17.11.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 464/1

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 16. listopadu 2021,

týkající se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce a vymezení konkrétnějších cílů a kterým se zrušuje doporučení ze dne 15. října 2018

(2021/C 464/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 46 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na Protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (1),

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 4 odst. 2 písm. b) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 se stanoví, že Rada přijme rozhodnutí a doporučení, jimiž stanoví pořadí plnění přísnějších závazků uvedených v příloze daného rozhodnutí v průběhu dvou po sobě následujících úvodních fází (roky 2018–2020 a roky 2021–2025) a na začátku každé fáze vymezí konkrétnější cíle pro plnění přísnějších závazků.

(2)

Dne 15. října 2018 přijala Rada doporučení (dále jen „doporučení ze dne 15. října 2018“) týkající se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) a vymezení konkrétnějších cílů pro fáze realizované v letech 2018–2020 a 2021–2025 (2).

V souladu s body 4 a 27 doporučení ze dne 15. října 2018 je třeba, aby Rada přijala druhý soubor konkrétnějších cílů pro fázi realizovanou v letech 2021–2025. V závěrech Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce 2020 je upřesněno, že Rada by měla na počátku další fáze v roce 2021 zmíněné doporučení přezkoumat za účelem stanovení cílů a konkrétních výsledků pro další fázi stálé strukturované spolupráce (2021–2025) v souladu s procesem strategického přezkumu.

(3)	V souladu se závěry ze dne 20. listopadu 2020 by jako východisko pro stanovení cílů a konkrétních výsledků pro další fázi PESCO (2021–2025) mohla sloužit zjištění a doporučení vyplývající z každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD).

(4)	V souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1639 (3) může být třetí stát výjimečně přizván k účasti na projektu PESCO a přinést dotčenému projektu podstatnou přidanou hodnotu a přispět k posílení PESCO a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jakož i k plnění přísnějších závazků.

(5)	Rada by proto měla přijmout další doporučení a doporučení ze dne 15. října 2018 zrušit,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

I. Cíl a oblast působnosti

Jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu PESCO, celkovým cílem druhé úvodní fáze do roku 2025 bude naplňování přísnějších závazků, jež zúčastněné členské státy mezi sebou přijaly, a za tímto účelem bude mimo jiné vyvíjeno úsilí směřující v souladu s oznámením o PESCO (4) k vytvoření soudržného souboru sil pokrývajícího celé spektrum operací, který bude přispívat k naplňování úrovně ambicí EU. Tento soudržný soubor sil pokrývající celé spektrum operací by členské státy měly dále rozpracovat v kontextu Strategického kompasu (5).

Cílem tohoto doporučení je zajistit společný přístup a umožnit zúčastněným členským státům plnění přísnějších závazků stanovených v příloze rozhodnutí (SZBP) 2017/2315. Dále má doporučení za cíl usnadnit každoroční proces hodnocení stanovený v článku 6 uvedeného rozhodnutí, a to na základě úplného souboru příslušných údajů, včetně plánů. S cílem pomoci zúčastněným členským státům při plánování plnění přísnějších závazků a usnadnění hodnocení pokroku PESCO ve zprávě vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) obsahuje toto doporučení průběžné cíle, milníky, se souvisejícími ukazateli pokroku, a to též ve vztahu k operačním závazkům, aby tak členské státy v rámci svých prostředků a schopností mohly spravedlivou měrou přispívat k vytváření příslušných sil pro mise a operace SBOP. Tyto údaje by měly zúčastněné členské státy poskytovat každoročně ve svých vnitrostátních prováděcích plánech, které jsou v souladu s čl. 3 odst. 2 uvedeného rozhodnutí případně přezkoumávány a aktualizovány. Na vnitrostátní prováděcí plány a jiné relevantní dokumenty založené na informacích, které jsou v těchto plánech uvedeny, by se rovněž měla vztahovat bezpečnostní pravidla stanovená v rozhodnutí Rady 2013/488/EU (6). Zúčastněné členské státy by měly – za podpory sekretariátu PESCO – zajišťovat transparentnost mezi všemi zúčastněnými členskými státy a dále rozvíjet soudržný a konzistentní přístup ve vztahu k informacím, které jsou požadovány a poskytovány v kontextu PESCO a dalších iniciativ souvisejících s obranou, včetně koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD). Soudržnost mezi jednotlivými iniciativami v oblasti obrany je třeba dále rozvíjet a posilovat, mimo jiné v souvislosti s podáváním zpráv členskými státy, s cílem snížit administrativní zátěž a zlepšit kvalitu vnitrostátních prováděcích plánů. Tato práce by měla zohlednit poznatky zjištěné na konci první úvodní fáze PESCO (2018–2020), zejména prostřednictvím souvisejícího procesu strategického přezkumu.

V souladu se závazky uvedenými v příloze rozhodnutí (SZBP) 2017/2315, a aniž by byly tyto závazky pozměněny nebo byly zavedeny nové, poskytuje toto doporučení pokyny pro stanovení pořadí plnění těchto závazků pro fázi realizovanou v letech 2021-2025 a vymezuje konkrétnější cíle pro jednotlivé závazky, přičemž zdůrazňuje, že zúčastněné členské státy by měly tyto závazky provést co nejdříve, zejména ty, které měly být splněny do konce roku 2020.

Konkrétnější cíle uvedené v oddílu II, které v příslušných případech rovněž zahrnují ukazatele pokroku pro konkrétní závazky, umožní zúčastněným členským státům plánovat plnění přísnějších závazků strukturovaným a transparentním způsobem a poskytovat podrobné a vyhodnotitelné informace o pokroku dosaženém při plnění jednotlivých závazků uvedených v jejich vnitrostátních prováděcích plánech. Měly by být zajištěny pravidelné výměny mezi zúčastněnými členskými státy v příslušných přípravných orgánech Rady, jak je uvedeno ve strategickém přezkumu PESCO, zejména v oblastech, v nichž je třeba zachovat nebo zintenzivnit úsilí.

Cílem je přizpůsobit stávající konkrétnější cíle na základě zkušeností získaných v průběhu realizace první úvodní fáze, a pomoci tak zúčastněným členským státům lépe dosáhnout konkrétních výsledků a usnadnit provádění, pokud jde o co nejrychlejší splnění přísnějších závazků, a to do konce roku 2025. Zvláštní pozornost by měla být věnována oblastem, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení, mimo jiné na úrovni projektů v souladu se závěry o strategickém přezkumu PESCO, a zajistit trvalý pokrok i po skončení dvou po sobě následujících úvodních fází (období let 2018–2020 a 2021–2025). Poté, co v roce 2025 skončí obě po sobě následující úvodní fáze, Rada zahájí proces strategického přezkumu s cílem posoudit, jak každý zúčastněný členský stát plní přísnější závazky PESCO stanovené v rozhodnutí (SZBP) 2017/2315, a tyto závazky zaktualizuje a v případě potřeby posílí se zřetelem k výsledkům, jichž bylo prostřednictvím PESCO dosaženo, aby zohlednila měnící se bezpečnostní prostředí Unie, její operační potřeby, jakož i priority členských států a Unie v oblasti rozvoje schopností. V této souvislosti by Rada na začátku roku 2026 v návaznosti na výše uvedený proces strategického přezkumu měla přijmout třetí soubor konkrétnějších cílů s tím, že s ohledem na čl. 4 odst. 2 písm. c) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 budou tyto cíle v případě potřeby aktualizovány a posíleny.

II. Stanovení pořadí plnění závazků vymezením konkrétnějších cílů

Závazky 1 až 5

Závazek č. 1: Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést přesné finanční údaje týkající se vývoje celkových výdajů na obranu v porovnání s předchozím rokem v reálném vyjádření (7), včetně vyjádření v absolutních číslech, a prezentovat tak plán pravidelného navyšování výdajů. V tomto kontextu by zúčastněné členské státy měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech rovněž uvést plány na výdaje v nadcházejících letech, dohodnuté na vnitrostátní úrovni. Zúčastněné členské státy, které jsou rovněž členy NATO a jejichž výdaje dosahují úrovně uvedené v příslušném pokynu NATO týkajícího se výdajů na obranu nebo tuto úroveň překračují, by měly uvést, zda tuto úroveň výdajů na obranu zamýšlí zachovat, či změnit. V rámci vnitrostátních prováděcích plánů bude za pozitivní trend při plnění tohoto přísnějšího závazku považováno, pokud zúčastněné členské státy usilují o dosažení úrovně uvedené ve stávajícím příslušném pokynu NATO týkajícím se výdajů na obranu (8), o její zachování nebo překročení. Ve výroční zprávě vysokého představitele bude na základě informací poskytnutých ve vnitrostátních prováděcích plánech rovněž uveden podrobný přehled vývoje výdajů na obranu jednotlivých zúčastněných členských států v souladu s čl. 6 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315.

Závazek č. 2: Všechny zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést přesné finanční údaje ohledně toho, jakým způsobem zamýšlí přispět k dosažení společné referenční hodnoty ve výši 20 % (9), pokud jde o investice do obrany. Tyto informace by měly obsahovat odhad navýšení ve srovnání s předchozím rokem v reálném vyjádření, jako procentní podíl celkového rozpočtu na obranu. Uvedené údaje by měly zahrnovat investice do veřejných zakázek v oblasti obrany a obranného výzkumu a vývoje. Zúčastněné členské státy, jejichž výdaje již dosahují úrovně (společné) referenční hodnoty nebo tuto úroveň přesahují, by měly uvést, zda tuto úroveň výdajů zamýšlí zachovat, či změnit.

Závazek č. 3: Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech poskytnout podrobné informace o tom, jakým způsobem a jakými prostředky usilují o zvýšení počtu, velikosti a dopadu společných a kolaborativních projektů v oblasti strategických obranných schopností, a rovněž uvést rozpočtové údaje a konkrétní projekty, na které byla poskytnuta nebo je poskytována finanční pomoc Evropské unie. V této souvislosti by měly všechny zúčastněné členské státy poskytnout přesné finanční údaje v reálném vyjádření dokládající, jakým způsobem zamýšlejí přispět k dosažení společné referenční hodnoty týkající se pořizování vybavení v rámci evropské spolupráce – 35 % celkových výdajů na vybavení – a společné referenční hodnoty týkající se obranného výzkumu a technologií v rámci evropské spolupráce – 20 % celkových výdajů na obranný výzkum a technologie. Zúčastněné členské státy, jejichž výdaje již těchto úrovní dosahují, by měly uvést, zda tuto úroveň výdajů zamýšlí zachovat, či změnit.

Závazek č. 4: S cílem napomoci při monitorování skutečného meziročního pokroku by všechny zúčastněné členské státy měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech jasně uvést přesné finanční údaje dokládající, jakým způsobem zamýšlí přispět k postupnému směřování k hodnotě 2 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota), a to jako podíl celkových výdajů vyčleněných na obranný výzkum a technologie na celkových výdajích na obranu, včetně odhadovaných výdajů.

10.

Závazek č. 5: Zúčastněné členské státy jsou vyzývány, aby každoročně využívaly svých vnitrostátních prováděcích plánů ke sdílení zkušeností, pokud jde o plánování a přispívání k plnění závazků č. 1 až 4, s ohledem na výše stanovené konkrétnější cíle. Na konci roku 2025 bude proveden přezkum dotyčných závazků, a to na základě údajů o výdajích uvedených ve vnitrostátních prováděcích plánech, s cílem upravit v případě potřeby ukazatele a cíle pro tyto závazky, a předložit je Radě k potvrzení.

Závazky 6 až 11

11.

