Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2021/C 431/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 422, 18.10.2021

Dřívější publikace

Úř. věst. C 412, 11.10.2021

Úř. věst. C 401, 4.10.2021

Úř. věst. C 391, 27.9.2021

Úř. věst. C 382, 20.9.2021

Úř. věst. C 368, 13.9.2021

Úř. věst. C 357, 6.9.2021

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Zřízení senátů a přidělení soudců k senátům

(2021/C 431/02)

V návaznosti na ukončení funkce p. Collinse, p. Gratsiase, p. Csehiho jako soudců Tribunálu a pí Spineanu-Matei jako soudkyně Tribunálu rozhodl Tribunál dne 11. října 2021 změnit rozhodnutí ze dne 30. září 2019 (1) ve znění změn (2) týkající se zřízení senátů a rozhodnutí ze dne 4. října 2019 (3) ve znění změn (4) týkající se přidělení soudců k senátům, a přidělit na období od 11. října 2021 do 31. srpna 2022 soudce k senátům následovně:

I. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

p. Kanninen, předseda senátu, p. Jaeger, pí Półtorak, pí Porchia a pí Stancu, soudci.

1. senát zasedající o třech soudcích:

p. Kanninen, předseda senátu;

kolegium A: p. Jaeger a pí Półtorak, soudci;

kolegium B: p. Jaeger a pí Porchia, soudci;

kolegium C: p. Jaeger a pí Stancu, soudci;

kolegium D: pí Półtorak a pí Porchia, soudkyně;

kolegium E: pí Półtorak a pí Stancu, soudkyně;

kolegium F: pí Porchia a pí Stancu, soudkyně.

II. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

pí Tomljenović, předsedkyně senátu, p. Kreuschitz, p. Schalin, pí Škvařilová-Pelzl a p. Nõmm, soudci.

2. senát zasedající o třech soudcích:

pí Tomljenović, předsedkyně senátu;

kolegium A: p. Schalin a pí Škvařilová-Pelzl, soudci;

kolegium B: p. Schalin a p. Nõmm, soudci;

kolegium C: pí Škvařilová-Pelzl a p. Nõmm, soudci.

III. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

p. De Baere, předseda senátu, p. Kreuschitz, p. Öberg, p. Mastroianni a pí Steinfatt, soudci.

3. senát zasedající o třech soudcích:

p. De Baere, předseda senátu;

kolegium A: p. Kreuschitz a pí Steinfatt, soudci.

IV. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

p. Gervasoni, předseda senátu, p. Madise, p. Nihoul, pí Frendo a p. Martín y Pérez de Nanclares, soudci.

4. senát zasedající o třech soudcích:

p. Gervasoni, předseda senátu;

kolegium A: p. Madise a p. Nihoul, soudci;

kolegium B: p. Madise a pí Frendo, soudci;

kolegium C: p. Madise a p. Martín y Pérez de Nanclares, soudci;

kolegium D: p. Nihoul a pí Frendo, soudci;

kolegium E: p. Nihoul a p. Martín y Pérez de Nanclares, soudci;

kolegium F: pí Frendo a p. Martín y Pérez de Nanclares, soudci.

V. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

p. Spielmann, předseda senátu, p. Frimodt Nielsen, p. Öberg, p. Mastroianni a pí Brkan, soudci.

5. senát zasedající o třech soudcích:

p. Spielmann, předseda senátu;

kolegium A: p. Öberg a p. Mastroianni, soudci;

kolegium B: p. Öberg a pí Brkan, soudci;

kolegium C: p. Mastroianni a pí Brkan, soudci.

VI. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

pí Marcoulli, předsedkyně senátu, p. Frimodt Nielsen, p. Schwarcz, p. Iliopoulos a p. Norkus, soudci.

6. senát zasedající o třech soudcích:

pí Marcoulli, předsedkyně senátu;

kolegium A: p. Frimodt Nielsen a p. Schwarcz, soudci;

kolegium B: p. Frimodt Nielsen a p. Iliopoulos, soudci;

kolegium C: p. Frimodt Nielsen a p. Norkus, soudci;

kolegium D: p. Schwarcz a p. Iliopoulos, soudci;

kolegium E: p. Schwarcz a p. Norkus, soudci;

kolegium F: p. Iliopoulos a p. Norkus, soudci.

VII. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

p. da Silva Passos, předseda senátu, p. Valančius, pí Reine, p. Truchot a p. Sampol Pucurull, soudci.

7. senát zasedající o třech soudcích:

p. da Silva Passos, předseda senátu;

kolegium A: p. Valančius a pí Reine, soudci;

kolegium B: p. Valančius a p. Truchot, soudci;

kolegium C: p. Valančius a p. Sampol Pucurull, soudci;

kolegium D: pí Reine a p. Truchot, soudci;

kolegium E: pí Reine a p. Sampol Pucurull, soudci;

kolegium F: p. Truchot a p. Sampol Pucurull, soudci.

VIII. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

p. Svenningsen, předseda senátu, p. Barents, p. Mac Eochaidh, pí Pynnä a p. Laitenberger, soudci.

8. senát zasedající o třech soudcích:

p. Svenningsen, předseda senátu;

kolegium A: p. Barents a p. Mac Eochaidh, soudci;

kolegium B: p. Barents a pí Pynnä, soudci;

kolegium C: p. Barents a p. Laitenberger, soudci;

kolegium D: p. Mac Eochaidh a pí Pynnä, soudci;

kolegium E: p. Mac Eochaidh a p. Laitenberger, soudci;

kolegium F: pí Pynnä a p. Laitenberger, soudci.

IX. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

pí Costeira, předsedkyně senátu, pí Kančeva, p. Buttigieg, pí Perišin a p. Zilgalvis, soudci.

9. senát zasedající o třech soudcích:

pí Costeira, předsedkyně senátu;

kolegium A: pí Kančeva a pí Perišin, soudkyně;

kolegium B: pí Kančeva a p. Zilgalvis, soudci;

kolegium C: pí Perišin a p. Zilgalvis, soudci.

X. rozšířený senát zasedající o pěti soudcích:

p. Kornezov, předseda senátu, p. Buttigieg, pí Kowalik-Bańczyk, p. Hesse a p. Petrlík, soudci.

10. senát zasedající o třech soudcích:

p. Kornezov, předseda senátu;

kolegium A: p. Buttigieg a pí Kowalik-Bańczyk, soudci;

kolegium B: p. Buttigieg a p. Hesse, soudci;

kolegium C: p. Buttigieg a p. Petrlík, soudci;

kolegium D: pí Kowalik-Bańczyk a p. Hesse, soudci;

kolegium E: pí Kowalik-Bańczyk a p. Petrlík;

kolegium F: p. Hesse a p. Petrlík.

Druhý senát složený ze čtyř soudců bude rozšířen doplněním pátého soudce pocházejícího ze třetího senátu. Třetí senát složený ze tří soudců bude rozšířen doplněním čtvrtého a pátého soudce pocházejících z pátého senátu. Pátý senát složený se čtyř soudců bude rozšířen doplněním pátého soudce pocházejícího z šestého senátu. Devátý senát složený ze čtyř soudců bude rozšířen doplněním pátého soudce pocházejícího z desátého senátu.

Čtvrtý a pátý soudce třetího rozšířeného senátu jsou soudci, kteří jsou podle pořadí stanoveného v článku 8 jednacího řádu nejdelší dobu ve funkci, pokud ovšem nejsou předsedou senátu, pocházející ze senátu pověřeného stejnou oblastí specializace, který následuje číselně po třetím senátu.

Pátý soudce druhého, pátého a devátého rozšířeného senátu je soudce, který je podle pořadí stanoveného v článku 8 jednacího řádu nejdelší dobu ve funkci, pokud ovšem není předsedou senátu, pocházející ze senátu pověřeného stejnou oblastí specializace, který následuje číselně po druhém, pátém a devátém senátu.

Tribunál potvrdil své rozhodnutí ze dne 4. října 2019, podle kterého jsou první, čtvrtý, sedmý a osmý senát pověřeny věcmi zahájenými na základě článku 270 SFEU, a případně článku 50a Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie, a druhý, třetí, pátý, šestý, devátý a desátý senát jsou pověřeny věcmi týkajícími se práv duševního vlastnictví uvedenými v hlavě IV jednacího řádu.

Tribunál rovněž potvrdil následující:

—	že předseda a místopředseda nejsou trvale přiděleni k určitému senátu;

—

v průběhu každého soudního roku zasedá místopředseda v každém z deseti senátů zasedajících o pěti soudcích, a to v rozsahu jedné věci na každý senát v tomto pořadí: — první věc předaná rozhodnutím Tribunálu k projednání a rozhodnutí prvnímu senátu, druhému senátu, třetímu senátu, čtvrtému senátu a pátému senátu v rozšířeném kolegiu zasedajícím o pěti soudcích; — třetí věc předaná rozhodnutím Tribunálu k projednání a rozhodnutí šestému senátu, sedmému senátu, osmému senátu, devátému senátu a desátému senátu v rozšířeném kolegiu zasedajícím o pěti soudcích.

Jestliže je senát, v němž má zasedat místopředseda, složen:

—	z pěti soudců, je rozšířené kolegium tvořeno místopředsedou, soudci zasedajícími v kolegiu o třech soudcích, jemuž byla věc původně přidělena, a jedním z ostatních soudců příslušného senátu určeným v opačném pořadí, než je pořadí stanovené v článku 8 jednacího řádu;

—	ze čtyř soudců, je rozšířené kolegium tvořeno místopředsedou, soudci zasedajícími v kolegiu o třech soudcích, jemuž byla věc původně přidělena, a čtvrtým soudcem příslušného senátu;

—

ze tří soudců, je rozšířené kolegium tvořeno místopředsedou, soudci zasedajícími v kolegiu o třech soudcích, jemuž byla věc původně přidělena, a pátým soudcem, který je podle pořadí stanoveného v článku 8 jednacího řádu nejdelší dobu ve funkci, pokud ovšem není předsedou senátu, pocházejícím ze senátu pověřeného stejnou oblastí specializace, který následuje po dotyčném senátu.

---

(1)  Úř. věst. 2019, C 372, s. 3.

(2)  Úř. věst. 2020, C 68, s. 2, Úř. věst. 2020, C 114, s. 2, Úř. věst. 2020, C 371, s. 2, Úř. věst. 2021, C 110, s. 2, Úř. věst. 2021, C 297, s. 2, Úř. věst. 2021, C 368, s. 2 a Úř. věst 2021, C 412, s. 2.

(3)  Úř. věst. 2019, C 372, s. 3.

(4)  Úř. věst. 2020, C 68, s. 2 a Úř. věst. 2020, C 114, s. 2, Úř. věst. 2020, C 371, s. 2, Úř. věst. 2021, C 110, s. 2, Úř. věst. 2021, C 297, s. 2, Úř. věst. 2021, C 368, s. 2 a Úř. věst 2021, C 412, s. 2.

Kasační opravný prostředek podaný dne 7. května 2021 EM proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 3. března 2021 ve věci T-599/19, EM v. Parlament

(Věc C-299/21 P)

(2021/C 431/03)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): EM (zástupkyně: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání

—	zrušit rozsudek ze dne 3. března 2021, EM v. Parlament (T-599/19),

—	uložit Parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V prvním žalobním důvodu uplatněném před Tribunálem se navrhovatel dovolával porušení článků 1 a 31 Listiny základních práv, jakož i článku 12 a čl. 12a odst. 3 služebního řádu úředníků, porušení povinnosti poskytnout pomoc a zneužití pravomoci. O tomto žalobním důvodu, rozděleném do tří částí, Tribunál rozhodl v bodech 42 až 131 napadeného rozsudku.

V druhém žalobním důvodu uplatněném před Tribunálem se navrhovatel dovolával porušení zásady řádné správy a povinnosti jednat s náležitou péčí a zjevně nesprávného posouzení. O tomto žalobním důvodu Tribunál rozhodl v bodech 142 až 159 napadeného rozsudku.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatel jediný důvod kasačního opravného prostředku, který vychází ze zkreslení skutkového stavu a zjevně nesprávných posouzení, která měla za následek nedostatečné a právně nepřesné odůvodnění. Tribunál tak rozhodl infra petita. V rámci kasačního opravného prostředku navrhovatel zpochybňuje zejména body 51 až 57, 66 až 69, 100 až 103, 109, 126 až 131, 145 a 146, 148 a 149, 170 a 171 napadeného rozsudku.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 31. května 2021 – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. S.S., N.Z. a S.S.

(Věc C-338/21)

(2021/C 431/04)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v odvolacích řízeních: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Odpůrci v odvolacích řízeních: S.S., N.Z. a S.S.

Předběžná otázka

Musí být čl. 27 odst. 3 a článek 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. 2013, L 180 (1)) vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v projednávané věci, kterou se členský stát rozhodl pro provedení čl. 27 odst. 3 písm. c) a kterou ale přiznal odkladný účinek – ohledně výkonu rozhodnutí o přemístění – rovněž odporu nebo žalobě podané proti rozhodnutí v řízení o žádosti o udělení povolení k pobytu v souvislosti s obchodováním s lidmi, které není rozhodnutím o přemístění, avšak skutečnému přemístění dočasně brání?

---

(1)  s. 31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bayerisches Oberstes Landesgericht (Německo) dne 7. července 2021 – Landkreis A.-F. v. J. Sch. Omnibusunternehmen, K. Reisen GmbH

(Věc C-416/21)

(2021/C 431/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerisches Oberstes Landesgericht

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Landkreis A.-F.

Odpůrci: J. Sch. Omnibusunternehmen, K. Reisen GmbH

Vedlejší účastník řízení: E. GmbH & Co. KG

Předběžné otázky

1.	Musí být čl. 57 odst. 4 písm. d) směrnice 2014/24/EU (1) vykládán v tom smyslu, že veřejný zadavatel musí disponovat dostatečně věrohodnými informacemi, na jejichž základě může dospět k závěru, že hospodářské subjekty porušily článek 101 SFEU?

2.	Musí být čl. 57 odst. 4 směrnice 2014/24/EU vykládán jako taxativní úprava volitelných důvodů pro vyloučení v tom smyslu, že zásada rovného zacházení (čl. 18 odst. 1 této směrnic) – v případě, že nejsou předloženy samostatné ani nezávislé nabídky – nemůže bránit zadání zakázky?

