila jejich účinnost a obecné přijetí; zdůrazňuje, že vzhledem k lokalizované povaze faktorů a důsledků znečištění ovzduší hrají při vypracovávání a provádění plánů kvality ovzduší významnou úlohu obecní a místní orgány;

49.

bere na vědomí, že členské státy vypracovávají veřejné výroční zprávy o všech znečišťujících látkách, na něž se vztahuje směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, a každoročně předkládají Komisi zprávy v souladu s článkem 27 směrnice 2008/50/ES; vyjadřuje však politování nad tím, že směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší nevyžaduje, aby členské státy podávaly o provádění plánů kvality ovzduší zprávy Komisi ani aby je aktualizovaly, pokud jsou přijata nová opatření nebo pokud není dosahováno dostatečného pokroku; poukazuje dále na to, že Komise neanalyzuje předložené plány kvality ovzduší a opatření v nich obsažená ani k nim neposkytuje žádnou zpětnou vazbu; konstatuje, že řádná a kritická zpětná vazba k předloženým plánům kvality ovzduší by mohla členským státům pomoci při navrhování lepších plánů kvality ovzduší obsahujících účinnější opatření a mohla by zabránit nesouladu s normami v oblasti kvality ovzduší; vyzývá Komisi, aby zavedla transparentnější systém pro výměnu informací, který bude schopen lépe reagovat, a také povinnost podávat každoročně zprávy o provádění plánů kvality ovzduší a postup hodnocení předložených plánů s cílem zajistit, aby opatření členských států při zlepšování kvality ovzduší byla rychlá a účinná;

50.

zdůrazňuje význam dostatečných odborných znalostí a zdrojů na místní a regionální úrovni pro vypracování plánů kvality ovzduší a pro volbu opatření ke zlepšení kvality ovzduší, jejich provádění a hodnocení; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí o dostupných finančních prostředcích, technických zdrojích a flexibilních způsobech, které lze přizpůsobit místním a regionálním podmínkám;

Prosazování směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší

51.

upozorňuje, že v únoru 2021 probíhalo v souvislosti s prováděním směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší 31 řízení o nesplnění povinnosti proti 20 členským státům; uznává, že některá z těchto řízení o nesplnění povinnosti probíhají od roku 2009 a že navzdory probíhajícím řízením o nesplnění povinnosti dochází v členských státech i nadále k překračování koncentrace znečištění; domnívá se, že přetrvávající a systematické překračování norem kvality ovzduší ze strany členských států svědčí o nedostatečném odhodlání přijmout účinnější opatření na ochranu zdraví občanů a životního prostředí a o neúčinnosti stávajícího postupu prosazování; naléhavě vyzývá Komisi, aby stávající postup prosazování směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší přezkoumala;

52.

je znepokojen nedostatečným prosazováním směrnice o národních emisních stropech; upozorňuje, že od roku 2010 nebyla zahájena žádná řízení o nesplnění povinnosti, pokud jde o emise přesahující stropy stanovené směrnicí o národních emisních stropech, ačkoli tři členské státy nikdy neoznámily emise NH3 pod úrovní stanoveného stropu;

53.

vyzývá Komisi, aby podnikla právní kroky, jakmile se dozví o tom, že právní předpisy EU týkající se kvality ovzduší nejsou prováděny, a aby v případě, že se zjistí jejich porušení, urychleně přistoupila k postoupení věci Soudnímu dvoru a uložení sankcí; vyzývá Komisi, aby pravidelně předkládala jasné a komplexní přehledy otevřených řízení o nesplnění povinnosti a bezodkladně zveřejnila výměnu informací s členskými státy, které nedodržují předpisy; vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné zdroje s cílem zajistit rychlé přijetí opatření v případech, kdy členské státy nedodržují předpisy;

54.

připomíná dále, že rovněž zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 23/2018 o znečištění ovzduší upozorňuje na velký počet řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti s limity kvality ovzduší a na prokázané rozsáhlé nedostatky v provádění právních předpisů o kvalitě ovzduší v celé Unii; konstatuje, že tyto nedostatky v provádění se časem prohlubují, v neposlední řadě kvůli opakujícím se zdlouhavým průtahům v různých fázích řízení o nesplnění povinnosti, jejichž trvání se pohybuje obvykle mezi šesti a osmi lety; domnívá se, že dvouleté období, než Komise oznámí překročení mezních hodnot, je příliš dlouhé na to, aby se zajistilo včasné vymáhání;

55.

vyzývá členské státy, aby zlepšily provádění stávajících právních předpisů v souladu s rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie;

Zlepšování informování a povědomí veřejnosti a jejího zapojení

56.

domnívá se, že pro usnadnění přímého zapojení občanů do přijímání opatření ke zlepšení kvality ovzduší a pro řešení problému znečištění ovzduší má zásadní význam informování a povědomí veřejnosti; upozorňuje na to, že členské státy, regiony a města definují ukazatele kvality ovzduší různě a že u některých znečišťujících látek v současné době chybí informativní a varovné prahové hodnoty; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly standardizovaný systém klasifikace kvality ovzduší platný v celé EU; vyzývá Komisi, členské státy a příslušné regionální a místní orgány, aby zahájily programy na usnadnění investic, které zlepší kvalitu ovzduší;

57.

zdůrazňuje, že informace o možných dopadech znečištění ovzduší na zdraví poskytované členskými státy jsou nedostatečné, nejasné a nejsou snadno přístupné veřejnosti; konstatuje však, že v praktickém provádění povinností členských států podle směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, pokud jde o informování veřejnosti o stavu kvality ovzduší, existují pozitivní trendy; vyzývá k další harmonizaci informací o kvalitě ovzduší dostupných veřejnosti ve všech zeměpisných měřítkách napříč členskými státy a regiony a zároveň k zajištění snadného přístupu k přesným informacím o kvalitě ovzduší v reálném čase; vyzývá Komisi, členské státy a příslušné regionální a místní orgány, aby zahájily aktualizované veřejné informační a osvětové kampaně týkající se témat, jako jsou různé druhy látek znečišťujících ovzduší a jejich dopad na lidské zdraví nebo stávající úrovně znečištění ovzduší na daném území, včetně informací zaměřených na zranitelné skupiny, a aby zveřejnily, v kterých zónách kvality ovzduší bylo dosaženo největšího a v kterých nejmenšího pokroku; je přesvědčen, že osvětové kampaně o ničivých dopadech znečištění ovzduší v blízkosti příslušných zdrojů znečištění nebo instalace zařízení pro zobrazování kvality ovzduší by rovněž mohly zlepšit informovanost veřejnosti a vést ke změně chování a vzorců, která může přispět ke zlepšení kvality ovzduší;

58.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly a prosazovaly nástroje, které podpoří účast veřejnosti na provádění směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, jako je vývoj on-line nástroje nebo aplikace, jež bude občany informovat o kvalitě ovzduší a jejím dopadu na lidské zdraví, umožní jim žádat o stanice pro monitorování ovzduší nebo odběrová místa, bude podávat zprávy o porušování kvality ovzduší nebo poskytovat Komisi zpětnou vazbu ohledně otázek týkajících se opatření členských států zaměřených na kvalitu ovzduší;

59.

zdůrazňuje skutečnost, že organizace občanské společnosti, ekologičtí aktivisté a investigativní novináři hrají vzhledem k blízkosti a přímému přístupu k údajům v terénu zásadní roli při podpoře a kontrole provádění právních předpisů o kvalitě vnějšího ovzduší, a proto je třeba je plně zapojit do konzultačních postupů;

60.

vyzývá Komisi, aby směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší aktualizovala doplněním výslovných ustanovení, jež zaručí právo občanů na spravedlnost v souladu s Aarhuskou úmluvou, a vyzývá Radu, aby usnadnila její provádění, což je obzvláště důležité v případech, kdy Rada jedná v rámci své legislativní pravomoci;

Další doporučení

61.

vyzývá Komisi, aby nezávisle nebo jako součást právních předpisů v oblasti udržitelných budov, které by se vztahovaly na kvalitu vnitřního ovzduší v uzavřených prostorách alespoň u veřejných a komerčních nemovitostí, zvážila regulaci kvality vnitřního ovzduší;

62.

domnívá se, že je nezbytné provést celkovou analýzu výsledků získaných monitorovací sítí a vypracovávat výroční zprávy, které budou veřejně přístupné, včetně analýz prostorových a časových údajů a posouzení dopadu na kvalitu života a ekosystémů, doprovázených doporučeními týkajícími se opatření k řešení jakéhokoli zjištěného chronického nebo epizodického znečištění ovzduší;

63.

je přesvědčen, že členské státy by měly usilovat o zajištění toho, aby příkladu měst, která mají osvědčené postupy v této oblasti, následovala také další města, a to zejména vytvořením a realizací pohotovostních či nouzových plánů, které by měly být aktivovány co nejdříve tam, kde se předpokládají nebo skutečně vyskytují vysoké koncentrace znečišťujících plynů a částic, jež ohrožují veřejné zdraví;

64.

zdůrazňuje, že je důležité zlepšit pracovní podmínky pracovníků v dopravě zvýšením ochrany pracovníků, kteří jsou denně vystaveni velkému znečištění ovzduší a vysoké úrovni toxických výparů, a investováním do jejich rekvalifikace, zvyšování kvalifikace a odborné přípravy;

65.

zdůrazňuje, že inovace a výzkum v oblasti technologií s nízkými emisemi a technologií pro snižování emisí pomohou snížit emise ve všech odvětvích; naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržovala zásadu technologické neutrality; zdůrazňuje, že jsou potřebná inovativní řešení, jako jsou např. filtrační systémy ve vozidlech a na ulicích, obnova vozového parku a podobné iniciativy;

66.

vybízí Komisi a členské státy k zajištění toho, aby politiky v oblasti kvality ovzduší zaručovaly inovace a konkurenceschopnost v souvisejících odvětvích a zároveň směřovaly k dosažení nulového znečištění;

67.

vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly fóra a podněcovaly konzultace s dalšími zeměmi s cílem nalézt účinná řešení a usnadnit provádění evropských, státních a místních politik zaměřených na dosažení přijatelných norem kvality ovzduší;

o o

68.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.

(2) Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3.

(3) Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1.

(4) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 86.

(5) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.

(6) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0201.

(8) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 23.

(9) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(10) Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 35.

(11) Světová zdravotnická organizace, Ambient Air Pollution: A global assessment of exposure and burden of disease, (Znečištění vnějšího ovzduší: Globální posouzení expozice a souvisejících zdravotních rizik), Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2016.

(12) Zpráva agentury EEA 09/2020 ze dne 23. listopadu 2020 nazvaná „Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva 2020“.

(13) Chen, H. et al., „Living near major roads and the incidence of dementia, Parkinson’s disease, and multiple sclerosis: a population based cohort study“ (Bydlení v blízkosti hlavních silnic a výskyt demence, Parkinsonovy choroby a roztroušené sklerózy – kohortová studie zaměřená na populace), The Lancet, svazek 389, č. 10070, Elsevier Ltd., 2017, s. 718–726.

(14) Guxens, M. et al. „Air Pollution Exposure During Fetal Life, Brain Morphology, and Cognitive Function in School-Age Children“ (Expozice znečištění ovzduší během života plodu, morfologie mozku a kognitivní funkce u dětí školního věku), Biological Psychiatry, svazek 84, č. 4, Elsevier Inc., 2018, s. 295–303.

(15) Lim, C. C. et al., „Association between long-term exposure to ambient air pollution and diabetes mortality“ (Souvislost mezi dlouhodobou expozicí znečištění vnějšího ovzduší a úmrtností na diabetes), US Environmental Research, svazek 165, Elsevier Inc., 2018, s. 330–336.

(16) EEA, Air pollution: how it affects our health, (Znečištění ovzduší, dopad na naše zdraví), agentura EEA, Kodaň, 2020, https://www.eea.europa.eu/themes/air/health-impacts-of-air-pollution

(17) Studie tematické sekce Evropského parlamentu pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života z ledna 2021 nazvaná „Air pollution and COVID-19. Including elements of air pollution in rural areas, indoor air pollution, vulnerability and resilience aspects of our society against respiratory disease, social inequality stemming from air pollution“ (Znečištění ovzduší a COVID-19. Zahrnutí prvků znečištění ovzduší ve venkovských oblastech, znečištění vnitřního ovzduší, aspektů zranitelnosti a odolnosti naší společnosti vůči respiračním onemocněním a sociální nerovnosti vyplývající ze znečištění ovzduší).

(18) Světová zdravotnická organizace, Ambient Air Pollution: A global assessment of exposure and burden of disease, (Znečištění vnějšího ovzduší: globální posouzení expozice a souvisejících zdravotních rizik), Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2016.

(19) Eurostat, Statistická publikace ze dne 7. září 2016 nazvaná „Urban Europe – Statistics on cities, towns and suburbs“ (Městská Evropa – statistické údaje o velkých městech, malých městech a předměstích).

(20) Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) 09/2020 ze dne 23. listopadu 2020 nazvaná „Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva 2020“.

(21) Khomenko, S. et al., „Premature mortality due to air pollution in European cities: a health impact assessment“ (předčasná úmrtnost v důsledku znečištění ovzduší v evropských městech: posouzení dopadu na zdraví), The Lancet Planetary Health, Elsevier Inc., 2021.

(22) Posouzení provádění na evropské úrovni provedené výzkumnou službou Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2021, nazvané „EU policy on air quality: implementation of selected EU legislation“ (Politika EU v oblasti kvality ovzduší: provádění vybraných právních předpisů EU), strana 26.

(23) Amann, M. et al., Support to the development of the Second Clean Air Outlook, Specific Contract 6 under Framework Contract ENV.C.3/FRA/2017/0012 (Podpora vývoje Druhého výhledu pro čisté ovzduší, zvláštní smlouva č. 6 v rámci rámcové smlouvy ENV.C.3/FRA/2017/0012), (závěrečná zpráva), Evropská komise, Brusel, 2020.

(24) Eurostat, Air pollution statistics – emission inventories(Statistické údaje o znečištění ovzduší – emisní inventury), Eurostat, Lucemburk, 2020, www.ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Air_pollution_statistics_-_emission_inventories&oldid=403107

(25) COM(2021)0003.

(26) Regionální kancelář WHO pro Evropu v Kodani, „Air Quality Guidelines for Europe“ (Pokyny pro kvalitu ovzduší v Evropě), European Series, svazek 2, Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2000.

(27) Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) 09/2020 ze dne 23. listopadu 2020 nazvaná „Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva 2020“.

(28) Posouzení ukazatelů agentury EEA ze dne 23. února 2018 nazvané „Emissions of primary PM2,5 and PM10 particulate matter“ (Emise primárních částic PM2,5 a PM10).

(29) Vizualizace údajů agentury EEA ze dne 18. června 2015 nazvaná „Podíl odvětví na emisích oxidů síry“: https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/daviz/sector-share-of-sulphur-oxides-emissions#tab-chart_1

(30) Vizualizace údajů agentury EEA ze dne 18. června 2015 nazvaná „Sector share of nitrogen oxides emissions“ (Podíl odvětví na emisích oxidů dusíku): https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/daviz/sector-share-of-nitrogen-oxides-emissions#tab-chart_1

(31) Zpráva agentury EEA ze dne 19. září 2018 nazvaná „Mercury in Europe’s environment. A priority for European and global action“. (Rtuť v evropském životním prostředí. Priorita pro evropská a globální opatření).

(32) Campling, P. et al., Specific evaluation of emissions from shipping including assessment for the establishment of possible new emission control areas in European Seas, (Specifické hodnocení emisí z lodní dopravy včetně posouzení zřízení případných nových oblastí kontroly emisí v evropských mořích), Vlámský institut pro technologický výzkum NV, Mol, 2013.

(33) Cofala, J. et al., The potential for cost-effective air emission reductions from international shipping through designation of further Emission Control Areas in EU waters with focus on the Mediterranean Sea, (Potenciál nákladově efektivního snižování emisí z mezinárodní lodní dopravy prostřednictvím stanovení dalších kontrolních oblastí emisí ve vodách EU se zaměřením na Středozemní moře), International Institute for Applied Systems Analysis, Laxenburg, 2018.

(34) SWD(2019)0427.

(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

(39) Brandt, J., Silver, J. D. a Frohn, L. M., Assessment of Health-Cost Externalities of Air Pollution at the National Level using the EVA Model System (Posouzení nákladů na zdravotní péči vyplývajících ze znečištění ovzduší na vnitrostání úrovni s použitím modelového systému EVA), Vědecká zpráva CEEH č. 3, 2011.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/80

P9_TA(2021)0108

Nová strategie EU–Afrika

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o nové strategii EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj (2020/2041(INI))

(2021/C 494/08)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na summit OSN o udržitelném rozvoji, který se konal ve dnech 25., 26. a 27. září 2015, a na výsledný dokument přijatý Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvaný „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a na 17 cílů udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na akční program z Addis Abeby z roku 2015 o financování rozvoje,

—	s ohledem na nový evropský konsensus o rozvoji nazvaný „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, podepsaný dne 7. června 2017,

—	s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu z roku 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“),

—	s ohledem na Agendu 2063 Africké unie (AU) přijatou dne 31. ledna 2015 na 24. řádném zasedání shromáždění hlav států a předsedů vlád Africké unie, které se konalo v Addis Abebě,

—	s ohledem na společnou strategii Afrika–EU přijatou v Lisabonu dne 9. prosince 2007,

—	s ohledem na prohlášení z Abidžanu, výsledek čtvrtého summitu africké a evropské mládeže, které bylo přijato dne 11. října 2017,

—	s ohledem na závěry pátého summitu Africké unie a Evropské unie, který se konal v Abidžanu ve dnech 29. a 30. listopadu 2017,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2018 o nové alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost: posunout naše partnerství pro investice a zaměstnanost na další úroveň (COM(2018)0643),

—	s ohledem na závěry čtyř pracovních skupin pro digitální ekonomiku, energetiku, dopravu a zemědělství, které byly v rámci nové aliance vytvořeny,

—	s ohledem na společné komuniké z desátého zasedání kolegií komisařů Evropské komise a Komise Africké unie ze dne 27. února 2020,

—	s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“(JOIN(2020)0004) a na závěry zasedání Rady k tomuto tématu ze dne 30. června 2020,

—	s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů a na Maputský protokol,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na mezinárodní úmluvu o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—	s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006,

—	s ohledem na Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2010–2020 a na posílenou evropskou agendu v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030,

—	s ohledem na strategii Africké unie pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen na období 2018–2028 přijatou v červenci 2016,

—	s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP II – „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“),

—	s ohledem na Dohodu o vytvoření africké kontinentální zóny volného obchodu,

—	s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství z roku 2019 nazvanou „Stav celosvětové biologické rozmanitosti pro výživu a zemědělství“ a na její zprávu z roku 2016 nazvanou „Stav lesů ve světě“,

—	s ohledem na globální hodnotící zprávu o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách vydanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) v květnu 2019,

—	s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 přijatý OSN dne 18. března 2015,

—	s ohledem na zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplování o 1,5 oC, změně klimatu a půdě a o oceánu a kryosféře v měnícím se podnebí,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zveřejněnou dne 20. května 2020,

—	s ohledem na deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech,

—	s ohledem na rozhodnutí Valného shromáždění OSN vyhlásit období 2019–2028 Desetiletím rodinného farmaření,

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. května 2017 nazvaný „Digitalizace pro rozvoj: systematické zohledňování digitálních technologií a služeb v rozvojové politice EU“ (SWD(2017)0157),

—	s ohledem na globální pakt OSN o uprchlících přijatý dne 17. prosince 2018,

—	s ohledem na globální pakt OSN o bezpečné, řízené a legální migraci přijatý dne 19. prosince 2018,

—	s ohledem na Úmluvu Africké unie o ochraně vnitřně vysídlených osob v Africe a o pomoci těmto osobám (Úmluva z Kampaly),

—	s ohledem na Mezinárodní desetiletí osob afrického původu (2015–2024) vyhlášené OSN, a zejména na pilíř nazvaný „Uznávání“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2013 nazvané „Posilování místních orgánů v partnerských zemích za účelem zlepšení správy věcí veřejných a účinnějšího dosahování výsledků v oblasti rozvoje“ (COM(2013)0280),

—	s ohledem na výroční zprávu o cílech EU v oblasti rozvojové pomoci, kterou v roce 2019 vypracovala Rada Evropské unie pro Evropskou radu,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 nazvané „Strategii EU–Afrika: urychlení rozvoje“ (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o úloze místních orgánů v rozvojových zemích v oblasti rozvojové spolupráce (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o digitalizaci pro účely rozvoje: snižování chudoby pomocí technologií “ (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda (4),

—	s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) (5),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi EU a státy Afriky, Karibiku a Pacifiku (země AKT), zejména na usnesení ze dne 4. října 2016 (6), 14. června 2018 (7) a 28. listopadu 2019 (8),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0017/2021),

vzhledem k tomu, že příští summit Africké unie a Evropské unie by měl partnerství dodat nový impuls a přinést novou společnou strategii doplněnou konkrétním postupem, pokud jde o naše společné výzvy a příležitosti, v souladu s mezinárodními závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody;

vzhledem k tomu, že je zásadní, aby země více investovaly do systematického shromažďování přesných a srovnatelných rozčleněných údajů, aby bylo možné zjistit, kde existují průsečíky a jaké, určit, jak je řešit, a analyzovat, zda výsledky opatření přijatých v rámci této strategie mají pozitivní dopad na všechny, včetně osob, které jsou na tom nejhůře; vzhledem k tomu, že v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 17.18 by údaje měly být členěny podle příjmu, genderové identity, věku, rasy, etnického původu, migračního statusu, zdravotního postižení a zeměpisného umístění;

C.	vzhledem k tomu, že při vytváření nové podoby našich vzájemných vztahů musí hrát zásadní úlohu zájmy a priority Afriky vyjádřené zejména v rámci Agendy 2063;

D.	vzhledem k tomu, že Afrika je domovem nejmladší populace na světě a několika nejméně stabilních států světa; vzhledem k tomu, že každý měsíc vstupuje na trh práce přibližně jeden milion Afričanů;

vzhledem k tomu, že přidaná hodnota, již EU ve svém partnerství s Afrikou přináší, bude záviset na schopnosti EU kombinovat mezikontinentální dialog s přístupem odvíjejícím se od místního kontextu, který zohlední rozmanitost místních a regionálních specifik, citlivé záležitosti partnerských zemí a stávající sociální struktury, ale také na vůli EU budovat s Afrikou dlouhodobou vizi založenou na sdílených hodnotách, společných zájmech a novém závazku k multilateralismu;

F.	vzhledem k tomu, že pro zmírnění migračního trendu je zásadní, aby byl na místní úrovni zajištěn přístup k důstojné práci a důstojným životním podmínkám;

G.	vzhledem k tomu, že v roce 2018 představovaly suroviny 49 % celkového dovozu EU z Afriky; vzhledem k tomu, že těžební průmysl je nejdůležitější hnací silou přímých zahraničních investic v Africe;

vzhledem k tomu, že předpokladem hospodářského růstu a investic jsou bezpečnost, právní stát a řádná správa věcí veřejných; vzhledem k tomu, že hospodářský růst a investice musí být udržitelné a musí je provázet boj proti nerovnostem realizovaný prostřednictvím politik přerozdělování, posilování lidského kapitálu, spravedlnosti, politické účasti, systémů sociální bezpečnosti a opatření k provádění cílů udržitelného rozvoje;

I.	vzhledem k tomu, že mír a bezpečnost jsou základními předpoklady pro dosažení dlouhodobého udržitelného rozvoje a podporu stabilizace a silných institucí na místní, regionální a celostátní úrovni a jsou nezbytné pro zlepšení životních podmínek a plnění cílů udržitelného rozvoje;

J.	vzhledem k tomu, že prioritou v politicky nestabilních a administrativně slabých afrických státech je budování státu, což znamená budování jejich fiskální kapacity;

vzhledem k tomu, že v subsaharské Africe nebylo nikdy zaregistrováno 94 milionů dětí mladších pěti let, ve východní a jižní Africe 51 milionů a v západní a střední Africe 43 milionů; vzhledem k tomu, že právo člověka na to, aby byla uznávána jeho právní osobnost, je zásadním krokem k zajištění celoživotní ochrany a předpokladem pro výkon všech ostatních práv; vzhledem k tomu, že rodný list je dokladem o právní identitě určité osoby, předchází riziku, že se člověk ocitne bez státní příslušnosti, a umožňuje držiteli nalézt ochranu před násilím a vykořisťováním;

vzhledem k tomu, že jednou z priorit budoucího partnerství EU–Afrika musí být rovnost žen a mužů, a proto je nezbytné, aby byla začleněna do strategie EU–Afrika; vzhledem k tomu, že ženy a mladí lidé často čelí překážkám, které jim brání využít plně svého potenciálu, což se odráží na tom, že jsou ve zvýšené míře vystaveni sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí, nákaze virem HIV, neplánovanému těhotenství, předčasnému ukončení školní docházky a omezenému přístupu k financování a podnikání;

vzhledem k tomu, že v Africe v současné době žije 390 milionů osob pod hranicí chudoby, a to z důvodu nedostatečné inkluzivnosti, která podněcuje nerovnosti; vzhledem k tomu, že zranitelnost Afriky související s nedostatečnou hospodářskou diverzifikací, nízkou mírou mobilizace domácích zdrojů, nezákonnými finančními toky, vysokou závislostí na vývozu surovin a kolísáním cen komodit ještě zhoršila pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že se očekává, že nová hospodářská krize vzniklá v důsledku pandemie COVID-19 ještě prohloubí nerovnost a chudobu, přičemž již nyní se projevují její nepřímé důsledky, které si vybírají velkou daň zejména v podobě nedostatku potravin, ztráty příjmů, ztráty remitencí a živobytí a hrozící krize zadlužení;

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 odhalilo nedostatky ve zdravotnictví a zajišťování potravin a ukazuje, že je naléhavě třeba vybudovat v obou oblastech univerzální a odolné systémy zaměřené na lidi, které budou založeny na lidských právech; vzhledem k tomu, že tyto krize by se mohly v nadcházejících desetiletích v důsledku změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti ještě násobit; vzhledem k tomu, že hrozí, že pandemie zastaví nebo dokonce zvrátí pokrok v boji proti třem stávajícím závažným epidemiím, konkrétně epidemii HIV, tuberkulózy a malárie, a je tedy nutné přijmout inovativní integrované přístupy a zároveň zapojit dotčené komunity a posílit postavení občanské společnosti, aby se zajistily služby určené na záchranu životů pro ty, kteří je potřebují;

O.	vzhledem k tomu, že je třeba podporovat kontakty mezi oběma kontinenty na všech úrovních a mezi všemi složkami společnosti;

P.	vzhledem k tomu, že Rada Africké unie pro mír a bezpečnost označila v roce 2019 změnu klimatu za významnou bezpečnostní hrozbu;

vzhledem k tomu, že africký kontinent je negativními dopady změny klimatu a různými zdroji znečištění ovzduší, půdy a vody obzvláště zasažen; vzhledem k tomu, že Afrika potřebuje investice do přizpůsobení se změně klimatu, zatímco společné sdělení ze dne 9. března 2020 se zaměřuje na zmírňování změny klimatu; vzhledem k tomu, že novou hnací silou celosvětové diplomacie v oblasti klimatu by se mohla stát úspěšná klimatická aliance mezi Afrikou a Evropou;

R.	vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 2017 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, v níž vyhlásilo období 2019–2028 Desetiletím rodinného farmaření;

vzhledem k tomu, že subsaharská Afrika má nejnižší míru přístupu k energii na světě; vzhledem k tomu, že k elektřině má přístup pouze asi polovina jejích obyvatel, zatímco pouze třetina má přístup k čistým palivům a technologiím k vaření (tzv. „čisté vaření“); vzhledem k tomu, že přibližně 600 milionů lidí nepoužívá elektřinu a 890 milionů lidí vaří za použití tradičních paliv;

vzhledem k tomu, že zásadní význam pro realizaci decentralizované výroby energie obnovitelných zdrojů má rovněž soukromé financování; vzhledem k tomu, že soukromé investice, decentralizovaná výroba energie z obnovitelných zdrojů a na míru přizpůsobené obchodní modely spotřebitelského financování (např. prostřednictvím průběžného financování a mobilních peněz) mají potenciál zajistit přístup k energii v rozsáhlých částech Afriky, a to zejména v subsaharské Africe, kde je míra přístupu k energii nejnižší na světě;

vzhledem k tomu, že ochrana, uchovávání a uznávání kulturního dědictví a kulturní a tvůrčí odvětví mohou stimulovat zaměstnanost, posílit postavení mladých lidí a žen a přispívat k odolné a tolerantní společnosti, která respektuje kulturní rozdíly a snižuje nerovnosti budováním mostů mezi různými komunitami;

Směrem k nové podobě strategie s Afrikou

vítá sdělení Komise ze dne 9. března 2020 a považuje je za krok směrem ke skutečně geopolitickému partnerství; zdůrazňuje, že Evropa a Afrika se nacházejí v těsné zeměpisné blízkosti a mají silné historické, kulturní a sociálně-ekonomické vazby, které posiluje nárůst jejich společných výzev a strategických zájmů; zdůrazňuje, že EU a její členské státy jsou v mnoha ohledech největším partnerem Afriky, pokud jde o obchod, investice, oficiální rozvojovou pomoc, humanitární pomoc a bezpečnost;

připomíná, že v Africe žije více než 1 miliarda lidí, přičemž se očekává, že celosvětový populační nárůst do roku 2050 se odehraje více než z poloviny právě v Africe; připomíná rovněž, že šest z deseti nejrychleji rostoucích ekonomik na světě jsou ekonomiky afrických zemí; zdůrazňuje, že vztahy EU s Afrikou mají zásadní význam pro budoucnost obou kontinentů a že jejich prosperita je úzce propojena; zdůrazňuje, že základním prvkem vztahů mezi EU a Afrikou musí být lidský rozvoj, plnění cílů udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby;

opakuje svou výzvu, aby Evropská unie a Africká unie vytvořily skutečné mezikontinentální partnerství; zdůrazňuje, že nadcházející summit EU–AU, který se má konat v roce 2021, by měl položit základy strategického, oboustranně prospěšného partnerství zaměřeného na výsledky, které bude odrážet zájmy obou stran a posilovat vazby mezi oběma kontinenty;

vyzývá k vytvoření skutečně rovnocenného partnerství, které bude založeno na mezinárodním právu a mezinárodních úmluvách, dohodách a standardech, a naléhavě žádá obě strany, aby již dále nesetrvávaly ve vztahu dárce–příjemce; zdůrazňuje, že je důležité navázat vztahy s našimi africkými partnery, včetně africké občanské společnosti a africké diaspory, a jasně vymezit plán partnerství a odpovědnost každé strany na základě jasného hodnocení provádění předchozích společných dohod;

konstatuje, že potenciál Afriky přitahuje zvýšený zájem mnoha aktérů na světové scéně, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že v mnoha oblastech se Afrika stala novou arénou pro soupeření mocností; zdůrazňuje, že EU je jedním z prvních, kdo pomáhá africkému kontinentu, zatímco destruktivní politiky používané jinými aktéry poškozují africké národy, což má negativní dopady i na EU; zdůrazňuje, že EU je ze své podstaty ve svých politických a hospodářských vztazích se třetími zeměmi motivována podporou základních práv, demokratických institucí a demokratické odpovědnosti; domnívá se, že třetí země, např. Čína, sledují jiné cíle, které nás občas znepokojují; zdůrazňuje, že naším cílem je posílit odolnost a nezávislost našich afrických partnerů; vyjadřuje tudíž politování nad tím, že kroky jiných aktérů, zejména Číny a Ruska, se zaměřují na vlastní geopolitické zájmy a rostoucí unilateralismus, a zdůrazňuje, že jejich vlastní zisky jsou na úkor svrchovanosti afrických zemí a evropské bezpečnosti; vyzývá EU, aby svůj postup koordinovala se všemi zeměmi, které mají upřímný zájem na prosperujícím a dlouhodobě pozitivním vývoji na africkém kontinentě, na základě plného respektování lidských práv, svobody sdělovacích prostředků a odpovědnosti, správy, která je transparentní a účinně reaguje, a boje proti korupci, což jsou zásadně důležité prvky pro zajištění stabilního a inkluzivního politického, sociálního a ekonomického prostředí v Africe; vyzývá EU, aby vypracovala strategickou a dlouhodobou reakci na čínskou iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, která by se měla řídit našimi sdílenými hodnotami a prioritami a potřebami našich afrických sousedů; zdůrazňuje, že EU a její členské státy se musí stát zdrojem stability a spolehlivosti v tomto regionu; domnívá se, že Evropská unie musí hrát v Africe významnější geopolitickou úlohu a vybudovat vztahy, které budou prospěšné pro všechny;

domnívá se, že je třeba posílit úlohu severoafrických zemí v rámci partnerství a podporovat třístrannou spolupráci, a dát tak nový impuls spolupráci mezi severními a jižními zeměmi a mezi jižními zeměmi navzájem a zlepšit soudržnost kontinentálního přístupu;

vyzývá k tomu, aby toto partnerství odráželo nové priority afrických zemí vyplývající z rozšíření pandemie COVID-19; podporuje reakci EU na tuto krizi v rámci opatření „tým Evropa“ a považuje ji za hlavní a skutečný signál globální solidarity a potvrzení evropských hodnot;

zdůrazňuje, že škodlivé dopady koronavirové krize musí přimět oba kontinenty k tomu, aby se zavázaly k partnerství, které plně zohlední její důsledky a připraví půdu pro udržitelné a inkluzivní oživení, které se zaměří na lidský rozvoj, zejména na vzdělávání a na silnější systémy zdravotní péče s cílem předcházet nově vznikajícím pandemiím, odhalovat je a reagovat na ně a urychlit reakci na stávající pandemie, a dále na rovnost žen a mužů, udržitelný růst, rychlejší transformaci, včetně ekologické a digitální transformace, a na řádnou správu věcí veřejných;

připomíná závazek mezinárodního společenství spočívající v plnění sedmnácti cílů udržitelného rozvoje při současném respektování zásad Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; domnívá se, že partnerství mezi Afrikou a EU bude mít určující vliv na dodržení tohoto závazku a že by mělo být založeno na strategickém a průřezovém přístupu, který zahrnuje všechny cíle udržitelného rozvoje a uznává jejich vzájemné propojení;

10.

připomíná, že AU a EU společně představují politickou váhu 81 zemí, a zdůrazňuje význam tohoto partnerství v rámci mnohostranného systému; vyzývá obě strany, aby posílily svou spolupráci na mnohostranných fórech, a vyzývá k úzké, inkluzivní a systematické koordinaci před každou významnou událostí týkající se globální správy;

11.

připomíná významnou úlohu Africké unie a afrických států v mnohostranných organizacích, zejména v Organizaci spojených národů, kde africké státy tvoří 28 % členů; zdůrazňuje, že cíl EU posílit mezinárodní řád založený na pravidlech a mnohostranný systém znamená prosazovat větší spravedlnost a rovné zastoupení Afriky v orgánech globální správy; vyzývá zejména k tomu, aby EU podpořila žádost Afriky o rozšíření Rady bezpečnosti OSN tak, aby zahrnovala stálé zastoupení tohoto kontinentu;

12.

zdůrazňuje, že vliv EU vyplývá z existence jejích nejvzdálenějších regionů jak v Atlantském oceánu, tak v Indickém oceánu a že její nejvzdálenější regiony jsou historicky, hospodářsky a kulturně propojeny s několika africkými zeměmi; vyzývá k lepší integraci nejvzdálenějších regionů do jejich regionálního prostředí a k intenzivnější spolupráci s africkými zeměmi ve společných otázkách, zejména pokud jde o životní prostředí a migraci;

13.

zdůrazňuje, že je třeba vycházet ze zkušeností získaných ze společné strategie Afrika–EU a zajistit, aby nová společná strategie byla plně v souladu s „africkým pilířem“ budoucí dohody, která naváže na dohodu z Cotonou, a s dalšími stávajícími politikami EU a doplňovala je, aby bylo možné dosáhnout větší soudržnosti rozvojové politiky EU; připomíná, že je třeba zajistit, aby partnerství mezi kontinenty bylo prováděno v souladu s místním, vnitrostátním a regionálním kontextem a specifickými potřebami;

14.

je toho názoru, že další regionalizaci by mělo umožnit také mezikontinentální celostní partnerství; znovu opakuje, že EU i nadále podporuje regionální integraci (a to i v souvislosti s pandemií COVID-19, jež poukázala na zranitelnost globálního dodavatelského řetězce) a regionální organizace v Africe; podporuje názor, že EU musí zachovat flexibilní přístup k jednotlivým zemím a subregionům, který jí umožní přizpůsobit své zapojení a podporu konkrétním potřebám a situaci každé země ve všech pěti regionech Afriky; vyzývá k aktualizaci různých regionálních politik EU vůči africkým subregionům; vyjadřuje politování nad skutečností, že ani po uplynutí 25 let od zahájení barcelonského procesu není ani zdaleka vytvořen prostor sdílené prosperity, stability a svobody se zeměmi jižního sousedství;

15.

zdůrazňuje význam AU z hlediska integrace afrického kontinentu, zejména pokud jde o potřebu posílit obchod v rámci Afriky; zdůrazňuje, že tato integrace by měla být jasně definována a měla by vycházet z potřeb africké společnosti; připomíná, že silné partnerství vyžaduje nejen silnou EU, ale také silnou Africkou unii; vyzývá EU, aby podporovala integrační úsilí na regionální a kontinentální úrovni a institucionalizaci a posilování Africké unie snížením její závislosti na externím financování a zlepšením její řídící struktury, ale také prostřednictvím výměny osvědčených postupů a technické a finanční pomoci; vítá návrh panafrického programu v souvislosti s novým nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), jehož cílem je řešit problémy afrického kontinentu jako celku;

16.

velmi vítá slova předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, kterými naznačila, že učiní vztahy s Afrikou jedním z ústředních prvků svého mandátu; vítá nedávné návštěvy vedoucích představitelů orgánů a institucí EU v Addis Abebě; požaduje, aby byly tyto kontakty na nejvyšší politické úrovni posíleny a aby byly pravidelnější; zastává názor, že pravidelné společné projevy vedoucích představitelů Africké unie a Evropské unie by umožnily zlepšit viditelnost našeho partnerství a lépe o něm informovat veřejnost ve sdělovacích prostředcích našich zemí a byly by dokladem toho, jaký význam je tomuto partnerství přikládán v politických agendách obou kontinentů; domnívá se, že tyto projevy by měly umožnit podávání zpráv o provádění partnerství, zapojení zúčastněných stran do procesu a pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje a také diskusi o klíčových otázkách společných oběma kontinentům;

17.

zdůrazňuje, že je třeba zapojit africkou i evropskou občanskou společnost, včetně nevládních organizací, místních orgánů, soukromého sektoru, diaspory, poslanců obou regionů, mladých lidí, menšin a náboženských komunit, do definování a hodnocení nových a stávajících strategií s cílem vytvořit partnerství zaměřené na lidi, které bude inkluzivní a přístupné všem;

18.

zdůrazňuje, že úsilí EU o zapojení občanské společnosti musí být transparentní a nabízet příležitosti, finanční zdroje a rámec potřebný k tomu, aby bylo možné zapojit zástupce občanské společnosti na všech úrovních, a to i na místní úrovni a na úrovni občanů; zdůrazňuje, že pro vytvoření partnerství zaměřeného na lidi je zásadní nejen zapojení občanské společnosti, ale také závazek EU k boji proti všem formám rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti, a to jak uvnitř EU, tak i za jejími hranicemi;

19.

vyzývá k zapojení všech zúčastněných stran, včetně evropské a africké občanské společnosti a komunit, místních orgánů a vnitrostátních parlamentů, do systematického, transparentního a fakticky podloženého monitorování provádění strategie a k dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje;

20.

zdůrazňuje význam parlamentní diplomacie a domnívá se, že parlamentní shromáždění, jako je Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU a Panafrický parlament, hrají zásadní úlohu při posilování politického dialogu mezi EU a Afrikou; zdůrazňuje úlohu Evropského parlamentu při sledování účinného provádění partnerství a dohledu nad ním; připomíná četné parlamentní schůze a mise Parlamentu a vyzývá k posílení parlamentního rozměru vztahů mezi EU a AU prostřednictvím pravidelných misí, které umožní setkávání klíčových parlamentních výborů s jejich africkými protějšky a diskusi mezi nimi;

21.

domnívá se, že úloha diaspor má zásadní význam pro budování mostů a podporu vzájemného porozumění mezi oběma kontinenty prostřednictvím předávání znalostí, investic a remitencí a že by EU měla umožnit zapojení diaspory do tvorby politik tím, že podpoří struktury, které zajistí zapojení diasporálních skupin do řešení sociálních a politických záležitostí; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak nejlépe spolupracovat s diasporou v rámci komplexní strategie s Afrikou, mimo jiné využitím součinnosti mezi nástroji vnitřního a vnějšího financování při řešení společných výzev;

22.

připomíná, že remitence diaspory mají zásadní význam pro místní hospodářství; upozorňuje, že Světová banka očekává, že toky finančních prostředků do Afriky v roce 2020 v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 poklesnou přibližně o 20 %, zejména v nejméně rozvinutých zemích, kde jsou pro chudé domácnosti životně důležitým zdrojem příjmů; vyzývá proto EU a africké země, aby v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 10.c usilovaly o to, aby se náklady na převod finančních prostředků snížily do roku 2030 na méně než 3 %;

23.

připomíná, že úspěch partnerství bude záviset na finančních prostředcích, které na ně budou věnovány; vyzývá k úsilí o zajištění masivní podpory pro Afriku v rámci budoucího nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, přičemž poukazuje na to, že EU je pro Afriku i nadále největším dárcem; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho členských států EU nedosáhlo cíle vyčlenit 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc a že některé členské státy dokonce své příspěvky snížily;

24.

zdůrazňuje, že aby se mohly vztahy mezi EU a Afrikou posunout od dynamiky dárce–příjemce a aby mohly africké země plnit cíle udržitelného rozvoje, musí obnovený rámec partnerství stanovit konkrétní opatření na podporu větší mobilizace domácích zdrojů v afrických zemích, jako je podpora boje proti korupci a vzniku spravedlivých a účinných daňových systémů a boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

25.

vyzývá k tomu, aby bylo v rozpočtu EU vyčleněno více zdrojů na rozvojovou spolupráci, které budou financovány z nových vlastních zdrojů, včetně daně z finančních transakcí;

26.

připomíná, že podle zásady odpovědnosti země mohou být rozvojové politiky a programy úspěšné pouze tehdy, pokud jsou řízeny rozvojovými zeměmi a jsou-li přizpůsobeny situaci a potřebám jednotlivých zemí; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je třeba spolupracovat s občanskou společností a místními komunitami, aby byly uspokojeny potřeby lidí a řešena jejich zranitelná místa;

27.

vyzývá k vytvoření monitorovacího mechanismu a k plné transparentnosti a odpovědnosti při poskytování finančních prostředků EU;

28.

naléhavě zdůrazňuje, že finanční pomoc EU by neměla vést k prodlužování konfliktů ani usnadňovat bezohledné chování autokratických režimů, které jsou hlavní příčinou mnoha sociálně-ekonomických problémů a politických konfliktů v Africe; zdůrazňuje, že prosazování společných zájmů a spolupráce musí být v souladu s mezinárodním právem, základními hodnotami EU a cíli, které spočívají v podpoře demokracie, řádné správy věcí veřejných a lidských práv;

29.

vyzývá orgány EU a členské státy, aby jednaly ve svých vztazích s africkým kontinentem soudržněji a jednotněji a aby povinně koordinovaly své politiky a zaměřily se přitom na vytváření rámců pro hospodářské příležitosti a pracovní místa;

30.

je toho názoru, že partnerství by mělo zahrnovat všech 27 zemí EU a všech 55 zemí AU; vyzývá k plnému zapojení všech členských států EU s cílem zlepšit viditelnost a podpořit hodnotu partnerství mezi Evropany a partnerskými zeměmi, a umožnit tak lepší komunikaci o společných akcích a ambicích;

Partneři pro lidský a hospodářský rozvoj

31.

vyzývá k tomu, aby se lidský rozvoj stal ústředním bodem strategie, a zajistilo se tak, aby nikdo nebyl opomíjen, přičemž prioritou by mělo být řešení chudoby, nerovností a diskriminace a zajištění demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv pro všechny a zvláštní pozornost by měla být věnována nejvíce marginalizovaným a zranitelným skupinám obyvatel; zdůrazňuje, že prioritou by měl být rovněž přístup k základním sociálním službám, jako jsou potraviny, voda a hygienická zařízení, ke kvalitním systémům zdravotní péče, ke kvalitnímu vzdělávání, k sociální ochraně a k ochraně životního prostředí;

32.

považuje za zásadní zaručit důstojné pracovní podmínky, posílit sociální práva, zlepšit sociální dialog a dialog o práci, vymýtit dětskou a nucenou práci a zlepšit zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovišti;

33.

s velkým důrazem poukazuje na významnou úlohu fungujících státních institucí, orgánů a infrastruktury a je přesvědčen o tom, že jejich absence může být závažnou překážkou rozvoje, pokroku a míru; zdůrazňuje, že bezpečnosti, stability, a ve výsledku tedy také prosperity a udržitelného rozvoje lze v dotčených regionech dosáhnout pouze tehdy, pokud se bude uplatňovat všezahrnující strategie; zdůrazňuje, že zásadní význam pro udržitelný rozvoj mají demokratické reformy, řádná správa věcí veřejných a budování státu; zdůrazňuje, že prosazování právního státu, boj proti korupci a podpora přístupu ke spravedlnosti by významně přispěly k realizaci základních práv občanů na obou kontinentech;

34.

zdůrazňuje, že přestože mnohé země stále bojují s korupcí, chybějící řádnou správou a absencí sociálních a politických svobod, řada zemí již zahájila reformní a demokratizační procesy; připomíná, že země v procesu transformace jsou mimořádně zranitelné a že je třeba, aby se v případě potřeby mohly spolehnout na pomoc EU; žádá proto, aby byla těmto zemím poskytována dobře koordinovaná podpora a pomoc při budování odolnějších států a společností s cílem udržet a podpořit aspirace na pozitivní změny, které vyjádřili jejich obyvatelé; navrhuje, aby místopředseda Komise, vysoká představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zřídil zvláštní ad hoc kontaktní skupiny, které by zefektivnily a usnadnily celounijní podporu jednotlivým zemím procházejícím procesem transformace; domnívá se, že je třeba vyvinout více úsilí za účelem podpory inkluzivních politických systémů založených na pluralitě politických stran a zodpovědné demokratické správě věcí veřejných v Africe, zejména v nestabilních státech, a to usnadněním vzniku občansko-vládních pracovních skupin a parlamentního dohledu – i s využitím technologických platforem – ke shromažďování podnětů občanů týkajících se politických otázek a na podporu osvědčených postupů založených na partnerských výměnách s cílem posílit odpovědnost vlád a jejich schopnost reagovat, což má zásadní význam pro zajištění udržitelného rozvoje, řešení globálních výzev a snížení rizika rostoucí nestability;

35.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat svobodné a spravedlivé volby umožňující soutěž mezi kandidáty a důvěryhodné volební procesy; podporuje koordinaci mezi EU a AU ve volebních pozorovatelských misích a pomoc při zlepšování kapacit AU pro dlouhodobé sledování voleb tak, aby odpovídalo mezinárodním standardům, a podporuje i dvoustrannou spolupráci s příslušnými zeměmi a jejich občanskou společností s cílem zajistit v Africe inkluzivní, transparentní a důvěryhodné volby; poukazuje proto na celou řadu volebních pozorovatelských misí EU, které Evropský parlament výrazně podporuje; vybízí EU, evropské nevládní organizace, politické strany a občanskou společnost, aby úzce spolupracovaly se svými africkými protějšky, včetně veřejných činitelů, s cílem navázat věcný politický dialog na základě konkrétně zaměřených politik, podpořit řádnou demokratickou správu věcí veřejných, posílit zastoupení a začlenění marginalizovaných skupin obyvatelstva a podpořit smysluplnou účast občanské společnosti a občanů na všech úrovních veřejného života;

36.

oceňuje snahy o posílení vlastních afrických mechanismů a předpisů na ochranu lidských práv, jako je Africká charta lidských práv a práv národů a její protokoly, Africká charta pro demokracii, volby a správu věcí veřejných, Africká komise pro lidská práva a práva národů a Africký soud pro lidská práva a práva národů; oceňuje skutečnost, že tyto mechanismy a předpisy i nadále pomáhají africkým partnerům přizpůsobovat své vlastní lidskoprávní nástroje a mechanismy mezinárodně uznávaným zásadám, právním předpisům a normám;

37.

připomíná významnou úlohu Mezinárodního trestního soudu při potírání beztrestnosti a při prosazování hodnot míru, bezpečnosti, rovnosti, čestnosti, spravedlnosti a odškodnění; vyzývá EU a africké státy, aby nadále podporovaly Římský statut a Mezinárodní trestní soud; vyzývá všechny africké státy, aby podepsaly a ratifikovaly Římský statut, pokud tak ještě neučinily;

38.

zdůrazňuje, že je důležité zohledňovat v první řadě nejlepší zájem dítěte a prosazovat právo na pokojné dětství a na dobré životní podmínky všech dětí; vyzývá k tomu, aby byla zejména v subsaharské Africe a v řadě dalších oblastí konfliktů nebo extrémní chudoby naléhavě věnována pozornost těžkým podmínkám dětí, které žijí na okraji společnosti a kterým jsou příliš často upírána jejich základní práva, jako je přístup ke vzdělání, základní zdravotní péči a obecněji právo na dětství; vyzývá proto k plnému provádění Úmluvy o právech dítěte;

39.

poukazuje na to, že počet afrického obyvatelstva se za posledních 30 let zdvojnásobil a že se očekává, že tento silný demografický růst bude pokračovat i v nadcházejících desetiletích; zdůrazňuje proto, že je důležité vypracovat společnou strategii Africké unie a Evropské unie, která učiní zaměření na děti a mladé lidi stěžejním prvkem tohoto partnerství a zohlední závěry summitu mládeže konaného v roce 2017;

40.

zdůrazňuje, že nejlepším způsobem, jak posílit postavení mladých lidí, je rozvíjet a podporovat příležitosti k jejich rozvoji, a to zejména prostřednictvím pracovních a podnikatelských příležitostí, ale také prostřednictvím příležitostí podílet se na demokratických procesech a rozhodování; domnívá se, že tato strategie by měla posílit zejména příležitosti pro výměny mládeže a dobrovolnictví, přičemž by v rámci všech navrhovaných kontaktů a projektů mělo být upřednostňováno 17 cílů udržitelného rozvoje;

41.

vyzývá orgány Evropské unie a Africké unie, aby vytvářely příležitosti pro stáže mladých Evropanů v zemích Africké unie a mladých Afričanů v Evropské unii s cílem vyškolit je v příslušných integračních procesech;

42.

vyzývá EU, aby podporovala všeobecný přístup všech mladých lidí v celé jejich rozmanitosti, včetně dospívajících dívek a dívek se zdravotním postižením, ke zdravotnickým službám vstřícným k mladým lidem, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a HIV, které jsou spravedlivé, přístupné, cenově dostupné a založené na potřebách, a to i za konfliktů a humanitárních krizí;

43.

uvádí, že kvůli neexistenci spolehlivých registrů obyvatel v některých afrických státech nemá mnoho jejich občanů oficiální právní osobnost, a přichází tudíž i o svá občanská práva, přístup k demokratickému vyjádření názorů a právo volit; zdůrazňuje, že tento nedostatek způsobuje, že demografické statistiky nejsou dostatečně spolehlivé a relevantní;

44.

zdůrazňuje, že je důležité investovat do konkrétních iniciativ EU zaměřených na posílení afrických vnitrostátních systémů evidence obyvatel a na zajištění toho, aby tyto služby byly přístupné a důvěrné, a podporovat africké vlády při investování do bezpečných a inovativních technologických řešení, která usnadní registraci narozených dětí, v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 16.9;

45.

domnívá se, že do partnerství musí být začleněny a v jeho rámci upřednostněny rovnost pohlaví a posílení postavení žen a dívek; vyzývá proto své protějšky, aby aktivně podporovaly přínos a úlohu žen v hospodářství a společnosti a aby uznaly jejich občanská a zákonná práva, včetně práva vlastnit majetek a práva podílet se na různých hospodářských a politických odvětvích; vítá větší zastoupení žen v některých afrických státech; konstatuje však, že v řadě zemí afrického kontinentu jsou ženy i nadále nedostatečně zastoupeny; zdůrazňuje, že dodržování a plné uplatňování lidských práv žen jsou základem demokratické společnosti; domnívá se proto, že je třeba dosáhnout těchto základních práv a cílů, aby bylo možné vybudovat skutečně demokratickou společnost;

46.

žádá, aby se na základě nedávno zahájeného plánu GAP III vystupňovalo úsilí o skoncování s násilím na základě pohlaví, mrzačením ženských pohlavních orgánů a nucenými sňatky; vyzývá Komisi, aby zajistila synergickou součinnost mezi partnerstvím EU–Afrika a akčním plánem GAP III s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů; vyzývá k tomu, aby partnerství EU–Afrika kladlo důraz na účast žen při rozhodování; žádá, aby byl vypracován společný plán pro cíle, jichž má být dosaženo ve vztahu k právům žen;

47.

zdůrazňuje, že zejména komplexní sexuální výchova má zásadní význam pro posílení rovnosti žen a mužů, přeměnu škodlivých genderových norem a prevenci sexuálního, genderově podmíněného a domácího násilí, stejně jako nezamýšleného těhotenství a infekce HIV;

48.

zdůrazňuje skutečnost, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a souvisejícím právům, jakož i jejich respektování, představuje klíčový prvek partnerství EU–Afrika; konstatuje, že je naléhavě zapotřebí řešit skutečnost, že dopady koronavirové krize ještě více omezily přístup k službám sexuálního a reprodukčního zdraví, jakož i ke vzdělávání v této oblasti, a zhoršily diskriminaci žen a násilí na nich páchané; vyzývá Komisi, aby v rámci nového partnerství EU–Afrika upřednostnila téma sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv a aby se zavázala k prosazování, ochraně a naplňování práva každého jednotlivce na to, aby měl plnou kontrolu nad záležitostmi souvisejícími s jeho sexualitou a sexuálním a reprodukčním zdravím a právy a aby o těchto záležitostech mohl svobodně a odpovědně rozhodovat, a to bez diskriminace, nátlaku a násilí;

49.

konstatuje, že osoby se zdravotním postižením se i nadále stávají oběťmi vícenásobných forem diskriminace; vyzývá k začlenění práv osob se zdravotním postižením v Africe do strategie a všech uvolněných finančních nástrojů a vyzývá k aktivní účasti těchto osob na společenském dění a k jejich systematickému zapojení do přípravy a provádění strategií zaměřených na podporu jejich začleňování, zejména pokud jde o vzdělávání, podnikání a digitální transformaci; domnívá se, že toho lze dosáhnout pouze promocí smysluplného zapojení organizací občanské společnosti, včetně organizací osob se zdravotním postižením;

50.

je znepokojen přetrvávajícím násilím a diskriminací osob LGBTI, především pokud jde o přístup ke zdravotní péči, a vyzývá oba kontinenty, aby vystupňovaly své úsilí o ochranu práv těchto osob;

51.

zdůrazňuje zásadní úlohu občanské společnosti, včetně místních nevládních organizací, a svobody projevu pro zajištění řádného fungování demokracie; připomíná, že je třeba uznat a podporovat víceré role a přínosy organizací občanské společnosti; vyzývá oba kontinenty, aby zaručily rámec, který umožní organizacím občanské společnosti podílet se na formulování a hodnocení politiky na různých úrovních rozhodování;

52.

zdůrazňuje významnou úlohu svobodných a dynamických sdělovacích prostředků a tisku a připomíná, že tento sektor plní klíčovou funkci při zajišťování dobře informované veřejnosti, která je schopna definovat vlastní priority, jakož i při posilování odolnosti vůči falešným zprávám; vybízí Afriku, aby pokračovala ve svém úsilí, pokud jde o svobodu sdělovacích prostředků a podporu novinářů, a vyzdvihuje významnou roli svobodného tisku v boji s korupcí a při dohledu nad veřejnými orgány a jejich odpovědností;

53.

připomíná, že zdraví je nezbytnou podmínkou lidského rozvoje a že právo na zdraví je základním právem; zdůrazňuje, že je třeba se v plné rozsahu zabývat vícerozměrnou povahou zdraví; zdůrazňuje význam bezpečného životního prostředí pro ochranu lidského zdraví a skutečnost, že přístup „jedno zdraví“ by měl být začleněn do budoucího partnerství;

54.

zdůrazňuje, že je třeba vybudovat skutečné partnerství v oblasti zdraví zaměřené na zdokonalení systémů zdravotní péče prostřednictvím posílení úlohy komunit; zdůrazňuje, že budování kapacit jednotlivých zemí musí být základem pro podporu všeobecného přístupu k odpovídající, přístupné a cenově dostupné zdravotní péči pro všechny, a to posílením poskytování zdravotnických služeb veřejnosti;

55.

zdůrazňuje dále, že toto partnerství by se mělo zaměřit na celosvětový výzkum a vývoj v oblasti zdraví a na posílení spolupráce mezi EU a Afrikou na poli výzkumu a inovací v téže oblasti, čímž se společně podpoří místní africká a evropská výrobní kapacita zdravotnických výrobků, vybavení a léků; naléhavě vyzývá EU, aby za tímto účelem podporovala africké země, zejména nejméně rozvinuté z nich, při účinném uplatňování pružných opatření na ochranu veřejného zdraví stanovených v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), jako je povinné udělování licencí a paralelní dovoz; podporuje vytváření vazeb mezi africkými a evropskými vědeckými komunitami, stejně jako výměnu odborných znalostí a zkušeností, a zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti fenoménu padělání léčivých přípravků;

56.

zdůrazňuje, že přístup k vodě, sanitárním zařízením a hygienickým službám je základním předpokladem každé činnosti zaměřené na zlepšení veřejného zdraví a boje proti přenosu nemocí a že by měl být základním prvkem spolupráce mezi EU a Afrikou; trvá na tom, že je třeba zvýšit úsilí v oblasti hospodaření s vodními zdroji a řízení těchto zdrojů, budování infrastruktury, stejně jako podpory hygienických opatření a vzdělávání v tomto směru; vyzývá k cílenému zlepšení přístupu k těmto službám, zejména pro nejzranitelnější skupiny obyvatelstva a osoby trpící diskriminací;

57.

zdůrazňuje přínosy pro zdraví plynoucí ze zachování rutinní imunizace dětí a vyzývá k dalšímu posílení programů souvisejících s imunizací; zdůrazňuje, že koronavirová krize zdůraznila potřebu zajistit přístup k očkovacím látkám a léčbě, a vyzývá oba kontinenty, aby úzce spolupracovaly s cílem zajistit v tomto směru přínos pro všechny;

58.

je znepokojen tím, že se objevuje stále více vzájemně propojených krizí, ať už se jedná o krizi v oblasti zdraví, potravin, životního prostředí nebo bezpečnosti, a že se očekává, že se v souvislosti se změnou klimatu a úbytkem biologické rozmanitosti tyto krize budou zhoršovat, a upozorňuje proto na skutečnost, že je důležité v budoucí strategii a kombinované strategii pro budoucí reakce na globální pandemie komplexně posílit odolnost obyvatel a ekosystémů, jakož i kapacity v oblasti meziodvětvové prevence krizí, připravenosti, dohledu, řízení a reakce; vyzývá k podrobnějšímu posouzení modelů sociální ochrany, všeobecného příjmu a formalizace neformální ekonomiky a zdůrazňuje význam podpory důstojné práce a sociálního dialogu; vybízí k podpoře přístupu ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání v nestabilních situacích, krizích a dlouhotrvajících krizích coby klíčovým faktorům pro stabilitu a zajištění živobytí;

59.

připomíná, že inkluzivní, dostupné a kvalitní vzdělání představuje základní právo a zásadní předpoklad pro ochranu dítěte, a zvláště pro posílení postavení dívek, a to mimo jiné i v krizových situacích;

60.

připomíná, že Afrika má jednu z největších mladých populací na světě, což představuje velkou výzvu z hlediska vzdělávání, ale zároveň i přínos pro budoucí rozvoj kontinentu; připomíná význam vzdělání pro utváření úlohy občanů ve společnosti a pro stimulaci udržitelného hospodářského růstu, jakož i pro vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že negramotnost a nedostatek kvalitního vzdělání a vyškolených odborníků jsou překážkou udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že vzdělávání pro všechny je horizontální a komplexní otázkou, která ovlivňuje všechny aspekty cílů udržitelného rozvoje; upozorňuje na dílčí cíl udržitelného rozvoje č. 4.1, který se vztahuje na plné a kvalitní bezplatné primární a sekundární vzdělávání v délce 12 let pro všechny;

61.

je přesvědčen, že vzdělávání by mělo být prioritou rozvojové pomoci, zejména v nejméně rozvinutých zemích, a zásadním pilířem partnerství mezi Afrikou a EU; vyzývá k tomu, aby nové partnerství upřednostňovalo odbornou přípravu učitelů a posílení vzdělávacích struktur, zejména v nestabilních a konfliktem zasažených zemích; vyzývá k přijetí opatření v boji proti předčasnému ukončování školní docházky, zejména ve venkovských oblastech, zvláště pak zajištěním vhodných školních jídelen a hygienických služeb; vyzývá k podpoře odborné přípravy; vyzývá státy, aby výrazně investovaly do infrastruktury a digitalizace s cílem umožnit co největšímu počtu dětí z venkovských i městských oblastí, aby se mohly začlenit do školního systému;

62.

zdůrazňuje, že je třeba řešit překážky, kterým dívky čelí, pokud jde o přístup ke kvalitnímu, bezpečnému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě na všech úrovních a ve všech souvislostech, a to i v konfliktních situacích a humanitárních podmínkách; zdůrazňuje, že „inkluzivní“ vzdělávání znamená, že právo všech dětí na rovný přístup ke vzdělání je plně respektováno bez ohledu na pohlaví, socioekonomické postavení, kulturní zázemí a náboženskou víru a se zvláštním zaměřením na marginalizované komunity a děti se zdravotním postižením;

63.

