—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a články 4, 9 a 151 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů přijaté vedoucími světovými představiteli v září roku 2015 a podpořené Radou, a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 1, 3, 8 a 11,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 21 o zákazu diskriminace, článek 26 o začlenění osob se zdravotním postižením a čl. 34 odst. 3 o uznávání a respektování práva na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení ze strany Unie,

—

s ohledem na Evropskou sociální chartu podepsanou v Turíně dne 18. října 1961,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásadu 19 týkající se bydlení a pomoci pro bezdomovce,

—

s ohledem na Listinu základních sociálních práv pracovníků Společenství z roku 1989,

—

s ohledem na doporučení EU pro jednotlivé země ze dne 25. května 2018 týkající se bydlení ve všech 28 členských státech,

—

s ohledem na Ženevskou chartu OSN o udržitelném bydlení a její cíl, jímž je „zajistit přístup k důstojnému, přiměřenému, cenově dostupnému a zdravému bydlení pro všechny“,

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 10. července 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o zaměstnanosti a sociální politice v eurozóně (3),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu (ESF+) (4),

—

s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel petici č. 0546/2020 a několik dalších petic vyjadřujících znepokojení nad situací více než 4 milionů evropských občanů bez domova a počet osob bez domova v EU údajně za posledních deset let vzrostl o více než 70 %;

B.

vzhledem k tomu, že bezdomovectví přímo souvisí s obtížným uplatňováním jiných základních práv, jako je přístup ke zdravotní péči, a že bezdomovci jsou často terčem trestných činů z nenávisti a násilí, včetně sociální stigmatizace;

C.

vzhledem k tomu, že tyto petice vyzývají k vytvoření Evropské unie, která nikoho neopomíjí a přijme naléhavé společné kroky k přijetí preventivních opatření, která mohou udržitelným způsobem snížit riziko a rozsah bezdomovectví;

D.

vzhledem k tomu, že v hierarchii lidských potřeb poskytuje bydlení prostor pro život, čímž umožňuje naplnění dalších základních a vyšších potřeb;

E.

vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte;

F.

vzhledem k tomu, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení, politikami sociálního bydlení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví;

G.

vzhledem k tomu, že neexistence jednotné všeobecně přijímané definice bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení v EU ztěžuje posouzení rozsahu bezdomovectví v členských státech EU;

H.

vzhledem k tomu, že míra bezdomovectví se v posledních deseti letech v řadě členských států EU zvýšila; vzhledem k tomu, že příčinou tohoto nárůstu je kombinace rostoucích nákladů na bydlení, dopadu hospodářské krize, omezení sociální ochrany a nepřiměřenosti politik k řešení problému bezdomovectví v mnoha členských státech; vzhledem k tomu, že ve druhém čtvrtletí roku 2020 vzrostly ceny rezidenčních nemovitostí v eurozóně (EZ19) o 5 % a v EU-27 o 5,2 % ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku;

I.

vzhledem k tomu, že EU nemá přímou pravomoc v oblasti politiky bydlení, ale může ovlivnit podmínky bydlení v členských státech nepřímo prostřednictvím předpisů, jako jsou právní předpisy o státní podpoře, daňové právo a právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a opatření, jako jsou doporučení a pokyny;

J.

vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond je zřízen s cílem zlepšit pracovní příležitosti pro pracovníky na vnitřním trhu, a přispět tak ke zvýšení životní úrovně a pomoci lidem bez domova stěhovat se do sociálního bydlení;

K.

vzhledem k tomu, že jiné evropské strukturální a investiční fondy, jako je EFRR, jsou používány na projekty bydlení a na řešení potřeb znevýhodněných komunit;

L.

vzhledem k tomu, že Fond evropské pomoci nejchudším osobám podporuje opatření zemí EU zaměřená na poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám;

M.

vzhledem k tomu, že bezdomovectví je stále více zmiňováno v posledních zprávách evropského semestru;

N.

vzhledem k tomu, že sociální náklady spojené s řešením problému bezdomovectví jsou obzvláště vysoké v oblasti spravedlnosti a zdravotnictví;

O.

vzhledem k tomu, že politiky v oblasti sociálního zabezpečení založené na všeobecných univerzálních ustanoveních ve spojení s řádně cílenými opatřeními hrají velmi důležitou úlohu, pokud jde o předcházení bezdomovectví;

P.

vzhledem k tomu, že shromážděné důkazy o dopadech krize COVID-19 na cenovou dostupnost bydlení v EU naznačují, že ve střednědobém horizontu může hospodářská recese a ztráta pracovních míst a příjmů dále zvýšit míru příliš vysokých nákladů na bydlení a bezdomovectví v Evropě;

Q.

vzhledem k tomu, že se profil bezdomovců mění a nyní zahrnuje více mladých lidí a dětí, seniorů, migrantů, Romů a dalších znevýhodněných menšin, přičemž jsou stále více ohroženy bezdomovectvím ženy a rodiny;

R.

vzhledem k tomu, že přístup k důstojnému bydlení a členství ve společnosti mají zásadní význam pro to, aby lidé mohli plně rozvinout svůj potenciál a být prospěchem společnosti;

S.

vzhledem k tomu, že bezdomovectví je obecně vyvoláno komplexním vzájemným působením strukturálních, institucionálních a osobních faktorů;

T.

vzhledem k tomu, že bezdomovectví a vyloučení z bydlení představují sociální problém, pro který by mělo být nalezeno trvalé řešení;

U.

vzhledem k tomu, že některé členské státy kriminalizují bezdomovectví a chování spojené s bezdomovectvím;

V.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech mají osoby bez domova stálý přístup k přístřeší pouze v zimním období a nikoli nepřetržitě po celý rok;

W.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech mají místní služby sociálního zabezpečení pouze pasivní úlohu při pomoci bezdomovcům při opětovném začlenění do společnosti;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

—

s ohledem na petici č. 0653/2020,

—

s ohledem na čl. 21 odst. 1 a čl. 67 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na protokol k Amsterodamské smlouvě o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie (1),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2020 nazvané „Pokyny k výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19“ (C(2020)2051),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2020 nazvané „Pokyny týkající se sezónních pracovníků v EU v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19“ (C(2020)4813),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 nazvané „COVID-19: Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích“ (C(2020)3250),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (3) a na své usnesení ze dne 19. června 2020 o situaci v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 nazvané „COVID-19: Koordinace zdravotního posuzování a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh“ (6),

—

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2020/1475 ze dne 13. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (7),

—

s ohledem na jednání o petici č. 0653/2020 během schůze Petičního výboru dne 2. července 2020,

—

s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel od zástupců belgických, německých, nizozemských a lucemburských příhraničních regionů petici č. 0653/2020, v níž vyjádřili znepokojení nad náhlým uzavřením vnitřních hranic EU v reakci na pandemii onemocnění COVID-19 a nad dopadem různých opatření zavedených jednotlivými členskými státy pro obyvatele EU, zejména ty z nich, kteří žijí v příhraničních regionech;

B.

vzhledem k tomu, že příhraniční regiony představují 40 % území Unie a téměř 30 % obyvatelstva EU;

C.

vzhledem k tomu, že schengenské acquis má zásadní význam pro to, aby se pohraniční regiony staly místem hospodářské a sociální výměny, jakož i vzorem územní spolupráce a institucionálních inovací;

D.

vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 vážně ohrožuje veřejné zdraví a má vliv na zdraví a život všech osob pobývajících v EU a na zdravotnické systémy a systémy péče v členských státech;

E.

vzhledem k tomu, že v reakci na pandemii onemocnění COVID-19 většina členských států znovu zavedla kontroly na vnitřních hranicích nebo je uzavřela; vzhledem k tomu, že byla zavedena dočasná omezení pro cestování ze třetích zemí, ale také z členských států EU v rámci schengenského prostoru, která platí i nadále; vzhledem k tomu, že tato opatření nebyla koordinována mezi členskými státy ani s orgány EU;

F.

vzhledem k tomu, že více než 17 milionů občanů EU žije a pracuje v zahraničí v jiné zemi EU, než je země, jíž jsou státními příslušníky (3,9 % celkové pracovní síly v roce 2018);

G.

vzhledem k tomu, že podle Schengenského hraničního kodexu mohou členské státy zavést hraniční kontroly na vnitřních hranicích jako výjimku a jako krajní možnost v případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, přičemž musí dodržovat zásadu proporcionality; vzhledem k tomu, že v takovém případě je nutné zaslat oznámení ostatním členským státům a Komisi;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 114 této smlouvy,

—

s ohledem na články 169, 191, 192 a 193 SFEU,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. června 2018, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku (COM(2018)0441),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020„Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 nazvané „Delší životnost výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti“ (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů“ (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (7),

—

s ohledem na publikaci Komise z října 2018 nazvanou „Behaviorální studie účasti spotřebitelů v oběhovém hospodářství“,

—

s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska z roku 2019 nazvanou „Analýza a rozvoj bodovacího systému pro opravy a modernizaci výrobků“,

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“,

—

s ohledem na studii vypracovanou v březnu 2020 na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů nazvanou „Podpora životnosti výrobků“,

—

s ohledem na hloubkovou analýzu vypracovanou v dubnu 2020 na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů nazvanou „Udržitelná spotřeba a právní předpisy na ochranu spotřebitelů“,

—

s ohledem na zprávu Evropské organizace spotřebitelů (BEUC) ze dne 18. srpna 2015 nazvanou „Zboží dlouhodobé spotřeby: udržitelnější výrobky, lepší práva spotřebitelů. Očekávání spotřebitelů spojená s agendou EU v oblasti účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství“,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0209/2020),

A.

vzhledem k tomu, že ubývá přírodních zdrojů a zvyšuje se množství odpadu, a proto je nezbytné zavést udržitelná schémata výroby a spotřeby zohledňující meze naší planety, jejichž prioritou bude účinnější a udržitelnější využívání našich zdrojů;

B.

vzhledem k tomu, že krize způsobená pandemií COVID-19 ukázala, že je třeba zavést nové a odolnější obchodní modely a podporovat evropské podniky, zejména malé a střední podniky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné;

C.

vzhledem k tomu, že udržitelný jednotný trh musí odrážet výzvu Parlamentu (8) k přijetí ambiciózní Zelené dohody pro Evropu; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné vypracovat strategii založenou na výzkumu s cílem zvýšit trvanlivost, opětovnou použitelnost, modernizovatelnost a opravitelnost výrobků; vzhledem k tomu, že tato strategie by měla vytvářet pracovní místa a inovační příležitosti pro evropské podniky, podporovat jejich růst a konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů;

D.

vzhledem k tomu, že společná a komplexní strategie neodpovídá univerzálnímu přístupu; vzhledem k tomu, že diferencovaný přístup založený na specifických vlastnostech každé kategorie produktů a odvětví a na trhu a technologickém vývoji by byl vhodnější; vzhledem k tomu, že pro dobře fungující a udržitelný jednotný trh má zásadní význam účinné provádění a prosazování stávajících pravidel;

E.

vzhledem k tomu, že na podporu přechodu na klimatickou neutralitu a oběhové hospodářství je nezbytné mobilizovat dostatečné finanční prostředky prostřednictvím finančních programů, jako je program pro jednotný trh, za účelem financování výzkumu a vývoje v oblasti udržitelných produktů a také informačních kampaní zaměřených na podniky a spotřebitele;

F.

vzhledem k tomu, že podle behaviorální studie Komise z roku 2018 jsou spotřebitelé na přechod k oběhovému hospodářství připraveni a existuje třikrát větší pravděpodobnost, že zakoupí výrobek, je-li označen za trvanlivější a opravitelnější, ale přetrvávají překážky, včetně informační asymetrie; vzhledem k tomu, že pro informovanost spotřebitelů a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky jsou zapotřebí jasné, spolehlivé a transparentní informace o vlastnostech výrobku, včetně informací o odhadované životnosti a opravitelnosti; vzhledem k tomu, že je proto třeba zlepšit stávající informace, aniž by došlo k informačnímu přetížení;

G.

vzhledem k tomu, že životnost výrobku a způsob, jakým daný výrobek zastarává, jsou ovlivněny různými přirozenými nebo uměle vytvořenými faktory, např. složením, funkčností, náklady na opravu a spotřebními vzorci a používáním; vzhledem k tomu, že odhadovaná životnost výrobku musí být měřena na základě objektivních zkoušek a kritérií odrážejících podmínky skutečného použití a musí být stanovena před uvedením produktu na trh;

H.

vzhledem k tomu, že směrnice (EU) 2019/771 má být přezkoumána do roku 2024; vzhledem k tomu, že při přípravě tohoto přezkumu by měla být posouzena řada opatření zaměřených na vytvoření vhodných podmínek pro zvýšení trvanlivosti výrobků a zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a konkurenčního podnikatelského prostředí; vzhledem k tomu, že dvouletá zákonná záruční doba nemusí být vhodná pro všechny kategorie výrobků s vyšší odhadovanou životností;

I.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém předchozím usnesení (9) vyzval k přijetí opatření k nápravě problému plánovaného zastarávání zboží a softwaru, včetně vypracování společné definice testování a odhalování problematických postupů; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat společnou strategii pro jednotný trh a zajistit právní jistotu a důvěru jak pro podniky, tak pro spotřebitele;

J.

vzhledem k tomu, že pro životnost elektronických přístrojů je klíčová životnost softwaru; vzhledem k tomu, že software stále rychleji zastarává, a proto musí být elektronické přístroje adaptabilní, aby si na trhu zachovaly konkurenceschopnost (10);

K.

vzhledem k tomu, že 79 % občanů EU se domnívá, že výrobci by měli mít povinnost usnadňovat opravu digitálních zařízení nebo výměnu jejich částí (11); vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní produkty zvyšují konkurenceschopnost evropských podniků;

L.

vzhledem k tomu, že průzkum provedený v prosinci 2015 (12) ukázal, že 59 % spotřebitelů nevědělo, že zákonná záruční doba v EU činí nejméně dva roky; vzhledem k tomu, že informovanost spotřebitelů o existujících právech na vysoké úrovni, pokud jde o zákonnou záruku, by mohla být zlepšena a že toto zlepšení by přispělo k udržitelnějšímu zacházení se zbožím;

M.

vzhledem k tomu, že nárůst elektronického obchodu vyvolal potřebu lepší kontroly souladu zboží a služeb pocházejících ze třetích zemí s normami EU v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a s právy spotřebitelů;

N.

vzhledem k tomu, že udržitelný jednotný trh je třeba podrobit účinnému dozoru, aby bylo zajištěno řádné prosazování těchto pravidel, přičemž klíčovou úlohu mají orgány dozoru nad trhem a celní orgány;

