29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/2

P9_TA(2020)0359

Nová strategie pro evropské malé a střední podniky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (2020/2131(INI))

(2021/C 445/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který se týká vnitřního trhu, udržitelného rozvoje a sociálně tržního hospodářství,

—	s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (1),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (2) (směrnice o opožděných platbách),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích (MSP): konkurenceschopnost a obchodní příležitosti (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o rodinných podnicích v Evropě (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (8),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 nazvané „Přezkum iniciativy ‚Small Business Act‘ pro Evropu“ (COM(2011)0078) a na související usnesení Parlamentu ze dne 12. května 2011 (9),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. března 2013 nazvané „Inteligentní regulace – reakce na potřeby malých a středních podniků“ (COM(2013)0122),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“ (COM(2016)0733),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Upravený pracovní program Komise na rok 2020“ (COM(2020)0440),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—	s ohledem na výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2018/2019 z listopadu 2019,

—	s ohledem na jarní hospodářskou prognózu Komise z roku 2020,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 02/2020 ze dne 22. ledna 2020 nazvanou „Nástroj pro malé a střední podniky v akci: účinný a inovační program čelící výzvám“,

—	s ohledem na zjištění indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, který byl zveřejněn dne 11. června 2020,

—	s ohledem na zprávu Světové banky o světových hospodářských vyhlídkách (Global Economic Prospects) z června 2020,

—	s ohledem na zprávu OECD ze dne 10. prosince 2019 nazvanou „Chybějící podnikatelé 2019“ (The Missing Entrepreneurs 2019),

—	s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0237/2020),

vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ bylo zveřejněno dne 10. března 2020, zatímco 11. března 2020 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) varování před pandemií COVID-19 (10), což mělo závažný dopad na hospodářské, sociální a politické prostředí, v němž malé a střední podniky fungují, a proto bylo nezbytné tuto strategii revidovat kvůli změnám mnoha hospodářských, sociálních a politických podmínek; vzhledem k tomu, že strategie Komise, která byla předložena v březnu 2020, stále navrhuje platná řešení strukturálních hospodářských, sociálních a environmentálních problémů, jimž malé a střední podniky čelily před krizí COVID-19, i nadcházejících problémů souvisejících s digitální a ekologickou transformací; vzhledem k tomu, že by Komise měla předložit aktualizovanou verzi svého sdělení o strategii pro malé a střední podniky, která by odrážela body uvedené v tomto usnesení; vzhledem k tomu, že evropská konkurenceschopnost zaostává za ostatními rozvinutými ekonomikami, což ohrožuje potenciál Evropy vytvářet bohatství a prosperitu;

vzhledem k tomu, že 24 milionů malých a středních podniků v EU-27 tvoří páteř hospodářství a před pandemií generovalo více než polovinu HDP EU a zaměstnávalo přibližně 100 milionů pracovníků; vzhledem k tomu, že 98,9 % podniků v nefinančním sektoru hospodářství EU jsou malé podniky s méně než 49 pracovníky (11); vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky jsou na vnitrostátní i unijní úrovni velmi komplexní a různorodé, pokud jde o jejich velikost a značně rozmanitá odvětví činnosti, v nichž působí; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají zásadní význam pro rozvoj a odolnost evropských průmyslových hodnotových řetězců a významně přispívají k místnímu, regionálnímu a vnitrostátnímu hospodářství;

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky by měly být jádrem Zelené dohody pro Evropu a digitální strategie, měly by být řádně podporovány prostřednictvím specializovaných finančních nástrojů a příznivého legislativního prostředí, aby tak měly možnost hrát důležitou úlohu při růstu evropského hospodářství i při plnění širších strategických cílů Unie, včetně environmentálních cílů do roku 2050; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům zdůraznil, že Zelená dohoda pro Evropu a digitální transformace by měly usnadňovat strategie oživení a obnovy po skončení pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že je nutné, aby malé a střední podniky byly aktivně zapojeny do digitální strategie EU a Zelené dohody pro Evropu a byly v jejich rámci podporovány, aby tak mohly zlepšit svou konkurenceschopnost a rozvíjet svůj potenciál, pokud jde o digitalizaci, zavádění inovačních řešení a reakci na naléhavé environmentální a společenské výzvy; vzhledem k tomu, že příspěvek malých a středních podniků bude pro úspěch těchto strategií klíčový;

vzhledem k tomu, že hospodářská krize a neradostné hospodářské vyhlídky vyvolané pandemií přivedly značný a blíže neurčený počet malých a středních podniků a startupů na pokraj platební neschopnosti; vzhledem k tomu, že v roce 2018 dostávalo platby včas pouze 40 % společností; vzhledem k tomu, že nedostatek likvidity, jímž mnoho malých a středních podniků trpí, bude mít negativní dopad nejen na jejich každodenní provoz, ale také na perspektivu růstu, což jim zabrání v řádném plánování dlouhodobých investic;

vzhledem k tomu, že nouzové nákupy aktiv ze strany Evropské centrální banky (ECB) v reakci na hospodářskou krizi způsobenou pandemií pomáhají zejména větším společnostem, neboť ty se více opírají o trh s podnikovými dluhopisy, nezlepšují však finanční podmínky pro malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly jednat odvážně a rychle, aby minimalizovaly hospodářská, sociální a strategická rizika vyplývající ze zániku těchto společností; uvědomuje si, že bankovní úvěry představují pro malé a střední podniky v Unii tradičně nejvýznamnější zdroj externího financování, jenž se na financování malých a středních podniků podílí z více než ze tří čtvrtin, a proto jsou malé a střední podniky obzvláště ohrožené omezováním bankovních úvěrů; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky nemají nástroje k tomu, aby mohly čelit vleklé krizi, a vnitrostátní opatření by neměla mít negativní dopad na vnitřní trh EU;

vzhledem k tomu, že dopad nedostatku kapitálu v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 se bude v jednotlivých odvětvích, typech společností a členských státech lišit, což povede k rozdílům na jednotném trhu; vzhledem k tomu, že je důležité zachovat rovné podmínky s cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, jelikož rozdíly v růstu mezi členskými státy jsou jednou z příčin nerovnoměrného hospodářského rozvoje v rámci EU; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky ještě více trpí nadměrnou a často deregulovanou globální hospodářskou soutěží;

vzhledem k tomu, že hospodářský výhled OECD nevylučuje, že v případě další závažné vlny onemocnění COVID-19 přesáhne ztráta příjmů do konce roku 2021 všechny předchozí recese za posledních 100 let (12); vzhledem k tomu, že státní podpora v důsledku pandemie COVID-19 by neměla vést k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu mezi malými a středními podniky z různých zemí; vzhledem k tomu, že pandemie poukázala na klíčový význam digitální transformace a zdůraznila nezbytnost digitalizace hospodářství, aby se zajistila lepší odolnost v budoucnosti, přičemž environmentální výzvy trvají a je třeba je řešit; vzhledem k tomu, že EU čelí tvrdé konkurenci globálních hráčů; vzhledem k tomu, že inovace představují pro malé a střední podniky účinný způsob, jak budovat dlouhodobý a udržitelný růst;

vzhledem k tomu, že se očekává, že přijetí environmentálně udržitelných postupů, inovací a technologií vytvoří nová pracovní místa a obchodní příležitosti pro malé a střední podniky a zároveň zlepší jejich konkurenceschopnost a sníží jejich náklady za předpokladu, že budou zavedeny správné administrativní, regulační a technické podmínky; vzhledem k tomu, že mnoho malých a středních podniků chce zlepšit svou environmentální výkonnost, účinnost využívání zdrojů a energie, rozšířit používání digitálních technologií a zavádění inovačních řešení a že to všechno bude klíčové pro podporu jejich dlouhodobého a udržitelného růstu a konkurenceschopnosti, a zároveň jim to umožní hrát klíčovou úlohu při bezprostředním zavádění ekologických inovací; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba zajistit lepší přístup k financování a technické podpoře;

vzhledem k tomu, že podle indexu digitální ekonomiky a společnosti pro rok 2020 (13), který vydala Komise, nemají mnohé malé a střední podniky stále plný přístup k digitalizaci a zaostávají za velkými firmami, pokud jde o digitální dovednosti a digitalizaci svých operací, což zčásti vyplývá z nekalé konkurence nadnárodních společností; vzhledem k tomu, že by na digitálním i nedigitálním jednotném trhu měla platit stejná pravidla, aby byly zajištěny rovné podmínky a zabránilo se negativním dopadům na pracovní a sociální práva; vzhledem k tomu, že využívání údajů může znamenat konkurenční výhodu a umožnit malým a středním podnikům využívat výhod digitální transformace, přičemž zaměření na digitální gramotnost a dovednosti by mělo jít ruku v ruce s posilováním investic EU do digitální infrastruktury i se zlepšováním přístupu k údajům pro malé a střední podniky a spravedlivými obchodními a regulačními rámci ve všech typech tržního prostředí, tj. ve vztazích mezi podniky, mezi podniky a spotřebiteli a podniky a veřejnou správou;

vzhledem k tomu, že jednou z hlavních výzev k uvolnění potenciálu digitalizace je nalezení kvalifikovaných zaměstnanců; vzhledem k tomu, že Komise, členské státy a místní správy by měly usilovat o zlepšování obchodního prostředí s cílem zajistit konkurenceschopnost malých a středních podniků i udržitelný a dlouhodobý hospodářský růst Unie; vzhledem k tomu, že unijní strategie pro malé a střední podniky představuje příležitost podpořit podnikatelskou kulturu nedostatečně zastoupených skupin a umožnit jim plně využívat příležitostí vyplývajících z digitální a ekologické transformace;

vzhledem k tomu, že posílení podnikatelské kultury může malým a středním podnikům umožnit plně přispívat k souběžné transformaci a těžit z ní a zároveň posílit tvorbu pracovních míst a z ní vyplývající dopad malých a středních podniků na trh práce; vzhledem k tomu, že ženy tvoří 52 % celkové populace EU, avšak jejich podíl mezi osobami samostatně výdělečně činnými představuje pouhých 34,4 % a mezi podnikateli ve startupech 30 % (14); vzhledem k tomu, že kreativita žen a podnikatelský potenciál zůstávají nevyužity a měly by být dále rozvíjeny;

vzhledem k tomu, že je třeba omezit regulační překážky, jako jsou finanční náklady a náklady na přílišnou zátěž, které vyplývají z nadměrné regulace a příliš složitých administrativních postupů, včetně problémů spojených se spory ohledně patentů, například v oblasti ochrany duševního vlastnictví, ale i pokud jde o možnosti financování; vzhledem k tomu, že inovace nejsou spojeny s regulací, ale jsou výsledkem společného úsilí, v němž podniky vzájemně spolupracují a vyměňují si znalosti a informace a propojují nápady a financování se svými partnery v rámci širších inovačních systémů; vzhledem k tomu, v případě grantů existuje větší pravděpodobnost, že se dostanou k malým a středním podnikům nebo k činnostem, do nichž tyto podniky bývají zapojeny, než v případě daňových úlev;

vzhledem k tomu, že unijní definice malých a středních podniků je uvedena ve více než 100 právních aktech EU, které se vztahují na širokou škálu politik; vzhledem k tomu, že Komise bude dále zkoumat stávající definici a informovat o konkrétních otázkách vznesených při poslední veřejné konzultaci, jako jsou složité vlastnické struktury nebo možné blokační účinky („lock-in effects“); vzhledem k tomu, že Komise dosud nevyhověla rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 15. září 2016, v němž se požaduje objasnění kritérií „nezávislosti“ a „autonomie“;

vzhledem k tomu, že mikropodniky představují významný podíl evropských malých a středních podniků a mají velmi často potíže s přístupem k financování a se získáváním informací o příležitostech, které jsou k dispozici na evropské a vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že tato kategorie podniků byla rovněž velmi těžce zasažena krizí COVID-19, a, aniž je dotčena stávající definice malých a středních podniků, zaslouží si větší pomoc a lepší podporu;

vzhledem k tomu, že společnosti se střední tržní kapitalizací významně přispívají k zaměstnanosti a růstu, a to zejména v některých členských státech; vzhledem k tomu, že by Komise v rámci iniciativy pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) měla posoudit, zda je zapotřebí zavést zvláštní definici podniků se střední tržní kapitalizací, která by umožnila cílená opatření, a zároveň zajistit, aby se tím nerozšířila stávající definice malých a středních podniků ani žádným způsobem neohrozila jejich podpora;

Strukturální výzvy před krizí COVID-19

vítá strategii Komise pro malé a střední podniky a souhlasí s jejím názorem, že malé a střední podniky mají pro evropskou ekonomiku zásadní význam; zdůrazňuje, že je zapotřebí aktualizovat strategii pro malé a střední podniky s ohledem na krizi COVID-19 a zároveň se nadále zaměřovat na pokrok při přechodu k sociálně, hospodářsky a environmentálně odolné společnosti a konkurenceschopnému hospodářství, a vyzývá proto, aby byla strategie pro malé a střední podniky uvedena do souladu s průmyslovou strategií, evropskou strategií pro data (15) a Zelenou dohodou pro Evropu, s cílem aktivně zapojit všechny malé a střední podniky do souběžné transformace a podporovat je při ní, aby tak bylo možné dosáhnout větší konkurenceschopnosti, dlouhodobého růstu a lepší odolnosti;

dále vyzývá k přijetí opatření, která by zlepšila prostředí pro zakládání podniků a posílila podnikavost, mimo jiné omezením administrativní zátěže pro malé a střední podniky; vyzývá v této souvislosti k přijetí akčního plánu pro malé a střední podniky s jasnými cíli, milníky a harmonogramem spolu s pravidelným monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba v rámci Unie posílit podnikavost a poskytnout takové podmínky, které novým podnikům a stávajícím malým a středním podnikům umožní prosperovat a inovovat a přispívat tak k hospodářské, sociální a environmentální udržitelnosti a hospodářské konkurenceschopnosti Unie;

uznává, že nadměrná administrativní a regulační zátěž znesnadňuje prosperitu malých a středních podniků, protože jim chybí potřebné zdroje, aby mohly plnit složité byrokratické požadavky;

vítá proto závazek Komise, že zavede zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“, upozorňuje však, že se tím pouze zachová stávající počet právních předpisů, což není dostatečně ambiciózní, a zdůrazňuje, že prvním krokem k omezení počtu nových předpisů je, aby členské státy zamezily gold-platingu; připomíná, že veřejná správa na evropské i vnitrostátní úrovni hraje klíčovou úlohu ve snaze zajistit snadné podnikání, například podporou investic, jejichž cílem je posílit hospodářskou konkurenceschopnost, a současně zabezpečuje nejvyšší standardy v oblasti transparentnosti, zdraví, práv a bezpečnosti pracovníků a ochrany životního prostředí;

vyzývá proto členské státy a Komisi, aby uznaly, že je zapotřebí lepší regulace a zjednodušení, a aby přijaly plán s konkrétními a závaznými cíli a ukazateli, což je důležitý předpoklad umožňující oživení a inovaci našeho hospodářství a zachování konkurenceschopnosti podniků v EU; konstatuje, že několik členských států si stanovilo kvantitativní cíl snížit administrativní zátěž alespoň o 30 % (16), a vyzývá Komisi, aby na úrovni EU stanovila ambiciózní a závazné kvantitativní a kvalitativní cíle zaměřené na snižování administrativní zátěže, a to co nejdříve po provedení posouzení dopadů a v každém případě nejpozději do června 2021 a před vydáním sdělení Komise;

konstatuje, že tento plán by měl identifikovat oblasti, v nichž by měla být administrativní a regulační zátěž pro malé a střední podniky významně snížena s cílem omezit náklady na dodržování předpisů včetně byrokracie, a že by měl podporovat členské státy při rychlém snižování počtu předpisů a zároveň zajistit práva pracovníků, sociální a zdravotní normy a ochranu životního prostředí; zdůrazňuje, že aby bylo možné sledovat účinnost snižování byrokracie, je rovněž důležité tato opatření ex post posoudit, přičemž je třeba vzít v potaz hledisko malých a středních podniků a neoslabovat práva pracovníků;

vyzývá k lepšímu sbližování právních předpisů, které by doprovázela inteligentní digitalizace, větší uživatelská vstřícnost, jednodušší postupy a bezpečnější a důvěrnější postupy týkající se údajů; v této souvislosti požaduje zvýšenou a cílenější technickou a administrativní podporu na vnitrostátní i evropské úrovni, výměnu osvědčených postupů a vzdělávací příležitosti pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby spravovala skutečné jednotné digitální kontaktní místo pro všechny dotazy o možnostech financování z prostředků EU pro malé a střední podniky a aby zajistila, že unijní podpůrné programy, včetně těch, které se týkají oživení po pandemii COVID-19, budou obsahovat silnou složku zaměřenou na malé a střední podniky;

vítá dosavadní uplatňování zásad zlepšování právní úpravy; konstatuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména pokud jde o zjednodušení a standardizaci formulářů a postupů, a to jednotným uplatňováním zásad „jen jednou“ a „digitalizace jako standard“ jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, i obecným snižováním administrativní zátěže;

vyzývá Komisi, aby pečlivě analyzovala hospodářské a sociální dopady krize COVID-19 na malé a střední podniky a aby při posuzování dopadů před navrhováním právních předpisů zohledňovala obavy malých a středních podniků vyplývající z koronavirové krize;

10.

vyzývá tedy k závaznému testu, který by byl schopen posuzovat náklady a přínosy legislativních návrhů z hlediska malých a středních podniků, a to včetně jejich hospodářského dopadu a dopadu na zaměstnance malých a středních podniků; očekává, že výsledky testů dopadu na malé a střední podniky budou plně zohledňovány ve všech legislativních návrzích a budou jasně ukazovat, jak by bylo dosaženo zjednodušení tam, kde je to možné, a formulovat dodatečná doporučení s cílem zabránit zbytečné administrativní nebo regulační zátěži pro malé a střední podniky; připomíná, že v průběhu legislativního procesu EU je třeba klást důraz spíše na kvalitu posouzení dopadu, než na to, jak rychle jsou iniciativy dokončovány; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a propagovaly osvědčené postupy a vytvořily pokyny pro systematické provádění testů dopadu na malé a střední podniky i na vnitrostátní úrovni;

11.

vyzývá Komisi, aby zajistila účinnost a dobré fungování Výboru pro kontrolu regulace tím, že zajistí, aby měl většinu externích odborníků a podporu Společného výzkumného střediska; připomíná, že musí být zajištěna nezávislost, transparentnost a objektivita Výboru pro kontrolu regulace a jeho činnosti a že členové výboru by neměli podléhat žádné politické kontrole, střetu zájmů nebo zaujatosti; vyzývá Komisi, aby zajistila vyvážené zastoupení velkých a malých podniků ve všech příslušných orgánech a výborech zapojených do tvorby politik EU, včetně Výboru pro kontrolu regulace; domnívá se, že stávající požadavek, aby byl ve Výboru pro kontrolu regulace pouze jeden zástupce malých a středních podniků, který zastupuje všechny tyto podniky ve všech odvětvích, je s ohledem na velkou různorodost malých a středních podniků v Evropě nedostatečný;

12.

vyzývá k opětovnému provádění iniciativy „Small Bussiness Act“; zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledně uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ a posílit zásadu „zasahovat nekompromisně u zásadních otázek a ustoupit do pozadí u otázek druhořadých“, aby se zajistilo řádné zaměření na malé a střední podniky v unijních i vnitrostátních právních předpisech, a jako základ pro nový interinstitucionální závazek ke snížení administrativní zátěže;

13.

bere na vědomí plán Komise jmenovat zvláštního zmocněnce EU pro malé a střední podniky s cílem lépe zviditelnit obavy těchto podniků a dále vyzývá Komisi, aby tohoto zmocněnce umístila do ústřední jednotky pod předsedu Komise, čímž se zajistí dohled nad otázkami týkajícími se malých a středních podniků ve všech generálních ředitelstvích; vyzývá Komisi, aby navázala na stávající proces přezkumu výkonnosti malých a středních podniků a zahájila každoroční diskusi o „stavu unie malých a středních podniků“, která by se konala na plenárním zasedání Parlamentu; zdůrazňuje příležitost posílit spolupráci mezi sítí zmocněnce pro malé a střední podniky a vnitrostátními a místními organizacemi zastupujícími malé a střední podniky;

14.

domnívá se, že cílům EU v oblasti udržitelnosti a digitalizace by měly plně odpovídat finanční a další zdroje, které členským státům umožní podpořit transformaci malých a středních podniků v obou těchto oblastech, což je obzvlášť důležité v méně rozvinutých regionech; zdůrazňuje, že tyto cíle nesmějí být ve vzájemném rozporu a musí se naopak vzájemně posilovat a být doprovázeny opatřeními na ochranu zaměstnanosti zaručujícími práva pracovníků a lepší pracovní podmínky;

15.

vyjadřuje politování nad tím, že malé a střední podniky obtížněji získávají přístup k financování než větší společnosti, mimo jiné kvůli různým měnovým opatřením a regulačnímu rámci; navrhuje v této souvislosti, aby byla přijata opatření, která zlepší přístup k úvěrům pro malé a střední podniky, včetně mikropodniků a startupů; připomíná, že malé a střední podniky obvykle nemají dostatečné finanční a lidské zdroje, aby mohly rovnocenně s ostatními zúčastněnými stranami, zejména nadnárodními korporacemi, usilovat o přístup k finančním nástrojům;

16.

vyjadřuje znepokojení nad obtížemi, kterým čelí většina malých a středních podniků, zejména podniků s omezenou kapitalizací, pokud jde o přístup k finančním zdrojům EIB, a vyzývá k tomu, aby podmínky pro přístup zohledňovaly, že je zapotřebí posílit účast malých a středních podniků; lituje toho, že mnohé malé a střední podniky, včetně mikropodniků a startupů, nejsou schopny dosáhnout na financování z EU, jelikož neví, jaké možnosti mají k dispozici, ale také kvůli pomalým a příliš složitým postupům a kritériím způsobilosti; vyzývá Komisi, aby tyto překážky odstranila tím, že postupy zjednoduší, zajistí online přístup k informacím a bude nadále podporovat pobídky uzpůsobené na míru malým a středním podnikům i mikropodnikům;

17.

připomíná v této souvislosti členským státům a Komisi, že je naléhavě nutné obnovit likviditu malých a středních podniků, aby se zajistilo jejich základní fungování, a varuje, že přežití malých a středních podniků a zejména mikropodniků po pandemii COVID-19 bude s ohledem na jejich strukturální slabá místa, která mají ve srovnání s většími podniky, záviset na urychleném rozhodování, dostatečném financování a rychlé dostupnosti likvidity;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejlépe využívaly nadcházejících nástrojů EU v rámci víceletého finančního rámce (VFR) v souladu se specifickými potřebami místních komunit a aby vždy, když je to možné, zohledňovaly stávající odvětvová a vnitrostátní specifika; připomíná, že se od nich mimo jiné očekává, že budou směřovat investice do malých a středních podniků;

19.

vyjadřuje politování nad tím, že plán na podporu oživení věnoval malým a středním podnikům málo pozornosti, a požaduje zavedení opatření k zajištění snadného přístupu pro malé a střední podniky;

20.

naléhavě vyzývá Komisi, aby lépe přizpůsobila financování EU s cílem přilákat větší účast nedigitálních, technologicky vyspělých a inovačních malých a středních podniků, dále vyzývá k tomu, aby při navrhování nových nástrojů EU bylo zohledňováno, zda příslušné financování mohou skutečně využívat i malé a střední podniky a zda je uzpůsobeno jejich potřebám, a zajištěno, že jej malé a střední podniky budou moci využívat stejně jako ostatní partneři zapojení do hodnotového řetězce, a to ve prospěch globální konkurenceschopnosti Evropy; připomíná, že aby mohly startupy prosperovat, je klíčové zajistit dostatek „trpělivého“ kapitálu, který se zaměřuje na výnosy vyplývající z dlouhodobých investic a jehož poskytovatelé jsou schopni své investice udržet i v případě krátkodobě nepříznivých podmínek;

21.

zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány EU proaktivně oslovovaly sítě a organizace malých a středních podniků na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a poskytovaly jim včasné informace a pokyny ohledně využívání dostupných a plánovaných možností financování EU; připomíná Komisi, aby využívala všechny dostupné způsoby komunikace i soutěže pro studenty a mladé podnikatele;

22.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zaručily nediskriminační přístup k bankovním úvěrům pro malé a střední podniky, včetně těch, jejichž obchodní model se zaměřuje na nehmotná aktiva; připomíná, že přístup k financím je klíčový pro umožnění růstu, udržitelné transformace a inovací, a vyzývá k další podpoře inovačních obchodních modelů; vyjadřuje hluboké politování nad rozdíly v úvěrových podmínkách pro malé a střední podniky nacházející se v různých zemích EU a vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s finančním a bankovním odvětvím, pokud jde o jejich povinnost zajistit plný a spravedlivý přístup malých a středních podniků k bankovním úvěrům;

23.

zdůrazňuje, že financování prostřednictvím kapitálových trhů samo o sobě nebude dostatečné k zajištění vhodných řešení pro malé a střední podniky, a domnívá se, že odvětví finančních služeb musí být stabilní a nabízet malým a středním podnikům, mikropodnikům a osobám samostatně výdělečně činným nákladově efektivním způsobem širokou škálu možností financování uzpůsobených na míru; zdůrazňuje v tomto ohledu význam tradičních bankovních modelů, včetně malých regionálních bank a spořitelních družstev; vyzývá EIB, aby úžeji spolupracovala se svými finančními zprostředkovateli v členských státech na šíření relevantních informací malým a středním podnikům s cílem zlepšit jejich přístup k financování;

Nové výzvy plynoucí z pandemie COVID-19

24.

připomíná, že malým a středním podnikům musí být rychle poskytnuta likvidita a že by rovněž měla být posílena opatření zaměřená na jejich rekapitalizaci; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby se zabývaly problémem opožděných plateb, které pro malé a střední podniky stále vytvářejí značné problémy v oblasti likvidity, a naléhavě vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby provedly směrnici o opožděných platbách, zejména pokud jde o orgány veřejné správy a vztahy mezi podniky;

25.

naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila monitorování a prosazování směrnice o opožděných platbách, a posoudila, zda je nutné ji revidovat s cílem zajistit, aby se včasné platby staly na vnitřním trhu normou, a to jak u transakcí mezi podniky, zejména pokud jde o jednání větších podniků s malými podniky, tak u transakcí mezi podniky a veřejnými orgány; vyzývá orgány na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby šly příkladem tím, že budou platby určené malým a středním podnikům vždy provádět včas, a v této souvislosti nabádá k aktivnímu využívání řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy tato směrnice není náležitě uplatňována;

26.

uznává, že je nutné dočasně uvolnit pravidla státní podpory a přiznat, že vedla k nerovnoměrnému provádění opatření napříč Unií; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly okamžitá opatření s cílem zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže mezi členskými státy;

27.

konstatuje, že při jakémkoli budoucím hodnocení a revizi pravidel státní podpory by měla být řádně zohledněna specifika a zeměpisná znevýhodnění těch malých a středních podniků, které se nacházejí na nejokrajovějších územích, včetně ostrovů, nejvzdálenějších regionů a horských oblastí, jakož i v jiných oblastech, včetně neokrajových oblastí postižených nebývalými přírodními katastrofami;

28.

je hluboce znepokojen skutečností, že krizí COVID-19 byla nejvíce zasažena odvětví jako cestovní ruch, pohostinství, kultura, kreativní odvětví, doprava, veletrhy a pořádání akcí, která jsou z velké části tvořena malými a středními podniky; zdůrazňuje význam nepřetržitých rychlých opatření, jejichž cílem je obnovit a zachovat důvěru mezi cestujícími a provozovateli; zdůrazňuje, že je třeba těmto odvětvím ulevit od administrativní zátěže a právních předpisů zvyšujících náklady, naplánovat jejich obnovu a zajistit, aby v postižených odvětvích byla chráněna práva pracovníků; připomíná, že je důležité zlepšit přístup malých a středních podniků v kulturním a kreativním odvětví k digitálním technologiím a podpůrným programům, neboť krize COVID-19 prokázala jejich klíčovou úlohu v našem hospodářství a sociálních životech;

29.

naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly ochranu zaměstnanosti a přežití malých a středních podniků a startupů za nejvyšší politické priority a aby navrhly konkrétní opatření na podporu ekonomicky životaschopných malých a středních podniků a startupů ohrožených platební neschopností, zejména s ohledem na zrušení nástroje na podporu solventnosti, které navrhla Evropská rada; bere na vědomí iniciativu v oblasti podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), jejímž cílem je pokrýt náklady na vnitrostátní režimy zkrácené pracovní doby; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala členské státy při provádění směrnice o restrukturalizaci a insolvenci (17) do vnitrostátního práva s cílem zajistit skutečnou druhou šanci pro malé a střední podniky, které se potýkají s obtížemi;

30.

konstatuje, že krize COVID-19 přivedla malé a střední podniky k inovačním technologiím, novým formám organizace práce a k digitálním obchodním modelům, jako je elektronický obchod, ekonomika sdílení a práce na dálku; upozorňuje na skutečnost, že mnoho malých a středních podniků mělo problémy přizpůsobit se novým okolnostem, a v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila, že investice v oblasti výzkumu a vývoje budou zaměřeny na podporu účasti malých a středních podniků, přičemž je však nutné nalézt rovnováhu mezi prosazováním práv duševního vlastnictví a důrazem na inovace; dále vyzývá, aby byla v průběhu celého tohoto procesu dodržována práva pracovníků;

31.

připomíná, že inovace v malých a středních podnicích jsou klíčovou hnací silou produktivity a udržitelného růstu, neboť mohou přispět k řešení globálních a společenských výzev a nabídnout lepší pracovní podmínky; připomíná, že technologický vývoj a digitalizace zvyšují pro malé a střední podniky příležitosti k inovacím a prosperitě, urychlují šíření znalostí a vznik nových obchodních modelů a zvyšují jejich schopnost rychleji růst;

32.

zdůrazňuje, že investice do inovací by měly upřednostňovat ekosystémy, které zahrnují malé a střední podniky a posilují spoluvytváření, dozrávání a přenos vynikajících technologií do průmyslu, jakož i zavádění nových technologií; zdůrazňuje proto význam cílených veřejných politik na podporu horizontálních potřeb souvisejících s procesy digitální transformace v mikropodnicích a malých a středních podnicích, jako je zjednodušení oznamovací povinnosti, a vyzývá členské státy, aby vypracovaly pilotní iniciativy s cílem urychlit zavádění elektronického obchodu v malých a středních podnicích, například prostřednictvím odborné přípravy a poradenství, technické pomoci, osvědčených postupů nebo začlenění znalostního trojúhelníku (vzdělávání, výzkum, inovace), a to se zapojením všech příslušných zúčastněných stran a místních orgánů;

33.

vítá zahrnutí malých a středních podniků do evropského kosmického programu, včetně rozvoje řady navazujících služeb a aplikací; uznává klíčovou úlohu, kterou malé a střední podniky hrají v evropských dodavatelských řetězcích v oblasti obrany;

34.

vítá slib Komise, že zahájí zrychlenou odbornou přípravu prostřednictvím digitálních rychlokurzů, aby si mohli zaměstnanci mikropodniků a malých a středních podniků osvojit znalosti v oblastech, jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a technologie distribuované účetní knihy; zdůrazňuje, že digitálním rychlokurzům pro malé a střední podniky v rámci programu Digitální Evropa by měly předcházet dotované programy, které by vlastníkům a manažerům těchto podniků umožnily identifikovat jejich digitální potřeby a příležitosti; poukazuje na skutečnost, že kvalifikovaná pracovní síla je nezbytná k tomu, aby malé a střední podniky prosperovaly a mohly se úspěšně vypořádat nejen s ekologickou a digitální transformací, ale také s tradičními výzvami, jimž čelí;

35.

lituje, že pouze 17 % malých a středních podniků dosud úspěšně integrovalo digitální technologie do svého podnikání; vyzývá, aby byla posílena opatření zaměřená na řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a jejich nedostatku i na to, aby malé a střední podniky získaly digitální dovednosti a gramotnost, jakož i na zlepšení dovedností v oblasti veřejných zakázek a finančního vzdělávání i dovedností týkajících se řízení úvěrů a dodavatelských řetězců v době rychle se měnících trhů práce, a to i s ohledem na zrychlení způsobené krizí COVID-19;

36.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat investice do dalšího odborného vzdělávání a programů učňovské přípravy v malých a středních podnicích; v této souvislosti vyzývá k vypracování přístupu k digitálním dovednostem, který bude uzpůsoben potřebám mikropodniků; zdůrazňuje úlohu, kterou může v této souvislosti hrát agenda Komise v oblasti dovedností, a poukazuje na to, že má-li být překlenuta digitální a inovační propast, je nezbytné zvýšit podíl absolventů oborů STEM a zabývat se nerovnostmi, kterým v obou těchto oblastech čelí ženy; vítá v tomto ohledu Evropskou agendu dovedností;

37.

bere na vědomí bílou knihu Komise o umělé inteligenci (COM(2020)0065) a její názor, že by každý členský stát měl mít alespoň jedno centrum pro digitální inovace, které bude vysoce specializované na umělou inteligenci;

38.

vybízí Komisi, aby podporovala úsilí malých a středních podniků mimo jiné o modernizaci zastaralého vybavení, zlepšení předávání znalostí a určení nejúčinnějšího využití technologií, jako je průmyslová umělá inteligence, a o zvyšování kvalifikace pracovníků s bezprostředně potřebnými dovednostmi s cílem umožnit dálkovou kontrolu aktiv, monitorování výroby a spolupráci zaměstnanců, jakož i ekologicky udržitelné obchodní modely, přístupy oběhového hospodářství a energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, což jsou oblasti, ve kterých je digitální know-how často klíčové a umožňuje malým a středním podnikům zachovat si konkurenceschopnost; vyzývá Komisi, aby rovněž zvážila vytvoření programu poukázek pro malé a střední podniky na podporu výše uvedeného úsilí;

39.

naléhavě vyzývá k řešení nedostatků ve znalostech a dovednostech malých a středních podniků, pokud jde o ekologicky udržitelné technologie, postupy a obchodní modely, zejména v odvětvích, ve kterých cíle EU v oblasti udržitelné energie a životního prostředí vyžadují zásadní změnu;

40.

připomíná význam nástrojů, jako jsou síť Enterprise Europe Network a evropská centra pro digitální inovace, které mohou podpořit internacionalizaci a digitalizaci malých a středních podniků a jejich úsilí o inovace na místní úrovni, a to i v oblasti životního prostředí, a pomoci zajistit, aby tyto inovace odpovídaly svému účelu; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné hodnocení těchto nástrojů v polovině období a ex post, přičemž bude v průběhu celého procesu hodnocení konzultovat zástupce malých a středních podniků, aby zajistila, že se tyto sítě k těmto podnikům skutečně dostanou;

41.

vyzdvihuje zásadní úlohu neosobních údajů a přenosu technologií z akademické obce do malých a středních podniků a zdůrazňuje význam vytvoření evropských datových prostorů pro nediskriminační, důvěryhodné a bezpečné sdílení neosobních údajů za účelem posílení výměny údajů mezi podniky a s vládními orgány s využitím modelu otevřených údajů;

42.

vyzývá k přijetí paralelní a silnější politiky ke zlepšení internetové infrastruktury a podmínek konektivity ku prospěchu malých a středních podniků v odlehlých oblastech, což je základní podmínkou pro zlepšení digitalizace a pro účinnou transformaci; vyzývá Komisi, aby zvážila závazné cíle pro konektivitu;

Strategie oživení

43.

trvá na tom, že program Horizont Evropa je prioritou a potřebuje spolehlivé celkové financování; požaduje, aby byla jeho podstatná část k dispozici malým a středním podnikům, včetně malých a středních podniků v Evropské radě pro inovace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že kdykoli to bude možné, budou nástroje pro výzkum a inovace, jako je ERI Accelerator, nabízet zrychlené příležitosti pro malé a střední podniky a startupy, které vyvíjejí inovační technologie;

44.

požaduje, aby průřezové výzkumné a inovační politiky a nástroje EU byly co nejvíce odvětvově neutrální a poskytovaly více podpory nejen těm malým a středním podnikům a mikropodnikům, které jsou již aktivní v inovačním úsilí, ale rovněž – podle jejich potřeb – i těm, které v tomto ohledu zaostávají, zejména v tradiční výrobě; požaduje, aby bylo na evropské úrovni více finančních prostředků určených na výzkum a inovace věnováno nedigitálním malým a středním podnikům, jakož i malým a středním podnikům, které chtějí zlepšit svou environmentální výkonnost a účinnost využívání zdrojů;

45.

zdůrazňuje, že pro zlepšení výkonnosti malých a středních podniků má zásadní význam spolupráce; konstatuje, že za tímto účelem musí být lépe prosazovány a podporovány klastry a partnerství se všemi aktéry znalostního trojúhelníku (vzdělávání, výzkum a inovace), a to prostřednictvím zmírňování administrativní zátěže, zjednodušením postupů a zřizováním zařízení sdílených služeb pro účast klastrů malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby dále zajistila, že partnerství a mise programu Horizont Evropa budou transparentní a inkluzivní po celou dobu jejich provádění, zejména pokud jde o účast malých a středních podniků a stanovení jejich strategického výzkumného programu a ročních pracovních programů; dále zdůrazňuje, že je třeba zajistit spravedlivá ustanovení o sdílení zjištění a konečných výsledků v souladu se zásadou být „co nejotevřenější – nepřístupný jen v nezbytné míře“;

46.

dále zdůrazňuje potenciál Evropského inovačního a technologického institutu a jeho znalostních a inovačních společenství, neboť představují účinný způsob, jak posílit spolupráci mezi malými a středními podniky, výzkumnými středisky a univerzitami, s oblastí působnosti, která umožňuje podporovat místní podnikání a řešit nejnaléhavější společenské výzvy naší doby;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly mimo jiné do ekonomiky založené na datech, umělé inteligence, inteligentní výroby, internetu věcí a kvantové výpočetní techniky a aby zajistily výraznou účast malých a středních podniků v těchto oblastech; hluboce lituje skutečnosti, že většina malých a středních podniků nemá přístup k údajům, které vytvářejí; v tomto ohledu vítá evropskou strategii pro data zaměřenou na vytvoření skutečného trhu s daty, na němž budou mít malé a střední podniky snadný přístup k údajům a k jejich využívání ve všech typech tržních vztahů, tj. vztahů mezi podniky a spotřebiteli, mezi podniky vzájemně a mezi podniky a vládními orgány;

48.

vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních inovačních strategiích zajistily, že se malým a středním podnikům bude dostávat potřebné podpory, pokud jde o inovační příležitosti, a maximalizovaly součinnost s programy EU; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu inovačních malých a středních podniků, jež se specializují na průkopnické technologie;

49.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí vlastníků a manažerů malých a středních podniků, sdružení malých a středních podniků a podpůrných organizací o možnostech financování technologií s větší environmentální účinností, o smluvních službách (např. poradenství, školení a odborné přípravě) souvisejících s ekodesignem a účinným využíváním a řízením zdrojů a o zeleném podnikání a zelených technologiích, výrobcích a službách;

50.

zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu se prostřednictvím investic do nových a ekologických technologií může stát novou strategií pro růst, jíž budou moci malé a střední podniky využít ke svému prospěchu a k posílení svého inovačního potenciálu;

51.

uznává, že ačkoli jsou mnohé malé a střední podniky ochotny investovat do energeticky účinných a oběhových procesů, výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí, existují značné překážky, zejména finanční, které jim v tom brání; vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily regulační zátěž s cílem tyto překážky odstranit a zavedly podpůrný regulační rámec a režimy technické a finanční podpory, mimo jiné prostřednictvím soukromých investic, a současně malým a středním podnikům umožnily úspěšně a urychleně zavádět zelené postupy, výrobky, procesy a služby; je toho názoru, že pro propagaci zelených příležitostí mezi těmito malými a středními podniky, včetně mikropodniků, bude klíčová posílená a cílená technická a finanční pomoc; zdůrazňuje, že by takováto pomoc měla malým a středním podnikům umožnit plně využívat příležitostí plynoucích ze Zelené dohody, a to s přihlédnutím k jejich struktuře, obchodnímu modelu a obecněji i k jejich potřebám, neboť neexistuje žádný univerzální přístup; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné aktivně zapojovat zástupce organizací malých a středních podniků;

52.

vítá iniciativy, které malým a středním podnikům nabízejí největší příležitosti v oblasti zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, například provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství, jenž vytváří pracovní místa na místní úrovni a malým a středním podnikům poskytuje významné obchodní a inovační příležitosti; bere na vědomí příležitosti nabízené iniciativami tzv. „renovační vlny“ včetně projektů obnovy měst; poukazuje na skutečnost, že zatímco je právo na opravu přínosné pro spotřebitele, může malé a střední podniky rovněž podnítit ke vstupu na segment trhu s opravami, a že politiky zaměřené na zvýšení energetické účinnosti budov nepomáhají jen malým a středním podnikům ve stavebnictví, ale všem malým a středním podnikům, neboť podporují energetickou účinnost, a tak přispívají ke snížení jejich provozních nákladů; vyzývá k rozvoji konkurenčnějšího trhu pro společnosti poskytující energetické služby;

53.

zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek je strategickým nástrojem k podpoře udržitelných modelů výroby a spotřeby; domnívá se, že tento nástroj může s náležitou podporou a pomocí rovněž poskytnout velké příležitosti místním inovačním malým a středním podnikům; bere na vědomí podobnou úlohu zelených veřejných zakázek a veřejných zakázek v oběhovém hospodářství a v této souvislosti připomíná, že jejich provádění na vnitrostátní úrovni by mělo být doprovázeno poskytováním odborné přípravy a podpory veřejným orgánům a malým a středním podnikům;

54.

konstatuje, že je již dlouho známo, že vyvážený rámec v oblasti práv duševního vlastnictví je důležitým krokem ke zlepšení fungování vnitřního trhu; vyzývá proto Komisi, aby upřednostnila ohlášený akční plán pro duševní vlastnictví s cílem zajistit ochranu zboží chráněného autorským právem a patentovaných vynálezů na úrovni EU a posílit schopnost evropských společností, a zejména malých a středních podniků, inovovat na základě silných a vyvážených režimů duševního vlastnictví, což prospěje celosvětové konkurenceschopnosti inovačních malých a středních podniků a minimalizuje náklady a složitost administrativních postupů a současně přispěje k řešení výzev spojených se spory týkajícími se patentů a poskytne modely otevřených zdrojů a otevřených dat pro budoucí inovace;

55.

připomíná úlohu odborného vzdělávání a celoživotního učení, jež jsou zásadní pro řešení nesouladu mezi poptávkou po kvalifikované pracovní síle a příslušnou nabídkou, a podporuje integraci podnikatelských dovedností do raných fází vzdělávání a podporu rekvalifikace a zvyšování kvalifikace nezaměstnaných pracovníků s cílem začlenit je na pracovní trh a zajistit, aby se malé a střední podniky mohly spolehnout na řádně vyškolený personál;

56.

vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily a rozšířily iniciativy s cílem určit požadované dovednosti a řešit mezery na trhu práce prostřednictvím vzdělávání, strategií odborné přípravy a programů rozvoje dovedností zaměřených na malé a střední podniky, a vyjadřuje politování nad tím, že stále přetrvávají rozdíly, pokud jde o podnikání a přístup k financování mikropodniků a malých a středních podniků vedených ženami; vyzývá členské státy, aby posoudily překážky, které ženám stále brání v zakládání a řízení podniků; zdůrazňuje, že na základě používání údajů rozlišených podle pohlaví bude toto posouzení důkladnější a dojde ke zlepšení celkové kvality rozhodovacího procesu; požaduje inciativy zaměřené na vzdělávání a zvyšování kvalifikace žen s cílem pomoci jim zlepšit své podnikatelské dovednosti a sebedůvěru; dále se domnívá, že by ve veřejném sektoru měly být podporovány nástroje elektronické veřejné správy a digitální dovednosti, aby byla veřejná správa vstřícnější vůči podnikům a občanům, a vyzývá členské státy, aby v zájmu posílení hospodářské konkurenceschopnosti zajistily výměnu vnitrostátních a regionálních osvědčených postupů v této oblasti, a to i s ohledem na spolupráci mezi veřejnou správou a soukromým sektorem;

57.

připomíná, že strategie pro malé a střední podniky musí zahrnovat různé velikosti a druhy těchto podniků, ať již působí v tradičních nebo sociálních odvětvích nebo v odvětvích vyspělých technologií; má za to, že malé a střední podniky zapojené do tradičních řemesel, cestovního ruchu, kulturního a kreativního odvětví a sociální ekonomiky představují obzvláště zranitelnou část sítě malých a středních podniků; uznává jejich historickou, kulturní, hospodářskou a sociální hodnotu a vyzývá členské státy, aby zajistily konkurenceschopnost těchto odvětví, a to prosazováním generační obměny a samostatné výdělečné činnosti, jakož i přístupu k informacím o inovačních příležitostech a podporou ochrany a posilování těchto odvětví;

58.

vyzývá Komisi, aby v kontextu programů EU na podporu malých a středních podniků, zejména programu pro jednotný trh, věnovala rovněž zvláštní pozornost sociálním podnikům, neboť ty mají kořeny na místní úrovni, poskytují širokou škálu produktů a služeb na jednotném trhu EU, vytvářejí vysoce kvalitní pracovní místa a podporují sociální inovace;

59.

vyzývá Komisi, aby předložila plán pro zmírňování administrativní zátěže, včetně harmonogramu opatření a kontrolních bodů v polovině období, a pro provádění strategie pro malé a střední podniky, který by byl představen při každoroční diskusi o „stavu unie malých a středních podniků“ na plenárním zasedání, a zavázala se k jeho plnění; konstatuje, že mnoho evropských společností bylo v návaznosti na varování před pandemií ze strany WHO a přijetí opatření zaměřených na omezení šíření onemocnění COVID-19 nuceno zastavit nebo zpomalit výrobu kvůli obchodním omezením, narušením dodavatelských řetězců a nedostatku surovin a součástek ze třetích zemí, což znovu ukázalo, že je nutné, aby evropský průmysl získal strategickou autonomii, snížil svou závislost na zemích mimo EU a zajistil, aby klíčové části strategických hodnotových řetězců, a to i ve výrobním průmyslu, byly lépe situovány uvnitř Unie; vyzývá dále Komisi, aby zajistila, že společnosti dodávající zdravotnické potřeby nebudou znovu čelit stejným potížím, které se objevily na vnitřním trhu, a aby se poučila z problémů, jež vznikly v raných fázích krize COVID-19;

60.

vyzývá k posílení pravidel v oblasti hospodářské soutěže s cílem zlepšit konkurenceschopnost malých a středních podniků a chránit je před nekalými praktikami, jež by mohly vést k sociálnímu dumpingu a k deregulaci práce; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné prosazování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, aniž budou dotčena práva pracovníků; v této souvislosti připomíná, že je důležité podporovat sociální dialog při tvorbě a provádění politik týkajících se malých a středních podniků a zaručit pro tyto podniky rovné podmínky, aby mohly spravedlivým způsobem využívat výhod vnitřního trhu a příležitostí ke svému růstu;

61.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že malé a střední podniky budou prosperovat v kontextu ekosystémů, které zaručí inkluzivní přístup a spojí všechny subjekty působící v určitém hodnotovém řetězci, s cílem podpořit vedoucí postavení Evropy ve strategických odvětvích a konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku;

62.

domnívá se, že v rámci strategie EU týkající se malých a středních podniků by se mělo vždy plně přihlížet k jejich vnitrostátním specifikům, což by zajistilo náležité zohlednění široké vnitrostátní autonomie členských států v obecném rámci Unie;

63.

lituje skutečnosti, že pouze 600 000 malých a středních podniků v současné době vyváží mimo EU; připomíná, že ty malé a střední podniky, které chtějí získat přístup na celosvětový trh, zlepší svou konkurenceschopnost pouze tehdy, pokud budou na místní i mezinárodní úrovni podporovány strukturovaným a předvídatelným regulačním a podpůrným rámcem, strukturovanými sítěmi, spolehlivými informačními zdroji a přístupem k investičním příležitostem a kvalifikované pracovní síle; zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat povědomí malých a středních podniků o vnitřním i mezinárodním trhu a o jejich pravidlech a nástrojích, a to i zjednodušením referenčního rámce a zlepšením komunikace o příležitostech uzpůsobených na míru; připomíná v tomto ohledu úlohu zastřešujících organizací a sítí malých a středních podniků a obchodních komor v členských státech i na mezinárodní úrovni, jakož i delegací EU;

64.

vyzývá proto Komisi, aby zavedla nástroje, jako je jednotné digitální kontaktní místo, s cílem snadno identifikovat příležitosti, které malým a středním podnikům plynou z mezinárodních obchodních dohod; v tomto ohledu vítá spuštění nového portálu Komise o celních postupech a formalitách nazvaného „Access2Markets“ a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila mnohojazyčný přístup k tomuto nástroji;

65.

připomíná, že je nutné aktivně zapojovat malé a střední podniky do mezinárodních obchodních dohod a usilovat o vzájemnost s cílem zajistit jejich přístup k veřejným zakázkám ve třetích zemích; požaduje proto, aby byla do obchodních dohod zahrnována samostatná kapitola týkající se malých a středních podniků, která by poukazovala na ustanovení vstřícná k mikropodnikům a malým a středním podnikům v jiných kapitolách a poskytovala jejich vlastníkům rychlé prostředky k identifikaci relevantních a přínosných aspektů dohody;

66.

naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o rovné podmínky a regulační prostředí, ve kterém mohou malé a střední podniky prosperovat a konkurovat v celosvětovém měřítku, a aby zvážila zavedení nástrojů na ochranu obchodu v zájmu omezení nekalé soutěže, jež je výsledkem nezákonných nebo nekalých obchodních praktik třetích zemí, včetně opatření na ochranu obchodu, která podnikům z EU nespravedlivě brání, aby využívaly volného přístupu na jejich trhy;

67.

domnívá se, že by orgány vnitrostátní a evropské veřejné správy měly jít příkladem a usnadnit a zvýšit účast malých a středních podniků a mikropodniků na zadávání veřejných zakázek zjednodušením přístupu k informacím o výzvách k podávání nabídek a o zadávacích řízeních a současně se vyhnout nepřiměřeným požadavkům a diskriminačním postupům, jako jsou kritéria zadávacích řízení, která stanoví požadavky nebo kvalifikace nad rámec základních prvků zakoupené služby nebo zboží, a tak přispět ke zkrácení a diverzifikaci dodavatelských řetězců;

68.

požaduje, aby veřejné orgány a malé a střední podniky dostaly více pokynů ohledně stávajících možností flexibility a přizpůsobení pravidel pro zadávání veřejných zakázek za tímto účelem;

69.

konstatuje, že ke zkrácení a diverzifikaci dodavatelských řetězců by mohlo přispět rozdělení větších zakázek na menší části, což by současně bylo větší pobídkou pro místní malé a střední podniky, neboť by to mimo jiné usnadnilo účast těchto podniků na veřejných zakázkách v oblasti inovací a na veřejných zakázkách v předobchodní fázi, které jsou obecně dostupné pouze větším skupinám;

70.

vyzývá, aby byly oceněny zakázky s nulovými kilometry („Km 0 contracts“) stanovením prémiových kritérií pro místní podniky, přičemž příslušnou inspirací budou evropské právní předpisy v oblasti zemědělství a kratší dodavatelské řetězce; požaduje, aby měli tvůrci veřejných politik možnost upřednostňovat do určité míry smlouvy s místními malými a středními podniky;

71.

připomíná, že je důležité spolupracovat s vnitrostátními správními orgány na vytvoření evropského trhu s veřejnými zakázkami, který bude založen na nepříliš velkých nabídkových řízeních, jež umožní účast v procesu zadávání veřejných zakázek malým a středním podnikům, mimo jiné prostřednictvím rozdělení větších zakázek na menší části, a na kterém bude moci probíhat skutečná a spravedlivá hospodářská soutěž mezi účastníky trhu, a zdůrazňuje, že je nutné, aby bylo pro malé a střední podniky dostupnější jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky;

o o

72.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(2) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.

(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33.

(4) Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 40.

(5) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 57.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0124.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0206.

(9) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 102.

(10) Úvodní vyjádření generálního ředitele WHO na tiskovém brífinku o COVID-19, 11. března 2020.

(11) https://ec.europa.eu/growth/smes_en

(12) Hospodářský výhled OECD, svazek 2020, vydání I

(13) https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi

(14) Zpráva připravená útvarem Innovation Finance Advisory pro Evropskou komisi a Evropskou investiční banku nazvaná „Financování podnikatelek – jak posílit růst“ (Funding women entrepreneurs – How to empower growth), červen 2020.

(15) sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066).

(16) Zpráva pro německé ministerstvo hospodářství a energetiky, kterou v Evropské komisi prezentovalo Centrum pro evropská politická studia, „Studie proveditelnosti:zavedení zásady jeden přijmout – jeden zrušit“ (Feasibility Study: Introducing „one-in-one-out“), 5. prosince 2019.

(17) Směrnice (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 18).

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/18

P9_TA(2020)0361

Provádění nařízení Dublin III

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o provádění nařízení Dublin III (2019/2206(INI))

(2021/C 445/03)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 78 odst. 2 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na článek 80 SFEU o zásadě solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni,

—	s ohledem na články 1, 2, 3, 4, 18, 19 a 47 Charty základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na články 2, 3, 5. 8 a 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

—	s ohledem na článek 14 Všeobecné deklarace lidských práv přijaté Valným shromážděním OSN v roce 1948,

—	s ohledem na globální pakt OSN o uprchlících,

—	s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků přijatou v roce 1951 a na její protokol z roku 1967 (Ženevská úmluva),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění), známé jako nařízení Dublin III (1),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 ze dne 14. září 2015 (2) a (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015 (3), kterým se stanoví prozatímní opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0270) k reformě nařízení Dublin III,

—	s ohledem na mandát k jednání, který přijal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 19. října 2017, dne 16. listopadu 2017 byl schválen na plenárním zasedání a dne 17. října 2019 byl potvrzen Konferencí předsedů,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci (4),

—

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie týkající se nařízení (EU) č. 604/2013, zejména C-695/15 PPU Mirza (ECLI: EU: C:2016:188), C-63/15 Ghezelbash (velký senát) (*) (ECLI:EU:C:2016:409), C-155/15, Karim (ECLI:EU:C:2016:410), C-578/16 PPU C.K. a další (*) (ECLI:EU:C:2017:127), C-528/15 Al Chodor (ECLI:EU:C:2017:213), C-36/17 Ahmed (nařízení) (ECLI:EU:C:2017:273), C-490/16 A.S. (velký senát) (ECLI:EU:C:2017:585), C-646/16 Jafari (velký senát) (*) (ECLI:EU:C:207:586), C-670/16 Mengesteab (velký senát) (ECLI:EU:C:2017:587), C-60/16 Khir Amayri, ECLI:EU:C:2017:675, C-201/16 Shiri, (ECLI:EU:C:2017:805), C-360/16 Hasan (ECLI:EU:C:2018:35), C-647/16 Hassan (ECLI:EU:C:2018:368), C-213/17 X (ECLI:EU:C:2018:538), C-56/17 Fathi (ECLI:EU:C:2018:803), C-47/17 X (velký senát) (ECLI:EU:C:2018:900), C-661/17 M. A. a další (velký senát) (*) (ECLI:EU:C:2019:53), C-163/17 Jawo (velký senát) (*) (ECLI:EU:C:2019:218), C-582/17 H. (velký senát) (*) ECLI:EU:C:2019:280, a C-715/17, C-718/17 a C-719/17 Komise v. Polsko, Maďarsko a Česká republika,

—

s ohledem na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se nařízení (EU) č. 604/2013, a zejména na rozsudek Sharifi v. Rakousko ze dne 5. prosince 2013 (rozsudek senátu), Mohammadi v. Rakousko ze dne 3. července 2014 (rozsudek senátu), Sharifi a další v. Itálie a Řecko ze dne 21. října 2014 (rozsudek velkého senátu) a Tarakhel v. Švýcarsko ze dne 4. listopadu 2014 (rozsudek velkého senátu), a na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci M. S. S. v. Belgie a Řecko (velký senát), žádost č. 30696/09, rozsudek ze dne 21. listopadu 2011 týkající se nařízení (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003 (Dublin II),

—	s ohledem na Evropský program pro migraci předložený Komisí dne 13. května 2015 (COM(2015)0240),

—	s ohledem na tzv. Maltské prohlášení ze září 2019,

—	s ohledem na studii vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ze srpna 2017 s názvem „Left in limbo“ (Ponecháni v nejistotě) o provádění nařízení Dublin III,

—	s ohledem na hodnocení nařízení Dublin III z roku 2015 a hodnocení provádění nařízení Dublin III v roce 2016, které jménem Komise provedla společnost ICF International,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 2019/24 z listopadu 2019 nazvanou „Azyl, relokace a navracení migrantů: nastal čas zintenzivnit opatření k řešení rozporů mezi cíli a výsledky“,

—	s ohledem na sdělení Komise nazvané „COVID-19: Pokyny k provádění příslušných předpisů EU v oblasti azylových řízení, postupů navracení a přesídlování“ (2020/C 126/02),

—	s ohledem na zprávu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu ze dne 2. června 2020 o mimořádných opatřeních COVID-19 v azylových a přijímacích systémech,

—	s ohledem na zprávu Evropského podpůrného úřadu (EASO) pro otázky azylu z června 2020 s názvem „Výroční zpráva o situaci v oblasti azylu v Evropské unii“,

—

s ohledem na hodnocení provádění dublinského nařízení, které v lednu 2019 provedla výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS), konkrétně jej vypracovaly dr. Amandine Scherrerová z oddělení pro následné posuzování při ředitelství Parlamentu pro posuzování dopadů a evropskou přidanou hodnotu (první část) a výzkumný tým Evropské rady pro uprchlíky a osoby žijící v exilu (ECRE) na žádost oddělení pro následné posuzování (druhá část),

—

s ohledem na další studie zadané Evropským parlamentem, zejména na hodnocení provádění dublinského nařízení a azylových řízení v Evropě vypracované EPRS, Gertrudou Malmersjovou a Milanem Remáčem v roce 2016, na studii tematické sekce pro občanská práva a ústavní záležitosti (Generální ředitelství pro vnitřní politiky) na téma reforma nařízení Dublin III, kterou vypracoval Francesco Maiani v červnu 2016, na studii EPRS „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu v oblasti azylové politiky“, kterou vypracovali Wouter van Ballegooij a Cecilia Navarrová v říjnu 2018, a studii EPRS k reformě dublinského systému vypracovanou Anjou Radjenovicovou v březnu 2019,

—	s ohledem na slyšení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) uspořádané dne 19. února 2020,

—	s ohledem na odpovědi parlamentů členských států ohledně jejich práce na nařízení Dublin III, které byly poskytnuty prostřednictvím automatizovaného systému Evropského střediska pro parlamentní výzkum a dokumentaci,

—	s ohledem na odpověď Německa na seznam pěti otázek, který zaslali předseda výboru LIBE a zpravodajka všem vnitrostátním orgánům zapojeným do dublinského řízení,

—	s ohledem na informativní cesty zpravodajky do Bochumu (Německo), Ter Apelu (Nizozemsko), Bukurešti (Rumunsko) a Lampedusy (Itálie),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na dopis Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0245/2020),

vzhledem k tomu, že v roce 2015 požádalo o mezinárodní ochranu v EU+1 393 920 žadatelů o azyl a v roce 2016 jich bylo 1 292 740, což představuje ve srovnání s roky 2012 (373 375) a 2013 (464 515) čtyřnásobný nárůst; vzhledem k tomu, že počet žádostí o mezinárodní ochranu v rámci EU+ opět vzrostl v letech 2018 (665 920) a 2019 (738 425) a v roce 2019 odpovídal 0,13 % celkového počtu obyvatel EU;

B.	vzhledem k tomu, že téměř polovinu žádostí o azyl v EU podaly děti a že v roce 2019 podalo žádost o mezinárodní ochranu 17 700 nezletilých osob bez doprovodu; vzhledem k tomu, že 86 % těchto žadatelů byli chlapci a 90 % jich bylo ve věku 14–18 let;

vzhledem k tomu, že členský stát, který uděluje vízum státnímu příslušníkovi třetí země, je podle článku 12 nařízení Dublin III příslušný k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu; vzhledem k tomu, že žádost státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří vstoupili na území členského státu umožňujícího bezvízový styk, přezkoumá tento členský stát;

D.	vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo vydáno 145 000 rozhodnutí týkajících se žádostí v rámci dublinského nařízení; vzhledem k tomu, že v roce 2019 činila míra uznaných žádostí na základě dublinského nařízení 62 %;

E.	vzhledem k tomu, že v letech 2008 a 2017 přijala 90 % žadatelů o azyl třetina členských států;

vzhledem k tomu, že ke kritériím pro určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o azyl patří (v hierarchickém pořadí) celistvost rodiny, vydání povolení k pobytu nebo víz, nezákonný vstup či pobyt a vstup bez vízové povinnosti; vzhledem k tomu, že pokud se nepoužije žádné z těchto kritérií, je podle čl. 3 odst. 2 příslušným členským státem stát, v němž byla žádost podána jako první; vzhledem k tomu, že v důsledku nepřiměřeného uplatňování článku 13, podle něhož je k posouzení žádostí o azyl příslušný členský stát, do nějž žadatel vstoupil jako do prvního, není rozdělení odpovědnosti mezi členské státy EU spravedlivé; vzhledem k tomu, že značnou část prvních žádostí, zejména v krizovém období let 2015–2016, obdržely členské státy „prvního vstupu“ ve Středomoří, konkrétně Řecko, Itálie, Malta, Kypr a Španělsko;

vzhledem k tomu, že v roce 2018 zaznamenalo nejvyšší počet žádostí Německo (82,8 milionu obyvatel, 18,6 % celkové populace EU; 184 180 žádostí, tedy 28 % z celkového počtu žádostí, což je 0,22 % jeho počtu obyvatel), následovala Francie (66,9 milionu obyvatel, 15 % populace EU), která obdržela 120 425 žádostí (tedy 19 % celkového počtu žádostí, což odpovídá 0,18 % jejího počtu obyvatel), dále Řecko (10,74 milionu obyvatel, 2,4 % celkové populace EU) s 66 695 žádostmi (11 % celkového počtu žádostí, 0,62 % jeho počtu obyvatel), Itálie (60,48 milionu obyvatel, 13,6 % celkové populace EU) s 59 950 žádostmi (10 % celkového počtu žádostí, 0,01 % jejího počtu obyvatel) a Španělsko (46,66 milionu obyvatel, 10,49 % celkové populace EU) s 52 700 žádostmi (9 % celkového počtu žádostí a 0,11 % jeho počtu obyvatel);

vzhledem k tomu, že mezi roky 2016 a 2019 Německo a Francie vydaly zdaleka nejvíce žádostí na základě dublinského nařízení (68 % z celkového počtu za obě země), zatímco Španělsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Bulharsko, Polsko a Česko jich vydaly jen malý počet; vzhledem k tomu, že navzdory rostoucímu počtu žádostí o azyl nevydalo Španělsko takřka žádné žádosti v rámci dublinského systému; vzhledem k tomu, že mezi státy existují značné rozdíly s tím, že v letech 2016 až 2019 bylo z Řecka přemístěno 54,6 % osob a 42,2 % pak ze Švédska, 11,2 % z Německa, 6,7 % z Francie a 1,6 % z Itálie; vzhledem k tomu, že u řady zemí je podstatný nedostatek údajů;

I.	vzhledem k tomu, že nařízení Dublin III je založeno na základním předpokladu, že se ve všech členských státech dostává žadatelům o azyl rovných práv a že se každá žádost posuzuje spravedlivě, ať je podána kdekoli na území EU; vzhledem k tomu, že ve skutečnosti tomu zdaleka tak není;

vzhledem k tomu, že členské státy využívají ve velmi omezené míře ustanovení tohoto nařízení, které se týká závislých osob (článek 16) nebo humanitárních důvodů a diskreční ustanovení (článek 17); vzhledem k tomu, že tato ustanovení nabízejí rozumná řešení pro sloučení rodiny či relokaci, a to i po vylodění;

vzhledem k tomu, že ve většině dublinských řízení nejsou řádně uplatňována ustanovení o hierarchii kritérií a o předepsaných lhůtách a přemístění se neprovádí; vzhledem k tomu, že pokud jde o situace, které se týkají dětí a rodin, poškozují tyto nedostatky především nejlepší zájem dítěte a právo žadatelů o azyl na sloučení rodiny;

vzhledem k tomu, že údaje a studie o uplatňování nařízení Dublin III poukazují na to, že se běžně nepřihlíží k ustanovením o rodinách a není správně uplatňována zásada nejlepšího zájmu dítěte; vzhledem k tomu, že například kritérium „celistvosti rodiny“ bylo v roce 2018 uplatněno pouze v 5 % žádostí o převzetí žadatele ve Francii (z celkového počtu 12 000 osob), ve 3,7 % případů v Německu (z celkových 17 500) a v ještě menším počtu případů v Belgii, Švédsku a Švýcarsku; zdůrazňuje, že naopak Řecko vydalo v roce 2018 79,3 % svých žádostí o převzetí na základě kritéria celistvosti rodiny; vzhledem k tomu, že žádosti o sloučení rodiny jsou méně často přijímány (48 % případů) ve srovnání s průměrnou měrou uznaných žádostí u všech postupů (67,6 %); vzhledem k tomu, že účinné uplatňování článků 16 a 17 nařízení by mohlo zaručit účinnost práva žadatelů o azyl na rodinný život a sjednocení rodiny;

vzhledem k tomu, že v provádění nařízení Dublin III se objevily značné nedostatky, a to i v roce 2015, tj. v době vysokého počtu příchozích žadatelů, a v průběhu pandemie COVID-19, což narušilo důvěru mezi členskými státy i právo na mezinárodní ochranu a vedlo k porušování základních práv; vzhledem k tomu, že pravidla nařízení Dublin III se ukázala jako nevhodná k řešení velkého přílivu migrantů, neboť přinesla systém, který klade nadměrnou odpovědnost a zátěž na několik málo členských států;

vzhledem k dočasnému mechanismu solidarity pro pátrání a záchranu ve Středozemním moři, který byl dohodnut v Maltském prohlášení a dne 23. září 2019 jej podepsaly Německo, Francie, Itálie a Malta, a platil alespoň šest měsíců; vzhledem k tomu, že k této dohodě uzavřené ad hoc se žádný další členský stát nepřipojil;

O.	vzhledem k tomu, že ustanovení o preventivních opatřeních (článek 33) nikdy nebylo využito;

P.	vzhledem k tomu, že článek 28 nařízení Dublin III povoluje použití zadržení jako výjimečného prostředku k „zajištění přemístění“, pokud existuje „vážné nebezpečí útěku“ žadatele; vzhledem k tomu, že tato definice je nejasná a její výklad se mezi jednotlivými členskými státy liší;

vzhledem k tomu, že u žadatelů o azyl, a zejména u dětí, nejsou dodržovány procesní záruky; vzhledem k tomu, že zdlouhavé postupy a nepředvídatelnost výsledků mají spolu se špatnými podmínkami přijetí a sociální nejistotou dopad na životní pohodu žadatelů o azyl, kteří v řadě případů zažili traumatizující situace ve své domovské zemi nebo na cestě do EU;

vzhledem k tomu, že provádění nařízení Dublin III je úzce spjato s uplatňováním dalších předpisů v rámci evropské politiky v otázkách azylu a migrace; vzhledem k tomu, že na provádění nařízení Dublin III měly dopad zejména slabiny v provádění přepracované směrnice o azylovém řízení (2013/32/EU), přepracované směrnice o podmínkách přijímání (2013/33/EU) a přepracované kvalifikační směrnice (2011/95/EU); vzhledem k tomu, že by Evropská komise měla více usilovat o to, aby členské státy tyto směrnice dodržovaly, a to i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti;

S.	vzhledem k tomu, že některé tyto nedostatky vyplývají přímo z koncepce dublinského nařízení a nelze je vyřešit pouze jeho lepším prováděním;

vzhledem k tomu, že nedostatek informací brání v komplexním posouzení provádění nařízení Dublin III; vzhledem k tomu, že členské státy neposkytují statistické informace systematicky a konzistentně a neposkytují je stejně podrobně a často; vzhledem k tomu, že chybějí informace zejména o důvodech pro podání žádosti, trvání řízení, zdrojích, stažených žádostech, nezdařených přemístěních, odvoláních a zadržování;

U.	vzhledem k tomu, že dne 6. listopadu 2017 schválil Parlament dvoutřetinovou většinou hlasů legislativní usnesení o návrhu nařízení Dublin IV;

Začlenit zásadu solidarity do společného evropského azylového systému

domnívá se, že stávající nařízení Dublin III zavádí nepřiměřenou odpovědnost pro malý počet členských států, zejména v období vysokého počtu příchozích migrantů; domnívá se, že kritérium první země vstupu stanovené v nařízení Dublin III bezprecedentně a nepřiměřeně zatěžuje země v přední linii, pokud jde o registraci a přijímání žadatelů o azyl, v důsledku jejich geografické polohy; zdůrazňuje, že dublinské nařízení, tak jak je koncipováno a prováděno, nedokázalo zaručit plnění svého hlavního cíle, tj. rychlé určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o azyl, a tedy spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a účinný a rychlý přístup k azylovému řízení;

zdůrazňuje, že cílem zavedení hotspotů a dočasného relokačního programu navrhovaného Komisí v roce 2015 bylo usnadnit zpracování žádostí o azyl při vstupu žadatelů na území EU a jednalo se o pragmatický přístup, který napravuje slabiny nařízení Dublin III, jež se postupem času projevily; dále připomíná pomoc agentur EU, jako jsou EASO a Frontex, členským státům čelícím nadměrné zátěži při provádění acquis v oblasti azylu a zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit spolupráci mezi těmito agenturami;

zdůrazňuje, že nevhodné uplatňování hierarchie kritérií, zejména nadměrné využívání kritéria země prvního vstupu, vedlo k nepřiměřenému navýšení povinností některých členských států, zejména těch, které jsou v první linii; je toho názoru, že EU proto potřebuje vhodný mechanismus solidarity, který stanoví spravedlivá pravidla pro rozdělení odpovědnosti mezi členské státy v souladu s článkem 80 SFEU, při čemž bude plně dodrženo základní právo na bezpečnost a ochranu žadatelů o azyl;

domnívá se, že dokud nebude dublinský systém reformován, je nezbytné poskytnout členským státům v první linii více zdrojů a kapacit, například prostřednictvím úřadu EASO;

připomíná, že právo na azyl patří mezi základní práva; zdůrazňuje, že účelem azylového řízení je přezkoumat žádosti a udělit mezinárodní ochranu žadatelům, kteří na ni mají nárok, a současně rychle a spravedlivě rozhodnout o žadatelích, kteří na ni nárok nemají;

konstatuje, že v případě osob, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla konečným rozhodnutím v jednom členském státě zamítnuta, mohou členské státy v souladu s čl. 24 odst. 4 nařízení Dublin III buď požádat o přijetí dotyčné osoby zpět, nebo provést řízení o navrácení; zdůrazňuje, že v souvislosti s uplatňováním čl. 24 odst. 4 by navrácení osob, které nesplňují podmínky pro přiznání mezinárodní ochrany, zejména pokud je provedeno na základě dobrovolného dodržování předpisů, mohlo přispět k fungování migračních politik EU;

vítá rozhodnutí Rady o relokaci z roku 2015 a 2016, která byla přijata jako naléhavá opatření solidarity; vyjadřuje zklamání nad tím, že členské státy nesplnily své závazky k solidaritě a sdílení odpovědnosti, ovšem současně uznává pozitivní přínos některých členských států; připomíná, že Evropská komise se neřídila výzvou Parlamentu, kterou vyjádřil ve svém usnesení ze dne 18. května 2017, a to výzvou k přijetí návrhu prodloužit platnost relokačních opatření až do přijetí reformovaného nařízení Dublin III; zdůrazňuje, že dohody ad hoc nemohou nahradit harmonizovaný a udržitelný společný evropský azylový systém;

lituje skutečnosti, že Rada na rozdíl od Parlamentu nepřijala postoj k přepracovanému návrhu nařízení Dublin IV a zablokovala tedy snahy o reformu nařízení Dublin III navzdory jeho dobře zdokumentovaným nedostatkům; zastává názor, že toto zablokování lze vykládat jako porušení zásady vzájemné loajální spolupráce mezi orgány EU, jak je stanovena v čl. 13 odst. 2 SEU, a to i s ohledem na skutečnost, že Rada vždy usilovala o jednomyslnou dohodu, ačkoliv ve Smlouvách je stanoveno schválení kvalifikovanou většinou; považuje za obzvláště politováníhodné, že Unie v současné době stále setrvává u stejného souboru pravidel, u nichž se ukázalo, že v případech vysokého počtu migrantů nejsou účinná; vyzývá k rychlé reformě společného evropského azylového systému;

konstatuje, že mechanismus pro včasné varování, připravenost a řešení krizí stanovený v článku 33 dosud nebyl uplatněn, a to ani v letech 2015–2016, kdy byl zaznamenán velký příliv migrantů; dále poukazuje na to, že zatím nebyla uplatněna ustanovení směrnice o poskytování dočasné ochrany, která měla řešit dočasnou ochranu v případě hromadného přílivu vysídlených osob, které se nemohou vrátit do země svého původu;

10.

domnívá se, že v zájmu zajištění přístupu k azylu a rozdělení odpovědnosti mezi členské státy by měl být v EU zaveden mechanismus založený na solidaritě, který by zajistil zachování základního práva na azyl v EU; zdůrazňuje, že ochrana základních práv žadatelů o azyl by měla vždy zůstat ústředním prvkem tohoto mechanismu; domnívá se, že takový mechanismus by měl počítat s účastí organizací občanské společnosti poskytujících odbornou pomoc lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu, zejména pokud jde o otázky právní povahy;

11.

zdůrazňuje, že diskreční ustanovení článku 17, na jehož základě může členský stát převzít odpovědnost za žádost o azyl i tehdy, pokud podle nařízení Dublin III nebyl určen jako příslušný členský stát, se využívá různými způsoby, zřídkakdy a pouze v několika členských státech; poznamenává, že v roce 2018 ustanovení použily ve většině případů Německo, Nizozemsko a Francie; vyzývá členské státy, aby vzhledem k neexistenci trvalého mechanismu solidarity využívaly diskreční ustanovení článku 17 lépe, aby mohly řešit problematické situace a humanitární krize; domnívá se, že diskreční ustanovení článku 17 by mělo být používáno jako nástroj solidarity pro sdílení odpovědnosti, zejména v situacích vysokého počtu příchozích či připlouvajících migrantů, nebo pro přemisťování žadatelů o azyl, kteří v současné době žijí v hotspotech v nelidských, ponižujících, nehygienických a nebezpečných podmínkách a bez dostatečného přístupu k pomoci v otázkách tělesného a duševního zdraví;

12.

zastává názor, že by se měla účinně provádět ustanovení o celistvosti rodiny, která jsou v hierarchii kritérií pro stanovení příslušnosti na prvním místě, a že k podpoře této celistvosti by mohla být více využívána ustanovení o závislých osobách (článek 16) a diskreční ustanovení (článek 17);

13.

upozorňuje na četné problémy spojené s prováděním nařízení Dublin III; bere na vědomí značnou operativní a technickou podporu, kterou úřad EASO poskytuje orgánům členských států při provádění dublinských řízení, zejména v hotspotech;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily práci zaměstnanců úřadu EASO tím, že umožní provádět pohovory s žadateli o azyl v jiném jazyce, než je jazyk země, ve které řízení probíhá, a zároveň zajistily, aby bylo žadateli poskytnuto tlumočení do jazyka, kterému rozumí; zdůrazňuje, že je třeba, aby úřad EASO dodržoval při své operativní činnosti ty nejpřísnější standardy a aby se veškerá jeho činnost soustředila na zájmy žadatelů, kteří potřebují mezinárodní ochranu, včetně nejlepšího zájmu dítěte; vyzývá k vytvoření Evropské azylové agentury s odpovídajícími finančními a lidskými zdroji, která bude pomáhat členským státům s dublinskými řízeními; naléhavě vyzývá k odpovídající organizaci a personálnímu obsazení evropských jednotek dublinského systému s cílem zefektivnit a urychlit dokončování řízení souvisejících s dublinským systémem, zejména zajistit správné používání kapitoly III nařízení Dublin III, která spojuje žadatele o azyl s určitým členským státem;

Chránit základní práva

15.

připomíná, že ochrana základních práv musí být jádrem veškerých opatření přijímaných k provádění nařízení Dublin III, včetně ochrany dětí, obětí obchodování s lidmi, osob LGBTI a jiných zranitelných osob; poukazuje na lidské dopady, které nedostatky společného evropského azylového systému (CEAS) způsobují žadatelům o azyl, jejichž psychické zdraví je již oslabeno traumaty prožitými v zemi původu, případně na migračních trasách;

16.

připomíná, že žadatelé o azyl mají právo být plně informováni o řízeních; vyjadřuje politování nad tím, že úroveň informací poskytovaných žadatelům o azyl se v jednotlivých členských státech výrazně liší; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že nezletilým osobám budou poskytovány na míru přizpůsobené informace v podobě, která je vstřícná k dětem, a také zvláštní podpora; zdůrazňuje, že poskytování právní pomoci a tlumočení je zásadně důležité pro zajištění práva žadatelů na informace;

17.

poukazuje na to, že přemísťování žadatelů o azyl, a zejména zranitelných osob, nezletilých osob a rodin, může vést k porušování jejich lidských práv; opakuje, že zásada nenavracení a porušování lidských práv jsou dostatečným důvodem pro pozastavení přemístění, a to i v případě, že země určení nevykazuje systémové nedostatky; naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně posoudily rizika, jimž by byli žadatelé vystaveni v členských státech určení; zdůrazňuje zejména, že přemísťování musí být prováděno způsobem, který za žádných okolností nevystavuje dotčené osoby riziku navrácení;

18.

konstatuje, že jak je stanoveno v článku 28, zajištění žadatelů o azyl v rámci dublinského řízení se může uplatnit pouze jako krajní možnost, a to pouze pokud je v souladu se zásadou přiměřenosti a pokud nelze účinně uplatnit žádné alternativní a mírnější donucovací opatření, aby se zajistilo provedení přemístění v případech, kdy existuje vážné nebezpečí útěku; vyzývá členské státy, aby vyvinuly konkrétní snahy o nalezení platných alternativ k zajištění;

19.

domnívá se, že toto zajištění musí být co nejkratší a nesmí trvat déle než po dobu, která je rozumně nezbytná k náležitému provedení požadovaných správních postupů až do přemístění podle tohoto nařízení; zdůrazňuje, že kvůli neexistenci harmonizovaných kritérií pro vymezení nebezpečí útěku přijaly členské státy rozdílná a někdy kontroverzní kritéria; vyzývá členské státy a Komisi, aby vyjasnily pojem „vážného nebezpečí útěku“;

20.

naléhavě vyzývá členské státy a Komisi k vyjasnění toho, že zajištění není nikdy v nejlepším zájmu dítěte;

21.

připomíná, že podle Evropského soudu pro lidská práva (5) je nezákonné provést zajištění nezletilé osoby, aniž by byly zváženy její nejlepší zájmy, případně její individuální situace nezletilé osoby bez doprovodu, nebo aniž by bylo provedeno posouzení přiměřenosti či byly k dispozici alternativy k zajištění;

22.

zdůrazňuje, že vždy musí převážit hlavní cíl, kterým je ochrana dětí, např. proti obchodování s nimi, a zajištění toho, aby migrující děti měly rychlý přístup ke vzdělávání, zdravotní péči a vhodnému ubytování; zdůrazňuje, že na děti bez doprovodu by se měla vztahovat vhodná ochranná opatření, jako je účinné opatrovnictví;

23.

poukazuje na četné a systematické nedostatky v dodržování hierarchie kritérií; zdůrazňuje, že celistvost rodiny zdaleka není nejčastěji uplatňovaným kritériem, ačkoli je v horní části hierarchie v kapitole III tohoto nařízení; domnívá se, že členské státy by měly na základě zásady vzájemné spolupráce pomáhat příslušným orgánům a státním příslušníkům třetích zemí zlepšovat to, jak se stanovuje existence prokázaných rodinných vazeb v rámci postupu určení příslušného členského státu; vyzývá Komisi, aby zajistila bezvýhradné dodržování hierarchie kritérií;

24.

považuje za zásadně důležité vyjasnit podmínky pro uplatňování kritéria pro sloučení rodiny a upřednostňovat (jak je uvedeno v čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení) použití článků 8, 10 a 16 jakožto hlavních kritérií pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl, aby byla zajištěna účinnost práva na celistvost rodiny a rychlejší provedení rozhodnutí o sloučení rodiny; vyzývá Komisi a členské státy, aby harmonizovaly úroveň důkazů požadovaných pro sloučení rodiny směrem k dosažitelnějším úrovním a požadavkům; poukazuje na to, že výklad toho, co je „rodina“ se v jednotlivých členských státech liší, což přispívá k nedostatečnému dodržování hierarchie kritérií a k nefunkčnosti systému; žádá tudíž Komisi, aby pozorně sledovala řádné používání definic týkajících se rodiny ze strany členských států, jak je definováno v článku 3 tohoto nařízení;

25.

připomíná, že podle tohoto nařízení by při všech dublinských řízeních a rozhodnutích týkajících se dětí měl být prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy uplatňují odlišný výklad nejlepšího zájmu dítěte;

26.

vyjadřuje politování nad tím, že nevhodné identifikační mechanismy a někdy chybné metody pro určování věku často dále zhoršují situaci nezletilých osob, vedou k průtahům nebo negativně ovlivňují výsledek dublinských řízení; konstatuje, že v některých členských státech se rozvíjejí osvědčené postupy, jako je využití specializovaného personálu pro nezletilé osoby bez doprovodu nebo multidisciplinární přístup k určování věku;

27.

je vážně znepokojen tím, že v mnoha členských státech je z důvodu praktických problémů jmenování zástupce, který má pomoci nezletilým osobám bez doprovodu v rámci dublinských řízení, často zpožděno nebo není zaručeno; konstatuje také, že v některých zemích jsou tito zástupci nedostatečně informováni o dublinských řízeních a nezletilé osoby bez doprovodu nedostávají podporu, která by byla přizpůsobena dětem;

Zjednodušit postupy, výrazně zkrátit lhůty na zpracování a dodržovat právo na účinné opravné prostředky

28.

zdůrazňuje, že za roky 2016 a 2017 došlo k velkému nárůstu počtu řízení o přemístění, která způsobují značné lidské, materiální a finanční náklady; vyjadřuje však politování nad tím, že k přemístění došlo pouze v 11 % případů, což je další faktor častého přetížení azylových systémů, který jasně ukazuje neefektivitu tohoto nařízení; považuje za zásadně důležité snahy o zaručení přístupu k informacím a rychlého řízení o sloučení rodiny a o přemístění žadatelů o azyl;

29.

upozorňuje na důležitost judikatury ESLP a SDEU z posledních let, která vyjasnila přípustné důvody pro odmítnutí přemístění podle dublinského nařízení, zejména pokud dotyčné osobě hrozí jakékoli nebezpečí; bere na vědomí zejména rostoucí počet rozhodnutí evropských a vnitrostátních soudů zastavit přemísťování do členských států, ve kterých by žadateli o azyl byla nespravedlivě odmítnuta mezinárodní ochrana (případy tzv. nepřímého navracení) nebo by mu byla upřena práva v rámci dublinského řízení; vyjadřuje politování nad tím, že žadatelé o azyl se v některých členských státech stávají oběťmi nelidského nebo ponižujícího zacházení;

30.

konstatuje, že nedostatky ve strukturální organizaci a fungování vnitrostátních azylových orgánů spolu s nedostatečnými zdroji přispěly k prodlevám v rámci dublinských řízení a ztížily uplatňování tohoto nařízení; konstatuje, že většina zemí sice má jeden specializovaný úřad pro otázky azylu, ale některé členské státy přikročily k rozdělení příslušnosti v této oblasti mezi různé orgány, čímž se žadatelé o azyl v určitých případech dostali z praktického hlediska do složité situace a nařízení nebylo uplatňováno jednotně;

31.

zdůrazňuje, že účinnost dublinských řízení rovněž závisí na kvalitě a početnosti personálu každého vnitrostátního azylového orgánu; konstatuje, že mezi azylovými orgány existují značné rozdíly, pokud jde o početní stav personálu v přepočtu na jednoho žadatele o azyl; zdůrazňuje, že vnitrostátní jednotky dublinského systému nemají dostatek pracovníků a potýkají se s významným nárůstem pracovní zátěže; žádá členské státy, aby navýšily zdroje tak, aby byl systém podle nařízení Dublin III funkční, zejména pokud jde o počet azylových úředníků;

32.

zdůrazňuje nedostatečnou spolupráci a sdílení informací mezi členskými státy, což aktivně oslabuje zásadu unijní solidarity a přímo přispívá k přílišnému zatěžování systémů v určitých členských státech;

33.

zdůrazňuje, že přehnané a částečně nevhodné uplatňování kritéria „nedovoleného vstupu“ nepřiměřeně zatěžuje země prvního vstupu, které často postrádají zdroje a kapacity pro přijetí a registraci žadatelů o azyl; konstatuje, že žádosti o „zpětné převzetí“ v posledních letech v rámci dublinského řízení převažovaly, což znamená, že většina osob zařazených do tohoto řízení již o azyl požádala v jiném členském státě; konstatuje, že odpovídající opatření nezbytná k zabránění druhotnému pohybu žadatelů o azyl by měla platit pro členské státy v schengenském prostoru, ale i mimo něj;

34.

připomíná, že lhůty pro každou fázi dublinského řízení jsou určeny tak, aby toto řízení bylo krátké a umožňovalo rychlý přístup k azylovému řízení; konstatuje, že jednotlivé členské státy i nadále nejasně a odlišně počítají lhůty pro každé řízení i okamžik, kdy tyto lhůty začínají běžet; navrhuje vyjasnit a harmonizovat podmínky pro zahájení řízení o přemístění;

35.

domnívá se, že v některých případech pravidla pro převod příslušnosti podle nařízení Dublin III narušují účinnost azylových řízení a provádění přemístění žadatelů tím, že zvyšují riziko útěku; odsuzuje často nevěrohodné argumenty, kterými členské státy odůvodňují odmítnutí přemístění; domnívá se, že mimo jiné tyto faktory přispívají ke zvýšení počtu druhotných pohybů tím, že motivují žadatele o azyl k tomu, aby zůstali mimo systém; vyzývá Komisi, aby přepracovala pravidla tak, aby zlepšila vykonávání přemístění a zrušila převod příslušnosti v případech, kdy žadatel o azyl uprchne, aby podpořila důvěru mezi členskými státy, sledovala situaci a v případě potřeby uložila sankce členským státům, které odmítají přemístění;

36.

konstatuje, že azylová řízení také narušuje nesprávné uplatňování pravidel pro hierarchii kritérií, zejména pokud jde o sloučení rodiny a situaci dětí bez doprovodu, a neúměrně časté používání kritéria první země nezákonného vstupu; konstatuje, že tyto nedostatky v provádění mohou žadatele o azyl motivovat k tomu, aby zůstávali mimo systém; zdůrazňuje, že další harmonizace azylových systémů členských států je klíčová k tomu, aby nařízení Dublin III fungovalo a zabránilo se druhotnému pohybu; vyzývá Komisi, aby navrhla systém, který řádně zohledňuje prokázané smysluplné vazby žadatelů o azyl k některému členskému státu, např. předchozí legální pobyt nebo diplomy ze vzdělávání, a který zajistí, aby se se žadateli o azyl v celé EU zacházelo relativně stejně;

37.

domnívá se, že právní pomoc žadatelům o azyl v dublinských řízeních, zejména v hotspotech, má zásadní význam pro zajištění toho, aby žadatelé byli informováni o svých právech a povinnostech v rámci dublinského řízení; zdůrazňuje, že by to posílilo postupy v souladu s právy, zjednodušilo dublinská řízení a zlepšilo rozhodování; konstatuje, že právní zástupce může zajistit, aby byl každý spis úplný a přesný, a přispět ke snížení četnosti odvolání proti rozhodnutí a k zaručení práva na nenavracení; se znepokojením konstatuje, že na vnitrostátní úrovni přetrvávají určité specifické obtíže, například omezený přístup k nezávislým právním zástupcům ve vzdálených azylových střediscích, nízké finanční odměny za právní pomoc, nedostatek vhodných zařízení pro přípravné a osobní pohovory a nedostatečné poskytování právní pomoci žadatelům v zajišťovacích střediscích; vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby navýšily finanční prostředky na poskytování právní pomoci během dublinského řízení;

38.

zdůrazňuje, že kvalita a množství informací poskytovaných žadatelům v rámci dublinského řízení není ani zdaleka uspokojující, v jednotlivých zemích se různí a v některých případech se může lišit i v rámci daného státu; konstatuje, že respektování práva na informace ovlivňují různé faktory, jako je kvalita a srozumitelnost informací, přístup k tlumočníkovi, dostupnost přeložených dokumentů nebo včasný přístup k informacím; připomíná, že právo na informace na základě článku 4 tohoto nařízení má zásadní význam z hlediska komplexní povahy dublinských řízení a pro zajištění přístupu ke spravedlivému posouzení žádosti o azyl v EU; zdůrazňuje, že nedostatky v této oblasti mohou souviset s omezenými zdroji, ale také se záměrnými politickými rozhodnutími v určitých zemích, v nichž byl jmenován jen velmi malý počet právních zástupců; naléhavě žádá členské státy, aby za pomoci Komise a úřadu EASO zlepšily informace o komplexních dublinských řízeních poskytované žadatelům o azyl, zajistily, aby byly tyto informace jasné a dostupné všem, zejména s ohledem na sloučení rodin v souladu s články 4 a 26 nařízení a na přístup k účinným opravným prostředkům a právní pomoci podle článku 27;

39.

vyzývá Komisi, aby posoudila celkové provádění společného evropského azylového systému a veškeré mezery a nedostatky nařízení Dublin III, které kladou nepřiměřené břemeno odpovědnosti na země na vnějších hranicích EU;

Jednotné provádění dublinského systému zaměřené na práva v azylových případech v celé EU

40.

zdůrazňuje, že zásadu jediné žádosti o azyl v EU nelze dodržet, což je v rozporu se samotným účelem nařízení Dublin III; konstatuje, že uplatňování této zásady brání různé faktory, takže existuje několik důvodů pro podání dalších žádostí o azyl; domnívá se, že příslušné vnitrostátní orgány by měly sdílet relevantní informace v evropské databázi, jako je Eurodac, především pokud jde o schválení a zamítnutí žádostí o azyl, a to s cílem urychlit řízení a vyhnout se vícenásobným žádostem o azyl při současném respektování ochrany osobních údajů; domnívá se, že prioritou je registrace všech žadatelů a migrantů překračujících hranice nelegálně;

41.

konstatuje, že míra ochrany žadatelů o azyl se mezi členskými státy u některých národností velmi liší a to může přispívat k dalšímu pohybu osob; domnívá se, že zohledňování individuálních potřeb žadatelů v rámci dublinských řízení by vedlo k omezení jejich druhotného pohybu; domnívá se, že zohlednění „prokázaných smysluplných vazeb“ k určitému členskému státu je účinný způsob, jak omezit druhotný pohyb, a požaduje, aby se to stalo jedním z kritérií pro relokaci;

Posílení řízení a sbližování mezi členskými státy

42.

zdůrazňuje, že síť jednotek dublinského systému v členských státech řízená Komisí se sešla pouze jednou nebo dvakrát ročně a neměla operativní úlohu; domnívá se, že nekoordinované využívání sítě jednotek dublinského systému úřadu EASO brání tomu, aby nařízení Dublin III efektivně fungovalo; konstatuje však, že síť jednotek dublinského systému úřadu EASO byla aktivnější a že úřad EASO provedl řadu užitečných úkolů na podporu členských států při provádění nařízení Dublin III, jako je např. vypracování pokynů a analýzy, pořádání školicích kurzů nebo nasazení příslušníků; naléhavě vyzývá k užší spolupráci mezi vnitrostátními azylovými orgány s cílem sdílet informace, podporovat rozvoj jednotných a osvědčených postupů, zjednodušovat přemísťování a přispívat k prevenci případů vícero žádostí; navrhuje pověřit úřad EASO zavedením posíleného řízení pro uplatňování nařízení Dublin III, včetně každoměsíčního operativního dialogu mezi vnitrostátními orgány, a platformy pro výměnu a sdílení informací a osvědčených postupů;

43.

vyzývá Komisi a členské státy, aby mezi zdroje využívané ke kontrole provádění tohoto nařízení začlenily spolehlivé a aktualizované informace poskytované nestátními subjekty, zejména mezinárodními a nevládními organizacemi;

44.

konstatuje, že v letech 2008–2017 předložili značný počet žádostí o azyl státní příslušníci třetích zemí, kteří do schengenského prostoru přicestovali bez víza nebo na krátkodobé vízum (6); dále konstatuje, že některé z těchto žádostí byly předloženy v jiném členském státě než je stát, pro který bylo dané vízum vydáno; zdůrazňuje, že v následných dublinských řízeních bylo prokázáno, že pravidla v článku 12 a 14 nejsou dostatečně jasná, takže se nedaří určit příslušný členský stát; vyzývá Komisi, aby objasnila, jak by měl být článek 12 a 14 tohoto nařízení používán při určování toho, který členský stát by měl být pro žádost o azyl příslušný; navrhuje v rámci hierarchie kritérií provést posouzení možného dopadu žádostí po vstupu bez vízové povinnosti na řádné fungování dublinského systému;

45.

konstatuje, že mezi členskými státy byly uzavřeny dvoustranné dohody s cílem zlepšit účinnost dublinských řízení nebo zajistit přemístění žadatelů o azyl; zdůrazňuje však, že tyto dohody měly také negativní dopad, neboť v některých případech zkomplikovaly plnění cílů tohoto nařízení na evropské úrovni; naléhavě žádá Komisi a všechny členské státy, aby raději posoudily faktory, které přispívají k větší efektivitě, přijaly společná a koordinovaná opatření s cílem zlepšit účinné uplatňování nařízení Dublin III a pracovaly na harmonizaci provádění tohoto nařízení;

46.

konstatuje, že členské státy mohou vypracovat preventivní akční plány s podporou Komise a v koordinaci s ní, pokud je uplatňování tohoto nařízení ohroženo v případě opodstatněného rizika obzvláště vysokého tlaku na azylové systémy členských států nebo v případě problémů s fungováním jejich azylových systémů, v souladu s článkem 33; konstatuje, že tato preventivní opatření mohou zohledňovat informace od Komise a úřadu EASO a mohou vést ke skutečné a praktické solidaritě, v souladu s článkem 80 Smlouvy o fungování EU, s členskými státy, které se obecně potýkají s obzvláště vysokým tlakem na své azylové systémy, např. v důsledku smíšených migračních toků, a s žadateli, což umožní větší připravenost pro případ potenciální azylové krize;

47.

zastává názor, že provádění nařízení Dublin III není účinné, neboť nejsou splněny jeho hlavní cíle, tj. rychlé a spravedlivé určení členského státu, který je příslušný pro žádost o mezinárodní ochranu; připomíná, že u řady dublinských ustanovení byly zjištěny závažné mezery v provádění; zdůrazňuje, že provádění tohoto nařízení je vysoce neefektivní v porovnání s úsilím, lidskými zdroji a personálem, které na něj členské státy věnují;

48.

vyzývá Radu, aby při reformování nařízení Dublin III a při přijímání opatření podle čl. 78 odst. 2 Smlouvy o fungování EU přistoupila k hlasování kvalifikovanou většinou;

49.

lituje skutečnosti, že Komise dosud nezveřejnila svou hodnotící zprávu podle článku 46; vyzývá Komisi, aby zajistila, že nařízení Dublin III bude prosazováno účinněji;

o o

50.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31.

(2) Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 146.

(3) Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 80.

(4) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 9.