zdůrazňuje, že je třeba posílit vazby mezi vzděláváním, rozvojem dovedností a zaměstnaností, aby se mladí lidé mohli plně zapojit na trhu práce, zejména začleněním digitálních a ekologických dovedností do školních osnov; zdůrazňuje, že kvalitní technické a odborné vzdělávání a příprava hrají klíčovou úlohu pro zaměstnanost mladých lidí a měly by být podporovány; vyzývá k podpoře dialogu se soukromým sektorem s cílem podpořit sladění odborné přípravy s potřebami trhu práce;

64.

vyzývá k vytváření vazeb mezi africkými a evropskými univerzitami a k urychlení výměny poznatků; vyzývá k větší mobilitě ze severu na jih a z jihu na sever v oblasti odborného vzdělávání, stipendií a akademických výměnných programů mezi mladými lidmi v Africe a EU, například prostřednictvím programů Erasmus a Erasmus pro mladé podnikatele, jejichž cílem je pomoci začínajícím podnikatelům získat dovednosti potřebné pro řízení podniku;

65.

vyjadřuje politování nad tím, že sdělení Komise opomíjí rozměr zahraniční kulturní politiky a slibný potenciál, který nabízí prohloubená evropsko-africká kulturní spolupráce; připomíná význam kulturního dialogu mezi Evropou a Afrikou a domnívá se, že kulturní vztahy a mezikulturní dialog mohou přispět k budování důvěry a k podpoře společného pocitu sounáležitosti v rámci partnerství; vyzývá ke koordinaci mezi diplomatickými a konzulárními zastoupeními členských států, delegacemi EU, evropskými a místními zúčastněnými stranami a se sítí národních kulturních institutů EU při provádění společných projektů a akcí ve třetích zemích na základě zásad kulturních vztahů, které se zaměřují na budování vzájemné důvěry a porozumění prostřednictvím mezilidského dialogu mezi Evropou a Afrikou;

66.

připomíná, že kulturní spolupráce v rámci EU a s partnerskými zeměmi podporuje globální řád založený na udržování míru a na boji proti extremismu a radikalizaci prostřednictvím mezikulturního a mezináboženského dialogu o demokracii, právním státu, svobodě projevu, lidských právech a základních hodnotách;

67.

zdůrazňuje, že je důležité propagovat africké dědictví, kulturní identitu, historii a umění; žádá, aby byly kulturní statky vráceny do afrických zemí a aby byly vytvořeny podmínky pro trvalé navrácení afrického dědictví do Afriky; vyzývá EU a Afriku, aby vytvořily „kulturu připomínání“, která oběma kontinentům umožní rozpoznat v současných vztazích pozůstatky koloniální nadvlády a vyjednat vhodná opatření k jejich potírání;

68.

připomíná bohatou jazykovou rozmanitost afrického kontinentu; vyzývá EU a členské státy, aby ji v rámci svých budoucích vztahů zachovaly; opakuje, že je třeba úzce spolupracovat s UNESCO s cílem zajistit zachování kulturní a jazykové rozmanitosti a nalézt společné důvody pro spolupráci;

Partnerství pro udržitelný růst podporující začleňování

69.

zdůrazňuje, že Evropská unie má s africkými státy významné hospodářské vazby a že tyto vazby by měly být v budoucnu dále posíleny, aby se zajistila produktivní transformace regionu a budování odolnosti; konstatuje, že působení Číny v Africe nabylo na intenzitě, zatímco členské státy EU prokazují pouze velmi selektivní zájmy o obchod s africkými státy a o investice v nich, a proto zůstává objem obchodu mezi EU a většinou afrických států i nadále poměrně nízký; zdůrazňuje, že EU potřebuje zcela nový základ pro své hospodářské partnerství s Afrikou, což znamená, že se musí vytvořit nové podmínky, v nichž EU a Afrika budou rozvíjet vzájemně prospěšné udržitelné partnerství, v jehož rámci se hospodářské a obchodní vztahy přetvoří na základě modelu solidarity a spolupráce a zajistí se spravedlivý a etický obchod; zdůrazňuje, že předpokladem tohoto partnerství je, aby ve všech afrických státech pokračoval výrazný udržitelný rozvoj; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba poskytovat investice a cílenou podporu a respektovat soudržnost politik ve prospěch rozvoje;

70.

zdůrazňuje své přesvědčení, že Afrika, která je kontinentem bohatým na zdroje a má rozvíjející se ekonomiky vykazující vysoké míry růstu, jakož i rostoucí střední třídu a mladou a kreativní populaci, je světadílem příležitostí, jenž při mnoha příležitostech prokázal, že jeho hospodářský pokrok a rozvoj je možný;

71.

zdůrazňuje, že je důležité zohlednit všechny strukturální příčiny a vnější faktory nejistoty a chudoby v Africe za pomoci řešení základních příčin konfliktů, hladu, změny klimatu, nerovností, nedostatku základních služeb a nevhodných modelů zemědělství, stejně jako podporou politických a inkluzivních řešení konfliktů a uplatňováním komplexního přístupu zaměřeného na zmírnění utrpení nejzranitelnějších skupin obyvatelstva;

72.

zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet kapacity pro domácí produkci a výrobu, což by pomohlo snížit závislost na dovozu ze zahraničí; zdůrazňuje, že Afrika potřebuje transformaci průmyslu a infrastruktury, která bude možná pouze prostřednictvím rozsáhlých udržitelných investic, v nichž modely fungování veřejného a soukromého sektoru budou představovat schůdnou příležitost pro podporu rozvoje; konstatuje, že z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) by měly být financovány investice, které budou podporovat inkluzivní a udržitelný hospodářský a společenský rozvoj na základě přístupnosti a univerzálního nastavení pro všechny, přičemž je třeba uznat související nedostatky v nejméně rozvinutých zemích;

73.

zdůrazňuje, že investice soukromého sektoru by měly sloužit místnímu trhu a obyvatelstvu a být zaměřeny na osoby, které mají omezený přístup k financování, přičemž by měly také zaručit zapojení finančních prostředků pro marginalizované skupiny, například prostřednictvím přímých investic do místních mikropodniků, malých a středních podniků a obchodních modelů sociální ekonomiky, zejména rodinných podniků;

74.

vyzývá k zavedení robustních monitorovacích a hodnotících mechanismům pro zajištění souladu s těmito cíli; upozorňuje na to, že posílení postavení občanské společnosti a s ním související zapojení sociálních protějšků do investičních struktur je klíčovým aspektem politik EU vůči africkým státům a ve vztahu s nimi;

75.

opětovně upozorňuje na zjištění nedávné hodnotící zprávy o EFSD, která ukázala na nedostatek důkazů o rozvojovém potenciálu, doplňkovosti a odpovědnosti jednotlivých zemí za kombinované zdroje financování;

76.

vítá iniciativu nazvanou „Dohoda skupiny G20 s Afrikou“, která byla zahájena v roce 2017 s cílem podpořit soukromé investice v Africe, včetně investic do infrastruktury, a vnímá tuto iniciativu jako vhodnou platformu pro dosažení pokroku při plnění komplexních a koordinovaných programů reforem uzpůsobených potřebám jednotlivých států; vítá skutečnost, že se k této iniciativě dosud připojilo dvanáct afrických zemí:

77.

zdůrazňuje, že obchodní a hospodářská spolupráce mezi EU a Afrikou by měla upřednostňovat regionální integraci na africkém kontinentu; vyzývá Unii, aby posílila svou podporu africkým integračním strategiím a zajistila její soudržnost mezi kontinentální, regionální a vnitrostátní úrovní, na kterých tato podpora probíhá;

78.

vyzývá Komisi, aby podpořila Afriku v jejím úsilí o vytvoření kontinentální zóny volného obchodu; vítá spuštění Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA) a zdůrazňuje její obrovský potenciál jakožto nástroje na podporu vnitroafrického obchodu a regionální integrace i pro zlepšení přístupu Afriky na světové trhy; zdůrazňuje, že by kontinentální zóna volného obchodu měla usnadňovat integraci prospěšnou pro veškeré africké obyvatelstvo, včetně nejvíce marginalizovaných skupin; připomíná, že mezi africkými zeměmi existují rozdíly v rozvoji, které je třeba zohlednit, aby se neprohlubovaly nerovnosti; je toho názoru, že podpora EU poskytovaná zóně AfCFTA by se měla zaměřit na rozvoj regulačních rámců, aby se zabránilo „závodu o co nejnižší úroveň“ sociálních a environmentálních norem; domnívá se, že zóna AfCFTA a pokračující úsilí o regionální integraci poskytují vhodnou příležitost k obnovení rovnováhy mezinárodního investičního režimu tak, aby se stal odpovědným a spravedlivým a aby směřoval k udržitelnému rozvoji;

79.

zdůrazňuje, že v Africe je třeba vytvořit a diverzifikovat vnitrokontinentální hodnotové řetězce, aby bylo možné vytvářet větší přidanou hodnotu v samotných afrických státech; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytovat technickou pomoc v oblasti spolupráce na hranicích a v dalších technických záležitostech v zájmu rozvoje regionálního hodnotového řetězce; bere na vědomí, že nadále existují značné překážky bránící tomuto obchodu v důsledku všudypřítomných cel a dalších překážek, jakož i nedostatečná infrastruktura a vysoké transakční náklady; zdůrazňuje, že je proto třeba provést velké investice do dopravní infrastruktury, aby se usnadnil obchod v rámci Afriky;

80.

zdůrazňuje, že EU a Africká unie sdílí společný zájem na stabilním mnohostranném obchodním systému založeném na pravidlech, který se opírá o Světovou obchodní organizaci (WTO);

81.

připomíná, že jednou z hlavních výzev pro rozvojové země je dostat se prostřednictvím diverzifikace svého hospodářství na vyšší pozici v rámci globálního hodnotového řetězce; vyzývá EU, aby neprosazovala takovou obchodní politiku, která by africkým zemím obecně zakazovala uvalovat vývozní daň na nerostné suroviny, pokud to není v rozporu s pravidly WTO;

82.

připomíná, že volný a spravedlivý obchod s africkým kontinentem je klíčem k podpoře udržitelného rozvoje a zmírňování chudoby; žádá Komisi, aby zapojila občanskou společnost na všech úrovních politického dialogu, zejména při přípravě, monitorování a hodnocení obchodních dohod; zdůrazňuje, že dohody o hospodářském partnerství a systém všeobecných celních preferencí (GSP) jsou důležité nástroje v rámci obchodního vztahu mezi EU a Afrikou; naléhavě však vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí rozdílné názory na dohody o hospodářském partnerství a aby nalezla konkrétní řešení, která by reagovala na obavy afrických zemí, zejména pokud jde o jejich prioritu budování regionálních hodnotových řetězců a posílení obchodu v rámci Afriky; opakuje svůj požadavek na hloubkovou analýzu dopadu dohod o hospodářském partnerství;

83.

vyzývá k systematickému začleňování závazných a vymahatelných mechanismů pro provádění kapitol v rámci obchodu a udržitelného rozvoje o lidských právech a pracovních a environmentálních normách do všech v současnosti sjednávaných i budoucích dohod o hospodářském partnerství a zároveň zdůrazňuje, že tyto dohody musí být v souladu s rozvojovými politikami a cíli udržitelného rozvoje, zejména s ohledem na jejich dopad na odlesňování, změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti;

84.

konstatuje, že africké země, ačkoli tvoří více než 50 % příjemců v rámci systému GSP, generují pouze necelých 5 % dovozu v tomto systému do EU; vyzývá Komisi, aby v přijímajících státech pomáhala ekonomickým subjektům mimo jiné s plněním pravidel původu a se zdoláváním technických překážek; vyjadřuje politování nad tím, že systém GSP dosud nepřispěl u příjemců z řad afrických zemí k hospodářské diverzifikaci; znovu vyzývá Komisi, aby uvažovala o rozšíření seznamu produktů, na něž se nařízení o systému GSP vztahuje (9);

85.

s ohledem na doložené rostoucí riziko šíření patogenů zoonóz v Africe vyzývá Komisi, aby prostřednictvím spolupráce a dialogu v afrických zemích prosazovala přísnější normy v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření a dobrých životních podmínek zvířat;

86.

upozorňuje na to, že soukromé investice a partnerství veřejného a soukromého sektoru mají zásadní význam pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a pro rozvoj místního soukromého sektoru, musí být slučitelné s lidskými právy, normami důstojné práce a normami v oblasti životního prostředí, jakož i s mezinárodními cíli v oblasti klimatu a ekologickou transformací, a že by měly přednostně splňovat potřeby financování velmi malých podniků a malých a středních podniků; vítá v tomto ohledu záměr Komise učinit „alianci mezi Afrikou a Evropou“ ústředním pilířem hospodářských vztahů mezi oběma kontinenty;

87.

konstatuje, že malé a střední podniky a rodinné podniky hrají důležitou roli při rozvoji místních ekonomik; poukazuje na to, že malé a střední podniky jsou klíčovou hnací silou pro vytváření pracovních míst a představují 95 % podniků v Africe; domnívá se, že strategie by měla upřednostňovat podnikání a přístup k financování a současně vytvořit spolehlivé podnikatelské prostředí; dále se domnívá, že podpora místního soukromého sektoru bude rozhodující při obnově v období po odeznění pandemie COVID-19; upozorňuje na příležitosti, které má Výkonná agentura EU pro malé a střední podniky (EASME) v oblasti podpory spolupráce mezi podniky a společných podniků s africkými partnery, díky nimž by se dále zvýšila nejen viditelnost podnikatelských příležitostí, ale také by se podpořil tolik potřebný přístup k financování a k technologiím prostřednictvím předávání know-how;

88.

zdůrazňuje, že partnerství mezi Afrikou a EU v soukromém sektoru by mělo zahrnovat přísná ustanovení o odpovědném financování; připomíná, že je stále třeba dosáhnout značného pokroku, aby se zabránilo zneužívání ze strany velkých podniků, a zdůrazňuje proto, že zajištění dodržování zásad sociální odpovědnosti podniků, lidských práv a náležité péče v oblasti životního prostředí by mělo být jasně stanoveno jako hlavní priorita partnerství mezi EU a Afrikou;

89.

zdůrazňuje, že evropské společnosti nesou odpovědnost za své dodavatelské řetězce; vyzývá Komisi, aby se dále věnovala svému ambicióznímu legislativnímu návrhu o závazných povinnostech podniků z EU v oblasti lidských a sociálních práv a náležité péče v oblasti životního prostředí; naléhavě vyzývá Komisi, aby při vypracovávání těchto návrhů zajistila jejich platnost pro celý dodavatelský řetězec a soulad s pokyny OECD týkajícími se sociální odpovědnosti a lidských práv v rámci obchodu i s pravidly WTO a aby se provedlo pečlivé posouzení, které prokáže, zda jsou tyto návrhy funkční a použitelné pro všechny subjekty na trhu, včetně malých a středních podniků, a že obsahují ustanovení usnadňující poškozeným stranám přístup ke spravedlnosti;

90.

zdůrazňuje, že pákový efekt soukromých investic by měl doplňovat závazek rozvinutých zemí přidělit 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc, spíše než jej nahrazovat, přičemž 0,15–0,2 % HND je vyhrazeno pro nejméně rozvinuté země;

91.

je toho názoru, že strategie EU-Afrika by měla rovněž zahrnovat opatření na pomoc africkým zemím při přeměně jejich bohatství z nerostných zdrojů na skutečné výsledky v oblasti rozvoje a vyzývá k přezkumu efektivity stávajících opatření, a to i s ohledem na kontroverzní využívání zdrojů ze strany Číny a Ruska; vyzývá Komisi a africké partnery Unie, aby hladce prováděli opatření požadovaná na základě nařízení o dovozu minerálů z oblastí konfliktu (10) a neprodleně zveřejnili seznam podniků mimo EU, které tyto požadavky nesplňují; zdůrazňuje silné stránky Evropy (tj. transparentnost, kvalitní zboží a služby a demokratickou správu věcí veřejných) a věří, že tyto základní hodnoty jsou lákavější alternativou než autoritářské modely;

92.

bere na vědomí význam provádění „Vize pro těžební odvětví v Africe“, dokumentu, který v roce 2009 přijaly hlavy afrických států a vlád, pro zajištění transparentního, spravedlivého a optimálního využívání nerostných zdrojů;

93.

připomíná, že odvětví těžebního průmyslu hraje v hospodářství mnoha afrických zemí významnou úlohu a je spojeno s nerovnou vzájemnou závislostí na zdrojích s Evropou, což by mělo být napraveno tím, že se bude řešit problém nezákonného odlivu daňových příjmů a licenčních poplatků v těžebním průmyslu prostřednictvím směrnice o průhlednosti (11) a směrnice o účetnictví (12);

94.

vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem případů urovnávání sporů mezi investorem a státem vedených proti africkým státům, zejména ze strany evropských společností; vyzývá vlády a společnosti v EU, aby přestaly využívat těchto postupů a aby ukončily četná řízení, která v tomto režimu proti africkým státům vedou;

95.

domnívá se, že toto partnerství by mělo podporovat podnikání žen a mladých lidí ve venkovských a městských oblastech a že je za tímto účelem nezbytné podporovat rovný přístup k hospodářským a výrobním zdrojům, jako jsou finanční služby a pozemková práva; vyzývá k rozšíření výměny zkušeností mezi africkými a evropskými podnikatelkami prostřednictvím platforem, které umožní vytváření sítí, sdílení zkušeností a vytváření společných projektů;

96.

připomíná, že postavení žen může být posíleno odolnými ustanoveními v obchodních dohodách, která se budou týkat genderu a obchodu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby byla Africké unii nápomocna při provádění strategie pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a aby přijala opatření, která přispějí k dosažení rovnosti obou pohlaví v jejích obchodních dohodách s africkými zeměmi;

97.

upozorňuje na obrovská fiskální omezení Afriky při vyrovnávání se se sociálně-ekonomickými důsledky pandemie; připomíná, že některé africké země vydávají více peněz na splácení dluhů než na zdravotnické služby; domnívá se, že je třeba podrobně zvážit zmírnění neudržitelného dluhového břemene, které vede k velkému úbytku veřejných služeb a opatření v oblasti sociálního zabezpečení; vítá oznámení skupiny G20 o dočasném moratoriu na splátky dluhu pro nejslabší rozvojové země jako první krok správným směrem; opakuje svou výzvu soukromým věřitelům, aby se na této iniciativě za srovnatelných podmínek podíleli, a vybízí skupinu G20, Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, jakož i mezinárodní rozvojové banky, aby pokračovaly ve zmírňování dluhového břemene a aby dále prozkoumaly možnosti pozastavení plateb dluhové služby; v obecnější rovině vyzývá k vytvoření mnohostranného mechanismu restrukturalizace dluhu s cílem řešit dopad krize a finanční požadavky Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. zdůrazňuje, že je třeba propojit opatření na odpuštění dluhu s dodatečným uvolněním oficiální rozvojové pomoci a upřednostnit financování založené na grantech jako standardní možnost, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí;

98.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat africké země v budování jejich kapacit mobilizace domácích zdrojů, aby se navýšily investice do základních veřejných služeb; připomíná, že nezákonné finanční toky představují dvojnásobek částky oficiální rozvojové pomoci, kterou africké země obdržely, tj. celkem přibližně 50 miliard USD za rok, a mají dramatický dopad na rozvoj a správu věcí veřejných na tomto kontinentu; vyzývá EU, aby dále podporovala africké partnery při zdokonalování správy věcí veřejných, boji proti korupci, zvyšování transparentnosti jejich finančních a daňových systémů a zřizování odpovídajících regulačních a monitorovacích mechanismů;

99.

doporučuje, aby EU a AU lépe zaváděly a prosazovaly stávající vnitrostátní a mezinárodní protikorupční nástroje a aby využívaly nové technologie a digitální služby; vyzývá EU, aby přijala přísný regulační rámec pro korupci;

Partnerství pro zelenou dohodu mezi Africkou unií a Evropskou unií

100.

připomíná, že negativní dopady změny klimatu postihují zejména africké země a jejich obyvatelstvo; připomíná, že v roce 2019 bylo podle Centra pro výzkum příčin vzniku a šíření katastrof (CRED) téměř 16,6 milionu Afričanů postiženo extrémními povětrnostními jevy, což je o 195 % více než v roce 2018; zdůrazňuje nutnost toho, aby se ochrana klimatu a životního prostředí stala ústředním prvkem partnerství v souladu se závazkem EU plnit Pařížskou dohodu a Úmluvu o biologické rozmanitosti; připomíná svůj požadavek, aby na tyto cíle bylo věnováno 45 % rozpočtu budoucího nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI);

101.

vyjadřuje znepokojení nad tím, jak by změna klimatu mohla zvrátit lidský rozvoj a ohrozit vyhlídky nestabilních a nízkopříjmových afrických zemí na rozvoj, a zdůrazňuje, že se jedná o rizikový faktor, který může přispět k destabilizaci, násilí a konfliktům; zdůrazňuje, že EU by měla africkým zemím nabídnout konkrétní, předvídatelnou, odpovědnou a dlouhodobou finanční a technickou podporu, aby se rovným dílem zefektivnil proces jejich přizpůsobování se změně klimatu (tj. prostřednictvím projektů zaměřených na udržitelné zemědělství, přizpůsobení se ekosystémům a udržitelná města) a posílily se strategie zmírňování, a to se zvláštním zaměřením na předcházení rizikům katastrof a na znevýhodněné komunity;

102.

upozorňuje na klíčovou úlohu tzv. vodní diplomacie, neboť v důsledku změny klimatu hrozí, že voda bude čím dál vzácnějším zdrojem; zdůrazňuje, že je nutné uplatňovat účinnější diplomacii v otázkách klimatu, a podporovat tak vazby mezi domácí, zahraniční a mezinárodní klimatickou politikou;

103.

vyzývá EU k podpoře s cílem pomoci africkým zemím provádět jejich vnitrostátně stanovené příspěvky a zvyšovat náročnost těchto příspěvků v souvislosti s Pařížskou dohodou a sendajským rámcem, přičemž je třeba zajistit, aby měly odpovídající finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu, na její zmírňování, jakož i na úhradu souvisejících ztrát a škod, a také na vnitrostátní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že má-li být tato podpora účinná, musí být budoucí partnerství EU–Afrika pro transformaci založeno na zásadách společné, ale diferencované odpovědnosti a soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje a současně musí zajistit ekologickou transformaci, která bude spravedlivá a inkluzivní;

104.

zdůrazňuje, že strategie pro přizpůsobení by měly podporovat změnu modelu v afrických zemích založenou na řešeních inspirovaných přírodou; vyzývá k podpoře inkluzivního zapojení zúčastněných stran mimo jiné na vytváření a provádění vnitrostátně stanovených příspěvků, vnitrostátních adaptačních plánů a vnitrostátních zemědělských investičních plánů;

105.

zdůrazňuje jedinečnou perspektivu a potřeby malých ostrovních rozvojových států, pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu a o její zmírňování;

106.

dále zdůrazňuje potřebu zahrnout do opatření v oblasti klimatu genderový rozměr vzhledem ke specifickým důsledkům této změny a zhoršování stavu životního prostředí pro ženy a dívky; vyzývá africké a evropské partnery, aby v rámci budoucího partnerství EU–Afrika více zdůrazňovali úlohu, kterou mohou ženy hrát při vedení svých komunit směrem k udržitelnějším postupům a při účasti na rozhodování o přizpůsobení se změně klimatu a o jejím zmírňování;

107.

žádá, aby byla urychleně zavedena „diplomacie zelené dohody“ skrze vytvoření pracovní skupiny, která se zaměří na vnější dimenzi Zelené dohody pro Evropu a která by měla předkládat doporučení pro zelenou dohodu mezi AU a EU se zapojením místních orgánů a organizací občanské společnosti a s přístupem zahrnujícím více úrovní a zúčastněných stran; domnívá se, že tato dohoda by měla zejména podpořit přijetí regulačních rámců, které umožní přechod na zelenou ekonomiku, rozvoj oběhového hospodářství a vytváření pracovních míst v udržitelných odvětvích;

108.

zdůrazňuje význam regionální spolupráce a spolupráce prostřednictvím technické pomoci, výměny informací a osvědčených postupů; trvá na tom, že je důležité lépe informovat o budoucích rizicích souvisejících s klimatem a katastrofami a podporovat právem dovolené předávání technologií šetrných ke klimatu; vyzývá EU, aby za tímto účelem prosazovala přijetí prohlášení o právech duševního vlastnictví a změně klimatu, které by bylo srovnatelné s prohlášením z Dohá z roku 2001 o dohodě TRIPS a veřejném zdraví;

109.

zdůrazňuje nezbytnost udržitelných inovačních politik a projektů, které africkým státům umožní „skokově nahradit“ starší a znečišťující technologie v rámci specifického cíle ekologické a sociální udržitelnosti, a vyzývá v tomto ohledu k provedení analýzy s cílem zjistit, jak může takový skokový posun přispět k dosažení uvedených cílů v afrických státech;

110.

připomíná, že Afrika je domovem výjimečné biologické rozmanitosti; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nadměrným využíváním přírodních zdrojů a nad dopadem snížené biologické rozmanitosti na míru odolnosti; zejména je znepokojen tím, že odlesňování v Africe nabývá na intenzitě; připomíná, že ničení tropických afrických lesů představuje nevratnou ztrátu biologické rozmanitosti a schopnosti záchytu uhlíku a také domovů a způsobu života původních společenství obývajících lesy; vzhledem k tomu, že lesy rovněž významně přispívají k naplňování cílů v oblasti klimatu a ochrany biologické rozmanitosti, stejně jako k předcházení desertifikaci a extrémní erozi půdy;

111.

žádá, aby byla zohledněna souvislost mezi veřejným zdravím a biologickou rozmanitostí v souladu s přístupem „jedno zdraví“; vítá oznámení iniciativy NaturAfrica, jejímž cílem je chránit volně žijící a planě rostoucí druhy a ekosystémy, a přezkum akčního plánu proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy; zdůrazňuje, že tato iniciativa by měla být rozvíjena při konzultaci se všemi zúčastněnými stranami a se zvláštním důrazem na práva místních komunit, původních obyvatel a žen; zdůrazňuje, že iniciativa by měla podporovat africké vlády a místní obyvatelstvo při řešení hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování stavu životního prostředí komplexním a systematickým způsobem, mimo jiné nabídkou podpory dobře řízeným sítím chráněných oblastí; vyzývá zejména EU a Afriku, aby uznaly a chránily práva původních obyvatel na vlastnictví a kontrolu jejich pozemků a přírodních zdrojů na základě zvykového práva, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 169, a aby dostály zásadě svobodného, předchozího a informovaného souhlasu;

112.

vyzývá k přidělení dostatečných zdrojů na provedení doporučení obsažených ve studiích Komise z roku 2015 s názvem „Rozměrnější než sloni: vstupy pro strategický přístup EU k ochraně volně žijících a planě rostoucích druhů v Africe“ a z roku 2019 s názvem „Studie interakce mezi bezpečností a ochranou volně žijících a planě rostoucích druhů v subsaharské Africe“;

113.

domnívá se, že úsilí o zachování zdrojů zaměřené například na lesy, volně žijící a planě rostoucí druhy a na mořské a pobřežní ekosystémy musí být posíleno využitím regulačních rámců, dostatečných zdrojů a vědeckých údajů a doprovázeno opatřeními pro obnovu a řízení ekosystémů; žádá EU a Afriku, aby hrály vedoucí úlohu při uzavírání ambiciózní celosvětové dohody na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti;

114.

připomíná, že oceány jsou největším celosvětovým zdrojem bílkovin; připomíná, že je důležité usilovat o lepší správu oceánů, a to i pokud jde o rozvoj rybolovu a rozmach udržitelné akvakultury a modré ekonomiky, které jsou hybnou silou rozvoje; zdůrazňuje, že boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu musí být prioritou s cílem omezit dopady na životní prostředí a zachovat udržitelnost rybích populací a příjmů z rybolovu;

115.

vyzývá Komisi výslovně k tomu, aby sledovala činnosti související s průmyslovým rybolovem, neboť mohou představovat hrozbu pro populace dostupné místnímu obyvatelstvu využívajícímu tradiční rybolovné zdroje a zároveň přispět k riziku nerovnováhy dobrého ekologického stavu rybích populací;

116.

připomíná, že Afrika je nejméně elektrifikovaným regionem na světě, a zdůrazňuje, že přístup k energii není na tomto kontinentu rovnoměrný; konstatuje, že přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii je základním nástrojem hospodářského a společenského rozvoje, a to i ve venkovských oblastech; vyzývá k rozvoji potenciálu Afriky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

117.

vyzývá proto EU a její členské státy, aby podporovaly a upevňovaly spolupráci se svými africkými partnery v odvětví energetiky a oblasti klimatu v souladu s cíli Zelené dohody; vybízí Komisi, aby předložila ambiciózní plán naplňování partnerství v oblasti udržitelné energetiky, a za tímto účelem konstatuje, že energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost jsou klíčovými prvky pro překlenutí propasti v přístupu k energii na africkém kontinentu a současně pro zajištění nezbytného snížení emisí oxidu uhličitého; vyzývá EU a příslušné africké země, aby využily možností vzájemně prospěšných energetických partnerství pro výrobu vodíku využívající obnovitelné zdroje energie;

118.

poukazuje na to, že je důležité nasměrovat investice směrem k bezuhlíkovému hospodářství, a to na základě rozvoje zdrojů obnovitelné energie a snadnějšího přenosu technologií, včetně decentralizované výroby energie, technologií na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a solární energie v malém rozsahu, které by pokryly místní poptávku po energii, mj. pokud jde o infrastrukturu a připojení;

119.

zdůrazňuje, že urbanizace afrického kontinentu představuje příležitost k přehodnocení územního plánování a zavedení udržitelných řešení ve městech a že by měla být předmětem intenzivnějšího dialogu s místními a regionálními orgány a spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi oběma kontinenty, zejména pokud jde o zelenou infrastrukturu, přístupy založené na ekosystémech, nakládání s odpady a hygienické systémy, a že by se mělo vynakládat zvláštní úsilí o zapojení mladých lidí a marginalizovaných skupin; vyzývá k podpoře rozvoje udržitelné městské dopravy zaměřené na větší začlenění obcí a zajištění větší dostupnosti, včetně dopravy do škol a zdravotních středisek;

Partneři pro udržitelné a odolné zemědělství

120.

poukazuje na zásadní význam zemědělského a potravinářského odvětví v rámci hospodářství a při zajišťování důstojných a udržitelných pracovních příležitostí ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že ve většině případů se to týká drobných zemědělských podniků a rodinných farem; poukazuje na význam podpory a rozšíření opatření a nástrojů, které by vedly ke zvýšení kvality a diverzifikaci produktů, k modernizaci zemědělských postupů, zajištění bezpečných pracovních podmínek a opatření na posílení odolnosti zemědělců; domnívá se, že centrem vztahů mezi EU a Afrikou by měl být rozvoj udržitelného zemědělství a venkovských oblastí;

121.

vítá skutečnost, že se nové partnerství mezi EU a Afrikou zasazuje o rozvoj zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí; připomíná, že schopnost agroekologie sladit ekonomickou, environmentální a sociální dimenzi udržitelnosti byla uznána ve významných zprávách panelů IPCC a IPBES a Světové banky, stejně jako v mezinárodním hodnocení zemědělských poznatků, vědy a techniky z hlediska rozvoje, které proběhlo pod vedením Světové banky a organizace FAO (IAASTD); poukazuje na to, že je důležité podporovat agroekologii, agrolesnictví, místní produkci a udržitelné potravinové systémy, které se zaměřují na rozvoj krátkých dodavatelských řetězců v rámci vnitrostátní politiky i mezinárodních fór, s cílem zajistit všem potraviny a výživu a zvýšit udržitelnou produktivitu zemědělství a jeho odolnost vůči změně klimatu;

122.

vyzývá EU, aby přihlédla k závěrům pracovní skupiny pro venkovskou Afriku ohledně potřeby investic do afrických potravinových řetězců a zaměřila se přitom na komodity s přidanou hodnotou; vyzývá EU a členské státy, aby s cílem zajistit součinnost mezi strategií EU-Afrika a opatřeními v rámci Zelené dohody, zejména vnější dimenzí strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, aktivně spolupracovaly s africkými partnery;

123.

zdůrazňuje, že používání pesticidů v intenzivním zemědělství v Africe může mít dopad na zdraví pracovníků, kteří mají velmi malý přístup k odborné přípravě v oblasti ochrany rostlin a zdravotní péče, nehledě na škody na životním prostředí; vyzývá k zajištění vzdělávání a odborné přípravy v oblasti udržitelných přístupů, pokud jde o ochranu rostlin, a alternativ k pesticidům a dále k minimalizaci expozice nebezpečným látkám; odsuzuje dvojí standard, který EU uplatňuje v souvislosti s pesticidy tím, že umožňuje vývoz nebezpečných látek zakázaných v EU do afrických zemí a dalších třetích zemí; požaduje proto změnu stávajících pravidel EU, která by v souladu s Rotterdamskou úmluvou přijatou v roce 1998 a Zelenou dohodou tuto právní nejednotnost odstranila;

124.

je hluboce znepokojen vysokou závislostí afrických států na dovozu potravin především z Evropské unie, zejména pokud tento dovoz tvoří dotované výrobky, jejichž nízká cena představuje pro drobné zemědělství v Africe škodlivou konkurenci;

125.

je znepokojen tím, že vývoz evropského sušeného mléka do západní Afriky podporovaný v rámci společné zemědělské politiky a ztrojnásobení vývozu od zrušení unijních kvót na mléko v roce 2015 má katastrofální důsledky pro místní pastevce a zemědělce, kteří mu nedokáží konkurovat; vyzývá Komisi, aby s africkými vládami a zúčastněnými stranami spolupracovala na vyřešení této situace;

126.

připomíná, že na celém světě opět dochází k většímu hladu a prohlubujícímu se nedostatku potravin, a že pokud nebudou přijata okamžitá opatření, bude se tato situace nadále zhoršovat, a poukazuje na to, že Afrika ani zdaleka nedosáhne svého cíle, kterým je vymýcení hladu do roku 2030 (cíl udržitelného rozvoje č. 2); připomíná, že konec podvýživy ve všech jejích formách a cíl udržitelného rozvoje č. 2 by měly být v rámci nového partnerství považovány za prioritu, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost lidem v nejzranitelnějším postavení;

127.

zdůrazňuje, že onemocnění COVID-19 a následná hospodářská krize a uzavření hranic, zamoření sarančaty a dezertifikace zhoršily již tak obtížnou situaci v oblasti zajišťování potravin v Africe a upozornily na slabá místa světového potravinového systému; poukazuje na potenciál místních a regionálních trhů řešit selhání stávajícího potravinového systému;

128.

žádá, aby se partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti zemědělství zaměřovalo na zajištění práva na potravinovou soběstačnost afrických států, v prvé řadě na zvýšení jejich potravinového zabezpečení a schopnosti vyhovět nutričním potřebám svých obyvatel;

129.

poukazuje na význam transformace venkova a posílení transparentních místních a regionálních hodnotových řetězců s cílem vytvářet udržitelná pracovní místa, zabránit porušování lidských práv a zmírňovat změnu klimatu; zdůrazňuje, že je nutné podporovat mladé lidi a ženy, zejména prostřednictvím jejich proškolování a zajištění přístupu k úvěrům a na trh; vyzývá k jejich zapojení do tvorby zemědělské politiky a k podpoře společných akcí prostřednictvím malých organizací producentů;

130.

poukazuje na zásadní úlohu venkovských afrických žen v zemědělství a venkovském hospodářství na celém africkém kontinentu, zejména pokud jde o zabezpečení potravin; připomíná, že téměř polovinu zemědělských prací v Africe vykonávají ženy, přičemž to jsou většinou drobné nebo samozásobitelské zemědělkyně, které nemají potřebný přístup k informacím, úvěrům, půdě, zdrojům a technice; vybízí k prosazování dědických práv žen a dívek a vyzývá EU, aby podporovala partnerské země, zejména pokud jde o uznání plného nároku žen na pozemková práva;

131.

zdůrazňuje, že ženy, které pracují v samozásobitelském zemědělství, čelí dalším překážkám bránícím zachování potravinové soběstačnosti kvůli silné ochraně nových odrůd rostlin v obchodních dohodách na základě Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin (UPOV);

132.

připomíná, že je důležité podporovat malé zemědělské podniky, pastevectví a další tradiční nebo místní potravinové systémy, a zvýšit tak jejich odolnost a jejich příspěvek k zabezpečení potravin, udržitelnému hospodaření se zdroji a zachování biologické rozmanitosti;

133.

vyzývá k řešení sociálního napětí mezi usazenými zemědělci a kočovnými pasteveckými komunitami, zejména v regionech s překrývajícími se etnicko-náboženskými konflikty;

134.

poukazuje na význam výzkumu a inovací při podpoře udržitelných zemědělských postupů, produktivních zemědělských ekosystémů na suché půdě a potravinových systémů; vyzývá v této souvislosti k tomu, abychom se v rámci spravedlivé transformace více spoléhali na přínos tradičních afrických poznatků, zejména pokud jde o zemědělské postupy, rybolov a ochranu lesů, což povede k silnějšímu postavení afrických občanů a místních komunit;

135.

podporuje výměnu poznatků a osvědčených postupů mezi evropskými a africkými zemědělci, a zejména kontakty mezi mladými zemědělci, ženami a zástupci venkovských komunit v souvislosti s udržitelnými výrobními metodami a ochranou biologické rozmanitosti, a to i v rámci nejrůznějších sdružení;

136.

vítá návrh Pracovní skupiny pro venkovské oblasti Afriky na zřízení programu partnerství mezi Evropou a Afrikou, který by s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a upevnit vztahy mezi silně angažovanými podobnými partnery propojil zemědělské subjekty členských států EU a partnerských zemí v Africe;

137.

poukazuje na to, že je důležité do partnerství mezi EU a Afrikou začlenit ochranu a prosazování práva místních komunit na přístup k přírodním zdrojům, jako je půda a voda, a na kontrolu nad nimi; kritizuje rozsah zabírání půdy v Africe; poukazuje na to, že zabírání půdy je brutální praktikou, jež ohrožuje dosažení potravinové soběstačnosti a přežití afrických venkovských komunit; zdůrazňuje, že je důležité zahájit inkluzivní proces s cílem zaručit skutečnou účast organizací občanské společnosti a místních komunit na rozvoji, provádění a sledování politiky a opatření souvisejících se zabíráním půdy; vyzývá k tomu, aby v rámci všech projektů byly dodržovány dobrovolné pokyny pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu, které podporují ochranu práv k půdě, a to i v oblasti obchodu, a k přijetí opatření, která by zajistila, aby tyto projekty neohrožovaly práva drobných zemědělců k půdě;

138.

vyjadřuje politování nad tím, že není uznáván strategický význam pastvin, které pokrývají přibližně 43 % plochy africké půdy, a zajišťují tak významné pohlcování uhlíku; vyzývá Komisi, aby společně s místními společenstvími a místními zúčastněnými stranami vypracovala strategii k optimalizaci tohoto potenciálu prostřednictvím udržitelného obhospodařování pastvin, kterému se pastevci věnují;

139.

konstatuje, že například práva na pastvu a veřejné pastviny jsou tradičními právy na využívání půdy založenými na obyčejovém právu, nikoli na zdokumentovaných vlastnických právech; přesto poukazuje na zásadní význam, který má ochrana těchto obyčejových práv pro venkovské obyvatelstvo;

Partneři při využívání digitalizace jako hybné síly začleňování do společnosti a rozvoje

140.

zdůrazňuje, že digitální transformace představuje vynikající možnost rozvoje zajišťující přístup ke vzdělání, odborné přípravě, zaměstnání a zdravotní péči, stejně jako modernizaci odvětví zemědělství, schopnost veřejného sektoru poskytovat digitální služby, jako je elektronický průkaz totožnosti, elektronické zdravotnictví nebo elektronická veřejná správa, a také účast na politickém rozhodování, lidská práva a svobodu projevu, ale že může nést rovněž riziko z hlediska podkopání demokracie, ohrožení občanských a lidských práv a prohloubení nerovností; zdůrazňuje, že digitální transformace musí podporovat cenově dostupný, rovný a inkluzivní přístup k internetu, stejně jako využívání a vytváření digitálně-technologických služeb v souladu s příslušnými mezinárodními a vnitrostátními normami a pokyny;

141.

domnívá se, že je nutné přihlížet k digitální propasti a řádně se jí zabývat; zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit přístup většiny marginalizovaných afrických komunit k internetovému připojení, aby se zabránilo vzniku obrovského rozdílu mezi venkovským a městským obyvatelstvem; domnívá se, že s cílem podnítit skutečně inkluzivní digitální transformaci je nezbytné překlenout digitální propast mezi ženami a muži; vybízí ženy a dívky, aby rozvíjely svůj potenciál v oblasti nových technologií;

142.

připomíná negativní dopad, který může mít násilí na ženách a dívkách a sexistické nenávistné projevy na internetu, kybernetická šikana, xenofobie, dezinformace a stigmatizace na začlenění do společnosti, a vyzývá africké a evropské partnery, aby se těmito otázkami v rámci partnerství mezi EU a Afrikou zabývali; zdůrazňuje, že je třeba zajistit ucelenost digitálního vzdělávání a digitální gramotnosti, včetně sociálních a průřezových dovedností, jako je kritické myšlení a mezikulturní porozumění;

143.

poukazuje na to, že vznik elektronického odpadu na celém světě představuje výzvu pro provádění Agendy 2030, zejména pokud jde o zdraví a životní prostředí; vyzývá EU a Afriku, aby zvýšily své úsilí o rozvoj odpovědných investic s cílem minimalizovat produkci elektronického odpadu, předcházet nezákonnému ukládání a nevhodnému zpracování elektronického odpadu, podporovat účinné využívání zdrojů a recyklaci a vytvářet pracovní místa v odvětví modernizace a recyklace elektronicky;

144.

podporuje digitalizaci a modernizaci veřejné správy afrických států, zejména v zájmu rozvoje spolehlivých registrů obyvatel, vydávání zabezpečených průkazů totožnosti a snadnější výměny údajů; zdůrazňuje, že na veškeré vyměňované údaje se musejí vztahovat příslušné právní předpisy v oblasti ochrany údajů a soukromí; vyzývá EU, aby úzce spolupracovala s africkými zeměmi s cílem usilovat o splnění celosvětových norem ochrany údajů, což pomůže bojovat proti trestné činnosti a vzájemně posílit své hospodářství;

145.

zdůrazňuje, že k dosažení cílů v oblasti udržitelného rozvoje a ekologické transformace jsou nezbytné inovace; poukazuje na to, že s cílem podpořit soudržnost a začleňování do společnosti by se měl v rámci tohoto partnerství podporovat výzkum a inovace a také dostupnost digitálních služeb a možnost jejich využívání; připomíná však, že digitální transformace nemůže proběhnout bez přístupu k energii a že nepravidelné dodávky energie ve venkovských oblastech představují významnou překážku bránící přístupu k digitálním službám;

146.

zdůrazňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 si v Africe vynutila rychlejší digitální transformaci; vítá ochotu Africké unie k vytvoření jednotného digitálního trhu; vyzývá EU, aby podpořila vytvoření afrického digitálního průmyslu a náležitého regulačního rámce pro rozvoj internetového obchodu a ochrany údajů na základě nejvyšších stávajících norem tím, že poskytne technickou pomoc, podpoří investice do digitální infrastruktury a podnikání a posílí partnerství s vládami a zainteresovanými stranami z oblasti hospodářství, vysokých škol, vědy a občanské společnosti;

147.

zdůrazňuje, že podle zprávy OSN o naplňování cílů udržitelného rozvoje vydané v roce 2019 stojí dosažení těchto cílů, pokud jde o přístup k potravinám, energii, vodě a hygienickým zařízením, vzdělání a zdravotní péči, zejména v Africe, v cestě ještě mnoho problémů; domnívá se, že finanční pomoc a investice by se měly zaměřit především na plnění těch základních lidských potřeb, které jsou i nadále předpokladem pro vymýcení chudoby a dosažení pokroku v oblasti dobrých životních podmínek lidí, zejména v době, kdy dochází ke stále většímu omezování veřejných zdrojů, které musejí pokrýt konkurující si požadavky, jako je zdravotnictví a vzdělávání;

148.

zdůrazňuje, že pro informované rozhodování, zejména v oblasti zemědělství, hospodaření s přírodními zdroji, správy přírodních zdrojů a zdravotnictví na státní a decentralizované úrovni má zásadní význam shromažďování rozčleněných přesných a srovnatelných údajů a provádění statistické analýzy při současném respektování práv na ochranu údajů a soukromí;

149.

zdůrazňuje, že k podpoře výměny mezi oběma kontinenty, zejména mezi mladými lidmi a občanskou společností, např. prostřednictvím platforem, je třeba využívat digitální transformaci;

150.

vyzývá EU a africké země, aby zintenzivnily své společné úsilí o zajištění sociální a environmentální udržitelnosti digitální ekonomiky a aby přispěly k dosažení cíle, kterým je zavedení moderního, spravedlivého a účinného zdanění digitální ekonomiky;

Partneři pro vzájemně výhodnou mobilitu a migraci

151.

je si vědom složitých výzev a příležitostí, které přináší migrační pohyb v Evropě i v Africe s ohledem na prosperitu a rozvoj obou kontinentů, a zdůrazňuje, že je nutné prohloubit spolupráci v této oblasti; připomíná, že v posledních letech ve vztazích Afriky a EU převládala problematika migrace a že to mohlo negativně působit na vzájemné vnímání obou kontinentů; zdůrazňuje, že migrace představuje pro oba regiony reciproční nástroj udržitelného rozvoje;

152.

připomíná, že až 80 % všech mezinárodních migrantů pocházejících z afrických zemí se stěhuje v rámci afrického kontinentu; konstatuje, že africké země hostí celosvětově velké procento z celkového počtu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a že v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 došlo k dalšímu zhoršení jejich povážlivé situace; vyzývá k převzetí společné celosvětové odpovědnosti za uprchlíky;

153.

domnívá se, že je třeba poukázat na lidský rozměr migrace a věnovat zvláštní pozornost více znevýhodněným skupinám migrantů; vyzývá k uzavření takového partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti migrace a mobility, které by kladlo do centra pozornosti lidskou důstojnost uprchlíků a migrantů a které by se zakládalo na zásadě solidarity, společné odpovědnosti a neomezeného dodržování lidských práv, mezinárodního, unijního a státního práva a právních předpisů týkajících se uprchlíků;

154.

připomíná, že je třeba přijmout zvláštní opatření, která by chránila migranty před smrtí, zmizením, rozdělováním rodin a která by zabránila porušování jejich práv, včetně opatření zaměřených na dodržování zásady nenavracení a nejlepšího zájmu dítěte;

155.

zdůrazňuje, že je třeba prostřednictvím odpovídajícího financování řešit základní příčiny nelegální migrace a nuceného vysídlování, jako je politická nestabilita, chudoba, nedostatečná bezpečnost a nedostatečné zabezpečení potravin, násilí a negativní dopady změny klimatu;

156.

domnívá se, že úspěch partnerství bude záviset na výrazném zlepšení možností mobility mezi různými složkami afrických a evropských společností a že partnerství by mělo být koncipováno udržitelným způsobem, tak aby spíše než k „odlivu mozků“ vedlo k jejich získávání; domnívá se, že k dosažení tohoto cíle by mohla účelně přispět účinnější vízová politika a zajištění vyšších prostředků na financování programu Erasmus+;

157.

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit skutečnou politiku cirkulační migrace, která by umožnila kvalifikovaným a nekvalifikovaným pracovníkům využívat výměny odborných znalostí a mobility mezi EU a Afrikou, díky čemuž by se lidé mohli snadněji vrátit do své země původu; podporuje upřednostňování způsobilých žádostí o unijní pracovní povolení ze zemí původu a tranzitu (například prostřednictvím velvyslanectví nebo on-line) za účelem odrazování migrantů od používání nelegálních způsobů migrace a zmírnění zátěže, které je vystaven azylový a migrační systém;

158.

připomíná, že mobilita pracovníků může být jednou z reakcí na demografické výzvy a na nedostatek pracovních sil a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce v EU; vyzývá k rozvoji bezpečných a legálních způsobů migrace a k podpoře harmonizovanějšího, komplexnějšího a dlouhodobějšího přístupu k migraci související s prací na evropské úrovni, který by byl založen na partnerství, z něhož by měli mít oba partneři dlouhodobý prospěch; poukazuje na to, že je důležité prohloubit dialog o migraci a mobilitě mezi Afrikou a EU a upevnit mezi nimi partnerství v oblasti migrace, mobility a zaměstnanosti;

159.

důrazně odsuzuje převaděčství a obchodování s lidmi; vyzývá k většímu úsilí o vysledování a potírání zločineckých sítí převaděčů a usiluje o spolupráci s africkými zeměmi v boji proti těmto sítím; vyzývá v tomto ohledu ke komplexnímu, multidisciplinárnímu úsilí a koordinaci na všech úrovních, a to ve spolupráci s orgány místní správy, včetně mezinárodní spolupráce v oblasti prosazování práva; domnívá se, že boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi musejí vést obě strany společně, mj. za podpory ze strany Europolu;

160.

vyzývá EU a africké státy, aby spolupracovaly na vytvoření účinné široké informační kampaně o rizicích a nebezpečí obchodování s lidmi a převaděčství s cílem zabránit lidem v tom, aby při snaze vstoupit do EU nelegálně ohrožovali svůj život;

161.

poukazuje na to, že je nutné zajistit důslednou angažovanost EU, aby spolupráce v oblasti boje proti nelegální migraci nebo integrované správy hranic neměla negativní dopad na stávající rámce regionální mobility na africkém kontinentu ani na lidská práva; připomíná, že je třeba, aby každé partnerství v oblasti migrace a mobility zohledňovalo dva globální pakty o migraci a uprchlících (globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci a globální pakt o uprchlících);

162.

je toho názoru, že roztříštěnost vnitrostátních předpisů v oblasti migrace za prací v EU spolu se složitými a značně byrokratickými postupy odrazují od zvolení legálního způsobu migrace do Unie; doporučuje zavedení evropského harmonizovaného nebyrokratického postupu při podávání žádostí v rámci partnerství mezi EU a Afrikou;

163.

připomíná, že je třeba zahájit specializovanou společnou evropskou pátrací a záchrannou činnost s cílem ukončit ztráty na životech na moři;

164.

vyzývá EU, aby zvýšila své závazky týkající se přesídlování a dalších legálních cest pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, a aby zvýšila také své politické a finanční závazky na podporu afrických partnerů při vytváření udržitelných postupů týkajících se uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a osob bez státní příslušnosti, zejména prostřednictvím spolupráce s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a dalšími úřady OSN na prohloubení rozvojové spolupráce a poskytování přímé pomoci humanitárním organizacím v blízkosti domovů, z nichž uprchlíci uprchli;

165.

doporučuje harmonizovat v souladu s Agendou na ochranu přeshraničně vysídlených osob v souvislosti s přírodními katastrofami a změnou klimatu, s Platformou pro vysídlení v důsledku katastrof a s Kampalskou úmluvou regionální mechanismy na ochranu vysídlených osob v souvislosti s přírodními katastrofami a změnou klimatu;

166.

zdůrazňuje, že je potřeba zaručit spravedlivé a dostupné postupy týkající se azylu pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, jak v EU, tak i v afrických zemích, a dodržovat v souladu s mezinárodním a unijním právem zásadu nenavracení; domnívá se, že veškeré dohody se zeměmi původu a tranzitu by měly zaručovat plnou ochranu lidských životů, důstojnosti a lidských práv;

167.

poukazuje na to, že je důležité zajistit účinnost, spravedlnost a řádný proces při navracení osob, vydávání konzulárních průkazů a uzavírání dohod o zpětném přebírání osob, upřednostňovat dobrovolný návrat a zajistit, aby byla plně chráněna a respektována práva a důstojnost jednotlivců; vyzývá EU, aby se s cílem usnadnit trvalé znovuzačlenění navracených osob výrazně angažovala v období před jejich návratem i po něm;

168.

vybízí k trvalé spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci a dalšími úřady OSN v zájmu poskytování dodatečné pomoci uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám;

169.

konstatuje, že v mandátu EU pro jednání o dohodě navazující na dohodu z Cotonou se častěji odkazuje na migraci, zejména pokud jde o zastavení nelegální migrace, zatímco se v rámci mandátu AKT k tomuto jednání naopak klade důraz na vymýcení chudoby, podporu legální migrace, význam toků remitencí, nutnost, aby byly návrat a zpětné přebírání osob dobrovolné, a na zabránění tomu, aby se rozvojová pomoc využívala k jednání o restriktivních hraničních kontrolách; vyzývá Komisi, aby zohlednila priority afrických zemí v oblasti migrace, aby došlo k vytvoření skutečně „rovnocenného partnerství“;

Partneři pro zajištění bezpečnosti

170.

konstatuje, že řešení vleklých konfliktů vyžaduje, aby humanitární a rozvojové subjekty a partneři s vysokou místní legitimitou a důvěryhodností přijali společná opatření; vyzývá proto EU, aby v rámci své reakce podporovala přístup založený na propojení humanitární a rozvojové spolupráce, kdy by byl kladen důraz na výraznou vlastní odpovědnost na lokální úrovni;

171.

s potěšením konstatuje, že EU považuje mír a bezpečnost v Africe za klíčovou podmínku pro udržitelný rozvoj a že se Unie zavázala „ve spolupráci s mezinárodním společenstvím výrazně zvýšit svou podporu Africe“; sdílí názor, že otázka bezpečnosti v Africe má velký význam pro rozvoj celého kontinentu za podpory regionálních a mezinárodních organizací a že africké státy jsou hlavním ručitelem své vlastní bezpečnosti; vyzývá tudíž k tomu, aby EU pokračovala ve svém úsilí spolupracovat s africkými partnery na dalším rozvoji africké struktury pro mír a bezpečnost (APSA) s cílem dosáhnout dlouhodobého míru a stability a překonat krize a konflikty na tomto kontinentu prostřednictvím jednotného přístupu, v jehož rámci by se využívaly veškeré dostupné nástroje, včetně podpory rozvoje afrických kapacit v oblasti bezpečnosti a obrany a jejích vojenských operací, civilních misí, projektů v oblasti budování míru a demilitarizace, při nichž by byla respektována mezinárodní lidská práva, humanitární právo a nezávislost a svrchovanost afrických zemí, a včetně podpory iniciativ vycházejících z Africké unie a regionálních organizací, např. ECOWAS a G5 Sahel; vybízí členské státy, aby se účastnily misí a operací EU, vítá oboustranné snahy přispívající k míru a stabilitě a naléhavě žádá Radu, aby v této souvislosti urychleně schválila evropský mírový nástroj, a poskytla tak komplexnější pomoc africkým partnerům v regionech zasažených konfliktem; poukazuje na význam mnohostranné spolupráce mezi AU, EU a OSN v oblasti místní, regionální a mezinárodní bezpečnosti a na roli aktérů z občanské společnosti při udržování a budování míru; připomíná v této souvislosti, že reforma oblasti bezpečnosti, soudní reforma, řádná správa, demokratická odpovědnost a ochrana civilistů tvoří základní podmínku toho, aby občané získali důvěru ve svou vládu a bezpečnostní složky; dále poukazuje na vazbu mezi civilními a vojenskými aspekty a na to, že je třeba zvýšit efektivnost obou složek misí v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); podporuje stále aktivnější přístup, který přijímají kooperativní regionální bezpečnostní organizace vůči plné operativnosti africké struktury pro mír a bezpečnost, jež poskytuje Africké unii a regionálním organizacím potřebné nástroje k prevenci, zvládání a řešení konfliktů; oceňuje především iniciativy, jako je skupina G5 Sahel, která hraje v rostoucí míře stěžejní úlohu při přijímání rozhodných opatření afrických národů, jejichž cílem je zajistit ve své vlastní oblasti mír a bezpečnost, a žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou politickou, finanční, operační a logistickou podporu pro skupinu G5 Sahel; zdůrazňuje, že pro zajištění náležité míry bezpečnosti a rozvoje musejí mít africké země odpovídající kapacitu ve všech zásadních odvětvích, zejména pokud jde o bezpečnost a obranu; vyzývá EU, aby koordinovala rozvojové a bezpečnostní iniciativy, do nichž je na africkém kontinentu zapojena, jako součást jednotné strategie, která zahrnuje řádnou veřejnou správu, demokracii, lidská práva, právní stát a rovnost žen a mužů, se zvláštním důrazem na nejohroženější regiony, kde je nejvyšší napětí; vítá spolupráci probíhající v souladu s mezinárodním právem mezi EU a Afrikou v boji proti terorismu a ozbrojeným skupinám; žádá v souvislosti s politikou boje proti terorismu, aby byl zaveden transparentnější proces rozhodování a přísněji dodržován lidskoprávní přístup a aby došlo k prohloubení spolupráce s komunitami, na které mají tato opatření dopad;

172.

poukazuje na úlohu, kterou hraje Sahel ze strategického a bezpečnostního hlediska; v tomto kontextu rozhodně vítá zřízení skupiny G5 Sahel v roce 2014 a společných sil skupiny G5 Sahel (G5 Force Conjointe) v roce 2017, které mají bojovat proti bezpečnostním hrozbám v tomto regionu;

173.

zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby EU řešila eskalující teroristické povstání v severním Mosambiku, které již stálo život více než 1 000 osob a asi 200 000 osob přinutilo uprchnout ze svého domova a u něhož hrozí, že se rozšíří do celé jižní Afriky; naléhavě žádá vysokého představitele, místopředsedu Komise, aby Mosambiku a jeho obyvatelům nabídl pomoc EU; zdůrazňuje, že pokud nebude EU na tuto situaci reagovat, může dojít k tomu, že vedoucí úlohu, o níž EU na tomto kontinentu usiluje, převezmou jiní mezinárodní hráči;

174.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že Botswanu, Ghanu, Ugandu a Zimbabwe zařadila EU na aktualizovanou černou listinu zemí, jejichž systém boje proti praní peněz a financování terorismu vykazuje strategické nedostatky, a vyzývá tyto země, aby okamžitě přijaly potřebné kroky, které zajistí dodržování právních předpisů a jejich uplatňování (tj. nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/855 (13)); vítá, že Etiopie a Tunisko byly po provedení řady reforem z této černé listiny vyškrtnuty;

175.

zdůrazňuje, že mandáty mise SBOP jsou komplexní a zaměřují se mimo jiné na podporu reformy bezpečnostního sektoru, dosažení pokroku při reformě soudnictví a v oblasti dohledu a na rozšíření vojenského a policejního výcviku; poukazuje na to, že je naléhavě nutné zlepšit komunikační politiku misí SBOP i celkové strategické plánování EU a více tak zviditelnit činnost EU, jež usiluje o udržení bezpečnosti a dobrých životních podmínek afrického obyvatelstva;

176.

vyzdvihuje zvláštní úlohu náboženských subjektů v Africe, které při sporech často plní funkci mediátora a s nimiž je nutné vést dialog a spolupracovat, zejména v oblastech zasažených konfliktem, neboť mezináboženský dialog může přispívat k míru a usmíření;

177.

konstatuje, že společná komunikace má prohloubit mírové úsilí v Africe podporované EU prostřednictvím strukturovanější a strategičtější spolupráce, která by se zaměřila zejména na africké regiony, kde panuje největší napětí, a žádá, aby se prioritou staly zvláštní strategie pro oblasti postižené konflikty; vybízí EU a její členské státy, aby se s mezinárodními organizacemi a partnery, včetně spojenců a afrických států, které jsou spolehlivými partnery v boji proti terorismu, jako je Keňa, Maroko, Nigérie, Ghana a Etiopie, nadále dělily o příslušnou zátěž; žádá, aby EU prohloubila vztahy s těmito klíčovými státy; vyzývá EU, aby nadále pomáhala africkým partnerům při budování kapacity jejich bezpečnostních složek a orgánů, aby mohly svým občanům zajistit účinné a udržitelné služby v oblasti bezpečnosti a vymáhání práva, a to i prostřednictvím evropského mírového nástroje a misí SBOP, a vyzývá ji dále, aby se zaměřila na jednotný přístup ke konfliktům a krizím, aby bylo možné jednat ve všech fázích konfliktů, tj. od jejich prevence, přes reakci na ně až po jejich zvládání a vyřešení;

178.

poukazuje na to, že EU se podporou afrického bezpečnostního sektoru snaží přimět Afriku k tomu, aby za otázky bezpečnosti a obrany převzala sama odpovědnost; domnívá se, že Africká unie a africké státy jsou klíčovými aktéry, s nimiž musí EU smysluplně spolupracovat, aby se společnými silami dosáhlo cílů s ohledem na udržitelný rozvoj a bezpečnosti lidí; v této souvislosti jednoznačně vítá plány Africké unie vyslat 3 000 vojáků na podporu skupiny G5 Sahel a vnímá tuto akci jako znamení toho, že Africká unie a EU skutečně usilují o dosažení obdobných bezpečnostních cílů, a to na základě společných cílů a společné odpovědnosti; vítá v této souvislosti vyjádření vysokého představitele, místopředsedy Komise Borrella v Radě bezpečnosti OSN dne 28. května 2020, kdy hovořil o „nalezení afrického řešení pro africké problémy“;

179.

znovu potvrzuje, že podporuje mírové mise OSN na africkém kontinentu, a vyzývá klíčové subjekty, zejména Spojené státy americké, Rusko, Čínu a Velkou Británii, aby se připojily k úsilí EU o mediaci, zlepšení spolupráce a zajištění udržitelného míru na celém africkém kontinentu; v tomto ohledu připomíná, že EU je připravena zvýšit podporu misí OSN a zlepšit koordinaci různých misí OSN s misemi EU;

180.

vítá, že na pobřeží východní a západní Afriky došlo k výraznému poklesu pirátství, a to v důsledku mezinárodního úsilí v oblasti námořní bezpečnosti, které může sloužit jako precedens pro evropskou, africkou a transatlantickou bezpečnostní spolupráci;

181.

domnívá se, že je důležité, aby EU pokračovala ve svém úsilí o vybudování odolnějších států a společností prostřednictvím budování kapacit a reforem v oblasti bezpečnosti, a to i pomocí evropského mírového nástroje a misí SBOP, a aby se zaměřila na jednotný přístup ke konfliktům a krizím a aktivně vstupovala do všech jednotlivých fází konfliktů;

182.

připomíná hrozbu, kterou pro nestabilní státy v postkonfliktní fázi, pro něž je obtížné zajistit občanům nezbytnou bezpečnost, představuje mezinárodní organizovaná trestná činnost, občanské nepokoje a tuzemská trestná činnost; v této souvislosti podtrhuje význam dobře vycvičených celostátních a regionálních policejních jednotek; konstatuje však, že policejním jednotkám často chybí jak náležitý výcvik, tak i vybavení, a především nemají vždy potřebné vazby na místní obyvatelstvo a jeho důvěru; zdůrazňuje proto, že je důležité posilovat a budovat profesionální policejní struktury, a vyzývá mimo jiné k intenzivnější koncepční, logistické a administrativní podpoře mechanismu Africké unie pro policejní spolupráci (AFRIPOL) se sídlem v Alžíru, který byl zřízen roku 2014; domnívá se, že spolupráce v této oblasti rovněž pomůže rozšířit kapacity mírových misí a podpoří policejní složku africké struktury pro mír a bezpečnost;

183.

konstatuje, že na informační sféru v Africe mají čím dál větší vliv globální protivníci EU; vyzývá v tomto ohledu ESVČ a Komisi, aby se aktivně zabývaly problémem, že v afrických společnostech není evropský hlas dostatečně slyšet, a aby bojovaly proti nepravdivým tvrzením a více mezi africkým obyvatelstvem prosazovaly evropský přístup a demokratické hodnoty; bere na vědomí, že to vyžaduje lepší strategickou komunikaci s důrazem na klíčové regiony a země a založení zvláštního oddělení, jež by zodpovídalo za tato opatření a úzce spolupracovalo s delegacemi EU;

184.

poukazuje na nebezpečí spojená s šířením nedovolených ručních palných zbraní a připomíná, že tyto neregistrované a většinou nezákonně držené zbraně nejenže ohrožují bezpečnost místních společenství, ale že je také využívají nebezpečné mezinárodní zločinecké sítě, které se zabývají různými formami nezákonného obchodování, mimo jiné se zbraněmi, lidmi a nelegálními drogami;

185.

naléhavě žádá, aby s cílem rozšířit spolupráci na společné inspekce v terénu, společná zasedání, zajištění společného chápání a analýzy krizových situací a zkoumání možností společných včasných zásahů jakožto nejlepšího prostředku k navázání životaschopných strategických partnerství došlo k pokračování každoročních společných poradních schůzek politického a bezpečnostního výboru Evropské unie a Rady Africké unie pro mír a bezpečnost;

186.

připomíná, že v Africe se odehrává nejvyšší počet operací na podporu míru ve světě a že tento kontinent je největším poskytovatelem vojenských a policejních jednotek; poukazuje na to, že je nutné přizpůsobit operace na podporu míru v Africe nové realitě podmíněné onemocněním COVID-19, aby byli náležitě chráněni občané i pracovníci těchto operací; poukazuje na to, že s ohledem na obavy z bezprostředně hrozící hospodářské krize a omezení dostupných finančních prostředků je nutné zajistit dostatečné financování těchto misí;

187.

vyzývá EU k zajištění toho, aby mise SBOP byly plánovány efektivně, odpovědně a spolehlivě, tak aby mohly provádět účinné operace a měly silnější mandát vázaný na zásadní politickou vůli řešit konflikty namísto jejich zmrazení;

188.

vybízí ESVČ, aby posílila své zastoupení prostřednictvím delegací EU na celém africkém kontinentu, zejména v klíčových členských státech Africké unie, aby tak mohlo dojít k dalšímu prohloubení dvoustranných a regionálních vztahů EU a mohla probíhat řádná výměna s příslušnými zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že takovéto úzké vazby jsou základem pro zajištění vhodných a dobře strukturovaných globálních partnerství i individualizovaných reakcí; vyzývá ESVČ, aby výrazně zlepšila svou mediální a komunikační strategii nejen za účelem zvýšení informovanosti o snahách EU v příslušných regionech, ale i za účelem zvýšení povědomí občanů EU o těchto otázkách a jejich podpory, pokud jde o intenzivnější spolupráci mezi EU a Afrikou;

189.

připomíná, že je důležité koordinovat strategii EU-Afrika s OSN, NATO, OBSE a dalšími obdobně smýšlejícími zeměmi, jako jsou Spojené státy, Kanada, Velká Británie, Austrálie a Japonsko;

o o

190.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 66.