Závazek č. 6: Zúčastněné členské státy do roku 2025 dosáhnou pokroku v systematickém zohledňování a co nejlepším využívání nástrojů a iniciativ Unie zaměřených na rozvoj schopností, jako jsou například plán rozvoje schopností a CARD, s cílem poskytnout podklady pro rozhodování, stanovování priorit a obranné plánování na vnitrostátní úrovni a učinit je soudržnější, čímž se zajistí soudržnost výstupů s příslušnými procesy NATO, kde se požadavky překrývají, a současně bude brán zřetel na odlišnou povahu obou organizací a jejich příslušné úkoly a členství. Pro členské státy by to znamenalo vyzdvihnout svou významnou úlohu z hlediska rozvoje schopností v Unie, mimo jiné tím, že uvedou upřednostňované oblasti pro rozvoj kolaborativních činností v oblasti obranných schopností v Unii s odkazem na zjištění a doporučení vyplývající z CARD. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést, jak provádějí priority v oblasti rozvoje schopností Unie vyplývající z plánu rozvoje schopností, mimo jiné při vymezování vnitrostátních priorit, a poskytnout přehled svých plánů a cílů v souvislosti s jednotlivými prioritami, jichž má být v nadcházejících letech dosaženo.

12.

Závazek č. 7: Všechny zúčastněné členské státy by měly každoročně ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést, jakým způsobem optimálně využívaly dostupné nástroje a postupy Unie a jak zamýšlejí v tomto úsilí pokračovat. Patří sem podpora procesu CARD, mimo jiné pokud možno poskytováním veškerých požadovaných relevantních informací, vedením dvoustranných dialogů v rámci CARD a sdílením výsledků přezkumů národní obrany. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést informace o tom, jak provádějí nebo zamýšlejí využívat vykonatelná doporučení obsažená ve schválených zprávách o CARD.

13.

Závazek č. 8: Zúčastněné členské státy budou každý rok usilovat o optimální využívání Evropského obranného fondu na podporu svých kolaborativních projektů rozvoje schopností. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést, které priority v oblasti rozvoje schopností EU schválené v rámci prioritních oblastí plánu rozvoje schopností a v rámci CARD obdržely finanční pomoc EU nebo by o ni mohly v budoucnu usilovat, a v rámci možností by rovněž měly uvést, jakou část vnitrostátních investic do obrany vyčlenily nebo zamýšlejí na tyto kolaborativní projekty vyčlenit. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést využitelnost a přidanou hodnotu finančních prostředků EU pro vnitrostátní úsilí v oblasti rozvoje obranných schopností. Do konce roku 2025 by zúčastněné členské státy měly rovněž uvést, zda mají v úmyslu zajistit opatření navazující na výsledky přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (2017–2019), Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) (2019–2020) a Evropského obranného fondu pro kolaborativní projekty, které mají pro Unii prokazatelnou přidanou hodnotu.

14.

Závazek č. 9: Zúčastněné členské státy by měly vytvořit seznam příslušných kolaborativních projektů rozvoje schopností, které jsou v současné době realizovány v souladu s plánem rozvoje schopností v rámci PESCO, jakož i v jiných rámcích, a uvést, kdy je plánováno zahájení a dokončení harmonizace požadavků. Předpokládané zahájení harmonizace požadavků by mělo být uvedeno i pro plánované a zamýšlené projekty. Tyto informace by měly být uvedeny pro nadcházející roky, přičemž je třeba se zaměřit zejména na řešení otázky chybějících schopností zjištěných prostřednictvím plánu rozvoje schopností a zohlednit přezkum CARD.

15.

Závazek č. 10: Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech vypracovat přehled těch schopností a zařízení, které mají v plánu zpřístupnit a poskytnout ke společnému využití jiným zúčastněným členským státům – jako konkrétní příklady lze uvést výcvik a vzdělávání, cvičení, vojenské základny a logistickou podporu –, přičemž označí schopnosti a zařízení, jež jsou k dispozici i v případě operací. Zúčastněné členské státy by ve svých vnitrostátních prováděcích plánech mohly rovněž zmapovat schopnosti, které by mohly tvořit základ pro spolupráci, a to včetně infrastruktury nabídnuté jinými zúčastněnými členskými státy. Ve vnitrostátních prováděcích plánech by mělo být uvedeno, jak by taková spolupráce mohla zajistit optimální využití dostupných zdrojů a zlepšit jejich celkovou účinnost, mimo jiné poskytnutím případných informací o možnostech úspor. Zúčastněné členské státy by měly využívat kolaborativní databázi (CODABA), zejména na podporu sdílení informací o jejich příslušných plánech v oblasti obrany a souvisejících zájmech. Zúčastněné členské státy by měly do této databáze pravidelně vkládat informace a podávat o tom zprávy ve svých vnitrostátních prováděcích plánech.

16.

Závazek č. 11: Zúčastněné členské státy by ve svých vnitrostátních prováděcích plánech měly uvést, jakým způsobem zamýšlejí posílit spolupráci v oblasti kybernetické obrany – například prostřednictvím stávajících iniciativ nebo nových kolaborativních činností. Dále by v těchto plánech měly uvést, jakým způsobem zamýšlejí do roku 2025 zachovat nebo dále zvyšovat míru své účasti na mezinárodních kybernetických cvičeních a svou spolupráci, mimo jiné v rámci Evropské obranné agentury a Evropské bezpečnostní a obranné školy. Do roku 2025 by zúčastněné členské státy rovněž měly oznámit svůj záměr navázat s jinými zúčastněnými členskými státy pravidelnou spolupráci zaměřenou na kybernetickou obranu a související činnosti, jako je sdílení informací, odborná příprava, operativní podpora a také rozvoj schopností. Informace z vnitrostátních prováděcích plánů týkající se spolupráce zúčastněných členských států v oblasti kybernetické obrany a jejich příspěvku k kybernetické obraně a souvisejícím činnostem, včetně rozvoje schopností, budou zahrnuty do výroční zprávy vysokého představitele o stavu provádění PESCO jako příloha.

Závazky 12 až 14

17.

Závazek č. 12: Zúčastněné členské státy by do roku 2025 měly:

dílčí závazek 12.1:

—

přispívat ke Katalogu sil EU veškerými nasaditelnými vnitrostátními schopnostmi, které odpovídají požadavkům nejnovějšího Katalogu požadavků EU na vytvoření soudržného souboru sil pokrývajícího celé spektrum operací (FSFP EU) v souladu s oznámením o PESCO (10), a to na základě souboru sil EU definovaného v Katalogu pokroku (11). V souladu se zásadou „jeden soubor sil“ by příspěvky zúčastněných členských států měly být v souladu s pokyny týkajícími se procesu v rámci Základního cíle a měly by zahrnovat všechny nasaditelné prostředky (včetně velitelství a schopností použitelných na podporu misí a operací). Zúčastněné členské státy by měly o těchto příspěvcích informovat ve svých vnitrostátních prováděcích plánech;

—

zaměřit se na budoucí dostupnost schopností potřebných ke splnění cílů v oblasti schopností s velkým dopadem, a to prostřednictvím optimalizace, pokud jde o plánované příspěvky do Katalogu sil EU v krátkodobém a střednědobém horizontu. Důraz by měl být kladen na plnění všech krátkodobých cílů v oblasti schopností s velkým dopadem. Jejich úsilí v oblasti plánování bude měřeno prostřednictvím procesu v rámci Základního cíle. Zúčastněné členské státy by měly o tomto úsilí v oblasti plánování informovat ve svých vnitrostátních prováděcích plánech;

dílčí závazek 12.2: v souladu s koncepcí vojenské rychlé reakce EU dokončit databázi rychlé reakce, aby tato databáze mohla sloužit jako prospěšný nástroj vojenského plánování přispívající k naplňování úrovně ambicí EU. V rámci přispívání do databáze rychlé reakce, a aniž by byly dotčeny ústavní požadavky týkající se rozhodování o nasazení sil, oznámí zúčastněné členské státy svůj možný příspěvek ve formě útvarů rychlého nasazení, schopností a příslušné podpůrné infrastruktury, které by mohly být urychleně rozmístěny nebo využity v rámci mise nebo operace v rámci SBOP na podporu úrovně ambicí Unie. Za tímto účelem by měl každý zúčastněný členský stát před každoroční konferencí o koordinaci vojenské rychlé reakce aktualizovat v databázi rychlé reakce seznam disponibilních vojenských útvarů a schopností. To zahrnuje aktualizaci nebo doplnění databází pozemních, námořních a leteckých schopností a případně uvedení míry připravenosti schopností a sil. Aniž jsou dotčeny požadavky na klasifikaci, tato část databáze rychlé reakce by měla být zúčastněným členským státům zpřístupněna tak, aby bylo možné provést úvodní posouzení, pokud jde o možnost zahájit vojenskou misi nebo operaci v oblasti SBOP. V tomto ohledu by projekce útvarů a schopností založená na analýze požadavků, která je odvozena z ilustrativních scénářů, umožnila zúčastněným členským státům přispívat do databáze rychlé reakce přesnějším způsobem. Zúčastněné členské státy by měly své příspěvky do uvedené databáze uvést ve svých vnitrostátních prováděcích plánech;

dílčí závazek 12.3: s ohledem na ústavní požadavky zúčastněných členských států posoudit, nakolik je urychlené přijetí politického závazku na úrovni státu reálně proveditelné, mimo jiné i prostřednictvím případného přezkumu vnitrostátního rozhodovacího procesu za účelem zlepšení, pokud již takový přezkum nebyl proveden. V příslušných případech by rovněž měl být ve vnitrostátních prováděcích plánech zmíněn nácvik rozhodovacích procesů v kontextu scénářů rychlé reakce prostřednictvím cvičení typu POLEX a související zjištění;

dílčí závazek 12.4:

—

poskytnout v mezích dostupných prostředků a schopností významnou podporu vojenským misím a operacím SBOP s cílem dosáhnout souladu se stanovením požadavků (SOR), a dodržet tak dohodnutou úroveň ambicí stanovenou pro mise a operace SBOP. Za tímto účelem mají zúčastněné členské státy spravedlivou měrou přispívat k vytváření ozbrojených sil, jejichž parametry by měly stanovit co nejdříve, nejpozději však do léta 2022;

—

tyto příspěvky k vojenským misím a operacím SBOP, znázorněné v tabulce, budou zahrnuty do výroční zprávy vysokého představitele o provádění PESCO jako příloha a měly by být zdůrazněny jako pozitivní skutečnost. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech každoročně vykazovat své příspěvky ke splnění SOR pro vojenské operace a mise SBOP s cílem tyto příspěvky zachovat nebo zvýšit, a přispívat tak spravedlivou měrou k vytváření ozbrojených sil pro mise a operace SBOP;

—	v rámci tohoto procesu by zúčastněné členské státy mohly odkázat na své vnitrostátní i mezinárodní závazky, kterými přispívají k evropskému a mezinárodnímu míru a bezpečnosti;

—

tyto prvky by měly zvýšit transparentnost úsilí zúčastněných členských států s cílem uznat významné příspěvky. Měly by rovněž sloužit k povzbuzení a podpoře členských států, aby v rámci svých prostředků a schopností zvyšovaly své příspěvky na mise a operace SBOP. Za tímto účelem by se poskytovala doporučení a provádění těchto doporučení by se pravidelně přezkoumávalo, mimo jiné na politické úrovni.

dílčí závazek 12.5: alespoň se čtyřletým předstihem v zásadě potvrdit své významné a opakované příspěvky k bojovým uskupením Unie a v souladu s koncepcí bojových uskupení EU a příručkou pro přípravu bojových uskupení EU zajistit přípravu a výcvik svých přispívajících sil. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy měly co nejdříve přispět k vyplnění rozpisu bojových uskupení EU a zohlednit své příspěvky ve svých vnitrostátních prováděcích plánech. Příspěvky každého zúčastněného členského státu do rozpisu bojových uskupení EU na pětileté období budou zahrnuty do výroční zprávy vysokého představitele o provádění PESCO jako příloha;

dílčí závazek 12.6: reálně přispět k provádění akčního plánu EU o vojenské mobilitě a projektů PESCO v této oblasti, za podmínky respektování národní svrchovanosti, rozhodovacích procesů a právních a správních předpisů zúčastněných států, mimo jiné tím, že pokročí v naplňování čtyř opatření na vnitrostátní úrovni, jak bylo dohodnuto v závěrech Rady ze dne 25. června 2018 o bezpečnosti a obraně. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy měly vypracovat vnitrostátní plány provádění vojenské mobility, jak je uvedeno v bodě 18 těchto závěrů; udělovat povolení k přeshraničnímu přesunu a diplomatické oprávnění do pěti pracovních dnů a zvážit další zkrácení této lhůty pro jednotky rychlé reakce; vytvořit robustní propojenou síť národních kontaktních míst včetně jejich mandátů a co nejdříve, nejpozději však v roce 2024, provádět nácvik vojenské mobility na vnitrostátních nebo mezinárodních cvičeních. Zúčastněné členské státy, které dosud nevypracovaly vnitrostátní plány pro provádění vojenské mobility, by tak měly učinit okamžitě a poskytnout tyto vnitrostátní příspěvky prostřednictvím společného pracovního prostoru a dále je zohlednit ve vnitrostátních prováděcích plánech. Úsilí zúčastněných členských států v tomto ohledu by mělo být zahrnuto do výroční zprávy vysokého představitele o provádění PESCO jako příloha.