3.	Musí být čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/24/EU vykládán v tom smyslu, že brání zadání zakázky podnikům, které tvoří jeden hospodářský celek a každý z nich odevzdal jednu nabídku?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. července 2021 Petrusem Kerstensem proti usnesení Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 17. května 2021 ve věci T-672/20, Kerstens v. Komise

(Věc C-447/21 P)

(2021/C 431/06)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Petrus Kerstens (zástupce: C. Mourato, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil usnesení Tribunálu ze dne 17. května 2021, Kerstens v. Komise (T-672/20);

—	prohlásil žalobu za přípustnou;

—	vzhledem k tomu, že soudní řízení nedovoluje vydat rozhodnutí ve věci samé, vrátil věc k rozhodnutí ve věci samé Tribunálu;

—	rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Čtyři důvody kasačního opravného prostředku se týkají přípustnosti žaloby podané navrhovatelem v prvním stupni.

V rámci prvního důvodu navrhovatel uvádí, že Tribunál tím, že prohlásil žalobu na zrušení rozhodnutí ze dne 20. a 31. ledna 2020 za nepřípustnou, porušil pravidla týkající se důkazního břemene, jakož i čl. 91 odst. 3 služebního řádu úředníků a zkreslil skutkový stav a důkazy.

V rámci druhého důvodu má navrhovatel za to, že Tribunál napadené usnesení dostatečně neodůvodnil.

V rámci třetího důvodu navrhovatel uvádí, že Tribunál porušil závažně zásadu právní jistoty v oblasti určení data oznámení napadeného aktu.

V rámci čtvrtého a posledního důvodu poukazuje navrhovatel na to, že Tribunál porušil zásadu rovného zacházení s úředníky v oblasti určení data oznámení aktů, které jsou jim určeny a na které je třeba reagovat soudní cestou.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Rakousko) dne 9. srpna 2021 – F.F.

(Věc C-487/21)

(2021/C 431/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: F.F.

Další účastníci řízení: Österreichische Datenschutzbehörde, CRIF GmbH

Předběžné otázky

1.

Musí být výraz „kopie“ použitý v čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 (1) (dále jen „GDPR“) vykládán v tom smyslu, že je jím myšlena fotokopie resp. faksimile nebo elektronická kopie určitého (elektronického) data, nebo tento výraz, v souladu s jeho chápáním v německých, francouzských a anglických slovnících, zahrnuje rovněž „opis“, „double“ („duplicata“) nebo „transcript“?

2.

Musí být čl. 15 odst. 3 první věta GDPR, podle níž „správce poskytne kopii zpracovávaných údajů“, vykládána v tom smyslu, že stanoví obecný právní nárok subjektu údajů na vydání kopie – rovněž – veškerých dokumentů, v nichž jsou zpracovávány osobní údaje subjektu údajů, resp. na vydání kopie výpisu z databáze v případě zpracování osobních údajů v takovéto databázi, nebo je tím založen – pouze – právní nárok subjektu údajů na věrnou reprodukci osobních údajů, k nimž musí být poskytnut přístup podle čl. 15 odst. 1 GDPR?

3.

Pro případ, že odpověď na druhou otázku bude znít v tom smyslu, že subjekt údajů má pouze nárok na věrnou reprodukci osobních údajů, k nimž musí být poskytnut přístup podle čl. 15 odst. 1 GDPR, musí být čl. 15 odst. 3 první věta GDPR vykládána v tom smyslu, že s ohledem na druh zpracovávaných údajů (například ohledně diagnóz, výsledků vyšetření, posudků nebo podkladů v souvislosti se zkouškou uvedených v bodě 63 odůvodnění ve smyslu rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. prosince 2017, Nowak (2)) a požadavek transparentnosti podle čl. 12 odst. 1 GDPR může být v konkrétním případě přesto nezbytné poskytnout subjektu údajů k dispozici rovněž úryvky z textu nebo celé dokumenty?

4.

Musí být výraz „informace“, které musí být podle čl. 15 odst. 3 třetí věty GDPR subjektu údajů, jestliže podává žádost v elektronické formě, „poskyt[nuty] […] v elektronické podobě, která se běžně používá, pokud subjekt údajů nepožádá o jiný způsob“ vykládán v tom smyslu, že jsou tím myšleny pouze „zpracovávan]é] osobn[í] údaj[e]“ uvedené v čl. 15 odst. 3 první větě? a) V případě záporné odpovědi na čtvrtou otázku: Musí být výraz „informace“, které musí být podle čl. 15 odst. 3 třetí věty GDPR subjektu údajů, jestliže podává žádost v elektronické formě, „poskyt[nuty] […] v elektronické podobě, která se běžně používá, pokud subjekt údajů nepožádá o jiný způsob“ vykládán v tom smyslu, že jsou tím nadto myšleny rovněž informace podle čl. 15 odst. 1 písm. a) až h) GDPR? b) V případě záporné odpovědi rovněž na otázku 4.a.: Musí být výraz „informace“, které musí být podle čl. 15 odst. 3 třetí věty GDPR subjektu údajů, jestliže podává žádost v elektronické formě, „poskyt[nuty] […] v elektronické podobě, která se běžně používá, pokud subjekt údajů nepožádá o jiný způsob“ vykládán v tom smyslu, že jsou tím myšleny „zpracovávan]é] osobn[í] údaj[e]“, jakož i například příslušná metadata nad rámec informací uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a) až h) GDPR?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1).

(2)  C-434/16, EU:C:2017:994.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 11. srpna 2021 – Eircom Limited v. Commission for Communications Regulation

(Věc C-494/21)

(2021/C 431/08)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Eircom Limited

Odpůrkyně: Commission for Communications Regulation

Vedlejší účastnice řízení: Vodafone Ireland Limited, Three Ireland (Hutchinson) Limited, Three Ireland Services (Hutchinson) Limited

Předběžné otázky

Za okolností, kdy:

1.	telekomunikační trh byl liberalizován a na trhu působí několik poskytovatelů telekomunikačních služeb;

2.	jeden poskytovatel služeb („poskytovatel univerzální služby“) byl vnitrostátním regulačním orgánem vybrán k plnění povinností univerzální služby;

3.	vnitrostátní regulační orgán zjistil, že s výkonem povinností univerzální služby jsou spojeny kladné čisté náklady („čisté náklady na povinnosti univerzální služby“); a

4.	vnitrostátní regulační orgán stanovil, že čisté náklady na povinnosti univerzální služby jsou ve srovnání se správními náklady na zřízení mechanismu sdílení čistých nákladů povinností univerzální služby mezi účastníky trhu významné;

Má-li vnitrostátní regulační orgán v souladu se svými povinnostmi dle směrnice o univerzálních službách 2002/22 (1) povinnost posoudit, zda jsou čisté náklady na povinnosti univerzální služby příliš vysoké s ohledem na schopnost poskytovatele univerzální služby tyto náklady nést, s přihlédnutím k souhrnu vlastností poskytovatele univerzální služby, zejména k úrovni jeho vybavení, k jeho hospodářské a finanční situaci a jeho podílu na trhu (jak je uvedeno v bodě 42 rozsudku ve věci Base), je v souladu se směrnicí vnitrostátní regulační orgán oprávněn toto posouzení provést výlučně s přihlédnutím k vlastnostem/situaci dotčeného poskytovatele univerzální služby, nebo má povinnost posoudit vlastnosti/situaci dotčeného poskytovatele univerzální služby ve srovnání s jeho konkurenty na příslušných trzích?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, s. 51).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Erfurt (Německo) dne 18. srpna 2021 – UM v. Daimler AG

(Věc C-506/21)

(2021/C 431/09)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Erfurt

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: UM

Žalovaná: Daimler AG

Předběžné otázky

1.

Je účelem a cílem čl. 18 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a článku 46 směrnice 2007/46/ES (1) ve spojení s články 4, 5 a 13 nařízení (ES) č. 715/2007 (2) také ochrana zájmů individuálních nabyvatelů motorových vozidel a jejich majetku? Patří mezi ně také zájem individuálního nabyvatele vozidla nenabýt vozidlo, které nesplňuje požadavky unijního práva, zejména nenabýt vozidlo, které je vybaveno nepřípustným odpojovacím zařízením podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007?

2.

Vyžaduje unijní právo, zejména zásada efektivity a evropská základní práva, jako jsou zásady a vlastní práva přírody, aby osoba, která vozidlo nabyla, měla občanskoprávní nárok na náhradu škody vůči výrobci vozidla v případě jakéhokoli zaviněného – z nedbalosti nebo úmyslného – jednání výrobce vozidla, když uvádí do provozu motorové vozidlo, které je vybaveno nepřípustným odpojovacím zařízením podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007?

3.

Brání unijní právo, zejména článek 267 SFEU ve spojení s čl. 19 odst. 1 SEU a článek 47 Listiny, takovým německým právním ustanovením, jako je § 348 odst. 3 občanského soudního řádu a související judikatura, v rozsahu, v němž ztěžují, zdržují nebo znemožňují předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie? Platí to i pro ustanovení německého práva týkající se podjatosti, jako je § 42 občanského soudního řádu?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007 , kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. srpna 2021 Puma SE, Puma United Kingdom Ltd, Puma Nordic AB, Austria Puma Dassler GmbH, Puma Italia Srl, Puma France SAS, Puma Denmark A/S, Puma Iberia, SL, Puma Retail AG proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 9. června 2021 ve věci T-781/16, Puma a další v. Komise

(Věc C-507/21 P)

(2021/C 431/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Puma SE, Puma United Kingdom Ltd, Puma Nordic AB, Austria Puma Dassler GmbH, Puma Italia Srl, Puma France SAS, Puma Denmark A/S, Puma Iberia, SL, Puma Retail AG (zástupci: E. Vermulst, J. Cornelis, advocaten)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	napadený rozsudek zrušil;

—	zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1395 (1) ze dne 18. srpna 2016, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1647 (2) ze dne 13. září 2016 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1731 (3) ze dne 28. září 2016; a

—	nařídil Evropské komisi, aby navrhovatelkám nahradila náklady řízení tohoto kasačního opravného prostředku, jakož i náklady řízení vynaložené v řízení před Tribunálem ve věci T-781/16

nebo podpůrně,

—	vrátil věc Tribunálu; a

—	rozhodl, že o nákladech řízení před Tribunálem a řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uplatňují navrhovatelky tři důvody kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že napadený rozsudek se nezabýval podstatou prvního žalobního důvodu navrhovatelek, což vedlo k porušení povinnosti uvést odůvodnění.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že napadený rozsudek použil nesprávný právní test při řešení tvrzení navrhovatelek uvedeného v části třetího žalobního důvodu, že napadená nařízení porušila zásadu proporcionality.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že v souvislosti s částí čtvrtého žalobního důvodu navrhovatelek napadený rozsudek vyložil nesprávně prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/223 (4) ze dne 17. února 2016, kterým se stanoví postup pro posouzení některých žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení podaných vyvážejícími výrobci z Číny a Vietnamu a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14; a nechal bez povšimnutí právní zásadu, že vlastní chybou nelze získat žádnou výhodu.

---

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1395 ze dne 18. srpna 2016 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společnostmi Buckinghan Shoe Mfg Co., Ltd., Buildyet Shoes Mfg., DongGuan Elegant Top Shoes Co. Ltd, Dongguan Stella Footwear Co Ltd, Dongguan Taiway Sports Goods Limited, Foshan City Nanhai Qun Rui Footwear Co., Jianle Footwear Industrial, Sihui Kingo Rubber Shoes Factory, Synfort Shoes Co. Ltd., Taicang Kotoni Shoes Co. Ltd., Wei Hao Shoe Co. Ltd., Wei Hua Shoe Co. Ltd. a Win Profile Industries Ltd o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o provedení rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. 2016, L 225, s. 52).

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1647 ze dne 13. září 2016 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Vietnamu a vyráběné společnostmi Best Royal Co. Ltd, Lac Cuong Footwear Co., Ltd, Lac Ty Co., Ltd, Saoviet Joint Stock Company (Megastar Joint Stock Company), VMC Royal Co Ltd, společností Freetrend Industrial Ltd. a její společností ve spojení Freetrend Industrial A (Vietnam) Co, Ltd. a dále společnostmi Fulgent Sun Footwear Co., Ltd, General Shoes Ltd, Golden Star Co, Ltd, Golden Top Company Co., Ltd, Kingmaker Footwear Co. Ltd., Tripos Enterprise Inc. a Vietnam Shoe Majesty Co., Ltd, o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o provedení rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. 2016, L 245, s. 16).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1731 ze dne 28. září 2016 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné společnostmi General Footwear Ltd (Čína), Diamond Vietnam Co Ltd a Ty Hung Footgearmex/Footwear Co. Ltd, o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o provedení rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. 2016, L 262, s. 4).

(4)  Úř. věst. 2016, L 41, s. 3.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 26. srpna 2021 – M.D. v. Országos Idegenrendészeti Főigazgatóság Budapesti és Pest Megyei Regionális Igazgatósága

(Věc C-528/21)

(2021/C 431/11)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobce: M.D.

Žalovaný: Országos Idegenrendészeti Főigazgatóság Budapesti és Pest Megyei Regionális Igazgatósága

Předběžné otázky

1)

Musí být články 5 a 11 směrnice 2008/115/ES (1) a článek 20 SFEU ve spojení s články 7, 20, 24 a 47 Listiny vykládány v tom smyslu, že brání praxi členského státu, která provádění legislativní reformy rozšiřuje i na opakovaná řízení na základě soudního příkazu vydaného v dříve zahájených řízeních, přičemž se jedná o legislativní reformu, v jejímž důsledku státní příslušník třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie, podléhá o mnoho nepříznivějšímu procesnímu režimu až do té míry, že ztratí postavení osoby, kterou nelze navrátit, a to ani z důvodu veřejného pořádku, veřejné nebo národní bezpečnosti, které získal během svého pobytu do této doby; že jeho žádost o povolení k trvalému pobytu je následně zamítnuta na základě téže skutkové situace a z důvodu národní bezpečnosti; že je mu odňata pobytová karta, která mu byla vydána, a že je mu nakonec uložen zákaz vstupu a pobytu, aniž byly v jakémkoli řízení zváženy jeho osobní a rodinné okolnosti – především v tomto kontextu skutečnost, že pečuje o nezletilého maďarského občana – přičemž se jedná o rozhodnutí, která mají za následek buď rozpad rodiny, nebo skutečnost, že občané Unie, kteří jsou rodinnými příslušníky státního příslušníka třetí země včetně jeho nezletilého dítěte, jsou nuceni opustit území členského státu?