(2) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 11.

(3) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 27.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0173.

(5) Přijaté texty, P8_TA(2019)0298.

(6) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 2.

(7) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 101.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2019)0084.

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU ze dne 22. října 2013 (Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 13).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/855 ze dne 7. května 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o doplnění Baham, Barbadosu, Botswany, Kambodže, Ghany, Jamajky, Mauricia, Mongolska, Myanmaru/Barmy, Nikaraguy, Panamy a Zimbabwe do tabulky v bodě I přílohy a vyškrtnutí Bosny a Hercegoviny, Etiopie, Guyany, Laoské lidově demokratické republiky, Šrí Lanky a Tuniska z této tabulky (Úř. věst. L 195, 19.6.2020, s. 1).

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/106

P9_TA(2021)0109

Strategie EU pro udržitelný cestovní ruch

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch (2020/2038(INI))

(2021/C 494/09)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na článek 195 této smlouvy,

—	s ohledem na článek 349 SFEU, který stanoví zvláštní režim pro nejvzdálenější regiony,

—	s ohledem na článek 174 SFEU,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech (1),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 o cestovním ruchu a dopravě v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020)0550) a na přijetí balíčku opatření v oblasti cestovního ruchu a dopravy,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020„Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456) a průvodní pracovní dokument útvarů Komise „Identifying Europe’s recovery needs“ (Zjišťování potřeb Evropy v oblasti oživení) (SWD(2020)0098),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. června 2020 o modré ekonomice EU,

—	s ohledem na usnesení ze dne 24. října 2019 o negativním dopadu úpadku společnosti Thomas Cook na cestovní ruch EU (2),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2019 o konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu jako hnací síly udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a sociální soudržnosti v EU pro příští desetiletí,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody (3),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018„Nová evropská agenda pro kulturu“ (COM(2018)0267),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017„Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623),

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (4),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2014„Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. března 2017 o námořním cestovním ruchu (SWD(2017)0126),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016„Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. června 2017 o tomto programu (5),

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv (6),

—	s ohledem na prohlášení z Corku 2.0 ze dne 5. a 6. září 2016,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. října 2015 o nových výzvách a strategiích pro podporu cestovního ruchu v Evropě (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (8),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010„Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o Evropě jako přední světové destinaci cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch (9),

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010-2020 (10) a ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (11),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 18. září 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu cestovnímu ruchu pro města a regiony EU“,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2020 k cestovnímu ruchu a dopravě v roce 2020 a v dalších letech,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0033/2021),

A.	vzhledem k tomu, že cestovní ruch je průřezovou hospodářskou činností s širokým dopadem na životní prostředí a klima a na hospodářství EU jako celek, zejména na hospodářský růst, zaměstnanost a sociální a udržitelný rozvoj regionů;

vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu přímo či nepřímo zaměstnává 27 milionů lidí, což představuje 11,2 % celkového počtu pracovních míst v EU a v roce 2019 představovalo 10,3 % hrubého domácího produktu (HDP) EU; vzhledem k tomu, že cestovní ruch pomáhá podporovat vyváženou regionální strukturu, má pozitivní dopad na regionální rozvoj a měl by přispívat k zachování biologické rozmanitosti, sociálnímu blahobytu a hospodářskému zabezpečení místních komunit;

vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec cestovního ruchu Komise označila za jeden z hlavních evropských průmyslových ekosystémů, a vzhledem k tomu, že tento hodnotový řetězec je složitý a skládá se ze čtyř úzce propojených klíčových složek: dopravy, ubytování, zážitků a zprostředkování; vzhledem k tomu, že úspěch tohoto odvětví závisí na míře interakce těchto složek; vzhledem k tomu, že cestovní ruch má dopad na změnu klimatu tím, že produkuje 8 % celosvětových emisí CO2 (12); vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu zahrnuje velmi rozmanité služby a profese; vzhledem k tomu, že tomuto odvětví dominují především malé a střední podniky, jejichž činnost vytváří pracovní místa a bohatství v regionech, které jsou na něm silně závislé;

vzhledem k tomu, že v roce 2018 se 51,7 % turistických ubytovacích zařízení v EU nacházelo v pobřežních a přímořských oblastech, které jsou obzvláště vystaveny dopadům změny klimatu, a že 32,9 % z těchto zařízení se nacházelo ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony Unie se vyznačují velkou odlehlostí, ostrovním charakterem a silnou hospodářskou a sociální závislostí na odvětvích cestovního ruchu a dopravy, což je činí ještě zranitelnějšími vůči dopadům pandemie COVID-19;

vzhledem k tomu, že cestovní ruch a doprava patří mezi odvětví, která pandemie COVID-19 postihla nejvíce; vzhledem k tomu, že je ohroženo nejméně 6 milionů pracovních míst v EU, například pracovní místa sezónních pracovníků a pracovníků v nejistém postavení; vzhledem k tomu, že omezení cestování zavedená v reakci na pandemii COVID-19 i nadále postihují celosvětový a evropský cestovní ruch, přičemž nejnovější údaje Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) ukazují, že počet turistů přijíždějících v rámci mezinárodního cestovního ruchu v roce 2020 klesl o 70 %; vzhledem k tomu, že v rámci nástroje Next Generation EU Komise vyčíslila základní potřebu investic do ekosystému cestovního ruchu ve výši 161 miliard EUR, tj. 22 % celkové investiční mezery v EU; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla závažný dopad na všechny druhy dopravy, zejména na letecká spojení a na pokles leteckých služeb, což v některých případech vedlo ke ztrátě tras; vzhledem k tomu, že tato situace se dotkla zejména nejvzdálenějších a ostrovních regionů EU, pro něž má dostupnost a konektivita zásadní význam; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zanechala miliony cestujících a spotřebitelů v nejistotě ohledně jejich práv, a to kvůli složitým žádostem o náhradu, jimž často nebylo vyhověno; vzhledem k tomu, že pro budoucnost tohoto odvětví je klíčová obnova důvěry spotřebitelů;

vzhledem k tomu, že článek 195 SFEU stanoví, že Unie by měla koordinovat a doplňovat činnost členských států v oblasti cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví; vzhledem k tomu, že členské státy čelí společným výzvám a příležitostem v odvětví cestovního ruchu, jako je předcházení krizím a jejich řízení, pokrok směrem k digitální a ekologické transformaci, socioekonomická a environmentální udržitelnost, vytváření kvalitních pracovních míst, odborná kvalifikace a odborná příprava pracovníků a podpora malých a středních podniků;

G.	vzhledem k tomu, že opatření ve prospěch cestovního ruchu jsou nejúčinnější, pokud jsou přijímána v rámci koordinované strategie EU, a to při současném zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb a zvláštností;

H.	vzhledem k tomu, že se toto odvětví zavázalo urychlit a provádět opatření a kroky, které zvýší jeho udržitelnost a odolnost a přiblíží jej k dosažení cílů v oblasti snižování ekologické stopy a k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, zejména dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

I.	vzhledem k pokroku v oblasti soft mobility a jejích tras, které reagují na zájem evropských spotřebitelů o turistické pobyty, které by byly ekologičtější a bližší přírodě;

vzhledem k tomu, že účinný, bezpečný, multimodální a udržitelný systém hromadné dopravy by pozitivně ovlivnil ekonomiku v oblastech cestovního ruchu, rekreačního cestování a pohostinství, neboť umožňuje udržitelná a flexibilní řešení v oblasti mobility v celé EU a přispívá k zachování přírodních ekosystémů a místního městského a přírodního prostředí;

K.	vzhledem k tomu, že Evropský rok železnice by měl představovat ideální rámec pro iniciativy, které by podporovaly udržitelný cestovní ruch s cílem zvýšit atraktivitu turistických destinací;

L.	vzhledem k tomu, že rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) a jejích spojení s městskými, místními a pobřežními oblastmi bude hrát zásadní úlohu při poskytování udržitelných, alternativních a flexibilních dopravních řešení pro cestování a cestovní ruch;

M.	vzhledem k tomu, že se objevují nové trendy v oblasti cestovního ruchu, zejména v důsledku digitalizace, včetně alternativních forem cestovního ruchu, jako je ekoturistika, agroturistika či zdravotní turistika;

Obnova: plány reakce na dopad pandemie COVID-19

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 paralyzovala odvětví cestovního ruchu EU a vystavila jeho ekosystém nebývalému tlaku; zdůrazňuje, že pro přežití odvětví je nezbytná průběžná krátkodobá finanční podpora, zejména s ohledem na druhou a třetí vlnu pandemie; domnívá se však, že současná krize by měla vést Komisi a členské státy k tomu, aby plně uznaly význam odvětví cestovního ruchu, plně jej začlenily do evropských a vnitrostátních plánů rozvoje, zvýšily kvalitu jeho nabídky, zajistily jeho větší udržitelnost a dostupnost pro všechny a zahájily dlouho odkládané veřejné a soukromé investice do digitalizace a celkové modernizace tohoto odvětví;

vyzývá členské státy, aby neprodleně plně provedly společná a koordinovaná kritéria pro bezpečné cestování, která přijala Rada ve svém doporučení o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu (13), a aby usnadnily zavedení – pokud možno digitálního – formuláře EU pro trasování cestujících při plném dodržování pravidel pro ochranu údajů; zdůrazňuje význam dobrovolných, interoperabilních a anonymizovaných aplikací pro sledování, trasování a varování, využívajících bránu interoperability Komise, kde se údaje nepoužívají pro žádné jiné účely, například komerční nebo vymáhání práva, a význam stanovení společných hygienických kritérií v hlavních dopravních uzlech;

vyzývá Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby monitorovalo a nadále včas zveřejňovalo barevně kódovanou mapu zemí a regionů Unie, včetně ostrovů – pokud jsou k dispozici dostatečné údaje – s cílem poskytnout cestujícím a podnikům koordinovanou a účinnou reakci; vybízí členské státy, aby podporovaly šíření mapy prostřednictvím vnitrostátních provozovatelů vysílání a zajistily tak, aby k ní měli přístup i občané, kteří nemají žádné nebo mají jen omezené širokopásmové připojení;

vyzývá členské státy, aby v souladu s doporučením Komise o strategiích testování na COVID-19 (14) a pokyny ECDC a Evropské agentury pro bezpečnost letectví zavedly společný a nediskriminační protokol EU o ochraně zdraví pro účely testování před odjezdem či odletem, které by mělo být spolehlivé a cenově dostupné, včetně technologií rychlého testování, PCR testů a dalších; trvá na tom, že karanténa by měla být i nadále poslední možností, avšak pokud k ní dojde, mělo by být její trvání zkráceno na minimální počet dnů, který by měl být harmonizován v celé Unii; zdůrazňuje, že jakékoli omezení volného pohybu musí být přiměřené, dočasné a musí mít jasnou souvislost s pandemií COVID-19; poukazuje na to, že v zájmu správného provádění protokolu by měly být všechny členské státy podporovány z finančních prostředků EU; vyzývá členské státy, aby koordinovaly řízení testování v různých fázích během doby cestování;

vyzývá Komisi a členské státy, aby přednostně vypracovaly společné osvědčení o očkování a systém vzájemného uznávání očkovacích postupů pro zdravotní účely, které by měly být zavedeny souběžně s distribucí očkovacích látek, přičemž by měla být zachována práva jednotlivců na soukromí a ochranu údajů; domnívá se, že jakmile budou vakcíny zpřístupněny široké veřejnosti a bude dostatek vědeckých údajů o tom, že očkované osoby virus nepřenášejí, mohlo by být osvědčení považováno pro účely cestování za alternativu k testům PCR a požadavkům na karanténu, přičemž by se zachovala nutnost dodržovat stávající hygienická opatření, jako je používání ochranných roušek na veřejnosti a omezení fyzických kontaktů; zdůrazňuje, že je nezbytné a důležité obnovit svobodu pohybu v EU a zajistit postupný návrat k normálnímu stavu v odvětvích dopravy a cestovního ruchu;

vítá zřízení portálu „Re-open EU“ a naléhavě vyzývá členské státy, aby Komisi poskytovaly srozumitelné informace o uplatňování nebo rušení budoucích omezení volného pohybu, jakmile bude o změnách rozhodnuto, aby se zajistila spolehlivost portálu pro cestující osoby; vyzývá Komisi, aby předložila mobilní aplikaci s cílem lépe šířit informace a aby nadále poskytovala informace v reálném čase o stavu na hranicích a o dopravních službách a službách cestovního ruchu dostupných v zemích EU, včetně informací o opatřeních v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a dalších relevantních informací; domnívá se, že členské státy by měly doplňovat tento EU portál o informace o kontaktních místech v příslušných destinacích, např. v podobě veřejných internetových stránek a informačních portálů;

vyzývá Komisi, aby zahájila zvláštní komunikační kampaň EU v oblasti cestování a cestovního ruchu prostřednictvím „značky cestovního ruchu EU“ zaměřenou na podporu cestování v EU a obnovení důvěry občanů v cestování a cestovní ruch během pandemie COVID-19;

vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly společný systém barevného kódování a společná kritéria pro cestování do třetích zemí, a to prostřednictvím vzájemného uznávání obdobných ochranných opatření proti pandemii COVID-19 u všech způsobů cestování, ale zejména v odvětví letecké a námořní dopravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systém včasného varování, který bude turisty prostřednictvím nových technologií uživatelsky vstřícným způsobem upozorňovat na případná zdravotní rizika v cílové třetí zemi; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly cestovní kanceláře, které organizují pobyty ve vybraných oblastech ve třetích zemích, a to při dodržení přísných zdravotních protokolů, které minimalizují riziko šíření nákazy;

naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla pečeť hygienického osvědčení EU, kterou by měly společně vypracovat ECDC a členské státy a která by měla certifikovat činnosti cestovního ruchu a zajišťovat soulad s minimálními hygienickými normami pro prevenci a kontrolu viru COVID-19 a dalších možných infekcí; domnívá se, že cílem této pečeti by mělo být stanovení celoevropských zdravotních norem, které by pomohly obnovit důvěru spotřebitelů v odvětví cestovního ruchu, přispět tak k jeho oživení a zároveň bránit administrativnímu zatížení mikropodniků a malých a středních podniků;

10.

odsuzuje skutečnost, že nástroj Next Generation EU nezahrnuje přímé financování odvětví cestovního ruchu, a vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby odvětví cestovního ruchu a dopravy zahrnuly do svých plánů pro oživení a do iniciativy REACT-EU při dodržení environmentálních a sociálních norem; zdůrazňuje, že ačkoli je důležité, aby opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost byla se zpětnou platností způsobilá v rámci podpory odvětví a předcházení úpadkům, nejsou sama o sobě dostatečná; vyzývá Komisi, aby přijala zvláštní opatření v souvislosti s evropskými regiony, v nichž má cestovní ruch významnější podíl na jejich HDP, jakož i v souvislosti s ostrovy a nejvzdálenějšími regiony; v této souvislosti zdůrazňuje, že finanční podpora z fondů EU, která je v členských státech přidělována v návaznosti na pandemii COVID-19, se ne vždy dostane k subjektům cestovního ruchu, které naléhavě potřebují přímé financování, aby mohly pokračovat ve své podnikatelské činnosti;

11.

vyzývá Komisi, aby povzbuzovala členské státy k dočasnému stanovení snížených sazeb DPH na služby v oblasti cestování a cestovního ruchu doprovázených zvláštním stimulačním balíčkem pro všechny mikropodniky a malé a střední podniky na období 2020–2024 s cílem minimalizovat počet úpadků a zachovat pracovní místa a práva pracovníků v evropském odvětví cestovního ruchu a k tomu, aby zároveň využily investic na podporu přechodu k digitálnějšímu a udržitelnějšímu ekosystému cestovního ruchu;

12.

vyzývá členské státy a regionální orgány, aby do svých operačních programů, strategií pro inteligentní specializaci a dohod o partnerství na období 2021–2027 zahrnuly cestovní ruch jako horizontální prioritu s cílem financovat projekty v oblasti cestovního ruchu;

13.

žádá Komisi, aby společně s Parlamentem provedla přijatou přípravnou akci „Evropský mechanismus pro řešení krizí v oblasti cestovního ruchu“ s cílem připravit se na řešení budoucích krizí a pomoci turistickým destinacím vypracovat plány pro předcházení krizím, pohotovostní opatření a plány a činnosti v oblasti připravenosti;

14.

vyzývá Komisi, aby s Parlamentem spolupracovala a pravidelně jej informovala o přípravných krocích a pokroku dosaženém při vytváření pilotních projektů a přípravných akcí a aby do tohoto procesu byl zapojen příslušný parlamentní výbor a poslanci EP, kteří tento projekt iniciovali;

Změna orientace: politika řízení v rámci Unie

15.

vyzývá Komisi, aby zavedla nový model řízení mezi orgány a institucemi EU a posílila organizační, finanční a personální strukturu vytvořením zvláštního ředitelství, které by se zabývalo výlučně cestovním ruchem a mělo k dispozici přiměřené finanční prostředky, s cílem zaujmout k cestovnímu ruchu integrovaný a efektivní přístup, který by podporoval nový start cestovního ruchu v evropských regionech a pomáhal podnikům uplatňovat opatření nezbytná pro dosažení klíčových cílů v oblasti udržitelnosti a inovací a zvýšit jejich konkurenceschopnost a atraktivitu;

16.

vyzývá dále Komisi, aby s ohledem na průřezovou povahu cestovního ruchu zohlednila možné synergie mezi různými generálními ředitelstvími v oblastech, jako je zemědělství, doprava, kultura, námořní doprava, regionální rozvoj, zaměstnanost a klima;

17.

vyzývá konferenci o budoucnosti Evropy, aby zahájila diskusi o tom, zda by se na pomoc cestovnímu ruchu měla vztahovat sdílená pravomoc EU místo doplňkové pravomoci, jak je tomu v současnosti; zdůrazňuje, že Smlouvy v současné době poskytují politikám EU v oblasti cestovního ruchu značnou flexibilitu, což Komise plně nevyužívá; vyzývá proto Komisi, aby začala plně využívat Smluv k vypracování komplexní evropské politiky cestovního ruchu s cílem vytvořit Evropskou unii cestovního ruchu;

18.

vyjadřuje politování nad tím, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 nezahrnuje zvláštní rozpočtovou položku pro udržitelný cestovní ruch, což by představovalo závazek k provádění evropské politiky cestovního ruchu schválené Parlamentem v jeho usnesení o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech; konstatuje, že tato rozpočtová položka by se nepřekrývala s finanční podporou, kterou má odvětví cestovního ruchu k dispozici v rámci stávajících fondů EU, ani by ji nenahrazovala; vyjadřuje politování nad tím, že cestovní ruch dosud nebyl zahrnut jako nezávislý cíl do nařízení o evropských strukturálních a investičních fondech nebo do programu pro jednotný trh;

19.

vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus EU pro sledování poskytování podpory mikropodnikům a malým a středním podnikům zaměřený na likviditu a přinášející přidanou hodnotu EU a transparentnost s cílem zvýšit schopnost těchto podniků získat přístup k fondům a finančním nástrojům EU a využívat je s cílem usnadnit modernizaci a provádění inovativních a udržitelných projektů a zajistit odpovědnost a administrativní zjednodušení;

20.

oceňuje Komisi, která v roce 2020 uspořádala evropský kongres o cestovním ruchu, a vyzývá ji, aby v roce 2021 předložila akční plán a včas vypracovala strategii EU pro udržitelný a strategický cestovní ruch, která bude v souladu s digitální agendou, Zelenou dohodou a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a nahradí strategii z roku 2010, s cílem zachovat postavení Evropy jako přední destinace; připomíná, že v rámci vytváření této strategie je nezbytné uskutečnit konzultace s profesionály v odvětví cestovního ruchu; v této souvislosti zdůrazňuje význam konkrétních opatření k překonání současné krize a význam podpory alternativních forem cestovního ruchu, jako je kulturní a udržitelný cestovní ruch, agroturistika, cestování za divokou přírodou, ekoturistika a další typy pobytů, které by měly respektovat životní prostředí a kulturní dědictví místního obyvatelstva, aby se zabránilo nadměrnému cestovnímu ruchu;

21.

domnívá se, že vzhledem k tomu, že cestovní ruch je globálním odvětvím, je nanejvýš důležité podporovat dialog a spolupráci se Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO), a to na základě memoranda o porozumění, které Parlament a UNWTO podepsaly v roce 2018;

22.

vyzývá Komisi, aby aktualizovala pokyny pro finanční podporu EU a zahrnula do nich odkaz na vnitrostátní kontaktní místo, které usnadňuje přístup k informacím pro mikropodniky a malé a střední podniky, a to prostřednictvím jednotného kontaktního místa nebo nástroje on-line s podporou a poradenstvím členských států, jsou-li potřebné; vyzývá Komisi, aby zvýšila informovanost společností a malých a středních podniků v odvětví cestovního ruchu o těchto pokynech;

23.

vyzývá Komisi, aby v příštím VFR zřídila Evropskou agenturu pro cestovní ruch a navrhla krátkodobé řešení vytvořením oddělení pro cestovní ruch v jedné ze stávajících výkonných agentur, zejména ve Výkonné agentuře pro malé a střední podniky (EASME) nebo v budoucí Evropské výkonné agentuře pro zdraví a digitální oblast;

Evropská agentura pro cestovní ruch by měla mimo jiné odpovídat za:

—	poskytování faktického přehledů a údajů pro tvůrce politik v EU a členských státech, které jim umožní vypracovat informované strategie založené na shromážděných a analyzovaných údajích o cestovním ruchu, včetně možných sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů těchto strategií;

—	fungování mechanismu pro řešení krizí s cílem zajistit, aby bylo odvětví cestovního ruchu odpovídajícím způsobem připraveno na budoucí krize, pokud se vnitrostátní reakce ukázaly jako nedostatečné;

—	poskytování technické a administrativní podpory mikropodnikům a malým a středním podnikům s cílem zvýšit jejich schopnost získat přístup k finančním prostředkům a nástrojům EU;

—	podporu ekosystému cestovního ruchu například sdílením osvědčených postupů s cílem činit informovaná rozhodnutí o zlepšování politik v oblasti cestovního ruchu;

—	propagaci evropské značky ve třetích zemích a zaměření na diverzifikaci evropského produktu cestovního ruchu;

Posílení: přechod k udržitelnému, odpovědnému a inteligentnímu cestovnímu ruchu

24.

konstatuje, že udržitelný cestovní ruch by měl zohledňovat současné i budoucí hospodářské, sociální a environmentální dopady a řešit potřeby návštěvníků, odvětví, životního prostředí a místních komunit (15); připomíná, že odvětví cestovního ruchu a cestování vytváří celosvětovou ekologickou stopu; zdůrazňuje, že je třeba navrhnout udržitelná a flexibilní řešení multimodální dopravy a rozvíjet politiky pro zachování přírodního dědictví a biologické rozmanitosti, které budou respektovat sociálně kulturní autentičnost hostitelských komunit, zajišťovat udržitelnost a představovat společenský a hospodářský přínos pro všechny zúčastněné strany;

25.

vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala plán pro udržitelný cestovní ruch, který bude obsahovat inovativní opatření ke snížení klimatické a environmentální stopy tohoto odvětví prostřednictvím udržitelnějších forem cestovního ruchu, diverzifikace nabídky, posilování nových iniciativ v oblasti spolupráce a rozvoje nových digitálních služeb;

26.

vyzývá členské státy, aby po konzultaci se zúčastněnými stranami a občanskou společností vypracovaly akční plány udržitelného cestovního ruchu na vnitrostátní a regionální úrovni, které budou v souladu s budoucím evropským plánem pro udržitelný cestovní ruch a aby plně využívaly finančních prostředky nástroje Next Generation EU k financování akčních plánů pro transformaci cestovního ruchu;

27.

upozorňuje, že pandemie COVID-19 vedla k posunu v povaze poptávky cestujících po bezpečném, čistém a udržitelnějším cestovním ruchu; zdůrazňuje, že místní řemeslné činnosti, agroturistika a ekoturistika jsou nedílnou součástí udržitelného cestovního ruchu, s důrazem na objevování přírody a krajiny v Evropě na pěších, cyklistických nebo jezdeckých trasách se sdíleným přístupem;

28.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s regiony spustila Evropský systém ukazatelů v oblasti cestovního ruchu (ETIS) se statistickými ukazateli a údaji v reálném čase pro účely správy a vyhodnocování, vybavila jej stálou strukturou řízení a zavedla jej do turistických destinací; zdůrazňuje, že cílem srovnávací tabulky ETIS je sledovat hospodářský, sociální a environmentální dopad cestovního ruchu;

29.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala překážky bránící získání ekoznačky a rozšířila její působnost na další služby v oblasti cestovního ruchu jako doplněk systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) pro cestovní ruch a aby zavedla mechanismy na podporu těchto certifikačních systémů a provozovatelů, kteří certifikaci získali;

30.

vyzývá členské státy, vnitrostátní orgány cestovního ruchu a toto odvětví, aby posílily koordinaci kritérií pro získání stávajících značek kvality a jejich používání v Unii a aby vybídly Komisi k plnění její koordinační úlohy a podpoře místních iniciativ;

31.

vítá, že Komise zřídila skupinu pro udržitelný cestovní ruch, a vyzývá tuto skupinu, aby obnovila svou činnost a revidovala Evropskou chartu udržitelného a odpovědného cestovního ruchu z roku 2012 jako motivační prostředek k účasti a přijetí osvědčených postupů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; je přesvědčen, že tato skupina může sloužit jako reference pro evropskou síť zúčastněných stran v oblasti udržitelného cestovního ruchu, předkládat nové nástroje a iniciativy k posouzení sociálního a environmentálního dopadu činností souvisejících s cestovním ruchem, zapojit cestující a zprostředkovat jim i cestovním společnostem povědomí o jejich environmentální stopě;

32.

zdůrazňuje význam statistického rámce Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) pro měření udržitelnosti cestovního ruchu, jehož cílem je propojit statistiky ohledně hospodářského, environmentálního a sociálního rozměru udržitelného cestovního ruchu;

33.

připomíná, že nedostatek přesných kvantitativních a kvalitativních metrických údajů o dopadech cestovního ruchu na udržitelnost ztěžuje rozhodování veřejných a soukromých subjektů; žádá Eurostat, aby vytvořil referenční rámec pro shromažďování údajů týkajících se udržitelnosti a nadměrného i nízkého cestovního ruchu a kritérií pracovních podmínek, a vyzývá k aktualizaci nařízení (EU) č. 692/2011 (16); zdůrazňuje obrovský potenciál dat velkého objemu a aktuálních údajů, především o původu a druhu rezervace, délce pobytu, průměrných výdajích rozdělených podle kategorie a obsazenosti, pro pochopení vývoje toků cestovního ruchu a změn poptávky, přizpůsobení nabídky a uplatnění vhodných politik;

34.

vítá Evropskou strategii pro data a návrh Komise ohledně aktu o správě dat; vyzývá Komisi, aby zahrnula cestovní ruch do správního rámce pro společné datové prostory a aby lépe regulovala činnost internetových rezervačních platforem a internetových zprostředkovatelů cestovních služeb, tak aby se cestovní společnosti mohly v plné míře věnovat inovacím a digitalizaci, neboť se jedná o zásadní faktor modernizace celého odvětví i rozvoje nových služeb a širší, kvalitní nabídky; vyzývá Komisi, aby podporovala sdílení údajů pro potřeby cestovního ruchu a regionální inkubátory a akcelerátory pro společnosti podnikající v tomto odvětví, s využitím výzkumu a technologií, jež mnoha malým a středním podnikům v tomto odvětví pomohou shromažďovat, zpracovávat a využívat generovaná data a plně využívat výhod ekonomiky založené na datech a zavádět udržitelná řešení;

35.

konstatuje, že stále více produktů a služeb cestovního ruchu je nakupováno on-line; je si vědom větší zprostředkovatelské úlohy platforem ekonomiky sdílení a jejich přínosů, pokud jde o inovace a udržitelnost; vítá Komisí navrhovaný akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích a zdůrazňuje, že je třeba zajistit pro subjekty podnikající on-line a off-line rovné podmínky, aby se zabránilo narušení trhu a zachovala se zdravá hospodářská soutěž, zejména pokud jde o rozlišení mezi partnerským sdílením a poskytováním profesionálních služeb; zdůrazňuje dopad on-line recenzí a hodnocení cestovatelských zkušeností v tomto měnícím se prostředí;

36.

považuje za stejně důležité zajistit spolupráci mezi znalostními a inovačními společenstvími v potravinářském a kulturním odvětví; domnívá se, že podpora informovanosti o trhu, lepší kvalifikace, účinnější řízení, osobní partnerství, příležitosti pro cílené vytváření sítí a vypracovávání inovativních opatření pro budoucnost jsou klíčové faktory pro úspěch agroturistiky; domnívá se rovněž, že má-li dosahovat agroturistika lepších sociálních a hospodářských výsledků a lepších výsledků z hlediska životního prostředí, je zapotřebí větší spolupráce a koordinace mezi zúčastněnými stranami, zapojení místních orgánů do cestovního ruchu, průzkum trhu a profesionální strategie v oblasti komunikace a marketingu;

37.

vyzývá Komisi, aby respektovala právo místních orgánů regulovat škodlivé dopady nadměrného cestovního ruchu;

38.

konstatuje, že cestovní ruch je úzce spjat s mobilitou a že členské státy musí s finanční podporou EU zvýšit investice do přechodu na čistší paliva, používání vozidel s nízkými a nulovými emisemi, do dostupnějších druhů dopravy, včetně všech druhů služeb pro zdravotně postižené osoby a osoby se sníženou pohyblivostí, a do podpory mobility chápané jako službu a platforem, které zaručují interoperabilitu a intermodalitu systémů prodeje jízdenek ve snaze vytvořit nabídku mezinárodních a intermodálních jízdenek pro cestování „z domu do domu“;

39.

domnívá se, že mobilita v oblasti cestovního ruchu by měla přednostně podporovat používání nejudržitelnějších dopravních prostředků s menší ekologickou stopou; připomíná, že je nezbytné, aby všechny členské státy měly moderní, bezpečnou a udržitelnou dopravní infrastrukturu, která usnadní cestování po celé EU, lépe zpřístupní nejvzdálenější okrajové a odlehlé oblasti a ostrovy pro vnitroevropský a mezinárodní cestovní ruch a posílí územní soudržnost; poukazuje na to, že zvláštní pozornost by měla být věnována chybějícím přeshraničním spojením a jejich dokončení a také tomu, aby byly dodrženy lhůty pro sítě TEN-T stanovené na rok 2030 a rok 2050;

40.

zdůrazňuje, že Evropský rok železnice by mohl být příležitostí ke zvýšení povědomí veřejnosti o udržitelném cestovním ruchu a o nových přeshraničních trasách, které mohou evropští občané díky železničnímu spojení objevit; vyzývá proto Komisi, aby zlepšila evropskou železniční síť; vítá iniciativu Unie DiscoverEU, která nabízí především mladým lidem příležitost objevovat Evropu na základě studijních a kulturních zkušeností a příležitost k propagaci místního kulturního dědictví;

41.

zdůrazňuje význam kultury a kulturního dědictví v rámci evropského cestovního ruchu; vyzývá proto členské státy, aby přidělily na kulturu a kulturní památky dostatek finančních prostředků s vědomím jejich bytostné hodnoty pro naše kulturní dědictví, které je třeba chránit, v neposlední řadě před změnou klimatu a nadměrným cestovním ruchem;

42.

zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat odolnost kulturního dědictví, a poukazuje na souvislost mezi udržitelným cestovním ruchem a kulturním dědictvím; domnívá se, že kulturní cestovní ruch může působit jako katalyzátor zlepšování vzájemného porozumění mezi lidmi v EU tím, že jim umožní objevovat evropské kulturní dědictví v celé jeho rozmanitosti; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit zkušenosti, které Evropský rok kulturního dědictví přinesl; připomíná, že na úrovni EU a na vnitrostátní i místní úrovni byla přijata řada iniciativ s cílem zlepšit udržitelný cestovní ruch na základě začlenění kulturního dědictví do politik v oblasti životního prostředí a architektonického a územního plánování; domnívá se, že je třeba chránit průmyslové dědictví regionů procházejících transformací s cílem umožnit vznik nových hospodářských a profesních příležitostí v těchto oblastech; znovu opakuje, že je třeba zvýšit informovanost o ochraně dědictví mezi všemi aktéry, a to i o riziku nedovoleného obchodování s kulturními statky; upozorňuje, že v rámci jakýchkoli úvah o udržitelném cestovním ruchu je třeba se znovu zabývat otázkou děl a kulturních statků ukradených, odcizených nebo nezákonně nabytých během válek; vybízí k podpoře excelence v oblasti udržitelného kulturního cestovního ruchu; vyzývá členské státy, aby zavedly opatření na podporu spolupráce mezi odborníky na kulturní cestovní ruch a aby v rámci tohoto odvětví prosazovaly spolupráci a výměnu osvědčených postupů;

43.

domnívá se, že program kulturních tras, který spustila Rada Evropy, pomůže zviditelnit různorodou historii Evropy a propagovat kulturní dědictví; upozorňuje, že je důležité turistické atrakce propojit; je přesvědčen, že tento program skýtá mnoho příležitostí pro malé podniky, mezikulturní dialog a nadnárodní spolupráci a že se musí v budoucnu více zaměřovat na podporu udržitelnosti cestovního ruchu, a to i pokud jde o ochranu kulturního dědictví;

44.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti součinnosti se sítěmi cyklistických tras EuroVelo a jejich 17 koridory, zejména navýšením finanční podpory, s cílem podpořit cykloturistiku v Evropě; vyzývá Komisi, aby podporovala obnovu nevyužívaných železničních úseků, mimo jiné investicemi do projektů kombinujících cestování vlakem a cyklistiku a aktivní podporou cyklo-železniční intermodality; navrhuje podpořit cykloturistické balíčky zaměřené na turisty v kombinaci s dalšími udržitelnými nabídkami; je přesvědčen, že přeshraniční trasy pro venkovní vyžití – včetně venkovského, horského nebo námořního cestovního ruchu –, jež jsou podporované prostřednictvím zvláštních sítí dotovaných z fondů EU, mohou hrát klíčovou úlohu při propojování regionů různých členských států a účinném přesměrovávání toků cestovního ruchu a zároveň poskytovat příležitosti ke zvýšení cestovního ruchu v méně rozvinutých regionech;

45.

naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla nový evropský inkluzivní systém cestovního ruchu, který bude vycházet z modelu iniciativy Calypso a který bude zranitelným sociálním skupinám umožňovat využívat vnitrostátní turistické poukázky v přidružených zařízeních jiných členských států, jež rovněž nabízejí program sociálního cestovního ruchu svým občanům; konstatuje, že mnoho členských států uplatňuje tyto programy s velmi dobrými výsledky, a domnívá se, že by bylo velmi pozitivní zajistit interoperabilitu těchto systémů na úrovni EU;

46.

vyzývá Komisi, aby představila výsledky pilotního projektu „Inteligentní turistické destinace“ a nastínila, jak hodlá tento program provádět, za současného propojení inovací a ochrany lokalit chráněných UNESCO, přírodních památek, tradičních místních specialit a kulturních středisek;

47.

vyzývá členské státy a Komisi, aby z iniciativy „Evropské hlavní město inteligentního cestovního ruchu“ učinily stálý projekt se širšími a spravedlivějšími kritérii, který bude podporovat místní ekonomiku a místní dodavatelské řetězce; požaduje přijetí významnějších závazků, pokud jde o postupné zvyšování možností udržitelné mobility v celé Evropě;

48.

chválí Komisi za Evropskou cenu pro bezbariérová města a vyzývá k provádění podobných iniciativ na vnitrostátní a regionální úrovni;

49.

oceňuje práci Komise na 14 opatřeních, která tvoří strategii pro pobřežní a námořní cestovní ruch, a vyzývá ji, aby předložila výsledky využitelné k nasměrování finančních prostředků do infrastruktury (přístavy a přístaviště), logistické a provozní podpory, předcházení vzniku odpadu a využívání energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že je třeba respektovat mořský ekosystém, propagovat dialog mezi členskými státy, regionálními a místními orgány, zúčastněnými stranami a občanskou společností a podporovat udržitelný rozvoj pobřežního a námořního cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby po dohodě s členskými státy přijala opatření na podporu odvětví výletních plaveb, které zůstává pandemií COVID-19 vážně poškozeno, a aby umožnila opětovné oživení jeho provozu v souladu se sociálními a environmentálními normami;

50.

vyzývá Komisi, aby vypracovala iniciativy v oblasti námořního a pobřežního cestovního ruchu, pokud jde o uznávání kvalifikací lodních kapitánů, a pravidla pro DPH u lodí, přístavišť a kotvišť, a aby řešila problém sezónnosti cestovního ruchu, podporovala přeshraniční trasy, jako je síť tras pro rekreační plavbu, a aby zveřejnila současný stav pilotního projektu listiny osvědčených postupů pro udržitelný cestovní ruch v odvětví výletních plaveb;

51.

vybízí Komisi, aby začlenila místní subjekty z venkovských a pobřežních oblastí do diverzifikace příjmů pomocí vytvoření produktů, služeb nebo možností vyžití v rámci cestovního ruchu, do návrhu nových iniciativ a hledání součinnosti mezi iniciativami stávajícími; vybízí k zapojení výrobců z primárního sektoru (zemědělství, chov hospodářských zvířat a rybolov) do těchto iniciativ a k prozkoumání možnosti, zda by tyto iniciativy mohly fungovat jako marketingová podpora pro jejich produkty a šíření jejich kulturních a gastronomických tradic;

52.

poukazuje na možnost práce ve venkovských oblastech pro legálně pobývající státní příslušníky třetích zemí, která může podpořit jejich sociální a ekonomickou integraci;

53.

vyzdvihuje pozitivní přínos venkovského cestovního ruchu k ochraně drobného zemědělství a jeho rozmanitosti, k řešení sociálních nerovností a vytváření pracovních příležitostí pro ženy (podíl žen v tomto odvětví v EU činí přibližně 50 %), což přispěje ke generační obměně a ke zvrácení trendu vylidňování;

54.

zdůrazňuje, že s ohledem na demografické změny a zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách zdraví je třeba zahrnout do budoucích opatření na rozvoj cestovního ruchu v Evropě i zdravotně zaměřený cestovní ruch, zejména lázeňskou a wellness turistiku, a to jako samostatné odvětví s velkým potenciálem konkurenceschopnosti a inovací;

Nový pohled při plánování budoucnosti cestovního ruchu

55.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat odvětví cestovního ruchu při uplatňování zásad oběhového hospodářství, například zajištěním nabídky většího množství klimaticky neutrálních produktů, využíváním čisté energie, snížením spotřeby škodlivých chemických látek a plastů na jedno použití, zlepšením energetické účinnosti budov na základě pobídek k renovaci budov v tomto odvětví, recyklací dešťové vody a odpadních vod, usnadněním recyklace odpadu a prevencí jeho vzniku;

56.

apeluje na Komisi, aby v první polovině roku 2021 předložila analýzu obdržených žádostí členských států týkajících státní podpory pro odvětví cestovního ruchu a analýzu finančních prostředků Unie použitých k řešení dopadů onemocnění COVID-19, a to i pokud jde o použitelnost programu SURE; vyzývá Komisi, aby s ohledem na socioekonomické obtíže, kterým členské státy čelí, konsolidovala a prodloužila platnost nástroje SURE do konce roku 2022;

57.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery a podniky řešily situaci pracovníků v odvětví cestovního ruchu zasaženém krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a zvážily možnost vytvoření evropského rámce v rámci akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv v celém hodnotovém řetězci tohoto odvětví, a to prostřednictvím konstruktivního dialogu o pracovních podmínkách v tomto odvětví, které se vyznačuje sezónností, zaměstnáváním pracovníků na částečné úvazky a atypickými formami zaměstnání; zdůrazňuje, že musí být zaručen přístup k sociální ochraně;

58.

vyzývá Komisi, aby společně s Evropskou investiční bankou zřídila dostatečnou zvláštní podporu pro projekty dekarbonizace cestovního ruchu a pro digitalizační a inovační projekty a aby stanovila podmínky pro přístup mikropodniků a malých a středních podniků k programu InvestEU za účelem získání nových dovedností a vytváření dalších kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje pro řešení otázky přístupu k financování je třeba lepší koordinace mezi EU a místní úrovní; upozorňuje, že nové technologie, jako je umělá inteligence, robotika, virtuální a rozšířená realita, mohou mít na odvětví cestovního ruchu významný dopad; konstatuje, že jejich zavádění vyžaduje odpovídající finanční podporu pro zařízení cestovního ruchu, zejména mikropodniky a malé a střední podniky;

59.

vyzývá Komisi, aby navrhla nové programy na podporu inovací v odvětví cestovního ruchu na základě přístupu orientovaného na lepší budoucnost (design thinking);

60.

vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy podpořila stávající osvědčené postupy, jež jsou v současnosti používány národními, regionálními a místními orgány, přechod na plynulou intermodalitu v dopravě a zavádění přímých přepravních dokladů v železniční dopravě; připomíná význam moderních, souvislých sítí TEN-T a vysokorychlostních přeshraničních služeb v celé Evropě pro uvolnění potenciálu mezinárodní hromadné udržitelné dopravy, která tak může zajistit větší udržitelnost cestovního ruchu během každé roční sezóny; v této souvislosti připomíná, že je třeba posílit městské dopravní uzly a veřejnou dopravu, které se významně podílí na zážitku turistů i na každodenním životě občanů v turistických destinacích;

61.

vyzývá Komisi, aby vedle cestovních víz zavedla elektronické vízum a další opatření, která návštěvníkům umožní legální vstup do Unie;

62.

domnívá se, že podpora evropské značky cestovního ruchu ve třetích zemích se musí zaměřit na diverzifikaci produktů cestovního ruchu s cílem přilákat širší škálu turistů a zvýšit podíl na trhu a zároveň propagovat klíčové destinace, které nabízejí alternativu k cílovým oblastem masové turistiky; zdůrazňuje přitažlivost produktů a služeb panevropského cestovního ruchu, jako jsou trasy napříč jednotlivými státy;

63.

zdůrazňuje významný přínos sportu v evropském cestovním ruchu a poukazuje na příležitosti, které přináší sportovní akce a aktivity, přičemž však nelze zapomínat na nutnost zvyšování udržitelnosti velkých akcí; zdůrazňuje významnou roli, kterou v cestovním ruchu hraje evropská gastronomie, gastronomické trasy a hoteliérské, restaurační a kavárenské služby; poukazuje na význam zdravotně zaměřeného a lázeňského cestovního ruchu a vyzývá Komisi, aby podporovala v oblasti cestovního ruchu ty iniciativy, které mohou přispět ke snížení nákladů na zdravotní péči prostřednictvím prevence a nižší spotřeby léčiv; domnívá se, že propagace značky evropského cestovního ruchu se musí ve spolupráci s destinacemi a cestovními kancelářemi zaměřit na diverzifikaci nabídky EU v oblasti kulturního a přírodního dědictví, gastronomie a zdraví;

64.

apeluje na Komisi, aby předložila návrh zeměpisných označení nezemědělských produktů, a to i s ohledem na výsledky veřejné konzultace z roku 2014, z nichž vyplývá, že toto označení by pomohlo odvětví cestovního ruchu díky okamžité identifikaci produktu s určitým územím;

65.

vyzývá Komisi, aby propagovala umělecká a tradiční řemesla, která jsou příkladem výjimečné úrovně evropské výroby, jako výraz identity a tradic evropských zemí, a to i v rámci cestovního ruchu, a oficiálně je uznala za součást evropského kulturního dědictví;

66.

vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a případně přezkoumala směrnici o souborných cestovních službách (17) a odblokovala jednání v Radě o revizi nařízení (ES) č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě (18) s cílem zohlednit dopady nedávné krize, zabránit budoucí právní nejistotě a zajistit ochranu práv spotřebitelů; žádá Komisi, aby analyzovala možnost posílení ustanovení o ochraně pro případ platební neschopnosti doplněním preventivního přístupu na podporu společností a malých a středních podniků v ranější fázi a s cílem chránit pracovníky v případě systémových otřesů nebo platební neschopnosti;

67.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na zkušenost s krizí vyvolanou onemocněním COVID-19 a po vzoru obdobných režimů v členských státech vytvořila režim evropské cestovní záruky s cílem zabezpečit finanční likviditu pro společnosti a zajistit kompenzace cestujícím, stejně jako výdaje na jejich repatriaci a spravedlivou náhradu jakékoli škody utrpěné v případě úpadku společnosti;

68.

vyzývá Komisi, aby vytvořila jednotnou platformu pro vytváření programů digitální gramotnosti vedoucích pracovníků mikropodniků a malých a středních podniků, která jim poskytne dovednosti nutné k optimalizaci jejich potenciálu vytvářet bohatství; domnívá se, že je nanejvýš důležité zajistit pravidelná školení a rekvalifikaci stávající pracovní síly v tomto odvětví, se zvláštním důrazem na digitální dovednosti a inovativní technologie; vyzývá Komisi, aby vypracovala plán EU na zvýšení kvalifikace pracovníků v tomto odvětví a aby za tímto účelem zavedla i systém financování EU;

69.

konstatuje, že dovednosti a kvalifikace nejsou vždy mezi jednotlivými zeměmi harmonizovány a nejsou vzájemně uznávány; vyzývá proto Komisi, aby posoudila možnosti harmonizace pravidel a právních předpisů v tomto ohledu;

70.

naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala se sdruženími v tomto odvětví a využívala osvědčené postupy k vydávání doporučení a poskytování finanční podpory na pořádání akcí, veletrhů a kongresů v oblasti cestovního ruchu a na umělecké a zábavní akce, jako jsou koncerty a festivaly, v rámci cestovního ruchu;

71.

žádá, aby Komise zveřejňovala a sdílela se zúčastněnými stranami a členskými státy osvědčené postupy ohledně povolání profesionálního průvodce cestovního ruchu s cílem řešit problémy, které toto odvětví ovlivňují; domnívá se, že profesionální průvodci hrají v součinnosti s příslušnými regiony zásadní úlohu při propagaci kulturního dědictví jednotlivých regionů, jejich tradic a specifik; domnívá se proto, že toto povolání by mělo být na trhu práce dostatečně chráněno, aby bylo možné zajistit kvalitní služby a zároveň zachovat otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby analyzovala, proč nedochází ke vzájemnému uznávání v této oblasti, s cílem zjistit, kde může Unie dosáhnout požadovaných zlepšení;

72.

vyzdvihuje význam dostupnosti služeb v oblasti cestování a cestovního ruchu pro všechny, včetně dětí, starších osob a osob se zdravotním postižením, bez ohledu na jejich ekonomickou situaci nebo případné komplikace související s jejich situací; vyzývá Komisi, aby pracovala na usnadnění případného širšího zavedení a uznávání systému evropského průkazu osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že dostupnosti cestovního ruchu pro všechny lze dosáhnout pouze prostřednictvím správné kombinace právních norem zavedených členskými státy, inovací a technologického rozvoje, odborné přípravy zaměstnanců, informačních kampaní a náležité propagace a komunikace, a to v celém dodavatelském řetězci nabídky cestovního ruchu; zdůrazňuje v tomto ohledu význam evropských sítí, v jejichž rámci mohou veřejné a soukromé subjekty spolupracovat a vyměňovat si osvědčené postupy; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně vedly probíhající práce na normě Mezinárodní organizace pro normalizaci týkající se dostupnosti služeb cestovního ruchu a zajistily její rychlé a správné provedení, jakmile bude přijata, a zároveň aby zajistily, že poskytovatelé služeb budou dodržovat normy dostupnosti, které již platí nebo jsou zaváděny, a poskytovat informace o dostupnosti svých služeb;

73.

vyzývá Komisi, aby navrhla standardizovanou metodu shromažďování interaktivní zpětné vazby ohledně dostupnosti destinací ze strany firem a turistů a aby podporovala její využívání v celém odvětví cestovního ruchu;

74.

vyzývá Komisi, aby při určování a posuzování dopadu právních předpisů v oblasti cestovního ruchu v souladu s článkem 349 SFEU zvážila specifika a další omezení nejvzdálenějších regionů, neboť hospodářský, sociální a kulturní rozvoj těchto regionů je na cestovním ruchu silně závislý; v této souvislosti upozorňuje na nutnost zajistit dostatečné finanční prostředky na zajištění dostupnosti nejvzdálenějších regionů; vyzývá také Komisi, aby zohlednila klimatickou a digitální transformaci v nejvzdálenějších regionech;

75.

vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost horským regionům, ostrovům a ostrovním regionům a venkovským oblastem, a zdůrazňuje význam dobře strukturované institucionální spolupráce se všemi zainteresovanými regionálními aktéry a s Výborem regionů;

76.

vybízí Komisi a členské státy, aby vzhledem k prudkému poklesu nabídky zajistily mobilitu na územích, jejichž ostrovní charakter, a s ním související komplikace, má dvojí, nebo i trojí rozměr; zdůrazňuje možnost vytvořit bezpečné cestovní koridory k nejvzdálenějším regionům a ostrovům a z nich, které pomohou zmírnit jejich trvalá omezení;

77.

zdůrazňuje, že opatření EU v oblasti rozvoje venkova přispívají k posílení zemědělsko-potravinářského odvětví v EU a environmentální udržitelnosti a dobrým životním podmínkám ve venkovských oblastech;

o o

78.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0169.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0047.

(3) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 179.

(4) Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 1.

(5) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 125.

(6) Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

(7) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 71.

(8) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 88.

(9) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 41.

(10) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.

(11) Přijaté texty, P9_TA(2020)0156.

(12) „The carbon footprint of global tourism“ (Uhlíková stopa celosvětového cestovního ruchu), Nature Climate Change, květen 2018.

(13) Doporučení Rady (EU) 2020/1475 ze dne 13. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3).

(14) Doporučení Komise (EU) 2020/1595 ze dne 28. října 2020 o strategiích testování na COVID-19, včetně použití rychlých testů na antigen (Úř. věst. L 360, 30.10.2020, s. 43).

(15) Program UNWTO a OSN pro životní prostředí, Making Tourism More Sustainable – A Guide for Policy Makers (Udržitelnější cestovní ruch – příručka pro tvůrce politik), 2005.

(16) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES (Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 17).

(17) Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1.