(5) EDAL, ESLP – Rahimi v. Řecko, žádost č.. 8687/08, rozsudek ze dne 5. července 2011: https://www.asylumlawdatabase.eu/en/content/ecthr-rahimi-v-greece-application-no-868708-1

(6) Evropská komise, Evropská migrační síť, „Dopad uvolnění vízového režimu na země určení“ (Impact of Visa Liberalisation on Countries of Destination), březen 2019: https://ec.europa.eu/home-affairs/system/files/2019-03/00_eu_visa_liberalisation_2019_synthesis_report_en_0_0.pdf

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/28

P9_TA(2020)0362

Provádění směrnice o navracení

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o provádění směrnice o navracení (2019/2208(INI))

(2021/C 445/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou Valným shromážděním OSN v roce 1948,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—	s ohledem na Úmluvu z roku 1951 a na Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967 (Ženevská úmluva), a zejména na právo na nenavracení (non-refoulement),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 1, 3, 4, 6, 7, 18, 19, 20 a 47 této listiny,

—	s ohledem na globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 19. prosince 2018,

—	s ohledem na dvacet pokynů pro nucené navracení přijatých Výborem ministrů Rady Evropy dne 4. května 2005,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (1) (směrnice o navracení),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (2) („SIS v oblasti navracení“),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/851 ze dne 18. června 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany (3),

—	s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie vztahující se ke směrnici 2008/115/ES, mj. ve věci C-357/09 Kadzoev (4), C-61/11 El Dridi (5), C-534/11 Arslan (6), C-146/14 Mahdi (7) C-554/13 Z. Zh (8)., C-47/15 Sélina Affum (9), C-82/16 KA a další (10) a C-181/16 Gnandi (11),

—	s ohledem na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva vztahující se ke směrnici 2008/115/ES, mj. ve věci Amie a další v. Bulharsko (stížnost č. 58149/08), N.D. a N.T. v. Španělsko (stížnost č. 8675/15 a 8697/15) a Haghilo v. Kypr (stížnost č. 47920/12),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. března 2014 o politice EU v oblasti navracení (COM(2014)0199),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240),

—	s ohledem na závěry zasedání Evropské rady z října 2016 a června 2018,

—	s ohledem na nezávazné společné normy Rady ze dne 11. května 2016 pro programy asistovaného dobrovolného návratu (a opětovného začlenění) prováděné členskými státy,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. března 2017 nazvané „Účinnější návratová politika v Evropské unii – aktualizovaný akční plán“ (COM(2017)0200),

—	s ohledem na doporučení Komise (EU) 2017/432 ze dne 7. března 2017 ke zvýšení efektivity navracení při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (12),

—	s ohledem na doporučení Komise (EU) 2017/2338 ze dne 16. listopadu 2017 o zavedení společné „příručky k navracení osob“, kterou mají příslušné orgány členských států používat při plnění úkolů souvisejících s navracením (13),

—	s ohledem na souhrnnou zprávu Evropské migrační sítě z roku 2017 nazvanou „The effectiveness of return in EU Member States: challenges and good practices linked to EU rules and standards“ („Účinnost navracení v členských státech EU: výzvy a osvědčené postupy spojené s pravidly a normami EU“),

—	s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (přepracované znění) (COM(2018)0634), který Komise předložila dne 12. září 2018,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. prosince 2018 nazvané „Řízení migrace ve všech jejích aspektech: pokrok dosažený při plnění Evropského programu pro migraci“ (COM(2018)0798),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2020 nazvané „COVID-19: Pokyny k provádění příslušných předpisů EU v oblasti azylových řízení, postupů navracení a přesídlování“ (C(2020)2516),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o pohybech uprchlíků a migrantů: úkoly vnější činnosti EU (15);

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 13. března 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond (16),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 24/2019 z listopadu 2019 nazvanou „Azyl, relokace a navracení migrantů: nastal čas zintenzivnit opatření k řešení rozporů mezi cíli a výsledky“,

—	s ohledem na alternativní posouzení dopadu návrhu přepracovaného znění směrnice o navracení, které v březnu 2019 předložila výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS),

—	s ohledem na evropské posouzení z roku 2020, které provedla výzkumná služba Evropského parlamentu a které hodnotí provádění směrnice o navracení a vnější rozměr této směrnice,

—	s ohledem na hodnotící zprávu agentury Frontex ze dne 15. června 2020 o návratových operacích ve 2. pololetí roku 2019,

—	s ohledem na 4. výroční zprávu Evropského střediska Europolu pro boj proti převaděčství ze dne 15. května 2020,

—

s ohledem na zprávy o uplatňování schengenského acquis v oblasti navracení vypracované v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (17),

—	s ohledem na příručku Rady Evropy ze dne 17. září 2019„Praktické pokyny k alternativám k zajišťování přistěhovalců: podpora efektivních výsledků“,

—	s ohledem na analýzu Řídícího výboru pro lidská práva (CDDH) Rady Evropy ze dne 7. prosince 2017 o právních a praktických aspektech účinných alternativ k zajišťování v souvislosti s migrací,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (19),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0238/2020),

vzhledem k tomu, že Komise posoudila provádění směrnice o navracení pouze jednou (v roce 2014), přestože podle článku 19 uvedené směrnice má zákonnou povinnost podat zprávu o jejím uplatňování každé tři roky počínaje rokem 2013; vzhledem k tomu, že Komise v roce 2015 zveřejnila sdělení obsahující akční plán pro navracení; vzhledem k tomu, že v roce 2017 vydala doporučení k zefektivnění návratů v rámci uplatňování směrnice o navracení a zveřejnila příručku pro navracení; vzhledem k tomu, že Komise v září 2018 předložila návrh na přepracování směrnice o navracení s cílem dosáhnout účinnější a soudržnější návratové politiky, aniž by provedla posouzení dopadů; vzhledem k tomu, že Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) pověřil výzkumnou službu Evropského parlamentu (EPRS), aby vypracovala alternativní posouzení dopadů navrhovaného přepracovaného znění; vzhledem k tomu, že toto posouzení poukazuje na nedostatek důkazů o tom, že by návrh přepracovaného znění zefektivnil navracení;

vzhledem k tomu, že cílem směrnice o navracení je stanovit společná pravidla pro účinné navracení v souladu se základními právy a zásadou proporcionality; vzhledem k tomu, že Komise se ve svém doporučení k zefektivnění navracení zaměřuje na míru navracení jako hlavní ukazatel účinnosti směrnice o navracení a doporučuje opatření, která by mohla nechtěně omezit řadu záruk uvedené směrnice, například právo na odvolání, a umožnit využívání delší doby zajištění; vzhledem k tomu, že důležitými ukazateli pro hodnocení účinnosti navraceni jsou udržitelné navracení a úspěšné opětovné začlenění; vzhledem k tomu, že v současné době není sledování po navrácení dostatečně obsáhlé a přesné; vzhledem k tomu, že se objevily důkazy, že ne všechny návraty jsou udržitelné, zejména návraty nezletilých osob bez doprovodu, protože chybějí osobní plány jejich opětovného začlenění nebo podpory po návratu;

vzhledem k tomu, že Komise konstatovala, že členské státy narážejí na několik překážek procesní, technické a provozní povahy, které brání účinnému navracení a mezi něž patří mimo jiné úroveň spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně spolupráce se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že Komise označila za jeden z hlavních důvodů nenavracení problémy se zjišťováním totožnosti navracených osob a nutnost získat potřebnou dokumentaci od třetích zemí;

vzhledem k tomu, že nedostatečná harmonizace má velký dopad na postupy navracení mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že hodnocení provedená Komisí u příležitosti zveřejnění jejího doporučení pro efektivnější navracení ukázala, že „prostor k uvážení, který členským státům ponechala směrnice o navracení, vedl k nejednotnému provádění ve vnitrostátních právních předpisech, což se nepříznivě projevilo na účinnosti návratové politiky Unie“ a že „účinnější provádění této směrnice by omezilo možnosti zneužití postupů, odstranilo nedostatky a zároveň by byla zajištěna ochrana základních práv, jak jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie“;

vzhledem k tomu, že Komise ve svém akčním plánu pro navracení zveřejněném v roce 2015 vyjádřila názor, že přednostním řešením by měly být dobrovolné návraty, kdykoli je to možné; vzhledem k tomu, že Komise v tomto akčním plánu „odhaduje, že přibližně 40 % návratů bylo dobrovolných, zatímco v roce 2009 se jednalo pouze o 14 %“; vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise nemůže být 300 000 osob ročně navráceno z důvodu administrativních překážek, zdravotních problémů nebo rizika porušení zásady nenavracení; vzhledem k tomu, že je třeba situaci těchto osob řešit, včetně udělení právního postavení na základě humanitárních důvodů;

vzhledem k tomu, že údaje o uplatňování směrnice o navracení jsou zveřejňovány Eurostatem, avšak nejsou ve všech případech roztříděné a porovnatelné; vzhledem k tomu, že při uplatňování nařízení (EU) 2018/1860 o využívání schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí („SIS v oblasti navracení“) a nařízení (EU) 2020/851, kterým se mění nařízení (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, bude k dispozici více informací;

vzhledem k tomu, že v rozmezí let 2014 a 2018 poklesl počet případů nedovoleného překročení hranic z 1,82 milionu na 142 000; vzhledem k tomu, že členské státy v roce 2019 vydaly asi 3 miliony prvních povolení k pobytu; vzhledem k tomu, že počet žádostí o azyl klesl z 1,29 milionu v roce 2015 na 698 000 v roce 2019; vzhledem k tomu, že členské státy v roce 2018 vydaly 283 880 rozhodnutí o navrácení, přičemž navráceno bylo 147 815 osob;

vzhledem k tomu, že členské státy systematicky nesdílejí informace o vydaných rozhodnutích o navrácení nebo o zákazech vstupu, což v praxi znemožňuje vzájemné uznávání rozhodnutí o navrácení vydaných členskými státy a jejich vymáhání v celé Unii; vzhledem k tomu, že v zájmu zvýšení účinnosti zpětného přebírání osob a zajištění soudržnosti navracení na evropské úrovni by měly být upřednostňovány formální dohody EU před dvoustrannými dohodami mezi členskými státy a třetími zeměmi;

Obecné poznámky

konstatuje, že Komise stále nevypracovala posouzení uplatňování směrnice o navracení, které mělo být provedeno v roce 2017, a vyzývá ji, aby jej předložila v souladu s článkem 19 směrnice a se zásadou zdokonalení tvorby právních předpisů;

opětovně poukazuje na význam společného přístupu založeného na důkazech pro soudržnou tvorbu politik a dobře informované veřejné diskuse, a žádá Komisi, aby důrazně žádala a podporovala členské státy v tom, aby shromažďovaly a zveřejňovaly kvalitativní a kvantitativní údaje o uplatňování směrnice o navracení, zejména údaje o zákazech vstupu a zajištění, neboť tyto kategorie údajů Eurostat v současné době neshromažďuje, a aby přitom využívaly zejména nové dostupné nástroje, např. systém SIS v oblasti navracení a nařízení (EU) 2020/851, kterým se mění nařízení (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany; vyzývá členské státy, aby na základě nařízení (EU) 2020/851 začaly co nejdříve shromažďovat statistické údaje a zapojily se do pilotních studií; se znepokojením bere na vědomí nedostatek dostupných údajů o uplatňování směrnice o navracení, včetně údajů roztříděných podle pohlaví a věku;

se znepokojením konstatuje, že od roku 2015 se počet vykonaných rozhodnutí o navrácení snižuje a že tento počet nutně nesouvisí se zvýšením nebo snížením počtu nedovoleného překročení hranic; zdůrazňuje, že účinná návratová politika je jedním z klíčových prvků dobře fungující azylové a migrační politiky EU; konstatuje, že podle prohlášení Komise se míra navracení snížila ze 46 % v roce 2016 na 37 % v roce 2017, avšak že se nemusí jednat o úplné údaje vzhledem k tomu, že směrnice o navracení členským státům poskytuje značný prostor k jejímu uplatňování, dále zejména kvůli obtížné spolupráci s třetími zeměmi, kvůli tomu, že některé členské státy vydávají více než jedno rozhodnutí o navrácení jedné osobě, že rozhodnutí o navrácení se neruší, pokud k navrácení nedojde z humanitárních důvodů, že některé osoby nelze vrátit, protože by se tím porušila zásada o nevracení, nebo že pokud se lidé vrátili dobrovolně, nebyl jejich návrat zaznamenán; zdůrazňuje, že ne každé rozhodnutí o navrácení je následováno rychlými postupy navracení a zpětného přebírání kvůli praktickým a právním překážkám, a se znepokojením konstatuje, že se tak mohou dostat pod velký tlak nejen místní zařízení, ale i zúčastněné osoby;

souhlasí s cílem Komise dále zefektivnit uplatňování směrnice o navracení a zvýšit účinnost řízení o navracení osob v členských státech; vyzývá Komisi, aby v odůvodněných případech zahájila řízení o nesplnění povinnosti; upozorňuje na to, že účinnost směrnice o navracení by měla být měřena jak podle míry, tak i podle udržitelnosti navracení, podle uplatňování záruk pro ochranu základních práv, dodržování procesních záruk a účinnosti dobrovolného navracení; zdůrazňuje, že měření účinného uplatňování směrnice o navracení by mělo být v členských státech dále posíleno a zjednodušeno, aby se zvýšila transparentnost a srovnatelnost údajů;

bere na vědomí, že Komise uvedla, že jedním z hlavních důvodů, proč neproběhne navrácení, je nedostatečná identifikace třetích zemí a nespolupráce při zpětném přebírání navracených osob; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vztahy s třetími zeměmi formou konstruktivního dialogu o migraci, aby se zajistila vzájemně prospěšná spolupráce v oblasti účinného a udržitelného navracení;

vyjadřuje politování nad neformálním charakterem spolupráce s třetími zeměmi; vyzývá členské státy, aby po Komisi naléhavě požadovaly uzavírání formálních dohod EU o zpětném přebírání osob, které tak budou spojeny s parlamentní kontrolou EU a soudním dohledem, a aby jí uzavírání těchto dohod umožnily; zdůrazňuje, že by měly být poskytovány pobídky pro usnadnění spolupráce; konstatuje, že dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob používané podle čl. 6 odst. 3 směrnice o navracení nenabízejí přiměřené procesní záruky, včetně oznamování individuálního opatření dotčené osobě a poskytování informací o dostupných a účinných opravných prostředcích za účelem odvolání; konstatuje, že členské státy mají pravidelně problémy zajistit při návratových operacích plnou obsazenost míst, která jsou k dipozici pro navracené osoby na charterových letech koordinovaných agenturou Frontex; se znepokojením konstatuje, že některé dvoustranné dohody mezi organizujícími či zúčastněnými členskými státy a cílovými zeměmi mimo EU vylučují možnost společných návratových operací koordinovaných agenturou Frontex;

zdůrazňuje, že členské státy spolu musí při navracení více spolupracovat, mj. vzájemně sdílet informace a uplatňovat směrnici 2001/40/ES o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí, a to v souladu se zárukami v oblasti základních práv; zdůrazňuje, že je zapotřebí podpory příslušných agentur Unie, včetně operační podpory; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi členskými státy a agenturou Frontex;

vyzývá členské státy, aby orgánům odpovědným za přijímání rozhodnutí o navracení a jejich provádění poskytly odpovídající kapacity, včetně lidských zdrojů a dostatečné odborné přípravy, čímž budou investovat do zkvalitnění jejich práce;

zdůrazňuje význam spravedlivých, rychlých a účinných postupů pro navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nezákonně pobývají na území Unie, včetně osob, jejichž žádosti byly zamítnuty, přičemž je nutné dodržovat základní práva dotčených osob;

Rozhodnutí o navrácení a dobrovolné opuštění území

10.

zdůrazňuje, že je důležité ve směrnici o navracení zajistit, aby se migranti řídili rozhodnutím o navrácení, a připomíná klíčovou zásadu zakotvenou ve směrnici, že dobrovolné návraty by měly mít přednost před návraty nucenými, pokud neexistují důvody se domnívat, že by to ohrozilo účel postupu navracení, neboť dobrovolné návraty bývají pro státy udržitelnější a méně nákladné a těžkopádné a lépe dodržují základní práva dotčené osoby; vyzývá Komisi, aby nadále považovala dobrovolné navracení za možnost upřednostňovanou před nucenými návraty, a vybízí členské státy, aby vytvořily účinný rámec, který umožní přístup k programům dobrovolného navracení;

11.

vyzývá Komisi, aby i nadále financovala a zvýšila zdroje programů asistovaného dobrovolného navracení, aby podpořila jejich využívání a v konečném důsledku zajistila udržitelné navracení a opětovné začlenění do společnosti;

12.

zdůrazňuje, že článek 7 směrnice o navracení stanoví, že rozhodnutí o navrácení má obecně poskytovat přiměřenou lhůtu pro dobrovolné opuštění území od 7 do 30 dnů, kterou členské státy v případě potřeby prodlouží s ohledem na zvláštní okolnosti konkrétního případu; upozorňuje na výjimky uvedené v čl. 7 odst. 4 směrnice o navracení; konstatuje, že vnitrostátní podpůrné programy členských států pro dobrovolné opuštění území jsou někdy nedostatečné co do rozsahu a prostředků; připomíná, že členské státy, které nabízejí lhůtu pro dobrovolné opuštění území pouze na základě žádosti, musí dotčené státní příslušníky třetích zemí informovat o možnosti podat takovou žádost;

13.

vítá ustanovení v několika členských státech, která umožňují řádně zohlednit konkrétní okolnosti a prodloužit lhůtu k dobrovolnému opuštění území; připomíná, že v případech, kdy směrnice o navracení vyžaduje, aby členské státy vyhoštění odložily, například pokud by porušilo zásadu nenavracení, čl. 14 odst. 2 směrnice o navracení členským státům ukládá, aby dotčeným osobám poskytly písemné potvrzení, že rozhodnutí o navrácení nebude dočasně vymáháno;

14.

zdůrazňuje, že široká definice nebezpečí skrývání se může být příčinou toho, že členské státy neposkytují lhůtu k dobrovolnému opuštění území; připomíná, že zrušení lhůty k dobrovolnému opuštění území vede rovněž k vydání zákazu vstupu, což může být pro dobrovolné opuštění území další překážkou; zdůrazňuje, že je třeba posílit uplatňování stávajícího právního rámce, má-li se zvýšit úspěšnost dobrovolného navracení;

15.

vyzývá členské státy a Frontex, aby sdílely informace a osvědčené postupy týkající se úspěšných a důstojných dobrovolných návratů a aby na žádost poskytovaly operativní pomoc členským státům, aby posílily a zlepšily operativní účinnost dobrovolných návratů;

16.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit řízení jednotlivých případů a individuální pomoc podle konkrétních okolností a vyhlídek navracejících se osob, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat nezletilým osobám bez doprovodu;

Procesní záruky

17.

zdůrazňuje, že směrnice o navracení vyžaduje, aby rozhodnutí o navrácení a zákazu vstupu a rozhodnutí o vyhoštění byla individualizovaná, jasně podložená právními a faktickými důvody, vydána písemně a doplněna informacemi o dostupných opravných prostředcích a příslušných lhůtách; zdůrazňuje, že tyto informace je třeba poskytnout v jazyce, kterému daná osoba rozumí; vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozhodnutí o navrácení nejsou dostatečně podrobná a odůvodněná;

18.

domnívá se, že děti bez doprovodu by neměly být navraceny, pokud nelze prokázat, že je to v jejich nejlepším zájmu, a že děti by měly být informovány o svých právech a opravných prostředcích způsobem přiměřeným jejich věku a v jazyce, kterému rozumí;

19.

připomíná, že zásada nenavracení je pro členské státy za všech okolností závazná, včetně řízení o navrácení, která nespadají do oblasti působnosti směrnice o navracení;

20.

bere na vědomí významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy v právu na odvolání, zejména pokud jde o typ odvolacího orgánu a odvolací lhůty; zdůrazňuje, že je třeba zaručit právo na účinnou právní nápravu, mimo jiné poskytováním náležitých a dostupných informací a právní pomoci, včetně náležitých prostředků na poskytnutí právní pomoci;

21.

konstatuje, že použití nepovinného ustanovení v čl. 2 odst. 2 písm. a) může oslabit uplatňování procesních záruk na hranicích v porovnání s postupem řádného navracení; naléhá proto na členské státy, aby zajistily procesní záruky a dodržování lidských práv a aby směrnici o navracení uplatňovaly i na situace na hranicích;

22.

poukazuje na to, že směrnice o navracení umožňuje výkon vyhoštění dočasně pozastavit, dokud není přezkoumáno rozhodnutí o navrácení; zdůrazňuje, že odkladný účinek je třeba zajistit v případech, kdy hrozí riziko navrácení; konstatuje, že ve většině zemí nemá odvolání proti navrácení automaticky odkladný účinek, což může oslabit ochranu; zdůrazňuje, že opravný prostředek s automatickým odkladným účinkem by zajistil, aby lidé nebyli navraceni před přijetím konečného rozhodnutí o postupu navrácení; zdůrazňuje, že prvořadým hlediskem všech rozhodnutí týkajících se dětí, včetně dosud neuzavřených rozhodnutí o navrácení, by měl být nejlepší zájem dítěte;

23.

připomíná, že čl. 6 odst. 4 směrnice o navracení umožňuje členským státům udělit autonomní povolení k pobytu státnímu příslušníkovi třetí země, který neoprávněně pobývá na jejich území, ze solidárních, humanitárních nebo jiných důvodů; zdůrazňuje, že je důležité úspěšně využít všech možností, které směrnice o navracení nabízí k výkonu rozhodnutí o navrácení, s důrazem na dobrovolný návrat; bere však na vědomí omezené používání čl. 6 odst. 4 směrnice o navracení a vybízí členské státy, aby uplatňování tohoto ustanovení rozšířily; je znepokojen tím, že členské státy nevydávají povolení k dočasnému pobytu v případech, kdy se ukázalo, že návrat není možný, takže migranti, které nelze navrátit, často nemají přístup ke svým základním právům; zdůrazňuje, že udělování povolení k pobytu osobám, které se nemohou vrátit do své země původu, by mohlo pomoci zabránit jejich dlouhodobému neoprávněnému pobytu, omezit jejich pracovní zneužívání a usnadnit jejich sociální začlenění, které bude přínosné pro společnost; konstatuje, že by se tak tyto osoby mohly vymanit i z administrativně nejisté situace, v níž uvízly; současně zdůrazňuje, že je zapotřebí koordinace na úrovni Unie, aby se předešlo dalšímu nelegálnímu pohybu osob, na něž se vztahuje rozhodnutí o návratu;

Zákazy vstupu

24.

se znepokojením bere na vědomí rozšířenou praxi automatických zákazů vstupu, které jsou v některých členských státech vymáhány souběžně s dobrovolným opuštěním území; zdůrazňuje, že při takovém přístupu hrozí, že se sníží motivace k dobrovolnému navrácení; vyzývá členské státy, aby splnily povinnost směrnice o navracení zvážit zrušení nebo pozastavení zákazu vstupu v případech, kdy státní příslušník třetí země může prokázat, že opustil území členského státu;

25.

konstatuje, že situace osoby se může během doby uloženého zákazu vstupu změnit a že této osobě může začít hrozit v zemi, do níž byla navrácena, pronásledování; vyzývá členské státy, aby v takových případech zrušily zákaz vstupu z humanitárních důvodů; opakuje, že zákaz vstupu neměl být ukládán automaticky, ale měl by vycházet z individuálního posouzení případu; vyzývá členské státy, aby zavedly účinné postupy pro podávání žádostí o zrušení zákazu vstupu, které zaručí individuální posouzení s náležitým ohledem na nejlepší zájem dítěte, právo na rodinný život, právo na sloučení rodiny a zásadu proporcionality;

26.

konstatuje, že hrozba vydání zákazu vstupu může sice sloužit jako pobídka k odchodu ze země ve lhůtě k dobrovolnému opuštění území, ale po uložení takového zákazu se motivace k uposlechnutí rozhodnutí o navracení může snižovat a může naopak zvýšit riziko skrývání se; vyzývá členské státy, aby zvážily načasování uložení zákazu vstupu v zájmu úspěšného provedení rozhodnutí o navrácení; zdůrazňuje, že směrnice o navracení obsahuje pravidla, která umožňují zákaz vstupu zrušit, a vyzývá členské státy, aby je v případě potřeby využívaly;

27.

zdůrazňuje, že zákazy vstupu mohou mít nepřiměřené důsledky zejména pro rodiny a děti; vítá, že některé členské státy zavedly možnost vyjmout z působnosti zákazu vstupu děti, ale zdůrazňuje, že při rozhodování o uložení nebo zrušení zákazu vstupu jejich rodičů by měly být prvořadým hlediskem rovněž zájmy dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily sloučení rodin a dodržování práva na rodinný život, mimo jiné aby na základě tohoto práva nevydávaly zákazy vstupu na své území;

Zajištění a nebezpečí skrývání se

28.

připomíná, že čl. 3 odst. 7 směrnice o navracení stanoví, že „nebezpečím skrývání se“ se rozumí existence důvodů týkajících se konkrétního případu a založených na právem stanovených objektivních kritériích, které vedou k domněnce, že by se státní příslušník třetí země, o jehož navrácení probíhá řízení, mohl skrývat; poukazuje na rozdíly v provedení definice „nebezpečí skrývání se“ ve vnitrostátních právních předpisech; zdůrazňuje, že v zájmu souladu s čl. 3 odst. 7 směrnice o navracení je nutné při zjišťování toho, zda hrozí nebezpečí skrývání se, řádně zohlednit individuální situaci dotčené osoby, aby bylo možné odůvodnit její zajištění;

29.

je znepokojen tím, že právní předpisy několika členských států obsahují rozsáhlé a občas rozporuplné seznamy „objektivních kritérií“, podle nichž se vymezuje nebezpečí skrývání se a mezi něž patří i několik obecných kritérií, např. nedostatek peněz; je znepokojen tím, že odlišné definice objektivních kritérií pro posouzení nebezpečí skrývání se, které jsou obsaženy ve vnitrostátních právních předpisech členských států, mohou vést k nejednotnému uplatňování zajištění v Unii; vyjadřuje politování nad tím, že tato kritéria se často používají více či méně automatiky, zatímco individuální okolnosti jsou zohledňovány jen okrajově; zdůrazňuje, že tato praxe vede v mnoha členských státech k systematickému zajišťování osob; zdůrazňuje, že je zapotřebí harmonizovat definici nebezpečí skrývání se a uplatňování objektivních kritérií pro stanovení tohoto nebezpečí;

30.

zdůrazňuje, že v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv musí být zajištění nejzazším opatřením a být stanoveno zákonem a musí být nezbytné, opodstatněné a přiměřené cílům, jichž má být dosaženo, a trvat co nejkratší dobu, a že rozhodnutí o uložení zajišťovacího opatření musí vždy vycházet z posouzení konkrétních okolností, při němž se zohlední zájmy dotčené osoby;

31.

opakuje, že delší zajištění nezvyšuje automaticky možnost úspěšného navrácení a že je obecněji nákladnější než alternativní opatření, a dodává, že státy by neměly automaticky ukládat maximální dobu zajištění povolenou směrnicí o navracení a měly by zaručit splnění všech podmínek zákonného zajištění po celou dobu trvání zajištění;

32.

konstatuje, že směrnice o navracení stanoví, za jakých okolností mohou být osoby, které mají být navráceny, zákonně zajištěny; konstatuje, že zajištění je možné pouze tehdy, když v konkrétním případě nelze účinně použít jiná dostatečná, avšak méně nátlaková opatření; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy mají a v praxi uplatňují jen velmi málo funkčních alternativ k zajištění; vyzývá členské státy, aby co nejdříve nabídly funkční alternativy k zajištění, které budou mít komunitní základ a nebudou mít na migranty, zejména děti a zranitelné osoby, tak negativní dopad; vyzývá členské státy, aby informovaly o svých alternativních opatřeních k zajištění;

33.

připomíná, že členské státy by měly respektovat mandáty příslušných a kompetentních vnitrostátních a mezinárodních orgánů, např. vnitrostátních lidskoprávních institucí, úřadů veřejného ochránce práv a vnitrostátních mechanismů prevence, které vykonávají nezávislý dohled nad podmínkami zajištění;

34.

konstatuje, že v rámci řízení o navrácení je v Evropské unii stále zadržován značný počet dětí, a souhlasí s Výborem OSN pro práva dítěte, který vyjasnil, že by děti nikdy neměly být zajišťovány pro účely přistěhovalectví a že jejich zajištění nelze nikdy odůvodnit nejlepším zájmem dítěte, a to i v souladu s Newyorskou deklarací pro uprchlíky a migranty ze dne 19. září 2016; vyzývá členské státy, aby zavedly přiměřená a humánní alternativní opatření k zajištění, která nebudou vazebního charakteru;

35.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy a agentura Frontex měly kontrolní orgány, které se opírají o řádný mandát, kapacity a pravomoci, vysokou mírou nezávislosti a odbornosti a transparentní postupy; zdůrazňuje, že monitorování procesu navracení by mělo zahrnovat všechny jeho fáze a že by na něj měly být poskytnuty odpovídající zdroje; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly stávající nezávislé monitorovací orgány, jako jsou vnitrostátní a mezinárodní organizace a vnitrostátní instituce pro lidská práva, a aby s nimi buď navázaly spolupráci, nebo nebo je určily za systémy pro sledování nuceného navracení; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila zavedení mechanismu sledování osob po navrácení, který by umožnil porozumět dalšímu osudu navrácených osob tam, kde je to právně a prakticky možné, a který by měl zvláště na zřeteli zranitelné skupiny, jako jsou například nezletilé osoby bez doprovodu a rodiny; vyzývá členské státy, aby řádně předávaly služby na ochranu dětí mezi vnitrostátními orgány s cílem zajistit, aby se navraceným dětem dostalo péče a aby měly přístup k vnitrostátním službám na ochranu dětí; zdůrazňuje, že je třeba sledovat plány na opětovné začlenění navrácených osob, aby bylo zajištěno jejich účinné provádění; vyzývá Komisi, aby mezi členskými státy usnadnila výměnu osvědčených postupů pro monitorování po navrácení a aby na tento účel vyčlenila dostatečné finanční prostředky;

36.

vyzývá členské státy, aby zajistily řádné uplatňování směrnice o navracení ve všech jejích aspektech; vyzývá Komisi, aby pokračovala v monitorování jejího uplatňování a aby přijala opatření v případě nedodržování směrnice;

o o

37.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98.

(2) Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1.

(3) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 1.

(4) ECLI:EU:C:2009:741.

(5) ECLI:EU:C:2011:268.

(6) ECLI:EU:C:2013:343.

(7) ECLI:EU:C:2014:1320.

(8) ECLI:EU:C:2015:377.

(9) ECLI:EU:C:2016:408.

(10) ECLI:EU:C:2018:308.

(11) ECLI:EU:C:2018:465.

(12) Úř. věst. L 66, 11.3.2017, s. 15.

(13) Úř. věst. L 339, 19.12.2017, s. 83.

(14) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 9.

(15) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 39.

(16) Přijaté texty, P8_TA(2019)0175.

(17) Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27.

(18) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(19) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 86.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/36

P9_TA(2020)0365

Geneticky modifikovaná sója MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069145/02 – 2020/2891(RSP))

(2021/C 445/05)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069145/02,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 25. září 2019, které bylo zveřejněno dne 11. listopadu 2019 (3),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2015 podala společnost Monsanto Europe N.V. jménem společnosti Monsanto, USA, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708× MON 89788 (dále jen „geneticky modifikovaná sója s kombinovanými událostmi“), nebo z ní sestávají, na trh, a to pro jiná použití než v potravinách a krmivech s výjimkou pěstování;

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója s kombinovanými událostmi je získávána z křížení čtyř událostí geneticky modifikované sóji (MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788), propůjčuje schopnost odolnosti vůči herbicidům s obsahem glyfosátu, glufosinátu a dikamby a produkuje tři insekticidní proteiny (Cry1A.105, Cry2Ab2 a Cry1Ac známé jako „Bt“ toxiny), které jsou toxické pro některé larvy řádu Lepidoptera (motýl a můra) (5);

C.	vzhledem k tomu, že předchozí posouzení čtyř jednotlivých událostí geneticky modifikované sóji s kombinovanými událostmi, které již byly povoleny, byla použita jako základ pro posouzení geneticky modifikované sóji se čtyřmi událostmi (6);

D.	vzhledem k tomu, že dne 25. září 2019 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 11. listopadu 2019 (7);

Připomínky členských států a další body

vzhledem k tomu, že příslušné orgány členských států během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (8); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky zahrnují obavy ohledně toho, že nebyla provedena analýza týkající se reziduí nebo metabolitů glyfosátu v geneticky modifikované sóji s kombinovanými událostmi, nebyly testovány možné synergické nebo antagonistické účinky Bt toxinů s reziduí herbicidů, nebyly zodpovězeny otázky ohledně bezpečnosti geneticky modifikované sóji s kombinovanými událostmi a odvozených potravin a krmiv, nebyly posouzeny možné dlouhodobé účinky potravin nebo krmiv na reprodukci a vývoj a kvůli chybějícím informacím nebylo možné plně posoudit bezpečnost geneticky modifikované sóji s kombinovanými událostmi;

vzhledem k tomu, že nezávislá vědecká analýza mimo jiné potvrdila, že není možné vyvodit konečné závěry ohledně bezpečnosti geneticky modifikované sóji s kombinovanými událostmi, že toxikologické posouzení a posouzení rizik pro životní prostředí jsou nepřijatelná a že posouzení rizik nesplňuje požadavky na posouzení rizik pro imunitní systém (9);

Doplňkové herbicidy

vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že pěstování geneticky modifikovaných plodin, které jsou odolné vůči herbicidům, vede k vyššímu používání herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (10); vzhledem k tomu, že v důsledku toho je třeba očekávat, že plodiny geneticky modifikované sóji s kombinovanými událostmi budou vystaveny jak vyšším, tak opakovaným dávkám doplňkových herbicidů (glufosinátu, dikamby a glyfosátu), což může vést k vyššímu množství reziduí ve sklizni;

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (1B), a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (11); vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018 (12);

vzhledem k tomu, že recenzovaná studie potvrdila, že se glyfosát hromadí v geneticky modifikované sóji, což má příslušný negativní dopad na nutriční složení ve srovnání s geneticky nemodifikovanou sójou (13); vzhledem k tomu, že pilotní projekt realizovaný v Argentině zaznamenal překvapivě vysokou úroveň reziduí glyfosátu u geneticky modifikované sóji (14);

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně; vzhledem k tomu, že potenciálně karcinogenní účinky glyfosátu byly potvrzeny v řadě nejnovějších odborných vědeckých studií (15);

K.	vzhledem k tomu, že vědecká studie zveřejněná v srpnu 2020 potvrdila, že užívání dikamby může zvýšit riziko vzniku rakoviny jater a intrahepatálních žlučových cest (16);

L.	vzhledem k tomu, že v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů) (17);

vzhledem k tomu, že ačkoli úřad EFSA ve svém stanovisku uvádí, že „posouzení reziduí herbicidů, které jsou relevantní pro tuto žádost, bylo vyšetřeno oddělením EFSA pro pesticidy“, není samo o sobě dostačující, neboť nebyla vzata v úvahu kombinovaná toxicita doplňkových herbicidů a metabolitů a jejich potenciální interakce se samotnou geneticky modifikovanou sójou s kombinovanými událostmi;

N.	vzhledem k tomu, že příslušné orgány řady členských států vyjádřily ve svých připomínkách k hodnocení rizik vypracovanému úřadem EFSA znepokojení nad chybějící analýzou reziduí herbicidů na geneticky modifikovaných plodinách a potenciálních rizik pro zdraví;

Chybějící maximální limity reziduí a související kontroly

vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (18), jež usiluje o zajištění vysoké míry ochrany spotřebitelů v souvislosti s maximálními limity reziduí, by měla být rezidua účinných látek, které nejsou povoleny pro použití v Unii, jako je glufosinát, u dovážených plodin důkladně kontrolována a sledována (19);

P.	vzhledem k tomu, že v rámci posledního koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie (pro roky 2020, 2021 a 2022) nejsou členské státy povinny měřit rezidua glufosinátu u žádných produktů, včetně sóji (20);

Bt proteiny

vzhledem k tomu, že některé studie poukazují na to, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po expozici Bt proteinům, a že některé Bt proteiny mohou mít adjuvanční vlastnosti (21), což znamená, že mohou posilovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

vzhledem k tomu, že člen vědecké komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy zaujal v rámci procesu posuzování podobné, ale přesto odlišné geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými genetickými událostmi a jejími podkombinacemi menšinové stanovisko, které konstatuje, že ačkoli nebyly při žádném použití, kdy byly exprimovány Bt proteiny, zjištěny nežádoucí účinky na imunitní systém, tyto účinky „nemohly být pozorovány v toxikologických studiích […], které jsou v současné době doporučeny a prováděny pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin v úřadu EFSA, protože neobsahují vhodné zkoušky pro tento účel“ (22);

S.	vzhledem k tomu, že nelze dospět k závěru, že konzumace geneticky modifikované sóji s kombinovanými událostmi je pro zdraví lidí a zvířat bezpečná;

Nedemokratické rozhodování

T.	vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

vzhledem k tomu, že Komise uznává za problematickou skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem);

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že ve svém devátém volebním období přijal Parlament dosud jedenáct námitek; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu, Komise GMO i nadále povoluje;

W.	vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) č. 182/2011 může Komise rozhodnout, že GMO nepovolí, pokud se pro něj v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států (23); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu není vyžadována žádná změna zákona;

Dodržování mezinárodních závazků Unie

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že tyto opodstatněné faktory by měly zahrnovat závazky Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

vzhledem k tomu, že nedávná zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny zjistila, že zejména v rozvojových zemích mají nebezpečné pesticidy katastrofické dopady na zdraví (24); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (25);

vzhledem k tomu, že úřad EFSA zjistil, že odhadovaná expozice obsluhy vůči glufosinátu, který je klasifikován jako toxický pro reprodukci, když se používá pro regulaci plevelu u geneticky modifikované kukuřice, přesahovala přijatelnou úroveň expozice obsluhy i tehdy, když bylo použito osobních ochranných prostředků (26); vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice obsluhy je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

AA.

vzhledem k tomu, že odlesňování je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využití půdy zejména v souvislosti s odlesňováním jsou po spalování fosilních paliv druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu (27); vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda o změně klimatu a strategický plán pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 přijatý v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti podporují udržitelné obhospodařování lesů a úsilí o jejich ochranu a obnovu (28); vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 15 zahrnuje záměr zastavit odlesňování do roku 2020 (29); vzhledem k tomu, že lesy plní mnoho funkcí, které přispívají k dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje (30);

AB.	vzhledem k tomu, že produkce sóji je hlavní příčinou odlesňování v Amazonii, v oblasti Cerrado a Gran Chaco v Jižní Americe; vzhledem k tomu, že 97 % a 100 % sóji vypěstované v Brazílii a Argentině je geneticky modifikovaná sója (31);

AC.	vzhledem k tomu, že naprostá většina geneticky modifikované sóji povolené k pěstování v Brazílii a Argentině je povolena i pro dovoz do Unie (32); vzhledem k tomu, že v Brazílii je již povoleno pěstování geneticky modifikované sóji s kombinovanými událostmi (33);

AD.	vzhledem k tomu, že z analýzy provedené Komisí vyplynulo, že sója historicky nejvíce přispívá k celosvětovému odlesňování a souvisejícím emisím, které lze přičítat Unii, přičemž tvoří téměř polovinu veškerého dovozu do Unie podílejícího se na odlesňování (34);

AE.

vzhledem k tomu, že nedávná odborně recenzovaná studie dospěla k závěru, že Unie je regionem s největší uhlíkovou stopou na světě v souvislosti s dovozem sóji z Brazílie, která je o 13,8 % větší než uhlíková stopa spojená s dovozem do Číny, což je největší dovozce sóji, a to vzhledem k většímu podílu emisí z odlesňování spojeného s výrobou zboží nebo komodity (35); vzhledem k tomu, že podle jiné nedávné studie přibližně pětina sóji vyvážené do Unie z brazilských regionů Amazonie a Cerrado, převážně určené jako krmivo pro zvířata, může být „spojena s nezákonným odlesňováním“ (36);

AF.

vzhledem k tomu, že vysoká míra odlesňování má na svědomí požáry v Amazonii; vzhledem k tomu, že ve sdělení z roku 2019 Komise vyjádřila ambici chránit a obnovovat světové lesy (37); vzhledem k tomu, že celosvětová ochrana biologické rozmanitost, včetně lesů, je klíčovým cílem nedávno zveřejněné strategie Komise pro biologickou rozmanitost v EU (38);

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (39), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

vítá skutečnost, že Komise v dopise členům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že je třeba při rozhodování o povolení GMO zohlednit udržitelnost (40); vyjadřuje nicméně hluboké zklamání ohledně toho, že Komise dne 28. září 2020 povolila dovoz další geneticky modifikované sóji navzdory námitkám Parlamentu a většiny členských států (41);

vyzývá Komisi, aby s nejvyšší naléhavostí pokročila ve věci vypracování kritérií udržitelnosti a plně při tom zapojila Parlament; vyzývá Komisi, aby poskytla informace o tom, jak bude tento proces probíhat a jaký bude jeho harmonogram;

znovu apeluje na Komisi, aby zohlednila závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská dohoda o klimatu, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN;

připomíná svou výzvu Komisi, aby ukončila povolování GMO, ať už za účelem pěstování nebo pro použití v potravinách a krmivech, pokud členské státy v odvolacím výboru nevydají stanovisko v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011;

připomíná své výzvy Komisi, aby neschvalovala geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, dokud nebudou případ od případu komplexně prošetřena zdravotní rizika spojená s rezidui, což vyžaduje plné posouzení reziduí po postřiku těchto geneticky modifikovaných plodin doplňkovými herbicidy, posouzení produktů rozkladu herbicidů a veškerých kombinovaných účinků, včetně samotné geneticky modifikované rostliny;

opakuje svoji výzvu Komisi, aby pro účely použití jako potraviny nebo krmiva nepovolila dovoz žádné rostliny, jež byla geneticky modifikována k odolnosti vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii;

10.

připomíná svou výzvu úřadu EFSA, aby dále rozvíjel a systematicky používal metody, které umožňují zjistit nezamýšlené účinky kombinovaných genetických modifikací, a to i pokud jde o adjuvanční vlastnosti Bt toxinů;

11.

znovu vyjadřuje znepokojení nad tím, že vysoká závislost Unie na dovozu krmiva pro zvířata v podobě sójových bobů je příčinou odlesňování ve třetích zemích (42);

12.

vítá oznámení legislativního návrhu Komise „Opatření k zabránění nebo minimalizaci uvádění produktů spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů na trh EU“, který má být předložen do června 2021; mezitím vzhledem k naléhavosti boje proti odlesňování v lesích Amazonie, Cerrada a Gran Chaca a vzhledem ke skutečnosti, že poptávka Unie po geneticky modifikované sóji přispívá k odlesňování v tomto regionu, znovu vyzývá Komisi, aby okamžitě zastavila dovoz geneticky modifikované sóji pěstované v Brazílii a Argentině, případně s využitím článku 53 nařízení (ES) č. 178/2002, dokud nebudou zavedeny účinné právně závazné mechanismy zabraňující uvádění produktů spojených s odlesňováním a souvisejícím porušováním lidských práv na trh Unie;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a také vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3) Vědecké stanovisko vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované sóji MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788 pro použití v potravinách a krmivech podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2016-128), EFSA Journal 2019; 17(11):5847, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2019.5847.

(4) Parlament přijal ve svém osmém volebním období 36 usnesení o námitkách proti povolení GMO. Ve svém devátém volebním období Parlament dále přijal tato usnesení:

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0029),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0030),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0054),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0055),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0056),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0057),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0069),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0291),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0292),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × 87460 × MON 89034 × 59122 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, 87460, MON 89034, 59122 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0293).

(5) Stanovisko úřadu EFSA, s. 11. https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2019.5847

(6) Stanovisko úřadu EFSA, s. 3. https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2019.5847

(7) Tamtéž.

(8) Připomínky členských států:

http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2016-00009

(9) Připomínky institutu Testbiotech k posouzení geneticky modifikované kukuřice MON 87427 ×MON 89034 × MON87701 × MON 87411 a jejích podkombinací pro použití v potravinách a krmivech podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2016) od společnosti Bayer/Monsanto, které provedl úřad EFSA, prosinec 2019 https://www.testbiotech.org/sites/default/files/Testbiotech_Comment_MON87427%20x%20MON89034%20x%20MIR%20162%20x%20MON87411.pdf

(10) Viz například Bonny, S. „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact“ (Geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, plevele a herbicidy: přehled a dopad), Environmental Management, leden 2016, 57(1), s. 31–48

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738, Benbrook, C.M., „Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years“ (Vliv geneticky upravených plodin na používání pesticidů v USA – prvních šestnáct let), Environmental Sciences Europe 24, 24 (2012) https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24, a Schütte, G., Eckerstorfer, M., Rastelli, V. et al., „Herbicide resistance and biodiversity: agronomic and environmental aspects of genetically modified herbicide-resistant plants“ (Odolnost vůči herbicidům a biologická rozmanitost: agronomické a environmentální aspekty geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči herbicidům), Environmental Sciences Europe 29, 5 (2017)

https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/s12302-016-0100-y

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(12) https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/active-substances/index.cfm?event=as.details&as_id=79

(13) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24491722

(14) https://www.testbiotech.org/sites/default/files/TBT_Background_Glyphosate_Argentina_0.pdf

(15) Viz například https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1383574218300887,

https://academic.oup.com/ije/advance-article/doi/10.1093/ije/dyz017/5382278,

https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0219610 a

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6612199/

(16) https://academic.oup.com/ije/advance-article-abstract/doi/10.1093/ije/dyaa066/5827818?redirectedFrom=fulltext

(17) To je i případ glyfosátu, jak je uvedeno v přezkumu úřadu EFSA týkajícím se stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005, EFSA Journal 2018; 16(5):5263, s. 12, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5263

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(19) Viz 8. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 396/2005.

(20) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/533 ze dne 28. března 2019 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2020, 2021 a 2022 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 88, 29.3.2019, s. 28).

(21) Shrnutí viz Rubio Infante, N., Moreno-Fierros, L., „An overview of the safety and biological effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in mammals“ (Přehled bezpečnostních a biologických účinků toxinů Cry z Bacillus thuringiensis u savců), Journal of Applied Toxicology, květen 2016, 36(5): s. 630–648, http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jat.3252/full

(22) Menšinové stanovisko k žádosti EFSA-GMO-DE-2010-86 (geneticky modifikovaná kukuřice Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 a tři podkombinace nezávisle na jejich původu), Wal, J.M., člen vědecké komise při EFSA pro GMO, EFSA Journal 2018; 16(7):5309, s. 34, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2018.5309

(23) Podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 Komise „může“, nikoli „musí“ přistoupit k vydání povolení, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států.

(24) https://www.ohchr.org/EN/Issues/Environment/SRToxicsandhumanrights/Pages/Pesticidesrighttofood.aspx

(25) https://www.un.org/sustainabledevelopment/health/

(26) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glufosinát z hlediska jejího použití jako pesticidu, vědecká zpráva EFSA (2005) 27, 1–81, s. 3, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.2903/j.efsa.2005.27r

(27) Sdělení Komise ze dne 23. července 2019 s názvem „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, COM(2019)0352, s. 1.

(28) Tamtéž, s. 2.

(29) Viz cíl 15.2: https://www.un.org/sustainabledevelopment/biodiversity/

(30) Sdělení Komise ze dne 23. července 2019 s názvem „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, COM(2019)0352, s. 2.

(31) Mezinárodní služba pro nabývání zemědělsko-biotechnologických aplikací (ISAAA), „Global status of commercialized biotech/GM crops in 2017: Biotech Crop Adoption Surges as Economic Benefits Accumulate in 22 Years“ (Stav komercializovaných biotechnických a geneticky modifikovaných plodin ve světě v roce 2017: Nárůst používání biotechnických plodin v souvislosti s rostoucími ekonomickými výhodami za posledních 22 let), zpráva ISAAA č. 53 (2017), s. 16 a 21, http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/53/download/isaaa-brief-53-2017.pdf

(32) Prostřednictvím křížového ověření ve dvou databázích v říjnu 2020 (rejstřík geneticky modifikovaných potravin a krmiv Společenství (https://webgate.ec.europa.eu/dyna/gm_register/index_en.cfm) a databáze schválených genetických modifikací Mezinárodní služby pro nabývání zemědělsko-biotechnologických aplikací (ISAAA) ((http://www.isaaa.org/gmapprovaldatabase/)) lze vypočítat, kolik geneticky modifikovaných odrůd sóji, jejichž pěstování je povoleno v Brazílii a Argentině, je rovněž povoleno pro dovoz do Unie. Brazílie: ze sedmnácti geneticky modifikovaných sójových plodin, které jsou povoleny k pěstování, je v současnosti dvanáct povoleno dovážet do Unie a u tří geneticky modifikovaných sójových plodin se čeká na povolení dovozu. Argentina: z patnácti geneticky modifikovaných sójových plodin, které jsou povoleny k pěstování, je v současnosti deset povoleno dovážet do Unie a u tří geneticky modifikovaných sójových plodin se čeká na povolení dovozu.

(33) https://www.isaaa.org/gmapprovaldatabase/event/ default.asp?EventID=438&Event=MON87751%20x%20MON87701%20x%20MON87708%20x%20MON89788

(34) Technická zpráva Komise – 2013 – 063: „Dopad spotřeby EU na odlesňování: komplexní analýza dopadu spotřeby EU na odlesňování“, studie financovaná Evropskou komisí (GŘ ENV) a vypracovaná organizacemi VITO, IIASA, HIVA a IUCN NL, http://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/1.%20Report%20analysis%20of%20impact.pdf, s. 23–24: V letech 1990 až 2008 dovezla Unie plodiny a produkty živočišné výroby, které nepřímo způsobily odlesnění 90 000 km2 plochy. Rostlinné produkty z toho byly odpovědné za 74 000 km2 (82 %), přičemž největší podíl měly olejniny (52 000 km2). Sójové boby a sójové pokrutiny představovaly 82 % této hodnoty (42 600 km2), což odpovídá 47 % celkového dovozu Unie spojeného s odlesňováním.

(35) Escobar, N., Tizado, E. J., zu Ermgassen, E. K., Löfgren, P., Börner, J., Godar, J., „Spatially-explicit footprints of agricultural commodities: Mapping carbon emissions embodied in Brazil’s soy exports“ (Prostorově explicitní stopy zemědělských komodit: mapování emisí uhlíku v brazilském vývozu sóji), Global Environmental Change, svazek 62, květen 2020, 102067,

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378019308623

(36) Rajão, R., Soares-Filho, B., Nunes, F., Börner, J., Machado, L., Assis, D., Oliveira, A., Pinto, L., Ribeiro, V., Rausch, L., Gibbs, H., Figueira, D., „The rotten apples of Brazil’s agribusiness“ (Shnilá jablka brazilského zemědělství), Science, 17. července 2020, svazek 369, č. 6501, s. 246-248, https://science.sciencemag.org/content/369/6501/246

(37) Sdělení EU o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52019DC0352&from=CS

(38) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0380

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(40) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(41) MON 87708 × MON 89788 × A5547-127. https://webgate.ec.europa.eu/dyna/gm_register/gm_register_auth.cfm?pr_id=100

(42) Tamtéž.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/43

P9_TA(2020)0366

Geneticky modifikovaná kukuřice MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovaná kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069146/02 – 2020/2892(RSP))

(2021/C 445/06)

Evropský parlament,

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069146/02,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020 a nevedlo k vydání žádného stanoviska,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 26. září 2019, které bylo zveřejněno dne 7. listopadu 2019 (3),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že dne 24. května 2017 podala společnost Monsanto Europe N.V. jménem společnosti Monsanto, USA, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici s kombinovanými událostmi nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.	vzhledem k tomu, že žádost se kromě toho vztahovala na uvedení produktů, které obsahují 10 podkombinací těchto jednoduchých transformačních událostí tvořících geneticky modifikovanou kukuřici s kombinovanými událostmi, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh;

C.	vzhledem k tomu, že již byly schváleny čtyři podkombinace geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi; vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise se vztahuje na zbývajících šest podkombinací;

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi je odvozena z křížení čtyř genetických modifikací kukuřice (MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411), propůjčuje schopnost odolnosti vůči herbicidům s obsahem glyfosátu a produkuje čtyři insekticidní proteiny (Cry1A.105, Cry2Ab2, Vip3Aa20 a Cry3Bb1), které jsou známé též jako „Bt“ proteiny a jsou toxické pro některé druhy hmyzu řádu Lepidoptera (motýli a můry) a Coleoptera (5);

vzhledem k tomu, že jako základ pro posouzení geneticky modifikované kukuřice se čtyřmi kombinovanými událostmi a zbývajících šesti podkombinací byla použita předchozí posouzení čtyř modifikací a čtyř z podkombinací geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi, které již byly schváleny;

F.	vzhledem k tomu, že dne 26. září 2019 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 7. listopadu 2019;

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 uvádí, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

Obavy členských států a absence experimentálních údajů o podkombinacích

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (6); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky zahrnují obavy ohledně toho, že nebyla provedena analýza týkající se reziduí nebo metabolitů glyfosátu v geneticky modifikované kukuřici s kombinovanými událostmi, nebyly testovány možné synergické nebo antagonistické účinky Bt proteinů a reziduí herbicidů, nebyly zodpovězeny otázky ohledně bezpečnosti geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi a odvozených potravin a krmiv, nebyly posouzeny možné dlouhodobé účinky potravin nebo krmiv na reprodukci a vývoj a kvůli chybějícím informacím nebylo možné plně posoudit bezpečnost geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi;

vzhledem k tomu, že nezávislá vědecká analýza mimo jiné zjistila, že není možné vyvodit konečné závěry ohledně bezpečnosti geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi, že toxikologické posouzení a posouzení rizik pro životní prostředí jsou nepřijatelná a že posouzení rizik nesplňuje požadavky na posouzení rizik pro imunitní systém (7);

J.	vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro v současné době šest nepovolených podkombinací geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi (8);

Nedostatečné posuzování reziduí herbicidů a produktů rozkladu

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (9); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glyfosátu a v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí; vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi exprimuje dva proteiny odolné vůči glyfosátu, a v důsledku toho je ještě odolnější vůči vyšším dávkám a opakovaným postřikům;

vzhledem k tomu, že vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy ve svém vědeckém stanovisku ze dne 26. září 2019 uvádí, že „oddělení úřadu EFSA pro pesticidy prozkoumalo posouzení reziduí herbicidů v kukuřičných plodinách odolných vůči herbicidům, která jsou relevantní pro tuto žádost“ (10); vzhledem k tomu, že podle stanoviska oddělení úřadu EFSA pro pesticidy však údaje o reziduích glyfosátu v geneticky modifikované kukuřici s modifikacemi EPSPS (11) nepostačují k tomu, aby byly získány hodnoty maximálních limitů reziduí a hodnoty posouzení rizik (12);

N.	vzhledem k tomu, že opět podle oddělení úřadu EFSA pro pesticidy chybí (13) toxikologické údaje umožňující provedení posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu;

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a produktů rozkladu herbicidů zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se spolu s jejich možnou interakcí s Bt proteiny považuje za nespadající do působnosti komise pro geneticky modifikované organismy úřadu EFSA, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace (14) ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů);

Bt proteiny

vzhledem k tomu, že několik studií poukazuje na to, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po expozici Bt proteinům a že některé Bt proteiny mohou mít adjuvanční vlastnosti (15), což znamená, že mohou posilovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

vzhledem k tomu, že člen vědecké komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy zaujal v rámci procesu posuzování jiné geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi a jejích podkombinací menšinové stanovisko, které konstatuje, že ačkoli nebyly při žádném použití, kdy byly exprimovány Bt proteiny, zjištěny nežádoucí účinky na imunitní systém, tyto účinky „nemohly být pozorovány v toxikologických studiích […], které jsou v současné době doporučeny a prováděny pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin v úřadu EFSA, protože neobsahují vhodné zkoušky pro tento účel“’ (16);

R.	vzhledem k tomu, že nelze dospět k závěru, že spotřeba geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi nebo jejích podkombinací je pro zdraví lidí a zvířat bezpečná;

Nedemokratické rozhodování

S.	vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou;

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že Parlament ve svém devátém volebním období přijal dosud jedenáct námitek; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu i nadále GMO povoluje;

V.	vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) č. 182/2011 může Komise rozhodnout, že GMO nepovolí, pokud se pro něj v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států (17); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu není vyžadována žádná změna zákona;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (18), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

vítá skutečnost, že Komise v dopise poslancům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že je třeba při rozhodování o povolení GMO zohlednit udržitelnost (19); vyjadřuje nicméně hluboké zklamání ohledně toho, že Komise dne 28. září 2020 navzdory námitce Parlamentu a hlasování proti ze strany většiny členských států povolila dovoz další geneticky modifikované sóji (20);

naléhavě znovu vyzývá Komisi, aby zohlednila závazky Unie podle mezinárodních dohod, jako je Pařížská klimatická dohoda, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN;

připomíná svou výzvu Komisi, aby ukončila povolování GMO, ať už za účelem pěstování, nebo pro použití v potravinách a krmivech, pokud členské státy v odvolacím výboru nevydají stanovisko v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011;

připomíná svou výzvu Komisi, aby neschvalovala geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, dokud nebudou případ od případu komplexně prošetřena zdravotní rizika spojená s rezidui, což vyžaduje plné posouzení reziduí po postřiku těchto geneticky modifikovaných plodin doplňkovými herbicidy, posouzení produktů rozkladu herbicidů a veškerých kombinovaných účinků, včetně samotné geneticky modifikované rostliny;

připomíná svou výzvu Komisi, aby neschvalovala žádné podkombinace kombinovaných genetických modifikací, pokud nebudou důkladně posouzeny úřadem EFSA na základě úplných údajů předložených žadatelem;

10.

domnívá se konkrétně, že schválení odrůd, u nichž nebyly poskytnuty žádné údaje o bezpečnosti, které nebyly testovány nebo které ještě vůbec nebyly vytvořeny, je v rozporu se zásadami obecného potravinového práva stanovenými v nařízení (ES) č. 178/2002;

11.

12.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3) Vědecké stanovisko vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované kukuřice MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a jejích podkombinací pro použití v potravinách a krmivech podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2017-144), EFSA Journal 2019; 17(11):5848, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2019.5848.

(4) Parlament přijal ve svém osmém volebním období 36 usnesení o námitkách proti povolení GMO. Ve svém devátém volebním období Parlament dále přijal tato usnesení:

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0054).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0055).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0056).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0057).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0069).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0291).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0292).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0293).

(5) Stanovisko EFSA, s. 11.

(6) Připomínky členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2017-00442

(7) Připomínky institutu Testbiotech k posouzení geneticky modifikované kukuřice MON 87427 ×MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a jejích podkombinací pro použití v potravinách a krmivech podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2017-144) od společnosti Bayer/Monsanto, které provedl úřad EFSA, prosinec 2019 https://www.testbiotech.org/en/content/testbiotech-comment-maize-mon-7427-x-mon89034-x-mir162-x-mon87411

(8) Stanovisko EFSA, s. 26.

(9) Viz například Bonny, S. „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact“ (Geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, plevele a herbicidy: přehled a dopad), Environmental Management, leden 2016, 57(1), s. 31–48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738, Benbrook, C.M. „Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years“ (Vliv geneticky upravených plodin na používání pesticidů v USA – prvních šestnáct let), Environmental Sciences Europe 24, 24 (2012), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24 a Schütte, G., Eckerstorfer, M., Rastelli, V. et al., „Herbicide resistance and biodiversity: agronomic and environmental aspects of genetically modified herbicide-resistant plants“ (Odolnost vůči herbicidům a biologická rozmanitost: agronomické a environmentální aspekty geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči herbicidům), Environmental Sciences Europe 29, 5 (2017), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/s12302-016-0100-y

(10) Stanovisko EFSA, s. 8.

(11) Geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi obsahuje modifikace EPSPS.

(12) Přezkum EFSA ohledně stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005 – revidovaná verze, která zohledňuje vynechané údaje, EFSA Journal 2019; 17(10):5862, s. 4, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5862

(13) Závěr úřadu EFSA o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2015; 13(11):4302, s. 3, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4302

(14) To je i případ glyfosátu, jak je uvedeno v přezkumu úřadu EFSA týkajícím se stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005, EFSA Journal 2018; 16(5):5263, s. 12, https://www.efsa.europa.eu/fr/efsajournal/pub/5263

(15) Shrnutí viz Rubio Infante, N., Moreno-Fierros, L., „An overview of the safety and biological effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in mammals“ (Přehled bezpečnostních a biologických účinků toxinů Cry z Bacillus thuringiensis u savců), Journal of Applied Toxicology, květen 2016, 36(5): s. 630–648, http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jat.3252/full

(16) Menšinové stanovisko k žádosti EFSA-GMO-DE-2010-86 (geneticky modifikovaná kukuřice Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 a tři podkombinace nezávisle na jejich původu), Wal, J. M., člen vědecké komise při EFSA pro GMO, EFSA Journal 2018; 16(7):5309, s. 34, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2018.5309

(17) Podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 Komise „může“, nikoli „musí“ přistoupit k vydání povolení, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států.

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(19) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(20) MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, https://webgate.ec.europa.eu/dyna/gm_register/gm_register_auth.cfm?pr_id=100

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/49

P9_TA(2020)0367

Geneticky modifikovaná kukuřice MIR604 (SYNIR6Ø4-5)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069147/02 – 2020/2893(RSP))

(2021/C 445/07)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069147/02,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 2. července 2009, které bylo zveřejněno dne 21. července 2009 (3),

—	s ohledem na stanovisko úřadu EFSA ze dne 25. září 2019, které bylo zveřejněno dne 7. listopadu 2019 (4),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (5),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2009/866/ES (6) se povoluje uvedení potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že oblast působnosti tohoto povolení se rovněž vztahuje na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.	vzhledem k tomu, že dne 26. července 2018 podal držitel povolení – společnost Syngenta Crop Protection NV/SA – jménem společnosti Syngenta Crop Protection AG Komisi v souladu s článkem 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení tohoto povolení;

C.	vzhledem k tomu, že dne 2. července 2009 přijal úřad EFSA k původní žádosti o povolení kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 21. července 2009;

D.	vzhledem k tomu, že dne 25. září 2019 přijal úřad EFSA k žádosti o obnovení kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 7. listopadu 2019;

E.	vzhledem k tomu, že možné využití geneticky modifikované kukuřice MIR604 zahrnuje výrobu krmiv a potravinářských výrobků, např. škrobu, sirupů nebo olejů (7);

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MIR604 byla vyvinuta tak, aby produkovala syntetický insekticidní protein mCry3A (známý též jako toxin Bt), který má v porovnání s přírodní bakterií, z níž je odvozen, zvýšenou toxicitu, aby tak rostlina mohla odolávat bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera) a jiným škůdcům kukuřice z řádu Coleoptera (např. Diabrotica longicornis); vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MIR604 obsahuje gen fosfomanóza izomerázu (PMI) z Escherichia coli (E. Coli) kódující enzym PMI jako selekční marker;

G.	vzhledem k tomu, že kombinace těchto dvou genových produktů byla odvozena z kumulace genů („gene stacking“), avšak nebylo provedeno posouzení jednotlivých matečných rostlin, což je v rozporu s prováděcím rozhodnutím Komise (EU) č. 503/2013 (8);

Obavy členských států ohledně stanovisek EFSA

vzhledem k tomu, že během období konzultací v souvislosti s původní žádostí o povolení vznesly členské státy k návrhu stanoviska úřadu EFSA řadu kritických připomínek (9); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky zahrnují obavy z toho, že nelze vyloučit zvýšení alergické aktivity vůči proteinu mCry3 v potravinách a krmivu z geneticky modifikované kukuřice MIR604, že údaje získané při polních pokusech nelze pro uvedení na trh považovat za dostačující, že toxikologické studie se neřídily pokyny OECD pro zkoušky, jak doporučil úřad EFSA, a že v krmné studii na krysách a drůbeži s využitím celé rostliny geneticky modifikované kukuřice MIR604, která měla prokázat toxikologickou bezpečnost, nebyly využity toxikologické koncové body;

vzhledem k tomu, že během období konzultací v souvislosti s obnovením povolení vznesly členské státy znovu k návrhu stanoviska úřadu EFSA řadu kritických připomínek (10); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky zahrnují obavy z toho, že přístup k monitorování, který uplatnil žadatel, není zcela v souladu s požadavky přílohy VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/EC (11) a doporučeními úřadu EFSA, že tvrzení, že geneticky modifikovaná kukuřice MIR604 je stejně bezpečná jako běžná kukuřice, nebylo podloženo důkazy, že navrhované obecné pozorování očekávaných nepříznivých vlivů není dostatečně propracováno, a připomínky se týkají také toho, že Unie ratifikovala Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti, ze které jasně vyplývá, že vývozní i dovozní země mají mezinárodní odpovědnost, pokud jde o zachování biologické rozmanitosti;

Neplatné studie toxicity

vzhledem k tomu, že pro studii týkající se akutní toxicity a odbourávání v trávicích tekutinách byly využity proteiny mCry3A a PMI produkované rekombinačním kmenem E. coli; vzhledem k tomu, že proteiny mCry3A i PMI produkované bakterií E. coli se od proteinů z geneticky modifikovaných rostlin (12) liší, což budí pochybnosti o tom, zda jsou tyto studie toxicity platné; vzhledem k tomu, že v této souvislosti vyjádřilo několik členských států obavy (13);

L.	vzhledem k tomu, že z obecného hlediska lze toxikologickým testům prováděných s izolovanými proteiny přikládat pouze malý význam, a to proto, že v nich nejsou zohledněny účinky proteinu v kombinaci s danou rostlinou;

vzhledem k tomu, že například některé rostliny včetně kukuřice přirozeně produkují inhibitory proteináz, které prokazatelně zpomalují degradaci toxinů Bt; vzhledem k tomu, že to vede k tomu, že pokud je toxin Bt požit společně s rostlinnou tkání, je ve srovnání s požitím samotného toxinu mnohem toxičtější; vzhledem k tomu, že studie z roku 1990, kterou provedli vědečtí pracovníci ze společnosti Monstanto, prokázala, že dokonce i přítomnost extrémně nízkých hladin inhibitorů proteináz zvýšila insekticidní aktivitu toxinů Bt až dvacetkrát (14); vzhledem k tomu, že úřad EFSA tuto interakci ve svém posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin obsahujících toxiny Bt nikdy neposoudil ani na ni nepoukázal;

vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že faktory zvyšující toxicitu proteinů Bt mohou mít rovněž dopad na jejich selektivitu (15); zvýší-li se účinnost toxinu Bt na cílové organismy, může se rovněž snížit jeho selektivita a může se objevit citlivost celé řady necílových organismů; vzhledem k tomu, že i když nebyl až dosud podniknut žádný systematický výzkum, některé studie poukazují na účinky inhibitorů proteázy v kombinaci s toxiny Bt na necílový hmyz (16);

O.	vzhledem k tomu, že dosud není známé riziko vyšší toxicity pro lidi a savce v důsledku interakce mezi inhibitory proteázy a toxiny Bt v geneticky modifikovaných rostlinách;

Otázky ohledně schopnosti Bt působit jako adjuvans

vzhledem k tomu, že několik studií poukazuje na to, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po expozici proteinům Bt a že některé proteiny Bt mohou mít adjuvanční vlastnosti (17), což znamená, že mohou posilovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

vzhledem k tomu, že zatímco úřad EFSA uznává, že u Cry1Ac (18) se prokázalo, že funguje jako adjuvans, dospěl k závěru, že jelikož kukuřice není běžnou alergenní potravinou, je nepravděpodobné, že by adjuvantní účinek Cry proteinů, který byl pozorován po vysokých dávkách v intragastrickém nebo intranazálním podání, vyvolal jakékoli obavy ohledně alergenicity (19); vzhledem k tomu, že úřad EFSA však nepřihlíží ke skutečnosti, že kukuřice produkuje inhibitory proteináz (PI) (20), a že je nutné počítat s mnohem pomalejším odbouráváním proteinů Bt, pokud jsou požity spolu s rostlinným materiálem, než tomu je v jejich izolované podobě; vzhledem k tomu, že tento rozdíl rovněž posiluje jejich schopnost působit jako adjuvans, a tudíž zneplatňuje studie používající izolované proteiny; vzhledem k tomu, že nebyly provedeny žádné empirické studie, které by se zabývaly skutečnou imunogenicitou Bt toxinů produkovaných geneticky modifikovanými rostlinami; vzhledem k tomu, že degradace v žaludečních šťávách byla testována za použití izolovaného proteinu Bt;

Plodiny Bt: účinky na necílové organismy a zvýšená rezistence

vzhledem k tomu, že na rozdíl od používání insekticidů, kdy k expozici dochází v okamžiku postřiku a po omezený čas poté, vede používání plodin Bt ke kontinuální expozici cílových a necílových organismů toxinům Bt; vzhledem k tomu, že s výjimkou pylu se bílkoviny mCry3A vyskytují ve všech částech geneticky modifikované kukuřice MIR604 (21);

vzhledem k tomu, že gen mCry3A exprimovaný v geneticky modifikované kukuřici MIR604 byl upraven s cílem zvýšit toxicitu pro cílový hmyz (22), avšak v posouzení rizik nebyly hodnoceny účinky na necílové organismy; vzhledem k tomu, že jeden členský stát uvádí, že vzhledem k tomu, že „genetický toxin Cry3A působí proti Chrysomelidae (23), mělo by být vyžadováno minimálně to, aby byly do posouzení rizik zahrnuty nepříznivé účinky na necílové Chrysomelidae“, a že „jelikož v případě dovozu, přepravy a zpracování kukuřice MIR604 může dojít k jejímu náhodnému výskytu v životním prostředí nebo úniku do něj, je třeba zvažovat možné nepříznivé účinky geneticky modifikované kukuřice na necílové organismy“ (24);

vzhledem k tomu, že předpoklad, že toxiny Bt mají jediný cílově specifický způsob účinku, již nemůže být považován za správný, a že nelze vyloučit účinky na necílové organismy (25); vzhledem k tomu, že se objevují zprávy o tom, že je rozličnými způsoby postihován rostoucí počet necílových organismů; vzhledem k tomu, že v nedávném přehledu (26) je zmíněno 39 recenzovaných publikací, v nichž jsou hlášeny významné nepříznivé účinky na mnoho druhů „mimo dosah“;

vzhledem k tomu, že k toxicitě toxinů Bt mohou výrazně přispět kombinované účinky, jako je kombinace s inhibitory proteinázy; vzhledem k tomu, že otázka selektivity je zvláště důležitá u relevantních syntetických toxinů Bt, jako je mCry3A, které mohou vykazovat menší selektivitu v kombinaci s vyšší toxicitou; vzhledem k tomu, že úřad EFSA se stále domnívá, že toxiny Bt postihují pouze úzkou škálu necílových organismů, a nepřihlíží k žádným kombinovaným účinkům; vzhledem k tomu, že k expozici toxinům Bt může prostřednictvím úniků, odpadů a hnoje docházet u širší škály necílových organismů;

vzhledem k tomu, že se posouzení rizik nezabývalo rizikem vzniku rezistence vůči proteinu mCry3A u cílových škůdců, což by mohlo mít za následek používání pesticidů, jež budou méně bezpečné pro životní prostředí, nebo větší dávky a častější aplikace na geneticky modifikované plodiny v pěstitelské zemi; vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických (EPA) navrhuje postupné ukončení pěstování mnoha stávajících hybridních odrůd kukuřice Bt, jakož i některých odrůd bavlny Bt v příštích třech až pěti letech z důvodu zvyšující se rezistence hmyzu vůči těmto plodinám (27);

vzhledem k tomu, že ačkoli se tvrdí, že používání plodin Bt vede ke snížení používání insekticidů, konstatuje nedávná studie zveřejněná ve Spojených státech (28), že „několik analýz vlivu plodin Bt na vzorce používání pesticidů zřejmě nezohlednilo ošetření osiva, a mohlo tak nadhodnotit snížení používání insekticidů (zejména ‚ošetřených ploch‘) v souvislosti s plodinami Bt“; vzhledem k tomu, že stejná studie dospěla k závěru, že u kukuřice a sójových bobů Bt se často přistupuje k ošetřování semen neonikotinoidy a že „tento vzorec použití může mít nezamýšlené důsledky, zejména rezistenci cílových škůdců, rozšíření necílových škůdců a znečištění s kaskádovými škodlivými účinky na volně žijící a planě rostoucí druhy“, přičemž „některé z těchto účinků se již objevují“; vzhledem k tomu, že Unie zakázala venkovní používání tří neonikotinoidů, včetně potahování osiv, kvůli jejich dopadu na včely a další opylovače (29);

Nedemokratické rozhodování

X.	vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že Parlament ve svém devátém volebním období přijal dosud jedenáct námitek; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu, Komise i nadále povoluje GMO;

AA.	vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) č. 182/2011 může Komise rozhodnout, že GMO nepovolí, pokud se pro něj v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států (30); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu není vyžadována žádná změna zákona;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (31), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

vítá skutečnost, že Komise v dopise členům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že je třeba při rozhodování o povolení GMO zohlednit udržitelnost (32); vyjadřuje nicméně hluboké zklamání ohledně toho, že Komise dne 28. září 2020 navzdory námitce Parlamentu a hlasování proti ze strany většiny členských států povolila dovoz další geneticky modifikované sóji (33);

opětovně naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci postupu udělování povolení zohledňovala závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská dohoda o klimatu, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN;

vyzývá úřad EFSA, aby konečně akceptoval podstatné rozdíly mezi přirozeně se vyskytujícími proteiny Bt a těmi, které jsou exprimovány syntetickými transgeny v geneticky modifikovaných rostlinách, a aby rozšířil své posouzení rizik tak, aby plně zohledňovalo veškeré interakce mezi toxiny Bt, geneticky modifikovanými rostlinami a jejich obsahovými látkami, rezidui postřiku doplňkovými herbicidy a životním prostředím a jejich kombinované účinky, jakož i dopady na zdraví a bezpečnost potravin;

vyzývá úřad EFSA, aby již neakceptoval studie toxicity založené na izolovaných proteinech, u nichž je pravděpodobné, že budou mít odlišnou strukturu a biologické účinky než ty, které produkuje samotná rostlina, a aby požadoval, aby byly všechny zkoušky prováděny s použitím tkání z geneticky modifikované rostliny;

10.

vyzývá úřad EFSA, aby zajistil, že údaje z hodnocení v terénních podmínkách nebo ze skleníků budou pokrývat dostatečně širokou škálu agronomických a environmentálních podmínek, aby bylo možné posoudit dopad všech zátěžových faktorů, s nimiž je při pěstování nutné počítat, na genovou expresi a složení rostlin;

11.

vyzývá úřad EFSA, aby zajistil, že údaje z hodnocení v terénních podmínkách nebo ze skleníků budou pokrývat dostatečně širokou škálu jednotlivých odrůd, aby bylo možné posoudit dopad různých genetických profilů na genovou expresi a složení rostlin;

12.

vyzývá úřad EFSA, aby si vyžádal údaje o dopadu spotřeby potravin a krmiv získaných z geneticky modifikovaných rostlin na střevní mikrobiom;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3) Vědecké stanovisko panelu EFSA pro geneticky modifikované organismy k žádosti společnosti Syngenta Seeds S.A.S jménem Syngenta Crop Protection AG (ref. č.: EFSA-GMO-UK-2005-11) o uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice MIR604 odolné vůči hmyzu pro použití v potravinách a krmivech a dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003, EFSA Journal 2009:7(7):1193, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2006.429

(4) Vědecké stanovisko panelu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované kukuřice MIR604 pro obnovení povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-RX-013), EFSA Journal 2019; 17(11):5846; https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5846

(5) Parlament přijal ve svém osmém volebním období 36 usnesení o námitkách proti povolení GMO. Ve svém devátém volebním období Parlament dále přijal tato usnesení:

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030);

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0055);

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0057);

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0293).

(6) Rozhodnutí Komise 2009/866/ES ze dne 30. listopadu 2009 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 102).

(7) Stanovisko úřadu EFSA, s. 11.

(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1).

(9) Připomínky členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2005-046

(10) Připomínky členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2018-00644

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(12) Stanovisko úřadu EFSA, s. 12.

(13) Připomínky členských států, s. 8 a 14: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2005-046

(14) MacIntosh, S.C., Kishore, G.M., Perlak, F.J., Marrone, P.G., Stone, T.B., Sims, S.R., Fuchs, R.L., „Potentiation of Bacillus thuringiensis insecticidal activity by serine protease inhibitors“ (Zvýšení insekticidní aktivity Bacillus thuringiensis inhibitory serinových proteináz), Journal of Agricultural and Food Chemistry 1990, 38, s. 1145–1152.

(15) Viz například Then, C., „Risk assessment of toxins derived from Bacillus thuringiensis – synergism, efficacy, and selectivity“ (Posouzení rizik toxinů odvozených z Bacillus thuringiensis — synergie, účinnost a selektivita), Environmental Science and Pollution Research 2010, 17, s. 791–797, https://doi.org/10.1007/s11356-009-0208-3

(16) Viz např. Han, P., Niu, C.Y., Lei, C.L., Cui, J.J., Desneux, N., „Quantification of toxins in a Cry1Ac + CpTI cotton cultivar and its potential effects on the honey bee Apis mellifera L.“, Ecotoxicology 2010, 19, s. 1452-1459, https://doi.org/10.1007/s10646-010-0530-z; (Kvantifikace toxinů v Cry1Ac + CpTI kultivaru bavlny a jeho potenciální účinky na Včelu medonosnou, Apis mellifera L.) , Ecotoxicology 19, s. 1452-1459, https://link.springer.com/article/10.1007/s10646-010-0530-z; Babendreier, D., Kalberer, N.M., Romeis, J., Fluri, P., Mulligan, E. and Bigler, F., „Influence of Bt-transgenic pollen, Bt-toxin and protease inhibitor (SBTI) ingestion on development of the hypopharyngeal glands in honeybees“ (Vliv ingesce transgenních pylů obsahujících Bt, toxinů Bt a inhibitorů proteázy na vývoj hypopharyngeálních žláz u včel), Apidologie 2005, 36(4), s. 585–594, https://doi.org/10.1051/apido:2005049; a Liu, X.D., Zhai, B.P., Zhang, X.X., Zong, J.M., „Impact of transgenic cotton plants on a non-target pest, Aphis gossypii Glover“ (Dopad transgenních rostlin bavlníku na necílového škůdce Aphis gossypii), Ecological Entomology, 30(3), s. 307-315, https://doi.org/10.1111/j.0307-6946.2005.00690.x

(17) Pro přehled viz Rubio Infante, N., Moreno-Fierros, L., „An overview of the safety and biological effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in mammals“ (Přehled bezpečnostních a biologických účinků toxinů Cry z Bacillus thuringiensis u savců), Journal of Applied Toxicology, 2016, 36(5), s. 630–648, http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jat.3252/full

(18) Cry1Ac je jedním z pouhých několika toxinů Bt, které úřad EFSA podrobně zkoumal.

(19) Stanovisko úřadu EFSA z roku 2009, s. 16.

(20) Viz bod odůvodnění M.

(21) Stanovisko úřadu EFSA z roku 2009, s. 8.

(22) Stanovisko úřadu EFSA z roku 2009, s. 7.

(23) Čeleď brouků obecně známá jako mandelinkovití.

(24) Viz připomínky členských států, s. 24. http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2005-046

(25) Viz např. Hilbeck, A. a Otto, M. „Specificity and combinatorial effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in the context of GMO risk assessment“ (Specifičnost a kombinované účinky Bacillus thuringiensis Cry toxinů v kontextu posuzování rizik spojených s geneticky modifikovanými organismy), Frontiers in Environmental Science 2015, 3:71, https://doi.org/10.3389/fenvs.2015.00071

(26) Hilbeck, A., Defarge, N., Lebrecht, T., Bøhn, T., „Insecticidal Bt crops – EFSA’s risk assessment approach for GM Bt plants fails by design“ (Insekticidní plodiny Bt – Přístup úřadu EFSA k posuzování rizik u geneticky modifikovaných rostlin Bt záměrně selhává), RAGES 2020, s. 4, https://www.testbiotech.org/sites/default/files/RAGES_report-Insecticidal%20Bt%20plants.pdf

(27) https://www.dtnpf.com/agriculture/web/ag/crops/article/2020/09/29/epa-proposes-phasing-dozens-bt-corn

(28) Douglas, M.R., Tooker, J.F., „Large-Scale Deployment of Seed Treatments Has Driven Rapid Increase in Use of Neonicotinoid Insecticides and Preemptive Pest Management in U.S. Field Crops“ (Rozsáhlé využívání ošetřování semen vedlo k rychlému nárůstu využití neonikotinoidních insekticidů a preventivní ochrany před škůdci u polních plodin v USA), Environmental Science and Technology 2015, 49, 8, s. 5088-5097, https://pubs.acs.org/doi/10.1021/es506141g

(29) Neonikotinoidy, https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/approval_active_substances/approval_renewal/neonicotinoids_en

(30) Podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 Komise „může“, nikoli „musí“ přistoupit k vydání povolení, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států.

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(32) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(33) MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, https://webgate.ec.europa.eu/dyna/gm_register/gm_register_auth.cfm?pr_id=100

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/56

P9_TA(2020)0368

Geneticky modifikovaná kukuřice MON 88017 (MON-88Ø17-3)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069148/02 – 2020/2894(RSP))

(2021/C 445/08)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069148/02,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 21. dubna 2009, které bylo zveřejněno dne 6. května 2009 (3),

—	s ohledem na stanovisko úřadu EFSA ze dne 29. ledna 2020, které bylo zveřejněno dne 11. března 2020 (4),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (5),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2009/814/ES (6) se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že oblast působnosti uvedeného povolení se rovněž vztahuje na uvedení jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 nebo z ní sestávají, na trh pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.	vzhledem k tomu, že dne 10. července 2018 podala společnost Monsanto Europe N.V. jménem držitele povolení Monsanto Company (USA) Komisi v souladu s článkem 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení tohoto povolení;

C.	vzhledem k tomu, že dne 21. dubna 2009 přijal úřad EFSA k původní žádosti o povolení kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 6. května 2009;

D.	vzhledem k tomu, že dne 29. ledna 2020 přijal úřad EFSA k žádosti o obnovení povolení kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 11. března 2020;

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MON 88017 byla vyvinuta tak, aby produkovala syntetický insekticidní protein Cry3Bb1 (známý též jako toxin Bt), který má v porovnání s přírodními bakteriemi, z nichž pochází, zvýšenou toxicitu, proti hmyzím škůdcům z řádu Coleoptera, a protein CP4 EPSPS, který poskytuje toleranci vůči glyfosátům (7);

F.	vzhledem k tomu, že kombinace těchto dvou genových produktů byla odvozena z kumulace, avšak nebylo provedeno posouzení jednotlivých matečných rostlin, což je v rozporu s prováděcím rozhodnutím Komise (EU) č. 503/2013 (8);

Obavy členských států ohledně stanovisek EFSA

vzhledem k tomu, že během období konzultací v souvislosti s původní žádostí o povolení vznesly členské státy k návrhu stanoviska úřadu EFSA řadu kritických připomínek (9); vzhledem k tomu, že kritizovaly mimo jiné to, že akutním toxikologickým testům provedeným za použití izolovaných proteinů (tj. bez použití celé geneticky modifikované rostliny) lze přikládat malý význam, že navrhované monitorování životního prostředí po uvedení přípravku na trh je pro plán dohledu nad nepříznivými účinky na zdraví lidí a rostlin a na životní prostředí příliš nepřesné, že by testování náhradních bakteriálních proteinů nemělo nahrazovat testování proteinů exprimovaných rostlinami, že počet pěstitelských období a lokalit není vzhledem ke komerčnímu užití GMO adekvátní, že k vyvození závěrů z posouzení rizik jsou zapotřebí další informace a že nelze vyloučit zvýšení alergenní aktivity způsobené proteinem mCry3Bb1 v potravinách a krmivech vyrobených z geneticky modifikované kukuřice MON 88017; vzhledem k tomu, že jeden členský stát navíc zpochybnil nezávislost studií provedených za účelem posouzení rizik vzhledem k tomu, že je provedla žádající společnost Monsanto;

vzhledem k tomu, že během období konzultací v souvislosti s obnovením povolení vznesly členské státy znovu k návrhu stanoviska úřadu EFSA řadu kritických připomínek (10); vzhledem k tomu, že kritizovaly mimo jiné to, že plán monitorování založený na souhlasu uděleném na základě rozhodnutí 2009/814/ES a monitorovací zprávy mají základní nedostatky a nejsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (11) ani s příslušnými pokyny úřadu EFSA, že studie nejsou dostačující a že je třeba provést další zkoušky s cílem určit expozici a následné dopady a rizika expozice necílových organismů proteinům Bt prostřednictvím chlévského hnoje nebo splašků a že bezpečnost geneticky modifikované kukuřice MON 88017 z hlediska životního prostředí nelze kvůli chybějícím informacím plně posoudit;

Doplňkové herbicidy a chybějící analýza reziduí

vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že pěstování geneticky modifikovaných plodin, které jsou odolné vůči herbicidům, vede k vyššímu používání herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (12); vzhledem k tomu, že v důsledku toho je třeba očekávat, že plodiny geneticky modifikované kukuřice budou vystaveny jednak vyšším, a jednak opakovaným dávkám glyfosátu, což může vést k vyššímu množství reziduí ve sklizni;

L.	vzhledem k tomu, že podle stanoviska oddělení úřadu EFSA pro pesticidy jsou však údaje o reziduích glyfosátu v geneticky modifikované kukuřici s modifikacemi EPSPS (14) nedostatečné k odvození maximální úrovně reziduí a hodnot z posouzení rizik (15);

M.	vzhledem k tomu, že opět podle oddělení úřadu EFSA pro pesticidy chybí toxikologické údaje umožňující provedení posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu (16);

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a produktů rozkladu herbicidů zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se spolu s jejich interakcí s Bt toxiny považuje za nespadající do působnosti komise pro geneticky modifikované organismy úřadu EFSA, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů) (17);

Neplatné toxikologické studie

O.	vzhledem k tomu, že při studiích akutní toxicity a degradace v žaludečních šťávách byly použity proteiny Cry3Bb1 a CP4 EPSPS, jež produkuje kmen E. coli;

P.	vzhledem k tomu, že obecně je možné přikládat nízký význam toxikologickým testům prováděným s izolovanými proteiny, poněvadž nezohledňují účinky proteinu v kombinaci se samotnou rostlinou;

vzhledem k tomu, že například některé rostliny včetně kukuřice přirozeně produkují inhibitory proteinázy, u nichž se prokázalo, že zpomalují degradaci toxinů Bt; vzhledem k tomu, že to vede k mnohem vyšší toxicitě toxinu Bt, je-li požit spolu s rostlinnou tkání, ve srovnání s požitím samotného toxinu; vzhledem k tomu, že studie z roku 1990, kterou provedli vědečtí pracovníci z Monsanto, prokázala, že dokonce i přítomnost extrémně nízkých hladin inhibitorů proteinázy zvýšila insekticidní aktivitu toxinů Bt až dvacetkrát (18); vzhledem k tomu, že tato interakce nebyla nikdy posuzována ani uváděna agenturou EFSA v jejích posouzeních rizik geneticky modifikovaných rostlin obsahujících toxiny Bt;

vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že faktory zvyšující toxicitu toxinů Bt mohou mít rovněž dopad na jejich selektivitu (19); zvýší-li se účinnost toxinu Bt na cílové organismy, může se rovněž snížit jeho selektivita a objevit citlivost celé řady necílových organismů; vzhledem k tomu, že i když nebyl až dosud podniknut žádný systematický výzkum, některé studie poukazují na účinky inhibitorů proteázy v kombinaci s toxiny Bt na necílový hmyz (20);

S.	vzhledem k tomu, že dosud není známé riziko vyšší toxicity pro lidi a savce v důsledku interakce mezi inhibitory proteázy a toxiny Bt v geneticky modifikovaných rostlinách;

Otázky ohledně schopnosti Bt působit jako adjuvans

T.	vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že byly pozorovány vedlejší účinky, které mohou mít dopad na imunitní systém po expozici toxinům Bt, a že některé toxiny Bt mohou mít adjuvantní vlastnosti (21), což znamená, že mohou zvyšovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

vzhledem k tomu, že posouzení rizik provedené úřadem EFSA nepřihlíží ke skutečnosti, že kukuřice produkuje PI (22), a že je tudíž nutné počítat s mnohem pomalejším odbouráváním Bt toxinů, pokud jsou požity spolu s rostlinným materiálem, než tomu je v jejich izolované podobě; vzhledem k tomu, že tento rozdíl rovněž může posílit jejich schopnost působit jako adjuvans, a tudíž zneplatňuje studie používající izolované proteiny; vzhledem k tomu, že nebyly provedeny žádné empirické studie, které by se zabývaly skutečnou imunogenicitou toxinů Bt produkovaných geneticky modifikovanými rostlinami; vzhledem k tomu, že degradace v žaludečních šťávách, která může být relevantní pro toxicitu a schopnost působit jako adjuvans, byla testována za použití izolovaného Bt toxinu;

Plodiny Bt: účinky na necílové organismy a zvýšená rezistence

V.	vzhledem k tomu, že na rozdíl od používání insekticidů, kdy k expozici dochází v okamžiku postřiku a po omezený čas poté, vede používání Bt plodin ke kontinuální expozici cílových a necílových organismů Bt toxinům;

vzhledem k tomu, že předpoklad, že Bt toxiny mají jediný cílově specifický způsob účinku, již nemůže být považován za správný, a že nelze vyloučit účinky na necílové organismy (23); vzhledem k tomu, že se objevují zprávy o tom, že je rozličnými způsoby postihován rostoucí počet necílových organismů; vzhledem k tomu, že v nedávném přehledu (24) je zmíněno 39 recenzovaných publikací, v nichž jsou hlášeny významné nepříznivé účinky toxinů Bt na mnoho „nezahrnutých“ druhů;

vzhledem k tomu, že k toxicitě toxinů Bt mohou výrazně přispět kombinované účinky, jako je kombinace s inhibitory proteinázy; vzhledem k tomu, že otázka selektivity je zvláště důležitá u syntetických toxinů Bt, jako jsou Cry3Bb1, které mohou vykazovat menší selektivitu v kombinaci s vyšší toxicitou; vzhledem k tomu, že úřad EFSA se stále domnívá, že toxiny Bt postihují pouze úzkou škálu necílových organismů, a nepřihlíží k žádným kombinovaným účinkům; vzhledem k tomu, že k expozici toxinům Bt může prostřednictvím úniků, odpadů a hnoje docházet u širší škály necílových organismů;

vzhledem k tomu, že se posouzení rizik nezabývalo rizikem vzniku rezistence vůči toxinům Bt u cílových škůdců, jež by mohla vést k používání pesticidů, které budou méně bezpečné pro životní prostředí, nebo k větším dávkám a k většímu počtu aplikací na geneticky modifikované plodiny v pěstitelské zemi; vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických navrhuje postupné ukončení pěstování mnoha stávajících hybridních odrůd kukuřice Bt, jakož i některých odrůd bavlny Bt v příštích třech až pěti letech kvůli zvyšující se rezistenci hmyzu vůči těmto plodinám (25);

vzhledem k tomu, že ačkoli se tvrdí, že používání plodin Bt vede k poklesu v používání insekticidů, nedávná studie zveřejněná ve Spojených státech (26) dospěla k závěru, že „několik analýz zabývajících se vlivem plodin Bt na vzorce používání pesticidů patrně nezohlednilo ošetřování semen, a tak mohlo pokles v používání insekticidů ve spojení s plodinami Bt (zejména, pokud jde o ‚ošetřenou plochu‘) nadhodnotit“; vzhledem k tomu, že stejná studie dospěla k závěru, že u kukuřice a sójových bobů Bt se často přistupuje k ošetřování semen neonikotinoidy a že „tento vzorec použití může mít nezamýšlené důsledky, zejména rezistenci u cílových škůdců, rozšíření necílových škůdců a znečištění s kaskádovými škodlivými účinky na volně žijící a planě rostoucí druhy“, přičemž „některé z těchto účinků se již objevují“; vzhledem k tomu, že Unie zakázala venkovní použití tří neonikotinoidů, včetně potahování osiv, kvůli jejich dopadu na včely a další opylovače (27);

AA.	vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která vyvážejícím i dovážejícím zemím ukládá povinnost zohledňovat biologickou rozmanitost;

Nedemokratické rozhodování

AB.	vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

AC.

AD.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že ve svém devátém volebním období přijal dosud jedenáct námitek; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu, Komise i nadále povoluje GMO;

AE.	vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) č. 182/2011 může Komise rozhodnout, že GMO nepovolí, pokud se pro něj v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států (28); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu není vyžadována žádná změna právních předpisů;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (29), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

vítá skutečnost, že Komise v dopise členům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že je třeba při rozhodování o povolení GMO zohlednit udržitelnost (30); vyjadřuje nicméně hluboké zklamání nad tím, že Komise dne 28. září 2020 navzdory námitce Parlamentu a hlasování proti ze strany většiny členských států povolila dovoz další geneticky modifikované sóji (31);

opětovně naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci postupu udělování povolení zohledňovala závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská klimatická dohoda, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN;

vyzývá úřad EFSA, aby konečně akceptoval podstatné rozdíly mezi přirozeně se vyskytujícími toxiny Bt a těmi, které jsou exprimovány syntetickými transgeny v geneticky modifikovaných rostlinách, a aby rozšířil své posouzení rizik tak, aby plně zohledňovalo veškeré interakce mezi toxiny Bt, geneticky modifikovanými rostlinami a jejich obsahovými látkami, rezidui postřiku doplňkovými herbicidy a životním prostředím a jejich kombinované účinky, jakož i dopady na zdraví a bezpečnost potravin;

10.

11.

12.

13.

vyzývá úřad EFSA, aby si vyžádal údaje o dopadu spotřeby potravin a krmiv získaných z geneticky modifikovaných rostlin na střevní mikrobiom;

14.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1075

(4) Vědecké stanovisko panelu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované kukuřice MON 88017 pro obnovení povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-RX-014). EFSA Journal (2020); 18(3):6008, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2020.6008.

(5) Evropský parlament přijal ve svém osmém volebním období 36 usnesení o námitkách proti povolení GMO. Ve svém devátém volebním období Parlament dále přijal tato usnesení:

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0055),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0057),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0293).

(6) Rozhodnutí Komise 2009/814/ES ze dne 30. října 2009 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 289, 5.11.2009, s. 25).

(7) Stanovisko EFSA, s. 7 https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1075

(9) První soubor připomínek členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2005-280

(10) Druhý soubor připomínek členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2018-00672

(12) Viz například Bonny, S. „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact“ (Geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, plevele a herbicidy: přehled a dopad), Environmental Management. Leden 2016; 57(1), s. 31–48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738, a Benbrook, C.M., „Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years“ (Vliv geneticky upravených plodin na používání pesticidů v USA – prvních šestnáct let), Environmental Sciences Europe, 24, 24(2012), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24, a Schütte, G., Eckerstorfer, M., Rastelli, V. et al., „Herbicide resistance and biodiversity: agronomic and environmental aspects of genetically modified herbicide-resistant plants“ (Odolnost herbicidů a biologická rozmanitost: agronomické a environmentální aspekty geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči herbicidům), Environmental Sciences Europe 29, 5 (2017), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/s12302-016-0100-y

(13) Viz například https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1383574218300887, https://academic.oup.com/ije/advance-article/doi/10.1093/ije/dyz017/5382278, https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0219610 a https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6612199/

(14) Geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi obsahuje modifikace EPSPS.

(15) Přezkum EFSA ohledně stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005 – revidovaná verze, která zohledňuje vynechané údaje, EFSA Journal 2019; 17(10):5862, s. 4, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5862

(16) Závěr EFSA o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal, 2015, 13(11):4302, s. 3, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4302.

(18) MacIntosh, S.C., Kishore, G.M., Perlak, F.J., Marrone, P.G., Stone, T.B., Sims, S.R., Fuchs, R.L., „Potentiation of Bacillus thuringiensis insecticidal activity by serine protease inhibitors“ (Zvýšení insekticidní aktivity Bacillus thuringiensis inhibitory serinové proteázy), Journal of Agricultural and Food Chemistry, 1990, 38, s. 1145–1152.

(19) viz např. Then, C., „Risk assessment of toxins derived from Bacillus thuringiensis: synergism, efficacy, and selectivity“ (Posouzení rizik toxinů odvozených z bakterie Bacillus thuringiensis: synergie, účinnost a selektivita), Environ Sci Pollut Res Int, 2010, 17, s. 791–797;

(20) Viz např., Han, P., Niu, C.Y., Lei, C.L., Cui, J.J., Desneux, N., „Quantification of toxins in a Cry1Ac + CpTI cotton cultivar and its potential effects on the honey bee Apis mellifera L.“ (Kvantifikace toxinů v Cry1Ac + CpTI kultivaru bavlny a jeho potenciální účinky na Včelu medonosnou, Apis mellifera L.) , Ecotoxicology, 2010, 19, s. 1452–1459. https://link.springer.com/article/10.1007/s10646-010-0530-z Babendreier, D., Kalberer, N.M., Romeis, J., Fluri, P., Mulligan, E. a Bigler, F., Apidologie „Influence of Bt-transgenic pollen, Bt-toxin and protease inhibitor (SBTI) ingestion on development of the hypopharyngeal glands in honeybees“ (Vliv ingesce transgenních pylů obsahujících Bt, toxinů Bt a inhibitorů proteázy na vývoj hypopharyngeálních žláz u včel), 2005, 36 4, s. 585–594, https://doi.org/10.1051/apido:2005049 a Liu, X.D., Zhai, B.P., Zhang, X.X., Zong, J.M „Impact of transgenic cotton plants on a non-target pest, Aphis gossypii“ (Dopad transgenních rostlin bavlníku na necílového škůdce Aphis gossypii), Glover“, Ecological Entomology, 30(3), s. 307–315.

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.0307-6946.2005.00690.x

(22) Viz bod odůvodnění Q.

(23) Viz např. Hilbeck, A. a Otto, M. „Specificity and combinatorial effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in the context of GMO risk assessment“ (Specifičnost a kombinované účinky toxinů Bacillus thuringiensis Cry v kontextu posuzování rizik spojených s geneticky modifikovanými organismy), Frontiers in Environmental Science 2015, 3:71.

(24) Hilbeck, A., Defarge, N., Lebrecht, T., Bøhn, T., „Insecticidal Bt crops. EFSA’s risk assessment approach for GM Bt plants fails by design“ (Insekticidní plodiny Bt. Přístup úřadu EFSA k posuzování rizik u geneticky modifikovaných rostlin Bt záměrně selhává), RAGES 2020, s. 4 https://www.testbiotech.org/sites/default/files/RAGES_report-Insecticidal%20Bt%20plants.pdf

(25) https://www.dtnpf.com/agriculture/web/ag/crops/article/2020/09/29/epa-proposes-phasing-dozens-bt-corn

(26) Douglas, M. R., Tooker, J. F., „Large-Scale Deployment of Seed Treatments Has Driven Rapid Increase in Use of Neonicotinoid Insecticides and Preemptive Pest Management in U.S. Field Crops“ (Rozsáhlé využívání ošetřování semen vedlo k rychlému nárůstu využití neonikotinoidních insekticidů a preventivní ochrany před škůdci u polních plodin v USA), Environmental Science and Technology 2015, 49, 8, s. 5088–5097, https://pubs.acs.org/doi/10.1021/es506141g

(27) Neonikotinoidy, https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/approval_active_substances/approval_renewal/neonicotinoids_en

(28) Podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 Komise „může“, nikoli „musí“ přistoupit k vydání povolení, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států.

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(30) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(31) MON 87708 × MON 89788 × A5547–127, https://webgate.ec.europa.eu/dyna/gm_register/gm_register_auth.cfm?pr_id=100

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/63

P9_TA(2020)0369

Geneticky modifikovaná kukuřice MON 89034 (MON-89Ø34-3)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069149/02 – 2020/2895(RSP))

(2021/C 445/09)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069149/02,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

—	s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—	s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—	s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 3. prosince 2008, které bylo zveřejněno dne 18. prosince 2008 (3),

—	s ohledem na stanovisko úřadu EFSA ze dne 25. září 2019, které bylo zveřejněno dne 7. listopadu 2019 (4),

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (5),

—	s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2009/813/ES (6) se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že oblast působnosti uvedeného povolení se rovněž vztahuje na uvedení jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 nebo z ní sestávají, na trh pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.	vzhledem k tomu, že dne 3. srpna 2018 podala společnost Monsanto Europe N. V. jménem Monsanto Company, Spojené státy Komisi v souladu s článkem 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení tohoto povolení;

C.	vzhledem k tomu, že dne 3. prosince 2008 přijal úřad EFSA k původní žádosti o povolení kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 18. prosince 2008;

D.	vzhledem k tomu, že dne 25. září 2019 přijal úřad EFSA k žádosti o obnovení povolení kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 7. listopadu 2019;

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MON 89034 byla vyvinuta tak, aby produkovala syntetický insekticidní protein Cry1A.105 a Cry2Ab2 (známé též jako toxin Bt), který má v porovnání s přírodní bakterií, z níž je odvozen, zvýšenou toxicitu, proti hmyzím škůdcům z řádu Lepidoptera, na ochranu proti některým konkrétním škůdcům z rodu Lepidoptera (7);

Obavy členských států ohledně stanovisek EFSA

vzhledem k tomu, že během období konzultací v souvislosti s původní žádostí o povolení vznesly členské státy k návrhu stanoviska úřadu EFSA řadu kritických připomínek (8); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky zahrnují obavy z toho, že krmné studie s brojlery nejsou vhodné pro posuzování toxikologické bezpečnosti, protože se netýkají toxikologických koncových bodů, protože návrh žadatele na environmentální monitorovací plán nesplňuje cíle stanovené v příloze VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (9), protože nebyly prostudovány kombinované účinky obou toxinů, protože nelze vyloučit zvýšení alergenní aktivity způsobené proteiny Cry1A.105 a Cry2Ab2 v potravinách a krmivech vyrobených z geneticky modifikované kukuřice MON 89034 a že závěry o podstatné ekvivalenci geneticky modifikované kukuřice MON 89034 a konvenční kukuřice jsou předčasné;

vzhledem k tomu, že během období konzultací v souvislosti s obnovením povolení vznesly členské státy znovu k návrhu stanoviska úřadu EFSA řadu kritických připomínek (10); vzhledem k tomu, že k těmto kritickým připomínkám patří to, že poslední roční monitorovací zprávy neuvádějí skutečnost, že nedávno byla v Evropě (ve Francii) zaznamenána volně rostoucí populace rostlin teosinte, jež se mohou křížit s kukuřicí, a že plán monitorování založený na souhlasu uděleném na základě rozhodnutí Komise 2005/635/ES (11) a monitorovací zprávy (2010-2018) mají základní nedostatky a nejsou v souladu se směrnicí 2001/18/ES ani s příslušnými pokyny úřadu EFSA o monitorování životního prostředí po uvedení na trh; kromě toho mnohé členské státy znovu vyjádřily své obavy týkající se úvodního posouzení rizik ze strany úřadu EFSA (12);

Neplatné toxikologické studie

vzhledem k tomu, že byly provedeny studie bezpečnosti pro posouzení akutní toxicity a degradace v žaludečních šťávách s proteiny Cry1A.105 a Cry2Ab2, jež produkuje kmen E.coli; vzhledem k tomu, že příslušný orgán členského státu vyjádřil obavy ohledně nedostatku ekvivalence mezi proteiny obsaženými v E.coli a v MON 89034 (13) a vyjádřil tak pochyby ohledně platnosti těchto studií toxicity;

J.	vzhledem k tomu, že obecně je možné přikládat nízký význam toxikologickým testům prováděným s izolovanými proteiny s ohledem na to, že nezvažují účinky proteinu v kombinaci se samotnou rostlinou;

vzhledem k tomu, že například některé rostliny včetně kukuřice přirozeně produkují inhibitory proteinázy, u nichž se prokázalo, že zpomalují degradaci toxinů Bt; vzhledem k tomu, že to vede mnohem vyšší toxicitě toxinu Bt, je-li požit spolu s rostlinnou tkání, ve srovnání s požitím samotného toxinu; vzhledem k tomu, že studie z roku 1990, kterou provedli vědečtí pracovníci z Monsanto, prokázala, že dokonce i přítomnost extrémně nízkých hladin inhibitorů proteinázy zvýšila insekticidní aktivitu toxinů Bt až dvacetkrát (14); vzhledem k tomu, že tato interakce nebyla nikdy posuzována ani uváděna agenturou EFSA v jejích posouzeních rizik geneticky modifikovaných rostlin obsahujících toxiny Bt;

vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že faktory zvyšující toxicitu toxinů Bt mohou mít rovněž dopad na jejich selektivitu (15); zvýší-li se účinnost toxinu Bt na cílové organismy, může se rovněž snížit jeho selektivita a může se objevit citlivost celé řady necílových organismů; vzhledem k tomu, že i když nebyl až dosud podniknut žádný systematický výzkum, některé studie poukazují na účinky inhibitorů proteázy v kombinaci s toxiny Bt na necílový hmyz (16);

M.	vzhledem k tomu, že dosud není známé riziko vyšší toxicity pro lidi a savce v důsledku interakce mezi inhibitory proteázy a toxiny Bt v geneticky modifikovaných rostlinách;

Otázky ohledně schopnosti Bt působit jako adjuvans

N.	vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že byly pozorovány vedlejší účinky, které mohou mít dopad na imunitní systém po expozici toxinům Bt, a že některé toxiny Bt mohou mít adjuvantní vlastnosti (17), což znamená, že mohou zvyšovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

vzhledem k tomu, že zatímco úřad EFSA uznává, že u Cry1Ac (18) bylo prokázáno, že funguje jako adjuvans, dospěl k závěru, že jelikož kukuřice není běžnou alergenní potravinou, je nepravděpodobné, že by adjuvantní účinek proteinů Cry, který byl pozorován po vysokých dávkách v intragastrickém nebo intranazálním podání, vyvolal jakékoli obavy ohledně alergenicity (19); vzhledem ale k tomu, že úřad EFSA nepřihlíží ke skutečnosti, že kukuřice produkuje inhibitory proteinázy (20), a že je tudíž nutné počítat s mnohem pomalejším odbouráváním toxinů Bt, pokud jsou požity spolu s rostlinným materiálem, než tomu je v jejich izolované podobě; vzhledem k tomu, že tento rozdíl rovněž může posílit jejich schopnost působit jako adjuvans, a tudíž zneplatňuje studie používající izolované proteiny; vzhledem k tomu, že nebyly provedeny žádné empirické studie, které by se zabývaly skutečnou imunogenicitou toxinů Bt produkovaných geneticky modifikovanými rostlinami; vzhledem k tomu, že odbourávání proteinů v trávicích tekutinách, jež je rovněž relevantní pro posouzení potenciální alergenicity, bylo testováno s využitím proteinů produkovaných v E.coli v izolaci;

Plodiny Bt: účinky na necílové organismy a zvýšená rezistence

P.	vzhledem k tomu, že na rozdíl od používání insekticidů, kdy k expozici dochází v okamžiku postřiku a po omezený čas poté, vede používání geneticky modifikovaných plodin Bt ke kontinuální expozici cílových a necílových organismů toxinům Bt;

vzhledem k tomu, že předpoklad, že toxiny Bt mají jediný cílově specifický způsob účinku, již nemůže být považován za správný, a že nelze vyloučit účinky na necílové organismy (21); vzhledem k tomu, že se objevují zprávy o tom, že je rozličnými způsoby postihován rostoucí počet necílových organismů; vzhledem k tomu, že v nedávném přehledu (22) je zmíněno 39 recenzovaných publikací, v nichž jsou hlášeny významné nepříznivé účinky toxinů Bt na mnoho „nezahrnutých“ druhů;

vzhledem k tomu, že k toxicitě toxinů Bt mohou výrazně přispět kombinované účinky, jako je kombinace s inhibitory proteinázy; vzhledem k tomu, že otázka selektivity je zvláště důležitá u syntetických toxinů Bt, jako jsou Cry1A.105 and Cry2Ab2, které mohou vykazovat menší selektivitu v kombinaci s vyšší toxicitou; vzhledem k tomu, že úřad EFSA se stále domnívá, že toxiny Bt postihují pouze úzkou škálu necílových organismů, a nepřihlíží k žádným kombinovaným účinkům; vzhledem k tomu, že k expozici toxinům Bt může prostřednictvím úniků, odpadů a hnoje docházet u širší škály necílových organismů;

vzhledem k tomu, že v rámci posouzení rizik nebyly hodnoceny žádné účinky na necílové organismy; vzhledem k tomu, že příslušný orgán členského státu uvádí, že „neexistují dostatečné studie, aby bylo možné dospět k závěru, že expozice životního prostředí, a tudíž i účinky na necílové organismy, budou zanedbatelné“, a že „experimentální důkazy z těch několika málo studií, které jsou k dispozici, ukazují, že toxiny Bt budou přítomny ve výkalech hospodářských zvířat krmených plodinami Bt; v případě jakéhokoli uplatnění plodin Bt na trhu by proto měly být provedeny pokusy, aby bylo možné vyvodit závěry o následných účincích a rizicích pro necílové organismy“ (23);

vzhledem k tomu, že ačkoli se tvrdí, že používání plodin Bt vede k poklesu v používání insekticidů, nedávná studie zveřejněná ve Spojených státech (25) dospěla k závěru, že „několik analýz zabývajících se vlivem plodin Bt na vzorce používání pesticidů patrně nezohlednilo ošetřování semen, a tak mohlo pokles v používání insekticidů v souvislosti s plodinami Bt (zejména, pokud jde o ‚ošetřenou plochu‘) nadhodnotit“; vzhledem k tomu, že stejná studie dospěla k závěru, že u kukuřice a sójových bobů Bt se často přistupuje k ošetřování semen neonikotinoidy a že „tento vzorec použití může mít nezamýšlené důsledky, zejména rezistenci u cílových škůdců, rozšíření necílových škůdců a znečištění s kaskádovými škodlivými účinky na volně žijící a planě rostoucí druhy“, přičemž „některé z těchto účinků se již objevují“; vzhledem k tomu, že Unie zakázala venkovní použití tří neonikotinoidů, včetně potahování osiv, kvůli jejich dopadu na včely a další opylovače (26);

V.	vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která jasně stanoví, že jak vyvážející, tak dovážející země mají mezinárodní odpovědnost v oblasti biologické rozmanitosti;

Přezkum literatury

vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (27) vyžaduje, aby žadatel provedl v rámci postupu spojeného s žádostí o obnovení povolení přezkum příslušné literatury; vzhledem k tomu, že při rešerši literatury bylo identifikováno 285 publikací, žadatel však po uplatnění svých vlastních kritérií způsobilosti / kritérií pro začlenění vybral pouze pět z nich, které považoval za relevantní pro posouzení bezpečnosti potravin a krmiv nebo molekulární charakterizaci; vzhledem k tomu, že příslušný orgán členského státu uvedl, že rešerše literatury se dostatečně nezabývala potenciálními nepříznivými účinky na zdraví lidí a zvířat, neboť do vyhledávání nebyly zahrnuty následující vyhledávací výrazy: „toxicita“, „toxický“, „studie na zvířatech“, „toxické účinky“, „nepříznivé účinky“ a „účinky na zdraví“ (28); vzhledem k tomu, že přezkumy literatury prováděné žadateli o obnovení povolení pro geneticky modifikované organismy obecně nemají vysokou kvalitu;

Nedemokratické rozhodování

X.	vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 26. října 2020, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že ve svém devátém volebním období přijal Parlament dosud jedenáct námitek; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na vlastní uznání nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

AA.	vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) č. 182/2011 může Komise rozhodnout, že GMO nepovolí, pokud se pro něj v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států (29); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu není vyžadována žádná změna právních předpisů;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (30), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

vítá skutečnost, že Komise v dopise poslancům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že je třeba při rozhodování o povolení GMO zohlednit udržitelnost (31); vyjadřuje nicméně hluboké zklamání nad tím, že Komise dne 28. září 2020 navzdory námitce Parlamentu a hlasování proti ze strany většiny členských států povolila dovoz další geneticky modifikované sóji (32);

opakuje svou výzvu Komisi, aby ukončila povolování GMO, ať už za účelem pěstování, nebo pro použití v potravinách a krmivech, pokud členské státy v odvolacím výboru nevydají stanovisko v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011;

10.