2)

Musí být články 5 a 11 směrnice 2008/115 a článek 20 SFEU ve spojení s články 7 a 24 Listiny vykládány v tom smyslu, že brání praxi členského státu, podle níž se osobní a rodinné okolnosti státního příslušníka třetí země neposuzují před tím, než mu je uložen zákaz vstupu a pobytu z důvodu, že pobyt této osoby, který je rodinným příslušníkem občana Unie, představuje skutečnou, přímou a vážnou hrozbu pro národní bezpečnost? V případě kladné odpovědi na první nebo druhou otázku:

3)

Musí být článek 20 SFEU a články 5 a 13 směrnice 2008/115 ve spojení s články 20 a 47 Listiny, jakož i bod 22 odůvodnění směrnice 2008/115, který jako prvořadé hledisko stanoví povinnost [zvážit] zájem dítěte, a bod 24 odůvodnění téže směrnice, který vyžaduje, aby byly zaručeny základní práva a zásady zakotvené v Listině, vykládány v tom smyslu, že v případě, že vnitrostátní soud na základě rozhodnutí Soudního dvora konstatuje, že právo členského státu nebo praxe cizineckých úřadů založená na uvedeném právu, jsou v rozporu s unijním právem, tento soud může při přezkumu právního základu zákazu vstupu a pobytu zohlednit jako nabyté právo žalobce v projednávané věci skutečnost, že podle szabad mozgás és tartózkodás jogával rendelkező személyek beutazásáról és tartózkodásáról szóló 2007. évi I. törvény (zákon č. I z roku 2007 o vstupu a pobytu osob s právem volného pohybu a pobytu) žalobce splnil nezbytné požadavky pro uplatnění § 42 uvedeného zákona, a sice více než 10 let oprávněného pobytu v Maďarsku nebo tento soud musí při přezkumu důvodnosti vydání zákazu vstupu a pobytu vycházet při zohlednění rodinných a osobních okolností přímo z článku 5 směrnice 2008/115, pokud v této souvislosti neexistují pravidla uvedená v harmadik országbeli állampolgárok beutazásáról és tartózkodásáról szóló 2007. évi II. Törvény (zákon č. II z roku 2007 o vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí)?

4)

Je v souladu s unijním právem, zejména s právem na účinnou právní ochranu zaručeným v článku 13 směrnice 2008/115 a s právem na spravedlivý proces zakotveným v článku 47 Listiny, praxe členského státu, kdy v řízení zahájeném státním příslušníkem třetí země, při uplatňování svého práva podat opravný prostředek cizinecké úřady nerespektují právoplatné soudní rozhodnutí, kterým je nařízena okamžitá soudní ochrana před výkonem rozhodnutí [uvedených úřadů] z důvodu, že již zaznamenaly do Schengenského informačního systému (SIS II) popis zákazu vstupu a pobytu, tudíž státní příslušník třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie, nemůže osobně uplatnit právo na odvolání, ani vstoupit na území Maďarska v průběhu řízení před vydáním pravomocného rozhodnutí ve věci, která se jej týká?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 348, s. 98).

Žaloba podaná dne 27. srpna 2021 – Evropská komise v. Slovenská republika

(Věc C-540/21)

(2021/C 431/12)

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lindenthal, I. Rubene a A. Tokár, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Slovenská republika tím, že přijala § 33a zákona č. 170/2018 Z. z., který byl vložen do tohoto zákona zákonem č. 136/2020 Z. z. ze dne 20. května 2020, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 12 odst. 2, čl. 12 odst. 3 písm. b) a čl. 12 odst. 4 ve spojení s článkem 4 směrnice (EU) 2015/2302 (1); a

—	uložit Slovenské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle čl. 12 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2302 má cestující právo ukončit smlouvu o souborných službách pro cesty před zahájením poskytování souborných služeb bez zaplacení storno poplatku, jestliže v destinaci nebo jejím bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají výrazný dopad na poskytování souborných služeb nebo na přepravu osob do destinace. Ve smyslu odst. 3 písm. b) uvedeného článku má stejné právo ukončit smlouvu o souborných službách pro cesty rovněž pořadatel, pokud mu v plnění smlouvy brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti.

Podle čl. 12 odst. 4 směrnice (EU) 2015/2302 musí pořadatel v případě ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty vrátit cestujícím veškeré platby bez zbytečného prodlení a v každém případě do 14 dnů po ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty. Článek 4 této směrnice zároveň zakazuje členským státům zavádět ustanovení, která se odchylují od ustanovení této směrnice, včetně více či méně přísných ustanovení, za účelem zajištění odlišné úrovně ochrany cestujícího.

Slovenská republika přijetím zákona č. 136/2020 Z. z., kterým se doplňuje zákon č. 170/2018 Z. z. o zájezdech, spojených službách cestovního ruchu a některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, porušila čl. 12 odst. 2, čl. 12 odst. 3 písm. b) a čl. 12 odst. 4 ve spojení s článkem 4 uvedené směrnice.

Ustanovení § 33a odst. 7 zákona č. 170/2018 Z. z. stanoví, že cestovní kancelář je povinna dohodnout se s cestujícím na poskytnutí náhradního zájezdu nejpozději do 31. srpna 2021. Podle odst. 9 tohoto paragrafu platí, že pokud se cestovní kancelář s cestujícím nedohodne na poskytnutí náhradního zájezdu do 31. srpna 2021, platí, že odstoupila od smlouvy o zájezdu a je povinna vrátit cestujícímu všechny platby, které přijala na základě smlouvy o zájezdu, a to neprodleně, nejpozději však do 14. září 2021.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. 2015, L 326, s. 1).

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. září 2021 – Evropská komise v. Tempus Energy Ltd, Tempus Energy Technology Ltd, Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-57/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Režim podpory - Článek 108 odst. 2 a 3 SFEU - Nařízení (ES) č. 659/1999 - Článek 4 odst. 3 a 4 - Pojem ‚pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření se společným trhem‘ - Rozhodnutí nevznášet námitky - Nezahájení formálního vyšetřovacího řízení - Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 – 2020 - Kodex osvědčených postupů pro provádění řízení ve věcech kontroly státní podpory - Kontakty ‚před oznámením‘ - Procesní práva zúčastněných stran - Kapacitní trh s elektřinou ve Spojeném království“)

(2021/C 431/13)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská komise (zástupci: É. Gippini Fournier a P. Němečková, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Tempus Energy Ltd, Tempus Energy Technology Ltd (zástupci: J. Derenne a D. Vallindas, advokáti a C. Ziegler, Rechtsanwalt), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: původně F. Shibli, S. McCrory a Z. Lavery, poté F. Shibli a S. McCrory, zmocněnci, ve spolupráci s G. Facennou, QC a D. Mackersie, barrister)

Vedlejší účastnice podporující navrhovatelku: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 15. listopadu 2018, Tempus Energy a Tempus Energy Technology v. Komise (T-793/14, EU:T:2018:790), se zrušuje.

2)	Žaloba ve věci T-793/14 se zamítá.

3)	Společnosti Tempus Energy Ltd a Tempus Energy Technology Ltd ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v rámci řízení před Tribunálem Evropské unie a Soudním dvorem.

4)	Polská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 29.4.2019.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. září 2021 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court (Irsko) – Irsko] – Irish Ferries Ltd v. National Transport Authority

(Věc C-570/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Námořní přeprava - Práva cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách - Nařízení (EU) č. 1177/2010 - Články 18 a 19, čl. 20 odst. 4 a články 24 a 25 - Zrušení osobní přepravy - Opožděné dodání lodi dopravci - Oznámení před původně plánovaným datem vyplutí - Důsledky - Právo na přesměrování - Podmínky - Úhrada dalších nákladů - Právo na odškodnění - Výpočet - Pojem ‚cena přepravního dokladu‘ - Vnitrostátní orgán pověřený prosazováním nařízení č. 1177/2010 - Pravomoc - Pojem ‚stížnost‘ - Posouzení platnosti - Články 16, 17, 20 a 47 Listiny základních práv Evropské unie - Zásady proporcionality, právní jistoty a rovného zacházení“)

(2021/C 431/14)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Irish Ferries Ltd

Žalovaný: National Transport Authority

Výrok

1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 musí být vykládáno v tom smyslu, že se použije v případě, kdy dopravce zruší osobní přepravu, přičemž tuto skutečnost cestujícím oznámí několik týdnů před původně plánovaným vyplutím, a to proto, že loď, která měla tuto přepravu zajistit, byla dodána se zpožděním a nebylo možno ji nikterak nahradit.

2)

Článek 18 nařízení č. 1177/2010 musí být vykládán v tom smyslu, že za situace, kdy je osobní přeprava zrušena a na téže trase neexistuje žádná alternativní přeprava, je dopravce povinen nabídnout cestujícímu v rámci jeho práva na přesměrování do cílového místa za srovnatelných podmínek a při nejbližší příležitosti, které je upraveno v tomto ustanovení, alternativní přepravu po jiné trase, než je trasa zrušené přepravy, nebo námořní přepravu spojenou s jinými druhy přepravy, jako je silniční nebo železniční přeprava, a je povinen uhradit případné další náklady vynaložené cestujícím v rámci tohoto přesměrování do cílového místa.

3)

Články 18 a 19 nařízení č. 1177/2010 musí být vykládány v tom smyslu, že pokud dopravce zruší osobní přepravu a tuto skutečnost cestujícím oznámí několik týdnů před původně plánovaným vyplutím, platí, že cestující má nárok na odškodnění podle článku 19 tohoto nařízení, pokud se v souladu s článkem 18 uvedeného nařízení rozhodne pro přesměrování při nejbližší příležitosti nebo pro odložení své cesty na později a dorazí do původně plánovaného cílového místa se zpožděním, které přesahuje prahové hodnoty stanovené v článku 19 téhož nařízení. Pokud se naproti tomu cestující rozhodne pro náhradu ceny přepravního dokladu, takový nárok na odškodnění podle tohoto článku nemá.

4)	Článek 19 nařízení č. 1177/2010 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „cena přepravního dokladu“ obsažený v tomto článku zahrnuje i náklady na volitelné doplňkové služby vybrané cestujícím, jako je rezervace kajuty či klece pro zvířata nebo přístup do prémiových společenských prostor.

5)	Článek 20 odst. 4 nařízení č. 1177/2010 musí být vykládán v tom smyslu, že opožděné dodání lodi pro osobní přepravu, v jehož důsledku byly zrušeny všechny plavby, které měla tato loď zajistit na nové námořní trase, nespadá pod pojem „mimořádné okolnosti“ ve smyslu tohoto ustanovení.

6)	Článek 24 nařízení č. 1177/2010 musí být vykládán v tom smyslu, že cestujícímu, který požaduje odškodnění dle článku 19 tohoto nařízení, neukládá povinnost podat žádost ve formě stížnosti u dopravce ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy přeprava byla nebo měla být uskutečněna.

7)

Článek 25 nařízení č. 1177/2010 musí být vykládán v tom smyslu, že do pravomoci vnitrostátního orgánu pověřeného prosazováním tohoto nařízení, který je určen členským státem, spadá nejen osobní přeprava z přístavu nacházejícího se na území tohoto členského státu, ale také osobní přeprava z přístavu nacházejícího se na území jiného členského státu do přístavu nacházejícího se na území prvního členského státu, jestliže je posledně uvedená přeprava součástí zpáteční cesty, která byla v plném rozsahu zrušena.

8)	Z posouzení desáté otázky nevyplynul žádný závěr, kterým by mohla být dotčena platnost článků 18 a 19 nařízení č. 1177/2010.

---

(1)  Úř. věst. C 328, 30.9.2019.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court of the United Kingdom – Spojené království) – The Queen, na žádost Association of Independent Meat Suppliers, Cleveland Meat Company Ltd v. The Food Standards Agency

(Věc C-579/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana zdraví - Nařízení (ES) č. 854/2004 - Čl. 5 odst. 2 - Nařízení (ES) č. 882/2004 - Článek 54 odst. 3 - Hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu - Prohlídka jatečně upraveného těla a drobů po porážce - Úřední veterinární lékař - Označení zdravotní nezávadnosti - Odmítnutí - Maso prohlášené za nevhodné k lidské spotřebě - Právo na odvolání proti rozhodnutí úředního veterinárního lékaře - Účinná soudní ochrana - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie“)

(2021/C 431/15)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court of the United Kingdom

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: The Queen, na žádost Association of Independent Meat Suppliers, Cleveland Meat Company Ltd

Další účastník řízení: The Food Standards Agency

Výrok

1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004, a nařízení č. 882/2004 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které v případě, že úřední veterinární lékař odmítne umístit na jatečně upravené tělo označení zdravotní nezávadnosti a vlastník tohoto jatečně upraveného těla s tímto rozhodnutím nesouhlasí, musí úřední veterinární lékař předložit věc soudu, aby meritorně rozhodl na základě odborného stanoviska znalců navržených každou ze stran sporu, zda uvedené jatečně upravené tělo splňuje požadavky na bezpečnost potravin, avšak formálně nemůže zrušit rozhodnutí úředního veterinárního lékaře ani nařídit zrušení účinků těchto rozhodnutí.

2)

Článek 54 nařízení č. 882/2004 ve spojení s bodem 43 odůvodnění tohoto nařízení a s ohledem na článek 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle níž může být rozhodnutí úředního veterinárního lékaře podle čl. 5 bodu 2 nařízení č. 854/2004, ve znění nařízení č. 882/2004, neumístit označení zdravotní nezávadnosti na jatečně upravené tělo předmětem pouze omezeného soudního přezkumu, v jehož rámci soud, který ve věci rozhoduje, může tohoto rozhodnutí zrušit z jakéhokoli důvodu, který zakládá jeho protiprávnost, včetně případu, kdy jednání úředního veterinárního lékaře sledovalo jiný účel, než pro který byl nadán pravomocemi, v případě, že nepoužil správné právní kritérium, nebo v případě, že přijal rozhodnutí, které je neopodstatněné nebo není dostatečně důkazně podloženo.

---

(1)  Úř. věst. C 328, 30.9.2019.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. září 2021 – Ja zum Nürburgring eV v. Evropská komise

(Věc C-647/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Podpory pro komplex Nürburgring (Německo) - Rozhodnutí, kterým se podpory prohlašují za zčásti neslučitelné s vnitřním trhem - Prodej aktiv příjemců státních podpor, které byly prohlášeny za neslučitelné - Otevřené, transparentní, nediskriminující a ničím nepodmíněné nabídkové řízení - Rozhodnutí, kterým se prohlašuje, že navrácení neslučitelných podpor se netýká nového vlastníka komplexu Nürburgringu a že mu nebyla poskytnuta nová podpora na získání tohoto komplexu - Přípustnost - Postavení zúčastněné strany - Osobně dotčená osoba - Porušení procesních práv zúčastněných stran - Obtíže, které vyžadují zahájení formálního vyšetřovacího řízení - Odůvodnění - Zkreslení důkazů“)

(2021/C 431/16)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Ja zum Nürburgring eV (zástupci: D. Frey a M. Rudolph, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, B. Stromsky a T. Maxian Rusche, zmocněnci)

Výrok

1)

Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 19. června 2019, Ja zum Nürburgring v. Komise (T 373/15, EU:T:2019:432), se zrušuje v rozsahu, v němž jím Tribunál Evropské unie zamítl návrh na zrušení článku 1 poslední odrážky rozhodnutí Komise (EU) 2016/151 ze dne 1. října 2014 o státní podpoře Německa SA.31550 (2012/C) (ex 2012/NN) ve prospěch závodní dráhy Nürburgring.