(18) Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/118

P9_TA(2021)0110

Posílení mezinárodní úlohy eura

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o posílení mezinárodní úlohy eura (2020/2037(INI))

(2021/C 494/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na příspěvek Komise k zasedání Evropské rady a eurosummitu ze dne 5. prosince 2018 nazvaný „Na cestě k silnější mezinárodní úloze eura“ (COM(2018)0796),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 12. června 2019 nazvaný „Posílení mezinárodní úlohy eura – výsledky konzultací“ (SWD(2019)0600),

—	s ohledem na doporučení Komise ze dne 5. prosince 2018 o mezinárodní úloze eura v oblasti energetiky (C(2018)8111) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0483),

—	s ohledem na Pařížskou dohodu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1308 ze dne 21. září 2020, kterým se na omezenou dobu stanoví, že právní rámec použitelný na ústřední protistrany ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 rovnocenný (1), zejména na body odůvodnění (5) a (6) uvedeného rozhodnutí,

—	s ohledem na roční přezkum Evropské centrální banky (ECB) ze dne 9. června 2020 nazvaný „Mezinárodní úloha eura“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o dalším rozvoji unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů (3),

—	s ohledem na svou zprávu ze dne 18. září 2020 obsahující doporučení Komisi o digitálním financování: nově vznikající rizika týkající se kryptoaktiv – výzvy v souvislosti s regulací a dohledem v oblasti finančních služeb, institucí a trhů (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2019 (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2020 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2018 (7),

—	s ohledem na projev o stavu Unie přednesený v září 2020 (8),

—	s ohledem na zprávu ECB z října 2020 o digitálním euru (9),

—	s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020 (10) (COM(2020)0440),

—	s ohledem na studii ze září 2020, kterou si vyžádal Hospodářský a měnový výbor (ECON), nazvanou „Post-COVID-19 Global Currency Order: Risks and Opportunities for the Euro“ (Postcovidový globální měnový systém: rizika a příležitosti pro euro) (11),

—

s ohledem na pracovní dokument 26760 řady NBER z února 2020, který vypracovali Ethan Ilzetzki (London School of Economics), Carmen M. Reinhart (Harvard University) a Kenneth S. Rogoff (Harvard Kennedy School) a který nese název „Why is the euro punching below its weight?“ (Proč euro nevyužívá svůj potenciál?) (12),

—	s ohledem na politický příspěvek na portálu Bruegel ze dne 5. června 2020 nazvaný „Is the COVID-19 crisis an opportunity to boost the euro as a global currency?“ (Je krize COVID-19 příležitostí posílit euro jako globální měnu?) (13),

—	s ohledem na studii provedenou jeho generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky Unie (GŘ IPOL) ze dne 13. února 2019 nazvanou „Euro at 20: Background reader – collection of studies and assessments“ (Euro v roce 20: souvislosti – shromažďování studií a hodnocení) (14),

—	s ohledem na hlavní projev k mezinárodní úloze eura, který dne 5. března 2020 přednesl v Centru pro evropská politická studia předseda Evropské rady Charles Michel (15),

—	s ohledem na vyjádření předsedy Charlese Michela po zasedáních Evropské rady konaných dne 13. prosince 2019 (16),

—

s ohledem na hloubkovou analýzu z června 2020, již si vyžádal Hospodářský a měnový výbor jako součást dokumentů k zasedání měnového dialogu, nazvanou „The International Role of the Euro: State of Play and Economic Significance“ (Mezinárodní úloha eura: situace a hospodářský význam) z června 2020 (17),

—	s ohledem na úvodní prohlášení, které dne 8. června 2020 učinila předsedkyně ECB Christine Lagerdeová na slyšení jeho Hospodářského a měnového výboru (18),

—	s ohledem na projev přednesený dne 7. července 2020 Fabiem Panettou, členem Výkonné rady ECB, nazvaný „Unleashing the euro’s untapped potential at global level“ (Uvolnění nevyužitého potenciálu eura na globální úrovni) (19),

—	s ohledem na studii z dubna 2010, jejímž autorem je Barry Eichengreen z University of California v Berkeley, nazvanou „Managing a Multiple Reserve Currency World“ (Řízení víceměnového systému rezervních měn) (20),

—	s ohledem na příspěvek na portálu Bruegel ze dne 3. prosince 2018 nazvaný „The international role of the euro“ (Mezinárodní úloha eura) (21),

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z ledna 2020 nazvanou „Economic and Budgetary Outlook for the European Union“ (Hospodářský a rozpočtový výhled pro Evropskou unii) (22),

—	s ohledem na informační sdělení výzkumné služby Evropského parlamentu ze dne 2. července 2019 nazvané „Towards unified representation for the euro area within the IMF“ (Směrem k jednotnému zastoupení eurozóny v MMF) (23),

—	ohledem na informační sdělení s názvem „Guidance by EU supervisory and resolution authorities on Brexit“ (Pokyny orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize EU ohledně brexitu) vypracované v říjnu 2020 oddělením pro podporu správy ekonomických záležitostí GŘ IPOL (24),

—	s ohledem na údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF) týkající se měnové struktury oficiálních devizových rezerv (COFER) (25),

—	s ohledem na tiskovou zprávu Eurostatu č. 84/2020 ze dne 19. května 2020 nazvanou „The 2017 results of the International Comparison Program“ (Výsledky mezinárodního srovnávacího programu za rok 2017) (26),

—	s ohledem na tiskovou zprávu Eurostatu č. 137/2020 ze dne 16. září 2020 nazvanou „Euro area international trade in goods surplus EUR 27,9 bn“ (Zahraniční obchod států eurozóny v přebytku obchodu se zbožím ve výši 27,9 mld. EUR) (27),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0043/2021),

A.	vzhledem k tomu, že za dvacet let své existence se euro stalo pozitivním symbolem jednoty, integrace a ekonomické síly Evropy a jejího postavení ve světě, a stalo se tak kanálem pro šíření evropských hodnot demokracie, svobodných trhů a mezinárodní spolupráce;

vzhledem k tomu, že euro je úřední měnou eurozóny, jejímiž členy je v současné době 19 z 27 členských států EU, a jako společnou měnu ho v současné době podporuje většina občanů všech členských států eurozóny (28); vzhledem k tomu, že Bulharsko, Chorvatsko a Dánsko svázaly své měny s eurem prostřednictvím mechanismu směnných kurzů (ERM II), a vzhledem k tomu, že euro je úřední měnou (29) nebo de facto měnou (30) některých území mimo EU; vzhledem k tomu, že rozhodnutí rozvojových zemí svázat své měny s eurem může ovlivnit jejich hospodářství a dlouhodobé vyhlídky na udržitelný rozvoj;

vzhledem k tomu, že navzdory ekonomické velikosti a vlivu eurozóny v globálním obchodu využívání eura výrazně zaostává za americkým dolarem, pokud jde o jeho využití coby mezinárodní rezervní měny (31) a měny pro fakturaci (32) a jeho podíl na mezinárodních směnných transakcích a dluhových cenných papírech (33), ale je téměř srovnatelné s dolarem, pokud jde o podíl mezinárodních plateb; vzhledem k tomu, že euro je i nadále druhou nejdůležitější měnou mezinárodního měnového systému;

D.	vzhledem k tomu, že globální potenciál eura nebyl plně dosažen a jeho přínosy jsou mezi členy eurozóny rozděleny nerovnoměrně;

vzhledem k tomu, že ECB ve svém souborném indexu o mezinárodní úloze eura uvádí, že růst eura coby mezinárodní měny vrcholil v roce 2005, poté se jeho internacionalizace obrátila a euro se od té doby nevrátilo ke svému dřívějšímu statusu; vzhledem k tomu, že krize COVID-19 znovu poukázala na potřebu zajistit významnější mezinárodní úlohu eura;

vzhledem k tomu, že významnější mezinárodní úloha eura umožní EU zlepšit blahobyt svých občanů, jak je stanoveno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), a podporovat mezinárodní systém založený na silnější multilaterální spolupráci a řádné globální správě, jak je stanoveno v článku 21 SEU; vzhledem k tomu, že politiky zavedené s cílem posílit mezinárodní úlohu eura by měly být uskutečňovány v souladu s obecnými cíli Unie, včetně udržitelného rozvoje, plné zaměstnanosti a průmyslové politiky, jakož i s cílem zlepšit sociální odolnost, vnitřní soudržnost a fungování eurozóny a podporovat celosvětové hospodářské vztahy, které jsou v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, Pařížskou dohodou, cíli udržitelného rozvoje a evropským pilířem sociálních práv;

vzhledem k tomu, že současné geopolitické změny a výzvy na poli mezinárodního obchodu – včetně narušení hodnotových řetězců, technologického vývoje, digitální transformace, vzestupu hospodářské síly Číny a nedávných geopolitických výzev pro mnohostrannou spolupráci, – mohou vést k multipolárnímu světovému hospodářství, a tím připravit podmínky potenciálnímu posunu směrem k používání víceměnového systému rezerv, v němž by euro mohlo po celém světě nabízet účastníkům trhu další možnost volby měny a umožňovat zmírnění globálních finančních rizik;

vzhledem k tomu, že významnější mezinárodní úloha eura a zvýšení jeho používání coby rezervní měny by poskytly eurozóně vyšší míru finanční autonomie tím, že by ji chránily před používáním jiných měn jako nástrojů zahraniční politiky jinými vnitrostátními správními orgány a zvýšily by schopnost EU určovat své politiky na světové scéně;

vzhledem k tomu, že EU by měla chránit integritu svých finančních infrastruktur, nezávislost svých tržních subjektů a nezávislost globálních sítí finančních transakcí vůči unilateralismu v zahraniční politice a možným extrateritoriálním sankcím uplatňovaným jurisdikcemi třetích zemí a současně zajistit účinné prosazování sankční politiky EU;

vzhledem k tomu, že rozhodnutí, jakou měnu využít, nakonec vždy vychází z preferencí účastníků trhu a důvěra ve stabilitu měny je klíčovou složkou, která jejich volbu ovlivňuje, a důležitým kritériem pro centrální banky a vlády při určování skladby jejich mezinárodních rezerv; vzhledem k tomu, že míra, do jaké vnější subjekty používají určitou měnu, souvisí s integritou a soudržností jurisdikce, která tuto měnu vydává; vzhledem k tomu, že stabilitu měny určuje i stabilita orgánů, které stojí za touto měnou, a že větší evropská integrace je nezbytná k vybudování další institucionální a politické stability za eurem;

vzhledem k tomu, že úlohu mezinárodních měn určuje široká kombinace faktorů; vzhledem k tomu, že země vydávající dominantní měny se historicky vyznačují velkým a rostoucím hospodářstvím, volným pohybem kapitálu, ochotou hrát mezinárodní úlohu, stabilitou, schopností zajistit rozsáhlé a pružné dodávky bezpečných aktiv, rozvinutými finančními trhy a významnou geopolitickou přítomností; vzhledem k tomu, že v dlouhodobém horizontu je přitažlivost dané měny dána také vitalitou hospodářství jurisdikce, která ji vydává; vzhledem k tomu, že velikost hospodářství eurozóny a volný pohyb kapitálu sice splňují základní předpoklady umožňující posílit mezinárodní úlohu eura, ale finanční a kapitálové trhy zůstávají roztříštěné, fiskální struktura eurozóny silně založená na bankách je neúplná a spolehlivá nabídka kvalitních aktiv, která mají být používána globálními investory, je nedostatečná;

vzhledem k tomu, že silná mezinárodní měna umožňuje jurisdikcím vydávat velké množství dluhových cenných papírů, které jsou na trzích po celém světě považovány za bezrizikové, využívat tzv. „mimořádného postavení“ a ražebné a prodávat státní cenné papíry za nízké úrokové sazby, přičemž podniky se mohou těšit stabilitě vyplývající z toho, že mohou provádět mezinárodní transakce ve své měně;

vzhledem k tomu, že dlouhodobá mezinárodní úloha eurozóny bude do značné míry záviset na přitažlivosti eurozóny jakožto místa podnikání a stability fiskálních politik členských států; vzhledem k tomu, že hospodářské oživení po pandemii vyžaduje silné měnové a rozpočtové politiky na úrovni EU i na úrovni členských států eurozóny; vzhledem k tomu, že pro vybudování hlubší a stabilnější hospodářské a měnové unie (HMU) je nutná vhodná kombinace měnové a fiskální politiky, aby se zvýšil vliv eura a přínosy pro členské státy eurozóny;

N.	vzhledem k tomu, že eurozóna čelí značným výzvám, zejména v souvislosti se změnou klimatu, kybernetickou bezpečností, praním peněz a financováním terorismu, jakož i geopolitickým výzvám, včetně vystoupení Spojeného království z EU;

vzhledem k tomu, že Spojené království přestalo být členským státem Evropské unie dne 31. ledna 2020; vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU vnáší strukturální změny do finančního systému EU a jeho stability, a proto je nutné, aby EU nadále rozvíjela a dále integrovala své kapitálové trhy tak, aby byly přitažlivé, konkurenceschopné, odolné a udržitelné, a předešla tak roztříštěnosti trhů a umožnila jim obstát v celosvětové hospodářské soutěži, a zachovala přitom globální a kooperativní myšlení, přičemž je třeba věnovat výraznou pozornost zajištění toho, aby případný polycentrický systém finančních a kapitálových trhů, který by mohl v důsledku vystoupení Spojeného království vzniknout, nevedl k finanční roztříštěnosti; vzhledem k tomu, že snížení závislosti EU na tržní infrastruktuře Spojeného království je zásadní pro posílení mezinárodní úlohy eura;

P.	vzhledem k tomu, že globální oživení zůstává i nadále nerovnoměrné, nejisté a neúplné a politiky boje proti pandemii COVID-19 hospodářské oživení dále ztěžují, což může mít vliv na pozice světových měn;

vzhledem k tomu, že obnova hospodářství po pandemii vyžaduje rychlé provádění plánu na podporu oživení „Next Generation EU“, který je evropskou fiskální reakcí zabývající se strukturálními nedostatky a zavádějící politiky na posílení udržitelného růstu a konkurenceschopnosti, které se zaměřují na i) spravedlivou zelenou transformaci, ii) digitální transformaci, iii) hospodářskou soudržnost, produktivitu a konkurenceschopnost, iv) sociální a územní soudržnost, v) institucionální odolnost a vi) politiky pro příští generaci, jakož i budování důvěry mezi investory; vzhledem k tomu, že takové politiky mohou být důležité jak pro zvýšení stability a přitažlivosti eura na celosvětové úrovni, tak pro posílení hospodářské a finanční autonomie Evropy; vzhledem k tomu, že smysluplný fiskální stimul, včetně společného evropského úsilí, ve spojení s měnovou politikou zaměřenou na zachování cenové stability posílí kapacity EU v oblasti proticyklického úvěrování, což následně bude mít pozitivní dopad na mezinárodní postavení eura; vzhledem k tomu, že předčasné upuštění od fiskální stimulace a nedostatečná koordinace fiskálních opatření by mohly ohrozit sociální a hospodářské oživení Unie, prohloubit stávající rozdíly v eurozóně a oslabit její soudržnost a integritu, ale i přitažlivost eura jako mezinárodní měny;

vzhledem, že plán Next Generation EU ve výši 750 miliard EUR je historickou příležitostí k posílení mezinárodní úlohy eura, neboť přispěje ke zvýšení globální likvidity, podpoří proticyklické výdaje a usnadnění evropskou hospodářskou koordinaci; vzhledem k tomu, že emise dluhopisů, které jsou spojeny s fondem na podporu oživení, umožní globálním investorům získat expozici vůči eurozóně jako celku a vytvoří také skutečnou výnosovou křivku eurozóny;

S.	vzhledem k tomu, že nouzový pandemický program ECB pro nákup aktiv je rozhodujícím prvkem pro zachování cenové stability a zajištění stabilních zdrojů financování pro ekonomiku eurozóny;

T.	vzhledem k tomu, že účinný a rozvinutý finanční systém založený na široké škále finančních nástrojů, dobře rozvinutých kapitálových trzích a likvidních bezpečných aktivech může posílit mezinárodní úlohu měnové unie;

U.	vzhledem k tomu, že na některých strategických trzích si mnoho evropských společností stále nevybírá euro jako referenční měnu pro stanovování cen a obchodování;

vzhledem k tomu, že nové pravomoci k dočasnému vydávání dluhopisů souvisejících s oživením, včetně zelených a sociálních dluhopisů, díky nimž by se EU mohla stát největším emitentem takových dluhopisů na světě, vyžadují odpovídající kapacity pro provádění a vymáhání, jakož i přísné normy transparentnosti a sledovatelnosti výnosů z emisí zelených dluhopisů, aby byla ochráněna dlouhodobá důvěryhodnost eura jakožto měny bezpečných aktiv;

vzhledem k tomu, že pandemická situace urychlila digitální transformaci financí; vzhledem k tomu, že rozvíjení digitálních financí a plateb se silnými evropskými hráči v čele by podpořilo pevnou mezinárodní úlohu eura; vzhledem k tomu, že díky digitálnímu euru bude evropská měna lépe uzpůsobena digitálnímu světu, což umožní její expanzi v oblasti digitálních plateb, snadnější využívání, nižší náklady a větší efektivitu;

vzhledem k tomu, že studie zadané Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu ukázaly, že rozšířenější používání mezinárodní měny s sebou sice nese výhody, současně však znamená i globální odpovědnost, závislost a náklady, které je třeba zohlednit při tvorbě ambiciózních měnových politik, jejichž cílem je zajistit větší konkurenceschopnost eura;

vzhledem k tomu, že má-li dojít k posunu k posílení mezinárodní úlohy eura, který bude iniciován trhem, je třeba, aby existoval silný závazek k otevřeným a volným mezinárodním trhům, který bude posílen cílenými politikami na usnadnění tohoto vývoje na úrovni EU i členských států, jež budou s daným cílem v souladu a budou součástí komplexního plánu;

Přínosy a výzvy spojené s posílením mezinárodní úlohy eura

upozorňuje na skutečnost, že podle Smluv jsou všechny členské státy s výjimkou Dánska povinny přijmout jednotnou měnu, jakmile splní maastrichtská konvergenční kritéria; vítá, že Bulharsko a Chorvatsko vstoupily v červenci 2020 do ERM II, a podporuje brzké cílové datum pro přijetí eura v obou zemích; vybízí Komisi, aby v této souvislosti posoudila možný dopad dalšího rozšíření eurozóny na proces posilování mezinárodní úlohy eura;

zdůrazňuje nezvratitelnou povahu jednotné měny; zdůrazňuje, že euro není jen měnový projekt, ale také projekt politický;

je toho názoru, že ačkoli ne všechny dopady internacionalizace eura lze snadno kvantifikovat, posilování mezinárodní úlohy eura, pokud jde o jeho úlohu mezinárodní rezervní měny a měny pro fakturaci a jeho využití na devizových trzích, v oblasti mezinárodního dluhu a na úvěrových trzích, může přinášet výhody v krátkodobém i dlouhodobém horizontu; konstatuje však, že to rovněž obnáší i rizika a povinnosti, k nimž musí být přihlíženo při doplňování tržních sil politickými opatřeními; zdůrazňuje zejména, že silnější status eura jakožto mezinárodní měny může zvýšit jeho používání jako rezervní měny, poskytnout mu „přemrštěnou výsadu“ a snížit náklady na externí financování a transakce spojené s převodem měn, jakož i snížit náklady a rizika pro evropské podniky a domácnosti; zdůrazňuje, že silnější mezinárodní úloha eura postupně vytvoří hlubší, likvidnější a integrovanější evropské finanční trhy, čímž se sníží jejich zranitelnost vůči kurzovým otřesům, a evropské podniky a vlády tak získají spolehlivější přístup k financování; podtrhuje, že pevnější status eura jakožto mezinárodní měny by mohl mimo jiné posílit autonomii měnové politiky, zvýšit její globální dosah a zmírnit závislost měnové politiky EU na exogenních ekonomických a finančních vlivech, jakož i zlepšit likviditu měnového systému, snížit obchodní náklady a posílit efektivitu trhu a odolnost eurozóny vůči finančním otřesům, což by přispělo k měnové a finanční stabilitě EU a umožnilo bezproblémovou nápravu makroekonomické nerovnováhy; domnívá se, že posílená mezinárodní úloha eura zvýší schopnost EU určovat své politiky nezávisle na celosvětovém vývoji; všímá si však, že podle některých studií může větší mezinárodní úloha měny vést ke ztrátám z ražebného, nadhodnocení měny, vyšší volatilitě kapitálových toků v době globální zátěže a k větší mezinárodní odpovědnosti;

zdůrazňuje, že výraznější úloha eura na mezinárodní úrovni by mohla posílit odolnost mezinárodního finančního systému, nabídnout větší výběr účastníkům trhu na celém světě a zmírnit zranitelnost mezinárodní ekonomiky vůči otřesům souvisejícím se silnou závislostí mnoha odvětví na jediné měně; uvažuje o tom, že internacionalizace eura by se mohla stát klíčovým faktorem při vzniku revitalizovaného mezinárodního měnového systému, který se bude i nadále spoléhat na omezený počet měn, díky čemuž bude vyváženější a udržitelnější;

domnívá se, že je ve strategickém dlouhodobém zájmu eurozóny a jejích členských států, aby využívaly veškerých možných přínosů spojených s vydáváním eura, a zejména s jeho posílenou mezinárodní úlohou; domnívá se, že pokud se tyto přínosy mají naplnit, je zapotřebí dobře koordinovaného politického úsilí na evropské a vnitrostátní úrovni, včetně příspěvků ze strany ECB, Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB), evropských orgánů dohledu a Evropské investiční banky (EIB);

poukazuje na skutečnost, že má-li dojít k posílení mezinárodní úlohy eura, musí Unie dále rozvíjet a dokončit dosud nehotovou infrastrukturu pro společnou měnu a dosáhnout většího pokroku v oblasti jejích zásadních funkcí;

znovu opakuje, že je nutné prohloubit a dokončit HMU, bankovní unii a unii kapitálových trhů (UKT) s cílem posílit mezinárodní konkurenceschopnost evropských trhů, stabilitu a přitažlivost eura a v konečném důsledku i strategickou autonomii Unie;

připomíná pokrok, jehož bylo dosaženo při budování bankovní unie, a bere na vědomí dohodu dosaženou v Euroskupině o reformě Evropského mechanismu stability a o dřívějším vstupu v platnost společného jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí; vítá probíhající přezkum rámce pro krizové řízení bank a pojištění vkladů prováděný Komisí s cílem zvýšit jeho účinnost, přiměřenost a celkovou soudržnost v zájmu řízení bankovních krizí v EU;

bere na vědomí, že účastníci eurosummitu konaného dne 11. prosince 2020 vyzvali Euroskupinu, aby vytvořila postupný a časově vymezený pracovní plán pro všechny zbývající prvky potřebné k dokončení bankovní unie; připomíná, že bankovní unie stále postrádá systém pojištění vkladů, jakož i mechanismus, který by zajišťoval, aby mohla být bance při řešení krize poskytnuta likvidita; zdůrazňuje proto, že dokončení bankovní unie, a zejména zavedení dobře navrženého systému pro zajištění a ochranu bankovních vkladů v EU a dokončení mechanismu pro řešení úpadků bank posílí mezinárodní úlohu eura;

10.

domnívá se, že vytvoření přístupu „bezpečného portfolia“ a posílení postavení Jednotného výboru pro řešení krize prostřednictvím reformy rámce pro řešení krize a zřízení evropského systému pojištění vkladů přispěje k vytvoření jednotného trhu pro evropské banky a prolomí cyklus zpětné vazby mezi členským státem a jeho vlastním finančním systémem, což zvýší přitažlivost aktiv denominovaných v eurech a posílí mezinárodní úlohu eura;

11.

zdůrazňuje, že mezinárodní úloha eura by rovněž mohla těžit z využití potenciálu jedné z největších přidaných hodnot EU: jejího jednotného trhu; vyzývá za tímto účelem k dokončení jednotného trhu;

12.

upozorňuje na skutečnost, že dokončení unie kapitálových trhů by podpořilo úlohu eura na mezinárodních trzích, neboť hluboké a likvidní domácí finanční kapitálové trhy denominované v eurech jsou nezbytné k tomu, aby měna dosáhla mezinárodního postavení a dále jej posílila; zdůrazňuje, že pokrok při rozvíjení unie kapitálových trhů by zvýšil jak odolnost vůči globálnímu vývoji, tak nezávislost na něm a přitažlivost aktiv denominovaných v eurech; vyjadřuje politování nad nedostatečným rozvojem kapitálových trhů v eurozóně a nad jejich segmentací podle vnitrostátních hranic, což má za následek trhy malého rozsahu; vybízí k posílení spolupráce v oblasti zdanění finančních produktů, požaduje omezení možností a případů vlastního uvážení na úrovni jednotlivých států za účelem zmírnění přeshraničních překážek a vybízí k úsilí o zahájení postupné a fázované minimální harmonizace vnitrostátních insolvenčních pravidel; domnívá se, že Unie by po vystoupení Spojeného království měla vynaložit veškeré úsilí na posílení své globální konkurenceschopnosti a využít svých silných stránek, aby se stala atraktivním trhem pro evropské a mezinárodní společnosti a investory; v této souvislosti bere na vědomí potenciální úlohu eura při zmírňování dopadů vystoupení Spojeného království na irském ostrově;

13.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existovaly udržitelné, spravedlivé a kvalitní ekonomické, fiskální a strukturální politiky posilující produktivitu a růst, a to na úrovni EU i členských států, jež budou vycházet ze závazku dodržovat důvěryhodná fiskální pravidla s cílem zachovat stabilitu a integritu eura; v tomto ohledu vítá plán nastíněný v balíčku opatření na podporu oživení Next Generation EU, jímž je využít fiskální impuls, zejména vypůjčení 750 miliard EUR prostřednictvím dluhopisů na kapitálových trzích, k financování oživení po pandemii COVID-19 a k podpoře zelené a digitální transformace; v této souvislosti se domnívá, že fond pro oživení a odolnost může zlepšit fungování v současnosti roztříštěného trhu se státními dluhopisy, vést k završení bankovní unie a podpořit pokrok k dokončení unie kapitálových trhů; dále vítá emisi dluhopisů v hodnotě 100 miliard EUR v rámci evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE); konstatuje, že poslední zkušenosti s emisí v rámci nástroje SURE potvrzují vysoký zájem investorů o evropské dluhopisy; uznává, že financování plánu oživení prostřednictvím kolektivní reakce na společný otřes je správný přístup; zdůrazňuje, že využívání různých daní ke zvýšení vlastních zdrojů EU je krokem správným směrem, a tudíž krokem, který posiluje úlohu eura; domnívá se, že by Parlamentu měla být přiznána silnější demokratická úloha při provádění tohoto procesu v podobě politické kontroly;

14.

zdůrazňuje, že je zapotřebí věrohodný fiskální rámec, který posílí přitažlivost eura podporou dlouhodobého růstu, zajištěním stability s cílem zlepšit udržitelnost financí členských států a minimalizací rizik změny denominace; vyzývá v této souvislosti k dalším úvahám nad stávajícím rámcem Paktu o stabilitě a růstu a nad jeho vymáháním s ohledem na obtížné podmínky a na problémy vzniklé v důsledku reakce na hospodářskou krizi vyvolanou pandemií COVID-19, které zde zůstanou po příští desetiletí; konstatuje, že ačkoli některá podpůrná opatření pominou automaticky, bude klíčové zvolit vhodný harmonogram pro zrušení těch zbývajících, aby se zabránilo oslabení oživení a růstu, jež budou zásadní pro zvládnutí dluhu po skončení krize a pro jeho snížení na udržitelnou úroveň;

15.

zdůrazňuje, že pro získání statusu mezinárodní měny je základní podmínkou přiměřená nabídka bezpečných aktiv, a podtrhuje omezenou dostupnost bezpečných aktiv denominovaných v eurech; domnívá se, že dodávky bezpečných aktiv by mohly být usnadněny vytvořením vhodných politických nástrojů; dále se domnívá, že nabídka bezpečných aktiv denominovaných v eurech bude zvýšena navrhovaným vydáváním společných dluhopisů za účelem financování hospodářského a sociálního oživení, které poskytne srovnávací měřítko rezervních aktiv na úrovni EU; vyzývá Evropskou radu pro systémová rizika, aby aktualizovala zprávu své pracovní skupiny na vysoké úrovni pro bezpečná aktiva z roku 2018; vybízí EIB, aby vydala větší počet dluhopisů denominovaných v eurech, což by zlepšilo dostupnost bezrizikových aktiv denominovaných v eurech;

16.

bere na vědomí, že euro je již nyní hlavní denominační měnou pro vydávání zelených dluhopisů, neboť podle ECB byla v roce 2019 více než polovina celosvětově vydaných zelených dluhopisů emitována v eurech; domnívá se, že by se EU rovněž měla stát celosvětovým lídrem při stanovování standardů pro emise zelených dluhopisů; vyzývá proto Komisi, aby předložila nový ambiciózní akční plán pro udržitelné finance a návrh spolehlivého standardu EU pro zelené dluhopisy; domnívá se, že upevnění úlohy EU jako celosvětového lídra určujícího standardy pro zelené financování by mohlo posílit euro coby upřednostňovanou měnu pro udržitelné finanční produkty a podpořit jeho mezinárodní úlohu; vítá rozhodnutí Komise vydávat zelené dluhopisy coby důležitý prvek financování fondu pro oživení a odolnost; opakuje, že zelené dluhopisy jsou dluhové nástroje, jejichž výnosy jsou zaměřeny na financování udržitelných investic šetrných k životnímu prostředí; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby investorům poskytly prostřednictvím přísných norem transparentnosti a sledovatelnosti výnosů vysoký stupeň právní jistoty, že jejich investice budou využity ke stanoveným účelům; v této souvislosti vyzývá k urychlenému dokončení a zavedení taxonomie udržitelných hospodářských činností; upozorňuje, že je nutné vyhnout se riziku potenciálních nepříznivých dopadů na likviditu, které mohou nastat v důsledku fragmentace evropských bezpečných aktiv na zelené dluhopisy, sociální dluhopisy a „standardní“ dluhopisy;

17.

uvědomuje si, jakou úlohu hraje geopolitika, pokud jde o globální úlohu měny; vyzývá k posílení geopolitické úlohy EU, aby bylo možné podpořit a současně plně využít posílenou úlohu eura; zdůrazňuje, že internacionalizace eura by EU poskytla větší prostor pro ovlivňování globálních geopolitických rozhodnutí, což by mohlo dále posílit globální přitažlivost eura; konstatuje, že zatímco součástí úvah o posílení mezinárodní úlohy eura by měly být i geopolitické ohledy v dnešním světě – zejména pokud by internacionalizace měny mohla mít pozitivní bezpečnostní dopady –, měla by Unie při podpoře mezinárodního systému zohledňujícího mnohostrannou spolupráci a řádnou správu věcí veřejných v celosvětovém měřítku přihlížet ke svým schopnostem v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky;

18.

konstatuje, že jednostranné uplatňování sankcí třetími zeměmi může být spojeno s rizikem extrateritoriálních účinků a ohrozit rozhodovací samostatnost EU a členských států, jakož i jejich právo na regulaci; trvá na tom, že prosazování větší mezinárodní úlohy eura představuje způsob, jak obejít sílu sankcí uplatňovaných třetími zeměmi; v tomto ohledu vítá opatření, která EU již přijala, jako je aktivace „blokovacího nařízení“ EU (34) a zřízení nástroje na podporu obchodních výměn (INSTEX); vyzývá Komisi, aby i nadále pracovala jak na účinnosti svých vlastních sankcí, tak na extrateritoriálních účincích sankcí třetích zemí na provozovatele z EU;

19.

je znepokojen tím, že roztříštěné institucionální uspořádání EU a neschopnost zaujmout jednotný postoj v mezinárodních institucích může ohrozit důvěryhodnost měnových a fiskálních politik EU a bránit dalšímu institucionálnímu rozvoji eurozóny a mezinárodní úlohy eura; opakuje, že je zapotřebí efektivnější a kodifikované zastoupení EU v mnohostranných organizacích a institucích, zejména zastoupení eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu, má-li se podpořit posílení globálního dosahu eura; domnívá se, že do doby, než bude vyřešena otázka zastoupení, by prosazování mezinárodní role eura mohla pomáhat účinnější koordinace mezi různými zástupci EU; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobné odpovědi ohledně opatření, které přijala v návaznosti na návrhy Parlamentu obsažené v usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí;

Politiky posilující mezinárodní úlohu eura

20.

zdůrazňuje, že posílená mezinárodní úloha eura by mohla pomáhat posilovat otevřenou strategickou nezávislost Unie; doporučuje proto přijmout opatření k přípravě a provádění politických opatření, která by posilovala mezinárodní úlohu eura a podporovala trhem iniciovaný posun tímto směrem a současně upevnila fungování a vnitřní soudržnost eurozóny a podporovala plnění důležitých cílů stanovených pro klima a udržitelnost s ohledem na specifickou situaci okrajových regionů;

21.

domnívá se, že politiky, které mají zásadní význam pro posilování mezinárodní úlohy eura a které ho podporují, by kromě prohlubování a dokončení hospodářské a měnové unie měly zahrnovat mimo jiné finanční služby a kapitálové trhy, trh práce, platební systémy, mezinárodní obchod, energetiku, digitalizaci, boj proti změně klimatu a zahraniční a bezpečnostní politiku; zdůrazňuje, že tyto politiky musí být prováděny s cílem dosáhnout obecných cílů Unie;

22.

konstatuje, že silné a konkurenceschopné finanční trhy mají klíčový význam pro posílení mezinárodní úlohy měny, a proto zdůrazňuje potřebu účinné, přiměřené a předvídatelné regulace této oblasti;

23.

uznává, že trh s centralizovaným clearingem je vysoce koncentrovaný, zejména trh clearingu úrokových derivátů denominovaných v eurech, který do značné míry závisí na ústředních protistranách usazených ve Spojeném království; v této souvislosti bere na vědomí časově omezené rozhodnutí Komise o rovnocennosti a vybízí odvětví, aby snížilo své expozice a závislost na ústředních protistranách třetích zemí, zejména u OTC derivátových expozic denominovaných v eurech a jiných měnách Unie; podporuje v tomto ohledu úsilí ústředních protistran EU o posilování svých schopnosti clearingu, jakož i snahu Komise, Evropského orgánu dohledu a ECB pomoci tomuto odvětví v nadcházejících měsících určovat a řešit technické překážky pro převod nadměrných expozic do EU; v této souvislosti vyzdvihuje význam regulační spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím založené na dobrovolném, nezávazném rámci mimo dohodu o obchodu a spolupráci, která umožní vést dialog o všech důležitých otázkách regulace a současně bude respektovat autonomii obou stran v oblasti regulace a kontroly;

24.

konstatuje, že důležitost měny na celosvětové úrovni má přímou spojitost s úlohou země, která ji vydává, ve světovém obchodu; zdůrazňuje, že EU jako jeden z největších světových obchodních bloků, který se zavázal k dodržování zásad otevřených a svobodných mezinárodních trhů, by mohla mít z posílené mezinárodní úlohy své měny užitek; zdůrazňuje, že podpora volby eura pro obchod sníží rizika spojená s měnovým kurzem a další náklady spojené s měnou, zejména pro evropské malé a střední podniky; pozoruje však, že evropské společnosti se navzdory svému postavení významných nakupujících a výrobců někdy při obchodování na klíčových strategických trzích rozhodují pro jiné měny nebo čelí potížím při obchodování v eurech kvůli struktuře trhu a zavedeným zvyklostem; bere na vědomí studie, které ukazují, že podíl eura na fakturaci společností závisí na mnoha faktorech, včetně velikosti společnosti a země, v níž se nacházejí, stejnorodosti zboží a stávajících dodavatelských řetězcích; vyzývá proto Komisi, aby podpořila využívání eura při stanovování cen a vystavování faktur v obchodních transakcích a aby využívala vysoký potenciál, který nabízejí finanční nástroje denominované v eurech, tím, že bude aktivně v kontaktu se soukromými zúčastněnými stranami a obchodními partnery a bude prosazovat používání eura v obchodních dohodách EU; v tomto kontextu poukazuje na potenciál dodavatelských řetězců, které jsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a udržitelnosti i dalšími relevantními normami;

25.

domnívá se, že Komise by mohla dále podporovat používání eura při stanovování obchodních cen a fakturaci a investování v eurech a za tímto účelem vést otevřený dialog se soukromými a veřejnými zúčastněnými stranami, vnitrostátními orgány a institucionálními investory, poskytovat komplexní znalosti a vysvětlovat své iniciativy a různé snahy zaměřené na zvýšení přitažlivosti a odolnosti eurozóny a eura; považuje za užitečné posilovat dopad evropské hospodářské diplomacie tím, že se zapojí do pravidelných výměn s partnery skupiny G20, se sousedními zeměmi a zeměmi v procesu rozšíření, aby bylo možné určit konkrétní politická opatření ve společném zájmu pro posílení úlohy eura ve třetích zemích;

26.

poukazuje na to, že vyšší podíl obchodních smluv o energii v eurech by mohl posílit mezinárodní úlohu jednotné měny, čímž by podpořil politiky, které usilují o dosažení tohoto cíle; v tomto ohledu zdůrazňuje význam světových trhů se zelenou energií a komoditami jako průkopníků pro celosvětově obchodované zboží v eurech, kde emisní povolenky v rámci systému EU pro obchodování s emisemi by pomohly posílit úlohu eura v mezinárodním obchodu a dosáhnout klimatických cílů EU; dále vyzývá k přijetí opatření k usnadnění nových inovativních smluv, zejména v souvislosti s udržitelnými zdroji energie a vznikajícími trhy s energií, které poskytnou příležitost k tomu, aby bylo v eurech obchodováno více energetických smluv, čímž se posílí mezinárodní úloha eura; vybízí Komisi, aby pokračovala v konzultacích a studiích, jejichž cílem je určit možnosti většího využívání a posílení úlohy eura v jiných odvětvích, zejména v dopravě a zemědělství a v souvislosti s potravinovými komoditami, aby bylo možné intenzivněji podporovat a prosazovat používání eura v těchto typech smluv; vyzývá proto, aby byly podniknuty další kroky k přehodnocení pravidel finančního trhu, včetně směrnice (35) a nařízení (36) o trzích finančních nástrojů (MiFID II/MIFIR), a aby byl dále zjednodušen a sladěn rámec pro transparentnost trhů s cennými papíry v zájmu zvýšení sekundárního obchodování s dluhovými nástroji denominovanými v eurech, jakož i přehodnocení nařízení o referenčních hodnotách, aby se podpořil rozvoj referenčních hodnot v eurech pro komoditní trhy a posílila úloha eura jako referenční měny;

27.

zdůrazňuje úlohu, kterou ECB sehrává v udržování důvěry v euro, zabezpečení měnové autonomie v globálním kontextu a zajištěné cenové stability; zdůrazňuje, že důvěru upevňuje měna, která je dlouhodobě stabilní; v tomto ohledu vyzdvihuje význam dosažení cílů stanovených pro cenovou stabilitu a zajištění důvěryhodnosti měnové politiky; konstatuje však, že inflační cíl není systematicky plněn;

28.

zdůrazňuje, že stabilita finančních trhů v eurozóně předurčuje mezinárodní status měny; zdůrazňuje dopady měnové politiky ECB na stabilitu finančních trhů; vítá rychlou a významnou reakci měnové politiky ECB na krizi COVID-19 ve stavu nouze; uznává pozitivní dopad pohotových opatření ECB na hospodářskou situaci a finanční stabilitu eurozóny i na přitažlivost eura, neboť ECB tak stabilizovala finanční trhy, zajistila dostatečnou likviditu eura, podpořila podmínky financování v hospodářství eurozóny a celosvětově posílila důvěru trhu;

29.

zdůrazňuje význam swapových dohod a repo linek pro řešení nedostatků na trzích financování eurem, zajištění odpovídající dodávky likvidity eura a nepřímé posilování mezinárodní úlohy eura; upozorňuje na závazek Eurosystému podporovat likviditu a stabilitu finančních trhů v době krize i hladkou transmisi jeho měnové politiky; vyzývá v tomto ohledu ECB, aby dále rozšiřovala své swapové linky na sousední země mimo eurozónu i na další země; vyzývá ECB, aby prozkoumala další možnosti, jak posílit mezinárodní úlohu eura s cílem upevnit svou nezávislou politiku v globálním kontextu a nezávislé rozhodování Evropy v hospodářských a finančních záležitostech;

30.

zdůrazňuje, že povinnost vyhovět maržovým výzvám evropských ústředních protistran v měnách jiných než euro po zavírací době systému eurozóny pro zúčtování velokoobjemových plateb v reálném čase (TARGET2) znamená pro evropské banky značnou nevýhodu, zejména v době napětí na trhu, jako byly například první týdny pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že prodloužení provozních hodin TARGET2 tak, aby odpovídaly provozní době trhu směnných kurzů, by posílilo úlohu eura a nezávislost evropských kapitálových trhů a evropské banky by nemusely používat likviditu denominovanou v jiných měnách než euro, aby vyhověly maržovým požadavkům ústředních protistran; vítá konsolidaci systému TARGET2-T2S prodloužením provozních hodin, které je naplánováno na listopad 2022; naléhá na ECB a další zúčastněné strany, aby prodloužení provozních hodin TARGET2 urychlily;

31.

zdůrazňuje, že kromě své primární úlohy udržovat cenovou stabilitu a druhé úlohy podporovat obecné hospodářské politiky v Unii tak, aby přispívaly k dosažení cílů Unie stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, má ECB zajišťovat hladké fungování platebních systémů a systémů vypořádání; vyzdvihuje, že je důležité mít autonomní evropská platební řešení; vyzývá ECB, aby zajistila odpovídající rovnováhu mezi finanční inovací a stabilitou a ochranou spotřebitelů; vítá iniciativu 16 evropských bank zahájit evropskou platební iniciativu, jejímž cílem je vytvořit jednotné platební řešení pro spotřebitele a obchodníky v celé Evropě;

32.

vítá zprávu ECB o digitálním euru a poukazuje na to, že digitální měna může významně přispět k posilování mezinárodní úlohy eura i důvěry lidí ve společnou měnu; bere na vědomí prohlášení Fabia Panetty, člena Výkonné rady ECB odpovědného za pracovní skupinu Eurosystému na vysoké úrovni pro digitální měnu centrální banky (CBDC), že digitální euro nenahradí hotovost, ale bude ji doplňovat; vybízí ECB, aby pokračovala v práci na digitálním euru, a očekává další krok ECB v tomto procesu na základě rozhodnutí Rady guvernérů, které má být přijato v polovině roku 2021; zdůrazňuje, že je důležité zajistit vysokou úroveň kybernetické odolnosti a bezpečnosti, a v tomto ohledu podporuje úsilí ECB; dále požaduje, aby se pokračovalo v hodnocení přínosů a nevýhod používání digitální měny s cílem dosáhnout rovnováhy mezi globální konkurenceschopností, inovacemi, bezpečností a ochranou soukromí;

33.

zdůrazňuje, že silnější úloha eura v digitálním věku musí být podpořena inovativními digitálními finančními řešeními a účinnými digitálními platbami v eurech; vyzývá k jejich podpoře prováděním komplexních strategií pro digitální finance a maloobchodní platby; domnívá se, že EU by měla v kontextu digitalizace zavést rámec pro udržení finanční stability s nejpřísnějšími standardy kybernetické bezpečnosti a ochrany spotřebitelů, včetně ochrany soukromí a údajů, a ochrany nejzranitelnějších skupin, jako jsou senioři a zdravotně postižené osoby, kteří se mohou při používání nových technologií potýkat s problémy; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v boji proti praní peněz zřízením evropského orgánu dohledu a finanční zpravodajské jednotky a ukončit období hospodářského nacionalismu, který je zodpovědný za stávající decentralizovaný systém dohledu; oceňuje v tomto ohledu úsilí Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) vytvořit kolegium orgánů dohledu pro boj proti praní peněz, které by přijalo společnou strategii, včetně koordinovaných akcí, sdílení informací a hodnocení rizik;

34.

bere na vědomí vznik kryptoaktiv a zdůrazňuje, že je důležité sledovat jejich vývoj a rizika, která představují stablecoiny pro měnovou svrchovanost; oceňuje monitorování kryptoaktiv centrálními bankami a jinými orgány a organizacemi; zdůrazňuje, že na úrovni EU je třeba mít jasné a konzistentní pokyny pro stávající regulační a obezřetnostní procesy, které podpoří rozvoj inovací, zajistí finanční stabilitu a i nadále zaručí ochranu spotřebitelů; v této souvislosti vítá návrh nařízení předložený Komisí, který má za cíl zvýšit právní jistotu při regulaci kryptoaktiv;

35.

vítá sdělení Komise „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ přijaté dne 19. ledna 2021, které nastiňuje komplexní strategii pro posílení otevřené strategické nezávislosti Evropy v makroekonomickém a finančním sektoru; podporuje především hlavní činnosti navržené Komisí k prosazování globálního používání eura;

o o

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 306, 21.9.2020, s. 1.

(2) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 76.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0266.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0265.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0305.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0165.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0034.

(8) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/state-of-the-union-speech_cs.pdf

(9) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ Report_on_a_digital_euro~4d7268b458.en.pdf

(10) https://ec.europa.eu/info/publications/2020-commission-work-programme-key-documents_cs

(11) https://www.europarl.europa.eu/RegData/ etudes/STUD/2020/652751/IPOL_STU(2020)652751_EN.pdf

(12) https://scholar.harvard.edu/files/rogoff/files/ nber26760_why_is_euro_punching_below_its_weight.pdf

(13) https://www.bruegel.org/2020/06/is-the-covid-19-crisis-an-opportunity-to-boost-the-euro-as-a-global-currency/

(14) https://www.europarl.europa.eu/RegData/ etudes/STUD/2019/624431/IPOL_STU(2019)624431_EN.pdf

(15) https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2020/03/05/keynote-speech-at-europe-s-next-stage-at-the-centre-for-european-policy-studies-ideas-lab-2020/pdf

(16) https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2019/12/13/remarks-by-president-charles-michel-after-the-european-council-meetings-on-13-december-2019/

(17) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/ 2020/648806/IPOL_IDA(2020)648806_EN.pdf

(18) https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2020/html/ ecb.sp200608~4225ba8a1b.en.html

(19) https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2020/html/ ecb.sp200707~3eebd4e721.en.html

(20) https://eml.berkeley.edu/~eichengr/managing_multiple_res_curr_world.pdf

(21) https://www.bruegel.org/2018/12/the-international-role-of-the-euro/

(22) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/ 2020/646139/EPRS_STU(2020)646139_EN.pdf

(23) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/ 2019/637969/EPRS_BRI(2019)637969_EN.pdf

(24) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/ 2020/651369/IPOL_BRI(2020)651369_EN.pdf

(25) https://data.imf.org/?sk=E6A5F467-C14B-4AA8-9F6D-5A09EC4E62A4

(26) https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10868691/2-19052020-BP-EN.pdf/bb14f7f9-fc26-8aa1-60d4-7c2b509dda8e

(27) https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10569467/6-16092020-AP-EN.pdf/861498a9-16ca-3fd1-6434-aee64bfa7192

(28) Podle bleskového průzkumu Eurobarometru 481 z listopadu 2019 se podpora pro euro zvýšila: dvě třetiny respondentů se domnívají, že euro je pro jejich zemi přínosem, což je vyšší podíl než v roce 2018 ve 13 zemích (a nižší ve čtyřech zemích).

(29) Euro na základě formální dohody s Evropskou unií používá jako úřední měnu Monacké knížectví, Republika San Marino, Vatikánský městský stát, Andorské knížectví a také Saint Pierre a Miquelon a ostrov Svatý Bartoloměj, které jsou oba francouzskými zámořskými územími mimo EU.

(30) Euro se stalo de facto domácí měnou v Kosovu a Černé Hoře a nahradilo používání německé marky.

(31) Podle údajů databáze MMF COFER ze dne 30. září 2020 dosáhly v roce 2020 celosvětové rezervy v eurech 20,27 % ve srovnání s 61,26 % držených v amerických dolarech a 2,05 % v renminbi.

(32) Používání eura jako měny pro fakturaci odpovídá 30 % globálních obchodních transakcí se zbožím, ale jeho použití je stále omezeno, pokud transakce nezahrnují eurozónu, na rozdíl od amerického dolaru.

(33) Podle zprávy ECB z června 2020 o mezinárodní úloze eura činil podíl eura na zásobách mezinárodních dluhových cenných papírů na konci roku 2019 22 % poté, co od poloviny roku 2000 klesal, zatímco podíl amerického dolaru se neustále zvyšoval a dosáhl přibližně 64 %.

(34) Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících (Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1).

(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/129

P9_TA(2021)0111

Hodnoticí zpráva Komise o provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů dva roky od začátku jeho uplatňování

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o hodnoticí zprávě Komise o provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů dva roky od začátku jeho uplatňování (2020/2717(RSP))

(2021/C 494/11)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 8 Listiny základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (GDPR) (1),

—	s ohledem na prohlášení Komise ze dne 24. června 2020 o sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Ochrana osobních údajů jakožto pilíř posílení postavení občanů a přístup EU k digitální transformaci – dva roky uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů“,

—	s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. června 2020 s názvem „Ochrana osobních údajů jakožto pilíř posílení postavení občanů a přístup EU k digitální transformaci – dva roky uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů“ (COM(2020)0264),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2019 nazvané „Pravidla pro ochranu údajů zprostředkující důvěru v EU i za jejími hranicemi – vyhodnocení“ (COM(2019)0374),

—	s ohledem na příspěvek Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) k hodnocení obecného nařízení o ochraně osobních údajů podle článku 97 přijatého dne 18. února 2020 (2);

—	s ohledem na První přehled týkající se provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů a úlohy a prostředků vnitrostátních dozorových úřadů vypracovaný Evropským sborem pro ochranu osobních údajů (EDPB) dne 26. února 2019 (3),

—	s ohledem na pokyny přijaté EDPB podle čl. 70 odst. 1 písm. e) obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR),

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

A.	vzhledem k tomu, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) platí od 25. května 2018; vzhledem k tomu, že s výjimkou Slovinska všechny členské státy přijaly nové právní předpisy nebo přizpůsobily své vnitrostátní zákony o ochraně osobních údajů;

vzhledem k tomu, že podle průzkumu týkajícího se základních práv, který provedla Agentura pro základní práva jsou jednotlivci o svých právech vyplývajících z nařízení GDPR stále více informováni; vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že organizace zavedly opatření k usnadnění výkonu práv subjektu údajů, jednotlivci se i nadále potýkají při uplatňování těchto práv s obtížemi, zejména pokud jde o právo na přístup, přenositelnost a větší transparentnost;

vzhledem k tomu, že od začátku uplatňování nařízení GDPR orgány dohledu zaznamenaly obrovské zvýšení počtu stížností; vzhledem k tomu, že tato skutečnost dokládá, že subjekty údajů si jsou více vědomy svých práv a chtějí své osobní údaje chránit v souladu s nařízením GDPR; vzhledem k tomu, že toto navíc dokládá, že i nadále probíhá velké množství neoprávněných operací zpracování údajů;

D.	vzhledem k tomu, že řada podniků využila přechodné období mezi vstupem nařízení GDPR v platnost a začátkem jeho uplatňování k důkladnému uvedení svých údajů „do pořádku“ s cílem posoudit, jaké zpracování údajů skutečně probíhá a jaké zpracování údajů už nemusí být potřebné nebo odůvodněné;

E.	vzhledem k tomu, že mnoho úřadů pro ochranu osobních údajů se nedokáže vypořádat s množstvím stížností; vzhledem k tomu, že mnoho úřadů pro ochranu osobních údajů má nedostatek personálu a prostředků a chybí jim dostatečný počet odborníků na informační technologie;

vzhledem k tomu, že nařízení GDPR uznává, že právní předpisy členských států by měly uvést do souladu pravidla upravující svobodu projevu a informací, včetně novinářského, akademického, uměleckého nebo literárního projevu, s právem na ochranu osobních údajů; vzhledem k tomu, že podle článku 85 by právní předpisy členských států měly stanovit výjimky pro zpracování údajů pro novinářské účely nebo pro účely akademického uměleckého či literárního projevu, pokud jsou nezbytné pro sladění práva na ochranu osobních údajů se svobodou projevu a informací;

vzhledem k tomu, že jak zdůrazňuje i EDPB, ochrana novinářských zdrojů je základním kamenem svobody tisku; vzhledem k tomu, že nařízení GDPR by nemělo být zneužíváno proti novinářům a k omezení přístupu k informacím; vzhledem k tomu, vnitrostátní orgány by jej za žádných okolností neměly využívat k omezování svobody sdělovacích prostředků,

Obecné poznámky

vítá skutečnost, že se nařízení GDPR stalo globálním standardem pro ochranu osobních údajů a je činitelem sbližování při vypracovávání norem; vítá skutečnost, že zásluhou nařízení GDPR je EU na špici mezinárodních diskuzí o ochraně osobních údajů a mnoho třetích zemí přizpůsobilo své zákony na ochranu osobních údajů podle nařízení GDPR; poukazuje na to, že úmluva Rady Evropy č. 108 o ochraně osobních údajů byla sladěna s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (dále jen „úmluva č. 108+“) a už ji podepsalo 42 zemí; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto dynamiku využily k tomu, aby na úrovni OSN, OECD, skupiny G8 či skupiny G20 usilovaly o vytvoření mezinárodních norem, které se budou řídit evropskými hodnotami a zásadami, aniž by oslabovaly nařízení GDPR; zdůrazňuje, že dominantní postavení Evropy v této oblasti by na našem kontinentu pomohlo lépe hájit práva našich občanů, chránit naše hodnoty a zásady, podporovat důvěryhodné digitální inovace a urychlit hospodářský růst tím, že zabrání roztříštěnosti;

domnívá se, že dva roky od nabytí účinnosti je nařízení GDPR velmi úspěšné, a souhlasí s Komisí, že nyní není nutné jej aktualizovat a revidovat;

potvrzuje, že do příštího hodnocení Komise musí středem zájmu zůstat zlepšování provádění a kroky k posílení prosazování nařízení GDPR;

upozorňuje, že je třeba silnějšího a efektivnějšího prosazování nařízení GDPR na velkých digitálních platformách, v integrovaných podnicích a dalších digitálních službách, zejména v oblastech on-line reklamy, mikrocílení, algoritmického profilování, klasifikace, šíření a rozšiřování obsahu;

Právní základ pro zpracování údajů

zdůrazňuje, že všech šest právních základů stanovených v článku 6 nařízení GDPR rovnocenně platí pro zpracování osobních údajů a že na jednu a tutéž činnost zpracování údajů se může vztahovat více než jeden právní základ; naléhavě vyzývá orgány dohledu nad zpracováním údajů, aby upřesnily, že správci údajů musí vycházet pro každý účel činností zpracování pouze z jednoho právního důvodu a musí upřesnit, jak jsou jednotlivé právní důvody při zpracovávání údajů využívány; je znepokojen tím, že správci ve své politice ochrany soukromí často uvádějí všechny právní důvody nařízení GDPR bez bližšího vysvětlení a bez odkazu na konkrétní zpracování; chápe, že tato praxe omezuje schopnost subjektů údajů a orgánů dohledu posoudit, zda jsou tyto právní důvody vhodné; připomíná, že pro zpracování zvláštních kategorií osobních údajů je třeba určit právní důvod podle článku 6 a zvláštní podmínku pro zpracování podle článku 9; připomíná správcům jejich zákonnou povinnost provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, když zpracování údajů pravděpodobně povede k vysokému riziku pro práva a svobody fyzických osob;

připomíná, že od začátku uplatňování nařízení GDPR pojem „souhlas“ znamená svobodné, konkrétní, informované a jednoznačné svolení subjektu údajů; zdůrazňuje, že toto platí i pro směrnici o soukromí a elektronických komunikacích; upozorňuje, že uplatňování platného souhlasu je i nadále ohrožováno použitím tzv. temných vzorů, všudypřítomného sledování a dalších neetických praktik; je znepokojen skutečností, že jednotlivci se často ocitají pod finančním tlakem na udělení souhlasu výměnou za slevy nebo jiné komerční nabídky, případně jsou nuceni udělit souhlas podmíněním přístupu ke službě prostřednictvím zavazujících ustanovení, což porušuje článek 7 nařízení GDPR; připomíná harmonizovaná pravidla EDPB o tom, co představuje platný souhlas, která nahrazují různé výklady mnoha vnitrostátních úřadů pro ochranu osobních údajů a zabraňují roztříštěnosti v rámci jednotného digitálního trhu; připomíná rovněž pokyny EDPB a Komise, která stanoví, že pro případy, kdy subjekt údajů původně souhlas udělil, ale osobní údaje jsou dále zpracovávány za jiným účelem, než pro jaký byl udělen souhlas subjektem údajů, nemůže původní souhlas legitimizovat další zpracování, neboť souhlas musí být informovaný a konkrétní, aby mohl platit; bere na vědomí nadcházející pokyny EDPB pro zpracování osobních údajů pro vědecký výzkum, které vyjasní význam bodu odůvodnění 50 nařízení GDPR;

je znepokojen tím, že „oprávněný zájem“ je velmi často zneužíván jako právní důvod pro zpracování; poukazuje na to, že správci údajů se i nadále spoléhají na oprávněný zájem, aniž by přihlíželi ke kritériu vyváženosti zájmů, které zahrnuje posouzení základních práv; je obzvláště znepokojen skutečností, že některé členské státy přijímají vnitrostátní právní předpisy ke stanovení podmínek zpracování údajů na základě oprávněného zájmu tím, že stanoví rovnováhu mezi příslušnými zájmy správce a dotčených fyzických osob, zatímco nařízení GDPR ukládá každému správci povinnost stanovit tuto rovnováhu individuálně a použít přitom tento právní důvod; je znepokojen, že některé vnitrostátní výklady oprávněného zájmu nerespektují bod odůvodnění 47 a zpracování na základě oprávněného zájmu fakticky zakazují; vítá skutečnost, že EDPB již začal pracovat na aktualizaci stanoviska pracovní skupiny zřízené podle článku 29 k uplatňování oprávněného zájmu jakožto právního důvodu pro zpracování s cílem řešit problémy, na něž poukázala zpráva Komise;

Práva subjektů údajů

zdůrazňuje, že je zapotřebí podpořit výkon práv stanovených nařízením GDPR, mezi která patří přenositelnost údajů nebo práva v souvislosti s automatickým zpracováním včetně profilování; vítá pokyny EDPB týkající se automatizovaného rozhodování a přenositelnosti údajů; konstatuje, že právo na přenositelnost údajů nebylo v několika odvětvích plně provedeno; vyzývá EDPB, aby poskytl pobídky pro on-line platformy k vytvoření jednotného kontaktního místa pro všechny příslušné digitální platformy, odkud budou moci být žádosti uživatelů předávány správnému příjemci; zdůrazňuje, že v souladu se zásadou minimalizace údajů uplatňování práva na anonymitu účinně brání neoprávněnému zveřejnění, krádeži totožnosti a jiným formám zneužití osobních údajů;

zdůrazňuje, že dodržování práva na informace vyžaduje, aby společnosti poskytovaly informace stručným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem a aby se při vypracovávání oznámení o osobní ochraně údajů vyhnuly legalistickému přístupu; je znepokojen tím, že některé společnosti nadále porušují své povinnosti podle čl. 12 odst. 1 nařízení GDPR a neposkytují veškeré relevantní informace v souladu s doporučením EDPB, včetně uvedení názvů subjektů, s nimiž údaje sdílejí; připomíná, že povinnost poskytovat informace, které jsou jednoduché a přístupné, musí být zvláště přísně dodržována, jde-li o děti; je znepokojen rozsáhlým nedostatkem řádně fungujících mechanismů přístupu pro subjekty údajů; poukazuje na to, že jednotlivci často nejsou schopni přimět internetové platformy, aby jim odkryly své profily chování; je znepokojen tím, že společnosti příliš často opomíjí skutečnost, že odvozené údaje jsou rovněž osobními údaji, na něž se vztahují všechny záruky stanovené v nařízení GDPR;

Malé podniky a organizace

10.

podotýká, že některé zúčastněné strany udávají, že uplatňování nařízení GDPR je zvláště náročné pro malé a střední podniky, začínající podniky, organizace a sdružení, včetně škol, a kluby či společnosti; konstatuje však, že řada práv a povinností obsažených v nařízení GDPR není nová, ale již byla v platnosti podle směrnice 95/46/ES (4), byla však jen málokdy vymáhána; má za to, že nařízení GDPR a jeho prosazování nesmí vést k nezamýšleným důsledkům dodržování předpisů pro menší společnosti, které by velké společnosti nezažívaly; je přesvědčen, že vnitrostátní orgány by měly poskytovat více podpory, informací a školení a Komise by měla provádět informační kampaně s cílem pomoci zlepšit znalosti, kvalitu provádění a povědomí o požadavcích a účelu nařízení GDPR;

11.

poukazuje na skutečnost, že pro malé a střední podniky, začínající podniky, organizace a sdružení, včetně škol, a kluby či společnosti neexistují žádné výjimky a že podléhají rozsahu působnosti nařízení GDPR; vyzývá proto EDPB, aby poskytoval jasné informace, aby nedocházelo k nejasnostem ohledně výkladu nařízení GDPR, a aby vytvořil praktický nástroj pro podporu provádění nařízení GDPR malými a středními podniky, začínajícími podniky, organizacemi a sdruženími, včetně škol, kluby i společnostmi s nízkorizikovými činnostmi zpracování; vyzývá členské státy, aby poskytly úřadům pro ochranu osobních údajů dostatečné prostředky, které jim umožní šířit povědomí o těchto praktických nástrojích; vybízí EDPB, aby vytvořil šablony politiky ochrany soukromí, které by organizace mohly používat, aby jim pomohly prokázat skutečné dodržování nařízení GDPR v praxi, aniž by se musely spoléhat na drahé služby třetích stran;

Vymáhání

12.

vyjadřuje své znepokojení ohledně nerovnoměrného a často neexistujícího prosazování nařízení GDPR ze strany vnitrostátních úřadů pro ochranu osobních údajů více než dva roky po začátku platnosti tohoto nařízení, a proto lituje, že situace ohledně prosazování se výrazně nezlepšila v porovnání se situací podle směrnice 95/46/ES;

13.

bere na vědomí, že bylo podáno přibližně 275 000 stížností a uděleno 785 správních pokut za různá porušení nařízení GDPR během prvních 18 měsíců jeho platnosti, nicméně poukazuje na to, že řešena byla dosud pouze velmi malá část podaných stížností; je si vědom problémů, které způsobila porušení ochrany osobních údajů a připomíná stávající pokyny EDPB, které vyjasňují mimo jiné harmonogram pro oznamování, komunikaci se subjekty údajů a nápravu; zdůrazňuje, že pro harmonizaci rozdílných vnitrostátních přístupů by mohl být užitečný evropský standardní formulář oznámení o porušení ochrany osobních údajů; vyjadřuje však politování nad tím, že výše pokut se v různých členských státech výrazně liší a že některé pokuty ukládané velkým společnostem jsou příliš nízké na to, aby měly zamýšlený odrazující účinek proti porušování ochrany údajů; vyzývá úřady pro ochranu osobních údajů, aby posílily prosazování, stíhání a trestání v souvislosti s porušením ochrany osobních údajů a aby plně využívaly možností nařízení GDPR k ukládání pokut a aby využívaly i další nápravná opatření; zdůrazňuje, že zákaz zpracování osobních údajů získaných způsobem, který není v souladu s nařízením GDPR, nebo povinnost je vymazat, mohou mít stejný odrazující účinek, jako pokuty, ne-li větší; vyzývá Komisi a EDPB, aby harmonizovaly sankce prostřednictvím pokynů a jasných kritérií, jak to provedla konference německých orgánů dohledu, s cílem zvýšit právní jistotu a zabránit tomu, aby se společnosti usazovaly v místech, kde jsou ukládány nejnižší sankce;

14.

je znepokojen délkou prošetřování případů ze strany některých úřadů pro ochranu osobních údajů a jejími nepříznivými důsledky pro účinné prosazování práva a důvěru občanů; vyzývá úřady pro ochranu osobních údajů, aby zrychlily řešení případů a aby využívaly celou škálu možností v rámci nařízení GDPR, zejména pokud dochází k systematickému a trvalému porušování spojenému mimo jiné se ziskem a s velkým počet dotčených subjektů údajů;

15.

je znepokojen skutečností, že orgány dohledu 21 členských států z 31 států uplatňujících nařízení GDPR, konkrétně všech členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Spojeného království, otevřeně uvedly, že nemají dostatek lidských, technických a finančních zdrojů, prostor a infrastruktury, aby mohly účinně vykonávat své úkoly a pravomoci; je znepokojen nedostatkem specializovaných odborných pracovníků ve většině orgánů dohledu v celé EU, který ztěžuje vyšetřování a vymáhání; se znepokojením konstatuje, že orgány dohledu jsou vystaveny tlaku vzhledem k rostoucímu napětí mezi jejich povinnostmi chránit osobní údaje a zdroji, jež mají k dispozici pro jejich plnění; konstatuje, že digitální služby budou vzhledem ke zvýšenému využívání inovací, jako je umělá inteligence, stále složitější (tj. zhoršování problému omezené transparentnosti zpracování údajů, zejména pokud jde o algoritmické učení); poukazuje tedy na to, že je důležité, aby orgány dohledu EU a také EDPB měly dostatečné finanční, technické a lidské zdroje, které jim umožní rychle, a přitom důkladně řešit rostoucí počet případů náročných na zdroje a složitých případů a koordinovat a usnadňovat spolupráci mezi vnitrostátními úřady pro ochranu osobních údajů s cílem řádně sledovat uplatňování nařízení GPDR a chránit základní práva a svobody; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že nedostatečné zdroje pro úřady pro ochranu osobních údajů, zejména v porovnání s příjmy velkých technologických společností, mohou vést k dohodám o narovnání, neboť by to omezilo náklady na zdlouhavé a zatěžující řízení;

16.

vyzývá Komisi, aby posoudila možnost, že by velké nadnárodní technologické společnosti musely platit za svůj vlastní dohled zavedením digitální daně EU;

17.

se znepokojením konstatuje, že nedostatečné prosazování ze strany úřadů pro ochranu osobních údajů a nečinnost Komise při řešení nedostatku zdrojů úřadů pro ochranu osobních údajů přenáší zátěž související s podáváním žalob na ochranu údajů u soudu na jednotlivé občany; je znepokojen tím, že soudy někdy nařizují odškodnění jednotlivých žalobců, aniž by organizaci nebo společnosti nařídily vyřešit strukturální problémy; domnívá se, že soukromoprávní vymáhání může vést k důležité judikatuře, nepředstavuje však náhradu za vymáhání ze strany úřadů pro ochranu osobních údajů ani za opatření Komise k řešení nedostatku zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že tyto členské státy porušují čl. 52 odst. 4 nařízení GDPR; vyzývá tedy členské státy, aby splnily svou právní povinnost podle čl. 52 odst. 4 tím, že přidělí více finančních prostředků svým úřadům pro ochranu osobních údajů, aby mohly vykonávat svou práci co nejlépe a zajistit rovné podmínky na evropské úrovni při prosazování nařízení GDPR; vyjadřuje politování nad tím, že Komise doposud nezahájila řízení o nesplnění povinností s členskými státy, které neplní své povinnosti v rámci nařízení GDPR, a apeluje na Komisi, aby tak neprodleně učinila; vyzývá Komisi a EDPB, aby v návaznosti na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 přijaly opatření a posoudily fungování nařízení GDPR a jeho prosazování;

18.

vyjadřuje politování nad tím, že většina členských států se rozhodla neprovádět čl. 80 odst. 2 nařízení GDPR; vyzývá všechny členské státy, aby čl. 80 odst. 2 použily a uplatňovaly právo podávat stížnost a obrátit se na soud bez pověření subjektu údajů; vyzývá členské státy, aby objasnily postavení stěžovatelů během řízení ve vnitrostátních správních postupech, které se vztahují na orgány dohledu; poukazuje na to, že by mělo být vyjasněno, že úloha stěžovatelů v průběhu řízení není jen pasivní, ale že by měli mít možnost do něj v jednotlivých fázích zasahovat;

Spolupráce a jednotnost

19.

upozorňuje, že nedostatečné prosazování práva je zvláště zřejmé u přeshraničních stížností, a vyjadřuje politování nad tím, že úřady pro ochranu osobních údajů ve 14 členských státech nemají dostatečné zdroje k tomu, aby přispívaly k mechanismům spolupráce a jednotnosti; vyzývá EDPB ke zvýšení úsilí s cílem zajistit správné uplatňování článků 60 a 63 nařízení GDPR a připomíná orgánům dohledu, že mohou ve výjimečných případech využít postupu pro naléhavé případy podle článku 66 nařízení GDPR, zejména předběžných opatření;

20.

poukazuje na význam mechanismu jednotného kontaktního místa pro zajištění právní jistoty a snížení administrativní zátěže pro podniky i občany; vyjadřuje nicméně značné znepokojení nad fungováním tohoto mechanismu, zejména nad úlohou irského a lucemburského úřadu pro ochranu osobních údajů; konstatuje, že tyto úřady pro ochranu osobních údajů jsou odpovědné za řešení velkého počtu případů, protože mnoho technologických společností má své ústředí v EU zaregistrováno v Irsku nebo v Lucembursku; je zvláště znepokojen skutečností, že irský úřad pro ochranu osobních údajů obecně uzavírá většinu případů narovnáním namísto sankcí a že případy předané Irsku v roce 2018 nedosáhly ani fáze návrhu rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 3 nařízení o GDPR; vyzývá tyto úřady pro ochranu osobních údajů, aby urychlily probíhající vyšetřování hlavních případů, a ukázaly tak občanům EU, že ochrana údajů je v EU vymahatelným právem; poukazuje na to, že úspěch tohoto mechanismu „jednotného kontaktního místa“ závisí na čase a úsilí, které budou moci úřady pro ochranu osobních údajů věnovat řešení a spolupráci na jednotlivých přeshraničních případech v rámci EDPB, a že nedostatek politické vůle a zdrojů má bezprostřední dopad na to, do jaké míry bude tento mechanismus schopen řádně fungovat;

21.

všímá si rozporů mezi pokyny členských států a pokyny EDPB; poukazuje na to, že vnitrostátní úřady pro ochranu osobních údajů mohou dospět k různým výkladům nařízení GDPR, což má za následek rozdílné uplatňování v jednotlivých členských státech; konstatuje, že tato situace vytváří geografické výhody i nevýhody pro společnosti; apeluje na Komisi, aby posoudila, zda vnitrostátní správní postupy brání plné účinnosti spolupráce ve smyslu článku 60 nařízení GDPR a jeho účinnému provádění; vyzývá úřady pro ochranu osobních údajů, aby usilovaly o soudržný výklad a pokyny vytvořené za pomoci EDPB; vyzývá zejména EDPB, aby vypracoval základní prvky společného správního řízení pro vyřizování stížností v přeshraničních případech v rámci spolupráce podle článku 60; naléhavě vyzývá, aby se tak stalo prostřednictvím dodržování pokynů týkajících se společných lhůt pro provádění šetření a přijímání rozhodnutí; vyzývá EDPB, aby posílil mechanismus jednotnosti a zavedl jeho povinné využití ve všech záležitostech s obecnou působností nebo v každém případě s přeshraničními účinky, aby se zabránilo nejednotným přístupům a rozhodnutím jednotlivých úřadů pro ochranu osobních údajů, neboť by to ohrozilo jednotný výklad a uplatňování nařízení GDPR; má za to, že jednotný výklad, uplatňování a pokyny by přispěly k vytvoření a úspěchu jednotného digitálního trhu;