18.

Závazek č. 13: Pokud jde o interoperabilitu sil, zúčastněné členské státy by měly:

dílčí závazek 13.1:

—

používat příručku pro přípravu bojových uskupení EU včetně společných hodnotících a validačních kritérií pro soubor sil bojových uskupení Unie, která jsou v souladu se standardy NATO, při současném zachování vnitrostátní certifikace. Ve svých vnitrostátních prováděcích plánech by zúčastněné členské státy měly uvést, jakým způsobem probíhá výcvik a certifikace jejich sil, například vypracováním programu cvičení bojových uskupení EU pro přípravnou fázi a provedením závěrečného cvičení simulujícího reálné situace (LIVEX) v rámci certifikačního balíčku pro bojová uskupení;

—

ve svých vnitrostátních prováděcích plánech upřesnit, jakým způsobem hodlají provádět společné technické a operační standardy, které mají být používány silami všech zúčastněných členských států, přičemž je třeba zohlednit nutnost zajistit interoperabilitu a soudržnost mezi Unií a NATO a zajistit vytvoření příslušných podmínek pro dosažení maximální úrovně interoperability tak, aby zúčastněné členské státy mohly plnit své závazky;

dílčí závazek 13.2: ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést svou stávající míru účasti nebo úsilí o účast a záměr posílit v rámci možností své zapojení do evropských nadnárodních struktur a svůj příspěvek k jejich činnosti, zejména pokud jde o struktury, které má k dispozici Unie. Příspěvky zúčastněných členských států do evropských nadnárodních struktur budou zahrnuty do výroční zprávy vysokého představitele o provádění PESCO jako příloha.

19.

Závazek č. 14:

—

v souladu s ustanovením o přezkumu obsaženém v čl. 75 odst. 1 rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 (12) o zřízení Evropského mírového nástroje by se zúčastněné členské státy měly zapojit do zvažování, určování a navrhování variant a možností, pokud jde o vypracování ambiciózního přístupu ke společnému financování vojenských operací a misí SBOP, a to nad rámec toho, co je v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 vymezeno jako společné náklady. Zúčastněné členské státy se v této souvislosti vyzývají, aby posoudily náklady, pro něž byla požadována zvláštní způsobilost pro financování ad hoc v průběhu roku, nebo náklady, které by mohly být z vnitrostátního hlediska navrženy jako potenciálně způsobilé pro společné financování. V souladu s ustanovením o přezkumu rozhodnutí (SZBP) 2021/509 se zúčastněné členské státy vyzývají, aby v souvislosti s plánovanými tříletými přezkumy uvedeného rozhodnutí nebo na žádost některého členského státu společně a řádně zvážily tyto návrhy v rámci výboru EPF s cílem poskytnout podklady pro následnou diskusi v Radě o možných změnách seznamu společných nákladů;

—	zúčastněné členské státy se dále vyzývají, aby do svých návrhů zahrnuly další možné způsoby, jak přispět k financování nákladů vojenských operací a misí SBOP. Zúčastněné členské státy se rovněž vyzývají, aby do svých vnitrostátních prováděcích plánů zahrnuly svá zjištění týkající se obou aspektů;

—	kromě toho by mohlo být prozkoumáno systematičtější využívání stávajících finančních pobídek (např. osvobození od DPH u ad hoc projektů v rámci Evropské obranné agentury) na podporu obranné spolupráce, a to i pro vojenské mise a operace SBOP.

Závazky 15 až 17

20.

Závazek č. 15: Zúčastněné členské státy by do roku 2025 měly navýšit počet a objem svých projektů rozvoje schopností a rovněž by měly pokročit v provádění těchto projektů, které přispívají k vyřešení nedostatků ve schopnostech zjištěných v rámci plánu rozvoje schopností (včetně cílů v oblasti schopností s velkým dopadem) a popsaných v prioritách rozvoje schopností Unie, mimo jiné v souvisejících strategických kontextových studiích a s využitím zjištění a doporučení CARD, včetně identifikovaných možností spolupráce, zejména v prioritních oblastech. V této souvislosti je třeba, aby zúčastněné členské státy věnovaly větší pozornost spolupráci v těchto oblastech: boj proti hybridním hrozbám, změna klimatu, energetická bezpečnost, námořní bezpečnost, aspekty související s vesmírem a nové a přelomové technologie včetně umělé inteligence. Zúčastněné členské státy sdělí své příslušné plány pro nadcházející roky, ve kterých uvedou počet a odhadovaný objem svých kolaborativních projektů z finančního hlediska a poskytnou informace o svých vnitrostátních projektech, které napomáhají překonávat nedostatky v oblasti schopností zjištěné v rámci plánu rozvoje schopností. Zúčastněné členské státy by rovněž měly sdílet své hodnocení týkající se významu těchto projektů pro větší strategickou autonomii Unie a integrovanější, udržitelnější, inovativnější a konkurenceschopnější evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB), která zůstává otevřená spolupráci. U činností, které mají průmyslový nebo technologický rozměr, by zúčastněné členské státy měly uvést, u kterého typu evropského průmyslového odvětví nebo technologie se plánuje posílení.

21.

Závazek č. 16: Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést příslušná rozhodnutí a opatření přijatá na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit, aby u budoucích projektů zaměřených na vyřešení nedostatků ve schopnostech zjištěných na vnitrostátní úrovni byla priorita dále přikládána evropskému kolaborativnímu přístupu. Splnění tohoto závazku by mohlo usnadnit aktivní využívání databáze CODABA, jakož i možností spolupráce identifikovaných v rámci CARD, a zejména pak v prioritních oblastech. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést seznam kolaborativních projektů a nadnárodních činností, jež dle jejich předpokladů vyřeší nedostatky zjištěné na vnitrostátní úrovni, a rovněž by měly informovat o způsobu, jímž zamýšlejí v této souvislosti zvýšit míru využívání kolaborativních přístupů.

22.

Závazek č. 17: Vzhledem k tomu, že všechny zúčastněné členské státy přispívají k jednomu nebo více projektům PESCO, vnitrostátní prováděcí plány by měly poskytovat informace o jejich celkovém příspěvku, který v průběhu času poskytly na projekty PESCO v podobě zdrojů a odborných znalostí, a o tom, jak tyto projekty strategicky ovlivňují situaci v oblasti obranné způsobilosti Unie a zúčastněných členských států. Tyto informace by mohly zahrnovat i úlohu při rozvoji schopností v evropském kontextu, kterou zúčastněné členské státy hodlají převzít.

Závazky č. 18 až 20:

23.

Závazek č. 18: Během celé fáze PESCO 2021–2025 by zúčastněné členské státy měly zajistit optimální využívání Evropské obranné agentury jakožto evropského fóra pro společný rozvoj schopností. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést projekty, kterých se účastní, a související finanční objem poskytovaný prostřednictvím Evropské obranné agentury, přičemž jako základ použijí údaje z roku 2020, ponechají tříletý výhled jako minimální normu pro každou aktualizaci vnitrostátního prováděcího plánu a uvedou zamýšlené činnosti pro následující roky včetně oblastí schopností a plánovaného druhu činností v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Zúčastněné členské státy se vyzývají, aby ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvedly, v jakém smyslu a v jakých situacích považují Organizaci pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR) za nejvhodnější strukturu pro správu kolaborativních programů, a měly by rovněž informovat o rozhodnutích přijatých případně za účelem výběru jiné nadnárodní organizace pro správu programů s tím, že organizace OCCAR byla zvažována jako jedna z možností. Výše uvedeným není dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (13).

24.

Závazek č. 19: Během celé fáze PESCO 2021–2025 by zúčastněné členské státy měly prokázat, že jejich kolaborativní projekty v oblasti schopností, včetně projektů PESCO, přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti, efektivnosti a inovací obranného průmyslu v celé Unii tím, že podporují a umožňují přeshraniční spolupráci, a to též pro malé a střední podniky, jakož i posilují a zlepšují bezpečnost dodávek obranných produktů a technologií. Zúčastněné členské státy by v souladu s prohlášením členů Evropské rady ze dne 26. února 2021 rovněž usilovaly o posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací a o snížení evropských strategických závislostí na kritických technologiích a hodnotových řetězcích, aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní rozhodovací postupy.

Ve vnitrostátních prováděcích plánech by mělo být upřesněno, jakým způsobem stávající obranná průmyslová politika – je-li taková politika uplatňována – usměrňuje rozvoj kolaborativních projektů rozvoje schopností, aby se zamezilo zbytečnému překrývání činností, přičemž je třeba uvést posílené průmyslové oblasti a oblasti, v nichž bylo překrývání činností zamezeno.

b)	Zúčastněné členské státy předloží zprávu o svých kooperativních programech, které využívají spolufinancování ze strany Unie v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu nebo Evropského rozvojového fondu v souladu se závazkem č. 3 a č. 8.

25.

Závazek č. 20:

Během celé fáze PESCO 2021–2025 by zúčastněné členské státy měly prokázat, že z jejich kooperativních programů mají prospěch subjekty, které přinášejí přidanou hodnotu na území Unie (např. aspekty související s vytvořenými výsledky a právy duševního vlastnictví, technologická zlepšení a vytváření tržních příležitostí). V souladu s čl. 7 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2020/1639 by ve vnitrostátních prováděcích plánech měly být případně poskytnuty údaje o příslušných subjektech, které využívají kooperativních programů, a o souvisejícím dopadu na evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

Zúčastněné členské státy v souladu se směrnicí 2009/81/ES prokáží, že akviziční strategie, které provádějí v letech 2021–2025, mají pozitivní dopad na evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. Za tímto účelem by mohl být uveden absolutní objem investic do obrany a relativní podíl připadající na řešení vyvíjená a vytvořená v rámci Unie. Vnitrostátní prováděcí plány by měly zejména obsahovat informace o oblastech schopností a technologií dohodnutých v rámci plánu rozvoje schopností a akviziční strategii, pokud jde o projekty v oblasti schopností, které mají průmyslový rozměr.

III. Další postup

26.