11.

12.

vyzývá úřad EFSA, aby si vyžádal údaje o dopadu spotřeby potravin a krmiv získaných z geneticky modifikovaných rostlin na střevní mikrobiom;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3) Vědecké stanovisko panelu EFSA pro geneticky modifikované organismy k žádosti společnosti Monsanto (ref. č.: EFSA-GMO-NL-2007-37) o uvedení geneticky modifikované kukuřice MON89034 pro použití v potravinách a krmivech a dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003 na trh, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/909.

(4) Vědecké stanovisko panelu EFSA pro geneticky modifikované organismy k posouzení geneticky modifikované kukuřice MON 89034 pro obnovení povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-RX-015), EFSA Journal 2019; 17(11):5845, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2019.5845

(5) Evropský parlament přijal ve svém osmém volebním období 36 usnesení o námitkách proti povolení GMO. Ve svém devátém volebním období Parlament dále přijal tato usnesení:

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0055),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0057).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0293).

(6) Rozhodnutí Komise 2009/813/ES ze dne 30. října 2009 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 289, 5.11.2009, s. 21).

(7) Stanovisko EFSA, s. 21, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2019.5845

(8) Připomínky členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2007-042

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS – prohlášení Komise (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(10) Připomínky členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2018-00673

(11) Rozhodnutí Komise 2005/635/ES ze dne 31. srpna 2005, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES uvádí na trh produkt z řepky olejné (Brassica napus L., linie GT73) geneticky modifikovaný pro toleranci vůči herbicidu glyfosátu (Úř. věst. L 228, 3.9.2005, s. 11).

(12) Viz bod odůvodnění G.

(13) Připomínky členských států, s. 7. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2009.1193 and Member State comments, pp. 27: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2018-00673

(14) MacIntosh, S.C., Kishore, G.M., Perlak, F.J., Marrone, P.G., Stone, T.B., Sims, S.R., Fuchs, R.L., „Potentiation of Bacillus thuringiensis insecticidal activity by serine protease inhibitors“ (Zvýšení insekticidní aktivity Bacillus thuringiensis inhibitory serinové proteázy), Journal of Agricultural and Food Chemistry 1990, 38, s. 1145–1152.

(15) Viz např. Then, C., „Risk assessment of toxins derived from Bacillus thuringiensis: synergism, efficacy, and selectivity“ (Posouzení rizik toxinů odvozených z bakterie Bacillus thuringiensis: synergie, účinnost a selektivita), Environmental Science Pollution Research 2010, 17, s. 791–797.

(16) Viz např., Han, P., Niu, C.Y., Lei, C.L., Cui, J.J., Desneux, N., „Quantification of toxins in a Cry1Ac + CpTI cotton cultivar and its potential effects on the honey bee Apis mellifera L.“ (Kvantifikace toxinů v Cry1Ac + CpTI kultivaru bavlny a jeho potenciální účinky na Včelu medonosnou, Apis mellifera L.) , Ecotoxicology 2 010, 19, s. 1452-1459, https://link.springer.com/article/10.1007/s10646-010-0530-z; Babendreier, D., Kalberer, N.M., Romeis, J., Fluri, P., Mulligan, E. and Bigler, F., „Influence of Bt-transgenic pollen, Bt-toxin and protease inhibitor (SBTI) ingestion on development of the hypopharyngeal glands in honeybees“ (Vliv ingesce transgenních pylů obsahujících Bt, toxinů Bt a inhibitorů proteázy na vývoj hypopharyngeálních žláz u včel), Apidologie 2005, 36(4), s. 585–594, https://doi.org/10.1051/apido:2005049; a Liu, X.D., Zhai, B.P., Zhang, X.X., Zong, J.M., „Impact of transgenic cotton plants on a non-target pest, Aphis gossypii“ (Dopad transgenních rostlin bavlníku na necílového škůdce Aphis gossypii), Glover’.Ecological Entomology, 30(3), s. 307–315, https://doi.org/10.1111/j.0307-6946.2005.00690.x

(17) Shrnutí viz Rubio Infante, N., Moreno-Fierros, L., „An overview of the safety and biological effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in mammals“ (Přehled bezpečnostních a biologických účinků toxinů Cry z Bacillus thuringiensis u savců), Journal of Applied Toxicology, květen 2016, 36(5), s. 630–648, http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jat.3252/full

(18) Cry1Ac je jedním z pouhých několika toxinů Bt, které úřad EFSA podrobně zkoumal.

(19) 1. stanovisko úřadu EFSA, s. 16, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/909

(20) Viz bod odůvodnění K.

(21) Viz např. Hilbeck, A. a Otto, M. „Specificity and combinatorial effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in the context of GMO risk assessment“ (Specifičnost a kombinované účinky toxinů Bacillus thuringiensis Cry v kontextu posuzování rizik spojených s geneticky modifikovanými organismy), Frontiers in Environmental Science 2015, 3:71.

(22) Hilbeck, A., Defarge, N., Lebrecht, T., Bøhn, T., „Insecticidal Bt crops. EFSA’s risk assessment approach for GM Bt plants fails by design“ (Insekticidní plodiny Bt. Přístup úřadu EFSA k posuzování rizik u geneticky modifikovaných rostlin Bt záměrně selhává), RAGES 2020, s. 4, https://www.testbiotech.org/sites/default/files/RAGES_report-Insecticidal%20Bt%20plants.pdf

(23) Připomínky členských států, s. 16: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2018-00673

(24) https://www.dtnpf.com/agriculture/web/ag/crops/article/2020/09/29/epa-proposes-phasing-dozens-bt-corn

(25) Douglas, M. R., Tooker, J. F., „Large-Scale Deployment of Seed Treatments Has Driven Rapid Increase in Use of Neonicotinoid Insecticides and Preemptive Pest Management in U.S. Field Crops“ (Rozsáhlé využívání ošetřování semen vedlo k rychlému nárůstu využití neonikotinoidních insekticidů a preventivní ochrany před škůdci u polních plodin v USA), Environmental Science and Technology 2015, 49, 8, s. 5088–5097, https://pubs.acs.org/doi/10.1021/es506141g

(26) Neonikotinoidy, https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/approval_active_substances/approval_renewal/neonicotinoids_en

(27) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1).

(28) Připomínky členských států, s. 1: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2018-00673

(29) Podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 Komise „může“, nikoli „musí“ přistoupit k vydání povolení, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států.

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(31) https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf

(32) MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, https://webgate.ec.europa.eu/dyna/gm_register/gm_register_auth.cfm?pr_id=100

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/70

P9_TA(2020)0370

Evropská občanská iniciativa „Minority SafePack“

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o evropské občanské iniciativě „Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe“ („Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“) (2020/2846(RSP))

(2021/C 445/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na evropskou občanskou iniciativu „Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe“ („Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“) (ECIXXXX),

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na článek 2, čl. 3 odst. 3 a čl. 11 odst. 4 této smlouvy,

—	s ohledem a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 19, 24, čl. 53 odst. 1, článek 63, čl. 79 odst. 2, čl. 107 odst. 3 písm. e), čl. 108 odst. 4, články 109, 118, čl. 165 odst. 4, čl. 167 odst. 5, čl. 173 odst. 3, články 177, 178 a čl. 182 odst. 1 této smlouvy,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě (1),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 10, 21, 22 a 51 této smlouvy (dále jen „Listina“),

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 21.–22. června 1993 obsahující požadavky, které musí být určitou zemí splněny, aby se mohla připojit k Evropské unii (tzv. kodaňská kritéria),

—	s ohledem na článek 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, přijaté Valným shromážděním OSN dne 16. prosince 1966,

—	s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků, jakož i stanoviska příslušných monitorovacích orgánů,

—	s ohledem na dokument z kodaňské konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z roku 1990 a četná tematická doporučení a pokyny týkající se práv menšin, které vydal vysoký komisař OBSE pro národnostní menšiny a Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o rovnosti jazyků v digitálním věku (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii (5),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků (6),

—	s ohledem na rozhodnutí a judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU), a zejména věc T-646/13 (Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe v. Komise) (7) a věc T-391/17 (Rumunsko v. Komise) (8),

—	s ohledem a rozhodnutí Komise mise (EU) 2017/652 ze dne 29. března 2017 týkající se navrhované občanské iniciativy s názvem „Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe“ („Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“) (9),

—	s ohledem na veřejné slyšení k evropské občanské iniciativě Minority SafePack uspořádané dne 15. října 2020 Výborem pro kulturu a vzdělávání, Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičním výborem,

—	s ohledem na návrhy předložené v rámci této evropské občanské iniciativy ohledně legislativních aktů očekávaných od Evropské komise na základě této evropské občanské iniciativy, předložené Evropské komisi po předložení podpisů a předložené Evropskému parlamentu během veřejného slyšení,

—	s ohledem na čl. 222 odst. 8 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že podle článku 2 SEU je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin;

B.	vzhledem k tomu, že v čl. 3 odst. 3 SEU se uvádí, že Unie podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy a rovněž že respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví;

vzhledem k tomu, že článek 6 SFEU uznává, že EU má pravomoci v oblastech kultury a vzdělávání, což jí umožňuje provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států; vzhledem k tomu, že by se Komise měla spolu s členskými státy aktivně zapojit do těchto oblastí politiky, které znamenají velkou potíž rovněž pro osoby z řad menšin;

D.	vzhledem k tomu, že podle článku 10 SFEU se Unie při vymezování a provádění svých politik a činností musí zaměřovat na boj proti diskriminaci, mimo jiné na základě rasy nebo etnického původu;

vzhledem k tomu, že čl. 21 odst. 1 Listiny stanoví, že se zakazuje jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

F.	vzhledem k tomu, že v článku 22 Listiny se uvádí, že Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost;

G.	vzhledem k tomu, že respektování kulturní rozmanitosti je zakotveno v článku 167 SFEU.

H.	vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostním menšinám a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vzhledem k tomu, že díky svým jedinečným jazykům a kulturám představují významnou součást kulturního bohatství Unie;

vzhledem k tomu, že k obecnému pojmu menšin v Evropě se váže široká škála termínů v právním a akademickém jazyce; vzhledem k tomu, že tyto sociální skupiny často jsou vzájemně zaměnitelně uváděny jako národnostní menšiny, etnické skupiny, tradiční nebo původní menšiny, národnosti, obyvatelé konstitučních regionů, jazykové menšiny, skupiny hovořící méně užívanými jazyky, jazykové skupiny atd.; vzhledem k tomu, že ve snaze překonat obtíže způsobené používáním rozmanitých definic napříč Evropou Rada Evropy ve své Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin, která stále představuje nejvyšší mezinárodní normu na ochranu menšin v Evropě, používá termín „národnostní menšina“; vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa Minority SafePack, když hovoří o těchto menšinových skupinách, užívá termín „národnostní a jazykové menšiny“;

vzhledem k tomu, že mnohé národnostní a jazykové menšiny se potýkají se zrychlujícím se trendem asimilace a zániku jazyků, což může mít za následek jazykové a kulturní ochuzení v EU a ztrátu její rozmanitosti, něčeho, co je EU povinna chránit podle Smluv; vzhledem k tomu, že vzdělávání je hlavní nástroj pro znovuoživení a ochranu menšinových jazyků;

K.	vzhledem k tomu, že světový atlas ohrožených jazyků UNESCO uvádí 186 jazyků z členských států EU jakožto jazyky zranitelné nebo v ohrožení a tři další jazyky jako zaniklé;

L.	vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa Minority Safepack byla Komisi předložena dne 15. července 2013 s tím, že EU vybídla, aby podpořila národnostní a jazykové menšiny v jedenácti oblastech;

vzhledem k tomu, že dne 13. září 2013 Komise neshledala tuto evropskou občanskou iniciativu dostatečně opodstatněnou, aby ji zaregistrovala; vzhledem k tomu, že organizátoři evropské občanské iniciativy podali odvolání k Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU) a Tribunál SDEU dne 3. února 2017 vydal rozhodnutí, jímž rozhodnutí Komise zrušil;

N.	vzhledem k tomu, že Komise s cílem přijmout nezbytná opatření k tomu, aby vyhověla rozhodnutí Tribunálu, přezkoumala právní přípustnost evropské občanské iniciativy a přijetím rozhodnutí (EU) 2017/652 iniciativu zaregistrovala v devíti z původně jedenácti požadovaných oblastí;

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 15 nařízení o evropské občanské iniciativě následuje po úspěšném shromáždění podpisů poté, co Komise prověří právní přípustnost, přezkum předmětu evropské občanské iniciativy Komisí; vzhledem k tomu, že Komise uvede na základě Smluv EU své právní a politické závěry ohledně dotyčné evropské občanské iniciativy;

P.	vzhledem k tomu, že svým rozhodnutím ze dne 24. září 2019 ve věci T-391/17 Tribunál Evropské unie potvrdil rozhodnutí Komise registrovat evropskou občanskou iniciativu Minority SafePack;

Q.	vzhledem k tomu, že mezi 3. dubnem 2017 a 3. dubnem 2018 bylo v EU shromážděno 1 123 422 potvrzených podpisů a limit na jeden stát byl dosažen v jedenácti členských státech;

R.	vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa je první nástroj nadnárodní participativní demokracie na světě, který občanům umožňuje komunikovat přímo s orgány EU;

S.	vzhledem k tomu, že Minority SafePack je pátou z doposud jen šesti úspěšných evropských občanských iniciativ;

T.	vzhledem k tomu, že podle článku 14 nařízení (EU) 2019/788 musí Parlament po zorganizování veřejného slyšení posoudit politickou podporu konkrétní evropské občanské iniciativy; vzhledem k tomu, že Parlament v souladu s článkem 222 jednacího řádu pořádal dne 15. října 2020 veřejné slyšení;

znovu opakuje svou podporu nástroji, jakým je evropská občanská iniciativa, a vybízí k plnému využívání jejího potenciálu; vyzdvihuje, že evropská občanská iniciativa je jedinečnou příležitostí pro občany, aby identifikovali a formulovali své tužby a požadovali činnost EU; zdůrazňuje, že to, aby občané mohli hrát aktivní úlohu v politických procesech, které se jich týkají, má zásadní význam pro to, aby se projekt evropské integrace přiblížil občanům;

poznamenává, že nové nařízení o evropské občanské iniciativě vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2020 a že je nanejvýš důležité, aby orgány EU a vnitrostátní orgány udělaly vše, co je v jejich silách, pro zajištění úspěchu při znovuoživení tohoto participativního nástroje EU; zdůrazňuje, že Komise by měla věnovat náležitou pozornost požadavkům, které prostřednictvím evropské občanské iniciativy Minority SafePack vyjádřilo 1,1 milionu občanů EU;

připomíná, že respekt k osobám z řad menšin je jedna z výslovných hodnot, na kterých byla EU založena, stejně tak jako demokracie, právní stát a dodržování lidských práv, jak je to stanoveno v článku 2 SEU;

připomíná, že čl. 3 odst. 3 SEU stanoví, že Unie musí respektovat svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbát na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví; zdůrazňuje, že menšinové jazyky a kultury jsou nedílnou a nezcizitelnou součástí kultury a dědictví Unie; zdůrazňuje, že by Unie měla vybízet k činnosti ze strany členských států za účelem zajištění ochrany práv osob z řad menšin;

znovu opakuje svou výzvu Komisi (10), aby – v souladu se zásadou subsidiarity – vypracovala společný rámec minimálních norem EU pro ochranu práv osob z řad menšin, která jsou pevně zakotvena v právním rámci zaručujícím demokracii, právní stát a základní práva v celé EU;

vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření a podporovaly práva osob z řad menšin a zajistily, aby byla tato práva plně dodržována;

domnívá se, že v souladu s ústavním pořádkem jednotlivých členských států a jejich vnitrostátním právem musí být v komunitách, kde existuje více úředních jazyků, dodržována jazyková práva, a to bez omezování práv jedné skupiny vůči ostatním skupinám; domnívá se, že podpora regionálních jazyků a ochrana jazykových společenství by měla respektovat základní práva všech osob;

domnívá se, že by EU měla i nadále pokračovat ve zvyšování povědomí o mnohojazyčnosti po celé Evropě prostřednictvím programů EU a aktivně podporovat výhody mnohojazyčnosti;

připomíná, že neexistuje žádná společná definice toho, koho lze považovat za osobu, která je příslušníkem národnostní nebo jazykové menšiny v EU; zdůrazňuje, že je nutné chránit veškeré menšiny, bez ohledu na definici, a zdůrazňuje, že všechny definice by měly být uplatňovány pružně, zatímco budou zároveň dodrženy zásady subsidiarity, proporcionality a nediskrimince;

10.

vybízí k vzájemně se posilující spolupráci mezi EU a Radou Evropy v oblasti ochrany práv národnostních a jazykových menšin; zdůrazňuje, že by taková spolupráce nabídla EU možnost stavět na úspěších a zkušenostech Rady Evropy, zatímco Radě Evropy umožní zvýšit účinnost provádění doporučení vydaných v souvislosti s Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků; vyzývá členské státy, aby prováděly a ratifikovaly Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků;

K devíti návrhům evropské občanské iniciativy

11.

uznává, že ochrana národnostních a jazykových menšin je primární odpovědností orgánů členských států; zdůrazňuje však, že Evropská unie musí sehrát důraznou úlohu v podpoře orgánů členských států v tomto úsilí; poukazuje na to, že mnohé členské státy představují úspěšné příklady harmonického soužití různých společenství založeného na vzájemné úctě, mimo jiné v oblastech politik jazykového a kulturního oživení; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy ohledně ochrany a podpory práv osob z řad menšin, a vyzývá EU, aby takové výměny usnadnila;

12.

je toho názoru, že opatření na zachování kulturní a jazykové identity ve prospěch osob z řad národnostních a jazykových menšin musí zajistit pozitivní jednání, jehož cílem jsou mimo jiné oblasti vzdělávání, kultury a veřejných služeb;

13.

vyjadřuje znepokojení nad alarmujícím nárůstem trestných činů z nenávisti a nenávistných výroků motivovaných rasismem, xenofobií či nesnášenlivostí vůči osobám z řad národnostních či jazykových menšin v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily kampaň proti nenávistným výrokům a bojovaly proti projevům rasismu a xenofobie vůči osobám, které jsou příslušníky národnostních a jazykových menšin;

14.

uznává příspěvek národnostních a jazykových menšin ke kulturnímu dědictví EU a zdůrazňuje úlohu médií;

15.

zdůrazňuje, že jazyková rozmanitost je cenná složka kulturního bohatství Evropy, která by měla být chráněna, aby se zajistilo, že regionální nebo menšinové jazyky budou moci být přeneseny z jedné generace na další; vyjadřuje své silné znepokojení nad regionálními a menšinovými jazyky, kterým hrozí zánik; zdůrazňuje potřebu větší akce v této oblasti; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby podporovaly jazykové vzdělávání v EU, včetně výuky menšinových jazyků; konstatuje, že evropská občanská iniciativa požaduje vznik evropského centra jazykové rozmanitosti, které by mělo za cíl ochranu bohaté rozmanitosti evropských jazyků;

16.

vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby braly v úvahu potřeby národnostních a jazykových menšin při přípravě programů financování; domnívá se, že ochrana mnohojazyčnosti a kulturní rozmanitosti je hybnou silou regionálního rozvoje a inovací, a proto má za to, že by ji měly evropské strukturální a investiční fondy a Fond soudržnosti zohledňovat; domnívá se, že financování z programu Horizont Evropa na studium kulturní a jazykové rozmanitosti a jejího vlivu na hospodářský rozvoj regionů v EU by umožnilo lépe definovat cíl veřejných politik zaměřených na národnostní a jazykové menšiny;

17.

uznává úlohu jazyka v kultuře; je znepokojen tím, že provozovatelé kultury působící v regionálních nebo menšinových jazycích se mohou na cestě k širokému publiku a přístupu k finančním a administrativním zdrojům potýkat s dodatečnými problémy; vyzývá členské státy, aby přihlédly k regionální situaci a vytvořily opatření, která pomohou provozovatelům kultury při projevování svobody kultury, bez ohledu na svá jazyková nebo jiná specifika;

18.

je přesvědčen, že každý občan EU by měl mít možnost zažívat kulturu a zábavu ve svém vlastním jazyce; poukazuje na to, že jazykové menšiny jsou často příliš malé nebo jim schází institucionální podpora pro vybudování vlastního komplexního systému mediálních služeb; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby provedla posouzení a přijala ta nejvhodnější opatření na podporu rozvoje takových mediálních služeb; konstatuje, že od doby předložení evropské občanské iniciativy Minority SafePack Komisi v roce 2013 byly již základní návrhy vztahující se k autorskému právu a služeb audiovizuálních médií přijaty zákonodárnými orgány; bere na vědomí nedávno přijaté sdělení Komise o prvním krátkodobém přezkumu nařízení o zeměpisném blokování (COM(2020)0766), ve kterém Komise navrhuje provést v roce 2022 podrobné vyhodnocení, přičemž do této doby by se měly plně projevit účinky nařízení; vítá plán Komise zahájit dialog se zúčastněnými stranami ohledně audiovizuálního obsahu v rámci svého akčního plánu pro oblast médií a audiovizuální oblast; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly v rámci budoucí právní úpravy zohledněny aspekty týkající se menšinových jazyků;

19.

poukazuje na to, že velký počet osob bez státní příslušnosti v Evropské unii náleží k národnostní nebo jazykové menšině; domnívá se, že by – při náležitém zohlednění suverenity a pravomocí členských států – mohla být a jsou přijímána pozitivní opatření; zdůrazňuje, že udělování či odnímání občanství je pravomoc států;

20.

vyjadřuje evropské občanské iniciativě „Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe“ svou podporu; vyzývá Komisi, aby v této věci jednala a aby předložila právní akty založené na Smlouvách a nařízení o evropské občanské iniciativě a v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; poukazuje na to, že iniciativa zaregistrovaná Komisí vybízí k legislativním návrhům zahrnujícím devět oddělených oblastí, a připomíná požadavek, který je v iniciativě obsažen, totiž aby každý jednotlivý návrh byl prověřen a posouzen sám o sobě;

o o

21.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Agentuře Evropské unie pro základní práva a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55.

(2) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13.

(3) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 21.

(4) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 42.

(5) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 52.

(6) Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 15.

(7) ECLI:EU:T:2017:59.

(8) ECLI:EU:T:2019:672.

(9) Úř. věst. L 92, 6.4.2017, s. 100.

(10) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU (Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13).

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/75

P9_TA(2020)0371

Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (2020/2084(INI))

(2021/C 445/11)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na články 9, 151, 152, 153, 156, 157, 162 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na protokoly 1, 8 a 28 ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropskou radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí v listopadu roku 2017,

—	s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu dosaženou na konferenci COP21 v roce 2015, a zejména na její preambuli, která „naléhavě žádá smluvní strany, aby při provádění svých politik a opatření podporovaly spravedlivý přechod pracovních sil a vytváření důstojné práce a kvalitních pracovních míst v souladu s národně definovanými rozvojovými prioritami a strategiemi“,

—	s ohledem na úmluvy a doporučení MOP, zejména na Úmluvu o inspekci práce z roku 1947 (č. 81), Deklaraci o budoucnosti práce přijatou u příležitosti 100. výročí založení MOP (2019) a Pokyny MOP z února 2016 pro spravedlivý přechod k environmentálně udržitelným ekonomikám a společnostem pro všechny,

—	s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména cíle 1, 3, 4, 5, 8, 10 a 13,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která v EU vstoupila v platnost dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (1) (dále jen „směrnice o rovnosti v zaměstnání“),

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (2),

—	s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí a na postoj Parlamentu k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 2009 (3),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 s názvem „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 s názvem „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“ (COM(2020)0442),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 s názvem „Upravený pracovní program Komise na rok 2020“ (COM(2020)0440),

—	s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po pandemii COVID-19 (COM(2020)0441), který předložila Komise dne 28. května 2020,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (4),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. června 2020 o dopadu demografických změn (COM(2020)0241),

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 18. ledna 2017 s názvem „Reakce EU na demografickou výzvu“ (2017/C017/08),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—	s ohledem na návrh doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, který předložila Komise dne 1. července 2020 (COM(2020)0275),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. července 2020, který doprovází návrh doporučení Rady „Most k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi“ (SWD(2020)0124),

—	s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 10. července 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (5),

—	s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. července 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zdroje na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně (7),

—	s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. dubna 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (8),

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční strategii pro udržitelný růst na rok 2020,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2019 nazvané „Strategie pro udržitelný růst na rok 2020“ (COM(2019)0650),

—	s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 17. prosince 2019, která doprovází sdělení Komise o strategii pro udržitelný růst na rok 2020,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/1181 ze dne 8. července 2019 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2019 (10),

—	s ohledem na „Politické směry pro příští Evropskou komisi 2019–2024: Unie, která si klade vyšší cíle“, které předložila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. ledna 2019 k „sociálnímu dialogu pro inovace v digitální ekonomice“ (11),

—	s ohledem na ekonomickou prognózu Komise z jara roku 2020, která byla zveřejněna dne 6. května 2020,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2020 k „Důstojným minimálním mzdám v celé Evropě“,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. července 2020 k „Plánu na podporu oživení Evropy a víceletému finančnímu rámci na období 2021–2027“,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2019 ke „Společným minimálním standardům v oblasti pojištění v nezaměstnanosti v členských státech EU – konkrétní krok k účinnému provádění evropského pilíře sociálních práv“ (12),

—	s ohledem na studii Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) „COVID-19: Politické reakce v Evropě“,

—	s ohledem na technickou zprávu Společného výzkumného střediska nazvanou „Opatření omezující volný pohyb osob v souvislosti s onemocněním COVID-19 a trhy práce v EU“, která byla zveřejněna v roce 2020, a zejména s ohledem na analýzu nejnovějších dostupných důkazů o formách práce na dálku v EU,

—	s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu a turínský proces zahájený v roce 2014, jehož cílem je posílení smluvního systému Evropské sociální charty v Radě Evropy a v jejím vztahu k právu Evropské unie,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0233/2020),

vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je základním cílem Evropské unie; vzhledem k tomu, že sociálně tržní hospodářství je založeno na dvou doplňujících se pilířích, konkrétně na prosazování hospodářské soutěže a na zásadních opatřeních v oblasti sociální politiky, což by mělo vést k dosažení plné zaměstnanosti a sociálního pokroku; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj má tři pilíře, a to ekonomický, sociální a environmentální; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je založen mimo jiné na plné zaměstnanosti a sociálním pokroku; vzhledem k tomu, že se jedná o základní cíl Evropské unie stanovený v čl. 3 odst. 3 SEU; vzhledem k tomu, že doposud byla upřednostňována hospodářská a environmentální udržitelnost;

vzhledem k tomu, že Evropa čelí novým výzvám, jako jsou rostoucí mezigenerační nerovnost, pokles sociálních, zdravotních, hospodářských a environmentálních příležitostí a zdrojů, územní rozdíly a nerovný přístup k základním sociálním a zdravotnickým službám, pracovním místům, obchodním příležitostem a sociální infrastruktuře; vzhledem k tomu, že EU a členské státy mají společnou odpovědnost za snižování nerovností; vzhledem k tomu, že po hospodářské krizi v roce 2008 se ve většině členských států zvýšily nerovnosti (v oblasti příjmů a příležitostí), což ohrožuje udržitelnost a inkluzivnost růstu a sociální soudržnost, a že v této souvislosti byl pokrok při plnění cílů strategie Evropa 2020 obtížný;

vzhledem k tomu, že v Evropě a ve světě existuje silná a uznávaná potřeba spravedlivého přechodu na udržitelné využívání zdrojů, snižování emisí CO2 a silnou ochranu životního prostředí s cílem ochránit živobytí, bezpečnost, zdraví a prosperitu budoucích generací; vzhledem k tomu, že přechod ke stabilnímu a udržitelnému ekologickému hospodářství šetrnému k životnímu prostředí a k sociálnímu rozměru bude vyžadovat spolupráci mezi veřejnými a soukromými subjekty a musí být doprovázen procesem reindustrializace, modernizace průmyslové základny a posilování vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že ekologická, digitální a demografická transformace se týká evropských regionů, odvětví, pracovníků a skupin obyvatelstva různými způsoby a že tento přechod bude vyžadovat výraznou změnu kvalifikace a přerozdělení pracovních sil, aby se zabránilo rušení pracovních míst v postižených odvětvích;

vzhledem k tomu, že evropské regiony, v nichž je nejvíce potřebná udržitelná transformace, jsou obvykle také regiony s vysokou úrovní chudoby a vyloučení; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí rozhodná opatření a investice pro rychlé oživení, které by se mělo zaměřit na zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie, obnovení hospodářské činnosti, podporu udržitelného rozvoje, ekologickou transformaci, digitální transformaci a uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv s cílem dosáhnout účinnějšího a silnějšího sociálního státu; vzhledem k tomu, že Evropa konkurenceschopná na mezinárodní úrovni musí být založena na silné sociální Evropě s cílem vytvořit cestu k udržitelnému růstu, kvalitním pracovním místům a solidním systémům sociálního zabezpečení pro všechny;

vzhledem k tomu, že výzkum nadace Eurofound ukazuje složitost sociálního rozměru Evropské unie, a navrhuje, aby byl srovnávací přehled sociálních ukazatelů doplňující evropský pilíř sociálních práv doplněn o další ukazatele týkající se kvality pracovních míst, sociální spravedlnosti a rovných příležitostí, solidních systémů sociálního zabezpečení a spravedlivé mobility;

F.	vzhledem k tomu, že v roce 2010 byla zahájena strategie Evropa 2020 na podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; vzhledem k tomu, že provádění Lisabonské strategie by mělo klást větší důraz spíše na udržitelnost a začlenění než na růst;

vzhledem k tomu, že podle článku 151 Smlouvy o fungování EU Unie a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turínu dne 18. října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky harmonizovat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boje proti vyloučení; vzhledem k tomu, že za iniciativy vyplývající z evropského pilíře sociálních práv nesou společnou odpovědnost EU a členské státy, které mají různé sociální systémy a tradice; vzhledem k tomu, že tyto iniciativy by proto měly chránit vnitrostátní systémy kolektivního vyjednávání, které poskytují vyšší úroveň ochrany; vzhledem k tomu, že základní práva, proporcionalita, právní jistota, rovnost před zákonem a subsidiarita jsou obecnými zásadami práva EU a jako takové musí být dodržovány;

vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny ve vedoucích hospodářských a politických pozicích, v nichž se přijímají rozhodnutí o politických reakcích na onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že ženy by měly být zapojeny do rozhodovacího procesu, aby přinesly více úhlů pohledu, znalostí a zkušeností, což by vedlo k lepším politickým výsledkům;

vzhledem k tomu, že systémy sociálního zabezpečení přispívají k zajištění důstojného života; vzhledem k tomu, že tyto systémy zahrnují sociální zabezpečení, zdravotní péči, vzdělávání, bydlení, zaměstnanost, spravedlnost a sociální služby pro znevýhodněné skupiny a hrají klíčovou úlohu při dosahování udržitelného sociálního rozvoje, podpoře rovnosti a sociální spravedlnosti a zajišťování práva na sociální ochranu, jak je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv (1948); vzhledem k tomu, že politiky sociální ochrany jsou klíčovými prvky vnitrostátních strategií rozvoje, jejichž cílem je snížit chudobu a zranitelnost v průběhu celého životního cyklu a podpořit udržitelný růst podporující začlenění;

vzhledem k tomu, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou pro zaměstnavatele a odbory klíčovými nástroji, které umožňují vytvářet spravedlivé mzdy a pracovní podmínky, a že silné systémy kolektivního vyjednávání zvyšují odolnost členských států v době hospodářské krize; vzhledem k tomu, že společnosti se silnými systémy kolektivního vyjednávání jsou obvykle bohatší a panuje v nich větší míra rovnosti; vzhledem k tomu, že právo na kolektivní vyjednávání je záležitostí, jež se týká všech evropských pracovníků, což může mít také zásadní vliv na demokracii a právní stát, včetně úcty k základním sociálním právům; vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání je základním evropským právem a že orgány EU jsou povinny je respektovat na základě článku 28 Listiny základních práv; vzhledem k tomu, že v této souvislosti politiky, které respektují, podporují a posilují kolektivní vyjednávání a postavení pracovníků v systémech nastavování mezd, hrají zásadní úlohu při dosahování vysoce kvalitních pracovních podmínek;

vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání je klíčovým nástrojem pro prosazování práv na pracovišti; vzhledem k tomu, že podle údajů OECD v posledních desetiletích výrazně poklesla hustota odborů i působnost kolektivního vyjednávání; vzhledem k tomu, že od roku 2000 se působnost kolektivního vyjednávání snížila ve 22 z 27 členských států EU; vzhledem k tomu, že kvalita práce a pracovního prostředí je v průměru vyšší v zemích s dobře organizovanými sociálními partnery a širokou působností kolektivních smluv; vzhledem k tomu, že pokud má kolektivní vyjednávání širokou působnost a je dobře koordinováno, podporuje dobrou výkonnost trhu práce;

vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound je kolektivní vyjednávání pod tlakem a že hospodářský pokles v roce 2008 vedl k decentralizaci kolektivního vyjednávání; vzhledem k tomu, že ačkoli se odhaduje, že na každého šestého pracovníka v EU se vztahuje kolektivní smlouva o mzdách, je obtížné získat kvalitní důkazy ve formě podrobnějších údajů o působnosti kolektivního vyjednávání a o kolektivních smlouvách v celé EU; vzhledem k tomu, že podle údajů Evropského odborového institutu (ETUI) je průměrná míra členství v odborových organizacích v celé EU přibližně 23 %, přičemž mezi jednotlivými členskými státy jsou velké rozdíly v míře členství, která se pohybuje mezi 74 % a 8 %; vzhledem k tomu, že členství v organizacích zaměstnavatelů a podíl trhů, které představují, se značně liší;

vzhledem k tomu, že sociální investice jsou investice do lidí za účelem zlepšení jejich životních podmínek; vzhledem k tomu, že k hlavním politickým oblastem pro sociální investice patří sociální zabezpečení, zdravotní péče, dlouhodobá péče, vzdělávání, bydlení, zaměstnanost, spravedlnost a sociální služby pro znevýhodněné skupiny; vzhledem k tomu, že správně navržené sociální politiky výrazně přispívají k udržitelnému rozvoji a růstu, jakož i k ochraně lidí před chudobou, a že působí jako hospodářské stabilizátory;

vzhledem k tomu, že jako jeden z důsledků pandemie COVID-19 má podle odhadů vzrůst míra chudoby; vzhledem k tomu, že tento vývoj více ohrožuje ženy, mladé lidi, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a velké rodiny; vzhledem k tomu, že počet osob v jednočlenných domácnostech a starších osob, které žijí samy, roste; vzhledem k tomu, že osoby v jednočlenné domácnosti jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, přičemž zejména starší ženy jsou více ohroženy chudobou než starší muži, pokud žijí sami; vzhledem k tomu, že domácnosti rodičů samoživitelů jsou vystaveny vysokému riziku chudoby a deprivace a mají potíže vyjít s finančními prostředky v důsledku jediného příjmu a nižší míry zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že rostoucí počet mladých dospělých spoléhá na bydlení u rodičů, aby se tak chránili před chudobou, avšak 29 % třígeneračních domácností je ohroženo chudobou a 13 % trpí vážnou deprivací;

vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví v domácnosti a na trhu práce může vést k nerovnoměrnému rozdělení zdrojů, a ženy se tak stávají zranitelnějšími vůči chudobě a sociálnímu vyloučení než muži; vzhledem k tomu, že pokud jsou ženy postiženy chudobou, mají menší možnost se z ní vymanit;

vzhledem k tomu, že trh práce v EU je stále horizontálně i vertikálně velmi segregovaný a že ženy jsou nadměrně zastoupeny v méně ziskových odvětvích; vzhledem k tomu, že pandemií COVID-19 byly zasaženy zejména ženy s nejistými smlouvami, protože právě ony přišly o zaměstnání jako první, což mělo finanční dopady na jejich rodiny i jejich ekonomickou nezávislost a vedlo to k tomu, že v době krize obdržely nedostatečnou sociální podporu;

zdůrazňuje, že v roce 2018 bylo v EU-27 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením téměř 109 milionů osob, což odpovídá 21,7 % celkového počtu obyvatel, přičemž 23 milionů z nich jsou děti (13); vzhledem k tomu, že EU nedosáhla svého cíle snížit do roku 2020 počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů; vzhledem k tomu, že v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 se v Unii pravděpodobně zvýší počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že bezdomovectví v posledním desetiletí ve většině členských států soustavně rostlo, a to o 70 %, přičemž v EU je každou noc bez přístřeší nejméně 700 000 osob; vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 prokázalo, že bezdomovectví je sociální krizí i krizí veřejného zdraví (14); vzhledem k tomu, že přibližně pětině lidí v EU hrozí vysoké zadlužení a že mnoho lidí nepobírá sociální dávky, na něž mají v rámci svých vnitrostátních systémů nárok;

vzhledem k tomu, že každý pátý pracovník v EU má práci nízké kvality; vzhledem k tomu, že se v příštím desetiletí očekává další nárůst polarizace pracovních míst a atypických forem zaměstnání a větší počet pracovních míst na horním a spodním konci spektra dovedností (15); vzhledem k tomu, že technologické změny a využívání umělé inteligence by mohly výrazně změnit trh práce; vzhledem k tomu, že to vede k dalším nerovnostem v příjmech; vzhledem k tomu, že poptávka po pracovní síle byla trvale nejslabší uprostřed příjmové stupnice, a to především v období recese a snižování zaměstnanosti v letech 2008 až 2013, částečně v důsledku přesunu pracovních míst z odvětví výroby a stavebnictví do odvětví služeb; vzhledem k tomu, že pandemie pravděpodobně tento trend ještě posílí; vzhledem k tomu, že pracovní místa s nízkou kvalifikací budou pro společnosti vždy zásadní a že musí nabídnout důstojnou mzdu a podmínky; vzhledem k tomu, že digitalizace může vytvářet příležitosti ke zvyšování kvalifikace, ale nutně nezlepšuje pracovní podmínky a nevytváří nová kvalitní pracovní místa pro všechny;

vzhledem k tomu, že je obtížné přejít od pracovních smluv na dobu určitou ke smlouvám na dobu neurčitou; vzhledem k tomu, že 60 % pracovníků je nedobrovolně zaměstnáno na dobu určitou; vzhledem k tomu, že míra přechodu je obzvláště nízká v zemích s vysokou mírou zaměstnání na dobu určitou; vzhledem k tomu, že rovněž orgány veřejné správy se příliš často spoléhají na to, že úředníky nahradí dočasnými pracovníky s nejistějšími pracovními podmínkami;

vzhledem k tomu, že výzkum nadace Eurofound týkající se „nových forem zaměstnávání“ ukazuje, že na vznikající a stále důležitější formy zaměstnání, které se odchylují od tradičních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo se vyznačují netradiční organizací práce a pracovními zvyklostmi, se často méně vztahuje sociální zabezpečení, sociální dialog a kolektivní vyjednávání; vzhledem k tomu, že tyto formy zaměstnání jsou rovněž ve větší míře využívány během ekonomicky náročných období, a proto by měly být zvažovány intervence proti očekávané krizi na trhu práce v důsledku pandemie COVID-19;

vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti přesahuje 7 % a v případě mladých lidí vzrostla na 17 %, přičemž se očekává, že se v důsledku onemocnění COVID-19 ještě zvýší (16), což se bude týkat zvláště žen a pracovníků na málo kvalifikovaných pracovních místech; vzhledem k tomu, že se očekává, že míra nezaměstnanosti v eurozóně vzroste z 8,3 % v roce 2020 na zhruba 9,3 % v roce 2021, přičemž mezi jednotlivými členskými státy budou značné rozdíly (17); vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti určitých skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, např. Romové, mladí lidé a starší osoby, může být výrazně vyšší; vzhledem k tomu, že podle průzkumu nadace Eurofound „Život, práce a onemocnění COVID-19“ měla krize způsobená onemocněním COVID-19 dramatický dopad na trh práce, přičemž 8 % zaměstnanců a 13 % samostatně výdělečně činných osob od počátku pandemie ztratilo zaměstnání; vzhledem k tomu, že dopad krize pocítili rovněž ti, kteří zůstali na trhu práce, ve formě značného snížení počtu odpracovaných hodin, což se projevilo ve ztrátě příjmů a obavách ohledně budoucí účasti na trhu práce a finanční nejistoty;

vzhledem k tomu, že podle Eurostatu bylo v roce 2018 v EU-28 8,3 milionu podzaměstnaných osob pracujících na částečný úvazek, 7,6 milionu osob bylo k dispozici pro trh práce, ale nehledalo práci, a dalších 2,2 milionu hledalo práci, aniž by mohlo začít v krátké době pracovat; vzhledem k tomu, že v roce 2018 se v EU-28 setkalo se situací podobou nezaměstnanosti celkem 18,1 milionu osob;

W.	vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a starších osob zůstává jednou z největších výzev na regionální úrovni v EU;

vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 odhalila zneužívání týkající se práv přeshraničních, příhraničních a sezónních pracovníků a nejistotu jejich situace, neboť mají nízkou úroveň sociální ochrany a koordinace sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že v důsledku toho jsou potřebné silnější regulace, účinnější sledování a účinné prosazování důstojných pracovních podmínek, bydlení a zdraví a bezpečnosti při práci; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je třeba zlepšit směrnici o agenturním zaměstnávání;

vzhledem k tomu, že v roce 2019 činil rozdíl mezi zaměstnaností mužů a žen 11,7 %; vzhledem k tomu, že tento rozdíl má pro EU obrovské ekonomické náklady, které odpovídají 320 miliardám EUR ročně, tj. 2,37 % HDP EU; vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 má nepřiměřený dopad na pracovní a sociální situaci žen, neboť 26,5 % že má nejisté zaměstnání, což představuje 60 % pracovníků na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že ženy jsou více než muži postiženy potížemi vyplývajícími z pandemie COVID-19, a to v důsledku toho, v jakých odvětvích jsou převážně zaměstnány, a v důsledku péče o děti a starší osoby, která stále ještě významně spočívá na jejich bedrech;

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením a starší osoby jsou obzvláště citlivé vůči krizi způsobené onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že tyto osoby budou nepřiměřeně postiženy a že mají zvláštní potřeby podpory, které musí být zohledněny již od samého počátku řešení pandemie, přičemž z výzkumu vyplývá, že tyto skupiny jsou významně ohroženy problémy v oblasti duševního zdraví;

AA.

vzhledem k tomu, že evropské regiony čelí dlouhodobým demografickým trendům, od delší střední délky života po nižší porodnost, stárnoucí společnosti, úbytek pracovní síly, menší domácnosti a rostoucí urbanizaci; vzhledem k tomu, že klesající podíl Evropy na světové populaci, kdy se očekává, že do roku 2070 bude představovat méně než 4 %, přinese výzvy; vzhledem k tomu, že venkovské a okrajové oblasti jsou silně zasaženy demografickými změnami;

AB.

vzhledem k tomu, že pandemie postihla zejména starší osoby, což v některých případech zhoršuje situaci osob, které se ocitly v izolaci; vzhledem k tomu, že starší osoby jsou nejvíce ohroženy chybějícím přístupem k internetu a moderním technologiím, a proto jim hrozí vyšší riziko vyloučení, a to i digitálního vyloučení;

AC.

vzhledem k tomu, že krize vede k nárůstu chudoby ve městech, přičemž se více dotýká domácností se středními příjmy a vede ke vzniku nových ohrožených skupin, prohloubení územních nerovností, zhoršení sociálních znevýhodnění ve znevýhodněných městských oblastech a k nerovnému přístupu k veřejným službám, což způsobuje nárůst poptávky po sociálních službách a sociální infrastruktuře na místní úrovni v době, kdy jsou místní rozpočty přetěžovány;

AD.

vzhledem k tomu, že výzkum založený na průzkumu pracovních podmínek v Evropě z roku 2015 ukázal, že dvakrát více pracovníků, kteří pravidelně pracují na dálku, než pracovníků, kteří pracují v prostorách zaměstnavatele, pracuje více než 48 hodin týdně stanovených v právních předpisech Unie, a odpočívá mezi pracovními dny méně než 11 hodin; vzhledem k tomu, že téměř 30 % těchto osob pracujících na dálku uvádí, že pracují ve svém volném čase každý den nebo několikrát týdně, ve srovnání s méně než 5 % pracovníků v „kancelářích“; vzhledem k tomu, že u pracovníků pravidelně pracujících na dálku je rovněž pravděpodobnější, že si budou stěžovat na stres v souvislosti s prací, na poruchy spánku a na problém se sladěním pracovních a rodinných odpovědností;

AE.

vzhledem k tomu, že v důsledku onemocnění COVID-19 a opatření k jejímu řešení, konkrétně omezení volného pohybu a zavedení práce na dálku, jsou ženy v násilnických vztazích trvale vystaveny násilí, což zvýšilo počet případů násilí vůči ženám; vzhledem k tomu, že jedním z důsledků období omezení volného pohybu byl prudký nárůst násilí páchaného na základě pohlaví a násilí v rámci rodiny, jehož míra se v některých evropských zemích zvýšila asi o 30 %; vzhledem k tomu, že v posledních 12 měsících zažilo po celém světě sexuální nebo fyzické násilí více než 243 milionů žen ve věku 15 až 49 let;

AF.

vzhledem k tomu, že tlak na ženy se ještě zvýšil; vzhledem k tomu, že nově zavedené formy práce, které umožňují prodlužování a jdou na úkor oddělení pracovního a soukromého života, vedly v období omezení volného pohybu k prudkému nárůstu nových forem psychického a sexuálního obtěžování on-line i offline; vzhledem k tomu, že převážná většina společností a vlád nezavedla žádná opatření proti těmto jevům;

zdůrazňuje, že EU zahájila transformaci směrem k nízkouhlíkovému, klimaticky neutrálnímu a oběhovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje, které musí zajistit nejvyšší míru sociální spravedlnosti, zlepšit životní podmínky, sociální pokrok, bezpečnost, blahobyt, rovnost a začleňování a nesmí nikoho opomíjet; je přesvědčen, že udržitelný rozvoj je hluboce zakořeněn v evropském projektu a evropských hodnotách a že sociální udržitelnost je základním předpokladem pro spravedlivou ekologickou, digitální a demografickou transformaci podporující začlenění; trvá na tom, že v zájmu snížení nerovností musí být tyto procesy zasazeny do přechodu, který může nabídnout sociální příležitosti a sdílenou prosperitu; zdůrazňuje, že sociální spravedlnost, důstojná práce se zabezpečením životního minima, rovné příležitosti, spravedlivá mobilita a odolné systémy sociálního zabezpečení jsou základními prvky spravedlivé transformace na udržitelnou a sociální Evropu;

je přesvědčen, že toto období oživení musí být časem reforem plně zaměřených na provádění Agendy OSN 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje, jež budou založeny na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti, spravedlivém rozdělení bohatství, rovnosti žen a mužů, kvalitních veřejných systémech sociálního zabezpečení, kvalitní zaměstnanosti a udržitelném růstu, což je model, který zajišťuje rovnost a sociální ochranu, zohledňuje potřeby zranitelných skupin, posiluje účast a občanství a zlepšuje životní úroveň pro všechny; považuje to za nejlepší způsob, jak může EU vyjít z této krize udržitelnější, odolnější a spravedlivější pro příští generaci;

zdůrazňuje, že pokrok směrem k udržitelné, spravedlivé a inkluzivní sociální Evropě vyžaduje silný společný závazek jak k pokroku v rámci Agendy OSN 2030, tak k provádění a realizaci zásad a práv obsažených v evropském pilíři sociálních práv; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat ambiciózní politický program s identifikovatelnými, proveditelnými, udržitelnými, jasnými a povinnými cíli a ukazateli sociální udržitelnosti; poukazuje na to, že příští sociální summit EU, který by se měl konat v květnu 2021 v Portu, by byl skvělou příležitostí pro přijetí takového programu na nejvyšší politické úrovni ze strany vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise; vyzývá k zapojení sociálních partnerů do celého procesu;

Správní rámec pro sociální pokrok

domnívá se, že v programu summitu v Portu by se měl uplatňovat dvojí přístup, tj. měl by se zaměřit na část Agendy EU pro udržitelný rozvoj 2030 týkající se sociální udržitelnosti a současně by měl připravit cestu pro realizaci zásad evropského pilíře sociálních práv tím, že přijme akční plán a naváže na Lisabonskou strategii, přičemž by měl stanovit ambiciózní a závazné cíle a nástroje definující cestu k sociálnímu pokroku a udržitelnosti; domnívá se, že tato agenda by mohla obsahovat strategický rámec pro udržitelnou, spravedlivou a inkluzivní sociální Evropu pro rok 2030;

domnívá se, že cíle nového programu pro silnou sociální Evropu se musí zaměřit se na ochranu všech, zejména těch nejzranitelnějších, a na to, aby bylo oživení inkluzivní a sociálně spravedlivé, a že tyto cíle musí být posíleny prostřednictvím povinné vymahatelnosti přihlížející ke specifickým rysům a potřebám členských států a odrážející hospodářské a environmentální povinnosti, jejichž dodržování je spojeno sopřístupem k evropským finančním prostředkům; domnívá se, že v tomto smyslu by měly být politické kroky, programy a reformy na úrovni EU a členských států navrženy tak, aby přispívaly k dosažení těchto závazných cílů, a že právní ochrana by měla znamenat, že bude zabráněno opatřením, politikám, programům či reformám, jež by mohly mít negativní dopad na pokrok směrem k dosažení těchto cílů nebo jež by mohly tomuto pokroku bránit;

je přesvědčen, že správní rámec pro sociální a udržitelnou Evropu by měl vycházet z těchto reforem: začlenění evropského pilíře sociálních práv a protokolu o sociálním pokroku do Smluv, ochrana sociálních práv na stejné úrovni jako ekonomických svobod na jednotném trhu a přijetí paktu o udržitelném rozvoji a sociálním pokroku, který stanoví sociální a udržitelné cíle coby povinné za účelem dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje; domnívá se, že proces evropského semestru by se měl navíc řídit metodou Společenství a měl by být dohodnut mezi Radou a Evropským parlamentem, zatímco více oblastí sociální politiky by mělo spadat do rozhodovacího procesu schvalování kvalifikovanou většinou, zejména pokud jde o zákaz diskriminace, sociální ochranu pracovníků (mimo přeshraniční situace), ochranu pracovníků při ukončení pracovního poměru, zastupování a kolektivní obranu zájmů pracovníků a zaměstnavatelů a podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v EU;

Finanční prostředky pro silnou sociální a udržitelnou Evropu

vyzývá členské státy, aby k zajištění úhrady mimořádných výdajů, která má vést k zamezení sociálním důsledkům krize způsobené pandemií COVID-19 a jejich zmírnění, k posílení systémů sociálního zabezpečení a k financování kvalitních pracovních míst, veřejných služeb, boje proti chudobě a ekologické a digitální transformace, plně využily flexibility při uplatňování unijních pravidel týkajících se veřejných financí a fiskální politiky; vítá nástroj Next Generation EU coby unijní plán na podporu oživení; zdůrazňuje, že má-li být zajištěna sociální spravedlnost, sociální soudržnost a prosperita pro všechny, lze spravedlivé ekologické a digitální transformace dosáhnout pouze na základě přiměřené podpory vzdělávání a infrastruktury v oblasti sociální a zdravotní péče; je znepokojen tím, že se v době stávající krize systémy sociálního zabezpečení potýkají s nebývalým tlakem a že dojde k exponenciálnímu růstu souvisejících veřejných výdajů; poukazuje na to, že výdaje na krizová opatření by neměly jít na úkor osob s nejnižším životním standardem, ale měly by být hrazeny spravedlivě; zdůrazňuje proto, že pokud májí vést investiční snahy EU k oživení, musejí mít prostřednictvím plánu na podporu oživení silný sociální rozměr a vést k upevnění systémů sociálního zabezpečení a rozšíření investic do sociálního zabezpečení, k většímu přístupu ohrožených skupin ke zdravotní péči a vzdělávání, dostupnému bydlení, pracovním místům, spravedlnosti a sociálním službám, aby bylo možné bojovat proti sociálnímu dopadu krize; domnívá se, že investice do vzdělávání, dobře koncipovaných progresivních daňových systémů a systémů dávek, sociálních investic a poskytování kvalitních veřejných a sociálních služeb jsou klíčovým nástrojem, který brání předávání znevýhodnění z jedné generace na další; poukazuje na to, že v kontextu evropského plánu na podporu oživení a nástroje na podporu oživení a odolnosti je důležité uplatňovat evropský pilíř sociálních práv, který je stejně důležitý jako Zelená dohoda pro Evropu a digitální transformace; požaduje tedy, aby nadcházející reformy spojené s balíčkem opatření sloužících k oživení zahrnovaly coby jeden z hlavních cílů národních programů reforem vzestupnou sociální konvergenci, které by mělo být dosaženo mimo jiné na základě finanční podpory; v tomto smyslu se domnívá, že nové cíle programu z Porta pro rok 2030 by měly být spolu s hospodářskými a environmentálními cíli podporovány prostřednictvím plánu na podporu oživení;

zdůrazňuje, že sociální investice v rámci balíčku opatření sloužících k oživení by měly být z hlediska ambicí v souladu s cíli programu z Porta, aby byla zajištěna i nezbytná finanční podpora; je přesvědčen, že konkrétní plány sociálního pokroku by měly obsahovat nástin toho, jak budou plněny cíle programu z Porta a zásady evropského pilíře sociálních práv, a obsahovat informace o velikosti sociálních investic, dotyčných oblastech a o tom, jakého pokroku má být dosaženo;

připomíná, že režimy zkrácené pracovní doby jsou účinným nástrojem na ochranu pracovních míst během hospodářské krize; vítá vytvoření nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) jako mimořádného opatření na podporu režimů zkrácené pracovní doby v členských státech v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19; zdůrazňuje, že se jedná o klíčový nástroj na podporu vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby, jež umožní ochránit pracovní místa a dovednosti a zachovat větší část mezd a příjmů; vyzývá Komisi, aby důkladně vyhodnotila výsledky používání tohoto dočasného nástroje a posoudila v tomto ohledu možnost zavedení stálého zvláštního nástroje, který by byl na žádost členských států uveden do chodu v případě jakékoli neočekávané krize, která by vedla k neustálému růstu výdajů na režimy zkrácených úvazků a podobná opatření; vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby zajistily poskytování finanční pomoci pouze podnikům, které nejsou registrovány v zemích uvedených na společném unijním seznamu jurisdikcí třetích zemí v daňové oblasti nebo v příloze 1 závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků dodržovali základní hodnoty zakotvené ve Smlouvách a aby podniky, které obdrží veřejnou finanční podporu, chránily své pracovníky, zaručily důstojné pracovní podmínky, dodržovaly dohody s odbory a příslušné kolektivní smlouvy, hradily svůj podíl na daních a zdržely se zpětného odkupu akcií, vyplácení bonusů manažerům i vyplácení dividend akcionářům; poukazuje na to, že je důležité kombinovat programy zkrácených pracovních úvazků se vzděláváním a odbornou přípravou příslušných pracovníků;

10.

vítá oznámení předsedkyně Evropské komise, že předloží unijní systém zajištění dávek v nezaměstnanosti, a naléhavě žádá Komisi, aby svůj návrh představila; vyzývá k tomu, aby tento nástroj chránil všechny typy pracovníků, snížil tlak způsobený vnějšími otřesy na veřejné finance a chránil vnitrostátní systémy dávek v nezaměstnanosti během krizí, které vedou k náhlému nárůstu výdajů; vyzývá k tomu, aby se návrh vztahoval na členské státy HMU s možností přistoupení pro další země;

11.

vítá zavedení Fondu pro spravedlivou transformaci; zdůrazňuje, že široké společenské přijetí opatření na ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu má zásadní význam z hlediska jejich účinného provádění; naléhavě vyzývá členské státy, aby do přípravy územních plánů spravedlivé transformace účinně zapojily sociální partnery, regionální a místní vlády a občanskou společnost; připomíná, že změna klimatu a následné strukturální změny mají již nyní závažný dopad na mnohé evropské regiony a jejich obyvatele; zdůrazňuje, že vytvoření zelených a důstojných pracovních míst má zásadní význam pro dosažení inkluzivního a vyváženého trhu práce, který by doprovázel spravedlivý přechod k oběhovému a uhlíkově neutrálnímu hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích, jež bude účinně využívat zdroje a energii, a pro zajištění toho, aby nebyl nikdo opomenut; trvá na navýšení částky, kterou v květnu 2020 navrhla Komise pro Fond pro spravedlivou transformaci ve svém pozměněném návrhu; požaduje, aby měl tento fond dostatečné finanční prostředky na podporu transformujících se regionů, k vytváření nových kvalitních pracovních míst a k zajištění toho, aby se poskytování podpory v rámci fondu řídilo zásadou sociální soudržnosti; zdůrazňuje, že přehodnocený Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci má klíčový význam pro podporu sociálních plánů pro pracovníky zasažené restrukturalizací, a vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci širší finanční podpory věnované na spravedlivou transformaci v Evropě dohodly na podstatném navýšení rozpočtu na tento nástroj; vyzývá k udržitelnému a ambicióznímu využívání dostupných finančních prostředků s cílem podpořit nejohroženější a zaostávající regiony tím, že budou v případě potřeby uplatněna přechodná opatření; připomíná, že je důležité, aby byly způsobilé projekty v souladu s cílem klimatické neutrality pro rok 2050, jeho průběžnými kroky do roku 2030 a evropským pilířem sociálních práv;

12.

poukazuje na změny, které spravedlivá transformace přináší s ohledem na trh práce a na rozdělení nových zelených pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie, které by ženám zajistily přístup k novým ekologickým pracovním místům a snížily rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů, jež existují v odvětví energie z obnovitelných zdrojů;

13.

připomíná, že před pandemií onemocnění COVID-19 se s chudobou a materiálním nedostatkem potýkalo každodenně více než 100 milionů Evropanů a že se bude tato situace v důsledku krize jen dále zhoršovat; uznává zásadní úlohu všech evropských fondů a programů v sociální oblasti a ještě důležitější úlohu budoucího fondu ESF+ a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v příštích sedmi letech; zdůrazňuje, že úsilí o obnovu by mělo podpořit zaměstnanost a růst a také odolnost a spravedlnost našich společností a mělo by být doplněno silným sociálním rozměrem, řešením sociálních a hospodářských nerovností a potřebami těch, kteří jsou krizí zasaženi nejvíce, zejména ohrožených a znevýhodněných skupin, jako jsou osoby žijící v chudobě, nezaměstnaní, starší lidé, mladí lidé, osoby se zdravotním postižením, rodiče samoživitelé, mobilní pracovníci a migranti; vítá závazek Komise mobilizovat prostředky z fondu EFG v reakci na dopad krize způsobené onemocněním COVID-19 na sociální a hospodářské úrovni a zdůrazňuje, že rozšíření působnosti tohoto fondu na digitální a ekologickou transformaci bude pro nadcházející roky vyžadovat dostatečné finanční prostředky; vyzývá členské státy, aby tento fond plně využívaly a nabídly pracovníkům propuštěným v rámci transformace pomoc;

14.

je znepokojen tím, že v kontextu oživení po rozšíření onemocnění COVID-19 bude v nadcházejících letech bezprostředně nutné zabývat se problémem chudoby, včetně chudoby dětí; zdůrazňuje, že členské státy by měly přidělit v rámci sdíleného řízení alespoň 5 % zdrojů z Evropského sociálního fondu plus (ESF+) na podporu činnosti v rámci evropské záruky pro děti; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl pro první rok jeho uplatňování vytvořen samostatný rozpočet ve výši 3 miliard EUR, neboť EU trpí následky pandemie COVID-19, která bude mít o to větší dopad na děti jakožto nejohroženější skupinu ze všech znevýhodněných osob, a že v období 2021–2027 bude do systému evropské záruky pro děti celkem investováno nejméně 20 miliard EUR; naléhavě požaduje, aby byla tato záruka doplněna o komplexní strategii boje proti chudobě, včetně opatření zajišťujících důstojné a finančně dostupné bydlení a řešení problému bezdomovectví; připomíná, že každá strategie zaměřená na vymýcení dětské chudoby musí zohledňovat realitu rodičovství samoživitelů a rodin s mnoha dětmi, jelikož domácnosti samoživitelů a domácnosti s mnoha dětmi patří mezi ohrožené skupiny ve společnosti; zdůrazňuje také, že s cílem řešit potravinovou a materiální deprivaci a podporovat sociální začlenění nejchudších osob by měly členské státy uvolnit v rámci sdíleného řízení alespoň 3 % zdrojů z fondu ESF+;

15.

poukazuje na to, že krize způsobená onemocněním COVID-19 již připravila o zaměstnání mnoho lidí, zejména pak mladé lidi, kteří mají častěji nejisté zaměstnání; vítá v této souvislosti plány Komise na rozšíření evropské záruky pro mládež a vyzývá Komisi a členské státy, aby z boje proti nezaměstnanosti učinily jednu ze svých priorit; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje z fondu ESF+ do opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a proto musejí v rámci sdíleného řízení vyčlenit nejméně 15 % svých zdrojů z uvedeného fondu na cílená opatření a strukturální reformy zaměřené na podporu kvalitní zaměstnanosti mladých lidí; připomíná, že je zapotřebí vytvořit závaznou, účinnější a inkluzivnější záruku pro mladé lidi, která by zajišťovala placené stáže, učňovskou přípravu a odbornou praxi pro všechny skupiny osob, jež nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a to v rámci jasných kritérií kvality, jimiž se záruka pro mladé lidi řídí; odsuzuje využívání neplacené odborné praxe, pokud se nepojí se získáním osvědčení o vzdělání, protože představuje určitou formu vykořisťování práce mladých lidí a porušování jejich práv; vyzývá Komisi, aby předložila právní rámec pro účinný a vymahatelný zákaz neplacené odborné praxe, stáží a učňovské přípravy;

Program z Porta: cíle a návrhy

16.

domnívá se, že program z Porta by měl coby program udržitelného rozvoje pro silnou sociální Evropu zahrnovat hospodářské, sociální a environmentální ukazatele dobrých životních podmínek a měl by pokrývat tyto oblasti: důstojnou práci, sociální spravedlnost a rovné příležitosti, odolné systémy sociálního zabezpečení a spravedlivou mobilitu; domnívá se, že v zájmu dosažení hmatatelnějších výsledků by měl tento nový program kombinovat kvantitativní a kvalitativní cíle a měl by být založen na přístupu založeném na právech;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně zabývaly digitální propastí v přístupu k veřejným službám, z nichž mnohé byly během pandemie onemocnění COVID-19 digitalizovány, a to zajištěním finanční podpory EU pro sociální inovace na místní úrovni s cílem usnadnit přístup k veřejným službám, mj. budováním kapacit a rozšiřováním inovativních iniciativ směřujících zdola nahoru, které by se zaměřovaly na začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion) a datovou gramotnost, aby se zajistil přístup všech občanů ke kvalitním, přístupným a uživatelsky vstřícným službám obecného zájmu;

1. Důstojná práce a udržitelné a inkluzivní trhy práce

18.

konstatuje, že důstojné mzdy jsou klíčovým prvkem spravedlivých pracovních podmínek a prosperujícího sociálně tržního hospodářství a že mzdy by měly pracovníkům umožnit uspokojovat své potřeby a potřeby svých rodin; domnívá se, že každý pracovník v EU by měl obdržet mzdu, která by mu zajistila alespoň důstojnou životní úroveň; domnívá se, že nejlepším způsobem, jak podpořit důstojné mzdy v rámci EU, je rozšířit kolektivní vyjednávání; vyzývá Komisi, aby zjistila, jaké překážky brání kolektivnímu vyjednávání v rámci EU, a bere na vědomí návrh směrnice o minimálních mzdách a kolektivním vyjednávání; zdůrazňuje, že tato směrnice by měla v souladu s vnitrostátními tradicemi a s náležitým ohledem na autonomii sociálních partnerů v členských státech a na dobře fungující modely kolektivního vyjednávání přispět k odstranění chudoby pracujících a podpořit kolektivní vyjednávání; znovu proto vyzývá Komisi, aby s cílem odhadnout životní náklady a přibližný příjem potřebný k uspokojení základních potřeb domácností pro každý členský stát a region provedla studii indexu životního minima, která by mohla sloužit sociálním partnerům jako referenční nástroj; trvá na tom, aby byla zákonná minimální mzda stanovena s plným zapojením sociálních partnerů na vyšší úrovni, než je prahová hodnota pro důstojný život, což přispěje k odstranění chudoby pracujících, zaručí každému pracovníkovi příjem nad hranicí chudoby a zároveň zohlední rozdíly týkající se životních nákladů v jednotlivých členských státech; vyzývá ke koordinovanému přístupu na úrovni EU s cílem dosáhnout skutečného růstu mezd, zabránit spirále snižování nákladů na práci, kterou způsobuje nezdravá soutěž v této oblasti, a zajistit vyšší vzestupnou sociální soudržnost pro všechny;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se společně se sociálními partnery zavázaly k tomu, že do roku 2030 dosáhnou v těch vnitrostátních systémech, které v oblasti zaměstnanosti a pracovních podmínek kombinují právní předpisy a předpisy sociálních partnerů, 90 % působnosti kolektivního vyjednávání; zdůrazňuje, že kolektivní vyjednávání přispívá k sociálně tržnímu hospodářství, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě; opakuje, že je nutné chránit evropské smlouvy, které výslovně chrání autonomii sociálních partnerů, a samoregulační systémy zavedené v některých členských státech, aby měli sociální partneři možnost samostatné regulace, a to v zájmu zajištění silné legitimity a zvyšování působnosti kolektivních smluv; vyzývá členské státy, aby zrušily veškeré vnitrostátní právní předpisy, které brání kolektivnímu vyjednávání, mimo jiné zajištěním přístupu odborů na pracoviště za účelem své organizace; zdůrazňuje, že reformy v členských státech by neměly mít negativní dopad na kolektivní vyjednávání a že je třeba je podporovat na odvětvové úrovni, mj. zajištěním podpory sociálních partnerů při budování kapacit; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zapojily sociální partnery do tvorby evropské politiky, mj. do postupů evropského semestru; domnívá se, že navrhované cíle by přispěly k vymýcení chudoby pracujících a k zajištění spravedlivých mezd evropských pracovníků;

20.

vyzývá Komisi, aby s cílem zavést preferenční zacházení se společnostmi, které dodržují smlouvy o kolektivním vyjednávání, přezkoumala evropskou směrnici o zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi dále k tomu, aby zpřísnila sociální doložku a vyloučila nabídky od společností, které se dopouštějí trestné činnosti či útoků na odbory nebo které se odmítají zapojit do kolektivního vyjednávání, aby bylo zajištěno, aby byly veřejné finanční prostředky použity na investice do subjektů zapojených do spravedlivé transformace, s cílem podpořit kolektivní smlouvy a zvýšit hustotu odborových svazů; dále se domnívá, že veškerá finanční podpora podniků ze strany EU by měla být podmíněna dodržováním platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek nebo povinností zaměstnavatelů vyplývajících z příslušných kolektivních smluv; naléhá na Komisi a na členské státy, aby usilovaly o zajištění toho, aby zařízení obecného zájmu, ať už spravované soukromě, nebo veřejně, zajišťovala svým zaměstnancům důstojné pracovní podmínky a dodržovala přitom zejména svobodu vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv v daném odvětví nebo podnikových smluv a právo na přiměřené mzdy;

21.

s velkým znepokojením bere na vědomí vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v řadě členských států a nestabilitu pracovních smluv mladých pracovníků, zejména v odvětvích vážně postižených pandemií onemocnění COVID-19; s cílem snížit dlouhodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí do roku 2030 alespoň o 50 % vyzývá k lepšímu finančnímu zajištění nástroje záruky pro mladé lidi, který by měl v souladu s cílem č. 8 Agendy 2030 přijaté Organizací spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje obsahovat také kritéria tvorby kvalitních pracovních míst; domnívá se, že je načase zajistit, aby byla záruka pro mladé pro všechny členské státy závazná a inkluzivní a aby obsahovala aktivní podpůrná opatření zaměřená na osoby, které dlouhodobě nemají zaměstnání ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a na mladé lidi pocházející ze znevýhodněného sociálně-ekonomického prostředí, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením a mladí Romové;

22.

zdůrazňuje, že evropský program pro kvalitní pracovní místa není pouze otázkou důstojnosti, ale je rovněž přínosný pro hospodářství, neboť zvyšuje produktivitu a vnitřní poptávku; domnívá se, že kvalitní pracovní místo musí zahrnovat mzdu umožňující důstojný život, jistotu práce a přístup k sociální ochraně, příležitosti k celoživotnímu vzdělávání, dobré pracovní podmínky na bezpečném a zdravém pracovišti, přiměřenou pracovní dobu se správnou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, zastoupení prostřednictvím odborů a právo na kolektivní vyjednávání; vyzývá Komisi, aby do postupu v rámci evropského semestru a srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů zahrnula celkový cíl, kterým je zvýšení kvality pracovních míst na evropské úrovni, s cílem posoudit příspěvky v oblasti politiky zaměstnanosti ve všech členských státech a nasměrovat je k plnění cílů udržitelného rozvoje a k uplatňování evropského pilíře sociálních práv; vyzývá členské státy, aby přikládaly doporučením pro jednotlivé země týkajícím se sociální oblasti a zaměstnanosti, zejména doporučením vydávaným v návaznosti na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, stejný význam jako přikládají doporučením v hospodářské a rozpočtové oblasti;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby nejpozději do roka od přijetí hlavních směrů zaměstnanosti EU v roce 2020 zajistily jejich přezkoumání, a to s přihlédnutím ke krizi způsobené onemocněním COVID-19 a k jejím důsledkům v sociální oblasti a oblasti zaměstnanosti, a aby lépe reagovaly na podobné krize v budoucnu; trvá na tom, že v zájmu posílení demokratického rozhodování musí být Evropský parlament zapojen do stanovování integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost na stejné úrovni jako Rada; vyzývá nadaci Eurofound, aby přispěla k měření kvality pracovních míst v různých smluvních a zaměstnaneckých podmínkách a aby poskytovala příslušné analýzy důležité z hlediska této politiky, které pomohou zlepšit kvalitu pracovních míst a zajistit udržitelnost práce;

24.

je znepokojen zvýšeným počtem pracovníků v nejistých a nestandardních formách zaměstnání, falešných OSVČ a pracovníků se smlouvou na nulový počet hodin, a to i ve státní správě jednotlivých členských států; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o dosažení cíle, kterým je snížení výskytu nedobrovolného dočasného zaměstnání a zaměstnání na zkrácených pracovní úvazek do roku 2030, a o splnění cíle vytvořit 80 % pracovních míst se středním nebo vysokým platem, která by se soustřeďovala v udržitelných odvětvích; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily praxi, kdy se využívají smlouvy na nulový počet hodin a falešná samostatně výdělečná činnost;

25.

vyzývá členské státy, aby se zavázaly k tomu, že do roku 2030 odstraní úmrtí související s prací a nemoci z povolání; naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem dosažení tohoto cíle předložila novou strategii v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která by se zabývala jak fyzickým, tak i duševním zdravím pracovníků; domnívá se, že součástí této strategie musí být přehodnocení směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví, aby byla zajištěna ochrana pracovníků v mimořádných situacích, jako jsou pandemie, a že musí zahrnovat ambiciózní legislativní návrhy týkající se onemocnění pohybového aparátu a poruch souvisejících se stresem, které by byly vypracovány ve spolupráci se sociálními partnery; vyzývá Komisi, aby pokračovala v aktualizaci směrnice o karcinogenech a mutagenech a do roku 2024 navrhla závazné limitní hodnoty expozice při práci nejméně pro 50 dalších látek a aby do ní začlenila látky, které mají škodlivé účinky na reprodukční systém, a zavedla přísnější limitní hodnoty pro škodlivé látky, jako jsou karcinogeny a mutageny; zdůrazňuje, že se EU musí řídit evropským rámcem pro činnost v oblasti duševního zdraví; konstatuje, že jedním z cílů je také prevence nádorových onemocnění, neboť se má za to, že 40 % případů lze předejít; vyzývá Komisi, aby s cílem pomoci omezit utrpení způsobené nádorovými onemocněními předložila ambiciózní plán boje proti nim; vyzývá k posílení úlohy Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, s cílem podporovat zdravá a bezpečná pracoviště v celé Unii a dále rozvíjet iniciativy zaměřené na zlepšení prevence na pracovišti ve všech odvětvích činnosti;

26.

vyzývá Komisi, aby předložila strategický program EU v oblasti péče coby další krok vpřed, pokud jde o kvalitativní zlepšování postavení odvětví zdravotní péče v EU, včetně postavení pracovníků v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost; opakuje, že program v oblasti péče musí rovněž odrážet situaci 100 milionů neformálních pečovatelů v EU, kteří poskytují 80 % dlouhodobé péče, kterým se však většinou nedostává uznání; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s členskými státy vypracovala regulační rámec, který by zaručoval kvalitní pečovatelské služby a obsahoval mj. posuzování nových možností zdravotnictví, které by byly ku prospěchu spotřebitelům a pacientům, a zároveň respektoval úlohu veřejných a soukromých zařízení při poskytování těchto služeb občanům a zajišťoval pečovatelům důstojné pracovní podmínky;

27.

uznává, že spravedlivá a sociálně udržitelná práce a skutečné zapojení zaměstnanců do vytváření pracovních podmínek jsou v rámci digitálních platforem a ve všech dalších odvětvích důležitější než kdy jindy a že pracovníci musejí mít demokratický vliv na správu pracovních záležitostí; zdůrazňuje, že je nutné zajistit široké a spravedlivé rozdělení výhod digitalizace a že pracovníci v digitálním odvětví musejí mít stejná práva a pracovní podmínky jako v jiných odvětvích; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh směrnice o důstojných pracovních podmínkách a právech v digitální ekonomice, která by se vztahovala na všechny pracovníky, včetně pracovníků s nestandardními atypickými smlouvami, pracovníků společností působících v oblasti platforem a OSVČ; vyzývá Komisi, aby v rámci této směrnice zajistila, aby podniky založené na platformách dodržovaly stávající vnitrostátní a evropské právní předpisy, vyjasnila zaměstnanecký status pracovníků platforem prostřednictvím vyvratitelné domněnky pracovního poměru, zabezpečila jim pracovní podmínky, sociální ochranu a BOZP a zajistila právo organizovat se, právo na zastoupení prostřednictvím odborů a právo vyjednávat kolektivní smlouvy, mj. i v případě OSVČ; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila cílenou revizi právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže s cílem umožnit kolektivní stanovování cen OSVČ s nejistými pracovními podmínkami, aby byla zajištěna lepší rovnováha vyjednávací síly a spravedlivější vnitřní trh;

28.

zdůrazňuje, že pandemie onemocnění COVID-19 poukázala na význam digitálních řešení, zejména práce na dálku; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila směrnici o minimálních normách a podmínkách spravedlivé práce dálku, která by zajistila bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků a důstojné pracovní podmínky, včetně dobrovolného charakteru práce na dálku, dodržování pracovní doby, dovolené, zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a dalších digitálních práv na pracovišti, jako je právo se odpojit, ochrana soukromí pracovníků, která vylučuje jejich dálkové monitorování nebo jakékoli jiné sledování, a zákaz aplikace mikročipových implantátů pracovníkům a používání umělé inteligence v rámci náborových postupů, přičemž by zohledňovala rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o digitalizaci;

29.

vyzývá Komisi, aby za účelem stanovení minimálních norem, mj. norem týkajících se očekáváných změn a restrukturalizace, zejména na úrovni společností, zavedla novou rámcovou směrnici o informování, konzultaci a účasti pracovníků pro jednotlivé formy evropských společností, včetně subdodavatelských řetězců a franšíz, a pro společnosti, které využívají nástroje mobility pro evropské společnosti; vyzývá dále k přepracování směrnice o evropské radě zaměstnanců, aby bylo zajištěno mj. její řádné uplatňování, přístup ke spravedlnosti a účinné sankce za porušování pravidel a aby došlo k lepšímu fungování zvláštního vyjednávacího orgánu, mj. na základě postupu mezinárodní výměny informací a mezinárodních konzultací, který by měl řádně proběhnout a být dokončen před přijetím každého rozhodnutí; vyzývá Komisi, aby podporovala kapitálovou účast zaměstnanců jako nástroj k většímu zapojení pracovníků na základě demokratičtějších postupů na pracovišti, a současně omezila nerovnosti a riziko ztráty pracovních míst během hospodářského poklesu;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily podmínky a požadavky nezbytné k tomu, aby se do roku 2030 na alespoň 80 % korporací vztahovaly dohody o udržitelné správě a řízení společnosti, aby byly po dohodě se zaměstnanci vytvořeny strategie s cílem pozitivně ovlivňovat environmentální, sociální a hospodářský rozvoj prostřednictvím postupů správy a řízení a přítomnosti na trhu, zajistit větší odpovědnosti vedení za začlenění udržitelnosti do rozhodování podniků a podporovat postupy správy a řízení společností, které přispívají k jejich udržitelnosti, mj. s odkazem na podnikové výkaznictví, odměňování členů správních orgánů, maximální rozdíl v poměru mezd, složení správních rad a zapojení zúčastněných stran;

31.

vyzývá k přijetí směrnice o závazném dodržování lidských práv, náležité péči a odpovědném podnikání, včetně práv pracovníků, jako je právo na sdružování a kolektivní vyjednávání, právo na bezpečnost a ochranu zdraví, sociální ochranu a dobré pracovní podmínky, v níž by byla stanovena povinnost náležité péče vztahující se na činnost společností a jejich obchodní vztahy, včetně dodavatelských a subdodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že tato směrnice by měla zajistit plné zapojení odborů a zástupců zaměstnanců do celého procesu náležité péče a zaručit právo kolektivně vyjednávat na příslušných úrovních strategie v oblasti náležité péče; zdůrazňuje, že inspektoráty práce členských států a Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA) musejí mít u všech společností EU a u společností, které chtějí mít přístup na vnitřní trh, možnost provádět společné inspekce v celém řetězci, v jejichž rámci by bylo možné podávat stížnosti, a nabízet pomoc zaměřenou na dodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby trvala na ratifikaci úmluvy MOP č. 81 (inspekce práce) a č. 129 (inspekce práce v zemědělství), a to všemi obchodními partnery EU;

32.

vybízí Komisi, aby zohlednila specifické rysy podniků sociální ekonomiky, které se během pandemie ukázaly být pro společnost velmi důležité, a aby posoudila vypracování konkrétních programů a finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby zaktualizovala svůj rámec pro zakládání a rozvoj družstev a podniků sociální ekonomiky, které ze své podstaty kladou větší důraz na spravedlivé pracovní podmínky a silnější postavení pracovníků;

33.

zdůrazňuje, že zásadní význam z hlediska ochrany pracovníků a uplatňování jejich sociálních práv má účinné prosazování právních předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že většina členských států je v plnění svých závazků vyplývajících z úmluvy MOP o inspekci práce, pokud jde o počet inspektorů práce, pozadu; trvá na tom, aby členské státy zvýšily svou kapacitu zajišťující prosazování právních předpisů, tak aby nejpozději do roku 2030 dosáhly poměru alespoň jeden inspektor práce na 10 000 zaměstnaných osob;

2. Sociální spravedlnost a rovné příležitosti

34.

zdůrazňuje, že nejvyšší prioritou Evropy musí být vymýcení dětské chudoby a zajištění dobrých životních podmínek a rovných příležitostí pro děti; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily přijetí evropské záruky pro děti a její provádění, tak aby do roku 2030 měly všechny děti v EU neomezený přístup ke kvalitní a bezplatné zdravotní péči, vzdělávání a k zařízením péče o děti, měly důstojné bydlení a dostávaly dostatečnou výživu; konstatuje, že tato politika musí být spojena s dalšími opatřeními zaměřenými na politiku v oblasti chudoby a rodiny, aby vedla k vyváženým cyklům politiky, které mohou dětem a jejich rodinám nabídnout příležitosti k sociálnímu začleňování, včetně celostátních a místních strategií zaměřených na boj proti chudobě dětí, které by přihlížely ke konkrétním problémům, jimž na místní úrovni čelí nejrůznější skupiny děti v nouzi;

35.

odsuzuje skutečnost, že některé vlády využívají pandemii jako záminku k tomu, aby učinily krok zpět, pokud jde o některá základní práva pracovníků a žen; připomíná nezcizitelné právo na přístup ke zdravotní péči stejně jako právo rozhodovat o vlastním těle; zdůrazňuje proto, že je nutné zaručit práva na zdravotní péči v oblasti reprodukčního zdraví, na antikoncepci a umělé přerušení těhotenství, a to i prodloužením zákonné lhůty pro umělé přerušení těhotenství;

36.

vítá závěry Rady týkající se zajištění větší ochrany minimálního příjmu, jejímž cílem je bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení; trvá na tom, aby Komise za účelem zajištění práva na důstojný život a vymýcení chudoby navázala na tyto závěry a navrhla rámec pro systémy minimálního příjmu, který by se měl zabývat otázkou jejich přiměřenosti a působnosti a obsahovat doložku o zákazu snížení úrovně ochrany; zdůrazňuje, že systém minimálního příjmu by se měl vztahovat na každou osobu v Evropě a že důchody by měly zajišťovat příjem nad hranicí chudoby;

37.

vyzývá členské státy a Komisi, aby se zavázaly k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, jež dnes dosahují 16 %, – a z nich plynoucích rozdílů ve výši důchodů žen a mužů – s cílem dosáhnout 0 % do roku 2030 tím, že budou prosazovat zásadu stejné mzdy za stejnou práci žen a mužů; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila právní rámec o mzdové transparentnosti zahrnující podávání zpráv o mzdové transparentnosti a informování o mzdových úrovních, jak původně přislíbila u příležitosti 100 dní ve funkci; opakuje, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů vyplývá také z nepřiměřených důchodových systémů, které náležitě nezohledňují délku mateřské nebo rodičovské dovolené; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly dlouhodobá opatření na snížení vysoké míry nezaměstnanosti mezi ženami a zajistily účast žen na trhu práce a rovnou účast a rovné příležitosti pro muže a ženy na tomto trhu a aby zavedly iniciativy na podporu přístupu žen k finančním prostředkům, podnikání žen a finanční nezávislosti žen;

38.

vyzývá Komisi, aby zavedla konkrétní opatření vztahující se na veřejný i soukromý sektor s náležitým přihlédnutím ke zvláštnostem malých a středních podniků, jako jsou jasná definice kritérií pro posuzování hodnoty práce, genderově neutrální systémy hodnocení a klasifikace práce, audity a zprávy týkající se odměňování žen a mužů s cílem zaručit stejnou mzdu, nárok pracovníků požadovat úplné informace o odměňování a právo na nápravu a jasné cíle pro činnost společností v oblasti rovnosti žen a mužů; dále žádá, aby byl v zájmu boje proti diskriminaci v odměňování zlepšen přístup ke spravedlnosti a aby byla zavedena rozsáhlejší procesní práva; vyzývá Komisi, aby v chystaných právních předpisech týkajících se transparentnosti odměňování podporovala úlohu sociálních partnerů a kolektivního vyjednávání na všech úrovních (vnitrostátní, odvětvové, místní a podnikové); vyzývá Komisi, aby mezi příslušné kroky zahrnula přísná donucovací opatření pro ty, kdo neplní své povinnosti, jako jsou sankce pro zaměstnavatele, kteří porušují právo na mzdovou rovnost;

39.

vyzývá členské státy, aby odblokovaly směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech a přijaly ambiciózní postoj v Radě s cílem řešit značnou nerovnováhu mezi ženami a muži v rozhodovacím procesu na nejvyšší úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly k odstranění dopadu „skleněného stropu“ na řídící a dozorčí orgány kótovaných společností tím, že zavedou cíl dosáhnout alespoň 40 % zastoupení žen na vyšších vedoucích pozicích;

40.

vyzývá Komisi, aby předložila evropskou strategii pro osoby se zdravotním postižením na období po roce 2020, jež by zahrnovala ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a obsahovala ambiciózní, jasné a měřitelné cíle, plánovaná opatření s jasnými časovými rámci a vyčleněnými zdroji a aby se tato strategie rovněž opírala o odpovídající monitorovací mechanismus s dostatečnými zdroji a jasnými ukazateli a referenčními hodnotami, který by rovněž zdůrazňoval potřebu dosáhnout plné přístupnosti zboží a služeb včetně zastavěného prostředí, inkluzivního vzdělávání a trhu práce a potřebu používat umělou inteligenci s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením plně se podílet na chodu společnosti, a aby se rovněž zavázaly k dokončení procesu deinstitucionalizace zařízení dlouhodobé péče; vyzývá členské státy, aby využívaly zdroje dostupné z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj, a zejména ESF, s cílem zlepšit přístupnost veřejných prostor pro osoby se zvláštními potřebami, včetně osob se zdravotním postižením, pro osoby s dětmi a pro starší osoby, které se stále potýkají s problémem sociálního vyloučení;

41.

naléhavě vyzývá k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do nadcházející strategie pro rovnost osob se zdravotním postižením 2021, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost zlepšení přístupu na trh práce prostřednictvím cílených opatření a akcí;

42.

vyslovuje se pro podporu inkluzivního a dostupného vzdělávání, včetně přístupu k širokopásmovému internetovému připojení, a podporu odborného vzdělávání a vzdělávání v digitální oblasti, mimo jiné pro zranitelné skupiny a osoby se zdravotním postižením, s cílem umožnit zejména pracovníkům s nízkou kvalifikací a starším pracovníkům, aby se rekvalifikovali a učili novým dovednostem; podporuje vytvoření možností učňovské přípravy napříč EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o další začleňování osob se zdravotním postižením na trh práce tím, že odstraní překážky a využijí příležitostí, které digitální práce nabízí pro jejich začlenění, a vytvoří pobídky pro jejich zaměstnávání; připomíná, že podle nadace Eurofound má pouze jeden ze tří pracovníků s omezujícím chronickým či vzácným onemocněním vhodně uzpůsobené pracovní místo; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve své práci na podpoře zaměstnanosti, udržování práce a opětovného začlenění osob se zdravotním postižením a chronickými onemocněními na trh práce v Evropě;

43.

vítá novou agendu dovedností pro Evropu; zdůrazňuje význam přístupu k odborné přípravě a rekvalifikaci pracovníků v odvětvích a úsecích, které musí projít zásadními změnami s ohledem na ekologickou a digitální transformaci; zdůrazňuje, že kvalifikace a certifikované kompetence přinášejí pracovníkům přidanou hodnotu, zlepšují jejich postavení na trhu práce a mohou být převedeny při přechodu na trhu práce; vyzývá k tomu, aby veřejná politika v oblasti dovedností byla zaměřena na certifikaci a validaci kvalifikací a kompetencí; zdůrazňuje, že by měly být zavedeny systémy kompenzací založené na dovednostech ve společnostech využívajících veřejné prostředky pro zvyšování kvalifikace pracovníků a po dohodě se zástupci zaměstnanců, neboť takový systém by zajistil návratnost těchto veřejných investic; zdůrazňuje, že evropská strategie dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost musí zaručit právo na celoživotní učení pro všechny a ve všech oblastech,

3. Odolné systémy sociálního zabezpečení

44.

konstatuje, že stávající investice do sociální infrastruktury v EU jsou odhadovány na přibližně 170 miliard EUR ročně a že Komise odhaduje, že potřebné investice do sociální infrastruktury činí 192 miliard EUR, přičemž zdravotní a dlouhodobá péče tvoří 62 % investic (dostupné bydlení 57 miliard EUR, zdravotnictví 70 miliard EUR, dlouhodobá péče 50 miliard EUR, vzdělávání a celoživotní učení 15 miliard EUR); vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly provádění evropského pilíře sociálních práv část facility na podporu oživení a odolnosti, jež by byla ekvivalentní investicím do životního prostředí a digitálních priorit; trvá na tom, aby při přidělování zdrojů facility na podporu oživení a odolnosti byla zohledněna rovnost žen a mužů;

45.

vyzývá Komisi, aby monitorovala evropskou strategii pro rovnost žen a mužů (2020–2025), a vyzývá členské státy, aby přijaly vnitrostátní strategie pro rovnost žen a mužů na základě evropské strategie jako důležitou součást sociálně-ekonomických opatření přijatých v návaznosti na krizi způsobenou onemocněním COVID-19;

46.

dále zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy shromažďovaly lepší a harmonizovanější údaje o počtu osob bez domova v Evropě, neboť to představuje základ účinné veřejné politiky;

47.

zdůrazňuje, že EU a její členské státy mají povinnost zajistit občanům všeobecný přístup k důstojnému, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení v souladu s programem OSN do roku 2030, zejména s cílem 11, a v souladu se základními právy, jako jsou práva uvedení v článcích 16, 30 a 31 Evropské sociální charty a v evropském pilíři sociálních práv; vyzývá v tomto ohledu všechny členské státy, aby ratifikovaly revidovanou Evropskou sociální chartu; zdůrazňuje, že investice do sociálního, důstojného a cenově dostupného bydlení jsou zásadní pro zajištění a zlepšení kvality života všech; vyzývá Komisi a členské státy, aby maximalizovaly úsilí investovat do cenově dostupného bydlení s cílem uspokojit potřeby v oblasti bydlení u skupin s nízkými a středními příjmy (spodní tři pětiny), zajistit, aby alespoň 30 % všech nově postavených domů představovalo cenově dostupné bydlení pro obě tyto příjmové skupiny, a odstranit do roku 2030 energetickou chudobu prostřednictvím podpory investic domácností s nízkými příjmy do energetické účinnosti; vyzývá členské státy, aby ve svých plánech obnovy a odolnosti upřednostňovaly renovace; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní akční plán pro postupné odstranění bezdomovectví do roku 2030, včetně celoevropského přístupu „bydlení na prvním místě“; vyzývá Komisi, aby navrhla rámec EU pro vnitrostátní strategie v oblasti bezdomovectví; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily minimální normy pro kvalitní bydlení pro přeshraniční a sezónní pracovníky, které by neměly být vázány na jejich odměnu, a aby zajistily důstojné podmínky, ochranu soukromí nájemníků a písemné nájemní smlouvy podléhající kontrole inspektorátu práce a stanovily v tomto ohledu příslušné normy;

48.

trvá na tom, aby byli všichni pracovníci součástí systému sociálního zabezpečení a měli právo na dávky v nezaměstnanosti, placenou dobu pracovní neschopnosti, mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, úrazové pojištění a ochranu před nespravedlivým propuštěním;

49.

je znepokojen nevyvážeností kvality zdravotní péče a přístupu k ní v celé EU, kterou odhalila krize způsobená onemocněním COVID-19; připomíná, že chudší lidé žijí v průměru až o 6 let méně než bohatší lidé a že osoby se zdravotním postižením se často potýkají s obtížemi při přístupu ke zdravotní péči; zdůrazňuje, že je třeba řešit sociální, hospodářské a environmentální faktory ovlivňující zdraví s cílem čelit těmto nerovnostem v oblasti zdraví; vyzývá Komisi, aby vypracovala společné ukazatele a metodiky pro monitorování zdraví i výkonnosti a dostupnosti systémů zdravotní péče s cílem snížit nerovnosti a určit a upřednostnit oblasti, jež je třeba zlepšit, a dosáhnout navýšení financování; vyzývá Komisi, aby analyzovala, jak různé vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení pokrývají potřeby sociálního zabezpečení během současné krize, s cílem stanovit silné stránky a slabiny v oblasti přístupu k sociálním službám a sociální ochraně a v jejich poskytování, a aby zajistila mechanismus pro monitorování a hodnocení systémů sociálního zabezpečení v Evropě s cílem ověřit jejich odolnost, když budou procházet různě závažnými otřesy, a aby prozkoumala, jak by mohly být odolnější a silnější, aby odolaly budoucím krizím;

50.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit univerzální přístup k veřejným, solidárním a přiměřeným předčasným a starobním důchodům pro všechny občany; uznává výzvy, kterým čelí členské státy při posilování udržitelnosti důchodových systémů, zdůrazňuje však, že je důležité zachovat solidaritu v důchodových systémech prostřednictvím posílení příjmové stránky; zdůrazňuje význam veřejných a zaměstnaneckých důchodových systémů, které zajišťují přiměřený důchodový příjem nad hranicí chudoby a umožňují důchodcům zachovat si svou životní úroveň; domnívá se, že nejlepším způsobem, jak zajistit udržitelné, spolehlivé a přiměřené důchody pro ženy a muže, je zvýšit celkovou míru zaměstnanosti a vytvářet více kvalitních pracovních míst ve všech věkových skupinách, zlepšit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání a vyčlenit nezbytné veřejné výdaje; je přesvědčen, že reformy penzijního systému by se měly mimo jiné zaměřit na skutečný věk odchodu do důchodu a měly by se v nich odrážet tendence vývoje na trhu práce, porodnost, zdravotní stav obyvatelstva a prosperita země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti; domnívá se, že tyto reformy musí brát rovněž v potaz situaci milionů pracujících v Evropě, zejména žen, mladých lidí a samostatně výdělečně činných osob, které doplácejí na nejisté a nestabilní formy zaměstnání, období nedobrovolné nezaměstnanosti a zkrácení pracovní doby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily zvláštní situaci starších pracovníků na trhu práce a aby zintenzivnily své úsilí o aktivní a zdravé stárnutí potíráním diskriminace starších osob v zaměstnání a rozvíjením programů pro začlenění občanů starších 55 let na trh práce, kdy klíčovou prioritou by bylo celoživotní učení;

51.

je znepokojen způsobem, jakým pandemie COVID-19 dále prohloubila zranitelnost, izolaci a riziko chudoby a sociálního vyloučení staršího obyvatelstva; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 prokázala potřebu modelu EU, který bude podporovat a chránit důstojnost a základní práva starších osob; vyzývá Komisi, aby předložila plán na zajištění duševního zdraví, důstojnosti a dobrých životních podmínek lidí, včetně starších osob, a to podporou přiměřené kvalitní zdravotní péče a pečovatelských služeb, investic do komunitních služeb, zdravotní prevence a podpory zdraví, sociální ochrany, důstojného a cenově dostupného bydlení a infrastruktury, upřednostňováním projektů sociální ekonomiky včetně sdíleného bydlení a družstevního bydlení, programů zdravotní péče a wellness programů, denní a dlouhodobé péče o dospělé osoby a ochrany úlohy a pracovních podmínek pečovatelů, a rovněž podporou mezigenerační solidarity; vyzývá členské státy, aby poskytly rovný přístup k cenově dostupné, preventivní a léčebné zdravotní péči dobré kvality, jak je zakotveno v evropském pilíři sociálních práv, včetně lékařských a pečovatelských služeb a zařízení, jež nebude diskriminující z důvodů věku;

52.

vítá nedávnou zprávu Komise o dopadu demografických změn na různé skupiny ve společnosti a na oblasti a regiony, jež jsou v Evropě nepřiměřeně postiženy; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily více zdrojů dostupných v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj na zlepšení dopravní a telekomunikační infrastruktury v oblastech s vysokým podílem stárnoucího obyvatelstva i v převážně venkovských oblastech a oblastech, jež trpí úbytkem obyvatel;

4. Spravedlivá mobilita

53.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici o agenturách práce s cílem stanovit právní rámec, který zajistí důstojné pracovní podmínky a rovné zacházení sezónním pracovníkům a mobilním pracovníkům uvnitř EU, kteří mají smlouvy na dobu určitou uzavřené s agenturami práce nebo s jakýmkoli jiným typem zprostředkovatelů na trhu práce, včetně náborových agentur; vyzývá členské státy, aby posílily vymáhání a bojovaly proti praktikám podvodných agentur práce; zdůrazňuje, že tento právní rámec by mohl zahrnovat: zákaz zprostředkovatelů na trhu práce, kteří nedodržují směrnici o agenturách práce a působí na jednotném trhu, minimální mzdu zaručenou kolektivní smlouvou nebo zákonem, zaručený minimální počet hodin týdně/měsíčně, který zaměstnavatel nemůže pod žádnou položkou odečíst z minimální mzdy nebo mezd stanovených kolektivními smlouvami, zákaz srážek ze mzdy v případě smluv na částečný úvazek, zaručené rovné zacházení pro kohokoli, kdo je v dotčeném členském státě chráněn jako pracovník pracující v téže společnosti/odvětví, požadavek, aby byly veškeré agentury práce působící na vnitřním trhu zapsány v evropském registru a měly osvědčení, které jim umožňuje působit na jednotném trhu, a sankce pro společnosti využívající podvodné náborové praktiky a obchodující s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a přístup k informacím o zaměstnaneckých smlouvách a pracovním právu v jazyce, jemuž může pracovník rozumět; vyzývá Komisi a členské státy, aby ukončily vyplácení přímých plateb v rámci společné zemědělské politiky příjemcům, kteří nedodržují vnitrostátní a evropské pracovní právo, úmluvy MOP a platné smlouvy kolektivního vyjednávání;

54.

zdůrazňuje, že volný pohyb pracovníků v EU je základní svobodou a nedílnou součástí úspěchu vnitřního trhu; zdůrazňuje, že volného pohybu služeb musí být dosaženo, aniž by došlo k oslabení práv pracovníků a sociálních práv; domnívá se, že volný pohyb služeb je nerozlučně spjat se svobodnou a spravedlivou mobilitou pracovníků, kteří tyto služby poskytují, a že je ku prospěchu vnitřního trhu, jsou-li dodržována pravidla týkající se pracovních podmínek a je-li ochráněno zdraví a bezpečnost mobilních pracovníků; konstatuje, že existují šedé zóny a právní mezery a že někteří pracovníci tak tento volný pohyb využívají v nejistých podmínkách a často prostřednictvím podvodných pracovních agentur a zprostředkovatelů na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby všem mobilním pracovníkům v EU zaručily důstojné pracovní podmínky a rovné zacházení;

55.

požaduje koordinovaný přístup na úrovni EU, aby se zabránilo soutěži ve snižování nákladů práce a posílila se vzestupná sociální konvergence pro všechny; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily spravedlivé a důstojné pracovní podmínky pro mobilní, přeshraniční a sezónní pracovníky v EU a aby tito pracovníci měli rovný přístup k zaměstnání a příležitostem v jiných členských státech a k rovným mírám sociální ochrany, jak stanoví čl. 45 odst. 2 SFEU; vyzývá k tomu, aby byly rovněž zohledněny praktiky týkající se vysílání pracovníků; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající koordinaci sociálního zabezpečení, a to i prostřednictvím revize nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (18) a posílením přenositelnosti práv; vyzývá k další podpoře digitalizace systémů sociálního zabezpečení; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily ochranu všech pracovníků, kterých se to týká, v případě převodů podniků a aby posoudily potřebu přezkumu směrnice o převodech podniků;

56.

zdůrazňuje, že praktiky zřizování dceřiných společností nebo vytváření subdodavatelských řetězců s cílem snížit příspěvky na sociální zabezpečení a vyhnout se povinnostem zaměstnavatelů bez vytvoření účinného krytí sociálního pojištění v praxi jsou škodlivé jak pro ochranu pracovníků, tak pro udržitelnost systémů sociálního zabezpečení a Komise a členské státy se jimi musí zabývat; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu spravedlivosti vnitřního trhu přijaly legislativní opatření, která ukončí škodlivé zadávání subdodávek a zajistí obecnou společnou a nerozdílnou odpovědnost v celém subdodavatelském řetězci za účelem ochrany práv pracovníků a jejich pohledávek v případech, jako jsou nedoplatky na mzdě, neplacení sociálních příspěvků, bankrot nebo zmizení či řádné neplacení ze strany subdodavatelů s fiktivním sídlem;

57.

vyzývá Komisi, aby důsledně vymáhala sociální doložku ve stávající směrnici EU o zadávání veřejných zakázek a aby tuto směrnici přezkoumala s cílem posílit sociální doložky ve veřejných zakázkách vyžadující, aby hospodářské subjekty a subdodavatelé plně respektovali právo pracovníků na kolektivní vyjednávání, a aby stanovila podmínky pro plné provedení platných odvětvových kolektivních smluv a vytvoření pracovních podmínek, které jsou v nich popsány, a aby přitom respektovala vnitrostátní tradice a modely trhu práce; vyzývá k tomu, aby tento přezkum osvobodil všechny sociální služby od povinností v oblasti zadávání veřejných zakázek a zavedl evropský mechanismus pro vyloučení, který by vyloučil primární dodavatele a subdodavatele, kteří se opakovaně podílejí na nekalé hospodářské soutěži a daňových podvodech; vyzývá členské státy, aby zajistily její dodržování, monitorování a prosazování;

58.

je znepokojen velkými částkami daňových příjmů ušlých v důsledku rozsáhlého vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Radu, aby urychlila jednání o právních předpisech týkajících se veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a aby přezkoumala jak kritéria Skupiny pro kodex chování pro zdaňování podniků, tak kritéria pro seznam EU nespolupracujících jurisdikcí;

59.

vítá zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA); vyzývá k tomu, aby byl Evropský orgán pro pracovní záležitosti co nejdříve plně funkční; vyzývá Evropský orgán pro pracovní záležitosti k průběžné výměně informací o osvědčených postupech s příslušnými orgány členských států pro pracovní záležitosti a k provádění předběžných inspekcí; zdůrazňuje, že má-li Evropský orgán pro pracovní záležitosti účinně bojovat proti nezákonným praktikám a vykořisťování a zneužívání pracovníků, měl by mít možnost provádět kontroly a ukládat sankce a postihy společnostem, které nedodržují předpisy; zdůrazňuje, že to rovněž vyžaduje rozšíření mandátu orgánu zahrnující legislativní akty EU, jako je např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES (19), 2014/36/EU (20), 2009/52/ES (21), jakož i příslušné právní předpisy EU týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; je přesvědčen, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti a vnitrostátní inspektoráty by měly být požádány o provádění společných nebo navzájem sladěných inspekcí, pokud orgán o případech zneužití uvědomí vnitrostátní sociální partner; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby začlenila tyto aspekty do hodnocení mandátu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, s nímž se počítá v roce 2024, a aby zapojila zúčastněné strany s hlubokou znalostí různých trhů práce do činnosti a hodnocení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti; dále se domnívá, že správa Evropského orgánu pro pracovní záležitosti by se měla řídit stejnou tripartitní strukturou jako ostatní agentury, aby tak bylo možné větší zastoupení sociálních partnerů ve správní radě, včetně hlasovacích práv;

60.

vybízí Komisi, aby na základě řádného posouzení dopadů předložila návrh digitálního čísla sociálního zabezpečení EU, jehož předložení oznámila v roce 2018, s cílem posílit a chránit mobilitu pracovníků, a který by rovněž mohl vytvořit kontrolní mechanismus pro jednotlivce i příslušné orgány s cílem zajistit, aby byli pracovníci kryti a sociální zabezpečení bylo vypláceno v souladu se závazky, jako je osobní pracovní průkaz, aby byla pravidla EU o pracovní mobilitě a koordinaci sociálního zabezpečení prosazována spravedlivě a účinně; vyjadřuje dále přesvědčení, že pracovníci a jejich zástupci a inspektoráty musí mít přístup k aktuálním informacím o příslušných zaměstnavatelích i o svých mzdových nárocích a pracovních a sociálních právech, případně v souladu s odvětvovou kolektivní dohodou nebo vnitrostátními právními předpisy a v souladu s kritérii ochrany údajů;

61.

vyzývá Komisi, aby prostudovala možnosti, jak umožnit státním příslušníkům třetích zemí získat pracovní povolení v EU pod podmínkou, že všechny záruky ve vnitrostátním pracovním právu a v pracovním právu EU účinně zajišťují ochranu a důstojné pracovní podmínky rovněž pro státní příslušníky třetích zemí a že to nepovede k narušení trhu práce; žádá Evropskou komisi, aby provedla rozsáhlé šetření trendů vyslaných státních příslušníků třetích zemí, pokud jde o jejich pracovní podmínky, a zdůrazňuje, že na základě výsledků šetření bude možná zapotřebí přijmout politická opatření na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni; je hluboce znepokojen současným nárůstem podílu státních příslušníků třetích zemí v odvětvích, která jsou známa nejistými pracovními podmínkami a případy zneužívání; zdůrazňuje, že státní příslušníci třetích zemí jsou často zranitelnější z hlediska vykořisťování, a proto potřebují ochranu; zdůrazňuje, že tyto nekalé praktiky zahrnují falešné vysílání, falešnou samostatnou výdělečnou činnost, podvodné subdodávky a náborové agentury, společnosti s fiktivním sídlem a nehlášenou práci; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soulad s platnými právními předpisy a pravidly o podmínkách zaměstnávání při nakládání se státními příslušníky třetích zemí s cílem odstranit případy zneužívání, a vyzývá členské státy, aby provedly ochranné prvky směrnice 2009/52/ES a zajistily dostupné a účinné mechanismy stížností, jež by umožnovaly účinně vymoci dlužnou mzdu a příspěvky sociálního zabezpečení;

o o

62.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(2) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(3) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0176.