22.

vyzývá EDPB, aby zveřejňoval program svých zasedání před jejich konáním a aby veřejnosti a Parlamentu poskytl jejich podrobnější shrnutí;

Roztříštěnost provádění nařízení GDPR

23.

vyjadřuje politování nad tím, že členské státy využívají volitelných doložek o specifikacích (např. zpracování ve veřejném zájmu nebo orgány veřejné moci na základě práva členského státu a věk souhlasu dětí), což poškozuje dosažení úplné harmonizace ochrany údajů a odstranění rozdílných tržních podmínek pro společnosti v celé EU, a vyjadřuje obavy, že by se tím mohly zvýšit náklady na dodržování nařízení GDPR; vyzývá EDPB, aby předložil pokyny týkající se postupu v případě odlišného uplatňování volitelných doložek o specifikacích mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby využila svých pravomocí k zásahu v členských státech, v nichž vnitrostátní opatření, činnosti a rozhodnutí narušují smysl, cíl a znění nařízení GDPR, aby zabránila nerovné ochraně občanů a narušení trhu; zdůrazňuje v této souvislosti, že členské státy přijaly pro zásadu souhlasu rodičů různé věkové rozpětí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posoudily dopad této roztříštěnosti na činnosti dětí a na jejich ochranu na internetu; zdůrazňuje, že v případě kolize norem mezi vnitrostátním právem členského státu a nařízením GDPR by měla převážit ustanovení nařízení GDPR;

24.

vyjadřuje silné znepokojení ze zneužívání nařízení GDPR orgány veřejné moci některých členských států k omezování novinářů a nevládních organizací; rozhodně souhlasí s Komisí, že pravidla ochrany údajů by neměla ovlivnit výkon svobody projevu a informací, zejména tím, že budou vytvářet odrazující účinek nebo budou vykládána jako způsob, jak vyvíjet tlak na novináře, aby zveřejnili své zdroje; vyjadřuje však zklamání nad tím, že Komise dosud nedokončila své posouzení rovnováhy mezi právem na ochranu osobních údajů a svobodou projevu a informací, jak stanoví článek 85 nařízení GDPR; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu bez zbytečného odkladu dokončila posouzení vnitrostátních právních předpisů a využila veškeré dostupné nástroje, včetně řízení o nesplnění povinnosti, s cílem zajistit, aby členské státy nařízení GDPR dodržovaly, a aby omezila veškerou roztříštěnost rámce ochrany osobních údajů;

Cílená ochrana údajů

25.

vyzývá orgány dohledu, aby posoudily provádění článku 25 o záměrné a standardní ochraně údajů, zejména s ohledem na zajištění technických a provozních opatření potřebných pro provádění zásad minimalizace údajů a účelového omezení a určení účinku, který toto ustanovení mělo na výrobce zpracovatelských technologií; vítá skutečnost, že EDPB v říjnu 2020 přijal pokyny č. 04/2019 ohledně článku 25 o záměrné a standardní ochraně osobních údajů s cílem přispět k právní srozumitelnosti těchto konceptů; vyzývá orgány dohledu, aby rovněž posoudily řádné používání standardních nastavení, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 2, a to i ze strany velkých poskytovatelů on-line služeb; doporučuje, aby EDPB přijal pokyny, které stanoví, za jakých konkrétních podmínek a v jakých případech (kategoriích případů) mají být výrobci IKT považováni za „správce“ ve smyslu čl. 4 odst. 7, v tom smyslu, že určují prostředky zpracování; poukazuje na to, že postupy v oblasti ochrany údajů stále do značné míry závisejí na ručně prováděných úkolech a nahodilých formátech a zahrnují množství neslučitelných systémů; vyzývá EDPB, aby vytvořil pokyny, které by pomohly zavádět požadavky na ochranu údajů do praxe, včetně pokynů pro posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (článek 35), záměrnou a standardní ochranu osobních údajů (článek 25), informace zaměřené na subjekty údajů (články 12–14), výkon práv subjektů údajů (články 15–18, 20–21) a pro záznamy o činnostech zpracování (články 30); vyzývá EDPB, aby zajistil, že tyto pokyny budou snadno použitelné a rovněž umožní komunikaci typu „machine-to-machine“ mezi subjekty údajů, správci a úřady pro ochranu osobních údajů (automatizace ochrany osobních údajů); vyzývá Komisi, aby vytvořila strojově čitelné ikony podle čl. 12 odst. 8 pro informování subjektů údajů, a to v úzké spolupráci s EDPB; vybízí EDPB a orgány dohledu, aby plně využívaly potenciál čl. 21 odst. 5 týkající se automatizovaných způsobů, jak vznést námitku proti zpracování osobních údajů;

Obecné pokyny

26.

vyzývá EDPB k harmonizaci provádění požadavků na ochranu údajů do praxe vypracováním pokynů, mimo jiné v souvislosti s potřebou posuzovat rizika spojená s informacemi o zpracování údajů pro subjekty údajů (články 12–14), uplatňováním práv subjektů údajů (články 15–18, 20–21) a uplatňováním zásady povinnosti odpovídat se; vyzývá EDPB, aby vydal pokyny, které budou klasifikovat jednotlivé případy oprávněného používání profilování podle rizik pro práva a svobody subjektů údajů, spolu s doporučeními pro vhodná technická a organizační opatření a jasně vymezí případy protiprávního použití; vyzývá EDPB, aby přezkoumal stanovisko pracovní skupiny zřízené podle článku 29 č. 05/2014 ze dne 10. dubna 2014 k technikám anonymizace a aby vytvořil seznam jednoznačných kritérií k dosažení anonymizace; vybízí EDPB, aby vyjasnil zpracování údajů pro účely lidských zdrojů; bere na vědomí závěr EDPB, že by měla být zachována potřeba posuzovat rizika spojená se zpracováním údajů, jak je stanoveno v nařízení GDPR, neboť rizika pro subjekty údajů nesouvisí s velikostí správců údajů; vyzývá k lepšímu využívání mechanismu, podle nějž si Komise může vyžádat radu EDPB v záležitostech, na něž se vztahuje nařízení GDPR;

27.

konstatuje, že pandemie COVID-19 upozornila na to, že je třeba, aby úřady pro ochranu osobních údajů a EDPB poskytly jednoznačné pokyny ohledně náležitého provádění nařízení GDPR v rámci politik veřejného zdraví; připomíná v této souvislosti pokyny č. 03/2020 ke zpracování údajů o zdravotním stavu pro účely vědeckého výzkumu v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19 a pokynů č. 04/2020 k používání lokalizačních údajů a nástrojů k trasování kontaktů v souvislosti s propuknutím onemocnění COVID-19; vyzývá Komisi, aby zajistila plný soulad s nařízením GDPR při vytváření společného evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví;

Mezinárodní tok osobních údajů a spolupráce

28.

zdůrazňuje význam umožnění volného toku osobních údajů na mezinárodní úrovni bez snížení úrovně ochrany zaručované na základě GDPR; podporuje praxi Komise, pokud jde o řešení ochrany údajů a toků osobních údajů odděleně od obchodních dohod; je přesvědčen, že mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany údajů a sbližování příslušných pravidel s nařízením GDPR zlepší vzájemnou důvěru, podpoří porozumění technologickým a právním výzvám a v konečném důsledku usnadní přeshraniční toky údajů, které mají zásadní význam pro mezinárodní obchod; uznává realitu kolizních právních požadavků na společnosti, které provádějí zpracování údajů v EU, jakož i v jurisdikcích třetích zemí, zejména v USA;

29.

zdůrazňuje, že rozhodnutí o odpovídající ochraně by neměla být politickými, ale právními rozhodnutími; podporuje pokračující úsilí o prosazování celosvětových právních rámců s cílem umožnit přenosy údajů na základě nařízení GDPR a úmluvy č. 108+ Rady Evropy; bere dále na vědomí, že zúčastněné strany považují rozhodnutí o odpovídající ochraně za jeden ze zásadních nástrojů umožňujících tyto toky údajů, neboť je nepovažují za dodatečné podmínky nebo povolení; zdůrazňuje však, že rozhodnutí o přiměřenosti byla dosud přijata pouze pro devět zemí, i když mnoho dalších třetích zemí nedávno přijalo nové právní předpisy v oblasti ochrany osobních údajů s podobnými pravidly a zásadami jako nařízení GDPR; konstatuje, že se doposud žádný jednotný mechanismus zaručující legální předávání komerčních osobních údajů mezi EU a USA nestal předmětem právního napadení u Soudního dvora Evropské unie;

30.

vítá přijetí prvního rozhodnutí o odpovídající vzájemné ochraně mezi EU a Japonskem, které vytvořilo největší prostor volného a bezpečného toku údajů na světě; vyzývá však Komisi, aby při prvním přezkumu tohoto nástroje vzala v úvahu všechny otázky vznesené Parlamentem a aby výsledky co nejdříve zveřejnila, protože přezkum měl být přijat do ledna 2021;

31.

vyzývá Komisi, aby zveřejnila sadu kritérií používanou ke stanovení toho, zda je třetí země považována za poskytující „v zásadě rovnocennou“ úroveň ochrany v porovnání s úrovní ochrany zajištěnou v Unii, zejména pokud jde o přístup k právní ochraně a přístup vlád k údajům; trvá na tom, že je třeba zajistit účinné uplatňování a dodržování ustanovení článku 48 nařízení GDPR týkající se předání či zveřejnění údajů nepovolená právem Unie, zejména pokud jde o žádost orgánů třetích zemí o přístup k osobním údajům v Unii, a vyzývá EDPB a úřady pro ochranu osobních údajů, aby k těmto ustanovením vypracovaly pokyny a prosazovaly je, mimo jiné i při hodnocení a vývoji mechanismů předávání osobních údajů;

32.

vyzývá Komisi, aby přijala akty v přenesené pravomoci za účelem upřesnění požadavků, které je třeba zohlednit u mechanismu vydávání osvědčení v souvislosti s ochranou údajů podle čl. 42 odst. 1, s cílem posílit jeho používání společně se závaznými a vymahatelnými závazky správce nebo zpracovatele ve třetí zemi k uplatnění vhodných záruk, včetně práv subjektů údajů, jako prostředku pro mezinárodní předávání, jak stanoví čl. 46 odst. 2 písm. f);

33.

opakuje, že programy hromadného sledování, které zahrnují hromadné shromažďování údajů, brání zjištěním týkajícím se odpovídající úrovně ochrany osobních údajů; naléhavě vyzývá Komisi, aby uplatňovala závěry Soudního dvora Evropské unie ve věcech Schrems I (5), II (6) a Privacy International et al. (2020) (7) na všechny přezkumy rozhodnutí o odpovídající ochraně, jakož i na probíhající i budoucí jednání; připomíná, že převody založení na výjimkách pro specifické situace podle článku 49 nařízení GDPR musí zůstat výjimečné; vítá pokyny EDPB a úřadů pro ochranu osobních údajů v této souvislosti a vyzývá je, aby zajistily jednotný výklad uplatňování a kontrol takových výjimek v souladu s pokyny EDPB č. 02/2018;

34.

vyzývá úřady pro ochranu osobních údajů a Komisi, aby systematicky posuzovaly, zda jsou pravidla pro ochranu osobních údajů uplatňovaná ve třetích zemích v souladu judikaturou Evropského soudního dvora;

35.

naléhavě vybízí Komisi, aby bez zbytečného odkladu zveřejnila své posouzení rozhodnutí o odpovídající ochraně přijatých podle směrnice z roku 1995; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že nebylo přijato rozhodnutí o odpovídající ochraně, jsou nejrozsáhlejším nástrojem mezinárodního předávání údajů standardní smluvní doložky; podotýká, že Soudní dvůr Evropské unie potvrdil platnost rozhodnutí 2010/87/EU o standardní smluvní doložce (8) a požadoval posouzení úrovně ochrany poskytované údajům předávaným do třetí země a příslušných aspektů právního systému této třetí země, pokud jde o přístup orgánů veřejné moci k předávaným osobním údajům; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila práci na modernizovaných standardních smluvních doložkách pro mezinárodní předávání údajů s cílem zajistit rovné podmínky pro malé a střední podniky na mezinárodní úrovni; vítá, že Komise zveřejnila návrh standardních smluvních doložek, a cíl učinit standardní smluvní doložky uživatelsky přívětivější a zabývat se zjištěnými nedostatky stávajících standardů;

36.

připomíná pokyny EDPB č. 1/2019 týkající se kodexů chování a subjektů pro monitorování podle nařízení (EU) 2016/679; uznává, že tento nástroj je v současné době nedostatečně využíván, přestože při používání společně se závaznými a vymahatelnými závazky správce nebo zpracovatele ve třetí zemi k uplatnění vhodných záruk zajišťuje dodržování nařízení GDPR; zdůrazňuje potenciál tohoto nástroje pro lepší podporu malých a středních podniků a poskytnutí větší právní jistoty v souvislosti s mezinárodním předáváním údajů v různých odvětvích;

Budoucí právní předpisy Unie

37.

je toho názoru, že nařízení GDPR poskytuje pevný regulační rámec pro vznikající technologie tím, že je technologicky neutrální; domnívá se nicméně, že je třeba dalšího úsilí k řešení širších otázek digitalizace, jako jsou monopoly a nerovnováha sil prostřednictvím zvláštní regulace, a pečlivého zvážení souvislosti nařízení GDPR s každou novou legislativní iniciativou, aby byla zajištěna jednotnost a odstraněny právní mezery; připomíná Komisi její povinnost zajišťovat, že legislativní návrhy týkající se například správy údajů, zákonů o údajích, zákonů o digitálních službách nebo o umělé inteligenci musí být vždy plně v souladu s nařízením GDPR a se směrnicí o prosazování práva (9); má za to, že konečná znění textů přijatých spolunormotvůrci prostřednictvím interinstitucionálních jednání musí plně respektovat acquis v oblasti ochrany údajů; vyjadřuje však politování nad tím, že sama Komise ne vždy zaujímá soudržný přístup k ochraně údajů ve svých legislativních návrzích; zdůrazňuje, že odkaz na uplatňování nařízení GDPR nebo formulace „aniž je dotčeno nařízení GDPR“ automaticky nezakládá soulad návrhu s nařízením GDPR; vyzývá Komisi, aby konzultovala evropského inspektora ochrany údajů a EDPB v případě dopadu na ochranu práv a svobod jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů po přijetí návrhů legislativních aktů; dále vyzývá Komisi, aby při přípravě návrhů nebo doporučení usilovala o konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů s cílem zajistit jednotnost pravidel pro ochranu údajů v celé Unii a aby vždy provedla posouzení dopadů;

38.

konstatuje, že profilování, přestože je článkem 22 nařízení GDPR povoleno pouze za přísných a úzce vymezených podmínek, se stále více používá, protože on-line činnosti jednotlivců umožňují hluboký vhled do jejich psychologie a soukromého života; konstatuje, že vzhledem k tomu, že profilování umožňuje manipulaci s chováním uživatelů, mělo by se shromažďování a zpracovávání osobních údajů týkajících se využívání digitálních služeb omezovat na rozsah nezbytně nutný pro poskytování služby a fakturaci uživatelům; vyzývá Komisi, aby navrhla přísné odvětvové právní předpisy v oblasti ochrany údajů pro citlivé kategorie osobních údajů tam, kde tak dosud neučinila; požaduje přísné prosazování nařízení GDPR v oblasti zpracování osobních údajů;

39.

vyzývá k posílení postavení spotřebitelů tak, aby mohli činit informovaná rozhodnutí o dopadech využívání nových technologií na soukromí, a k zajištění spravedlivého a transparentního zpracování poskytnutím snadno použitelných možností udělení a odebrání souhlasu se zpracováním jejich osobních údajů, jak stanoví nařízení o GDPR;

Směrnice o prosazování práva

40.

je znepokojen tím, že pravidla pro ochranu osobních údajů používaná pro účely prosazování práva jsou velmi nedostatečná a nedokážou udržet krok s nově získávanými kompetencemi v rámci prosazování práva; vyzývá proto Komisi, aby provedla hodnocení směrnice o prosazování práva dříve, než ve lhůtě stanovené směrnicí, a aby tento přezkum zveřejnila;

Nařízení o soukromí a elektronických komunikacích

41.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedostatečným prováděním směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (10) členskými státy s ohledem na změny zavedené nařízením GDPR; vyzývá Komisi, aby uspíšila své posouzení a zahájila řízení o nesplnění povinností s členskými státy, které směrnici o soukromí a elektronických komunikacích náležitě neprovedly; je velmi znepokojen tím, že několik let opožděná reforma předpisů týkajících se soukromí a elektronických komunikací vede k fragmentaci právního prostředí v EU, což by mohlo poškodit podniky i občany; připomíná, že nařízení o soukromí a elektronických komunikacích (11) bylo navrženo s cílem doplnit a konkretizovat nařízení GDPR a mělo začít platit souběžně se vstupem nařízení GDPR v platnost; zdůrazňuje, že reforma pravidel pro soukromí a elektronické komunikace nesmí způsobit pokles stávající úrovně ochrany zajištěné nařízením GDPR a směrnicí o soukromí a elektronických komunikacích; vyjadřuje politování nad tím, že Radě trvalo čtyři roky, než konečně přijala svůj vyjednávací postoj ohledně návrhu nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, zatímco Parlament svůj vyjednávací postoj přijal v říjnu 2017; připomíná, že je třeba zmodernizovat předpisy týkající se soukromí a elektronických komunikací z let 2002 a 2009 s cílem zlepšit ochranu základních práv občanů a právní jistotu pro společnosti, které budou doplněny nařízením GDPR;

o o

42.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Evropské radě, vládám a vnitrostátním parlamentům členských států, Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

(1) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(2) https://edpb.europa.eu/sites/edpb/files/files/ file1/edpb_contributiongdprevaluation_20200218.pdf

(3) https://edpb.europa.eu/sites/edpb/files/files/ file1/19_2019_edpb_written_report_to_libe_en.pdf

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(5) Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2015 ve věci Maximillian Schrems v Data Protection Commissioner, C-362/14, ECLI:EU:C:2015:650.

(6) Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2020 ve věci Data Protection Commissioner v Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems, C-311/18, ECLI:EU:C:2020:559.

(7) Rozsudky ve věcech C-623/17, Privacy International, a ve spojených věcech C-511/18, La Quadrature du Net a další, C-512/18, French Data Network a další a C-520/18, Ordre des barreaux francophones et germanophone a další.

(8) Rozhodnutí Komise 2010/87/EU ze dne 5. února 2010 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, ve znění prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/2297 ze dne 16. prosince 2016 (Úř. věst. L 39, 12.2.2010, s. 5).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(11) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (COM(2017)0010).

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/139

P9_TA(2021)0112

Zprávy o Albánii za roky 2019–2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Albánii za roky 2019–2020 (2019/2170(INI))

(2021/C 494/12)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé (1),

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018, na závěry Rady ze dne 18. června 2019 a na závěry Evropské rady ze dne 17.–18. října 2019, jimiž se odkládá rozhodnutí o zahájení jednání o přistoupení s Albánií a Severní Makedonií,

—	s ohledem na společné prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. března 2020 o zahájení jednání o přistoupení s Albánií a Severní Makedonií, které potvrdilo závěry Rady ze dne 25. března 2020 o rozšíření a o procesu stabilizace a přidružení,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 s názvem „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

—	s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.–20. června 2003 a na Soluňskou agendu pro země západního Balkánu,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“ (COM(2019)0260), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Albánii za rok 2019“ (SWD(2019)0215),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020“ (COM(2020)0660), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Albánii za rok 2020“ (SWD(2020)0354),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 nazvané „Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025“ (COM(2020)0608),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

—	s ohledem na summit EU a západního Balkánu, který se konal v rámci berlínského procesu dne 10. listopadu 2020 v Sofii,

—	s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 26.–27. června 2014, jejichž součástí bylo rozhodnutí udělit Albánii status kandidátské země pro členství v EU,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2019 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií (3),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),

—	s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

—	s ohledem na Záhřebské prohlášení dojednané na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal prostřednictvím videokonference dne 6. května 2020,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovací mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) ze dne 5. září 2019 o místních volbách v Albánské republice, které se konaly dne 30. června 2019, a na společné stanovisko Benátské komise a OBSE/ODIHR ze dne 11. prosince 2020 ke změnám albánské ústavy ze dne 30. července 2020 a volebního zákona,

—	s ohledem na roční pracovní program skupiny Evropského parlamentu pro podporu demokracie a koordinaci voleb na rok 2021,

—	s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020 (4),

—	s ohledem na společné prohlášení více než 20 poslanců Evropského parlamentu ze dne 8. prosince 2020 o přístupových jednáních se Severní Makedonií a Albánií,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Albánii,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0041/2021),

A.	vzhledem k tomu, že rozšíření je jedním z nejúčinnějších nástrojů zahraniční politiky EU, neboť přispívá k šíření dosahu základních hodnot Unie, jimiž jsou úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, právní stát, budování míru a dodržování lidských práv;

B.	vzhledem k tomu, že Albánie nadále vyvíjí soustavné úsilí na cestě k EU a splňuje většinu podmínek, které EU stanovila, aby mohla být uspořádána první mezivládní konference;

C.	vzhledem k tomu, že právní stát je klíčovým kritériem pro posouzení pokroku, kterého kandidátská země dosáhla na cestě k přistoupení k EU;

D.	vzhledem k tomu, že Albánie musí pokračovat v upevňování demokratických institucí a postupů, v zajišťování řádného fungování svých soudních orgánů, v boji proti korupci a v ochraňování svobody sdělovacích prostředků a práv menšin;

E.	vzhledem k tomu, že důsledné úsilí v oblasti klíčových reforem v Albánii vyžaduje společné zapojení všech zúčastněných stran;

vzhledem k tomu, že vyhlídka Albánie na to, že se stane členským státem na základě zásluh, je ve vlastním politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Unie; vzhledem k tomu, že harmonogram přistoupení by měl být stanoven na základě kvality nezbytných reforem a odhodlání země se těmto reformám věnovat;

G.	vzhledem k tomu, že rozšíření EU a pokrok v oblasti demokracie, právního státu a prosperity na západním Balkáně přispívají k posílení bezpečnosti a stability regionu západního Balkánu, jehož je Albánie součástí;

H.	vzhledem k tomu, že dne 25. dubna 2021 se v Albánii uskuteční všeobecné volby, a vzhledem k tomu, že doporučení OBSE/ODIHR nebyla provedena v plném rozsahu;

I.	vzhledem k tomu, že Komise předložila dne 1. července 2020 návrh rámce pro jednání s Albánií;

J.	vzhledem k tomu, že pokračující pandemie jasně prokázala, že EU a západní Balkán musí i nadále řešit společné výzvy společně;

K.	vzhledem k tomu, že se Albánie stále ještě musí zotavit z rozsáhlých škod způsobených zemětřesením ze dne 26. listopadu 2019 a z pandemie COVID-19 a že musí posilovat svou připravenost civilní ochrany a pomoci při katastrofách a pokročit v přípravách na vstup do mechanismu civilní ochrany Unie;

L.	vzhledem k tomu, že EU v rámci svého závazku, že poskytne podporu ve výši 400 milionů EUR, uvolnila granty na obnovu a rekonstrukci po zemětřesení v hodnotě 115 milionů EUR;

M.	vzhledem k tomu, že albánské hospodářství bylo pandemií COVID-19 tvrdě zasaženo a že opatření k zamezení šíření viru mají negativní dopad na státní rozpočet;

vzhledem k tomu, že EU uvolnila na řešení pandemie COVID-19 na západním Balkáně 3,3 miliardy EUR, z nichž 38 milionů EUR je určeno na okamžitou podporu odvětví zdravotnictví, 467 milionů EUR na posílení odolnosti zdravotních systémů a zmírnění sociálně-ekonomických dopadů pandemie, 750 milionů EUR na makrofinanční pomoc a 385 milionů EUR na podporu a reaktivaci soukromého sektoru a 1,7 miliardy EUR tvoří zvýhodněné úvěry od Evropské investiční banky;

O.	vzhledem k tomu, že EU uvolnila na pomoc Albánii v boji proti onemocnění COVID-19 51 milionů EUR a až 180 milionů EUR dala k dispozici v podobě makrofinanční pomoci;

P.	vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem Albánie a jejím největším dárcem; vzhledem k tomu, že země od roku 2007 získala v rámci předvstupního financování EU 1,25 miliardy EUR;

Q.	vzhledem k tomu, že hospodářský a investiční plán pro západní Balkán usnadní dlouhodobé zotavení po pandemii COVID-19 a podpoří hospodářský rozvoj a reformy;

R.	vzhledem k tomu, že albánští občané mohou od prosince 2010 bezvízově cestovat do schengenského prostoru;

S.	vzhledem k tomu, že se albánští občané mohou od roku 2015 účastnit studentských, akademických a mládežnických výměnných pobytů v rámci programu Erasmus+;

T.	vzhledem k tomu, že EU je i nadále plně odhodlána podporovat strategické rozhodnutí Albánie integrovat se do EU, zasazovat se za právní stát a udržovat dobré sousedské vztahy;

U.	vzhledem k tomu, že Albánie díky úsilí o zlepšení regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy nepřestává být důvěryhodným partnerem v zahraniční politice;

vítá jednoznačnou strategickou orientaci a odhodlání Albánie integrovat se do EU, jež se projevuje dobrými sousedskými vztahy a soustavným uskutečňováním reforem souvisejících s přistoupením; vítá v tomto ohledu prohlášení Evropské rady ze dne 26. března 2020 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií; zdůrazňuje význam integračního procesu jako katalyzátoru reforem a vítá podporu, kterou tento proces má mezi albánskými občany;

domnívá se, že i představitelé Albánie a dalších zemí západního Balkánu by se případně měli aktivně účastnit konference o budoucnosti Evropy, a to jak na úrovni vlády, tak na úrovni občanské společnosti, včetně mladých lidí;

podporuje myšlenku, aby byla svolána první mezivládní konference ihned poté, co budou v plném rozsahu splněny podmínky stanovené Evropskou radou, a Rada přijme rámec pro jednání; připomíná, že Albánie je kandidátskou zemí od roku 2014 a že Komise doporučuje zahájit jednání o přistoupení již od roku 2018;

připomíná transformační povahu přístupových jednání a konstatuje, že pro zajištění důvěryhodnosti procesu přistoupení se musí plnění milníků promítat do pokroku směrem k členství v EU; připomíná, že protivníci se snaží podkopat další integraci a politickou stabilitu zemí západního Balkánu;

domnívá se, že jmenování hlavního vyjednavače a vyjednávacího týmu je spolu s přijetím akčního plánu pro řešení priorit stanovených v závěrech Rady z března 2020 známkou jasného politického závazku k dalšímu pokroku v procesu integrace do EU;

zdůrazňuje, že pokrok na cestě k přistoupení závisí podle revidované metodiky rozšiřování na trvalých, důkladných a nevratných reformách v základních oblastech, od zásad právního státu přes fungování demokratických institucí a veřejné správy až po ekonomiku; v této souvislosti připomíná význam reformy soudnictví a posílení boje proti korupci a organizované trestné činnosti a význam dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce;

naléhavě vyzývá albánské orgány, aby zintenzivnily úsilí o posílení politického dialogu a fungování demokratických institucí země a současně zlepšily podmínky pro pluralitu sdělovacích prostředků a občanskou společnost;

Fungování demokratických institucí

naléhavě vyzývá politické představitele Albánie, aby zvýšili transparentnost a zlepšili dosud nedostatečný dialog a tím vytvořili atmosféru důvěry, a vyjadřuje vážné znepokojení nad polarizovaným politickým ovzduším a absencí udržitelné spolupráce mezi stranami, které nepřestávají bránit demokratickému procesu; připomíná význam, jaký má pro pokrok v reformním procesu i při zajišťování běžného demokratického fungování albánských institucí konstruktivní politický dialog;

připomíná, že politické síly mají společnou odpovědnost za to, aby upustily od vzájemného obviňování, jednostranných rozhodnutí a bojkotů, a namísto toho stavěly na pozitivních příkladech úsilí o dosažení konsensu, jako byly ty, které vedly k dohodě o volební reformě ze dne 5. června 2020;

10.

vyzývá albánské veřejné instituce, aby jednaly transparentně a uplatňovaly postupy řádné veřejné správy; zdůrazňuje, že je důležité přijmout proaktivní opatření, aby byly informace pravidelně a včas zpřístupňovány občanské společnosti, sdělovacím prostředkům a široké veřejnosti, zejména když se týkají předních otázek veřejného zájmu, jako je současná zdravotní krize;

11.

zdůrazňuje, že všeobecné volby, které se mají konat dne 25. dubna 2021, budou hrát klíčovou úlohu pro konsolidaci a obnovu demokratických postupů a struktur v zemi a pro dosažení vysoké míry politické stability; připomíná, že svobodné a spravedlivé volby jsou základním předpokladem integrace do EU;

12.

je znepokojen údajným kupováním volebních hlasů a připomíná, že stíhání takové praktiky patří k podmínkám, které stanovila dne 25. března 2020 Rada; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby přípravy na parlamentní volby v roce 2021 probíhaly transparentně a inkluzivně; konstatuje, že všechny politické síly, státní orgány, občanská společnost a sdělovací prostředky mají společnou povinnost zajistit, aby byla volební kampaň transparentní, důvěryhodná a objektivní a probíhala bez dezinformací, zastrašování a nepravdivých obvinění;

13.

zdůrazňuje, že je důležité provést opatření volební reformy kodifikovaná v červenci 2020, která jsou v souladu s doporučeními OBSE/ODIHR a Rady Evropy; zdůrazňuje, že je důležité plně a včas provést společné stanovisko Benátské komise a OBSE/ODIHR z prosince 2020; vítá pozitivní výsledek dohody ze dne 5. června 2020, která provádí některá doporučení OBSE/ODIHR; konstatuje, že na tento úspěch již nebylo navázáno a že navzdory opakovaným mezinárodním výzvám, aby se počkalo na stanovisko Benátské komise, byly učiněny další kroky bez širokého konsensu napříč stranami, které vyústily v to, že albánský parlament přijal v říjnu 2020 sporné změny volebního zákona;

14.

zdůrazňuje, že je třeba albánský parlament zapojit do procesu integrace do EU intenzivněji a dále posílit jeho kapacity v oblasti legislativy, dohledu a rozpočtové kontroly s cílem zajistit soulad právních předpisů s acquis EU;

15.

naléhavě vyzývá Albánii, aby zlepšila koordinaci uvnitř vlády, urychlila decentralizaci v rámci reformy územní správy, pokročila ve veřejných konzultacích na místní úrovni a pokročila s reformou veřejné správy;

Právní stát

16.

připomíná, že je nejvýše důležité chránit právní stát, a to pomocí revize soudnictví a soustavného a důsledného stíhání korupce na vysoké úrovni; oceňuje pokrok dosažený při provádění komplexní reformy soudnictví, která vzešla z bezprecedentního procesu prověřování a vyžádala si zřízení příslušných orgánů a specializovaných subjektů, a vyzývá k urychlení těchto postupů, aby se dosáhlo hmatatelného posunu k odpovědnému, nezávislému a funkčnímu soudnictví, který je podmínkou pro konání první mezivládní konference;

17.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Albánie zaujala k reformě soudnictví strategičtější přístup, který by řešil rostoucí počet nevyřízených případů; žádá, aby byly v oblasti soudnictví zajištěny vysoké standardy transparentnosti a aby byly znovu aktivovány nástroje, jako jsou dříve fungující databáze online; vítá jmenování nových členů Ústavního soudu, jež obnovilo jeho funkčnost, a naléhavě vyzývá albánské orgány, aby proces jmenování urychleně dokončily a umožnily Ústavnímu soudu opět plně a účinně fungovat; zdůrazňuje, že je třeba zajistit pokračování fungování a odpovídající personální obsazení odvolacího soudu;

18.

vítá skutečnost, že bylo opět částečně obnoveno fungování Vrchního soudu, jenž nyní přezkoumává přípustnost více než tisíce případů, a vybízí jej, aby dosáhl pokroku při jmenování dalších soudců a mohl se stát plně funkčním a zásadně snížit neudržitelný počet nevyřízených případů;

19.

vyjadřuje uspokojení nad tím, že byl zřízen Národní úřad pro vyšetřování, že jeho ředitelka již vykonává své povinnosti a že v současné době probíhá nábor vyšetřovatelů;

20.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Albánie bojovala proti korupci na všech úrovních společnosti, vlády a správy; je znepokojen současnou praxí, podle níž může státní policie přijímat soukromé a sponzorské dary; se znepokojením konstatuje, že obvinění z korupce nadále oslabují důvěru veřejnosti ve vládu, a obecněji v demokratické instituce;

21.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinné fungování, spolupráci a finanční i provozní nezávislost soudních, donucovacích a protikorupčních orgánů a poskytovat jim náležité finanční, technické a lidské zdroje; zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout hmatatelných výsledků v podobě nezávislého a nestranného vyšetřování, které povede k úspěšnému stíhání trestné činnosti na vysoké úrovni, včetně korupce;

22.

vítá zřízení protikorupčních orgánů a bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti protikorupčních právních předpisů; bere na vědomí, že probíhá hloubkové vyšetřování vedené nově zřízenou Zvláštní strukturou pro potírání korupce a organizované trestné činnosti (SPAK) a že soudy proti korupci a organizované trestné činnosti podávají žaloby; zdůrazňuje, že má-li být možné účinně a aktivně bojovat proti beztrestnosti a korupci na vysoké úrovni, je třeba zachovat jejich nezávislost;

23.

žádá, aby byly na všech ministerstvech rychle přijaty a provedeny konkrétní plány integrity, jak s tím počítá meziodvětvová protikorupční strategie a akční plán pro její provádění; připomíná, že podle pozměněného zákona o financování politických stran je třeba zlepšit transparentnost a monitorování financování politických stran; konstatuje, že je důležité účinně provádět doporučení albánského Nejvyššího kontrolního úřadu;

24.

bere na vědomí nárůst proaktivního vyšetřování, stíhání a pravomocných rozsudků zaměřených na nelegální praní majetku a peněz, které vedou k systematickému zmrazování a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti, a vyzývá k dalšímu zintenzivnění stíhání a pravomocných soudních rozsudků v těchto věcech, v souladu se zásadami nezávislosti soudů a řádného a spravedlivého procesu; upozorňuje na rozsáhlé problémy v oblasti praní peněz, zejména v odvětví stavebnictví a nemovitostí;

25.

vítá kroky podniknuté ke zlepšení právních předpisů a mechanismů pro boj proti praní peněz a financování terorismu a vyzývá k přijetí dalších opatření zaměřených na urychlené provedení akčního plánu Finančního akčního výboru (FATF), zejména pokud jde o omezení rozsahu neformální ekonomiky;

26.

zdůrazňuje význam neustávajícího úsilí a systematického zlepšování Albánie v oblasti boje proti obchodování s lidmi, střelnými zbraněmi a padělaným zbožím a v oblasti boje proti kyberkriminalitě a teroristickým hrozbám;

27.

vyzývá Albánii, aby stavěla na značném úsilí, které vynaložila v uplynulých letech, a dále zintenzivnila obrovské a nekompromisní úsilí o rozbití místních i mezinárodních zločineckých sítí a vymýtila produkci drog a obchodování s nimi; vítá posílenou spolupráci země s Europolem a donucovacími orgány členských států EU, která vedla k řadě úspěšných operací velkého rozsahu v oblasti prosazování práva, mj. na základě příkladné spolupráce mezi albánskými a italskými orgány pod záštitou společného vyšetřovacího týmu; vybízí albánské orgány, aby urychleně dokončily vyslání albánského styčného státního zástupce do Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust); doporučuje Albánii, aby přijala novou strategii a akční plán týkající se drog, které mj. zaplní mezeru v právních předpisech týkající se prekursorů drog;

Základní práva

28.

vyjadřuje podporu inkluzivním politikám a žádá, aby bylo dosaženo pokroku při přijímání opatření, která budou účinně chránit základní svobody a práva všech lidí, se zvláštním zaměřením na ženy, děti, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a osoby LGBTQI+;

29.

vítá skutečnost, že Albánie jmenovala svého pozorovatele do Agentury EU pro základní práva (FRA), a vybízí příslušné orgány, aby plně využívaly odborných znalostí agentury FRA s cílem uvést albánské právní předpisy a praktické postupy do souladu s acquis a normami EU;

30.

vítá aktualizaci albánských antidiskriminačních právních předpisů a vyzývá orgány, aby zintenzivnily úsilí o vytvoření pevné antidiskriminační judikatury; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zajistily účinnou prevenci a stíhání nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti, včetně antisemitismu;

31.

konstatuje, že platnost národního akčního plánu pro otázky osob LGBTI na období 2016–2020 vypršela, a žádá vládu, aby na základě transparentních a inkluzivních konzultací s občanskou společností vypracovala nový akční plán a zajistila pro jeho provádění odpovídající zdroje; vyzývá albánské orgány, aby podporovaly společenské akceptování osob LGBTQI+, které se stále pravidelně potýkají s diskriminací a nenávistnými verbálními projevy; vítá rozhodnutí o odstranění nepřijatelné „konverzní terapie“, které posiluje právo na genderovou identitu a její vyjadřování;

32.

vyzývá orgány, aby zajistily, aby příslušné orgány, jako je veřejný ochránce práv, komisař pro boj proti diskriminaci a komisař pro právo na informace a ochranu údajů, měly k dispozici dostatečné lidské, technické i finanční zdroje, a aby byla jejich příslušná doporučení systematicky prováděna; zdůrazňuje, že by do těchto úřadů měli být jmenováni pouze lidé, jejichž nezávislost a profesionalita je nade vši pochybnost;

33.

žádá, aby byl vytvořen účinný nástroj pro prevenci násilí založeného na pohlaví, včetně obtěžování, domácího násilí a násilí páchaného na dětech, které zhoršila pandemie COVID-19, a pro poskytování ochrany a podpory jeho obětem, spolu s účinným a efektivním stíháním pachatelů;

34.

připomíná Albánii své výzvy, aby zajistila nediskriminační přístup k veřejným službám a další zlepšení v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a zdraví a životních podmínek osob se zdravotním postižením, Romů, Egypťanů a dalších etnických menšin; vítá prohlášení z Poznaně o integraci Romů v rámci procesu rozšíření EU z roku 2019; naléhavě vyzývá orgány, aby pokročily v politikách integrace Romů v souladu se strategickým rámcem EU pro Romy;

35.

naléhavě vyzývá Albánii k urychlenému přijetí zbývajících pěti předpisů s cílem zajistit plné provedení rámcového zákona o ochraně národnostních menšin z roku 2017 a souvisejících práv na sebeurčení, používání menšinových jazyků tam, kde je to nutné na místní správní úrovni, a práva na vzdělání i v menšinových jazycích; vyzývá Albánii, aby chránila a podporovala kulturní dědictví, jazyky a tradice svých národnostních menšin a aby zajistila prostor pro vysílání v menšinových jazycích ve státních a místních sdělovacích prostředcích;

36.

v této souvislosti vítá přijetí zákona o sčítání obyvatelstva, které má proběhnout na podzim 2021, a vyzývá Albánii, aby přijala veškerá nezbytná opatření k jeho efektivnímu provedení, včetně přípravy dotazníku a manuálního pokrytí všech uznávaných menšinových skupin;

37.

vyzývá Albánii, aby zajistila, že menšinové skupiny budou mít rovné příležitosti a přiměřené zastoupení v politickém životě, veřejné správě a soudnictví;

38.

vyzývá Albánii, aby dosáhla dalšího pokroku, pokud jde o opatření ke konsolidaci práv na registraci a restituci majetku a související odškodnění, provádění zákona o přechodných postupech týkajících se vlastnictví, zejména dosažením transparentního pokroku v procesu registrace nemovitostí, a dokončení komplexní pozemkové reformy, a to i v oblastech obývaných menšinami;

39.

vítá snahy Albánie o podporu tolerance a harmonie mezi náboženstvími a řešení předsudků a diskriminace, včetně antisemitismu, které potvrzuje skutečnost, že albánský parlament schválil definici antisemitismu vypracovanou Mezinárodní aliancí pro připomínku holokaustu, takže se Albánie stala první zemí s muslimskou většinou, která tuto formulaci přijala; vyzývá k pokračování snah o zajištění dodržování svobody projevu a svobody přesvědčení nebo náboženského vyznání;

40.

vyzývá albánské orgány, aby zajistily svobodu shromažďování jako základní právo, v souladu se zásadou proporcionality, a to i během nouzového stavu nebo přírodní katastrofy; zdůrazňuje doporučení, která v tomto ohledu předložil veřejný ochránce práv;

41.

konstatuje, že je důležité řešit stížnosti na nesprávné policejní postupy a vyšetřit a stíhat nepřiměřené používání síly, a to i v kontextu pandemie COVID-19; připomíná, že je třeba vymýtit špatné zacházení s podezřelými a vězni;

42.

připomíná povinnost příslušných orgánů zajistit žadatelům o azyl řádný proces v souladu s mezinárodními závazky Albánie a náležitě se zabývat potřebami uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů a zároveň posílit připravenost na potenciální zvýšení migračních toků a zlepšit spolupráci s orgány členských států; vyzývá k posílení kapacit pro vyřizování žádostí o azyl a pro vyšetřování oznámených případů porušení postupů navracení, včetně porušování lidských práv;

43.

zdůrazňuje, že ochrana hranic a předcházení přeshraniční trestné činnosti musí být prioritou a musí při nich být plně dodržována základní práva zakotvená v příslušných mezinárodních a regionálních zákonech a zásadách; vítá zahájení první plnohodnotné společné operace s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) mimo Evropskou unii;

44.

zdůrazňuje, že příspěvek Albánie k ochraně vnějších hranic Evropské unie má zásadní význam, a vyzývá EU, aby více podporovala ochranu hranic v tomto regionu a podporovala potřeby albánských orgánů při jednání s uprchlíky, žadateli o azyl a migranty;

45.

vítá pokračující úsilí albánských orgánů a naléhavě je vyzývá, aby zaujaly rozhodný přístup k prevenci, vyšetřování, stíhání a trestání obchodování s lidmi a vykořisťování jeho obětí, včetně dětí a dalších zranitelných skupin, a posílily služby opětovného začleňování a zajistily ochranu svědků;

46.

vítá prováděná opatření a vyzývá k dalšímu úsilí o výrazné snížení nelegální migrace a počtu nepodložených žádostí o azyl podaných albánskými státními příslušníky, včetně nezletilých osob bez doprovodu, v členských státech EU; konstatuje, že Albánie i nadále plní kritéria pro uvolnění vízového režimu;

Občanská společnost a sdělovací prostředky

47.

zdůrazňuje nutnost zlepšit prostředí pro fungování občanské společnosti v Albánii a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby v průběhu rozhodování na různých úrovních správy zajistily smysluplné, včasné a reprezentativní konzultace a aby posílily právní a fiskální rámec, a tím zlepšily finanční udržitelnost nevládního sektoru;

48.

zdůrazňuje, že je důležité, aby se organizace občanské společnosti účastnily pravidelných konzultací o fungování společnosti, což umožní zapojení občanů do záležitostí země;

49.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit podmínky a vytvořit prostředí, které podporuje odpovědnost a kontrolu veřejných institucí, zejména prostřednictvím spolupráce s občanskou společností a novináři, a zajišťuje jim přístup ke spravedlnosti a právní jistoty; je velmi znepokojen alarmujícími tvrzeními o rozsáhlém využívání dezinformací proti investigativním novinářům, aktivistům občanské společnosti a dalším subjektům, které usilují o pohnání mocných aktérů k odpovědnosti;

50.

se znepokojením bere na vědomí nedostatečný pokrok v oblasti svobody projevu a překážky pro řádné fungování nezávislých sdělovacích prostředků;

51.

připomíná, že je důležité zajistit kvalitní žurnalistiku a zvýšit úroveň mediální gramotnosti, aby se zajistilo fungování demokracie v Albánii a řešily dezinformace, nenávistné projevy a falešné zprávy; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby zlepšily koordinaci a řešily dezinformace a hybridní hrozby, které se snaží oslabit evropskou perspektivu tohoto regionu, a to tím, že budou strategicky zdůrazňovat význam EU pro občany na západním Balkánu, a naléhavě je vyzývá, aby podpořily vytvoření centra excelence v oblasti boje proti dezinformacím zaměřeného na Balkán;

52.

vyzývá k iniciativám na podporu mediálního prostředí bez vnějších vlivů a na podporu profesního chování sdělovacích prostředků, včetně investigativní žurnalistiky;

53.

zdůrazňuje, že je třeba posílit samoregulaci, etické standardy, nezávislost, nestrannost, finanční udržitelnost a zpravodajskou kvalitu veřejných a soukromých sdělovacích prostředků a zvýšit transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků, jejich financování a veřejné reklamy; požaduje opatření zajišťující transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků v rozhlasových a televizních společnostech; konstatuje, že je třeba zlepšit pracovní a sociální podmínky pracovníků ve sdělovacích prostředcích, aby byla zajištěna kvalitní žurnalistika;

54.

odsuzuje násilí, zastrašování, očerňující kampaně a nepřímý politický a finanční tlak namířený proti novinářům, které zásadním způsobem omezují svobodu sdělovacích prostředků, podněcují k autocenzuře a vážně narušují úsilí o odhalování trestné činnosti a korupce; vyzývá albánské orgány, aby zahájily vyšetřování nedávné série násilí a neodůvodněného zadržování novinářů a aby okamžitě reagovaly na nařčení, že novináři byli napadeni policií, a to i ve vazbě;

55.

vítá závazek albánských orgánů, že stáhnou navrhované změny zákona o sdělovacích prostředcích a že ve všech budoucích návrzích plně uplatní doporučení Benátské komise ze dne 19. června 2020; znovu opakuje své obavy ohledně původně navržených opatření v rámci tzv. balíčku proti pomluvám a konstatuje, že revize zákonů týkajících se sdělovacích prostředků a komunikace by měla probíhat transparentním a inkluzivním způsobem s cílem zlepšit svobodu sdělovacích prostředků a pracovní prostředí nezávislých novinářů a zajistit, aby byly vyslyšeny hlasy a názory občanské společnosti;

Společenské a hospodářské reformy

56.

vybízí albánskou vládu, aby za prioritu považovala opatření zaměřená na zmírnění zdravotního a socioekonomického dopadu pandemie COVID-19, se zvláštním ohledem na marginalizované a zranitelné skupiny, jako jsou Romové, Egypťané, komunita LGBTQI+, osoby se zdravotním postižením a rodiče samoživitelé, a aby současně podnikla další kroky ke zvýšení diverzifikace, konkurenceschopnosti a digitalizace, posílení reprezentativnosti sociálního dialogu a k řešení problému rozsáhlé neformální ekonomiky;

57.

připomíná, že udržitelný růst závisí na vymýcení všudypřítomné korupce, zvýšení transparentnosti, právní jistoty a efektivity, spravedlivé hospodářské soutěži a zjednodušení administrativních postupů;

58.

vybízí albánské orgány, aby posílily sociální péči a zlepšily přístup k sociálním a zdravotnickým službám, zejména pro zranitelné skupiny, s cílem snížit riziko chudoby a sociálního vyloučení;

59.

vyzývá k posílení konkrétních opatření zaměřených na demografický pokles a odliv mozků prostřednictvím aktivních politik na trhu práce, které budou řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a snižovat dlouhodobou nezaměstnanost, zejména mezi mládeží a nejvíce marginalizovanými skupinami; zdůrazňuje, že je důležité vytvářet udržitelná a dlouhodobá pracovní místa pro mladé lidi tím, že se podpoří dostupné, kvalitní a inkluzivní vzdělávání a vyřeší problémy s bydlením; vyzývá albánskou vládu, aby zlepšila cenovou a obecnou dostupnost internetu, a to i pro účely vzdělávání;

60.

vítá pozitivní trendy v oblasti účasti žen v politice a vyzývá k dalším krokům k odstranění genderových nerovností, rozdílů v odměňování žen a mužů a diskriminace na pracovišti;

61.

vyzývá příslušné orgány, aby zvýšily úsilí o odstranění dětské práce v celém neformálním sektoru a více se zaměřily na stíhání zneužívání dětí;

62.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit viditelnost a komunikaci týkající se pomoci EU a financování z prostředků Unie v Albánii; v tomto ohledu připomíná ocenění za výsledky v rámci nástroje předvstupní pomoci udělené Severní Makedonii a Albánii, a zejména výraznou podporu, kterou EU poskytla západnímu Balkánu v boji proti pandemii COVID-19;

63.

vítá úsilí Komise o strategičtější investice na západním Balkáně prostřednictvím specializovaného hospodářského a investičního plánu; zdůrazňuje, že veškeré investice musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a s cílem EU v oblasti dekarbonizace; je si vědom toho, že tento plán je důležitý pro podporu udržitelné konektivity, lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění, jakož i pro posílení regionální a přeshraniční spolupráce; požaduje odpovídající spolufinancování a další zlepšení transparentnosti a viditelnosti finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že v kontextu Albánie je třeba tyto finanční prostředky zaměřit na probíhající demokratickou transformaci a boj proti demografickému poklesu a odlivu mozků;

Životní prostředí, energetika a doprava

64.

připomíná, že je stále zapotřebí značného úsilí k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti, zabezpečení dodávek, snižování emisí a obnovitelných zdrojů energie a jejich diverzifikace prostřednictvím přechodu na udržitelnou energii, vytápění a dopravu;

65.

vybízí Albánii, aby diverzifikovala svou výrobu energie, zajistila ekonomicky a environmentálně zdravé investice do vodních elektráren a zvýšila nákladově efektivní investice do větrných a solárních zdrojů; naléhavě žádá vládu, aby minimalizovala dopad na biologickou rozmanitost tím, že zastaví stavbu vodních elektráren v chráněných oblastech, zejména v okolí řek Valbona a Vjosa, a v souladu se svým oznámením co nejdříve vytvoří národní park Vjosa podél celého toku této řeky; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit posuzování vlivu na životní prostředí, strategické posuzování vlivů na životní prostředí a transparentnost postupů v ekologicky citlivých odvětvích a více se zaměřit na stíhání trestných činů proti životnímu prostředí; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit strategii Albánie v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany před radiací; konstatuje, že Albánie ještě nedosáhla plného souladu se směrnicí Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření;

66.

naléhavě žádá albánské orgány, aby zajistily úplné dodržování Smlouvy o Energetickém společenství, např. aby zprovoznily albánskou energetickou burzu, pokračovaly v otevírání trhu, zajistily funkční oddělení provozovatelů distribuční soustavy a propojení trhů s elektřinou; zdůrazňuje, že nově otevřený transjadranský plynovod a nadcházející napojení přeměněné tepelné elektrárny Vlora bude přispívat k regionální energetické bezpečnosti; připomíná, že je třeba dokončit reformu trhu s elektřinou a zavést propojovací vedení Bitola-Elbasan se Severní Makedonií;

67.

vyzývá k dalšímu pokroku při posilování strategických dopravních sítí v souladu s regulačním rámcem transevropské dopravní sítě (TEN-T), k pokroku v práci na albánských úsecích „Modré dálnice“, dokončení reforem železničního odvětví a k dalšímu pokroku v budování železničního spojení mezi městy Tirana-Podgorica-Durrës;

68.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad některými hospodářskými projekty v Albánii, které vedly k poškození životního prostředí v chráněných oblastech; zdůrazňuje, že plánování a výstavba projektů v oblasti cestovního ruchu a energetické infrastruktury citlivých z hlediska životního prostředí musí být před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podrobeny rozsáhlým celostátním konzultacím s občanskou společností a místními komunitami a musí být v souladu s mezinárodními normami a normami EU v oblasti posuzování dopadů a ochrany životního prostředí;

69.

naléhavě vyzývá albánské orgány, aby vypracovaly národní energetickou strategii, která zaručí plný soulad s Pařížskou dohodou a jejím prováděním, s příslušnými politikami EU v oblasti klimatu, cíli pro dekarbonizaci a nástroji pro stanovování ceny uhlíku, v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a politickými závazky přijatými v rámci Sofijského prohlášení z roku 2020; vyzývá albánské orgány, aby neprodleně přijaly návrh zákona o změně klimatu a právní předpisy a rozhodnutí o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů; požaduje urychlené dokončení návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, aby mohl být předložen k přezkumu sekretariátu Energetického společenství;

70.

vyzývá k dalšímu úsilí v oblasti zemědělství a rozvoje venkova; domnívá se, že je důležité vytvořit stabilní systém pro konzultace mezi tvůrci politik a různými zájmovými skupinami ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet moderní, ekologické malé a střední zemědělství šetrné vůči klimatu, které zajistí živobytí zemědělců a ochranu albánských přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti;

71.

připomíná, že je třeba, aby si Albánie stanovila jako prioritu provádění nové národní strategie pro nakládání s odpady na období 2020–2035 a vytvoření integrovaného regionálního systému nakládání s odpady a podporovala recyklování, uzavřela skládky nebezpečného odpadu, přizpůsobila se standardům EU, zejména pokud jde o spalování, a zabránila odlesňování a znečišťování moří plasty; upozorňuje na znečištění Jaderského moře a časté odhazování odpadků, které pak odnášejí mořské proudy; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit sledování kvality vody, zvýšit kapacity pro čištění odpadních vod a posílit kapacity agentur v oblasti životního prostředí a chráněných oblastí;

Regionální spolupráce a zahraniční politika

72.

vítá pokračující úsilí Albánie o podporu dobrých sousedských vztahů a regionální integrace; zdůrazňuje, že je důležité podniknout další kroky na podporu usmíření se sousedy a regionální spolupráce, jež by měly být založeny na respektování základních hodnot EU a na společné budoucnosti v rámci EU;

73.

vyzývá k vytváření nových příležitostí pro politický a strategický dialog na vysoké úrovni se zeměmi západního Balkánu prostřednictvím pravidelných summitů EU a západního Balkánu a intenzivnějších kontaktů na ministerské úrovni s cílem posílit politickou povahu procesu rozšíření a zajistit silnější vedení a větší zapojení na vysoké úrovni, o což usiluje také revidovaná metodika rozšíření;

74.

vítá konstruktivní kroky směřující k vyřešení dosud neuzavřených dvoustranných otázek, včetně společného závazku Řecka a Albánie předložit vymezení námořních zón Mezinárodnímu soudnímu dvoru;

75.

vítá inkluzivní kroky k prohloubení regionální integrace, usnadnění propojení a volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb a k podpoře společného regionálního trhu;

76.

vítá konstruktivní úlohu Albánie v mnohostranných iniciativách, mimo jiné v rámci předsednictví Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a OBSE;

77.

vítá účast Albánie na iniciativě „miniSchengen“, která je prostředkem ke zlepšení sousedských vztahů a poskytnutí nových příležitostí pro albánské občany a podniky;

78.

vyzývá všechny politické představitele, aby urychleně přijali opatření ke zřízení regionální komise, jejímž úkolem bude zjišťovat fakta o válečných zločinech a dalších porušeních lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie v období od 1. ledna 1991 do 31. prosince 2001 (RECOM), a to na základě významné činnosti koalice pro RECOM; vyzývá politické představitele na západním Balkáně, aby podporovali regionální usmíření a nezneužívali tato témata v rámci vnitřních politických bojů;

79.

vítá, že Albánie postupuje v souladu se všemi rozhodnutími a prohlášeními v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky od roku 2012, a oceňuje její aktivní účast na misích a operacích EU pro řešení krizí a také její aktivní příspěvek k misím NATO se strategickým významem pro EU; naléhavě vyzývá Albánii, aby sladila svůj postoj k soudní příslušnosti Mezinárodního trestního soudu s postojem EU;

80.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a Spojené státy posílily své partnerství a koordinaci na západním Balkáně s cílem dosáhnout pokroku v klíčových reformách, zlepšit správu věcí veřejných a podpořit usmíření; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zvýšily podporu Albánii v boji proti nepřátelskému zahraničnímu vměšování ze strany zemí, jako jsou Rusko, Čína a Írán; domnívá se, že vzhledem k výše uvedené harmonizaci a procesu přistoupení Albánie k EU by Tirana měla rozvíjet stále užší spolupráci s členskými státy EU a NATO v otázkách bezpečnosti a obrany;

o o

81.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsedům Evropské rady, Rady a Komise, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Albánské republiky.