V návaznosti na přijetí tohoto doporučení zúčastněné členské státy v souladu s čl. 3 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 přezkoumají a podle potřeby aktualizují své vnitrostátní prováděcí plány a nejpozději dne 10. března 2022, a následně každoročně k témuž datu, je předloží sekretariátu PESCO s ohledem na proces hodnocení stanovený v čl. 6 odst. 3 uvedeného rozhodnutí. Vnitrostátní prováděcí plány by měly být každý druhý rok doplněny o politické prohlášení na vysoké úrovni, v němž by zúčastněné členské státy mohly nastínit hlavní úspěchy a uvést konkrétní vnitrostátní priority a sdílet své zkušenosti, pokud jde o plánování a příspěvky k plnění všech přísnějších závazků. Politickou dynamiku by měly i nadále zajišťovat pravidelné politické diskuse na vysoké úrovni mezi zúčastněnými členskými státy a vysokým představitelem.

27.

Majíce na paměti oznámení o PESCO, v němž se rovněž připomíná zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, a s ohledem na výsledek Strategického kompasu zúčastněné členské státy v souvislosti s procesem strategického přezkumu, který má být proveden nejpozději do konce roku 2025, posoudí plnění všech závazků v rámci PESCO a budou jednat a rozhodnou o závazcích nových s cílem zahájit novou etapu cesty k integraci evropské obrany a bezpečnosti. V souladu s výsledkem procesu strategického přezkumu by Rada na začátku roku 2026 měla přijmout třetí soubor konkrétnějších cílů s tím, že s ohledem na čl. 4 odst. 2 písm. c) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 budou tyto cíle v případě potřeby aktualizovány a posíleny.

28.	Vysoký představitel by měl od roku 2022 toto doporučení zohledňovat ve výroční zprávě o PESCO, což podpoří posouzení plnění přísnějších závazků každým zúčastněným členským státem.

29.	Doporučení ze dne 15. října 2018 se zrušuje.

V Bruselu dne 16. listopadu 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.

(2) Úř. věst. C 374, 16.10.2018, p. 1.

(3) Rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1639 ze dne 5. listopadu 2020, kterým se stanoví obecné podmínky, za nichž by třetí státy mohly být výjimečně přizvány k účasti na jednotlivých projektech stálé strukturované spolupráce (Úř. věst. L 371, 6.11.2020, s. 3).

(4) Zejména s přílohou I - Zásady PESCO.

(5) Jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 17. června 2020 o bezpečnosti a obraně „na základě analýzy hrozeb a dalších možných tematických vstupů Strategický kompas vymezí politické směry a specifické cíle“.

(6) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

(7) V souladu se seznamem vymezených pojmů týkajících se údajů z oblasti obrany vypracovaným Evropskou obrannou agenturou (EDA201807105).

(8) Podle stávajícího příslušného pokynu NATO týkajícího se výdajů na obranu se úroveň 2 % HDP vztahuje pouze na ty zúčastněné členské státy, které jsou rovněž členy NATO, a nepředstavuje dohodnutý cíl PESCO.

(9) V listopadu 2007 schválil Řídící výbor Evropské obranné agentury na úrovni ministrů čtyři společné referenční hodnoty pro investice: 20 % celkových výdajů na obranu na pořizování vybavení (včetně v oblasti výzkumu a vývoje a výzkumu a technologií); 35 % celkových výdajů na vybavení na pořizování vybavení v rámci evropské spolupráce; 2 % celkových výdajů na obranu na obranný výzkum a technologie; 20 % celkových výdajů na výzkum a technologie v oblasti obrany na obranný výzkum a technologie v rámci evropské spolupráce.

(10) Zejména s přílohou I - Zásady PESCO.

(11) Účelem procesu v rámci Základního cíle, a zejména Katalogu sil, je získat úplný přehled o potenciálně dostupných silách pro mise a operace SBOP a jejich souvisejících schopnostem, aniž by byly dotčeny procesy vytváření sil sloužící misím a operacím SBOP nebo aniž by s nimi byly spojeny.

(12) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

17.11.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 464/10

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 16. listopadu 2021,

kterým se hodnotí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce

(2021/C 464/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 46 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na Protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (1),

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 4 odst. 2 písm. d) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 má Rada přijmout rozhodnutí a doporučení, jimiž zhodnotí příspěvky zúčastněných členských států ke splnění dohodnutých závazků v souladu s mechanismem popsaným v článku 6 uvedeného rozhodnutí.

(2)

Podle čl. 6 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 má Rada na základě výroční zprávy o stálé strukturované spolupráci, kterou předloží vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“), přezkoumat jednou ročně, zda zúčastněné členské státy i nadále plní přísnější závazky stanovené v článku 3 uvedeného rozhodnutí.

(3)

V dodatku 1 k příloze závěrů Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce 2020 se stanoví, že má vysoký představitel do července každého roku předložit výroční zprávu o provádění stálé strukturované spolupráce, aby Rada mohla do listopadu přijmout doporučení, v němž posoudí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce. V bodě 16 doporučení Rady ze dne 6. března 2018 o harmonogramu pro provádění stálé strukturované spolupráce (2) se stanoví, že by měl Vojenský výbor Evropské unie poskytovat Politickému a bezpečnostnímu výboru vojenské poradenství a doporučení s cílem umožnit mu, aby vypracoval přezkum Rady týkající se toho, zda zúčastněné členské státy nadále plní přísnější závazky.

(4)

Podle bodu 26 doporučení Rady ze dne 15. října 2018 týkajícího se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce a vymezení konkrétnějších cílů (3) by měl vysoký představitel uvedené doporučení zohlednit ve výroční zprávě o stálé strukturované spolupráci, která podpoří hodnocení plnění přísnějších závazků jednotlivými zúčastněnými členskými státy.

(5)	Dne 7. července 2021 poskytl vysoký představitel Radě svou výroční zprávu o stavu provádění stálé strukturované spolupráce (dále jen „výroční zpráva“), včetně toho, jak každý zúčastněný členský stát plní své závazky podle svého aktualizovaného a revidovaného vnitrostátního prováděcího plánu.

(6)	Na tomto základě by tedy Rada měla přijmout doporučení, jímž zhodnotí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

I. Cíl a oblast působnosti

1.	Cílem tohoto doporučení je zhodnotit, jak zúčastněné členské státy přispěly k plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce, a to na základě výroční zprávy a v souladu s vnitrostátními prováděcími plány, které předložily zúčastněné členské státy v roce 2021.

II. Zjištění a hodnocení

2.	Výroční zpráva představuje spolehlivý základ, z něhož lze vycházet při hodnocení stavu provádění stálé strukturované spolupráce, včetně toho, jak každý zúčastněný členský stát plní své závazky v souladu s vnitrostátním prováděcím plánem.

Zúčastněné členské státy tím, že se zaměří na současné a budoucí potřeby Evropy v oblasti bezpečnosti a obrany, zejména prostřednictvím svého současného a budoucího úsilí o splnění svých přísnějších závazků, přispívají k posílení schopnosti Unie jednat jako zajišťovatel bezpečnosti a její strategické autonomie a zlepšují její schopnost spolupracovat s partnery a chránit své občany.

Rada uznává, že je třeba, aby zúčastněné členské státy do roku 2025 podstatným způsobem zlepšily plnění všech přísnějších závazků, přičemž dále zdůrazňuje, že zúčastněné členské strany:

během první počáteční fáze stále strukturované spolupráce (2018–2020) nadále zvyšovaly své výdaje na obranu a uvedly, že v období 2021–2025 plánují i přes hospodářský útlum způsobený krizí COVID-19 další zvyšování. S cílem posílit schopnosti zúčastněných členských států, a zvýšit tak akceschopnost Unie, by měl být tento pozitivní trend udržen i v budoucnu, mimo jiné vyčleněním zdrojů na kooperativní projekty v oblasti rozvoje obranných schopností, přičemž zvláštní úsilí je třeba vyvíjet v oblasti výzkumu a technologií, aby bylo dosaženo cílů stanovených pro druhou počáteční fázi stálé strukturované spolupráce a byla posílena celková soudržnost ve sféře evropských schopností;

dosáhly mírného pokroku ve využívání nástrojů a procesů Unie pro plánování a rozvoj schopností ve vnitrostátním uspořádání a vyzývají se, aby zintenzivnily své úsilí o systematičtější a aktivnější využívání těchto nástrojů a procesů s cílem odstranit prostřednictvím spolupráce nedostatky v oblasti schopností. V tomto ohledu bude zásadní plné provedení dohodnutých doporučení plynoucích z koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany z roku 2020 týkajících se výdajů na obranu, obraného plánování a spolupráce v oblasti obrany, aby bylo možné společně připravit nové horizonty plánování nad rámec poloviny dvacátých let 21. století pro posílenou spolupráci v oblasti rozvoje schopností;

c)	by měly pokračovat ve svém úsilí o rozvoj uceleného souboru sil pokrývajícího celé spektrum operací Unie do roku 2025 v souladu s oznámením stálé strukturované spolupráce, což přispěje k naplnění úrovně ambicí Unie;

by měly výrazně zvýšit své úsilí o splnění operačních závazků, a zejména závazku č. 12, který se považuje za zásadní pro posílení relevantnosti a dopadu vnější činnosti Unie, zejména pokud jde o její operační rozměr. Plnění závazku č. 12 posiluje schopnost Unie jednat jako zajišťovatel bezpečnosti s partnery, kdykoli je to možné, i samostatně, je-li to nutné. Hlavní nedostatky, které se odrážejí v cílech v oblasti schopností s vysokým dopadem, mají i nadále vliv na dostupnost, schopnost nasazení a interoperabilitu sil zúčastněných členských států, které jsou nezbytné pro naplňování úrovně ambicí Unie. Existuje navíc prostor pro to, aby zúčastněné členské státy zvýšily své příspěvky nejen k probíhajícím misím a operacím společné bezpečnostní a obranné politiky, ale i k rozpisu bojových uskupení EU a databázím rychlé reakce. V této souvislosti, v souladu s doporučením Rady ze dne 15. listopadu 2021 týkajícím se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce a vymezení konkrétnějších cílů a kterým se zrušuje doporučení ze dne 15. října 2018 (4), by zúčastněné členské státy měly dále projednat a vymezit ukazatele pokroku s cílem spravedlivou měrou přispívat k vytváření příslušných sil pro mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky v mezích svých prostředků a schopností a zvýšit transparentnost mezi sebou navzájem. Podle zásady „jediného souboru sil“ (5) by příspěvky zúčastněných členských států do katalogu sil měly být v souladu s pokyny týkajícími se procesu v rámci Základního cíle a měly by zahrnovat všechny nasaditelné prostředky (včetně velitelství a schopností použitelných na podporu misí a operací);

prokázaly pokrok při plnění svého závazku pomoci překonat nedostatky v oblasti schopností zjištěné v rámci plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, včetně posouzení provádění cílů v oblasti schopností s velkým dopadem, avšak většina ze zúčastněných členských států stále neposkytuje informace o tom, zda a jakým způsobem považují za prioritu využívání evropského kooperativního přístupu s cílem překlenout vnitrostátní nedostatky v oblasti schopností. Stejně tak mezi nimi stále neexistuje obecná shoda o dopadech projektů v oblasti schopností na zvýšení strategické autonomie Evropy a posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany. K posílení této shody by mělo přispět úsilí vynaložené na provedení doporučení koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany z roku 2020 a na pokrok týkající se určených příležitostí ke spolupráci, zejména za účelem vypracování prováděcích plánů pro šest navrhovaných prioritních oblastí. Rada připomněla, že je a nadále bude zajišťována soudržnost výstupů z plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany na jedné straně a příslušných procesů NATO, jako je proces obranného plánování NATO, na straně druhé v oblastech, v nichž se požadavky překrývají, přičemž se uznává odlišná povaha obou organizací a jejich příslušných úkolů a členství v nich;

musí dále zlepšovat poskytování informací o přísnějších závazcích a příslušných přesnějších cílech svých průmyslových politik a strategií zadávání veřejných zakázek. Měly by zvýšit úsilí o překonání současné úrovně plnění závazků tím, že poskytnou plány s jasnými údaji o tom, že jejich projekty vycházející z jejich průmyslových politik a akvizičních strategií přispívají k posílení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu a mají pozitivní dopad na evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany, mimo jiné tím, že prosazují přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v celé Unii.