2)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

3)	Článek 1 poslední odrážka rozhodnutí Komise (EU) 2016/151 ze dne 1. října 2014 o státní podpoře SA.31550 (2012/C) (ex 2012/NN) poskytnuté Německem ve prospěch Nürburgringu se zrušuje.

4)	Ja zum Nürburgring eV a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 372, 4.11.2019.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. září 2021 – NeXovation, Inc. v. Evropská komise

(Věc C-665/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Podpory pro komplex Nürburgring (Německo) - Rozhodnutí, kterým se podpory prohlašují za zčásti neslučitelné s vnitřním trhem - Prodej aktiv příjemců státních podpor, které byly prohlášeny za neslučitelné - Otevřené, transparentní, nediskriminující a ničím nepodmíněné nabídkové řízení - Rozhodnutí, kterým se prohlašuje, že navrácení neslučitelných podpor se netýká nového vlastníka komplexu Nürburgring a že mu nebyla poskytnuta nová podpora na získání tohoto komplexu - Přípustnost - Postavení zúčastněné strany - Osobně dotčená osoba - Porušení procesních práv zúčastněných stran - Obtíže, které vyžadují zahájení formálního vyšetřovacího řízení - Odůvodnění“)

(2021/C 431/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: NeXovation, Inc. (zástupci: púvodne A. von Bergwelt, M. Nordmann a L. Hettstedt, poté A. von Bergwelt a M. Nordmann, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, T. Maxian Rusche a B. Stromsky, zmocněnci)

Výrok

1)

Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 19. června 2019, NeXovation v. Komise (T 353/15, EU:T:2019:434), se zrušuje v rozsahu, v němž jím Tribunál Evropské unie zamítl návrh na zrušení článku 1 poslední odrážky rozhodnutí Komise (EU) 2016/151 ze dne 1. října 2014 o státní podpoře Německa SA.31550 (2012/C) (ex 2012/NN) ve prospěch závodní dráhy Nürburgring.

2)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

3)	Článek 1 poslední odrážka rozhodnutí Komise (EU) 2016/151 ze dne 1. října 2014 o státní podpoře SA.31550 (2012/C) (ex 2012/NN) poskytnuté Německem ve prospěch Nürburgringu se zrušuje.

4)	NeXovation Inc. a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 372, 4.11.2019.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. září 2021 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-718/18) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem - Směrnice 2009/72/ES - Článek 2 bod 21 - Článek 19 odst. 3, 5 a 8 - Článek 37 odst. 1 písm. a) a odst. 6 písm. a) a b) - Směrnice 2009/73/ES - Článek 2 bod 20 - Článek 19 odst. 3, 5 a 8 - Článek 41 odst. 1 písm. a) a odst. 6 písm. a) a b) - Pojem ‚vertikálně integrovaný podnik‘ - Účinné oddělení mezi přenosovými soustavami a činnostmi výroby a dodávek elektřiny a zemního plynu - Nezávislý provozovatel přenosové soustavy - Nezávislost zaměstnanců a vedení tohoto provozovatele - Přechodná období - Podíly na základním kapitálu vertikálně integrovaného podniku - Vnitrostátní regulační orgány - Nezávislost - Výlučné pravomoci - Článek 45 SFEU - Volný pohyb pracovníků - Listina základních práv Evropské unie - Článek 15 - Právo pracovat a vykonávat povolání - Článek 17 - Právo na vlastnictví - Článek 52 odst. 1 - Meze - Zásada demokracie“)

(2021/C 431/18)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Noll-Ehlers a O. Beynet, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: původně J. Möller a T. Henze, zmocněnci, poté J. Möller a S. Eisenberg, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Švédské království (zástupkyně: původně C. Meyer-Seitz, A. Falk, H. Shev, J. Lundberg a H. Eklinder, zmocněnkyně, poté C. Meyer-Seitz, H. Shev a H. Eklinder, zmocněnkyně)

Výrok

1.

Spolková republika tím, že správně neprovedla — čl. 2 bod 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES a čl. 2 bod 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES, — čl. 19 odst. 3 a 8 směrnic 2009/72 a 2009/73, — čl. 19 odst. 5 směrnic 2009/72 a 2009/73, — čl. 37 odst. 1 písm. a) a čl. 37 odst. 6 písm. a) a b) směrnice 2009/72, jakož i čl. 41 odst. 1 písm. a) a čl. 41 odst. 6 písm. a) a b) směrnice 2009/73, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z těchto směrnic.

2.	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

3.	Švédské království ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 54, 11.2.2019.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 2. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Sisal SpA (C-721/19), Stanleybet Malta Ltd (C-722/19) a Magellan Robotech Ltd (C-722/19) v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli a Ministero dell'Economia e delle Finanze

(Spojené věci C-721/19 a C-722/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 49 a 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Omezení - Směrnice 2014/23/EU - Postupy udělování koncesí - Článek 43 - Podstatné změny - Okamžité loterie - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví obnovení koncese bez nového zadávacího řízení - Směrnice 89/665/EHS - Článek 1 odst. 3 - Právní zájem na podání žaloby“)

(2021/C 431/19)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sisal SpA (C-721/19), Stanleybet Malta Ltd (C-722/19) a Magellan Robotech Ltd (C-722/19)

Žalovaní: Agenzia delle Dogane e dei Monopoli a Ministero dell'Economia e delle Finanze

za přítomnosti: Lotterie Nazionali Srl a Lottomatica Holding Srl, dříve Lottomatica SpA (C-722/19)

Výrok

1)

Unijní právo, a zejména článek 43 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá obnovení koncesní smlouvy bez nového zadávacího řízení, za podmínek, kdy koncese byla udělena jedinému koncesionáři, zatímco použitelné vnitrostátní právo stanovovalo, že tato má být v zásadě udělena několika – nejvýše čtyřem – hospodářským subjektům, pokud tato právní úprava představuje provedení ujednání původní koncesní smlouvy předvídajícího opci takové obnovení.

2)

Unijní právo, a zejména čl. 43 odst. 1 písm. e) směrnice 2014/23, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, jednak to, že o obnovení koncese bude rozhodnuto dva roky před koncem její platnosti, a jednak změnu způsobu platby finančního protiplnění koncesionáře, který byl uveden v původní koncesní smlouvě, tak, aby byly státu zaručeny nové a vyšší rozpočtové příjmy, není-li tato změna podstatná ve smyslu čl. 43 odst. 4 směrnice.

3)

Článek 43 odst. 4 směrnice 2014/23 a čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce musí být vykládány v tom smyslu, že hospodářský subjekt může podat žalobu proti rozhodnutí o obnovení koncese z důvodu, že podmínky plnění původní koncesní smlouvy byly při této příležitosti podstatným způsobem změněny, třebaže se původního koncesního řízení nezúčastnil, pokud může zájem na udělení takové koncese prokázat v okamžiku, kdy má dojít k jejímu obnovení.

---

(1)  Úř. věst. C 432, 23.12.2019.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 2. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Paris – Francie) – Moldavská republika v. Société Komstroy, právní nástupkyně společnosti Energoalians

(Věc C-741/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Smlouva o energetické chartě - Článek 26 - Nepoužitelnost mezi členskými státy - Rozhodčí nález - Soudní přezkum - Pravomoc soudu členského státu - Spor mezi hospodářským subjektem z třetího státu a třetím státem - Pravomoc Soudního dvora - Článek 1 bod 6 Smlouvy o energetické chartě - Pojem ‚investice‘“)

(2021/C 431/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Paris

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Moldavská republika

Žalovaná: Société Komstroy, právní nástupkyně společnosti Energoalians

Výrok

Článek 1 bod 6 a čl. 26 odst. 1 Smlouvy o energetické chartě, která byla podepsána v Lisabonu dne 17. prosince 1994 a schválená jménem Evropských společenství rozhodnutím Rady a Komise 98/181/ES, ESUO, Euratom ze dne 23. září 1997, musí být vykládány v tom smyslu, že skutečnost, že podnik pocházející z jedné smluvní strany této smlouvy nabude pohledávku, která vyplývá ze smlouvy o dodávkách elektřiny nesouvisející s investicí a kterou má podnik pocházející ze státu, který není smluvní stranou uvedené smlouvy, vůči veřejnoprávnímu podniku jiné smluvní strany téže smlouvy, nepředstavuje „investici“ ve smyslu těchto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 413, 9.12.2019.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Braşov – Rumunsko) – Parchetul de pe lângă Tribunalul Braşov v. LG, MH

(Věc C-790/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu - Směrnice (EU) 2015/849 - Směrnice 2005/60/ES - Trestný čin praní peněz - Praní peněz, kterého se dopustil pachatel predikativního trestného činu (‚samopraní‘)“)

(2021/C 431/21)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Braşov

Účastníci původního řízení

Žalobce: Parchetul de pe lângă Tribunalul Braşov

Žalovaní: LG, MH

za přítomnosti: Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Braşov

Výrok

Článek 1 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že pachatel trestné činnosti, z níž pocházely dotčené peníze, může spáchat trestný čin praní peněz ve smyslu tohoto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 54, 17.2.2020.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Gera – Německo) – Toropet Ltd. v. Landkreis Greiz

(Věc C-836/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zdraví - Hygienická pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě - Nařízení (ES) č. 1069/2009 - Článek 9 písm. d) a čl. 10 písm. a) a f) - Zařazení produktů - Rozklad, znehodnocení a přítomnost cizích těles v materiálu - Vliv na původní klasifikaci“)

(2021/C 431/22)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Gera

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Toropet Ltd.

Žalovaný: Landkreis Greiz

Výrok

Článek 7 odst. 1, čl. 9 písm. h) a čl. 10 písm. a) a f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), musí být ve světle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení vykládány v tom smyslu, že vedlejší produkty živočišného původu, které byly původně zařazeny jako materiál kategorie 3 v souladu s čl. 10 písm. a) a h) tohoto nařízení a byly změněny jejich rozkladem nebo znehodnocením, či smíchány s cizími tělesy, jako jsou kusy omítky nebo dřevěné piliny, takže tyto produkty již nejsou vhodné k lidské spotřebě nebo nejsou zbaveny veškerého rizika pro zdraví lidí nebo zvířat, neodpovídají úrovni rizika spojeného s tímto zařazením, a musejí být proto přeřazeny do nižší kategorie.

---

(1)  Úř. věst. C 87, 16.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 2. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Köln – Německo) – Vodafone GmbH v. Spolková republika Německo, zastoupená Bundesnetzagentur für Elektrizität, Gas, Telekommunikation, Post und Eisenbahnen

(Věc C-854/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Elektronické komunikace - Nařízení (EU) 2015/2120 - Článek 3 - Přístup k otevřenému internetu - Článek 3 odst. 1 - Práva koncových uživatelů - Článek 3 odst. 2 - Zákaz dohod a obchodních praktik omezujících výkon práv koncových uživatelů - Článek 3 odst. 3 - Povinnost rovného a nediskriminačního nakládání s provozem - Možnost zavádět opatření přiměřeného řízení provozu - Doplňková tarifní varianta zvaná ‚nulový tarif‘ - Vyloučení ‚nulového tarifu‘ v případě roamingu“)

(2021/C 431/23)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Köln

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Vodafone GmbH

Žalovaná: Spolková republika Německo, zastoupená Bundesnetzagentur für Elektrizität, Gas, Telekommunikation, Post und Eisenbahnen

Výrok

Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, musí být vykládán v tom smyslu, že omezení používání roamingu z důvodu aktivace tarifní varianty zvané „nulový tarif“ je neslučitelné s povinnostmi podle odstavce 3 tohoto článku.

---

(1)  Úř. věst. C 87, 16.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 2. září 2021 – European Federation of Public Service Unions (EPSU) v. Evropská komise, Jan Willem Goudriaan

(Věc C-928/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Institucionální právo - Sociální politika - Články 154 a 155 SFEU - Dialog mezi sociálními partnery na úrovni Evropské unie - Informování úředníků a zaměstnanců ústředních orgánů státní správy členských států a konzultace s nimi - Dohoda uzavřená mezi sociálními partnery - Společná žádost smluvních stran o provedení této dohody na úrovni Unie - Odmítnutí Evropské komise předložit Radě Evropské unie návrh rozhodnutí - Rozsah soudního přezkumu - Povinnost odůvodnit odmítavé rozhodnutí“)

(2021/C 431/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: European Federation of Public Service Unions (EPSU) (zástupci: R. Arthur, Solicitor, K. Apps, Barrister)

Další účastníci řízení: Jan Willem Goudriaan (zástupci: R. Arthur, Solicitor, K. Apps, Barrister), Evropská komise (zástupci: I. Martínez del Peral, M. Kellerbauer a B.-R. Killmann, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	European Federation of Public Service Unions (EPSU) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 68, 2.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 2. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil du Contentieux des Étrangers – Belgie) – X v. État belge

(Věc C-930/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2004/38/ES - Článek 13 odst. 2 - Právo pobytu rodinných příslušníků občana Unie - Manželství mezi občanem Unie a státním příslušníkem třetí země - Zachování práva pobytu státního příslušníka třetí země v případě rozvodu, stal-li se tento státní příslušník obětí domácího násilí páchaného jeho manželem nebo manželkou - Povinnost prokázat existenci dostatečných prostředků - Neexistence takové povinnosti ve směrnici 2003/86/ES - Platnost - Listina základních práv Evropské unie - Články 20 a 21 - Rovné zacházení - Rozdílné zacházení podle toho, zda je osoba usilující o sloučení rodiny občanem Unie, nebo státním příslušníkem třetí země - Nesrovnatelnost situací“)

(2021/C 431/25)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil du Contentieux des Étrangers

Účastníci původního řízení

Žalobce: X

Žalovaný: État belge

Výrok

Přezkum předběžné otázky položené předkládajícím soudem neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 13 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS z hlediska článku 20 Listiny základních práv Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 77, 9.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 2. září 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Győri Ítélőt – Maďarsko) – JZ v. OTP Jelzálogbank Zrt., OTP Bank Nyrt., OTP Faktoring Követeléskezelő Zrt.