(1) Úř. věst. L 107, 28.4.2009, s. 166.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0320.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2019)0050.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0168.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/149

P9_TA(2021)0113

Zprávy o Kosovu za roky 2019–2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Kosovu za roky 2019–2020 (2019/2172(INI))

(2021/C 494/13)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2016,

—	s ohledem na evropský program reforem pro Kosovo, který byl zahájen v Prištině dne 11. listopadu 2016, jakož i na spuštění druhého evropského programu reforem v říjnu 2020,

—	s ohledem na rámcovou dohodu s Kosovem o zapojení do programů Unie, která je v platnosti od 1. srpna 2017,

—	s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

—	s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 konaného v Sofii a na jeho sofijský program priorit,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

—	s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013, na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na probíhající dialog o normalizaci vztahů zprostředkovávaný EU,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/792 ze dne 11. června 2020, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo) a které prodloužilo trvání mise do 14. června 2021,

—	s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o činnosti Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK), včetně nejnovější zprávy vydané dne 31. března 2020, a na zprávy o operacích mezinárodních bezpečnostních sil v Kosovu (KFOR) ze dne 7. února 2018,

—	s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

—	s ohledem na společné prohlášení spolupředsedů parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem v návaznosti na šesté zasedání tohoto výboru, které se konalo ve Štrasburku dne 14. února 2019,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 s názvem „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2020 o posílení spolupráce s partnery ze západního Balkánu v oblasti migrace a bezpečnosti,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“ (COM(2019)0260), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Kosovu za rok 2019“ (SWD(2019)0216),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020“ (COM(2020)0660), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Kosovu za rok 2020“ (SWD(2020)0356),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ ze dne 6. října 2020 (SWD(2020)0223),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 nazvané „Sdělení o globální reakci EU na COVID-19“ (JOIN(2020)0011) a na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji proti pandemii COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

—	s ohledem na hodnocení Komise ze dne 21. dubna 2020 týkající se programu Kosova v oblasti hospodářských reforem na období 2020–2022 (SWD(2020)0065) a na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem, které Rada přijala dne 19. května 2020,

—	s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU o předčasných parlamentních volbách, které se v Kosovu konaly dne 6. října 2019,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (COM(2016)0277), který Komise předložila dne 4. května 2016, a na legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 (1), kterým Parlament přijímá postoj v prvním čtení a přebírá návrh Komise,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

—	s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020 (2),

—	s ohledem na Záhřebské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal prostřednictvím videokonference dne 6. května 2020,

—	s ohledem na společné prohlášení ze summitu předsedy Evropského parlamentu a předsedů parlamentů zemí západního Balkánu, který svolal předseda Evropského parlamentu s vedením parlamentů zemí západního Balkánu na 28. leden 2020,

—	s ohledem na summit EU a západního Balkánu, který se konal dne 10. listopadu 2020 v rámci berlínského procesu,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0031/2021),

vzhledem k tomu, že Kosovo musí být posuzováno jako každá země, která se chce stát členským státem EU, na základě svých výsledků, pokud jde o plnění, provádění a dodržování souboru kritérií a společných hodnot požadovaných pro přistoupení, a vzhledem k tomu, že o harmonogramu a vývoji přistoupení rozhoduje kvalita nezbytných reforem a odhodlání k nim;

B.	vzhledem k tomu, že Kosovo se musí zaměřit na základní reformy za účelem řešení strukturálních nedostatků v oblasti právního státu, základních práv, fungování demokratických institucí a reformy veřejné správy, jakož i hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti;

vzhledem k tomu, že Kosovo se nadále potýká s politickou nestabilitou, zvláště od předčasných parlamentních voleb konaných dne 6. října 2019; vzhledem k tomu, že konec Kurtiho vlády odhalil několik strukturálních problémů, včetně nepatřičného zasahování externích aktérů do činnosti vlády a kosovského národního shromáždění, nezávislosti ústavního soudu a nejasnosti ohledně zákonnosti hlasování o vládě;

D.	vzhledem k tomu, že v poslední době nedocházelo k dostatečné koordinaci mezi transatlantickými aktéry, ale že nastupující vláda USA představuje novou příležitost pro lepší spolupráci;

E.	vzhledem k tomu, že Kosovo zůstává jedinou zemí západního Balkánu, jejíž občané potřebují k cestování do schengenského prostoru víza, ačkoli od roku 2018 jsou splněna všechna kritéria pro uvolnění vízového režimu;

F.	vzhledem k tomu, že kosovská neformální ekonomika brání celkovému rozvoji životaschopného hospodářství v této zemi;

G.	vzhledem k tomu, že Kosovo musí zvýšit své úsilí v boji proti korupci a organizované trestné činnosti a že k řešení těchto otázek musí vybudovat silné, soudržné a nezávislé instituce;

vzhledem k tomu, že bývalý prezident Hashim Thaçi dne 5. listopadu 2020 odstoupil, aby čelil obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti před specializovanými senáty pro Kosovo v Haagu; vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2020 byla obžaloba proti Thaçimu potvrzena; vzhledem k tomu, že Vjosa Osmaniová, předsedkyně kosovského národního shromáždění, je úřadující prezidentkou Kosova;

I.	vzhledem k tomu, že Kosovo dosáhlo pokroku v přizpůsobování svého právního rámce acquis EU, ale musí zvýšit své úsilí a posílit zdroje, aby mohlo účinněji a s větším odhodláním a vážností provádět nové zákony a pravidla ve všech oblastech politiky;

J.	vzhledem k tomu, že podle kosovské vlády uznalo nezávislost Kosova 117 zemí, včetně 22 z 27 členských států EU;

K.	vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 představuje v Kosovu nebývalou zátěž pro systém zdravotní péče, hospodářství i systém sociální ochrany a jasně ukázala, že EU a západní Balkán musí i nadále společně řešit společné výzvy;

L.	vzhledem k tomu, že EU mobilizovala finanční podporu pro země západního Balkánu ve výši více než 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění sociálně-ekonomických dopadů pandemie COVID-19 v tomto regionu;

vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem podpory a pomoci Kosovu při zmírňování hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že Kosovo obdrželo 5 milionů EUR na okamžitou podporu zdravotnictví, 63 milionů EUR na podporu sociálního a hospodářského oživení, 60 milionů EUR na financování pomoci a 100 milionů EUR makrofinanční pomoci;

N.	vzhledem k tomu, že hospodářský a investiční plán pro západní Balkán usnadní obnovu po pandemii COVID-19 v dlouhodobém horizontu a podpoří hospodářský rozvoj a reformy v regionu;

O.	vzhledem k tomu, že Kosovo využívá nástroj předvstupní pomoci (NPP II), v jehož rámci bylo pro tuto zemi na období 2014–2020 vyčleněno celkem asi 602,1 milionu EUR, a vzhledem k tomu, že Kosovo musí v tomto ohledu dále zlepšovat svou absorpční kapacitu;

P.	vzhledem k tomu, že míra spolupráce EU se západním Balkánem je ve srovnání s jinými partnery mimořádná a je dokladem vzájemného strategického závazku;

Závazek vůči rozšíření

vítá trvalé a pevné odhodlání Kosova pokračovat v evropském směřování a urychlit reformy a oceňuje také silnou podporu evropské integrace mezi obyvatelstvem Kosova a jeho evropskou identitu;

vyjadřuje politování nad omezeným pokrokem při provádění prvního evropského programu reforem, přičemž uznává závazek vlády vůči širokému reformnímu procesu, jak stanoví druhý evropský program reforem; vyzývá kosovské orgány, aby převzaly odpovědnost za tento proces, prokázaly větší politickou vůli a zlepšily správní kapacitu s cílem posílit provádění reforem souvisejících s EU;

vyjadřuje znepokojení nad zrušením ministerstva pro evropskou integraci a vyzývá kosovskou vládu, aby dřívější struktury tohoto ministerstva plně a řádně začlenila, jak stanoví nově schválené nařízení o organizační struktuře úřadu předsedy vlády, a aby zajistila, že novému orgánu bude poskytnuta náležitá úroveň pravomocí a odpovědnosti pro zajištění řádné koordinace a řízení integračního procesu;

vítá poklidný a řádný průběh předčasných parlamentních voleb, které se konaly dne 6. října 2019 a 14. února 2021, vyjadřuje však znepokojení nad nedostatečnou konkurencí, možností výběru a svobodou projevu v kosovsko-srbské komunitě, ale i nad problémy spojenými s hlasováním mimo území Kosova; zdůrazňuje, že je důležité řešit všechny nedostatky, které zjistila volební pozorovatelská mise EU, a zabývat se všemi jejími doporučeními; očekává, že všechny politické síly budou při vytváření nové vlády a volbě nového prezidenta ctít demokratickou kulturu a vůli kosovských občanů;

lituje, že Kosovo se i po volbách potýká s politickou nestabilitou, a vyzývá v tomto ohledu všechny politické síly v Kosovu, aby reformovaly politický systém prostřednictvím ústavních změn tak, aby se zlepšila právní jistota a proces sestavování nových vlád;

vítá, že Komise ve své zprávě o Kosovu z roku 2020 potvrdila hodnocení Parlamentu týkající se schopnosti Kosova využít výhod plynoucích z uvolnění vízového režimu, a vyzývá Radu, aby bezodkladně přistoupila k přijetí bezvízového režimu pro občany Kosova; připomíná v tomto ohledu, že Kosovo i nadále splňuje všechna kritéria plánu uvolnění vízového režimu, jak Komise soustavně potvrzuje od července 2018;

vyjadřuje politování nad tím, že se Radě v roce 2020 stále nepodařilo přijmout uvolnění vízového režimu pro Kosovo; domnívá se, že uvolnění vízového režimu zlepší stabilitu a usnadněním cestování a podnikání se Kosovo přiblíží EU; konstatuje, že izolace kosovských občanů má dopad na provádění programů EU a že kvůli chybějícímu rozhodnutí Rady nemohou občané Kosova využívat naléhavě potřebné příležitosti, což oslabuje důvěryhodnost EU a mohlo by to mít i dopad na dialog mezi Bělehradem a Prištinou;

vyzývá členské státy EU, aby prokázaly trvalé odhodlání pokračovat v procesu rozšíření a usilovaly o účinnější komunikační politiku vůči občanům EU, pokud jde o rozšíření; vyzývá Komisi a úřad EU v Kosovu, aby zintenzivnily své úsilí o propagaci smyslu, podmínek a přínosů užšího partnerství mezi EU a Kosovem;

vítá rozhodnutí kosovské vlády zrušit cla na dovoz ze Srbska a Bosny a Hercegoviny, což umožnilo obnovit dialog zprostředkovávaný EU;

10.

bere na vědomí podpis dohod o normalizaci ekonomických vztahů mezi Kosovem a Srbskem, ke kterému došlo dne 4. září 2020 ve Washingtonu; vyjadřuje však politování nad ustanoveními dohody, která vyžadují, aby Kosovo přestalo usilovat o členství v mezinárodních organizacích; vítá opětovnou angažovanost Spojených států a zdůrazňuje, že EU a Spojené státy musí posílit své partnerství a koordinaci na západním Balkánu; zdůrazňuje, že transatlantická spolupráce je důležitým faktorem pro stabilitu v tomto regionu, a zdůrazňuje vůdčí úlohu EU jakožto zprostředkovatele při normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem;

11.

vyjadřuje politování nad otevřením velvyslanectví Kosova v Izraeli v Jeruzalémě, neboť to odporuje postoji Evropské unie k řešení izraelsko-palestinského sporu založenému na existenci dvou států;

12.

uznává, že jednotky KFOR a zúčastněné státy významně přispívají k udržování bezpečného a chráněného prostředí a volnosti pohybu pro všechny občany Kosova a také k usnadnění evropsko-atlantické integrace západního Balkánu;

13.

vyzývá k vytvoření nových příležitostí pro politický a strategický dialog na vysoké úrovni se zeměmi západního Balkánu prostřednictvím pravidelných summitů EU a západního Balkánu a intenzivnějších kontaktů na ministerské úrovni; vyzývá k aktivnímu a náležitému zapojení zemí západního Balkánu do konference o budoucnosti Evropy;

Demokracie a právní stát

14.

vítá pokrok v přizpůsobování právního rámce v oblasti právního státu, včetně zákona o disciplinární odpovědnosti soudců a státních zástupců a zákona o mediaci, jakož i zavedení elektronického systému správy případů a centrálního rejstříku trestů; vyjadřuje však politování nad nízkou mírou provádění;

15.

vyzývá kosovské orgány, aby zvýšily úsilí při prosazování zákonů ve prospěch svých občanů a také zajistily lepší koordinaci různých programů v oblasti právního státu podporovaných řadou dárců, včetně vypracování celkového přezkumu a následné strategie pro celé odvětví právního státu;

16.

zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit boj proti korupci, a vyjadřuje vážné znepokojení nad zrušením zvláštní protikorupční pracovní skupiny kosovské policie; zdůrazňuje, že k účinnému boji proti korupci je nutná silná politická vůle, a vyzývá kosovské orgány, aby prokázaly odhodlání bojovat proti korupci na všech úrovních;

17.

vyzývá vládu, aby vytvořila a udržovala silné a specializované subjekty, které budou bojovat proti organizované trestné činnosti a korupci, a vyzývá k ukončení jakýchkoli změn v donucovacích a protikorupčních orgánech, které vycházejí ze zájmů politických stran;

18.

vyzývá Kosovo, aby zlepšilo provádění svých regulačních opatření týkajících se zajišťování, konfiskace a vymáhání majetku a ohledně pravomocných odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni, organizované a finanční trestné činnosti, praní peněz a financování teroristické činnosti, včetně opatření o suspendování úředníků veřejné správy obžalovaných z těchto trestných činů, a aby zajistilo, že nebude docházet k žádným zásahům do operační činnosti donucovacích orgánů a státního zastupitelství;

19.

je znepokojen tím, že navzdory přiměřenému normativnímu rámci je soudní systém Kosova nadále podkopáván nedostatky v odpovědnosti a transparentnosti a politickým vměšováním; vyjadřuje politování nad nedostatkem hmatatelných výsledků v boji proti organizované trestné činnosti, a očekává, že bude dosaženo většího pokroku, pokud jde o úspěšnost vyšetřování a stíhání případů korupce na vysoké úrovni a případů organizované trestné činnosti, včetně případů obchodování s lidmi a drogami a kyberkriminality;

20.

vítá opatření přijatá kosovskou soudní radou, která pomohou omezit vnější zásahy do soudních řízení a jejich nepřípustné ovlivňování; vítá rovněž nárůst počtu zveřejněných pravomocných soudních rozhodnutí; je přesvědčen, že jsou nutná další opatření k zajištění větší nezávislosti a odpolitizování soudnictví a k zastavení nepatřičného zasahování do významných případů;

21.

vyzývá Kosovo, aby zajistilo, že finanční zprávy a zprávy o auditu týkající se financování politických stran budou důsledně k dispozici a že tam, kde je to zapotřebí, budou uplatňovány sankce; konstatuje rovněž, že je třeba zlepšit finanční dohled a odpovědnost podniků ve veřejném vlastnictví; vítá v této souvislosti návrh nového zákona o financování politických stran a vybízí kosovské národní shromáždění, aby přijalo právní rámec upravující financování politických stran v souladu s doporučeními Benátské komise;

22.

znovu opakuje, že výběr a jmenování kandidátů na vysoké pozice s rozhodovacími pravomocemi ve veřejné službě a v podnicích ve veřejném vlastnictví jsou i nadále zdrojem znepokojení, a poukazuje na to, že obsazování těchto pozic musí probíhat spravedlivým postupem založeným na výsledcích a soutěžení; oceňuje úsilí kosovské vlády, které prokázala podepsáním memorand o porozumění se Spojeným královstvím ohledně dohledu nad tímto procesem; opakuje svou výzvu k dosažení pokroku a přijetí jasného politického závazku, pokud jde o reformu veřejné správy, čehož lze dosáhnout pokročením v provádění příslušných právních předpisů;

23.

vítá zlepšení organizace práce kosovského národního shromáždění a řízení plenárních zasedání na základě jednacího řádu, lituje však, že často není dosaženo usnášeníschopnosti a že činnost parlamentu je stále zdržována, což je obzvláště škodlivé v procesu přijímání balíčku pomoci v souvislosti s pandemií;

24.

lituje, že kosovské národní shromáždění nedokázalo napoprvé schválit druhý balíček opatření pro hospodářské oživení, zdůrazňuje důležitost politické stability a vyzývá shromáždění a vládu, aby spolupracovaly v duchu konstruktivního přístupu a dodržovaly osvědčené parlamentní postupy;

25.

oceňuje úsilí Kosova v boji proti radikalizaci, terorismu a násilnému extremismu, včetně snižování počtu osob odcházejících bojovat do zahraničí; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí při řešení financování terorismu, jakož i při rehabilitaci a opětovném začlenění zahraničních bojovníků;

26.

vyzývá k aktivní regionální spolupráci a větší koordinaci a výměně informací mezi bezpečnostními službami Republiky Kosovo a EU a jejích členských států v boji proti potenciální teroristické činnosti; naléhavě vyzývá Kosovo, aby řešilo problematiku radikalizace a vnějších extremistických vlivů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby Kosovu v tomto důležitém úsilí pomohly;

27.

je znepokojen úsilím třetích zemí o podporu radikalizace, zejména mladých lidí, které často probíhá formou financování nebo poskytování značných zdrojů, jako například vzdělávacím institucím v Kosovu, které by mohly být živnou půdou radikalizace, a rovněž je znepokojen tím, že současná situace související s onemocněním COVID-19 by mohla mít kvůli zhoršující se hospodářské situaci negativní dopad na úsilí o deradikalizaci;

28.

vítá uzavření pracovního ujednání mezi kosovskou policií a Europolem, které bude tvořit základ pro posílenou spolupráci v boji proti terorismu a extremismu, jakož i mezinárodní organizované trestné činnosti, a vyzývá k jeho co nejrychlejšímu provedení;

29.

poukazuje na to, že podle nedávných odhadů vlastní kosovští občané přibližně 250 000 nelegálních zbraní; vyjadřuje hluboké znepokojení nad touto alarmující situací, která má negativní dopad na veřejnou bezpečnost; vyzývá kosovské orgány, aby zvýšily své úsilí o vyřešení tohoto problému a zahájily účinný program konfiskace nebo dobrovolného odevzdání těchto zbraní policii;

30.

oceňuje Kosovo za jeho soustavnou a konstruktivní spolupráci v oblasti migrace a pokračující snižování počtu žádostí o azyl a zpětné přebírání kosovských občanů a rovněž za dobrou spolupráci kosovských orgánů v oblasti zpětného přebírání osob;

31.

s uspokojením bere na vědomí přijetí nařízení o integraci cizinců a vyzývá k jeho plnému provedení; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další opatření pro zajištění dostatečné správní kapacity a kapacity pro vymáhání práva, aby bylo možné řešit výzvy v oblasti migrace, včetně převaděčství migrantů;

32.

znovu vyjadřuje svou plnou podporu práci specializovaných senátů pro Kosovo a specializovaného státního zastupitelství, které jsou důležitým důkazem závazku Kosova k právnímu státu a jejichž činnost je rovněž v zájmu Kosova; zdůrazňuje, že je důležité, aby specializované senáty mohly nadále pracovat nezávisle bez jakýchkoli zásahů zvnějšku; vítá prodloužení mandátu specializovaného senátu pro Kosovo a jeho práci v Haagu;

33.

vítá prodloužení mandátu mise EULEX a žádá Kosovo, aby plně a v dobré víře spolupracovalo s misí EULEX a se specializovanými senáty a specializovaným státním zastupitelstvím; vyjadřuje politování nad pokusy o oslabení mandátu mise EULEX; opakuje svou výzvu misi EULEX, aby zvýšila svou účinnost, dodržovala nejpřísnější standardy transparentnosti a uplatňovala přístup nulové tolerance vůči korupci;

34.

vítá přijetí zákona o přístupu k veřejným dokumentům; doporučuje další úsilí o zvýšení transparentnosti a lepšího monitorování veřejných výdajů, mimo jiné zlepšením systému zadávání veřejných zakázek;

35.

vítá přijaté kroky k budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména přijetím první vnitrostátní strategie kybernetické bezpečnosti; považuje za zásadní tuto dynamiku zachovat, aby bylo možné plně prosazovat legislativní iniciativy v této oblasti a řešit nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti IKT a kybernetické bezpečnosti;

Dodržování základních svobod a lidských práv

36.

konstatuje, že právní a institucionální rámec Kosova obecně zaručuje ochranu lidských a základních práv a práv menšin, zdůrazňuje však, že stále přetrvávají problémy v oblasti jeho provádění, zejména pokud jde o jazyková práva, včetně vícejazyčného vysílání, jehož nedostatek má dopad na přístup menšinových komunit k informacím a je obzvláště škodlivý během pandemie COVID-19;

37.

vyzývá Kosovo, aby zajistilo rovné a nediskriminační státní vzdělávání v menšinových jazycích a přístup k úředním dokumentům ve všech úředních jazycích v rámci celé země, a také rovné příležitosti, přiměřené zastoupení v politickém životě a přístup k veřejné správě a soudnictví;

38.

vyzývá k větší ochraně a začleňování příslušníků menšin, včetně Romů, Aškalů, Egypťanů, Srbů, Bosňáků, Turků a Goranů, jakož i osob se zdravotním postižením a vysídlených osob, a to poskytováním odpovídající zdravotní péče a sociální ochrany, zejména během pandemie COVID-19 a s ohledem na její socio-ekonomické dopady;

39.

naléhavě vyzývá k většímu úsilí v boji proti diskriminaci a anticiganismu; je obzvláště znepokojen sociální diskriminací komunit Romů, Aškalů a Egypťanů, jejich vyloučením z politického a sociálního rozhodování a neustálým nedostatkem zdrojů a přístupu k pracovním příležitostem, spravedlnosti, veřejným službám, bydlení, zdravotní péči, kanalizačním systémům a tekoucí vodě;

40.

s politováním konstatuje, že kosovské národní shromáždění dosud nevzalo v potaz petici téměř 500 osob, které se historicky hlásí k bulharské národnosti, přičemž tato petice byla u kosovského národního shromáždění zaregistrována v květnu 2018; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby v rámci druhého celostátního sčítání lidu v Kosovu, které proběhne v roce 2021, byla přidána kategorie bulharské národnosti;

41.

konstatuje, že není zajištěna finanční a redakční svoboda veřejnoprávního vysílání; znovu opakuje, že je třeba zaručit transparentnost sdělovacích prostředků, včetně jejich vlastnictví, jakož i nezávislost sdělovacích prostředků a zajistit, aby nebyly vystavovány žádným politickým vlivům; vyzývá v tomto ohledu k rychlému jmenování vedoucího agentury pro informace a soukromí;

42.

zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit boj proti hrozbám vůči novinářům a útokům na ně a ukončit beztrestnost těchto zločinů; uznává, že navzdory těmto výzvám je svoboda projevu zakotvena v kosovské ústavě a že v zemi existuje pluralitní a živě fungující mediální prostředí;

43.

vybízí k vytvoření nadnárodního a vícejazyčného veřejnoprávního vysílacího subjektu po vzoru ARTE, který by spojoval lidi a podporoval mír a usmíření mezi státy jihovýchodní Evropy;

44.

vyjadřuje politování nad rostoucím počtem případů strategických žalob proti účasti veřejnosti, které jsou využívány k zastrašování novinářů a jednotlivců a k vedení soudních řízení proti nim s cílem umlčet je a znemožnit veřejnou diskusi;

45.

vítá přijetí zákona o ochraně oznamovatelů a vybízí k přijetí všech potřebných dodatečných právních předpisů, které jsou nezbytné pro jeho účinné a efektivní provádění; vyzývá v tomto ohledu k rychlému jmenování komisaře pro informace a soukromí;

46.

je znepokojen dezinformačními kampaněmi, jejichž cílem je připravit kosovský stát o jeho legitimitu; vyzývá k posílení evropské spolupráce s Kosovem na řešení dezinformací a hybridních hrozeb, které se snaží oslabit evropskou perspektivu regionu, a k boji proti regionálním dezinformačním kampaním, a to i tím, že se strategicky zdůrazní význam EU pro občany v tomto regionu;

47.

připomíná silnou souvislost mezi nedostatky ve svobodě sdělovacích prostředků a možnostmi místních a zahraničních subjektů manipulovat s fakty a šířit dezinformace; vyzývá Komisi a ESVČ, aby na těchto souvislostech a překrývajících se výzvách úzce spolupracovaly a podpořily vytvoření centra excelence v oblasti dezinformací zaměřeného na Balkán;

48.

vítá jednomyslné rozhodnutí Národního shromáždění Republiky Kosovo ze dne 25. září 2020 o tom, že Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) bude mít přímý účinek; očekává, že kosovská vláda urychleně provede obsah úmluvy a poskytne za tímto účelem nezbytné zdroje a infrastrukturu;

49.

vítá přijetí kosovského programu pro rovnost žen a mužů i práci parlamentního klubu žen v kosovském národním shromáždění; vyzývá kosovské orgány, aby více usilovaly o prosazování rovnosti žen a mužů a posílily hospodářské postavení žen, mimo jiné tím, že učiní začleňování genderového hlediska svou prioritou a budou více spolupracovat s občanskou společností i s ženskými organizacemi, ale i vytvářením prostředí, které napomáhá lepšímu zastoupení žen v pozicích s rozhodovacími pravomocemi, a zajištěním toho, aby školní učebnice nepřispívaly ke stereotypům a diskriminaci; vyzývá v tomto ohledu k účasti žen ve vyjednávacím týmu odpovědném za dialog mezi Bělehradem a Prištinou; stejně tak požaduje, aby EU toto úsilí a snahy podporovala tím, že bude dodržovat výše uvedená doporučení;

50.

je znepokojen mírou nečinnosti žen, a to i v důsledku pokračující diskriminace na základě pohlaví na trhu práce, a vyzývá kosovské orgány, aby zlepšily účast žen na trhu práce; naléhavě vyzývá Kosovo, aby upravilo nové pracovněprávní předpisy tak, aby regulovaly také dovolenou, s cílem zabránit diskriminaci na základě pohlaví, pokud jde o práva související s mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou;

51.

znovu vyjadřuje své znepokojení nad rozsahem domácího a genderově podmíněného násilí; vítá v tomto ohledu revize trestního zákoníku, jakož i zlepšení, která byla zaznamenána ve zprávě mise EULEX v některých aspektech řešení případů sexuálního násilí kosovskou policií; konstatuje však, že absence soudních řízení a přísných trestů, beztrestnost pachatelů, nedostatečné systémy sledování a databáze případů, nedostatek odpovídajících zdrojů a služeb pro oběti (azylové domy, zdravotní střediska provádějící vyšetření, podpora traumatizovaným osobám, poradenství), chybějící školení a institucionalizované protokoly postupů v rámci celého systému soudnictví jsou stále znepokojující;

52.

zdůrazňuje skutečnost, že pandemie COVID-19 měla škodlivý dopad na ženy a menšiny v důsledku prohlubování nerovností a zhoršování stávajících problémů včetně domácího násilí a vyzývá kosovskou vládu a orgány, aby tyto otázky zohlednily ve svých reakcích na pandemii;

53.

vítá přijetí zákona o ochraně dětí jako významný krok v oblasti ochrany práv dětí v Kosovu; zdůrazňuje význam boje proti násilí páchanému na dětech; zdůrazňuje, že k zajištění účinného provádění tohoto zákona jsou zapotřebí odpovídající finanční a lidské zdroje; poukazuje zejména na to, že je třeba řešit přetrvávající problém dětských a nucených sňatků, zejména v komunitách Romů, Aškalů a balkánských Egypťanů, a to stanovením zákonného věku pro sňatky a zajištěním odpovídajících kroků donucovacích a justičních orgánů a podávání zpráv těmto institucím;

54.

vítá pokrok v oblasti ochrany práv osob LGBTI na legislativní i politické úrovni, konstatuje však, že je třeba plně provést stávající antidiskriminační rámec, a požaduje řádné vyšetření případů trestných činů z nenávisti vůči osobám LGBTI; vyzývá vládu, aby do návrhu občanského zákoníku zahrnula partnerství osob stejného pohlaví, jak zaručuje ústava země;

55.

oceňuje pokračující úsilí kosovských orgánů o posílení schopnosti občanské společnosti smysluplně přispívat k rozvoji politiky; požaduje další zlepšení spolupráce mezi vládou a občanskou společností a větší účast občanské společnosti na tvorbě politik; opakuje, že je třeba posílit odpovědnost a transparentnost veřejného financování občanské společnosti;

56.

je znepokojen nedostatečnou koordinací mezi mezinárodními dárci, o níž se zmínilo několik organizací působících v zemi; naléhavě vyzývá kosovskou vládu, aby přijala opatření s cílem zabránit dvojímu úsilí a zbytečnému překrývání a aby účinněji řídila své vztahy s mezinárodními dárci;

57.

oceňuje práci odstupujícího veřejného ochránce práv, který prosazoval kulturu lidských práv, a vítá skutečnost, že kosovské orgány provedly větší počet jeho doporučení, což účinně přispělo mimo jiné k prevenci mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení;

Usmíření a dobré sousedské vztahy

58.

vítá úsilí Kosova o udržování konstruktivních sousedských vztahů v celém regionu a o proaktivní zajišťování souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) Evropské unie; vítá závazek Kosova k regionálním iniciativám a vyzývá k provádění povinností v rámci různých regionálních rámců, které podporují společný regionální trh;

59.

zdůrazňuje, že normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem je prioritou a podmínkou pro vstup obou těchto zemí do EU a že je rovněž nezbytná pro zajištění stability a prosperity v celém tomto regionu; bere na vědomí zvýšenou angažovanost obou stran v dialogu zprostředkovaném EU a vyzývá k aktivnímu a konstruktivnímu zapojení do dialogu zprostředkovaného EU a vedeného zvláštním zástupcem EU, jehož cílem je komplexní, udržitelná a právně závazná dohoda v souladu s mezinárodním právem;

60.

opět vyzývá, aby byly včas, v dobré víře a bez dalšího odkladu plně uplatňovány veškeré již dosažené dohody, včetně založení sdružení/společenství obcí se srbskou většinou; vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu; v této souvislosti opakuje svou plnou podporu Miroslavu Lajčákovi, zvláštnímu zástupci EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou;

61.

naléhavě vyzývá srbskou a kosovskou vládu, aby se vyvarovaly jakýchkoli kroků, které by mohly oslabit důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu; připomíná význam multietnické povahy Kosova i Srbska a to, že existence etnicky homogenních států by neměla být v tomto regionu cílem;

62.

vyzývá Kosovo, aby se zabývalo přetrvávajícími vnitřními problémy v souvislosti s jeho přístupem k dialogu, vytvořilo zvláštní tým pro jednání, jakož i společnou platformu pro jednání a dialog mezi vládnoucí koalicí a opozičními stranami; zdůrazňuje, že dialog mezi Bělehradem a Prištinou musí být veden otevřeně a transparentně a že úředníci odpovědní za tento dialog musí pravidelně konzultovat jeho vývoj s kosovským národním shromážděním; vyzývá vládu, aby občany Kosova lépe informovala o výsledcích dialogu;

63.

konstatuje, že pět členských států EU Kosovo dosud neuznalo, a opakuje svou výzvu, aby tak učinily a potvrdily věrohodný evropský závazek k procesu rozšíření; zdůrazňuje, že nezávislost Kosova je neodvolatelná a že uznání by bylo přínosem pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem, posílilo a upevnilo by stabilitu regionu a usnadnilo by evropskou integraci obou států;

64.

vítá nedávné uznání nezávislosti Kosova ze strany Izraele v rámci dohod podepsaných ve Washingtonu, odsuzuje však kampaň Srbska za neuznání Kosova, která vedla k tomu, že několik zemí své uznání odvolalo;

65.

oceňuje dobrou regionální spolupráci mezi Kosovem a Srbskem v boji proti šíření pandemie COVID-19, včetně spolupráce mezi starosty měst Severní Mitrovica a Jižní Mitrovica a komunikace mezi ministry zdravotnictví;

66.

lituje, že dosud nebyl otevřen pro veškerý provoz most v Mitrovici, třebaže renovace již byla dokončena; vyzývá srbské a kosovské orgány, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; vyzývá Komisi, ESVČ a Radu, aby podporovaly premiéra a jeho tým v dialogu o vnitřním usmíření s kosovskými Srby, který poskytne konkrétní bezpečnostní záruky a příležitosti pro sociálně-ekonomickou integraci;

67.

konstatuje, že nezbytným předpokladem pro rozšíření regionální spolupráce je bezvízový styk mezi Bosnou a Hercegovinou a Kosovem;

68.

vítá úsilí Komise o strategičtější investice na západním Balkáně prostřednictvím specializovaného hospodářského a investičního plánu; je si vědom toho, že tento plán je důležitý pro podporu udržitelné konektivity, lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění, jakož i pro posílení regionální a přeshraniční spolupráce; zdůrazňuje, že veškeré investice musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a s cíli EU v oblasti dekarbonizace;

69.

znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM); zdůrazňuje význam práce, kterou vykonává Regionální úřad pro spolupráci mládeže (RYCO), a vítá aktivní účast Kosova; opakuje, že je třeba oslovit mladé lidi ze severních obcí a začlenit je do sociálně-ekonomických struktur země;

70.

požaduje větší úsilí při vyřizování žádostí rodinných příslušníků pohřešovaných osob, otevření všech válečných archivů a zveřejnění informací o osobách, které jsou stále na seznamu pohřešovaných z války v Kosovu v letech 1998–99; naléhavě vyzývá k provádění strategie Rady pro státní zastupitelství Kosova týkající se válečných zločinů, která je stále podstatně omezena politickými otázkami, nedostatkem zdrojů a nedostatkem mezinárodní a regionální spolupráce;

71.

zdůrazňuje, že v zájmu zajištění spravedlnosti pro oběti je důležité zveřejnit informace o pohřebištích a vyšetřit a odsoudit všechny válečné zločiny; vyzývá Srbsko, aby provedlo vyšetřování týkající se ostatků tří těl, které byly dosud exhumovány během vyhledávání v masovém hrobu ve vesnici Kizevak spadající pod obec Raska v blízkosti kosovské hranice, které byly objeveny v listopadu 2020 a věří se, že se jedná o kosovské Albánce;

72.

vyjadřuje Kosovu uznání za pokojné soužití náboženských společenství a zdůrazňuje, že je důležité nadále chránit kulturní dědictví a vlastnická práva všech náboženských komunit; vybízí kosovské orgány, aby využívaly kulturní dědictví jako prostředek ke sbližování různých komunit a k účinnější podpoře multietnického kulturního a náboženského dědictví této země;

73.

je znepokojen rostoucí tendencí k jednojazyčnosti a nedostatečným porozuměním různým jazykům kosovských komunit, zejména mezi mladými lidmi; zdůrazňuje proto, že je třeba učit se navzájem jazyky ostatních komunit, zavést platformy pro interakci, přizpůsobit vzdělávací systém a řešit nedostatečné zastoupení menšinových komunit ve veřejné službě;

74.

zdůrazňuje, že dlouhodobá stabilita a prosperita Kosova i nadále závisí na rozvoji vztahů mezi kosovskými Albánci a kosovskými Srby a že všechny politické síly jsou odpovědné za prosazování a podporu politické kultury založené na toleranci, začlenění a vzájemném porozumění a respektu;

Ekonomika

75.

konstatuje, že je zapotřebí silná politická podpora, účinné provádění a pečlivé sledování, aby bylo možné bojovat proti rozsáhlé neformální ekonomice Kosova, která představuje vážnou překážku pro rozvoj soukromého sektoru a ovlivňuje schopnost státu poskytovat kvalitní veřejné služby;

76.

žádá kosovské orgány a Komisi, aby dále podporovaly malé a střední podniky s cílem vybudovat v Kosovu životaschopné hospodářství;

77.

zdůrazňuje potřebu bezodkladného provádění aktivních politik trhu práce, včetně zvyšování kvalifikace, odborného vzdělávání a profesní přípravy na pracovišti, za účelem zvýšení zaměstnanosti zranitelných skupin; zdůrazňuje, že systém odborné přípravy a vzdělávání by měl být reformován tak, aby odpovídal potřebám pracovní síly a trhu, a vyzývá k začlenění osob náležejících k menšinovým skupinám do navrhování a provádění opatření v oblasti zaměstnanosti; opakuje, že je důležité vytvářet další příležitosti pro mladé lidi a ženy;

78.

vyjadřuje vážné znepokojení nad masivní emigrací vysoce kvalifikovaných pracovníků z Kosova a vyzývá k zavedení komplexních sociálně-ekonomických opatření k řešení úbytku obyvatelstva; žádá Komisi a země západního Balkánu, aby vypracovaly regionální strategii, která by řešila přetrvávající nezaměstnanost mladých lidí tím, že by se zaměřila na problémy vyplývající z nesouladu vzdělávacího systému a dovedností potřebných na trhu práce, zlepšila by kvalitu výuky a zajistila by dostatečné prostředky pro aktivní opatření na trhu práce a programy odborného vzdělání i odpovídající služby zařízení pro péči o děti a předškolní výchovu;

79.

vyzývá k výraznému zlepšení vzdělávání a jeho kvality; naléhavě vyzývá Kosovo, aby pokročilo dál v reformě školství, poskytlo nezbytné vzdělávací materiály a zajistilo dobré fyzické podmínky pro všechny studenty, a zejména aby řešilo problémy s přístupem ke vzdělání během současné pandemie;

80.

vítá rozhodnutí Kosova zapojit se do iniciativy na úrovni mini-Schengenu, která je prostředkem ke zlepšení dobrých sousedských vztahů a k poskytnutí nových příležitostí kosovským občanům a podnikům;

81.

vítá skutečnost, že Kosovo bude mít rovněž prospěch z digitálního jednotného trhu EU a zdůrazňuje, že je třeba investovat do digitalizace, protože to je způsob, jak zlepšit služby občanům, minimalizovat digitální propast a zajistit rovný přístup k internetu, a to i pro nejzranitelnější skupiny a venkovské oblasti; bere na vědomí velký potenciál digitalizace pro rozvoj kosovské ekonomiky;

82.

vítá skutečnost, že v dubnu 2019 vstoupila v platnost nová regionální dohoda o roamingu, která je jasným příkladem toho, jak může regionální spolupráce přinést občanům a podnikům daného regionu konkrétní prospěch;

83.

konstatuje, že pandemie vystavuje systém zdravotní péče zátěži; naléhavě Kosovo vyzývá k posílení odvětví zdravotnictví, aby mohlo všem občanům poskytovat odpovídající a přístupné služby základní zdravotní péče, zejména prostřednictvím sociálních dávek založených na potřebách pro skupiny nejvíce zasažené krizí COVID-19; konstatuje, že z Kosova odešel velký počet zdravotnických pracovníků, což jejich nedostatek ještě zhoršuje a má škodlivé dopady na systém zdravotní péče;

84.

konstatuje, že pandemie Covid-19 ještě zhoršila strukturální nedostatky, a to zejména kvůli zpoždění při přijímání zákona o hospodářské obnově, a naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby provedly účinné strukturální reformy ke zmírnění dopadu pandemie a k urychlení hospodářské obnovy po krizi, a to i vyřešením otázky chybějícího veřejného zdravotního pojištění, ale i otázky rozdělení pravomocí mezi prezidentem a předsedou vlády při zvládání pandemie, jak se ukázalo při vyhlášení stavu nouze, který umožnil omezení volného pohybu osob v celé zemi;

85.

znovu opakuje, že EU urychleně uvolnila okamžitou pomoc pro země západního Balkánu k řešení zdravotní krize způsobené pandemií COVID-19 a na sociálně-ekonomické oživení regionu; bere na vědomí přijetí pomoci Kosovu ve výši přes 138 milionů EUR prostřednictvím programů NPP na rok 2019 a 2020, z čehož 50 milionů EUR bylo přerozděleno na řešení sociálního a hospodářského dopadu pokračující krize COVID-19 v krátkodobém a střednědobém horizontu;

86.

zdůrazňuje význam evropské solidarity a vyzývá Komisi, aby dále podporovala Kosovo a další země západního Balkánu v jejich úsilí o potlačení pandemie; vyzývá Komisi a Radu, aby Kosovo začlenily do systému společného unijního nákupu očkovacích látek a aby občanům všech zemí západního Balkánu přidělily dostatečný počet vakcín proti onemocnění COVID-19;

87.

vyzývá k lepšímu výběru daňových příjmů a k lepšímu dohledu nad podniky ve veřejném vlastnictví; oceňuje počáteční pokrok při snižování daňového dluhu; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí o zvýšení daňových příjmů omezením neformální ekonomiky a zlepšením účinnosti výběru daňových příjmů, což by mohlo zajistit více finančních prostředků pro prioritní oblasti, včetně vzdělávání a zdravotnictví;

Životní prostředí, energetika a doprava

88.

vyzývá orgány, aby zajistily soulad s normami a cíli politiky EU v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, v souladu se závazky učiněnými v rámci Pařížské dohody a se strategickým cílem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality v rámci Zelené dohody pro Evropu, a žádá Kosovo, aby pracovalo na provádění Zelené agendy pro západní Balkán, která odráží priority Zelené dohody pro Evropu;

89.

vítá výsledek summitu se západním Balkánem v rámci berlínského procesu, který se konal dne 10. listopadu 2020 v Sofii, a nadále podporuje veškeré společné iniciativy na zlepšení integrace a dobrých sousedských vztahů v regionu; vítá schválení prohlášení o Zelené agendě, které je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, a připravenost vedoucích představitelů přijmout opatření a přizpůsobit se příslušným politikám EU, které stanoví cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

90.

je hluboce znepokojen tím, že převážná většina energie v Kosovu se vyrábí z uhlí, a je znepokojen i plány na výstavbu nové uhelné elektrárny; naléhavě Kosovo žádá, aby zvýšilo udržitelnost svého odvětví energetiky diverzifikací energetických zdrojů, neodkladným odstraněním všech nevyhovujících dotací na uhlí, decentralizací výroby energie a přechodem na obnovitelné zdroje;

91.

konstatuje, že právní rámec země musí být uveden do souladu se směrnicemi EU o velkých spalovacích zařízeních a průmyslových emisích; vyzývá Kosovo, aby provádělo posouzení dopadu na životní prostředí podle mezinárodních norem a přijalo nezbytná opatření k zachování a ochraně environmentálně citlivých oblastí;

92.

vyzývá kosovské orgány, aby se držely svého závazku uzavřít elektrárnu Kosovo A a odstavit ji; vítá ochotu Evropské komise pomáhat kosovské vládě v tomto procesu jak finančně, tak technicky;

93.

připomíná, že upřednostňování a zlepšování opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně přechodu ze stávajícího dálkového vytápění založeného na uhlí a ropných produktech na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a systém založený na obnovitelných zdrojích energie, je klíčovým faktorem při dosahování cílů v oblasti klimatu; zdůrazňuje význam boje proti energetické chudobě;

94.

vyjadřuje vážné znepokojení nad přetrvávající vysokou mírou předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší, které je způsobeno emisemi překračujícími zákonně stanovené limity pro velká spalovací zařízení; naléhavé žádá kosovské orgány, aby začaly znečištění ovzduší bezodkladně řešit a aby vypracovaly věrohodný plán postupného ukončení využívání uhlí nákladově efektivním způsobem; uznává nedávný přezkum strategie pro odvětví energetiky s cílem tento problém vyřešit a vyzývá Kosovo, aby provedlo svůj národní plán snižování emisí;

95.

vybízí kosovské orgány, aby kladly větší důraz na prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí a norem pro biologickou rozmanitost v souladu s acquis EU a aby se zasazovaly o informovanost a vzdělávání kosovských občanů v oblasti životního prostředí; vybízí Kosovo, aby co nejdříve přijalo zákon o změně klimatu, a vyzývá k bezodkladnému vypracování a přijetí integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

96.

vyzývá Kosovo, aby i nadále zvyšovalo rozsah sběru odpadu, zejména zlepšením třídění odpadu a recyklace, aby zavedlo opatření oběhového hospodářství s cílem snížit objem odpadu a řešit problém nelegálních skládek a aby co nejdříve našlo způsob, jak nakládat s nebezpečnými odpady;

97.

je znepokojen malým množstvím dostupných vodních zdrojů; vyzývá kosovské orgány, aby při plánování vodních elektráren respektovaly zvláštní přírodní a chráněné oblasti a neohrožovaly udržitelnost dodávek vody;

98.

vyzývá k plnému provedení Smlouvy o Energetickém společenství, včetně provádění acquis v oblasti státní podpory a plného otevření vnitrostátního trhu s elektřinou, a k pokroku v integraci regionálního trhu; podporuje práci na regionální propojenosti a dokončení regionálního trhu s energií;

99.

vyzývá Kosovo, aby zavedlo důvěryhodné a udržitelné politiky v oblasti veřejné dopravy a mobility za účelem řešení dlouhodobých infrastrukturních nedostatků, včetně pravidelných spojů veřejné dopravy do Severní Mitrovice a všech velkých měst v celé zemi;

100.

vítá přijetí ročního akčního programu NPP pro Kosovo na rok 2020 v celkové hodnotě 90 milionů EUR a trvá na tom, aby se finanční prostředky z NPP využily na podporu zelené agendy, a to posílením ochrany životního prostředí, přispěním ke zmírňování změny klimatu, zvyšováním odolnosti vůči změně klimatu a urychlením přechodu na nízkouhlíkové hospodářství; vyzývá k větší transparentnosti a důslednější parlamentní kontrole finančních prostředků přidělených Kosovu a žádá Komisi, aby lépe sledovala využívání finančních prostředků EU a informovala o jakémkoli zneužití;

101.

vyzývá Komisi, aby finanční prostředky z NPP III zaměřila kromě projektů infrastruktury i na probíhající demokratickou transformaci Kosova, zejména s ohledem na přetrvávající problémy s investičním klimatem, absorpční kapacitou a environmentálními normami v Kosovu;

102.

vyzývá k tomu, aby budoucí NPP III obsahoval jak pobídky, tak podmíněnost; považuje za zásadní, aby NPP III podporoval další upevňování základních hodnot a řádné správy věcí veřejných, a pokud by došlo k systémovému ohrožení zájmů a hodnot Unie, aby byl ukončen; domnívá se, že zásada reverzibility přístupového procesu podle obnovené metodiky by měla být rovněž jasně zohledněna v předvstupním financování; znovu opakuje, že rozsah finanční pomoci by měl odpovídat cíli, kterým je evropská perspektiva Kosova;

o o

103.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Kosova.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0319.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0168.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/161

P9_TA(2021)0114

Zprávy o Severní Makedonii za roky 2019–2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 ke zprávám Komise o Severní Makedonii za roky 2019–2020 (2019/2174(INI))

(2021/C 494/14)

Evropský parlament,

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018, závěry Rady ze dne 18. června 2019 a závěry Evropské rady ze dne 17.–18. října 2019, jimiž se odkládá rozhodnutí o zahájení přístupových jednání s Republikou Severní Makedonie a Albánskou republikou,

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 26. března 2020 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánii, které potvrdily závěry Rady ze dne 25. března 2020 o rozšíření a o procesu stabilizace a přidružení,

—	s ohledem na Smlouvu o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci mezi Bulharskou republikou a Republikou Severní Makedonie, která byla podepsána dne 1. srpna 2017 a ratifikována v lednu 2018,

—	s ohledem na Konečnou dohodu o urovnání neshod popsaných v rezolucích Rady bezpečnosti OSN 817 (1993) a 845 (1993), ukončení prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi Řeckem a Severní Makedonií ze dne 17. června 2018 známou také jako Prespanská dohoda,

—	s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

—	s ohledem na summit EU a zemí západního Balkánu v rámci berlínského procesu, který se konal dne 10. listopadu 2020,

—	s ohledem na přistoupení Severní Makedonie k alianci NATO dne 27. března 2020,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641), na jeho přílohu a pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“ (COM(2019)0260), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Severní Makedonii za rok 2019“ (SWD(2019)0218),

—	s ohledem na Záhřebské prohlášení dojednané na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal prostřednictvím videokonference dne 6. května 2020,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2020 o posílení spolupráce s partnery ze západního Balkánu v oblasti migrace a bezpečnosti,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 nazvané „Sdělení o globální reakci EU na COVID-19“ (JOIN(2020)0011) a na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020“ (COM(2020)0660), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Severní Makedonii za rok 2019“ (SWD(2020)0351),

—	s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

—	s ohledem na summit v Sofii v rámci berlínského procesu v roce 2020, jemuž spolupředsedaly Bulharsko a Severní Makedonie,

—	s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 udělit Severní Makedonii status kandidátské země pro členství v EU,

—	s ohledem na dohodu z Pržina uzavřenou mezi čtyřmi hlavními politickými stranami ve Skopji ve dnech 2. června a 15. července 2015 a na čtyřstrannou dohodu o jejím uplatňování ze dne 20. července a 31. srpna 2016,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem (1),

—	s ohledem na společné prohlášení poslanců Evropského parlamentu o přístupových jednáních se Severní Makedonií a Albánií ze dne 8. prosince 2020,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2019 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií (2),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0040/2021),

A.	vzhledem k tomu, že Severní Makedonie dosahuje na své cestě k EU soustavného pokroku a prokazuje cílené odhodlání, což posiluje atmosféru vzájemné důvěry a vyústilo v rozhodnutí Evropské rady ze dne 26. března 2020 zahájit přístupová jednání;

vzhledem k tomu, že Severní Makedonie by měla být posuzována samostatně na základě svých vlastních zásluh s ohledem na pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění kritérií stanovených Evropskou radou, a že rychlost a kvalita reforem určuje harmonogram pro přistoupení k EU; vzhledem k tomu, že vyhlídky na členství v EU byly zásadní pobídkou pro reformní úsilí a proces rozšíření rozhodujícím způsobem přispěl ke stabilizaci západního Balkánu;

C.	vzhledem k tomu, že zásady právního státu jsou klíčovým měřítkem pro posouzení stavu demokratické transformace a pokroku na cestě k přistoupení k EU;

D.	vzhledem k tomu, že rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 17.–18. října 2019 odložit zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií vedlo k politické nestabilitě v zemi a k předčasným volbám v roce 2020;

E.	vzhledem k tomu, že Evropská komise předložila dne 1. července 2020 návrh rámce pro jednání;

F.	vzhledem k tomu, že zneužívání procesu přistoupení k řešení kulturně-historických sporů členskými státy EU by představovalo nebezpečný precedens pro budoucí procesy přistoupení zbývajících zemí západního Balkánu, zejména s ohledem na historický kontext tohoto regionu;

G.	vzhledem k tomu, že země udržuje stabilní tempo v oblasti přijímání reforem EU, zejména v klíčových oblastech, jako jsou právní stát, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, zpravodajské služby a reforma veřejné správy a fungování demokratických institucí a postupů;

H.	vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další důsledné úsilí v oblasti strategických reforem souvisejících s EU, což vyžaduje společné zapojení všech vedoucích představitelů a zúčastněných stran;

vzhledem k tomu, že EU je i nadále plně odhodlána podporovat strategickou volbu Severní Makedonie, kterou je evropská integrace a v konečném důsledku členství v EU a která je založena na právním státě, mnohonárodnostní harmonii a dobrých sousedských vztazích v souladu se Soluňskou agendou pro západní Balkán přijatou v roce 2003;

J.	vzhledem k tomu, že spolupráce EU se zeměmi západního Balkánu přesahuje spolupráci s jakýmkoli jiným regionem a svědčí o vzájemném strategickém odhodlání;

K.	vzhledem k tomu, že EU by měla i nadále podporovat investice a rozvíjet obchodní vztahy se Severní Makedonií, neboť hospodářský rozvoj země má zásadní význam;

L.	vzhledem k tomu, že EU je zdaleka největším obchodním partnerem Severní Makedonie, který představuje 75 % vývozu země a 62 % jejího dovozu, a že této zemi poskytuje největší finanční pomoc, neboť v rámci předvstupního financování EU od roku 2007 získala 1,25 miliardy EUR;

M.	vzhledem k tomu, že severomakedonské hospodářství bylo tvrdě zasaženo pandemií COVID-19 a že opatření k zamezení šíření tohoto viru mají negativní dopad na státní rozpočet;

vzhledem k tomu, že EU nabídla Severní Makedonii maximální podporu za účelem zmírnění dopadů pandemie COVID-19 a uvolnila 66 milionů EUR na naléhavé potřeby v oblasti zdraví a na hospodářské a sociální oživení po skončení pandemie; vzhledem k tomu, že EU poskytla Severní Makedonii makrofinanční pomoc ve výši až 160 milionů EUR;

vzhledem k tomu, že EU uvolnila na řešení koronavirové pandemie na západním Balkáně 3,3 miliardy EUR, z nichž 38 milionů EUR je určeno na okamžitou podporu odvětví zdravotnictví, 467 milionů EUR na posílení odolnosti zdravotních systémů a zmírnění sociálně-ekonomických dopadů, 750 milionů EUR na makrofinanční pomoc a 385 milionů EUR na podporu a reaktivaci soukromého sektoru a 1,7 miliardy EUR tvoří zvýhodněné úvěry od Evropské investiční banky;

P.	vzhledem k tomu, že Severní Makedonie zůstává jednou z hlavních tranzitních tras nelegální migrace;

Q.	vzhledem k tomu, že regionální spolupráce mezi zeměmi západního Balkánu je zásadní pro zachování a posílení jejich stability a zlepšení prosperity tohoto regionu; vzhledem k tomu, že dobré sousedské vztahy jsou nepostradatelné pro pokrok Severní Makedonie na cestě k přistoupení k EU;

R.	vzhledem k tomu, že Prespanská dohoda a Smlouva o dobrých sousedských vztazích představují přelomové dohody, které jsou vzorem pro stabilitu a usmíření v celém regionu západního Balkánu a zlepšily dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci;

S.	vzhledem k tomu, že Evropská rada dosud neschválila rámec pro jednání se Severní Makedonií, čímž ohrožuje důvěryhodnost Unie a snižuje transformační sílu EU na západním Balkáně;

T.	vzhledem k tomu, že v březnu 2020, poté co vstoupila v platnost historická Prespanská dohoda a Smlouva o přátelství mezi Severní Makedonií a Bulharskem, se tato země stala 30. členským státem NATO a EU se rozhodla zahájit přístupová jednání;

U.	vzhledem k tomu, že vstup do NATO v roce 2020 představuje jasný krok směrem k větší stabilitě, interoperabilitě a obranné integraci do euroatlantického společenství, což zvyšuje potenciál zemí pro případné přistoupení k EU;

V.	vzhledem k tomu, že konference o budoucnosti Evropy může přispět k naplnění aspirací zemí západního Balkánu, pokud jde o přistoupení k EU;

W.	vzhledem k tomu, že plné členství Severní Makedonie v EU je v politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Unie;

vítá jasnou strategickou orientaci a odhodlání Severní Makedonie v souvislosti s integrací do EU, o čemž svědčí pokračující provádění reforem souvisejících s přistoupením a práce na řešení bilaterálních otázek se sousedními zeměmi;

opakuje, že plně podporuje závazek, který přijala Evropská rada v roce 2003 v Soluni, a sice že budoucnost zemí západního Balkánu je v EU;

vyzývá členské státy EU, aby dostály svým závazkům a projevily jasnou politickou vůli, čímž Radě umožní schválit rámec pro jednání a co nejdříve uspořádat první mezivládní konferenci se Severní Makedonií, aby se zabránilo dalším prodlevám, a potvrdí se důvěryhodnost, objektivita a spolehlivost procesu přistoupení;

připomíná členským státům, že politika rozšíření se musí řídit objektivními kritérii a nesmí ji omezovat jednostranné zájmy; znovu opakuje, že politika rozšíření EU je nejúčinnější nástroj zahraniční politiky Unie a že její další rozklad by mohl destabilizovat situaci v bezprostředním sousedství EU;

vyjadřuje solidaritu s obyvateli Severní Makedonie a domnívá se, že je důležité i nadále odhodlaně a aktivně podporovat pokrok, který Severní Makedonie zaznamenává na cestě do Evropské unie;

vítá skutečnost, že Severní Makedonie bude v roce 2023 zastávat předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE);

domnívá se, že na konferenci o budoucnosti Evropy by měli být přiměřeně zastoupeni představitelé Severní Makedonie a dalších zemí západního Balkánu, a to jak na úrovni vlády, tak na úrovni občanské společnosti, včetně mladých lidí, a měli by se této konference aktivně účastnit;

vyzývá orgány a politické strany Severní Makedonie, aby i nadále vyvíjely konsensuální úsilí o posílení demokracie a transformačního procesu, pokračovaly v boji proti korupci a upevňovaly právní stát, dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci a zároveň zlepšovaly podmínky pro svobodu sdělovacích prostředků a zapojení občanské společnosti;

připomíná, že pokrok v přístupových jednáních podle revidované metodiky rozšíření nadále závisí na trvalých, hlubokých a nevratných reformách v základních oblastech;

Právní stát

10.

zdůrazňuje zásadní význam prosazování právního státu prostřednictvím reforem soudnictví a důsledného postihování korupce na vysokých místech a zločineckých sítí;

11.

vyzdvihuje pokrok dosažený při řešení „Naléhavých priorit v oblasti reforem“ a při přijímání opatření v návaznosti na doporučení Benátské komise a skupiny vedoucích odborníků pro systémové otázky právního státu;

12.

bere na vědomí přijetí právních předpisů týkajících se předcházení korupci a střetům zájmů, lobbování, přístupu k informacím, ochrany oznamovatelů a státního zastupitelství a vyzývá k jejich účinnému a soustavnému provádění;

13.

bere na vědomí skutečnost, že vláda přijala dva reformní plány, a to program „Evropa doma“ a akční plán pro boj proti korupci, jejichž cílem je zefektivnit program reforem ve vybraných prioritních oblastech v rámci pilíře základních zásad revidované metodiky pro přistoupení;

14.

připomíná, že jsou zapotřebí dostatečné finanční a lidské zdroje, aby se v souvislosti s osobami zastávajícími veřejné funkce zajistilo účinné a důsledné odrazování, prevence, odhalování, proaktivní vyšetřování a sankční mechanismy prostřednictvím opatření týkajících se střetu zájmů, lobbingu, etických kodexů a ochrany oznamovatelů;

15.

vítá vytvoření funkce místopředsedy vlády pro boj proti korupci a trestné činnosti, udržitelný rozvoj a lidské zdroje jako známku jasného politického závazku k přednostnímu řešení těchto otázek;

16.

vyzývá k účinnému provádění opatření k zajištění profesionality, nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti soudů a státních zastupitelství, mimo jiné prostřednictvím účinného provádění etických kodexů a přelomového zákona o státním zastupitelství, která zajistí udržitelná řešení případů řešených zvláštním státním zastupitelstvím a odpovědnost za trestné činy vyplývající z rozsáhlého protiprávního odposlechu; žádá, aby všechny soudní instituce vyvinuly další úsilí, a přispěly tak k obnovení důvěry veřejnosti v soudnictví;

17.

vítá kroky k posílení nestrannosti, transparentnosti a odpovědnosti soudnictví prostřednictvím aktivní činnosti Rady pro soudnictví a vyzývá k účinnému provádění revidovaného zákona o Radě státních zástupců; žádá, aby byly mechanismy ke konsolidaci profesionality a integrity soudnictví prostřednictvím ověřování, finančního vyšetřování a konfiskace majetku plně využívány; je znepokojen omezeným přístupem ke spravedlnosti během pandemie COVID-19 a vybízí orgány, aby urychlily digitalizaci soudnictví a související správy;

18.

podporuje dokončení institucionálních reforem a provádění probíhajících reforem v bezpečnostním a zpravodajském sektoru, které zajistí finanční, provozní a funkční nezávislost nové Národní bezpečnostní agentury a Operační technické agentury a smysluplný parlamentní dohled nad tajnými službami;

19.

vyzývá k dalšímu aktivnímu úsilí v boji proti organizované trestné činnosti a korupci, a to systematickým způsobem a prostřednictvím systematických preventivních opatření, finančního vyšetřování, stíhání finančních trestných činů, včetně praní špinavých peněz, a financování terorismu, a rovněž žádá přijetí vhodných sankcí; vyzývá k dalšímu úsilí o zahájení operací zaměřených na rozbití zločineckých sítí, které jsou zapojeny do různých forem obchodování, např. se zbraněmi, lidmi a drogami; naléhavě zemi vyzývá k dalšímu sladění s acquis a k provádění systematických finančních šetření, posílení identifikace, dohledávání, zmrazování, konfiskace a správy nezákonně nabytého majetku;

20.

vybízí k přijetí opatření na posílení nově zřízeného Úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a ke zlepšení boje proti praní peněz a hospodářské trestné činnosti; vyzývá ke zvýšení společného úsilí v boji proti organizované, hospodářské a kybernetické trestné činnosti, mimo jiné prostřednictvím lepší koordinace a partnerství s Europolem;

21.

uznává pokrok, jehož bylo dosaženo při řešení rozsáhlé korupce, mimo jiné prostřednictvím lepších výsledků při vyšetřování, stíhání a souzení případů korupce na vysoké úrovni, zneužívání úředního postavení a nezákonného obohacování; poukazuje na to, jak důležitá je posílená vedoucí úloha komise pro předcházení korupci a spolupráce s ní v této oblasti;

22.

naléhavě žádá státní zastupitelství, aby zpracovávalo závažné případy a aby aktivně jednalo v návaznosti na důležité případy, na něž upozornili protikorupční a auditorské agentury a oznamovatelé;

23.

naléhavě žádá orgány Severní Makedonie, aby pokračovaly v úsilí bojovat proti radikalizaci a terorismu a tyto snahy zintenzivnily a aby otázku zahraničních teroristických bojovníků řešily nepřetržitou přeshraniční výměnou informací a hlubší spoluprací mezi bezpečnostními orgány a organizacemi občanské společnosti, náboženskými vůdci, místními společenstvími a vzdělávacími, zdravotními a sociálními institucemi, jakož i řádným úsilím o opětovné začlenění;

Fungování demokratických institucí

24.

připomíná, že opozice s konstruktivní úlohou má zásadní význam pro fungování Sobranie, Shromáždění Republiky Severní Makedonie, a pro přijetí klíčových právních předpisů, jako je reformní proces související s EU a NATO;

25.

oceňuje skutečnost, že vládnoucí i opoziční strany se v rámci Sobranie zapojují do přijímání klíčových rozhodnutí ve společném národním zájmu; konstatuje, že nezbytným předpokladem řádné správy věcí veřejných a legislativní funkčnosti je intenzivnější politický dialog mezi všemi politickými stranami; vyzývá všechny strany v Parlamentu, aby zůstaly konstruktivní, zdržely se používání nacionalistické a štvavé rétoriky a zapojily se v dobré víře do politického dialogu, zejména pokud jde o klíčové zdravotní, hospodářské, sociální a politické úsilí zaměřené na řešení krize způsobené onemocněním COVID-19;

26.

připomíná význam procesu dialogu Jeana Monneta pro budování důvěry, posilování demokratické kultury a posilování parlamentní kapacity usnadněním politického dialogu ve Shromáždění Republiky Severní Makedonie (Sobranie); vítá konstruktivní zapojení všech politických stran do tohoto dialogu a závazek provádět jeho závěry a svolat jeho čtvrté kolo;

27.

naléhavě vyzývá Shromáždění Republiky Severní Makedonie (Sobranie), aby zlepšilo legislativní proces minimalizací využívání zrychlených postupů, zvýšením transparentnosti, zajištěním včasného a inkluzivního přístupu k informacím o tvorbě právních předpisů a vedením řádných konzultací a prováděním posouzení dopadů; připomíná, že je třeba na základě konsensu zdokonalit parlamentní jednací řád s cílem posílit postavení Shromáždění Republiky Severní Makedonie (Sobranie) i mechanismy legislativního dohledu a rozpočtové kontroly; opakuje význam spolupráce s občanskou společností a jejího udržitelného financování s cílem zajistit řádnou kontrolu veřejných institucí;

28.

bere na vědomí hladký průběh parlamentních voleb konaných dne 15. července 2020 a připomíná, že jejich právní stabilita byla nicméně oslabena častými revizemi právního a regulačního rámce; zdůrazňuje, že je třeba důsledně provést zbývající doporučení obsažená v závěrečné zprávě Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), mj. včasný, inkluzivní a komplexní přezkum volebního zákona před budoucími volbami, přičemž je třeba vyvinout další úsilí, aby byla zajištěna aktuálnost a přesnost seznamů voličů;

29.

vyzývá k dalším opatřením ke zlepšení transparentnosti financování politických stran a k zajištění demokratických, konkurenceschopných a reprezentativních mechanismů fungování uvnitř strany, a to i prostřednictvím řádného nezávislého dohledu; připomíná, že je třeba účinně provádět doporučení Státního kontrolního úřadu;

30.

naléhavě žádá novou vládu, aby upřednostňovala reformu veřejné správy tím, že při jmenování a povyšování ve veřejné správě zohlední a bude systematicky uplatňovat normy založené na zásluhách, že bude prosazovat kulturu transparentnosti, profesionální nezávislosti, odpovědnosti, bezúhonnosti a spravedlivého zastoupení žen a mužů a etnických skupin ve veřejné službě a ve státních podnicích a současně zajistí odpovídající ochranu oznamovatelů; vyzývá k přijetí důkladných opatření, jež by navázala na doporučení státní komise pro předcházení korupci;

31.

naléhavě žádá orgány, aby zajistily plnou transparentnost dalším zlepšením přístupu k informacím, včetně informací o onemocnění COVID-19, zajištěním pravidelných aktualizací mezi agenturami prostřednictvím otevřeného vládního datového portálu a plné funkčnosti Agentury pro ochranu volného přístupu k veřejným informacím;

32.

vyzývá orgány, aby si vyžádaly a zpřístupnily příslušné archivy jugoslávské tajné služby; domnívá se, že transparentní přístup k totalitní minulosti, včetně otevření archivů tajných služeb, je krok směrem k posílení demokratizace, odpovědnosti a silným institucím jak v samotné zemi, tak i v regionu západního Balkánu jako celku;

33.

trvá na tom, že je třeba dále zlepšovat transparentnost a viditelnost financování EU, aby se zajistily účinné kontroly, audit a následná opatření;

Základní práva

34.

vyjadřuje svou podporu úsilí o zajištění inkluzivních politik na ochranu základních svobod a práv všech občanů, se zvláštním důrazem na ženy, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením, etnická společenství, etnické skupiny bez většinové příslušnosti, osoby LGBTQI+ a nezaměstnané osoby s nízkou kvalifikací; vyzývá orgány, aby zmírnily neúměrně škodlivý dopad pandemie COVID-19 na menšinové komunity a aby zintenzivnily boj proti nerovnosti;

35.

vítá, že svoboda náboženského vyznání, myšlení a svědomí je i nadále zaručena a diskriminace na základě náboženského vyznání je obecně zakázána;

36.

vyzývá vnitrostátní koordinační orgán pro provádění národního akčního plánu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby systematicky spolupracoval s organizacemi na podporu osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba dále rozšířit deinstitucionalizaci a zrušit ustanovení umožňující nedobrovolné zbavení svobody; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí odpovídající zdroje a infrastruktura, aby byla zachována nezbytná sociální ochrana a zajištěny důstojné životní podmínky pro osoby se zdravotním postižením; vítá národní akční plán k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a skutečnost, že se pravidelně schází národní koordinační orgán pro provádění této úmluvy;

37.

vítá zvýšenou pozornost a financování politik začleňování Romů a naléhavě vyzývá orgány, aby zrychlily tempo a navýšily kapacitu provádění, koordinace, monitorování a využívání finančních prostředků, a to i v oblasti bydlení a aktivních politik na trhu práce, v souladu s Poznaňským prohlášením o integraci Romů v rámci procesu rozšíření EU z roku 2019; vybízí orgány, aby zajistily nerušené uplatňování zákona o osobách bez regulovaného občanského stavu a aby vyřešily problém nedostatku osobních dokladů u Romů;

38.

se znepokojením poukazuje na široce rozšířené nenávistné projevy v sociálních médiích, zejména vůči Romům, osobám LGBTI+ a dalším zranitelným skupinám, zemím a národnostem; vyzývá k účinnému provádění příslušného regulačního rámce, který zajistí jasné rozlišení mezi svobodnou veřejnou diskusí a nenávistnými verbálními projevy, pomluvou nebo podněcování k násilí, díky posílení kapacit pro stíhání za účelem ochrany před trestnými činy z nenávisti, nenávistnými verbálními projevy a genderově podmíněným násilím; je znepokojen případy policejní brutality vůči zranitelným komunitám;