O.

vzhledem k tomu, že podpora kultury oprav a opětovného použití a posílení důvěry v trh s použitým zbožím by mohla nabídnout zdroje hospodářských a sociálních příležitostí, vytvářet pracovní místa a za určitých okolností i podporovat průmyslovou konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že v některých případech brání spotřebitelům v tom, aby upřednostnili opravu, nedostatečný přístup k náhradním dílům, nedostatečná standardizace a interoperabilita a nedostupnost opravárenských služeb; vzhledem k tomu, že to má negativní dopad na odvětví oprav;

P.

vzhledem k tomu, že podle Eurobarometru (13) by 77 % občanů EU svá zařízení raději opravilo, než nahradilo; vzhledem k tomu, že podniky zabývající se opravami by mohly být zdrojem místních pracovních míst a specifického know-how v Evropě;

Q.

vzhledem k tomu, že prodlužování životnosti určitého typu výrobku, u něhož právě probíhá výrazné zlepšování jeho energetické účinnosti, by mělo být sladěno s uváděním těchto zdokonalených výrobků na trh, aby tak nedocházelo k prodlevám při zavádění inovativních technologií, které by mohly představovat významný přínos pro životní prostředí;

R.

vzhledem k tomu, že rostoucí digitalizace poskytuje našim společnostem nové kanály pro sdílení informací a pomáhá vytvářet udržitelný trh založený na odpovědnosti, transparentnosti, sdílení informací a účinnějším využívání zdrojů;

S.

vzhledem k tomu, že internetové platformy by mohly ještě lépe plnit svoji povinnost poskytovat spotřebitelům spolehlivé informace o produktech a službách, jež nabízejí;

T.

vzhledem k tomu, že digitální odvětví přispívá k inovacím a podpoře udržitelného hospodářství; vzhledem k tomu, že je třeba se zabývat dopadem na životní prostředí, pokud jde o spotřebu energie a zdrojů jeho infrastruktury; vzhledem k tomu, že udržitelnější způsoby balení a dodávek mají zásadní význam pro vytvoření oběhového hospodářství;

U.

vzhledem k tomu, že zelené a udržitelné zadávání veřejných zakázek je strategickým nástrojem, který může spolu s dalšími důležitými politikami přispět k průmyslové transformaci Evropy a posílit její odolnost a otevřenou strategickou autonomii; vzhledem k tomu, že strategické využívání udržitelných veřejných zakázek může být přínosné jak pro podniky, tak pro spotřebitele tím, že posílí poptávku po udržitelném zboží a jeho nabídku a učiní tyto výrobky nákladově efektivními a atraktivními pro spotřebitele;

V.

vzhledem k tomu, že je třeba řešit klamavá tvrzení týkající se životního prostředí a praktiky označované jako „greenwashing“ pomocí účinných metod, které mj. poskytnou návod, jak tato tvrzení doložit;

W.

vzhledem k tomu, že reklama má vliv na úroveň a vzorce spotřeby; vzhledem k tomu, že reklama by mohla pomoci podnikům a spotřebitelům činit informovaná a udržitelná rozhodnutí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních pro zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2020 o automatizovaných rozhodovacích procesech: zajištění ochrany spotřebitele a volného pohybu zboží a služeb (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2018 o technologii blockchain: obchodní politika orientovaná na budoucnost (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 o balíčku pro jednotný trh (11),

—

s ohledem na průběžnou zprávu ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2018 o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o evropských normách pro 21. století (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh (16),

—

s ohledem na postoj přijatý v prvním čtení dne 15. dubna 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (17),

—

s ohledem na Pracovní program Komise na rok 2020 – Unie, která si klade vyšší cíle (COM(2020)0037),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. února 2020 nazvanou „Zpráva o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost“ (COM(2020)0064),

—

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 nazvanou „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ (COM(2020)0065),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Utváření digitální budoucnosti Evropy“(COM(2020)0067),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu“ (COM(2020)0094),

—

s ohledem na etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci, které vypracovala odborná skupina na vysoké úrovni pro umělou inteligenci v rámci Komise a které byly zveřejněny dne 8. dubna 2019,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. dubna 2019 o budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka (COM(2019)0168),

—

s ohledem na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci v rámci Komise, která byla pod názvem „Politická a investiční doporučení pro důvěryhodnou umělou inteligenci“ zveřejněna dne 26. června 2019,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0207/2020),

A.

vzhledem k tomu, že jednotný trh se zbožím je jedním z nejdůležitějších hospodářských pilířů EU a že obchod se zbožím v současné době generuje přibližně čtvrtinu HDP EU a představuje tři čtvrtiny obchodu v rámci EU;

B.

vzhledem k tomu, že směrnice o obecné bezpečnosti výrobků (2001/95/ES) byla přijata v roce 2001 a že se následně změnily nákupní návyky spotřebitelů v souvislosti s rostoucím objemem nakupování přes internet; vzhledem k tomu, že předcházející pokus o reformu systému obecné bezpečnosti výrobků, který Komise představila v roce 2013, nebyl úspěšný;

C.

vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby spotřebitelé v EU byli vystaveni výrobkům, které nesplňují bezpečnostní požadavky EU nebo se jiným způsobem vymykají předpisům, ať už tím, že jsou v nich použity nebezpečné chemické látky, mají nebezpečný software nebo představují jiná bezpečnostní rizika; vzhledem k tomu, že je zapotřebí horizontálního legislativního rámce, který by fungoval jako záchranná síť a posílil ochranu spotřebitele s cílem dosáhnout vysoké úrovně ochrany jeho zdraví a bezpečnosti;

D.

vzhledem k tomu, že obchod se zbožím na společném trhu souvisí s dynamikou světového obchodu se zbožím a efektivitou dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné zajistit, aby vnější hranice EU byly lépe vybaveny účinnějšími a harmonizovanějšími nástroji k odhalování nebezpečných výrobků pocházejících ze třetích zemí a k zabránění jejich oběhu na jednotném trhu, což by bylo ku prospěchu podniků, které dodržují pravidla, a v zájmu řádné a účinné ochrany práv spotřebitelů;

E.

vzhledem k tomu, že příslušné orgány by měly při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti spotřebitelů řádně zohlednit zásadu předběžné opatrnosti, zejména pokud jde o výrobky, do nichž jsou zabudovány nové digitální technologie a které by mohly být nebezpečné;

F.

vzhledem k tomu, že nové technologie mění vlastnosti výrobků a je třeba se jimi v zájmu ochrany spotřebitele a kvůli zajištění právní jistoty zabývat, aniž by se však bránilo inovacím; vzhledem k tomu, že zpráva Komise o bezpečnosti a odpovědnosti v oblasti umělé inteligence, internetu věcí a robotiky otevírá cestu k dosažení tohoto cíle;

G.

vzhledem k tomu, že množství nebezpečných výrobků oznámených prostřednictvím evropského systému Safety Gate (RAPEX) zůstává velmi vysoké, stejně jako objem prodeje nebezpečných a nevyhovujících výrobků, a vzhledem k tomu, že dodržování regulačního rámce EU, zejména pravidel bezpečnosti výrobků, a to i během výrobního procesu, k bezpečnosti výrobků přispívá;

H.