(Věc C-932/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitelů - Zneužívající ujednání - Směrnice 93/13/EHS - Článek 1 odst. 2 - Článek 6 odst. 1 - Úvěr vyjádřený v cizí měně - Rozdíl mezi směnným kurzem použitelným při uvolnění zapůjčených finančních prostředků a směnným kurzem použitelným při jejich splácení - Právní úprava členského státu, která stanoví nahrazení zneužívajícího ujednání ustanovením vnitrostátního práva - Možnost vnitrostátního soudu prohlásit smlouvu obsahující zneužívající ujednání za neplatnou v plném rozsahu - Případné zohlednění ochrany poskytované touto právní úpravou a vůle spotřebitele týkající se jejího použití“)

(2021/C 431/26)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Győri Ítélőt

Účastníci původního řízení

Žalobce: JZ

Žalované: OTP Jelzálogbank Zrt., OTP Bank Nyrt., OTP Faktoring Követeléskezelő Zrt.

Výrok

Článek 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním předpisům, které v případě smluv o úvěru uzavřených se spotřebitelem postihují neplatností ujednání týkající se rozpětí směnných kurzů považované za zneužívající a ukládají příslušnému vnitrostátnímu soudu, aby toto ujednání nahradil ustanovením vnitrostátního práva, které ukládá použití oficiálního směnného kurzu, aniž stanoví možnost, aby tento soud vyhověl návrhu dotyčného spotřebitele na úplné zrušení smlouvy o úvěru, i kdyby tentýž soud měl za to, že zachování této smlouvy by bylo v rozporu se zájmy spotřebitele, zejména vzhledem ke kurzovému riziku, které by posledně uvedený nadále nesl na základě jiného ujednání uvedené smlouvy, pokud je tentýž soud naproti tomu schopen v rámci výkonu své svrchované posuzovací pravomoci, a aniž by nad tím mohla převážit vůle vyjádřená tímto spotřebitelem, konstatovat, že učinění opatření takto stanovených těmito vnitrostátními právními předpisy skutečně umožňuje obnovení právní a faktické situace uvedeného spotřebitele, ve které by se nacházel, kdyby toto zneužívající ujednání nebylo sjednáno.

---

(1)  Úř. věst. C 161, 11.5.2020.

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. září 2021 Fondazione Cassa di Risparmio di Pesaro a další proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 30. června 2021 ve věci T-635/19, Fondazione Cassa di Risparmio di Pesaro a další v. Komise

(Věc C-549/21 P)

(2021/C 431/27)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Fondazione Cassa di Risparmio di Pesaro, Montani Antaldi Srl, Fondazione Cassa di Risparmio di Fano, Fondazione Cassa di Risparmio di Jesi, Fondazione Cassa di Risparmio della Provincia di Macerata (zástupci: A. Sandulli, S. Battini, B. Cimino, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie (třetí senát) ze dne 30. června 2021 ve věci Fondazione Cassa di Risparmio di Pesaro a další v. Komise (T-635/19),

—

v důsledku toho v souladu s návrhem podaným v prvním stupni určil, že Evropská komise je mimosmluvně odpovědná za to, že protiprávními pokyny, které vydala italským vnitrostátním orgánům, zabránila rekapitalizaci Banca delle Marche ze strany mezibankovního fondu na ochranu vkladů (Fondo Interbancario per Tutela dei Depositi, ďále jen „FITD“)

—	v důsledku toho uložil Evropské komisi povinnost nahradit škodu způsobenou navrhovatelkám, vyčíslenou v souladu s kritérii uvedenými v textu žaloby, nebo v jiné spravedlivé výši,

—	nebo případně vrátil věc Tribunálu, aby přezkoumal další žalobní důvody uvedené v řízení v prvním stupni

—	uložil Evropské komisi povinnost nahradit náklady řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

První důvod kasačního opravného prostředku: zjevné zkreslení a nesprávné uvedení skutkového stavu a důkazů shromážděných v prvním stupni, nepřezkoumání rozhodující skutečnosti, jakož i nelogické a nesprávné odůvodnění Podle Tribunálu důkazy obsažené ve spise nejsou dostatečné k tomu, aby se prokázalo, že rozhodnutí italských orgánů bylo rozhodujícím způsobem ovlivněno Komisí a že naopak nerozhodli nezávisle na základě vlastního posouzení o času, metodách a podmínkách řešení situace Banca delle Marche. Podle Tribunálu bylo ve shrnutí řešení situace Banca delle Marche italskými orgány v podstatě podmíněno její platební neschopností. Z tohoto důvodu Komise nemůže být zodpovědná za rozhodnutí o řešení situace Banca delle Marche, přestože bránila zásahu na záchranu ze strany FITD. Takovéto shrnutí skutečností představuje zjevné zkreslení důkazů. Všechny skutečnosti, nabízené důkazy, nalezené nepřímé důkazy a důvěrné dokumenty získané v průběhu řízení se jeví jednoznačně: italské orgány v každém případě reagovaly na účinný a nepřekonatelný vliv vyplývající z přesných pokynů, které dostali od Evropské komise. Z dokumentů nacházejících se ve spise v prvním stupni rovněž s jistotou vyplývá, že i) italské orgány se snažili najít všechna možná alternativní řešení pro situaci Banca delle Marche a znemožnil jim to odpor Evropské komise; (ii) tato alternativní řešení by výrazně omezila škodlivé účinky na akcionáře a držitele dluhopisů.

2.

Druhý důvod: Porušení nebo nesprávné použití čl. 340 odst. 2 SFEU, zejména požadavků unijního práva týkajících se prokázání příčinné souvislosti, porušení zásady efektivity a blízkosti důkazů Tribunál při posuzování příčinné souvislosti zjevně zaměnil „rozhodující“ a „výlučné“ příčiny vzniku škody. Jednání Komise nemuselo být „výlučnou“ příčinou řešení situace Banca delle Marche. Jak však navrhovatelky dostatečně zdokumentovaly a prokázaly v řízení v prvním stupni, takové jednání Komise bylo – určitě – „rozhodující“ příčinou. V důsledku toho Tribunál tím, že vyloučil existenci příčinné souvislosti jen z důvodu, že vytýkané jednání evropského orgánu nebylo „výlučnou“ příčinou vzniku škody tvrzené navrhovatelkami, vycházel ze zjevně nesprávného posouzení při výkladu pojmu „dostatečně přímá příčinná souvislost“. Z toho vyplývá vytýkané porušení nebo nesprávné použití čl. 340 odst. 2 SFEU a zásady efektivity a blízkosti důkazů.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – Španělsko v. Komise

(Věc T-355/18) (1)

(„Jazykový režim - Oznámení o otevřeném výběrovém řízení pro výběr administrátorů v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin - Omezení druhého jazyka na výběr mezi čtyřmi jazyky - Nařízení č. 1 - Článek 1d odst. 1, článek 27 a čl. 28 písm. f) služebního řádu - Diskriminace na základě jazyka - Zájem služby - Přiměřenost“)

(2021/C 431/28)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupci: S. Centeno Huerta a L. Aguilera Ruiz, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupcei: N. Ruiz García, L. Vernier, D. Milanowska, I. Galindo Martín a T. Lilamand, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 Smlouvy o fungování EU znějící na zrušení oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/340/18, o vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin (audit, inspekce a hodnocení), a EPSO/AD/341/18, o vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí v oblasti bezpečnosti potravin (politika a právní předpisy) (Úř. věst. 2018, C 97 A, s. 1).

Výrok rozsudku

1)

Oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/340/18, o vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin (audit, inspekce a hodnocení), a EPSO/AD/341/18, o vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí v oblasti bezpečnosti potravin (politika a právní předpisy), se zrušuje.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Španělským královstvím.

---

(1)  Úř. věst. C 285, 13.8.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – AH v. Eurofound

(Věc T-52/19) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Zpřístupnění osobních údajů - Žádost o pomoc - Zamítnutí žádosti - Nedostatek pravomoci autora aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení - Akt vypracovaný a podepsaný externí advokátní kanceláří - Odpovědnost - Nemajetková újma“)

(2021/C 431/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: AH (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (zástupci: F. van Boven a M. Jepsen, zmocněnci, ve spolupráci s C. Callanan, solicitor)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí ze dne 22. března 2018, které bylo vypracováno a podepsáno externí advokátní kanceláří a týkalo se žádosti žalobce o pomoc ve věci zpřístupnění jeho osobních údajů, jakož i žádosti o náhradu škody, a dále na náhradu nemajetkové újmy, kterou žalobce údajně utrpěl v důsledku tohoto rozhodnutí, jakož i zpřístupnění oněch údajů.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 22. března 2018 vypracované a podepsané externí advokátní kanceláří, které se týká žádosti o pomoc podané AH ve věci zpřístupnění jeho osobních údajů, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené AH.

---

(1)  Úř. věst. C 112, 25.3.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – Španělsko v. Komise

(Věc T-554/19) (1)

(„Jazykový režim - Oznámení o otevřeném výběrovém řízení pro výběr administrátorů v oblasti práva hospodářské soutěže, finančního práva, práva hospodářské a měnové unie, příslušných finančních pravidel rozpočtu Evropské unie a ochraně euromincí před paděláním - Omezení druhého jazyka na výběr mezi čtyřmi jazyky - Nařízení č. 1 - Článek 1d odst. 1, článek 27 a čl. 28 písm. f) služebního řádu - Diskriminace na základě jazyka - Zájem služby - Přiměřenost“)

(2021/C 431/30)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: L. Aguilera Ruiz, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: I. Galindo Martín, T. Lilamand a D. Milanowska, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 Smlouvy o fungování EU znějící na zrušení oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/374/19 o vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí v oblasti práva hospodářské soutěže, finančního práva, práva hospodářské a měnové unie, příslušných finančních pravidel rozpočtu Evropské unie a ochraně euromincí před paděláním (Úř. věst. C 191 A, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/374/19 o vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí v oblasti práva hospodářské soutěže, finančního práva, práva hospodářské a měnové unie, příslušných finančních pravidel rozpočtu Evropské unie a ochraně euromincí před paděláním, se ruší.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Španělským královstvím.

---

(1)  Úř. věst. C 319, 23.9.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – AH v. Eurofound

(Věc T-630/19) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Psychické obtěžování - Žádost o pomoc - Žaloba na neplatnost - Překážka věci zahájené - Právní zájem na podání žaloby - Přípustnost - Pravidlo shody mezi žalobou a stížností - Povinnost uvést odůvodnění - Absence pravomoci autora aktu - Nesprávné posouzení - Odpovědnost - Nemajetková újma“)

(2021/C 431/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: AH (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (zástupci: F. van Boven a M. Jepsen, zmocněnci, ve spolupráci s C. Callanan, solicitor)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Eurofound ze dne 9. listopadu 2018, kterým se ukončuje administrativní šetření AI-2018/01 zahájené na žádost o pomoc z důvodu psychického obtěžování podanou žalobcem proti jeho nadřízením, a dále na náhradu nemajetkové újmy, která žalobci údajně vznikla v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá

2)	AH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound).

---

(1)  Úř. věst. C 383, 11.11.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – Qx World v. EUIPO – Mandelay (EDUCTOR)

(Věc T-84/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie EDUCTOR - Starší nezapsaná ochranná známka EDUCTOR - Článek 53 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 60 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 8 odst. 3 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 8 odst. 3 nařízení 2017/1001) - Článek 71 odst. 1 nařízení 2017/1001 - Článek 72 odst. 1 nařízení 2017/1001 - Článek 95 odst. 1 nařízení 2017/1001 - Článek 16 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 - Článek 6a Pařížské úmluvy“)

(2021/C 431/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Qx World Kft. (Budapešť, Maďarsko) (zástupci: Á. László a A. Cserny, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Mandelay Magyarország Kereskedelmi Kft. (Mandelay Kft.) (Szigetszentmiklós, Maďarsko) (zástupci: V. Luszcz, C. Sár a É. Ulviczki, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. listopadu 2019 (věc R 1310/2019-5) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Qx World a Mandelay.

Výrok

1)	Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. listopadu 2019 se zrušuje.

2)	Společnost Qx World Kft, EUIPO a společnost Mandelay Kft ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 114, 6.4.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – IY v. Parlament

(Věc T-154/20) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Politická skupina - Propuštění - Zjevně nesprávné posouzení - Zneužití pravomoci - Právo být vyslechnut - Rovné zacházení - Povinnost řádné péče - Zásada řádné správy - Odpovědnost“)

(2021/C 431/33)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: IY (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Scafarto a I. Lázaro Betancor, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh zakládající se na článku 270 SFEU a znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 4. července 2019, kterým se ukončuje smlouva žalobkyně jako dočasného zaměstnance a zadruhé na náhradu duševní újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla tímto rozhodnutím.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá

2)	IY se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 201, 15.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – IZ v. Parlament

(Věc T-155/20) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Politická skupina - Propuštění - Zjevně nesprávné posouzení - Zneužití pravomoci - Právo být vyslechnut - Rovné zacházení - Povinnost jednat s náležitou péčí - Zásada řádné správy - Odpovědnost“)

(2021/C 431/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: IZ (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: C. González Argüelles a I. Lázaro Betancor, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh zakládající se na článku 270 SFEU a znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 4. července 2019, kterým se ukončuje smlouva žalobkyně jako dočasného zaměstnance a zadruhé na náhradu duševní újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla tímto rozhodnutím

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá

2)	IZ se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 201, 15.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – JA v. Parlament

(Věc T-156/20) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Politická skupina - Propuštění - Zjevně nesprávné posouzení - Zneužití pravomoci - Právo být vyslechnut - Rovné zacházení - Povinnost řádné péče - Zásada řádné správy - Odpovědnost“)

(2021/C 431/35)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: JA (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: I. Lázaro Betancor a N. Scafarto, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh zakládající se na článku 270 SFEU a znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 4. července 2019, kterým se ukončuje smlouva žalobce jako dočasného zaměstnance a zadruhé na náhradu duševní újmy, kterou žalobce údajně utrpěl tímto rozhodnutím

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá

2)	JA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 201, 15.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – SBG v. EUIPO – VF International (GEØGRAPHICAL NØRWAY)

(Věc T-458/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Slovní ochranná známka GEØGRAPHICAL NØRWAY - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Absolutní důvod neplatnosti - Článek 51 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Nedostatek dobré víry - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2021/C 431/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Super Brand Licencing (SBG) (Villeurbanne, Francie) (zástupci: T. de Haan a A. Sion, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Hanf a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: VF International Sagl (Stabio, Švýcarsko) (zástupci: T. van Innis a A. Van der Planken, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. dubna 2020 (věc R 1178/2019-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi VF International a SBG.

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 6. dubna 2020 (věc R 1178/2019-1) se zrušuje.

2)	EUIPO a společnosti VF International Sagl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – SBG v. EUIPO – VF International (GEOGRAPHICAL NORWAY EXPEDITION)

(Věc T-459/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie GEOGRAPHICAL NORWAY EXPEDITION - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Absolutní důvod neplatnosti - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Neexistence dobré víry - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2021/C 431/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Super Brand Licencing (SBG) (Villeurbanne, Francie) (zástupci: T. de Haan a A. Sion, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Hanf a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice v řízení před Tribunálem: VF International Sagl (Stabio, Švýcarsko) (zástupci: T. van Innis a A. Van der Planken, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. dubna 2020 (věc R 664/2019-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi VF International a SBG.