(5) Přijaté texty P9_TA(2020)0194.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0180.

(7) Přijaté texty P9_TA(2019)0033.

(8) Přijaté texty, P8_TA(2019)0337.

(9) Úř. věst. L 185, 11.7.2019, s. 44.

(10) Přijaté texty, P8_TA(2019)0202.

(11) Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 1.

(12) Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 32.

(13) https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10163468/3-16102019-CP-EN.pdf/edc3178f-ae3e-9973-f147-b839ee522578

(14) https://www.feantsa.org/public/user/Resources/resources/Rapport_Europe_2020_GB.pdf

(15) Eurofound (2018), Vzestupná konvergence v EU: pojmy, měření a ukazatele, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

Eurofound (2017), Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě – souhrnná zpráva (aktualizace z roku 2017), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(16) Statistika nezaměstnanosti: Eurostat, červenec 2020

(17) Hospodářská prognóza, podzim 2020, Evropská komise, https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/economy-finance/ip136_en.pdf

(18) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 375).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24).

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/94

P9_TA(2020)0372

Udržitelná správa a řízení společností

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o udržitelné správě a řízení společností (2020/2137(INI))

(2021/C 445/12)

Evropský parlament,

—	s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv z roku 2011 (1),

—	s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje (2),

—	s ohledem na směrnici Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky (3),

—	s ohledem na pokyny OECD týkající se náležité péče na podporu odpovědného chování podniků (4) a na její pokyny pro institucionální investory týkající se odpovědného chování podniků (5),

—	s ohledem na Tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky (6),

—	s ohledem na Pařížskou dohodu schválenou dne 12. prosince 2015 (7),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu z roku 2018 týkající se globálního oteplení o 1,5 oC (8),

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovuje rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) ze dne 4. března 2020 a který vypracovala Komise (COM(2020)0080),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (9),

—	s ohledem na akční plán EU: Financování udržitelného růstu (COM(2018)0097),

—	s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu (COM(2019)0640),

—	s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020 (COM(2020)0440),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (10) (směrnice o účetnictví),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (11) (směrnice o vykazování nefinančních informací),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (12),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů (13) (směrnice o právech akcionářů),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (14),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (15) (nařízení o zveřejňování informací),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (16) (nařízení o taxonomii),

—	s ohledem na pokyny Komise pro vykazování nefinančních informací (metodika vykazování nefinančních informací) (17) a na pokyny Komise pro vykazování nefinančních informací: Dodatek o vykazování informací souvisejících se změnou klimatu (18),

—	s ohledem na závěrečnou zprávu fóra na vysoké úrovni o unii kapitálových trhů nazvanou „Nová vize pro evropské kapitálové trhy“ (19),

—	s ohledem na studii o povinnostech členů správních a dozorčích rad a udržitelné správě a řízení společností, která byla vypracována v červenci 2020 pro Komisi,

—	s ohledem na rámcový program OSN pro obchod a lidská práva „Chránit, respektovat a napravovat“ z roku 2008 (20),

—	s ohledem na studii z května 2020 s názvem „Zlepšování finančního zajištění v kontextu směrnice o odpovědnosti za životní prostředí“ vypracovanou pro Komisi (21),

—	s ohledem na zásady z Osla týkající se globálních závazků k omezení změny klimatu (22),

—	s ohledem na doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu z června 2017,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0240/2020),

A.	vzhledem k tomu, že je Evropská unie založena na hodnotách uvedených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, a vzhledem k tomu, že environmentální politika vychází ze zásady předběžné opatrnosti stanovené v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie;

vzhledem k tomu, že v souvislosti s podniky znamená udržitelný přístup, že podniky řádně přihlížejí k obecným společenským obavám a obavám týkajícím se životního prostředí, jako jsou práva jejich zaměstnanců a respektování mezí naší planety, aby bylo možné řešit nejnaléhavější rizika, kterým jsou v důsledku jejich činnosti vystaveni;

vzhledem k tomu, že četné mezinárodní iniciativy na podporu udržitelné správy a řízení podniků jsou dobrovolnými nástroji pouze na úrovni nástrojů tzv. „měkkého“ práva, které se, pokud jde o změnu chování podniků směrem k udržitelnosti, ukázaly do značné míry jako neúčinné; vzhledem k tomu, že se ve studii zabývající se povinnostmi členů správních a dozorčích rad a udržitelnou správou a řízením společností, kterou zadala Komise v souladu s akčním plánem pro udržitelné finance, ukázalo, že ujasnění povinností členů správních a dozorčích rad má pozitivní dopad na udržitelnost a dlouhodobé myšlení; poukazuje na problémy spojené s krátkodobým myšlením, a připomíná, že aby byla EU schopna splnit své závazky v oblasti udržitelnosti, musejí společnosti mít na paměti dlouhodobé zájmy; vzhledem k tomu, že studie jasně poukazuje na to, že EU musí v této souvislosti přijmout příslušné právní předpisy;

vzhledem k tomu, že v průběhu předchozího volebního období přijala EU celou řadu iniciativ na podporu transparentnosti a dlouhodobého plánování finanční a hospodářské činnosti, jako je např. směrnice o právech akcionářů, akční plán pro financování udržitelného růstu, nařízení o zveřejňování informací a nařízení o taxonomii; vzhledem k tomu, že tento trend byl zahájen mimo jiné přijetím směrnice o vykazování nefinančních informací (NFRD); vzhledem k tomu, že zveřejňování nefinančních informací je nezbytné pro měření, sledování a řízení výkonnosti podniků a jejich dlouhodobého dopadu na společnost a životní prostředí;

vzhledem k tomu, že směrnice o vykazování nefinančních informací je provázána s udržitelným řízením a správou společností, a že pokud jde o podporu podávání nefinančních informací v Unii, přestavuje významný krok vpřed; vzhledem k tomu, že však má celou řadu závažných nedostatků, které je nutné odstranit, aby byla pro investory a zúčastněné strany užitečnější;

vzhledem k tomu, že podle Zelené dohody pro Evropu musejí podniky a finanční instituce zajistit rozsáhlejší zveřejňování údajů o klimatu a životním prostředí, aby byli investoři plně informováni o udržitelnosti svých investic; vzhledem k tomu, že Komise se za tímto účelem zavázala přepracovat směrnici o vykazování nefinančních informací; vzhledem k tomu, že podle svého upraveného pracovního programu na rok 2020 hodlá Komise předložit návrh na přepracování této směrnice v prvním čtvrtletí roku 2021;

vzhledem k tomu, že zúčastněné strany často uvádějí, že nefinanční informace, které podniky předkládají na základě směrnice o vykazování nefinančních informací, jsou nedostatečné, nespolehlivé a neumožňují srovnávání; vzhledem k tomu, že osoby, které vypracovávají tyto informace, uvádějí, že mají kvůli množství dobrovolných rámců pro výkaznictví nejasnosti, a vyzvali k právnímu vyjasnění a standardizaci; vzhledem k tomu, že aby došlo k omezení negativního dopadu na klima, životní prostředí a společnost, je nezbytné zajistit zveřejňování úplnějších a spolehlivějších informací; vzhledem k tomu, že zlepšení v oblasti vykazování nefinančních informací by mohlo vést k větší odpovědnosti podniků a zajistit vyšší důvěru v tyto podniky; vzhledem k tomu, že toto zdokonalení by nemělo být příčinou vzniku nespravedlivé nerovnováhy v oblasti hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že pokud jde o povinnosti v oblasti výkaznictví, mělo by se přihlížet také k administrativním nákladům, přičemž tyto povinnosti by měly být úměrné velikosti společnosti a měly by být v souladu s dalšími právními předpisy, které se týkají obchodní činnosti, jako je dodržování obchodního tajemství a ochrana oznamovatelů;

vzhledem k tomu, že studie o povinnostech členů správní/dozorčí rady vypracovaná pro Komisi poukazuje na rostoucí tendenci veřejně obchodovaných společností kótovaných v EU soustředit se na krátkodobé zájmy svých akcionářů; vzhledem k tomu, že studie navrhuje několik legislativních možností na úrovni EU, které by významně zlepšily udržitelnost podniků; vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout právní rámec pro evropské společnosti, který bude plně v souladu se zásadou proporcionality a zabrání jejich nadměrné administrativní zátěži; vzhledem k tomu, že tento rámec musí zajišťovat shodu s právní jistotou na vnitřním trhu a tuto jistotu zlepšovat a neměl by vytvářet znevýhodnění v oblasti hospodářské soutěže;

vzhledem k tomu, že udržitelný přístup ke správě a řízení společností zahrnuje lidská práva i ochranu životního prostředí; vzhledem k tomu, že právní požadavek na zveřejňování informací týkajících se environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek a lidských práv, úplatkářství a korupce, by měl být považován za aspekt „odpovědnosti podniků za dodržování lidských práv“, jak je vymezena v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

J.	vzhledem k tomu, že cílem Pařížské dohody je udržet růst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 oC oproti těmto hodnotám;

K.	vzhledem k tomu, že rostoucí celosvětová soutěž o přístup k přírodním zdrojům často vede k neudržitelnému vykořisťování přírody a lidí ze strany korporací;

L.	vzhledem k tomu, že správa a řízení společností hraje klíčovou úlohu při plnění závazků EU týkajících se provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Pařížské dohody;

vzhledem k tomu, že změna klimatu představuje vážné riziko pro zajišťování potravin, zejména pro dostupnost, přístupnost a využívání potravin a stabilitu potravinových systémů; vzhledem k tomu, že ženy v zemědělství v současné době zajišťují 45-80 % veškeré produkce potravin v rozvojových zemích a jsou neúměrně postiženy změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí;

N.	vzhledem k tomu, že Aarhuská úmluva stanoví řadu práv veřejnosti a občanských sdružení, včetně práva na přístup k informacím týkajícím se životního prostředí, práva účastnit se rozhodování v oblasti životního prostředí a přístupu k právní ochraně;

O.	vzhledem k tomu, že v roce 2017 Výbor OSN pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy shledal, že EU v rozporu s Aarhuskou úmluvou neumožňuje veřejnosti napadnout rozhodnutí orgánů EU před soudy EU;

P.	vzhledem k tomu, že Komise si na období 2019-2024 zvýšila cíle, když stanovila agendu Zelené dohody pro Evropu, v níž uvedla, že Evropa musí převzít vedení při přechodu ke zdravé planetě;

vzhledem k tomu, že členové dozorčí/správní rady společností mají právní a statutární povinnost jednat v zájmu své společnosti; vzhledem k tomu, že tato povinnost je v různých jurisdikcích vykládána různě a že zájem společnosti je často ztotožňován s finančními zájmy akcionáře; vzhledem k tomu, že to, co je považováno za „zájem“ podniku, by mělo zahrnovat zájmy příslušných zúčastněných stran včetně zaměstnanců a širší společenské zájmy; vzhledem k tomu, že omezený výklad této povinnosti s přehnaným zaměřením na krátkodobou maximalizaci zisku má negativní dopady na dlouhodobou výkonnost společností a na udržitelnost, a může tedy poškozovat dlouhodobé zájmy jejich akcionářů;

vzhledem k tomu, že bychom měli dosáhnout soudržnosti právních předpisů EU ohledně udržitelné správy podniků díky zavedení specifické povinnosti a pobídek činit konkrétní kroky, a nikoli jen vykazovat informace; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné zavést dodatečný rámec vymezující povinnosti řídících a dozorčích orgánů společností v oblasti udržitelnosti;

vzhledem k tomu, že aby byla správa a řízení podniků v EU udržitelnější, transparentnější a odpovědnější, měla by Komise kromě návrhu na přezkum směrnice o vykazování nefinančních informací zavést nové právní předpisy týkající se náležité péče a povinností členů správní/dozorčí rady; trvá na tom, že pokud mají být povinnosti náležité péče a povinnosti členů správní/dozorčí rady navrženy v jediném legislativním nástroji, měly by být jasně odděleny ve dvou různých částech; vzhledem k tomu, že tyto závazky a povinnosti se vzájemně doplňují, ale nejsou zaměnitelné, ani nejsou podřízeny jedna druhé;

Povinnosti při podávání nefinančních zpráv

vyzývá Komisi, aby v budoucích opatřeních EU týkajících se práva obchodních společností a správy a řízení společností zachovávala řádnou rovnováhu mezi potřebou uvolnit krátkodobý tlak na členy správní/dozorčí rady podniku a podporovat začlenění udržitelnosti do rozhodování podniků a na straně druhé potřebou zajistit dostatečnou flexibilitu, za současného zajištění harmonizace; zdůrazňuje, že je důležité posílit úlohu členů správní/dozorčí rady společností při sledování dlouhodobých zájmů společností v budoucích krocích na úrovni EU, aby v řídících orgánech společností mohla zakořenit kultura zohledňující a provádějící udržitelnou správu podniků;

vítá závazek Komise, že předloží revizi směrnice o vykazování nefinančních informací; zdůrazňuje, že tato revize by byla plně v souladu s požadavky, které stanoví nařízení o zveřejňování informací a nařízení o taxonomii; vyzývá Komisi, aby zohlednila doporučení uvedená v tomto usnesení;

opět vyzývá k rozšíření oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací tak, aby zahrnovala všechny kótované a nekótované velké podniky usazené na území EU ve smyslu čl. 3 odst. 4 směrnice o účetnictví; zdůrazňuje, že mají-li se zajistit rovné podmínky, je třeba, aby se požadavky týkající se udržitelného uvádění nefinančních informací vztahovaly i na společnosti, jež nejsou z EU a zároveň působí na jejím trhu; vybízí Komisi, aby určila vysoce riziková odvětví hospodářské činnosti s významným dopadem na udržitelnost, která by mohla ospravedlňovat začlenění malých a středních podniků (MSP) v těchto odvětvích do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací; domnívá se za tímto účelem, že by Komise měla navrhnout, aby externí odborné poradenství zajistilo orientační, nevýlučný a pravidelně aktualizovaný seznam vysoce rizikových odvětví, která jsou předmětem sporů, a vysoce rizikových oblastí, a rovněž konkrétní pokyny pro MSP; domnívá se zejména, že je třeba se konkrétně zaměřit na investice a odvětví, jež jsou často využívána nezákonnými obchodními činnostmi souvisejícími například s trestnou činností proti životnímu prostředí, nezákonným obchodem s volně žijícími a planě rostoucími druhy nebo korupcí a finanční trestnou činností; zdůrazňuje, že k tomu, aby účastníci finančního trhu měli přístup k příslušným údajům, a mohli tak plnit povinnosti vyplývající z nařízení o zveřejňování informací, je zapotřebí provést přezkum směrnice o vykazování nefinančních informací;

zdůrazňuje, že udržitelná správa a řízení společností představuje důležitý pilíř, který EU umožňuje dosáhnout odolného a udržitelného hospodářství, zajistit rovné podmínky s cílem zachovat a posílit mezinárodní konkurenceschopnost společností EU a chránit pracovníky a podniky EU před nekalou konkurencí ze třetích zemí, a může být proto přínosem pro obchodní a investiční politiku EU, bude-li vhodně koncipována a bude-li přiměřená;

poznamenává, že pandemie COVID-19 odhalila slabiny globálních dodavatelských řetězců a ukázala, že dobrovolná pravidla sama o sobě nestačí, jak je patrné například v oděvním průmyslu, kde byla během krize narušena výroba, což mělo negativní dopady v celém dodavatelském řetězci; poukazuje na to, že podniky, jež mají lépe definovány environmentální, sociální a řídící postupy a lepší procesy zmírňování rizik, překonávají krize snadněji; bere na vědomí prohlášení OECD (23), že společnosti, jež podnikají aktivní kroky k řešení rizik spojených s krizí vyvolanou pandemií COVID- 19způsobem, který zmírňuje nepříznivé dopady na pracovníky a dodavatelské řetězce, mají předpoklad pro vytvoření dlouhodobé hodnoty a odolnosti a zlepšení své krátkodobé životaschopnosti a šancí na oživení ve střednědobém až dlouhodobém výhledu;

konstatuje, že nařízení o taxonomii stanoví řadu environmentálních cílů, zejména v oblasti změny klimatu, využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství, prevence a kontroly znečištění a biologické rozmanitosti a ekosystémů; má za to, že pojem environmentálních otázek ve směrnici o vykazování nefinančních informací by měl být vykládán v souladu s nařízením o taxonomii a měl by zahrnovat všechny formy znečištění; vyzývá Komisi, aby zohlednila doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu a podporovala rozvoj inovativních účetních technik, které odrážejí hodnotu ekosystémů; považuje za stejně důležité vyjasnit i další otázky udržitelnosti, na které se směrnice o vykazování nefinančních informací vztahuje, jako jsou např. sociální a zaměstnanecké otázky, dodržování lidských práv a boj proti korupci a úplatkářství; domnívá se, že zaměstnanecké otázky by mohly zahrnovat zveřejnění mzdové politiky společností spolu s uvedením mezd podle decilů a rozdílů v odměňování žen a mužů;

domnívá se, že udržitelná správa a řízení společností je klíčová pro dlouhodobé směřování podniků s cílem sladit jejich činnost s dosažením celkových cílů EU v oblasti životního prostředí, jak jsou stanoveny v Zelené dohodě pro Evropu, jakož i závazku EU snížit emise skleníkových plynů EU na cestě k cíli klimatické neutrality do roku 2050; zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle by měla přispívat všechna odvětví;

má za to, že definice pojmu významnosti by měla odkazovat na veškeré relevantní dopady na životní prostředí, lidská práva a správu věcí veřejných na společnost jako celek, nad rámec tvorby hodnot a záležitostí týkajících se čistě finanční výkonnosti podniků; žádá revizi této definice v souladu se zásadou dvojí významnosti, která byla zavedena směrnicí o vykazování nefinančních informací a která bude podrobně vysvětlena v pokynech Komise pro vykazování informací souvisejících se změnou klimatu; domnívá se, že významnost by měla být posuzována v rámci procesu, do něhož jsou zapojeny příslušné zúčastněné strany;

konstatuje, že směrnice o vykazování nefinančních informací dává podnikům, na něž se uplatňuje, značnou flexibilitu, která jim umožňuje zveřejňovat relevantní informace způsobem, jenž jim připadá nejužitečnější; konstatuje, že podniky mohou v současné době využívat několik různých rámců, dle vlastního uvážení; poznamenává, že podniky stále nemají jistotu ohledně toho, jak nejlépe plnit povinnosti související se zveřejňování informací; považuje za nezbytné, aby byl s náležitým zohledněním zásady proporcionality zaveden komplexní rámec EU pokrývající úplný soubor otázek udržitelnosti, které jsou relevantní pro komplexní vykazování nefinančních informací; v této souvislosti zdůrazňuje, že legislativní rámec EU by měl zajistit, aby byly zveřejněné informace jednoznačné, vyvážené, srozumitelné, srovnatelné u podniků v rámci téhož odvětví, ověřitelné a objektivní a zahrnovaly časově ohraničené cíle udržitelnosti; zdůrazňuje, že tento rámec by měl zahrnovat jak obecné, tak odvětvové závazné normy; v tomto ohledu vítá závazek Komise podpořit proces rozvíjení unijních standardů nefinančního výkaznictví; zdůrazňuje, že v rámci přezkumu směrnice o vykazování nefinančních informací by měly být stanoveny zvláštní závazné povinnosti a normy v oblasti výkaznictví s náležitým zapojením všech zúčastněných stran, jako jsou občanská společnost, organizace zabývající se ochranou životního prostředí a sociální partneři;

10.

domnívá se, že do výroční zprávy o činnosti by měly být zahrnuty nefinanční výkazy, aby se zabránilo dodatečné zátěži podniků; vítá závazek Komise v akčním plánu pro unii kapitálových trhů (COM(2020)0590) předložit do třetího čtvrtletí roku 2021 legislativní návrh na zřízení celoevropské online digitální platformy, která bude veřejně přístupná a bude poskytovat bezplatný přístup k finančním i nefinančním informacím vykazovaným podniky; domnívá se, že platforma by měla uživatelům umožnit porovnávat údaje zveřejňované společnostmi a pokrývat kategorie jako témata, odvětví, země, obrat a počet zaměstnanců;

11.

konstatuje, že směrnice o vykazování nefinančních informací vyjímá nefinanční výkazy z působnosti požadavku na míru spolehlivosti uváděných informací, kterému jinak podléhají finanční výkazy podniků; má za to, že nefinanční výkazy by měly podléhat závaznému auditu, v závislosti na velikosti a oblasti činnosti dotčeného podniku; domnívá se, že poskytovatel služeb zaručující spolehlivost by měl provádět svůj audit v souladu s budoucím rámcem EU, aniž by tím byly dotčeny povinnosti objektivity a nezávislosti; s ohledem na výše uvedené zdůrazňuje, že systematicky nesprávné pobídky v oblasti povinného auditu je třeba řešit revizí směrnice o povinném auditu (24); konstatuje, že by to byla také příležitost k ukončení téměř monopolního postavení účetních společností „velké čtyřky“, které obvykle provádějí audit největších kótovaných společností;

12.

zdůrazňuje, že zástupci zaměstnanců by měli být zapojeni do definování procesu vykazování nefinančních informací a ověřování informací, zejména pokud jde o cíle sociální udržitelnosti a otázky související s dodavatelským výrobním řetězcem, včetně externího zajišťování služeb a subdodávek;

13.

zdůrazňuje, že je důležité zavést pro některé podniky v EU povinnost vypracovávat každoročně zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí u každé daňové jurisdikce, v níž působí; naléhavě vyzývá Radu, aby co nejdříve přijala všeobecný přístup s cílem zahájit jednání s Parlamentem ohledně návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček (COM(2016)0198), který předložila Komise;

14.

domnívá se, že EU by měla vynaložit veškeré úsilí, aby do dohod o volném obchodu, které vyjednává, začlenila ustanovení vyžadující, aby partnerské státy zavedly pro své společnosti srovnatelné povinnosti, a zabránily tak vzniku nového zdroje narušení hospodářské soutěže;

Povinnost řádné péče u členů dozorčích a správních rad podniků a dodatečná opatření, která zaměří správu podniků více na udržitelnost

15.

zdůrazňuje význam rozmanitosti a inkluzivnosti v podnicích, což vede k lepší obchodní výkonnosti; vyzývá Radu, aby co nejdříve přijala obecný přístup s cílem zahájit jednání s Parlamentem o návrhu týkajícím se žen v řídících a dozorčích orgánech (25), který má odstranit všudypřítomnou nerovnováhu mezi ženami a muži na nejvyšších úrovních rozhodování podniků; vyzývá Komisi, aby přezkoumala další návrhy na zlepšení genderové vyváženosti mezi vedoucími pracovníky a pracovníky na vlivných pozicích ve společnostech;

16.

zdůrazňuje potřebu většího zapojení zaměstnanců do rozhodovacích procesů společností, aby bylo možné lépe zohlednit dlouhodobé cíle a dopad jejich společností; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost revize směrnice o evropské radě zaměstnanců (26) a vytvoření nového rámce pro informování zaměstnanců, konzultace s nimi a jejich zapojení do evropských společností;

17.

zdůrazňuje, že ekologická transformace a stále větší digitalizace budou mít významný dopad na pracovní sílu; domnívá se proto, že v rámci udržitelné správy a řízení společností by mělo být uznáno a účinně zaručeno právo zaměstnanců na další odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání v pracovní době;

18.

konstatuje, že podniky nejsou abstraktní subjekty odpojené od dnešních environmentálních a sociálních výzev; domnívá se, že podniky by měly aktivněji přispívat k udržitelnosti, neboť jejich dlouhodobý výkon, odolnost a dokonce i přežití mohou záviset na adekvátnosti jejich reakce na environmentální a společenské problémy; v této souvislosti zdůrazňuje, že by povinnost řádné péče u členů správní/dozorčí rady vůči jejich podniku měla být definována nejen ve vztahu ke krátkodobé maximalizaci akciového zisku, ale také ve vztahu k otázkám udržitelnosti; upozorňuje na klíčovou úlohu výkonných členů správní/dozorčí rady při vymezování strategie podniku a dohlížení na jeho činnost; má za to, že právní povinnost výkonných členů správní/dozorčí rady jednat ve prospěch podniku by měla být chápána jako povinnost začlenit dlouhodobé zájmy a rizika pro udržitelnost a příslušné dopady, příležitosti a závislost do celkové strategie podniku; zdůrazňuje, že tato povinnost stanovit priority by měla zahrnovat přechod z neudržitelných investic k investicím udržitelným;

19.

vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který zajistí, aby povinnosti členů správní/dozorčí rady podniku nebylo možné si nesprávně vykládat jako pouhou krátkodobou maximalizaci hodnoty pro akcionáře, ale aby musely zahrnovat dlouhodobý zájem podniku a širší společenské zájmy, jakož i zájmy zaměstnanců a dalších zúčastněných stran; dále je přesvědčen, že takový legislativní návrh by měl zajistit, aby členové správních, řídících a dozorčích orgánů při jednání v rámci pravomocí, které jim svěřují vnitrostátní právní předpisy, měli povinnost vymezit, zveřejňovat a monitorovat podnikovou strategii udržitelnosti;

20.

zdůrazňuje, že s ohledem na probíhající revizi směrnice o odpovědnosti za životní prostředí (27) by podniky měly mít finanční zajištění pro environmentální odpovědnost za škody na životním prostředí způsobené jednotlivcům a ekosystémům;

21.

má za to, že strategie podniků v oblasti udržitelnosti – v souladu s jejich povinnostmi náležité péče – by na jedné straně měly zjišťovat a řešit závažné dopady v souladu s požadavky nefinančního výkaznictví a na straně druhé závažné dopady podniků na environmentální, klimatické, sociální a zaměstnanecké otázky a dopady na lidská práva, úplatkářství a korupci, které jsou spojeny s jejich podnikatelskými modely, fungováním a dodavatelskými řetězci mimo EU; má za to, že povinnost řádné péče, kterou mají členové správní/dozorčí rady vůči svému podniku, si rovněž žádá dodržování povinnosti nepoškozovat ekosystémy a chránit zájmy příslušných zúčastněných stran, včetně zaměstnanců, kteří mohou být aktivitami podniku postiženy;

22.

je přesvědčen, že oblast působnosti budoucího právního předpisu by měla zahrnovat všechny kótované a nekótované velké podniky usazené na území EU ve smyslu čl. 3 odst. 4 směrnice o účetnictví; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovných podmínek by se tyto předpisy měly vztahovat i na podniky ze zemí mimo EU, které působí na unijním trhu; vybízí Komisi, aby určila vysoce riziková odvětví hospodářské činnosti s významným dopadem na udržitelnost, která by mohla ospravedlňovat uplatnění předpisů na MSP v těchto odvětvích; dále se domnívá, že na základě posouzení dopadů, které Komise právě provádí, by strategie udržitelnosti měly zahrnovat měřitelné, konkrétní, časově omezené a vědecky podložené cíle a rovněž plány přechodu, které budou v souladu se závazky EU na mezinárodní úrovni týkajícími se životního prostředí a změny klimatu, zejména s Pařížskou dohodou, Úmluvou o biologické rozmanitosti a mezinárodními dohodami v oblasti odlesňování; je přesvědčen, že součástí strategií by mohla být i interní politika týkající se spravedlivých platů založených na minimální mzdě pro každou zemi, politika týkající se rovnosti žen a mužů a politika, která zajistí, aby práva zaměstnanců byla lépe zahrnuta do obchodních činností; zdůrazňuje, že obsah těchto interních politik by měl být určen samotnými podniky, které řádné zohlední zájmy zaměstnanců a povedou s nimi konzultace; domnívá se, že by tyto politiky měly rovněž zohledňovat odvětvové a/nebo zeměpisné záležitosti a práva osob patřících ke zvlášť zranitelným skupinám nebo komunitám; domnívá se, že spojení variabilní části odměny výkonných členů správní/dozorčí rady s dosažením měřitelných cílů stanovených v dotyčné strategii by posloužilo ke sladění zájmů členů správní/dozorčí rady s dlouhodobými zájmy jejich podniků; vyzývá Komisi, aby tyto systémy odměňování pro vrcholné manažerské funkce dále prosazovala;

23.

konstatuje, že některé členské státy zavedly do svých právních předpisů koncepci „věrnostních akcií“, prostřednictvím které je dlouhodobé držení akcií odměňováno volebními právy a daňovými výhodami; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení nových mechanismů k podpoře udržitelných návratů a dlouhodobé výkonnosti podniků; zdůrazňuje, že nerozdělený zisk může přispět k vytvoření odpovídajících rezerv;

24.

domnívá se, že směrnice o právech akcionářů by měla být rovněž změněna tak, aby motivovala k trpělivému chování akcionářů, zejména odměňováním dlouhodobého podílu prostřednictvím hlasovacích práv a daňových výhod;

25.

vyjadřuje obavy, že některé mezinárodní investiční dohody, jako je Smlouva o energetické chartě, staví finanční zájmy nadnárodních společností nad priority v oblasti životního prostředí a klimatu; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně zajistila plný soulad stávajících a budoucích obchodních a investičních dohod s cíli EU v oblasti životního prostředí a klimatu a aby v rámci nadcházejícího přezkumu směrnice o vykazování nefinančních informací předložila návrhy týkající se boje proti zabírání a odlesňování půdy korporacemi;

26.

má za to, že při vymezování a monitorování svých strategií udržitelnosti by podniky měly mít povinnost informovat všechny relevantní zúčastněné strany a vést s nimi konzultace; je přesvědčen, že pojem zúčastněné strany by měl být vykládán široce a měl by zahrnovat všechny subjekty, jejichž práva a zájmy mohou být ovlivněny rozhodnutími podniku, jako jsou pracovníci, odbory, místní společenství, původní obyvatelé, sdružení občanů a akcionáři, organizace občanské společnosti a environmentální organizace; dále považuje za zásadní vést konzultace s vnitrostátními a místními orgány veřejné správy, které se zabývají se udržitelností hospodářských záležitostí, zejména s těmi, které mají na starosti politiky zaměstnanosti a životního prostředí;

27.

má za to, že toto zapojení by se mělo konkretizovat – v závislosti na velikosti a oblasti činnosti dotčeného podniku a s výjimkou pro malé a střední podniky (MSP) nepůsobící ve vysoce rizikových odvětvích, přičemž tato odvětví by měla definovat Komise – v podobě poradních výborů, v nichž by zasedali zástupci či „mluvčí“ zúčastněných stran, včetně zaměstnanců a nezávislých expertů, s celkovým cílem poskytovat poradenství ohledně obsahu a provádění strategií společnosti v oblasti udržitelnosti; domnívá se, že tyto poradní výbory by měly mít právo vyžádat si (bude-li s tím souhlasit velká většina výboru) nezávislý audit, objeví-li se rozumné pochybnosti ohledně řádného provádění strategie udržitelnosti;

28.

je přesvědčen, že podniky, které pobírají státní podporu, finanční prostředky EU nebo jiné veřejné finanční prostředky, nebo podniky, které provádějí plány na propouštění pracovníků, by měly usilovat o zachování pracovních míst svých pracovníků a nabídnout jim ochranu, odpovídajícím způsobem upravit odměny svých členů správních/dozorčích orgánů, platit spravedlivý díl daní, provádět svou strategii udržitelnosti v souladu s cílem snížit svou uhlíkovou stopu a zdržet se vyplácení dividend nebo nabízení zpětného odkupu akcií s cílem odměňovat akcionáře;

o o

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) https://www.ohchr.org/documents/publications/guidingprinciplesbusinesshr_en.pdf

(2) https://www.un.org/sustainabledevelopment/sustainable-development-goals/

(3) http://mneguidelines.oecd.org/guidelines/

(4) https://www.oecd.org/investment/due-diligence-guidance-for-responsible-business-conduct.htm

(5) https://mneguidelines.oecd.org/RBC-for-Institutional-Investors.pdf

(6) https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_emp/---emp_ent/---multi/documents/publication/wcms_094386.pdf

(7) https://unfccc.int/files/essential_background/convention/application/pdf/english_paris_agreement.pdf

(8) https://www.ipcc.ch/2018/10/08/summary-for-policymakers-of-ipcc-special-report-on-global-warming-of-1-5c-approved-by-governments/

(9) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195.

(10) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.

(11) Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.

(12) Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1.

(13) Úř. věst. L 132, 20.5.2017, s. 1.

(14) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.

(15) Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1.

(16) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(17) Úř. věst. C 215, 5.7.2017, s. 1.

(18) Úř. věst. C 209, 20.6.2019, s. 1.

(19) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/growth_and_investment/documents/200610-cmu-high-level-forum-final-report_en.pdf

(20) http://www.undocs.org/A/HRC/8/5

(21) https://ec.europa.eu/environment/legal/liability/pdf/Final_report.pdf

(22) https://climateprinciplesforenterprises.files.wordpress.com/2017/12/osloprincipleswebpdf.pdf

(23) http://www.oecd.org/coronavirus/policy-responses/covid-19-and-responsible-business-conduct-02150b06/#:~:text=A%20responsible%20business%20conduct%20(RBC,both%20government%20and%20business%20response

(24) Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 196.

(25) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. listopadu 2012 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních, (COM(2012)0614).

(26) Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28.

(27) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/102

P9_TA(2020)0373

Doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (2020/2767(RSP))

(2021/C 445/13)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 14 týkající se práva na vzdělání,

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 4 a jeho cíle,

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který v listopadu 2017 vyhlásila Rada, Parlament a Komise, zejména na jeho první zásadu „všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“ a čtvrtou zásadu „aktivní podpora zaměstnanosti“,

—	s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (COM(2020)0275) ze dne 1. července 2020 a na přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0123),

—	s ohledem na zprávu Komise z října 2017 nazvanou „Mapování opatření pro sledování absolventů odborného vzdělávání a přípravy v členských státech EU“,

—	s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) (1),

—	s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o vytvoření Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) (2),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2020 o tom, jak čelit krizi způsobené onemocněním COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

—	s ohledem na usnesení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o dalším rozvoji Evropského prostoru vzdělávání na podporu systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na budoucnost (3),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (4),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 o „Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2020)0121) a (SWD(2020)0122),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020„Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci“ (COM(2020)0276),

—	s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady ze dne 1. července 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (COM(2020)0277),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (COM(2020)0625) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0212),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o akčním plánu digitálního vzdělávání 2021-2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk (COM(2020)0624) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0209),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

—	s ohledem na politický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020),

—	s ohledem na evropský rámec pro osobní, sociální a studium k osvojení klíčové schopnosti (LifeComp),

—

s ohledem na souhrnnou zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) ze dne 15. dubna 2020, která vychází z informací poskytnutých odborníky komunity střediska Cedefop na odborné vzdělávání a přípravu a je nazvaná „Jak evropské země řídí učňovskou přípravu v reakci na krizi COVID-19?“,

—	s ohledem na zprávu střediska Cedefop z roku 2020 nazvanou „Odborné vzdělávání a příprava v Evropě, 1995-2035 – Scénáře evropského odborného vzdělávání a přípravy v 21. století“,

—	s ohledem na sérii sedmi studií střediska Cedefop nazvanou „Měnící se povaha a úloha odborného vzdělávání a přípravy v Evropě“,

—	s ohledem na publikaci střediska Cedefop z roku 2013 nazvanou „Přínosy odborného vzdělávání a přípravy v Evropě pro lidi, organizace a země“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 nazvané „Erasmus+ a další nástroje na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotní pojetí učení (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020 (10),

—	s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 20. května 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 85/368/EHS o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství (11),

—	s ohledem na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ze dne 6. května 2020 nazvanou „Odborné vzdělávání a příprava v době krize: tvorba základů pro odolné systémy odborného vzdělávání a přípravy“,

—	s ohledem na otázky Radě a Komisi o doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (O-000068/2020 – B9-0027/2020 a O-000069/2020 – B9-0028/2020),

—	s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava jsou nezbytnou součástí evropských vzdělávacích systémů a systémů celoživotního učení, které vybavují mladé lidi a dospělé znalostmi, know-how, dovednostmi a kompetencemi, které potřebují pro zaměstnání; vzhledem k tomu, že absolventi odborného vzdělávání a přípravy představují přibližně polovinu absolventů vyššího sekundárního vzdělávání v Evropské unii; vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava by mohla být zásadní pro řešení výzev způsobených zrychlujícími se makroekonomickými trendy a budoucí transformací a mohla by být klíčem k vyplnění prohlubující se mezery v dovednostech na trhu práce EU;

B.	vzhledem k tomu, že podle střediska Cedefop si asi dvě třetiny Evropanů (68 %) myslí, že odborné vzdělávání na vyšší sekundární úrovni má v jejich zemi pozitivní obraz, zatímco necelá čtvrtina (23 %) tvrdí, že má negativní obraz (12);

C.	vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava také hrají ústřední úlohu při integraci lidí do společnosti a při podpoře účasti na politickém procesu, čímž pomáhají budovat začleňování i demokratické a aktivní občanství;

D.	vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava může podpořit profesní rozvoj studentů a pracovníků, výkonnost společnosti, konkurenceschopnost, výzkum a inovace a je ústředním aspektem úspěšné zaměstnanosti a sociální politiky;

vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava v Evropě je velmi různorodé a není stejně atraktivní pro všechny studenty; vzhledem k tomu, že vnitrostátní systémy a iniciativy musí být kompatibilnější a propojenější na úrovni EU; vzhledem k tomu, že Komise a politiky EU mohou hrát důležitou úlohu při podpoře a koordinaci opatření členských států v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na úrovni EU; vzhledem k tomu, že při rozšiřování politiky odborného vzdělávání a přípravy a osvědčených postupů EU je klíčová úloha nadnárodních a vnitrostátních sítí a partnerství poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy;

vzhledem k tomu, že počáteční odborné vzdělávání a příprava již není považována pouze za profesní dráhu, ale za alternativní cestu k akademické dráze, která obsahuje mnoho prvků akademického vzdělávání, které může v konečném důsledku vést k terciární úrovni, tedy k vysokoškolskému vzdělání; vzhledem k tomu, že v zemích, kde je duální systém dobře zaveden, profesní dráha vždy spojovala praktické zkušenosti na pracovišti s akademickým studiem ve třídě;

G.	vzhledem k tomu, že průběžné odborné vzdělávání a příprava je klíčem k dosažení sociálních a hospodářských cílů EU; vzhledem k tomu, že průběžné odborné vzdělávání a příprava zlepšuje účast dospělých na celoživotním učení, posiluje jejich zaměstnatelnost a zvyšuje zaměstnanost v Evropě;

vzhledem k tomu, že evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy čelí velkým výzvám; vzhledem k tomu, že tyto systémy musí být vybaveny schopností přizpůsobit se rychle se rozvíjející zelené a digitální transformaci, technologickému rozvoji, změnám v zaměstnání a přechodu k vysoce kvalifikovaným pracovním místům, měnícím se potřebám trhu práce, řešení současných nedostatků dovedností a odvrácení budoucích, novým obchodním modelům, novým formám organizace práce, demografickým trendům, soudržnosti a rozvoji infrastruktury; vzhledem k tomu, že členské státy a orgány EU musí zintenzivnit své úsilí a podporu při vytváření co nejlepších podmínek pro odborné vzdělávání a přípravu, aby se mohly rychle přizpůsobit těmto výzvám a potřebám dovedností na trhu práce;

vzhledem k tomu, že pro země s dobře koncipovanými programy odborného vzdělávání je snazší vyhnout se nezaměstnanosti mladých lidí, a to i v období krize; vzhledem k tomu, že podle analýzy IZA Institutu ekonomiky práce (IZA Institute of Labor Economics) se země s duálním systémem odborného vzdělávání lépe vyrovnaly s hospodářskou krizí z roku 2008 a jejími dopady na mladé lidi na trhu práce; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v zemích bez duálního systému odborného vzdělávání a přípravy se v té době významně zvýšila (13);

J.	vzhledem k tomu, že navzdory snahám o vytvoření koordinovaného evropského rámce kvalifikací a rozvoji vnitrostátních rámců kvalifikací má mnoho mobilních pracovníků v EU potíže s uznáváním svých dovedností a odborné přípravy a hledáním rovnocenného zaměstnání v jiných členských státech;

K.	vzhledem k tomu, že duální systém obvykle neposkytuje možnost pokračovat ve vzdělávacím procesu na všech úrovních; vzhledem k tomu, že duální systém musí být flexibilní a musí být schopen reagovat na změny na trhu práce a na nová, dosud neznámá pracovní místa;

vzhledem k tomu, že stáže a odborná příprava u zahraničních zaměstnavatelů v rámci programu Erasmus+ mají významný dopad na podporu studentů a absolventů odborných a technických škol při hledání zaměstnání a rozvoji schopností požadovaných na trhu práce, včetně jazykových, odborných jazykových a sociálních dovedností;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 vystavila činnosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jakož i standardního vzdělávání obecně, vážnému tlaku, a přerušila tak výuku na pracovištích i ve třídě; vzhledem k tomu, že pandemie zvláště narušuje učení založené na praxi, včetně učňovského vzdělávání a vzdělávacích programů, přičemž počet účastníků, nabídek a nových studentů často výrazně klesá; vzhledem k tomu, že důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 také představují příležitost k zahájení digitální a technologické revoluce v odborném vzdělávání a přípravě, která může pokud možno prolomit fyzické bariéry a výrazně zvýšit její dosah a dopad na očekávané výsledky;

N.	vzhledem k tomu, že v mnoha odvětvích je učňovské vzdělávání výrazně ovlivněno zavíráním podniků a zkrácením pracovní doby;

vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že důsledky hospodářské krize vyvolané pandemií COVID-19 budou nepřiměřeně trpět mladí lidé v souvislosti s nezaměstnaností; vzhledem k tomu, že v srpnu 2020, poté, co v předchozích měsících rychle rostla, dosáhla nezaměstnanost mladých lidí v EU 17,6 % a v eurozóně 18,1 % (ve srovnání s 14,1 % a 15,4 % v srpnu 2019), a vzhledem k tomu, že se očekává její další růst v blízké budoucnosti, zůstane mnoho mladých lidí uvězněných v nejistých a nestandardních formách zaměstnání nebo v nečinnosti s nedostatečnou sociální ochranou; vzhledem k tomu, že pro EU se musí stát nezaměstnanost mladých lidí a mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), jednou z hlavních politických priorit, aby se zabránilo vytváření další „ztracené generace“ v důsledku současné krize, což bude mít rovněž nepříznivý dopad na duševní zdraví a životy milionů mladých lidí; vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava je klíčovým faktorem pro přípravu studentů pro demokratickou společnost a pro úspěšný vstup na trh práce a účast na něm;

vzhledem k tomu, že nedávný socioekonomický vývoj a krize vyvolaná pandemií COVID-19 prohloubila sociální nerovnosti a zvýraznila potřebu zlepšit nejen účinnost, ale také přístupnost a inkluzivitu systémů odborného vzdělávání a přípravy, pokud jde o zranitelné skupiny a lidi ve venkovských a odlehlých oblastech; vzhledem k tomu, že rovné příležitosti pro všechny jsou klíčové; vzhledem k tomu, že přístup k počítačům, širokopásmové připojení, digitální podpora a další technologické nástroje učení jsou zásadní nejen pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, ale také pro studenty, aby se zabránilo prohlubování nerovností a bylo zajištěno, že nikdo nezůstane pozadu;

vzhledem k tomu, že 60 milionů dospělých v EU má nízkou kvalifikaci; vzhledem k tomu, že podle střediska Cedefop je v EU 128 milionů dospělých, kteří mají nízkou úroveň vzdělání, malé digitální dovednosti nebo nízké kognitivní schopnosti, nebo kteří mají středně vysokou úroveň vzdělání, ale hrozí jim ztráta dovedností a zastarávání dovedností, a proto potřebují zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci; vzhledem k tomu, že dobře koncipované a inkluzivní systémy odborného vzdělávání a přípravy mají strategický význam pro zvyšování schopností a dovedností všech studentů a podporu přístupu ke kvalitním pracovním příležitostem;

vzhledem k tomu, že v roce 2017 4,3 % žáků v rámci nižšího sekundárního vzdělávání v EU absolvovalo odborné programy, a tento podíl dosáhl 47,8 % v rámci vyššího sekundárního vzdělávání a 92 % v rámci postsekundárního neterciárního vzdělávání; vzhledem k tomu, že v roce 2017 představovaly 46,7 % všech absolventů odborných programů vyššího sekundárního vzdělávání v EU ženy (14);

S.	vzhledem k tomu, že v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, stejně jako ve vzdělávání samotném, krize způsobená onemocněním COVID-19 zdůraznila některé výzvy a omezení distančního vzdělávání v technických a obsahových oblastech;

T.	vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání představuje riziko zvýšení míry předčasného ukončování studia u zranitelných studentů, a proto musí zůstat spíše doplňkem než alternativou konvenčního vyučování;

vzhledem k tomu, že na úrovni EU neexistuje žádná sjednaná definice ani společné chápání mikrokvalifikací v odborném vzdělávání a přípravě; vzhledem k tomu, že mikrokvalifikace by měly být koncipovány jako doplňkové k plným kvalifikacím a uznávány jako důkaz smysluplných a vysoce kvalitních výsledků na základě standardů způsobu poskytování, postupu posuzování a doby trvání;

V.	vzhledem k tomu, že v roce 2015 poskytovala počáteční odborné vzdělávání a přípravu téměř třetina (30,5 %) všech společností s 10 a více zaměstnanci v podnikatelské oblasti v EU-28, i když se tento podíl v jednotlivých členských státech značně lišil (15);

W.	vzhledem k tomu, že v roce 2015 poskytovalo průběžné odborné vzdělávání a přípravu svým zaměstnancům 72,6 % společností zaměstnávajících 10 nebo více lidí v EU-28; vzhledem k tomu, že to znamenalo nárůst ve srovnání s lety 2005 a 2010, kdy byly odpovídající podíly 59,7 % a 65,7 % (16);

vzhledem k tomu, že dopad počátečního a průběžného odborného vzdělávání a přípravy na výsledky na trhu práce často odráží přímé nebo nepřímé agregované individuální účinky produktivity; vzhledem k tomu, že hlavními výsledky, které jednotlivé země zdůrazňují, jsou vyšší účast na trhu práce, nižší nezaměstnanost, možnost získat kvalifikaci pro všechny kategorie, které ji dříve neměly, a šance postoupit v profesní hierarchii; vzhledem k tomu, že prostřednictvím celoživotního učení mohou jednotlivci zlepšit své pracovní příležitosti a úroveň kvalifikace, což vede k vyššímu odměňování a větším ekonomickým a sociálním výstupům, jako je ekonomická samostatnost, a může také zlepšit psychickou pohodu (17);

Y.	vzhledem k tomu, že počáteční a průběžné odborné vzdělávání a příprava mají přímý dopad na generační změny a situaci rodin;

Z.	vzhledem k tomu, že počáteční a průběžné odborné vzdělávání a příprava pomáhají zvyšovat efektivitu společností a inovací;

zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a příprava, zejména prostřednictvím svého zaměření na praxi a učení založené na praxi, hraje zásadní roli na trhu práce, který je zaměřen na spravedlivou transformaci a neustálé změny; zdůrazňuje, že pokud je odborné vzdělávání a příprava zaměřeno na kvalitu, může nabízet relevantní a vysoce kvalitní znalosti, dovednosti a schopnosti na všech úrovních ve společnostech všech velikostí a odvětví a pro lidi v počátečním i průběžném vzdělávání přizpůsobeném jejich individuálním potřebám; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a příprava je důležité pro vyplnění mezer v dovednostech na trhu práce v EU, pro vybavení mladých studentů dovednostmi, které potřebují pro získání zaměstnání, a pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků, aby sladili své schopnosti s potřebami zaměstnavatelů, což je zvláště důležité pro malé a střední podniky a nové investice do ekonomiky; dále zdůrazňuje, že je třeba podporovat dovednosti osobního rozvoje, které jednotlivcům pomohou osobně i profesionálně růst, aby se maximalizoval jejich potenciál;

požaduje, aby bylo odborné vzdělávání a příprava koordinováno s formálními a tradičními vzdělávacími systémy a začleněno jako oblast politiky do rozsahu všech vzdělávacích politik na úrovni EU a členských států, aniž by bylo zatlačeno do pozadí nebo se stalo pouze sekundární prioritou; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že se odborné vzdělávání a příprava a klasické vzdělávání budou vzájemně doplňovat a mít stejnou prioritu;

připomíná navíc, že je důležité přistupovat k odbornému vzdělávání a přípravě jako k základnímu nástroji na podporu integrace a začlenění pro rozvoj soudržnější společnosti;

zdůrazňuje naléhavou potřebu modernizovat a významně rozšířit politiky odborného vzdělávání a přípravy tak, aby byly více zaměřené na začleňování, přístupnější, odolnější, atraktivnější a účinnější při podpoře spravedlivého zaměstnávání, rozvoje lidského kapitálu a aktivní účasti ve společnosti; domnívá se, že politiky odborného vzdělávání a přípravy by měly vybavit lidi dobrými základními dovednostmi a klíčovými kompetencemi, které jim umožní přizpůsobit se současnému i budoucímu socioekonomickému vývoji a vývoji na trhu práce a příležitostem a výzvám, které představují digitální a zelenou transformaci, demografické změny a všechny ostatní makroekonomické trendy a měly by plnit cíle Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje klíčovou úlohu politik odborného vzdělávání a přípravy při zvyšování kvalifikace a při rekvalifikaci všech pracovníků, aby lépe zvládli tyto klíčové přechody;

připomíná, že odborné vzdělávání a příprava přispívá ke konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti; zdůrazňuje potřebu zvýšit investice do lidského kapitálu a dovedností a vytvořit základnu dovedností důležitou pro pracovní život;

připomíná, že opatření proti šíření nákazy, která byla zavedena s cílem zastavit šíření pandemie COVID-19, vystavila evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy značnému tlaku a jejich studenty přivedla do nejistého postavení; zdůrazňuje, že narušení odborného vzdělávání a přípravy zhoršuje již tak existující nerovnosti ve vzdělávání tím, že snižuje příležitosti pro mnoho nejzranitelnějších lidí ve společnosti, které je třeba podporovat udržitelnými investicemi a účinnými nefinančními opatřeními v tomto odvětví; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění rovného přístupu k vysoce kvalitnímu odbornému vzdělávání a přípravě, a to i v odlehlých nebo venkovských oblastech, kde by distanční vzdělávání mohlo být omezeno nedostatečným internetovým pokrytím;

zdůrazňuje, že je zásadní poskytnout nezbytné finanční prostředky, technickou pomoc a pokyny pro zajištění přístupu k digitálním zařízením a řešení elektronického učení pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, učitele, školitele a studenty; vybízí členské státy, aby prosazovaly flexibilní modely vzdělávání a podporu studentů distančního vzdělávání prostřednictvím elektronických zdrojů, elektronických materiálů, bezplatného online školení a – co je nejdůležitější – vybavení a širokopásmového internetu pro všechny školy a domácnosti; zdůrazňuje, že veřejné orgány by měly věnovat zvláštní pozornost a podněcovat řešení pro domácnosti, které nemají přístup k počítačům a dobrému širokopásmovému připojení, aby se zabránilo digitální propasti a nárůstu nerovností ve vzdělávacím odvětví, ve kterém je zapsáno mnoho znevýhodněných studentů;

obává se dramatického poklesu počtu míst v učňovském vzdělávání pro příští podzim vzhledem k možnému omezení vzdělávacích aktivit v mnoha odvětvích, které by mohla způsobit krize COVID-19; zdůrazňuje, že tento nedostatek vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi by také mohl ve střednědobém horizontu vést k prohloubení nedostatku kvalifikované pracovní síly v některých oblastech; vyzývá členské státy a regiony, aby zvážily, jak by bylo možné smysluplně rozšířit alternativní suprapodnikové vzdělávání s cílem překlenout hrozící propast, pokud jde o místa v učňovském vzdělávání;

požaduje záruku kvality, která zajistí, aby lidé, kteří ukončili přípravu a/nebo odborné vzdělávání během krize způsobené onemocněním COVID-19, mohli doplnit veškeré nedostatky ve svém výcviku (opětovným) absolvováním kurzů ze stáže nebo učňovské přípravy i po získání titulu a/nebo dokončení stáže nebo učňovské přípravy, která musela být zrušena, omezena nebo jinak zkrácena z důvodu zavedení opatření proti onemocnění COVID-19;

10.

vítá návrh doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost; podporuje obecné cíle návrhu, tedy modernizovat politiku EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a potvrdit ústřední úlohu odborného vzdělávání a přípravy v nepřetržitém běhu celoživotního učení a v rychlém přizpůsobení se rychle se měnícímu trhu práce; vítá úsilí o zjednodušení řízení odborného vzdělávání a přípravy, o rozvoj strategie internacionalizace a zajištění více příležitostí v oblasti evropské spolupráce a mobility pro studenty a učitele; zdůrazňuje klíčovou úlohu dovedností, které při přechodu na zelenou a digitální ekonomiku zasáhnou všechny druhy pracovníků;

11.

vítá kvantitativní cíle návrhu, konkrétně to, že do roku 2025 by podíl zaměstnaných absolventů měl činit alespoň 82 %, 60 % čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy by mělo během svého odborného vzdělávání a přípravy mít přístup ke vzdělávání orientovanému na praxi a 8 % účastníků odborného vzdělávání a přípravy by mělo využívat mobility v rámci vzdělávání v zahraničí; vyzývá členské státy, aby podporovaly různé způsoby učení, včetně učení na základě praxe; připomíná, že konkrétní cíle mohou členským státům pomoci při stanovování cílů a při větším zaměření politik odborného vzdělávání a přípravy na začleňování a přizpůsobení se potřebám trhu práce; vyzývá Komisi, aby každých pět let podala Parlamentu a Radě zprávu o provádění doporučení;

12.

vyzývá Komisi, aby rozšířila užitečné programy mobility pro učně, jako je ErasmusPro, posílením synergií mezi programy Evropského sociálního fondu Plus (ESF+) a Erasmus+ a zajištěním odpovídajících zdrojů v programovém období 2021–2027; vyzývá členské státy, aby stanovily ambicióznější cíl v oblasti studijní mobility v zahraničí pro studenty odborného vzdělávání a přípravy; připomíná, že v podobných iniciativách v rámci ET2020 a programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání byl cíl mobility absolventů vysokoškolského vzdělávání stanoven na 20 % do roku 2020; zdůrazňuje, že větší příležitosti v oblasti mobility mohou pomoci rozšířit osobní, vzdělávací a profesní sítě učňů a zatraktivnit odborné vzdělávání a přípravu, aniž by byly vnímány jako druhá volba, a uvolnit potenciál odborného vzdělávání a přípravy v oblasti mobility, což může zase přispět k úspěchu budoucího programu Erasmus+;

13.

vyzývá Komisi, aby do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů zařadila v souladu s cíli a prováděním evropského pilíře sociálních práv ukazatel nedostatků v oblasti dovedností, který by mohl být užitečný pro tvůrce politik v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na vnitrostátní úrovni, aby mohli určit, kde je zapotřebí vyvinout větší úsilí, a aby mohli lépe koordinovat své úsilí na úrovni EU, pokud jde o sledování vývoje a pokroku v oblasti mezer v dovednostech a motivování k vzestupné konvergenci mezi členskými státy;

14.

zdůrazňuje, že dobře cílené kampaně na zvyšování povědomí a komunikační kanály vstřícné k mládeži, jako jsou sociální média, mohou hrát rozhodující úlohu při oslovování mladých lidí s cílem zviditelnit odborné vzdělávání a přípravu a zvýšit jeho přitažlivost; zdůrazňuje zásadní úlohu škol, zejména základních a nižších středních škol, při komunikaci o možnostech, které nabízí odborné vzdělávání a příprava, zatraktivnění odborného vzdělávání a přípravy a posílení úsilí o orientaci mladých studentů na tyto profesní cesty;

15.

vyzývá členské státy a Komisi, aby ve spolupráci se zúčastněnými stranami vytvořily internetovou platformu EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jak to požaduje mnoho poskytovatelů a tvůrců politik v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v nedávném průzkumu EU (18), který by měl být co nejdříve prosazován; podporuje myšlenku, že taková platforma by mohla nabídnout příležitosti pro vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů a mohla by poskytovat digitální řešení, včetně učení založeného na praxi, a veškerý dostupný materiál pro online učení v bezpečném, vícejazyčném prostředí zajištěné kvality; zdůrazňuje, že platforma odborného vzdělávání a přípravy může být spojovacím článkem mezi platformami středisek odborné excelence (CoVE) na úrovni EU; navrhuje, aby platforma byla propojena s webovým portálem EU o odborném vzdělávání a přípravě, otevřena pro příspěvky zúčastněných stran, aby se zviditelnily činnosti a služby poskytované střediskem CoVE pro jejich ekosystémy s cílem ukázat mnohé příležitosti, které odborné vzdělávání a příprava nabízí studentům na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, zintenzivnit komunikační úsilí a zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy;

16.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala myšlenku evropského internetového portálu pracovních míst, který by se konkrétně věnoval příležitostem pro stáže a učňovskou přípravu v celé EU a který by viditelnějším, komplexnějším a uživatelsky vstřícnějším způsobem shromažďoval všechny podobné stávající iniciativy po celé EU; domnívá se, že pokud bude tento nástroj náležitě propagován vhodnými kanály, může se stát ústředním bodem pro mladé Evropany, vzdělávací instituce a společnosti z celé EU; je toho názoru, že portál by mohl být napojen na odborné vzdělávání a přípravu, pomoci nasměrovat mladé talenty tam, kde to nejvíce vyžadují potřeby trhu práce, zvýšit mobilitu EU, řešit nezaměstnanost mladých lidí a překlenout současné a budoucí mezery v dovednostech; domnívá se, že taková iniciativa by mohla být podpořena programy, jako je záruka pro mladé lidi a Erasmus+, aby se posílil dopad těchto programů, a mohla by se doplňovat a spojovat s dalšími iniciativami EU, jako je Evropský portál pracovní mobility (EURES), Europass a budoucí portál EU pro odborné vzdělávání a přípravu;

17.

vyzývá členské státy a Komisi, aby analyzovaly a podpořily řešení pro žádosti zúčastněných stran v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v nedávném průzkumu EU, který provedla Komise v období od března do května 2020 o výzvách a dopadu pandemie COVID-19 na odborné vzdělávání a přípravu; podporuje zejména vytvoření společné platformy EU pro odborné vzdělávání a přípravu, vývoj simulačních systémů virtuální reality a dalších digitálních nástrojů pro vzdělávání v odborném vzdělávání a přípravě pomocí výzkumných projektů a testovacích fází, vytváření odborných otevřených internetových kurzů (VOOC), virtuální evropské projekty, jako je Erasmus virtual, kanál EU pro YouTube v oblasti odborného vzdělávání a přípravy pro širokou veřejnost, evropské týdny odborné přípravy a dále flexibilnější ESF a budoucí ESF+ a schopnost financovat vzdělávací technologie, školení pro učitele a školitele a provádění e-learningu;

18.

zdůrazňuje, že narušení poskytování odborného vzdělávání a přípravy způsobené pandemií COVID-19 má značný vzdělávací a sociální dopad na studenty odborného vzdělávání a přípravy, zejména ze znevýhodněného prostředí, a představuje vážné problémy pro studenty, kteří nejlépe pracují pod přímým vedením a za přítomnosti učitele; zdůrazňuje, že by to nemělo být považováno pouze za problém, ale že to také poskytuje jedinečnou příležitost k modernizaci systémů odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím technologických inovací v oblastech, jako je virtuální realita, umělá inteligence, průmysl 4.0 a internet věcí, jakož i zvýšené využívání online a distančního vzdělávání, hybridního učňovského vzdělávání a alternativního hodnocení; zdůrazňuje, že tyto reformy by v konečném důsledku mohly přispět k tomu, aby systémy odborného vzdělávání a přípravy byly silnější, lépe reagující a odolnější než před krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a připravily studenty a pracovníky na dovednosti a pracovní místa zítřka; zároveň konstatuje, že pokročilé digitální dovednosti pro učitele, školitele a studenty jsou klíčovým předpokladem pro vysoce kvalitní online učení;

19.

zdůrazňuje naléhavou potřebu přijmout veškerá nezbytná opatření ke snížení počtu studentů předčasně odcházejících z odborného vzdělávání a přípravy, posílení inkluzivity a kvality odborného vzdělávání a přípravy, zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu učňovskému vzdělávání pro všechny mladé i dospělé studenty a zajištění rovného přístupu a práva na školení zaměstnanců pro všechny pracovníky ve všech společnostech všech velikostí a odvětví se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky;

20.

vítá myšlenku rozvoje příležitostí virtuální mobility k překonání omezení spojených s onemocněním COVID-19 a vybízí členské státy a poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, aby usnadnili možnosti učení bez vazby na místo, a to i v budoucnu, což umožní studentům v odlehlých a venkovských oblastech nebo v zahraničí přístup ke kurzům v celé EU bez omezení umístění, pokud je to možné;

21.

připomíná, že zapojení všech příslušných aktérů do navrhování politiky a poskytování odborného vzdělávání a přípravy pomáhá zajistit, aby se odborné vzdělávání a příprava zaměřily na potřeby dovedností na trhu práce a přispívaly k lepšímu provádění politik; vyzývá proto členské státy, aby úzce spolupracovaly se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou sociální partneři, podniky, včetně malých a středních podniků, sociálními podniky, jako jsou družstva a neziskové organizace, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a jejich sdružení, studenty odborného vzdělávání a přípravy, odbory studentů odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými středisky, organizacemi občanské společnosti, veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, poradci a místními a regionálními orgány, aby na úrovni EU koordinovaly lepší propojení mezi různými systémy a vyměňovaly si osvědčené postupy; požaduje zřízení místních ekosystémů, včetně výše uvedených zúčastněných stran, s cílem posílit kvalitu, množství, inkluzivnost a pověst odborného vzdělávání a přípravy jako pozitivní volby; zdůrazňuje, že je třeba mezi potenciálními uchazeči aktivně podporovat pracovní příležitosti spojené s odborným vzděláváním a přípravou a nasměrovat studenty do odvětví, kde chybí zaměstnanci s kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje, že zásadní význam má silná vazba mezi odborným vzděláváním a přípravou a pracovní sférou; zdůrazňuje, že nabízená příprava by měla vyhovovat místním výzvám a potřebám;

22.

trvá na tom, že silný základ pro vzdělávání, který poskytuje studentům široké znalosti a základní dovednosti v oblasti gramotnosti, počítání a komunikace, digitálních dovedností a měkkých dovedností, jako je kritické myšlení, řešení problémů a emoční inteligence, slouží jako základ pro další učení a další vzdělávání v praxi a je klíčem k budoucnosti mladých lidí jako pracovníků i jednotlivců, protože jim umožňuje přizpůsobit se měnícím se požadavkům v průběhu jejich profesního života;

23.

zdůrazňuje potřebu transparentní společné definice mikrokvalifikace; je přesvědčen, že mikrokvalifikace mohou doplňovat pouze úplnou kvalifikaci a musí být zajištěny ohledně kvality, akreditovány a založeny na standardizovaném způsobu poskytování, postupu hodnocení a délce; zdůrazňuje zásadní význam dobře definovaných požadavků na kvalitu poskytovatelů mikrokvalifikace;

24.

připomíná skutečnou hodnotu vzdělávání nad rámec jeho úlohy pro trh práce; vyzývá členské státy, aby kladly větší důraz na úlohu vzdělávání nad rámec potřeb trhu práce, s přihlédnutím k rozvoji znalostí a dovedností, které podporují osobní rozvoj, blahobyt a aktivní občanství;

25.

vyzývá členské státy, aby za účasti sociálních partnerů vypracovaly kvalitní a inkluzivní systémy odborného vzdělávání a přípravy a politiky vzdělávání dospělých s cílem zlepšit dovednosti a kompetence dospělých s nízkou kvalifikací, pracovníků i nezaměstnaných, kteří potřebují okamžitou podporu pro přístup ke kvalitním pracovním místům;

26.

podporuje zřízení a propagaci reprezentativních struktur pro studenty odborného vzdělávání a přípravy na všech úrovních s cílem dát studentům odborného vzdělávání a přípravy hlas při řízení programů odborného vzdělávání a přípravy, a tím přispět ke zlepšení kvality programů odborného vzdělávání a přípravy;

27.

vyslovuje se pro navrhovanou podporu středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání, která propojují širokou škálu zúčastněných stran v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a místních partnerů; zdůrazňuje, že tato střediska mohou být hnací silou inovací, kvality a začleňování a usnadňovat výměnu osvědčených postupů, podporovat vzájemné učení a pomáhat zlepšovat kvalitu a poskytování odborného vzdělávání a přípravy v celé EU; vyzývá členské státy, aby zajistily solidní investice do rozvoje těchto středisek a všech institucí odborného vzdělávání a přípravy, a připomíná, že podpora CoVE prostřednictvím programu Erasmus+ vyžaduje ambiciózní rozpočet programu; vyzývá členské státy, aby přijaly další opatření ke spojení a zapojení příslušných zúčastněných stran s cílem pomoci zvýšit relevanci a kvalitu vzdělávání v těchto střediscích a lépe sladit nabídku a poptávku po dovednostech a podporovat zaměstnavatele při hledání řešení zařízení odborného vzdělávání; vyzývá členské státy, aby CoVE používaly jako hybnou sílu pro rozvoj společných evropských kvalifikací, osnov a diplomů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; dále vyzývá členské státy, aby podporovaly strategie regionální spolupráce s cílem vypracovat přeshraniční programy zaměřené na usnadnění mobility studentů a pracovníků a zlepšení územní a regionální spolupráce, mimo jiné prostřednictvím evropského rámce kvalifikací;

28.

je pevně přesvědčen, že všichni žáci by měli mít přístup k vyváženému, důslednému a kognitivně náročnému studijnímu plánu založenému na znalostech, protože to je nejlepší možná příprava na odborné i akademické studium, což zaručuje, že mladí lidé, kteří se rozhodli pro program odborného vzdělávání a přípravy, tak učinili, protože to byla jejich volba nebo poslání, nikoli kvůli nízkým dosaženým výsledkům nebo neschopnosti věnovat se jiným akademickým možnostem; zdůrazňuje, že digitální a zelené dovednosti by měly být zahrnuty do vzdělávacích osnov, přičemž uznává, že jsou to základní dovednosti pro všechny studenty; připomíná tvrzení střediska Cedefop, že přizpůsobení učebních plánů a zahrnutí informovanosti o otázkách životního prostředí společně s porozuměním zásadám udržitelného rozvoje a efektivního podnikání je lepší než vymýšlení naprosto nových programů odborné přípravy;

29.

vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající financování politik odborného vzdělávání a přípravy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, a zaručily tak investice potřebné k tomu, aby systémy odborného vzdělávání a přípravy byly modernější, odolnější, přitažlivější a inkluzivnější; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit financování mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy pro studenty a učitele, včetně programu Erasmus+; vyzývá členské státy, aby vytvořily pobídky, které malým a středním podnikům pomohou povzbudit účastníky odborného vzdělávání a přípravy k účasti na evropské mobilitě; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit financování výcvikových středisek k financování specializovaných týmů pověřených praktickou organizací mobility; vyzývá Komisi, aby zorganizovala celoevropskou kampaň zaměřenou na malé a střední podniky s cílem zdůraznit přínosy příchozí a odchozí mobility v oblasti odborné přípravy pro jejich prosperitu;

30.

zdůrazňuje potřebu vyvinout více programů, jako je e-Twining a elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE), které slouží k podpoře vytváření sítí a ke spolupráci mezi školami; připomíná, že tyto projekty mohou pomoci při zavádění základních osnov a mohou pomoci povzbudit k účasti studenty, kteří se zdráhají učit se dálkově;

31.

vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost průběžné odborné přípravě a odbornému rozvoji učitelů a školitelů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem umožnit jim plnit stále složitější multifunkční role a povinnosti jakožto hnací síly kvality a inovací ve vzdělávání; připomíná, že je důležité, aby učitelé v oblasti odborného vzdělávání a přípravy měli vysoce kvalitní digitální dovednosti a správné technologické vybavení, které jim umožní plně využít příležitostí, které nabízí digitální vzdělávání, a pomáhat studentům zprostředkovat dovednosti vyžadované digitální transformací; zdůrazňuje, že zástupci poboček a společností spolupracujících v rámci odborného vzdělávání a přípravy musí mít pedagogické schopnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby lépe rozvíjely možnosti učitelů odborného vzdělávání a přípravy při provádění výzkumu po celou dobu své kariéry, protože by jim to mohlo umožnit výměnu a stimulaci osvědčených postupů a pomoci plně využít potenciál evropského výzkumného prostoru;

32.

vyzývá členské státy, aby podporovaly duální model odborného vzdělávání a přípravy, který by mladým lidem mohl výrazně usnadnit vstup na trh práce, zejména ve srovnání s obecným vzděláváním, protože příprava kombinující strukturované učení na pracovišti s teorií vede k certifikovaným dovednostem, které jsou důležité pro zaměstnavatele a přenositelné na trh práce; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál digitálních řešení, která mohou pozitivně přispět k účinnému duálnímu systému;

33.

naléhavě žádá členské státy, aby při přípravě odborného vzdělávání a přípravy lépe využívaly rozvoje odvětví se zelenými pracovními místy, vytvářely vysoce kvalifikovaná učňovská místa, která by mladým lidem poskytovala odborné znalosti a přípravu, a aby pomohly řešit vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí;

34.

vyzývá členské státy a regionální a místní úřady, aby do vzdělávacích a odborně vzdělávacích systémů zahrnuly udržitelný rozvoj a environmentální kompetence a dovednosti, a to zejména na základě posílení systémů odborného vzdělávání a přípravy a podněcování výzkumných středisek k tomu, aby ve spolupráci s novými ekologickými podniky vyvíjela technologie, projekty a patenty zaměřené na ekologické výrobky; vybízí k tomu, aby mezi výzkumnými středisky a sítěmi firem a odborníků probíhala interakce; připomíná význam dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) a potřebu zajistit, aby obory STEM studovalo více žen;

35.

vyzývá členské státy, aby zlepšily systémy předvídání dovedností s cílem lépe identifikovat vznikající změny a potřeby v oblasti dovedností tak, aby systémy odborného vzdělávání a přípravy byly lépe informovány o tom, kde jsou zapotřebí investice do dovedností, a lépe reagovaly na měnící se potřeby trhu práce, a zajistily, aby vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení byly právem pro všechny; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a příprava bude účinnější, pokud bude založeno na spolehlivém předvídání dovedností, které umožní předvídat a identifikovat mezery v dovednostech a přizpůsobovat programy odborného a celoživotního vzdělávání trhu práce zaměřenému na budoucnost; je přesvědčen, že programy odborného vzdělávání a přípravy by měly být pružnější a přizpůsobivější, aby odpovídaly výkyvům na trhu práce a odolávaly jim, a aby umožňovaly inteligentní a cílenou orientaci studentů v odborném vzdělávání a přípravě, pro počáteční školení i pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dospělých studentů, aby se omezil nesoulad dovedností a zastarávání dovedností;

36.

vyzývá k tomu, aby byly zavedeny politiky placeného studijního volna v souladu s úmluvou MOP o placeném studijním volnu, které pracovníkům umožní účastnit se programů odborné přípravy během pracovní doby a bez osobních nákladů, a to s cílem podporovat celoživotní učení;

37.

vyzývá členské státy, regionální správy a místní orgány, aby společně se sociálními partnery a poskytovateli odborné přípravy přijali a provedli strategie rozvoje dovedností a strategie pro jejich předvídání s cílem zlepšit obecné a odvětvové dovednosti a dovednosti specifické pro jednotlivá povolání; konstatuje, že tyto strategie by měly zahrnovat důkladné posouzení typu a úrovně pracovních míst, která mají být vytvořena, a požadovaných dovedností a znalostí, což umožní určit dovednostní nedostatky, předvídat potřeby dovedností do budoucna a vytvořit cílené programy odborného vzdělávání a celoživotního vzdělávání se zaměřením na nalezení souladu mezi dovednostmi a pracovními místy s cílem dosáhnout vyšší zaměstnanosti;

38.

vítá doporučení, že poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy měli mít odpovídající úroveň autonomie, flexibility, podpory a finančních prostředků; připomíná, že finanční a strategická nezávislost poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy je důležitá pro rychlé přizpůsobení se změnám v poptávce po dovednostech a příležitostem a výzvám spojeným s digitální a ekologickou transformací; vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o vytvoření kvalifikovaných vzdělávacích programů v odvětvích, která mají nedostatek odpovídající pracovní síly, jako je zdravotnictví a pečovatelské služby, zemědělství, stavebnictví, odvětví životního prostředí a oběhové hospodářství;

39.

vyzývá členské státy, aby kladly větší důraz na to, aby systémy odborného vzdělávání a přípravy byly více zaměřené na začleňování a přístupnější pro všechny během jejich pracovního života, včetně zranitelných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením, mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, starší pracovníci, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací a dospělí s nízkou odborností, vysídlení pracovníci, menšiny a etnické skupiny, lidé z prostředí migrantů, uprchlíci a lidé s omezenými příležitostmi z důvodu zeměpisné polohy; požaduje konkrétní opatření, která zajistí, aby lidé ze znevýhodněného sociálně-ekonomického prostředí, kteří se často nacházejí v začarovaném kruhu chudoby, měli přístup k odbornému vzdělávání a přípravě v souladu s evropským pilířem sociálních práv; vybízí členské státy, které čelí demografickému poklesu, aby zajistily, že mladší lidé budou mít prospěch z programů odborného vzdělávání a přípravy, zejména jako cesty ke kvalitnímu zaměstnání; zdůrazňuje, že preventivní opatření, jako je hodnocení dovedností a kariéra a profesní poradenství, mohou z dlouhodobého hlediska snížit počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a řešit potřeby společností a odvětví trpících nedostatkem lidí s příslušnou odborností;

40.

vítá návrh, aby systémy odborného vzdělávání a přípravy hrály stejně důležitou úlohu pro dospělé, kteří potřebují neustálé zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci; vyzývá Komisi, aby zaujala holistický přístup k odbornému vzdělávání a přípravě a vzdělávání dospělých, které se týká formálního, neformálního a informálního učení; vyzývá členské státy, aby zatraktivnila a zpřístupnila odborné vzdělávání a přípravu pro dospělé studenty a aby vytvořily silnější vazby a spolupráci mezi odborným vzděláváním a přípravou pro dospělé a neformálním vzděláváním dospělých s cílem podporovat klíčové dovednosti, včetně řádných základních dovedností, digitálních dovedností a průřezových, zelených a dalších životních dovedností, které poskytují pevné základy pro odolnost, celoživotní zaměstnatelnost, sociální začlenění, aktivní občanství a osobní rozvoj; zdůrazňuje, že úsilí o zlepšení image a zaměření programů odborného vzdělávání a přípravy na začleňování musí být doprovázeno snahou o posílení jejich vzdělávací hodnoty a zvýšení kvality a dodržování sociálních a pracovních práv učňů;

41.

zdůrazňuje, že je důležité oslovit lidi ve venkovských a odlehlých oblastech a zpřístupnit odborné vzdělávání a přípravu pro osoby pracující v zemědělství, rybolovu, lesnictví a dalších pracovních místech v těchto regionech a poskytnout jim ekologické, digitální a veškeré další nezbytné dovednosti k lepšímu využití stávajících a budoucích příležitostí, které nabízí zelená a modrá ekonomika, a umožnit jim významně přispět k ochraně životního prostředí;

42.

zdůrazňuje, že učení založené na praxi a podpora a provádění duálního systému odborného vzdělávání a přípravy by měly být prioritami nového programu Erasmus;

43.

vyzývá členské státy, aby v souladu se strategií EU pro rovnost žen a mužů pokračovaly v řešení genderové předpojatosti a genderově stereotypním rozhodnutím tím, že zajistí a podpoří rovnou účast žen na odborném vzdělávání pro tzv. tradičně „mužská“ povolání a mužů pro „ženská“ povolání; vyzývá k posílení rovnosti žen a mužů v úsilí o modernizaci systémů odborného vzdělávání a přípravy a za účelem lepšího přístupu k práci na pracovišti i mimo něj pro zaměstnané ženy a osoby s povinnostmi péče o rodinu, v neposlední řadě v odvětvích, kde jsou ženy nedostatečně zastoupeny, zejména v digitálním prostředí, STEM a v zelených odvětvích, s cílem bojovat proti segregaci pohlaví ve vzdělávání a zaměstnání a bojovat proti genderovým stereotypům;

44.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci transformace na zelenou ekonomiku přihlížely také k potřebám lepšího uplatnění žen a dívek v přístupu k celoživotnímu vzdělávání, a to zejména v oborech se značným potenciálem tvorby významného množství zelených pracovních míst, jakými jsou věda, výzkum, inženýrství či nové a digitální technologie, přičemž by tak měly činit s cílem posílit postavení žen ve společnosti, odstranit genderové stereotypy a zajistit pracovní místa plně odpovídající potřebám a charakteru uplatnění žen;

45.

vyzývá členské státy, aby podporovaly účast na odborném vzdělávání a přípravě prostřednictvím kampaní zdůrazňujících výhody pro jednotlivce a zaměstnavatele a poskytováním pobídek, včetně dlouhodobých pobídek, k pokrytí některých nákladů učňovského vzdělávání zaměstnavatelům; uznává význam iniciativ, jako jsou soutěže WorldSkills, které mají zásadní dopad z hlediska pozitivního obrazu odborného vzdělávání a přípravy, podpory nových pracovních míst a nových dovedností, přilákání mladých lidí do zaměstnání v odborném vzdělávání a přípravě, přizpůsobení systémů odborného vzdělávání a přípravy moderní ekonomice a podpory spolupráce mezi vzděláváním, zaměstnavateli a trhem práce;

46.

vítá cíl evropského vzdělávacího prostoru vytvořit skutečný evropský vzdělávací prostor, kde hranice nijak neomezují vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu; domnívá se, že doporučení by mělo tento cíl splnit;

47.

vítá návrh na posílení flexibility programů odborného vzdělávání a přípravy, využívání mikrokvalifikace a zvýšení propustnosti s ostatními vzdělávacími odvětvími, protože tato větší flexibilita umožňuje přizpůsobení programů odborného vzdělávání a přípravy individuálním potřebám při respektování plné kvalifikace; konstatuje, že tato iniciativa rovněž umožňuje přesuny uznání a akumulaci výsledků učení; v tomto ohledu vítá myšlenku evropských základních profilů odborného vzdělávání a integrace s platformou Europass, včetně budoucích individuálních studijních účtů, které by měly sloužit k usnadnění uznávání kvalifikací a mobility; zdůrazňuje, že osnovy musí vytvořit základ, který lidem umožní přechod mezi akademickými a odbornými cestami, včetně dovedností, které získají; zdůrazňuje, že struktura kvalifikací musí umožňovat srovnatelnost; zdůrazňuje, že osnovy musí rovněž zajistit budoucí zaměstnatelnost jednotlivce předvídáním střednědobých až dlouhodobých potřeb dovedností; vyzývá členské státy, aby podporovaly další modularizaci odborného vzdělávání a přípravy s cílem vybudovat řadu mostů mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje význam systému ECVET, který lépe uznává výsledky učení získané během období mobility; vyzývá členské státy, aby zvážily rozvoj systému kreditních bodů ECTS pro odborné vzdělávání a přípravu; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby programy odborného vzdělávání a přípravy mohly vytvářet vyšší úrovně dovedností;

48.

vítá rámcová ustanovení EQAVET a požaduje posouzení jejich provádění; vítá integraci rámce EQAVET a prvků řešení nedostatků jeho provádění do doporučení, zejména ve vztahu k normám kvality, a zahrnutí klíčových zásad ECVET na podporu flexibility a mobility, které byly vyvinuty v rámci dalších nástrojů, jako je Erasmus+;

49.

vítá všechny možné synergie a větší úlohu odborného vzdělávání a přípravy v rámci záruky pro mladé lidi s ohledem na jeho účinnost při usnadňování přechodu na trh práce pro mladé lidi ohrožené nezaměstnaností a sociálním vyloučením;

50.

vyzývá členské státy, aby posílily studium jazyků v systémech odborného vzdělávání a přípravy, protože nedostatek znalostí v této oblasti je hlavní překážkou mobility, zatímco dobrá znalost několika jazyků má na trzích práce přidanou hodnotu;

51.

zdůrazňuje, že jakékoli zlepšení v poskytování odborného vzdělávání a přípravy musí být doprovázeno zlepšením přístupu k informacím, poradenství a poradenským službám v dostupném formátu a pro studenty od raného věku;

52.

zdůrazňuje, že učňovská příprava je důležitou součástí programů odborného vzdělávání a přípravy; naléhavě žádá členské státy, aby vyvinuly další úsilí k zajištění vysoce kvalitního, diverzifikovaného a přizpůsobeného učňovského vzdělávání, včetně spravedlivého odměňování, které je v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv, zejména s právem na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, včetně zajištění pracovního prostředí přizpůsobeného potřebám osob se zdravotním postižením, přístupu k sociální ochraně a odborné přípravě; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby provedla přezkum Evropského rámce pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu; vyzývá členské státy, aby podporovaly mobilitu odborného vzdělávání a přípravy tím, že usnadní vnitrostátní administrativní podmínky pro zahraniční studenty odborného vzdělávání a přípravy; vybízí Komisi a členské státy, aby usilovaly o vytvoření evropského statutu učňovské přípravy;

53.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby cíle doporučení byly v souladu se stávajícím politickým a legislativním rámcem v souvislosti s plánem na podporu oživení pro Evropu, zejména pokud jde o investice do dovedností, vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti a REACT-EU, stejně jako evropská agenda dovedností, akční plán digitálního vzdělávání, evropský vzdělávací prostor, Erasmus+ a záruka pro mladé lidi;

54.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit sledování absolventů odborného vzdělávání a přípravy, protože lepší porozumění jejich výkonu na trhu práce je jedním z klíčových způsobů hodnocení a zlepšování kvality a relevance odborného vzdělávání a přípravy pro trh práce, spolu s prognózami nabídky a poptávky dovedností;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby navýšily zdroje přidělované na digitalizaci programů odborného vzdělávání a přípravy a na sledování absolventů;

56.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.

(2) Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11.

(3) Úř. věst. C 389, 18.11.2019, s. 1.

(4) Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0267.

(6) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 8.

(7) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.

(8) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 44.

(9) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 65.

(10) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 67.

(11) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 119.

(12) Cedefop, Evropský průzkum veřejného mínění o odborném vzdělávání a přípravě, 2017.

(13) Eichhorst, W., Does vocational training help young people find a (good) job?, IZA Institute of Labor Economics.

(14) Eurostat, Vocational education and training statistics, data získaná v září 2020.

(15) Eurostat, Vocational education and training statistics, data získaná v září 2020.

(16) Eurostat, Vocational education and training statistics, data získaná v září 2020.

(17) Cedefop, The benefits of vocational education and training, 2011.

(18) Průzkum Komise k Evropskému týdnu odborných dovedností 2020, 9.–13. listopadu 2020.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/114

P9_TA(2020)0375

Nucená práce a situace Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nucené práci a situaci Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (2020/2913(RSP))

(2021/C 445/14)

Evropský parlament,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení a zprávy o situaci v Číně, zejména usnesení ze dne 19. prosince 2019 o situaci Ujgurů v Číně („China Cables“) (1), ze dne 18. dubna 2019 o Číně, zejména o situaci náboženských a etnických menšin (2), ze dne 4. října 2018 o masovém svévolném zadržování Ujgurů a Kazachů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (3), ze dne 12. září 2018 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou (4), ze dne 15. prosince 2016 o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho (5), ze dne 10. března 2011 o situaci a kulturním dědictví v Kašgaru (Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, Čína) (6) a ze dne 26. listopadu 2009 o Číně – práva menšin a uplatňování trestu smrti (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o přezkumu obchodní politiky EU (8),

—	s ohledem na Sacharovovu cenu za rok 2019, jež byla udělena ujgurskému profesorovi ekonomie Ilhamu Tohtimu, který pokojně bojuje za práva čínské ujgurské menšiny;

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2020/1998 (9) a na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (10),

—	s ohledem na prohlášení, které po zasedání Rady pro zahraniční věci konaném dne 7. prosince 2020 učinil místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2020 o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích,

—	s ohledem na vyjádření předsedy Rady Charlese Michela po zasedání vedoucích představitelů EU a Číny, které se konalo dne 14. září 2020,

—	s ohledem na společné prohlášení předsedy Rady Michela a předsedkyně Komise von der Leyenové o ochraně zájmů a hodnot EU ve složitém a životně důležitém partnerství, jež bylo učiněno v návaznosti na 22. summit EU-Čína, který se konal dne 22. června 2020,

—	s ohledem na výzvu odborníků OSN ze dne 26. června 2020 k přijetí rozhodných opatření na ochranu základních svobod v Číně,

—	s ohledem na společné prohlášení z 21. summitu EU-Čína konaného dne 9. dubna 2019,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019 s názvem „EU-Čína – Strategický výhled“ (JOIN(2019)0005),

—	s ohledem na obecné zásady EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

—	s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost ze dne 26. října 2018 o situaci v Sin-ťiangu,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019 s názvem „EU-Čína – Strategický výhled“ (JOIN(2019)0005),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která stanoví, že „nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví“ a že „od nikoho se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce“,

—	s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii ze dne 25. června 2012, který činí z ochrany a prosazování lidských práv ústřední bod veškeré politiky EU,

—	s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení a jiného krutého zacházení, obecné zásady EU ohledně svobody projevu online a offline a obecné zásady týkající se obránců lidských práv,

—	s ohledem na článek 36 Ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání, a na článek 4 této ústavy, který chrání práva národnostních menšin;

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, který Čína podepsala v roce 1998, ale nikdy neratifikovala,

—	s ohledem na protokol z roku 2014 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce (MOP) o nucené práci z roku 1930, který Čína nepodepsala,

—	s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv z roku 2011,

—

s ohledem na zprávy Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) nazvané „Uyghurs for sale – ‚Re-education‘, forced labour and surveillance beyond Xinjiang“(„Ujgurové na prodej –Převýchova, nucená práce a sledování za hranicemi Sin-ťiangu“) a „Cultural erasure – Tracing the destruction of Ujgur and Islamic spaces in Sinjiang“ („Vymazání kultury – sledování ničení ujgurských a islámských míst v oblasti Sin-ťiang“), jakož i na jeho projekt týkající se údajů o Sin-ťiangu,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—	s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že těžištěm dlouhodobého partnerství mezi EU a Čínou by mělo zůstat prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a to v souladu se závazkem EU hájit tyto hodnoty v rámci vnější činnosti a v souladu se zájmem řídit se jimi v rámci vlastního rozvoje a mezinárodní spolupráce, který vyjádřila Čína;

vzhledem k tomu, že situace v oblasti Sin-ťiang, kde žije více než 10 milionů muslimských Ujgurů a Kazachů, se rychle zhoršila, zejména od zahájení kampaně čínské vlády „Tvrdý úder proti násilnému terorismu“ v roce 2014, a vzhledem k tomu, že Ujgurové a další, především muslimské etnické menšiny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang se stali oběťmi svévolného zadržování, mučení, závažných omezení náboženských praktik a kultury, jakož i digitálního systému dohledu, který je natolik důkladný, že monitoruje každý aspekt běžného života – prostřednictvím kamer na rozpoznávání obličeje, zařízení na sledování mobilních telefonů, rozsáhlého protizákonného shromažďování, shlukování a zpracovávání osobních údajů a rozšířené přítomnosti policie, která neváhá zasahovat obyvatelstvu do soukromí; vzhledem k tomu, že došlo k všeobecnému posílení čínského režimu a zpřísnění zacházení s menšinami, zejména s Ujgury, Tibeťany a Mongoly, přičemž cílem je dosáhnout jejich asimilace prosazováním čínského většinového životního stylu a komunistické ideologie; vzhledem k tomu, že policie ve velké míře zneužívá prediktivní policejní platformy, jako je integrovaná platforma společných operací, k tomu, aby sledovala každodenní zákonné a nenásilné chování podezřelých osob;

vzhledem k tomu, že podle důvěryhodných zpráv je nebo bylo ve střediscích pro takzvanou „politickou převýchovu“ zadržováno více než milion osob, což v současné době představuje největší masové uvěznění příslušníků národnostní menšiny na světě; vzhledem k tomu, že systém internačních táborů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang se rozrůstá, přičemž od roku 2017 bylo nově postaveno nebo rozšířeno více než 380 zařízení, která pravděpodobně slouží k zadržování osob, a že v období od července 2019 do července 2020 bylo nově postaveno nebo rozšířeno nejméně 61 zajišťovacích zařízení;

vzhledem k tomu, že utrpení Ujgurů se vztahuje i na mladší generaci; vzhledem k tomu, že podle zpráv dochází k tomu, že jsou malé děti odesílány do státních sirotčinců i v případě, že pouze jeden z jejich rodičů je zadržován v internačním táboře; vzhledem k tomu, že podle výsledků výzkumu bylo do konce roku 2019 do internátních zařízení umístěno více než 880 000 ujgurských dětí; vzhledem k tomu, že z důvěryhodného výzkumu vyplývá, že čínské orgány zavedly oficiální program cílených opatření zaměřených na předcházení porodů ujgurských žen ve snaze snížit porodnost Ujgurů; vzhledem k tomu, že čínské orgány v rámci tohoto programu systematicky vystavují ujgurské ženy v reprodukčním věku nuceným potratům, nitroděložním injekcím a sterilizaci, přičemž 80 % všech nových zavedení nitroděloženích tělísek (IUD) v Číne v roce 2018 bylo uskutečněno v Ujgurské oblasti, a to navzdory skutečnosti, že v ní žije pouze 1,8 % čínského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že taková opatření, která mají zabránit narození ujgurského obyvatelstva, by mohla naplňovat kritéria nejhorších zločinů proti lidskosti;

vzhledem k tomu, že Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace v srpnu 2018 zkritizoval vládu Čínské lidové republiky za zneužívání moci v oblasti Sin-ťiang, včetně zřizování táborů pro svévolné masové zadržování osob; vzhledem k tomu, že Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v září 2018 při svém vůbec prvním vystoupení v této funkci konstatovala, že existují „hluboce znepokojivé případy údajného rozsáhlého svévolného zadržování Ujgurů a dalších muslimských komunit v takzvaných převýchovných táborech v celém Sin-ťiangu“;

vzhledem k tomu, že nová nařízení o náboženských záležitostech v Číně, která vstoupila v platnost dne 1. února 2018, zaujímají restriktivnější postoj vůči náboženským skupinám a činnostem a nutí je, aby byly více v souladu s politikou strany; vzhledem k tomu, že náboženská svoboda a svoboda svědomí jsou v nejhorším stavu od počátku hospodářských reforem a otevřenější politiky Číny koncem 70. let 20. století; vzhledem k tomu, že v Číně se nachází jedna z nejpočetnějších skupin náboženských vězňů; vzhledem k tomu, že podle důvěryhodných zpráv dochází k úmyslnému a systematickému ničení mešit, kostelů a jiných míst konání bohoslužeb, a to zejména od roku 2017, takže jejich počet je nyní nejnižší od časů kulturní revoluce;

vzhledem k tomu, že Čína dosud neratifikovala čtyři z osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce, konkrétně Úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se, Úmluvu č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat, Úmluvu č. 29 o nucené práci a Úmluvu č. 105 o odstranění nucené práce; vzhledem k tomu, že Čína ratifikovala Úmluvu č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání) a Úmluvu č. 100 o stejném odměňování; vzhledem k tomu, že dohody WTO umožňují přijetí obchodních opatření, která se týkají produktů vězeňské práce;

vzhledem k tomu, že souběžně s kampaní „Tvrdý úder proti násilnému terorismu“ byly od roku 2014 posíleny programy pracovních transferů, což naznačuje, že se pro čínskou vládu staly politickou prioritou jako nástroj zmírňování chudoby v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang; vzhledem k tomu, že existuje několik důvěryhodných zpráv o nucené práci Ujgurů ve výrobních řetězcích v oděvním, technologickém a automobilovém odvětví, např. zpráva ASPI z března 2020, která zjistila, že v 27 továrnách v devíti čínských provinciích se na práci používá nejméně 80 000 Ujgurů přesunutých z oblasti Sin-ťiang v letech 2017 až 2019; vzhledem k tomu, že tyto továrny patří k dodavatelům přinejmenším 82 globálních značek, včetně některých vlastněných řadou evropských nadnárodních společností;

vzhledem k tomu, že Čína je jedním z největších světových producentů bavlny a Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang představuje více než 20 % celosvětové produkce bavlny; vzhledem k tomu, že Čína je největším producentem a vývozcem příze a největším producentem a vývozcem textilu a oděvů; vzhledem k tomu, že čínská vláda plánuje do roku 2025 zdvojnásobit výrobní kapacitu v ujgurské oblasti, přičemž oděvy a textil představují klíčový prvek tohoto plánu; vzhledem k tomu, že jen v roce 2018 zajistily tři ujgurské oblasti nejméně 570 000 osob pro sběr bavlny prostřednictvím vládního programu násilných pracovních transferů a školení; vzhledem k tomu, že celkový počet pracovních transferů etnických menšin do odvětví sběru bavlny v Sin-ťiangu pravděpodobně přesahuje toto číslo o několik stovek tisíc, takže nucená práce se stala nedílnou a rozšířenou součástí sběru bavlny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang; vzhledem k tomu, že 84 % čínské bavlny pochází z Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, což znamená, že v případě příze, textilu a oděvů vyrobených z čínské bavlny existuje neobvykle vysoké riziko souvislosti s nucenou či vězeňskou prací, ať už byly vyrobeny v Číně nebo jinde ve světě;

J.	vzhledem k tomu, že více než 80 mezinárodních značek údajně ve svých dodavatelských řetězcích přímo či nepřímo profituje z nucené práce Ujgurů; vzhledem k tomu, že stávající kontext útlaku brání provedení nezávislého vyšetřování a auditů v ujgurské oblasti;

vzhledem k tomu, že společnosti nemají k dispozici žádné spolehlivé prostředky, jak ověřit, že se na určitém pracovišti v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang nepoužívá nucená práce, nebo jak předejít jejímu používání na těchto pracovištích v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a se standardy týkajícími se náležité péče v oblasti lidských práv;

vzhledem k tomu, že podle stávajících právních předpisů EU (ať už na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni) nemají společnosti žádnou právní odpovědnost za to, aby přijaly opatření, která jim zabrání v tom, aby přispívaly k porušování lidských práv v rámci svých řetězců; vzhledem k tomu, že směrnice EU o uvádění nefinančních informací ukládá společnostem povinnost uvádět informace, ale nevyžaduje, aby přijímaly opatření, která předejdou škodám v rámci jejich dodavatelských řetězců, nebo ani neumožňuje, aby za to nesly odpovědnost;

vzhledem k tomu, že při příležitosti svého slyšení ve Výboru pro mezinárodní obchod uvedl výkonný místopředseda Dombrovskis, že boj proti nucené práci je pro EU prioritou a že i v rámci komplexní dohody o investicích mezi EU a Čínou budou muset investice EU respektovat příslušné úmluvy MOP o nucené práci;

vzhledem k tomu, že jeho Výbor pro právní záležitosti v současné době pracuje na iniciativě týkající se náležité péče podniků a odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že dne 1. prosince 2020 zveřejnila Rada své závěry o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích, které Komisi vyzývají, aby předložila návrh právního rámce EU pro udržitelnou správu a řízení podniků, včetně meziodvětvových povinností náležité péče podniků v rámci globálních dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že ve druhém čtvrtletí roku 2021 předloží legislativní návrh týkající se udržitelné správy a řízení podniků, který se bude zabývat nutností náležité péče v oblasti lidských práv v hodnotových řetězcích;

vzhledem k tomu, že Rada přijala rozhodnutí a nařízení, kterým se zřizuje globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, což EU umožňuje uvalit omezující opatření na konkrétní jednotlivce, subjekty a orgány, včetně státních a nestátních aktérů, které nesou odpovědnost za závažná porušení lidských práv a jejich zneužívání na celém světě, např. otroctví, jsou do nich zapojené nebo s nimi spojené;

vzhledem k tomu, že Kongres USA schválil v roce 2019 zákon o politice v oblasti lidských práv Ujgurů; vzhledem k tomu, že dne 22. září 2020 schválila Sněmovna reprezentantů USA zákon o předcházení nucené práci Ujgurů, který ukládá různá omezení týkající se Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, např. zákaz některých dovozů ze Sin-ťiangu a uvalení sankcí na jednotlivce a subjekty odpovědné za tamní porušování lidských práv;

Q.	vzhledem k tomu, že Čína dosáhla pokroku v ekonomické a sociální oblasti, ale katastrofálně selhává v otázce zaručení základních mezinárodních standardů lidských práv a základních svobod;

vzhledem k tomu, že EU ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii přislíbila, že zvýší své úsilí o prosazování lidských práv, demokracie a právního státu ve všech aspektech své vnější činnosti a učiní lidská práva ústředním bodem svých vztahů se všemi třetími zeměmi včetně strategických partnerů;

důrazně odsuzuje vládou řízený systém nucené práce, zejména vykořisťování Ujgurů, etnických Kazachů a Kyrgyzů a jiných muslimských menšinových skupin, v továrnách uvnitř i vně internačních táborů v Sin-ťiangu, transfery těchto osob nasazených na nucené práce do jiných čínských správních oblastí a skutečnost, že známé evropské značky a společnosti profitují z využívání nucené práce; vyzývá příslušné aktéry ze soukromého sektoru, aby posoudili své působení v Sin-ťiangu, jednali v souladu s odpovědností svého podniku, prováděli nezávislé audity dodržování lidských práv v celých svých dodavatelských řetězcích a ukončili obchodní vztahy, pokud se zjistí, že napomáhají porušování lidských práv, nebo pokud není možné potvrdit, zda k takovému porušování dochází, ať už přímo či nepřímo, prostřednictvím činnosti jednoho z jejich dodavatelů nebo obchodních vztahů v rámci jejich hodnotového řetězce v Číně;

je hluboce znepokojen stále represivnějším režimem, kterému čelí mnohé náboženské a etnické menšiny, zejména Ujguři a Kazaši, který poškozuje jejich lidskou důstojnost i jejich práva na svobodu kulturního projevu a náboženského vyznání, slova a projevu a pokojného shromažďování a sdružování; vyjadřuje politování nad zhoršující se situací v oblasti lidských práv v celé pevninské Číně a v Hongkongu a požaduje, aby čínské orgány respektovaly základní svobody;

důrazně odsuzuje probíhající pronásledování a závažné a systematické porušování lidských práv, které lze klasifikovat jako zločiny proti lidskosti; naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby okamžitě ukončila praxi svévolného zadržování příslušníků ujgurské a jiných muslimských menšin bez obvinění, soudu či usvědčení ze spáchání trestného činu, aby uzavřela všechny tábory a vazební zařízení a neprodleně a bezpodmínečně propustila zadržované osoby; vyzývá čínské orgány, aby ukončily vládou podporované programy nucené práce a masové sterilizace; vyzývá čínské orgány v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, aby poskytly informace o tom, kde se zadržované osoby nacházejí a jaký je jejich zdravotní stav, a aby je bezodkladně propustily, pokud neexistují důkazy o skutečné trestné činnosti;

důrazně odsuzuje rozsáhlé využívání digitálních sledovacích technologií pro monitorování a kontrolu obyvatelstva v Sin-ťiangu a nedávno odhalené testování softwaru pro rozpoznávání obličejů, který by mohl zaslat upozornění vládním orgánům, kdykoliv jeho kamerové systémy odhalí příslušníky ujgurské menšiny; vyjadřuje politování nad skutečností, že Čína nedodržuje vlastní závazky, které přijala, když přistoupila k zásadám Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro umělou inteligenci zaměřenou na člověka a k prohlášení skupiny G20 z června 2019, a vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále vyzývaly Čínu k tomu, aby dodržovala vlastní závazky v tomto ohledu;

vyzývá čínské orgány, aby novinářům a mezinárodním pozorovatelům, včetně úředníků EU, umožnila svobodný, smysluplný a nekomplikovaný přístup do oblasti Sin-ťiang a neomezený přístup do internačních táborů poté, co prezident Si Ťin-pching během summitu EU-Čína dne 14. září 2020 pozval vysokou komisařku OSN pro lidská práva, zvláštního zástupce EU pro lidská práva a držitele mandátu zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva; vyzývá EU a členské státy, aby nadále trvaly na vyslání vyšetřovací mise OSN do Sin-ťiangu a na jmenování zvláštního vyslance;

žádá Čínu, aby umožnila vyslání delegace Evropského parlamentu do Sin-ťiangu s tím, že jí bude poskytnut volný a neomezený přístup do oblasti a bude zaručena důvěrnost a bezpečnost pro místní obyvatelstvo;

důrazně odsuzuje intenzivní kampaň, kterou podle zpráv vede čínská komunistická strana s cílem snížit porodnost Ujgurů v Sin-ťiangu, a vyzývá čínské orgány, aby okamžitě zastavily veškerá opatření, jejichž cílem je zabránit porodům v ujgurské populaci, včetně nucených sterilizací, potratů nebo sankcí proti porušování opatření k regulaci porodnosti;

vyzývá čínskou vládu, aby ratifikovala a ve vnitrostátních předpisech provedla Úmluvu MOP č. 29 o nucené práci, Úmluvu MOP č. 105 o odstranění nucené práce, Úmluvu MOP č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a úmluvu MOP č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat; naléhavě vyzývá Čínu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech;

vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o tom, že Ujguři jsou pronásledováni čínskými orgány i v zahraničí a jsou nuceni k tomu, aby udávali jiné Ujgury, vrátili se do Sin-ťiangu nebo o situaci v této oblasti mlčeli, v některých případech tím, že jsou zadržováni jejich rodinní příslušníci; vyzývá Komisi a všechny členské státy EU, aby tyto zprávy urychleně prošetřily s cílem zajistit ochranu členů diaspory z oblasti Sin-ťiang a aby urychlily vyřizování žádostí o azyl od Ujgurů a dalších turkických muslimů; vítá rozhodnutí Německa a Švédska pozastavit navracení všech etnických Ujgurů, Kazachů či jiných turkických muslimů do Číny kvůli riziku jejich svévolného zadržování, mučení či jiného špatného zacházení;

10.

vyzývá Komisi a členské státy k zahájení dialogu se státy, v nichž Ujgurům hrozí vyhoštění do Číny, aby se zabránilo tomu, že k těmto deportacím dojde; vyzývá členy Rady, aby pozastavili platnost smluv o vydávání s Čínskou lidovou republikou, a zabránili tak vydávání Ujgurů, občanů Hongkongu, Tibeťanů nebo čínských disidentů v Evropě, kteří by museli v Čínské lidové republice čelit politickým soudním procesům;

11.

vyzývá EU, aby aktivně usilovala o nezávislé vyšetření dění v Číně ze strany OSN s cílem zajistit odpovědnost za spáchané zločiny;

12.

je hluboce znepokojen tím, že čínský stát provádí opatření s cílem zajistit „komplexní dohled“ nad provincií Sin-ťiang tím, že instaluje systém elektronického sledování „Skynet“ v hlavních městských oblastech a systém sledování přes GPS do všech motorových vozidel, používá scannery rozpoznávající tváře na kontrolních stanovištích a na železničních nádražích a čerpacích stanicích, přičemž využívá software kamerových systémů fungujících na základě umělé inteligence za účelem identifikace Ujgurů a dalších příslušníků etnických menšin a vede kampaň, v jejímž rámci shromažďuje sin-ťiangská policie vzorky krve k rozšíření čínské databáze DNA; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nejnovějšími odhaleními ohledně seznamu obsahujícího údaje o více než 2 000 ujgurských vězních zadržovaných v prefektuře Aksu v letech 2016 až 2018; vyjadřuje dále znepokojení nad tím, že Čína tyto technologie vyváží do autoritářských států po celém světě; vyzývá EU a členské státy, aby monitorovaly nákup a vývoj těchto technologií a aktivity jejich poskytovatelů a aby jim neumožňovaly přístup k unijním, respektive vnitrostátním veřejným dotacím a veřejným zakázkám;

13.

kritizuje fakt, že správa Parlamentu a Komise zakoupily termovizní kamery od společnosti Hikivision; trvá na zavedení obezřetné politiky zadávání veřejných zakázek, která řádně zohlední znepokojivý stav lidských práv; naléhavě vyzývá správu Parlamentu a jeho předsedu, aby okamžitě přerušili veškeré přímé či nepřímé obchodní vztahy se společností Hikivision a aby zvýšili transparentnost postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek;

14.

vyzývá čínské orgány, aby bezodkladně a bezpodmínečně propustily ujgurského vědce a držitele Sacharovovy ceny za rok 2019 Ilhama Tohtiho a aby v mezidobí zajistily, že bude mít pravidelný a neomezený přístup ke své rodině a k obhájcům, které si zvolí, a že nebude vystaven mučení nebo jinému špatnému zacházení; vyzývá k urychlenému, efektivnímu a nestrannému prošetření údajného mučení Ilhama Tohtiho v Číně a požaduje, aby byly odpovědné osoby postaveny před soud;

15.

vítá, že do pracovního programu Komise na rok 2021 byla začleněna legislativní iniciativa týkající se závazných předpisů náležité péče s ohledem na lidská práva v dodavatelském řetězci; vyzývá Komisi, aby nejpozději ve druhém čtvrtletí roku 2021 a podle plánu přijala příslušné legislativní návrhy, které budou zahrnovat tři samostatné, avšak vzájemně se podporující návrhy týkající se povinností členů správních rad a udržitelné správy a řízení společností, povinností podniků v oblasti náležité péče ve vztahu k lidským právům a životnímu prostředí a reformy směrnice o vykazování nefinančních informací; je toho názoru, že v zájmu účinného řešení problému nucené práce a dalších případů porušování lidských práv v dodavatelských řetězcích podniků by tyto právní předpisy měly rovněž zahrnovat zákaz uvádění příslušného zboží na trh EU; připomíná v této souvislosti svůj postoj vyjádřený ve svém nedávném usnesení o přezkumu obchodní politiky, v němž vyzývá k přijetí doplňkových opatření, např. zákazu dovozu výrobků spojených se závažným porušováním lidských práv, jako je nucená práce nebo dětská práce;

16.

vyzývá členské státy, aby v souladu se svými pravomocemi a s přihlédnutím k vnitrostátním okolnostem zintenzivnily úsilí zaměřené na účinné provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, mimo jiné prostřednictvím nových či aktualizovaných vnitrostátních akčních plánů obsahujících soubor dobrovolných a povinných opatření;

17.

je toho názoru, že komplexní dohoda o investicích s Čínou musí zahrnovat odpovídající závazky ohledně dodržování mezinárodních úmluv proti nucené práci; zejména se domnívá, že Čína by měla za tímto účelem ratifikovat úmluvy MOP č. 29 a 105;

18.

vítá nedávnou dohodu, které spolunormotvůrci dosáhli ohledně reformy nařízení EU o zboží dvojího užití z důvodů ochrany národní bezpečnosti a lidských práv;

19.

naléhavě vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem přimět čínskou vládu k uzavření táborů a k ukončení veškerého porušování lidských práv v Sin-ťiangu a na dalších místech, například v Tibetu; vyzývá EU a členské státy, aby toto sdělení opakovaly čínské vládě při každé příležitosti a na nejvyšší úrovni; vyjadřuje politování nad přístupem a nástroji, které EU dosud uplatnila a jež nevedly k hmatatelnému pokroku, pokud jde o stav lidských práv v Číně, který se v posledním desetiletí jen dále zhoršil; apeluje na Komisi, aby vypracovala a zavedla komplexní strategii EU k zajištění skutečného zlepšení stavu lidských práv v Číně; žádá čínské orgány, aby pokračovaly v reformách, které jsou nutné k ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966, který Čína podepsala v roce 1998, a aby provedla doporučení lidskoprávních orgánů OSN;

20.

oceňuje, že byl 7. prosince 2020 přijat globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv; vyzývá členské státy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby urychleně vyhodnotili přijetí sankcí vůči čínským úředníkům a státem vedeným subjektům, jako je společnost Sin-ťiang Production and Construction Corporation, odpovědným za vypracování a provádění politiky hromadného zadržování Ujgurů a dalších turkických muslimů v Sin-ťiangu, za využívání nucené práce a za aktivní roli při závažném potlačování náboženské svobody, svobody pohybu a dalších základních práv v regionu a na dalších místech, např. v Tibetu;

21.

vyzývá Radu a Komisi, aby provedly soubor opatření sjednaný v červenci, a to i pokud jde o vytvoření „systému záchranných člunů“ pro utlačované osoby v Číně v návaznosti na další zhoršení stavu lidských práv a základních svobod;

22.

znovu opakuje, že podporuje nadcházející dialog mezi EU a USA o Číně, a naléhavě vyzývá k tomu, aby lidská práva byla důležitým bodem na pořadu jednání tohoto setkání; vyzývá k větší koordinaci mezi demokratickými zeměmi při uplatňování sankcí a dalších opatření k řešení případů porušování lidských práv v pevninské Číně a Hongkongu a k řešení geopolitických problémů, které Čínská lidová republika představuje;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládě a parlamentu Čínské lidové republiky.