39.

vítá pozitivní kroky směřující k institucionální podpoře prosazování lidských práv osob LGBTI+, konstatuje však, že diskriminace komunity LGBTI+ je i nadále rozšířeným problémem a že by mělo být upřednostněno provádění regulačního rámce státními institucemi; vyzývá k posílení opatření k boji proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti namířeným proti osobám LGBTI+, k podpoře oznamování těchto trestných činů a k zastavení beztrestnosti;

40.

vítá opětovné přijetí antidiskriminačních právních předpisů, pro něž se vyjádřily všechny politické strany, a vítá transparentní proces jmenování Komise na ochranu před diskriminací, která zajistí ochranu a začlenění všech marginalizovaných skupin; vybízí Shromáždění Republiky Severní Makedonie (Sobranie), aby přijalo právní předpisy, které umožní zjednodušený, transparentní a přístupný postup pro právní uznání pohlaví založený na vlastním rozhodnutí a zabrání diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity; bere na vědomí organizaci historicky prvního pochodu Skopje Pride v červnu 2019;

41.

vyzývá k pokračujícímu konstruktivnímu úsilí o posílení obecně klidných vztahů mezi etniky a o uznání a ochranu všech komunit a jejich kulturního dědictví a poskytování odpovídající podpory těmto komunitám; vyzývá k tomu, aby byla chráněna práva menšinových komunit a aby byly odpovídajícím způsobem začleněny a zastoupeny ve veřejném životě a ve sdělovacích prostředcích, a to zajištěním dostatečných lidských a finančních zdrojů pro instituce odpovědné za politiky související s menšinami a plným využitím posíleného mandátu Agentury pro výkon práv komunit k monitorování a vedení veřejných institucí při plnění jejich právních závazků vůči menšinám;

42.

vyzývá Severní Makedonii, aby pokračovala v provádění ochridské rámcové dohody; podporuje přezkum zákona o používání jazyků v souladu s doporučeními Benátské komise učiněnými na základě konzultace se všemi zúčastněnými stranami; vítá vytvoření agentury a inspekčního orgánu, které budou dohlížet na celkové provádění zákona o používání jazyků, a připomíná, že je třeba zajistit rovné a nediskriminační vzdělávání v menšinových jazycích;

43.

vyzývá ministerstvo pro politický systém a vztahy mezi komunitami, aby posílilo sociální soudržnost provedením strategie „jedna společnost pro všechny“, a naléhavě vyzývá k řešení zbývajících problémů spojených s diskriminací, vyloučením a nedostatečným zastoupením; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby všem menšinám, které žijí v Severní Makedonii, byla poskytována odpovídající podpora a aby nebyly vystaveny zastrašování nebo jakékoli diskriminaci;

44.

vítá setrvalé zdokonalování procesu konzultací veřejnosti a požaduje další pokrok při zajišťování smysluplného a včasného zapojení občanské společnosti do rozhodovacích procesů v různých oblastech politiky, jakož i při zajišťování finanční udržitelnosti nevládního sektoru; konstatuje, že restrukturalizace rozpočtu by měla projít řádným procesem konzultací a neměla by oslabovat udržitelnost sektoru občanské společnosti;

45.

vyzývá Severní Makedonii, aby zaručila funkční nezávislost orgánů pro základní práva a náležité přidělování finančních prostředků těmto orgánům a aby dokončila transparentní a inkluzivní jmenování jejich členů na základě zásluh, čímž přispěje ke zlepšení situace v oblasti lidských práv v zemi; vítá jmenování nového veřejného ochránce práv a vyzývá k intenzivnější spolupráci s občanskou společností; oceňuje posílení úřadu veřejného ochránce práv a naléhavě vyzývá orgány, aby zintenzivnily provádění jeho doporučení; vítá vytvoření mechanismu pro vnější dohled nad policií v úřadu veřejného ochránce práv a vyzývá k dalšímu úsilí o řešení otázky beztrestnosti policie systematickým uplatňováním záruk proti špatnému zacházení ze strany policie, využíváním skutečně nezávislých vyšetřovatelů a zdokonalenými mechanismy pro monitorování práce policie;

46.

vítá nedávnou revizi zákona o předcházení násilí na ženách a domácímu násilí a ochraně před nimi; naléhavě vyzývá orgány, aby tyto zákony účinně uplatňovaly a předcházely genderově podmíněnému násilí a násilí páchanému na dětech a poskytly ochranu tím, že vytvoří účinný mechanismus pro shromažďování důkazů a trestní stíhání pachatelů; zdůrazňuje význam preventivních opatření a ochrany a podpory obětí genderově podmíněného a domácího násilí, které se v důsledku pandemie COVID-19 ještě zhoršilo;

47.

naléhavě vyzývá Severní Makedonii, aby posílila úsilí zaměřené na rovnost žen a mužů a práva žen, a to mimo jiné upřednostňováním začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a posílením spolupráce s občanskou společností, zejména s ženskými organizacemi;

48.

vyzývá zákonodárce a všechny politické strany Severní Makedonie, aby přijali opatření na zlepšení zastoupení žen ve všech volených a jmenovaných rozhodovacích funkcích v návaznosti na pozitivní trendy v parlamentním zastoupení umožněné povinnými genderovými kvótami; vybízí orgány, aby se dále zabývaly nedostatečným uplatňováním práv pracujících žen a genderovou nevyvážeností a rozdíly v odměňování žen a mužů na trhu práce, aby přijaly opatření v oblasti genderových stereotypů, diskriminace v právních předpisech týkajících se mateřské dovolené a obtěžování na pracovišti a aby zajistily odpovídající kapacity péče o děti;

49.

vítá úsilí této země o zlepšení spolupráce při řešení problému nelegální migrace, ochrany státních hranice a naplňování základních potřeb uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů; vyzývá k dalšímu posílení mezinárodní ochrany osob v nouzi a k předcházení případům porušování mezinárodního práva, jako jsou případy údajného vytlačování migrantů; vyzývá orgány, aby zavedly mechanismus aktivního sledování a aby přijaly nezbytná opatření na předcházení tomuto porušování mezinárodního práva; zdůrazňuje, že příspěvek Severní Makedonie k ochraně vnějších hranic Evropské unie má zásadní význam, a vyzývá EU, aby více podporovala ochranu hranic v tomto regionu; bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo v boji proti obchodování s lidmi a převaděčství, a připomíná, že je třeba vytvořit funkční mechanismus pro řízení nelegálních migračních toků a bojovat proti převaděčským sítím, neboť země zůstává na jedné z hlavních migračních tranzitních tras; bere na vědomí probíhající spolupráci a podporuje dokončení dohody o postavení jednotek s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která by usnadnila lepší ochranu hranic a boj proti přeshraniční trestné činnosti při plném dodržování základních práv; vybízí zemi, aby pokročila s přijetím strategie integrace migrantů, včetně opětovného začlenění navracených osob;

Sdělovací prostředky

50.

uznává, že obecně příznivé prostředí pro svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků musí být dále zdokonaleno zlepšením právního rámce, samoregulací a transparentností vlastnictví a reklamního trhu a současně posílením finanční udržitelnosti a nestrannosti veřejných a soukromých sdělovacích prostředků, zajištěním rozpočtového financování médií založeného na pravidlech a omezením politické reklamy, čímž se zaručí spravedlivá hospodářská soutěž a nezávislé redakční politiky;

51.

naléhavě vybízí příslušné orgány, aby urychleně zavedly systémové reformy sdělovacích prostředků, které by oživily hospodářskou soutěž, posílily nezávislost a kapacitu veřejnoprávního vysílání a regulačního orgánu pro sdělovací prostředky a podporovaly investigativní žurnalistiku;

52.

bere na vědomí kroky přijaté za účelem posílení samoregulace sdělovacích prostředků prostřednictvím rejstříku profesionálních on-line sdělovacích prostředků a posílení profesních standardů prostřednictvím Listiny o pracovních podmínkách novinářů a návrhu spravedlivé pracovní smlouvy pro digitální sdělovací prostředky;

53.

vyzývá k přijetí opatření k zajištění finanční a provozní nezávislosti veřejnoprávního vysílání a Agentury pro zvukové a audiovizuální mediální služby; oceňuje úsilí této agentury při monitorování transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a při řešení případů nenávistných verbálních projevů, diskriminace a hrozeb namířených proti zpravodajům;

54.

vybízí všechny subjekty v politickém a mediálním prostředí, aby zůstaly inkluzivní, a zajistily tak spravedlivé zastoupení všech relevantních politických hledisek s cílem pomáhat občanům činit informovaná demokratická rozhodnutí;

55.

podporuje další zlepšení právního rámce, zajištění účinných opatření zvyšujících bezpečnost novinářů a boj proti beztrestnosti trestných činů proti zpravodajům; vyzývá k účinnému vyšetřování fyzických hrozeb a slovních útoků na pracovníky sdělovacích prostředků;

56.

je znepokojen dezinformačními a zahraničními vměšovacími kampaněmi, jejichž cílem je zhoršit etnické napětí, poškodit mezinárodní vztahy a pověst země, narušit veřejné mínění a volební proces a vážně ohrozit svobodu sdělovacích prostředků, demokratické společnosti a instituce, základní práva a svobody a právní stát;

57.

připomíná význam toho, aby byla zaručena svoboda sdělovacích prostředků a byla podporována kvalitní žurnalistika a mediální gramotnost, pro boj proti rozšířeným dezinformacím, falešným zprávám, nacionalistické rétorice a nenávistným verbálním projevům; zdůrazňuje, že je třeba zkoumat původ dezinformačních kampaní a zahraniční vměšování do sdělovacích prostředků; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby zlepšily koordinaci a strategicky řešily problém dezinformací a hybridních hrozeb, které se snaží podkopávat evropskou perspektivu v celém regionu; vyzývá k vytvoření centra excelence zaměřeného na Balkán, které by bojovalo proti dezinformacím;

Společenské a ekonomické reformy

58.

bere na vědomí škodlivý hospodářský a sociální dopad onemocnění COVID-19 a vyjadřuje podporu řadě opatření, která byla přijata za účelem jeho zmírnění; naléhavě vyzývá orgány, aby v plné míře využívaly pokračující podporu EU související s onemocněním COVID-19 a související mechanismy s využitím příležitostí, které nabízí hospodářský a investiční plán pro západní Balkán, jehož cílem je přiblížit tento region jednotnému trhu EU; vítá 4 miliony EUR okamžité podpory zdravotnictví a 62,2 milionu EUR na podporu sociálního a hospodářského oživení, které Evropská unie poskytla Severní Makedonii na počátku pandemie a které doplnil balíček makrofinanční pomoci ve výši 160 milionů EUR ve formě úvěrů;

59.

vítá balíček grantů v hodnotě 70 milionů EUR z nástroje předvstupní pomoci II (NPP II) na financování přístupu partnerů ze západního Balkánu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19; vyzývá Komisi a členské státy, aby přidělily dostatečné množství očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 občanům všech zemí západního Balkánu; vybízí k regionální spolupráci v oblasti zdraví, zejména v oblasti přeshraničních nemocí, s cílem zmírnit zátěž v regionu;

60.

vybízí vládu, aby upřednostňovala opatření zaměřená na zmírnění hospodářského poklesu a řešení strukturálních potřeb, jako jsou nedostatky ve vzdělávání a odborné přípravě, jakož i odliv kvalifikovaných pracovníků a nedostatek investic do infrastruktury, posílení diverzifikace, hospodářské soutěže a digitalizace a řešení problému neformální ekonomiky; připomíná, že je důležité posílit konkurenceschopnost malých a středních podniků;

61.

bere na vědomí úsilí vlády při zavádění zákona o minimálních mzdách a rozšíření působnosti systému sociálního zabezpečení; vybízí orgány, aby modernizovaly daňový zákoník a zlepšily kapacitu, personální obsazení a pracovní podmínky ve veřejných systémech zdravotní péče a zdravotního pojištění, jakož i přístup k nim; naléhavě vyzývá k přijetí cílených opatření zaměřených na dětskou chudobu a energetickou chudobu, které tato pandemie dále zhoršila;

62.

vyzývá k posílení socioekonomických opatření k řešení demografického poklesu a odlivu mozků prostřednictvím aktivních politik na trhu práce, které snižují dlouhodobou nezaměstnanost;

63.

zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí o zajištění nediskriminačního přístupu občanů EU na trh práce, volného pohybu služeb, vzájemného uznávání odborných kvalifikací a odstranění necelních překážek obchodu;

64.

připomíná, že je důležité zajistit včasné, komplexní a vysoce kvalitní meziodvětvové statistické údaje, a naléhavě vyzývá, aby země provedla již dlouho odkládané sčítání lidu;

Energetika, doprava a životní prostředí

65.

připomíná, že ke splnění cílů v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie, bezpečnosti dodávek a snižování emisí bude ještě zapotřebí značné úsilí;

66.

doporučuje, aby se veřejné investice zaměřily na udržitelný růst a vytváření pracovních míst, a naléhavě vyzývá zemi, aby posílila bezpečnost a udržitelnost svých dodávek energie tím, že zvýší účinnost a diverzifikaci prostřednictvím udržitelného využívání obnovitelných zdrojů energie;

67.

vítá přijetí zákona o energetické účinnosti a vybízí Severní Makedonii, aby jej prosazovala; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při zajišťování dodržování povinností třetího energetického balíčku, a vytvoření integrovaného regionálního trhu s energií prostřednictvím budoucích propojovacích vedení elektřiny a plynu se sousedními zeměmi; vyzývá k přijetí opatření k zajištění hospodářské soutěže na železničním trhu, k pokroku při výstavbě příslušných železničních koridorů a k zajištění funkčnosti příslušných hraničních přechodů;

68.

vyzývá Komisi, aby důsledně uplatňovala zásadu „více za více“, zejména v souvislosti se Severní Makedonií a NPP III či hospodářským a investičním plánem pro západní Balkán, a to vzhledem k významnému pokroku země této země během vykazovaného období a jako výraz solidarity naší Unie;

69.

vítá přijetí hospodářského a investičního plánu (EIP) a zelené agendy pro západní Balkán s cílem podpořit ekologickou a digitální transformaci tohoto regionu a posílit širší regionální a přeshraniční spolupráci a energetickou bezpečnost; připomíná jejich potenciál zlepšit veřejnou infrastrukturu a regionální propojení, zejména prostřednictvím železničního a silničního koridoru VIII do Bulharska, propojení plynárenských sítí s Kosovem, Srbskem a Řeckem, jakož i projektu terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Alexandroupolisu; připomíná, nakolik důležité je rozvíjet letecká spojení mezi zeměmi západního Balkánu a s členskými státy EU; zdůrazňuje, že investice plánu EIP musí přispívat k plnění cílů Pařížské dohody a cílů EU v oblasti dekarbonizace a musí zahrnovat předběžná posouzení dopadu na životní prostředí; zdůrazňuje strategickou hodnotu posílení propojení a hospodářské integrace mezi Severní Makedonií a jejími sousedy;

70.

oceňuje Severní Makedonii za to, že je první ze zemí západního Balkánu, která vypracovala návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který poskytuje pevný základ pro vypracování ambiciózního konečného plánu, jenž má být vypracován v souladu s povinnostmi vyplývajícími z Energetického společenství;

71.

vyzývá k politické vůli provádět Pařížskou dohodu a uplatnit ambiciózní plány ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, mimo jiné prostřednictvím omezení rozvoje vodních elektráren v chráněných oblastech, ochrany biologické rozmanitosti a zajištění odpovědnosti za životní prostředí;

72.

znovu opakuje svou výzvu k řešení problému znepokojivé úrovně znečištění ovzduší, zejména v městských oblastech, prostřednictvím přechodu na udržitelnou energii, vytápění a dopravu a prostřednictvím investic do obnovitelných zdrojů energie, zlepšením meziodvětvové koordinace, zvýšením místního a celostátního financování, zajištěním dodržování emisních stropů pro velká spalovací zařízení a vypracováním národní strategie pro postupné vyřazování uhlí;

73.

vítá pokrok dosažený při zlepšování kvality vody a připomíná, že je třeba zvýšit kapacity pro čištění odpadních vod, snížit vysokou míru úniku plastů do moře, upřednostnit vytvoření integrovaného regionálního systému nakládání s odpady a podpořit recyklaci;

74.

vyzývá orgány, aby přijaly nezbytná opatření na ochranu přírodního a kulturního dědictví Ochridu tím, že zajistí plné provedení doporučení UNESCO týkajícího se ochridské oblasti;

Regionální spolupráce a zahraniční politika

75.

připomíná, že během celého období jednání o Prespanské dohodě s Řeckem a Smlouvě o dobrých sousedských vztazích s Bulharskem, které svědčí o strategickém zájmu této země o evropskou integraci, zaujala Severní Makedonie spolupracující a konstruktivní přístup; konstatuje, že členské státy EU by měly co nejdříve umožnit konání mezivládní konference se Severní Makedonií s cílem uznat úsilí, které tato země vyvíjí v procesu přistoupení k EU, a zabránit tomu, aby další zpoždění oslabovala úspěchy v usmíření v regionu;

76.

vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nedostatečným pokrokem při provádění předchozích doporučení Evropského parlamentu týkajících se diskriminace občanů, kteří se otevřeně hlásí k jejich bulharské národnosti nebo bulharskému etickému původu;

77.

naléhavě vyzývá orgány a občanskou společnost, aby přijaly příslušná opatření pro historické smíření s cílem překonat rozdíly mezi různými etnickými a národnostními skupinami i v rámci nich, včetně občanů bulharské národnosti;

78.

znovu vyjadřuje plnou podporu posílené regionální spolupráci v regionu a vyzývá všechny strany, aby zajistily plné a důsledné provádění Prespanské dohody s Řeckem a Smlouvy o dobrých sousedských vztazích s Bulharskem, a to v dobré víře, neboť obě tyto dohody jsou důležitou součástí dvoustranných vztahů; naléhavě vyzývá partnery, aby se i nadále angažovali a řešili na dvoustranné úrovni všechny zbývající dvoustranné otázky, které nemají vliv na přístupový proces, aby jednali konstruktivním způsobem a aby se zdrželi kroků, které by mohly ohrozit evropskou integraci a širší zájmy EU;

79.

konstatuje, že regionální spolupráce musí být založena na společné budoucnosti v EU, na otevřeném dialogu, který bude překonávat regionální spory a složitou minulost, a na dodržování základních evropských hodnot; vyzývá k vytváření nových příležitostí pro strategický a politický dialog na vysoké úrovni se zeměmi západního Balkánu vedený prostřednictvím pravidelných summitů EU a zemí západního Balkánu a intenzivnějších kontaktů na ministerské úrovni s cílem posílit politické zapojení do procesu rozšíření a zajistit silnější vedení a větší zapojení na vysoké úrovni, jak požaduje také revidovaná metodika rozšíření;

80.

vyjadřuje politování nad tím, že Rada nedokázala přijmout rámec pro jednání; se zájmem očekává rychlé přijetí rámce pro jednání s cílem zabránit dalším prodlevám a co nejdříve uspořádat první mezivládní konferenci, která nastartuje přístupová jednání; podporuje veškeré úsilí o usnadnění dialogu, a tím i vytvoření podmínek pro schůdnou dohodu; poukazuje na to, že myšlenkou Evropské unie je překonat regionální spory a složitou minulost, aby bylo možné usilovat o lepší a mírovou budoucnost a společně prosperovat;

81.

konstatuje, že Bulharsko a Severní Makedonie dosud nedosáhly kompromisu v některých bilaterálních otázkách; připomíná význam pokračujícího dialogu pro dosažení udržitelných výsledků při provádění bilaterálních dohod v dobré víře při plném využití rámce a cílů Smlouvy o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci mezi oběma zeměmi; vítá jmenování zvláštního zástupce Severní Makedonie pro Bulharsko a zdůrazňuje význam pokračujícího dialogu s cílem dosáhnout udržitelné dohody o nevyřešených dvoustranných otázkách; vybízí Bulharsko a Severní Makedonii, aby dosáhly kompromisu ohledně plánu konkrétních opatření, jejichž provádění bude následně pravidelně vyhodnocováno v souladu se Smlouvou o přátelství;

82.

oceňuje Severní Makedonii a Bulharsko za jejich úspěšné společné předsednictví berlínského procesu pro západní Balkán a jeho významné úspěchy;

83.

vyzývá k zavedení institucionalizovaného a dostatečně veřejně financovaného dialogu o mládeži mezi Severní Makedonií a Řeckem a Severní Makedonií a Bulharskem po vzoru francouzsko-německého úřadu pro mládež (FGYO);

84.

vyzývá znovu všechny regionální politické představitele, aby urychleně přijali opatření ke zřízení regionální komise (RECOM), jejímž úkolem bude zjišťovat fakta o všech obětech válečných zločinů a dalších závažných porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie, a to na základě významné činnosti koalice pro komisi RECOM;

85.

vítá přistoupení Severní Makedonie k alianci NATO, k němuž došlo dne 27. března 2020, a setrvalý závazek této země vůči euroatlantickému rámci pro bezpečnost; vítá příspěvek této země k misím pod vedením NATO i mírovým silám v Kosovu (KFOR) prostřednictvím střediska pro koordinaci hostitelských států a také jeho formální spolupráci s Evropskou obrannou agenturou; vyzývá Severní Makedonii, aby pokračovala ve sbližování s vojenskými a operačními standardy s cílem posílit interoperabilitu a soudržnost s členskými zeměmi EU a státy NATO; vítá závazek Severní Makedonie vůči iniciativě „Čistá síť“;

86.

87.

uznává vysokou míru souladu Severní Makedonie se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a vyzývá zemi, aby ji i nadále zvyšovala, zejména pokud jde o restriktivní opatření vůči Rusku; oceňuje, že Severní Makedonie i nadále přispívá k probíhajícím misím a operacím EU v oblasti řešení krizí a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), a zdůrazňuje, že je třeba zachovat tuto angažovanost i do budoucna; vyjadřuje znepokojení nad její rostoucí hospodářskou a energetickou závislostí na třetích zemích;

88.

vítá setrvalý závazek Severní Makedonie vůči regionálním iniciativám a vyzývá k soustavnému provádění povinností v rámci jednotlivých regionálních rámců, které rozvíjejí společný regionální trh;

o o

89.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsedovi Evropské rady, předsedovi Komise, Radě, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a Shromáždění Republiky Severní Makedonie.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0320.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0050.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/172

P9_TA(2021)0115

Zprávy o Srbsku za roky 2019–2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Srbsku za roky 2019–2020 (2019/2175(INI))

(2021/C 494/15)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

—	s ohledem na žádost Srbska o členství v Evropské unii ze dne 19. prosince 2009,

—

s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (COM(2011)0668), na rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a na rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27.–28. června 2013 o zahájení přístupových jednání se Srbskem,

—	s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni, které se konalo ve dnech 19.–20. června 2003,

—	s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

—	s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013 a na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na probíhající dialog usilující o normalizaci vztahů, který zprostředkovává EU,

—	s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2018 (1),

—	s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na jedenácté schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem (SAPC) konané ve dnech 30.–31. října 2019,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 s názvem „Posílení procesu přistoupení – Přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2020 o posílení spolupráce s partnery ze západního Balkánu v oblasti migrace a bezpečnosti,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“ (COM(2019)0260), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Srbsku za rok 2019“ (SWD(2019)0219),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020“ (COM(2020)0660), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Srbsku za rok 2020“ (SWD(2020)0352),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ (SWD(2020)0223),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 nazvané „Sdělení o globální reakci EU na COVID-19“ (JOIN(2020)0011),

—	s ohledem na hodnocení Komise ze dne 21. dubna 2020 týkající se programu Srbska v oblasti hospodářských reforem na období 2020–2022 (SWD(2020)0064) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU, zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 19. května 2020,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

—	s ohledem na jedenácté zasedání v rámci konference o přistoupení se Srbskem na ministerské úrovni, které se konalo dne 10. prosince 2019 a na němž byla zahájena jednání o kapitole 4 „Volný pohyb kapitálu“,

—	s ohledem na závěry první fáze dialogu mezi stranami o zlepšení podmínek pro konání parlamentních voleb, který probíhá za podpory Evropského parlamentu,

—	s ohledem na závěrečnou zprávu zvláštní mise OBSE/ODIHR pro hodnocení průběhu voleb o parlamentních volbách konaných dne 21. června 2020 v Srbsku, zveřejněnou dne 7. října 2020,

—	s ohledem na tiskové prohlášení odborníků Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o obavách týkajících se zneužívání zákona o předcházení praní peněz a financování terorismu proti práci nevládních organizací a k jejímu omezování, které bylo zveřejněno dne 11. listopadu 2020,

—	s ohledem na druhou hodnotící zprávu o Srbsku, kterou vypracovala Skupina států proti korupci (GRECO) v rámci čtvrtého kola hodnocení v oblasti předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státních zástupců, ze dne 26. listopadu 2020,

—	s ohledem na zprávu o základním hodnocení Srbska, kterou vypracovala expertní skupina pro potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (GREVIO), ze dne 22. ledna 2020,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

—	s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020 (2),

—	s ohledem na společné prohlášení ze summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. ledna 2020, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

—	s ohledem na Záhřebské prohlášení dojednané na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal prostřednictvím videokonference dne 6. května 2020,

—	s ohledem na summit EU a zemí západního Balkánu v rámci berlínského procesu, který se konal dne 10. listopadu 2020,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0032/2021),

vzhledem k tomu, že Srbsko musí být posuzováno jako každá země, která se chce stát členským státem EU, na základě svých výsledků, pokud jde o plnění, provádění a dodržování souboru kritérií a společných hodnot nutných pro přistoupení, a vzhledem k tomu, že o harmonogramu a vývoji přistoupení rozhoduje kvalita nezbytných reforem a odhodlání k nim;

vzhledem k tomu, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou základními hodnotami, na nichž je EU založena, a že jsou ústředním prvkem procesu rozšíření i procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že k řešení značných problémů, které v těchto oblastech přetrvávají, jsou zapotřebí udržitelné reformy;

vzhledem k tomu, že Srbsko musí dosahovat nezvratných výsledků, pokud jde o osvojování, dodržování a ochranu hodnot týkajících se respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků národnostních a jiných menšin, a to na domácí půdě i v rámci mezinárodních vztahů;

D.	vzhledem k tomu, že od zahájení jednání se Srbskem bylo otevřeno osmnáct kapitol, z nichž dvě byly prozatímně uzavřeny; vzhledem k tomu, že Srbsko se rozhodlo přijmout novou metodiku rozšíření EU;

E.	vzhledem k tomu, že v oblasti soudnictví a základních práv (kapitola 23) a v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti (kapitola 24) dosud nebylo dosaženo udržitelných výsledků; vzhledem k tomu, že Rada se rozhodla, že se Srbskem nyní neotevře více kapitol;

F.	vzhledem k tomu, že skupina GRECO má za to, že situace v Srbsku je „celkově neuspokojivá“, a že Srbsko neplní její doporučení, pokud jde o předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státních zástupců;

vzhledem k tomu, že závazek EU podporovat právní stát se vztahuje i na Srbsko, kde by EU měla pokračovat ve spolupráci s Radou Evropy s cílem podpořit Srbsko při provádění zásadních reforem a odborné přípravy v oblasti spravedlnosti, boje proti korupci, prosazování lidských práv a úlohy svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a občanské společnosti a sledovat pokrok dosažený v těchto oblastech v souladu s revidovanou metodikou rozšíření;

H.	vzhledem k tomu, že Srbsko má zájem na normalizaci vztahů s Kosovem;

I.	vzhledem k tomu, že Srbsko i nadále usiluje o regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy;

vzhledem k tomu, že Srbsko se neustále zasazuje o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a pokračuje v provádění svých závazků vyplývajících z dohody o stabilizaci a přidružení, ačkoli zůstává nevyřešeno několik problémů s dodržováním předpisů; vzhledem k tomu, že korupce nadále brání hospodářskému rozvoji;

K.	vzhledem k tomu, že Srbsko ratifikovalo všechny základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP);

L.	vzhledem k tomu, že svoboda projevu a nezávislost sdělovacích prostředků vzbuzují i nadále vážné obavy, které je třeba přednostně řešit;

M.	vzhledem k tomu, že dialog mezi stranami o zlepšení podmínek pro konání parlamentních voleb, který probíhá za podpory Evropského parlamentu, představuje i nadále jedinečnou platformu pro dosažení konsensu ohledně závazků ke zlepšení volebních podmínek;

N.	vzhledem k tomu, že se EU dohodla na přerozdělení 374 milionů EUR z nástroje předvstupní pomoci s cílem pomoci zmírnit socioekonomický dopad onemocnění COVID-19 v tomto regionu;

O.	vzhledem k tomu, že EU prokázala svůj závazek ohledně evropské perspektivy zemí západního Balkánu a mobilizovala 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19;

vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem podpory a pomoci Srbsku při zmírňování hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že Srbsko obdrželo okamžitou podporu zdravotnictví ve výši 15 milionů EUR, 78,4 milionu EUR na podporu sociálního a hospodářského oživení a 93,4 milionu EUR na financování pomoci;

Q.	vzhledem k tomu, že Srbsko využívá pomoci EU v rámci nástroje předvstupní pomoci, na jehož základě bylo pro tuto zemi na období 2014–2020 vyčleněno zhruba 1 539,1 miliardy EUR;

vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem finanční pomoci Srbsku; vzhledem k tomu, že EU Srbsku během posledních 18 let poskytla více než 36 miliard EUR ve všech oblastech, včetně právního státu, reformy veřejné správy, sociálního rozvoje, životního prostředí a zemědělství; vzhledem k tomu, že Srbsko od roku 2007 využilo pomoci EU v rámci nástroje předvstupní pomoci v celkové hodnotě 2,79 miliardy EUR;

vzhledem k tomu, že Srbsko výrazně těží z obchodu a hospodářské integrace s EU; vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem Srbska a v roce 2018 na ni připadlo 67 % celkového vývozu Srbska a více než 60 % celkového dovozu zboží ze Srbska; vzhledem k tomu, že objem investic EU v Srbsku mezi lety 2010 a 2018 dosáhl celkem 13 miliard EUR;

vítá skutečnost, že členství v EU je i nadále strategickým cílem Srbska a že patří mezi priority nově sestavené vlády; bere na vědomí skutečnost, že všechny parlamentní strany podporují proces začlenění Srbska do EU; vybízí srbské orgány, aby ve veřejné diskusi aktivněji a jednoznačněji komunikovaly svůj závazek respektovat evropské hodnoty, a očekává jasný a jednoznačný závazek Srbska, a to jak slovy, tak činy, že splní všechny své závazky vůči přistoupení k EU viditelným a ověřitelným způsobem;

zdůrazňuje, že je důležité do přístupových jednání se Srbskem vnést více dynamiky a také urychleně provést revidovanou metodiku rozšíření na základě tematických klastrů pro jednání o kapitolách a postupně zavádět jednotlivé politiky a programy EU, přičemž by měly být poskytnuty jasné a hmatatelné pobídky určené přímému zájmu občanů Srbska;

zdůrazňuje, že dynamika, kterou vytvořil nový mandát po volbách konaných dne 21. června 2020 v Srbsku, představuje příležitost k dosažení významného pokroku na cestě k evropské perspektivě Srbska; zasazuje se o to, aby další kapitoly jednání byly otevřeny pouze tehdy, přijme-li Srbsko nezbytné závazky a reformy k naplnění požadovaných kritérií; konstatuje, že otevření kapitol je zásadním nástrojem k dosažení udržitelných reforem a proevropské změny v Srbsku;

vyzývá Komisi a Radu, aby případně se zapojením srbských partnerů podnikly nezbytné kroky s cílem provést opatření revidované metodiky rozšíření, zejména opatření týkající se tematických klastrů pro jednání, a aby tuto novou metodiku chápaly jako příležitost k urychlení procesu rozšíření o země západního Balkánu a aby společně se Srbskem stanovily nové kroky v procesu vyjednávání se Srbskem;

vítá spolupráci srbské vlády a národního shromáždění na Národním konventu o Evropské unii; vyzývá srbskou vládu, aby co nejdříve jmenovala nového vedoucího vyjednávacího týmu pro přistoupení Srbska k Evropské unii; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo správní kapacity Ministerstva pro evropskou integraci s cílem lépe vést jednání o členství a aby vyvinulo veškeré úsilí k tomu, aby byl proces evropské integrace co nejinkluzivnější a co nejotevřenější;

bere na vědomí, že Srbsko dále harmonizuje své právní předpisy s acquis a provádí své právní předpisy v souladu s acquis a že v tom musí dále pokračovat; vyjadřuje politování nad tím, že rychlost harmonizace byla výrazně pomalejší, než jak vláda původně plánovala; poukazuje na omezený pokrok v kapitole 23 (Soudnictví a základní práva) a kapitole 24 (Spravedlnost, svoboda a bezpečnost); konstatuje, že normalizace vztahů s Kosovem a skutečné dodržování základních práv jsou i nadále zásadně důležité a budou určovat tempo přístupových jednání;

vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v mnoha oblastech programu reforem Srbska a nad tím, že v zásadních otázkách přistoupení k EU se situace dokonce zhoršuje; vyzývá Komisi, aby změnila svou metodiku podávání zpráv tak, aby zohlednila významné nedostatky a vyslala jasný signál přistupujícím zemím, včetně Srbska;

zdůrazňuje význam strategické komunikace srbských zúčastněných stran ohledně výhod přistoupení k EU; upozorňuje, že veřejná diskuse o přistoupení k EU musí být založena na faktech a musí podporovat plné dodržování základních práv a demokratických hodnot;

vybízí srbské orgány, aby v rámci veřejné diskuse aktivněji komunikovaly svůj závazek respektovat evropské hodnoty a aby zvýšily transparentnost své komunikace, např. umožněním přístupu široké veřejnosti k informacím, a posílily spolupráci mezi veřejnými orgány a občanskou společností; vyjadřuje znepokojení nad tím, že veřejně financované sdělovací prostředky, které často citují vládní úředníky, přispívají k šíření protievropské rétoriky v Srbsku;

10.

vyzývá Srbsko a členské státy EU, aby uplatňovaly aktivnější a efektivnější komunikační politiku týkající se evropské perspektivy zaměřenou na občany Srbska i EU, včetně příslušníků národnostních menšin; zdůrazňuje historické vazby přátelství a bratrství, které existují mezi národy Evropské unie a srbským obyvatelstvem;

11.

konstatuje, že třetím zemím je v Srbsku věnována nepřiměřeně velká pozornost; vyzývá Srbsko, Komisi a delegaci EU v Srbsku, aby zvýšily své úsilí při podpoře úlohy a přínosů úzkého partnerství mezi EU a Srbskem, mimo jiné podporou reforem a projektů financovaných EU; konstatuje, že je naléhavě zapotřebí spolupracovat se srbskými občany nad rámec velkých měst, a vyzývá EU, aby dále zvýšila svou podporu občanské společnosti na místní úrovni;

12.

vyzývá k vytváření nových příležitostí pro politický a strategický dialog na vysoké úrovni se zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit silnější vedení a větší zapojení na vysoké úrovni, jak požaduje také revidovaná metodika rozšíření; domnívá se, že konference o budoucnosti Evropy by měla aktivně a vhodně zapojit představitele Srbska, jakož i představitele ostatních zemí západního Balkánu, a to na úrovni vlády, občanské společnosti i mládežnických organizací;

13.

bere na vědomí závěry uvedené v závěrečné zprávě zvláštní mise OBSE/ODIHR pro hodnocení průběhu voleb, podle nichž parlamentní volby dne 21. června 2020 proběhly efektivně, ale dominantní postavení vládnoucí strany, a to i ve sdělovacích prostředcích, bylo znepokojivé; vyjadřuje politování nad dlouhodobou tendencí vyvíjet tlak na voliče, předpojatostí sdělovacích prostředků a stírání hranic mezi činností všech státních úředníků a stranickými kampaněmi; v tomto ohledu poukazuje na úlohu státem financovaných dezinformačních kampaní, jejichž cílem je změnit názory ohledně volebních preferencí;

14.

vítá zřízení pracovní skupiny pro provádění doporučení ODIHR; vyzývá srbské orgány, aby se s dostatečným předstihem před příštími volbami plně zabývaly veškerými doporučeními ODIHR; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti s odbornými znalostmi v oblasti podmínek voleb by do tohoto procesu měly být i nadále zapojeny;

15.

se znepokojením bere na vědomí změny důležitých prvků volebního systému, včetně snížení volebního prahu, které byly parlamentem schváleny jen několik týdnů před plánovanými volbami, a to bez řádné veřejné diskuse; konstatuje, že podle Benátské komise by základní prvky volebního práva neměly být výrazně měněny méně než jeden rok před volbami;

16.

vyjadřuje politování nad tím, že část opozice se rozhodla tyto volby bojkotovat, a zdůrazňuje, že s ohledem na zjištění zvláštní mise OBSE/ODIHR pro hodnocení průběhu voleb, která poukázala na to, že v Srbsku chybí skutečná pluralita a fragmentace politické scény, mají všechny politické síly, zejména pak vládní orgány, odpovědnost zlepšit podmínky voleb; zdůrazňuje, že jediným způsobem, jak zajistit politické zastoupení a schopnost ovlivnit rozhodovací proces ve prospěch jejich voličů, je zapojit se do politických a volebních procesů; vyzývá opozici, aby se vrátila k vyjednávacímu stolu a obnovila svou účast na politických a parlamentních činnostech; konstatuje, že v důsledku bojkotu voleb některými opozičními stranami se nově zvolený srbský parlament vyznačuje drtivou většinou poslanců vládnoucí koalice a neexistencí životaschopné opozice, což je situace, která nepřispívá k dosažení politického pluralismu v zemi;

17.

připomíná volební zásady stanovené Benátskou komisí a se znepokojením konstatuje, že prezident Aleksandar Vučič oznámil, že uspořádá předčasné volby bez ústavního základu či politické nutnosti, přičemž také jako prezident Srbska a předseda největší politické strany vyhlásil jednotný volební den pro prezidentské, parlamentní a obecní volby v Bělehradě, který má být naplánován na jaro 2022;

18.

vítá zavedení dialogu mezi stranami a Národním shromážděním Srbska podpořeného Evropským parlamentem a počáteční opatření přijatá srbskými orgány a parlamentní většinou ke zlepšení volebních podmínek; vyzývá k dalšímu uplatňování zbývajících závazků přijatých v rámci dialogu mezi stranami;

19.

vítá zahájení druhé fáze dialogu mezi stranami s Národním shromážděním Srbska podpořeného Evropským parlamentem za účasti všech relevantních zúčastněných stran a proevropských politických sil v Srbsku s cílem zlepšit politické klima a důvěru napříč politickým spektrem a vybudovat konsensus ohledně dosud nevyřešených otázek týkajících se volebního procesu, v souladu s doporučeními mezinárodních volebních pozorovatelských misí; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla co nejdříve zahájena nová kola inkluzivnějšího dialogu mezi stranami, a všechny strany tohoto dialogu vybízí, aby stanovily jasné cíle, kritéria, referenční hodnoty a partnery; zdůrazňuje, že dialog mezi stranami by měl být dokončen v dostatečném předstihu před příštími volbami, aby bylo dost času na zavedení a následně i praktické uplatnění nezbytných právních a dalších změn podmínek konání voleb s cílem zajistit před volbami rovné podmínky; připomíná, že vláda a nezávislé orgány musejí zajistit plné a řádné provedení právních rámců spojených se závazky přijatými v rámci dialogu mezi stranami;

20.

odsuzuje nepřijatelné slovní útoky a nenávistné projevy vůči členům Evropského parlamentu, a zejména pak těm, kteří zastupují Parlament v rámci jeho vztahů se Srbskem, včetně předsedy a členů delegace Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení (SAPC) či prostředníků dialogu mezi stranami, neboť jde o činy, které nejsou v souladu s povahou závazků Srbska v rámci Dohody o stabilizaci a přidružení; vyzývá předsedu národního shromáždění a předsedy politických skupin v něm zastoupených, aby dodržovali normy demokratického diskursu;

21.

vyzývá novou vládu, aby pracovala na účinných a ověřitelných zásadních reformách a aby se zabývala strukturálními reformami a nedostatky v oblasti právního státu, základních práv, svobody sdělovacích prostředků, boje proti korupci a fungování demokratických institucí a veřejné správy;

22.

se znepokojením konstatuje, že korupce celkově zůstává problémem, v němž bylo dosaženo pouze omezeného pokroku; vítá kroky, které byly učiněny k zajištění nezávislosti protikorupční agentury, a výsledky, jichž bylo při dokončování případů korupce doposud dosaženo; vybízí k dalšímu pokroku, zejména v oblasti zlepšování výsledků, pokud jde o vyšetřování, obžaloby a pravomocná odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni a provádění právních předpisů o předcházení korupci v souladu s acquis EU a doporučeními Skupiny států proti korupci (GRECO); vítá zveřejnění nedávné zprávy skupiny GRECO a vybízí Ministerstvo spravedlnosti, aby pracovalo na provádění jejích doporučení;

23.

poukazuje na to, že podle nejnovější zprávy skupiny GRECO Srbsko její doporučení z roku 2015 provedlo pouze částečně, a že situace v této zemi je „celkově neuspokojivá“; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v účinném boji proti korupci, a vyzývá srbské orgány, aby se těmito doporučeními co nejdříve začaly řídit; je znepokojen nedávnými změnami zákona o předcházení korupci, které se týkají definice „úředníků veřejné správy“, k nimž došlo netransparentním a ukvapeným způsobem a které výrazně omezují počet osob, na něž se zákon vztahuje, čímž se dále oslabují protikorupční mechanismy a otevírají možnosti zneužití státních prostředků, které byly dříve považovány za nezákonné;

24.

naléhavě vyzývá Srbsko, aby dosáhlo přesvědčivých výsledků, včetně udržitelných výsledků, pokud jde o efektivní vyšetřování v problematických oblastech, jako je soudnictví, svoboda projevu a boj proti korupci a organizované trestné činnosti, a to v případech s vysokým stupněm veřejného zájmu, jako jsou případy Krušik, Jovanjica a Telekom Srbija, a aby zlepšilo své výsledky v oblasti vyšetřování, stíhání a odsouzení, pokud jde o případy korupce na vysoké úrovni, včetně zabavování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti; znovu opakuje svou výzvu z roku 2018 týkající se zajištění spravedlnosti v souvislosti s nezákonnou demolicí soukromého majetku v bělehradské čtvrti Savamala; konstatuje, že nový zákon o předcházení korupci vstoupil v platnost dne 1. září 2020;

25.

vybízí Srbsko, aby zintenzivnilo své úsilí o účinné řešení korupce a aby se zaměřilo na prevenci a potírání korupce, a to i prostřednictvím přijetí nové protikorupční strategie založené na důvěryhodném a realistickém akčním plánu, jakož i účinného koordinačního mechanismu;

26.

vyzývá Srbsko, aby zlepšilo svůj boj proti organizované trestné činnosti a přešlo od přístupu založeného na jednotlivých případech ke strategii pro boj proti organizacím s cílem odstranit velké a mezinárodně rozšířené organizace; konstatuje, že tato strategie by měla zahrnovat účinné vyšetřování, stíhání a pravomocná odsouzení v případech závažné a organizované trestné činnosti, včetně finančního vyšetřování, systematického sledování peněžních toků a silného mechanismu dohledu, aby se zabránilo zneužívání a aby se zvýšila kapacita státního zástupce pro organizovanou trestnou činnost v oblasti finančních a lidských zdrojů, který by neměl být vystaven žádnému nežádoucímu politickému vlivu;

27.

vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem případů násilí páchaného extremistickými skupinami a skupinami organizované trestné činnosti a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily řádné vyšetření případů odhalených investigativními novináři nebo oznamovateli a aby všichni zapojení státní úředníci byli pohnáni k odpovědnosti;

28.

se znepokojením bere na vědomí pokračující politický vliv na soudnictví a konstatuje, že je třeba posílit záruky odpovědnosti, profesionality, nezávislosti a celkové účinnosti soudnictví, včetně případné revize stávajícího systému náboru zaměstnanců a řízení lidských zdrojů; konstatuje, že vláda vypracovala návrh ústavních reforem, který byl Benátskou komisí hodnocen kladně, a předala jej příslušnému výboru národního shromáždění;

29.

zdůrazňuje význam širokého konzultačního procesu v rámci ústavní reformy; lituje, že předchozí srbský parlament neschválil ústavní reformy, které měly posílit nezávislost soudnictví; doporučuje, aby byly ústavní reformy přijaty do nejdříve, a to po konzultaci se sdruženími soudců a státních zástupců a dalšími příslušnými politickými subjekty, včetně mimoparlamentní opozice;

30.

opakuje, že je důležité urychleně přijmout zákon o financování Autonomní oblasti Vojvodina;

31.

vyjadřuje obavy o účinné fungování nového parlamentu, v němž neexistuje žádná parlamentní opozice, jehož legitimita je zpochybňována opozičními stranami, jehož funkční období již bylo zkráceno srbským prezidentem a jenž přijímá rozsáhlé ústavní změny bez otevřené a demokratické veřejné diskuse podporující začlenění, zejména v oblasti soudnictví;

32.

vítá změny provedené ve fungování národního shromáždění s cílem znovu zavést dané praktiky a postupy a dodržovat jednací řád; vyjadřuje politování nad tím, že celkový parlamentní dohled nad výkonnou mocí zůstal spíše formální; zdůrazňuje, že pro zlepšení kvality legislativního postupu, zajištění účinného parlamentního dohledu a zastavení systémové degradace národního shromáždění jsou nezbytné další podstatné reformy praktik a postupů, např. omezení obstrukcí v parlamentu, počtu urychlených postupů a slučování nesouvisejících bodů pod stejnými body pořadu jednání;

33.

zdůrazňuje, že je stále třeba zvýšit kvalitu legislativního postupu tím, že se zvýší transparentnost a posílí sociální a politický dialog, a zajištěním, aby nezávislé regulační orgány byly oprávněny účinně vykonávat svou roli v rámci dohledu; konstatuje, že na plenárním zasedání národního shromáždění byly projednány výroční zprávy nezávislých orgánů a že byly přijaty příslušné závěry;

34.

vyzývá nově zvolený parlament, aby zintenzivnil své úsilí o zajištění transparentnosti, inkluzivity a kvality legislativního postupu a provádění účinného legislativního dohledu; vyzývá rovněž k přijetí dodatečných opatření k zajištění dialogu vedeného mezi stranami a k posílení úlohy občanské společnosti, která zůstává základním prvkem dobře fungující demokracie; se znepokojením poukazuje na nedostatečnou transparentnost, pokud jde o proces opětovného jmenování komisaře pro ochranu rovnoprávnosti;

35.

vyzývá k účinné spolupráci s nezávislými a regulačními orgány a k většímu zapojení národního shromáždění do dohledu a kontroly vlády a správy; vyzývá k významnému zapojení národního shromáždění do procesu jednání o přistoupení Srbska k EU, v souladu se svým usnesením ze dne 16. prosince 2013 o úloze národního shromáždění a zásadami vyjednávání o přistoupení Srbska k EU;

36.

zdůrazňuje, že je nutné plně uznat úlohu nezávislých regulačních orgánů, včetně role veřejného ochránce práv v této zemi, protikorupčního úřadu, státního kontrolního úřadu, komisaře pro informace veřejného významu a ochranu osobních údajů, a podporovat ji; požaduje, aby se Národní shromáždění Srbska podílelo na provádění závěrů a doporučení nezávislých regulačních orgánů, zejména veřejného ochránce práv;

37.

připomíná, že sociální dialog je jeden z pilířů evropského sociálního modelu a že pravidelné konzultace mezi vládou a sociálními partnery mají zásadní význam z hlediska předcházení sociálnímu napětí a konfliktům; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby sociální dialog probíhal nad rámec výměny informací a aby před zahájením parlamentního procesu byly důležité právní předpisy předkládány ke konzultaci zúčastněným stranám;

38.

se znepokojením konstatuje, že národní shromáždění se sešlo až po 44 dnech po vyhlášení nouzového stavu v březnu 2020, což oslabilo jeho postavení jakožto klíčového orgánu parlamentní demokracie zakotveného v ústavě Srbska; se znepokojením konstatuje, že národní shromáždění nezahájilo svou práci v plném rozsahu ještě dlouho po vyhlášení konečných výsledků voleb dne 5. července 2020, a to navzdory jasné parlamentní většině; vyzývá národní shromáždění, aby se vyvarovalo štvavé rétoriky a během parlamentní diskuse bojovalo proti nenávistným projevům; poukazuje na význam činnosti opozice v demokratickém státě;

39.

zdůrazňuje, že urážlivé vyjadřování, zastrašování a pomlouvačné kampaně vedené proti politickým oponentům a zástupcům sdělovacích prostředků, které poslanci používají na plenárním zasedání národního shromáždění, představují narušení demokratické praxe a základních demokratických hodnot, jež by mělo být důrazně odsouzeno a postihováno v souladu s jednacím řádem; je zděšen nedávnými organizovanými útoky několika poslanců a provládního bulvárního tisku, které byly namířeny proti investigativním novinářům a členům občanské společnosti, včetně pracovníků nezávislé mediální sítě KRIK a nevládních organizací, jako jsou CRTA a Open Parliament, a které je označovaly za spolupracovníky organizovaných zločineckých skupin a strůjce převratů, což je v hrubém rozporu s nedávno přijatým kodexem chování poslanců;

40.

vítá přijetí nového akčního plánu pro strategii zaměřenou na sdělovací prostředky a skutečnost, že byla zřízena pracovní skupina, která má sledovat provádění strategie a akčního plánu;

41.

je znepokojen tvrzeními investigativních novinářů o vládní manipulaci se statistickými údaji o onemocnění COVID-19 pro politické a volební účely; vyjadřuje politování nad dezinformační kampaní vládních úředníků ohledně pomoci EU během pandemie; zdůrazňuje, že důvěra a transparentnost jsou ve vládním boji proti onemocnění COVID-19 mimořádně důležité, a naléhavě proto srbskou vládu vyzývá, aby občanům poskytovala veškeré relevantní informace o pandemii, včetně informací o očkovacích látkách;

42.

domnívá se, že skutečnost, že v prosinci 2018 získala osoba spojená s vládnoucí stranou dva televizní kanály s celostátním pokrytím, představuje krok k monopolizaci mediálního prostředí v zemi vládnoucí stranou; naléhavě vybízí příslušné orgány, aby zajistily a následně i zachovávaly podmínky nezbytné pro zajištění spravedlivé soutěže a transparentnosti u všech budoucích majetkových transakcí v odvětví sdělovacích prostředků; vyzývá redakční týmy všech televizních kanálů s celostátním pokrytím v Srbsku, aby dodržovaly nejvyšší profesní standardy a dávaly pravidelně prostor rozdílným stanoviskům;

43.

vyjadřuje politování nad oslabováním svobody sdělovacích prostředků, stále častějším urážlivým vyjadřováním, zastrašováním a dokonce nenávistnými projevy namířenými proti zástupcům parlamentní opozice, nezávislým intelektuálům, nevládním organizacím, novinářům, a to i ze strany členů vládních stran, jejichž odpovědnost jednat se všemi zástupci sdělovacích prostředků s respektem je v tomto ohledu nanejvýš důležitá; naléhavě srbské orgány vyzývá, aby přijaly okamžitá opatření, která zaručí svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků a aby zajistily řádné vyšetřování těchto případů;

44.

lituje toho, že závazky přijaté v rámci dialogu mezi stranami týkající se Regulační rady pro elektronické sdělovací prostředky (REM) a veřejnoprávního provozovatele vysílání (RTS) splnily srbské orgány pouze částečně nebo vůbec; připomíná, že svobodné a nezávislé sdělovací prostředky hrají v demokracii zásadní úlohu; vyjadřuje politování nad tím, že od uzavření první fáze dialogu mezi stranami nedokázala rada REM a veřejnoprávní provozovatel vysílání znovu získat svou prací důvěru veřejnosti a opozičních stran; bere na vědomí, že vláda ustavila pracovní skupinu pro bezpečnost novinářů, avšak že se z ní již stáhla všechna sdružení nezávislých novinářů a sdělovacích prostředků působící v Srbsku, protože skupina neřešila útoky provládního bulvárního tisku na novináře pracující pro investigativní internetový portál Síť pro vyšetřování zločinů a korupce (KRIK);

45.

se znepokojením poukazuje na to, že činnost organizací občanské společnosti probíhá v prostředí, které není otevřené vůči kritice; naléhavě vyzývá srbský orgán pro předcházení praní peněz při srbském ministerstvu financí, aby plně osvětlil situaci týkající se vyšetřování organizací občanské společnosti a novinářů, pokud jde o údajné praní peněz, a naléhavě orgány vyzývá, aby se zdržely svévolného zaměřování na tyto organizace a jednotlivce; vyzývá srbské orgány, aby bojovaly proti zmenšujícímu se prostoru pro občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky a aby jim zajistily možnost pracovat bez všech omezení, včetně zastrašování nebo kriminalizace těchto organizací; naléhavě orgány vyzývá, aby usilovaly o co nejrychlejší vytvoření prostředí vstřícného pro činnost všech organizací občanské společnosti;

46.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily svou spolupráci s občanskou společností, nevládními organizacemi a nezávislými sdělovacími prostředky na místě a aby je více podporovaly; znovu opakuje svou podporu činnosti demokratických evropských politických nadací při posilování demokratických procesů a podpoře nové generace politických vůdců v Srbsku;

47.

rozhodně odsuzuje veškeré projevy násilí, konstatuje však, že incidenty vyplývající z neúměrného používání policejní síly během protestů v červenci 2020 vyžadují mimořádnou pozornost orgánů, a to i pokud jde o následnou nedostatečnou spolupráci policistů se soudním systémem a státním zástupcem; naléhavě srbské orgány vyzývá, aby řádně vyšetřily všechny případy, v nichž policejní síly překročily své pravomoci, a zabránily tak beztrestnosti a posílily důvěru veřejnosti v policii, a aby lidem, kteří uvádějí, že se stali oběťmi policejní zvůle, usnadnily podávání stížností a získávání nápravy, a aby projevovaly nulovou toleranci vůči příslušníkům donucovacích orgánů, kteří porušují profesní etiku nebo trestní právo;

48.

konstatuje, že právní a institucionální rámec pro dodržování lidských práv formálně obecně existuje, chybí mu však účinné mechanismy, které by zajistily dodržování těchto základních práv; vyzývá k tomu, aby byly veškeré změny platných zákonů týkajících se dodržování lidských práv, včetně zákona o svobodném přístupu k informacím veřejného významu, přijímány transparentním způsobem a se zapojením všech relevantních zainteresovaných stran; vyzývá k jeho efektivnějšímu uplatňování, zejména s ohledem na nejzranitelnější skupiny ve společnosti, včetně národnostních menšin, v oblasti vzdělávání; vyzývá Srbsko, aby zajistilo a chránilo nediskriminační používání menšinových jazyků ve vzdělávání, ve zvláštních státních a lokálních sdělovacích prostředcích a aby zároveň poskytovalo rovné příležitosti pro odpovídající zastoupení v politickém životě, ve veřejné správě a v soudnictví;

49.

vítá zvýšené úsilí Srbska v oblasti spolupráce s EU v otázce integrace romské komunity, zejména pokud jde o zlepšování jejich situace v oblasti bydlení; vyzývá srbské orgány, aby se zabývaly strukturální diskriminací, jíž čelí Romové, pokud jde o jejich občanský status, jakož i zdravotní péči, vzdělávání a zaměstnanost; naléhavě vyzývá Srbsko, aby zlepšilo a zjednodušilo institucionální strukturu zabývající se integrací Romů, mimo jiné prostřednictvím jasného rozdělení úkolů, koordinace mezi vnitrostátními a místními orgány a sestavování rozpočtu zohledňujícího potřeby romských komunit;

50.

vítá dokončení dlouho odkládaného překladu učebnic pro základní školy do bulharštiny, což umožní vzdělávat bulharskou národnostní menšinu v mateřském jazyce; se znepokojením konstatuje, že dosud nebyly přeloženy všechny učebnice pro střední školy; vybízí srbské orgány, aby zajistily udržitelnost tohoto procesu tím, že poskytnou dostatečný počet učitelů, učebnic a dalších materiálů (školní diáře, žákovské knížky atd.) s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na potřeby žáků z této menšiny;

51.

je znepokojen tím, že srbské orgány nedokáží podpořit faktické užívání regionálních nebo menšinových jazyků;

52.

vyzývá Srbsko, aby posílilo instituce v oblasti lidských práv, zaručilo jejich nezávislost, vyčlenilo na ně nezbytné finanční a lidské zdroje, zajistilo včasné přijímání opatření v návaznosti na jejich doporučení a přijalo a zavedlo nové strategie proti diskriminaci;

53.

vyzývá Srbsko, aby zlepšilo své kapacity, pokud jde o poskytování statistických údajů, a včas uskutečnilo sčítání v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a se zapojením nezávislých pozorovatelů; opakuje svou výzvu k lepší koordinaci a začleňování zúčastněných stran a včasnému provádění a pravidelné revizi Akčního plánu pro uplatňování práv národnostních menšin;

54.

je hluboce znepokojen tvrzeními, že srbské orgány systematicky a diskriminačním způsobem zneužívají zákon o pobytu občanů a ruší adresy trvalého pobytu albánského etnika žijícího v jižním Srbsku (tzv. pasivizace adres); vyzývá k nezávislému a důkladnému vyšetření těchto obvinění a vyzývá srbské orgány, aby ukončily veškeré diskriminační praktiky a cílené útoky;

55.

se znepokojením bere na vědomí vysoký počet žen a dětí, které jsou oběťmi násilí a domácího násilí; bere na vědomí úsilí Srbska v boji proti násilí páchanému na ženách a dětech a domácímu násilí; naléhavě však připomíná, že je zapotřebí další a účinnější provádění a konkrétní zlepšení, zejména během pandemie, aby se zlepšil přístup ke kvalitním službám v této oblasti;

56.

vítá zprávu skupiny GREVIO o Srbsku, která zdůrazňuje neexistenci soudržného politického přístupu k provádění Istanbulské úmluvy, potřebu přijmout preventivní opatření, mezery v poskytování služeb obětem a nízkou úroveň povědomí, senzibilizace a budování kapacit, jakož i zvláštní překážky pro široký okruh žen v důsledku překrývajících se faktorů, jako je etnická příslušnost, chudoba, sociální původ a zdravotní postižení;

57.

je znepokojen tím, že byl vážně opožděn nový zákon o rovnosti žen a mužů, že stále chybí koordinace a účinné institucionální uspořádání s odpovídajícími zdroji v této oblasti a že socioekonomické postavení žen je stále výrazně horší než postavení mužů, jakož i vysokým výskytem patriarchálních postojů a genderových stereotypů ve společnosti a ve veřejné diskuzi a nedostatečnými znalostmi soudců, státních zástupců a právníků v této oblasti;

58.

vyzývá Srbsko, aby zvýšilo úsilí zaměřené na rovnost žen a mužů a práva žen tím, že se bude specificky zaměřovat na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a na posílenou spolupráci s občanskou společností, zejména ženskými organizacemi; zdůrazňuje, že je důležité začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do ekonomických programů;

59.

chválí silné zastoupení žen v novém parlamentu a vládě v naději, že povede k věcnému prosazování lidských práv a politických svobod žen i zranitelných skupin; vítá silné zastoupení národnostních menšin v parlamentu;

60.

zdůrazňuje, že je třeba nadále chránit práva osob LGBTI; vyzývá orgány, aby adekvátněji a účinněji reagovaly na nenávistné projevy a trestné činy motivované nenávistí; vítá poklidný průběh dvou pochodů hrdosti v roce 2019; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny orgány podporovaly přípravu EuroPride 2022 a zajistily bezpečnost všech účastníků;

61.

vítá, že vláda z vlastní iniciativy přikročila v souladu s příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva k další práci na zákonu o svazcích osob stejného pohlaví a změně jména a pohlaví transsexuálních osob, a vyzývá vládu, aby vytvořila bezpečné prostředí pro osoby LGBTI a podporovat kulturu tolerance vůči nim;

62.

naléhavě Srbsko vyzývá, aby zlepšilo přístup ke zdravotnickým službám pro osoby se zdravotním postižením, osoby žijící s HIV, děti a dospělé, kteří užívají drogy, vězně, sexuální pracovníky, osoby LGBTI, vnitřně vysídlené osoby a Romy, zejména s ohledem na přetrvávající pandemii a problémy ve zdravotnictví;

63.

vítá zapojení Srbska do iniciativ regionální spolupráce; vybízí Srbsko, aby na všech úrovních pokračovalo ve svém úsilí o smíření a posílení dobrých sousedských vztahů; vyzývá Srbsko, aby plně provádělo dvoustranné dohody a včas a konstruktivně se angažovalo při řešení všech zbývajících hraničních sporů se sousedními zeměmi, i pokud jde o otázky smíření vyplývající z jugoslávské minulosti; konstatuje, že je třeba věnovat větší úsilí socioekonomickému rozvoji příhraničních regionů; vítá iniciativu regionální integrace prostřednictvím hospodářského rozvoje;

64.

vítá konstruktivní úlohu Rady pro regionální spolupráci (RCC) a aktivní účast Srbska v této radě; zdůrazňuje význam regionální spolupráce v kontextu krize způsobené onemocněním COVID-19 a zdůrazňuje, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy souvisejí se srbským cílem úspěšné evropské perspektivy;

65.

zdůrazňuje, že normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem je prioritou a podmínkou pro vstup obou těchto zemí do EU a že je rovněž nezbytná pro zajištění stability a prosperity v širším regionu; bere na vědomí zvýšenou angažovanost obou stran v dialogu zprostředkovaném EU a vyzývá k aktivnímu a konstruktivnímu zapojení do dialogu zprostředkovaného EU a vedeného zvláštním zástupcem EU, jehož cílem je komplexní, udržitelná a právně závazná dohoda v souladu s mezinárodním právem;

66.

opět vyzývá, aby byly včas a v dobré víře plně uplatňovány veškeré již dosažené dohody, včetně bezodkladného založení sdružení/společenství obcí se srbskou většinou; vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu; v této souvislosti opakuje svou plnou podporu Miroslavu Lajčákovi, zvláštnímu zástupci EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou;

67.

naléhavě vyzývá srbskou a kosovskou vládu, aby se vyvarovaly jakýchkoli kroků, které by mohly podkopat důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu; připomíná význam multietnické povahy Kosova a Srbska i to, že existence etnicky homogenních států nemůže být v tomto regionu cílem;