Pokud jde o jednotlivé vnitrostátní prováděcí plány, každý zúčastněný členský stát se vyzývá, aby při dalším provádění stálé strukturované spolupráce zohlednil zjištění a doporučení uvedená ve výroční zprávě a odpovídajícím způsobem přezkoumal svůj příspěvek k plnění přísnějších závazků během druhé počáteční fáze stálé strukturované spolupráce.

III. Vnitrostátní prováděcí plány

Zúčastněné členské státy od konce roku 2020 celkově zlepšily kvalitu informací poskytovaných v každoročních aktualizacích vnitrostátních prováděcích plánů. I přes tento pozitivní trend se doporučuje, aby zúčastněné členské státy pro všechny oblasti závazku poskytly lépe podložené údaje a smysluplnější prohlášení, přičemž zvláštní důraz by měly klást na vypracování výhledových plánů zaměřených speciálně na to, jak zamýšlejí přispět k plnění přísnějších závazků a konkrétnějších cílů, a to i využitím zjištění a doporučení koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany z roku 2020. Tento přístup orientovaný na budoucnost umožní zúčastněným členským státům lépe koordinovat své úsilí a vyhledávat příležitosti ke spolupráci.

Zúčastněné členské státy se rovněž vyzývají, aby pokračovaly ve dvoustranných dialozích se sekretariátem stálé strukturované spolupráce, jejichž cílem je dosažení, zachování nebo dokonce další zlepšení pozitivního směřování při plnění přísnějších závazků. Sekretariát stálé strukturované spolupráce poskytne revidovaný dokument s podpůrnými informacemi o vnitrostátních prováděcích plánech vycházející z nadcházejícího nového souboru konkrétnějších cílů pro druhou počáteční fázi stálé strukturované spolupráce, který by mohl zahrnovat časový rámec pro dosažení dohodnutých kritérií zúčastněnými členskými státy.

Zúčastněné členské státy se vyzývají, aby k předložení svých vnitrostátních prováděcích plánů využívaly digitální platformu, kterou pro stálou strukturovanou spolupráci vyvinula Evropská obranná agentura (EDA), což jim umožní využívat údaje, které již poskytly, například v rámci stálé strukturované spolupráce, koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany a dalších relevantních iniciativ Unie v oblasti obrany, a sníží se tak administrativní zátěž zúčastněných členských států.

Zúčastněné členské státy se vyzývají, aby překonaly současnou úroveň plnění závazků týkajících se průmyslového rozměru odvětví obrany tím, že poskytnou plány s jasnými údaji o tom, že jejich projekty vycházející z jejich průmyslových politik a akvizičních strategií přispívají k posílení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu a mají pozitivní dopad na evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

10.

Zúčastněné členské státy se důrazně vyzývají, aby v mezích svých prostředků a schopností zvýšily své příspěvky na operační aspekty stálé strukturované spolupráce, přičemž se zjišťují nedostatky se zvláštním zaměřením na dostupnost strategicky nasaditelných sil pro naplňování úrovně ambicí Unie, na stanovení požadavků misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky, na databáze rychlé reakce a na rozpis bojových uskupení EU.

11.

Vzhledem k tomu, že úspěšné plnění přísnějších závazků stálé strukturované spolupráce vyžaduje ode všech zúčastněných členských států společné i individuální úsilí, a v zájmu zajištění nezbytného politického impulsu by měly zúčastněné členské státy v roce 2022 a poté každé dva roky doplnit své vnitrostátní prováděcí plány o politické prohlášení na vysoké úrovni, v němž by byly nastíněny hlavní úspěchy a uvedeny konkrétní vnitrostátní priority (zejména pokud jde o podporu provádění priorit rozvoje schopností Unie a zjištění a doporučení koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany), jakož i příspěvky k plnění přísnějších závazků.

IV. Projekty stálé strukturované spolupráce

12.

K plnění 20 přísnějších závazků přispívá 46 projektů stálé strukturované spolupráce. 32 z nich lze propojit s možnostmi spolupráce, včetně prioritních oblastí určených v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany. Kromě toho se 24 z nich přímo zabývá cíli v oblasti schopností s velkým dopadem, které zmírňují kritické nedostatky misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky, a 18 z nich tak činí nepřímo.

13.

Ačkoli se v souladu se závěry Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce očekává, že značný počet projektů stálé strukturované spolupráce přinese do konce roku 2025 konkrétní výsledky, zpráva o pokroku projektů stálé strukturované spolupráce předložená Radě dne 2. června 2021 naznačila, že některé z nich mohou do té doby čelit určitým obtížím při dosahování očekávaných výsledků. Úspěšné provedení všech probíhajících projektů stálé strukturované spolupráce a včasné dosažení hmatatelných výsledků a požadovaných schopností bude mít pro zviditelnění a důvěryhodnost stálé strukturované spolupráce rozhodující význam.

14.

Rada proto zdůrazňuje, že zúčastněné členské státy by měly usilovat o dosažení hmatatelných výsledků podle plánu, zejména u projektů první a druhé vlny, které se stále nacházejí ve fázi vytváření koncepcí, a u projektů, které se potýkají se značnými omezeními spojenými s dalším zlepšováním cílů, rozsahu a výsledků. Z toho vyplývá, že u těchto projektů je nutné důkladně prověřit, jakým způsobem by měly dále probíhat, nebo zda by některé z nich měly být seskupeny nebo sloučeny s cílem zvýšit jejich dopad a účinnost, ušetřit zdroje, zvýšit synergie a zabránit zbytečnému zdvojování činností. Pokud členové projektu zjistí, že projekty nemohou poskytnout očekávané výstupy, je třeba tyto projekty buď oživit, nebo ukončit, aby byla zajištěna relevantnost, účinnost a důvěryhodnost všech projektů stálé strukturované spolupráce.

15.

Rada doporučuje, aby koordinátoři projektů častěji informovali sekretariát stálé strukturované spolupráce a ostatní zúčastněné členské státy o aktuálním stavu svých projektů stálé strukturované spolupráce s cílem posílit transparentnost, jakož i schopnost sekretariátu stálé strukturované spolupráce hrát významnější úlohu při poskytování poradenství zúčastněným členským státům. V tomto ohledu je třeba dále posílit zdroje sekretariátu stálé strukturované spolupráce.

16.

Rada vyzývá zúčastněné členské státy, aby jako prioritu zvážily evropský kooperativní přístup s cílem odstranit nedostatky v oblasti schopností a co nejlépe využít EDA jako evropské fórum pro společný rozvoj schopností v souladu s dohodnutým závazkem v rámci stálé strukturované spolupráce, včetně pomoci EDA při dokončování návrhů projektů stálé strukturované spolupráce a případné podpory provádění projektů stálé strukturované spolupráce.

17.

Sekretariát stálé strukturované spolupráce by mohl být zúčastněnými členskými státy vyzván, aby předložil návrhy možných nových projektů stálé strukturované spolupráce, které zúčastněné členské státy dosud v rámci stálé strukturované spolupráce neprováděly, s přihlédnutím ke zjištěním a doporučením koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, jakož i k prioritám rozvoje schopností Unie odvozeným z plánu rozvoje schopností, včetně cílů v oblasti schopností s velkým dopadem.

18.

S cílem určit a vytvořit budoucí návrhy projektů stálé strukturované spolupráce Rada zúčastněné členské státy vyzývá, aby více využívaly nástroje Unie pro plánování a rozvoj schopností, jakož i zjištění a doporučení koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, jež slouží pro další zdokonalování návrhů projektů, zejména pokud jde o prioritní oblasti a určené možnosti spolupráce, a to i v operační oblasti. Rada zúčastněné členské státy vybízí, aby pokračovaly v předkládání návrhů projektů stálé strukturované spolupráce, a zejména těch s výraznějším operačním zaměřením a krátkodobým dopadem, na základě již existujících schopností, jakož i návrhů přispívajících k řešení nedostatků a potřeb v oblasti strategických schopností určených v rámci plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany.

V. Další postup

19.	Doporučení Rady, které stanoví konkrétnější cíle pro každý z přísnějších závazků pro druhou počáteční fázi stálé strukturované spolupráce (2021–2025), by mělo být přijato co nejdříve.

20.

Po schválení uvedeného doporučení sekretariát stálé strukturované spolupráce poskytne revidovaný dokument s podpůrnými informacemi o vnitrostátních prováděcích plánech vycházející z nového souboru konkrétnějších cílů pro druhou počáteční fázi stálé strukturované spolupráce, který by mohl zahrnovat časový rámec pro dosažení dohodnutých kritérií zúčastněnými členskými státy.

21.

Zúčastněné členské státy se vyzývají, aby své vnitrostátní prováděcí plány přezkoumaly s cílem aktualizovat je podle potřeby a aby je do 10. března 2022 předložily sekretariátu stálé strukturované spolupráce (a to i prostřednictvím digitální platformy EDA). Příští aktualizace vnitrostátních prováděcích plánů by měla být doplněna o politické prohlášení na vysoké úrovni, v němž by zúčastněné členské státy měly nastínit své hlavní úspěchy a uvést své konkrétní vnitrostátní priority a příspěvky.

22.

Rada připomněla, že v souladu se strategickým přezkumem stálé strukturované spolupráce 2020 by měly sekretariát stálé strukturované spolupráce a zúčastněné členské státy nadále pracovat na pobídkách na plnění závazků, především v případech, kdy byl pokrok podle vysokého představitele i Rady nedostatečný, zejména pokud jde o operační závazky a o závazky týkající se evropského kooperativního přístupu. Politickou dynamiku a posílenou politickou odpovědnost by měly i nadále zajišťovat pravidelné politické diskuse na vysoké úrovni mezi zúčastněnými členskými státy a vysokým představitelem.

23.

Zúčastněné členské státy se vyzývají, aby pokračovaly ve dvoustranných dialozích se sekretariátem stálé strukturované spolupráce, jejichž cílem je dosažení, zachování nebo dokonce další zlepšení pozitivního směřování při plnění přísnějších závazků. Sekretariát stálé strukturované spolupráce by měl v tomto ohledu poskytovat doporučení konkrétně zaměřených na jednotlivé zúčastněné členské státy, jež budou projednána během uvedených dialogů. V tomto ohledu je třeba dále posílit sekretariát stálé strukturované spolupráce.

24.

Rada připomíná, že s ohledem na výsledek Strategického kompasu zúčastněné členské státy v souvislosti se strategickým přezkumem stálé strukturované spolupráce, který má být proveden do konce druhé počáteční fáze stálé strukturované spolupráce v roce 2025, a jak je uvedeno v oznámení o stálé strukturované spolupráci, v němž se rovněž připomíná specifická povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, posoudí plnění všech závazků v rámci stálé strukturované spolupráce a budou jednat a rozhodnou o závazcích nových s cílem zahájit novou etapu cesty k integraci evropské obrany a bezpečnosti.

V Bruselu dne 16. listopadu 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.

(2) Úř. věst. C 88, 8.3.2018, s. 1.

(3) Úř. věst. C 374, 16.10.2018, s. 1.

(4) Úř. věst. C 463, 16.11.2021, s. 1.

(5) Tyto síly smějí zúčastněné členské státy použít v rámci Unie, pro vnitrostátní potřeby, jakož i v různých jiných kontextech, jako jsou OSN a NATO.