(1) Přijaté texty P9_TA(2019)0110.

(2) Přijaté texty, P8_TA(2019)0422.

(3) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 25.

(4) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 103.

(5) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 108.

(6) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 185.

(7) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 80.

(8) Přijaté texty P9_TA(2020)0337.

(9) Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 1.

(10) Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 13.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/121

P9_TA(2020)0376

Írán, zejména případ laureátky Sacharovovy ceny za rok 2012 Nasrín Sotúdeové

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o Íránu, zejména o případu laureátky Sacharovovy ceny za rok 2012 Nasrín Sotúdeové (2020/2914(RSP))

(2021/C 445/15)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Íránu, především na usnesení ze dne 13. prosince 2018 o Íránu, zejména o případu Nasrín Sotúdeové (1) a na usnesení ze dne 17. září 2019 o situaci obránců práv žen a vězněných občanů EU s dvojím občanstvím (2),

—	s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 9. prosince 2020 o Íránu, v němž požaduje propuštění Nasrín Sotúdeové,

—	s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 12. prosince 2020 o popravě pana Rúholláha Zama,

—	s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 25. listopadu 2020, v němž vyzývá Írán k pozastavení popravy Ahmadrezy Džalálího,

—

s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice, kterou předložil dne 26. října 2020 a v níž naléhavě požaduje, aby se vyvodila odpovědnost za násilné potlačení protestů, a na jeho zprávu ze dne 21. července 2020 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice,

—	s ohledem na 5. dialog mezi Evropskou unií a Íránem na vysoké úrovni, který proběhl dne 9. prosince 2020,

—	s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

—	s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení a svobody projevu,

—	s ohledem na to, že v roce 2012 byla Sacharovova cena za svobodu myšlení udělena Nasrín Sotúdeové,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—	s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že Nasrín Sotúdeová, která v roce 2012 získala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, je íránskou právničkou, aktivistkou bojující za lidská práva a politickou vězenkyní, která posledních 15 let bojuje za práva žen, dětí, náboženských menšin, novinářů a umělců a také za práva osob, kterým hrozí trest smrti, a že se v důsledku toho stala opakovaně terčem šikany ze strany íránských orgánů a byla několikrát zajata a vězněna; vzhledem k tomu, že její stíhání a obvinění ukazuje, jak závažným způsobem íránské soudní orgány kriminalizují činnost lidskoprávních aktivistů;

vzhledem k tomu, že Nasrín Sotúdeová je od 13. června 2018 svévolně zadržována za to, že zastupovala ženy, které protestovaly proti íránskému zákonu nařizujícímu povinné nošení hidžábu, a že byla v březnu 2019 odsouzena v nepřítomnosti ke 33 letům vězení a 148 ranám bičem; vzhledem k tomu, že odborníci OSN při mnoha příležitostech vyjádřili vážné znepokojení nad tím, že její současné zadržování je svévolné, a vyzvali k jejímu propuštění;

vzhledem k tomu, že Nasrín Sotúdeová byla dne 7. listopadu 2020 poté, co byla pozitivně testována na onemocnění COVID-19, dočasně propuštěna; vzhledem k tomu, že jí bylo nařízeno, aby se dne 2. prosince 2020 vrátila do vězení Qarčak, což je vazební zařízení pro ženy, které se nachází v blízkosti Teheránu a které je známo svými krutými a nehumánními podmínkami; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí íránských orgánů pro ni může mít život ohrožující důsledky a že jen dále prodlužuje její svévolné zadržování v rozporu s povinnostmi, které má Írán v rámci mezinárodního práva týkajícího se lidských práv;

D.	vzhledem k tomu, že se íránské orgány zaměřují na rodinné příslušníky, příbuzné a přátelé Nasrín Sotúdeové, zejména na jejího manžela Rezu Chandána, s cílem je umlčet a ukončit veškerou kampaň za její propuštění;

vzhledem k tomu, že zatčení Nasrín Sotúdeové je součástí intenzivnějšího zásahu proti obráncům práv žen v Íránu; vzhledem k tomu, že obránci práv žen, kteří aktivně vystupují za lepší postavení a širší práva žen, se potýkají s pronásledováním, svévolným zatýkáním a zadržováním a že dochází k porušování jejich práva na spravedlivý a řádný soudní proces;

vzhledem k tomu, že Ahmadrezá Džalálí – íránsko-švédský lékař a vysokoškolský profesor na Svobodné univerzitě v Bruselu a Univerzitě ve východním Piemontu –, který byl v říjnu 2017 odsouzen na základě falešného obvinění ze špionáže k trestu smrti, byl údajně v rámci přípravy na popravu poslán do samovazby, a to nehledě na široce dostupné důkazy, které potvrzují, že soudní řízení bylo velmi nespravedlivé a že se jeho odsouzení opírá o násilně získané přiznání, které bylo vynuceno na základě mučení; vzhledem k tomu, že mu bylo ze strany iránských státních úředníků vyhrožováno, že zabíjí jak jej, tak i jeho rodinné příslušníky ve Švédsku a v Íránu; vzhledem k tomu, že v dopise z politické věznice Evín píše, že důvodem jeho zatčení bylo to, že odmítl působit jako vyzvědač proti evropským orgánům a institucím ve prospěch Íránu; vzhledem k tomu, že dr. Džalálí byl dne 24. listopadu 2020 informován o tom, že mu bezprostředně hrozí poprava;

vzhledem k tomu, že dne 12. prosince 2020 byl po unáhleném rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2020, v němž mu byl potvrzen trest smrti za nejasně formulovaná obvinění z „korupce na zemi“, která se zakládala na násilně získaném přiznání, popraven oběšením novinář Rúholláh Zam; vzhledem k tomu, že pan Zam, kterému byl v roce 2009 poskytnut ve Francii azyl a který provozoval populární televizní kanál vyjadřující se kriticky vůči íránským orgánům, byl přilákán do Iráku, kde byl íránskými orgány unesen a odvezen do Íránu; vzhledem k tomu, že jeho poprava za využívání práva na svobodu projevu je zjevným porušením mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

H.	vzhledem k tomu, že od června 2019 je ve věznici Evín svévolně zadržována státní příslušnice EU a známá francouzsko-íránská členka akademické obce Faríba Ádelcháhová, která je ředitelkou výzkumu na pařížském institutu politologie (Science Po);

vzhledem k pokračujícímu zatýkání občanů s dvojím občanstvím EU a Íránu, na které navazuje dlouhé zadržování v samovazbě a výslechy, chybějící řádné soudní řízení, neexistující spravedlivý soudní proces a dlouhé tresty odnětí svobody, které se opírají o vágní či nespecifikované obvinění z „jednání proti zájmům národní bezpečnosti“ a „špionáže“; vzhledem k tomu, že Írán neuznává dvojí občanství a omezuje tím přístup zahraničních zastupitelských úřadů ke svým občanům s dvojím občanstvím, kteří jsou v této zemi zadržováni;

vzhledem k tomu, že íránské soudy nezajišťují řádné a spravedlivé soudní řízení, neumožňují přístup obviněných k právnímu poradenství, zejména v době vyšetřování, a zakazují návštěvy zástupců konzulátu či návštěvy ze strany OSN nebo humanitárních organizací; vzhledem k tomu, že rozsudky íránských soudů se často zakládají na nejasném či nespecifikovaném obvinění z ohrožení národní bezpečnosti a špionáže; vzhledem k tomu, že neexistují nezávislé mechanismy pro zajištění odpovědnosti v rámci soudnictví a že přetrvávají závažné obavy v souvislosti s politizací soudců;

vzhledem k tomu, že občanská společnost v Íránu protestuje proti chudobě, inflaci, korupci a politickému autoritářství a že íránské orgány tyto protesty tvrdě potlačují; vzhledem k tomu, že íránská bezpečnostní služba zintenzivnila zásahy proti zástupcům občanské společnosti a obráncům lidských práv, právníkům, ekologickým aktivistům, obráncům práv žen, studentům, novinářům, vyučujícím, řidičům kamionů a pokojným aktivistům;

vzhledem k tomu, že odborníci OSN na oblast lidských práv vyzvali Írán, aby zaručil práva obránců lidských práv a právníků, kteří byli uvězněni za to, že veřejně podpořili protesty proti povinnému nošení hidžábu v Íránu, a že vyjádřily své vážné obavy, pokud jde o pokračující popravy nezletilých pachatelů v Íránu;

vzhledem k tomu, že existuje celá řada zpráv týkajících se nelidských a ponižujících podmínek ve věznicích a odmítání poskytnout přiměřeny přístup k lékařské péči v době vazby, jejichž cílem je zastrašit a potrestat zadržované osoby a vynutit si jejich přiznání, což je v rozporu se standardními minimálními pravidly OSN, jimiž se řídí zacházení s vězni;

N.	vzhledem k tomu, že za pokojný aktivismus zůstávají ve vězení stále desítky obránců lidských práv, novinářů, právníků a aktivistů, na které se nevztahuje možnost omilostnění či dočasného propuštění, jež se uplatňuje v době koronavirové pandemie s cílem omezit přeplněnost věznic;

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice ve své výroční zprávě, kterou předložil dne 21. července 2020 na Valném shromáždění OSN, byl zděšen tím, že se v Íránu stále ještě používá trest smrti, a vysokým počtem popravených a potvrdil, že podle získaných zpráv stále dochází k omezování svobody projevu a k přetrvávající diskriminaci menšin a žen;

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN v téže zprávě potvrdil, že nehledě na zřejmé důkazy o tom, že íránské bezpečnostní složky použily v průběhu protestů v listopadu 2019 nadměrnou smrtonosnou sílu, která vedla k úmrtí více než 300 osob, téměř rok poté se íránským orgánům nepodařilo věc vyšetřit tak, aby to bylo v souladu s mezinárodními normami;

vzhledem k rostoucímu počtu trestů smrti proti demonstrantům, které se opírají o tzv. přiznání vynucené mučením, kdy jsou demonstranti popravováni, aniž by o tom byli informováni jejich právníci či rodinní příslušníci, jak tomu bylo v případě známého zápasníka Navída Afkárího, který byl dne 12. září 2020 popraven na základě obvinění, jež v plném rozsahu popřel; vzhledem k tomu, že jeho bratři jsou stále ve vězení a že za svou účast na protivládních protestech byli odsouzeni k velmi dlouhým trestům odnětí svobody;

R.	vzhledem k tomu, že Parlament přijal usnesení, v němž vyzývá ke zřízení jednotky ESVČ pro strategickou komunikaci, která by se věnovala Blízkému východu, zejména Íránu;

vzhledem k tomu, že technologie hromadného sledování se používají k uklidnění protestů, které probíhají na internetu a v ulicích, a to i prostřednictvím internetové cenzury; vzhledem k tomu, že státní sdělovací prostředky vedou dezinformační kampaně namířené proti demonstrantům a obráncům lidských práv, se zapojením předních národních představitelů, s cílem zkreslit informace o protestech z listopadu 2019;

důrazně odsuzuje svévolné zadržení, odsouzení a nedávný návrat do vězení obránkyně lidských práv žen, právničky Nasrín Sotúdeové a vyzývá orgány Íránské islámské republiky, aby ji neprodleně a bezpodmínečně propustily a umožnily jí nezbytnou zdravotní péči;

důrazně odsuzuje popravu ve Francii sídlícího novináře Rúholláha Zama, šéfredaktora kanálu Amad News Telegram, k níž došlo dne 12. prosince 2020, a zápasníka Nawída Afkárího dne 12. září 2020; vyjadřuje hlubokou soustrast jejich rodinám, přátelům a kolegům; vyzývá orgány EU a jejích členských států, aby zajistily účinnější ochranu íránským státním příslušníkům s bydlištěm v EU, kteří jsou terčem pronásledování a výhrůžek ze strany íránských zpravodajských služeb;

vyzývá Írán, aby okamžitě zrušil naplánovanou popravu švédsko-íránského akademického pracovníka Ahmadrezy Džalálího, propustil jej a odškodnil a přestal vyhrožovat jeho rodině v Íránu a Švédsku; dále důrazně odsuzuje, že je vystaven mučení, že byl svévolně zadržen a odsouzen k smrti; bere na vědomí, že Dr. Džalálímu bylo dne 24. listopadu 2020 sděleno, že orgány činné v trestním řízení vydaly příkaz k výkonu trestu a že byl přesunut do samovazby na oddělení 209 věznice Evin; opakuje své výzvy k bezodkladnému zásahu místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku i členských států EU s cílem zastavit veškeré plány na popravu Ahmadrezy Džalálího, zrušit trest smrti a zajistit jeho okamžité propuštění;

vyzývá všechny členské státy EU, aby společně vydávaly veřejná prohlášení a podnikaly diplomatické iniciativy s cílem monitorovat nespravedlivé soudní procesy a navštěvovat věznice, v nichž jsou zadržováni obránci lidských práv a další vězni svědomí, včetně občanů EU v Íránu, a to v souladu s obecnými zásadami EU týkajícími se ochránců lidských práv;

vyzývá íránskou vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila stovky lidí svévolně zadržených za to, že pokojně uplatňovali svá práva na svobodu přesvědčení a projevu, včetně demonstrantů, novinářů, pracovníků sdělovacích prostředků, politických disidentů, umělců, spisovatelů a obránců lidských práv, včetně právníků, obránců práv žen, aktivistů bojujících za práva pracovníků, ochránců práv menšin, ochránců přírody, protestujících proti trestu smrti a dalších, včetně těch, kteří požadují pravdu, spravedlnost a odškodnění za masové mimosoudní popravy v 80. letech 20. století; zdůrazňuje, že íránské orgány musí až do propuštění zaručit jejich fyzické a duševní zdraví;

naléhavě vyzývá Írán, aby okamžitě zrušil všechna obvinění a veškerá cestovní omezení vztahující se na všechny občany s dvojí státní příslušností EU-Írán, kteří jsou svévolně zadržováni, a další omezující opatření, například v případech Fariby Adelchahové, Náhid Taghávíové, Kámíla Ahmadího a Názanín Zágharí-Ratcliffové; znovu opakuje svůj požadavek na okamžité a bezpodmínečné propuštění Kamána Ghaderiho, Massouda Mossaheba a Morada Tahbaze, kteří jsou v současné době zadržováni v íránských věznicích, a znovu odsuzuje pokračující praxi věznění občanů s dvojí státní příslušností EU-Írán íránskou soudní mocí po nespravedlivých procesech a jejich nedostatečný přístup ke konzulární podpoře;

vyjadřuje znepokojení nad fyzickým napadením a násilným přesunem zastánkyně lidských práv Golroh Íráíové dne 13. prosince 2020 do věznice Evin; vyzývá k okamžitému vyjasnění její situace a opakuje svůj požadavek, aby byla propuštěna;

co nejostřeji odsuzuje potlačení práva na svobodu projevu, sdružování a pokojné shromažďování; naléhavě vyzývá íránské orgány, aby zajistily plné uplatňování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož smluvní stranou tato země je, a aby zajistily právo všech zadržených na řádný postup a spravedlivý proces, včetně práva být zastoupen právníkem dle vlastního výběru;

odsuzuje omezení občanského prostoru, uplatňování trestu smrti jako zbraně k politickým represím, amputace, bičování a jiné kruté a nelidské tresty obsažené v íránském trestním zákoníku, kruté a nelidské podmínky ve věznicích, přiznání získaná mučením nebo špatným zacházením a soudní řízení s civilisty před revolučními soudy; odsuzuje používání trestu smrti jako odstrašujícího prostředku namířenému proti pokojnému opozičnímu aktivismu v oblasti lidských práv a právu uplatňovat svobodu projevu; vyzývá íránskou vládu, aby vyhlásila okamžité moratorium na provedení všech plánovaných poprav s cílem zcela zrušit trest smrti;

10.

bere na vědomí pokrok, jehož dosáhly íránské ženy v oblasti vzdělání, vědy a výzkumu, což dokládá skutečnost, že většina studentů íránských univerzit jsou ženy; vyzývá Íránskou islámskou republiku, aby odstranila v zákonech i v praxi všechny formy diskriminace a porušování lidských práv žen a dívek; rozhodně podporuje íránské obránce práv žen a lidských práv, kteří hájí lidská práva navzdory obtížím a osobním neblahým důsledkům, které jim to přináší;

11.

vyzývá íránské orgány, aby se zabývaly všemi formami diskriminace příslušníků etnických a náboženských menšin, včetně křesťanů a baháistů, a osob LGBTI, a aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny osoby vězněné za uplatňování svého práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení či sexuální orientaci;

12.

vyzývá, aby bylo pod vedením OSN zahájeno vyšetřování zločinů podle mezinárodního práva a dalšího závažného porušování lidských práv, k němuž došlo během protestů v listopadu 2019 a lednu 2020; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly cílená omezující opatření vůči představitelům odpovědným za toto zneužívání;

13.

silně podporuje snahy Íránců, kteří si přejí žít ve svobodné, stabilní, inkluzivní a demokratické zemi, jež bude dodržovat své vnitrostátní a mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a základních svobod; vyzývá íránské orgány, aby zajistily nezávislé a nestranné vyšetření všech úmrtí, k nimž došlo při těchto protestech, všech osob podezřelých z toho, že nesou trestní odpovědnost za zabíjení demonstrantů, a všech případů obětí pokračujících násilných zmizení a mimosoudních poprav; dále vyzývá íránské orgány, aby exhumovaly a vrátily ostatky obětí jejich rodinám, identifikovaly a stíhaly pachatele a poskytly obětem účinné opravné prostředky;

14.

vítá, že Rada přijala mechanismus sankcí v oblasti lidských práv, tzv. zákon Magnitského, jako důležitý nástroj EU k postihování osob porušujících lidská práva; vyzývá k přijetí cílených opatření proti íránským představitelům, kteří se dopustili závažného porušování lidských práv, včetně nedávných poprav Rúholláha Zama a Nawída Afkárího a svévolného zadržování státních příslušníků s dvojím občanstvím a cizích státních příslušníků v Íránu, jakož i osob zapojených do hrubého porušování lidských práv, včetně soudců, kteří odsoudili k smrti novináře, obránce lidských práv, politické disidenty a aktivisty;

15.

domnívá se, že pokud íránské orgány nepropustí Dr. Džalálího, budou nezbytné další cílené sankce, jak požadují EU a její členské státy;

16.

vyzývá Radu, aby v souladu se společným prohlášením, na němž se v dubnu 2016 dohodli místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka a íránský ministr zahraničních věcí, upozornila na porušování lidských práv jako na klíčový prvek své dvoustranné spolupráce s Íránem; vyzývá ESVČ, aby do dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Íránem i nadále začleňovala lidská práva, zejména situaci zastánců lidských práv, a důrazně vyzývá íránské orgány, aby zastavily veškeré zastrašování a odvetná opatření namířená proti zastáncům lidských práv v důsledku komunikace s úředníky EU a OSN;

17.

vyzývá ESVČ a členské státy EU, aby plně podporovaly laureáty Sacharovovy ceny prostřednictvím svých diplomatických a konzulárních zastoupení a zřízením interní interinstitucionální pracovní skupiny na podporu laureátů Sacharovovy ceny, kteří jsou ohroženi; je toho názoru, že delegace EU by měly více podporovat ohrožené laureáty;

18.

žádá, aby ESVČ posílila své schopnosti bojovat proti zásahům Íránu a dezinformacím na evropské půdě; naléhavě vyzývá íránské orgány, aby zrušily cenzuru služeb a obsahu on-line a aby upustily od odpojování internetu, jež je neslučitelné s mezinárodními lidskými právy;

19.

vyzývá EU a její členské státy, aby řešily mimořádnou zranitelnost obhájkyň lidských práv prostřednictvím vhodných ochranných opatření, která je ochrání před specifickými a genderovými riziky, jimž jsou vystaveny;

20.

vyzývá íránské orgány, aby rozšířily stálé pozvání k návštěvě země na všechny zástupce zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva a aby s nimi aktivně spolupracovaly; naléhavě je žádá o zajištění toho, aby byl zvláštnímu zpravodaji OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice umožněn vstup do země;

21.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, nejvyššímu vůdci Íránské islámské republiky, prezidentovi Íránské islámské republiky a poslancům íránského parlamentu.

(1) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 127.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0019.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/126

P9_TA(2020)0377

Provádění právních předpisů EU týkajících se vody

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o provádění vodohospodářských právních předpisů EU (2020/2613(RSP))

(2021/C 445/16)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 191 této smlouvy,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (1) (dále jen „rámcová směrnice o vodě“),

—	s ohledem na směrnici Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (2),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (3) (dále jen „směrnice o podzemních vodách“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (4) (dále jen „směrnice o povodních“),

—	s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (5) (dále jen „směrnice o dusičnanech“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (6) (směrnice o normách environmentální kvality),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (7),

—	s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořském prostředí) (8),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (9) („nařízení REACH“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (10),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 10. prosince 2019 o kontrole účelnosti rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních a její shrnutí, které je téhož data,

—	s ohledem na hodnocení Komise ze dne 13. prosince 2019 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod a její shrnutí, které je téhož data,

—	s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 1. února 2018 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (COM(2017)0753), který předložila Komise.

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (program „EU pro zdraví“), (COM(2020)0405),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (11),

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019„Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti nutné pro přechod k udržitelné Evropě,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019‚Zelená dohoda pro Evropu‘ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané ‚Nová průmyslová strategie pro Evropu‘ a zejména oddíl 2.2. této strategie ‚Průmysl, který otevírá cestu klimatické neutralitě‘ (COM(2020)0102),

—	s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (12),

—	s ohledem na strategii ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ (13),

—	s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí (14),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o ‚investičním plánu pro udržitelnou Evropu, investičním plánu Zelené dohody pro Evropu‘ (COM(2020)0021),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané ‚Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa‘ (COM(2020)0098),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané ‚Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci‘ (COM(2020)0456),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2019 nazvané ‚Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí‘ (COM(2019)0128),

—	s ohledem na Pařížskou dohodu,

—

s ohledem na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z května 2020 nazvanou ‚Financing Water Supply, Sanitation and Flood Protection – Challenges in EU Member States and Policy Options‘ (‚Financování zásobování vodou, kanalizace a protipovodňové ochrany – výzvy v členských státech EU a možnosti politiky‘)

—	s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíl č. 6 pro pitnou vodu, kanalizaci a hygienu (15) a na cíl č. 14 týkající se ochrany a využívání oceánů, moří a mořských zdrojů,

—	s ohledem na zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z května 2019 o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb,

—	s ohledem na zprávu Komise nazvanou ‚Hodnocení dopadu SZP na vodu‘ z listopadu 2019,

—	s ohledem na rezoluci OSN 64/292 ze dne 28. července 2010, která uznává lidské právo na vodu a hygienu,

—	s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 28. května 2020 ve věci C-535/18 IL a další v. Land Nordrhein-Westfalen,

—	s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 1. července 2015 ve věci C-461/13, Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland e.V. v. Bundesrepublik Deutschland (věc Vezera),

—	s ohledem na evropskou občanskou iniciativu Right2Water (Právo na vodu) a na zprávu Evropského parlamentu o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu (‚Right2Water‘),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 2. července 2020 o kontrole účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních (16),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (průběžný program) (17),

—	s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně provádění vodohospodářských právních předpisů EU (O-000077/2020 – B9-0077/2020 and O-000078/2020 – B9-0078/2020),

—	s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že voda je pro život nepostradatelný veřejný statek a že vodohospodářství připadá zásadní úloha v souvislosti se zachováním ekosystémových služeb EU, využíváním přírodních zdrojů a hospodářskou výrobou; vzhledem k tomu, že Evropa musí vytvořit účinná řešení současných vodohospodářských problémů a nakládat s vodními zdroji hospodárně, protože na nich přímo závisí lidské zdraví, životní prostředí, jeho kvalita a ekosystémy, výroba energie, zemědělství a zabezpečování potravin;

vzhledem k tomu, že voda je základním prvkem v potravinovém cyklu; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby povrchová a podzemní voda měla dobrou kvalitu a byla dostupná v dostatečném množství, které je potřebné pro vybudování spravedlivého, zdravotně nezávadného, environmentálně neutrálního a udržitelného potravinového systému, které je popsán ve strategii ‚Od zemědělce ke spotřebiteli‘; vzhledem k tomu, že dostatečné množství čisté vody je zásadní součástí provádění skutečného oběhového hospodářství v EU a jeho a předpokladem jeho dosažení;

C.	vzhledem k tomu, že voda představuje v hospodářství EU velkou hodnotu, a vzhledem k tomu, že odvětví závislá na vodě v EU vytvářejí 26 % roční hrubé přidané hodnoty EU, a proto je zásadní zajistit neustálou dostupnost kvalitní vody v dostatečném množství, aby sloužila všem způsobům využití;

vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o vodě stanovila hlavní zásady pro ochranu všech útvarů povrchových a podzemních vod v EU, tak aby do roku 2015 dosáhly dobrého ekologického a chemického stavu, a také pro ochranu zdrojů pitné vody v souladu s čl. 7 odst. 2; vzhledem k tomu, že při kontrole účelnosti byly odhaleny vážné nedostatky v uplatňování vodohospodářských předpisů EU, jejichž cíle se do lhůty v roce 2027 pravděpodobně nepodaří naplnit, pokud nebude okamžitě zahájeno veškeré potřebné úsilí o provedení v rámci členských států EU a pokud odvětvové politiky souvisejících s vodou nebudou uvedeny do souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě; vzhledem k tomu, že plánování hospodaření s vodou a programy opatření by měly pokračovat i po uplynutí lhůty pro rok 2027, což povede k dalšímu zlepšení kvality a množství vody;

E.	vzhledem k tomu, že 74 % území útvarů podzemních vod je v dobrém chemickém stavu a 89 % je v dobrém kvantitativním stavu; vzhledem k tomu, že hrubá bilance dusíku v EU se mezi lety 2004 a 2015 snížila o 10 % (18);

vzhledem k tomu, že dobrý chemický stav byl dosažen pouze u 38 % povrchových vodních zdrojů a pouze 40 % těchto zdrojů se nachází v dobrém ekologickém stavu nebo má potenciál k jeho dosažení, a vzhledem k tomu, že u 16 % povrchových vodních zdrojů z nich tato informace není známa kvůli nedostatku údajů; vzhledem k tomu, že 81 % povrchových vod by dosáhlo dobrého chemického stavu, pokud by nebyly znečištěny všudypřítomnými perzistentními bioakumulativními a toxickými látkami, jako je rtuť; vzhledem k tomu, že pouze jeden ze čtyř sladkovodních ukazatelů, jejichž analýzu Evropská agentura pro životní prostředí provedla, ukazuje, že bylo za posledních 10–15 let dosaženo pokroku (19);

vzhledem k tomu, že podle zásady ‚one out all out‘ (tzn. pokud nevyhovuje jeden parametr, je za nevyhovující považován celý vodní útvar) se stav vody považuje za dobrý pouze tehdy, jsou-li všechny prvky hodnocení považovány za dobré, což neodráží zlepšování jednotlivých parametrů kvality vody; vzhledem k tomu, že dobrý stav závisí nejen na zmírňujících opatřeních k řešení stávajících tlaků, ale také na opatřeních pro obnovu k řešení tlaků z minulosti a na včasných preventivních opatřeních proti nově vznikajícím hrozbám (20);

vzhledem k tomu, že účinnost rámcové směrnice o vodě a dosažení jejích cílů závisí na jejím provádění a prosazování příslušnými orgány v členských státech, na zajištění přiměřeného financování, mimo jiné za využití finančních nástrojů EU, na provádění dalších právních předpisů EU a na lepším začlenění vodohospodářských cílů do jiných politik; vzhledem k tomu, že klíčem k účinnému provádění je zapojení zúčastněných stran;

vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 3 rámcové směrnice o vodě stanoví, že členské státy musí zajistit ochranu vodních útvarů používaných k výrobě pitné vody s cílem zabránit zhoršování jejich kvality; vzhledem k tomu, že kontrola účelnosti jasně uvádí, že v chráněných oblastech pro pitnou vodu bylo dosaženo jen malého pokroku;

J.	vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité řešit chemické i jiné znečištění povrchových a podzemních vod prioritně u zdroje znečištění, neboť se jedná o nejudržitelnější a nákladově nejúčinnější možnost, a uplatňovat při tom zásadu ‚znečišťovatel platí‘;

vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o vodě uvádí, že je třeba chránit vody používané pro odběr pitné vody; vzhledem k tomu, že provozovatelé pitné vody by měli mít možnost spoléhat se na vysoce kvalitní vodní zdroje, aby občané nemuseli platit za nákladnou úpravu; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné snížit znečištění u zdroje;

vzhledem k tomu, že zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb z roku 2019 označuje znečištění vody za významnou hrozbu pro celosvětovou biologickou rozmanitost; vzhledem k tomu, že je v Evropě ohrožena biologická rozmanitost sladkovodních ekosystémů, a vzhledem k tomu, že to může mít negativní dopad na flóru a faunu; vzhledem k tomu, že evropských mokřadů, které slouží jako přirozená úložiště uhlíku, od roku 1970 ubylo o 50 % a vzhledem k tomu, že populace sladkovodních druhů od té doby poklesly o 83 %;

M.	vzhledem k tomu, že změna klimatu je hlavní hrozbou pro vodní zdroje na světě, a to jak z hlediska velkého, tak i malého množství vody; vzhledem k tomu, že zdravé a odolné sladkovodní ekosystémy dokážou lépe zmírňovat účinky změny klimatu a přizpůsobit se jí;

vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o vodě neobsahuje zvláštní ustanovení pro řešení dopadů změny klimatu; vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu nicméně uznává, že je třeba obnovit přirozené funkce podzemní a povrchové vody; vzhledem k tomu, že při kontrole účelnosti bylo shledáno, že rámcová směrnice o vodě je ‚dostatečně normativní vzhledem k tlakům, které je třeba řešit, a současně dostatečně flexibilní, takže ponechává prostor k posílení jejího uplatňování v souvislosti s novými znepokojivými výzvami, které nejsou ve směrnici zmíněny, jako je např. změna klimatu, nedostatek vody a nově se objevující znečišťující látky‘;

vzhledem k tomu, že městské oblasti neustále rostou a zvyšují tlak na čistírny odpadních vod; vzhledem k tomu, že hlavním a částečně neregulovaným bodovým zdrojem znečištění vody v EU je vypouštění nevyčištěných nebo nedostatečně vyčištěných městských nebo průmyslových odpadních vod; vzhledem k tomu, že směrnice o čištění městských odpadních vod nebyla původně koncipována s ohledem na řešení problému uvolňování chemických látek, reziduí léčivých přípravků nebo mikroplastů do vodních útvarů; vzhledem k tomu, že směrnice o čištění městských odpadních vod účinně snížila množství vybraných znečišťujících látek ve vodních útvarech v celé EU omezením biochemické spotřeby kyslíku, dusíku a fosforu ve vyčištěné odpadní vodě; vzhledem k tomu, že je však třeba věnovat větší pozornost stávajícím i nově vznikajícím zdrojům znečištění; vzhledem k tomu, že dalším významným difúzním zdrojem znečištění vody je zemědělství, které do prostředí povodí a řek vypouští živiny, pesticidy, antibiotika a další znečišťující látky; vzhledem k tomu, že ustanovení SZP týkající se vody nenapomáhají v dostatečné míře plnění cílů rámcové směrnice o vodě; vzhledem k tomu, že difúzní znečištění je překážkou pro uplatňování zásady ‚znečišťovatel platí‘;

vzhledem k tomu, že třetina evropských zemí trpí nedostatkem vody, tzn. že ročně v nich na hlavu připadá méně než 5 000 m3 vody (21); vzhledem k tomu, že v případě sporů ohledně přidělování vodních zdrojů musí mít přednost zaručení lidského práva na vodu; vzhledem k tomu, že 13 členských států v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci prohlásilo, že je ohroženo desertifikací (22);

vzhledem k tomu, že odběr vody vytváří značný tlak na vodní zdroje EU; vzhledem k tomu, že asi čtvrtina vody odvedené v EU z přírody se využívá v zemědělství; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, které usnadní používání vyčištěných městských odpadních vod k zavlažování v zemědělství;

vzhledem k tomu, že existují situace, kdy jsou subjekty, které řídí vodní útvary, financovány z činností, které zhoršují chemický a ekologický stav vodních útvarů a brání dosažení cílů rámcové směrnice o vodě; vzhledem k tomu, že v takových situacích je obtížné se vyhnout střetům zájmů a tyto situace udržují subjekty, které řídí vodní útvary, v začarovaném kruhu, neboť jsou závislé na činnostech, které stav vodních útvarů zhoršují;

vzhledem k tomu, že 60 % povodí leží v nadnárodních regionech, z čehož vyplývá zásadní význam účinné přeshraniční spolupráce; vzhledem k tomu, že 20 evropských zemí závisí na jiných zemích, pokud jde o více než 10 % jejich vodních zdrojů, přičemž pět zemí je u více než 75 % svých zdrojů závislých na zdrojích z řek přitékajících ze zahraničí; vzhledem k tomu, že nedodržování směrnice o čištění městských odpadních vod v příhraničních regionech způsobuje zhoršení stavu přeshraničních vodních útvarů podle rámcové směrnice o vodě, což znemožňuje dosáhnout cílů rámcové směrnice o vodě v přijímajícím členském státě;

T.	vzhledem k tomu, že propojenost toků řek od malých toků až po ústí řek a delty má zásadní význam pro stěhovavé druhy ryb, jejichž životní fáze mají zásadní význam v příslušných ekosystémech a v potravinovém řetězci a které v rybářských komunitách zvyšují sociálně-kulturní hodnotu;

U.	vzhledem k tomu, že celková spotřeba energie ve vodohospodářství je v EU značná a musí být účinnější, aby přispěla k dosažení cílů Pařížské dohody, cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030 a jejího cíle dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality;

vzhledem k tomu, že vodní energie může do určité míry umožnit dekarbonizaci výroby elektřiny, a proto přispět k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky v rámci Pařížské dohody; vzhledem k tomu, že na vodní energii je třeba pohlížet komplexně, včetně jejích účinků na hydromorfologické podmínky a přírodní stanoviště; vzhledem k tomu, že vodní energie je ve srovnání s energií větrnou a sluneční méně volatilní, a pomáhá proto udržovat stálost dodávek energie a stabilitu sítě; vzhledem k tomu, že přečerpávací vodní elektrárny tvoří více než 90 % (23) kapacity EU pro skladování energie; vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla podporovat členské státy, aby se zapojily do projektů vodní energie šetrných k životnímu prostředí, které zároveň nepředstavují ohrožení zdraví místních obcí;

vzhledem k tomu, že strukturální změny vodních útvarů představují nejvýznamnější zátěžové faktory ovlivňující jejich stav (24); vzhledem k tomu, že hydromorfologie ovlivňuje 40 % útvarů povrchové vody a zahrnuje fyzické změny (26 %), přehrady, bariéry a plavební komory (24 %), hydrologické změny (7 %) nebo jiné hydromorfologické změny (7 %); vzhledem k tomu, že v současnosti se v Evropě nachází více než 21 000 vodních elektráren; vzhledem k tomu, že v EU neprobíhají žádné komplexní kroky k odstranění zastaralých přehrad a jezů, přestože je prokázáno, že by koordinace EU v této věci přinesla přidanou hodnotu;

X.	vzhledem k tomu, že Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 28. července 2010 uznalo právo na vodu a hygienu za lidské právo;

Y.	vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluva o právech dítěte spolu s dalšími mezinárodními úmluvami a dohodami výslovně uznávají právo na vodu a hygienu a zavazují státy, které jsou smluvními stranami, aby v tomto ohledu přijaly vhodná opatření;

vzhledem k tomu, že milion lidí v Evropě nemá přístup k vodě a osm milionů lidí nemá žádná hygienická zařízení (25) a 844 miliony lidí nemají bezpečný přístup k nezávadné pitné vodě, (26) a vzhledem k tomu, že třetina světové populace postrádá základní hygienická zařízení; vzhledem k tomu, že připomíná evropskou občanskou iniciativu Right2Water, která v březnu 2014 shromáždila více než 1,8 milionu podpisů; vzhledem k tomu, že iniciativa Right2Water požadovala zajištění vody a hygieny pro všechny v EU i na celém světě, lepší přístup k pitné vodě pro veřejnost a větší transparentnost ohledně kvality vody, jakož i zakotvení práva na vodu v právních předpisech EU; vzhledem k tomu, že v reakci na iniciativu ‚Right2Water‘ přijala Komise v březnu 2014 své sdělení (27); vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne úterý 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu (‚Right2Water‘) kritizoval Komisi za to, že nesplnila požadavky iniciativy, a vyzval Komisi, aby uznala univerzální přístup k vodě a lidské právo na vodu“ (28);

AA.	vzhledem k tomu, že studie ukazují, že testování odpadních vod může fungovat jako systém včasného varování pro předpovídání nebo vyhledávání ohnisek onemocnění COVID-19, a může tak významně přispět k boji proti pandemii;

vítá skutečnost, že díky rámcové směrnici o vodě byl zřízen přiměřený správní rámec pro integrované hospodaření s vodou, jakož i její úspěch ve zlepšování kvality vody nebo v některých případech alespoň ve zpomalení zhoršování kvality vody;

odmítá jakýkoli pokus o zacházení s vodou jako s komoditou (jako v případě obchodování s vodou prostřednictvím futures na newyorské burze); vyjadřuje politování nad důsledky komodifikace přírody, která umožnila spekulaci se základními veřejnými statky, což je popřením všeobecného práva na jejich užívání;

vítá hodnocení Komise, podle něhož rámcová směrnice o vodě plní svůj účel, konstatuje však, že její provádění je třeba zlepšit a urychlit zapojením příslušných orgánů členských států a důslednějším začleněním cílů rámcové směrnice o vodě do odvětvových politik, zejména v oblasti zemědělství, dopravy a energetiky, aby byl nejpozději do roku 2027 zajištěn dobrý stav všech útvarů povrchových a podzemních vod;

zdůrazňuje, že revize rámcové směrnice o vodě není nutná; vyzývá Komisi, aby prohlásila, že rámcová směrnice o vodě nebude revidována, aby se odstranila právní nejistota; vyzývá Komisi, aby i nadále v případě potřeby navrhovala aktualizace příloh;

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že u poloviny vodních útvarů v EU se dosud nepodařilo docílit dobrého stavu a že cílů rámcové směrnice o vodě nebylo dosud dosaženo, zejména kvůli nedostatečnému financování, velmi pomalému provádění, nedostatečnému prosazování, neuplatňování zásad předběžné opatrnosti a „znečišťovatel platí“ a širokému využívání výjimek z této směrnice v mnoha členských státech, a vyjadřuje rovněž politování nad nedostatečným začleňováním environmentálních cílů do odvětvových politik;

zdůrazňuje, že je třeba obnovit a zlepšit kvalitu vody; konstatuje, že pro zlepšení stavu vodních útvarů je zásadní zapojení všech úrovní státní správy a orgánů členských států a jejich spolupráce při začleňování cílů rámcové směrnice o vodě do politických a legislativních opatření a opatření týkajících se rámcové směrnice o vodě; připomíná zásadu nezhoršování, podle níž jsou členské státy povinny provádět opatření nezbytná k zabránění zhoršování stavu vodních útvarů; vyzývá členské státy, aby urychleně přijaly nezbytná opatření k zajištění provádění, prosazování a dodržování rámcové směrnice o vodě, mimo jiné prostřednictvím třetích plánů povodí, které mají členské státy přijmout v roce 2021; naléhavě vyzývá EU a její členské státy a regionální orgány, aby zajistily, že příští plány povodí budou přijaty včas a v souladu s požadavky týkajícími se veřejné konzultace; vyzývá Komisi, aby zvýšila dostupnost finančních prostředků a poskytla členským státům nezbytnou podporu při provádění rámcové směrnice o vodě;

poukazuje na studii OECD, která odhaduje, že do roku 2030 musí být na vodohospodářství v EU vynaloženo dalších 253 miliard EUR s cílem zachování nebo dosažení plného souladu s příslušnými právními předpisy v oblasti vodohospodářství (29); vyzývá Komisi, Radu, členské státy a v příslušných případech i regionální orgány, aby určily a zabezpečily nezbytné finanční prostředky a finanční nástroje pro infrastrukturu, která nepoškozuje životní prostředí ani negativně neovlivňuje veřejné zdraví, aby označily špatně fungující infrastruktury, které nevyhovují normám, a aby řešily problém znečišťujících látek vzbuzujících obavy, jakož i další společenské výzvy; zdůrazňuje, že je třeba finančně podporovat udržitelné inovativní metody, zejména pak řešení inspirovaná přírodou, jako je uhlíkově neutrální nebo lagunová infrastruktura pro čištění mokřadů a záplavových oblastí, zavodňování odvodněných rašelinišť, a to s náležitým ohledem na partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je důležité upravit stávající finanční prostředky a finanční toky související s hospodařením s vodou a dalšími souvisejícími způsoby využívání půdy, jako je zemědělství včetně dotací, a odklonit se od tradičních inženýrských opatření směrem k řešením inspirovaným přírodou;

vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, včetně zajištění potřebných finančních a lidských zdrojů a nezbytných odborných znalostí, co nejdříve v plném rozsahu provedly rámcovou směrnici o vodě, nejpozději však v roce 2027; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení členským státům s cílem zajistit, aby lhůta do roku 2027 byla dodržena; vyzývá Komisi, aby členským státům při uplatňování směrnic o vodě poskytovala podporu v podobě technické pomoci a vhodných školení, aby sdílela osvědčené postupy a odborné znalosti, které umožní zajistit splnění cílů rámcové směrnice o vodě, a aby prosazovala programy odborné výměny mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny vysvětlující důsledky rozsudku Soudního dvora ve věci C-461/13 pro provádění rámcové směrnice o vodě; vyzývá Komisi, aby poskytla jasné pokyny pro uplatňování výjimek podle čl. 4 odst. 4 písm. c) po roce 2027;

vyzývá členské státy, aby určily prováděcí opatření, která jsou nezbytná k zajištění dobrého stavu vodních útvarů, a aby na základě nejlepších dostupných důkazů navrhly programy opatření; vyzývá členské státy a Komisi, aby zveřejnily programy opatření členských států a příslušná hodnocení programů opatření s cílem zlepšit podíl osvědčených postupů a strategií a zajistit veřejnosti lepší přístup k informacím;

10.

domnívá se, že zásada „one out all out“(tzn. pokud nevyhovuje jeden parametr, je za nevyhovující považován celý vodní útvar) by měla zůstat zachována; vyzývá Komisi, aby vypracovala doplňkové metodiky podávání zpráv (jako je vzdálenost od cíle, provedená opatření a pokrok dosažený u jednotlivých ukazatelů kvality), které umožní lépe posoudit pokrok při zlepšování stavu vodních útvarů; zdůrazňuje význam transparentnosti a poskytování komplexních informací veřejnosti o kvalitě a množství vody v EU;

11.

lituje toho, že v případě poloviny vodních útvarů v EU jsou využívány výjimky a že tyto výjimky nejsou dostatečně odůvodněny; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktualizovaly pokyny pro používání výjimek s cílem omezit tuto praxi pouze na plně odůvodněné případy, aby jejich používání přestalo bránit dosažení environmentálních cílů rámcové směrnice o vodě; vyzývá Komisi, aby urychleně a systematicky vedla řízení o nesplnění povinnosti, nejsou-li výjimky odůvodněné;

12.

vyjadřuje politování nad tím, že zásada návratnosti nákladů, která stanoví, že všichni uživatelé vody se účinným a přiměřeným způsobem finančně podílejí na úhradě nákladů na vodohospodářské služby, je v některých členských státech uplatňována i nadále v omezené míře a v některých členských státech není uplatňována vůbec, zejména pokud jde o domácnosti, průmysl a zemědělství; zdůrazňuje, že využívání vody v některých částech EU ohrožuje kvantitativní stav vodních útvarů nad úrovní udržovaného ekologického průtoku; vyzývá členské státy a jejich regionální orgány, aby uplatňovaly přiměřené politiky určování poplatků za vodu a aby v souladu s rámcovou směrnicí o vodě u nákladů na životní prostředí i u nákladů na zdroje důsledně používaly zásadu návratnosti nákladů a aby rovněž uplatňovaly zásadu „znečišťovatel platí“; připomíná, že zásadu návratnosti nákladů lze uplatňovat s ohledem na její sociální, environmentální a hospodářské dopady, jakož i na zeměpisné a klimatické podmínky dotčených regionů; vyzývá Komisi, aby tuto zásadu prosazovala; zdůrazňuje však, že musí být zajištěno právo na vodu a hygienu a všichni musí mít přístup k cenově dostupným a kvalitním vodohospodářským službám;

13.

vyzývá Komisi, aby přijala přísná a rychlá opatření proti porušování předpisů ze strany členských států, která umožní zajistit, aby všechny členské státy začaly co nejdříve, nejpozději však do roku 2027, důsledně dodržovat právní předpisy týkající se vody, zejména rámcovou směrnici o vodě; naléhavě Komisi vyzývá, aby přísnými a rychlými opatřeními reagovala na otevřené případy neplnění povinnosti v podobě systematického porušování právních předpisů týkajících se vody; vyzývá Komisi, aby posílila své zdroje týkající se obecně řízení o nesplnění povinnosti obecně, ale zvláště pak právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;

14.

konstatuje, že změna klimatu má a bude mít velmi vážný dopad na sladkovodní zdroje, kdy sucha vedou k vysychání vodních toků a vyšší koncentraci znečišťujících látek, zejména v „uzavřených“ vodních zónách, a intenzivní dešťové srážky mají za následek větší odtoky odpadních vod z měst a ze zemědělství; připomíná, že častější výskyt extrémních klimatických jevů, jako jsou cyklóny a bouře, vede ke zvyšování salinity sladkovodních a pobřežních vod; zdůrazňuje, že s rostoucími teplotami se zvyšuje nedostatek vody, což má dopad na životní prostředí, na některá hospodářská odvětví, závislá na vysokém odběru a využívání vody, a na kvalitu života; zdůrazňuje, že odolnost vodních ekosystémů, povodně a nedostatek vody a jejich dopad na produkci potravin by měly být řádně zohledněny v nadcházející strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody a rovněž v procesu provádění rámcové směrnice o vodě (plány povodí);

15.

navrhuje Komisi, aby podporovala členské státy při sdílení a usnadňování znalostí a osvědčených postupů v souvislosti s různými úsilími o přizpůsobení se změně klimatu na regionální a místní úrovni v EU;

16.

zdůrazňuje, že vodní toky a mokřady jsou nejohroženějšími oblastmi navzdory tomu, že jsou považovány za hlavní poskytovatele ekosystémových služeb; připomíná, že mokřady, jakož i mořské a pobřežní ekosystémy mají zásadní úlohu pro regulaci vody a klimatu a poskytují služby prostřednictvím svých přírodních ekosystémů a zdrojů a rozvojem hospodářských nebo kulturních činností, které všechny závisejí na dobrém ekologickém stavu vodních zdrojů; poukazuje na to, že v mokřadech dochází k propadu uhlíku a stabilizaci klimatu na světové úrovni a že mokřady hrají významnou úlohu při zmírňování povodní a sucha, zajišťují čistou vodu, chrání pobřeží, doplňují podzemní vody, podporují velkou geologickou rozmanitost, mají zásadní funkci v krajině a zajišťují rekreační a kulturní služby pro společnost; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření s cílem snížit využívání podzemních vod, plánovaly městský rozvoj mimo zátopové oblasti a respektovaly biologickou rozmanitost spojenou s vodními toky a mokřady;

17.

zdůrazňuje, že účinné využívání vody je důležitým přispěním k cílům EU v oblasti klimatu, neboť může ušetřit energii vynakládanou na čerpání vody, omezit množství chemických látek používaných pro čištění vody a snížit nedostatek vody; konstatuje, že v některých členských státech existuje vysoká míra úniků z potrubí, což je nepřijatelné s ohledem na cíle v oblasti změny klimatu a úsilí o účinné využívání zdrojů; vítá skutečnost, že podle nové směrnice o pitné vodě Komise vyhodnotí míru úniků a stanoví prahové hodnoty, které spustí opatření v příslušných členských státech; vítá rovněž novou povinnost velkých dodavatelů vody zajistit transparentnost míry úniků;

18.

konstatuje, že všechny vodní útvary v celé EU používané k výrobě pitné vody čelí novým i starým tlakům, které způsobují větší potřebu úsilí při čištění vody ze strany dodavatelů vody; vyzývá členské státy, aby důsledně prováděly čl. 7 odst. 3 rámcové směrnice o vodě a přijaly veškerá nezbytná opatření k zastavení zhoršování stavu vodních útvarů za účelem odběru vody určené k lidské spotřebě;

19.

vítá důkazy o tom, že směrnice vedly k omezení chemického znečištění vodních útvarů v EU; domnívá se nicméně, že pokud jde o právní úpravu chemických látek, pak je naléhavě nutné zlepšení; konstatuje, že Komise zjistila nečekané rozdíly mezi členskými státy, zejména pokud jde o to, jak je aktualizován seznam prioritních látek a jak jsou zohledňovány kombinované účinky směsí; konstatuje rovněž, že směrnice o prioritních látkách dosud zahrnuje jen málo látek důležitých z hlediska zásobování pitnou vodou; poukazuje na to, že kvůli značným rozdílům v přístupech ke klasifikaci, posuzování a podávání zpráv jsou srovnávání a analýza v rámci celé EU náročné;

20.

vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření pro dosažení dobrého chemického stavu a aby na úrovni EU rozhodným způsobem zakročila v případech, kdy členské státy nesplňují normy kvality životního prostředí pro prioritní látky, které spadají do oblasti působnosti právních předpisů EU; zdůrazňuje, že na seznam prioritních látek by měly být přidány látky, které jsou významné z hlediska výroby pitné vody, jako jsou například perfluoralkylované a polyfluoralkylované látky (PFAS) a příslušné léčivé přípravky; domnívá se, že znečišťující látky, které vyvolávají vznikající obavy a smíšenou toxicitu, mohou a měly by být řešeny v rámci rámcové směrnice o vodě a jejích specificky zaměřených „dceřiných“ směrnic; vyzývá Komisi, aby aktualizovala přílohy směrnice o prioritních látkách a směrnice o podzemních vodách a doplnila v nich příslušné látky, aby bylo možné dosáhnout cílů rámcové směrnice o vodě a lépe chránit zdroje pitné vody; vyzývá Komisi, aby sladila provádění právních předpisů týkajících se vody se strategií udržitelnosti chemických látek a se strategií v oblasti biologické rozmanitosti tak, aby sladkovodní útvary a jejich ekosystémy byly odpovídajícím způsobem chráněny, aby byl stanoven časový harmonogram pro postupné ukončení používání všech PFAS, které nejsou nezbytné, a aby podněcovala vývoj bezpečných a neperzistentních alternativ pro všechny způsoby použití PFAS; naléhavě vyzývá Komisi, aby financovala výzkum látek, které jsou široce rozšířené a vykazují perzistentní, bioakumulativní a toxické vlastnosti (uPBTs), a vývoj strategií jejich odstraňování s cílem zlepšit kvalitu vodních útvarů a snížit rizika pro zdraví zvířat a lidí a pro životní prostředí; doporučuje vypracování nových pokynů pro lepší metody monitorování chemických směsí a koktejlových účinků a podávání zpráv o nich; vyzývá k širšímu využívání seznamu sledovaných látek k monitorování potenciálních látek znečišťujících vodu a ke stanovení rizik, které představují pro vodní prostředí; vyzývá Komisi, aby urychlila svou práci na vývoji metod posuzování a řízení chemických směsí a aby svou práci doplnila zavedením faktoru pro posuzování směsí;

21.

konstatuje, že mikroplasty podle odhadů přetrvají ve sladké vodě po staletí a že stávající čističky vod neumí tyto částice zcela vyfiltrovat; vítá proto rozhodnutí vypracovat metodiku pro monitorování mikroplastů a vytvoření kontrolního seznamu, který bude součástí revidované směrnice o pitné vodě; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření pro kontrolu zdrojů s cílem dosáhnout netoxického prostředí a oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že snížení emisí u zdroje by zmírnilo tlak na ekosystémy a snížilo by náklady na čištění vody; žádá, aby na úrovni Unie i členských států byla přijata rozhodná opatření, která se zaměří na nově se objevující znečišťující látky, jako jsou PFAS, mikroplasty, chemické látky narušující činnost endokrinního systému a léčivé přípravky, a to na základě holistického přístupu, který začíná opatřeními kontroly u zdroje a končí doplňkovými řešeními využívanými v krajním případě na konci potrubí; vyzývá Komisi a členské státy, aby u znečišťujících látek plně uplatňovaly přístup založený na životním cyklu a aby prováděly zásadu „znečišťovatel platí“, a to i prostřednictvím inovativních nástrojů, jako jsou režimy rozšířené odpovědnosti výrobce, s cílem financovat řešení v oblasti čištění odpadních vod;

22.

zdůrazňuje, že je třeba posílit opatření k řešení eutrofizace sladké i slané vody způsobené dusíkem a fosforem ze všech zdrojů, včetně zemědělství a nevyčištěných či nevhodně vyčištěných odpadních vod; připomíná, že eutrofizace oslabuje environmentální stav vodních útvarů a snižuje jejich odolnost vůči invazním nepůvodním druhům; vyzývá všechny zemědělce, aby používali nástroj pro udržitelnost zemědělských podniků pro živiny, který usnadňuje lepší hospodaření a omezuje únik živin do podzemních a povrchových vod; žádá členské státy, aby náležitě určily oblasti zranitelné z hlediska znečištění dusičnany a aby důsledně prováděly a posílily opatření přijatá v rámci směrnice o dusičnanech;

23.

zdůrazňuje, že při provádění vodohospodářských politik by členské státy měly v plné míře řešit současnou krizi v oblasti biologické rozmanitosti s tím, že zátěž pro vodní ekosystémy bude minimalizována a dojde k obnovení poškozených ekosystémů; zdůrazňuje význam nové strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; připomíná, že při provádění rámcové směrnice o vodě by měl být zajištěn plný soulad s novou strategií v oblasti biologické rozmanitosti, směrnicemi o ochraně přírody a dalšími právními předpisy v oblasti životního prostředí;

24.

vítá závazek, který Komise přijala v rámci své strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, že odstraněním překážek a obnovením záplavových území obnoví v EU 25 000 km volně tekoucích řek a že zavede celounijní metodiku a pravidla pro mapování a posuzování stavu ekosystémů a zajištění jejich dobrého stavu; konstatuje, že v EU je v současné době 21 000 vodních elektráren a že vodní elektrárny a malé vodní elektrárny představují v EU největší podíl energie z obnovitelných zdrojů; bere na vědomí vývoj v oblasti vodní energie s nízkým dopadem; zdůrazňuje však, že výstavba přehrad může negativně ovlivnit přírodní stanoviště a vytvářet větší tlak na povrchové vody; připomíná, že rámcová směrnice o vodě stanoví přísná kritéria pro ochranu hydromorfologických podmínek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přísné posuzování dopadů souvisejících změn na kvalitu a kvantitu vody a na ekosystémy a aby ve všech stávajících i případných nových vodohospodářských projektech dodržovaly cíle rámcové směrnice o vodě; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby při posuzování dopadu vodních elektráren na životní prostředí konzultovala všechna příslušná generální ředitelství, včetně Generálního ředitelství pro energetiku, a aby jejich doporučení zohlednila;

25.

vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k minimalizaci tlaků, jimž jsou vodní útvary vystaveny, s cílem obnovit přírodní funkce řek a chránit ekosystémy; vyzývá členské státy, aby se zdržely výstavby vodních elektráren a aby se vyhnuly i dalším stavebním projektům, které by vedly k významným hydromorfologickým tlakům na vodu v chráněných oblastech; domnívá se, že dotace a veřejné finanční prostředky EU by měly být poskytovány pouze novým vodním elektrárnám, které se nenacházejí v chráněných oblastech a u nichž celkové přínosy jednoznačně převažují nad celkovými negativními dopady;

26.

oceňuje skutečnost, že podle desáté dvouleté zprávy o provádění směrnice o čištění městských odpadních vod (30) v členských státech se odvádění a čištění městských odpadních vod v EU v posledním desetiletí zlepšilo, a skutečnost, že směrnice o čištění městských odpadních vod přispěla ke snížení znečištění, a tedy i ke zlepšení kvality vody; vyjadřuje však politování nad tím, že dosud nebylo dosaženo plného souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod, neboť některé členské státy mají k dosažení svých cílů stále ještě daleko; podporuje názor Komise, že je třeba učinit více pro řešení přetrvávajícího znečištění, znečišťujících látek vzbuzujících obavy, využívání energie a nakládání s kalem, jakož i správních problémů; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že hodnocení této směrnice neanalyzuje její účinnost z hlediska vypouštění průmyslových odpadních vod do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod;

27.

vyzývá Komisi, aby výše uvedené skutečnosti zohlednila při revizi směrnice o čištění městských odpadních vod; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při provádění směrnice tím, že umožní udržitelné financování vodohospodářství a vytvoří pobídky pro vývoj a zavádění inovativních technologií odpadních vod; vyzývá Komisi, aby pečlivě prověřila, jak požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod týkající se navrhování, výstavby a rozšiřování čističek městských odpadních vod ve všech fázích technického rozvoje vzájemně interagují s povinností týkající se nezhoršování stanovenou v rámcové směrnici o vodě, s cílem zajistit soudržnost mezi oběma právními předpisy a zajistit čištění městských odpadních vod a zároveň zachovat veškeré pobídky k přijetí vhodných technických opatření pro jejich čištění; vyzývá Komisi, aby přijala legislativní opatření v této oblasti; zdůrazňuje, že opatření zaměřená v první řadě na nápravu problému u zdroje mají zásadní význam pro boj proti znečišťujícím látkám vyvolávajícím obavy; zdůrazňuje, že budoucí revize směrnice o čištění městských odpadních vod by měla zohledňovat i tyto nové výzvy, které uvedené znečišťující látky přinášejí;

28.

poukazuje na to, že směrnice o čištění městských odpadních vod a rámcová směrnice o vodě se v dostatečné míře nezabývají problémy, které jsou důsledkem změny klimatu, jako jsou přelití v důsledku silných dešťů, městské odtoky, záplavy v aglomeracích, a neřeší ani dopady nedostatečně vyčištěné odpadní vody na přijímající vodní útvary; domnívá se, že EU, její členské státy a regionální orgány by měly lépe řešit monitorování a kontrolu dopadů stále častějšího problému přelití v důsledku silných dešťů a městských odtoků, neboť to značně znečišťuje přijímající útvary povrchových a podzemních vod;

29.

trvá na tom, že při posuzování dopadu vodních elektráren na životní prostředí je zapotřebí uplatňovat holistický přístup, který bude zohledňovat společenské přínosy spočívající ve výrobě bezemisní elektřiny a v tom, že vodní elektrárny a přečerpávací vodní elektrárny přispívají k zabezpečení dodávek energie, i nepříznivé dopady na povrchové vody a přírodní stanoviště; v tomto ohledu zdůrazňuje, že k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky a ke splnění závazků EU v rámci Pařížské dohody může přispět elektřina vyráběná vodními elektrárnami, domnívá se však, že by těchto cílů a závazků nemělo být dosaženo na úkor povrchových vod a ochrany přírodních stanovišť; uznává, že existují způsoby a technologie ke snížení dopadu na životní prostředí a vodní volně žijící živočichy; poukazuje na to, že existuje velký potenciál ke zvýšení účinnosti stávajících říčních elektráren;

30.

konstatuje, že přechod ze silniční nákladní dopravy na vnitrozemské vodní cesty by měl být plně v souladu se zásadou nezhoršování, která je zakotvena v rámcové směrnici o vodě, jakož i s dalšími právními předpisy v oblasti životního prostředí, včetně směrnice o ptácích a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, a měl by jít ruku v ruce s podporou udržitelných alternativních paliv a technologií a vnitrozemské plavby, jako jsou dodávky elektřiny z pevniny na loď, s cílem omezit emise skleníkových plynů a další znečišťující látky a zamezit zhoršování ekologického a chemického stavu vodních útvarů a kvality ovzduší a zatěžování vodních ekosystémů, jakož i chránit biologickou rozmanitost a usilovat o nulové znečištění životního prostředí;

31.

bere na vědomí vysokou spotřebu energie ve vodohospodářství; vyzývá Komisi, aby zvážila energeticky účinná opatření a možnost využívat vyčištěnou odpadní vodu jako „místní“ zdroj obnovitelné energie; vyzývá Komisi, aby prosazovala energeticky účinná zlepšení v čistírnách odpadních vod s cílem uznat a využít potenciál tohoto odvětví v oblasti úspor energie; poukazuje na to, že podle hodnocení směrnice o čištění městských odpadních vod, které vypracovala Komise, představují možné úspory energie mezi 5 500 GWh až 13 000 GWh ročně;

32.

uznává, že celkový odběr vody v Evropě se za posledních 15 let snížil o více než 20 %; konstatuje však, že osm zemí, které představují 46 % evropského obyvatelstva, lze považovat za země trpící nedostatkem vody (31), že počet zemí trpících nedostatkem vody se neustále zvyšuje a že asi čtvrtina vody odvedené v EU z přírody je využívána pro zemědělské účely (32); bere na vědomí potenciál opětovného využívání vody, pokud jde o vytvoření oběhového hospodářství pro vodní zdroje a omezení přímého čerpání z vodních útvarů a podzemních vod; vítá dohodu o novém nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, které usnadní používání vyčištěných městských odpadních vod k zavlažování v zemědělství; podporuje pravidelnou modernizaci infrastruktur pro zavlažování prostřednictvím inovací a nových technologií;

33.

zdůrazňuje, že je důležité nalézt synergie mezi posuzováním povodňových rizik a prevencí katastrof a plánováním připravenosti v rámci mechanismu civilní ochrany Unie; vyzývá Komisi, členské státy a v příslušných případech i regionální orgány, aby v rámci plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik vypracovaly strategie pro zvládání sucha, a to zejména s cílem zajistit zásobování pitnou vodou a zajistit produkci potravin, a aby jejich součástí učinily digitalizované systémy monitorování, kontroly a včasného varování týkající se stavu vegetace a jeho reakce na sucho, které podpoří účinná a na údajích založená rozhodnutí o opatřeních v oblasti ochrany, reakce a komunikace; vyzývá Komisi a členské státy, aby ústřední součástí těchto plánů byla obnova záplavových oblastí a mokřadů a ochrana útvarů podzemních vod, neboť dobrý stav vodních útvarů a ekosystémů je základním předpokladem omezení negativních dopadů sucha i záplav;

34.

konstatuje, že jednou z oblastí, v níž zúčastněné strany považovaly rámcovou směrnici o vodě za neúčinnou, je řízení dopadů sucha (33); vyzývá členské státy, aby věnovaly větší úsilí řešení změny klimatu a nových problémů s (nadměrným) odběrem vody, které mohou vznikat v povodích řek, a to i tam, kde v minulosti problémy s odběrem vody nevznikaly (34); konstatuje, že celostní přístup k hospodaření s vodou a přizpůsobení se změně klimatu by mohl přinést účinnější reakci a snížit dopad extrémních událostí; vyzývá k důslednému zohledňování problematiky změny klimatu v provádění směrnice a zdůrazňuje rovněž potenciál, který mají v této souvislosti řešení inspirovaná přírodou; opakuje, že je třeba zajistit dostatečné veřejné výdaje na plnění cílů rámcové směrnice o vodě a na nezbytné úpravy;

35.

navrhuje, aby problém sucha a nedostatku vody byl řešen upřednostněním odběru vody pro výrobu pitné vody před jiným využitím a bylo tak zajištěno naplnění lidského práva na vodu, jakož i zaváděním inovativních řešení pro sběr dešťové vody a povodňových vln pro pozdější využití, mimo jiné prostřednictvím projektů dalšího využití dešťové vody, které by se měly stávat součástí návrhů budov a infrastruktury, podzemních nádrží pro ukládání vody a dvojitých systémů distribuce vody v obydlích a za vhodných podmínek i projektů na opětovné využití nepoužívaných lomů; podporuje výzkum a investice na podporu opatření, která pomáhají bojovat proti suchu a nedostatku vody;

36.

zdůrazňuje, že odvětvové právní předpisy, jako je společná zemědělská politika (SZP), směrnice o pitné vodě (35), směrnice o dusičnanech, nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (36), směrnice o čištění odpadních vod a nařízení REACH je třeba uvést do souladu s rámcovou směrnicí účinné využívání vody v zemědělství; zdůrazňuje, že v obou pilířích SZP je nezbytné výrazně navýšit prostředky na financování opatření v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a v rámci revize SZP vyčlenit další prostředky na financování cílených ekologických opatření s cílem zajistit udržitelné hospodaření s vodou a zlepšit kvalitu půdy; naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci svých strategických plánů SZP začlenily a prováděly opatření, která omezí používání hnojiv a používání a rizika pesticidů, a aby v rámci svých systémů podmíněnosti začaly zohledňovat vodohospodářské otázky; vyzývá Komisi, aby ve svých doporučeních pro členské státy, která se týkají SZP, učinila prioritním tématem otázky znečištění sladkovodních zdrojů a nadměrného odběru vody; v neposlední řadě Komisi vyzývá, aby zajistila, že rámcová směrnice o vodě bude prováděna také prostřednictvím politiky soudržnosti (nařízení o společných ustanoveních (37), Evropský fond pro regionální rozvoj/Fond soudržnosti (38)) a v souladu s politickým cílem č. 2 nařízení o společných ustanoveních;

37.

vítá cíl snížit do roku 2030 používání a rizik pesticidů o 50 % a cíl snížit ztráty živin z hnojiv nejméně o 50 %, které byly vytyčeny ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti, jakož i rozhodnutí revidovat směrnici o udržitelném používání pesticidů a zahrnutí lepší hospodaření s živinami mezi nové cíle strategických plánů SZP a obou zmíněných strategií; vyzývá k tomu, aby výše uvedené záměry a cíle, jakož i nadcházející akční plán nulového znečištění, byly začleněny do právních předpisů; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné omezit dopad pesticidů na zdroje pitné vody zajištěním jejich důsledné ochrany při (opětovném) schvalování účinných látek a (opětovném) povolování pesticidů;

38.

vyzývá Komisi, aby zlepšila homogenizaci norem a omezila širokou škálu prahových hodnot v rámci členských států ve směrnici o podzemních vodách;

39.

vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily synergie mezi politikami v oblasti vody a biologické rozmanitosti zavedením vhodných opatření s cílem lépe chránit malé vodní útvary a podzemní ekosystémy v rámci správy povodí, včetně požadavků na podávání zpráv, pokynů a projektů;

40.

vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby do politik zaměřených na upřednostňování přírodních řešení byla lépe začleňována směrnice o řízení povodňových rizik a aby byly odpovídajícím způsobem upraveny zdroje financování; zdůrazňuje, že je důležité integrované a celostní řízení oblastí povodí;

41.

vzhledem k tomu, že 97,3 % vodních zdrojů na zemi pochází z oceánů a že podzemní, kontinentální, brakické, pobřežní a mořské vody jsou provázány vodním cyklem a propojením souše a moří, žádá Komisi a členské státy, aby zavedly integrovaný přístup mezi rámcovou směrnicí o vodě a rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí;

42.

vyzývá k dalším opatřením s dostatečnými finančními prostředky na zlepšení migrace ryb v celé EU; vyzývá k případnému začlenění říčního propojení do technických screeningových kritérií, vypracovaných v souvislosti se zelenou taxonomií EU udržitelných činností, a k tomu, aby projekty v oblasti energetiky a dopravy byly považovány za udržitelné pouze tehdy, pokud budou zahrnovat rybí přechody podobné těm přírodním;

43.

konstatuje, že „udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů“ patří k jednomu ze šesti environmentálních cílů taxonomie EU pro udržitelné finance; vybízí proto k jeho využití pro správné směrování veřejných a soukromých investic s cílem zajistit ochranu vodních útvarů;

44.

žádá Komisi a členské státy, aby v příštím cyklu vodohospodářského plánování přijaly všechna nezbytná opatření, která usnadní zachování a obnovu vodních ekosystémů, podpoří řešení vycházející z přírody, zapojí finanční odvětví prostřednictvím podpory udržitelných investic a podnítí získávání kvalifikace a vzdělávání v oblasti zeleného růstu;

45.

vyzývá Komisi, aby členským státům pomáhala a podporovala je v oblasti přeshraniční koordinace vodních útvarů definovaných v rámcové směrnici o vodě; vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly opatření rámcové směrnice o vodě a provádění směrnice o čištění městských odpadních vod v přeshraničních regionech a zlepšily spolupráci v mezinárodních povodích;

46.

naléhavě Komisi vyzývá, aby zjednodušila a zlepšila systémy pro monitorování kvality vody a látek znečišťujících životní prostředí tím, že bude mimo jiné shromažďovat údaje o hlavních zdrojích emisí nebezpečných látek, včetně reziduí radioaktivních látek, pesticidů a metabolitů, biocidů, léčivých přípravků, chemických látek vyvolávajících obavy, jako jsou PFAS, a včetně mikroplastů, jakož i dalších znečišťujících látek, které vyvolávají obavy kvůli znečišťování vodních útvarů v EU, a aby uplatňovala nejnovější a nejúčinnější dostupné metody; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala pokyny pro harmonizaci norem pro monitorovací sítě a hlášení údajů; vyzývá Komisi, aby ve svém akčním plánu nulového znečištění usnadnila používání neinvazivních monitorovacích metod a bioindikátorů s cílem minimalizovat vystavení člověka a volně žijících živočichů znečišťujícím látkám ve vzduchu, půdě a vodě; naléhavě vyzývá členské státy, aby při podávání zpráv o údajích Komisi využívaly své kompletní monitorovací sítě;

47.

vyzývá Komisi, členské státy a poskytovatele vody k rozsáhlejší digitalizaci a širšímu využívání údajů o řízení a měření k rozhodování založenému na důkazech jak na regulační úrovni, tak na úrovni spotřeby; vyzývá k digitalizovaným vodohospodářským technologiím, které umožní monitorování na dálku a podávání zpráv o kvalitě vody, únicích, využívání a zdrojích;

48.

bere na vědomí potenciál digitalizace a umělé inteligence při zlepšování řízení a monitorování vodních útvarů, vytváření lepších údajů a analýze důkazů na podporu činitelů s rozhodovací pravomocí, neboť by mohly významně přispět k rychlému zjištění malých změn v kvalitě vody, které by mohly představovat hrozbu pro vodní útvary, k hodnocení osvědčených postupů a k určování nákladově nejefektivnějších opatření;

49.

vyzývá členské státy, aby vytvořily právní rámce, které zabrání situacím, kdy jsou subjekty spravující vodní útvary financovány z činností, které zhoršují jejich chemický a ekologický stav; vyzývá členské státy, aby jasně oddělily subjekty odpovědné za řízení a subjekty odpovědné za posuzování stavu vodních útvarů;

50.

zdůrazňuje, že je třeba sjednotit údaje o vodě a vytvořit pro členské státy povinné normy pro podávání zpráv, aby se zvýšila transparentnost údajů; vyzývá Komisi, aby i nadále zlepšovala systém WISE (evropský informační systém pro vodu) jako uživatelsky vstřícný informační nástroj pro všechny obyvatele EU, který kromě srovnávání řízení vodních útvarů poskytuje informace o množství, kvalitě a dostupnosti vodních zdrojů;

51.

konstatuje, že podle zprávy o účelnosti existuje prostor pro zlepšování dostupnosti informací o vodohospodářské politice a kvalitě vody i pro zvyšování jejich podrobnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby tuto situaci napravily a poskytly obyvatelům EU jasné, komplexní a snadno dostupné informace; vyzývá také k větší transparentnosti, a tedy i k výraznému zlepšení veřejných konzultací, informovanosti a vzdělávání veřejnosti o problematice vody a o vazbách mezi vodou, ekosystémy, hygienou, zdravím, bezpečností potravin, zajišťováním potravin a předcházením katastrofám, k podpoře meziodvětvového dialogu mezi hospodářskými subjekty, poskytovateli vody, občany, orgány a organizacemi občanské společnosti a k zajištění přístupu ke spravedlnosti v rámci směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) i rámcové směrnice o vodě v souladu s rozhodnutími Evropského soudního dvora;

52.

vítá skutečnost, že v přepracovaném znění směrnice směrnice o pitné voděEU částečně reagovala na iniciativu Right2Water (Právo na vodu) vložením nového článku o přístupu k vodě a větší transparentnosti ohledně její kvality s cílem zlepšit zdraví a životní prostředí; vyzývá členské státy, aby důsledně provedly a prosazovaly rámcovou směrnici o vodě s cílem zajistit přístup k vodě pro všechny a plně reagovat na iniciativu Right2Water (Právo na vodu);

53.

vyzývá členské státy a poskytovatele vody, aby systematicky používali testování výskytu COVID-19 v odpadních vodách jakožto systém včasného varování na podporu boje proti pandemii;

54.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(2) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40.

(3) Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19.

(4) Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27.

(5) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

(6) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84.

(7) Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32.

(8) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(9) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(10) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(11) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(12) sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané ‚Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života‘ (COM(2020)0380),

(13) sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané ‚Strategie »od zemědělce ke spotřebiteli« pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy‘ (COM(2020)0381),

(14) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 ‚Spokojený život v mezích naší planety‘ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(15) Tyto cíle jsou obsaženy v rezoluci OSN 70/1 přijaté Valným shromážděním dne 25. září 2015 pod názvem ‚Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030‘.

(16) Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 28.

(17) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 94.

(18) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Agri-environmental_indicator_-_gross_nitrogen_balance

(19) Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019‚Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti nutné pro přechod k udržitelné Evropě‘.

(20) Zpráva Komise ze dne 10. prosince 2019 o kontrole účelnosti rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních.

(21) https://www.eea.europa.eu/publications/92-9167-025-1/page003.html

(22) Podkladový dokument Evropského účetního dvora z června 2018 nazvaný ‚Desertifikace v EU‘.

(23) Studie Komise z března 2020 o skladování energie – ‚Contribution to the security of the electricity supply in Europe‘ (‚Příspěvek k bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě‘), s. 20.

(24) https://ec.europa.eu/info/news/implementation-report-water-framework-directive-and-floods-directive-questions-and-answers-2019-feb-26_en

(25) https://www.right2water.eu/documents

(26) Světová zdravotnická organizace a Dětský fond Organizace spojených národů, Progress on Drinking Water, Sanitation and Hygiene: 2017 Update and SDG Baselines (‚Pokrok v oblasti pitné vody, sanitární vybavenosti a hygieny: aktuální údaje za rok 2017 a referenční cíle udržitelného rozvoje‘), Světová zdravotnická organizace a Dětský fond Organizace spojených národů, Ženeva, 2017, s. 3.

(27) Sdělení Komise ze dne 19. března 2014 o evropské občanské iniciativě ‚Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!‘ (COM(2014)0177).

(28) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 99.

(29) http://www.oecd.org/environment/financing-water-supply-sanitation-and-flood-protection-6893cdac-en.htm

(30) Desátá zpráva Komise ze dne 10. září 2020 o stavu provádění a o programech provádění (COM(2020)0492).

(31) https://www.eea.europa.eu/archived/archived-content-water-topic/water-resources/water-abstraction

(32) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Archive:Agri-environmental_indicator_-_water_abstraction

(33) Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních, s. 66.

(34) Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních, s. 199.

(35) Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(38) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, který předložila Komise dne 29. května 2018 (COM(2018)0372).

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/140

P9_TA(2020)0378

Strategie bezpečnostní unie EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (2020/2791(RSP))

(2021/C 445/17)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), a zejména na články 2 a 3 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 4, 16, 67, 70–72, 75, 82–87 a 88 této smlouvy,

—	s ohledem na Listinu základních práv EU, a zejména její články 6, 7, 8, 11, 14, 21 a 24,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (COM(2020)0605),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí (COM(2020)0607),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o akčním plánu EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025 (COM(2020)0608),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o protidrogové agendě a akčním plánu EU na období 2021–2025 (COM(2020)0606),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvané „A Counter-Terrorism Agenda for the EU: Anticipate, Prevent, Protect, Respond“ (Protiteroristická agenda pro EU: předvídat, předcházet, chránit, reagovat) (COM(2020)0795),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 2019 o stavu provádění právních předpisů Unie proti praní peněz (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o akčním plánu Komise pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a dalších nedávných opatřeních (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 o závěrech a doporučeních zvláštního výboru pro boj proti terorismu (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 2019 o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte (6),

—	s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. října 2020 ve spojených věcech C-511/18 La Quadrature du Net a další, C-512/18 French Data Network a další a C-520/18 Ordre des barreaux francophones et germanophone a další,

—	s ohledem na judikaturu Soudního dvora EU týkající se hromadného sledování a uchovávání údajů,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2018 nazvané „Evropa jako ochránce: iniciativa za účelem rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce na přeshraniční teroristické trestné činy“ (COM(2018)0641),

—	s ohledem na nedávné zprávy Europolu (7),

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

vzhledem k tomu, že bezpečnostní politika Unie musí i nadále spočívat na hodnotách, na kterých byla EU založena a které jsou zakotveny v článku 2 SEU, k nimž patří zásady demokracie, svobod jednotlivce a právního státu, a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že právo na bezpečnost stanovené v článku 6 Listiny základních práv se týká bezpečnosti před nepřiměřeným zatýkáním, prohlídkami a jinými zásahy státu; vzhledem k tomu, že evropský projekt vychází z myšlenky otevřené společnosti; vzhledem k tomu, že každé omezení výkonu těchto práv a svobod musí být stanoveno zákonem a musí respektovat podstatu těchto práv a svobod; vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou proporcionality mohou být omezení uplatněna pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhých;

vzhledem k tomu, že nová strategie bezpečnostní unie EU by měla poskytovat vhodné reakce pro účinné řešení stávajících a vznikajících výzev v rychle se měnícím evropském prostředí bezpečnostních hrozeb; vzhledem k tomu, že Komise označila za hlavní výzvy kyberkriminalitu včetně krádeží identity, kybernetickou bezpečnost, hybridní hrozby, dezinformace, teroristické útoky a závažnou organizovanou trestnou činnost od obchodování s lidmi až po obchodování se střelnými zbraněmi a s drogami a finanční, hospodářskou a environmentální trestnou činnost;

vzhledem k tomu, že v roce 2019 došlo v EU ke snížení počtu teroristických útoků, ale EU v nedávné době zažila nové teroristické útoky; vzhledem k tomu, že několik útoků spáchaných pravicovými extremisty nebylo oficiálně uznáno jako teroristické útoky (8); vzhledem k tomu, že přetrvává vysoké riziko džihádistického terorismu a že v posledních letech se zvyšuje i hrozba pravicového terorismu; vzhledem k tomu, že v některých členských státech se nadále projevuje hrozba levicového terorismu; vzhledem k tomu, že terorismus ve všech jeho podobách a projevech je třeba odsoudit a potírat; vzhledem k tomu, že jedním z nejčastěji využívaných nástrojů, které teroristické organizace používají k šíření teroristického obsahu (9), náboru nových členů a povzbuzování k násilí, patří internet;

D.	vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise zveřejněné dne 30. září 2020 (10) byly ve většině členských států zaznamenány velké nedostatky v provádění směrnice (EU) 2017/541 o boji proti terorismu (11);

vzhledem k tomu, že v Evropě se stále objevují nové formy organizované trestné činnosti, které využívají měnící se slabá místa společnosti, a že většina organizovaných zločineckých skupin je zapojena do několika druhů trestné činnosti; vzhledem k tomu, že zisky organizovaných zločineckých skupin v EU se odhadují na 110 miliard EUR ročně, avšak přibližně jen 1 % těchto zisků je konfiskováno (12); vzhledem k tomu, že existuje silná vazba mezi organizovanou trestnou činností a korupcí;

vzhledem k tomu, že Komise zahájila v roce 2019 řízení o nesplnění povinnosti proti 23 členským státům z důvodu nedodržování směrnice 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii (13); vzhledem k tomu, že členské státy dosáhly při provádění směrnice pokroku, nicméně přetrvávají problémy, zejména pokud jde o prevenci, trestní právo a ochranu, podporu a pomoc obětem; vzhledem k tomu, že sexuální nátlak a vydírání dětí na internetu, ale i pohlavní vykořisťování na základě explicitního materiálu vytvořeného dětmi samotnými je usnadňováno díky široké dostupnosti elektronických zařízení; vzhledem k tomu, že stále větší počet dětí a dospívajících se stává obětí sexuálního zneužívání dětí na internetu;

vzhledem k tomu, že sexuální vykořisťování nepřestává být v EU nejrozšířenějším účelem obchodování s lidmi, i když několik členských států zaznamenalo nárůst obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování (14); vzhledem k tomu, že počet odsouzení a trestních stíhání zůstává v poměru k nahlášenému počtu obětí nízký; vzhledem k tomu, že digitální technologie, sociální média a internetové služby jsou hlavními nástroji používanými k náboru obětí obchodování s lidmi;

vzhledem k tomu, že podle zpráv Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Europolu činí odhadovaná maloobchodní hodnota trhu s nelegálními drogami v EU, který je stále složitější, přizpůsobivější a inovativnější, přibližně 30 miliard EUR ročně a nedovolený obchod s drogami představuje významný zdroj příjmů pro organizované zločinecké skupiny, které mohou mít vazby na jiné nezákonné činnosti a terorismus; vzhledem k tomu, že nedovolený obchod s drogami se stává hnací silou rostoucího násilí a korupce a může mít dalekosáhlé negativní dopady na společnost; vzhledem k tomu, že počet úmrtí souvisejících s drogami v Evropě dosahuje podle všeho stabilní úrovně více než 9 000 obětí ročně (15) a že užívání drog je i nadále významným problémem v oblasti veřejného zdraví;

vzhledem k tomu, že Europol v roce 2019 nadále poskytoval členským státům operativní analýzu a zpracování příspěvků, stejně jako aktivní podporu důležitých vyšetřování týkajících se tří oblastí, které soustavně představují hrozbu pro vnitřní bezpečnost Unie, tj. kyberkriminality, závažné a organizované trestné činnosti a terorismu;

vzhledem k tomu, že v roce 2019 měla prümská síť ve všech databázích členských států k dispozici pro porovnání více než 9,2 milionu profilů DNA, přičemž v uvedeném roce bylo provedeno více než 2,2 milionu vyhledání DNA; vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo dále provedeno téměř 400 000 vyhledání otisků prstů, což vedlo k 10 000 ověřeným shodám, a více než 16 milionů vyhledání údajů o registraci vozidla (16);

vzhledem k tomu, že justiční spolupráce v trestních věcech je jedním ze základů prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie a vychází ze zásady vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí; vzhledem k tomu, že vzájemné uznávání musí být založeno na vzájemné důvěře mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že vyšetřování mnoha trestných činů vyžaduje elektronicky uchovávané důkazy („elektronické důkazy“); vzhledem k tomu, že příslušné orgány často čelí praktickým obtížím při získávání příslušných údajů od poskytovatelů služeb při přeshraničním vyšetřování v důsledku neúčinnosti stávajících nástrojů, jako jsou dohody o vzájemné právní pomoci a evropský vyšetřovací příkaz; vzhledem k tomu, že stávající postupy mohou být zdlouhavé a příslušné údaje bývají často vymazány dříve, než poskytovatel služeb žádost obdrží; vzhledem k tomu, že spolunormotvůrci v současné době projednávají legislativní balíček týkající se elektronických důkazů;

L.	vzhledem k tomu, že provádění směrnice o procesních zárukách (17), jejímž cílem je zajistit spravedlivé trestní řízení, není uspokojivé, což má nepříznivý dopad na vzájemnou důvěru a spolupráci mezi justičními orgány;

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr již několikrát rozhodl, že plošné uchovávání údajů a hromadné sledování elektronických komunikací nebo cestovních údajů není v souladu s Listinou základních práv; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr ve svém rozhodnutí ve spojených věcech C-511/18, C-512/18 a C-520/18 potvrdil judikaturu uplatněnou ve věci Tele2 a dospěl k závěru, že je povoleno pouze cílené uchovávání údajů omezené na konkrétní osoby nebo určitou zeměpisnou oblast; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr však také stanovil, že IP adresy přidělené zdroji komunikace mohou pod podmínkou přísných záruk podléhat plošnému a nerozlišujícímu uchovávání za účelem boje proti závažné trestné činnosti a závažným hrozbám pro veřejnou bezpečnost;

N.	vzhledem k tomu, že provádění směrnice o právech obětí (18) není uspokojivé, zejména z důvodu neúplné nebo nesprávné transpozice (19);

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 vedla k výraznému rozšíření některých trestných činů, jako je výroba dětské pornografie a její distribuce na internetu, přičemž podle odhadů zpráv se výskyt takovéhoto materiálu v některých členských státech zvýšil o 25 %; vzhledem k tomu, že 70 % až 85 % dětí, které byly vystaveny zneužívání, dotyčného pachatele zná, a že převážná většina z nich se stává obětí lidí, kterým důvěřují; vzhledem k tomu, že podle zpráv došlo v tomto období k výraznému nárůstu domácího násilí, zejména násilí páchaného na ženách a dětech; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že pandemie má významný dopad na prostředí závažné a organizované trestné činnosti v celé Evropě, a to v oblastech, jako je kyberkriminalita, padělání zboží a organizovaná majetková trestná činnost (20); vzhledem k tomu, že krize způsobuje zpoždění, brání přístupu ke spravedlnosti, pomoci a podpoře a vede ke zhoršování podmínek ve věznicích; vzhledem k tomu, že krize zhoršila situaci migrantů, kteří jsou nyní zranitelnější vůči zneužívání ze strany zločinců, a vedla ke změně převaděčských tras;

vítá zveřejnění nové strategie bezpečnostní unie EU a zdůrazňuje, že je třeba účinně provádět a hodnotit stávající právní předpisy EU v této oblasti; souhlasí s Komisí, že v případech, kdy byly v regulačním a donucovacím rámci zjištěny nedostatky, je třeba přijmout následná opatření v podobě legislativních i nelegislativních iniciativ; dále zdůrazňuje, že opatření v rámci strategie bezpečnostní unie musí být dostatečně flexibilní, aby umožňovala reagovat na neustále se měnící okolnosti a způsoby fungování zločineckých organizací;

zdůrazňuje, že každý nový legislativní návrh musí doprovázet důkladné a komplexní posouzení dopadu, včetně dopadu na základní práva a rizika diskriminace; zdůrazňuje klíčovou úlohu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) při hodnocení dodržování základních práv;

zdůrazňuje, že terorismus bez ohledu na svou povahu usiluje o ohrožení demokratických společností v Evropě a zaměřuje se na evropské hodnoty; vyjadřuje politování nad velkým počtem obětí v posledních několika letech, zejména obětí džihádistických útoků a pravicového extremismu; poukazuje na důležitou práci donucovacích orgánů, které pomohly zmařit řadu útoků; konstatuje však, že teroristická hrozba v EU zůstává i nadále vysoká; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila úplné a rychlé provedení směrnice (EU) 2017/541 o boji proti terorismu ve všech členských státech; vítá novou protiteroristickou agendu EU, kterou předložila Komise dne 9. prosince 2020 a která podporuje jednotný přístup založený na stávající práci a nových iniciativách, jež jsou součástí agendy a jejichž cílem je předvídat teroristické hrozby, zabraňovat jim, chránit před nimi a reagovat na ně, přičemž tyto hrozby vycházejí z různých faktorů, jako jsou faktory zmíněné ve zprávě Europolu TE-SAT 2020; domnívá se, že tato opatření a kroky v nich zahrnuté, zejména v oblasti koordinace, intenzívnější spolupráce na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni a výměny informací mezi příslušnými orgány členských států, financování terorismu, boje proti radikalizaci off-line i on-line, prevence a vzdělávání, boje proti nenávistným verbálním projevům, rasismu a nesnášenlivosti a ochrany, pomoci a podpory poskytované obětem terorismu, v budoucnu přispějí k účinnějšímu boji proti hrozbě, kterou představuje terorismus;

vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly holistický přístup k předcházení radikalizaci a boji proti ní, který by měl slučovat bezpečnostní, vzdělávací, sociální, kulturní a antidiskriminační politiky se zapojením všech příslušných zúčastněných stran, včetně sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, komunitních iniciativ a komunitní práce na místní úrovni, vypracování politik zaměřených na komunitu, jazykové a hodnotové integrace a celoživotního vzdělávání; připomíná svou výzvu Komisi, aby za tímto účelem účinněji využívala finanční prostředky EU a aby vypracovala metodiky pro posuzování účinnosti příslušných programů;

zdůrazňuje, že vzdělávání, včetně rozvoje kritického myšlení, digitálních dovedností a dovedností v oblasti bezpečnosti online, má zásadní význam pro střednědobou a dlouhodobou prevenci a je klíčové pro omezování radikalizace a odcizení, které vedou k trestné činnosti;

opakuje, že přítomnost teroristického obsahu na internetu sice není jediným faktorem, nicméně se ukázala být katalyzátorem radikalizace jednotlivců, zejména mladých lidí, z nichž někteří spáchali teroristické trestné činy ve smyslu definice směrnice (EU) 2017/541; domnívá se, že boj proti sociálním nerovnostem má zásadní význam pro řešení základních příčin radikalizace; zdůrazňuje, že je třeba urychleně identifikovat a zcela odstranit teroristický obsah online na základě jasných právních ustanovení, včetně lidského přezkumu a vhodných a spolehlivých záruk, aby bylo zajištěno plné dodržování základních práv a ústavních norem; zdůrazňuje, že i když bylo v tomto ohledu dosaženo určitého pokroku, je třeba výrazně zvýšit zapojení společností do tohoto procesu; požaduje, aby byly zavedeny transparentní mechanismy umožňující rychle identifikovat a oznamovat teroristický obsah na internetu a umožnit občanům EU, aby mohli takovýto obsah označovat; domnívá se, že návrh nařízení o předcházení šíření teroristického obsahu online (21), na kterém se v nedávné době dohodl Parlament s Radou, bude v tomto ohledu důležitým nástrojem, a jakmile vstoupí v platnost, vyzývá k jeho plnému provedení; zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacity jednotky EU pro oznamování internetového obsahu v rámci Europolu;

připomíná, že svoboda náboženského vyznání a svoboda projevu jsou základní práva zakotvená v článcích 10 a 11 Listiny základních práv; vyzývá EU a její členské státy, aby vzhledem k nedávným nábožensky motivovaným teroristickým útokům tato základní práva dodržovaly;

vítá agendu pro potírání organizované trestné činnosti, kterou oznámila Komise; opakuje své předchozí výzvy, aby bylo revidováno rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (22) a aby byla zavedena společná definice organizované trestné činnosti; domnívá se, že tato společná definice by měla rovněž zohledňovat používání násilí, korupce nebo zastrašování zločineckými skupinami za účelem získání kontroly nad hospodářskou činností nebo zadáváním veřejných zakázek nebo za účelem ovlivňování demokratických procesů; domnívá se, že organizované zločinecké skupiny lze účinněji rozpustit tím, že budou připraveny o zisky z trestné činnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření ke zmrazení a konfiskaci majetku, a to i bez existence odsuzujícího rozsudku za trestný čin, a vyzývá členské státy, aby v této souvislosti zintenzivnily spolupráci a výměnu informací; konstatuje, že nově vznikající trestné činnosti, jako je environmentální trestná činnost, organizovaná majetková trestná činnost nebo nedovolené obchodování s kulturními statky, by neměly být přehlíženy, neboť často bývají zdrojem financování jiné trestné činnosti;

vítá sdělení Komise ze dne 7. května 2020 o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, které vytváří základ pro další zlepšení reakce na tuto trestnou činnost, zejména v prosazování a provádění stávajících právních předpisů; znovu připomíná, že je zapotřebí lepší spolupráce správních, justičních a donucovacích orgánů v rámci EU, a zejména finančních zpravodajských jednotek členských států, a to i prostřednictvím sítě FIU.net; domnívá se, že je třeba zvýšit viditelnost stávajících modelů spolupráce v oblasti bezpečnosti, jako je evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT); domnívá se, že EU by měla převzít vedoucí úlohu v souvislosti s velmi potřebnými reformami Finančního akčního výboru (FAFT); je přesvědčen, že je třeba provést důkladné hodnocení a v případě potřeby i přezkum směrnice o boji proti praní peněz;

10.

znovu vyzývá orgány EU a členské státy, aby odhodlaně bojovaly proti systémové korupci a vytvořily účinné nástroje pro prevenci, potírání a stíhání korupce a pro boj proti podvodům a aby pravidelně sledovaly využívání veřejných prostředků; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně obnovila své každoroční monitorování a podávání zpráv o boji proti korupci, které by se mělo týkat všech členských států a orgánů, institucí a jiných subjektů EU; zdůrazňuje proto, že financování EU v rámci nového VFR a plánu na podporu oživení je třeba účinně ochránit před korupcí a podvody ze strany organizovaných zločineckých skupin;

11.

připomíná, že členské státy, které nabízejí pobyt a občanství na základě investičních režimů, často usnadňují korupci a praní peněz, a tím do Unie dovážejí bezpečnostní rizika; vítá řízení o nesplnění povinnosti, která v této souvislosti zahájila Komise (23); znovu vyzývá Komisi, aby plně využila svého práva legislativního podnětu a předložila legislativní návrh na zákaz nebo regulaci těchto režimů;

12.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zintenzivnit úsilí na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni s cílem řešit rozmáhající se jev pohlavního zneužívání dětí online i offline, a to i za účelem prevence, odhalování a oznamování pohlavního zneužívání dětí, odstranění dětské pornografie z internetu a zlepšení vyšetřování a stíhání souvisejících trestných činů; bere na vědomí sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí; dále bere na vědomí záměr Komise předložit do června 2021 nový komplexní legislativní návrh, který poskytovatelům služeb uloží povinnost odhalovat a oznamovat pohlavní zneužívání dětí na internetu; očekává, že tento návrh bude v plném souladu se základními právy a bude provázen důkladným posouzením dopadů;

13.

zdůrazňuje, že tato opatření musí doprovázet veřejná informační kampaň, která bude navržena ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací hájících práva dětí, a která bude vzdělávat děti, jejich rodiče a učitele a informovat je o rizicích na internetu; požaduje lepší ochranu dětí, včetně jejich osobních údajů a soukromí, na internetu a žádá členské státy, aby podporovaly stávající sítě a kampaně působící v této oblasti;

14.

vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici 2011/93/EU a aby poskytly odpovídající lidské a finanční zdroje k urychlenému plnému uplatňování této směrnice; vyjadřuje politování nad tím, že trestní zákoník v několika členských státech stanovuje za účast na sexuálních praktikách s dítětem velmi nízké tresty, což nepředstavuje účinný odrazující prostředek (24); vyzývá členské státy, aby tyto tresty přehodnotily a provedly nezbytné legislativní změny tak, aby urychleně uvedly svůj právní řád do souladu s ustanoveními směrnice 2011/93/EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je třeba tuto směrnici posílit začleněním ustanovení týkajících se ochrany a podpory obětí a předcházení těmto trestným činům;

15.

připomíná Komisi svou výzvu, aby byl jmenován zástupce EU pro práva dětí, který by fungoval jako subjekt, na nějž je možné se obrátit ve všech záležitostech a politických oblastech EU souvisejících s dětmi; vítá rozhodnutí Komise začlenit do strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí ze dne 24. července 2020 vytvoření evropského střediska pro prevenci pohlavního zneužívání dětí a boj proti němu, jak požaduje Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí, přičemž toto středisko se stane těžištěm evropského koordinovaného a mnohostranného přístupu, včetně vymáhání práva, prevence a pomoci obětem pohlavního zneužívání dětí;

16.

zdůrazňuje, že šifrování mezi koncovými body přispívá k soukromí občanů, včetně ochrany dětí na internetu, a k bezpečnosti informačních systémů a že toto šifrování je nezbytné mimo jiné i pro investigativní novináře a oznamovatele, kteří chtějí oznámit protiprávní jednání; poukazuje na to, že tzv. „zadní vrátka“ mohou vážně ohrozit sílu a účinnost šifrování, čehož mohou zneužívat pachatelé trestné činnosti a zahraniční státní subjekty mimo EU ve snaze o destabilizaci naší společnosti; poukazuje na skutečnost, že pachatelé trestných činů se rychle přizpůsobují novému vývoji a využívají vznikající technologie k nezákonným účelům; vyzývá proto členské státy a Agenturu EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), aby donucovacím orgánům poskytovaly vysoce kvalitní odbornou přípravu v příslušných oblastech; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je možné nalézt regulační řešení, které by umožnilo zákonný a cílený přístup k potřebným údajům v rámci prosazování práva v souladu se základními právy;

17.

zdůrazňuje, že dezinformace, zejména pokud jsou posíleny novými technologiemi, jako je umělá inteligence a tzv. „deep fakes“, ať už jsou šířeny státními nebo nestátními subjekty, mohou představovat hrozbu pro demokracii a bezpečnost; vyzývá Komisi, aby se boj proti dezinformacím stal nedílnou součástí naší strategie bezpečnostní unie, mimo jiné tím, že na něj budou přiděleny odpovídající finanční prostředky; bere na vědomí Evropský akční plán pro demokracii, který řeší problém dezinformací jakožto možnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost; připomíná význam osvětových kampaní, které občany o existenci a využívání takových dezinformačních technik informují;

18.

uznává, že boj proti hybridním hrozbám, jejichž cílem je oslabit sociální soudržnost a podrýt důvěru v instituce, jakož i posílení odolnosti EU, jsou důležitými prvky strategie bezpečnostní unie; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi členskými státy a zlepšit koordinaci na úrovni EU mezi všemi aktéry, aby bylo možné těmto hrozbám čelit; vítá klíčová opatření za účelem boje proti hybridním hrozbám, která stanovila Komise, a zdůrazňuje, že je zapotřebí hledisko hybridních hrozeb začlenit do širší tvorby politik;

19.

zdůrazňuje, že nové a vyvíjející se technologie prostupují všemi aspekty bezpečnosti a vytvářejí nové bezpečnostní výzvy a hrozby; zdůrazňuje význam zabezpečené kritické infrastruktury, včetně digitální a komunikační infrastruktury; vyzývá Komisi, aby proaktivně plánovala výzkum, vývoj a zavádění nových technologií za účelem zajištění vnitřní bezpečnosti EU při plném respektování základních práv a evropských hodnot; zdůrazňuje, že EU nesmí financovat technologie, které porušují základní práva;

20.

zdůrazňuje, že infrastruktura 5G je jednou ze strategických složek budoucí evropské bezpečnosti a klíčovou součástí evropské strategické odolnosti; vyzývá Komisi, aby navrhla plán budování evropských sítí 5G, včetně financování jejich rozvoje v Evropě, a plán na postupné vyřazení technologií 5G pocházejících ze třetích zemí, které nedodržují základní práva a evropské hodnoty, a jejich nahrazení;

21.

konstatuje, že organizované zločinné převaděčství je často provázáno s jinými podobami organizované trestné činnosti; očekává, že akční plán EU proti pašování migrantů na období 2021–2025 navrhne opatření ke zlepšení schopnosti odhalovat, vyšetřovat a stíhat zločinné sítě převaděčů a předcházet jejich vzniku; domnívá se, že akční plán by se měl především zaměřit na využívání platforem sociálních médií a on-line platforem pro zasílání zpráv, které převaděči používají k propagaci služeb a náboru zákazníků; domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována nezletilým osobám bez doprovodu, které představují vysoce zranitelnou skupinu a čelí různým rizikům, včetně násilí, zneužívání a vykořisťování, na migračních trasách do EU i v EU (25); bere na vědomí úlohu agentur a subjektů EU, zejména střediska Europolu pro boj proti převaděčství (EMSC); vyzývá členské státy, aby v souladu s pokyny Komise z roku 2020 dodržovaly mezinárodní právo, pokud jde o poskytování humanitární pomoci lidem v tísni na moři;

22.

vítá přijetí akčního plánu EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025, který obsahuje řádné ukazatele a ustanovení o podávání zpráv a zahrnuje partnery z regionu jihovýchodní Evropy (západní Balkán, Moldavsko a Ukrajinu) a zároveň posiluje spolupráci se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky; vítá záměr Komise zavést systematický a harmonizovaný sběr údajů o zabavování střelných zbraní;

23.

požaduje, aby byly urychleně provedeny přípravy, které navrhl Parlament, s cílem účinně monitorovat darknet na úrovni EU, a vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly další opatření, která by zabránila obchodování se střelnými zbraněmi na darknetu;

24.

vítá návrh Komise potvrdit závazek Unie a členských států k ochraně zdraví a bezpečnosti občanů před hrozbami souvisejícími s drogami, a to přijetím nové protidrogové agendy EU na následujících pět let; zastává názor, že by protidrogová politika Unie měla i nadále prosazovat integrovaný, vyvážený a multidisciplinární přístup založený na důkazech a lidských právech a měla by být úzce koordinována s vnější činností Unie; trvá na tom, že činnost Unie v oblasti nelegálních drog by měla věnovat srovnatelnou pozornost a zdroje jak straně nabídky nelegálních drog, tak straně poptávky po nich, a žádá, aby se akční plán EU více zaměřoval na rehabilitaci a prevenci, mimo jiné prostřednictvím osvětových kampaní zaměřených zejména na děti a mladé lidi;

25.

podporuje účast občanské společnosti a dalších příslušných zúčastněných stran na probíhajících diskusích o sdělení Komise o agendě EU a akčním plánu Evropské unie pro boj proti drogám na období 2021–2025; zastává názor, že reakce Unie a členských států na problémy související s drogami by měly být koncipovány s co nejširším zapojením dotčených subjektů, včetně uživatelů drog; požaduje, aby byl mandát centra EMCDDA rozšířen na více druhů závislostí;

26.

upozorňuje na legislativní návrh Komise ze dne 9. prosince 2020 (26), který má posílit mandát Europolu, pokud jde o jeho poslání a úkoly, jak stanovuje Smlouva, s cílem umožnit mu lépe plnit jeho roli centra pro výměnu informací týkajících se vymáhání práva a pro spolupráci v boji proti terorismu a závažné a organizované trestné činnosti v EU a poskytnout mu vhodné nástroje k tomu, aby mohl účinněji spolupracovat se všemi příslušnými partnery; zdůrazňuje, že tyto změny by měla doprovázet zvýšená politická odpovědnost a posílená soudní kontrola a parlamentní kontrola se silným zaměřením na odpovědnost, transparentnost a dodržování základních práv; zdůrazňuje, že v rámci revize mandátu Europolu je třeba plně sladit režim ochrany údajů této agentury s nařízením (EU) 2018/1725 (27); žádá, aby bylo předloženo hodnocení platného právního rámce mandátu Europolu, jak stanovuje článek 68 stávajícího nařízení o Europolu;

27.

bere na vědomí možnost modernizace legislativního rámce prümských rozhodnutí; bere na vědomí, že různí odborníci odhalili, že v tomto ohledu existují nedostatky a prostor pro zlepšení, například v oblasti nedostatečné kvality údajů; připomíná význam veřejně dostupných a přesných údajů týkajících se používání prümských rozhodnutí, a vyzývá Komisi, aby tyto údaje shromažďovala od všech zúčastněných členských států s cílem stávající prümský rámec řádně posoudit a umožnit smysluplnou demokratickou kontrolu; požaduje, aby každý nový návrh obsahoval povinnost členských států poskytovat tyto údaje, které se musí použít k přípravě pravidelných veřejně přístupných zpráv o přezkumu, Komisi; dále požaduje, aby návrh doprovázelo důkladné posouzení dopadu, které zohlední důsledky pro základní práva a které by mělo doložit, zda by automatické sdílení údajů představovalo přidanou hodnotu a zda by bylo zapotřebí dodatečných kategorií biometrických údajů; zdůrazňuje, že jakékoli nové řešení musí respektovat zásady nezbytnosti a proporcionality, jakož i acquis EU v oblasti ochrany údajů, a stanovit spolehlivé záruky ochrany základních práv;

28.

zdůrazňuje, že směrnice o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (28) přispěla k účinnější ochraně hranic a identifikaci osob, které představují bezpečnostní hrozby; bere na vědomí záměr Komise navrhnout novou verzi směrnice o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících, která by byla v souladu s Lisabonskou smlouvou a acquis v oblasti ochrany údajů; očekává, že tato revize bude doprovázena důkladným posouzením dopadů, včetně dopadů na základní práva;

29.

připomíná, že v posledních letech bylo dokončeno několik legislativních iniciativ EU, které mají odhalovat pachatele trestných činů na vnějších hranicích a zlepšit efektivitu policejní spolupráce s cílem přispět k vysoké míře bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie; dále připomíná, že tyto iniciativy zahrnují novou architekturu informačních systémů EU a jejich interoperabilitu, a že nyní je třeba zaměřit pozornost na jejich včasné provedení za plného dodržování základních práv;

30.

zdůrazňuje, že dostatečná kapacita pro zpracování informací ze strany donucovacích orgánů je zásadní součástí celého řetězce úsilí v oblasti bezpečnosti v Unii jako celku; poukazuje na to, že nedostatečná kapacita v jednom nebo více členských státech vážně oslabuje účinnost bezpečnostních politik EU; vyzývá Komisi, aby učinila vše, co jí umožní její pravomoci, aby v členských státech na zpracování informací zajistila odpovídající kapacitu;

31.

oceňuje činnost Eurojustu při podpoře a koordinaci práce vnitrostátních soudních orgánů na vyšetřování a stíhání nadnárodní trestné činnosti; vyzývá ke zvýšení úsilí o podporu vzájemné důvěry mezi soudními orgány, mimo jiné prostřednictvím účinného provádění směrnic o cestovní mapě pro posílení procesních práv, a o usnadnění a urychlení výměny informací a komunikace v soudnictví v Evropské unii; zdůrazňuje, že justiční spolupráce v trestních věcech zaostává v oblasti digitalizace; vyzývá Komisi a členské státy, aby justičním orgánům poskytly finanční podporu na zajištění přiměřených analytických standardů a nákup vhodných digitálních nástrojů za účelem usnadnění a urychlení jejich spolupráce a umožnění bezpečné výměny informací; vítá sdělení Komise ze dne 2. prosince 2020 o digitalizaci soudnictví v EU a návrh nařízení o počítačovém systému pro komunikaci v přeshraničních občanskoprávních a trestních řízeních (systém e-CODEX);

32.

poukazuje na to, že by měla být zdokonalena soudní spolupráce mezi členskými státy a mělo by být posíleno vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků, a to i prostřednictvím včasného a řádného uplatňování nástrojů justiční spolupráce v trestních věcech; poukazuje na to, že určité události související s právním státem v několika členských státech mají na tuto výměnu informací a policejní a justiční spolupráci obecně vliv; v tomto ohledu zdůrazňuje, že vzájemná důvěra se opírá o společné chápání hodnot EU zakotvených v článku 2 SEU, včetně zásad právního státu, jehož základními prvky jsou nezávislost soudní moci a boj proti korupci;

33.

znovu vyzývá k přijetí dalších opatření za účelem zlepšení školení pracovníků donucovacích orgánů v oblasti strategií boje proti rasismu a diskriminaci a za účelem prevence, odhalování a zákazu profilování na základě rasového a etnického původu a násilí; vyzývá členské státy, aby do této oblasti investovaly a spolupracovaly s akademií CEPOL a Evropskou sítí pro justiční vzdělávání; poukazuje na to, že je trvale zapotřebí zajišťovat školení o trendech v oblasti radikalizace, terorismu a praní peněz;

34.

vítá zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO); vyzývá k tomu, aby byla zajištěna jeho nezávislost a účinné fungování ve vnitrostátních soudních řízeních; je znepokojen tím, že Komise se dopustila výrazného opomenutí, když nezohlednila úlohu úřadu EPPO při posilování naší bezpečnostní unie; vyzývá k tomu, aby byla posouzena možnost rozšířit mandát úřadu EPPO v souladu s článkem 83 SFEU, jakmile bude úřad plně funkční;

35.

vyzývá členské státy, aby zajistily úplné a správné provádění směrnice o právech obětí a dalších předpisů EU týkajících se práv obětí; vítá přijetí strategie pro práva obětí a zřízení funkce koordinátora Komise pro práva obětí; znovu vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost zranitelným obětem a aby bylo možné vyplácet odškodnění za použití zadrženého a konfiskovaného majetku a výnosů z trestné činnosti; znovu vyzývá k zajištění udržitelného financování služeb na podporu obětí;

36.

znovu připomíná, že je třeba zajistit účinnou ochranu a pomoc zranitelným obětem obchodování s lidmi, například při jejich opětovném začleňování do společnosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat nezletilým osobám bez doprovodu; poukazuje na to, že je třeba zajistit školení pracovníků donucovacích orgánů v oblasti psychologických aspektů obchodování s lidmi a přístup vstřícný vůči rovnosti žen a mužů a vůči potřebám dětí, který se bude řídit antidiskriminačními právními předpisy;

37.

zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů je klíčovým aspektem boje proti radikalizaci, omezení domácího násilí a předcházení pohlavnímu zneužívání a zneužívání dětí; vyzývá Komisi, aby do své bezpečnostní strategie zahrnula opatření na podporu rovnosti žen a mužů jako jeden z důležitých prvků prevence, a vyzývá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení, tj. aby jednomyslně přijala rozhodnutí o tom, že násilí páchané na ženách a dívkách (a jiné druhy genderově podmíněného násilí) představují jednu z oblastí trestné činnosti uvedených v čl. 83 odst. 1 SFEU; vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostnily boj proti domácímu násilí tím, že poskytnou podpůrné služby, zřídí specializované jednotky donucovacích orgánů a tyto trestné činy budou stíhat; vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti poskytovaly aktualizované údaje; vyzývá EU a členské státy, aby ratifikovaly Instanbulskou úmluvu;

38.

vyjadřuje politování nad systematickým nedostatkem plného a včasného provádění opatření EU v oblasti bezpečnosti ze strany členských států; domnívá se, že opatření v oblasti bezpečnosti musí být prováděna nejen co do jejich formy, ale i co do jejich obsahu; konstatuje, že pokud nebudou opatření v oblasti bezpečnosti systematicky prováděna v plném rozsahu a včas, hrozí, že budou neúčinná a nepovedou k větší bezpečnosti, a v důsledku toho už nebudou splňovat požadavky nezbytnosti a přiměřenosti; vyzývá Komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti bezprostředně po uplynutí lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu nebo poté, co bude zjištěno porušení předpisů;

39.

zdůrazňuje význam důkazů o účinnosti stávajících opatření EU v oblasti bezpečnosti; poukazuje na to, že rozsah, v jakém lze omezení základních práv považovat za nezbytné a přiměřené, závisí na účinnosti těchto politik, což dokládají veřejně dostupné kvantitativní a kvalitativní důkazy; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud zpřístupnila pouze neformální důkazy o opatřeních v oblasti bezpečnosti, ale žádné kvantitativní důkazy;

40.

vyzývá Komisi, aby pravidelně vyhodnocovala stávající bezpečnostní politiky a dohody a v případě potřeby je uvedla do souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie; domnívá se, že dohody o jmenné evidenci cestujících s USA a Austrálií je třeba urychleně upravit tak, aby byly v souladu s judikaturou Soudního dvora EU, a domnívá se, že odmítnutí ze strany Komise představuje vážné opomenutí;

41.

je znepokojen tím, že by soukromé podniky měly externě zajišťovat některé činnosti, které běžně vykonávají donucovací orgány, a vyzývá k lepšímu dohledu nad jakoukoli spoluprací mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti bezpečnosti; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností financování EU pro soukromé společnosti, které vytváří bezpečnostní systémy nebo jejich části;

42.

je hluboce znepokojen tím, že zdroje přidělované některým agenturám EU působícím v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí nejsou dostatečné k tomu, aby mohly plně plnit svůj mandát; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné financování a personální obsazení agentur a institucí EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí tak, aby mohla EU plnit záměry strategie bezpečnostní unie;

43.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2019)0022.