vzhledem k tomu, že nastavení bezpečnosti již od návrhu a standardní nastavení bezpečnosti mají zásadní význam, neboť bezpečnost ve fázi návrhu může zvýšit bezpečnost výrobků na trhu;

I.

vzhledem k tomu, že systém dohledu nad trhem EU se zaměřuje především na hospodářské subjekty přítomné na jednotném trhu, ovšem vývoj elektronického obchodu vede k tomu, že se na trh je dostává velké množství výrobků ze třetích zemí; vzhledem k tomu, že mnohé z těchto výrobků však nerespektují bezpečnostní požadavky Evropské unie, a mohou tak poškodit spotřebitele, kteří o těchto rizicích často nevědí;

J.

vzhledem k tomu, že úroveň ochrany spotřebitele by neměla záviset na tom, zda spotřebitelé nakupují on-line nebo v kamenném obchodě, a vzhledem k tomu, že je třeba dále podporovat dobrovolné iniciativy zavedené ze strany některých digitálních platforem a internetových tržišť; vzhledem k tomu, že k dostatečné ochraně spotřebitelů jsou stále zapotřebí další opatření, neboť mnoho výrobků prodávaných na internetových tržištích není v souladu s bezpečnostními pravidly EU, a že je proto zapotřebí širšího regulačního rámce, aby byla zajištěna odpovědnost platforem a jejich ručení za škodu;

K.

vzhledem k tomu, že sledovatelnost výrobků v rámci celého dodavatelského řetězce má zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti a pro ochranu spotřebitelů;

L.

vzhledem k tomu, že je v EU velké množství padělaného zboží hlášeno jako nebezpečné, se závažným rizikem pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP),

—

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva (ESLP),

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu OSN proti korupci a Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

—

s ohledem na příslušné rezoluce Valného shromáždění OSN, Rady OSN pro lidská práva a na zprávy zvláštního zpravodaje OSN o podpoře a ochraně práva na svobodu přesvědčení a projevu, zejména na zprávu ze dne 23. dubna 2020 nazvanou „Pandemie onemocnění a svoboda přesvědčení a projevu“,

—

s ohledem na společné prohlášení o svobodě projevu a „falešných zprávách“, dezinformacích a propagandě, které dne 3. března 2017 vydali zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu přesvědčení a projevu, zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro svobodu sdělovacích prostředků, zvláštní zpravodaj Organizace amerických států pro svobodu projevu a zvláštní zpravodaj Africké komise pro lidská práva a práva národů pro svobodu projevu a přístup k informacím,

—

s ohledem na akční plán OSN pro bezpečnost novinářů a problém beztrestnosti,

—

s ohledem na obecnou připomínku č. 34 Výboru OSN pro lidská práva k článku 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech („Svoboda přesvědčení a projevu“),

—

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a na závazky v ní uvedené, které se týkají mimo jiné podpory mírumilovných a inkluzivních společností pro udržitelný rozvoj, včetně zajištění přístupu veřejnosti k informacím a ochrany základních svobod,

—

s ohledem na činnost, již provádí Rada Evropy s cílem podporovat ochranu a bezpečnost novinářů, včetně doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2018)1 určeného členským státům o pluralitě a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a prohlášení Výboru ministrů o finanční udržitelnosti kvalitní žurnalistiky v digitálním věku, doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2016)4 určeného členským státům o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních subjektů a jeho výroční zprávy za rok 2020 s názvem „Ruce pryč od svobody tisku: útoky na sdělovací prostředky v Evropě se nesmí nově stát běžnou realitou“,

—

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2300 ze dne 1. října 2019 o zlepšení ochrany oznamovatelů v celé Evropě,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. června 2020 nazvané „Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty“ (JOIN(2020)0008),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2020, které obsahuje pracovní program Komise na rok 2020 (COM(2020)0027),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2019 nazvané „Posilování právního státu v rámci Unie – akční plán“ (COM(2019)0343),

—

s ohledem na strategii Komise pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2018 nazvané „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“ (COM(2018)0236),

—

s ohledem na kodex zásad boje proti dezinformacím na internetu předložený Komisí a schválený dne 26. září 2018,

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 1. března 2018 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online (C(2018)1177),

—

s ohledem na akční plán Komise proti dezinformacím ze dne 5. prosince 2018,

—

s ohledem na kodex chování Komise pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online z května 2016 a s ohledem na čtvrté kolo jeho hodnocení, které vyústilo v dokument „Informativní přehled – 4. kolo sledování kodexu chování“,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznámí porušení práva Unie (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (2) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU (3),

—

s ohledem na zprávu skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby za rok 2020 nazvanou „Dezinformace: hodnocení provádění kodexu chování“,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. května 2020 o mediální gramotnosti v neustále se měnícím světě,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2018 o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v rámci digitální ekonomiky, které uznávají relevantnost obsahu vytvářeného sdělovacími prostředky „i dalšími kulturními a kreativními odvětvími“ jakožto „základní pilíře společenského a hospodářského rozvoje Evropy“,

—

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (4),

—

s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline přijaté dne 12. května 2014, kterými se uznává umělecká svoboda jako nedílná součást svobody projevu spolu se svobodou sdělovacích prostředků,

—

s ohledem na aktualizaci zvláštní zprávy Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 24. dubna 2020 nazvanou „Stručné posouzení fám a dezinformací v souvislosti s onemocněním COVID-19 / koronavirovou pandemií“,

—

s ohledem na činnost Agentury EU pro základní práva (FRA),

—

s ohledem na výsledky světového indexu svobody tisku zveřejněného Reportéry bez hranic a na zjištění nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků Střediska pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků Evropského univerzitního institutu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních Unie v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 SEU týkajících se Polska a Maďarska (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí (7)

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o právním státě na Maltě ve světle nejnovějších informací v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o dalších opatřeních pro boj proti násilí na základě pohlaví (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o vnějším ovlivňování voleb a dezinformacích ve vnitrostátních a evropských demokratických procesech (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 2019 o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v Evropské unii, konkrétně na Maltě a na Slovensku (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017 (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o rovnosti žen a mužů v odvětví sdělovacích prostředků v EU (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a jeho dopadu na ochranu údajů (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 o zprávě o občanství EU pro rok 2017: posílení práv občanů v Unii demokratické změny (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2017 o on-line platformách a jednotném digitálním trhu (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o dopadech dat velkého objemu na základní práva: soukromí, ochrana údajů, zákaz diskriminace, bezpečnost a prosazování práva (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě (24)

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy (26),

—

s ohledem na studii tematické sekce Evropského parlamentu pro práva občanů a ústavní záležitosti ze dne 28. února 2019 nazvanou „Dezinformace a propaganda – dopad na fungování právního státu v EU a v jejích členských státech“,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0205/2020),

A.

vzhledem k tomu, že ústředními prvky práva na svobodu projevu a informací jsou svoboda, pluralita a nezávislost sdělovacích prostředků a bezpečnost novinářů, které jsou nezbytné pro demokratické fungování EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že mezi klíčové demokratické úkoly sdělovacích prostředků patří posílení transparentnosti a demokratické odpovědnosti; vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají v demokratické společnosti zásadní úlohu tím, že působí jako veřejní strážci a pomáhají informovat občany a posílit jejich postavení, a to prohlubováním jejich chápání současného politického a sociálního prostředí a podporou jejich vědomé účasti na demokratickém životě;

B.