17.11.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 464/19

Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových kol pocházejících z Maroka

(2021/C 464/06)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz některých hliníkových kol pocházejících z Maroka je dumpingový, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie újmu (2).

1. Podnět

Podnět podalo dne 4. října 2021 Sdružení evropských výrobců kol (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určitá hliníková kola ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

Veřejně přístupná verze podnětu a analýza míry podpory podnětu ze strany výrobců v Unii jsou k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Informace o přístupu k dokumentaci určené zúčastněným stranám jsou uvedeny v bodě 5.6 tohoto oznámení.

2. Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou hliníková kola pro motorová vozidla čísel 8701 až 8705, bez ohledu na to, zda jsou vybavena příslušenstvím nebo pneumatikami (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit informace týkající se definice výrobku, tak musí učinit do deseti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení (3).

3. Tvrzení o dumpingu

Výrobkem označeným za dumpingový je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Maroka (dále jen „dotčená země“), v současnosti kódů KN ex 8708 70 10 a ex 8708 70 50 (kódy TARIC: 8708701015, 8708701050, 8708705015 a 8708705050). Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci. Rozsah tohoto šetření vychází z definice výrobku, který je předmětem šetření, uvedené v bodě 2.

Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné spolehlivé údaje o cenách na domácím trhu v dotčené zemi, vychází tvrzení o dumpingu ze srovnání početně zjištěné běžné hodnoty (výrobní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk) s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) výrobku, který je předmětem šetření, při jeho prodeji na vývoz do Unie.

Dumpingová rozpětí vypočítaná na základě tohoto srovnání jsou pro dotčenou zemi značná.

4. Tvrzení o újmě a příčinné souvislosti

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země celkově zvýšil jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu, a to ve značné míře, což naznačuje pravděpodobnost podstatného nárůstu dovozu.

Kromě toho se údajně tento dovoz do Unie uskutečňuje za ceny, které, kromě jiných dopadů, již měly negativní dopad na úroveň prodejních cen, objem prodeje, podíl na trhu a zisky výrobního odvětví Unie.

Kromě toho žadatel poskytl důkazy o tom, že v Maroku existuje dostatečná volně dostupná kapacita, což naznačuje pravděpodobnost podstatného nárůstu dovozu.

Rovněž se tvrdí, že tok dumpingového dovozu se pravděpodobně dále podstatně zvýší v důsledku objednávek, o které již Maroko přišlo, což bude mít v roce 2021 a následujících letech stále větší dopad na hospodářské ukazatele výrobního odvětví Unie.

5. Postup

Poněvadž Komise poté, co informovala členské státy, zjistila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem a že existuje dostatek důkazů pro zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 5 základního nařízení.

Šetřením se stanoví, zda je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, předmětem dumpingu a zda tento dumpingový dovoz způsobil nebo hrozí, že způsobí, újmu výrobnímu odvětví Unie.

V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda by uložení opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie podle článku 21 základního nařízení.

Komise rovněž strany upozorňuje na zveřejněné oznámení (4) o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření, které může být použitelné na toto řízení.

5.1. Období šetření a posuzované období

Šetření dumpingu a újmy se týká období od 1. října 2020 do 30. září 2021 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týká období od 1. ledna 2018 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

5.2 Stanoviska k podnětu a zahájení šetření

Všechny zúčastněné strany, jež se chtějí vyjádřit k podnětu (včetně záležitostí týkajících se újmy a příčinné souvislosti) nebo k jakýmkoli aspektům týkajícím se zahájení šetření (včetně míry podpory podnětu), tak musí učinit do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

Žádosti o slyšení ohledně zahájení šetření musí být podány do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

5.3. Postup pro zjištění dumpingu

Vyvážející výrobci (5) výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země se vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.3.1. Šetření vyvážejících výrobců

5.3.1.1. Postup pro vyvážející výrobce, kteří budou podrobeni šetření v dotčené zemi

a) Výběr vzorku

S ohledem na potenciálně velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni vyvážející výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o své společnosti (svých společnostech). Tyto informace musí být poskytnuty prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/tdi/form/AD686_SAMPLING_FORM_FOR_EXPORTING_PRODUCER. Informace o přístupu ke stránkám TRON.tdi lze nalézt v bodech 5.6 a 5.8 níže.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku vyvážejících výrobců za nezbytné, obrátila se také na orgány dotčené země a může se též obrátit na jakákoli známá sdružení vyvážejících výrobců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být vyvážející výrobci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým vyvážejícím výrobcům, orgánům dotčené země a sdružením vyvážejících výrobců oznámí, případně prostřednictvím orgánů dotčené země, společnosti vybrané do vzorku.

Jakmile Komise obdrží informace nezbytné pro výběr vzorku vyvážejících výrobců, informuje dotčené strany o svém rozhodnutí, zda byly do vzorku zařazeny, či nikoli. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich zařazení do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Komise přidá záznam ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2563.

Dotazník bude rovněž k dispozici všem známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům uvedené země.

Aniž je dotčeno případné použití článku 18 základního nařízení, vyvážející výrobci, kteří souhlasili se svým zařazením do vzorku, ale nebyli do vzorku vybráni, se považují za spolupracující (dále jen „spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku“). Aniž je dotčen bod 5.3.1.1 písm. b) níže, antidumpingové clo, které může být uloženo na dovoz od spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, nebude vyšší než vážené průměrné dumpingové rozpětí, které bylo zjištěno u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (6).

b) Individuální dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce nezařazené do vzorku

Podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení mohou spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku požádat Komisi, aby stanovila jejich individuální dumpingová rozpětí. Vyvážející výrobci, kteří chtějí požádat o individuální dumpingové rozpětí, musí vyplnit dotazník a zaslat jej řádně vyplněný do 30 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak. Kopie dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2563. Komise prověří, zda spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku může být přiznáno individuální clo v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku, kteří požadují individuální dumpingové rozpětí, by si však měli být vědomi skutečnosti, že se Komise může přesto rozhodnout nestanovit pro ně individuální dumpingové rozpětí, pokud je například počet spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku tak vysoký, že by takové stanovení znamenalo příliš velké zatížení a bránilo včasnému dokončení šetření.

5.3.2. Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení (7) (8)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení a dováží výrobek, který je předmětem šetření, z dotčené země do Unie, se vyzývají k účasti na tomto šetření.

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, aby Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o své společnosti (svých společnostech) požadované v příloze tohoto oznámení.

Aby Komise získala informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, může se také obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

Jakmile Komise obdrží informace nezbytné pro výběr vzorku, informuje dotčené strany o svém rozhodnutí o výběru vzorku dovozců. Komise také přidá záznam ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů od oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zpřístupní dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro dovozce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2563.

5.4. Postup pro zjištění újmy nebo pravděpodobnosti vzniku újmy a šetření výrobců v Unii

Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní stanovení objemu dumpingového dovozu, jeho účinku na ceny na trhu Unie a následného účinku tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie. Aby bylo možné stanovit, zda je výrobnímu odvětví Unie působena újma nebo zda je pravděpodobné, že mu újma vznikne, vyzývají se výrobci výrobku v Unii, který je předmětem šetření, k účasti na šetření Komise.

S ohledem na velký počet dotčených výrobců v Unii a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách se Komise rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku se provádí v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Komise předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Více informací lze nalézt v dokumentaci určené pro zúčastněné strany k nahlédnutí. Zúčastněné strany se vyzývají, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Kromě toho se ostatní výrobci v Unii nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zařazeni do vzorku, musí obrátit na Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Všechna stanoviska k předběžnému vzorku musí být obdržena do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

Komise všem známým výrobcům v Unii a/nebo sdružením výrobců v Unii oznámí, které společnosti byly nakonec do vzorku vybrány.

Výrobci v Unii zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich zařazení do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Kopie dotazníku pro výrobce v Unii je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2563.

5.5. Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude existence dumpingu a jím působené újmy zjištěna, bude v souladu s článkem 21 základního nařízení rozhodnuto, zda by přijetí antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby Komisi poskytli informace, zda uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Aby se mohly zúčastnit šetření, musí reprezentativní organizace spotřebitelů prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Informace týkající se posouzení zájmu Unie musí být předloženy do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu, nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí. Kopie dotazníků, včetně dotazníku pro uživatele výrobku, který je předmětem šetření, je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2563. Informace předložené podle článku 21 základního nařízení budou zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

5.6. Zúčastněné strany

Aby se mohly zúčastnit šetření, musí zúčastněné strany, jako například vyvážející výrobci, výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů, prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Vyvážející výrobci, výrobci v Unii, dovozci a reprezentativní sdružení, kteří poskytli informace v souladu s postupy popsanými v bodech 5.3, 5.4 a 5.5 výše, budou považováni za zúčastněné strany v případě, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření, existuje objektivní souvislost.

Ostatní strany se šetření budou moci účastnit jako zúčastněné strany od okamžiku, kdy se přihlásí, a za předpokladu, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření, existuje objektivní souvislost. Tím, že je strana považována za zúčastněnou stranu, není dotčeno použití článku 18 základního nařízení.

Dokumentace určená zúčastněným stranám k nahlédnutí je přístupná prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI. Pro přístup k dokumentaci se řiďte pokyny na zmíněných stránkách (9).

5.7. Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření.

Jakákoli žádost o slyšení musí být podána písemně a musí obsahovat důvody žádosti a shrnutí toho, co si zúčastněná strana přeje během slyšení projednat. Slyšení bude omezeno na záležitosti, které zúčastněné strany předem písemně uvedly.

Časový rámec slyšení je tento:

—	V případě slyšení, která se mají konat před lhůtou pro uložení prozatímních opatření, by měla být žádost podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Slyšení se obvykle koná do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

—	Po fázi prozatímních zjištění by měla být žádost podána do pěti dnů ode dne zveřejnění prozatímních zjištění nebo od data informačního dokumentu. Slyšení se obvykle koná do 15 dnů ode dne oznámení o poskytnutí informací nebo od data informačního dokumentu.

—

Ve fázi konečných zjištění by měla být žádost podána do tří dnů ode dne poskytnutí konečných informací. Slyšení se obvykle koná ve lhůtě stanovené pro předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací. V případě poskytnutí dodatečných konečných informací by měla být žádost podána ihned po obdržení těchto dodatečných konečných informací. Slyšení se pak obvykle koná ve lhůtě k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí informací.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo útvarů Komise v řádně odůvodněných případech akceptovat slyšení mimo daný časový rámec a právo Komise v řádně odůvodněných případech slyšení zamítnout. Pokud útvary Komise žádost o slyšení zamítnou, budou dotčené straně sděleny důvody tohoto zamítnutí.

Slyšení nebude v zásadě použito k předložení věcných informací, které dosud nejsou v dokumentaci. Nicméně v zájmu řádné správy, a aby útvary Komise mohly pokročit v šetření, mohou být zúčastněné strany požádány, aby po slyšení předložily nové věcné informace.

5.8. Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Na informace předkládané Komisi v rámci šetření týkajících se ochrany obchodu se nesmí vztahovat autorská práva. Zúčastněné strany musí před tím, než předloží Komisi informace a/nebo údaje, na které se vztahují autorská práva třetích stran, požádat držitele těchto práv o zvláštní povolení, které výslovně a) umožňuje, aby Komise použila tyto informace a údaje pro účely tohoto řízení na ochranu obchodu, a b) umožňuje poskytnutí těchto informací a/nebo údajů zúčastněným stranám tohoto šetření ve formě, která jim umožní uplatnit svá práva na obhajobu.