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 6. dubna 2020 (věc R 664/2019-1) se zrušuje.

2)	EUIPO a společnosti VF International Sagl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – SBG v. EUIPO – VF International (Geographical Norway)

(Věc T-460/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie Geographical Norway - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Absolutní důvod neplatnosti - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Neexistence dobré víry - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2021/C 431/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Super Brand Licencing (SBG) (Villeurbanne, Francie) (zástupci: T. de Haan a A. Sion, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Hanf a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice v řízení před Tribunálem: VF International Sagl (Stabio, Švýcarsko) (zástupci: T. van Innis a A. Van der Planken, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. dubna 2020 (věc R 662/2019-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi VF International a SBG.

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 6. dubna 2020 (věc R 662/2019-1) se zrušuje.

2)	EUIPO a společnosti VF International Sagl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – SBG v. EUIPO – VF International (GEØGRAPHICAL NØRWAY)

(Věc T-461/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie GEØGRAPHICAL NØRWAY - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Absolutní důvod neplatnosti - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Neexistence dobré víry - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2021/C 431/39)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Super Brand Licencing (SBG) (Villeurbanne, Francie) (zástupci: T. de Haan a A. Sion, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Hanf a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice v řízení před Tribunálem: VF International Sagl (Stabio, Švýcarsko) (zástupci: T. van Innis a A. Van der Planken, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. dubna 2020 (věc R 661/2019-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi VF International a SBG.

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 6. dubna 2020 (věc R 661/2019-1) se zrušuje.

2)	EUIPO a společnosti VF International Sagl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – Eos Products v. EUIPO – (Tvar kulovité nádoby)

(Věc T-489/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška trojrozměrné ochranné známky Evropské unie - Tvar kulovité nádoby - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 431/40)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Eos Products Sàrl (Lucemburk, Lucembursko) (zástupkyně: S. Stolzenburg Wiemer, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Walicka a M. Eberl, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. června 2020 (věc R 2017/2019-4) týkajícímu se přihlášky k zápisu trojrozměrného označení tvořeného tvarem kulovité nádoby jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Eos Products Sàrl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 313, 21.9.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – Sfera Joven v. EUIPO – Koc (SFORA WEAR)

(Věc T-493/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie SFORA WEAR - Starší obrazové ochranné známky Evropské unie Sfera KIDS a Sfera - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Důkaz o řádném užívání starší ochranné známky - Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 47 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 431/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sfera Joven, SA (Madrid, Španělsko) (zástupce: J. Rivas Zurdo, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: M. Capostagno, zmocněnkyně)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO: Andrzej Koc (Kobyłka, Polsko) (zástupkyně: J. Aftyka, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. května 2021 (věc R 2030/2019-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Sfera Joven a Andrzejem Kocem.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Sfera Joven, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 320, 28.9.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – QB v. ECB

(Věc T-555/20) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci ECB - Hodnotící zpráva - Hodnocení za rok 2015 - Plnění povinností vyplývajících z rozsudku Tribunálu - Článek 266 SFEU - Povinnost nestrannosti - Pokyny k hodnocení zaměstnanců ECB - Zjevně nesprávná posouzení - Odpovědnost“)

(2021/C 431/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: QB (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: B. Ehlers a F. Malfrère, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU a článku 50a statutu Soudního dvora Evropské unie znějící jednak na zrušení hodnotící zprávy žalobce za hodnotící období roku 2015 a jednak na náhradu nemajetkové újmy, kterou údajně utrpěl kvůli tomuto aktu.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá

2)	QB ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou centrální bankou (ECB).

---

(1)  Úř. věst. C 359, 26.10.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – Cara Therapeutics v. EUIPO – Gebro Holding (KORSUVA)

(Věc T-584/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie KORSUVA - Starší národní slovní ochranná známka AROSUVA - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2021/C 431/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cara Therapeutics, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupci: J. Day, solicitor a T. de Haan, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Ivanauskas a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Gebro Holding GmbH (Fieberbrunn, Rakousko) (zástupce: M. Konzett, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. července 2021 (věc R 2450/2019-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Gebro Holding a Cara Therapeutics.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá

2)	Společnosti Cara Therapeutic, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 390, 16.11.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. září 2021 – Griesbeck v. Parlament

(Věc T-10/21) (1)

(„Institucionální právo - Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu - Příspěvek na parlamentní asistenci - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Důkazní břemeno - Právo na obhajobu - Nesprávné posouzení - Přiměřenost“)

(2021/C 431/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nathalie Griesbeck (Ancy-sur-Moselle, Francie) (zástupci: J. L. Teheux, J. M. Rikkers a G. Selnet, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, T. Lazian a M. Ecker, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 5. října 2020 potvrzujícího rozhodnutí kvestorů ze dne 21. dubna 2020, kterým byla zamítnuta stížnost podaná proti rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 18. října 2019 vyzývajícího žalobkyni k vrácení částky 111 872,18 eur, která jí byla neoprávněně vyplacena z titulu parlamentní asistence, na zrušení uvedeného rozhodnutí generálního tajemníka a na zrušení následné výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. října 2019

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Nathalie Griesbeck ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 1.3.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 1. září 2021 – Be Smart v. Komise

(Věc T-18/21) (1)

(„Státní podpory - Stížnost - Žaloba pro nečinnost - Zaujetí postoje Komise po podání žaloby, kterým je nečinnost ukončena - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2021/C 431/45)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Be Smart Srl (Řím, Itálie) (zástupci: F. Satta, G. Roberti, A. Romano a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: K. Blanck a F. Tomat, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 265 SFEU znějící na určení, že Komise protiprávně nezaujala postoj ke stížnosti podané žalobkyní dne 15. října 2014, která se týká údajných opatření státní podpory přijatých Italskou republikou ve prospěch meziuniverzitního konsorcia Cineca.

Výrok

1)	O žalobě již není důvodné rozhodnout.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Be Smart Srl.

---

(1)  Úř. věst. C 79, 8.3.2021.

Žaloba podaná dne 24. srpna 2021 – PV v. Komise

(Věc T-78/21)

(2021/C 431/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: PV (zástupce: D. Birkenmaier, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil projednávanou žalobu za přípustnou a opodstatněnou,

v důsledku toho

—

zrušil následující rozhodnutí: zamítnutí původní žádosti D/191/20 ze dne 20. července 2020, zamítnutí stížnosti R/458/20 ze dne 29. ledna 2021, zamítnutí stížnosti R/137/21 ze dne 1. července 2021 a zamítnutí stížnosti R/512/20 ze dne 26. února 2021 ve všech ohledech na základě obecné právní zásady „fraus omnia corrumpit“, závažného podvodu nebo zmaření sociálních práv, které zakazuje článek 34 Listiny;

—	zrušil zamítnutí stížností R/512/20 ze dne 26. února 2021 v důsledku porušení čl. 41 druhého pododstavce Listiny;

—

přiznal následující náhrady škody na základě článků 268 a 340 SFEU: — uložil náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 eur a majetkové újmy ve výši 47 221,02 eura, které plynou ze zamítnutí těchto napadených rozhodnutí a jsou odhadovány na celkovou částku 147 221,02 eura, s výhradou nového posouzení, navýšenou o úroky z prodlení a kompenzační úroky až do okamžiku úplného zaplacení; a v každém případě

—	uložil žalované náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů na právní pomoc.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce deset žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení článků 1, 3, 4 a čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jakož i čl. 1e odst. 2 a článku 12a služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“).

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení obecné právní zásady „fraus omnia corrumpit“ a čl. 41 odst. 1 Listiny z důvodu použití falešného podpisu v rozhodnutí, kterým byl žalobce zbaven všech nároků na důchod.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z úmyslných pochybení a zneužití finančních prostředků, která vedla k opětovnému porušení zásady „fraus omnia corrumpit“.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení článků 59 a 60 služebního řádu, z porušení zásady legality a veřejného pořádku Úřadem Komise pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO), který nemá pravomoc zrušit nároky na důchod prostřednictvím svévolné sankce přijeté vůči jediné osobě.

5.	Pátý žalobní důvod vychází ze závažného porušení článku 34 Listiny prostřednictvím zmaření sociálních práv a z porušení článku 77 služebního řádu vedoucího ke zrušení nároků na důchod.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z porušení právního pravidla „non bis in idem“, článku 50 Listiny a čl. 9 odst. 3 přílohy IX služebního řádu.

7.	Sedmý žalobní důvod vychází ze závažného porušení čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny a z porušení práva být vyslechnut.

8.	Osmý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality, jelikož sankce zbavení funkce je nejpřísnější sankcí stanovenou služebním řádem, k níž Komise navíc přidala doživotní odebrání všech nároků na důchod.

9.	Devátý žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci odděleními PMO, neboť rozhodnutí o dočasném omezení nároků na důchod může přijmout pouze tripartitní orgán oprávněný ke jmenování v rámci disciplinárního řízení o zbavení funkce podle čl. 9 odst. 1 písm. h) přílohy IX služebního řádu.

10.	Desátý žalobní důvod vychází z porušení zásady rovného zacházení a článku 20 Listiny. Žalobce tvrdí, že úředníkovi zbavenému funkce z mnohem závažnějších důvodů než žalobce by byla uložena mírnější sankce, pokud jde o srážky z jeho zákonného důchodu.

Žaloba podaná dne 8. července 2021 – Ferriera Valsabbia a Valsabbia Investimenti v. Komise

(Věc T-410/21)

(2021/C 431/47)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ferriera Valsabbia SpA (Odolo, Itálie), Valsabbia Investimenti SpA (Odolo) (zástupci: D. Fosselard, D. Slater a G. Carnazza, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

i. uložil Unii, zastoupené Komisí, povinnost zaplatit úroky z prodlení z částky 10 250 000 eur vypočtené na základě sazby stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro její hlavní refinanční operace, platné první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, navýšené o 3,5 procentního bodu, za období od 9. března 2010 do 14. listopadu 2017 včetně, po odečtení úroků ve výši 372 812,31 eur, které již žalobkyně obdržely, což tedy činí 3 174 389,74 eur, nebo podpůrně povinnost zaplatit úroky z prodlení vypočtené na základě úrokové sazby, kterou Tribunál uzná za vhodnou;

—

ii. uložil Unii, zastoupené Komisí, povinnost zaplatit úroky z prodlení z částky požadované v bodě (i) výše za období od 14. listopadu 2017 do dne skutečného zaplacení, na základě sazby stanovené ECB pro její hlavní refinanční operace, platné první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, navýšené o 3,5 procentního bodu, nebo podpůrně na základě úrokové sazby, kterou Tribunál uzná za vhodnou;

—

iii. podpůrně ve vztahu k bodu (ii) výše uložil Unii, zastoupené Komisí, povinnost zaplatit úroky z prodlení z částky uvedené v bodě (i) výše za období od 2. března 2021 do dne skutečného zaplacení, na základě sazby stanovené ECB pro její hlavní refinanční operace, platné první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, navýšené o 3,5 procentního bodu, nebo podpůrně na základě úrokové sazby, kterou Tribunál uzná za vhodnou;

—	iv. dále nebo podpůrně zrušil sdělení Komise ze dne 30. dubna 2021 s referenčním číslem Ares(2021) 2904093;

—	v. uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod týkající se návrhu na náhradu škody, vycházející z toho, že Komise nesprávně vykonala rozsudek ze dne 21. září 2017, Ferriera Valsabbia a další v. Komise (C-86/15 P a C-87/15 P, EU:C:2017:717), v rozporu s čl. 266 odst. 1 SFEU a čl. 41 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie. V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že Komise nezaplatila v plné výši úroky z prodlení z částky pokuty vrácené v návaznosti na tento rozsudek.

2.

Druhý žalobní důvod týkající se návrhu na zrušení, vycházející z porušení a nesprávného použití článků 266 a 296 SFEU. Porušení a nesprávné použití článku 46 statutu Soudního dvora Evropské unie. Nedostatek odůvodnění dopisu Komise ze dne 30. dubna 2021. Nesprávné právní posouzení a zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu. V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že dopis, kterým Komise odmítla zaplatit žalobkyním úroky z prodlení, není dostatečně odůvodněn a porušuje zásady v oblasti promlčení.

3.

Třetí žalobní důvod týkající se návrhu na zrušení, vycházející z porušení a nesprávného použití článku 266 SFEU a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (1). V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že čl. 85a odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (ES, Euratom) č. 2342/2002 (2), který Komise uvádí ve svém dopise ze dne 30. dubna 2021, již nebyl v době vrácení částky pokuty platný, a tudíž nebyl použitelný.

---

(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1).

Žaloba podaná dne 10. července 2021 – Feralpi v. Komise

(Věc T-413/21)

(2021/C 431/48)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Feralpi Holding SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: G. Roberti a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

(i) na základě a ve smyslu čl. 266 odst. 2 SFEU, článku 268 SFEU a čl. 340 odst. 2 SFEU uložil Evropské unii, zastoupené Komisí, povinnost nahradit škodu způsobenou žalobkyni tím, že Komise nezaplatila úroky z oprodlení z částky náhrady pokuty, kterou dluží ve smyslu článku 266 SFEU a na základě výkonu rozsudku Soudního dvora ze dne 21. září 2017 ve věci C-85/15 P, kterým se prohlásila neplatnost, a která má být vyčíslená takto: (a) úroky z prodlení splatné z částky 10 250 000 eur jako pokuty předběžně zaplacené žalobkyní za období od 4. března 2010 do 26. října 2017, určené podle sazby stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro hlavní operace refinancování, účinné od 1. března 2010 (t. j. jedno procento), zvýšené o tři a půl procentního bodu, snížené o bankovní úroky, které již byly vybrané, tedy 3 204 301,82 eura, nebo podpůrně podle úrokové sazby, kterou Tribunál považuje za přiměřenou; (b) úroky z prodlení z částky uvedené v písm. a) za období od 26. října 2017 do data skutečného zaplacení, případně od 16. března 2021 do data skutečného zaplacení, určené podle úrokové sazby uvedené v písm. a), případně podle jiné úrokové sazby, kterou Tribunál považuje za přiměřenou;

—	(ii) ve smyslu čl. 263 odst. 4 zrušil rozhodnutí obsažené v dopise generálního ředitelství pro rozpočet Komise ze dne 30. dubna 2021 (č. Ares(2021)2904279), kterým byla zamítnuta žádost o náhradu uvedených úroků, podaná společností Feralpi Holding S.p.A. dne 16. března 2021,

—	(iii) uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby na náhradu škody žalobkyně uvádí jediný důvod, podle kterého je Komise v důsledku své mimosmluvní odpovědnosti v souladu s čl. 266 druhým pododstavcem SFEU, článkem 268 SFEU a čl. 340 druhým pododstavcem SFEU povinna zaplatit žalobkyni jako náhradu škody částku rovnající se úrokům z prodlení z pokuty, která jí byla vrácena na základě článku 266 SFEU v rámci výkonu rozsudku Soudního dvora ze dne 21. září 2017, Feralpi Holding SpA v. Komise, C-85/15 P, jakož i úroky z prodlení z této částky

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění — V tomto ohledu se uvádí, že odůvodnění sdělení Generálního ředitelství pro rozpočet Komise neuvádí důvody, pro které mělo za to, že žádost žalobkyně je promlčená.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU a článku 46 Statutu Soudního dvora — V tomto ohledu se uvádí, že určení Generálním ředitelstvím pro rozpočet Komise dne, od kterého začíná plynout promlčecí lhůta, vychází z nesprávného výkladu článků 266 SFEU a článku 46 Statutu Soudního dvora.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného použití článku 266 SFEU, nařízení č. 966/2012 (1) a nařízení č. 1268/2012 (2) — V tomto ohledu se uvádí, že Generální ředitelství pro rozpočet Komise odkázalo na ustanovení, které již není platné a že relevantní ustanovení nařízení č. 966/2012 a nařízení č. 1268/2012 musí být v každém případě používána v souladu s článkem 266 SFEU a nemohou Komisi zbavit povinností, které pro ni vyplývají z tohoto článku.