(2) Přijaté texty P9_TA(2020)0204.

(3) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 42.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2019)0021.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0173.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2019)0066.

(7) Zpráva ze dne 23. června 2020 o situaci a vývoji terorismu v Evropské unii (TE-SAT) v roce 2020, zpráva ze dne 5. října 2020 o posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu (IOCTA) za rok 2020 a zpráva ze dne 19. června 2020 nazvaná „Zneužívání izolace: Pachatelé a oběti pohlavního zneužívání dětí na internetu během pandemie onemocnění COVID-19“.

(8) Europol, TE-SAT 2020, s. 66.

(9) Na základě zprávy Europolu TE-SAT 2020, s. 24.

(10) Zpráva Komise ze dne 30. září 2020 na základě čl. 29 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu (COM(2020)0619).

(11) Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.

(12) Strategie bezpečnostní unie EU, s. 19.

(13) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

(14) Pracovní dokument útvarů Komise, který doprovází třetí zprávu o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (2020) podle článku 20 směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, s. 3 (SWD(2020)0226).

(15) EMCDDA, Evropská zpráva o problematice drog za rok 2020: trendy a vývoj, září 2020, s. 66.

(16) Deloitte Consulting & Advisory CVBA, Study on the Feasibility of Improving Information Exchange under the Prüm Decisions (Studie proveditelnosti zlepšení výměny informací podle prümských rozhodnutí), květen 2020, s. 7.

(17) Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1.

(18) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(19) Zpráva Komise ze dne 11. května 2020 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV, s. 9 (COM(2020)0188).

(20) Europol, Jak trestná činnost související s pandemií COVID-19 zamořila během roku 2020 Evropu, 12. listopadu 2020.

(21) COM(2018)0640.

(22) Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42.

(23) Řízení o nesplnění povinnosti proti Kypru a Maltě ze dne 20. října 2020 týkající se jejich režimů občanství pro investory, rovněž označovaných jako „zlaté pasy“.

(24) Zpráva Komise ze dne 16. prosince 2016 hodnotící, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu se směrnicí 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, s. 8 (COM(2016)0871).

(25) Evropské středisko pro boj proti převaděčství (Europol) – Čtvrtá výroční zpráva o činnosti – 2020.

(26) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, týkající se spolupráce Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem pro usnadnění trestního vyšetřování a úlohy Europolu, pokud jde o výzkum a inovace (COM(2020)0796).

(27) Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(28) Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24).

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/150

P9_TA(2020)0379

Nutnost sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví (2020/2896(RSP))

(2021/C 445/18)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na články 8, 10, 19, čl. 153 odst. 1 písm. i), článek 157 a 236 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na čl. 2 odst. 1 jednacího řádu Rady,

—	s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (směrnice zaměřená na boj proti diskriminaci) (COM(2008)0426) předložený Komisí dne 2. července 2008,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (1),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. března 2012 (COM(2012)0614),

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, který předložila Komise dne 4. března 2016 (COM(2016)0109),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o dalších opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda (5),

—	s ohledem na index rovnosti žen a mužů za rok 2020 zveřejněný dne 28. října 2020, který vypracovává Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE),

—	s ohledem na zprávu institutu EIGE ze dne 19. listopadu 2020 o nerovnostech mezi ženami a muži v péči a odměňování v EU,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 2. prosince 2020 odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů,

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho zásadu č. 2, 3, 9 a 15,

—	s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje dohodnuté v roce 2015, a zejména na cíle č. 5 a 8,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán pro rovnost žen a mužů (GAP) III – Ambiciózní agenda pro gendrovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“ (JOIN(2020)0017),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025“ (COM(2020)0698),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 nazvané „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro romskou menšinu – rovnost, začlenění a účast“ (COM(2020)0620),

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a klíčovým cílem Evropské unie; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je součástí základních práv, která jsou zakotvena ve Smlouvách a v Listině základních práv, a mělo by být plně dodržováno;

B.	vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, podle níž by Unie měla při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy;

vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví a genderové identity se často protíná s diskriminací na základě jiných důvodů, jako je rasa, barva pleti, etnický nebo sociální původ, genetické rysy, jazyk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politické názory či jakékoli jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace, což způsobuje dvojí či vícenásobnou diskriminaci; vzhledem k tomu, že pro dosažení rovnosti žen a mužů a rovnosti obecně má zásadní význam horizontální průřezová perspektiva a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politik EU;

vzhledem k tomu, že v jakékoli politice rovnosti žen a mužů je zásadní horizontální průřezová perspektiva, aby bylo možné tyto mnohačetné hrozby diskriminace rozpoznat a řešit; vzhledem k tomu, že v politikách EU dosud nebyl uplatňován intersekcionální přístup a důraz byl kladen většinou na individuální rozměr diskriminace, což neřeší její institucionální, strukturální a historickou dimenzi; vzhledem k tomu, že průřezová analýza nám nejen umožňuje porozumět strukturálním překážkám, ale také nabízí důkazy pro stanovení referenčních hodnot a nalezení cesty ke strategickým a účinným politikám proti systémové diskriminaci, vyloučení a genderovým nerovnostem;

vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů institutu EIGE za rok 2020 zatím žádná země EU nedosáhla úplné rovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že pokrok EU v oblasti rovnosti žen a mužů je stále pomalý, ačkoli výsledky indexu se zlepšují v průměru o jeden bod každé dva roky; vzhledem k tomu, že tímto způsobem dosáhne EU rovnosti žen a mužů za více než 60 let;

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí ve všech svých podobách představuje diskriminaci a porušování lidských práv zakořeněné v genderové nerovnosti a že napomáhá k jejímu přetrvávání a upevňování; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je jednou z největších překážek bránících dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že z průzkumu provedeného Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2014 vyplynulo, že každá třetí žena ve věku od 15 let zažila fyzické či sexuální násilí, že 55 % žen se setkalo s jednou či více formami sexuálního obtěžování a že v důsledku domácího násilí zemře v průměru každé dva a půl dne jedna žena; vzhledem k tomu, že předpokladem rovnosti je život bez násilí; vzhledem k tomu, že každý rok dojde v EU k přibližně 3 500 femicidám spojeným s domácím násilím; (6) vzhledem k tomu, že údaje rozčleněné podle pohlaví a zohledňující rovnost žen a mužů, které jsou svojí povahou srovnatelné, mají zásadní význam pro zohlednění celého rozsahu genderově podmíněného násilí, zviditelnění nerovností a vytvoření cílených politik; vzhledem k tomu, že takové údaje v různých oblastech politiky EU a členských států stále chybí;

vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů Komise činí rozdíl v hodinové mzdě žen a mužů v EU 16 %, ačkoli se tento údaj v jednotlivých členských státech významně liší; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů se zvýší na 40 %, pokud se zohlední míra zaměstnanosti a celková účast na trhu práce; vzhledem k tomu, že situace se ještě zhoršuje po odchodu žen do důchodu, neboť jejich důchody jsou o 37 % nižší než důchody mužů, a to mimo jiné kvůli rozdílům v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU se v jednotlivých členských státech výrazně liší a že v roce 2018 byla u mužů stále vyšší (79 %) než u žen (67,4 %); vzhledem k tomu, že v roce 2018 v EU pracovalo na částečný úvazek 31,3 % zaměstnaných žen ve věku od 20 do 64 let oproti 8,7 % mužů; vzhledem k tomu, že žena jsou nadměrně zastoupeny v neformální ekonomice, nedobrovolné práci na částečný úvazek a málo placených pracovních místech;

vzhledem k tomu, že neplacenou pečovatelskou a domácí práci většinou vykonávají ženy, což má dopad na zaměstnanost a kariérní postup a prohlubuje rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů, v jejich odměňování a ve výši jejich důchodů; vzhledem k tomu, že podle odhadů zajišťují 80 % služeb v pečovatelském sektoru neformální pečovatelé, což jsou většinou ženy (75 %), včetně žen z řad přistěhovalců;

I.	vzhledem k tomu, že ženy jsou na trhu práce tudíž stále nedostatečně zastoupeny a jsou vystaveny různým formám diskriminace, a vzhledem k tomu, že cílem je nabídnout jim na pracovišti tytéž příležitosti jako mužům, aby se snížily výše uvedené rozdíly;

vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014) je zlepšení péče o děti a služby dlouhodobé péče součástí řešení, které má zajistit, aby byly pečovatelské povinnosti rozděleny mezi muže a ženy spravedlivěji, s cílem usnadnit ženám účast na trhu práce za stejných podmínek jako mají muži;

K.	vzhledem k tomu, že genderové rozdíly a strukturální překážky přetrvávají v mnoha oblastech, omezují ženy a muže na vykonávání svých tradičních rolí a omezují možnosti žen plně požívat svého základního práva na rovnost v zaměstnání, práci a v odměňování;

vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny na pozicích s rozhodovacími pravomocemi, mimo jiné v odvětví hospodářství, a že rovného zastoupení žen a mužů ve volených orgánech nebylo zdaleka dosaženo; vzhledem k tomu, že podle institutu EIGE tvoří ženy méně než třetinu všech poslanců v zemích EU; vzhledem k tomu, že většina rozhodovacích orgánů postrádá odborné znalosti v oblasti rovnosti žen a mužů;

vzhledem k tomu, že stereotypní postoje ke genderovým rolím prohlubují genderové nerovnosti a napomáhají k přetrvávání genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že překonávání genderových nerovností je v zájmu celé společnosti, a vzhledem k tomu, že v úsilí o odstranění genderových rozdílů a genderově podmíněného násilí má rozhodující význam zapojení mužů;

vzhledem k tomu, že zásadní význam pro dosažení rovnosti žen a mužů má přístup k péči o sexuální a reprodukční zdraví a souvisejícím právům; vzhledem k tomu, že odpírání služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv je jednou z forem genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že Parlament se problematice sexuálního a reprodukčního zdraví a práv věnoval v nedávno přijatém program „EU pro zdraví“, aby zajistil včasný přístup ke zboží, kterého je zapotřebí k bezpečnému zajištění sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

vzhledem k tomu, že v EU bylo dosaženo změny k lepšímu, avšak stále je co zdokonalovat, neboť jsme svědky silného odporu vůči rovnosti žen a mužů a právům žen, mimo jiné v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; vzhledem k tomu, že je nutné čelit této regresi a hájit rovnost žen a mužů a práva žen na nejvyšší politické úrovni;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla v důsledku stávajících nerovností nepřiměřený dopad na ženy a dívky, který vedl mimo jiné k prudkému nárůstu genderově podmíněného násilí a vyšší míře odchodu z trhu práce; vzhledem k tomu, že zásadní význam má začleňování genderového hlediska do všech fází reakce na krizi COVID-19;

vzhledem k tomu, že ženy zastávají nejvíce nejistá zaměstnání v naší společnosti, a proto byly během pandemie COVID-19 nejvíce postiženy částečnou nezaměstnaností, rizikem ztráty pracovního místa a nucenou prací na dálku z důvodu chybějící péče o děti; vzhledem k tomu, že jedna pětina žen v EU již byly ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením (7); vzhledem k tomu, že ženy také tvoří 85 % rodin s jedním rodičem, jež jsou ještě více vystaveny nejistotě a větší chudobě; vzhledem k tomu, že podle předpokladů se v nadcházejících měsících propadne do chudoby 500 milionů osob (8) na světě, přičemž většinu z nich budou tvořit ženy; vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení mají strukturální příčiny, které je třeba vymýtit a zastavit, zejména prostřednictvím politik zaměstnanosti, bydlení, mobility a přístupu k veřejným službám;

R.	vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na význam integrace EU a upevnění spolupráce a dialogu mezi členskými státy, výměny řešení a zajištění opatření a koordinovaných reakcí na úrovni EU, a to i v oblasti rovnosti žen a mužů;

vzhledem k tomu, že na základě dohody mezi Parlamentem a Radou se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů stane vůbec poprvé horizontální prioritou víceletého finančního rámce na období 2021–2027, přičemž by měl být doplněn o posouzení dopadů prováděného u každého legislativního návrhu a návrhu politiky a monitorováním a hodnocením programů zohledňujícím genderové hledisko, mimo jiné sledováním finančních prostředků určených na rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že je třeba rovněž sledovat genderové rozpočtování na nejvyšší politické úrovni v rámci facility na podporu oživení a odolnosti a hlavních programů financování EU; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a naplňování práv žen a dívek jsou předpokladem pro hospodářskou obnovu a udržitelný rozvoj podporující začlenění;

T.	vzhledem k tomu, že od přijetí Istanbulské úmluvy již uplynulo osm let a dosud nebyla ratifikována všemi členskými státy ani EU; vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva je v současné době nejvýznamnějším mezinárodním nástrojem k prevenci a potírání genderově podmíněného násilí;

vzhledem k tomu, že Parlament v několika usneseních, například ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí, vyzval Radu, aby využila přechodného ustanovení čl. 83 odst. 1 SFEU k tomu, aby genderově podmíněné násilí zařadila mezi trestné činy vymezené na úrovni EU; vzhledem k tomu, že Parlament již mnohokrát vyzval k přijetí směrnice o prevenci a potírání genderově podmíněného násilí;

vzhledem k tomu, že od doby, kdy Komise předložila svůj návrh směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech) a Parlament přijal svůj postoj v prvním čtení k tomuto návrhu, uplynulo sedm let, a přesto nebylo dosud dosaženo dohody a návrh je od té doby zablokován v Radě;

vzhledem k tomu, že od doby, kdy Komise předložila návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, uplynulo dvanáct let, přičemž dosud nebylo dosaženo žádné dohody a návrh je od té doby zablokován v Radě;

vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ze dne 10. prosince 2019 nazvaných „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“ zdůraznila, že „zatímco staré výzvy přetrvávají, objevují se nové. Cílů stanovených pro oblast rovnosti žen a mužů zatím nebylo plně dosaženo“, přičemž vyzvala Komisi a členské státy, aby „posilovaly genderovou rovnost […] aktivním prosazováním politického dialogu na vysoké úrovni o otázkách genderové rovnosti na úrovni EU a na nejvyšší politické úrovni“;

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že politický dialog na vysoké úrovni a dialog na úrovni EU jsou účinné při snižování rozdílů mezi členskými státy a podpoře evropské integrace ve většině oblastí politiky; vzhledem k tomu, že strukturovaný dialog na nejvyšší politické úrovni má zásadní význam pro ochranu a podporu práv žen a rovnosti žen a mužů prostřednictvím přijímání právních předpisů EU zohledňujících genderové hledisko;

vzhledem k tomu, že úloha Rady jakožto spolunormotvůrce v EU je zcela zásadní; vzhledem k tomu, že složení Rady musí být navrhována tak, aby reagovala na současné politické výzvy a priority; vzhledem k tomu, že skutečnost, že chybí Rada ve složení pro rovnost pohlaví, zvyšuje riziko přijímání právních předpisů nezohledňujících genderové hledisko;

AA.	vzhledem k tomu, že nynější Komise projevila pevné odhodlání prosazovat rovnost žen a mužů, a to v politických směrech své předsedkyně i prostřednictvím následných opatření;

AB.	vzhledem k tomu, že otázkám rovnosti žen a mužů se v současnosti věnuje pozornost na úrovni Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, což náležitě nezohledňuje veškeré aspekty, jež je třeba řešit;

AC.	vzhledem k tomu, že Parlament již vyzval k vytvoření nové Rady ve složení ministrů a státních tajemníků, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů;

AD.

vzhledem k tomu, že některá předsednictví Rady Evropské unie skutečně vyvíjela úsilí o pořádání neformálních schůzí ministrů a státních tajemníků odpovědných za rovnost žen a mužů a o začlenění otázek rovnosti žen a mužů na programy jednání; vzhledem k tomu, že tuto praxi je nutno institucionalizovat vytvořením stálého vyhrazeného fóra;

AE.

vzhledem k tomu, že je zcela zásadní přijmout jednotný postup, aby bylo možné sbližovat práva žen v Evropě směrem k vyšší úrovni a harmonizovat je na základě pevné shody členských států, a to sdílením a prováděním nejambicióznějších právních předpisů Unie a prováděním osvědčených postupů, které v současnosti v EU platí;

AF.

vzhledem k tomu, že zatímco existuje komisařka výhradně odpovědná za rovnost a Parlament má výbor zaměřený na práva žen a rovnost pohlaví, neexistuje žádné zvláštní složení Rady pro rovnost žen a mužů a ministři a státní tajemníci, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, nemají žádné vyhrazené a formalizované fórum k diskusi;

AG.	vzhledem k tomu, že Evropská rada má na základě kvalifikované většiny právo stanovit (nebo měnit) seznam složení, v nichž Rada zasedá, s výjimkou Rady pro obecné záležitosti a Rady pro zahraniční věci;

vyjadřuje politování nad tím, že ministři a státní tajemníci, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, nemají žádné vyhrazené institucionální fórum, které by zástupcům členských států umožnilo se pravidelně setkávat, diskutovat, zpracovávat předpisy, přijímat politická rozhodnutí a vyměňovat si osvědčené postupy; zdůrazňuje, že setkávání ministrů a státních tajemníků, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, nabídne lépe zaměřené a účinnější fórum pro spolupráci, zajistí důslednější začleňování rovnosti žen a mužů do strategií a politických procesů EU, jakož i jednotný přístup a koordinaci všech souvisejících politik;

zdůrazňuje, že je důležité, aby se ministři a státní tajemníci, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, setkávali v rámci jednoho vyhrazeného, formálního fóra, aby mohli vypracovávat společná a konkrétní opatření a právní předpisy k řešení problémů v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů a zajistit, aby otázky rovnosti žen a mužů byly projednávány na nejvyšší politické úrovni, s přihlédnutím k různým podobám diskriminace, které rasově označují ženy, ženy patřící k etnickým, náboženským a jazykovým menšinám, starší ženy, ženy se zdravotním postižením, romské ženy, ženy LBTI, ženy z řad uprchlíků a migrantů a ženy ohrožené sociálním vyloučením;

zdůrazňuje význam politického signálu v podobě vytvoření složení Rady pro rovnost žen a mužů; potvrzuje, že zvláštní složení Rady pro rovnost žen a mužů, jež by ministrům a státním tajemníkům odpovědným za rovnost žen a mužů umožnilo se pravidelně setkávat a diskutovat, posílí začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do právních předpisů EU, jakož i dialog a spolupráci mezi členskými státy, výměnu osvědčených postupů a právní předpisy i kapacitu pro vypracovávání společných reakcí na celoevropské problémy, a přispěje k překonávání rozdílů mezi členskými státy a k harmonizaci ochrany práv žen a rovnosti žen a mužů v Evropě prostřednictvím meziodvětvového přístupu;

zdůrazňuje, že zvláštní složení Rady pro rovnost žen a mužů by se stalo klíčovým prvkem pro odblokování jednání o hlavních spisech týkajících se rovnosti žen a mužů, konkrétně ratifikace Istanbulské úmluvy, přijetí směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech) a směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (směrnice zaměřená na boj proti diskriminaci), a pro podporu dalších genderových otázek, jež je třeba řešit v nadcházejících letech, například zařazení genderově podmíněného násilí mezi trestné činy vymezené na úrovni EU a přijetí budoucí směrnice o genderově podmíněném násilí;

vyzývá Radu a Evropskou radu, aby vytvořily Radu ve složení pro rovnost žen a mužů s cílem usnadnit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik a právních předpisů EU;

vyzývá Evropskou radu, aby kvalifikovanou většinou změnila seznam složení, v nichž Rada zasedá, v souladu s článkem 236 SFEU a čl. 2 odst. 1 jednacího řádu Rady;

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0080.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0025.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0286.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0173.

(6) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/630296/EPRS_BRI(2018)630296_EN.pdf

(7) Eurostat, 2018.

(8) Podle nevládních organizací (Oxfam) a OSN.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/156

P9_TA(2020)0382

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2020/2532(RSP))

(2021/C 445/19)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (Pařížská dohoda),

—	s ohledem na strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu z dubna 2013 a doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise,

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 12. listopadu 2018 o provádění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2018)0738),

—	s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí „Adaptation Gap Report“ (zpráva o nedostatečném přizpůsobení se změně klimatu),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

—	s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 4. března 2020, kterým se stanovuje rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020)0080),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Globální oteplení o 1,5 oC“, pátou hodnotící zprávu IPCC (AR5) a její souhrnnou zprávu, zvláštní zprávu IPCC o změně klimatu a půdě a zvláštní zprávu IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

—	s ohledem na globální posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb zveřejněné Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 31. května 2019,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 33/2018 s názvem „Dezertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření“,

—	s ohledem na zásadní zprávu Globální komise pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2019 s názvem „Přizpůsobit se musíme nyní: celosvětová výzva k zajištění vedení v otázce odolnosti vůči změně klimatu“.

—	s ohledem na sedmý akční program EU pro životní prostředí na období do roku 2020 a na její vizi do roku 2050,

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15) (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (3),

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ze dne 25. ledna 2017 s názvem „Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě za rok 2016“, která vychází z příslušných ukazatelů,

—	s ohledem na posouzení ukazatelů s názvem „Hospodářské ztráty způsobené extrémními projevy klimatu v Evropě“ ze dne 2. dubna 2019, které provedla Evropská agentura pro životní prostředí,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. září 2019 nazvanou „Přizpůsobování se změně klimatu v odvětví zemědělství v Evropě“,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“, znalosti nutné pro přechod k udržitelné Evropě“,

—	s ohledem na vědecký posudek nezávislé skupiny hlavních vědeckých poradců Komise ze dne 29. června 2020 s názvem „Přizpůsobení se účinkům způsobeným změnou klimatu na zdraví“,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 8. září 2020 s názvem „Zdravé životní prostředí, zdravý život: jaký vliv má životní prostředí na zdraví a kvalitu života v Evropě“,

—	s ohledem na sendajský rámec OSN pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (5),

—	s ohledem na rámec pro přizpůsobení se změně klimatu z Cancúnu,

—	s ohledem na Varšavský mezinárodní mechanismus pro otázky ztrát a škod způsobených nepříznivými dopady změny klimatu,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“) (7),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 33/2018 s názvem „Dezertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření“,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 25/2018 s názvem „Směrnice o povodních: při vyhodnocování rizik bylo dosaženo pokroku, zatímco plánování a provádění vyžaduje zlepšení“,

—	s ohledem na zprávy Komise s názvem „Předpověď hospodářského dopadu změny klimatu na jednotlivá odvětví EU založená na analýze zdola nahoru“ (PESETA), zejména na zprávu PESETA III z roku 2018 a zprávu PESETA IV z roku 2020,

—	s ohledem na otázku ohledně strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, která byla položena Komisi (O-000075/2020 – B9-0075/2020),

—	s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

vzhledem k tomu, že pozorované změny klimatu už mají dalekosáhlý dopad na ekosystémy (a zejména na biologickou rozmanitost), na sociální a hospodářská odvětví (což vede k větší nerovnosti) a na lidské zdraví; vzhledem k tomu, že je důležité zabránit výskytu četných, často vzájemně reagujících hrozeb ohrožujících ekosystémy a volně žijící druhy, včetně ztráty biotopů a zhoršování jejich stavu; vzhledem k tomu, že účinky změny klimatu pozorujeme na celém světě i v EU, a vzhledem k tomu, že existují další důkazy o tom, že v budoucnu povede tato změna v mnoha regionech EU a ve třetích zemích k nárůstu extrémních klimatických jevů a k invazi původců infekčních chorob, což by mohlo mít za následek to, že se v EU znovu objeví infekční choroby, které už byly vymýceny; vzhledem k tomu, že přizpůsobení se změně klimatu není jen v ekonomickém zájmu EU, ale je naprosto nezbytné také z hlediska kvality života občanů;

vzhledem k tomu, že se předpokládá, že změna klimatu bude mít na různé členské státy, regiony a odvětví EU odlišný dopad; vzhledem k tomu, že na vliv změny klimatu obzvlášť citlivě reagují pobřežní a ostrovní regiony; vzhledem k tomu, že schopnost přizpůsobit se změně klimatu se v různých regionech EU významně liší a že v případě ostrovů a nejvzdálenějších regionů je tato schopnost omezená; vzhledem k tomu, že strategie zaměřené na zvyšování této schopnosti by měly podporovat přechod na udržitelný rozvoj ohrožených oblastí, jako jsou ostrovy, který by vycházel z ekologických a přírodě blízkých řešení; vzhledem k tomu, že vlivem mortality lidí, nedostatku vody, dezertifikace, ztráty biotopů a lesních požárů spojených s horkem bude oblast Středozemního moře trpět více;

C.	vzhledem k tomu, že změnou klimatu jsou ohroženy korálové ostrovy a mangrovníky, které představují velmi důležité úložiště uhlíku;

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních faktorů zmírňujících vliv dezertifikace je zdraví půdy, jelikož půda je největším úložištěm uhlíku a hlavní oporou všech ekosystémů a plodin, protože má pozoruhodnou schopnost zadržovat vodu a hraje důležitou úlohu při zvyšování odolnosti společnosti vůči změně životního prostředí;

vzhledem k tomu, že odvětví vodního hospodářství, zemědělství, rybářství, lesnictví a biologická rozmanitost na zemi i v moři jsou úzce spjaty a souvisejí také s měnícími se modely využívání půdy a se změnou počtu obyvatel; vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu v jiných částech světa mohou mít v Evropské unii dopad na obchod, mezinárodní finanční toky, veřejné zdraví, migraci a bezpečnost;

F.	vzhledem ke značné celkové spotřebě energie ve vodohospodářství v EU, která musí být k tomu, aby přispěla ke splnění cílů Pařížské dohody a klimatických cílů EU do roku 2030 a k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, účinnější;

G.	vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o vodě neobsahuje konkrétní ustanovení, která by se zabývala důsledky změny klimatu; vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu nicméně uznává, že je třeba obnovit přirozené funkce podzemní a povrchové vody;

H.	vzhledem k tomu, že budovy představují v EU přibližně 40 % spotřeby energie a 36 % emisí CO2, a vzhledem k tomu, že jejich důkladná renovace, včetně větších renovací v několika fázích, má proto pro dosažení cíle EU v oblasti nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050 zásadní význam;

vzhledem k tomu, že podle odhadu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) způsobily extrémní povětrnostní a klimatické jevy v členských státech EU-28 v letech 2080–2017 peněžní ztráty ve výši 426 miliard EUR a že předpokládané náklady vzniklé v důsledku změny klimatu budou podle očekávání vysoké, a to i při uplatňování Pařížské dohody; vzhledem k tomu, že tyto náklady by se měly odrazit v analýze nákladů a přínosů opatření, která mají být zavedena; vzhledem k tomu, že investice odolné vůči změně klimatu mohou omezit její negativní vliv, a snížit tak náklady na přizpůsobení se této změně; vzhledem k tomu, že dopad změny klimatu mimo EU bude pravděpodobně mít na EU nejrůznější ekonomické, sociální a politické důsledky, mj. v oblasti obchodu, mezinárodních finančních toků, vysídlování způsobeného změnou klimatu a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že zatím neexistuje posouzení nezbytných investic do přizpůsobení se změně klimatu a že tyto investice nebyly začleněny do údajů o klimatu ve víceletém finančním rámci (VFR);

vzhledem k tomu, že významného omezení změny klimatu a jejího dopadu lze dosáhnout na základě ambiciózní celosvětové politiky v oblasti zmírňování změny klimatu, která by byla v souladu s cílem Pařížské dohody v této oblasti; vzhledem k tomu, že stávající závazky ke snižování emisí nepostačují ke splnění cílů stanovených v Pařížské dohodě a budou mít za následek globální oteplování, které překročí hranici 3 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí;

vzhledem k tomu, že k předvídání současných a budoucích nepříznivých účinků změny klimatu, k vypořádání se s těmito účinky a k prevenci nebo omezení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých rizik plynoucích ze změny klimatu je nezbytné se jí přizpůsobit; vzhledem k tomu, že aby se ohrožené regiony a odvětví mohly připravit, je nutné vytvořit promyšlenou unijní strategii zaměřenou na přizpůsobení se změně klimatu; vzhledem k tomu, že by do této nové strategie měly být lépe zapracovány společné mezinárodní snahy, mj. snahy o udržitelný rozvoj, zachování biologické rozmanitosti a omezení rizika katastrof;

vzhledem k tomu, že mechanismy financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je řešit ztráty a škody či vysídlování způsobené změnou klimatu, budou účinnější, pokud se na jejich tvorbě, přijímání rozhodnutí a jejich provádění budou moci bez omezení účastnit ženy, včetně žen na nejnižší úrovni; vzhledem k tomu, že zohledňování znalostí žen, včetně znalostí místních a původních obyvatelek, může vést k pokroku při zvládání katastrof, zvýšit biologickou rozmanitost, zdokonalit vodohospodářství, zlepšit zajištění dostatku potravin, bránit dezertifikaci, chránit lesy, zajistit rychlý přechod na technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a podpořit veřejné zdraví;

vzhledem k tomu, že rizika spojená se změnou klimatu budou mít vliv na lidi, zejména na určité ohrožené skupiny (starší osoby, děti, pracovníky pracující venku a lidi bez domova); vzhledem k tomu, že mezi tato rizika patří mj. vyšší morbidita a mortalita způsobená extrémními povětrnostními jevy (horkem, bouřkami, záplavami, lesními požáry) a nově se objevujícími infekčními chorobami (jejichž šíření, doba výskytu a intenzita je ovlivněna změnou teploty, vlhkosti a srážek); vzhledem k tomu, že riziko infekčních chorob mohou zvyšovat také změny ekosystémů;

N.	vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace povede předpovídaná změna klimatu do roku 2030 přibližně ke 250 000 případům úmrtí navíc;

O.	vzhledem k tomu, že obnova ekosystémů, např. lesů, travních porostů, rašelinišť a mokřadů, vede k pozitivní změně, pokud jde o uhlíkovou bilanci v rámci příslušného systému využívání půdy, a že se jedná jak o opatření ke zmírnění změny klimatu, tak i o opatření k přizpůsobení se této změně;

P.	vzhledem k tomu, že investice do prevence ekologických katastrof mohou skutečně vést k lepšímu přizpůsobení se změně klimatu a k omezení četnosti a intenzity extrémních povětrnostních jevů spojených s touto změnou;

Q.	vzhledem k tomu, že podle zvláštní zprávy IPCC z roku 2019 o změně klimatu a půdě má zachování ekosystémů s vysokým obsahem uhlíku okamžitý pozitivní vliv na změnu klimatu; vzhledem k tomu, že pozitivní dopad jejich obnovy a dalších opatření týkajících se systémů využívání půdy není okamžitý;

R.	vzhledem k tomu, že z hlediska přizpůsobení se změně klimatu má zásadní význam cíl, kterým je dosažení dobrého ekologického stavu vodních útvarů, které se v důsledku změny klimatu ocitají pod rostoucím tlakem;

Obecné poznámky

zdůrazňuje, že aby se co nejvíce omezil negativní nevratný dopad změny klimatu při současném zavádění náročných opatření na její omezení v rámci snah o omezení globálního oteplování na 1,5 oC ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí, aby se plně využilo příležitostí k růstu, který by zajistil odolnost vůči změně klimatu, a k udržitelnému rozvoji a aby došlo k zajištění co největších výhod v součinnosti s dalšími opatřeními a právními předpisy v oblasti životního prostředí, je nutné, aby Unie jako celek a všechny země a regiony přijaly příslušná adaptační opatření; v této souvislosti poukazuje na svůj pevný závazek k dosažení celosvětového adaptačního cíle vymezeného v Pařížské dohodě;

je si vědom toho, že města a regiony EU se už potýkají s dalekosáhlými negativní vlivy změny klimatu, jako jsou extrémní dešťové srážky, povodně a sucha, a že tyto jevy představují z hlediska místních komunit a podniků ekologické, ekonomické a bezpečnostní riziko; domnívá se, že nadcházející strategie by měla odrážet tuto naléhavou situaci a že by měla v tomto ohledu obsahovat příslušná opatření;

navrhuje, aby byla reaktivní povaha unijního Fondu solidarity doplněna aktivně plánovanými opatřeními na přizpůsobení se změně klimatu, která by omezila klimaticky podmíněné ohrožení území EU a jejích obyvatel tím, že by zvýšila jejich adaptační schopnost a omezila jejich citlivost;

vyjadřuje svou podporu Globální komisi pro přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o její činnost zaměřenou na upozorňování na danou problematiku;

vyzývá k tomu, aby byl opětovně kladen větší důraz na adaptační opatření; vítá proto, že Komise předloží novou strategii, která je klíčovou součástí unijní politiky v oblasti klimatu, a žádá, aby byla tato strategie předložena bez prodlevy; považuje ji za příležitost prokázat, že EU hraje při zvyšování globální odolnosti vůči změně klimatu prostřednictvím většího objemu finančních prostředků a propagací vědy, služeb, techniky a postupů nutných k přizpůsobení se této změně vedoucí úlohu; domnívá se, že nová strategie by měla být nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu, aby bylo možné vybudovat odolnou Evropskou unii, a to vytvořením a prosazováním systémů s vysokou adaptační a reakční schopností v rychle se měnícím klimatu na základě podpory hospodářského rozvoje, zajištění kvalitního života a veřejného zdraví, zajištění dodávek vody a potravin, zachování a ochrany biologické rozmanitosti, přechodu na čisté zdroje energie a zajištění klimatické a sociální spravedlnosti; vítá lepší veřejnou správu v rámci evropského právního rámce pro klima;

vítá hodnocení Komise týkající se současné strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z listopadu 2018 a bere na vědomí její závěr, že se nepodařilo zcela splnit dalekosáhlé cíle strategie, ale že bylo dosaženo pokroku při plnění všech jejích jednotlivých opatření; domnívá se v této souvislosti, že aby se EU mohla připravit na předpovídaný negativní dopad změny klimatu, musejí být cíle stanovené v nové strategii náročnější;

vyzývá k tomu, aby se při budování nové a renovaci stávající infrastruktury přihlíželo k nutnosti přizpůsobit se změně klimatu, a to ve všech odvětvích a v rámci územního plánování, a vyzývá dále k účinnému zvýšení odolnosti budov a veškeré příslušné infrastruktury vůči změně klimatu a také k tomu, aby se k této problematice přihlíželo v rámci územního plánování a při investování, zejména prostřednictvím předchozího posuzování projektů s cílem zajistit, nakolik jsou schopny se vypořádat se střednědobými až dlouhodobými dopady změny klimatu v rámci různých scénářů globálního nárůstu teploty, aby se zjistilo, zda mají nárok na financování ze strany Unie, a aby bylo zajištěno účinné vynakládání finančních prostředků EU na dlouhodobé projekty slučitelné se změnou klimatu; vyzývá k reformě technických norem a postupů v celé EU s cílem začlenit do nich fyzická rizika spojená s klimatem;

zdůrazňuje, že zelená infrastruktura přispívá k adaptaci na změnu klimatu prostřednictvím ochrany přírodního bohatství, ochrany přírodních stanovišť a druhů, dobrého ekologického stavu, správného hospodaření s vodou a bezpečnosti potravin;

vyjadřuje politování nad tím, že ve strategii z roku 2013 se náležitě neodrazila naléhavost provádění adaptačních opatření; vítá posílené řízení činnosti zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu, které je součástí evropského právního rámce pro klima, a vyzývá tomu, aby nová strategie zahrnovala jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států závazné měřitelné cíle, aby v ní byly stanoveny prioritní oblasti a investiční potřeby, včetně posouzení, do jaké míry přispívají investice EU ke snižování celkové citlivosti Unie na změnu klimatu, a aby byl prováděn její častější přezkum s jasnými cíli, řádným hodnocením a ukazateli pro měření pokroku dosaženého při jejím provádění, které by byly stanoveny na základě nejnovějších vědeckých poznatků; je si vědom toho, že opatření a plány je v nebývale se měnícím světě nutné průběžně aktualizovat; vyzývá proto Komisi, aby novou strategii v souladu s příslušnými ustanoveními evropského právního rámce pro klima pravidelně přehodnocovala a aktualizovala;

10.

konstatuje dále, že pokud jde o počet místních a regionálních adaptačních strategií, bylo dosaženo omezenějšího pokroku, než se očekávalo, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují rozdíly; nabádá členské státy, aby vytvořily pobídky k uplatňování adaptačních plánů a přijímání opatření zaměřené na regiony a aby jim přitom pomáhaly; zdůrazňuje, že adaptační strategie by měly řádně přihlížet ke specifickým rysům jednotlivých územní a k místím poznatkům; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly všechny regiony EU připraveny řešit dopad změny klimatu prostřednictvím adaptačních opatření; v této souvislosti si uvědomuje hodnotu Paktu starostů a primátorů, který vedl k širší spolupráci v oblasti přizpůsobení se změně klimatu na místní úrovni, a hodnotu trvalého celostátního dialogu o klimatu a energetice na více úrovních v členských státech, jak požaduje nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu; vyzývá k tomu, aby byla evropskému klimatickému paktu přisouzena větší úloha v oblasti přizpůsobování se změně klimatu;

11.

poukazuje na význam řízení fyzických klimatických rizik a vyzývá k začlenění povinného posuzování klimatických rizik do strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, a to včetně příslušných plánů členských států;

12.

vyzývá k tomu, aby zadávání veřejných zakázek sloužilo jako příklad využívání materiálů a služeb šetrných z hlediska klimatu;

13.

poukazuje na to, že je důležité, aby se po řádné konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami, včetně občanské společnosti a mládežnických organizací, odborů a místních podniků, dále v nové strategii podporovala nutnost přizpůsobit se změně klimatu, například tím, že by se propagovaly legislativní rámce, které požadují zavedení příslušných adaptačních strategií a kontrol na regionální a komunální úrovni, a které by byly doplněny o finanční pobídky, jež by podpořily jejich zavádění; zdůrazňuje, že by se měla věnovat zvláštní pozornost lepší připravenosti a větší schopnosti adaptace nejohroženějších zeměpisných oblastí, jako jsou pobřežní oblasti, ostrovy a nejvzdálenější regiony, které jsou v důsledku přírodních katastrof a extrémních poruch počasí změnou klimatu zasaženy obzvlášť silně; s politováním konstatuje, že adaptační strategie Komise z roku 2013 postrádá do značné míry genderovou perspektivu, a trvá na tom, že je nutné tuto perspektivu, která by brala výrazný ohled na zranitelnost žen a dívek a která by kromě toho zajišťovala rovnou účast žen a mužů, zavést;

14.

poukazuje na to, že je nutné zlepšit přeshraniční spolupráci a koordinaci činnosti zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu a na rychlou reakci na klimatické katastrofy; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při výměně poznatků a osvědčených postupů v souvislosti s nejrůznější snahou týkající se přizpůsobení se změně klimatu na regionální a místní úrovni;

15.

zdůrazňuje, že je třeba, aby s cílem snížit citlivost na změnu klimatu a její sociální dopad budovaly členské státy, regiony a města svou adaptační kapacitu; vyzývá Komisi a agentury EU, aby zajistily nezbytné budování kapacit, školení a rámec pro řádnou výměnu informací a osvědčených postupů mezi místními, regionálními a celostátními orgány;

16.

zdůrazňuje, že adaptační strategie by měly podporovat také změnu modelu v ohrožených oblastech, jako jsou například ostrovy, který by se zakládal na ekologických, přírodě blízkých řešeních a který by měl zvýšit soběstačnost, aby byly v souladu s cíli udržitelného rozvoje zajištěny lepší životní podmínky, včetně udržitelného místního zemědělství a rybolovu, udržitelného hospodaření s vodou, většího využívání obnovitelných zdrojů energie apod., tak aby se zvýšila jejich odolnost a zajistila lepší ochrana jejich ekosystémů;

17.

konstatuje, že je třeba dále mapovat dopad změny klimatu, například pokud jde o výskyt přírodních nebezpečí; vítá proto již zahájený projekt Climate-ADAPT Evropského střediska pro monitorování změny klimatu a zdraví a vybízí Komisi, aby tento projekt dále rozvíjela a rozšiřovala, tak aby zahrnoval další odvětví;

18.

poukazuje na důležité synergické působení mezi opatřeními zaměřenými na přizpůsobení se změně klimatu a opatřeními na její omezení a na potenciální konflikt mezi nimi; zdůrazňuje, že se během vyhodnocování stávající adaptační strategie zjistilo, že je nutné v rámci jednotlivých opatření a plánů dále poukazovat na spojitost mezi přizpůsobením se změně klimatu a jejím omezováním; konstatuje, že vzhledem k naléhavosti klimatické krize a krize týkající se životního prostředí a k potřebě chránit lidské zdraví a zvýšit odolnost ekologických a sociálních systémů má zásadní význam přistupovat k této problematice na základě součinnosti a zajistit, aby nebyl nikdo opomenut; zdůrazňuje, že mají-li být zjištěna účinná opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu, je vzhledem k její celosvětové přeshraniční povaze nutné postupovat společně, že je však nutné věnovat zvláštní pozornost dopadu této změny a nákladům spojeným s adaptací, které tím jednotlivým regionům vznikají, zejména těm regionům, které se potýkají s dvojím problémem, totiž s nutností přispět k celosvětovému úsilí o omezení změny klimatu a zároveň nést rostoucí náklady spojené se zvládáním dopadu této změny;

19.

domnívá se, že nepříznivý dopad změny klimatu může potenciálně překročit adaptační schopnost členských států; zastává proto názor, že členské státy a Unie by měly spolupracovat na odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod spojených se změnou klimatu, jak je stanoveno v článku 8 Pařížské dohody; je si vědom toho, že k řešení těchto ztrát a škod je nutné vypracovat další opatření;

20.

uznává, že dopad změny klimatu přesahuje z podstaty věci hranice států a ovlivňuje například obchod, migraci a bezpečnost; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila ucelenost nové strategie, která by měla zahrnovat celou škálu klimatických dopadů;

21.

zdůrazňuje, že EU musí být připravena na vysídlování vyvolané změnou klimatu, a uznává, že je třeba přijmout odpovídající opatření na ochranu lidských práv populací ohrožených dopadem změny klimatu;

Řešení inspirovaná přírodou a zelená infrastruktura

22.

připomíná, že změna klimatu a její účinky mají dopad nejen na člověka, ale také na biologickou rozmanitost a mořské a suchozemské ekosystémy, a že podle klíčové zprávy platformy IPBES je změna klimatu v současnosti třetí nejdůležitější příčinou úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a že k omezení nebezpečných antropogenních zásahů do klimatického systému a k přizpůsobení se mu bude mít zásadní význam zajištění udržitelného způsobu života; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily větší provázanost mezi uplatňováním opatření zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu a opatření na zachování biologické rozmanitosti vycházejících ze strategie na její zachování do roku 2030;

23.

vyzývá k rozvoji skutečně jednotné a odolné transevropské přírodní sítě, která by se skládala z ekologických koridorů, jež by bránily genetické izolaci, umožňovaly migraci druhů a zachovávaly a posilovaly zdravé ekosystémy, a které by zároveň umožnily rozvoj tradiční infrastruktury odolné vůči změně klimatu;

24.

poukazuje na význam využívání udržitelných řešení v oblasti přizpůsobení se změně klimatu založených na přírodních procesech a význam zachování a obnovy mořských a suchozemních ekosystémů, které mohou současně přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, k ochraně biologické rozmanitosti a k boji proti různým druhům znečištění; vyzývá k tomu, aby nová strategie obsahovala ambiciózní akční plány týkající se intenzivnějšího využívání těchto řešení a dostatečné financování, mj. z víceletého finančního rámce, fondu InvestEU a nástroje na odporu oživení a odolnosti, a navrhuje, aby se provedla kontrola portfolií dostupných finančních produktů a zlepšily podmínky financování, tak aby došlo k nápravě stávající investiční situace, která není optimální; vyzývá dále, aby se řádně využíval program LIFE, který by mohl sloužit jako katalyzátor inovací v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a stát se prostorem pro experimentování a vypracování pilotních řešení nutných k vybudování odolnosti Unie na klimatická rizika;

25.

zdůrazňuje, že je třeba vyhodnotit a dále využívat potenciál lesů, stromů a zelené infrastruktury pro účely adaptace na změnu klimatu a poskytování ekosystémových služeb, neboť například stromy v městských oblastech mohou kromě dalších výhod, jako je např. zlepšování kvality ovzduší, také zmírňovat extrémní teploty; vyzývá k tomu, aby byly ve městech více vysazovány stromy, bylo podporováno udržitelné obhospodařování lesů a byla zavedena integrovaná reakce na lesní požáry, včetně mj. odpovídajících školení pro požárníky, kteří se podílejí na boji s těmito požáry, s cílem chránit lesy EU před zničením v důsledku extrémních klimatických jevů; zdůrazňuje, že všechna adaptační opatření pro opětovné zalesňování a zemědělství by měla vycházet z nejnovějších vědeckých poznatků a při jejich zavádění by měly být v plném rozsahu dodržovány ekologické zásady;

26.

konstatuje, že jednou z priorit druhého environmentálního akčního programu EHS z roku 1977 bylo vymezení lesních oblastí, které zůstaly nejblíže svému přírodnímu stavu, a měly by tudíž být obzvláště přísně chráněny; dále konstatuje, že ačkoli doposud nebylo přijato žádné opatření, EU z této otázky učinila rovněž prioritu své strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; vyzývá Komisi, aby sladila budoucí strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu s cíli strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, zejména pokud se jedná o cíle přísné ochrany všech původních lesů, jejich zachování a jejich obnovy;

27.

vyzdvihuje úlohu nedotčených lesních ekosystémů (8) při překonávání environmentálních zátěžových faktorů, včetně klimatických změn, díky jejich přirozeným vlastnostem, které jim umožňují maximalizovat vlastní adaptační kapacitu a které zahrnují evoluční vývojové linie, které jsou jedinečně přizpůsobené k dlouhodobému přežití velkých sezónních změn teploty a narušení na úrovni krajiny;

28.

zdůrazňuje, že existuje několik technologií, které umožňují přesazování stromů; je si vědom toho, že v některých případech může nová výstavba ve městech vést k destrukci zelených oblastí, a v této souvislosti podporuje přesazování stromů, které jim umožní nový život v jiném, dobře vybraném umístění;

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pro účely plánování, financování a investic zařadily zelenou infrastrukturu do skupiny sdružující kritickou infrastrukturu;

30.

konstatuje, že některé složky zelené infrastruktury rovněž trpí rostoucím horkem a dalšími zátěžovými podmínkami, a že aby přinášely nejen fyzické, ale i fyziologické ochlazovací účinky, měli bychom jim poskytnout příznivé podmínky, půdu a vláhu, které jim umožní zdárný růst v městských oblastech; zdůrazňuje tudíž úlohu řádného „zeleného“ územního plánování, které bude nejen sázet stromy, ale také zohledňovat potřeby jednotlivých složek zelené infrastruktury;

31.

uznává úlohu oceánů při adaptaci na změnu klimatu a zdůrazňuje, že je třeba zajistit a podporovat zdravá a odolná moře a oceány; připomíná, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své zvláštní zprávě nazvané „Oceány a kryosféra v měnícím se klimatu“ uvádí, že klimatické mechanismy jsou závislé na zdraví oceánů a mořských ekosystémů, které v současnosti čelí globálnímu oteplování, znečištění, nadměrnému využívání mořské biologické rozmanitosti, acidifikaci, odkysličování a erozi pobřeží; zdůrazňuje, že IPCC rovněž uvádí, že oceány je součástí řešení, jak zmírnit dopady změny klimatu a přizpůsobit se těmto dopadům, a zdůrazňuje, že je třeba snížit emise skleníkových plynů a znečištění ekosystémů a podporovat přírodní ukládání uhlíku;

32.

upozorňuje na skutečnost, že ničení pobřežních a mořských ekosystémů ohrožuje fyzickou, hospodářskou a potravinovou bezpečnost místních komunit a ekonomiku celkově a oslabuje jejich schopnost poskytovat životně důležité ekosystémové služby, jako jsou např. potraviny, ukládání uhlíku a tvorba kyslíku, a podporovat přírodní řešení umožňující přizpůsobovat se změně klimatu;

33.

varuje, že některé pobřežní oblasti mohou být vystaveny velkému tlaku v důsledku stoupající hladiny moří a pronikání slané vody do pobřežních zvodní, které jsou využívány k čerpání pitné vody, i do kanalizace, jakož i v důsledku extrémního počasí, což může vést např. k neúrodě, kontaminaci vodních útvarů, škodám na infrastruktuře a nucenému vysídlování obyvatel; vybízí k rozvoji zelené infrastruktury v pobřežních městech, která se obvykle nacházejí poblíž mokřadů, s cílem chránit biologickou rozmanitost a pobřežní ekosystémy a podporovat udržitelný hospodářský rozvoj a cestovní ruch a chránit pobřežní krajinu, což rovněž napomáhá posilování odolnosti vůči změně klimatu v těchto zranitelných oblastech, které jsou obzvláště zasaženy stoupající hladinou moří;

34.

podporuje iniciativy, jako je mj. rozvoj městských strategií a lepší územní plánování, jejichž cílem je využít potenciál střech a jiné infrastruktury, jako jsou např. parky, městské zahrady, zelené střechy a zdi, zařízení na filtrování vzduchu, chladné chodníky, prodyšný beton a další opatření, která mohou přispět ke snížení vysokých teplot ve městech, zadržování a opětovnému využívání dešťové vody a výrobě potravin a zároveň snížit znečištění ovzduší, zlepšit kvalitu života ve městech, omezit rizika pro lidské zdraví a chránit biologickou rozmanitost, včetně opylovačů; je přesvědčen, že infrastruktura, jako jsou např. silnice, parkoviště, železniční tratě, energetické a odvodňovací systémy a další, musí být odolná vůči změně klimatu a musí chránit biologickou rozmanitost;

35.

uznává, že posouzení dopadu územních plánů a rozvoje měst na vodní systémy ze strany orgánů veřejné moci by mohlo orgánům odpovědným za plánování poskytnout nezbytné poradenství ohledně metod výstavby, které nezpůsobují problémy pro vodní systém; vyzývá členské státy, aby tato hodnocení začlenily do svého přístupu; vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 6 směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik sestavily mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik, čímž omezí dopady povodní;

36.

připomíná, že změna klimatu má dopad nejen na množství vody, ale také na její kvalitu, jelikož menší průtok ve vodních útvarech vede k menšímu rozředění škodlivých látek, které ohrožují biologickou rozmanitost, lidské zdraví a dodávky pitné vody; vyzývá proto k lepšímu hospodaření s vodou v městských a venkovských oblastech, včetně vytvoření udržitelného odvodňování díky lepšímu územnímu plánování, které ochrání a obnoví přírodní systémy průtoku vody, a zavedení opatření na přirozené zadržování vody s cílem pomoci zmírnit záplavy a sucha, usnadnit doplňování podzemní vody a zajistit dostupnost vodních zdrojů k produkci pitné vody; zdůrazňuje, že adaptační opatření v rámci hospodaření s vodou by měla být v souladu s opatřeními na posilování udržitelnosti a oběhovosti v zemědělství, podněcovat transformaci energetiky a zachovávat a obnovovat ekosystémy a biologickou rozmanitost; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byla zajištěna úzká provázanost mezi nadcházejícím akčním plánem pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy a novou strategií EU pro přizpůsobování se změně klimatu;

37.

vyzývá členské státy a Komisi, aby v plném rozsahu provedly směrnici 2000/60/ES, která zavádí rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky a zlepšování kvality vody horních toků; konstatuje, že opatření na zadržování a odběr vody z vnitrozemských vodních útvarů mají dopad na vodní útvary dále po proudu, a to i za hranicemi, což by mohlo bránit hospodářskému rozvoji oblastí níže po proudu a omezovat dostupnost zdrojů pitné vody; žádá soudržná politická opatření napříč různými oblastmi s cílem přispět k dosažení přinejmenším dobrého ekologického stavu vodních útvarů v EU a zdůrazňuje zásadní význam zajištění ekologických průtoků, jež budou v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, stejně jako podstatného zlepšení konektivity sladkovodních ekosystémů;

38.

vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly opakované využívání vody, aby se předešlo konfliktům při přidělování vody na různé typy jejího využívání a zároveň se zajistila dostatečná dostupnost vodních zdrojů na produkci pitné vody, což je nezbytné k naplnění lidského práva na vodu;

39.

bere na vědomí vysokou spotřebu energie ve vodohospodářství; vyzývá Komisi, aby zvážila energeticky účinná opatření a možnost využívat vyčištěnou odpadní vodu jako „místní“ zdroj obnovitelné energie; konstatuje, že stávající směrnice o čištění městských odpadních vod nebyla od svého přijetí v roce 1991 revidována; vyzývá Komisi, aby revidovala směrnici o čištění městských odpadních vod s cílem zajistit, aby tato směrnice pozitivně přispívala k dosahování cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí;

Adaptační opatření a soudržnost

40.

zdůrazňuje, že je třeba systematicky zohledňovat přizpůsobování se změně klimatu ve všech příslušných politikách EU směřujících k udržitelnější budoucnosti, jako je zemědělství, produkce potravin, lesnictví, doprava, obchod, energetika, životní prostředí, vodohospodářství, budovy, infrastruktura, politiky týkající se průmyslu, moře a rybolovu, politika soudržnosti a místního rozvoje a sociální politiky, a maximalizovat jejich vedlejší přínos; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby ostatní iniciativy Zelené dohody pro Evropu byly v souladu s opatřeními na přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování;

41.

vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila dopad všech relevantních legislativních a rozpočtových návrhů na klima a životní prostředí a zajistila, aby byly plně přizpůsobeny cíli udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 oC;

42.

vyjadřuje politování nad tím, že politiky EU umožnily v období let 2014–2020 dotace s nepříznivým vlivem na klima a životní prostředí, což přispělo ke snížení odolnosti ekosystémů v EU; naléhavě vyzývá k tomu, aby příslušná pravidla ve všech oblastech politiky bránila takovému využívání veřejných zdrojů;

43.

vyzývá Komisi, aby přijala ambiciózní přístup k nadcházející vlně renovací a přijala vhodné iniciativy zajišťující postupné a důkladné renovace se silným zaměřením na nákladovou efektivnost; v této souvislosti vítá ctižádostivý záměr předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové vytvořit „evropský Bauhaus“ sdružující inženýry, architekty a další pracovníky ze stavebnictví, který zdůraznila ve svém projevu o stavu Unie v Evropském parlamentu dne 16. září 2020;

44.

vyzývá k tomu, aby byla nová strategie v souladu s globálními opatřeními a dohodami, jako jsou Pařížská dohoda, cíle udržitelného rozvoje a Úmluva o biologické rozmanitosti; žádá Komisi, aby v nové strategii vymezila opatření na podporu a usnadnění přizpůsobení se změně klimatu mimo EU, a to zejména v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních státech, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu a vzestupem hladiny moří, a aby posílila technickou podporu, již poskytuje rozvojovým zemím v rámci své vnější činnosti, a sdílení osvědčených postupů s těmito zeměmi;

45.

vyzývá k tomu, aby nová strategie pro přizpůsobení se změně klimatu podporovala adaptační řešení a rozvíjela je se třetími zeměmi, zejména v těch částech světa, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy a postiženy; zdůrazňuje dále potřebu účinného a cíleného budování kapacit v rozvojových zemích, šíření technologií pro přizpůsobení se změně klimatu a posilování odpovědnosti v rámci dodavatelských řetězců;

46.

vyzývá Komisi, aby se přiměřeně a urychleně zabývala desertifikací a znehodnocováním půdy, což jsou problémy, které již postihují většinu zemí Unie a které se staly jedním z nejviditelnějších důsledků změny klimatu, a aby vypracovala metodiku a ukazatele umožňující vyhodnotit rozsah těchto jevů; dále zdůrazňuje, že je třeba řešit problém zakrývání půdy; připomíná zjištění zvláštní zprávy Evropského účetního dvora nazvané „Desertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření“, a to zejména potřebu posílit právní rámec EU upravující půdu, posílit opatření směřující ke splnění závazku členských států dosáhnout neutrality z hlediska znehodnocování půdy v EU nejpozději do roku 2030 a lépe řešit základní příčiny desertifikace, zejména neudržitelné zemědělské postupy; lituje skutečnosti, že EU nemá v této oblasti konkrétní politiku a nepřijímá ani specifická opatření; vyzývá tudíž Komisi, aby předložila strategii EU pro boj proti desertifikaci, která bude součástí strategie pro přizpůsobení se změně klimatu; vyzývá k vyčlenění dostatečných finančních prostředků na boj proti desertifikaci a znehodnocování půdy;

47.

uznává nerovné dopady změny klimatu a skutečnost, že se nepříznivé dopady budou v jednotlivých členských státech, především však mezi jednotlivými regiony, lišit, což ovlivní jejich potřeby v oblasti adaptačních opatření; vyzývá proto Komisi, aby pro členské státy a regiony vypracovala pokyny, které jim pomohou co nejúčinněji zacílit svá adaptační opatření;

48.

zdůrazňuje potřebu zvýšit připravenost a schopnost adaptace zeměpisných oblastí, které budou změnou klimatu obzvláště zasaženy, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony EU;

49.

uznává, že nepříznivé dopady změny klimatu obzvlášť tvrdě dopadnou na chudé a znevýhodněné skupiny ve společnosti, neboť ty mají spíše omezenější adaptační schopnosti a jsou více závislé na zdrojích citlivých z hlediska klimatu; zdůrazňuje, že úsilí o přizpůsobení se změně klimatu by se mělo zabývat provázaností mezi změnou klimatu a širokou škálou socioekonomických zdrojů zranitelnosti, včetně chudoby a genderové nerovnosti;

50.

vyzývá k posílení systémů sociálního zabezpečení s cílem chránit nejzranitelnější regiony a obyvatele před negativními dopady změny klimatu; vyzývá dále k tomu, aby byly při vypracovávání adaptačních politik na všech příslušných úrovních správy identifikovány zranitelné skupiny;

51.

zdůrazňuje, že výběr opatření pro přizpůsobení se změně klimatu by měl být prováděn na základě analýzy vycházející z mnoha kritérií, např. účinnosti, účelnosti, finančních nákladů, konzistentnosti se zmírňováním, pohledu měst atd.; vyzývá Komisi, aby vypracovala definici odolnosti vůči změně klimatu jako způsob, jak zajistit, aby všechna opatření byla účinná a vhodná pro daný účel;

52.

poukazuje na riziko nesprávného přizpůsobení se změně klimatu a na s tím související náklady; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala ukazatele pro měření toho, zda Unie plní cíle v oblasti přizpůsobení, a to na základě předpokládaných dopadů;

53.

vyzývá k vypracování společných metodik a přístupů ke sledování a hodnocení účinnosti adaptačních opatření, přičemž uznává, že dopady změny klimatu a adaptační opatření jsou specifické pro dané území a kontext;

Financování

54.

vyzývá k navýšení financování na všech úrovních správy a k mobilizaci veřejných a soukromých investic pro účely přizpůsobování se změně klimatu; připomíná svůj postoj, v němž vyzval k tomu, aby byl v příštím VFR na období 2021–2027 a v nástroji EU na podporu oživení (NGEU) stanoven cíl ve výši 30 % u výdajů souvisejících s klimatem a 10 % u výdajů souvisejících s biologickou rozmanitostí, což by mělo přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně; žádá, aby odolnost vůči změně klimatu byla považována za klíčové kritérium u veškerého relevantního financování EU; domnívá se, že Evropská investiční banka (EIB) by jakožto „klimatická banka“ měla financovat také adaptační opatření (9); vyzývá EIB jako klimatickou banku EU, aby náležitě poskytovala finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu a aby se ve svém plánu pro klima zavázala k větším ambicím v oblasti přizpůsobení se změně klimatu; vyzývá k navýšení pobídek pro MSP, které mohou hrát klíčovou úlohu při rozvoji inovativních udržitelných řešení pro přizpůsobení se změně klimatu; zdůrazňuje, že příští VFR a fond na podporu oživení by neměly vést ani ke zvýšenému tlaku na ekosystémy, ani k jejich snížené propojenosti či nadměrnému využívání, neboť pouze udržitelné využívání přírody umožní Unii přizpůsobit se a zmírnit nebezpečné antropogenní narušování klimatického systému (10); vyzývá k odpovídající finanční podpoře provádění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, kterými je její ochrana a obnova; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby financování přizpůsobení se změně klimatu bylo inkluzivní a zohledňovalo genderové hledisko;

55.

vyjadřuje politování nad skutečností, že metodika EU pro sledování financování opatření v oblasti klimatu nerozlišuje mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně a že účelové určení prostředků na klima je obtížné sledovat, neboť se používá spíše jako účetní nástroj než jako skutečná podpora plánování politik; vyzývá k tomu, aby byl systém účelového určení prostředků na klima specifický podle jednotlivých politik a aby zahrnoval monitorovací kritéria, která umožní srovnání mezi jednotlivými fondy EU a budou rozlišovat mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně v rámci všech rozpočtových nástrojů EU;

56.

vybízí k lepšímu využívání Fondu solidarity EU jakožto mechanismu financování „obnovy k lepšímu“, který rovněž motivuje k adaptaci a plánování zaměřenému na budoucnost;

57.

uznává, že přizpůsobení se změně klimatu si žádá finanční prostředky; konstatuje však, že se očekává, že náklady na nečinnost by byly mnohem vyšší; zdůrazňuje význam investic do adaptačních opatření, protože kromě záchrany životů a ochrany životního prostředí mohou být preventivní opatření také nákladově efektivnější; zdůrazňuje zásadu prevence a vyzývá Komisi, aby vypracovala přístupy, které zajistí, aby náklady vyplývající z nepřijetí adaptačních opatření nebyly přenášeny na širokou veřejnost, a aby prosazovala zásadu „znečišťovatel platí“, která přenáší odpovědnost za nepřijetí adaptačních opatření na znečišťovatele; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily, že veřejné investice budou odolné vůči změně klimatu, a zároveň poskytovaly pobídky pro ekologické a udržitelné soukromé investice urychlující systémové změny; je přesvědčen, že zásada „neškodit“ by měla být výslovně uvedena v nadcházející adaptační strategii, zejména s cílem předcházet negativním dopadům na biologickou rozmanitost a vyhnout se nesprávnému přizpůsobení;

58.

vítá návrh Komise rozšířit oblast působnosti Fondu solidarity EU na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, jako jsou pandemie;

Posilování povědomí, poznatky o přizpůsobení se změně klimatu a výzkum

59.

zdůrazňuje, že je důležité posilovat povědomí o dopadech změny klimatu, jako jsou např. extrémní povětrnostní události, a to i na zdraví a životní prostředí, a o potřebě přizpůsobit se změně klimatu a přínosech této adaptace nejen mezi rozhodujícími činiteli, ale také prostřednictvím řádného a průběžného informování a vzdělávacích činností ve všech stádiích a ve všech oblastech života; v této souvislosti vyjadřuje politování nad rozpočtovými škrty u důležitých programů, jako je program „EU pro zdraví“ a Erasmus;

60.

uznává, že prioritní mezery v poznatcích nebyly zaplněny a že se objevily nové mezery; vyzývá proto Komisi, aby podrobněji identifikovala a odstranila mezery v poznatcích, a to i ve vztahu ke kritickým odvětvím, aby bylo zajištěno informované rozhodování díky dalšímu rozvíjení nástrojů, jako jsou Evropská platforma pro přizpůsobení se změně klimatu (Climate-ADAPT) a klimatické, znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT Climate-KIC); v této souvislosti zdůrazňuje význam lepšího sdílení znalostí mezi členskými státy, které je stále nedostatečné, a lepší koordinace v otázkách, jako jsou mezinárodní povodí, protipovodňová ochrana, stavební předpisy a výstavba v potenciálně vysoce rizikových zónách; vyzývá Komisi, aby vytvořila fórum pro analýzu a modelování přizpůsobení se změně klimatu s cílem zlepšit využívání modelů dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně při tvorbě politik;

61.

zdůrazňuje velký objem inovací, o něž se opírají projekty a opatření v souvislosti s opatřeními pro přizpůsobení se změně klimatu, jako je rozvoj technologií, digitální služby atd., a zdůrazňuje, že je třeba, aby EU podporovala rozvoj a zavádění těchto iniciativ;

62.

zdůrazňuje, že je v rámci programu Horizont Evropa a dalších mechanismů financování důležité podporovat výzkum a inovace v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, řešení založených na přírodě, ekologických technologií a dalších řešení, která mohou pomoci v boji proti změně klimatu a extrémním povětrnostním jevům; připomíná potenciál programu Horizont Evropa pro posilování odolnosti vůči změně klimatu u občanů EU, čímž se napomůže adaptaci i prostřednictvím transformace společnosti; v této souvislosti vyjadřuje politování nad rozsáhlými škrty v rozpočtech v oblasti výzkumu a inovací, např. u programů, jako je Horizont Evropa, neboť tyto škrty sníží konkurenceschopnost EU v oblasti špičkových technologií a řešení problémů spojených se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně; připomíná zásadní úlohu výzkumných pracovníků v boji proti globálnímu oteplování a v této souvislosti zdůrazňuje význam úzké vědecké spolupráce mezi mezinárodními partnery; konstatuje, že evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI) může být důležitým nástrojem pro rozvoj nových technologií a postupů pro přizpůsobení se změně klimatu v zemědělsko-potravinářských systémech;

63.

poukazuje na význam toho, aby se adaptační opatření zakládala na nejnovějších vědeckých poznatcích a dostupných údajích; v této souvislosti bere na vědomí práci, která již byla vykonána programy EU, jako je Copernicus, a zdůrazňuje úlohu posíleného sběru údajů pro zajištění co nejpřesnější prognózy; vyzývá k posílení výzkumu a vývoje s cílem nalézt inovativní řešení pro adaptaci a k cílené podpoře digitálních inovací, které využívají potenciál digitalizace pro udržitelnou transformaci;

64.

konstatuje, že dopady změny klimatu na zdraví se budou prohlubovat a že podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o zdraví a změně klimatu a podle organizace Lancet Countdown se tyto dopady začínají brát v úvahu až nyní; zdůrazňuje proto, nakolik významné je dále studovat dopady změny klimatu na lidské zdraví, a vyzývá k investování do výzkumu v této oblasti, ke spolupráci napříč odvětvími ve věci posuzování rizika a dohledu nad ním, k posilování povědomí a kapacit ve zdravotnictví, a to i na místní úrovni, a ke sdílení osvědčených postupů a nejnovějších poznatků ve věci rizik, jež změna klimatu obnáší pro lidské zdraví, prostřednictvím programů EU, jako jsou rámcový program Horizont Evropa či program LIFE; vyzývá k tomu, aby byly shromažďované údaje vkládány do systému „evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví“;

65.

vyzývá Komisi, aby ve své strategii zohlednila potřebu zajistit, aby členské státy měly systémy zdravotní péče, které budou odolné vůči změně klimatu a budou schopny předvídat důsledky změny klimatu pro zdraví lidí, zejména těch nejzranitelnějších, a reagovat na ně, a to díky plnohodnotnému zapojení zdravotnické komunity do vypracovávání nástrojů pro adaptaci; zdůrazňuje, že by to mělo zahrnovat programy prevence, plány s adaptačními opatřeními a kampaně na posilování povědomí o dopadech změny klimatu na zdraví, jako jsou smrt, zranění, zvýšené riziko nákazy chorobami přenášenými potravinami a vodou v důsledku extrémních teplot, povodně, požáry a následky narušení ekosystémů, které přinesou rizika onemocnění, změny pylových sezón a alergie; vyzývá Komisi, aby rovněž poskytla nezbytné zdroje na údržbu a další rozvoj sítě dohledu nad nákazami přenášenými vektory a entomologického dozoru a pro její účinné zavádění v členských státech;

Včasné varování a rychlá reakce

66.

vyzývá k tomu, aby nová strategie kladla větší důraz na předcházení krizím, plánování připravenosti a krizové řízení a reakci na katastrofy, včetně případné pandemie tím, že využije všechny synergie s posíleným a přepracovaným mechanismem civilní ochrany Unie a s aktivním zapojením agentur EU, jako jsou Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC); má za to, že členské státy by měly koordinovat vypracovávání těchto plánů připravenosti s mechanismem civilní ochrany EU prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události; vyzývá Komisi, aby vypracovala obecné pokyny pro mimořádná horka ve městech a aby v této věci podněcovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

67.

naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly odpovídající plány prevence a rychlé reakce v případě klimatických katastrof, jako jsou vlny veder, povodně a sucha, které budou zohledňovat specifické charakteristiky daných regionů (jako jsou např. příhraniční nebo pobřežní regiony) a budou zahrnovat mechanismy pro přeshraniční činnost zajišťující sdílenou odpovědnost a solidaritu mezi členskými státy a vůči třetím zemím; trvá na tom, že je třeba přijmout strategii přizpůsobení se změně klimatu pro území a města, která jsou vystavena důsledkům změny klimatu, a to na základě nového inovativního ekosystémového přístupu k prevenci a řízení rizik, zejména předvídáním oblastí pro případ nouze, oblastí pro zadržování povodňových vod, přirozené ochrany a v případech, kdy je to nezbytné, umělé ochrany;

68.

žádá celostátní, regionální a místní orgány, aby zavedly systémy včasného varování a připravily vhodné nástroje pro reakci na extrémní povětrnostní podmínky a další negativní dopady změny klimatu, jakož i na pandemie;

o o

69.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(4) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(5) Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 3.

(6) Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27.

(7) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 99.

(8) Watson, J. E. M. a další, „The exceptional value of intact forest ecosystems“ (Výjimečná hodnota nedotčených lesních ekosystémů), Nature, Ecology and Evolution, sv. 2, č. 4, Macmillan Publishers Limited, Londýn, 2018.

(9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020, přijaté texty, P9_TA(2020)0206.

(10) Mezinárodní platforma IPBES, Zpráva o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, 2019.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/168

P9_TA(2020)0383

Jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019 (2020/2044(INI))

(2021/C 445/20)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

—	s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na články 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které odrážejí význam přisuzovaný Smlouvami právu občanů a obyvatel EU na předložení jejich obav Parlamentu,

—	s ohledem na článek 228 SFEU o úloze a funkcích evropského veřejného ochránce práv,

—	s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie o petičním právu k Evropskému parlamentu,

—	s ohledem na ustanovení SFEU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

—	s ohledem na článek 54 a čl. 227 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0230/2020),

A.	vzhledem k tomu, že po volbách do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 23. až 26. května 2019, a po ustavení nového Parlamentu dne 2. července 2019 Petiční výbor dne 10. července 2019 uspořádal svou ustavující schůzi;

B.	vzhledem k tomu, že v roce 2019 obdržel Parlament 1 357 petic, což představuje nárůst o 11,23 % oproti 1 220 peticím předloženým v roce 2018 a ukazuje, že i přes přestávku po dobu voleb do Evropského parlamentu občané a obyvatelé EU své petiční právo stále uplatňovali;

C.	vzhledem k tomu, že v roce 2019 počet uživatelů, již podpořili jednu či více petic na internetovém portálu Parlamentu pro předkládání petic, ve srovnání s rokem 2018 vzrostl a dosáhl celkového počtu 28 075; vzhledem k tomu, že počet kliknutí na podporu petic byl 31 679;

D.	vzhledem k tomu, že z petic předložených v roce 2019 jich 41 spolupodepsal jeden či více občanů, 8 z nich spolupodepsalo více než 100 občanů a 3 více než 10 000 občanů;

vzhledem k tomu, že v porovnání s celkovým počtem obyvatel EU zůstal počet obdržených petic skrovný; vzhledem k tomu, že celkový počet obdržených petic svědčí o tom, že je třeba vyvinout větší úsilí a přijmout vhodná opatření ke zvýšení informovanosti občanů o petičním právu; vzhledem k tomu, že občané využívající své petiční právo očekávají, že orgány EU přinesou při hledání řešení jejich problémů přidanou hodnotu;

vzhledem k tomu, že z 1 357 petic předložených v roce 2019 bylo 938 prohlášeno za přípustné, 406 bylo prohlášeno za nepřípustné a 13 bylo staženo; vzhledem k tomu, že relativně vysoký podíl (30 %) nepřípustných petic z roku 2019 ukazuje, že stále panuje nedostatečné pochopení ohledně oblastí činnosti EU; vzhledem k tomu, že v tomto smyslu je nezbytné řešit tento problém informačními kampaněmi zaměřenými na vyjasnění pravomocí Unie a postupu pro předkládání petic Evropskému parlamentu;

G.	vzhledem k tomu, že kritéria přípustnosti petic jsou stanovena v článku 227 SFEU a v článku 226 jednacího řádu Parlamentu, které vyžadují, aby petice předkládali občané nebo obyvatelé EU, kteří jsou přímo dotčeni záležitostmi spadajícími do oblasti působnosti Evropské unie;

vzhledem k tomu, že jedním ze základních práv evropských občanů je právo předložit petici Evropskému parlamentu; vzhledem k tomu, že petiční právo nabízí občanům a obyvatelům EU otevřený, demokratický a transparentní mechanismus, kterým se mohou obracet přímo na své volené zástupce, a je proto důležitým prvkem aktivního zapojení občanů do oblastí činnosti EU;

vzhledem k tomu, že pro zvýšení přímé účasti občanů a zlepšení kvality rozhodovacího procesu EU je nezbytná demokratická správa založená na transparentnosti, účinné ochraně základních práv a začlenění požadavků občanů EU do politického programu EU; vzhledem k tomu, že demokratická a transparentní správa by měla být rovněž považována za základní prvek ke zvýšení účinnosti a zaměření práce Petičního výboru na občany;

vzhledem k tomu, že petiční právo by mělo posilovat schopnost Parlamentu reagovat na stížnosti a obavy týkající se dodržování základních práv EU a právních předpisů EU v členských státech; vzhledem k tomu, že petice jsou mimo jiné velmi užitečným zdrojem informací, pokud jde o případy nesprávného uplatňování nebo porušování práva EU; vzhledem k tomu, že petice umožňují Parlamentu a dalším orgánům EU posoudit provádění a uplatňování práva EU a jeho dopady na občany a obyvatele EU a odhalit nedostatky a nesrovnalosti v právních předpisech EU, které ohrožují dosažení cíle, jímž je plná ochrana základních práv občanů;

K.	vzhledem k tomu, že občané se obvykle obracejí na Petiční výbor jako na poslední možnost v okamžiku, kdy shledali, že jiné orgány a instituce nejsou schopny jejich záležitost vyřešit;

L.	vzhledem k tomu, že Parlament se v mezinárodním měřítku již dlouho nachází na předním místě rozvoje petičního postupu a má nejotevřenější a nejtransparentnější petiční postup v Evropě, který předkladatelům petic umožňuje zapojit se do jeho činnosti;

M.	vzhledem k tomu, že Petiční výbor každou petici pečlivě posuzuje; vzhledem k tomu, že každý předkladatel má právo obdržet v přiměřené lhůtě odpověď a informace o rozhodnutí o přípustnosti a následných opatřeních, která výbor přijme, a to ve svém jazyce nebo v jazyce, který byl použit v petici;

vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru vychází ze vstupů a příspěvků, které obdrží od předkladatelů; vzhledem k tomu, že pro činnost výboru jsou nezbytné informace od předkladatelů, jakož i odborné znalosti poskytované Komisí, členskými státy a dalšími subjekty; vzhledem k tomu, že přípustné petice jsou často zdrojem cenných informací pro práci parlamentních výborů a meziskupin;

vzhledem k tomu, že velký počet petic se projednává veřejně na schůzích Petičního výboru; vzhledem k tomu, že předkladatelé jsou často vyzýváni, aby své petice představili a zapojili se plně do diskuse, čímž aktivně přispívají k činnosti výboru; vzhledem k tomu, že v roce 2019 uspořádal Petiční výbor 9 řádných schůzí, na nichž se projednalo 250 petic za přítomnosti 239 předkladatelů a 126 předkladatelů se na nich aktivně zapojilo a na schůzi vystoupilo; vzhledem k tomu, že úloha tohoto výboru, kterou je umožnit evropským občanům podílet se na moci, představuje důležitý příspěvek k posílení dobrého jména a autority Parlamentu;

vzhledem k tomu, že hlavní témata, jež byla předmětem petic předložených v roce 2019, se týkala záležitostí životního prostředí (zejména otázek znečištění, ochrany a zachování životního prostředí a nakládání s odpady), základních práv (zejména práv dítěte, hlasovacích práv a práv občanů EU, zejména v souvislosti s brexitem), ústavních záležitostí (zejména otázek souvisejících s volbami do Evropského parlamentu a vystoupení Spojeného království z EU), zdraví (zejména otázek zdravotní péče a dopadu nebezpečných a toxických látek), dopravy (zejména práv cestujících v letecké a železniční dopravě, mezinárodních spojení a sezónní změny času), vnitřního trhu (zejména otázek týkajících se práv spotřebitelů a volného pohybu osob), zaměstnanosti (zejména přístupu na trh práce a nejistých pracovních smluv) a kultury a vzdělávání (zejména přístupu ke vzdělání pro děti se zdravotním postižením a šikany ve školách), a to vedle řady dalších oblastí činnosti;

Q.	vzhledem k tomu, že 73,9 % petic obdržených v roce 2019 (1 003 petic) bylo předloženo prostřednictvím internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic, přičemž v roce 2018 to bylo 70,7 % (863 petic);

vzhledem k tomu, že v roce 2019 získal internetový portál pro předkládání petic responzivní podobu, která odpovídá novému vzhledu a celkovému vyznění internetových stránek Evropského parlamentu (Europarl); vzhledem k tomu, že se proto stal uživatelsky vstřícnějším a přístupnějším pro občany, kteří jej nyní mohou využívat v jakémkoli zařízení, a že byl optimalizován tak, aby splňoval evropskou normu EN 301 549; vzhledem k tomu, že je rovněž částečně v souladu s pokyny pro přístupnost internetového obsahu (WCAG) 2.1 na úrovni souladu AA; vzhledem k tomu, že nové prohlášení o ochraně osobních údajů bylo nahráno ve všech jazykových verzích do vzorů e-mailových zpráv a na registrační stránku, a vzhledem k tomu, že byl zaveden zvukový test Captcha pro registraci uživatelských účtů; vzhledem k tomu, že byly dále integrovány petiční internetový portál a aplikace elektronického podávání petic ePetition tím, že se zlepšil jejich synchronizační mechanismus; vzhledem k tomu, že byl úspěšně zpracován velký počet žádostí o individuální podporu;

vzhledem k tomu, že je třeba poznamenat, že v důsledku přestávky v období voleb do Evropského parlamentu nebyly provedeny žádné vyšetřovací mise v případě petic, u nichž probíhalo šetření během roku 2019; vzhledem k tomu, že výbor provedl následné posouzení řady předchozích vyšetřovací misí a přijal zprávy o dvou z nich, které se uskutečnily v roce 2018; vzhledem k tomu, že řada vyšetřovacích misí byla naplánována na rok 2020;

T.	vzhledem k tomu, že Petiční výbor pokládá evropskou občanskou iniciativu za důležitý nástroj participativní demokracie, který občanům umožňuje aktivně se zapojit do vytváření evropských politik a právních předpisů; vzhledem k tomu, že chybí účinná komunikace o evropské občanské iniciativě;

vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají klíčovou úlohu v jakémkoli demokratickém systému a zajišťují větší transparentnost postupu Petičního výboru; vzhledem k tomu, že kvalitní tisk je základním prvkem celé Evropské unie; vzhledem k tomu, že v některých evropských sdělovacích prostředcích panují nejasnosti ohledně úlohy a pravomocí Petičního výboru;

vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu je Petiční výbor odpovědný za vztahy s evropským veřejným ochráncem práv, který šetří stížnosti ohledně nesprávného úředního postupu v orgánech a institucích Evropské unie; vzhledem k tomu, že v roce 2019 sehrál Petiční výbor klíčovou úlohu při organizaci volby evropského veřejného ochránce práv, když uspořádal veřejné slyšení kandidátů podle článku 231 jednacího řádu; vzhledem k tomu, že dne 18. prosince 2019 byla Emily O’Reillyová opětovně zvolena evropskou veřejnou ochránkyní práv na volební období 2019–2024;

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU (1) vyjádřil podporu veřejné ochránkyni práv v jejím šetření a vyzval Radu, aby přijala veškerá opatření nezbytná k co nejrychlejšímu provedení doporučení veřejné ochránkyně práv; vzhledem k tomu, že Rada nereagovala na doporučení veřejné ochránkyně práv ani na usnesení Parlamentu a nepřijala žádná opatření k provedení těchto doporučení;

vzhledem k tomu, že se vztahy mezi Petičním výborem a evropskou veřejnou ochránkyní práv v roce 2019 dále prohloubily, což dokládá aktivní účast ochránkyně práv na schůzích výboru; vzhledem k tomu, že v návaznosti na své usnesení ze dne 12. února 2019 o pravidlech a obecných podmínkách výkonu funkce veřejného ochránce práv (2) se Emily O’Reillyová zúčastnila schůze výboru konané dne 2. dubna 2019 za účelem výměny názorů na navrhované nové pravomoci a předložila svou výroční zprávu za rok 2018 Petičnímu výboru na jeho schůzi dne 4. září 2019;

vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje rovněž evropského veřejného ochránce práv, ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni a obdobné orgány členských států, kandidátských zemí a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a jejímž cílem je podporovat výměnu informací ohledně práva a politik EU a sdílet osvědčené postupy;

vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit činnost petiční sítě zajištěním účinnější spolupráce mezi výbory zabývajícími se peticemi; vzhledem k tomu, že petiční síť by měla posílit dialog a spolupráci s Komisí a dalšími orgány EU, aby tak zaručila, že problémy, na něž občané upozorňují v peticích, budou odpovídajícím způsobem projednány a vyřešeny;

AA.

vzhledem k tomu, že předsedkyně von der Leyenová se ve svých politických směrech pro Evropskou komisi na období 2019–2024 zavázala, že na usnesení Parlamentu na základě článku 225 SFEU bude reagovat legislativním aktem s cílem posílit úlohu Parlamentu při iniciování právních předpisů EU; vzhledem k tomu, že Petiční výbor by měl hrát strategickou úlohu při vytváření přímého propojení mezi právem Parlamentu na legislativní iniciativu a problémy, na něž upozorňují občané v peticích;

připomíná, že Petiční výbor, jako jediný výbor, který je v přímém kontaktu s občany, musí v rámci svých pravomocí posílit svou klíčovou úlohu při obraně a prosazování práv občanů a obyvatel EU tím, že zajistí, aby byly obavy a stížnosti předkladatelů včas přezkoumány a vyřešeny prostřednictvím otevřeného, demokratického, pružného a transparentního petičního postupu a posílené spolupráce a dialogu s dalšími orgány EU a s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a aby nedocházelo k zaujatým nebo politizovaným reakcím na překladatele petic;

lituje, že předkladatelé petic stále nejsou dostatečně informováni o důvodech, na jejichž základě se petice prohlašuje za nepřípustnou; zdůrazňuje, že je důležité vést nepřetržitou informační kampaň a veřejnou diskusi o oblastech činnosti Unie, jejichž cílem je zvýšit informovanost veřejnosti o právu předkládat petice Evropskému parlamentu a poskytovat jasnější a podrobnější informace o pravomocích EU; zdůrazňuje, že je nutné přijmout neprodleně veškerá opatření potřebná k zavedení demokratické správy EU založené na transparentnosti, zvýšené ochraně základních práv a přímém zapojení občanů do rozhodovacích procesů EU; považuje za zásadní, aby byl nalezen způsob, jak lépe prosazovat petiční právo a informovat o něm občany; navrhuje, aby bylo v Evropské unii vedeno více osvětových kampaní s cílem zajistit, aby občané EU znali lépe pravomoci EU, a vyjasnit vnímání úlohy Petičního výboru ve veřejném mínění;

vyzývá k aktivnější tiskové a komunikační službě i k aktivnější přítomnosti na sociálních sítích, čímž by se zlepšila viditelnost práce výboru a výbor by byl schopen lépe reagovat na obavy veřejnosti a diskuse EU, a to i zdůrazněním těch případů a úspěšných příběhů, kdy byl problém, na nějž předkladatel petice upozornil, vyřešen s podporou Petičního výboru;

navrhuje, aby byly vedeny kampaně a pořádány informační akce zaměřené na novináře a sdělovací prostředky s cílem zabránit nepřesným informacím, a zlepšit tak vztah mezi Petičním výborem a sdělovacími prostředky; zdůrazňuje, že sdělovací prostředky hrají klíčovou úlohu, pokud jde o informování evropských občanů o každodenní práci Petičního výboru, a mohou svými aktivitami přispět k prohloubení znalostí evropských občanů o práci Petičního výboru; zdůrazňuje, že je úkolem EU podporovat poskytování přesných informací evropským občanům;

poukazuje na to, že petice skýtají Evropskému parlamentu a dalším orgánům EU příležitost navázat přímý dialog s občany EU a s osobami legálně pobývajícími v EU, jichž se nesprávné uplatňování či porušování právních předpisů EU týká, a vyřešit zjištěné problémy; vítá proto skutečnost, že petice jsou pro občany vstupní branou do evropských orgánů; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi Petičním výborem a hlavními příslušnými výbory, orgány EU a vnitrostátními, regionálními a místními orgány při šetřeních nebo návrzích týkajících se provádění a dodržování právních předpisů EU;

domnívá se, že je třeba zlepšit spolupráci s vnitrostátními parlamenty, vládami členských států, příslušnými vnitrostátními orgány a veřejnými ochránci práv, aby bylo možné zajistit předávání petic příslušným a kompetentním orgánům;

připomíná, že petice poskytují cenný přínos k úloze Komise jako strážkyně Smluv; opakuje, že dobrá spolupráce mezi Petičním výborem a Komisí má zásadní význam a že v procesu zpracovávání petic je nezbytné, aby Komise reagovala rychleji; vítá v této souvislosti závazek místopředsedy Komise pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled pana Maroše Šefčoviče, jejž učinil během svého slyšení jako kandidát na komisaře, že dále zlepší vyřizování petic ze strany Komise a zajistí, aby přesné odpovědi byly podávány do tříměsíční lhůty; opakovaně žádá Komisi, aby zajistila transparentnost a přístup k dokumentům v rámci postupů „EU Pilot“ v souvislosti s obdrženými peticemi i v rámci již uzavřených postupů „EU Pilot“ a řízení o nesplnění povinnosti;

vyzývá Komisi, aby se zavázala k aktivnější spolupráci s Petičním výborem s cílem zajistit, aby předkladatelé petic obdrželi přesnou odpověď na své žádosti a stížnosti týkající se provádění právních předpisů EU;

domnívá se, že Komise by neměla přenášet odpovědnost za jednání na samotné předkladatele petic, je-li zjištěn problém s uplatňováním nebo porušováním právních předpisů EU; domnívá se, že Komise musí prověřit, zda vnitrostátní orgány přijímají kroky k vyřešení problému uvedeného v petici, a musí být připravena zasáhnout v případě, že opatření vnitrostátních orgánů jsou neúčinná;

10.

zdůrazňuje, že transparentnost a přístup veřejnosti k dokumentům všech orgánů a institucí EU, včetně Rady, musí být pravidlem, aby se zajistila co nejvyšší úroveň ochrany demokratických práv občanů; poukazuje na to, že stávající nařízení (ES) č. 1049/2001 (3) již neodpovídá současné situaci; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přepracování nařízení z roku 2001 s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost prosazováním osvědčených správních postupů;

11.

konstatuje, že Petiční výbor často dostává stížnosti týkající se porušování zásad právního státu některými orgány; připomíná, že zajištění účinného, rovného a jednotného uplatňování práva EU má zásadní význam pro prosazování právního státu, který je jednou ze základních hodnot Unie a jejích členských států, v souladu s článkem 2 SEU; za současného respektování zásady subsidiarity vyzývá Komisi, aby dodržovala závazky, které přijala ve svém sdělení ze dne 17. července 2019 nazvaném „Posilování právního státu v rámci Unie: Akční plán“ (COM(2019)0343), s cílem podpořit kulturu dodržování zásad právního státu, posílit spolupráci s vnitrostátními orgány a zajistit účinnou společnou reakci na skutečné hrozby v Unii;

12.

naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala kroky k zajištění co nejsoudržnějšího a nejširšího výkladu oblasti působnosti článku 51; domnívá se, že očekávání většiny předkladatelů petic v souvislosti s právy, jež jim uděluje Listina, jsou vysoká a zdaleka přesahují jejich současné uplatňování;

13.

připomíná, že pro komplexní zpracování petic je nezbytná spolupráce s dalšími parlamentními výbory; konstatuje, že v roce 2019 bylo ostatním výborů zasláno 65 petic k vyjádření stanoviska a 351 petic pro informaci a že od ostatních výborů došlo 38 stanovisek a 9 vyjádření, že byla petice zvážena v souvislosti s jejich prací; rovněž konstatuje, že v roce 2018 bylo ostatním výborů zasláno 47 petic k vyjádření stanoviska a 660 petic jim bylo zasláno pro informaci a že od ostatních výborů došlo 30 stanovisek a 38 vyjádření, že byla petice zvážena v souvislosti s jejich prací; připomíná, že předkladatelé petic jsou informováni o rozhodnutích, na jejichž základě jsou po ostatních výborech žádána stanoviska ke zpracování jejich petic; zdůrazňuje proto význam přispívání ostatních výborů k tomu, aby byl Parlament schopen reagovat na obavy občanů rychleji a účinněji;

14.

má důvěru v to, že petiční síť je užitečným nástrojem pro zvyšování povědomí o otázkách, jež byly vzneseny v peticích, i pro usnadnění vyřizování petic v jiných výborech, kterým jsou zasílány pro získání jejich stanoviska nebo pro informaci; konstatuje, že je potřebné zajistit v rámci parlamentní a legislativní činnosti odpovídající opatření v návaznosti na petice; zdůrazňuje, že petiční síť by mohla být považována za strategický nástroj na podporu práva legislativního podnětu Evropského parlamentu, jež je zakotveno v článku 225 SFEU, čímž by se řešily nedostatky a nesrovnalosti v právu EU, které bývají zdůrazněny v peticích, s cílem zajistit plnou ochranu práv občanů; je přesvědčen, že schůze petiční sítě jsou klíčové pro zefektivnění spolupráce mezi parlamentními výbory prostřednictvím výměny informací a sdílení osvědčených postupů mezi členy sítě; zdůrazňuje, že užší kontakt mezi výbory může také zlepšit účinnost při plánování slyšení a parlamentních studií na táž témata; vyslovuje se pro navržení mechanismu, který by Petičnímu výboru umožnil přímo se zapojovat do legislativního procesu;

15.

upozorňuje na klíčové výroční zprávy přijaté Petičním výborem v roce 2019, zejména na výroční zprávu o činnosti Petičního výboru za rok 2018 (4) a výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018 (5);

16.

konstatuje, že Petiční výbor vyjadřuje své stanovisko k významným záležitostem, na které petice upozorňují, a podílí se tak na parlamentních a legislativních zprávách, zejména pokud jde o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU (6) a o návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES (7);

17.

zdůrazňuje, že řada petic vedla k legislativním nebo politickým opatřením, ať už v podobě zpráv či návrhů usnesení, nebo v rámci řízení o předběžné otázce či řízení o nesplnění povinnosti;

18.

konstatuje, že hlavní oblastí vzbuzující obavy předkladatelů petic v roce 2019 byla oblast životního prostředí; upozorňuje v této souvislosti na návrh usnesení podle čl. 227 odst. 2 o nakládání s odpady, který byl Petičním výborem přijat dne 21. března 2019 a na plenárním zasedání byl schválen dne 4. dubna 2019 (8); zdůrazňuje, že nakládání s odpady je jednou z nejpřednějších světových socio-ekonomických výzev, a opakuje svou výzvu k co nejrozsáhlejší prevenci, opakovanému používání, tříděnému sběru a recyklování s cílem podporovat přechod na oběhové hospodářství; znovu vyzývá Komisi, aby plně využila potenciálu systému včasného varování stanoveného v revidovaných směrnicích o odpadech; upozorňuje na závěrečnou zprávu z vyšetřovací mise do Valledory (Itálie), jež byla přijata dne 11. dubna 2019, a vyzývá příslušné vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby zajistily úplné a důsledné provádění všech doporučení obsažených v této zprávě;

19.

upozorňuje na slyšení na téma „Popírání klimatické změny“, které Petiční výbor uspořádal dne 21. Března 2019 společně s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin; domnívá se, že Petiční výbor musí i nadále bojovat proti popírání změny klimatu, a to i podporou přijetí účinných a odrazujících sankcí proti zájmovým skupinám, které lobbují v orgánech EU a jejichž činnost přímo či nepřímo souvisí s popíráním změny klimatu; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit, aby budoucí činnost Petičního výboru zaručovala zvláštní zaměření na změnu klimatu s cílem posílit celkovou činnost orgánů EU zaměřenou na důsledné provádění Zelené dohody pro Evropu a Pařížské dohody;

20.

upozorňuje na studie na provedené na téma „Přeshraniční bezpečnost, odpovědnost a spolupráce v jaderné oblasti v Evropské unii“ a „Endokrinní disruptory: od vědeckých důkazů k ochraně lidského zdraví“, které výbor zadal v návaznosti na vysoký počet petic, v nichž byly vyjádřeny obavy ve vztahu k uvedeným záležitostem a které byly předneseny na schůzích výboru dne 20. února 2019 a dne 2. dubna 2019; vyjadřuje politování nad tím, že pravidla v oblasti životního prostředí nejsou v členských státech vždy řádně prováděna, jak popisují četné petice; zdůrazňuje, že je důležité naplnit očekávání občanů EU ve vztahu k ochraně životního prostředí, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zajistila řádné provádění unijních právních předpisů v této oblasti; je přesvědčen, že Komise musí zintenzivnit svou činnost, aby zajistila, že posouzení vlivů na životní prostředí prováděná členskými státy za účelem schválení infrastrukturních projektů, u nichž předkladatelé petic poukazují na vážná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, se budou zakládat na přesných a komplexních analýzách v plném souladu s právem EU;

21.

je vážně znepokojen vážnými škodami na zdraví, kterými trpí občané – největší negativní dopad je zaznamenáván u dětí –, kteří žijí v oblastech, kde se vyrábí ohromné množství karcinogenních látek; je pevně přesvědčen, že Komise musí plně využívat a důsledně provádět ustanovení přílohy XIV nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH), která se týkají látek podléhajících povolení jako karcinogenní, perzistentní a bioakumulativní, a zajistit jejich nahrazení netoxickými alternativními látkami, a to i prostřednictvím podpory průmyslových procesů za tímto účelem;

22.

upozorňuje na značně vysoký počet petic ve věci brexitu předložených v roce 2019, které převážně požadují ochranu práv unijních občanů před vystoupením Spojeného království z EU i v období po jeho uskutečnění; vítá znamenitou práci odvedenou Petičním výborem, který tím, že tlumočil znepokojení předkladatelů petic, přispěl k tomu, že práva občanů zůstala jednou z hlavních priorit Parlamentu při jednáních o brexitu; zdůrazňuje, že v EU i ve Spojeném království je mnoho občanů, kteří se vzhledem k nejistotě spojené s brexitem bez dohody obrátili na Petiční výbor kvůli obavám, že budou ohrožena jejich práva kvůli neuzavření dohody; poukazuje na to, že v zájmu zachování práv občanů EU, kteří pobývají v jiném než svém vlastním členském státě, mohou být užitečné vhodné právní předpisy pro případ, že členský stát svůj status vůči EU změní;

23.

připomíná zvláštní ochrannou roli, kterou Petiční výbor v EU zastává v rámci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; upozorňuje na důležitou probíhající činnost výboru spojenou s peticemi, které se týkají otázek z oblasti zdravotního postižení; konstatuje, že počet petic týkajících se problematiky zdravotního postižení v roce 2019 oproti předchozímu roku poklesl; konstatuje nicméně, že přístupnost a diskriminace zůstávají mezi předními výzvami, kterým osoby se zdravotním postižením musí čelit; připomíná, že v roce 2019 věnoval Petiční výbor zvláštní pozornost diskuzi o peticích týkajících se inkluzivního vzdělávání dětí se zdravotním postižením; vyzývá k vytvoření nové agendy dovedností, která bude v samém středu Evropy, a k předložení konkrétních návrhů k tomu, jak podpořit inkluzivnost a usnadnit uznávání a přenositelnost dovedností v Evropě;

24.

vítá skutečnost, že se v roce 2019 výbor zabýval výhradami občanů ohledně transparentnosti a odpovědnosti orgánů EU, které byly vyjádřeny v několika peticích; v této souvislosti připomíná, že na své schůzi dne 2. dubna 2019 uspořádal výbor seminář na téma „Střet zájmů – bezúhonnost, odpovědnost a transparentnost v orgánech a agenturách EU“, na němž se pojednávalo o úspěších dosažených v otázkách střetu zájmů, bezúhonnosti, odpovědnosti, transparentnosti, kodexů chování a efektu otáčivých dveří v orgánech a agenturách EU; upozorňuje na významný příspěvek k diskuzi ze strany evropské veřejné ochránkyně práv, která pronesla hlavní projev týkající se úspěchů unijních orgánů a výzev, kterým tyto orgány čelí;

25.

vyzývá k urychlenému přijetí právních reforem zaměřených na řešení nedostatečné transparentnosti rozhodovacího procesu EU, střetů zájmů a všech etických otázek na úrovni EU, které mají vliv na legislativní proces v souvislosti se záležitostmi, na něž občané upozorňují prostřednictvím petic;

26.

připomíná většinovou podporu, kterou plénum Parlamentu vyjádřilo usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření OI/2/2017 evropské veřejné ochránkyně práv o transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady Evropské unie (9); připomíná, že Rada je jakožto spolutvůrce právních předpisů pro občany Unie nepostradatelnou institucí; vyjadřuje politování nad tím, že řada diskusí a schůzí Rady stále probíhá za zavřenými dveřmi; vyzývá Radu, aby uplatňovala politiku větší transparentnosti s cílem zvýšit důvěru občanů ve veřejné instituce; vybízí Radu, aby ve větší míře zpřístupňovala veřejnosti některé schůze a dokumenty s cílem dosáhnout lepší komunikace s evropskými občany a s vnitrostátními parlamenty;

27.

uznává výsledek veřejného slyšení o americkém zákoně o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FATCA) a jeho extrateritoriálním dopadu na občany EU, které Petiční výbor uspořádal dne 12. listopadu 2019; odsuzuje skutečnost, že se zdá, že Komise a Rada si cení mezinárodních vztahů s USA více než práv a zájmů občanů EU, zejména v případě zákona FATCA, a vyzývá je, aby převzaly svou odpovědnost a přijaly okamžitá a smysluplná opatření na podporu dotčených občanů, jak požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 5. července 2018 o nepříznivých dopadech amerického zákona o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely na občany EU (10);

28.

upozorňuje na význam probíhající činnosti Petičního výboru zaměřené na zajištění ochrany dobrých životních podmínek zvířat v EU, což prokázal značný počet petic na toto téma, které byly projednány na schůzích výboru v roce 2019; domnívá se, že je nanejvýš důležité zahájit novou strategii EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, která by zaplnila stávající mezery a zajistila plnou a účinnou ochranu dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím jasného a soudržného legislativního rámce, který bude plně v souladu s požadavky článku 13 SFEU; upozorňuje na veřejné slyšení na téma „Obnovení vlčí populace v EU“, které Petiční výbor uspořádal dne 5. prosince 2019 společně s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a ve spolupráci s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, aby bylo dopřáno sluchu výhradám občanů k právnímu rámci pro ochranu vlků a ohledně vlivu populací vlků a dalších velkých šelem, jako je hnědý medvěd, na životní prostředí a venkovské komunity; zdůrazňuje, že v rámci směrnice o ochraně přírodních stanovišť jsou velké šelmy ve většině členských států chráněnými druhy; vyzývá členské státy, aby k řešení možných konfliktů týkajících se ochrany chráněných velkých šelem lépe využívaly nástroje ve stávajících právních předpisech EU; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila aktualizované pokyny EU týkající se pravidel ochrany druhů s cílem dosáhnout v postižených oblastech uspokojivé koexistence lidí a velkých šelem;

29.

považuje za zásadní, aby se občané mohli přímo zapojit do zahajování legislativních návrhů; zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa (EOI) je zásadně důležitým nástrojem pro aktivní občanství a zapojení veřejnosti; vítá skutečnost, že dne 17. dubna 2019 byla přijata nová pravidla pro EOI, která přinášejí několik strukturálních a technických vylepšení s cílem učinit tento nástroj uživatelsky přívětivějším a přístupnějším a také usnadnit vyšší účast občanů EU na unijním demokratickém procesu; bere na vědomí vysoký počet nově předložených EOI registrovaných Komisí v roce 2019, což ukazuje, že občané využívají příležitosti v podobě participativních nástrojů k tomu, aby se vyslovili k procesům vytváření politik a právních předpisů; vyzývá k pořádání více informačních kampaní o úloze evropské občanské iniciativy s cílem podpořit využívání tohoto zdroje evropskými občany; vyjadřuje politování nad tím, že většina úspěšných evropských občanských iniciativ doposud nevedla k legislativnímu návrhu Komise; vybízí Komisi, aby k evropským občanským iniciativám přistupovala co nejotevřeněji a aby na ně usilovně reagovala, a to s cílem učinit z tohoto nástroje v očích občanů skutečný úspěch evropské participativní demokracie; vyzývá proto Komisi, aby iniciovala legislativní návrh na základě každé úspěšné evropské občanské iniciativy, kterou podpoří Evropský parlament;

30.

připomíná, že vztahy s evropským veřejným ochráncem práv jsou jednou z oblastí odpovědnosti, jež jednací řád Parlamentu svěřil Petičnímu výboru; vítá plodnou spolupráci Parlamentu s Úřadem evropské veřejné ochránkyně práv a také jeho zapojení do Evropské sítě veřejných ochránců práv; zdůrazňuje, že mezi veřejnou ochránkyní práv a Petičním výborem panují vynikající vztahy; vítá klíčovou úlohu, kterou Petiční výbor hrál při zajištění toho, aby veřejná slyšení kandidátů v rámci procesu volby evropského veřejného ochránce práv v roce 2019 proběhla transparentně a efektivně;

31.

oceňuje pravidelné příspěvky veřejné ochránkyně práv k činnosti Petičního výboru během celého roku; je pevně přesvědčen, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musí zajistit, aby kroky v návaznosti na doporučení veřejné ochránkyně práv byly prováděny uceleně a účinně;

32.

připomíná, že petiční webový portál je zásadní nástroj pro zajištění hladkého, účinného a transparentního předkládání petic; v této souvislosti vítá, že byl portál přizpůsoben vzhledu a celkovému vyznění internetových stránek Evropského parlamentu (Europarl); připomíná, že od konce roku 2017 byly na portál automaticky nahrávány dokumenty, jako jsou pořady jednání, zápisy a sdělení Petičního výboru, což občanům poskytuje portál, jenž reaguje lépe a je transparentnější a přístupnější; zdůrazňuje, že je třeba i nadále usilovat o to, aby byl portál přístupnější osobám se zdravotním postižením, což má zahrnovat jeho vývoj, který má předkladatelům petic umožnit předkládat petice v národních znakových jazycích EU, aby se zajistilo, že všichni občané Unie budou moci uplatnit své právo předkládat Evropskému parlamentu petice, jež je uvedeno ve článcích 20 a 24 SFEU a ve článku 44 Listiny základních práv Evropské unie; navrhuje zajistit větší zviditelnění internetového portálu pro předkládání petic na internetových stránkách Evropského parlamentu; je toho názoru, že petiční právo přímo souvisí s činností Parlamentu a zaslouží si viditelné a snadno přístupné místo na jeho internetových stránkách; žádá, aby bylo prozkoumáno, jak lze bránit používání ukradených nebo falešných identit;

33.

zdůrazňuje, že ačkoli se počet osob podporujících jednu nebo více petic na petičním portálu Parlamentu ve srovnání s rokem 2018 zvýšil, někteří předkladatelé petic stále hlásí technické problémy s podporou několika petic;

34.

zdůrazňuje, že nástroj ePetitions je důležitou databází pro fungování Petičního výboru, vyzývá však ke zlepšení a modernizaci jeho rozhraní s cílem usnadnit jeho používání a zvýšit jeho přístupnost;

35.

blahopřeje sekretariátu Petičního výboru k tomu, že zpracovává petice efektivně, s velkou pečlivostí a v souladu s pokyny výboru a s postupem pro zpracování petic v rámci správy EP;

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 149.