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Sensitive“ (10). Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

Strany, které sdělily informace označené poznámkou „Sensitive“, mají podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení předložit jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a je označené poznámkou „For inspection by interested parties“. Toto shrnutí by mělo být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

Pokud strana, která sdělila důvěrné informace, neodůvodní žádost o důvěrné zacházení oprávněnými důvody nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise k takovým informacím přihlédnout, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi (https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI), včetně naskenovaných plných mocí a osvědčení. Použitím TRON.tdi nebo e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „KORESPONDENCE S EVROPSKOU KOMISÍ V PŘÍPADECH TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANY OBCHODU“ zveřejněném na internetových stránkách GŘ pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/june/tradoc_148003.pdf. Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze prostřednictvím stránek TRON.tdi nebo elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podání prostřednictvím stránek TRON.tdi a elektronickou poštou, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate G

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: TRADE-AD686-ARW-DUMPING@ec.europa.eu

TRADE-AD686-ARW-INJURY@ec.europa.eu

6. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 6 odst. 9 základního nařízení bude šetření dokončeno obvykle do třinácti měsíců, avšak nejpozději do čtrnácti měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení. V souladu s čl. 7 odst. 1 základního nařízení mohou být prozatímní opatření uložena obvykle nejpozději sedm měsíců, avšak v každém případě nejpozději osm měsíců od zveřejnění tohoto oznámení.

V souladu s článkem 19a základního nařízení poskytne Komise informace o plánovaném uložení prozatímních cel čtyři týdny před uložením prozatímních opatření. Zúčastněným stranám budou poskytnuty tři pracovní dny na zaslání písemných připomínek k přesnosti výpočtů.

V případech, kdy Komise zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, budou zúčastněné strany o neuložení cel informovány prostřednictvím informačního dokumentu čtyři týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 základního nařízení.

Zúčastněným stranám bude poskytnuta patnáctidenní lhůta k předložení písemného stanoviska k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu a desetidenní lhůta k předložení písemného stanoviska ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Dodatečné konečné informace v příslušných případech stanoví lhůtu, ve které mohou zúčastněné strany předložit písemná stanoviska.

7. Předkládání informací

Zúčastněné strany mohou zpravidla předkládat informace pouze ve lhůtách stanovených v bodech 5 a 6 tohoto oznámení. Při předkládání jakýchkoli jiných informací, které nejsou zahrnuty v uvedených bodech, by se měl dodržovat tento harmonogram:

—	Veškeré informace, které se týkají fáze prozatímních zjištění, by měly být předloženy do 70 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

—

Není-li stanoveno jinak, neměly by zúčastněné strany předkládat nové věcné informace po uplynutí lhůty k předložení stanovisek ke zveřejnění prozatímních zjištění nebo k informačnímu dokumentu ve fázi prozatímních zjištění. Po uplynutí uvedené lhůty mohou zúčastněné strany předkládat nové věcné informace pouze tehdy, pokud tyto strany mohou prokázat, že takové nové věcné informace jsou nezbytné k vyvrácení skutkových tvrzení jiných zúčastněných stran, a pokud takové nové věcné informace lze ověřit v době, která je k dispozici k včasnému dokončení šetření.

—	Aby Komise dokončila šetření v povinných lhůtách, nebude přijímat podání od zúčastněných stran po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací, nebo případně po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí dodatečných konečných informací.

8. Možnost vyjádřit se k podáním jiných stran

V zájmu zaručení práv na obhajobu by zúčastněné strany měly mít možnost vyjádřit se k informacím podaným jinými zúčastněnými stranami. Při tom se zúčastněné strany mohou zabývat jen záležitostmi vznesenými v podáních jiných zúčastněných stran a nesmí vznášet záležitosti nové.

Tyto připomínky by měly být učiněny v souladu s tímto časovým rámcem:

—	Veškeré připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami před lhůtou pro uložení prozatímních opatření by měly být učiněny nejpozději do 75 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

—	Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí prozatímních zjištění nebo informačního dokumentu by měly být předloženy do sedmi dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu, není-li stanoveno jinak.

—

Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí konečných informací by měly být předloženy do tří dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek ke konečným informacím, není-li stanoveno jinak. Pokud byly poskytnuty dodatečné konečné informace, měly by být připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na toto poskytnutí informací učiněny do jednoho dne od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí informací, není-li stanoveno jinak.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo Komise vyžádat si od zúčastněných stran v řádně odůvodněných případech dodatečné informace.

9. Prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení

O jakékoli prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení lze požádat pouze za výjimečných okolností a toto prodloužení bude povoleno jen v řádně odůvodněných případech.

V každém případě bude lhůta k odpovědi na dotazník prodloužena obvykle o tři dny a zásadně ne o více než o sedm dní.

Co se týče lhůt pro podání dalších informací uvedených v oznámení o zahájení řízení, bude prodloužení omezeno na tři dny, není-li prokázáno, že nastaly výjimečné okolnosti.

10. Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odepře přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušných lhůtách nebo pokud závažným způsobem brání šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odepření spolupráce, pokud zúčastněná strana prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro ni znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady. V tomto případě by se měla zúčastněná strana okamžitě obrátit na Komisi.

11. Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a jakékoli další žádosti týkající se práv zúčastněných stran a třetích stran na obhajobu, které se mohou objevit v průběhu řízení.

Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení pro zúčastněnou stranu nebo strany a působit jako prostředník mezi těmito stranami a útvary Komise, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu. Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení posoudí důvody těchto žádostí. Tato slyšení by se měla konat pouze tehdy, pokud příslušné záležitosti nebyly v patřičné době vyřešeny s útvary Komise.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby se řídily časovými rámci stanovenými v bodě 5.7 tohoto oznámení, a to i pokud jde o intervence úředníka pro slyšení, včetně slyšení. Veškeré žádosti musí být předloženy včas a neprodleně, aby nebyl ohrožen řádný průběh řízení. Za tímto účelem by měly zúčastněné strany požádat o intervenci úředníka pro slyšení v nejkratší možné době po události odůvodňující tuto intervenci. Úředník pro slyšení přezkoumá důvody pro žádosti o intervenci, charakter nadnesených záležitostí a jejich dopad na práva na obhajobu, s patřičným zohledněním zájmů řádné správy a včasného dokončení šetření.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/trade-policy-and-you/contacts/hearing-officer/.

12. Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (11).

Oznámení o ochraně osobních údajů, jež informuje všechny fyzické osoby o zpracování osobních údajů v rámci činností na ochranu obchodu, jež provádí Komise, je dostupné na internetových stránkách GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/policy/accessing-markets/trade-defence/.

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Obecným pojmem „újma“ se rozumí podstatná újma, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 základního nařízení.

(3) Odkazy na zveřejnění tohoto oznámení se rozumí odkazy na zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

(4) Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(5) Vyvážejícím výrobcem je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu výrobku, který je předmětem šetření.

(6) Podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení se nepřihlíží k rozpětím, která jsou nulová nebo zanedbatelná nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle článku 18 základního nařízení.

(7) Tento bod se týká pouze dovozců, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí pro tyto vyvážející výrobce vyplnit přílohu I dotazníku. V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzická osoba, právnická osoba a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(8) Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění dumpingu.

(9) V případě technických problémů se obraťte na uživatelskou podporu GŘ pro obchod prostřednictvím e-mailové adresy trade-service-desk@ec.europa.eu nebo telefonicky na čísle +32 22979797.

(10) Dokument označený poznámkou „Sensitive“ je považován za důvěrný podle článku 19 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

PŘÍLOHA

☐	Verze „Sensitive“
☐	Verze „For inspection by interested parties“
☐	(zaškrtněte příslušné políčko)

ANTIDUMPINGOVÉ ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE DOVOZU NĚKTERÝCH HLINÍKOVÝCH KOL POCHÁZEJÍCÍCH Z MAROKA

INFORMACE PRO VÝBĚR VZORKU DOVOZCŮ, KTEŘÍ NEJSOU VE SPOJENÍ

Tento formulář má pomoci dovozcům, kteří nejsou ve spojení, při poskytování informací týkajících se výběru vzorku požadovaných v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení.

Jak verze „Sensitive“, tak i verze určená pro zúčastněné strany k nahlédnutí označená jako „For inspection by interested parties“ by měly být zaslány Komisi, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení.

1. TOTOŽNOST A KONTAKTNÍ ÚDAJE

Uveďte tyto údaje týkající se vaší společnosti:

Název společnosti
Adresa
Kontaktní osoba
E-mailová adresa
Telefon

2. OBRAT A OBJEM PRODEJE

Uveďte, jaký byl v období šetření celkový obrat vaší společnosti v eurech (EUR) a hodnota v eurech (EUR) a objem (v kusech a v tunách) dovozu do Unie výrobku, který je předmětem šetření, podle definice v oznámení o zahájení řízení do Unie a jeho dalšího prodeje na trhu Unie po dovozu z Maroka.

	Objem v kusech	Objem v tunách	Hodnota v eurech (EUR)
Celkový obrat vaší společnosti vyjádřený v eurech (EUR)
Dovoz výrobku, který je předmětem šetření a který pochází z Maroka, do Unie
Dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie (bez ohledu na původ)
Další prodej výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie po dovozu z Maroka

3. ČINNOSTI VAŠÍ SPOLEČNOSTI A SPOLEČNOSTÍ VE SPOJENÍ (1)

Uveďte podrobnosti o činnostech vaší společnosti a všech společností ve spojení (uveďte prosím jejich seznam a jejich vztah k vaší společnosti), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo v rámci domácího trhu) výrobku, který je předmětem šetření. Tyto činnosti mohou mimo jiné zahrnovat nákup výrobku, který je předmětem šetření, nebo jeho výrobu na základě dohod o subdodávkách, jakož i jeho zpracování nebo obchodování s ním.

Název a sídlo společnosti	Činnosti	Vztah

4. DALŠÍ INFORMACE

Uveďte prosím jakékoli další podstatné informace, o kterých se společnost domnívá, že by Komisi napomohly při výběru vzorku.

5. OSVĚDČENÍ

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s inspekcí ve svých prostorách za účelem ověření jejích odpovědí. Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Zjištění Komise týkající se nespolupracujících dovozců vycházejí z dostupných údajů a výsledek může být pro dotčenou společnost méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Podpis pověřeného úředníka:

Jméno a funkce pověřeného úředníka:

Datum:

(1) V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

17.11.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 464/30

Zveřejnění žádosti podle čl. 17 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89

(2021/C 464/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 (1).

HLAVNÍ SPECIFIKACE TECHNICKÉ DOKUMENTACE

„HOMOKHÁTI ŐSZIBARACK PÁLINKA“

EU č.: PGI-HU-02471 – 25. května 2018

1. Název

„Homokháti őszibarack pálinka“

2. Kategorie lihoviny

ovocný destilát (kategorie č. 9 nařízení (ES) č. 110/2008)

3. Popis lihoviny

3.1. Fyzikální, chemické nebo organoleptické vlastnosti

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Obsah kyseliny kyanovodíkové	maximálně 5 g/hl na 100 % objemových
Celkový obsah těkavých látek	minimálně 250 g/hl alkoholu o koncentraci 100 % obj.
Obsah mědi	maximálně 7 mg/l konečného výrobku

Organoleptické vlastnosti

Barva: čirá, bezbarvá.

Vůně: jemná, nenápadná vůně připomínající ovocnost zralé broskve s decentními aromatickými citrusovými tóny a někdy s jemnou vůní marcipánu.

Chuť: čerstvé citrusové tóny s osobitou středně plnou robustní strukturou, které doplňuje chuť zralých broskví a nenápadná trpkost s dlouhou hladkou, avšak zároveň výraznou dochutí.