68.

vyzývá srbské a kosovské úřady, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; opět vyzývá orgány, aby se vyvarovaly používání štvavé rétoriky namířené proti ostatním etnickým skupinám; lituje, že most v Mitrovici dosud nebyl otevřen pro veškerý provoz, třebaže jeho oprava již byla dokončena;

69.

vítá aktivní a konstruktivní účast Bělehradu na dialogu s Prištinou a provádění dohodnutých závazků podle Bruselské dohody;

70.

chválí dobrou regionální spolupráci mezi Srbskem a Kosovem v boji proti pandemii COVID-19, včetně spolupráce mezi starosty města Mitrovica a komunikace mezi ministry zdravotnictví;

71.

zdůrazňuje význam regionální spolupráce týkající se válečných zločinů a vyšetřování případů pohřešovaných osob, včetně větší snahy o uznávání a provádění soudních rozhodnutí o válečných zločinech, pátrání po hrobech, odmítání nenávistných projevů a glorifikace válečných zločinců a podpory místních státních zástupců v úsilí o postavení pachatelů před soud; vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí a bojovaly se všemi těmito problémy a odsoudily všechny formy nenávistných projevů, zastrašující kampaně a veřejné schvalování a popírání genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny; lituje toho, že některé srbské orgány a někteří srbští politici nadále popírají genocidu ve Srebrenici; vítá činnost organizací občanské společnosti v oblasti usmíření, přechodného soudnictví a náležité nápravy;

72.

vítá dlouhodobou spolupráci Srbska v rámci procesu Sarajevského prohlášení a připomíná, že Dohoda o stabilizaci a přidružení ukládá povinnost plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jehož činnost byla ukončena, a s Mezinárodním reziduálním mechanismem OSN pro trestní tribunály, a naléhavě Srbsko vyzývá, aby se postavilo veškerému úsilí o oslabení dosavadních výsledků a falšování skutečností, které zjistil ICTY;

73.

znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě na vytvoření regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM); podtrhuje význam Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže a její činnosti; poukazuje na to, že Evropská komise v důsledku koronavirové pandemie navrhla odložit rok, v němž má být Novi Sad Evropským hlavním městem kultury, z roku 2021 na rok 2022;

74.

vítá skutečnost, že Srbsku bylo v roce 2019 uděleno členství v programu Erasmus+;

75.

vítá pokrok, kterého Srbsko dosáhlo při rozvoji funkční tržní ekonomiky; vyzývá Srbsko, aby pokračovalo ve svém úsilí o posílení konkurenceschopnosti a dlouhodobého, udržitelného a inkluzivního růstu prostřednictvím strukturálních reforem, zejména v odvětví energetiky a trhu práce, a zlepšování transparentnosti a předvídatelnosti v regulačním prostředí; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet u mladých lidí podnikatelské dovednosti, a vyzývá srbskou vládu, aby se přímo zabývala otázkou korupce, která narušuje rozvoj funkčního tržního hospodářství, i obavami, jež v roce 2020 vznesla Skupina států proti korupci (GRECO);

76.

konstatuje, že srbský zdravotnický systém trpí nedostatkem zdrojů a odlivem kvalifikované pracovní síly, což vede k nedostatku lékařského vybavení, lékařských odborných znalostí a laboratorních testovacích kapacit během pandemie COVID-19; vybízí Srbsko, aby provedlo reformy s cílem posílit odvětví veřejného zdravotnictví, zlepšit sociální ochranu a poskytnout podporu soukromému sektoru, aby se tak zmírnily hospodářské důsledky spojené s onemocněním COVID-19;

77.

vítá výrazný pokrok Srbska v hospodářských a finančních oblastech, jako je právo obchodních společností, právo duševního vlastnictví, hospodářská soutěž a finanční služby a manažerská odpovědnost a audit; konstatuje však, že je zapotřebí dalšího pokroku v oblasti zadávání veřejných zakázek;

78.

vyjadřuje znepokojení nad zvyšujícím se vlivem Číny v Srbsku a na celém západním Balkáně i nad chybějící transparentností a nedostatečným posuzováním environmentálních a sociálních dopadů čínských investic a úvěrů; vyzývá Srbsko, aby posílilo své normy pro dodržování právních předpisů ve vztahu k čínským obchodním aktivitám;

79.

vyzývá Srbsko, aby zvýšilo udržitelnost svého odvětví energetiky prostřednictvím diverzifikace svých zdrojů energie, zahájení přechodu na nízkouhlíkovou energetiku a posunu směrem k obnovitelným zdrojům energie a méně znečišťujícím palivům a aby současně zrušilo všechny s tím neslučitelné dotace na uhlí; vybízí Srbsko, aby přijalo opatření nezbytná k zachování a ochraně ekologicky citlivých oblastí a aby intenzivněji sledovalo provádění národního plánu snižování emisí;

80.

vítá zprovoznění největšího větrného parku, Čibuk 1, a pokrok, jehož bylo dosaženo na plynovém propojovacím vedení mezi Srbskem a Bulharskem; se znepokojením bere na vědomí dlouhodobý nesoulad se Smlouvou o Energetickém společenství a její následné porušování; opět vyzývá k tomu, aby se země západního Balkánu staly důležitou součástí strategie EU pro konektivitu;

81.

vítá aktivní účast Srbska v Dopravním společenství a na projektech transevropské sítě, včetně výstavby dálnice Niš-Merdare-Priština;

82.

vítá skutečnost, že v dubnu 2019 vstoupila v platnost nová regionální dohoda o roamingu;

83.

naléhavě orgány vyzývá, aby zajistily harmonizaci s unijními standardy a politickými cíli v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí i energetické účinnosti, zejména s ohledem na prohlášení ze Sofie o zelené agendě pro západní Balkán, mimo jiné stanovením cen za emise uhlíku, aktualizací právních předpisů v oblasti energetické účinnosti a vypracováním a přijetím integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, aby se usnadnil přechod na oběhové hospodářství a přijetí opatření k zachování a ochraně environmentálně citlivých oblastí;

84.

vybízí Srbsko, aby dokončilo reformy vnitrostátních odvětví elektřiny a zemního plynu tím, že zajistí zejména oddělení provozovatelů soustavy, a aby pracovalo na regionální propojenosti a dokončení regionálního trhu s energií v souladu s Pařížskou dohodou a mezinárodními závazky vyplývajícími ze Smlouvy o Energetickém společenství;

85.

je znepokojen vysokými úrovněmi znečištění ovzduší v Srbsku a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby urychleně přijaly opatření ke zlepšení kvality ovzduší, zejména ve velkých městech a průmyslových oblastech, jako jsou Smederevo, Bor a Kolubara; zdůrazňuje, že je důležité nalézt udržitelná řešení a omezit využívání hnědého uhlí a dalšího nízkoenergetického uhlí při výrobě energie, jakož i k vytápění;

86.

vyjadřuje politování nad tím, že nejsou přijímána žádná opatření v souvislosti se znečištěním řeky Dragovištica vlivem důlní činnosti v tomto regionu;

87.

vítá skutečnost, že Srbsko nadále podporuje globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU;

88.

připomíná význam harmonizace se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU (SZBP), která se musí postupně stát nedílnou součástí srbské zahraniční politiky, což je podmínka procesu přistoupení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra harmonizace Srbska je nejnižší v celém regionu; konstatuje, že někteří vládní úředníci a někteří politici i nadále vydávají příležitostná prohlášení, která zpochybňují zahraničně-politickou orientaci Srbska; je znepokojen tím, že Srbsko ve Valném shromáždění OSN opakovaně vyjádřilo podporu Rusku v souvislosti s anexí Krymu;

89.

vítá skutečnost, že Srbsko harmonizovalo svůj postoj k prezidentským volbám v Bělorusku s postojem EU; je však nadále znepokojen tím, že se Srbsko nepřipojilo k sankcím vůči běloruským úředníkům a neharmonizovalo svůj postoj k novému čínskému zákonu o bezpečnosti s postojem EU; vyzývá Srbsko, aby více harmonizovalo svůj postoj s prohlášeními vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku jménem EU a s rozhodnutími Rady, a to i pokud jde o sankce;

90.

bere na vědomí podpis dohod o normalizaci ekonomických vztahů mezi Kosovem a Srbskem, ke kterému došlo dne 4. září 2020 ve Washingtonu; vyjadřuje však politování nad ustanoveními dohody, která vyžadují, aby Kosovo přestalo usilovat o členství v mezinárodních organizacích; vítá opětovnou angažovanost Spojených států a zdůrazňuje, že EU a Spojené státy musí posílit své partnerství a koordinaci na západním Balkáně; zdůrazňuje, že transatlantická spolupráce je důležitým faktorem pro stabilitu v tomto regionu a poukazuje na vedoucí roli EU jakožto zprostředkovatele při normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem;

91.

připomíná, že přesun srbského velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma by byl v rozporu s postojem Evropské unie k řešení izraelsko-palestinského sporu založenému na dvou státech;

92.

vyzývá k posílení evropské spolupráce se Srbskem v boji proti manipulativním dezinformacím a kybernetickým a hybridním hrozbám, které se snaží rozdělit společnost, zdiskreditovat EU a narušit evropskou perspektivu tohoto regionu; vybízí ke konkrétním krokům při budování odolnosti a kybernetické bezpečnosti a vyzývá Srbsko, Komisi a ESVČ, aby podporovaly opatření zaměřená na posilování plurality sdělovacích prostředků a kvalitní žurnalistiky; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit evropskou koordinaci s cílem bojovat proti regionálním dezinformačním kampaním, které často pocházejí ze Srbska, a to například možným zřízením centra excelence v oblasti dezinformací zaměřeného na Balkán;

93.

je obzvláště znepokojen dezinformacemi pocházejícími z Kremlu, které jsou šířeny prostřednictvím zpravodajské agentury Sputnik v Bělehradě a dalších domácích aktérů; vyzývá srbské orgány, aby přehodnotily ujednání umožňující tyto operace, s cílem omezit dezinformace jak uvnitř země, tak mimo ni, a aby se více snažily bojovat proti dezinformačním kampaním, jejichž počet od začátku pandemie COVID-19 stoupá;

94.

bere na vědomí uzavření dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Srbskem a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), jež agentuře Frontex umožní pomáhat Srbsku při správě hranic a provádět společné operace; konstatuje, že Srbsko hraje při správě vnějších hranic EU aktivní, kooperativní a konstruktivní úlohu;

95.

připomíná, že EU je pro Srbsko největším obchodním partnerem, investorem a poskytovatelem pomoci; bere na vědomí rozhodnutí Srbska podepsat dohodu o volném obchodu s Eurasijskou hospodářskou unií v říjnu 2019; očekává však, že Srbsko bude jednat v souladu s obchodní politikou EU; připomíná odhodlání Unie hájit své zájmy tím, že zmírní negativní dopad dohod o volném obchodu s Euroasijskou hospodářskou unií podepsaných zeměmi, které požádaly o členství v Evropské unii a podepsaly dohodu o stabilizaci a přidružení, jako je Srbsko; vyjadřuje politování nad tím, že Srbsko stále není členem Světové obchodní organizace;

96.

vyzývá Srbsko, aby zlepšilo soulad s pracovním právem EU, přijalo nový zákon o právu na stávku, řešilo nehlášenou práci a pozměnilo zákon o inspekčním dohledu tak, aby byl v souladu s příslušnými úmluvami MOP, které Srbsko ratifikovalo;

97.

vybízí Srbsko, aby zajistilo dostatečné finanční a institucionální zdroje pro sociální politiku a politiku zaměstnanosti;

98.

vítá pokračující účast Srbska v misích a operacích pro řešení krizí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); vybízí Srbsko, aby zachovalo své stávající závazky týkající se poskytování personálu pro čtyři mise a operace SBOP a aby usilovalo o další účast v budoucnosti; vítá ujednání o boji proti terorismu podepsaná mezi EU a Srbskem; vítá v tomto ohledu zlepšení regionální a mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti terorismu a násilnému extremismu;

99.

vyjadřuje znepokojení ohledně stále větší závislosti Srbska na obranném a bezpečnostním vybavení a technologiích z Čínské lidové republiky, včetně systému hromadného sledování v Bělehradě a hromadného shromažďování osobních údajů bez vhodných pojistek, a ohledně nedostatečné transparentnosti, pokud jde o postupy bezpečnostního sektoru při zadávání veřejných zakázek; i nadále je znepokojen úzkou politickou a vojenskou spoluprací Srbska s Ruskem, včetně pokračující přítomnosti ruských leteckých zařízení ve městě Niš; vyzývá Srbsko, aby dosáhlo souladu se SBOP a jejími nástroji;

100.

znovu vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí o odstranění odkazu bývalých komunistických tajných služeb tím, že jejich spisy zpřístupní veřejnosti, což by byl krok na cestě k demokratizaci Srbska; vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo proces převodu a naplňování povinností vyplývajících z rozdělení společného archivu bývalé Jugoslávie; v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že plný přístup ke všem archivním materiálům, zejména materiálům bývalých jugoslávských tajných služeb (UDBA) a tajné služby jugoslávské lidové armády (KOS), má klíčový význam; připomíná svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k těmto archivům, jež se týkají bývalých jugoslávských republik, a aby je navrátily příslušným vládám, pokud o to požádají;

101.

připomíná, že EU je největším poskytovatelem finanční pomoci Srbsku; vítá úsilí Komise o strategičtější investování na západním Balkáně prostřednictvím specializovaného hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán; uznává význam tohoto plánu při podpoře udržitelné konektivity, lidského kapitálu, hospodářské soutěže a inkluzivního růstu i při posilování regionální a přeshraniční spolupráce s cílem zlepšit možnosti místních a regionálních správních orgánů a využívat přínosů těchto investic; zdůrazňuje, že veškeré investice musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu;

102.

zdůrazňuje, že hospodářský a investiční plán by měl podporovat nezbytné strukturální reformy v oblasti infrastruktury, energetiky, životního prostředí a vzdělávání a měl by být prováděn co nejrychleji a nejúčinněji s cílem zlepšit viditelnost projektů financovaných EU a zvýšit důvěru srbských občanů v Evropskou unii a její orgány;

103.

vyzývá spolunormotvůrce, aby doladili pobídky a podmíněnost v budoucím nástroji předvstupní pomoci (NPP III) a aby v případě vážného neplnění podmínek využili mechanismy pozastavení; považuje za zásadní, aby NPP III podporoval další posilování základních hodnot a řádné správy věcí veřejných; domnívá se, že zásada „více za více“ a „méně za méně“ týkající se vratnosti procesu přistoupení podle obnovené metodiky by měla být rovněž jasně zohledněna v předvstupním financování; znovu opakuje, že rozsah finanční pomoci by měl odpovídat skutečné míře provedených reforem;

104.

vyzývá srbské orgány, aby co nejlépe využily přerozdělení finančních prostředků EU v rámci NPP s cílem pomoci zmírnit sociální a hospodářské dopady pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že je důležité věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám;

105.

připomíná, že EU urychleně mobilizovala okamžitou podporu pro západní Balkán k řešení stavu zdravotní nouze v důsledku pandemie COVID-19 a k usnadnění sociální a hospodářské obnovy tohoto regionu;

106.

vyzývá Komisi a členské státy, aby občanům všech zemí západního Balkánu přidělily dostatečné množství očkovacích látek proti onemocnění COVID-19;

107.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 119.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0168.

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/207

P9_TA(2021)0106

Obecné pokyny pro rozpočet na rok 2022 – oddíl III

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2022 – oddíl III – Komise (2020/2265(BUI))

(2021/C 494/25)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“),

—	s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1) (dále jen „finanční nařízení“),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2) (dále jen „nařízení o VFR“), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise (3), jakož i na související jednostranná prohlášení (4),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (5),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (6),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (7),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (8),

—	s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2021 (9) a na společná prohlášení dohodnutá mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze dne 8. října 2018 o globálním oteplení o 1,5 oC,

—	s ohledem na globální hodnotící zprávu o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách vydanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby,

—	s ohledem na závěry Rady ze zasedání dne 8. června 2020 nazvané „Demografické výzvy – další postup“,

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016,

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv a na usnesení o něm ze dne 19. ledna 2017 (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (11),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 16. února 2021 o rozpočtových směrech pro rok 2022,

—	s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku: zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích (12),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2020 nazvané „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ (C(2020)1863),

—	s ohledem na článek 93 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ve formě pozměňovacích návrhů,

—

s ohledem na dopisy Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0046/2021),

Znovunastartování: rozpočet na rok 2022 pro zotavení z krize COVID-19

je přesvědčen, že vzhledem k mimořádné nejistotě ohledně hospodářského výhledu, u něhož se neočekává, že by se v roce 2022 vrátil na úroveň před pandemií, a vzhledem k naléhavé potřebě rychlého, spravedlivého a inkluzivního zotavení z hospodářských a sociálních škod a škod v oblasti zaměstnanosti způsobených pandemií COVID-19 by měl rozpočet Unie na rok 2022 hrát ještě důležitější úlohu při zajišťování pozitivního a hmatatelného dopadu na životy občanů a podpoře rozvoje evropského hospodářství, udržitelných investic a zachovávání a tvorby kvalitních pracovních míst v celé Unii, ale i při řešení výzev spojených se změnou klimatu a digitální transformací a plnění vyšších cílů Unie v oblasti klimatu do roku 2030 tak, aby bylo možné dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, a usnadňování snižování hospodářských, sociálních, územních, generačních a genderových rozdílů a rozdílů ve vzdělávání;

má proto v úmyslu sestavit rozpočet zaměřený na budoucnost, který bude mít zásadní význam pro proces obnovy a umožní Unii posílit investice a bojovat proti nezaměstnanosti, podpoří digitální a ekologickou transformaci, zaměří se na budování silné evropské zdravotní unie, bude prosazovat inkluzivní obnovu s důrazem na mladou generaci a zajistí bezpečné a prosperující prostředí pro občany EU; domnívá se, že tyto priority jsou zásadní pro podporu oživení a položení základů pro odolnější Unii v souladu s Pařížskou dohodou;

Dynamická ekonomika na podporu investic a řešení nezaměstnanosti

připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství, představují téměř 99 % všech podniků v členských státech a poskytují přibližně tři čtvrtiny všech pracovních míst; zdůrazňuje, že malé a střední podniky významně přispívají k vytváření pracovních míst, hospodářskému růstu a stabilitě; je znepokojen závažnými a dlouhodobými důsledky krize pro malé a střední podniky a hodlá pro ně zajistit dostatečné financování prostřednictvím různých programů EU;

v této souvislosti zdůrazňuje, že pro posílení konkurenceschopnosti, podporu podnikání, zlepšení přístupu na trh a účinnou podporu malých podniků, například prostřednictvím rozvoje digitálních a podnikatelských dovedností, je důležité dostatečné financování programu pro jednotný trh; dále zdůrazňuje potenciál programu InvestEU, pokud jde o mobilizaci udržitelných, inovativních a sociálních investic, ale také o poskytování kapitálové podpory malým a středním podnikům, na něž měla krize negativní dopad; uznává, že je naléhavě nutné vytvořit podnikatelské prostředí příznivé pro malé a střední podniky a podporovat klastry a sítě, které by tyto podniky sdružovaly, a snížit administrativní zátěž podniků; zdůrazňuje, že je třeba zejména podporovat iniciativy na úrovni EU, jejichž cílem je usnadnit zakládání nových začínajících podniků a zlepšit jejich přístup k financování, a podpořit tak inovace, vytváření pracovních míst a podnikání mladých lidí;

zdůrazňuje, že je i nadále zapotřebí masivně posílit investice do výzkumu, vývoje a inovací, aby se EU mohla stát hybnou silou pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace; zdůrazňuje, že významný přínos v tomto ohledu představuje program Horizont Evropa, včetně činnosti Evropské rady pro výzkum; domnívá se, že je nezbytné poskytnout malým a středním podnikům, začínajícím podnikům a univerzitám odpovídající a individuálně uzpůsobenou podporu výzkumu a inovací, aby se mohly na těchto obrovských výzvách aktivně podílet; poukazuje na to, že je důležité podporovat spolupráci mezi akademickou obcí a průmyslem; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 jasně ukázala význam evropského výzkumu zaměřeného na farmaceutické výrobky a očkovací látky jako prostředku k posílení odolnosti EU v případě zdravotní krize;

zdůrazňuje, že reakci Unie na výzvy pandemie COVID-19 musí umožňovat rychlá a cílená rozpočtová rozhodnutí; v této souvislosti žádá, aby v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení byl v rámci programu Horizont Evropa v plném rozsahu zpřístupněn neočekávaně vysoký objem zrušených prostředků na výzkum, neboť se jedná o jeden z klíčových prostředků, který může přispět k neutralizaci nových variant viru a zároveň k předjímání budoucích hrozeb, a to v zájmu veřejného zdraví a záchrany životů; zdůrazňuje, že tato míra rušení závazků nebyla předpokládána, a tudíž nebyla začleněna do dohody o víceletém finančním rámci (VFR);

zdůrazňuje klíčovou úlohu politiky soudržnosti EU jakožto hlavní investiční politiky Unie a jednoho ze základních kamenů udržitelného a inkluzivního oživení a poukazuje na její jedinečnou evropskou přidanou hodnotu a příspěvek k celkovému harmonickému rozvoji EU a jejích členských států a regionů; zdůrazňuje zejména její potenciál stimulovat hospodářský růst a vytvářet více kvalitních pracovních míst, která mají zásadní význam pro proces obnovy; zdůrazňuje její klíčovou úlohu při dosahování strategických cílů EU, jako je hospodářská, sociální a územní soudržnost a konvergence mezi členskými státy i v rámci nich, spravedlivý přechod, kvalitní zaměstnanost, konkurenceschopné, sociální, zelené a oběhové hospodářství a inovace, a skutečnost, že je hnací sílou spravedlivé, inkluzivní a udržitelné Unie;

poukazuje na dlouhodobé dopady rozšíření výjimky z pravidel státní podpory během stávající krize na jednotný trh členských států s omezenými veřejnými prostředky a omezenou fiskální kapacitou; zdůrazňuje, že rozpočet EU hraje klíčovou úlohu při zajišťování toho, aby členské státy a EU úzce spolupracovaly na zmírnění socioekonomických dopadů pandemie a současně nalézaly konkrétní řešení k zachování rovných podmínek na jednotném trhu a k posílení hospodářské a sociální soudržnosti mezi regiony EU;

zdůrazňuje, že základním kamenem evropské integrace je společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP), jejichž cílem je zajistit Evropanům dodávky bezpečných, cenově dostupných a kvalitních potravin a potravinovou soběstačnost, řádné fungování zemědělských trhů, udržitelný rozvoj venkovských regionů a generační obměnu zemědělců; připomíná, že tyto politiky hrají zásadní úlohu při zajišťování stabilního a přijatelného příjmu zemědělců a rybářů, zejména s ohledem na současnou složitou situaci; žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována drobnému zemědělství, mladým zemědělcům a malým rybářským podnikům a zachování stabilního a bezpečného potravinového řetězce pro evropské občany; poukazuje na to, že řada zemědělských odvětví byla těžce zasažena pandemií COVID-19 a dalšími krizemi, a podporuje případně cílené posílení příslušných rozpočtových položek pro opatření na podporu trhu; připomíná, že je nezbytné řešit tyto výzvy a současně připravovat reformu SZP, u níž se očekává, že bude hrát významnější úlohu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu;

10.

zdůrazňuje, že je třeba zvláště podpořit odvětví cestovního ruchu, zejména odvětví pohostinství, které v důsledku pandemie COVID-19 zaznamenalo obzvláště závažný pokles, což má ničivý dopad zejména na regiony, které jsou na cestovním ruchu silně závislé; zdůrazňuje, že odvětví cestovního ruchu představuje důležitý pilíř hospodářství Unie a zaměstnává významnou část její pracovní síly, zejména v malých a středních podnicích a rodinných podnicích; očekává, že příslušné programy EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, regionální politiky, programů Digitální Evropa a InvestEU, rozhodně přispějí k dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti tohoto odvětví a že potřebné zdroje budou poskytnuty prostřednictvím rozpočtu EU v roce 2022; znovu vyjadřuje své zklamání nad tím, že žádost Parlamentu o zřízení zvláštního programu EU pro oblast cestovního ruchu nebyla vyslyšena;

11.

zdůrazňuje potřebu komplexní evropské kosmické strategie a uznává přidanou hodnotu kosmického programu EU; zdůrazňuje zejména, že je třeba, aby Unie podporovala rozvoj inovativních a konkurenceschopných odvětví na začátku hodnotového řetězce (těžký kosmický průmysl) a odvětví na konci hodnotového řetězce (aplikace založené na datech z kosmických systémů); poukazuje na důležitou úlohu Agentury EU pro kosmický program (EUSPA) a na potřebu zajistit nezbytnou úroveň financování a personálního obsazení;

Řešení výzvy v podobě digitální a ekologické transformace

12.

zdůrazňuje, že krize COVID-19 ještě prohloubila naléhavou potřebu odstranit digitální propast, zejména dokončením Evropského prostoru vzdělávání a prováděním akčního plánu digitálního vzdělávání, aby mohly být splněny cíle v oblasti digitálních dovedností, a podporou inkluzivního učení, a dále potřebu urychlit digitální transformaci Evropy; poukazuje na to, že je důležité zajistit dostatečné financování a součinnost mezi programy EU s cílem vytvořit podmínky napomáhající rychlejšímu zavádění průlomových technologií a inovací na trh a umožnit, aby evropské hospodářství a veřejný sektor stály v čele digitální transformace; domnívá se, že program Digitální Evropa má zásadní význam pro zlepšení konkurenceschopnosti Evropy v globální digitální ekonomice a pro dosažení technologické suverenity; očekává, že tento program posílí v rámci EU investice do vysoce výkonné výpočetní techniky, etické umělé inteligence, technologie 5G a kybernetické bezpečnosti, ale i podporu pokročilých digitálních dovedností v celé ekonomice a společnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby dodržovaly kritéria, podle nichž by mělo být nejméně 20 % finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost přiděleno na digitální transformaci;

13.

zdůrazňuje ústřední úlohu rozpočtu EU při zajišťování úspěchu Zelené dohody pro Evropu, včetně strategie v oblasti biologické rozmanitosti, a uplatňování zásady nepůsobit škodu, posilování hospodářského a sociálního oživení členských států z koronavirové krize přeměnou ekologických výzev na příležitosti v oblasti investic a strukturálních reforem a usnadňování spravedlivého přechodu k udržitelnější, inkluzivnější a odolnější ekonomice; připomíná, že tato transformace vyžaduje významné strukturální změny a že ne všechny členské státy, regiony a města mají stejnou výchozí pozici pro transformaci nebo stejnou schopnost vypořádat se s ní; zdůrazňuje zejména, že je třeba zajistit, aby nová strategie růstu byla podpořena odpovídajícími zdroji, včetně fondů na podporu oživení a mechanismu pro spravedlivou transformaci, aby Unie mohla dostát svým závazkům a zároveň zajistit, aby nikdo nebyl opomenut, a hodlá pečlivě sledovat provádění strategie v rámci rozpočtu na rok 2022; v této souvislosti zdůrazňuje, že investice do energetické účinnosti, oběhového hospodářství, udržitelné a cenově dostupné inteligentní mobility a moderní a odolné infrastruktury EU jsou klíčovými faktory pro obnovu konkurenceschopnosti, neboť přispívají k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a k budování strategické autonomie EU a podporují udržitelná průmyslová odvětví; dále uznává klíčovou úlohu Nástroje pro propojení Evropy při propojování Unie a všech jejích regionů, včetně nejvzdálenějších, ostrovních a řídce osídlených regionů, v odvětvích dopravy, digitálních technologií a energetiky;

14.

poukazuje na to, že je velmi důležité podporovat opatření v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí, a poskytovat za tímto účelem dodatečné zdroje na příslušné programy a nástroje v rozpočtu EU, zejména v programu LIFE; zdůrazňuje dále, že v duchu „klimatického mainstreamingu“ je třeba ve všech oblastech činnosti zvýšit úsilí o naplnění cíle vynakládat na klimatická opatření v celém VFR 2021–2027 nejméně 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z nástroje pro oživení; zdůrazňuje dále, že je třeba soustavně usilovat o to, aby v roce 2024 bylo z VFR vynaloženo 7,5 % ročních výdajů na cíle v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž do roku 2026 by se měl tento podíl zvýšit na 10 %; žádá Parlament, aby se plně zapojil do vývoje spolehlivějších, transparentnějších a komplexnějších metod pro realizaci a sledování těchto výdajů, a těší se na každoroční konzultace s Komisí a Radou, které se mají konat podle interinstitucionální dohody;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečné finanční prostředky na provádění strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek, mimo jiné podporou výzkumu a inovací pro přechod k bezpečným a udržitelným chemickým látkám, materiálům a výrobkům již od návrhu a zajištěním přiměřených a udržitelných zdrojů pro Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen „agentura ECHA“), a rovněž dostatečné prostředky na provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství založeného na koloběhu netoxických materiálů a nadcházejícího akčního plánu pro znečištění vody, ovzduší a půdy;

Silná „Evropská zdravotní unie“

16.

znovu potvrzuje význam a potenciál programu „EU pro zdraví“, který se v novém VFR stal nejrozsáhlejším programem v oblasti zdraví, jenž byl kdy financován z rozpočtu EU; očekává, že dojde k posílení součinnosti mezi všemi programy EU, které jsou zapojeny do zvyšování kapacity zdravotních systémů EU a jejich připravenosti a prevenční kapacity v případě krize, a mezi programy poskytujícími dodatečné investice do zdravotního sektoru, jako je Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Horizon Evropa a Digitální Evropa; domnívá se, že vytváření rezerv by mělo zůstat v rozpočtu EU prioritou, a to prostřednictvím programů RescEU a „EU pro zdraví“; zdůrazňuje, že pro zajištění lepší připravenosti EU a schopnosti reakce na všechny typy přírodních katastrof, pandemií a mimořádných situací á velký význam mechanismus civilní ochrany EU;

17.

připomíná, že za koronavirové krize se zdravotnické systémy členských států dostaly pod obrovský tlak a že krize odhalila v Unii nedostatky v kapacitách pro výrobu vakcín a dalších nezbytných zdravotnických produktů; zdůrazňuje proto, že Unie potřebuje solidaritu a kolektivní odpovědnost, která by se projevila v přenesení více pravomocí v oblasti zdraví na unijní úroveň a přijetí konkrétních opatření k vytvoření „evropské zdravotní unie“; zdůrazňuje, že současná krize poukázala na nutnost více investovat do zdravotnické infrastruktury a dovedností a zotavit se z problémů, které byly způsobeny nedostatečnými investicemi; vítá proto sdělení Komise o inkubátoru HERA COM(2021)0078), který považuje za vhodný nástroj k zintenzivnění úsilí o detekci variant COVID-19, adaptaci vakcín, zvýšení účinnosti klinických testů, urychlení schvalovacích postupů a rozšíření výroby vakcín; upozorňuje na to, že většina výrobních kapacit se nachází mimo Unii, což komplikuje dodávky léčivých přípravků v době nouze a představuje překážku, kterou bude třeba překonat, chceme-li dospět k vytvoření evropské zdravotní unie; poukazuje na to, že důležité zajistit dostatečný objem prostředků, aby bylo možné zvýšit kapacity pro výrobu vakcín, protilátek a jiných důležitých léků v členských státech a dosáhnout toho, aby rozpočet EU na rok 2022 dokázal v případě mimořádných událostí rychle reagovat;

18.

lituje, že v roce 2020 byla v EU u 2,7 milionu lidí diagnostikována nádorová onemocnění a přibližně 1,3 milionu lidí na ně zemřelo; vítá evropský plán boje proti rakovině, který je důležitým pilířem silnější evropské zdravotní unie; v souladu s evropským plánem boje proti rakovině poukazuje na to, že Unie musí svůj přístup k prevenci a léčbě nádorových onemocnění a péči o onkologické pacienty posílit a řádně prosazovat; požaduje řádné rozpočtové zdroje pro příslušné programy EU, jako je EU pro zdraví a klastr „Zdraví“ v rámci pilíře II programu Horizont Evropa a program Digitální Evropa, protože součástí unijní činnosti v oblasti nádorových onemocnění musí být financování nových technologií, výzkumu a inovací;

19.

poukazuje zejména na to, že v současné pandemii hraje zásadní úlohu Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC); požaduje, aby rozpočet na rok 2022 obsahoval dostatečné prostředky k tomu, aby tyto důležité agentury mohly pokračovat ve své činnosti; se zájmem očekávat návrh na vytvoření Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), který by měl zajistit účinnou a koordinovanou kapacitu EU pro připravenost a reakci v případě budoucích zdravotních krizí; připomíná, že je třeba poskytnout úřadu HERA nové zdroj, aby jeho vytvořením nebyly negativně postiženy stávající programy, politiky a agentury a aby byly zajištěny účinné synergie s EMA a ECDC;

Inkluzivní oživení s důrazem na mladou generaci

20.

zdůrazňuje, že stejně jako tomu bylo v období po finanční krizi v roce 2008, jsou to opět mladí lidé, na koho koronavirová krize dopadá obzvláště těžce; stoupá nezaměstnanost mladých lidí a nepříznivé důsledky se projevují i v oblasti vzdělání a duševního zdraví, zejména v případě těch, kteří teprve vstupují na pracovní trh; zdůrazňuje proto, že je třeba zkoumat veškeré možnosti financování pro zlepšení inkluze na trhu práce, zejména prostřednictvím odborného vzdělávání, opatření ke zlepšení sociálního začlenění, pracovních podmínek a sociální ochrany, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením, a rovněž je třeba zlepšit rodinné a životní vyhlídky pro mladé lidi s náležitým ohledem na směrnici o sladění pracovního a soukromého života;

21.

trvá na tom, že Unie nebude schopna nalézt udržitelnou cestu k obnově, pokud nebude mít strukturovanou strategii pro svoji mladou generaci; poukazuje v této souvislosti na to, že je nesmírně důležité navýšit finanční zdroje pro programy Unie, jako je Erasmus+, které mají nespornou zásluhu na rozšiřování nabídky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a pracovních příležitostí v celé Unii; zdůrazňuje, že program Erasmus + je vlajkovým programem Unie, který je mezi občany obecně znám a přináší hmatatelné výsledky; poukazuje na to, že tento program na velký potenciál, pokud jde o podporu excelence a o přístup mladých lidí k inovační a podnikatelské činnosti, neboť poskytuje poradenství a vzdělávání inkluzivním způsobem; rovněž upozorňuje na to, že jsou zapotřebí akce v oblasti vzdělávání a mobility pro dospělé; vyjadřuje politování nad tím, že na program Erasmus+ měla negativní dopad koronavirová krize, která způsobila výrazné snížení počtu účastníků, kteří mohli těchto zkušeností využít; v této souvislosti připomíná, že pro to, aby byly tyto ztracené příležitosti nahrazeny, má velký význam rozpočet na rok 2022; vyzývá Komisi, aby více prosazovala výuku v oblasti evropského občanské a občanské angažovanosti; znovu vyzývá členské státy, aby nejméně 10 % prostředků ze svých plánů na podporu oživení a odolnosti věnovaly na kvalitní a inluzivní vzdělávání;

22.

zdůrazňuje, že je třeba nalézt udržitelná a dlouhodobá řešení pro úspěšný boj se strukturálními demografickými výzvami a pro zpomalení odchodu vzdělaných lidí z venkovských, odlehlých a méně rozvinutých regionů EU; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí finanční zdroje na oživení regionů, které se potýkají s vylidňováním, a to prostřednictvím investic do sociálních a demografických politik, které podporují rodiny a poskytují stárnoucí evropské populaci vhodnou podporou k zajištění přístupu k zdravotní péči, mobilitě a veřejným službám; vyzdvihuje nutnost vytvořit vhodné struktury pro sledování trendů a vytváření návrhů opatření k adekvátnímu řešení demografické změny, například přidáním speciálních kritérií k metodice rozdělování prostředků ze strukturálních fondů;

23.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 má disproporční dopad na ženy; poukazuje na to, že je třeba zavést genderově responsivní způsob sestavování rozpočtu, který zajistí, aby z veřejného financování měly stejný prospěch ženy i muži; vyzývá proto Komisi, aby v úzké spolupráci s Parlamentem urychlila zavádění účinné a transparentní komplexní metodiky měření příslušných genderových výdajů v souladu s interinstitucionální dohodou, což jí umožní prokázat hmatatelné výsledky pro rozpočet na rok 2022 a případně rozšířit tuto metodiku na všechny programy VFR; požaduje rychlé provedení strategie EU pro rovnost žen a mužů; poukazuje na znepokojivý nárůst odmítavých postojů vůči genderové rovnosti a právům žen a upozorňuje na to, že tomuto vývoji je třeba čelit mobilizací všech nástrojů EU; požaduje dodatečné zdroje na podporu ochrany a prosazování sexuálního a reprodukčního zdraví a s ním spojených práv a na podporu univerzálního přístup k těmto právům, jakož i zdroje na podporu těch, kdo vystupují na obranu práv žen;

24.

zdůrazňuje, že v procesu oživení nesmí nikdo zůstat opomenut a že Unie a členské státy musí řešit problém chudoby a sociálního vyloučení; zdůrazňuje, že unijní rozpočet na rok 2022 a evropský nástroj na podporu oživení (EURI) by měly přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN a přinášet výsledky při provádění evropského pilíře sociálních práv, a to prostřednictvím podpory celoživotního učení, rozvoje sociálního dialogu a zaručením všeobecného přístupu k základním službám, jako je zdravotní péče, mobilita, vhodná strava a důstojné bydlení; poukazuje tedy na přidanou hodnotu ESF+ a vyjadřuje přesvědčení, že by mělo být přiděleno vhodné financování v rámci sdíleného řízení na plnění Záruky pro mladé lidi a budoucí Záruky pro děti; vítá skutečnost, že příští sociální summit v Portu se zaměří na sociální rozměr EU;

25.

poukazuje na to, že mezi hlavní odvětví, která jsou a budou postižena krizí, jež Unii nyní postihuje, patří kreativní odvětví a rovněž kulturní cestovní ruch; vyzývá k přijetí dalších opatření pro tato odvětví a k dalšímu financování pro související programy EU, zejména program Kreativní Evropa; vítá novou kreativní a interdisciplinární iniciativu Nový evropský Bauhaus;

Bezpečnost a prosperita pro evropské občany

26.

domnívá se, že hospodářský růst a prosperita, vnitřní bezpečnost, ochrana vnějších hranic EU, základní práva, řádné fungování schengenského prostoru a svoboda pohybu v rámci EU jsou neoddělitelně spjaty a vzájemně se posilují; zdůrazňuje, že další integrace schengenského prostoru na základě odborných hodnocení by členským státům na vnějších hranicích poskytla lepší finanční příležitosti pro ochranu hranic; připomíná, že schengenský prostor přináší zúčastněným státům ekonomické výhody; zdůrazňuje, že hospodářství EU by mohlo být posíleno přistoupením kandidátských členských států k schengenskému prostoru, které již splňují všechny formální požadavky; zdůrazňuje, že přistoupení těchto členských států k schengenskému prostoru by zvýšilo dopad rozpočtu EU a fondů na podporu oživení a mělo by přímý dopad, neboť by urychlilo hospodářské oživení; opakuje svou výzvu, aby byl schengenský prostor rychle rozšířen o Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí rozsáhlé unijní investice do vnitřní bezpečnosti s cílem posílit činnost policie a justice v oblasti přeshraniční trestné činnosti a podpořit výměnu informací;

27.

konstatuje, že víceletý finanční rámec 2021–2027 poskytuje na provádění migrační, azylové a integrační politiky vyšší částky než v předchozích letech; očekává, že oblast azylu a migrace budou i nadále jedním z hlavních bodů programu činnosti EU; zdůrazňuje, že solidární opatření, jako jsou relokační programy, přesídlování, přijímání osob z humanitárních důvodů, mají i nadále zásadní význam a závisí na smysluplné reformě společného evropského azylového systému; zdůrazňuje proto, že členské státy budou i nadále potřebovat finanční podporu na přijímání, registraci a posuzování žádost o azyl a na činnosti spojené s návraty a relokacemi; žádá, aby bylo více finančních prostředků poskytnuto na koordinaci se zeměmi tranzitu a původu nelegálních migrantů s cílem potlačit či zcela zastavit obchodování s lidmi a nelegální převádění migrantů; je hluboce znepokojen tím, že ve Středozemním moři i nadále dochází ke ztrátám na životech, a je přesvědčen, že záchranné operace není možné ponechávat jen na nestátních subjektech; dodává, že finanční podporu budou i nadále vyžadovat třetí země na vnějších hranicích EU, které čelí migračním tokům do EU; v této souvislosti vyzdvihuje důležitou úlohou Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), jejíž mandát byl před nedávnem rozšířen, a požaduje pro ní řádné financování, aby mohla plnit veškeré úkoly, které jí přísluší podle jejího nového mandátu; trvá na tom, že účinná správa vnějších hranic musí být v souladu s unijním a mezinárodním právem, přičemž je nutné dodržovat především právo na azyl a zásadu nenavracení, a to zejména s ohledem na nedávno vznesená obvinění, že se Frontex podílí na akcích k odehnání migrantů zpět od evropských břehů; připomíná proto, že v souladu s článku 110 nařízení (EU) 2019/1896 (13) mají být najímány tzv. osoby pověřené sledováním základních práv, protože v rámci integrovaného řízení hranic je nutné přispět k podpoře základních práv; zdůrazňuje, že navýšení rozpočtových prostředků přidělených agentuře Frontex musí být doprovázeno odpovídajícím zvýšením odpovědnosti a transparentnosti a je podmíněno tím, zda bude agentura dodržovat právo Unie;

28.

zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny agentury působící v oblasti bezpečnosti, spravedlnosti, vymáhání práva, základních práv, azylu a migrace a správy hranic měly k dispozici odpovídající financování, personální zajištění a odbornou přípravu zaměstnanců, a mohly tak plnit své rozšířené úkoly, a poukazuje na význam spolupráce těchto agentur, potřebu technologických inovací a adaptace a na jejich zásadní úlohu při posilování spolupráce a koordinace mezi členskými státy; zdůrazňuje význam řádného provádění a provozního řízení rozsáhlých informačních systémů EU v prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

29.

rozhodně podporuje zvýšené úsilí EU při boji proti rostoucím bezpečnostním hrozbám, jako je terorismus, radikalizace a násilný extremismus, nezákonné převaděčství, obchodování s lidmi, obchod s drogami, kyberkriminalita a hybridní hrozby v Evropě a sousedních zemích, a proti dezinformačním kampaním proti evropským demokraciím řízeným ze třetích zemí, jakož i úsilí o lepší koordinaci takovýchto programů na úrovni EU; připomíná, že nedávné teroristické útoky ukazují, že v zájmu posílení vnitřní bezpečnosti Unie je nutné zlepšit interoperabilitu informačních systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; konstatuje, že pandemie přinesla nové výzvy v oblasti trestné činnosti; vítá proto strategii bezpečnostní unie, kterou Komise předložila dne 24. července 2020, a požaduje odpovídající financování akčních plánů, které tato strategie obsahuje;

30.

připomíná, že dodržování zásad právního státu je zásadním předpokladem pro soulad se zásadami řádného finančního řízení zakotvenými v článku 317 SFEU; vítá skutečnost, že dne 1. ledna 2021 vstoupilo v platnost nařízení o právním státě, které stanoví obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie, a je pevně odhodlán zajistit jeho plné, okamžité a správné provádění; vyzývá k výraznému posílení financování vyčleněného na zajištění ochrany těchto základních zásad; zdůrazňuje proto význam dobře vybaveného, dostatečně financovaného a personálně obsazeného Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) pro boj proti trestným činům poškozujícím rozpočet Unie, a trvá na tom, že tento orgán musí být schopen zvládnout nahromaděné nevyřízené případy a mít kapacitu pro přezkum a vyšetřování všech nových případů;

31.

zdůrazňuje, že podpora evropských hodnot a evropské kultury hraje aktivní úlohu při posilování demokracie, prosazování zákazu diskriminace a rovnosti mezi muži a ženami a také v boji proti dezinformacím a falešným zprávám; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v některých členských státech dochází ke zhoršování situace v oblasti právního státu, demokracie a základních práv, a poukazuje na to, že je potřeba poskytovat finanční prostředky na podporu tisku, sdělovacích prostředků a umělecké svobody v Unii; zdůrazňuje, že nový program Občané, rovnost, práva a hodnoty má strategický význam pro posílení evropského občanství a demokracie, rovnosti a právního státu v EU a pro podporu obětí genderově podmíněného násilí; připomíná rovněž, že program Spravedlnost zahrnuje konkrétní cíl zaměřený na podporu a prosazování justičního vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu v oblasti práva, soudnictví a právního státu; požaduje, aby byly prostředky na tyto programy během období víceletého finančního rámce vynakládány rovnoměrně, a naléhavě žádá, aby byly roční prostředky na konkrétní zdůrazněné cíle vynaloženy v plném rozsahu; dále vítá pokračující komplexní práci Agentury pro základní práva v oblasti právních předpisů a praxe členských států v těchto oblastech; je přesvědčen, že Konference o budoucnosti Evropy je jedním z nástrojů pro řešení řady výzev v oblasti demokracie a základních práv, a domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby každý z orgánů EU podílejících se na organizaci a řízení nadcházející konference byl vybaven dostatečným správním rozpočtem;

32.

připomíná, že nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) zásadním způsobem přispívá k řešení základních příčin migrace a nuceného vysidlování, k podpoře udržitelného rozvoje, demokracii, politickým a hospodářským reformám, prosazování právního státu a lidských práv a k podpoře volebních procesů; mimoto zdůrazňuje strategický význam politiky rozšiřování na západním Balkáně; v této souvislosti žádá, aby byly zemím západního Balkánu a zemím východního a jižního partnerství jakož i Agentuře OSN pro pomoc a práci v oblasti palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) a pro oblast humanitární pomoci poskytnuty další finanční prostředky; zdůrazňuje, že nese EU odpovědnost za to, aby zajistila dostatečné zdroje pro řešení geopolitických dopadů krize vyvolané pandemií COVID-19, vytvořila bezpečné a stabilní globální prostředí a projevila solidaritu s třetími zeměmi, které tato krize těžce postihla, a to mobilizací prostředků z nástrojů EU pro vnější činnosti s cílem pomoci těmto zemím při posilování kapacit jejich zdravotnických systémů, včetně zlepšení jejich přístupu k očkovacím látkám, a při snižování socio-ekonomických dopadů této krize; zdůrazňuje, že je důležité respektovat systém distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 zavedený nástrojem COVAX, aby byl zajištěn spravedlivý přístup k očkovacím látkám v nejzranitelnějších zemích; dále vítá skutečnost, že sousedním zemím EU bude poskytnuta přímá pomoc, zejména pak těm v bezprostředním sousedství;

33.

připomíná, že je důležité, aby rozpočet EU obsahoval dostatečně podrobnou nomenklaturu, která rozpočtovému orgánu umožní účinně plnit svou rozhodovací úlohu a zejména to, aby Parlament mohl ve všech okruzích plnit svou úlohu demokratického dohledu a kontroly; trvá proto na tom, že je třeba, aby rozpočtová nomenklatura plně a co nejdříve odrážela dohodu o nařízení o nástroji NDICI; vyzývá v tomto smyslu Komisi, aby předložila návrh opravného rozpočtu k rozpočtu EU na rok 2021 za účelem provedení dohody dosažené při jednáních o nařízení o nástroji NDICI o pěti samostatných finančních krytích pro zeměpisné programy v Asii – pro Blízký východ, jižní Asii, střední Asii, severní a jihovýchodní Asii a Tichomoří –, a to vytvořením odpovídajících samostatných rozpočtových položek; domnívá se, že tato harmonizace by mohla a měla být provedena před rozpočtovým procesem na rok 2022;

34.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit jak ze strany členských států, tak prostřednictvím Evropského obranného fondu odpovídající finanční podporu, aby bylo možné postupně vytvořit rámec společné obranné politiky EU a zvýšit bezpečnostní a strategickou autonomii EU; mimoto zdůrazňuje, že je třeba v rámci evropského obranného průmyslu posílit konkurenceschopnost a inovace, což mohlo přispět ke stimulaci růstu a vytváření pracovních míst, a že je nezbytné prostřednictvím zvýšeného úsilí při rozvoji společných vojenských a civilních kapacit posílit schopnost nasazení a účinnost operací;

Specifické a průřezové otázky rozpočtu na rok 2022

35.

očekává, že bude v období před přijetím rozpočtu na rok 2022 plně využit potenciál balíčku VFR, a hodlá pečlivě sledovat provádění všech prvků dosažené dohody; připomíná, že rok 2022 bude prvním rokem uplatňování úprav specifických pro jednotlivé programy podle článku 5 nařízení o VFR, mimo jiné pokud jde o příděly na stěžejní programy EU, které mají být financovány z nového mechanismu založeného na pokutách;

36.

poukazuje na závažná zpoždění, k nimž v období let 2014–2020 došlo při provádění programů a fondů EU, zejména pak programů a fondů v rámci sdíleného řízení; vyzývá členské státy, aby urychlily provádění těchto programů, aby se neohrozilo včasné zahájení nových programů EU v rámci VFR na období 2021–2027 a programů financovaných z nástroje EURI; je znepokojen rizikem dalších zpoždění při provádění programů nového VFR, a to v souvislosti s tím, že je třeba, aby členské státy v první řadě dodržovaly velmi napjatý harmonogram provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

37.

dále vyjadřuje politování nad pozdním přijetím VFR na období 2021–2027 a domnívá, že důsledky toho zpoždění budou pociťovány v průběhu celého stávajícího VFR; zdůrazňuje, že v důsledku této skutečnosti došlo při zahájení všech stěžejních programů EU a financování Zelené dohody pro Evropu a strategie digitalizace ke značnému zpoždění; očekává proto, že bude vynaloženo veškeré úsilí k zajištění toho, aby všechny nové programy EU v roce 2022 již plně fungovaly; v této souvislosti připomíná společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise o řešení dopadu krize způsobené pandemií COVID-19, které bylo vydáno ve společných závěrech o rozpočtu na rok 2021 a v němž se uvádí, že je třeba věnovat zvláštní pozornost hospodářským sektorům, které jsou krizí nejvíce zasaženy, jako je odvětví cestovního ruchu a MSP, a osobám, které krize postihla nejvíce;

38.

kromě toho očekává, že do rozpočtu na rok 2022 bude zahrnuta dostatečná výše prostředků na platby, a to jak pro nové programy, tak na dokončení předchozích programů, zejména v souvislosti s vyššími očekávanými potřebami plateb v oblasti soudržnosti, a že bude zajištěno, aby rozpočet Unie poskytoval nezbytný hospodářský stimul; je odhodlán zabránit jakékoli budoucí platební krizi, jako je ta, k níž došlo na začátku předchozího VFR, a hodlá za tímto účelem velmi pečlivě sledovat výši zbývajících závazků; žádá Komisi, aby bezodkladně předložila takový návrh opravného rozpočtu, který je nezbytný ke zvýšení plateb k dalšímu urychlení programů EU;

39.

zdůrazňuje, že rozpočet EU bude v roce 2022 výrazně posílen nástrojem EURI, přičemž nejméně 60 % jeho celkového přídělu bude přiděleno v rámci jednotlivých programů do konce tohoto roku; zdůrazňuje, že Parlament bude celkové provádění EURI pečlivě sledovat, přičemž bude mimořádný důraz kladen na kontrolu Nástroje pro oživení a odolnost; je však znepokojen tím, že zahájení výpůjčních a úvěrových operací v rámci tohoto nástroje je zpožděno, neboť nové rozhodnutí o vlastních zdrojích, které tyto operace povoluje, ještě není v platnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy nové rozhodnutí o vlastních zdrojích bezodkladně ratifikovaly a zamezily tak riziku, že by nedošlo k brzkému oživení, což by poškodilo budoucí generace;

40.

poukazuje na právně závaznou povahu plánu na zavedení nových vlastních zdrojů v průběhu stávajícího VFR, který je zakotven v interinstitucionální dohodě, a znovu potvrzuje svůj pevný závazek k tomuto procesu; zdůrazňuje, že rozpočet Unie na rok 2022 bude mostem mezi první a druhou etapou tohoto plánu; vyzývá zejména Radu, aby bezodkladně, a to ihned poté, co Komise předloží legislativní návrhy týkající se nových vlastních zdrojů založených na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, digitálním poplatku a systému EU pro obchodování s emisemi, začala tyto návrhy zvažovat s cílem přijmout rozhodnutí do 1. července 2022; dále očekává, že diskuse o dani z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce budou s pozitivním výsledkem ukončeny do konce roku 2022, což Komisi umožní předložit návrh nového vlastního zdroje; poukazuje v této souvislosti na potřebu hladkého provádění, aby nové vlastní zdroje pokryly alespoň výdaje spojené se splácením jistiny a úroků nástroje EURI;

41.

zdůrazňuje, že na rozpočet EU a na státní rozpočty mají negativní dopad daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá k tomu, aby byla v zájmu podpory unijních a vnitrostátních zdrojů příjmů posílena koordinace v oblasti daní;

42.

poukazuje na ústřední úlohu, kterou plní decentralizované agentury Unie při poskytování operační podpory a odborných znalostí za účelem zajištění účinného provádění cílů politik EU; připomíná, že agentury musí být řádně personálně vybaveny a mít odpovídající zdroje, aby mohly v plném rozsahu plnit své úkoly a dosahovat co nejlepších výsledků; poukazuje na to, že úkoly agentur se vyvíjejí v souladu s politickými prioritami, a zdůrazňuje, že nové povinnosti musí doprovázet nové zdroje;

43.

poukazuje na význam pilotních projektů a přípravných akcí (PP-PA) při testování nových politických iniciativ a vytváření základu pro budoucí opatření Unie; hodlá proto navrhnout balíček PP a PA, které budou v souladu s jeho politickými prioritami; žádá Komisi, aby zajistila, že PP a PA schválené v rámci rozpočtu budou provedeny v plném rozsahu, včas a ve spolupráci s Parlamentem a že bude zajištěna jejich větší viditelnost s cílem maximalizovat jejich dopad;

44.

vyzývá Komisi, aby při práci na návrhu rozpočtu na rok 2022 patřičně zohlednila politické a rozpočtové priority Parlamentu uvedené v tomto usnesení; je nicméně připraven optimálně využít stávající flexibilitu a další ustanovení nařízení o VFR a finančního nařízení s cílem posílit v rozpočtu na rok 2022 klíčové programy EU a odpovídajícím způsobem reagovat mimo jiné na naléhavé potřeby, které vznikly v důsledku zdravotní krize vyvolané pandemií COVID-19 a v souvislosti s procesem oživení; v této souvislosti trvá na brzké aktivaci nástroje pro mimořádnou podporu a mobilizaci zvláštních nástrojů VFR, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, s cílem poskytnout finanční podporu všude, kde je zapotřebí;

o o

45.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(3) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020.

(4) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, příloha 2: Prohlášení (Přijaté texty, P9_TA(2020)0357).

(5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(6) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

(7) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23.

(8) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(9) Úř. věst. L 93, 17.3.2021, s. 1.

(10) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.

(11) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(12) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 18.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 494

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 64 8. prosince 2021

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropský parlament
	Čtvrtek, 25. březen 2021
2021/C 494/16	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o žádosti, aby byla Lívia Járóková zbavena imunity (2020/2198(IMM))	186
2021/C 494/17	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o žádosti, aby byl Jean-François Jalkh zbaven imunity (2020/2110(IMM))	188

	III Přípravné akty
	Evropský parlament
	Čtvrtek, 25. březen 2021
2021/C 494/18	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014 (10045/2020 – C9-0024/2021 – 2018/0132(APP))	191
2021/C 494/19	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. února 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, pokud jde o pravidla týkající se nesouladu se systémem identifikace a evidence skotu, ovcí a koz a výpočtu úrovně správních sankcí u zvířat ohlášených v rámci režimů nebo opatření podpory na zvířata (C(2021)00993 – 2021/2566(DEA))	193
2021/C 494/20	P9_TA(2021)0099 Obecný rámec pro sekuritizaci a zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci s cílem napomoci oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci, s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19 (COM(2020)0282 – C9-0207/2020 – 2020/0151(COD)) P9_TC1-COD(2020)0151 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci, s cílem napomoci oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19	195
2021/C 494/21	P9_TA(2021)0100 Změna nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o úpravy rámce pro sekuritizaci na podporu hospodářského oživení v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o úpravy rámce pro sekuritizaci na podporu hospodářského oživení v reakci na pandemii COVID-19 (COM(2020)0283 – C9-0208/2020 – 2020/0156(COD)) P9_TC1-COD(2020)0156 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o úpravy rámce pro sekuritizaci na podporu hospodářského oživení v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19	196
2021/C 494/22	P9_TA(2021)0101 Kontrola vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy u zboží dvojího užití ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu u zboží dvojího užití (přepracované znění) (COM(2016)0616 – C8-0393/2016 – 2016/0295(COD)) P9_TC1-COD(2016)0295 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění)	197
2021/C 494/23	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o návrhu nařízení Rady o výpočtu vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, o metodách a postupu pro poskytování tohoto vlastního zdroje, o opatřeních ke krytí hotovostních nároků a o některých aspektech vlastního zdroje z hrubého národního důchodu (13142/2020 – C9-0018/2021 – 2018/0131(NLE))	200
2021/C 494/24	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (12771/2020 – C9-0364/2020 – 2018/0133(NLE))	204
2021/C 494/25	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2022 – oddíl III – Komise (2020/2265(BUI))	207

Návrh Rady	Pozměňovací návrh
5. Komise může přijmout prováděcí akty, v nichž upřesní přezkumný postup uvedený v odstavci 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 3.	vypouští se

Návrh Rady	Pozměňovací návrh
Spory mezi členským státem a Komisí ohledně toho, zda lze údajné nesplnění povinnosti uvedené v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce přičítat členskému státu, se řeší přezkumem uvedeným v čl. 9 odst. 4.	vypouští se

Obsah		Strana

	EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ 2021–2022 Dílčí zasedání 24. a 25. března 2021 PŘIJATÉ TEXTY	1

	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Evropský parlament
	Čtvrtek, 25. březen 2021
2021/C 494/01	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání (2020/2135(INI))	2
2021/C 494/02	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o dopadu odpadků v moři na rybolov (2019/2160(INI))	14
2021/C 494/03	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 k politice soudržnosti a regionálním strategiím v oblasti životního prostředí v boji proti změně klimatu (2020/2074(INI))	26
2021/C 494/04	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o evropské strategii pro data (2020/2217(INI))	37
2021/C 494/05	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o provádění směrnice 2009/81/ES, pokud jde o zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, a směrnice 2009/43/ES, pokud jde o transfer produktů pro obranné účely (2019/2204(INI))	54
2021/C 494/06	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092: mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu (2021/2582(RSP))	61
2021/C 494/07	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o provádění směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší: směrnice 2004/107/ES a směrnice 2008/50/ES (2020/2091(INI))	64
2021/C 494/08	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o nové strategii EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj (2020/2041(INI))	80
2021/C 494/09	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch (2020/2038(INI))	106
2021/C 494/10	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o posílení mezinárodní úlohy eura (2020/2037(INI))	118
2021/C 494/11	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o hodnoticí zprávě Komise o provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů dva roky od začátku jeho uplatňování (2020/2717(RSP))	129
2021/C 494/12	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Albánii za roky 2019–2020 (2019/2170(INI))	139
2021/C 494/13	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Kosovu za roky 2019–2020 (2019/2172(INI))	149
2021/C 494/14	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 ke zprávám Komise o Severní Makedonii za roky 2019–2020 (2019/2174(INI))	161
2021/C 494/15	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Srbsku za roky 2019–2020 (2019/2175(INI))	172

Návrh Rady	Pozměňovací návrh
2. Pokud členský stát zahájí přezkum uvedený v čl. 9 odst. 4, vypočítá se úrok ode dne určeného Komisí podle čl. 9 odst. 3.	vypouští se

Návrh Rady	Pozměňovací návrh
„Článek 9	„Článek 9
1. Veškeré opravy z jakéhokoliv důvodu ve výkazech uvedených v čl. 7 odst. 1 pro předchozí rozpočtové roky se provádějí na základě dohody mezi Komisí a dotčeným členským státem.	1. Veškeré opravy z jakéhokoliv důvodu ve výkazech uvedených v čl. 7 odst. 1 pro předchozí rozpočtové roky se provádějí na základě dohody mezi Komisí a dotčeným členským státem.
Pokud se členský stát a Komise na opravě nedohodnou, Komise dotčený členský stát dopisem informuje o nezbytné opravě. Uvedený dopis představuje ‚opatření‘ ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení Rady č. 609/2014.	Pokud se členský stát a Komise na opravě nedohodnou, Komise dotčený členský stát dopisem informuje o nezbytné opravě. Uvedený dopis představuje ‚opatření‘ ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014.
2. Dotčený členský stát může do dvou měsíců ode dne obdržení dopisu uvedeného v odst. 1 druhém pododstavci požádat Komisi, aby opravu sdělenou v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem přezkoumala. Toto přezkumné řízení se ukončí rozhodnutím Komise, jež Komise přijme nejpozději do tří měsíců ode dne obdržení žádosti členského státu.
Jsou-li výsledkem přezkumu v rozhodnutí Komise částky zcela nebo částečně odpovídající opravě, členský stát poskytne odpovídající částku. Žádostí členského státu o přezkum opravy ani žalobou na neplatnost rozhodnutí Komise není dotčena povinnost členského státu poskytnout částku odpovídající opravě.
Veškeré opravy se začlení do souhrnných výkazů, které změní předchozí výkazy pro dané rozpočtové roky.
3. Komise přijme prováděcí akty, v nichž upřesní procesní podmínky přezkumného řízení uvedeného v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 3. Přijetím těchto prováděcích aktů není dotčeno použití přezkumného řízení uvedeného v odstavci 2.
4. Ve výkazech podle čl. 7 odst. 1 se po 31. červenci čtvrtého roku následujícího po daném rozpočtovém roce neprovádějí žádné další opravy, pokud se netýkají bodů, které před uplynutím této lhůty oznámila Komise nebo dotčený členský stát.“	2 . Ve výkazech podle čl. 7 odst. 1 se po 31. červenci čtvrtého roku následujícího po daném rozpočtovém roce neprovádějí žádné další opravy, pokud se netýkají bodů, které před uplynutím této lhůty oznámila Komise nebo dotčený členský stát.“