(2) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 182.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(4) Zpráva přijatá dne 22. ledna 2019.

(5) Zpráva přijatá dne 12. listopadu 2019.

(6) Stanovisko přijaté dne 21. ledna 2019.

(7) Stanovisko přijaté dne 20. února 2019.

(8) Přijaté texty, P8_TA(2019)0338.

(9) Přijaté texty, P8_TA(2019)0045.

(10) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 141.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/176

P9_TA(2020)0384

Zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Egyptě, zejména případ aktivistů Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Egyptě, zejména případu aktivistů Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR) (2020/2912(RSP))

(2021/C 445/21)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o Egyptě, zejména na usnesení ze dne 24. října 2019 (1),

—	s ohledem na závěry Rady EU pro zahraniční věci o Egyptě ze srpna 2013 a února 2014,

—	s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnosti (ESVČ) pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se Egypta, především pak na prohlášení ze dne 21. listopadu 2020 o nedávných případech zatčení aktivistů v oblasti lidských práv,

—	s ohledem na prohlášení o Egyptě, které dne 20. listopadu 2020 učinil mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva,

—

s ohledem na výzvu odborníků OSN ze dne 27. listopadu 2020, v níž požádali o propuštění egyptských obránců lidských práv, kteří byli zatčeni po schůzce s diplomaty, a na prohlášení těchto odborníků ze dne 7. prosince 2020, které se týkalo rozhodnutí o propuštění tří vedoucích pracovníků Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR) na kauci,

—	s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum Rady OSN pro lidská práva týkající se Egypta za období 2019 až 2020,

—

s ohledem na společné prohlášení Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), Světové zdravotnické organizace (WHO), společného programu OSN pro HIV a AIDS (UNAIDS) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ze dne 13. května 2020 o problému pandemie COVID-19 ve vězeňských a jiných uzavřených zařízeních,

—

s ohledem na dohodu o přidružení uzavřenou mezi EU a Egyptem v roce 2001, která vstoupila v platnost v roce 2004 a byla posílena akčním plánem z roku 2007, s ohledem na priority partnerství EU a Egypta na období 2017–2020, které byly přijaty dne 25. července 2017, na společné prohlášení vydané v roce 2017 po zasedání Rady přidružení EU-Egypt a na společné prohlášení o šesté schůzi podvýboru pro politické otázky, lidská práva a demokracii v rámci partnerství mezi EU a Egyptem, jež proběhla ve dnech 23.–24. června 2019,

—	s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení, svobody projevu a obránců lidských práv,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a na Arabskou chartu lidských práv, které Egypt ratifikoval,

—	s ohledem na egyptskou ústavu, zejména její článek 52 o zákazu všech forem a druhů mučení, článek 73 o svobodě shromažďování a článek 93 o závazné povaze mezinárodního práva v oblasti lidských práv,

—	s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981, kterou Egypt ratifikoval dne 20. března 1984,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—	s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že se situace v oblasti lidských práv v Egyptě nadále zhoršuje, neboť úřady zesilují tvrdé zásahy proti občanské společnosti, obráncům lidských práv, zdravotníkům, novinářům, členům opozice, akademickým pracovníkům a právníkům a pokračují v brutálním a systematickém potlačování jakékoli formy nesouhlasu, čímž porušují stěžejní svobody, zejména svobodu projevu jak na internetu, tak mimo něj, a svobodu sdružování a shromažďování, politickou pluralitu, právo na účast na veřejných záležitostech a zásady právního státu;

vzhledem k tomu, že tři aktivisté z Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR), jedné z posledních nezávislých lidskoprávních organizací v Egyptě, jmenovitě pak Gásir Abdar Rázak, Karím Annárah a Muhammad Bašír, byli poté, co se dne 3. listopadu 2020 sešli s 13 velvyslanci a diplomaty, ve dnech 15. až 19. listopadu 2020 zatčeni bezpečnostními složkami a obviněni z terorismu a trestných činů souvisejících s národní bezpečností;

vzhledem k tomu, že poté, co jejich zatčení vyvolalo v zemi i na mezinárodní úrovni odezvu, včetně reakce Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise a členských států, byli tito aktivisté dne 3. prosince 2020 propuštěni na kauci, avšak jejich obvinění stažena nebyla; vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že byli tito aktivisté dne 6. prosince 2020 propuštěni, potvrdil egyptský soud pro trestné činy související s terorismem rozhodnutí státního žalobce o tom, že až do ukončení vyšetřování bude zmrazen jejich majetek;

vzhledem k tomu, že tvrdé zásahy proti organizaci EIPR začaly již v roce 2016, kdy byly zmrazeny bankovní účty ředitele a zakladatele organizace Hossama Bahgata a byl mu vydán zákaz opustit zemi; vzhledem k tomu, že organizace EIPR poskytuje velmi cenné služby při podpoře osobních, politických, občanských, hospodářských a sociálních práv a svobod v Egyptě;

vzhledem k tomu, že dne 7. února 2020 byl na mezinárodním letišti v Káhiře svévolně zatčen výzkumný pracovník EIPR v oblasti genderu a student účastnící se programu Erasmus na Boloňské univerzitě Patrick George Zaki; vzhledem k tomu, že podle jeho právníka byl Patrick George Zaki podroben sedmnáctihodinovému výslechu egyptskou Národní bezpečnostní službou a poté byl převezen do Mansúry, kde byl bit a mučen elektrickým proudem; vzhledem k tomu, že kromě jiných obvinění byl Patrick George Zaki obviněn z šíření podvratné propagandy, podněcování k protestům a navádění k terorismu; vzhledem k tomu, že i přes zdravotní stav Patricka George Zakiho, v důsledku něhož mu ve vězení Tora hrozí mimořádné riziko nakažení onemocněním COVID-19, byla jeho vyšetřovací vazba posledních deset měsíců průběžně prodlužována; vzhledem k tomu, že program Erasmus je vnímán jako jedna z nejúspěšnějších iniciativ přispívajících k podpoře stěžejních hodnot EU; vzhledem k tomu, že zadržení Patricka George Zakiho během jeho stipendijního pobytu v Evropě představuje ohrožení těchto hodnot a EU musí učinit vše, co je v její moci, aby nalezla řešení tohoto případu;

vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků v Egyptě v posledních letech v důsledku omezeného prostoru pro novináře neustále slábne; vzhledem k tomu, že novináři a příslušníci jejich rodin jsou stále častěji vystavováni perzekuci a čelí zadržování, výhrůžkám a zastrašování; vzhledem k tomu, že egyptské úřady i nadále blokují internetové stránky místních i mezinárodních zpravodajských a lidskoprávních organizací;

vzhledem k tomu, že v podmínkách ohrožujících život jsou i nadále vězněny desítky tisíc obránců lidských práv, včetně aktivistů v oblasti práv žen, aktivistů LGBTI, právníků, novinářů, aktivistů, pokojných oponentů a příslušníků opozice; vzhledem k tomu, že násilné mizení obránců lidských práv se stává systematickou praktikou egyptských úřadů; vzhledem k tomu, že preventivní vyšetřovací vazby a předběžná opatření jsou zneužívány k tomu, aby se aktivistům a jejich právníkům v Egyptě bránilo v jejich legitimní činnosti v oblasti lidských práv nebo v tom, aby pokojně uplatňovali své základní svobody;

vzhledem k tomu, že egyptští aktivisté z řad občanské společnosti, obránci lidských práv, novináři a akademičtí pracovníci by měli být schopni vykonávat své legitimní aktivity, aniž by jim v tom bránily jakékoli překážky nebo jim či jejich rodinným příslušníkům hrozila jakákoli odvetná opatření; vzhledem k tomu, že jejich práce, účty na sociálních médiích i osobní zařízení jsou nezákonně digitálně sledovány;

vzhledem k tomu, že protiteroristické právní předpisy, které byly zavedeny za vlády prezidenta as-Sísího, byly kritizovány mnohými lidskoprávními organizacemi za to, že poskytly úřadům nebezpečně velký prostor pro výklad a možnost, aby je zneužívaly k umlčování obránců lidských práv, jejich právníků, aktivistů a příslušníků opozice; vzhledem k tomu, že osoby podezřelé z terorismu nemají často přístup ke spravedlivým soudním řízením, neboť jejich případy jsou přímo postupovány vojenským soudům; vzhledem k tomu, že podle organizace Human Rights Watch zařadily egyptské úřady od vojenského převratu v roce 2013 asi 3 000 osob na seznam teroristů, 3 000 osob odsoudily k trestu smrti a asi 60 000 osob uvěznily;

vzhledem k tomu, že podle organizací občanské společnosti popravil Egypt v roce 2020 nejméně 110 osob, přičemž 66 z těchto poprav proběhlo od 3. října 2020, což znamená, že za poslední dva měsíce bylo popraveno více lidí než za celý rok 2019; vzhledem k tomu, že 39 lidem nyní poprava bezprostředně hrozí; vzhledem k tomu, že tyto rozsudky jsou podle všeho vyneseny po hrubě nespravedlivých soudních řízeních, která jsou poznamenána nucenými „doznáními“ a dalším závažným porušováním lidských práv, k nimž patří mučení a násilná zmizení a u nichž neproběhlo žádné seriózní vyšetřování a obětem se nedostalo spravedlivého řízení, jako tomu např. bylo v případě koptského křesťanského mnicha Isaiaha al-Maqariho; vzhledem k tomu, že k trestu smrti jsou i nadále odsuzovány děti; vzhledem k tomu, že článek 122 egyptského zákona o dítěti nadále vzbuzuje vážné obavy, neboť umožňuje, aby byly děti za určitých okolností souzeny v hromadných soudních řízeních, a od roku 2011 vedl k odsouzení k trestu smrti u nejméně 17 mladistvých;

vzhledem k tomu, že od 10. dubna 2017 trvá v Egyptě výjimečný stav; vzhledem k tomu, že hromadné soudní procesy pokračují navzdory rozsáhlé mezinárodní kritice, že zásadně nesplňují základní požadavky mezinárodního práva týkajícího se spravedlivého řízení a práva na spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že více civilistů než kdy dříve je souzeno vojenskými soudy;

vzhledem k tomu, že egyptskou společnost sužuje v posledních desetiletích sexuální násilí a obtěžování páchané na ženách, z nějž jsou často obviňovány oběti, a že orgány učinily jen málo, aby podezřelé stíhaly nebo aby napadly diskriminační normy, které toto násilí podporují; vzhledem k tomu, že jsou stále rozšířeny nepatřičné praktiky, jako je testování panenství, a to i ze strany egyptských orgánů; vzhledem k tomu, že dosud nebyl ratifikován zákon o násilí páchaném na ženách, jehož projednávání je v egyptském parlamentu od roku 2017 pozastaveno; vzhledem k tomu, že stávající politiky a zákony proti mrzačení ženských pohlavních orgánů nejsou řádně vymáhány a že tato praxe pokračuje; vzhledem k tomu, že obránci práv žen a feminističtí aktivisté nepřestávají čelit represím;

vzhledem k tomu, že dne 10. prosince 2020, po čtyřletém soudním vyšetřování, oznámili italští státní zástupci v Římě, že mají jednoznačný důkaz o zapojení čtyř egyptských příslušníků státních bezpečnostních složek do únosu za přitěžujících okolností, újmy za přitěžujících okolností a vraždy italského výzkumného asistenta Giulia Regeniho; vzhledem k tomu, že právníci Egyptského výboru pro práva a svobodu (ECRF) nadále poskytují Regeniho právnímu týmu v Itálii podporu, neboť jsou zákonnými zástupci v Egyptě; vzhledem k tomu, že egyptské orgány soustavně brání pokroku ve vyšetřování a odhalování pravdy o únosu, mučení a zabití Giulia Regeniho a o úmrtí francouzského učitele Erica Langa, který byl zadržen roku 2013 v Káhiře, a brání tomu, aby mohly být odpovědné osoby hnány k odpovědnosti;

vzhledem k tomu, že EU je nejvýznamnějším hospodářským partnerem Egypta a jeho hlavním zdrojem zahraničních investic; vzhledem k tomu, že v červnu 2017 přijaly EU a Egypt priority partnerství, jejichž cílem je posílit spolupráci v široké škále oblastí, mj. v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu a reformy soudnictví;

znovu a co nejdůrazněji vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v Egyptě neustávají, ale naopak se zintenzívňují tvrdé zásahy státních orgánů a bezpečnostních sil proti základním právům a proti obráncům lidských práv, právníkům, demonstrantům, novinářům, bloggerům, odborářům, studentům, dětem, aktivistům v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů, proti lesbickým, gay, bisexuálním, transgender a intersexuálním (LGBTI) lidem, politickým odpůrcům, včetně jejich rodinných příslušníků, organizacím občanské společnosti a menšinám, a to výhradně v reakci na to, že vykonávají své základní svobody nebo vyjadřují nesouhlas; požaduje, aby byly všechny případy porušování lidských práv nezávisle a transparentně vyšetřeny a viníci pohnáni k odpovědnosti; zdůrazňuje význam silné a dobře fungující občanské společnosti;

je pobouřen nedávným zatčením předních aktivistů organizace EIPR Gásira Abdara Rázaka, Karíma Annáraha a Muhammada Bašíra, jež bylo odvetou za jejich legitimní setkání s evropskými diplomaty v Káhiře; vítá jejich prozatímní propuštění, naléhavě však vyzývá orgány, aby stáhly veškerá obvinění vznesená proti nim, ukončily všechny formy obtěžování a zastrašování namířeného proti nim a proti zakladateli a úřadujícímu řediteli organizace EIPR Hossamu Bahgatovi a aby zrušily veškerá omezující opatření, včetně zákazů cestování a zmrazení majetku, která byla proti nim a organizaci EIPR přijata; vyzývá egyptskou vládu, aby zajistila, aby byl jejich případ projednán transparentně, spravedlivě a rychle;

lituje, že rozhodnutí o jejich propuštění nebylo rozšířeno i na další zadržované osoby z organizace EIPR, zejména Patricka Georga Zakiho, jehož ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody bylo dne 6. prosince 2020 prodlouženo o dalších 45 dnů; požaduje, aby byl Patrick George Zaki okamžitě a bezpodmínečně propuštěn a všechna obvinění vznesená proti němu byla stažena; domnívá se, že je zapotřebí, aby EU na jeho zatčení a prodloužené zadržování důrazně, rychle a koordinovaně diplomaticky reagovala;

znovu vyzývá, aby byli okamžitě a bezpodmínečně propuštěni všichni, kdo jsou svévolně zadržováni či byli odsouzeni za legitimní a pokojnou činnost v oblasti lidských práv, zejména Mohamed Ibrahim, Mohamed Ramadan, Abdelrahman Tarek, Ezzat Ghoneim, Haytham Mohamadeen, Alaa Abdel Fattah, Ibrahim Metwally Hegazy, Mahienour El-Massryová, Mohamed El-Baqer, Hoda Abdelmoniemová, Ahmed Amasha, Islam El-Kalhy, Abdel Moneim Aboul Fotouh, Esraa Abdel Fattah, Ramy Kamel, Ibrahim Ezz El-Din, Zyad el-Elaimy, Hassan Barbary, Ramy Shaath, Sanaa Seifová, Solafa Magdyová, Hossam al-Sayyad, Mahmoud Hussein a Kamal El-Balshy;

zdůrazňuje, že probíhající zatýkání a zadržování je součástí širšího plánu zastrašování organizací bránících lidská práva a rostoucího omezování svobody projevu online i offline, svobody sdružování a svobody pokojného shromažďování v Egyptě, a vyzývá k ukončení všech těchto praktik; vyjadřuje politování nad tím, že Egypt nadále používá právní předpisy zaměřené na boj proti terorismu, svévolné připojování obránců lidských práv na egyptské seznamy teroristů a uvalování vyšetřovací vazby k tomu, aby postihoval a kriminalizoval práci obránců lidských práv, což je v rozporu se zásadami právního státu a s povinnostmi Egypta vyplývajícími z mezinárodního práva v oblasti lidských práv; naléhavě vyzývá egyptské orgány, aby změnily nebo zrušily veškeré nepatřičné právní předpisy umožňující tyto praktiky, zejména zákon o nevládních organizacích z roku 2019 a zákony o boji proti terorismu; znovu vyzývá egyptské orgány, aby uzavřely případ 173/2011 („případ zahraničního financování“) a zrušily všechny zákazy cestování a zmrazení majetku uložené v souvislosti s tímto případem nejméně 31 obráncům lidských práv a zaměstnancům nevládních organizací působících v oblasti lidských práv;

vyzývá egyptské orgány, aby zajistily, aby zacházení s vězněnými osobami splňovalo podmínky stanovené v Souhrnu zásad na ochranu všech zadržovaných či vězněných osob, který přijalo Valné shromážděním OSN v rezoluci 43/173 ze dne 9. prosince 1988, aby měly vězněné osoby až do propuštění plný přístup ke svým rodinám, právníkům podle svého výběru a odpovídající zdravotní péči a aby byla věrohodně prošetřena veškerá obvinění ze špatného zacházení nebo mučení;

vyjadřuje hluboké znepokojení nad osudem zadržovaných a vězněných osob držených v přeplněných detenčních zařízeních v otřesných podmínkách během pandemie COVID-19 a vyzývá orgány, aby přeplněnost detenčních zařízení naléhavě snížily; vyzývá orgány, aby zajistily neomezený přístup do věznice s nejvyšší ostrahou v Toře pro nezávislou organizaci, aby mohla monitorovat podmínky zadržování; odsuzuje svévolné zatýkání, obtěžování a represe namířené proti zdravotnickým pracovníkům a novinářům za to, že v roce 2020 veřejně hovořili o situaci spojené s onemocněním COVID-19 nebo o reakci egyptského státu; vyzývá egyptské orgány, aby tyto praktiky ukončily a aby propustily všechny zdravotnické pracovníky, kteří jsou dosud svévolně zadržováni;

odsuzuje nárůst počtu poprav v Egyptě a odmítá používání trestu smrti; vyzývá egyptské orgány, aby vyhlásily na trest smrti moratorium s cílem zrušit tento trest a aby učinily veškeré kroky k zajištění přísného dodržování procesních záruk a všech možných pojistných mechanismů zajišťujících spravedlivé soudní řízení; vyzývá Egypt, aby okamžitě propustil všechny nezletilé odsouzené k trestu smrti a aby ve svém zákoně o dítěti změnil článek 122;

vyzývá egyptské orgány, aby přijaly komplexní zákon o násilí na ženách a vnitrostátní strategii pro prosazování schválených zákonů, které jsou namířeny proti sexuálnímu násilí; naléhavě vyzývá orgány, aby využily dostupných vodítek OSN, například Příručky OSN pro právní předpisy týkající se násilí na ženách, a s jejich pomocí definovaly jednotlivé prvky boje proti násilí na ženách, včetně ochrany obětí a svědků zajišťované vyškolenými zaměstnanci úřadů a poskytovateli služeb; vyzývá egyptské orgány, aby ukončily veškeré pronásledování žen na základě obvinění z „porušení dobrých mravů“, jako je tomu v případě obránkyně lidských práv Amál Fathíové; vyzývá orgány, aby okamžitě přestaly zatýkat a pronásledovat členy komunity LGBTI nebo jednotlivce pouze na základě jejich skutečné či domnělé sexuální orientace jako v případě Saifa Bedoura;

10.

odsuzuje pokus egyptských orgánů mást a brzdit vyšetřování únosu, mučení a zabití italského výzkumného pracovníka Giulia Regeniho v roce 2016; lituje skutečnosti, že egyptské orgány soustavně odmítají poskytnout italským orgánům veškeré dokumenty a informace, kterých je zapotřebí k urychlenému, transparentnímu a nestrannému vyšetření vraždy pana Regeniho v souladu s mezinárodními závazky Egypta; vyzývá EU a členské státy, aby na egyptské orgány naléhaly a vybídly je k plné spolupráci s italskými soudními orgány, v rámci níž by Egypt po ukončení vyšetřování přestal odmítat předání adres bydliště čtyř podezřelých osob označených italským státním zastupitelstvím v Římě, jak to vyžadují italské právní předpisy, a umožnil tak vznesení formální obžaloby proti těmto osobám v rámci spravedlivého soudního řízení v Itálii; varuje egyptské orgány před odvetnými kroky vůči svědkům nebo Egyptskému výboru pro práva a svobodu a jeho právníkům;

11.

vyjadřuje velkou politickou a lidskou podporu rodině Giulia Regeniho při jejím vytrvalém a důstojném hledání pravdy; připomíná, že hledání pravdy o únosu, mučení a vraždě evropského občana není věcí samotné rodiny, ale je to naprostá povinnost vnitrostátních a unijních orgánů, která si žádá veškeré potřebné diplomatické kroky;

12.

konstatuje, že Egypt je důležitým partnerem Evropské unie a jejích členských států v celé řadě oblastí, mezi něž patří obchod, bezpečnost, boj proti mezinárodnímu terorismu a mezilidské kontakty; podporuje snahy egyptského lidu o svobodnou, stabilní, prosperující, inkluzivní a demokratickou zemi, která v otázkách ochrany a zlepšování stavu lidských práv dodržuje své vlastní i mezinárodní právní předpisy;

13.

připomíná egyptským orgánům, že dodržování lidských práv a základních svobod představuje základní prvek vztahů mezi EU a Egyptem a že poskytování prostoru občanské společnosti je společným závazkem, který je zakotven v prioritách partnerství EU a Egypta, jak je stanoveno v egyptské ústavě; zdůrazňuje, že žádný obránce lidských práv by kvůli své legitimní práci v oblasti lidských práv neměl čelit finančním omezením, kriminalizaci, zákazu cestování nebo kauci nebo by z tohoto důvodu neměl být vězněn; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby veřejně a na každém setkání s egyptskými úřady na vysoké úrovni vyjádřil znepokojení nad stavem lidských práv v Egyptě;

14.

vyzývá zástupce delegace EU a členských států v Káhiře, aby se účastnili soudních řízení s egyptskými a zahraničními novináři, bloggery, odboráři, obránci lidských práv a aktivisty občanské společnosti v této zemi a navštěvovali je ve vězení;

15.

opakovaně vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby na tvrdé zákroky a porušování lidských práv v Egyptě reagovaly jednotně a odhodlaně, a to i v koordinaci s dalšími obdobně smýšlejícími partnery, a aby pomocí všech nástrojů, které mají k dispozici, zajistily konkrétní zlepšení lidských práv v Egyptě; naléhavě vyzývá zejména EU a její členské státy, aby se na nadcházejícím zasedání Rady OSN pro lidská práva ujaly vedení a zavedly již dlouho chybějící mechanismus pro monitorování a oznamování závažných porušení lidských práv v Egyptě; vítá skutečnost, že Rada schválila globální režim sankcí v oblasti lidských práv / unijní „zákon Magnitského“, a opět vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby zvážily zavedení omezujících opatření cíleně namířených proti vysoce postaveným egyptským činitelům, kteří jsou odpovědni za nejzávažnější porušování v zemi;

16.

opakuje svou výzvu k důkladnému a komplexnímu přezkumu vztahů mezi EU a Egyptem; domnívá se, že situace v oblasti lidských práv v Egyptě si žádá seriózní revizi operací rozpočtové podpory Komise, a požaduje, aby pomoc, kterou poskytuje EU, byla omezena předně na podporu demokratických aktérů a občanské společnosti; vyzývá k větší transparentnosti všech forem finanční podpory či školení, jež Egyptu poskytuje EU, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka; připomíná, že EU a její členské státy nesmí odměňovat lídry, kteří mají na svědomí porušování lidských práv;

17.

vyzývá EU, aby s ohledem na jednání o nových prioritách partnerství stanovila jasná kritéria, na základě kterých bude větší spolupráce stěžejním prvkem našich vztahů v zájmu pokroku v reformování demokratických institucí, právního státu a lidských práv, a aby do všech jednání s egyptskými orgány začlenila otázky lidských práv; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby z potřeby hmatatelného zlepšení stavu lidských práv, zejména z propuštění svévolně vězněných obránců lidských práv a novinářů, učinily hlavní bod na programu příštího zasedání Rady přidružení EU-Egypt; opakuje, že spolupráce v oblasti řízení migrace nebo boje proti terorismu, ale ani v geopolitických otázkách by neměla probíhat na úkor vytrvalého tlaku na dodržování lidských práv a převzetí odpovědnosti za jejich porušování;

18.

připomíná, že nedávno vyzval členské státy, aby se řídily závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 21. srpna 2013, na němž Rada v souladu se společným postojem 2008/944/SZBP oznámila pozastavení vývozních licencí pro jakékoli vybavení, které by mohlo být použito k vnitřním represím (2), a odsuzuje přetrvávající nedodržování těchto závazků členskými státy; vyzývá členské státy, aby do Egypta přestaly vyvážet zbraně, technologie sledování a jiná bezpečnostní zařízení, která by mohla usnadnit útoky na obránce lidských práv a aktivisty občanské společnosti, včetně aktivistů působících na sociálních sítích, či jakýkoli jiný druh vnitřní represe; vyzývá EU, aby v plném rozsahu prováděla kontroly vývozu do Egypta, pokud jde o zboží, které by mohlo být použito k represím, mučení nebo výkonu trestu smrti;

19.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Egypta a Africké komisi pro lidská práva a práva národů.

(1) Přijaté texty P9_TA(2019)0043.

(2) Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/186

P9_TA(2020)0358

Interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o uzavření Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (2018/2070(ACI))

(2021/C 445/24)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení předložený Komisí dne 2. května 2018 (COM(2018)0323) a na následný pozměněný návrh (COM(2020)0444),

—	s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů,

—	s ohledem na články 295, 310, 311, 312, 323 a 324 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—	s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jež se konalo v Paříži v prosinci 2015,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (4),

—	s ohledem na závěry zasedání Evropské rady přijaté dne 21. července 2020,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (5),

—	s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie (6),

—	s ohledem na čl. 148 odst. 1 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0261/2020),

A.	vzhledem k tomu, že je vhodné přijmout v souvislosti s víceletým finančním rámcem (dále jen „VFR“) interinstitucionální dohodu obsahující ustanovení určená k jeho provádění;

B.	vzhledem k tomu, že dne 10. listopadu 2020 dosáhli zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise celkové politické dohody o VFR na období 2021–2027, vlastních zdrojích a nástroji Evropské unie na podporu oživení (Next Generation EU (NGEU));

vzhledem k tomu, že součástí této politické dohody je obnovená interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (dále jen „interinstitucionální dohoda“);

D.	vzhledem k tomu, že dne 5. listopadu 2020 bylo dosaženo politické dohody ohledně návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech;

E.	vzhledem k tomu, že tato nová dohoda nahradí interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7);

vzhledem k tomu, že uplatňování rozpočtové kázně a spolupráce mezi orgány v rozpočtových záležitostech a v řádném finančním řízení vyžaduje, aby Rada v rámci postupu udělování absolutoria týkajícího se Evropské rady a Rady sdílela s Parlamentem nezbytné informace o tom, jak Rada plní svůj rozpočet, a to buď přímo, nebo prostřednictvím Komise;

vzhledem k tomu, že nová dohoda obsahuje významné nové prvky, zejména plán zavádění nových vlastních zdrojů v průběhu nadcházejících sedmi let, ustanovení o posíleném rozpočtovém dohledu nad vyplácením prostředků z nástroje NGEU a ustanovení o monitorování výdajů vynakládaných na cíle v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, rovnosti žen a mužů a systematického zohledňování této rovnosti;

vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda poprvé obsahuje ustanovení o vlastních zdrojích, konkrétně novou přílohu s plánem zavádění nových vlastních zdrojů během VFR 2021–2027, které budou postačovat k pokrytí úroků a nákladů na splácení nástroje Evropské unie na podporu oživení (NGEU); vzhledem k tomu, že tento plán zvyšuje důvěryhodnost a udržitelnost změny rozhodnutí o vlastních zdrojích a zajišťuje, aby stropy vlastních zdrojů byly dostatečně vysoké, aby byly schopny pokrýt odpovědnost Unie v souladu se zásadou rozpočtové kázně ve smyslu čl. 310 odst. 4 Smlouvy o fungování EU; vzhledem k tomu, že příjmy z vlastních zdrojů, které přesáhnou prostředky potřebné pro splácení, budou nadále financovat rozpočet Unie jakožto obecné příjmy v souladu se zásadou univerzálnosti; vzhledem k tomu, že tento plán nevylučuje další návrhy nových vlastních zdrojů během finančního období 2021–2027;

vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda obsahuje novou část o spolupráci v souvislosti s nástrojem Evropské unie na podporu oživení (NGEU), která má zajistit zapojení rozpočtového orgánu do správy vnějších účelově vázaných příjmů v rámci tohoto nástroje; vzhledem k tomu, že tato část odkazuje na společné prohlášení o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie;

vzhledem k tomu, že dohoda stanoví monitorování výdajů na cíle v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, rovnosti žen a mužů a cíle udržitelného rozvoje OSN ve všech programech Unie; vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda zavádí významná zlepšení týkající se vypracovávání a uplatňování metodik pro sledování cíle v oblasti výdajů na klima ve výši 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z nástroje Evropské unie na podporu oživení, pro vytvoření ročního cíle v oblasti výdajů na biologickou rozmanitost v rámci nového VFR, jež mají od roku 2024 činit 7,5 % a v roce 2026 a 2027 dosáhnout 10 %, a pro měření výdajů na genderovovou problematiku, včetně prosazování toho, aby byly genderové aspekty systematicky zohledňovány;

K.	vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda obsahuje novou část o kvalitě a porovnatelnosti údajů o příjemcích, jež má za cíl zavést standardizovaná opatření pro shromažďování, srovnávání a vytváření souhrnných informací a číselných údajů o konečných příjemcích finančních prostředků Unie;

vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda se má uplatňovat horizontálně a nebrání spolutvůrcům právních předpisů v tom, aby v rámci působnosti konkrétního nařízení schvalovali další opatření ke zlepšení kvality a porovnatelnosti údajů, zejména pokud jde o programy v přímém řízení, aby se dále zlepšilo zapojení rozpočtového orgánu do správy vnějších účelově vázaných příjmů;

vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda poprvé zahrnuje ustanovení týkající se spolupráce a dialogu ze strany orgánů během jednání o VFR s cílem uvést do praxe požadavky Smlouvy, podle nichž mají orgány přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění přijetí VFR a k podpoře konzultací a sjednocení svých postojů k rozpočtovým záležitostem;

vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda zachovává stávající ustanovení a zahrnuje nová ujednání o používání zvláštních nástrojů – Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, nástroje jednotného rozpětí a nástroje pružnosti;

O.	vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda stanoví další cílené úpravy, pokud jde o transparentnost plánování a prognóz;

vzhledem k tomu, že nástroj Evropské unie na podporu oživení zahrnuje novou facilitu na podporu oživení a odolnosti; vzhledem k tomu, že v kontextu dosažené politické dohody o nástroji Evropské unie na podporu oživení a zapojení rozpočtového orgánu do správy účelově vázaných příjmů v rámci tohoto nástroje je vhodné připomenout potřebu objektivního, spravedlivého a transparentního právního rámce pro výběr projektů, které budou financovány z prostředků facility na podporu oživení a odolnosti, a zdůraznit úlohu regionálních a místních orgánů, jež napomohou tomu, aby bylo dosaženo symetrického oživení nejen mezi členskými státy, ale také mezi regiony.

schvaluje uzavření dohody, která je připojena k tomuto rozhodnutí;

pověřuje svého předsedu, aby dohodu spolu s předsedou Rady podepsal a zajistil její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí včetně jeho přílohy Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 179.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0032.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0124.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0206.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0220.

(7) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

PŘÍLOHA

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM, RADOU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKOU KOMISÍ O ROZPOČTOVÉ KÁZNI, SPOLUPRÁCI V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH A ŘÁDNÉM FINANČNÍM ŘÍZENÍ, JAKOŽ I O NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJÍCH, VČETNĚ PLÁNU ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJŮ

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

dále jen „orgány“,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,

SE DOHODLY TAKTO:

Cílem této dohody je zavést rozpočtovou kázeň, zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení, a navázat spolupráci a vypracovat plán zavádění, na jehož základě budou během období víceletého finančního rámce na období 2021-2027 zavedeny nové vlastní zdroje, které postačí na pokrytí splacení prostředků Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/… (1) (*1) (dále jen „nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení“).

Rozpočtová kázeň podle této dohody se vztahuje na všechny výdaje. Tato dohoda je závazná pro orgány po celou dobu své platnosti. Nedílnou součástí této dohody jsou její přílohy.

Tato dohoda nemění rozpočtové a legislativní pravomoci orgánů, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/… (2) (*2) (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3) (dále jen „finanční nařízení“) a v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/… (4) (*3) (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“) a nejsou jí dotčeny pravomoci vnitrostátních parlamentů týkající se vlastních zdrojů.

Jakákoli změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu orgánů.

Tuto dohodu tvoří čtyři části:

—	část I obsahuje ustanovení o víceletém finančním rámci a o tematických a netematických zvláštních nástrojích;

—	část II se týká interinstitucionální spolupráce v rozpočtových záležitostech;

—	část III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků Unie;

—	část IV obsahuje ustanovení týkající se kvality a srovnatelnosti údajů o příjemcích v kontextu ochrany rozpočtu Unie.

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem … (*4) a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (5).

ČÁST I

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

A. USTANOVENÍ O VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI

Během rozpočtového procesu a při přijímání souhrnného rozpočtu Unie orgány v zájmu řádného finančního řízení v největším možném rozsahu zajistí, aby pod stropy jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce, s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby

Každý rok provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby na období alespoň do roku 2027. V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, jakož i prognóz jejich vynakládání. Zohlední rovněž pravidla určená k zajištění řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a ve vztahu k prognózám růstu hrubého národního důchodu (HND) Unie.

B. USTANOVENÍ O TEMATICKÝCH A NETEMATICKÝCH ZVLÁŠTNÍCH NÁSTROJÍCH

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, předloží Komise návrh na toto uvolnění a rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Převody prostředků v souvislosti s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provádějí v souladu s finančním nařízením.

Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech

10.

Pokud se Komise domnívá, že podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou splněny, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení o víceletém finančním rámci přijmou společně Evropský parlament a Rada na návrh Komise v souladu s příslušným základním právním aktem.

Před předložením jakéhokoli návrhu na převod prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech pro účely pomoci podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení o víceletém finančním rámci Komise posoudí možnosti přerozdělení prostředků uvnitř rozpočtu.

Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu

11.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu stanovené v příslušném nástroji, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Převody prostředků v souvislosti s rezervou na vyrovnání se s důsledky brexitu se provádějí v souladu s finančním nařízením.

Nástroj jediného rozpětí

12.

Komise může navrhnout uvolnění částek odpovídajících všem nebo některým z rozpětí uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) nařízení o víceletém finančním rámci v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu. Uvolnění jakýchkoli částek uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení navrhne Komise až poté, co důkladně analyzovala veškeré jiné finanční možnosti.

Evropský parlament a Rada mohou tyto částky uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Nástroj pružnosti

13.

Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti poté, co posoudí všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje dodatečné výdaje.

V uvedeném návrhu určí potřeby, jež je nutno pokrýt, a částku. Takový návrh může předložit v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada mohou prostředky z nástroje pružnosti uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného v článku 314 Smlouvy o fungování EU.

ČÁST II

ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH

A. POSTUP SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY

14.

Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze I.

15.

V souladu s čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování EU činí orgány všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí nového víceletého finančního rámce nebo jeho revize zvláštním legislativním postupem podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tato opatření zahrnou pravidelné schůzky a výměnu informací mezi Evropským parlamentem a Radou a z podnětu Komise též setkání předsedů orgánů podle článku 324 Smlouvy o fungování EU s cílem usnadnit konzultace a sladění postojů orgánů. Je-li předložen návrh na nový víceletý finanční rámec nebo jeho podstatnou revizi, budou orgány usilovat o stanovení zvláštních ujednání o své vzájemné spolupráci a dialogu mezi sebou v průběhu postupu vedoucího k přijetí uvedeného návrhu.

Rozpočtová transparentnost

16.

Komise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:

a)	aktiv a pasiv Unie, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných Unií v souladu s jejími pravomocemi podle Smluv;

b)	příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (6), Evropského nástroje finanční stability, Evropského mechanismu stability a dalších případných budoucích mechanismů;

c)	výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, v rozsahu, v němž nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu Unie;

výdajů v oblasti klimatu, na základě účinné metodiky, kterou stanoví Komise, a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy, pro sledování těchto výdajů a jejich efektivnosti, s cílem dosáhnout celkového cíle, aby alespoň 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení podporovalo cíle v oblasti klimatu, při zohlednění účinků postupného ukončování financování z Nástroje Evropské unie na podporu oživení a za rozlišení mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobením se jí tam, kde je to možné.

Nebude-li v jednom nebo více příslušných programech dosaženo dostatečného pokroku při plnění cíle výdajů v oblasti klimatu, budou se orgány v souladu se svými povinnostmi a příslušnými právními předpisy navzájem konzultovat o vhodných opatřeních, která je třeba přijmout k zajištění toho, aby výdaje Unie na cíle v oblasti klimatu v průběhu celého víceletého finančního rámce na období 2021–2027 činily alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení;

výdajů přispívajících k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky stanovené Komisí ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy se záměrem dosáhnout ambice, aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytováno 7,5 % a v roce 2026 a v roce 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, kde se překrývají cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti;

prosazování rovnosti žen a mužů, jakož i práv a rovných příležitostí pro všechny v průběhu provádění a monitorování příslušných programů, a rovněž začleňování těchto cílů a hlediska rovnosti žen a mužů, mimo jiné tím, že podle rámce pro zdokonalení tvorby právních předpisů bude při posuzování a vyhodnocování dopadů posíleno posouzení genderových dopadů. Komise bude zkoumat, jak vypracovat metodiku pro měření příslušných výdajů na úrovni programu ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Komise tuto metodiku použije, jakmile bude k dispozici. Nejpozději 1. ledna 2023 Komise tuto metodiku uplatní pro některé centrálně řízené programy, aby ověřila její proveditelnost. V polovině období bude zkoumáno, zda lze metodiku rozšířit na další programy pro zbývající část víceletého finančního rámce na období 2021–2027;

g)	provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje ve všech příslušných programech Unie víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Účinné metodiky uvedené v prvním odstavci písm. d) a e) budou pokud možno zahrnovat odkaz na příspěvek rozpočtu Unie k Zelené dohodě pro Evropu, který zahrnuje zásadu „neškodit“.

Účinná metodika uvedená v prvním odstavci písm. d) bude transparentní, komplexní a zaměřená na výsledky a výkonnost, bude zahrnovat každoroční konzultace Komise s Evropským parlamentem a Radou a určí příslušná opatření, která mají být přijata v případě nedostatečného pokroku při plnění příslušných cílů.

Žádná z metodik uvedených v tomto bodě by neměla vést k nadměrné administrativní zátěži pro nositele projektů nebo pro příjemce.

17.

Komise vypracuje výroční zprávu o provádění Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Výroční zpráva shrnuje dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:

—	aktiv a pasiv, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných podle článku 5 rozhodnutí o vlastních zdrojích,

—	celkové částky výnosů přidělených na programy Unie v souvislosti s prováděním Nástroje Evropské unie na podporu oživení v předchozím roce v členění podle programů a rozpočtových položek,

—	příspěvku vypůjčených prostředků k dosažení cílů Nástroje Evropské unie na podporu oživení a zvláštních programů Unie.

B. ZAČLEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH USTANOVENÍ DO LEGISLATIVNÍCH AKTŮ

18.

Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž normotvůrce stanoví finanční krytí programu.

Tato částka představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.

Pro programy uvedené v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci se hlavní referenční částka automaticky zvýší o dodatečné příděly uvedené v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení.

Evropský parlament a Rada, a Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 15 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Jakékoliv zvýšení vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.

Čtvrtý odstavec se nepoužije na dodatečné příděly uvedené ve třetím odstavci.

Tento bod se nevztahuje na prostředky vyhrazené na politiku soudržnosti, jež byly přijaty řádným legislativním postupem a předem přiděleny jednotlivým členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani na projekty velkého rozsahu uvedené v článku 18 nařízení o víceletém finančním rámci.

19.

Právně závazné akty Unie, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.

Jestliže si Rada přeje zahrnout finanční referenční částku, považuje se za projev vůle normotvůrce a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Do všech právně závazných akt Unie, které takovou finanční referenční částku obsahují, musí být vložena ustanovení za tímto účelem.

C. VÝDAJE SOUVISEJÍCÍ S DOHODAMI O RYBOLOVU

20.

Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly.

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání o dohodách o rybolovu, včetně rozpočtového dopadu těchto dohod.

Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.

Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.

Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě potřebné informace o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.

Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část roku.

21.

Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o přiměřeném financování dohod o rybolovu.

D. FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY (SZBP)

22.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné rozpočtové kapitoly pro SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Ponechává se přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.

23.

U výdajů na SZBP, které jsou hrazeny z rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru uvedeném v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.

Celková částka provozních výdajů na SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP navržené ve třetím odstavci. Každý článek zahrnuje již přijaté akce, akce plánované, ale dosud nepřijaté, a částky pro budoucí, to jest nepředvídané, akce, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.

V rámci rozpočtové kapitoly pro SZBP mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:

—	jednotlivé hlavní mise uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. g) finančního nařízení,

—	jiné mise (operace pro řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů a řešení a stabilizace konfliktů a sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti),

—	nešíření zbraní a odzbrojování,

—	naléhavá opatření,

—	přípravná a následná opatření,

—	zvláštní zástupci Evropské unie.

Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se částka rozpočtové kapitoly pro SZBP během rozpočtového roku ukáže jako nedostatečná k pokrytí nutných výdajů, hledají Evropský parlament a Rada na návrh Komise naléhavě řešení.

24.

Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června daného roku a který stanoví hlavní hlediska a základní volby v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkovosti SZBP s těmito finančními nástroji. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději 30. listopadu každého roku. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou vyměňovány.

Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.

Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.

E. ZAPOJENÍ ORGÁNŮ V SOUVISLOSTI S OTÁZKAMI ROZVOJOVÉ POLITIKY

25.

Komise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky.

ČÁST III

ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ UNIE

A. FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

26.

Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruhy 1, 2 (s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), 3 („Životní prostředí a oblast klimatu“ a „Námořní politika a rybolov“), 4, 5 a 6 víceletého finančního rámce, poprvé spolu s podklady pro návrh rozpočtu a podruhé po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:

platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi:

i)	u víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje;

ii)	u víceletých programů uvedených v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci by Komise měla transparentně uvést dodatečné příděly vyplývající z článku 5 uvedeného nařízení;

iii)	u ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě svých výsad by Komise měla předložit víceleté odhady;

b)	dokud nebudou předloženy legislativní návrhy, projednávané návrhy Komise v posledním znění.

K poskytnutí přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do plánu sděleného v době předkládání návrhu rozpočtu, nebo po konečném přijetí rozpočtu. Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat především o:

a)	všech nových přijatých legislativních aktech a všech projednávaných návrzích, které byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do plánu sděleného v době sestavování návrhu rozpočtu nebo po konečném přijetí rozpočtu (s odpovídajícími částkami);

b)	právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením toho, zda akce budou mít pravděpodobně finanční dopad.

V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

B. AGENTURY A EVROPSKÉ ŠKOLY

27.

Před předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a minimální rozsah kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na vnitrostátní a unijní úrovni, jakož i rozpočtové dopady na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací, a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o financování navrhované agentury.

Postupuje se v souladu s následujícími kroky:

—

za prvé, jakýkoli návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního třístranného jednání, jež se koná po přijetí tohoto návrhu, a spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k legislativnímu návrhu na zřízení agentury a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje,

—	za druhé, Komise je v průběhu legislativního procesu nápomocna normotvůrci při posuzování finančních dopadů navržených změn. Tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných legislativních třístranných jednání,

—

za třetí, Komise před ukončením legislativního procesu předloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené normotvůrcem; tento konečný finanční výkaz se zařadí na pořad jednání závěrečného legislativního třístranného jednání a formálně ho potvrdí normotvůrce. Zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného jednání (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování,

—	za čtvrté, dohoda dosažená během třístranného jednání, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, je potvrzena ve společném prohlášení. Tuto dohodu schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády.

Tentýž postup by měl být použit pro jakoukoli změnu právního aktu týkajícího se agentury, která by měla dopad na zdroje dané agentury.

Pokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dosáhnout včasné dohody o financování této agentury.

28.

V rozpočtovém procesu by měla být náležitě zohledněna příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012.

29.

Pokud Nejvyšší rada zamýšlí zřídit novou Evropskou školu, obdobný postup se použije na rozpočtové dopady tohoto zřízení na rozpočet Unie.

ČÁST IV

OCHRANA ROZPOČTU UNIE: KVALITA A SROVNATELNOST ÚDAJŮ O PŘÍJEMCÍCH

30.

V souladu s požadavky Evropského parlamentu a v reakci na bod 24 závěrů Evropské rady ze 17. až 21. července 2020 za účelem posílení ochrany rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení před podvody a nesrovnalostmi se orgány dohodly na zavedení standardizovaných opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu.

31.

K zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie ve sdíleném řízení a z projektů a reforem podporovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, včetně údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů budou muset být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.

32.

V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie zpřístupní Komise integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy údajů uvedených v bodě 31 pro účely obecného užití členskými státy. Tento systém by zajišťoval účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, případů dvojího financování a jakéhokoli zneužívání finančních prostředků. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a další vyšetřovací a kontrolní subjekty Unie by měly mít k těmto údajům potřebný přístup, aby mohly vykonávat své funkce dohledu nad kontrolami a audity, které mají provádět především členské státy, s cílem odhalovat nesrovnalosti a provádět správní šetření týkající se dotyčných zneužití finančních prostředků Unie a získat přesný přehled o jejich rozložení.

33.

Aniž jsou dotčeny výsady orgánů podle Smluv v průběhu legislativního postupu souvisejícího s příslušnými základními právními akty, orgány se zavazují, že v souladu s přístupem popsaným v této části budou loajálně spolupracovat za účelem zajištění opatření navazujících na závěry Evropské rady ze 17. až 21. července 2020.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

Za Komisi

předsedkyně

(1) Nařízení Rady (EU) 2020/… ze dne …, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L …, …, s. …).

(*1) pro Úř. věst.: vložte do textu číslo a do poznámky pod čarou číslo a datum přijetí nařízení obsaženého v dokumentu ST 9971/20 (2020/0111(NLE)) a odkaz na jeho vyhlášení v Úředním věstníku.

(2) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/… ze dne …, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L , …, s.).

(*2) pro Úř. věst.: vložte do textu číslo a do poznámky pod čarou číslo a datum přijetí nařízení obsaženého v dokumentu ST 997020 (2018/0166(APP)) a odkaz na jeho vyhlášení v Úředním věstníku

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(4) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/…. ze dne … o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L …).

(*3) pro Úř. věst.: vložte do textu číslo a do poznámky pod čarou číslo a datum přijetí rozhodnutí obsaženého v dokumentu ST 10046/20 (2018/0135(CNS)) a odkaz na jeho vyhlášení v Úředním věstníku.

(*4) pro Úř. věst.: vložte prosím datum vstupu této dohody v platnost.

(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(6) Jak je stanoveno ve Vnitřní dohodě mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1), a předchozích vnitřních dohodách.

PŘÍLOHA I

SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU

Část A. Harmonogram rozpočtového procesu

Orgány se každoročně v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu dohodnou na realistickém harmonogramu na základě současné praxe.

S cílem zajistit, aby Evropský parlament a Rada mohly účinně uplatňovat své rozpočtové výsady, předkládají se rozpočtové postoje, převody nebo jiná oznámení zahrnující plnění lhůt s řádným ohledem na jakákoli období přerušení činnosti orgánů, o jejichž trvání se dané orgány navzájem včas informují prostřednictvím svých útvarů.

Část B. Priority rozpočtového procesu

V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranné jednání, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok a jakékoli otázky vyplývající z plnění rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, na základě informací, které poskytne Komise v souladu s bodem 37.

Část C . Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů

Orgány jiné než Komise by měly svůj výkaz odhadů schválit do konce března.

Komise předkládá každý rok návrh rozpočtu odpovídající skutečným potřebám financování Unie.

Zohlední přitom:

a)	prognózy členských států týkající se strukturálních fondů;

b)	kapacitu pro využití prostředků ve snaze udržovat přísnou souvztažnost mezi prostředky na závazky a prostředky na platby;

možnosti zavádění nových politik pomocí pilotních projektů, nových přípravných akcí či obojího, nebo pokračování víceletých akcí, které mají skončit, přičemž Komise nejprve posoudí, bude-li možné zajistit přijetí základního právního aktu ve smyslu finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost jeho existence za účelem využití prostředků a výjimky);

d)	potřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně.

Orgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými výdaji na operace.

Evropský parlament a Rada se rovněž zavazují zohlednit hodnocení možností plnění rozpočtu, které provádí Komise ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním rozpočtu na běžný rozpočtový rok.

V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledkům vyplývajícím z hlavních změn hlav a kapitol rozpočtové nomenklatury, pokud jde o odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o finančním řízení, se Evropský parlament a Rada zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu.

V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou za účelem dosažení dohody v průběhu celého rozpočtového procesu, a zejména během celého dohodovacího období, udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu relevantních informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí uspořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.

10.

V souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby k návrhu rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru předkládat návrhy na změnu, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje zejména odhady výdajů na zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise k projednání Evropskému parlamentu a Radě, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě všechna potřebná odůvodnění, která si případně vyžádají.

Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem

11.

Třístranné jednání se koná v dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě, aby měly orgány možnost vyměnit si názory na tento návrh rozpočtu.

12.

Aby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených Evropským parlamentem a Radou, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí Evropský parlament a Rada Komisi o svých záměrech v tomto ohledu tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na tomto třístranném jednání.

13.

Třístranné jednání se může konat před hlasováním v plénu Evropského parlamentu.

Část E. Dohodovací postup

14.

Pokud Evropský parlament přijme změny postoje Rady, předseda Rady vezme na stejném plenárním zasedání na vědomí rozdíly v postojích obou orgánů a sdělí předsedovi Evropského parlamentu svůj souhlas s okamžitým svoláním dohodovacího výboru. Dopis, kterým se svolává dohodovací výbor, se odešle nejpozději první pracovní den týdne následujícího po ukončení parlamentního zasedání, na kterém proběhlo plenární hlasování, a dohodovací období začne následující den. Lhůta dvaceti jednoho dne se vypočítá v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (1).

15.

Jestliže Rada nesouhlasí se všemi změnami, jež Evropský parlament přijal, potvrdí svůj postoj dopisem, který musí být odeslán ještě před konáním první schůze naplánované na dohodovací období. Dohodovací výbor v takovém případě postupuje v souladu s podmínkami stanovenými v následujících bodech.

16.

Dohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím dohodovacího výboru předsedá ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Každý orgán určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za něj budou jednotlivých schůzí účastnit, a stanoví jejich mandát pro vyjednávání. Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.

17.

V souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

18.

Během dohodovacího postupu probíhají na různých úrovních zastoupení třístranná jednání, jejichž cílem je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru.

19.

Schůze dohodovacího výboru a třístranná jednání se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady tak, aby byla zařízení včetně tlumočnických zařízení využívána stejným dílem.

20.

Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných jednání se stanoví předem dohodou orgánů.

21.

Dohodovacímu výboru je předložen společný soubor dokumentů (dále jen „vstupní dokumenty“), v nichž jsou porovnány jednotlivé fáze rozpočtového procesu (2). Tyto dokumenty obsahují číselné údaje v podobě „položka po položce“, celkové součty v členění podle okruhů víceletého finančního rámce a konsolidovaný dokument s číselnými údaji a poznámkami ke všem rozpočtovým položkám, jež jsou z technického hlediska pokládány za „otevřené“. Ve zvláštním dokumentu jsou pak uvedeny všechny rozpočtové položky považované z technického hlediska za „uzavřené“ (3), aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. Tyto dokumenty jsou členěny v souladu s rozpočtovou nomenklaturou.

Ke vstupním dokumentům určeným pro dohodovací výbor jsou připojeny další dokumenty včetně dopisu Komise o proveditelnosti postoje Rady a změn Evropského parlamentu, a případných dopisů dalších orgánů k postoji Rady nebo ke změnám Evropského parlamentu.

22.

V zájmu dosažení dohody do konce dohodovacího období se v rámci třístranných jednání:

a)	vymezí rozsah jednání o rozpočtových otázkách, které je třeba řešit;

b)	potvrdí seznam rozpočtových položek, jež jsou z technického hlediska považovány za uzavřené, s výhradou konečné dohody o celkovém rozpočtu na daný rozpočtový rok;

c)	projednají otázky určené v souladu s písmenem a) s cílem dosáhnout možných dohod, které má potvrdit dohodovací výbor;

d)	řeší tematické otázky, a to i podle okruhů víceletého finančního rámce.

Předběžné závěry jsou vyvozeny společně během jednotlivých třístranných jednání či bezprostředně po jejich skončení a současně se dohodne pořad příštího jednání. Orgán, jenž třístranné jednání pořádá, tyto závěry zaznamená s tím, že po uplynutí 24 hodin jsou pokládány za prozatímně schválené, aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru.

23.

Dohodovací výbor má na své schůzi k dispozici závěry třístranných jednání a dokument určený k případnému potvrzení spolu s rozpočtovými položkami, o nichž bylo během třístranných jednání dosaženo předběžné dohody.

24.

Za pomoci Komise vypracují sekretariáty Evropského parlamentu a Rady společný návrh podle čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh se skládá z průvodního dopisu zaslaného předsedy obou delegací předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady, jenž uvádí datum dosažení dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, jež obsahují:

a)	číselné údaje pro všechny rozpočtové body v podobě „položka po položce“ a souhrnné číselné údaje podle okruhů víceletého finančního rámce;

b)	konsolidovaný dokument uvádějící číselné údaje a konečné znění všech položek, které byly v průběhu dohodovacího postupu změněny;

c)	seznam položek, které nebyly ve srovnání s návrhem rozpočtu nebo postojem Rady k němu změněny.

Dohodovací výbor může schválit i závěry a případná společná stanoviska k rozpočtu.

25.

Společný návrh je přeložen (útvary Evropského parlamentu) do úředních jazyků orgánů Unie a předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne dohody o společném návrhu podle bodu 24.

Po přijetí společného návrhu je rozpočet revidován po právní a jazykové stránce, přičemž přílohy společného návrhu jsou začleněny mezi rozpočtové položky, které nebyly během dohodovacího postupu změněny.

26.

Orgán, jenž schůzi (třístranné či dohodovací jednání) pořádá, zajistí tlumočení do všech jazyků v případě schůze dohodovacího výboru a tlumočení do jazyků podle potřeby v případě třístranných jednání.

Orgán, jenž schůzi pořádá, zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů.

Útvary orgánů spolupracují při zapracování výsledků jednání za účelem finalizace společného návrhu.

Část F. Opravné rozpočty

Obecné zásady

27.

Vzhledem k tomu, že opravné rozpočty jsou často zaměřeny na specifické a nezřídka i naléhavé otázky, sjednávají orgány níže uvedené zásady, jež mají zajistit náležitou spolupráci mezi nimi v zájmu hladkého a rychlého rozhodovacího procesu za účelem přijímání opravných rozpočtů, při němž se v největším možném rozsahu zamezí tomu, aby bylo nutné svolávat za tímto účelem dohodovací výbor.

28.

Orgány usilují o to, aby počet opravných rozpočtů byl co nejnižší.

Harmonogram

29.

O případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem Evropský parlament a Radu, aniž je dotčen termín jejich konečného přijetí.

30.

Evropský parlament a Rada usilují v souladu se svými jednacími řády o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly co nejdříve poté, co jej Komise přijme.

31.

Za účelem urychlení tohoto postupu Evropský parlament a Rada zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází vedoucích ke konečnému přijetí daného opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby byl účinný v daném rozpočtovém roce.

Spolupráce během čtení

32.

Orgány v průběhu celého tohoto postupu spolupracují v dobré víře a vytvářejí co nejlepší podmínky k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto postupu.

V případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou Evropský parlament nebo Rada před přijetím svého konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise kdykoliv navrhnout uspořádání zvláštního třístranného jednání, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu.

33.

Na pořad jednání třístranných jednání plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly s konečnou platností schváleny. Komise předloží dané návrhy opravných rozpočtů a Evropský parlament a Rada k nim v největším možném rozsahu sdělí svůj postoj před konáním třístranného jednání.

34.

Je-li během třístranného jednání dosaženo kompromisu, zavazují se Evropský parlament a Rada přihlédnout k výsledku třístranného jednání při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvou o fungování EU a svými jednacími řády.

Spolupráce po čtení

35.

Jestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat v souladu se Smlouvou o fungování EU.

36.

Jestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před schůzí dohodovacího výboru však musí být uspořádáno třístranné jednání:

a)	je-li během třístranného jednání dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že Evropský parlament a Rada vysloví s výsledky tohoto třístranného jednání souhlas; dohodovací výbor se v takovém případě nesejde,

není-li v průběhu třístranného jednání dosaženo dohody, dohodovací výbor se sejde a s ohledem na okolnosti uspořádá svou práci tak, aby dokončil rozhodovací proces v největším možném rozsahu před uplynutím lhůty dvaceti jednoho dne stanovené v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů.

Část G. Plnění rozpočtu, platby a zbývající závazky (reste à liquider)

37.

Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se orgány dohodly, že budou platební prognózy a výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.

Za účelem zajištění zvládnutelné úrovně a profilu plateb ve všech okruzích se ve všech okruzích důsledně uplatňují pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické zrušení.

V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících rozpočtových letech. Toto posuzování probíhá formou zvláštních jednání mezi orgány na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb, převodů, obdržených žádostí o vrácení finančních prostředků a revidovaných prognóz, případně včetně dlouhodobých prognóz, a to v členění podle fondu a členského státu. S cílem zajistit, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2021–2027, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.

Část H. Spolupráce týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení (4) (*1)

38.

Výhradně za účelem řešení následků krize COVID-19 bude Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož lze v souladu s čl. 5 odst. 1 rozhodnutí o vlastních zdrojích až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na výdaje a až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na poskytování půjček. Jak je stanoveno v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení, částka, která má být použita na výdaje, představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

39.

Orgány se dohodly, že je třeba posílit úlohu Evropského parlamentu a Rady jakožto rozpočtového orgánu ve vztahu k vnějším účelově vázaným příjmům v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení s cílem zajistit řádný dohled a zapojení do využívání těchto příjmů v mezích stanovených v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a případně v příslušných odvětvových právních předpisech. Orgány se rovněž shodují na tom, že je třeba zajistit plnou transparentnost a viditelnost všech prostředků v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení.

Vnější účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení

40.

Jelikož je zapotřebí zajistit náležité zapojení Evropského parlamentu a Rady do správy vnějších účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, dohodly se orgány na postupu uvedeném v bodech 41 až 46.

41.

Komise poskytne podrobné informace spolu se svým návrhem odhadu příjmů a výdajů v rámci rozpočtového procesu. Tyto informace zahrnují podrobné odhady prostředků na závazky a prostředků na platby, jakož i právních závazků, rozdělené podle okruhů a podle programů, které obdrží účelově vázané příjmy v souladu s nařízením o Nástroji Evropské unie na podporu oživení. Komise poskytne veškeré další relevantní informace, které si vyžádá Evropský parlament nebo Rada. Komise připojí k návrhu rozpočtu dokument obsahující všechny relevantní informace týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení, včetně souhrnných tabulek shrnujících rozpočtové prostředky a účelově vázané příjmy z Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Tento dokument bude součástí přílohy souhrnného rozpočtu Unie o vnějších účelově vázaných příjmech podle bodu 44.

42.

Komise bude informace uvedené v bodě 41 pravidelně aktualizovat v průběhu celého rozpočtového roku a alespoň před každým zvláštním zasedáním uvedeným v bodě 45. Zpřístupní relevantní informace Evropskému parlamentu a Radě včas, aby bylo možné vést smysluplné diskuse a jednání o příslušných plánovacích dokumentech, a to i před tím, než Komise přijme příslušná rozhodnutí.

43.

Orgány se budou pravidelně scházet v rámci rozpočtového procesu, aby společně posoudily plnění vnějších účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zejména současný stav a výhled, a projednaly roční odhady poskytnuté s příslušnými návrhy rozpočtů a jejich rozdělením, s náležitým ohledem na omezení a podmínky stanovené v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a případně v příslušných odvětvových právních předpisech.

44.

Evropský parlament a Rada připojí k souhrnnému rozpočtu Unie ve formě přílohy dokument, který stanoví všechny rozpočtové položky, na něž jsou přiděleny účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Kromě toho využijí strukturu rozpočtu pro zohlednění účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, a zejména rozpočtových poznámek, k provádění náležité kontroly využití těchto příjmů. V souladu s článkem 22 finančního nařízení zahrnou Evropský parlament a Rada do výkazu výdajů poznámky, včetně obecných poznámek, v nichž bude uvedeno, do kterých rozpočtových položek mohou být přiděleny prostředky odpovídající příjmům účelově vázaným na základě nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a ve kterých budou uvedeny příslušné částky. Komise se zavazuje, že tyto poznámky náležitě zohlední při výkonu své odpovědnosti za plnění účelově vázaných příjmů.

45.

Orgány se dohodly, že uspořádají zvláštní interinstitucionální zasedání na vhodné úrovni za účelem posouzení aktuálního stavu a výhledu, pokud jde o vnější účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Tato zasedání se budou konat nejméně třikrát v rozpočtovém roce nedlouho před konáním třístranných jednání o rozpočtu nebo po jejich konání. Kromě toho se orgány scházejí příležitostně, pokud o to některý z nich odůvodněně požádá. Evropský parlament a Rada mohou kdykoli předložit písemné připomínky k plnění vnějších účelově vázaných příjmů. Komise se zavazuje, že náležitě zohlední veškeré připomínky a návrhy Evropského parlamentu a Rady. Na těchto zasedáních se mohou řešit významné odchylky ve výdajích z Nástroje Evropské unie na podporu oživení v souladu s bodem 46.

46.

Komise poskytne podrobné informace o veškerých odchylkách od svých původních prognóz vždy před vyhrazeným interinstitucionálním zasedáním uvedeným v bodě 45 a příležitostně v případě významné odchylky. Odchylka od předpokládaných výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení je významná, pokud se výdaje pro daný rozpočtových rok a daný program od prognózy odchylují o více než 10 %. Orgány významné odchylky projednají, pokud o to Evropský parlament nebo Rada požádá do dvou týdnů od oznámení takové významné odchylky. Orgány záležitost společně posoudí s cílem dosáhnout v této věci řešení do tří týdnů od obdržení žádosti o uspořádání zasedání. Komise veškeré obdržené připomínky v nejvyšší možné míře zohlední. Komise se zavazuje, že nepřijme žádné rozhodnutí, dokud nebude jednání ukončeno nebo dokud neuplyne lhůta tří týdnů. V posledně uvedeném případě Komise své rozhodnutí řádně odůvodní. V naléhavých případech se orgány mohou dohodnout na zkrácení lhůt o jeden týden.

Půjčky poskytnuté v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení

47.

Za účelem zajištění úplných informací, jakož i transparentnosti a viditelnosti, pokud jde o složku půjček v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, poskytne Komise podrobné informace o půjčkách poskytnutých členským státům v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení spolu se svým návrhem odhadu příjmů a výdajů, přičemž bude věnovat zvláštní pozornost citlivým informacím, které jsou chráněny.

48.

Informace o půjčkách v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení budou v rozpočtu uvedeny v souladu s požadavky čl. 52 odst. 1 písm. d) finančního nařízení a budou obsahovat též přílohu podle bodu iii) uvedeného písmene.

(1) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(2) Jednotlivými fázemi se rozumí: rozpočet na běžný rozpočtový rok (včetně přijatých opravných rozpočtů); původní návrh rozpočtu; postoj Rady k návrhu rozpočtu; změny v postoji Rady odhlasované Evropským parlamentem a návrhy na změnu předložené Komisí (v případě, že je dosud s konečnou platností neschválily orgány).

(3) Rozpočtová položka považovaná z technického hlediska za „uzavřenou“ je položka, jež není předmětem neshody mezi Evropským parlamentem a Radou, ani předmětem návrhu na změnu.

(4) Pokud Komise předloží návrh aktu Rady na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými rozpočtovými důsledky, použije se postup stanovený ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne … o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie (Úř. věst …, …, s. …).

(*1) pro Úř. věst.: vložte prosím v poznámce pod čarou datum přijetí společného prohlášení obsaženého v dokumentu SN 3633/3/20 REV 3 ADD 1 a doplňte odkaz na jeho zveřejnění.

PŘÍLOHA II

SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY NA PLÁNU ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJŮ

Preambule

A.	Orgány jsou odhodlány loajálně a transparentně spolupracovat a pracovat na provádění plánu zavádění nových vlastních zdrojů během trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

B.	Orgány uznávají význam kontextu souvisejícího s Nástrojem Evropské unie na podporu oživení, v jehož rámci by nové vlastní zdroje měly být zavedeny.

Výhradně za účelem řešení následků krize COVID-19 bude Komise podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí o vlastních zdrojích zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 lze použít na výdaje v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.

Splacení jistiny těchto prostředků, jež mají být použity na výdaje v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení a související splatné úroky, budou muset být financovány ze souhrnného rozpočtu Unie, včetně dostatečných prostředků z nových vlastních zdrojů zavedených po roce 2021. Všechny související závazky budou plně splaceny nejpozději do 31. prosince 2058, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci rozhodnutí o vlastních zdrojích. Splatné roční částky budou záviset na splatnosti vydaných dluhopisů a na strategii splácení dluhu, přičemž se dodrží limit splácení jistiny prostředků uvedený ve třetím pododstavci uvedeného odstavce stanovený na 7,5 % maximální částky, která má být použita na výdaje podle čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.

E.	Výdaje z rozpočtu Unie související se splácením Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly vést k nepřiměřenému snížení výdajů na programy nebo investičních nástrojů v rámci víceletého finančního rámce. Je rovněž žádoucí zmírnit zvýšení vlastního zdroje založeného na HND pro členské státy.

Z těchto důvodů a za účelem posílení důvěryhodnosti a udržitelnosti splátkového plánu Nástroje Evropské unie na podporu oživení budou orgány usilovat o zavedení dostatečných nových vlastních zdrojů s cílem pokrýt částku, která odpovídá očekávaným výdajům spojeným se splácením. V souladu se zásadou univerzálnosti by to nevedlo k vyčlenění nebo přidělení žádného konkrétního vlastního zdroje na pokrytí konkrétního druhu výdajů.

Orgány uznávají, že zavedení souboru nových vlastních zdrojů by mělo podpořit odpovídající financování výdajů Unie ve víceletém finančním rámci a zároveň snížit podíl vnitrostátních příspěvků založených na HND na financování ročního rozpočtu Unie. Diverzifikace zdrojů příjmů by zase mohla usnadnit lepší zacílení výdajů na úrovni Unie na prioritní oblasti a na společné veřejné statky, což ve srovnání s výdaji členských států povede ke zvýšení efektivity.

H.	Nové vlastní zdroje by proto měly být v souladu s cíli politiky Unie a měly by podporovat priority Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu a Evropa připravená na digitální věk, a měly by přispívat ke spravedlivému zdanění a k posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům.

I.	Orgány se dohodly, že nové vlastní zdroje by měly být pokud možno vytvořeny tak, aby umožňovaly generování zcela nových příjmů. Zároveň usilují o snížení byrokracie a zátěže pro podniky, zejména malé a střední, a pro občany.

J.	Nové vlastní zdroje by měly splňovat kritéria jednoduchosti, transparentnosti, předvídatelnosti a spravedlnosti. Výpočet, převody a kontrola nových vlastních zdrojů by neměly vést k nadměrné administrativní zátěži pro orgány Unie a vnitrostátní správní orgány.

K.	S ohledem na náročné procesní požadavky na zavedení nových vlastních zdrojů se orgány dohodly, že nezbytné reformy systému vlastních zdrojů by mělo být dosaženo prostřednictvím omezeného počtu revizí rozhodnutí o vlastních zdrojích.

L.	Orgány se proto dohodly, že budou v období 2021–2027 spolupracovat na základě zásad vymezených v této příloze s cílem pracovat na zavedení nových vlastních zdrojů v souladu s plánem zavádění stanoveným v části B a s daty v ní stanovenými.

M.	Orgány rovněž uznávají význam nástrojů pro zdokonalení tvorby právních předpisů stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1), zejména posouzení dopadů.

Část A Zásady provádění

Komise předloží nezbytné legislativní návrhy týkající se nových vlastních zdrojů a případných dalších nových vlastních zdrojů, jak je uvedeno v bodě 10, v souladu se zásadami zdokonalení tvorby právních předpisů. V této souvislosti náležitě zohlední připomínky Evropského parlamentu a Rady. Tyto legislativní návrhy budou doprovázeny příslušnými prováděcími právními předpisy týkajícími se vlastních zdrojů.

Orgány se dohodly na těchto hlavních zásadách pro zavedení souboru nových vlastních zdrojů:

prostřednictvím nových vlastních zdrojů bude získána částka postačující k pokrytí úrovně celkových očekávaných výdajů na splacení jistiny a úroků z finančních prostředků vypůjčených k použití na výdaje uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) rozhodnutí o vlastních zdrojích při dodržení zásady univerzálnosti. Příjmy z vlastních zdrojů, které přesáhnou prostředky potřebné pro splácení, budou nadále financovat rozpočet Unie jakožto obecné příjmy v souladu se zásadou univerzálnosti;

b)	výdaje pokrývající náklady na financování Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly snižovat objem finančních prostředků určených pro výdaje na programy a fondy Unie;

c)	vlastní zdroje budou sladěny s prioritami Unie, jako je boj proti změně klimatu, oběhové hospodářství a Evropa připravená na digitální věk, a budou přispívat ke spravedlivému zdanění a posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům;

d)	musí být dodržena kritéria jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti;

e)	bude zajištěna stabilita a předvídatelnost toku příjmů;

f)	nedojde k nadměrné administrativní zátěži pro orgány Unie a vnitrostátní správní orgány;

g)	pokud možno budou generovány dodatečné zcela nové příjmy;

h)	zároveň bude cílem snížit byrokracii a zátěž pro podniky, zejména malé a střední, a pro občany.

Evropský parlament a Rada legislativní návrhy uvedené v bodě 1 bez zbytečného odkladu posoudí, projednají a vyřídí v souladu se svými vnitřními postupy a s cílem usnadnit rychlé rozhodnutí. Poté, co Komise předloží své návrhy, se poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady během svých jednání sejdou za přítomnosti zástupců Komise, aby se vzájemně informovali o aktuálním stavu. Kromě toho orgány naváží pravidelný dialog s cílem zhodnotit pokrok, pokud jde o plán zavádění.

Část B Plán zavádění nových vlastních zdrojů

První krok: 2021

Jako první krok bude zaveden a od 1. ledna 2021 uplatňován nový vlastní zdroj sestávající z podílu na příjmech plynoucích z příspěvků členských států vypočítaného na základě váhy nerecyklovaných plastových obalových odpadů, jak je stanoveno v rozhodnutí o vlastních zdrojích. Toto rozhodnutí má vstoupit v platnost v lednu 2021, s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

Komise urychlí svou práci a v návaznosti na posouzení dopadů zahájená v roce 2020 předloží návrhy týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku, jakož i doprovodný návrh na zavedení nových vlastních zdrojů na tomto základě do června 2021, aby byly zavedeny nejpozději 1. ledna 2023.

Komise na jaře 2021 přezkoumá systém EU pro obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na leteckou a námořní dopravu. Do června 2021 navrhne vlastní zdroj založený na systému EU pro obchodování s emisemi.

Orgány se shodují na tom, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a systém EU pro obchodování s emisemi jsou tematicky propojeny, a bylo by tudíž vhodné projednat je ve stejném duchu.

Druhý krok: 2022 a 2023

Tyto nové vlastní zdroje by měly být zavedeny do 1. ledna 2023 v návaznosti na příslušné postupy podle Smluv a s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

Rada projedná tyto nové vlastní zdroje nejpozději 1. července 2022 za účelem jejich zavedení do 1. ledna 2023.

Třetí krok: 2024–2026

10.

Komise na základě posouzení dopadů navrhne další nové vlastní zdroje, které by mohly zahrnovat daň z finančních transakcí a finanční příspěvek související s podnikovým sektorem nebo nový společný základ daně z příjmů právnických osob. Komise bude usilovat o předložení návrhu do června 2024.

11.

Tyto dodatečné nové vlastní zdroje by měly být zavedeny do 1. ledna 2026 v návaznosti na příslušné postupy podle Smluv a s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

12.

Rada projedná tyto nové vlastní zdroje nejpozději 1. července 2025 za účelem jejich zavedení do 1. ledna 2026.

(1) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/206

P9_TA(2020)0380

Změny jednacího řádu s cílem zajistit fungování Parlamentu za mimořádných okolností

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o změnách jednacího řádu s cílem zajistit fungování Parlamentu za mimořádných okolností (2020/2098(REG))

(2021/C 445/25)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 236 a 237 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0194/2020),

rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

zdůrazňuje, že zdravotní krize způsobená pandemií Covid-19 ukázala, že jednací řád vyžaduje propracovanější postupy k zajištění neomezeného fungování Parlamentu za různých mimořádných okolností;

zdůrazňuje, jak důležitá jsou dočasná opatření, která za současné zdravotní krize přijali v souladu se zásadami právního státu předseda a řídící orgány Parlamentu, aby bylo možné vypořádat se s těmito mimořádnými okolnostmi; zdůrazňuje, že k těmto opatřením neexistovaly žádné alternativy, aby byla zajištěna nepřerušená činnost Parlamentu, jak vyžadují Smlouvy, a že tato opatření umožnila Parlamentu vykonávat v době krize své legislativní a rozpočtové pravomoci a pravomoci politické kontroly v souladu s postupy stanovenými Smlouvami;

zdůrazňuje, že tato dočasná opatření byla plně odůvodněná a zajistila platnost všech hlasování uskutečněných v době, kdy byla uplatňována;

připomíná, že je důležité, aby v době, kdy Parlament působí za mimořádných okolností, zajistil podle svých možností přiměřené podmínky pro poslance se zdravotním postižením a jejich zaměstnance;

domnívá se, že pro přijetí níže uvedených změn by měl být použit alternativní systém elektronického hlasování v souladu se stávajícími dočasnými opatřeními přijatými předsedou a řídícími orgány Parlamentu s cílem umožnit fungování Parlamentu během zdravotní krize způsobené pandemií COVID-19;

rozhoduje, že tyto změny vstoupí v platnost 1. ledna 2021, že se však použijí až od 18. ledna 2021, aby předseda a Konference předsedů měli k dispozici právní základ pro přijetí a předběžné schválení rozhodnutí podle nového čl. 237a odst. 2 prvního pododstavce tak, aby nová ustanovení mohla být plně uplatňována od prvního dne jejich účinnosti, tj. od zahájení prvního řádného dílčího zasedání v roce 2021;

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

Jednací řád Evropského parlamentu

Hlava XIII a (nová)

Původní znění	Pozměňovací návrh

Pozměňovací návrh 2

Jednací řád Evropského parlamentu

Článek 237 a (nový)

Původní znění

Pozměňovací návrh

Článek 237a

Mimořádná opatření

1. Tento článek se použije v situacích, kdy Parlament v důsledku výjimečných a nepředvídatelných okolností, které nemůže ovlivnit, nemůže plnit své povinnosti a vykonávat své výsady podle Smluv a kdy je nezbytné dočasně se odchýlit od jeho běžných postupů upravených jinými ustanoveními jednacího řádu za účelem přijetí mimořádných opatření k tomu, aby mohl Parlament nadále plnit uvedené povinnosti a vykonávat uvedené výsady.

Má se za to, že tyto mimořádné okolnosti nastaly, pokud předseda na základě věrohodných důkazů, v případě potřeby potvrzených útvary Parlamentu, dospěje k závěru, že z důvodu bezpečnosti nebo vzhledem k nedostupnosti technických prostředků není nebo nebude možné nebo by bylo příliš nebezpečné, aby byl Parlament svolán v souladu s běžnými postupy upravenými jinými ustanoveními jednacího řádu a v souladu se schváleným harmonogramem.

2. Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1, může předseda se souhlasem Konference předsedů rozhodnout o uplatnění jednoho nebo více opatření uvedených v odstavci 3.

Není-li z naléhavých a závažných důvodů možné, aby byla Konference předsedů svolána osobně ani virtuálně, může předseda rozhodnout o uplatnění jednoho nebo více opatření uvedených v odstavci 3. Takto přijaté rozhodnutí pozbývá platnosti pět dnů od jeho přijetí, ledaže jej během tohoto období schválí Konference předsedů.

Po přijetí rozhodnutí předsedou a jeho schválení Konferencí předsedů mohou poslanci nebo politická skupina nebo politické skupiny nebo poslanci dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty kdykoli požádat, aby byla některá nebo veškerá opatření, která jsou stanovena v daném rozhodnutí, jednotlivě předložena Parlamentu ke schválení bez rozpravy. Hlasování je zařazeno na pořad jednání nejbližšího denního zasedání následujícího po dni, kdy byla žádost předložena. Nejsou přípustné pozměňovací návrhy. Nezíská-li opatření většinu odevzdaných hlasů, pozbývá platnosti po konci dílčího zasedání. O opatření schváleném plénem nelze dále hlasovat na témže dílčím zasedání.

3. Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 může stanovit veškerá vhodná opatření k řešení mimořádných okolností uvedených v odstavci 1, zejména však tato opatření:

a)	odložení naplánovaného dílčího zasedání, denního zasedání nebo schůze výboru na pozdější dobu nebo zrušení či omezení schůzí meziparlamentních delegací a ostatních orgánů;

b)	přesunutí dílčího zasedání, denního zasedání nebo schůze výboru ze sídla Parlamentu do jiného z jeho pracovních míst nebo na jiné místo nebo z některého z jeho pracovních míst do sídla Parlamentu, do jiného z pracovních míst nebo na jiné místo;

c)	konání dílčího zasedání nebo denního zasedání v prostorách Parlamentu, zcela nebo částečně v samostatných zasedacích místnostech umožňujících dodržovat přiměřený fyzický odstup;

d)	konání dílčího zasedání, denního zasedání nebo schůze orgánů Parlamentu v režimu distanční účasti podle článku 237c;

e)	dočasné nahrazení členů výborů politickými skupinami v případě, kdy postupem pro nahrazování nepřítomných členů podle čl. 209 odst. 7 nelze dostatečným způsobem vyvážit dané mimořádné okolnosti, ledaže dotčení členové vyjádří svůj nesouhlas s tímto dočasným nahrazením.

4. Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 je časově omezené a musí být odůvodněno. Vstupuje v platnost zveřejněním na internetových stránkách Parlamentu, nebo není-li to vzhledem k okolnostem možné, po svém zveřejnění nejlepším dostupným způsobem.

Rozhodnutí je rovněž neprodleně individuálně oznámeno všem poslancům.

Předseda může platnost rozhodnutí v souladu s postupem podle odstavce 2 jednou nebo vícekrát prodloužit, a to na omezenou dobu. Rozhodnutí o prodloužení platnosti musí být odůvodněno.

Předseda rozhodnutí podle tohoto článku zruší, jakmile pominou mimořádné okolnosti uvedené v odstavci 1, které byly důvodem k jeho přijetí.

5. Tento článek se použije pouze v krajním případě a musí být zvolena a uplatněna pouze opatření nezbytně nutná k řešení daných mimořádných okolností.

Při použití tohoto článku se přihlíží zejména k zásadě zastupitelské demokracie, k zásadě rovného zacházení s poslanci, k právu poslanců na neomezený výkon poslaneckého mandátu, včetně práv vyplývajících z článku 167 a jejich práva svobodně, jednotlivě a osobně hlasovat, a k protokolu č. 6 o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie, připojenému ke Smlouvám.

Pozměňovací návrh 3

Jednací řád Evropského parlamentu

Článek 237 b (nový)

Původní znění	Pozměňovací návrh
	Článek 237b
	Narušení politické vyváženosti v Parlamentu
	1. Předseda může se souhlasem Konference předsedů přijmout opatření nezbytná k usnadnění účasti poslanců nebo dotčené politické skupiny, pokud na základě věrohodných důkazů předseda dospěje k závěru, že je závažným způsobem narušena politická vyváženost v Parlamentu, protože významný počet poslanců nebo některá z politických skupin se nemůže z důvodu bezpečnosti nebo vzhledem k nedostupnosti technických prostředků účastnit jednání Parlamentu v souladu s obvyklými postupy upravenými jinými ustanoveními jednacího řádu.
	Tato opatření se přijímají výhradně s cílem umožnit distanční účast dotčených poslanců za využití technických prostředků zvolených podle čl. 237c odst. 1 nebo jinými prostředky vhodnými k témuž účelu.
	2. Opatření podle odstavce 1 lze přijmout ve prospěch významného počtu poslanců, nemohou-li se zúčastnit v důsledku výjimečných a nepředvídatelných okolnosti, které nastaly v regionálním kontextu a na které nemají vliv.
	Opatření podle odstavce 1 lze rovněž přijmout na žádost politické skupiny ve prospěch jejích členů, je-li neúčast této skupiny způsobena výjimečnými a nepředvídatelnými okolnosti, na které nemá tato skupina vliv.
	3. Ustanovení čl. 237a odst. 2 druhý a třetí pododstavec a pravidla a zásady stanovené v čl. 237a odst. 4 a 5 se použijí obdobně.

Pozměňovací návrh 4

Jednací řád Evropského parlamentu

Článek 237 c (nový)

Původní znění

Pozměňovací návrh

Článek 237c

Režim distanční účasti

1. Rozhodne-li předseda v souladu s čl. 237a odst. 3 písm. d) o uplatnění režimu distanční účasti, může Parlament jednat distančně, a to mimo jiné tak, že umožní všem poslancům vykonávat některá z jejich parlamentních práv elektronickými prostředky.

Rozhodne-li předseda v souladu s článkem 237b o tom, že se mají v rámci režimu distanční účasti využít zvolené technické prostředky, použije se tento článek pouze v nezbytné míře a pouze ve vztahu k dotčeným poslancům.

2. Režim distanční účasti zajišťuje, aby:

—	poslanci mohli vykonávat svůj parlamentní mandát bez omezení, včetně svého práva vystupovat v plénu a ve výborech, hlasovat a předkládat texty;

—	poslanci mohli hlasovat jednotlivě a osobně;

—	systém distančního hlasování umožnil poslancům účastnit se běžných hlasování, jmenovitých hlasování a tajných hlasování a ověřovat, že jejich odevzdané hlasy byly započítány;

—	všichni poslanci používali jednotný hlasovací systém bez ohledu na to, zda se nacházejí v prostorách Parlamentu, či mimo ně;

—	v největší možné míře byl uplatňován článek 167;

—	řešení v oblasti informačních technologií dostupná poslancům a jejich pracovníkům byla „technologicky neutrální“;

—	účast poslanců na parlamentních rozpravách a hlasování probíhala prostřednictvím zabezpečených elektronických prostředků, které přímo a interně spravují parlamentní útvary a dohlíží na ně.

3. Při přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 předseda určí, zda se tento režim vztahuje na výkon práv poslanců pouze v plénu, nebo rovněž na výkon práv poslanců ve výborech nebo jiných orgánech Parlamentu.

Předseda rovněž ve svém rozhodnutí určí, jak budou práva a postupy, jež nelze náležitě vykonávat bez fyzické přítomnosti poslanců, upravena po dobu trvání tohoto režimu.

Tato práva a postupy se týkají mimo jiné:

—	způsobu, jakým se počítá přítomnost na denních zasedáních nebo na schůzích;

—	podmínek, za nichž se podává žádost o zjištění usnášeníschopnosti;

—	předkládání textů;

—	žádostí o dílčí a oddělené hlasování;

—	přidělení řečnické doby;

—	plánování rozprav;

—	předkládání ústních pozměňovacích návrhů a vznášení námitek k nim;

—	pořadí hlasování;

—	dob a lhůt pro stanovení pořadu jednání a podání procesních návrhů.

4. Pro účely uplatňování ustanovení článků týkajících se usnášeníschopnosti a hlasování v jednacím sále se má za to, že poslanci, kteří se účastní distančně, jsou fyzicky přítomni v jednacím sále.

Odchylně od čl. 171 odst. 11 mohou poslanci, kteří nevystoupili v rozpravě, jednou v průběhu denního zasedání odevzdat písemné prohlášení, které je přílohou doslovného záznamu z rozpravy.

Předseda může v nezbytných případech určit, jakým způsobem mohou poslanci během uplatňování režimu distanční účasti využívat jednací sál, a zejména stanoví nejvyšší počet poslanců, kteří smějí být fyzicky přítomni.

5. Přijme-li předseda podle odst. 3 prvního pododstavce rozhodnutí o uplatnění režimu distanční účasti na výbory nebo jiné orgány, odst. 4 první pododstavec se použije obdobně.

6. Předsednictvo přijme opatření týkající se fungování a zabezpečení elektronických prostředků využívaných podle tohoto článku v souladu s požadavky a standardy stanovenými v odstavci 2.

Pozměňovací návrh 5

Jednací řád Evropského parlamentu

Článek 237 d (nový)

Původní znění

Pozměňovací návrh

Článek 237d

Konání dílčího zasedání nebo denního zasedání v samostatných místnostech

Rozhodne-li předseda v souladu s čl. 237a odst. 3 písm. c) o tom, že povolí konání dílčího zasedání nebo denního zasedání zcela nebo částečně ve více než jedné zasedací místnosti, případně včetně jednacího sálu, použijí se tato pravidla:

—	má se za to, že zasedací místnosti používané pro tento účel představují ve svém souhrnu jednací sál;

—	předseda může v případě nutnosti určit, jakým způsobem lze jednotlivé zasedací místnosti používat, aby byly splněny požadavky na fyzický odstup.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/240

P9_TA(2020)0357

Nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (09970/2020 – C9-0409/2020 – 2018/0166(APP))

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

(2021/C 445/43)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh nařízení Rady (09970/2020),

—	s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 312 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (C9-0409/2020),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (3),

—	s ohledem na článek 92 a čl. 105 odst. 1 a 4 jednacího řádu,

—	s ohledem na dopisy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro ústavní záležitosti,

—	s ohledem na doporučení Rozpočtového výboru (A9-0260/2020),

uděluje svůj souhlas s návrhem nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, a to ve znění uvedeném v příloze tohoto usnesení;

schvaluje společná prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady a předsedkyní Komise podepsal společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 179.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0032.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0206.

PŘÍLOHA 1: NÁVRH NAŘÍZENÍ RADY, KTERÝM SE STANOVÍ VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027

NAŘÍZENÍ RADY (EU, Euratom) 2020/…

ze dne …,

kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 312 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Vzhledem k potřebě vhodné úrovně předvídatelnosti při přípravě a provádění střednědobých investic by měla být doba trvání víceletého finančního rámce stanovena na sedm let počínaje 1. lednem 2021.

(2)	Ekonomický dopad krize COVID-19 vyžaduje, aby Unie poskytla dlouhodobý finanční rámec, který připraví podmínky pro spravedlivou a inkluzivní transformaci na zelenou a digitální budoucnost, podpoří dlouhodobou strategickou autonomii Unie a učiní ji odolnější vůči budoucím otřesům.

(3)

Roční stropy prostředků na závazky v jednotlivých kategoriích výdajů a roční stropy prostředků na platby stanovené tímto nařízením mají dodržovat příslušné stropy pro závazky a vlastní zdroje, které jsou stanoveny v souladu s platným rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, přijatým podle čl. 311 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“).

(4)

Pokud je nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za finanční pomoc členským státům povolenou podle čl. 220 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (2) (dále jen „finanční nařízení“), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů stanovených pro prostředky na závazky a prostředky na platby ve víceletém finančním rámci při dodržování stropu vlastních zdrojů.

(5)	Ve víceletém finančním rámci by neměly být zohledněny rozpočtové body financované z účelově vázaných příjmů ve smyslu finančního nařízení.

(6)	Víceletý finanční rámec by měl být stanoven v cenách roku 2018. Měla by být také stanovena pravidla pro jeho roční technické úpravy za účelem přepočtu stropů a disponibilních rozpětí.

(7)

Měla by být stanovena pravidla pro další situace, které by mohly vyžadovat úpravy víceletého finančního rámce. Tyto úpravy by mohly souviset se zpožděným přijetím nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení, s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo s opatřeními přijatými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Rovněž je třeba stanovit pravidla mechanismu pro úpravu specifickou pro určitý program.

(8)	Aby se Unii umožnilo plnit její závazky v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie, měla by se uplatňovat zvláštní a maximální možná flexibilita.

(9)

Aby se Unii umožnilo reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti nebo jejich důsledky a tím zajistit hladký průběh rozpočtového procesu, jsou zapotřebí tyto tematické zvláštní nástroje: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu. Cílem rezervy na pomoc při mimořádných událostech není řešení důsledků krizí souvisejících s trhem, které mají negativní dopad na zemědělskou produkci nebo distribuci.

(10)

Pro další zvýšení flexibility jsou zapotřebí tyto netematické zvláštní nástroje: nástroj jediného rozpětí a nástroj pružnosti. Nástroj jediného rozpětí by měl umožňovat přesuny rozpětí, která jsou k dispozici pod stropy pro prostředky na závazky a prostředky na platby mezi rozpočtovými roky a v případě prostředků na závazky mezi okruhy víceletého finančního rámce, aniž by byly překročeny celkové částky jeho stropů pro prostředky na závazky a pro prostředky na platby na celé období víceletého finančního rámce. Nástroj pružnosti by měl umožňovat financování konkrétních nepředvídaných výdajů v daném rozpočtovém roce.

(11)	Měla by být přijata zvláštní ustanovení upravující možnost zapsat do rozpočtu prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby přesahující stropy stanovené ve víceletém finančním rámci v případě, že je zapotřebí využít zvláštní nástroje.

(12)	Je třeba přijmout ustanovení o revizi víceletého finančního rámce v případě revize Smluv, která by měla rozpočtový dopad, znovusjednocení Kypru nebo rozšíření Unie, jakož i v souvislosti s plněním rozpočtu.

(13)	Revize tohoto nařízení by mohla být rovněž nezbytná v souvislosti s nepředvídatelnými okolnostmi, které nelze řešit v mezích stanovených ve víceletém finančním rámci. Proto je nutné v takových případech revizi víceletého finančního rámce umožnit.

(14)

Zvláštní pravidla jsou nezbytná také pro úpravu projektů velkého rozsahu, jejichž trvání značně přesahuje období, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec. Je nutné stanovit maximální částky příspěvků na tyto projekty ze souhrnného rozpočtu Unie, čímž bude zajištěno, že nebudou mít vliv na jiné projekty financované z tohoto rozpočtu.

(15)	Je nezbytné stanovit obecná pravidla pro spolupráci mezi orgány během rozpočtového procesu, při respektování rozpočtových pravomocí Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“) stanovených ve Smlouvách i požadavků na transparentnost.

(16)

Komise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. červencem 2025, aby orgánům umožnila jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího víceletého finančního rámce. V souladu s čl. 312 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie se nadále použijí stropy odpovídající poslednímu roku víceletého finančního rámce uvedenému v tomto nařízení, nebude-li nový víceletý finanční rámec přijat před koncem období toho, který je stanoven v tomto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Víceletý finanční rámec

Tímto nařízením se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (dále jen „víceletý finanční rámec“).

Článek 2

Dodržování stropů víceletého finančního rámce

1. Evropský parlament, Rada a Komise (dále jen „orgány“) dodrží v průběhu každého rozpočtového procesu a při plnění rozpočtu v daném rozpočtovém roce roční stropy výdajů stanovené v příloze I (dále jen „stropy víceletého finančního rámce“).