vzhledem k tomu, že krize zdůraznila zásadní úlohu novinářů při poskytování spolehlivých a ověřených informací občanům; vzhledem k tomu, že je proto třeba vyvinout větší úsilí o zajištění bezpečných a vhodných pracovních podmínek pro novináře; vzhledem k tomu, že v souvislosti s bojem proti korupci a nesprávnému úřednímu postupu v EU je třeba věnovat zvláštní pozornost investigativní žurnalistice;

C.

vzhledem k tomu, že některé členské státy omezují svobodu sdělovacích prostředků ekonomickými prostředky, například tak, že ovlivňují, kterým sdělovacím prostředkům bude přidělena státem zadávaná reklama a inzerce, čímž narušují hospodářskou soutěž, a přímo kontrolují veřejné sdělovací prostředky s cílem ovlivnit redakční rozhodnutí, a zajistit tak loajalitu vůči vládě; vzhledem k tomu, že veřejné orgány by měly přijmout právní a regulační rámec, který podpoří rozvoj svobodných, nezávislých a pluralitních sdělovacích prostředků;

D.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy musí dodržovat hodnoty zakotvené v článku 2 SEU;

E.

vzhledem k tomu, že ovládnutí médií, nedostatečná institucionální transparentnost, nenávistné projevy a dezinformace se stále více využívají k politickým účelům jako nástroje ke zvýšení polarizace společnosti; vzhledem k tomu, že boj proti těmto jevům je nejen důležitý pro oblast lidských práv, ale je to také základní faktor, pokud jde o obranu právního státu a demokracie v EU;

F.

vzhledem k tomu, že podle světového indexu svobody tisku z roku 2020 pandemie onemocnění COVID-19 zdůraznila a zintenzivnila mnohé další krize, které ohrožují právo na svobodně předávané, nezávislé, rozmanité a spolehlivé informace; vzhledem k tomu, že index odhalil výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, neboť některé z nich se řadí mezi nejlepší na světovém žebříčku, zatímco jiné se pohybují na nejnižších příčkách, a členské státy s nejlepšími a nejhoršími výsledky tak dělí i více než 100 míst; vzhledem k tomu, že několik členských států v mezinárodním hodnocení svobody tisku kleslo na nižší příčky;

G.

vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků je v posledních letech stále více ohrožena a že k dalšímu zhoršení situace navíc přispělo vypuknutí pandemie COVID-19, v důsledku čehož se ale zároveň dostal do popředí význam sdělovacích prostředků a přístupu k spolehlivým informacím;

H.

vzhledem k tomu, že podle zprávy Reuters Institute Digital News z roku 2019 se průměrná míra důvěry ve zprávy obecně (celosvětově) oproti roku 2018 snížila o 2 procentní body na 42 % a méně než polovina respondentů (49 %) uvedla, že důvěřují sdělovacím prostředkům, které sami sledují; vzhledem k tomu, že důvěra ve zprávu nalezenou prostřednictvím vyhledávání (33 %) a sociálních médií (23 %) zůstává stabilní, ale je velmi nízká;

I.

vzhledem k tomu, že transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků je naprosto nezbytnou podmínkou pro zajištění plurality sdělovacích prostředků a nezávislé žurnalistiky;

J.

vzhledem k tomu, že novináři a další mediální subjekty v EU i nadále čelí v důsledku výkonu svého povolání za účelem ochrany veřejného zájmu násilí, výhrůžkám, pronásledování, nátlaku, (auto)cenzuře, veřejnému zostuzování a dokonce i vraždám; vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází stále častěji k zastrašování novinářů, jehož cílem je umlčet je, což vyžaduje naléhavá opatření k zachování zásadní úlohy nezávislých sdělovacích prostředků při zajišťování zásad právního státu; vzhledem k tomu, že vraždy Daphne Caruanové Galiziové a Jána Kuciaka jsou dvěma tragickými příklady, které názorně dokládají, do jaké míry jsou investigativní novináři cílem proto, že odhalují korupci a chrání demokracii a právní stát;

K.

vzhledem k tomu, že mezi způsoby ohrožování svobody sdělovacích prostředků patří pronásledování a útoky zaměřené na novináře a ignorování jejich právní ochrany a také ovládnutí sdělovacích prostředků nebo politicky motivované zásahy v mediálním odvětví;

L.

vzhledem k tomu, že novinářky čelí genderově specifickým formám násilí, jako je sexuální obtěžování a obtěžování na internetu; vzhledem k tomu, že více než 70 % žen pracujících ve sdělovacích prostředcích zažilo více než jednu formu obtěžování, vyhrožování nebo útoků na internetu; vzhledem k tomu, že jen v minulém roce zažilo tyto formy trestného činu 52 % žen; vzhledem k tomu, že obtěžování a zneužívání na internetu je často vysoce sexuální povahy a není založeno na obsahu práce obětí, ale na jejich fyzických rysech, kulturním zázemí nebo soukromém životě; vzhledem k tomu, že tyto hrozby vedou novinářky k autocenzuře a mají odrazující účinek na svobodu tisku a svobodu projevu; vzhledem k tomu, že výzkum soustavně přináší důkazy o tom, že ženy jsou v mediálních odvětvích v menšině, zejména v tvůrčích rolích, a že jsou výrazně nedostatečně zastoupeny na vyšších rozhodovacích úrovních (27);

M.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou strategické žaloby proti účasti veřejnosti i nadále běžnou praxí, která se používá k zastrašení novinářů, aby se přestali zabývat korupcí a dalšími záležitostmi veřejného zájmu;

N.

vzhledem k tomu, že nejen že dochází k násilí, zastrašování a pronásledování novinářů, ale navíc je trestní stíhání pachatelů těchto trestných činů nedostatečné, přičemž beztrestnost má paralyzující účinky; vzhledem k tomu, že OBSE uvádí, že beztrestnost převažuje, neboť v rámci OBSE je například vyřešeno méně než 15 % vražd novinářů;

O.

vzhledem k tomu, že je třeba dále posílit a účinně chránit právo novinářů na informování a zjišťování faktů;

P.

vzhledem k tomu, že posílení svobody sdělovacích prostředků vyžaduje důvěryhodné a podrobné informace o rozsahu a povaze výzev, kterým čelí členské státy a EU jako celek, včetně informací o případech porušování zásad nezávislých sdělovacích prostředků nebo porušování základních práv novinářů;

Q.

vzhledem k tomu, že umělecká svoboda je nedílnou součástí základního práva na svobodu projevu a je nezbytná pro kulturní rozmanitost a dobrý stav demokracie v Evropě; vzhledem k tomu, že útoky na uměleckou svobodu se množí, ale jsou i nadále neviditelné;

R.

vzhledem k tomu, že celosvětová koronavirová krize má ničivý sociální a ekonomický dopad na odvětví sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky vykazují značné ztráty svých příjmů z reklamy; vzhledem k tomu, že tisíce pracovníků sdělovacích prostředků již dočasně nebo trvale ztratily zaměstnání nebo jim ztráta zaměstnání hrozí; vzhledem k tomu, že to má obzvláště silný dopad na novináře a pracovníky sdělovacích prostředků, kteří jsou na volné noze, jejichž počet se v celé EU zvyšuje a kteří již tvoří významnou část všech novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků v Evropě; vzhledem k tomu, že to představuje vážné riziko ještě většího posílení koncentrace informací v rukou několika osob a zabránění šíření svobodných a nezávislých informací; vzhledem k tomu, že finanční udržitelnost práce a finanční nezávislost je klíčovou součástí svobody tisku;