3.2. Zvláštní charakteristické vlastnosti (ve srovnání s lihovinami téže kategorie)

Pálenka „Homokháti őszibarack pálinka“ má charakteristickou vůni a chuť díky broskvím pěstovaným v oblasti Homokhátság. Její vůně je mírně aromatická a citrusová, připomínající ovocnost zralých broskví; citrusové tóny jsou patrné i v chuti, která je mírně sladká s hladkou dochutí.

4. Příslušná zeměpisná oblast

Pálenka „Homokháti őszibarack pálinka“ se vyrábí ve správních hranicích těchto obcí: Mórahalom, Ásotthalom, Domaszék, Zákányszék, Ruzsa, Öttömös, Pusztamérges, Üllés, Bordány, Forráskút, Zsombó, Szatymaz, Kelebia a Balotaszállás.

Pálenka se může rmutovat, kvasit, destilovat, přičemž její zrání může probíhat pouze v komerčních pálenicích v této zeměpisné oblasti.

5. Metoda získání lihoviny

Hlavní fáze výroby pálenky jsou:

a)	výběr a přejímka ovoce;

b)	rmutování a kvašení;

c)	destilace;

odležení;

e)	zpracování a výroba pálenky.

a.) Výběr a přejímka ovoce

Základní složkou pálinky jsou plně vyzrálé plody dobré nebo vynikající jakosti, jež se v dané zeměpisné oblasti pěstují. Množství přejímaného ovoce závisí na hmotnosti.

Během přejímky se kontroluje jakost na základě organoleptického hodnocení (zralost ovoce – od zralého po přezrálé – zda je zdravé, čisté, bez cizorodých látek – půdy, listů, květů, kamenů, kovu nebo jiných materiálů – a zda nevykazuje plísně nebo hniloby) z odebraných vzorků.

b.) Rmutování a kvašení

Z plodu se pomocí odpeckovače odstaní pecka.

Během kvašení je důležité přesně nastavit teplotu (na 16–23 °C), dosáhnout optimální hodnoty pH (2,8–3,2) a kontrolovat obsah cukru a alkoholu.

Obsah cukru musí být na konci kvašení snížen pod 5 °Brix.

Pálenka se nesmí během výroby sladit, a to ani za účelem dochucení.

c.) Destilace

Produkt „Homokháti őszibarack pálinka“ se může vyrábět dvoustupňovou destilací za použití tradičního destilačního systému, který zaručuje patřičnou jakost. Periodická destilace v kotli je technika dvojité frakční destilace, při které se používá kotel o maximálním objemu 1 000 litrů.

d.) Odležení

Pálenka „Homokháti őszibarack pálinka“ se musí nechat odležet, dokud není dobře vyvážená.

Je-li venkovní teplota vyšší než 25 °C, musí být vzduch ve skladovací místnosti alespoň jednou týdně ochlazen klimatizací nebo zvlhčen postřikem vodou.

e.) Zpracování a výroba pálenky

Při dodržení velmi přísných požadavků na výrobek v lahvích (± 0,3 % V/V) se obsah alkoholu v odleželé pálence musí přidáním kvalitní pitné vody upravit na úroveň vhodnou ke konzumaci. Voda může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená.

Odleženou pálenku lze ochladit a filtrovat. V případě potřeby se může dále zpracovávat za použití vhodných pomocných látek za účelem rafinace a odstranění těžkých kovů. Pálenka se pak může plnit do lahví.

Jakmile je dosaženo odpovídajícího obsahu alkoholu, lze pálenku nalít do umytých lahví a uzavřít zapečetěnými hliníkovými šroubovacími uzávěry, šroubovacímí uzávěry nebo zátkami, které splňují kritéria pro balení potravin. Lahve mohou být skleněné nebo keramické.

6. Souvislost se zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem

6.1. Údaje o zeměpisné oblasti nebo zeměpisném původu, které potvrzují souvislost

Údaje o zeměpisné oblasti nebo zeměpisném původu, které potvrzují souvislost, se zakládají na čtyřech pilířích:

a)	půdě a jedinečné struktuře půdy v oblasti Homokhátság;

b)	osobitém mikroklimatu oblasti Homokhátság;

c)	odrůdách broskví pěstovaných v regionu Homokhátság;

d)	lidských faktorech.

a) Půda a jedinečná struktura půdy v oblasti Homokhátság

Příslušná zeměpisná oblast sestává z nečernozemních půd pískovcového hřebenu jižní Velké dunajské kotliny (Homokhátság), které se nacházejí v nížině mezi řekami Dunaj a Tisa a rozprostírají se jihozápadně od města Segedín v Čongrádsko-čanádské župě.

Písčitá půda regionu Homokhátság je mimořádně vhodná pro zahradničení a pěstování ovoce, protože je dobře odvodněná a rychle se prohřívá. Písčité humusové půdy sestávají převážně z krystalů křemene. Půdy mají obvykle nízký obsah koloidů (maximálně 5 %), což umožňuje rychlé odvodnění. Písčité půdy jsou rovněž bohaté na slídu, která rostlinám dodává živiny (draslík, bor, železo, zinek).

b) Osobité mikroklima oblasti Homokhátság

Klima regionu Homokhátság je výrazně kontinentální s mimořádně horkými, suchými a vyprahlými léty. V období dozrávání se teploty během dne značně mění. Tento region se vyznačuje nejvyšším počtem hodin slunečního svitu v zemi (více než 2 600 hodin).

c) Odrůdy broskví pěstovaných v regionu Homokhátság

Pálenka „Homokháti őszibarack pálinka“ se musí vyrábět z odrůd broskví, které pocházejí ze zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4. Všechny tyto odrůdy lze vysledovat zpět k větvi planě rostoucí broskvoně, přičemž semeno planě rostoucí broskvoně se používá jako semenáček, na který se poté roubují ušlechtilé odnože. Kombinace těchto odrůd zajišťuje, že jedinečná chuť broskví vypěstovaných v regionu Homokhát se odráží v organoleptických vlastnostech pálenky z nich vyrobené, tj. vlastnostech jako např. citrusová svěžest, jemná sladkost a hladká dochuť.

d) Lidské faktory

Pálenka „Homokháti őszibarack pálinka“ se v zeměpisné oblasti tradičně vyrábí destilací v kotli. Znalosti tradiční výrobní techniky se předávají z generace na generaci. Destilace v kotli je tradiční postup, při kterém vznikají chuťové a aromatické tóny charakteristické pro pálenku. Jelikož destilace je jedním ze základních kamenů výroby pálenky z broskví, právě lidské know-how dodává konečnému výrobku, kterým je pálenka „Homokháti őszibarack Pálinka“, jeho jedinečnou chuť broskví vypěstovaných v této zeměpisné oblasti. Příprava pálenky vyžaduje zvláštní odborné znalosti, a to zejména proto, že pálenky se obvykle z broskví nevyrábějí.

6.2. Zvláštní charakteristické vlastnosti lihoviny, které lze přičítat zeměpisné oblasti

Souvislost mezi pálenkou „Homokháti őszibarack pálinka“ a zeměpisnou oblastí je založena na jakosti plodiny.

Vysoký počet hodin slunečního svitu umožňuje broskvím zcela dozrát a díky značým výkyvům teploty během dne jsou broskve sladké a šťavnaté. V důsledku písčité půdy s vysokým obsahem slídy jsou broskve lehké a citrusově svěží, přičemž slída bohatá na stopové prvky zajišťuje broskvím vysoký obsah sušiny. Výsledkem působení těchto faktorů je, že broskve vypěstované v regionu Homokhátság mají vysoké obsahové hodnoty, bohatou chuť i vůni a hladkou dochuť.

Technika destilace v kotli typicky zvýrazňuje v produktu „Homokháti őszibarack Pálinka“ vůni zralých broskví; pálenka se vyznačuje robustní charakteristickou mírně trpkou chutí, která má však jemně aromatickou nenápadnou vůni.

Díky bohatým aromatickým tónům broskví pocházejících z regionu Homokhátság a použité technice destilace má pálenka „Homokháti őszibarack Pálinka“ vysoký obsah těkavých látek a typickou středně plnou chuť. Bohaté aromatické tóny dodávají pálence dlouhou, avšak hladkou dochuť.

7. Předpisy Evropské unie nebo vnitrostátní/regionální předpisy

—	zákon XI z roku 1997 o ochraně ochranných známek a zeměpisných označení,

—	zákon LXXIII z roku 2008 o pálence, matolinové pálence a národní radě pro pálenku,

—	nařízení vlády č. 158/2009 ze dne 30. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ochranu zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin, a o ověřování produktů,

—	nařízení vlády č. 22/2012 ze dne 29. února 2012 o Národním úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce,

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89,

—	prováděcí nařízení Komise (EU) č. 716/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin.

8. Žadatel

Jméno/název: Kerekes Pálinka – osoba samostatně výdělečně činná Pál Kerekes

Adresa: Szegfű János u. 5–7, 6787 Zákányszék, Maďarsko

E-mail: kerekespal@vipmail.hu, lkerekes01@gmail.com

Tel. +36 705756684, +36 304091041

9. Doplněk zeměpisného označení

–

10. Zvláštní pravidla pro označování

Kromě prvků stanovených v právních předpisech obsahuje označení také tyto údaje:

—	„földrajzi árujelző“ [zeměpisné označení] (odděleně od názvu).

(1) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 464

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 64 17. listopadu 2021

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2021/C 464/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10460 – DMK / NIESKY / UELZENA / MILCHTROCKNUNG SÜDHANNOVER) ( 1 )	15

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2021/C 464/04	Směnné kurzy vůči euru — 16. listopadu 2021	16

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1368
JPY	japonský jen	129,89
DKK	dánská koruna	7,4367
GBP	britská libra	0,84533
SEK	švédská koruna	10,0293
CHF	švýcarský frank	1,0528
ISK	islandská koruna	150,40
NOK	norská koruna	9,8863
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,227
HUF	maďarský forint	366,35
PLN	polský zlotý	4,6545
RON	rumunský lei	4,9493
TRY	turecká lira	11,6020
AUD	australský dolar	1,5490
CAD	kanadský dolar	1,4248
HKD	hongkongský dolar	8,8544
NZD	novozélandský dolar	1,6186
SGD	singapurský dolar	1,5393
KRW	jihokorejský won	1 343,00
ZAR	jihoafrický rand	17,3177
CNY	čínský juan	7,2627
HRK	chorvatská kuna	7,5099
IDR	indonéská rupie	16 182,27
MYR	malajsijský ringgit	4,7359
PHP	filipínské peso	57,225
RUB	ruský rubl	83,1933
THB	thajský baht	37,153
BRL	brazilský real	6,1838
MXN	mexické peso	23,4423
INR	indická rupie	84,5404

Dobrovolnické projekty	23. února 2022
Dobrovolnické projekty	(nepovinné kolo) 4. října 2022
Solidární projekty	23. února 2022
	(nepovinné kolo) 4. května 2022
	4. října 2022

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	DOPORUČENÍ
	Rada
2021/C 464/01	Doporučení Rady ze dne 16. listopadu 2021, týkající se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce a vymezení konkrétnějších cílů a kterým se zrušuje doporučení ze dne 15. října 2018	1
2021/C 464/02	Doporučení Rady ze dne 16. listopadu 2021, kterým se hodnotí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce	10

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2021/C 464/05	Výzva k podávání návrhů 2022 – EAC/A10/2021 — Evropský sbor solidarity	17
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2021/C 464/06	Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových kol pocházejících z Maroka	19
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2021/C 464/07	Zveřejnění žádosti podle čl. 17 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89	30

Dobrovolnické týmy v oblastech s vysokou prioritou	6. dubna 2022
Dobrovolnická činnost v rámci Sboru humanitární pomoci	3. května 2022


	(1) Text s významem pro EHP.