Dílčím stropem okruhu 3, jak je stanoven v příloze I, není dotčena flexibilita mezi oběma pilíři společné zemědělské politiky. Upravený strop, který se uplatní pro I. pilíř společné zemědělské politiky v návaznosti na převody mezi Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a přímými platbami, se stanoví v příslušném právním aktu a víceletý finanční rámec se odpovídajícím způsobem upraví v rámci technické úpravy stanovené v článku 4 tohoto nařízení.

2. Je-li nezbytné využít prostředky ze zvláštních nástrojů uvedených v článcích 8, 9, 10 a 12, prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby se zapisují do rozpočtu nad příslušné stropy víceletého finančního rámce.

Je-li nezbytné využít prostředky z nástroje jediného rozpětí uvedeného v článku 11, prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby se zapisují do rozpočtu nad příslušné stropy víceletého finančního rámce pro daný rok.

3. Je-li nutné mobilizovat záruku pro finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 220 odst. 1 finančního nařízení, potřebná částka se čerpá nad stropy víceletého finančního rámce.

Článek 3

Dodržování stropu vlastních zdrojů

1. Pro každý rok, na který se víceletý finanční rámec vztahuje, nesmí být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy a revize, jakož i na použití čl. 2 odst. 2 a 3, taková, aby způsobila sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující strop vlastních zdrojů stanovený v platném rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, přijatém podle čl. 311 třetího pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“).

2. Je-li to nezbytné, stropy víceletého finančního rámce se sníží s cílem zajistit dodržení stropu vlastních zdrojů stanoveného v rozhodnutí o vlastních zdrojích.

Kapitola 2

Úpravy víceletého finančního rámce

Článek 4

Technické úpravy

1. Komise každý rok provede v předstihu před rozpočtovým procesem pro rok n + 1 tyto technické úpravy víceletého finančního rámce:

a)	přecenění stropů a celkových částek prostředků na závazky a prostředků na platby v cenách roku n + 1;

b)	výpočet dostupného rozpětí pod stropem vlastních zdrojů stanoveným v rozhodnutí o vlastních zdrojích;

c)	výpočet výše prostředků na závazky dostupných v rámci nástroje jediného rozpětí podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a celkové maximální částky podle čl. 11 odst. 2 prvního pododstavce písm. a);

d)	výpočet úpravy stropu pro prostředky na platby v rámci nástroje jediného rozpětí podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a maximální částky podle čl. 11 odst. 2 prvního pododstavce písm. b);

e)	výpočet dodatečných přídělů na konkrétní programy podle čl. 5 odst. 1 a výsledek roční úpravy podle čl. 5 odst. 2.

2. Komise provede technické úpravy uvedené v odstavci 1 na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 % za rok.

3. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledky technických úprav uvedených v odstavci 1 a podkladové ekonomické prognózy.

4. Aniž jsou dotčeny články 6 a 7, žádné další technické úpravy nesmějí být provedeny ani během daného roku, ani v podobě dodatečných korekcí v následujících letech.

Článek 5

Úprava specifická pro určitý program

1. Částka odpovídající příjmům z pokut uložených orgány Unie podle nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (3) a (ES) č. 139/2004 (4), jež je zapsána do rozpočtu roku n–1 v souladu s článkem 107 finančního nařízení, po odečtení částky za rok n–1 uvedené v čl. 141 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (5), je k dispozici pro dodatečný příděl:

a)	prostředků na závazky na rok n+1 počínaje rokem 2022 a konče rokem 2027, na programy uvedené v příloze II v souladu s procentními podíly, jež jsou pro tyto programy stanoveny ve sloupci „Rozdělovací klíč“ v tabulce v příloze II, a

b)	prostředků na platby na rok n+1 počínaje rokem 2022 a konče rokem 2027.

Celková částka dodatečných přídělů prostředků na závazky, respektive na platby na období 2022 až 2027 činí 11 miliard EUR (v cenách roku 2018). Celková částka dodatečných přídělů prostředků na závazky, respektive na platby činí na každý rok období 2022 až 2026 nejméně 1,5 miliard EUR (v cenách roku 2018) a nepřesáhne 2 miliardy EUR (v cenách roku 2018).

Celková částka dodatečných přídělů prostředků na závazky na programy v období 2022 až 2027 je uvedena ve sloupci „Celkový dodatečný příděl prostředků na závazky podle článku 5“ v tabulce v příloze II.

2. Stropy prostředků na závazky příslušných okruhů pro rok n+1 počínaje rokem 2022 a konče rokem 2027 se upraví směrem nahoru o částky odpovídající dodatečným přídělům uvedeným v odstavci 1 v souladu s procentními podíly, jež jsou pro uvedené okruhy uvedeny ve sloupci „Rozdělovací klíč“ v tabulce v příloze II. Strop prostředků na platby pro rok n+1 počínaje rokem 2022 a konče rokem 2027 se automaticky upraví směrem nahoru o částky odpovídající dodatečným přídělům uvedeným v odstavci 1.

Článek 6

Úpravy související s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo s obecným režimem podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie

1. Je-li v souladu s příslušnými základními akty zrušeno pozastavení rozpočtových závazků týkajících se fondů Unie v souvislosti s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo s opatřeními přijatými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, převedou se částky odpovídající pozastaveným závazkům do následujících let a příslušné stropy víceletého finančního rámce se odpovídajícím způsobem upraví.

2. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledek veškerých úprav podle odstavce 1.

3. Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do souhrnného rozpočtu Unie po roce n+2.

Článek 7

Úpravy vyplývající z nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení

1. V případě přijetí nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, Azylového a migračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje pro správu hranic a víz v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic po 1. lednu 2021 se částky odpovídající přiděleným částkám, které nebyly v roce 2021 využity, převedou ve stejně velkých podílech do každého roku z let 2022 až 2025 a příslušné stropy víceletého finančního rámce se odpovídajícím způsobem upraví.

2. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledek veškerých úprav podle odstavce 1.

Kapitola 3

Zvláštní nástroje

ODDÍL 1

TEMATICKÉ ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

Článek 8

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

1. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, nepřekročí maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018).

2. Prostředky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci se do souhrnného rozpočtu Unie zapisují jako předběžná položka.

Článek 9

Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech

1. Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech může být použita k financování:

a)	pomoci v reakci na mimořádné situace způsobené závažnými katastrofami, na něž se vztahuje Fond solidarity Evropské unie, jehož cíle a oblast působnosti jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 (6), a

rychlých reakcí na konkrétní mimořádné potřeby v Unii nebo ve třetích zemích po událostech, které nebylo možné předvídat při sestavování rozpočtu, zejména reakcí na mimořádné události a podpůrných operací v návaznosti na přírodní katastrofy, na které se nevztahuje písmeno a), člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize, v případech rozsáhlých hrozeb v oblasti veřejného zdraví a ve veterinární a fytosanitární oblasti, jakož i v situacích, kdy vzniká velký tlak na vnějších hranicích Unie v důsledku migračních toků, vyžadují-li to okolnosti.

2. Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech nepřekročí maximální roční částku 1,2 miliardy EUR (v cenách roku 2018). Jakákoli část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Ta část roční částky, která pochází z předchozího roku, se čerpá jako první. Jakákoli část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.

3. Prostředky pro rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech se do souhrnného rozpočtu Unie zapisují jako předběžná položka.

4. K 1. říjnu každého roku zůstane k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky uvedené v odstavci 2 na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce daného roku.

Aniž je dotčen první pododstavec, lze do 1. září každého roku uvolnit následující maximální procentní podíly celkové disponibilní částky:

—	50 % na pomoc podle odst. 1 písm. a); částka plynoucí z tohoto výpočtu se sníží o veškeré částky uvolněné v předchozím roce použitím odstavce 5,

—	35 % na pomoc třetím zemím podle odst. 1 písm. b),

—	15 % na pomoc v Unii podle odst. 1 písm. b).

Aniž je dotčen první pododstavec, lze počínaje 1. zářím každého roku použít zbytek disponibilní částky na jakoukoliv pomoc uvedenou ve druhém pododstavci na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce daného roku.

5. Ve výjimečných případech a pokud zbývající finanční zdroje, které jsou v rezervě na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech k dispozici, nepostačují k pokrytí částek považovaných za nezbytné pro poskytnutí pomoci podle odst. 1 písm. a) v roce, kdy dojde ke katastrofě podle uvedeného písmene, může Komise navrhnout, aby byl rozdíl, až do maximální výše 400 milionů EUR (v cenách roku 2018), financován prostřednictvím ročních částek, které jsou pro rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech k dispozici v následujícím roce.

Článek 10

Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu

1. Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu poskytne pomoc za účelem zvládnutí nepředvídaných a nepříznivých důsledků vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii v těch členských státech a odvětvích, které jsou tímto vystoupením nejhůře postiženy, s výhradou podmínek stanovených v příslušném nástroji a v souladu s nimi.

2. Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu nepřesáhne částku 5 miliard EUR (v cenách roku 2018).

3. Prostředky pro rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu se do souhrnného rozpočtu Unie zapisují jako předběžná položka.

ODDÍL 2

NETEMATICKÉ ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

Článek 11

Nástroj jediného rozpětí

1. Nástroj jediného rozpětí zahrnuje:

a)	od roku 2022 částky odpovídající rozpětím pod stropy víceletého finančního rámce pro prostředky na závazky pro rok n-1, jež budou dány k dispozici nad rámec stropů víceletého finančního rámce pro prostředky na závazky na období 2022–2027;

b)	od roku 2022 částky, které se rovnají rozdílu mezi provedenými platbami a stropem plateb víceletého finančního rámce z roku n-1, s cílem upravit směrem nahoru strop plateb na období 2022–2027, a

dodatečné částky, které mohou být dány k dispozici nad rámec stropů víceletého finančního rámce v daném roce pro prostředky na závazky nebo prostředky na platby, nebo případně na obojí, za předpokladu, že jsou plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom nebo více okruzích víceletého finančního rámce pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky, pokud jde o prostředky na závazky, a jsou plně vyrovnány snížením rozpětí pod stropem plateb pro budoucí rozpočtové roky, pokud jde o prostředky na platby.

Uvolnění příslušných částek podle prvního pododstavce písm. c) je možné jedině tehdy, jsou-li částky dostupné podle písmene a) nebo b) uvedeného pododstavce nedostatečné, a v každém případě jako poslední možnost v reakci na nepředvídané okolnosti.

Použití prvního pododstavce písm. c) nesmí vést k překročení celkových částek stropů víceletého finančního rámce pro prostředky na závazky a prostředky na platby na běžný rozpočtový rok a budoucí rozpočtové roky. Jakékoli částky vyrovnané v souladu s uvedeným písmenem proto nesmějí být v kontextu víceletého finančního rámce dále uvolňovány.

2. Využití prostředků z nástroje jediného rozpětí podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a c) v každém daném roce nepřekročí celkovou výši:

a)	0,04 % hrubého národního důchodu Unie v prostředcích na závazky, vypočteného v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce podle článku 4;

b)	0,03 % hrubého národního důchodu Unie v prostředcích na platby, vypočteného v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce podle článku 4.

Využití prostředků z nástroje jediného rozpětí v kterémkoliv daném roce musí být v souladu se stropy vlastních zdrojů stanovenými v rozhodnutí o vlastních zdrojích.

3. Roční úpravy podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nesmějí v období 2025–2027 v porovnání s původním stropem plateb pro příslušné roky přesáhnout tyto maximální částky (v cenách roku 2018):

—	2025 – 8 miliard EUR,

—	2026 – 13 miliard EUR,

—	2027 – 15 miliard EUR.

Částky uvedené v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci jsou dodatečné k maximálním částkám uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Jakákoli úprava směrem nahoru musí být plně vyrovnána odpovídajícím snížením stropu plateb pro rok n-1.

4. Částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) tohoto článku mohou Evropský parlament a Rada uvolnit v rámci rozpočtového procesu podle článku 314 Smlouvy o fungování EU, aby se umožnilo financování výdajů, které by nebylo možné financovat v mezích příslušných stropů víceletého finančního rámce dostupných v daném roce.

Úpravu směrem nahoru uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku provádí Komise od roku 2022 jako součást technické úpravy uvedené v článku 4.

Článek 12

Nástroj pružnosti

1. Nástroj pružnosti lze použít pro financování zvláštních nepředvídaných výdajů v prostředcích na závazky a odpovídajících prostředcích na platby pro daný rozpočtový rok, které nelze financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů. Strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti činí 915 milionů EUR (v cenách roku 2018).

2. Nevyužitou část roční částky nástroje pružnosti lze využít až do roku n+2. Veškeré části roční částky pocházející z předchozích let se využijí jako první, v pořadí podle stáří. Veškeré části roční částky z roku n, jež se nevyužijí ani v roce n+2, propadají.

KAPITOLA 4

REVIZE VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE

Článek 13

Revize víceletého finančního rámce

1. Aniž jsou dotčeny čl. 3 odst. 2 a články 14 až 17, může být víceletý finanční rámec v případě nepředvídaných okolností revidován v souladu se stropem vlastních zdrojů stanoveným v rozhodnutí o vlastních zdrojích.

2. Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 musí být v zásadě předložen a přijat před začátkem rozpočtového procesu pro daný rozpočtový rok nebo pro první z daných rozpočtových let.

3. Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 přezkoumá možnosti přerozdělení výdajů mezi programy spadající do okruhu dotčeného revizí, přičemž se klade zvláštní zřetel na očekávané nedostatečné využití prostředků.

4. Každá revize víceletého finančního rámce podle odstavce 1 zohlední možnosti vyrovnání každého zvýšení stropu v jednom okruhu snížením stropu v jiném okruhu.

5. Každá revize víceletého finančního rámce podle odstavce 1 zachová vhodný poměr mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Článek 14

Revize spojená s plněním rozpočtu

Současně se sdělením výsledků technických úprav víceletého finančního rámce Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě tam, kde je to vhodné, návrhy na revizi celkových prostředků na platby, kterou považuje za nezbytnou z hlediska provádění, aby zajistila řádnou správu ročních stropů plateb, a zejména jejich řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.

Článek 15

Revize v případě revize Smluv

V případě revize Smluv, která by měla rozpočtový dopad, se víceletý finanční rámec odpovídajícím způsobem reviduje.

Článek 16

Revize v případě rozšíření Unie

V případě, že k Unii přistoupí nový členský stát nebo nové členské státy, se víceletý finanční rámec reviduje tak, aby byly zohledněny požadavky na výdaje vyplývající z tohoto nebo těchto přistoupení.

Článek 17

Revize v případě znovusjednocení Kypru

V případě znovusjednocení Kypru se víceletý finanční rámec reviduje tak, aby bylo zohledněno komplexní urovnání kyperského problému a dodatečné finanční potřeby vyplývající ze znovusjednocení.

Kapitola 5

Příspěvek na financování projektů velkého rozsahu

Článek 18

Příspěvek na financování projektů velkého rozsahu

1. Na období 2021–2027 je pro projekty velkého rozsahu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program, ze souhrnného rozpočtu Unie k dispozici maximálně 13 202 milionů EUR (v cenách roku 2018).

2. Na období 2021–2027 je pro projekt Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) ze souhrnného rozpočtu Unie k dispozici maximálně 5 miliard EUR (v cenách roku 2018).

Kapitola 6

Spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu

Článek 19

Spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu

1. Orgány přijmou veškerá opatření, aby usnadnily průběh ročního rozpočtového procesu.

2. Orgány v průběhu ročního rozpočtového procesu spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje. Orgány ve všech stadiích tohoto procesu spolupracují prostřednictvím vhodných kontaktů mezi sebou s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru sbližování názorů.

3. Orgány zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem umožnit, aby jednání probíhala koherentně a konvergentně a směřovala ke konečnému přijetí souhrnného rozpočtu Unie.

4. Ve všech stadiích procesu a na různých úrovních zastoupení se mohou v závislosti na povaze očekávané diskuse konat třístranné rozhovory. Každý orgán určí v souladu se svým jednacím řádem své zástupce na každé zasedání, stanoví svůj mandát pro jednání a o opatřeních týkajících se zasedání včas informuje ostatní orgány.

Článek 20

Jednotnost rozpočtu

Do souhrnného rozpočtu Unie musí být v souladu s článkem 7 finančního nařízení zahrnuty veškeré výdaje a příjmy Unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli příslušného rozhodnutí přijatého jednomyslně Radou po konzultaci s Evropským parlamentem v rámci článku 332 Smlouvy o fungování EU.

Kapitola 7

Závěrečná ustanovení

Článek 21

Přechod k dalšímu víceletému finančnímu rámci

Komise předloží před 1. červencem 2025 návrh nového víceletého finančního rámce.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne …

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (EU-27)

(v milionech EUR – v cenách roku 2018)

Prostředky na závazky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem 2021–2027

1.	Jednotný trh, inovace a digitální agenda

19 712

19 666

19 133

18 633

18 518

18 646

18 473

132 781

2.	Soudržnost, odolnost a hodnoty

49 741

51 101

52 194

53 954

55 182

56 787

58 809

377 768

2a.	Hospodářská, sociální a územní soudržnost

45 411

45 951

46 493

47 130

47 770

48 414

49 066

330 235

2b.	Odolnost a hodnoty

4 330

5 150

5 701

6 824

7 412

8 373

9 743

47 533

3.	Přírodní zdroje a životní prostředí

55 242

52 214

51 489

50 617

49 719

48 932

48 161

356 374

z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby

38 564

38 115

37 604

36 983

36 373

35 772

35 183

258 594

4.	Migrace a správa hranic

2 324

2 811

3 164

3 282

3 672

3 682

3 736

22 671

5.	Bezpečnost a obrana

1 700

1 725

1 737

1 754

1 928

2 078

2 263

13 185

6.	Sousedství a svět

15 309

15 522

14 789

14 056

13 323

12 592

12 828

98 419

7.	Evropská veřejná správa

10 021

10 215

10 342

10 454

10 554

10 673

10 843

73 102

z toho: Správní výdaje orgánů

7 742

7 878

7 945

7 997

8 025

8 077

8 188

55 852

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY

154 049

153 254

152 848

152 750

152 896

153 390

155 113

1 074 300

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY

156 557

154 822

149 936

1 061 058

PŘÍLOHA II

ÚPRAVA SPECIFICKÁ PRO URČITÝ PROGRAM – SEZNAM PROGRAMŮ, ROZDĚLOVACÍ KLÍČ A CELKOVÝ DODATEČNÝ PŘÍDĚL PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR, v cenách roku 2018

Rozdělovací klíč

Celkový dodatečný příděl prostředků na závazky podle článku 4a

1.	Jednotný trh, inovace a digitální agenda

36,36 %

4 000

Horizont Evropa

27,27 %

3 000

Fond InvestEU

9,09 %

1 000

2b.	Odolnost a hodnoty

54,55 %

6 000

„EU pro zdraví“

26,37 %

2 900

Erasmus+

15,46 %

1 700

Kreativní Evropa

5,45 %

600

Práva a hodnoty

7,27 %

800

4.	Migrace a správa hranic

9,09 %

1 000

Fond pro integrovanou správu hranic

9,09 %

1 000

CELKEM

100,00 %

11 000

(1) Souhlas ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(5) Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(6) Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

PŘÍLOHA 2: PROHLÁŠENÍ

1. Krytí prioritních programů, náklady na NGEU a flexibilita

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů

Aniž jsou dotčeny pravomoci legislativního a rozpočtového orgánu, souhlasí Evropský parlament, Rada a Komise se zvýšením finančního krytí uvedeného v základních aktech nebo případně finančního plánu programů, které Evropský parlament určí, o 2,5 miliardy eur v cenách roku 2018. Toho bude dosaženo odpovídajícím snížením rozpětí dostupných v rámci stropů víceletého finančního rámce, aniž je dotčeno možné využití nástroje pružnosti v roce 2021.

Aniž jsou dotčeny legislativní pravomoci orgánů, souhlasí Evropský parlament, Rada a Komise s tím, že do základních aktů programů uvedených v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci bude vloženo ustanovení o zvýšení finančního krytí o částku v něm uvedenou. U programů, jimiž se zřizují rozpočtové záruky, se dodatečná částka zohlední v dodatečné výši poskytnutých záruk.

Prohlášení Evropského parlamentu o posílení zvláštních programů z nepřidělených rozpětí

Částka 2,5 miliardy eur v cenách roku 2018 uvedená ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů bude rozdělena takto:

—	Horizont Evropa: +0,5 miliardy eur,

—	Erasmus+: +0,5 miliardy eur, z toho 165 milionů eur v roce 2021,

—	„EU pro zdraví“: +0,5 miliardy eur, z toho 70 milionů eur v roce 2021,

—	Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž: +0,5 miliardy eur,

—	humanitární pomoc: +0,5 miliardy eur.

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o využití prostředků získaných z dřívějších operací v rámci investičního nástroje AKT ve prospěch nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci

Rada souhlasí s tím, aby částka ve výši až 1 miliardy eur (v cenách roku 2018) pocházející z prostředků získaných z dřívějších operací v rámci investičního nástroje AKT na základě 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu byla v období 2021–2027 použita ve prospěch nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Všechny tři orgány souhlasí s tím, že by nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci měl umožnit přijetí těchto finančních prostředků.

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o opětovném použití prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, v souvislosti s výzkumným programem

Aniž jsou dotčeny jejich institucionální výsady, souhlasí Evropský parlament, Rada a Komise s tím, že ve prospěch výzkumného programu v období 2021–2027 znovu poskytnou prostředky na závazky ve výši až 0,5 miliardy eur (v cenách roku 2018) pocházející z prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno v důsledku úplného nebo částečného neuskutečnění projektů náležejících do tohoto programu nebo jeho předchůdce, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 3 finančního nařízení.

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zacházení s úrokovými náklady a splátkami NGEU ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027

Všechny tři orgány souhlasí s tím, že výdaje k pokrytí nákladů na financování nástroje Next Generation EU nemají za cíl snížit finanční prostředky pro programy a fondy EU.

Všechny tři orgány souhlasí s tím, že zacházením s úrokovými náklady a splátkami NGEU ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027, které se v současné době odhadují na 12,9 miliardy eur za daných sedm let, není dotčen způsob, jakým bude tato záležitost řešena v budoucích víceletých finančních rámcích od roku 2028.

Všechny tři orgány se dohodly, že budou usilovat o zavedení dostatečných nových vlastních zdrojů s cílem pokrýt částku odpovídající očekávaným výdajům souvisejícím s náklady na splátky a úrokovými náklady.

2. Vlastní zdroje

Prohlášení Komise o zavedení vlastního zdroje na základě digitálního poplatku

S ohledem na vývoj na mezinárodní úrovni Komise urychlí práci na předkládání nezbytných návrhů na zavedení digitálního poplatku v Unii a co nejdříve, nejpozději však do června 2021, předloží návrh základního aktu. Na tomto základě navrhne, aby se příjmy plynoucí z digitálního poplatku staly nejpozději od ledna 2023 vlastním zdrojem.

Prohlášení Komise o zavedení vlastního zdroje na základě daně z finančních transakcí

Jednání o dani z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce stále probíhají a cílem je završit je do konce roku 2022. Pokud by se podařilo dosáhnout dohody o této dani z finančních transakcí, předloží Komise návrh na převod příjmů z této daně do rozpočtu EU jako vlastního zdroje.

Pokud do konce roku 2022 k dohodě nedojde, Komise na základě posouzení dopadů navrhne nový vlastní zdroj založený na nové dani z finančních transakcí. Komise se vynasnaží tyto návrhy předložit do června 2024, tak aby mohlo dojít k zavedení od 1. ledna 2026.

3. Úloha rozpočtového orgánu

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 SFEU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie

Vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropský parlament, Rada a Komise (dále jen „tři orgány“) uznávají, že článek 122 SFEU představuje právní základ pro přijímání opatření k řešení konkrétních krizových situací, které mohou mít potenciální rozpočtové důsledky, jež mohou ovlivnit vývoj výdajů Unie v mezích jejích vlastních zdrojů.

(2)

S ohledem na jejich rozpočtové pravomoci podle Smluv je vhodné, aby obě složky rozpočtového orgánu jednaly o rozpočtových důsledcích těchto zamýšlených aktů, pokud by tyto důsledky mohly být výrazné. Za tímto účelem by Komise měla poskytnout veškeré příslušné informace nezbytné k tomu, aby byla nápomocna Evropskému parlamentu a Radě při jejich jednáních.

SE DOHODLY TAKTO:

Toto prohlášení stanoví ujednání pro postup rozpočtové kontroly (dále jen „postup“) mezi Evropským parlamentem a Radou za aktivní pomoci Komise.

Tento postup lze uplatnit v případě, že Komise předloží návrh aktu Rady na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU, který by mohl mít značné důsledky pro rozpočet Unie.

Komise ke každému takovému návrhu připojí posouzení rozpočtových důsledků navrhovaného právního aktu a uvede, zda daný akt může mít podle jejího názoru značné důsledky pro rozpočet Unie. Na tomto základě mohou Evropský parlament a Rada požádat o zahájení postupu.

Postup se realizuje ve smíšeném výboru složeném ze zástupců Evropského parlamentu a Rady na příslušné úrovni. Na práci tohoto smíšeného výboru se bude podílet Komise.

Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady podle článku 122 Smlouvy o fungování EU, naváží Evropský parlament a Rada konstruktivní dialog s cílem dosáhnout společného porozumění rozpočtovým důsledkům zamýšleného právního aktu s náležitým ohledem na naléhavost dané záležitosti.

Postup by měl probíhat po dobu nepřesahující dva měsíce, ledaže dotyčný akt musí být přijat před určitým datem nebo, vyžaduje-li to naléhavost věci, v kratší lhůtě stanovené Radou.

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o přehodnocení ustanovení o vnějších účelově vázaných příjmech a ustanovení o výpůjčkách a úvěrech ve finančním nařízení

V souvislosti s NGEU se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že v rámci příští revize finančního nařízení budou posouzeny a případně revidovány tyto otázky:

—	ustanovení o vnějších účelově vázaných příjmech, zejména ustanovení uvedená v čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

—	ustanovení o podávání zpráv o výpůjčních a úvěrových operacích.

Všechny tři orgány uznávají, že se na účelově vázané příjmy vztahují stávající pravidla pro audity a udělování absolutoria.

4. Horizontální otázky – klima, biologická rozmanitost, rovnost žen a mužů a cíle udržitelného rozvoje

Prohlášení Komise o metodice sledování klimatu a zapojení Evropského parlamentu a Rady

Komise zajistí, aby metodika sledování klimatu byla přístupná, transparentní a veřejně dostupná. Komise si s Evropským parlamentem a Radou vymění názory na tuto metodiku. Klíčovou zásadou sledování klimatu bude transparentnost a výměna informací s Parlamentem a Radou o pokroku při dosahování cílů v oblasti klimatu.

Prohlášení Komise o příspěvcích na opatření v oblasti klimatu v rámci jednotlivých programů

Aniž jsou dotčeny legislativní pravomoci Evropského parlamentu a Rady ve vztahu k příslušným odvětvovým základním právním aktům, příspěvky na opatření v oblasti klimatu na období 2021–2027 v zájmu dosažení celkového cíle ve výši nejméně 30 % celkového objemu rozpočtu Unie a výdajů NGEU jsou pro příslušné programy a fondy stanoveny takto:

Programy	Předpokládaný minimální příspěvek
Horizont Evropa	35 %
ITER	100 %
Fond InvestEU	30 %
Nástroj pro propojení Evropy	60 %
EFRR	30 %
Fond soudržnosti	37 %
REACT-EU	25 %
Facilita na podporu oživení a odolnosti	37 %
SZP 2021–2022	26 %
SZP 2023–2027	40 %
ENRF	30 %
LIFE	61 %
Fond pro spravedlivou transformaci	100 %
NDICI	25 %
ZZÚ	25 %
Předvstupní pomoc	16 %

Komise tyto příspěvky na opatření v oblasti klimatu použije jako referenční bod pro posouzení odchylek a v případě nedostatečného pokroku navrhne opatření.

Prohlášení Komise o metodice sledování biologické rozmanitosti a zapojení Evropského parlamentu a Rady

Komise zajistí, aby metodika sledování biologické rozmanitosti byla přístupná, transparentní a veřejně dostupná. Po dokončení studie týkající se této metodiky, kterou Komise nedávno zahájila, si Komise s Evropským parlamentem a Radou vymění názory na tuto metodiku. Klíčovými prvky sledování bude transparentnost a výměna informací s Parlamentem a Radou o pokroku při dosahování cílů souvisejících s biologickou rozmanitostí.

5. Další prohlášení

Prohlášení Komise o přezkumu v polovině období a revizi

Do 1. ledna 2024 předloží Komise přezkum fungování víceletého finančního rámce.

K uvedenému přezkumu mohou být případně přiloženy příslušné návrhy na revizi nařízení o víceletém finančním rámci v souladu s postupy uvedenými ve Smlouvě o fungování EU.

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/257

P9_TA(2020)0364

Pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. prosince 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085 – C8-0034/2017 – 2017/0035(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 445/45)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Systém zavedený nařízením (EU) č. 182/2011 celkově prokázal , že v praxi funguje dobře a že se mu podařilo dosáhnout vhodné institucionální rovnováhy, pokud jde o úlohu Komise a dalších zúčastněných stran. Tento systém by proto měl nadále fungovat beze změn s výjimkou některých cílených změn týkajících se konkrétních aspektů postupu na úrovni odvolacího výboru. Cílem těchto změn je zajistit širší politickou odpovědnost a angažovanost v oblasti politicky citlivých prováděcích aktů, aniž by se však změnila právní a institucionální odpovědnost za prováděcí akty, kterou upravuje nařízení (EU) č. 182/2011.

(2)

Nařízení (EU) č. 182/2011 celkově prokázalo , že v praxi funguje účinně a že se mu podařilo dosáhnout vhodné institucionální rovnováhy, pokud jde o úlohu Komise a dalších zúčastněných stran. Hlavní prvky systému proto mohou nadále fungovat beze změn . Míra přidané hodnoty nařízení (EU) č. 182/2011, pokud jde o vhodný rozhodovací proces, však není zcela uspokojivá. Proto se jeví jako nezbytné některé cílené změny týkající se konkrétních aspektů postupu na úrovni odvolacího výboru. Cílem těchto změn je zajistit širší politickou odpovědnost a angažovanost v oblasti politicky citlivých prováděcích aktů, aniž by se však změnila právní a institucionální odpovědnost za prováděcí akty, kterou upravuje nařízení (EU) č. 182/2011. Dalším cílem tohoto pozměňujícího aktu je zlepšení informovanosti občanů Unie o postupech souvisejících s prováděcími akty. Má-li se zvýšit důvěra v orgány a instituce Unie, je naprosto nezbytné, aby byli občané Unie nejen pouze informováni o přijetí rozhodnutí, ale také aby jim byly vysvětleny důvody, které dané orgány a instituce k těmto rozhodnutím vedly.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

V řadě konkrétních případů stanoví nařízení (EU) č. 182/2011 možnost předložení věci odvolacímu výboru. V praxi je věc předkládána odvolacímu výboru v případech, kdy v rámci výboru při přezkumném postupu nebylo dosaženo kvalifikované většiny ani ve prospěch dané věci, ani proti ní, a proto nebylo vydáno žádné stanovisko. Ve většině případů k tomu došlo v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy a geneticky modifikovanými potravinami a krmivy a přípravky na ochranu rostlin.

(3)

V řadě konkrétních případů stanoví nařízení (EU) č. 182/2011 možnost předložení věci odvolacímu výboru. V praxi , zejména v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy a geneticky modifikovanými potravinami a krmivy a přípravky na ochranu rostlin, je věc předkládána odvolacímu výboru v případech, kdy v rámci výboru při přezkumném postupu nebylo dosaženo kvalifikované většiny ani ve prospěch dané věci, ani proti ní, a proto nebylo vydáno žádné stanovisko.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3a)	V důsledku toho byl počet případů, jež byly v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 předloženy odvolacímu výboru, a jichž se tudíž tento pozměňující akt týká, jen velmi malý.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)	Ze zkušeností vyplývá, že odvolací výbor dospěje v naprosté většině případů ke stejnému výsledku jako přezkumný výbor a to má za následek nevydání stanoviska. Odvolací výbor proto nebyl nápomocen při zvyšování transparentnosti postojů členských států.

(4)

Ze zkušeností vyplývá, že odvolací výbor dospěje v naprosté většině případů ke stejnému výsledku jako přezkumný výbor a to má za následek nevydání stanoviska. Odvolací výbor proto nebyl nápomocen při zvyšování transparentnosti postojů členských států ani při řešení problému nevydání stanoviska v přezkumném postupu. Nařízení (EU) č. 182/2011 stanoví, že Komise může v takových případech přijmout návrh prováděcího aktu, čímž ponechává na Komisi, aby jménem členských států určila, zda a jakým způsobem je nutné zajistit účinné provádění právních předpisů .

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)	Nařízení (EU) č. 182/2011 stanoví, že Komise může v takových případech přijmout návrh prováděcího aktu, čímž dává Komisi pravomoc rozhodnout.

vypouští se

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)	Tato pravomoc rozhodnout se však výrazně snižuje v případech týkajících se povolování produktů nebo látek, například v oblasti geneticky modifikovaných potravin a krmiv, neboť Komise je povinna přijmout rozhodnutí v přiměřené lhůtě a není možné, aby rozhodnutí nepřijala.

(6)

Tato pravomoc rozhodnout se však výrazně snižuje v případech týkajících se povolování produktů nebo látek, například v oblasti geneticky modifikovaných potravin a krmiv, neboť Komise je povinna přijmout rozhodnutí v přiměřené lhůtě a není možné, aby rozhodnutí nepřijala. Evropský veřejný ochránce práv v této souvislosti ve svém rozhodnutí týkajícím se případu 1582/2014 zdůraznil, že Komise musí dodržovat stávající právní ustanovení, pokud jde o stanovené lhůt pro povolení geneticky modifikovaných organismů.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Ačkoli Komise má pravomoc v takových případech rozhodovat, vzhledem k obzvláštní citlivosti daných otázek by svou odpovědnost v rozhodovacím procesu měly plně převzít i členské státy. Nejedná se však o případ , kdy členské státy nejsou schopny dosáhnout kvalifikované většiny mimo jiné v důsledku toho , že se ve značném počtu zdrží hlasování nebo se v okamžiku hlasování nedostaví .

(7)

Ačkoli má Komise pravomoc v takových případech rozhodovat, vzhledem k obzvláštní citlivosti daných otázek by větší odpovědnost v rozhodovacím procesu měly převzít i členské státy. V případech, kdy se základní akt týká ochrany zdraví či bezpečnosti lidí , zvířat nebo rostlin a členské státy nejsou schopny dosáhnout kvalifikované většiny ve prospěch návrhu prováděcího aktu , který stanovuje udělení povolení pro určitý produkt nebo látku, mělo by se mít za to, že udělení takového povolení bylo zamítnuto .

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Pro zvýšení přidané hodnoty odvolacího výboru je proto nutno posílit jeho úlohu tím, že vždy, když nebude vydáno stanovisko, bude umožněno svolat další zasedání odvolacího výboru. Zastoupení na dalším zasedání odvolacího výboru by mělo být zajištěno na ministerské úrovni, aby mohla proběhnout politická diskuse. Aby bylo možné uspořádat takové další zasedání, měl by být prodloužen časový rámec pro vydání stanoviska odvolacího výboru.

(8)

Pro zvýšení přidané hodnoty odvolacího výboru je proto nutno posílit jeho úlohu tím, že vždy, když nebude vydáno stanovisko, bude umožněno svolat další zasedání odvolacího výboru. Zastoupení na dalším zasedání odvolacího výboru by mělo být zajištěno na dostatečně vysoké politické úrovni , jako je například úroveň ministerská , aby mohla proběhnout politická diskuse. Aby bylo možné uspořádat takové další zasedání, měl by být prodloužen časový rámec pro vydání stanoviska odvolacího výboru. Toto prodloužení by však mělo být pouze krátké.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Komise by měla mít možnost v konkrétních případech požádat Radu o poskytnutí názorů a orientace ohledně širších důsledků nevydání stanoviska včetně jeho institucionálních, právních, politických a mezinárodních důsledků. Komise by měla zohlednit jakýkoli postoj vyjádřený Radou do tří měsíců po předložení věci. V řádně odůvodněných případech může Komise při předložení věci stanovit kratší lhůtu.

(10)

Komise by měla mít možnost v konkrétních případech požádat Evropský parlament a Radu , aby uvedly své postoje a orientaci ohledně širších důsledků nevydání stanoviska včetně jeho institucionálních, právních, ekonomických, politických a mezinárodních důsledků. Komise by měla zohlednit jakýkoli postoj vyjádřený Evropským parlamentem a Radou do tří měsíců po předložení věci. V řádně odůvodněných případech může Komise z naléhavých důvodů při předložení věci stanovit kratší lhůtu. Postoje vyjádřené Evropským parlamentem a Radou by měly být rovněž bez zbytečného prodlení zaslány Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a případně i Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10a)

V případech, kdy se získání kladného stanoviska členských států k několika obdobným návrhům prováděcích aktů jeví jako obtížné, by se mělo zvážit, zda nepřezkoumat prováděcí pravomoci, jež byly svěřeny Komisi v příslušných základních aktech.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)	Transparentnost hlasování zástupců členských států na úrovni odvolacího výboru by se měla zvýšit a mělo by být zveřejněno hlasování zástupců jednotlivých členských států.

(11)

Transparentnost hlasování zástupců členských států ve všech fázích poradního a přezkumného postupu by se měla zvýšit a mělo by být zveřejněno hlasování zástupců jednotlivých členských států. Pokud se akt týká obzvláště citlivých oblastí, jako je ochrana spotřebitelů, zdraví nebo bezpečnosti lidí, zvířat nebo rostlin či ochrana životního prostředí, měl by každý zástupce členského státu v konkrétních případech uvádět podrobné důvody pro hlasování a zdržení se hlasování. Komise by měla rovněž poskytovat informace o složení výborů, včetně údajů o přítomných osobách a orgánech a subjektech, k nimž tyto osoby patří, jakož i o pořadech jednání schůzí a o dokumentech a návrzích textů, jež jsou projednávány.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a)

Za účelem větší informovanosti občanů Unie o tomto postupu a jeho lepšího chápání a větší viditelnosti by měl každý zástupce členského státu uvést důvody pro své hlasování nebo zdržení se hlasování. Rovněž by měla být odůvodněna jeho případná nepřítomnost.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11b)

Je nutné dále zvýšit dostupnost rejstříku a provést změny v jeho obsahu, aby se zajistila větší transparentnost rozhodovacího procesu, zejména přidáním více informací o tomto procesu. V tomto ohledu je nezbytné zlepšit vyhledávací funkce rejstříku tak, aby umožňovaly vyhledávání podle oblastí politiky.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 3 – odst. 7 – pododstavec 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Pokud odvolací výbor nevydá žádné stanovisko podle čl. 6 odst. 3 druhého pododstavce, může předseda rozhodnout, že odvolací výbor svolá další zasedání na ministerské úrovni. V takových případech vydá odvolací výbor stanovisko do tří měsíců ode dne původního předložení věci.“

„Pokud odvolací výbor nevydá žádné stanovisko podle čl. 6 odst. 3 druhého pododstavce, může předseda nebo prostá většina členských států rozhodnout, že odvolací výbor svolá další zasedání na dostatečně vysoké politické úrovni , jako je například úroveň ministerská . V takových případech vydá odvolací výbor stanovisko do tří měsíců ode dne původního předložení věci.“

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 6 – odst. 3a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„3a. Pokud odvolací výbor nevydá žádné stanovisko, může Komise postoupit věc Radě a požádat ji o stanovisko s uvedením jejích názorů a orientace ohledně širších důsledků nevydání stanoviska včetně institucionálních, právních, politických a mezinárodních důsledků. Komise zohlední jakýkoli postoj vyjádřený Radou do tří měsíců po předložení věci. V řádně odůvodněných případech může Komise při předkládání věci stanovit kratší lhůtu.“;

„3a. Pokud odvolací výbor nevydá žádné stanovisko, může Komise postoupit věc Evropskému parlamentu a Radě a požádat je o stanovisko s uvedením jejich postojů a orientace ohledně širších důsledků nevydání stanoviska včetně institucionálních, právních, ekonomických, politických a mezinárodních důsledků výsledku hlasování v odvolacím výboru . Komise zohlední jakýkoli postoj vyjádřený Evropským parlamentem a Radou do tří měsíců po předložení věci. V řádně odůvodněných případech může Komise z naléhavých důvodů při předkládání věci stanovit kratší lhůtu . Postoje vyjádřené Evropským parlamentem a Radou jsou rovněž bez zbytečného prodlení zaslány Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a případně i Evropskému parlamentu a Radě .“;

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 6 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a. Odchylně od odstavce 3, pokud se základní akt týká ochrany zdraví či bezpečnosti lidí, zvířat nebo rostlin a návrh prováděcího aktu stanoví, že bude uděleno povolení pro určitý produkt nebo látku, je toto povolení uděleno pouze v případě, že výsledkem hlasování podle odstavce 1 je kladné stanovisko.

Prvním pododstavcem není dotčeno právo Komise předložit ke stejnému tématu pozměněný návrh prováděcího aktu.“;

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b b (nové)

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 6 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

bb)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4b. Zástupci členských států uvedou důvody pro své hlasování nebo zdržení se hlasování podle odstavce 1 či pro svou případnou nepřítomnost při tomto hlasování.

Pokud se akt týká obzvláště citlivých oblastí, jako je ochrana spotřebitelů, zdraví nebo bezpečnosti lidí, zvířat či rostlin nebo ochrana životního prostředí, uvedou zástupci členských států v konkrétních případech podrobné důvody pro své hlasování nebo zdržení se hlasování.“;

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a (nové)

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 10 – odst. 1 – písm. b

Platné znění

Pozměňovací návrh

-a)	v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

b)	pořady jednání výboru;

„b)	pořady jednání výboru včetně návrhů textů, o nichž se má rozhodovat, a dokumentů, jež budou projednávány;“ ;

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a a (nové)

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 10 – odst. 1 – písm. c

Platné znění

Pozměňovací návrh

-aa)	v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

c)	stručné zápisy spolu se seznamy orgánů a subjektů, ke kterým náleží osoby určené členskými státy, aby je zastupovaly;

„c)	stručné zápisy spolu se seznamy osob přítomných na schůzi a seznamy orgánů a subjektů, ke kterým tyto osoby určené členskými státy, aby je zastupovaly , náleží;“ ;

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 10 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„e)	výsledky hlasování, které v případě odvolacího výboru zahrnují hlasy vyjádřené zástupci jednotlivých členských států ;“;

„e)

výsledky hlasování, včetně hlasů vyjádřených zástupci jednotlivých členských států a případných zdržení se hlasování, jež jsou doplněny důvody pro příslušné hlasování nebo zdržení se hlasování, jakož i důvody pro nepřítomnost při hlasování, a pokud se akt týká obzvláště citlivých oblastí, jako je ochrana spotřebitelů, zdraví nebo bezpečnosti lidí, zvířat či rostlin nebo ochrana životního prostředí, doprovodné podrobné důvody pro hlasování nebo zdržení se hlasování v konkrétních případech ;“;

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 10 – odst. 3

Platné znění

Pozměňovací návrh

aa)	odstavec 3 se nahrazuje tímto:

3. K informacím uvedeným v odstavci 1 mají v souladu s příslušnými pravidly přístup Evropský parlament a Rada.

„3. K informacím uvedeným v odstavci 1 mají v souladu s příslušnými pravidly a bez zbytečného prodlení přístup Evropský parlament a Rada.“;

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 10 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„5. Odkazy na všechny dokumenty uvedené v odst. 1 písm. a ) až d), f) a g), jakož i informace uvedené v písmeni e) a h) uvedeného odstavce se zveřejní v rejstříku.“	„5. Všechny dokumenty a informace uvedené v odstavci 1 se zveřejní v rejstříku.“

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) č. 182/2011

Čl. 10 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5a. Vyhledávací funkce rejstříku umožňují vyhledávání podle oblastí politiky.“;

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Nařízení (EU) č. 182/2011

Článek 11

Platné znění

Pozměňovací návrh

3a)	Článek 11 se nahrazuje tímto:

Článek 11

„Článek 11

Kontrolní pravomoci Evropského parlamentu a Rady

V případě, že je základní akt přijímán řádným legislativním postupem, Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi kdykoli sdělit, že se domnívají, že návrh prováděcího aktu překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu. V tomto případě Komise návrh prováděcího aktu přezkoumá se zřetelem k vyjádřeným postojům a informuje Evropský parlament a Radu o tom, zda hodlá návrh prováděcího aktu ponechat beze změn, pozměnit či vzít zpět.

V případě, že je základní akt přijímán řádným legislativním postupem, Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi kdykoli sdělit, že se domnívají, že návrh prováděcího aktu překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu nebo je v rozporu s cíli základního aktu . V tomto případě Komise návrh prováděcího aktu přezkoumá se zřetelem k vyjádřeným postojům a informuje Evropský parlament a Radu o tom, zda hodlá návrh prováděcího aktu ponechat beze změn, pozměnit či vzít zpět.

Pokud se Evropský parlament nebo Rada navíc domnívají, že by svěření prováděcích pravomocí Komisi v základním aktu mělo být přezkoumáno, mohou Komisi kdykoli vyzvat, aby předložila návrh na změnu tohoto základního aktu.“

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Toto nařízení se nevztahuje na již zahájené postupy, v nichž odvolací výbor k datu vstupu tohoto nařízení v platnost již vydal stanovisko .	Toto nařízení se vztahuje na postupy zahájené po jeho vstupu v platnost.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0187/2020).

29.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 445/270

P9_TA(2020)0385

Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2021 – všechny oddíly

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 týkající se postoje Rady k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021 (13892/2020 – C9-0408/2020 – 2020/0371(BUD))

(2021/C 445/49)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (1),

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, kterým se ruší rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (3),

—	s ohledem na nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů,

—	s ohledem na politickou dohodu ze dne 10. listopadu 2020 týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze dne 8. října 2018 o globálním oteplení o 1,5 oC (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2021 – oddíl III – Komise (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. května 2020 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2021 (7),

—	s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021, který přijala Komise dne 27. července 2020 (COM(2020)0300) (dále jen „první návrh rozpočtu“),

—	s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021, který přijala Rada dne 28. září 2020 a postoupila Evropskému parlamentu dne 1. října 2020 (11072/1/2020 – C9-0314/2020),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. listopadu 2020 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021 (8),

—	s ohledem na skutečnost, že se dohodovací výbor nedohodl na společném návrhu ve lhůtě dvaceti jednoho dne stanovené v čl. 314 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—	s ohledem na prohlášení dohodovacího výboru týkající se společného pohledu na obsah rozpočtu na rok 2021;

—	s ohledem na druhý návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021, který přijala Komise dne 10. prosince 2020 (COM(2020)0836) v souladu s čl. 314 odst. 8 Smlouvy o fungování EU,

—	s ohledem na postoj k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021, který přijala Rada dne 14. prosince 2020 (13892/2020 – C9-0408/2020),

—	s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0267/2020),

připomíná čl. 312 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že roční rozpočet Unie je v souladu s víceletým finančním rámcem; konstatuje, že se dohodovacímu výboru, který se sešel dne 4. prosince 2020, nepodařilo během 21denního dohodovacího období stanoveného v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU domluvit na společném znění návrhu, a to v důsledku nejasností týkajících se víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (dále jen „VFR“);

připomíná, že dohodovací výbor dosáhl společného pohledu na obsah rozpočtu na rok 2021 na základě návrhu prvků pro společné závěry č. 4, který předložila Komise dne 4. prosince 2020, přičemž Komisi vyzval, aby v okamžiku, kdy budou existovat dostatečné záruky toho, že je možné dosáhnout souladu s čl. 312 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, předložila druhý návrh rozpočtu na rok 2021, jenž bude odrážet společný pohled; konstatuje, že návrh prvků pro společné závěry č. 4 zahrnuje pět prohlášení, včetně prohlášení o boji proti dětské chudobě v rámci Evropského sociálního fondu+ a o řešení dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 na odvětví, jako je cestovní ruch a MSP, a na obyvatele nejvíce zasažené krizí;

konstatuje, že podmínky stanovené dohodovacím výborem byly splněny a druhý návrh souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2021, který předložila Komise, odpovídá společnému pohledu; konstatuje, že celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2021 je stanovena na 164 251,5 milionu EUR a že pod stropy VFR pro rok 2021 zbývá rozpětí ve výši 778,8 milionu EUR v prostředcích na závazky;

vítá skutečnost, že navýšení o 185 milionů EUR oproti úrovni prvního návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2020, které je výsledkem dohodovacích jednání, odpovídá hlavním politickým prioritám Parlamentu; konstatuje, že toto navýšení zahrnuje 60,3 milionu EUR na Nástroj pro propojení Evropy – Doprava, 42 milionů EUR na program LIFE, 25,7 milionu EUR na program Digitální Evropa, 6,6 milionu EUR na program Práva a hodnoty (z čehož je 4,8 milionu EUR určeno na program Daphne), 2,7 milionu EUR na program Spravedlnost, 25 milionů EUR na humanitární pomoc, a to v rámci navýšení v objemu 500 milionů EUR na období 2021-2027 dohodnutého ve VFR, 10,2 milionu EUR pro UNRWA v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a 7,3 milionu EUR pro Úřad evropského veřejného žalobce, a to zejména na posílení stavu zaměstnanců; dále si všímá, že návrh na změnu č. 1/2020 již zahrnuje navýšení prostředků na programy Horizont Evropa, Erasmus+ a EU4Health, a jsou tak zohledněny výsledky jednání o VFR;

konstatuje, že celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2021 je stanovena na 166 060,5 milionu EUR a že pod stropy VFR pro rok 2021 zbývá rozpětí ve výši 2 001,4 milionu EUR v prostředcích na platby; vítá skutečnost, že celková výše prostředků na platby dohodnutá pro rok 2021 se oproti rozpočtu na rok 2020 zvyšuje o 1,2 %; zdůrazňuje význam společného prohlášení o prostředcích na platby, v němž se Parlament a Rada zavazují, že včas přijmou nezbytná rozhodnutí k pokrytí odůvodněných potřeb;

vítá skutečnost, že v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení a se společným prohlášením o provádění tohoto ustanovení, na němž se dohodly Evropský parlament a Rada, se dohodovací výbor poprvé domluvil na tom, že bude na rozpočtové položky v oblasti výzkumu opětovně zpřístupněno 20 milionů EUR v prostředcích na závazky; trvá na tom, aby byl ve VFR v plném rozsahu proveden čl. 15 odst. 3 finančního nařízení, aby se tak dosáhlo dohodnuté částky ve výši 500 milionů EUR;

připomíná, že dohodovací výbor jednoznačně uvedl, že snížení prostředků pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) v roce 2021 nemá vliv na celkové navýšení o 500 milionů EUR (v cenách roku 2018), které bylo v rámci jednání o VFR politicky dohodnuto, a že toto snížení bude v souladu s dohodou o VFR v pozdějších letech kompenzováno;

vítá skutečnost, že se Parlamentu podařilo obhájit rozpočtovou nomenklaturu, která je oproti návrhu rozpočtu Komise diferencovanější, a to zejména pokud jde o nástroj NDICI, program Erasmus+, program Práva a hodnoty a sociální dialog; je přesvědčen, že tyto změny umožní Parlamentu a Radě lépe uplatňovat svou rozhodovací úlohu v rámci ročního rozpočtového procesu a dohlížet nad plněním rozpočtu; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se během dohodovacího řízení Radě a Komisi nepodařilo dohodnout na podrobnější nomenklatuře, kterou navrhoval Parlament, zejména pokud jde o Azylový a migrační fond, nástroj pro správu hranic a víza a nástroj předvstupní pomoci a diferencovanější rozlišení v případě nástroje NDICI, především ve složce „sousedství“;

konstatuje, že celková částka prostředků pro Parlament je v rozpočtu na rok 2021 stanovena ve výši 2 063 milionů EUR;

10.

vítá, že bylo celkem vytvořeno 75 pracovních míst a že byly odpovídajícím způsobem navýšeny prostředky pro Soudní dvůr Evropské unie, Evropský hospodářský a sociální výbor, Evropský výbor regionů, evropského veřejného ochránce práv a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby se zajistily dostatečné zdroje a personál, které jim umožní co nejlépe plnit jejich úkoly a zajistí jejich optimální fungování;

11.

vítá navýšení rozpočtové položky Evropského hospodářského a sociálního výboru určené na tlumočení o 590 854 EUR a navýšení rozpočtových položek Evropského výboru regionů určených na technické vybavení a zařízení a komunikační činnosti třetích stran a politických skupin o 564 796 EUR;

12.

vítá návrh Komise, aby byly v rozpočtu na rok 2021 navýšeny prostředky pro ESVČ, a to s ohledem na nové úkoly této služby v oblasti řízení evropského mírového nástroje a za účelem lepšího fungování konzulárních služeb; vítá rozpočtově neutrální převod zaměstnanců Komise ze správních útvarů delegací Unie do ESVČ, a to s cílem zjednodušit a racionalizovat administrativní a finanční postupy a umožnit efektivní a autonomní řízení zaměstnanců; vítá navýšení rozpočtové položky strategické komunikace o 1 milion EUR určené pro boj proti dezinformacím;

13.

souhlasí s tím, že 10 % škrt v položkách určených na služební cesty je oprávněný, a to vzhledem ke zdravotní a hospodářské krizi vyvolané rozšířením onemocnění COVID-19;

14.

schvaluje postoj Rady k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021, jakož i společná prohlášení, která jsou připojena k tomuto usnesení;

15.

pověřuje svého předsedu, aby prohlásil souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2021 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

16.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(3) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(4) https://www.ipcc.ch/sr15/

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0166.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0123.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0302.

PŘÍLOHA: PROHLÁŠENÍ DOHODOVACÍHO VÝBORU

Dohodovací výbor uvedený v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU na zasedání dne 4. prosince 2020 projednal návrh souhrnného rozpočtu na rok 2021 (COM(2020)0300) předložený Komisí a návrh na změnu č. 1 souhrnného rozpočtu na rok 2021 (COM(2020)0748).

Na tomto zasedání dosáhl dohodovací výbor společného pohledu na obsah rozpočtu na rok 2021 na základě čtvrté verze návrhu prvků pro společné závěry předloženého Komisí dne 4. prosince 2020.

Dohodovací výbor připomněl čl. 312 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že „roční rozpočet Unie je v souladu s víceletým finančním rámcem“, a s ohledem na okolnosti týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027 dospěl k závěru, že se na společném návrhu není schopen domluvit během 21denního dohodovacího období, jak je stanoveno v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU.

Komise byla proto vyzvána, aby v souladu s čl. 314 odst. 8 Smlouvy o fungování EU předložila nový návrh rozpočtu na rok 2021, který bude řádně zohledňovat společný pohled dosažený v dohodovacím výboru, jakmile budou existovat dostatečné záruky, že čl. 312 odst. 1 Smlouvy o fungování EU bude možné dodržet, aby Evropský parlament a Rada mohly na tomto základě urychleně zpracovat takovýto nový návrh rozpočtu na rok 2021.

PŘÍLOHA: Rozpočet na rok 2021 – Prvky pro společné závěry

Tyto společné závěry se vztahují na následující oddíly:

1.	Rozpočet na rok 2021

2.	Rozpočet 2020 – Návrh opravného rozpočtu č. 10/2020

3.	Prohlášení

Souhrnný přehled

A. Rozpočet na rok 2021

Podle prvků pro společné závěry:

—	celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2021 je stanovena na 164 251,5 milionu EUR. Celkově tak pod stropy VFR pro rok 2021 zbývá rozpětí ve výši 778,8 milionu EUR v prostředcích na závazky.

—	celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2021 je stanovena na 166 060,5 milionu EUR. Celkově tak pod stropy VFR pro rok 2021 zbývá rozpětí ve výši 2 001,4 milionu EUR v prostředcích na platby.

—

Z nástroje pružnosti na rok 2021 se uvolňuje částka 76,4 milionu EUR v prostředcích na závazky pro okruh 2b Odolnost a hodnoty.

Prostředky na platby na rok 2021 související s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti v letech 2018, 2019, 2020 a 2021 odhaduje Komise na 628,5 milionu EUR. Odhadovaný harmonogram plateb příslušných nesplacených částek za tyto roky je podrobně rozepsán v následující tabulce:

Nástroj pružnosti – profil plateb
Rok uvolnění prostředků	2021	2022	2023	2024	Celkem
2018	34,2	0,0	0,0	0,0	34,2
2019	135,2	140,9	82,2	0,0	358,4
2020	413,7	66,2	39,9	0,0	519,8
2021	45,4	13,0	10,3	7,6	76,4
Celkem	628,5	220,1	132,5	7,6	988,7

B. Rozpočet na rok 2020

Návrh opravného rozpočtu č. 10/2020 se schvaluje ve znění navrženém Komisí.

1. Rozpočet na rok 2021

1.1. „Uzavřené“ položky

Pokud není dále v těchto závěrech uvedeno jinak, všechny rozpočtové položky, které Rada ani Parlament nezměnily, a položky, u kterých Parlament v průběhu příslušného čtení přijal pozměňovací návrhy Rady, se potvrzují tak, jak jsou uvedeny v návrhu rozpočtu na rok 2021, který předložila Komise, ve znění návrhu na změnu č. 1/2021.

U ostatních rozpočtových položek se dohodovací výbor domluvil na závěrech uvedených v bodech 1.2 až 1.7 níže.

1.2. Horizontální aspekty

Decentralizované agentury

Příspěvek EU pro všechny decentralizované agentury (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu na změnu č. 1/2021 s výjimkou:

—

V okruhu 2b:

—	Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA, článek rozpočtu 07 10 04), u níž se prostředky na závazky a na platby zvyšují o 638 178 EUR.

—	Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE, článek rozpočtu 07 10 05), u něhož se prostředky na závazky a na platby zvyšují o 971 628 EUR.

—	Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust, článek rozpočtu 07 10 07), u níž se prostředky na závazky a na platby zvyšují o 500 000 EUR.

—	Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO, článek rozpočtu 07 10 08), kterému bylo přiděleno 8 dodatečných pracovních míst (což představuje předsunutí navýšení plánovaného na rok 2022) a objem prostředků na závazky a platby se zvýšil o 7 252 790 EUR.

—

V okruhu 4:

—	Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex, článek rozpočtu 11 10 01), u níž se prostředky na závazky a na platby snižují o 61 000 000 EUR.

—	Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA, článek rozpočtu 11 10 02), u níž se prostředky na závazky a na platby zvyšují o 500 000 EUR.

Výkonné agentury

Příspěvek EU pro výkonné agentury (v prostředcích na závazky a na platby) a počet jejich pracovních míst se stanoví ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2021.

Komise předloží v roce 2021 návrh opravného rozpočtu s cílem přizpůsobit strukturu a prostředky novému souboru výkonných agentur, jakmile budou formálně zřízeny. Příslušné prováděcí rozhodnutí Komise o zřízení nových výkonných agentur a rozhodnutí Komise, kterými se na ně přenesou pravomoci, by měla být přijata začátkem roku 2021.

Pilotní projekty / přípravné akce

Byl dohodnut komplexní soubor 59 pilotních projektů / přípravných akcí navržených Parlamentem v celkové výši 71,8 mil. EUR v prostředcích na závazky.

Pokud se ukáže, že určitý pilotní projekt nebo přípravná akce spadá pod již existující právní základ, může Komise navrhnout převod prostředků do odpovídající rozpočtové položky, aby se provádění daného projektu či akce usnadnilo.

Tento soubor je plně v mezích stropů pro pilotní projekty a přípravné akce stanovených ve finančním nařízení.

1.3. Výdajové okruhy finančního rámce – prostředky na závazky

Poté, co vzal v úvahu výše uvedené závěry týkající se „uzavřených“ rozpočtových položek, agentur a pilotních projektů a přípravných akcí, se dohodovací výbor domluvil na tomto:

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace, digitální agenda

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2021, avšak s úpravami, na kterých se domluvil dohodovací výbor, jež jsou podrobně uvedeny v následující tabulce:

Rozpočtová položka / program	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Rozpočtová položka / program	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1.0.221	CEF Doprava	1 725 058 000	1 785 393 458	60 335 458
02 03 01	Nástroj pro propojení Evropy – Doprava	1 711 996 420	1 772 331 878	60 335 458
1.0.23	Program Digitální Evropa	1 103 848 000	1 129 576 962	25 728 962
02 04 03	Umělá inteligence	293 895 160	318 323 274	24 428 114
02 04 04	Dovednosti	82 290 594	83 591 442	1 300 848
PPPA	Pilotní projekty a přípravné akce			35 965 000
	Celkem			122 029 420

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 20 816,6 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu 1 zbývá rozpětí ve výši 102,4 milionu EUR.

V souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení (1) souhlasí dohodovací výbor s tím, že budou opětovně zpřístupněny prostředky na závazky na rozpočtové položky v oblasti výzkumu v celkové výši 20 milionů EUR v prostředcích na závazky. Následující rozpočtové položky jsou posíleny takto:

(v EUR)
Rozpočtové položky		Prostředky na závazky
01 02 02 10	Klastr „Zdraví“	3 400 000
01 02 02 40	Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“	3 400 000
01 02 02 50	Klastr „Klima, energetika a mobilita“	6 600 000
01 02 02 60	Klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“	6 600 000
Celkem		20 000 000

Dohodovací výbor se také domluvil, že tyto prostředky jsou součástí celkové částky až 0,5 miliardy EUR (v cenách roku 2018) na období 2021–2027, která je obsažena ve společném prohlášení dohodnutém dne 10. listopadu 2020. Pro období 2022–2027 tak zbývá až 481,2 milionu EUR v cenách roku 2018.

Okruh 2a – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2021.

Okruh 2b – Odolnost a hodnoty

Dohodovací výbor se zejména domluvil, že s ohledem na stávající úrokové sazby a úspěch nedávných finančních operací SURE mohou být prostředky v rozpočtové položce 06 04 01 sníženy o 71,9 milionu EUR při plném zachování kapacity pro financování nevratné složky nástroje NGEU v roce 2021.

Rozpočtová položka / program

Název

Změna v prostředcích na závazky (v EUR)

NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)

Rozpočet na rok 2021

Rozdíl

2.2.23

Finanční náklady na evropský nástroj na podporu oživení (EURI)

111 461 000

39 591 000

-71 870 000

06 04 01

Nástroj Evropské unie na podporu oživení (EURI) – výplata pravidelného kupónu a umoření v době splatnosti

106 461 000

34 591 000

-71 870 000

07 03 01

Podpora vzdělávací mobility u jednotlivců, jakož i spolupráce, začleňování, špičkové úrovně, kreativity a inovací na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy

2 298 294 584

-2 298 294 584

07 03 01 01

1 755 470 446

07 03 01 02

542 824 138

2.2.351

Spravedlnost

43 696 000

46 392 538

2 696 538

07 07 01

Podpora justiční spolupráce

10 646 000

11 319 945

673 945

07 07 02

Podpora justičního vzdělávání

17 570 000

18 682 268

1 112 268

07 07 03

Podpora účinného přístupu ke spravedlnosti

14 380 000

15 290 325

910 325

2.2.352

Práva a hodnoty

90 624 000

97 179 152

6 555 152

07 06 02

Podpora angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie

34 938 000

36 238 848

1 300 848

07 06 03

Daphne

15 690 000

20 444 304

4 754 304

07 06 04

Ochrana a podpora hodnot Unie

500 000

2.2.3

DAG

Decentralizované agentury

211 135 699

220 498 295

9 362 596

07 10 04

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)

23 111 517

23 749 695

638 178

07 10 05

Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)

7 955 000

8 926 628

971 628

07 10 07

Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust)

42 345 006

42 845 006

500 000

07 10 08

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)

37 700 000

44 952 790

7 252 790

07 20 04 06

Zvláštní kompetence v oblasti sociální politiky, včetně sociálního dialogu

49 380 381

28 326 381

-21 054 000

07 20 04 09

Informační a vzdělávací opatření pro zaměstnanecké organizace

21 054 000

PPPA

Pilotní projekty a přípravné akce

31 870 000

Celkem

-21 385 714

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 4 671,4 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu 2b nezbývá žádné rozpětí a z nástroje pružnosti se uvolní prostředky ve výši 76,4 milionu EUR.

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

Rozpočtová položka / program	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Rozpočtová položka / program	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
3.2.21	Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	696 491 000	738 505 372	42 014 372
09 02 01	Příroda a biologická rozmanitost	258 642 156	274 720 400	16 078 244
09 02 02	Oběhové hospodářství a kvalita života	168 461 328	178 933 566	10 472 238
09 02 03	Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování	121 426 944	128 975 334	7 548 390
09 02 04	Přechod na čistou energii	127 332 437	135 247 937	7 915 500
PPPA	Pilotní projekty a přípravné akce			3 740 000
	Celkem			45 754 372

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 58 568,6 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu zbývá rozpětí ve výši 55,4 milionu EUR.

Okruh 4 – Migrace a správa hranic

Rozpočtová položka / program

Název

Změna v prostředcích na závazky (v EUR)

NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)

Rozpočet na rok 2021

Rozdíl

4.0.2

DAG

Decentralizované agentury

794 770 045

734 270 045

-60 500 000

11 10 01

Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)

566 949 620

505 949 620

-61 000 000

11 10 02

Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva („eu-LISA“)

227 820 425

228 320 425

500 000

Celkem

-60 500 000

V návaznosti na nedávnou politickou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou ze dne 10. listopadu 2020 o VFR na období 2021–2027 a do doby, než budou příslušné texty schváleny, se dohodovací výbor shodl na tom, že snížení prostředků pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) v roce 2021 nemá vliv na celkové navýšení o 0,5 miliardy EUR (v cenách roku 2018), které bylo v této souvislosti politicky dohodnuto. Vedle tohoto navýšení bude škrt navrhovaný v roce 2021 kompenzován v pozdějších letech v souladu s dohodou o víceletém finančním rámci, přičemž budou dodrženy zásady řádného finančního řízení.

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 2 278,8 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu zbývá rozpětí ve výši 188,2 milionu EUR.

Okruh 5 – Bezpečnost a obrana

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2021.

Okruh 6 – Sousedství a svět

Rozpočtová položka / program

Název

Změna v prostředcích na závazky (v EUR)

NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)

Rozpočet na rok 2021

Rozdíl

6.0.111

Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI)

12 060 779 767

12 070 958 148

10 178 381

15 02 01 10

Jižní sousedství

1 460 009 385

1 470 187 766

10 178 381

6.0.12

Humanitární pomoc (HUMA)

1 478 000 000

1 503 000 000

25 000 000

15 03 01

Humanitární pomoc

1 391 512 450

1 416 512 450

25 000 000

6.0.1

SPEC

Výsady

91 394 973

93 023 514

1 628 541

15 20 04 03

Informační politika a strategická komunikace pro vnější činnost

41 756 023

43 384 564

1 628 541

PPPA

Pilotní projekty a přípravné akce

175 000

Celkem

36 981 922

V návaznosti na nedávnou politickou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou ze dne 10. listopadu 2020 o VFR na období 2021–2027 a do doby, než budou příslušné texty schváleny, se dohodovací výbor shodl na tom, že posílení humanitární pomoci je součástí celkového navýšení o 0,5 miliardy EUR (v cenách roku 2018), které bylo v této souvislosti politicky dohodnuto.

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 16 097,2 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu zbývá rozpětí ve výši 149,8 milionu EUR.

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

Počet míst v plánu pracovních míst orgánů a prostředky schválil dohodovací výbor ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2021 s následujícími výjimkami:

—

oddíl Evropského parlamentu, u něhož se schvaluje výsledek jeho čtení a který je dále upraven tak, aby zahrnoval i) dopad revidované aktualizace platů podle návrhu na změnu č. 1/2021 a ii) převod dvou pracovních míst z Evropského parlamentu (EP) na Evropskou komisi s cílem podpořit činnost týmu CERT-EU podle návrhu na změnu č. 1/2021;

—	oddíl Rady, u něhož se schvaluje výsledek jeho čtení a který je dále upraven tak, aby zahrnoval dopad revidované aktualizace platů podle návrhu na změnu č. 1/2021;

—

oddíl Evropského účetního dvora (EÚD), u něhož je odsouhlasena technická aktualizace v návaznosti na změnu plánu pracovních míst na základě použití čl. 53 odst. 1 finančního nařízení; tato operace zahrnovala přeměnu jednoho stálého pracovního místa AST11, jednoho stálého pracovního místa AST8, jednoho stálého pracovního místa AST7, dvou stálých míst AST5, jednoho stálého pracovního místa AST4 a jednoho dočasného místa AST/SC3 na tři stálá místa AD7 a čtyři stálá pracovní místa AD5 bez dopadu na výši prostředků;

—	oddíl Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), u něhož se výše prostředků na závazky a na platby zvyšuje o 590 854 EUR;

—	oddíl Evropského výboru regionů (VR), u něhož se výše prostředků na závazky a na platby zvyšuje o 564 796 EUR;

—

oddíl Evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ), u něhož je odsouhlasena technická aktualizace v návaznosti na změnu plánu pracovních míst v návaznosti na použití čl. 53 odst. 1 finančního nařízení; tato operace zahrnovala přeměnu jednoho stálého pracovního místa AST5 na jedno stálé místo AST/SC6 bez dopadu na výši prostředků;

—	oddíl Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), u něhož se výše prostředků na závazky a na platby zvyšuje o 1,0 milion EUR na kapacitu pro strategickou komunikaci.

V důsledku pandemie COVID-19 dohodovací výbor navíc výjimečně schválil 10 % snížení prostředků na závazky a platby v souvislosti se služebními cestami všech orgánů s výjimkou Evropského parlamentu.

Kombinované úpravy, které vedou k celkovému snížení okruhu 7 o 8,8 milionu EUR, jsou podrobně rozepsány podle oddílů v následujících tabulkách:

Oddíl 1 – Evropský parlament

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1 4 0 0	Ostatní zaměstnanci – generální sekretariát a politické skupiny	63 837 727	65 039 727	1 202 000
1 4 0 1	Ostatní zaměstnanci – bezpečnost	38 084 545	34 584 545	-3 500 000
2 0 0 0	Nájemné	26 301 000	27 301 000	1 000 000
2 0 2 6	Zabezpečení a ostraha budov	16 030 000	19 530 000	3 500 000
3 0 2	Výdaje na reprezentaci	845 500	858 500	13 000
3 0 4 2	Schůze, kongresy, konference a delegace	2 780 000	2 857 000	77 000
3 2 0	Získávání odborného poradenství	6 629 500	7 491 500	862 000
2 1 2	Nábytek	5 910 000	4 910 000	-1 000 000
10 1	Rezerva na nepředvídané výdaje	4 500 000	2 346 000	-2 154 000
	Celkem			0

Oddíl 2 – Evropská rada a Rada

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1 3 3 1	Výdaje generálního sekretariátu Rady na služební cesty	3 600 000	3 240 000	- 360 000
1 3 3 2	Cestovní výdaje zaměstnanců v souvislosti s Evropskou radou	1 650 000	1 485 000	- 165 000
2 2 0 0	Cestovní výdaje delegací	17 228 000	15 505 000	-1 723 000
2 2 0 1	Různé cestovní výdaje	570 000	513 000	-57 000
2 2 1 3	Informování a veřejné akce	5 095 000	4 585 500	- 509 500
	Celkem			-2 814 500

Oddíl 3 – Komise

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
20 02 06 01	Výdaje na služební cesty a reprezentaci	59 145 000	53 230 000	-5 915 000
20 02 07 01	Výdaje na služební cesty a reprezentaci	6 083 000	5 475 000	- 608 000
20 03 15 01 – O1 01 03 01	Úřad pro publikace – výdaje na služební cesty a reprezentaci	235 000	212 000	-23 000
20 03 15 02 – O2 01 03 01	Evropský úřad pro výběr personálu – výdaje na služební cesty a reprezentaci	401 000	361 000	-40 000
20 03 16 01 – O3 01 03 01	Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků – výdaje na služební cesty a reprezentaci	153 000	138 000	-15 000
20 03 16 02 – O4 01 03 01	Úřad pro infrastrukturu a logistiku – Brusel – výdaje na služební cesty a reprezentaci	138 000	124 000	-14 000
20 03 16 03 – O5 01 03 01	Úřad pro infrastrukturu a logistiku – Lucemburk – výdaje na služební cesty a reprezentaci	111 000	100 000	-11 000
20 03 17 – O6 01 03 01	Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) – výdaje na služební cesty a reprezentaci	1 460 000	1 314 000	- 146 000
	Celkem			-6 772 000

Oddíl 4 – Soudní dvůr Evropské unie

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1 6 2	Výdaje na služební cesty	450 000	405 000	-45 000
	Celkem			-45 000

Oddíl 5 – Evropský účetní dvůr

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1 6 2	Výdaje na služební cesty	3 320 000	2 988 000	- 332 000
	Celkem			- 332 000

Oddíl 6 – Evropský hospodářský a sociální výbor

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1 6 2	Výdaje na služební cesty	421 082	378 974	-42 108
2 5 4 8	Konferenční tlumočníci	6 735 709	7 326 563	590 854
	Celkem			548 746

Oddíl 7 – Evropský výbor regionů

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1 6 2	Výdaje na služební cesty	311 461	280 315	-31 146
2 1 4	Technické vybavení a zařízení	1 097 271	1 262 067	164 796
2 5 4 1	Třetí strany	104 100	304 100	200 000
2 6 4	Komunikační činnost politických skupin VR	195 049	395 049	200 000
	Celkem			533 650

Oddíl 8 – Evropský veřejný ochránce práv

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
3 0 0	Výdaje na služební cesty zaměstnanců a služební cesty mezi třemi pracovními místy	150 000	135 000	-15 000
	Celkem			-15 000

Oddíl 9 – Evropský inspektor ochrany údajů

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1 1 2 0	Výdaje na služební cesty, cestovní výdaje a jiné vedlejší výdaje	155 000	139 500	-15 500
3 0 3 0	Výdaje na služební cesty, cestovní výdaje a jiné vedlejší výdaje	50 000	45 000	-5 000
3 0 4 8	Výdaje předsedy a místopředsedů EDPB	59 000	53 100	-5 900
	Celkem			-26 400

Oddíl 10 – Evropská služba pro vnější činnost

Program / rozpočtová položka	Název	Změna v prostředcích na závazky (v EUR)
Program / rozpočtová položka	Název	NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)	Rozpočet na rok 2021	Rozdíl
1 4 0	Výdaje na služební cesty	9 132 050	8 229 645	- 902 405
2 2 1 4	Kapacita pro strategickou komunikaci	3 000 000	4 000 000	1 000 000
	Celkem			97 595

Dohodnutá výše prostředků na závazky je tak stanovena na 10 448,3 milionu EUR a pod výdajovým stropem okruhu 7 zbývá tedy rozpětí ve výši 186,7 milionu EUR.

Tematické zvláštní nástroje: EFG, SEAR a BAR

Prostředky na závazky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR) jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2021.

p. m. Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (BAR) bude zahrnuta do opravného rozpočtu začátkem roku 2021.

1.4. Prostředky na platby

Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2021 je stanovena ve výši uvedené v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2020, a to s následujícími úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor:

Je zohledněna dohodnutá výše prostředků na závazky u nerozlišených výdajů, u nichž je navrhovaná výše prostředků na platby stejná jako výše prostředků na závazky. To zahrnuje snížení nákladů na financování evropského nástroje na podporu oživení (EURI) o –71,9 milionu EUR a úpravu příspěvku Unie decentralizovaným agenturám. Celkově tak dochází ke snížení prostředků o –123,0 milionu EUR.

2.	Kombinované úpravy v rámci okruhu 7 vedou k celkovému snížení o 8,8 milionu EUR.

Výše prostředků na platby u všech nových pilotních projektů a přípravných akcí navržených Parlamentem je stanovena na úrovni 25 % odpovídajících prostředků na závazky nebo ve výši navržené Parlamentem, navrhuje-li EP nižší úroveň. V případě prodloužení stávajících pilotních projektů a přípravných akcí odpovídá výše prostředků na platby výši těchto prostředků stanovené v návrhu rozpočtu plus 25 % odpovídajících nových prostředků na závazky, nebo výši navržené Parlamentem, je-li nižší. Celkově tak dochází ke zvýšení prostředků o 17,9 milionu EUR.

4.	V důsledku vývoje prostředků na závazky u rozlišených výdajů byly dohodnuty úpravy následujících rozpočtových položek:

Rozpočtová položka / program

Název

Změna prostředků na platby (v EUR)

NR 2021 (včetně návrhu na změnu č. 1)

Rozpočet na rok 2021

Rozdíl

1.0.221

Nástroj pro propojení Evropy – doprava

12 067 092

02 03 01

Nástroj pro propojení Evropy – doprava

33 691 420

45 758 512

12 067 092

1.0.23

Program Digitální Evropa

1 916 490

02 04 03

Umělá inteligence

21 891 450

23 711 034

1 819 584

02 04 04

Dovednosti

6 130 200

6 227 106

96 906

2.2.351

Spravedlnost

1 078 615

07 07 01

Podpora justiční spolupráce

4 258 400

4 527 978

269 578

07 07 02

Podpora justičního vzdělávání

7 028 000

7 472 907

444 907

07 07 03

Podpora účinného přístupu ke spravedlnosti

5 752 000

6 116 130

364 130

2.2.352

Práva a hodnoty

2 089 154

07 06 02

Podpora angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie

12 489 000

12 879 258

390 258

07 06 03

Daphne

4 706 910

6 244 139

1 537 229

07 06 04

Ochrana a podpora hodnot Unie

161 667

2.2.3

SPEC

Výsady

07 20 04 06

Zvláštní kompetence v oblasti sociální politiky, včetně sociálního dialogu

42 886 000

23 234 000

-19 652 000

07 20 04 09

Informační a vzdělávací opatření pro zaměstnanecké organizace

19 652 000

3.2.21

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

1 336 954

09 02 01

Příroda a biologická rozmanitost

6 870 000

7 297 067

427 067

09 02 02

Oběhové hospodářství a kvalita života

10 394 052

11 040 188

646 136

09 02 03

Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování

2 295 581

2 438 284

142 703

09 02 04

Přechod na čistou energii

1 947 232

2 068 280

121 048

6.0.111

Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI)

10 178 381

15 02 01 10

Jižní sousedství

143 096 572

153 274 953

10 178 381

6.0.12

Humanitární pomoc (HUMA)

20 000 000

15 03 01

Humanitární pomoc

1 800 000 000

1 820 000 000

20 000 000

6.0.1

SPEC

Výsady

1 318 031

15 20 04 03

Informační politika a strategická komunikace pro vnější činnost

33 794 511

35 112 542

1 318 031

CELKEM

49 984 716

V důsledku výše uvedeného činí prostředky na platby celkem 166 060,5 milionu EUR, což představuje snížení o 63,9 milionu EUR ve srovnání s návrhem rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2021.

1.5. Rezervy

Kromě rezerv uvedených v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2021 nejsou k dispozici žádné rezervy.

Prostředky na závazky a na platby pro nové programy, jejichž právní základy se v současnosti dokončují a jejichž přijetí se očekává počátkem roku 2021, nebudou prozatímně do rezerv zapsány.

Vzhledem k naléhavé povaze potřeb souvisejících s pandemií COVID-19 souhlasil dohodovací výbor výjimečně s tím, že do rezerv nebudou zapsány částky pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA).

1.6. Poznámky k rozpočtu

Znění poznámek k rozpočtu zůstává stejné jako v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2020, a to s následujícími úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor:

—

rozpočtové položky, v jejichž případě jsou návrhy na změny předložené Evropským parlamentem schváleny beze změn:

Rozpočtová položka	Název
Kapitola 07 10	Decentralizované agentury

—

rozpočtové položky, v jejichž případě jsou návrhy na změny předložené Evropským parlamentem schváleny se změnou, kterou navrhla Komise ve svém dopise o proveditelnosti:

Rozpočtová položka	Název
01 02 02 20	Klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“
07 02 01	Složka ESF+ v rámci sdíleného řízení – operační výdaje
15 03 02	Prevence katastrof, snižování jejich rizika a připravenost na ně

—

rozpočtové položky, v jejichž případě jsou příslušné poznámky k rozpočtu tak, jak byly uvedeny v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu, schváleny s následujícími změnami:

Rozpočtová položka	Název
Kapitola 02 04	Program Digitální Evropa
Kapitola 02 04	Znění pozměnit následovně: Budou-li tyto oblasti podporovány současně, pomohou vytvořit prosperující ekonomiku založenou na datech, podpoří začleňování a rovné příležitosti pro všechny a zajistí tvorbu hodnot.
02 04 04	Dovednosti
02 04 04	Doplnit následující text: Program zajistí účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a zajistí, aby v rámci jeho akcí byl uplatňován genderový mainstreaming.
Kapitola 03 02	Program pro jednotný trh (včetně malých a středních podniků)
Kapitola 03 02	Znění pozměnit následovně: Podpoří rovněž účast žen a přispěje k posílení postavení všech aktérů jednotného trhu: podniků, občanů včetně spotřebitelů, občanské společnosti a veřejných orgánů.
03 02 02	Doplnit následující text: Program zajistí účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a zajistí, aby v rámci jeho akcí byl uplatňován genderový mainstreaming.

—

V souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení a se společným prohlášením o provádění čl. 15 odst. 3, na němž se dohodly Evropský parlament a Rada, dohodovací výbor souhlasil s tím, že prostředky na závazky budou opět poskytnuty na rozpočtové položky v oblasti výzkumu. Rozpočtové poznámky k rozpočtovým položkám 01 02 02 10, 01 02 02 40, 01 02 02 50 a 01 02 02 60 budou odpovídajícím způsobem upraveny:

Rozpočtová položka	Název
01 02 02 10	Doplnit následující text: V souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení je pro tento rozpočtový bod k dispozici částka ve výši 3 400 000 EUR v prostředcích na závazky v návaznosti na zrušení přidělení prostředků na závazky, které bylo provedeno v roce 2019 v důsledku úplného či částečného neuskutečnění výzkumných projektů.
01 02 02 40	Doplnit následující text: V souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení je pro tento rozpočtový bod k dispozici částka ve výši 3 400 000 EUR v prostředcích na závazky v návaznosti na zrušení přidělení prostředků na závazky, které bylo provedeno v roce 2019 v důsledku úplného či částečného neuskutečnění výzkumných projektů.
01 02 02 50	Doplnit následující text: V souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení je pro tento rozpočtový bod k dispozici částka ve výši 6 600 000 EUR v prostředcích na závazky v návaznosti na zrušení přidělení prostředků na závazky, které bylo provedeno v roce 2019 v důsledku úplného či částečného neuskutečnění výzkumných projektů.
01 02 02 60	Doplnit následující text: V souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení je pro tento rozpočtový bod k dispozici částka ve výši 6 600 000 EUR v prostředcích na závazky v návaznosti na zrušení přidělení prostředků na závazky, které bylo provedeno v roce 2019 v důsledku úplného či částečného neuskutečnění výzkumných projektů.

—

nové rozpočtové položky, u nichž jsou příslušné poznámky k rozpočtu schváleny v tomto znění:

Rozpočtová položka

Název

07 20 04 09

Doplnit následující text:

Tyto prostředky jsou určeny k pokrytí výdajů na informační a vzdělávací opatření pro zaměstnanecké organizace, včetně zástupců zaměstnaneckých organizací v kandidátských zemích, související s činnostmi Unie v rámci realizace sociálního rozměru Unie.

Tato opatření by měla zaměstnaneckým organizacím pomoci při řešení obecných úkolů, před nimiž stojí evropská politika zaměstnanosti a sociální politika, jak jsou stanoveny v rámci strategie Evropa 2020 a v rámci iniciativ Unie s cílem řešit dopady hospodářské krize.

Zvláštní pozornost bude věnována školení v oblasti genderové problematiky na pracovišti.

07 06 04

Doplnit následující text:

Tyto prostředky jsou především určeny na ochranu, podporu a zvyšování povědomí o právech poskytováním finanční podpory organizacím občanské společnosti působícím na místní, regionální a nadnárodní úrovni při podpoře a pěstování těchto práv, a tedy i na ochranu a podporu hodnot Unie a dodržování zásad právního státu; tyto prostředky tak mají přispět k budování demokratičtější Unie, k demokratickému dialogu, transparentnosti a řádné správě věcí veřejných.

Za účelem dosažení výše uvedeného konkrétního cíle budou zejména podporovány organizace občanské společnosti a neziskové zúčastněné strany, které jsou aktivní v oblastech programu, aby byly lépe schopny reagovat, provádět propagační činnost na podporu práv a zajistit všem občanům odpovídající přístup ke službám, k poradenství a podpůrným činnostem, které nabízejí.

—

nové rozpočtové položky vyplývající z následujícího rozdělení položky 07 03 01 na dvě samostatné položky, pro něž jsou příslušné poznámky k rozpočtu schváleny takto:

Rozpočtová položka

Název

07 03 01

Vypustit stávající text

07 03 01 01

Doplnit následující text:

Tyto prostředky jsou určeny k pokrytí oblasti vzdělávání a odborné přípravy programu Erasmus+ v rámci nepřímého řízení. Jsou z nich podporovány 3 klíčové akce a akce programu Jean Monnet.

Klíčová akce 1: Vzdělávací mobilita

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program podporovat tyto oblasti: a) mobilita vysokoškolských studentů a pracovníků; b) mobilita studentů a pracovníků v rámci odborného vzdělávání a přípravy; c) mobilita žáků a zaměstnanců škol; d) mobilita pracovníků v rámci vzdělávání dospělých; e) příležitosti pro jazykové vzdělávání, včetně činností na podporu mobility.

Klíčová akce 2: Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program podporovat tyto oblasti: a) partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu; b) partnerství na podporu špičkové úrovně, zejména Evropské univerzity, střediska pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání a společné magisterské programy; c) partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy; d) online platformy a nástroje virtuální spolupráce, včetně podpůrných služeb pro eTwinning a pro elektronickou platformu pro vzdělávání dospělých v Evropě.

Klíčová akce 3: Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program podporovat tyto oblasti:

příprava a provádění obecných a odvětvových politických programů Unie týkajících se vzdělávání a odborné přípravy, a to i za podpory sítě Eurydice nebo činností jiných příslušných organizací; b) podpora nástrojů a opatření Unie pro rozvoj kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací; c) politický dialog a spolupráce s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; d) opatření, která přispějí ke kvalitnímu ainkluzivnímu provádění programu; e) spolupráce s dalšími nástroji Unie a zajištění podpory dalších oblastí politiky Unie; f) činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu.

Akce programu Jean Monnet Program podpoří výuku, učení, výzkum a diskuse o otázkách evropské integrace prostřednictvím těchto opatření: a) akce programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání; b) akce programu Jean Monnet v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy; c) podpora těchto institucí sledujících nějaký cíl v evropském zájmu: Evropský univerzitní institut ve Florencii, včetně Školy nadnárodní správy věcí veřejných; Evropská univerzita (v Bruggách a Natolinu); Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu; Akademie evropského práva v Trevíru; Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání v Odense a Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

07 03 01 02

Doplnit následující text:

Tyto prostředky jsou určeny na pokrytí oblasti vzdělávání a odborné přípravy programu Erasmus+ v rámci přímého řízení. Jsou z nich podporovány 3 klíčové akce a akce programu Jean Monnet.

Klíčová akce 1: Vzdělávací mobilita

Klíčová akce 2: Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Klíčová akce 3: Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program podporovat tyto oblasti:

příprava a provádění obecných a odvětvových politických programů Unie týkajících se vzdělávání a odborné přípravy, a to i za podpory sítě Eurydice nebo činností jiných příslušných organizací; b) podpora nástrojů a opatření Unie pro rozvoj kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací; c) politický dialog a spolupráce s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; d) opatření, která přispějí ke kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu; e) spolupráce s dalšími nástroji Unie a zajištění podpory dalších oblastí politiky Unie; f) činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu.

Akce programu Jean Monnet Program podpoří výuku, učení, výzkum a diskuse o otázkách evropské integrace prostřednictvím těchto opatření: a) akce programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání; b) akce programu Jean Monnet v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy; c) podpora těchto institucí sledujících nějaký cíl, jenž je v evropském zájmu: Evropský univerzitní institut ve Florencii, včetně Školy nadnárodní správy věcí veřejných; Evropská univerzita (v Bruggách a Natolinu); Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu; Akademie evropského práva v Trevíru; Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání v Odense a Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

Přitom se rozumí, že změny učiněné Evropským parlamentem nebo Radou nemohou měnit nebo rozšiřovat oblast působnosti stávajícího právního základu ani zasahovat do administrativní autonomie orgánů a že dané akce mohou být financovány z dostupných zdrojů.

1.7. Rozpočtová nomenklatura

Rozpočtová nomenklatura navržená Komisí v návrhu rozpočtu, ve znění návrhu na změnu č. 1/2021, je schválena včetně nových pilotních projektů a přípravných akcí (s výjimkou nové přípravné akce PA 01 21 01, v jejímž případě se související prostředky přidávají ke stávající přípravné akci PA 01 20 01). Dohodovací výbor se navíc dohodl na následujících úpravách:

—

doplnění těchto dvou dalších položek:

Rozpočtová položka	Okruh / kategorie politiky	Název
07 20 04 09	2b / 2.2.3SPEC	Informační a vzdělávací opatření pro zaměstnanecké organizace
07 06 04	2b / 2.2.352	Ochrana a podpora hodnot Unie

—

Položka 07 03 01 „Podpora vzdělávací mobility u jednotlivců, jakož i spolupráce, začleňování, špičkové úrovně, kreativity a inovací na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ se tímto způsobem rozděluje na dvě samostatné položky, aniž by to mělo dopad na výši prostředků:

Rozpočtová položka / program	Název	Prostředky (v EUR)
Rozpočtová položka / program	Název	Závazek	Platba
07 03 01	Podpora vzdělávací mobility u jednotlivců, jakož i spolupráce, začleňování, špičkové úrovně, kreativity a inovací na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy
07 03 01 01	Podpora vzdělávací mobility u jednotlivců, jakož i spolupráce, začleňování, špičkové úrovně, kreativity a inovací na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy – nepřímé řízení	1 755 470 446	1 468 151 286
07 03 01 02	Podpora vzdělávací mobility u jednotlivců, jakož i spolupráce, začleňování, špičkové úrovně, kreativity a inovací na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy – přímé řízení	542 824 138	295 331 144

2. Rozpočet na rok 2020

Návrh opravného rozpočtu (NOR) 10/2020 se schvaluje ve znění navrženém Komisí.

3. Prohlášení

3.1. Jednostranné prohlášení Evropské komise o boji proti dětské chudobě v rámci Evropského sociálního fondu+

Řešení dětské chudoby nabude ještě více na významu, zejména v souvislosti se současnou krizí způsobenou onemocněním COVID-19, a je třeba na něj vyčlenit dostatečné zdroje. Revidovaný návrh týkající se Evropského sociálního fondu+ (COM(2020)0447) zahrnuje zvláštní tematické zaměření na řešení dětské chudoby. Vyžaduje, aby každý členský stát přidělil v rámci sdíleného řízení alespoň 5 % svých prostředků ESF+ na podporu cílených opatření a strukturálních reforem zaměřených na řešení dětské chudoby (čl. 7 odst. 3 písm. a)). Vzhledem k aktuálně předpokládaným přídělům pro jednotlivé členské státy na programové období 2021–2027 to představuje téměř 5 miliard EUR v běžných cenách.

3.2. Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady ohledně prostředků na platby

Rada a Parlament vyzývají Komisi, aby během roku 2021 nadále pozorně a aktivně sledovala provádění programů z období 2014–2020 (zejména v podokruhu 2a a v souvislosti s rozvojem venkova). Za tímto účelem Rada a Parlament Komisi vybízí, aby včas předložila aktualizované údaje o současném stavu a odhady, pokud jde o prostředky na platby v roce 2021. Rada a Parlament Komisi vyzývají, aby v případě, že z údajů vyplyne, že prostředky uvedené v rozpočtu na rok 2021 nepostačují k pokrytí potřeb, předložila co nejdříve vhodné řešení, mimo jiné návrh opravného rozpočtu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly v příslušný okamžik přijmout v souvislosti s odůvodněnými potřebami veškerá nezbytná rozhodnutí. Rada a Parlament vezmou v příslušných případech v úvahu naléhavost dané záležitosti a osmitýdenní rozhodovací lhůtu zkrátí, bude-li to považováno za nezbytné. Totéž se použije obdobně, pokud z číselných údajů vyplyne, že prostředky uvedené v rozpočtu na rok 2021 jsou vyšší, než je potřeba.

3.3. Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o řešení dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19

Aby bylo možné řešit dopad bezprecedentní krize způsobené onemocněním COVID-19 v nejlepším zájmu EU, jsou Evropský parlament, Rada a Komise odhodlány přijmout nezbytná opatření k rychlému využití plného potenciálu nové generace programů EU a věnovat zvláštní pozornost hospodářským odvětvím, která jsou krizí nejvíce zasažena, jako je cestovní ruch a malé a střední podniky, a osobám, které krize postihla nejvíce, jako jsou děti a mladí lidé.

3.4. Jednostranné prohlášení Komise o řízení decentralizovaných agentur

Komise má vážný zájem zajistit, aby decentralizované agentury EU plnily svůj mandát, včetně posílení a zefektivnění jejich řízení, jakož i podpory harmonizovaného plánování a podávání zpráv všemi decentralizovanými agenturami. Komise se domnívá, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora 22/2020 a odpovědi na tuto zprávu by mohly být základem pro následná opatření založená na spolupráci, která budou vyžadovat podporu Rady a Parlamentu.

3.5. Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady ohledně rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby neprodleně předložila návrh příslušného nástroje, který je nezbytný pro neprodlené zprovoznění rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, s cílem zajistit, aby v rozpočtovém roce 2021 mohl být uvolněn dostatečný objem prostředků. Evropský parlament a Rada při svých jednáních zohlední naléhavost této záležitosti.

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby co nejdříve, jakmile to bude vhodné, předložila návrh opravného rozpočtu, aby v rozpočtovém roce 2021 byly k dispozici nezbytné prostředky. Evropský parlament a Rada tento návrh opravného rozpočtu posoudí s náležitou naléhavostí.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 445

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 64 29. října 2021

	III Přípravné akty
	Evropský parlament
	Pondělí 14. prosince 2020
2021/C 445/26	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2020 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (09644/1/2020 – C9-0376/2020 – 2016/0365(COD))	213
	Úterý 15. prosince 2020
2021/C 445/27	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o návrhu, aby byl Marek Opiola jmenován členem Účetního dvora (C9-0350/2020 – 2020/0806(NLE))	214
2021/C 445/28	P9_TA(2020)0340 Opatření pro řízení, zachování a kontrolu zdrojů platná v oblasti Úmluvy Meziamerické komise pro tropické tuňáky ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu zdrojů platná v oblasti Úmluvy Meziamerické komise pro tropické tuňáky a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007 (COM(2020)0308 – C9-0203/2020 – 2020/0139(COD)) P9_TC1-COD(2020)0139 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu použitelná v oblasti Úmluvy Meziamerické komise pro tropické tuňáky a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007	215
2021/C 445/29	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropskou unií a Japonskem (09292/2020 – C9-0205/2020 – 2019/0275(NLE))	216
2021/C 445/30	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou o prodloužení platnosti protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, jehož platnost končí dne 15. listopadu 2020 (11260/20 – C9-0372/2020 – 2020/0274(NLE))	217
2021/C 445/31	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a vládou Cookových ostrovů o prodloužení platnosti protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou unií a vládou Cookových ostrovů o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (11262/20 – C9-0368/2020 – 2020/0275(NLE))	218
2021/C 445/32	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (06230/3/2020 – C9-0354/2020 – 2017/0332(COD))	219
2021/C 445/33	P9_TA(2020)0345 Evropský rok železnice (2021) ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku železnice (2021) (COM(2020)0078 – C9-0076/2020 – 2020/0035(COD)) P9_TC1-COD(2020)0035 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2020 k přijetí rozhodnutí (EU) 2020/… Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku železnice (2021)	221
2021/C 445/34	P9_TA(2020)0346 Zmocnění Komise hlasovat pro navýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se Komise zmocňuje hlasovat pro navýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (COM(2020)0774 – C9-0378/2020 – 2020/0343(COD)) P9_TC1-COD(2020)0343 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2020 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… , kterým se Komise zmocňuje k hlasování pro zvýšení schváleného základního kapitálu Evropského investičního fondu	222
2021/C 445/35	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 10/2020 na rozpočtový rok 2020 – Navýšení prostředků na platby v souladu s aktualizovanými prognózami výdajů a další úpravy výdajů a příjmů (13643/2020 – C9-0395/2020 – 2020/0298(BUD))	223
2021/C 445/36	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 29. října 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124, pokud jde o úřední kontroly na stanovišti hraniční kontroly, ze kterého zboží opouští Unii, a o některá ustanovení týkající se tranzitu a překládky (C(2020)07418 – 2020/2855(DEA))	225
2021/C 445/37	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 7. prosince 2020, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, pokud jde o identifikační označení, které se má používat pro některé produkty živočišného původu ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko (C(2020)08765 – 2020/2907(DEA))	227
2021/C 445/38	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 20. listopadu 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, pokud jde o lhůty pro podávání vstupních souhrnných celních prohlášení a prohlášení před výstupem zboží v případě námořní dopravy uskutečňované ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, z britských Normanských ostrovů a z Ostrova Man a do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, na britské Normanské ostrovy a na Ostrov Man (C(2020)08072 – 2020/2890(DEA))	229
2021/C 445/39	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 6. listopadu 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/815, pokud jde o aktualizaci taxonomie (pro rok 2020) stanovené v regulačních technických normách pro jednotný elektronický formát pro podávání zpráv (C(2020)7523 – 2020/2865(DEA))	231
	Středa 16. prosince 2020
2021/C 445/40	P9_TA(2020)0354 Přechodná ustanovení pro podporu z EZFRV a z EZZF v letech 2021 a 2022 ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v roce 2021 a kterým se mění nařízení (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2021, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v roce 2021 (COM(2019)0581 – C9-0162/2019 – 2019/0254(COD)) P9_TC1-COD(2019)0254 Postoj Evropského parlamentu a Rady přijatý v prvním čtení dne 16. prosince 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/…, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022	233
2021/C 445/41	P9_TA(2020)0355 Dodatečné zdroje v souvislosti s pandemií COVID-19: REACT-EU ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD)) P9_TC1-COD(2020)0101 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. prosince 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)	237
2021/C 445/42	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (09980/1/2020 – C9-0407/2020 – 2018/0136(COD))	238
2021/C 445/43	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (09970/2020 – C9-0409/2020 – 2018/0166(APP))	240
	Čtvrtek 17. prosince 2020
2021/C 445/44	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účelnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (10008/1/2020 – C9-0393/2020 – 2018/0170(COD))	256
2021/C 445/45	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. prosince 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085 – C8-0034/2017 – 2017/0035(COD))	257
2021/C 445/46	P9_TA(2020)0374 Akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 445/2014/EU o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 (COM(2020)0384 – C9-0275/2020 – 2020/0179(COD)) P9_TC1-COD(2020)0179 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. prosince 2020 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/…, kterým se mění rozhodnutí č. 445/2014/EU o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033	267
2021/C 445/47	P9_TA(2020)0381 Určité aspekty železniční bezpečnosti a propojenosti s ohledem na tunel pod Lamanšským průlivem ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o určitých aspektech železniční bezpečnosti a propojenosti s ohledem na přeshraniční infrastrukturu spojující Unii a Spojené království prostřednictvím pevného spojení v Lamanšském průlivu (COM(2020)0782 – C9-0379/2020 – 2020/0347(COD)) P9_TC1-COD(2020)0347 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. prosince 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/… o určitých aspektech železniční bezpečnosti a propojenosti s ohledem na přeshraniční infrastrukturu spojující Unii a Spojené království prostřednictvím pevného spojení v Lamanšském průlivu	268
2021/C 445/48	P9_TA(2020)0389 Oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace rybářských plavidel Spojeného království ve vodách Unie ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2403, pokud jde o oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace rybářských plavidel Spojeného království ve vodách Unie (COM(2020)0830 – C9-0396/2020 – 2020/0366(COD)) P9_TC1-COD(2020)0366 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. prosince 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/…, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2403, pokud jde o oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace rybářských plavidel Spojeného království ve vodách Unie	269
	Pátek 18. prosince 2020
2021/C 445/49	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 týkající se postoje Rady k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021 (13892/2020 – C9-0408/2020 – 2020/0371(BUD))	270
2021/C 445/50	P9_TA(2020)0386 Základní propojení v silniční nákladní a osobní dopravě po skončení přechodného období s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v silniční nákladní a osobní dopravě po skončení přechodného období uvedeného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (COM(2020)0826 – C9-0399/2020 – 2020/0362(COD)) P9_TC1-COD(2020)0362 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. prosince 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/… o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v silniční nákladní a osobní dopravě po skončení přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii	294
2021/C 445/51	P9_TA(2020)0387 Základní propojení v letecké dopravě po skončení přechodného období s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v letecké dopravě po skončení přechodného období uvedeného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (COM(2020)0827 – C9-0398/2020 – 2020/0363(COD)) P9_TC1-COD(2020)0363 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. prosince 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/… o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v letecké dopravě po skončení přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii	295
2021/C 445/52	P9_TA(2020)0388 Bezpečnost letectví po skončení přechodného období s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o určitých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na skončení přechodného období uvedeného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (COM(2020)0828 – C9-0397/2020 – 2020/0364(COD)) P9_TC1-COD(2020)0364 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. prosince 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/… o určitých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na skončení přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii	296

Obsah		Strana

	EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ 2020–2021 Dílčí zasedání od 14. do 18. prosince 2020 PŘIJATÉ TEXTY	1

	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Evropský parlament
	Středa 16. prosince 2020
2021/C 445/01	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (2020/2131(INI))	2
	Čtvrtek 17. prosince 2020
2021/C 445/02	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, interinstitucionální dohodě, nástroji Evropské unie na podporu oživení a nařízení o právním státě (2020/2923(RSP))	15
2021/C 445/03	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o provádění nařízení Dublin III (2019/2206(INI))	18
2021/C 445/04	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o provádění směrnice o navracení (2019/2208(INI))	28
2021/C 445/05	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069145/02 – 2020/2891(RSP))	36
2021/C 445/06	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069146/02 – 2020/2892(RSP))	43
2021/C 445/07	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069147/02 – 2020/2893(RSP))	49
2021/C 445/08	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069148/02 – 2020/2894(RSP))	56
2021/C 445/09	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D069149/02 – 2020/2895(RSP))	63
2021/C 445/10	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o evropské občanské iniciativě Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe (Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě) (2020/2846(RSP))	70
2021/C 445/11	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (2020/2084(INI))	75
2021/C 445/12	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o udržitelné správě a řízení společností (2020/2137(INI))	94
2021/C 445/13	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (2020/2767(RSP))	102
2021/C 445/14	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nucené práci a situaci Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (2020/2913(RSP))	114
2021/C 445/15	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o Íránu, zejména o případu laureátky Sacharovovy ceny za rok 2012 Nasrín Sotúdeové (2020/2914(RSP))	121
2021/C 445/16	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o provádění vodohospodářských právních předpisů EU (2020/2613(RSP))	126
2021/C 445/17	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (2020/2791(RSP))	140
2021/C 445/18	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví (2020/2896(RSP))	150
2021/C 445/19	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2020/2532(RSP))	156
2021/C 445/20	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019 (2020/2044(INI))	168
	Pátek 18. prosince 2020
2021/C 445/21	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Egyptě, zejména případu aktivistů Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR) (2020/2912(RSP))	176
	STANOVISKA
	Evropský parlament
	Úterý 15. prosince 2020
2021/C 445/22	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o skupinu látek 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenol, ethoxylovaný (zahrnující přesně definované látky a látky s neznámým nebo proměnlivým složením, komplexní reakční produkty nebo biologické materiály, polymery a homology) (D070073/02 – 2020/2898(RPS))	182
2021/C 445/23	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard IAS 39 a mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS 4, IFRS 7, IFRS 9 a IFRS 16 (D069602/01 – 2020/2851(RPS))	184

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropský parlament
	Středa 16. prosince 2020
2021/C 445/24	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o uzavření Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (2018/2070(ACI))	186
	Čtvrtek 17. prosince 2020
2021/C 445/25	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o změnách jednacího řádu s cílem zajistit fungování Parlamentu za mimořádných okolností (2020/2098(REG))	206