S.

vzhledem k tomu, že příjmy z digitální reklamy často přinášejí prospěch subjektům mimo EU a příjmy evropských sdělovacích prostředků prudce klesají, což ohrožuje budoucnost tradičních mediálních společností financovaných reklamou, jako jsou komerční televizní kanály, noviny a časopisy;

T.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech nebyla státní podpora pro sdělovací prostředky poskytována transparentně, což závažným způsobem ohrožuje jejich nezávislost a důvěryhodnost;

U.

vzhledem k tomu, že obchodní model platforem sociálních médií, který je založen na reklamě využívající získaná data k zacílení na úzce vymezený segment uživatelů („mikrocílení reklamy“), hraje roli v šíření a posilování nenávistných projevů podněcujících k diskriminaci a násilí a v podpoře radikalizace vedoucí k násilnému extremismu, a to mimo jiné tím, že pomáhá šířit nezákonný obsah; vzhledem k tomu, že boj proti všem formám nesnášenlivosti je nedílnou součástí ochrany lidských práv, jak vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva;

V.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 vedla i přispěním sdělovacích prostředků ke stigmatizaci některých zvláště zranitelných subjektů, což ještě posílilo polarizaci evropské společnosti a šíření nenávistných projevů;

W.

vzhledem k tomu, že kybernetické násilí (včetně nenávistných verbálních projevů na internetu, kybernetického pronásledování a obtěžování na internetu) se stává stále rozšířenějším jevem; a vzhledem k tomu, že hlavním cílem kybernetické šikany a násilí na internetu se stávají ženy, které zastávají veřejnou úlohu, mimo jiné političky, novinářky a aktivistky, které bojují za práva žen a práva sexuálních menšin;

X.

vzhledem k tomu, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá orgánům v každém členském státě povinnost zajistit, aby audiovizuální mediální služby a platformy pro sdílení videonahrávek přijaly opatření na ochranu široké veřejnosti před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli a audiovizuálními obchodními sděleními obsahujícími podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo jednotlivým členům skupiny na základě kteréhokoli z důvodů uvedených v článku 21 Listiny základních práv; vzhledem k tomu, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá členským státům povinnost zajistit nezávislost regulačních orgánů v oblasti sdělovacích prostředků;

Y.

vzhledem k tomu, že šíření zavádějících informací a dezinformací, ale i nepřiměřené kroky k jejich řešení na digitálních platformách ohrožují svobodu informací, demokratický diskurs a nezávislost sdělovacích prostředků a prohloubily potřebu vysoce kvalitních tradičních sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že analýza údajů a algoritmy mají stále větší dopad na informace zpřístupněné občanům;

Z.

vzhledem k tomu, že masivní šíření zpráv pocházejících z různých zdrojů, které je obtížné ověřit, má spolu s narůstající úlohou sociálních sítí a platforem pro zasílání zpráv negativní dopad na základní práva občanů EU; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 urychlila dopad dezinformací na internetu, což má někdy závažné důsledky pro veřejné zdraví, a ještě více vyjasnila potřebu zajistit svobodné a nezávislé informace s cílem chránit základní práva občanů; vzhledem k tomu, že neexistence koordinované komunikační strategie na úrovni EU podpořila vlnu dezinformací o pandemii, zejména na sociálních sítích a platformách pro zasílání zpráv;

AA.

vzhledem k tomu, že dezinformace a zavádějící informace související s pandemií COVID-19 mohou vyvolat paniku a sociální nespokojenost, a proto je nezbytné je řešit; vzhledem k tomu, že opatření pro boj proti dezinformacím a zavádějícím informacím nelze využívat jako záminku pro zavádění nepřiměřených omezení svobody tisku, oslabování plurality médií a ohrožování bezpečnosti novinářů; vzhledem k tomu, že podle zpráv probíhají napříč členskými státy EU a sousedními regiony koordinované kampaně, které podporují nepravdivé informace o zdraví a dezinformace o EU a jejích partnerech; vzhledem k tomu, že Komise se těmito jevy zabývala ve svém nedávném společném sdělení o boji proti dezinformacím v souvislosti s pandemií COVID-19; vzhledem k tomu, že některé vlády využily nouzových právních předpisů, a zatímco některá z těchto omezení budou dočasná, jiná by mohla platit dlouho po skončení zdravotní krize; vzhledem k tomu, že hlavní obrannou bariérou proti dezinformacím je pluralita informačních zdrojů, odpovědnost a institucionální transparentnost;

AB.

vzhledem k tomu, že pro fungování demokracie v EU jsou klíčem skutečně nezávislá, dostatečně financovaná veřejnoprávní média působící na různých platformách;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na její články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2, jakož i na její článek 173, který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné odkazuje na konkurenceschopnost průmyslu Unie,

—

s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na SFEU a na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na její čl. 5 odst. 3 a na její protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

—

s ohledem na čl. 3 odst. 3 SEU, který se týká vnitřního trhu, udržitelného rozvoje a sociálně tržního hospodářství,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

—

s ohledem na zjištění indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, který byl zveřejněn dne 11. června 2020,

—

s ohledem na dokument Komise ze dne 2. června 2020 o plánu strategie pro léčivé přípravky – včasný přístup pacientů k cenově dostupným léčivým přípravkům,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 s názvem „Upravený pracovní program Komise na rok 2020“ (COM(2020)0440),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

—

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 nazvanou „Umělá inteligence: Evropský přístup k excelenci a důvěře (COM(2020)0065),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. února 2020 nazvanou „Zpráva o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost“ (COM(2020)0064),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (1),

—

s ohledem na Evropskou hospodářskou prognózu Komise: jaro 2020,

—

s ohledem na závěry předsedy Evropské rady ze dne 23. dubna 2020 v návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (2),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na COVID-19 (JOIN(2020)0011),

—

s ohledem na závěry předsedy Evropské rady ze dne 17. března 2020 v návaznosti na videokonferenci s členy Evropské rady o COVID-19,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. března 2020 nazvané „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“ (COM(2020)0112),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 s názvem „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098), na závěry o „Větší oběhovosti – přechodu k udržitelné společnosti“ přijaté Radou na jejím 3716. zasedání, které se konalo dne 4. října 2019 (12791/19) a na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

—

s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 4. března 2020, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020)0080),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—

s ohledem na pracovní program Komise na rok 2020 nazvaný „Unie, která si klade vyšší cíle“ (COM(2020)0037),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o investičním plánu pro udržitelnou Evropu (COM(2020)0021),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. listopadu 2019 s názvem „Hlavní plán pro konkurenceschopnou transformaci energeticky náročných odvětví v EU umožňující klimaticky neutrální oběhové hospodářství do roku 2050“ (zpráva skupiny na vysoké úrovni pro energeticky náročná průmyslová odvětví),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice: BEPS 2.0 (4),

—

s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 12. prosince 2019 (EUCO 29/19),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. června 2019 nazvané „Nový strategický program pro EU 2019–2024“ (EUCO 9/19),

—

s ohledem na závěry o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU přijaté Radou na jejím 3655. zasedání konaném dne 29. listopadu 2018 (14832/2018),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu“ (COM(2018)0267),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2017 nazvané „Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu – Obnovená strategie průmyslové politiky EU“ (COM(2017)0479),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2017 o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (6),