---

(1)  Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

Žaloba podaná dne 10. července 2021 – eSlovensko Bratislava v. Komise

(Věc T-425/21)

(2021/C 431/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: eSlovensko Bratislava (Bratislava Staré Mesto, Slovensko) (zástupce: B. Fridrich, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2020)7415 final ze dne 21. října 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí C(2018)6712 o výběru a poskytnutí grantů podle Nástroje pro propojení Evropy v odvětví telekomunikací (příloha č. 1), doručené emailem neziskové organizaci eSlovensko Bratislava dne 10. května 2021;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí, překročení pravomocí, porušení Smluv či jiných právních norem k jejich uplatnění, zneužití pravomoci, zejména pokud jde o nesprávné právní hodnocení skutkového stavu a zjištění (porušení práva na řádnou správu, překročení pravomocí, porušení zásady proporcionality, zásady právní jistoty, právního státu, zásady legitimního očekávání a nesprávné právní hodnocení skutkového stavu a zjištění při výběru a poskytování grantů podle Nástroje pro propojení Evropy 2018-1 CEF Telecom výzva k překládání nabídek CEF-TC- 2018-1, a konkrétně akce č. 2018-SK-IA-0019 Slovak Safer Internet Centre V, kterou předložila eSlovensko Bratislava).

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že by Komisi měla být uložena náhrada nákladů řízení v souladu s výše uvedenými argumenty a z důvodu údajné svévolnosti napadeného rozhodnutí Komise.

Žaloba podaná dne 16. července 2021 – Veen v. Europol

(Věc T-436/21)

(2021/C 431/50)

Jednací jazyk: slovenština

Účastníci řízení

Žalobce: Leon Leonard Johan Veen (Oss, Nizozemsko) (zástupce: T. Lysina, advokát)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	uložil Evropské unii zastoupené Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) povinnost zaplatit žalobci částku 50 000 eur a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby na určení mimosmluvní odpovědnosti podané na základě článků 268 a 340 SFEU a čl. 50 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (1) uvádí žalobce jediný žalobní důvod, vycházející z protiprávnosti zpracování osobních údajů žalobce žalovanou.

Žalobce v rámci tohoto žalobního důvodu tvrdí, že žalovaná založila do vyšetřovacího spisu jakožto důkaz v trestním řízení vedeném proti žalobci ve Slovenské republice zprávu žalované obsahující nepravdivé negativní a důkazy nepodložené informace o žalobci, v důsledku čehož nastala škodná událost. Uvádí, že popsaným jednáním utrpěl zásah do cti a dobré pověsti a došlo k zásahu do jeho práva na rodinný život. V příčinné souvislosti se škodnou událostí tak došlo ke vzniku nemajetkové újmy, kterou žalobce vyčíslil na 50 000 eur.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. 2016, L 135, s. 53).

Žaloba podaná dne 18. srpna 2021 – IMG v. Komise

(Věc T-509/21)

(2021/C 431/51)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: International Management Group (IMG) (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi a J. Y. de Cara, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou; a v důsledku toho

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 8. června 2021 přijaté za účelem výkonu rozsudku Soudního dvora ze dne 31. ledna 2019 (věci C-183/17 P a C-184/17 P), podle něhož žalobkyně není způsobilá vynakládat finanční prostředky Unie formou nepřímého plnění uplatnitelnou na mezinárodní organizace finančních pravidel použitelných pro Unii;

—	uložil žalované náhradu majetkové a nemajetkové újmy;

—	uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení článku 266 SFEU. Žalobkyně v tomto ohledu uplatňuje porušení překážky věci ve vztahu k rozsudku Soudního dvora ze dne 31. ledna 2019.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady řádné správy a povinnosti náležité péče z důvodu porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady právní jistoty.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí je podle žalobkyně stiženo vadou spočívající ve zjevně nesprávném posouzení.

5.	Pátý žalobní důvod vychází porušení přiměřené lhůty.

Žaloba podaná dne 21. srpna 2021 – Associazione „Terra Mia Amici No Tap“ v. EIB

(Věc T-514/21)

(2021/C 431/52)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Associazione „Terra Mia Amici No Tap“ (Melendugno, Itálie) (zástupce: A. Calò, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že Evropská investiční banka (EIB) úmyslně neodpověděla na žádost o přezkum podanou sdružením, které je žalobcem;

—	uložil Evropské investiční bance povinnost vydat rozhodnutí o zrušení financování poskytnutého společnosti TAP AG;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení Aarhuské úmluvy (1) a nařízení (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 (2) (dále jen „Aarhuské nařízení“). — V této souvislosti žalobce tvrdí, že podle čl. 10 odst. 1 Aarhuského nařízení platí, že „Každá nevládní organizace splňující kritéria podle článku 11 je oprávněna požádat o vnitřní přezkum orgán nebo subjekt Společenství, který přijal správní akt podle práva životního prostředí nebo který, jedná-li se o případ údajné nečinnosti, takový akt přijmout měl“. V daném případě měla EIB odpovědět ve lhůtě stanovené ve zmíněném článku 10 uvedeného nařízení, což nehodlala učinit.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení bodu 36 prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách vydaného roku 2009. — V této souvislosti žalobce tvrdí, že článek 36 výslovně stanoví, že EIB požaduje, aby všechny projekty, které financuje, respektovaly alespoň: — použitelné vnitrostátní právní předpisy v oblasti životního prostředí; — použitelné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o ochraně přírody, jakož i odvětvové směrnice a „průřezové“ směrnice; — zásady a normy relevantních mezinárodních úmluv v oblasti životního prostředí začleněných do unijního práva. Podle názoru žalobce nebyl v daném případě respektován žádný z uvedených bodů. Byla totiž prokázána následující porušení: a. právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí, a zejména: a.I bod 36 odůvodnění ve spojení s články 4 a 14 nařízení (EU) 347/2013 (3) (neexistence analýzy nákladů a přínosů); a.II bod 31 odůvodnění nařízení č. 347/2013 ve spojení s čl. 5 odst. 1 a přílohou IV bodem 1 směrnice 2011/92/EU (externí kumulativní vlivy); a.III bod 31 odůvodnění nařízení č. 347/2013 ve spojení s čl. 5 odst. 1 a přílohou IV bodem 1 směrnice 2011/92/EU (4) (interní kumulativní vlivy) – zákaz „fragmentační taktiky“; a.IV článek 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU, čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť; a.V článek 4 odst. 4 směrnice 2009/147 (5) směrnice o ochraně ptáků; a.VI bod 30 odůvodnění a článek 9 nařízení 1367/2006 ve spojení s článkem 6 směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (transparentnost a účast); a.VII bod 28 odůvodnění ve spojení s článkem 7 nařízení (EU) 347/2013 (právní předpis o ochraně přírodních stanovišť); a.VIII porušení čl. 191 odst. 1 SFEU společně s porušením prohlášení Evropské investiční banky o environmentálních a sociálních zásadách a normách, schváleného správní radou dne 3. února 2009. b. italské právní předpisy, a zejména: b.I legislativní nařízení 42/2004, kterým se provádí Evropská úmluva o krajině, článek 26; b.II legislativní nařízení 42/2004, kterým se provádí Evropská úmluva o krajině, článek 146; b.III článek 14b zákona č. 241 ze dne 7. srpna 1990 týkající se mezirezortní konference; b.IV ustanovení A57 ministerského nařízení 223/14 o slučitelnosti s životním prostředím; b.V legislativní nařízení 152/06 (neexistence sankcí); b.VI článek 452c trestního zákoníku (ekologická katastrofa).

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013. — V této souvislosti žalobce tvrdí, že nikdy nebyla provedena příslušná analýza nákladů a přínosů.

---

(1)  Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Úř. věst. 2005, L 124, s. 4).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

Žaloba podaná dne 24. srpna 2021 – European Paper Packaging Alliance v. Komise

(Věc T-518/21)

(2021/C 431/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: European Paper Packaging Alliance (Haag, Nizozemsko) (zástupci: F. Di Gianni, A. Scalini a F. Pili, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil body 2.1.2 a 2.2.1 a rovněž tabulky 4.2 a 4.8 pokynů žalované k plastovým výrobkům na jedno použití v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 (1) ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (2), v části, v níž se týkají výrobků na bázi papíru s polymerním povlakem;

—	podpůrně prohlásil, že čl. 3 odst. 2 směrnice (EU) 2019/904 je protiprávní v části, v níž do definice „plastových výrobků na jedno použití“ zahrnuje výrobky na bázi papíru s polymerním povlakem;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně předkládá tři žalobní důvody a dvě námitky protiprávnosti.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že pokyny žalované porušují text směrnice (EU) 2019/904 v části, v níž zahrnují výrobky na bázi papíru s polymerním povlakem v rámci působnosti směrnice (EU) 2019/904, prostřednictvím nesprávného výkladu pojmu „hlavní strukturní složka“ stanoveného v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2019/904.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že zařazení výrobků na bázi papíru s polymerním povlakem do oblasti působnosti směrnice (EU) 2019/904 je v rozporu s cíli směrnice a porušuje zásadu proporcionality.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná tím, že přijala napadené pokyny, překročila hranice svých kompetencí a zasáhla do výsad zákonodárce EU.

4.

První námitka protiprávnosti vycházející z protiprávnosti čl. 3 odst. 2 směrnice (EU) 2019/904 v části, v níž vede k použití této směrnice na výrobky na bázi papíru s polymerním povlakem. Rovněž uvádí, že toto ustanovení je protiprávní, protože nestanoví prahovou hodnotu pro určení, zda je výrobek částečně vyroben z plastu. Kromě toho tvrdí, že toto ustanovení porušuje zásadu rovnosti a zákazu diskriminace.

5.

Druhá námitka protiprávnosti vycházející z toho, že použití směrnice (EU) 2019/904, a zejména omezujících opatření stanovených v uvedené směrnici na výrobky na bázi papíru s polymerním povlakem, představuje neodůvodněné omezení svobody podnikání a vlastnického práva, které jsou zakotveny v článcích 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1).

(2)  Úř. věst. 2021 C 216, s. 1.

Žaloba podaná dne 27. srpna 2021 – E. Breuninger v. Komise

(Věc T-525/21)

(2021/C 431/54)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: E. Breuninger GmbH & Co. (Stuttgart, Německo) (zástupce: M. Vetter, advokát)

Žalovaná: Evropské komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil podle čl. 264 odst. 1 SFEU rozhodnutí žalované ze dne 28. května 2021 (podpory č. SA.62784);

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení Žalovaná se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když v napadeném rozhodnutí konstatovala, že německá právní úprava státní podpory „Spolková právní úprava náhrady újmy, COVID 19“ je podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU slučitelná s vnitřním trhem. Omezení práva na předložení žádosti v případě podniků, které uskutečňují činnost v několika hospodářských oblastech na podniky, které dosahují alespoň 80 % svého obratu činnostmi, kterých se lockdown přímo dotýká, je svévolné a schválení takové úpravy státní podpory je nepřiměřené. Použití 80 % prahové hodnoty vylučuje bez objektivního důvodu příčinnou souvislost mezi nařízeními o uzavření provozu a z toho plynoucí újmou v neprospěch podniků s více oblastmi činností, jelikož tyto podniky i přes to, že byly přímo a značně dotčeny státními opatřeními a s tím spojenými ztrátami, neobdržely krom toho žádnou náhradu. To vede k narušení hospodářské soutěže, jak pokud jde o soutěžitele v odvětvích dotčených COVID-19, tak i pokud jde o soutěžitele v odvětvích nedotčených COVID-19.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení procesních práv vyplývajících z čl. 108 odst. 2 SFEU. Rozhodnutí žalované je nepřezkoumatelné a neodůvodněné. Žalovaná neumožnila žalobkyni, aby v předběžném šetření vyjádřila své pochybnosti o slučitelnosti právní úpravy o státní podpoře s vnitřním trhem. Krom toho žalovaná neodůvodnila dostatečně schvalovací rozhodnutí.

Žaloba podaná dne 1. září 2021 – VP v. Cedefop

(Věc T-534/21)

(2021/C 431/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: VP (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaný: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalovaného neprovést body 1 a 2 výroku rozsudku Tribunálu ze dne 16. prosince 2020 ve věci T-187/18 VP v. Cedefop;

—	zrušil s tím související rozhodnutí neprodloužit pracovní smlouvu žalobkyně na dobu neurčitou se zpětnou platností;

—	uložil náhradu nemajetkové újmy, která je vyčíslena ex aequo et bono ve výši 50 000 eur;

—	uložil náhradu majetkové újmy, která jí vznikla a která odpovídá nákladům nezbytného přípravného řízení od data rozsudku ve věci T-187/18, VP v. Cedefop; a

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí žalovaného neprovést hlavní body 1 a 2 rozsudku ze dne 16. prosince 2020 ve věci T-187/18, VP v. Cedefop, a tedy neprodloužit pracovní smlouvu žalobkyně, je stiženo nesplněním povinnosti uvést odůvodnění.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalovaný nesplnil svou povinnost jednat s náležitou péčí.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalovaný porušil zásadu rovného zacházení a zásadu ochrany legitimního očekávání.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že se žalovaný dopustil zneužití pravomoci.