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení předloženou Komisi o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické priority pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě (O-000047/2017),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180),

—

s ohledem na Pařížskou dohodu, která byla ratifikována Evropským parlamentem dne 4. října 2016,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom (8),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016 a ze dne 23. června 2017,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví (9),

—

s ohledem na závěry Rady o agendě v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, o digitální transformaci evropského průmyslu a o balíčku týkajícím se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost (10),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo dne 22. května 2013 a 22. března 2019 (EUCO 1/19),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti,

—

s ohledem na dopis Výboru pro rybolov,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0197/2020),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie potřebuje novou průmyslovou strategii v souladu s cílem klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, která vytvoří podmínky pro inovativní, inkluzivní, odolnou a digitalizovanou společnost a významně přispěje ke globální konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví; vzhledem k tomu, že tato strategie by měla zachovat vysokou úroveň zaměstnanosti a vysoce kvalitní pracovní místa a nikoho by neměla opomíjet; vzhledem k tomu, že tato strategie musí zajistit souběžnou transformaci na moderní, digitalizovanou evropskou průmyslovou základnu, která bude plně využívat potenciál obnovitelných zdrojů, bude vysoce energeticky a účinně využívat zdroje a bude neutrální z hlediska klimatu; vzhledem k tomu, že tato strategie by měla rovněž posílit vedoucí postavení Evropy ve světě a snížit závislost Unie na jiných částech světa ve strategických hodnotových řetězcích prostřednictvím diverzifikace a zvýšení jejich udržitelnosti, přičemž je třeba zabránit přemísťování evropských průmyslových odvětví a zároveň zachovat otevřený trh;

B.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a její dopad vedly v Evropě k nebývalému hospodářskému poklesu, což může vést ke zhoršení nerovností a sociálního napětí v Unii, zejména mezi nejzranitelnějšími občany;

C.

vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost průmyslu a politika v oblasti klimatu jsou dvě témata, která se vzájemně posilují, a že inovativní a klimaticky neutrální reindustrializace vytvoří v daných lokalitách pracovní místa a zajistí evropskému hospodářství konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že takový přístup by měl být uplatňován ve všech politikách týkajících se ekologické a digitální transformace;

D.

vzhledem k tomu, že Unie musí uvolnit nevyužitý podnikatelský potenciál konkrétních sociálních skupin, v nichž se musí plně rozvinout, včetně mladých lidí, migrantů, starších osob a žen; vzhledem k tomu, že průmyslová strategie Unie by mohla představovat příležitost k podpoře podnikatelské kultury nedostatečně zastoupených nebo znevýhodněných skupin a k tomu, aby mohly plně přispívat k digitální a ekologické transformaci;

E.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a bezprecedentní hospodářský útlum, který způsobila, zasáhla všechna hospodářská odvětví, zejména malé a střední podniky, přičemž fungování některých odvětví se dokonce zcela zastavilo; vzhledem k tomu, že v této souvislosti nebude rychlého a spravedlivého oživení dosaženo, budeme-li pokračovat v zajetých kolejích, a že každá průmyslová strategie zaměřená na budoucnost by měla začít řešením oživení průmyslu a dlouhodobé globální konkurenceschopnosti, především v odvětvích vyznačujících se růstem a v odvětvích, která jsou opatřeními na omezení šíření onemocnění COVID-19 postižena nejvíce;

F.

vzhledem k tomu, že nové dluhy sjednané s cílem přežít hospodářský pokles pravděpodobně povedou k tomu, že společnosti budou mít křehčí finanční strukturu, což v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu povede ke zpomalení růstu a nedostatku investičních kapacit pro dosažení souběžné transformace na digitalizované, klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, které efektivně využívá zdroje;

G.

vzhledem k tomu, že za těchto okolností Unie vyžaduje průmyslovou strategii, která má dvě odlišné fáze, z nichž jedna se zaměřuje na oživení a druhá na obnovu a odolnost; vzhledem k tomu, že hospodářské oživení by mělo být založeno na silném sociálně a environmentálně udržitelném přístupu a mělo by podporovat průmyslovou obnovu směrem k úspěšné digitální a ekologické transformaci, kterou by doprovázely kvalifikované pracovní síly a zajistily by spravedlivou transformaci;

H.

vzhledem k tomu, že průmyslové odvětví v Evropě je velmi provázané a existují silné vzájemné vztahy mezi členskými státy a různé přístupy k podnikům různé velikosti; vzhledem k tomu, že koordinovaná evropská politika, která zajišťuje, aby celý výrobní proces, od velkých podniků po malé a střední podniky, mohl mít prospěch, bude v důsledku toho úspěšnější při zvyšování globální konkurenceschopnosti a udržitelnosti Evropy;

I.

vzhledem k tomu, že Unie by měla i nadále usilovat o ambiciózní obchodní dohody na mnohostranné i dvoustranné úrovni; vzhledem k tomu, že evropský průmysl, který nadále zůstává pilířem hospodářství Unie a zaměstnává přibližně 32 milionů lidí, se již před krizí COVID-19 nacházel na rozcestí, neboť jeho příspěvek k HDP EU se za posledních 20 let snížil z 23 % na 19 %; vzhledem k tomu, že v současné době čelí silné mezinárodní konkurenci a často ho čím dál více postihují protekcionistická obchodní opatření ze třetích zemí, které neuplatňují přísné environmentální a sociální normy;

J.

vzhledem k tomu, že nová evropská průmyslová strategie musí zajistit souběžnou transformaci evropské průmyslové základny, která bude konkurenceschopná a udržitelná; vzhledem k tomu, že tato transformace představuje pro Evropu příležitost modernizovat základy svého průmyslu, udržet a přemístit pracovní místa a klíčovou průmyslovou výrobu a budovat dovednosti a kapacity nezbytné pro celosvětové úsilí o plnění cílů stanovených v právním rámci pro klima a cílů udržitelného rozvoje;

K.

vzhledem k tomu, že strategie musí poskytnout nezbytný regulační rámec, který umožní souběžnou transformaci, jakož i nezbytnou infrastrukturu a finanční zdroje, a musí se zaměřit na zásadu „energetická účinnost v první řadě“, úspory energie a zdrojů, technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energie s nulovými a nízkými emisemi CO2, oběhovost a netoxicitu;

L.

vzhledem k tomu, že kromě krize COVID-19 patří změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí i nadále k největším výzvám a vyžadují komplexní společný přístup; vzhledem k tomu, že průmyslové emise EU přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v Evropě; vzhledem k tomu, že dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví zůstává jednou z největších výzev na cestě k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; vzhledem k tomu, že k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu by měla přispívat všechna odvětví;

M.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na klíčovou úlohu digitálních aktiv, včetně propojení a sítí, jakož i digitálních dovedností, jakožto nástrojů, které pracovníkům a společnostem umožňují přizpůsobit způsob, jakým plní své úkoly a operace, naléhavé situaci; vzhledem k tomu, že odolnost digitální infrastruktury a zlepšování digitálních dovedností pracovní síly jsou prioritními oblastmi pro posílení konkurenceschopnosti evropských podniků, zejména malých a středních podniků;

N.

vzhledem k tomu, že nová průmyslová strategie Unie by se měla zaměřit na větší konektivitu, lepší digitální vrstvy, průmyslový internet věcí, umělou inteligenci, technologie distribuované účetní knihy, vysoce výkonnou výpočetní techniku a kvantovou výpočetní techniku; vzhledem k tomu, že digitální odvětví rovněž přispěje k Zelené dohodě pro Evropu a k transformaci průmyslu na klimatickou neutralitu, a to jako zdroj technologických řešení a optimalizace průmyslových procesů, a také zlepšováním energetické účinnosti a výkonnosti oběhového hospodářství samotného digitálního odvětví;

O.

vzhledem k tomu, že svrchovanost a strategická autonomie Unie vyžadují autonomní a konkurenceschopnou průmyslovou základnu a rozsáhlé investice do výzkumu a inovací s cílem rozvíjet vedoucí postavení v oblasti klíčových základních technologiích a inovativních řešeních a zajistit globální konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že průmyslová strategie Unie by měla obsahovat akční plán na posílení, zkrácení, zvýšení udržitelnosti a diverzifikaci dodavatelských řetězců evropských průmyslových odvětví s cílem omezit přílišné spoléhání se na několik málo trhů a zvýšit odolnost těchto řetězců; vzhledem k tomu, že by měla existovat také strategie pro inteligentní relokalizaci s cílem přesunout průmyslová odvětví v Evropě, zvýšit výrobu a investice a přesunout průmyslovou výrobu v odvětvích strategického významu pro Unii;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

102.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na COVID-19 (JOIN(2020)0011),

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. dubna 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s krizí způsobenou pandemií COVID-19, který předložila Komise (COM(2020)0163),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní. Příspěvek Komise před setkáním vedoucích představitelů EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020“ (COM(2020)0315),

—

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Josepa Borrella jménem Evropské unie o lidských právech v době koronavirové pandemie ze dne 5. května 2020,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2532 (2020) o zastavení projevů nepřátelství v souvislosti s pandemií způsobenou koronavirovým onemocněním (COVID-19) a o podpoře generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese,

—

s ohledem na výzvu vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, aby byl znovu posouzen dopad rozsáhlých režimů hospodářských sankcí v souvislosti s pandemií COVID-19,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. června 2020 nazvané „Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty“ (JOIN(2020)0008),

—

s ohledem na aktualizovanou zvláštní zprávu Evropské služby pro vnější činnost: Stručné posouzení příběhů a dezinformací v souvislosti s pandemií COVID-19 ze dne 1. dubna 2020 a 20. května 2020,

—

s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 16. září 2020 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová;

—

s ohledem na pokyny Komise na ochranu kritických evropských aktiv a technologií v současné krizi ze dne 25. března 2020,

—

s ohledem na konzultační sdělení Komise ze dne 16. června 2020 s názvem „Obnovená obchodní politika pro silnější Evropu“,

—

s ohledem na závěry Rady o globální reakci „týmu Evropa“ na COVID-19 ze dne 8. června 2020,

—

s ohledem na závěry Evropské rady o plánu obnovy a víceletém finančním rámci na období 2021–2027 ze dne 17.–21. července 2020,

—

s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie ze dne 28. června 2016,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 13. července 2020 o prioritách EU v OSN a na 75. Valném shromáždění OSN v rámci tématu „Posilování multilateralismu a silné a účinné OSN, která pomáhá všem“,

—

s ohledem na prohlášení spolupředsedů Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika (EuroLat) ze dne 30. března 2020 o pandemii COVID-19,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (1),

—

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, a na cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 obsahující doporučení Komisi o humanitárních vízech (2);

—

s ohledem na hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen ze dne 8. prosince 2008,

—

s ohledem na Kodex osvědčených postupů Benátské komise ve volebních záležitostech,

—

s ohledem na výroční zprávy Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0204/2020),

A.

vzhledem k tomu, že COVID-19 způsobil globální pandemii, která postihuje miliony lidských životů a způsobuje bezprecedentní celosvětovou zdravotní, hospodářskou, sociální a humanitární krizi, která vyvolává systémové napětí v oblasti globální správy a má dalekosáhlé a dlouhodobé důsledky pro mezinárodní vztahy, což má dopad na klíčové aspekty zahraniční politiky EU a bezpečnosti a obrany v Evropské unii i mimo ni; vzhledem k tomu, že EU je cílem dezinformací, kybernetických útoků a dalších nepřátelských zásahů třetích stran, které jsou zaměřeny na destabilizaci orgánů EU a členských států;

B.

vzhledem k tomu, že pandemie neúměrně postihuje nejzranitelnější země, a vzhledem k tomu, že některé země po celém světě nereagovaly včas a nepřijaly rychlá a přiměřená bezpečnostní opatření k omezení epidemie; vzhledem k tomu, že čínská vláda zlehčovala význam rozšiřování onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že zdůrazňování zeměpisné polohy, a nikoli lékařskou terminologii, která souvisí s onemocněním COVID-19, působí jako stigmatizující; vzhledem k tomu, že tento virus způsobil na celém světě úmrtí přibližně milionu osob a prokázalo se, že ho lze kontrolovat a zmírňovat pouze koordinací a solidaritou mezi zeměmi;

C.

vzhledem k tomu, že EU je povinna jednat jako globální hráč a přizpůsobit své priority a politiku, včetně své zahraniční politiky, v souladu s měnící se geopolitickou situací ve světě a globálnímu boji proti onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že EU musí sehrávat vedoucí úlohu jako součást mnohostranného a mezinárodního úsilí a v souladu se svou pozicí v rámci globálního hospodářství, a to předvídatelným způsobem a při respektování svého závazku dodržovat základní svobody a zásady právního státu pojeného s řízením strategie ukončení probíhající pandemie; vzhledem k tomu, že krize COVID 19 opětovně ukazuje, že je třeba posílit multilateralismus a systém založený na pravidlech, aby bylo možné lépe řešit globální výzvy;

D.

vzhledem k tomu, že pandemie a její hospodářské a sociální dopady mohou dále přispět k politickým problémům vyplývajícím z vnímané nerovnosti a marginalizace; vzhledem k tomu, že globální hospodářský pokles měl obzvláště závažný dopad na nejzranitelnější ekonomiky; vzhledem k tomu, že šíření onemocnění COVID-19 zhoršilo přetrvávající problém nedostatku léčivých přípravků na celém světě, což má v rozvojových zemích závažné důsledky;

E.

vzhledem k tomu, že pandemie zhoršila kritickou humanitární situaci zranitelných osob, zejména v konfliktních zónách, uprchlických táborech a nestabilních státech a společenstvích původních obyvatel; vzhledem k tomu, že EU zopakovala výzvu OSN k okamžitému celosvětovému příměří a zmírnění sankcí v souvislosti s pandemií s cílem zajistit poskytování základního vybavení a dodávek nezbytných pro boj proti koronaviru; vzhledem k tomu, že jsme svědky postupného omezování globálních svobod a demokracie, což dále zatěžuje mnohostranný řád, který je již v hluboké krizi;

F.

vzhledem k tomu, že ženy na celém světě, které žijí ve vztazích plných násilí, byly nuceny zůstat v domácím prostředí, v němž byly vystaveny po delší dobu svým trýznitelům; vzhledem k tomu, že linky pomoci a azyly pro oběti domácího násilí na celém světě hlásí vzrůstající počet telefonátů z žádostí o poskytnutí pomoci, v řadě zemí se zvýšil počet hlášení domácího násilí a krizových telefonátů o 25 % od té doby, co byla zavedena opatření o omezení společenského kontaktu;