Žaloba podaná dne 31. srpna 2021 – Tinnus Enterprises v. EUIPO – Mystic Products (Zařízení na rozvod tekutin)

(Věc T-535/21)

(2021/C 431/56)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tinnus Enterprises LLC (Plano, Texas, Spojené státy) (zástupce: T. Wuttke, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Mystic Products Import & Export, SL (Badalona, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Žalobkyně

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 1 431 829-0009

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. června 2021, ve věci R 1004/2018-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—

napadené rozhodnutí změnil v tom smyslu, že: — vyhoví odvolání žalobkyně, — zamítne v plném rozsahu návrh ICD 10 297, podaný osobou navrhující neplatnost, na prohlášení neplatnosti sporného (průmyslového) vzoru, — uloží osobě navrhující neplatnost náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní před odvolacím senátem a zrušovacím oddělením,

—	uložil osobě navrhující neplatnost náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení zásad stanovených v rozsudku ze dne 24. března 2021, Lego v. EUIPO – Delta Sport Handelskontor (Díl z dětské stavebnice) (T-515/19, nezveřejněný, EU:T:2021:155);

—	Porušení zásad stanovených v rozsudku ze dne 8. března 2018, DOCERAM (C-395/16, EU:C:2018:172);

—	Porušení čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—	Chybný výklad patentové přihlášky EP 3 005 948 A2 a hromadné přihlášky (průmyslových) vzorů žalobkyně č. 1 431 829-0001-0010.

Žaloba podaná dne 2. září 2021 – PBL a WA v. Komise

(Věc T-538/21)

(2021/C 431/57)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Penya Barça Lyon: Plus que des supporters (PBL) (Bron, Francie) a WA (zástupce: J. Branco, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž ze dne 1. září 2021 – COMP.C.4/AH/mdr 2021(092342);

—

Nařídil Evropské komisi, aby — využila svých pravomocí podle čl. 116 odst. 1 SFEU a nařídila Francouzskému fotbalovému svazu, aby neprodleně ustal v normativním narušování hospodářské soutěže a dosáhl souladu s nařízením UEFA o udělování klubových licencí a finančním fair play; — zahájila řízení o nesplnění povinnosti podle článků 107 a 108 SFEU a článku 12 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015 proti Francii z důvodu protiprávní státní podpory poskytnuté Paris Saint-Germain, a v důsledku toho předložila věc Soudnímu dvoru Evropské unie;

—

a nařídil Komisi, aby na základě článku 13 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015 přijala předběžné opatření proti Francii směřující k odstranění škody způsobené žalobcům tím, že jí nařídí pozastavit účinky následujících normativních rozhodnutí, jež vytváří nekalou hospodářskou soutěž prostřednictvím státní podpory, z níž plyne selektivní výhoda, která narušuje hospodářskou soutěž a obchod uvnitř Evropské unie v rámci jednotného trhu Evropské unie: — rozhodnutí Valného shromáždění a Federálního shromáždění Profesionální fotbalové ligy ze dnů 12. a 14. prosince 2019, jakož i rozhodnutí Valného shromáždění profesionální fotbalové ligy ze dne 10. prosince 2020 přijatá jménem Francouzského fotbalového svazu v rámci výkonu jeho výsad veřejné moci; — rozhodnutí ze dne 25. června 2021, kterým Komise pro dohled nad profesionálními kluby Národního ředitelství pro kontrolu správy PFL nepřijala žádné správní opatření vůči PSG; — rozhodnutí Profesionální fotbalové ligy – nezveřejněné – kterým tato Liga schválila smlouvu uzavřenou mezi Lionelem Messim a Paris Saint-Germain.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby proti rozhodnutí Evropské komise COMP.C.4/AH/mdr 2021(092342) ze dne 1. září 2021, kterým bylo žalobcům odmítnuto přiznat postavení zúčastněných stran ve smyslu čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589 (1), uplatňují žalobci pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z právního zájmu žalobců na podání žaloby v této věci. Žalobci vytýkají Komisi, že nezohlednila skutečnost, že první žalobce je členem („socio“) Futbol Club Barcelona (dále jen „FC Barcelona“) a že z důvodu tohoto postavení je oprávněn podat stížnost týkající se údajně protiprávní podpory.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z postupu podle článku 116 SFEU. V tomto ohledu žalobci zejména tvrdí, že v této věci existují rozdíly mezi předpisy členských států, které narušují podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Podle žalobců skutečnost, že španělská profesionální fotbalová liga vyžaduje na rozdíl od francouzské profesionální ligy dodržení poměru mezi platy a uznatelnými příjmy ve výši 70 %, představuje takovéto narušení, které v praxi postihuje FC Barcelonu.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z článku 13 nařízení 2015/1589. Žalobci se tímto žalobním důvodem domáhají, aby bylo Francii nařízeno pozastavit účinky podpor a opatření, jež by mohly představovat protiprávní a neoznámenou státní podporu poskytnutou profesionálním fotbalovým klubům působícím na jejím území.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z kritérií přijatých Evropskou komisí a Soudním dvorem Evropské unie k vymezení státních podpor a použitelnosti článku 108 SFEU v této věci.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z naléhavosti situace, jež odůvodňuje podání žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení ze strany žalobců a návrhu na vydání předběžného opatření.

---

(1)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9).

Žaloba podaná dne 2. září 2021 – Vivostore v. EUIPO – Linda (VIVO LIFE)

(Věc T-540/21)

(2021/C 431/58)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vivostore Ltd (Winscombe, Spojené království) (zástupce: T. Urek, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Linda AG (Kolín nad Rýnem, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Navrhovatelka v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie VIVO LIFE – Přihláška č. 18 049 468

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. července 2021, ve věci R 1587/2020-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil nebo změnil a potvrdil rozhodnutí námitkového oddělení EUIPO ve věci B 3 090 390 ze dne 16. července 2020;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001.

Žaloba podaná dne 2. září 2021 – Tinnus Enterprises v. EUIPO – Mystic Products (Zařízení na rozvod tekutin)

(Věc T-545/21)

(2021/C 431/59)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tinnus Enterprises LLC (Plano, Texas, Spojené státy) (zástupce: T. Wuttke, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Mystic Products Import & Export, SL (Badalona, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Žalobkyně

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 1 431 829-0004

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. června 2021, ve věci R 1011/2018-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—

napadené rozhodnutí změnil v tom smyslu, že: — vyhoví odvolání žalobkyně, — zamítne v plném rozsahu návrh ICD 10 306, podaný osobou navrhující neplatnost, na prohlášení neplatnosti sporného (průmyslového) vzoru, — uloží osobě navrhující neplatnost náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní před odvolacím senátem a zrušovacím oddělením,

—	uložil osobě navrhující neplatnost náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení zásad stanovených v rozsudku ze dne 24. března 2021, Lego v. EUIPO – Delta Sport Handelskontor (Díl z dětské stavebnice) (T-515/19, nezveřejněný, EU:T:2021:155);

—	Porušení zásad stanovených v rozsudku ze dne 8. března 2018, DOCERAM (C-395/16, EU:C:2018:172);

—	Porušení čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—	Chybný výklad patentové přihlášky EP 3 005 948 A2 a hromadné přihlášky (průmyslových) vzorů žalobkyně č. 1 431 829-0001-0010.

Žaloba podaná dne 6. září 2021 – Kalypso Media Group v. EUIPO (COMMANDOS)

(Věc T-550/21)

(2021/C 431/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kalypso Media Group GmbH (Worms, Německo) (zástupce: T. Boddien, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie COMMANDOS – Přihláška č. 18 062 634

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. července 2021, ve věci R 1864/2020-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 6. září 2021 – Worldwide Brands v. EUIPO – Guangyu Wan (CAMEL)

(Věc T-552/21)

(2021/C 431/61)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Worldwide Brands, Inc. Zweigniederlassung Deutschland (Kolín nad Rýnem, Německo) (zástupci: R. Ahijón Lana a J. Gracia Albero, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Eric Guangyu Wan (Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Další účastník v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie CAMEL – Ochranná známka Evropské unie č. 1 015 593

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. července 2021, ve věci R 1548/2020-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	částečně zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž vyhovělo odvolání podanému vedlejším účastníkem řízení a zamítlo návrh na zrušení práv vlastníka ochranné známky, pokud jde o „košile“;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů tohoto řízení, včetně nákladů vyplývajících z řízení před zrušovacím oddělením a prvním odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 95 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001 ve spojení s čl. 27 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625;

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 6. září 2021 – Tinnus Enterprises v. EUIPO – Mystic Products (Zařízení na rozvod tekutin)

(Věc T-555/21)

(2021/C 431/62)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tinnus Enterprises LLC (Plano, Texas, Spojené státy) (zástupce: T. Wuttke, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Mystic Products Import & Export, SL (Badalona, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Žalobkyně

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství č. 1 431 829-0003

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. června 2021, ve věci R 1007/2018-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—

napadené rozhodnutí změnil v tom smyslu, že: — vyhoví odvolání žalobkyně, — zamítne v plném rozsahu návrh ICD 10 300, podaný osobou navrhující neplatnost, na prohlášení neplatnosti sporného (průmyslového) vzoru, — uloží osobě navrhující neplatnost náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní před odvolacím senátem a zrušovacím oddělením,

—	uložil osobě navrhující neplatnost náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení zásad stanovených v rozsudku ze dne 24. března 2021, Lego v. EUIPO – Delta Sport Handelskontor (Díl z dětské stavebnice) (T-515/19, nezveřejněný, EU:T:2021:155);

—	Porušení zásad stanovených v rozsudku ze dne 8. března 2018, DOCERAM (C-395/16, EU:C:2018:172);

—	Porušení čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—	Chybný výklad patentové přihlášky EP 3 005 948 A2 a hromadné přihlášky (průmyslových) vzorů žalobkyně č. 1 431 829-0001-0010.

Žaloba podaná dne 8. září 2021 – HSBC Holdings a další v. Komise

(Věc T-561/21)

(2021/C 431/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: HSBC Holdings plc (Londýn, Spojené království), HSBC Bank plc (Londýn), HSBC Continental Europe (Paříž, Francie) (zástupci: M. Demetriou a D. Bailey, Barristers, M. Simpson, Solicitor, C. Angeli, M. Giner Asins a C. Chevreste, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil článek 1 rozhodnutí Komise C(2021) 4600 final ze dne 28. června 2021, oznámeného dne 29. června 2012 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým se mění rozhodnutí Komise C(2016) 8530 final ze dne 7. prosince 2016 (dále jen „rozhodnutí z roku 2016“) (AT.39914 – Úrokové deriváty v eurech) a čl. 2 písm. b) rozhodnutí z roku 2016;

—	podpůrně podstatně snížil pokutu uloženou žalobkyním na takovou částku, kterou Tribunál považuje za vhodnou; a

uložil Komisi náhradu nákladů řízení, nebo podpůrně, přiměřenou část nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí bylo přijato po uplynutí desetileté promlčecí lhůty, která začala běžet od konce protiprávního jednání dne 27. března 2007. Pravomoc žalované znovu uložit žalobkyním pokutu byla z toho důvodu promlčena.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se žalovaná dopustila nesprávného právního posouzení nebo nesprávného posouzení, když vypočítala tržby žalobkyň na základě diskontovaných peněžních příjmů. Žalobkyně tvrdí, že diskontované peněžní příjmy jsou svévolným a nevhodným měřítkem hodnoty tržeb v odvětví úrokových derivátů v eurech. Diskontované peněžní příjmy podle jejich názoru zejména neodrážejí ani ekonomický význam protiprávního jednání, ani míru účasti HSBC na tomto jednání.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se žalovaná dopustila nesprávného posouzení nebo nedostatečně odůvodnila míru redukčního faktoru, který použila pro výpočet diskontovaných peněžních příjmů žalobkyň.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že se žalovaná dopustila nesprávného posouzení závažnosti protiprávního jednání žalobkyň a uložení a výše dodatečné částky.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že pokuty uložené žalobkyním jsou nepřiměřeně vysoké. Žalobkyně zejména tvrdí, že se žalovaná dopustila nesprávného posouzení polehčujících okolností, které se týkají protiprávního jednání žalobkyň. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná nedostatečně zohlednila skutečnost, že účast žalobkyň na jediném nepřetržitém protiprávním jednání byla jak menší tak méně závažná, než jak bylo zjištěno v rozhodnutí z roku 2016, které potvrdil Tribunál ve věci T-105/17 HSBC v. Komise. (1) Žalobkyně proto navrhují, aby Tribunál stanovil mnohem nižší pokutu, která spravedlivě odráží to, čeho se žalobkyně dopustily.

---

(1)  Rozsudek ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise, T-105/17, EU:T:2019:675.

Žaloba podaná dne 10. září 2021 – Harbaoui v. EUIPO – Google (GC GOOGLE CAR)

(Věc T-568/21)

(2021/C 431/64)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Zoubier Harbaoui (Paříž, Francie) (zástupce: R. Ciullo, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Google LLC (Mountain View, Kalifornie, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobce

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie GC GOOGLE CAR – Přihláška č. 18 007 095

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. června 2021 ve věci R 902/2020-1

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a společnosti Google LLC náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 10. září 2021 – Harbaoui v. EUIPO – Google (GOOGLE CAR)

(Věc T-569/21)

(2021/C 431/65)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Zoubier Harbaoui (Paříž, Francie) (zástupce: R. Ciullo, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Google LLC (Mountain View, Kalifornie, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobce

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie GOOGLE CAR – Přihláška č. 17 978 453

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. června 2021 ve věci R 904/2020-1

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a společnosti Google LLC náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 14. září 2021 – Brand Energy Holdings v. EUIPO (RAPIDGUARD)

(Věc T-573/21)

(2021/C 431/66)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Brand Energy Holdings BV (Vlaardingen, Nizozemsko) (zástupci: A. Hönninger a F. Dechent, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie RAPIDGUARD – Přihláška č. 18 156 550

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. června 2021, ve věci R 294/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 42 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 42 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Usnesení Tribunálu ze dne 3. září 2021 – SMCK Hair Care Products v. EUIPO – Carolina Herrera (COOL GIRL)

(Věc T-670/20) (1)

(2021/C 431/67)

Jednací jazyk: angličtina

Předsedkyně druhého senátu rozhodla o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 19, 18.1.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 27. srpna 2021 – PJ v. EIT

(Věc T-12/21) (1)

(2021/C 431/68)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda osmého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 79, 8.3.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 27. srpna 2021 – PJ v. EIT

(Věc T-335/21) (1)

(2021/C 431/69)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda osmého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 310, 2.8.2021.